Agregátor zdrojů

Doktorské, s interdisciplinárním základem a následnou možností individuální volby užšího zaměření. Orientované na výzkum, se silnou podporou excelentních výstupů a s mezinárodním charakterem. Nejen tyto výhody mají ve svém rodném listu doktorské programy Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologies, které nově nabízí olomoucká právnická fakulta. Přihlášky budou otevřeny 30. dubna.

Oba programy se fakultě podařilo akreditovat vloni na podzim. Garantované jsou Právnickou fakultou UP ve spolupráci s katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP. První studenti do nich nastoupí v září.

„Naším cílem při přípravě programů bylo vyplnit mezeru ve vzdělávání, kdy interdisciplinární doktorský program, který bude speciálně profilovaný na komplexní otázky interakcí práva a digitálních technologií, zatím v nabídce českých vysokých škol chyběl. Jejich vytvořením se Univerzita Palackého připojila k obecnému globálnímu trendu,“ řekl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, který se výrazně podílel na vzniku programu a bude také jedním z vyučujících. „Potřeba programu, který bude vychovávat vysoce specializované experty na problematiku práva digitálních technologií a inovací, je odůvodněná zejména překotným vývojem moderních technologií, kdy je právní reakce častokrát výrazně opožděna za novými technologickými řešeními,“ dodal proděkan.

Ke studiu se mohou hlásit absolventi magisterských programů, titul z právnické fakulty není podmínkou. „Ke studiu může být přijat uchazeč, který ukončil magisterské vzdělání a úspěšně vykoná příjímací zkoušku, při které budou ověřovány zejména jeho studijní předpoklady, úroveň znalostí z oblasti práva a digitálních technologií v jejich vzájemné provázanosti a připravenost uchazeče k vědecké a tvůrčí činnosti v těchto oblastech,“ shrnul Michael Kohajda, proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance, který připravoval akreditaci a na programu se bude dál podílet jako vyučující.

Online setkání
Pro zahraniční uchazeče
7. května | 10:00 | Zoom, registrace ZDE

Pro české uchazeče
- určeno všem zájemcům o doktorské studium na PF UP bez ohledu na specializaci, program
9. května | 14:00 | odkaz bude včas zveřejněn

Oba programy, český i anglický, mají standardní dobu studia čtyři roky a uchazeči mohou volit mezi prezenční a kombinovanou formou. Přihlášky mohou podávat online od 30. dubna do 31. května. Přijímací řízení se uskuteční v polovině července formou ústního pohovoru.

Absolventi programu Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologiesse se uplatní především jako právní experti v oblasti digitálních technologií ve veřejných institucích, v národním i mezinárodním kontextu, ale také v soukromém sektoru, jako výzkumní pracovníci a analytici, jako přednášející v pedagogickém procesu nebo školitelé odborných kurzů.

Oba nově nabízené programy mají své webové stránky.

Doktorské, s interdisciplinárním základem a následnou možností individuální volby užšího zaměření. Orientované na výzkum, se silnou podporou excelentních výstupů a s mezinárodním charakterem. Nejen tyto výhody mají ve svém rodném listu doktorské programy Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologies, které nově nabízí olomoucká právnická fakulta. Přihlášky budou otevřeny 30. dubna.

Oba programy se fakultě podařilo akreditovat vloni na podzim. Garantované jsou Právnickou fakultou UP ve spolupráci s katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP. První studenti do nich nastoupí v září.

„Naším cílem při přípravě programů bylo vyplnit mezeru ve vzdělávání, kdy interdisciplinární doktorský program, který bude speciálně profilovaný na komplexní otázky interakcí práva a digitálních technologií, zatím v nabídce českých vysokých škol chyběl. Jejich vytvořením se Univerzita Palackého připojila k obecnému globálnímu trendu,“ řekl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, který se výrazně podílel na vzniku programu a bude také jedním z vyučujících. „Potřeba programu, který bude vychovávat vysoce specializované experty na problematiku práva digitálních technologií a inovací, je odůvodněná zejména překotným vývojem moderních technologií, kdy je právní reakce častokrát výrazně opožděna za novými technologickými řešeními,“ dodal proděkan.

Ke studiu se mohou hlásit absolventi magisterských programů, titul z právnické fakulty není podmínkou. „Ke studiu může být přijat uchazeč, který ukončil magisterské vzdělání a úspěšně vykoná příjímací zkoušku, při které budou ověřovány zejména jeho studijní předpoklady, úroveň znalostí z oblasti práva a digitálních technologií v jejich vzájemné provázanosti a připravenost uchazeče k vědecké a tvůrčí činnosti v těchto oblastech,“ shrnul Michael Kohajda, proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance, který připravoval akreditaci a na programu se bude dál podílet jako vyučující.

Online setkání
Pro zahraniční uchazeče
7. května | 10:00 | Zoom, registrace ZDE

Pro české uchazeče
- určeno všem zájemcům o doktorské studium na PF UP bez ohledu na specializaci, program
9. května | 14:00 | odkaz bude včas zveřejněn

Oba programy, český i anglický, mají standardní dobu studia čtyři roky a uchazeči mohou volit mezi prezenční a kombinovanou formou. Přihlášky mohou podávat online od 30. dubna do 31. května. Přijímací řízení se uskuteční v polovině července formou ústního pohovoru.

Absolventi programu Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologiesse se uplatní především jako právní experti v oblasti digitálních technologií ve veřejných institucích, v národním i mezinárodním kontextu, ale také v soukromém sektoru, jako výzkumní pracovníci a analytici, jako přednášející v pedagogickém procesu nebo školitelé odborných kurzů.

Oba nově nabízené programy mají své webové stránky.

Na nalezení proteinového „převozníka“, který dopravuje rostlinné hormony brassinosteroidy z vnitřku buňky ven, se podílel Miroslav Kvasnica z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Objev je průlomem v dosud velmi neúplných znalostech o pohybu těchto hormonů rostlinou. V budoucnu může mít praktický význam pro šlechtění výnosnějších a odolnějších plodin. Výsledky výzkumu publikoval jeden z nejlepších vědeckých časopisů Science.

Stejně jako zvířata a lidé, také rostliny mají své hormony – látky, které i v nízkých koncentracích regulují růst a vývoj organismu a jeho fyziologické reakce na různé podněty.

Důležitou skupinou rostlinných hormonů jsou brassinosteroidy. Ovlivňují mnoho zásadních procesů: dělení a prodlužování buněk, ohyb stonků a kořenů v reakci na světlo či gravitaci, vývoj vodivých pletiv, pohlavní rozmnožování i odpovědi na nepříznivé podmínky prostředí, jako jsou horko, chlad a sucho.

Už z tohoto výčtu je zřejmé, že výzkum brassinosteroidů má velký praktický význam. Informace o jejich působení na rostliny bychom mohli v budoucnu využít třeba při šlechtění nových odrůd plodin, které budou lépe růst nebo budou odolnější vůči stresům. Od objevu brassinosteroidů v sedmdesátých let minulého století o nich vědci nashromáždili mnoho poznatků. Poměrně dobře již známe jejich fyziologické účinky i biochemické reakce, jimiž v rostlinách vznikají. Podařilo se zmapovat molekulární pochody, které spouštějí v buňkách. Naprostou záhadou však zůstával transport těchto hormonů – tedy to, jak se pohybují v těle rostliny.

Teprve nedávno začali vědci přicházet záhadě na kloub. Nemalou zásluhu na tom má Laboratoř růstových regulátorů, společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého. V laboratoři totiž působí tým vedený Miroslavem Kvasnicou a Janou Oklešťkovou, který se dlouhodobě zabývá fyziologií, chemií a analýzou brassinosteroidů.

Jak se brassinosteroidy dostávají z buněk, kde vznikají, do mezibuněčných prostorů, kde působí? Odpověď přinesla studie, kterou nyní zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science. Odborníci z Číny, Belgie a ČR jako první na světě identifikovali protein, který se nachází na povrchu buňky a přenáší molekuly brassinosteroidů směrem ven. „V rámci tohoto výzkumu bylo též nutné zjistit, zda transportní protein selektivně přepravuje pouze hormonálně aktivní brassinosteroid, nebo i sloučeniny, z nichž se hormon v buňkách tvoří (prekurzory), případně další rostlinné steroidy. Látky, které jsem se svým týmem připravil, pomohly potvrdit, že transport je skutečně selektivní,“ objasňuje Miroslav Kvasnica svůj podíl na projektu.

