Agregátor zdrojů

Věnuje se kresbě, grafice i umělecké produkci či performanci. Její práce najdeme ve sbírkách po celém světě, od washingtonské National Gallery of Art až po Galerii Klatovy/Klenová. A taky pětadvacet let spolupracovala s nedávno zesnulým Václavem Ciglerem, uznávaným českým sochařem, sklářem a šperkařem. „Čtvrtstoletí s Václavem pro mě nikdy neskončí,“ říká Jana Šindelová, absolventka Univerzity Palackého.

Grafiku studovala na Akademii výtvarného umění v Praze u mistra kresby a grafiky Jiřího Lindovského, v intermediálním ateliéru pak u Milana Knížáka, výtvarníka a performera, bývalého rektora AVU a ředitele Národní galerie v Praze. Jedny z prvních zkušeností však sbírala na Pedagogické a Filozofické fakultě Univerzity Palackého.

„Ceny a všemožná ocenění vás sice potěší a otevírají i další možnosti vystavování, tvorba sama je élan vital, živá voda.“

„Jako malá jsem chodila do gymnastiky a kreslila v lidové škole umění u paní učitelky Libušky Našové. Na gymnáziu ve Šternberku jsem pak navštěvovala výtvarný kroužek vedený Petrem Skyvou. Není to tak dávno, co mě překvapil text spolužáka, který v jeho úvodu napsal, že v našem dětství jezdily ještě parní lokomotivy a že se ve vlacích topilo v kamnech. To si sice nepamatuji, ale vlakem jsem z rodných Bohuňovic jezdila často,“ vrací se ve vzpomínkách k výtvarným začátkům vizuální umělkyně, teoretička umění a kurátorka.

Jana Šindelová (* 1970)
Vizuální umělkyně, teoretička umění a kurátorka. Zabývá se kresbou, grafikou a site specific. Je absolventkou výtvarné výchovy na PdF UP, teorie a dějin umění na FF UP a AVU v Praze. V disertační práci Václav Cigler a jeho škola analyzovala pohled umělce a pedagoga Václava Ciglera na výtvarné umění přes vnímání pohybem, prostorem a časem. Na snímku její serigrafie Prostor tvořený světlem.

O tom, že se začne ubírat výtvarným směrem, se rozhodla už na gymnáziu. Stalo se tak po jedné vernisáži a setkání s grafičkou Alenou Kučerovou v olomouckém Divadle hudby. Se studiem výtvarné výchovy na olomoucké pedagogické fakultě začala na podzim v roce 1989 a se studiem dějin umění na fakultě filozofické pak o rok později.

„Byla to úžasná doba. Na katedru přišli skvělí a inspirativní umělci, kteří vytvořili velmi tvůrčí prostředí. Měla jsem velké štěstí, že jsem potkala grafika Ondřeje Michálka, kreslíře, sochaře a tvůrce autorského šperku Pavla Herynka, také malíře a autora happeningů a landartových a bodyartových realizací Vladimíra Havlíka či malíře Jiřího Krtičku. Ze studií dějin umění pak často vzpomínám na historika umění Milana Tognera či teoretičku, básnířku a malířku Alenu Nádvorníkovou.“

Na Akademii výtvarných umění se ze zvědavosti přihlásila na Mezinárodní letní akademii umění v Salzburku k americké sochařce Kiki Smith.

„Chyběla mi tehdy silná ženská umělecká osobnost. V kurzu nás bylo dvacet a Kiki Smith nám přibližovala lidské tělo zevnitř. Každý jsme zpracovávali jinou část těla, někdo oči, jiný ucho, další srdce. Na mě vyšel lymfatický systém. Právě tam jsem se setkala se světovou uměleckou elitou.“

O další osudovou křižovatku se postaral architekt, umělec a dnes i partner Michal Motyčka, který ji v roce 2002 seznámil s Václavem Ciglerem. Bylo to při přípravě výstavy s názvem Václav Cigler a absolventi oddelenia sklo v architektúre na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave 1965–1979, která se konala v pražském Mánesu a ve slovenské Národní galerii.

„Využila jsem toho i pro studenty. Bylo to totiž v době, kdy jsem působila na katedře výtvarné výchovy PdF UP. V předmětu Kresba jsme v uvedené trojici připravili pro studenty projekt s názvem Místo setkání.“

S Václavem Ciglerem později oslavila i jeho devadesátiny, když mu ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc uspořádala retrospektivu jeho kreseb.

Dnes už může Jana Šindelová částečně i rekapitulovat. V týmu s Václavem Ciglerem a Michalem Motyčkou připravila víc než stovku projektů. Stala se zároveň spoluautorkou devíti publikací a získala i cenu Grafika roku 2001. V plánu má uspořádat výstavu šperků Václava Ciglera a vydat katalog k rozsáhlé výstavě skleněných plastik nazvané Vidět v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli.

Tvorbu i s odstupem řady let vnímá jako obrovský dar. „Ceny a všemožná ocenění vás sice potěší a otevírají i další možnosti vystavování, tvorba sama je élan vital, živá voda. Tou se stala i má spolupráce s Michalem Motyčkou a Václavem Ciglerem, která dnes pokračuje prostřednictvím nadačního fondu. Václav Cigler byl vizionář, nezajímala ho estetika, ale podstata zadání. Ve výsledku vždy hledal nejlepší řešení. Překonal hranice v mnoha oborech, kterými se zabýval. Je teď na nás, abychom jeho dílo znovu objevili.“

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP, který si můžete přečíst zde.

 

The 2026 EPS Europhysics Prize for outstanding contributions to condensed matter physics was awarded to Libor Šmejkal, Jair Sinov, and Tomáš Jungwirth for their discovery of altermagnetism. The prize has been awarded since 1975 (this year marks its 42nd edition) and is one of the most prestigious European awards in the field of condensed matter physics.

Cena Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti (EPS) za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek byla udělena Liboru Šmejkalovi, Jairovi Sinovovi a Tomáši Jungwirthovi za objev altermagnetismu. Cena se uděluje od roku 1975 (letošní ročník je již 42.) a patří k nejprestižnějším evropským oceněním v oblasti fyziky kondenzovaných látek.

From developing biosensors for plant monitoring to searching for new anticancer compounds, the new Biointerface Technologies research group will cover a broad range of topics. The group has been operating at CATRIN since 1 July under the leadership of David Panáček in collaboration with Tomáš Malina. Alongside its scientific objectives, the group also has an important strategic aim: to enhance the competitiveness of young researchers applying for prestigious European grants, including ERC Starting Grants.

