Novinky z UP a PřF

V pražském Colloredo-Mansfeldském paláci společně vystavují své práce ze 70. a 80. let minulého století slovenský fotograf a malíř Rudolf Sikora a pedagog katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a český performer Vladimír Havlík. Autory, které odděluje nejen odlišná umělecká generace, ale i odlišný přístup k tvorbě, teď spojuje expozice s názvem Sníh kámen hvězda strom. 

Výstava nabízí prostor pro konfrontaci dvou cest, jimiž lze dojít ke stejnému světonázoru. Je volnou vizuální esejí, v níž díla Rudolfa Sikory vyprávějí velké ideologické příběhy a díla Vladimíra Havlíka představují volné životní horizonty. Jejich společnou nejširší tematickou vrstvou je práce s tématem utopie. Zatímco Rudolf Sikora se zabývá vztahem jednotlivce uvnitř vesmíru, svět Vladimíra Havlíka utváří vztah mezi lidmi.

Veřejnosti se expozice otevřela 12. května a v Podcastu Petra Viziny Vladimír Havlík uvedl, že vystavuje svou dokumentaci, pozůstatek živých akcí ve formě fotografií. Například k fotografii s popiskem – pobíhal po krajině, vyskakoval k nebi a mával rukama v touze vzlétnout – uvedl, že je ilustrací touhy osvobodit se z totalitní klece. Na snímku je vidět performer, který se snaží létat, přičemž volnost mu nabízí příroda. Právě takto čitelná metafora Vladimíra Havlíka velmi bavila a baví ho dodnes. Jeho akce vyplývaly z osobních zkušeností a volně se prolínaly s životem. Byly důležité i drobnosti, neboť ze všedního prožívání se čas od času vyloupl a do paměti otiskl silný obraz.

Během řeči o své tvorbě vzpomněl při příležitosti otevření expozice také na dětství. Do osmnácti let žil na vesnici a sám o sobě říká, že je vesničan. „Vesnice, v níž jsem vyrostl, měla 150 obyvatel a každý v ní měl své místo,“ uvedl v rozhovoru Petra Viziny. A i když byl ‚syn Havlíků‘ pro tamní obyvatele už odmala takzvaně divný, on sám chtěl navazovat harmonické vztahy, být s každým kamarád.

Dědeček v jeho vzpomínkách hraje velkou roli. „Byl švec a zároveň pracoval i jako holič. Lidé mu vyprávěli příběhy a já jsem poslouchal. Fascinovalo mě, co lidé mohou prožít. Na rozdíl ode mne byl děda hodně komunikativní. Začal jsem vymýšlet, jak jinak sdělit, co mám na srdci, a zjistil jsem, že to jde přes akce. Člověk něco spouští, má nějaký nápad, vizi, kterou pak lidé různě modifikují. Happening dává možnost akci se vyvíjet. A protože má autor takového happeningu promyšlené, jaký situační obraz chce vytvořit, spadá tato činnost do výtvarného umění,“ uvedl průkopník uměleckých akcí v přírodě a zároveň člen olomoucké katedry výtvarné výchovy.

Možnost harmonizovat lidské vztahy v komunitě, kterou zažil v dětství, je mu výzvou i dnes v jeho jedenašedesáti letech. „Způsob, jakým nabízím situační obraz, vnímám jako osobní dotek s někým druhým, jako akt důvěry. Tento intimní přístup se na výstavě dostává do přímého dialogu s globálním pohledem Rudolfa Sikory. On je takový epik a já přírodní lyrik,“ doplnil Vladimír Havlík. Rudolf Sikora ukazuje, kdo je jednotlivec a jaký je jeho vztah k vesmíru a k druhým lidem, Vladimír Havlík se soustřeďuje na téma vztahů. Jako by i na takové performance přišel čas, neboť ve společnosti rezonuje,  kým jsou pro nás druzí lidé, příroda a prostředí, ve kterém žijeme.

V Colloredo-Mansfeldském paláci je možné výstavu zhlédnout do 27. září. Informace také ZDE a ZDE.

Univerzita Palackého našla i letos svou Podnikavou hlavu. Vítězem jedenáctého ročníku tradiční podnikatelské soutěže, kterou pořádá Vědeckotechnický park UP, se stal Tomáš Jelínek se svým projektem výdejního automatu na med od místních včelařů. Na druhém místě se umístil nápad inteligentních dopravních zrcadel od Davida Podola, třetí skončil František Špás s projektem Loklok, který vyrábí neslazený perlivý nealkoholický nápoj z kombuchy. Ocenění podnikatel v sukni porota udělila Elišce Brázdilové. Hodnocení přihlášených projektů i vyhlášení vítězů proběhlo s ohledem na aktuální situaci kolem pandemie nemoci Covid-19 online.

„Vybírali jsme celkem z 22 projektů a bylo opravdu těžké vybrat jen 10 finalistů. Všechny podnikatelské záměry, všechny myšlenky byly velmi zajímavé,“ prozradil Roman Jurečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP a jeden ze členů poroty. Vítězové si mezi sebe rozdělili ceny v celkové hodnotě 288 000 korun. Při realizaci svých projektů navíc budou moci využít vítaných a mezi soutěžícími oblíbených konzultačních služeb porotců a partnerů.

Porotu z vybraných finalistů nejvíce zaujal nápad Tomáše Jelínka, který vymyslel vlastní modulární automat na prodej sklenic medu. Usnadňuje prodejní proces, kdy si zájemce o med sklenici sám odebere z automatu po zaplacení poplatku, a neruší tak soukromí včelaře.

Druhé místo získal David Podol, jehož nápad by měl pomoci řešit dopravní situace nejen na pozemních komunikacích, ale především v areálech velkých firem, kde je špatný výhled za roh budovy. Inteligentní dopravní zrcadla sledují situaci na vozovce pomocí přidaných kamer a v případě hrozící kolize se rozsvítí.

Na třetím místě se umístil projekt Františka Špásy, který navrhuje vylepšenou technologii na výrobu fermentovaného čaje z kombuchy. Výsledný nealkoholický a perlivý nápoj je podle zakladatele společnosti vhodný pro všechny, kdo dbají o své zdraví.

Titul ve speciální kategorii Podnikatel v sukni pak získala Eliška Brázdilová se svým nápadem na buňku, která umožní lidem vyřídit si své osobní nebo pracovní záležitosti v soukromí i na veřejných místech, jako je vlakové nebo autobusové nádraží.

Celý jedenáctý ročník soutěže Podnikavá hlava se nesl v duchu elektronické komunikace. Členové komise zasedli ke svým počítačům ve svých pracovnách a přes webovou aplikaci se potkali s vybranými finalisty v rámci videokonference na jedné obrazovce. Soutěžící měli možnost své nápady prezentovat stejně jako v předchozích letech, pouze s tím rozdílem, že své nápady představovali ze svých domovů a v rámci videokonference sledovali i své kolegy-konkurenty.

„Uspořádat tradiční soutěž Podnikavá hlava poprvé v online formátu bylo velkou výzvou. Musím však říci, že i přes absenci lidského kontaktu jsem si celé finálové dopoledne velmi užila,“ řekla moderátorka a koordinátorka soutěže Jitka Zmítková z Vědeckotechnického parku UP.

Porota bude mít možnost vítězům osobně pogratulovat při předávání cen vítězům, které se uskuteční dne 2. července 2020 v rámci oslav 13. narozenin Vědeckotechnického parku UP.

