Novinky z PřF a UP

Co se stane, když roli režiséra převezme umělá inteligence? Divadelní projekt s názvem scena.404 nabídne proslulou Moliérovu hru Lakomec v režii AI. Diváci budou mít 3. a 10. listopadu možnost vidět v praxi, jak unikátní jazyková metoda vyvinutá lingvisty z UP umožní vzkřísit režisérské velikány a nechá je svým specifickým stylem inscenovat hru francouzského dramatika.

Studenti katedry divadelních a filmových studií a katedry obecné lingvistiky FF UP ve spolupráci s herci Moravského divadla Olomouc a Divadla Šumperk připravili přelomový divadelní projekt s názvem scena.404.

Základem inscenace je Moliérův Lakomec, jehož pevná dramatická stavba je rozdělena do čtyř obrazů. Každý z nich je veden jinou režijní osobností: Bertoltem Brechtem, Jiřím Frejkou, Evou Tálskou a Robertem Wilsonem. Pátým členem tohoto „digitálního režijního ansámblu“ je sám Molière, který jednotlivé obrazy propojuje.

Tvůrci pracují s kombinací pokročilého jazykového modelu ChatGPT a patentované lingvistické metody vyvinuté na Univerzitě Palackého. Hapaxová analýza, vyvinutá a patentovaná výzkumným týmem Dana Faltýnka z Filozofické fakulty UP (psali jsme zde), totiž dokáže stylizovat výstupy AI do podoby konkrétních režijních osobností.

První dvě uvedení hry, která propojuje divadlo a současný výzkum umělé inteligence, budou k vidění v sále K3 v Konviktu 3. a 10. listopadu od 19. hodin. Vstup je zdarma, z důvodu omezené kapacity sálu je však potřeba předchozí rezervace.

 

Vlastivědné muzeum v Olomouci představuje tvorbu Pavla Herynka, výtvarníka a dřívějšího pedagoga Univerzity Palackého, jenž je jednou z nejvýraznějších osobností českého autorského šperku. Jeho „okrasy“ zpochybňují představu o tom, co může být šperk, a mění ji v osobitou hru mezi materiálem, příběhem a poezií. 

Výstava Pavel Herynek | Šperky přináší soubor šperků z různých období, materiálů a přístupů: od dřeva přes papír až po nalezené předměty. Kurátorem výstavy je historik umění Jiří Černý, který vyučuje na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. 

„Jedinečnost tvorby Pavla Herynka spočívá v tom, že vlastně nelze hovořit o špercích, ačkoli to tak dělám a přestože jsme tak výstavu pojmenovali. Herynek sám rád používá pro své výtvory pojmu okrasy, který vymyslel básník Jiří Kolář, když jej autor v roce 1989 navštívil v Paříži. Herynek totiž všemožně ruší naše představy o tom, co je to vlastně šperk. A překvapivě to dělá už od sedmdesátých let 20. století,“ říká kurátor Jiří Černý.

Herynkova tvorba prochází neustálou proměnou, i tak v ní lze pozorovat témata a přístupy, ke kterým se autor navrací. Překvapuje tak neustále novými nápady, ale i nečekanými variacemi na stará témata. Olomoucký výtvarník zpracovává nejen vzácná a domácí dřeva, slonovinu, perleť, kovy a umělou hmotu, ale s důvtipem jemu vlastním využívá rovněž papír a papírmaš anebo nejrůznější nalezené předměty a odpadní materiály.

„Ke všem materiálům cítím stejný respekt. Snažím se s nimi pracovat ‚bez znásilňování‘, když formuji svoji myšlenku nebo představu objektu/šperku. Příklad: při vytváření série broží Lehkost a tíže (1997) jsem použil lehoučkou papírmaši nebo kartonové trubičky, ale grafitový vrchní lak je proměnil v podobu těžkých kovových předmětů. Efekt je v nečekané proměně. Náhoda hraje často velmi pozitivní roli. Náhodně nalezený předmět mi napoví jeho pozdější dotvoření do podoby brože nebo jiného artefaktu. Bez této náhody nálezu bych se asi k té pozdější, definitivní podobě šperku nedostal,“ vypráví Pavel Herynek.

Na výstavě nechybí klíčové kusy jako přírodniny napodobující závěsy ze dřeva, hravé barevné brože a závěsy z kartonových či plastových trubiček, nápadité kovové prsteny i šperky z odpadních materiálů.

Expozice vychází z přesvědčení, že Herynek promlouvá k publiku čtyřmi různými idiolekty, které se ovšem navzájem prolínají a mísí: řeč přírodních struktur, architektonická přísnost a řád, písma a znaky, přepínání a zrada kódu. Chronologické hledisko je záměrně porušeno a cílem je, aby publikum objevovalo, jaké signály jeho šperky vysílají. „Publikum by mělo hledat vztahy napříč časem, objevovat, a zároveň se u tohoto pátrání bavit,“ míní kurátor.

Vernisáže expozice se mimo jiné zúčastnil i děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec, který Pavlu Herynkovi udělil stříbrnou pamětní medaili PdF UP, a to za podporu svobody uměleckého vyjadřování, výrazné počiny na poli šperku, prostorové tvorby i kresby, a především za nesmazatelný otisk, který zanechal v srdcích studentstva.  

Součástí výstavy je také stejnojmenná doprovodná publikace, která přináší širší pohled na Herynkovu tvorbu. Zahrnuje mimo jiné návrhové kresby, jež Vlastivědné muzeum v Olomouci zakoupilo v roce 2024 a které dosud nebyly veřejnosti ani odborníkům známy. Nejzajímavější z těchto skic jsou v publikaci poprvé otištěny. Rozhovor s Jiřím Černým, kurátorem výstavy, najdete zde.  

Paměť národa Střední Morava pořádá ve spolupráci s Univerzitou Palackého fórum na téma odolnosti a zranitelnosti společnosti, na němž vystoupí osobnosti české politiky i veřejného prostoru. Setkání se koná 7. listopadu v Pevnosti poznání.

Akce je rozdělena na tři panely, v nichž budou hosté debatovat o tom, jak se připravit na ozbrojený konflikt, jak budovat vlastní odolnost, i tom, jakou úlohu má stát a jakou roli hrají univerzity, neziskové organizace a občané.

„Tato doba vyžaduje lidi, kteří se nedají zastrašit.“ Otakar Foltýn

Pozvání do debaty přijali mj. bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, velitel Skupiny kybernetických sil a informačních operací Armády ČR Ivo Zelinka a prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP Matěj Dostálek.

Diskutovat dále budou:

• Jan Dobrovský, podnikatel, novinář, mecenáš a předseda Kolegia Paměti národa
• Martin Kroupa, vedoucí regionálního rozvoje ve společnosti Post Bellum, koordinátor sbírky Pomozte Ukrajině s Pamětí národa, člen skupiny D
• Tereza Soušková, expertka na východní Evropu, diplomatka a ředitelka Českého centra Kyjev
• Vladimíra Sedláčková, vedoucí Dobrovolnického centra UP, zabývá se tématem dobrovolnictví jako přirozené součásti života univerzity
• Radek Palaščák, odborník na strategickou komunikaci, kreativní myšlení a veřejné vztahy, marketér propojující akademický výzkum, vzdělávání a společenskou odpovědnost

„Jsme v nejhorší bezpečnostní situaci od vzniku státu. Tato doba vyžaduje lidi, kteří se nedají zastrašit.“ To jsou slova, která v nedávném rozhovoru pro idnes.cz pronesl v souvislosti s ruskými hybridními hrozbami plukovník Foltýn.

A právě takoví lidé, osobnosti, které se nedají zastrašit, budou 7. listopadu 2025 od 16:30 v Laudonově sále Pevnosti poznání diskutovat o tom, jaké výzvy, ale i příležitosti v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací před námi leží.

Více informací zde: Fb událost, Vstupenky. Akce je součástí doprovodného programu Dnů vojenské historie.

Novou metodu umožňující spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH vyvinul tým vědců z ETH Curych vedený Helmou Wennemers a Athanasiosem Markosem, který působí na přírodovědecké fakultě. Tento postup otevírá cestu k přesnější diagnostice a cílené léčbě nádorů či zánětlivých onemocnění. Výsledky výzkumu zaměřeného na vývoj nové bioorthogonální reakce citlivé na pH byly publikovány v prestižním časopise Chem vydavatelství Cell Press.

Hodnota pH je jedním z klíčových ukazatelů stavu buněk. Její výkyvy doprovázejí řadu závažných onemocnění – například záněty, neurodegenerativní choroby nebo rakovinu. Právě na schopnost reagovat na změny pH se zaměřil tým výzkumníků, který vyvinul novou bioorthogonální reakci citlivou na pH.  V živých systémech lze tuto metodu využít při přesném zacílení diagnostických sond nebo léčiv.

