Novinky z PřF a UP

Zlo, které loni 21. prosince zasáhlo univerzitu a celou společnost, způsobilo mnoha lidem obrovský zármutek, vyvolalo ale také vlnu lidské sounáležitosti a laskavosti. A právě o ní natočila absolventka Univerzity Karlovy, režisérka Markéta Oddfish Nešlehová dokumentární film Jak to, že se svět nezastavil. Česká televize ho uvede 21. prosince večer.

Tento článek vyšel i ve speciálním čísle magazínu Univerzity Karlovy Forum věnovaném obětem tragédie na Filozofické fakultě UK z prosince 2023 (celé číslo si můžete ve formě PDF stáhnout zde). S laskavým svolením redakce rozhovor zpřístupňujeme i čtenářům Žurnálu Online.

Památku obětí můžete uctít i na Univerzitě Palackého. Pietní místo je zřízeno na nádvoří filozofické fakulty na Křížkovského 10.

Proč jste se rozhodla o tragédii, která se odehrála 21. prosince na Filozofické fakultě UK, natočit dokumentární film?

Zajímají mě možnosti lidské psychiky a jejího příklonu k pozitivnímu nastavení. Jedenadvacátý prosinec ukázal zlo. Mým cílem je ukázat, že i přes to, co se stalo, dokáže znovu vypučet něco nového, vyrůst na spáleništi nová rostlina, symbolický kakost. Chci ukázat, že zlo nemůže nikdy zvítězit. To je hlavní leitmotiv filmu. Mluvíme o čtrnácti obětech, ve skutečnosti jich je ale daleko víc, i když na té sekundární nebo terciární úrovni. Tisícovky lidí byly přímo zasaženy, tragédie ovlivnila celou společnost. Chtěla jsem natočit film, který by byl jednou z takových léčivých pilulek na cestě k ozdravení jak univerzity, tak celé společnosti, která se s takovou hrůzou v novodobých dějinách ještě nesetkala. Můj dokument přináší zprávu o tom, jak hluboká a pevná může být lidská sounáležitost a laskavost. Podhoubí na fakultě, na rektorátu a na celé univerzitě tomu výrazně nahrálo. Když jsem viděla ty ženy v čele, a to, jak jsou ryzí, a jak soucitné a laskavé prostředí na univerzitě je, říkala jsem si, že chci být u toho, když se univerzita a pozůstalí budou léčit, protože to může přinést jedinečnou zprávu o uzdravování. Dalším mým důvodem k natočení dokumentu bylo přesvědčení, že se na událost a na oběti nesmí zapomenout. Měl by to být film pozůstalých, kteří by měli mít možnost sdílet svoje pocity.

Maminka Sáry Lidické, jedné z obětí prosincové střelby, na Tichém místě na FF UK v záběrech filmového dokumentu.
Foto: Markéta Oddfish Nešlehová

Kdo se ve vašem dokumentu objeví, koho jste při jeho natáčení oslovila?

Můj dokument sleduje několik dějových linek. Chtěla jsem se účastnit toho, jak se mění atmosféra a energie na fakultě. Sleduji vznik Tichého místa, jeho proměny a to, jak tam přibývají vzkazy a jak silný smysl to místo vůbec má. Druhá dějová linie sleduje cestu pietního kamene na náměstí Jana Palacha. Zdálo se mi důležité odvyprávět celý ten příběh od vzniku samotné myšlenky až po neopracovanost památníku a jeho symboliku. Začala jsem také sledovat paní děkanku a paní rektorku při běžných činnostech a zároveň při zdolávání těžkostí, které na ně s touto událostí dopadly. Ony nemají žádný záchranný tým krizových interventů, který by si sedl na jejich místa a řídil by krizově fakultu a univerzitu. Tohle všechno musely zvládnout tyto ženy v čele, včetně Lenky Henebergové z kolegia rektorky a proděkanky FF UK Andrey Hudákové. Pak jsem si moc přála, aby se v dokumentu objevili i rodiče obětí a aby se mnou sdíleli svoje myšlenky. Ve filmu je i duchovní rovina, objeví se v něm katolický kněz Marek Orko Vácha, kterého se ptám na to, kde člověk může po takové události vzít sílu.

Jeden ze vzkazů na Tichém místě na FF UK v záběrech filmového dokumentu.
Foto: Markéta Oddfish Nešlehová

Sama jste absolventkou UK. Není to tedy pro vás příliš osobní téma? Jak si udržujete profesionální odstup od tak tragické události?

Ale tahle tragédie je osobní téma pro každého z nás: každý z nás chodil do nějaké školy, každý z nás se v ní cítil v bezpečí. Rovinu osobního doteku vnímám už v tom, že tohle se mohlo stát kdekoli a komukoli. Všechny oběti navíc byly výjimeční lidé, s životními cíli, s mnoha ideály i talenty… i tím jsem zasažena. A navíc – když chcete natočit dokument, který se diváka dotkne, musí se pro vás natáčení stát osobní věcí, prostě se do něj vložíte, fandíte svým milovaným „hrdinům“, vciťujete se do nich, jdete s nimi kus cesty, přemýšlíte o nich, píšete si s nimi, vyvine se mezi vámi pouto. Nejen oni vám, ale i vy jim se otevíráte, vzájemně si předáváte, co je v ten okamžik třeba. Film je osobní. A pokud jde o Univerzitu Karlovu, zvlášť teď jsem hrdá, že jsem v Karolinu dostala magisterský diplom.

Natáčení instalace pietního kamene před FF UK.
Foto: Markéta Oddfish Nešlehová

Ve své dokumentaristické práci se věnujete lidsky těžkým příběhům, kde vy sama berete sílu zabývat se takto náročnými tématy?

Jsem praktikující buddhistka. Energii se snažím čerpat z meditací a z mé duchovní praxe, která mě posiluje. Sílu čerpám ze všech svých aktivit. Jinak to ani neumím. Jsem typ člověka, který nemůže dělat nic jiného. Moje práce mi musí přinášet hlubší smysl, nedělám to jenom proto, abych měla na zaplacení složenek. Nechci, aby to vyznělo pateticky, ale vnímám to jako svoje poslání, které se snažím naplňovat. Samozřejmě mám ale i horší dny, kdy si říkám, že je to strašně těžké a že do sebe absorbuji příliš mnoho žalu. Pomocí meditací a duchovní praxe se s tím ale snažím pracovat. A v neposlední řadě mě posilují i lidé, o kterých točím. Je v nich tolik síly!

Markéta Oddfish Nešlehová

Absolventka tehdejší Fakulty žurnalistiky UK. Od zpravodajství a publicistiky, kterým se věnovala v různých tuzemských denících a magazínech, se později přesunula k režii a scenáristice. Je autorkou řady dokumentárních filmů. Zajímá se o romskou či etnickou problematiku a o třetí svět. Pro Českou televizi točí cyklus 13. komnata. Letos ČT uvedla mj. její dokument o problematice vysokoškolského bydlení Bez peněz na vysokou nelez. Režírovala také několik videoklipů a hudebních DVD či populární pořad Noc s Andělem. V roce 2008 získala cenu Anděl za DVD Live & Life Blue Effect.

Ředitelem Vysokoškolského ústavu Univerzity Palackého bude v příštím roce Pavel Banáš, který CATRIN vedl v posledních čtyřech letech. Do funkce ředitele jej na období od 1. ledna do 31. prosince 2025 jmenoval rektor Martin Procházka.

„Výsledek výběrového řízení jsem pečlivě zvážil a i přes některé pochyby jsem se nakonec rozhodl respektovat doporučení nezávislé výběrové komise a jmenovat vítěze výběrového řízení. S přihlédnutím ke všem okolnostem jsem se však rozhodl omezit funkční období Pavla Banáše jakožto ředitele ústavu na dobu jednoho kalendářního roku. Vzal jsem v potaz aktuální situaci na univerzitě, kdy se nacházíme v období krátce před volbami rektora, ovšem k ročnímu omezení jsem přikročil zejména s ohledem na skutečnost, že je třeba efektivně pokračovat v jednáních a hledat řešení neutěšené situace spojené s majetkovým vypořádáním mezi Přírodovědeckou fakultou a Vysokoškolským ústavem UP,“ uvedl rektor UP.

Do mezinárodního výběrového řízení na pozici ředitele Vysokoškolského ústavu UP se přihlásilo celkem 14 kandidátů. Probíhalo dvoukolově v říjnu a listopadu letošního roku, kandidáty hodnotila dvanáctičlenná výběrová komise, která doporučila jako vítězného kandidáta právě Pavla Banáše.

Nejmodernější multifunkční CBCT rentgenový přístroj, který umožňuje zhotovovat detailní 3D snímky celého obličeje a úst, nově využívají na Klinice zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Zařízení se okamžitě stalo důležitým pomocníkem ve výzkumech, které na klinice provádějí.

Pro kliniku jde o výrazný technologický posun. „Oproti staršímu zubařskému CBCT, které jsme dosud využívali, nové zařízení Viso G7 umí při jednom stání pacienta pořídit nejen CBCT hlavy nebo OPG snímek čelisti, ale také 3D fotografii obličeje a zároveň tyto jednotlivé snímky dokáže spojit dohromady. Výhodou jsou také nízké dávky záření, které zařízení ke snímkování využívá, kdy zatížení pacienta můžeme podle potřeby regulovat,“ přiblížila přednostka kliniky Iva Voborná.

„Díky propojení s intraorálním scannerem a 3D tiskárnou, které jsme nově také pořídili, jsme schopni si vytvořit jakéhosi 3D pacienta, rekonstrukci jeho hlavy, kterou můžeme využít například při výzkumu zaměřeném na faktory růstu nebo proměny obličeje související s konkrétními vadami,“ dodala s tím, že již nyní probíhají studie, při kterých jsou snímky a rekonstrukce z nového vybavení používány.

„Probíhá například výzkum z oblasti navigované endodoncie, kdy si v podstatě zevnitř vyfotíme zub a na základě toho si můžeme předvytvořit postup, jak tento zub ošetřit. Dříve jsme tyto endodontické šablony dělali ručně z pryskyřice. Další z výzkumů se týká například autotransplantací, kdy se zub určený k autotransplantaci díky CBCT zobrazí v 3D podobě v systému, posléze se vytiskne na 3D tiskárně v reálných rozměrech a v rámci vytvoření místa pro jeho uložení do nové pozice v čelisti se použije jako předtvar. Nejčastěji dochází k přesunu třetího moláru (stoličky – pozn. red.) do pozice prvního moláru. Věřím, že s novým moderním vybavením v těchto i dalších výzkumech můžeme dále pokročit, získat více vzorků a tím pádem validnější výsledky, které potom budeme schopní lépe odpublikovat,“ uzavřela Iva Voborná.

Pořízení CBCT rentgenového přístroje Viso G7 i dalších zmíněných zařízení bylo financováno z projektu Podpora doktorských studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci, v rámci něhož jsou napříč univerzitou rekonstruovány prostory či nahrazováno zastaralé či nekompatibilní vybavení využívané Ph.D. studenty pro jejich vědeckou práci. Rozpočet projektu činí téměř 190 milionů korun.

Důležitý milník má za sebou společný studijní program Digital Society, Social Innovation and Global Citizenship, který vzniká v rámci mezinárodního projektu Euridice. Na svém prosincovém zasedání jeho záměr schválila Pedagogická komise UP. Začátkem příštího roku pak bude kompletní akreditační spis odevzdán Radě pro vnitřní hodnocení UP. Program bude rovněž usilovat o certifikaci European Degree Label.

Na vzniku jedinečného navazujícího magisterského programu se podílí Nepolská univerzita Fridricha II. a Univerzita Innsbruck spolu s Univerzitou Palackého, kde bude výuka probíhat pod záštitou právnické fakulty ve spolupráci s PřF a FF. Akreditační proces v současnosti úspěšně probíhá i na obou partnerských univerzitách.

„Projekt Euridice, a tím i studijní program by nevznikly bez navázání úzké spolupráce v síti Aurora. Naplňujeme tak záměr Evropské komise, aby evropské univerzity úzce spolupracovaly nejen ve vědě a výzkumu, ale i vzdělávání, například právě formou společných studijních programů. Jako příklad dobré praxe jsme jej proto nedávno představili ostatním českým univerzitám během kulatého stolu na téma aliancí evropských univerzit v rámci konference CZEDUCON,“ říká hlavní řešitel projektu Euridice na UP, prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka. 

Schválením záměru se uzavřela první část mnohaletého období příprav a jednání se zahraničními partnery. „Jsem rád, že Pedagogická komise UP schválila záměr tohoto mezinárodního interdisciplinárního studijního programu. Otevírá se tím cesta k rozšíření portfolia joint degree studijních programů na UP i nové formy spolupráce v rámci Aurory. Společný studijní program posouvá dosavadní kooperaci mezi partnerskými univerzitami na vyšší kvalitativní úroveň. Realizační tým však čeká ještě mnoho práce, než bude studijní program schválen RVH UP a budou v něm zapsáni první studenti. Jsem přesvědčen, že tato cesta bude úspěšná,“ dodává prorektor pro studium Vít Zouhar.

Usnadnit administrativní zátěž při schvalování společných programů by měl v budoucnu tzv. European Degree. V takovém případě společný studijní program akredituje jedna ze zapojených univerzit a akreditace bude platit i v ostatních státech. „European Degree je však kvůli mnoha legislativním omezením stále hudbou budoucnosti. Evropská komise proto navrhla ocenění European Degree Label, které bude prozatím sloužit jako certifikát kvality označující, že studijní program splňuje její kritéria. A jelikož je náš nový program splňovat bude, plánujeme European Degree Label získat,“ vysvětluje Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice a Aurora Education Developer.