Soutěž Podnikavá hlava probíhá pod záštitou a za finanční podpory Olomouckého kraje a za finanční podpory generálního partnera soutěže Komerční banky, a. s. Spolupořadatelem soutěže je Inovační centrum Olomouckého kraje.

Podnikavá hlava je určena budoucím, začínajícím i zkušeným podnikatelům. Soutěže se dosud zúčastnilo přes 350 soutěžících. Do letošního jedenáctého ročníku se registrovalo 29 soutěžících, z toho 22 zaslalo své podnikatelské plány. Do finále bylo vybráno 10 nejlépe zpracovaných podnikatelských záměrů.

Podrobné informace o soutěži naleznete na webu www.podnikavahlava.cz.

Výsledky soutěže Podnikavá hlava 2020:

1. místo
Tomáš Jelínek – MEDOMAT

2. místo
David Podola – INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ ZRCADLA

3. místo
František Špás – LOKLOK

Speciální kategorie Podnikatel v sukni
Eliška Brázdilová – RESTIO

Jsou události a data, na které bývají různé instituce velmi pyšné. Univerzita Palackého jich má ve své bohaté historii pěknou řádku. A právě dnes si připomínáme jeden takový okamžik. Přesně 28. května 1990 totiž získal v Olomouci čestný doktorát Václav Havel. UP byla první vysokou školou v tehdejším Československu, která disidenta, dramatika a prezidenta takto ocenila. Mužem, který to „zavinil“, byl tehdejší rektor Josef Jařab. S jeho laskavým svolením Žurnál Online přetiskuje část vzpomínek z knihy Rektorská rozpomínání.

Jak se blížilo jaro 1990, vrcholily naše přípravy na opravdový svátek univerzity – předávání čestného doktorátu prezidentu republiky Václavu Havlovi. Abychom si to užili my i město, rozhodli jsme se pro následující scénář: Přijetí by bylo na rektorátě, ale samotné předávání by se konalo ve velkém sále hotelu Sigma.

Dav studentů, zaměstnanců univerzity a občanů čekal před budovou rektorátu, aby přivítal prezidenta. Ani pro jeho ochranku nebylo snadné protlačit kolonu aut davem až na nádvoří rektorátu, kde jsme čekali, abychom vzácného hosta přivítali. Po mém uvítání na rektorátě, představení vědecké rady univerzity a předání pamětní medaile panu prezidentovi jsme se „pochlubili“ zarámovaným osvědčením o zisku Řádu práce z roku 1973 a zeptali se ho, zda by nám platnost vyznamenání nepotvrdil jako na prodlouženou. Tuto „legrácku“ jsme připravovali už delší dobu. Na zadní stranu zarámovaného diplomu už napsali během návštěv v Olomouci své vzkazy Václavu Havlovi Ludvík Vaculík, Josef Škvorecký, Zdena Salivarová, Jan Lopatka a Luboš Dobrovský – takže náš Řád jsme mnohonásobně historicky zhodnotili. To se panu prezidentovi líbilo a svůj souhlas s prodloužením platnosti připojil. Ale to už byla také chvíle pro jeho (tehdy) nepostradatelnou cigaretu a pár žertíků kolem dvou drátů, které vyčuhovaly ze zdi, když jsme Řád sundali. Kam a odkud vlastně vedly? Komu a čemu sloužily?

Následovaly krátké zastávky ve Studentském centru, které jsme hned po revoluci zřídili v prostorách bývalého Ústavu marxismu-leninismu, v redakci studentského časopisu a v arcibiskupském paláci, kde nám sbor bohoslovců zazpíval několik staroslověnských písní.

Pak už následoval slavnostní akt, který proběhl hladce a důstojně. S panem děkanem Ludvíkem Václavkem jsme rádi zdůvodnili volbu kandidáta na čestného doktora naší univerzity, jak si to žádá protokol.

V děkovném projevu, který byl typicky havlovský, jsme si vyslechli pobídku ke studiu jazyků a humanitních věd, zarámovanou osobní vzpomínkou na rektora J. L. Fischera, rodinného přítele Havlových. Svůj projev uzavřel pan prezident přáním a vyjádřením víry, že Univerzita Palackého „bude vychovávat a vysílat ze sebe ,vzdělanější doktory‘, než je ten dnešní čestný“.

Potom ještě pozdravil z balkonu radnice zcela zaplněné olomoucké Horní náměstí, a to už nejen jako prezident republiky, ale i jako čestný člen akademické obce olomoucké univerzity, který se o dění na naší akademické instituci nepřestal zajímat ani později.

V návaznosti na mimořádné vládní epidemiologické opatření se i květnové jednání Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého uskutečnilo prostřednictvím online videokonference. Hlavním bodem jednání byl rozpočet na rok 2020. Fakulta bude hospodařit s vyšší částkou než loni.

Především rozpočtu se věnovali senátoři pedagogické fakulty na svém nedávném online jednání. Po odvodu na centrální jednotky RUP bude letos fakulta hospodařit s téměř 213 miliony korun. Podle Andrey Novákové, tajemnice fakulty, to znamená meziroční navýšení o 4 procenta.

„V prvním čtvrtletí fakulta hospodařila v režimu rozpočtového provizoria a s ohledem na tento fakt upravila i výdajovou stránku rozpočtu. Nyní, po schválení rozpočtu, budeme hospodařit s meziročním navýšením rozpočtu o 4 procenta, která jsou obsažena v příspěvku MŠMT v ukazateli P, společenské priority, podpora pedagogických studijních programů,“ řekla Andrea Nováková.

Podle ní fakulta tyto peníze využije ke zkvalitnění výuky prostřednictvím podpory pedagogických praxí a inovací stávajících předmětů s větším zapojením oborových didaktik. „V rámci těchto činností podpoříme realizaci studentských praxí, které budou díky nově akreditovaným programům od podzimu 2020 realizované ve větší míře,“ dodala.

Na možná úskalí při interpretaci dat získaných ze studií zaměřených na promořenost české populace virem SARS-CoV-2 upozornili odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, podle kterých je nutné zohlednit riziko falešně pozitivních výsledků testů. Jen tak studie budou moci dát věrohodnou odpověď na zásadní otázku, kolik lidí už onemocnění Covid-19 prodělalo a kolik z nich bylo novým typem koronaviru nakaženo bez příznaků. Výsledky těchto studií budou důležitým vodítkem pro přípravu dalších preventivních opatření, která mají zmírnit šíření nového typu koronaviru.

„Největší pozornost zatím vyvolala celonárodní studie SARS-CoV-2-CZ-Preval, při které se k testování přítomnosti protilátek použily rychlotesty. Probíhají i menší screeningové studie sponzorované buď kraji, nebo zaměstnavateli, při nichž se k detekci protilátek používají citlivější ELISA testy. Výsledky studií se docela výrazně liší a důvodů je hned několik,“ upozornil Tomáš Fürst z přírodovědecké fakulty.

Většina informací z těchto studií byla zveřejněna v denním tisku, světlo světa už ale spatřily i první odborné publikace. Na jedné z prvních odborných studií se podíleli také pracovníci olomoucké univerzity. V aktuálním čísle Časopisu lékařů českých vyšla původní práce „Testování COVID-19 – co bychom měli mít na paměti“ imunoložky Zuzany Krátké, v jejímž autorském týmu je i Tomáš Fürst a Halina Šimková z právnické fakulty.

