Novinky z PřF a UP

Univerzita Palackého opět eviduje velký zájem o studium. Obdržela téměř 35 tisíc přihlášek

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 4 hodiny 13 min zpět

Olomoucká univerzita přijala k 15. březnu 34 779 přihlášek ke studiu. Vysoká škola oslovovala budoucí studující především na veletrzích vzdělávání, dnech otevřených dveří, road show po středních školách a v online prostoru, například přes web Univerzitní město. Do poloviny března měli zájemci a zájemkyně o studium možnost podat e-přihlášku na většinu oborů Univerzity Palackého. Na některé se lze však ještě hlásit.

Zájem o studium na UP meziročně vzrostl na šesti z osmi fakult. Nejvíce pravidelně láká možnost studia na filozofické (8,5 tisíce přihlášek) nebo pedagogické fakultě (7,5 tisíce). Zájemci s cizím státním občanstvím si podali 4230 přihlášek, z toho 2935 je ze Slovenska a 435 z Ukrajiny. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo 23 tisíc uchazečů a uchazeček z 91 států.

„Je moc potěšující, že zájem o studium na Univerzitě Palackého je stále tak vysoký. Olomouc je skutečně univerzitním městem. Na osmi fakultách nabízíme na tisíc studijních kombinací, a tak je naše nabídka studia opravdu široká. Mám radost i z toho, že je zjevný zájem o nové obory. Přeji uchazečům, ať se jim vydaří přijímací zkoušky,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Zájemci o studium se informace dozvěděli například na webu Univerzitní město, jenž během loňska navštívilo rekordních 235 tisíc uživatelů, univerzita však nechyběla ani na dvanácti veletrzích vzdělávání u nás i na Slovensku, kam dorazilo přes 87 tisíc osob. V rámci 60 roadshow se univerzita prezentovala také téměř dvěma tisícům maturantů a maturantek po celé republice.

Přihlášky lze stále podávat

Na některé studijní programy UP se lze i nadále přihlašovat. Na teologické fakultě je ještě možné do 30. dubna podat přihlášku na obory Sociální práce, Sociální práce s dětmi a mládeží, Sociální práce s rodinou, Náboženství se zaměřením na vzdělávání, Učitelství náboženství pro základní školy, Katolická teologie nebo Mezinárodní sociální a humanitární práce či Etika a kultura v mediální komunikaci. Přírodovědecká fakulta chystá druhé kolo přijímacího řízení na vybrané obory od 15. dubna do 15. července. Na doktorské studium je možnost přihlásit se do konce dubna či v květnu v závislosti na fakultě. Přehled stále otevřených programů je k dispozici v katalogu na webu UP.

Nejžádanější obory

Největší zájem je na UP tradičně o studium Všeobecného lékařství, Psychologie, Práva a právní vědy, Zubního lékařství nebo Fyzioterapie, a to jak na fakultě zdravotnických věd, tak na fakultě tělesné kultury. Dále pak také o učitelské programy na pedagogické fakultě nebo Všeobecné ošetřovatelství. Ze studijních programů, které UP nabízela zcela nově, je velký zájem o Sociální pedagogiku, Environmentální studia a udržitelný rozvoj nebo Teologii.

Univerzita Palackého je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících. Loni evidovala rekordních 35 722 e-přihlášek, nejvíce v její historii.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Oslavy dne vody v Konviktu i na nábřeží Josefa Jařaba

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 18/03/2024 - 16:15

Přednášky, workshopy, komentované prohlídky, plavby na lodi i skvělá hudba. Oslavy mezinárodního dne vody, který připadá na 22. března, nabídnou v Olomouci od 19. do 22. března zajímavý program, na němž se podílí i naše univerzita. AFO ve středu na Konviktu uvede předpremiéru dokumentárního filmu Pitná voda, na nějž přednáškou naváže Martin Rulík z přírodovědecké fakulty. Hlavní kulturní program proběhne v pátek na nábřeží Josefa Jařaba, kde bude mít svůj stánek i Pevnost poznání.

Kromě řady koncertů budou pro návštěvníky připraveny komentované prohlídky (po souši i po vodě), stánky s workshopy a aktivitami pro všechny generace a plavby na lodi. A ani na mezinárodní den vody nezůstanou návštěvníci o vodě, připraveno bude také dobré jídlo i pití.

Program:

19. 3. – Konvikt

17:00–19:00 přednáška Získávání sražené vody ze vzduchu – ČVUT Praha – EWA

20. 3. – Konvikt

19:00–19:30 předpremiéra dokumentárního filmu Pitná voda (AFO, Akademie věd)
19:30–20:30 přednáška Voda v krajině – doc. RNDr. Martin Rulík, Ph.D. (Univerzita Palackého v Olomouci)

21. 3. – Konvikt

17:00–18:30 přednáška Hospodaření s vodou ve městech – Klára Dušková (Nadace VIA)
18:30–20:00 přednáška Voda ve městě – Ing. Jiří Vítek

22. 3. – hlavní kulturní program Náplavka

14:00–15:00 Eliška Spáčilová
15:30–16:30 Daniel Režný
17:00–18:00 The Middle of the Sandwich
18:30–19:30 Stracené ráj

Doprovodný program (14:00–18:00)

H2Ospodař – workshop
Pevnost poznání – workshop a exponát
Sluňákov – stánek s aktivitami

Informační centrum Olomouc – komentované prohlídky Voda a historie vody ve městě
časy prohlídek 11:00 a 15:00
trasa: náplavka (Nábřeží Josefa Jařaba) – Bezručovy sady – Michalské schody – Horní náměstí
délka cca 90 minut
prohlídky jsou zdarma, ale je nutné se na ně zaregistrovat na vstupenky.olomouc.eu

Útvar hlavního architekta – komentované prohlídky (protipovodňová opatření)

Ololoď
14:00–16:00 plavby veřejnost
16:00 plavba s představením protipovodňových opatření
17:00 plavba veřejnost

Kategorie: Novinky z PřF a UP

V CATRIN se sešli zástupci výzkumných týmů projektu TECHSCALE

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 18/03/2024 - 14:00

Představení dosavadních výsledků a hledání dalších styčných bodů pro mezioborovou spolupráci bylo cílem pracovního jednání projektu TECHSCALE, které se uskutečnilo ve čtvrtek v CATRIN za účasti zástupců vědeckých týmů z Univerzity Palackého. Kromě CATRIN, která projekt z operačního programu Jan Amos Komenský koordinuje, je do něj zapojeno pět fakult UP. Dalšími partnery jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT.

„Máme za sebou několik měsíců řešení projektu, proto bylo potřeba, abychom si shrnuli dosavadní výsledky a na základě zjištěných poznatků si upřesnili další kroky ve společném výzkumu. Jsem velmi potěšen, že spolupráce se začíná rozbíhat a všechny strany hledají cesty, jak ji dále rozvíjet. Uvědomujeme si důležitost široké spolupráce v rámci univerzity. Víme, že máme unikátní možnost, jak dosáhnout výsledků a výstupů, které budou konkurenceschopné v mezinárodním prostředí,“ řekl fyzikální chemik Michal Otyepka z CATRIN, který projekt TECHSCALE vede.

Význam podobných setkání potvrdili i další účastníci. „Tyto schůzky považuji za velmi důležité, neboť jsou dobrým základem pro další spolupráci. V rámci mikrobiologického týmu z lékařské fakulty je naším úkolem v tomto projektu především testovat antimikrobiální aktivitu nově vyvinutých nanomateriálů a posoudit možnosti jejich uplatnění v medicíně. Problém medicíny spočívá v tom, že nemáme dostatek nových antibiotik a antibiotická rezistence neustále stoupá. V roce 2050 budou nejčastější příčinou úmrtí infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi. Je to obrovský globální problém a jedním z cílů projektu TECHSCALE je přispět k jeho řešení,“ uvedl děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, podle nějž již má tým za sebou první výsledky a odeslány byly také první publikace.

Cílem projektu je vyvinout nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou současných společenských výzev, tedy získávání a ukládání obnovitelné energie a zlepšení kvality života. Vedle odborníků na materiálový výzkum jsou v něm i zástupci společenských věd, kteří posoudí přijetí nových technologií ve společnosti a současně navrhnou i strategie pro boj s tzv. fake news, které by vnímání nových technologií mohly negativně ovlivnit.

„Dnešní setkání považuji za velmi užitečné, protože jsme si vzájemně představili to, co v jednotlivých částech projektu zkoumáme, a našli jsme další společná témata, kde můžete problémy analyzovat z různých perspektiv. Tedy z pohledu jak přírodních, tak sociálních a humanitních věd. Můžeme sdílet data a našli jsme i další témata pro společné články. V našem výzkumném balíčku jsme v současné době ve fázi sběru dat. Hledáme odpověď na to, jaké mají výzkumníci v oblasti technologií povědomí o rizicích, která plynout z toho, že někdo neúmyslně či záměrně výsledky jejich výzkumu dezinterpretuje směrem k veřejnosti. Obdobně jako jsme tomu byli svědky například v období pandemie covidu-19. V další etapě se chceme dostat i k odezvě ze strany veřejnosti na tzv. fake news,“ uvedl Jiří Lach z filozofické fakulty.

V projektu spolupracují za Univerzitu Palackého odborníci z lékařské, filozofické a právnické fakulty a také fakulty zdravotnických věd a cyrilometodějské teologické fakulty. Projekt získal podporu zhruba půl miliardy korun. Oficiálně odstartoval 1. července 2023 a potrvá do konce června 2028.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Na dokumentu o biskupu Jindřichu Zdíkovi se podílel i Tomáš Parma

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 18/03/2024 - 08:00

Známý herec Jaroslav Plesl provází novým dokumentárním filmem o olomouckém biskupu Jindřichu Zdíkovi, který natočil režisér Theodor Mojžíš. K realizaci díla, které bylo v předpremiéře představeno v Arcidiecézním muzeu Olomouc a brzy jej uvede Česká televize, přispěl i církevní historik Tomáš Parma z Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Impulzem k natočení padesátiminutového snímku Olomoucký biskup uprostřed Evropy byla podle režiséra Theodora Mojžíše nedávná několikaletá rekonstrukce Arcidiecézního muzea, při níž prošel úpravami i tzv. Zdíkův románský palác, a vznik nové expozice o Svatováclavském návrší v proměnách času. „Stavební úpravy muzea i románského paláce nabídly možnost dostat se doslova pod povrch až do doby vzdálené tisíc téměř let. Využili jsme toho a pustili jsme se do natáčení dokumentu, který – jak název napovídá – dalece přesahuje olomoucké hranice,“ uvedl režisér Theodor Mojžíš.