“The newly established group responds to the growing need to connect advanced materials research with biological and medical applications, whether by monitoring biological analytes in the human body or in plants. One research line will focus on sensors for plants, enabling the monitoring of various soil analytes, including pH and salinity, as well as the early detection of harmful viruses and bacteria. The second, led by Tomáš Malina, will concentrate on biomedical research, particularly the development of compounds with anticancer activity,” said David Panáček, Leader of the group.

The establishment of the research group is also intended to strengthen the researchers’ chances of securing European projects. Its first years will therefore be an important period in which the group will develop its research direction, build international visibility and seek external grant funding to support further growth. “Having a smaller, early-stage group with a strong publication record significantly increases our chances of succeeding in European competition. It is a model commonly used at leading institutions abroad,” added Panáček, who gained international experience during a research stay at Imperial College London. His colleague Tomáš Malina can likewise draw on his experience at Karolinska Institutet, where he previously worked.

For both researchers, establishing an independent research group represents another important step in their careers. “It is an achievement and a source of satisfaction. I have always enjoyed leading people in one way or another and motivating them to work at the highest level. Naturally, I also see it as a responsibility, but we will do everything we can to succeed,” said Panáček, adding that the group would gradually expand.

Od vývoje biosenzorů pro monitoring rostlin až po hledání nových protinádorových látek bude rozkročena nová výzkumná skupina Technologie biorozhraní, která v CATRIN funguje od 1. července pod vedením Davida Panáčka ve spolupráci s Tomášem Malinou. Kromě vědeckých úkolů má vznik skupiny i významný strategický cíl, a to zvýšit konkurenceschopnost mladých vědců v soutěži o prestižní evropské granty včetně ERC Starting.

„Nově vznikající skupina reaguje na rostoucí potřebu propojit pokročilý materiálový výzkum s biologickými a medicínskými aplikacemi. Ať už v podobě monitorování biologických analytů v lidském těle, nebo v rostlinách. Jedna výzkumná linie se zaměří na senzory pro rostliny, které umožní sledovat různé půdní analyty včetně pH nebo obsahu soli, ale také včas detekovat přítomnost nežádoucích virů a bakterií. Druhá, vedená Tomášem Malinou, bude soustředěna na biomedicínský výzkum, zejména na vývoj látek s protinádorovým účinkem,“ uvedl vedoucí skupiny David Panáček.

Vznik výzkumné skupiny má rovněž podpořit šance vědců při získávání evropských projektů. První roky fungování tak budou důležitým obdobím, během nějž bude skupina rozvíjet své výzkumné směřování, budovat mezinárodní viditelnost a usilovat o externí grantové financování pro další růst. „Existence menší začínající skupiny s publikačními výsledky výrazně zvyšuje naše šance na úspěch v evropské konkurenci. Je to model, který běžně funguje na předních zahraničních pracovištích,“ doplnil Panáček, který zahraniční zkušenosti sbíral například během pobytu na Imperial College London. Jeho kolega Tomáš Malina zase může čerpat ze zkušeností z Karolinska Institutet, kde působil.

Pro oba vědce je samostatná výzkumná skupina dalším významným krokem v jejich kariéře. „Je to úspěch a určité zadostiučinění. Vždycky mě bavilo pracovat v kolektivu a nějakým způsobem vést lidi, motivovat je k tomu, aby pracovali na co nejvyšší úrovni. Beru to samozřejmě i jako odpovědnost, ale uděláme vše pro to, abychom uspěli,“ doplnil Panáček, podle nějž se bude skupina postupně rozrůstat.

Od vývoje biosenzorů pro monitoring rostlin až po hledání nových protinádorových látek bude rozkročena nová výzkumná skupina Technologie biorozhraní, která v CATRIN funguje od 1. července pod vedením Davida Panáčka ve spolupráci s Tomášem Malinou. Kromě vědeckých úkolů má vznik skupiny i významný strategický cíl, a to zvýšit konkurenceschopnost mladých vědců v soutěži o prestižní evropské granty včetně ERC Starting.

„Nově vznikající skupina reaguje na rostoucí potřebu propojit pokročilý materiálový výzkum s biologickými a medicínskými aplikacemi. Ať už v podobě monitorování biologických analytů v lidském těle, nebo v rostlinách. Jedna výzkumná linie se zaměří na senzory pro rostliny, které umožní sledovat různé půdní analyty včetně pH nebo obsahu soli, ale také včas detekovat přítomnost nežádoucích virů a bakterií. Druhá, vedená Tomášem Malinou, bude soustředěna na biomedicínský výzkum, zejména na vývoj látek s protinádorovým účinkem,“ uvedl vedoucí skupiny David Panáček.

Vznik výzkumné skupiny má rovněž podpořit šance vědců při získávání evropských projektů. První roky fungování tak budou důležitým obdobím, během nějž bude skupina rozvíjet své výzkumné směřování, budovat mezinárodní viditelnost a usilovat o externí grantové financování pro další růst. „Existence menší začínající skupiny s publikačními výsledky výrazně zvyšuje naše šance na úspěch v evropské konkurenci. Je to model, který běžně funguje na předních zahraničních pracovištích,“ doplnil Panáček, který zahraniční zkušenosti sbíral například během pobytu na Imperial College London. Jeho kolega Tomáš Malina zase může čerpat ze zkušeností z Karolinska Institutet, kde působil.

Pro oba vědce je samostatná výzkumná skupina dalším významným krokem v jejich kariéře. „Je to úspěch a určité zadostiučinění. Vždycky mě bavilo pracovat v kolektivu a nějakým způsobem vést lidi, motivovat je k tomu, aby pracovali na co nejvyšší úrovni. Beru to samozřejmě i jako odpovědnost, ale uděláme vše pro to, abychom uspěli,“ doplnil Panáček, podle nějž se bude skupina postupně rozrůstat.

Inside every modern catalytic converter sits a soft, silvery metal called cerium. It absorbs and releases oxygen, helping to convert harmful exhaust gases into less dangerous ones. But this common metal has an odd trait: a small change in pressure or temperature is enough to make it suddenly lose 15% of its volume. Physicists were unable to fully explain the phenomenon for almost a hundred years.

