Agregátor zdrojů

Most wireless electronics would not work without varactors. An international team that includes Czech physicists has now developed a material for them that lets electronics use less energy. The study appeared in the prestigious journal Nature Electronics.

Bez varaktorů by se neobešla většina bezdrátové elektroniky. Mezinárodní tým s českými fyziky teď pro ně vyvinul materiál, díky němuž může elektronika spotřebovat méně energie. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Electronics.

Literatura vznikající v období českého národního obrození významně ovlivňovala občanské chování, morální hodnoty, rozvoj českého jazyka i vzdělávání dětí a mládeže. Právě tomuto tématu se věnuje výzkum, na němž se spolu s českými i zahraničními odborníky podílejí germanisté a bohemisté Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Jak se stát dobrým občanem: Výchovný vliv literatury pro děti a mládež v českém národním obrození je název rozsáhlého tříletého interdisciplinárního projektu, který nedávno získal podporu Grantové agentury České republiky. Vědci v něm zkoumají díla vzniklá v období českého národního obrození, jejichž cílem bylo zprostředkovat dětem a mládeži žádoucí občanské chování. Zaměřují se jak na literaturu faktu, tak na beletrii, čítanky, učebnice slohu, sbírky vzorových dopisů, knihy o mravouce či příručky společenského chování. Co však germanisty přivedlo ke studiu české dětské literatury z doby národního obrození? Jaké výsledky má jejich bádání přinést? Nejen na tyto dotazy odpovídá v rozhovoru Karsten Rinas z katedry germanistiky FF UP, hlavní řešitel výše uvedeného projektu. 

Jste odborník na německou jazykovědu. Jak se stalo, že jste hlavním řešitelem projektu zaměřeného na historickou českou dětskou literaturu?

Na naší katedře se zabýváme i srovnáváním němčiny s češtinou. Mě osobně zajímá také vývoj česko-německých vztahů, především to, jak společnost v minulosti fungovala bilingvně. Kromě toho se zabývám také dějinami jazykovědy. Právě tento zájem mě přivedl k dřívějšímu projektu, zaměřenému na vývoj interpunkce v němčině. Možná to na první pohled nezní příliš atraktivně, ve skutečnosti je však téma zajímavější, než by se mohlo zdát. Nešlo totiž jen o interpunkční pravidla, ale především o rekonstrukci toho, jak se o textech a o jejich uspořádání v dané době uvažovalo. Zajímalo mě, jak systém vznikal a jak se postupně formoval. Nejprve jsem se snažil tento vývoj rekonstruovat v německém prostředí, a když byl projekt dokončen, napadlo mě, že by stálo za to vytvořit obdobný výzkum zaměřený na češtinu.

foto_sem_4

Interpunkční systémy němčiny a češtiny jsou si již na první pohled velmi podobné. Pro vysvětlení této okolnosti se nabízí hypotéza, že němčina měla na češtinu v tomto ohledu historický vliv. Právě to jsme v následném projektu s kolegy germanisty i bohemisty podrobněji rekonstruovali.  

Tehdy jsem si naplno uvědomil, jak silné tyto vlivy byly. V habsburské monarchii na konci 18. století se například některé mluvnice či pravopisné příručky nepřekládaly v pravém smyslu, často byly německé příklady pouze nahrazeny českými. Vycházelo se tedy z předpokladu, že pokud určitý systém funguje v jednom jazyce, bude fungovat i v druhém. Jazykové poznatky a koncepce se tímto způsobem přenášely z německého prostředí do českého. Toto zjištění mě velmi zaujalo a vedlo k úvaze, že by stálo za to tyto vztahy zkoumat dál.

V rámci dvou následujících projektů jsme se proto společně s bohemisty věnovali dalším souvisejícím oblastem a postupně se tak dostali i k učebnicím, příručkám o psaní dopisů nebo ke slohovým cvičením. Od učebnic byl už jen krok k čítankám a dalším textům určeným dětem, nejen vzdělávacím, ale i zábavným.

Jak texty vlastně vznikaly?

Většina těchto textů vznikla v některé z německých zemí nebo jinde v zahraničí. Následně je převzala habsburská monarchie, často neoficiálně (jako patisk) a v upravené podobě. Takové texty musely projít přísnou cenzurou. To platilo rovněž pro překlady do češtiny, a proto můžeme v té době jasně pozorovat tendenci překládat právě takové texty, které byly již publikovány v habsburské monarchii, a tudíž již jednou úspěšně prošly cenzurou.

Národní obrození se jeví jako obzvláště zajímavá fáze těchto transferových procesů. Zkoumáme také rozdíly mezi jednotlivými výtisky a překlady a chceme i rekonstruovat, kdy a jak k uvedeným změnám došlo.

A o co v tehdejších knihách šlo?

Velmi často o snahu vychovávat tzv. správného občana, tehdy „měšťana“. Je třeba mít na paměti, že se pohybujeme v období absolutismu, kdy byl kladen důraz na poslušnost a respekt k autoritám. Ideální měšťan měl být slušný, mravný a disciplinovaný a řídit se pevnými morálními zásadami. Zajímá nás také dobová představa správného měšťana a způsob, jakým byla prostřednictvím knih šířena a upevňována. Šlo o pojem běžně užívaný a společensky významný. Právě tento výchovný cíl prostupuje i takovými texty, jejichž hlavním účelem byla zábava.

V německém prostředí existuje rozsáhlá odborná literatura věnovaná tomu, jak byly tyto hodnoty prostřednictvím literatury zprostředkovávány a předávány.  Naším cílem je výsledky tohoto bádání přenést do českého prostředí. Důvodem je i skutečnost, že značná část české dětské literatury této doby vznikala překladem či adaptací německých předloh. Zatímco v německém výzkumu jsou tyto texty již dlouhodobě a důkladně zpracovány, v českém prostředí jim doposud srovnatelná pozornost věnována nebyla.

Co všechno jsou dnes pro vás podklady k výzkumu?

Literatura pro děti a mládež daného období zahrnuje široké spektrum žánrů. Jsou to beletristické, zábavné texty i knihy, které měly vyvíjet jazykové schopnosti, například učebnice slohu. Jako příklad díla s výrazným výchovným působením bych uvedl Robinsona Crusoe ve zpracování Joachima Heinricha Campeho. Na konci 18. století šlo o jeden z nejúspěšnějších textů dětské literatury.

Robinson jako příklad literatury ovlivňující mládež?

Ve zpracování Joachima Campeho je příběh Robinsona Crusoe (1779) úzce propojen s pedagogickými záměry. Vychovává prostřednictvím exemplárních scén i zkušeností hlavního hrdiny. Campe původní příběh Daniela Defoa výrazně přepracoval. Něco vynechal a něco přidal, například důraz na měšťanské hodnoty: samostatnost, pracovitost, schopnost žít ve společnosti a empatii vůči druhým. Jeho robinsonáda se dočkala řady vydání a byla přeložena do mnoha jazyků. Je také důležité zmínit, že se knihy v dané době obracely především na rodiče. Typická výchovná situace vypadala tak, že otec četl knihu dětem a následně se o jejím obsahu společně diskutovalo. K tomuto účelu jsou texty v knihách i uspořádány. Nás v tomto všem zajímá český překlad a vliv německého prostředí na češtinu.

Možná bychom měli zmínit také ilustrace.

Určitě. Sehrávaly důležitou roli, a i na nich jsou patrné ideologické posuny. Ukázkovým příkladem je kniha Unglücksgeschichten (Nešťastné příběhy) Johanna Baptisty Strobla. Příběhy doprovázejí ilustrace zachycující varovné příklady chování nevhodného či nebezpečného.  

Jaký je cíl vašeho nynějšího bádání?

Jak už bylo řečeno, chceme propojit dvě badatelské tradice. Ačkoli mezi německou a českou literaturou pro mládež existovaly úzké historické vazby, výzkumné tradice se po druhé světové válce vyvíjely samostatně a jen s malou vzájemnou výměnou poznatků, což mělo samozřejmě také politické důvody. Rádi bychom prohloubili dialog mezi těmito dvěma výzkumnými tradicemi.

