Novinky z PřF a UP

Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést speciální pedagog Vojtech Regec. Devatenácti hlasy o tom v tajné volbě rozhodl Akademický senát PdF UP. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Vojtech Regec 1. února 2026.

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel Vojtech Regec, kandidát na děkana PdF UP, hned v prvním kole volby, když získal devatenáct hlasů přítomných senátorů jedenadvacetičlenného tělesa.

„S hlubokou úctou a pokorou děkuji za to, že jste mi dali příležitost pokračovat v práci děkana v rámci druhého funkčního období. Nebude jednoduché. Svou roli vnímám jako součást týmové práce, jen tak totiž můžeme fungovat jako fakulta, jako prostor, který bude inspirující a obohacující a bude velkým přínosem nejen pro nás, ale i pro naše primární poslání. Děkuji za důvěru,“ řekl kandidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Ve své prezentaci před akademickou obcí i před volbou samou hovořil o hlavních fakultních výzvách. V jejich výčtu zmínil právě probíhající rekonstrukci hlavní budovy na Žižkově náměstí i perspektivu rekonstrukce Uměleckého centra UP. Úsilí Vojtecha Regece směřuje k prioritizaci fakultních zájmů, jeho snahou je, aby se olomoucká pedagogická fakulta dlouhodobě rozvíjela jako moderní, otevřená a respektovaná instituce, která svou činností naplňuje principy excelence, společenské odpovědnosti a akademické integrity. Za podstatné považuje nově zvolený kandidát na děkana PdF UP mimo jiné i práce na akreditacích, protože podle něj to, jak budou nastaveny, ukáže, jak bude vypadat studium po roce 2029. Vojtech Regec sází na kontinuitu, která spočívá i ve složení proděkanského týmu. Ve své krátké řeči poděkoval nejen Akademickému senátu PdF UP, ale i všem, jimž dění na této fakultě není lhostejné.

O post děkana Pedagogické fakulty UP se ve volbě ucházel jako jediný kandidát. Volby vyhlásil Akademický senát PdF UP na svém zasedání 8. září, veřejně se kandidát na děkana PdF UP prezentoval před akademickou obcí 19. listopadu. Aby ve volbě uspěl, potřeboval získat nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Druhé funkční období by měl zahájit 1. února 2026 s mandátem do 31. ledna 2030. Výsledky voleb postoupí předseda AS PdF UP Michal Růžička rektorovi UP Michaelu Kohajdovi do 15. prosince 2025.

Doc. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Věnuje se speciálněpedagogické propedeutice, tyflopedii, psychopedii a speciálněpedagogickému poradenství. Zabývá se využíváním asistenčních technologií u osob se zdravotním postižením. Je autorem i spoluautorem celé řady právních norem, metodických předpisů i monitorovacích zpráv, které se týkají přístupnosti veřejné správy a digitálních technologií pro jedince se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Je členem několika odborných grémií i autorem řady publikací.

S hlubokou úctou a vděčností myslíme na ty, kteří svým velkorysým darem umožňují, aby anatomie byla místem, kde zemřelí učí živé. Tato slova jsou vytesána do náhrobního kamene pietního místa, které zřídil Ústav normální anatomie Lékařské fakulty UP na památku těch, kteří se rozhodli darovat své tělo pro vzdělávání budoucích lékařek a lékařů a rozvoj medicíny.

Pietní místo, které bude sloužit i jako vsypová hrobka pro ukládání zpopelněných pozůstatků dárců těl, vzniklo na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, v jeho severovýchodní části blízko Lesa vzpomínek.

„Darování těla je nesmírně cenný čin, který umožňuje studentům Všeobecného a Zubního lékařství získat znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon lékařského povolání. Díky obětavosti dárců se mohou lékaři připravovat na své poslání – pomáhat a léčit živé, a těla dárců se tak stávají mostem mezi vědou a lidskostí, mezi životem a poznáním. Zřízením tohoto hrobu naše fakulta vyjadřuje svou velkou vděčnost a současně zajišťuje, aby ostatky dárců po splnění svého poslání nalezly důstojný a věčný odpočinek,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.

„Bez možnosti zkoumat posmrtné ostatky lidského těla se neobejde řada oborů medicíny, chce-li rozvíjet své současné vědomosti pro úspěšnou léčbu v budoucnosti. Darovat vlastní tělo může být pro mnohé z nás velmi statečné rozhodnutí, protože si tím definitivně připouštíme vlastní smrtelnost. Ale vlastně tím zároveň rozhodujeme i o tom, že náš odkaz bude žít dál,“ doplnil ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Dárcovství těl je pro medicínu i v současné době nesmírně důležité. Podle Petra Mlejnka, přednosty Ústavu normální anatomie LF UP, odkud iniciativa k vybudování pietního místa s vsypovou hrobkou vzešla, nemůže sebedokonalejší model vystihnout jedinečnost každého lidského těla. Zřízení pietního místa je ve světě již běžnou možností, jak dárcům za jejich mimořádný čin poděkovat. Dosavadní praxe přitom byla taková, že po využití ve výuce či ve výzkumu bylo tělo zpopelněno v krematoriu a popel byl podle přání dárce buď rozprášen na rozptylové louce, nebo byl v urně předán pozůstalým.

„Myšlenkou na zřízení pietního místa jsme se začali vážně zabývat před rokem. Velkým povzbuzením pro nás byla nabídka ředitelky Hřbitovů města Olomouce Dany Pluskalové na jeho vybudování přímo na Ústředním hřbitově. Zároveň jsme měli šťastnou ruku při výběru zhotovitele, kterým se stalo Kamenictví Ganiec. Díky tomu se naše představy podařilo v krátké době proměnit ve skutečnost. Myslím, že výsledek lze bez nadsázky označit za umělecké dílo,“ řekl.

„Věřím, že právě tímto způsobem dokážeme lépe vyjádřit vděk a úctu lidem, kteří jsou společnosti užiteční i po své smrti. Posledním místem odpočinku našich dárců se tak může stát toto jedinečné místo, kde se budou setkávat nejen příbuzní, pozůstalí a přátelé dárců, ale také studenti medicíny a pracovníci našeho ústavu, aby individuálně nebo společně uctili jejich památku,“ dodal Petr Mlejnek s tím, že nové pietní místo by zároveň mohlo pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o dárcovství těl.

Darovat tělo pro účely výuky budoucích lékařek a lékařů a výzkumu a dalšího rozvoje medicíny je možné pouze na základě smlouvy uzavřené mezi dárcem a Ústavem normální anatomie LF UP, přičemž tato smlouva musí být podepsána úředně ověřenými podpisy a lze ji kdykoliv písemně vypovědět. Podrobnější informace jsou k dispozici zde, případně je možné se na pracovišti sídlícím na Teoretických ústavech LF UP (ul. Hněvotínská 3) informovat osobně.

Safer Internet Centrum ČR a Univerzita Palackého zveřejnily první část výsledků SIC ČR - rozsáhlého výzkumu zaměřeného na online bezpečnost dětí.  Online agrese mezi dětmi roste, výzkumníci upozorňují i na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence.

Více než 53 tisíc žáků a žákyň základních a středních škol České republiky se od 1. dubna do 15. května zúčastnilo rozsáhlého výzkumu SIC ČR. Cílem tohoto výzkumu je poskytnout aktuální podklady pro cílenější prevenci a účinnější podporu škol, rodičů i dětí. Už úvodní zjištění poukazují na rostoucí výskyt online agrese mezi dětmi – více než polovina mladých lidí má zkušenost se slovním ubližováním na internetu, třetina se setkala s šířením ponižujících fotografií a čtvrtina s vyhrožováním. Ve většině případů jde o útoky vrstevníků, často ze stejné třídy. Výzkumníci upozornili také na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence – více než 7 procent žáků uvedlo, že AI někdo zneužil k vytvoření jejich svlečené fotografie, a většina z nich se stala terčem vydírání.

„Do rizikového chování dětí v online prostředí zasahují nástroje umělé inteligence stále více. Je alarmující, že přes 68 % dětí, které se výzkumu zúčastnily, rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců číslo dokonce dosahovalo 73,57 %,“ zdůraznil profesor Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.

První zjištění výzkumu popisují nejčastější formy online agrese, jejich původce a reakce dětí. Tyto informace doplňují data o používaných platformách a o tom, jak školy s prevencí pracují. Právě v této souvislosti z výzkumu vyplynulo, že řada škol prevenci pozornost již věnuje a děti také častěji ví, jak se v rizikových situacích zachovat. Zároveň je ale důležité zjištění, že 58 % procent dětí, které agresi zažily, se nikomu nesvěřily. Právě tady odborníci vidí prostor pro zlepšení – posílit dovednosti dospělých bezpečně téma otevírat, mít jasné postupy ve školách a zajistit i snadno dostupné linky pomoci. 

