Novinky z PřF a UP

Rádi bychom nechali po dvou letech běžet univerzitní život bez pojmů covid-19 či koronavirus, ale bohužel z toho nejsme ještě úplně venku. Nepropadejte nicméně trudnomyslnosti, v tomto textu nepřicházíme s žádnými omezeními (a věříme, že to tak zůstane) – chceme pouze připomenout prosbu o obezřetnost a ohleduplnost k sobě i svému okolí. Opakování je v tomto případě nejen matkou moudrosti, ale i zdraví.

Přestože problematiku onemocnění covidem upozadila jiná témata a aktuálně nejsou v platnosti žádná plošná protiepidemická opatření, počty pozitivně otestovaných se nyní v ČR pohybují okolo 4 000 osob denně (ve všední dny) a dá se předpokládat, že s příchodem podzimu neklesnou.

Na pořadu dne je tedy i nadále ohleduplnost, kterou bychom ostatně měli mít na paměti běžně – a to jak k okolí, tak ke svému vlastnímu zdraví. Stále bychom měli věnovat zvýšenou pozornost hygieně rukou a izolovat se od svých kolegů či spolupracovníků při známkách respiračního onemocnění. Nebojme se ani teď používat respirátor, necítíme-li se zcela zdrávi, abychom ochránili své okolí, a také v případě, že máme obavy o své vlastní zdraví. Respirátory pro preventivní případy je možné si jednotlivě vyzvednout na Referátu bezpečnosti a požární ochrany UP (BOZP), sídlícím na adrese Křížkovského 8.

Základem je dodržovaní pravidel a vstřícná komunikace

Vedení univerzity v rámci snahy o trvalé udržení standardního režimu zimního semestru prosí a apeluje na všechny své zaměstnance i studenty, aby v případě nařízené izolace poctivě dodržovali její pravidla, především izolaci od kolegů a spolužáků, a to nejen v kancelářích či při výuce, ale i v jiném prostředí (koleje, společenský život). Lze snad dnes již považovat za samozřejmost, že obdobně je třeba se chovat i při pouhém podezření na možnou nákazu nemocí. Na kolejích zůstává vyčleněno několik karanténních lůžek pro ubytované studenty.

Pedagogy vyzývá vedení univerzity ke vstřícné komunikaci směrem ke studentům s respiračními potížemi. Pokud to povaha výuky dovoluje, je žádoucí umožnit dočasnou vzdálenou účast na výuce či náhradní plnění povinností, to vše s cílem předejít případnému rozšíření nemoci.

Zaměstnance a jejich vedoucí pracovníky vybízí vedení univerzity k efektivní a vstřícné komunikaci, která umožní předejít případnému šíření nemoci na pracovišti. V případě podezření na onemocnění covidem vzdáleně (telefonicky, e-mailem apod.) ohlaste tuto skutečnost svému přímému nadřízenému a domluvte se na dalším postupu. Pokud podezření přetrvává, případně se covid potvrdí, umožněte svým podřízeným využití práce na home office po dobu trvání podezření či po dobu nařízené izolace, pokud má zaměstnanec o sjednání této formy výkonu práce zájem a povaha práce to umožňuje. Dohodu o práci z domova naleznete na univerzitním webu.

Co se týká případného preventivního otestování přímo v zaměstnání, kontaktujte svého přímého nadřízeného. Zaměstnanci rektorátu si mohou samotest v případě, že není na jejich pracovišti dostupný, vyzvednout na referátu BOZP (Křížkovského 8) – po předchozí telefonické domluvě.

Doporučení hygieniků

Také Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje vydala již v polovině prázdnin preventivní doporučení určené primárně poskytovatelům zdravotních a sociálních služeb, ve kterém ale zaznívá i apel pro širší veřejnost: „Obecně pak rizikovým skupinám populace a seniorům doporučujeme v případě pobytu v uzavřených prostorách, typu čekárny, ordinace, MHD apod. používat respirátor, dodržovat základní hygienu rukou a v neposlední řadě včas podstoupit očkování či aplikaci posilující dávky očkování.“

Od července je zároveň otevřena možnost podstoupit čtvrtou dávku očkování. Přehled aktuálně otevřených očkovacích míst včetně podrobného rozpisu dostupných vakcín naleznete na webu ockoreport.uzis.cz.

Další vývoj situace bude vedení univerzity i nadále permanentně monitorovat a jakékoliv případné změny v režimu na její půdě v souvislosti s šířením onemocnění covidem-19 naleznete jako vždy primárně na speciálním covid webu UP, případně dalších kanálech. Je naším společným zájem udělat vše pro to, aby nebyla další opatření potřeba.

Aktuální počty nakažených v České republice a další související statistiky lze sledovat na webu ministerstva zdravotnictví.

Do rozsáhlého projektu z programu COST s názvem Confined molecular systems: From a new generation of materials to the stars (COSY), který je zaměřen na podporu mezinárodní výzkumné spolupráce, multidisciplinarity i mladých výzkumníků, se zapojí i vědci z CATRIN Univerzity Palackého. Výpočetní chemici Michal Otyepka a Miroslav Medveď se v rámci jedné ze 129 zúčastněných výzkumných skupin z 33 zemí zaměří na vývoj nových uhlíkových materiálů pro fotochemické a biomedicínské aplikace a oblast jednoatomární katalýzy.

„Nově schválený projekt je vyústěním dlouhodobé spolupráce a úsilí konsorcia výzkumných skupin z celé Evropy, které má za sebou už několik úspěšných projektů v rámci programu COST v oblasti moderní spektroskopie a výpočetní chemie. Cílem projektu s akronymem COSY je nově definovat současný stav v oblasti uzavřených molekulárních systémů a najít inovativní způsoby, jak znalosti účinně přenést pomocí aplikací do udržitelného průmyslu v rámci přechodu na ekologičtější technologie v souladu s programem EU Green Deal. Jedná se o široce zaměřený projekt, který má být jakousi platformou pro spolupráci významných teoretických i experimentálních vědeckých skupin v Evropě a partnerských zemích,“ uvedl Medveď, který je současně členem Organizačního výboru projektu.

Vědci z Olomouce budou aktivní zejména při plnění výzkumných úkolů, které se zabývají  (foto)reaktivitou a návrhem nových materiálů spojených s konkrétními aplikacemi, jako je (foto)katalýza, snímání, zobrazování a biomedicína. „Konkrétně se plánujeme zapojit do dílčích úkolů zaměřených na experimentálně-teoretické hodnocení aktivity jednoatomových katalyzátorů kovů na bázi grafenu a jiných 2D materiálů a také na studium fotoaktivity uhlíkových teček s aplikací v oblastech organické syntézy a elektrochemických/fotokatalytických reakcí. Očekáváme, že vzájemné propojení expertízy špičkových výzkumných skupin povede k vývoji inovativních strategií pro nové materiály se širokou škálou aplikací, “ vysvětlil Otyepka. 

Čtyřletý projekt, jenž odstartoval 27. září kick-off mítinkem členů Organizačního výboru v Bruselu, podpoří vzájemnou spolupráci a komunikaci jednotlivých výzkumných skupin pořádáním společných konferencí či workshopů, přípravu společných publikací a navazujících projektů, ale také například výměnné pobyty vědců, přičemž podpora bude směřovat především k mladým výzkumníkům. Českou republiku v projektu zastupují také výzkumníci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Hlavní řešitelkou je María Pilar de Lara-Castells z Rady pro vědecký výzkum (CSIC) ve Španělsku.

Projekt se skládá z pěti provázaných výzkumných témat, která se zaměří na přesný popis interakcí mezi molekulami a jejich omezujícím prostředím pomocí moderních nástrojů kvantové chemie, efektivní popis pohybu molekul v omezených strukturách, syntézu a charakterizaci stability, reaktivity a vlastností nových nanomateriálů na bázi kovů a oxidů kovů a subnanometrických klastrů pro aplikace, jako je luminiscence, snímání, biologické zobrazování, teranostika, přeměna energie a (foto)katalýza, nebo také na charakterizaci jevů astrochemického významu.

Téma pro Olomouc. Nová znělka, kterou pro město Olomouc složil Filip Tailor, občanským jménem Krejčí, z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Znělku nahrála Moravská filharmonie Olomouc.

Jak zachytit co nejvíc z identity Olomouce a nepřesáhnout jednu minutu? Právě o to se snažil Filip Krejčí z katedry hudební výchovy PdF UP, který pro město složil znělku. Olomouc chce jejím prostřednictvím zastřešovat důležité události.

Hudba Filipa Krejčího, kterou vložil do nové znělky, odkazuje na vlastenectví, hanácký folklor, kulturní a vojenskou historii města i olomoucký orloj. 

„Olomouc je sice v srdci Hané, řadu let však byla vojenskou pevností a ona regionální kultura, která je zásadním odrazem lidské identity, se tak dlouho formovala na venkově. Snažil jsem se ve znělce zaznamenat všechny tyto souvislosti, které se podle mě dnes už značně slévají a vytvářejí unikátní harmonii,“ uvedl Filip Krejčí. Nabídku složit znělku pro Olomouc vnímá jako velkou poctu. „Chci věřit, že se uchytí a zapíše do kulturních dějin města,“ dodal.

