Novinky z PřF a UP

Nový senzor pro měření teplot v rozmezí od deseti do 90 stupňů Celsia vyvinuli vědci z CATRIN Univerzity Palackého ve spolupráci se Západočeskou univerzitou a VŠB-TUO. Základem je nový grafenový derivát, díky němuž je senzor nejen přesný a spolehlivý, ale také není citlivý na vlhkost. Využití by mohl najít mimo jiné v teplotních čidlech v průmyslových výrobách či skladovacích prostorech, kde je potřebný monitoring teplot i na dálku, nebo například v ochranných oděvech.

„Nový materiál jsme vyrobili za použití chemie fluorografenu. Z něj jsme odstranili atomy fluoru a na volná reaktivní místa navázali benzylamin. Právě ten se ukázal jako klíčový komponent pro vývoj teplotního senzoru. Díky této technologii jsme dokázali výrazně snížit nepříznivý vliv vlhkosti, což bývá u podobných zařízení největší problém,“ uvedl jeden z autorů studie publikované v prestižním časopise Advanced Electronic Materials Petr Jakubec z CATRIN.

Podle autorů nabízí nový senzor významné výhody oproti tradičním senzorům, zejména díky své vysoké přesnosti. „V porovnání s běžným platinovým teploměrem vykazuje až dvojnásobnou citlivost na změny teplot. U teplotních senzorů je častým problémem, že poskytují různé odezvy v závislosti na změně relativní vlhkosti. Proto se musí například obalit izolační vrstvou, která ale snižuje rychlost odezvy senzoru. Náš materiál je stabilní a není na vlhkost citlivý. Proto může fungovat v přímém kontaktu s okolím. To znamená, že může přesněji a rychleji měřit teplotu a lépe vyhovuje potřebám moderního průmyslu,“ upřesnil vedoucí týmu Michal Otyepka z CATRIN a IT4Innovations VŠB-TUO.

Pro výrobu senzoru lze použít levné a rychlé tiskové technologie a i díky zvolenému materiálu je senzor nákladově efektivní na výrobu a snadno škálovatelný, což ho předurčuje pro široké využití v komerčních aplikacích.

Monitorování a regulace teploty jsou nezbytné v různých prostředích včetně průmyslu, obytných a skladovacích prostor. Poptávka po cenově dostupných, účinných a odolných teplotních senzorech proto roste.

Zhruba padesát účastníků z Ukrajiny, Polska, Německa, Maďarska, Slovenska, Chorvatska a Velké Británie se zúčastnilo v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého dvanáctého Olomouckého sympozia ukrajinistů. Letošní setkání s názvem Současná ukrajinistika doma a ve světě: výzvy a perspektivy se vinou vojenského konfliktu muselo obejít bez značné části aktivních zájemců z Ukrajiny.

Ukrajinistika Filozofické fakulty UP hostila tradiční sympozium ukrajinistů střední a východní Evropy. Letošní ročník této mezinárodní konference, kterou před dvanácti lety inicioval profesor Josef Anderš, zakladatel olomoucké ukrajinistiky, se uskutečnil s podtitulem Současná ukrajinistika doma a ve světě: výzvy a perspektivy. Zúčastnilo se jí na pět desítek odborníků.

„Sympozium pořádáme každé dva roky. Tentokrát se ho ale nemohla značná část odborníků z Ukrajiny zúčastnit, a to s odůvodněním napjaté situace na Ukrajině spojené s přetrvávajícím vojenským konfliktem. Počet účastníků doplnili studenti a vysokoškolští učitelé z partnerských univerzit, slovenského Prešova a polské Vratislavi, kteří do Olomouce přijeli na týdenní Blended Intensive Programme (BIP) programu Erasmus. Účastníci BIP nejprve aktivně diskutovali o nejpalčivějších problémech ukrajinistiky v Polsku, na Slovensku a v České republice a poté se stali přímými účastníky sympozia ukrajinistů,“ uvedla Radana Merzová, vedoucí sekce ukrajinistiky katedry slavistiky FF UP, s tím, že obě akce úzce souvisely s tématem ukrajinského jazyka, literatury a kultury na pozadí aktuálního dění na Ukrajině, v Evropě a celkově ve světě.

„Hovořilo se zejména o nových trendech v lingvistice a literárních disciplínách, o inovaci v didaktice, o spojení lingvistických a příbuzných oborů a rozvoji lingvoekologie či lingvokulturologie, sociolingvistiky,“ dodala.

Pravidelnou součástí bývá i kulturní program. Letos se účastníci obou akcí mohli seznámit s kulturními památkami Olomouce. V Červeném kostele navštívili koncert a divadelní vystoupení ukrajinských dětí ze sobotní školy ukrajinské kultury v Olomouci, pořádaný společenstvím Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk. Nechyběla také slavnostní večeře v místním pivovaru a delikatesy moravské kuchyně.

„Za organizaci a uskutečnění těchto dvou propojených akcí bych chtěla velmi poděkovat zahraničnímu oddělení naší fakulty, dále i vedení katedry slavistiky, učitelům a studentům sekce ukrajinistiky, vědecké knihovně a společenství Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk,“ uzavřela Radana Merzová s přáním, které je pomyslně slyšet napříč olomouckou ukrajinistikou: „Doufáme, že tradice mezinárodních vědeckých setkání ukrajinistů na FF UP přetrvá a další generace pořadatelů ji slibně ustojí.“

Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou středem pozornosti nové tematické části portálu Hovory o zdraví, který zprostředkovává zkušenosti a postřehy lidí s konkrétní diagnózou. Výzkumnému týmu z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP se se svým příběhem svěřilo 36 respondentů ve věku od 21 do 69 let a žijících napříč Českou republikou, kteří se s nespecifickými střevními záněty potýkají. Sdílené informace mohou pomoci jak samotným pacientům, tak i odborníkům, kteří s těmito lidmi pracují.

Nespecifické střevní záněty, anglicky inflammatory bowel disease – zkráceně IBD, jsou autoimunitní onemocnění gastrointestinálního systému, mezi která patří Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida a neklasifikovaná kolitida. Jde o onemocnění idiopatická, u nichž není zcela známa příčina, chronická, v současnosti nevyléčitelná, avšak s dobrými možnostmi zvládnutí příznaků. Ulcerózní kolitida je lokalizována v tlustém střevě, v případě Crohnovy nemoci se zánět může vyskytnout v rámci celé trávicí soustavy.

S příběhy účastnic a účastníků výzkumu se návštěvníci portálu Hovory o zdraví mohou seznámit prostřednictvím krátkých audio a video nahrávek. Ty nabízejí mimo jiné vzpomínky pacientů na dobu, kdy se u nich projevily první příznaky těchto onemocnění, poznatky z průběhu a zvládání onemocnění a zkušenosti se zdravotní péčí a s tím, jak nemoc ovlivnila jejich sociální a pracovní život, také ale vzkazy pacientům, jejich blízkým a lékařům a pozitivní postřehy. Jako pozitivní například někteří uvedli, že se naučili vážit si malých věcí a hledat radost ve všedních okamžicích, hovoří také o posílení osobních vztahů nebo větším odhodlání žít.

„Dbali jsme na to, abychom měli rovnoměrně zastoupené ženy a muže, pacienty s Crohnovou nemocí i ulcerózní kolitidou, aby byli z míst po celé České republice a aby mezi vybranými byli ti, co se potýkají s nemocí krátce, i ti, kteří s IBD žijí třeba už dvacet let. To všechno, ale ještě i další faktory, totiž příběhy participantů ovlivňuje a poskytuje pestrost sdílených zkušeností,“ přiblížila Hana Bednaříková, která se pacientům s IBD jako psycholožka věnuje zhruba patnáct let a tato problematika je i hlavním tématem její vědecké práce na OUSHI.

S oslovováním respondentů pomohly pacientské organizace Pacienti IBD, která výzkumnému týmu z CMTF opakovaně poskytla prostor na své konferenci, nebo České ILCO – dobrovolné sdružení stomiků. „Pro pacienty s těmito chronickými onemocněními je klíčová dobrá spolupráce s ošetřujícím lékařem – gastroenterologem. A můžu říci, že při práci na tomto projektu jsem se setkala s úžasnými lékařkami a lékaři a IBD sestrami, kteří nám také významně pomohli v rámci poradního panelu odborníků,“ uvedla psycholožka.