Objev vůbec prvního „převozníka“ brassinosteroidů je velkým úspěchem. Překvapivá je ovšem jeho totožnost: o tomto proteinu, označovaném ABCB19, se totiž už delší dobu ví, že přenáší jiný důležitý rostlinný hormon – auxin. Jak se ABCB19 obrazně řečeno rozhoduje, který hormon bude transportovat, vědci zatím neví. Je zřejmé, že ve výzkumu brassinosteroidů se můžeme těšit na další zajímavá zjištění.

Na nalezení proteinového „převozníka“, který dopravuje rostlinné hormony brassinosteroidy z vnitřku buňky ven, se podílel Miroslav Kvasnica z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Objev je průlomem v dosud velmi neúplných znalostech o pohybu těchto hormonů rostlinou. V budoucnu může mít praktický význam pro šlechtění výnosnějších a odolnějších plodin. Výsledky výzkumu publikoval jeden z nejlepších vědeckých časopisů Science.

Stejně jako zvířata a lidé, také rostliny mají své hormony – látky, které i v nízkých koncentracích regulují růst a vývoj organismu a jeho fyziologické reakce na různé podněty.

Důležitou skupinou rostlinných hormonů jsou brassinosteroidy. Ovlivňují mnoho zásadních procesů: dělení a prodlužování buněk, ohyb stonků a kořenů v reakci na světlo či gravitaci, vývoj vodivých pletiv, pohlavní rozmnožování i odpovědi na nepříznivé podmínky prostředí, jako jsou horko, chlad a sucho.

Už z tohoto výčtu je zřejmé, že výzkum brassinosteroidů má velký praktický význam. Informace o jejich působení na rostliny bychom mohli v budoucnu využít třeba při šlechtění nových odrůd plodin, které budou lépe růst nebo budou odolnější vůči stresům. Od objevu brassinosteroidů v sedmdesátých let minulého století o nich vědci nashromáždili mnoho poznatků. Poměrně dobře již známe jejich fyziologické účinky i biochemické reakce, jimiž v rostlinách vznikají. Podařilo se zmapovat molekulární pochody, které spouštějí v buňkách. Naprostou záhadou však zůstával transport těchto hormonů – tedy to, jak se pohybují v těle rostliny.

Teprve nedávno začali vědci přicházet záhadě na kloub. Nemalou zásluhu na tom má Laboratoř růstových regulátorů, společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého. V laboratoři totiž působí tým vedený Miroslavem Kvasnicou a Janou Oklešťkovou, který se dlouhodobě zabývá fyziologií, chemií a analýzou brassinosteroidů.

Jak se brassinosteroidy dostávají z buněk, kde vznikají, do mezibuněčných prostorů, kde působí? Odpověď přinesla studie, kterou nyní zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science. Odborníci z Číny, Belgie a ČR jako první na světě identifikovali protein, který se nachází na povrchu buňky a přenáší molekuly brassinosteroidů směrem ven. „V rámci tohoto výzkumu bylo též nutné zjistit, zda transportní protein selektivně přepravuje pouze hormonálně aktivní brassinosteroid, nebo i sloučeniny, z nichž se hormon v buňkách tvoří (prekurzory), případně další rostlinné steroidy. Látky, které jsem se svým týmem připravil, pomohly potvrdit, že transport je skutečně selektivní,“ objasňuje Miroslav Kvasnica svůj podíl na projektu.

Objev vůbec prvního „převozníka“ brassinosteroidů je velkým úspěchem. Překvapivá je ovšem jeho totožnost: o tomto proteinu, označovaném ABCB19, se totiž už delší dobu ví, že přenáší jiný důležitý rostlinný hormon – auxin. Jak se ABCB19 obrazně řečeno rozhoduje, který hormon bude transportovat, vědci zatím neví. Je zřejmé, že ve výzkumu brassinosteroidů se můžeme těšit na další zajímavá zjištění.

The start of the international festival of popular science films Academia Film Olomouc is only a few days away. Its jam-packed programme includes 250 events – film screenings, concerts, talks, lectures, workshops, walks, and art exhibitions. In addition to the core component of the festival – film competitions in three categories (International, Czecho-Slovak, and Short Film) – it will also feature the Camp4Science platform for creators and film professionals, where important guests from all over the world will meet.

AFO59 has Memory as its theme this year, and from 23–28 April it will offer a number of novelties sure to attract those who are still on the fence about registering for the free festival. For example, there will be a sound installation by Jonáš Gruska in a civil defence bunker, and in Galerie XZ the exhibition by Julie Dítětová: “Machine Learning: Programming Patterns”. The latter is an experimental project using a neural network to generate new visual data based on motifs of clerical fabric patterns from the 18th century.

The Olomouc Research Library’s Red Church will be a portal for visitors to a different world, the VR Zone. “An interactive audio walking tour should also be of interest. It is meant to stimulate those taking part to be aware of their environment in both the present and the geological time period in order to orient their attention to how the landscape can change due to climate collapse,” said AFO programmer Dominik Vontor in his invitation. He also recommends a lecture on the fascinating abilities of fungi by Peter McCoy, co-founder of the worldwide Radical Mycology movement. And Prof Jiří Horáček will return to the Olomouc Regional Museum to speak on the pharmacological properties of psychedelics and their uses in therapy.

What’s it really like to be a palaeontologist?

Connecting a computer game with popular science can mask a lot of mistakes. This is why two seasoned palaeontologists, Jingmai O’Connor and Daniel Madzia, will get to play Dinosaur Fossil Hunter in order to set the record straight. Jindřich Matoušek’s lecture “Speech Synthesis Supported by AI – Creating a Digital Acoustic Fingerprint of Singer Karel Gott” will acquaint festival goers with contemporary trends in the area of computer voice synthesis. Lenka Hamošová’s workshop “How to Create the Incommunicable with AI?” is about transferring subjective experiences into an AI perspective. The workshop will aim at co-creating possible new ways of working with AI which will go beyond the ordinary text formats to search for new methods of expression.

Music is also science!

The programme Music is Science, featuring two dozen music projects, will take place in the Geodome on the UP Arts Centre (Convictorium) town bailey. “Fans can look forward to low-frequency sub-bass, cinematic synthesised surfaces, effect-weaving guitars, rhythmic precision, and lyrical intensity. Other attractions include the electronic music producer Oblaka, the dada rap duo Laokoon, and artist Klara Wodehn, who won this year’s Vinyl award for new discovery of the year,” said the music programmer, Jiří Bejček.

And the German-Algerian composer and DJ Acidfinky will also be on hand in her Czech debut, premiering an original live set in Olomouc. Plus the Czech shoegaze group Manon Meurt will perform songs from their new album, which will be released two days later. After live performances, the music stage will give way to late night dance sessions.

Get inspired by stories from professionals

In another section, Science Matters, the scientific community will encounter professionals from various disciplines and the private sector. Audiences can look forward to a colourful mix of formats and inspiring presentations from scientific talents both young and old.

“Were it not for popularising science, the public would not know what scientists are working on nor what their results serve. Without transfer technologies, without their connection to the non-academic world – especially to the business world – no ideas would ever be put into practice. Film is also a transfer technology – the transfer of ideas from the silver screen into the souls of viewers. This is why we, the leading Czech technology transfer office, are glad to contribute to the promotion and explanation of science by supporting the fine AFO film festival,” said Martin Fusek, Director of IOCB Tech.

The Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) at UP will host presentations with the title Science Connects and Divides. “Top scientists from all over the world connect in order to bring those discoveries which transform our lives. Yet society does not always welcome these innovations with open arms. There are many examples when fundamental technologies and discoveries have divided society – from nuclear physics to medicine, pharmaceuticals, and energy. Even nanotechnology has aroused quite negative reactions in the not-so-distant past. The public and the scientific community alike are divided, for example, on the subjects of the European Green Deal strategy, electromobility, and many applications in medicine,” said Radek Zbořil, Scientific Director of CATRIN-RCPTM, who will introduce some of the innovations CATRIN has brought to the scientific world.