Skladatel, hudebník a pedagog Pedagogické fakulty UP má k Olomouci velmi vřelý vztah, přestože se narodil jinde.

„V Olomouci jsem od svých pěti let, a i když rád poznávám nová místa, jako aktivní hudebník hodně cestuji, tak se vždycky rád vracím. Olomouc vnímám jako skutečný domov. Přirostla mi k srdci,“ doplnil autor nové znělky. Zdůraznil, že jeho vztah k městu samozřejmě se znělkou souvisí. Je totiž přesvědčen, že k tomu, aby byla hudba autentická, musí dát autor dílu nejméně dvě ingredience - své srdce, tedy emoce, city a také své dovednosti, jinými slovy technicko-racionální stránku věci.

 „Hudební formu skladby, jakož i použitý takt a členění motivů definuje číslo tři. Tento jev je odkazem nejen ke Svaté Trojici, dominantě Horního náměstí a památce UNESCO, ale všeobecně k církevní historii města a zdejšímu arcibiskupství a barokní hudební sémiotice, která často používala číslo tři jakožto symbol Boží trojjedinosti,“ vysvětlil skladatel s tím, že se ve znělce snažil jak o reflexi mimohudebních milníků v historii města, tak o reflexi hudební tvorby Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera, Petra Junka a řady dalších skladatelů, kteří Olomoucí prošli.

Mgr. Filip T. Krejčí, Ph.D., hudební skladatel, interpret a pedagog na katedře hudební výchovy PdF UP. Odborně se zaměřuje na nonartificiální hudbu: progresivní rock, komplexní hudební analýzu, hudbu a počítače, aranže skladeb, baletní korepetici, improvizaci a kompozici. Je autorem řady odborných textů i příspěvků na konferencích, ale i hudby k řadě divadelních inscenací a členem několika kapel. Je spoluzakladatelem a v současné době místopředsedou olomouckého Hudebního Institutu a hudebně účinkuje v Moravském divadle. V hudebně-populární skupině Natálie Tichánková & 4Good se věnuje autorské tvorbě, koncertuje i se skupinou Jamr’s.

Vyřešit jednu ze zásadních překážek pro užití nanografenu jako nástupce křemíkových součástek v elektronice se podařilo multioborovému mezinárodnímu týmu vědců s českou účastí, mezi nimiž nechyběli ani výzkumníci CATRIN Univerzity Palackého. Článek popisující inovativní řešení povrchové úpravy grafenových nanopásků vyšel v časopise Nature Chemistry.

Velikost tranzistorů v integrovaných obvodech se v posledních desetiletích zmenšila na nanometry, avšak další minimalizace už naráží na limity používaného křemíku. Jedním z perspektivních materiálů pro konstrukci nanoelektronických součástek, který by umožnil nahradit křemíkové tranzistory, jsou tzv. grafenové nanopásky (graphene nanoribbons – GNR). Jejich vynikající elektronické vlastnosti je předurčují stát se materiálem pro budoucí stavební prvky nanoelektroniky, nicméně jejich dosavadní nevýhodou byla nedostatečná chemická stabilita, která by odolala působení vzduchu.

„Našemu multioborovému týmu fyziků a chemiků se podařilo vyvinout metodu chemické protekce hran grafenových nanořetízků, které na vzduchu oxidují a tím dochází k znehodnocení jejich elektronických vlastností,“ vysvětlil spoluautor metody Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR.

K syntéze řetízků nanografenu, které jsou tlusté právě jeden atom a dva až tři nanometry široké, se většinou používá vakuum. Nicméně při přípravě nanotranzistorů na bázi řetízků nanografenu jsou řetízky vystaveny atmosféře, což vede k jejich nežádoucí oxidaci a degradaci jejich elektronických vlastností. Vědci navrhli dvoustupňovou metodu, která kombinuje řízenou oxidaci hran řetízků zabraňující nežádoucí oxidaci v atmosféře a následné působení atomárního vodíku. Žíháním vodíkem vede k odstranění oxidace hran, která vede k získání požadovaných grafenových nanořetízků.

„Nový přístup umožňuje přípravu stabilní a chemicky modifikované formy nanografenových řetízků, která je stabilní v atmosféře. Toto otevírá možnost zvýšení kvality transportních vlastností tranzistorů na bázi nanografenu,“ uvedl Bruno de la Torre z CATRIN UP.

Na výzkumu se podíleli čeští vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a výzkumníci ze španělského Material Physics Center, Univerzity v Santiagu de Compostela, The Nanomaterials and Nanotechnology Research Center (CINN) a Basque Foundation for Science (IKERBASQUE).

Výzkum umožňující lepší diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění, podpora mladých vědců i zvýšení povědomí o významu medicínského výzkumu patří mezi cíle nově založeného Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), který propojuje 71 excelentních výzkumných týmů z 11 pracovišť v Praze, Brně a Olomouci. Marián Hajdúch z Lékařské fakulty UP je jeho lékařským ředitelem.

Ústav je financován z prostředků Evropské unie – Next Generation EU, a to částkou 1,4 miliardy korun v rámci programu EXCELES Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Výsledkem práce výzkumníků budou kromě odborných publikací také patenty, certifikované metody nebo expertní doporučení. Všechny tyto výsledky by měly umožnit významné inovace v oblasti diagnostiky a léčby nádorových onemocnění. Přibližně třetina rozpočtu projektu je určena na investiční rozvojové aktivity, což zahrnuje mimo jiné i budování čistých prostor pro výrobu léčivých přípravků pro genovou terapii.

„NÚVR je největším projektem české akademické onkologie. Vzniká síť excelentních pracovišť, která mohou efektivně spolupracovat a dosahovat lepších výsledků. Podobně u nás v klinické onkologii funguje celorepubliková síť komplexních onkologických center, která jsou mezi sebou provázána určitými pravidly a vzájemně komunikují,“ uvedl Aleksi Šedo, ředitel NÚVR a proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Společně s ním ústav povedou Marián Hajdúch z Lékařské fakulty UP v roli lékařského ředitele a jako vědecký ředitel Ondřej Slabý, který působí na Lékařské fakultě a Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) Masarykovy Univerzity v Brně. Trojice se shoduje, že ambicí NÚVR je přenášet výsledky z laboratoří k lékařům a pacientům. To se výzkumným týmům v zapojených institucích daří již nyní, se vznikem NÚVR se však celý proces může urychlit.

„Výzkum předchází každé nové léčbě nebo diagnostice rakoviny a my převádíme nové znalosti z výzkumných laboratoří do medicínské praxe. Každý den naše týmy dělají malé pokroky a boj s tímto nepřítelem nikdy nevzdají. NÚVR nám otevírá cestu k tomu, abychom lépe spolupracovali napříč obory i pracovišti,“ řekl Marián Hajdúch.

Pět výzkumných programů NÚVR pokrývá celý inovační řetězec – to znamená základní, aplikovaný a translační výzkum v onkologii. „Můžeme si pod tím představit třeba hledání nových genů nebo drah zapojených do vzniku a rozvoje nádorů. Identifikaci nových molekulárních cílů, diagnostických, prognostických i prediktivních biomarkerů. Vývoj nových léků a diagnostických postupů, jejich transfer a klinické testování či ověřování využitelnosti v praxi,“ přiblížil Aleksi Šedo. I proto je NÚVR otevřený spolupráci s farmaceutickými a biotechnologickými firmami a také s komplexními onkologickými centry a fakultními nemocnicemi.

NÚVR se zároveň zaměří na popularizaci biomedicínského výzkumu a jeho strategický rozvoj v budoucnu. V plánu je přivést zahraniční týmy nebo zkušené výzkumníky, kteří si svůj tým sestaví. Díky tomu dostane příležitost i nastupující generace vědců – například absolventi lékařských, přírodovědeckých či jiných fakult.

„Málokdo v České republice si uvědomuje, že peníze, které putují do výzkumu, už nyní mají přímé pozitivní dopady na zdraví nás všech. Pracujeme v laboratořích, ale výsledky naší práce v nich nezůstávají,“ připomněl vědecký ředitel Ondřej Slabý a dodal: „Směřujeme k propojení špičkové vědecké expertizy, unikátní výzkumné infrastruktury a terciárního vzdělávání, abychom mohli do budoucna moderní onkologický výzkum strategicky rozvíjet.“

Národní ústav pro výzkum rakoviny propojuje dohromady 11 výzkumných institucí a 71 excelentních výzkumných týmů, které jsou rozděleny do 5 výzkumných programů pokrývajících celý inovační řetězec – tedy základní, aplikovaný a translační výzkum v onkologii. Zájem spolupracovat s NÚVR deklarovalo také 6 fakultních nemocnic, farmaceutické a biotechnologické firmy a další partneři.