Výstupem tříletého projektu budou studie publikované v českých i zahraničních odborných časopisech a obsáhlá kolektivní monografie. Na konci roku 2027 plánujeme v Pevnosti poznání UP také výstavu, kde bychom celý koncept rádi představili širšímu publiku.  

Prof. Dr. Phil PhDr. Karsten Rinas, původem německý vysokoškolský učitel, lingvista. Působí na katedře germanistiky FF UP. Vystudoval německou filologii, filozofii a obecnou lingvistiku na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Do České republiky přijel v roce 1997 jako lektor DAAD. Od roku 2006 působí na Univerzitě Palackého. Zabývá se kontrastivní lingvistikou i dějinami jazykovědy. V posledních letech se věnuje historickým německo-českým kontaktům v oblasti jazykové kultury.

Na projektu s názvem Jak se stát dobrým občanem: Výchovný vliv literatury pro děti a mládež v českém národním obrození spolupracují bohemisté a germanisté z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, také odborníci z Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd České republiky, jakož i němečtí specialisté na literaturu pro mládež.

Literatura vznikající v období českého národního obrození významně ovlivňovala občanské chování, morální hodnoty, rozvoj českého jazyka i vzdělávání dětí a mládeže. Právě tomuto tématu se věnuje výzkum, na němž se spolu s českými i zahraničními odborníky podílejí germanisté a bohemisté Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Jak se stát dobrým občanem: Výchovný vliv literatury pro děti a mládež v českém národním obrození je název rozsáhlého tříletého interdisciplinárního projektu, který nedávno získal podporu Grantové agentury České republiky. Vědci v něm zkoumají díla vzniklá v období českého národního obrození, jejichž cílem bylo zprostředkovat dětem a mládeži žádoucí občanské chování. Zaměřují se jak na literaturu faktu, tak na beletrii, čítanky, učebnice slohu, sbírky vzorových dopisů, knihy o mravouce či příručky společenského chování. Co však germanisty přivedlo ke studiu české dětské literatury z doby národního obrození? Jaké výsledky má jejich bádání přinést? Nejen na tyto dotazy odpovídá v rozhovoru Karsten Rinas z katedry germanistiky FF UP, hlavní řešitel výše uvedeného projektu. 

Jste odborník na německou jazykovědu. Jak se stalo, že jste hlavním řešitelem projektu zaměřeného na historickou českou dětskou literaturu?

Na naší katedře se zabýváme i srovnáváním němčiny s češtinou. Mě osobně zajímá také vývoj česko-německých vztahů, především to, jak společnost v minulosti fungovala bilingvně. Kromě toho se zabývám také dějinami jazykovědy. Právě tento zájem mě přivedl k dřívějšímu projektu, zaměřenému na vývoj interpunkce v němčině. Možná to na první pohled nezní příliš atraktivně, ve skutečnosti je však téma zajímavější, než by se mohlo zdát. Nešlo totiž jen o interpunkční pravidla, ale především o rekonstrukci toho, jak se o textech a o jejich uspořádání v dané době uvažovalo. Zajímalo mě, jak systém vznikal a jak se postupně formoval. Nejprve jsem se snažil tento vývoj rekonstruovat v německém prostředí, a když byl projekt dokončen, napadlo mě, že by stálo za to vytvořit obdobný výzkum zaměřený na češtinu.

foto_sem_4

Interpunkční systémy němčiny a češtiny jsou si již na první pohled velmi podobné. Pro vysvětlení této okolnosti se nabízí hypotéza, že němčina měla na češtinu v tomto ohledu historický vliv. Právě to jsme v následném projektu s kolegy germanisty i bohemisty podrobněji rekonstruovali.  

Tehdy jsem si naplno uvědomil, jak silné tyto vlivy byly. V habsburské monarchii na konci 18. století se například některé mluvnice či pravopisné příručky nepřekládaly v pravém smyslu, často byly německé příklady pouze nahrazeny českými. Vycházelo se tedy z předpokladu, že pokud určitý systém funguje v jednom jazyce, bude fungovat i v druhém. Jazykové poznatky a koncepce se tímto způsobem přenášely z německého prostředí do českého. Toto zjištění mě velmi zaujalo a vedlo k úvaze, že by stálo za to tyto vztahy zkoumat dál.

V rámci dvou následujících projektů jsme se proto společně s bohemisty věnovali dalším souvisejícím oblastem a postupně se tak dostali i k učebnicím, příručkám o psaní dopisů nebo ke slohovým cvičením. Od učebnic byl už jen krok k čítankám a dalším textům určeným dětem, nejen vzdělávacím, ale i zábavným.

Jak texty vlastně vznikaly?

Většina těchto textů vznikla v některé z německých zemí nebo jinde v zahraničí. Následně je převzala habsburská monarchie, často neoficiálně (jako patisk) a v upravené podobě. Takové texty musely projít přísnou cenzurou. To platilo rovněž pro překlady do češtiny, a proto můžeme v té době jasně pozorovat tendenci překládat právě takové texty, které byly již publikovány v habsburské monarchii, a tudíž již jednou úspěšně prošly cenzurou.

Národní obrození se jeví jako obzvláště zajímavá fáze těchto transferových procesů. Zkoumáme také rozdíly mezi jednotlivými výtisky a překlady a chceme i rekonstruovat, kdy a jak k uvedeným změnám došlo.

A o co v tehdejších knihách šlo?

Velmi často o snahu vychovávat tzv. správného občana, tehdy „měšťana“. Je třeba mít na paměti, že se pohybujeme v období absolutismu, kdy byl kladen důraz na poslušnost a respekt k autoritám. Ideální měšťan měl být slušný, mravný a disciplinovaný a řídit se pevnými morálními zásadami. Zajímá nás také dobová představa správného měšťana a způsob, jakým byla prostřednictvím knih šířena a upevňována. Šlo o pojem běžně užívaný a společensky významný. Právě tento výchovný cíl prostupuje i takovými texty, jejichž hlavním účelem byla zábava.

V německém prostředí existuje rozsáhlá odborná literatura věnovaná tomu, jak byly tyto hodnoty prostřednictvím literatury zprostředkovávány a předávány.  Naším cílem je výsledky tohoto bádání přenést do českého prostředí. Důvodem je i skutečnost, že značná část české dětské literatury této doby vznikala překladem či adaptací německých předloh. Zatímco v německém výzkumu jsou tyto texty již dlouhodobě a důkladně zpracovány, v českém prostředí jim doposud srovnatelná pozornost věnována nebyla.

Co všechno jsou dnes pro vás podklady k výzkumu?

Literatura pro děti a mládež daného období zahrnuje široké spektrum žánrů. Jsou to beletristické, zábavné texty i knihy, které měly vyvíjet jazykové schopnosti, například učebnice slohu. Jako příklad díla s výrazným výchovným působením bych uvedl Robinsona Crusoe ve zpracování Joachima Heinricha Campeho. Na konci 18. století šlo o jeden z nejúspěšnějších textů dětské literatury.

Robinson jako příklad literatury ovlivňující mládež?

Ve zpracování Joachima Campeho je příběh Robinsona Crusoe (1779) úzce propojen s pedagogickými záměry. Vychovává prostřednictvím exemplárních scén i zkušeností hlavního hrdiny. Campe původní příběh Daniela Defoa výrazně přepracoval. Něco vynechal a něco přidal, například důraz na měšťanské hodnoty: samostatnost, pracovitost, schopnost žít ve společnosti a empatii vůči druhým. Jeho robinsonáda se dočkala řady vydání a byla přeložena do mnoha jazyků. Je také důležité zmínit, že se knihy v dané době obracely především na rodiče. Typická výchovná situace vypadala tak, že otec četl knihu dětem a následně se o jejím obsahu společně diskutovalo. K tomuto účelu jsou texty v knihách i uspořádány. Nás v tomto všem zajímá český překlad a vliv německého prostředí na češtinu.

Možná bychom měli zmínit také ilustrace.

Určitě. Sehrávaly důležitou roli, a i na nich jsou patrné ideologické posuny. Ukázkovým příkladem je kniha Unglücksgeschichten (Nešťastné příběhy) Johanna Baptisty Strobla. Příběhy doprovázejí ilustrace zachycující varovné příklady chování nevhodného či nebezpečného.  