Samotný výzkum a zprostředkování zkušeností pacientů s IBD byly realizovány podle metodiky DIPEx (Database of Individual Patient Experience), která vznikla na univerzitě v Oxfordu a je založená na hloubkových kvalitativních rozhovorech. Na OUSHI byla vytvořena česká verze této metodiky a institut je držitelem její certifikace v ČR.

„Děkujeme všem účastnicím a účastníkům výzkumu za ochotu sdílet svoje zkušenosti. Doufáme, že jejich zveřejněné příběhy někomu pomohou, případně že na stránkách jejich návštěvníci najdou oporu nebo porozumění lidem, kteří těmito nemocemi procházejí,“ dodala za výzkumný tým Hana Bednaříková.

Zkušenosti pacientů s IBD zájemci najdou ZDE.

Nespecifické střevní záněty jsou přitom pouze jedním z již zpracovaných témat portálu Hovory o zdraví. Odborníci z OUSHI se věnovali také třeba stárnutí, epilepsii u dětí, lymeské borrelióze nebo rakovině prsu.

Výrazně zpřesnit a zefektivnit testy kvantové provázanosti, která hraje důležitou roli například v konstrukci kvantových počítačů, se pomocí zapojení umělé inteligence podařilo vědcům ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Výsledky jejich výzkumu byly nedávno publikovány v prestižním časopise Physical Review Research.

Entanglement neboli kvantová provázanost je pozoruhodný jev kvantové mechaniky. Vědci o kvantové provázanosti hovoří v případě, kdy je kvantový stav dvou a více částic propojen bez ohledu na jejich vzájemnou vzdálenost. Pokud pak odborníci zjistí určitou informaci o jedné částici, tak zároveň získají údaj i o druhé. Tato vlastnost fascinuje vědce od 20. let minulého století, kdy se stala předmětem vědeckého sporu mezi Albertem Einsteinem a Nielsem Bohrem.

V současné době se kvantová provázanost stala stavebním kamenem mnoha kvantově-informačních protokolů a algoritmů. Dala vzniknout kvantové teleportaci, kvantové kryptografii a na jejím základě vznikl i Shorův algoritmus. „Testy zaměřené na kvantovou provázanost jsou proto důležité. Přesné detekční metody jsou díky tomu velmi žádané," uvedl Vojtěch Trávníček ze Společné laboratoře optiky.

Informaci odborníci zapisují do kvantových částic, jako je elektron nebo foton. Částice se poté dostanou do určitého kvantového stavu. Soubor těchto částic může být v kvantovém stavu, který lze označit jako provázaný, nebo naopak může být ve stavu separabilním, tedy v neprovázaném. Umět rozlišovat mezi těmito dvěma základními možnostmi je proto v kvantové informatice klíčové.

„Konvenční testy kvantové provázanosti jsou konstruovány tak, aby nikdy neoznačily stav separabilní jako provázaný. Tudíž jsou, alespoň teoreticky, perfektně selektivní. To je sice dobře, je to však za cenu snížené senzitivity testů, neboli jejich schopnosti odhalit co možná největší počet provázaných stavů," podotkl Vojtěch Trávníček.

Vědci si proto položili otázku, zda snížením nároků na co nejlepší selektivitu testů dokážou zvýšit jejich citlivost. Díky tomu by pak odhalili mnohem více kvantově provázaných částic. „K tomuto účelu jsme použili neuronové sítě a strojové učení a natrénovali jsme modelový test, který dokáže provázanost odhalovat. Můžeme tak měnit poměr mezi senzitivitou a selektivitou a také měnit počet měření použitých pro detekci provázanosti,“ doplnil fyzik.

Vědcům z katedry se pak pomocí malého snížení selektivity testu podařilo výrazně zvýšit jejich senzitivitu. A díky tomu dokázali odhalit mnohem více provázaných stavů kvantových částic než použitím konvenčních testů. „Navíc lze tento poměr jednoduše měnit a najít tak optimální nastavení pro danou aplikaci. Tématem použití umělé inteligence pro detekci provázanosti se nadále zabýváme a již nyní máme velmi slibné výsledky,“ dodal Vojtěch Trávníček.

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. Dnes je naším cílem Università degli Studi di Napoli Federico II.

Neapolská univerzita Fridricha II. je nejstarší univerzitou v Auroře. Jako první státní univerzitu na světě ji v roce 1224 založil císař Fridrich II., dokonce bez papežského souhlasu. Letos tedy oslavuje 800 let své existence, což z ní činí jednu z nejstarších stále fungujících univerzit na světě. Mezi její významné absolventy a učitele patří Tomáš Akvinský, Giordano Bruno či Umberto Nobile.

Z hlediska počtu studentů je druhou největší italskou univerzitou. Na jejích čtyřech fakultách studuje přes 70 000 studentek a studentů. Nabízí jim stovky vzdělávacích programů – kromě těch, které nabízí i UP, poskytuje vzdělání také v oblasti zemědělství, stavebnictví či strojírenství. Zaměřuje se i na fyziku, medicínu nebo elektroniku a elektrotechniku.

Hlavní kampus univerzity je umístěn v centru Neapole na třídě Corso Umberto I. Další budovy se – podobě jako u nás – nacházejí na různých místech města i v jeho okolí. V blízkém Portici pak sídlí zemědělská fakulta, a to přímo v budově bývalého královského paláce. Obklopují jej rozsáhlé parky i univerzitní botanická zahrada. Druhou botanickou zahradu pak najdete přímo v Neapoli, kde v porovnání s ruchem města tvoří skutečnou oázu klidu a zeleně.

K univerzitě také patří řada muzeí, zaměřených například na mineralogii, entomologii nebo víno jako umělecké, kulturní, vědecké a historické dědictví.

Neapol je okouzlující a interkulturní město plné historie a temperamentu – jako přímo v něm, tak v jeho okolí najdete nepřeberné množství míst k návštěvě. Projděte se po rušných ulicích historického centra, které je památkou UNESCO, a ochutnejte pravou pizzu či sfogliatelle, typické plněné lístkové pečivo. Nenechte si ujít ani procházku po malebné nábřežní promenádě a obdivujte Neapolský záliv a majestátní Vesuv.

V okolí Neapole a Portici pak můžete prozkoumat třeba fascinující ruiny Pompejí a Herculanea, zničených sopkou Vesuv v roce 79 n. l. Navštivte také malebné ostrovy v Neapolském zálivu, jako je Capri, Ischia a Procida. Nakonec se vydejte na túru na Vesuv a užijte si úchvatný výhled na sopku a okolní krajinu.  

Různé příležitosti, které Università degli Studi di Napoli Federico II svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Aktuálně zve univerzita studenty na hackathon, který se zaměří na získávání a zpracování potravin v současnosti.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands
– Universität Duisburg-Essen

Příště navštívíme…
– Universitat Rovira i Virgili

Co všechno se skrývá pod pojmem umělá inteligence? Jaké jsou její společenské přínosy a v čem spočívají největší rizika? Pevnost poznání – Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP nabízí ve spolupráci s platformou Deepeffects.ai veřejnosti letní kurzy, které praktickou interaktivní formou osvětlí souvislosti dynamicky se rozvíjející oblasti umělé inteligence.

Kurzy jsou připraveny pro všechny věkové skupiny. Zájemcům poodhalí různorodost AI nástrojů a pomohou jim i vyhodnotit jejich originální jazykový profil. Včerejší úvodní kurz byl určen seniorům. Setkání se konají v UP_LABU, laboratoři technologií budoucnosti, která se nachází v prostorách Vědeckotechnického parku UP, mezi Přírodovědeckou a Právnickou fakultou Univerzity Palackého. Za projektem Deepeffects.ai stojí vědecký tandem Dan Faltýnek a Lucie Krystková. Jedná se o první spin-off Filozofické fakulty UP, který se chce prezentovat jako výsledek dobré práce fakulty a univerzity. Cílem projektu je seznamovat širokou veřejnost, studentskou obec, učitele, zaměstnance státní správy, média i vědeckou komunitu o nových technologických dovednostech v oblasti identifikace osob nebo jejich profilování.

