Novinky z PřF a UP

Mezi fakultní školy Fakulty tělesné kultury UP přibyly nově čtyři střední školy, se kterými spolupracuje katedra aplikovaných pohybových aktivit (APA). Jejich zástupci převzali označení „Fakultní škola“ v zelené barvě z rukou děkana Michala Šafáře a za asistence vedoucího katedry Martina Kudláčka.

Vzájemnou spolupráci mimo jiné v oblasti pedagogických praxí, společných grantových projektů, podpory zájmu studentů o tělesnou kulturu a kinantropologii nebo podpory vzdělávání pedagogů fakulta smluvně stvrdila se Střední průmyslovou školou Jeseník, Střední školou polytechnickou Olomouc, Gymnáziem Jana Blahoslava a Střední pedagogickou školou Přerov a Vyšší odbornou školou pedagogickou a sociální a Střední pedagogickou školou Kroměříž.

„Bylo to příjemné jednání. Velmi oceňuji otevřenou zpětnou vazbu ředitelek a ředitelů ve vztahu k obsahu vzdělávání budoucích učitelů tělesné výchovy a způsobu komunikace se středními školami,“ řekl děkan Michal Šafář s tím, že primárně jde o spolupráci škol s katedrou APA, ale s přesahy i do všech ostatních studijních programů realizovaných na fakultě.

„Se třemi středními školami z regionu jsme navázali velmi intenzivní spolupráci v rámci našeho aktuálního projektu Rovné příležitosti ve vzdělávání v Olomouckém kraji a jsou v nich zřízena vzdělávací centra pro naplňování naší činnosti a přímé podpory pedagogických pracovníků prostřednictvím seminářů na různorodá témata týkající se inkluzivního vzdělávání. S kroměřížskou školou jsme pak podpisem smlouvy završili spolupráci započatou ještě dříve, kdy zde vzniklo jedno z center kolegiální podpory v rámci projektu Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů prostřednictvím rovného přístupu v oblasti pohybové gramotnosti,“ dodal Ondřej Ješina, hlavní řešitel zmíněných projektů z katedry APA.

Aktivity, na kterých katedra APA spolupracuje nejen s novými fakultními školami FTK UP, můžete sledovat na webech apa.upol.cz a ikap.cz.

Čtvrtý ročník soutěže o Montaignovu cenu zná své vítěze. V kategorii určené středoškolským studentům a studentkám zvítězila Aneta Mikešková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která do soutěže přihlásila esej s názvem Veškerenstvo Milana Kundery.

Soutěž o Montaignovu cenu se věnuje románským literaturám a každoročně se jí účastní studenti středních i vysokých škol. Letos do ní přihlásili jednadvacet prací, z toho sedmnáct do kategorie student/ka střední školy a čtyři do kategorie student/ka vysoké školy.

„Nemůžu uvěřit, že by má práce byla nejlepší. Měla jsem pocit, že je hodně subjektivní, sentimentální, dětinská, až naivní,“ řekla Aneta Mikešková, vítězka středoškolské části soutěže. Studentka třetího ročníku Slovanského gymnázia v Olomouci se o ní dozvěděla díky své třídní učitelce. „Četla jsem literaturu Milana Kundery, tím pro mě bylo téma jasné,“ doplnila gymnazistka, která by ve vysokoškolském studiu ráda pokračovala v Praze, případně přímo ve Francii.

I letos bylo úkolem studentů soutěžících o Montaignovu cenu napsat esej o románských literaturách, tedy španělské, francouzské, italské a portugalské, který by byl vtipný, zajímavý a měl by originální pohled na literaturu. „Anetě Mikeškové se to podařilo. Výborně se vyrovnala s jazykovými nástrahami, její práce je jednoznačná, netápe, neprotiřečí si, získala uznání i po stylistické stránce. Její esej vyjadřuje určité osobní stanovisko, je obsahově zajímavý, velmi dobře postavený, obsahově i stylisticky jednoznačně předčil ostatní,“ uvedl za odbornou porotu Jiří Špička, garant soutěže z katedry romanistiky FF UP. Společně s ním hodnotili soutěžní práce vedoucí katedry romanistiky FF UP Daniel Nemrava, kolegové Katarína Klimová, Kateřina Ritterová a Marie Voždová a Jovanka Šotolová z FF UK, zakladatelka a vedoucí portálu iLiteratura.

V kategorii student/ka vysoké školy získala čestné uznání Matylda Strand z École des hautes études en sciences sociales v Paříži, a to za esej s názvem Kdo se bojí Annie Ernaux.

Čtvrtý ročník soutěže o Montaignovu cenu vyhlásila katedra romanistiky FF UP ve spolupráci s Italským kulturním institutem v Praze, Francouzským institutem v Praze, Portugalským centrem Instituto Camoes, Velvyslanectvím Španělska v Praze a literárním portálem iLiteratura.cz.

Michel de Montaigne (1533–1592), francouzský renesanční myslitel a literát je zakladatelem žánru esej, jakožto duchaplné a studiem podložené úvahy o nejrůznějších otázkách lidské kultury. Proslul mimořádnou erudicí, nedůvěrou v kategorické a definitivní pravdy a originálním pohledem na řadu velkých i malých témat, v němž mu byla hlavním rádcem jeho vlastní empirie.

Úsek pro komunikaci a studentské záležitosti má nové vedení. Stávající prorektor Vít Procházka ze závažných osobních důvodů rezignoval a rektor Martin Procházka pověřil vedením úseku Andreu Hanáčkovou z Filozofické fakulty UP. K její nominaci do funkce prorektorky se ještě na svém únorovém jednání vyjádří Akademický senát UP.

Vít Procházka požádal rektora UP, aby jej z prorektorské funkce uvolnil k poslednímu lednu, věnovat se dál chce své práci lékaře na Hemato-onkologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc a na Lékařské fakultě UP. „Chci moc poděkovat lidem na mém úseku, odvádějí opravdu skvělou práci a univerzita je díky nim vnímána ve velmi dobrém světle. Agenda je opravdu hodně rozvětvená od médií přes organizaci akcí, marketing, audiovizuální produkci, až po kariérní centrum, podporu talentu, práci se studentskými spolky či dobrovolnické centrum. Je to dynamická práce, ale těší mě, že má výsledky a že se nám za rok a tři čtvrtě podařila spousta skvělých věcí. Radost mám zejména z toho, jak jsme se dokázali postavit k pomoci lidem zasaženým válkou na Ukrajině, na to jsem hrdý,“ podotkl Vít Procházka.

Jeho práci ve vedení univerzity ocenil i rektor Martin Procházka. „Moc děkuji prorektorovi Vítkovi Procházkovi nejen za stabilizaci úseku, ale i za spoustu energie, kterou do svého působení na rektorátu vložil. Dobré jméno univerzity se mu kontinuálně dařilo posilovat, přestože se univerzita po celou dobu musela vyrovnávat se spoustou problémů. Nemusím říkat, že v době ovlivněné covidem a válečným konfliktem to nebylo nic jednoduchého, a o to víc si jeho výsledků v čele největšího prorektorského úseku vážím,“ řekl Martin Procházka.

Nově nastupující prorektorka docentka Andrea Hanáčková vystudovala divadelní vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Odborně se zaměřuje na rozhlas, a to nejen jako teoretička, ale i jako autorka, dokumentaristka. Od roku 2005 působí na katedře divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP. Od roku 2020 tuto katedru vedla. Je také spoluzakladatelkou oboru Televizní a rozhlasová studia.

„Přebírám úsek pro komunikaci a studentské záležitosti v dobrém stavu, s týmem velmi pracovitých lidí. Dokázali za několik posledních let vybudovat jedinečné portfolio aktivit, na které můžeme být v Olomouci opravdu hrdí. Budu usilovat o to, abychom jako univerzita působili zářivě jak v českém vysokoškolském prostředí, tak i v mezinárodním kontextu. Chci také pracovat na posílení interní komunikace uvnitř univerzity, v této agendě je stále co zlepšovat,“ uvedla Andrea Hanáčková, které rektor Martin Procházka popřál hodně štěstí a úspěchů v jejím působení ve vedení UP.

 

 

Jednou z nejzajímavějších částí Národního muzea v Praze je expozice nazvaná Zázraky evoluce, která na ploše dvou tisíc metrů čtverečních poutavým způsobem popisuje vývoj živočichů na Zemi a představuje svět zvířat v jejich přirozeném prostředí. Součástí expozice je i sál savců nazvaný Ovládnutí světa, na kterém se autorským návrhem podílel Peter Adamík z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.