Loud and clear! The festival will entertain children, too

The AFO team invites the youngest participants to the new JáSám (IMyself) playroom. The town centre will also come alive. On the Upper Square, audiences can enjoy experiments conducted by teachers from the Czech Association of Science Centres (ČASC), the Innovation Centre of the Olomouc Region (ICOK) will keep children’s brains and hands busy with unique knitting books, and the Hella Forvia company will introduce their innovations which are causing excitement in the world of technology. The latter’s team of constructors, opticians, and technicians will let those interested take a look under the hood of the development and production of headlamps.

Dialogues with scientists and filmmakers

The programme section Science on Czech Television is dedicated to the latest domestic popular science achievements. In addition to other subjects, filmmakers will touch on art and public space in the form of Czech national identity in the graphic design and architecture from the communist era. Visitors will get to meet Czech TV’s science moderator Dan Stach. The independent daily newspaper Deník N will host a talk. And Czech Radio will broadcast a live version of their podcast Leonardo Plus on the mystery of the microbiome in primates and people, their “Jaws” show, and their Radio Wave Mycelium podcast from AFO. The weekly news magazine Respekt will conduct a debate on the theme “The Code of Life Written by AI”, and the magazine Heroine will host a discussion on whether a mother can be a good “scientist”.

Palacký University Olomouc has hosted the Academia Film Olomouc International Festival of Popular Science Films (AFO) since 1966. Since its inception, AFO’s aim is to actively connect cinematography and science, and explore their mutual interactions. Festival accreditation is free.

 

Za pár dní začíná v Olomouci Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého. V nabitém programu je 250 položek – filmové projekce, koncerty, besedy, přednášky, workshopy, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích (mezinárodní, česko-slovenská a krátkých filmů) i platforma pro profesionály a tvůrce Camp 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa.

Letošní AFO59 na téma Paměť nabídne od 23. do 28. dubna řadu novinek, které mohou do centra dění vtáhnout i ty, kteří ještě stále váhají s akreditací. V krytu civilní ochrany například vznikne zvuková instalace Jonáše Grusky a v Galerii XY se objeví výstava Julie Dítětové: Machine Learning: Programming Patterns. Jedná se o experimentální projekt, který využívá neuronovou síť ke generování vizuálních dat, jenž čerpají z reálných motivů církevních tkanin z 18. století.

Do jiného světa se návštěvníci lehce dostanou v Červeném kostele Vědecké knihovny, kde bude VR zóna. „Zajímavá bude i interaktivní audio procházka. Ta by měla podnítit účastníky k tomu, aby pozorovali svoje prostředí v současném i geologickém časovém úseku a aby zaměřili svou pozornost na to, jak se krajina může proměnit klimatickým kolapsem,“ pozval na AFO dramaturg Dominik Vontor. Ten také doporučuje přednášku zaměřenou na fascinující schopnosti hub. Přijede totiž odborník Peter McCoy, který spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie. Ve Vlastivědném muzeu zase vystoupí profesor Jiří Horáček, který bude mluvit o farmakologických vlastnostech psychedelik a jejich využití v terapii.

Jaké to je, ocitnout se v kůži paleontologa? 

Propojení popularizace vědy s počítačovou hrou v sobě může skrývat plno nedokonalostí. Proto se do hraní hry Lovec dinosauřích fosilií pustí dva ostřílení paleontologové Jingmai O'Connor a Daniel Madzia, kteří uvedou věci na pravou míru. Přednáška Jindřicha Matouška: Řečová syntéza s podporou AI – Tvorba digitálního otisku hlasu Karla Gotta posluchače seznámí se současnými trendy v oblasti počítačové syntézy řeči. Workshop Lenky Hamošové Jak tvořit s umělou inteligencí o nesdělitelném? si zase klade za cíl převést subjektivní zážitky do perspektivy umělé inteligence. Workshop se zaměří na společné vytváření možných nových způsobů práce s AI, které překonávají běžné textové formáty a hledají nové metody vyjadřování.

Hudba je také věda!

Program Music is Science, který čítá dvacítku hudebních projektů, se odehraje v Geodomu na parkánu Uměleckého centra UP – Konviktu. „Na své si přijdou milovníci a milovnice nízkofrekvenčních sub-basů, cinematických syntezátorových ploch, zefektovaných vazbících kytar, rytmické preciznosti a lyrické ostrosti. Mezi lákadla patří například producent elektronické hudby Oblaka, dadaistický rap v podání dvojice Laokoon nebo umělkyně Klara Wodehn, která si letos odnesla cenu Vinyla v kategorii objev roku,“ řekl dramaturg hudebního programu Jiří Bejček.

Svoji českou premiéru si odbude německo-alžírská skladatelka a DJka Acidfinky. Ta si navíc připravila jedinečný živý set, který poprvé představí právě olomouckému publiku. Stejně tak přiveze svou novou a dlouho očekávanou desku rakovnická shoegazeová kapela Manon Meurt, a to pouze dva dny před jejím vydáním. Po ukončení živé produkce se hudební stage promění v roztančené večírky.

Inspirujte se příběhy profesionálů

V další sekci Na vědě záleží se setká vědecká komunita s profesionály z různých oborů a soukromého sektoru. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý mix formátů. Od představení mladých vědeckých talentů až k inspirativním prezentacím předních expertů.

„Bez popularizace vědy by veřejnost nevěděla, čím se vědci zabývají a k čemu výsledky jejich práce slouží. Bez transferu technologií, bez jejího propojení s nevědeckým světem, především pak byznysem, by se žádný nápad nedostal do praxe. Film je svého druhu také transfer – přenos myšlenek na filmové plátno a do duší diváků. Jsme tedy moc rádi, že jako přední česká techtransferová kancelář můžeme přispět k propagaci a vysvětlování vědy i podporou skvělého filmového festivalu AFO,“ řekl Martin Fusek, ředitel IOCB Tech.

Prezentací s názvem Věda spojující i rozdělující přispěje do programu i Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP. „Špičkoví vědci z celého světa se propojují, aby přinesli objevy, které mění naše životy. Společnost tyto novinky ale ne vždy přijímá s otevřenou náručí. Případů, kdy ji zásadní technologické změny a objevy rozdělují, najdeme celou řadu – od jaderné fyziky přes medicínu a farmacii až po energetiku. Ostatně i nanotechnologie vzbuzovaly kromě očekávání ještě poměrně nedávno také odmítavé reakce. Veřejnost, ale i vědecká komunita jsou rozděleny například ohledně evropské strategie Green Deal, elektromobility či mnoha medicínských aplikací,“ sdělil vědecký ředitel CATRIN-RCPTM Radek Zbořil, který představí i některé z konkrétních přínosů CATRIN pro světovou vědu.

Srozumitelně a jasně! Festival bude bavit i děti

Tým AFO zve na akci i ty nejmenší, a to nově do herny JáSám. Během festivalu ožije i centrum Olomouce. Na Horním náměstí se budou o pozornost diváků ucházet lektoři z České asociace science center (ČASC) s pokusy, Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK) zaměstná mozkové závity kolemjdoucích originálními provlékačkami a firma Hella Forvia představí novinky, které hýbou světem inovací. Zájemcům se bude věnovat tým konstruktérů, optiků a techniků, kteří je nechají nahlédnout pod pokličku vývoje a výroby světlometů.

Dialogy s vědci a tvůrci filmu

I letos se mezi programové sekce zařadí Věda v České televizi věnovaná nejnovějším tuzemským populárně-vědeckým počinům. Autoři se mimo jiné dotknou umění a veřejného prostoru v podobě české národní identity v grafickém designu a architektuře za dob komunismu. Návštěvníci se setkají i se špičkovým moderátorem Danem Stachem. Chybět nebude ani beseda Deníku N, živé natáčení podcastu Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus o tajemství mikrobiomu u primátů a lidí, pořad Čelisti a podcast Podhoubí Radia Wave, debata týdeníku Respekt na téma Kód života psaný umělou inteligencí nebo diskuze časopisu Heroine o tom, zda může být matka dobrý „vědec“.