„Tato práce přináší nejen informace o různých možnostech detekce protilátek, ale obsahuje i soubor dat z vyšetření protilátek metodou ELISA u zdravotnických pracovníků. Zároveň podrobně popisuje, proč je interpretace dat z diagnostických vyšetření pro odborníky tak obtížná. Jelikož je promořenost populace virem velmi nízká, existuje velké riziko falešně pozitivních nálezů, a to i při použití velmi kvalitních testů,“ vysvětlila Zuzana Krátká.

Diagnostické soupravy jsou výrobci testovány na těžce nemocných pacientech, kteří mají po infekci vysoké hladiny protilátek. U těchto nemocných testy včetně některých rychlotestů fungují. „U lidí s mírnými příznaky či asymptomatických, tedy u osob účastnících se populačních screeningů, se však protilátky tvoří méně a rychlotesty je nezachytí. Vycházejí v mnoha případech falešně negativně,“ upozornila Zuzana Krátká.

Jednou z nejcitlivějších metod, která se zdá být pro screeningová vyšetření vhodnou, je v současnosti v médiích diskutovaná ELISA od Euroimmunu. „Má velmi kvalitní vyšetření protilátek IgG se specifitou 99 procent. Méně specifické je vyšetření IgA, kde specificita činí přibližně 90 procent. K rozlišení správně a falešně pozitivních výsledků je vhodné použít oba testy a ještě jejich výsledky porovnat s klinickou anamnézou. Příklady konkrétních vyšetření jsou uvedené i v naší publikaci. Pouze s velkým souborem dat a pečlivým hodnocením pozitivních nálezů bude možné navrhnout správný algoritmus hodnocení a na tomto úkolu společně pracujeme,“ dodala Zuzana Krátká.

Zmiňovaná publikace navazuje na dříve zveřejněné články věnované problematice testování Covid-19. Tomáš Fürst, Jan Strojil, Halina Šimková, Jana Fürstová, Zuzana Krátká, Jakub Dostál a Ondřej Vencálek je prezentovali na serveru iDnes.cz, v Deníku N či na dŽurnálu. Tento autorský tým spojuje pracovníky hned čtyř fakult naší univerzity a ukazuje tak, jak přínosné jsou mezioborové spolupráce.

Články si můžete přečíst na odkazech níže:

1. Testování COVID-19 – co bychom měli mít na paměti (https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2020-2-6/testovani-covid-19-co-bychom-meli-mit-na-pameti-122277).
    
2. Proč se výsledky koronavirových studií dramaticky liší? Vysvětlit to může zdánlivě absurdní úvaha (https://denikn.cz/361226/proc-se-vysledky-koronavirovych-studii-dramaticky-lisi-vysvetlit-to-muze-zdanlive-absurdni-uvaha/).
    
3.  Virus je z Marsu, Korona z Venuše. Co podle vědců plošné testy (ne)ukázaly (https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/koronavirus-vedci-plosne-testovani-interpretace-vysledku-kritika-centrum-pro-bayesovskou-inferenci-4.A200513_547209_olomouc-zpravy_stk).
    
4. Průzkumný vrt, či průzkum vrtáků? Vědci shrnuli úskalí zkoumání koronaviru (https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/koronavirus-vedci-testovani-vysledky-kritika-centrum-pro-bayesovskou-inferenci-4bin.A200504_545921_olomouc-zpravy_stk).

Se zármutkem jsme přijali zprávu o odchodu bývalého děkana Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci pana profesora PhDr. Bohuslava Hodaně, CSc., který zemřel v pondělí 25. května 2020 ve věku 88 let.

Bohuslav Hodaň pocházel z brněnských Židenic. Zde již od tří let navštěvoval místní Tělocvičnou jednotu Sokol. A právě pravidelné cvičení a sokolské myšlenky formovaly jeho osobnost. Žádná laťka nebyla pro něho dostatečně vysoká, vždy si před sebe stavěl velmi vysoké cíle, kterých nezřídka svým jedinečným způsobem dosahoval. Vystudoval gymnázium a vysokou školu. Jako absolvent brněnské pedagogické fakulty jednooborového studia tělesné výchovy dostal první pracovní umístěnku do Zátora, malé pohraniční vesničky nedaleko Krnova. Nejprve zde působil jako učitel na osmileté základní škole, následně přesídlil do Krnova jako učitel na základní škole, později na střední zdravotnické škole. Ještě jako středoškolský učitel se začal věnovat externí aspirantuře, obdobě dnešního doktorandského studia, v Bratislavě. V roce 1961 vyměnil dosavadní působiště v Krnově za Pedagogický institut v Olomouci. S Univerzitou Palackého v Olomouci pak spojil dalších více než padesát let svého profesního života.

Ve své odborné činnosti se nejprve zaměřil na studium osobnosti učitele, následně pak rozvoji teorie tělesné kultury. Od vzniku vědního oboru kinantropologie v devadesátých letech dvacátého století byl jejím významným a uznávaným představitelem. Formuloval základy teorie tělesné kultury, filozofie tělesné kultury a sociokulturní kinantropologie. Byl autorem více než 250 odborných titulů monografických, časopiseckých, sborníkových a mnohých výzkumných zpráv v češtině, angličtině a polštině.

Po roce 1989 byl profesor Hodaň zvolen děkanem Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Poté se v roce 1990 spolupodílel na vzniku Fakulty tělesné kultury UP, jejímž děkanem byl v prvních dvou volebních obdobích. Svůj celoživotní hluboký vztah k rodnému Brnu pak projevil i tím, že se podílel na vzniku nové fakulty se sportovním zaměřením na Masarykově univerzitě v Brně. Po ukončení svého působení na olomoucké univerzitě významně přispěl ke vzniku nové Fakulty společenských studií Vysoké školy Humanitas ve Vsetíně, kde také působil ještě v nedávné době v pozici jejího děkana.

Za celoživotní dílo ve prospěch Univerzity Palackého v Olomouci obdržel v průběhu let od dvou rektorů nejvyšší ocenění Univerzity Palackého Olomouc v podobě stříbrné a později i zlaté medaile. K 20. výročí vzniku Fakulty tělesné kultury UP obdržel profesor Hodaň pamětní prsten.

Na profesora Hodaně budou trvale s úctou vzpomínat jeho bývalí spolupracovníci i několik generací absolventů Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Čest jeho památce.

Svatopluk Horák

Fakulta tělesné kultury UP

Jak na své začátky a působení nejenom v Olomouci vzpomíná sám pan profesor Hodaň a jeho spolupracovníci, můžete vidět v následujícím videu.

Souběžně s volbami do Akademického senátu UP rozhodovali akademičtí pracovníci a studenti fakulty tělesné kultury ve dnech 19.–25. května také o novém složení Akademického senátu FTK UP pro funkční období 2020–2023.

Stejně jako v případě univerzitních voleb i do fakultního senátu vybírali voliči své zástupce vůbec poprvé v historii formou online hlasování. „Z 1758 oprávněných voličů z řad akademiků a studentů se jich aktivně zúčastnilo 657,“ uvedl k fakultním volbám předseda volební komise Jiří Buben.

Hlasování proběhlo v souladu s Volebním řádem AS FTK UP a není důvod pro jeho opakování. Komise v průběhu voleb také neobdržela žádné stížnosti ani námitky.

