Novinky z PřF a UP

Český rozhlas 18. října zahájí 42. ročník mezinárodního festivalu rozhlasové a audio tvorby Prix Bohemia Radio. Během pěti dnů se v Olomouci utká 37 finalistů z 167 přihlášených soutěžních děl o vítězství ve čtyřech kategoriích. Během doprovodného programu se veřejnost i studenti univerzit budou moci potkat se známými, nejen rozhlasovými osobnostmi, stát se publikem natáčení živých přenosů pořadů, diskuzí, koncertů či divadelních představení. Partnerem přehlídky je také Univerzita Palackého, která festivalu poskytuje i zázemí.

Do letošního ročníku Prix Bohemia Radio bylo přihlášeno celkem 167 děl: 35 dokumentů, 29 dramat, 56 českých a 11 zahraničních reportáží a 36 podcastů. Soutěžit budou ve čtyřech tradičních kategoriích Dokument, Drama, Reportáž a Podcast. Letošní ročník zároveň připomene deset let soutěžní kategorie Reportáž. Ta je jako jediná z festivalových kategorií otevřena také zahraničním vysílatelům a dlouhodobě přináší autentická svědectví o aktuálních událostech z Česka i ze světa.

Letos bylo do soutěže přihlášeno celkem 67 reportáží, z toho 11 zahraničních. „Prix Bohemia Radio chceme dlouhodobě otevírat profesionálům i posluchačům, studentům a všem, které zajímá současná audio tvorba. Společné poslechy a následné diskuze dávají možnost slyšet kvalitní díla v souvislostech a zároveň se potkat přímo s jejich autory. Deset let kategorie Reportáž navíc letos nabízí příležitost ohlédnout se za žánrem, který dokáže mimořádně bezprostředně zachytit svět kolem nás,“ řekla ředitelka festivalu Kateřina Konopásková.

„Prix Bohemia Radio je jediný festival svého druhu v České republice. Umožňuje podpořit a rozvíjet audio tvorbu v její celé šíři a rozmanitosti. Představuje krásnou ukázku veřejné služby v oblasti kultury, na kterou můžeme být už po desetiletí hrdí,“ doplnil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Ocenění pro výrazné osobnosti

Během slavnostního zahájení v pondělí 19. října bude uděleno hned několik ocenění. Rozhlasovou Cenu Thálie převezme herečka Magdaléna Borová za roli Marianne v rozhlasové hře Scény z manželského života Ingmara Bergmana v režii Beaty Parkanové. Porota vyzdvihla především autenticitu jejího projevu, hereckou přirozenost a schopnost přesvědčivě zachytit proměny ženy procházející různými vztahovými peripetiemi.

Při slavnostním zahájení festivalu uvede generální ředitel významné osobnosti do Síně slávy Českého rozhlasu a bude také udělena Cena Hany Maciuchové. Zahajovací večer bude moderovat Jitka Novotná a hudebním hostem bude Ondřej Ruml.

Prix Bohemia Radio pro studenty

Pro žáky základních škol festival nabídne například Dílnu malého novináře, edukativní koncert Českého rozhlasu Vlnohraní nebo program Rádia Junior Zvídavec Evy Sinkovičové. Pro vysokoškolské studenty jsou připraveny debaty a setkání zaměřené na současná média, žurnalistiku a práci s audiem, například Vymírající Česko: došly děti, všude a všem, Operace Viking: Špióni uprostřed studené války, Klima v datech, Politici na sítích, Svoboda slova nebo setkání se zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu Martinem Baluchou.

Velká část studentského programu proběhne na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a je přístupná zdarma.Tradičním místem festivalu je i letos Umělecké centrum UP a Pevnost poznání PřF UP.

Pestrý program pro veřejnost

Vedle soutěžní přehlídky nabídne Prix Bohemia Radio také rozsáhlý program pro veřejnost. Festival odstartuje v neděli 18. října odpolednem Českého rozhlasu v Galerii Šantovka. Programem provede Aleš Cibulka a mezi hosty se objeví Lucie Polišenská, Jan Pokorný, Dita Vojnarová nebo skupina O5 a Radeček. Představí se také novinky Českého rozhlasu Olomouc.

Následovat bude například natáčení pořadu Host Radiožurnálu s Janem Pokorným a Liborem Boučkem v kině Metropol nebo setkání věnované rozhlasovému seriálu Olmerka s Lucií Polišenskou a Vasilem Fridrichem. Hudebním hostem bude čerstvá držitelka Ceny Thálie Natálie Tichánková.

V dalších dnech festival nabídne mimo jiné natáčení Desítky Pavla Horvátha, setkání s Otakarem Brouskem, Martinem Fingerem či Igorem Barešem, panelovou diskusi Žárovky s mladými vědci, divadelní představení Špinarka, koncert Načevy s kapelou nebo Milana Kňažka a Story s Lucií Šoralovou, debatu Slovenská lekce o veřejnoprávních médiích na Slovensku nebo Podcast Session s příznačným názvem Buchty: Barevný kotlík, v rámci které moderátorky Ivana Veselková a Zuzana Fuksová přizvou na pódium také scenáristu Matěje Samce a herce Petra Uhlíka.

Na Horním náměstí je do 26. října otevřena také Kavárna POTMĚ, která nabídne setkání s festivalovými hosty a doprovodný program Žijeme POTMĚ.

Program a kompletní shortlist jsou k dispozici na webu Prix Bohemia Radio.

Fanoušci špičkových dokumentů o vědě by měli svoji pozornost zaměřit na kampus České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Od 19. do 22. října se tam uskuteční mezinárodní festival Prague Science Film Fest, který nabídne zážitky spojené s poznáním i zjištěním, že svět kolem nás může vypadat docela jinak, než jsme si mysleli. Diváky čekají filmové premiéry, setkání s tvůrci a vědci, venkovní kino, vernisáž výstavy i konference, která si říká nudná. Vstup je zdarma.

Lidé, kteří rádi chodí do kina a nespokojí se s domácí projekcí, si navíc mohou užít to, co jim obrazovka v obýváku nenabídne. Po filmech zůstat na besedu, zeptat se na to, co jim nedá spát, a potkat osobně lidi, kteří stáli za kamerou nebo před ní. Někteří zahraniční tvůrci se připojí online, takže prostor pro divácké otázky bude i přes vzdálenost tisíců kilometrů.

Prague Science Film Fest pořádají Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého společně s týmem festivalu AFO. Program je zdarma a nově bez festivalové registrace; přihlášení je potřeba pouze na filmařský workshop. Řada projekcí je přístupná také publiku bez znalosti češtiny.

„Na festivalu ukážeme filmy, které jinde v ČR nejsou k vidění. Nabídneme české i světové premiéry a také soutěžní výběr patnácti nejlepších vědeckých dokumentů z celého světa, jejichž projekce doplní moderované diskuze. Letos jsme jako motiv vybraných dokumentů a celého programu zvolili pohled a chceme tím podtrhnout, že pravda odpovídá zvolené metodě a že autentický prožitek se mění s tím, odkud a jakýma očima se na svět díváme. V našem případě hlavně skrze film,“ zve na festival jeho vedoucí Zdeněk Rychtera.

Jedním z lákadel bude světová premiéra Mykokosmu, který v úterý 20. října od 18 hodin zavede publikum do říše hub. Zapomeňte ale na otázku, jestli už rostou. Pod nohama máme svět, bez kterého bychom byli v přírodě dost ztraceni, přesto o něm většinou skoro nic nevíme. Z lesa a laboratoří film odbočuje i k tomu, jak obtížně se vědecké poznání prosazuje ve světě politických manipulací. A podhoubí tu má také vlastní hudební doprovod od Please the Trees. Film osobně představí Judita Hunáková a Tomáš Větrovský.

„Na festivalu ukážeme filmy, které jinde v ČR nejsou k vidění.“ Zdeněk Rychtera

Kdo houbám propadne, může ve středu pokračovat filmem Kingdom Fungi (Houbové království), který festival uvede v mezinárodní a evropské premiéře. Čtveřici nadšených mykologů zavede pátrání z anglických lesů až do bhútánského pralesa pod Himálajem. Hostkou projekce bude Jana Kocourková z Fakulty životního prostředí ČZU.

Fascinující záběry divoké přírody

Úplně jiný pohled na přírodu nabídne česká premiéra Gull Dynasty (Dynastie racků). U největší kanadské skládky žijí ptáci, kteří v našem odpadu hledají potravu pro svá mláďata. Pro ně je to domov, pro člověka problém. Režisér Serge-Olivier Rondeau sleduje soužití, v němž se naše představy o tom, kam zvířata patří, střetávají s jejich každodenním bojem o přežití. S publikem se spojí online, stejně jako režisérka Sugandhi Gadadhar a producent Raghunath „Rana“ Belur u české premiéry My Otter Diary (Můj vydří deník).

A co když přírodě nejvíc pomůžeme tím, že jí ustoupíme z cesty? Ve středu 21. října od 15 hodin se ve světové premiéře představí vybraný díl nové dokumentární série Po těžbě režiséra Michala Gálika. Zavede diváky do severních Čech, kde po těžbě zůstaly vzpomínky na zaniklé obce a kde kolem jezer Most a Milada vzniká nová divočina. Na projekci naváže debata, mezi jejímiž hosty bude Markéta Seidelová.

Zajímavý protějšek nabídne už v úterý světová premiéra filmu Zpátky pod stromy, kterou osobně doprovodí režisér Jan Hošek. Připomene, že některým lesům naopak chybějí tradiční způsoby hospodaření a že chránit přírodu nemusí vždy znamenat nechat ji být.

Věřit všemu, co vidíme?