Univerzita Palackého v Olomouci pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. Akreditace je zdarma.

 

Za pár dní začíná v Olomouci Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého. V nabitém programu je 250 položek – filmové projekce, koncerty, besedy, přednášky, workshopy, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích (mezinárodní, česko-slovenská a krátkých filmů) i platforma pro profesionály a tvůrce Camp 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa.

Letošní AFO59 na téma Paměť nabídne od 23. do 28. dubna řadu novinek, které mohou do centra dění vtáhnout i ty, kteří ještě stále váhají s akreditací. V krytu civilní ochrany například vznikne zvuková instalace Jonáše Grusky a v Galerii XY se objeví výstava Julie Dítětové: Machine Learning: Programming Patterns. Jedná se o experimentální projekt, který využívá neuronovou síť ke generování vizuálních dat, jenž čerpají z reálných motivů církevních tkanin z 18. století.

Do jiného světa se návštěvníci lehce dostanou v Červeném kostele Vědecké knihovny, kde bude VR zóna. „Zajímavá bude i interaktivní audio procházka. Ta by měla podnítit účastníky k tomu, aby pozorovali svoje prostředí v současném i geologickém časovém úseku a aby zaměřili svou pozornost na to, jak se krajina může proměnit klimatickým kolapsem,“ pozval na AFO dramaturg Dominik Vontor. Ten také doporučuje přednášku zaměřenou na fascinující schopnosti hub. Přijede totiž odborník Peter McCoy, který spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie. Ve Vlastivědném muzeu zase vystoupí profesor Jiří Horáček, který bude mluvit o farmakologických vlastnostech psychedelik a jejich využití v terapii.

Jaké to je, ocitnout se v kůži paleontologa? 

Propojení popularizace vědy s počítačovou hrou v sobě může skrývat plno nedokonalostí. Proto se do hraní hry Lovec dinosauřích fosilií pustí dva ostřílení paleontologové Jingmai O'Connor a Daniel Madzia, kteří uvedou věci na pravou míru. Přednáška Jindřicha Matouška: Řečová syntéza s podporou AI – Tvorba digitálního otisku hlasu Karla Gotta posluchače seznámí se současnými trendy v oblasti počítačové syntézy řeči. Workshop Lenky Hamošové Jak tvořit s umělou inteligencí o nesdělitelném? si zase klade za cíl převést subjektivní zážitky do perspektivy umělé inteligence. Workshop se zaměří na společné vytváření možných nových způsobů práce s AI, které překonávají běžné textové formáty a hledají nové metody vyjadřování.

Hudba je také věda!

Program Music is Science, který čítá dvacítku hudebních projektů, se odehraje v Geodomu na parkánu Uměleckého centra UP – Konviktu. „Na své si přijdou milovníci a milovnice nízkofrekvenčních sub-basů, cinematických syntezátorových ploch, zefektovaných vazbících kytar, rytmické preciznosti a lyrické ostrosti. Mezi lákadla patří například producent elektronické hudby Oblaka, dadaistický rap v podání dvojice Laokoon nebo umělkyně Klara Wodehn, která si letos odnesla cenu Vinyla v kategorii objev roku,“ řekl dramaturg hudebního programu Jiří Bejček.

Svoji českou premiéru si odbude německo-alžírská skladatelka a DJka Acidfinky. Ta si navíc připravila jedinečný živý set, který poprvé představí právě olomouckému publiku. Stejně tak přiveze svou novou a dlouho očekávanou desku rakovnická shoegazeová kapela Manon Meurt, a to pouze dva dny před jejím vydáním. Po ukončení živé produkce se hudební stage promění v roztančené večírky.

Inspirujte se příběhy profesionálů

V další sekci Na vědě záleží se setká vědecká komunita s profesionály z různých oborů a soukromého sektoru. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý mix formátů. Od představení mladých vědeckých talentů až k inspirativním prezentacím předních expertů.

„Bez popularizace vědy by veřejnost nevěděla, čím se vědci zabývají a k čemu výsledky jejich práce slouží. Bez transferu technologií, bez jejího propojení s nevědeckým světem, především pak byznysem, by se žádný nápad nedostal do praxe. Film je svého druhu také transfer – přenos myšlenek na filmové plátno a do duší diváků. Jsme tedy moc rádi, že jako přední česká techtransferová kancelář můžeme přispět k propagaci a vysvětlování vědy i podporou skvělého filmového festivalu AFO,“ řekl Martin Fusek, ředitel IOCB Tech.

Prezentací s názvem Věda spojující i rozdělující přispěje do programu i Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP. „Špičkoví vědci z celého světa se propojují, aby přinesli objevy, které mění naše životy. Společnost tyto novinky ale ne vždy přijímá s otevřenou náručí. Případů, kdy ji zásadní technologické změny a objevy rozdělují, najdeme celou řadu – od jaderné fyziky přes medicínu a farmacii až po energetiku. Ostatně i nanotechnologie vzbuzovaly kromě očekávání ještě poměrně nedávno také odmítavé reakce. Veřejnost, ale i vědecká komunita jsou rozděleny například ohledně evropské strategie Green Deal, elektromobility či mnoha medicínských aplikací,“ sdělil vědecký ředitel CATRIN-RCPTM Radek Zbořil, který představí i některé z konkrétních přínosů CATRIN pro světovou vědu.

Srozumitelně a jasně! Festival bude bavit i děti

Tým AFO zve na akci i ty nejmenší, a to nově do herny JáSám. Během festivalu ožije i centrum Olomouce. Na Horním náměstí se budou o pozornost diváků ucházet lektoři z České asociace science center (ČASC) s pokusy, Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK) zaměstná mozkové závity kolemjdoucích originálními provlékačkami a firma Hella Forvia představí novinky, které hýbou světem inovací. Zájemcům se bude věnovat tým konstruktérů, optiků a techniků, kteří je nechají nahlédnout pod pokličku vývoje a výroby světlometů.

Dialogy s vědci a tvůrci filmu

I letos se mezi programové sekce zařadí Věda v České televizi věnovaná nejnovějším tuzemským populárně-vědeckým počinům. Autoři se mimo jiné dotknou umění a veřejného prostoru v podobě české národní identity v grafickém designu a architektuře za dob komunismu. Návštěvníci se setkají i se špičkovým moderátorem Danem Stachem. Chybět nebude ani beseda Deníku N, živé natáčení podcastu Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus o tajemství mikrobiomu u primátů a lidí, pořad Čelisti a podcast Podhoubí Radia Wave, debata týdeníku Respekt na téma Kód života psaný umělou inteligencí nebo diskuze časopisu Heroine o tom, zda může být matka dobrý „vědec“.

Univerzita Palackého v Olomouci pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. Akreditace je zdarma.

 

We are pleased to announce the 21st IUVSTA Summer School on Physics at Nanoscale 2024, continuing the tradition of successful summer schools on nanostructures, surfaces and thin films.

Registrace na Sportovní den Univerzity Palackého byly spuštěny. V úterý 7. května, kdy je vyhlášeno rektorské volno, se mohou studující i pracující na UP zúčastnit řady sportovních disciplín. Připraveny jsou týmové turnaje v nohejbale či florbalu, badminton, pilates, lekce sebeobrany, ale i utkání ve Stiga hokeji, šachový turnaj, turistický výšlap nebo běh olomouckými parky.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého tradičně v květnu. Bohatou nabídku pohybových aktivit vždy připravuje Akademik sport centrum UP (ASC), přidávají se ale i další s nabídkou turistického výšlapu, celouniverzitním šachovým turnajem či běžeckým Memoriálem Jiřího Hronka. Nechybí fakultní fotbalový turnaj či individuální výlety kolegů.

Koloběžky, fitness i sauna s ASC

Více než dvacet druhů sportování připravilo pro letošní rok Akademik sport centrum UP. Družstva se mohou utkat ve volejbale, nohejbale, basketbale, futsale či beachvolejbalu, individuálně si lze zacvičit ranní jógu nebo step aerobik, vyzkoušet je možno i paddleboard, Stiga hokej nebo koloběžky.