Cílem je nejen rozšířit naše poznání a lépe pochopit biologii nádorových onemocnění, ale díky intenzivní výzkumné spolupráci a multioborovému přístupu také přispět ke zlepšení diagnostiky a léčby nádorových onemocnění. NÚVR má rovněž získávat, vzdělávat, motivovat a podporovat mladé výzkumníky, poskytovat kvalifikovanou expertízu orgánům státní správy, zdravotnickým profesionálům nebo třeba pacientským organizacím a zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti biomedicínského výzkumu nejen v onkologii. Více o ústavu zde.

Fascinující příběhy ze světa přírody a originální vypravěčské formy nabídne festival Prague Science Film Fest (PSFF), který se koná od 10. do 13. října 2022 v kampusu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a je přístupný zdarma. Filmy diváky zavedou mezi týmy špičkových vědců a dokumentaristů z celého světa. Zváni jsou nejen studenti a zaměstnanci, ale také školní skupiny a široká veřejnost. Do soutěže se probojovala třináctka nejlepších snímků z devíti set přihlášených dokumentů. Diváci se mohou těšit také na výběr filmů z posledního ročníku renomovaného festivalu Academia Film Olomouc (AFO), který pořádá Univerzita Palackého.

Pozoruhodný vztah mezi lidmi a řekami. Krajina, která rychle mění svoji tvář. Detailní portrét stračeny jménem Luma. Originální analýza trasování plastů po mořích a oceánech. Tvůrci dokumentů hledají hlubší pochopení přírody jako celku a nabízejí divákům nejrůznější způsoby zpracování. „V soutěžním výběru diváky určitě překvapí pestrost snímků. Z minulého roku přetrvává kontinuální zaměření na přírodní vědy. Cílem letošního ročníku je pokusit se pochopit roli lidí v krajině a představit si, jak by vypadala bez nich,“ pozval na festival vedoucí programu Zdeněk Rychtera.

Festival přináší to nejlepší z populárně-vědeckých snímků z posledních dvou let. Jejich uvedení je v rámci festivalu exkluzivní, vzhledem k tomu, že kina je běžně divákům nenabízejí. Nedílnou součástí většiny projekcí budou úvody a následné debaty s hosty. „Za pozornost určitě stojí australský snímek Řeka (River), který je filmovou a hudební odyseou, jež zkoumá pozoruhodný vztah mezi lidmi a řekami. Hlasem provází známý herec Willem Dafoe. Odvážným svědectvím o hrozbě pro lidstvo a o neviditelném vymírání zdravých bakterií v našem těle je zase americký film Skrytá apokalypsa (The Invisible Extinction). Jediným českým filmem v soutěži je Budiž voda! (Let Be Water!), což je nevídaný český projekt na získávání vody ze vzduchu,“ prozradil dramaturg.

Vedení festivalu předá cenu Grand Prize vítěznému snímku, který porota vybere jak ze soutěže posledního ročníku AFO, tak i z hlavní soutěže na ČZU. Tato cena je spojena s finanční odměnou ve výši 10 000 amerických dolarů.

„Každý filmový festival přináší do míst svého konání výjimečnou, skvělou atmosféru, při konání PSFF tomu není jinak. Těší nás, že kromě kulturního zážitku díky festivalu můžeme diváky navíc seznámit s aktuálními tématy a problémy, které v posledních letech řeší celý svět. Tento filmový svátek považujeme za důležitou součást naší role v rámci sdílení vědeckých poznatků široké veřejnosti populárně-naučnou formou,“ doplňuje tisková mluvčí ČZU Karla Mráčková.

Česká zemědělská univerzita v Praze organizovala festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011 pod názvem Life Sciences Film Festival a později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s olomouckou univerzitou, na jejíž půdě se od roku 1966 koná úspěšný mezinárodní festival populárně-vědeckého filmu Academia Film Olomouc.

Ukrajinští studenti, kteří se v tomto semestru poprvé zapsali ke studiu na Univerzitě Palackého, mohou v návaznosti na konflikt v jejich domovské zemi požádat o stipendium na podporu studia v ČR ve výši 11 000 Kč. Toto stipendium je vázáno na opatření ministerstva školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a je časově omezeno na období září až prosinec 2022. Studenti mohou o toto stipendium požádat do 7. října prostřednictvím speciálního formuláře na Portále UP.

„Stipendium může děkan příslušné fakulty přiznat studentovi, který má státní občanství Ukrajiny, studuje ve standardní době studia v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu, má udělenu dočasnou ochranu na území České republiky a do studia 1. ročníku se zapsal v tomto akademickém roce,“ upřesnil prorektor pro studium Vít Zouhar.

Stipendium na podporu studia v České republice bude vypláceno formou měsíčního příspěvku bezhotovostním převodem na účet studenta vedený bankou na území ČR v české měně, a to zpětně za uplynulý měsíc. Studentovi, který studium přeruší nebo ukončí, bude stipendium vyplaceno v poměrné odpovídající výši.

Veškeré podrobnosti a podmínky jsou rozepsány v příslušné vnitřní normě, která je dostupná studentům a zaměstnancům UP po přihlášení pomocí klasických univerzitních přihlašovacích údajů. Žádost o přiznání stipendia na podporu studia v ČR v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny je možno vyplnit na Portále UP pod dlaždicí ELF/Formuláře.

Zcela zaplněný přednáškový sál v budově Y Fakultní nemocnice Olomouc hostil III. kineziologickou konferenci. Na akci pořádané Ústavem klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP a Oddělením rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc byla slyšet čeština, slovenština i angličtina a vystoupilo bezmála dvacet odborníků z domácích i zahraničních univerzit a fakultních nemocnic.

„Jsme moc rádi, že o letošní konferenci byl takový zájem. Měli jsme sto třicet účastníků. Příspěvky, které se vesměs zabývaly implementací výsledků výzkumu do praxe, byly velmi přínosné stejně jako diskuze nad jednotlivými tématy. Těší nás, že jsme mohli pro tuto již tradiční akci využít krásné prostory moderní budovy Y ve Fakultní nemocnici Olomouc,“ shrnula spoluorganizátorka konference Barbora Kolářová, která působí jako pedagog v Ústavu klinické rehabilitace FZV UP. Konference byla organizována za podpory vedení FZV UP – záštitu nad akcí převzal děkan Jiří Vévoda a logistickou podporu zajistila proděkanka Petra Mandysová v rámci projektu PROPOST.

Úvodní blok patřil hostům z University of Central Lancashire v britském Prestonu, „Naše pozvání opět přijal dlouholetý spolupracovník Jim Richards, uznávaný odborník v oblasti biomechaniky. Poprvé na naší konferenci vystoupila jeho kolegyně Louise Connellová, která je expertkou na neurorehabilitaci,“ zmínila Barbora Kolářová. Mezi dalšími hosty byli například Jan Vacek z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Marcela Míková ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nebo zástupci Fakultní nemocnice Olomouc Alois Krobot, Miroslav Haltmar či Jiří Horníček. Hned několik přednášek se dotýkalo tématu covid-19 – Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP hovořila o tom, že onemocnění covid-19 postihuje do značné míry nervový systém, a to jak centrální, tak periferní a velkou měrou i autonomní. Přednosta ústavu Petr Konečný ve své přednášce hovořil o postcovidových bolestech hlavy a možnostech léčby a rehabilitace.

Letošní ročník konference přinesl také jednu novinku. „Zkusili jsme do programu poprvé zařadit posterovou sekci, v rámci níž vystoupila Adéla Balejová z Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni s příspěvkem na téma patellofemorální bolestivý syndrom s intervencí tapingu,“ popsala Barbora Kolářová.

„Byla to povedená konference, která měla velký ohlas. Věřím, že další ročník naší tradiční kineziologické konference bude stejně tak úspěšný jako ten letošní. Chtěl bych poděkovat Barboře Kolářové a asistence Markétě Noskové za excelentní organizaci akce,“ zmínil Petr Konečný.

Sborník abstraktů z konference najdete ZDE.

Koncem tohoto týdne budou mít laboratoře, přednáškové sály a další prostory spojené s vědeckým bádáním v Olomouci otevřeno dlouho do tmy, v pátek 30. září se totiž koná oblíbená popularizační akce Noc vědců. Na Univerzitě Palackého a ve Fakultní nemocnici Olomouc na dětské i dospělé návštěvníky mezi 16. hodinou a půlnocí čeká přes 120 bodů programu – komentované prohlídky, přednášky, pokusy, také ochutnávky i fire show.

Téma letošní Noci vědců Všemi smysly uchopily po svém všechny fakulty i další pracoviště Univerzity Palackého, včetně vědeckých center v Holici nebo Knihovny UP, a také některé součásti Fakultní nemocnice Olomouc a připravily na večer a noc pestrou paletu populárně-vědeckých aktivit a zážitků.

Včelí (ne)smysly nebo modul z EXPO v Dubaji

Tradičně bohatý program připravila Přírodovědecká fakulta UP, na níž malí i velcí zájemci „přičichnou“ k chemii, matematice či botanice, také si vyzkoušejí některé z dovedností včel či aromatický kvíz nebo se dozvědí zajímavosti týkající se sóji. Výlet do minulosti slibují geologové a připraveno je i astronomické pozorování z terasy fakultní budovy.

