Novinky z PřF a UP

Je čtvrtek 24. února 2022. Médii se šíří jako lavina zpráva o napadení Ukrajiny ruskou armádou. Vypuká válka, veřejnost dychtivě čeká na každou zprávu z fronty. Pouhé čtyři dny na to se koná na Právnické fakultě UP kulatý stůl, za který usedají odborníci na mezinárodní právo. Nabízejí své znalosti právních pravidel týkajících se užití ozbrojené síly a průběhu ozbrojených konfliktů. Poslouchat, dívat se a ptát může každý, setkání je vysíláno živě na fakultním YouTube kanále. Zhlédlo jej přes dvacet tisíc zájemců.

Během několika hodin se tak zkratka CIHOL – Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo, které kulatý stůl připravilo a které funguje při právnické fakultě, dostává do povědomí a odborníci z centra vyhledávaným zdrojem informací. Právě veřejnost a média jsou jednou z cílových skupin, kterým se snaží centrum ‚sloužit‘. Jeho lidé do éteru pravidelně poskytují expertní komentáře k aktuálním konfliktům a krizím ve světě.

To je jen malá ukázka z aktivit CIHOLu, které oslavilo pět let formalizované činnosti. Vzniku předcházely roky spolupráce olomouckých akademiků s Armádou ČR, která je klíčovým partnerem centra. „Nejsem si vědom, že by ve středoevropském prostoru existovalo centrum zaměřené na problematiku práva ozbrojených konfliktů a otázky spojené s bezpečností a užitím ozbrojené síly. Navíc tak úzce propojené s armádou,“ říká Martin Faix, vedoucí centra.

Unikátnost pracoviště nespočívá jen v jeho odborném zaměření, ale také v širokém spektru činností a především lidech, kteří pod jeho hlavičkou tvoří výjimečné výstupy. Jsou to akademici, odborníci z Armády ČR, zejména ze speciálních sil nebo pluku průzkumu, a také řada externích zahraničních spolupracovníků. „Vznik a činnost centra by byla nemyslitelná bez podpory, které se nám dostává od naší právnické fakulty. Za to jí patří velké díky,“ zdůrazňuje Martin Faix.

Když je řeč o výjimečných výstupech, je potřeba zabrousit do pedagogické činnosti centra. I mezinárodní humanitární právo lze učit zážitkově. Každoročně centrum pořádá ve vojenském prostoru několikadenní operačně-taktické cvičení Camp Peira, kdy studenti a vojáci vystupují z komfortní zóny, učí se v terénu a navzájem si rozšiřují obzory. „Poslední cvičení simulovalo mezinárodní ozbrojený konflikt, který vycházel ze současné situace v Moldávii a Podněstří,“ upřesňuje Martin Faix. Balík pedagogických činností centra je dále naplněn přednáškovými aktivitami a letos je v plánu i speciální letní škola k problematice užití síly v ozbrojeném konfliktu.

Členové centra jsou aktivní také vědecky. Organizují konference, přednáší v zahraničí, pracují na výzkumných projektech. Není výjimkou, že na fakultě zazvoní telefon z nejvyšších pater Armády ČR s prosbou o odborné zhodnocení například aktuální politicko-právní a humanitární situace ve vybrané oblasti, klidně i v severním Mosambiku. Nyní má centrum před sebou zatím největší výzkumnou výzvu od svého založení, a to vydání referenční publikace v nakladatelství Oxford University Press v roce 2026. Kniha bude podle Martina Faixe zaměřena na analýzu a shrnutí současného stavu problematiky užití síly v mezinárodním právu.

Byť má CIHOL za sebou ‚jen‘ pět let činnosti, i s tak krátkým časem jeho význam a důležitost roste. „Od založení centra se bezpečnostní situace jen zhoršuje. Byli bychom rádi, pokud bychom mohli ozbrojené konflikty zkoumat jen z teoreticko-historického pohledu. Kdyby války byly pouze minulostí. Ale opak je bohužel pravdou,“ dodává Martin Faix.

CIHOL – Centre for International Humanitarian and Operational Law

Od roku 2019 funguje pod katedrou mezinárodního a evropského práva PF UP. Hlavním partnerem centra je Armáda ČR.

Členové

z PF UP – Martin Faix (vedoucí), Marko Svicevic, Petr Stejskal, Dalibor Jílek, Pavel Bureš, Ondřej Svaček, Maxim Tomoszek

z Armády ČR – Otakar Foltýn, zástupci speciálních sil AČR a dalších útvarů

externí spolupracovníci – např. Věra Honusková (PF UK), Hennie Strydom, Martha M. Bradley (University of Johannesburg), Agata Kleczkowska (The Polish Academy of Sciences)

Spolupracující organizace

International Committee of the Red Cross
Centrum pro migrační a uprchlické právo (CEMIRELA) - Právnická fakulta UK Praha
Centro studi giuridici europei sulla grande criminalità – Universitá Degli Studi di Ferrara

Ocenění
PF UP získala v roce 2020 Cenu bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2020. Hlavní zásluhu na ocenění měly aktivity CIHOLu.

AFO je fenomén. Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc už šedesát let utváří nezaměnitelnou atmosféru Olomouce a dávno se stal akcí s mezinárodním přesahem i pozorností. Letošní kulatý ročník proto vybídl k bilancování. Napomohla mu i osobitá publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu (AFO60), která funguje jako pestrá kronika i sběratelský umělecký artefakt zároveň. Kniha ve formě designového šanonu nabízí rozhovory, historii, eseje, rozsáhlé fotoalbum i grafickou pohlednici s odznakem a oboustranný plakát.

Publikace vznikla ve spolupráci současného tvůrčího týmu AFO, grafika Radima Měsíce a Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP). „S knihou se nám podařilo doplnit či ‚objevit‘ mnoho slepých míst festivalové historie, protože poslední snaha o její zmapování ve formě rozhovorů a statistik se datuje do roku 1995, tedy do doby, kdy mělo AFO těch ročníků ‚teprve‘ třicet,“ vysvětlil hlavní editor knihy Jiří Slavík z VUP. Jak dodal doufá, že připomenutí starších dob by mohlo vyvolat zájem některých pamětníků, aby se další střípky z historie AFO v budoucnu ještě doplnily.

Kniha jako hold, kniha jako objekt

Kniha AFO60 pokrývá tři neoddělitelné festivalové roviny – přítomnost, minulost i společenské přesahy. V samostatných částech přináší čtivě zpracovanou historii AFO od počátků k dnešku, rozsáhlé fotoalbum plné archivních snímků napříč všemi ročníky, rozhovory s bývalými řediteli AFO i členy organizačního týmu, kteří pomáhali formovat tvář současného festivalu, esejisticky laděné příspěvky současného tvůrčího týmu AFO a jako bonus oboustranný plakát a designovou pohlednici.

„K šedesátému výročí festivalu jsme chtěli vytvořit něco netradičního pro fanoušky festivalu, milovníky knižního designu i nás samé. Něco, co celému AFO vzdá hold. Něco, co člověk rád daruje sobě i druhým. Kniha se věnuje všem aspektům, které vnímáme v rámci šesti dekád festivalu jako stěžejní a chtěli jsme je připomenout, vyzdvihnout či zasadit do širšího kontextu. Funguje jako okamžitý zdroj poznání a zábavy, jako umělecký zážitek i jako zdroj informací do budoucna. Stejně jako celé AFO,“ uvedla současná ředitelka AFO Eva Navrátilová.

AFO je v posledních letech známo svým důrazem na progresivní vizuální identitu každého ročníku. Není proto překvapivé, že netradiční formát se propisuje také do publikace samotné. Její koncept vzešel od dvorního grafika festivalu Radima Měsíce. „Velká část práce na knize probíhala pátráním v univerzitním archivu. Celý festival se pak existenčně neobejde bez pečlivé a titěrné práce desítek lidí, zpracovávajících a skládajících dohromady nespočet dokumentů, informací, podkladů a dalších střípků. Symbolicky jsme se proto rozhodli využít pro formát knihy šanon, který se se vším uvedeným úzce pojí. Do něj jsou pak podle velikosti pyramidovitě seskládány a zacvaknuty jednotlivé části knihy jako samostatné kapitoly. Vše funguje samo o sobě, ale především jako celek,“ doplnila Eva Navrátilová ke konceptu knihy.

„Bláznivina“, kterou si AFO zaslouží

„Dělat knihu, která se skládá z deseti samostatných komponent, a přitom tvoří jeden designový celek, je práce, ke které se dostanete párkrát za život. A teď už mohu říct, že je to parádní ‚bláznivina‘. Veškeré vzorkování, a nakonec i výroba desek šanonu se uskutečnily v univerzitní tiskárně a knihárně ve Zbrojnici. Všichni, kdo se podíleli na obsahu, designu i výrobě, se navzájem respektovali a vycházeli si vstříc. Křičeli jsme na sebe potichu. Díky, AFO. Hodně štěstí,“ ohlédl se za genezí netradiční publikace ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Kniha Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu je v průběhu festivalu dostupná za zvýhodněnou cenu 590 Kč ve festivalovém knihkupectví v Konviktu, ve Skriptárně Vydavatelství UP či v UPointu. Po skončení 60. ročníku AFO se za běžnou prodejní cenu 690 Kč objeví v e-shopu VUP a u dalších dobrých knihkupců. V prodeji bude celkem 400 číslovaných výtisků.

Publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu vyšla za podpory Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Olomouc a Státního fondu audiovize.

Nové poznatky o transferu technologií, inovativním managementu, ale například i o komunikaci vědy získají účastníci pětidenní Letní školy projektu ERA Chair ACCELERATOR, kterou od 16. do 20. června pořádá CATRIN pro studenty Univerzity Palackého. Zájemci se mohou registrovat do 30. května. 