„Ke spolupráci na této expozici jsem byl přizván v roce 2017 tehdejším ředitelem Přírodovědeckého muzea Ivo Mackem. Nejdříve jsem vytvořil koncepci, kterou posuzoval a připomínkoval početný tým odborníků. Postavena byla na myšlence, že savci úspěšně kolonizovali celý svět. Úspěšně obsadili podzemí, vodní prostředí, suchozemské ekosystémy a přesunuli se i do korun stromů a ovládli i vzduch. Do expozice jsem se proto snažil zakomponovat nosnou myšlenku vykročení savců všemi směry. Že jim tak trochu patří svět. Proběhlo nespočet schůzek s architekty, grafiky a preparátory z mnohých evropských zemí, se kterými jsem řešil každý detail této expozice. Při samotné instalaci se řešilo nesčetně věcí s firmami, které realizovaly výstavu. Byla to úžasná zkušenost a práce snů. Jsem za to velmi vděčný,“ uvedl Peter Adamík.

Expozice se savci je v Národním muzeu tvořena téměř 200 exponáty, zastoupeny jsou v ní takřka všechny řády savců. Celkově přibližně 160 druhů. „Poté, co jsem si v hlavě dal dohromady příběhy druhů, které jsem chtěl návštěvníkům vyprávět, začalo jejich hledání. Vytvořil jsem si takový „wish“ list, který byl samozřejmě nereálný. V podstatě čekáte na uhynulé jedince v zoologických zahradách po celém světě a operativně děláte kompromisy. Neuvěřitelně šikovné ruce preparátorů opravovaly i více jak 100 let staré exponáty. Tam, kde jsme byli v koncích, nastoupily na scénu špičkové zahraniční firmy,  které vytvořily speciální modely živočichů. U některých z nich návštěvník opravdu nepozná, že se nejedná o originál. Museli jsme zhotovit například modely nosorožce, letuchy, mrože nebo plejtváka malého,“ doplnil Peter Adamík.

Známou dominantou expozice je obrovská kostra plejtváka myšoka, která také prošla náročným restaurováním. „K nejvzácnějším exponátům patří také kytovci, jako například delfínovec ganžský a řada menších, ale také ohrožených druhů uvedených v mezinárodním Červeném seznamu IUCN,“ dodal zoolog.

Vědci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého vyvinuli unikátní technologii, která umožňuje automatické profilování osob. Zcela nová technologie najde využití v uzpůsobování internetového obsahu, v reklamě, v personalistice i při komunikaci s ohroženými skupinami lidí. Pomůže také psychologům, vyšetřovatelům i při procesech vedoucích k rozvoji bezpečnosti státu. Po několikaletém výzkumu a vypracování potřebných rešerší je nová technologie evidována na patentovém úřadu v USA.

Už řadu let se odborníci z katedry obecné lingvistiky FF UP věnují vlastnostem textu, které jsou založeny na frekvencích. Princip frekvenčních analýz je dlouhodobě ověřenou metodou, využívanou například při detekci autorství. Zatímco klasická lingvistika se v tomto smyslu zabývá jevy s vyšší frekvencí, olomoučtí lingvisté Dan Faltýnek, Martina Benešová, Ondřej Kučera a Vladimír Matlach, členové katedry obecné lingvistiky a katedry asijských studií, si po několikaletém bádání povšimli, že ještě lepší výsledky lze získat i s využitím méně častých jevů. Při analýze pracovali například s texty spisovatelů, jako je Jack Kerouac nebo Joanne K. Rowlingová, zkoumali písemné projevy politiků Karla Marxe, Silvia Berlusconiho nebo Václava Havla, texty masových vrahů, k nimž patří třeba Elliot Roger nebo Theodore Kaczynski, nebo také vzorky textů podnikatele a filantropa Elona Muska.

„S kolegy jsme zjistili, že podle nízko frekventovaných, ale pravidelně rozmístěných, opakujících se slov lze autora poznat také. A co víc, ještě s vyšší mírou jistoty. Už několik let se tedy zaměřujeme na opačné spektrum, na zvláštní skupinu slov v dané slovní zásobě konkrétního člověka. Postupem času jsme vyvinuli technologii, která nám umožňuje najít nízkofrekventovaná klíčová slova, která jsou společně s důrazem na sentiment (postoj řečníka k určitému tématu – pozn. red.) otiskem autora,“ uvedl Dan Faltýnek z katedry obecné lingvistiky FF UP.

Tento objev je převratný, neboť dosavadní metody takto vysokou jistotu autorství nepřinášely. Olomouckým vědcům dnes díky nové technologii stačí poměrně krátký vzorek, zhruba dvě stě až pět set slov, aby mohli dokázat nějaké procento autorství. Pokud obdrží zhruba tisíc pět set slov, jsou schopni autorství zaručit s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti.  

Nová technologie, která je nyní v procesu patentového řízení, dokáže extrahovat profil lidí. To, jaká slova člověk opakuje, může například poukázat na jeho psychický stav nebo sociální oblast. Technologii tak lze využít v personalistice, v online psychoterapii, v soudních kauzách nebo při komunikaci s ohroženými skupinami. Své místo najde také při tvorbě personalizované reklamy či v boji proti extrémismu, terorismu a dezinformacím díky možnosti identifikovat inkriminované osoby. To vše zahrnuje oblast tak zvané umělé inteligence, v tomto případě tedy způsob zpracování digitálního textu.

„Možností, kde se naše technologie dá zužitkovat, je opravdu hodně. Lze ji využít i na obranu proti personalizaci, tedy k tomu, aby již řečeným způsobem k ovlivňování chování osob na internetu naopak nedocházelo. V rámci programu Open Calls for Security Research (OPSEC) jsme byli čtyřmi ze čtyř posudků ohodnoceni jako projekt doporučený k rozvoji bezpečnosti státu. Nejjednodušší variantou využití naší technologie bude v dohledné době aplikace, která lidem umožní dozvědět se něco o sobě a pomůže jim v seberozvoji,“ řekla Martina Benešová.

Unikátní technologie vědců z katedry obecné lingvistiky a katedry asijských studií FF UP je konkurencí technologiím Adobe i Google.

„Od počátku našich výzkumů, kdy jsme pracovali pouze s tužkou a papírem, jsme se vypracovali k automatizovanějším postupům. Díky grantu Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci jsme mohli zaplatit náklady související s podáním patentu. Při vývoji samém jsme spolupracovali i se studenty, kolegy a interními i externími subjekty. K uvedenému výsledku by rozhodně nemohlo dojít bez spolupráce s Inovačním centrem Olomouckého kraje, které nám pomohlo s návrhem technologické inkubace. Patentový zástupce již vypracoval rešerše, které dokázaly, že je naše technologie skutečně nová,“ doplnil Ondřej Kučera z FF UP.

Olomoucká technologie s názvem „System and method for adapting text-based data structures to text samples“ je v tuto chvíli již pod patentovou ochranou. Díky několikaleté intenzivní práci vědci z FF UP disponují třemi softwary šitými na míru uvedené technologii, jejichž činnost by rádi propojili. Téma, jemuž se na katedře obecné lingvistiky a katedře asijských studií FF UP věnují, však nabízí další možnosti bádání a už nyní přemýšlí o dalších patentových možnostech. Všechny uvedené technologické kroky bude výzkumný tým předávat studentům v novém profesně zaměřeném bakalářském studijním programu Jazykovědný analytik na FF UP. Odborníci o své práci hovořili i ve vysílání Studia 6 České televize, více zde. 

Exempláře, které za běžných okolností zůstávají v útrobách depozitáře a jeho trezorů, nyní můžete vidět na jedinečné výstavě s názvem Skrytá krása: Středověké rukopisy z našich sbírek. Vlastivědné muzeum v Olomouci v ní ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, prezentuje středověké rukopisy, které doposud nebyly pro muzejní prezentaci zpracovány. Na výstavě se podílí Jiří Černý, mimo jiné člen katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. Velký prostor v expozici mají i edukační prvky, které spoluvytvářeli studentky a studenti katedry výtvarné výchovy PdF UP.

Titul Skrytá krása má naznačit, že se publiku ukazují exempláře, které jen tak neuvidí. Velká část rukopisů totiž v muzejní prezentaci doposud nebyla předvedena, a dokonce i nejvýznamnější z iluminovaných středověkých kodexů, které Vlastivědné muzeum vlastní, německy psaná Olomoucká kniha věšteb, byla na Moravě k vidění naposledy před více než dvaceti lety.

„Impulzem pro vznik naší výstavy bylo zjištění, že se ve sbírkovém fondu Vlastivědného muzea v Olomouci nachází sice malý, ale ne nevýznamný soubor středověkých rukopisů. Ty do nedávné doby unikaly badatelskému zájmu a tím pádem i zrakům veřejnosti. Při průzkumu knihovního fondu jsme zjistili, že v doposud nezpracovaném misálu lpí na místě kánonového obrazu dřevořezové Ukřižování z doby kolem poloviny 15. století, které představuje jediný doposud známý dochovaný otisk. Kromě toho nešlo nepodlehnout kouzlu sice útlého, leč bohatě iluminovaného svazku Olomoucké knihy věšteb,“ řekl jeden z kurátorů výstavy Jiří Černý z katedry výtvarné výchovy PdF UP a Vlastivědného muzea v Olomouci. Se spoluautorkou výstavy Soňou Černou, absolventkou Univerzity Palackého, nyní z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, se proto rozhodli, že připraví komorní přehlídku popularizačního charakteru.