Online útoky úzce souvisí s platformami, které děti pro komunikaci používají. Z výzkumu vyplynulo, že děti tráví online velkou část dne a nejčastěji používají YouTube, Instagram a WhatsApp. U dětí mladších 13 let je pak patrné masivní porušování (téměř 99 %) věkových limitů (zejména WhatsApp, Instagram, TikTok). Odborníci přitom WhatsApp jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni, nedoporučují. Navrhují bezpečnější školní platformy. Rodičům i učitelům zároveň doporučují sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení (např. přidávání do skupin, vypnutí veřejných kanálů) a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online.

Více informací o první části výzkumu a činnosti Safer Internet Centra je k dispozici na webových stránkách zde.  

SIC ČR — národní projekt spolufinancovaný Evropskou komisí, koordinovaný sdružením CZ.NIC a realizovaný s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Společně s Univerzitou Palackého, jejíž odborníci sbírají pro výzkum podstatná data, dlouhodobě pomáhá dětem i dospělým řešit rizika na internetu prostřednictvím prevence, helplinek a hotlinky STOPonline.c

Výzkum se uskutečnil jako kvantitativní online šetření rozeslané učitelům na všechny základní a střední školy v České republice. Sběr dat se uskutečnil od 1. 4.do 15. 5. 2025 a zapojilo se do něj 53 119 respondentů ze všech krajů. Analytická část zaměřená na věk 13–17 let zahrnuje 42 772 dětí (52,2 % dívek, 47,8 % chlapců). Struktura vzorku odpovídá českému školství: 66 % tvoří žáci ZŠ, 7 % žáci víceletých gymnázií, 15 % studenti SŠ s maturitou, 6 % SŠ bez maturity a 4 % čtyřletých gymnázií; reprezentativnost byla ověřena vůči údajům ČSÚ pro školní rok 2024/25.

Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) je společný projekt čtyř organizací: koordinátorem je od roku 2019 sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, partnery jsou Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Projekt stojí na třech pilířích: prevence a vzdělávání, helplinky pro děti a rodiče a hotlinka pro hlášení nezákonného digitálního obsahu. Aktivity jsou spolufinancovány Evropskou komisí z programu Digital Europe.

Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého je realizátorem projektu E-Bezpečí, jenž se zaměřuje na ochranu dětí i dospělých v online prostředí. Tým se věnuje výzkumu, vzdělávání v terénu a každoročně realizuje přibližně 500 vzdělávacích akcí. Dále se zaměřuje na osvětu, prevenci a intervence v případech rizikového chování na internetu. V rámci intervenční činnosti spolupracuje s Policií ČR a dalšími partnery na řešení konkrétních případů online ohrožení.

Geografická výzva GeoGuessr získává na přírodovědecké fakultě stále větší popularitu. V listopadovém turnaji prokázalo svou orientaci ve světové geografii 25 týmů. Nejpřesnějším se stal tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Soutěž v GeoGuessru je pro mě už srdcovou záležitostí. Opět panovala úžasná atmosféra a mám radost, že se k nám hráči rádi vrací. Zároveň oslovujeme i nováčky. Původně jsme chtěli kapacitu zastavit na dvaceti týmech, ale nakonec se přihlásilo dvacet pět. To podle mě mluví za vše,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Druhé místo obsadilo družstvo 3 z Chacharramendi ve složení Matouš Myslivec, Adam Herman, Filip Jílek, třetí skončil tým Vytahaný rifle, který reprezentoval Matěj Šturc, Daniel Hanousek, Tomáš Štarnovský.

GeoGuessr je hra postavená na prostředí Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitají na náhodném místě na světě a během krátkého časového limitu musí určit svou polohu podle detailů v krajině, nápisů, dopravního značení či charakteru zástavby.

Součástí letošního turnaje bylo také speciální úvodní video Jiřího Svobody, které připomnělo atmosféru předchozích akcí a vtáhlo hráče do další hry. „Díky nadšenému zázemí i rostoucímu komunitnímu zájmu se GeoGuessr pevně zabydluje mezi oblíbenými studentskými akcemi. Je skvělé vidět, jakou energii hráči do turnaje vkládají,“ doplnila Denisa Hadrová.

Plánování léčebné péče, strach a úzkost před ošetřením, komunikační strategie anebo třeba air polishing, nejen o těchto tématech se mluvilo na konferenci Dens Sanus Olomucensis, na které se sešli zubní lékaři a lékařky, dentální hygienistky a další profese z oblasti stomatologie. Dvoudenní událost připravila již pošesté Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Odborný program v prostorách hotelu Central Park Flora nabídl šestnáct příspěvků nahlížejících z různých úhlů na péči o ústní zdraví. Vystoupil mimo jiné přední odborník na protetiku Radek Mounajjed, Tomáš Siebert specializující se na parodontologii, ortodontistka Magdalena Koťová nebo psycholog Jan Jokl. Vedle přednášek nechyběly ani prezentace partnerů a také večerní společenský program.

„Bohužel letošní účast byla nižší než v roce minulém, zřejmě proto, že se konference nekonala v tradičním termínu. Přivítali jsme necelou stovku účastníků z řad zubních lékařů, dentálních hygienistek, zdravotních sester, zubních instrumentářek a studentů zubního lékařství a dentální hygieny. Nicméně nás těší, že se do Olomouce rádi vracejí absolventi našich oborů, že si na nás ve svém nabitém harmonogramu najdou čas,“ uvedla přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.

Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letošní ročník byl již šestý, tradice stomatologických konferencí v Olomouci je ovšem delší – dříve se začátkem listopadu témata ústního zdraví probírala na odborných setkáních Víme, jak na zubní kaz. Kromě Dens Sanus Olomucensis, o níž je více k dispozici zde, pořádá klinika u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv, která se zaměřuje především na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Studenti zubního lékařství se také setkávají na únorovém kongresu UPdent.

Na běžných mapách Rychlebských hor ho nenajdete, ovšem ti, kteří si osvojovali jízdu na kole v terénu na zdejších trailech, moc dobře vědí, kde ho hledat. Tajemný kopec Drclíkov je domovem drclíků a drclinek, které malým bajkerům a bajkerkám pomáhají v jejich v rozvoji. Do světa těchto kouzelných bytostí můžete nahlédnout prostřednictvím pohádek, které napsal Luděk Šebek z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP a ilustrovala studentka Kristýna Havlická.

Pohádky z Drclíkova navazují na výuku Bajkové školky na Rychlebských stezkách, kde jsou oba autoři instruktory. Drclíci její žáky provázejí přímo na tratích v terénu i v Cestě bajkera, sešitu, do kterého si děti zaznamenávají svůj pokrok.

„Výuku jsme postavili na učení příběhem. Drclíci jsou takoví trochu škodílkové. Ne, že by dětem ubližovali, ale když třeba někdo špatně zařadí do kopce, tak se mu drclík Hryzoun připlete do řetězu a jezdce pozlobí, aby ho upozornil, že něco nedělá dobře. Dětem se toto líbilo, hezky na to reagovaly a začaly nadšeně rozvíjet příběhy. Pak se ale stalo, že jedna holčička se drclíků hrozně bála – že jsou to zlí skřítkové. Tak jsem napsal první pohádky, abych toto nedorozumění napravil,“ přiblížil Luděk Šebek.

„Nechtěl jsem, aby v příbězích ‚vrzal‘ didaktický podtón, aby to byla do pohádkového hávu zamaskovaná učebnice. Jsou to skutečné pohádky o drclících, drclinkách a malých i velkých bajkerech. Vypráví o jejich trápeních i radostech, o osamělosti i nečekaných setkáních, snech i obavách, o průšvizích veselých i vážných, o hledání spřízněné duše a objevování sebe sama,“ dodal.

V knize je včetně úvodu deset příběhů, v každém se čtenáři seznámí s některou z kouzelných bytostí. Vedle zmíněného Hryzouna poznají také například Vrtulku, Krčila, Hranáče s Kýchavkami nebo Mačkala. Pohádky vycházejí u nakladatelství Pointa ze skupiny Albatros Media, které umožňuje vydání knihy i začínajícím autorům.