„Letní škola je určena primárně pro studenty přírodovědných oborů, ale vítáni jsou i zástupci humanitních oborů. Připravili jsme pětidenní program plný workshopů. Dotkneme se i témat, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem nebo jak napsat úspěšný návrh projektu. Účastníkům předáme i nové znalosti anglického jazyka tak, aby byli schopni vytvořit opravdu dobrou vědeckou prezentaci a komunikovat o své vědě,“ uvedla za organizátory Monika Klimparová z CATRIN. Všechny workshopy se uskuteční v angličtině.

Zájemci se mohou registrovat zde, počet míst je omezen. Podrobný program je dostupný na webu CATRIN.

Díky projektu ACCELERATOR z programu Horizon Europe vybudoval světově uznávaný chemik Alexander Dömling na Univerzitě Palackého novou výzkumnou skupinu. Jejím ústředním výzkumným tématem je miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo látek pro ochranu rostlin či biostimulantů. Úkolem projektu je ale také přivádět na univerzitu další vynikající vědce, podporovat talenty a úzce spolupracovat s komerčními partnery.

Medaile a ceny jsou rozdány, Přebor Univerzity Palackého v atletice, který je tradičním otvírákem letní atletické sezony v Olomouci, zná své letošní vítěze. Během slunného odpoledne poměřily v běžeckých a technických disciplínách své síly dvě stovky závodníků. Cenu děkana pořádající Fakulty tělesné kultury UP za nejlepší výkony obdrželi stejně jako vloni Martina Mazurová a Jonáš Pospíšil.

Martina Mazurová, úřadující juniorská vicemistryně světa oblékající dres AK Olomouc a studentka lékařské fakulty, si cenu v podobě mimořádného stipendia vysloužila ve vrhu koulí, který ovládla výkonem 15,45 metru. Kromě toho hodila nejdále i disk, a sice do vzdálenosti 46,97 metru. V obou případech překonala své výsledky z loňského přeboru a s náskokem zhruba tří metrů za sebou nechala druhou Blanku Tomáškovou, klubovou kolegyni a studentku filozofické fakulty.

Autorem nejlepšího mužského výkonu letošního přeboru po přepočtu výsledků na body je Jonáš Pospíšil, který si zlepšil svůj osobní rekord ve skoku dalekém. „O šest centimetrů – vloni jsem tu skočil 711 cm, tentokrát 717 cm. Vůbec jsem to nečekal, už tři týdny mě bolí záda. Dobrý začátek sezony,“ usmíval se, když mu děkan FTK UP Michal Šafář předával symbolický poukaz na stipendium. Vedle dálky se postavil také na start běhu na 400 metrů – a také zvítězil. „Potěšilo mě to, ale musím se přiznat, že už dlouho mě čtyřstovka takhle nedostala. Běhávám ji v rámci víceboje, a tak jsem si řekl, že ji také zkusím,“ dodal student učitelství tělesné výchovy a geografie a taktéž člen AK Olomouc, kterého brzy vedle dalších závodů čekají státnice.

Do soutěží Přeboru UP v atletice se zapojily dvě stovky závodníků, kromě studentů také reprezentanti atletických klubů z Olomouce, Šternberka, Holešova nebo ze Svitav. Závodilo se v běhu od 60 do 1500 metrů a v technických disciplínách, jako jsou skoky daleký a vysoký, hod oštěpem a diskem a vrh koulí. Nechyběla ani oblíbená soutěž smíšených štafet 4 x 100 metrů, v níž zvítězila čtveřice pojmenovaná jako Parostroje. Na vítěze jednotlivých kategorií čekaly nejen medaile a diplomy, ale i věcné ceny od partnerů akce.

Přebor nebyl jen o atletice. Program doplnila soutěž v planku, kterou s výdrží 12 a půl minuty vyhrál Adam Sedláček z FTK. Odpoledne zpestřila svým vystoupením také mažoretka Lenka Lošáková z TJ Sokol Černovír, studentskou hymnou Gaudeamus Igitur závody zahájila zpěvačka Dana Chytilová a ještě předtím byly připraveny soutěže pro děti.

„Letošní ročník přeboru byl velmi povedený. Závody provázelo příjemné slunné počasí, viděli jsme pěkné sportovní výkony a studenti v rolích organizátorů odvedli opravdu dobrou práci,“ stručně zhodnotil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Výsledky individuálních soutěží Přeboru UP v atletice 2025 jsou k nahlédnutí zde.

Přebor UP v atletice je mimo jiné i prověřením sil před blížícími se Českými akademickými hrami, které ve dnech 23.–27. června hostí Ostravská univerzita a VŠB – Technická univerzita v Ostravě. Studenti, kteří mají zájem UP na hrách reprezentovat, najdou potřebné informace tady.

I historicky nejméně narušené ekosystémy středoevropských rašelinišť čelí dopadům klimatické změny. Potvrzuje to nová studie českých biologů z Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci odhalili výrazné proměny ve složení společenství vážek, z nichž v posledních dvaceti letech vymizela řada ohrožených druhů. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, který patří mezi nejvýznamnější světová periodika zaměřená na dopady globálních změn na přírodní ekosystémy.

Biologové z Ostravy a Olomouce před více než 20 lety zahájili monitoring vážek v rašeliništích na 27 chráněných místech v Česku a Polsku. Právě rašeliniště patří k historicky nejméně narušeným přírodním ekosystémům, kde až dosud na první pohled krajina zůstávala stejná. Jak ale ukazují proměny ve společenství vážek, na které upozorňují v nové studii, pod povrchem dochází k tichému, ale výraznému posunu.

„Vážky mimořádně citlivě reagují na změny prostředí a jsou výtečnými indikátory jakýchkoliv odchylek. Rašeliniště, která tisíce let odolávala klimatickým výkyvům, dnes můžeme vnímat jako barometry globální změny. I když celkový počet druhů vážek zůstal zhruba stejný, složení společenstev se výrazně proměnilo. Ve značné míře vymizely ohrožené a ekologicky cenné druhy, stejně jako druhy vázané na chladná a kyselá prostředí, jako například šídlo sítinové (Aeshna juncea) nebo vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda). Přibyly naopak teplomilné a obecně rozšířené druhy, které si dokážou poradit v různorodých podmínkách, jako například vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) nebo šidélko páskované (Coenagrion puella). Změny, které jsme zaznamenali, ukazují, že překračujeme hranici ekologické stability – a to i v oblastech, které nejsou přímo ovlivněny lidskou činností,“ říká vedoucí výzkumu Aleš Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Jde tak o typický příklad ekologické homogenizace, kdy z přírody mizí unikátní druhy a jsou nahrazovány běžnějšími, což vede ke ztrátě biologické jedinečnosti. Výsledky studie zároveň potvrzují, že změny klimatu samy o sobě, bez dalších vnějších vlivů, mohou vyvolat zásadní reorganizaci přírodních společenstev.

„Náš vědecký tým využil pokročilé metody ekologického modelování a analýzy fylogenetických vazeb mezi druhy. Na základě jejich vlastností – například teplotní tolerance, míry ohroženosti či specializace na daný typ stanoviště – jsme dokázali odhalit vzorce, které předznamenávají budoucí vývoj těchto společenstev. To, že se takové posuny odehrávají i v přísně chráněných oblastech bez přímého lidského zásahu, je silným varováním. Ukazuje to, že klimatická změna je hluboká a všudypřítomná,“ doplňuje spoluautorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Studie odhaluje nejen znepokojivé změny v dosud stabilních ekosystémech, ale zároveň ukazuje, že právě tato místa mohou fungovat jako varovné majáky klimatických dopadů. Vědci proto volají po systematickém sledování ohrožených lokalit a důsledném zohlednění potřeb jednotlivých druhů v ochranářských strategiích. Jen tak se dá předejít změnám, které by mohly zasáhnout nejen rašeliniště, ale i celou krajinu.

Sedm desítek jmen čítá přehled laureátů Ceny děkana Lékařské fakulty UP za rok 2024. Jsou mezi nimi jak autoři významných publikací zveřejněných v nejlepších oborových časopisech, tak autoři patentů či osobnosti, které dosáhly profesorského titulu před 45. narozeninami, a zastoupeni jsou i studenti. Děkan Milan Kolář oceněným pogratuloval na slavnostním setkání v zasedací místnosti děkanátu LF UP.

„Chtěl bych vám poděkovat za vaši skvělou práci a za všechno, co přinášíte ve prospěch naší fakulty. Velice si toho vážím a přeji, ať se vám daří i nadále,“ uvedl děkan. Upozornil zároveň na to, že na fakultě v posledních letech stoupá podíl vědeckých prací zveřejněných v prvním decilu a prvním a druhém kvartilu, tedy v těch nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích podle Web of Science, aktuálně činí již 77 % publikací LF UP v impaktovaných časopisech. „To mě a věřím, že i vás, velmi těší. Myslím, že je to známka zdravého vývoje fakulty z pohledu vědecko-výzkumného. A největší podíl na tom máte právě vy,“ dodal Milan Kolář směrem k laureátům.

Cenu za původní nebo přehledovou práci publikovanou v prvním decilu obdržela mezi 26 autory například Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky, jejíž portrét jsme před nedávnem přinesli zde, Martina Zatloukalová z Ústavu lékařské chemie a biochemie, Martin Mistrík z Ústavu molekulární a translační medicíny nebo Marek Ľubušký z Porodnicko-gynekologické kliniky, kterému děkan gratuloval hned dvakrát – ještě za monografii Těhotenství s rizikem rozvoje anémie plodu. Dalších 21 cen bylo uděleno v kategorii prací zveřejněných v prvním kvartilu, mezi nimi byl například přednosta Ústavu histologie a embryologie Zdeněk Tauber za studii v časopise Frontiers in Immunology, o níž jsme psali v tomto článku.

