Novinky z UP a PřF

Na příčiny i důsledky narušování krátkého oběhu vody v krajině a využití přírodních ekosystémů se zaměří odborný seminář, který se uskuteční v úterý 17. září na přírodovědecké fakultě. Mezi přednášejícími nebude chybět Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí.

„Seminář nazvaný Sucho a krátký oběh vody v kontextu Operačního programu Životní prostředí bude rozdělený na dvě části, na teoretickou a praktickou. V té teoretické části se účastníci seznámí s tím, jakým způsobem pracují ekosystémy u nás. Rádi bychom zdůraznili, že funkční ekosystémy jsou zásadní nejen pro podporu biodiverzity, ale i pro ochranu před suchem a povodněmi. V druhé části budeme prezentovat některá opatření, která se podařila za pomocí finančních prostředků z operačního programu uskutečnit,“ uvedl hlavní organizátor Jan Koutný z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jak vysychá krajina, nebo zda mokřady opravdu „kazí“ hydrologickou bilanci objasní Jan Pokorný ze společnosti ENKI, která se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární a krajinné energetiky, rybničního hospodaření, hospodaření s vodou v krajině a využití přírodních i umělých mokřadů. Dalšími hosty budou například David Veselý z Povodí Moravy s přednáškou Revitalizační opatření na řece Dyji nebo Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí.

„Přednáška se bude týkat nivy a jejího významu pro ochranu vodních toků, ale samozřejmě i z pohledu nedostatku vody v krajině. Pokusím se shrnout, jak nivy vznikají, co je formuje a jaký význam mají pro uchování zadržení vody v krajině i pro člověka. Dobře víme, že nivy jsou území, která jsou od nepaměti osídlená člověkem. Na druhou stranu ten obrovský antropogenní tlak, který lidstvo vytvářelo na nivy, vedl k devastaci toho území na celém světě,“ shrnul Martin Rulík.

Seminář, který pořádá Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Regionální pracoviště Olomoucko, se uskuteční v hlavní budově přírodovědecké fakulty (Envelopa) v učebně 2.005.

Již tuto sobotu obsadí prostory Konviktu, tradičního centra uměleckých oborů na Univerzitě Palackého, desítky tvořivých studentů z olomouckých gymnázií. Ti se totiž rozhodli ve spolupráci s oddělením komunikace UP uspořádat nultý ročník festivalu St-Art, jehož ústředními protagonisty budou právě oni – mladí hudebníci, výtvarníci, performeři či fotografové. Mimo to dojde i na přednášky o klimatu, studentském aktivismu nebo divadle. To vše v sobotu od 16 hodin na parkánu a v atriu Uměleckého centra UP.

„Rádi bychom našim přátelům, spolužákům, rodinám i veřejnosti ukázali, že současná generace středoškolských studentů netráví čas jen za displeji počítačů a mobilů, ale je stejně kreativní a ambiciózní jako kterákoli jiná,“ vysvětluje za organizátory motivaci vzniku akce Viktor Skarpíšek, student třetího ročníku Církevního gymnázia Německého řádu.

Během odpoledního programu se na hlavní scéně situované do divadelního šapitó vystřídají studentské kapely echo a The Hall nebo písničkářka Eliška Rohánková, která se podílí i na dramaturgii festivalu. Dojde však i na experimentální poezii, autorskou elektronickou hudbu či divadelní improvizaci. „Počátkem srpna nás oslovili studenti čtyř olomouckých gymnázií a my jsme jim organizačně velice rádi vyšli vstříc. Zjednodušeně řečeno, oni vystavěli svou dramaturgii a my dodali know-how a zajistili celou akci technicky. Jednak rádi podpoříme tvůrčího ducha studentů, jednak jde i o potenciální budoucí studenty naší univerzity. Proto je dobré, když vidí, že Univerzita Palackého jim je nápomocna již nyní,“ dodává koordinátor akce Ondřej Martínek z oddělení komunikace UP. Na St-Artu představí svou tvorbu také výtvarníci, malíři a fotografové z řad středoškoláků.

Druhou scénu festivalu, zaměřenou primárně na diskuze, najdou návštěvníci v atriu Uměleckého centra UP. Její program nabídne například přednášku vedoucího katedry rozvojových studií přírodovědecké fakulty Pavla Nováčka, který promluví na aktuální téma klimatických změn. O vše, co obnáší vystavět v Olomouci nezávislou divadelní scénu, se podělí ředitel Divadla na cucky Jan Žůrek, Ondřej Martínek pak bude se studenty diskutovat o studentském aktivismu nebo o projektu Zaparkuj a oživení veřejného prostoru. Právě tato univerzitní iniciativa se postará o odpočinkovou zónu na parkánu, výtvarné workshopy, slackline, sportovní aktivity a občerstvení.

Program doplní také stánek Skautského institutu Olomouc, kde se budou moci všichni zapojit do tzv. clothes swapu, bezplatné výměny nošeného oblečení. „Věříme, že akce nabídne každému z návštěvníků možnost nejen příjemně strávit sobotní odpoledne a večer, ale i netradiční kulturní zážitek v podání studentů středních škol,“ láká na akci Kateřina Sovová ze 4. ročníku církevního gymnázia.

Festival St-Art pořádá UP ve spolupráci se studenty středních škol a Skautským institutem Olomouc. Více o programu naleznete na facebooku akce.

Seznámit studenty s krajinou v oblasti bývalých Sudet a tradicemi tamního obyvatelstva je cílem mezinárodního kongresu Annual Congress 2019 - Fotgotten homeland, kterého se v Pevnosti poznání i v Koutech nad Desnou zúčastní na dvě stě padesát studentů geografie z více než 80 evropských univerzit. Akce pořádaná Evropskou geografickou asociací se uskuteční 16. září.

„Ještě před zahájením kongresu pořádáme od čtvrtka do neděle pro účastníky, kteří se chtějí seznámit s českou krajinou, doprovodný program Pre-AC: The Beskydy experience. Představíme jim české tradice ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, vezmeme je na výlet na Pustevny a Radhošť a cestou zpátky navštívíme Štramberk,“ uvedla jedna z organizátorek Kateřina Jaremčuková z olomoucké studentské organizace EGEA.

Mezinárodnímu kongresu bude předcházet také pondělní doprovodný program, který nabídne nejen komentovanou prohlídku Olomouce, ale i návštěvu kateder geografie a geoinformatiky. „Zájemci dostanou možnost shlédnout 3D tisk, v případě dobrého počasí i drony,“ řekl David Král ze studentské organizace EGEA. Jak dále dodal, po oficiálním zahájení prezidenta Evropské geografické asociace Swena Schmitze, se studenti přesunou do dějiště kongresu Kout nad Desnou.

„Až do neděle 22. září jsme pro všechny zúčastněné připravili program složený z přednášek, seminářů a workshopů. Vybraní odborníci budou hovořit například o migraci rostlinných druhů, zda je příroda odrazem civilizace, nebo jak přivést ztracená místa k životu pomocí GISu. Dále jsme přichystali vědecké sympozium či exkurze ukazující krásy Jeseníků,“ dodala Kateřina Jaremčuková.

Evropská geografická asociace je síť studentů geografie a mladých geografů. Základní myšlenkou jejího fungování je výměna geografických znalostí. K dosažení tohoto cíle jednotlivé entity EGEA organizují kongresy, krátkodobé výměnné pobyty, národní víkendy, exkurze a publikují také vlastní vědecký časopis.