První studenti by podle předpokladů mohli zahájit studium v září 2025. Výuka bude probíhat hybridní formou v angličtině. Studenti díky tomu budou získávat znalosti od těch nejlepších univerzitních odborníků; do projektu jsou však zapojené také další instituce i malé a střední podniky, které jim nabídnou praktické stáže. Univerzita Palackého bude garantovat výuku práva (mj. mezinárodního a digitálního), sociální a ekonomické geografie či oblasti médií a komunikace, na níž se bude podílet i univerzita v Neapoli. Ta dále zajistí výuku sociologie či sociální pedagogiky. Partneři z Innsbrucku budou zodpovídat za oblasti Digital humanities, IT a digitálních platforem.

Navazující magisterský studijní program Digital Society, Social Innovation and Global Citizenship si klade za cíl připravit odborníky, kteří budou schopni navrhovat a implementovat digitální řešení pro udržitelný rozvoj ve vzdělávání, sociální komunikaci a kulturním průmyslu. Absolventi budou připraveni zastávat vedoucí pozice v různých sektorech, působit jako konzultanti nebo se věnovat výzkumu v oblasti digitálních inovací. Budou schopni vyhodnocovat kulturní dědictví pomocí digitálních technologií, definovat strategie digitální propagace, navrhovat inovativní formy vzdělávání a spolupracovat na vývoji nových digitálních produktů a služeb.

Důraz je rovněž kladen na rozvoj průřezových kompetencí, jako je kritické myšlení, etické usuzování, řešení problémů a interkulturní kompetence, například s využitím vzdělávacího nástroje LOUIS. Absolventi budou připraveni efektivně a eticky reagovat na výzvy v oblasti digitální společnosti a podporovat sociální inovace, které odpovídají etické, udržitelné a inkluzivní perspektivě.

O postupu projektu Euridice jsme již v Žurnálu UP psali zde či zde. Sledovat jej můžete také na webu euridice.eu nebo na LinkedIn.

Téměř 80 litrů krve a krevní plazmy darovali studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého v rámci Souboje fakult v bezplatném darování krve. Do čtvrtého ročníku akce Vyhrň rukáv se zapojilo více než 150 studentů a akademiků.

Vítězství v celkovém objemu darované krve obhájila přírodovědecká fakulta, na druhém místě skončila fakulta zdravotnických věd a na třetím lékařská fakulta. Co se týče procentuálního zastoupení studentů, vyhrála fakulta zdravotnických věd. Novinkou letošního ročníku byla kategorie Fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením z řad zaměstnanců, v níž taktéž zvítězila fakulta zdravotnických věd.

Zástupci vítězných fakult si krásné skleněné plakety převzali na pódiu na nádvoří Zbrojnice během letošního Punče s rektorem pro zaměstnankyně a zaměstnance UP. Za přírodovědeckou fakultu cenu převzal pedagog a prezident Českého červeného kříže Marek Jukl, za fakultu zdravotnických věd pak děkan Jiří Vévoda a studentská senátorka Hana Mrnuštíková. Všem, kteří se do letošního souboje fakult zapojili, poděkovala z pódia primářka transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková.

Vytvořila film s názvem O krávě a dokázala s ním oslovit publikum celého světa. Řeč je o Pavle Baštanové z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP, jejíž animované dílo získalo například Special Mention v kategorii Trickstar Nature Award na Stuttgartském festivalu animovaného filmu nebo cenu New Swiss Talent na festivalu Fantoche.

Jak se na světě žije krávám? Pasou se na louce, mačkají se ve špinavých halách, prohání se ulicemi Španělska nebo se koupou v chladné vodě! Krátké příběhy z různých koutů světa ukazují, jak pestrý život krávy žijí a jak těžký úděl některé z nich mají. Tolik ve stručnosti k unikátnímu animovanému filmu, v němž talentovaná Pavla Baštanová z katedry výtvarné výchovy PdF UP výrazně kombinuje hluboké sdělení s osobitým uměleckým stylem. Její snímek zaujal diváky po celém světě a patří mu Special Mention v kategorii Trickstar Nature Award ze Stuttgartského festivalu animovaného filmu nebo cena New Swiss Talent z festivalu Fantoche.

„Svým filmem toužím pozitivně přispět k aktuální situaci. Ráda bych, aby byl impulsem k zamyšlení nad životem zvířete – v tomto případě krávy – a aby upozornil na to, že je potřeba vnímat každého tvora komplexně, jako živou bytost, ne pouze jako součást našeho lidského hospodářského průmyslu,“ uvedla autorka snímku Pavla Baštanová. Přestože pracovala s fakty, nebylo jejím záměrem vytvořit radikálně angažované dílo či snímek ryze dokumentární a kritický.

„Všechny informace, které jsem sbírala zhruba rok a půl z médií, knih i vyprávění a z nichž pak i vyplynulo spoustu bizarních, běžných nebo biologických faktů o kravách, mi pomohly sestavit mozaiku konkrétních příběhů krav z celého světa. Své pocity vyjadřuji nepřímo, pomocí animované koláže. Chtěla jsem je vyprávět hravou formou a s odstupem tak, že budu na tzv. kraví život nahlížet z široké perspektivy – příběh krávy tak může být vlastně zjednodušeným příběhem světa,“ popsala tvůrkyně ceněného snímku.

Animovaný film O krávě měl svou premiéru v roce 2023, a to na prestižním mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu. Finančně jej podpořily Státní fond kinematografie, Schweizerische Eidgenossenschaft Confederation Suisse Bundesamt für Kultur, Schweizer Radio und Fernsehen, SRG SSR, Zürcher Filmstiftung a Nadační fond FILMTALENT ZLÍN. Jak uvádí distributor Maur Film, vznik tohoto projektu provázela nutkavá potřeba vyjádřit civilizační úzkost, která pramení z narůstajících a nevratných globálních problémů.

Snímek oslovil řadu mezinárodních filmových festivalů, kde se setkal s nadšenými ohlasy diváků i odborné veřejnosti. Promítl ho například PÖFF Shorts – Black Nights Film Festival, Tirana International Film Festival, Leeds International Film Festival, Make Believe Seattle, Cinemagic International Film Festival, Reykjavík International Film Festival, Shanghai International Film Festival, Film Festival della Lessinia, Animateka International Animated Film Festival, Bucheon International Animation Festival či Stuttgart International Festival of Animated Film (ITFS).

Posbíral i řadu ocenění, například Special Mention v kategorii Trickstar Nature Award, New Swiss Talent na Fantoche International Animation Film Festival, zaujal také na festivalech ANIMAC International Animation Film Festival of Catalonia, Anifilm, Ottawa Animation International Film Festival, Athens International Children's Film Festival, International Young Audience Film Festival Ale Kino!, JEF Festival, New York International Children's Film Festival, Montreal International Children’s Film Festival (FIFEM), Euganea Film Festival, The NaturVision Film Festival a TRICKY WOMEN.

Pavla Baštanová je animátorka a ilustrátorka z Olomouce. Absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde natočila film Mukumú (2017). Stejný příběh se objevuje i v dětské knize, kterou ilustrovala a která vyšla v roce 2020. Mezi další animované filmy, jež Pavla vytvořila, patří Mezi stromy (2015) a Neumím plavat (2016). Vytváří také ilustrace pro knihy a časopisy a ráda pracuje s klasickými grafickými technikami. Kromě animovaných filmů a ilustrací pracuje na různých animovaných projektech (vizuální styl a znělka pro MFF Juniorfest 2018, 2019 a 2020, výukové klipy o umění pro děti). Jako animátorka se podílela také na filmech Přes hranici (2020) a Padající hvězda (2017). V její tvorbě je velmi důležitý aspekt přírody a zvířat. Působí na katedře výtvarné výchovy PdF UP.

Univerzita Palackého v Olomouci si připomíná loňskou tragédii, která zasáhla Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze i celou společnost. Od poloviny tohoto týdne je na nádvoří Filozofické fakulty UP na Křížkovského ulici 10 k dispozici dočasné pietní místo, na které mohou studenti, zaměstnanci i veřejnost přinášet květiny a svíčky.

Pietní místo je především připomínkou obětí tragické střelby, na které nesmíme nikdy zapomenout, a také výrazem sounáležitosti mezi našimi fakultami a univerzitami. Zároveň se děkan FF UP Jan Stejskal zúčastní pietních akcí, které se budou konat o víkendu v Praze a kam přijal pozvání děkanky FF UK Evy Lehečkové. Olomoucké pietní místo bude na Filozofické fakultě UP přístupné až do soboty 21. prosince, na kterou připadá toto smutné výročí, a sice ve všední dny od 7 do 21 hodin, v sobotu pak od 8 do 18 hodin.

Nejen akademici/čky, vědci/kyně a studující neodmyslitelně patří k univerzitám. Na jejich chodu se podílejí stovky dalších zaměstnankyň a zaměstnanců. Pro připomenutí jejich nezastupitelných a pro fungování akademického světa nezbytných rolí byla na Univerzitě Palackého v Olomouci podruhé předána Mimořádná ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice UP.

Dohromady devatenáct zástupců nominovaly fakulty, vysokoškolský ústav, Správa kolejí a menz a rektorát včetně dalších univerzitních jednotek. Ocenění administrativních, technickohospodářských a dělnických profesí zavedl rektor univerzity Martin Procházka v loňském roce při příležitosti 450. výročí univerzity.

„Chceme připomenout a vyzdvihnout nepostradatelnou roli těchto profesí při podpoře vzdělávací a výzkumné činnosti univerzity. Možná máme někdy tendenci vnímat jejich práci jako samozřejmou, nicméně bez přičinění těchto zaměstnankyň a zaměstnanců by univerzita nemohla fungovat,“ připomenul rektor.

V loňském ročníku byl oceněn dokonce manželský pár pracující na Univerzitě Palackého téměř celý život. I letos ocenily fakulty a další jednotky řadu dlouholetých věrných pracujících, mezi oceněnými je ale například i 34letý vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP Tomáš Franta. „Na diplomu sice svítí mé jméno, ale vše beru především jako ocenění celého Vydavatelství UP. Má práce totiž často spočívá v amplifikování poctivé a dobré práce mých kolegyň a kolegů z vydavatelské a technické redakce, tiskárny i distribuce. Těší mě, že aktuální filozofie vydavatelství, která směřuje mimo jiné ke knižním projektům s přesahem daleko za hranice akademické komunity a získává uznání v Česku i zahraničí, má v rámci UP ohlas. Rádi budeme tímto způsobem značku i vědu Univerzity Palackého mezi širokou veřejností podporovat i nadále,“ poznamenal ke své nominaci.

„Už z krátkých medailonků, které fakulty a další jednotky k nominacím dodávají, je patrné, jak moc si těchto svých zaměstnaných váží, a je dobře, že to mohou dát veřejně najevo i při této příležitosti,“ řekla vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP Markéta Šupplerová a dodala, že dalším smyslem je také připomenout postavení Univerzity Palackého jako jednoho z největších zaměstnavatelů Olomouckého kraje.

Seznam oceněných neakademických pracujících za rok 2024

(včetně argumentace nominující fakulty/jednotky)

 

Cyrilometodějská teologická fakulta

Fakulta oceňuje pracovní nasazení obou kolegyň a váží si toho, že jsou součástí jejich dobře fungujícího týmu. 

Marie Nováková

uklízečka

Nikde jinde se to neblýská tak jako u nás! První, co zapůsobí na každého, kdo do budovy fakulty vstoupí, jsou lesknoucí se podlahy. Ale také okna bez jediné šmouhy, naklizené učebny, chodby plné věčně zelených květin. Za touto vizuální i pocitovou pohodou, kterou byste rozhodně chtěli mít i doma, stojí už mnoho let také naše Maruška Nováková.

 

Iva Klíčová

uklízečka

Institut sociálního zdraví cyrilometodějské teologické fakulty má zázemí v moderní budově v Kateřinské ulici. Její architektonickou krásu podtrhuje neúnavná, poctivá péče Ivy Klíčové. Ve fakultní budově bývá rušno – výuka, výzkum, pracovní setkání, výcviky. Díky Ivě se akademici i studenti každý den vracejí do čistých kanceláří, laboratoří a učeben.

 

Lékařská fakulta

Iveta Elišková

referentka specializačního vzdělávání

Trpělivost a laskavost. K tomu přidejme usměvavou tvář a pozitivní myšlení a dojdeme k základní charakteristice referentky specializačního vzdělávání lékařské fakulty Ivety Eliškové. Pracovitost, spolehlivost a obětavost se odráží v její každodenní práci, o čemž svědčí spokojenost nejednoho z lékařů, kterým pomáhá dosáhnout specializované způsobilosti. Ve volném čase ráda tráví čas nad pěknou knížkou a se svými blízkými. Její optimismus nejlépe odráží krédo: „Všechno nakonec dobře dopadne. A pokud nedopadlo, potom to ještě není konec!“

 

Jan Svoboda

odborný pracovník fakultního audiovizuálního pracoviště

Jan Svoboda pracuje na lékařské fakultě od podzimu roku 1989, tedy dlouhých 35 let. Na fakultě má na starosti didaktickou techniku. Zajišťuje hladký průběh výuky v posluchárnách, aby byl přednášející slyšen, prezentace spuštěna a viděna a v neposlední řadě ukazovátko, aby ukazovalo. Pro někoho samozřejmost, za kterou se ale skrývá obrovský kus práce. V průběhu svého působení zažil ve svém oboru na vlastní kůži „průmyslovou revoluci“. Přešel od meotarů přes datové projektory až ke složitým audio systémům. Prožil s fakultou její rozšíření o Dostavbu, a tím i navýšení výukových místností a rozšířil si obzory i v nově vznikající budově v jedinečné posluchárně amfiteátrového typu. Svou práci vykonává zodpovědně, spolehlivě a svědomitě. Je velice skromný a velmi ochotný. Je vášnivým cyklistou, v zimě si rád zajde na běžky, má rád dobré pivo, kvalitní víno a je dokonalý gentleman.

