Novinky z PřF a UP

Nadchnout děti pro vlastivědu. Pomoct výuce, aby byla atraktivní, podpořila logické myšlení, čtenářskou a informační gramotnost i orientaci v různých prostředích. O to vše se pokusila Malovanou a Zábavnou vlastivědou Veronika Krejčí z katedry českého jazyka a literatury pedagogické fakulty. Tisíce žáků a pedagogů, kteří dnes její praktické pomůcky využívají, jsou důkazem, že to byl pokus více než úspěšný.

Ve své mnohaleté praxi učitelky na základní škole se Veronika Krejčí často setkávala s nedostatkem praktických výukových materiálů. I proto před časem vytvořila Malovanou a Zábavnou vlastivědu. Její pracovní sešit a zápisník vyšly ve Vydavatelství Univerzity Palackého a dnes je hojně využívají nejen učitelé a jejich žáci, ale i studenti olomoucké pedagogické fakulty. Pomůcky tohoto typu jsou pro ně názornou ukázkou, jak praxi zpestřit, učinit ji kreativní a zajímavou.

Tento článek jste si mohli přečíst v tištěném magazínu Žurnál UP, který v souboru PDF stáhnete zde.

„Výuka na prvním stupni ZŠ nabízí průnik vědních disciplín, které jsou schopné se vzájemně obohacovat. Právě tato multidisciplinarita mě velmi baví,“ vysvětluje Veronika Krejčí, proč ji profese učitelky prvního stupně základní školy odjakživa lákala. Absolventka učitelství pro první stupeň na olomoucké pedagogické fakultě učila během své praxe už na několika základních školách. Souběžně pak začala přednášet na katedře českého jazyka a literatury PdF UP a dokázala tak velmi dobře propojit oba vzdělávací světy.

„S covidem-19 však přišla hromada problémů. Extrémně náročná byla příprava distanční výuky pro žáky, složitá byla i komunikace se studenty na pedagogické fakultě, pro něž jsme vytvářeli distanční opory. To vše mou aktivitu v tvorbě praktických pomůcek do výuky ještě zvýšilo,“ říká při vzpomínce na práci s žáky, k níž chyběly adekvátně zpracované materiály. Typické to bylo například pro vlastivědu. „Na knižním trhu sice učebnice jsou, ale učitel potřebuje i praktičtější materiály. Součástí zkvalitňování výuky je totiž i to, že se hledají jiné, zajímavější a kreativnější způsoby práce. A tak jsem si řekla, že připravím pomocníka, vizuální materiál pro žáky čtvrté a páté třídy základní školy.“

Vlastivěda, zvláště její historická část, je podle ní připravena velmi složitě a abstraktně. „Nabízí málo obrázků, které mohou dětem potřebné dovysvětlit. Učitel má navíc často problém, aby obsah učiva vůbec stihl probrat. Nemá čas si s dětmi o tématu povídat,“ vysvětluje didaktička olomoucké pedagogické fakulty.

„Chtěla jsem proto nabídnout vlastivědu v atraktivnější, zajímavější a v představitelnější podobě. Zápisník a pracovní sešit Malovaná vlastivěda má podobu klasického sešitu. Obsahuje řadu obrázků, které dětem přibližují složitá historická témata, a ony jsou tak schopny si je nejen představit, ale i spojit s tím, co znají, například z filmové tvorby.“

Další pracovní sešit Zábavná vlastivěda se zaměřuje na zatraktivnění formy procvičování témat. „V něm děti nacházejí křížovky, kvízy, hlavolamy i šifry, které s probíraným učivem souvisejí,“ doplňuje Veronika Krejčí. Připomíná, že k pomůckám se učitelé základních škol dostávají prostřednictvím Vydavatelství Univerzity Palackého, které její publikace vnímá jako úspěšný příklad praktického díla, jímž odborníci z PdF UP přispívají ke zvyšování efektivity výuky na základních školách.

Společně s dalšími studenty a studentkami přicestovala na Pedagogickou fakultu UP díky letité meziinstitucionální spolupráci. Ve speciálně sestaveném programu se zde věnovala především psychologii a nic nenasvědčovalo tomu, že by její výukový a poznávací program mohla přerušit zdravotní příhoda. Dnes Haven Dangler děkuje za pomoc jak zahraničnímu oddělení pedagogické fakulty, tak všem ostatním včetně univerzitního Welcome Office.

Začala mít bolesti při exkurzi v Psychiatrické léčebně v Kroměříži, a než se nadála, byla hospitalizována v kroměřížské nemocnici. Během následujících dvou dnů podstoupila Haven Dangler několik vyšetření a po převozu do Fakultní nemocnice v Olomouci i operační zákrok. Studentka z Valdosta State University, která na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého přijela v rámci výměnného studijního pobytu, se ve své domovině věnuje psychologii, a až dostuduje, ráda by pracovala v americké věznici.

„Informace o Univerzitě Palackého a možnosti tohoto výměnného pobytu jsem se vlastně dozvěděla náhodou ve škole, když se mi do rukou dostal letáček. Nabídka se mi zalíbila, avizovala jak spoustu informací z psychologie, tak možnost vycestovat a poznat jinou zemi,“ řekla Haven Dangler, která je i přes všechny zdravotní komplikace z českého pobytu nadšená.  

„V Olomouci mě skutečně čekal velmi bohatý program. Vše bylo pro mě nové. Dennodenně přicházely zajímavé informace a taky spousta zážitků. Snažila jsem se poznat i českou kulturu,“ dodala mladá Američanka s tím, že se zdravím doposud žádné problémy neměla.

„Když mě při exkurzi hospitalizovali v nemocnici, ničemu jsem nerozuměla. Byla jsem hodně zmatená a hned jsem telefonovala Janě Kvintové, proděkance pro zahraniční vztahy PdF UP, která má celý program na starosti. Na ni jsem měla kontakt hned po příjezdu do Olomouce a byla to právě ona, kdo mi v mnohém pomohl,“ doplnila studentka, jejímž domovem je menší město ve státě Georgia. Když pak byla převezena do Fakultní nemocnice Olomouc a podstoupila i operační zákrok, pomocnou ruku jí nabídli i například spolužáci či univerzitní Welcome Office.

Skupiny amerických vysokoškolských studentů z Valdosta State University navštěvují Univerzitu Palackého pravidelně už řadu let.

„Naše meziinstitucionální spolupráce pod názvem Czech study abroad program trvá bezmála dvacet let, přerušila ji jen situace související s pandemií covidu-19. Základnou pro výuku i další činnosti je vždy Pedagogická fakulta UP, která americkým studentům poskytuje výukové prostory s potřebným technickým vybavením. Nosnou částí naší spolupráce je výuka psychologických disciplín, které zde američtí studenti vždy absolvují se svým koordinátorem programu Stevenem Kohnem a dalšími pracovníky katedry psychologie a patopsychologie PdF UP,“ přiblížila obsah spolupráce proděkanka Jana Kvintová. Z její řeči dále vyplynulo, že si američtí studenti mohou v rámci programu na UP vybírat z několika psychologických disciplín, v nabídce jsou kupříkladu Developmental Psychology, Industrial-Organizational Psychology, Abnormal Psychology, Personality Psychology, přičemž výuka všech je založena na experiential learning.

„Právě v rámci experiential learning se američtí studenti pravidelně účastní odborných exkurzí v různých institucích, kde si názorně doplňují teoretické poznatky získané v jednotlivých předmětech. Letošní rok se tak měli možnost seznámit s českým systémem psychiatrické péče, a to přímo návštěvou Psychiatrické léčebny v Kroměříži, navštívili i olomoucké P-centrum, školu pro sluchově postižené a interaktivně se mohli podílet na výuce anglického jazyka gymnázia Čajkovského,“ doplnila Jana Kvintová s tím, že nedílnou součástí tohoto výukového bloku je také předmět Czech Cultural Studies zahrnující demografické, historické a kulturní aspekty České republiky. V rámci bohatého edukativně-kulturního programu získávají studenti také interkulturní zkušenosti.