Aula fakulty se promění v AFOkino, které představí to nejlepší ze soutěžních snímků letošního ročníku festivalu Academia Film Olomouc (AFO). „Divácký hit Sedavci se hravým přístupem zaobírá hmatem, konkrétně naším životem vsedě. Debut režisérky E. J. Rosen měl na AFO světovou premiéru a návštěvníci Noci vědců tak budou mít znovu příležitost snímek vidět,“ pozval na jednu ze čtyř projekcí programový vedoucí AFO Ondřej Kazík.

Návštěvníky láká i Pevnost poznání, a sice nejen na oblíbené chemické pokusy a tvůrčí dílny, ale také na zrekonstruované planetárium a EXPO modul, upravený exponát ze světové výstavy EXPO v Dubaji, v němž je mikrosvět a zároveň i vesmír nadosah. „Milovníci nočních tvorů si jistě nenechají ujít krátkou vycházku za netopýry se zoologem Evženem Tošenovským. A připojí se k nám i Novorozenecké oddělení FNOl, u jehož stanoviště si lidé na modelech panenek vyzkoušejí nácvik resuscitace novorozenců a kojenců. Novinkou bude také zprostředkování zážitků při pobytu na jednotce intenzivní a resuscitační péče,“ uvedla Martina Vysloužilová z Pevnosti poznání.

Sousedské vztahy i netradiční sporty

K Noci vědců se připojí také Pedagogická fakulta UP, kde se bude tvořit ze dřeva i včelího vosku a dojde i na programování robotů, nebo Cyrilometodějská teologická fakulta UP, kde si zájemci vyzkoušejí běžné činnosti poslepu nebo se začtou do Bible pod vodou. Staré tisky ze svého fondu představí Knihovna UP na Zbrojnici a Právnická fakulta UP nabídne dvě přednášky. V první z nich se Halina Šimková bude od 18 hodin zabývat smyslem pro pravděpodobnost a spravedlnost, o hodinu později Petr Tégl pohovoří o sousedských vztazích.

Pestrý program na zájemce čeká i na Filozofické fakultě UP. V budově v Křížkovského ulici zjistí, co je to Garciův efekt či fenomén koktejlové party, a také třeba jak spolu souvisí čich a paměť. Za chutěmi Asie nebo namibijskou hudbou lze vyrazit do fakultní budovy na třídě Svobody. Fakulta tělesné kultury UP v Neředíně zase láká na netradiční sporty nebo pexeso pro nevidomé, před fakultou zaujme velký nafukovací model Země.

Do světa medicíny

Otevřeno dlouho do noci budou mít i pracoviště v Holici. V Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP příchozí například pocítí chlad i žár tekutého dusíku nebo zjistí, jak štěká vodík, a vyrobí si vlastní vonnou esenci. Vědeckotechnický park UP vysvětlí základy 3D tisku a v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR si nejen dětští zájemci vyzkoušejí práci s mikroskopem nebo pokus na motivy pohádky Hrnečku, vař.

Do anatomického muzea i do světa bakterií v lidském těle návštěvníci nahlédnou na Lékařské fakultě UP, na Fakultě zdravotnických věd UP si zase mohou otestovat akceschopnost svých smyslů anebo vyslechnout přednášku o vývoji nemocí v čase. Další vhled do zdravotnictví nabídnou pracoviště Fakultní nemocnice Olomouc. Vůbec poprvé se letos během Noci vědců představí Oční klinika, kapacita jejích komentovaných prohlídek je již ale naplněna. Stále je ovšem možné se přihlásit na prohlídky Oddělení rehabilitace, Transfuzního oddělení nebo Centra asistované reprodukce.

Kompletní program a další informace jsou k dispozici na nocvedcu.cz/mesto/olomouc. Na webu lze stáhnout i mobilní aplikaci pro Android a iOS.

Ohňová show pro potěchu nejen oka

Na všech stanovištích příchozí najdou kromě poznání a zábavy i drobné dárky ve vizuálu letošního ročníku noci. Chystány jsou i doprovodné akce, jejichž příprava je také tak trochu věda a které prověří či potěší smysly. „Před Pevností poznání se návštěvníci mohou vedle workshopu s Chaos company těšit i na fire show v podání umělecké skupiny Plameňáci. Její dvacetiminutové bloky začnou ve 20 a 21 hodin. Noc vědců zkrátka něco nabídne úplně pro každého,“ dodal koordinátor akce Ondřej Martínek z oddělení komunikace UP.

Jednotlivá stanoviště se budou zájemcům zpřístupňovat už od 16 hodin, kdy začínají první prohlídky ve Fakultní nemocnici Olomouc, a poslední otevřené prostory zhasnou s půlnocí. K odlehlejším pracovištím v Holici a Neředíně a k nemocničnímu areálu se zájemci mohou zdarma svézt speciální autobusovou linkou, která vyjede v 17 hodin ze třídy 17. listopadu a bude křižovat město až do půl jedenácté. V autobuse budou k dispozici pořadatelé, kteří pomohou s případnými dotazy k programu a jeho rozmístění.

Noc vědců chce ukázat, že věda není nudná, ale naopak je studnicí zajímavostí a fascinujících úkazů a že vědci jsou obyčejní lidé, kteří dělají práci přínosnou pro každého z nás. Jen v České republice se do této evropské popularizační akce zapojují dvě desítky univerzit a více než čtyřicet vědeckých institucí, science center, hvězdáren a dalších organizací po celé zemi. Olomoucká Noc vědců pravidelně zaujme až 6000 návštěvníků.

Biolog Jiří Friml získal pamětní medaili Univerzity Palackého za dlouholetý přínos jeho vědecké práce v oblasti rostlinné biologie. Univerzita ocenila i jeho podíl na řadě společných publikačních výstupů ve špičkových odborných časopisech a spolupráci s IST Austria. Jiří Friml pamětní medaili převzal v obřadním sále olomoucké radnice.

„Jsem velice rád za toto ocenění, protože s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého spolupracujeme už přes dvacet let. Je za námi kus práce. Proto mě těší, že to na této úrovni někdo ocení,“ uvedl Jiří Friml.

Jiří Friml se celý život zabývá výzkumem rostlinného hormonu auxin, který umožňuje rostlinám přizpůsobit se změnám vnějšího prostředí. „Na přírodovědecké fakultě byli vždy výborní analytičtí chemici, se kterými jsme pokaždé byli schopni měřit hladiny auxinu v buňkách. Přitom jsme například přišli na to, že nejen mezi buňkami, ale i uvnitř buněk jsou transportéry, které přenášejí auxiny mezi různými orgány. Doteď pořádně nerozumíme tomu, proč se tomu tak děje. Doufám, že na to společně přijdeme,“ doplnil.

Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů se věnuje hlavně regulaci růstu rostlin. „Důležitý pro nás je auxinový transport. Jakým způsobem teče mezi buňkami, jakým způsobem řídí rostlinnou embryogenezi a tvorbu orgánů i jakým způsobem přispívá k tomu, že kořeny rostou dolů a stonky nahoru,“ vysvětlil Jiří Friml.

Český vědec vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2006 byl ve 33 letech jmenován profesorem a vedoucím ústavu buněčné biologie rostlin na univerzitě v německém Göttingenu. Za svůj výzkum obdržel v roce 2019 Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě. V současné době působí v Ústavu vědy a technologie (IST) v Klosterneuburgu v Rakousku.

Studentky a studenty doktorských studijních programů i další studující, kteří na UP zároveň pracují, dlouhou dobu trápila komplikovaná situace s identifikačními kartami – není totiž možné vlastnit zároveň průkaz ISIC a klasickou zaměstnaneckou kartu s čipem. Řešení v podobě bezčipové karty shrnuje tento text, který připravilo oddělení pro doktorské studium z podnětu Grémia doktorandek a doktorandů.

Podle zákona musí každý student/studentka vlastnit studentský průkaz. Na UP je průkazem studenta identifikační karta (ISIC či modrá studentská karta). Protože je ale vždy platná pouze poslední vytištěná čipová karta, nemůže být studujícím v prezenční formě doktorského studia zneplatněn jejich ISIC tiskem zaměstnanecké čipové karty. Doktorandi a doktorandky by tím přišli o mezinárodní benefity spojené s průkazem ISIC, jehož výdej není věkově omezen (to však neplatí o všech výhodách, které se na něj vážou).

Studenti, kteří jsou zároveň zaměstnanci, proto mají možnost nechat si vystavit bezčipovou zaměstnaneckou kartu. Stávající ISIC se tedy nadále uplatní v menzách, knihovnách nebo pro vstupy do budov, zatímco pro čerpání benefitů a slev u partnerů poslouží nová bezčipová karta. Podrobnější přehled využívání karet a výhod, které přináší status studenta a zároveň zaměstnance UP, přinášíme podrobněji níže.

Stravování v menzách

Doktorandky a doktorandi, kteří jsou zároveň zaměstnanci, mohou i nadále využívat výhodnějšího studentského stravování v menze a nakupovat v bufetech FreshUP. V případě, že je výše pracovního úvazku minimálně 3 hodiny denně, poskytuje UP navíc příspěvek na stravování v peněžní formě v podobě stravenkového paušálu.