Kurz AI pro všechny 12+

Prakticky vedený blok, v němž se seznámíte s různými druhy generativních AI modelů a za odborné asistence lektorek a lektorů si vyberete takový, který vám bude v životě nejlepším pomocníkem. Vyzkoušet si můžete i analýzu vlastních textů, která vám umožní lépe identifikovat váš originální autorský styl, jeho silné i ty slabší stránky. 
Kdy: 25. července a 22. srpna

Kurzy AI pro seniory
Interaktivní diskuze, která si klade za cíl seznámit starší generaci s pojmem umělá inteligence i tím, jaké pozitivní či negativní vlivy může mít na společnost.
Kdy: 19. srpna

Časy workshopů a přihlašovací formuláře naleznete na webu www.pevnostpoznani.cz.

Kurzy mají omezenou kapacitu, proto je nutné si předem rezervovat místo prostřednictvím formuláře.

UP_LAB kromě kurzů AI nabízí možnost vyzkoušet si práci s 3D technologiemi, roboty na bázi micro:bit, virtuální a augmentovanou realitou nebo vakuovou vývěvou. V běžném provozu UP_LABu si také můžete vyzkoušet základní analýzu filmových postav za pomocí AI, během workshopů vedených kolegy z Deepeffects.ai pak máte možnost vyhodnotit svůj vlastní jazykový profil. Letní otevírací dobu UP_LABu najdete zde.

Připravit se dobře na cestu, naplánovat dopravní prostředek, zorientovat se v terénu, objednat si večeři nebo si zážitky natočit kamerou na památku. Nic složitého. Ale zkuste si představit, že jste nevidomí, neslyšíte nebo jste na vozíčku… Zveme vás na výstavu Nadace Sirius Lidé odvedle – neobvyklý výlet do světa lidí s hendikepem ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Návštěvníky čeká sedm stanovišť, kde si osobně vyzkouší, jak se musí dospělí i děti s hendikepem vypořádat s různými životními situacemi, které jsou pro zdravého člověka bezproblémové, ale pro zdravotně znevýhodněné mohou představovat překážku. Zájemci si mohou vyzkoušet český znakový jazyk, odezírání, chůzi s bílými holemi nebo jízdu na handbiku. V expozici nechybí ani model autobusu nebo temný tunel znesnadňující orientaci.

„Pro návštěvníky to je zážitek, který si mohou zapamatovat po celý svůj život a díky tomu třeba lépe pomoci zdravotně postiženému člověku v běžném životě. Empatie a vnímání druhého hrají v této komunikaci velmi důležitou roli,“ popsala cíl výstavy manažerka projektu Lidé odvedle Vladimíra Tvrdková.

Výstava je otevřena nejen široké veřejnosti, ale také žákům základních a středních škol. Právě proto prezentuje život lidí s postižením interaktivní formou. „Toto neobvyklé pojetí oceňují jak samotní žáci, tak i jejich učitelé, kteří navíc mají k dispozici pracovní listy a metodické pokyny pro práci s výstavou k užití ve svých vyučovacích hodinách,“ doplnila organizátorka.

Aktivity využijí také vysokoškolští studenti při přípravě na budoucí povolání. Ústav speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty UP s tímto projektem počítá pro výuku nastupujících ročníků. „Z praxe velmi dobře víme, jak je důležitá podpora a porozumění majoritní společnosti. A jak jinak lépe přiblížit lidem úskalí a vše, co život s postižením přináší, než právě prostřednictvím této výstavy,“ řekl Jan Michalík, proděkan PdF UP.

„Jsme rádi, že tuto výstavu můžeme přivítat i u nás v Olomouci. Právě na Univerzitě Palackého se nachází největší pracoviště v České republice, které připravuje stovky odborníků, učitelů, logopedů, poradenských pracovníků, asistentů, terapeutů i dalších, kteří dále působí v pomáhajících profesích ve prospěch osob se zdravotním znevýhodněním,“ vysvětlil Jan Michalík.

Na ztvárnění výstavy se podíleli přední specialisté na pomoc hendikepovaným lidem. Celou expozici bezplatně zapůjčuje a instaluje Nadace Sirius, která se již šestnáct let systematicky věnuje problematice ohrožených a znevýhodněných dětí. „S projekty tohoto typu máme zkušenosti od roku 2013 a vždy se setkaly s velkým zájmem návštěvníků i učitelů,“ sdělila ředitelka nadace Dana Lipová. 

Profesor Kevin Schug pracuje na University of Texas v Arlingtonu. Do Olomouce přicestoval díky Fulbrigtovu stipendiu a během letního semestru vyučoval analytickou chemii a anglický jazyk na přírodovědecké fakultě.

Paralelu s českým prostředím profesor Kevin Schug vidí v přístupu a výuce studentů.

Jakému výzkumu se věnujete ve své domovské instituci?

Zabýváme se širokou paletou projektů, což se mi na analytické chemii velmi líbí. Provádíme chemické analýzy biologických systémů, paliva nebo podzemních vod. Jeden z projektů, který řeším se studenty, je zaměřen na charakterizaci různých olejů produkovaných ze smíšeného plastového odpadu. Nedávno jsme také pracovali na výzkumu halucinogenních hub. Vyvíjeli jsme metody, které by mohly být použity pro stanovení dávek těchto hub pro klinické studie. Líbí se mi, že můžeme být zapojeni do aplikovaného výzkumu, kde můžeme podpořit pokročilé metody léčby psychických onemocnění. Pracujeme společně s farmaceutickými společnostmi a pokoušíme se vyvinout metody, které by byly použitelné pro charakterizaci pokročilých systémů transportu léčiv.

V Olomouci jste v rámci Fulbrigtova stipendia. Jak k tomu došlo?

O toto stipendium se zajímám už několik let. Primárně je zaměřeno na výuku, která mě opravdu baví. Vzhledem k tomu, že každých šest nebo sedm let si na univerzitě můžeme vzít volno na další naše vzdělávání a rozvoj, rozhodl jsem se, že o stipendium zažádám. V Olomouci jsem byl už několikrát, ale nikdy jsem neměl příležitost strávit zde delší dobu.

Jste tu pět měsíců. Bylo těžké opustit rodinu, svůj každodenní život a přijet sem?

Byla to docela výzva, ale už jsme si zvykli na možnosti virtuální komunikace v online prostředí. Rodina dokonce za mnou přijela do Evropy. Syn zde pracoval jako dobrovolník v mateřské školce. Bylo skvělé je tady mít a sdílet společný čas.

Cítíte nějaký rozdíl mezi pracovním prostředím v USA a v České republice?

Teoretická či praktická výuka vypadá v obou zemích dost podobně. Všichni se snažíme co nejlépe vzdělávat studenty. V čem vidím největší rozdíl, je hierarchie pracovníků na vysoké škole. V Americe se pracuje více individuálně, asistenti si například na sebe musí sami vydělat. Zde cítím podporu nadřízených, kteří vám pomáhají pracovat na společných projektech.

V Olomouci pokračujete ve svém výzkumu, nebo se věnujete pouze výuce?

V Olomouci jsem za účelem výuky, ale protože jsme se zdejšími kolegy z analytické chemie napsali mnoho společných publikací, věnuji se i výzkumné činnosti. Také jsem pravidelně v kontaktu se svou pracovní skupinou, chceme se v našem výzkumu posunout vpřed.

Jak zde trávíte svůj volný čas? Jak vypadá váš typický den?

Nejvíce času trávím v posilovně. Několikrát týdně cvičím a cítím se lépe. Je to něco, co jsem chtěl už ve Spojených státech, ale nikdy jsem na to nenašel čas. Den tedy začínám ve fitcentru, poté mám buď výuku se studenty, nebo vyřizuji e-maily. Pracuji také na výzkumné práci a na článcích pro svůj blog. Rád navštěvuji gastronomická zařízení a malé pivovary, kde ochutnávám lokální produkty. Snažím se užít si čas, který tady trávím.

Olomouc jste navštívil už několikrát, je pořád co objevovat?

Samozřejmě. Myslím, že jsem navštívil většinu olomouckých památek a slavností, jako je například Tvarůžkový festival. To ve Spojených státech nenajdete.

Je něco, co v Olomouci postrádáte, kromě rodiny?

Ano, asi nejvíce mi chybí moje udírna. Udím několikrát do týdne. Jinak mi nic nechybí.