Pro Haven Dangler bylo v posledním měsíci mnohé tzv. poprvé. Poprvé v životě opustila Spojené státy a vydala se do Evropy, kde získala nové kontakty, nové přátelé, spoustu informací souvisejících se studovaným oborem i těch, které získala navíc. Vůbec poprvé v životě se ocitla i v nemocnici. Navíc v cizí zemi. Na Olomouc vzpomíná ráda a v těchto dnech už z americké Valdosty State University vzkazuje: „Děkuji všem za pomoc, když jsem ji potřebovala, mohla jsem se na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého spolehnout.“

Do dlouhodobého projektu Paměti národa Střední Morava se připojila první kavárna v Olomouci. Samolepku označující podniky, které z prodeje svého sortimentu přispívají na natáčení pamětníků, dostalo Coffee Library sídlící ve Zbrojnici Univerzity Palackého.

„V kavárně se bude prodávat rybízový koláč, jehož recept je inspirován rodinným příběhem profesorky Inge Fialové, výrazné osobnosti spjaté s Univerzitou Palackého i Pamětí národa. Výtěžek z prodeje půjde na natáčení dalších příběhů zajímavých univerzitních osobností,“ uvedl ředitel Paměti národa Střední Morava Petr Zavadil.

Profesorka Fialová nad nabídkou podělit se o recept předávaný v její rodině po několik generací neváhala. „Už dlouho s Pamětí národa spolupracuji. Mám tento spolek moc ráda a považuji ho za velmi, velmi důležitý. Protože jak říkají moudří historici a filozofové: Zapomene-li národ na svou paměť, na své kořeny, tak se může rovnou vymazat z dějin,“ dodala germanistka a přilepila na dveře kavárny nálepku s logem Paměti národa.

„Jsem za sebe i kavárnu ráda, že se můžeme zapojit do tak významného projektu. Myslím si, že jsou příběhy, které by neměly být zapomenuty, a pokud přispějeme ke zdokumentování dalších, budeme velice rádi. Na historii bychom neměli zapomínat nebo před ní zavírat oči. Zároveň mě těší, že je projekt i úzce spjatý s univerzitou stejně jako naše kavárna,“ řekla Barbora Navrátilová, majitelka Coffee Library.

Do projektu se postupně zapojí i další kavárny a podniky v Olomouckém a Zlínském kraji, mezi nimi i Konvikt sídlící v Uměleckém centru UP. „Naším cílem je mít opravdu síť kvalitních partnerství. Zákazníci jednotlivých podniků se budou pravidelně dozvídat, které příběhy byly díky nim natočeny. Chceme zachránit co nejvíce příběhů,“ řekl Petr Zavadil.

Prvním „pokřtěným“ podnikem se stala Litovelská kavárna v čele se Zuzanou Strakošovou. „Projekt zde funguje skvěle a za první měsíc se podařila vybrat částka 1300 Kč, která putuje do rozpočtu organizace určeného na natáčení. V organizaci máme seznam pamětníků, jejichž příběhy nechceme ztratit. Jejich svědectví je cenným nehmotným kulturním dědictvím pro další generace. Ročně natočíme asi 120 příběhů v Olomouckém a Zlínském kraji, ale kapacitně můžeme natočit dvojnásobek. Jen potřebujeme více finančních prostředků,“ uvedl Petr Zavadil, ředitel Paměti národa Střední Morava.

Dlouhodobá spolupráce s kavárnami v obou krajích umožní organizaci získat potřebné finance. „Výběr pamětníka a jeho natočení chceme vždy spojit s kavárnou v naší síti. Tematicky, regionálně nebo přes dramaturgii. V případě Univerzity Palackého budeme navazovat na dlouhodobou tradici. V naší databázi najdeme desítky příběhů spojených s olomouckou univerzitou. Rádi bychom v rámci výročí 450 let od založení olomouckého vysokého učení přispěli dalšími,“ doplnil Petr Zavadil.

Paměť národa Střední Morava plní už od roku 2017 své poslání v Olomouckém a Zlínském kraji. Dokumentuje vzpomínky pamětníků událostí 20. století, vypráví jejich příběhy veřejnosti a vzdělává mladou generaci i pedagogy.

Jak vytvořit bublinu ve tvaru krychle nebo pyramidy? Lze ukládat energii pomocí nanomateriálů? A co je a jak funguje Hanojská věž? Nejen teoretické odpovědi na tyto otázky, ale především praktické ukázky mohou najít malí i velcí návštěvníci v těchto dnech v expozici Univerzity Palackého na Veletrhu vědy Akademie věd ČR v pražských Letňanech.

Největší popularizační akce svého druhu představí ode dneška do sobotního večera přes sto expozic složených z pracovišť Akademie věd ČR, vysokých škol, ale i vybraných firem či science center. Loni veletrh navštívilo přes třicet tisíc lidí.

„Letos barvy Univerzity Palackého v Praze reprezentují například katedra fyzikální chemie, katedra psychologie nebo vysokoškolský ústav CATRIN. Interaktivní program na stánku doplňují exponáty a hlavolamy z Pevnosti poznání nebo workshop výroby recybloků připravený ve spolupráci s Vydavatelstvím UP,“ vypočítává vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek. K dostání je na místě také univerzitní merch a studenti na stánku poskytují zájemcům i informace o možnostech studia v Olomouci.

Vstup na Veletrh vědy AV ČR na Výstavišti PVA Expo v Letňanech je volný. Expozice jsou přístupné denně od 10 do 18 hodin. Více na veletrhvedy.cz.

Akademický senát Lékařské fakulty UP si na svém prvním červnovém zasedání zvolil nového předsedu, stal se jím Tomáš Papajík z Hemato-onkologické kliniky. Změna na předsednickém postu souvisí s novým vedením fakulty, neboť děkan Milan Kolář si dosavadního předsedu Dušana Klose vybral do svého proděkanského týmu, o kterém se na jednání také hlasovalo.

Tomáš Papajík, přednosta Hemato-onkologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, byl jediným kandidátem na post předsedy senátu. „Doba, která nás čeká, bude jistě náročná. Budu dbát na to, abychom tu mohli diskutovat jako nadále v atmosféře slušnosti a vzájemného respektu, kdy se nemusíme zdráhat vyjádřit svůj názor,“ uvedl před hlasováním, v němž získal, vyjma jednoho neplatného lístku, jednohlasnou podporu přítomných.

S poděkováním za důvěru se vzápětí ujal vedení jednání a předal slovo děkanovi Milanu Kolářovi, který senátorům představil zamýšlenou podobu svého proděkanského týmu (viz níže) a požádal o souhlas se záměrem dotyčné do funkce jmenovat. Členové senátu po krátké diskuzi s obsazením proděkanských pozic souhlasili, taktéž s působením Jany Valíkové v pozici tajemnice fakulty. 

Proděkanský tým děkana Milana Koláře:

Dušan Klos, proděkan pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy a statutární zástupce děkana

Martin Doležel, proděkan pro vědu, výzkum a grantovou činnost

Hana Kolářová, proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 1.–3. ročníku

Eva Klásková, proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku

Iva Voborná, proděkanka pro studium Zubního lékařství a Dentistry

Milan Raška, proděkan pro zahraniční vztahy a General Medicine

Josef Zadražil, proděkan pro specializační vzdělávání

Senát, jehož novým členem se za Dušana Klose stal Richard Salzman, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, také schválil podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2024/2025 pro české i anglické studijní programy a vyslechl informace o aktuálním dění na fakultě.

Děkan Milan Kolář členy senátu mimo jiné seznámil se situací týkající se stavby nové budovy v Hněvotínské ulici, která by mohla brzy začít, a také o rekonstrukci skleněných střech Dostavby Teoretických ústavů, která až do září uzavře hlavní vstup s recepcí a postupně i studovnu v Šantavého sále. Hovořilo se i o chystaném navýšení mzdových tarifů na fakultě.

Akademický senát LF UP v červnu zasedne ještě jednou, a sice v úterý 20. června v 11:30. Stěžejním bodem jednání bude rozpočet fakulty pro letošní rok.

Jak dobře vymyslet science show, aby bavila malé i velké diváky? Jak navrhnout poutavý plakát na popularizační akci? Nebo jak nejlépe rozmístit exponáty v muzeu, aby si lidé kromě zážitků odnesli domů i nové poznatky a vědomosti? Takovým tématům se věnují lektoři Pevnosti poznání, interaktivního vědeckého centra PřF UP, a ostatní vysokoškolští studenti, kteří se zapojili do projektu Umění a kreativita jako nástroj popularizace vědy.

