Agregátor zdrojů

Přeměnit odpadní plasty na užitečné produkty, ale také zlevnit výrobu důležitých chemikálií a léčiv umožní nový materiál, který vyvinul mezinárodní tým vědců se zástupci CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-Technické univerzity Ostrava (CEET). Objev nedávno publikoval prestižní časopis Nature Catalysis a výzkumníci již plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

Chytrý materiál je příspěvkem k řešení jednoho z palčivých problémů dneška, kterým je recyklace plastů. Vědci se zaměřili se na polystyren, jehož celosvětová výroba ročně přesahuje 20 milionů tun, ale recykluje se jen zanedbatelné množství produkce, přibližně jedno až tři procenta. Stávající metody recyklace jsou buď neúčinné, nebo složité a nešetrné k životnímu prostředí.

„Mechanická recyklace polystyrenu vede ke zhoršení kvality produktu a jeho omezenému využití. Pyrolýza je energeticky náročná, vyžaduje vysoké teploty a výsledná směs chemikálií se musí složitě čistit. Proto jsme vyvíjeli šetrnou nízkoteplotní technologii, která s pomocí kyslíku a amoniaku dovolí připravit benzonitril. Jde o velmi cennou chemikálii, jež slouží jako klíčový stavební blok pro výrobu léčiv, hnojiv a dalších průmyslových chemikálií,“ uvedl Radek Zbořil, jeden z hlavních autorů práce, který působí v CATRIN a CEET.

„Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat.“ Jagadeesh Rajenahally

Přeměna polystyrenu, ale i dalších organických sloučenin na nitrily je ovšem velmi náročná, protože jejich chemické vazby jsou stabilní a těžko se štěpí. Klíčem k úspěchu tak bylo vyvinout účinný katalyzátor, který snižuje reakční teploty a zvyšuje výtěžek důležitého produktu.

„Základem katalyzátoru jsou atomy železa rozptýlené v uhlíkovém nosiči a stabilizované atomy dusíku a boru. Takové chemické prostředí v okolí atomárního železa umožňuje a porézní struktura nosiče jsou zásadní pro dosažení nízkoteplotní a účinné přeměny polystyrenu. Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat,“ vysvětlil Jagadeesh Rajenahally, další z korespondujících autorů, který působí v CEET a německém Leibnizově ústavu pro katalýzu v Rostocku.

Využití nového katalyzátoru nekončí u polystyrenu. Dokáže rovněž účinně přeměnit desítky organických sloučenin na důležité nitrily, které se využívají v chemii a farmacii, například při výrobě antidepresiv nebo léků pro léčbu diabetu. Právě všestranné využití, jednoduchá výroba, nižší energetická náročnost a výrazné zlevnění řady chemických procesů slibují rychlé uplatnění materiálu v praxi. Vědci proto plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

„Atomární katalyzátor je nesmírně univerzální. Úspěšně jsme ho použili při výrobě asi šedesáti chemikálií na bázi nitrilů, využívaných ve farmacii i průmyslové chemii. Pracujeme při výrazně nižších teplotách než stávající průmyslové výroby a díky usměrnění reakce produkujeme jen minimum odpadních produktů. V průtočném reaktoru jsme při přeměně polystyrenu prokázali stabilitu materiálu v řádu mnoha dní, což jsou velmi pozitivní výsledky pro přesun technologie do praxe,“ uzavřel Zbořil.

Jaké příběhy se skrývají za rostlinami, kterým lidé po staletí přisuzovali zvláštní sílu? Letošní Den fascinace rostlinami s podtitulem Magické rostliny: mezi vědou a mytologií se uskuteční ve středu 20. května od 9:00 do 16:30 v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Návštěvníci si budou moci projít odborná stanoviště věnovaná botanice, mykologii a zemědělství, využít pracovní listy připravené pro školy i rodiny s dětmi a na závěr se zúčastnit komentované procházky zahradou.

Magické rostliny nepředstavují žádnou konkrétní systematickou skupinu. Jde o rostliny, kterým lidé v různých obdobích a kulturách přisuzovali symbolické, mystické, léčivé či rituální významy. Rostliny se tak stávaly metaforami lidských stavů, průvodci v obřadech nebo přímo aktéry rozmanitých rituálů. Jejich role sahá od animismu archaických kultur přes antické věštírny, středověké klášterní zahrady či Paracelsovu doktrínu signatur až po novověké studium rostlin v rámci etnobotaniky.

„Letošní téma nám umožňuje ukázat rostliny nejen jako předmět vědeckého poznání, ale také jako důležitou součást kulturní paměti, symboliky a lidské představivosti. Chceme návštěvníkům přiblížit, jak se vědecký pohled na rostliny prolíná s příběhy, mýty a tradicemi, které je provázejí,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Program začne v 9:00 a až do 16:00 budou v areálu zahrady připravena botanická, zemědělská a mykologická stanoviště s odborným výkladem. V 16:30 na ně naváže tematicky zaměřená procházka botanickou zahradou s Václavem Dvořákem.

Na přípravě programu se podílejí pracovnice a studenti katedry botaniky přírodovědecké fakulty, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Sdružení Viadua.

Jaké příběhy se skrývají za rostlinami, kterým lidé po staletí přisuzovali zvláštní sílu? Letošní Den fascinace rostlinami s podtitulem Magické rostliny: mezi vědou a mytologií se uskuteční ve středu 20. května od 9:00 do 16:30 v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Návštěvníci si budou moci projít odborná stanoviště věnovaná botanice, mykologii a zemědělství, využít pracovní listy připravené pro školy i rodiny s dětmi a na závěr se zúčastnit komentované procházky zahradou.

Magické rostliny nepředstavují žádnou konkrétní systematickou skupinu. Jde o rostliny, kterým lidé v různých obdobích a kulturách přisuzovali symbolické, mystické, léčivé či rituální významy. Rostliny se tak stávaly metaforami lidských stavů, průvodci v obřadech nebo přímo aktéry rozmanitých rituálů. Jejich role sahá od animismu archaických kultur přes antické věštírny, středověké klášterní zahrady či Paracelsovu doktrínu signatur až po novověké studium rostlin v rámci etnobotaniky.

„Letošní téma nám umožňuje ukázat rostliny nejen jako předmět vědeckého poznání, ale také jako důležitou součást kulturní paměti, symboliky a lidské představivosti. Chceme návštěvníkům přiblížit, jak se vědecký pohled na rostliny prolíná s příběhy, mýty a tradicemi, které je provázejí,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Program začne v 9:00 a až do 16:00 budou v areálu zahrady připravena botanická, zemědělská a mykologická stanoviště s odborným výkladem. V 16:30 na ně naváže tematicky zaměřená procházka botanickou zahradou s Václavem Dvořákem.

Na přípravě programu se podílejí pracovnice a studenti katedry botaniky přírodovědecké fakulty, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Sdružení Viadua.

Do Brna se ve dnech 21.–26. června sjedou nejlepší sportovkyně a sportovci z vysokých a vyšších odborných škol v Česku, aby se utkali o medaile a tituly akademických mistryň/mistrů v soutěžích Českých akademických her. Reprezentace Univerzity Palackého nebude na této tradiční sportovní akci chybět. Přispět k co nejlepšímu výsledku olomoucké výpravy může každý studující, i když se dané disciplíně nevěnuje na vrcholové úrovni.