I prostor města může být útočištěm pro řadu významných druhů hmyzu – dokazují to nové květnaté louky a hmyzí domky, které díky Udržitelné univerzitě vznikly letos na jaře hned na několika místech v Olomouci. Na plochách, osetých obohacenou směsí s podílem rostlin významných pro opylovače i jiný hmyz, už začínají kvést vičence, chrpy nebo štírovníky a hmyzí hotely hlásí první ubytované. Bližší seznámení s nimi umožňují naučné tabule.

Mapku hotelů i luk najdete na konci článku.

Změny krajiny, klimatu či znečištění a eutrofizace prostředí jsou hlavními důvody globálního úbytku hmyzu. Jedním z opatření pro podporu jeho početných i druhově pestrých společenstev může být zakládání květnatých luk, které zároveň zvyšují rozšiřují druhovou, funkční i strukturní diverzitu zeleně. „Ta je často v městských prostorech tvořena uniformními, příliš často sečenými porosty s dominancí trav, které hmyzu neposkytují potřebný nektar. Květnaté louky vytvořené vhodnou skladbou osiva jsou naopak zdrojem pylu, nektaru a živných druhů larev i dospělců býložravého hmyzu,“ říká Monika Mazalová z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP.

Pro univerzitní louky byly Udržitelnou univerzitou za podpory Olomouckého kraje pořízeny tři typy osevních směsí od firmy Agrostis. Při jejich výběru byly zohledněny podmínky ploch jako jejich podklad, městský charakter a orientace na světové strany. Směsí vytvořenou zejména pro motýlí opylovače je Papilio obsahující hostitelské rostliny vícero druhů motýlů. Kombinací trav, bylin a jetelovin jsou pak i směsi Horizont a Slunovrat. Na loukách tak pokvetou například chrpa, vlčí mák nebo kopretiny. Kromě motýlů květiny přilákají také blanokřídlé či pestřenky.

„Těší nás, že travinobylinné porosty, vyseté letos na jaře u kolejí Generála Svobody a právnické fakulty, už rostou a pomalu začínají i kvést. Vzhledem k tomu, že nejde o letničkovou okrasnou směs, ale z velké části o víceleté druhy rostlin, rozkvetou bohatěji v příštím roce a následujících letech,“ vysvětluje referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

Úkryt a hnízdní stanoviště hmyzu pak poskytnou hmyzí domky, pocházející z lokální produkce na Valašsku. Struktura jednotlivých částí hmyzích domků nabízí prostory pro úkryt dospělců denních motýlů i kuklení jejich housenek, různě velké přírodní dutiny pro brouky a včely samotářky či vrtané otvory v cihle pro vosy hrnčířky. Domky jsou umístěny na šesti lokalitách – v blízkosti Právnické a Lékařské fakulty, kolejí Generála Svobody a Evžena Rošického a také v Neředíně za AC BALUO a v areálu v Holici. Na konci článku najdete mapu s přesnými lokacemi. 

Vedle podpory biodiverzity jsou dalšími benefity květnatých luk zadržování vody v krajině a zlepšení půdních podmínek. Porost je odolný vůči suchu a erozi a zůstává zelený i v letním období. Zároveň udržuje nižší teplotu půdy a není nutné jej často sekat. To a další zajímavé informace se mohou nejen studenti a zaměstnanci univerzity, ale i veřejnost dočíst na informačních tabulích u květnatých luk i hmyzích domků.

Využít letní období ke společnému čtení s dětmi není nikdy na škodu. A pokud takové čtení zábavnou formou vzdělává, není to na škodu hned dvojnásobně! I proto vám jako další tip na letní čtivo z produkce Vydavatelství UP vybíráme Filmouku, unikátní, interaktivní a vizuálně pestrou a zábavnou učebnici o filmu.

Filmouka je netradiční učebnice, která jako první svého druhu u nás přináší průvodce světem filmu (nejen) pro děti školou povinné. Vizuálně pestrá a graficky promyšlená publikace je propojená s multimediálním webem s filmovými ukázkami a úkoly, koncepčně využívá komiksové stripy a svými ilustracemi ji doprovodil Jaromír 99.

Autorsky za učebnicí stojí tým Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu, který na Filmouce pracoval více než tři roky, a i díky poctivé rešerši v zahraničí nakonec knihu připravil tak, aby se dala využít jak ve výuce ve školách, tak při individuálním čtení dětí s rodiči doma, případně jen dětí samotných.

Tip: Chystáte se s dětmi na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště? Filmouku si tam můžete užít naživo v rámci interaktivních workshopů hned dvakrát – v neděli 28. července a v úterý 30. července.

Filmouka nabízí jak teorii, tak interaktivní praxi a návody na to, jak „rozumět“ filmu. Na čtenáře čeká vhled do historického vývoje filmu od bratří Lumièrů až po éru Netflixu, dozví se více o technické přípravě filmu, poznají, jak se ve filmu buduje příběh a napětí, nahlédnou za oponu tvorby filmových triků a seznámí se s nejčastějšími filmovými žánry, jejich specifiky i tím, jak filmaři odhadují divácké nálady a trendy. Porozumění usnadňují čtyři komiksoví vypravěči, kteří celou knihou provázejí jako zvídaví průvodci.

Filmouku si pro sebe či své ratolesti můžete pořídit na e-shopu VUP nebo v olomoucké prodejně VUP na Zbrojnici.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Šest sourozenců, šest absolventů Univerzity Palackého. Během nedávných promocí Lékařské fakulty UP převzala diplom stvrzující úspěšné zakončení studia i čerstvá zubařka Magdalena Staňková, která se stala již šestým absolventem olomoucké univerzity a třetí lékařkou v rodině pocházející ze Zlatých Hor na Jesenicku.

Na promoci své nejmladší sestry se všichni sourozenci sešli, nechyběli ani jejich rodiče a naopak jejich děti.

„Začalo to v roce 1996, když naše nejstarší sestra Mária nastoupila na olomouckou právnickou fakultu. Potom už jsme všichni studovali na Univerzitě Palackého, ani jsme neuvažovali, že bychom chtěli studovat jinde. Olomouc jsme si zamilovali a nakonec část z nás na Olomoucku i zakotvila,“ prozradil Václav Staněk, jeden ze dvou Magdaleniných bratrů, který absolvoval v roce 2015 medicínu.  

S lékařskou fakultou a fakultní nemocnicí je spjat i bratr Ján, který letos úspěšně ukončil doktorské studium a je členem týmu Kliniky zubního lékařství.

Stomatologii nyní vystudovala i nejmladší Magdalena. „Proč jsem si vybrala zubní lékařství? Měla jsem dva velké vzory v bratrech, kteří na lékařské fakultě studovali, a nakonec jsem se rozhodla právě pro tento obor. Honza pak zůstal na klinice a já na ni teď nastoupím na částečný úvazek také,“ uvedla Magdalena Staňková.

Starší sestry na Teoretických ústavech nestudovaly. Ludmila má magistra a doktorát z pedagogické fakulty, Mária a Anna vystudovaly několik let po sobě právnickou fakultu a obě se staly samostatnými advokátkami.

„Moc ráda bych za nás za všechny upřímně poděkovala našim rodičům. Celou dobu na studiích nás všech šest podporovali, a to jak osobní podporou, tak finančně, takže se dá říct, že jsme jejich skutečná životní investice. Někdy to s námi měli náročné, ale vydrželi to s námi, vždy při nás stáli a za to jim patří opravdu velké díky,“ dodala za všechny nejstarší ze šestice sourozenců Mária Chvajová Staňková.

„Nutno ale zmínit, že rodiče v Olomouci nestudovali. Tatínek je geolog, absolvent Univerzity Karlovy v Praze, a maminka magistra farmacie z Univerzity Komenského v Bratislavě. A co se týče našich dětí, to se teprve uvidí,“ uzavřela.

V hlavním městě Francie již za týden vypuknou XXXIII. letní olympijské hry. Do soutěží této největší světové sportovní události zasáhne také 113 reprezentantek a reprezentantů České republiky a mezi nimi i pět sportovců spojených s Univerzitou Palackého: judistka Renata Zachová, šermíř Jakub Jurka, lukostřelec Adam Li a veslaři Radka Novotníková a Miroslav Vraštil.