Cyklus 10 workshopů a seminářů má za cíl inspirovat a naučit lektory a budoucí pedagogy dobře a srozumitelně komunikovat vědecká témata skrze umění. Ať už se jedná o výukový program pro školy, science show, exponát zaměřený na historii nebo interaktivní hru pro zvídavé návštěvníky expozice.

Tým Pevnosti poznání se spojil s renomovanými umělci a tvůrci napříč uměleckými obory v České republice. Cíl je jasný: zdokonalit se v profesních dovednostech, získat nové podněty, osvojit si nejnovější trendy nejen v muzejnictví a využít na maximum možnosti kreativního učení. „Chceme inspirovat budoucí pedagogy i vědce k intenzivnímu využití kreativity a umění nejen v popularizaci vědy, ale i v procesu vzdělávání nejmladší generace. Věřím, že umělecké metody a poznatky profesionálů z kulturních a kreativních průmyslů přinesou do formální i neformální výuky větší efektivitu i atraktivitu,“ řekl ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Do jedinečného vzdělávacího cyklu se zapojilo pražské animační studio Krutart, které vytváří filmy a hry pro muzea a galerie a kombinuje klasické i digitální animace. Účastníky školil také grafik a ilustrátor Pavel Fuksa, který svůj workshop zaměřil na tvorbu minimalistických plakátů s motivem přírodních věd. Abstraktní a často složitá vědecká témata tak dostala zajímavou vizuální podobu. Na setkání vzniklo sedm originálních plakátů, které budou poprvé představeny v rámci konference Věda v umění / Umění ve vědě 14. června v Pevnosti poznání.

„Na seminářích se učíme nové metody a postupy v popularizaci vědy. Lektor nám například ukázal, jak si pomáhat při tvorbě barevné palety nebo při typografii. Na dalším workshopu jsme zase naše nápady tesali do konkrétní podoby a vytvořili scénáře, z nichž jeden určitě využijeme při dalším rozvoji expozice. Také jsme se učili pracovat s trémou, což je pro naši profesi důležité. Naši kolegové se totiž profilují jako pedagogové a tyto poznatky jistě ocení pro svoje budoucí povolání,“ vysvětlila muzejní pedagožka a koordinátorka projektu Sabina Krčmová z Pevnosti poznání.

Hraní není žádná věda. Takto pojmenovala svůj workshop divadelní herečka Jana Posníková, která si připravila herecká cvičení ušitá na míru tvorbě science show. Vytipovala slabá místa představení a poradila, jak se na jevišti pohybovat, jak mluvit a také někdy improvizovat.

Dalším školitelem byl scenárista Martin Šinkovský, jenž je mimo jiné autorem dvou komiksů, které k výročí sovětské okupace v srpnu 1968 a vzniku Československa v říjnu 1918 vydala Univerzita Palackého. Během workshopu se účastníci seznámili se scénáristickými kartami Fabula Storytelling Cards.

Přínosné bylo pro lektory a animátory také seznámení se scénografem Janem Tomšů. Nejdříve si s ním teoreticky osvojili základní principy práce s prostorem a potom si poznatky vyzkoušeli v expozicích science centra. „Procházeli jsme naše expozice a dívali se na prostor jinýma očima. Jako návštěvníci jsme zkoušeli jednotlivé exponáty, které běžně míjíme, a postupně zjišťovali, jaké jsou možnosti pro zlepšení jejich uživatelského nastavení,“ doplnila Sabina Krčmová.

Koordinátor historické sekce Tomáš Arnold sdělil, že díky projektu se v Pevnosti poznání ještě letos objeví čtyři nové exponáty, například Slavné osobnosti. „Grafickou podobu navrhuje náš další školitel, výtvarník a ilustrátor Petr Novák (Ticho762), který se věnuje komiksové tvorbě. Návštěvníci se mohou těšit i na softwarovou hru na interaktivní stěnu, která bude až pro 50 hráčů současně. Hráči budou třídit obrázky artefaktů do příslušných historických období pouze házením pěnových míčků,“ upřesnil Tomáš Arnold.

Projekt Umění a kreativita jako nástroj popularizace věd je zaměřen na využití výtvarných, kreativních a tvůrčích přístupů v komunikaci a popularizaci vědy a neformálním vzdělávání. Účastníci kurzu z řad pedagogů, budoucích pedagogů, průvodců a lektorů neformálního vzdělávání se seznámí s možnostmi zapojení vědeckého přesahu do uměleckých struktur a s novými autorskými přístupy a možnostmi jejich zapojení do vědeckých témat a jejich následnou komunikaci směrem k širší veřejnosti. Projekt je realizován díky finanční podpoře Evropské unie.

Součástí projektu bude konference Věda v umění / Umění ve vědě, která se uskuteční 14. června v 16:30 v malém sále Pevnosti poznání. Součástí konference bude také vernisáž plakátů, které vznikly v rámci workshopu Grafika v popularizaci vědy lektora Pavla Fuksy. Konferenci bude předcházet bohatý program oslav narození Františka Palackého a 450 let od založení olomoucké univerzity. Akce je pro návštěvníky zdarma. Více informací na webu Pevnosti poznání.

Neurochirurgická klinika Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc uspořádala vůbec první ročník konference Olomoucké neurochirurgické dny. Pozvání na ně přijalo 170 lékařů, sester a zdravotníků různých medicínských oborů. Účastníkům byla mimo jiné představena nová učebnice neurochirurgie, kterou vydalo Vydavatelství UP.

Kniha Neurochirurgie: učebnice pro mediky a lékaře poskytuje základní orientaci v problematice neurochirurgie a páteřní chirurgie.

„Je to první učebnice, která na Neurochirurgické klinice za více než šedesát let její existence vznikla. Jejími autory jsou všichni naši lékaři. Cílem bylo vytvořit text nejen pro studenty medicíny a pro lékaře připravující se na kmenové zkoušky nebo k atestaci z neurochirurgie, ale pro všechny lékaře se zájmem o náš obor. Umožní nám mimo jiné, abychom se při výuce mediků mohli více věnovat praktické stránce,“ uvedl přednosta kliniky Lumír Hrabálek.

Kniha, která je součástí nové ediční řady Ars Medica, byla slavnostně představena během zahájení konference a na její úspěch si přednosta připil společně s ředitelem Vydavatelství UP Alešem Prstkem, děkanem LF UP Milanem Kolářem a ředitelem FNOL Romanem Havlíkem. Zájemci si již učebnici mohou pořídit na e-shopu Vydavatelství UP zde.

Vedle křtu nové publikace nabídla konference především den nabitý odbornými příspěvky v lékařské a sesterské sekci. Dopolední program se zaměřil na spondylochirurgii, tedy chirurgii páteře, která podle přednosty kliniky tvoří až 60 % jejich výkonů, a na neurochirurgii gliomů, která je příkladem spolupráce mezi medicínskými obory. Odpoledne se řečníci věnovali mimo jiné chirurgii baze lební, dětské neurochirurgii a neuromodulaci.

Smyslem konference bylo především seznámit účastníky s rozsahem činnosti kliniky a také podpora mezioborové spolupráce. „Věřím, že se z Olomouckých neurochirurgických dnů stane tradice, kterou budeme v dalších letech rozvíjet,“ dodal k prvnímu ročníku odborného setkání Lumír Hrabálek.

Plánovaná přednáška držitele Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Gregga Leonarda Semenzy na Lékařské fakultě Univerzity Palackého se v pátek 9. června neuskuteční.

