Agregátor zdrojů

A week-long intensive programme focused on methodological approaches in nursing research, hosted by the UP Faculty of Health Sciences, promoted the development of research skills and international collaboration. The programme included a session on the use of AI and a hospital visit.

Participants from several countries engaged in the Blended Intensive programme (BIP) titled “Integrating Methodological Approaches in Nursing Research: Theoretical Foundations and Practical Applications,” focusing on the integration of quantitative, qualitative, and mixed research methods in nursing research within the context of an evidence-based approach.

The week at the Faculty of Health Sciences of Palacký University began with a welcome address to guests from several countries by Dean Jiří Vévoda and Vice Dean for Internationalisation Lukáš Merz. Participants then presented their research plans and began working on joint topics in international teams. They also bonded through presentations about their countries and tastings of traditional dishes.

foto_sem_4

The subsequent professional programme focused on working with scientific sources and on ethical principles of research. Participants were introduced to the methodology for searching for professional literature, selecting studies, and conducting transparent research; in a separate session, they worked with Lior Naamati Schneider from Israel on the practical use of AI tools in healthcare and their ethical implications.

Other sessions focused on individual research approaches, including quantitative, qualitative, and mixed-methods research designs. Lecturers included Peta Jane Greaves from Northumbria University, Ewelina Kolarczyk from the Medical University of Silesia, Elena Gurková, Dominika Kohanová, and Juraj Čáp from Slovakia, and Zuzana Svobodová from the organising Department of Nursing at the Faculty of Health Sciences, Palacký University.

foto_sem_4

“The programme also included a professional excursion to Šumperk Hospital, where participants gained valuable insight into the clinical environment and discussed ways to bridge the gap between research and practice. This experience contributed to a better understanding of the importance of an evidence-based approach in everyday healthcare,” said Daniela Bartoníčková, head of the institute.

The in-person portion of the programme culminated in teamwork on joint research projects and their presentations. “The BIP at the Faculty of Health Sciences, Palacký University was a unique opportunity to develop research skills, establish international collaboration, and share experiences in the field of nursing. I want to thank all the lecturers for their participation, and especially Petra Kašparová and Eva Kollárová for their help with the organisation, as well as all members of the Department of Nursing team for their support,” added Daniela Bartoníčková.

Rozvoj výzkumných dovedností i mezinárodní spolupráce podpořil týdenní intenzivní program zaměřený na metodologické přístupy v ošetřovatelském výzkumu, který hostila Fakulta zdravotnických věd UP. Jeho součástí byl i blok věnovaný využití AI nebo návštěva nemocnice.

Účastníci z několika zemí se v rámci kombinovaného intenzivního programu (Blended Intensive Programme – BIP) s názvem Integrating Methodological Approaches in Nursing Research: Theoretical Foundations and Practical Applications zabývali propojováním kvantitativních, kvalitativních a smíšených výzkumných metod ve výzkumu v ošetřovatelství v kontextu evidence-based přístupu.

Týden na FZV UP zahájili přivítáním hostů z několika zemí děkan Jiří Vévoda a proděkan pro internacionalizaci Lukáš Merz. Poté účastníci představili své výzkumné záměry a začali v mezinárodních týmech pracovat na společných tématech. Navzájem se také sblížili prostřednictvím prezentace svých zemí a ochutnávky tradičních jídel.

foto_sem_4

Následný odborný program byl věnován práci s vědeckými zdroji a etickým principům výzkumu. Účastníci se seznámili s metodikou vyhledávání odborné literatury, selekcí studií a principy transparentního výzkumu a s Lior Naamati Schneider z Izraele se v rámci samostatného bloku věnovali praktickému využití AI nástrojů ve zdravotnictví i jejich etickým aspektům.

Další lekce se zaměřily na jednotlivé výzkumné přístupy, kvantitativní, kvalitativní i smíšené výzkumné designy. Mezi lektory byla Peta Jane Greaves z Northumbria University, Ewelina Kolarczyk z Medical University of Silesia, Elena Gurková, Dominika Kohanová a Juraj Čáp ze Slovenska nebo Zuzana Svobodová z pořádajícího Ústavu ošetřovatelství FZV UP.

foto_sem_4

„Součástí programu byla také odborná exkurze do Šumperské nemocnice, kde účastníci získali cenný vhled do klinického prostředí a diskutovali možnosti propojení výzkumu s praxí. Tato zkušenost přispěla k lepšímu pochopení významu evidence-based přístupu v každodenní zdravotní péči,“ uvedla Daniela Bartoníčková, přednostka ústavu.

Prezenční část programu vyvrcholila týmovou prací na společných výzkumných projektech a jejich prezentacemi. „BIP na FZV UP byl jedinečnou příležitostí pro rozvoj výzkumných dovedností a navazování mezinárodní spolupráce a pro sdílení zkušeností v oblasti ošetřovatelství. Ráda bych poděkovala všem přednášejícím za jejich účast a zejména pak Petře Kašparové a Evě Kollárové za pomoc při organizaci a všem členům týmu Ústavu ošetřovatelství za jejich podporu,“ dodala Daniela Bartoníčková.

Rozvoj výzkumných dovedností i mezinárodní spolupráce podpořil týdenní intenzivní program zaměřený na metodologické přístupy v ošetřovatelském výzkumu, který hostila Fakulta zdravotnických věd UP. Jeho součástí byl i blok věnovaný využití AI nebo návštěva nemocnice.

Účastníci z několika zemí se v rámci kombinovaného intenzivního programu (Blended Intensive Programme – BIP) s názvem Integrating Methodological Approaches in Nursing Research: Theoretical Foundations and Practical Applications zabývali propojováním kvantitativních, kvalitativních a smíšených výzkumných metod ve výzkumu v ošetřovatelství v kontextu evidence-based přístupu.

Týden na FZV UP zahájili přivítáním hostů z několika zemí děkan Jiří Vévoda a proděkan pro internacionalizaci Lukáš Merz. Poté účastníci představili své výzkumné záměry a začali v mezinárodních týmech pracovat na společných tématech. Navzájem se také sblížili prostřednictvím prezentace svých zemí a ochutnávky tradičních jídel.

foto_sem_4

Následný odborný program byl věnován práci s vědeckými zdroji a etickým principům výzkumu. Účastníci se seznámili s metodikou vyhledávání odborné literatury, selekcí studií a principy transparentního výzkumu a s Lior Naamati Schneider z Izraele se v rámci samostatného bloku věnovali praktickému využití AI nástrojů ve zdravotnictví i jejich etickým aspektům.