Děkan ocenil také autory tří patentů, v již zmíněné kategorii monografií cenu obdržel i emeritní děkan Josef Zadražil za knihu Moderní farmakoterapie autoimunitních chorob. Patrik Mlynárčik z Ústavu mikrobiologie byl oceněn za publikaci s významným počtem citací, čtyři akademici pak za dosažení profesorského či docentského titulu do 45, respektive 35 let.

Mezi pěticí oceněných studentů byla Eva Chrenková, která brzy završí doktorské studium lékařské biologie obhajobou disertační práce a již nyní působí na postdoktorské pozici ve Vídni. „Je to taková třešnička na dortu, ocenění všeho úsilí a času, které byly k vytvoření této práce třeba. Oceněný článek byl přehledový a snažili jsme se v něm zvýšit povědomí o tom, proč je u karcinomu prostaty, což je druhá nejčastější příčina úmrtí u mužů, důležitou technikou tekutá biopsie, proč se jí věnovat a jak ji může odborná veřejnost využít ve své praxi,“ přiblížila studentka, jejíž záměry v minulosti podpořil i Nadační fond UP.  

S Cenou děkana LF UP se pojí finanční odměna, celkem bylo mezi oceněné rozděleno 2,5 milionu korun. Přehled všech laureátů Ceny děkana LF UP za rok 2024 je k dispozici zde.

Přednášky, workshopy, debaty i výstavu nabídnou letošní Dny lusofonní kultury. V nabitém dvoudenním programu bude speciální pozornost věnována Brazílii.

Velmi zajímavou přednášku spojenou s výstavou o hlavním městě Brazílie Brasília, ikoně modernistického urbanismu, prosloví během letošních Dnů lusofonní kultury Yvonna Fričová, editorka knihy Brasília – město – sen.

„Pohovoří o uvedeném brazilském městě coby experimentu, vrcholném díle lidské kreativity 20. století, které je zároveň památkou UNESCO. Její přednáška, provázená prezentací fotografií Pavla Friče a spojená s výstavou o městě Brasília, je určena širší veřejnosti, která tak má jedinečnou příležitost dozvědět se leccos o tom, jak díky mimořádnému nadšení budovatelů vyrostla v rekordně krátkém čase (1957–1960) ve vyprahlé brazilské vysočině supermoderní oáza, zářící město budoucnosti. Město, které mělo být nezatížené minulostí a mělo vyřešit všechny brazilské problémy. Dávný brazilský sen o novém hlavním městě v srdci země uskutečnil prezident českého původu Juscelino Kubitschek,“ uvedla Zuzana Burianová z katedry romanistiky FF UP. Přednáška s vernisáží výstavy o městě Brasília, kterou manželé Fričovi věnovali Univerzitě Palackého, se uskuteční ve čtvrtek 24. dubna od 17:30 na katedře romanistiky FF UP (učebna 2.39 a chodba katedry).

Dny lusofonnní kultury každoročně nabízejí řadu přednášek a workshopů českých i zahraničních univerzitních vyučujících a dalších hostů, a to na vybraná témata z oblasti kultury a reálií portugalsky mluvících zemí (zejména Portugalska a Brazílie, ale i dalších zemí – Kapverdských ostrovů, Angoly, Mosambiku aj.), případně projekci filmů a výstavy nejrůznějšího charakteru. Jejich cílem je obohatit studijní programy posluchačů katedry romanistiky Filozofické fakulty UP i studentů dalších oborů Univerzity Palackého a seznámit širší veřejnost s kulturami daných zemí. I letos se většina akcí uskuteční v portugalštině, organizátoři akce počítají i s účastí portugalského velvyslance a brazilské velvyslankyně.

Organizátorem Dnů lusofonní kultury, které se letos uskuteční ve dnech 23. a 24. dubna, je Centrum portugalského jazyka a lusofonní kultury na katedře romanistiky FF UP, které spolupracuje s Portugalským centrem Institutu Camões v Praze a Velvyslanectvím Brazílie v Praze. Program najdete zde.

Rekordní množství zahraničních produkcí a účast divadelních osobností evropského formátu ozdobí od 9. do 19. května program multižánrového festivalu Divadelní Flora, který vyvrcholí reprezentativní přehlídkou slovenského politického divadla. Letošní program se odehraje pod mottem Rovnost a nabídne téměř šedesát událostí – činohru, tanec, hudbu, diskuze i edukativní platformu FloraLab, která je určena studujícím uměleckých a uměnovědných oborů vysokých škol z ČR a ze Slovenska. Vstupenky na festival, jehož partnerem je i Univerzita Palackého, jsou již v prodeji.

Festival s výraznou německou linkou otevře Maxim Gorki Theater Berlin inscenací Cizí, v níž se autor Michel Friedman autobiograficky vrací ke svému židovskému původu a bolestným zkušenostem svých rodičů, přeživších holokaust. Slavnostní zahájení obstará Schauspielhaus Bochum s adaptací knihy Maxe Portera Žal je to s křídly v režii Christophera Rüpinga. Tento titul se objevil ve výběru prestižního Berliner Theatertreffen a herečka Anna Drexler za svou roli obdržela cenu Der Faust.

„Leitmotiv většiny inscenací prohlubuje étos loňského motta Volnost. Otevíráme mezigenerační a genderové otázky, tematizujeme postavení rozličných menšin, problematiku rovného přístupu k elementárním lidským právům i ambivalenci vztahu Východ–Západ. Prezentujeme výsostně politické divadlo sousední země, v níž je hlas nezávislé kultury politicky umlčován,“ charakterizuje letošní Divadelní Floru její ředitel a hlavní dramaturg Petr Nerušil.

Přehlídka uvede také díla významných tanečních tvůrců. V české premiéře se představí renomovaná choreografka Eszter Salamon, jejíž inscenace Monument 0.7: M/Others, vytvořená ve spolupráci s její osmdesátiletou matkou, slibuje mimořádně intimní zážitek. Salcburská skupina BODHI PROJECT přiveze energickou inscenaci Chemical Joy, která provokativně komentuje fenomén mládí a má potenciál stát se jedním z diváckých hitů 28DF. Confluence – společné dílo česko-nigerijské performerky Angely Nwagbo a senegalského perkusisty Siaky Toureho – zase tematizuje kulturní identitu a propojení různých světů.

Silnou linku tvoří slovenská činohra, kterou reprezentují inscenace předních scén i nezávislých souborů. Klíčovou součástí dominantní programové linie 28DF bude profil činohry Slovenského národného divadla. Vedle rekonstrukce temné historické události Budete mať luft! přiveze adaptaci esejistické novely Pavla Vilikovského Pes na ceste v režii Dušana D. Pařízka, jež získala titul Inscenace roku 2024. Divadlo Petra Mankoveckého uvede site-specific projekt Eden. Útek z raja. Slovenské komorné divadlo nabídne tragédii Hekuba režiséra Lukáše Brutovského s Lucií Jaškovou a Markem Geišbergem, držiteli cen Dosky.

V programu se výrazně uplatní i čeští tvůrci. Tři inscenační dvojice z významných pražských scén představí autorské projekty. Janko Lesák a Natálie Strýčková připravili spolu s teenagery z dětských domovů inscenaci Takže asi tak, která přináší autentické výpovědi o životě na okraji společnosti. Jakub Čermák a Marta Ljubková zpracovali Pasoliniho Teorému jako podmanivou vizuální podívanou pro Divadlo v Dlouhé. Petr Erbes a Boris Jedinák se ve hře Bůh v Las Vegas vracejí k půlročnímu působení československých umělců v Americe konce 60. let, a to prostřednictvím hudebně pulzující a herecky brilantní inscenace Divadla Na zábradlí. Chybět nebudou ani představení domácích scén – Moravského divadla a Divadla na cucky.

Festival nabídne i bohatý doprovodný program: koncerty (např. Dušan Vlk, FVLCRVM, Roman Samotný), workshopy a diskuze. Zapojí se i studenti uměleckých a uměnovědných oborů v rámci platformy FloraLab.

Podrobný program je na webu.

V Olomouci dnes začal jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu Academia Film Olomouc – AFO. V programu jeho 60. ročníku je 500 položek a návštěvníci se během šesti dnů mohou vydat na 14 festivalových míst po celém městě.

Filmové projekce, koncerty, DJ sety, besedy, přednášky, workshopy, divadelní představení, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích i platforma pro profesionály a tvůrce Industry 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa. Tento jedinečný svátek vědy a filmu pořádá každoročně Univerzita Palackého. Motto „Work in Progress“ připomene, že festival je metaforou proměny světa kolem nás a neustále se rozvíjejících vědních oborů.

„AFO je založené na pohybu – programovém, myšlenkovém, lidském. I při jubilejním šedesátém ročníku chceme zůstat festivalem, který nehledá pohodlí tradice, ale nebojí se měnit. Neoslavujeme jen minulost, spíš potvrzujeme, že největší sílu má AFO tehdy, když si dovolí být zvídavé, otevřené a stále v procesu vývoje. To, co nás spojuje napříč generacemi organizátorů i diváků, je touha věci pochopit – a někdy i zpochybnit,“ řekla ředitelka festivalu Eva Navrátilová.

Každý festivalový den bude věnován jedné dekádě

Vizuální styl letos pracuje s barevnými vrstvami minulosti, přítomnosti a budoucnosti, stejně jako celý dramaturgický koncept. K narozeninám vznikla ve Vydavatelství UP publikace v podobě originálního šanonu plného vzpomínek, fotek, rozhovorů a textů o historickém vývoji nebo i samotném žánru vědeckého dokumentu.

„Je úžasné, že AFO oslovuje generace příznivců vědy už šest desítek let a že je díky tomu dnes nejstarším kontinuálně pořádaným festivalem populárně-vědeckého filmu v celé Evropě. Od skromných začátků ušel festival obrovský kus cesty,“ doplnil Martin Procházka, rektor Univerzity Palackého.