Profesor z americké Johns Hopkins University se rozhodl své vystoupení v Olomouci odvolat. „Mrzí nás, že k nám tento host nakonec nepřijede a že si nebudeme moci vyslechnout jeho přednášku, na druhou stranu ale jeho rozhodnutí respektujeme a chápeme ho. Je třeba také říci, že postup několika kritiků z řad akademické obce, kteří s jeho vystoupením na univerzitní půdě nesouhlasili, se neslučuje se standardními postupy Univerzity Palackého. Dbáme na integritu vědy, musíme ale také dbát na způsoby, jakými ji ochraňujeme. Vše má mít svůj řád a svou kulturu. Návštěva držitele Nobelovy ceny v Olomouci je výjimečnou příležitostí pro naše studenty i celou akademickou obec. Z našeho pohledu je škoda, že se pan profesor Semenza rozhodl vzhledem k okolnostem, které přípravu jeho přednášky provázely, svou návštěvu na olomoucké lékařské fakultě zrušit. Za nešťastný považujeme také proces, který rozhodnutí pana profesora předcházel a kvůli kterému tak nakonec učinil,“ uvedl Martin Procházka, rektor UP, jehož stanovisko ve stejném smyslu podpořil i děkan LF UP Milan Kolář.

Kniha + výstava = Olomoučtí fotografové. Tato rovnice platí už od počátku oceňované knižní edice, na které spolupracuje Muzeum umění Olomouc s Vydavatelstvím Univerzity Palackého. A nejinak tomu bude v případě nejnovější publikace představující dílo osobité dokumentární fotografky Blanky Lamrové. Představení knihy a vernisáž výstavy fotografií z cyklu Strážnice se uskuteční 8. června v 17:00 na „domácí půdě“ v olomouckém Studiu G21.

„Blance Lamrové se v cyklu Strážnice podařilo s velkou dávkou empatie zaznamenat průběh mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici v polovině 80. let minulého století. Pozornost přitom zaměřila nejen na vizuálně atraktivní tanečníky a zpěváky v krojích, ale také na chování několika generací návštěvníků, včetně skupiny tzv. ‚závadové mládeže‘ z hnutí hippie,“ říká editorka edice a kurátorka MUO Štěpánka Bieleszová.

Výstava ve Studiu G21 potrvá do 17. července. Prezentovaný cyklus Strážnice přitom v kostce představuje umělecký přístup Blanky Lamrové. Ve všech jejích fotografiích je nejčastějším námětem člověk a jeho vztah k okolí či k dalším lidem na pozadí dobových podmínek a událostí. Autenticky zachycuje život lidí, často i těch na okraji společnosti. V knize z edice Olomoučtí fotografové, jíž je cyklus Strážnice pevnou součástí, je to více než patrné.

Edici Olomoučtí fotografové představuje mezinárodně významné fotografy spjaté s olomouckým regionem. Získala Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury či ocenění mezinárodní poroty na fotografickém festivalu v Bratislavě. Kromě knihy o Blance Lamrové, která je dostupná v e-shopu Vydavatelství UP, v edici dosud vyšly také tituly mapující dílo Miloslava Stibora, Petra Zatloukala, Karla Kašpaříka a Michala Kalhouse.

Edice vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje.

Blanka Lamrová (* 1949)
Fotografická dokumentaristka se sociálně emancipovaným přístupem a důrazem na autenticitu. Ve svých fotografických počátcích nacházela inspiraci u Josefa Sudka, Františka Drtikola či Jindřicha Štreita. Do pozornosti fotografického světa pronikla v 70. letech minulého století, kdy pravidelně vystavovala v prostorách Staroměstské radnice na přehlídkách Ženy za kamerou, které se z dnešní perspektivy jeví jako genderově mimořádně emancipační akce. Před revolucí se pohybovala rovněž v šedé, neoficiální zóně. Při zachycování osudů východoněmeckých emigrantů, kteří se chtěli dostat na Západ, se potkala např. s dvorním fotografem Václava Havla Tomki Němcem či Herbertem Slavíkem. Většinu profesního života zasvětila fotografování pro Národní galerii v Praze.

Sto sedmnáct přihlášek s projekty a soubory digitálních prací, téměř pět set zúčastněných autorů a autorek z celé České republiky i Slovenska, tři tvůrčí workshopy digitální tvorby, open studio, performance digitálních projekcí a hudebních produkcí, DJ party i virtuální výstava. To vše nabídla přehlídka digitální tvorby dětí a mládeže. V Uměleckém centru UP ji s mottem „Be_on the screen and stay creative!“ uspořádala katedra výtvarné výchovy PdF UP.

Digitální technologie spolu s internetem zasáhly snad do všech oblastí lidského života. Ovlivnily i umění a výtvarnou výchovu, stejně jako umělecký provoz a vnímání (audio)vizuálních komunikátů. Staly se tak předmětem zájmu umělců, teoretiků i výtvarných pedagogů, již si v této souvislosti kladou naléhavé otázky. Na některé z nich mohli najít odpovědi během přehlídky Be_on the screen. 

„Be_on the screen je vyjádřením našeho zájmu o výtvarný projev mladých lidí a zároveň o výtvarný projev, který využívá možnosti digitálních nástrojů či technologií. Jde o oblast, která vybízí k prozkoumání a přináší i mnohá dobrodružství. Překvapila nás vysoká úroveň zaslaných prací. Ukazují nám, jak kreativní jsou nejen žáci a žákyně, ale také i učitelé a učitelky. Právě oni jsou totiž těmi, kdo dokážou podnítit zájem mladých lidí o kreativní využívání digitálních nástrojů. Srdečně zvu k prohlídce virtuální výstavy, kterou jsme otevřeli v samém závěru přehlídky. Nabízí ke zhlédnutí všechny projekty a dílčí práce, jež nám účastníci zaslali. Přehlídky se zúčastnili žáci různých typů škol včetně škol středních i vysokých,“ uvedla za organizaci přehlídky Petra Šobáňová, proděkanka PdF UP.

Přehlídka Be_on the screen dospěla ke svému závěru předáním cen i pestrým závěrečným programem v podobě projekcí, workshopů a performancí. Pro děti a mládež připravila pedagogická fakulta i otevřený ateliér s různými aktivitami.

Ve Filmovém sále UC UP převzali ocenění jednotlivci i kolektivy. Několik cen si odnesly děti, které soutěžily v kategorii do šesti let, své vítěze měli i soutěžící ve věkové kategorii od sedmi do dvanácti let, také v kategorii, v níž soutěžila mládež ve věku od třinácti do sedmnácti let i v kategorii soutěžících od osmnácti do šestadvaceti let. Cenu veřejnosti pak na celé čáře vyhrála Eliška Schusterová, studentka třetího ročníku prostějovské střední školy ART ECON, a to za soubor fotografií s názvem Moje místo. V online hlasování ji podpořilo téměř šest set lidí.

„Mám velkou radost a poděkovat bych chtěla především své mámě a svému učiteli. Máma mě k fotografii přivedla, pan učitel Jiří Dosoudil mě podpořil v tom, abych snímky do soutěže poslala,“ uvedla Eliška Schusterová. Její černobílé fotografie, které doposud nikde jinde neprezentovala, ilustrují situace, místa a osoby, které v jejím životě zanechaly důležitou stopu.

„Odmala tíhnu spíš k dokumentární fotografii. Snímky, jež jsem do soutěže poslala a které jsou součástí mé klauzurní práce, se věnují minulosti. Jsou v nich zaznamenány mé životní okamžiky, které mě formovaly.  Černobílá barva dokresluje atmosféru daného okamžiku a podtrhuje jeho minulost,“ dodala laureátka Ceny veřejnosti.

Využívání digitálních technologií má nepochybně své výhody i rizika. Je na ně potřebné reagovat, a tak jedním z cílů přehlídky Be_on the screen bylo podnítit zájem pedagogů a mladých tvůrců o kreativní využití digitálních technologií a motivovat je k experimentům a sdílení zkušeností z hledání nových možností výtvarné tvorby a edukace. Otázkami, jež se věnují reflexi posunů ve výtvarné tvorbě a výchově vlivem digitálních technologií se na katedře výtvarné výchovy budou odborníci věnovat i v následujících letech. Přehlídka Be_on the screen by se zde totiž měla stát pravidelnou součástí akademického roku.  

Slavíme 450 let od založení vysokého učení v Olomouci. Ohlížíme se do minulosti, prožíváme přítomnost a plánujeme budoucnost. A přesně takové je i naše speciální číslo magazínu Žurnál UP, ve kterém představujeme nejširší veřejnosti univerzitu jako místo inspirativní, s nímž stojí za to se seznámit a prohlédnout si ho na vlastní oči.