 

Filozofická fakulta

Eva Pospíšilová

vedoucí referátu provozu na oddělení infrastruktury

Eva Pospíšilová nastoupila na filozofickou fakultu jako administrativní síla na částečný úvazek. Velmi rychle se ale ukázalo, že její schopnosti i charakterové vlastnosti dalece přesahují toto zařazení. Během několika málo let se stala nepostradatelnou pracovnicí oddělení infrastruktury, kde má na starost řadu administrativních činností, ale také řídí celý referát provozu s více jak 30 zaměstnanci. Její pracovní nasazení je výrazně nadstandardní, stejně jako schopnost přizpůsobit se potřebám fakulty i technologickým a komunikačním změnám, které tuto práci provází. Paní magistra se navzdory plnému vytížení také dále stará o vlastní znalostní rozvoj a navštěvuje kurzy IT a angličtiny.

 

Pavel Hampl

vedoucí referátu údržby na oddělení infrastruktury

Pavel Hampl představuje zaměstnance, který je ke své instituci nejenom loajální, ale prakticky se s ní ztotožňuje. Jako vedoucí referátu údržby fakultního oddělení infrastruktury zodpovídá za širokou škálu činností, souvisejících s každodenním provozem, podílí se ale také na rozvoji a proměně celkové infrastruktury s výhledem do budoucna. Jeho cílem je vždy najít účinné, ale přitom ekonomicky úsporné a efektivní řešení. Ačkoliv jde o práci časově náročnou, zahrnující řadu pracovních víkendů a dlouhých večerů, rozhodl se dále pracovat svém vzdělání a zahájil studium v bakalářském stupni studia, které bude v nejbližších měsících dokončovat.

 

Přírodovědecká fakulta

Své neakademické pracovníky a pracovnice nenominovala.

 

Pedagogická fakulta

Marcela Pazdírková

odborná sekretářka katedry biologie

Marcela Pazdírková spojila své působení s pedagogickou fakultou v roce 2006 a po celou dobu pracuje na pozici sekretářky katedry. Její práce zahrnuje administrativní podporu katedry, komunikaci s pedagogy a studenty, organizaci katederních akcí a další podpůrné činnosti. Jak sama deklaruje, práce se studenty katedry biologie ji naplňuje a snaží se jim vždy vyhovět. Její motto je: „Chovej se k ostatním přesně tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě.“ Všichni z domovského pracoviště i celé fakulty potvrdí, že komunikovat s paní Pazdírkovou je radost. Je vždy ochotná, trpělivá a vstřícná jak k akademikům, tak i ke studentům. Vyhýbá se konfliktům, snaží se pro ostatní vytvářet příjemné pracovní prostředí. Jako zkušená a moudrá dáma má respekt také v kolektivu kolegyň sekretářek, které si jí spolu s ostatními členy akademické obce velmi váží. Její profesní působení bylo vždy spojené se školstvím, před příchodem na Univerzitu Palackého poskytovala podporu jednomu z tehdejších zvláštních učilišť, později Středisku informatiky a služeb školám. Všude byla spokojená a oblíbená. V posledních letech jí volné chvíle zpříjemňují vnoučata, bez kterých si život nedokáže představit. Pedagogická fakulta by jí ráda vyslovila upřímné poděkování za to, co vykonala pro domovskou katedru biologie a celou akademickou obec fakulty.

 

Jarmila Pazderová

recepční

Jarmila Pazderová působí na pedagogické fakultě od roku 2016, a to doslova v první linii, na místě, kterým denně procházejí stovky až tisíce lidí. Jedná se o informace v přízemí hlavní budovy fakulty, kam si lidé chodí pro radu, když potřebují něco zjistit nebo něco hledají, kam chodí řešit umístění rozvrhových akcí, kam si běží půjčovat klíče, vyzvedávat balíčky a poradit se, když jsou v úzkých. Role lidí v první linii je v každé organizaci klíčová: když se nechovají profesionálně a vstřícně, mohou doslova pokazit dojem z návštěvy fakulty nebo v případě studujících i z celého studia. Naopak jsou-li vlídní, chápaví a ochotní, vylepší a zpříjemní den každého, kdo tímto uzlem složitého fakultního organismu prochází. Paní Pazderová k nim bezpochyby patří a za to by jí fakulta ráda vyslovila upřímné poděkování. Oceňujeme, že se svým mateřským přístupem a s hřejivým úsměvem dokáže řešit i náročné situace, které se někdy s akademickým životem pojí. Pedagogická fakulta jí proto děkuje za vše, co pro akademickou obec vykonala. Jak sama paní Pazderová říká: „I když jsem v důchodovém věku, těší mě, že mohu být na místě, které má smysl, které se mi líbí a na kterém mohu být druhým ještě prospěšná.“ Za její slova jsme rádi a za její věrnou a spolehlivou službu jí projevujeme uznání.

 

Fakulta tělesné kultury

Jiří Veverka

správce lokální počítačové sítě

Jiří svým specifickým smyslem pro humor rozzáří a doslova obejme nejenom vás, ale i váš počítač. Náš specialista na IT nám vytváří neskutečně pohodové a uživatelsky přívětivé propojení s všelijakou počítačovou technikou a co nevymyslí on, tak nikdo jiný. Do fakultní rodiny neodmyslitelně patří již dlouhá léta. Svěřené úkoly plní velmi zodpovědně, samostatně, s rozvahou a vysokou mírou ochoty. Jeho vynikající komunikační dovednosti mnohdy překvapí každého, kdo se na něj obrátí pro pomoc, neboť je schopen vysvětlit nevysvětlitelné. Lepšího „ajťáka“ nikde nenajdete. To je náš Jiřík.

 

Šárka Voříšková

mzdová účetní

Šárka Voříšková je členkou fakultního teamu téměř od počátku. Jejím každodenním chlebem je práce s nejdůležitějšími čísly, která každý měsíc dostanou zaměstnanci na své účty. Šárka je svědomitá mzdová účetní, pro kterou není problém obratem vyhotovit potvrzení, poradit si s daněmi, hypotékou, spořením. Je to veselá kopa, která miluje svou rodinu, domácí mazlíčky a výlety. Jsme rádi, že ji tu máme.

 

Právnická fakulta

Radana Kuncová

vedoucí zahraničního oddělení

Vedoucí fakultního zahraničního oddělení Radana Kuncová je energická profesionálka, která svými odbornými zkušenostmi, znalostmi, nadšením a lidským přístupem obohacuje celé pracoviště. Vždy je ochotná pomoci a neváhá jít nad rámec svých povinností, aby zajistila skvělé podmínky pro studenty a studentky i své kolegy a kolegyně. Její nadšení pro práci je nakažlivé a díky svému otevřenému přístupu je nepostradatelnou součástí týmu, vzorem a inspirací pro všechny okolo.

 

Vladěna Břeňová

vedoucí studijního oddělení

Vladěna Břeňová pracuje na pozici, kde chyby mohou mít fatální následky, byť ne pro zdraví, ale pro studium – je totiž vedoucí fakultního studijního oddělení. Proto je velmi dobře, že svou práci dělá po celou dobu působení na právnické fakultě precizně a systematicky. Díky své spolehlivosti je oporou, která umožňuje řešit a překonávat složité situace, i když přijdou ze dne na den. Na kvalitě své práce si skutečně zakládá, není jí jedno, když třeba i jen drobnost nefunguje tak, jak by měla.

 

Fakulta zdravotnických věd

Lenka Stloukalová

sekretářka Ústavu radiologických metod

Lenka Stloukalová pracuje na fakultě zdravotnických věd téměř 15 let. Začínala na pozici pracovnice děkanátu fakulty a poté přešla na místo odborné sekretářky Ústavu radiologických metod. Kromě svědomité práce na sekretariátu odpovědně pracuje i pro Disciplinární, Etickou a Ediční komisi. V rámci své pracovní náplně úzce spolupracuje nejen se studujícími a akademickými kolegy a kolegyněmi, ale i s ostatními pracujícími na fakultě napříč různými profesemi. Svoji práci vykonává profesionálně, zodpovědně a je organizačně velmi zdatná, což oceňují především studenti a studentky i všichni spolupracovníci.

 

Jarmila Vychopeňová

ekonomka

Jarmila Vychopeňová pracuje na fakultě zdravotnických věd od jejího založení, a to na ekonomickém oddělení děkanátu. Pracuje zde jako pokladní a současně kontroluje správnost a vyúčtování tuzemských a zahraničních cestovních příkazů. Má na starosti také majetek fakulty. Ráda komunikuje s lidmi a je vždy připravena jim pomoci. Můžete k ní přijít pro radu, ale také pro úsměv i laskavé slovo.

 

Vysokoškolský ústav CATRIN

Dalibor Jančík

tajemník

Od výzkumníka až po tajemníka. Tak by se dala ve zkratce popsat osmnáctiletá kariéra Dalibora Jančíka na Univerzitě Palackého, který se po několika letech v soukromém sektoru nejprve vrátil na vědeckou pozici, aby následně při startu řešení velkých evropských projektů plynule přešel do role manažera provozu. V Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií patří ke klíčovým osobám, neboť coby tajemník má na starosti veškeré mimovědecké provozní aktivity, je správcem rozpočtu CATRIN, koordinuje administraci grantových projektů a obstarává celou řadu dalších aktivit. Jeho úkolem je nejen zajistit výzkumníkům potřebné podmínky pro jejich práci, ale také jim co nejvíce ulevit od administrativní zátěže. I jeho zásluhou tak mohou vědci efektivněji a klidněji pracovat na svých projektech a CATRIN šlape tak, jak má.

 

Ivana Saitzová

personalistka

Ivana Saitzová působí na Univerzitě Palackého od roku 2011. Od vzniku CATRIN pečuje o to nejcennější, co vysokoškolský ústav má – jeho zaměstnance a zaměstnankyně. Provází je od výběrového řízení a přijetí po celou dobu jejich pracovního poměru, stará se o jejich další rozvoj i bezpečné pracovně-právní prostředí. Jako personalistka je spojujícím článkem mezi zaměstnanci na jedné straně a vedením CATRIN a jejích výzkumných skupin na straně druhé. Díky její pečlivosti i aktivnímu přístupu se všichni mohou spolehnout na to, že jim žádná pracovní smlouva či jiný důležitý dokument neuteče. Jak sama Ivana říká, práce s lidmi ji baví. A je to znát!

 

Rektorát a ostatní jednotky UP

Jitka Kubáčková

vedoucí ekonomického odboru rektorátu

Jitka Kubáčková je již od roku 2009 nepostradatelnou součástí ekonomického úseku. Statečně bojuje s čísly, tabulkami, rozpočty i auditory na pozici vedoucí ekonomického oddělení rektorátu. Její agenda je rozsáhlá, její pracovitost a zodpovědnost jsou až neuvěřitelné. Vyniká nejen svým profesionálním přístupem a velkým odborným rozhledem, ale zejména svou osobností. I když je postavou malinká a velmi skromná, bez jejího citlivého a empatického přístupu by její oddělení nemohlo fungovat. Její erudice a loajalita z ní činí skutečnou pravou ruku vedení univerzity.

 

Tomáš Franta

vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP

Tomáš je člověk, který umí využít každou příležitost. Miluje knihy a design – ideální kombinace pro univerzitní vydavatelství, kde pracuje jako vedoucí distribuce a marketingu. Předtím působil v univerzitním oddělení komunikace a získal tak skvělý přehled a schopnost prezentovat projekty navenek. Dnes vede malý tým v prodejně odborné literatury a stará se o distribuci knih nejen z univerzitní produkce, ale také z dalších odborných vydavatelství po celé ČR. Úspěšně rozvíjí e-shop vupshop.cz a díky jeho nasazení vytrvale rostou prodejní statistiky. Kromě toho se stará o mediální obraz vydavatelství, organizuje prezentace, veletrhy nebo autorská čtení, přispívá na sociální sítě. Ve volném čase běhá po horách, sestavuje cestovatelské playlisty a se svou ženou objevuje různé kouty Evropy. Zároveň studuje bohemistiku na filozofické fakultě UP a jako doktorand učí své mladší kolegy. Zaslouží si uznání a podporu a už se na něj těšíme jako na Tomáše Frantu, Ph.D.

 

Jana Šimková

vedoucí kolejí na Neředíně

Jana Šimková spojila svůj život s Univerzitou Palackého v roce 1986, kdy nastoupila na Správu kolejí a menz jako referentka kolejí. V lednu 2000 se stala vedoucí ubytovací kanceláře a v září 2004 vedoucí správy ubytování na čtyřech blocích kolejí Neředín a koleji Evžena Rošického. Lze říci, že téměř celý profesní život, téměř 38 let, zasvětila práci s ubytovanými a zejména zahraničními studujícími. Zásadním rysem její práce se studenty jsou vzájemně dobré vztahy i vzájemný respekt, pochopení pro jejich potřeby a zájmy, snaha najít společnou cestu a smysluplná vzájemná spolupráce. Protože je přístupná sdílet svoje dosavadní zkušenosti, zkoušet nové věci a říci svůj názor na věc, je pro své kolegy zdrojem rad a poznání při jejich každodenní práci. Její obdivuhodná psychická i fyzická kondice je jistě rovněž výsledkem jejího každodenního udržitelného dojíždění do práce – jako dopravní prostředek využívá vlastní kolo. Rádi bychom vyjádřili upřímné poděkování za vše, co pro řádově desetitisíce studentů a studentek univerzity na Správě kolejí a menz vykonala.