Jaký je cíl vašeho nynějšího bádání?

Jak už bylo řečeno, chceme propojit dvě badatelské tradice. Ačkoli mezi německou a českou literaturou pro mládež existovaly úzké historické vazby, výzkumné tradice se po druhé světové válce vyvíjely samostatně a jen s malou vzájemnou výměnou poznatků, což mělo samozřejmě také politické důvody. Rádi bychom prohloubili dialog mezi těmito dvěma výzkumnými tradicemi.

Výstupem tříletého projektu budou studie publikované v českých i zahraničních odborných časopisech a obsáhlá kolektivní monografie. Na konci roku 2027 plánujeme v Pevnosti poznání UP také výstavu, kde bychom celý koncept rádi představili širšímu publiku.  

Prof. Dr. Phil PhDr. Karsten Rinas, původem německý vysokoškolský učitel, lingvista. Působí na katedře germanistiky FF UP. Vystudoval německou filologii, filozofii a obecnou lingvistiku na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Do České republiky přijel v roce 1997 jako lektor DAAD. Od roku 2006 působí na Univerzitě Palackého. Zabývá se kontrastivní lingvistikou i dějinami jazykovědy. V posledních letech se věnuje historickým německo-českým kontaktům v oblasti jazykové kultury.

Na projektu s názvem Jak se stát dobrým občanem: Výchovný vliv literatury pro děti a mládež v českém národním obrození spolupracují bohemisté a germanisté z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, také odborníci z Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd České republiky, jakož i němečtí specialisté na literaturu pro mládež.

Jaké to je být astronautem a zažít třeba přetížení při startu rakety, ztrátu orientace v prostoru nebo si vytvořit vlastní polární záři? Odpovědi nabídne letní program Trénuj jako astronaut, který během července a srpna promění Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty UP v tréninkové centrum budoucích astronautů. 

Program Trénuj jako astronaut vznikl ve spolupráci České asociace science center a Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury pro ČR, ESERO Česká republika. Inspiruje se celoevropskou aktivitou Mise X a navazuje na národní projekt Česká cesta do vesmíru, jehož cílem je mimo jiné podpořit budoucí let českého astronauta Aleše Svobody.

„Vesmír je pro děti přirozeně fascinující téma. Chceme využít jeho obrovský inspirační potenciál k tomu, abychom mladé lidi motivovali ke studiu technických a přírodovědných oborů a ukázali jim, že věda není jen teorie,“ říká Roman Chvátal, programový koordinátor České asociace science center (ČASC). 

Po celé letní prázdniny budou v jednotlivých expozicích připravena speciální stanoviště. Děti i dospělí si vyzkouší, jak se vyvíjely raketové systémy, zažijí přetížení v gyroskopu, prověří své pilotní schopnosti v leteckém simulátoru a budou hledat souhvězdí na otočné mapě oblohy. 

„Naším cílem bylo vytvořit program, který propojí vědu, pohyb, tvořivost i zábavu do jednoho velkého dobrodružství. Každý si může vyzkoušet roli astronauta a zjistit, že za každým letem do vesmíru stojí odvaha, trénink, spolupráce i chuť poznávat nové věci,“ doplňuje Šárka Kostková, programová vedoucí Pevnosti poznání.

Součástí mise budou také víkendové dílny, ve kterých si společně s lektory vytvoří polární záři, kometu ve zkumavce nebo vlastní model povrchu planety Mars. Zábavné experimenty ukážou, že chemie a vesmír mají k sobě mnohem blíž, než se na první pohled zdá. Část programu doplní kreativní dílna, která propojí tvoření s poznáváním vesmíru a přírodních věd. 

Na své si přijdou i návštěvníci planetária. „Během prázdnin budou komentované pořady nově zařazeny nejen o víkendech, ale také každé úterý a čtvrtek. Program doplní premiéra filmu Skryté tváře Země, který ukáže naši planetu očima moderních satelitů a přiblíží, jak díky nim dokážeme sledovat klimatické změny, předvídat přírodní katastrofy nebo odhalovat proměny krajiny v reálném čase,” pozvala do muzea vědy Šárka Kostková. 

Pevnost poznání sídlí v historické budově bývalého dělostřeleckého skladu Korunní pevnůstky z poloviny 19. století a již více než deset let propojuje vědu, vzdělávání a zábavu. Návštěvníkům nabízí čtyři stálé interaktivní expozice, digitální planetárium, chemickou laboratoř i pestrý celoroční program workshopů, přednášek, táborů a vzdělávacích akcí pro školy i širokou veřejnost. Každoročně ji navštíví desítky tisíc návštěvníků všech věkových kategorií. 

Jaké to je být astronautem a zažít třeba přetížení při startu rakety, ztrátu orientace v prostoru nebo si vytvořit vlastní polární záři? Odpovědi nabídne letní program Trénuj jako astronaut, který během července a srpna promění Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty UP v tréninkové centrum budoucích astronautů. 

Program Trénuj jako astronaut vznikl ve spolupráci České asociace science center a Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury pro ČR, ESERO Česká republika. Inspiruje se celoevropskou aktivitou Mise X a navazuje na národní projekt Česká cesta do vesmíru, jehož cílem je mimo jiné podpořit budoucí let českého astronauta Aleše Svobody.

„Vesmír je pro děti přirozeně fascinující téma. Chceme využít jeho obrovský inspirační potenciál k tomu, abychom mladé lidi motivovali ke studiu technických a přírodovědných oborů a ukázali jim, že věda není jen teorie,“ říká Roman Chvátal, programový koordinátor České asociace science center (ČASC). 

Po celé letní prázdniny budou v jednotlivých expozicích připravena speciální stanoviště. Děti i dospělí si vyzkouší, jak se vyvíjely raketové systémy, zažijí přetížení v gyroskopu, prověří své pilotní schopnosti v leteckém simulátoru a budou hledat souhvězdí na otočné mapě oblohy. 

„Naším cílem bylo vytvořit program, který propojí vědu, pohyb, tvořivost i zábavu do jednoho velkého dobrodružství. Každý si může vyzkoušet roli astronauta a zjistit, že za každým letem do vesmíru stojí odvaha, trénink, spolupráce i chuť poznávat nové věci,“ doplňuje Šárka Kostková, programová vedoucí Pevnosti poznání.

Součástí mise budou také víkendové dílny, ve kterých si společně s lektory vytvoří polární záři, kometu ve zkumavce nebo vlastní model povrchu planety Mars. Zábavné experimenty ukážou, že chemie a vesmír mají k sobě mnohem blíž, než se na první pohled zdá. Část programu doplní kreativní dílna, která propojí tvoření s poznáváním vesmíru a přírodních věd. 

Na své si přijdou i návštěvníci planetária. „Během prázdnin budou komentované pořady nově zařazeny nejen o víkendech, ale také každé úterý a čtvrtek. Program doplní premiéra filmu Skryté tváře Země, který ukáže naši planetu očima moderních satelitů a přiblíží, jak díky nim dokážeme sledovat klimatické změny, předvídat přírodní katastrofy nebo odhalovat proměny krajiny v reálném čase,” pozvala do muzea vědy Šárka Kostková. 

Pevnost poznání sídlí v historické budově bývalého dělostřeleckého skladu Korunní pevnůstky z poloviny 19. století a již více než deset let propojuje vědu, vzdělávání a zábavu. Návštěvníkům nabízí čtyři stálé interaktivní expozice, digitální planetárium, chemickou laboratoř i pestrý celoroční program workshopů, přednášek, táborů a vzdělávacích akcí pro školy i širokou veřejnost. Každoročně ji navštíví desítky tisíc návštěvníků všech věkových kategorií. 

Kolik kyslíku za život spotřebovalo tělo Enrica Fermiho nebo kolik kilometrů naběhají fotbalisté během celého mistrovství světa? Právě s takovými otázkami si museli poradit finalisté Fermiho úloh na přírodovědecké fakultě. Nejlépe si v kategorii kolektivů vedl tým GJAR z Gymnázia Jána Adama Raymana v Prešově, čestné uznání v kategorii jednotlivců získal Štěpán Martiník z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě.

