Novinky z PřF a UP

Nikdy Antarktidu nenavštívila, přesto tato oblast věčného ledu a zimy měla výrazný vliv na její budoucí povolání. Irena Smolová pochází z malebného Nového Města nad Metují, kde se setkala s Josefem Sekyrou, který vstoupil na území jižního pólu na Antarktidě. Jeho cestovatelské zážitky a zkušenosti ovlivnily mladou studentku při výběru studia. Volba padla na přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Další osudové setkání proběhlo při psaní diplomové práce. „Na mapování chráněné krajinné oblasti Broumovsko, které bylo čerstvě vyhlášeno jako nové chráněné území, jsem pracovala s profesorem Jaromírem Demkem z olomoucké univerzity. Výzkum v terénu a „běhání“ po skalních městech mě tak strašně bavily, že když tento známý geograf odcházel do důchodu a nabídl mi práci na katedře geografie, tak jsem přijala. V mém profesním životě jsem měla příležitost potkat mnoho dalších inspirujících lidí. Ráda bych jmenovala alespoň jednoho z nich, geografa Václava Touška, který byl mým učitelem v Brně a dnes je mým váženým kolegou na katedře.“

Začátky ale nebyly úplně jednoduché. „Protože pocházím z podhůří Orlických hor, musela jsem si na rovinatou Hanou postupně zvyknout. Mentalita lidí je tady odlišná. Ale spojila jsem život s Olomoucí, krásným historickým městem, a rozhodně nelituji.“

Irena Smolová na přírodovědecké fakultě pracuje od roku 1995. Ve své vědecké práci se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic, vědeckých monografií a kapitol v monografiích tuzemských i zahraničních.

„Největší posun zaznamenala geografie od dob mého studia v geografických informačních systémech. Absolventi geografie mají komplexní pohled na území a jsou schopni využívat moderní metody. Významným pokrokem je dostupnost obrovského množství dat, která mohou využívat a která dříve nebyla tak snadno dostupná. V porovnání s jinými státy máme velkou výhodu, že většina geodat je obvykle zdarma dostupná pro veřejnou správu a vzdělávání.“

Vědkyně a pedagožka se ráda setkává se svými studenty a plní roli garantky studia učitelství geografie. „Práce se studenty mě stále velmi baví, je pro mě obohacující. Jsem ráda, že máme motivované a velmi schopné studenty, i když občas mě některé věci překvapí. Například to, že i když na rozdíl od naší generace mohou kamkoli cestovat, tak to dnes již jako výhodu nevnímají. Ale samozřejmě existují i ti, kteří cestují velmi hodně a využívají všech možností. Studenti se k nám na učitelství geografie hlásí z celé České republiky i ze Slovenska a těší mě, že velký zájem je i z východních Čech.“

Cestování, i když v současné době spíše relaxačního charakteru, patří ke koníčkům Ireny Smolové. „Radost mi dělá pobyt na horách a ráda poznávám nová místa. Například nedávno mi velkou radost udělal bylinkový víkend na zámku Křtiny, kde jsme se seznámili s různými druhy bylin, sbírali je a učili se, jak je zpracovávat.“ Kromě cestování má ráda také knihy, architekturu a rodinná setkání. „Pro mě mají rodinné akce velký význam. Pořádáme je pravidelně. Nedávno jsem si také říkala, že si musím udělat alespoň jeden den volna v týdnu k relaxaci, abych nabrala energii a mohla se dívat na život s větším nadhledem.“

Irena Smolová zastávala několik důležitých pozic v rámci Univerzity Palackého, včetně role předsedkyně Akademického senátu přírodovědecké fakulty a proděkanky pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti. Taktéž působila jako místopředsedkyně Akademického senátu Univerzity Palackého a předsedkyně Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

„Velmi dlouho jsem se rozhodovala, zda budu kandidovat. Původně jsem o tom vůbec nepřemýšlela, ale tím že na fakultě nebo mezi známými diskutujeme o problémech univerzity, uvědomila jsem si, že možná kvůli věku a zkušenostem, které mám, nastal ten správný čas,“ říká geografka. „Mým cílem je, abychom dokázali navzájem komunikovat a společně se věnovali otázkám, které jsou pro univerzitu klíčové. Je to pro mě velká čest a výzva.“

Portrét Ireny Smolové přineslo aktuální tištěné vydání magazínu Žurnál UP.

Irena Smolová (* 1970)

Pochází z Nového Města nad Metují. Geografické vzdělání získala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvovala magisterské i doktorské studium. Od roku 1995 působí na katedře geografie přírodovědecké fakulty. V rámci vědeckovýzkumné a publikační činnosti se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, dále regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Během své profesní dráhy vedla více než 50 bakalářských a více než 70 magisterských prací. Je garantkou studia učitelství geografie. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic. Byla proděkankou pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti, místopředsedkyní AS PřF UP, AS UP a předsedkyní Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

Navrátit člověku s různým typem postižení nebo sociálně znevýhodněnému co největší soběstačnost a zvýšit jeho nezávislost – to je velký úkol ležící na bedrech ergoterapeuta. O jeho činnosti a kompetencích přitom nemá široká veřejnost často ani tušení. Zlepšit informovanost o tomto oboru se už několik let snaží spolek mini SPOT Olomouc. Se začátkem nového akademického roku se proměnila jeho členská základna, cíl ale zůstal stejný.

„Náš mini SPOT jsme převzaly v září poté, co předchozí členky spolku odstátnicovaly a staly se z nich bakalářky ergoterapeutky. Vedení zatím úplně stanovené nemáme. Každá z nás se do organizace zapojila dle svých možností,“ popsala studentka druhého ročníku ergoterapie na FZV UP Zdeňka Stixová.

Hlavní motivací je zlepšit osvětu o ergoterapii mezi širší veřejností. „Češi většinou vědí, co dělá fyzioterapeut, ale o činnosti a kompetencích ergoterapeuta nemají ani tušení. Přitom je to krásný obor, který pomáhá lidem získat zpět jejich soběstačnost,“ upozornila Zdeňka Stixová. „Mini SPOT nám umožňuje spolupracovat napříč ročníky, kde si můžeme předávat zkušenosti ze studia a praxí a hlavně se navzájem poznat,“ doplnila studentka třetího ročníku Barbora Kopecká.

Členky mini SPOTu přiznávají, že ani jejich povědomí o ergoterapii nebylo před nástupem ke studiu zrovna bohaté, dnes si ale volbu oboru nemohou vynachválit. „Přihlášku na ergoterapii jsem si podala bez vědomí toho, o čem obor vlastně je. Až poté jsem se to díky různým instagramovým profilům dozvěděla. Na jednom z nich byl popis, že ergoterapie obsahuje něco z medicíny, fyzioterapie, speciální pedagogiky, sociální práce a psychologie. A to byly obory, které mě zajímaly,“ popsala Zdeňka Stixová. „Ačkoliv jsem na začátku o oboru nic nevěděla a původně chtěla na fyzioterapii, tak jsem teď za své rozhodnutí ráda. Líbí se mi, jak obor pohlíží na člověka jako na celek včetně jeho psychiky či sociálních rolí. Také se mi líbí, jak je kreativní a vyžaduje individuální přístup k pacientům a jejich potřebám,“ přiblížila Sára Šmýrová, studentka třetího ročníku.

K již tradičním akcím mini SPOTu Olomouc patří oslavy Světového dne ergoterapie. Ty letošní proběhly na fakultě v závěru října. „Zájemci si mohli vyzkoušet různé kompenzační pomůcky, podívat se, jak vypadají kognitivní testy, otestovat si pomocí standardizovaného testu jemnou motoriku, ale také vyplnit ergo kvíz o ceny,“ uvedla Zdeňka Stixová. Další akci chystá olomoucký spolek během letního semestru. „Rádi bychom uspořádali posezení se studenty ergoterapie ze všech ročníků doplněné o soutěžní kvíz,“ sdělila Petra Bajorková, studentka třetího ročníku.

Zhruba patnáct podnětů za rok 2023. To je jen jedno z čísel, které uvedli ochránci práv studentů FF UP během listopadového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP. Před senátory prezentovali činnost ombudsmana FF UP za poslední rok i celé tříleté funkční období. Učinili tak v souvislosti s končícím mandátem a vyhlášením nových voleb.