Menzu je možné využívat také v roli zaměstnance na tzv. volný účet. V tom případě jsou platné zaměstnanecké ceny, které se nestrhávají z nabitého kreditu jako u studentů, ale z měsíční mzdy. V případě zájmu je zapotřebí na příslušeném mzdovém oddělení podepsat dohodu o srážkách ze mzdy.

Do knihovny i pro prezenční výpůjčky

ISIC se nadále uplatní i jako průkaz do univerzitní knihovny. Doktorandi/doktorandky a zároveň zaměstnanci/zaměstnankyně mohou využít výpůjčky většího počtu knih či výpůjčky prezenčních knih na omezenou dobu.

Vstupy do budov UP

V případě souběhu zaměstnání a studia je možné na kartu ISIC nechat nastavit i vstupy do univerzitních budov, prostor a učeben. K tomu je potřeba oslovit odpovědnou osobu, která vstupy zařizuje. Na každé fakultě je odpovědnou osobou někdo jiný (nadřízený pracovník, vedoucí katedry či osoba spravující budovu), je tedy potřeba se poptat například u kolegů a danou osobu oslovit.

Bezčipová identifikační zaměstnanecká karta

Doktorand/doktorandka a zároveň zaměstnanec/zaměstnankyně může pro čerpání zaměstnaneckých benefitů požádat o tisk bezčipové karty zaměstnance. Bezčipová zaměstnanecká karta se však nevydává automaticky, v případě zájmu je třeba oslovit pracoviště identifikačních karet na CVT, které sídlí ve Zbrojnici na Biskupském náměstí 1 ve druhém poschodí. S vytištěnou bezčipovou identifikační kartou zaměstnance pak lze využívat zaměstnanecké benefity v rámci univerzity i u externích smluvních partnerů.

Ztrátu či odcizení jakékoliv identifikační karty je vždy nutné neprodleně nahlásit (prostřednictvím HelpDesku, telefonicky nebo mailem) a kartu zablokovat.

Na pulty knihkupectví se nedávno dostala zajímavá kniha s názvem Všechno se v dobré obrátí. Satirický román časově umístěný do doby, která avizuje rozpad Československé federativní republiky, napsal Adam Suchý, absolvent Filozofické fakulty UP. Kniha může oslovit nejen ty, kteří si devadesátky pamatují, ale i ty, kteří by chtěli nahlédnout do světa bez internetu.

Adam Suchý je profesí klinický psycholog a psychoterapeut, prvně však na Filozofické fakultě Univerzity Palackého vystudoval žurnalistiku.

„Psát mě bavilo odmala. Vždycky mě přitahovala vůně knih, zajímal jsem se o váhu svazků, různé typy obálek a přebalů. První díla jsem vytvářel už na začátku základní školy, tehdy to byl komiks o mravencích, pak přišly první básničky, písňové texty a povídky,“ říká. Teď přichází s prvním románem, s jehož tvorbou začínal někdy před patnácti lety.

„Nejprve jsem si psal poznámky. Zpočátku jsem psal tak jednu stránku měsíčně. Bylo to i tím, že jsem se věnoval jiné práci, kterou jsem upřednostňoval. K tomu, abych svůj první román konečně dokončil vlastně přispělo covidové zpomalení,“ dodává básník a psycholog. Ve svém satirickém románu se při vykreslení charakterů postav a duševních pochodů hlavního hrdiny opírá nejen o svou žurnalistickou minulost, ale především o dlouholetou profesi klinického psychologa a psychoterapeuta.

„Studoval jsem zhruba tak, jako jsem psal tento román. Prostě jsem se dlouho hledal a střídal různé obory. Teprve pak jsem se dostal žurnalistice a poté k psychologii. Když tedy vzpomenu na svá studentská léta, tak musím potvrdit, že byla dlouhá a plná zážitků. Z dnešního pohledu to byl pomalý bezstarostný čas plný možností a příslibů. A taky to byla tak trochu divočina,“ doplňuje autor románové prvotiny a zároveň absolvent UP.

V oblasti literatury ovšem dávno není žádným nováčkem. Už v roce 1993 získal nominaci na Cenu Jiřího Ortena, a to za básnickou sbírku Fifolení, ocenění pak sklidila i řada jeho povídek.  

„Chtěl bych říct, že je má kniha určena všem, i když to tak asi nebude. Podle prvních reakcí, které dostávám, oslovuje ty, kteří mají nějaké vzpomínky na devadesátá léta. Může být ale zajímavá i pro ty, kteří dobu bez internetu a mobilních telefonů nezažili a chtějí nahlédnout i pod pokličku žurnalistických principů. S jednou paní knihkupkyní jsme se bavili o tom, že období, o němž píšu, je část naší historie, kterou lidé mají většinou rádi. A pokud k tomu máte rádi satiru, je to příběh také pro vás.“

Román Adama Suchého s názvem Všechno se v dobré obrátí vydalo nakladatelství XYZ (Albatros media).

Adam Suchý (*1974) je profesí klinický psycholog a psychoterapeut. Mimo jiné pracuje s transgender lidmi a vede psychoterapeutické výcviky jako lektor. S kolegou M. Světlákem připojil Českou republiku ke Globální psychologické alianci, kde ji dál zastupuje. Původně vystudoval na FF UP žurnalistiku, které se aktivně věnuje. Kromě článků v odborných a populárních časopisech zahrnuje jeho publikační činnost několik básnických sbírek a almanachů poezie. V roce 1993 byl nominován na Cenu Jiřího Ortena za básnickou sbírku Fifolení. Za básnickou sbírku Kančí les (fotograficko-básnická sbírka) obdržel Cenu města Kralupy nad Vltavou. Je také textařem písní pro skupinu Maya, texty píše i pro interprety jako jsou O5 a Radeček, Tereza Kerndlová, Laďa Kerndl, Helena Vondráčková i Karel Gott.

Na svém prvním jednání v novém akademickém roce věnoval Akademický senát Univerzity Palackého pozornost mimo jiné problematice mezd na univerzitě, změně pravidel při tvorbě rozpočtu univerzity, majetkovému vypořádání mezi přírodovědeckou fakultou a vysokoškolským ústavem CATRIN, přípravě oslav 450 let vysokého učení v Olomouci i aktuální energetické situaci.

Poprvé v akademickém roce 2022/2023 se sešel k jednacímu stolu Akademický senát Univerzity Palackého. Jedním z prvních bodů, jemuž se věnoval, byl Vnitřní mzdový předpis UP, o němž se diskutuje napříč univerzitou již delší dobu. Ekonomická komise AS UP v tomto smyslu přijala usnesení, v němž se vyjádřila, že současný Vnitřní mzdový předpis UP je nekonkurenceschopný a nedůstojný a požaduje urychlené navýšení tarifních mezd a odstranění rozmezí pro jednotlivé tarifní třídy. Úroveň tarifních mezd, ať už technicko-hospodářských pracovníků, nebo asistentů, odborných asistentů či lektorů, je podle komise pod úrovní toho, co je v současné době na základních a středních školách. V debatě poté senátoři zdůraznili, že na problém již dříve upozornila i Komise pro audit AS UP. Akademický senát UP vzal předložené informace o mzdách na UP na vědomí a přijal usnesení ve shodném znění s usnesením ekonomické komise.

Během jednání se senátoři věnovali i novelám dvou důležitých vnitřních předpisů univerzity, Jednacímu řádu AS UP a Statutu UP. Obě novely obdržel senát v rámci jednoho společného tématu, kterým jsou změny procesu přípravy a projednávání rozpočtu Univerzity Palackého. Téma komentoval předseda AS UP Jiří Langer, který uvedl, že cílem novel obou předpisů je zjednodušit zdlouhavý a komplikovaný proces tvorby rozpočtu na UP.

„Do nynějška se rozpočet UP schvaloval ve třech fázích. Nejdříve se řeší metodika, poté se schvaluje rozdělení příspěvku a dotací mezi součásti a rektorát včetně centrálních jednotek. Podle rešerší, které provedla ekonomická komise, je tato druhá fáze pro většinu ostatních veřejných vysokých škol závěrečná. Za schválený rozpočet považuje řada vysokých škol rozdělení financí mezi jednotlivé součásti. Na Univerzitě Palackého jsme však doposud řešili ještě třetí fázi, v níž sestavují rozpočty jednotlivé součásti. Až poté se sestavuje souhrnný rozpočet, který je předložen akademickému senátu. V tuto chvíli je to tedy tak, že jsou všechny součásti univerzity povinny nejprve schválit dílčí rozpočet, aby poté mohl být schválen rozpočet souhrnný. Z mého pohledu je naše třetí fáze spíše technicistní záležitost,“ uvedl Jiří Langer, předseda AS UP.

Tématu, zda je nutné tento proces zachovat či ne, se věnovala ekonomická komise AS UP a shodla se na potřebné změně. V podobném duchu se vyjádřila i legislativní komise AS UP, která stejně jako ekonomická doporučila, aby AS UP obě novely schválil ve znění pozměňovacích návrhů.