Optimalizace reakce přinesla vyšší rychlost 

„Podařilo se nám zoptimalizovat dříve vyvinutou bioorthogonální reakci mezi azomethin iminy a isonitrily. Tato reakce využívá netoxická a stabilní činidla a zároveň je citlivá i na malé změny pH. Pomocí systematické studie jsme dosáhli výrazného zvýšení reakční rychlosti, což je pro biologické aplikace zásadní,“ vysvětluje Athanasios Markos z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty.

Bioorthogonální chemie umožňuje provádět člověkem navržené chemické reakce v živých buňkách a organismech, aniž by narušily jejich přirozené funkce. Díky tomu lze například sledovat konkrétní biomolekuly v jejich přirozeném prostředí nebo cíleně dopravovat léčiva přesně na místo jejich účinku. Vývoj chemických reakcí, které fungují v tak složitém prostředí, je však mimořádně náročný, protože živé systémy se vyznačují vysokou komplexitou a přesně vymezenými podmínkami, za nichž mohou chemické procesy probíhat. V současnosti je známo několik bioorthogonálních reakcí, které fungují spolehlivě i při různých hodnotách pH, což umožňuje značení biomolekul v odlišných fyziologických prostředích. Stále však existuje jen omezený počet metod, které by dokázaly citlivě reagovat na změny pH uvnitř buněk či celých organismů.

Testování na nádorových buňkách

Vyvinutou metodu vědci otestovali při značení živých buněk. Pomocí speciálně upravených protilátek se jim podařilo selektivně označit nádorové buňky, které se vyznačují kyselým okolím. „Za mírně kyselých podmínek, typických pro nádorové prostředí, jsme dosáhli výrazně efektivnějšího značení než u zdravých buněk,“ doplnil Markos, podle kterého nový přístup umožňuje přesnější a efektivnější sledování procesů v buňkách a může se stát základem pro vývoj moderních cílených léčiv.

Odkaz na celý článek najdete zde.

Mezi 48 osobnostmi, jejichž zásluhy a výsledky práce u příležitosti 107. výročí vzniku samostatného československého státu ocenil prezident ČR Petr Pavel, je i profesor Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc František Kopřiva a učitel a absolvent Fakulty tělesné kultury UP Jan Dvořák.

„Respekt a obdiv si zaslouží každý z nich. Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě, ne jeden okamžik, jedno volební období, ale po celý svůj život. Ukazují, že vytrvalost, úsilí, statečnost, lidskost a pokora nejsou překonané ctnosti. Že máme koho následovat a že máme kým se inspirovat,“ uvedl na adresu vyznamenaných ve svém proslovu prezident Petr Pavel. Celý projev najdete zde.

Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy a zdravotnictví obdržel František Kopřiva, profesor Dětské kliniky LF UP a FNOL, který patří k zakladatelům dětské pneumologie u nás. František Kopřiva je absolventem olomoucké medicíny, soustředí se především na diagnostiku a léčbu dětí s alergickými chorobami, s poruchami imunitního systému a chorobami dýchacího ústrojí. V roce 2018 se za svou lékařskou a vědeckou práci stal laureátem Ceny města Olomouce, jeho medailonek si můžete projít tady.  

S Dětskou klinikou, respektive s organizací Šance Olomouc, která při klinice již přes třicet let působí, je spojena také další oceněná Zdenka Wasserbauerová. Ta se před časem stala aktivní členkou Šance Olomouc a také spolupracovnicí Českého národního registru dárců kostní dřeně, do něhož se jí podařilo přivést přes třicet tisíc dobrovolníků. Babička Šance, jak se Zdence Wasserbauerové přezdívá, z rukou prezidenta převzala medaili Za zásluhy v oblasti charitativní a dobrovolnictví.

Oceněn, a sice za zásluhy v oblasti výchovy a školství, byl také Jan Dvořák, učitel Základní školy Jeseník a skautský vedoucí, který již během studia na Univerzitě Palackého založil projekt Politika nejen pro mladé, který dlouhodobě přispívá ke zvýšení zájmu mladých lidí o veřejné dění. Jan Dvořák je absolventem Fakulty tělesné kultury UP, kde vloni dokončil navazující magisterské studium učitelství tělesné výchovy se zaměřením na speciální pedagogiku, předtím absolvoval studium tělesné výchovy a matematiky.

Prezident ČR Petr Pavel během slavnostního aktu při příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu udělil či propůjčil státní vyznamenání a udělil medaile Za zásluhy a Za hrdinství celkem 48 osobnostem. Byla mezi nimi například před několika dny zesnulá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, dramatik, scenárista a spoluzakladatel Divadla J. Cimrmana Zdeněk Svěrák nebo teprve devítiletý Šimon Malý, který zachránil tonoucího dědečka. Přehled všech oceněných je k dispozici zde.

Moderní technologie mění svět a medicína nestojí stranou. Na využívání elektronických informačních systémů, telemedicíny nebo umělé inteligence v péči o pacienty své studující připravuje i Lékařská fakulta UP ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc. Výukou v Centru digitálního zdravotnictví procházejí studující čtvrtých ročníků, přičemž LF UP byla první fakultou v ČR, která takovýto povinný předmět zavedla.

Výuka je zaměřena velmi prakticky, nechybí ale ani důležitá teorie – čím je elektronizace zdravotnictví přínosná a jak s novými nástroji pracovat lege artis a správně s ohledem na platnou legislativu a kyberbezpečnost.

„Fenomény dneška, o kterých se hodně bavíme, jsou telemedicína a umělá inteligence. Seznamujeme studenty mimo jiné se zásadami komunikace s pacientem na dálku, že například není vhodné posílat zdravotní dokumentaci přes WhatsApp či e-mail, vysvětlujeme principy anonymizace a pseudonymizace sdílených materiálů, probíráme i design aplikací pro pacienty,“ přibližuje vedoucí centra Antonín Hlavinka.

„Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš.“ Antonín Hlavinka

„U AI se bavíme o využití při samotném studiu, kdy mohou být velmi užitečné i free verze, ale také třeba v administrativě. Pro klinické použití máme celou řadu praktických příkladů aplikací, které například detekují rozsah zranění, studenti si také zkoušejí dělat souhrny obsáhlých zpráv. Vždy ale zdůrazňujeme, že odpovědnost je na tom konkrétním lékaři. Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš,“ dodává.

Součástí výuky jsou i návštěvy na vybraných pracovištích fakulty a nemocnice, kde moderní pomocníky, jako je například chirurgický robotický systém da Vinci, 3D tisk nebo AI, využívají a mohou je tak vidět a případně si i „osahat“ přímo v praxi.

Centrum digitálního zdravotnictví vzniklo v roce 2022 jako společné pracoviště Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc díky podpoře z Národního plánu obnovy. Výuku tu absolvují nejen studující LF UP, ale i z Fakulty zdravotnických věd UP a v rámci rozšiřování kompetencí také již zkušení lékaři a lékařky. Pro zájemce vyšly také učebnice Digitální medicína, na nichž se odborníci z LF UP a FNOL podíleli.

Svým štětcem a osobností se nesmazatelně zapsal do novodobých dějin univerzitní Olomouce. V roce 1946 navrhl ikonický a nadčasový erb Univerzity Palackého, sehrál významnou roli při jejím obnovení po druhé světové válce jako pedagog i přítel prvního rektora J. L. Fischera a celý život maloval, fotografoval a vášnivě cestoval. Řeč je o Aljo Beranovi, jehož životní příběh přináší v osobité formě nová kniha z edice Paměť UP. Vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Netradiční biografická publikace nabízí jedinečný pohled do Beranova života a díla díky dvěma nejdůvěryhodnějším svědkům. Za knihou autorsky stojí Beranovi nejbližší – dcera a kunsthistorička Věra Beranová a vnuk, pedagog a historik Václav Čada.

Kniha Život s vůní terpentýnu sestává ze dvou částí. První nabízí formálně originální fiktivní rozhovor, který vede Václav Čada se svým zesnulým dědečkem. Chronologický dialog je založený na bohatých rodinných archivních materiálech, oživuje Beranovy vzpomínky a odhaluje jeho osobní i profesní život s neobyčejnou intimitou a nadhledem.

Druhá část publikace zkoumá Beranovo umělecké dílo očima kunsthistoričky Věry Beranové, jež zemřela v průběhu příprav rukopisu v roce 2023. Nabízí vhled do jeho malířské, grafické nebo užité tvorby.