Spolupracovníkem filmařů se stal Tomáš Parma, který působí na katedře církevních dějin a dějin církevního umění CMTF UP, zároveň patří k představitelům Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského u nás (jeho portrét si můžete přečíst zde). „Režisér byl na natáčení velmi dobře připraven. Měl nastudováno velké množství literatury, ale občas bylo zapotřebí jej nasměrovat ještě dál. Bylo zapotřebí občas přeložit některé latinské texty nebo zkontrolovat překlad. Týmu jsem také pomohl se dvěma cestami po stopách Jindřicha Zdíka – do Říma a do Izraele, kde bylo potřeba vybrat fotogenické lokality a domluvit rozhovor s patriarchou Pizzaballou,“ přiblížil svoji úlohu.

„Spolupráce to byla velmi pěkná a milá. Lidsky jsme si, myslím, sedli s celým týmem, ve kterém byl kromě režiséra kameraman Ivo Popek, zvukař Michal Janoušek a průvodce celým pořadem, herec Jaroslav Plesl. Určitě nás nějakým způsobem celou dobu provázel i sám biskup Jindřich Zdík. Místy to bylo hektické, občas se dostavila únava, během natáčení v Římě nám dokonce vykradli auto, ale zažili jsme nakonec velmi pěkné chvíle,“ dodal Tomáš Parma, podle kterého se divák z dokumentu dozví o biskupu Jindřichu Zdíkovi vše podstatné z toho, co se o něm ví, a to nenásilnou, místy až hravou a vizuálně přitažlivou formou.

Jindřich Zdík (asi 1083–1150) patří k historicky nejdůležitějším olomouckým biskupům a významným evropským osobnostem 12. století. Znal se s papeži, císaři, králi a dalšími důležitými lidmi své doby, byl politickým hybatelem nejen u nás. Pravidelně navštěvoval Řím, pobýval na říšských sněmech v Řezně, dvě cesty do Svaté země mu byly inspirací k zakládání klášterů – na pražském Strahově, kde je pohřben, a v Litomyšli. V Olomouci vysvětil baziliku sv. Václava, která se později stala novým sídelním kostelem biskupů, při něm nechal vystavět palác, v němž fungovala také katedrální škola, kapitulní knihovna či skriptorium, v němž vzniklo tzv. Olomoucké horologium, liturgický kodex tehdejší kapituly.

Podrobněji se o životě a významu biskupa Jindřicha Zdíka mohou zájemci dozvědět právě v novém dokumentu, který uvede Česká televize na Velký pátek 29. března, poté bude ke zhlédnutí zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Kdo si z Olomouce odveze skleněný krasohled? AFO již zná jména soutěžních filmů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 16/03/2024 - 08:00

Mohou nás vzpomínky oklamat? Co se děje, když svoji paměť svěříme nejrůznějším technologiím? Jak vypadá DNA z pravěku a jaké novinky ze života dinosaurů se dozvíme díky nejnovějším výzkumům? Co za tajemství ukrývá ekosystém hub? Na tyto i další otázky budou šest dní hledat odpovědi návštěvníci mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO). Tento svátek filmu a vědy, který pořádá UP, se letos koná od 23. dubna.

Na festival se v tomto roce přihlásilo téměř 500 snímků. O přízeň odborné poroty se uchází 57 snímků ve třech kategoriích. Vítězové si odnesou originální krasohled skláře Martina Hlubučka.

V Mezinárodní soutěži se objeví snímek Houby: Síť života (Fungi: Web of Life), jehož komentář namluvila ikonická hudebnice a umělkyně Björk, nebo nový snímek Poslední šance na záchranu života (Last Chance to Save a Life) australské producentky Sonyi Pemberton o fágové terapii. Tato terapie využívá viry, které v těle najdou nebezpečné bakterie a zahubí je. Zatím se jedná pouze o experimentální proces, který sebou nese mnoho rizik, ale v budoucnu by mohl zastavit hrozbu antibiotikům odolných bakterií.

Kanadský režisér Niobe Thompson diváky vezme na Hon na nejstarší DNA (Hunt for the Oldest DNA). Autor tohoto snímku skrze strhující příběh vědkyň a vědců nahlíží do dávného světa před dobou ledovou pomocí vědeckého „stroje času“ – unikátním sekvenováním prastaré DNA. Režisér přijede film osobně uvést. „Mezinárodní soutěž představuje vrchol kolektivního audiovizuálního umění. Filmy jsou nejen odkazem na vědecké poznání, ale také nabízejí unikátní pohled na svět kolem nás, přičemž osvětlují témata, která jsou často přehlížena. Od výzkumu ekosystémů až po alternativní světy a komunity simulované v herní virtuální realitě,“ řekl programový ředitel AFO Ondřej Kazík.

Diváci se ponoří i do světa psychedelik

Ponoření do světa psychedelik umožní německý dokument Léčivá síla psychedelik (The Healing Power of Psychedelic Drugs) režisérek Caroline Charlotte Haertel a Mirjany Momirović. „Téma rezonuje i se současným zákazem HHC v České republice a dobře navazuje na novou sérii Ivo Bystřičana Česko na drogách. Série si vzala za cíl vytvořit poučenější a kompetentnější pohled na různé typy látek, které mění vědomí. Od alkoholu po LSD série ukazuje historické tradice i poslední trendy v užívání různých substancí napříč naší populací,“ doplnil Ondřej Kazík.

Na vzrušující cestu historií sexuální výchovy se diváci vydají s filmem Pobavme se o sexu – sto let sexuální výchovy (Let's Talk About Sex – A Century of Sex Education). Tato dvoudílná série režisérek Iny Kessebohm a Nadine Neumann osvětluje fascinující souhru mezi hodnotami, morálkou a inovacemi a našimi neustále se měnícími postoji ke vztahům a sexualitě. Dokumentaristé si ale také kladou filozofické otázky na téma digitálních technologií.

V Česko-slovenské soutěži se tak objeví dokument Poznámky z Eremocénu (Notes from Eremocene) od slovenské režisérky Viery Čákanyové. Eremocén je epocha vyznačující se pocitem osamělosti v důsledku vyhubení mnoha jiných forem života. Snímek na pomezí filozofické eseje a sci-fi na ni nahlíží pohledem virtuální budoucnosti. Filmy v soutěži krátkých filmů zase pátrají po nekonvenčních tématech prostřednictvím hravých formátů a stylů a svojí inovativností nepřestávají porotce každoročně překvapovat. Na své si přijdou jak technologové, tak nadšení občanští přírodovědci.

Na AFO přijedou i držitelky ceny Emmy

Kromě soutěžních filmů se mohou diváci těšit na dramaturgický výběr toho nejzajímavějšího, co se v posledních dvou letech objevilo v Česku a zahraničí. Nebudou chybět inspirující přednášky a další doprovodný program. Do Olomouce zavítá Kateřina Cizek, držitelka cen Peabody a Emmy. „Dokumentaristka vede inovativní inkubátory, výzkumné projekty a spojuje umění, dokumentaristiku a žurnalistiku s novými technologiemi a vědou. Její dřívější lidskoprávní projekty – na různá témata od mediální revoluce spojené s užíváním ruční kamery po pašování lidí a genocidu ve Rwandě – podnítily vyšetřování trestných činů a změnily politiku OSN,“ řekl dramaturg Dominik Vontor.

Na festivalu se objeví i Hannah Critchlow, mezinárodně uznávaná neuroložka, moderátorka a členka Magdalene College na univerzitě v Cambridge. Je známá především tím, že demystifikuje lidský mozek a vystupuje v pořadech BBC, ABC a korejské televize. Součástí programu bude i online přednáška špičkové psycholožky, světové odbornice na altruismus Abigail Marsh. Na AFO se osobně podívá i odborník Peter McCoy. Ten spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie, které otevírá cestu do tajů hub, lišejníků a mikrobiomů široké veřejnosti. Vůdčí odborník v oboru přiváží přednášku zaměřenou na obor etnomykologie a představí úchvatný svět vztahu lidí k houbám napříč dějinami, současností a budoucností.

Návštěvníci se budou moci potkat i s paleontoložkou Jingmai O’Connor, která se zaměřuje na obratlovce a v současnosti pracuje ve Field Museum of Natural History v Chicagu jako kurátorka fosilních plazů. Svoji účast potvrdil i český sociolog Vojtěch Pecka, který se ve svém výzkumu zaměřuje na to, jak problematicky se fosilní průmysl staví ke klimatickým změnám. Objeví se i přední britský historik Chris Manias a paleontolog Daniel Madzia. Ten se účastnil terénních výzkumů ve Spojených státech, v Rusku, v Panamě či v Polsku. Vedl výzkum, jehož výsledkem bylo pojmenování prvního českého neptačího dinosaura. Je také autorem popisu masožravého dinosaura z jurských sedimentárních hornin okolí Brna.

Univerzita Palackého pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. V posledních desetiletích se festivalu podařilo prolomit mýtus „nudných“ vzdělávacích filmů, což dokazuje i rostoucí počet návštěvníků a rozšiřující se trh vědeckého dokumentu. Akreditace na festival je zdarma.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Čeští a američtí studenti přináší nové pohledy na marketing

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 15/03/2024 - 14:48

Jak zlepšit zážitek z návštěvy muzea? Co je potřeba pro dobrou reklamu, která osloví širokou veřejnost, nebo proč je důležité, jak se personál chová k lidem, kteří přijdou na výstavu? Do Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) přijeli studenti z University of Nebraska Kearney (UNK), kteří v doprovodu českých vysokoškoláků získávali zkušenosti a informace ke svému studiu. 