Dokument Our Brain Is Playing Tricks on Us (Jak nás mozek tahá za nos) ukáže, proč každý vidíme trochu jiný svět a jak snadno nás oklamou optické iluze nebo karetní kouzla. Člověk si při něm možná dvakrát rozmyslí, než příště prohlásí: „Vždyť jsem to viděl na vlastní oči.“ Další setkání nabídne projekce Making Times Visible, jejímiž hosty budou Artem Koval, Maciej Zapiór a Ondřej Sovík. K filmu André Is An Idiot (André je idiot) promluví lékař Petr Hříbek a snímek The Cost of Convenience (Cena za snadnost) doprovodí Vojtěch Klinger.

„Při výběru hostů hledám lidi, kteří dokážou vnést nový pohled na rozmanitá témata a přiblížit je i divákům, kteří se jim běžně nevěnují. Chceme, aby si návštěvníci z debat odnesli něco nového a měli možnost zeptat se na cokoliv, co je během promítání zaujalo. Setkání s lidmi, kteří se daným tématům věnují do hloubky, totiž dokáže otevřít nové souvislosti a celý filmový zážitek výrazně obohatit,“ říká dramaturgyně festivalu Eva Suková.

Do programu se zapojí odborníci z hostitelské univerzity

Petr Musil z fakulty životního prostředí uvede film The Birds (Ptáci), Karolína Brandlová z fakulty tropického zemědělství zase snímek Rhino (Rhino: boj o záchranu nosorožců). Hostem projekce Killing Time: The Science of Boredom (Chytat lelky: Věda o nudě) bude Pavel Michálek. Film Flying Scents – Of Plants & People doprovodí Anežka Daníčková a Slávka Procházková z botanické zahrady fakulty tropického zemědělství, u Derek vs Derek se diváci setkají s Josefem Haklem a Luďkem Stádníkem.

Nuda v Praze

Prostor dostanou i témata, která by se na žádnou pořádnou konferenci nejspíš nedostala. Nudná konference si bere na mušku právě přednáškové akce plné důležitých sdělení a ještě důležitějších řečníků. Roman Kyzlink, Martin Dočkal, Lukáš Horáček a Petr Fridrich nabídnou stand-up založený na absurdním humoru a ukážou, kolik zábavy se může skrývat ve zdánlivých banalitách. Nuda je tentokrát v programu zcela záměrně.

Kdo si chce užít kino pod podzimní oblohou, měl by dorazit už v pondělí 19. října ve 20 hodin před aulou ČZU. Na plátně budou žhnout sopky i vztah dvou lidí, kteří jim zasvětili život. Na Oscara nominovaná Fire of Love (Erupce lásky) vypráví příběh vulkanologů Katie a Maurice Krafftových prostřednictvím jejich vlastních filmových záběrů. Milovali jeden druhého i sopky a při jejich zkoumání chodili nebezpečně blízko. Teplou bundu s sebou, láva bude hřát jen na plátně.

Ve hře budou také festivalové ceny

Cenu získají tvůrci za nejlepší mezinárodní vědecký dokument, cenu studentské poroty a cenu diváků. S hlavním oceněním je spojena odměna 50 tisíc korun. O svém favoritovi tak mohou rozhodnout i návštěvníci. Kdo si místo hodnocení chce vyzkoušet vlastní tvorbu, může se přihlásit na středeční workshop Filmová laboratoř: Způsoby vidění a kamerová práce, připravený společně s My Street Films.

Lékařská fakulta má schválený rozpočet. S předloženým návrhem souhlasil Akademický senát LF UP na svém prvním zasedání v tomto akademickém roce. Mluvilo se také třeba o skončeném přijímacím řízení nebo o národních programech na podporu vzdělávání lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků. Jednání začalo oceněním nejlepších studujících.

Stipendium nesoucí jméno odbojářky a mecenášky Josefiny Napravilové si svými studijními výsledky vysloužila Tereza Káňová, která první ročník Všeobecného lékařství absolvovala s průměrem 1,0. K udělení stipendia studentce před přítomnými pogratuloval děkan Milan Kolář a také předseda senátu Tomáš Papajík.

Oceněni byli i nejlepší studenti v anglických studijních programech, které představil proděkan Milan Raška. Cenu si převzali Denys Slobodian a Alexander Vidar.

Poté se již senátorky a senátoři věnovali standardní agendě. Předložený návrh rozpočtu fakulty a dělení finančních prostředků na jednotlivá pracoviště pro letošní rok jednomyslně schválili. Navržená bilance počítá s náklady v celkové výši 541,7 milionu korun a výnosy 544,7 milionu korun.

Během tajných hlasování senát rozhodl o doplnění ekonomické komise AS LF UP o Michala Křupku, který je zároveň zástupcem fakulty v ekonomické komisi univerzitního senátu. V Radě vysokých škol má fakultu i nadále zastupovat Hana Kolářová.

Proděkanka Kolářová a proděkan Raška následně přítomné seznámili s průběhem přijímacího řízení a počty studujících v prvních ročnících. Všeobecné lékařství studuje 262 prváků, Zubní lékařství 88, anglické verze těchto programů pak celkem 90 studujících. Do navazujícího magisterského programu Veřejné zdravotnictví nastoupilo 25 studujících.

Během jednání nechyběl ani souhrn dalšího aktuálního dění na fakultě. Děkan Milan Kolář mimo jiné připomněl blížící se slavnostní otevření nové Červené budovy a také Setkání lékařských fakult ČR a SR, které LF UP hostí ve dnech 23. a 24. října (více k němu zde). Informoval také o pokračování národních programů na podporu vzdělávání všeobecných lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků a o probíhajících jednáních o podpoře studia zubního lékařství.

K příštímu zasedání AS LF UP zasedne v úterý 1. prosince. Složení a zápisy z jednání AS LF UP najdete zde.  

Propojit studentské podnikatelské nápady s potřebami sociálních podniků v Olomouckém kraji a s pomocí umělé inteligence hledat řešení skutečných společenských problémů. To je cílem nového mezinárodního projektu Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Studenti díky němu získají možnost ověřit své nápady přímo v praxi, regionální podniky zase přístup k novým řešením a univerzitnímu know-how. Zkušenosti z projektu bude FF UP sdílet také s evropskými partnery.

Jak zlepšit fungování sociálního podniku, efektivněji využívat zdroje nebo vytvářet pracovní příležitosti pro lidi se znevýhodněním? I takové otázky mohou řešit studenti Filozofické fakulty UP společně s organizacemi v Olomouckém kraji. Příležitost jim nabídne nový projekt AURORA seizmic KIC: Advancing Social Entrepreneurship, AI Mentoring, and EIT KIC Labelling, do něhož se fakulta zapojila prostřednictvím katedry ekonomických a manažerských studií.

Projekt vznikl v rámci iniciativy EIT Higher Education Initiative a propojuje vzdělávání, sociální podnikání, umělou inteligenci a evropské inovační sítě. Jeho cílem je podpořit studenty při rozvíjení podnikatelských nápadů, které mají nejen ekonomický potenciál, ale také pozitivní společenský či environmentální dopad.

Od studentského nápadu k řešení v praxi

Jedním z hlavních přínosů projektu bude propojení univerzitního prostředí s regionálními sociálními podniky a dalšími organizacemi. Studentské týmy se tak mohou zapojit do řešení konkrétních problémů, s nimiž se tyto organizace každodenně potýkají.

„Na katedře se udržitelným podnikáním dlouhodobě zabýváme a sociální podnikání je jedním z jeho konkrétních příkladů.“ Ondřej Kročil

Příležitost ke spolupráci se nabízí například v oblastech, jimž se věnují podniky Naše Café, SoyCa nebo Ability z. s. Může jít o udržitelnou výrobu, cirkulární ekonomiku, zaměstnávání lidí se znevýhodněním, digitalizaci či zavádění nových služeb. Studenti tak dostanou možnost své nápady nejen rozvíjet, ale také ověřovat přímo v prostředí, pro které jsou určeny.

Spolupráce přitom může být přínosná pro obě strany. Sociální podniky získají nové podněty, inspiraci od mladé generace a přístup k univerzitnímu know-how. Studenti si naopak vyzkoušejí, jak převést teoretické znalosti do praxe, komunikovat s konkrétní organizací a hledat řešení, která obstojí i mimo akademické prostředí.

„Na katedře se udržitelným podnikáním dlouhodobě zabýváme a sociální podnikání je jedním z jeho konkrétních příkladů. Studenti dnešní generace nejsou lhostejní ke společenským a environmentálním problémům. Projekt nám umožní jejich inovativní nápady ověřovat v reálném prostředí podniků a zároveň jim dát mezinárodní rozměr,“ uvedl Ondřej Kročil, vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií FF UP a hlavní řešitel projektu za UP.

S rozvojem nápadů pomůže AI mentor

Významnou roli v projektu sehraje také umělá inteligence. Zapojené univerzity z evropské aliance Aurora budou dále rozvíjet digitální vzdělávací platformu seizmic APP, kterou nově doplní AI mentor založený na evropském open-source jazykovém modelu.

Studentům pomůže například při formulování problému, vytváření a ověřování podnikatelského modelu nebo posuzování společenského dopadu jejich nápadů. Podporu jim nabídne také při rozhodování v situacích, které nemají jednoznačné řešení. Umělá inteligence přitom nemá nahrazovat pedagogy ani odborné mentory, ale doplňovat jejich práci a poskytovat studentům průběžnou podporu.

Projekt zároveň otevře cestu k dalšímu rozvoji studentských nápadů. Zapojí se do něj také univerzitní inkubátory a akcelerátory, v případě Univerzity Palackého Vědeckotechnický park UP, které se propojí s evropskými sítěmi EIT Climate-KIC, 28DIGITAL a EIT Health. Vybrané studentské týmy tak budou moci navázat na výuku a mentoring zapojením do inkubačních a následně i evropských akceleračních programů.

Z Olomouce do evropských inovačních sítí

Pro Filozofickou fakultu UP představuje projekt také příležitost posílit spolupráci s regionálním inovačním prostředím a ukázat, že nové podnikatelské nápady nemusí vznikat pouze v technických oborech. Významnou roli mohou sehrát i studenti humanitních a společenskovědních disciplín, kteří dokážou při hledání řešení zohlednit společenské potřeby a konkrétní podmínky regionu.