Podrobný rozpis nabízených pohybových aktivit ke stažení i odkaz na registrační systém je k dispozici na webu Sportovního dne nebo na webu ASC.

O šachový turnaj je velký zájem

Při své loňské premiéře byl celouniverzitní šachový turnaj, pořádaný studenty UP ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou, okamžitě zaplněn. V sedmi partiích se utkalo více než 70 hráčů. Atmosféru turnaje si můžete připomenout v bohaté fotogalerii včetně záběrů speciálního duelu na střeše přírodovědecké fakulty.

Spuštěny jsou již registrace pro letošek, pokud máte chuť si v úterý 7. května zahrát v šach, registrujte se včas v tomto formuláři.

Výšlap nebo maratónský běh

Několikátým rokem nechybí v nabídce Sportovního dne UP Memoriál Jiřího Hronka — běh olomouckými parky, pořádaný katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP, a turistický výlet pořádaný Moravským turistou. Letos se půjde z Mariánského Údolí na Svatý Kopeček.

Podrobnosti a informace o registracích jsou k dispozici na webu Sportovního dne UP.

Turnaj filozofické fakulty

Svou tradici už má také fotbalová soutěž kateder filozofické fakulty turnaj O pohár děkana FF, který je otevřen pracujícím a studujícím na FF UP. Podrobnosti a odkaz na registrace pro týmy i jednotlivce jsou k dispozici na webu Sportovního dne nebo přímo na webu fakulty.

Soutěž pro individuální sportující

Výjimkou nejsou ani samostatné výlety, cyklovýlety či sportování spřátelených kolegů z různých pracovišť univerzity. Pokud absolventi výše neorganizovaného pohybu pošlou na e-mail sportovniden@upol.cz foto z jejich sportovního zážitku s krátkým popisem a počtem univerzitních účastníků, bude akce zaznamenána na webu Sportovního dne 2024 a budou zařazeni do slosování o univerzitní termosku.

Odpolední párty

Po sportovním výkonu připravuje Akademik sport centrum UP tradičně zábavné odpoledne pro dospělé i děti v areálu Sportovní haly UP na trávníku před loděnicí. Nechybí další sportovní hry, občerstvení, živá hudba a tombola.

V letošním roce se navíc termín Sportovního dne potkává s konáním Olomouckého majálesu, aktivně strávený den tak lze zakončit na koncertech či workshopech v okolí Zbrojnice, na náměstí Republiky či v Jazz Tibet Clubu.

 

 

Registrace na Sportovní den Univerzity Palackého byly spuštěny. V úterý 7. května, kdy je vyhlášeno rektorské volno, se mohou studující i pracující na UP zúčastnit řady sportovních disciplín. Připraveny jsou týmové turnaje v nohejbale či florbalu, badminton, pilates, lekce sebeobrany, ale i utkání ve Stiga hokeji, šachový turnaj, turistický výšlap nebo běh olomouckými parky.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého tradičně v květnu. Bohatou nabídku pohybových aktivit vždy připravuje Akademik sport centrum UP (ASC), přidávají se ale i další s nabídkou turistického výšlapu, celouniverzitním šachovým turnajem či běžeckým Memoriálem Jiřího Hronka. Nechybí fakultní fotbalový turnaj či individuální výlety kolegů.

Koloběžky, fitness i sauna s ASC

Více než dvacet druhů sportování připravilo pro letošní rok Akademik sport centrum UP. Družstva se mohou utkat ve volejbale, nohejbale, basketbale, futsale či beachvolejbalu, individuálně si lze zacvičit ranní jógu nebo step aerobik, vyzkoušet je možno i paddleboard, Stiga hokej nebo koloběžky.

Podrobný rozpis nabízených pohybových aktivit ke stažení i odkaz na registrační systém je k dispozici na webu Sportovního dne nebo na webu ASC.

O šachový turnaj je velký zájem

Při své loňské premiéře byl celouniverzitní šachový turnaj, pořádaný studenty UP ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou, okamžitě zaplněn. V sedmi partiích se utkalo více než 70 hráčů. Atmosféru turnaje si můžete připomenout v bohaté fotogalerii včetně záběrů speciálního duelu na střeše přírodovědecké fakulty.

Spuštěny jsou již registrace pro letošek, pokud máte chuť si v úterý 7. května zahrát v šach, registrujte se včas v tomto formuláři.

Výšlap nebo maratónský běh

Několikátým rokem nechybí v nabídce Sportovního dne UP Memoriál Jiřího Hronka — běh olomouckými parky, pořádaný katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP, a turistický výlet pořádaný Moravským turistou. Letos se půjde z Mariánského Údolí na Svatý Kopeček.

Podrobnosti a informace o registracích jsou k dispozici na webu Sportovního dne UP.

Turnaj filozofické fakulty

Svou tradici už má také fotbalová soutěž kateder filozofické fakulty turnaj O pohár děkana FF, který je otevřen pracujícím a studujícím na FF UP. Podrobnosti a odkaz na registrace pro týmy i jednotlivce jsou k dispozici na webu Sportovního dne nebo přímo na webu fakulty.

Soutěž pro individuální sportující

Výjimkou nejsou ani samostatné výlety, cyklovýlety či sportování spřátelených kolegů z různých pracovišť univerzity. Pokud absolventi výše neorganizovaného pohybu pošlou na e-mail sportovniden@upol.cz foto z jejich sportovního zážitku s krátkým popisem a počtem univerzitních účastníků, bude akce zaznamenána na webu Sportovního dne 2024 a budou zařazeni do slosování o univerzitní termosku.

Odpolední párty

Po sportovním výkonu připravuje Akademik sport centrum UP tradičně zábavné odpoledne pro dospělé i děti v areálu Sportovní haly UP na trávníku před loděnicí. Nechybí další sportovní hry, občerstvení, živá hudba a tombola.

V letošním roce se navíc termín Sportovního dne potkává s konáním Olomouckého majálesu, aktivně strávený den tak lze zakončit na koncertech či workshopech v okolí Zbrojnice, na náměstí Republiky či v Jazz Tibet Clubu.

 

 

Students of the University of Nebraska at Kearney (UNK) work on marketing plans for firms and institutions as part of their studies. Students of the Department of Economic and Managerial Studies at the Palacký University Faculty of Arts (UP FA) have given them a large hand in this as part of one of their option courses. And because it is an option course, other UP students also have the chance to learn marketing in cooperation with UNK.

The marketing plans for the course are tailored to a specific organisation, institution, or firm, including those in the Czech Republic. “The subject is officially called International Academic Exchange Workshop. I chose it because I’m interested in the theme of marketing, as well as having an opportunity to cooperate with American university students. I was also attracted by the American perspective on the development of marketing skills plus the chance to practice conversation in English,” said Tatiana Hantáková, a second-year student in the Economic and Managerial Studies department. She spent a full day with students from UNK during their recent week-long stay in Olomouc and took part in a presentation by two firms and one organisation which expressed interest in students creating marketing plans.

“Nebraska students worked for example on SWOT (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) analyses, and a marketing plan for a real project of the Brazzale company, which would like to broaden their portfolio of global activities. We helped them fulfil this goal. Together we discussed market research and target groups, and because the American students are strangers to the Czech market, we familiarised them with it and its regional connections,” she added. In addition to the Brazzale dairy firm, American students this semester worked on plans for the apiculture start-up Apis Innovation, which focusses on innovative approaches in the battle against honeybee pests via its Thermosolar Hives, and for the Olomouc Regional Museum.

“I think the subject which the department offered is excellent for practising marketing abilities. American students have a different mentality: they’re more hands-on, and they bring a different perspective on marketing to Olomouc. I would like to recommend this course to all students, even those from other majors, if they are thinking of going into business. Or even if they would like to just improve their English, broaden their horizons, and encounter different thinking and perspectives, this is an excellent opportunity,” she added.

The guarantor of the course, David Kosina, agrees. “Students learn to think conceptually in this course. It is offered in a hybrid in-person and online form and the idea is to develop students’ practical marketing skills through cooperation with specific clients. UP and UNK students work together to create marketing plans – one of the key elements of a business plan – for the participating companies. The course results can then be put into practice by those companies to realise their marketing goals,” he said, and added that the department would like to expand the project.