Další lekce se zaměřily na jednotlivé výzkumné přístupy, kvantitativní, kvalitativní i smíšené výzkumné designy. Mezi lektory byla Peta Jane Greaves z Northumbria University, Ewelina Kolarczyk z Medical University of Silesia, Elena Gurková, Dominika Kohanová a Juraj Čáp ze Slovenska nebo Zuzana Svobodová z pořádajícího Ústavu ošetřovatelství FZV UP.

foto_sem_4

„Součástí programu byla také odborná exkurze do Šumperské nemocnice, kde účastníci získali cenný vhled do klinického prostředí a diskutovali možnosti propojení výzkumu s praxí. Tato zkušenost přispěla k lepšímu pochopení významu evidence-based přístupu v každodenní zdravotní péči,“ uvedla Daniela Bartoníčková, přednostka ústavu.

Prezenční část programu vyvrcholila týmovou prací na společných výzkumných projektech a jejich prezentacemi. „BIP na FZV UP byl jedinečnou příležitostí pro rozvoj výzkumných dovedností a navazování mezinárodní spolupráce a pro sdílení zkušeností v oblasti ošetřovatelství. Ráda bych poděkovala všem přednášejícím za jejich účast a zejména pak Petře Kašparové a Evě Kollárové za pomoc při organizaci a všem členům týmu Ústavu ošetřovatelství za jejich podporu,“ dodala Daniela Bartoníčková.

Přeměnit odpadní plasty na užitečné produkty, ale také zlevnit výrobu důležitých chemikálií a léčiv umožní nový materiál, který vyvinul mezinárodní tým vědců se zástupci CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-Technické univerzity Ostrava (CEET). Objev nedávno publikoval prestižní časopis Nature Catalysis a výzkumníci již plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

Chytrý materiál je příspěvkem k řešení jednoho z palčivých problémů dneška, kterým je recyklace plastů. Vědci se zaměřili se na polystyren, jehož celosvětová výroba ročně přesahuje 20 milionů tun, ale recykluje se jen zanedbatelné množství produkce, přibližně jedno až tři procenta. Stávající metody recyklace jsou buď neúčinné, nebo složité a nešetrné k životnímu prostředí.

„Mechanická recyklace polystyrenu vede ke zhoršení kvality produktu a jeho omezenému využití. Pyrolýza je energeticky náročná, vyžaduje vysoké teploty a výsledná směs chemikálií se musí složitě čistit. Proto jsme vyvíjeli šetrnou nízkoteplotní technologii, která s pomocí kyslíku a amoniaku dovolí připravit benzonitril. Jde o velmi cennou chemikálii, jež slouží jako klíčový stavební blok pro výrobu léčiv, hnojiv a dalších průmyslových chemikálií,“ uvedl Radek Zbořil, jeden z hlavních autorů práce, který působí v CATRIN a CEET.

„Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat.“ Jagadeesh Rajenahally

Přeměna polystyrenu, ale i dalších organických sloučenin na nitrily je ovšem velmi náročná, protože jejich chemické vazby jsou stabilní a těžko se štěpí. Klíčem k úspěchu tak bylo vyvinout účinný katalyzátor, který snižuje reakční teploty a zvyšuje výtěžek důležitého produktu.

„Základem katalyzátoru jsou atomy železa rozptýlené v uhlíkovém nosiči a stabilizované atomy dusíku a boru. Takové chemické prostředí v okolí atomárního železa umožňuje a porézní struktura nosiče jsou zásadní pro dosažení nízkoteplotní a účinné přeměny polystyrenu. Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat,“ vysvětlil Jagadeesh Rajenahally, další z korespondujících autorů, který působí v CEET a německém Leibnizově ústavu pro katalýzu v Rostocku.

Využití nového katalyzátoru nekončí u polystyrenu. Dokáže rovněž účinně přeměnit desítky organických sloučenin na důležité nitrily, které se využívají v chemii a farmacii, například při výrobě antidepresiv nebo léků pro léčbu diabetu. Právě všestranné využití, jednoduchá výroba, nižší energetická náročnost a výrazné zlevnění řady chemických procesů slibují rychlé uplatnění materiálu v praxi. Vědci proto plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

„Atomární katalyzátor je nesmírně univerzální. Úspěšně jsme ho použili při výrobě asi šedesáti chemikálií na bázi nitrilů, využívaných ve farmacii i průmyslové chemii. Pracujeme při výrazně nižších teplotách než stávající průmyslové výroby a díky usměrnění reakce produkujeme jen minimum odpadních produktů. V průtočném reaktoru jsme při přeměně polystyrenu prokázali stabilitu materiálu v řádu mnoha dní, což jsou velmi pozitivní výsledky pro přesun technologie do praxe,“ uzavřel Zbořil.

Přeměnit odpadní plasty na užitečné produkty, ale také zlevnit výrobu důležitých chemikálií a léčiv umožní nový materiál, který vyvinul mezinárodní tým vědců se zástupci CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-Technické univerzity Ostrava (CEET). Objev nedávno publikoval prestižní časopis Nature Catalysis a výzkumníci již plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

Chytrý materiál je příspěvkem k řešení jednoho z palčivých problémů dneška, kterým je recyklace plastů. Vědci se zaměřili se na polystyren, jehož celosvětová výroba ročně přesahuje 20 milionů tun, ale recykluje se jen zanedbatelné množství produkce, přibližně jedno až tři procenta. Stávající metody recyklace jsou buď neúčinné, nebo složité a nešetrné k životnímu prostředí.

„Mechanická recyklace polystyrenu vede ke zhoršení kvality produktu a jeho omezenému využití. Pyrolýza je energeticky náročná, vyžaduje vysoké teploty a výsledná směs chemikálií se musí složitě čistit. Proto jsme vyvíjeli šetrnou nízkoteplotní technologii, která s pomocí kyslíku a amoniaku dovolí připravit benzonitril. Jde o velmi cennou chemikálii, jež slouží jako klíčový stavební blok pro výrobu léčiv, hnojiv a dalších průmyslových chemikálií,“ uvedl Radek Zbořil, jeden z hlavních autorů práce, který působí v CATRIN a CEET.

„Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat.“ Jagadeesh Rajenahally

Přeměna polystyrenu, ale i dalších organických sloučenin na nitrily je ovšem velmi náročná, protože jejich chemické vazby jsou stabilní a těžko se štěpí. Klíčem k úspěchu tak bylo vyvinout účinný katalyzátor, který snižuje reakční teploty a zvyšuje výtěžek důležitého produktu.

