Novinky z UP a PřF

Oslavy třicátého výročí sametové revoluce v Olomouci vrcholí. Přesně třicet let poté, co na pražské Národní třídě bezpečnostní složky brutálně potlačily studentské shromáždění, obsadili olomouckou filozofickou fakultu tehdejší stávkující studenti. Na Palachově náměstí zase zněly písně Karla Kryla a vzpomínalo se například na prázdné regály v Jednotě.

Studentský stávkový výbor z roku 1989 se rozhodl zopakováním okupační stávky filozofické fakulty přiblížit tehdejší dění. Učebny a další prostory proměnili členové výboru v písárnu, tiskárnu nebo v pracovnu výjezdové sekce, která před třiceti lety šířila informace do měst a továren po celé střední a severní Moravě. Na chodbách, schodištích a vůbec všude, kde to jen šlo, si návštěvníci rekonstruované okupační stávky mohli prohlédnout na 1200 historických fotografií a stovky dobových plakátů a dalších artefaktů. Nechyběli ale ani příslušníci Veřejné bezpečnosti, kteří kontrolovali doklady příchozích.

„Myslím, že na sebe můžeme být pyšní, že jsme tehdy byli hybateli dění. Samozřejmě něco se povedlo, dost se toho nepodařilo. Ale můžu říci, že mě osobně mrzí, když vidím, jak někteří lidé při hodnocení současné doby váhají, jestli se jim dnes líbí více, než se jim líbilo za komunismu,“ řekl hlavní organizátor okupační stávky Martin Štainer před otevřením fakulty. Návštěvníky přivítal také emeritní rektor UP Josef Jařab, který stávku nazval fantastickým flashbackem, a současný rektor Jaroslav Miller.

Zatímco dospělé v prostorách fakulty zajímaly zejména fotografie, mladší návštěvníci malovali plakáty, zkoušeli si tisknout letáky a přepisovali prohlášení studentů na psacích strojích. „Už jsem to to zkoušel dříve, to byl ale stroj bez pásky. Poprvé jsem tak vlastně psal až dnes. Je to těžší než na počítači. Musím psát pomaleji, chyby nejdou vymazat žádným tlačítkem. Udělali jsme jich spousty,“ komentoval žák sedmé třídy Štěpán. Jeho spolužák Mikuláš doplnil, že o 17. listopadu mluvili ve škole i doma s rodiči. „Ve škole jsme měli projektový den, bavili jsme se o Národní třídě, průvodu k výročí smrti Jana Opletala. Doma mi pak mamka říkala, že se její rodiče tenkrát dívali na televizi a byli nadšení. Všichni pak nosili trikolory a chovali se k sobě hezky,“ dodal Mikuláš.

Na dění před třiceti lety na filozofické fakultě zavzpomínala i Eva Vařeková z Olomouce. „Přes víkend jsme doma poslouchali Svobodnou Evropu. Měnila jsem ale tehdy práci, byla jsem tam pár dní mezi lidmi, které jsem neznala. Nevěděla jsem tedy, co se bude dít, ale pak jsme se domluvili a bylo to všechno dobré,“ uvedla Eva Vařeková, podle níž je skvělé, že se bývalí studenti dali opět dohromady a připravili takovou akci.   

Třicátým výročím listopadových událostí v neděli ale nežila pouze filozofická fakulta. Zájemci mohli zavítat také do bývalého obchodního domu v Pavelčákově ulici, jehož podlaží se změnila v galerii s mimo jiné dalšími desítkami fotek ze sametové revoluce. U vchodu si mnozí fotili novou nástěnnou malbu s podobiznou Václava Havla. Jen o kousek dál, na Palachově náměstí, pak probíhal happening, který ve spolupráci s Univerzitou Palackého a dalšími organizacemi připravil olomoucký magistrát.

Na univerzitním stánku si zájemci mohli vyzvednout trikolory a suvenýry s motivem oslav nebo si nechat namalovat vlajku na tvář. Stylové posezení pod portrétem Václava Havla pak nabízelo možnost zahrát si klasické společenské hry a na slepou mapu Československa mohl každý vyznačit, odkud pochází, nebo místo, které je mu blízké. Na dalších stanovištích u Terezské brány pak herci Divadla Tramtarie sehráli několik výjevů ze života před rokem 1989 a po celé odpoledne byla v obležení zejména chlapců stařičká škodovka.  

Happening, během něhož zazněly písně Karla Kryla v podání Jaroslava Nováka a zahrál i Jiří Schmitzer, vyvrcholil po 17. hodině státní hymnou, tematickým videomappingem a vypuštěním balonků s logem oslav. Tím si přítomní připomněli třicet let starou snahu o odlet památníku Lenina a Stalina, který tu stával, do teplých krajin.

Zajímavé přednášky o historii, filmu, médiích či filozofii, letos s odkazem na 30 let svobodného vývoje po pádu totality, připravila v rámci Týdne humanitních věd 2019 Filozofická fakulta UP. I letos se tak připojuje k oslavám Světového dne filozofie UNESCO.

Týden humanitních věd je přehlídkou širokého spektra výzkumných a vzdělávacích aktivit na filozofické fakultě. Letos se akademické i široké veřejnosti nabízí osmatřicet odborných i popularizačních přednášek. Jednu z prvních s názvem Alžbětinské divadlo proslovila i Tatjana Lazorčáková, vedoucí divadelní sekce katedry divadelních a filmových studií. Ve Filmovém sále UC UP hovořila o rozvoji divadla za vlády Alžběty I., o specifiku tehdejšího divadelního prostoru i o postavení herců ve společnosti.

„V období renesance se Anglie v této sféře odklonila od katolického Říma a zůstala ve svých středověkých tradicích. Tehdejší divadlo bylo zrcadlem doby, reflektovalo události a věnovalo se všem společenským vrstvám. Přestože podléhalo státní moci, bylo velmi oblíbené. V roce 1629 bylo v Londýně sedmnáct divadel. V Paříži byl v té době jeden sál, v němž hrála Moliérova společnost,“ uvedla teatroložka z UP. Ve své přednášce o tzv. alžbětinské době vyzdvihla i budování univerzit, které už tehdy byly centry vzdělání.

Mezi prvními přednášel v Uměleckém centru i Michal Sýkora z téže katedry, který hovořil o jednom z nejvýznamnějších autorů amerického modernismu, nositeli Nobelovy ceny za rok 1949 Williamu Faulknerovi.

Během týdne filozofická fakulta nabízí řadu dalších zajímavých setkání, například se studentkami rusistiky, které prostřednictvím fotografií a videí přiblíží letošní expedici Ruského klubu Olomouc při FF UP po Transsibiřské magistrále na Bajkal. Zájemci se přitom dozví, co je to například ´něrpa´, kolikrát je třeba obkroužit buddhistickou stúpu nebo kde jsou k mání nejlepší ´omulové´. Zajímavá bude i přednáška, která představí stavební a umělecký vývoj chrámu sv. Mořice.

Týden humanitních věd nabídne na FF i seminář, během něhož budou analyzovány a interpretovány dokumentární filmy režiséra Evalda Schorma v kontextu jeho hrané tvorby. Za účasti režiséra a producenta Ondřeje Trojana se i bude promítat filmové drama Toman. O vzestupu a pádu na pozadí doby, která dodnes ovlivňuje naše životy, se má i diskutovat na katedře historie Na Hradě 5. Zcela unikátní bude i přednáška s názvem Jak se učila filozofie za komunismu, v níž Ivan Blecha z katedry filozofie přiblíží příchozím, jak se člověk musel střetávat s ideologií a s tlakem totality.

Týden humanitních věd byl původně akcí Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, která se jím tradičně hlásí k oslavám Světového dne filozofie UNESCO. Stalo se již tradicí, že se k akci připojuje FF UP a FF UK. Program je otevřen široké veřejnosti zdarma. Více ZDE.