„Do určité míry vnímám knihu jako jakési splacení dluhu, který jsem cítil k mamince a rodinné tradici, a vlastně i dluhu k osobnosti mého dědečka, se kterým se, prostřednictvím jeho děl, setkávám od dětství a jehož práce mě obklopuje celý život. Až příprava tohoto textu mi pak umožnila nahlédnout hlouběji do jeho života,“ říká o knize její spoluautor Václav Čada.

Nedílnou součástí knihy je také unikátní doprovodný obrazový materiál – čtenáři na stránkách najdou dosud nepublikované rodinné fotografie, snímky pořízené samotným Beranem a reprodukce mnoha jeho uměleckých děl.

Život s vůní terpentýnu je nejen poctou výjimečnému malíři, pedagogovi a umělci, který dal Univerzitě Palackého její erb a Olomouci své obrazy, fotografie i kus srdce, ale také inspirativním vyprávěním o umění, rodině a odkazu, který přesahuje generace.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a u dobrých knihkupců. Jako bonus je až do konce roku v prodejně VUP ke shlédnutí výstava fotografií Aljo Berana, zachycujících atmosféru staré Olomouce.

V kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF). Letošní ročník přilákal přes 1300 akreditovaných návštěvníků a rozšířil program o nové formáty, jako například projekce pro základní školy, venkovní promítání nebo VR zónu. A vůbec poprvé se také v Praze konal podzimní Camp 4Science, dvoudenní workshop zaměřený na vývoj vědeckých filmů.

Cenu za nejlepší mezinárodní vědecký dokument a finanční odměnu 5000 USD získal film režiséra Davida Čálka, Doktor na tripu. Porota ocenila mimořádnou citlivost, s níž film propojuje vědecký výzkum a tradiční rituály v hledání nových cest léčby deprese. Síla snímku podle porotců spočívá v jeho autentičnosti, odvaze a schopnosti propojovat světy, které si obvykle nerozumí.

„Mám velkou radost, že jsme tu cenu dostali, a děkuji celému tvůrčímu týmu. Možná je to i pro vědecký svět znamení, že nejsme jediní, kdo si myslí, že léčba psychedeliky může být nadějná pro určitý typ pacientů a přinést světlo do temnot depresí, které dnes sužují mnoho lidí, především mladých,“ řekl režisér David Čálek.

Vedoucí programu festivalu PSFF Zdeněk Rychtera doplnil: „Těší mě, že film obstál v mezinárodní konkurenci. Byl to letos jeden z nejnavštěvovanějších snímků, a je vidět, že tato alternativní léčba zajímá široké spektrum diváků.“ Snímek, který již dříve získal cenu za komunikaci vědy na festivalu Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, je aktuálně k vidění v pražském kině Pilotů. 

Porotu zaujalo citlivé vyprávění o životě rostlin

Nadšení a dojetí neskrývali ani tvůrci krátkého snímku Věčný hrášek (The Everlasting Pea), který získal nově udělovanou cenu pro nejlepší krátký vědecký dokument spojenou s finanční odměnou 1000 USD. Porota film ocenila pro jeho mimořádnou estetickou kvalitu. 

„Citlivé vyprávění a melancholická atmosféra nás provázejí úvahou o evoluci a vnímání rostlin. Film inspiruje k zamyšlení nad tím, že naši planetu sdílíme s organismy, které jsou fascinující a zároveň téměř mimozemské,“ uvedli porotci.

Cenu rektora ČZU v hodnotě 1000 USD získal snímek Dokumentární plavba madam Anity Conti (The Documentary Journey of Madame Anita Conti), cenu diváků pak Sběratelé kratomu režiséra Libora Cinegra. Ten získal cenu diváků i na AFO60.

„Festival měl skvělou atmosféru a témata promítaných snímků byla opět velmi zajímavá a aktuální. Diváci neváhali pokládat zvídavé dotazy. Ani chladné počasí je neodradilo od venkovního promítání a dorazili v hojném počtu. Festival má určitě potenciál do kampusu přivádět zajímavé vědecké poznatky a osobnosti a už se těšíme na další ročník,“ doplnila Karolína Otcová, koordinátorka festivalu za ČZU. 

Festival s tématem potápění

Letošním tématem festivalu, který ČZU pořádá ve spolupráci s týmem AFO, bylo potápění. Diváci objevovali tajemné vrstvy pod vodní hladinou – symbol tvůrčího procesu, který končí vynořením a poznáním, že film a věda k sobě neoddělitelně patří.

„Festival přilákal publikum i mimo univerzitní kampus. Určitě i díky přednášce moderátora České televize Daniela Stacha. Zájem byl ale také o VR zónu a samozřejmě o filmové projekce. Když vám na dokument o vědě přijde sto lidí, je to pro nás organizátory opravdu radost,“ poznamenal Zdeněk Rychtera. 

Podpora vědeckých dokumentů ve vývoji

Letos poprvé proběhla podzimní rezidence Camp 4Science, odborný program festivalu AFO pro tvůrce vědeckých dokumentů, který se rozrostl jako reakce na rostoucí počet přihlášek a rozmanitost témat, které si žádají individuální přístup.

Autoři pěti vybraných projektů ze střední Evropy absolvovali dvoudenní intenzivní workshop s lektory, mezi nimiž byli Monika Koperska, polská vědkyně a popularizátorka vědy, a Roy Kimhi, izraelský impact producer a VR tvůrce.

„Mentory Campu nejvíce zaujal projekt Near Life, který sleduje výzkum dvou neurovědkyň. Ty pátrají po tom, co se děje v mozku člověka při klinické smrti. Je to velmi odvážný projekt, který zdůrazňuje roli žen ve vědě a ukazuje, jak může film svým vyprávěním překročit hranice plátna,“ vysvětlil Dominik Vontor, koordinátor programu Camp 4Science. Upřesnil, že tento rozpracovaný dokument postoupil do jarní rezidence workshopu, která se uskuteční na festivalu AFO. Tam se projekt může dál ucházet o cenu 25 000 USD na další vývoj, sponzorované produkční společností Sandbox Films. 

Česká zemědělská univerzita v Praze pořádá festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011, tehdy ještě pod názvem Life Sciences Film Festival, později ČZU Film Fest. Od roku 2020 jej organizuje společně s Univerzitou Palackého v Olomouci a jejím týmem AFO pod názvem Prague Science Film Fest. Letos se konal od 20. do 23. října.

 

Lékařská fakulta UP hostila prestižní výroční konferenci Asociace lékařských fakult v Evropě (The Association of Medical Schools in Europe – AMSE). V jednotlivých příspěvcích a následných diskuzích byla otevřena řada témat týkajících se vzdělávání budoucích lékařů v 21. století, vedle domácích a zahraničních vyučujících, vědců, lékařů a dalších odborníků a odbornic, dostali prostor i samotní studující. Došlo také na ocenění, medaili asociace obdržel absolvent olomoucké medicíny Vladimír Palička.

Vývoj kurikula lékařských fakult s ohledem na zvyšující se důraz na nácvik praktických klinických dovedností, využívání nových technologií ve výuce, etické jednání lékařů a zejména posilování vazeb mezi lékařskými fakultami a vysokými školami a fakultními / univerzitními nemocnicemi – to jsou některá z témat, která se během třídenní odborné události na Teoretických ústavech LF UP probírala.

„Setkání nesloužilo jen k zamyšlení o aktuálních trendech ve výuce lékařství na vysokých školách, ale umožnilo navázat nové spolupráce, které snad v budoucnu přispějí ke zlepšení výuky a prestiži lékařského vzdělávání v Evropě, v ČR a rovněž v Olomouci,“ uvedl za organizační výbor Milan Raška, proděkan LF UP pro zahraniční vztahy.

Zkušenosti nejen z Evropy

Na konferenci se registrovalo 180 účastníků převážně ze zemí Evropské unie, ale také například z Gruzie, Indie nebo Austrálie. O své zkušenosti a postřehy se podělila mimo jiné Nomy Dickman z izraelské Bar-Ilan University, viceprezidentka Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME) Geneviève Moineau, Jakub Tolar z University of Minnessota nebo Janusz Janczukowicz z polské Medical University of Lodz.

„Zazněly také přednášky výherců ceny Dr. Denise O’Learyho 2025, kterou uděluje Oxfordské centrum pro lékařské vzdělávání za excelenci v lékařském/klinickém vzdělávání s důrazem na pacienta. Oceněnými byli Despoina Mantziari z Aristotelovy univerzity v Soluni v Řecku za projekt Partners of Experience in Cancer (PECan) a Emma Flint z oxfordské Warneford Hospital za projekt využívající inovativní technologie k seznámení studentů s klinickými situacemi, které mohou být neobvyklé nebo nebezpečné,“ doplnil Milan Raška.