„Rádi bychom tímto vyzvali všechny sportovce z UP k reprezentaci naší univerzity na letošních Českých akademických hrách. Protože se hry konají v Brně, které od Olomouce není daleko, věříme, že zájem studentek a studentů o účast v soutěžích bude velký. Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především vítězství z roku 2023, přičemž na medailisty čeká jednorázové sportovní stipendium,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Reprezentanti se mohou přihlašovat do 29. května. Nově se studenti mohou registrovat samostatně, z organizačních důvodů však garant reprezentace doporučuje hlásit se prostřednictvím garantů jednotlivých sportů. Jejich přehled a další informace sportovci z UP najdou zde.

Čtyřiadvacátý ročník největší vysokoškolské sportovní události v Česku hostí ve dnech 21.–26. června Vysoké učení technické v Brně. Soutěžit se bude v 21 sportech, vedle atletických a plaveckých disciplín se bude soutěžit například v házené, judu, aerobiku, orientačním běhu, futsale nebo paddleboardingu. Podrobnosti jsou k dispozici na webu akce.

České akademické hry pořádá od roku 2002 Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, případně školami. V Brně se naposled konaly v roce 2019. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023. V loňském roce nejlepší vysokoškolští sportovci poměřili síly v Ostravě, Univerzita Palackého tehdy obsadila 4. místo, jak si můžete připomenout v tomto článku.

Do Brna se ve dnech 21.–26. června sjedou nejlepší sportovkyně a sportovci z vysokých a vyšších odborných škol v Česku, aby se utkali o medaile a tituly akademických mistryň/mistrů v soutěžích Českých akademických her. Reprezentace Univerzity Palackého nebude na této tradiční sportovní akci chybět. Přispět k co nejlepšímu výsledku olomoucké výpravy může každý studující, i když se dané disciplíně nevěnuje na vrcholové úrovni.

„Rádi bychom tímto vyzvali všechny sportovce z UP k reprezentaci naší univerzity na letošních Českých akademických hrách. Protože se hry konají v Brně, které od Olomouce není daleko, věříme, že zájem studentek a studentů o účast v soutěžích bude velký. Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především vítězství z roku 2023, přičemž na medailisty čeká jednorázové sportovní stipendium,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Reprezentanti se mohou přihlašovat do 29. května. Nově se studenti mohou registrovat samostatně, z organizačních důvodů však garant reprezentace doporučuje hlásit se prostřednictvím garantů jednotlivých sportů. Jejich přehled a další informace sportovci z UP najdou zde.

Čtyřiadvacátý ročník největší vysokoškolské sportovní události v Česku hostí ve dnech 21.–26. června Vysoké učení technické v Brně. Soutěžit se bude v 21 sportech, vedle atletických a plaveckých disciplín se bude soutěžit například v házené, judu, aerobiku, orientačním běhu, futsale nebo paddleboardingu. Podrobnosti jsou k dispozici na webu akce.

České akademické hry pořádá od roku 2002 Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, případně školami. V Brně se naposled konaly v roce 2019. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023. V loňském roce nejlepší vysokoškolští sportovci poměřili síly v Ostravě, Univerzita Palackého tehdy obsadila 4. místo, jak si můžete připomenout v tomto článku.

Posílení spolupráce v oblastech vzájemné propagace a marketingu či v podpoře eventů, které výstaviště a univerzita realizují – to jsou hlavní přínosy Memoranda o partnerství a spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Výstavištěm Flora Olomouc.

Memorandum podepsali rektor UP Michael Kohajda, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková a obchodní ředitel Richard Šrámek. 

„V rámci spolupráce bude moci univerzita využívat také slevy na pronájmy prostor ve správě Výstaviště Flora, její informační a marketingové kanály nebo možnosti zlevněné květinové výzdoby pro univerzitní eventy,“ dodal Michael Kohajda.

„Jsme rádi, že tato spolupráce přinese nové příležitosti pro společné projekty i podporu akcí v regionu,“ zhodnotila dohodu Eva Fuglíčková. 

Díky memorandu bude pokračovat i spolupráce v oblasti dobrovolnických aktivit nebo v oblasti benefitů pro studenty a zaměstnance univerzity ve formě slev ze vstupného. Na akce Flory by se také měly vrátit interaktivní science a odpočinkové zóny univerzity.

Posílení spolupráce v oblastech vzájemné propagace a marketingu či v podpoře eventů, které výstaviště a univerzita realizují – to jsou hlavní přínosy Memoranda o partnerství a spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Výstavištěm Flora Olomouc.

Memorandum podepsali rektor UP Michael Kohajda, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková a obchodní ředitel Richard Šrámek. 

„V rámci spolupráce bude moci univerzita využívat také slevy na pronájmy prostor ve správě Výstaviště Flora, její informační a marketingové kanály nebo možnosti zlevněné květinové výzdoby pro univerzitní eventy,“ dodal Michael Kohajda.

„Jsme rádi, že tato spolupráce přinese nové příležitosti pro společné projekty i podporu akcí v regionu,“ zhodnotila dohodu Eva Fuglíčková. 

Díky memorandu bude pokračovat i spolupráce v oblasti dobrovolnických aktivit nebo v oblasti benefitů pro studenty a zaměstnance univerzity ve formě slev ze vstupného. Na akce Flory by se také měly vrátit interaktivní science a odpočinkové zóny univerzity.

Badatelé z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.

Cytokininy jsou hormony, které v rostlinách řídí mnoho důležitých životních procesů. Již desítky let vědci vědí, že mimo jiné oddalují stárnutí neboli senescenci. Zvlášť dobře je to vidět, když od rostliny oddělíme listy, zajistíme jim přísun vody a ponecháme je několik dnů potmě. Listy rychle ztrácejí zelené barvivo chlorofyl a postupně odumírají. Pokud na ně ovšem aplikujeme cytokininy, tento proces se výrazně zpomalí.

Molekulární mechanismy zodpovědné za tento snadno pozorovatelný jev ale dosud nebyly přesně popsány. Vědci z několika olomouckých a brněnských institucí se proto rozhodli přispět k jejich objasnění. Hlavní podíl na výzkumu měly tým Ondřeje Plíhala z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a tým Martiny Špundové z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty. Na projektu se podíleli také odborníci z brněnského institutu CEITEC a Masarykova onkologického ústavu.

Hormony v roli ochránců

Badatelé zkoumali vliv dvou látek s cytokininovou aktivitou na listy často používané pokusné rostliny huseníčku rolního. Šlo o cytokinin BAP a o sloučeninu MTU vyvinutou v Laboratoři růstových regulátorů. Ta zlepšuje růst a odolnost plodin a již se komerčně používá v zemědělství.

U oddělených listů inkubovaných ve tmě sledovali vědci obsah chlorofylu a chlorofylovou fluorescenci, která zjednodušeně řečeno poskytuje informace o výkonnosti nebo fyziologické kondici fotosyntetického aparátu.