V rámci debaty se hovořilo o tom, zda změna těchto pravidel není zásahem do akademické samosprávy jednotlivých součástí univerzity. Zazněl i názor, že je dobré, aby základní obrysy rozpočtu vznikaly na půdorysu konsensu mezi děkany, a to proto, aby rozpočet ve výsledku nebyl likvidační pro žádnou součást univerzity. V senátu UP pak byl slyšet i požadavek na vyjádření jednotlivých senátů fakult a debatu v akademické obci. Ve výsledku však v diskuzi převládly příspěvky o tom, že současný proces sestavování a projednávání rozpočtu je v porovnání s jinými veřejnými vysokými školami v ČR neadekvátně složitý. Změnu pak podpořila také informace o tom, že tvorbu rozpočtu na vysokých školách navíc komplikují i vnější okolnosti financování veřejných vysokých škol. AS UP v závěru diskuze přijal usnesení, kterými změny v obou předpisech přijal.

Na zářijovém jednání AS UP také schválil studentskou senátorku Annu Holečkovou jako svou zástupkyni v Krizovém štábu UP. Přijal též usnesení o ověření účetní závěrky UP auditorskou společnosti ABC, AUDIT. Prorektor UP Vít Procházka informoval senátory o oslavách, které univerzita chystá při příležitosti 450. výročí vysokého učení v Olomouci. Kvestorka UP Petra Jungová informovala AS UP o energetické situaci univerzity a komunikaci s akademickou obcí.O možné budoucí podpoře a řízení sportu na UP spravil senátory děkan FTK Michal Šafář. Důležitým bodem jednání byl i návrh rektora, který měl rozhodnout o pravidlech, jimiž by se měla při užívání a správě majetku univerzity řídit přírodovědecká fakulta a vysokoškolský ústav CATRIN (psali jsme zde).

Usnesení z AS UP ze dne 21. 9. 2022

AS UP schvaluje program zasedání v předloženém znění.

AS UP schvaluje zápis č. 24/2022 ze zasedání Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci konaného dne 22. června 2022.

AS UP bere na vědomí předložený přehled čerpání rozpočtu UP za 1. pol. 2022 a informaci o stavu fondů UP k 30. 6. 2022.

AS UP bere na vědomí předložené informace o mzdách na UP. AS UP konstatuje, že současný Vnitřní mzdový předpis UP je nekonkurenceschopný a nedůstojný a žádá rektora UP o přípravu nového Vnitřního mzdového předpisu UP směřujícího k navýšení tarifních mezd a jejich sjednocení napříč všemi součástmi.

AS UP projednal návrh uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohodě o umístění stavby č. IZ-12-8002687/SOBSVB/01 s ČEZ Distribuce, a. s. – přeložky kabelů VN Envelopa a nemá k němu námitek.

AS UP schvaluje dle § 17 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozd. předpisů, auditorskou společnost ABC.AUDIT, s. r. o., Erbenova 783/29, Ostrava-Vítkovice, PSČ 703 00, IČO 25899007, k ověření účetní závěrky Univerzity Palackého v Olomouci za rok 2022.

AS UP schvaluje návrh Novely č. 3 Jednacího řádu AS UP a návrh Novely č. 8 Statutu UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

AS UP souhlasí v souladu s čl. 6 odst. 2. písm. c) JŘ AS UP s veřejným hlasováním ve věci jmenování zástupce AS UP v Krizovém štábu UP.

AS UP nominuje Annu Holečkovou jako zástupkyni AS UP v Krizovém štábu UP.

AS UP souhlasí v souladu s. čl. 2 odst. 2, písm. d) s tajným hlasováním o návrhu usnesení ve věci návrhu Rozhodnutí rektora UP o správě a užívání nemovitého a movitého majetku, t. č. ve správě PřF UP, který byl předložen dle čl. 4a Řádu o nakládání s majetkem UP.

AS UP schvaluje Lukáše Janouška, DiS., a doc. PhDr. Matúše Šuchu, Ph.D., jako skrutátory pro tajné hlasování ve věci návrhu Rozhodnutí rektora UP o správě a užívání nemovitého a movitého majetku, t. č. ve správě PřF UP, který byl předložen dle čl. 4a Řádu o nakládání s majetkem UP.

AS UP žádá rektora o předložení souhrnné informace za všechny součásti UP ohledně přijetí vnitřních norem součástí UP upravujících tvůrčí volno akademických pracovníků UP.

Usnesení přijatá formou hlasování mimo zasedání

AS UP schvaluje v souladu s čl. 11 a čl. 14, odst. 6. Volebního řádu AS UP vyhlášení doplňovacích voleb do Akademického senátu UP na jednoho člena z řad studentů za Právnickou fakultu UP na funkční období 2020–2023.

V souladu s ustanovením čl. 15a odst. 1. Volebního řádu AS UP proběhne hlasování v rámci výše uvedených doplňovacích voleb do AS UP výhradně elektronickou formou s využitím procesů uvedených v čl. 15a odst. 5. až 16. Volebního řádu AS UP. Více doplňovacích volbách do AS UP zde a o AS UP zde.

S novým akademickým rokem jsou v jednom kole také pracovníci Centra podpory studentů se specifickými potřebami UP (CPSSP). Pro zájemce připravují nový podcast ZaZraky, který se věnuje studentům se zrakovým postižením na vysoké škole, a také kurzy o inkluzivní univerzitě. Kromě toho proškolili nové asistenty a zapisovatele a ladí detaily blížící se říjnové oslavy 10 let centra.

Sérií ZaZraky provádějí pracovníci centra z oddělení pro studenty se zrakovým postižením, konkrétně koordinátorka Lucie Flekačová, která je zároveň odbornou asistentkou Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP, Lenka Hýblová, která má na starosti digitalizaci se zaměřením na hmatovou grafiku, a koordinátor služeb digitalizace Martin Herzinger. Autoři slibují zájemcům každý měsíc semestru jeden díl podcastu, který přiblíží život studentů se specifickými vzdělávacími potřebami nejen ve škole, ale i hodně zajímavých informací z jejich osobního života.

V prvním rozhovoru, který si již můžete poslechnout zde, se posluchači dozví, jaké to je být nevidomým studentem mezi vidícími spolužáky. O své zkušenosti se podělil Stanislav Brož z navazující speciální pedagogiky, který na UP studuje s progredujícím zrakovým postižením.

„Chci žít a fungovat alespoň trochu podobně, jako člověk bez handicapu. Moje priorita je být samostatný. Jak se říká, zasadit strom, postavit dům a mít rodinu. To se mi podařilo celkem rychle. Studium je pro mě další výzva, plním si tak svůj malý sen,“ řekl v prvním dílu nového podcastu. Věděl, že na Univerzitě Palackého existuje Centrum podpory studentů se specifickými potřebami, které mu je vedle manželky velkou oporou.

Kurzy pro studenty a zaměstnance

Nejen díky podcastu se ale můžete seznámit s tím, jak se studentům se specifickými potřebami studuje na UP. Pro zájemce z řad studentů a zaměstnanců univerzity v rámci celoživotního vzdělávání přichystalo CPSSP kurzy zaměřené na specifika jednotlivých druhů zdravotního postižení. Nabídku najdete zde, účast na kurzech je zdarma.

Na zimní semestr se připravili i sami pracovníci centra. Na Lovecké chatě u Horky nad Moravou se uskutečnil workshop asistentů a zapisovatelů, kteří studentům s různým druhem postižení či znevýhodnění se zvládáním studia pomáhají.

„Dříve jsme si zvali a proškolovali jednotlivé asistenty a zapisovatele individuálně, což bylo dost časově náročné. Letos jsme tedy přistoupili ke společnému školení a pojali to zároveň jako teambuilding, abychom se vzájemně poznali. Workshopu se zúčastnili jak koordinátoři centra a stávající asistenti, tak i několik nových zájemců o tuto práci. Ohlasy od nich máme jen pozitivní,“ uvedla Lucie Ješinová, koordinátorka pro studenty se specifickými potřebami z FTK UP a zahraniční studenty.

„V teoretické části se účastníci seznámili se specifiky konkrétních postižení a znevýhodnění, v rámci praktických ukázek si pak mohli například vyzkoušet prostorovou orientaci bez zrakové kontroly, manipulaci s vozíkem nebo základy prstové abecedy. Na workshopu se podílelo Centrum aplikovaných pohybových aktivit FTK UP, které nám program obohatilo o různé psychomotorické aktivity, možnost jízdy na handbiku nebo jsme si vyzkoušeli bocciu,“ přiblížila Eliška Vodáková ze zapisovatelského servisu CPSSP. 

10 let centra

Centrum podpory studentů se specifickými potřebami poskytuje komplexní odborný poradenský, technický a terapeutický servis studentům UP již deset let. Kulaté výročí oslaví ve dnech 6. a 7. října na Pevnosti poznání a na Pedagogické fakultě UP. Program mimo jiné zahrne ohlédnutí za deseti lety fungování centra, setkání s absolventy UP se specifickými potřebami i besedu a výměnu zkušeností se zástupci podobných center na ostatních vysokých školách. Více k oslavě najdete na této stránce.