V každém moderním automobilovém katalyzátoru se nachází měkký, stříbřitý kov jménem cer. Pohlcuje a uvolňuje kyslík, a napomáhá tak přeměně škodlivých výfukových plynů na méně nebezpečné. Tento běžný kov má ale jednu zvláštnost: stačí malá změna tlaku nebo teploty a náhle ztratí 15 % svého objemu. Fyzikové tento jev nedokázali plně vysvětlit téměř sto let.

The newly approved European network BIORAG – Biostimulants for Resilient Agriculture – will focus on research into biostimulants that improve nutrient use efficiency and help plants cope better with stressful conditions such as drought, salinity, or temperature extremes. The project responds to the need for European agriculture to reduce the use of mineral fertilisers, improve soil health, strengthen crop resilience to climate change, and, at the same time, maintain high yields with lower inputs. It will link research with industrial partners, regulatory bodies, public policy-makers and other stakeholders from across Europe.

The project’s principal investigator is Shubhpriya Gupta from the Laboratory of Growth Regulators, a joint unit of the Faculty of Science at Palacký University and the Institute of Experimental Botany of the Czech Academy of Sciences, who will chair the project for four years. The project is scheduled to commence on 29 October 2026.

Natural plant support

European agriculture currently faces several major challenges. These include, in particular, the need to reduce the use of mineral fertilisers, improve soil health, increase crop resilience to the impacts of climate change, and, at the same time, maintain high levels of agricultural production. In line with the objectives of the European Green Deal, the European Union aims to reduce the use of chemical fertilisers by approximately 20 per cent by 2030. Biostimulants are among the promising tools that can help achieve these goals.

“Biostimulants can improve nutrient uptake, promote root system growth, increase plants’ tolerance to stressful conditions, influence crop quality and yield, or support the activity of the soil microbiome.” Shubhpriya Gupta

Biostimulants are neither conventional fertilisers nor pesticides. They are substances or microorganisms that support plants’ natural physiological processes. “They can improve nutrient uptake, promote root system growth, increase plants’ tolerance to stressful conditions, influence crop quality and yield, or support the activity of the soil microbiome. These include, for example, beneficial bacteria and fungi, seaweed extracts, humic substances, amino acids and protein hydrolysates,” said Shubhpriya Gupta from the Growth Regulators Laboratory.

BIORAG to harmonise biostimulant research procedures

The BIORAG network aims to address the current fragmentation of biostimulant research and to establish a common European framework for their study and evaluation. It will focus on gaining a better understanding of the mechanisms of action of biostimulants, standardising laboratory and greenhouse bioassays, and developing uniform methods for evaluating their efficacy. Another key aspect will be the transfer of validated methods from model plants to agricultural crops and woody plants, the harmonisation of data and experimental procedures, and support for the registration of new biostimulant products.

The COST Action BIORAG project will be divided into four main working groups. “The first will focus on biostimulants and microorganisms, their identification, characterisation and functional analysis. The second working group will address mechanisms of action, for example, using molecular biology, genetics, biomarkers, microscopy and omics technologies. The third group will concentrate on the application, registration and commercialisation of biostimulants – that is, on translating research findings into agricultural practice, addressing legislative issues and collaborating with industry. The fourth working group will be responsible for communication and the dissemination of results, training, networking, public outreach and collaboration between European institutions,” added Shubhpriya Gupta.

New opportunities for researchers and more resilient agriculture

An important part of the COST Action will also be the support of early-career researchers and the sharing of experience between European research institutions. The project envisages training sessions, workshops, summer schools, short-term research visits and the exchange of experience between laboratories. BIORAG is thus set to contribute not only to advancing research into biostimulants but also to the development of a European community of experts in this rapidly evolving field.

The project’s results are expected to help improve the reliability of biostimulant products, accelerate the development of new products, enhance the reproducibility of experiments and facilitate the registration of biostimulants. In a broader context, the network may help make agriculture more resilient to climate change, reduce the use of mineral fertilisers, and promote sustainable land management.

The BIORAG project (reference number CA25180) was approved under the COST (European Cooperation in Science and Technology) programme. The four-year international network is scheduled to run from 29 October 2026 to 28 October 2030. This is not a traditional research grant, but a European platform that connects researchers, universities, companies, and regulatory bodies. The project’s annual budget for supporting network activities amounts to approximately 140,000–180,000 euros. Funding will be used to support scientific meetings, workshops, training courses, short-term scientific missions (STSMs), conference grants and activities aimed at disseminating the project’s results. The aim is to harmonise research approaches and methodologies and to support the transfer of proven knowledge into agricultural practice.

Projekt COST Action BIORAG bude rozdělen do čtyř hlavních pracovních skupin. „První se zaměří na biostimulační látky a mikroorganismy, jejich identifikaci, charakterizaci a funkční analýzy. Druhá pracovní skupina se bude věnovat mechanismům účinku, například s využitím molekulární biologie, genetiky, biomarkerů, mikroskopie a omických technologií. Třetí skupina se soustředí na aplikaci, registraci a komercializaci biostimulantů, tedy na převod výsledků výzkumu do zemědělské praxe, legislativní otázky a spolupráci s průmyslem. Čtvrtá pracovní skupina bude zajišťovat komunikaci a šíření výsledků, vzdělávání, networking, popularizaci a spolupráci mezi evropskými institucemi,“ doplnila Shubhpriya Gupta.

Nové příležitosti pro vědce i odolnější zemědělství

Významnou součástí COST Action bude také podpora mladých vědců a sdílení zkušeností mezi evropskými pracovišti. Projekt počítá se školeními, workshopy, letními školami, krátkodobými vědeckými pobyty i výměnou zkušeností mezi laboratořemi. BIORAG tak má přispět nejen k rozvoji výzkumu biostimulantů, ale také k budování evropské odborné komunity v této rychle se rozvíjející oblasti.

Očekává se, že výsledky projektu pomohou zvýšit spolehlivost biostimulačních přípravků, urychlit vývoj nových produktů, zlepšit reprodukovatelnost experimentů a usnadnit registraci biostimulantů. V širším kontextu může síť přispět k vyšší odolnosti zemědělství vůči klimatické změně, omezení používání minerálních hnojiv a podpoře udržitelného hospodaření s půdou.