„Základem katalyzátoru jsou atomy železa rozptýlené v uhlíkovém nosiči a stabilizované atomy dusíku a boru. Takové chemické prostředí v okolí atomárního železa umožňuje a porézní struktura nosiče jsou zásadní pro dosažení nízkoteplotní a účinné přeměny polystyrenu. Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat,“ vysvětlil Jagadeesh Rajenahally, další z korespondujících autorů, který působí v CEET a německém Leibnizově ústavu pro katalýzu v Rostocku.

Využití nového katalyzátoru nekončí u polystyrenu. Dokáže rovněž účinně přeměnit desítky organických sloučenin na důležité nitrily, které se využívají v chemii a farmacii, například při výrobě antidepresiv nebo léků pro léčbu diabetu. Právě všestranné využití, jednoduchá výroba, nižší energetická náročnost a výrazné zlevnění řady chemických procesů slibují rychlé uplatnění materiálu v praxi. Vědci proto plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

„Atomární katalyzátor je nesmírně univerzální. Úspěšně jsme ho použili při výrobě asi šedesáti chemikálií na bázi nitrilů, využívaných ve farmacii i průmyslové chemii. Pracujeme při výrazně nižších teplotách než stávající průmyslové výroby a díky usměrnění reakce produkujeme jen minimum odpadních produktů. V průtočném reaktoru jsme při přeměně polystyrenu prokázali stabilitu materiálu v řádu mnoha dní, což jsou velmi pozitivní výsledky pro přesun technologie do praxe,“ uzavřel Zbořil.

Jaké příběhy se skrývají za rostlinami, kterým lidé po staletí přisuzovali zvláštní sílu? Letošní Den fascinace rostlinami s podtitulem Magické rostliny: mezi vědou a mytologií se uskuteční ve středu 20. května od 9:00 do 16:30 v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Návštěvníci si budou moci projít odborná stanoviště věnovaná botanice, mykologii a zemědělství, využít pracovní listy připravené pro školy i rodiny s dětmi a na závěr se zúčastnit komentované procházky zahradou.

Magické rostliny nepředstavují žádnou konkrétní systematickou skupinu. Jde o rostliny, kterým lidé v různých obdobích a kulturách přisuzovali symbolické, mystické, léčivé či rituální významy. Rostliny se tak stávaly metaforami lidských stavů, průvodci v obřadech nebo přímo aktéry rozmanitých rituálů. Jejich role sahá od animismu archaických kultur přes antické věštírny, středověké klášterní zahrady či Paracelsovu doktrínu signatur až po novověké studium rostlin v rámci etnobotaniky.

„Letošní téma nám umožňuje ukázat rostliny nejen jako předmět vědeckého poznání, ale také jako důležitou součást kulturní paměti, symboliky a lidské představivosti. Chceme návštěvníkům přiblížit, jak se vědecký pohled na rostliny prolíná s příběhy, mýty a tradicemi, které je provázejí,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Program začne v 9:00 a až do 16:00 budou v areálu zahrady připravena botanická, zemědělská a mykologická stanoviště s odborným výkladem. V 16:30 na ně naváže tematicky zaměřená procházka botanickou zahradou s Václavem Dvořákem.

Na přípravě programu se podílejí pracovnice a studenti katedry botaniky přírodovědecké fakulty, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Sdružení Viadua.

Jaké příběhy se skrývají za rostlinami, kterým lidé po staletí přisuzovali zvláštní sílu? Letošní Den fascinace rostlinami s podtitulem Magické rostliny: mezi vědou a mytologií se uskuteční ve středu 20. května od 9:00 do 16:30 v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Návštěvníci si budou moci projít odborná stanoviště věnovaná botanice, mykologii a zemědělství, využít pracovní listy připravené pro školy i rodiny s dětmi a na závěr se zúčastnit komentované procházky zahradou.

Magické rostliny nepředstavují žádnou konkrétní systematickou skupinu. Jde o rostliny, kterým lidé v různých obdobích a kulturách přisuzovali symbolické, mystické, léčivé či rituální významy. Rostliny se tak stávaly metaforami lidských stavů, průvodci v obřadech nebo přímo aktéry rozmanitých rituálů. Jejich role sahá od animismu archaických kultur přes antické věštírny, středověké klášterní zahrady či Paracelsovu doktrínu signatur až po novověké studium rostlin v rámci etnobotaniky.

„Letošní téma nám umožňuje ukázat rostliny nejen jako předmět vědeckého poznání, ale také jako důležitou součást kulturní paměti, symboliky a lidské představivosti. Chceme návštěvníkům přiblížit, jak se vědecký pohled na rostliny prolíná s příběhy, mýty a tradicemi, které je provázejí,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Program začne v 9:00 a až do 16:00 budou v areálu zahrady připravena botanická, zemědělská a mykologická stanoviště s odborným výkladem. V 16:30 na ně naváže tematicky zaměřená procházka botanickou zahradou s Václavem Dvořákem.

Na přípravě programu se podílejí pracovnice a studenti katedry botaniky přírodovědecké fakulty, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Sdružení Viadua.

Do Brna se ve dnech 21.–26. června sjedou nejlepší sportovkyně a sportovci z vysokých a vyšších odborných škol v Česku, aby se utkali o medaile a tituly akademických mistryň/mistrů v soutěžích Českých akademických her. Reprezentace Univerzity Palackého nebude na této tradiční sportovní akci chybět. Přispět k co nejlepšímu výsledku olomoucké výpravy může každý studující, i když se dané disciplíně nevěnuje na vrcholové úrovni.

„Rádi bychom tímto vyzvali všechny sportovce z UP k reprezentaci naší univerzity na letošních Českých akademických hrách. Protože se hry konají v Brně, které od Olomouce není daleko, věříme, že zájem studentek a studentů o účast v soutěžích bude velký. Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především vítězství z roku 2023, přičemž na medailisty čeká jednorázové sportovní stipendium,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Reprezentanti se mohou přihlašovat do 29. května. Nově se studenti mohou registrovat samostatně, z organizačních důvodů však garant reprezentace doporučuje hlásit se prostřednictvím garantů jednotlivých sportů. Jejich přehled a další informace sportovci z UP najdou zde.

Čtyřiadvacátý ročník největší vysokoškolské sportovní události v Česku hostí ve dnech 21.–26. června Vysoké učení technické v Brně. Soutěžit se bude v 21 sportech, vedle atletických a plaveckých disciplín se bude soutěžit například v házené, judu, aerobiku, orientačním běhu, futsale nebo paddleboardingu. Podrobnosti jsou k dispozici na webu akce.

České akademické hry pořádá od roku 2002 Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, případně školami. V Brně se naposled konaly v roce 2019. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023. V loňském roce nejlepší vysokoškolští sportovci poměřili síly v Ostravě, Univerzita Palackého tehdy obsadila 4. místo, jak si můžete připomenout v tomto článku.