Mezi vystupujícími nechyběli ani domácí řečníci, mimo jiné ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík nebo proděkanky Eva Klásková (LF UP) a Jana Kvintová (Pedagogická fakulta UP).

Víte, že LF UP byla první lékařskou fakultou v ČR, která získala akreditaci AMSE? Více zde.

Prostor pro studující

Slovo dostali také studující, budoucí lékařky a lékaři. Studentská sekce byla zaměřena na zlepšení učení prostřednictvím podpory od starších studentů a zazněly i prezentace odborných prací.

„Jsem velice vděčný za tuto šanci, navíc je to i zajímavá zkušenost, protože přednášet v angličtině o odborném tématu pro mě bylo něco, co si ve výuce nemáme moc možnost vyzkoušet,“ uvedl Michal Kropáček, student 5. ročníku Všeobecného lékařství a předseda Spolku mediků LF UP.

Vystoupil s příspěvkem zaměřeným na pohled studentů na preklinickou a klinickou výuku. „Mluvil jsem zejména o tom, co studenti vnímají jako pozitivní a co naopak vidí jako negativa na současném stavu a jakým směrem by mohly budoucí změny ve výuce směřovat,“ dodal s tím, že z programu ho zaujala zejména sekce věnovaná moderním technologiím ve výuce. „Bylo zajímavé slyšet, jak mohou technologie rozšířit možnosti výuky studentů medicíny.“  

Oceněný absolvent LF

Během konference došlo také na ocenění za zásluhy v oblasti vzdělávání budoucích lékařů. Cenu Petera Dietera, pojmenovanou po předchozím prezidentovi AMSE, od současného prezidenta Harma Peterse obdržel Vladimír Palička, profesor vnitřního lékařství, dřívější děkan lékařské fakulty a ředitel fakultní nemocnice v Hradci Králové a mj. 2. místopředseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně, který studium medicíny absolvoval na Lékařské fakultě UP a dodnes se svou alma mater spolupracuje – jako člen Vědecké rady LF UP či Správní rady UP.

„Jsem opravdu hluboce poctěn tímto oceněním, ale abych byl upřímný, nevím, zda si ho zasloužím. Má jediná naděje je, že jsem ho nedostal kvůli mé dlouhé přítomnosti ve výkonném výboru asociace,“ poznamenal v úvodu své děkovné řeči, v níž se zamyslel nad současnou výukou mediků.

„Naším posláním je učit naše studenty, jak myslet, jak aplikovat znalosti a informace, jak pracovat s daty, jak jednat moudře a tak, aby uchovali živé hodnoty, jako jsou etika, empatie a lidskost. A především aby nezapomínali ptát se ‚proč?‘,“ pronesl oceněný profesor Palička.

Konferenci uspořádala Lékařská fakulta UP ve spolupráci s AMSE a Oddělením univerzitních akcí UP. Kromě odborných vystoupení byl součástí i společenský program, zahrnující mimo jiné prohlídku Olomouce, galavečeři či studentskou párty. Během slavnostního zahájení účastníky přivítal nejen prezident Harm Peters, ale také prorektor UP pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a děkan LF UP Milan Kolář.

Univerzita má za sebou Fair UP neboli univerzitní týden péče o tělo, duši a společnost. V nabitém programu pro studenty, zaměstnance i veřejnost nechyběly workshopy, přednášky, projekce, darování krve, seznamování s jinými kulturami a mnoho dalšího. Součástí týdne byl také Den zdraví pro zaměstnance a Den inkluze. Obě tyto akce připravilo Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

V prvním případě, u Dne zdraví, jde o tradiční akci, zatímco tradice Dne inkluze se teprve rodí. V čem spočívají úskalí podobných programů a komu a k čemu mají sloužit? To jsou otázky pro Veroniku Fouskovou a Lenku Soukopovou z Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Den zdraví je už na UP klasikou. Během jednoho dne nabízí různé preventivní programy pro zaměstnance bez nutnosti například složitě se objednávat na vyšetření znamének u dermatologa. Viděla jsem ale, že se registrace velmi rychle plnily. Uvažujete o tom, že by se podobná preventivní akce konala častěji?

Lenka Soukopová: Den zdraví se na univerzitě stal oblíbenou tradicí a jsme rádi, že o něj zaměstnanci projevují tak velký zájem. Jeho příprava je však organizačně i kapacitně náročná, proto jej zatím realizujeme jednou ročně. Cílem není nahrazovat zdravotní péči, ale nabídnout zaměstnancům a zaměstnankyním v rámci benefitů možnost odborných konzultací a připomenout význam prevence. Do budoucna bychom však rádi rozšiřovali nabídku aktivit podporujících zdravý životní styl a nevylučujeme ani častější konání podobných akcí.

Takže chcete rozšířit portfolio zdravotně preventivních programů?

Lenka Soukopová: Ano, o rozšíření nabídky preventivních programů dlouhodobě uvažujeme. Každý rok se snažíme zapojit nové odborníky i univerzitní pracoviště, která mohou přispět svými aktivitami zaměřenými na zdraví a prevenci. Cílem je, aby Den zdraví zůstal pestrý, aktuální a přinášel zaměstnancům a zaměstnankyním nové možnosti, jak pečovat o své zdraví. Konkrétní podoba programu se vždy odvíjí od aktuální dostupnosti oslovených odborníků a univerzitních pracovišť. Již nyní však můžeme prozradit, že máme přislíbenou spolupráci s organizací IFMSA, která sdružuje studenty medicíny z celého světa. Ti zaměstnaným nabídnou aktivity zaměřené na samovyšetření prsou a varlat, což považujeme za velmi cenný a přínosný prvek prevence.

Druhou aktivitou vašeho oddělení je Den inkluze, který si své místo v rámci různých programů teprve postupně hledá. Jaký je podle vás jeho smysl? Komu je určen?

Veronika Fousková: Den inkluze chápeme jako možnost připomenout, jak důležité jsou vzájemný respekt a porozumění. Termín odkazuje k 10. říjnu, kdy si připomínáme Světový den inkluze. Náš program ale záměrně rozšiřujeme i o témata diverzity a rovných příležitostí. Inkluze, rozmanitost a rovné příležitosti spolu totiž neoddělitelně souvisejí. Cílem je ukázat, že různorodé prostředí, ať už studijní nebo pracovní, přináší nové pohledy a inspiraci. Den inkluze je otevřený všem a řada aktivit je určena i veřejnosti mimo UP.

Chystáte případně pro příští rok nějaké změny či novinky?

Veronika Fousková: Konkrétní program zatím nemáme, ale už teď víme, že chceme navázat na spolupráci se studujícími, která se letos osvědčila. Studující natočili videa věnovaná tématu inkluze, diverzity a rovných příležitostí. Jejich pohled byl svěží, autentický a velmi inspirativní. Proto bychom jim chtěly příští rok dát ještě větší prostor k zapojení do příprav a například i návrhu nových aktivit. 

Podrobně jsme o Fair UP psali zde.

Univerzita Palackého dlouhodobě potvrzuje silnou pozici v národním hodnocení výzkumu. V průběžném expertním hodnocení vybraných výsledků získala za loňský rok svou historicky nejlepší průměrnou známku, což ji výkonově řadí po bok Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity a aktuálně mezi členy Asociace výzkumných univerzit zaujímá vynikající druhé místo.

„Historicky nejlepší výsledek v Modulu 1 a stabilní postavení UP v Modulu 2 jsou jasným důkazem rostoucí kvality našich vědeckých výstupů a dobré strategie napříč univerzitou. Je to úspěch našich vědeckých týmů ve všech fázích, tedy od předkládaní výsledků přes jejich mezinárodní kvalitu až po dopad našeho výzkumu,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Národní hodnocení kombinuje Modul 1, v němž nezávislí experti posuzují vybrané nejlepší výsledky, a Modul 2, kde se provádí kvantitativní analýza vědeckých publikací s pomocí bibliometrie a hodnotí se produktivita v oborech ve srovnání s národním průměrem.

„V posledních letech posilujeme podíl špičkových výsledků a zároveň cíleně podporujeme obory, kde má bibliometrie své limity – zejména v humanitních a společenskovědních disciplínách včetně práva. Naše priority zůstávají jasné: excelentní týmy, profesionální infrastruktura a další růst mezinárodních grantů,“ doplňuje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

UP v posledních letech zavedla kroky ke zlepšení podpory vědy, jako je pilotní oborové hodnocení pomocí odborných panelů a Rozvojový fond DKRVO pro cílené odstraňování zjištěných slabých míst univerzity. V roce 2025 probíhá nové hodnocení podle Metodiky 2025+, jehož výsledky poslouží jako podklad pro další strategická rozhodování UP. Prioritou je pracovat na dalším získávání ERC grantů – prestižních výzkumných grantů financovaných Evropskou unií, posílit profesionální výzkumnou infrastrukturu a zvýšit podporu excelentních týmů.