Třicet let života ve svobodné zemi jsme si včera připomínali mnoha způsoby. Pohled zvenčí a širší kontext nabídl někdejší nizozemský ministr, diplomat a akademik profesor Laurens Jan Brinkhorst. V Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP pronesl přednášku o významu Evropské unie a o našich společných hodnotách v měnícím se světě.

Profesor Brinkhorst připomenul, že 17. listopad je dnem, kdy se vzpomíná nejen na události, které se odehrály v Československu v listopadu 1989, ale také na ty, které jim předcházely v roce 1939, kdy nacisté zakročili proti vysokoškolákům. „Podobný protest proti rasové diskriminaci a za svobodu slova inicioval 26. listopadu 1940 děkan právnické fakulty Univerzity v Leidenu profesor Cleveringa na začátku druhé světové války v Nizozemsku. Byl to den, kdy německá nacistická okupační správa v Nizozemsku odvolala z funkce všechny židovské profesory a zahájila holokaust. Každý rok 26. listopadu oslavují absolventi Univerzity v Leidenu po celém světě tento den jako den proti rasizmu a antisemitizmu,“ uvedl nizozemský akademik, jehož vystoupení bylo připomínkou odvážného protestního projevu Rudolfa Pabuse Cleveringa.

Ve své řeči shrnul dosavadní vývoj evropského společenství. „Evropská unie se nakonec vyvinula z hospodářsky a tržně orientované struktury v politický a demokratický subjekt. Důležitým zdrojem inspirace během tohoto procesu byla Všeobecná deklarace lidských práv OSN a Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Během posledních dvaceti let byla postupně zavedena evropská oblast svobody, bezpečnosti a spravedlnosti,“ řekl. Zmínil i to, že EU je stále se vyvíjející celek. „Často je nucena jednat vlivem vnějších událostí. Potvrzuje to preambule Smlouvy o Evropské unii, která říká, že cílem je ´pokračovat v procesu tvorby ještě užšího spojení mezi národy v Evropě.´ Tento cíl má i nadále zásadní význam. Náš hodnotový systém demokracie, právního státu a lidských práv je v Evropě jedinečný a symbolizuje svět jako celek. Evropu lze pochopit pouze v kontextu její historie jako kontinentu neustálého válčení. Mezi lety 1648 a 1919 se v Evropě neválčilo pouze jeden rok!“ zdůraznil nizozemský host UP. Mluvil i o vztahu USA k EU, o tom, jak se mění geopolitická situace a jak posilují své pozice Čína či Indie. Naznačil i cesty, jimiž by se měla EU vydat, aby nejen obstála v současném světě, ale také se stala důležitým hráčem na mezinárodním poli.

„Multilaterální světový řád s obecnými pravidly chování rychle střídá vícepólový svět, kde mocní vládnou slabým. Aby si Evropská unie zachovala svůj jedinečný životní styl založený na blahobytu a prosperitě udržováním a řízením právního státu, měla by zhodnotit svou vlastní geopolitickou budoucnost a přestat se dál vyhýbat otázce moci. Pro tuto chvíli se zdá, že je Evropa posledním býložravcem ve světě masožravců,“ uvedl.

Jak dodal, úkolem nové Evropské komise bude udělat několik zásadních rozhodnutí. Podle nizozemského profesora jsou jen dvě možné cesty dalšího vývoje EU. Buď návrat k národním státům, nebo více společných akcí na evropské úrovni, přičemž první možnost nepovažuje za dobrou. „Jednotlivé evropské státy, ať už malé nebo velké, se nemohou spoléhat na adekvátní reakci hlavních mocností jako USA, Číny nebo Ruska. Rostoucí bezmocnost samostatných evropských států se nedávno projevila při turecké invazi do Sýrie. Po náhlém odchodu USA a zradě prezidenta Trumpa vůči bývalým spojencům, kurdským silám, uzavřely Rusko a Turecko dohodu. Evropské sliby, například sankce vůči Turecku, byly brzy odvolány kvůli strachu z odvety prezidenta Erdogana. Vyhrožoval, že pošle syrské uprchlíky zpátky do Evropy,“ připomenul profesor.

Když mluvil o dalším možném rozvoji EU, zdůraznil, že Evropa se musí stát silnější a více autonomní a všechny státy, včetně menších jako je Nizozemsko či Česká republika, by se na této „renesanci“ starého kontinentu měly aktivně podílet.

„Evropské ideály míru, blahobytu a sjednocení jsou víc než kdy dřív ohroženy kombinací zhoubných vnitřních a vnějších sil. Ultrapravicoví nacionalisté a populisté se snaží rozložit Evropskou unii zevnitř. Za našimi hranicemi existuje řada hrozeb, které ohrožují náš evropský způsob života: nespolehlivá Amerika, ruské snahy o destabilizaci a nátlak Číny. Je na čase přijít se silnou protilátkou proti Sirénám fatalizmu, negativistům a nepřátelům Evropské unie. Jak západní, tak východní části Evropy jsou důležitou součástí silnější a více homogenní Evropské unie budoucnosti. Musíme vybudovat nové koalice ochotné překonat historické rozdíly. Demokracie, právní stát a lidská práva jsou zároveň hlavní evropské hodnoty, o kterých nelze jednat… V sázce je budoucnost naší civilizace!“ uvedl Laurens Jan Brinkhorst.

 

Rozvoj olomouckého studia medicíny po roce 1989 shrnuje nová publikace, která dostala název 30 let svobodné Lékařské fakulty univerzity Palackého v Olomouci. Na 172 stranách se čtenáři mohou začíst do vzpomínek či vizí všech porevolučních děkanů, také třeba emeritního rektora Josefa Jařaba.

Do sborníku přispěli i další funkcionáři a osobnosti fakulty a nechybějí ani zmínky o rozvoji anglických studijních programů General Medicine a Dentistry, o vybudování Ústavu molekulární a translační medicíny, o založení fakulty zdravotnických věd nebo o vzniku některých fakultních tradic, jako je například absolventská akce Radicés/Kořeny.

„Když jsme byli z Vydavatelství UP osloveni, zda nechceme přispět k edici univerzitních pamětí, dlouho jsme přemýšleli, jak tuto příležitost uchopit. Nakonec jsme se rozhodli zmapovat vývoj fakulty od roku 1989, mimo jiné i proto, že ubývá těch, kteří si pamatují, jak se co tehdy stalo nebo kdo byl u které myšlenky. Obeslali jsme všechny dřívější i současné funkcionáře a osoby, které mají co říci. Myslím, že se nám tu myšlenku podařilo pěkně naplnit,“ uvedla Eliška Sovová, dřívější proděkanka pro vnější vztahy, která koncept knihy iniciovala a společně s tehdejším děkanem Milanem Kolářem a Veronikou Glogarovou z děkanátu realizovala.

„Mě nejvíce dojímá začátek publikace, kde vzpomínají na dění v letech 1989 a 1990 osobnosti jako Josef Jařab, Milan Hejtmánek a Jaroslav Jezdinský nebo členové tehdejšího stávkového výboru. Málokdo z nás si uvědomuje, jací tito lidé byli hrdinové. Vrhli se do dění v době, kdy vůbec nevěděli, jak všechno dopadne. Zajímavá je také část o práci rehabilitační komise, kde je mimo jiné zveřejněna její závěrečná zpráva, kterou tak lidsky, osobně a morálně napsal profesor Jiří Lenfeld,“ dodala Eliška Sovová.

Publikaci představil a pokřtil emeritní děkan Milan Kolář během přednáškového večera zlatých absolventů, kteří si následující den po padesáti letech zopakovali svoji promoci. Sborník je k dostání na děkanátu lékařské fakulty a ve Vydavatelství UP.

Dnes slavíme Den boje za svobodu a demokracii. Olomoučané i návštěvníci města se mohou zúčastnit řady akcí, které připomínají jak události z roku 1939, tak především z listopadu 1989. Univerzita Palackého spolu s městem a dalšími organizátory a institucemi připravila už v během uplynulého týdne bohatý program, který vyvrcholí dnes.