Na cyrilometodějské teologické fakultě se mluvilo o dopadu tak zvaných církevních zákonů z roku 1949 na náboženský život v Československu. U jednoho stolu se sešli kardinál Dominik Duka, olomoucký arcibiskup Jan Graubner, Daniel Ženatý z Českobratrské církve evangelické, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a Tomáš Kraus z Federace židovských obcí.

Pánové se mimo jiné shodli na tom, že i když se zákony, jimiž stát převzal kontrolu nad chodem církví a náboženských společností, neměnily, jejich praktické dopady se odvíjely od celkové situace ve společnosti. Za nejtěžší označili 50. léta a dobu normalizace. Naopak v závěru 60. let také církve pocítily jisté uvolnění. Arcibiskup Jan Graubner připomněl i obnovení teologických studií v Olomouci jako pobočky litoměřické bohoslovecké fakulty.

„Byla to škola dost partyzánská. Naši profesoři byli už v důchodu nebo šlo o zaměstnance z továren, kterým zavolali, aby šli učit. My věděli, že nejsou na výuku příliš připravení, často přišli i rozespalí, že přednášku chystali teprve brzy ráno. Ale byli to pánové s určitou zkušeností, svědectvím. Atmosféra tam byla velmi dobrá. Byť s trochou obav, protože jsme věděli, že některé spolužáky získala Státní bezpečnost pro spolupráci,“ vzpomněl olomoucký arcibiskup.

Tak zvané církevní zákony zasáhly do fungování všech církví a náboženských společností, které v Československu působily. Patriarcha Tomáš Butta považuje za to nejhorší, co mohlo církve potkat, ztrátu samostatnosti v rozhodování. Podle synodního seniora Daniela Ženatého z České církve evangelické je pro reflexi tak zvaných církevních zákonů třeba ještě větší odstup.

„Jejich dopad se promítá do současnosti naším narušeným sebevědomím. V porovnání se zahraničím vidím velký rozdíl v suverenitě a samozřejmosti, s jakou věřící lidé vystupují na veřejnosti. Konkrétně naši církev pak stále rozděluje postava J. L. Hromádky, muže bezpochyby originálního, ale do jisté míry i tragického. Bývá nazýván největším protestantským teologem u nás po Bílé hoře. V textech z 50. let se však pokouší teologicky ospravedlnit tehdejší dění jako boží vůli,“ poznamenal Daniel Ženatý.

Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus mimo jiné připomněl, že židovská komunita, zdecimovaná během druhé světové války, byla komunistickým režimem perzekuována hned dvakrát. Jednak jako ostatní náboženská společenství a jednak po vzniku státu Izrael, kdy byl každý žid brán jako potenciální sionistický agent. „Stali jsme se nepřáteli státu z definice, což se samozřejmě odrazilo i v tom, jak židovské obce prosperovaly. Pro ilustraci uvedu, že před druhou světovou válkou fungovalo v Československu přes 150 židovských obcí, po válce jich bylo obnoveno padesát, a když jsme začali obnovovat židovskou strukturu po roce 1989, bylo jich jen šest,“ vyčíslil Tomáš Kraus.

Debata se uskutečnila jako součást konference Spoutané církve, kterou u příležitosti 70. výročí přijetí tak zvaných církevních zákonů z roku 1949 v Olomouci uspořádaly Cyrilometodějská teologická a Filozofická fakulta Univerzity Palackého společně se Státním oblastním archivem v Praze. Na konferenci se sešli zejména právníci a historici se zaměřením na církevní dějiny a vztah státu k církvím, řeč byla například i o sakrální architektuře či obrazu církve ve filmu. 

Na rakovinu děložního hrdla umírá ročně v České republice stále zbytečně mnoho žen. Úspěch léčby je závislý na včasném záchytu při prevenci, kam ovšem mnoho žen pravidelně nedochází. Nejmodernější způsob vyšetření „samoodběrem“ v pohodlí domova nabídne deseti tisícům žen Nadace pro výzkum rakoviny ČR (NPVR) ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny (ÚMTM) lékařské fakulty. 

Už za dva týdny najdou vybrané ženy ve věku 30–65 let na poště doporučenou zásilku. V obálce se bude nacházet jednoduchý domácí test s návodem. Samotný odběr vzorku, vyplnění formuláře a vložení do předepsané návratové obálky zaberou pouhých deset minut. Po odeslání následuje laboratorní zpracování vzorku stěru, ze kterého se žena dozví, zda má zvýšené riziko rakoviny. Tímto způsobem budou NPVR a ÚMTM po vzoru jiných vyspělých zemí, jako první v Česku, testovat nejnovější způsob včasného záchytu rakoviny ještě před jejím vznikem. Právě včasný záchyt je rozhodujícím faktorem pro vyléčení nemoci, která je smrtelná, pokud se odhalí pozdě.

„Rakovina děložního hrdla je onemocnění, které by zde vůbec nemuselo být. Existují země, kde je výskyt minimální, protože populace dbá na prevenci a je vysoce proočkovaná proti jejímu původci, lidskému papilomaviru (HPV). V České republice je toto stále velký problém, na který doplatí svým životem až 400 žen ročně a mnoho dalších onemocní. Naším cílem je zjistit přijatelnost samoodběrového vyšetření v různorodých skupinách žen. Samozřejmě že pokud by tento projekt navíc dokázal včas diagnostikovat a zachránit třeba jen jedinou pacientku, bude mít o to větší smysl. Věříme, že výsledky projektu poskytnou unikátní data pro státní správu, zdravotní pojišťovny a odborné společnosti, na základě kterých bude možné optimalizovat stávající screeningový program rakoviny děložního hrdla. Především nám jde o vyšší zapojení žen, které screening z různých důvodů nenavštěvují a které tak mají nejvyšší riziko rakoviny,“ říká Marián Hajdúch, ředitel ÚMTM.

Projekt dostal zkrácený název Kopretina (z úplného RaKOvina děložního hrdla: PREvence prosTřednIctvím samoodběru a vyšetření přítomNosti lidského pApilomaviru) a záštitu nad ním převzaly osobnosti veřejného života. Jednou z nich je Monika Babišová, která tvrdí: „Vyšetření u gynekologa není pro ženu nikterak příjemné, ale prevence je základ zdravé společnosti a měla by být učená odmalička.“ Druhou ambasadorkou je paní Hana Heřmánková, které na toto onemocnění zemřela její sestra, herečka Dana Vávrová. „Každému z nás záleží na zdraví rodiny a přátel. Nestyďte se proto zeptat žen ve svém okolí, zda pravidelně dochází ke gynekologovi,“ vyzývá Hana Heřmánková.

Rakovina děložního čípku je onemocnění, které způsobuje chronická infekce HPV. V ČR je bohužel téměř 50 procent žen, které ale ke gynekologovi pravidelně nechodí, a právě ty se ve zralém věku nejčastěji stávají obětí tohoto zhoubného onemocnění. Důvody, proč ženy nechodí ke gynekologovi, jsou různé, ale nejčastěji je to ostych, kulturní rozdílnost, nedostatek času, velká vzdálenost do ambulance gynekologa nebo se domnívají, že po přechodu už na prohlídky chodit nemusejí. Právě toto je největším omyl, protože rakovina děložního hrdla se vyvíjí zhruba 10–15 let.