„Nejtěžší pro nás byla bonusová otázka. U podobných úloh se vždy snažíme najít několik odrazových bodů, od kterých se můžeme při výpočtu odpíchnout. Díky nim se pak postupně dostaneme i k hodnotám, které na začátku neznáme,“ uvedl za vítězný tým Filip Fekete z Gymnázia Jána Adama Raymana z Prešova.

Finále soutěže, kterou pořádá katedra experimentální fyziky přírodovědecké fakulty, prověřilo schopnost soutěžících logicky uvažovat, pracovat s odhady a využívat znalosti fyziky v netradičních situacích. Účastníci řešili čtyři základní úlohy a jednu bonusovou otázku.

Soutěžící například odhadovali, kolik metrů krychlových kyslíku spotřebovalo tělo Enrica Fermiho během jeho života, jak dlouhou hranu by měla krychle ledu vzniklá z vody obsažené ve všech lidech na Zemi nebo kolik kilometrů celkem naběhají všichni hráči na hřišti během zápasů celého šampionátu mistrovství světa ve fotbale 2026.

Olomoucká stopa ve finálovém zadání

Jedna z otázek se vztahovala přímo k Olomouci. Finalisté měli odhadnout hmotnost Sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, který je od roku 2000 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Při řešení mohli vycházet z uvedené výšky 32 metrů, průměru základny 17 metrů a hloubky základů 2 metry. Bonusová otázka se věnovala latinskému chronogramu „Sláva Bohu otci, Bohu synu, Bohu duchu svatému“ v horní části sloupu a letopočtu, který je v něm ukryt.

V kategorii kolektivů zvítězil tým GJAR ve složení Filip Fekete, Hugo Kováč, Sebastián Holovič, Jakub Vrabeľ a Michal Revický z Gymnázia Jána Adama Raymana v Prešově. Druhé místo obsadil Fermiho hvězdný tým, který tvořili Mikuláš Pěcha, Viktorie Skřinařová, Pavel Šindlář, Zuzana Fajová a Eliška Tvrdá z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě. Na třetím místě skončil tým Ctrl + Alt + win ve složení Kateřina Endlová, Klára Švagerová, Hana Kaletová, Sára Konštacká a Eliška Šebestová, rovněž z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě.

„Tento typ soutěže je skvělý v tom, že umožňuje úspěšně zapojit i žáky, kteří by si na fyzikální nebo matematickou soutěž možná nikdy netroufli.“ Jiří Kvapil

Úspěšnými řešiteli se staly také týmy Fyzikálna odysea ve složení Samuel Ján Saraka, Simeon Dan Saraka, Petronela Palenčárová a Stela Palenčárová z Gymnázia Jána Adama Raymana v Prešově, ZvYŘAtka ve složení Aneta Klozíková a Denisa Pěchová, Atomic Minds ve složení Magdaléna Kolářová a Lucie Malantová, Schrödingerovy kočky ve složení Hana Šebková a Anna Dragonová a tým studio vařechy, který tvořili František Kostka, Jan Fráňa a Vojtěch Vydra. Poslední čtyři uvedené týmy reprezentovaly Gymnázium Olgy Havlové v Ostravě.

„Bylo krásné sledovat, jak se žáci s chutí pustili do řešení finálového zadání, diskutovali o vhodném postupu, zvažovali, co všechno do svých úvah zahrnout, a zároveň se u toho dobře bavili. Tento typ soutěže je skvělý v tom, že umožňuje úspěšně zapojit i žáky, kteří by si na fyzikální nebo matematickou soutěž možná nikdy netroufli,“ uvedl organizátor soutěže Jiří Kvapil z katedry experimentální fyziky.

Ve Fermiho úlohách nejde jen o čísla

Fermiho úlohy jsou pojmenované po italském fyzikovi Enricu Fermim, který byl známý svou schopností rychle a jednoduše odhadovat fyzikální veličiny. Při řešení proto nejde o přesné výpočty, ale především o správný řádový odhad, schopnost zvolit vhodný postup a opřít se o jednoduché fyzikální vztahy, zkušenosti z každodenního života a zdravý rozum.

Kolik kyslíku za život spotřebovalo tělo Enrica Fermiho nebo kolik kilometrů naběhají fotbalisté během celého mistrovství světa? Právě s takovými otázkami si museli poradit finalisté Fermiho úloh na přírodovědecké fakultě. Nejlépe si v kategorii kolektivů vedl tým GJAR z Gymnázia Jána Adama Raymana v Prešově, čestné uznání v kategorii jednotlivců získal Štěpán Martiník z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě.

„Nejtěžší pro nás byla bonusová otázka. U podobných úloh se vždy snažíme najít několik odrazových bodů, od kterých se můžeme při výpočtu odpíchnout. Díky nim se pak postupně dostaneme i k hodnotám, které na začátku neznáme,“ uvedl za vítězný tým Filip Fekete z Gymnázia Jána Adama Raymana z Prešova.

Finále soutěže, kterou pořádá katedra experimentální fyziky přírodovědecké fakulty, prověřilo schopnost soutěžících logicky uvažovat, pracovat s odhady a využívat znalosti fyziky v netradičních situacích. Účastníci řešili čtyři základní úlohy a jednu bonusovou otázku.

Soutěžící například odhadovali, kolik metrů krychlových kyslíku spotřebovalo tělo Enrica Fermiho během jeho života, jak dlouhou hranu by měla krychle ledu vzniklá z vody obsažené ve všech lidech na Zemi nebo kolik kilometrů celkem naběhají všichni hráči na hřišti během zápasů celého šampionátu mistrovství světa ve fotbale 2026.

Olomoucká stopa ve finálovém zadání

Jedna z otázek se vztahovala přímo k Olomouci. Finalisté měli odhadnout hmotnost Sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, který je od roku 2000 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Při řešení mohli vycházet z uvedené výšky 32 metrů, průměru základny 17 metrů a hloubky základů 2 metry. Bonusová otázka se věnovala latinskému chronogramu „Sláva Bohu otci, Bohu synu, Bohu duchu svatému“ v horní části sloupu a letopočtu, který je v něm ukryt.

V kategorii kolektivů zvítězil tým GJAR ve složení Filip Fekete, Hugo Kováč, Sebastián Holovič, Jakub Vrabeľ a Michal Revický z Gymnázia Jána Adama Raymana v Prešově. Druhé místo obsadil Fermiho hvězdný tým, který tvořili Mikuláš Pěcha, Viktorie Skřinařová, Pavel Šindlář, Zuzana Fajová a Eliška Tvrdá z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě. Na třetím místě skončil tým Ctrl + Alt + win ve složení Kateřina Endlová, Klára Švagerová, Hana Kaletová, Sára Konštacká a Eliška Šebestová, rovněž z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě.

„Tento typ soutěže je skvělý v tom, že umožňuje úspěšně zapojit i žáky, kteří by si na fyzikální nebo matematickou soutěž možná nikdy netroufli.“ Jiří Kvapil

Úspěšnými řešiteli se staly také týmy Fyzikálna odysea ve složení Samuel Ján Saraka, Simeon Dan Saraka, Petronela Palenčárová a Stela Palenčárová z Gymnázia Jána Adama Raymana v Prešově, ZvYŘAtka ve složení Aneta Klozíková a Denisa Pěchová, Atomic Minds ve složení Magdaléna Kolářová a Lucie Malantová, Schrödingerovy kočky ve složení Hana Šebková a Anna Dragonová a tým studio vařechy, který tvořili František Kostka, Jan Fráňa a Vojtěch Vydra. Poslední čtyři uvedené týmy reprezentovaly Gymnázium Olgy Havlové v Ostravě.

„Bylo krásné sledovat, jak se žáci s chutí pustili do řešení finálového zadání, diskutovali o vhodném postupu, zvažovali, co všechno do svých úvah zahrnout, a zároveň se u toho dobře bavili. Tento typ soutěže je skvělý v tom, že umožňuje úspěšně zapojit i žáky, kteří by si na fyzikální nebo matematickou soutěž možná nikdy netroufli,“ uvedl organizátor soutěže Jiří Kvapil z katedry experimentální fyziky.