Filozofická fakulta byla v rámci Univerzity Palackého první fakultou, která zřídila funkci ombudsmana, respektive ombudsmanky. S ideou přišli v roce 2014 tehdejší studentští senátoři a senátorky, kteří vnímali potřebu vytvoření pozice ochránce práv, na něhož by se s důvěrou mohli obracet studující fakulty. Zásadní změnu v dané oblasti přinesl rok 2020, kdy FF UP přijala pravidlo, že ve funkci ochránce práv studentů budou dva lidé, vždy muž a žena.  

„Po třech letech naší práce v tandemu si fungování v této náročné pozici už jinak ani nedokážu představit. Nejde jen o zastupitelnost, ale také o možnost společného sdílení případů a vhodného postupu. Za poslední roky se ve společnosti i v akademické komunitě celkově proměnila atmosféra. Na povrch vypluly závažné kauzy i reakce ze strany studujících, které poukazovaly na potřebu věnovat se problematice sociálního bezpečí na školách,“ uvedl Jaroslav Šotola, veřejný ochránce práv studentů filozofické fakulty.

Společně s kolegyní Michaelou Antonín Malaníkovou obdrželi v roce 2021 třináct podnětů, v roce 2022 patnáct podnětů a v roce 2023 zatím také patnáct podnětů. Nejvíc jich souviselo se státními závěrečnými zkouškami.

„V souvislosti s koncem našeho tříletého funkčního období jsme si dělali statistiku a státní závěrečné zkoušky z ní vyplynuly jako jakýsi neuralgický bod, v němž je postavení studujících velmi nejisté. Podobně se ale jeví i kvalifikační práce, kde se někdy ukazují problémy v komunikaci se školitelem či školitelkou. Další oblastí podnětů je genderově podmíněné násilí, zahrnuje genderově a sexuální obtěžování i sexuální násilí. Tady bych chtěl zdůraznit, že se nevhodné chování nemusí dít ze strany vyučujících, může jít i o nátlak ze strany spolužáků,“ dodal ombudsman FF UP. Pro představu rozsahu činností se v uvedených patnácti podnětech skrývají za poslední rok jak jednoduché intervence či poradenství, tak i složité případy, u nichž bylo potřeba vyslechnout velké množství svědků.

„S odkazem na typy případů, s nimiž jsme se setkali, bychom vedení naší filozofické fakulty doporučili vznik manuálů tvorby kvalifikační práce i úpravu a sjednocení pravidel pro odhlašování se ze státních závěrečných zkoušek. Doporučujeme i vznik preventivních programů, jež by cílily na genderově podmíněné násilí, a to jak pro vyučující, tak studentstvo. Za vhodné bychom považovali i sladit režim při šetření ze strany ombudsmana FF UP a režim fungování Etické komise UP,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková.

Dále zmínila i oblast vzdělávání, hovořila o týdenní stáži na úřadu ombudsmana pro vysoké školství při rakouském ministerstvu školství, také o účasti na tréninkovém programu a konferenci pořádané každoročně organizací ENOHE (European Network of Ombuds in Higher Education) v Aténách v roce 2022 a v Praze v roce 2023. Uvedla také, že od června 2022 působí jako členka výkonného výboru ENOHE.

Volby ombudsmana FF UP

Uskuteční se elektronicky od 12. do 14. prosince.

Kandidáti:

*Mgr. et Mgr. Michaela Antonín Malaníková, Ph.D., katedra historie (zástupce Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie).

*Mgr. Jana Vrajová, Ph.D., katedra bohemistiky (zástupce Mgr. Daniel Soukup, Ph.D., Centrum judaistických studií).

Více o volbách zde.

V doprovodu dvou andělů a bez čerta zavítal na Lékařskou fakultu UP opět po roce svatý Mikuláš, aby rozsvítil fakultní vánoční strom a popřál studentům pohodový sváteční čas a štěstí nejen u blížících se zkoušek. Že čerta ani není třeba, budoucí lékaři během předvánočního setkání připomněli darem, který pomůže nemocným dětem – organizaci Šanci Olomouc totiž věnovali 50 tisíc korun.

Symbolický šek manželům Hertě a Vladimírovi Mihálovým předala za studenty 4. ročníku Všeobecného lékařství Marika Kolářová. Jak vzpomněla, Půlení mediků, na kterém se peníze podařilo vybrat, bylo nezapomenutelné. „Chci vám velmi moc poděkovat, že kromě studia myslíte i na pomoc druhým, na pomoc dětem. Naše organizace funguje již 32 let a bez takových darů bychom pracovat nemohli,“ uvedla Herta Mihálová, ředitelka Šance Olomouc.

„Uvědomil jsem si, že mi chybí větší kontakt s vámi, mezi mladými lidmi se cítím dobře. Musím se pro vás ještě nějak aktivovat,“ dodal při pohledu na zaplněné foyer Vladimír Mihál, který u zrodu organizace pomáhající hematologicky, onkologicky a chronicky nemocným dětem a jejich rodinám na Dětské klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc před třemi dekádami stál.

Než pak svatý Mikuláš, v jehož kostýmu se neskrýval nikdo jiný než děkan fakulty Milan Kolář, a „andělské“ proděkanky Hana Kolářová a Eva Klásková odpočítali okamžik rozsvícení vánočního stromu, připomněli přítomným, co je ve sváteční době důležité. „Přestože vás čeká období zkoušek a případně se objeví ještě nějaká výuka, byl bych velmi rád a ze srdce vám to přeji, abyste si v tomto čase našli aspoň chvilku, zastavili, podívali se kolem sebe a svým spolužákům, kamarádům, příbuzným řekli, že je máte rádi. Přeji vám krásné Vánoce a do nového roku hodně zdraví a štěstí a ať zvládáte náročné studium. Jako patron studentů slibuji, že se s mými anděly za vás u vyučujících přimluvíme,“ popřál budoucím lékařům Mikuláš.

Když se vánoční strom za potlesku a blikání mobilů rozzářil, začaly na něj vedle ozdob přibývat i stuhy s přáními studentů. Kdo zrovna nepřivazoval tu svou nebo se u stromku nefotil, usrkával lahodného punče a k předvánoční atmosféře ve foyer přispěl svými melodiemi i Medic Band.

Setkání při rozsvěcování vánočního stromu jako tradičně ve spolupráci s vedením fakulty připravil Spolek mediků LF UP.  

Jak co nejvíce zaujmout publikum na pódiu při science show, jak vyrobit originální exponát pomocí 3D tiskárny, jak vytvořit školní výukový program, aby bavil celou třídu, nebo jak oslovit víkendovou akcí co nejširší veřejnost? Nejen na tyto otázky hledali odpověď představitelé a zaměstnanci českých science center, planetárií a hvězdáren, kteří se potkali na konferenci Czechsite v liberecké iQLANDII. UP zastupovala Pevnost poznání.

Osmdesát  zástupců nejrůznějších profesí si předávalo zkušenosti a plánovali společné aktivity v České asociaci science center (ČASC), která sdružuje 7 institucí v 6 městech v České republice. Tato centra pro zviditelnění vědců, jejich výzkumu a technologií fungují již deset let a ročně je navštíví téměř 2 miliony lidí.

„Chceme podpořit zvídavost našich kolegů, jejich zájem a nadšení pro učení. Plánujeme vzdělávací workshopy a kulaté stoly zaměřené na různé oblasti kreativního učení. Oslovujeme umělce z řad designérů, scénáristů, herců, kteří nám pomohou například s tvorbou expozice, grafikou exponátů nebo tím, jak co nejlépe pracovat s hlasem během programů pro školy,“ popsal plány Roman Chvátal, programový koordinátor asociace. 

Nový projekt kreativního učení pomůže s rozvojem expozic

Do aktivit se zapojí Svět techniky Ostrava, iQLANDIA v Liberci, Pevnost poznání v Olomouci, Hvězdárna a planetárium Brno, Techmania Science center v Plzni a brněnská VIDA! science center. Cílem je rozvíjet kreativitu lektorů, povzbuzovat je k inovativnímu myšlení, generování nových nápadů a hledání netradičních řešení. 