Projekt BIORAG s číslem CA25180 byl schválen v rámci programu COST – European Cooperation in Science and Technology. Realizace čtyřleté mezinárodní sítě je plánována od 29. října 2026 do 28. října 2030. Nejde o klasický výzkumný grant, ale o evropskou platformu propojující výzkumníky, univerzity, firmy i regulační instituce. Roční rozpočet projektu na podporu síťových aktivit činí přibližně 140–180 tisíc eur. Financovány z něj budou vědecká setkání, workshopy, vzdělávací školy, krátkodobé vědecké pobyty (Short-Term Scientific Missions, STSM), konferenční granty i aktivity zaměřené na šíření výsledků projektu. Jejím cílem je sjednotit výzkumné přístupy, metodiky a podpořit přenos ověřených poznatků do zemědělské praxe.

Na výzkum biostimulantů, které zvyšují účinnost využití živin a pomáhají rostlinám lépe zvládat stresové podmínky, například sucho, zasolení či teplotní extrémy, se zaměří nově schválená evropská síť BIORAG – Biostimulants for Resilient Agriculture. Projekt reaguje na potřebu evropského zemědělství snižovat spotřebu minerálních hnojiv, zlepšovat zdraví půdy, posilovat odolnost plodin vůči klimatické změně a současně zachovat vysoké výnosy při nižších vstupech. Propojí výzkum s průmyslovými partnery, regulačními orgány, tvůrci veřejných politik i dalšími zainteresovanými aktéry z celé Evropy.

Hlavní navrhovatelkou projektu je Shubhpriya Gupta z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky AV ČR, která bude 4 roky jeho předsedkyní. Začátek je plánovaný na 29. října 2026.

Přirozená podpora rostlin

Evropské zemědělství v současnosti čelí řadě zásadních výzev. Patří mezi ně zejména potřeba snižovat spotřebu minerálních hnojiv, zlepšovat zdraví půdy, zvyšovat odolnost plodin vůči dopadům klimatické změny a zároveň udržet vysokou úroveň zemědělské produkce. V souladu s cíli European Green Deal chce Evropská unie do roku 2030 snížit používání chemických hnojiv přibližně o 20 procent. Jedním z perspektivních nástrojů, které mohou k naplnění těchto cílů přispět, jsou právě biostimulanty.

„Biostimulanty ohou zlepšovat příjem živin, podporovat růst kořenového systému, zvyšovat toleranci rostlin vůči stresovým podmínkám, ovlivňovat kvalitu a výnos plodin nebo podporovat aktivitu půdního mikrobiomu." Shubhpriya Gupta

Biostimulanty nejsou klasická hnojiva ani pesticidy. Jedná se o látky nebo mikroorganismy, které podporují přirozené fyziologické procesy rostlin. „Mohou zlepšovat příjem živin, podporovat růst kořenového systému, zvyšovat toleranci rostlin vůči stresovým podmínkám, ovlivňovat kvalitu a výnos plodin nebo podporovat aktivitu půdního mikrobiomu. Patří mezi ně například prospěšné bakterie a houby, extrakty z mořských řas, huminové látky, aminokyseliny či proteinové hydrolyzáty,“ uvedla Shubhpriya Gupta z Laboratoře růstových regulátorů.

BIORAG sjednotí postupy při výzkumu biostimulantů

Síť BIORAG chce reagovat na současnou roztříštěnost výzkumu biostimulantů a vytvořit společný evropský rámec pro jejich studium a hodnocení. Zaměří se na lepší pochopení mechanismů účinku biostimulantů, standardizaci laboratorních a skleníkových bioesejí i vývoj jednotných metod pro hodnocení jejich účinnosti. Důležitou součástí bude také přenos ověřených metod z modelových rostlin na zemědělské plodiny a dřeviny, harmonizace dat a experimentálních postupů nebo podpora registrace nových biostimulačních produktů.

Projekt COST Action BIORAG bude rozdělen do čtyř hlavních pracovních skupin. „První se zaměří na biostimulační látky a mikroorganismy, jejich identifikaci, charakterizaci a funkční analýzy. Druhá pracovní skupina se bude věnovat mechanismům účinku, například s využitím molekulární biologie, genetiky, biomarkerů, mikroskopie a omických technologií. Třetí skupina se soustředí na aplikaci, registraci a komercializaci biostimulantů, tedy na převod výsledků výzkumu do zemědělské praxe, legislativní otázky a spolupráci s průmyslem. Čtvrtá pracovní skupina bude zajišťovat komunikaci a šíření výsledků, vzdělávání, networking, popularizaci a spolupráci mezi evropskými institucemi,“ doplnila Shubhpriya Gupta.

Nové příležitosti pro vědce i odolnější zemědělství

Významnou součástí COST Action bude také podpora mladých vědců a sdílení zkušeností mezi evropskými pracovišti. Projekt počítá se školeními, workshopy, letními školami, krátkodobými vědeckými pobyty i výměnou zkušeností mezi laboratořemi. BIORAG tak má přispět nejen k rozvoji výzkumu biostimulantů, ale také k budování evropské odborné komunity v této rychle se rozvíjející oblasti.

Očekává se, že výsledky projektu pomohou zvýšit spolehlivost biostimulačních přípravků, urychlit vývoj nových produktů, zlepšit reprodukovatelnost experimentů a usnadnit registraci biostimulantů. V širším kontextu může síť přispět k vyšší odolnosti zemědělství vůči klimatické změně, omezení používání minerálních hnojiv a podpoře udržitelného hospodaření s půdou.

Projekt BIORAG s číslem CA25180 byl schválen v rámci programu COST – European Cooperation in Science and Technology. Realizace čtyřleté mezinárodní sítě je plánována od 29. října 2026 do 28. října 2030. Nejde o klasický výzkumný grant, ale o evropskou platformu propojující výzkumníky, univerzity, firmy i regulační instituce. Roční rozpočet projektu na podporu síťových aktivit činí přibližně 140–180 tisíc eur. Financovány z něj budou vědecká setkání, workshopy, vzdělávací školy, krátkodobé vědecké pobyty (Short-Term Scientific Missions, STSM), konferenční granty i aktivity zaměřené na šíření výsledků projektu. Jejím cílem je sjednotit výzkumné přístupy, metodiky a podpořit přenos ověřených poznatků do zemědělské praxe.

Na výzkum biostimulantů, které zvyšují účinnost využití živin a pomáhají rostlinám lépe zvládat stresové podmínky, například sucho, zasolení či teplotní extrémy, se zaměří nově schválená evropská síť BIORAG – Biostimulants for Resilient Agriculture. Projekt reaguje na potřebu evropského zemědělství snižovat spotřebu minerálních hnojiv, zlepšovat zdraví půdy, posilovat odolnost plodin vůči klimatické změně a současně zachovat vysoké výnosy při nižších vstupech. Propojí výzkum s průmyslovými partnery, regulačními orgány, tvůrci veřejných politik i dalšími zainteresovanými aktéry z celé Evropy.