Ve Fermiho úlohách nejde jen o čísla

Fermiho úlohy jsou pojmenované po italském fyzikovi Enricu Fermim, který byl známý svou schopností rychle a jednoduše odhadovat fyzikální veličiny. Při řešení proto nejde o přesné výpočty, ale především o správný řádový odhad, schopnost zvolit vhodný postup a opřít se o jednoduché fyzikální vztahy, zkušenosti z každodenního života a zdravý rozum.

Po prázdninách budou mít zaměstnanci a zaměstnankyně Univerzity Palackého opět možnost věnovat jeden pracovní den smysluplné pomoci druhým. Čtvrtý ročník Zaměstnaneckého dobrovolnického dne se uskuteční 24. září a nabídne celkem čtrnáct dobrovolnických příležitostí v Olomouci a okolí. Akce opět vytvoří prostor pro společnou pomoc i setkávání zaměstnanců UP, Magistrátu města Olomouce a Krajského úřadu Olomouckého kraje.

Letošní ročník přináší několik novinek. Organizátoři vyslyšeli zpětnou vazbu z předchozích let a při přípravě jednotlivých aktivit kladli větší důraz na propojování zaměstnanců všech tří zapojených institucí. Dobrovolníci se tak budou na jednotlivých místech setkávat a spolupracovat v pestřejších týmech než dosud.

Nově se do programu zapojí také vybrané základní a mateřské školy, kde dobrovolníci pomohou s úpravami školních zahrad, pozemků a dětských hřišť. Vedle tradičních partnerů tak přibydou příležitosti zaměřené na zlepšení prostředí pro děti a jejich každodenní aktivity.

„Zaměstnanecký dobrovolnický den není jen o odvedené práci. Je to příležitost poznat kolegy z různých pracovišť univerzity i partnerských institucí, zažít společně něco mimo běžné pracovní prostředí a zároveň pomoci tam, kde je to skutečně potřeba. Letos jsme proto při přípravě programu více mysleli právě na vzájemné propojování lidí. Těší nás také spolupráce s novými školami a školkami, jejichž zahrady a hřiště díky dobrovolníkům získají potřebnou péči,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP.

Dobrovolnické centrum UP letos připravilo celkem čtrnáct příležitostí. Účastníci si budou moci vybírat mj. z aktivit zaměřených na péči o veřejná prostranství, údržbu zeleně nebo podporu komunitních a vzdělávacích institucí.

Tradičně nechybí v nabídce například pomoc při údržbě areálu Státního hradu Šternberk, v Hospici na Svatém Kopečku nebo v útulku olomoucké Ligy na ochranu zvířat. Přehled všech dobrovolnických příležitostí je k dispozici na webových stránkách Dobrovolnického centra UP.

Registrace budou spuštěny 17. srpna.

Dobrovolnický den navazuje na předchozí úspěšné ročníky, během nichž zaměstnanci pomáhali například i při obnově území zasažených povodněmi. „Tyto aktivity dlouhodobě potvrzují, že spojení profesních komunit může přinášet konkrétní a viditelné výsledky pro celý region,“ shrnuje zkušenosti z minulých let Vladimíra Sedláčková.

Každý účastník obdrží potřebné vybavení a v případě aktivit mimo Olomouc bude zajištěna společná doprava. Na místě budou dobrovolníky provázet koordinátoři partnerských organizací, kteří zajistí odborné vedení i bezpečný průběh dne.

Univerzita Palackého podporuje dobrovolnictví dlouhodobě. Vedle Zaměstnaneckého dobrovolnického dne pořádá také Studentský dobrovolnický den a prostřednictvím Dobrovolnického centra UP vytváří příležitosti pro zapojení studentů i zaměstnanců do aktivit, které přispívají k rozvoji komunity a pomoci potřebným.

  

Po prázdninách budou mít zaměstnanci a zaměstnankyně Univerzity Palackého opět možnost věnovat jeden pracovní den smysluplné pomoci druhým. Čtvrtý ročník Zaměstnaneckého dobrovolnického dne se uskuteční 24. září a nabídne celkem čtrnáct dobrovolnických příležitostí v Olomouci a okolí. Akce opět vytvoří prostor pro společnou pomoc i setkávání zaměstnanců UP, Magistrátu města Olomouce a Krajského úřadu Olomouckého kraje.

Letošní ročník přináší několik novinek. Organizátoři vyslyšeli zpětnou vazbu z předchozích let a při přípravě jednotlivých aktivit kladli větší důraz na propojování zaměstnanců všech tří zapojených institucí. Dobrovolníci se tak budou na jednotlivých místech setkávat a spolupracovat v pestřejších týmech než dosud.

Nově se do programu zapojí také vybrané základní a mateřské školy, kde dobrovolníci pomohou s úpravami školních zahrad, pozemků a dětských hřišť. Vedle tradičních partnerů tak přibydou příležitosti zaměřené na zlepšení prostředí pro děti a jejich každodenní aktivity.

„Zaměstnanecký dobrovolnický den není jen o odvedené práci. Je to příležitost poznat kolegy z různých pracovišť univerzity i partnerských institucí, zažít společně něco mimo běžné pracovní prostředí a zároveň pomoci tam, kde je to skutečně potřeba. Letos jsme proto při přípravě programu více mysleli právě na vzájemné propojování lidí. Těší nás také spolupráce s novými školami a školkami, jejichž zahrady a hřiště díky dobrovolníkům získají potřebnou péči,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP.

Dobrovolnické centrum UP letos připravilo celkem čtrnáct příležitostí. Účastníci si budou moci vybírat mj. z aktivit zaměřených na péči o veřejná prostranství, údržbu zeleně nebo podporu komunitních a vzdělávacích institucí.

Tradičně nechybí v nabídce například pomoc při údržbě areálu Státního hradu Šternberk, v Hospici na Svatém Kopečku nebo v útulku olomoucké Ligy na ochranu zvířat. Přehled všech dobrovolnických příležitostí je k dispozici na webových stránkách Dobrovolnického centra UP.

Registrace budou spuštěny 17. srpna.

Dobrovolnický den navazuje na předchozí úspěšné ročníky, během nichž zaměstnanci pomáhali například i při obnově území zasažených povodněmi. „Tyto aktivity dlouhodobě potvrzují, že spojení profesních komunit může přinášet konkrétní a viditelné výsledky pro celý region,“ shrnuje zkušenosti z minulých let Vladimíra Sedláčková.

Každý účastník obdrží potřebné vybavení a v případě aktivit mimo Olomouc bude zajištěna společná doprava. Na místě budou dobrovolníky provázet koordinátoři partnerských organizací, kteří zajistí odborné vedení i bezpečný průběh dne.

Univerzita Palackého podporuje dobrovolnictví dlouhodobě. Vedle Zaměstnaneckého dobrovolnického dne pořádá také Studentský dobrovolnický den a prostřednictvím Dobrovolnického centra UP vytváří příležitosti pro zapojení studentů i zaměstnanců do aktivit, které přispívají k rozvoji komunity a pomoci potřebným.

  

Akademický senát Univerzity Palackého projednal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, který předložil rektor UP. O rozpočtu univerzity na rok 2026 bude AS UP znovu jednat v září.

Naposledy před letními prázdninami se sešel Akademický senát Univerzity Palackého. Projednal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, který senátorům a senátorkám UP předložil a podrobně představil rektor UP Michael Kohajda.

V následné debatě o dokumentu Rozdělení příspěvků a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, zazněla řada připomínek senátorek, senátorů i dalších členů akademické obce UP. Diskuze ve výsledku nepřinesla vzájemný konsenzus a AS UP předložený návrh neschválil. Univerzita Palackého tak nadále zůstává v rozpočtovém provizoriu a o rozpočtu na rok 2026 bude senát znovu jednat v září.

V legislativní části jednání AS UP schválil Zprávu o činnosti Univerzity Palackého za rok 2025 a Zprávu o hospodaření Univerzity Palackého za rok 2025. Oběma dokumenty se nyní bude zabývat Správní rada UP.  Senát se rovněž kladně vyjádřil k novému vnitřnímu předpisu s názvem Řád přijímacího řízení UP, který schválil ve znění komplexního pozměňovacího návrhu rektora. Účinnosti však nabude až spolu s novým Statutem UP.