Ve druhém ročníku výzvy evropské univerzitní sítě Aurora, zaměřené na podporu mezinárodního výzkumu, uspěly čtyři projekty s účastí Univerzity Palackého. Olomoucká univerzita je navíc partnerem také v organizaci jedné z odborných letních škol a vyšle svou studentku na krátkodobou vědeckou stáž.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána koncem loňského roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council) u žádostí hodnotila nejen vědeckou kvalitu či originalitu, ale také proveditelnost a přínos pro rozvoj mezinárodní vědecké komunity. Projekty zároveň musely ukázat, jak mohou přispět k činnosti Aurora Research-driven Educational Hubs, tedy tematických výzkumně-vzdělávacích center propojujících výuku a výzkum.

„Za Univerzitu Palackého bylo podáno šestnáct žádostí – čtrnáct zaměřených na vědeckou spolupráci, jedna na letní školu a jedna na vědecko-výzkumnou stáž. Ačkoliv UP letos nezískala žádný projekt jako koordinátor, uspěla hned ve čtyřech projektech a jedné letní škole jako partner. Zároveň vyšle studentku na krátkodobou stáž,“ uvedla Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Společné vědecko-výzkumné projekty

Projekt HONE (How narratives emerge) zkoumá, jak vznikají a šíří se veřejné příběhy a debaty – například o migraci – a jak jazyk ovlivňuje vnímání společnosti. Na základě analýzy politických projevů, novinových článků či archivních médií bude tým sledovat, jak i drobná jazyková rozhodnutí, jako je volba slov nebo metafor, mohou postupně formovat veřejné mínění.
Za UP se na projektu podílí Ľudmila Lacková Bennett z katedry obecné lingvistiky Filozofické fakulty UP.

Jaké složení a vliv na trávení a zdraví mají jedlé květiny? Je jejich konzumace bezpečná a jaké jsou její účinky? Výsledky projektu BLOOM-DIGEST pomohou zlepšit bezpečnost potravin, podpořit udržitelné stravování a vyškolit nové vědce. Za UP je do projektu zapojena Sanja Ćavar Zeljković z CATRIN.

EUROPARKS spojuje výzkumníky a zástupce zábavních parků s cílem hledat udržitelnější přístupy v tomto odvětví. Zabývá se nedostatkem výzkumu v oblasti volnočasového průmyslu, podporuje spolupráci mezi akademiky a firmami a zkoumá nové způsoby sdílení výsledků. Za UP je do projektu zapojen Vít Voženílek z katedry geoinformatiky PřF UP.

Vyvinout nástroje pro včasné odhalování poškození ekosystémů je cílem tří týmů v projektu SIHTED. Zaměřuje se na tropické lesy v Laosu, které jsou druhově velmi bohaté, ale ohrožené intenzivním zemědělstvím. Vědci budou hledat klíčové ukazatele, které pomohou sledovat zdraví přírody dříve, než dojde k velkým škodám. Za UP je do projektu zapojen Bořivoj Šarapatka z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP.

Tematické letní školy

Odborná letní škola s názvem AQUARiQ je zaměřená na kvantovou fotoniku. Cílem je podpořit výměnu znalostí a inspirovat další rozvoj kvantových technologií. Letní škola navazuje na celosvětové aktivity Mezinárodního roku kvantové vědy a technologií. Za UP je partnerem Jaromír Fiuriášek z katedry optiky PřF UP.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Alice Navrátilová, studentka doktorského studijního programu migrační studia na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, uspěla s krátkodobou vědecko-výzkumnou stáží díky projektu YOUTHNET, který se zabývá zkoumáním sociálních sítí mladých lidí s migračním původem v Katalánsku ve Španělsku.

„Máme radost z trvalého zájmu našich vědců a vědkyň o mezinárodní spolupráci v rámci aliance Aurora a věříme, že jejich úsilí povede postupně i k úspěchům v evropských grantových výzvách,“ uzavírá Marie Jadrníčková.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého pomáhají restaurátorům s loni zahájenou obnovou sloupu Nejsvětější Trojice, který je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Chemici, fyzici a geoinformatici na této dominantě historického centra města v uplynulých týdnech detailně prozkoumali její zlacené části, získaná data využijí restaurátoři při citlivé a odborně podložené rekonstrukci této památky.

Obnovu sloupu Nejsvětější Trojice dostal na starost restaurátor René Tikal, na akci odborně dohlíží Národní památkový ústav. Přírodovědecká fakulta byla přizvána ke spolupráci, aby prostřednictvím svých expertíz a měření pomohla zajistit co nejpřesnější restaurování zlacených částí této významné památky. Do projektu se zapojili odborníci z kateder analytické chemie a geoinformatiky a také experti ze Společné laboratoře optiky, což je pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vědci se zaměřili na měření lesku zlacených prvků barokního sloupu a posouzení jejich složení a aktuálního stavu. Na měření se podíleli Josef Kadlec, Karel Lemr, Jan Soubusta a Martin Zeman ze Společné laboratoře optiky, Petr Bednář a Lukáš Kučera z katedry analytické chemie a Stanislav Popelka s Michaelou Vojtěchovskou z katedry geoinformatiky.

„Plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově.“ Karel Lemr

„V optické části jsme provedli úvodní měření pomocí glosmetru, zařízení určeného ke kvantifikaci lesklosti povrchů. Získaná data, která objektivně číselně popisují rozdíly viditelné pouhým okem, budou propojena s výsledky kolegů z katedry analytické chemie. Následně plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově,“ uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky.

Katedra analytické chemie se zaměřila na analýzy složení materiálu, zejména s využitím rentgenové fluorescenční spektrometrie. Díky této technice lze zjistit zastoupení jednotlivých prvků v podpovrchových vrstvách i odhadnout tloušťku zlacení v různých místech. „Výsledky měření ukázaly obsahy dominantních prvků, jako je měď, zlato a olovo, na základě kterých můžeme odvodit, jak silná je vrstva zlacení. Čím je tenčí, tím více mědi pod ní naměříme. Důležitým zjištěním je také přítomnost olova, která souvisí s historicky používanou technologií zlacení. Tehdy se proces prováděl při vysokých teplotách právě s využitím olova, které pomáhalo vrstvy spojit. V současnosti se tato metoda již nepoužívá, mimo jiné proto, že olovo je toxické,“ podotkl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Katedra geoinformatiky všechna pořízená data zpracovala a začlenila do interaktivního 3D modelu sloupu Nejsvětější Trojice. „Ten slouží jako úložiště dat v podobě interaktivních vrstev, které lze snadno vyhledávat a vizualizovat. Pověření uživatelé tak mají přístup k jednotlivým měřením prostřednictvím přehledného zobrazení,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Všechna měření proběhla za přítomnosti restaurátora Reného Tikala a zástupce Národního památkového ústavu Františka Chupíka. Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nyní s pracovníky Národního památkového ústavu a restaurátorem získaná data interpretují pro účely optimálního provedení restaurátorských zásahů.

Restaurátoři se do opravy 32 metrů vysokého sloupu Nejsvětější Trojice pustili loni na jaře a dokončit ji plánují v závěru příštího roku. Rekonstrukce bude stát zhruba 30 milionů korun. Radnici se na projekt podařilo získat dotaci, která pokryje většinu nákladů.

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou – tak se jmenuje společné dílo českých a slovenských autorů, které nabízí srozumitelné vysvětlení pojmu synodalita, jeho teologických kořenů i praktického uplatnění. Na knize se podílela trojice odborníků působících na Cyrilometodějské teologické fakultě UP.

Knižní novinka je vhodná pro kněží, laiky, členy pastoračních rad, ale i pro každého věřícího, jenž touží žít svou víru v duchu společné cesty. Napsána je formou otázek a odpovědí, což čtenáři umožní se v komplexním tématu zorientovat. Generální sekretář Biskupské synody, kardinál Mario Grech, který se postaral o předmluvu, na publikaci ocenil pedagogický přístup a důraz na duchovní rozměr.

„Kniha vznikla jako odpověď na potřebu přiblížit téma synodality každému křesťanovi jako praktickou cestu života s Kristem skrze společenství církve. Jelikož teologické diskuze o rozvoji synodality církve mohou být pro leckoho ze zájemců obtížně srozumitelné, naším cílem bylo poskytnout přehlednou mapu základních principů a dynamik synodálního fungování církve,“ vysvětlili olomoučtí spoluautoři z CMTF Josef Mikulášek a Robert Svatoň. Oba jsou členy národního synodálního týmu v ČR, Josef Mikulášek je navíc koordinátorem synodálního procesu v olomoucké arcidiecézi.