Tomu, kdo každý den chodí na univerzitu studovat nebo pracovat, už možná pohled na úžasné historické kulisy zevšedněl. Ale pro každého nového návštěvníka je prohlídka Konviktu, Zbrojnice a dalších míst obrovským zážitkem. A je jich dost, která stojí za to vidět a jsou přístupná veřejnosti. Proto je v našem magazínu ukazujeme. Představujeme proměny naší alma mater ve fotografiích. Lidská paměť je totiž krátká a fotka je fotka a vydá za tisíc slov.

Ukazujeme také, jak pracujeme i s odkazem té nejstarší minulosti. V rozhovoru s výtvarníkem Jarem Vargou zjistíte, čím ho inspirovali jezuité a proč je zase „vrátil“ na univerzitu. Mimochodem, jeho prolínání minulosti a současnosti jsme využili i na titulní stránku magazínu.

Když je řeč o jezuitské univerzitě, nemůžeme vynechat ani novodobou univerzitu pojmenovanou po Františku Palackém. Jak s jeho odkazem a tváří v roce výročí pracujeme? Dozvíte se.

Co by byla univerzita bez lidí? Ti ji tvoří i naplňují. A tak máme hned na několika stránkách připomenuty zajímavé absolventy, čestné doktory a také dvě ankety se studenty a zaměstnanci, kteří se svěřují s tím, co pro ně Univerzita Palackého znamená.

Snažili jsme se v tomto speciálním čísle ukázat především veřejnosti onu samozřejmě nesamozřejmou tvář úctyhodné univerzity. Aby návštěvníci i náhodní kolemjdoucí věděli, čím žila, čím žije a čím bude žít. A že i když na ni nestudují nebo nepracují, stejně se může stát místem jejich setkání. Zkrátka stojí za to nás poznat. Jak říká v rozhovoru rektor Martin Procházka: „Univerzita je plná šikovných, pracovitých a talentovaných lidí. Mnozí z nich jsou uznávanými autoritami ve svých oborech, jsou aktivní v různých oblastech společenského života a já jsem rád, že ke svému jménu připisují ‚Univerzita Palackého‘.“

Magazín najdete mimo jiné ve stojanech v UPointu, ve Zbrojnici, v Pevnosti poznání, na fakultách nebo si ho prostě přečtěte elektronicky zde.

O změnách legislativy, které mají dopad na financování vědy a přírodovědných oborů, či například o využití umělé inteligence při výuce přírodovědných oborů budou diskutovat členové Asociace děkanů přírodovědných fakult České republiky na dvoudenním setkání, které se uskuteční 8. a 9. června 2023 v prostorách přírodovědecké fakulty a v Pevnosti poznání.

„Asociace děkanů přírodovědných fakult České republiky vznikla před pěti lety a v současnosti sdružuje děkany všech deseti přírodovědných fakult veřejných a státních vysokých škol v České republice. Toto sdružení je ryze dobrovolné a schází se pravidelně dvakrát do roka. Asociace slouží zejména k udržování a zlepšování vzájemné komunikace mezi vrcholnými představiteli fakult a potažmo i fakultami jako takovými. Dále je velmi důležité formulování společných postojů a cílů v zásadních záležitostech vysokého školství, výzkumu i financování vysokých škol,“ uvedl děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.

Zástupci ministerstva školství budou na setkání v Olomouci děkany informovat například o změnách v rámci přípravy budoucích učitelů, a to s ohledem na přírodovědné fakulty. Chybět nebudou ani informace ohledně legislativních změn v rámci financování vědy či výstupy z pracovní skupiny řešící mzdy na vysokých školách. 

Pro děkany je připravený také zajímavý doprovodný program. Zástupci přírodovědeckých fakult z celé země navštíví například Umělecké centrum UP či ovocnářskou a okrasnou školku na Bouzovsku, kterou založil absolvent Přírodovědecké fakulty UP.

Setkání členů Asociace děkanů přírodovědných fakult ČR se zúčastní předseda asociace a děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Tomáš Kašparovský, děkanka Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Zuzana Václavíková, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Pavel Kozák, děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích František Vácha, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové Jan Kříž, děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Mirko Rokyta, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Michal Varady, děkan Fakulty aplikovaných věd západočeské univerzity v Plzni Miloš Železný, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jiří Zima a děkan Přírodovědecké fakulty UP Martin Kubala.

Cenu Miloše Hudlického za významnou práci publikovanou v rámci konsorcia Chemistry Europe převzal dne 30. května během zasedání hlavního výboru České společnosti chemické (ČSCh) fyzikální chemik Radek Zbořil z CATRIN Univerzity Palackého. Jeden z nejvýznamnějších českých chemiků a materiálových vědců byl korespondenčním autorem článku, v němž autoři informovali o vývoji jednoduchého elektrochemického nanosenzoru pro detekci širokospektrálního antibiotika chloramfenikolu.

„Ocenění od české chemické komunity, které schvaluje výbor České společnosti chemické, si skutečně velmi vážím. Stejně jako jakéhokoliv jiného ocenění v Česku či zahraničí. Cena ovšem patří všem spoluautorům, kterým bych chtěl za jejich práci poděkovat,“ uvedl Zbořil. Členy autorského týmu byli také Petr Jakubec, Veronika Urbanová a Zdenka Medříková.

Článek, který členy ČSCh zaujal, vyšel v roce 2016 pod názvem Advanced Sensing of Antibiotics with Magnetic Gold Nanocomposite: Electrochemical Detection of Chloramphenicol v časopise Chemistry: A European Journal. Vědci při přípravě nanosenzoru využili magnetické nanostruktury v kombinaci s nanočásticemi zlata.

„Využití nanosenzorů pro detekci chemických látek či biomolekul má široký potenciál uplatnění v environmentálních technologiích, potravinářství či lékařské diagnostice. Je to určitě jeden z progresivních vědeckých směrů, který bude v blízké budoucnosti ještě umocněn díky přístupům atomárního inženýrství. Nová generace senzorů dosáhne ještě lepších limitů detekce a vyšší selektivity s očekávaným jednoduchým technologickým řešením a velmi rychlým stanovením cílových molekul,“ předpověděl vývoj oboru Zbořil, jenž je podle nedávného vydání mezinárodního žebříčku vědců Research.com nejlepším materiálovým vědcem v České republice. Opakovaně také figuroval v seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers americké společnosti Clarivate Analytics. Byl členem redakčních rad několika časopisů vydávaných společnostmi Springer Nature, Wiley či Elsevier. Jako jeden z mála českých vědců byl v loňském roce také členem hodnoticího panelu Evropské výzkumné rady v rámci evaluace prestižních ERC Advanced grantů. V minulosti za mimořádné výsledky v oblasti vědy a výzkumu obdržel také Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy.

Cena Miloše Hudlického je udělována každoročně na návrh kteréhokoliv člena, skupiny či orgánu ČSCh. O laureátech rozhoduje redakční kruh Chemických listů, rozhodnutí schvaluje předsednictvo ČSCh.

Služební cesta vlakem či online účast na konferenci budou brzy upřednostňovanými variantami pracovních výjezdů na celé Univerzitě Palackého. Napříč všemi součástmi se UP intenzivněji zaměří na sledování a minimalizaci uhlíkové stopy při služebních cestách zaměstnanců i výjezdech studentů. Zodpovědný přístup k cestování je aktuálně v hledáčku vedení univerzity na základě podnětů Udržitelné univerzity a Komise pro udržitelnou UP.

Potřebností cestovního kodexu pro pracující a studující se na svém zasedání zabýval i Akademický senát UP, když projednával energetický audit. Požádal vedení univerzity, aby učinilo kroky k omezení nezbytných cest a eliminaci těch zbytných. Zároveň vyzval k hledání nástrojů, které umožní monitorovat vzniklou uhlíkovou stopu a budou motivovat zaměstnance a studenty, aby ji sami aktivně snižovali.