„Aplikace obou cytokininů zpomalovala senescenci, odbourávání chlorofylu a s tím spojený pokles fotosyntetické funkce, což jsme čekali. Velice nás ovšem překvapilo, že v kratších časech zatemnění listů, dříve než se senescence spustila, aplikace cytokininů fotosyntézu naopak snížila, což obvykle znamená, že fotosyntetický aparát je ve špatném stavu,“ uvedla Martina Špundová.

Podrobnější výzkum nicméně prokázal, že tomu tak není. Cytokininy ve skutečnosti fotosyntetický aparát chránily a obrazně řečeno jej uvedly do jakési hibernace – podobně jako když přepnete počítač do režimu spánku. V tomto stavu je sice fotosyntéza snížena, ale chloroplasty zůstávají nadále funkční a neprodukují dostatečně silný signál k tomu, aby buněčné jádro spustilo jejich destrukci. Díky tomu je list v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Výsledky navíc prokazují, že cytokininy chrání list i během této „startovní“ fáze. Snižují například tvorbu nebezpečných reaktivních forem kyslíku, která se zvyšuje při přechodu z dlouhé tmy do světla.

Od molekulárních pochodů k lepším plodinám

Vědci následně zjišťovali aktivitu mnoha tisíc genů a hladinu zhruba 3 000 proteinů v listech pokusných rostlin ponechaných ve tmě. Umožnilo jim to identifikovat molekulární mechanismy, které se pravděpodobně podílejí na přechodu fotosyntetického aparátu do klidového režimu a na výstupu z něj.

„Velmi důležitý objev byl, že studované účinky cytokininů jsou do značné míry závislé na fytochromu B – proteinu, který rostlinám umožňuje vnímat červené světlo. Bude jistě zajímavé v budoucnu detailněji zmapovat interakce mezi cytokininy a fytochromem B a také to, jak tyto vztahy souvisejí s funkcí dalších fotoreceptorů, tedy proteinů zajišťujících vnímání světla. Naše poznatky z nyní publikovaného výzkumu mohou rovněž najít praktické využití při šlechtění nových odrůd plodin s výkonnější fotosyntézou nebo s lepší odolností vůči náhlým změnám osvětlení, což může být relevantní i pro studium odpovědí rostlin na zastínění a další typy stresu,“ vysvětlil Ondřej Plíhal.

Badatelé z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.

Cytokininy jsou hormony, které v rostlinách řídí mnoho důležitých životních procesů. Již desítky let vědci vědí, že mimo jiné oddalují stárnutí neboli senescenci. Zvlášť dobře je to vidět, když od rostliny oddělíme listy, zajistíme jim přísun vody a ponecháme je několik dnů potmě. Listy rychle ztrácejí zelené barvivo chlorofyl a postupně odumírají. Pokud na ně ovšem aplikujeme cytokininy, tento proces se výrazně zpomalí.

Molekulární mechanismy zodpovědné za tento snadno pozorovatelný jev ale dosud nebyly přesně popsány. Vědci z několika olomouckých a brněnských institucí se proto rozhodli přispět k jejich objasnění. Hlavní podíl na výzkumu měly tým Ondřeje Plíhala z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a tým Martiny Špundové z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty. Na projektu se podíleli také odborníci z brněnského institutu CEITEC a Masarykova onkologického ústavu.

Hormony v roli ochránců

Badatelé zkoumali vliv dvou látek s cytokininovou aktivitou na listy často používané pokusné rostliny huseníčku rolního. Šlo o cytokinin BAP a o sloučeninu MTU vyvinutou v Laboratoři růstových regulátorů. Ta zlepšuje růst a odolnost plodin a již se komerčně používá v zemědělství.

U oddělených listů inkubovaných ve tmě sledovali vědci obsah chlorofylu a chlorofylovou fluorescenci, která zjednodušeně řečeno poskytuje informace o výkonnosti nebo fyziologické kondici fotosyntetického aparátu.

„Aplikace obou cytokininů zpomalovala senescenci, odbourávání chlorofylu a s tím spojený pokles fotosyntetické funkce, což jsme čekali. Velice nás ovšem překvapilo, že v kratších časech zatemnění listů, dříve než se senescence spustila, aplikace cytokininů fotosyntézu naopak snížila, což obvykle znamená, že fotosyntetický aparát je ve špatném stavu,“ uvedla Martina Špundová.

Podrobnější výzkum nicméně prokázal, že tomu tak není. Cytokininy ve skutečnosti fotosyntetický aparát chránily a obrazně řečeno jej uvedly do jakési hibernace – podobně jako když přepnete počítač do režimu spánku. V tomto stavu je sice fotosyntéza snížena, ale chloroplasty zůstávají nadále funkční a neprodukují dostatečně silný signál k tomu, aby buněčné jádro spustilo jejich destrukci. Díky tomu je list v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Výsledky navíc prokazují, že cytokininy chrání list i během této „startovní“ fáze. Snižují například tvorbu nebezpečných reaktivních forem kyslíku, která se zvyšuje při přechodu z dlouhé tmy do světla.

Od molekulárních pochodů k lepším plodinám

Vědci následně zjišťovali aktivitu mnoha tisíc genů a hladinu zhruba 3 000 proteinů v listech pokusných rostlin ponechaných ve tmě. Umožnilo jim to identifikovat molekulární mechanismy, které se pravděpodobně podílejí na přechodu fotosyntetického aparátu do klidového režimu a na výstupu z něj.

„Velmi důležitý objev byl, že studované účinky cytokininů jsou do značné míry závislé na fytochromu B – proteinu, který rostlinám umožňuje vnímat červené světlo. Bude jistě zajímavé v budoucnu detailněji zmapovat interakce mezi cytokininy a fytochromem B a také to, jak tyto vztahy souvisejí s funkcí dalších fotoreceptorů, tedy proteinů zajišťujících vnímání světla. Naše poznatky z nyní publikovaného výzkumu mohou rovněž najít praktické využití při šlechtění nových odrůd plodin s výkonnější fotosyntézou nebo s lepší odolností vůči náhlým změnám osvětlení, což může být relevantní i pro studium odpovědí rostlin na zastínění a další typy stresu,“ vysvětlil Ondřej Plíhal.

Na Lékařské fakultě UP působí studentský spolek Medici na ulici, který propojuje studium medicíny s praktickou pomocí sociálně slabým a lidem bez domova. Dobrovolníci z řad studentů lékařských i nelékařských zdravotnických oborů vyrážejí přímo do ulic, kde se setkávají s lidmi, pro které je každodenní realitou život bez zázemí, jistoty a často i bez přístupu k běžné zdravotní péči.

Činnost spolku vychází z filozofie tzv. street medicine, která vznikla v 90. letech 20. století. Jejím principem je poskytovat zdravotní ošetření lidem bez domova v jejich přirozeném prostředí a přizpůsobit ji jejich životní realitě. Vedle samotného ošetření je proto důležitou součástí práce dobrovolníků také komunikace s klienty, naslouchání jejich problémům a základní zdravotní edukace.

Olomoucký tým, pod vedením studentů Jana Dostála, Mateje Herdy, Emy Sitkové a Jána Grabczaka z LF UP a Natálie Furjelové z fakulty zdravotnických věd, společně s dalšími dobrovolníky organizuje výjezdy do terénu. V pravidelných dnech a podle svých časových možností navštěvují místa, kde se lidé bez domova nebo v nelehké sociální situaci pohybují a snaží poskytovat ošetření přímo tam, kde je potřeba. V Olomouci konkrétně navštěvují komunitu Sant‘Egidio na Blažejském náměstí a noční centrum na olomoucké charitě.