Do Brna se ve dnech 21.–26. června sjedou nejlepší sportovkyně a sportovci z vysokých a vyšších odborných škol v Česku, aby se utkali o medaile a tituly akademických mistryň/mistrů v soutěžích Českých akademických her. Reprezentace Univerzity Palackého nebude na této tradiční sportovní akci chybět. Přispět k co nejlepšímu výsledku olomoucké výpravy může každý studující, i když se dané disciplíně nevěnuje na vrcholové úrovni.

„Rádi bychom tímto vyzvali všechny sportovce z UP k reprezentaci naší univerzity na letošních Českých akademických hrách. Protože se hry konají v Brně, které od Olomouce není daleko, věříme, že zájem studentek a studentů o účast v soutěžích bude velký. Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především vítězství z roku 2023, přičemž na medailisty čeká jednorázové sportovní stipendium,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Reprezentanti se mohou přihlašovat do 29. května. Nově se studenti mohou registrovat samostatně, z organizačních důvodů však garant reprezentace doporučuje hlásit se prostřednictvím garantů jednotlivých sportů. Jejich přehled a další informace sportovci z UP najdou zde.

Čtyřiadvacátý ročník největší vysokoškolské sportovní události v Česku hostí ve dnech 21.–26. června Vysoké učení technické v Brně. Soutěžit se bude v 21 sportech, vedle atletických a plaveckých disciplín se bude soutěžit například v házené, judu, aerobiku, orientačním běhu, futsale nebo paddleboardingu. Podrobnosti jsou k dispozici na webu akce.

České akademické hry pořádá od roku 2002 Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, případně školami. V Brně se naposled konaly v roce 2019. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023. V loňském roce nejlepší vysokoškolští sportovci poměřili síly v Ostravě, Univerzita Palackého tehdy obsadila 4. místo, jak si můžete připomenout v tomto článku.

Posílení spolupráce v oblastech vzájemné propagace a marketingu či v podpoře eventů, které výstaviště a univerzita realizují – to jsou hlavní přínosy Memoranda o partnerství a spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Výstavištěm Flora Olomouc.

Memorandum podepsali rektor UP Michael Kohajda, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková a obchodní ředitel Richard Šrámek. 

„V rámci spolupráce bude moci univerzita využívat také slevy na pronájmy prostor ve správě Výstaviště Flora, její informační a marketingové kanály nebo možnosti zlevněné květinové výzdoby pro univerzitní eventy,“ dodal Michael Kohajda.

„Jsme rádi, že tato spolupráce přinese nové příležitosti pro společné projekty i podporu akcí v regionu,“ zhodnotila dohodu Eva Fuglíčková. 

Díky memorandu bude pokračovat i spolupráce v oblasti dobrovolnických aktivit nebo v oblasti benefitů pro studenty a zaměstnance univerzity ve formě slev ze vstupného. Na akce Flory by se také měly vrátit interaktivní science a odpočinkové zóny univerzity.

Posílení spolupráce v oblastech vzájemné propagace a marketingu či v podpoře eventů, které výstaviště a univerzita realizují – to jsou hlavní přínosy Memoranda o partnerství a spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Výstavištěm Flora Olomouc.

Memorandum podepsali rektor UP Michael Kohajda, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková a obchodní ředitel Richard Šrámek. 

„V rámci spolupráce bude moci univerzita využívat také slevy na pronájmy prostor ve správě Výstaviště Flora, její informační a marketingové kanály nebo možnosti zlevněné květinové výzdoby pro univerzitní eventy,“ dodal Michael Kohajda.

„Jsme rádi, že tato spolupráce přinese nové příležitosti pro společné projekty i podporu akcí v regionu,“ zhodnotila dohodu Eva Fuglíčková. 

Díky memorandu bude pokračovat i spolupráce v oblasti dobrovolnických aktivit nebo v oblasti benefitů pro studenty a zaměstnance univerzity ve formě slev ze vstupného. Na akce Flory by se také měly vrátit interaktivní science a odpočinkové zóny univerzity.

Badatelé z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.

Cytokininy jsou hormony, které v rostlinách řídí mnoho důležitých životních procesů. Již desítky let vědci vědí, že mimo jiné oddalují stárnutí neboli senescenci. Zvlášť dobře je to vidět, když od rostliny oddělíme listy, zajistíme jim přísun vody a ponecháme je několik dnů potmě. Listy rychle ztrácejí zelené barvivo chlorofyl a postupně odumírají. Pokud na ně ovšem aplikujeme cytokininy, tento proces se výrazně zpomalí.

Molekulární mechanismy zodpovědné za tento snadno pozorovatelný jev ale dosud nebyly přesně popsány. Vědci z několika olomouckých a brněnských institucí se proto rozhodli přispět k jejich objasnění. Hlavní podíl na výzkumu měly tým Ondřeje Plíhala z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a tým Martiny Špundové z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty. Na projektu se podíleli také odborníci z brněnského institutu CEITEC a Masarykova onkologického ústavu.

Hormony v roli ochránců

Badatelé zkoumali vliv dvou látek s cytokininovou aktivitou na listy často používané pokusné rostliny huseníčku rolního. Šlo o cytokinin BAP a o sloučeninu MTU vyvinutou v Laboratoři růstových regulátorů. Ta zlepšuje růst a odolnost plodin a již se komerčně používá v zemědělství.

U oddělených listů inkubovaných ve tmě sledovali vědci obsah chlorofylu a chlorofylovou fluorescenci, která zjednodušeně řečeno poskytuje informace o výkonnosti nebo fyziologické kondici fotosyntetického aparátu.

„Aplikace obou cytokininů zpomalovala senescenci, odbourávání chlorofylu a s tím spojený pokles fotosyntetické funkce, což jsme čekali. Velice nás ovšem překvapilo, že v kratších časech zatemnění listů, dříve než se senescence spustila, aplikace cytokininů fotosyntézu naopak snížila, což obvykle znamená, že fotosyntetický aparát je ve špatném stavu,“ uvedla Martina Špundová.

Podrobnější výzkum nicméně prokázal, že tomu tak není. Cytokininy ve skutečnosti fotosyntetický aparát chránily a obrazně řečeno jej uvedly do jakési hibernace – podobně jako když přepnete počítač do režimu spánku. V tomto stavu je sice fotosyntéza snížena, ale chloroplasty zůstávají nadále funkční a neprodukují dostatečně silný signál k tomu, aby buněčné jádro spustilo jejich destrukci. Díky tomu je list v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Výsledky navíc prokazují, že cytokininy chrání list i během této „startovní“ fáze. Snižují například tvorbu nebezpečných reaktivních forem kyslíku, která se zvyšuje při přechodu z dlouhé tmy do světla.