Projekt se zaměří na témata, jako jsou zelená transformace, digitalizace, udržitelný průmysl, zdravotnictví nebo inkluzivní inovace. Filozofická fakulta se tak může stát místem, kde se při hledání nových řešení setkávají studenti, akademici, sociální podniky i další regionální partneři.

Výsledkem spolupráce mohou být nové služby, podnikatelské modely, prototypy nebo konkrétní inovace využitelné v místních organizacích. Zkušenosti získané při jejich vývoji a ověřování bude FF UP zároveň sdílet se zahraničními partnery.

Projekt byl finančně podpořen z rámcového programu Evropské komise Horizon Europe v rámci výzvy EIT-HEI-2025-BUILDING-SYNERGIES.

 

Univerzita Palackého a Velvyslanectví USA v Praze potvrdily zájem nadále rozvíjet česko-americké vztahy. Rektor UP Michael Kohajda a Nicholas Barnett, vedoucí oddělení pro veřejnou diplomacii Velvyslanectví USA, podepsali nové memorandum o spolupráci na další dva roky. Dohoda se týká především fungování Amerického centra Olomouc a jeho vzdělávacích a kulturních aktivit.

Americké centrum Olomouc sídlí v prostorách Univerzity Palackého ve Vodární ulici a je součástí mezinárodní sítě American Spaces. Vytváří otevřený prostor pro vzdělávání, setkávání a dialog, přibližuje české veřejnosti americkou společnost, kulturu i vzdělávací systém a přispívá k vzájemnému porozumění mezi oběma zeměmi.

foto_sem_4

„Nové memorandum navazuje na předchozí dohodu z roku 2024. Obě instituce jej obnovují pravidelně ve dvouletých intervalech a potvrzují tak dlouhodobý zájem o vzájemnou spolupráci, sdílení zkušeností a podporu česko-amerických vztahů. Dohoda vymezuje především spolupráci při zajištění provozu Amerického centra Olomouc a přípravě jeho programu,“ shrnula prorektorka UP Ivona Barešová, která se podpisu memoranda rovněž zúčastnila. Přítomen byl také Vít Nejedlo, ředitel Amerického centra, které je součástí Velvyslanectví USA v Praze a Lukáš Merz, vedoucí Amerického centra Olomouc. 

Důležitou součástí činnosti centra jsou veřejné přednášky, diskuze, informační setkání a další vzdělávací či kulturní akce. Jeho program je určen nejen studentům a zaměstnancům univerzity, ale také školám a široké veřejnosti z Olomouce i celého regionu. Veškeré služby a aktivity centra jsou poskytovány bezplatně.

Součástí programu návštěvy Nicholase Barnetta na Univerzitě Palackého bylo také zahájení kurzu Leadership Matters ve Studentském klubu ve Zbrojnici.

Fyzici ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se významně podíleli na stavbě nové soustavy čtyř velkých teleskopů LST, která byla slavnostně uvedena do provozu v observatoři Roque de los Muchachos na španělském ostrově La Palma. Olomoucký tým odpovídá za optickou část teleskopů a podílí se také na vývoji metod a zařízení, které zajišťují jejich přesné nastavení a správnou funkci během pozorování. Soustava teleskopů umožní astronomům citlivěji a přesněji sledovat zdroje vysokoenergetického gama záření, včetně velmi vzdálených a rychle se měnících objektů ve vesmíru.

Čtyři teleskopy Large-Sized Telescope jsou součástí budované observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), která se má stát největší a nejvýkonnější observatoří gama záření na světě. Dokončení jejich montáže představuje důležitý krok na cestě k zahájení plného vědeckého provozu observatoře. Česká skupina vstoupila do mezinárodního projektu LST v roce 2021. Kromě Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR se zapojili také vědci z Astronomického ústavu AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Čeští odborníci se podílejí na budování observatoře, analýze dat i jejím budoucím provozu a údržbě. Významnou roli v projektu má naše Společná laboratoř optiky, která odpovídá za optickou část teleskopů.“ Ladislav Chytka

„Čeští odborníci se podílejí na budování observatoře, analýze dat i jejím budoucím provozu a údržbě. Významnou roli v projektu má naše Společná laboratoř optiky, která odpovídá za optickou část teleskopů. Zajišťujeme instalaci jednotlivých komponentů a vyvíjíme metody a zařízení, které umožňují dosahovat a dlouhodobě udržovat vysokou kvalitu zobrazení,“ uvedl zástupce koordinátora skupiny odpovědné za optickou část teleskopů Ladislav Chytka ze Společné laboratoře optiky.

Přesné nastavení zrcadel zajišťují olomoučtí odborníci

Každý z teleskopů LST má segmentované primární zrcadlo o průměru 23 metrů, které tvoří 198 samostatných zrcadlových segmentů. Jejich poloha se musí během pozorování velmi přesně upravovat, protože konstrukci teleskopu ovlivňuje například gravitace nebo vítr.

„K zajištění optimální polohy zrcadlových segmentů proto slouží systém jejich aktivního řízení. Na této části projektu se výrazně podílí právě olomoucká Společná laboratoř optiky. Kvalita zobrazení je přitom zásadní pro citlivost celého teleskopu i pro přesnou rekonstrukci energie a směru přilétající gama částice,“ uvedl Dušan Mandát ze Společné laboratoře optiky, který je členem řídícího orgánu mezinárodního konsorcia LST.

foto_sem_4

Teleskopy LST jsou určeny k zachycování velmi slabých záblesků Čerenkovova záření, které vznikají při interakci vysokoenergetického gama záření se zemskou atmosférou. Každý teleskop je kromě velkého zrcadla vybaven také ultrarychlou kamerou.

Přístroje jsou nejcitlivější zejména v energetickém rozsahu přibližně od 20 gigaelektronvoltů do několika teraelektronvoltů. Díky nízkému energetickému prahu mohou vědci pozorovat i velmi vzdálené zdroje gama záření a sledovat rychle se měnící kosmické jevy.

Čtyři teleskopy umožní citlivější pozorování vesmíru

První z teleskopů, LST-1, pracuje na La Palmě už několik let. Během jeho zkušebního provozu se podařilo pozorovat například pulsary, aktivní galaktická jádra nebo přechodné jevy, mezi něž patří novy a gama záblesky.

Po dokončení teleskopů LST-2, LST-3 a LST-4 nyní vznikla soustava čtyř přístrojů. Současné pozorování stejné spršky částic z několika různých míst umožní zvýšit citlivost měření, zlepšit úhlové rozlišení a přesněji určit energii původní gama částice.

„Dokončení soustavy teleskopů LST je vyvrcholením více než patnácti let mezinárodní spolupráce a technologických inovací. Tyto teleskopy nám umožní zkoumat některá z nejextrémnějších prostředí ve vesmíru, včetně supermasivních černých děr a neutronových hvězd, pátrat po možném původu kosmického záření a zkoumat podstatu temné hmoty,“ uvedl hlavní řešitel LST Collaboration a mluvčí CTAO Consortium Masahiro Teshima.

CTAO otevře nové možnosti výzkumu vesmíru

Soustava LST bude součástí severní části observatoře CTAO na ostrově La Palma. Díky vysoké citlivosti ke gama záření s nižšími energiemi umožní vědcům zkoumat velmi vzdálené objekty a nahlížet do období, kdy byl vesmír mladší než dvě miliardy let.

„Dokončení soustavy teleskopů LST je vyvrcholením více než patnácti let mezinárodní spolupráce a technologických inovací.“ Masahiro Teshima

CTAO má v budoucnu tvořit více než 60 teleskopů tří různých velikostí rozmístěných na dvou lokalitách. Severní část vzniká na La Palmě, jižní u observatoře Paranal v chilské poušti Atacama. Kombinace různých typů teleskopů umožní sledovat gama záření v mimořádně širokém energetickém rozsahu přibližně od 20 GeV do 300 TeV.

Výzkum se zaměří například na původ kosmického záření, fyziku černých děr a neutronových hvězd nebo hledání temné hmoty. CTAO bude zároveň první observatoří svého druhu v oblasti gama astronomie, která nabídne veřejný přístup k vědeckým datům vyšší úrovně a softwarovým nástrojům.

Jak se v průběhu života mění náš vztah k práci? Proč nám zaměstnání, které nás dříve naplňovalo, může po letech přestat vyhovovat? A co můžeme udělat pro to, aby pracovní život zůstával dlouhodobě smysluplný a zdravý? Také těmito otázkami se zabývá Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Jako členka mezinárodního týmu hostujících editorů se nyní podílí na přípravě speciálního čísla odborného časopisu Work, Aging and Retirement, vydávaného Oxford University Press.

Slavka Silberg se ve své odborné práci věnuje tématům souvisejícím s pracovním životem a kariérou. Společně s odborníky z nizozemských a belgických univerzit se nyní zaměří na proměny souladu mezi člověkem a jeho pracovním prostředím v různých etapách profesního života.

„To, co od práce očekáváme, se v průběhu kariéry mění. Na jejím začátku mohou lidé více hledat příležitosti k učení a profesnímu růstu, zatímco v pozdějších etapách může nabývat na významu autenticita, smysluplnost práce, možnost předávat zkušenosti nebo zanechat po sobě stopu,“ uvedla Slavka Silberg. „Zajímá nás, jak se soulad mezi člověkem a pracovním prostředím vyvíjí, kdy se narušuje a jak jej mohou lidé i organizace obnovovat.“

Když práce přestane odpovídat našim potřebám

Ústředním tématem připravovaného speciálního čísla s názvem The Dynamics of P–E Fit: Implications for Career Sustainability Across Career Stages bude takzvaný person–environment fit, tedy soulad mezi člověkem a jeho pracovním prostředím. Jde například o to, zda pracovní požadavky odpovídají schopnostem člověka, zda práce naplňuje jeho potřeby a zda jsou jeho hodnoty v souladu s hodnotami organizace, v níž působí.