„Po léta jsem dětem vyprávěl každý večer novou originální pohádku. Jejich psaní ale bylo osvojováním docela nového řemesla. Když jsem dopsal poslední příběhy a vrátil jsem se k těm nejpůvodnějším, viděl jsem, že už jsem vypravěčsky dál. Tak jsem musel zpátky ke klávesnici,“ uvedl Luděk Šebek s tím, že ohromnou zkušeností byl vůbec celý proces vzniku knihy. „Museli jsme se popasovat se sazbou, grafikou, důležité bylo ale i vymyslet a realizovat crowdfundingovou kampaň, ve které se nám nakonec podařilo zlomit rekord vydavatelství.“

Jak dodal, i když je na obálce uvedeno jen jeho jméno, obrovskou zásluhu na knize má i výtvarnice a vrcholová sportovkyně, studentka magisterského programu rekreologie na FTK UP Kristýna Havlická, která je momentálně na Erasmu ve Finsku. „Bez ní by Drclíkov nevyšel. Kristýna je nesmírně všestranný člověk a její pohled kombinující sportovní a umělecký rozměr je pro knihu velmi důležitý. V pohádkách se coby malířka také objevuje jako jedna z postav,“ uzavřel Luděk Šebek.

Kniha Drclíkov. Pohádkové příběhy nejen pro bajkery a bajkerky by vedle stránek Albatros Media měla být běžně k dostání v kamenných i online knihkupectvích. 

Luděk Šebek (* 1968)
Odborný asistent katedry rekreologie FTK UP, garant, metodik a lektor licenčních kurzů terénní cyklistiky na fakultě. Absolvent doktorského programu Kinantropologie na FTK UP, předtím studoval pedagogiku na Masarykově univerzitě a učitelství angličtiny na Ostravské univerzitě. Bajker, nadšený i do dalších disciplín, jako je horolezení nebo skialping, dlouholetý člen Horské služby ČR. Instruktor MTB, společně s manželkou Janou Hoffmannovou jsou držiteli certifikace Professional Mountain Bike Instructor Association a stáli u zrodu Rychlebských stezek, také vedli již ukončený projekt Ride2sCool, se kterým děti bezpečně jezdily na kole do školy.

Kristýna Havlická (* 1998)
Absolventka animace na Fakultě umění Ostravské univerzity, nyní studentka navazujícího magisterského programu Rekreologie – management volného času. Výtvarnice, grafička, ilustrátorka. Také sportovkyně, mj. několikanásobná mistryně ČR v downhillu a enduru, která se kromě kola věnuje i dalším disciplínám, mj. snowboard, skateboard, horolezení, skialping. Instruktorka MTB.

Mladí právní vědci z Univerzity Palackého a Vídeňské univerzity se opět po roce sešli, aby na společném workshopu prezentovali výsledky své práce, vyslechli si názory kolegů a navázali kontakty. Spojilo je téma The Digital Markets Act as a key instrument for European digital economy.

Odborné mezinárodní setkání bylo výstupem projektu v rámci programu AKTION ČR-Rakousko, na kterém spolupracuje Právnická fakulta UP společně s Institutem pro evropské, mezinárodní a komparativní právo Vídeňské univerzity. Workshop podobného formátu se uskutečnil již vloni. Tehdy se mladí vědci sešli nad tématem Law's Response to the Challenges of Digital Transformation.

Hlavním řešitelem projektu je na olomoucké fakultě Václav Stehlík, děkan fakulty, jako odborný garant projektu pak působí Ondrej Hamuľák, oba z katedry mezinárodního a evropského práva. Spolu s nimi reprezentovali fakultu na letošním workshopu další tři vědečtí pracovníci – Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu a Jozef Andraško a Tomáš Gábriš, oba z Institutu pro právo a pokročilé technologie při PF UP.

Dvoudenního setkání, které se konalo 20.–21. listopadu v Mikulově, se zúčastnili vybraní studenti, kteří prezentovali svou výzkumnou činnost v rámci daného tématu. Sedm studentů přijelo z Vídeňské univerzity, osm z olomoucké fakulty.

S příspěvkem The problematic aspect of ex ante regulation under the Digital Market Act (Commision v. Apple) vystoupil Martin Cahlík, doktorand programu Právo a digitální technologie na PF UP. „Workshop byl perfektně zorganizován. Největším přínosem byla možnost diskutovat o zásadních právních otázkách v oblasti digitálních trhů nejen s vědeckými pracovníky, ale také s našimi vrstevníky, kteří svůj výzkum provádějí na Vídeňské univerzitě. Nejen že výsledkem této mezinárodní spolupráce byla velmi obohacující vědecká diskuze, ale i vznik několika mezinárodních přátelství,“ řekl Martin Cahlík.       

Výstupem projektu je vedle workshopu rovněž navázání spolupráce obou univerzit v akademické i projektové činnosti. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo zorganizovat tuto hodnotnou akci i po druhé, a že jsme u zrodu hezké tradice. Již na ukončení letošního workshopu jsme se s kolegy z Vídně domluvili, že tato forma spolupráce bude pokračovat i v příštím roce. A to hlavně proto, že letošní ročník ukázal velký smysl pořádání obdobných setkání,“ uvedl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP. Studenti podle něj získají zpětnou vazbu, workshop jim umožňuje vzájemné srovnání, a především dává prostor pro navazování přátelství a spolupráce. „Další význam vidím v tom, že workshop ukázal, na jak vysoké odborné úrovni je začínající generace právních vědců. Jak jsem všem řekl záhy po skončení workshopu, jsem na ně pyšný a zároveň závidím jejich energii a nasazení,“ dodal Ondrej Hamuľák.

Mezinárodní workshop konaný ve dnech 20.–21. listopadu byl uskutečněn v rámci projektu AKTION ČR-Rakousko č. 102p13.

Proměnlivý vztah pravdy, lži a vnímání reality v době, kdy se hranice mezi fakty a fikcí stírají stále rychleji. To je téma 24. ročníku mezinárodní Přehlídky filmové animace a současného umění PAF Olomouc, která se ve městě uskuteční od 4. do 7. prosince. Festivalové centrum je v Konviktu UP. 

PAF Olomouc, platforma propojující současné umění, filmovou animaci, hudbu, teorii a performance, nabídne publiku čtyřdenní program plný projekcí, výstav, koncertů, performancí, diskuzí a doprovodného programu pro děti.

Aktuální informace o programu najdete zde.

Programové bloky se budou vztahovat k tématu paradoxu jako tvůrčí strategie, lži jako gesta i pravdy jako uměleckého konstruktu. Organizátoři při volbě letošního tématu totiž vyšli z logického paradoxu spojeného s postavičkou Pinocchia: jeho nos roste, když lže. Věta „My nose grows now! (Můj nos právě roste!)“ je však logickým paradoxem: pokud Pinocchio lže, jeho nos se prodlouží – tím se ale jeho tvrzení stává pravdivým, a přestává být lží. Absurdní prohlášení tak představuje variantu lhářského paradoxu a vyvolává otázky spojené s ověřitelností sdělení. PAF Olomouc proměňuje větu o rostoucím nose v nadsázku i znepokojivou sondu do současného soukolí lživých rozporů, z nichž je často obtížné nalézt cestu ven.

Centrem dění na festivalu budou opět prostory Uměleckého centra UP.  Ilustrační snímek z loňského ročníku. Foto: PAF

V Olomouci se představí tuzemští i zahraniční umělci, např. Amalia Ulman & Brett Milspaw, Bianca Scout & cajm, CTM, Jack Dove, Jasmine Wood & Pavel Milyakov, Miloš Hroch & Obelisk of Light & Oliver Torr, GbClifford & Tasya, Keiko Sei, Paul & Michel Gondry, VENI ensemble a spousta dalších.

Součástí PAFu bude i letos soutěž Jiné vize CZ 2025, zaměřená na současný český a slovenský videomaking. Letošní výběr měla jako kurátorka na starosti Katarína Skálová, která kladla důraz na pohyblivý obraz jako prostředek sebeuvědomění a zpochybnění zažitých vizuálních forem. „Do môjho finálneho výberu sa dostali videá, ktoré rezonovali v niečom s tým, čo aktuálne prežívam, politicky alebo osobně. Ozvala sa v nich neistota a obava z neznámeho, chaos, spochybnenie neuchopiteľnosti reality. Našla som tu rôzne prístupy, ako sa vyrovnať so stratou alebo prázdnotou, prípadne ako definovať seba a prežiť v nepriateľskom svete. Vo všetkých vybraných videách som našla niečo nedopovedané a neúplné, niečo, čo vzbudzuje nervozitu,“ uvedla kurátorka.