„V rámci našeho projektu si žena může sama provést stěr z děložního hrdla a poševní sliznice podobně jako gynekolog a jednoduše jej zaslat do laboratoře v návratové obálce zcela zdarma. NPVR a ÚMTM se tak snaží zbourat bariéru odmítání prevence. Kombinujeme zvyšování informačního povědomí o této problematice s konkrétním řešením, které odpovídá nejmodernějším trendům v medicíně,“ říká k zapojení žen do projektu ředitel NPVR Peter Vanek.

Výzkum probíhá ve spolupráci s Českou gynekologickou a porodnickou společností ČLS JEP a společností NaturaMed Pharmaceuticals, které spolupracují na vytváření databáze oslovených žen, na jejich oslovení a následné péči. Další informace k projektu jsou k dispozici ZDE.

Konec minulého týdne patřil absolventům pedagogické fakulty. Zhruba sto padesát někdejších studentů dorazilo na Dny pro absolventy, aby se setkali se svými spolužáky i vyučujícími. Obnovením akademického slibu se stali zlatými a stříbrnými absolventy.

Dny začaly už v pátečním dopoledni, kdy během tří obřadů při zlaté promoci složila obnovený akademický slib zhruba stovka absolventů, kteří ukončili svá studia v roce 1969. Na sobotní stříbrnou promoci pak dorazilo na pět desítek absolventů, kteří mají na svých diplomech napsán letopočet 1994. „Kontakt s absolventy považujeme za velmi důležitý a obohacující. Naše fakulta stejně jako celá Univerzita Palackého je vedle instituce také velkou komunitou, kterou tvoří generace našich studentů. Ty spojuje nejen sounáležitost s alma mater, ale také sdílené úsilí o pravdivé poznání světa, pěstování vzdělanosti a předávání vědění dalším generacím. Proto nám na našich absolventech tak záleží a jsme vděčni, když se na fakultu vracejí a udržují s námi kontakt. Uspořádání zlatých a stříbrných promocí je naším poděkováním za práci, kterou dělali a dělají,“ uvedla proděkanka Petra Šobáňová.

Zlaté i stříbrné promoce jsou příležitost nejen ke vzpomínkám a potkávání se spolužáky, ale také k seznámení se současnou podobou fakulty a univerzity. Proto měli účastníci po oba dny připravený bohatý program. Zlatí absolventi si například mohli prohlédnout vedle stávajících prostor pedagogické fakulty i budovu na Žerotínově náměstí, kde tehdy studovali a mnozí i bydleli a kde se v současnosti nachází teologický seminář. Za doprovodného výkladu rektora semináře mohli nahlédnout do prostor, v nichž strávili studentská léta, zavzpomínat na ně a porovnat, co se od těch dob proměnilo.

Na sobotu byl pro účastníky stříbrné promoce připraven kulturní program v Kapli Božího Těla, kde si mohli poslechnout koncert studentů katedry hudební výchovy. Po koncertě se pak vydali na komentovanou prohlídka budovy někdejšího jezuitského konviktu, nynějšího Uměleckého centra UP. Prohlédnout si přitom mohli absolventské práce studentů a studentek katedry výtvarné výchovy, které tam jsou vystaveny. „Rád jsem přijel za vámi, mladými – mezi starými se cítím nesvůj. Jako učitel jsem se mohl pořád udržovat mladý,“ usmíval se zlatý absolvent Jan Navrátil. „Bylo to krásné, dojemné, v Olomouci jsem poprvé po 50 letech,“ svěřila se další z absolventek.

Dny pro absolventy se konaly pod záštitou děkanky pedagogické fakulty a stejně jako v minulých letech je uspořádalo Centrum celoživotního vzdělávání PdF. „Tyto aktivity jsou nejen velmi kladně hodnoceny samotnými absolventy, ale také nám poskytují možnost rozvíjet spolupráci v projektové a vzdělávací oblasti prostřednictvím nabídky celoživotního vzdělávání naší fakulty,“ dodala vedoucí centra Alena Opletalová.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík podepsali smlouvu o zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví – eHealth. Tím se stane dosavadní Národní telemedicínské centrum, které je součástí infrastruktury fakultní nemocnice a již několik let využívá informační a komunikační technologie pro poskytování zdravotních služeb na dálku.

Kompetenční centra vznikají v souladu se strategií Vlády ČR a mají za úkol podpořit státní správu v rozhodovacích procesech o zavedení inovativních technologií a postupů do každodenní praxe. „Elektronizace zdravotnictví je v České republice zatím v plenkách. Nicméně na ministerstvu nyní pracujeme na novém zákonu, který vytvoří podmínky pro její rozvoj, definuje pravidla hry a podpoří tak rozvoj elektronizace v podmínkách českého zdravotnictví. Národní telemedicínské centrum je v této oblasti tahounem, proto se z něj přirozeně stane kompetenční centrum pro elektronické zdravotnictví. Jsem přesvědčen o tom, že bohaté zkušenosti místních odborníků nám pomůžou elektronické zdravotnictví nastavit a zavést do praxe tak, aby bylo maximálně přínosné jak pro pacienty, tak zdravotníky,“ uvedl po podpisu smlouvy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Národní telemedicínské centrum vzniklo jako koordinační a vzdělávací centrum v rámci elektronického zdravotnictví coby nového a rychle se rozvíjejícího odvětví medicíny. Iniciátory vytvoření centra byla I. interní klinika – kardiologická FN Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého. Telemedicína je předmětem Národní strategie elektronického zdravotnictví, kdy dochází k propojení rozvíjejících se medicínských znalostí a možností nových technologií.

Fakultní nemocnice Olomouc má podle jejího ředitele ambici přispívat k rozvoji medicíny nejen v rámci České republiky. „Využitím IT a telemedicíny se vytvářejí možnosti pro zvyšování komfortu, dostupnosti a bezpečnosti zdravotní péče. Zvolili jsme přitom cestu jednoho specializovaného centra, které koordinuje tyto aktivity napříč všemi obory a úzce spolupracuje s úsekem IT,“ vysvětlil ředitel nemocnice Roman Havlík.

„Tento moment vnímáme především jako velký závazek do budoucna. Zásadním úkolem je definovat smysluplné oblasti medicíny, v nichž zavedení eHealth povede k systémovému řešení a tedy ke zlepšení prevence, terapie, kvality a bezpečnosti života pacientů se závažnými onemocněními. To vše je nutno doplnit transparentním úhradovým mechanismem tak, aby elektronizace zdravotnictví skutečně začala fungovat pro všechny potřebné občany našeho státu,“ dodal přednosta I. interní kliniky – kardiologické Miloš Táborský.

Cílem zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví je sjednocení aktivit na poli eHealth pod jednu organizační strukturu, hledání a zkoumání nových směrů a postupů v dané oblasti, ověřování a zavádění těchto novinek a principů do praxe a v neposlední řadě rozvoj a využití moderních metod v pregraduálním i postgraduálním vzdělávání. Národní telemedicínské centrum je v rámci České republiky lídrem na poli komplexního zaměření na realizaci klinicky výzkumných aktivit v oblasti telemedicíny.

Mezi jednotlivé aplikace telemedicíny patří například konzultace mezi vzdáleným pacientem a lékařem, dálkové monitorování zdravotních a diagnostických parametrů, přenos dat od pacienta k lékaři a konzultace dvou a více lékařů. Pro pacienty i lékaře je telemedicína v mnoha směrech velkým přínosem. Přináší například nesporné zkvalitnění péče, neboť osobní kontakt pacienta s lékařem trvá vždy jen malý zlomek času v porovnání s dobou trvání léčby. K dalším přínosům patří například zvýšení pocitu bezpečí u pacienta, který má kontakt s ošetřujícím lékařem i z domácího prostředí, zvýšení zájmu pacientů o jejich vlastní zdraví, odlehčení práce lékařů od některých rutinních výkonů s malým přínosem pro zlepšení zdravotního stavu pacienta, získání cenných dat, zvládnutí více pacientů v omezeném čase, včasná detekce zhoršení zdravotního stavu pacientů nebo poruchy implantovaného přístroje.