Místo na hrách si jako první už na konci loňského léta vybojovali veslaři na mistrovství světa v Bělehradě. Radka Novotníková, která studuje na Filozofické fakultě UP Ediční a nakladatelskou praxi, se s kolegyní Pavlínou Flamíkovou v Paříži představí v závodu dvojek bez kormidelnice, půjde o jejich olympijskou premiéru. Oproti tomu Miroslav Vraštil, studující program Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců na Fakultě tělesné kultury UP, pojede na olympiádu už počtvrté. To přitom není jediná čtyřka v jeho olympijském příběhu. Účast v Paříži si totiž s kolegou z dvojskifu Jiřím Šimánkem vyjeli díky čtvrtému místu na zmíněném mistrovství světa a „bramborovou“ pozici obsadili i na předchozích hrách v Tokiu. Z Paříže již ale medaili přivezou, nechal se v rozhovorech slyšet olomoucký veslař a také triatlonista.

Dalším studentem UP, který se na olympijské hry podívá opakovaně (o jeho účasti na hrách v Tokiu jsme psali zde), je šermíř Jakub Jurka. Do Paříže se kvalifikoval jako člen českého týmu kordistů, kterému se podařilo na olympiádu dostat po dlouhých 32 letech poté, co obsadil druhé místo na turnaji Světového poháru v Gruzii. „Před pár lety jsem nemohl uvěřit, že jsem se dostal do Tokia, a teď mě čeká druhá šance v Paříži. Je to jako splněný sen,“ napsal Jakub Jurka poté na svůj Instagram. Od tohoto úspěchu kordisté potvrdili formu na několika dalších turnajích, mj. na evropském šampionátu, kde skončili čtvrtí. Sám Jakub Jurka pak zvítězil mezi kordisty na letošním mistrovství ČR. 

To judistka Renata Zachová okusí olympijskou atmosféru poprvé. Důležité body do kvalifikace si vybojovala na evropském seniorském šampionátu v Chorvatsku, kde zvítězila v kategorii do 63 kg a získala pro české judo žen první medaili na tomto turnaji od roku 2004. Na potvrzení své kvalifikace do Paříže si pak sice svěřenkyně Jiřího Štěpána z katedry sportu FTK UP musela ještě několik týdnů počkat, nakonec však bude první českou judistkou na olympijských hrách po dvaceti letech. „I když je to opravdu těžké a bolí to, bez toho to nejde a já si nejednou sáhla na dno. Odrazila jsem se a s hrdostí můžu říct, že jakkoli to na olympiádě dopadne, můžu být na sebe opravdu pyšná,“ ohlédla se během přípravy na Paříž Renata Zachová s poděkováním všem, kteří ji na její cestě podporují.

Po dlouhých šestnácti letech bude mít Česká republika na olympiádě své zastoupení také v soutěži mužů v lukostřelbě. Jedno z posledních účastnických míst se totiž podařilo zajistit dalšímu studentovi FTK UP Adamovi Li, který nastřílel nejvíce bodů během červnového turnaje v Turecku. Člen Lukostřelby Olomouc, který mimo jiné vloni ustanovil nový český rekord v terčové lukostřelbě, se společně s úřadující mistryní světa Marií Horáčkovou zapojí také do soutěže smíšených týmů – v ní bude mít ČR zastoupení vůbec poprvé. „Nechci úplně tvrdit, že jsem s tím počítal, ale určitě jsem se o to snažil. Byl to hlavní cíl této sezony,“ uvedl Adam Li k postupu, který oslavil v prostředí domácí lukostřelnice svíčkovou od trenéra Tomáše Valenty.

Letní olympijské hry v Paříži budou oficiálně zahájeny v pátek 26. července, fandit sportovcům z Univerzity Palackého nicméně můžete už o den dříve, kdy se uskuteční rozřazovací kola v lukostřeleckých soutěžích (viz box níže).

Do 11. srpna pak v rámci her proběhnou boje o medaile v disciplínách 32 sportů. Aktualizované zpravodajství o účasti a úspěších českých sportovců můžete sledovat na webu olympijskytym.cz.

Pro fanoušky připravil Český olympijský výbor s partnery také Olympijský festival u jezera Most v severních Čechách, který bude nejen oficiální fan zónou s možností setkat se s českými sportovci, ale také zde bude možné si do sytosti zasportovat.

Kdy fandit reprezentantům z UP?

25. 7. 14:15 Adam Li – lukostřelba, rozřazovací kolo

28. 7. 9:00 Radka Novotníková – veslování, dvojka bez kormidelnice, rozjížďka

28. 7. 9:00 Miroslav Vraštil – veslování, dvojskif lehkých vah, rozjížďka

28. 7. 10:00 Jakub Jurka – šerm, kord, 1. kolo

30. 7. 10:00 Renata Zachová – judo, -63 kg, 1. kolo

30. 7. 12:00 Adam Li – lukostřelba, vyřazovací část

2. 8. 9:30 Adam Li – lukostřelba, smíšený tým, vyřazovací část

2. 8. 13:30 Jakub Jurka – šerm, tým kord

Další termíny podle vývoje soutěží, kompletní aktualizovaný program je k dispozici zde.

Nové znalosti, zážitky a přátelství si odnesli účastníci z Letní školy Badatele, kterou začátkem července uspořádala přírodovědecká fakulta. Sedmidenní akce zaměřená na vzdělávání v oblasti přírodních věd přilákala tři desítky studentů z celé České republiky.

„Studenti byli rozděleni do šesti týmů. První den si navrhli své logo a název týmů. Během týdne pak plnili týmové výzvy, za které získávali body. Nejdůležitější byl ale celotýdenní projekt, ve kterém musely týmy vymyslet a naprojektovat most převážně ze špaget,“ uvedla organizátorka letní školy Lucie Brulíková.

Cílem letní školy je zvýšit mezi studenty zájem o přírodní vědy. Na sedmnácti přednáškách účastníci získali zajímavé informace o geneticky modifikovaných organismech, významu map v moderní společnosti, kvantové kryptografii, fuzzy logice, svinkách a stínkách, včelách, analýze potravin, práci s daty, čtyřrozměrné analogii krychle, o plešatosti černých děr či o paměti, emocích, drogách a antidepresivech.

„Na školu nám přišla nabídka od našeho absolventa Jiřího Danihlíka. Zaujala mě a přihlásil jsem se. Líbí se mi, že se naučíme nové věci, na které není během školního roku čas. Je to skvělá příležitost pro studenty, kteří si chtějí rozšířit obzory a udělat něco navíc. Přednášky jsou opravdu pestré, nejvíce mě zaujal Teserakt čili krychle ve 4D, kterou připravil profesor Molnár,“ zhodnotil letní školu Vít Zetek, student prvního ročníku Gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí, fakultní školy přírodovědecké fakulty.

Letní škola Badatele také studentům nabídla prohlídku Anatomického muzea Lékařské fakulty UP, exkurzi v Thermo Fisher Scientific Brno, s. r. o., představení Kariérního centra UP nebo nadace The Kellner Family Foundation. „V roli organizátora letní školy jsem se ocitla poprvé a musím říct, že jsem naprosto nadšená, s jak nadanými studenty jsem se setkala. Je neuvěřitelné, jaký mají teoretický přehled, znalosti. Jsou plní energie a entuziasmu. Někteří z nich mne velmi překvapili, že již v tak mladém věku mají naprosto jasno o svém dalším směřování. Věřím, že si všichni letní školu užili a odnesli si nejen cenné vědomosti, ale snad potkali i nějaké nové přátele,“ doplnila Lucie Brulíková.

Otestovat účinnost nanočástic nitridů železa přímo na lokalitě s podzemními vodami kontaminovanými chlorovanými ethyleny je cílem projektu Pilotní aplikace nanočástic obsahujících nitridy železa pro reduktivní dechloraci chlorovaných ethylenů v podzemních vodách. Díky finanční podpoře Technologické agentury ČR ve výši zhruba 12,6 milionu korun na něm v příštích dvou letech budou spolupracovat odborníci z CATRIN Univerzity Palackého, Mikrobiologického ústavu AV ČR a firmy EPS biotechnology.

„Na konkrétní lokalitě zasažené chlorovanými ethyleny, zejména trichlorethylenem, použijeme nanočástice nitridů železa a budeme sledovat pokles kontaminace, vliv nanočástic na přítomné mikroorganismy v podzemních vodách a účinnost nanočástic v reálných podmínkách,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Jana Křížek Oborná z výzkumné skupiny Environmentální nanotechnologie CATRIN.