Na Filozofickou fakultu UP mohou od 10 hodin například přijít ti, kteří si chtějí připomenout okamžiky studentské okupační stávky, kterou zorganizovali studenti z roku 1989. „Nebude to nudná vzpomínková akce. Zveme i ty nejmladší, aby se podívali a prakticky si vyzkoušeli, co všechno bylo potřeba dělat: malování plakátů, tištění na cyklostylech, datlování na psacích strojích, vydávání časopisu Přetlak – a k tomu zde budou dobové relikvie, jako jsou staré škodovky a žigulíky, fotky a filmy, ale i sametový guláš,“ zve veřejnost hlavní organizátor akce Martin Štainer, který byl před třiceti lety členem stávkového výboru studentů. Podrobný program najdete ZDE.

V 11 hodin se pak uskuteční na Žižkově náměstí před budovou pedagogické fakulty za účasti zástupců UP pietní akt k 30. výročí sametové revoluce a 80. výročí úmrtí studenta Jana Opletala. Student pražské medicíny byl postřelen při protinacistické demonstraci 28. října 1939 a i přes okamžitou pomoc 11. listopadu v nemocnici zemřel. Jeho pohřeb přerostl v demonstraci proti německým okupantům, po níž nechali nacisté zavřít vysoké školy. Jan Opletal pocházel ze Lhoty nad Moravou nedaleko Olomouce, pohřben je na hřbitově v Nákle.

Happening 30 let svobody a demokracie se v Olomouci odehraje na Palachově náměstí od 13 hodin. Program nabízí jak hudební vystoupení, tak například vzpomínky aktérů z podzimu 1989, promítání dobových dokumentů a podobně. V rámci hlavních oslav se Olomoučanům představí i Univerzita Palackého, která návštěvníky netradičním způsobem seznámí se svou bohatou historií a rolí v revolučním dění. Součástí expozice bude i odpočinková zóna a další doprovodný program připravovaný ve spolupráci se Street Art Festivalem a Sametovou klubovou nocí. Podrobněji ZDE.

Program, který připomíná třicet let svobody, ale nedělí nekončí. Od pondělí se před budovou Právnické fakulty UP na Envelopě uskuteční happening Sametová rekonstrukce. Stejně jako před třiceti lety tam budou moct lidé postavit zeď z krabic s nápisy. V listopadu 1989 totiž byla budova sídlem okresního výboru KSČ a Olomoučané kolem ní tehdy vystavěli papírovou bariéru. Podrobněji ZDE.

 

 

Čtyři vyprávění o vystoupení z komfortní zóny plná neopakovatelných zážitků nabídla Beseda bez komfortu na fakultě tělesné kultury. Padesátku návštěvníků přenesli prezentující studenti a absolventi do patagonských národních parků nebo za severní polární kruh.

„Nesnáším zimu, jsem teplomilný člověk. Když jsme s přítelkyní plánovali, že vyjedeme do světa, chtěl jsem někam za teplem do exotiky. Pak jsme si ale vzpomněli na fotku jednoho hotelu v Laponsku, kde můžete z tepla pokoje prosklenou střechou sledovat polární záři. Pobyt tam je dost drahý, tak jsme si řekli, co si tam zkusit najít práci. A pak jsem narazil na nabídku,“ přiblížil absolvent tělovýchovy Martin Vlk, jak se z něj ze dne na den stal arktický průvodce.

Nikdy předtím v této skandinávské oblasti nebyl. Tento nedostatek ale zmírnil týdenní výcvik, kdy si prošel trasy pro turisty, naučil se rozdělat oheň na sněhu nebo řídit sněžný skútr. Řadu aktivit si vyzkoušel vůbec poprvé. „Moje chvilka slávy přišla krátce po výcviku, když jsem měl turistům ukázat, jak se tu rybaří pod ledem. Při vrtání se mi zasekl vrták, nešel nahoru ani dolů. Lomcoval jsem s ním, turisté mezitím odešli do blízké restaurace. Když jsem za nimi přišel, sklidil jsem ohromný potlesk,“ vyprávěl Martin Vlk. S přítelkyní se během pobytu za polárním kruhem nakonec dostal i do onoho hotelu a zadarmo, respektive za příslib článku o tomto zážitku. 

Na opačnou stranu zeměkoule návštěvníky besedy vzala studentka rekreologie Karolína Nováková s přítelem Tomášem Křikalem. Společně absolvovali přes čtyři tisíce kilometrů v Patagonii na jihu Jižní Ameriky, zažili mimo jiné období silných dešťů a povodní i krásný barevný podzim. „Než jsme odjeli, chodila jsem v šatičkách a botách na podpatku. Že bych měla urazit takovou vzdálenost, mi přišlo absolutně nepředstavitelné. Také jsem si s sebou sbalila milion věcí, o kterých jsem byla přesvědčená, že budu potřebovat. Třeba příbor. Jenže k čemu je příbor, když vás deště uvězní několik dní v jednom místě a nemáte co jíst?“ zmínila Karolína Nováková.

„Nejhloupější nápad byl, že část cesty absolvujeme na kole. Ale neuvědomili jsme si, jak tam fouká vítr, takže jsme spíše stáli na místě, než jeli. Kdybychom šli pěšky, zvládli bychom tehdy větší vzdálenost. Nejlepší den tak byl, když jsme kola prodali,“ přidal další zážitek její přítel. Prezentaci své výpravy Patagonií zakončili výzvou k přítomným – žijte svůj sen, ať je to cestování nebo cokoliv jiného.

O své cestovatelské zážitky a zkušenosti se podělila také rekreoložka Alžběta Halušková se svým přítelem Adamem Svobodou, kteří povyprávěli o autokempování a surfování ve Španělsku. A došlo i na Expedici přes bar, na níž studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit zprostředkovávají lidem s postižením sportovní a cestovatelské zážitky, které by dost možná jinak vůbec nezažili. Expedici představila Kristýna Navrátilová společně s vozíčkářem Petrem Stillerem. Více si o tomto projektu můžete přečíst v článku zde.

Beseda bez komfortu byla předzvěstí olomoucké zastávky Mezinárodního festivalu outdoorových filmů, na kterou dojde ve dnech 19. až 21. listopadu. Každý den se mohou diváci těšit na dva filmové bloky, a sice od 17 a od 19 hodin, na programu jsou mimo jiné snímky o lezci Adamu Ondrovi, cyklotrasách v Lužických horách nebo o krásách Myanmaru. Promítat se bude v tělocvičně FTK v Hynaisově ulici. Více na stránkách festivalu.

O mapách, atlasech, předávání znalostí a zkušeností studentům, splněných snech, ale také o respektu a důvěře k technologiím hovořil vedoucí katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty Vít Voženílek v rozhovoru, který poskytl magazínu vysokých škol Universitas.

Geograf, kartograf a profesor geoinformatiky v něm mimo jiné prozrazuje, jaké profesní sny si již splnil a které před ním teprve stojí. „Jako student jsem měl velký sen – dělat mapy, které k něčemu budou. Když se mi to podařilo, vzniklo nové přání – udělat aspoň jeden atlas. Udělal jsem jich několik, takže to mám také splněno. Pořád mám ale ještě jeden sen, který souvisí s mou sbírkou školních atlasů z různých zemí. Velmi mě láká udělat školní atlas pro nějaký stát, který ho ještě nemá. Pokud jde o Českou republiku, vidím zde celou řadu témat, která by stála za zmapování. Snažím se přimět například kolegu z hydrometeorologického ústavu udělat atlas dopadů klimatické změny na život. Ale nechci říkat, že bych měl jedno téma, které hodlám do konce své profesní kariéry zvládnout. Například by mě velmi bavilo sestavit nový moderní jazykový atlas – jak se kde mluví nebo jak se udržují nářečí. S Ústavem pro jazyk český AV ČR máme předložený projekt pro geoinformatizaci této problematiky. Moc bych si přál, aby nám vyšel,“ řekl mimo jiné.