„Mezi nejčastější ošetření patří chronické rány, například bércové vředy nebo špatně se hojící rány po zranění. Setkáváme se také s popáleninami či omrzlinami. Časté jsou rovněž kožní infekce a mykózy, ale i různé bolesti nebo akutní zdravotní potíže. Když se setkáme s problémem, který přesahuje naše možnosti nebo schopnosti, motivujeme klienty k vyhledání odborné pomoci,“ upřesnil Ján Grabczak, student druhého ročníku Všeobecného lékařství.

Také psychickou podporou

Pomoc studentů však nekončí u zajištění zdravotnického materiálu. Stejně důležitý je lidský kontakt – rozhovor, vyslechnutí příběhu, ale i jen obyčejná přítomnost. Pro mnoho lidí na ulici je právě tato chvíle jedním z mála momentů, kdy se cítí viděni a respektováni.

Při své práci se členové spolku řídí několika základními principy. Prvním z nich je přesvědčení, že na každém člověku záleží a každý má právo na základní zdravotní péči bez ohledu na svou sociální či finanční situaci. Druhým principem je přizpůsobení zdravotní péče realitě života lidí bez domova, a to nejen prostředí, ve kterém žijí, ale i jejich aktuálním potřebám. Třetím důležitým pilířem je komunikace bez předsudků, založená na empatii, respektu a lidském přístupu.

„Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje.“ Blažena Ševčíková

„Do terénu vyrážíme vybaveni batohem se základním zdravotnickým materiálem. Nechybí rukavice, roušky, ochranné bundy s logem spolku, nástroje, obvazový materiál, dezinfekce či základní volně dostupné léky a masti, které mohou používat. Nejdůležitější součástí je však úsměv na tváři,“ poznamenala Ema Sitková, studentka čtvrtého ročníku Všeobecného lékařství.

„Studenti do ulic vyrážejí navzdory náročnému studiu, zkouškám a povinnostem, které studium na lékařské fakultě přináší. Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje, a to v případě krásného i sychravého počasí,“ dodala Blažena Ševčíková, vedoucí Centra pro základní výkony ve zdravotnictví LF UP, která byla studenty v rámci spolupráce oslovena.

Pomoc i vzdělávání

Aktivity spolku mají zároveň významný vzdělávací rozměr. Studentům lékařské fakulty umožňují získat cenné zkušenosti z terénní medicíny, rozvíjet empatii a lépe porozumět zdravotním i sociálním problémům lidí na okraji společnosti.

Vedle péče poskytované přímo v terénu se studenti aktivně zapojují také do edukační činnosti. Mimo jiné již přednášeli na Gymnáziu Olomouc-Hejčín a ve spolupráci s doktorkou Ševčíkovou se také uskutečnil první odborný workshop zaměřený na základní péči o rány, použití dostupného terapeutického materiálu i sdílení praktických zkušeností z terénu. Účastníci si zároveň mohli vyzkoušet zhodnocení stavu rány a navržení vhodné terapie s využitím dostupných prostředků.

Spolek si klade za cíl být také mostem mezi zdravotní péčí a sociální pomocí, vzdělávat veřejnost o problematice bezdomovectví a zdravotních nerovností a inspirovat tak ostatní k aktivní pomoci. Medici na ulici tak nejsou jen spolkem studentů. Jsou připomínkou toho, že zdravotnictví není pouze o diagnózách a léčbě, ale především o lidskosti, empatii a ochotě pomoci tam, kde je pomoc nejvíce potřeba.

Olomoucké Mediky na ulici můžete sledovat na Instagramu, informace o všech pobočkách v ČR jsou pak k dispozici na www.medicinaulici.cz.

Na Lékařské fakultě UP působí studentský spolek Medici na ulici, který propojuje studium medicíny s praktickou pomocí sociálně slabým a lidem bez domova. Dobrovolníci z řad studentů lékařských i nelékařských zdravotnických oborů vyrážejí přímo do ulic, kde se setkávají s lidmi, pro které je každodenní realitou život bez zázemí, jistoty a často i bez přístupu k běžné zdravotní péči.

Činnost spolku vychází z filozofie tzv. street medicine, která vznikla v 90. letech 20. století. Jejím principem je poskytovat zdravotní ošetření lidem bez domova v jejich přirozeném prostředí a přizpůsobit ji jejich životní realitě. Vedle samotného ošetření je proto důležitou součástí práce dobrovolníků také komunikace s klienty, naslouchání jejich problémům a základní zdravotní edukace.

Olomoucký tým, pod vedením studentů Jana Dostála, Mateje Herdy, Emy Sitkové a Jána Grabczaka z LF UP a Natálie Furjelové z fakulty zdravotnických věd, společně s dalšími dobrovolníky organizuje výjezdy do terénu. V pravidelných dnech a podle svých časových možností navštěvují místa, kde se lidé bez domova nebo v nelehké sociální situaci pohybují a snaží poskytovat ošetření přímo tam, kde je potřeba. V Olomouci konkrétně navštěvují komunitu Sant‘Egidio na Blažejském náměstí a noční centrum na olomoucké charitě.

„Mezi nejčastější ošetření patří chronické rány, například bércové vředy nebo špatně se hojící rány po zranění. Setkáváme se také s popáleninami či omrzlinami. Časté jsou rovněž kožní infekce a mykózy, ale i různé bolesti nebo akutní zdravotní potíže. Když se setkáme s problémem, který přesahuje naše možnosti nebo schopnosti, motivujeme klienty k vyhledání odborné pomoci,“ upřesnil Ján Grabczak, student druhého ročníku Všeobecného lékařství.

Také psychickou podporou

Pomoc studentů však nekončí u zajištění zdravotnického materiálu. Stejně důležitý je lidský kontakt – rozhovor, vyslechnutí příběhu, ale i jen obyčejná přítomnost. Pro mnoho lidí na ulici je právě tato chvíle jedním z mála momentů, kdy se cítí viděni a respektováni.

Při své práci se členové spolku řídí několika základními principy. Prvním z nich je přesvědčení, že na každém člověku záleží a každý má právo na základní zdravotní péči bez ohledu na svou sociální či finanční situaci. Druhým principem je přizpůsobení zdravotní péče realitě života lidí bez domova, a to nejen prostředí, ve kterém žijí, ale i jejich aktuálním potřebám. Třetím důležitým pilířem je komunikace bez předsudků, založená na empatii, respektu a lidském přístupu.

„Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje.“ Blažena Ševčíková

„Do terénu vyrážíme vybaveni batohem se základním zdravotnickým materiálem. Nechybí rukavice, roušky, ochranné bundy s logem spolku, nástroje, obvazový materiál, dezinfekce či základní volně dostupné léky a masti, které mohou používat. Nejdůležitější součástí je však úsměv na tváři,“ poznamenala Ema Sitková, studentka čtvrtého ročníku Všeobecného lékařství.

„Studenti do ulic vyrážejí navzdory náročnému studiu, zkouškám a povinnostem, které studium na lékařské fakultě přináší. Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje, a to v případě krásného i sychravého počasí,“ dodala Blažena Ševčíková, vedoucí Centra pro základní výkony ve zdravotnictví LF UP, která byla studenty v rámci spolupráce oslovena.