PAF je kulturní organizace, která propojuje festivaly (PAF Olomouc, PAF New York, PAF London, PAF Ostopovice), výstavy, koncerty i publikační činnost. Za více než dvě dekády existence se PAF stal mezinárodní platformou pro experimentální film, animaci, audiovizuální umění a jejich přesahy – od performativních forem po klubovou hudbu a teorii.

Nač psát do šuplíku, když už více než tři dekády Univerzita Palackého odkrývá a oceňuje literární talenty napříč všemi fakultami? V českém prostředí unikátní Studentská literární soutěž UP právě vyhlásila svůj 32. ročník a přihlásit se do něj mohou studenti a studentky bakalářského, magisterského i doktorského studia. Aktuální ročník přináší vedle tradičních kategorií poezie a povídka také kategorii novou – populárně-vědeckou esej. Své literární a esejistické texty mohou zájemci zasílat do 6. března 2026.

Nový ročník soutěže byl odstartován 12. listopadu, symbolicky během konání druhého ročníku festivalu studentské kreativity FFest. Slavnostní zahájení doprovodilo scénické čtení divadelní hry Sny o vyhynutí, s níž student Daniel Hák uspěl v uplynulém ročníku soutěže. Celou inscenaci připravil studentský divadelní spolek Kucmoch.

Tradiční poezie a povídka, premiéra pro populárně-vědeckou esej

Studentská literární soutěž vstupuje do 32. ročníku v aktualizovaném formátu. Gró soutěže budou nepochybně opět tvořit příspěvky v tradičních kategoriích poezie a povídka. Nově k nim organizátoři letos přidávají také kategorii populárně-vědecké eseje, která si klade za cíl motivovat studentky a studenty k čtenářsky atraktivní popularizaci svého výzkumu a badatelského zaměření.

Kategorie dramatu si naopak pro letošek dává pauzu, počítá se s jejím zařazováním do soutěže jednou za dva roky.

Dvě poroty, odměny a stáže pro vítěze i vyhlášení na Olomouckém majálesu UP

Nový formát soutěže přináší nově také dvě poroty. O výsledcích v kategoriích próza a povídka budou stejně jako v minulých letech rozhodovat literární vědkyně a pedagožka Jana Vrajová, spisovatel a pedagog Michal Sýkora a básník a pedagog Radek Malý. O výsledcích v kategorii populárně-vědecká esej rozhodnou vědecký novinář Martin Rychlík, popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná a vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP Tomáš Franta.

S vítěznými pracemi se pojí finanční odměny v každé kategorii až do výše 5000 Kč. Motivací je také publikování vítězných prací ve vybraných médiích. Například nejlepší příspěvky z kategorie populárně-vědecké eseje budou publikovány v Deníku N, Respektu a časopisu Wired, v týchž médiích také na autory a autorky vítězných esejí bude čekat stáž.

Uzávěrka přihlášek do soutěže je 6. března 2026. Slavnostní vyhlášení 32. ročníku proběhne – jak se již stalo pravidlem – v rámci Olomouckého majálesu UP, konkrétně 6. května 2026 v areálu letního kina.

Sborník k třiceti letům Studentské literární soutěže UP

Význam soutěže v novodobé historii studentského živlu na Univerzitě Palackého podtrhlo loňské vydání sborníku LS 30, který přináší výběr z vítězných děl v kategorii poezie, doprovodné autorské ilustrace, a především vzpomínky a osobní přípisy úspěšných autorů a autorek. Kniha je dostupná v tištěné i elektronické formě na e-shopu Vydavatelství UP.

Na organizaci soutěže nově spolupracují Oddělení marketingu UP a Vydavatelství Univerzity Palackého. Všechny informace ke Studentské literární soutěži UP včetně přihlášky na aktuální ročník, pravidel soutěže i archivu vítězných prací z uplynulých ročníků jsou k dispozici na novém webu soutěže www.literarnisoutez.upol.cz.

Zvědavost. Právě tato vlastnost přivedla dnes do Olomouce tisíce mladých lidí. Byli totiž zvědaví, jaké to je být studentem UP? Pro odpověď si přišli na univerzitní půdu uchazeči ze všech koutů naší země. Den otevřených dveří byl ideální příležitostí nahlédnout do zázemí fakult i studentského života mimo výuku.

Když chceme získat nějaké informace, stačí trošku „googlit.“ Někdy je ale lepší se přesvědčit na vlastní oči. Podívat se, zeptat se, vyzkoušet si. A přesně proto Univerzita Palackého dvakrát za rok otevírá zájemcům o studium své pomyslné dveře. Přímo na místě tak například středoškoláci i se svými blízkými zjistí nejen detaily o vybraném oboru, ale také zcela praktické věci: jaké je ubytování, kolik stojí a jak chutná jídlo v menze, odkud kam se dá v Olomouci dojít pěšky, na kole nebo tramvají a autobusem.

foto_sem_4

Mezi stovkami těch, kteří během slunečného, ale chladného pátku za těmito informacemi vyrazili, byla například gymnazistka Eliška Petrželková ze Strážnice uvažující o pedagogické kariéře

„Nejdříve si chci ujasnit obor, který bych studovala, to je pro mě priorita, potom se budu ptát po zázemí, které olomoucká univerzita nabízí. Ráda bych jednou učila český jazyk, dějepis a společenské vědy. Na možnosti se tedy ptám na pedagogické fakultě, zajdu si prohlédnout i fakultu filozofickou. Rozhodnout bych se chtěla do Vánoc,“ uvedla.

foto_sem_4

Svůj budoucí směr si brzy vybere i Johana Gelrichová z Rakovníka. „Chtěla bych studovat environmentální studia, ekologii nebo biologii, proto jsem se přijela podívat na přírodovědeckou fakultu,“ řekla letošní maturantka. Informace o škole prý vyhledává na sociálních sítích a oceňuje také osobní prezentace fakulty či univerzity na gymnáziu. Při rozhodování ale zohledňuje i samotné město, ve kterém by mohla studovat.

Na vahách zatím je i Emma Fekiačová, která na fakultu zdravotnických věd dorazila z Bánské Bystrice. „Chtěla bych studovat buď radiologii, nebo ergoterapii, zatím se ještě nedokážu rozhodnout. Přijela jsem, abych se dozvěděla více o studiu a přijímačkách," prozradila.

foto_sem_4

Podobně by jistě mluvili i další zájemci, kteří vyrazili na ostatní z osmi fakult Univerzity Palackého. A některým jistě návštěva Olomouce v otázce jejich budoucího studijního směřování pomohla. Kdo nicméně den otevřených dveří nestihl nebo se ho nemohl zúčastnit, bude mít druhou šanci ještě 24. ledna. Kdo nechce čekat, může se nejdůležitější informace ke studiu na UP dozvědět na webu univerzitnimesto.cz.

Další fotografie z průběhu dne otevřených dveří najdete na facebooku UP. 

Téma investic a financí v byznysu letos rezonovalo na třináctém ročníku konference UP Business Camp, kterou tradičně pořádal Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP). Ve čtvrtek 27. listopadu dorazilo do Pevnosti poznání téměř 170 účastníků, mezi nimiž byli zejména studenti, začínající podnikatelé i zástupci zavedených olomouckých firem. Celodenní program byl nabitý přednáškami, workshopy a networkingem a také Startup Show s desítkou nadějných podnikatelských projektů.

„Letošní ročník jasně ukázal, že téma financování podnikání se týká všech fází byznysu, od úplných začátků až po firmy, které už se rozhodují, jak chytře škálovat a růst. Atmosféra byla po celý den energická a účastníci sdíleli zkušenosti i chuť rozvíjet vlastní projekty,“ zhodnotil konferenci Petr Suchomel, ředitel Vědeckotechnického parku UP.

Na pódiu se během dne vystřídala řada výrazných osobností českého podnikatelského prostředí. Dominik Píchal ze společnosti Grizly zahájil konferenci svým podnikatelským příběhem o budování miliardového byznysu z dětského pokojíčku. Jindřich Fáborský, tvůrce Marketing Festivalu, ukázal, jak využít dnešní AI nástroje k nastartování podnikání. Tereza Krejčí z Donia přiblížila využití crowdfundingu k financování komerčních projektů a Daniel Hastík z investičního fondu Tensor Ventures přidal pohled investora na to, co rozhoduje o úspěchu startupů při hledání kapitálu.