“We’re trying to get students away from PowerPoint slides and educate them in the real world. Thanks to cooperation with the College of Business and Technology (CBT UNK), the endeavour has huge crossover,” said Kosina.

The broader conception of the option course was emphasised by the department head, Ondřej Kročil: “It comes out of years of cooperation with CBT UNK. The principle of the course, where our students and selected companies meet students from abroad – both in-person and online – is something we’d like to expand. We’re also preparing other projects of this ilk, to which we’d like to connect other partners, for example from Slovenia, Slovakia, and Italy. We expect it to bring benefits to all parties,” he said.

This is the second time American students from UNK have come to Olomouc for the course. Last year, they visited Oracle, one of the biggest corporations in the Czech Republic, as well as local firms such as the Šufan nut processors and the Chomout brewery. The rest of this year’s course will be completed online via Zoom by students of both countries. Their results will be put to the test under Prof Tim Burkink of CBT UNK in their final presentations in May.

Studenti University of Nebraska Kearney (UNK) pracují v rámci svého studia na marketingových plánech pro firmy a instituce. V tomto úsilí jim vydatně pomáhají posluchači katedry ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FF UP), a to v rámci jednoho z volitelných předmětů. Možnost učit se v oblasti marketingu však díky spolupráci s americkou UNK mají i ostatní studenti olomoucké univerzity.

Marketingový plán šitý na míru konkrétní organizaci, instituci či firmě, působící mimo jiné v českém prostředí. To je cílem snah, které mají v rámci svého studia posluchači americké College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Díky spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého se na jejich výsledném výstupu vydatně podílejí studenti katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, a to v rámci jednoho z volitelných předmětů.

„Předmět mám zapsaný pod názvem Workshop zahraničního akademického pracovníka. Vybrala jsem si ho proto, že mě zaujalo téma marketing, stejně tak možnost spolupráce se studenty americké univerzity. Lákal mě americký pohled na rozvoj marketingových dovedností i konverzace v angličtině,“ uvedla Tatiana Hantáková, studentka druhého ročníku bakalářských ekonomicko-manažerských studií. S posluchači z University of Nebraska strávila v době jejich nedávného týdenního pobytu v Olomouci celý den, a zúčastnila se tak prezentace dvou firem a jedné organizace, jež o vytvoření marketingového plánu projevily zájem. 

„Studenti z Nebrasky pracovali například na SWOT analýze, marketingovém plánu reálného projektu pro firmu Brazzale, která by ráda rozšířila portfolio svých globálních aktivit. My jsme jim pomáhali tuto snahu naplnit. Společně jsme tedy hovořili o průzkumu trhu, cílových skupinách, a protože američtí studenti nejsou detailněji seznámeni s českým prostředím, přiblížili jsme jim i regionální souvislosti,“ doplnila Tatiana Hantáková, která je jednou ze studentek UP, jež těm z UNK pomáhá vytvořit konkrétní marketingový plán. Kromě sýrárny Brazzale jej američtí studenti v rámci stávajícího semestru vypracovávají i pro včelařský startup Apis Innovation, zabývající se inovativními přístupy boje proti včelím škůdcům prostřednictvím tzv. termosolárních včelích úlů a pro Vlastivědné muzeum v Olomouci. 

„Předmět, který mi katedra nabídla, vnímám jako výborný pro procvičení potřebných marketingových dovedností. Američtí studenti jsou jiné mentality, jsou více vnořeni do praxe, do Olomouce přivezli jinou perspektivu výuky marketingu. Všem studentům, i těm, kteří studují jiné obory, bych ráda vzkázala, aby se tohoto volitelného předmětu neobávali. Uvažují-li o jakémkoliv podnikání, je to výborná příležitost procvičit si marketingové dovednosti, angličtinu, rozšířit si obzory a poznat jiné myšlení a perspektivy,“ dodala studentka katedry ekonomických a manažerských studií na FF UP.

Že může být uvedený předmět připravovaný olomouckou katedrou ekonomických a manažerských studií inspirativní pro všechny studenty univerzity, kteří by přemýšleli o zakládání firem či podniků, potvrdil i jeho garant David Kosina.

„Studenti se v něm učí myslet koncepčně. Kurz probíhá v hybridní formě a jeho smyslem je prostřednictvím spolupráce s konkrétními klienty z praxe rozvíjet praktické marketingové dovednosti studentů. V rámci společné výuky studenti UNK a UP vytvářejí pro spolupracující firmy marketingový plán, který je jedním z klíčových prvků podnikatelského plánu. Tento výstup kurzu pak spolupracujícím firmám může pomoci realizovat jejich marketingové cíle,“ uvedl s tím, že katedra ekonomických a manažerských studií má zájem spolupráci s firmami rozšiřovat.

„Snažíme se odpojit od powerpointových slidů a vtáhnout do výuky více skutečný svět. Díky spolupráci s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK) má uvedené snažení velký přesah,“ zdůraznil David Kosina. 

Širší koncepci volitelného předmětu potvrdil i vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií Ondřej Kročil: „Vychází z již několikaleté spolupráce s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Princip výuky, kde se s našimi studenty a vybranými firmami a společnostmi budou potkávat studenti ze zahraničí, a to jak osobně, tak i virtuálně, bychom rádi rozšířili. Chystáme v tomto smyslu i jiné projekty, do nichž chceme zapojit další partnery, a to jak ze Slovinska a Slovenska, tak i Itálie. Očekáváme, že to přinese benefit všem jmenovaným,“ uvedl.

Američtí studenti z University of Nebraska Kearney absolvují předmět (na FF UP nazvaný Workshop zahraničního akademického pracovníka) s týdenním výjezdem na FF UP letos již podruhé. Během loňské návštěvy ČR navštívili jednu z největších korporátních společností v ČR, firmu Oracle, ale také lokální firmu Šufan nebo pivovar Chomout. Zbylou část letošní výuky dokončí američtí posluchači společně s olomouckými studenty formou online workshopů prostřednictvím platformy Zoom. Všechny poznatky pak zúročí pod vedením profesora Timothyho Burkinka z CBT UNK v závěrečné květnové prezentaci.   

Studenti University of Nebraska Kearney (UNK) pracují v rámci svého studia na marketingových plánech pro firmy a instituce. V tomto úsilí jim vydatně pomáhají posluchači katedry ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FF UP), a to v rámci jednoho z volitelných předmětů. Možnost učit se v oblasti marketingu však díky spolupráci s americkou UNK mají i ostatní studenti olomoucké univerzity.

Marketingový plán šitý na míru konkrétní organizaci, instituci či firmě, působící mimo jiné v českém prostředí. To je cílem snah, které mají v rámci svého studia posluchači americké College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Díky spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého se na jejich výsledném výstupu vydatně podílejí studenti katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, a to v rámci jednoho z volitelných předmětů.

„Předmět mám zapsaný pod názvem Workshop zahraničního akademického pracovníka. Vybrala jsem si ho proto, že mě zaujalo téma marketing, stejně tak možnost spolupráce se studenty americké univerzity. Lákal mě americký pohled na rozvoj marketingových dovedností i konverzace v angličtině,“ uvedla Tatiana Hantáková, studentka druhého ročníku bakalářských ekonomicko-manažerských studií. S posluchači z University of Nebraska strávila v době jejich nedávného týdenního pobytu v Olomouci celý den, a zúčastnila se tak prezentace dvou firem a jedné organizace, jež o vytvoření marketingového plánu projevily zájem. 

„Studenti z Nebrasky pracovali například na SWOT analýze, marketingovém plánu reálného projektu pro firmu Brazzale, která by ráda rozšířila portfolio svých globálních aktivit. My jsme jim pomáhali tuto snahu naplnit. Společně jsme tedy hovořili o průzkumu trhu, cílových skupinách, a protože američtí studenti nejsou detailněji seznámeni s českým prostředím, přiblížili jsme jim i regionální souvislosti,“ doplnila Tatiana Hantáková, která je jednou ze studentek UP, jež těm z UNK pomáhá vytvořit konkrétní marketingový plán. Kromě sýrárny Brazzale jej američtí studenti v rámci stávajícího semestru vypracovávají i pro včelařský startup Apis Innovation, zabývající se inovativními přístupy boje proti včelím škůdcům prostřednictvím tzv. termosolárních včelích úlů a pro Vlastivědné muzeum v Olomouci. 