Profesor Voženílek se věnuje především tematické a atlasové kartografii.Na svém kontě má osm tematických atlasů a nápady na další nosí v hlavě. Za nejdůležitější však považuje vychovávat nové odborníky a sledovat profesní růst svých studentů. Celý rozhovor je dostupný zde.

Rektor Jaroslav Miller ocenil 12. listopadu v rámci probíhajících oslav 30. výročí sametové revoluce 14 osobností za jejich zásluhy o rozvoj demokracie. Za všechny vyznamenané přednesli v rámci ceremoniálu své bilanční proslovy Magdaléna Vášáryová a Michael Žantovský.

Se svolením řečníků vám jejich projevy přinášíme k přečtení. Pro úplnost přidáváme také úvodní slovo rektora UP Jaroslava Millera.  

Magdaléna Vášáryová

Michael Žantovský

Jaroslav Miller 

O předávání medailí jsme psali v Žurnálu Online ZDE.

O významu právního státu bude v Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP hovořit někdejší nizozemský ministr, diplomat a akademik profesor Laurens Jan Brinkhorst.  Se svou přednáškou Evropská unie: Společné hodnoty v měnícím se světě vystoupí v rámci Cleveringa Lecture.

„Laurens Jan Brinkhorst je významnou osobností. Byl zástupce ministra zahraničních záležitostí, ministerstev hospodářství, předseda levicové liberární strany D´66, diplomat i například člen Evropského parlamentu. Jeho dcera Laurentien je manželka prince Constantijna, mladšího bratra krále. Rád si jeho přednášku poslechnu,“ uvedl vedoucí katedry nederlandistiky FF Wilken Engelbrecht.

Laurens Jan Brinkhorst se poslancem Evropského parlamentu stal v roce 1994.  Z aktivní politiky odešel po 33 letech a od roku 2002 začal působit v soukromém a veřejném sektoru. Od listopadu 2011 působil také jako profesor vládních studií, mezinárodních vztahů, mezinárodního práva a evropského práva na Leidenské univerzitě, byl také i hostující profesor mezinárodních vztahů a ekologie.

Přednáška Laurense Jana Brinkhorsta bude součástí Cleveringa Lecture. Bude připomínkou odvážného protestního projevu profesora Rudolfa Pabuse Cleveringa, jenž 26. listopadu 1940 vystoupil na univerzitě v Leidenu proti rezignaci židovských profesorů, vynucenou nacistickými okupačními úřady. Více ZDE. 

Třicet let od sametové revoluce nově připomíná publikace s názvem Olomoucké okamžiky 1989. Vznikla ve spolupráci Univerzity Palackého a Muzea umění Olomouc a slavnostního uvedení se dočkala při příležitosti otevření expozice ´1989 ´. Ta je nejnovějším výstavním projektem Muzea umění Olomouc.  

Vydavatelství Univerzity Palackého se před časem připojilo k projektu Okamžiky sametové revoluce České tiskové kanceláře, která začala od veřejnosti sbírat při příležitosti výročí dobové fotografie. Právě v této souvislosti vznikla publikace Olomoucké okamžiky 1989. Je dokumentem doby, koncipována jako kronika či deník událostí jednoho roku a zaměřuje se na dění v Olomouci a blízkém okolí. Nabízí snímky z rodinných archivů, zachycující běžné události i všední život v tzv. reálném socialismu. Fotografie zároveň připomínají revoluční dění v tehdejším Divadle Oldřicha Stibora, okupační stávku studentů Univerzity Palackého, recesistická představení a happeningy, vystoupení osobností kulturního a společenského života či generální stávku 27. listopadu. Kniha inklinuje k méně ´oficióznímu´ pojetí oslav 30. výročí sametové revoluce. Je zaměřena především na mladší generaci, pro niž jsou mnohé události roku 1989 již dávno zapomenutou minulostí.

„Kromě České tiskové kanceláře byl iniciátorem této publikace i fotograf Petr Zatloukal, vedoucí ateliéru fotografie z katedry výtvarné výchovy PdF, jehož fotografiemi z revolučního roku 1989 disponuje Archiv UP. V úsilí, aby kniha vznikla, byl právě on velmi aktivní, a proto přebal knihy ilustruje jeho snímek,“ uvedl Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP. Štěpánka Bieleszová, spoluautorka knihy a kurátorka MUO doplnila, že velká část publikovaných snímků je výsledkem dlouhodobého terénního sběru a průzkumu soukromých archivů, který prováděla s týmem pracovníků Státního okresního archivu v Olomouci a Prostějově, Moravského divadla a Univerzity Palackého. Autoři věnovali knihu letos zesnulému Adolfu Jankovskému, jenž dlouhá léta působil a fotografoval na Univerzitě Palackého a jehož obsáhlý archiv fotografií zpracovává Archiv UP. Už nyní si knihu mohou zájemci pořídit v UPointu Univerzity Palackého, ve Skriptárně ve Zbrojnici nebo například Muzeu umění Olomouc.

Spolu s uvedením publikace byla otevřena v Muzeu umění i expozice s názvem ´1989´. „Řada fotografů v té době pořídila cenné, z dnešního pohledu již historické záběry. Mnoho jich bylo pozapomenuto v soukromých archivech, některé se dostaly do veřejných sbírek. To je i případ malé kolekce dokumentárních fotografií, uchovávaných ve sbírce Muzea umění Olomouc,“ uvedla kurátorka Štěpánka Bieleszová. Přestože je sbírka MUO zaměřena především na fotografie experimentální a konceptuální, podařilo se podle Bieleszové vytvořit malou, ale reprezentativní kolekci dokumentárních a reportážních snímků, včetně těch vztahujících se k událostem roku 1989. „Týká se to fotografií Vladislava Galgonka, Petra Zatloukala, Mileny Valuškové, Jindřicha Štreita, Zdeňka Sodomy, Michala Štosela či Luďka Peřiny, kteří svými fotoaparáty zachytili nejen průběh sametové revoluce v Olomouci, ale i dalších událostí. Například útěky občanů NDR do západní Evropy nebo bourání Berlínské zdi,“ dodala autorka výstavy.

Kromě fotografií výstava obsahuje i dobové dokumenty. Součástí je i projekce snímků z privátních fotoalb, které muzeum získalo nejen díky spolupráci s Univerzitou Palackého, ale i díky výzvě na Facebooku a Instagramu. V této souvislosti je Muzeum umění připraveno přijmout a zařadit další snímky do videoprojekce i v průběhu expozice. Výstava je k vidění do 16. února 2020.

Vzhledem k výsledkům šetření disertační práce pana Zdeňka Ondráčka vyslovuje Univerzita Palackého v Olomouci politování nad pozitivním nálezem a opětovně konstatuje, že vzhledem k uplynutí zákonné lhůty nelze zahájit řízení o zneplatnění obhajoby.

Vzhledem k povaze případu a výše uvedenému nebudeme záležitost v tuto chvíli detailněji komentovat. V následující výzvě univerzita odsuzuje tyto praktiky a navrhuje individuální řešení, které bude mít na Univerzitě Palackého obecnou platnost.

„Univerzita Palackého v Olomouci apeluje, aby držitel akademického titulu, jenž byl doložitelně získán v rozporu s etickými pravidly, rezignoval na jeho užívání a na prospěch z něj plynoucí. V tomto smyslu univerzita osloví konkrétní osobu, které se záležitost týká, byť se jedná o akt nad rámec stávajícího zákona.“

 

 

Na fakultu tělesné kultury zavítala putovní výstava ohlížející se za patnácti lety od vydání prvního čísla časopisu Gymnasion. S periodikem zaměřeným na rozvoj zážitkové pedagogiky jsou zaměstnanci i absolventi fakulty dlouhodobě spjatí, Ivo Jirásek z katedry rekreologie byl do roku 2016 jeho šéfredaktorem. 