Performer a konceptuální umělec Vladimír Havlík, jehož domovským pracovištěm je katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, obdrží Cenu Michala Ranného za rok 2024. Od roku 1999 ji vyhlašuje spolek Přátelé Moravské galerie ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně. Její návštěvníci se v roce 2025 mohou těšit na Havlíkovu intervenci do stálé expozice moderního umění v Pražákově paláci s názvem (A)l Performer.

Cena Michala Ranného, založená v úctě k památce tohoto významného malíře, je určena českým výtvarným umělcům a umělkyním bez omezení věku a státní příslušnosti. Je oceněním jejich výtvarné práce, která je jak po formální, tak po obsahové stránce zásadním obohacením české vizuální kultury. Zároveň je oceněním jejich díla, které ovlivňuje nastupující generaci umělců.

„Jsem rád, že cena přichází z Brna. Vliv brněnského konceptu byl pro mě zásadní a odnesl jsem si ho do Olomouce, kde od svých osmnácti let žiji,“ uvedl Vladimír Havlík.

V těchto dnech se už rýsuje i téma jeho intervence do stálé expozice Moravské galerie. Výstava laureáta totiž tradičně doprovází předání ceny a zásadní roli v ní tentokrát sehraje umělá inteligence a vztah performance a její dokumentace.

„Zajímá mě, nakolik dokumentace potvrzuje pravdivost akce a jestli je to vůbec důležité. Al umožňuje vytvářet fakeové dokumenty akcí, jež se nikdy nestaly. Z přelomu 70. a 80. let mám asi čtyři sta projektů, které jsem tehdy nedokázal uskutečnit. Mezi nimi vyberu ty nejvhodnější a ‚odperformuji‘ je s pomocí umělé inteligence,“ nastínil námět intervence Vladimír Havlík.

Mezi díla moderního umění zakomponuje své fotografie a videa. Je to pro něj výzva, ale zároveň už vidí konkrétní propojení se svou vlastní tvorbou.

„Malba také přetváří skutečnost, portréty jsou v podstatě fikce. Sice se malíři pokoušeli zachytit lidskou podobu, ale ve skutečnosti se díváme spíše na koláž charakteristických rysů portrétovaných. Moderní malíři, třeba kubisté a expresionisté, pak už s transformací reality pracovali záměrně. Takový remix dělá i umělá inteligence. Místo vážného obličeje udělá škleb nebo třeba šest prstů na jedné ruce. Mezera mezi přesvědčivostí a chybovostí generativních obrazů je inspirativní,“ dodal laureát z PdF UP.

Vladimír Havlík se stane v řadě třináctým držitelem Ceny Michala Ranného. O tom, že ji obdrží právě on, rozhodla porota složená z odborníků, ale i členů spolku Přátelé Moravské galerie, jíž předsedala ředitelka Domu umění města Brna Terezie Petišková. Podle ní je k ocenění Vladimíra Havlíka řada důvodů.

„Jeho tvorba představuje zvláštní, osobitou kvalitu, která je kontinuálně přítomna na české umělecké scéně od počátku devadesátých let po současnost. Vytváří abstraktní obrazy, meditativní kresby, počítačové tisky. Nejpodstatnější je ale performativní charakter Havlíkova díla, jemný, osobitý humor a nadhled. Ty žánrové bohaté aktivity Vladimíra Havlíka synteticky propojují,“ řekla Terezie Petišková.

Kromě Vladimíra Havlíka získali doposud uvedené ocenění Dalibor Chatrný, Miroslav Šnajdr, Stanislav Kolíbal, Jiří Kovanda, Vladimír Skrepl, Milena Dopitová, Daniel Balabán, Václav Stratil a Marian Palla, Vladimír Kokolia, Markéta Othová a Marie Filippovová. Vladimír Havlík si jej převezme v příštím roce při uvedení intervence (A)l Performer v Pražákově paláci.

Vladimír Havlík, žije a tvoří v Olomouci. Je všeobecně vnímán především jako jeden z klíčových představitelů performančních forem umění: akcí, happeningů, situací či událostí. Věnuje se rovněž celé řadě dalších uměleckých žánrů – malbě, kresbě, tvorbě konceptuálně laděných objektů, autorských knih, vizuální poezii atd. Pro počátky jeho tvorby, spadající do konce 70. a počátku 80. let, jsou typické především intimně laděné performance, spočívající v jednoduchém, často poeticky naivním gestu. Tato dodnes vysoce ceněná a inspirativní díla jsou charakteristická využitím média vlastního těla a vzájemně prostupnou hranicí oddělující sféru umění a každodenní život. Dokladem přetrvávající aktuálnosti Havlíkovy akční tvorby jsou její nové reinterpretace, a to jak samotným autorem, tak i umělci mladší generace. V poslední době také prostřednictvím umělé inteligence. Je důležité uvést i Havlíkovu systematickou pedagogickou činnost zacílenou zejména na výuku intermediální a performativní tvorby. Vladimír Havlík působí jako profesor na své někdejší alma mater, na katedře výtvarné výchovy UP, v posledních letech rovněž na katedře výtvarné výchovy MU v Brně.

Mimořádný úspěch zažila dvaadvacetiletá prostějovská rodačka Tereza Žáková. Studentka všeobecného ošetřovatelství na Fakultě zdravotnických věd UP se v indickém Cochinu zúčastnila celosvětové soutěže Miss Asia Global. V konkurenci více než třiceti účastnic skončila na druhém místě, titul královny krásy pak získala v paralelně probíhající soutěži Miss Glam Universe.

Vstupenku na prestižní soutěž Miss Asia Global v Indii získala Tereza Žáková díky vítězství v českém kole této soutěže, které proběhlo letos v létě. „Moje agentura Black & White Productions mě vyslala na soutěž s tím, že jako blondýnka mám v Indii šanci uspět a že bych mohla být vhodným adeptem na korunku. A měli pravdu. Po příjezdu jsem zjistila, že jsem tu opravdu jediná blondýnka, což vzbuzovalo značnou pozornost,“ přiblížila Tereza.

Miss Asia Global, organizovaná společností Pegasus Global Pvt Ltd, se od tradičních soutěží krásy liší nejen absencí kola v bikinách, ale především důrazem na vzdělání a hlubší témata. Soutěžící musely být připravené každý den nejen z hlediska vzhledu, ale i projevu a komunikace. „Hodnotil se celkový vzhled, kvalita projevu v angličtině a schopnost diskutovat na různá témata. Ve finále jsem například dostala otázku, jaký mám názor na finanční nezávislost žen,“ upozornila Tereza.

Přestože už v onen večer měla na kontě titul 1. vicemiss Miss Asia Global, nečekala, že by na Miss Glam Universe opět uspěla. „Když mě vyhlásili jako celkovou vítězku Miss Glam Universe, jen jsem stála s otevřenou pusou. Nevěřila jsem, že řekli moje jméno,“ popsala Tereza Žáková. Celkově si Tereza odvezla domů pět titulů - dva hlavní (winner Miss Glam Universe 2024, 1st runner up Miss Asia Global 2024) a tři vedlejší (Best in Runwalk, Best National Costume, Miss Fashionista).

Modelingu se Tereza věnuje od svých dvanácti let. Má za sebou soutěže i přehlídky v Turecku, Koreji, Německu či Francii. V posledních letech však spojuje svět přehlídkových mol se zdravotnictvím. „K modelingu a zdravotnictví mám blízko díky svým rodičům. Seznámili se v modelingové agentuře a máma pracuje jako sestra na dětském oddělení prostějovské nemocnice,“ vysvětluje.

Studentka třetího ročníku všeobecného ošetřovatelství se připravuje na státní zkoušky a dokončuje bakalářskou práci na téma Kvalita života pacientů po traumatu oka. „Zvládat školu i modeling je náročné. Kromě studijních povinností mám úvazek na psychiatrii ve Fakultní nemocnici Olomouc,“ zdůraznila.

Tereza plánuje pokračovat v magisterském studiu zdravotnických věd v Olomouci, a to i po plánovaném stěhování do Prahy. „Blízká kamarádka mi nedávno gratulovala a ptala se, proč ještě pracuju na psychiatrii, když jsem vyhrála světovou soutěž. Odpověděla jsem jí, že modeling je fajn, ale není na celý život,“ shrnula svůj přístup. Příští rok ji čekají nejen státní zkoušky, ale také povinnosti spojené s titulem Miss Glam Universe. Jednou z nich bude předání korunky své nástupkyni. Do té doby se ale bude soustředit na studium a své poslání v oblasti zdravotnictví.

K mimořádnému úspěchu popřála Tereze Žákové přednostka Ústavu ošetřovatelství Fakulty zdravotnických věd UP Daniela Bartoníčková. „Obdivuji, jak dokáže úspěšně zvládat náročné studium spolu s mezinárodními soutěžemi. Pevně věřím, že její příběh bude motivací pro další studenty, aby si šli za svými sny,“ shrnula Daniela Bartoníčková. S gratulací se přidal i děkan fakulty Jiří Vévoda. „Jsem nesmírně hrdý na to, že právě naše studentka dosáhla tak skvělého mezinárodního úspěchu. Terezin příběh je inspirací pro všechny naše studenty – dokazuje, že lze propojit zdánlivě odlišné světy a přitom zůstat věrný svému profesnímu poslání,“ uvedl Jiří Vévoda.

Více než osmdesát odborníků přilákala do Olomouce mezinárodní vědecká konference MEDIACE 2024. Právnická fakulta ji pořádá od roku 2011, vždy jednou za dva roky. Za dobu svého trvání se stala vrcholným odborným setkáním pro téma mediace v České republice.

Sedmý ročník mezinárodní konference zahájil Václav Stehlík, děkan fakulty. „Vítám vás jménem svým a jménem Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Už jen podle seznamu účastníků a nabitého a pestrého programu je zřejmé, že půjde o unikátní odborné setkání. Těší mě i mezinárodní přesah. Přeji vám, ať je vaše konference plodná a přínosná, a to nejen po stránce odborné, ale i po stránce neformální, kolegiální.“

Cíl konference je tradičně definován široce jako interdisciplinární reflexe mediace u nás i v zahraničí. „Snažíme se tak dát prostor všem otázkám a oblastem, v nichž je mediace využívaná, všem formám výkonu mediace, teorii, výzkumu, praxi i vzdělávání v mediaci. Důraz klademe na interdisciplinární diskuzi práva, psychologie, sociologie a dalších vědních disciplín, z nichž mediace čerpá,“ řekla hlavní organizátorka sympózia Lenka Holá z katedry politologie a společenských věd PF UP, která současně vede Centrum pro řešení konfliktů a mediaci.

Letošní ročník konference přinesl hned několik novinek. Setkání bylo poprvé ve své historii jednodenní, což ale nijak neubralo na jeho kvalitě a přínosu. „V rámci konference jsme prezentovali první výsledky tříletého výzkumného projektu GA ČR, který jsme získali. Pracujeme na něm od letošního roku a je zaměřen na mediaci v trestním řízení v kontextu restorativní justice,“ popsala další „poprvé“ Lenka Holá, která je hlavní řešitelkou tohoto projektu. Třetí novinkou pak bylo zařazení speciální studentské sekce. „Jsem ráda, že jsou nám studenti nakloněni. Vidím v nich budoucnost mediace. Organizace celé sekce se ujali sami studenti. Toho si velmi vážím,“ dodala Lenka Holá.

Pořadatelé rozdělili program na dvě části – plenární zasedání a práci v sekcích s praktickými workshopy. Do plenární části se vešlo pět hlavních přednášek, z toho hned tři si připravili odborníci ze zahraničí. Jedním z nich byla Jana Pružinská z Centra ďalšieho vzdelávania Univerzity Komenského v Bratislavě. „Cením si, že se z konference podařilo udělat tradiční akci vysoké odborné úrovně. Opět tu panovala příjemná pracovní atmosféra, kterou umocňovala výborná organizace akce,“ zhodnotila Jana Pružinská s tím, že vytvoření studentské sekce považuje za inovativní prvek, perspektivní pro udržitelnost a rozvoj mediace. „Líbila se mi podnětná diskuze spojená s praktickými ukázkami o možnostech využití umělé inteligence v mediaci. Ta nepochybně představuje další výzvu pro rozvoj mediátorů.“

Studentské sekce se zúčastnila například Daniela Uramová, posluchačka 3. ročníku magisterského programu Právo a právní věda na PF UP. Kolegům představila projekt Mediace do škol, do kterého se letos zapojila. „Ráda jsem využila možnosti prezentovat tento projekt. V rámci něj jsme my studenti uspořádali sérii tří workshopů pro žáky základní školy o konfliktech a jejich řešení. Současně jsem byla také zvědavá na další příspěvky v rámci této sekce,“ popsala svou motivaci k účasti. Této možnosti využil i Jan Benýšek, ředitel odboru insolvenčního z Ministerstva spravedlnosti ČR, do jehož agendy spadá také mediace. „Ve studentské sekci se vytvořil příjemný prostor pro diskuzi. Mimo jiné jsme si vyměnili zkušenosti o tom, jakým způsobem je vyučována mediace na pražské právnické fakultě a jak u nás. Navzájem jsme se inspirovali v mnoha ohledech,“ dodala Daniela Uramová.