Pomoc i vzdělávání

Aktivity spolku mají zároveň významný vzdělávací rozměr. Studentům lékařské fakulty umožňují získat cenné zkušenosti z terénní medicíny, rozvíjet empatii a lépe porozumět zdravotním i sociálním problémům lidí na okraji společnosti.

Vedle péče poskytované přímo v terénu se studenti aktivně zapojují také do edukační činnosti. Mimo jiné již přednášeli na Gymnáziu Olomouc-Hejčín a ve spolupráci s doktorkou Ševčíkovou se také uskutečnil první odborný workshop zaměřený na základní péči o rány, použití dostupného terapeutického materiálu i sdílení praktických zkušeností z terénu. Účastníci si zároveň mohli vyzkoušet zhodnocení stavu rány a navržení vhodné terapie s využitím dostupných prostředků.

Spolek si klade za cíl být také mostem mezi zdravotní péčí a sociální pomocí, vzdělávat veřejnost o problematice bezdomovectví a zdravotních nerovností a inspirovat tak ostatní k aktivní pomoci. Medici na ulici tak nejsou jen spolkem studentů. Jsou připomínkou toho, že zdravotnictví není pouze o diagnózách a léčbě, ale především o lidskosti, empatii a ochotě pomoci tam, kde je pomoc nejvíce potřeba.

Olomoucké Mediky na ulici můžete sledovat na Instagramu, informace o všech pobočkách v ČR jsou pak k dispozici na www.medicinaulici.cz.

The Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU) is helping to organise the Month of Science on Wikipedia, a nationwide initiative to create and improve science articles on the Czech Wikipedia. The main editathon will be held on 14 May 2026 at our Prague site on Cukrovarnická. Everyone is welcome, whether you have edited Wikipedia before or not. The initiative runs from 1 May to 15 June 2026.

Fyzikální ústav AV ČR spolupořádá celostátní výzvu Měsíc vědy na Wikipedii, a pomůže tak rozšiřovat kvalitní články o vědě v češtině. Hlavní editaton se uskuteční 14. května 2026 v našem pražském pracovišti na Cukrovarnické. Zapojit se může každý, zkušení editoři a editorky i naprostí nováčci. Výzva potrvá od 1. května do 15. června 2026.

Páteční večer bude plný příležitostí užívat si umění, poznávat a bavit se. Během Olomoucké muzejní noci 15. května budou do setmění a ještě i chvíli po něm otevřeny desítky muzeí, galerií, knihoven a zajímavých prostor po městě, a to zdarma či za symbolické vstupné. Bohatý program připravila i Přírodovědecká fakulta UP a k návštěvě zvou také Pevnost poznání a Lékařská fakulta UP.

Hlavní budovu přírodovědecké fakulty na tř. 17. listopadu zaplní interaktivní stanoviště, která vtáhnou do krás a tajů přírodních věd.

„Návštěvníky čeká laserové bludiště, optické iluze a fascinující svět světla, které dokážou překvapit i zmást. Pokud bude přát počasí, součástí programu bude také pozorování vesmíru z fakultní terasy s využitím dalekohledu. Chybět nebudou ani efektní chemické pokusy plné barev a reakcí, setkání s masožravými rostlinami nebo možnost prohlédnout si Foucaultovo kyvadlo,“ vybrala z pestré nabídky Dagmar Hlaváč Týnová z Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF UP.

Zájemci mohou také využít možnost komentovaných prohlídek fakultní budovy nebo bohatých zoologických sbírek, a to v 18, 19 a 20 hodin.

Program na přírodovědecké fakultě probíhá od 18 do 21 hodin, kompletní přehled je k dispozici zde.

Cesty do historie i do těla

Od 17 do 22 hodin účastníky Olomoucké muzejní noci přivítá také Pevnost poznání v areálu Korunní pevnůstky, kde bude vstup do expozice Do historie! a Galerie Atom zdarma.

Do poněkud bližší historie se přenesou návštěvníci Lékařské fakulty UP prostřednictvím výstavy Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Starší 15 let mohou na fakultě také zavítat do Anatomického muzea. Dostavba Teoretických ústavů LF UP bude otevřena od 18 do 22 hodin.

Koncerty, Štreit, také krimi

Olomoucká muzejní noc toho ale v pátek 15. května nabídne podstatně více. Středobodem bude náměstí Republiky, kde už ve 14 hodin otevře letní čítárna, návštěvníci tu najdou chill out a street zónu a budou si moci užít několik koncertů. Slavnostní zahájení noci pak proběhne v 19 hodin v Centralu Muzea umění, součástí bude derniéra inscenace Pastička a koncert kapely Zrní.

Během večera pak bude otevřeno více než padesát míst – muzeí, galerií, knihoven a dalších. Letošní novinkou je Galerie Dolní v někdejší Občanské besedě na Dolním náměstí, kde dlouhou dobu sídlila banka. V hale s proskleným stropem a secesní vitráží bude k vidění výstava Jindřicha Štreita s názvem Hrajeme vám.

Otevřen bude mimo jiné Český rozhlas Olomouc nebo Arcibiskupský palác, připraveny jsou prohlídky neředínského ústředního hřbitova. Vědecká knihovna pak bude patřit druhému ročníku Kriminacht Olomouc, během něhož představí své knihy výrazné autorky a autor současné detektivní literatury Veronika Martinková, Jana Jašová, Ilona Dobrovolná a Jiří Klečka.

Podrobnosti k programu Olomoucké muzejní noci 2026 jsou k dispozici zde.

Páteční večer bude plný příležitostí užívat si umění, poznávat a bavit se. Během Olomoucké muzejní noci 15. května budou do setmění a ještě i chvíli po něm otevřeny desítky muzeí, galerií, knihoven a zajímavých prostor po městě, a to zdarma či za symbolické vstupné. Bohatý program připravila i Přírodovědecká fakulta UP a k návštěvě zvou také Pevnost poznání a Lékařská fakulta UP.

Hlavní budovu přírodovědecké fakulty na tř. 17. listopadu zaplní interaktivní stanoviště, která vtáhnou do krás a tajů přírodních věd.

„Návštěvníky čeká laserové bludiště, optické iluze a fascinující svět světla, které dokážou překvapit i zmást. Pokud bude přát počasí, součástí programu bude také pozorování vesmíru z fakultní terasy s využitím dalekohledu. Chybět nebudou ani efektní chemické pokusy plné barev a reakcí, setkání s masožravými rostlinami nebo možnost prohlédnout si Foucaultovo kyvadlo,“ vybrala z pestré nabídky Dagmar Hlaváč Týnová z Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF UP.

Zájemci mohou také využít možnost komentovaných prohlídek fakultní budovy nebo bohatých zoologických sbírek, a to v 18, 19 a 20 hodin.

Program na přírodovědecké fakultě probíhá od 18 do 21 hodin, kompletní přehled je k dispozici zde.

Cesty do historie i do těla

Od 17 do 22 hodin účastníky Olomoucké muzejní noci přivítá také Pevnost poznání v areálu Korunní pevnůstky, kde bude vstup do expozice Do historie! a Galerie Atom zdarma.