Tento soulad není neměnný. Naše potřeby, schopnosti i priority se v průběhu života vyvíjejí, stejně jako se mění podmínky a požadavky zaměstnavatelů. Otázka, jak jej dlouhodobě udržovat, nabývá na významu zejména v souvislosti s prodlužováním pracovního života, stárnutím populace a proměnami pracovního trhu.

Udržitelnost kariéry přitom neznamená pouze možnost pracovat déle, ale také zachovat si v průběhu pracovního života spokojenost, zdraví a schopnost produktivně pracovat. 

Připravované číslo se proto zaměří mimo jiné na kariérní změny a nečekané profesní zvraty, pracovní stagnaci, postupný odchod do důchodu či pokračování v práci po dosažení důchodového věku. Pozornost bude věnována také tomu, jak mohou zaměstnavatelé pomáhat soulad mezi člověkem a pracovním prostředím udržovat nebo obnovovat.

Slavka Silberg se na přípravě speciálního čísla podílí společně s Beatrice I. J. M. van der Heijden z Radboud University Nijmegen, Ans De Vos z University of Antwerp a Antwerp Management School a Josem Akkermansem z Vrije Universiteit Amsterdam.

Časopis Work, Aging and Retirement se zaměřuje na výzkum pracovního života, stárnutí a odchodu do důchodu. Speciální vydání propojí poznatky z pracovní psychologie, kariérního rozvoje a udržitelnosti profesní dráhy.

Příležitost také pro další výzkumníky

Mezinárodní editorský tým nyní vyzývá odborníky k zasílání empirických, teoretických i metodologických studií, které objasní, jak proměny souladu mezi člověkem a pracovním prostředím ovlivňují udržitelnost kariéry. Příspěvky se mohou věnovat různým kariérním etapám i měnícím se pracovním podmínkám, například digitalizaci nebo práci na dálku.

Zájemci mohou do 14. dubna 2027 zaslat návrh příspěvku v rozsahu nejvýše tisíc slov bez seznamu literatury. Autoři vybraných návrhů budou následně vyzváni k odevzdání kompletního rukopisu. Podrobnosti o tematickém zaměření a podmínkách pro zasílání příspěvků jsou dostupné na webových stránkách časopisu Work, Aging and Retirement.

Jak co nejefektivněji prezentovat sakrální památky široké veřejnosti během již tradiční Noci kostelů? Na Cyrilometodějské teologické fakultě UP vznikla metodika, která využívá zkušeností historiků umění, duchovních či pracovníků památkové péče a uvádí příklady dobré praxe a představuje tak praktický návod pro správce takových objektů a pořadatele programu v nich. Publikace s názvem Noc kostelů a její využití pro prezentaci památek sakrálního charakteru vyšla u Vydavatelství UP.

„Nejde primárně o odborný manuál pro specializovaná pracoviště, nýbrž o praktický a srozumitelný návod, metodiku pro každého, kdo se chce na přípravě Noci kostelů podílet,“ uvedla Jitka Jonová z katedry církevních dějin a dějin křesťanského umění, která vedla autorský tým.

Cílem bylo vytvořit postup, který umožní co nejefektivnější využití Noci kostelů, která si v České republice získala od roku 2009 značnou oblibu, k prezentaci a zároveň k ochraně památkových objektů sakrálního charakteru. Materiál chce také přispět k hlubšímu porozumění této aktivitě a k posílení zájmu veřejnosti o prezentaci a péči o sakrální památky a o jejich kulturně-křesťanský kontext.

Metodika stanovuje zásady pro pořádání této události s ohledem na památkovou ochranu objektů i předpisy platné v katolické církvi a přináší praktická doporučení pro pořadatele z řad duchovních, odborných zaměstnanců i laiků. Poukazuje také na příklady dobré praxe, zmiňuje mimo jiné prezentaci zaniklých sakrálních prostor v Olomouci, ekumenický rozměr Noci kostelů v Přerově či zkušenost ze Strahovského kláštera v Praze.

Hlavní přínos spočívá podle Jitky Jonové ve zpracování tématu nejen prostřednictvím představení samotné akce, ale i jejím zasazením do širšího kulturního a církevního kontextu.

„Noc kostelů je totiž pevně spjata s aktivitami křesťanských církví. Metodika zároveň upozorňuje na potenciál tohoto formátu pro obecnější prezentaci objektů sakrálního charakteru. Výrazná novost postupu pak spočívá v propojení ryze památkového přístupu s přístupem pastorálně-teologickým, tedy v propojení státní a církevní sféry. Tento průnik je pro prezentaci sakrálních památek v našem sociálně a kulturně geografickém prostoru zásadní,“ doplnila s tím, že po takovém metodickém materiálu byla poptávka ze strany pracovníků církevních, státních i soukromých paměťových institucí a správců sakrálních památek.

Metodika vznikla pod hlavičkou projektu Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení financovaného Ministerstvem kultury ČR v rámci programu NAKI III na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030. Další informace k projektu jsou k dispozici zde.

Knihu vydalo Vydavatelství UP a zájemci ji mohou koupit v jeho e-shopu zde, dostupná je v tištěné i elektronické verzi.

Noc kostelů
Během Noci kostelů, konané každoročně na konci května či začátku června, se veřejnosti otevírají dveře křesťanských kostelů, kaplí či modliteben a nabízejí komentované prohlídky prostor, kulturní programy související s životem církve či prostou příležitost pro zklidnění a rozjímání. Akce vznikla v roce 2001 v Německu, v České republice byla poprvé uspořádána o osm let později. Během letošního, již 18. ročníku mohli zájemci v ČR navštívit přes 1800 sakrálních objektů. Příští Noc kostelů proběhne 4. června 2027. Více na www.nockostelu.cz.

Zásadní rekonstrukcí a dostavbou prochází sídlo Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. V rámci nové koncepce moderní psychiatrické péče umožní stavební práce nejen navýšení počtu lůžek, ale především rozšíření zaměření odborníků i na dětské pacienty. Nemocnice tak reaguje na množství dětí s duševními obtížemi, kterých v posledních letech výrazně přibývá.

„Děti dnes vyrůstají ve světě, který je zahlcuje podněty rychleji, než je dokážou zpracovat – sociální sítě, srovnávání, tlak na výkon. Zároveň ubývá toho, co dřív dětskou psychiku chránilo: bezpečného času bez obrazovky, pohybu, spánku, kontaktu tváří v tvář, stabilního rytmu, širší rodiny a komunity. K tomu se přidaly společenské otřesy posledních let, které tvrdě dopadly právě na dospívající v citlivém období formování identity,“ přiblížil příčiny primář kliniky Aleš Grambal s tím, že dětská psychiatrická péče v ČR je nyní těžko dostupná, specializovaných pracovišť a lůžek je málo.

„Rozšíření a rekonstrukce našich prostor nám umožní část této chybějící kapacity doplnit a nabídnout dětem péči, o kterou usiluje náš koncept. Opíráme se v něm mimo jiné o polyvagální teorii, o poznatek, že náš nervový systém se neuklidní jednoduše chtěním, ale teprve tehdy, když vyhodnotí okolí jako bezpečné. Ve stavu ohrožení tělo zůstává v pohotovosti, ať mu rozum říká cokoli. U dětí to platí dvojnásob. Proto klademe takový důraz na prostředí, prostor, klidný kontakt, respekt, práci s dechem a pohyb,“ dodal.

Nově budované bezbariérové prostory kliniky tak nabídnou více otevřeného místa, světla nebo zákoutí ke ztišení, součástí bude také víceúčelová tělocvična pro terapeutické aktivity. Nebudou chybět moderní vyšetřovny a zázemí pro lékaře a studenty, lůžková kapacita se zvýší ze 64 na 120 lůžek. V blízkosti objektu vznikne zahrada pro pacienty, která bude poskytovat možnost pohledu do zeleně a prostor pro venkovní terapii.

Již probíhající rekonstrukce a dostavba kliniky potrvá celkem více než dva roky, stavební práce vyjdou na téměř půl miliardy korun.

„Rozšíření psychiatrické péče, a především její dostupnost pro dětské a dospívající pacienty je jedním z velkých úkolů, které před naším zdravotnictvím v současné době stojí. Pomocí tohoto investičního projektu se i naše nemocnice ujímá části tohoto úkolu, který má pomoci řešit situaci především v naší spádové oblasti. Neobejde se to ale samozřejmě bez toho nejdůležitějšího, tedy lidského faktoru: odborníků, které naše nemocnice bude pro poskytování špičkové péče potřebovat. A já věřím, že je dokážeme nalézt a oslovit,“ doplnil ředitel nemocnice Roman Havlík.

Čeští školáci se na umělou inteligenci (AI) obracejí s domácími úkoly, ale také s tím, jak se cítí. Třetina respondentů ji v posledních 30 dnech využila pro pomoc, radu nebo informace o duševním zdraví či emočních problémech. Častěji se chatbota na otázky související s pocity a emocemi ptají dívky. Dospívající, kteří u AI často hledají citovou podporu, zároveň častěji uvádějí psychické obtíže, osamělost a méně podpory v rodině. Vyplývá to z nových dat národní studie HBSC 2026, kterou připravil tým z Univerzity Palackého. Na otázky spojené s využíváním pokročilých jazykových modelů odpovídalo více než 5000 školáků ve věku 11, 13 a 15 let.

AI českým školákům nejčastěji slouží při učení a domácích úkolech. Alespoň jednou týdně ji tak využívá téměř polovina z nich (49 %), mezi patnáctiletými už přibližně dvě třetiny. Jen u školních povinností ale nezůstává. O pocitech a náladách se s chatbotem alespoň jednou týdně radí bezmála 21 % dotázaných a skoro 16 % dětí si s ním povídá, když se cítí osaměle nebo hledá citovou podporu. Vedle vysvětlení učiva tak mladí Češi u AI hledají i radu, jak se vyznat v tom, co prožívají.