Konference MEDIACE 2024 se konala na PF UP 6. prosince 2024 a má svoji webovou stránku.

Grafenový materiál pro ukládání energie v superkondenzátorech, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého, přenese do praxe nově vzniklá spin-out společnost Atomiver. Jejím úkolem je dovést vývoj uhlíkového materiálu až k cílovému produktu a najít pro něj uplatnění na trhu. Materiál již chrání japonský patent a další jsou v řízení.

Elektrodový materiál na bázi dusíkem obohaceného grafenu, dvojrozměrného materiálu tvořeného jedinou vrstvou uhlíku, vyvinuli vědci v Olomouci před sedmi lety. V následujících letech potvrdili jeho velký potenciál pro ukládání elektrické energie zejména v superkondenzátorech, které jsou zajímavou alternativou k aktuálně nejvíce využívaným lithium-iontovým bateriím. Do vývoje prototypu tohoto zařízení, jež vykazuje jedinečné vlastnosti, se odborníci z CATRIN pustili díky prestižnímu projektu Evropské inovační rady TRANS2DCHEM ve spolupráci s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italské firmy ITELCOND. Rozhodnutí o vzniku společnosti Atomiver bylo dalším logickým krokem.

„Vzhledem k vynikajícím parametrům našeho materiálu jsme se rozhodli vstoupit do další fáze komercializace. Cílem společnosti je připravit dusíkem dopovaný grafenový materiál ve velkém množství při zachování jeho vysoké kvality a uplatnit jej v superkondenzátorech, což jsou produkty pro cílový trh. Věříme, že v době neustálého nárůstu globální spotřeby energie, kdy existuje velká poptávka po zařízeních pro ukládání energie s vyšším výkonem a stabilitou, je náš elektrodový materiál velmi perspektivní,“ uvedl jeden z autorů know-how a spoluvlastník spin-out společnosti Michal Otyepka. Superkondenzátory, jejichž součástí by v budoucnu mohl být i materiál olomoucké provenience, slouží podle něj například k zajištění bezpečného provozu velkých datových center, sítí pro „internet věcí“, v dopravě, skladování energie v sítích, elektronice pro vesmírné aplikace či v implantovaných lékařských zařízeních.

V současnosti nejrozšířenější elektrochemický systém pro ukládání energie – dobíjecí lithium-iontové baterie – má stále svá omezení co do hustoty výkonu či bezpečnosti při některých aplikacích. Oproti tomu vyvinul olomoucký tým bezpečný elektrodový materiál s bezprecedentní hustotou energie a výkonu. Superkondenzátory s jeho využitím dosahují v laboratoři hustoty energie až 200 Wh/L a vykazují schopnost vysokého výkonu s potenciálem až 52 kW/L, což je násobně více než u stávající špičkové technologie. „Zvýšení hustoty energie u vyráběných superkondenzátorů nad 40 Wh/L znamená zásadní technologický pokrok u těchto zařízení, který umožní jejich široké využití v řadě aplikací vyžadujících vysoký výkon,“ doplnil Otyepka.

Firma nedávno uzavřela s Univerzitou Palackého licenční smlouvu, která jí umožní využívat za úplatu know-how vzniklé na univerzitě pro své komerční aktivity. „Vznik spin-out společností je stěžejní pro rozvoj unikátního nápadu a jeho přesun do inkubační fáze, kde se technologie nekompromisně setkává s trhem, který ho finalizuje a tvoří z něj konkurenceschopný produkt. Tento inkubační proces a intenzivní komunikace s komerčními partnery jsou pro akademické prostředí velice obtížné, nemluvě o rychlosti, s níž je třeba v této fázi jednat,“ objasnil výhody spin-out společnosti Jiří Navrátil z oddělení transferu technologií CATRIN. Intenzivní snaha přenášet výsledky výzkumu do praxe patří vedle kvalitních vědeckých týmů s významným zastoupením zahraničních vědců, interdisciplinarity a mezinárodní spolupráce k základním stavebním kamenům CATRIN.

„Tým v CATRIN odvedl výjimečnou práci a vytvořil silný technologický základ, na kterém nyní musíme v Atomiveru stavět. Je mi velkým potěšením vést tento projekt při jeho transformaci z výzkumu na komerční produkt. Již jsme zaznamenali silný zájem od komerčních partnerů a nyní musíme splnit naše ambiciózní plány, konkrétně uzavřít první investiční kolo a vytvořit robustní dodavatelský řetězec v rámci Evropské unie,“ uvedl generální ředitel nového spin-outu Andrew Hladký.

Význam a potenciální dopad technologie podtrhuje přijetí společnosti Atomiver do akceleračního programu NATO DIANA, kam se dostalo pouze 74 společností z více než 2600 uchazečů. Společnost podpořila dotací i agentura CzechInvest v rámci programu Technologická inkubace.

Ovacemi ve stoje odměnili diváci světovou premiéru opery Pinocchio. Na libreto uměleckého šéfa Malého divadla Davida Košťáka ji na zakázku pro Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích zkomponovali skladatelé z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík.

Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích uvedlo ve světové premiéře operu Pinocchio. Známý příběh je však vyprávěn z opačného úhlu pohledu než předloha. Nejde v ní tedy o loutku, která se touží stát chlapcem, ale o chlapce, z něhož se postupně stává loutka. Představení je charakteristické všudypřítomným protiválečným apelem. Hudbu k nové opeře složili skladatelé Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Příběh Pinocchia už byl zpracován v různých verzích, od předlohy Carla Collodiho, přes převyprávění Walta Disneyho až po nedávné temné uchopení Guillerma del Tora. V nové opeře však Pinocchio zazářil v ryze hudebně-dramatickém zpracování jako chlapec s nezkrotnou touhou poznat svět a najít si v něm své místo.

Libreto Davida Košťáka vzniklo na popud režiséra Petra Haška a známý příběh Pinocchia Loutky přetváří do příběhu neduživého dospívajícího chlapce, který tápavě hledá své místo ve společnosti.

„Bylo potřeba najít společný klíč. Působivý text je bohatý na poselství a jímavá sdělení. Tragické momenty nabízely vypjaté a naléhavé zpracování, protože příběh Pinocchia a jeho otce lze číst jako dojemně žalostný. Anebo jako cestu plnou neuvěřitelných historek, která je završená nadějí. Právě tato poloha byla naším vodítkem. Byla impulsem k tomu, aby hudební vyprávění příběhu o Pinocchiovi bylo, navzdory všem příkořím, radostné. Naším záměrem je po vzoru loutkového divadla, lidových her a pouličních inscenací primárně pobavit publikum. Netušili jsme, jak mnohé motivy válečného řinčení, střelby, násilí a manipulace získají nové významy a mohou dnes zraňovat mnohem více než dříve. Aniž bychom cokoli předvídali, dali jsme přednost komedii před tragédií. Jsme přesvědčeni, že lehkost očišťuje a působivě může nést i silná sdělení,“ uvedli skladatelé z UP.

Přestože většinou píšou o samotě, jejich spolupráce zdaleka není novinkou. Poprvé se společně podepsali pod operní inscenací Torso, a to v roce 2003. Jejich první společná opera tak už více než dvacet let patří k divácky nejúspěšnějším inscenacím Ensemble Damian. V roce 2011, na zakázku tehdejšího šéfa opery Národního divadla v Brně a režiséra Rocca, složili operu La Dafne. Ta vznikla na nejstarší operní libreto Ottavia Rinucciniho a soubor brněnské opery s ní ovace sklízel dalších devět sezón. Třetí operu L´Arianna složili v roce 2018 také na barokní libreto a Ensemble Damian s ní získal cenu diváků na festivalu Opera Praha 2020. Všechny tři opery napsali na libreta ze 17. a 18. století, k nimž se nedochovala hudba. 

Námětem opery Pinocchio se Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík zabývali čtyři roky.  Snažili se, aby hudba byla velmi hravá a snadno poslouchatelná, aby žánr opery neodradil ani mladší publikum – lze v ní tedy najít i muzikálové prvky.

„Naše uvažování o hudbě a hudebním divadle je podobné a naše tvůrčí východiska jsou si blízká. Máme obdobné chutě, vášně i záliby, sdílíme podobné zásady i pohled na svět a používáme podobné ingredience, nejen v hudbě. A hlavně: oba chceme hudbou bavit, konejšit, dojímat, překvapovat, rozjímat a rozdávat energii. To nás motivuje a směřuje. Každý přinášíme svůj pohled, své hudební příběhy a zároveň máme možnost vystoupit z tvůrčí samoty. To je pro nás oba obohacující a také důvod, proč se vracíme ke společné práci,“ doplnili skladatelé z Univerzity Palackého.

Výpravnou rodinnou inscenaci režiséra Petra Haška o předčasné touze dospět, o silném poutu mezi otcem a synem o válce, která má moc z lidí dělat loutky, dává spoustu podnětů k přemýšlení a debatě mezi rodiči, prarodiči a dětmi. Představení v hudebním doprovodu sboru a orchestru opery Jihočeského divadla má šťastný konec. Je vhodné pro děti od deseti let. DK Metropol Jihočeského divadla jej uvedlo 6. a v repríze 7. prosince. 

Vít Zouhar (* 1966)

Hudební skladatel, muzikolog a profesor Univerzity Palackého. Skladbu vystudoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a na Universität für Musik u. darstellende Kunst Graz, muzikologii na Masarykově univerzitě v Brně. Disertaci obhájil na JAMU v Brně. Habilitoval se na Ostravské univerzitě a inaugurován byl na JAMU. Je autorem nebo spoluautorem řady oper, více než šedesáti orchestrálních a komorních děl, hudebních her a zvukových instalací. Jeho hudba je spojována s minimalismem a postmodernou. Vít Zouhar je nositelem Ceny Alfréda Radoka, ceny NUBERG a mnoha dalších ocenění. Od roku 2015 vytváří s režisérem, scénografem a designérem Roccem cyklus experimentálních oper ECHO-Metamorphoses. V roce 2018 dokončil s T. Hanzlíkem operu L´Arianna pro festival Olomoucké barokní slavnosti, s níž Ensemble Damian získal cenu diváků na festivalu Opera Praha 2020. Od roku 2014 vytváří a uvádí společně s G. Coufalovou, J. Synkem v rámci programu Slyšet jinak Laptop Ensemble, a s videoartistou Tomášem Hrůzou cyklus hudebních a vizuálních her. Mnoho jeho skladeb vzniklo na objednávku a z podnětu různých souborů včetně Národního divadla v Praze, Sloveninan Chamber Musical Thetare, festivalů Pražské jaro, Moravský podzim. Jeho komorní a orchestrální skladby byly provedeny na různých festivalech v Evropě, Asii a Spojených státech. Jako hostující skladatel působil ve Werkstadt Graz a na IEM Graz. Zouharovy teoretické práce jsou zaměřeny na problematiku hudby 20. století. Je autorem nebo spoluautorem deseti knih o hudbě a mnoha studií a článků. Na katedře hudební výchovy PdF UP přednáší od roku 1992, v letech 2003- 2006 byl proděkanem PdF UP, od roku 2010 je prorektorem UP.

Tomáš Hanzlík (* 1972)

Hudební skladatel a muzikolog Tomáš Hanzlík je uměleckým vedoucím Ensemble Damian a zároveň impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach. V Olomouci založil festivaly Baroko, Opera Schrattenbach a Olomoucké barokní slavnosti. Je odborným asistentem na KHV PdF UP. Tuto katedru absolvoval v roce 1995, muzikologii na FF UP v roce 1998. Tématem jeho disertace byla hudba piaristických skladatelů 17. a 18. století (KHV PdF UP, 2004). Vedle pedagogické činnosti se věnuje kritickým edicím staré české hudby. Od roku 1993 pravidelně koncertuje jako dirigent, vokalista a hráč na smyčcové nástroje. S Ensemble Damian uvádí vedle staré hudby a vlastních děl také soudobé autory převážně minimalistického stylového okruhu. Účinkoval na festivalech Maraton soudobé hudby Praha, Forfest Kroměříž, Janáčkův Máj Ostrava, Janáčkovy Hukvaldy, Bezručova Opava, Letní barokní scéna Chrudim, Mezinárodní festival Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou, Theatrum Kuks a další. Se souborem prezentoval ČR netradičními operami také na turné v Pobaltí, Německu a v Itálii. Svůj vlastní skladatelský styl Hanzlík označuje jako neobarokní minimalismus, charakteristický zacyklením historizujících harmonických a melodických fragmentů.

Již od studií se věnuje tématům jako je umírání, truchlení, bolest vina. Martin Kupka, psycholog z katedry psychologie FF UP, v současné době v rámci projektu od TA ČR vyvíjí metodiku pro efektivní poskytování online terapie pozůstalým osobám.

„Ztratíte-li smysl života, začnete chřadnout,“ říká Martin Kupka v rozhovoru o umírání a paliativní péči.

Jak jste se dostal k tématu smrti, umírání a truchlení?

Mám dojem, že téma si vybralo mě. Pocházím z rodiny, kde smrti bylo poměrně dost. Někteří rodinní příslušníci z tátovy strany umřeli v koncentračním táboře. Prarodičům z maminčiny strany zase za různých tragických okolností zemřely tři ze čtyř dětí. To téma bylo v naší rodině vždycky přítomné. O všem se mluvilo, nikdo nic netajil.