Hlavní navrhovatelkou projektu je Shubhpriya Gupta z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky AV ČR, která bude 4 roky jeho předsedkyní. Začátek je plánovaný na 29. října 2026.

Přirozená podpora rostlin

Evropské zemědělství v současnosti čelí řadě zásadních výzev. Patří mezi ně zejména potřeba snižovat spotřebu minerálních hnojiv, zlepšovat zdraví půdy, zvyšovat odolnost plodin vůči dopadům klimatické změny a zároveň udržet vysokou úroveň zemědělské produkce. V souladu s cíli European Green Deal chce Evropská unie do roku 2030 snížit používání chemických hnojiv přibližně o 20 procent. Jedním z perspektivních nástrojů, které mohou k naplnění těchto cílů přispět, jsou právě biostimulanty.

„Biostimulanty ohou zlepšovat příjem živin, podporovat růst kořenového systému, zvyšovat toleranci rostlin vůči stresovým podmínkám, ovlivňovat kvalitu a výnos plodin nebo podporovat aktivitu půdního mikrobiomu." Shubhpriya Gupta

Biostimulanty nejsou klasická hnojiva ani pesticidy. Jedná se o látky nebo mikroorganismy, které podporují přirozené fyziologické procesy rostlin. „Mohou zlepšovat příjem živin, podporovat růst kořenového systému, zvyšovat toleranci rostlin vůči stresovým podmínkám, ovlivňovat kvalitu a výnos plodin nebo podporovat aktivitu půdního mikrobiomu. Patří mezi ně například prospěšné bakterie a houby, extrakty z mořských řas, huminové látky, aminokyseliny či proteinové hydrolyzáty,“ uvedla Shubhpriya Gupta z Laboratoře růstových regulátorů.

BIORAG sjednotí postupy při výzkumu biostimulantů

Síť BIORAG chce reagovat na současnou roztříštěnost výzkumu biostimulantů a vytvořit společný evropský rámec pro jejich studium a hodnocení. Zaměří se na lepší pochopení mechanismů účinku biostimulantů, standardizaci laboratorních a skleníkových bioesejí i vývoj jednotných metod pro hodnocení jejich účinnosti. Důležitou součástí bude také přenos ověřených metod z modelových rostlin na zemědělské plodiny a dřeviny, harmonizace dat a experimentálních postupů nebo podpora registrace nových biostimulačních produktů.

Projekt COST Action BIORAG bude rozdělen do čtyř hlavních pracovních skupin. „První se zaměří na biostimulační látky a mikroorganismy, jejich identifikaci, charakterizaci a funkční analýzy. Druhá pracovní skupina se bude věnovat mechanismům účinku, například s využitím molekulární biologie, genetiky, biomarkerů, mikroskopie a omických technologií. Třetí skupina se soustředí na aplikaci, registraci a komercializaci biostimulantů, tedy na převod výsledků výzkumu do zemědělské praxe, legislativní otázky a spolupráci s průmyslem. Čtvrtá pracovní skupina bude zajišťovat komunikaci a šíření výsledků, vzdělávání, networking, popularizaci a spolupráci mezi evropskými institucemi,“ doplnila Shubhpriya Gupta.

Nové příležitosti pro vědce i odolnější zemědělství

Významnou součástí COST Action bude také podpora mladých vědců a sdílení zkušeností mezi evropskými pracovišti. Projekt počítá se školeními, workshopy, letními školami, krátkodobými vědeckými pobyty i výměnou zkušeností mezi laboratořemi. BIORAG tak má přispět nejen k rozvoji výzkumu biostimulantů, ale také k budování evropské odborné komunity v této rychle se rozvíjející oblasti.

Očekává se, že výsledky projektu pomohou zvýšit spolehlivost biostimulačních přípravků, urychlit vývoj nových produktů, zlepšit reprodukovatelnost experimentů a usnadnit registraci biostimulantů. V širším kontextu může síť přispět k vyšší odolnosti zemědělství vůči klimatické změně, omezení používání minerálních hnojiv a podpoře udržitelného hospodaření s půdou.

Projekt BIORAG s číslem CA25180 byl schválen v rámci programu COST – European Cooperation in Science and Technology. Realizace čtyřleté mezinárodní sítě je plánována od 29. října 2026 do 28. října 2030. Nejde o klasický výzkumný grant, ale o evropskou platformu propojující výzkumníky, univerzity, firmy i regulační instituce. Roční rozpočet projektu na podporu síťových aktivit činí přibližně 140–180 tisíc eur. Financovány z něj budou vědecká setkání, workshopy, vzdělávací školy, krátkodobé vědecké pobyty (Short-Term Scientific Missions, STSM), konferenční granty i aktivity zaměřené na šíření výsledků projektu. Jejím cílem je sjednotit výzkumné přístupy, metodiky a podpořit přenos ověřených poznatků do zemědělské praxe.

Mince nejsou jen platebními prostředky, ale také uměleckými díly, která vydávají svědectví o minulosti, ekonomice i každodenním životě. Právě jejich příběhy představí Letní škola numismatiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, jež každoročně přiláká více než šest desítek zájemců z řad odborné i laické veřejnosti.

Na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého se letos už podeváté uskuteční Letní škola numismatiky. Přivítá sběratele, kurátory muzeí, pracovníky památkové péče, zájemce o historii i studenty pomocných věd historických, historie, archeologie, dějin umění nebo ekonomických oborů.

„Tuto školu pořádáme pro širokou odbornou i laickou veřejnost. Mezi více než šesti desítkami účastníků najdete studenty archeologie, laické spolupracovníky odborných archeologických pracovišť, sběratele i pracovníky paměťových institucí. Jednotlivá témata představujeme populárně-naučnou formou a program sestavujeme tak, aby pokryl všechny hlavní etapy vývoje mincovnictví,“ shrnul Filip Hradil, odborný garant školy, který v úvodní přednášce představí numismatickou sbírku Vlastivědného muzea v Olomouci. Na něj naváže další z organizátorů školy, archeolog a numismatik Jiří Militký, který bude hovořit o mincích z nového keltského sídliště v západních Čechách. Archeolog Jan John představí mince z Jáchymova, Jan Cihlář z České numismatické společnosti se zaměří na měnovou reformu Václava II. a v neposlední řadě numismatik Marek Budaj z kremnického muzea přiblíží zajímavé nálezy zlatých mincí z 15. století z Bratislavy.