Dívky se častěji ptají, méně důvěřují

O pocitech a náladách se s AI alespoň jednou týdně radí téměř čtvrtina dívek (24,1 %), zatímco mezi chlapci je to méně než 18 %. Podobný rozdíl se objevuje i tehdy, když si děti s AI povídají při osamělosti nebo hledají citovou podporu. U důvěry se ale poměr obrací. V navazující otázce, nakolik věří ve správnost, spolehlivost a bezpečnost informací AI o duševním zdraví, odpovědělo „velmi důvěřuji“ 16,5 % chlapců a zhruba 10 % dívek, jež častěji volily zdrženlivější „trochu důvěřuji“.

„Požádat chatbota o radu ještě neznamená bezvýhradně věřit jeho odpovědi. Právě u dívek se častější používání pojí s nižší důvěrou. Může to svědčit o obezřetnějším přístupu k tomu, co jim AI nabízí. Zda za tím stojí i lepší porozumění jejím limitům, bychom ale museli zkoumat dál,“ vysvětluje Petr Baďura, datový analytik českého týmu studie HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

U AI hledají oporu, doma jí vnímají méně

Školáci, kteří si s AI denně povídají při pocitech osamělosti nebo u ní hledají citovou podporu, častěji uvádějí také psychické obtíže. Zvýšené riziko deprese podle dat z letošní studie HBSC vykazuje 40,3 % z nich. Mezi těmi, kteří AI k tomuto účelu využívají zřídka nebo nikdy, je to ale jen 11,2 %. Rozdíl je patrný i v rodinném zázemí. Silnou podporu doma vnímá přibližně třetina školáků (34 %), kteří u AI denně hledají společnost nebo citovou oporu. Mezi dětmi, které se na ni ze stejných důvodů obracejí zřídka nebo nikdy, je to téměř 61 %. Z těchto výsledků ale nelze vyvozovat, že psychické obtíže způsobuje právě umělá inteligence. Děti u ní mohou hledat pomoc právě proto, že se už necítí dobře nebo jim opora v okolí chybí.

Od jedné otázky k pravidelnému rozhovoru

Ne každý, kdo se AI ptá na duševní zdraví, u ní hledá každodenní oporu. Třetina českých školáků ji v posledních 30 dnech využila pro pomoc, radu nebo informace o psychických či emočních problémech. Dalších přibližně 21 % má takovou zkušenost z dřívějška. Celkem tedy více než polovina dotázaných. Za těmito čísly se ale mohou skrývat různé potřeby: od hledání informací po osobní radu. Samotná zkušenost s chatbotem proto ještě neznamená, že ho dítě považuje za svého terapeuta.

„Nestačí vědět, že dítě používá AI. Zajímejme se, s čím se na ni obrací. Jestli potřebuje poradit s úkolem, nebo si chce s někým popovídat, protože se cítí samo. A také jestli má člověka, se kterým může o stejných věcech mluvit osobně,“ dodává Michal Kalman z OUSHI, hlavní řešitel studie HBSC v ČR.

O studii a použitých datech

Report Zdravé generace přináší nejnovější výsledky z letošního sběru dat mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). V roce 2026 na otázky o využívání AI odpovídalo více než 5000 školáků ve věku 11, 13 a 15 let ze všech 14 krajů ČR. Český výzkumný tým působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zdravá generace na datech HBSC dlouhodobě ukazuje, jak české děti žijí a co ovlivňuje jejich zdraví. Vedle AI se věnuje také spánku, rizikovému chování nebo sociálním sítím a hraní her, které přiblížila v předchozích reportech.

Celý svět na jednom místě aneb Z Indie za pět minut ve Francii. Na nádvoří Tereziánské zbrojnice se uskutečnil již třetí ročník festivalu International Haná. Během jednoho odpoledne mohli návštěvníci poznat odlišné kultury a zvyklosti i bez letenek.

Pod záštitou Welcome Office Univerzity Palackého se již potřetí nádvoří Zbrojnice proměnilo v místo setkávání kultur z různých koutů světa. Festival International Haná se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu INSIGHT, jehož cílem je zejména vytváření přívětivějšího a otevřenějšího akademického prostředí pro zahraniční studenty a zaměstnance. Toto poselství prostupovalo celým odpolednem.

„To, na co bychom se měli s úsměvem na tváři zaměřit, jsou různorodé pohledy na společnost, kulturu, jejich sdílení a vzájemná podpora,” shrnul hlavní myšlenky festivalu koordinátor týmu Welcome Office UP Pavel Flekač. Na přípravě festivalu se také podílela Arcidiecézní charita Olomouc i Olomoucký kraj spolu se statutárním městem Olomouc. Letošní ročník festivalu byl věnován Haiti, které Arcidiecézní charita Olomouc podporuje už dvě desetiletí. 

foto_sem_4

„Lidé se živě setkávají, poznávají se navzájem a poznávají i své odlišnosti a učí se vytvářet jednotu v různosti. Jsem rád, že jedním z organizátorů tohoto setkání je Arcidiecézní charita Olomouc. Je to pro mnohé příležitost k lepšímu porozumění křesťanskému pohledu na jednotu lidstva,” uvedl na slavnostním zahájení Pavel Stefan, prezident Arcidiecézní charity Olomouc. Ve svém proslovu také zmínil svatého Františka z Assisi. Při příležitosti 800. výročí úmrtí tak připomněl jeho odkaz pokory, skromnosti, lásky a také bratrství. Myšlenky bratrství a vzájemná blízkost provázely návštěvníky celým festivalem.

Nádvoří bylo zaplněné nejen stánky kateder představujících jednotlivé státy, ale i chráněnou dílnou ze Strážnice, organizacemi zaměřenými na předškolní a školní vícejazyčné vzdělání či stánkem Vydavatelství UP. Mezi zastoupenými zeměmi byly např. Čína, Francie, Indie, Ukrajina či USA. Návštěvníkům se také představily i africké kultury. U jednotlivých zemí čekaly návštěvníky různé aktivity. Indický stánek nabízel jak malování hennou, tak tradiční oděvy, které si mohl každý příchozí vyzkoušet. 

foto_sem_4

Čínský stánek se pyšnil nejen svými detailně vyšívanými šaty, ale i několika plyšovými pandami, které jsou jejím národním symbolem. V africkém stánku se zaplétaly copánky, Itálie vsadila na kulinářství a ukrajinský stánek zaujal vyráběním motanky (textilní panenka). 

„Jednoznačně mě zaujal stánek s domácími závitky, protože mě na mezinárodní kuchyni nejvíce baví, že můžu poznávat nové neznámé chutě,” sdílela svůj zážitek studentka biologie Evelína Lachová.

Festival se nesl v rytmu tance a hudby, nechyběla ukázka místního hanáckého folkloru v režii souboru Cholinka nebo orientální tance pod taktovkou Jahanara Tribe. Na své si přišli dospělí i ti nejmenší. Pro děti byly připravené závody v hobby horsingu, pozornost diváků pak upoutali kejklíři, kteří předvedli odvážné entrée na chůdách. Symbolickým zakončením akce bylo vystoupení skupiny Camara s africkými tanci a bubenickou show.

Autorka studuje žurnalistiku na FF UP.

Poznat spolužáky z dalších evropských zemí, vyzkoušet si studium na zahraniční univerzitě nebo si rozšířit obzory v kurzech mimo vlastní obor. I takové možnosti mají studenti a studentky Univerzity Palackého už od začátku studia díky členství UP v evropské univerzitní alianci Aurora. Její nabídku jim během zářijových akcí Seznamovák UP a MEET UP přiblížili zástupci a ambasadoři Aurory na UP. 

Obě akce nabídly prostor pro osobní setkání a představení Aurory studentkám a studentům, kteří její možnosti dosud neznali. Už při vstupu na univerzitu tak mohli zjistit, jak své studium obohatit o zahraniční zkušenosti a spolupráci se studenty z dalších zemí.

Na Seznamováku s prváky

Seznamovák UP pomáhá nastupujícím studentům poznat budoucí spolužáky a zorientovat se v univerzitním prostředí ještě před začátkem semestru. Součástí programu bylo klubové odpoledne, při němž se představily studentské spolky a organizace působící na univerzitě. Nechyběla ani Aurora, kterou zastupoval Hanuš Patera z kanceláře Aurory na UP společně se studentskými ambasadory. Zájemcům přiblížili možnosti výjezdů na partnerské univerzity, absolvování zahraničních kurzů i zapojení do programu Aurora Student Ambassadors.

Seznamováku se zúčastnilo více než 500 studentů a stánek Aurory vzbudil velký zájem. Vedle zahraničních výjezdů studenty zaujala také možnost rozšířit si studium o témata přesahující jejich vlastní obor.

„Bylo skvělé vidět tolik zájemců o aktivity v rámci Aurory. Příjemně mě překvapil zájem účastníků o možnost studovat předměty, které nutně nespadají pod jejich obor. Myslím si, že interdisciplinární kurzy jsou skvělým benefitem Aurory, a mám radost, že je o ně čím dál větší zájem,“ řekl Hanuš Patera, který v Auroře vede oblast Capacity Building & Community Engagement a má mimo jiné na starosti práci se studenty.

foto_sem_4

Setkání na MEET UP

Další příležitostí představit Auroru studentům byl festival MEET UP – Zažij univerzitní město, který se konal 22. září v areálu olomouckého Letňáku. Tradiční zahájení akademického roku propojilo prezentace univerzitních pracovišť a studentských spolků s koncerty, workshopy a soutěžemi. Oslovilo tak jak prváky, kteří se s univerzitou teprve seznamují, tak studenty vyšších ročníků.

Aurora se na akci představila jako součást univerzitního života, která studentům otevírá cestu ke vzdělávání a spolupráci napříč evropskými univerzitami. Účast na obou zářijových akcích umožnila přiblížit tyto příležitosti studentům už na začátku akademického roku a navázat na zájem, který projevili během Seznamováku.