Vědci z této výzkumné skupiny publikovali v uplynulých dvou letech na téma nanočástice nitridů železa dvě práce v prestižních časopisech. „Na základě těchto výborných laboratorních výsledků jsme se rozhodli nanočástice nitridů železa posunout z laboratoře do praxe, k čemuž by měl posloužit tento nově získaný aplikační projekt,“ objasnila Křížek Oborná.

Olomoučtí výzkumníci například ve spolupráci s Ostravskou univerzitou a dvěma vídeňskými univerzitami vyvinuli nanočástice nitridů železa, otestovali jejich účinky pro odstraňování chlorovaných ethylenů z vodného prostředí a detailně popsali mechanismy reakcí. Výsledky byly zveřejněny i v prestižním časopise pro environmentální výzkum Environmental Science & Technology. Oproti již tradičním nanočásticím nulamocného železa jsou nanočástice nitridů železa pro eliminaci trichloretylenu mnohem účinnější.

Chlorované ethyleny, jako je trichlorethylen (TCE), jsou organické sloučeniny, které slouží například jako rozpouštědla. Trichlorethylen je známý karcinogen, dlouhodobá expozice může vést k rakovině ledvin a jater, zatímco krátkodobé vystavení tomuto polutantu může způsobit například neurologické problémy. Při úniku do životního prostředí TCE postupuje přes horninové prostředí do podzemní vody, kde se vyskytuje v rozpuštěné formě nebo tvoří organickou fázi. TCE vykazují vysokou afinitu k půdní matrici, což vede k jeho zdlouhavému postupnému uvolňování do podzemních vod i po ošetření lokality běžnými sanačními metodami. Sanace takto kontaminovaných podzemních vod vyžaduje komplexní přístup.

Po loňské úspěšné premiéře uspořádala právnická fakulta na začátku července druhý ročník letní školy Human Rights Policy Legal Clinic. Za rozvojem kompetencí a dovedností v oblasti lidských práv, za zážitky a novými přáteli přijela do Olomouce dvacítka studentů z různých koutů Evropy, ale například také z Taiwanu.

Pořadatelé zopakovali zaměření a formát z loňského roku. „Opět jsme se snažili, aby letní škola vycházela z naší Lidskoprávní kliniky, předmětu, který na fakultě učíme. Vloni jsme si to vyzkoušeli, zjistili, co funguje a co ještě doplnit,“ řekl Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva a hlavní organizátor letní školy. Jejím cílem bylo naučit účastníky najít lidskoprávní problémy, analyzovat je a identifikovat nástroje k systémovému řešení, a to v celospolečenském kontextu.

Na programu se podílela desítka lektorů. „Povedlo se nám opět poskládat pestrý mezinárodní tým. Byli v něm akademici i kolegové z praxe. Většinově se opakovali z loňska na základě pozitivní zpětné vazby,“ uvedl Maxim Tomoszek s tím, že letos se podařilo zapojit například Krise Gledhilla, novozélandského odborníka na klinické právní vzdělávání a lidská práva. Z Auckland University of Technology přicestoval v rámci mezinárodní kreditové mobility programu Erasmus+. „Kris se se studenty zabýval mimo jiné strategickou litigací nebo způsoby, jak interpretovat lidskoprávní dokumenty. Řešili společně hodně pokročilá témata,“ zhodnotil Maxim Tomoszek.

Denní program organizátoři rozdělili do dvou bloků. Dopoledne si studenti s lektory prohlubovali vhled do lidských práv, pracovali také s případovými studiemi nebo si zkusili napsat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Odpoledne pracovali na svých projektech, většina v rámci mezinárodních týmů. Právě prezentacemi projektů letní škola vyvrcholila. Účastníci zpracovávali třeba téma nucené práce migrantů v zemědělství v některých evropských státech nebo nucenou adopci ukrajinských dětí ruskými úřady.

Po organizační stránce letní školu připravovalo zahraniční oddělení PF UP. Nabízena byla zájemcům i v rámci evropské univerzitní aliance Aurora. Právě pod hlavičkou Aurora mobility přijela do Olomouce Maria Shaap z Vrije Universiteit Amsterdam. „O možnosti zúčastnit se této dvoutýdenní akce jsem se dozvěděla na stránkách mé univerzity. O lidská práva se zajímám dlouhodobě, navíc jsem chtěla poznat Česko,“ uvedla Nizozemka. Na letní škole ocenila vysokou odbornost a pestrost témat i lektorů. V rámci programu by uvítala více času na zpracování projektu. Líbil se jí doprovodný společenský program. „Olomouc je malé a krásné město. Nadchly mě památky,“ dodala Maria Shaap.

Na rozdíl od loňského ročníku se letní školy účastnili i studenti PF UP. Ti svým zahraničním kolegům pomáhali s adaptací na české prostředí, připravili pro ně vycházku po olomouckých kostelích, výlet na Helfštýn nebo grilování.

Mezi účastníky byla také skupinka ukrajinských studentek. Účast sedmi posluchaček Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě byla financována z projektu CODE 2, kdy poskytovatelem dotace je Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Letní škola Human Rights Policy Legal Clinic se uskutečnila na PF UP od 1. do 12. července. Po absolvování dvoutýdenního kurzu získali účastníci certifikát a 5 mezinárodních kreditů ECTS.

Projekt CODE 2 (COoperation and DEvelopment)
Reg. č. 24-PKVV-UM-008

Poskytovatel dotace MZV ČR, dotační titul „Posilování kapacit veřejných vysokých škol v rozvojových zemích v roce 2024“, program „Humanitární a stabilizační pomoc Ukrajině“. Zaměřený na spolupráci s akademickými pracovníky a studenty z kyjevské univerzity Tarase Ševčenka.
Hlavní řešitelkou projektu na PF UP je doc. JUDr. Kateřina Frumarová, Ph.D., vedoucí katedry správního práva a finančního práva.

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. Třetí díl nás zavede do Německa na Universität Duisburg-Essen.

Duisbursko-Essenská univerzita je jedna z největších a zároveň nejmladších univerzit v Německu. Vznikla totiž až v roce 2003 sloučením dvou starších univerzit. Dnes má díky tomu přes 40 000 studentů na 12 fakultách a tvoří intelektuální centrum oblasti západního Porúří a Dolního Porýní.

Výuka a výzkum se vzhledem k poloze u soutoku řek Rýn a Rúr specializují na výzkum v oblasti vodního hospodářství, vodních zdrojů a ochrany životního prostředí. Interdisciplinární Centrum medicínských biotechnologií vyvíjí nové léčebné metody ve spolupráci s nemocnicí v Essenu. Univerzita má také vynikající výsledky v oblasti přírodních věd, zvláště fyziky. Institut pro společenské vědy se pak zaměřuje na sociální, ekonomické a politické aspekty společnosti

Duisburg je průmyslové a přístavní město. Stal se významným centrem zpracování železa a oceli či chemického průmyslu. Během druhé světové války byl silně bombardován. Dnes se zde nachází největší vnitrozemský přístav na světě s 21 doky a 40 kilometry nábřeží. Zajímavým místem k návštěvě je Landschaftspark Duisburg Nord: bývalý ocelářský závod přeměněný na veřejný park. Namísto demolice byly zachovány věže, mosty i komíny. Park je součástí Světového dědictví UNESCO a patří mezi nejlepší městské parky na světě.

Essen leží v centru metropolitní oblasti Rýn-Rúr a má, podobně jako Duisburg, přes půl milionu obyvatel. Je známý jako energetická metropole Německa – památkou na těžařskou minulost je například komplex bývalého uhelného dolu Zeche Zollverein, taktéž památka UNESCO. Nabízí rozsáhlé prostory, muzeum těžby uhlí a muzeum designu Red Dot.

Navzdory předsudkům jsou dnes obě města, podobně jako třeba naše Ostrava, zelená a plná života i kulturních akcí. Díky poloze na křižovatce cest je tu přítomná pestrá směsice různých vlivů, to všechno na pozadí úchvatné industriální architektury a obou významných toků.