Na straně pacienta přináší telemedicína kromě již zmíněných pozitiv i nespornou úsporu času. Pro poskytovatele zdravotních služeb přináší telemedicína například úspory lůžkových kapacit či zvýšení produktivity celého zdravotního systému. „Telemedicína může přispět k pozitivnímu vývoji řady ukazatelů zdravotního stavu populace, zlepšení místní i časové dostupnosti péče a zvýšení spojenosti občanů se zdravotní péčí,“ doplnil ministr Adam Vojtěch.

Členové vedení fakultních senátů UP a rektor UP se plně shodli na podpoře Etické komise UP a její legitimity. Všichni zúčastnění vyzývají akademickou obec UP k budování vzájemné důvěry a respektování řádně ustavených univerzitních orgánů i jejich vnitřních pravidel.

Přírodovědecká fakulta žila stříbrnou promocí. Přes šest desítek absolventů po pětadvaceti letech znovu složilo promoční slib. Zopakovali si tak slavnostní akt, který poprvé absolvovali po ukončení studia v roce 1994.

Pozvaní absolventi nešetřili úsměvy a dobrou náladou. Jednou z nich byla i Lenka Orságová, která na stříbrnou promoci přijela z Bruntálu. „Na svá studijní léta vzpomínám hrozně ráda, bylo to krásných pět let. Je hezké, že na nás fakulta myslí a že si po pětadvaceti letech můžeme promoční slib zopakovat. Poprvé jsme se s holkami viděly po dlouhých třinácti letech. Teď se vídáme vždy na podzim, po třech čtyřech letech. Sejdeme se, povykládáme si, uděláme babinec a jedeme domů,“ řekla Lenka Orságová, absolventka oboru Matematika-deskriptivní geometrie.

Slavnostním ceremoniálem, při kterém absolventi převzali čestné diplomy, provedli prorektor Pavel Banáš a proděkani Karel Lemr a Karel Hron. „Stříbrná promoce, kterou přírodovědecká fakulta už léta pořádá, je nádherná tradice, která vede k tomu, že se mohou absolventi po letech potkat, pobýt spolu a zavzpomínat na svá studia. Přeji jim do dalších let jen to nejlepší,“ uvedl prorektor Pavel Banáš, který zastupoval rektora univerzity.

Po slavnostním slibu v aule, společném fotografování, přípitku i obědě se stříbrní absolventi podělili o své dojmy. „Byl to neuvěřitelný a důstojný zážitek. Úplně jsem se dokázala vcítit, jaké to bylo před těmi pětadvaceti lety. Jediný rozdíl vidím v tom, že první promoce se odehrávaly v talárech,“ dodala Alma Padalíková, absolventka oboru Matematika-deskriptivní geometrie, která dorazila z jihomoravských Tvrdonic.

Stříbrné promoce, během nichž absolventi s odstupem čtvrtstoletí přijali obnovený absolventský slib, se na fakultě pořádají už od roku 2009. Absolventi, kteří mají 50 a 60 let po promoci, se slavnostní zlaté a diamantové promoce mohou zúčastnit v pátek 8. listopadu.

Děkan PřF doc. Martin Kubala se zavázal, že přírodovědecká fakulta zajistí podmínky pro zdárné řešení grantů OP VVV a ponese plnou odpovědnost za případné sankce spojené s jejich plněním. Rektor UP prof. Jaroslav Miller se na základě toho rozhodl neiniciovat odvolání doc. Kubaly z pozice děkana. Plný text společného prohlášení naleznete v příloze.

Přes šest set úhozů za minutu. Takovou rychlostí ťuká do počítačové klávesnice Karolína Foukalová, studentka Právnické fakulty Univerzity Palackého, která patří mezi světovou špičku v rychlopsaní. Pravidelně to dokazuje na mistrovství světa ve zpracování textů na počítači a hlavně pomáhá. Přepisuje pro neslyšící.

Zatím poslední mistrovství světa se konalo letos v červenci v Cagliari, hlavním městě Sardinie. A pro Karolínu Foukalovou bylo velmi úspěšné. Přivezla jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. „Mistrovství se koná jednou za dva roky. Soutěží se v různých disciplínách a ve třech věkových kategoriích, od žáků základních škol po dospělé. Tohle bylo moje páté mistrovství světa,“ naznačuje třiadvacetiletá studentka, která má na svém kontě z předešlých šampionátů i několik titulů mistryně světa. Z letošních vybojovaných medailí si asi nejvíce cení bronzu z královské disciplíny, kterou je v rychlopsaní třicetiminutový opis textu. „Je to disciplína, ve které je největší konkurence. Navíc jsem si v ní udělala osobní rekord, sedm set úhozů za minutu.“

Když porovnává jednotlivé šampionáty, spíš než o vlastních úspěších mluví o přátelích, vztazích, atmosféře a krásách hostitelských měst. „Když jsem byla malá, sbírala jsem medaile, teď sbírám zážitky,“ má jasno vysokoškolačka, která má před sebou 5. ročník studia oboru Právo.

Začátky na gymnáziu

K psaní všemi deseti se dostala na víceletém gymnáziu v Rožnově pod Radhoštěm, a to už ve svých jedenácti letech. „Psaní jsme měli jako nepovinný kroužek. Nejdřív se mi do něj moc nechtělo. Ale v té době jsem obdivovala, když někdo ve filmu rychle psal na stroji nebo na počítači, a taky do kroužku chodil soused, který se mi líbil,“ říká s úsměvem. Zatímco on kroužek vzdal, ona vytrvala. Svůj podíl na tom prý měla i Karolínina maminka, která ji podporovala. A dodnes s ní jezdí za zážitky na velké soutěže. „Důležitý pro mě byl i pan učitel Vladimír Kolář, který kroužek vedl, obětavě s námi jezdil pravidelně na všechny možné soutěže i na druhý konec republiky a vlastně mě i dotlačil na první mistrovství světa, za což jsem mu hrozně vděčná.“

Psát se učila v programu ZAV, který vyvinuli manželé Jaroslav a Helena Zaviačičovi, ikony českého rychlopsaní. „Začátky byly těžké. Například když jsem se učila psát Shift, hrozně mě bolely malíčky. Ale prsty si po čase zvykly,“ vzpomíná Karolína. Píše a soutěží snad na té nejobyčejnější klávesnici, která existuje. Dokonce přiznává, že ji před lety odcizila na rožnovském gymnáziu. „Škola už to ví a prošlo to. Moje klávesnice je obitá, špinavá a od červeného laku na nehty. Byla se mnou na všech mistrovstvích světa, vozím ji všude s sebou.“

Ve formě se udržuje hlavně díky studiu, zapisováním přednášek nebo při plnění školních povinností. „Občas, především ve zkouškovém, se na mě někdo ze spolužáků obrátí s prosbou o zápisy. Když jsem ještě bývala více doma, přepisovala jsem i pro rodiče a bratrovy věci do školy.“ Svojí dovednosti si cení hlavně pro čas, který jí rychlopsaní dennodenně šetří.