Filmy o vědě pro každého

Nebude chybět ani reflexe nových forem vědecké dokumentaristiky. Poprvé se představí soutěžní sekce zaměřená na imerzivní díla – VR, XR a 360° filmy. Do výběru postoupilo sedm projektů z celkového počtu čtyřiceti přihlášených. Nově organizátoři udělí cenu za nejlepší debut nebo druhý film, která má motivovat začínající autory a autorky k další tvorbě.

„60 let, které AFO letos slaví, je úžasná tradice, která ukazuje, že přibližovat vědu, její výsledky, metody a prospěch člověku lze a má smysl v každé době. Nepochybně i v té současné, kdy nás její plody ze všech stran obklopují a doprovázejí na každém roku,“ sdělil Martin Fusek ze společnosti IOCB Tech, která festival dlouhodobě podporuje.

Na jeho slova navazuje i Pavel Banáš, ředitel Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN). „Jak kdysi řekl George E. Brown junior, výzkum není hotový, dokud nejsou jeho výsledky srozumitelně sděleny veřejnosti. V CATRIN proto vnímáme popularizaci vědy jako nedílnou součást naší mise a usilujeme o to, aby byl náš výzkum pochopitelný a užitečný pro celou společnost. AFO považujeme za výjimečnou platformu.“

Doprovodný program nejen pro fanoušky dokumentu

Festival nabídne také sérii diskusních pořadů a podcastů, které propojují vědu, média a současná společenská témata. V rámci Sféry Live Deníku N vystoupí popularizátorka chemie Olga Ryparová (Olinuim), novinář Petr Koubský a publicista Vítek Svoboda. V Olomouci vzniknou například pořady Podhoubí a populární Čelisti Radia Wave, program Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus se vrátí k historii vaření piva. Diskuse Hlas Heroine otevře otázky tělesné autonomie, Respekt Live se zaměří na jazykové vzdělávání. V programu nebude chybět ani panelová debata Zeptej se vědce.

Dlouholetým partnerem je Česká televize

Od roku 2008 je generálním mediálním partnerem AFO Česká televize. „Dlouhodobě sdílíme stejný cíl: zpřístupňovat poznání široké veřejnosti srozumitelně, kvalitně a bez senzace. I letos budeme na festivalu aktivní – představíme vlastní programovou sekci Věda v ČT, s našimi formáty také soutěžíme a moji kolegové z vědecké redakce a archivu se zapojí do doprovodného programu,“ uvedl ředitel České televize Jan Souček.

Hlavními festivalovými lokalitami zůstávají Konvikt, kino Metropol, aula CMTF, Central Muzea umění nebo Pevnost poznání a Vlastivědné muzeum. Program se však rozšíří i do nových prostor, například do Sedmičky, kde vznikne VR zóna. Na Horním náměstí nebude chybět ikonická nafukovací zeměkoule, mobilní planetárium, program České asociace science center, Inovačního centra Olomouckého kraje (ICOK) a dalších partnerů. Pro akreditované je připravena řada výhod, návštěvníci mohou například využít slevu 25 % na jízdenku pro cestu zpět u Českých drah.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení.

Vstup na festival zůstává zdarma, stačí pouze akreditace. K dispozici jsou také placené akreditace Teleport, které umožňují rezervaci míst na projekce a přednášky.

Přiblížit působení náboženských komunit v západní společnosti prostřednictvím charit si dal za cíl Petr Mocek, který se věnuje doktorským studiím na Cyrilometodějské teologické fakultě a Fakultě tělesné kultury UP. Jeho úmysl zaměřit se na komunity v USA podpořil Nadační fond UP a pomohla i možnost studijního pobytu na University of California in San Diego (UCSD), kam odletěl v zimním semestru. Postupně oslovil přes 600 organizací.

Výsledkem doktorandovy práce bude analýza role náboženství ve společnosti z jiného úhlu, než dosud nabízely akademické debaty. „Sociální práce a pomoc druhým byla historicky doménou církví, náboženských společností a směrů a v tomto kontextu chci přiblížit vliv náboženství na západní, spíše sekularizovanou společnost prostřednictvím praktického působení charit, které jsou v mnoha případech s hodnotami příslušných náboženství svázány a se kterými se mohou setkat i lidé, kteří jsou bez náboženského vyznání,“ uvedl Petr Mocek, který se rozhodl výzkum uskutečnit ve Spojených státech amerických, které jsou známy svou výraznou rasovou, etnickou a také náboženskou diverzitou.

Dostat se k nim a získat si jejich důvěru nicméně nebylo snadné. „V USA je deklarována náboženská svoboda, takže se nelze v této oblasti dostat k veřejným centralizovaným seriózním informacím. Využíval jsem tedy kontakty, které mají vyučující zaměřující se na sociální práci na tamních univerzitách. Velmi mi pomohla mimo jiné děkanka Jo Ann R. Regan z Catholic University of America, která díky Fulbrightovu programu působila i u nás na CMTF UP, a doktorka France Nguyen-Grozavu z UCSD. Bohužel se mi ale nepodařilo navázat spolupráci se žádnou z židovských komunit,“ podotkl student.

Získejte podporu pro svůj vědecko-výzkumný nebo umělecký projekt! Nadační fond UP v aktuální výzvě přijímá žádosti do 2. května. Více zde.

S dotazníkem, který připravil, oslovil během pobytu v Kalifornii přes 600 organizací a společenství. Získaná data nyní vyhodnocuje, výsledky budou publikovaný v jeho disertační práci. „Zatím můžu uvést několik věcí, které mě překvapily. Jde zejména o množství peněz, které na dobročinnost v USA proudí, a to, že se málo analyzuje, jestli ty prostředky jdou opravdu na účel, který byl deklarován. Zároveň mě překvapila uzavřenost komunit, řada oslovených buď nereagovala, nebo se nechtěla výzkumu zúčastnit. A další věcí je, že ne všechna společenství dodržují to, že by neměla konverzí ke konkrétní víře podmiňovat pomoc druhým v rámci svého působení v oblasti sociální práce. Z dostupných statistik je známo, že například muslimské neziskové organizace zaměřující se na práci ve věznicích vedou k tomu, že okolo 60 % všech konverzí vězňů je právě k islámu,“ zmínil Petr Mocek.

Dodal přitom, že o působení charit se nyní zajímá také administrativa prezidenta Donalda Trumpa, s čímž může souviset i nižší ochota zúčastnit se aktuálního dodatečného sběru dat pro výzkum. Ten ale již olomoucký doktorand provádí z České republiky, v USA studoval a pracoval během podzimu. Využil k tomu možnost studijního pobytu na University of California in San Diego, která se naskytla díky spolupráci FTK UP s tamním profesorem Michaelem Prattem, a také podporu Nadačního fondu UP, který Petra Mocka vybral v loňském roce jako jednoho z 11 stipendistů.

Mezi podpořenými byl student, který je také zástupcem CMTF UP v Akademickém senátu UP, už v roce 2022, kdy v tehdejší výzvě uspěl s výzkumem zaměřeným na zdroje smyslu života u izraelských sportovců. Tomuto tématu se věnuje na fakultě tělesné kultury v rámci svého druhého doktorského studia, fond mu mimo jiné umožnil vycestovat na stáž na izraelskou Levinsky-Wingate Academic College. „Podpory Nadačního fondu UP si velmi vážím a myšlenku fondu považuji za skvělou. Už jen přihlášením svého projektu do výzvy mladí vědci získají zkušenost s grantovou soutěží, díky finanční podpoře mohou svůj záměr realizovat a zároveň se mohou rozvíjet v měkkých dovednostech, a to díky lidem, jako je Katrin Stark, kterou můžu jen chválit,“ uzavřel Petr Mocek.

Svoji práci Petr Mocek a stejně tak i další stipendisté Nadačního fondu UP představí v rámci festivalu AFO, a sice v pátek 25. dubna od 16:30 ve Filmovém sále na Konviktu – viz zde.

Na první pohled či poslech vidíme nebo slyšíme, že český název Velikonoce je složen ze dvou slov, totiž „veliká“ a „noc“, přičemž adjektivum nenechává nikoho na pochybách, jaká důležitost je jim v křesťanském kalendáři přisuzována. Substantivum pak odkazuje na skutečnost, že slavnost Zmrtvýchvstání Páně začíná už velikonoční vigilií. Datum křesťanských Velikonoc vychází z data židovského svátku Pesach, jenž upomínal na přechod Izraelitů z Egypta do zaslíbené země. Latinskou podobou hebrejského slova je výraz „pascha“, který se promítl například do označení velikonoční svíce ze včelího vosku, paškálu.

Všichni, kteří žijeme v tomto světě, v tomto pozemském čase života, se jednou ocitneme v bodě, kdy budeme muset přejít. Kristovou velikonoční obětí jsme získali dar nesmírné ceny: naději, že můžeme přejít na „pastviny věčné zeleni“, do místa a stavu, kde už nebudeme vystaveni tomu, čemu každodenně čelíme v „slzavém údolí“.

Letošní rok prožíváme jako tzv. Svatý rok, pro nějž zvolil papež František téma „Poutníci naděje“. Naději potřebuje nejen dnešní svět zmítaný válkami a různými ohroženími, ale také každý z nás. Jubilejní rok provází logo, na němž je zobrazen kříž, jehož se drží postavy, jejichž propojení připomíná plachtu loďky. Spodní část kříže je zakončena kotvou. Uvedené symboly lze vztáhnout i k vnímání velikonočních svátků, které – obrazně řečeno – rozvinují plachtu víry, do níž se může opřít vítr a která nás může posilovat na naší plavbě životem, a současně spouští kotvu, která může být znamením opory, ale také přístavu, k němuž směřujeme.