Velký zájem vzbudily také prakticky laděné workshopy. David Duc ze společnosti ShortPRO ukázal, jak lze díky krátkým videím, komunitě a AI nástrojům vytvořit marketing, který funguje i s omezeným rozpočtem. O síle osobního brandu na LinkedInu hovořili Michal Bubeník a Lukáš Bednařík. Nabídli účastníkům návod, jak z této sítě udělat klíčový nástroj pro B2B prodej a budování značky.

Startup Show představila nové podnikatelské nápady

Součástí programu konference byla také Startup Show ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Přehlídka podnikatelských nápadů přinesla i letos silné příběhy zejména se společenský přesahem, jako např. projekt Talentarium studentky Univerzity Palackého Anity Palaščákové zaměřující se na komunitu pro talentované a multipotenciální jedince nebo projekt Opět použij, který se soustředí na udržitelnost a recyklaci přebytečného textilu. Z desítky projektů publikum vybralo ten nejlepší a vítězem letošního ročníku se stal projekt Nonic studentů Matyáše Kulila a Viktora Vepřeka. Projekt nabízí alternativní řešení pro uživatele elektronických cigaret. Vítězové získali vstupenku na konferenci Forbes, tříměsíční členství v Element Coworkingu, konzultace s experty z ICOK a VTP UP i postup do programu Startup Academy.

UP Business Camp 2025 opět potvrdil svou roli jedné z nejvýznamnějších podnikatelských akcí v olomouckém regionu. Konference proběhla za finanční podpory statutárního města Olomouce.

Byl jedním z prvních, kdo pomohl studentům a studentkám Univerzity Palackého na začátku 90. let 20. století, krátce po sametové revoluci, vyrazit na zkušenou a studovat v USA. Řeč je o Charlesi Merrillovi, americkém filantropovi, od jehož úmrtí si na konci listopadu připomeneme už osm let.

Charles Merrill navštívil Univerzitu Palackého záhy po roce 1989 a v osobě jejího prvního polistopadového rektora Josefa Jařaba našel partnera, s nímž sdílel přesvědčení, že mezinárodní zkušenost může zásadně ovlivnit profesní dráhu i osobní rozhled mladých lidí.

„Charles Merrill byl vzděláním historik. Po studiu na Harvardově univerzitě sloužil až do konce druhé světové války jako voják na italské frontě. Už mnichovská krize roku 1938 přitáhla jeho pozornost a sympatie k naší republice a k historicky těžce zkoušenému regionu střední Evropy. Hned po válce působil jako lektor ve Fulbrightově programu v Rakousku, často navštěvoval Československo a Polsko, a to i poté, co byly obě země uzavřeny do izolace železnou oponou. Pád komunistických totalitních režimů přivítal zřízením svého českého a polského vzdělávacího projektu, z něhož se vyvinul také program Merrillových stipendií,“ napsal o podpoře univerzity a držiteli čestného doktorátu UP emeritní rektor Josef Jařab (vzpomínku na jejich první setkání si můžete přečíst zde).

Charles Merrill měl pozoruhodné rodinné zázemí. Jeho otec Charles Edward Merrill založil v roce 1914 jednu z nejvýznamnějších investičních společností na Wall Street v New Yorku, bratr James byl uznávaným básníkem. Charles junior založil a vedl střední školu v Bostonu, psal knihy, maloval, učil, hodně cestoval a věnoval se filantropii.

Merrillův program umožnil studentům UP vycestovat na vybrané americké univerzity, kde díky finanční podpoře mohli strávit několik měsíců. „Pro mnohé šlo o první příležitost vyzkoušet si studium v zahraničí v době, kdy podobné nabídky ještě nebyly samozřejmostí. Za dobu existence Merrillova programu se za oceán vydalo přibližně 300 studentů,“ připomněla Zuzana Hamdanieh z oddělení pro mobility Rektorátu UP.

Účastníci programu dlouhodobě zdůrazňují, že přínos nebyl pouze akademický. Pobyt v zahraničí jim otevřel nové profesní kontakty, přinesl zkušenost s jiným stylem výuky a často také posílil jejich sebevědomí a samostatnost. Mnozí z nich se později významně uplatnili ve vědě, veřejné správě či podnikání a dodnes považují Merrillův program za jeden z klíčových momentů svého studijního života. Zkušenosti některých z nich si můžete přečíst zde.

„Připomínkou výročí úmrtí pana Charlese Merrilla Jr. bychom rádi vzbudili u všech, kteří ho znali, milou vzpomínku na moudrého, hluboce lidského, štědrého a současně skromného člověka, který vedle množství různých aktivit celoživotně podporoval vzdělání mladých lidí, jejich společenské a kulturní zapojení i zájem o dění doma i ve světě. Jeho jméno nese od roku 2000 také jeden ze sálů v Ústřední knihovně UP ve Zbrojnici. Tohoto slavnostního aktu se pan Merrill zúčastnil a byl u toho, když byla odhalena deska s fotografií, životopisnými údaji a doprovodným textem. Součástí univerzitního knižního fondu jsou knihy, jejichž byl autorem, a bezpočet knižních darů, které univerzitě v průběhu let věnoval. V USA je jeho jméno bráno s respektem a naši studenti, účastníci Merrillova studijního programu, jsou na partnerských školách vítaným přínosem a skvělými reprezentanty UP,“ dodala Zuzana Hamdanieh.

Merrillův studijní program stále pokračuje s důrazem na podporu vzdělání, mezinárodní kulturní spolupráci i návratnost do domácího prostředí. Až do 8. prosince se mohou studenti hlásit do výběrového řízení na semestrální studijní pobyt na partnerské instituci v USA. V akademickém roce 2026/2027 mají (s výjimkou studentů lékařské fakulty) možnost studovat s finanční podporou na Moravian University v Bethlehemu v Pensylvánii a na Coe College v Cedar Rapids v Iowě. Psali jsme o tom zde.

V olomouckém Arcibiskupském paláci byl do funkce děkana Fakulty zdravotnických věd UP slavnostně uveden Jiří Vévoda. Děkanskou insignii převzal z rukou rektora Michaela Kohajdy a předsedkyně fakultního akademického senátu Šárky Šaňákové. Děkan Jiří Vévoda prožil slavnostní akt inaugurace podruhé – v říjnu 2021 jej do funkce slavnostně uvedl tehdejší rektor UP a emeritní děkan FZV UP Martin Procházka.

V úvodu ceremonie nejprve prorektor Matěj Dostálek v roli ceremoniáře požádal rektora UP Michaela Kohajdu, aby přijal odstoupení děkana Jiřího Vévody, jehož první funkční období se naplnilo k 31. červenci 2025. Rektor poděkoval děkanovi za jeho dosavadní činnost a vyzdvihl některé z úspěchů nejmladší olomoucké fakulty.

„Pod vedením pana děkana Vévody se fakulta zdravotnických věd zapojila v roce 2024 do celostátního programu navyšování kapacit nelékařských zdravotnických profesí. Tento krok má zásadní význam nejen pro naši univerzitu, ale i pro celou společnost. Program přispívá k posílení vzdělávání v oborech, které jsou klíčové pro fungování našeho zdravotnického systému,“ zdůraznil rektor Michael Kohajda.

Připomněl také tradiční setkávání zástupců vedení fakulty s členy akademické obce a zaměstnanci. „Tato setkání přispívají k otevřené komunikaci a pocitu sounáležitosti, který je důležitý nejen pro univerzitní prostředí. Tyto chvíle nám také připomínají, že za každým úspěchem stojí lidé, kteří svou práci dělají s nasazením a odpovědností,“ shrnul rektor.

Po krátkém medailonku, který hostům v sále představil osobnost staronového děkana fakulty zdravotnických věd, přečetla předsedkyně Akademického senátu FZV UP Šárka Šaňáková zápis o volbě děkana. Připomněla, že volba kandidáta na děkana proběhla na řádném zasedání senátu 19. května letošního roku a v prvním kole tajné volby obdržel Jiří Vévoda devět hlasů z celkových dvanácti.

Poté již došlo na samotné slavnostní dekorování děkana a složení inauguračního slibu. „Obhájit druhé funkční období je velkým závazkem. Když jsem nastupoval poprvé, měl jsem entuziasmus, který by dokázal roztavit i ocel univerzitních procesů. A musím říct, že entuziasmus se mě drží dodnes. Jen už dnes vím, že některé změny se nedají proběhnout sprintem. Jsou to spíše dlouhé orientační běhy, ale vždy s cílem, který stojí za to. Uplynulé čtyři roky nás opakovaně prověřily. Jsme malá, podfinancovaná fakulta, a přesto jsme obstáli ve chvílích, kdy jiní pochybovali. Naše fakulta vznikla z odvahy a z potřeby. Zdravotnickým nelékařským profesím dala hlas a budoucnost. Právě teď, po více než sedmnácti letech v pronajatých prostorech, získává fakulta zdravotnických věd vlastní budovu. Je to potvrzení naší identity. Máme svůj domov a budoucnost této fakulty stojí na pevných základech,“ uvedl ve svém inauguračním projevu děkan Jiří Vévoda.