Studenti společně vymyslí marketingový plán na míru konkrétním organizacím. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, které se do projektu zapojilo, si nejdříve prošli část expozic a viděli autobiografický animovaný film Tmání. Ten využívá virtuální realitu k zobrazení autentických zkušeností mladého člověka s depresí.  „Pro mě byla tato návštěva zážitkem, protože to, co tady máte, je velmi odlišné od toho, co znám. Například VR jsem dnes zkusila poprvé. Po studiu v USA bych se chtěla vrátit do své země a věnovat se podnikání. Moje rodina má farmu a ráda bych jim pomohla s marketingem,“ prozradila studentka Haruka Takamichi, která pochází z Japonska. 

Tatiana Hantáková studuje druhým rokem ekonomicko-manažerská studia na Univerzitě Palackého. Dříve mě zajímal spíš management, ale v poslední době se zaměřuji na formulování různých reklam. Miluji muzea a vůbec nevylučuji, že v nějakém jednou budu pracovat. Holky z Nebrasky jsou skvělé. Na rozdíl od nás mají více oborů, nejen marketing, ale i grafický design a podobně, takže je to velmi zajímavá skupina,“   popsala svoji zkušenost studentka. Doplnila, že teď je čeká každý týden online setkání a v květnu závěrečná prezentace.  

Kurz International marketing s americkou partnerskou univerzitou připravila katedra ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (KEMS). „V USA jsou na podobné kurzy zvyklí a my jsme chtěli, aby si i naši studenti vyzkoušeli, jaké to je, spojit výuku se spoluprací s konkrétní firmou nebo institucí. Zároveň můžeme dát spolupracujícímu partnerovi zpětnou vazbu a poskytnout mu nové podněty pro jeho práci,“ řekl odborný asistent David Kosina z olomoucké katedry. 

Díky projektu posluchači získají cenné zkušenosti a setkají se s lidmi, kteří pracují na pozicích, ve kterých se jednou po skončení studia mohou ocitnout. „Spolupráce s institucemi na mezinárodní úrovní je důležitá součást vznikající dlouhodobé koncepce VMO. Zároveň mohou jednoznačně přispět k reputaci muzea jako instituce, která aktivně podporuje vzdělávání a mezikulturní dialog. Postřehy amerických studentů nám proto mohou poskytnout novou perspektivu na důležitá témata, zejména v oblasti komunikace a user experience. Zadání pro studenty se bude v následujících dnech ještě formovat, nicméně studenti mají jistotu, že jejich výstupy rozhodně neskončí v šuplíku,“ doplnil Jiří Kutal, vedoucí komunikace a PR ve VMO.

Vlastivědné muzeum v Olomouci, jehož zřizovatelem je Olomoucký kraj, má přes 1 000 000 předmětů a z hlediska rozsahu své sbírky se řadí mezi největší muzea v České republice. Povahou sbírkového fondu v oblasti společenských i přírodních věd pokrývá nejen střední Moravu, ale i širší území s přesahy do zahraničí. Jeho zaměstnanci se věnují také významné vzdělávací a popularizační činnosti, organizují řadu výstav a v rámci Centra muzejní pedagogiky organizují řadu školních programů.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Nový systém AMADEUS má výrazně urychlit objevy léčiv

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 15/03/2024 - 08:00

Rychlejší, levnější a udržitelnější vývoj léčiv má umožnit průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou na Univerzitě Palackého v Olomouci vyvíjí renomovaný chemik Alexander Dömling díky prestižnímu grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s dotací 3,4 milionu eur. Systém pro syntézu nových látek či vylepšování jejich vlastností využije autonomní, umělou inteligencí řízený a vysoce miniaturizovaný postup pro identifikaci sloučenin.

Pětiletý projekt s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS) si klade za cíl urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Využití současných nástrojů, jako je umělá inteligence nebo miniaturizace, přináší do vědeckého bádání nové možnosti. Jsem rád, že patříme mezi univerzity, které díky špičkovému výzkumu pomáhají hledat cesty, jak ušetřit čas i finance v tak důležitém procesu, jakým je například vývoj nových léčiv. Úspěch v této oblasti bude mít jasný celospolečenský dopad,“ řekl rektor UP Martin Procházka.

Výzkumníci se budou při syntézách pohybovat ve stotisíckrát menších rozměrech v porovnání se současnými postupy v průmyslu.

„Navrhneme a ověříme komplexní technologickou platformu AMADEUS, která je schopná syntetizovat tisíce malých molekul denně v nano- nebo pikolitrových objemech založených na stovkách chemických reakcí, které dokážeme účinně zkoumat a vylepšovat jejich vlastnosti pomocí umělé inteligence. Díky tomuto zmenšení současně výrazně snížíme množství toxického odpadu, čímž zvýšíme udržitelnost procesu vývoje léků a současně jej urychlíme. Mojí ambicí je zásadně změnit ranou fázi objevování léčiv, která se ve farmaceutických společnostech po celém světě využívá více než půl století,“ uvedl Dömling, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého.

Myšlenka projektu AMADEUS pochází z doby před více než 30 lety, kdy Dömling jako tehdejší postdoc inicioval svou první startupovou společnost. V popředí technologického vývoje je dnes snaha o propojení automatizace chemie, vysoce výkonného screeningu a optimalizace sloučenin pomocí umělé inteligence, jejímž cílem je dramaticky urychlit včasný objev léčiv. V nové verzi platformy AMADEUS je klíčová právě vysoká miniaturizace a automatizace syntetické chemie, kterou Dömling se svou skupinou představil v roce 2019.

Podle něj může AMADEUS (Automated, MiniAturizeD and acceleratEd drUg diScovery) najít uplatnění nejen v lékařské chemii, ale také v katalýze, při vylepšování vlastností materiálů nebo rostlin.

Problematikou miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo například látek pro ochranu rostlin, se profesor Dömling věnuje v CATRIN také v rámci evropského projektu ERA Chair ACCELERATOR. Hlavním pilířem jeho výzkumu jsou vícesložkové organické reakce, které umožňují přípravu a testování desítek tisíc chemických látek najednou, navíc velmi hospodárným způsobem.

„Oba projekty se doplňují a umožní mi urychlit můj výzkum. Věřím, že AMADEUS bude představovat významný krok směrem k dosažení udržitelnosti ve výzkumu a vývoji a podpoří inovace a pokrok v různých vědeckých oblastech,“ doplnil Dömling.

Profesor Dömling je na Univerzitě Palackého první nositel prestižního ERC grantu v kategorii Advanced. Tyto granty se zaměřují na podporu mezinárodně uznávaných odborníků, kteří se již etablovali v oboru a prokazatelně ho ovlivnili. V náročné soutěži ERC ale v minulosti také uspěl, a to dokonce čtyřikrát, fyzikální chemik Michal Otyepka (z toho třikrát v kategorii Proof of Concept, která podporuje úspěšné řešitele grantů ERC v nejranější fázi komercializace výstupů jejich výzkumných aktivit). Oba vědci působí v CATRIN.

prof. Alexander Dömling, Ph.D.

V první dekádě svého profesního života absolvoval studium chemie a biologie na Technické univerzitě Mnichov. Doktorát získal u světoznámého vědce Ivara Ugiho. Postdoktorské období strávil u dvojnásobného nobelisty Barryho Sharplesse ve Scripps Research Institute v Kalifornii.

V dalším období působil na University of Pittsburgh, kde získal několik velkých grantů a zkušenosti z výpočetní a strukturní biologie, které využil například při návrhu léčiv. Následně pracoval jako vedoucí katedry designu léčiv na Univerzitě v Groningenu, kde vybudoval oddělení se zhruba 30 studenty a spolupracovníky.

Profesor Dömling má bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Získal více než 70 patentů a spoluzaložil šest biotechnologických společnost.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Cenu Wernera von Siemense získali Dominik Vašinka a Miroslav Ježek z katedry optiky

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 14/03/2024 - 12:30

Výrazně zpřesnit složitá kvantová měření dokázali pomocí umělé inteligence Dominik Vašinka a Miroslav Ježek z katedry optiky přírodovědecké fakulty. Díky tomu získali prestižní Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce. Budoucí praktické využití výsledků jejich bádání zaměřeného na aplikaci umělé inteligence v kvantových měřeních je široké – uplatní se především v oblasti metrologie a řízení složitých systémů včetně kvantových zařízení, jako jsou například kvantové procesory a senzory.

Velké množství vědeckých oblastí i technických aplikací vyžaduje přesné ovládání složitých fyzikálních systémů pro dosažení požadovaného stavu či průběhu procesu. Klíčovou úlohou k jejich řízení je precizní nastavení kontrolních signálů, přestože teoretický popis těchto systémů zůstává často neprobádaný. „Situace se navíc výrazně komplikuje, pokud přejdeme do světa kvantové fyziky. Zde se nároky na ovládací instrumentář násobí pravděpodobnostním charakterem kvantových měření a také komplexní a mnoharozměrnou strukturou kvantových stavů a procesů,“ popsal složitost kvantových měření Dominik Vašinka.

Příkladem může být optimální nastavení elektrických ovládacích napětí potřebných pro dosažení požadované činnosti kvantových procesorů nebo maximální citlivosti kvantových senzorů. Optimalizace řízení těchto zařízení, na niž se Dominik Vašinka zaměřil, je velmi obtížnou součástí jejich vývoje a využití. Největší přínos jeho vědecké práce spočívá v univerzálnosti navržené metody řízení, která využívá kooperativních neuronových sítí. Díky tomu je použitelná na prakticky libovolné kvantové i klasické zařízení. Práce také prakticky aplikuje novou metodu na přesné řízení kmitání světla, a to až na úrovni jednotlivých částic světla – fotonů. Manipulace se směrem kmitání světla je přitom klíčovým prvkem pro pokročilé zobrazovací a metrologické aplikace.