„Kdysi jsme v Metodické radě Prázdninové školy Lipnice debatovali o možnosti obnovit Metodické listy, které vycházely do začátku devadesátých let. To se však dlouho nedařilo, tak jsem na soustředění instruktorského sboru v prosinci 2001 sebevědomě povstal a prohlásil, že se k tomuto úkolu hlásím a přijímám zájemce o spolupráci. Bylo to naivní a plné problémů, ale v roce 2004 skutečně spatřilo světlo světa první číslo časopisu Gymnasion,“ vzpomněl Ivo Jirásek, který po opuštění šéfredaktorské pozice v redakci působil ještě jako garant rubriky Teorie.

„Právě chystané pětadvacáté číslo je poslední, na němž se podílím. Po osmnácti letech s časopisem se každý vydáváme na svoji vlastní cestu. Já se po jisté rekapitulaci svého pojetí oboru v knize Zážitková pedagogika budu více věnovat tématům spirituality lidského pohybu a také filozofii výchovy,“ dodal Ivo Jirásek.

Fakulta tělesné kultury byla podle něj od začátku časopisu „vtažena“ do role jeho partnera a stala se jakousi záštitou odbornosti, že se jedná o smysluplné rozvíjení všech stránek osobnosti, zejména prostřednictvím hry a pohybu v přírodě. Na vydávání časopisu se významně podílel i dřívější vyučující katedry rekreologie Radek Hanuš, který s Ivo Jiráskem a svými bratry založil obecně prospěšnou společnost, nynější Nadační fond Gymnasion, pod jehož hlavičkou časopis vychází. Své jméno s časopisem spojili také třeba Adéla Růžičková, Luděk Šebek, Michal Vičar nebo David Másilka.

Fotografie přibližující témata jednotlivých čtyřiadvaceti vydaných čísel Gymnasionu je možné si v prostorách Aplikačního centra BALUO prohlédnout do pátku 22. listopadu. 

Časopis Gymnasion vychází v současnosti dvakrát ročně v tištěné a elektronické verzi. Nabízí prostor pro sdílení a šíření odborných studií, metodických postřehů, praktických zkušeností i inspirativních myšlenek. Posláním časopisu je být otevřenou platformou pro všechny zájemce o zážitkovou pedagogiku.

Na generální opravu střechy, vodovodní přípojky i modernizaci bezdrátového připojení k internetu a kamerového systémy byly zaměřeny letošní investice přírodovědecké fakulty v areálu Envelopa. Zároveň byla zahájena projektová příprava nového parkoviště v sousedství budovy fakulty, které zaměstnancům už příští rok výrazně usnadní parkování. Letošní investice si v součtu vyžádají více než deset milionů korun.

Největší investicí letošního roku v areálu Envelopa je generální oprava střechy hlavní budovy fakulty. „Rekonstrukci jsme zahájili kvůli tomu, že i když jsme se snažili závady lokálně opravovat, tak některá poškození byla tak rozsáhlá, že je není možné odstranit jinak než generální rekonstrukcí. Ta je rozdělena na čtyři etapy, z nichž jedna už je dokončena a druhá bude v závislosti na klimatických podmínkách realizována do konce roku. Zbývající dvě etapy přijdou na řadu příští rok,“ uvedl vedoucí správy budov Ondřej Kolář. Letos bude oprava střechy stát přibližně 4,5 milionu korun bez DPH, v příštím roce si vyžádá přes tři miliony korun bez DPH.

Vodovodní přípojky a výměna podlahových krytin

Další investicí bylo vybudování nové vodovodní přípojky. Důvodem byla podle Koláře letitá vodovodní přípojka pro objekt 17. listopadu 50 – VLD, která vedla přes pozemek státního zastupitelství a vykazovala velmi časté poruchy. Ve vedlejší budově  17. listopadu 50a – SLO došlo k instalaci nových podlahových krytin z přírodního materiálu v jednotlivých podlažích, včetně výměny čistících zón ve vstupu do objektu. „Celkové náklady na výměnu krytin činily půl milionů korun bez DPH,“ dodal Ondřej Kolář.

Wi-Fi

Přírodovědecká fakulta letos také investovala do obnovy infrastruktury bezdrátového připojení k internetu, aby se zlepšila kvalita a dostupnost signálu Wi-Fi  v hlavní budově. „Stávající aktivní prvky byly deset let staré, proto jsme se s vedením fakulty domluvili, že je nahradíme a případně doplníme nově do míst, kde je signál špatný. Současně byly doplněny nové aktivní prvky v rámci OPVV projektu „UP Olomouc – upgrade a doplnění WiFi IV. – PřF Envelopa“, které zajišťovalo CVT UP. Nový systém Wi-Fi už je většinou zprovozněný. Chybí pouze pár kateder, které je potřeba dodělat. V průběhu příštího roku plánujeme investice do dalších objektů v areálu Envelopa,“ doplnil vedoucí správy budov.

Parkovací místa

Častým tématem diskuzí se v poslední době stává parkování v okolí budovy fakulty, kde je nedostatek míst pro auta. Byla proto zpracována projektová dokumentace pro společné územní a stavební povolení na vybudování zpevněné plochy určené pro parkování vozidel. „Při realizaci dojde k částečnému omezení parkování mezi přírodovědeckou fakultou a státním zastupitelstvím. Nová zpevněná plocha vznikne na zelené louce vedle státního zastupitelství a používat ho budou pouze zaměstnanci přírodovědecké fakulty. Vše by mělo být hotovo nejpozději 30. dubna. Současně je rektorátem připravován projekt parkovacího domu, který by měl tuto dočasnou stavbu nahradit,“ řekl Ondřej Kolář.

Kamerový systém a přístupová cesta pro pěší

V závěru letošního roku bude modernizován také kamerový systém v budově fakulty, což si vyžádá dva miliony korun. „Práce budou probíhat za běžného provozu fakulty, výuka na katedrách nebude muset být omezena,“ dodal Ondřej Kolář. Koncem listopadu pak bude dokončena nová přístupová cesta pro pěší, která propojí zadní vstup do budovy fakulty nad vjezdem do podzemních garáží s ulicí 17. listopadu. Zaměstnancům se díky tomu zkrátí cesta na pracoviště.

Jako připomenutí a oslavu 30. výročí sametové revoluce zopakuje právnická fakulta povedený happening z roku 1989. Mezi svými budovami hodlá s přispěním studentů, zaměstnanců univerzity, ale i veřejnosti, postavit znovu krabicovou zeď se vzkazy. Hlavní část happeningu, nazvaného Sametová rekonstrukce, se uskuteční v pondělí 18. listopadu. Krabice ale bude možné do zdi přidávat celý následující týden. Na organizaci se podílí Univerzita Palackého, studenti napříč fakultami a statutární město Olomouc. A aby bylo z čeho stavět, vyhlásili už nyní organizátoři sbírku krabic.

Zeď z papírových krabic skládali lidé na podzim 1989 jako bariéru kolem tehdejšího sídla okresního výboru KSČ na Envelopě. Byla to jedna z forem, jak se Olomoučané vypořádávali s nesvobodným režimem. Paradoxem je, že právě budovy po desetiletí obávané komunistické strany, se staly v roce 1991 sídlem znovuobnovené právnické fakulty, jejímž posláním je podporovat hodnoty svobody, demokracie a občanské společnosti. Velkou zásluhu na tom měl Josef Jařab, první polistopadový rektor Univerzity Palackého. „Věděl jsem, že získat tyto objekty bude pro univerzitu zásadní. Přetahoval jsem se o ně s fakultní nemocnicí i s několika soukromými institucemi,“ vzpomněl Josef Jařab, který u Sametové rekonstrukce nebude chybět.

Krabicová zeď se začne u právnické fakulty stavět v pondělí 18. listopadu v deset hodin dopoledne. „Krabici se svým heslem bude moci přidat do zdi kdokoli – naši studenti, zaměstnanci, akademická obec univerzity. Vyzýváme tímto také občany Olomouce i blízkého či dalekého okolí, aby se na stavbě zdi podíleli. Pětidenním happeningem bychom chtěli poděkovat všem, kteří stavěli zeď a šli do stávky za demokratické hodnoty před třiceti lety, a také těm, kteří se zasazují o právní stát v dnešní době,“ řekla Zdenka Papoušková, děkanka právnické fakulty.