Poděkoval rovněž akademickým a administrativním pracovníkům a také studentům. „Do druhého funkčního období vstupuji s jasnějším vědomím limitů, ale také s pevnou znalostí toho, kdy se má zatlačit, kdy má smysl čekat a kdy dát prostor dobré vůli,“ shrnul děkan Jiří Vévoda.

Slavnostní akt uzavřelo vystoupení smyčcového kvarteta Plus Theater Quartet tvořeného členy Moravského divadla Olomouc a Janáčkovy filharmonie Ostrava. Na přání děkana Jiřího Vévody zazněl úryvek z Vivaldiho koncertního cyklu Čtvero ročních období nebo Montiho Csárdás.

Druhé funkční období začalo Jiřímu Vévodovi 1. srpna 2025 a potrvá do 31. července 2029.

Mgr. Jiří Vévoda, Ph.D.

Je historicky čtvrtým děkanem Fakulty zdravotnických věd UP. V jejím čele poprvé stanul 1. srpna 2021. Již dříve byl proděkanem pro vědu, výzkum a celoživotní vzdělávání, po zvolení tehdejšího děkana Martina Procházky rektorem UP byl pověřen vedením fakulty. Jiří Vévoda na Univerzitě Palackého působí od završení doktorského studia sociálního lékařství v roce 2010, jeho domovským pracovištěm je Ústav společenských a humanitních věd FZV UP. Byl také členem fakultního i univerzitního akademického senátu a předsedou ekonomické komise AS UP. Vedle výuky se odborně zaměřuje zejména na psychosociální rizika ve zdravotnictví a motivaci a pracovní spokojenost zdravotnického personálu. Má manažersko-ekonomické pracovní zkušenosti, pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a také na ministerstvu zdravotnictví. V srpnu 2025 započal jako děkan FZV UP své druhé funkční období.

Akademický senát Univerzity Palackého vyhlásil volby do AS UP na funkční období 2026–2029. Schválil též dva vnitřní předpisy a nominoval zástupce fakulty zdravotnických věd do Sněmu Rady vysokých škol.  

Akademická obec UP bude volit nové senátorky a senátory Univerzity Palackého. Na svém listopadovém jednání AS UP vyhlásil v souladu se svým volebním řádem volby na funkční období od 16. května 2026 do 15. května 2029. Mandát stávajícímu AS UP skončí 15. května 2026.

Podle schváleného harmonogramu budou nejprve volit senáty osmi fakult své dílčí volební komise, jejich předsedy a místopředsedy. Všechny fakulty UP by tak měly učinit do 23. ledna 2026. Hlavní volební komise, která pak koordinuje a kontroluje průběh voleb, má sestávat z předsedů již zvolených dílčích volebních komisí. Návrhy na kandidáty do AS UP může akademická obec Univerzity Palackého podávat od 3. do 19. února 2026. Elektronické hlasování se uskuteční od 11. do 18. března 2026. Nové složení Akademického senátu UP by mělo být známo 23. března 2026.

Hned v úvodu jednání AS UP blahopřál doktorandce lékařské fakulty, dřívější senátorce UP Tereze Markové, která se stala předsedkyní Studentské komory Rady vysokých škol a o které jsme psali zde. Ta senátorům a senátorkám přiblížila současné aktivity tohoto grémia. Hovořila například o spolupráci s iniciativou Díky, že můžem, Školskou ombuds platformou či Iniciativou Beat sexism. Zmínila také účast SK RVŠ na různých akcích a konferencích a připomněla i uskutečněné setkání u kulatého stolu na téma Etika a sociální bezpečí na vysokých školách či Financování vysokých škol. Hovořila též o Ceně Jana Opletala, kterou SK RVŠ pravidelně uděluje. Akademický senát UP vzal informace na vědomí.

Během listopadového jednání senátoři a senátorky UP debatovali také o digitalizaci na Univerzitě Palackého, a to jak v oblasti studijní agendy, tak i běžných zaměstnaneckých procesů. S kritickým komentářem téma k jednání navrhnul Michal Nguyen (FF). Do debaty se poté zapojili i další, včetně rektora Michela Kohajdy. AS UP vzal informace o stavu digitalizace studijní a personální agendy na UP na vědomí. Požádal rektora UP o maximální možné urychlení procesu digitalizace a také o průběžné informování akademické obce a AS UP. Dále požádal rektora UP o sestavení a prezentaci harmonogramu digitalizace studijní a personální agendy na UP.

V legislativní části jednání AS UP schválil návrh Disciplinárního řádu pro studenty UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP. Schválil i návrh novely č. 2 Jednacího řádu Vědecké rady PřF UP ve znění technických změn LK AS UP.  

V závěru předposledního zasedání v tomto kalendářním roce přijal AS UP i nominaci zástupce FZV UP do Sněmu Rady vysokých škol pro funkční období 2024–2026. Na tuto pozici rezignovala Jarmila Zimmermannová, uvedenou fakultu bude zastupovat Ondřej Machaczka.

Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde.

Vyhlášení voleb do AS UP na funkční období 2026–2029

* Zvolení členů dílčích volebních komisí, jejich předsedů a místopředsedů – do 23. 1. 2026. 

* Návrhy kandidátů do AS UP – 3.–19. 2. 2026. 

* Zveřejnění kandidátních listin, sestavení seznamu voličů – do 25. 2. 2026.

* Zahájení elektronického hlasování  – 11. 3. 2026, 12:00. 

* Ukončení elektronického hlasování – 18. 3. 2026, 12:00. 

* Vyhlášení výsledků voleb – do 23. 3. 2026. 

* Lhůta pro podávání stížností na průběh voleb – do 26. 3. 2026, 12:00. 

* Termín pro případné opakování voleb – do 15. 5. 2026.

Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala jedenadvacáté Mezinárodní setkání romanistů. Společně s českými akademiky se především tématu “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue" věnovali i odborníci ze Slovenska, Polska Itálie, Španělska, Francie, Portugalska, Maďarska, Slovinska a Bulharska.

S cílem navzájem sdílet směry bádání, nové projekty, ale i problémy a těžkosti se do prostor Filozofické fakulty Univerzity Palackého sjela při příležitosti dvoudenního Mezinárodního setkání romanistů zhruba stovka badatelů, akademiků a odborníků téměř všech románských jazyků a literatur.

Obsah a význam stěžejního tématu jednání, “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue, shrnul ve své úvodní řeči profesor Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP, který nynější postavení filologických disciplín vnímá jako výzvu.

„Současné zpochybňování filologické disciplíny jako takové, dopad umělé inteligence, tlak ze strany úřadů, aby naše programy byly integrovány do něčeho, co se dnes nazývá humanitní vědy, moderní jazyky nebo kulturní studia – tato v mnoha ohledech negativní skutečnost může být pro nás naopak velkou výzvou. Může spočívat v pozitivním impulsu, jenž vede k přehodnocení a inovaci oborů, výzkumu i výuky,“ řekl. Zdůraznil přitom, že je pro romanisty aktuálně nanejvýš důležité, aby si sami dokázali uvědomit nenahraditelnost oborů, jimž se věnují.

„Filologie jsou slovy německého vědce Otmara Etteho vědy o životě. Jejích posláním je rozšiřování bohatství života, který kriticky reflektují. Společnosti by měly zavést kritický přístup k poznatkům o životě, jež získaly, a tím obohatit společenskou cirkulaci vědomostí,“ dodal romanista, literární vědec a překladatel z UP. 

Jeho sdělení podpořila i Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, když dodala: „Slovy příslušníků amazonského kmene Suruí pak konec světa nastane, až nebudou příběhy k vyprávění. Je právě na filologiích, aby tyto příběhy a jazyky, v nichž jsou vyprávěny, sbíraly a ochraňovaly, a tím udržely konec světa ještě chvíli v nedohlednu.“ 

Konference nabídla účastníkům řadu zajímavých přednášek, věnujících se jak středověké literatuře a lingvistice, tak její současnosti. V mnoha příspěvcích rezonovalo současné dění a společenský vývoj, i proto se v nich často opakovalo téma identity, přistěhovalectví, hranic, ať už těch geografických či komunikačních a sociálních. Tyto hranice by však podle Daniela Nemravy mohly být chápány jako konkrétní místo, odkud by se romanisté mohli vrátit k hlubšímu dialogu mezi jednotlivými oblastmi výzkumu. Uskutečněná konference pak měla být podle něj i místem, kde se tyto hranice rozplynou. 