Na základě výsledků voleb tak bude v práci senátora pokračovat šest jeho dosavadních členů. Nově místo v patnáctičlenném senátu zaujme například dřívější proděkan pro studijní záležitosti Svatopluk Horák nebo Jana Pelclová, která fakultu dosud zastupovala i v univerzitním senátu. Kompletní proměnou prošla studentská komora.

Do Akademického senátu UP si členové akademické obce fakulty tělesné kultury zvolili jako své zástupce Soňu Formánkovou, Jana Bělku a studentku Lenku Murínovou. Podrobnější informace k volbám do AS UP jsou k dispozici zde.

Složení Akademického senátu FTK UP pro funkční období 2020–2023:

– akademičtí pracovníci:
Soňa Formánková, katedra sportu
Jan Bělka, katedra sportu
Jiří Dub, katedra sportu
Jiří Buben, katedra sportu
Svatopluk Horák, katedra společenských věd v kinantropologii
Jana Harvanová, katedra společenských věd v kinantropologii
Zdeněk Svoboda, katedra přírodních věd v kinantropologii
Michal Vičar, katedra rekreologie
David Smékal, katedra fyzioterapie
Jana Pelclová, Institut aktivního životního stylu

– studenti:
Kristýna Janečková, Kinantropologie
Jakub Řičica, Kinantropologie
Jan Vindiš, Kinantropologie
Nikolas Tilkeridis, Tělesná výchova a sport
Jana Křižanová, Tělesná výchova a sport

Z historicky prvních online voleb vzešlo nové složení Akademického senátu Univerzity Palackého pro funkční období 2020–2023. Volby se uskutečnily v termínu 19.–25. května formou internetového hlasování kvůli epidemii koronaviru a s ní souvisejícími opatřeními. 

Průběžná zpráva o průběhu a výsledcích voleb je k dispozici zde. „Dle článku 10 Volebního řádu AS UP může každý člen akademické obce podat hlavní volební komisi nejpozději do dvou pracovních dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb písemnou stížnost na průběh voleb. Stížnosti je možné podávat mně na e-mailovou adresu jan.strojil@upol.cz či k mým rukám na Ústav farmakologie LF UP, a to nejpozději do půlnoci 28. května 2020. Po uplynutí uvedené lhůty budou případné připomínky volební komisí vypořádány a na úřední desce UP budou zveřejněny konečné výsledky voleb a složení nového senátu,“ upozornil předseda hlavní volební komise Jan Strojil. 

Akademický senát UP je samosprávným zastupitelským orgánem a má 24 členů. Každá fakulta je v něm zastoupena dvěma senátory z řad akademiků a jedním z řad studentů. Členy senátu se stávají ti kandidáti, kteří obdrželi na každé fakultě nejvyšší počty hlasů.

Akademický senát UP pro funkční období 2020–2023:

– akademičtí pracovníci:
Smolová Irena, PřF
Botur Michal, PřF
Procházka Vít, LF
Ehrmann Jiří, LF
Aláčová Gaul Petra, FZV
Merz Lukáš, FZV
Šucha Matúš, FF
Lebeda Tomáš, FF
Malacka Michal, PF
Tomoszková Veronika, PF
Cajthaml Martin, CMTF
Menke Monika, CMTF
Langer Jiří, PdF
Vitásková Kateřina, PdF
Formánková Soňa, FTK
Bělka Jan, FTK

– studenti:
Stejskal Aleš, PřF
Juriš Erik, LF
Marková Tereza, FZV
Nguyen Michal, FF
Stratilík Marek, PF
Janoušek Lukáš, CMTF
Voráč Dominik, PdF
Murinová Lenka, FTK

Pandemie koronaviru a s ní omezený život v celé zemi zaskočily mnohé. Některé vrhly do letargie, jiné přiměly změnit plány a začít pomáhat tam, kde bylo potřeba. A inovovat. Třeba jako Lucii Balarinovou. Absolventka Univerzity Palackého před několika lety založila úspěšný projekt, v němž školí zážitkovou formou zájemce v první pomoci. A i když původně plánovala, že začátek letošního roku prožije na mateřské dovolené, okolnosti všechno změnily a ona se vrhla do dalšího projektu – jak učit první pomoc online.

„S předáváním zážitků první pomoci byl ze dne na den konec. Naše dosavadní práce, už podle názvu První pomoc živě, totiž byla založena na interakci lektora a osobní zkušenosti účastníků kurzu. Počáteční nejistotu a rozčarování vystřídala chuť přispět svou troškou do mlýna. Jako mnozí jiní i my jsme začali šít roušky, ale především jsme přemýšleli, jak předat zážitek první pomoci na dálku online,“ vzpomíná na dobu před pár týdny Lucie Balarinová.

„Nechtěli jsme jít cestou webinářů a e-learningového vzdělávání, protože to nepovažujeme za nejlepší způsob, jak učit první pomoc. Sáhli jsme do šuplíku, kde jsme měli rozpracovanou kampaň na osvětu první pomoci. Covid-19 se pro nás stal skvělou příležitostí, kdy jsme mohli myšlenku dotáhnout a přivést na svět nový projekt Ve vteřině. Jedná se o první propojení online a offline vzdělávání v první pomoci v České republice, které může pomoci zachraňovat životy. Chceme nabídnout lidem jednoduchou mobilní aplikaci, kterou mohou mít pohotově při sobě ve svých telefonech a díky ní poskytnout potřebným první pomoc,“ popisuje své plány.

Věří, že v crowdfundingové kampani se jim podaří sehnat peníze. Jak dodává, i když je v současnosti především řeč o pandemii koronaviru, na první pomoc bychom neměli zapomínat. „My chceme přispět tím, co umíme a přivést na svět další hrdiny, kteří se nebudou bát poskytnout první pomoc,“ věří Lucie Balarinová, která je absolventkou pedagogické fakulty a loni úspěšně završila doktorské studium na fakultě zdravotnických věd.

Tisíc osmdesát sedm oprávněných voličů zvolilo nový Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého pro období 2020–2023. Z celkového počtu čtyři tisíce osm set osmnáct akademiků a studentů tak volilo necelých dvacet tři procent.

Volby do AS PdF se uskutečnily ve dnech 19.–25. května v souladu s Volebním řádem AS PdF UP. S odkazem na epidemii Covid-19 a souvisejícími vládními opatřeními se uskutečnily elektronickou formou. V samosprávném zastupitelském orgánu fakulty usedne čtrnáct nově zvolených akademiků a sedm studentů. Nejvíce hlasů získal Jiří Langer, dosavadní člen tohoto grémia a zároveň i předseda Akademického senátu UP. Mezi studenty posbírala nejvíce hlasů Eliška Šlesingrová, studentka oboru Speciální pedagogika.

Volební komise na závěr voleb konstatovala, že hlasování proběhlo v souladu s Volebním řádem Akademického senátu Pedagogické fakulty UP. V průběhu voleb nebyly zjištěny žádné nedostatky, volební komise neobdržela žádné připomínky. Více ZDE.