„V průběhu let jsme prokázali, že jsme důležitou a atraktivní součástí neformálního vzdělávání a že máme nezastupitelnou roli v popularizaci vědy. Jenže naše expozice stárnou a s tím souvisí i náročné hledání prostředků na jejich obnovu. Proto hledáme silné partnery a projekty, které nám pomohou v naší misi úspěšně pokračovat,“ vysvětlila Ivana Češková, ředitelka ČASC. Jednou z takových aktivit, díky nimž se mohou instituce propojovat, je právě projekt Rozvoj kreativity v českých science centrech, který realizují s podporou ministerstva kultury. „Kromě něj dlouhodobě připravujeme aktivity s ČSOB, dětským kanálem České televize Déčkem a nabízíme možnosti spolupráce i v dalších oblastech,” doplnila ředitelka. 

Česká asociace science center má nové vedení 

Během setkání Czechsite v Liberci došlo ke změnám ve vedení asociace. Novým předsedou se stal Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání PřF UP. „Naše mise se změnami ve vedení nemění. Chceme dále zlepšovat systém spolupráce nejen mezi jednotlivými členy, ale také s dalšími subjekty z privátního i veřejného sektoru tak, aby z těchto unikátních vzdělávacích institucí těžila celá společnost co nejvíce," řekl nový předseda správní rady. Ten vystřídal dosavadního předsedu Pavla Coufala, který odešel z postu ředitele iQLANDIE. Novým šéfem tohoto největšího science centra v ČR je Václav Dostál.

Česká asociace science center vznikla v roce 2013 a navazuje na úspěšné zahraniční projekty, zejména na Evropskou síť science center a muzeí (ECSITE), jež je považována za nejvýznamnější evropskou platformu pro popularizaci a komunikaci vědy. Všichni zakládající členové byli příjemci dotací z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).

PAF Olomouc, to jsou čtyři dny projekcí, performancí, instalací či prezentací. Hlavním tématem letošního ročníku festivalu se staly True Stories (neboli pravdivé příběhy) a jejich různé interpretace v rámci současného umění. Zázemí bude mít festival od 7. do 10. prosince v Uměleckém centru UP.

Letošní téma festivalu bude z různých úhlů reflektovat pravdivost příběhů, jimiž jsme obklopeni, které vytváříme nebo v nichž žijeme. S jednotícím tématem přitom festival pracuje dlouhodobě. „Téma se vždy stává východiskem k dramaturgii festivalu, přičemž usiluje o přirozený pohyb projektů mezi kinem, galerií, internetem nebo klubem. V letošním roce hledá pravdivé příběhy samotného PAFu. Naším cílem je podnítit diskuzi o pravdivosti příběhů a jejich proměnlivosti jako prostředku k reflexi současnosti. Zajímá nás, jak lze s pravdivostí pracovat v kontextu pohyblivého obrazu a umění obecně, a to i prostřednictvím perspektivy nespolehlivého vypravěče nebo hry jazyka,“ uvedl programový ředitel přehlídky Martin Mazanec.

PAF se rozprostře po různých částech města, některé projekty byly připravené přímo na míru konkrétním místům. Návštěvníci budou moci zajít mj. do zrekonstruovaného Červeného kostela, kina Metropol, Kaple Božího Těla, Palmového skleníku na Výstavišti Flora Olomouc či do freskového sálu Základní školy Komenium. Právě tam bude například uvedena premiéra nové taneční performance umělkyně Valentýny Janů. Čtyřdenní program je nabitý, zahrnuje také koncerty, výstavy v několika galeriích, diskuze odborníků a myslí se speciální nabídkou i na nejmenší diváky. Tradiční součástí festivalu je soutěžní sekce Jiné vize CZ 2023, nejstarší soutěž pohyblivých obrazů filmu a videa v Česku, která se již sedmnáct let soustředí na mapování nejnovější domácí audiovizuální produkce.

Podrobný program najdete zde.

PAF je kulturní organizace, mezi jejíž hlavní aktivity patří pořádání festivalů (PAF Olomouc, PAF New York, PAF Ostopovice, PAF London), koncertů, výstav a projekcí, ale také publikační a distribuční činnost (Edice PAF, PAF distro). V průběhu uplynulých dvou dekád se PAF postupně rozvinul v hybridní label zahrnující mezinárodní síť umělců, umělkyň, kurátorstva a událostí, mezi jejichž prvotní východiska patří avantgardní filmové experimenty, animace a expanded cinema, ke kterým se souběžně s akcelerujícím vývojem audiovizuálního umění v uplynulých dvou dekádách přidaly fenomény, jako je rozšířené pole klubové hudby, umění ve virtuálním prostoru, performativní a světelné umění, ale také např. videohry či móda. 

Univerzita Palackého si v QS Sustainability Rankings 2024, žebříčku zaměřeném na udržitelnost, vylepšila oproti loňskému roku svou pozici, a to i přes dvojnásobný nárůst hodnocených univerzit. Zároveň se zařadila mezi TOP 200 univerzit v oblasti Governance a mezi TOP 500 univerzit patří v Social Impact.

Žebříček QS Sustainability Rankings byl poprvé zveřejněn v loňském roce a zaměřuje se na srovnání univerzit v rámci udržitelnosti svého fungování. Jelikož byly v loňském roce výsledky tohoto žebříčku částečně promítnuty i do světového QS World University Rankings, vzrostl o tento žebříček zájem a v letošním roce je do něj zapojeno dvakrát více univerzit než v roce minulém. Oproti loňskému roku navíc došlo k úpravě metodiky, jejíž součástí je mimo jiné také rozdělení hodnocení do třech základních kategorií, oproti původním dvěma loňským. Jednotlivé kategorie a jejich váha na výsledné hodnocení jsou uvedeny v tabulce níže:

Hodnocení QS Sustainability Rankings je kombinací vstupních dat od zapojených univerzit, společně s daty společnosti Elsevier, veřejně dostupnými národními statistikami či například hodnocením třetích stran.

I přes dvojnásobný nárůst počtu hodnocených univerzit si Univerzita Palackého v Olomouci dokázala vylepšit svou pozici na celkovou 422. příčku, která je tvořena jako výsledné hodnocení výše uvedených tří kategorií. Vůbec nejlépe si Univerzita Palackého vedla v oblasti Good Governance (187. pozici), která se na základě deseti konkrétních ukazatelů zaměřuje na řízení a správu univerzity. Mezi českými univerzitami drží v této oblasti třetí místo, mezi partnery z aliance Aurora dokonce místo druhé.

V rámci hodnocení Social Impact je univerzita hodnocena na základě 5 indikátorů zaměřujících se na rovnoprávnost, transfer znalostí, vzdělávání, zaměstnanost či wellbeing. V sekci Social Impact patří UP 488. příčka, přičemž jejími nejlépe hodnocenými indikátory v oblasti sociálního vlivu jsou Health & Wellbeing (221. místo) hodnotící závazek instituce zlepšovat zdraví a pohodu lidstva jako takového (prostřednictvím výzkumu) a vlastních zaměstnanců a studentů a Knowledge Exchange (333. místo) vypovídající o tom, jak instituce spolupracují ve výzkumu, sdílejí znalosti a podněcují růst vzdělávání. Indikátor Health & Wellbeing má Univerzita Palackého zároveň nejlepší v celé ČR.

Poslední hodnocenou kategorií je Environmental Impact, ve kterém patří olomoucké univerzitě 539. pozice. Tato environmentálně zaměřená oblast je postavena na třech indikátorech hodnotících udržitelnost, výuku a výzkum. Zde si UP nejlépe vedla v Environmental Sustainability (409. místo). Největší slabinou je naopak indikátor zaměřující se na Environmental Education, který hodnotí, zda absolventi a odborné práce v oborech věd o Zemi, mořích a environmentálních věd mají v komunitě dobrou reputaci a zda jsou součástí kurikula témata udržitelnosti. Univerzita již v této oblasti chystá opatření v podobě přípravy dvou nových studijních programů s environmentálním zaměřením.