První den Sametové rekonstrukce budou krabice zájemcům k dispozici ve speciálním stanu před fakultou, kde si je budou moci výtvarně dotvořit. Organizátoři připravují také hudební program, drobné občerstvení nebo tematické projekce. V dalších dnech už se bude stavět „neorganizovaně“ a jen z krabic, které si každý přinese. Stavět se bude do pátku 22. listopadu.

A aby bylo z čeho stavět, vyhlásili pořadatelé už nyní sbírku krabic. Kartonové krabice je možné nosit celý tento týden na vrátnici budovy A právnické fakulty nebo na vrátnici Zbrojnice.

Stavbu krabicové zdi v okolí právnické fakulty doprovodí výstava fotografií Jindřicha Štreita. Na dvacet jeho snímku z cyklu Abnormalizace, zpracovaných na velkoformátových plachtách, ozdobí plot, který odděluje dostavbu fakulty. Štreitovy snímky ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století výstižně charakterizují tehdejší dobu.

Sbírka stavebního materiálu – krabic (uzavíratelné krabice, různých velikostí, ideálně bez nápisů)

11.-15. 11. | vrátnice budovy A právnické fakulty, vrátnice Zbrojnice

SAMETOVÁ REKONSTRUKCE | venkovní prostory mezi budovami PF UP

zahájení pondělí 18. 11. | 10.00-18.00

10:00 slavnostní zahájení

10:30 položení základního kamene (prvních "čestných" krabic) zdi 

10:00-17:00 výtvarné dílny Chaoscompany.art, workshop listopadových hesel, malování na krabice a stavba zdi

15:00 písničkář René Planka s písněmi Karla Kryla, Vlasty Redla, Karla Plíhala či Vladimíra Merty

16:00 zpěvačka Radka Dušková s písněmi Marty Kubišové

17:30 tagtool a tematická živá projekce na budovu PF (by T762)

Na místě teplé nápoje (i punč) a drobné občerstvení, chill out zóna a upomínkové předměty pro malé i velké.

19.-22. 11.

spontánní stavba krabicové zdi

Od 18. 11. do poloviny prosince výstava fotografií Jinřicha Štreita.

Do oslav třicetiletého výročí listopadových událostí v roce 1989 se pedagogická fakulta zapojila projektem s výukovým přesahem. V aule byly pokřtěny edukativní karty s názvem Listopad 1989 – 7 klíčových momentů sametové revoluce, které mají přiblížit mladým lidem naši nedávnou historii a povzbudit je k občanské aktivitě v duchu známého hesla Kdo, když ne my, kdy, když ne teď!

Soubor vyšel v nákladu 4 tisíce kusů, je dostupný i v elektronické podobě a vznikl ve spolupráci historiků, pedagogů a výtvarníků. Křtu se dočkal v aule pedagogické fakulty.

„Náš příspěvek k oslavám výročí je zároveň i originální intervencí do pedagogické praxe v duchu konceptu Učitel21. Úmyslně pracujeme s efektem kontrastu listopadových událostí 1989 a jejich normalizačními ´alternativami´. Studentům UP i žákům ve školách chceme připomenout nejen sametovou revoluci, ale i povahu totalitního režimu. Naší ambicí je poukázat i na důležitost aktivity občanů a motivovat mladé lidi k tomu, aby přemýšleli a angažovali se ve věcech veřejných,“ řekla Petra Šobáňová, jedna z členek autorského kolektivu a zároveň proděkanka pedagogické fakulty.

Karty ilustroval Matěj Komínek, student katedry výtvarné výchovy PdF, který při jejich tvorbě uplatnil nejen talent, ale i svou druhou studijní specializaci, a to historii. Grafické řešení celého cyklu je dílem designera a zároveň doktoranda katedry výtvarné výchovy Robina Michenky. K nové edukační pomůcce přispěl i člen katedry historie FF Pavel Kreisinger, který ve své přednášce uvedl sedm klíčových událostí do souvislostí.  

Na vzniku komiksových karet se podílela také Háta Kreisinger Komňacká, překladatelka a spisovatelka, která v aule fakulty vysvětlila jejich koncepci. „Naše karty jsou postavené na jakési dvojí realitě, diskuzi o tom, jak by to mohlo být, kdyby lidé neměli dost odvahy, síly, kdyby neriskovali, kdyby za tím vším nestálo tolik úsilí. Mají tedy dvě strany. Jedna odráží reálné události, druhá strana je alternativní, normalizační, která nám naznačuje, jak by to mohlo vypadat, kdybychom štěstí neměli a kdyby se všechno to úsilí nezúročilo,“ uvedla.   

Příspěvek pedagogické fakulty k oslavám výročí listopadových událostí 1989 je určen primárně studentům, ale i učitelům a jejich žákům. 

Univerzita Palackého ocenila čtrnáct osobností, které výrazně ovlivnily a ovlivňují dění v naší společnosti, a to jak před listopadem 1989, tak i po něm. Rektor UP Jaroslav Miller jim u příležitosti oslav 30. výročí sametové revoluce předal Pamětní medaile za zásluhy o rozvoj demokracie. Oceněni byli například rakouský politik a politolog Erhard Busek, politik Karel Schwarzenberg, slovenská diplomatka Magdaléna Vášáryová, hudebník a politik Michael Kocáb, ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský či Zdena Mašínová.

Oceněním významných osobností společenského, politického a kulturního vývoje se rozhodla univerzita vyjádřit vděčnost a poděkování za jejich aktivity při budování demokracie. „Svoboda není samozřejmá, ale zůstává vzácným zbožím a privilegiem. Budoucnost bude nepochybně psát nové příběhy, v nichž budou hrát důležitou roli klimatické změny, globální migrace a nové technologie. Svoboda však zůstane konstantou a trvalou hodnotou pro minulost, přítomnost i budoucnost,“ řekl rektor Jaroslav Miller při slavnostním aktu v Arcibiskupském paláci. Jak dodal, olomoucká univerzita má dnes, stejně jako v minulosti, pevně zakotveny principy obrany svobody a demokracie. „Několikrát jsem v minulých letech slyšel, že Univerzita Palackého je nejvíce havlovskou univerzitou v této zemi. Většinou to bylo myšleno pejorativně, ale mě to stejně zahřálo u srdce. Protože pořád zdvořile, tvrdošíjně a zcela idealisticky lpíme na jednotném cíli: Že pravda a láska musí zase jednou zvítězit,“ uvedl rektor Jaroslav Miller.

Poté vyznamenaným předal medaile. Získali je: Erhard Busek (rakouský politolog, historik a politik), Tomáš Hradílek (signatář Charty 77, exministr vnitra), Jaroslav Hutka (hudebník a písničkář), Josef Jařab (první polistopadový rektor UP, bývalý senátor), Věra Jourová (eurokomisařka, exministryně pro místní rozvoj), Michael Kocáb (skladatel, hudebník, aktivista, politik), Zdena Mašínová (sestra bratří Mašínů, dcera Josefa Mašína, držitelka Řádu TGM), Šimon Pánek (ředitel organizace Člověk v tísni, aktivista během sametové revoluce, člen Občanského fóra), Ivana Plíhalová (olomoucká herečka), Karel Schwarzenberg (politik, exministr zahraničí), Anna Šabatová (veřejná ochránkyně práv, signatářka Charty 77), Magdaléna Vášáryová (slovenská politička a diplomatka), Eliška Wagnerová (právnička, soudkyně, politička) a Michael Žantovský (ředitel Knihovny Václava Havla).