Když je klient spokojený

V posledních letech jí přináší i jinou radost. Po maturitě se dostala k přepisům pro neslyšící. Po první takové zkušenosti s ní Česká unie neslyšících podepsala smlouvu o spolupráci. „Většinou jde o simultánní přepis pro osoby s nějakým sluchovým postižením. Škála přepisů je široká, od odborných konferencí, přes přednášky ve školách až po běžné úkony, když jde někdo k lékaři,“ vysvětluje Karolína Foukalová a je na ní vidět spokojenost. „Mám tu práci hrozně ráda. Líbí se mi, že tím, že něco umím, můžu pomáhat. Nejvíc je pro mě spokojený klient.“ A vzápětí vzpomínám na klienta, který ji děkoval se slzami v očích, že díky ní měl po letech pocit, že zase slyší. „Našim úkolem je totiž simultánně připisovat všechno, co slyšíme. Včetně fórků a nejrůznějších poznámek,“ dodává budoucí právnička, která nezanevřela ani na klasické psací potřeby.

Propisku sice zrovna v kabelce nemá, ale pouzdro do školy nosí. „Někdy počítač nelze použít a někdy si zase potřebuji udělat poznámku na papír. Ale mám to tak, že na počítači studuji a pracuji. Mimo tyto činnosti se jej snažím odbourat. Psát rukou ještě umím,“ usmívá se. Pokud by bylo na ní, zavedla by psaní všemi deseti jako povinný předmět už na základních školách. „Z povinné informatiky jsem si toho moc neodnesla. Kdežto rychlopsaní využívám neustále. Děti dnes pracují na počítačích od malička. Čím dřív se naučí správným návykům, tím líp. A vůbec nemusí psát nějak extra rychle.“

Mezi olomouckými památkami, které si zájemci během Dnů evropského dědictví mohli prohlédnout, byly i zajímavé prostory Univerzity Palackého. K návštěvě lákala ústřední knihovna na Zbrojnici, Umělecké centrum UP v bývalém jezuitském konviktu nebo Pevnost poznání.

Veřejnosti se otevřela i velká zasedací místnost rektorátu a pracovna rektora, jimiž provedl emeritní profesor katedry bohemistiky Jiří Fiala. Komentovanou prohlídku si nenechala ujít Marie Knoflíčková z Kojetína. „Přijely jsme celá skupina, kamarádky, co spolu chodíváme na vycházky. Navštívily jsme například Arcibiskupský palác i vedlejší arcibiskupskou knihovnu, byly jsme se podívat na Zbrojnici. Na rektorátě jsem ale byla poprvé, a to jsem studentka Univerzity třetího věku. Velice se mi tu líbilo, jsem nadšená. Netušila jsem, že bych se tu mohla dozvědět takový kus historie. Pan profesor mě překvapil a udělal mi radost,“ uvedla.

Na návštěvníky univerzitních prostor ale nečekala jen historie. V knihovně na Zbrojnici si mohli prohlédnout zajímavé tisky z knihovního fondu, v Uměleckém centru UP, kde provázeli členové spolku Studium Artium, zase například absolventské práce studentů výtvarné výchovy. Na přírodovědecké fakultě byly otevřené k nahlédnutí zrekonstruované laboratoře optiků a experimentálních fyziků, také terasa nabízející výhled na historické centrum Olomouce. Lékařská fakulta zase návštěvníkům připomněla stavební vývoj budov Teoretických ústavů.

Lákadlem Pevnosti poznání byly houby. V expozicích „vyrostly“ modely hub, o houbách i plísních se bavilo na přednáškách či v mykologické poradně, zájemci si mohli vzorky hub prohlédnout také pod mikroskopem. 

Stav bádání v různých disciplínách týkajících se Polska chce zmapovat historicky první Kongres českých polonistických studií, jehož inaugurační konferenci hostí 10. a 11. září Univerzita Palackého v Olomouci. K pořádání akce, jejíž součástí je více než deset dílčích odborných konferencí, seminářů a workshopů, se spojilo hned osm českých univerzit a desítky spolupořadatelů a partnerů.

Kongres českých polonistických studií se uskuteční od září do listopadu 2019 v podobě série konferencí. Po úvodní olomoucké, jejíž slavnostní zahájení je 10. září ve 12 hodin v Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP, budou následovat setkání v Bohumíně-Chałupkách, Hradci Králové, Pardubicích, Praze, Opavě a Telči. Program se uzavře ve dnech 20. až 22. listopadu v Praze.

„Jsme rádi, že se Univerzita Palackého podílí na uspořádání jako jeden z hlavních organizátorů. Polonistika má na naší univerzitě dlouholetou tradici, loni jsme oslavili 70. výročí jejího založení. Na naší konferenci se setkají vědci z mnoha oborů spolu s osobnostmi z řad diplomacie, kultury i představiteli státních institucí a samosprávy. Naše pozvání přijala velvyslankyně Polské republiky v ČR paní Barbara Ćwioro, pod jejíž záštitou se akce koná,“ uvedla docentka Ivana Dobrotová z katedry slavistiky Filozofické fakulty UP.

Kongres má podat přehled o tom, jak pokračuje spolupráce českých a polských vědců, pedagogů a odborníků v různých oborech, a ukázat příklady přeshraniční spolupráce. Bilancovat se bude nejen v oblasti polské jazykovědy a literatury, ale i práva, geografie, etnologie nebo celoživotního vzdělávání. „Kromě tradiční polské filologie, která se zabývá otázkami polského jazyka, literatury a kultury, se v současnosti polonistická studia chápou čím dál více jako mezioborová a začínají tak spolupracovat vědci, kteří měli dříve zdánlivě jen málo společného. Polská studia dnes zkoumají i třeba vzájemné ovlivňování polské ekonomiky a legislativy nebo geografické a historické aspekty česko-polského příhraničí. Další odborníci se zase zabývají mediálním obrazem Polska v současných českých médiích a na internetu,“ řekla Ivana Dobrotová.

Připomenula, že mezioborové zaměření má také olomoucká polonistika. Ta se mimo jiné v posledních letech zaměřuje i na výuku polštiny v příhraničních oblastech, kde tak napomáhá zvyšovat šance mladých lidí na lepší uplatnění na trhu práce. „V té souvislosti u nás vznikají speciální učebnice a další didaktické materiály,“ dodala.

Součástí kongresu je i bohatý doprovodný program, který zahrnuje řadu výstav, filmových projekcí, workshopů a dalších kulturních akcí na mnoha místech České republiky. Olomouc bude například hostit známého polského spisovatele a reportéra Mariusze Szczygieła, autora bestsellerového Gottlandu, s nímž se veřejnost bude moci setkat na talkshow ve středu 11. září v 17:30 v sále Mozarteum Arcidiecézního muzea.

Vědeckotechnický park UP zahajuje v novém akademickém roce pravidelná školení v oblasti komercializace. Určena jsou jak pro stávající, tak především pro nové zaměstnance, kteří se věnují vědě a výzkumu a studentům doktorského studia na Univerzitě Palackého.

„Zájemce se dozví, jak ochránit svůj výsledek práce proti zneužití, jak postupovat v souladu s předpisy univerzity a českými zákony, jak získat peníze na další rozvoj své práce nebo jak převést výsledek výzkumu a vývoje do praxe,“ uvedl Filip Auinger, lektor kurzu. „Účastníky také provedeme procesem komercializace a jeho možnostmi. Školení bude probíhat dvakrát ročně, vždy v říjnu a únoru ve Vědeckotechnickém parku UP. V případě většího zájmu lze kurz uspořádat i v jiném termínu či na jiné fakultě UP,“ dodal lektor.