„Rukopis sepsal jeden písař a jazykový rozbor ukazuje, že se tak stalo v jižním Německu, nejspíše v Bavorsku. I proto klade uměnovědné bádání vznik nákladného obrazového doprovodu do této oblasti a časově jej vymezuje na první čtvrtinu 15. století. Německý text se dochoval v dalších dvou opisech, přičemž iluminace z kodexu uloženého v Edinburghu jsou takřka kopiemi maleb z olomouckého exempláře,“ dodal badatel Jiří Černý, který se primárně zaměřuje na tištěná média 15. a 16. století. Doplnil, že knihy věšteb představovaly speciální typ textu, protože nebyly určeny pro lineární čtení od prvního po poslední řádek. Jejich přitažlivost spočívala v postupném hledání kýženého orákula, k němuž se docházelo přes systém odkazů.

Nová expozice Skrytá krása: Středověké rukopisy našich sbírek představuje publiku nejen tento bohatě iluminovaný pergamenový kodex, ale i ostatní rukopisy s různými typy knižní výzdoby. Nabízí ke srovnání i několik rukopisných a tištěných misálů, které vznikly v 13.–15. století, iluminovaný antifonář z 80. let 14. století či lekcionář z první čtvrtiny 15. století. Na dalších kodexech je možné pozorovat pečlivě prováděné a hojně zdobené kaligrafické iniciály. Honosnější exempláře doplňují skromněji vybavené kodexy, na nichž se veřejnosti o to lépe a názorněji ukazuje, jak kniha vznikala a kolik různých rukou se na ní podílelo.

Výstava je určena široké veřejnosti, velký prostor v ní mají i edukační prvky, na jejichž tvorbě se podíleli studenti a studentky Pedagogické fakulty UP. Prezentují například i suroviny, ze kterých rukopisy vznikaly.  Příchozí si mohou doslova osahat různé typy pergamenů či srovnat v přírodě se nacházející minerál s namletým pigmentem. Menší návštěvníci mohou zasednout za zmenšeninu psacího pulpitu a vyzkoušet, jestli jsou stížnosti středověkých písařů na namáhavou a fyzicky náročnou práci oprávněné. A protože je německý rukopis Olomoucké knihy věšteb plný medailonů se zobrazením zvířat a symbolů zvěrokruhu, je přehlídka doplněna také o reálná zvířata z přírodovědných sbírek muzea.

Expozici Skrytá krása: Středověké rukopisy z našich sbírek lze ve Vlastivědném muzeu v Olomouci (Handkeho sál) zhlédnout do 23. dubna. Spoluautor výstavy Jiří Černý nabízí o Olomoucké knize věšteb, jejím textu a malířské výzdobě také přednášku. Uskuteční se ve Vlastivědném muzeu v Olomouci 21. února od 17 hodin.

Jiří Černý, člen katedry výtvarné výchovy PdF UP, absolvoval dějiny umění, učitelství výtvarné výchovy a germanistiku na Univerzitě Palackého. Jeho badatelská činnost je zaměřena primárně na tištěnou produkci 15. a 16. století, speciálně na nejstarší evropskou grafiku a letákové spisy. V posledních třech letech se podílel na vytváření databáze NUSK, která by do budoucna měla sloužit jako nepostradatelný nástroj pro výzkum slepotiskové vazby 16. století.

Problematika plagiátorství na FF UP, vývoj protestní aktivity proti podfinancování humanitních a sociálněvědních oborů, dosavadní zkušenosti, současnost i možný výhled činností ochránců práv studentů na filozofické fakultě, a také zprávy o činnosti i hospodaření fakulty za rok 2021 byly tématy jednání Akademického senátu FF UP.

I přes dosavadní úsilí vnímá Filozofická fakulta UP plagiátorství ve svém prostředí jako téma, kterému se chce věnovat ještě více. I proto před senátory fakulty vystoupil Jan Stejskal, děkan FF UP, s návrhem, jehož cílem je přivést studenty k odpovědnějšímu přístupu při tvorbě autorských prací.

„Naši studenti si často neuvědomují, co vše plagiátorství je a čeho se kolikrát dopouštějí,“ uvedl děkan FF UP. Podle něj mnohé zahraniční univerzity přistupují k problematice plagiátorství cíleněji. Vyžadují, aby studenti před odevzdáním autorské práce podepsali prohlášení, v němž se uvádí, čeho se budou při její tvorbě vyvarovat. „Přemýšlím, jestli není na čase vytvořit takové prohlášení i na naší fakultě,“ řekl. Student by se svým podpisem pod takové prohlášení zavázal, že například nemůže předložit text, který by – byť částečně – psal někdo jiný, že nemůže parafrázovat bez uvedení zdroje, že si je vědom, že nemůže reprodukovat myšlenkovou podstatu nebo argumentaci bez uvedení zdroje, že nemůže použít statistiky, přílohy, obrázky, citace bez uvedení zdroje, že nemůže předkládat jednu práci dvakrát různým vyučujícím, že není možné požádat kohokoliv jiného o vypracování práce i že například není možné odevzdat text, který získal za úplatu. Svým podpisem pod prohlášení by dal najevo, že si je vědom, že vše uvedené je porušením studijního a zkušebního řádu a že takové jednání může vést ve svém důsledku k disciplinárnímu řízení, jehož výsledkem může být vyloučení ze studia.

Z debaty, která mezi senátory následovala, vyplynula obecná podpora návrhu děkana. Diskuze naznačila jasnou vůli maximálně zamezit tvorbě plagiátů na FF UP jak ze strany vedení, tak ze strany fakultního senátu. Přestože senátoři filozofické fakulty v této věci nepřijali žádné usnesení, je zřejmé, že se o obsahu uvedeného prohlášení a způsobu jeho uvedení do praxe bude hovořit i v následujícím období. Stejně tak se bude hovořit i o tom, zda a jak jsou s problematikou plagiátorství seznamováni studenti v tomu určených předmětech.  

Děkan FF UP Jan Stejskal informoval senátory také o vývoji situace vztahující se k podfinancování humanitních a sociálněvědních pracovišť. S peticí na podporu těchto oborů vystoupilo vedení FF UP v červnu 2022. Před časem se k výzvě připojila také Asociace děkanů filozofických fakult, která se s fakultami dohodla na jednotném postupu při jednání s MŠMT ČR a Českou konferencí rektorů.

„Postavení sociálních a humanitních oborů je systémově podhodnocené v celé naší zemi. Mezi regionálním a vysokým školstvím se nůžky v tomto smyslu stále rozevírají. S žádostí o podporu jsme informovali Radu vysokých škol ČR i Českou konferenci rektorů. V současné době vzniká komise, která se bude detailněji zabývat uvedeným tématem a která bude zároveň hledat řešení. Budou ji tvořit zástupci filozofických fakult, zástupci ČKR i například zástupci ministerstva financí. Zdůrazňuji, že jsou podfinancovány všechny filozofické fakulty v ČR. Jsou v krizi, které navíc nepřidává růst cen energií, a tak vedle dlouhodobějšího řešení apelují na rychlejší pomoc,“ popsal situaci děkan FF UP s důrazem na systémovou změnu v pravidlech přidělování finančních prostředků.   

Před senátory prezentovali svou dosavadní činnost, zkušenosti i možné pracovní výhledy ochránci práv studentů FF UP Jaroslav Šotola a Michaela Antonín Malaníková. Za institut ombudsmana FF UP ve své řeči zdůraznili, že vnímání tématu sociálního bezpečí v posledních dvou letech v univerzitních prostředích zintenzivňuje. Připomněli, že Filozofická fakulta UP je první fakultou v České republice, která příslušný institut zavedla a že se i podílí na vytváření standardu pro ombudsosoby.

V roce 2022 řešili ochránci práv studentů FF UP celkem patnáct podnětů, čtyři z nich se týkaly sexuálního obtěžování, čtyři státních závěrečných zkoušek, další se vztahovaly k hodnocení při atestaci, prodlevám zapisování splněných povinností, konání výuky v době voleb či poplatkům za studium. V souhrnné informaci před senátory filozofické fakulty zdůraznili potřebu spolupráce jak s vedením fakulty, tak s ostatními vysokými školami, mimo jiné i s cílem tvorby Školské ombudsmanské platformy, která má ochránce práv sdružovat a která má pomoci s nastavením standardů i sdílením dobrých řešení z praxe.

AS FF UP během jednání schválil výroční zprávy o činnosti a o hospodaření za rok 2021, přijal i změnu názvu navazujícího magisterského studijního programu Archeologie na Archeologie pro praxi a také si vyslechl zprávu děkana Jana Stejskala o stávající situaci katedry klasické filologie.