Zatímco v loňském vydání žebříčku Sustainability Rankings 2023 byly hodnoceny pouze 4 české univerzity, do hodnocení pro rok 2024 je zahrnuto hned 10 českých univerzit. Jedničkou je pro letošek Masarykova univerzita, která překvapivě přeskočila i tradiční českou jedničku, Univerzitu Karlovu. Následuje třetí místo České zemědělské univerzity v Praze, které není vzhledem k jejímu zaměření nikterak velkým překvapením. Čtvrté místo patří Univerzitě Palackého v Olomouci, a to nejen v českém srovnání, ale také mezi partnerskými univerzitami z aliance Aurora.

„Vylepšení umístění v QS Sustainability Rankings 2024 i přes dvojnásobný počet hodnocených univerzit je pro nás potvrzením, že v oblasti udržitelnosti jdeme správným směrem, máme dobře nastavené strategie a akční plány a zároveň také měřitelné cíle, kterých postupně dosahujeme. Určitě se ale musíme zlepšit v reputaci, ve které stále nemáme dostatečný počet hodnoceni ze strany partnerů, a tím máme v některých ukazatelích prostor pro zlepšení, na kterém v příštím roce zapracujeme,“ uvedla Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP

Absolutní světovou špičkou jsou dle hodnocení kanadská University of Toronto, americká University of California, Berkeley a britská The University of Manchester. Kompletní výsledky jsou zveřejněny na tomto webovém odkazu.

O neschopnosti zopakovat výsledky dříve provedených vědeckých studií, tzv. replikační krizi, a jejích příčinách a důsledcích budou v úterý 12. prosince na půdě Fakulty tělesné kultury UP hovořit zástupci tří univerzit. Organizátoři zvou k účasti na diskuzním panelu studenty doktorských studií, zájemce o Ph.D. studium, akademiky z celé UP i další zájemce.

Problematika replikační krize v sociálně-vědním a biomedicínském výzkumu, o které se v ČR zatím příliš nemluví, ale v zahraničí je již diskutovaným tématem, zahrnuje mimo jiné cílené vědecké podvody, manipulace s datovými analýzami či neznalost principů statistické inference nebo například nevhodné nastavení podmínek v akademickém prostředí. 

K tématu na FTK promluví mimo jiné Ondřej Vencálek, předseda České statistické společnosti, který působí na Přírodovědecké fakultě UP, člen Etické komise Masarykovy univerzity, psycholog Jan Širůček nebo Marek Vranka z Univerzity Karlovy.

„Cílem setkání je uvedení posluchačů do problematiky replikační krize ve vědě a otevření diskuze na toto téma na naší univerzitě. Na západě jde o dost aktuální téma, u nás je ale bohužel zatím povědomí minimální. Chceme tedy tyto informace dostat mezi lidi a poskytnout zdroje, ať si udělají vlastní názor,“ uvedl Ladislav Baloun z katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP, který společně s Jiřím Mališem z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP diskuzní panel pořádá. Oba se také tomuto tématu věnovali v tomto článku.

Diskuze se koná v úterý 12. prosince od 14 hodin v aule FTK (posluchárna 4.20 v budově NA). Zájemci o účast se mohou dopředu přihlásit prostřednictvím tohoto formuláře.

Letos poprvé se v Olomouci od 5. do 9. prosince uskuteční Vánoční trhy na náplavce a Univerzita Palackého bude u toho.

Od čtvrtka 7. do soboty 9. prosince se můžete na náplavce od 11 do 19 hodin těšit nejen na prodejní stánek UPointu a Vydavatelství UP, ale také na workshopy pro malé i velké v podání Vydavatelství UP, Pevnosti poznání, katedry geoinformatiky PřF UP nebo Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP.

Čtvrtek 7. prosince

Vyrobte si vánoční blok s Vydavatelstvím UP

Univerzitní dílna bude ve čtvrtek patřit workshopu výroby vlastního bloku pro malé i velké. Design i složení stránek si vyberete sami a pak si blok s našimi lektory vyrobíte a ozdobíte. 

Výtvarná dílna s Braillovým písmem

Během čtvrtečního dne budete mít příležitost prožít Vánoce způsobem, který jste dosud nezažili – jak je vnímají lidé s těžkým zrakovým postižením. Budou na vás čekat simulační brýle zrakových vad a při zakrytí očí budete moci napsat vánoční vzkaz prokřehlými prsty na Pichtově psacím stroji. Zkusíte si vyhmatat obrázky s vánoční tematikou, nakreslit si vlastní obrázky a odnést si je s sebou domů. Kromě toho si můžete vyzkoušet hmatové, čichové a sluchové hry.

Pátek 8. prosince a sobota 9. prosince

Vánoční 3D dílnička s UP

V rámci Vánočních trhů na náplavce si pro vás katedra geoinformatiky připravila sváteční 3D dílničku. Pomocí 3D tiskárny budete vyrábět různé vánoční dekorace nebo vykrajovátka na perníčky. Kromě toho, že si je budete moci odnést s sebou, dozvíte se něco víc a trojrozměrném modelování a tisku samotném. A pokud by vás třeba zajímalo, na jakou teplotu vás ohřál punč z vedlejšího stánku, můžete se změřit pomocí termokamery. Tak se stavte!

Kreativní dílnička Pevnosti poznání

Kreativní dílna Pevnosti poznání hravě propojuje vědu a tvůrčí činnost a podporuje rozvoj STEAM aktivit (Science – věda, Technology – technologie, Engineering – technika, Art – umění a Math – matematika. STEAM je o speciálním přístupu k výuce technických předmětů zahrnující využití nejrůznějších kreativních aktivit). Získejte nové dovednosti a odneste si domů zajímavý a originální výrobek.

Vzájemná spolupráce mezi Statutárním městem Olomouc a Univerzitou Palackého je v současnosti přínosem pro zdejší obyvatele a i v budoucnu by z ní měli profitovat zejména lidé žijící ve městě a potažmo i na území širší olomoucké aglomerace. Shodli se na tom zástupci vedení univerzity a města na pravidelném pracovním setkání, které proběhlo ve freskovém sále Rektorátu UP.

Styčnými plochami zůstávají služby pro komunitu, podpora vzdělávání a osvěty pro místní obyvatele, studenty i úředníky, spolupráce na výzkumných projektech zaměřených na řešení místních problémů, spolupořádání kulturních a sportovních akcí ve městě a úzká kooperace v řadě dalších oblastí.

„Letošní rok byl do velké míry ovlivněný oslavami univerzitního výročí, na kterých se ukázalo, že umíme sladit naše aktivity a využít tuto synergii ve prospěch obou institucí. Dnes jsme otevřeli řadu témat, v rámci kterých můžeme spolupráci ještě prohloubit. Nevynechali jsme ani parkovací politiku a další důležitá témata. Jsem přesvědčený, že univerzita má městu co nabídnout, a mám radost, že vedení města má o další společné projekty zájem,“ zhodnotil Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP.

„Řešíme konkrétní projekty a dávno nestavíme na obecných deklaracích. Ukazuje se to dlouhodobě, nejen v letošním roce, kdy město žilo oslavami univerzitního jubilea. To, že se posouváme v nastavené spolupráci stále dopředu, je ve městě nejen vidět, ale podle ohlasů to oceňuje veřejnost i zainteresované subjekty,“ uvedl s přesvědčením olomoucký primátor Miroslav Žbánek. „Značku univerzitního města tak vzájemnou synergií dokážeme naplňovat třeba v tématech, jako je dobrovolnictví, životní prostředí, vzdělávání, participace, nebo samozřejmě také při řešení komunálních problémů. A naše budoucí kroky jsme si nastavili právě při dnešním dalším společném setkání,“ doplnil primátor.

Poslední společné jednání vedení města a univerzity se uskutečnilo letos v lednu na olomoucké radnici, aktuální prosincové jednání hostila na oplátku univerzita. Zástupci obou institucí se shodli na tom, že se v mnoha oblastech už podařilo dosáhnout konkrétních výsledků. K příkladům dobré praxe patří například vzájemná koordinace aktivit v oblasti dobrovolnictví, spolupořádání vzdělávacích i kulturních akcí nebo spolupráce v oblasti udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Ve všech těchto společných aktivitách chce město i univerzita také pokračovat a dále je rozvíjet.