Senátorky a senátoři se zabývali také dokumenty Pedagogické fakulty UP, které předložil její děkan Vojtech Regec. Ve znění technických úprav navržených legislativní komisí schválili Disciplinární řád pro studenty PdF UP, novelu Organizačního řádu PdF UP i novelu Statutu Pedagogické fakulty UP.

Během červnového jednání se AS UP věnoval také volbě nového zástupce do Dozorčí rady VŠÚ CATRIN. Za senátora Michala Botura (PřF), kterému skončil mandát, byli senátem navrženi Petra Gaul Aláčová (FZV) a Tomáš Opatrný (PřF). V druhém kole tajné volby zvolil AS UP čtrnácti hlasy Petru Gaul Aláčovou, stávající místopředsedkyni senátu. O jejím jmenování do dozorčí rady nyní rozhodne rektor UP.

Předseda AS UP Ondřej Molnár dále informoval senátorky a senátory o harmonogramu volby nových členů ekonomické a legislativní komise. Současné složení obou komisí by mělo ukončit své působení na podzim. Návrhy na nové členy lze podávat do 11. září. Členy komisí se mohou stát také odborníci, kteří nejsou členy Akademického senátu UP.

V závěru jednání se AS UP věnoval situaci ve veřejnoprávních médiích. Na konci diskuze přijal usnesení, v němž pracovnicím a pracovníkům veřejnoprávních médií vyjádřil v úsilí o zachování nezávislosti České televize a Českého rozhlasu podporu. Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

Akademický senát Univerzity Palackého projednal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, který předložil rektor UP. O rozpočtu univerzity na rok 2026 bude AS UP znovu jednat v září.

Naposledy před letními prázdninami se sešel Akademický senát Univerzity Palackého. Projednal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, který senátorům a senátorkám UP předložil a podrobně představil rektor UP Michael Kohajda.

V následné debatě o dokumentu Rozdělení příspěvků a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, zazněla řada připomínek senátorek, senátorů i dalších členů akademické obce UP. Diskuze ve výsledku nepřinesla vzájemný konsenzus a AS UP předložený návrh neschválil. Univerzita Palackého tak nadále zůstává v rozpočtovém provizoriu a o rozpočtu na rok 2026 bude senát znovu jednat v září.

V legislativní části jednání AS UP schválil Zprávu o činnosti Univerzity Palackého za rok 2025 a Zprávu o hospodaření Univerzity Palackého za rok 2025. Oběma dokumenty se nyní bude zabývat Správní rada UP.  Senát se rovněž kladně vyjádřil k novému vnitřnímu předpisu s názvem Řád přijímacího řízení UP, který schválil ve znění komplexního pozměňovacího návrhu rektora. Účinnosti však nabude až spolu s novým Statutem UP.

Senátorky a senátoři se zabývali také dokumenty Pedagogické fakulty UP, které předložil její děkan Vojtech Regec. Ve znění technických úprav navržených legislativní komisí schválili Disciplinární řád pro studenty PdF UP, novelu Organizačního řádu PdF UP i novelu Statutu Pedagogické fakulty UP.

Během červnového jednání se AS UP věnoval také volbě nového zástupce do Dozorčí rady VŠÚ CATRIN. Za senátora Michala Botura (PřF), kterému skončil mandát, byli senátem navrženi Petra Gaul Aláčová (FZV) a Tomáš Opatrný (PřF). V druhém kole tajné volby zvolil AS UP čtrnácti hlasy Petru Gaul Aláčovou, stávající místopředsedkyni senátu. O jejím jmenování do dozorčí rady nyní rozhodne rektor UP.

Předseda AS UP Ondřej Molnár dále informoval senátorky a senátory o harmonogramu volby nových členů ekonomické a legislativní komise. Současné složení obou komisí by mělo ukončit své působení na podzim. Návrhy na nové členy lze podávat do 11. září. Členy komisí se mohou stát také odborníci, kteří nejsou členy Akademického senátu UP.

V závěru jednání se AS UP věnoval situaci ve veřejnoprávních médiích. Na konci diskuze přijal usnesení, v němž pracovnicím a pracovníkům veřejnoprávních médií vyjádřil v úsilí o zachování nezávislosti České televize a Českého rozhlasu podporu. Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

What happens to a paper after submission? This talk will give a behind-the-scenes window into what editors look for in a paper and how the peer review to publication process works. You will learn about the considerations we put in place during the initial screening of the manuscript, when inviting the reviewers and when reading their reports. It will also cover the difference between journals at the Nature Portfolio, how they interact, and how they cater to different audiences. The talk will also cover projects and ways to engage with the Nature Portfolio as an (early career) researcher. 

What happens to a paper after submission? This talk will give a behind-the-scenes window into what editors look for in a paper and how the peer review to publication process works. You will learn about the considerations we put in place during the initial screening of the manuscript, when inviting the reviewers and when reading their reports. It will also cover the difference between journals at the Nature Portfolio, how they interact, and how they cater to different audiences. The talk will also cover projects and ways to engage with the Nature Portfolio as an (early career) researcher. 

Odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a dalších institucí upozorňují, že plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 či 16 let nepředstavuje účinné řešení rizik spojených s online prostředím. Namísto zákazů doporučují posílit odpovědnost digitálních platforem, podporu rodičů a rozvoj mediální a digitální gramotnosti.

Debata o možném zákazu sociálních sítí pro děti do 15 nebo 16 let nabírá na intenzitě. Skupina odborníků z oblasti psychologie, pedagogiky, prevence rizikového chování, mediálních studií a bezpečnosti dětí v online prostředí však upozorňuje, že plošný zákaz není účinným řešením.

Odborné stanovisko k návrhům na plošný zákaz sociálních sítí pro děti najdete zde.

Rizika sociálních sítí podle nich nelze zpochybňovat. Děti se mohou setkávat s kyberšikanou, škodlivým obsahem, sexuálním obtěžováním nebo tlakem na vlastní vzhled. Přesto odborníci varují, že zákaz by mohl vytvořit spíše falešný pocit bezpečí než skutečnou ochranu.

„Plošný zákaz může působit jako jednoduché a rozhodné řešení, ale neřeší hlavní příčiny problému: rizikový design platforem, algoritmické zesilování škodlivého obsahu, nedostatečnou podporu škol a rodičů ani omezenou vymahatelnost stávajících pravidel,“ uvedl za autory stanoviska Kamil Kopecký z Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, E- Bezpečí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Podle autorů stanoviska lze navíc věková omezení poměrně snadno obcházet – například uvedením nepravdivého věku, využitím účtu rodičů nebo technickými nástroji, jako jsou VPN. Problematické jsou i návrhy na ověřování věku prostřednictvím umělé inteligence nebo dokladů totožnosti, které vyvolávají otázky týkající se soukromí a ochrany osobních údajů.

Odborníci zároveň upozorňují, že zákaz nemusí vést k menší přítomnost dětí v online prostředí. Naopak může způsobit jejich přesun na méně známé a hůře moderované platformy, kde je ochrana uživatelů slabší.

“Zásadním problémem je, že formální zákaz nemusí znamenat skutečné omezení přístupu dětí do online prostředí. Pokud budou dospělí předpokládat, že děti na sociálních sítích nejsou, protože jim tam byl přístup zakázán, mohou snadno přehlédnout rizika, kterým jsou děti nadále vystaveny. V některých případech se tato rizika mohou dokonce zvýšit, protože děti budou online služby využívat skrytě, bez otevřené komunikace s dospělými a bez možnosti včasné podpory,“ dodal jeho kolega z PdF UP Dominik Voráč.

Současné výzkumy podle odborníků nepřinášejí dostatek důkazů o tom, že by plošný zákaz sociálních sítí vedl ke zlepšení duševního zdraví dětí. Dopady digitálních technologií jsou individuální a závisí na osobnosti dítěte, rodinném prostředí i způsobu používání online služeb. Namísto zákazů proto doporučují zaměřit se na větší odpovědnost digitálních platforem, posílení mediální a digitální výchovy ve školách, systematickou podporu rodičů a důslednější vymáhání stávajících pravidel.