Přeji všem krásné a požehnané velikonoční svátky.

Mons. Josef Nuzík, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP

Stávající vedení Univerzity Palackého v čele s rektorem Martinem Procházkou krátce prezentovalo svou činnost před Akademickým senátem UP. Ten se na svém řádném dubnovém jednání i s odkazem na novelu vysokoškolského zákona věnoval také aktualizovaným vnitřním předpisům školy, Studijnímu a zkušebnímu řádu a Stipendijnímu řádu UP.

V květnu vystřídá právník Michael Kohajda v úřadu rektora Univerzity Palackého lékaře Martina Procházku. Dubnové jednání Akademického senátu UP bylo tedy posledním, jehož se zúčastnilo stávající vedení univerzity. Právě v této souvislosti rektor Martin Procházka prezentoval se svým týmem výsledky práce za funkční období 2021–2025. V jednotlivých prezentacích se před senátory a senátorkami UP vystřídali kancléř Martin Tomášek, prorektoři Michal Malacka, Vít Zouhar, Lucie Plíhalová, Andrea Hanáčková, Zdenka Papoušková a Jiří Stavovčík. Akademický senát UP poté přijal usnesení, v němž informace vzal na vědomí. Zároveň rektorovi Martinu Procházkovi a jeho týmu za práci poděkoval. Za dlouholetou činnost pro Univerzitu Palackého poděkoval senát také Heleně Sedláčkové, která k 1. dubnu 2025 ukončila svou práci na pozici ředitelky Knihovny UP (psali jsme zde).

Na svém jarním zasedání se Akademický senát UP zabýval i několika důležitými dokumenty. V návaznosti na novelu vysokoškolského zákona, která vstoupila v platnost 1. března 2025, a také na podněty, které vzešly z Univerzity Palackého, připravil úsek prorektora pro studium novelu Studijního a zkušebního řádu UP a novelu Stipendijního řádu Univerzity Palackého. Návrhy obou dokumentů mohla akademická obec připomínkovat do 9. dubna 2025. Následně byly připomínky vypořádány v Legislativní komisi AS UP, která zasedala 11. dubna 2025, dokumenty prošla a navrhla úpravy, které byly následně doporučeny AS UP ke schválení. Akademický senát UP po debatě obě novely vnitřních předpisů UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP přijal. Ve znění pozměňovacích návrhů schválil i třetí dokument, a to novelu Jednacího řádu AS UP. Všechny tři přijaté dokumenty nyní budou zaslány k registraci na MŠMT ČR.

Před Velikonocemi se AS UP zabýval i návrhem na úpravu kolejného na Univerzitě Palackého. Předložený dokument, jenž se odkazuje na míru inflace, změnu DPH z 10 na 12 procent, zvyšující se osobní a provozní náklady, navrhuje od akademického roku 2025/2026 zvýšit kolejné průměrně o 7,52 korun bez DPH na osobu a den, tj o 7,4 %. Návrh i jeho odůvodnění prezentoval jak kvestor UP Josef Suchánek, tak Radek Koněvalík, který je řízením SKM UP pověřený. Navýšení kolejného by se mělo uskutečnit od 1. září 2025 diferencovaně, podle typu pokoje, ve výši od 4 do 16 korun za osobu a den. V krátké debatě k tématu zaznělo, že i po zvýšení kolejného, budou koleje UP patřit k nejlevnějším v zemi. Ekonomická komise AS UP předložený návrh podpořila a AS UP po diskuzi přijal usnesení, v němž uvedl, že proti úpravě kolejného nemá námitek. V této souvislosti přijal ještě druhé usnesení, v němž vedení SKM doporučil předložit návrh úpravy cen kolejného v rámci Řádu vysokoškolské koleje, jenž by umožňoval automatický mechanismus úprav ceny kolejného reflektující aktuální ekonomickou situaci. 

AS UP vzal během jednání na vědomí i závěrečnou zprávu kontroly hospodaření UP za rok 2023 zpracovanou dne 9. dubna 2025 Ekonomickou komisí AS UP. AS UP. Zároveň se zotožnil se závěrečnými doporučeními EK AS UP a vyzval svým usnesením akademické senáty fakult a dozorčí radu VŠÚ, aby analogické kontroly byly realizovány na všech součástech univerzity.

Usnesení přijal AS UP i v reakci na zásah děkana Přírodovědecké fakulty UP ze dne 15. dubna 2025, který spočíval v pokusu o obsazení prostor aktuálně využívaných pracovníky VŠÚ CATRIN. Ve svém usnesení AS UP postup děkana PřF UP odsoudil. Zároveň vyzval rektora UP, aby bezodkladně přijal opatření, která dalším svévolným krokům ze strany vedení PřF UP zabrání.

Příští zasedání AS UP se uskuteční 21. května 2025. Seznam přijatých usnesení zde. Více o AS UP zde.

Odhalovat skryté významy, rozpoznávat manipulativní techniky a odlišovat fakta od dezinformací z pohledu vizualiazace dat – to byly hlavní cíle online mezinárodní jarní školy Seeing Through Lies: Mapping Trust in the Age of Misinformation, kterou na začátku dubna pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty pod záštitou České kartografické společnosti, České geografické společnosti, České asociace pro geoinformace a ICA Commission on Cognitive Visualization. Akce přilákala pozornost 90 účastníků z 33 zemí a šesti kontinentů.

„Zvolený tematický rámec se v kontextu současné geopolitické situace ukázal jako mimořádně aktuální. Během přednášek i diskuzí zaznívala četná svědectví o rostoucí roli vizualizací v mediálním prostoru a zároveň i rostoucí potřebě je správně interpretovat,“ uvedl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky, který se svým kolegou Stanislavem Popelkou akci organizoval.

Jarní školu zahájil prezident Mezinárodní kartografické asociace (ICA) Georg Gartner, který se ve své přednášce Trust in Maps věnoval otázce transparentnosti a důvěryhodnosti mapových produktů. „Georg Garner nadnesl, že by mapy podobně jako potraviny, mohly nést označení s informacemi o svém složení. V rámci diskuze zazněl také návrh, aby se Mezinárodní kartografická asociace ujala role garanta takové standardizace, byť jak poznamenali někteří účastníci, dosažení shody v kartografické komunitě bývá náročné,“ řekl Stanislav Popelka.

Rozmanitost přednášejících umožnila nahlédnout do problematiky dezinformací hlouběji. Nili Steinfeld z Ariel University představila průlomový eye-tracking výzkum zaměřený na digitální gramotnost při rozpoznávání falešných informací na sociálních sítích. Jakub Lysek z Univerzity Palackého ukázal praktický dopad vizualizace dat na příkladu volebních materiálů, kde úprava barvy obálek významně snížila počet neplatných hlasů. Americký výzkumník Ian Muehlenhaus zaujal přednáškou o geopolitických cyklech v kartografii, zatímco Petra Hypšová přinesla psychologickou perspektivu odhalující, že průměrný člověk lže několikrát denně. První den uzavřel Timothy Prestby z Penn State University prezentací své disertační práce o důvěře v mapách.

Účastníci jarní školy také mohli s Francisem Harveyem a Ericem Losangem diskutovat nad etikou v mapách. Gabriela Godišková z Masarykovy univerzity se věnovala etice v grafických vizualizacích, a to jak z pohledu záměrné manipulace, tak nechtěných chyb. Alena Vondráková z katedry geoinformatiky obohatila program praktickým workshopem v prostředí ArcGIS Pro, ve kterém představila konkrétní tipy a triky pro tvorbu map. Závěrečný příspěvek patřil Robert Moro z Kempelen Institute of Intelligent Technologies (KINIT), jež se věnoval umělé inteligenci v kontextu dezinformací.

Závěrečná praktická aktivita poskytla účastníkům prostor pro kritickou analýzu propagandistických vizualizací. „Jsme velmi rádi, že jarní škola byla vnímána velmi pozitivně. Dozvěděli jsme se to ze závěrečného dotazníku pro účastníky i osobních reakcí po ukončení akce. Zpětná vazba ukázala na kvalitu obsahu, pestrost témat i mezinárodní rozměr akce. Jarní školu chceme uspořádat i příští rok. Doufám, že se nám podaří nabídnout další zajímavá témata,“ doplnil Jakub Koníček.

Olomoucké ulice a sady, nemocniční terapeutická zahrada, areál hospice na Svatém Kopečku anebo hrad Šternberk. To jsou místa, na která během druhého Studentského dobrovolnického dne vyrazili pomáhat s jarním úklidem, údržbou zeleně či drobnými opravami studenti olomouckých gymnázií a Univerzity Palackého. Do práce se zapojilo téměř 300 osob.

Dobrovolníci mimo jiné pomohli Technickým službám města Olomouce (TSMO) s úklidem vybraných veřejných prostranství ve městě. V centru a při některých hlavních komunikacích se jim podařilo nasbírat více než patnáct pytlů odpadků. „Jsme přesvědčeni, že studenti poznali, co tato práce obnáší a bohužel také kolik odpadu přes naši snahu udržet naše město čisté, stále končí místo v odpadkových koších či kontejnerech na zemi, v trávnících či na chodnících. Věříme, že i díky těmto akcím široká veřejnost pochopí nutnost chovat se ke svému okolí s ohledem,“ uvedl provozně-technický náměstek TSMO Michal Kollár.

Vítanými pomocníky byli studenti také v areálu hospice na Svatém Kopečku, kde přiložili ruce k dílu při budování komunitní zahrady, nebo ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde se podíleli na úklidu fortu Tafelberg a společně s pacienty Kliniky psychiatrie také na péči o záhonky v tamní terapeutické zahradě. S úpravou komunitní zahrádky pomohli také v Domově seniorů Pohoda, na hradě Šternberk zase v rámci přípravy na jarní nápory turistů mimo jiné myli okna. Péčí dobrovolníků také prokouklo okolí jezera Poděbrady nebo Smetanovy sady a Výstaviště Flora, které se chystá na jarní veletrh.