Různé příležitosti, které Universität Duisburg-Essen svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. V rámci sdílení výzkumné infrastruktury v síti Aurora univerzita nabízí například možnost využít magnetický rezonanční tomograf MAGNETOM Terra 7-Tesla MRI Systém nebo služby center zabývajících se nanotechnologiemi.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands

Příště navštívíme…
– Università degli Studi di Napoli Federico II

Na projekt Ambassador For A Day narazila Silvie Chlumcová, studentka Filozofické fakulty Univerzity Palackého, náhodou. Dnes si velmi cení toho, že mohla nahlédnout do světa diplomacie a zahraniční politiky.

Silvie Chlumcová, posluchačka oboru Mediální studia se specializací na kulturální studia v navazujícím magisterském programu na FF UP, strávila díky projektu Ambassador for A Day jeden den s Mattem Fieldem, velvyslancem Velké Británie v České republice. Kromě toho, že britského velvyslance celý den tzv. stínovala, absolvovala i setkání s předsedkyní Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markétou Pekarovou Adamovou a americkým velvyslancem Bijanem Sabetem. Navštívila dále komunitní centrum neziskové organizace Život 90 a hovořila s expertkami z NATO a oblasti transatlantických vztahů. O své zkušenosti s uvedeným projektem pak večer v rámci slavnostní recepce mluvila před hosty.

„Bylo to pro mě velké vystoupení z komfortní zóny. Nikdy předtím jsem neměla příležitost pohybovat se v tak vysokých kruzích. Dostala jsem se do pozice, která mi doposud nebyla vůbec známá. Díky za tuhle příležitost! Poznala jsem tolik skvělých lidí a spoustu se toho naučila! Tento jednodenní malý vhled do fungování diplomacie, do toho, jak náročný je běžný den velvyslance, mě přesvědčil o tom, jak je to skutečně těžká, ale naplňující práce,“ uvedla Silvie Chlumcová.

Projekt Ambassador For A Day pořádají Britské velvyslanectví v Praze, velvyslanectví USA a Kanady. Je zacílený na mladé ženy, umožňuje jim poznat, jak funguje diplomacie i zahraniční politika. Ideálně je má motivovat k tomu, aby se na takovou profesní dráhu vydaly.

„Narazila jsem na něj vlastně náhodou, tuším přes sociální sítě. Vyplnila jsem dotazník a napsala esej na téma NATO. Téma mi skvěle sedlo. Pak už jsem jen doufala, že stejný názor budou mít i na ambasádě. Povedlo se,“ dodala Silvie Chlumcová s tím, že bude velmi ráda, když její zkušenost pomůže v odhodlání i jiným ženám, které tak najdou inspiraci k naplnění svých snů bez ohledu na to, kolik jim je let.  

„Využila jsem znalosti, které jsem získala při studiu, a zjistila jsem, že práce v diplomacii je na jedné straně opravdu vyčerpávající, na straně druhé však ohromně přínosná,“ dodala posluchačka oboru Mediální studia se specializací na kulturální studia na FF UP, která je zároveň absolventkou bakalářské žurnalistiky a angličtiny se zaměřením na komunitní tlumočení a překlad na téže fakultě UP. Její profesní cesta však po absolutoriu povede zřejmě jinam. Už nyní je totiž i členkou Aktivní zálohy ozbrojených sil ČR, a právě do české armády by jednou ráda vstoupila na plný úvazek.

„Krátce předtím, než jsem se rozhodla do aktivní zálohy vstoupit, jsem se vrátila ze studijního pobytu v Irsku. Na armádní náborový web jsem narazila brzy poté, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu a nijak zvlášť jsem nad svým rozhodnutím vlastně ani nepřemýšlela. Prostě jsem se v danou chvíli rozhodovala srdcem. Chtěla jsem své schopnosti využít smysluplně a příprava na obranu vlasti pro mě tuto podmínku jednoznačně splňuje.“ Službu v Armádě ČR vnímá v této aktuální těžké době nejen jako zajímavou a perspektivní, ale především jako nesmírně důležitou.

Sama o sobě říká, že je valašským nadšencem. Z lásky k obci Hošťálková, z níž Kamila Polonyová, studentka učitelství českého jazyka a literatury a také hudební výchovy PdF UP pochází, složila píseň. V roce 2020 s ní uspěla v SuperStar. Od té doby uplynul nějaký čas a autorka skladby Nad našú Hošťálkovú oslovila dalšími autorskými písněmi porotu v soutěžní části fakultní konference Mozaika poznání.

Svou první píseň složila ve třinácti. Sólovému zpěvu, s nímž začala v Základní umělecké škole Vsetín, se věnuje už od šesti, k němu si pak celkem rychle přidávala hru na klavír, housle, kytaru a ukulele. Dnes je Kamila Polonyová studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, hudebku však učí už od roku 2021, nejprve na Základní škole v Hošťálkové, poté hudební nauku a sólový zpěv v Základní umělecké škole Morava. „Jaké mám plány? Ráda bych učila i nadále. Práce s dětmi mě velmi baví a naplňuje,“ říká zpěvačka, již do další tvůrčí činnosti motivoval právě v soutěži SuperStar i zpěvák Paľo Habera.

Během sedmnáctého ročníku studentské soutěžní konference Mozaika poznání prezentovala před porotou Pedagogické fakulty UP svou práci s názvem Vděčnost i smutek vychází ze srdce. Promítala své písně s videoklipy a ty pak komentovala. Sedmičlennou porotu nadchla a v kategorii Umělecká činnost a tvorba získala první místo.

„Hudba je pro mě vším. Je pro mě lékem na trápení duše, relaxem i radostí,“ doplňuje Kamila Polonyová, jež si příležitosti prezentovat svou práci velmi cení.

„Symbolizuje spojení dvou autorských písní Srdcebol a Vďačnosť. Píseň Srdcebol jsem složila v roce 2021, nese s sebou životní příběh o nešťastné lásce a zklamání, ale také o koncích a nových začátcích. Píseň Vďačnosť vznikla v roce 2020. Složila jsem ji jako poděkování fanouškům a všem lidem, kteří mě podporovali v pěvecké soutěži SuperStar. Je ve slovenštině, protože mám tatínka Slováka. Odmala mám tak ke slovenštině a k samotnému Slovensku velice blízko. Touto písní jsem chtěla lidem připomenout, aby byli vděční za to, co v životě mají,“ dodává mladá tvůrkyně, jejímž cílem je prostřednictvím písní předat emoci a určité poselství.  

Přestože jsou uvedené písně vcelku odlišné, nesou podle Kamily Polonyové společný aspekt.

„Vzhledem k blížícímu se konci mého působení na olomoucké pedagogické fakultě, chtěla jsem se s ní a s lidmi zde tímto způsobem rozloučit. Se smutkem v srdci, avšak zároveň s obrovskou vděčností za všechny ty strávené roky a zážitky na fakultě a v Olomouci,“ doplňuje studentka češtiny a literatury a hudební výchovy, která se do povědomí veřejnosti zapsala právě v roce 2020 s písní Nad našú Hošťálkovú, a která kromě studia na pedagogické fakultě a výuky na základních uměleckých školách rozšiřuje svůj seznam autorských děl.   

Mozaika poznání je studentská soutěžní konference PdF UP, jejímž cílem je kromě podpory talentovaných a tvořivých studentů této fakulty i prohlubování jejich vědecké, odborné a umělecké činnosti. Během sedmnáctého ročníku, který se uskutečnil na konci dubna, zazněla celá řada zajímavých informací jak z oborů neučitelských a učitelských, tak z oboru umělecká činnost a tvorba. Více nejen o soutěžní práci Kamily Polonyové zde.

Produkci a spotřebě potravin se věnuje letošní festival Země na talíři, který se koná v úterý 16. července v Olomouci. V rámci projektu Hra o klima! Na tahu před změnou klimatu ho pořádají organizace Na mysli, z. ú., výzkumný program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, Ústav experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Pevnost poznání Univerzity Palackého.