„Nedá se říct, že by nějaká část programu byla stěžejní. Nedílnou součástí školy je také exkurze po olomouckých památkách. Účastníkům školy nabídneme komentovanou prohlídku kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a dominikánského kláštera. Součástí programu bude také neformální setkání při večerním rautu,“ doplnil historik a numismatik Filip Hradil.

Přestože je v České republice numismatika dlouhodobě spojována především se sběratelstvím, její vědecká část zaměřená na širší peněžněhistorické souvislosti se potýká s nedostatkem mladých badatelů. Jedním z důvodů je i to, že se tomuto oboru na českých univerzitách věnuje jen omezená pozornost. Letní škola numismatiky tak představuje jednu z mála příležitostí, jak se s tímto oborem seznámit napříč historickými obdobími i odbornými přístupy.

Letní škola numismatiky se uskuteční od 28. do 30. srpna. Organizačně se na její realizaci podílí Institut celoživotního vzdělávání FF UP. Více informací o jejím programu je k dispozici zde.

Mince nejsou jen platebními prostředky, ale také uměleckými díly, která vydávají svědectví o minulosti, ekonomice i každodenním životě. Právě jejich příběhy představí Letní škola numismatiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, jež každoročně přiláká více než šest desítek zájemců z řad odborné i laické veřejnosti.

Na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého se letos už podeváté uskuteční Letní škola numismatiky. Přivítá sběratele, kurátory muzeí, pracovníky památkové péče, zájemce o historii i studenty pomocných věd historických, historie, archeologie, dějin umění nebo ekonomických oborů.

„Tuto školu pořádáme pro širokou odbornou i laickou veřejnost. Mezi více než šesti desítkami účastníků najdete studenty archeologie, laické spolupracovníky odborných archeologických pracovišť, sběratele i pracovníky paměťových institucí. Jednotlivá témata představujeme populárně-naučnou formou a program sestavujeme tak, aby pokryl všechny hlavní etapy vývoje mincovnictví,“ shrnul Filip Hradil, odborný garant školy, který v úvodní přednášce představí numismatickou sbírku Vlastivědného muzea v Olomouci. Na něj naváže další z organizátorů školy, archeolog a numismatik Jiří Militký, který bude hovořit o mincích z nového keltského sídliště v západních Čechách. Archeolog Jan John představí mince z Jáchymova, Jan Cihlář z České numismatické společnosti se zaměří na měnovou reformu Václava II. a v neposlední řadě numismatik Marek Budaj z kremnického muzea přiblíží zajímavé nálezy zlatých mincí z 15. století z Bratislavy.

„Nedá se říct, že by nějaká část programu byla stěžejní. Nedílnou součástí školy je také exkurze po olomouckých památkách. Účastníkům školy nabídneme komentovanou prohlídku kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a dominikánského kláštera. Součástí programu bude také neformální setkání při večerním rautu,“ doplnil historik a numismatik Filip Hradil.

Přestože je v České republice numismatika dlouhodobě spojována především se sběratelstvím, její vědecká část zaměřená na širší peněžněhistorické souvislosti se potýká s nedostatkem mladých badatelů. Jedním z důvodů je i to, že se tomuto oboru na českých univerzitách věnuje jen omezená pozornost. Letní škola numismatiky tak představuje jednu z mála příležitostí, jak se s tímto oborem seznámit napříč historickými obdobími i odbornými přístupy.

Letní škola numismatiky se uskuteční od 28. do 30. srpna. Organizačně se na její realizaci podílí Institut celoživotního vzdělávání FF UP. Více informací o jejím programu je k dispozici zde.

On Sunday, July 5, 2026, Jan Hladký died at the age of 91, shy of his 92nd birthday. A physicist who devoted nearly seven decades to science, he made his mark on the international history of particle physics through his discoveries.

V neděli 5. července 2026 zemřel ve věku nedožitých 92 let Jan Hladký, fyzik, který zasvětil vědě téměř sedm desetiletí a svými objevy v částicové fyzice se zapsal do mezinárodní historie oboru.

Scientists from the Department of Optics at the Faculty of Science, Palacký University Olomouc, have developed a new method that uses artificial intelligence to extract details from blurred images that are practically invisible to conventional optical instruments. The same artificial intelligence model can process images of distant stars as well as individual molecules, without needing to be adapted to a specific telescope or microscope. The results of the research were published in the prestigious journal Nature Communications.

 

Every telescope or microscope has its physical limits. If two objects are too close to each other, their images merge into a single blurred spot. This complicates the work of astronomers observing distant stars, for example, or biologists studying structures inside cells. Existing methods that try to overcome this limitation require very precise knowledge of the properties of a specific instrument and its careful calibration.

 

AI learned to see beyond the limits of optics

 

The Olomouc researchers chose a different approach. They trained the artificial intelligence exclusively on computer-generated simulations covering a wide range of optical conditions. As a result, the model did not learn to work with only one specific instrument, but instead captured the general principles by which images are formed in different types of optical devices.

“Our goal was for the AI to learn not just one specific experiment, but a general way of extracting sharper information from a blurred image. This is exactly why the same model can work with data from very different fields – from astronomy to molecular microscopy,” explained Dominik Vašinka from the Department of Optics at the Faculty of Science.

 

From laboratory points to stars in Andromeda

 

The scientists first tested their method in a laboratory experiment where they precisely knew the true positions of the light sources. They then successfully applied it to real data. In images of a region of the Andromeda galaxy, the artificial intelligence was able to distinguish a group of stars that appeared as a single object in the original image. In biological samples, it helped reveal fine cellular structures formed by individual fluorescent molecules.

“The experiment with a controlled true structure of the object was an important step. In real microscopic data, we do not know exactly where the molecules are located, and the situation is similar for astronomical data. We created an intermediate step between an ideal simulation and real samples,” said Filip Juráň from the Department of Optics.

 

Stars and molecules are connected by the same principle

 

According to Jaromír Běhal, seemingly unrelated fields are connected by the same physical principle. “The connecting element is not the stars or the molecules themselves, but the physics of imaging point sources. If AI captures this physics in a sufficiently general way, it can help in situations where classical calibration is time-consuming, unstable, or practically impossible,” he said.