Do poněkud bližší historie se přenesou návštěvníci Lékařské fakulty UP prostřednictvím výstavy Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Starší 15 let mohou na fakultě také zavítat do Anatomického muzea. Dostavba Teoretických ústavů LF UP bude otevřena od 18 do 22 hodin.

Koncerty, Štreit, také krimi

Olomoucká muzejní noc toho ale v pátek 15. května nabídne podstatně více. Středobodem bude náměstí Republiky, kde už ve 14 hodin otevře letní čítárna, návštěvníci tu najdou chill out a street zónu a budou si moci užít několik koncertů. Slavnostní zahájení noci pak proběhne v 19 hodin v Centralu Muzea umění, součástí bude derniéra inscenace Pastička a koncert kapely Zrní.

Během večera pak bude otevřeno více než padesát míst – muzeí, galerií, knihoven a dalších. Letošní novinkou je Galerie Dolní v někdejší Občanské besedě na Dolním náměstí, kde dlouhou dobu sídlila banka. V hale s proskleným stropem a secesní vitráží bude k vidění výstava Jindřicha Štreita s názvem Hrajeme vám.

Otevřen bude mimo jiné Český rozhlas Olomouc nebo Arcibiskupský palác, připraveny jsou prohlídky neředínského ústředního hřbitova. Vědecká knihovna pak bude patřit druhému ročníku Kriminacht Olomouc, během něhož představí své knihy výrazné autorky a autor současné detektivní literatury Veronika Martinková, Jana Jašová, Ilona Dobrovolná a Jiří Klečka.

Podrobnosti k programu Olomoucké muzejní noci 2026 jsou k dispozici zde.

Olomoucký atletický stadion patřil 23. ročníku Přeboru Univerzity Palackého v atletice, v jehož disciplínách během slunečného, ale větrného odpoledne poměřili síly nejen olomoučtí studenti a studentky. Cenu děkana FTK UP za nejlepší výkony si nakonec odnesla Martina Mazurová z lékařské fakulty a Adam Brázdil z pořádající fakulty tělesné kultury.

Martina Mazurová si mimořádné sportovní stipendium vysloužila výkonem 15,06 metru ve vrhu koulí, k tomu ještě zvítězila v hodu diskem. Nejlepší atletkou přeboru byla vyhlášena již potřetí v řadě.

„Na disku jsem ještě byla plná energie, můj hod byl technicky hezký, jen nefoukalo tak, aby disk letěl ještě dál. Koule už byla taková unavenější, to už jsem se moc necítila, i tak to ale vyšlo,“ hodnotila závody studentka druhého ročníku všeobecného lékařství a členka Atletického klubu Olomouc.

foto_sem_4

„Mám to tak, že medicína je pro mě něco, při čem můžu vypnout od sportu. Naopak při sportu vypnu od studia, a když jsem na stadionu, myslím jen na atletiku. Je to takový balanc, který se mi daří držet, a baví mě to. Teď mě ale čeká nejtěžší zkouška druháku, z fyziologie. Závodně mám tento rok spíše volnější, ale protože jsem změnila trenéra i techniku, zvykám si a piluju, abych se vrátila na metry, které jsem házela dříve,“ přiblížila Martina Mazurová.

foto_sem_4

Druhý ročník studia bude nyní uzavírat i Adam Brázdil, student tělesné výchovy a geografie a člen Atletického klubu Kroměříž. Titul nejlepšího atleta přeboru získal díky výkonu v běhu na 100 metrů, který zvítězil s časem 11,25 sekundy.

„Vítr mi přišel silnější, než se uvádělo, navíc jsem ještě malinko zaspal na startu a musel jsem o to víc makat. Ale myslím, že je to pěkný čas. Za vítězství jsem rád i proto, že oproti loňskému roku byla lepší konkurence,“ uvedl sportovec, který vybojoval ještě 3. místo v hodu oštěpem a byl i jednou čtvrtinou nejrychlejší běžecké štafety s názvem Kobliha.

foto_sem_4

Odpolední klání na atletickém stadionu, do kterých se zapojily dvě stovky závodníků a závodnic, zpestřily také sportovní program pro školáky, vystoupení gymnastek SK MG Olomouc nebo vložená soutěž s partnery akce, kdy hlavní cenou bylo zapůjčení auta. Medaile a věcné ceny vítězům jednotlivých disciplín předali děkan FTK UP Pavel Háp, vedoucí katedry sportu Soňa Formánková a také zástupci partnerů závodů. 

O přípravu a hladký průběh přeboru se jako tradičně pod dohledem vyučujících z katedry sportu a spolupracovníků z AK Olomouc postarali studenti v rámci managementu atletických akcí.

foto_sem_4

„Celý tým zaslouží poděkování, akce dopadla velmi dobře, nejen po stránce sportovní, podařilo se získat krásné ceny pro vítěze, také počasí vyšlo, i když vítr závodníky malinko potrápil,“ shrnul ředitel závodu Vítězslav Prukner. „Trochu mě ale mrzí, že do závodů nenastoupilo více studentů, že to nepojali více jako soutěž mezi sebou a někteří šli jen cestou nejmenšího odporu splnit zápočtový požadavek jako účastníci štafet, které ale zase měly výbornou závodní atmosféru,“ dodal.

Kompletní výsledky 23. ročníku Přeboru UP v atletice jsou k dispozici zde.

Olomoucký atletický stadion patřil 23. ročníku Přeboru Univerzity Palackého v atletice, v jehož disciplínách během slunečného, ale větrného odpoledne poměřili síly nejen olomoučtí studenti a studentky. Cenu děkana FTK UP za nejlepší výkony si nakonec odnesla Martina Mazurová z lékařské fakulty a Adam Brázdil z pořádající fakulty tělesné kultury.

Martina Mazurová si mimořádné sportovní stipendium vysloužila výkonem 15,06 metru ve vrhu koulí, k tomu ještě zvítězila v hodu diskem. Nejlepší atletkou přeboru byla vyhlášena již potřetí v řadě.

„Na disku jsem ještě byla plná energie, můj hod byl technicky hezký, jen nefoukalo tak, aby disk letěl ještě dál. Koule už byla taková unavenější, to už jsem se moc necítila, i tak to ale vyšlo,“ hodnotila závody studentka druhého ročníku všeobecného lékařství a členka Atletického klubu Olomouc.

foto_sem_4

„Mám to tak, že medicína je pro mě něco, při čem můžu vypnout od sportu. Naopak při sportu vypnu od studia, a když jsem na stadionu, myslím jen na atletiku. Je to takový balanc, který se mi daří držet, a baví mě to. Teď mě ale čeká nejtěžší zkouška druháku, z fyziologie. Závodně mám tento rok spíše volnější, ale protože jsem změnila trenéra i techniku, zvykám si a piluju, abych se vrátila na metry, které jsem házela dříve,“ přiblížila Martina Mazurová.

foto_sem_4

Druhý ročník studia bude nyní uzavírat i Adam Brázdil, student tělesné výchovy a geografie a člen Atletického klubu Kroměříž. Titul nejlepšího atleta přeboru získal díky výkonu v běhu na 100 metrů, který zvítězil s časem 11,25 sekundy.