Od molekulárních pochodů k lepším plodinám

Vědci následně zjišťovali aktivitu mnoha tisíc genů a hladinu zhruba 3 000 proteinů v listech pokusných rostlin ponechaných ve tmě. Umožnilo jim to identifikovat molekulární mechanismy, které se pravděpodobně podílejí na přechodu fotosyntetického aparátu do klidového režimu a na výstupu z něj.

„Velmi důležitý objev byl, že studované účinky cytokininů jsou do značné míry závislé na fytochromu B – proteinu, který rostlinám umožňuje vnímat červené světlo. Bude jistě zajímavé v budoucnu detailněji zmapovat interakce mezi cytokininy a fytochromem B a také to, jak tyto vztahy souvisejí s funkcí dalších fotoreceptorů, tedy proteinů zajišťujících vnímání světla. Naše poznatky z nyní publikovaného výzkumu mohou rovněž najít praktické využití při šlechtění nových odrůd plodin s výkonnější fotosyntézou nebo s lepší odolností vůči náhlým změnám osvětlení, což může být relevantní i pro studium odpovědí rostlin na zastínění a další typy stresu,“ vysvětlil Ondřej Plíhal.

Badatelé z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.

Cytokininy jsou hormony, které v rostlinách řídí mnoho důležitých životních procesů. Již desítky let vědci vědí, že mimo jiné oddalují stárnutí neboli senescenci. Zvlášť dobře je to vidět, když od rostliny oddělíme listy, zajistíme jim přísun vody a ponecháme je několik dnů potmě. Listy rychle ztrácejí zelené barvivo chlorofyl a postupně odumírají. Pokud na ně ovšem aplikujeme cytokininy, tento proces se výrazně zpomalí.

Molekulární mechanismy zodpovědné za tento snadno pozorovatelný jev ale dosud nebyly přesně popsány. Vědci z několika olomouckých a brněnských institucí se proto rozhodli přispět k jejich objasnění. Hlavní podíl na výzkumu měly tým Ondřeje Plíhala z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a tým Martiny Špundové z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty. Na projektu se podíleli také odborníci z brněnského institutu CEITEC a Masarykova onkologického ústavu.

Hormony v roli ochránců

Badatelé zkoumali vliv dvou látek s cytokininovou aktivitou na listy často používané pokusné rostliny huseníčku rolního. Šlo o cytokinin BAP a o sloučeninu MTU vyvinutou v Laboratoři růstových regulátorů. Ta zlepšuje růst a odolnost plodin a již se komerčně používá v zemědělství.

U oddělených listů inkubovaných ve tmě sledovali vědci obsah chlorofylu a chlorofylovou fluorescenci, která zjednodušeně řečeno poskytuje informace o výkonnosti nebo fyziologické kondici fotosyntetického aparátu.

„Aplikace obou cytokininů zpomalovala senescenci, odbourávání chlorofylu a s tím spojený pokles fotosyntetické funkce, což jsme čekali. Velice nás ovšem překvapilo, že v kratších časech zatemnění listů, dříve než se senescence spustila, aplikace cytokininů fotosyntézu naopak snížila, což obvykle znamená, že fotosyntetický aparát je ve špatném stavu,“ uvedla Martina Špundová.

Podrobnější výzkum nicméně prokázal, že tomu tak není. Cytokininy ve skutečnosti fotosyntetický aparát chránily a obrazně řečeno jej uvedly do jakési hibernace – podobně jako když přepnete počítač do režimu spánku. V tomto stavu je sice fotosyntéza snížena, ale chloroplasty zůstávají nadále funkční a neprodukují dostatečně silný signál k tomu, aby buněčné jádro spustilo jejich destrukci. Díky tomu je list v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Výsledky navíc prokazují, že cytokininy chrání list i během této „startovní“ fáze. Snižují například tvorbu nebezpečných reaktivních forem kyslíku, která se zvyšuje při přechodu z dlouhé tmy do světla.

Od molekulárních pochodů k lepším plodinám

Vědci následně zjišťovali aktivitu mnoha tisíc genů a hladinu zhruba 3 000 proteinů v listech pokusných rostlin ponechaných ve tmě. Umožnilo jim to identifikovat molekulární mechanismy, které se pravděpodobně podílejí na přechodu fotosyntetického aparátu do klidového režimu a na výstupu z něj.

„Velmi důležitý objev byl, že studované účinky cytokininů jsou do značné míry závislé na fytochromu B – proteinu, který rostlinám umožňuje vnímat červené světlo. Bude jistě zajímavé v budoucnu detailněji zmapovat interakce mezi cytokininy a fytochromem B a také to, jak tyto vztahy souvisejí s funkcí dalších fotoreceptorů, tedy proteinů zajišťujících vnímání světla. Naše poznatky z nyní publikovaného výzkumu mohou rovněž najít praktické využití při šlechtění nových odrůd plodin s výkonnější fotosyntézou nebo s lepší odolností vůči náhlým změnám osvětlení, což může být relevantní i pro studium odpovědí rostlin na zastínění a další typy stresu,“ vysvětlil Ondřej Plíhal.

Na Lékařské fakultě UP působí studentský spolek Medici na ulici, který propojuje studium medicíny s praktickou pomocí sociálně slabým a lidem bez domova. Dobrovolníci z řad studentů lékařských i nelékařských zdravotnických oborů vyrážejí přímo do ulic, kde se setkávají s lidmi, pro které je každodenní realitou život bez zázemí, jistoty a často i bez přístupu k běžné zdravotní péči.

Činnost spolku vychází z filozofie tzv. street medicine, která vznikla v 90. letech 20. století. Jejím principem je poskytovat zdravotní ošetření lidem bez domova v jejich přirozeném prostředí a přizpůsobit ji jejich životní realitě. Vedle samotného ošetření je proto důležitou součástí práce dobrovolníků také komunikace s klienty, naslouchání jejich problémům a základní zdravotní edukace.

Olomoucký tým, pod vedením studentů Jana Dostála, Mateje Herdy, Emy Sitkové a Jána Grabczaka z LF UP a Natálie Furjelové z fakulty zdravotnických věd, společně s dalšími dobrovolníky organizuje výjezdy do terénu. V pravidelných dnech a podle svých časových možností navštěvují místa, kde se lidé bez domova nebo v nelehké sociální situaci pohybují a snaží poskytovat ošetření přímo tam, kde je potřeba. V Olomouci konkrétně navštěvují komunitu Sant‘Egidio na Blažejském náměstí a noční centrum na olomoucké charitě.