První ryze český fluorescenční teleskop zvládá odolat extrémním podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině. Právě v areálu argentinské Observatoře Pierra Augera bude trojice teleskopů nové generace od roku 2025 měřit, odkud přilétají vysokoenergetické kosmické částice. Teleskop navrhli pracovníci Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého spolu s vědci z Japonska v rámci projektu The Fluorescence detector Array of Single-pixel Telescopes (FAST).

V rámci projektu FAST výzkumníci vyvíjeli novou generaci zrcadlových segmentů, které by měly stejný optický výkon jako stávající teleskopy a současně by se snížily výrobní náklady. Pro získání dostatečné statistiky zachycení primárních kosmických vysokoenergetických částic je plocha observatoře Pierra Augera o rozměru 3000 km² nedostačující, a vznikla proto poptávka po vybudování větší. Obrovské pole teleskopů by v budoucnosti pokrylo plochu přibližně 150 000 km². Tady se vědcům nabízí spolupráce s projektem The Global Cosmic-ray Observatory (GCOS), což je globální observatoř pro detekci vysokoenergického kosmického záření, která by kombinovala všechny stávající techniky. GCOS navíc zmiňuje projekt FAST jako kandidáta pro spolupráci na dodání fluorescenčních teleskopů, které by byly schopné pokrýt obrovské pole.

„Olomoucký typ fluorescenčního teleskopu vychází ze standardní koncepce Schmidtovy komory, má zorné pole 30 × 30 stupňů a odpovídá tak parametrům stávajících velkých teleskopů. Autorem jeho designu je Miroslav Palatka,“ vysvětluje přednosti teleskopu Dušan Mandát ze Společné laboratoře optiky.

Řešení se pohybuje na hraně možností laboratoře

Českým vědců se ve spolupráci s japonskými kolegy podařilo splnit přání nositele Nobelovy ceny za fyziku Jamese Cronina. Ten ve svém dopise kolaboraci FAST v roce 2016 píše: „Doufám, že se vám podaří přenést fluorescenční detektor s jedním pixelem do praxe.“ Olomoucká revoluční koncepce teleskopu s novými zrcadlovými segmenty a systémy pro kontrolu nabírání dat umožňuje jednoduchou přepravu v klasickém lodním kontejneru i snadnou instalaci v místě bez infrastruktury. Překvapivým bonusem je, že po skončení životnosti je teleskop navíc téměř celý recyklovatelný. 

Čeští výzkumníci zúročili při tvorbě teleskopu své zkušenosti, které získali při výrobě optických segmentů pro observatoře Pierre Auger, Cherenkov Teleskope Array, CAT, CELESTE, EUSO-SPB2, REACH i pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Svým řešením nahradili původně zvolený koncept japonsko-amerických partnerů, který počítal s využitím Fresnelových čoček. Pro projekt FAST navrhli koncepci refraktivní optiky s využitím zrcadel a zjednodušili původní koncept zredukováním devíti segmentů na čtyři. „Pohybujeme se ovšem nyní na hraně našich možností, protože zařízení, ať to jsou obráběcí stroje nebo vakuová komora, kde jsme schopni vrstvit skleněné substráty pro teleskop, mají limit do průměru jednoho metru,“ dodává k náročnosti projektu Dušan Mandát.

Jak se loví primární částice z vesmíru

V Argentině vědci plánují vytvořit trojúhelníkovou síť teleskopů, vzdálených od sebe přibližně 15 km. To jim umožní stereopozorování primárních částic, které vstoupí do atmosféry a začnou generovat sekundární fluorescenční záření. Před zahájením pozorování dálkově ovládaný teleskop otevře kryt a zpřístupní UV filtr, který propouští pouze fluorescenční záření ve vlnové délce od 300 do 450 nm. To dopadá na modifikovanou Schmidtovu komoru, tedy sférická zrcadla. Tato zrcadla promítají částicemi generované fluorescenční záření na kameru složenou ze čtyř dvaceticentimetrových fotonásobičů, jež zaznamenává signál probíhající v čase.

Při současné detekci tří teleskopů budou vědci schopni z časových průběhů rekonstruovat směr částic a díky znalosti průběhu signálu určit jejich maximální tok. Následně pomocí různých fyzikálních modelů usoudí, jaká primární částice byla zaznamenána, zda to byl proton, nebo něco těžšího.

Udržitelnost je důležitou součástí projektu

Při tvorbě teleskopu vědci využívali materiály, které jsou v maximální míře recyklovatelné – optiku tvoří sklo s napařenou reflexní vrstvou, kterou tvoří jen několik gramů hliníku, a také další části jsou rovněž ze snadno recyklovatelných hliníkových materiálů. Zkoumá se i řešení recyklace autonomního systému, který je tvořen bateriemi a solárními panely. Při budování obrovského pole plánují dopady dopravy teleskopů v kontejneru vyřešit spoluprací s lokálními firmami.

„Ověřili jsme funkčnost našich teleskopů a počátkem roku 2024 teleskop převezeme do areálu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kde budeme testovat opláštění. Teleskop chrání vodotěsný a prachotěsný kontejner, a aby jeho operátoři měli všechna potřebná data pro dálkové ovládání teleskopu, dodává elektronika informace i o okolním prostředí,“ říká Mandát. Po roce intenzivních testů se teleskop naloží do velkého lodního kontejneru a přemístí se do Argentiny.

The Fluorescence detector Array of Single-pixel Telescopes (FAST) je mezinárodní projekt vědců z České republiky, Japonska, Spojených států amerických a Austrálie na budování nové generace fluorescenčního teleskopu pro detekci ultravysokoenergetického kosmického záření. Projekt navrhl profesor Paolo Privitera s cílem vytvořit pole levných, ideálně „jednopixelových“ detektorů pro studium vysokoenergetického kosmického záření. První trojice teleskopů byla instalována v letech 2016–2019 v areálu projektu TA v americkém Utahu, další dva teleskopy v letech 2019–2022 v argentinském areálu projektu Pierre Auger Observatory. Teleskopy využívají existující infrastrukturu obou projektů.

Další krokem projektu je design a výroba prototypu teleskopu s novým opláštěním a vlastní infrastrukturou (solární systém, wifi připojení), který bude možné umístit v rámci obou projektů a vytvořit štít teleskopů umožňující stereo detekci. Nová koncepce umožňuje jednoduchou přepravu v klasickém lodním kontejneru a snadnou instalaci v místě bez infrastruktury. Oproti původním teleskopům je nová generace teleskopu osazena novými zrcadlovými segmenty a systémy pro kontrolu nabírání dat. FAST je první ryze český fluorescenční teleskop, jeho detekční část je dodávána japonským partnerem. Projekt vznikl za podpory MŠMT a projektu Mobility Plus JSPS 21-10 AV ČR.

Studijní nabídku Cyrilometodějské teologické fakulty UP rozšířil nový navazující magisterský program Teologie v distanční formě. Stejně jako v případě před třemi lety otevřené bakalářské distanční Teologie bude i toto nové studium probíhat především prostřednictvím online setkání a předtočených přednášek.

„Nový program je zaměřen na získání hlubších teoretických poznatků v oblasti teologie. Studium vede k bádání a reflexi křesťanské nauky a křesťanské spirituality, jejího utváření v širším kontextu kulturních dějin a uprostřed jiných náboženství či spirituálních proudů,“ uvedl děkan CMTF UP Vít Hušek.

„Již bakalářský online program Teologie jsme otevírali s tím, že chceme připravit i příslušný navazující magisterský – za předpokladu, že se online forma studia setká s kladným přijetím. A to se stalo. Ukázalo se, že distanční studium je mnohem „komfortnější“ než kombinované, protože šetří studentům peníze i čas. Proto jsme se myšlenky na otevření navazujícího magisterského studia nevzdali, a jsme rádi, že se nám podařilo získat jeho schválení,“ prozradila garantka studijního programu Ivana Vlková.