„Hlavním poselstvím knihy je ukázat, že synodální proces není jen technická nebo organizační změna v církvi, ale skutečně duchovní cesta, která se dotýká každého křesťana.“ Cyril Dunaj

Na CMTF působí také další z autorů, filozof a publicista Cyril Dunaj, který dodal: „Těší mě, že se nám podařilo v našem geografickém kontextu vytvořit jedinečnou publikaci, která přináší hlubší reflexi toho, co dnes znamená synodalita. Hlavním poselstvím knihy je ukázat, že synodální proces není jen technická nebo organizační změna v církvi, ale skutečně duchovní cesta, která se dotýká každého křesťana. Publikace se nevyhýbá kritickým otázkám a poskytuje praktické impulsy pro jednotlivce i pro komunity.“ 

Pod knihou, která mimo jiné i přibližuje dynamiku komunitního rozlišování, jak ji představuje generální sekretář Mezinárodní teologické komise Piero Coda, je dále podepsána překladatelka Hana Pohořalá, kněz a teolog Pavol Hrabovecký z Teologické fakulty Katolické univerzity v Ružomberoku a výkonný sekretář Konference biskupů Slovenska a národní koordinátor synodálního procesu na Slovensku Ivan Ružička.

Malý průvodce synodalitou vyšel v české i slovenské verzi u Vydavatelství Nové mesto.

Na brněnském výstavišti se koná největší tuzemský veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus Brno a Univerzita Palackého je tradičně u toho. Její dvoupatrovou expozici rozprostírající se na sto třiceti metrech čtverečních navštíví do pátku až dvanáct tisíc zájemkyň a zájemců o studium. Denně na jejich zvídavé dotazy reagují více než čtyři desítky studujících ze všech fakult. Právě veletrhy typu Gaudeamus jsou pro budoucí vysokoškoláky z hlediska rozhodování často stěžejní.

„Letošní expozice a prezentace univerzity na Gaudeamu je v mnoha ohledech rekordní. Na stánku se nám během týdne prostřídá bezmála sto padesát studentek a studentů a k tomu jsme výrazně rozšířili doprovodný program v expozici. Interaktivní formou se tu prezentuje například ergoterapie, tyflopedie, geoinformatika, katedra matematické analýzy, botanici, univerzitní vydavatelství, spolky stomatologů a mediků nebo UP Crowd a Chemický spolek,“ láká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

foto_sem_4

V rámci veletrhu se prezentuje více než osm desítek vysokých a vyšších odborných škol a dalších vzdělávacích institucí z patnácti zemí světa. Návštěvníci mohou kromě prohlídky expozic vystavovatelů využít i služeb poradenského a pedagogického centra nebo se nechat otestovat na to, jaký studijní typ jsou.

„V letošním roce očekáváme s ohledem na silné ročníky rekordní návštěvnost. I proto jsme se rozhodli posílit univerzitní stánek personálně i programově. Přízemí naší expozice je nabito informacemi a programem, v horním patře si pak mohou lidé oddechnout. K dispozici je jim univerzitní kavárna, merch z UPointu nebo silent disco a příjemné posezení. Zakoupit si zde mohou také modelové otázky a další literaturu k přijímacímu řízení,“ dodává Martínek.

foto_sem_4

Denně má pak univerzita prostor i v přednáškovém sále pro tři stovky lidí. Zde se zájemci o studium během dvaceti minut dozví vše podstatné o studiu a životě v Olomouci – univerzitním městě. Hned první veletržní den univerzitní prezentaci zahájil rektor Michael Kohajda, který vyrazil s celým prorektorským týmem veletrh navštívit v rámci výjezdního zasedání vedení univerzity.

„Základy naší univerzity stojí především na kvalitních studentech, kteří nejenže excelují ve svých oborech, ale jsou také nositeli hodnot, které naše vysoké učení představuje. Jsem proto rád, že nás právě takoví studující na Gaudeamu reprezentují a tisícům zájemcům o studium předávají kus olomouckého genia loci,“ říká rektor Michael Kohajda.

foto_sem_4

Veletrh v Brně patří každoročně k vrcholům tzv. uchazečské kampaně. Podle posledního průzkumu mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků měla pro 38 % z nich návštěva stánku UP zásadní nebo velký vliv na jejich rozhodnutí do Olomouce vůbec nastoupit.

23. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno je veřejnosti otevřen až do pátku, denně od 8:30 do 16:00, v pátek pak do 14:00 hodin.

Výzkum vědců z Univerzity Palackého zamíří do vesmíru. Mezi 13 experimenty, které budou součástí připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), je i experiment připravený vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP a brněnské společnosti S.A.B. Aerospace. Jimi vyvinutý bioreaktor bude sledovat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj rostlin, v tomto případě ječmene. Poznatky chtějí odborníci následně využít nejen v dlouhodobých vesmírných misích, ale i pro vývoj nových odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám.

„Dosud se vesmírný výzkum ječmene zaměřoval především na životaschopnost semen a kvalitu sladu, nikoli na pochopení fyziologických a molekulárních změn, které nastávají u rostlin v prostředí mikrogravitace. My nyní navážeme na naše dlouholeté zkušenosti ze studia ječmene jako modelové plodiny a zúročíme naše poznatky z fenotypizace rostlin pomocí optických a elektrochemických senzorů, které umí neinvazivně sledovat růst a vývoj rostlin. Propojením řady vědních disciplín přispějeme k hlubšímu porozumění rostlinné fyziologie,“ uvedl vedoucí jedné ze součástí CATRIN a odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal.

Projekt s názvem Phenotyping Unit for Microgravity Research – Assessing the Early Development of Barley (PUMR-B) se zaměřuje na roli rostlin jako klíčového článku tzv. bioregenerativních systémů pro podporu života ve vesmíru. Rostliny totiž poskytují vitamíny, snižují množství oxidu uhličitého, produkují kyslík a pomáhají recyklovat odpadní vodu. Odborníci vyšlou na palubu ISS malou růstovou a fenotypizační jednotku o rozměrech pouhých 190 × 60 × 70 mm s růstovým a kořenovým modulem, která pojme až 50 semen ječmene. Do budoucna může být rozšířena, aby umožnila experimenty s větší populací rostlin a pomohla při výběru plodin vhodných pro pěstování ve vesmíru.

„Bioreaktor navrhneme tak, abychom mohli růstové podmínky rostlin automaticky řídit a monitorovat ze Země. Jednotlivé parametry bude zařízení zaznamenávat denně prostřednictvím senzorů. Díky tomu bude vyžadovat minimální zásah posádky během experimentu, který potrvá zhruba 12 dní,“ objasnila zástupkyně průmyslového partnera Anna Glozigová z S.A.B. Aerospace.

Vědci si od experimentu slibují nejen posun ve vesmírném výzkumu, ale i nové poznatky pro moderní zemědělství. „Podmínky mikrogravitace představují pro rostliny značný stres, podobně jako sucho nebo vysoké teploty na Zemi. Tyto extrémní faktory nejen snižují výnos, ale také mění poměr škrobu a bílkovin v ječmeni. Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Véronique Bergougnoux z CATRIN.

Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů pro misi českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na ISS. Detailní představení experimentů se uskutečnilo v úterý 21. října u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week.

„Skvělým úspěchem je už samotný fakt, že v konkurenci desítek dalších návrhů uspěl právě experiment, na kterém se podílejí vědci z Univerzity Palackého. Při výběru rozhodovala kritéria, z jejichž splnění je zřejmé, že pracujeme na projektech skutečně přínosných pro společnost a její budoucnost,“ dodal rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Silná poptávka po českém výzkumu na ISS se stala jedním z impulzů pro vznik národního projektu Česká cesta do vesmíru.

O možnost zúčastnit se české mise na ISS projevily mimořádný zájem univerzity, výzkumné ústavy i firmy z celé republiky. Do úvodního šetření se přihlásilo 70 návrhů. V následné výzvě k podání detailních návrhů z 25 předložených nakonec uspělo 13 nejperspektivnějších experimentů s ohledem na vědecký přínos, technickou proveditelnost i bezpečnost provozu na stanici.

Tradiční témata, jako je například konceptuální hranice mezi hrou a sportem nebo etika soutěžení, ale také reflexi nových technologií nebo diskuzi věnovanou problematice trans sportovců nabídla 14. mezinárodní konference sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti, kterou hostila Fakulta tělesné kultury UP.