The researchers believe that their approach will make it easier to use super-resolution methods in a wide range of scientific and technical fields. Because the model is not dependent on a single specific instrument, it could in the future find applications wherever it is necessary to extract as much information as possible from optical images.

 

One model for different instruments

 

“This is not merely another image-processing algorithm. What matters is that the model is not tightly bound to a single instrument. This could significantly simplify the use of super-resolution methods in both research and technical practice,” added Miroslav Ježek from the Department of Optics.

The research builds on the long-term work of the Laboratory of Quantum Optics at the Department of Optics, Faculty of Science, Palacký University Olomouc, in the fields of optical measurement, artificial intelligence, and the processing of weak light signals. The project was supported by the Czech Science Foundation, the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic through the OP JAK ITI Intersectoral Cooperation “Optical Technologies” program, and the Internal Grant Agency of Palacký University Olomouc.

Links:

Article published in Nature Communications: https://doi.org/10.1038/s41467-026-75584-7

Laboratory of Quantum Optics, Department of Optics, Faculty of Science, Palacký University Olomouc: https://opticsolomouc.org/

Illustration author: Monika Tomanová, https://monikatomanova.art/, Instagram @monikatomanova.art

Vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého vyvinuli novou metodu, která s využitím umělé inteligence dokáže z rozmazaných snímků získat detaily, jež jsou pro běžné optické přístroje prakticky neviditelné. Stejný model umělé inteligence přitom dokáže zpracovávat obrazy vzdálených hvězd i jednotlivých molekul, aniž by bylo nutné jej přizpůsobovat konkrétnímu dalekohledu nebo mikroskopu. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Každý dalekohled nebo mikroskop má své fyzikální limity. Pokud jsou dva objekty příliš blízko sebe, jejich obraz splyne do jedné rozmazané skvrny. To komplikuje práci například astronomům při pozorování vzdálených hvězd nebo biologům při zkoumání struktur uvnitř buněk. Dosavadní metody, které se snaží toto omezení překonat, vyžadují velmi přesnou znalost vlastností konkrétního přístroje a jeho pečlivou kalibraci.

AI se naučila vidět za hranice optiky

Olomoučtí optici zvolili jiný přístup. Umělou inteligenci učili výhradně na počítačově vytvořených simulacích, které zahrnovaly širokou škálu různých optických podmínek. Díky tomu se model nenaučil pracovat pouze s jedním konkrétním přístrojem, ale pochopil obecné principy, podle nichž vzniká obraz v různých typech optických zařízení.

„Naším cílem bylo, aby se AI naučila nejen jeden konkrétní experiment, ale obecný způsob, jak z rozmazaného obrazu získat ostřejší informaci. Právě proto může stejný model pracovat s daty z velmi odlišných oblastí – od astronomie až po molekulární mikroskopii,“ vysvětlil Dominik Vašinka z katedry optiky přírodovědecké fakulty.

Od laboratorních bodů až ke hvězdám v Andromedě

Vědci svou metodu ověřili nejprve v laboratorním experimentu, kde přesně znali skutečnou polohu světelných zdrojů. Následně ji úspěšně vyzkoušeli na reálných datech. Na snímcích oblasti galaxie Andromeda dokázala umělá inteligence rozlišit skupinu hvězd, které na původním snímku splývaly v jediný objekt. V biologických vzorcích pak pomohla zobrazit jemné buněčné struktury tvořené jednotlivými fluoreskujícími molekulami.

„Experiment s kontrolovanou skutečnou strukturou předmětu byl důležitý krok. U reálných mikroskopických dat nevíme, kde přesně se molekuly nacházejí, a u astronomických dat je situace podobná. My jsme vytvořili mezistupeň mezi ideální simulací a reálnými vzorky,“ uvedl Filip Juráň z katedry optiky.

Hvězdy a molekuly spojuje stejný princip

Podle Jaromíra Běhala z katedry optiky, který také na nové metodě spolupracoval, spojuje zdánlivě nesouvisející obory stejný fyzikální princip. „Spojujícím prvkem nejsou hvězdy ani molekuly samotné, ale fyzika zobrazování bodových zdrojů. Pokud ji AI zachytí dostatečně obecně, může pomoci tam, kde je klasická kalibrace zdlouhavá, nestabilní nebo prakticky nemožná,“ řekl.

Výzkumníci věří, že jejich přístup usnadní využívání superrozlišovacích metod v celé řadě vědeckých i technických oborů. Protože model není závislý na jednom konkrétním přístroji, mohl by v budoucnu najít uplatnění všude tam, kde je potřeba získat co nejvíce informací z optických obrazů.

Jeden model pro různé přístroje

„Nejde pouze o další algoritmus pro zpracování obrazu. Důležité je, že model není pevně svázán s jedním přístrojem. To může výrazně zjednodušit použití superrozlišovacích metod ve výzkumu i technické praxi,“ doplnil Miroslav Ježek z katedry optiky.

Výzkum navazuje na dlouhodobou práci Laboratoře kvantové optiky katedry optiky Přírodovědecké fakulty UP v oblasti optického měření, umělé inteligence a zpracování slabých světelných signálů. Projekt podpořila Grantová agentura ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR prostřednictvím programu OP JAK ITI Mezisektorová spolupráce Optické technologie a Interní grantová agentura Univerzity Palackého.

Vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého vyvinuli novou metodu, která s využitím umělé inteligence dokáže z rozmazaných snímků získat detaily, jež jsou pro běžné optické přístroje prakticky neviditelné. Stejný model umělé inteligence přitom dokáže zpracovávat obrazy vzdálených hvězd i jednotlivých molekul, aniž by bylo nutné jej přizpůsobovat konkrétnímu dalekohledu nebo mikroskopu. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Každý dalekohled nebo mikroskop má své fyzikální limity. Pokud jsou dva objekty příliš blízko sebe, jejich obraz splyne do jedné rozmazané skvrny. To komplikuje práci například astronomům při pozorování vzdálených hvězd nebo biologům při zkoumání struktur uvnitř buněk. Dosavadní metody, které se snaží toto omezení překonat, vyžadují velmi přesnou znalost vlastností konkrétního přístroje a jeho pečlivou kalibraci.