Za všechny oceněné poděkovali Michael Žantovský a Magdaléna Vášáryová. Ta zdůraznila i českou a slovenskou vzájemnost. „Ocenění Univerzity Palackého je mimořádně důležité. Je pro mě i připomínkou životního osudu Františka Palackého, který přišel do Bratislavy, aby poslouchal přednášky Ľudovíta Štúra a dál nesl jeho poselství. V tom jsme spojeni a zůstáváme spojeni i po rozdělení.“ Při hodnocení minulých třiceti let bychom podle Vášáryové neměli jen vzpomínat, ale také si klást některé otázky, například nakolik jsme využili od listopadu 1989 potenciál, který jsme měli. Jak ale slovenská politička zdůraznila, i při kritickém hodnocení minulosti bychom neměli zapomenout, k jak zásadní společenské změně v bývalém Československu došlo. „Stále považuji výsledek událostí z listopadu 1989 za velký zázrak pro vás, ale především pro mou vlast, pro Slovensko,“ řekla Magdaléna Vášáryová.

Někteří z laureátů se ještě dnes večer zúčastní panelové diskuze „30 let poté“. Koná se od 18 hodin v olomouckém kině Metropol a je určena nejširší veřejnosti. Po jejím skončení bude následovat od 20 hodin projekce dokumentu o prvním polistopadovém rektorovi UP „Homo Academicus – Josef Jařab“.

 

O ústavním pořádku a jeho proměnách v čase promluvila na Univerzitě Palackého právnička a soudkyně Eliška Wagnerová. Její vystoupení v Kapli Božího Těla Uměleckého centra se konalo v rámci tradiční Výroční přednášky k poctě prvního rektora obnovené olomoucké univerzity J. L. Fischera.

„Eliška Wagnerová se velmi rychle stala jednou z nejvýraznějších právních osobností České republiky. Je i v jistém smyslu členkou, emeritní, naší akademické obce, protože pomáhala budovat naši právnickou fakultu,“ uvedl při představování hosta rektor Jaroslav Miller, který publikum seznámil s životními a profesními osudy respektované právničky.

Eliška Wagnerová pochází z Kladna a vystudovala práva na Univerzitě Karlově. Po studiu pracovala jako podniková právnička a advokátka. Na počátku osmdesátých let odešla do emigrace, nejprve žila v Německu, kde pracovala mj. v rozhlasové stanici Svobodná Evropa jako novinářka a poradkyně pro československé právo, na konci osmdesátých let se přestěhovala do Kanady. Po návratu do vlasti na počátku devadesátých let se zaměřila na ústavní soudnictví a působila nejprve jako asistentka předsedy Ústavního soudu, pak jako soudkyně Nejvyššího soudu v letech 1996–1998, kdy byla jmenována předsedkyní tohoto soudu. V období 2002–2012 zastávala funkci místopředsedkyně Ústavního soudu. Eliška Wagnerová je i právní teoretička a pedagožka, na Právnické fakultě UP například v minulosti vyučovala ústavní srovnávací právo. V roce 2012 vstoupila i do politiky a šest let byla senátorkou Senátu PČR.

V Olomouci přednášela o tom, jak se vyvíjel náš ústavní pořádek, a ukazovala i na konkrétních příkladech jak české, tak zahraniční praxe, jak se utvářelo a utváří politické a právní klima zdejší společnosti. „To, co ústava je, jakou státnost konstituuje, není pouze to, co lze vyčíst z ústavního textu, nýbrž to, jak je interpretován v ústavní demokracii především ústavními soudy,“ zmínila Wagnerová.

Zabývala se i definicemi demokracie z hlediska práva. Vysvětlovala možné střety mezi „demokraciemi bez přívlastku“ a „demokracií liberálně ústavní“, jak se definuje Česká republika. Důležitým tématem přednášky Elišky Wagnerové byla i nezávislost soudnictví a médií. „Česká republika nežije ve vakuu. Musíme si všímat toho, co se děje v sousedních zemích, ale nejen v nich,“ řekla a připomenula snahy vládnoucích politických reprezentací v Polsku a Maďarsku o převzetí kontroly nad veřejnými médii i nezávislým soudnictvím. „Bez nezávislého a nestranného soudnictví, jakož i bez nezávislých médií však liberální ústavní demokracie nemůže fungovat. Všimněme si, že česká společnost je kupodivu citlivá na nezávislost soudnictví, o čemž svědčí demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, které reagovaly na možné – avizované jistými kruhy – změny ve špičkách státního zastupitelství,“ uvedla Eliška Wagnerová. „Český mediální trh si – jak víme – rozdělili oligarchové, což je jistě znepokojující a patrně lze očekávat snahy o regulaci tohoto mediálního trhu. To bude z hlediska ústavního nesmírně citlivé téma a uvidíme, jak se s ním jednak politici, ale následně určitě i Ústavní soud vypořádají.“

Mluvila i o nárůstu populismu, o stupňujících se požadavcích na zapojení přímé demokracie do tvorby politické vůle státu. Zmínila možná rizika i strany, které chtějí profitovat z „národovectví“. „Je to hra s ohněm, pokud se hraje o přímou demokracii. A to proto, že s přímou demokracií na celostátní úrovni a především s jejími nástrahami nemáme vůbec žádné zkušenosti, natož abychom měli vybudovány silné pojistky, které by chránily před protiústavními excesy, jejichž teoreticky možnou škálu ani nemáme dobře promyšlenou. Odrazujícím příkladem je referendum o brexitu. Velká Británie také nebyla připravena na referendum na celostátní úrovni a neměla vybudovány pojistky, které by zajišťovaly, aby ten proces byl férový. Na rozdíl od Švýcarska, kde ty pojistky existují.“

Jak dodala, lze rozumět požadavkům občanů na větší vliv na politiku mezi volbami a na větší podíl na rozhodování. „Jde vlastně o požadavek po uskutečňování více demokracie. První pokus, který spočíval v zavedení přímé volby hlavy státu, ovšem, zdá se, nebyl úplně úspěšný. Právě tam chyběly ony zmíněné pojistky, například v boji proti lži užívané v předvolební kampani. Tím spíš je nutná velká obezřetnost při dalším zavádění přímé demokracie.“

Eliška Wagnerová se zabývala i postavením elit v české společnosti, jejich zodpovědností i potřebě dobrého příkladu, zmínila i roli občanské společnosti a její emancipace, které jsme svědkem v posledních měsících. „Občanská společnost jde správným směrem, jen musí vytrvat v zápase o liberální ústavní demokracii, který musí být trvalý, neboť i její ohrožení je trvalé, byť se co do formy proměňuje.“

Zmínila, že společnost nemůže rezignovat na rozlišování mezi pravdou a lží a neměla by podobné chování, urážky a nečestnost, prominout ani reprezentantům státu. Neměla by akceptovat ani jen tolik zdůrazňované materiální hodnoty. Citovala Václava Havla: „Co ještě včera chápalo společenské vědomí jako neslušné, to dnes běžně omlouvá, aby to zítra zřejmě přijímalo jako přirozené a pozítří možná dokonce jako příklad slušnosti.“

A Eliška Wagnerová dodala: „Ano, sami sobě můžeme být největšími nepřáteli. Je na čase si to uvědomit a podle svých možností jednat. Vždyť my všichni jsme spolutvůrci aktuálního obsahu ústavy, takže nám všem přeji hodně štěstí v tom počínání.“

Tradice přednášek k poctě J. L. Fischera se datuje od roku 1994, kdy byla poprvé přednesena při příležitosti 100. výročí narození tohoto prvního rektora obnovené olomoucké univerzity. Uskutečňuje se jednou ročně jako projev ocenění významu osobnosti profesora Josefa Ludvíka Fischera. V minulosti ji proslovili například neuropatolog František Koukolík, imunoložka a mikrobioložka Blanka Říhová, teolog Tomáš Halík, astrofyzik Jiří Grygar či fotograf Jindřich Štreit.

 

O léčbě vrozených vývojových vad stomatognátního systému, peripetiích dentální hygieny u nás nebo o probíhajících preventivních programech se mluvilo na mezinárodní stomatologické konferenci Víme, jak na zubní kaz na lékařské fakultě. Zubní lékaři, dentální hygienistky, sestry a studenti zubního lékařství z České republiky i ze Slovenska se v Olomouci sešli již podesáté.