Pořadatelé přivítali účastníky z osmi zemí světa, kromě České republiky například z USA, Velké Británie, Polska či Španělska. Během třídenního setkání zaznělo a bylo prodiskutováno 18 příspěvků, jejichž zaměření vystihlo bohatost oboru filozofie sportu, do nějž vedle dlouhodobě promýšlených pronikají nová, aktuální témata.

„Nově se prosazují například fenomény typu Enhanced Games, které otevřeně umožňují technologická a farmakologická ‚vylepšení‘ sportovců a vyvolávají zásadní etické otázky týkající se fair play, autonomie a redefinice samotného sportovního výkonu. Tyto pak doplňují aktuální společenské výzvy, které se sportu bezprostředně dotýkají, zejména genderová identita, tělesná rozmanitost a otázky spravedlnosti v soutěžním prostředí,“ přiblížil za organizátory Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii.

Zvláštní workshop věnovaný problematice pohlaví a genderu ve sportu s důrazem na trans sportovce a sportovce s odchylkami v pohlavním vývoji podle něj potvrdil, že konference vstupuje i do veřejně velmi citlivých a často polarizujících debat.

„Právě tato témata, spolu s reflexí nových technologií, digitalizací a gamifikací mimoherních aktivit otevírají prostor pro hlubší přemýšlení o tom, jak se mění samotná definice sportu, výkonu a férovosti v době, kdy se ve veřejném prostoru stále více stírají hranice mezi přírodním a technologickým, mužským a ženským, reálným a virtuálním. Fakt, že sport předpokládá tělesné zakotvení lidského způsobu bytí jako nezbytnou podmínku, je ve filozofii reflektován důrazem na biologické, hormonální a tělesné charakteristiky při klasifikaci sportovců umožňujících férové soutěžení. Psychická sebeidentifikace ani důraz na sociální konstruovanost pohlaví ve sportovní soutěži fair play nezajistí,“ dodal profesor katedry rekreologie Ivo Jirásek.

Přehled všech probíraných témat zájemci najdou zde.

Konference filozofie sportu, kterou FTK UP hostila od roku 2012 již počtvrté, přitom účastníky zaujala nejen probíranými problematikami, ale celkově programem a organizací. Jim Parry, předseda British Philosophy of Sport Association působící na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který patří k pravidelným účastníkům, napsal: „Myslím, že toto byla dosud nejlepší konference.“

Filozofickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést historik Jan Stejskal. Čtrnácti hlasy o tom v tajné elektronické volbě rozhodl Akademický senát FF UP. Pokud výsledek volby fakultního senátu potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Jan Stejskal k 1. únoru 2026.  

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel kandidát na děkana FF UP hned v prvním kole, když získal čtrnáct senátorských hlasů jedenadvacetičlenného tělesa. Proti se vyjádřili dva senátoři či senátorky, pět se jich v hlasování zdrželo.

„Děkuji vám za projevenou důvěru. Slibuji, že se vynasnažím, jak jen budu moci, abych za čtyři roky předal fakultu v ještě v lepším stavu, než je teď,“ uvedl  knadidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Jan Stejskal je s FF UP spojen od roku 1989, a přestože působil i jinde, vždy byl s UP spjat. Olomouckou filozofickou fakultu považuje za svůj druhý domov a během své prezentace uvedl, že mu velmi záleží na tom, jak prospívá. O děkanský mandát usiloval v druhém funkčním období i proto, že si uvědomil, že některé z jeho vizí potřebují na uskutečnění delší čas. Mezi jeho nynější priority patří udržitelné a kvalitní studium, jež dokáže reagovat na proměny společnosti. Chtěl by na UP prosadit možnost přestupů mezi studijními programy a studentům tak umožnit lépe reagovat na změnu zájmu či kariérních plánů. Jeho cílem je také akreditace učitelských studijních programů v navazujícím magisterském studiu.

„Vynasnažím se, abych za čtyři roky předal fakultu ještě v lepším stavu, než je teď.“ Jan Stejskal 

Chce rozvíjet další formy studia a spustit online studijní programy a mikrocertifikáty všude tam, kde bude vůle a poptávka. Ve své prezentaci rovněž uvedl, že je jeho zájmem udržovat a posilovat na fakultě bezpečné a přátelské prostředí. Současně se chce věnovat i tématu odolnosti akademické obce. Zabývat se bude i podporou mezinárodní mobility a péči o dlouhodobou udržitelnost doktorského studia, vědy i výzkumu. Za důležité považuje také pokračování v úsilí, které povede k prosazení reformy mzdového předpisu i IS HAP a k navýšení mezd všech zaměstnanců.

Do děkanských voleb vstupoval Jan Stejskal společně s germanistkou a dosavadní proděkankou pro akreditaci a doktorské studium Kristýnou Solomon. Ta však z kandidatury nakonec odstoupila. Ve více než dvouhodinové debatě před akademickou obcí fakulty a zhruba stejně tak dlouhé debatě s fakultním akademickým senátem Jan Stejskal uvedl, že se po celou dobu svého prvního mandátu snažil své fakultě odevzdat maximum. Zdůraznil přitom, že v úsilí nepoleví a že učiní vše pro to, aby FF UP byla otevřená, respektovaná, inspirativní i sebevědomá jednotka v rámci univerzity i mimo ni.

Přestože se při své prezentaci před akademickou obcí předběžně vyjádřil o složení svého proděkanského týmu a ve své řeči hovořil o částečné změně, před volbou samou žádné ze jmen nepotvrdil s tím, že si chce svůj nejbližší tým sestavit co nejpečlivěji.

Jan Stejskal (* 1970) je absolventem FF UP a Středoevropské univerzity v Budapešti, postgraduální studium absolvoval v Historickém ústavu Akademie věd ČR a na FF UP. Zkušenosti a cenné kontakty získal i během stáží na International Medieval Institute, University of Leeds nebo na Harvard University Center for Renaissance Studies v italské Florencii. Předtím, než začal pracovat na katedře historie FF UP, působil mimo jiné v rádiu Svobodná Evropa jako archivář a informační analytik. S katedrou historie FF UP je spjat od roku 1989, v letech 2014–2018 byl jejím vedoucím. Docentem v oboru historie byl jmenován v roce 2009. Ve své odborné práci se zaměřuje především na období pozdního středověku, dějiny mnišství a italský humanismus 15. století. Je členem Vědecké rady FF UP, také několika oborových rad na FF UP a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice a hodnotitelem Národního akreditačního úřadu. Filozofickou fakultu UP vede od 1. února 2022.

Více než pětina českých dospívajících má nadváhu nebo obezitu a jejich počet neustále roste. Ukazují to nejnovější data z mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), kterou v České republice garantuje řešitelský tým z Univerzity Palackého. Studie navíc odhaluje silné propojení mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dětí.

Problémy s vyšší hmotností jsou častější u chlapců, kde se s nadváhou nebo obezitou potýká téměř každý třetí. U dívek jsou čísla o něco příznivější, přesto má každá šestá česká školačka nadměrnou hmotnost. Body image a spokojenost s hmotností je přitom pro dívky mnohem důležitější – pocity z vlastní postavy a hmotnosti řeší výrazně intenzivněji. To naznačuje hlubší psychologický dopad na tuto skupinu, i když u nich není nadváha tak rozšířená jako u chlapců.

„Nárůst počtu dětí s nadváhu a obezitou se neděje skokově. Je mírný, ale kontinuální, plíživý. Česká populace si na to ‚vizuálně zvyká‘ a fakt, že na ulicích potkáváme více a více dětí s kily navíc, nejspíš neregistrujeme. Od roku 2010 přitom přibylo o více než polovinu dětí s obezitou – ze 4 % na dnešních 6,3 %,“ varuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Tento trend není specifický jen pro Česko, s rostoucí mírou nadváhy a obezity se potýkají i další státy. Nicméně ve srovnání se stavem před dvěma dekádami (rok 2002), kdy jsme na tom byli v evropském srovnání spíše dobře, čeští chlapci nyní již průměrná čísla sítě HBSC převyšují.

„Zdraví dětí je investicí do budoucnosti celé společnosti. Daty opakovaně potvrzený nárůst obezity u dětí a její přesah do jejich duševního zdraví nemůžeme přehlížet. Ministerstvo zdravotnictví proto v posledních letech systematicky posiluje prevenci – od aktualizace vyhlášky o preventivních prohlídkách přes podporu zdravého školního stravování až po projekty zaměřené na pohybové aktivity a duševní pohodu dětí. Chceme, aby každé dítě v České republice mělo šanci vyrůstat zdravé – fyzicky i psychicky. To znamená nejen zdravé jídlo a dostatek pohybu, ale i prostředí, které podporuje sebevědomí a realistické vnímání vlastního těla," uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Obezita jako společenský problém

Data HBSC rovněž ukazují na výrazné socioekonomické a regionální rozdíly. Děti z ekonomicky hůře situovaných rodin jsou nadváhou a obezitou ohroženy výrazně více (27 % má nadměrnou hmotnost, z toho 9 % obezitu) než děti z vyšších příjmových skupin (18 % s nadměrnou hmotností, z toho 4 % obézní).