Podle signatářů stanoviska by cílem nemělo být vytlačit děti z digitálního světa, ale zajistit, aby online prostředí, ve kterém vyrůstají, bylo bezpečnější, lépe regulované a přizpůsobené jejich věku.

 

 

Odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a dalších institucí upozorňují, že plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 či 16 let nepředstavuje účinné řešení rizik spojených s online prostředím. Namísto zákazů doporučují posílit odpovědnost digitálních platforem, podporu rodičů a rozvoj mediální a digitální gramotnosti.

Debata o možném zákazu sociálních sítí pro děti do 15 nebo 16 let nabírá na intenzitě. Skupina odborníků z oblasti psychologie, pedagogiky, prevence rizikového chování, mediálních studií a bezpečnosti dětí v online prostředí však upozorňuje, že plošný zákaz není účinným řešením.

Odborné stanovisko k návrhům na plošný zákaz sociálních sítí pro děti najdete zde.

Rizika sociálních sítí podle nich nelze zpochybňovat. Děti se mohou setkávat s kyberšikanou, škodlivým obsahem, sexuálním obtěžováním nebo tlakem na vlastní vzhled. Přesto odborníci varují, že zákaz by mohl vytvořit spíše falešný pocit bezpečí než skutečnou ochranu.

„Plošný zákaz může působit jako jednoduché a rozhodné řešení, ale neřeší hlavní příčiny problému: rizikový design platforem, algoritmické zesilování škodlivého obsahu, nedostatečnou podporu škol a rodičů ani omezenou vymahatelnost stávajících pravidel,“ uvedl za autory stanoviska Kamil Kopecký z Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, E- Bezpečí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Podle autorů stanoviska lze navíc věková omezení poměrně snadno obcházet – například uvedením nepravdivého věku, využitím účtu rodičů nebo technickými nástroji, jako jsou VPN. Problematické jsou i návrhy na ověřování věku prostřednictvím umělé inteligence nebo dokladů totožnosti, které vyvolávají otázky týkající se soukromí a ochrany osobních údajů.

Odborníci zároveň upozorňují, že zákaz nemusí vést k menší přítomnost dětí v online prostředí. Naopak může způsobit jejich přesun na méně známé a hůře moderované platformy, kde je ochrana uživatelů slabší.

“Zásadním problémem je, že formální zákaz nemusí znamenat skutečné omezení přístupu dětí do online prostředí. Pokud budou dospělí předpokládat, že děti na sociálních sítích nejsou, protože jim tam byl přístup zakázán, mohou snadno přehlédnout rizika, kterým jsou děti nadále vystaveny. V některých případech se tato rizika mohou dokonce zvýšit, protože děti budou online služby využívat skrytě, bez otevřené komunikace s dospělými a bez možnosti včasné podpory,“ dodal jeho kolega z PdF UP Dominik Voráč.

Současné výzkumy podle odborníků nepřinášejí dostatek důkazů o tom, že by plošný zákaz sociálních sítí vedl ke zlepšení duševního zdraví dětí. Dopady digitálních technologií jsou individuální a závisí na osobnosti dítěte, rodinném prostředí i způsobu používání online služeb. Namísto zákazů proto doporučují zaměřit se na větší odpovědnost digitálních platforem, posílení mediální a digitální výchovy ve školách, systematickou podporu rodičů a důslednější vymáhání stávajících pravidel.

Podle signatářů stanoviska by cílem nemělo být vytlačit děti z digitálního světa, ale zajistit, aby online prostředí, ve kterém vyrůstají, bylo bezpečnější, lépe regulované a přizpůsobené jejich věku.

 

 

Diplomy, poháry pro nejlepší učitele a balonky. To jsou propriety, které neoddělitelně patří k závěru června na Lékařské fakultě UP – a nechyběly ani tentokrát. Desítky mladých lékařek a lékařů z různých koutů Česka, ale také ze Slovenska a dalších zemí převzaly v sále Klášterního Hradiska diplomy stvrzující úspěšné završení studia a vedle promocí proběhlo i méně formální rozlučkové setkání přímo na fakultě.

V historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc v uplynulých dnech postupně převzali diplomy absolventky a absolventi studijních programů Všeobecné a Zubní lékařství a jejich anglických variant General Medicine a Dentistry, také programu Veřejné zdravotnictví.

„Děkujeme nejen za vaše znalosti, zkušenosti a trpělivost, kterou jste s námi měli, ale i za to, že jste nás naučili uvažovat jako budoucí lékaři. Vedli jste nás k odpovědnosti, pokoře a hlavně k tomu, že za každou diagnózou je člověk, který potřebuje nejen léčbu, ale především pochopení,“ uvedla při jedné z promocí čerstvá nositelka titulu MUDr. Tereza Chodurová ve své krátké řeči, v níž poděkovala nejen pedagogům, ale i rodičům a blízkým a také svým spolužákům. Přátelství, která během studia vznikla a která přežila anatomii, farmakologii a zkoušková období na medicíně, podle ní pravděpodobně vydrží celý život.

video_sem

Sérii slavnostních aktů na Klášterním Hradisku, během nichž absolventkám a absolventům popřáli hodně štěstí nejen v profesním životě představitelé fakulty i univerzity, doplnilo tradiční rozlučkové setkání na Teoretických ústavech.

„Na jednu stranu jsem smutný, že právě opouštíte naši fakultu. Zároveň jsem ale i šťastný, protože naše fakulta vysílá skvělé absolventky a absolventy, lékařky a lékaře, do praxe, která vás potřebuje. Z celého srdce vám gratuluji a přeji, ať se vám daří. Jsem na vás hrdý,“ řekl při přípitku děkan Milan Kolář. Připomněl také, že dveře na fakultě mají absolventi vždy otevřené. „Kdykoliv budete v Olomouci, přijďte se podívat, kde jste studovali a jak se naše společná alma mater rozvíjí.“

Absolventi mohou zůstat ve spojení s univerzitou i po promoci – prostřednictvím Klubu absolventů UP. Více o klubu zde. 

Děkan s proděkankou Evou Kláskovou se následně ujali ocenění nejlepších pedagogů, které čerství absolventi českých i zahraničních programů vybrali ve svém hlasování. „Žádné větší ocenění podle mého názoru nemůžu dostat. Nic víc prostě pro učitele není, než když jeho práci takto ocení studenti,“ komentoval získání jednoho ze šestice pohárů Karel Urbánek, přednosta Ústavu farmakologie.

V podobném duchu promluvili a za ocenění poděkovali i další laureáti a laureátky, případně jejich zástupci, Marie Turková z Porodnicko-gynekologické kliniky dokonce zazpívala úryvek studentské hymny Gaudeamus igitur.

Setkání na fakultě vyvrcholilo před Teoretickými ústavy vypuštěním desítek červených, snadno rozložitelných balonků, které na obloze symbolicky světu oznámily, že noví lékaři „vylétají“ do praxe.

Nejlepší pedagogové LF UP podle absolventských ročníků:

Všeobecné lékařství – teoretické a preklinické obory:

Karel Urbánek, Ústav farmakologie

Všeobecné lékařství – klinické obory:

Marie Turková, Porodnicko-gynekologická klinika

Zubní lékařství:

Hana Adámková, Klinika zubního lékařství

General Medicine – Preclinical Courses:

Dana Šimková, Ústav biologie

General Medicine – Clinical Courses:

Martin Stašek, Chirurgická klinika

Dentistry:

Yulia Morozova, Klinika zubního lékařství

Diplomy, poháry pro nejlepší učitele a balonky. To jsou propriety, které neoddělitelně patří k závěru června na Lékařské fakultě UP – a nechyběly ani tentokrát. Desítky mladých lékařek a lékařů z různých koutů Česka, ale také ze Slovenska a dalších zemí převzaly v sále Klášterního Hradiska diplomy stvrzující úspěšné završení studia a vedle promocí proběhlo i méně formální rozlučkové setkání přímo na fakultě.

V historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc v uplynulých dnech postupně převzali diplomy absolventky a absolventi studijních programů Všeobecné a Zubní lékařství a jejich anglických variant General Medicine a Dentistry, také programu Veřejné zdravotnictví.