Kroky, které v této problematice univerzita aktuálně činí, popisuje koordinátorka udržitelného rozvoje Zuzana Huňková: „Univerzita Palackého v Olomouci se na roky 2022–2023 ve svém Akčním plánu realizace Strategie udržitelného rozvoje UP zavázala k energetickému auditu a následnému snižování spotřeby energií a vody. Vedení UP právě analyzuje výsledky auditu a připravuje sérii opatření, která povedou ke snižování spotřeby energií a s tím souvisejícímu snižování uhlíkové stopy. Aby UP mohla jít vstříc závazku být do roku 2040 (nejpozději však do roku 2050) uhlíkově neutrální, musí začít monitorovat uhlíkovou stopu ve Scope 1, 2 a 3 a nastavit procesy k jejímu snižování. Proto nyní uhlíkovou stopu za rok 2022 UP do konce roku 2023 změří a vyhodnotí.“

S výzvou akademického senátu souvisí i aktuální vývoj opatření na snížení uhlíkové stopy v rámci služebních cest. Podrobněji je přibližuje kvestorka UP Petra Jungová: „Ve spolupráci s CVT jsme se již dříve zabývali možnostmi rozšíření cestovních příkazů o předběžné uvádění odhadu uhlíkové stopy. Nyní připravujeme úpravu elektronických cestovních příkazů, kde tato problematika již bude zahrnuta.“

Zatímco některé kroky lze od vedení univerzity očekávat v nejbližších dnech, jiné budou vyžadovat delší čas na přípravu. „V tuto chvíli máme zpracovaný ekonomický přehled o nákupech většiny letenek, ubytování či jízdenek za jednotlivé součásti UP v roce 2022. Za tyto cesty, které se realizovaly prostřednictvím společnosti FLY UNITED, máme spočítanou uhlíkovou stopu za rok 2022, která v součtu činí přes 372 000 kg CO2. Nyní už se uhlíková stopa automaticky zaznamenává v rámci objednávek s touto společností. Můžeme ji tak monitorovat i na úrovni pracovišť, což nám umožní další analytickou činnost a optimalizaci opatření. S tajemníky fakult a součástí jsme dohodnuti, že přes letní měsíce připravíme normu s doporučeními, jak napříč celou UP plánovat služební cesty s ohledem na uhlíkovou stopu, tzv. cestovní kodex,“ vysvětlila kvestorka.

Dokument rovněž poradí, jaké vhodné dopravní prostředky zvolit nebo kdy je smysluplné zúčastnit se akce online. „Co se týká náročnějších řešení, ve spolupráci s Centrem výpočetní techniky UP se vrátíme k výše zmíněnému projektu včlenění vzorce pro automatický hrubý odhad uhlíkové stopy do všech cestovních příkazů,“ doplňuje Jungová.

Neméně podstatné bude rovněž motivovat studující a pracující na UP, aby i sami uhlíkovou stopu univerzity snižovali. „I výše zmíněné vyčíslení dopadu služební cesty na přírodu, které se automaticky ukáže již při vyplňování cestovního příkazu, by mohlo být jedním z dílků chystané informační a motivační kampaně. Aktuálně ji připravujeme ve spolupráci s koordinátorkou udržitelného rozvoje UP. Inspirovat se budeme i u jiných vysokých škol a dalších institucí v ČR a především v zahraničí. Tam je sledování cestovní uhlíkové stopy a zohlednění dopadů cestování již ověřenou praxí,“ dodává Petra Jungová.

„Uhlíkovou stopu z českých univerzit již monitoruje např. Česká zemědělská univerzita nebo Masarykova univerzita. V alianci Aurora uhlíkovou stopu monitoruje již většina univerzit, a je proto nezbytné, aby i UP začala činit kroky pro naplňování stanovených cílů. V rámci CRP projektu Unilead již české univerzity společně pracují na opatřeních týkajících se převážně provozu a správy a právě postupného snižování energetické spotřeby a uhlíkové stopy,“ uzavírá Zuzana Huňková.

Získat pomocí průlomových technologií nové linie ječmene s lepšími fotosyntetickými vlastnostmi, které budou schopny asimilovat ozon z ovzduší a poskytnou vyšší výnosy a upravenou slámu pro průmyslové využití, je cílem mezinárodního projektu BEST CROP (Boosting photosynthESis To deliver novel CROPs for the circular bioeconomy), financovaného z programu Evropské unie Horizon Europe. O jeho dosažení bude usilovat multioborové konsorcium vedené Univerzitou v Miláně, které sdružuje 18 evropských výzkumných institucí, šlechtitelských firem a průmyslových partnerů. Jediným českým akademickým účastníkem je Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého.

Projekt BEST-CROP se zaměřuje na ječmen, který je celosvětově významnou plodinou. Evropská unie je jeho největším producentem, jeho pěstování pokrývá přibližně 10 procent orné půdy EU a ročně se v členských zemích získá téměř 55 milionů tun zrna a stejné množství slámy.

„Naším úkolem bude ve spolupráci s partnery z projektového konsorcia využít nových technik šlechtění pro přípravu modifikovaných linií ječmene a dále příprava akreditací a koordinace polních pokusů, které budou prováděny ve společnosti Úsovsko,“ uvedl Ivo Frébort z CATRIN.

Hlavní cíle projektu:

– zmírnit extrémní znečištění ovzduší přízemním ozonem během sucha prostřednictvím řízeného otvírání průduchů na listech bez negativního vlivu na toleranci k suchu a výnos;

– pomoci řešit celosvětovou krizi v oblasti potravinové bezpečnosti poskytnutím vysoce produktivních šlechtitelských linií ječmene s optimalizovanou fotosyntézou a využít ječmen jako modelový druh pro ostatní obiloviny;

– podpořit růst cirkulární ekonomiky přizpůsobením složení slámy pro účinnou přeměnu na vysoce hodnotné materiály, které nahradí produkty v současnosti získávané postupy s vysokou závislostí na neobnovitelných zdrojích energie například ve stavebnictví a výrobě krmiv.

Při respektování současného postoje legislativy EU ke geneticky modifikovaným plodinám bude BEST-CROP postupovat na základě zavedených technik, které využívají přirozené genetické variability a indukované náhodné mutageneze. Nicméně projekt využije také techniky editace genů, které poskytnou genetický materiál ječmene, jenž by mohl být brzy využit přímo ve šlechtitelských programech nebo sloužit jako důkaz funkce genů.

Projekt BEST-CROP, financovaný z programu Evropské unie Horizon Europe pro výzkum a inovace v rámci výzvy HORIZON-CL6-2022-CIRCBIO-02-02-two-stage, bude zahájen v červenci 2023 a ukončen v červnu 2028. Jeho celková finanční podpora činí téměř 6 milionů eur.

Rektorky a rektoři vysokých škol ČR, členové České konference rektorů (ČKR), vyjadřují zásadní nesouhlas s aktuálním pracovním návrhem státního rozpočtu ze strany Ministerstva financí ČR v oblasti financování vzdělávání, vědy a výzkumu pro léta 2024–2026.

ČKR dlouhodobě poukazuje na neuspokojivý stav financování českého vysokého školství a opakovaně zdůrazňuje nutnost zvýšit podíl financování vysokého školství zpět na úroveň 0,65 % HDP, neboť aktuální podíl je v České republice nižší než v ostatních zemích OECD. Další snižování finančních prostředků v oblasti vysokého školství považuje ČKR za zcela nepřijatelné a hluboce neprozíravé rovněž z důvodu rostoucí demografické křivky; ta nyní způsobila zahlcení středních škol ze strany uchazečů a lze tedy očekávat, že podobná situace se bude za několik let opakovat také v oblasti vysokého školství.

ČKR rozumí aktuální nelehké situaci v oblasti veřejných financí, nicméně z výše uvedených důvodů důrazně varuje před plošnými škrty v oblasti vzdělávání a vědy. Rektorky a rektoři vysokých škol ČR se ztotožňují s Programovým prohlášením Vlády ČR ohledně nutnosti reforem směrem k podpoře excelence a jsou ochotni spolupracovat na změnách vedoucích ke zvyšování efektivity a kvality vzdělávací i tvůrčí činnosti. Pokud by ovšem mělo dojít k plošným škrtům, reálně hrozí prohlubování personální nestability a snižování konkurenceschopnosti vysokých škol ČR.