„Předmět, který mi katedra nabídla, vnímám jako výborný pro procvičení potřebných marketingových dovedností. Američtí studenti jsou jiné mentality, jsou více vnořeni do praxe, do Olomouce přivezli jinou perspektivu výuky marketingu. Všem studentům, i těm, kteří studují jiné obory, bych ráda vzkázala, aby se tohoto volitelného předmětu neobávali. Uvažují-li o jakémkoliv podnikání, je to výborná příležitost procvičit si marketingové dovednosti, angličtinu, rozšířit si obzory a poznat jiné myšlení a perspektivy,“ dodala studentka katedry ekonomických a manažerských studií na FF UP.

Že může být uvedený předmět připravovaný olomouckou katedrou ekonomických a manažerských studií inspirativní pro všechny studenty univerzity, kteří by přemýšleli o zakládání firem či podniků, potvrdil i jeho garant David Kosina.

„Studenti se v něm učí myslet koncepčně. Kurz probíhá v hybridní formě a jeho smyslem je prostřednictvím spolupráce s konkrétními klienty z praxe rozvíjet praktické marketingové dovednosti studentů. V rámci společné výuky studenti UNK a UP vytvářejí pro spolupracující firmy marketingový plán, který je jedním z klíčových prvků podnikatelského plánu. Tento výstup kurzu pak spolupracujícím firmám může pomoci realizovat jejich marketingové cíle,“ uvedl s tím, že katedra ekonomických a manažerských studií má zájem spolupráci s firmami rozšiřovat.

„Snažíme se odpojit od powerpointových slidů a vtáhnout do výuky více skutečný svět. Díky spolupráci s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK) má uvedené snažení velký přesah,“ zdůraznil David Kosina. 

Širší koncepci volitelného předmětu potvrdil i vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií Ondřej Kročil: „Vychází z již několikaleté spolupráce s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Princip výuky, kde se s našimi studenty a vybranými firmami a společnostmi budou potkávat studenti ze zahraničí, a to jak osobně, tak i virtuálně, bychom rádi rozšířili. Chystáme v tomto smyslu i jiné projekty, do nichž chceme zapojit další partnery, a to jak ze Slovinska a Slovenska, tak i Itálie. Očekáváme, že to přinese benefit všem jmenovaným,“ uvedl.

Američtí studenti z University of Nebraska Kearney absolvují předmět (na FF UP nazvaný Workshop zahraničního akademického pracovníka) s týdenním výjezdem na FF UP letos již podruhé. Během loňské návštěvy ČR navštívili jednu z největších korporátních společností v ČR, firmu Oracle, ale také lokální firmu Šufan nebo pivovar Chomout. Zbylou část letošní výuky dokončí američtí posluchači společně s olomouckými studenty formou online workshopů prostřednictvím platformy Zoom. Všechny poznatky pak zúročí pod vedením profesora Timothyho Burkinka z CBT UNK v závěrečné květnové prezentaci.   

A unique look into the investigation of war crimes was given to students and the public by the Olomouc Faculty of Law’s Centre for International Humanitarian and Operational Law (CIHOL). A film screening of The Investigator: Demons of the Balkan War and follow-up discussion with Vladimír Dzuro, the main protagonist of the film, attracted an audience of over two hundred at the faculty.

Vladimír Dzuro took an active part in UN peacekeeping in the former Yugoslavia starting in April 1995, and then spent more than nine years in the post of Chief of the Office of Internal Oversight Services at the UN in New York. In the documentary The Investigator: Demons of the Balkan War, which is inspired by the book of the same name, he returns to the places of his investigations in Bosnia and Herzegovina, Croatia, and Serbia. At the screening, Petr Stejskal of CIHOL, the main coordinator of the event, explained the legal aspects of arresting Slavko Dokmanović, the mayor of Vukovar.

The organisers were able to invite another VIP guest to the programme – Michal Vývoda, Senior Advisor OSINT (Open Source Intelligence Tools), European Union Advisory Mission (EUAM) Ukraine – who shared his fresh experiences on investigating war crimes in the era of modern technologies. He also explained the intersections of international humanitarian law, in-country prosecution, and war crimes. 

This was Vladimír Dzuro’s second invitation to Olomouc by CIHOL. In 2011, he gave the lecture “Deadly Propaganda: Fake news in the post-conflict environment”, which is still available on the faculty’s YouTube channel (in Czech).

Unikátní vhled do vyšetřování válečných zločinů přinesla studentům i veřejnosti akce, kterou pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při olomoucké právnické fakultě. Promítání filmu Vyšetřovatel a následnou diskuzi s Vladimírem Dzurem, hlavním protagonistou snímku, si přímo na fakultě nenechalo ujít přes 200 zájemců.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. V dokumentu Vyšetřovatel, který je inspirován knihou Vyšetřovatel: Démoni balkánské války, se vrací na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku. Na promítání navázala krátká odborná vsuvka, kdy se Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní pořadatel akce, zamýšlel nad právními aspekty zatčení starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće.

Do programu setkání se organizátorům podařilo dostat ještě jednoho výjimečného hosta – Michala Vývodu, vedoucího oddělení vyšetřování mezinárodních zločinů Poradní mise EU na Ukrajině. S publikem se podělil o čerstvé zkušenosti při vyšetřování válečných zločinů v době moderních technologií. Vysvětlil také průniky mezinárodního humanitárního práva do vnitrostátního stíhání a vyšetřování válečných zločinů.

Vladimír Dzuro přijel do Olomouce na pozvání centra CIHOL podruhé. V roce 2021 si připravil přednášku Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí, která je stále dostupná na fakultním YouTube kanále.

Unikátní vhled do vyšetřování válečných zločinů přinesla studentům i veřejnosti akce, kterou pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při olomoucké právnické fakultě. Promítání filmu Vyšetřovatel a následnou diskuzi s Vladimírem Dzurem, hlavním protagonistou snímku, si přímo na fakultě nenechalo ujít přes 200 zájemců.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. V dokumentu Vyšetřovatel, který je inspirován knihou Vyšetřovatel: Démoni balkánské války, se vrací na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku. Na promítání navázala krátká odborná vsuvka, kdy se Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní pořadatel akce, zamýšlel nad právními aspekty zatčení starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće.

Do programu setkání se organizátorům podařilo dostat ještě jednoho výjimečného hosta – Michala Vývodu, vedoucího oddělení vyšetřování mezinárodních zločinů Poradní mise EU na Ukrajině. S publikem se podělil o čerstvé zkušenosti při vyšetřování válečných zločinů v době moderních technologií. Vysvětlil také průniky mezinárodního humanitárního práva do vnitrostátního stíhání a vyšetřování válečných zločinů.

Vladimír Dzuro přijel do Olomouce na pozvání centra CIHOL podruhé. V roce 2021 si připravil přednášku Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí, která je stále dostupná na fakultním YouTube kanále.

Děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář udělil osmatřicet ocenění za významnou publikační činnost za uplynulý rok 2023. Mezi laureáty, pro které bylo připraveno slavnostní setkání na fakultě, byli nejen autoři publikující v nejlepších oborových časopisech, ale i studenti.

V kategorii za článek zveřejněný v prvním decilu časopisů příslušné oborové kategorie byli oceněni autoři čtrnácti prací, například Kateřina Menšíková z Neurologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, pediatrička a proděkanka LF UP pro studium 4.–6. ročníku Všeobecného lékařství Eva Klásková, Vladimír Študent z Urologické kliniky LF UP a FNOL nebo Pavel Stejskal z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM).

Čtrnáct prací děkan ocenil i v kategorii článků v prvním kvartilu časopisů. Laureátem Ceny děkana za rok 2023 je také Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FNOL, a sice za monografii Digitální medicína II. Cenu obdrželi i autoři dvou patentů a Pavel Moudrý z ÚMTM za významně citovaný článek High speed of fork progression induces DNA replication stress and genomic instability zveřejněný v časopise Nature. Za nejlepší studentskou vědeckou práci cenu získalo šest studentů.