Přihlášku mohou podat zájemci, kteří dosáhli bakalářského či vyššího stupně vzdělání v teologickém programu. Příjímací řízení se bude skládat ze dvou kol: budoucí student nejprve absolvuje písemný online test, jenž prověří jeho znalosti z teologie. Úspěšní uchazeči pak postoupí ke druhému kolu přijímaček, a to k ústnímu pohovoru. Jeho předmětem bude zpětná analýza výsledků prvního kola a předběžná představa uchazeče o jeho dalším studiu a možné profilaci. Fakulta je připravena přijmout až 35 budoucích magistrů.

„Studenti se mohu těšit na kurzy připravené se stejnou péčí jako ty bakalářské. Při přípravě skladby studijního plánu jsme měli na mysli dva cíle: aby studenti měli možnost znovu se potkat s vyučujícími, jejichž kurzy se v bakalářském programu setkaly s dobrým ohlasem, s kolegy, které si oblíbili i pro jejich lidské kvality. Také chceme, aby potkali i nové tváře. Některé předměty budou vyučovány „týmově“, budou se na nich podílet externí tuzemští a zahraniční odborníci,“ dodala Ivana Vlková.

Více o studijním programu zde.

Bakalářský studijní program Teologie v distanční formě otevřela CMTF UP poprvé v roce 2020, šlo o první online vysokoškolské studium v ČR. V letošním roce úspěšně složili závěrečné zkoušky a odpromovali první absolventi – bakaláři, jak jsme psali zde. Nejen o nelehkých začátcích online teologie také mluvila garantka programu Ivana Vlková v tomto rozhovoru.

Vliv sexuálního násilí na těhotenství, možnosti zkvalitnění péče o pacienty s karcinomem prostaty, imunita včel nebo inovace v monitorování biomasy, to je ukázka témat, kterým se věnují studenti podpoření v letošním roce Nadačním fondem UP. Své projekty představili na tradičním adventním setkání s představiteli fondu a jeho dárci a partnery.

Setkání nabídlo prostor pro bilanci letošních aktivit Nadačního fondu UP, také pro neformální diskuzi o výsledcích práce podpořených studentů a studentek a jejím přínosu pro společnost. Přítomné ve velké zasedací místnosti rektorátu přivítal rektor Martin Procházka, prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková, která připomněla portál Talentovaný Palacký, a ředitel NF UP Jiří Rudolf.

„V našich studentech vidím budoucnost našeho regionu a naší společnosti a zcela pragmaticky si přeji, aby se jim dařilo a aby jako úspěšní nezapomněli na UP a jednou se třeba stali podporovateli našeho fondu,“ řekl ředitel fondu, který zároveň poděkoval dárcům a partnerům za podporu a přízeň.

Na jeho slova navázala koordinátorka Katrin Stark s krátkým ohlédnutím za uplynulým rokem. „Věnovali jsme se budování komunity dárců, navazování nových partnerství, mediální spolupráci a popularizaci vědy, stipendistům jsme nabídli vedle finanční podpory také možnosti dalšího vzdělávání a seberozvoje. Nejdůležitější je to, že jsme letos podpořili devět studentek a studentů, a to rekordní celkovou částkou 775 tisíc korun,“ shrnula Katrin Stark.

Setkání se osobně zúčastnily čtyři letos podpořené studentky, ostatní stipendisté pozdravili přítomné prostřednictvím videí natočených na probíhajících zahraničních stážích, jejichž absolvování jim fond svou podporou umožnil.

Osobně seznámila se svou prací studentka fakulty zdravotnických věd Kristýna Kultová, která se zaměřila na problematiku vlivu sexuálního násilí na těhotenství, porod a rané rodičovství. „Z dat získaných z rozhovorů mimo jiné vyvozuji doporučení pro praxi porodních asistentek, jak přizpůsobit jejich péči o oběti sexuálního násilí. Věřím, že můj projekt pomůže rozšířit povědomí o této problematice,“ uvedla studentka. Podobný cíl má i Eliška Vodáková, doktorandka fakulty tělesné kultury, která se věnuje vodní terapii – o její práci jsme psali v magazínu Žurnál.

Svůj výzkum představila osobně i Eliška Pinďáková z přírodovědecké fakulty, která studuje imunitu včel a díky podpoře NF UP absolvovala stáž v Dánsku. Během krátké prezentace Marty Sýkorové z teologické fakulty pak došlo i na pohádku. Doktorandka Institutu sociálního zdraví (OUSHI) totiž v rámci zájmu o lidi s vysokou citlivostí píše knihu velmi špatných pohádek pro dospělé. „Každá z nich pracuje s nějakou utkvělou myšlenkou toho člověka a má tragický konec, ke kterému taková představa může vést. Zároveň ale pohádky nabídnou i pozitivní konce, které mají povzbudit. Kniha bude obsahovat také psychoterapeutickou a seberozvojovou část s otázkami a tipy k zamyšlení,“ přiblížila.

Kromě letošních stipendistů pozvání na setkání přijali i čtyři studenti podpoření v loňském roce – Michaela Žišková z pedagogické fakulty a Marie Pražáková, Markéta Fuksová a Adam Matěj z přírodovědecké fakulty, kteří popsali, jak se jejich práce a kariéry dále vyvíjejí.

O Nadačním fondu UP, jeho aktivitách i všech dosud podpořených studentech a jejich projektech si můžete více přečíst zde.

Během listopadu ožila Olomouc designem ve všech jeho podobách. Netradiční festival Olomouc Design Days po celý měsíc prezentoval kreativitu lokálních tvůrců, ale také entuziasmus organizátorů, kteří se s nadšením věnují pořádání akcí v oblasti edukace a popularizaci kreativních oborů. A Univerzita Palackého u toho nemohla chybět.

Přehlídku toho nejlepšího z umění, architektury i užitého umění po vzoru klasického design weeku pořádalo město Olomouc ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje vůbec poprvé. Už tak bohatý program hned několika akcemi doplnila také Univerzita Palackého. Předposlední listopadový týden došlo třeba na komentovanou prohlídku prostor nedávno otevřeného Envelopa Hubu ve společnosti autorů jeho architektonického návrhu. Prohlídku nových prostor Centra inovací a transferu technologií, které před třemi týdny získalo od Ministerstva průmyslu a obchodu ocenění Podnikatelský projekt roku 2023, si i s následnou diskuzí užilo dvacet návštěvníků.

„Hned tři rukodělné workshopy zaměřené na design a představení práce lokálních tvůrců a absolventů jsme pak uspořádali od 21. do 23. listopadu v univerzitním komunitním centru a obchodě UPoint. Osm desítek účastníků si mohlo vyzkoušet výrobu upcyklovaných psaníček s kreativní značkou Kattypop, pro jejichž výrobu byly užity staré reklamní bannery z univerzitních eventů. Jiný workshop se zaměřil na dekoraci porcelánu s Atropa.atelier nebo výrobu pohlednic a bloků s designérkou Katzií,“ doplnil vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

Svým dílem oživila Olomouc Design Days i pedagogická fakulta, a to textilním workshopem s Kateřinou Janků v univerzitním uměleckém centru a besedou o procesu tvorby hraného filmu s Davidem Bartošem a Robinem Michenkou, absolventy fakulty, kteří svou audiovizuální tvorbu prezentují pod značkou Nakamero.

Pomyslnou tečku za univerzitním programem udělal v úterý 28. listopadu slavnostní křest už šestého pokračování katalogu Design, tentokrát se zaměřením na tvůrce z Prostějovska a Přerovska. Autorsky se na něm opět podíleli Petr Bilík a Michaela Jendřejková, na svět ho vypravilo Vydavatelství Univerzity Palackého. „Vizuálně atraktivní publikace drží vysoký standard ve všech šesti dosud vydaných edicích a opět přináší reprezentativní výběr špičkového designu z dílen regionálních kreativců v oblasti grafického i produktového designu, oděvnictví či audiovize,“ upřesnila Andrea Hanáčková, prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti. „Mám radost, že se daří rozvíjet nejen tento rozsáhlý projekt mapování tvůrců v Olomouckém kraji, ale i značku Creative University, kterou systematicky budujeme a podporujeme i tvorbou nových studijních programů v oblasti kreativních odvětví,“ dodala.

Křest se uskutečnil za přítomnosti zástupců vedení Univerzity Palackého, statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje, Okresní hospodářské komory Olomouc, Inovačního centra Olomouckého kraje a agentury CzechInvest, ale také autorů, kteří jsou v katalogu zastoupeni.