„Mezi nejčastější ošetření patří chronické rány, například bércové vředy nebo špatně se hojící rány po zranění. Setkáváme se také s popáleninami či omrzlinami. Časté jsou rovněž kožní infekce a mykózy, ale i různé bolesti nebo akutní zdravotní potíže. Když se setkáme s problémem, který přesahuje naše možnosti nebo schopnosti, motivujeme klienty k vyhledání odborné pomoci,“ upřesnil Ján Grabczak, student druhého ročníku Všeobecného lékařství.

Také psychickou podporou

Pomoc studentů však nekončí u zajištění zdravotnického materiálu. Stejně důležitý je lidský kontakt – rozhovor, vyslechnutí příběhu, ale i jen obyčejná přítomnost. Pro mnoho lidí na ulici je právě tato chvíle jedním z mála momentů, kdy se cítí viděni a respektováni.

Při své práci se členové spolku řídí několika základními principy. Prvním z nich je přesvědčení, že na každém člověku záleží a každý má právo na základní zdravotní péči bez ohledu na svou sociální či finanční situaci. Druhým principem je přizpůsobení zdravotní péče realitě života lidí bez domova, a to nejen prostředí, ve kterém žijí, ale i jejich aktuálním potřebám. Třetím důležitým pilířem je komunikace bez předsudků, založená na empatii, respektu a lidském přístupu.

„Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje.“ Blažena Ševčíková

„Do terénu vyrážíme vybaveni batohem se základním zdravotnickým materiálem. Nechybí rukavice, roušky, ochranné bundy s logem spolku, nástroje, obvazový materiál, dezinfekce či základní volně dostupné léky a masti, které mohou používat. Nejdůležitější součástí je však úsměv na tváři,“ poznamenala Ema Sitková, studentka čtvrtého ročníku Všeobecného lékařství.

„Studenti do ulic vyrážejí navzdory náročnému studiu, zkouškám a povinnostem, které studium na lékařské fakultě přináší. Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje, a to v případě krásného i sychravého počasí,“ dodala Blažena Ševčíková, vedoucí Centra pro základní výkony ve zdravotnictví LF UP, která byla studenty v rámci spolupráce oslovena.

Pomoc i vzdělávání

Aktivity spolku mají zároveň významný vzdělávací rozměr. Studentům lékařské fakulty umožňují získat cenné zkušenosti z terénní medicíny, rozvíjet empatii a lépe porozumět zdravotním i sociálním problémům lidí na okraji společnosti.

Vedle péče poskytované přímo v terénu se studenti aktivně zapojují také do edukační činnosti. Mimo jiné již přednášeli na Gymnáziu Olomouc-Hejčín a ve spolupráci s doktorkou Ševčíkovou se také uskutečnil první odborný workshop zaměřený na základní péči o rány, použití dostupného terapeutického materiálu i sdílení praktických zkušeností z terénu. Účastníci si zároveň mohli vyzkoušet zhodnocení stavu rány a navržení vhodné terapie s využitím dostupných prostředků.

Spolek si klade za cíl být také mostem mezi zdravotní péčí a sociální pomocí, vzdělávat veřejnost o problematice bezdomovectví a zdravotních nerovností a inspirovat tak ostatní k aktivní pomoci. Medici na ulici tak nejsou jen spolkem studentů. Jsou připomínkou toho, že zdravotnictví není pouze o diagnózách a léčbě, ale především o lidskosti, empatii a ochotě pomoci tam, kde je pomoc nejvíce potřeba.

Olomoucké Mediky na ulici můžete sledovat na Instagramu, informace o všech pobočkách v ČR jsou pak k dispozici na www.medicinaulici.cz.

Na Lékařské fakultě UP působí studentský spolek Medici na ulici, který propojuje studium medicíny s praktickou pomocí sociálně slabým a lidem bez domova. Dobrovolníci z řad studentů lékařských i nelékařských zdravotnických oborů vyrážejí přímo do ulic, kde se setkávají s lidmi, pro které je každodenní realitou život bez zázemí, jistoty a často i bez přístupu k běžné zdravotní péči.

Činnost spolku vychází z filozofie tzv. street medicine, která vznikla v 90. letech 20. století. Jejím principem je poskytovat zdravotní ošetření lidem bez domova v jejich přirozeném prostředí a přizpůsobit ji jejich životní realitě. Vedle samotného ošetření je proto důležitou součástí práce dobrovolníků také komunikace s klienty, naslouchání jejich problémům a základní zdravotní edukace.

Olomoucký tým, pod vedením studentů Jana Dostála, Mateje Herdy, Emy Sitkové a Jána Grabczaka z LF UP a Natálie Furjelové z fakulty zdravotnických věd, společně s dalšími dobrovolníky organizuje výjezdy do terénu. V pravidelných dnech a podle svých časových možností navštěvují místa, kde se lidé bez domova nebo v nelehké sociální situaci pohybují a snaží poskytovat ošetření přímo tam, kde je potřeba. V Olomouci konkrétně navštěvují komunitu Sant‘Egidio na Blažejském náměstí a noční centrum na olomoucké charitě.

„Mezi nejčastější ošetření patří chronické rány, například bércové vředy nebo špatně se hojící rány po zranění. Setkáváme se také s popáleninami či omrzlinami. Časté jsou rovněž kožní infekce a mykózy, ale i různé bolesti nebo akutní zdravotní potíže. Když se setkáme s problémem, který přesahuje naše možnosti nebo schopnosti, motivujeme klienty k vyhledání odborné pomoci,“ upřesnil Ján Grabczak, student druhého ročníku Všeobecného lékařství.

Také psychickou podporou

Pomoc studentů však nekončí u zajištění zdravotnického materiálu. Stejně důležitý je lidský kontakt – rozhovor, vyslechnutí příběhu, ale i jen obyčejná přítomnost. Pro mnoho lidí na ulici je právě tato chvíle jedním z mála momentů, kdy se cítí viděni a respektováni.

Při své práci se členové spolku řídí několika základními principy. Prvním z nich je přesvědčení, že na každém člověku záleží a každý má právo na základní zdravotní péči bez ohledu na svou sociální či finanční situaci. Druhým principem je přizpůsobení zdravotní péče realitě života lidí bez domova, a to nejen prostředí, ve kterém žijí, ale i jejich aktuálním potřebám. Třetím důležitým pilířem je komunikace bez předsudků, založená na empatii, respektu a lidském přístupu.

„Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje.“ Blažena Ševčíková

„Do terénu vyrážíme vybaveni batohem se základním zdravotnickým materiálem. Nechybí rukavice, roušky, ochranné bundy s logem spolku, nástroje, obvazový materiál, dezinfekce či základní volně dostupné léky a masti, které mohou používat. Nejdůležitější součástí je však úsměv na tváři,“ poznamenala Ema Sitková, studentka čtvrtého ročníku Všeobecného lékařství.

„Studenti do ulic vyrážejí navzdory náročnému studiu, zkouškám a povinnostem, které studium na lékařské fakultě přináší. Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje, a to v případě krásného i sychravého počasí,“ dodala Blažena Ševčíková, vedoucí Centra pro základní výkony ve zdravotnictví LF UP, která byla studenty v rámci spolupráce oslovena.

Pomoc i vzdělávání

Aktivity spolku mají zároveň významný vzdělávací rozměr. Studentům lékařské fakulty umožňují získat cenné zkušenosti z terénní medicíny, rozvíjet empatii a lépe porozumět zdravotním i sociálním problémům lidí na okraji společnosti.

Vedle péče poskytované přímo v terénu se studenti aktivně zapojují také do edukační činnosti. Mimo jiné již přednášeli na Gymnáziu Olomouc-Hejčín a ve spolupráci s doktorkou Ševčíkovou se také uskutečnil první odborný workshop zaměřený na základní péči o rány, použití dostupného terapeutického materiálu i sdílení praktických zkušeností z terénu. Účastníci si zároveň mohli vyzkoušet zhodnocení stavu rány a navržení vhodné terapie s využitím dostupných prostředků.

Spolek si klade za cíl být také mostem mezi zdravotní péčí a sociální pomocí, vzdělávat veřejnost o problematice bezdomovectví a zdravotních nerovností a inspirovat tak ostatní k aktivní pomoci. Medici na ulici tak nejsou jen spolkem studentů. Jsou připomínkou toho, že zdravotnictví není pouze o diagnózách a léčbě, ale především o lidskosti, empatii a ochotě pomoci tam, kde je pomoc nejvíce potřeba.

Olomoucké Mediky na ulici můžete sledovat na Instagramu, informace o všech pobočkách v ČR jsou pak k dispozici na www.medicinaulici.cz.

The Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU) is helping to organise the Month of Science on Wikipedia, a nationwide initiative to create and improve science articles on the Czech Wikipedia. The main editathon will be held on 14 May 2026 at our Prague site on Cukrovarnická. Everyone is welcome, whether you have edited Wikipedia before or not. The initiative runs from 1 May to 15 June 2026.

Fyzikální ústav AV ČR spolupořádá celostátní výzvu Měsíc vědy na Wikipedii, a pomůže tak rozšiřovat kvalitní články o vědě v češtině. Hlavní editaton se uskuteční 14. května 2026 v našem pražském pracovišti na Cukrovarnické. Zapojit se může každý, zkušení editoři a editorky i naprostí nováčci. Výzva potrvá od 1. května do 15. června 2026.

Páteční večer bude plný příležitostí užívat si umění, poznávat a bavit se. Během Olomoucké muzejní noci 15. května budou do setmění a ještě i chvíli po něm otevřeny desítky muzeí, galerií, knihoven a zajímavých prostor po městě, a to zdarma či za symbolické vstupné. Bohatý program připravila i Přírodovědecká fakulta UP a k návštěvě zvou také Pevnost poznání a Lékařská fakulta UP.

Hlavní budovu přírodovědecké fakulty na tř. 17. listopadu zaplní interaktivní stanoviště, která vtáhnou do krás a tajů přírodních věd.

„Návštěvníky čeká laserové bludiště, optické iluze a fascinující svět světla, které dokážou překvapit i zmást. Pokud bude přát počasí, součástí programu bude také pozorování vesmíru z fakultní terasy s využitím dalekohledu. Chybět nebudou ani efektní chemické pokusy plné barev a reakcí, setkání s masožravými rostlinami nebo možnost prohlédnout si Foucaultovo kyvadlo,“ vybrala z pestré nabídky Dagmar Hlaváč Týnová z Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF UP.

Zájemci mohou také využít možnost komentovaných prohlídek fakultní budovy nebo bohatých zoologických sbírek, a to v 18, 19 a 20 hodin.

Program na přírodovědecké fakultě probíhá od 18 do 21 hodin, kompletní přehled je k dispozici zde.

Cesty do historie i do těla

Od 17 do 22 hodin účastníky Olomoucké muzejní noci přivítá také Pevnost poznání v areálu Korunní pevnůstky, kde bude vstup do expozice Do historie! a Galerie Atom zdarma.

Do poněkud bližší historie se přenesou návštěvníci Lékařské fakulty UP prostřednictvím výstavy Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Starší 15 let mohou na fakultě také zavítat do Anatomického muzea. Dostavba Teoretických ústavů LF UP bude otevřena od 18 do 22 hodin.

Koncerty, Štreit, také krimi

Olomoucká muzejní noc toho ale v pátek 15. května nabídne podstatně více. Středobodem bude náměstí Republiky, kde už ve 14 hodin otevře letní čítárna, návštěvníci tu najdou chill out a street zónu a budou si moci užít několik koncertů. Slavnostní zahájení noci pak proběhne v 19 hodin v Centralu Muzea umění, součástí bude derniéra inscenace Pastička a koncert kapely Zrní.

Během večera pak bude otevřeno více než padesát míst – muzeí, galerií, knihoven a dalších. Letošní novinkou je Galerie Dolní v někdejší Občanské besedě na Dolním náměstí, kde dlouhou dobu sídlila banka. V hale s proskleným stropem a secesní vitráží bude k vidění výstava Jindřicha Štreita s názvem Hrajeme vám.

Otevřen bude mimo jiné Český rozhlas Olomouc nebo Arcibiskupský palác, připraveny jsou prohlídky neředínského ústředního hřbitova. Vědecká knihovna pak bude patřit druhému ročníku Kriminacht Olomouc, během něhož představí své knihy výrazné autorky a autor současné detektivní literatury Veronika Martinková, Jana Jašová, Ilona Dobrovolná a Jiří Klečka.

Podrobnosti k programu Olomoucké muzejní noci 2026 jsou k dispozici zde.

Páteční večer bude plný příležitostí užívat si umění, poznávat a bavit se. Během Olomoucké muzejní noci 15. května budou do setmění a ještě i chvíli po něm otevřeny desítky muzeí, galerií, knihoven a zajímavých prostor po městě, a to zdarma či za symbolické vstupné. Bohatý program připravila i Přírodovědecká fakulta UP a k návštěvě zvou také Pevnost poznání a Lékařská fakulta UP.