O vysoké kvalitě vědecké práce Dominika Vašinky svědčí i to, že ji prezentoval na několika zahraničních konferencích a výsledky jeho bádání tvoří základ vědeckého článku „Bidirectional Deep Learning of Polarization Transfer in Liquid Crystal with Application to Quantum State Preparation“, publikovaného v renomovaném mezinárodním časopise Physical Review Applied. Student oboru Optika a optoelektronika v současné době pokračuje v doktorském programu a věnuje se výzkumu na pomezí kvantové fyziky, fotoniky a umělé inteligence.

Umělá inteligence Dominika Vašinku fascinovala již od počátku jeho studia fyziky. Když si volil směr výzkumu v oblasti kvantové optiky, byla jejich kombinace ideální volbou. „Na mé práci mě nejvíce baví programování. Vidět, jak mi pod rukama vzniká kód, se kterým mohu dělat téměř zázraky, je úžasný pocit,“ říká.

Do soutěže o Cenu Wernera von Siemense se přihlásil, protože ji považuje za skvělou příležitost ke zveřejnění svých objevů a jejich rozšíření i do odborných kruhů, které z nich mohou těžit v mnoha dalších projektech. Na otázku, zda mu tento úspěch pomůže v další studijní, vědecké či profesní kariéře, odpovídá: „Určitě ano. Jednak je to skvělá příležitost navázat nové kontakty a spolupráce, ale také výborná motivace a připomínka toho, že náš výzkum má smysl.“

Vašinkův vedoucí diplomové práce Miroslav Ježek si na tomto studentovi nejvíce cení poctivosti a upřímnosti v pracovní i osobní rovině. „Dominik je velmi schopný fyzik i programátor a věřím, že má před sebou zářnou vědeckou kariéru. Také výborně komunikuje a nebojí se poskytnout upřímný názor a zpětnou vazbu. To považuji za jeden z hlavních důvodů, proč se nám s Dominikem výborně spolupracuje,“ vyjmenovává studentovy přednosti Miroslav Ježek.

Na financování výzkumu prezentovaného v Dominikově práci se podílela Grantová agentura ČR (projekt 21-18545S), Interní grantová agentura UP a katedra optiky PřF. „Důležitou roli ve formování zahraniční vědecké spolupráce hrál také projekt HYPER-U-P-S v rámci H2020 výzvy QuantERA, na jehož financování se podílela Evropská Unie a Ministerstvo školství ČR,“ dodává Miroslav Ježek.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

AS UP neschválil návrh rektora na vypořádání mezi PřF a CATRIN

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 14/03/2024 - 10:00

Hlavním bodem středečního jednání Akademického senátu Univerzity Palackého bylo projednání Návrhu vzájemného vztahu a majetkového uspořádání mezi vysokoškolským ústavem CATRIN a Přírodovědeckou fakultou UP. Návrh senátorům a senátorkám předložil rektor Martin Procházka.

Akademický senát jednal v prostorách auly Právnické fakulty UP za značného zájmu akademické obce. Jednání se zúčastnili i tři členové Správní rady UP: její předseda Otakar Fojt, pražský arcibiskup a primas český Jan Graubner a Pavel Prudký z finanční správy.

„Mějme na paměti, že univerzitu tvoří celek osmi fakult a vysokoškolského ústavu, a to rozhodnutí musí být děláno s ohledem na univerzitu jako celek, a nikoli z pohledu jedné nebo druhé součástí a jejich zájmu. Tomu materiálu lze vyčítat cokoli, ale věřte, že byl dělán se zájmem být co nejvíce nestranný, neutrální a se snahou nenadržovat ani jedné, ani druhé straně,“ uvedl v úvodu svého vystoupení Martin Procházka. V prezentaci zrekapituloval dosavadní proces ve věci CATRIN, připomněl i řadu jednání, která už proběhla, ale nevedla k žádoucímu kompromisu. Senátorům pak podrobně představil svůj návrh, včetně schémat prostorového rozdělení budov, místností, laboratoří i přístrojů, i finančního vyrovnání. Rektor uvedl, že návrh je aktuálním cílem celkového řešení situace, následně je podle něj třeba se zaměřit na střednědobé a dlouhodobé cíle.

K návrhu rektora se posléze vyjádřili zástupci obou stran, jak děkan PřF Martin Kubala, tak ředitel VŠÚ Pavel Banáš. Děkan PřF návrh odmítl s tím, že ho považuje pro fakultu za nevýhodný. „Návrh neřeší, ani nereflektuje naše problémy. Naopak vytváří nové,“ uvedl mimo jiné k otázce prostorového dělení.

S návrhem nebyl spokojen ani ředitel VŠÚ Pavel Banáš. Zmínil mimo jiné potřebu analýzy technických podmínek. „Není jasné například technické zabezpečení,“ uvedl v souvislosti s navrženým přemísťováním přístrojů.

Senátoři a senátorky pak v podrobné rozpravě debatovali o tom, zda předložený návrh přinese uklidnění situace a jaký dopad bude mít jeho realizace, upozorňovali i na možná rizika. Zmínili rovněž potřebu respektovat vysokoškolský zákon a vnitřní předpisy univerzity a potřebu zajistit dobré pracovní podmínky pro všechny přírodovědce, ať pracují na PřF či CATRIN.

V diskuzi vystoupili i další členové akademické obce, například děkan FTK Michal Šafář nebo děkan LF Milan Kolář, který jako lékař přirovnal současnou situaci ke krvácející ráně. „Univerzita krvácí a nemůžeme se tvářit, že ta rána tady není,“ uvedl a vyzval senátory, aby neprodlužovali současný stav a rozhodli. Do debaty se zapojil i předseda Správní rady UP Otakar Fojt, podle kterého není zvykem, aby se její členové jednání senátu účastnili. Ale situace je podle něj vážná a Správní radu dlouho nevyřešený problém trápí. „Zatímco jiné univerzity, které nemají tento problém, se věnovaly svému vědeckému úsilí a výuce studentů, tato univerzita trávila čas nad touto otázkou,“ připomněl Fojt a dodal, že jako předseda Správní rady návrh rektora podporuje. „Nevidím jinou snadnou možnost, jak se posunout ve vztazích univerzity dál.“

Senátoři si odhlasovali, že budou o návrhu rozhodovat v tajném hlasování. V něm návrh předložený rektorem UP neschválili. Ke schválení bylo potřeba 13 hlasů. Pro ale hlasovalo jen 10 členů AS UP, 9 bylo proti a 5 se zdrželo.

Místopředseda AS UP Jiří Langer, který zasedání řídil, pak na základě tohoto rozhodnutí vyzval senátory a senátorky k tomu, aby za této situace dali rektorovi UP doporučení, jak dále postupovat. Po dlouhé rozpravě nakonec AS UP přijal následující usnesení:

„AS UP žádá rektora o předložení nového návrhu rozhodnutí o majetkovém vypořádání mezi PřF UP a CATRIN ve smyslu maximální možné implementace doporučení tzv. Horáčkovy zprávy, zdůvodněného vypořádání připomínek obou dotčených součástí k návrhu č. UPOL-47113/9100-2024 a zapracování těch, jejichž zohlednění bude v souladu se zájmy dalšího rozvoje UP jako celku. AS UP žádá rektora o předložení nového návrhu AS UP nejpozději do 12. 5. 2024, a to včetně obsahově odpovídající novely Řádu o nakládání s majetkem UP. Upozorňuje přitom na nutnost chránit akademickou samosprávu na univerzitní i fakultní úrovni v souladu se zákonem o vysokých školách a Statutem UP (čl. 6 odst. 1).“

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Zlatou medaili UP obdržel profesor Lo z Hongkongu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 14/03/2024 - 08:00

Profesor Yuk-Ming Dennis Lo z Chinese University of Hong Kong, který je označován za vážného kandidáta na udělení Nobelovy ceny, obdržel za dlouhodobou spolupráci s olomouckými lékaři a vědci zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Z rukou rektora Martina Procházky ji převzal na kongresu věnovaném tématu volně cirkulující DNA (cfDNA) a lékařské praxi, který se konal v Olomouci.

Uznávaný vědec z Hongkongu před časem dokázal, že v krvi těhotné ženy lze rozpoznat a laboratorně oddělit DNA nenarozeného dítěte. Neinvazivním způsobem je tak možné určit, zda je dítě ohroženo vrozenými vývojovými vadami, či nikoliv.

„Profesor Lo je jedna z nejvýraznějších osobností v oblasti lékařské genetiky a fetální medicíny, jeho objev naprosto změnil prenatální diagnostiku. Když to řeknu laicky, těhotné ženy již nemusí chodit na odběr plodové vody, některé genetické vady jsme totiž schopni diagnostikovat z odebrané krve. Výrazně se tak snížilo riziko potratů a komplikací spojených s invazivní prenatální diagnostikou,“ přiblížil rektor Martin Procházka, který se své odborné práci zaměřuje mimo jiné na prenatální péči a riziková těhotenství a před zvolením rektorem vedl Ústav lékařské genetiky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Spolupráce profesora Lo s Univerzitou Palackého, respektive Ústavem lékařské genetiky začala zhruba před dvanácti lety. Osobně na ústavu přednášel, seznámil nás s novými metodami. Od té doby spolupracuje s lékaři a vědci nejen v Olomouci, ale v celé ČR pravidelně, přednáší, účastní se několika projektů. Je to špičkový vědec,“ doplnil k laureátovi zlaté univerzitní medaile rektor.

Kromě Univerzity Palackého ocenila profesora Dennise Lo za jeho přínos také Společnost lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP, a sice Mendelovou medailí a čestným členstvím, a Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. „Velmi za tato ocenění děkuji a těším se na další spolupráci,“ reagoval na pocty profesor Lo, který však skromně dodal, že za onou proměnou prenatální diagnostiky je práce mnoha vědců po celém světě.

Ocenění odborných společností na kongresu o cfDNA převzali také Howard S. Cuckle, emeritní profesor University of Leeds, Peter Benn, emeritní profesor University of Connecticut, a Jiří Šantavý, který stál u zrodu olomouckého Ústavu lékařské genetiky a také u počátků jeho spolupráce s profesorem Lo.