Fotky jsou fajn, videa jsou ještě lepší, ale vůbec nejlepší je se přesvědčit na vlastní oči. Přesně z toho důvodu zamířily davy středoškoláků na Univerzitu Palackého, která připravila tradiční Den otevřených dveří UP.

Páteční „déodéčko“ bylo příležitostí prohlédnout si zázemí fakult, vyptat se dopodrobna na všechno, co se týká studia, zjistit, jak a za kolik se bydlí v Olomouci na kolejích, jak se tady jí a co se dá dělat ve volném čase. Univerzita si zájmu možných budoucích studentů považuje a „jejich“ den vždy naplní i bohatým doprovodným programem, protože studium na UP není nuda.

„Jsme velmi rádi, že zájem o studium na Univerzitě Palackého stále roste. Vidíme to nejen podle účasti na našich dnech otevřených dveří, ale potvrzují to i počty podaných přihlášek, které v posledních letech dosahují rekordních čísel. Pestrá nabídka našich studijních programů spolu s atmosférou skutečného univerzitního města zřejmě pozitivně ovlivňuje uchazeče při výběru vysoké školy, což nás těší,“ řekl mluvčí univerzity Egon Havrlant.

Do Olomouce se například vypravila z holešovského gymnázia Sabina Pavelková. Na Univerzitě Palackého by ráda studovala obor Česká filologie se zaměřením na editorskou práci ve sdělovacích prostředcích, přemýšlí i o kombinaci české filologie s anglickou filologií. 

„Práce editorky v nakladatelství by se mi hodně líbila, bavilo by mě i učit angličtinu a češtinu s literaturou. Na žádnou jinou univerzitu se zatím nechystám. Univerzita Palackého nabízí velké množství zajímavých oborů a kombinací a všechny potřebné Informace jsem tady získala," uvedla.

Pokud někdo propásl dnešní termín, nemusí želet. Dveře Univerzity Palackého se pro zájemce o studium otevřou opět v sobotu 27. ledna 2024. Spoustu užitečných informací nejen ke studiu také nabízí web Univerzitní město. 

Že ani celodenní sněžení nezastavilo zájemce o studium od návštěvy UP, se přesvědčíte na následujících fotografiích.

Nové perspektivy v oblasti čištění vod s důrazem na udržitelnost prostředí představili autoři z CATRIN Univerzity Palackého, Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO a Texas A&M University v přehledovém článku v prestižním časopise Chemical Society Reviews, který na něj graficky upozorňuje i na svém přebalu. Hlavní pozornost výzkumníci soustředili na využití metody inženýrství na úrovni jednotlivých atomů a jejímu srovnání s tradičními  technologiemi úpravy vody.

Pilotní aplikace jednoatomárních katalyzátorů (Single Atom Catalysts, SACs) v technologiích úpravy vody se objevily teprve nedávno. Přehledový článek vypracovaný na základě pozvání editorů Royal Society of Chemistry představuje využití SACs při aktivaci peroxidu vodíku a persulfátů k produkci reaktivních chemických forem využitelných v procesech úpravy vody a porovnává mechanismy těchto procesů s tradičními technologiemi čištění vod.

„Největším problém současných technologií čištění vod je obtížné odstranění velmi nízkých množství některých polutantů, zejména v přítomnosti anorganických iontů a přírodní organické hmoty, které se obvykle ve vodě vyskytují v mnohem vyšších koncentracích. Ukazuje se, že využití vhodných jednoatomárních katalyzátorů představuje zásadní změnu v odstraňování stopových množství toxických látek s vysokou účinností. V pilotních aplikacích nebyl pozorován téměř žádný vliv chloridů, uhličitanů, fosfátů a přírodních organických látek, které by snižovaly účinnost SACs při likvidaci znečisťujících látek ve vodě. To otevírá nové možnosti řešení celosvětového problému, jímž je  narůstající nedostatek pitné vody a s tím související potřeba jejího opětovného využití,“ uvedl jeden z korespondujících autorů Radek Zbořil z CATRIN Univerzity Palackého, který rovněž vede výzkumnou laboratoř v CEET VŠB-TUO.

Autoři se ve studii zaměřují na porovnání účinnosti jednoatomárních katalyzátorů s tradičními oxidačními procesy. Kromě řady podobností v oblasti tvorby reaktivních radikálů dochází ke zjištění, že SACs s laditelným koordinačním okolím a valenčním stavem kovů mohou generovat výhradně neradikálové chemické formy dovolující vysoce účinné čištění vody často ve velmi složitých chemických matricích. Právě vysoká účinnost SACs pro odstranění velmi toxických látek při současné eliminaci vlivu dalších složek obsažených ve vodě skýtá obrovský potenciál z hlediska vývoje nových udržitelných technologií čištění vod s velkým komerčním potenciálem.

Univerzitní Olomouc si celý letošní rok připomíná 450. výročí založení naší alma mater. Výstavy, besedy, přednášky, koncerty či prezentace ve veřejném prostoru se staly nedílnou součástí probíhajícího akademického roku, a to jak v Olomouci, tak třeba i v New Yorku. Významné jubileum doprovází také řada publikací z dílny Vydavatelství Univerzity Palackého. Tou nejvýraznější je výpravná kniha Univerzita v Olomouci 1573–2023 ve třech jazykových mutacích.

Publikace vychází v české, anglické a německé verzi. Většina nákladu je určena pro rektorské účely a již několik týdnů slouží jako dar významným návštěvám z Česka i zahraničí, které na Univerzitu Palackého během letošního výročního roku zavítají. Svůj číslovaný výtisk například obdržel při nedávné návštěvě Olomouce i prezident Petr Pavel. Limitovaný počet kusů však nyní míří také do prodeje. Knihu ve všech jazykových mutacích za symbolickou cenu 1573 Kč si zájemci mohou pořídit ve Skriptárně na Zbrojnici či online na VUP shopu.

450 let historie v nadčasovém hávu

Univerzita v Olomouci 1573–2023 přehledně mapuje historii a proměny univerzity od jezuitských počátků až do nejmodernější současnosti. Přibližuje období rozkvětu po příchodu jezuitů do Olomouce, popisuje vrtkavé osudy při přesunu univerzity do Brna v 18. století či uzavření během válečného období temna a představuje novodobou éru po obnovení univerzity v roce 1948. Nespoléhá se přitom pouze na kronikový způsob vyprávění, nýbrž zařazuje historii univerzity a barokní Olomouce do kontextu společensko-kulturních dějin střední Evropy i celého světa. Především zahraničním čtenářům tak umožňuje celistvé pochopení významu olomoucké univerzity, který přesahuje hranice regionu a Česka.

Kniha Univerzita v Olomouci 1573–2023 je třetím, doplněným vydáním svých dvou předchůdců Univerzita v Olomouci 1573–2009, respektive Univerzita v Olomouci 1573–2013. Přichází nicméně s výraznou proměnou vizuální podoby i celé koncepce knihy.

O moderní a nadčasovou grafickou úpravu, jejímž ústředním motivem je všeprostupující časová linka, se postaral Radim Měsíc. Struktura knihy se nově rozšířila o přehledné a čtenářsky vděčné infografiky či časovou osu, která propojuje historii univerzity s významnými dějinnými událostmi doma i ve světě. Na komplexnosti knize dodává rovněž série fotografií Vojtěcha Dudy s jasně rozpoznatelným rukopisem. Celá kniha nabízí několik rovin, v nichž si každý čtenář najde své.

Několik rovin pro všechny typy čtenářů

Publikaci zahajuje esejistický úvod z pera spisovatele detektivek a olomouckého akademika Michala Sýkory. Následující infografiky, časová osa i přehledné dvoustrany věnované jednotlivým fakultám a dalším částem Univerzity Palackého přibližují současný mezinárodní potenciál a moderní filozofii univerzity jako takové. Kapitoly o historii univerzity a barokní Olomouce, za nimiž stojí Jiří Fiala, Leoš Mlčák, Tomáš Parma a Pavel Urbášek, pak potěší jak historiky, tak zvídavé čtenáře, kteří chtějí proniknout hlouběji do dějin olomouckého univerzitního školství.