„Je hezké pomáhat lidem, aby s něčím neměli tolik práce. A nás to baví,“ řekla Karla Hrbáčková ze čtveřice gymnazistů, která se po hodině úklidu v sadech fotila u pytle plného nasbíraných šišek. „Já v trávě našel i botu, ta nemá v parku co dělat,“ pochlubil se její spolužák Adam Hodulík. Celá čtveřice pak jen svorně kývala hlavou, že doma pomáhají, s čím je rodiče požádají.

Pro středoškoláky byl Studentský dobrovolnický den nejen možností, jak aktivně strávit den, kdy se v jejich škole konají přijímací zkoušky, ale zároveň příležitostí dostat se na zajímavá místa a poznat nové lidi. Po skončení prací si všichni dobrovolníci mohli odpočinout nebo si zahrát nějakou hru v relax zóně v parku a popovídat si u pizzy, buchet či pečení špekáčků.

Studentský dobrovolnický den s cílem zviditelnit dobrovolnickou práci a podpořit budování komunity dobrovolníků mezi středoškoláky a univerzitními studenty připravilo již podruhé Dobrovolnické centrum UP.

„Jsme nadšení, že se oproti loňskému pilotnímu ročníku přihlásil dvojnásobek studentů. Zapojila se hned tři olomoucká gymnázia – Církevní gymnázium Německého řádu, Gymnázium Olomouc-Hejčín a Slovanské gymnázium, a dokonce si nás někteří středoškoláci našli i individuálně. Studenti i učitelé se do aktivit zapojili s velkým nadšením a tuto akci si chválili. Přínosem pro ně určitě bylo i setkání s univerzitními studenty, z nichž někteří s partami středoškoláků vyrazili i jako koordinátoři. Na místě se postarali o organizaci a současně v průběhu aktivit představili studentům aktivity dobrovolnického centra a přizvali je ke spolupráci,“ komentovala manažerka centra Vladimíra Sedláčková.

Jak dodala, partneři byli s nasazením studentů a organizací akce také spokojení. „Již jsme začali plánovat nejen další studentský, ale také podzimní dobrovolnický den pro zaměstnance. Věřím, že i ten bude krásnou oslavou komunitní spolupráce, poskytne zase nové dobrovolnické příležitosti a představí řadu zajímavých projektů ve veřejném prostoru.“

Druhý Studentský dobrovolnický den nabídl také možnost zápisu do registru dárců kostní dřeně. Do Studentského klubu UP za pracovnicemi organizace Alma mater dorazilo a do registru se zapsalo na čtyřicet lidí ochotných pomoci v případě potřeby pacientům s poruchou krvetvorby.

Pod dohledem kamer a městské policie jsou nově některé části univerzitního kampusu v okolí Křížkovského ulice v Olomouci. Jejich instalace a zapojení do městského kamerového dohlížecího systému je dalším krokem pro zvýšení bezpečnosti studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého. Osazeno bylo celkem devět kamerových bodů, pod stálým dohledem je tak okolí univerzitní knihovny, rektorátu a filozofické fakulty. Univerzita do pořízení a instalace kamer investovala bezmála osm set tisíc korun.

„Bezpečnost našich studentů a zaměstnanců je pro nás prioritou. České vysoké školy se v posledních letech přiklonily k instalaci moderních kamerových systémů, které pomáhají nejen předcházet kriminalitě, ale také chránit majetek a zajišťovat hladký chod univerzitních kampusů. Ze stejného důvodu jsme na konci minulého roku přistoupili k rozšíření kamerového systému včetně dvou panoramatických kamer, které poskytují lepší pokrytí rozsáhlých ploch v okolí univerzitních budov,“ vysvětlil Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP.

Na akademické půdě mohou kamery pomoci předejít vandalismu, krádežím nebo dokonce násilným incidentům. Moderní univerzitní kampusy kombinují pevně umístěné kamery s mobilními jednotkami, které lze nasazovat podle aktuálních potřeb, například u kolejí, v knihovnách nebo sportovních areálech. „S rostoucím počtem kamer ovšem vyvstává i otázka ochrany soukromí. Univerzity proto musejí dodržovat přísná pravidla pro ukládání a zpracování záznamů. Veškerá data jsou zpravidla uchovávána pouze po omezenou dobu a můžou k nim přistupovat jen oprávněné osoby, jako jsou bezpečnostní složky,“ podotkl Malacka.

Zkušenosti z různých měst podle jeho slov potvrzují, že kamerové systémy mohou efektivně pomáhat při prevenci kriminality. Univerzita proto v tomto směru navázala úzkou spolupráci se Statutárním městem Olomouc a jeho městskou policií. „Považuji to za další příklad dobré praxe mezi městem a univerzitou. Městská policie má ke kamerovému monitoringu dostatek práv i zkušeností, jedinou podmínkou ke spolupráci tak byla kompatibilita zařízení,“ uvedl primátor Miroslav Žbánek. Podle něj tak Univerzita Palackého získá i případný důkazní prostředek, který má jeden měsíc k dispozici.

Zejména v době rostoucích hrozeb, jako jsou krádeže, vážnější kriminalita nebo dokonce teroristické útoky, se investice do kamerového systému jeví jako rozumný krok. „Genezí této spolupráce byly i smutné události na pražské filozofické fakultě. Naší terminologií bychom řekli ochrana měkkých cílů. Nemáme ambici vidět všechno hned, ale můžeme se k záznamu kdykoliv vrátit. Pro nás je důležitá i návaznost, že případného pachatele si kamery mezi sebou umí předávat a sledovat tak celou jeho trasu,“ doplnil ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický.

Mezi monitorovanými místy je vedle samotné Křížkovského ulice také další okolí budovy Zbrojnice a rovněž například průchod k parkánovým zahradám a do olomouckých Bezručových sadů, který vede Jakubským výpadem mezi objekty Filozofické fakulty UP. Kooperace mezi olomouckou univerzitou a městskou samosprávou při ochraně studentů i zaměstnanců a při zvyšování bezpečnosti obyvatel města je další důležitou aktivitou ve vzájemné spolupráci, která dobře zapadá do celkového konceptu Olomouce jako univerzitního města.

Umělá inteligence, digitalizace a automatizace jsou témata, která táhnou. I v právu. Potvrdila to konference Future Legal 2025: Jak AI mění advokacii a právo, kterou organizovala olomoucká právnická fakulta se svými partnery. Na akademickou půdu přilákala na 250 účastníků, většinu z právní praxe.

Cílem odborného setkání bylo účastníkům na praktických příkladech ukázat umělou inteligenci použitelnou a využitelnou v právní praxi. Pořadatelé rozdělili konferenci do čtyř tematických bloků – AI jako realita dnešní advokacie, Využití AI v prostředí advokátních kanceláří, AI – Regulace a veřejná správa a AI ve vědě a právním vzdělávání. „Podařilo se nám získat přednášející z advokátních kanceláří a institucí, které umělou inteligenci používají každodenně a mají přehled o současných trendech. Externisty doplnili odborníci z naší fakulty, kteří mají co říct k AI ve vědě a v právním vzdělávání,“ uvedl za pořadatele Daniel Pospíšil, advokát, který zároveň působí na katedře klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností PF UP. Pro účastníky si připravil příspěvek nazvaný Umělá inteligence jako součást moderní advokacie.

Za fakultu konferenci zahájil Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum. „Vítám vás na olomoucké právnické fakultě, jsem rád, že jste k nám přijeli v tak hojném počtu. Naše fakulta se intenzivně věnuje problematice právních aspektů umělé inteligence a digitalizace obecně, a to jak ve svých výzkumných aktivitách, tak v rámci vzdělávacího procesu. Jedním z důkazů je i to, že jsme od prvního dubna tohoto roku zřídili specializovaný Institut pro právo a pokročilé technologie. Také například pracujeme na modernizaci studijních programů, tak aby se AI postupně dostávala do jejich obsahů,“ řekl proděkan zaplněné aule. Podle něj může umělá inteligence práci právníků výrazně zefektivnit, posunout dál a zlepšit, ale právníky nenahradí. Sám potom odpoledne vystoupil s příspěvkem Automatické právní bádání? Proměna role právního vědce v době AI.

Mezi přednášejícími byli také například Jakub Dohnal, advokát, řídící partner advokátní kanceláře ARROWS, který se výrazně podílel na organizaci celé konference, Ondřej Lichnovský, advokát, specialista na daňové právo, nebo Petr Kohout, právník z Krajského úřadu Středočeského kraje.

V publiku se sešel zajímavý mix právníků, advokátů, státních zaměstnanců, akademiků a studentů z České republiky a Slovenska. „Během více než šestihodinové cesty vlakem do Olomouce jsem netušila, že ta opravdová jízda začne až na právnické fakultě. A byla to jízda raketová. Děkuji za nadupané příspěvky plné praktických ukázek a vizionářských nápady,“ zhodnotila advokátka Lenka Mačkaľová, která se těšila, až doporučené nástroje a postupy vyzkouší. Konferenci za více než zdařilou označil i Luděk Plachký, advokát a absolvent PF UP, který se vrátil na fakultu po pěti letech. „Pořadatelé skvěle propojili svět právní praxe a svět akademický. Fakulta ukázala, že jde s dobou. Navíc jsem tu potkal spoustu známých a inspirativních kolegů. Atmosféra byla velmi podnětná,“ dodal.

Konference Future Legal 2025: Jak AI mění advokacii a právo, která se konala na PF UP 11. dubna, má svou webovou stránku. Podpořili ji advokátní kancelář ARROWS, advokát Daniel Pospíšil a Advokátní asociace pro AI.