„Pro náš obor, tehdy vlastně úplně nový, byla mezinárodní spolupráce velice důležitá. Podařilo se nám navázat cenné kontakty se třemi takovými koryfeji, předními osobnostmi ve světovém měřítku, byli to jednak Hans Galjaard z Rotterdamu a Kypros Herodotou Nicolaides z Velké Británie, kteří později obdrželi i čestný doktorát UP, a jednak právě Dennis Lo, který je doslova otcem neinvazivních metod v prenatální diagnostice,“ připomněl dřívější dlouholetý přednosta Ústavu lékařské genetiky.

Nejen na rozvoji důležitých mezinárodních spoluprací ústavu se podílela i Ishraq Dhaifalah, jejíž tým šestý ročník středo- a východoevropského kongresu o cfDNA a lékařské praxi v Olomouci uspořádal, a sice pod záštitou rektora UP Martina Procházky, zvoleného prezidenta Evropské federace klinické chemie Tomáš Zimy a předsedy Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP Milana Macka. Během dvoudenního odborného setkání vystoupili se svými příspěvky odborníci nejen z Česka, Slovenska, Maďarska či Chorvatska, ale také například z Dánska, Finska, USA nebo Velké Británie. Přednášky byly zaměřené na cfDNA v oblasti prenatální péče, diagnostiky autoimunitních onemocnění nebo rakoviny.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Studentka rekreologie zaujala prací o ztrátě prázdnin v mezinárodním časopise

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 13/03/2024 - 12:00

Když Valentýna Himmelová, studentka programu Rekreologie – pedagogika volného času na Fakultě tělesné kultury UP, nastoupila při distančním studiu během epidemie covidu-19 do zaměstnání, poprvé si uvědomila, že volnost, kterou do té doby měla, byla výsadou. Tento poznatek se stal jednou z pohnutek k volbě tématu bakalářské práce věnované fenoménu ztráty prázdnin při přechodu ze studia do pracovního poměru. Svou prací zaujala i v časopise World Leisure Journal, který ji v upravené podobě vydal.

Školitel studentky Ivo Jirásek i vedoucí katedry rekreologie Zdeněk Hamřík se shodují, že jde o velký úspěch.

„Valentýna Himmelová přišla s tématem, které bylo vskutku neobvyklé, a dlouho jsme hledali, jak k němu vůbec přistoupit. Je však pracovitá a poradila si se všemi problémy velmi dobře. To, že by mohla být práce v upravené podobě publikovaná, jsem jí navrhl po úspěšné obhajobě. Oslovený časopis text přijal, už to ukazuje, že její nápad byl opravdu originální, zasluhující si mezinárodní pozornost. Vnímám to jako mimořádný úspěch a za sebe jí můžu pouze pogratulovat a poděkovat za příkladnou spolupráci,“ uvedl Ivo Jirásek.

„Na rekreologii máme spoustu kreativních a šikovných studentů, ale není běžné, aby někdo publikoval článek vycházející z bakalářské práce v mezinárodním odborném časopise, navíc jako první autor. V oboru leisure sciences se trochu potýkáme s tím, že časopisy publikují už jen hodně originální témata, protože řada věcí již publikována byla, navíc těch periodik není moc. O to je úspěch Valentýny Himmelové cennější,“ dodal Zdeněk Hamřík.

Sama studentka vnímá zveřejnění článku ve World Leisure Journal (viz zde) jako velkou poctu. „Když jsem začínala bakalářskou práci psát, proběhlo mi hlavou nespočet myšlenek o tom, že nikdo nebude číst takové množství prací a že se jedná pouze o formalitu. Moc mě těší, že nakonec ta má práce k něčemu byla a že se dostane do světa. Mimo jiné je to pro mě velká motivace pokračovat ve studiu a případně prohloubit tuto problematiku v diplomové práci,“ řekla s tím, že se na katedře cítí jako doma a ráda by tu dále rozvíjela svůj potenciál.

Téma fenoménu ztráty prázdnin si Valentýna Himmelová pro svou bakalářskou práci vybrala nejen kvůli vlastní zkušenosti z doby covidu. Už odmala si uvědomovala to, že rodiče na rozdíl od dětí prázdniny nemají. Dalším podnětem byl výrok spolužačky, která se zmínila, že má vždy v létě nutkání dát v práci výpověď.

„Metodou chápajícího rozhovoru jsem v rámci kvalitativního výzkumu zjišťovala od respondentů, jak se se ztrátou prázdnin vyrovnávali. Na základě získaných dat jsem se pak snažila tento fenomén objasnit pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. Subjektivní prožívání ztráty prázdnin se u respondentů lišilo na základě mnoha proměnných, ze kterých jsem vyvodila pět základních mediátorů: typ zaměstnání, zvyk související s dříve prožívanými prázdninami, míru přijetí nové role, způsob trávení dovolené (aktivní vs. pasivní) a hodnotovou orientaci,“ přiblížila.

„Výsledky potvrdily, že nástup do zaměstnání na hlavní pracovní poměr provází úbytek volných dnů. Není to však pouze ztráta množství volných dnů, ale také ztráta jistoty z hlediska danosti termínu dovolené. Zaměstnanci musí o termíny žádat a jejich zaměstnavatelé nejsou povinni daný termín schválit. Flexibilita vybírání dovolené se tak v různých zaměstnáních liší a může značně komplikovat trávení volného času, a to především pokud chceme sladit termín dovolené s další pracující osobou,“ dodala rekreoložka.

Valentýna Himmelová pochází z Prahy, na Fakultě tělesné kultury UP nyní studuje navazující magisterskou rekreologii. Odmala chodila do skautského oddílu, jeho pozdější vedení jí dalo základ v oblasti volnočasové pedagogiky. Lásku k přírodě, outdoorovým aktivitám a sportu upevňovali také její rodiče. Vyzkoušela celou řadu sportů, nejdéle vydržela u horolezectví a jezdectví, nyní se věnuje mimo jiné pole dance. Pohyb je pro ni radost a doufá, že to tak zůstane i dále.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Pivovar EUREKA spoluorganizuje soutěž piv uvařených studenty a školními pivovary

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 13/03/2024 - 08:00

Moravskou vernisáž piva letos v květnu poprvé doprovodí degustační soutěž zaměřená na piva uvařená studenty v domácích podmínkách či ve školních mikropivovarech. Ty už v Česku fungují na několika středních a vysokých školách. Soutěž, nazvaná Studentská pivní liga, se bude konat 25. května v prostorách pivovaru Univerzity Palackého v Olomouci EUREKA, který provozuje její přírodovědecká fakulta.

Každá střední či vysoká škola může do Studentské pivní ligy přihlásit maximálně deset vzorků piv z vlastní produkce. Degustační kategorie budou zaměřeny na světlé ležáky českého typu (BJCP3A a 3B), tmavé svrchně kvašené pivo bez omezení stupňovitosti, pivo z alternativních obilovin bez omezení stupňovitosti (BJCP 31A) a Brett Saison.

Studenti mohou své vzorky piva, uvařeného pod záštitou školního pivovaru, zaregistrovat do soutěže na webu, kde jsou dostupná také podrobná pravidla. „Aby mohli být přijati do Studentské pivní ligy, v rámci které nemusí platit registrační poplatek, je nutné do poznámky v registraci uvést informaci o tom, jakou školu či pivovar zastupují. Školu poté požádám o informaci, kteří studenti se soutěže zúčastní. Jedná se o dvojitou kontrolu,“ uvedl spoluorganizátor soutěže Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Univerzitní pivovar EUREKA se do Moravské vernisáže piva, kterou bude v květnu hostit olomoucké Výstaviště Flora, zapojil již v loni. Studenti z přírodovědecké fakulty na této přehlídce produkce malých pivovarů prezentovali svůj recept na pivo KaraMnich. „Na základě této spolupráce jsme dostali možnost se aktivně zapojit také do organizace letošního ročníku Moravské vernisáže piva, a to formou spoluorganizování domovarnické soutěže, která bude probíhat na přírodovědecké fakultě. Navíc vznikl nápad zapojit do soutěže také studenty, jejichž střední nebo vysoká škola je napojena na nějaký pivovar,“ dodal Lukáš Kučera.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Děkan právnické fakulty Václav Stehlík složil inaugurační slib

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 12/03/2024 - 15:45

V olomouckém Arcibiskupském paláci byl do funkce děkana Právnické fakulty UP slavnostně uveden Václav Stehlík. Děkanskou insignii převzal z rukou rektora Martina Procházky a předsedy fakultního akademického senátu Michala Bartoně. Václav Stehlík povede fakultu následující čtyři roky. V lednu započaté funkční období jen pro něj druhým v pořadí.

Samotné inauguraci předcházelo formální odstoupení z funkce děkana, čímž Václav Stehlík symbolicky ukončil své první funkční období. Za něj mu poděkoval rektor Martin Procházka a současně připomněl slavnostní akt před čtyřmi roky. „V únoru 2020 jsem byl inaugurován společně s docentem Stehlíkem, já tehdy jako nový děkan fakulty zdravotnických věd. V té době jsme si jen těžko dokázali představit, jak náročné chvíle nás jako děkany čekají,“ vzpomněl rektor na nelehké období pandemie covidu-19. Společně s jejím zvládnutím vyzdvihl další úspěchy Václava Stehlíka jako děkana – mimo jiné postupnou modernizaci zázemí fakulty, rozvoj studijních programů, podporu vědy a výzkumu nebo rozvoj zahraniční spolupráce. „Chtěl bych panu docentovi poděkovat zejména za jeho profesionální přístup, korektní a otevřené vystupování a také za pozitivní energii, s níž funkci děkana doposud vykonával.“

Prorektorka Andrea Hanáčková, která inaugurací provázela, Václava Stehlíka, docenta v oboru právo Evropské unie, hostům krátce představila a Michal Bartoň, předseda Akademického senátu PF UP, shrnul průběh říjnové volby kandidáta na děkana.