Návštěvníci se v Pevnosti poznání mohou od 16 hodin těšit na zajímavý program, jehož součástí je filmová projekce, beseda i praktický workshop. Přehlídka má podle Viktorie Tenzerové z organizace Na mysli, z. ú. upozornit na to, že zajistit do budoucna potraviny pro všechny obyvatele planety nebude jednoduché a řešení je třeba hledat už nyní. „Dostatek potravin je klíčový pro udržení stability a prosperity společnosti. Musíme reagovat na změnu klimatu i na to, že obyvatel planety neustále přibývá. Měli bychom podporovat udržitelnou zemědělskou produkci, minimalizovat erozi půdy a chránit vodní zdroje. Současně je potřeba vyšlechtit plodiny, které budou odolnější, výnosnější a lépe zvládnou změnu klimatu,“ vysvětluje Viktorie Tenzerová.

Festivalovou filmovou projekci odstartuje belgický snímek Vzhůru na pole! od autorů Michaël Antoine, Nicolas Bier a Jean-Simon Gérard. Tento film zavede diváky do různých koutů světa a představí inspirativní příběhy farmářů a farmářek, kteří prosazují udržitelné rodinné a komunitní zemědělství. Snímek také otevírá ožehavý problém dneška, kterým je plýtvání potravinami. Na světě stále trpí hladem 800 milionů lidí, přesto se třetina všeho vyprodukovaného jídla vyhodí nebo znehodnotí.

Hostem letošního festivalu je lesník a včelař Jiří Gottwald, který zcela změnil území vyčerpané intenzivním zemědělstvím.  U Nového Jičína vysadil na pěti hektarech medonosné pásy, krajinotvorný sad a vybudoval tůň.  Jak říká jedna z organizátorek Veronika Miklíková z Na mysli, z. ú., Jiří Gottwald tak v lesích zvýšil druhovou pestrost a hospodaří způsobem, u kterého nevznikají holiny. „Díky tomu se voda vsakuje do půdy postupně, takže se na ní lépe daří rostlinám a nehrozí půdní eroze.  To vše má příznivý vliv na mikroklima krajiny. Na jeho pozemcích se zvyšuje biodiverzita a postupně roste počet druhů živočichů, rostlin, hub a mikroorganismů. Jiří Gottwald nepoužívá herbicidy a umělá hnojiva a projekt využívá také ke vzdělávacím účelům,“ dodává Veronika Miklíková.

Součástí festivalu je také praktický workshop zaměřený na výrobu kombuchy. Zájemci se dozví vše o jejím využití a zdravotních přínosech. Nebudou chybět ani zajímavé recepty a ochutnávka v různých stádiích vývoje od čaje přes vykvašenou kombuchu až po kombuchový ocet.

Festival Země na talíři se uskuteční v úterý 16. července od 16 hodin v Pevnosti poznání. Vstup je zdarma.

Vedoucím CATRIN-CRH, jedné ze tří divizí CATRIN Univerzity Palackého, je od května letošního roku odborník na chemickou biologii rostlinných hormonů Lukáš Spíchal. Ve funkci vystřídal Ivo Fréborta, který již o tento post neusiloval.

Dosud jste vedl jednu z výzkumných skupin CATRIN. Proč jste se rozhodl ucházet o pozici vedoucího CATRIN-CRH?

Jakožto vedoucí výzkumné skupiny Fenotypizace, která je svým zaměřením a personálním složením interdisciplinární, jsem vnímal obrovskou perspektivu a potenciál spolupráce mezi skupinami v rámci CATRIN- CRH, ale i mezi skupinami napříč divizemi CATRIN. Snažil jsem se tento potenciál využít a úspěšné budování těchto interakcí se již promítá do publikačních a projektových úspěchů, z čehož mám upřímnou radost. Motivací ucházet se o post vedoucího divize bylo tedy, mimo jiné, zúročit tyto zkušenosti a z pozice vedoucího podporovat tyto vazby a stimulovat tvorbu nových. Chtěl bych, aby se výzkumné skupiny CATRIN-CRH tematicky maximálně propojily ve směřování za společným výzkumným cílem reagujícím na výzvy z oblastí potravinové bezpečnosti, udržitelného zemědělství a změn klimatu pomocí inovativních řešení.  

Je jednou z cest k tomuto cíli nedávná restrukturalizace výzkumných skupin?

Ano, měl jsem pocit, že přílišná atomizace do menších skupin vytváří mentální bariéry a podporuje spíše snahu vnitřně soutěžit. To není ku prospěchu celku. Právě odstranění těchto bariér může posílit uvědomění si vzájemné prospěšnosti. Sloučil jsem skupiny, kde tematické či projektové propojení již existovalo. Navíc jsem tím chtěl spojit některé skupiny tak, aby tvořily komplexnější týmy navzájem komplementárních pracovníků a byly vyváženější z hlediska svého potenciálu ve směru k základnímu a aplikovanému výzkumu.

Jaké další úkoly jste si stanovil?

Rád bych dále zvýšil grantovou úspěšnost, vytvořil strategická partnerství s výzkumnými institucemi v ČR a zahraničí a komerční sférou. Chtěl bych maximálně podpořit růst mladých, nadějných vědců. CATRIN-CRH je již nyní místem, kam přijíždí mnoho studentů a výzkumníků ze zahraničí na kratší i delší výzkumné pobyty. Budu se snažit, aby tímto naše divize, jakožto hrdá součást VŠÚ CATRIN, pomohla budovat dobré jméno Univerzity Palackého ve světě.

Zmínil jste, že budování interakcí se již promítá do publikačních a projektových úspěchů. Můžete být konkrétnější?

Dobrým příkladem je projekt Horizon Europe PATAFEST, na kterém se podílí hned dvě skupiny CATRIN-CRH. Diskuze, které spolu členové z dosti tematicky odlišných oblastí byli nuceni vést při přípravě projektu, ale i nyní v průběhu jeho řešení, vedly k většímu vzájemnému pochopení a nalezení styčných bodů. Generovaly nové náměty na další společné projekty, které byly společně podány, a doufám, že některé z nich získají finanční podporu. V oblasti publikací je určitě dobrým příkladem propojení mezi skupinami Fenotypizace a Fytochemie, které vlastně vyústilo ve formální spojení do jedné výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím.

Pro CATRIN je důležitý i transfer poznatků do praxe. Máte nějaké plány i v této oblasti?

Ano, úspěšná valorizace nových vlastních poznatků je jednou z klíčových oblastí, kterým se chci věnovat. Vzhledem ke svým letitým zkušenostem s různými formami valorizace know-how přes projekty aplikovaného výzkumu s průmyslovými partnery, licencování know-how i založení a vedení spin-out společnosti si dobře uvědomuji všechny stránky tohoto procesu. Tedy nejen to, že vznikne výsledek s komerčním potenciálem, ale také vše, co to obnáší zvenčí, ale i uvnitř skupiny. V tomto ohledu se můžu opřít o skvělý tým oddělení transferu technologií CATRIN, se kterým již mapujeme potenciál jednotlivých skupin a spolupracujeme na vytvoření strategie pro CATRIN-CRH.

Co vás během prvních týdnů ve funkci překvapilo a z čeho máte největší radost?

Vzhledem k tomu, že v CATRIN-CRH působím od počátku a její fungování jsem již znal z pozice vedoucího výzkumné skupiny, tak těch překvapení moc nebylo. Radost mám určitě z pozitivního přijetí mých vizí na úrovni vedení CATRIN a ostatních divizí, včetně jejich výzkumných skupin, a okamžité podpory vedoucích skupin k propojení našich témat. Prvním skvělým výsledkem by mohlo být zřízení společného pracoviště rozšiřujícího výzkum v oblasti biosenzingu, který je skvěle rozběhnut v CATRIN- RCPTM, do témat rostlinné produkce a potravinové bezpečnosti řešených v CATRIN-CRH.

Jak vidíte CATRIN-CRH nyní a kde byste ji rád viděl na konci vašeho funkčního období?

CATRIN-CRH se nyní nachází v období nutné stabilizace a adaptace na podmínky, ve kterých jako část vysokoškolského ústavu na UP vznikla a s nimiž se musí potýkat. Vzhledem ke způsobu financování silně orientovaném na projekty jsme již prokázali, že dokážeme získat dostatek financí z evropských a národních soutěží. Rád bych viděl CATRIN-CRH jako jeden tým, který bude díky své multidisciplinaritě schopný nacházet nová, na UP doposud neřešená témata, atraktivní pro studenty a mladé vědce ze zahraničí. Rád bych také viděl CATRIN-CRH jako vyhledávaného a úspěšného partnera v rámci mezinárodních konsorcií, ale také pro průmyslové partnery.