Hlavní budovu přírodovědecké fakulty na tř. 17. listopadu zaplní interaktivní stanoviště, která vtáhnou do krás a tajů přírodních věd.

„Návštěvníky čeká laserové bludiště, optické iluze a fascinující svět světla, které dokážou překvapit i zmást. Pokud bude přát počasí, součástí programu bude také pozorování vesmíru z fakultní terasy s využitím dalekohledu. Chybět nebudou ani efektní chemické pokusy plné barev a reakcí, setkání s masožravými rostlinami nebo možnost prohlédnout si Foucaultovo kyvadlo,“ vybrala z pestré nabídky Dagmar Hlaváč Týnová z Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF UP.

Zájemci mohou také využít možnost komentovaných prohlídek fakultní budovy nebo bohatých zoologických sbírek, a to v 18, 19 a 20 hodin.

Program na přírodovědecké fakultě probíhá od 18 do 21 hodin, kompletní přehled je k dispozici zde.

Cesty do historie i do těla

Od 17 do 22 hodin účastníky Olomoucké muzejní noci přivítá také Pevnost poznání v areálu Korunní pevnůstky, kde bude vstup do expozice Do historie! a Galerie Atom zdarma.

Do poněkud bližší historie se přenesou návštěvníci Lékařské fakulty UP prostřednictvím výstavy Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Starší 15 let mohou na fakultě také zavítat do Anatomického muzea. Dostavba Teoretických ústavů LF UP bude otevřena od 18 do 22 hodin.

Koncerty, Štreit, také krimi

Olomoucká muzejní noc toho ale v pátek 15. května nabídne podstatně více. Středobodem bude náměstí Republiky, kde už ve 14 hodin otevře letní čítárna, návštěvníci tu najdou chill out a street zónu a budou si moci užít několik koncertů. Slavnostní zahájení noci pak proběhne v 19 hodin v Centralu Muzea umění, součástí bude derniéra inscenace Pastička a koncert kapely Zrní.

Během večera pak bude otevřeno více než padesát míst – muzeí, galerií, knihoven a dalších. Letošní novinkou je Galerie Dolní v někdejší Občanské besedě na Dolním náměstí, kde dlouhou dobu sídlila banka. V hale s proskleným stropem a secesní vitráží bude k vidění výstava Jindřicha Štreita s názvem Hrajeme vám.

Otevřen bude mimo jiné Český rozhlas Olomouc nebo Arcibiskupský palác, připraveny jsou prohlídky neředínského ústředního hřbitova. Vědecká knihovna pak bude patřit druhému ročníku Kriminacht Olomouc, během něhož představí své knihy výrazné autorky a autor současné detektivní literatury Veronika Martinková, Jana Jašová, Ilona Dobrovolná a Jiří Klečka.

Podrobnosti k programu Olomoucké muzejní noci 2026 jsou k dispozici zde.

Olomoucký atletický stadion patřil 23. ročníku Přeboru Univerzity Palackého v atletice, v jehož disciplínách během slunečného, ale větrného odpoledne poměřili síly nejen olomoučtí studenti a studentky. Cenu děkana FTK UP za nejlepší výkony si nakonec odnesla Martina Mazurová z lékařské fakulty a Adam Brázdil z pořádající fakulty tělesné kultury.

Martina Mazurová si mimořádné sportovní stipendium vysloužila výkonem 15,06 metru ve vrhu koulí, k tomu ještě zvítězila v hodu diskem. Nejlepší atletkou přeboru byla vyhlášena již potřetí v řadě.

„Na disku jsem ještě byla plná energie, můj hod byl technicky hezký, jen nefoukalo tak, aby disk letěl ještě dál. Koule už byla taková unavenější, to už jsem se moc necítila, i tak to ale vyšlo,“ hodnotila závody studentka druhého ročníku všeobecného lékařství a členka Atletického klubu Olomouc.

foto_sem_4

„Mám to tak, že medicína je pro mě něco, při čem můžu vypnout od sportu. Naopak při sportu vypnu od studia, a když jsem na stadionu, myslím jen na atletiku. Je to takový balanc, který se mi daří držet, a baví mě to. Teď mě ale čeká nejtěžší zkouška druháku, z fyziologie. Závodně mám tento rok spíše volnější, ale protože jsem změnila trenéra i techniku, zvykám si a piluju, abych se vrátila na metry, které jsem házela dříve,“ přiblížila Martina Mazurová.

foto_sem_4

Druhý ročník studia bude nyní uzavírat i Adam Brázdil, student tělesné výchovy a geografie a člen Atletického klubu Kroměříž. Titul nejlepšího atleta přeboru získal díky výkonu v běhu na 100 metrů, který zvítězil s časem 11,25 sekundy.

„Vítr mi přišel silnější, než se uvádělo, navíc jsem ještě malinko zaspal na startu a musel jsem o to víc makat. Ale myslím, že je to pěkný čas. Za vítězství jsem rád i proto, že oproti loňskému roku byla lepší konkurence,“ uvedl sportovec, který vybojoval ještě 3. místo v hodu oštěpem a byl i jednou čtvrtinou nejrychlejší běžecké štafety s názvem Kobliha.

foto_sem_4

Odpolední klání na atletickém stadionu, do kterých se zapojily dvě stovky závodníků a závodnic, zpestřily také sportovní program pro školáky, vystoupení gymnastek SK MG Olomouc nebo vložená soutěž s partnery akce, kdy hlavní cenou bylo zapůjčení auta. Medaile a věcné ceny vítězům jednotlivých disciplín předali děkan FTK UP Pavel Háp, vedoucí katedry sportu Soňa Formánková a také zástupci partnerů závodů. 

O přípravu a hladký průběh přeboru se jako tradičně pod dohledem vyučujících z katedry sportu a spolupracovníků z AK Olomouc postarali studenti v rámci managementu atletických akcí.

foto_sem_4

„Celý tým zaslouží poděkování, akce dopadla velmi dobře, nejen po stránce sportovní, podařilo se získat krásné ceny pro vítěze, také počasí vyšlo, i když vítr závodníky malinko potrápil,“ shrnul ředitel závodu Vítězslav Prukner. „Trochu mě ale mrzí, že do závodů nenastoupilo více studentů, že to nepojali více jako soutěž mezi sebou a někteří šli jen cestou nejmenšího odporu splnit zápočtový požadavek jako účastníci štafet, které ale zase měly výbornou závodní atmosféru,“ dodal.

Kompletní výsledky 23. ročníku Přeboru UP v atletice jsou k dispozici zde.