Zemědělství a pěstování ovocných a okrasných dřevin v sobě skrývají řadu výzev, mezi které patří i problematika ochrany proti škůdcům. V posledních letech se v České republice objevují další invazní druhy hmyzu napadající tradiční ovocné stromy, jako jsou ořešáky a fíkovníky. S Tomášem Kurasem z katedry ekologie a životního prostředí jsme v rozhovoru pro Žurnál online hovořili o tom, jak tito škůdci ovlivňují pěstované dřeviny, jakým způsobem se šíří, jaké způsobují škody a jak se jim pěstitelé mohou bránit.

Tomáš Kuras se v rámci svého odborného zaměření věnuje studiu ekologie bezobratlých s akcentem na hmyz a jeho ochranu, problematice dopadu záměru a koncepcí na životní prostředí. Jako vysokoškolský pedagog působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzitě.

Jak ovlivňuje absence přirozených nepřátel škůdce v zemědělství?

Všechny přírodní jevy, včetně invazních druhů a mezidruhových interakcí, je potřeba vnímat v souvislostech. V první řadě je potřeba říci, že neexistují rostliny (snad s výjimkou některých mechů), které by jako potravní zdroj nevyužívali bezobratlí, zejména hmyz. Nejinak je tomu v případě rostlin okrasných a užitkových, které jsou u nás nepůvodní a pěstují se hromadně na polích a v sadech. To má za důsledek dva synergické efekty: kumulaci potravního zdroje a absenci přirozených nepřátel škůdců. V jejich domovině jsou populace škůdců tlumeny přirozenými predátory či parazitoidy. Nazýváme to biologickou kontrolou, která patří mezi základní ekosystémové služby. V produkčním intenzivním zemědělství ovšem musíme tuto ekosystémovou službu nahrazovat užíváním biocidů a různými agrotechnickými postupy, které přirozenou kontrolu nahrazují.

Slyšela jsem, že se objevili noví škůdci, kteří napadají ořechovníky a fíkovníky. Jak se k nám dostali?

Ořešák královský, který je běžně pěstovaný pro ořechy a kvalitní pevné dřevo, je původem z oblasti Střední Asie. Je vlastně až s podivem, že hmyzu vyvíjejícího se na ořešácích je jen velmi málo. Může za to zjevně vysoký obsah specifických obranných látek, jako jsou juglony, ale i tříslovin či fenolických látek v pletivech stromu. Dá se říct, že ořešák na svého škůdce poměrně dlouho „čekal“, a ten přišel. V posledních letech je invazně napadán vrtulí ořechovou ze Severní Ameriky. Tento druh se od 80. let šíří Evropou a byl potvrzen v mnoha zemích. U nás byl prvně zjištěn v roce 2017 na jižní Moravě u hranic s Rakouskem. Dnes se vyskytuje v nížinách v podstatě po celé České republice, zejména ale na jižní a střední Moravě a Ostravsku.

Fíkovník smokvoň pochází z Blízkého východu a jihozápadní Asie, odkud byl postupně člověkem rozšířen do střední Evropy. Ani smokvoň není pro škůdce preferovaným druhem kvůli obranným látkám v jejích pletivech. Přesto, pouhé dva roky po prvním záznamu vrtule ořechové u nás, je v roce 2019 poprvé na jižní Moravě na smokvoni nalezena molovenka fíková (Choreutis nemorana), která patří mezi motýly. V Olomouci byla na exteriérově pěstovaných smokvoních nalezena v roce 2024.

Jak se šíří a jak škodí těmto dřevinám, můžou způsobit i jejich odumření?

Oba výše uvedené druhy škůdců umí aktivně létat. Vlastními silami se dokážou šířit na stovky metrů a někdy zvládnout i kilometrové vzdálenosti. Při svém šíření mohou navíc profitovat z větrných proudů. Přesto je rychlost jejich šíření kontinentem poměrně značná. Z roku na rok se posunují o desítky až stovky kilometrů. Toto šíření ale vzniká v důsledku zavlékání druhů na sazenicích nebo kořenových obalech do nových oblastí. Přinejmenším vrtule ořechová se tímto způsobem dostala do Evropy, a to prostřednictvím mezinárodní přepravy zboží. Každý z uvedených druhů škodí trochu jinak. Vrtule ořechová napadá nezralé plody ořechu, kde vyžírá chodbičky. To způsobuje měknutí oplodí, jeho napadení hnilobami, přičemž plod (ořech) se nevyvine a opadá předčasně, nebo dozraje jako menší. Takto bývá poškozeno 50–70 % úrody, přičemž míra poškození i u blízkých stromů se může překvapivě významně lišit. Ve vztahu k přežívání stromu takový způsob napadení ale není až tak významný. V dlouhodobém měřítku má takový strom sníženou přirozenou schopnost reprodukce. Reprodukci ořešáku ale vesměs zajišťuje člověk, tedy pokud mu nedojde trpělivost s tím, že úroda ořechu bude nižší, tak perspektiva ořešáku je vcelku dobrá i s invazní vrtulí.

Molovenka fíková se vyvíjí na listech a zde je situace poněkud obtížnější. Napadení asimilačního aparátu smokvoně může snižovat její vitalitu, navíc je vstupní branou pro další, zejména houbové choroby. Při rozsáhlejší a opakované invazi by mohlo dojít k oslabení až k úhynu smokvoně. Takové případy ale z České republiky nejsou doposud evidovány.

Jaká je obrana před šířením?

Před šířením v podstatě žádná obrana není. Oba druhy jsou volně létavé. Jejich rozšíření až na naše území souvisí s mírným průběhem zim v poslední dekádě. Oba druhy jsou citlivé na déletrvající mrazy v zimním období, tyto se ale v posledních letech příliš nekonají. Přirozená klimatická bariéra tedy padla a vrtule i molovenka se tak rozšířily ve svých nových areálech severněji. Lokální opatření jsou jen kosmetická. Prevencí šíření vrtule ořechové je sběr a otrhávání mladých napadených ořechů s larvami, což sníží výskyt dospělců v následujícím roce. Napadené ořechy je nejlépe zlikvidovat (to má význam ale jen v případě ořechů, kde se nacházejí larvy vrtule. Později v sezoně se larvy kuklí v zemi a na ořeších se již nenacházejí). Lze použít i žluté lepové desky (instalace na konci července a v srpnu, a to na osluněných částech korun ořešáků), které atrahují dospělé vrtule. Dezinsekční účinek proti vrtuli by mohlo mít také vápnění pod korunami stromů. Aktivní ochranu představují různé postřiky biologické (na bázi Bacillus thuringiensis) i chemické ochrany. K ošetření stromů proti vrtuli ořechové lze použít přípravky registrované proti běžné vrtuli třešňové. Takto lze ale postupovat spíše při individuální ochraně jednotlivých stromů

Smokvoně se u nás běžně (zatím) nepěstují a ve volné krajině je nenajdeme. Zde by měla individuální ochrana proto větší naději na úspěch. K ochraně před molovenkou se dají použít výše uvedené postupy a efektivněji. Protože molovenka přezimuje ve stádiu kukly na spadlých listech, bylo by možno jako prevenci doporučit podzimní vyhrabávání a likvidaci opadu a stejně tak vápnění. V obou případech je ale jasné, že se do budoucna bude jednat o dlouhodobý proces individuální ochrany. Je zde ale světlo na konci tunelu. V podstatě všechny nově příchozí invazní druhy dříve nebo později dostihnou jejich přirození nepřátelé. Je jen otázkou, jak dlouho to bude trvat.

Jak lidé poznají, že je strom napadený těmito škůdci?

V případě ořešáků se jedná o napadení zeleného oplodí ořechu, do kterého vrtule ořechová klade vajíčka. Bělavé larvy postupně vyhlodávají zelené oplodí ořechu, které následně ztmavne. Současně začíná hniloba. Napadený plod ořechu je tak menší (nebo se vůbec nevyvine), na povrchu má svraštělou zaschlou černou přischlou slupku. Druh má u nás jen jedinou generaci synchronizovanou s vývojem ořechů. V případě smokvoně dochází k napadení listu. Drobné a pohyblivé housenky se zapřádají na povrchu listu a v něm vykousávají drobná okénka tzv. skeletizace listu. Na napadených listech jsou patrné bělavé zápředky (pavučinky) housenek, často i s kuličkami trusu a housenkami. V místě zápředku je list mírně zakřivený až zavinutý. Druh má u nás 2 (3) generace, přičemž letní bývá početnější. Občas lze pozorovat také drobné, dobře pohyblivé hnědě-skořicově zbarvené drobné motýlky, jak poskakují, až poletují na listech smokvoně. Při menším napadení není poškození listoví smokvoně příliš nápadné.

Odpovědí na změny klimatu mohou být místně adaptované genotypy plodin a ekologické hospodaření. Vyplývá to z vůbec první studie, která zkoumá vliv sucha na výnos a kvalitu semen různých genotypů fazole obecné a kterou otiskl odborný časopis European Journal of Agronomy. Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého s kolegy ze Španělska a USA v ní shrnuli výsledky průkopnického tříletého polního experimentu, a to v ekologickém i konvenčním zemědělství. Prokázali, že sucho i zemědělské praktiky výrazně ovlivňují výnosy i kvalitu fazolí, přičemž klíčovým faktorem jsou extrémní teploty.

Fazole obecná je důležitou plodinou pro zajištění udržitelné potravinové bezpečnosti. Se změnou klimatu a zvyšujícím se suchem jsou zemědělci při zajišťování dostatečné produkce vystaveni řadě výzev. Výběr vhodných genotypů přizpůsobených klimatickým změnám, včetně sucha v rámci různých zemědělských systémů je životaschopnou strategií, jak dopady sucha zmírnit.