„Děkujeme nejen za vaše znalosti, zkušenosti a trpělivost, kterou jste s námi měli, ale i za to, že jste nás naučili uvažovat jako budoucí lékaři. Vedli jste nás k odpovědnosti, pokoře a hlavně k tomu, že za každou diagnózou je člověk, který potřebuje nejen léčbu, ale především pochopení,“ uvedla při jedné z promocí čerstvá nositelka titulu MUDr. Tereza Chodurová ve své krátké řeči, v níž poděkovala nejen pedagogům, ale i rodičům a blízkým a také svým spolužákům. Přátelství, která během studia vznikla a která přežila anatomii, farmakologii a zkoušková období na medicíně, podle ní pravděpodobně vydrží celý život.

video_sem

Sérii slavnostních aktů na Klášterním Hradisku, během nichž absolventkám a absolventům popřáli hodně štěstí nejen v profesním životě představitelé fakulty i univerzity, doplnilo tradiční rozlučkové setkání na Teoretických ústavech.

„Na jednu stranu jsem smutný, že právě opouštíte naši fakultu. Zároveň jsem ale i šťastný, protože naše fakulta vysílá skvělé absolventky a absolventy, lékařky a lékaře, do praxe, která vás potřebuje. Z celého srdce vám gratuluji a přeji, ať se vám daří. Jsem na vás hrdý,“ řekl při přípitku děkan Milan Kolář. Připomněl také, že dveře na fakultě mají absolventi vždy otevřené. „Kdykoliv budete v Olomouci, přijďte se podívat, kde jste studovali a jak se naše společná alma mater rozvíjí.“

Absolventi mohou zůstat ve spojení s univerzitou i po promoci – prostřednictvím Klubu absolventů UP. Více o klubu zde. 

Děkan s proděkankou Evou Kláskovou se následně ujali ocenění nejlepších pedagogů, které čerství absolventi českých i zahraničních programů vybrali ve svém hlasování. „Žádné větší ocenění podle mého názoru nemůžu dostat. Nic víc prostě pro učitele není, než když jeho práci takto ocení studenti,“ komentoval získání jednoho ze šestice pohárů Karel Urbánek, přednosta Ústavu farmakologie.

V podobném duchu promluvili a za ocenění poděkovali i další laureáti a laureátky, případně jejich zástupci, Marie Turková z Porodnicko-gynekologické kliniky dokonce zazpívala úryvek studentské hymny Gaudeamus igitur.

Setkání na fakultě vyvrcholilo před Teoretickými ústavy vypuštěním desítek červených, snadno rozložitelných balonků, které na obloze symbolicky světu oznámily, že noví lékaři „vylétají“ do praxe.

Nejlepší pedagogové LF UP podle absolventských ročníků:

Všeobecné lékařství – teoretické a preklinické obory:

Karel Urbánek, Ústav farmakologie

Všeobecné lékařství – klinické obory:

Marie Turková, Porodnicko-gynekologická klinika

Zubní lékařství:

Hana Adámková, Klinika zubního lékařství

General Medicine – Preclinical Courses:

Dana Šimková, Ústav biologie

General Medicine – Clinical Courses:

Martin Stašek, Chirurgická klinika

Dentistry:

Yulia Morozova, Klinika zubního lékařství

Doktorandka katedry informatiky Adéla Laštovičková získala na 18. ročníku mezinárodní konference Workshop on Discrete Event Systems (WODES) v nizozemském Eindhovenu prestižní ocenění Best Student Paper Award. Cenu obdržela za článek Verifying Nonblockingness and Deadlock-Freeness in Isomorphic Module Systems, na kterém spolupracovala se svým školitelem Tomášem Masopustem.

„Jestli byla na konferenci nějaká soutěžní atmosféra, pak jsem ji příliš nevnímala. Spíše jsem si užívala atmosféru konference jako takové, protože byla mou první. Tedy až po mé prezentaci, před ní jsem byla samozřejmě nervózní,“ uvedla Adéla Laštovičková.

Do finále postoupilo pět nejlepších příspěvků

Tajná porota na základě recenzí vybrala pět nejlepších příspěvků, jejichž autoři se o postupu dozvěděli až krátce před samotným vyhlášením. Z těchto pěti finalistů pak porota po zohlednění studentských prezentací určila tři nejlepší. Článek Adély Laštovičkové získal v soutěži první místo.

Oceněný článek se zabývá ověřováním dvou důležitých vlastností modulárních systémů s izomorfními moduly, neblokovanosti a absence deadlocku. Velmi zjednodušeně si lze takový systém představit například jako dva roboty s mechanickou paží, kteří si mají potřást rukou. Roboti vypadají stejně a mohou provádět podobné akce, například zvedat a pokládat ruku nebo se synchronizovat a společně provést potřesení rukou.

Výzkum pomáhá odhalovat nežádoucí stavy systémů

„Systém by se nacházel v deadlocku ve chvíli, kdy by žádný z robotů nemohl provést žádnou další akci, například ani pohnout paží. Neblokující je naopak takový systém, v němž je z libovolného stavu možné dosáhnout přijímacího stavu. V uvedeném příkladu by tímto přijímacím stavem mohl být okamžik bezprostředně po potřesení rukou, tedy situace, kterou od systému očekáváme. Ať už mají roboti ruce v jakékoli poloze, systém je neblokující tehdy, pokud vždy existuje posloupnost akcí, která je k úspěšnému potřesení rukou dovede,“ doplnila Adéla Laštovičková.

Workshop on Discrete Event Systems je mezinárodní vědecká konference zaměřená na teorii a praktické aplikace diskrétních systémů (DES). Koná se pravidelně každé dva roky a technicky ji zaštiťuje mezinárodní federace IFAC (International Federation of Automatic Control).

Doktorandka katedry informatiky Adéla Laštovičková získala na 18. ročníku mezinárodní konference Workshop on Discrete Event Systems (WODES) v nizozemském Eindhovenu prestižní ocenění Best Student Paper Award. Cenu obdržela za článek Verifying Nonblockingness and Deadlock-Freeness in Isomorphic Module Systems, na kterém spolupracovala se svým školitelem Tomášem Masopustem.

„Jestli byla na konferenci nějaká soutěžní atmosféra, pak jsem ji příliš nevnímala. Spíše jsem si užívala atmosféru konference jako takové, protože byla mou první. Tedy až po mé prezentaci, před ní jsem byla samozřejmě nervózní,“ uvedla Adéla Laštovičková.

Do finále postoupilo pět nejlepších příspěvků

Tajná porota na základě recenzí vybrala pět nejlepších příspěvků, jejichž autoři se o postupu dozvěděli až krátce před samotným vyhlášením. Z těchto pěti finalistů pak porota po zohlednění studentských prezentací určila tři nejlepší. Článek Adély Laštovičkové získal v soutěži první místo.

Oceněný článek se zabývá ověřováním dvou důležitých vlastností modulárních systémů s izomorfními moduly, neblokovanosti a absence deadlocku. Velmi zjednodušeně si lze takový systém představit například jako dva roboty s mechanickou paží, kteří si mají potřást rukou. Roboti vypadají stejně a mohou provádět podobné akce, například zvedat a pokládat ruku nebo se synchronizovat a společně provést potřesení rukou.

Výzkum pomáhá odhalovat nežádoucí stavy systémů

„Systém by se nacházel v deadlocku ve chvíli, kdy by žádný z robotů nemohl provést žádnou další akci, například ani pohnout paží. Neblokující je naopak takový systém, v němž je z libovolného stavu možné dosáhnout přijímacího stavu. V uvedeném příkladu by tímto přijímacím stavem mohl být okamžik bezprostředně po potřesení rukou, tedy situace, kterou od systému očekáváme. Ať už mají roboti ruce v jakékoli poloze, systém je neblokující tehdy, pokud vždy existuje posloupnost akcí, která je k úspěšnému potřesení rukou dovede,“ doplnila Adéla Laštovičková.

Workshop on Discrete Event Systems je mezinárodní vědecká konference zaměřená na teorii a praktické aplikace diskrétních systémů (DES). Koná se pravidelně každé dva roky a technicky ji zaštiťuje mezinárodní federace IFAC (International Federation of Automatic Control).