Druhé místo v soutěži mladých autorů v oboru spektroskopie, kterou za rok 2022 vyhlásila Spektroskopická společnost Jana Marka Marci, získala v kategorii publikovaných prací doktorandka Petra Krejčí z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Cena byla předána na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích.

„Získání druhého místa mě velmi překvapilo, vůbec jsem to v takové konkurenci nečekala. Do soutěže, která je určena pro mladé vědce do 35 let, mohla být zaslána vědecká práce publikovaná v roce 2022. Přihlásila jsem svoji studii, která byla publikována v impaktovaném časopisu Talanta,“ uvedla Petra Krejčí.

Spolu s kolegy se snaží přijít na to, co stojí za jevem zvaným dormance semen, kdy semeno rostliny nevyklíčí ani při dosažení ideálních podmínek pro klíčení. „Zkoumáme dormantní a nedormantní semena hrachu setého a zjišťujeme, v čem se od sebe liší. Chceme tak zjistit, co způsobuje, že dormantní semena jsou pořád intaktní a nevyklíčí ani při dodání dostatečného množství vody. V podstatě lze říct, že dormantní semena jsou chemicky bohatší než semena nedormantní,“ řekla Petra Krejčí.

Výsledky vědecké práce budou moci být v budoucnu využity při zvyšování klíčivosti semen hospodářských plodin. „V některých chudých státech s nedostatkem potravin mají farmáři k dispozici především dormantní semínka, která obtížně klíčí. Pokud přijdeme na to, co jejich klíčivost stimuluje, tak by naše poznatky mohly pomoci zvýšit produkci potravin,“ podotkla Petra Krejčí.

Na prezentaci vědecké práce nazvané Combination of electronically driven micromanipulation with laser desorption ionization mass spectrometry – The unique tool for analysis of seed coat layers and revealing the mystery of seed dormancy měla Petra Krejčí pouze 10 minut. „Vzhledem k rozsáhlosti studie to nebylo nic jednoduchého. Bylo nutné vybrat to nejdůležitější a zaujmout co nejvíce porotu. Což se nakonec podařilo,“ dodala doktorandka.

Franz Josef, nejstarší pavilon Fakultní nemocnice Olomouc z roku 1896, ustoupí již brzy výstavbě nové moderní budovy odpovídající potřebám zdravotnického provozu 21. století. Vedení nemocnice umožnilo nejen současným a bývalým zaměstnancům se do historické dominanty areálu, která je neodmyslitelně spjata i s výchovou nových lékařů a zdravotníků, naposledy podívat a rozloučit se s ní.

Během dvou dnů si zájemci mohli projít nejen téměř celou vyklizenou a již částečně dělníky rozebíranou budovu, ale v prázdných chodbách, vyšetřovnách, operačních sálech a učebnách nahlédnout i do historie a plánů nemocnice. Hned ve vchodu příchozí vítal velký portrét císaře Františka Josefa I., za jehož vlády byl pavilon jako první budova nově vznikajícího nemocničního areálu na Tabulovém vrchu vystavěn. Podobiznu panovníka mnozí využili jako pozadí pro fotku, na památku byly k mání také pohlednice s historickým pohledem na budovu.

Na prohlídkové trase prostory návštěvníky doprovázely četné dobové fotografie, medailonky významných lékařů a také vzpomínky nejen zaměstnanců nemocnice. „V prvé řadě studená chodba chirurgické ambulance přeplněná pacienty a velmi surové – studené ambulance. Dále pak ‚Holubník‘, tedy komplex inspekčních pokojů v podkroví. Tehdy toto fungovalo jako svébytný organismus, kde se utužoval kolektiv,“ prozradil například ředitel nemocnice Roman Havlík.

K vidění byl také model toho, jak má areál nemocnice vypadat v blízké budoucnosti, tedy s novou budovou B na místě Franze Josefa a dalšími novostavbami či přístavbami. „Procházím si to tu už dvě hodiny, podívala jsem se snad všude, kam šlo. Je škoda, že tuto budovu zbourají, je to kus olomoucké historie,“ řekla jedna z návštěvnic.

„Vím, že se lidem bude s touto krásnou stavbou těžko loučit. I proto jsme nejprve uvažovali o tom, že nový pavilon B vznikne v původních zdech toho starého. Jenže se ukázalo, že by to bylo řešení nejen mnohem dražší, ale zároveň funkčně horší než kompletní demolice a výstavba na ‚zelené louce‘,“ řekl k demolici, která se již postupně rozbíhá, ředitel nemocnice. Během února se začne pracovat na demontáži střechy, rozvodů inženýrských sítí, podlahových krytin a výplní otvorů, do konce července by pak měl být objekt zcela rozebrán.

Bez zbytečné prodlevy pak nemocnice chce zahájit výstavbu nové budovy. Do ní se mají přestěhovat čtyři kliniky: neurologie, neurochirurgie, ortopedie a traumatologie. Rozšíří se sem také urgentní příjem, radiologie, centrální operační sály nebo Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Nový pavilon B je podle vedení klíčový pro zvýšení kvality zdravotní péče i další rozvoj nemocnice.

Franz Josef sloužil k léčbě pacientů dlouhých 126 let. O výstavbě nového nemocničního areálu na Tabulovém vrchu rozhodl moravský zemský sněm v roce 1892. Tehdejší zemská nemocnice fungující v bývalém klášteře v místě dnešní Filozofické fakulty UP v Křížkovského 10 již totiž kapacitně nepostačovala, odmítala pacienty a také se nemohla příliš rozvíjet. S výstavbou prvního pavilonu se začalo v roce 1894 a do dvou let bylo hotovo – 14. září 1896 byli do nových zemských ústavů přestěhováni ze staré nemocnice pacienti a 16. listopadu 1896 byla budova slavnostně vysvěcena.

V sousedství krátce nato vyrostl pavilon pro gynekologii a porodnici (1899), v roce 1904 pak budova oční kliniky, obě stavby stojí v areálu nemocnice dodnes. Jak se postupně měnil areál nemocnice, kde mj. v 2. polovině 50. let vyrostly Teoretické ústavy, v nichž sídlí Lékařská fakulta a Fakulta zdravotnických věd UP, a měnily se požadavky zdravotnictví, docházelo i k úpravám Franze Josefa, například v 70. letech byly přistavěny prostory pro nové operační sály. S postupnou modernizací nemocnice po roce 1989 a zejména po výstavbě nového chirurgického komplexu, který se stal novým srdcem areálu, začal význam Franze Josefa opadat. Uvažovalo se o jeho přestavbě s částečným zachováním historické podoby, od tohoto projektu bylo ale nakonec upuštěno. Osud budovy, jejíž některé prostory v posledních letech mimo jiné využívala k výuce fakulta zdravotnických věd, se pak měl naplnit už v roce 2021, demolici však oddálila epidemie covidu-19. I díky tomu se zde například vloni mohl uskutečnit křest knihy vzpomínek dřívějšího přednosty II. chirurgické kliniky Miloslava Dudy, o kterém jsme psali zde.

S blížícím se datem 15. března, do kdy je možné podávat přihlášky ke studiu na Univerzitě Palackého, vrcholí letošní uchazečská kampaň. Univerzita v ní vedle webu univerzitnimesto.cz, dvou uskutečněných dnů otevřených dveří nebo účasti na desítce veletrhů pomaturitního vzdělávání nově vsadila i na road show po středních školách. Od listopadu navštívili studentští ambasadoři tři desítky škol a oslovili tak přímo přes tisíc jejich studentů.

Kroměříž, Nový Jičín, Ostrava, Velehrad, ale také třeba Čáslav, Chrudim, Moravský Krumlov nebo slovenská Žilina. To jsou města, kam se studenti mimo jiné vydali přiblížit možnosti studia na olomoucké univerzitě a sdílet zkušenosti ze studentského života.

„Prezentace na středních školách si dosud některá univerzitní pracoviště řešila po vlastní linii, například v rámci spolupráce s fakultními školami. S letošní uchazečskou kampaní jsme se rozhodli, že tuto aktivitu pojmeme celouniverzitně, v jednotném vizuálním stylu a se sledováním zpětné vazby. Osloveným školám jsme nabídli obecnou prezentaci studijních příležitostí na UP i možnost prezentace na míru jejich zaměření, kdy například na zdravotnické školy přijedou studenti lékařské fakulty nebo fakulty zdravotnických věd,“ uvedl koordinátor výjezdů Ondřej Martínek z oddělení komunikace UP.

Návštěva univerzitních ambasadorů zahrnuje samotnou prezentaci o univerzitě, studiu a studentském životě v Olomouci, kterou následuje debata se studenty. Nechybí univerzitní propagační materiály, spousta videí, drobné dárky a především osobní zkušenosti.