Když jsem se v průběhu devadesátých let, během magisterského studia psychologie, dostal ke knihám Raimonda Moodyho, což byl v té době obrovský hit, řekl jsem si, že bych rád prozkoumal téma zážitku blízkosti smrti – jestli opravdu existuje nebo je to jen ezoterický výmysl. Spojil jsem se s anesteziologicko-resuscitačním oddělením ve Fakultní nemocnici Olomouc a měl jsem možnost mluvit s lidmi, kteří klinickou smrt zažili.

Během doktorátu jsem se zaměřil na racionálnější téma, a sice hospicovou péči. Pak jsem nastoupil do logoterapeutického výcviku, který vás, dle mého názoru, uschopní k práci s těžkými tématy, jako jsou utrpení, vina nebo smrt.

Můžete nějak jednoduše definovat logoterapii?

Logoterapie je o hledání smyslu v životě jakožto základní potřebě dospělého člověka. Když si člověk umí svůj život zdůvodnit, žije se mu lépe. Pokud vás potká zásadní životní událost, třeba úmrtí někoho blízkého, může být obtížné zdůvodnit si svůj další život. Jaký má vlastně smysl, když stejně umřu, když všechno co existuje, jednou existovat přestane?

Pokud bychom měli definovat nějaké základní stavební kameny existence člověka ve světě, tak to budou témata jako svoboda. Čím víc svobody máte, tím více můžete zároveň pochybovat co je správně, pro co se rozhodnout, jaký závazek v životě vytvořit, do čeho investovat energii. S rozhodnutím přichází odpovědnost, protože když se rozhodnete, přijdou důsledky. Svoboda, odpovědnost, ale i smrt a osamělost – to jsou témata, která člověka zúzkostňují. A teď jde o to, jak se s tou úzkostí vyrovnáte. Když se s nimi nedokážete vyrovnat a na úzkost reagujete tzv. maladaptivně, otevírají se dveře, kterými může vstoupit téměř jakákoli psychopatologická reakce.

Jak často je právě smrt někoho blízkého impulzem k zahájení terapie?

Můžete mít komplikované a nekomplikované truchlení. V tom nekomplikovaném je ztráta většinou očekávaná, zapadá do smysluplného kontextu. Když máte blízkého člověka, který se léčí dlouhou dobu na onkologickou diagnózu, tak postupně procházíte tzv. anticipovaným truchlením – očekáváte konec, připravujete se. Jestliže vám však večer zavolá policie, že se váš bratr zrovna zabil při autonehodě, bude to úplně jiný kontext. Okolnosti, za kterých k úmrtí došlo, jsou často rozhodující pro následný průběh truchlení. V Mezinárodní klasifikaci nemocí je nově diagnóza, která se jmenuje patologický zármutek, která opravňuje například klinického psychologa jeho péči indikovat na pojišťovnu, případně vypsat klientovi pracovní neschopnost.

Můžu v rámci přípravy na konec podniknout nějaké aktivní kroky, abych předešla komplikovanému truchlení?

Je prokázáno, že pokud o blízkého člověka na konci jeho cesty pečujete, věnujete mu pozornost, bude se vám lépe truchlit. Během covidu se spousta lidí vůbec neměla možnost rozloučit se svými blízkými, vidět je v posledních okamžicích života, postarat se o ně. Tyto  okolnosti mohou vést k tomu, že truchlení u takto zasažených pozůstalých bude komplikovanější.

Důležité je také říct, že někým jste již před tou ztrátou. Záleží na úrovni individuální odolnosti vůči stresu, strategiích jeho zvládání, podpůrné sociální síti. Rozhodně se vám bude lépe přijímat jakoukoliv ztrátu, pokud kolem sebe máte lidi, kteří vás mají rádi, pomůžou vám. Nejenom emocionálně, ale třeba i prakticky – uvaří, nakoupí, postarají se o zahradu.

Je také nějaký věk, kdy se ztráta blízké osoby zvládá hůře?

Nejtěžší je to u dětí, zejména v předškolním věku a na prvním stupni, pokud jim zemře jeden z rodičů nebo sourozenec. Hodně komplikované jsou ztráty, kdy malému dítěti zemře rodič za tragických okolností. Měl jsem klienta, chlapce ve třetí třídě. Vracel se ze školy a našel doma oběšeného otce. Tři hodiny běhal v záchvatu paniky po městě, než ho zajistila hlídka městské policie a zjistila, co se stalo. V pozdějším věku už si řadu věcí umíme zdůvodnit. Máme životní zkušenosti, vypracované strategie zvládání stresu, můžeme být odolnější a mít něco vlastního – přátele, studium. Ohrožení jsou také samozřejmě zranitelní, osamělí lidé v seniorském věku.

Jak se potom projevují děti, které zažily takhle bolestnou ztrátu?

Často se na nás obrátí rodiče, že došlo ke změně v chování dítěte. Většinou očekáváme, že dítě bude po takové události úzkostnější, smutnější. To se děje, ale zároveň třeba v období puberty najednou nastanou problémy s chováním ve škole – agresivita, odmlouvání učitelům, rizikové užívání návykových látek...

Když si vezmeme příklad té zmiňované rodiny. Chlapec našel svého oběšeného otce. Co se asi dělo s matkou? I ona je zasažená. A teď jde o to, jak se ona sama s tragickou událostí vyrovná a kolik péče a podpory bude schopná dát synovi. Ukazuje se, že u lidí, kterým v dětství zemře sourozenec nebo rodič a okolní rodina mu nedokáže poskytnout dostatečnou oporu, je zvýšená pravděpodobnost budoucí psychopatologie v dospělosti.

Vaše nová kniha Smrt a umírání v celostní perspektivě je rozšířená verze deset let starého vydání. Jaké za tu dobu pozorujete největší rozdíly v oblasti umírání a paliativní péče u nás? 

V rámci paliativní péče vnímám vývoj pozitivně, jsme na velmi dobré cestě. Více se o ní  mluví, přibývají hospice. Začíná být normální, že ve velkých nemocnicích jsou psychologové, kteří jsou také součástí mobilních paliativních týmů. Ty už u nás máme jak pro dospělé, tak i pro děti, například Fakultní nemocnice Olomouc takový má. Péče o umírajícího člověka a zároveň o jeho rodinu je tak komplexní. Navíc je o tu práci zájem, takže si hospice mohou vybírat, koho zaměstnají.

Hospicová péče umožňuje propojit starý model umírání doma, kdy o umírajícího pečuje rodina, s moderními medicínskými přístupy, které jsou založené na technologiích a vědě. Úplně upřímně – kdybych teď umíral a nemohl být doma a přijímat podpůrnou domácí hospicovou péči, rozhodně bych chtěl umírat v hospici.

V knize se dotýkáte i vyhoření pečujícího personálu. Jak častý je to problém a co může pomoci vyhoření předcházet?

Určitě je nutná supervize. Zdravotníci musí mít možnost hovořit s psychologem o svém duševním zdraví a zátěži, která vyplývá z jejich náročné profese. Důležitá je také ekologie práce. Když jsme se ve výcviku učili definovat, co to je zlo, tak jsem si z toho polemizování zapamatoval, že zlo vzniká v okamžiku, když děláte víc, než na co stačíte. V ten moment totiž začnete generovat chyby, ubližovat sobě i okolí. Takže pro pečující personál a ostatně pro kohokoliv jiného, by mělo platit, že nejdůležitější je umět si nastavit hranice tak, abych nedělal víc, než na co stačím. A především – pro každého, kdo se angažuje v pomáhající profesi, je důležité, aby vedl stabilní život a měl kolem sebe fungující rodinu.

Před několika lety jsem realizoval řadu rozhovorů se zaměstnanci v hospicích. Spousta z nich sem odešla z léčeben dlouhodobě nemocných právě proto, že v hospicích je lepší ekologie práce – více kolegů, méně pacientů a dobrá péče o pracovníky, supervize, atd.

V rámci katedry psychologie na FF UP nabízíte psychologickou pomoc pro studenty a zaměstnance univerzity, jak jste na tom kapacitně?

Podle statistik jsme schopni za semestr, tedy 13 týdnů, realizovat cca 200 sezení. Studenti a zaměstnanci se na nás obracejí se studijními, ale také s osobními problémy. Poptávka ovšem stále převyšuje nabídku. V posledních dvou letech se nám naštěstí podařilo především díky mladým kolegyním a kolegům zvýšit dostupnost této služby. Momentálně je sice zájem stále velký, ale průměrně jsme schopni během měsíce pokrýt cca dvě třetiny poptávaných terapeutických sezení. Většina z nás vede sezení osobně, ale nabízíme i možnost online konzultací.

Jakou máte s online konzultacemi zkušenost?

Výbornou! Především mladým lidem tento způsob setkávání vyhovuje. Přímá péče je ovšem vždy lepší pro obě strany. Distanční kontakt zvyšuje dostupnost a snižuje částečně náklady. Musí se ovšem správně nastavit řada technických – rámcových pravidel, aby vše fungovalo bezpečně, eticky.

Právě přechod do online prostředí byl impulzem pro náš současný výzkum, podpořený z TA ČR. Ten je zaměřený na zpřístupnění psychoterapeutického poradenství klientele truchlících. Nejen díky covidu se ukázalo, že ne vždy je možné, aby proběhlo setkání mezi terapeutem a truchlícím člověkem osobně. Náš výzkum má za cíl prozkoumat současné zkušenosti s distanční péčí o pozůstalé a navrhnout postupy, jak s nimi co nejlépe pracovat. Za jakých okolností, jak by měla tato práce vypadat, pro koho je tato forma vhodná a pro koho nikoliv. V neposlední řadě tak můžeme terapeuticky pomoci i v lokalitách, kde je psychologická pomoc hůře dostupná nebo Čechům žijícím v zahraničí.

Jakým způsobem sbíráte data?

Podařilo se nám oslovit cca 20 terapeutů, kteří mají dlouhodobou zkušenost v oboru a jejich typickou klientelou jsou pozůstalí. Ti často během covidové pandemie přešli do online prostředí. Děláme s nimi hloubkové rozhovory a na základě analýzy jejich zkušeností chceme doporučit postupy, které by se mohly stát vodítkem pro práci s pozůstalými v online prostředí do budoucna.

Máte už nějaké závěry?

V současnosti je hlavním výstupem téma bezpečí klienta při distančním kontaktu. Zjišťujeme, jak správně nastavit kontext a technické parametry distančního setkávání, aby vše fungovalo správně. Ukazuje se, že distanční péče je efektivní a že není třeba se jí obávat nebo ji považovat za výrazně horší v porovnání s přímým kontaktem. Dále jsme zjistili, že výhodná je kombinace obou přístupů. Rozhodně se nám potvrzuje, že včasná pozůstalostní péče snižuje riziko komplikovaného zármutku a měla by být více nabízená v prvních liniích kontaktu pozůstalých s některými systémy, jako jsou zdravotníci, pohřební služby, záchranné složky či Policie ČR.

Někdy se člověk setká se situací, kdy brzy po sobě zemřou například celoživotní partneři. Existuje smrt žalem?

Existuje. A zvlášť ohrožení jsou senioři. Typickým klientem pro člověka, který se specializuje na pomoc pozůstalým, je vdova v seniorním věku. Nejen proto, že se ženy dožívají vyššího věku, ale zároveň nemají takový problém obrátit se na odborníka na duševní zdraví. Jestliže k tomu nedojde a takový člověk je osamělý a nemá podporu širší komunity, je ohrožen právě ztrátou důvodů k životu.

Člověk je bytost psychosociálně-spirituální a k těm spirituálním potřebám bych zařadil právě potřebu smyslu života. Ztratíte-li ho, začínáte chřadnout. Přestanete o sebe pečovat, zanedbáte své potřeby. Hlad tohoto druhu může člověka zahubit. Z fyziologického hlediska vede silný a dlouhodobý stres ke zhoršení fungování imunitního systému. Člověk je pak náchylnější k rozvoji například onkologického onemocnění.

Jak poznám sama na sobě anebo na svých blízkých, že se jedná o komplikované truchlení a je potřeba vyhledat nebo doporučit odbornou pomoc?

Například emoce, které prožíváte – jako je smutek, bezmoc, strach, vina, jsou tak silné, že vás vevnitř trhají na kusy, velmi vás trýzní a zabraňují vám fungovat v normálním životě, starat se o věci, které jsou vaše. Protože to je podstatou dospělého života. Dospělí lidé se starají o svět, aby fungoval. A vy toho najednou nejste schopna. Druhá rovina je, že už tento stav trvá dlouho, více než půl roku.

Přichází emočně náročné období roku, které bude navíc minimálně pro akademickou obec už navždy spojené s tragickou událostí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jak často se téma Vánoc objevuje v terapii?

Často. Hodně těžké jsou první Vánoce po ztrátě někoho blízkého. Zvládnutí prvních Vánoc je vedle pohřbu dalším tzv. obdobím přechodu. Ještě složitější to je, když vám někdo zemře právě ve vánočním čase – často potom řešíte otázku jak, a zda vůbec budete Vánoce slavit dál. V tomto kontextu truchlící člověk někdy potřebuje od terapeuta dostat „povolení“, že už může přestat truchlit, že má mít soucit také sám se sebou a soustředit se na lidi, kteří kolem něj zůstali.

Martin Kupka

Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, kde dnes působí jako pedagog (Klinická psychologie, Psychologie zdraví, Psychologické aspekty paliativní péče, Kulturní antropologie, Základy meditace) a terapeut v poradně pro studenty a zaměstnance univerzity. V akademické práci se věnuje především tématu smrti a umírání a zavádění techniky terapie tmou do stávající psychoterapie. Je autorem publikace Smrt a umírání v celostní perspektivě: Psychologické, sociální a spirituální aspekty (která právě vyšla v nakladatelství Grada), a také hlavním řešitelem projektu TA ČR (Online poradenství pro pozůstalé: Provázení procesem truchlení). Pracuje rovněž jako oblastní metodik prevence v Pedagogicko-psychologické poradně Jeseník.