O centru jsme si již dříve povídali s jeho ředitelkou Lucií Pastierikovou. Rozhovor i příběhy tří studentů se specifickými potřebami si můžete přečíst zde.  

Olomoucká právnická fakulta je první českou právnickou fakultou, která formalizovala spolupráci s Ústavním soudem. Memorandum, jehož účelem je užší propojení akademické sféry a praxe, podepsali Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, a Václav Stehlík, děkan právnické fakulty.

Strany memoranda se dohodly na třech základních formách spolupráce: pravidelné setkávání zástupců za účelem projednávání otázek společného zájmu, společná organizace či zapojení do školení, seminářů, konferencí a vzájemná metodologická a konzultační pomoc.

Memorandum je vyústěním již existujícího dlouhodobého propojení obou institucí. Na Ústavním soudě nyní působí či působila řada osobností, která je spojena s PF UP, a to v řadách soudců, asistentů i stážistů. „Z olomoucké fakulty nepochybně vzešlo mnoho vynikajících právníků a my jsme rádi, že někteří z nich přímo přispívají k práci Ústavního soudu. Již existující plodné a vzájemně prospěšné vztahy Ústavního soudu s akademickým prostředí nyní dostávají formalizovanější rozměr, který jistě posílí odborné a vědecké kapacity obou stran,“ zhodnotil krátce po podpisu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Jeho slova doplnil děkan PF UP. „Obě sféry se navzájem potřebují a mají si co nabídnout ve snaze o kultivaci českého právního prostředí. Je to i příležitost pro naše akademiky či doktorské studenty, současně je to nabídka soudní sféře na té nejvyšší úrovni více se zapojit do odborné diskuze na akademické půdě,“ řekl Václav Stehlík, děkan fakulty. Současně vyjádřil potěšení nad tím, že právě PF UP je první fakultou, se kterou Ústavní soud memorandum podepsal.

Olomoucké fakultě se v posledních letech daří rozšiřovat okruh svých partnerů. Spolupracuje již například s Nejvyšším soudem, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, Kanceláří vládního zmocněnce pro lidská práva, Justiční akademií, Insolvenčním servisem, Nadací Sirius, Charitou Olomouc nebo advokátními kancelářemi HAVEL & PARTNERS, Arrows, Kohajda & Sejkora či společností Ernst & Young.

Začátky bývají těžké a o studiu na vysoké škole to platí dvojnásob. Ale i tento první náraz s univerzitním světem se dá ulehčit. Proto se konal MEET UP. Tradiční akci plnou informací i zábavy k začátku akademického roku připravila pro své nové i stávající studenty Univerzita Palackého.

Informační stánky studentských spolků a univerzitních organizací, ocenění nejlepších dobrovolníků, koncerty, filmy, debaty a také dobré pití a jídlo, prostě pohoda, tak začala Univerzita Palackého svůj akademický rok. Pokud jste to do Uměleckého centra UP a na parkány nestihli, tak se podívejte alespoň na snímky Vojtěcha Dudy. Povedlo se to a stálo to za to.

Akademický senát UP nepřijal návrh rektora Martina Procházky, kterým měla být nastavena pravidla pro správu a užívání nemovitého a movitého majetku univerzity ze strany přírodovědecké fakulty a vysokoškolského ústavu. Pro jeho schválení se v tajném hlasování vyjádřilo dvanáct z dvaceti přítomných senátorů, šest jich hlasovalo proti, dva se zdrželi, což pro přijetí návrhu nestačilo.

Velkou pozornost akademické veřejnosti, především z přírodovědecké fakulty, zaznamenalo včerejší jednání Akademického senátu Univerzity Palackého. Středobodem zájmu se stala ta část jednání, která se věnovala nejasné situaci v užívání nemovitého a movitého majetku toho času ve správě PřF UP. Návrh rektora UP Martina Procházky měl nastavit pravidla budoucího užívání majetku univerzity mezi přírodovědeckou fakultou a vysokoškolským ústavem CATRIN. Vedení fakulty však s navrhovaným zněním vyjádřilo nesouhlas, přišla ho podpořit i část zaměstnanců a studentů fakulty.

Během projednávaného bodu zazněla v rámci diskuze celá řada vyjádření, která návrh podpořila, byla slyšet i řada těch, která byla zásadně proti. I když pro jeho přijetí nakonec hlasovala většina z dvaceti přítomných senátorů, návrh o jeden hlas neprošel. K jeho schválení bylo podle daných pravidel jednání senátu potřebné získat třináct hlasů čtyřiadvacetičlenného akademického orgánu. Po hlasování Martin Procházka, rektor UP, uvedl, že na dokumentu bude nutné opět pracovat. Z pověření senátu svůj návrh upraví, a to na základě dalších jednání s oběma dotčenými součástmi univerzity. Jednání chce zahájit v nejbližších dnech.

„Mnohé je o mezilidských vztazích. Za poslední čtyři roky vznikly mezi některými lidmi tak velké příkopy, že je domluva velmi obtížná. Jednali jsme v různých formátech, ať už s vedoucími kateder nebo s vedoucími obou součástí, musíme však najít širší konsensus, aby se situace na univerzitě uklidnila. Nyní musím obě strany znovu pozvat k jednacímu stolu. Vždycky je dobré mít i pohled zvenčí, pohled někoho, kdo není do situace zatažen. Proto zvažuji, aby se na vyhodnocení celého procesu začaly nyní podílet i externí subjekty, zejména po ekonomické stránce,“ uvedl.

Vysokoškolský ústav CATRIN začal fungovat v roce 2021. O jeho založení rozhodl AS UP v prosinci 2019, rozhodnutí nabylo účinnosti 1. října 2020. Ústav vznikl integrací týmů Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů PřF a Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP. Od samého vzniku jej provázejí spory. I proto Akademický senát UP rektora UP pověřil, aby v rámci využívání majetku univerzity připravil systém pravidel, kterým se obě součásti univerzity budou řídit.

Lidé si mají pomáhat, to je přece jednoduché. Těmito slovy reagovala Radana Merzová z filozofické fakulty, když na parkánu Uměleckého centra UP přebírala Cenu rektora UP pro dobrovolníky z řad studentů a zaměstnanců univerzity. Stejně jako většina z dvacítky letošních laureátů se podílela na pomoci lidem, které z domova vyhnala ruská invaze na Ukrajinu. Ke slavnostnímu vyhlášení výsledků šestého ročníku cen došlo v rámci festivalu MEET UP.

Radana Merzová od počátku války na Ukrajině mimo jiné koordinovala překladatele a tlumočníky z řad studentů a také zprostředkovávala informace přicházejícím uprchlíkům a organizovala materiální sbírky. Kromě ní byla oceněna například studentka FF UP Alžběta Fahrnerová, která se v počátku konfliktu zapojila do pomoci v evakuačních vlacích, nebo Tomáš Čech z pedagogické fakulty, který se dlouhodobě zapojuje do humanitárních projektů organizace PřesHranice, ke kterým přivedl i některé studenty fakulty. Podílel se také na humanitárních aktivitách souvisejících s válkou na Ukrajině. „Nečekal jsem, že když se člověk věnuje dobrovolnické činnosti, bude za to nějak oceněn. Tato cena je tedy pro mě taková třešnička na dortu. Děkuji, moc si toho vážím,“ uvedl docent Čech.

Velká část letošních laureátů pracovala či stále pracuje v olomouckém Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU). Do činnosti centra se zapojilo přes 370 dobrovolníků z univerzity, kteří dosud odpracovali na 15 tisíc hodin. Cenu rektora za práci v KACPU převzala mimo jiné Alla Arkhanhelska, profesorka katedry slavistiky FF UP, Szergej Cápec z Ústavu patologické fyziologie LF UP nebo studenti Pavla Wagnerová z PdF UP či Olexandr Chomoliak z PřF UP.

Ač pomoc související s válkou na Ukrajině mezi oceněnými dobrovolníky z pochopitelných důvodů dominovala, cenu obdrželi i laureáti působící v jiných oblastech. Například studentka zubního lékařství na LF UP Martina Gajdušková pečovala v rámci mezinárodního dobrovolnického programu ve Rwandě o chrup místních. „Byla to velmi zajímavá zkušenost a děkuji univerzitě, že mi tento výjezd umožnila,“ řekla.

„Letos jsme obdrželi rekordní počet nominací na ceny, celkem 91, a to nejen z univerzity, ale i od řady vnějších subjektů, například od Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje. Ocenění jsou jen malý, ale doufám, reprezentativní vzorek těch nejlepších lidí, kteří obětovali svá srdce, čas, také peníze a pomáhali opravdu extrémním způsobem,“ dodal prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti Vít Procházka, který se společně se studentským místopředsedou AS UP Michalem Nguyenem ujal předávání cen.