Nové složení Akademického senátu PdF UP:

Akademičtí pracovníci:

Jiří Langer, Ústav speciálněpedagogických studií 
Kamil Kopecký, katedra českého jazyka a literatury
Jan Michalík, Ústav speciálněpedagogických studií 
Kateřina Vitásková, Ústav speciálněpedagogických studií
Lucia Pastieriková, Ústav speciálněpedagogických studií
Jaromír Maštalíř, Ústav speciálněpedagogických studií
Michal Růžička, Ústav speciálněpedagogických studií
Jan Gregar, Ústav cizích jazyků
Veronika Růžičková, Ústav speciálněpedagogických studií
René Szotkowski, Ústav pedagogiky a sociálních studií
Michaela Pugnerová, katedra psychologie a patopsychologie
Alena Opletalová, Ústav pedagogiky a sociálních studií
Lucie Křeménková, katedra psychologie a patopsychologie
Jaromír Synek, katedra hudební výchovy

Studenti:

Eliška Šlesingrová, Speciální pedagogika
Jiří Kameník, Speciální pedagogika
Zuzana Haiclová, Speciální pedagogika
Monika Ptáčková, Speciální pedagogika
Marie Hervertová, NJ a ČJ se zaměřením na vzdělávání
Tomáš Novák, AJ a NJ se zaměřením na vzdělávání
Tereza Vahalíková, Učitelství pro 1. stupeň ZŠ

Na prázdninovou dobrodružnou cestu za poznáním zve všechny zvídavé děti interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání v Olomouci. Rodiče mohou své ratolesti přihlásit online na webových stránkách popularizačního centra Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UP). Tábory se uskuteční po jednotlivých turnusech od 6. července do 14. srpna 2020.

Zábavná cesta za poznáním povede přes všechny expozice interaktivního centra a také do botanické zahrady a rozária. Děti se vydají po stopách vědců, badatelů i námořníků. Budou experimentovat, objevovat, luštit, malovat, lámat si hlavu, soutěžit, běhat i odpočívat s pohledem do vzdáleného vesmíru.

„Letošním tématem je voda. Chceme táborníkům ukázat, že tato životadárná tekutina doslova protéká nejrůznějšími vědeckými obory. V roli biologů například odhalí život vodních mikroorganismů, jako chemici promění tekutinu na sliz nebo jako geografové zakreslí řeky na mapách,“ představila program hlavní koordinátorka táborů Jitka Doležalová.

Děti se také vydají na dobyvatelskou výpravu do dalekých moří a oceánů. Vypočítají, kolik zásob budou potřebovat na cestu, jakou nejrychlejší trasu zvolit a jak se vyhnout nebezpečným nástrahám. Ve fyzice se zase zaměří na síly, které hýbou světem. Nečekají je žádné nudné výpočty, ale dny plné experimentů a her. 

V historii se podívají do časů mořeplavců, objevitelů Nového světa. „Začneme středověkými představami o podobě světa. Jaké byly limity cestování a co bylo potřeba pro daleké plavby? Odtud se přesuneme k výrobě plachetnic a lodí z nejrůznějších materiálů. Samozřejmě se budeme orientovat pomocí kompasu,“ prozradil část aktivit historik Tomáš Arnold.

Organizátoři se také nově budou věnovat nadaným dětem. Vymysleli program Science Camp. „Aktivity jsou určeny pro děti, které se hlouběji zajímají o přírodní vědy. Účastníci navštíví specializované laboratoře přírodovědecké fakulty, kde se seznámí s různými badatelskými projekty, nebo budou přímo v Pevnosti provádět návštěvníky a stanou se tak opravdovými animátory,“ vysvětlil programový ředitel Pevnosti poznání Roman Chvátal a doplnil, že jeden den stráví také v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů PřF UP a v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, kde se potkají se špičkovými vědci. Součástí programu bude workshop 3D tisku.

Kromě běžných pětidenních turnusů nabízí Pevnost poznání PřF UP rovněž hlídání dětí a přihlašování pouze na jednotlivé dny. Odkaz na termíny a online registraci najdete ZDE. 

Miniaturní částice s magnetickým jádrem a tenkou křemennou slupkou na povrchu pro izolaci virové RNA, které vyvinuli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, míří do praxe. Komerční společnosti již nakoupily první várky magnetických kuliček pro diagnostické účely. Nanočástice jsou důležitou součástí nové technologie testování na Covid-19 vytvořené v Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR, která zásadně pomohla v době vrcholící koronavirové pandemie.

Vývoj testovacího protokolu byl reakcí na nedostatek komerčních testovacích sad v době koronavirové krize. Na požadavky kolegů z ÚOCHB rychle zareagovali vědci z RCPTM. Díky dlouholeté zkušenosti ve výzkumu nanomateriálů pro biomedicínské aplikace připravili v řádu dnů nový typ magnetických nanokuliček o velikosti několika desítek nanometrů s vhodně upraveným povrchem pro izolaci nukleových kyselin.

„Oxid křemičitý, který obaluje magnetické nanočástice, má velkou schopnost vázat nukleové kyseliny. Díky obrovskému povrchu nanočástic se na ně efektivně zachytí velké množství virové RNA. Navázané molekuly RNA lze snadno izolovat pomocí externího magnetu pro účely diagnostiky metodou PCR,“ popsal fungování nanokuliček Radek Zbořil z RCPTM.

Nanočástice dokáže olomoucký tým vyrobit ve velkém. „V jednom cyklu jsme schopni připravit více než 100 gramů částic, které jsou použitelné pro zhruba 100 000 testů na Covid-19. Jedná se o technologicky nenáročnou syntézu. Kapacitu tak dokážeme i řádově navýšit,“ objasnil Ivo Medřík, který se na vývoji nanočástic podílel.

Podle Pavla Šáchy z ÚOCHB byla právě izolace virové RNA úzkým hrdlem celého procesu přípravy nové technologie. „V době koronavirové krize nebyly dostupné zahraniční RNA izolační kity, proto jsme hledali v českých institucích vhodné magnetické částice schopné vázat virovou RNA. Nanočástice z RCPTM se ukázaly být nejlepší: mají rychlou odezvu na magnetické pole, velkou kapacitu pro vazbu RNA a je možné je připravovat ve velkém množství,“ uvedl Šácha, který řídil vývoj nového testovacího protokolu.

Technologii se podařilo úspěšně ověřit ve Státním zdravotním ústavu v Praze, v nemocnicích v Motole nebo Na Bulovce, v brněnském CEITECu, pražském BIOCEVu nebo olomouckém Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění ze Státního zdravotního ústavu otestovala ÚOCHB-RCPTM RNA izolační kity a porovnala je se soupravami předních světových dodavatelů určenými pro izolaci nukleových kyselin – Roche a ThermoFisher Scientific. „ÚOCHB-RCPTM RNA izolační kit vykazoval zcela stejnou účinnost při izolaci ribonukleových kyselin. V rámci validace doporučeného postupu byly všechny kroky a všechny reagencie jednotlivě ověřeny se sérií ředění inaktivovaného SARS-CoV-2,“ uvedla Helena Jiřincová ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

„Výsledky potvrdily, že naše magnetické částice jsou z hlediska účinnosti izolace virové RNA srovnatelné s komerčními materiály. S ohledem na produkční kapacitu a nižší výrobní náklady jsou proto plně připraveny na transfer do praxe. Celý vývoj nových izolačních souprav pro diagnostiku Covid-19 je podle mého ukázkovým příkladem spolupráce akademických pracovišť. Současně je demonstrací jejich schopnosti převést výsledky z laboratoře do praxe v rekordně krátké době,“ uvedl Zbořil.