Aktuální nabídky kurzů, zahraničních pobytů a dalších možností zapojení najdou zájemci na webu Aurory na UP. Studenti se mohou navíc do 30. října 2026 přihlásit do programu Aurora Student Ambassadors, poznat spolužáky z celé Evropy a podílet se na společných aktivitách. Podrobnosti a přihlašovací formulář najdou v aktuální výzvě na webu Aurory.

Po roce se olomoucké Bezručovy sady opět stanou dějištěm univerzitního přeboru v přespolním běhu. Osmačtyřicátý ročník sportovní události se koná ve středu 21. října a pořádající Fakulta tělesné kultury UP zve na start všechny příznivce vytrvalostních běhů napříč Univerzitou Palackého. Online registrace je již otevřená.

Centrem tradičního závodu bude atletický stadion TJ Lokomotiva na tř. 17. listopadu, odkud běžkyně a běžci budou vybíhat do podzimního parku pod hradbami historického středu Olomouce, kde absolvují většinu z připravených tratí. Ženy poběží 3 km, na muže čeká trať o délce 5,2 km. Program počítá i s dětskými závody, start ženského běhu je plánován na 15. hodinu, muži pak vyběhnou o půlhodinu později.

Na startovní čáru se mohou postavit všichni řádně přihlášení příznivci běhu z řad studujících a pracujících napříč fakultami a pracovišti Univerzity Palackého. „Oproti dřívějším letům se letos zájemci mohou přihlašovat pouze online formou, a to do 19. října 15:00,“ upozornil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP. Startovné 30 Kč na osobu pak přihlášení zaplatí na místě.

Přihlašovací formulář je dostupný zde.

Na nejrychlejší běžce čekají kromě titulu Přebornice/Přeborník UP a medailí také věcné ceny a Cena děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia. Další informace jsou k dispozici na této stránce.

Loňský ročník Přeboru UP v přespolním běhu si můžete připomenout zde.

Věda, která se dá i vybarvit. Právě k tomuto účelu slouží nové CATRINmalovánky, které jsou další z cest, jak přiblížit vědu v CATRIN Univerzity Palackého i nejmenšímu publiku. Omalovánky, které měly premiéru na letošní Noci vědy, vznikly ve spolupráci s autorem vědeckých komiksů CATRIN Patrickem Trouillasem.

„Když jsem dostal nabídku nakreslit omalovánky, kterými provázejí Begonie a Herman, neváhal jsem ani vteřinu. Přestože šlo o poměrně velké množství práce, které bylo potřeba zvládnout v relativně krátkém čase, vrhl jsem se do projektu jako dítě. Opravdu jsem si to užil,“ prozradil Trouillas, který v CATRIN působí ve výzkumné skupině Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace.

„Když jsem dostal nabídku nakreslit omalovánky, kterými provázejí Begonie a Herman, neváhal jsem ani vteřinu." Patrick Trouillas

CATRINmalovánky s podtitulem – Herman a Begonie na cestě za objevy přibližují dětem některá z výzkumných témat s vysvětlením, proč je konkrétní výzkum důležitý. Dozví se, proč je potřeba bojovat s nebezpečnými bakteriemi, proč poletí experiment z CATRIN do vesmíru a například i to, že senzory jsou jako malí detektivové. Kromě malování čekají na děti i další úkoly.

K popularizaci vědy přispívá francouzský vědec několik let. Mimo jiné je autorem komiksů, které zdobí newslettery CATRIN a přibližují konkrétní výsledky výzkumu. V komiksech vždy vystupují i samotní vědci, kteří se podílejí i na přípravě příběhu.

„K Olomouci mám dlouhodobý vztah a cítím se být s CATRIN velmi úzce spjatý. Všechno, co jsem v posledních letech dělal ve vědě se svými českými kolegy, bylo přínosné a motivující. Úspěšná byla i naše novější spolupráce v oblasti vědecké ilustrace a komiksů. Velmi si vážím podpory a motivace ze strany CATRIN a baví mě rozvíjet své dovednosti prostřednictvím skvělých vědeckých projektů, které se v Olomouci realizují,“ potvrdil Trouillas.

Zatímco komiksy jsou zajímavé i pro dospělé zájemce o vědu, omalovánky cílí na zcela jinou a specifikou skupinu. To museli mít na mysli i jejich autoři, od PR oddělení přes samotné vědce až po autora obrázků.

„Upřímně řečeno, byla to pro mě nová výzva. Nakonec se mi ale podařilo dosáhnout požadovaného výsledku, a přitom zůstat věrný svému stylu. Alespoň doufám! To nám nakonec řeknou děti,“ uzavřel Trouillas.

CATRINmalovánky budou k využití při popularizačních akcích, od Noci vědy přes Týden Akademie věd až po exkurze ve vědeckém centru.

Od přednášky o elixíru mládí až po digitální fotografii, internetovou gramotnost, archeologii, jazyky, jógu nebo sportovní lukostřelbu. Univerzita třetího věku Univerzity Palackého (U3V) letos slaví čtyřicet let existence. Olomouc přitom byla v roce 1986 prvním místem v tehdejším Československu, kde se seniorské vzdělávání pod hlavičkou U3V začalo systematicky rozvíjet.

Z původní iniciativy spojené především s lékařským prostředím se během čtyř desetiletí stala zcela významná součást nabídky univerzity pro veřejnost. Jen v minulém akademickém roce jejími programy prošlo více než dva a půl tisíce účastníků.

U zrodu olomoucké U3V stál v roce 1986 lékař Jaromír Vachutka, tehdejší zástupce přednosty Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a zároveň představitel nejvyšších orgánů Československého červeného kříže.

video_sem

„První ročník zorganizoval v rámci tehdejšího celospolečenského programu Úcta ke stáří. Pomyslným začátkem U3V se stal 23. říjen 1986. Tehdy Jiří Lenfeld z Lékařské fakulty UP přednesl úvodní přednášku příznačně nazvanou Elixír mládí a skutečnost. Olomouc tím získala prvenství – univerzitní vzdělávání seniorů zde začalo o rok dříve než v Praze, kde první ročník U3V otevřela v říjnu 1987 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy,“ připomíná Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce. A protože dobré věci se mají připomínat, na zářijovém Absolventském setkání UP právě Jaromír Vachutka před zaplněným auditoriem na začátky U3V v Olomouci vzpomínal.

Od medicíny k umění, jazykům i digitálním technologiím

Zpočátku byla nabídka vzdělávání seniorů na UP spojena pouze s lékařskou fakultou. Postupně se však přidávaly další fakulty a s nimi i specializované, zpravidla dvouleté programy odpovídající jejich odbornému zaměření. Dnešní nabídka je nesrovnatelně pestřejší a ukazuje, jak široké jsou zájmy současné seniorské generace.

foto_sem_4

V letošním zimním semestru si mohou účastníci vybírat ze tří čtyřsemestrálních specializovaných programů – Ochrana práv jednotlivce, Archeologie regionu střední Moravy a Jak spokojeně žít a pečovat o své zdraví. K tomu U3V nabízí 21 dvousemestrálních běhů. Zájemci se v nich mohou věnovat například dějinám výtvarného umění či starověkého Egypta, digitální fotografii, zdraví a psychosociálním tématům, léčivým rostlinám, přírodě nebo kultuře.

Dalších čtrnáct programů je jednosemestrálních. Patří mezi ně například Pohyb základ života, Duševní zdraví a my, Internet bez obav, Mediální a internetová gramotnost, Vitráže technikou Tiffany nebo Základy sportovní lukostřelby. Nabídku doplňuje třináct jazykových kurzů angličtiny, němčiny a francouzštiny a čtyři kurzy zaměřené na zdravý životní styl a pohyb. Během akademického roku se koná také pobytový poznávací kurz a Letní škola jógy.

foto_sem_4

Univerzita přitom se vzděláváním seniorů nezůstává jen ve svých posluchárnách. U3V má pobočku na Obchodní akademii a Vyšší odborné škole v Uherském Hradišti, kterou každoročně navštěvuje přibližně stovka účastníků. Spolupracuje také například s Vědeckou knihovnou v Olomouci, Vlastivědným muzeem v Olomouci či Sportovním centrem Omega.

Čtyřicet let po svém založení přitom U3V rozhodně není institucí, jejíž význam by slábl. Právě naopak. Počet jejích absolventů v posledních letech výrazně roste. Zatímco v akademickém roce 2022/2023 úspěšně absolvovalo programy U3V 1808 účastníků, v minulém už počet vystoupal na 2513.

Motivovaní studenti, kteří se chtějí ptát

Za desítkami programů stojí také početná skupina lektorů. „Tvoří ji především akademičtí pracovníci Univerzity Palackého, ale také její absolventi či zaměstnanci. Pro některé akademiky se právě výuka seniorů stává aktivitou, kterou si ponechávají i po odchodu do důchodu. Někteří na U3V přednášejí téměř dvacet let. Na opačném konci generačního spektra stojí nejmladší lektoři, mezi nimiž jsou někdy i studenti doktorských studijních programů,“ říká Klára Tesaříková Čermáková a poukazuje tak na jeden z nezanedbatelných přínosů: „Právě setkávání různých generací patří k charakteristickým rysům U3V. Každoročně navíc přicházejí noví vyučující a v posledních letech se stává i to, že odborníci sami osloví kancelář U3V s nabídkou tématu, kterému by se chtěli se seniory věnovat.“

foto_sem_4

Jedna věc se přitom v hodnocení lektorů opakuje: posluchači Univerzity třetího věku jsou mimořádně motivovaní. Do poslucháren nepřicházejí kvůli titulům, kreditům ani povinným zkouškám. Přicházejí proto, že se chtějí dozvídat nové věci, diskutovat a zůstávat aktivní.