Ještě předtím ale slavnostní chvíle měla neobvyklého hosta. Přítomné pozdravil a dobrovolníkům za jejich práci poděkoval nejen rektor Martin Procházka, ale také diplomatka Christy Agor, chargé d’affaires Velvyslanectví USA v ČR. „Jsem ohromena tím, co jste udělali pro uprchlíky z Ukrajiny. Děkuji vám za to,“ řekla mimo jiné ve své krátké zdravici. Rektor pak vyzdvihl, že díky dobrovolníkům má Univerzita Palackého zase o něco lepší jméno ve společnosti.

Vyhlášení výsledků dobrovolnických cen proběhlo stejně jako vloni během programu festivalu MEET UP, který na začátku akademického roku nabídl zejména studentům prvních ročníků, ale i dalším zájemcům jedinečnou možnost seznámit se s Univerzitou Palackého. Zázemí festival našel v prostorách Uměleckého centra UP. Program zahrnoval nejen prezentace univerzitních pracovišť, jako je Dobrovolnické centrum UP, Vydavatelství UP nebo Vědeckotechnický park UP, ale i řady studentských organizací, také koncerty, filmovou projekci, besedu o street artu nebo fun zónu, o kterou se postaralo nově otevřené Americké centrum Olomouc.

Laureáti Cen rektora pro dobrovolníky 2022

Tomáš Čech, Ústav pedagogiky a sociálních studií PdF UP

Adéla Dudová, studentka FF UP

Alžběta Fahrnerová, studentka FF UP

Martina Gajdušková, studentka LF UP

Jan Gregar, Ústav cizích jazyků PdF UP

Barbora Juříčková, studentka PdF UP

Radana Merzová, katedra slavistiky FF UP

Tým KACPU:

Alla Arkhanhelska, katedra slavistiky FF UP

Szergej Cápec, Ústav patologické fyziologie LF UP

Marie Hanušová, RUP

Olexandr Chomoliak, student PřF UP

Kateřina Kaprálová, studentka PF UP

Michaela Magdalena Kočovská, studentka FF UP

Barbora Kutá, studentka FF UP

Pavla Macečková, studentka FF UP

Vita Semalit, studentka FF UP

Alexanda Špániková, studentka FF UP

Maryna Yankovych, studentka FF UP

Jan Verner, student FZV UP

Pavla Wagnerová, studentka PdF UP

Univerzita Palackého včera ve svých prostorách na třídě Svobody slavnostně otevřela Americké centrum Olomouc. Na jeho vzniku a provozu se společně s ní podílí Velvyslanectví USA v České republice. Americké centrum bude sloužit studentům i široké veřejnosti, má se stát místem určeným k setkávání, ke studiu i k realizaci volnočasových aktivit. Podobná centra vznikají na mnoha místech světa, v České republice se jedná o celkově šesté centrum a teprve druhé, které vzniklo při univerzitě.

„Velmi si vážíme možnosti otevřít Americké centrum v Olomouci, ve městě s tak bohatou historickou, kulturní a akademickou tradicí. Sloužit bude jako okno do Ameriky – kromě vzdělávacích a volnočasových aktivit se zároveň stane platformou pro dialog a výměnu názorů mezi Američany a Čechy. Centra jsou nejen důkazem našeho přátelství, ale mají za cíl také prosazovat společné hodnoty, jako jsou svoboda, demokracie a lidská práva,“ řekla při slavnostním otevření centra Christy Agor, chargé d’affaires Velvyslanectví USA v České republice, která zdůraznila i stále potřebnou podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruskému agresorovi.

Rektor UP Martin Procházka během slavnostní akce uvedl, že považuje otevření amerického centra na olomoucké univerzitě za skvělý počin. „Máme snahu nadále udržovat a rozvíjet spolupráci s univerzitami v USA, od níž si slibujeme více příležitostí pro výměnné pobyty našich studentů i pedagogů. Chceme také pracovat na společných studijních programech, kterými se můžeme na poli vzdělávání vzájemně obohacovat,“ podotkl.

Služby centra jsou určeny nejen vysokoškolským studentům, ale i středoškolákům nebo žákům základních škol a také široké veřejnosti. První studenti a další návštěvníci se do něj podívají už během dneška, kdy je pro ně připraven program v rámci Open Day. „Americké centrum poskytne příležitost poznat americkou kulturu a seznámit se s možnostmi studia za oceánem současným i budoucím studentům vysokých škol. Důležitou součástí aktivit bude také podpora výuky angličtiny. Návštěvníci získají přístup k jazykové literatuře a informačním zdrojům, mimo to centrum nabídne poradenství pro zájemce o studium ve Spojených státech amerických,“ doplnil koordinátor centra Lukáš Merz.

V prostorách centra se bude také pravidelně organizovat vzdělávací a kulturní program, mimo jiné například tematické přednášky, filmové projekce či výstavy. Už na měsíc říjen je plánována přednáška ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského nebo diplomata a pedagoga Martina Palouše. Oba působili jako velvyslanci České republiky v USA. Více informací k programu Amerického centra Olomouc lze nalézt na americancenter.upol.cz a na Facebooku, centrum je otevřené každý všední den kromě pondělka.

Stejně jako v minulých letech se i letos Pedagogická fakulta Univerzity Palackého zapojuje do kampaně #Deafember, tentokrát překlady některých didaktických materiálů do českého znakového jazyka. Vzniklá videa mají podpořit vzdělávání žáků a žákyň, jejichž primárním komunikačním prostředkem je český znakový jazyk. Fakulta tak upozorňuje na problémy osob se sluchovým postižením a zároveň tuto komunitu podporuje. 

V rámci letošního Deafemberu se Pedagogická fakulta UP věnuje především překladům autorských – přímo na fakultě vzniklých – metodik a různých výukových materiálů do českého znakového jazyka. Tyto překlady v podobě videí jsou ke zhlédnutí na fakultním YouTube kanálu i přímo na portálu s oblíbenými didaktickými materiály Učitel21.

„Stále není dost výukových materiálů, které by plně zohledňovaly potřeby žáků, jejichž primárním komunikačním prostředkem je český znakový jazyk. Usilujeme proto o to, aby se alespoň většina našich nejzdařilejších digitálních vzdělávacích zdrojů dočkala své verze tlumočené do znakového jazyka. Ochotně nám v tom pomáhá Pavel Kučera, koordinátor Centra podpory studentům se specifickými potřebami a odborný asistent Ústavu speciálněpedagogických studií. Sám dětem se sluchovým postižením dlouhodobě pomáhá nejen jako spolupracovník Centra pro dětský sluch Tamtam, ale i jako herec připravující v České televizi pohádky v českém znakovém jazyce. Naši snahu připravovat materiály ve znakovce podporuje, protože sám ví, jak důležité je pro děti komunikovat plnohodnotným komunikačním prostředkem,“ řekla Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty UP.

 

Nabídka materiálů:

Prvouka

Příběh 17. listopadu

Pokreslený sešit

Be on the Screen

 

Videa fakulta nabídne všem zájemcům, kteří je budou moci využít jak doma, tak i ve školní výuce. Tlumočení do znakového jazyka se dočkaly metodiky a materiály vzniklé v rámci projektů Pokreslený sešit, Příběh 17. listopadu a Mezi sebou se zdravíme ahoj! Aneb lekce z české prvouky. Žáci různého věku se tak mohou poučit o dílčích tématech vzdělávacích oborů výtvarná výchova, dějepis nebo člověk a jeho svět. Video ve znakovém jazyce vzniklo také k soutěžní přehlídce digitální tvorby dětí a mládeže Be on the Screen.

„Aktuálně vzniklá videa nejsou na naší fakultě prvním ani posledním počinem tohoto druhu. Fakultní kanál na YouTube obsahuje hned několik playlistů s videi v českém znakovém jazyce včetně oblíbeného cyklu základů znakovky Znakujme spolu!,“ dodala Petra Šobáňová. Kromě produkce fakultních videomateriálů zdůraznila i celoroční spolupráci s organizací Tichý svět, a to především na propagaci a zprostředkovávání novinek ze světa Neslyšících na fakultním portálu Učitel21. „Na vytváření obsahu portálu Učitel21 se kromě toho podílí i několik bloggerek se sluchovým postižením, které čtenářům představují vlastní zkušenosti a každodenní radosti a strasti ze života Neslyšících doslova z první ruky,“ doplnila proděkanka PdF UP.

Cílem kampaně #Deafember, která se každoročně koná v září, je zviditelnit a podpořit Neslyšící jak v České republice, tak v zahraničí. Většinové společnosti připomíná, že lidé se sluchovým postižením jsou mezi námi, i když je v davu na první pohled možná nepoznáme. Týká se to i Univerzity Palackého, kde s podporou Centra podpory studentů se specifickými potřebami, sídlícího na její pedagogické fakultě, studuje několik desítek mladých lidí s různým stupněm sluchového postižení. Pedagogická fakulta UP tak nejen svou účastí na kampani #Deafember, ale i mnoha dalšími aktivitami podporuje komunitu Neslyšících a připomíná důležitost vzdělávání dětí a mladých lidí se sluchovým postižením v jejich přirozeném jazyce.