ČKR konstatuje, že institucionální prostředky na vědu v ČR jsou již nyní nedostačující a další snížení financí by kromě bezprostředního omezení vědeckého výkonu vedlo rovněž k omezení schopnosti špičkových českých vědců získávat prostředky v různých projektových výzvách, neboť Strategický záměr Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro oblast vysokých škol počítá s kombinací a komplementaritou mezi oběma zdroji. ČKR rovněž z tohoto důvodu zdůrazňuje, že jedním z cílů státu by mělo být snížení závislosti na účelovém financování, a varuje před nahrazováním prostředků pro vysoké školy z národní úrovně prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).

ČKR tedy apeluje na Vládu ČR a příslušné ministry, aby postupovali odpovědně a prozíravě a zabránili výše uvedeným negativním trendům.

V Brně dne 5. června 2023

Za Českou konferenci rektorů

Prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.
předseda

Nové univerzitní omyvatelné kelímky na nápoje nazvané hot cUP padnou do ruky, mají praktické víčko, udržují nápoje teplé či studené, jsou elegantní, vyrobené v Česku a opakovaně použitelné. Už nyní jdou pořídit v UPointu, prodávat se budou také v síti bister FreshUP. Univerzita Palackého je chystá i půjčovat.

Lehce udržovatelné kelímky jsou dostupné ve dvou verzích: první zdobí jen logotyp Univerzity Palackého a ocení ji tak hlavně fandové čistého designu, druhou verzi dekorovali autorskou grafikou absolventi pedagogické fakulty Věra Jopek Kopková a Jiří Dosoudil z umělecké skupiny Chaoscompany.art. V jejich motivu se prolínají motivy kávy, kakaa a čaje s vyobrazením tří olomouckých kašen: Caesarovou, Jupiterovou a Herkulovou.

„S umělci z Chaoscompany.art jsme navázali na naše předchozí úspěšné spolupráce, kdy se podíleli například na grafickém zpracování univerzitní uchazečské kampaně či na omalovánkách k letošním oslavám 450. výročí UP,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí Oddělení marketingu UP.

Hot cUPy o objemu 0,3 litru jdou už nyní zakoupit v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint na Horním náměstí nebo v e-shopu obchodu. Cena je stanovena na 100 korun, studenti, absolventi a zaměstnanci UP mají 10% slevu. Brzy se začnou prodávat ve všech pobočkách bistra FreshUP, kde už několik let funguje také služba Otoč kelímek.

„Je to další krok na cestě k minimalizaci odpadu a jednorázových kelímků na naší univerzitě. Nové omyvatelné hot cUPy se budou nejen prodávat, ale také nahradí ty jednorázové na univerzitních akcích, například na Majálesu UP nebo na Punčování s rektorem. V budoucnu je chystáme také půjčovat organizátorům dalších akcí, kteří projeví zájem,“ dodala koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Nové kelímky určené především pro teplé nápoje si lze vypůjčit prostřednictvím oddělení marketingu UP. U interních akcí hradí nájemce jen náklady spojené s jejich mytím. Obdobně oddělení marketingu nabízí již dva roky k výpůjčce omyvatelné Nicknack kelímky o objemu 0,5 litru. Ty nahradily jednorázové kelímky nejen na velkých akcích typu AFO nebo Majáles UP, ale také na desítkách událostí fakult či kateder. K vypůjčení je k dispozici aktuálně 500 kusů hot cUPů a 2 tisíce Nicknack kelímků.

Otoč kelímek ve FreshUPech

Systém vratných kelímků na nápoje s sebou aktuálně funguje na všech pobočkách bistra FreshUP. A jak to funguje v praxi? V bistru si řeknete o kávu do Otoč kelímku. Zaplatíte vratnou zálohu 50 Kč. Vychutnáte si v něm svou kávu, limonádu nebo třeba zmrzlinu. Po použití pak už jen kelímek vrátíte v kterémkoliv FreshUP a vyberte si zpět svou zálohu.

V Tanzanii trpí každé třetí dítě chronickou podvýživou a často navíc nevyrůstá v optimálních podmínkách. Motivovat a učit tamní rodiče, aby svým dětem vytvořili prostředí umožňující jejich zdravý vývoj, si klade za úkol projekt Maminko, povídej. Podílí se na něm nezisková organizace Maendeleo složená převážně ze studentů a absolventů oboru Mezinárodní rozvojová a environmentální studia na Přírodovědecké fakultě UP a tanzanští spolupracovníci společně s organizací Mikhulu Trust z Jihoafrické republiky.

„Maendeleo působí v Tanzanii dlouhodobě a zaměřuje se na rodiče chudých dětí, farmáře, kterým poskytuje mikropůjčky pro jejich podnikání. V současné době se chceme zaměřit i na rozvoj dětí prostřednictvím čtení obrázkových knížek. S organizací Mikhulu Trust jsme navázali spolupráci proto, že má zkušenosti s realizací podobných projektů pro maminky malých dětí v Jihoafrické republice. Dopady jejich aktivit vyhodnotili odborníci z britské University of Reading a výsledky byly tak dobré, že nad tímto projektem převzala záštitu Světová zdravotnická organice,“ uvedl koordinátor projektu Martin Schlossarek z katedry rozvojových a environmentálních studií.

Do projektu Maminko, povídej se zapojí až tři stovky tanzanských matek, které projdou osmitýdenními vzdělávacími kurzy. „Rodiče dětí v Tanzanii obstarávají základní potřeby rodiny a kvůli svému nízkému vzdělání často nepovažují rozvoj svých dětí za až tak důležitý. Bez potřebných podnětů se ale mozek malého dítěte nerozvíjí tak rychle, jak by mohl,“ doplnil Martin Schlossarek.

Maminky dětí budou rozděleny do desetičlenných skupin, které se budou každý týden scházet. „Bude za nimi docházet takzvaná facilitátorka, což je vyškolená žena z místní komunity. Metoda tohoto projektu je založena na speciálních obrázkových knížkách pro děti ve věku od 15 až 45 měsíců. Každý týden se maminky seznámí s novou obrázkovou knížkou a facilitátorka jim ukáže, jak mohou se svými dětmi knížku procházet. Cílem je podpořit kognitivní vývoj dítěte a prohlubovat vzájemný vztah dítěte a rodičů. Na každé schůzce maminkám zároveň poskytneme balíček obohacené kaše pro nejmenší děti,“ dodal Martin Schlossarek.

Maminky by pak měly nové metody s dětmi procvičovat v domácím prostředí a poté navzájem sdílet zkušenosti. Dopady tohoto projektu na vývoj dětí i na jejich vztah s rodiči bude Martin Schlossarek společně s kolegy z katedry rozvojových a environmentálních studií zkoumat za pomoci experimentální dopadové evaluace.

Činnost Maendelea je financována soukromými dárci, z výnosů benefičních akcí a ze zisků eshopu Krámek naruby. Přispět mohou i jednotlivci ve sbírce na platformě Donio nebo na účet 2916398329/0800, variabilní symbol 111.

František Palacký by 14. června oslavil 225. narozeniny. Olomoucká univerzita, která nese jeho jméno, si tento významný den připomene bohatým programem ve svém science centru. Připraveny jsou přednášky, science show, prezentace studentských spolků, vernisáž plakátů i natáčení podcastu Přepište dějiny. Kromě toho tým Pevnosti poznání odhalí nový exponát Slavné osobnosti.

V roce 2023 si univerzita připomíná 450 let od svého založení. Během celého roku se koná řada zajímavých akcí a jedna z nich je také v Pevnosti poznání. Speciální narozeninový den začne 14. června v 9 hodin, kdy se mohou návštěvníci podívat na prezentaci studentských spolků. Organizátoři celodenního programu zvou rodiny s dětmi, středoškoláky i seniory. Odpoledne můžete Pevnost poznání – Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP – navštívit zdarma. 

Školy se mohou registrovat na program

Tým popularizátorů vědy z projektů Vědátor a Iluminátor připravil přednášku Kazí nám věda fikci? Ale vůbec ne!. Přednášející Antonín Šlajch bude mluvit o víře v nadpřirozeno a o tom, jaká rizika může přinášet v dnešní digitální době. Registrace pro školní skupiny je možná zde. Pro žáky je určena také science show nazvaná Ko(s)mická výprava do vesmíru. 