Univerzita otevřená všem generacím

Za čtyři desetiletí se tak proměnil nejen rozsah U3V ale i její místo v životě Univerzity Palackého. „Univerzita třetího věku je krásným a velmi konkrétním příkladem toho, co znamená třetí role univerzity. Univerzita není určena pouze studentům, kteří se připravují na svou profesní dráhu, ale má být místem vzdělávání, setkávání a inspirace v průběhu celého života. Rostoucí zájem o naše programy ukazuje, že právě o takovou otevřenou univerzitu je mezi veřejností velký zájem,“ říká Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

foto_sem_4

Čtyřicetiletá historie olomoucké U3V ukazuje, že chuť poznávat nové věci nemá věkovou hranici. A někdejší Elixír mládí z názvu vůbec první přednášky tak možná po letech dostává ještě jeden význam: jedním z receptů na aktivní stáří může být právě zvídavost a ochota učit se něco nového.

Natírali lavičky a ploty, upravovali zahrady, sázeli stromy, stahovali dřevo nebo vyklízeli starou školní půdu. Celkem 253 zaměstnanců a zaměstnankyň Univerzity Palackého, Olomouckého kraje a města Olomouce vyměnilo na jeden den svou běžnou práci za dobrovolnickou. Čtvrtý ročník Zaměstnaneckého dobrovolnického dne přinesl pomoc na devatenáct míst v Olomouci a regionu.

„Pomáhat je dobré.“ Jednoduchou větou vystihl smysl celého dne rektor UP Michael Kohajda ještě předtím, než se skupiny dobrovolníků vydaly na jednotlivá místa. Sám si pro svůj dobrovolnický den vybral olomouckou zoo. „Věřím, že jsme si všichni vybrali podle svého zájmu a že budeme na konci dne odcházet s dobrým pocitem z toho, co jsme udělali,“ popřál ráno účastníkům.

A možností vybrat si podle svého zájmu bylo letos skutečně mnoho. Dobrovolníci pomáhali například na Floře Olomouc, v Zoo Olomouc, Fakultní nemocnici Olomouc, hospici na Svatém Kopečku, na Sluňákově, hradech Šternberk a Helfštýn, v domovech seniorů, školách a školkách, na olomouckém hřbitově nebo v útulku pro psy.

foto_sem_4

Nejpočetnější skupina, 34 lidí, zamířila na Floru Olomouc, dalších 32 dobrovolníků pracovalo v zoo. Do společného dobrovolnického dne se zapojilo celkem 86 zaměstnanců Univerzity Palackého, 103 zaměstnanců Olomouckého kraje a 64 pracovníků magistrátu.

„Mám radost, že naše zaměstnankyně a zaměstnanci neváhají věnovat svůj čas a energii také tam, kde mohou být užiteční i mimo své každodenní pracovní povinnosti. Právě podobné aktivity podle mě ukazují, že Univerzita Palackého je nejen místem vzdělávání a vědy, ale také dobrým sousedem a odpovědným partnerem svého okolí,“ dodal rektor Kohajda.

Když je výsledek práce vidět

Na psychiatrii Fakultní nemocnice Olomouc pomáhala například asistentka rektora Kateřina Kováříková. Spolu s dalšími dobrovolníky upravovala zahradu a venkovní prostory.

„Mám radost, že jsme mohli spojit síly a udělat něco konkrétního pro místo, které je důležité pro mnoho lidí. Právě takové dobrovolnické dny podle mě ukazují, že když se spojí lidé z různých institucí a každý přiloží ruku k dílu, může z toho vzniknout něco, co má skutečný a viditelný smysl. Věřím, že upravené prostředí může pacientům zpříjemnit jejich pobyt a přispět k tomu, aby se tu cítili o něco lépe,“ uvedla.

foto_sem_4

Podobný druh práce čekal na dobrovolníky v Hospici na Svatém Kopečku. Pleli záhony a připravovali je na podzimní výsadbu, čistili chodníky či umývali okna. Mezi šesticí zaměstnanců UP, kteří tam pomáhali, byla i Martina Buráňová z kanceláře prorektora pro internacionalizaci.

„Byl to smysluplný den. Na hospici na nás čekala spousta práce a bylo fajn pak za sebou vidět výsledky,“ řekla. Dobrovolnický den pro ni ale znamenal ještě něco navíc. „Byla to zároveň příležitost blíže se poznat s kolegyněmi z jiných oddělení a navázat vztahy, které nám pak pomohou i při pracovní komunikaci a spolupráci. V tom vidím velký přínos.“

Kolegové trochu jinak

Právě možnost potkat kolegy mimo kanceláře a pracovní agendu je vedle pomoci samotné jedním z rozměrů zaměstnaneckého dobrovolnictví. Dobře to ukázala i desetičlenná skupina v Domově seniorů Pohoda v Olomouci-Chválkovicích, kterou tvořili pracovníci všech tří pořádajících institucí.

„Rozdělili jsme se do dvou skupin. Muži se pustili do údržbářských prací a opravovali lavičky, nás ženy si vzali na starost místní zahradníci. Plely jsme záhony, zametaly chodníky a pomáhaly s pracemi v zahradě, na které při péči o tak velký areál ne vždy zbývá čas,“ popsala Lucie Moučková Gatěková z oddělení pro studium Rektorátu UP.

Areál domova plný zeleně, záhonů i malé vodní plochy podle ní ukazuje, jak se jeho zaměstnanci snaží vytvářet pro obyvatele příjemné prostředí. „Byl to pro nás příjemně strávený den, při kterém jsme udělali něco užitečného pro druhé a zároveň si užili společný čas trochu jinak než při běžné práci,“ dodala.

Nově také do škol

Na základě přání účastníků předchozího ročníku přibyla letos mezi dobrovolnickými příležitostmi také některá školská zařízení, mimo jiné školy, které se věnují vzdělávání znevýhodněných dětí.

Nováčkem mezi nimi byla ZŠ Táboritů. Během několika hodin tam dobrovolníci vyklidili zahradní sklad, natřeli plot před školou, obrousili a natřeli pískoviště a zvládli řadu dalších prací, na které během běžného provozu školy nezbývá čas ani dost rukou.

foto_sem_4

„Dobrovolníci byli skvělí, pustili se do všeho naplno a panovala opravdu moc fajn atmosféra. Během pauzy u kávy jsme si stihli popovídat i o tom, jak škola funguje a jak vypadá vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra, takže dobrovolníci mohli lépe poznat, komu vlastně svou prací pomáhají,“ ocenila pomoc Romana Horáková z rodičovského sdružení Dobropas. A přidala jedinou věc, kterou se toho dne zvládnout nepodařilo: „Jen ty špekáčky nám kvůli dešti nevyšly. Tak snad příští rok.“

Viditelné výsledky za sebou nechali účastníci také na dalších místech. Na Svatém Kopečku vyklízeli starou školní půdu, v zoo stahovali dřevo a sázeli mladé stromky. Na Sluňákově se k práci přidala také Radana Vyroubalová z Olomouckého kraje, která se dobrovolnického dne nezúčastnila poprvé.

„Mám vždy radost, že je na konci dne vidět kus odvedené práce. Děkuji organizátorům za možnost přiložit ruku k dílu tam, kde je to potřeba,“ uvedla.

Už teď se přemýšlí nad příštím ročníkem

A kus práce byl letos vidět opravdu na mnoha místech. Přestože byl počet zapojených o něco nižší než v předchozím roce, ohlasy organizací podle manažerky Dobrovolnického centra UP Vladimíry Sedláčkové potvrzují, že pomoc měla smysl.

„Přicházejí nám krásná poděkování od zapojených organizací. Už teď přemýšlíme, v jaké podobě připravíme dobrovolnický den pro příští rok a který termín umožní co nejširší účast našich kolegů. Uvítáme také jejich tipy, kde by jim pomáhání dávalo největší smysl,“ dodala Sedláčková.

Zaměstnanecký dobrovolnický den se letos uskutečnil počtvrté. Společně jej připravily Univerzita Palackého, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc.

Interaktivní výstava Po stopách slonů, která vznikla v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP, se po více než dvou letech putování po České republice vrací do Olomouce. Tentokrát ji návštěvníci nenajdou v samotném science centru, ale přímo v budově Přírodovědecké fakulty UP. Výstava přibližující život slonů, jejich význam pro přírodu i složité otázky spojené s jejich ochranou bude veřejnosti přístupná přibližně do poloviny ledna.

Výstava Po stopách slonů vznikla v Pevnosti poznání v roce 2024 ve spolupráci s neziskovou organizací Save-Elephants českého biologa a ochránce přírody Arthura F. Sniegona. Část exponátů si mohli první návštěvníci prohlédnout v létě téhož roku v Pevnosti poznání. Už od počátku však byla výstava koncipována jako putovní a postupně zamířila i na další místa v České republice. Naposledy byla v létě 2026 k vidění na zámku v Doksech.

„Jsme rádi, že se výstava po více než dvou letech vrací tam, kde vznikala. Tentokrát ji ale představujeme v novém prostředí přímo na půdě přírodovědecké fakulty. Chceme tak téma života a ochrany slonů přiblížit nejen rodinám s dětmi a školám, ale také studentům, zaměstnancům univerzity a dalším návštěvníkům fakulty. Zároveň tím ukazujeme jednu z podob práce Pevnosti poznání, která může fungovat i mimo prostory samotného science centra,“ uvedl Jan Hlaváč, proděkan Přírodovědecké fakulty UP.

Současná podoba výstavy nabízí třináct interaktivních stanovišť. Návštěvníkům představuje slony nejen jako fascinující obyvatele africké krajiny, ale především jako důležitou součást tamních ekosystémů. Svým pohybem a způsobem života ovlivňují podobu krajiny, podílejí se na šíření semen a vytvářejí podmínky důležité i pro řadu dalších druhů. Výstava zároveň ukazuje, že jejich ochrana je složité téma, v němž se prolínají přírodní, společenské i ekonomické souvislosti.

Expozice proto otevírá také témata pytláctví a nelegálního obchodu se slonovinou, ekonomických podmínek v afrických zemích nebo střetu mezi ochranou přírody a potřebami místních obyvatel. Návštěvníci přitom nezůstávají pouze pasivními pozorovateli. U jednotlivých stanovišť mohou zkoušet, rozhodovat se a hledat vlastní řešení situací, které ochranu slonů provázejí.