 

Akademický senát Univerzity Palackého nepřijal rektorem UP předložený návrh Rozhodnutí o správě a užívání nemovitého a movitého majetku a finančním vyrovnání v návaznosti na vznik a existenci vysokoškolského ústavu CATRIN. Během posledního jednání v tomto kalendářním roce poskytl AS UP i průběžnou informaci o chystané volbě rektora UP.

Návrh s názvem Rozhodnutí o správě a užívání nemovitého a movitého majetku a finančním vyrovnání v návaznosti na vznik a existenci vysokoškolského ústavu CATRIN, který senátorkám a senátorům Univerzity Palackého předložil rektor UP Martin Procházka, byl stěžejním bodem posledního jednání AS UP v tomto kalendářním roce. Rektor jej představil jako ideový s tím, že požádal o zpětnou reakci senátorek a senátorů UP.

Nejprve shrnul dosavadní kroky, které byly z jeho strany doposud učiněny a které měly vést k dohodě. Zdůraznil, že na vědomí vzal připomínky všech zúčastněných komisí i akademické obce a že jeho nynější návrh vychází i z opakovaných návštěv laboratoří a pracovišť obou součástí i z přiložené analýzy. S přihlédnutím k připraveným k podkladům navrhl celé řešení nastalé situace rozfázovat do určitých časových období.

Po jeho úvodu se k tématu vyjádřil děkan PřF UP Martin Kubala s tím, že výhrady, které fakulta k předloženému dokumentu má, jsou v zásadě technické a považuje je za relativně snadno odstranitelné. Návrh však jednoznačně odmítl ředitel VŠÚ CATRIN Pavel Banáš. Po následném vyjádření zástupců legislativní a ekonomické komise AS UP se rozvinula zhruba hodinová debata, která vyústila v hlasování. Navržené usnesení ve znění: AS UP v Olomouci projednal návrh rektora UP na vydání Rozhodnutí rektora ve věci stabilizačního řešení vypořádání vztahů mezi Přírodovědeckou fakultou UP a Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií UP. AS UP žádá rektora, aby zohlednil připomínky a doporučení LK AS UP a EK AS UP a AS UP souhlasí s tím, aby na půdorysu návrhu rozhodnutí včetně přílohy pro střednědobý horizont, rektor krátkodobý a střednědobý horizont realizoval uzavřením dohod mezi rektorem UP a Přírodovědeckou fakultou UP a rektorem UP a Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií UP, které poskytnou garance pro vypořádání vztahů pro střednědobý a dlouhodobý horizont AS UP neschválil Pro přijetí předloženého usnesení zvedlo ruku devět senátorů, pět senátorů se vyjádřilo proti a pět senátorů se hlasování zdrželo.

Během prosincového jednání si AS UP vyslechl i průběžné informace k řízení o návrhu na jmenování rektorkou/rektorem UP pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029. Předsedkyně AS UP Irena Smolová připomněla, že kandidáty a kandidátky na funkci rektora mohla akademická obec UP navrhnout do 6. prosince. Zvláštní volební komise AS UP, která se k tématu sešla 9. prosince, ověřila, zda doručené návrhy splňují potřebné formální náležitosti a sestavila jmenný seznam kandidátů.

Senátorky a senátoři budou nového kandidáta na funkci rektora UP volit na svém řádném zasedání 22. ledna 2025 s tím, že se o jejich hlasy bude ucházet Ivo Jirásek z FTK, Michael Kohajda z PF, Jakub Navařík z VŠÚ CATRIN, Tomáš Opatrný z PřF, Martin Procházka z LF a FZV a Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně). Svůj volební program zveřejní 6. ledna 2025, nabízí se jim i možnost natočit prostřednictvím AVP krátký videomedailonek, který bude možné zveřejnit nejpozději do 8. ledna, tedy týden před veřejnou prezentací a diskuzí kandidátů s akademickou obcí UP, jež se uskuteční 15. ledna v aule PdF UP. Kandidáti na rektora byli i interním dopisem předsedy komise vyzváni k dodržování základních etických zásad a etického kodexu UP v průběhu předvolební kampaně. AS UP vzal informace o aktuálním průběhu chystaných voleb rektora UP na vědomí.

AS UP během posledního jednání tohoto kalendářního roku také schválil Plán realizace Strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti UP na rok 2025, jenž před senátory a senátorkami uvedl prorektor Michal Malacka. V legislativní části schválil AS UP návrhy novely č. 12 Statutu UP a Organizačního řádu LF UP, obojí ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

Senátorkám a senátorům UP se představil i Pavel Flekač, nový studentský senátor z Pedagogické fakulty UP, který uspěl v nedávných doplňovacích volbách. Pavel Flekač vystřídal Dominika Voráče, který studium na PdF UP již absolvoval a mandát senátora mu tak zanikl.

V souvislosti se zvažovaným nákupem Hanáckých kasáren pak AS UP usnesením požádal rektora UP o dodání detailních ekonomických analýz včetně zdrojů financování, plánovaného využití a časového harmonogramu v případě, že bude UP realizovat další kroky k nákupu objektu. V závěru jednání debatoval AS UP o tématech týkajících se komunikace na univerzitě.

Příští řádné jednání AS UP se uskuteční 22. ledna 2025. Jediným bodem tohoto jednání bude volba rektora UP. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde. 

Česká školní inspekce po pěti letech udělila vybraným osobnostem a institucím medaile za zásluhy a rozvoj kvality vzdělávání. Oceněna byla také Fakulta tělesné kultury UP, a sice za dlouhodobou spolupráci a poznatky o chování a životním stylu českých žáků, které doplňují tematické zprávy inspekce.

„Velmi nás těší, že Česká školní inspekce vnímá pozitivně náš přístup ke vzdělávání budoucích učitelů tělesné výchovy z pohledu celkového osobnostního rozvoje a také naši vědeckou práci. Ocenění je pro nás o to hodnotnější, protože byť je inspekce vnímána poměrně konzervativně, je progresivní institucí, která podporuje inovativní věci, což mimo jiné dokazuje koncept Aktivní škola, na kterém spolupracujeme. Pevně věřím, že udělením medaile tato spolupráce nekončí, jak to občas bývá, ale že je to impuls do jejího dalšího rozvoje,“ uvedl děkan Michal Šafář, který za fakultu ocenění z rukou ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala převzal.

Fakulta tělesné kultury s Českou školní inspekcí spolupracuje dlouhodobě. Výrazné bylo mimo jiné zapojení do testování tělesné zdatnosti v rámci tematického šetření zaměřeného na pohybovou aktivitu na základních a středních školách (psali jsme zde). Podporou k výstupům inspektorů v oblasti pohybu a tělesné výchovy jsou také poznatky získané v rámci mezinárodních zpráv a studií, jako jsou Global Matrix organizace Active Healthy Kids Alliance (viz zde) nebo Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) pod záštitou Světové zdravotnické organizace, na kterých se FTK UP podílí. Výše zmíněný koncept Aktivní škola je inspirací pro podporu pohybové aktivity žáků (více o něm zde).

Medaili České školní inspekce za zásluhy a rozvoj kvality vzdělávání obdržela vedle Fakulty tělesné kultury UP také Česká televize za projekt ČT EDU a čtyři osobnosti: Jaroslava Wenigerová, která dlouhodobě usilovala o pozitivní změny v českém školství, ekonomka Jana Matesová, ředitel nadačního fondu Eduzměna a státní tajemník ministerstva zdravotnictví Stanislav Měšťan. Jako poděkování za svou práci pro inspekci také převzaly ocenění tři desítky inspektorů a inspektorek.

Naposledy v tomto kalendářním roce se sešel Akademický senát Pedagogické fakulty UP. Debatoval s jedním z kandidátů na rektora univerzity Michaelem Kohajdou (PF), schválil Novelu č. 6 Statutu PdF UP a vyslechl si informace, jež souvisejí s blížící se rekonstrukcí budovy na Žižkově náměstí.

Během prosincového jednání schválili senátoři a senátorky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Novelu č. 6 Statutu PdF UP, a to ve znění postoupeném AS UP. Po projednání v Akademickém senátu UP zaznamenal příslušný dokument pouze změnu technického rázu, proto se příslušný bod jednání obešel bez diskuze. 

V návaznosti na chystanou volbu rektora UP požádal o možnost vystoupit před senátory a senátorkami pedagogické fakulty Michael Kohajda z právnické fakulty, a to jako jeden z šesti kandidátů, který se o uvedený post uchází. Po jeho krátké prezentaci se uskutečnila i debata.

Během posledního jednání AS PdF UP v roce 2024 děkan fakulty Vojtech Regec shrnul situaci, vztahující se k chystané rekonstrukci fakultního objektu na Žižkově náměstí. Původní listopadový termín rekonstrukce se v návaznosti na změnu firmy, která stavbu provede, změnil na začátek roku 2025. Stavba začne patrně na počátku února. Pedagogická fakulta UP tak pro nadcházející letní semestr zajištuje i náhradní výukové prostory, vstříc jí částečně vyšla Přírodovědecká fakulta UP, v jednání jsou i některé prostory Slovanského gymnázia Olomouc a Střední průmyslové školy strojnické, tedy škol, které s PdF UP sousedí. V návaznosti na chystanou rekonstrukci prostor fakulty děkan apeloval na vzájemnou toleranci a spolupráci. Ve své řeči pak mimo jiné zmínil i proběhlý první Den otevřených dveří, jenž podle něj hojnou účastí uchazečů ukázal atraktivnost studijních programů PdF UP.

Příští jednání AS PdF UP se uskuteční 5. března 2025. Více o AS PdF UP zde.

Vyrazit za oceán pro nové zkušenosti i znalosti mohou studenti Univerzity Palackého. Univerzita totiž tradičně v tomto čase vyhlašuje nový ročník Merrillova programu, díky kterému mohou pobýt jeden semestr na partnerských školách v USA.

Program nese jméno amerického historika a filantropa Charlese Merrilla, který společně s prvním polistopadovým rektorem Josefem Jařabem inicioval a následně dlouhou řadu let sponzoroval vzdělávací projekt, díky němuž se mohli na americké univerzity dostat naši studenti. Držitel čestného doktorátu UP zemřel v roce 2017. Univerzita Palackého ale v jeho odkazu pokračuje. „Na konci listopadu jsme si připomněli již sedmé výročí úmrtí pana Charlese Merrilla. Stalo se novou tradicí, že v tomto čase vyhlašujeme další ročník Merrillova programu, který nabízí studentům jedinečnou příležitost semestrálního studia na partnerských školách za dohodnutých podmínek – prominuté školné a výrazný příspěvek na životní náklady od UP,“ vysvětlila Zuzana Hamdanieh z oddělení pro mobility rektorátu UP.

V akademickém roce 2025/2026 mají studenti bakalářských a navazujících magisterských programů možnost studovat na Moravian University v Bethlehemu v Pensylvánii a na Coe College v Cedar Rapids v Iowě. Vzhledem k zaměření obou škol se nabídka netýká studentů LF.

Studenti, kteří se Merrillova programu zúčastnili, tuto možnost zahraničního studia kolegům doporučují. „Merrillův program mi poskytl neskutečnou příležitost. Školní systém v USA je poměrně odlišný od našeho, ale i tak jsem získala mnoho zkušeností. Studuji fyziku a vycestovala jsem na Coe College do Cedar Rapids ve státě Iowa. Od učitelů na Coe jsem zažila osobní přístup a ochotu umožnit mi dostat z mého pobytu co nejvíc. Měla jsem tak možnost zapojit se do výzkumu na oddělení fyziky, ale i možnost věnovat se samostudiu a diskutovat nové poznatky. Hodně času jsem trávila i v Československém muzeu, kde jsem pomáhala jako dobrovolník a na tyto chvíle ráda vzpomínám. U všech různých příležitostí bylo důležité nebát se a ve výsledku mě USA naučily, že i sama si můžu užít cestování a objevování nových míst,“ popsala například svou zkušenost Eliška Postavová z přírodovědecké fakulty. Její zkušenost stejně jako zážitky dalších studentů najdete na webových stránkách programu zde.

Termín pro odevzdání přihlášky včetně příloh je pátek 14. 2. 2025 (včetně). Podrobné informace naleznete zde. Pro doplňující informace je možné kontaktovat Zuzanu Hamdanieh (zuzana.hamdanieh@upol.cz).

Renáta Šínová z katedry soukromého práva a civilního procesu je v pořadí čtvrtou osobností v novodobé historii olomoucké právnické fakulty, která na ní úspěšně prošla habilitačním řízení. Habilitovala v oboru Občanské právo. Děkan nyní předloží rektorovi UP návrh na její jmenování docentkou.

Renáta Šínová, jejíž specializací je občanské právo procesní a rodinné právo, vypracovala habilitační práci pod názvem Řízení o určení a popření rodičovství a jejich procesní specifika. Z oponentských posudků mimo jiné vyplynulo, že posuzovaná práce představuje vysoce kvalitní výsledek rozsáhlé dlouhodobé a systematické práce a usilovného výzkumu autorky, že uchazečka dostála vytyčenému cíli předložit komplexní zpracování tématu a že prokázala schopnost prostřednictvím analýzy pramenů a v širším kontextu získaných poznatků prezentovat na velmi dobré vědecké úrovni výstupy doplněné o vlastní úvahy. V tajném hlasování členů habilitační komise jednomyslně schválila navrhnout Vědecké radě PF UP jmenovat Renátu Šínovou docentkou v oboru Občanské právo.