Nabídkou pravidelného školení univerzita reaguje na potřebu zajištění znalostí jejích zaměstnanců a doktorandů, kteří pracují na vědeckovýzkumných úkolech, v oblasti ochrany duševního vlastnictví a komercializace výsledků vědy a výzkumu. Neznalost legislativy, norem i předpisů totiž může ohrozit výsledky vědecké práce a mít i negativní finanční dopady.

Konzultace a školení zajišťuje Vědeckotechnický park UP. Platnost školení je pro zaměstnance bez omezení, studentům školení platí po dobu jejich postgraduálního studia a je zdarma. Aktuální termín školení je 16. října 2019, přihlásit se lze na stránkách VTP UP.

Zkušenosti nevyléčitelně nemocných pacientů s paliativní péčí nově přináší webový portál Hovory o zdraví, který vzniká na cyrilometodějské teologické fakultě. Se svými příběhy, které jsou často i bilancí celého života a které mohou být inspirací lidem v podobné situaci, se vědcům v hloubkových rozhovorech svěřily tři desítky respondentů, zejména s onkologickým onemocněním.

Tématu prožívání sklonku života se výzkumníci z fakultního Institutu sociálního zdraví – OUSHI věnovali od roku 2013. Kvůli náročnosti a komplexnosti celé problematiky nebylo jednoduché najít respondenty, kteří by byli ochotni o svých zkušenostech mluvit a veřejně je sdílet. S kontakty pomáhali praktičtí lékaři, personál nemocnic či hospiců. Zveřejněny jsou příběhy 34 lidí, mezi nimi i výpovědi čtyřicátníků, rodičů nezaopatřených dětí.

„Některé rozhovory jsou opravdu obsáhlé. Často jde i o celkové zhodnocení všeho, co člověk prožil, jak nemoc probíhala nebo jaké jsou kolem daného člověka vztahy. Velmi silné jsou výpovědi o tom, zda, kdy a jak se respondenti dozvěděli, že jim již není pomoci a že jejich život spěje ke konci. Zda se dozvědí včas, že jejich nemoc není léčitelná, je do značné míry určující pro to, jestli pacient může dojít do fáze smíření se s blížícím se koncem a může své poslední dny prožít, kde, s kým a jak chce,“ uvedla řešitelka výzkumu, socioložka Lenka Slepičková.

Ze zkušeností respondentů mimo jiné vyplynulo, že zcela neplatí, že umírající chce být doma. Pro některé je hospic lepší volba. Péči hospice či mobilního hospice si dotazovaní chválili, někteří uvedli, že jejich vztah s dojíždějícími sestrami přerostl do přátelské roviny. Tématem rozhovorů bylo také dobrovolné ukončení života, eutanazie by podle některých měla být pro umírající alternativou. Vědce zajímaly i otázky spojené s vírou a spiritualitou, respondenti mohli ostatním lidem také něco vzkázat.

„Inspirující jsou například slova paní, která říkala, že by stejně svoji nemoc nikomu jinému nedala a že je ráda, že takto nemocní nejsou její blízcí,“ poznamenala Lenka Slepičková. „Především je ale třeba vyzdvihnout, že se ti lidé s námi podělili o svůj vzácný čas. To je pro nás velmi cenné a zároveň zavazující. Věříme, že zpracované zkušenosti budou k užitku a že lidé v podobné životní situaci a jejich blízcí nebo profesionálové, kteří s touto skupinou pracují, najdou na našich stránkách podporu, inspiraci a informace, které je zrovna budou zajímat,“ dodala socioložka.

Podle děkana CMTF a vedoucího OUSHI Petera Tavela je paliativní péče nejvzácnější modul, který lze na portálu Hovory o zdraví najít. „Je to zároveň téma nejsložitější a občas vyvolává smíšené pocity. Pacienti nemají potřebu mluvit jen o jednotlivých krocích léčby, ale i o existenciálních tématech, prognóze a blížícím se konci. To však není jednoduché. Blízkost smrti většinou vyvolává úzkost. Zkušenost mi ukázala, co jsem už předtím znal z knížek: že největší bariérou v komunikaci s paliativním pacientem o existenciálních otázkách je úzkost pečujícího z vlastní smrti. Utíkáme z ní za pomoci různých klišé jako ‚To bude dobré‘. Bylo nám velkou ctí být těmto lidem nablízku a být poctěni jejich výsostnou intimitou,“ řekl Peter Tavel.

Cílem ojedinělých Hovorů o zdraví, které jsou českou obdobou britských stránek The Healthtalk, je nezkresleně informovat o problémech souvisejících se zdravím, nemocí nebo konkrétní sociální situací. Předností je zpracování hloubkových rozhovorů na základě vědeckých postupů a přísných etických pravidel, hlavním nástrojem je excelentní mezinárodní metodika DIPEx (Database of Individual Patient Experience), vyvinutá na Oxfordské univerzitě. Vědecký tým z CMTF vytvořil českou verzi této metodiky a je držitelem její certifikace pro Českou republiku.

V současnosti jsou na portálu vedle modulu o paliativní péči zpracována témata stárnutí a karcinomu prsu. Další sekce se připravují. Aktuálně výzkumníci z Institutu sociálního zdraví mimo jiné hledají rodiče, kteří by byli ochotni se podělit o své zkušenosti s výchovou dítěte se sluchovou vadou nebo s autismem.

Hovory o zdraví najdete ZDE.

Dvanáctý ročník Street Art Festivalu do Olomouce přiveze české i světové umělce, kteří svá unikátní díla představí hned na šesti místech. Největší z nich vzniknou na půdě Univerzity Palackého v areálu vysokoškolských kolejí na Envelopě. Mimo to festival nabídne výstavy, přednášky, dokumentární filmy i koncerty. To vše s podtitulem Freedom in Heart odkazujícím k letošnímu kulatému výročí sametové revoluce. Generálním partnerem akce je i letos Univerzita Palackého.

Oficiálně festival zahájí v pondělí 9. září ukázka velkoplošných maleb na vysokoškolských kolejích UP, kde budou umělci Wasp Elder z Velké Británie a Koctel Kahoolawe ze Španělska tvořit na sedmnáct metrů vysoké čelní stěny kolejí, které pro účely festivalu nabídla Správa kolejí a menz UP. „Po loňském úspěchu muralu Masaryka u kolejí jsme se rozhodli organizátorům nabídnout o něco větší plochu. Věřím, že areál kolejí příjemně zkrášlí. Ostatně kde jinde než v místě plném studentů a talentů by se obdobné aktivity lépe hodily,“ uvedl ředitel SKM UP Josef Suchánek.

Oba zmínění umělci se účastní street artových festivalů od Kanady až po Austrálii. Britský artista se při tvorbě díla, které předvede v Olomouci, nechal inspirovat slavným obrazem Tanec malíře Henri Matisse. Jeho mural má symbolizovat mírumilovnou povahu sametové revoluce. „Kompletní dílo zde bude k vidění od 12. září, kdy areál u kolejí nabídne i doprovodný program zahrnující Zaparkuj odpočinkovou zónou, dj‘s, výtvarné workshopy nebo stánky s lokální gastronomií. Na místě bude k vidění kromě dvou zmíněných muralů i sportovní graffiti BMW, které ozdobil writer a designer Marek Piano,“ dodal Ondřej Martínek z oddělení komunikace, který koordinuje spolupráci s festivalem.