To ale zdaleka není všechno. Z Laudonova sálu si návštěvníci mohou zaskočit do fotokoutku a zvěčnit se s některou z originálních propriet – nebudou chybět ani kostýmy včetně taláru či tematické komiksové bubliny. Dále bude možné vystoupit do 2. patra Pevnosti, kde budou v galerii Atom připraveni zástupci studentských spolků a univerzitních jednotek se svými prezentacemi. Budoucí vysokoškoláky seznámí se svou činností například Udržitelný Palacký, UP Crowd, Bohemistický spolek studentů či Klub mladého diváka Arter. 

Odpoledne se koná výroční promoce Dětské univerzity v Laudonově sále a krájení velkého narozeninového dortu. Tohoto aktu se ujme prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti UP Andrea Hanáčková. „Oslavy narozenin Františka Palackého jsou pro nás příležitostí připomenout si především mladou tvář a nezdolného ducha člověka, který je stále vnímán především jako zasloužilý ‚Otec národa‘. My si ho ale připomínáme hlavně jako dravého mladého intelektuála, který svou pílí a systematickou prací dosáhl evropského věhlasu, i když vzešel z velmi skromných poměrů malé beskydské chalupy plné dětí. Právě talent, vůle a práce pro společenství jsou hodnoty, které univerzita vedle samotného vzdělávání akcentuje,“ říká Andrea Hanáčková. O hudební doprovod se postará Veronika Unplugged Quartet, těšit se můžeme na akustické verze hitů od Adele, Coldplay nebo Michaela Jacksona. 

Zajímavý pohled na patrona olomoucké univerzity nabídne dvojice Martin Groman a Michal Stehlík, kteří v Pevnosti poznání natočí od 17:00 hodin další díl známého podcastu Přepište dějiny. Zaměří se především na to, jak se proměňoval obraz Palackého ve veřejném prostoru. Nebude chybět ani pohled na jeho osobní život národního velikána a možná dojde i na nějaký ten odkaz k dnešku. Na živé vysílání podcastu zveme zájemce především z řad seniorů, vstup je volný. 

Novinka v expozici Do historie! pro zvídavé návštěvníky

Právě ve středu 14. června science centrum poprvé představí nový exponát Slavné osobnosti. „Exponát představuje významné osobnosti spjaté s olomouckou historií. Jedná se o Marii Terezii, Františka Palackého, Gregora Johanna Mendela, Jindřicha Zdíka a Václava III. Každá z osobností se nachází na jedné straně pětiúhelníku v celé velikosti ve stejné póze a proporcích. Všechny postavy jsou stylizované v souladu s komiksem v expozici – byly ilustrovány Petrem Novákem (Ticho762). Exponát vznikl ve spolupráci s herci z Divadla Zlín, kteří historickým osobnostem propůjčili svůj hlas,“ prozradil Tomáš Arnold, koordinátor historické sekce Pevnosti poznání. Tento nový exponát vznikl díky projektu Umění a kreativita jako nástroj popularizace věd. Součásti výstupu bude i konference a vernisáž v pevnostní galerii Atom.

Více o programu v Pevnosti poznání najdete na webu.

Pomoc dobrovolníků z řad studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého lidem, kteří uprchli před ruskou agresí na Ukrajině, ocenilo město Olomouc jako nejvýznamnější počin roku 2022. Cenu města obdržely také osobnosti, které na univerzitě působily – biofyzik Josef Pešák, lékař Libor Kvapil nebo výtvarnice Jana Krejčová. 

Dobrovolnické centrum UP v únoru loňského roku bezprostředně zareagovalo na ruskou invazi a začalo koordinovat zapojení univerzitních dobrovolníků do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Jen do činnosti Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) se zapojilo na čtyři stovky univerzitních studentů a zaměstnanců, kteří odpracovali desetitisíce hodin: pomáhali s provozem, tlumočením nebo hlídáním dětí. Dobrovolnické centrum UP zprostředkovávalo pomoc také přímo na univerzitě, například při hledání ubytování či právní a psychologické podpory.

„Byl jsem v přímém dění a vím, že bez dobrovolníků všech typů a organizací bychom tu krizi nezvládli. Dokázali jsme pomoci utečencům tak, že jsme zachovali jejich důstojnost a zajistili jejich budoucnost,“ poznamenal při slavnostním večeru v olomouckém Arcibiskupském paláci primátor Miroslav Žbánek.

Cenu za počin roku převzala za Dobrovolnické centrum UP jeho manažerka Vladimíra Sedláčková společně s dobrovolnicemi Kateřinou Kaprálovou a Roksolanou Ilnyckou. „Ocenění si vážíme nejen proto, že je cennou zpětnou vazbou pro stovky nadšených dobrovolníků, kteří se rozhodli pomoci, ale i proto, že vysílá jasný signál, že dobrovolnictví je nesmírně důležité téma pro univerzitu i město. Je za námi velké množství práce, současně si ale uvědomujeme svůj závazek pokračovat v naší činnosti. Válka na Ukrajině totiž stále pokračuje a kolem nás je i spousta dalších společenských problémů a situací, kde mohou dobrovolníci pomoci,“ řekla manažerka centra.

„Vidět naše studentky a studenty, jak jdou bez váhání na pomoc druhým, jak nelitují svého času a okamžitě se stávají plnohodnotnými členy týmu vedle profesionálů, to je opravdu čistá radost. Jsem na ně hrdý a jsem moc rád, že se naše dobrovolnické centrum zapojilo do pomoci Ukrajině v takové míře. Jestli učíme nejen odborné znalosti, ale i solidaritě s těmi, kteří neměli takové štěstí, aby mohli žít v míru, je to dobrá zpráva i pro naši univerzitu,“ uvedl rektor UP Martin Procházka k ocenění pro centrum, které vzniklo v roce 2016 jako vůbec první dobrovolnické centrum zřizované vysokou školou v České republice a které i výrazně přispělo ke zvládání epidemie covidu-19 nejen v Olomouci.

Město Olomouc ocenilo vedle počinu roku také pět významných osobností spjatých s vědou či kulturním a společenským životem – a v případě některých laureátů i s Univerzitou Palackého. Podle rektora je to pro univerzitu čest a jasný doklad toho, že je Olomouc skutečným univerzitním městem.  

Cenu města v oblasti věda a výzkum obdržel biofyzik Josef Pešák, přední odborník na koktavost a řečové vady, který při vyšetřování a testování malých pacientů přišel na to, že koktavé děti mají sníženou specifickou vodivost v plicích. Josef Pešák dlouhodobě působil na Ústavu lékařské biofyziky Lékařské fakulty UP i dalších univerzitních pracovištích. Při předávání cen připomněl, že jeho velkou vášní je folklor, když přítomným zazpíval.

Na Lékařské fakultě UP přednášel a předtím také studoval Libor Kvapil, který byl oceněn za společenský přínos městu. Ve spolupráci s Charitou Olomouc totiž otevřel ordinaci praktického lékaře pro lidi bez domova, první v České republice. Je členem Etické komise LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. „Dělal jsem, co mě bavilo a co jsem dělal rád. Dostat za to ocenění, to není štěstí, to je klika,“ řekl při přebírání ceny Libor Kvapil, který do Arcibiskupského paláce přišel s ježkem v kleci v kapse – jako před lety u maturity.

V oblasti kultura byla Cena města Olomouce udělena výtvarnici Janě Krejčové, autorce a spoluautorce řady úspěšných expozic a někdejší předsedkyni olomouckého Klubu přátel výtvarného umění, která mimo jiné stála i u obnovy zájmu o svatou Pavlínu, ochránkyni města Olomouce – 400 let patronátu světice si město letos vedle 450. výročí vzniku univerzity připomíná. Jana Krejčová v minulosti také působila na Univerzitě Palackého, podílela se na vydávání sborníků a dalších publikací.

Laureátkou Ceny města v oblasti sportu se stala běžkyně Petra Kamínková a posledním oceněným je bývalý velitel a dlouholetý správce olomoucké posádky, plukovník generálního štábu ve výslužbě a válečný veterán Alois Kadlčík.

Ceny města Olomouc uděluje od roku 1998 lidem, kteří jsou s městem spjati, zasloužili se o jeho zviditelnění a svou prací přispěli ke zlepšení života Olomoučanů. Počin roku byl poprvé oceněn s letopočtem 2009. Více včetně medailonků všech oceněných najdete na cenamesta.cz.