Současně komise vybrala ze tří témat habilitační přednášky navržených uchazečkou téma Předběžná úprava poměrů dítěte. Vědecká rada si ji vyslechla na svém prosincovém zasedání. Poté členové rady tajným hlasováním rozhodli, že Renáta Šínová má být jmenována docentkou.

Jako první jí gratuloval Václav Stehlík, děkan PF UP. Současně vyzdvihl i důležitost tohoto osobního úspěchu Renáty Šínové pro katedru i pro celou fakultu. Úspěšná uchazečka na závěr poděkovala osobnostem, které ji pomohly a podpořily v její akademické dráze – Petru Hlavsovi, který ji přivedl k občanskému právu procesnímu, a třem kolegům z katedry Milaně Hrušákové, Filipu Melzerovi a Petru Téglovi.

Odborný životopis Renáty Šínové
Seznam vědeckých a odborných prací Renáty Šínové

Při slavnostním aktu v pražském Karolinu převzali z rukou prezidenta ČR Petra Pavla a ministra školství Mikuláše Beka své jmenovací dekrety nové profesorky a profesoři vysokých škol. Mezi jmenovanými je i pětice osobností, které působí na Univerzitě Palackého: Kateřina Bouchalová a Přemysl Falt z lékařské fakulty, Radmila Švaříčková Slabáková a Matúš Šucha z filozofické fakulty a Jiří Dostál z fakulty pedagogické.

„Buďte inovativní, buďte nápadití, buďte ambiciózní a buďte odvážní. Takové potřebujeme vědce, ale takové potřebujeme i vysokoškolské učitele. Vaši žáci to rozhodně ocení,“ těmito slovy zakončil prezident Petr Pavel svůj projev, v němž mimo jiné mluvil o podfinancování vysokého školství i o zbytečné opatrnosti a konzervativnosti v podpoře výzkumných projektů. Celý prezidentův projev si můžete přečíst zde.

Na prezidenta navázal ministr školství Mikuláš Bek, který vedle gratulace jmenovaným profesorkám a profesorům připomněl, že je třeba pokročit s některými dlouho odkládanými systémovými změnami v terciárním vzdělávání. Ministrův projev najdete zde.

Jmenovací dekret v Karolinu osobně převzalo 78 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonků představujeme pětici osobností působících na Univerzitě Palackého a také profesora, který byl jmenován na návrh Vědecké rady UP, avšak na UP nepůsobí.

 

 

 

KATEŘINA BOUCHALOVÁ

 

Dětská klinika LF UP a FNOL

Jako významné ocenění všech pracovních aktivit, ale i jako závazek do budoucna a příležitost znovu poděkovat všem, kteří ji učili a podporovali, vnímá své jmenování profesorkou v oboru Pediatrie Kateřina Bouchalová působící na Dětské klinice Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde je zástupkyní přednostky pro výuku.

Absolventka LF UP svoji lékařskou kariéru začala v roce 1994 v nemocnici v Šumperku, s olomouckou dětskou klinikou je spojena od roku 2001. Specializuje se na revmatologii a osteologii. „V těchto oborech léčím děti s mnohdy velmi závažnými nemocemi, kterým můžeme díky biomedicínskému pokroku v posledních třiceti letech nabídnout moderní cílenou léčbu. Léčebné úspěchy však velmi záleží na spolupráci rodiny a pochopení, že klíčem je zdravý životní styl,“ uvedla.

Na dětskou revmatologii a dříve i na prediktivní onkologii zaměřuje také své vědecké aktivity, uplatňuje přitom zkušenosti a dovednosti získané v Laboratoři experimentální medicíny, která se stala základem Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP. „Zabýváme se možnostmi predikce agresivního průběhu juvenilní idiopatické artritidy, nejčastější dětské revmatické nemoci. Jsme zapojeni do mezinárodní spolupráce ve výzkumu především dosud málo poznaného nebakteriálního zánětu kostí a systémového lupus erythematodes. Za svůj největší profesní úspěch považuji propojení klinické práce, výuky a vědy, za osobní úspěch pak to, že se vše uvedené podařilo za podpory manžela skloubit s rodinou a péčí o dvě skoro dospělé děti,“ dodala s tím, že má velmi ráda práci se studenty a chce nadále rozvíjet kvalitní praktickou výuku coby nejdůležitější způsob získávání znalostí a dovedností v klinických oborech.  

 

 

PŘEMYSL FALT

 

II. interní klinika –

gastroenterologická

a geriatrická LF UP a FNOL

Zejména terapeutické digestivní endoskopii se věnuje Přemysl Falt, primář II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické LF UP a FNOL, který byl jmenován profesorem v oboru Vnitřní nemoci. „Tyto metody ve své moderní podobě prakticky nahradily některé invazivnější chirurgické a radiologické postupy, a to zejména při diagnostice a léčbě časných nádorů trávicí trubice a pankreatobiliárních onemocnění. Mezi mé další odborné zájmy patří idiopatické střevní záněty, onemocnění jícnu a tenkého střeva, břišní a střevní ultrasonografie a intenzivní péče v gastroenterologii,“ přiblížil s tím, že úspěšný se považuje ve zvládnutí svého oboru, schopnosti kontinuálního rozvoje, pravidelné výzkumné a publikační činnosti, organizaci svého pracoviště a vzdělávání odborné veřejnosti.

Všeobecné lékařství Přemysl Falt vystudoval na Univerzitě Karlově, postgraduální studium dokončil na Masarykově univerzitě a habilitoval na Univerzitě Karlově v Hradci Králové. Působil v Ostravě, s olomouckou II. interní klinikou je spjat od roku 2018. Na svém kontě má řadu odborných publikací, podepsán je například i pod monografií věnovanou koloskopii a je držitelem několika ocenění, mj. Jeseniovy ceny pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně v anketě Lékař roku.

Jmenování profesorem vnitřního lékařství je pro něj velkou ctí a považuje ho za přirozené vyústění systematické výukové, výzkumné, publikační a klinické činnosti. „Můj individuální akademický rozvoj by ale rozhodně nebyl možný bez fungující spolupráce a podpory v rámci mých pracovišť a bez tolerance mých blízkých, proto moje velké poděkování patří Lékařské fakultě UP, Fakultní nemocnici Olomouc a mé rodině. Řízení ke jmenování profesorem jsem vnímal i jako příležitost k uspořádání nejen své dosavadní odborné činnosti, ale i myšlenek a nápadů do budoucna. Rád bych pokračoval v nastaveném směru klinické, výukové a výzkumné činnosti. Současně se jako člen vedení České gastroenterologické společnosti ČLS JEP cítím zodpovědný za další rozvoj gastroenterologie v ČR, ve kterém bych dál s plným nasazením pokračoval,“ dodal.

 

 

 

RADMILA ŠVAŘÍČKOVÁ SLABÁKOVÁ

 

katedra historie FF UP

Profesorkou v oboru Historie – obecné dějiny byla, na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity, jmenována Radmila Švaříčková Slabáková z katedry historie Filozofické fakulty UP. „Je to pro mě čest, ale také závazek vůči kolegyním a kolegům i vůči studujícím. Je to popud k tomu, abych na sobě dále pracovala a pomáhala rozvíjet historii jednak jako vědecký obor, jednak jako poznání, které je cenné pro celou společnost. Mám radost, že se mi podařilo rozšířit řady žen, jež dosáhly profesorského titulu,“ uvedla.

Ve své odborné práci se věnuje moderním dějinám s interdisciplinárním přesahem, paměťovým studiím i historiografickým trendům, jako jsou dějiny emocí nebo dějiny smyslů. „Interdisciplinární bádání a spolupráci bych chtěla rozvíjet i nadále, a to nejen v evropském, ale i v globálním kontextu,“ dodala.

Radmila Švaříčková Slabáková je absolventkou Filozofické fakulty UP, na její katedře historie působí od roku 1999. V tomto roce také získala doktorát cotutelle v oboru historie na univerzitě ve francouzském Grenoblu, habilitovala se v roce 2008. Ke svým největším úspěchům řadí štěstí na kolegyně a kolegy, kteří s ní spolupracují a s nimiž se jí podařilo vytvořit originální publikace, jako je monografie zabývající se rodinnou pamětí, nebo kniha o zvukových pamětech druhé světové války v česko-polském kontextu, kterou s kolegy právě dokončuje.

 

 

MATÚŠ ŠUCHA

 

katedra psychologie FF UP

Matúš Šucha z katedry psychologie FF UP, kterou v letech 2012–2019 vedl, se orientuje na oblast dopravní psychologie, konkrétně na problematiku mobility, udržitelnosti a bezpečnosti, v této oblasti působí i jako soudní znalec a mentor EuroPsy. „Dosažení profesorského titulu vnímám jako významný milník ve své profesní dráze. Je to uznání nejen mé dosavadní práce a úsilí, ale i závazek k další odborné činnosti, výuce a vědeckému bádání. Titul chápu jako příležitost rozšířit své možnosti přispět ke vzdělávání a rozvoji mého oboru, zároveň jako motivaci nepolevovat v kvalitě své práce a stále se zlepšovat,“ prozradil.

Odborně se zabývá zejména zkoumáním lidského chování v dopravě, analýzou příčin dopravních nehod a hledáním efektivních intervencí pro zvýšení bezpečnosti na silnicích. „Součástí mé práce je také soudně znalecká činnost a vývoj inovativních přístupů, které propojují psychologii, technologie a vzdělávání, aby přispěly k prevenci nehod a zlepšení chování řidičů. Důležitou oblastí je i práce s profesionálními řidiči a vývoj vzdělávacích programů, které podporují bezpečnější a odpovědnější přístup k řízení. Jako majitele autoškoly mě samozřejmě zajímají i další témata, která souvisejí se vzděláváním řidičů,“ dodal nový profesor z FF UP, jenž je od roku 2022 i členem předsednictva Technologické agentury ČR.

Za svůj největší úspěch považuje to, že se mu daří propojit vědecký výzkum s praktickým uplatněním. „Výsledky mé práce mají reálný dopad na zvýšení bezpečnosti na silnicích, což je oblast, která má přímý vliv na lidské životy. Z osobního hlediska je pro mě velkým úspěchem i to, že se mohu podílet na výchově nové generace odborníků, kteří sdílí mou vášeň pro dopravní psychologii a bezpečnost, a předávat své znalosti a zkušenosti,“ doplnil. Matúš Šucha je autorem řady textů, publikací, zaměřených na otázku lidského faktoru v dopravě, je řešitelem či spoluřešitelem národních i mezinárodních projektů. Je aktivním členem mnoha prestižních mezinárodních organizací, mimo jiné viceprezidentem mezinárodní organizace ICTCT – International co-operation on theories and concepts in traffic safety.

 

 

JIŘÍ DOSTÁL

 

katedra technické

a informační výchovy PdF UP

Jako ocenění dosavadní práce, ale zároveň i závazek k překonávání nových výzev. Tak vnímá jmenování profesorem Jiří Dostál, vedoucí katedry technické a informační výchovy PdF UP. „Vzdělávací systém v ČR čekají velké změny. V rámci odborného vzdělávání se například počítá s redukcí oborů, ze současných 283 na zhruba 40, což bude zákonitě vyžadovat proměnu pregraduální učitelské přípravy. Je na místě poděkovat všem, kteří se podíleli na mém profesním formování a růstu. Vnímám jako samozřejmost, že půjdu v jejich stopách a budu nápomocen při výchově nové generace akademických pracovníků,“ řekl.

Jiří Dostál je absolventem Univerzity Palackého, na pedagogické fakultě vede výuku didakticky, technicky a informaticky orientovaných předmětů v rámci přípravy budoucích učitelů. Je autorem řady publikací, držitelem několika ocenění, věnuje se i expertízní činnosti, absolvoval několik zahraničních pobytů a účastnil se i více než třiceti projektů. „Postupně jsem se zabýval konceptem badatelsky orientované výuky, didaktikou technického vzdělávání a v poslední době integrací obsahu vzdělávání se zaměřením na STE(A)M. Dílčím způsobem se zaměřuji i na rozvoj informatického a technického myšlení dětí předškolního věku a žáků 1. stupně základních škol. Je pro mě srdeční záležitostí, když mohu jít do mateřských škol testovat nové metodické postupy a materiály a být zároveň v roli učitele. Dlouhodobě se podílím na kurikulárních inovacích, mimo jiné jsem řídil pokusné ověřování ‚nové informatiky‘ na ZŠ,“ přiblížil.

Aktuálně je členem pracovní skupiny pro návrh a ověření STEM kurikula pro středoškolský obor Všeobecné lyceum a velmi ho těší, že výsledky jeho vědecko-výzkumné činnosti zkvalitňují vzdělávání přímo ve školách a mají dopad na rozvoj praktických dovedností žáků. Svůj největší úspěch spatřuje v podílu na přípravě Inovační strategie ČR 2019–2030 The Czech Republic: The country for the future, pracoval na tvorbě jejího pilíře s názvem Polytechnické vzdělávání.

Jmenovací dekret převzal také Aleš Tichý z Univerzity obrany, který profesorské řízení úspěšně absolvoval na Univerzitě Palackého. Působí na katedře radiobiologie Vojenské lékařské fakulty UO v Hradci Králové, jejíž je v současnosti proděkanem pro vědeckou činnost. Jmenován profesorem byl v oboru Lékařská biofyzika, je uznávaným odborníkem především v oblasti ionizujícího záření a ochrany proti jeho účinkům, biologické dozimetrie a diagnostiky, prevence a léčby nemoci z ozáření.