V tuzemsku vyvinuté sady budou moci pomáhat s diagnostikou při případných dalších vlnách onemocnění, a to nejen v České republice. „Věříme, že pokud najdeme výrobce, existuje potenciál dodávat soupravy pro izolaci RNA i do dalších zemí,“ uzavírá Pavel Šácha. ÚOCHB vede jednání s několika výrobci o poskytnutí licence na know-how a výrobu izolačních souprav, do jejich ukončení výrobu pro český a slovenský trh zajišťuje dceřiná společnost ústavu IOCB TECH. Univerzita Palackého v Olomouci zabezpečuje výrobu a dodávky magnetických kuliček pro izolaci virové RNA.

Už jen dnes do půlnoci probíhají historicky první elektronické volby do Akademického senátu Univerzity Palackého, nejvyššího orgánu univerzitní samosprávy. O jeho novém složení můžete rozhodnout prostřednictvím online hlasování na adrese nasevolby.upol.cz. Zároveň se konají i volby do akademických senátů fakulty tělesné kultury a pedagogické fakulty.

„Prosím najděte si čas volit. Při volební účasti na některých fakultách jen přes 10 procent oprávněných voličů se může stát, že v senátu zasednou naši zástupci, pro které hlasovaly jen jednotky procent voličů. Při obtížném rozhodování o věcech zásadně ovlivňujících chod a rozvoj univerzity je pro senátory oporou vědět, že mají silný mandát ze svých fakult. Proto prosím hlasujte, každý hlas pomáhá. Akademická samospráva není samozřejmostí a bude obtížné ji do budoucna obhajovat, pokud si jí samotná akademická obec neváží a nevyužívá ji. Volit nikdy nebylo tak pohodlné a snadné," vzkazuje voličům předseda hlavní volební komise Jan Strojil.

Pro připomenutí: Akademický senát rozhoduje o organizační struktuře nebo rozpočtu univerzity, schvaluje Vědeckou radu, volí rektora a má celou řadu dalších povinností a pravomocí. Senátorů je 24 a jejich volební období je tříleté. Volit své zástupce v tomto grémiu mohou členové akademické obce, tedy akademici a studenti. Z každé fakulty se do Akademického senátu UP volí dva zástupci z řad akademických pracovníků a jeden student. 

Přehled kandidátů a další informace jsou dostupné na www.upol.cz/volby, online hlasování pak na nasevolby.upol.cz.

UPoint, informační centrum a obchod Univerzity Palackého, po nucené „pandemické“ pauze znovu nabírá dech. Zákazníky láká především na jarní slevy, ale chystá i novinky. Třeba nový web.

UPoint je nejen obchod s upomínkovými předměty, oblečením a doplňky v univerzitním designu, ale také komunitní centrum, kam si za pět let jeho existence našli cestu jak Olomoučané, tak při svých návštěvách města i mnozí absolventi. Nucený stav vyhlášený kvůli pandemii tak zasáhl i UPoint. Shodou okolností v době, kdy chystal velké narozeninové oslavy k pátému výročí otevření.

„My jsme samozřejmě úplně ´nespali´ ani během nucené uzavírky. Fungoval náš e-shop, v němž jsme, především díky dubnovým narozeninovým slevám, odbavili rekordní objem objednávek. Zároveň jsme se věnovali záležitostem, na které v běžném provozu nemáme tolik času, jako je třeba vylepšení organizace našich skladových prostor. Především jsme ale ten čas i energii věnovali přípravě velké novinky – kompletně totiž přestavujeme webové stránky včetně e-shopu. Náš web dostane moderní kabát a především se výrazně zrychlí. Přechod plánujeme na konec prázdnin, tak nám držte palce, ať do té doby vše odladíme,“ řekla Anna Jánská, vedoucí UPointu.

Proměnu na přelomu jara a léta dozná i sortiment, postupně se obměňují některé kolekce oblečení. Chystají se například nová univerzitní trička nebo kšiltovky. Proto i teď má UPoint výhodnou nabídku na některé produkty. „Určitě se podívejte na naše stránky, nižší ceny mají některé tipy triček, mikin či dámských tílek. Nově připravujeme také slevy na spotřební a jedlé zboží, jako je kosmetika, čokoláda nebo pralinky. Mají omezenou trvanlivost, takže budeme moc rádi, když nám naši zákazníci pomohou neplýtvat a zároveň nadále podporovat naše regionální dodavatele,“ dodává Anna Jánská.

UPoint po vynucené přestávce znovu otevřel 4. května, ale fungoval jen v omezeném provozu. „První týden totiž nebylo možné zkoušet oblečení, takže naše prostory byly omezeny pouze na vstupní část. Po oba dva první týdny jsme jeli jen s minimální otvírací dobou od 10 do 14 hodin, určenou především pro osobní vyzvedávání objednávek z e-shopu. Protože zájem zákazníků je ale dost velký, od 18. května jsme otevírací dobu prodloužili, byť zatím stále omezeně, a to od 9 do 15 hodin,“ uvedla Anna Jánská.

Přišli, vykopli a zvítězili. Tak by se dala velice stručně popsat vůbec první sezona futsalového oddílu SK UP Olomouc, který suverénně ovládl východní skupinu druhé nejvyšší futsalové ligy. Postupu do vyšší soutěže se ale olomoucký celek nakonec zřekl, mimo jiné i kvůli probíhající epidemii.

„Na začátku bych si ani netroufl říct, že soutěž vyhrajeme. Cíl byl jasný, neudělat ostudu a pokusit se o zdárnou reprezentaci naší univerzity a města Olomouce. Troufnu si říct, že to jsme splnili na výbornou. Za celým úspěchem stojí zejména přátelství a soudržnost všech členů klubu,“ říká předseda oddílu, student fakulty tělesné kultury Nikolas Tilkeridis.

V poslední době stál společně s kolegy ve vedení před těžkým rozhodnutím. „Postup do první ligy pro nás znamená hodně, ale bohužel jsme se museli rozhodnout, že této možnosti nevyužijeme a i příští rok budeme nastupovat v druhé nejvyšší soutěži. Toto rozhodnutí nebylo vůbec jednoduché, analyzovali jsme ho již od ledna. Epidemie Covid-19 nám bohužel rozvázala ruce se sponzory, se kterými jsme jednali o finanční podpoře na nadcházející ročník v první lize. Všechny nás toto rozuzlení velice mrzí. Nechceme se ale jako zapsaný spolek dostat do finančních problémů, raději takto takové situaci předejdeme,“ vysvětluje.

Epidemie koronaviru a s ní související omezení zapříčinily i dřívější skončení futsalové sezony. Tým SK UP kromě posledního ligového zápasu přišel o utkání proti vítězi západní skupiny ligy, který brali jako pomyslnou třešinku na dortu celé sezony. O jejich vítězství ve východní skupině nicméně bylo rozhodnuté ještě před vyhlášením nouzového stavu a zrušením sportovních akcí.

„Kdybych měl vypíchnout jeden zápas, na který budu vzpomínat hodně dlouho, tak je to ten, ve kterém jsme již mohli oficiálně slavit titul mistra druhé ligy. Nejen že jsme tento symbolický zápas vyhráli, ale také jsme vytvořili nezapomenutelný příběh pro našeho handicapovaného spoluhráče Kubu,“ vybírá památný moment předseda.