„Vítr mi přišel silnější, než se uvádělo, navíc jsem ještě malinko zaspal na startu a musel jsem o to víc makat. Ale myslím, že je to pěkný čas. Za vítězství jsem rád i proto, že oproti loňskému roku byla lepší konkurence,“ uvedl sportovec, který vybojoval ještě 3. místo v hodu oštěpem a byl i jednou čtvrtinou nejrychlejší běžecké štafety s názvem Kobliha.

foto_sem_4

Odpolední klání na atletickém stadionu, do kterých se zapojily dvě stovky závodníků a závodnic, zpestřily také sportovní program pro školáky, vystoupení gymnastek SK MG Olomouc nebo vložená soutěž s partnery akce, kdy hlavní cenou bylo zapůjčení auta. Medaile a věcné ceny vítězům jednotlivých disciplín předali děkan FTK UP Pavel Háp, vedoucí katedry sportu Soňa Formánková a také zástupci partnerů závodů. 

O přípravu a hladký průběh přeboru se jako tradičně pod dohledem vyučujících z katedry sportu a spolupracovníků z AK Olomouc postarali studenti v rámci managementu atletických akcí.

foto_sem_4

„Celý tým zaslouží poděkování, akce dopadla velmi dobře, nejen po stránce sportovní, podařilo se získat krásné ceny pro vítěze, také počasí vyšlo, i když vítr závodníky malinko potrápil,“ shrnul ředitel závodu Vítězslav Prukner. „Trochu mě ale mrzí, že do závodů nenastoupilo více studentů, že to nepojali více jako soutěž mezi sebou a někteří šli jen cestou nejmenšího odporu splnit zápočtový požadavek jako účastníci štafet, které ale zase měly výbornou závodní atmosféru,“ dodal.

Kompletní výsledky 23. ročníku Přeboru UP v atletice jsou k dispozici zde.

Po rekordních úhynech z předchozí zimy přečkala letos tuzemská včelstva chladné měsíce výrazně lépe. Zimní úhyny v tuzemských chovech letos klesly na 11,3 %, což představuje návrat k běžné úrovni těchto ztrát. Vyplývá to z dat mezinárodního projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, do kterého se zapojilo 8 610 chovatelů. Na sběru dat od tuzemských včelařek a včelařů i na vyhodnocení průzkumu se podílejí vědci z katedry biochemie a geoinformatiky přírodovědecké fakulty ve spolupráci s Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů.

„Zatímco loni jsme informovali o extrémním úhynu zhruba 26 procent včelstev, aktuální zjištěné celorepublikové úhyny ve výši 11,3 procenta jsou výrazně optimističtější,“ komentuje výsledky monitoringu Jiří Danihlík z katedry biochemie přírodovědecké fakulty. K 1. září bylo v ČR registrováno bezmála 600 tisíc včelstev a na základě výsledků monitoringu lze odhadnout, že Česko během zimy přišlo o přibližně 68 tisíc včelstev. Data z uplynulé zimy tak spíše navazují na mírnější období 2023/2024, kdy byl zaznamenán úhyn 12,2 procenta.  

Obrat k lepšímu v loňských úhynových oblastech  

Zajímavý vývoj ukazuje srovnání situace v jednotlivých krajích. Regiony, které loni hlásily největší úhyny, tedy Praha, Liberecký a Ústecký kraj, se letos dostaly mezi lokality s nejnižšími ztrátami. V Ústeckém kraji ztráty letos činily 9,9 %, v Praze 9,1 %. Zcela nejnižší míru úhynů v celé republice letos hlásí Pardubický kraj, a to pouhých 8,5 %. Na opačném konci žebříčku se po letošní zimě ocitl Olomoucký kraj s úhyny 14,8 %, velmi těsně následovaný Plzeňským krajem se ztrátou 14,7 % včelstev.  

Lokální extrémy: Ztráty na Jesenicku přesáhly 40 procent  

Přestože je celorepublikový průměr letos příznivý, v některých regionech je situace pro chovatele nadále velmi nepříznivá. Vysoké lokální úhyny zaznamenali včelaři v okrese Jeseník, kde přišli o 43,1 procenta včelstev. Vysoké ztráty hlásí rovněž včelaři na Rokycansku (20,7 %) a Tachovsku (19,8 %).  

Naopak obrovské zlepšení evidují vědci na Českolipsku. Zatímco loni zde byla situace nejhorší z celé republiky a včelaři tam přišli o polovinu svých včelstev, letos v okrese Česká Lípa úhyny klesly na příznivých 5,3 %. Nejnižší úhyny napříč všemi okresy hlásí letos Mělnicko (4,4 %) a Litoměřicko (4,9 %).  

Z více než 1 200 textových komentářů, které včelaři k dotazníku letos připojili, zřetelně vyplývá, že chovatelé musí čelit novým výzvám. Nejčastěji si stěžují na zkracující se zimní období, kvůli kterému včelstva dlouho plodují, vyčerpávají se a poskytují roztočům Varroa destructor ideální podmínky pro množení. 

Včelaře trápí i špatná spolupráce se sousedy 

Velkým tématem je mezi včelaři také metodika léčení včelstev a mezilidské vztahy. „V komentářích velmi často narážíme na stížnosti ohledně nekoordinovaného plošného léčení v daných lokalitách. Pokud včelař svá včelstva poctivě ošetří, ale jeho soused péči zanedbá, dochází k masivním reinvazím roztoče Varroa destructor a následným loupežím, které oslabená včelstva definitivně dorazí,“ popisuje připomínky z dotazníků Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. „Na lokální rizika a možnost jejich predikce se zaměřujeme v našem dalším výzkumu. Na základě klimatických dat a informací o úhynech v daných lokalitách se pokusíme vyvinout model, díky kterému budeme lépe schopni předvídat problémy s varroózou a upravit harmonogram ošetřování,“ doplňuje Jan Brus. 

Detailní statistiky úhynů včelstev najdete na www.coloss.cz.

Po rekordních úhynech z předchozí zimy přečkala letos tuzemská včelstva chladné měsíce výrazně lépe. Zimní úhyny v tuzemských chovech letos klesly na 11,3 %, což představuje návrat k běžné úrovni těchto ztrát. Vyplývá to z dat mezinárodního projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, do kterého se zapojilo 8 610 chovatelů. Na sběru dat od tuzemských včelařek a včelařů i na vyhodnocení průzkumu se podílejí vědci z katedry biochemie a geoinformatiky přírodovědecké fakulty ve spolupráci s Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů.

„Zatímco loni jsme informovali o extrémním úhynu zhruba 26 procent včelstev, aktuální zjištěné celorepublikové úhyny ve výši 11,3 procenta jsou výrazně optimističtější,“ komentuje výsledky monitoringu Jiří Danihlík z katedry biochemie přírodovědecké fakulty. K 1. září bylo v ČR registrováno bezmála 600 tisíc včelstev a na základě výsledků monitoringu lze odhadnout, že Česko během zimy přišlo o přibližně 68 tisíc včelstev. Data z uplynulé zimy tak spíše navazují na mírnější období 2023/2024, kdy byl zaznamenán úhyn 12,2 procenta.  