Poté již došlo na samotné slavnostní dekorování děkana a složení inauguračního slibu. „Inauguraci nevnímám jako osobní poctu nově či staronově nastupujícímu děkanovi, nýbrž jako slavnostní okamžik pro fakultu jako takovou a vaši účast vnímám jako vyjádření vašeho vztahu k fakultě a univerzitě,“ řekl hostům v Arcibiskupském paláci Václav Stehlík. Zmínil, že je hrdý, že právnická fakulta může být součástí pestré univerzitní rodiny. „Při své první inauguraci jsem vyslovil přání, aby naše fakulta byla platným členem univerzitní obce a sdílela nejen úspěchy a radosti, ale i pomáhala řešit společné problémy. Snad se alespoň částečně toto přání vyplnilo; každopádně se k naplňování tohoto cíle pokusím přispět i v druhém funkčním období.“

Připomněl i další pro fakultu důležité „rodiny“ – rodinu právnických fakult v České republice a na Slovensku a rodinu zahraničních právnických fakult. „Rozvíjení dobrých, nadstandardních vztahů mezi fakultami je přirozeným úkolem do mého dalšího funkčního období.“ V podobném duchu hovořil i ve vztahu k institucím, které v oblasti práva v České republice působí, a neopomněl ani třetí roli fakulty.

Ve svém proslovu zmínil také hlavní výzvy, které před ním a jeho týmem stojí. Fakultu například čeká reakreditace hlavního studijního programu Právo a právní věda, zásadní reforma doktorského studijního programu, dobudování oddělení projektové podpory nebo modernizace fakultního zázemí. „Již v letošním roce bude zahájena dosud největší investiční akce, a to generální rekonstrukce a dílčí rozšíření naší budovy A,“ uvedl děkan a přidal další svůj cíl, který se týká zaměstnanců. „Budu usilovat o zlepšení mzdových a dalších pracovních podmínek, ať už pro akademické pracovníky, tak i další zaměstnance. Budu též usilovat o to, aby fakulta byla postavena na dobrých profesních a osobních vztazích tak, aby se zaměstnanci a studenti na fakultě cítili dobře.“

Václav Stehlík je v pořadí šestým děkanem, který stojí v čele právnické fakulty od jejího znovuobnovení v roce 1991. Před ním fakultu řídili Miroslav Liberda, Jiří Blažek, Michal Malacka, Milana Hrušáková a Zdenka Papoušková.

Druhé funkční období začalo Václavu Stehlíkovi 23. ledna 2024 a potrvá do 22. ledna 2028.

Medailonek děkana PF UP je zveřejněn zde.

Proděkanský tým PF UP

JUDr. Martin Faix, M.J.I., Ph.D.
proděkan pro zahraniční záležitosti a cizojazyčné studijní programy

JUDr. Ondrej Hamuľák, Ph.D.
proděkan pro vědu a výzkum

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.
proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance a pro komunikaci, vnější vztahy a konferenční činnost

JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D.
proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy

doc. JUDr. Blanka Vítová, LL.M., Ph.D.
proděkanka pro organizaci a rozvoj

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Jak správně pečovat o tělo i duši, napoví Veletrh zdraví v Pevnosti poznání

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 12/03/2024 - 09:00

Novinky i osvědčené postupy v medicíně hravou formou představí letošní Veletrh zdraví. V pátek 15. a sobotu 16. března ožije Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty UP, pestrými aktivitami v oblasti duševního zdraví, první pomoci, péče o zuby nebo spánkové hygieny.

Přímo v prostorách science centra bude mít široká veřejnost možnost nechat si vyšetřit znaménka a naučit se správný postup samovyšetření prsu a varlat. Pro všechny věkové kategorie bude připraveno terapeutické pískoviště, na návštěvníky bude čekat také zubní víla nebo ukázka uplatnění 3D tisku v současné medicíně.

Už během týdne se budou ve spolupráci s Akademií věd konat přednášky v rámci právě probíhajícího Týdne mozku. Odborníci z Přírodovědecké fakulty UP v nich studentům středních škol i veřejnosti přiblíží klíčovou roli chemie v medicíně a farmacii, význam spánku pro člověka i další živočichy nebo nové směry vývoje protinádorové léčby.

V pátek a sobotu si pak během Veletrhu zdraví budou návštěvníci Pevnosti poznání moci nacvičit kardiopulmonální resuscitaci nebo zjistit, jak se preventivně starat nejen o své tělo, ale i duši. Rovněž se naučí poslouchat svůj biorytmus a díky unikátní těhotenské vestě si na vlastní kůži vyzkouší fyzickou zátěž těhotenství.

„Veletrh zdraví je pro nás nejen příležitostí prezentovat nejnovější vědecké poznatky v oblasti medicíny, které mohou výrazně přispět ke zvýšení kvality života, ale zároveň platformou pro spolupráci s našimi dlouholetými partnery,“ dodává Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání – Centra popularizace PřF UP.

Kompletní program Veletrhu zdraví je na webu Pevnosti poznání.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Ivana Rabinská a Ondřej Svaček budou pokračovat ve funkci ochránců práv studentů PF UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 11/03/2024 - 13:00

Ivana Rabinská z katedry trestního práva a Ondřej Svaček z katedry mezinárodního a evropského práva budou i nadále zastávat funkci ochránců práv studentů právnické fakulty. Děkan Václav Stehlík je do funkce jmenuje po zohlednění výsledků hlasování studentů.

V elektronických volbách, které se konaly online na přelomu února a března, se o hlasy studentů ucházeli tři kandidáti – Olga Rosenkranzová z katedry teorie práva a právních dějin, Ivana Rabinská z katedry trestního práva a Ondřej Svaček z katedry mezinárodního a evropského práva. Poslední dva jmenovaní funkci vykonávali doposud.

Každý student mohl hlasovat nejvýše pro dva kandidáty odlišného pohlaví. „Odevzdáno bylo 356 platných volebních lístků. Volební účast přesáhla jednadvacet procent,“ shrnula Blanka Vítová, předsedkyně volební komise. Ivana Rabinská získala 206 hlasů, Ondřeji Svačkovi dalo hlas 243 voličů. „Respektoval jsem výsledek studentské volby. Jsem potěšen, že oba zvolení kandidáti se jmenováním souhlasili,“ řekl děkan Václav Stehlík.

Ivanu Rabinskou a Ondřeje Svačka potěšila důvěra studentů i děkana. „Rád bych poděkoval za studenty vyslovenou důvěru, které si moc vážím. Mám radost, že můžeme s kolegyní ve funkci pokračovat, že neodcházíme od rozdělané práce,“ řekl Ondřej Svaček. Na další spolupráci v ombudsmanském tandemu se těší i Ivana Rabinská. „Budu se snažit důvěru studentů nezklamat, a pokud se na nás obrátí, znovu jim pomoct.“

Funkční období vůbec prvních ochránců práv studentů PF UP, Ivany Rabinské a Ondřeje Svačka, začalo v červnu 2022. Za rok a půl řešili sedm podnětů, z toho jeden kolektivní. Drtivá většina souvisela se studijní agendou.

Oba znovuzvolení ombudsmani se shodli, že jsou stále na začátku cesty. „V uplynulém funkčním období jsme si nastavili rozhodovací procesy, vyjasnili si naši pozici a vytvořili model spolupráce s vedením fakulty, s ohledem na povahu většiny doposud řešených podnětů zejména s proděkanem pro studijní záležitosti. Troufám si říct, že nám to prozatím fungovalo,“ zhodnotil Ondřej Svaček. Podle Ivany Rabinské je ombudsmanství na univerzitách mladá, ale významná funkce a stále je třeba se v této oblasti vzdělávat a potkávat s kolegy. „Jsme součástí celorepublikového tělesa Školské ombudsmanské platformy, kterou skvěle vedou kolegové z filozofické fakulty naší univerzity, a i díky ní máme možnosti se dále rozvíjet.“

Funkční období ochránců práv je vázáno na funkční období děkana. Pozice ochránce práv studentů PF UP byla zřízena jakožto poradní orgán děkana na základě vnitřní normy z roku 2022.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Připojte se s univerzitou do výzvy Do práce na kole 2024

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 11/03/2024 - 08:00

Celý květen na kole, koloběžce, pěšky nebo poklusem – tedy udržitelně a aktivně. Právě teď je ten správný čas přihlásit se do výzvy Do práce na kole a podpořit vlastní kondici i rozvoj infrastruktury pro cyklisty i pěší. Díky Udržitelné univerzitě je i letos pro studenty a zaměstnance UP připraven omezený počet bezplatných registrací. Účastníci výzvy mohou navíc po celý měsíc bezplatně využívat sdílená kola univerzitního partnera nextbike.

„Mám radost, že se tato výzva stává opravdu tradicí a hlásí se do ní čím dál více lidí. Když jsme oslovili účastníky loňského ročníku, během několika dní nám dorazilo přes 100 přihlášek. Rozhodli jsme se hned počet voucherů navýšit tak, aby se dostalo i na nové zájemce. Letos nově proplácíme již zlevněné startovné i prvním padesáti studentům,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje na UP Zuzana Huňková.

Výzva Do práce na kole se koná každý rok v celé České republice. K jejímu přijetí stačí sestavit 2–5členný tým (možnost je ale i pro jednotlivce), do konce dubna se zaregistrovat a během května pak co nejpravidelněji jezdit do práce a z práce na kole, koloběžce, skejtu, vozíčku anebo chodit pěšky či běhat. Tyto způsoby lze kombinovat i s hromadnou dopravou. Využít lze také sdílená kola univerzitního partnera nextbike, který kromě dlouhodobých výhod pro UP poskytuje všem účastníkům výzvy měsíční předplatné zdarma.