„Cílem studie bylo vyhodnotit různé genotypy fazole obecné – jak krajové odrůdy, tak komerčně dostupné – v odlišných environmentálních podmínkách, rozdílných režimech hospodaření a způsobech zavlažování, aby bylo možné porozumět tomu, jak různé růstové podmínky ovlivňují jejich výnos a kvalitu semen,“ uvedla jedna z autorek článku Nuria De Diego z CATRIN.

Během tříletého polního experimentu výzkumníci pěstovali dvanáct rozdílných genotypů v uměle zavlažovaných a přírodních dešťových podmínkách za použití postupů konvenčního a ekologického zemědělství. Hodnotili fyziologické reakce rostlin, výnosy semen a kvalitativní parametry a jejich souvislosti s cílem identifikovat možné biomarkery vhodné pro rozpoznání odolných genotypů.

„Výzkum prokázal, že jak sucho, tak i zemědělské praktiky významně ovlivňují výnosy a kvalitu fazolí, přičemž klíčovým faktorem ovlivňujícím sledované parametry jsou extrémní teploty. Ekologické zemědělství dosahovalo při zavlažování srovnatelných výnosů jako konvenční a zlepšilo kvalitu semen v podmínkách bez umělého zavlažování. Krajová odrůda Arrocina de Álava se vyznačovala dobrou tolerancí k suchu a vysokou kvalitou semen při pěstování bez zavlažování. To podtrhuje význam krajových odrůd pro selekci genotypů odolných vůči klimatickým změnám,“ přiblížila vědkyně některé ze závěrů výzkumu.

Studie rovněž potvrdila, že diskriminace izotopů uhlíku v semenech (Δ13C) je spolehlivým ukazatelem pro výběr genotypů odolných vůči stresu, a poukázala na vliv extrémních teplot na obsah tuku a energie v semenech. Vyplývá z ní rovněž, že hledisko klimatické odolnosti je nezbytné začlenit do šlechtění plodin a výběru zemědělských postupů.

Na výzkumu spolupracovali vědci z CATRIN s kolegy z University of the Basque Country a Auburn University. Více se dočtete zde. 

Prezident České republiky Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě nového rektora Univerzity Palackého. Právník Michael Kohajda se vedení druhého nejstaršího učení v zemi ujme už 1. května.

S posledním dubnovým dnem skončí funkční období stávajícího rektora Univerzity Palackého lékaře Martina Procházky. Hned následující den, 1. května, převezme tento úřad právník Michael Kohajda. Akademický senát Univerzity Palackého jej zvolil do čela UP na svém lednovém zasedání, když pro něj v druhém kole tajné volby hlasovalo čtrnáct senátorů a senátorek. 

Výsledky volby i protokol o volbě kandidáta na funkci rektora UP včetně všech podkladů potřebných pro jmenování odeslala předsedkyně AS UP Irena Smolová ministru školství, mládeže a tělovýchovy. Ten dokumenty postoupil Kanceláři prezidenta ČR, která stanovila termín události na 15. duben. 

Funkční období rektora UP je čtyřleté, Michael Kohajda tedy Univerzitu Palackého povede do 30. dubna 2029.

V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity stanulo v jejím čele od roku 1946 třináct rektorů a dvě rektorky. Michael Kohajda je tak šestnáctým v řadě. Od května bude řídit univerzitu, na které v současnosti studuje na osmi fakultách zhruba dvacet tři tisíc studentů a studentek a pracuje víc než čtyři tisíce zaměstnanců.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (* 1981)

Na Právnické fakultě UP absolvoval magisterský obor Právo a právní věda. Doktorský titul získal a habilitační řízení v oboru finančního práva úspěšně ukončil na Právnické fakultě UK. Na PF UP působí jako akademik téměř dvacet let. Od roku 2020 zastává funkci proděkana – nejprve pro oblast doktorského studia, kvalifikačních řízení a financí včetně investic, v současnosti pak pro oblast vnějších vztahů a investic. Je členem Vědecké rady PF UP a několika oborových rad na právnických fakultách v Olomouci a Praze.

Jeho výzkumné a publikační aktivity se soustředí na finanční právo, zejména na veřejné rozpočty, daně, bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálové trhy. Hlavním odborným zájmem jsou pravidla a výkon dohledu v rámci finančního systému. V posledních letech se věnuje také právním pravidlům spojeným s vydáváním a nakládáním s kryptoaktivy. Od roku 2024 je hlavním řešitelem standardního projektu GA ČR Kryptoaktiva jako hrozba pro státní suverenitu. V rámci mezinárodní spolupráce absolvoval řadu zahraničních výzkumných a výukových pobytů v Evropě, USA i Austrálii. Kromě akademické činnosti se úspěšně věnuje právní praxi.

S cílem přispět k rozvoji společnosti se v minulosti zapojil do politického života. Mezi lety 2014 a 2022 byl členem rady města Šumperk, kde se zaměřoval na rozpočtovou politiku a investice. V roce 2021 získal díky preferenčním hlasům mandát poslance Parlamentu ČR za Olomoucký kraj. Působí mimo jiné jako člen rozpočtového výboru. Byl rovněž členem speciální vyšetřovací komise sněmovny k tragické události, která se odehrála na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023.

Na Lékařskou fakultu UP se vrátili absolventi, kteří úspěšně završili studium medicíny v roce 1995. Během tradičního setkání Radicēs / Kořeny ve velké posluchárně Teoretických ústavů znovu zasedlo 154 zkušených lékařek a lékařů působících nejen napříč celou Českou republikou, ale například i v Německu nebo Spojených státech. Přes občasné lehké zaváhání při poznávání spolužáků to bylo setkání veselé, plné vzpomínek a smíchu, ale i uznalého podivu, jak se fakulta za těch třicet let proměnila.

„Nepřijde vám ta posluchárna nějaká menší? – Takže se to nezdá jen mně! Míval jsem mnohem více místa na kolena,“ bavili se někdejší studenti medicíny, když během absolventského setkání procházeli prostory fakulty. Prohlídky Dostavby Teoretických ústavů, muzea anatomie a Centesima – centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností navázaly na úvodní pozdravy ve velké posluchárně.  

Tam účastníky přivítali nejen členové „samozvaného“ organizačního výboru setkání, ale také proděkan Dušan Klos zastupující děkana a proděkanka Eva Klásková. „Chtěl bych vám poděkovat za to, jakým způsobem reprezentujete naši lékařskou fakultu, za vaši práci, kterou jste za těch třicet let odvedli, je mezi vámi spousta velkých osobností a známých tváří medicíny. Zároveň vám chci také popřát řadu dalších úspěchů v profesním i osobním životě a velmi se těším, že se s vámi později setkám i na vaší zlaté promoci,“ uvedl Dušan Klos, který společně s Evou Kláskovou a dalšími kolegy absolventům během prohlídek přiblížil proměny a současnost lékařské fakulty.

Ještě předtím se ale velká posluchárna doslova otřásla bouřlivým potleskem a výbuchy smíchu. Stačilo k tomu například jen, aby se za katedru postavil Petr Myšák, působící mimo jiné jako lékař litvínovských hokejistů. „Toto jsem si vždycky přál. Postavit se sem, kde stáli naši vyučující, a koukat na vás. Jsem strašně rád, že vás vidím,“ ujal se slova a připomněl, že byli poslední ročník, který vedle anatomie musel studovat také dějiny dělnického hnutí. A neopomněl zmínit ani několik olomouckých podniků, kam se spolužáky chodili po škole. Postřehy a vzpomínky přidali i další „třicátníci“ – Monika Machačová, Miroslav Havrlant nebo Bohdan Pomahač, který s manželkou Hanou, taktéž absolventkou, přiletěl z USA.

„Cesta se určitě vyplatila, s některými jsme se opravdu těch třicet let neviděli. Je to pro nás velká věc, teď jsme ještě všichni v nejlepších letech, kdo ví, jestli se nám podaří se takto setkat po čtyřiceti nebo padesáti letech od promoce, to už, myslím, bude horší,“ řekl známý plastický chirurg. „Je to fantastické, jsme rádi, že tu můžeme být. Když vidím tváře našich spolužáků, úplně mě to nabíjí energií a vrací se ta doba, kdy jsme tu studovali. Velmi se mi také líbilo muzeum anatomie a simulační centrum, je tu řada věcí nových,“ doplnila ho manželka. „Fakulta mi připadá pěknější, světlejší. Jde kupředu a to je super,“ dodal ještě Bohdan Pomahač, než se odebrali na oběd a na odpolední a večerní část setkání, která se již neodehrávala na fakultě, ale v Bounty Rock Café.

„Sešlo se nás 154 ze všech koutů Česka, ale i z Německa, Slovenska nebo USA a s fakultou se nám na přípravě setkání velmi dobře spolupracovalo, takže jsme maximálně spokojení. Letos nás ale čeká ještě jedno setkání – od promoce se totiž pravidelně scházíme u Drápala vždy první pátek 13. v roce, aby se to dobře pamatovalo. Bývá nás kolem třiceti, je to poměrně stálá skupina, ale vždy se ukáže i někdo, koho jsme dlouho neviděli,“ zmínila za organizátory setkání Zuzana Fegyveresová, alergoložka ordinující v Olomouci a Litovli. Jak také prozradila, když ráno usedala ve velké posluchárně, uvědomila si, jaký je to už „kopec let“, co tu se spolužáky, mezi kterými byla například i Marie Černá z Radiologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc nebo přednosta Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch, sedávali pravidelně. V průběhu Kořenů to ale spíše vypadalo, jako by to bylo včera.

Lékařská fakulta UP bude absolventům patřit brzy ještě jednou – v sobotu 26. dubna pořádá Diamantovou promoci absolventek a absolventů, kteří studium medicíny úspěšně ukončili před šedesáti lety.