Obrat k lepšímu v loňských úhynových oblastech  

Zajímavý vývoj ukazuje srovnání situace v jednotlivých krajích. Regiony, které loni hlásily největší úhyny, tedy Praha, Liberecký a Ústecký kraj, se letos dostaly mezi lokality s nejnižšími ztrátami. V Ústeckém kraji ztráty letos činily 9,9 %, v Praze 9,1 %. Zcela nejnižší míru úhynů v celé republice letos hlásí Pardubický kraj, a to pouhých 8,5 %. Na opačném konci žebříčku se po letošní zimě ocitl Olomoucký kraj s úhyny 14,8 %, velmi těsně následovaný Plzeňským krajem se ztrátou 14,7 % včelstev.  

Lokální extrémy: Ztráty na Jesenicku přesáhly 40 procent  

Přestože je celorepublikový průměr letos příznivý, v některých regionech je situace pro chovatele nadále velmi nepříznivá. Vysoké lokální úhyny zaznamenali včelaři v okrese Jeseník, kde přišli o 43,1 procenta včelstev. Vysoké ztráty hlásí rovněž včelaři na Rokycansku (20,7 %) a Tachovsku (19,8 %).  

Naopak obrovské zlepšení evidují vědci na Českolipsku. Zatímco loni zde byla situace nejhorší z celé republiky a včelaři tam přišli o polovinu svých včelstev, letos v okrese Česká Lípa úhyny klesly na příznivých 5,3 %. Nejnižší úhyny napříč všemi okresy hlásí letos Mělnicko (4,4 %) a Litoměřicko (4,9 %).  

Z více než 1 200 textových komentářů, které včelaři k dotazníku letos připojili, zřetelně vyplývá, že chovatelé musí čelit novým výzvám. Nejčastěji si stěžují na zkracující se zimní období, kvůli kterému včelstva dlouho plodují, vyčerpávají se a poskytují roztočům Varroa destructor ideální podmínky pro množení. 

Včelaře trápí i špatná spolupráce se sousedy 

Velkým tématem je mezi včelaři také metodika léčení včelstev a mezilidské vztahy. „V komentářích velmi často narážíme na stížnosti ohledně nekoordinovaného plošného léčení v daných lokalitách. Pokud včelař svá včelstva poctivě ošetří, ale jeho soused péči zanedbá, dochází k masivním reinvazím roztoče Varroa destructor a následným loupežím, které oslabená včelstva definitivně dorazí,“ popisuje připomínky z dotazníků Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. „Na lokální rizika a možnost jejich predikce se zaměřujeme v našem dalším výzkumu. Na základě klimatických dat a informací o úhynech v daných lokalitách se pokusíme vyvinout model, díky kterému budeme lépe schopni předvídat problémy s varroózou a upravit harmonogram ošetřování,“ doplňuje Jan Brus. 

Detailní statistiky úhynů včelstev najdete na www.coloss.cz.

Jak daleko by měla sahat svoboda dětí na sociálních sítích? A kdo o ní má rozhodovat? I na tyto otázky hledali odpověď studenti z univerzit sítě Aurora, kteří se na Univerzitě Palackého zapojili do intenzivního kurzu digitálního občanství – a kromě teorie vzali do ruky kamery, mikrofony i streamovací techniku.

Mezinárodní Blended Intensive Programme (BIP) Digital Citizenship as a Contested Space, který uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP ve spolupráci s Audiovizuální produkcí UP, spojil zhruba na dvacet studentů z partnerských institucí, mimo jiné z Rakouska či Nizozemska, ale i z Islandu. Právě BIP programy patří k nástrojům, kterými univerzitní aliance Aurora propojuje univerzity napříč Evropou a podporuje inovativní formy výuky i mezinárodní mobility – kombinují online a prezenční výuku a umožňují studentům intenzivní krátkodobé zahraniční zkušenosti.

Kurz se zaměřil na aktuální téma digitálního občanství – tedy toho, jak se lidé pohybují v online prostoru, jaká mají práva, odpovědnosti a jakou roli v tom hrají platformy či algoritmy. Studenti přitom neřešili téma jen teoreticky. Klíčovou součástí programu byla praktická tvorba vlastních mediálních výstupů, v nichž se věnovali například otázce, zda by měl být dětem regulován přístup k sociálním sítím.

Od přednášek k vlastnímu natáčení

Program odstartoval online setkáním, na které pak v Olomouci navázala intenzivní pětidenní prezenční část. Na úvod studentky a studenti absolvovali dvě přednášky, které je uvedly do problematiky digitálního občanství, organizátoři pro ně připravili také prohlídku Olomouce.

„Na katedře komunikace CMTF UP již nějakou dobu spolupracujeme s Damianem Guzkem z Polska, který učí na fakultě předmět Digital Citizenship. Když nás oslovili partneři z aliance Aurora, jestli bychom neuspořádali společně nějaký BIP program, nabídli jsme téma shodné s tímto předmětem a postupně jej rozpracovali do kompletního kurzu,“ popsal vznik kurzu jeho garant Michal Štverák.

Na programu se podílely také partnerské univerzity z aliance Aurora – Vrije Universiteit Amsterdam nebo Universität Innsbruck – které se zapojily jak do výuky, tak do studentských týmů.

Kompletní audiovizuální zkušenost

Zásadní část kurzu probíhala v Audiovizuální produkci UP (AVP), kde si účastníci prakticky vyzkoušeli celý proces audiovizuální tvorby od začátku do konce. Navrhovali témata, připravovali scénáře, natáčeli vlastní materiál, následně jej stříhali a připravovali finální výstupy. Závěrem jejich práce bylo živé vysílání z univerzitního studia, které streamovali online na YouTube.

Díky důrazu na tzv. experiential learning – tedy učení skrze vlastní zkušenost – tak mohli studenti teoretické poznatky okamžitě aplikovat v praxi a rozvíjet svou mediální gramotnost, kritické myšlení i schopnost týmové spolupráce v mezinárodním prostředí.

„Tento kurz mi umožnil propojit znalosti z psychologie s mou vášní pro techniku. Věnovali jsme se navrhovaným zákazům sociálních sítí pro děti. Náš výzkum nás ale místo podpory úplného zákazu vedl k prosazování promyšlenějších omezení, jež kladou důraz na digitální gramotnost a vyváženou regulaci a která nezletilé chrání, aniž by je vylučovala z digitálního světa,“ sdílel na LinkedInu svou zkušenost Stanislaw Milfort z Vrije Universiteit Amsterdam.

Mezinárodní inspirace

Podle organizátorů bylo jedním z největších benefitů kurzu právě složení účastníků, kteří do Olomouce přijeli z různých míst v Evropě. „Skupina studentů byla velmi pestrá a z rozhovorů s nimi bylo patrné, že program velmi oceňovali, stejně jako krásu našeho města a vůbec prostředí univerzity,“ doplnil Michal Štverák.

Kurz zakončila společná online reflexe, během níž účastníci přibližně týden po skončení prezenční části program vyhodnotili, sdíleli své zkušenosti a poskytli zpětnou vazbu. Studenti si kromě tří kreditů odvezli především intenzivní zkušenost s mezinárodní spoluprací, propojením v rámci aliance Aurora a praktickou tvorbou médií – a také nové otázky týkající se toho, jak by měla vypadat odpovědná a spravedlivá digitální společnost.