Jedenadvacátý ročník Mezinárodní konference romanistů přinesl vznik nových projektů a podle Kateřiny Ritterové přínos tohoto setkání zdaleka není pouze akademický či badatelský, ale i sociální.

„Všichni účastníci byli na konferenci velmi důležití. Pokud bych však měla někoho vyzdvihnout, byli by to plenární řečníci: profesor Piotr Sawický z Univerzity ve Wroclavi a hispanista naší katedry romanistiky docent Enrique Gutiérrez Rubio,“ shrnula.

Setkání romanistů založil v roce 1991 profesor Jiří Černý, tehdy šlo jen o každoroční setkání kolegů a přátel romanistiky. Od té doby se počet účastníků i témat zmnohonásobil. Katedra romanistiky FF UP ho pořádá jednou za dva roky.

Více než stoletý dub letní v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se stal prvním státem chráněným stromem na pozemcích univerzity. Tento nejstarší strom zahrady nově nese jméno významného moravského přírodovědce Heinricha Lause.

„Slavnostním odhalením informační cedule nesoucí malý státní znak jsme dovršili zhruba roční proces, který započal podáním podnětu k vyhlášení památného stromu a končí právě tímto symbolickým aktem, kterého se zhostil děkan fakulty Martin Kubala,“ uvádí vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Nejstarší obyvatel zahrady a její přirozený symbol

Nový památný dub letní (Quercus robur) je nejstarším stromem v areálu botanické zahrady, pravděpodobně starším než samotná zahrada. „Tento dub je přirozeným středobodem zahrady s odhadovaným věkem 130 let, má pravidelně nasazenou, bohatě větvenou korunu a věřím, že nadchne nejenom přírodovědce, ale také historiky nebo kolegy z fakulty tělesné kultury, protože na svůj věk je to atlet v nejlepší kondici,“ dodává Václav Dvořák.

Na štíhlém habitu stromu se odráží jihozápadní expozice a propustné podloží, částečně tvořené navážkou po zbořených městských hradbách v prostoru, na němž byla botanická zahrada v roce 1901 založena. „Město Olomouc má vzhledem ke své velikosti překvapivě málo památných stromů. Podepsala se na tom i prusko-rakouská válka z roku 1866, kdy hrozilo obléhání města, a z velení olomoucké pevnosti přišlo nařízení, že stromy před hradbami musí být odstraněny nebo přinejmenším seříznuty. Dramatické okolnosti přečkal třeba dnes také chráněný Rudolfův dub ve Smetanových sadech a kolem roku 1890 se začala psát historie našeho Lausova dubu,“ doplňuje Václav Dvořák.

Památný strom ve správě Univerzity Palackého nese dedikaci po významném moravském přírodovědci Heinrichu Lausovi (1872–1941). „Byl to nesmírně činorodý člověk – pedagog, politik, kustod Ferdinandova muzea, botanik – znalec jesenické květeny, průkopník výzkumu ruderální flóry na Moravě a také spoluzakladatel a správce botanické zahrady, který se podílel na rozvoji sbírek a jejím spolkovém životě,“ vyjmenovává Václav Dvořák.

Dvojjazyčná tradice

„Volba symbolického pojmenování památného stromu byla snadná. Pro zahradu je důležité si připomínat její historii spojenou s moravskými Němci, stejně jako s Čechy. Ostatně ve 20. letech minulého století byl Spolek botanické zahrady jediným oficiálně dvojjazyčným spolkem v celé Olomouci. Paradoxně se to nelíbilo ani německým, ani českým občanům, kteří se věčně hádali, v jakém jazyce mají být psané cedulky se jmény rostlin. Tak jsme měli dvojjazyčné i cedulky,“ říká Václav Dvořák.

Od letošního roku tak botanická zahrada připomíná historické souvislosti nejenom památným stromem pojmenovaným po Heinrichu Lausovi, ale také přednáškovým sálem odkazujícím na Lausova kolegu a nástupce Josefa Otrubu.

Pan Prokoukl, kampaň a také webová stránka na ochranu občanů před kyberšmejdy, získal druhé místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality. Před časem platformu spustil Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého.

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) byly vyhlášeny v rámci Národních dnů prevence 2025.

„Velmi si vážíme toho, že ministerstvo vnitra ocenilo práci celého realizačního týmu. V našich aktivitách budeme pokračovat i nadále. Je to zároveň i ukázka toho, že umělá inteligence, která pana Prokoukla ‚řídí‘, může velmi dobře pomáhat v oblasti prevence a odhalování kybernetické kriminality. Jen za první dva měsíce nasazení řešila přes 250 podnětů z celé České republiky, a to bez zásahu, ovšem pod dozorem, člověka," uvedl za projekt E- Bezpečí Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP. Zdůraznil přitom, že přestože se umělá inteligence dnes zneužívá například v rámci podvodné činnosti, kriminalistům a samozřejmě i běžnému občanovi, dítěti i dospělému může naopak pomoci. 

Platforma www.panprokoukl.cz vznikla v rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma a bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím nástroje umělé inteligence, chatbota pana Prokoukla, při rychlém analyzování přijatého textu v e-mailu, SMS nebo aplikaci WhatsApp. Web nabízí také informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, dále užitečné rady a videa, jež lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. E-Bezpečí PdF UP webovou platformu připravilo po technické stránce, zejména do webu implementovalo několik typů umělé inteligence. Psali jsme o ní zde. 

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) najdete zde.

Martin Škurek, náměstek Olomouckého kraje pro oblast sociálních služeb: „Jsem moc rád, že i díky podpoře našeho kraje vznikl projekt pana Prokoukla a jeho rodiny, který může lidem pomoci k tomu, aby nenaletěli online podvodníkům. Online podvody, zejména na seniorech, teď stále častěji plní policejní statistiky.“

Tomáš Landsfeld, ředitel krajského ředitelství Policie ČR: „Projekt ukazuje, že prevence může být moderní, srozumitelná a zároveň atraktivní pro veřejnost. Dosažené ocenění je toho důkazem. Velké poděkování patří všem, kteří se na projektu podílejí, a také Krajskému úřadu Olomouckého kraje za podporu a spolupráci, bez níž by realizace pana Prokoukla nebyla možná.“ 

Vzdělávání může probíhat kdekoliv, pokud má smysl a přináší zážitek. Na této myšlence staví přeshraniční česko-slovenský projekt zkráceně nazvaný MASK, jehož cílem je inovace adaptačních a sportovních kurzů zejména na základních školách prostřednictvím prvků zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě s využitím moderních technologií. Síly v něm spojily Fakulta tělesné kultury UP s Vysokým učením technickým v Brně a Prešovskou univerzitou v Prešově. 

Metodiky, které pro kurzy v rámci projektu vznikají a se kterými se pedagogové škol z regionů na česko-slovenském seznámí během chystaných školení, jsou založené na principech zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě a kladou důraz na inkluzivní přístup k žákům se specifickými potřebami a na využití moderních technologií jako atraktivních pomocníků při výuce.

„Chceme dát kurzům větší přesah. Zaměřujeme se zejména na adaptační kurzy při přechodu na druhý stupeň základní školy, který pro některé žáky může být psychicky náročný a může dojít k zásadní změně vztahu ke škole. Nejde jen o to, že se už neučí pouze ve své třídě a ve výuce se střídají učitelé, často dochází také k proměně třídního kolektivu a také se více potkávají se staršími spolužáky a potenciálním rizikovým chováním. I s tímto pracujeme. Snažíme se přitom, aby náplň kurzů děti nejen rozvíjela a utužovala kolektiv, ale také bavila a kurzy byly zdrojem nezapomenutelných vzpomínek,“ uvedl za řešitele z katedry rekreologie FTK UP Marek Maráček.

video_sem

Inovované kurzy tak zahrnují nejrůznější hry založené na důvěře a spolupráci, ale například i aktivity, kde se účastníci neobejdou bez mobilu.