Účastníci výzvy si své cesty zapisují do online profilu a nakonec mohou vyhrát zajímavé ceny, a to hned v několika kategoriích celostátní i městské soutěže. Na Univerzitě Palackého navíc v letošním roce proběhne už třetí ročník Univerzitního souboje fakult a součástí. V loňském roce se do něj zapojilo 136 zaměstnanců, kteří celkem vytvořili 44 týmů, najeli 30 941 km a ušetřili 3,85 t CO2e (což je pro srovnání zhruba jedna třetina průměrné roční uhlíkové stopy jednoho Čecha). Vítězství v souboji obhájila lékařská fakulta.

„Každoročně se v rámci cílů Udržitelné univerzity snažíme zlepšovat také infrastrukturu pro udržitelnou dopravu. Loni jsme např. postavili nové stojany na pedagogické fakultě a letos přibudou další. Jedním z cílů je také snižování uhlíkové stopy z dojíždění zaměstnanců a studentů UP, proto bychom byli rádi, aby se počet lidí dopravujících se na univerzitu na kole, pěšky nebo poklusem zvyšoval nejen v květnu, ale celoročně,“ dodává Zuzana Huňková.

Další informace o výzvě Do práce na kole a návod na získání bezplatné registrace najdete na webu Udržitelné univerzity.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

David Livingstone: Ukrajina přišla o miliony nadaných lidí, potřebuje pomoc i v akademické sféře

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 09/03/2024 - 08:00

Na východ, do tehdejšího Československa, se Američan David Livingstone, nyní člen katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP, přestěhoval po sametové revoluci v roce 1990. V roce 2024 se rozhodl vydat na východ znovu. Jednoduše proto, že pomoc nyní potřebují vysoké školy ve válkou zmítané Ukrajině.  

Když před nedávnem poslal David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP redakci Žurnálu UP příspěvek o svých prvních dnech na Národní přikarpatské univerzitě Vasyla Stefanika v Ivano-Frankivsku, nabízelo se položit mu hned další otázky. Jak vypadá jeho nynější běžný den? Jak se mu žije v zemi, která je ve válce? A proč se do této země, kterou týden za týdnem doprovází zvuk sirén, vlastně vydal? Svůj současný život, život akademiků i studentů na Ukrajině částečně přiblížil v rozhovoru.

Jak se stalo, že jste začal učit na Národní přikarpatské univerzitě Vasyla Stefanika v Ivano-Frankivsku?

Pomyslně poprvé jsem se s touto univerzitou setkal skrze ukrajinskou sekci katedry slavistiky na naší fakultě, přesněji díky členkám této katedry Radaně Merzové a Uljaně Cholodové, která z Ivano-Frankivsku pochází. Asi před rokem mě tyto dámy představily hostující profesorce literatury z Národní přikarpatské univerzity Ivanně Devdiuk a já se tehdy nabídl, že bych zaměstnance této univerzity mohl učit online. Výuka trvala asi devět měsíců a průměrně se jí účastnilo kolem deseti zaměstnanců. V učení jsem se střídal s bývalou studentkou a kamarádkou Dagmar Pavlovovou, jejíž manžel z Ukrajiny pochází.

Později jsem se seznámil s tamním vedoucím katedry anglické filologie profesorem Jakivem Bystrovem, který mě sem nakonec pozval a vyřídil veškerou administrativu na ukrajinské straně (abych to uvedl na pravou míru, pozval jsem se spíš sám a pan profesor s mou návštěvou laskavě souhlasil). Musím zdůraznit, že mě podpořila i moje domovská katedra, především její vedoucí Ondřej Molnár i děkan naší fakulty Jan Stejskal s proděkankou Pavlínou Flajšarovou. Nejsložitější pro mě bylo obstarat si pojištění, protože Ukrajina je válečnou zónou. Cením si i pomoci kolegů, například Ema Jelínková slíbila v době mé tříměsíční nepřítomnosti odučit některé předměty a vykrýt tak část mé běžné pracovní náplně.

Na ukrajinské katedře jsem dostal přidělené tři semináře: dva semináře britské literatury pro studenty čtvrtého ročníku bakalářského cyklu a jeden seminář akademického psaní pro první ročník magisterského studia. Účastním se zde i dalších seminářů jiných vyučujících a pořádám speciální přednášky jak na univerzitě, tak mimo ni: například na středních školách a v kulturních centrech či v místní knihovně s názvem Americké okénko. S pomocí studentů organizuji i filmový klub v budově kolejí, kde bydlím. Měl bych také začít s online výukou studentů z dalších ukrajinských univerzit. Jmenovitě jde o Charkovskou národní univerzitu V. N. Karazina a Chersonskou státní univerzitu. Řada zaměstnanců druhé z jmenovaných univerzit se totiž přestěhovala sem do Ivano-Frankivsku a žijí na stejné koleji jako já.  

Co vás vedlo k tomu vydat se do země, která je ve válce?

V Olomouci jsem poslední dva roky organizoval kurzy angličtiny pro ukrajinské uprchlíky. Díky děkanovi Janu Stejskalovi může výuka probíhat v učebnách Filozofické fakulty UP i dnes. Finančně ji podporuje Velvyslanectví USA v Praze skrze Americké centrum UP. Protože má však tento projekt poměrně omezený rozpočet, vyučují v tuto chvíli dvě moje bývalé studentky Eva Železná a Karolína Cohen bez nároku na odměnu. Kromě nich se do výuky zapojují i dva moji současní studenti Margo Hordeieva, která pochází z Oděsy, a Matěj Kundrát. Každý týden se výuky účastní asi osmdesát Ukrajinců ve věku od sedmi do sedmdesáti let. Společně s kolegy se snažíme ukrajinské studenty co nejvíce podpořit.

Asi před půl rokem jsem si ale uvědomil, že ačkoli je pomoc Ukrajincům u nás hezká, je z dlouhodobého hlediska možná ještě důležitější pomoc univerzitám přímo na Ukrajině. Ukrajina už přišla o miliony talentovaných lidí. Nemluvím jen o těch, kteří museli narukovat, ale i o těch, kteří emigrovali. Do budoucna, až dojde na obnovení míru, bude na Ukrajině obrovským problémem takzvaný odliv mozků. Myslím si, že je důležité, abychom my ze západu, především pak my z akademického prostředí, podpořili kolegy na Ukrajině, pomohli jim udržet akademický věhlas a zabránili odlivu talentovaných studentů a výzkumníků ze země. Doufám, že svým snažením k tomuto cíli alespoň trochu přispěji.

Národní přikarpatská univerzita Vasyla Stefanika je velkou univerzitou s dvanácti fakultami a instituty, navíc se stala i dočasným domovem mnohých pracovníků Chersonské státní univerzity. Jak se vám v takovém prostředí žije, jaké pocity vás doprovázejí?

Místní univerzita není nikterak bohatá. Sdílím zde kancelář s dalšími zhruba třiceti kolegy. Teprve teď dokážu ocenit komfort, který máme na Univerzitě Palackého. Také učebny a budovy tady na Ukrajině by si zasloužily investici. To ale samozřejmě není nyní na pořadu dne. Jedním dechem musím ale dodat, že pro lidi z východu a z válečné zóny, je Ivano-Frankivsk učiněná oáza klidu a pohody. Národní přikarpatská univerzita poskytuje kancelářské prostory a také kolejní ubytování některým administrativním a akademickým pracovníkům z Chersonské státní univerzity. Tato situace trvá již dva roky a konec války je v nedohlednu. I když se s mnohými zaměstnanci z Chersonské univerzity teprve seznamuji, už teď nemám pochyby o jejich odvaze a odhodlání. Například jeden z jejích prorektorů už dva roky žije s manželkou a dcerou v pokoji, který je stejně velký jako ten můj, má asi deset metrů čtverečních.

Jak nyní vypadá váš běžný den?

Žiji na koleji, kde mám vlastní pokoj se stolem, je tady taky sprcha, záchod a lednice. Za patnáct minut se odtud pěšky dostanu na univerzitu nebo do města. Když neučím, pracuji z domu, připravuji se na přednášky nebo pracuji na svých úkolech. Na své domovské katedře anglické filologie organizuji sérii přednášek a vedu akademické práce asi deseti studentům. Kromě toho se samozřejmě věnuji i vlastnímu výzkumu. Mám pořád co na práci. Obvykle jdu jednou za den někam na jídlo. Restaurace tady mají velmi dobrou úroveň a mají tu i pár docela dobrých piv. Občas zajdu na jídlo nebo na skleničku také s kolegy. Byl jsem i v místním úžasném divadle a zhlédl jsem dokonce inovativní modernizovanou verzi Hamleta, která je zasazena do prostředí protileteckého krytu a která byla zinscenovaná ve sklepě budovy divadla. Momentálně zde spolupracuji s kolegou z katedry divadelních studií, s nímž připravuji příspěvek na konferenci. Týká se právě uvedeného představení a dalších ukrajinských zpracování Shakespearových her, jež reflektují dnešní dění. Celé město je úžasné, těším se, až přijde jaro a budu moci objevovat krásy místní přírody.

V rámci vašeho semestrálního pobytu chcete navštívit i jiné univerzity…

Ano, chystám se na čtyři dny do Lvova. Budu tam přednášet na třech univerzitách. Plánuji i navštívit Kyjev, kde bych měl přednášet na Kyjevské národní univerzitě Tarase Ševčenka, navštívím tam i další kulturní instituce. Naplánoval jsem si ještě návštěvu univerzit v Ternopilu a Černovicích.

Jakou zkušenost teď považujete za nejsilnější? Co vám z pobytu z Ivano-Frankivsku už navždy zůstane v paměti?

Zhruba dvakrát do týdne se rozeznívají sirény nebo městu hrozí riziko leteckého útoku. Každý má v telefonu nainstalovanou aplikaci, která ho o hrozbě informuje. Několikrát se už stalo, že se aplikace rozezněla v době mé výuky. Studenti a zaměstnanci fakulty tak musejí opustit budovu a výuka se ruší do doby, dokud nepřestane hrozit nebezpečí. Běžně to tak trvá asi devadesát minut. Studenti jednoduše opustí kampus školy, odeberou se domů nebo jdou někam na kávu. Žáci na základních a středních školách se musejí v případě útoku přesunout do provizorních učeben v krytech. Mezi studenty i učiteli tak neustále panuje nejistota, se kterou se vypořádávají rezignací i humorem, nepochybně si však situace vybírá svou daň. Nebezpečí se samozřejmě stupňuje, čím víc se člověk posouvá na východ.