„Středoškolákům se snažíme ukázat přidanou hodnotu studia v Olomouci, kterou je individuální přístup a přátelské, téměř rodinné prostředí a to, že pro nás nebudou jen čísly v evidenci studentů. Oproti veletrhům nám výjezdy dávají prostor k tomu, se s potenciálními uchazeči více pobavit a diskutovat, zodpovědět jejich otázky. A že jsou to dotazy mnohdy zajímavé. Vedle studia se nás ptali například i na nejlepší kebab ve městě nebo ambasadora z právnické fakulty na to, kolik zvedá ve fitku na bench,“ přiblížil Ondřej Martínek, který se části výjezdů také zúčastnil.

Střední školy, které by o prezentaci Univerzity Palackého pro své studenty měly zájem, mohou kontaktovat koordinátora výjezdů Ondřeje Martínka na e-mailu ondrej.martinek@upol.cz. Stejný kontakt mohou využít i stávající studenti univerzity, kteří by se chtěli do kampaně zapojit a stát se ambasadorem svého studijního programu, své fakulty, své univerzity.

Návštěvy na školách jsou však zejména doménou samotných studentů-ambasadorů, jejichž tým čítá osm desítek lidí napříč všemi osmi fakultami UP, od prváků až po doktorandy. Všichni prošli školením stran systému studia, nabídky programů, možností stipendií, ubytovaní, stravování a podobně. „Na školy vyjíždějí dle svých časových možností, a co je hlavní, baví je to. Za reprezentaci Univerzity Palackého jim patří velké poděkování,“ dodal na adresu studentů koordinátor.

Výjezdy přitom baví i středoškoláky. „Od učitelů a výchovných poradců se k nám dostávají vlastně samé pozitivní ohlasy, že jejich studenti byli z naší návštěvy nadšení a že mnozí podání přihlášky do Olomouce začali zvažovat. Pozitivní zpětnou vazbou je i to, že například na naše dny otevřených dveří se přijeli podívat i středoškoláci z Chrudimi nebo Moravského Krumlova, které jsme během roadshow také navštívili. Nepochybuji, že se naše cesty za studenty projeví i na konečném počtu přihlášek ke studiu, u nichž už nyní evidujeme meziroční nárůst přes deset procent,“ uzavřel Ondřej Martínek.

Přihlášky ke studiu je možné podávat do 15. března. Univerzita Palackého na svých osmi fakultách nabízí na 900 studijních programů a jejich kombinací. Jejich katalog, odkaz na elektronickou přihlášku i další informace ke studentskému životu v Olomouci zájemci najdou na webu univerzitnimesto.cz.

Virtuální přednáškový cyklus o aktuálních společenských výzvách připravila pro doktorandy a postdoktorandy Aliance Aurora, která sdružuje evropské univerzity. Jejím aktivním členem je i Univerzita Palackého.

Série přednášek, které povedou významní vědci z partnerských univerzit Aurory, startuje právě nyní a pokračuje po celé jaro zajímavými vystoupeními v průřezových tématech Digitální společnost a globální občanství a Zdraví a blahobyt.

Témata reflektující problematiku digitální společnosti a globálního občanství se budou věnovat mimo jiné vědě jako fundamentalismu, ohrožení filmového archivu ze strany firemních streamovacích služeb či právním perspektivám digitálního pirátství.

Přednášky v oblasti zdraví a blahobytu se zaměří na zajímavá témata, jako je například imunopsychiatrie. Cyklus Aurory nabízí kromě atraktivních témat a vystupujících i příležitost se poznat s dalšími kolegy z oboru a navázat s nimi kontakt.

Registrace na virtuální přednáškový cyklus AURORA Společenské výzvy je zde: AURORA Societal Challenges Virtual Lecture Series. Všechny aktivity Aurory pro začínající vědce naleznete na stránce AURORA Early-Career Activities – To support your international network.

Právnické fakultě se dostalo speciálního poděkování. Velitel tankového praporu 128. zakarpatské brigády jí věnoval za materiální pomoc pro ukrajinské civilisty a vojáky ukrajinskou vlajku s osobním věnováním. Z centra Bachmutu, které je dějištěm prudkých bojů, vlajku přivezl Vasyl Kapustej, student práv, který své rodné Ukrajině pomáhá od začátku války.

Materiální sbírka se na právnické fakultě uskutečnila v listopadu, v polovině prosince její podstatná část zamířila do Bachmutu na severu Doněcké oblasti. „Původně jsme plánovali, že materiální pomoc předáme uprchlíkům na západní Ukrajině. Vojáci nám ale nabídli, že by nás s věcmi odvezli přímo do Bachmutu. Když jsme tam dorazili, tamní sklad humanitární pomoci byl úplně prázdný. Námi přivezené věci – generátor, oblečení, hygienické potřeby, jídlo – byly během chvilky přerozděleny a rozebrány,“ popisoval Vasyl Kapustej na setkání s děkanem fakulty Václavem Stehlíkem.

Nad rozloženou žlutomodrou vlajkou se v pracovně děkana rozpovídal o jejím původu. „Tyto vlajky si nechává 128. zakarpatská brigáda vyrábět na zakázku ve městě Dnipro. Pak je vyvěšují v osvobozených vesnicích a městech.“ Vlajku pro olomouckou právnickou fakultu doplnil velitel Andrej Bazjuk osobním poděkováním. „Pomáhal jsem mu s češtinou,“ přiznal Vasyl Kapustej s tím, že podplukovník Bazjuk má navíc osobní vazbu na Olomouc, kdysi zde pracoval.

„Převzít vlajku z bojové linie je pro nás velká čest. Nebojím se říct, že pro fakultu jde o historický okamžik. Vyvěšovat ji ale nebudeme, aby se nepoškodila. Určitě pro ni najdeme důstojné místo,“ řekl děkan Václav Stehlík. Studenta Vasyla Kapusteje ujistil, že dění na Ukrajině akademická obec nepřestává sledovat a že fakulta je připravena pomáhat dál.

Setkání se účastnily také Naděžda Šišková, vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence při PF UP, která se aktivně zapojuje do pomoci Ukrajině, a Alla Fedorova, akademička z partnerské Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě, jež nyní působí na PF UP. „Můžeme být hrdí na takové studenty, jako je Vasyl, kteří pomáhají, jsou stateční a jezdí na frontovou linii. Vlajku vnímám jako symbol toho, že každý z nás může přispět na pomoc Ukrajině,“ uvedla Naděžda Šišková. Připomněla, že centrum, které řídí, nyní připravuje online konferenci na kyjevské univerzitě u příležitosti uplynutí roku od okamžiku, kdy Ukrajina získala status kandidátské země EU. „Evropská perspektiva je pro ukrajinské kolegy nesmírně důležitá,“ dodala Naděžda Šišková.

Vasyl Kapustej pomáhá Ukrajině od prvních dnů válečného konfliktu. Na platformě Znesnáze21 založil finanční sbírku na podporu 128. zakarpatské brigády, nyní k ní přibyla 24. lvovská brigáda. A sbírka je to úspěšná. Za necelý rok se podařilo získat od dárců téměř 7,5 milionu korun. Další pomoc a vybavení vojákům a civilistům poveze Vasyl Kapustej na Ukrajinu v polovině února. „Chtěli bychom znovu navštívit i Bachmut, ale to podle posledních zpráv nejspíš nebude možné. Uvidíme. Ve spojení s velitelem Andrejem Bazjukem jsem denně.“ S aktivitami na podporu Ukrajiny mu pomáhají rodiče a také spolužák z právnické fakulty Andrej Poleščuk.

V Uměleckém centru UP bylo zahájeno mezinárodní sympozium o využívání inovativních pedagogických metod a nástrojů ve vzdělávání, organizované Institutem excelence v internacionalizaci UP. Dvoudenní události se účastní pedagogové i studenti z USA, Nizozemska nebo Finska, nechybějí ani zástupci českých vysokých škol nebo organizací, které v oblasti vzdělávání působí.

„Těší mě, že Univerzita Palackého může být prostorem, kde se budou sdílet zkušenosti a nové tipy. Jsem si jist, že toto setkání bude velmi podnětné a že z něj vzejdou další inovativní nápady pro vzdělávání. Užijte si nejen sympozium, ale i čas strávený v našem krásném městě,“ přivítal rektor UP Martin Procházka účastníky v Auditoriu a také další zájemce připojené přes Zoom. Jak také podotkl, je rád, že vedle zkušeností akademiků a odborníků během sympozia zazní i hlas studentů.

Poté už se slova ujala ředitelka pořádajícího institutu Eva Janebová a společně s Anne D’Angelo z University of Minnesota a Romanem Klepetkem z Domu zahraniční spolupráce otevřeli sympozium svými zkušenostmi a postřehy týkajícími se důležitosti internacionalizace, zahraničních mobilit nebo třeba digitalizace pro kvalitu vzdělávání.

Další program dvoudenní akce nabízí představení celé řady zajímavých projektů z oblasti zahraniční spolupráce, tvorby mezinárodních kurikul, netradičních forem výuky, využívání moderních technologií nebo třeba podpory talentovaných studentů.