AI se naučila vidět za hranice optiky

Olomoučtí optici zvolili jiný přístup. Umělou inteligenci učili výhradně na počítačově vytvořených simulacích, které zahrnovaly širokou škálu různých optických podmínek. Díky tomu se model nenaučil pracovat pouze s jedním konkrétním přístrojem, ale pochopil obecné principy, podle nichž vzniká obraz v různých typech optických zařízení.

„Naším cílem bylo, aby se AI naučila nejen jeden konkrétní experiment, ale obecný způsob, jak z rozmazaného obrazu získat ostřejší informaci. Právě proto může stejný model pracovat s daty z velmi odlišných oblastí – od astronomie až po molekulární mikroskopii,“ vysvětlil Dominik Vašinka z katedry optiky přírodovědecké fakulty.

Od laboratorních bodů až ke hvězdám v Andromedě

Vědci svou metodu ověřili nejprve v laboratorním experimentu, kde přesně znali skutečnou polohu světelných zdrojů. Následně ji úspěšně vyzkoušeli na reálných datech. Na snímcích oblasti galaxie Andromeda dokázala umělá inteligence rozlišit skupinu hvězd, které na původním snímku splývaly v jediný objekt. V biologických vzorcích pak pomohla zobrazit jemné buněčné struktury tvořené jednotlivými fluoreskujícími molekulami.

„Experiment s kontrolovanou skutečnou strukturou předmětu byl důležitý krok. U reálných mikroskopických dat nevíme, kde přesně se molekuly nacházejí, a u astronomických dat je situace podobná. My jsme vytvořili mezistupeň mezi ideální simulací a reálnými vzorky,“ uvedl Filip Juráň z katedry optiky.

Hvězdy a molekuly spojuje stejný princip

Podle Jaromíra Běhala z katedry optiky, který také na nové metodě spolupracoval, spojuje zdánlivě nesouvisející obory stejný fyzikální princip. „Spojujícím prvkem nejsou hvězdy ani molekuly samotné, ale fyzika zobrazování bodových zdrojů. Pokud ji AI zachytí dostatečně obecně, může pomoci tam, kde je klasická kalibrace zdlouhavá, nestabilní nebo prakticky nemožná,“ řekl.

Výzkumníci věří, že jejich přístup usnadní využívání superrozlišovacích metod v celé řadě vědeckých i technických oborů. Protože model není závislý na jednom konkrétním přístroji, mohl by v budoucnu najít uplatnění všude tam, kde je potřeba získat co nejvíce informací z optických obrazů.

Jeden model pro různé přístroje

„Nejde pouze o další algoritmus pro zpracování obrazu. Důležité je, že model není pevně svázán s jedním přístrojem. To může výrazně zjednodušit použití superrozlišovacích metod ve výzkumu i technické praxi,“ doplnil Miroslav Ježek z katedry optiky.

Výzkum navazuje na dlouhodobou práci Laboratoře kvantové optiky katedry optiky Přírodovědecké fakulty UP v oblasti optického měření, umělé inteligence a zpracování slabých světelných signálů. Projekt podpořila Grantová agentura ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR prostřednictvím programu OP JAK ITI Mezisektorová spolupráce Optické technologie a Interní grantová agentura Univerzity Palackého.

Září bude na Univerzitě Palackého patřit absolventkám a absolventům a nejinak tomu bude i na fakultě tělesné kultury. Na pátek 11. září připravuje stříbrnou promoci těch, kteří studium úspěšně završili v roce 2001, na slavnostní akt pak naváže neformální setkání v beachvolejbalovém areálu.

Stříbrné absolventky a absolventi se k účasti na promoci, která proběhne od 10 hodin v olomouckém Arcibiskupském paláci, mohou hlásit prostřednictvím tohoto formuláře. 

„Vaše účast je pro nás nejen ctí, ale také radostí, protože právě vy spoluutváříte historii naší fakulty a jste důkazem jejího dlouhodobého působení a úspěchu. Těšíme se na vás a na společnou oslavu, která propojí vzpomínky na studijní léta se současností i budoucností naší akademické komunity,“ pozval někdejší studentky a studenty zpět do Olomouce děkan FTK UP Pavel Háp.

Po slavnostním aktu se dění přesune do areálu TJ Milo Olomouc při Dolní Hejčínské ulici, na dohled právě rekonstruované Sportovní haly UP, kde bude příležitost k neformálnímu setkání s bývalými spolužáky a pedagogy. Připraveno bude posezení s občerstvením i hudebním doprovodem a pohybovou vložkou – zájemci se budou moci zapojit do přátelského beachvolejbalového turnaje.

Bližší informace k programu organizátoři zveřejní na webu a sociálních sítích fakulty.

Setkání někdejších studentek a studentů FTK UP je součástí programu Alumni září Univerzity Palackého, měsíce plného akcí pro absolventky a absolventy olomouckého univerzity. Informace k němu jsou postupně zveřejňovány zde.

Září bude na Univerzitě Palackého patřit absolventkám a absolventům a nejinak tomu bude i na fakultě tělesné kultury. Na pátek 11. září připravuje stříbrnou promoci těch, kteří studium úspěšně završili v roce 2001, na slavnostní akt pak naváže neformální setkání v beachvolejbalovém areálu.

Stříbrné absolventky a absolventi se k účasti na promoci, která proběhne od 10 hodin v olomouckém Arcibiskupském paláci, mohou hlásit prostřednictvím tohoto formuláře. 

„Vaše účast je pro nás nejen ctí, ale také radostí, protože právě vy spoluutváříte historii naší fakulty a jste důkazem jejího dlouhodobého působení a úspěchu. Těšíme se na vás a na společnou oslavu, která propojí vzpomínky na studijní léta se současností i budoucností naší akademické komunity,“ pozval někdejší studentky a studenty zpět do Olomouce děkan FTK UP Pavel Háp.

Po slavnostním aktu se dění přesune do areálu TJ Milo Olomouc při Dolní Hejčínské ulici, na dohled právě rekonstruované Sportovní haly UP, kde bude příležitost k neformálnímu setkání s bývalými spolužáky a pedagogy. Připraveno bude posezení s občerstvením i hudebním doprovodem a pohybovou vložkou – zájemci se budou moci zapojit do přátelského beachvolejbalového turnaje.

Bližší informace k programu organizátoři zveřejní na webu a sociálních sítích fakulty.

Setkání někdejších studentek a studentů FTK UP je součástí programu Alumni září Univerzity Palackého, měsíce plného akcí pro absolventky a absolventy olomouckého univerzity. Informace k němu jsou postupně zveřejňovány zde.