Největší pravděpodobnost nadváhy či obezity mají děti z Ústeckého kraje, zatímco nejlépe si v rámci celé země vedou děti ze Zlínského kraje. Vyšší výskyt nadváhy a obezity se týká dětí z venkovských oblastí. Rozdíly jsou patrné i podle typu navštěvované školy – žáci základních škol jsou ohroženi více než gymnazisté. Právě tyto společenské rozdíly ukazují, že vyšší hmotnost nemusí být pouze otázkou individuálního rozhodnutí dětí, ale významně souvisí s prostředím a aktuálním stavem společnosti jako celku.

„Obezita není jen otázkou individuální volby nebo vzdělání, ale také prostředí, ve kterém žijeme – od marketingu nezdravých produktů zaměřeného na děti a dospívající, až po dostupnost a cenovou dosažitelnost zdravých potravin. Tyto komerční determinanty zdraví mají hluboký dopad na stravovací návyky dětí a jejich dlouhodobé zdraví a wellbeing. Je proto povzbudivé vidět, že Česká republika podnikla proaktivní kroky k vytváření zdravějšího potravinového prostředí, například nedávnou reformou výživových standardů ve školních jídelnách. Doufáme, že tyto snahy budou pokračovat. Podpora zdravějších voleb pro děti dnes je investicí do zdravější populace zítra,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku.

Vnímání vlastního těla a jeho silná vazba na duševní zdraví

Jedním z nejvýznamnějších zjištění studie je hluboká souvislost mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dospívajících. Ačkoliv se polovina dospívajících (49,2 % chlapců a 51,6 % dívek) cítí se svou postavou spokojena, téměř třetina 13- a 15letých dívek hodnotí vlastní hmotnost negativně. Je pozoruhodné, že dívky si všímají vyšší hmotnosti vlastního těla častěji (28 %) než chlapci (23 %), přestože nadváhou trpí méně často. U chlapců naopak převládají spíše ti, kteří se cítí příliš hubení (27 %).

Studie identifikovala čtyři kategorie vnímání vlastního těla, které souvisejí s duševní pohodou:

• Štíhlí realisté: Děti s přiměřenou hmotností, které se cítí dobře ve svém těle (67 %).
• Realisté s kily: Děti s nadváhou, které si jsou své vyšší hmotnosti vědomy (14 %).
• Kila navíc neřeší: Děti s vyšší hmotností, které ji však nepřiznávají. (9 %).
• Štíhlí a nejistí: Děti s normální hmotností, které jsou přesto nespokojené se svou postavou a vnímají se hůře, než jak na tom reálně jsou (11 %).

Nejvyšší míru duševní pohody vykazují skupiny „štíhlých realistů“ a dětí, které „kila navíc neřeší“. Mezi těmito dvěma skupinami nejsou v indikátorech duševního zdraví zásadní rozdíly. Naopak „realisté s kily“ a zejména „štíhlí a nejistí“ čelí výrazně vyššímu riziku psychických obtíží, jako jsou depresivní stavy, snížená životní spokojenost, pocity podrážděnosti, nervozity nebo osamělosti. Tyto skupiny navíc častěji sahají po návykových látkách, jakými jsou cigarety a alkohol.

Vliv digitálního světa na obezitu

Častý názor, že za (celosvětovou) epidemií obezity stojí digitální technologie, se podle dat studie HBSC potvrzuje jen velmi nepatrně. Výraznější riziko obezity existuje pouze u tzv. problematických hráčů počítačových a jiných her, tedy u školáků, kteří kvůli gamingu zanedbávají své povinnosti a vztahy. To, jestli děti a teenageři používají sociální sítě málo, intenzivně nebo „problematicky“, se zvýšenou hmotností nesouvisí.

Další informace a materiály ke stažení jsou k dispozici na webu Zdravá generace.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum prostřednictvím projektu DigiWELL.

Halloweenská atmosféra zavládne 25. října 2025 v Pevnosti poznání, která pro své návštěvníky připravila tradiční akci Pevnost Duchů. Interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého letos láká na jedinečnou stezku odvahy v temném světě hlubokomořských tvorů, pozorování noční oblohy či povídání o hejkalech, vlkodlacích a bludičkách. Novinkou bude interaktivní videomapping na fasádě Pevnosti či speciální prázdninový program od 26. do 29. října 2025 s tvořivými dílnami, svítícími medúzami a dalšími zážitky, které podzimní prázdniny okoření dobrodružstvím.

„Každý rok hledáme nové způsoby, jak lidem ukázat, že věda může být napínavá, zábavná i trochu tajemná. Letos se ponoříme do hlubokomořského světa – místa, které je temné, neprobádané a plné podivností, ale také krásy a života. Stezka odvahy, která patří mezi nejoblíbenější, bude v letošním roce připravena tak, aby děti i dospělé vtáhla do tajemných mořských hlubin. Malé i velké návštěvníky čeká setkání s podivuhodnými živočichy využívajícími bioluminiscenci, bublajícími podmořskými sopkami a s místy, která vědci považují za kolébku života na Zemi,“ uvedl ředitel Pevnosti poznání David Smrčka.

Mýty a legendy

Zatímco jedni budou bojovat s vlastní odvahou, jiní mohou na nádvoří Korunní pevnůstky pozorovat oblohu nebo navštívit přednášky zoologa a antropologa Evžena Tošenovského, který se zaměří bytosti z mýtů a legend, jako jsou hejkalové, upíři, vlkodlaci či bludičky. Zároveň nebude chybět živá ukázka čtyř druhů netopýrů.

Návštěvníci se s tematickým programem setkají i v expozicích a vědeckých dílnách. „V expozici Světlo a tma si mohou vyzkoušet, jak dostat malého potápěče, rybku či jiného živočicha do nádoby, aniž bychom se ho dotkli, nebo jak přimět předměty plavat na hladině,“ podotkl David Smrčka.

Expozice Živá voda pak odhalí, jaké zvuky se ozývají v různých hloubkách, a zajímavosti ze života mořeplavců. Ve Světlu a tmě mohou zájemci prozkoumat zákonitosti podvodních hlubin, v historické expozici zažijí senzorickou show Do hloubky času, která přiblíží skryté vrstvy dějin, a v expozici Rozum v hrsti budou čelit hlubině nekonečna.

Kreativní díly a světelná podívaná

V Laboratoři poznání se návštěvníci vydají do světa chemie inspirované oceány a sopkami. Zjistí, jak vznikají podmořské erupce, porovnají slanost různých vod a uvidí chemické reakce tvořící útvary připomínající mořské korály.

Atmosféru doplní i kreativní dílny. Děti si budou moci vyrobit vlastní lávový sliz inspirovaný magmatem a nerosty, na jehož povrchu praská tmavá krusta podobně jako u opravdové lávy. Z mořských hlubin si navíc mohou odnést i vlastní svítící medúzu, zavěšenou dekoraci, kterou si vyrobí kombinací jednoduchého elektrického obvodu a kreativních materiálů.

Po setmění ožije také fasáda Pevnosti poznání – díky interaktivnímu videomappingu se stane poutavou hrou, do níž se návštěvníci mohou sami aktivně zapojit. Budova se postupně promění ve svět vody, od zaplavované místnosti přes plavbu po mořské hladině až po tajuplné hlubiny oceánu.

„Letos jsme se navíc rozhodli prodloužit část programu Pevnosti duchů i na období podzimních prázdnin – od 27. do 29. října 2025. Brány Pevnosti poznání tak zůstanou otevřené nejen během státního svátku, ale i v pondělí, a nabídnou návštěvníkům další příležitost zažít napínavé dobrodružství na stezce odvahy i pestrý výběr vzdělávacích a zábavných aktivit připravených speciálně pro tento podzimní čas,“ dodal David Smrčka.

Popularizační akci tradičně podpoří tým Všeobecné zdravotní pojišťovny, který si připravil balanční hry pro děti, zábavný edukační kvíz o obsahu cukrů v nápojích, měření hydratace pleti, poradenství o službách a drobné dárkové předměty. Podrobné informace o programu naleznete na webových stránkách Pevnosti poznání.