Vydání publikace Univerzita v Olomouci 1573–2023 ve finální výpravné podobě bylo ve umožněno i díky štědré podpoře Redstone Real Estate, Heinz Elektro a Farmak.

Kniha Univerzita v Olomouci 1573–2023 ve třech jazykových mutacích není jediným publikačním počinem u příležitosti 450. výročí olomoucké univerzity. Vydavatelství UP vydalo také novou edici druhé nejstarší univerzitní matriky, katalog Symboly moudrosti k výstavě univerzitních žezel ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, dvoujazyčnou brožurku 450 let olomoucké univerzity či reprezentativní tisky zakládajících univerzitních tezí, které slouží jako rektorský dar. Ve spolupráci s UPointem Vydavatelství UP realizovalo také sérii výročních bloků s motivy spjatými s výraznými vědeckými počiny olomouckých vědců z raně novověké éry.

Odborníci z více než třiceti zemí pěti kontinentů se z různých úhlů pohledu začali v pěti pracovních skupinách věnovat souvislostem a výzvám, kterým čelí věkově rozmanitá pracovní síla. Součástí prestižního mezinárodního týmu se stali i psychologové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Projekt rozšíří poznatky pro vědu a praxi v oblastech pracovních a organizačních postupů pro věkově rozmanitou pracovní sílu, úspěšného stárnutí v práci pro pracovníky různých demografických skupin, přenosu znalostí mezi generacemi, integrace věkově rozmanitých pracovníků, stárnutí a technologie na pracovišti a pozdní kariéry a odchodu do důchodu.

Těmto klíčovým tématům se odborníci začali věnovat v rámci čtyřletého mezinárodního projektu COST Action LeverAge CA 22120. Společně s partnery z praxe a tvůrci politik se budou snažit posunout ve vědecké excelentnosti v oblasti práce a stárnutí z perspektivy WOP (Psychologie práce a organizace) a HRM (Řízení lidských zdrojů).

„Naším cílem je plně participovat, sdílet znalosti a na základě výzkumných zjištění implementovat postupy pro zvýšení odolnosti, produktivity a prosperity jednotlivců, organizací a společnosti čelícím demografickým a technologickým změnám. Budeme se věnovat i tomu, jak co nejlépe využít talenty i multigenerační pracovní kapitál,“ uvedla Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty UP. Za Českou republiku se v říjnu zúčastnila zahájení uvedeného projektu a zasedání členů řídicí rady v sídle COST Asociace v Bruselu. Jako koordinátorka Young Researchers and Innovators v COST Action CA22120 LeverAge bude mít na starosti koordinaci téměř čtyřiceti členů, výzkumníků ve věku do čtyřiceti let.

„Participace na tomto setkání vedla mimo jiné k navázání cenných kontaktů a dohody o další projektové a publikační spolupráci se zahraničními odborníky na danou problematiku. V dohledné době podáme připravované společné výzkumné projekty,“ dodala.

Asociace COST je organizace financující výzkumné a inovační sítě, které umožňují spojovat výzkumné iniciativy a podporu inovací přes sdílení informací s jinými vědci, akcelerující výzkum, rozšiřování sítí kontaktů, inovace a kariérní růst ve všech stádiích seniority. Více informací o projektu zde.

Univerzita Palackého si i letos odnáší první místo v soutěži Transfera Technology Day pořádaný spolkem Transfera.cz. Vítěznou technologií je metoda Ac-tive ENF, která spočívá v aplikaci speciálně vyvinutých elektroakupunkturních jehel. Vývoj technologie a její ověření v praxi byly v minulých letech podpořeny Vědeckotechnickým parkem UP prostřednictvím projektu Proof of Concept financovaných Technologickou agenturou České republiky v programu GAMA 2.

Jehly pro metodu Ac-tive ENF jsou inovativní především třemi hlavními parametry, kterými jsou zvýšená účinnost výsledku o 30–40 procent oproti klasické jehle pro akupunkturu, větší komfort pro pacienta při aplikaci a nižší riziko nežádoucího vytažení během aplikace. Díky speciálnímu designu jehel je celá metoda velkým přínosem zejména pro dětské pacienty. Metoda má veliký mezinárodní potenciál ve všech zdravotnických a rehabilitačních zařízeních. V současné době chystá Univerzita Palackého licencování technologie do nově vzniklé spin-off společnosti, která bude projekt nadále rozvíjet a zajistí potřebnou certifikaci a výrobu.

Pro autora této metody doktora Petera Olšáka i transferový tým Vědeckotechnického parku bylo vítězství i s ohledem na kvalitu ostatních technologií opravdovým překvapením. Univerzita Palackého si tak v této soutěži připsala již druhé zlato během čtyř let její existence. „Věříme, že tento skvělý týmový úspěch bude motivovat i další výzkumníky naší univerzity k přihlášení technologií do výzev Proof of Concept, které plánujeme na rok 2024, a také do dalších ročníků soutěže Transfera Technology day,“ dodává Magdalena Ordeltová, Business Development Manager Vědeckotechnického parku UP.

Radost, pýcha, ale také nervozita. Taková směsice pocitů vládla při vernisáži fotografické výstavy Univerzita Palackého očima studentů U3V v Knihovně UP. Součástí vernisáže, jejímiž protagonisty byli autoři snímků se svými blízkými, prorektor Vít Zouhar a fotograf Jindřich Štreit, bylo i předání ceny za nejoblíbenější fotografii, o níž rozhodovali v průběhu měsíce svými hlasy návštěvníci knihovny.

Autory dvaceti snímků na výstavě, která je v časopisecké knihovně k vidění do konce roku, jsou absolventi dvou programů, které Univerzita třetího věku (U3V) poprvé v loňském akademickém roce zájemcům nabídla. U3V je vzdělávací aktivita zaměřená na vzdělávání starších dospělých, kteří mají zájem o další rozvoj svých zájmů i dovedností. Právě chuť naučit se něco nového i ve zralém věku a zajímat o svět kolem sebe, ocenil světově proslulý fotodokumentarista, absolvent a současně i pedagog UP Jindřich Štreit.

„Mám velkou radost z toho, že tolik studentů se věnuje fotografii a že se zapojuje do Univerzity třetího věku. Líbí se mi, že lidé, kteří už nic nemusí a mohli by jen odpočívat, se začali věnovat něčemu navíc, co je přesahuje a především obohacuje,“ ocenil přítomné autory Jindřich Štreit. Ti pak jemu a dalším hostům odprezentovali každou z vystavených fotek. Vysvětlili svůj záměr, použitou techniku i to, jak jsou sami s výsledkem spokojeni. Jindřich Štreit jim jejich fotografie okomentoval. Všiml si mimo jiné, že řada snímků zachycuje architektonickou podobu univerzity a méně jsou zobrazeni lidé. „Fotografie má tu vlastnost, zachytit něco, co odchází, co se posouvá dál. Architektura na vás počká, člověk ne,“ řekl v této souvislosti u fotografie z loňského majálesu, na níž je i emeritní rektor Josef Jařab, který letos zemřel.

„Podle mě je to fantastická, dokonalá výstava, ale nesmíte se nikdy zastavit a musíte pokračovat. Jedině tak můžete dosáhnout vyšších met, které na každého z vás ještě čekají,“ popřál studentům U3V Jindřich Štreit.

Výstava byla instalována v časopisecké studovně ve Zbrojnici na počátku měsíce a návštěvníci mohli hlasovat o nejoblíbenější fotografii. Vítězem se stal Radek Opluštil se svou fotografií Prolínaní časů. „Mám radost, ale jsem i překvapený, protože já bych ji určitě nevybral,“ svěřil se vítěz.

Příjemnou atmosféru vernisáže, na kterou autory a autorky doprovodili i jejich blízcí a přátelé, zpříjemnily hudebním vystoupení studentky PdF Sabina Stehlíková a Martina Šťovíčková. Výstava byla součástí programu oslav 450 let založení olomouckého vysokého učení.

Vítězný snímek a všech dalších devatenáct fotografií si můžete prohlédnout na výstavě ve Zbrojnici do konce roku. O výstavě jsme podrobně psali i zde.