Netradiční a inovativní je přitom i samotné pojetí sympozia, které zdaleka nevypadá jako běžná konference. Naopak je velmi interaktivní, poskytuje velký prostor pro debatu a využívá také neobvyklé formáty, jako jsou například krátké prezentace studentů ve stylu PechaKucha nebo tzv. diner pensant, myslící večeře, při níž budou studenti s pedagogy a zástupci univerzit diskutovat například o využívání zahraničních kontaktů pro zkvalitnění studia.

Program a další informace o sympoziu, které je kofinancované z projektu Erasmusᐩ Mitigating COVID Together: Enhancing Capacities of Academics and Students in Virtual Learning and Teaching Spaces 2020-1-CZ01-KA226-HE-094288, najdete zde.

S cílem podpořit zájem studentů středních škol o studium jazyků a také o překlad jako oborovou disciplínu se uskutečnil již sedmý ročník Překladatelské soutěže Filozofické fakulty UP. Fakultního kola se letos zúčastnilo 280 studentů z 68 škol. Nejlepší v překladech z angličtiny, španělštiny, francouzštiny, němčiny a ruštiny byly Lucie Vávrová, Alžběta Malá, Sára Gilíková a Alexandra Bratasyuk.

Příležitost vyzkoušet si, jaké je to být profesionálním překladatelem nejen komerčních, ale i uměleckých textů. Příležitost poznat vysokoškolské prostředí a okusit, co jim může studium na Filozofické fakultě Univerzity Palackého nabídnout. Příležitost přesvědčit se, že kvalitně odvedený překlad může přinést radost a obohacení potenciálnímu zákazníkovi i překladateli samému. To vše si mohli vyzkoušet středoškolští studenti v Překladatelské soutěži FF UP. Školního kola se zúčastnila zhruba tisícovka posluchačů gymnázií i odborných středních škol, do fakultního kola postoupili vždy dva nejlepší.

„Jsme rádi, že je o soutěž takový zájem. Za úspěch považujte už to, že jste se dostali do fakultního kola. Museli jste překonat sami sebe, když jste si sedli na dvě hodiny do učebny a překládali texty, které nejsou vůbec jednoduché, když jste hledali zajímavé, kreativní a hlavně funkční překladatelské řešení,“ řekl za organizátory soutěže těsně před vyhlášením výsledků Ondřej Molnár z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP. Apeloval přitom i na ty nejtalentovanější, aby se i nadále učili. „Rozvíjejte svůj talent, nepolevujte ve svém úsilí, běžte si za tím, v čem jste dobří a co vás baví,“ dodal. 

Fakultního kola se celkem zúčastnilo 280 středoškoláků. I letos se překládalo z angličtiny, španělštiny, francouzštiny, němčiny a ruštiny, přičemž největší zastoupení měly tradičně překlady z angličtiny, někteří studenti soutěžili ve dvou jazycích. Za zajímavost stojí, že jedna taková studentka se umístila hned ve dvou kategoriích. Lucie Vávrová ze znojemského gymnázia totiž obsadila první příčku jak v překladu z angličtiny, tak v překladu ze španělštiny.

Studenti překládali dva texty v souhrnném rozsahu dvou normostran, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu a jeden text odborného stylu. Náročnost překládaných textů byla vysoká. Jednotlivé překlady hodnotily vytvořené komise kateder anglistiky a amerikanistiky, romanistiky, germanistiky a slavistiky.

„Dobrých překladů bylo hodně. Abychom zajistili co největší objektivitu, každý překlad prošlo několik odborníků, kteří jej hodnotili na základě předem stanovených kritérií, v rámci kterých buď přičítali, nebo odečítali body,“ řekla za hodnoticí komisi překladů z angličtiny Hana Pavlisová z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.

Připomněla přitom, že úspěch překladu závisí nejen na znalosti cizího jazyka, ale i na tom, jak dobře posluchač ovládá češtinu. V soutěžních překladech se sledovala věcná a jazyková správnost, stylová přiměřenost vůči originálům, také kreativita studentů a jejich odvaha pustit se od struktur výchozího jazyka a překládat tak, aby čtenář nepoznal, že se jedná o překlad, hodnotila se i stylistická obratnost výsledných českých textů.

„Překlad je výborný ve chvíli, kdy čtenáře nenapadne, že se jedná o překlad. Překladatel se tak stává spoluautorem, pomáhá autorovi přenést myšlenku i ducha textu k cílovému čtenáři tak, jako kdyby byl psán právě pro něj. Dobrý překlad vzniká souhrou talentu a zkušenosti, takže je pochopitelné, že se ani výhercům naší soutěže nepodařilo vše zcela bezchybně. Ty nejlepší překlady ovšem svědčí o talentu, všeobecném rozhledu a citu pro jazyk, především však mateřský,“ dodala Hana Pavlisová.

Překladatelskou soutěž pořádá Filozofická fakulta UP každoročně od roku 2016. Do současné doby jí prošlo zhruba tři tisíce středoškoláků. Soutěž se koná ve dvou kolech a jejím neméně důležitým cílem je zvýšit mezi studenty středních škol povědomí o nabízených studijních oborech na FF UP.

Anglický jazyk – fakultního kola se zúčastnilo 115 studentů

1.místo: Lucie Vávrová, Gymnázium, Střední pedagogická škola, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Znojmo

2.místo: Radim Slavíček, Základní škola a gymnázium město Konice

3.místo: Štěpán Bednář, Gymnázium Olomouc-Hejčín

 

Španělský jazyk – fakultního kola se zúčastnilo 33 studentů

1.místo: Lucie Vávrová, Gymnázium, Střední pedagogická škola, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Znojmo

2.místo: Ondřej Soukup, Biskupské gymnázium Brno

3.místo: Lucie Ponížilová, Gymnázium a Jazyková škola Zlín

Čestné uznání: Martin Skýpala, Gymnázium Jakuba Škody, Přerov

 

Francouzský jazyk – fakultního kola se zúčastnilo 40 studentů

1.místo: Alžběta Malá, Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín

2.místo: Jana Schneerová, Gymnázium Židlochovice

3.místo: Aneta Mikešková, Slovanské gymnázium Olomouc

Čestné uznání: Michaela Skálová, Gymnázium Jaroslava Vrchlického Klatovy

 

Německý jazyk – fakultního kola se zúčastnilo 55 studentů

1.místo: Sára Gilíková, Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži

2.místo: Ronja Drahanská, Gymnázium Olomouc – Hejčín

3.místo: Milan Steklý, Gymnázium Olomouc – Hejčín

Čestné uznání:  Bergerl Lea Maria, Gymnázium Jaroslava Vrchlického Klatovy

Čestné uznání : Zdeněk Ředina, Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín

 

Ruský jazyk – fakultního kola se zúčastnilo 37 studentů

1.místo: Alexandra Bratasyuk, Gymnázium Jaroslava Vrchlického Klatovy

2.místo: Jiří Daněk, Gymnázium Kojetín

3.místo: Vojtěch Zámorský, Gymnázium Jakuba Škody, Přerov

Čestné uznání: Jana Hradilová, Gymnázium Jakuba Škody, Přerov

Čestné uznání: Radek Šipka, Gymnázium Uherské Hradiště

V pátek a v sobotu 27. a 28. ledna se v České republice uskuteční druhé kolo prezidentských voleb. Voliči budou rozhodovat o nové hlavě státu mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem. Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka vyzývá studenty, členy akademické obce i zaměstnance, aby využili svého občanského práva, šli volit a ovlivnili tak budoucí směřování naší země.

V prvním kole voleb, které se uskutečnilo před dvěma týdny, zvítězil Petr Pavel, na druhém místě byl Andrej Babiš. Tito kandidáti získali největší počet hlasů a postoupili do druhého kola. Z duelu těchto dvou osobností tak vzejde nový prezident České republiky.

„Volbu nové hlavy státu bychom měli vnímat jako velkou příležitost, kterou nesmíme promarnit tím, že bychom se hlasování neúčastnili. Každé svobodné volby jsou pro naši budoucnost důležité, ale volba nového prezidenta země je v jistém smyslu speciální. Stačí si jen uvědomit, kolik prezidentů jsme za svůj život zažili a kolikrát jsme během jejich působení cítili hrdost, že nás reprezentuje osobnost, kterou uznáváme doma a váží si jí i naši partneři v zahraničí. Věřím, že lidé význam těchto voleb nepodcení a přijdou ve druhém kole ještě ve větším počtu, než v jakém hlasovali v kole prvním. Přeji nám všem šťastnou ruku,“ říká v souvislosti s prezidentskou volbou Martin Procházka, rektor UP.

Druhé kolo volby se uskuteční pátek 27. ledna 2023 od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu 28. ledna 2023 od 8:00 do 14:00 hodin. Jméno nové hlavy státu se dozvíme pravděpodobně v sobotu vpodvečer.