Podle prezidenta konference Ladislava Korotvičky z pořádající neziskové organizace Arak byl desátý ročník bilanční. „Bilancovali jsme, co se nám za těch deset let ve spolupráci s Univerzitou Palackého, Střední zdravotnickou školou a Vyšší odbornou školou zdravotnickou Emanuela Pöttinga a dalších institucí podařilo. Stali jsme se například partnery České stomatologické komory, spolupořádáme Světový den ústního zdraví, letos se podařilo do výuky zdravotnické školy zařadit obor Dentální hygienistka. Co se týče konference, podařilo se nám uchovat původní formát, tedy že je určena pro všechny zástupce oboru stomatologie včetně studentů. O prestiži akce pak svědčí například to, že se jí zúčastnila ředitelka zdravotního odboru Vojenské zdravotní pojišťovny Markéta Benešová a hlavní hygienička ČR a náměstkyně ministra zdravotnictví Eva Gottvaldová,“ uvedl Ladislav Korotvička.

Ve velké posluchárně Teoretických ústavů lékařské fakulty zaznělo během dvoudenní konference téměř třicet příspěvků z různých oblastí stomatologie, součástí programu byl také společenský večer ve Vlastivědném muzeu. Tam si účastníci mohli prohlédnout mimo jiné výstavu o historii zubního lékařství nejen na olomoucké univerzitě a ve fakultní nemocnici. O výstavě, která je v Handkeho sále k vidění do 17. listopadu, jsme psali zde.

V průběhu společenského programu došlo i na předávání cen. „Je to můj poslední ročník v roli prezidenta konference, rozhodl jsem se tedy ocenit některé spolupracovníky či podporovatele. Ocenění za zásluhy dostali emeritní přednosta Kliniky zubního lékařství LF a FNOL Miloš Špidlen a Květoslava Nováková, která jako vědecká sekretářka byla pro konferenci nepostradatelná. Ona byla její duší,“ dodal Ladislav Korotvička s tím, že dalších jedenáct lidí se stalo čestnými členy společnosti Arak.

Nezisková organizace se dlouhodobě zaměřuje na prevenci nejen v oblasti zubní hygieny. Pod hlavičkou projektu Mandala organizuje osvětový program pro širokou veřejnost a zejména děti u příležitosti březnového Světového dne ústního zdraví, významnou akcí je i Arakiáda – Mladý posluchovský záchranář, kde školní týmy soutěží v záchranářských dovednostech. Další aktivity se zaměřují také na seniory, pedagogy nebo na odbornou stomatologickou veřejnost.

Zatímco v listopadu 1989 obsadili studenti Univerzity Palackého na několik měsíců jedno křídlo filozofické fakulty jako akt odhodlanosti porazit komunistický režim, letos 17. listopadu to bude na stejném místě jednodenní vítězná oslava: happening pro všechny, kteří si chtějí zavzpomínat či „ochutnat“ tehdejší atmosféru.  

„Rádi bychom nastávající výročí oslavili se všemi, kteří se tehdejšího dění účastnili. Zároveň to nemá být a nebude nudná vzpomínková akce. Zveme i ty nejmladší, aby se podívali a prakticky si vyzkoušeli, co všechno bylo potřeba dělat: malování plakátů, tištění na cyklostylech, datlování na psacích strojích, vydávání časopisu Přetlak – a k tomu zde budou dobové relikvie, jako jsou staré škodovky a žigulíky, fotky a filmy, ale i sametový guláš,“ zve veřejnost hlavní organizátor akce Martin Štainer, který byl před třiceti lety členem stávkového výboru studentů. „V neděli 17. listopadu bude od 10 hodin na chodbách i v některých učebnách program pro veřejnost. V 15 hodin bychom pak v aule filozofické fakulty chtěli poděkovat kantorům, kteří nás hned od prvních dní podporovali, přičemž si byli vědomi toho, že mohou přijít o práci a skončit ve vězení. Spousta z nich už bohužel nepřijde…“

Vyvrcholením bude od 16 hodin záznam legendárního koncertu Karla Kryla, který se před 30 lety vrátil z exilu a koncertoval v hale Univerzity Palackého.

Studenti z roku 1989 také vyzývají své bývalé kolegy, aby přijeli a pomohli s organizací. Všechny potřebné informace najdou na www.olomouckarevoluce89.cz. „Na fakultě budeme chystat program po celou sobotu, v 18.00 pak bude mše v katedrále svatého Václava a od 19 hodin společný večírek. Je nám jasné, že spousta lidí pojede v sobotu do Prahy na demonstraci na Letné, ale večírek by stihnout mohli a hlavně v neděli budeme potřebovat dobrovolníky. Pokud se nechtějí aktivně zapojit, mohou se samozřejmě přijít podívat s rodinou, s vnoučaty,“ doplňuje Martin Štainer a ještě jednou zdůrazňuje, že nedělní Okupační stávka 2019 je určena nejen pro pamětníky, ale i pro širokou veřejnost.

 

Ve znamení debat, vzpomínek i ocenění bude právě začínající týden na Univerzitě Palackého a ve městě Olomouci. V tyto dny si v celé zemi budeme připomínat události, k nimž došlo před 30 lety.

Univerzita Palackého spolu s městem a dalšími organizátory připravila pro veřejnost bohatý program, který zahrnuje výstavy, diskuze, projekce, křty knih i happeningy. Podrobně jsme o něm psali zde. Z bohaté nabídky vybíráme několik tipů na setkání se zajímavými hosty, které pozvala do Olomouce Univerzita Palackého. Všechny akce jsou volně přístupné a zdarma.

Úterní podvečer v kině Metropol

Politička a diplomatka Magda Vášáryová, hudebník a bývalý ministr Michael Kocáb, signatář Charty 77 a někdejší ministr vnitra ve vládě Petra Pitharta Tomáš Hradílek, emeritní rektor UP Josef Jařab, právnička a soudkyně Eliška Wagnerová nebo diplomat a nynější ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, to je výčet některých z hostů, kteří se v úterý 12. listopadu v podvečer sejdou v kině Metropol na besedě „30 let poté.“ Akce začíná v 18 hodin. Po ní bude od 20 hodin následovat projekce dokumentu režiséra Martina Müllera Homo academicus – Josef Jařab.

Čtvrtek v aule pedagogické fakulty

V rámci připomínkových akcí Svobodná Olomouc – 30 let od sametové revoluce nelze vynechat ani média, a tak univerzita společně s Českou televizí připravila debatu na téma jejich role ve svobodné společnosti. Hosty panelové diskuze budou moderátoři České televize Světlana Witowská (Události a Události, komentáře) a Daniel Takáč (Interview ČT24), vedoucí katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF Petr Orság a novinář a dokumentarista Adam Drda. Besedu moderuje prorektor Petr Bilík. Tématy diskuze budou proměny zpravodajství, veřejnoprávních médií, chápání svobody slova, chování na internetu a nového fenoménu sociálních sítí. Beseda se uskuteční ve čtvrtek v 15 hodin v aule pedagogické fakulty.

Neděle v Kapli Božího Těla

O významu právního státu bude v neděli řeč v Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP. Pohled i zkušenosti zvenčí nabídne posluchačům někdejší nizozemský ministr, diplomat a akademik profesor Laurens Jan Brinkhorst. Svou přednášku nazval Evropská unie: Společné hodnoty v měnícím se světě. Jeho vystoupení se uskuteční v rámci Cleveringa Lecture a je připomínkou odvážného protestního projevu profesora Rudolfa Pabuse Cleveringy 26. listopadu 1940 na univerzitě v Leidenu proti rezignaci židovských profesorů, která byla vynucena nacistickými okupačními úřady. Přednáška se koná 17. listopadu v 15 hodin.

Podrobný program akcí k 17. listopadu najdete na webu svobodna.olomouc.eu. Pokud si ale chcete dobu před 30 lety připomenout stejně aktivně jako tehdy,  kdy jste studovali, můžete zase zažít okupační stávku filozofické fakulty. Její organizátoři připravili program na 16. i 17. listopadu. Podrobnosti najdete na stránkách www.olomouckarevoluce89.cz.