Program v Metropolu i na Zbrojnici

Návštěvníci se na díla a doprovodný program festivalu mohou těšit také v kině Metropol, v Long Story Short Hostel & Café nebo v areálu Zbrojnice. V pondělí se Street Art Festival představí v Olomouci ještě hned dvakrát, a to formou přednášky a dokumentárního filmu v kině Metropol. O půl šesté promluví na téma Political Graffiti writerka Sany, vstup na přednášku je zdarma. Ve 20 hodin poté kino promítá film Pixadores - sprejeři ze São Paula.

Během úterý festival propukne také ve Zbrojnici. V šest hodin večer zde odstartuje live koncert českého rappera, umělce a autora labelu Ty Nikdy vystupujícího pod jménem Idea, který v Olomouci představí zbrusu nové album Tempo. Program festivalu v prostorách Zbrojnice poté pokračuje tagtool projekcí.

Posledním bodem letošního olomouckého street artu je vernisáž výstavy Based on True Story, která proběhne v Long Story Short Hostel & Café v závěrečný den festivalu, tedy ve čtvrtek. Návštěvníky čekají unikátní obrazy umělce Openmindz360 (Marek Nenutil).

Street Art Festival, tak jak jej známe dnes, vznikl v roce 2015, kdy volně navázal na Live Graffiti Show probíhající každé léto již od roku 2007. Nekomerční background si festival udržuje dodnes, kdy dává umělcům naprostou svobodu v jejich tvorbě. Dvanáctý ročník Street Art Festivalu se koná v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Palackého a městem Olomouc.

Kompletní program najdete ZDE.  

Se zajímavou nabídkou pro studenty Univerzity Palackého přišla na počátku nového akademického roku katedra dějin umění filozofické fakulty. Pro studenty všech fakult připravila dvousemestrální kurz Dějiny umění v kostce.

Medici, přírodovědci nebo například budoucí právníci mají ojedinělou příležitost si vedle svého studia rozšířit i znalosti v oblasti umění. „Řada studentů a zaměstnanců univerzity má ráda výtvarné umění, ale profesně jsou zaměřeni jinak. Podle nás by ale byla škoda, kdyby neměli příležitost rozvíjet své kulturní zájmy a lépe porozumět výtvarnému umění, zvlášť když působí na univerzitě, která má specializované pracoviště. My na naší katedře se chceme podělit o naše znalosti se studenty různého zaměření, protože víme, že umění život člověka obohacuje. Právě z tohoto důvodu jsme se rozhodli otevřít přehledový dvousemestrální kurz Dějiny umění v kostce 1 a 2,“ vysvětlila Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění.

Do historie světového i českého umění zavede studenty Zuzana Macurová z pořádající katedry. „Během zimního semestru probereme umělecké památky od antiky do renesance. Letní semestr bude zaměřen na umění od manýrismu do 20. století,“ upřesnila obsah kurzu. Připomněla, že posluchači nemusejí mít žádné vstupní znalosti z oboru. Stačí mít chuť se něco dovědět a zájem o umění.

Výuka bude probíhat každý čtvrtek od 26. září v čase 11.30–13.00 v Auditoriu maximu v Uměleckém centru UP (konvikt, 1. patro). Kurz za 3 kredity si (jako předmět C) mohou studenti zapsat ve Stagu do 30. září pod zkratkami DVU/DUK1 v zimním semestru a DVU/DUK2 v letním semestru.

Tak zvanými církevními zákony z roku 1949 se budou zabývat účastníci konference Spoutané církve, která se ve dnech 10. až 12. září koná na Univerzitě Palackého. Vedle historiků či právníků budou hosty také arcibiskupové Dominik Duka a Jan Graubner, kteří nad událostí převzali záštitu, a zástupci dalších církví.

Konferenci pořádají Cyrilometodějská teologická a Filozofická fakulta Univerzity Palackého společně se Státním oblastním archivem v Praze u příležitosti 70. výročí přijetí tak zvaných církevních zákonů. Ty vstoupily v platnost 14. října 1949, komunistický režim jimi zavedl kontrolu nad chodem církví a náboženských společností v Československu.

„Cílem je reflexe těchto zákonů a jejich dopadu na působení katolických a dalších církví u nás. Zmíněna bude i situace po roce 1989, kdy byl sice například zrušen požadavek státního souhlasu k vykonávání povolání duchovního, ale některé části tak zvaných církevních zákonů platily ještě nedávno. Než došlo k majetkovému narovnání mezi státem a církvemi, byli kněží podle zákona z roku 1949 placeni,“ uvedla Jitka Jonová z katedry církevních dějin a církevního práva CMTF.

Ještě jedno výročí třídenní odborná událost připomene, a sice svým místem konání. „Právě v době, kdy začaly církevní zákony platit, byl v Olomouci tajně svěcen biskup František Tomášek,“ dodala Jitka Jonová.

K tématům souvisejícím s proměnami náboženského života v Československu na přelomu 40. a 50. let a také po roce 1989 na konferenci mimo jiné promluví i zástupci českých církví. Pozvání ke kulatému stolu přijali kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka, olomoucký arcibiskup Jan Graubner, synodní senior Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Debata, která na teologické fakultě začne v 19:30, završí úvodní den konference.

Zajímavé příspěvky nabízí i pět přednáškových bloků. Se svými příspěvky vystoupí například specialisté na záležitosti vztahu mezi církví a státem Jiří Rajmund Tretera a Záboj Horák z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR nebo Michaela Moravčíková z Právnické fakulty Trnavské univerzity, dále například pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů a také odborníci z Univerzity Palackého. Mluvit se bude kromě jiného o omezování výuky náboženství, postizích církví i věřících nebo o vyšetřovatelích Státní bezpečnosti. Tématem bude i sakrální architektura anebo obraz státní církevní politiky ve filmu – v jednom z dílů seriálu Třicet případů majora Zemana.

Konferenci, kterou hostí cyrilometodějská teologická fakulta a katedra historie filozofické fakulty, zahájí v úterý 10. září v 11 hodin přednáška emeritního profesora CMTF, historika a diplomata Františka Xavera Halase. 

Po dvou letech se na fakultě tělesné kultury opět sešli tělovýchovní pedagogové, aby si se začátkem školního roku protáhli svaly, ale především vyměnili zkušenosti a načerpali inspiraci pro svou práci. Na dvanáctý ročník tradičního setkání Těloolomouc dorazily čtyři stovky účastníků ze všech koutů země.

Dvoudenní program nabídl v tělocvičnách i posluchárnách mnohé: lekce věnované parkouru ve školní tělesné výchově nebo nácviku plaveckých obrátek, ukázky kineziologického tejpování nebo neobvyklých sportů, jako je postapokalyptické ragby zvané jugger či czebumbal, což je přehazovaná s velkým míčem. Debatovalo se také o inkluzi a uvolňování žáků z tělesné výchovy, tématem workshopu s Janou Janotovou z Českého olympijského výboru a děkanem FTK Michalem Šafářem bylo sexuální obtěžování a zneužívání v hodinách tělocviku a ve sportu obecně.

Jednou z účastnic byla Alena Šustrová, která do Olomouce přijela až z Domažlic. Dříve jezdila na obdobné pražské setkání tělocvikářů, když ale slyšela chválu na Těloolomouc, rozhodla se, že se sem musí jednou vypravit. „Jsem velmi ráda, že mě naše ředitelka cestu sem umožnila, i když v současnosti tělocvik tolik neučím. Jsem nadšená. Lekce, které jsem absolvovala, byly naprosto skvělé. Velmi mě zaujaly pohybové taškařice s Janem Bělkou nebo hodina s fyzioterapeutkou věnovaná sezení. Načerpala jsem dost inspirace nejen do tělocviku, ale i pro lekce jógy pro ženy, které vedu,“ uvedla pedagožka z domažlické obchodní akademie.