 

Fakulta zdravotnických věd UP hostila během ledna americké studenty. Až z Nebrasky přijeli do Olomouce studenti oboru ošetřovatelství, pro které byl ve spolupráci fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc připraven bohatý třítýdenní program výuky, exkurzí a stáží.

Šest studentů ošetřovatelství z partnerské University of Kearney sbíralo během ledna poznatky a zkušenosti z lékařských i nelékařských oborů. „Kolegové z Ústavu ošetřovatelství, Ústavu porodní asistence a Ústavu klinické rehabilitace pro studenty zajistili výuku v učebnách naší fakulty. Velké díky patří také kolegyním a kolegům z Fakultní nemocnice Olomouc, kteří zorganizovali a zrealizovali program v nemocnici a během běžného provozu svých pracovišť se studentům velmi ochotně věnovali,“ zdůraznila zástupkyně přednosty Ústavu ošetřovatelství Renáta Váverková.

Během nabitého programu studenti navštívili Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, I. chirurgickou kliniku, Oddělení rehabilitace, Oddělení urgentního příjmu, Hemato-onkologickou kliniku, PICC tým na Kardiochirurgické klinice, Oddělení léčebné výživy, I. interní kliniku – kardiologickou, Kliniku nukleární medicíny a Porodnicko-gynekologickou kliniku. Studenti ocenili také příležitost seznámit se s pracovištěm potrubní pošty. Velmi pozitivně hodnotili přístup pracovníků Fakultní nemocnice Olomouc i vybavení pracovišť.

„Je to moje první návštěva Evropy a jsem moc ráda, že jsem mohla poznat právě Českou republiku. Moje rodina pochází z Wilberu, který je označovaný jako hlavní české město ve Spojených státech. Bylo moc příjemné, jak se o nás všichni starali a jak byli pohostinní. Poznala jsem tu spoustu příjemných lidí. Výuka i exkurze pro nás byly velmi přínosné. Jsem ve druhém ročníku, takže ještě nemám možnost pracovat s pacienty, proto jsem ocenila příležitost podívat se na denní chod vaší nemocnice. Asi největší dojem na mě udělalo Oddělení urgentního příjmu. Velmi mě také zaujala fyzioterapie a porodní asistence a celkově zdejší péče a přístup k pacientům,“ popsala studentka Morgan Bice.

„Realizace programu pro nás byla výzvou a jsem velmi ráda, že návštěva zahraničních studentů na půdě naší fakulty proběhla bez problémů. Věřím, že spolupráce mezi univerzitami bude pokračovat a že příští rok přivítáme další studenty. Chtěla bych za bezproblémovou přípravu poděkovat kolegyním Petře Kašparové a Ireně Jedličkové,“ uvedla Renáta Váverková.

V rámci pobytu se hosté z Nebrasky také setkali a diskutovali v Americkém centru UP se studenty z Ukrajiny (více zde).

„Věřím, že tímto pobytem bude navázána úspěšná spolupráce jak v oblasti vzdělávání, tak i vědy a výzkumu. Prvním krokem bylo zahájení rozhovorů na téma joint degree v oblasti organizace a řízení ve zdravotnictví. Chtěl bych poděkovat kolegům z filozofické fakulty, kteří s University of Kearney dlouhodobě spolupracují a tento pobyt pomohli zprostředkovat,“ shrnul děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda.

Druhé kolo prezidentských voleb se nezadržitelně blíží a spolu s ním se internet i diskuze na sociálních sítích plní celou řadou dezinformací. Proto není od věci si připomenout základní informace o tom, jak dezinformace rozpoznat a jak s nimi bojovat. K tomu mohou pomoci i materiály, které připravilo E-Bezpečí.

Kolegové z projektu E-Bezpečí v souvislosti s prezidentskými volbami připravili sadu infografik, které přehlednou formou shrnují základní informace o dezinformacích a o boji proti nim. Jak připomínají na facebookové stránce projektu, „pravda existuje naprosto nezávisle na tom, co si myslíme. My všichni máme k dispozici pouze nástroje, jak si ověřit informace a jak se k pravdě přiblížit – můžeme si vyhledat zdroje, obrázky, fotografie, nastudovat si dokumenty (třeba Ústavu), zjistit autora informace, zjistit si jeho zdroje, přeložit si text psaný v cizím jazyce nebo jednoduše být při události osobně. To vše jsou možnosti, které máme k dispozici my všichni.“

Jak je patrné, fact-checking není nijak složitá záležitost! K ověření informací na internetu stačí znát několik základních nástrojů a věnovat jim chvíli svého času. V první řadě je ale nepanikařit. Zamyslete se nad obsahem každého sdělení, místo bezhlavého sdílení a šíření strachu si danou informaci nejprve ověřte.

Autoři také upozorňují, že je třeba rozlišovat mezi dezinformací a misinformací. Jaké jsou mezi nimi rozdíly? Dezinformace jsou nepravdivé zprávy, které někdo ZÁMĚRNĚ vytvořil a rozšířil, aby dosáhl svého cíle – zpravidla cíle finančního (získat peníze od svých příznivců, zvýšit návštěvnost webu apod.) či politického (získat a udržet voliče), speciální druh dezinformací je pak součástí tzv. vlivových operací v rámci hybridní války (tam je cílem např. narušit demokracii, oslabit členství státu ve větších strukturách apod.). Dezinformátor VÍ, že šíří lež, a dělá to záměrně. Samozřejmě dezinformaci může v dobré víře šířit nevědomky i kdokoli z nás – tím se ale blížíme k dalšími termínu, misinformace.

Misinformace jsou také nepravdivé zprávy, ale vznikly jiným způsobem, NEZÁMĚRNĚ, zpravidla lidskou chybou. Tj. autor zprávy je přesvědčen, že šíří pravdu, NEVÍ, že šíří lež... a lež tedy šíří nezáměrně. Typickým příkladem je třeba chyba ve zpravodajství – na obrazovku se dostane chybou režie špatný popisek, špatná fotka, neověří se správně zdroj, dojde k chybě. Ale není v tom záměr, úmysl, ani finanční či jiný cíl. Je to jednoduše omyl, chyba.

K velmi častým informačním poruchám (kognitivním zkreslením) patří tzv. polarizace, neboli černobílé vidění světa či černobílá perspektiva (my vs. oni).K polarizaci může docházet mimoděk a nevědomky, ale také cíleně - velmi často je totiž využívána v rámci politických kampaní k rozštěpení společnosti na dva opačné protipóly, přestože ve skutečnosti tyto protipóly proti sobě nestojí (či původně nestály). Polarizace je také častým nástrojem dezinformačních kampaní.

Několik příkladů polarizace:

Buď jsi pro migraci, nebo jsi proti migraci
Ve skutečnosti většina populace nepodporuje nekontrolovanou migraci, ale kontrolovaná migrace jí nevadí – třeba ze Slovenska, Vietnamu apod. Většina nezastává žádný z extrémů.

Buď jsi pro očkování, nebo jsi proti očkování
Ve skutečnosti si většina očkovaných dobře uvědomuje rizika, která jsou s očkováním spojena, neignorují je, nezastávají extrémní postoje.

Mladí volí kandidáta 1, staří volí kandidáta 2
Ve skutečnosti volí kandidáty 1 a 2 jak mladí, tak staří, jen v různých poměrech... u jednoho mohou převažovat mladí, ale samozřejmě má podporu i starších voličů.

Praha volí kandidáta 1, zbytek republiky kandidáta 2
Ve skutečnosti dostali kandidáti 1 a 2 hlasy jak v Praze, tak i mimo Prahu, v Praze pouze dostal více hlasů kandidát 1, ve zbytku republiky kandidát 2. Jejich voliči jsou ale na celém území.

Na venkově žijí nevzdělaní hlupáci, ve městech vzdělaní intelektuálové
Ve skutečnosti vzdělaní i nevzdělaní žijí naprosto všude, jak ve městech, tak i na vesnici.

Originální interaktivní sympozium o nových možnostech a kvalitě mezinárodního vzdělávání připravila pro vysokoškolské pedagogy a studenty z celého světa Univerzita Palackého. Po dva dny, 26. a 27. ledna, si účastníci z českých i zahraničních škol budou vyměňovat zkušenosti s využitím inovativních pedagogických metod a nástrojů ve vzdělávání.

Setkání, které do Olomouce přivede akademiky a studenty nejen z českých univerzit, ale i ze zahraničí, například z USA, Rakouska, Holandska či Finska, organizuje Institut excelence v internacionalizaci Univerzity Palackého. „Náš institut svými odbornými aktivitami a propojením s podobně zaměřenými centry v USA i Evropě přispívá zásadním způsobem k inovacím v oblasti mezinárodního vzdělávání. Věřím, že sympozium inspiruje a podpoří další spolupráci a debatu k tomuto tématu napříč institucemi v České republice i v zahraničí,“ řekl prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti UP Vít Procházka.