Zmiňuje i úplně první zápas oddílu, který odehráli v Jeseníku. Sice tehdy nakonec prohráli, ale i přes malý počet hráčů drželi s domácími vyrovnanou hru. „Jako poslední bych rád vyzdvihl náš první domácí zápas proti Baníku Ostrava. Tento náš první ostrý start před domácími fanoušky jsme zvládli v poměru 4:1. Naši fanoušci tehdy vytvořili úžasnou atmosféru, ve Sportovní hale UP se jich sešlo více než 200!“

Aktuálně se hráči věnují svým studijním povinnostem, ti, kteří nastupují i ve vyšších fotbalových ligách, se udržují v tréninkovém rytmu a připravují se na nadcházející sezonu. „Nechystáme žádné velké změny, pouze budeme doplňovat jak tým realizační, tak hráčský. Na Univerzitu Palackého přijdou noví studenti a už teď víme, že z nich přivítáme nové tváře. Touto cestou bychom chtěli se studenty pracovat každý rok a ukázat tak, že i studium se dá spojit se sportem na vyšší úrovni,“ dodal Nikolas Tilkeridis s tím, že futsalový oddíl SK UP nyní má čtyřicet stálých členů, mezi nimiž převažují studenti fakulty tělesné kultury, ale zastoupeny jsou i další fakulty UP, například pedagogická či přírodovědecká.

Více o futsalovém oddílu SK UP Olomouce je možné se dozvědět na webových stránkách zde. 

Volno o nastávajícím víkendu je ideálním časem na přemýšlení. Třeba o budoucnosti Univerzity Palackého v Olomouci. Tu ovlivňuje Akademický senát UP. A senát zase můžete ovlivnit vy. Stačí se zapojit do právě probíhajících voleb nových členů tohoto nejdůležitějšího orgánu univerzity. Volby začaly v úterý 19. května a potrvají do pondělí 25. května. Letos se zcela poprvé konají online, takže volit můžete v pohodlí domova nebo třeba někde na zahrádce.

Několik základních informací pro zopakování: Volit mohou členové akademické obce, tedy studenti a akademičtí pracovníci. Volí se celkem 24 nových senátorů a senátorek, jejichž mandát je tříletý. Senátoři a senátorky jsou pro chod univerzity nesmírně důležití, právě oni totiž například rozhodují o rozpočtu školy, volí rektora a určují organizační podobu univerzity. Do tzv. velkého senátu se volí podle fakult – každá pak bude zastoupena dvěma akademiky a jedním studentem.

Za normální situace by se budoucí senátoři a senátorky ucházeli o hlasy voličů kontaktní kampaní, představovali by se na různých místech osobně, rozdávali by letáky. Letos je kvůli pandemii koronaviru vše jinak, ale to neznamená, že by nebylo možné se s kandidáty seznámit. Dokonce je to pro mnohé voliče pohodlnější. Kandidáti využívají sociální sítě a univerzita pak jejich jména nabízí na speciální volební stránce www.upol.cz/volby. Zde jsou také veškeré potřebné informace k volbám od toho, jak volit, čím volit, kdo může volit atd. Virtuální jsou i volební místnosti, do nichž vstoupíte – klidně i v papučích – přes odkaz na již zmíněných stránkách www.upol.cz/volby, případně přímo přes volební stránky nasevolby.upol.cz. Přihlášení je snadné, použijete stejné přihlašovací údaje jako do Portálu UP, STAGu, Moodlu, OBD atd.

Takže ještě jednou: pokud máte právo volit, využijte ho. Stačí notebook, tablet či mobil, funkční připojení k internetu, pár kliknutí a rázem spolurozhodujete o své univerzitě. Nenechte si šanci ujít.

V pondělí 25. května Knihovna UP ve Zbrojnici po nucené pauze zase přivítá návštěvníky. Od začátku příštího týdne si bude možné opět půjčovat knihy a studovat v sálech s volným výběrem knih, využívat počítače a kopírky. Uzavřené zatím zůstanou klubovny Nebelvír, Zmijozel a část studovny časopisecké, ve kterých není možná každodenní dezinfekce sedacího nábytku a odpočivného pódia. Kvůli hygienickým opatřením nebude ještě fungovat ani noční studovna.

Knihovna UP tak co nejdříve reaguje na rozvolňování pravidel, která byla přijata v rámci nouzového stavu, a ve Zbrojnici se vrací do téměř běžného režimu. „Musíme ale dodržet podmínky Mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví k 25. květnu 2020. U vstupu do Zbrojnice a na několika dalších místech sálů proto bude k dispozici dezinfekce pro návštěvníky. Zároveň během pátku a víkendu připravíme knihovnu tak, aby bylo možné udržovat doporučené dvoumetrové rozestupy. Prioritou pro nás je bezpečí příchozích i našich zaměstnanců,“ řekla ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková.

Jak dodala, studenti budou mít rozšířené možnosti výpůjčky i vracení knih – stále si je budou moci e-mailem rezervovat a vyzvednout, nebo sami vybrat ve volném výběru a půjčit či vrátit u výpůjčního pultu i do biblioboxu. Zbrojnice bude pokračovat v půjčování knih z nadále uzavřených fakultních knihoven.

Co musíte vědět, pokud se chystáte po 25. květnu do knihovny ve Zbrojnici:

Otevřeno bude pondělí až pátek od 8 do 17 hodin.

Knihovníci musí mít roušky či štíty.

Návštěvníci musí mít také roušky či štíty.

V knihovně nebude možné jíst.

Ve zvýšené míře budou dezinfikovány stoly, stolky, madla, kliky, klávesnice počítačů, tlačítka tiskáren/kopírek apod.

Na WC budou k dispozici antibakteriální mýdla a dezinfekce.

Knihovna připraví pro své návštěvníky přehlednou grafiku o všech aktuálních pravidlech.

Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky.

Tropické lesy dlouhodobě absorbují oxid uhličitý, uvolněný do atmosféry spalováním fosilních paliv. Děje se to za pomoci fotosyntézy, a tropické lesy tak pomáhají udržet stabilitu klimatu na Zemi. Oxid uhličitý je jedním z hlavních skleníkových plynů, které přispívají k zachycování tepla ze slunečního záření. Množství oxidu uhličitého v ovzduší se však vlivem lidské činnosti prudce zvyšuje a v současné době vysoce přesahuje nejen předindustriální hodnoty, ale i koncentrace za posledních několik set tisíc let. Tím dochází k zadržování stále většího množství tepla v atmosféře a k posunu klimatické rovnováhy, jinými slovy globální klimatické změně.

Nová studie otištěná v mezinárodním vědeckém časopise Science ukazuje, že tropické lesy jsou schopny se s globálním oteplováním vyrovnat, aniž by významně klesla jejich schopnost vázat nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší. Děje se tak, pokud je množství uhlíku navázané růstem stromů větší než ztráty vlivem mortality a rozkladu dřeva. A to funguje jen za určitých okolností: globální změna teploty nesmí být příliš rychlá, lesy musí zůstat nedotčené lidskou činností a denní teplota nesmí překonat kritickou hranici 32 stupňů Celsia. Například již nárůst globálních průměrných teplot o 2 °C vzhledem k předindustriálním hodnotám bude znamenat, že zhruba tři čtvrtiny tropických lesů se dostanou do podmínek přesahujících zmíněnou kritickou hranici. Jakékoliv další zvýšení teplot by pak mohlo vést ke zvýšené mortalitě stromů a rychlému uvolňování uhlíku z lesů.