Oslovila ji i samotná Olomouc, nenechala si ujít nabízenou komentovanou prohlídku historického centra. „Město máte nádherné. Překvapilo mě, kolik je tu historických kašen a budov, nejen kostelů a paláců, ale i obytných domů. Moc se mi tu líbí,“ dodala Alena Šustrová.

Na Těloolomouc zavítal i Ferdinand Mazal, který stál před téměř čtvrtstoletím u zrodu této akce, organizované katedrou sportu. Účastníky letošního ročníku pozdravil při zahájení v Aplikačním centru BALUO. „Uvědomil jsem si tehdy, že tělesná výchova je nejdůležitější předmět, přitom jediný v České republice, který nemá učebnici. Všechno je to tedy ve vašich hlavách a srdcích. Bohužel tělocvikáře v praxi už nikdo dál nevychovává a nevzdělává, tak zaplaťpánbůh, že tu je FTK a Těloolomouc, kde se můžeme potkat,“ řekl ve své zdravici.

Pracovní setkání Těloolomouc je tradiční akcí fakulty tělesné kultury, na níž si nejen učitelé tělesné výchovy vyměňují zkušenosti, již od roku 1995. Na základě kladných ohlasů účastníků později vznikly podobné akce v dalších městech, nejznámější z nich je pražské setkání Tělopraha.  

Letošní dvanáctý ročník Těloolomouce byl finančně podpořen projektem KLIKO – Společenství praxe pro rozvoj sociálních a občanských kompetencí: zkušenostní učení s využitím pohybových her, psychomotoriky, výchovy v přírodě a dramatické výchovy. Setkání řešitelů tohoto projektu bylo součástí akce.   

Ojedinělou šňůru úspěchů v soutěži diplomových prací o Cenu Jiřiny Bergatt Jackson se daří prodlužovat Právnické fakultě Univerzity Palackého. Co ročník, to nějaká cena. Letos, kdy se soutěž konala počtvrté, udělila hodnotící komise čestné uznání Tobiáši Turkovi za diplomovou práci Řešení střetů zájmů mezi ochranou přírody a těžbou nerostů ve zvláště chráněných územích.

Soutěž o Cenu Jiřiny Bergatt Jackson vyhlašuje Institut pro udržitelný rozvoj sídel (IURS) a je určena obhájeným diplomovým pracím, které se týkají problematiky územního rozvoje. Do jejího čtvrtého ročníku přihlásilo své práce celkem 13 studentů ze šesti univerzit z Česka i ze Slovenska. „Úroveň prací byla jako každoročně vysoká. Komise se tentokrát jednomyslně shodla na udělení první ceny. O čestná uznání byl už pomyslný souboj mnohem těsnější, udělili jsme nakonec čtyři,“ zhodnotila Barbara Vojvodíková, ředitelka IURS.

Právě jedno z čestných uznání putuje na olomouckou právnickou fakultu. Hodnotící komisi zaujala práce Tobiáše Turka, studenta posledního ročníku oboru Právo. Diplomku Řešení střetů zájmů mezi ochranou přírody a těžbou nerostů ve zvláště chráněných územích úspěšně obhájil v červnu. „Bezprostředně po úspěšné obhajobě mě na soutěž upozornil vedoucí práce Ondřej Vícha s kolegyní z katedry správního práva a finančního práva Veronikou Tomoszkovou. Řekl jsem si, proč to nezkusit,“ vzpomněl Tobiáš Turek.

K právu životního prostředí, které podle něj skýtá mnoho zajímavých a neotřelých témat pro psaní diplomových prací, měl blízko po celou dobu studia. „Žiji v srdci Jeseníků, na Rejvízu, kde je chráněné území všude, kam se člověk podívá. Proto jsem také své úvahy o tématu závěrečné práce směřoval k zvláštní územní ochraně a výjimkám. Po konzultacích s vyučujícími jsem se rozhodl práci vztáhnout na těžbu nerostů v těchto územích, je to téma problematické a zatím nebylo šířeji zpracováno,“ vysvětlil student. Cílem oceněné diplomové práce bylo zhodnotit dostatečnost a efektivnost právní úpravy těžby nerostů ve zvláště chráněných územích a zhodnotit způsob, jakým dochází k řešení střetu veřejného zájmu na ochranu přírody s jinými zájmy na těžbu nerostů, a jak se tyto zájmy vzájemně poměřují.

Tobiáš Turek vnímá čestné uznání jako příjemný bonus. „Do psaní diplomky jsem dal spoustu energie. Největší odměnou pro mě byla samozřejmě úspěšná obhajoba, to mi bohatě stačilo, a víc jsem ani neočekával. Když mi nyní udělili čestné uznání, došlo mi, že se práce povedla. Dík patří doktoru Víchovi, u kterého jsem práci psal. Z velké části je to jeho zásluha,“ dodal šestadvacetiletý student, kterého na podzim čekají státní zkoušky.

Vzájemnou spolupráci si pochvaloval i Ondřej Vícha. Podle něj bylo výhodou, že si student sám zvolil téma. „Tobiáš přistupoval k psaní aktivně a průběžně své výsledky se mnou konzultoval. Jeho práce je výjimečná jak originalitou tématu, tak jejím zpracováním. Poukázal v ní na některé nedostatky horního práva a pokusil se i navrhnout řešení de lege ferenda. Z ocenění mám velkou radost,“ řekl Ondřej Vícha.

Podle děkanky Zdenky Papouškové je skvělé, že se v soutěži o Cenu Jiřiny Bergatt Jackson studentům pravidelně daří. „Jsem ráda, že se podařilo navázat na předchozí ocenění. Každý takový úspěch je pro fakultu skvělou vizitkou a vypovídá o kvalitě výuky i osobním přístupu našich vyučujících k posluchačům. Věřím, že se nám podaří za rok úspěšnou sérii protáhnout,“ zhodnotila Zdenka Papoušková.

V letošním ročníku soutěže o Cenu Jiřiny Bergatt Jackson reprezentovala olomouckou právnickou fakultu ještě diplomová práce Miloše Málka s názvem Zkušební provoz stavby.

Slavnostní předávání cen se uskuteční na začátku října v Ostravě.

Výsledky – Cena Jiřiny Bergatt Jackson 2019

1. cena
Bc. Jan Maňas
Vyhodnocení prostorového uspořádání suburbánní zástavby metodami Space syntax (Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí)

Čestné uznání
Bc. Simona Kadúchová
Regenerace panelového sídliště v části ulic Cholevova, U Lesa a Františka Lýska v Ostravě - Hrabůvce (VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební)
Bc. Šimon Minář
Úprava uličního prostoru a změna organizace dopravy v ulici Valová v Zábřeze po přesunu autobusového stanoviště (Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera)
Bc. Ľudmila Ševcová
Koncept inteligentného mesta/smart city a jeho realizácia v podmienkach SR (Univerzita Mateja Bely v Banskej Bystrici, Ekonomická fakulta)
Tobiáš Turek
Řešení střetů zájmů mezi ochranou přírody a těžbou nerostů v ZCHÚ (Univerzita Palackého, Právnická fakulta)