„Všem oceněným gratuluji a děkuji za vynikající práci, které si velmi vážím,“ uvedl Milan Kolář s tím, že celkem byla oceněným rozdělena finanční odměna ve výši přes 1,3 milionu korun.  

Děkan také podotkl, že lékařská fakulta v současnosti výrazně motivuje akademické pracovníky k publikování vědeckých prací v časopisech s impakt faktorem zařazených dle Web of Science do kategorií D1, Q1 nebo Q2, tedy do prvního decilu či prvního nebo druhého kvartilu. To se odráží mimo jiné v aktualizované metodice dělení finančních prostředků na fakultě, ale také v současném znění Statutu Cen děkana LF UP.

„Pevně věřím, že tyto změny zvýší vědecký výkon lékařské fakulty a tím i její prestiž ve vědecko-výzkumné oblasti. Osobně považuji za zcela nezbytné, abychom učinili vše proto, aby LF UP nadále patřila mezi nejvýkonnější vědecko-výzkumné organizace v ČR,“ dodal děkan Milan Kolář.

Přehled všech oceněných autorů a jejich prací za rok 2023 je k dispozici zde.

Děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář udělil osmatřicet ocenění za významnou publikační činnost za uplynulý rok 2023. Mezi laureáty, pro které bylo připraveno slavnostní setkání na fakultě, byli nejen autoři publikující v nejlepších oborových časopisech, ale i studenti.

V kategorii za článek zveřejněný v prvním decilu časopisů příslušné oborové kategorie byli oceněni autoři čtrnácti prací, například Kateřina Menšíková z Neurologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, pediatrička a proděkanka LF UP pro studium 4.–6. ročníku Všeobecného lékařství Eva Klásková, Vladimír Študent z Urologické kliniky LF UP a FNOL nebo Pavel Stejskal z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM).

Čtrnáct prací děkan ocenil i v kategorii článků v prvním kvartilu časopisů. Laureátem Ceny děkana za rok 2023 je také Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FNOL, a sice za monografii Digitální medicína II. Cenu obdrželi i autoři dvou patentů a Pavel Moudrý z ÚMTM za významně citovaný článek High speed of fork progression induces DNA replication stress and genomic instability zveřejněný v časopise Nature. Za nejlepší studentskou vědeckou práci cenu získalo šest studentů.

„Všem oceněným gratuluji a děkuji za vynikající práci, které si velmi vážím,“ uvedl Milan Kolář s tím, že celkem byla oceněným rozdělena finanční odměna ve výši přes 1,3 milionu korun.  

Děkan také podotkl, že lékařská fakulta v současnosti výrazně motivuje akademické pracovníky k publikování vědeckých prací v časopisech s impakt faktorem zařazených dle Web of Science do kategorií D1, Q1 nebo Q2, tedy do prvního decilu či prvního nebo druhého kvartilu. To se odráží mimo jiné v aktualizované metodice dělení finančních prostředků na fakultě, ale také v současném znění Statutu Cen děkana LF UP.

„Pevně věřím, že tyto změny zvýší vědecký výkon lékařské fakulty a tím i její prestiž ve vědecko-výzkumné oblasti. Osobně považuji za zcela nezbytné, abychom učinili vše proto, aby LF UP nadále patřila mezi nejvýkonnější vědecko-výzkumné organizace v ČR,“ dodal děkan Milan Kolář.

Přehled všech oceněných autorů a jejich prací za rok 2023 je k dispozici zde.

Je to příliš složité. Tomu by obyčejný člověk nerozuměl. To se nedá jednoduše vysvětlit. O čem je řeč? O vědě. Přesněji o tom, jak se v posledních letech změnil přístup k popularizaci a komunikaci vědy. A právě o tom, jak a proč vůbec mluvit o vědě, se dočtete v novém čísle univerzitního magazínu Žurnál UP.

V úvodním tématu se dozvíte, jakou dramatickou proměnou prošel za dobu své existence Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Jeho ředitelku Evu Navrátilovou vám pak představíme v rubrice Portrét. Zjistíte, proč je AFO její srdcovka.

„Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají,“ to je odpověď Daniela Stacha z České televize na otázku, proč by měli vědci umět mluvit o vědě. Známý moderátor a popularizátor vědy také prozradí, se kterým vědcem by chtěl udělat rozhovor.

Předseda Správní rady UP, vědecký atašé britského velvyslanectví a nově také držitel prestižního řádu. To vše je Otakar Fojt. Nový Žurnál s ním nabídne rozhovor, v němž se mj. mluví o inspiraci v zahraničí. „Věda je mezinárodní, a pokud chcete porovnávat svou práci a dostávat doporučení, kam ji dál posunout, je nezbytné se radit s těmi nejlepšími na světě. Komunikovat jenom s těmi, s nimiž sdílím kancelář nebo jednu univerzitu, by určitě nestačilo.“

Všichni máme mozek, a proto nám Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty připomene, proč je nutné ho trénovat. Pokud ještě nevíte, jak vznikají titulky k filmům, nenechte si ujít rubriku Absolventka, v níž vám to řekne Eva Dostálová.

O tom, že na UP máme šikovné studenty, není sporu. Třeba takový budoucí kněz Lukáš Janoušek z CMTF nebo Klára Katrušáková z FF a PdF. Hádejte, kdo z nich je studentský/á železný/á hasič (hasička). Nevíte? Čtěte.

A když je řeč o té šikovnosti a schopnosti. Připomene si i úspěšné zaměstnance, kteří se za svou práci dočkali od univerzity ocenění. Ke čtení je toho samozřejmě mnohem víc, takže neváhejte a sáhněte po papírovém vydání magazínu ve stojanech na fakultách nebo v UPointu či Pevnosti poznání. Nebo se koukněte na elektronickou verzi.

Je to příliš složité. Tomu by obyčejný člověk nerozuměl. To se nedá jednoduše vysvětlit. O čem je řeč? O vědě. Přesněji o tom, jak se v posledních letech změnil přístup k popularizaci a komunikaci vědy. A právě o tom, jak a proč vůbec mluvit o vědě, se dočtete v novém čísle univerzitního magazínu Žurnál UP.

V úvodním tématu se dozvíte, jakou dramatickou proměnou prošel za dobu své existence Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Jeho ředitelku Evu Navrátilovou vám pak představíme v rubrice Portrét. Zjistíte, proč je AFO její srdcovka.

„Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají,“ to je odpověď Daniela Stacha z České televize na otázku, proč by měli vědci umět mluvit o vědě. Známý moderátor a popularizátor vědy také prozradí, se kterým vědcem by chtěl udělat rozhovor.

Předseda Správní rady UP, vědecký atašé britského velvyslanectví a nově také držitel prestižního řádu. To vše je Otakar Fojt. Nový Žurnál s ním nabídne rozhovor, v němž se mj. mluví o inspiraci v zahraničí. „Věda je mezinárodní, a pokud chcete porovnávat svou práci a dostávat doporučení, kam ji dál posunout, je nezbytné se radit s těmi nejlepšími na světě. Komunikovat jenom s těmi, s nimiž sdílím kancelář nebo jednu univerzitu, by určitě nestačilo.“

Všichni máme mozek, a proto nám Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty připomene, proč je nutné ho trénovat. Pokud ještě nevíte, jak vznikají titulky k filmům, nenechte si ujít rubriku Absolventka, v níž vám to řekne Eva Dostálová.

O tom, že na UP máme šikovné studenty, není sporu. Třeba takový budoucí kněz Lukáš Janoušek z CMTF nebo Klára Katrušáková z FF a PdF. Hádejte, kdo z nich je studentský/á železný/á hasič (hasička). Nevíte? Čtěte.

A když je řeč o té šikovnosti a schopnosti. Připomene si i úspěšné zaměstnance, kteří se za svou práci dočkali od univerzity ocenění. Ke čtení je toho samozřejmě mnohem víc, takže neváhejte a sáhněte po papírovém vydání magazínu ve stojanech na fakultách nebo v UPointu či Pevnosti poznání. Nebo se koukněte na elektronickou verzi.