„Mimo jiné jsme využili hru, kterou absolvují naši studenti na začátku bakaláře a která seznamuje s nástrahami studia. Pro žáky jsme ji nazvali Labyrint druhého stupně, během ní přes QR kódy poznávají své učitele a dostávají úkoly. Nejrůznější zadání z různých předmětů lze připravit i jako součást tzv. interaktivního hřiště, jehož prvky, puky, účastníci kurzu hledají v terénu. Atraktivní jsou pro děti i chytré hodinky, které sledují jejich pohybové chování, o kterém si pak mohou s učiteli povídat. Na pilotním kurzu malé účastníky také bavila tvorba krátkých tematických scének,“ přiblížil Marek Maráček s tím, že pozornost věnují i tomu, jak žáci tráví na kurzu volný čas, a velký prostor je dáván i jejich zpětné vazbě a reflexi absolvovaných aktivit.

Vedle adaptačních kurzů se řešitelé projektu v podobném duchu zaobírají i kurzy sportovními, zejména lyžařskými. S inovovanými metodikami chtějí seznámit prostřednictvím školení 150 učitelů ze základních a středních škol z regionů na pomezí České republiky a Slovenska, přičemž u prvního školení, které se uskuteční na počátku prosince v Beskydech již museli kvůli velkému zájmu navýšit kapacitu. Do ledna 2027 také uskuteční třicítku adaptačních a sportovních kurzů podle nových metodik.

Dvouletý projekt Naše učebny nepotřebují stěny: tvorba metodiky adaptačních a sportovních kurzů pro školy v česko-slovenském příhraničí – MASK je financován z programu Interreg Slovensko – Česko, který podporuje přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskem. Více o projektu najdete zde.

Jak se měnila Olomouc od doby barokních bastionů přes rozvoj Velké Olomouce až po dnešní moderní město? Odpověď nabízí nová webová mapová aplikace „Proměny Olomouce v čase“, která umožňuje detailně sledovat vývoj města během téměř čtyř století. Projekt je zcela unikátní rozsahem zpracovaných dat i délkou období, které pokrývá. Vznikl díky spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Muzea umění Olomouc.

Speciální aplikace nabízí porovnání více než 70 mapových vrstev – od historických plánů ze 17. století přes vojenská mapování až po nejnovější ortofotomapy. Uživatelé si mohou libovolně kombinovat zobrazení různých období a sledovat vývoj městské zástavby, krajiny či dopravní infrastruktury. „Aplikace obsahuje také územní plány z různých období, takže je možné sledovat nejen to, jak Olomouc vypadala, ale i jak byla plánována,“ říká Jaroslav Burian, zástupce vedoucího katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Aplikace vznikala ve spolupráci geoinformatiků s historiky. Zásadním krokem při její tvorbě bylo georeferencování historických podkladů – tedy jejich přesné umístění do současného geografického prostoru. „U starých map to byl náročný proces, protože mnohé orientační body se do současnosti nedochovaly,“ říká hlavní autor mapy Stanislav Popelka. Při tvorbě mapy odborníci využili moderní otevřené a veřejně sdílené technologie. „Chtěli jsme především vytvořit systém, který bude vizuálně atraktivní, technicky otevřený a dlouhodobě udržitelný,“ vysvětluje Ondřej Růžička, autor technologické architektury projektu, spolupracovník katedry geoinformatiky a také její absolvent.

Součástí projektu je také storymapa „Proměny Olomouce v čase: Příběhy města v historických mapách“, která formou vizuálně komentovaných zastavení představuje vybrané lokality a jejich proměny. Uživatelé se mohou dozvědět například o zaniklých klášterech, přesunu hlavního nádraží, počátcích olomoucké fakultní nemocnice, kolektivizaci Hané nebo o tragickém zničení olomoucké synagogy. „Historické mapy nejsou jen vědeckým nástrojem, ale i prostředkem vyprávění o městě, jeho paměti a proměnách v čase. Přáli bychom si, aby lidé vnímali Olomouc nejen jako prostor, ale také jako živý organismus plný příběhů, které formovaly dnešní podobu města,“ uzavírá Ondřej Jakubec, zástupce vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP a také hlavní řešitel projektu. Podle jeho slov nejsou tak detailním způsobem a za tak dlouhé období zpracována data o vývoji žádného jiného města v České republice. Na tomto odborném zpracování se významně podíleli i odborníci z katedry historie Filozofické fakulty UP, zvláště Michael Viktořík, specialista na fenomén olomoucké pevnosti.

Aplikace je určena nejen odborníkům – historikům, geografům, urbanistům či architektům – ale i široké veřejnosti. Každý si může najít to, co ho osobně zajímá: kdy byly postaveny domy v jeho ulici, jak se měnilo okolí jeho čtvrti nebo jak vypadala Olomouc před sto lety.

Co mají společného města jako Krnov, Kostelec nad Orlicí, Žilina anebo třeba Paříž? Během posledních padesáti let tu, ale i na dalších místech působili či stále působí lékařky a lékaři, kteří se na svoji profesní dráhu vydali v roce 1975 z Olomouce, kde završili na Lékařské fakultě UP studium všeobecného nebo zubního lékařství. Nyní se do města svých studií vrátili a v historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc znovu složili promoční slib.

Při zlaté promoci se v sále barokního kláštera Hradisko sešla sedmdesátka někdejších spolužáků. Za práci, kterou pro pacienty, ale i pro svou alma mater a budoucí generace lékařek a lékařů udělali, jim poděkovala a nejen pevné zdraví do dalších let popřála prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová a děkan Milan Kolář, slavnostním aktem provedla proděkanka Eva Klásková.

„Ať už jste působili v nemocnicích, ambulancích, výzkumu, vzdělávání či ve zdravotní správě, všichni jste přispěli k tomu, že české zdravotnictví patří k nejkvalitnějším v Evropě, ne-li na celém světě. Dovolte mi vyjádřit vám můj veliký respekt,“ uvedla prorektorka.

video_sem

„Velmi si vážím toho, že jsem měl tu čest vás po padesáti letech promovat, a hluboce se skláním před vaší prací a vším, co jste učinili v průběhu vašeho života. Jsem hrdý na to, že jste absolventkami a absolventy naší lékařské fakulty,“ dodal děkan při přípitku.

Promoční slib při slavnostním aktu znovu složila například Anna Loskotová Novotná, která se zaměřila na problematiku popáleninového traumatu a také akupunkturu a stále pracuje jako primářka rehabilitačního centra, nebo Helena Ammi, která dvě desetiletí působila jako zubní lékařka ve Francii.

Pamětní diplom převzal i Alexander Mezírka, který se vedle kardiologie věnoval hudbě a založil v krnovské nemocnici Hospital Dixie Band, oční lékařka Zuzana Válková, která byla zástupkyní přednosty Oční kliniky LF UP a FNOL pro výuku a do oftalmologie uváděla i studenty speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, nebo Lydie Křižková, která původně vystudovala stomatologii, ale později se vydala psychiatrickým směrem.

Za své dřívější spolužáky při promoci promluvili Jaroslav Opavský a Ladislav Korotvička.

„Měli jsme štěstí, že jsme mezi našimi učiteli měli takové osobnosti, které mimo hlavní téma svého výkladu naznačovaly i to, jak uvažují obecně mimo rámec medicíny. Vzpomeňme například anatoma profesora Zrzavého, který se ve své přednášce zmínil o pevnosti páteře, a to nejen z hlediska anatomického. U dalších jsme oceňovali jiné přednosti – například u profesora Hejtmánka jeho vzornou přípravu z hlediska didaktického, kultivovaný přednes i to, jak nás uváděl do základu kritického a vědeckého myšlení,“ vzpomněl Jaroslav Opavský, emeritní profesor Fakulty tělesné kultury UP, jehož medailon jsme přinesli již dříve zde.

„Zažili jsme obor, kde jsme se o fous minuli se šlapací vrtačkou. Měli jsme tu úžasnou možnost na vlastní kůži prožít revoluční proměnu našeho oboru jako nikdo jiný před námi. I když se změnil svět kolem nás, podstata naší práce zůstala stejná – člověk, empatie, odpovědnost vůči pacientovi i vůči sobě samému,“ připomněl pak Ladislav Korotvička (o němž si více může přečíst zde) ve své řeči, kterou zakončil slovy: „Radujme se tak, jako když jsme byli mladí. Za sebe a věřím, že i za ostatní kamarády a kamarádky dodávám, že v srdci mladí zůstaneme.“

Zlatá promoce patří k tradičním absolventským událostem v kalendáři Lékařské fakulty UP, poprvé se uskutečnila v roce 2010. Kromě toho fakulta pořádá také promoci diamantovou pro absolventy po šedesáti letech od završení studia a oblíbené je také setkání Radicés / Kořeny, na kterém se scházejí „třicetiletí“ absolventi.