„Chtěli jsme ukázat, že ochrana přírody není černobílá. V případě slonů nejde jen o to, jak je chránit, ale také o pochopení toho, proč jsou ohroženi a jak se jejich ochrana dotýká života místních lidí. Pokud chceme hledat řešení, která budou dlouhodobě fungovat, musíme vzít v úvahu ekologické, společenské i ekonomické souvislosti,“ doplnil Roman Chvátal, manažer pro inovace z Pevnosti poznání.

Nepřehlédnutelným prvkem výstavy je více než pět metrů dlouhá sloní skluzavka, která návštěvníky přivítá už v přízemí budovy fakulty a zároveň je nasměruje k hlavní části expozice v šestém patře.

Návratem výstavy na fakultu chce Pevnost poznání zároveň představit svou popularizační činnost v univerzitním prostředí a oslovit nové publikum. Výstava je otevřená široké veřejnosti, pro školní skupiny budou připraveny také komentované prohlídky.

Po skončení olomoucké prezentace bude výstava pokračovat ve svém putování. Po stopách slonů je koncipována jako mobilní expozice a Pevnost poznání ji nabízí k pronájmu muzeím, science centrům, školám, obchodním centrům, výstavním prostorám i dalším institucím a organizacím disponujícím vhodným prostorem pro její instalaci.

Podrobnější informace o výstavě a možnostech jejího zapůjčení jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Areál Fakultní nemocnice Olomouc by mohl vyprávět. Již desítky let se zde na jednotlivých ústavech a klinikách píšou dějiny moderní medicíny, které by vydaly na nespočet samostatných knih. Důkazem za všechny budiž nová kronika mapující historii a současnost II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické FNOL a LF UP. Výpravná publikace, na které se podíleli lékaři i historici, byla slavnostně uvedena na neformálním setkání autorů a zaměstnanců kliniky.

Příprava knihy trvala zhruba tři roky. Výsledkem je publikace z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého, která přináší pohled na více než 80letou cestu pracoviště od skromných poválečných začátků po jedno z nejmodernějších gastroenterologických center v Česku. Kombinuje fundovanou a čtivou historickou studii s osobními vzpomínkami a bohatou galerií dobových i současných fotografií.

Svědectví o lidech a době

Myšlenka na vznik publikace vzešla od emeritního přednosty kliniky profesora Jiřího Ehrmanna, který na II. interní klinice působí od roku 1968 a v letech 1998 až 2005 ji vedl. „Když člověk prožije na jednom pracovišti desítky let, uvědomí si, kolik lidí, událostí, rozhodnutí, ale také každodenní poctivé práce se za jeho historií skrývá. Nechtěl jsem, aby tyto vzpomínky a zkušenosti jednotlivých generací postupně zmizely. Jsem rád, že se podařilo spojit práci historiků s pohledem lidí, kteří klinikou sami prošli, a vytvořit publikaci, která není jen kronikou dat a jmen, ale také svědectvím o lidech a době, v níž medicína vznikala a proměňovala se,“ říká profesor Jiří Ehrmann.

foto_sem_3

Nejstarší dějiny kliniky a medailony všech jejích přednostů zpracovali historici Jan a Radim Červenkovi. Novodobé fungování a současnou tvář kliniky popsal současný přednosta profesor Ondřej Urban. Atmosféru dobových událostí i portréty jednotlivých osobností pak dokreslují osobité vzpomínky profesora Ehrmanna.

„Historie naší kliniky je zároveň příběhem proměny celé medicíny. Z původně klasicky zaměřené interny se postupně vyprofilovalo špičkové pracoviště s výrazným postavením v gastroenterologii, hepatologii, endoskopii i péči o geriatrické pacienty. Za tímto vývojem ale nejsou jen nové technologie a medicínské postupy. Jsou za ním především generace lidí, kteří kliniku budovali a posouvali dál. Právě jejich práci a kontinuitu považuji za největší hodnotu této knihy,“ říká profesor Ondřej Urban.

Kniha jako pocta generacím lékařů

„Jsem rád, že se podařilo vytvořit dílo, které přesahuje hranice běžných pamětnických sborníků. Kniha velmi citlivě propojuje přísná historická fakta z archivů s autentickými lidskými osudy a vzpomínkami těch, kteří kliniku formovali v dobách klidných i dramatických. Je to důstojná pocta všem, kdo zde desítky let pečovali a i nadále pečují o lidské zdraví,“ uvádí Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

Jiří Ehrmann patří k významným českým internistům, gastroenterologům a hepatologům. V roce 1990 byl jmenován docentem a v roce 1999 profesorem pro obor vnitřní nemoci. Je autorem devíti monografií, řady kapitol v odborných publikacích a více než dvou stovek časopiseckých prací. V roce 2019 obdržel Zlatou medaili Jana Evangelisty Purkyně. Za svou odbornou i pedagogickou činnost vychoval několik generací lékařů.

Kniha je první vlaštovkou z nové zamýšlené edice, v níž by se v příštích letech měly podobně představit i další součásti Fakultní nemocnice Olomouc. Publikace je neprodejná a celý její náklad má pro své reprezentační, studijní a archivní účely přímo klinika.

Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého zahájil nové volební období ustavujícím zasedáním. Do svého čela opět zvolil Karla Lemra, který funkci předsedy zastával i v uplynulých letech. Prvním místopředsedou se stal Miloš Fňukal, funkci druhé místopředsedkyně obsadila zástupkyně studentů Kateřina Kolková. Senátoři rovněž schválili složení odborných komisí, vyhlásili volbu ochránců práv studentů a rozhodli o veřejném streamování svých zasedání.

Nové vedení akademického senátu vzešlo z tajného hlasování. Senátoři následně rozhodli také o obsazení legislativní a ekonomické komise. Předsedou legislativní komise se stal Marek Jukl. Jejími dalšími členy jsou Kryštof Klásek, Nikola Winklerová, Miloš Fňukal a Pavel Štarha. Ekonomickou komisi povede Jan Brus. Spolu s ním v ní budou působit Irena Smolová, Robin Kundrata, Petr Dvořák, Michal Botur, Šimon Vaško a Jan Novotný.

Volba ochránců práv studentů

Akademický senát zároveň vyhlásil volbu ochránců práv studentů přírodovědecké fakulty. Návrhy kandidátů je možné předkládat do 7. listopadu 2026, a to elektronicky nebo prostřednictvím vnitřní pošty druhé místopředsedkyni akademického senátu Kateřině Kolkové.

Senátoři se zabývali také zastoupením fakulty v Radě vysokých škol. Jako zástupce Přírodovědecké fakulty UP navrhli profesora Tomáše Opatrného.

Nový doktorský studijní program

Na programu jednání byl rovněž záměr akreditace nového doktorského studijního programu Biotechnologie a genové inženýrství (Biotechnology and Genetic Engineering). Akademický senát jej vzal na vědomí a nevznesl k němu námitky. Stejně postupoval v případě zprávy o přijímacím řízení na fakultu pro akademický rok 2026/2027.

Akademický senát rovněž rozhodl o pokračování veřejných přenosů ze svých zasedání. Senátoři schválili, že veřejně streamována budou všechna zasedání současného senátu i ustavující zasedání senátu následujícího. Výjimku by mohly tvořit pouze ty body programu, které by senát svým usnesením z přenosu výslovně vyloučil.

Po sedmadvaceti letech má české ženské judo opět medaili ze seniorského mistrovství světa – a může za to Renata Zachová, když na letošním šampionátu v ázerbájdžánském Baku vybojovala bronzovou medaili v kategorii do 63 kg. Členka Judo klubu Olomouc a studentka Fakulty tělesné kultury UP, která již dříve dvakrát ovládla mistrovství Evropy, se tak stala nejúspěšnější českou judistkou historie.

„Je to krásné, ale je toho rozhodně ještě hodně před námi,“ řekla bezprostředně po vítězném zápase o třetí místo v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Sport.

Do soutěžní kategorie do 63 kg bylo v Baku přihlášeno 48 závodnic. Úspěšné tažení Renaty Zachové turnajem po třech vyhraných zápasech zbrzdil duel s bývalou mistryní světa Joanne van Lieshout, která olomouckou judistku poslala do oprav. Ty však Renata Zachová zvládla a postoupila do boje o bronzovou medaili.

„Pro diváky a posluchače to bylo určitě napínavé. Měla jsem tak tři infarkty a říkala si, proč vedu a co to dělám. Hodila jsem a hned jsem upadla. Tak to někdy je,“ přiblížila dramatický zápas, kde jí soupeřkou byla Maďarka Anna Kriza. Vyrovnaný souboj šel do prodloužení, ve kterém měla více štěstí česká reprezentantka: soupeřku poslala hodem na záda a o bronzové medailistce bylo rozhodnuto.

Renata Zachová pochází z Českých Budějovic, řadu let je však již spojena s Olomoucí, kde je v Judo klubu Olomouc svěřenkyní trenéra a vyučujícího na FTK UP Jiřího Štěpána. Dlouhodobě se o ní mluví jako o největším talentu českého ženského juda, což potvrdila mimo jiné v roce 2020, kdy se stala první českou judistkou, která získala medaili na turnaji série Grand Prix, následně vybojovala titul juniorské mistryně Evropy do 63 kg. Na juniorský triumf později navázala ziskem dvou titulů ze seniorských mistrovství Evropy v letech 2024 a 2025. Její premiéra na seniorském mistrovství světa v roce 2022 skončila 7. místem. Zúčastnila se letních olympijských her v Paříži 2024, o rok později na letních světových univerzitních hrách v Německu vybojovala bronzovou medaili.

Úspěšná olomoucká judistka studuje na Fakultě tělesné kultury UP navazující magisterský program Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se specializacemi. Zázemí fakulty využívá i pro svou sportovní přípravu, a sice v rámci podpory Vysokoškolského sportovního centra Victoria (psali jsme před nedávnem zde).