„Již dva roky spolupracujeme s kolegy z The Hague University of Applied Sciences, z Tampere University a z Univerzity Hradec Králové mimo jiné na speciální online platformě Going Virtual s příklady dobré praxe různých inovativních vzdělávacích aktivit a metod, které pomáhají přetvořit klasickou i distanční výuku v živé a interaktivní mezinárodní prostředí,“ uvedla Eva Janebová, ředitelka Institutu excelence v internacionalizaci UP.

Jak zdůraznila, potřebu sdílení dobrých zkušeností a vzájemné inspirace napříč obory i hranicemi v posledních letech akcelerovala celosvětová pandemie covidu-19. „Značná část vzdělávání v mnohých zemích se přenesla do virtuálního prostředí a online výuka se stala naprosto přirozenou a také nevyhnutelnou součástí mezinárodní spolupráce,“ připomněla. I proto do Olomouce přijedou hosté, kteří mají zkušenosti s předáváním a výměnou pedagogických zkušeností v internacionálním prostředí, jako například Anne D'Angelo, proděkanka pro zahraniční vztahy z univerzity v Minnesotě, se kterou institut úzce spolupracuje. Právě tato odbornice je také spolu s Evou Janebovou a dalšími kolegy z několika zemí podepsána pod aktuální knihou o mezinárodním vzdělávání, kterou vydalo prestižní vydavatelství Routledge.

Program v Olomouci nabídne netradiční, interaktivní konferenční formát. Jeho účastníci se budou aktivně zapojovat do různých debat či workshopů. Některé ze vzdělávacích forem, které organizátoři zařadili, nejsou v českém prostředí úplně obvyklé. Studenti například budou probírat svoje zkušenosti s netradiční výukou inspirovanou formátem PechaKucha, což je dynamická forma prezentace, během níž musí vystupující shrnout své myšlenky do 20 slidů, přičemž na okomentování každého má jen 20 sekund. „Velmi inspirující a v tuzemském prostředí téměř neznámá je například tzv. diner pensant neboli myslící večeře, během níž mohou studenti spolu s pedagogy a vedením univerzit promýšlet, jak nejlépe využít mezinárodních kontaktů pro zkvalitnění studia i pro budoucí uplatnění v praxi,“ doplnila ředitelka pořádajícího institutu.

Právě možnost nabídnout účastníkům olomoucké akce co největší prostor pro interdisciplinární sdílení perspektiv a nových pedagogických iniciativ považuje odbornice z Univerzity Palackého za zásadní. „Absolventi vysokých škol potřebují mezinárodní zkušenosti a dovednosti, na které musíme reagovat mezinárodním prostředí a kvalitou výuky,“ dodala Eva Janebová.

Pořádané sympozium je kofinancované z projektu Erasmusᐩ: Mitigating COVID Together: Enhancing Capacities of Academics and Students in Virtual Learning and Teaching Spaces 2020-1-CZ01-KA226-HE-094288.

Propojit přírodovědné a humanitní obory si klade za cíl druhý ročník Školy archeometrie, který se 2. a 3. února uskuteční v Pevnosti poznání. Mezioborové setkání vědeckých pracovníků pořádají katedry analytické chemie a geologie, Archeologické centrum Olomouc, Národní památkový ústav a Pevnost poznání.

„V současné době archeologové, historici umění a podobně orientované obory zjišťují, že spolupráce s přírodovědnými obory je velmi přínosná a může jejich poznání posunout zase o kus dál. Na druhou stranu si i zástupci přírodovědných oborů uvědomují, že mít možnost analyzovat různé unikátní předměty je také výhodné, ať už kvůli vývoji nových metod či z důvodu publikačních možností,“ uvedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Přes 80 přihlášených účastníků může první den Školy archeometrie vybírat ze čtyř zajímavých sekcí – Technologický průzkum 1, Technologický průzkum 2, Antropologie a Analýza izotopů. Připraveny jsou přednášky zaměřené například na možnosti a limity radiokarbonového datování v archeologii, na moderní metody pro archaeometrickou analýzu, parazitologii, technologii smaltů a jejich analýz, na analýzu historických strusek či novinky v molekulové spektroskopii a mikroskopii.

„Katedra geologie se velmi ráda spolupodílí na organizaci této akce. Škola je ukázkovým příkladem společného hledání zajímavých výzkumných témat, metod a interpretací mezi chemiky, geology a archelogy. Společných hřišť k tomu máme spoustu. Jedná se například o studium materiálů, rekonstrukci starých výrobních technik, uložení archeologických objektů pod zemí a techniky jejich vyhledávání. Na geologii se snažíme nezahálet, takže investujeme třeba do geofyzikálního vybavení, vypisujeme geoarcheologická témata závěrečných prací studentů, spolupracujeme s firmami a řešíme projekty. Nejnověji třeba projekt GA ČR „Rekonstrukce mobility v mladém paleolitu na základě provenience radiolaritových artefaktů“ pod taktovkou Martina Moníka. Existuje určitě spousta důvodů, proč se na setkání těšit,“ uvedl Ondřej Bábek, vedoucí katedry geologie.

O den později budou na programu přednášky konkrétních výzkumných směrů v oblasti archeometrie. „Odborníci pohovoří například o lehkých izotopech v kosterním materiálu, absolutně datovaných archeologických kontextů na Moravě nebo o petrografické analýze stavebních kamenů a pojiv  z kostela sv. Mořice v Olomouci. Na závěr se návštěvníci mohou zúčastnit workshopu štípání kamene,“ dodal Lukáš Kučera.

To, že Ústřední knihovna Univerzity Palackého ve Zbrojnici není jen místem pro studium a půjčování knih, ale že se tu koná i spousta různých zajímavých akcí, jako jsou výstavy, besedy či komentované prohlídky, je všem známé. Letos v lednu se tu však poprvé konala i svatba.

Dnes už novomanželé Vendula s Danem se rozhodli, že si své ano řeknou ve Zbrojnici, v Ústřední knihovně Univerzity Palackého. Stalo se tak druhou lednovou sobotu v časopisecké studovně. Důvodem svatby v knihovně však nebyla záliba ve čtení, ale to, že právě ve Zbrojnici měli před jedenácti lety svou první schůzku.

„Kdykoli jsme s Danem mluvili o tom, že bychom se vzali, věděla jsem, že bych chtěla mít svatbu ve Zbrojnici. Právě 19. ledna 2012 jsme zde totiž měli první rande. Já jsem tenkrát na Univerzitě Palackého studovala pedagogiku, on právo. Ve Zbrojnici jsme pak trávili skoro každý den. Učili jsme se tady na zkoušky, psali diplomky a připravovali se na státnice,“ vzpomíná Vendula Kaldová a dodává, že nejprve měla trochu obavu, jestli bude vůbec možné svatbu v prostorách knihovny uspořádat.

„Když jsem paní ředitelce knihovny psala první mail, měla jsem docela strach, zda mému požadavku vyhoví. Měla jsem proto připraveno několik argumentů, které jsem ale nakonec vůbec nemusela použít. Paní ředitelka mi totiž téměř obratem odpověděla, že svatba ve Zbrojnici nebude žádný problém a že se na nás moc těší. Při plánování svatebního obřadu nám pak spolu s ostatními kolegy z knihovny pomohla vše zorganizovat tak, že pro nás i naše hosty byla svatba nezapomenutelný zážitek. Moc za to děkujeme.“

Ústřední knihovna Univerzity Palackého sídlí v bývalé budově Tereziánské zbrojnice a její barokní interiér s klenutými stropy připomíná téměř zámecké prostředí. Občas si sem proto novomanželé přicházejí udělat svatební fotografie. Svatební obřad zde však knihovníci připravovali poprvé. „Je to nejen pro mě, ale pro nás všechny z knihovny, obrovská radost a čest. Dva studenti naší univerzity, kteří se v naší knihovně před více než deseti lety seznámili a chodili sem studovat, se nakonec rozhodli mít tu svůj velký den. To je krásné,“ říká ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková.

Stavba Tereziánské zbrojnice spadá do doby vlády císařovny Marie Terezie, konkrétně do 60. let 18. století. V roce 1790 zde bylo údajně uloženo na čtyřicet děl a zbraní pro šest tisíc mužů.
V roce 1991 přestala zbrojnice sloužit vojenským účelům a přešla do majetku Univerzity Palackého. Vedení univerzity se zde rozhodlo zřídit Informační centrum, které mělo být snadno dostupné pro celou akademickou obec. Hlavní součástí pak byla univerzitní knihovna, přesně podle výroku Jana Amose Komenského: Ze zbrojnic udělejte biblioték. Ústřední knihovna Univerzity Palackého zahájila provoz v roce 1997 a postupně se stala srdcem Univerzity Palackého a oblíbeným místem setkávání studentů. V současné době splňuje nároky kladené na moderní knihovnu a podílí se na přípravě řady kulturních aktivit.