Na uvedených výsledcích se podíleli i tři autoři z České republiky – Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR, Martin Dančák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Martin Svátek z Mendelovy univerzity v Brně. K rozsahem dosud nebývalé studii přispěli dlouhodobými opakovanými měřeními růstu několika tisícovek stromů a sledováním jejich mortality na trvalých plochách v národním parku Ulu Temburong v Bruneji na Borneu. V Bruneji začali působit již v roce 2007 a od té doby se soustavně věnují výzkumu tropických lesů Bornea. Kromě společného bádání na brunejských plochách čeští vědci rozvíjí výzkum tropických lesů v dalších navazujících tématech.

„Světové tropické lesy obsahují jen ve stromech tolik uhlíku, že to vyrovnává produkci emisí z fosilních paliv za čtvrt století. Pokud budeme schopni klimatickou změnu zmírnit, mohou tyto lesy i nadále ukládat velké množství uhlíku. Existují však obavy, že toto úložiště postupně přestává fungovat, protože nadměrné oteplování a období sucha zpomalují růst stromů nebo zvyšují jejich mortalitu. Uvolněný uhlík by pak mohl ještě urychlit klimatickou změnu,“ doplňuje k výsledkům aktuální studie Radim Hédl, který vede dlouhodobý monitoring na trvalých plochách v Bruneji.

Martin Dančák je předním českým expertem na biodiverzitu tropických lesů. Ta dosahuje na monitorovacích plochách v Bruneji jedné z nejvyšších hodnot na světě. Dančák v této souvislosti upřesňuje: „Lze předpokládat, že tropické lesy jsou do určité míry schopny dlouhodobé adaptace na klimatickou změnu, a to částečně díky své vysoké biodiverzitě. Stromy tolerující nové klimatické podmínky porostou lépe než druhy hůře adaptované, které postupně nahradí.“

Martin Svátek koordinuje výzkum dopadů těžby a fragmentace tropických lesů na Borneu. K nově získaným výsledkům říká: „Současné poznatky ukazují obdivuhodnou schopnost nedotčených tropických lesů čelit vysokým teplotám. Většina lesů v tropech je však již do různé míry ovlivněna činností člověka, což se může projevit i v dlouhodobém narušení jejich fungování a snížení odolnosti tropických lesů vůči klimatickým extrémům.“

Aktuální studie poprvé využila přímá terénní měření, aby prozkoumala citlivost světových tropických lesů na změnu klimatu. V dlouhodobém srovnání má teplota zřejmě hlavní vliv na ukládání uhlíku prostřednictvím sníženého růstu stromů, zatímco druhým klíčovým faktorem je sucho, jež vede k odumírání stromů. Poznatky o tom, jak světové tropické lesy reagují na klima, čerpají z pečlivých terénních měření získaných během desítek let, často v odlehlých lokalitách. Globální autorský tým složený z 225 vědců spojil terénní data z Jižní Ameriky (RAINFOR), Afriky (AfriTRON) a Asie (T-FORCES). Množství ukládaného uhlíku bylo zjištěno pomocí opakovaných měření průměrů kmene a výšek jednotlivých stromů na trvalých monitorovacích plochách. Plochy jsou navštěvovány v několikaletých intervalech; tak se dá zjistit, kolik uhlíku mezitím stromy vstřebaly a jak dlouho v nich byl uložen, než odumřely. Výpočet změn množství uhlíku uloženého ve stromech vyžadoval taxonomické určení téměř 10 tisíc druhů celkem půl milionu stromů, 2 miliony jednotlivých měření průměru kmene, a to v 813 lesích ve 24 zemích po celých tropech.

Akademický senát cyrilometodějské teologické fakulty v době epidemie dvakrát jednal prostřednictvím online videokonference. Senátoři mimo jiné schválili rozpočet fakulty pro letošní  rok a doporučili k realizaci záměr bakalářského studijního programu Teologie v distanční formě vzdělávání.

Schválený návrh rozpočtu se opírá především o základní příspěvek a dotace, které byly pro letošek fakultě přiděleny ve výši téměř 64,5 milionu korun po odečtu odvodu na centrální univerzitní jednotky. Meziročně si fakulta polepšila o více než šest milionů korun, mírně vyšší jsou i účelové dotace. „Očekávaná celková bilance včetně účelových položek představuje na straně výnosů částku 86 528 tisíc korun a na straně nákladů 86 525 tisíc korun,“ uvedl tajemník Ivan Drábek.

Jako novinku ve studijní nabídce připravuje fakulta bakalářský studijní program Teologie v distanční formě vzdělávání. Stát bude především na výuce prostřednictvím záznamů přednášek, které vznikají už více než dva roky. Základem programu budou teologické disciplíny, jako biblistika či systematika, svůj prostor bude mít i filozofie nebo religionistika, také cizí jazyk. „V této době všechny školy zjišťují, že vyučovat online jde, ale musí se to dobře nastavit. Je to tedy něco, co bychom měli udělat, pokud nechceme ztratit konkurenceschopnost. Je to odpověď na otázku, kam jít dál,“ prezentovala program jeho garantka Ivana Vlková. Záměr distančního studia teologie akademický senát po projednání doporučil k realizaci.

Senátoři CMTF během dvou online zasedání schválili také výroční zprávy fakulty o činnosti a hospodaření za loňský rok a pogratulovali Rudolfu Smahelovi z katedry křesťanské výchovy k sedmdesátým narozeninám.

Příští jednání AS CMTF se uskuteční 10. června, pokud situace dovolí, tak již prezenčně v zasedací místnosti fakulty. Vyhlášeny budou volby, z nichž vzejde nové složení fakultního senátu pro funkční období 2021–2024.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého má nově zvolený akademický senát pro období let 2020–2023. Jeho členové byli ve středu a čtvrtek kvůli epidemii COVID-19 poprvé vybíráni pomocí online hlasování. Svůj hlas některému z kandidátů odevzdala necelá třetina z 3683 voličů. V samosprávném zastupitelském orgánu fakulty usedne 14 nově zvolených akademiků a sedm studentů.

Voleb do Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UP se mohlo zúčastnit 3683 voličů z řad akademiků a studentů, přičemž svého práva jich nakonec využilo 1073.

Volební komise na závěr dvoudenních voleb konstatovala, že hlasování proběhlo v souladu s volebním a jednacím řádem akademického senátu a není důvod pro jeho opakování. V průběhu voleb nebyly vzneseny žádné stížnosti ani námitky.

Akademičtí pracovníci zvolení podle oborů:

Matematika a informatika
RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D.
doc. Mgr. Michal Botur, Ph.D.

Fyzika
prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr.
prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D.

Chemie
doc. RNDr. Miroslav Soural, Ph.D.
doc. RNDr. Lenka Luhová, Ph.D.

Biologie a ekologie
doc. RNDr. Ondřej Vladan, Ph.D.
prof. RNDr. Martin Fellner, Ph.D.

Vědy o Zemi
doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D.
RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.

Zvoleni podle počtu hlasů
Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D.
doc. RNDr. Marek Jukl, Ph.D.
doc. Mgr. Karel Lemr, Ph.D.
doc. RNDr. Petr Bednář, Ph.D.

Studenti zvolení podle oborů:

Matematika a informatika
Mgr. Viktorie Nesrstová

Fyzika
Mgr. Aleš Stejskal

Chemie
Mgr. Kamil Kotrle

Biologie a ekologie
Bc. Ludmila Včelařová

Vědy o Zemi
Mgr. Lucia Brisudová

Zvoleni podle počtu hlasů
Dominik Hlubek
Mgr. Jakub Koníček