Obdivuji, jak se lidé dokážou vypořádat s překážkami, které jim přicházejí do cesty. Například v neděli jsme měli na koleji první setkání filmového klubu. Pět minut před začátkem filmu přišel úplný blackout. Chtěl jsem to vzdát, ale prorektor z Chersonské univerzity, kterého jsem již zmiňoval, na chvíli odešel a zpět se vrátil s generátorem elektřiny. Je na podobné situace už připravený. Protože jsme neměli proud, vypadával také internet. Několik studentů však poskytlo svoje připojení k internetu. Tak se stalo, že se nám nakonec povedlo zhlédnout celý film. Pro mě to byl velký zážitek umocněný tím, jak moc práce nám dalo ho realizovat.

Téměř každý, s kým jsem se tady seznámil, přišel kvůli válce o příbuzné, někdo z jeho rodiny emigroval nebo přišel o kontakt s někým, kdo uvízl na Ruskem okupovaném území. Myslím, že takových příběhů uslyším ještě mnoho.

Co byste rád vzkázal lidem na Univerzitě Palackého?

Všichni bychom měli být vděční. V naší zemi není válka. Měli bychom i ocenit stabilní ekonomiku a výborný vzdělávací systém, i když není dokonalý. Města na západě Ukrajiny jsou hodně podobná těm našim. Češi a Ukrajinci společně sdílí i historickou zkušenost kolonizace, boje za svrchovanost a vlastní identitu. Ukrajinská kultura a ukrajinština se mají čile k světu. Je tu velmi znát, že válka pomohla zemi sjednotit. Lidé zde pociťují hrdost na ukrajinštinu a na druhé straně odpor k ruštině. Zaslouží si naši plnou podporu a přátelství. Jsem hrdý na to, jak se k situaci moje druhá domovina i Univerzita Palackého postavily. Jsem hrdý na to, co dělají a že se Ukrajině z naší strany dostává tolik podpory. Boj však ještě zdaleka nekončí.

Do Československa jsem přišel v roce 1990 a první roky jsem strávil v Rožnově pod Radhoštěm. V Olomouci a na Univerzitě Palackého jsem začal působit v roce 1992. Samozřejmě že jsem byl svědkem mnoha změn, především pozitivních. Tam, kde nyní jsme, jsme (nejen) díky podpoře Evropské unie, Spojených států a dalších. Ačkoli jsem se stal agnostikem, svou křesťanskou výchovu nezapřu. Rád bych proto své myšlenky zakončil citátem z Evangelia podle Lukáše (12,48): „Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává.“ Myslím si, že je naší povinností splácet to, co jsme sami dostali. Je naší povinností udělat v pomoci pro Ukrajinu maximum, a to nejen v ohledu vojenském a finančním, ale i ve sféře intelektuální.

Z angličtiny přeložila Kamila Šínová 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Univerzita zavedla speciální opatření proti nechtěným návštěvníkům na kolejích

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 08/03/2024 - 13:25

Opakovaný pohyb cizích osob ve svých ubytovacích zařízeních musela v posledních měsících řešit Univerzita Palackého (UP). Jde především o koleje 17. listopadu, B. Václavka a Generála Svobody situované v centru města. Vedení univerzity proto v těchto objektech zavádí speciální opatření včetně zprovoznění recepce či dočasné přítomnosti ostrahy.

Od soboty 9. března se bude v budovách kolejí v areálu Envelopa nepřetržitě pohybovat hlídací služba, posíleny budou také kontroly studentských průkazů u vstupu. Na koleji 17. listopadu obnoví univerzita recepci. Ostatní budovy recepce mají. Ostraha bude na kolejích trvale přítomna minimálně po dobu jednoho měsíce.

„Bohužel, došlo k opakovaným incidentům, kdy se do budovy dostali lidé, kteří nejsou součástí naší univerzitní komunity a narušují pohodlí a klid ubytovaných studentů. Proto jsme se rozhodli pro tento krok, abychom ochránili studenty a jejich domov,“ uvedla kvestorka univerzity Petra Jungová.

Nechtění návštěvníci se na kolejích objevují i přesto, že vstup na koleje je možný pouze s pomocí klíčů či karty, které mají k dispozici jen ubytování studenti a zaměstnanci kolejí. Uzamykatelné jsou také jednotlivé pokoje. „Zabýváme se aktuálně také instalací dveřních koulí u pokojů i univerzálního zámku na dveře od kuchyněk a společných sociálních zařízení,“ doplnila kvestorka s tím, že na koleji 17. listopadu se dnes navíc instaluje kamerový systém.

Ubytovaní studující byli informováni o zvýšené kontrole vstupů v nadcházejících dnech, a to na všech kolejích UP. Identifikace bude probíhat prostřednictvím studentských/ISIC karet či občanských průkazů. V případě zjištění pohybu neoprávněné osoby v prostorách kolejí apeluje Správa kolejí a menz UP (SKM) na okamžité nahlášení na recepci.

„Ostraha není zaměřena proti vám, ale spíše na vaši ochranu a zajištění klidného studijního a životního prostředí. Věříme, že vytvoření bezpečného prostředí je klíčové pro vaše pohodlí a úspěch ve studiu. Pokud máte jakékoli otázky nebo obavy, neváhejte se obrátit na ředitele SKM, případně přímo na mě,“ vzkázala studujícím Petra Jungová.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Studentská odborná soutěž uměnovědných kateder má své vítěze

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 08/03/2024 - 12:00

Jan Malý, zkoumající Kapli Božího Těla olomouckého Konviktu, Pavlína Štastná, zabývající se intermedialitou v díle Milana Kundery a trojice Valentýna Pišťáková, Laura Lišková a Johan Čapek, věnující se aktuálnímu fenoménu trash audia, zvítězili ve Studentské odborné soutěži uměnovědných kateder o Cenu děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Soutěž, jejímž cílem je nabídnout talentovaným studujícím možnost prezentovat vlastní badatelské téma a vyzkoušet si na vlastní kůži, byť v cíleně neformální atmosféře, formát odborné konference, se uskutečnila v Divadelním sále Uměleckého centra Univerzity Palackého. Porota, složená ze tří pedagogů a tři doktorandek, vybrala trojici nejúspěšnějších účastníků z celkem deseti tematicky i metodologicky rozmanitých příspěvků, které vycházejí z rozpracovaných i odevzdaných bakalářských a magisterských prací.

„Vzhledem k oborově rozmanitému publiku je žádoucí srozumitelný a pokud možno poutavý přednes. Oproti loňskému ročníku byl zřejmý formální posun. Všechny prezentace byly pečlivě připravené, řečníci vesměs vzorně dodrželi stanovený čas patnáct minut, po kterém vždy následovala pětiminutová diskuze s dotazy z publika,“ shrnul za soutěž Martin Krummholz z katedry dějin umění.

Akci společně uspořádaly katedra dějin umění, katedra divadelních a filmových studií a katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Ve Studentské odborné soutěži uměnovědných kateder zvítězili:

Jan Malý, katedra dějin umění FF UP, Univerzitní Kaple Božího Těla: Okolnosti vzniku stavby.

Pavlína Šťastná, katedra muzikologie FF UP, Intermediální vztah hudby a literatury v díle Milana Kundery.  

Valentýna Pišťáková, Laura Lišková a Johan Čapek, katedra divadelních a filmových studií FF UP, Trash Audio: kontroverzní vlna českého podcastingu.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Studentský kongres UPdent přilákal účastníky z celé země, podpoří stáž v Africe

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 08/03/2024 - 08:00

Studenti Zubního lékařství na Lékařské fakultě UP již pošesté uspořádali kongres UPdent věnovaný tématům, která s výkonem zubařské profese souvisejí, avšak ve výuce na ně není dostatek prostoru. Přednášky se týkaly například celoživotního vzdělávání, psychologie či práva. Výtěžek z akce podpoří účast studentů a mladých zubních lékařů na letní stáži ve Rwandě. 

Stejně jako v minulých letech se studentský kongres setkal s velkým zájmem. Ve Velké posluchárně Teoretických ústavů LF UP se sešlo na 220 účastníků ze všech koutů České republiky, které mimo jiné přivítal děkan LF UP Milan Kolář a proděkanka pro studium Zubního lékařství a Dentistry Iva Voborná. Program dvoudenní akce čítal devět přednášek, které doplnily prezentace společností z oblasti péče o ústní zdraví. 

„Zajímavé informace se studenti a mladí lékaři dozvěděli mimo jiné od klinického dětského psychologa Jiřího Smejkala, který všem doporučil mít v čekárně boxovací pytel, do kterého si děti mohou vybít frustraci po ošetření. Za zmínku stojí i přednáška pražského lékaře Milana Tomky, který se zaměřil na vzdělávání absolventů po škole. Důležitost pacienty podepsaných informovaných souhlasů zase zdůraznil právník Daniel Pospíšil, který působí na Právnické fakultě UP,“ vyzdvihla hlavní organizátorka Eliška Surmová.

Jak dodala její kolegyně Martina Gajdušková, zpětnou vazbu od účastníků, ale i partnerů a prezentujících mají pozitivní. „Vůbec poprvé se například zúčastnila jedna studentka z Plzně, kterou kongres mile překvapil. Líbilo se jí, že přednášky byly velmi praktické, zaujalo ji vystoupení Martiny Neubauer o tom, co vše je potřebné k otevření vlastní praxe. Chválila si také dostatek výborného jídla a kávy o coffee breacích. Délka cestování do Olomouce prý stála za to,“ uvedla pořadatelka.

Letošní UPdent bude mít i mezinárodní přesah. Výdělek z akce se totiž organizátoři rozhodli věnovat na podporu letní zubařské dobrovolnické stáže v africké Rwandě. „Výjezd je určen pro studenty a pro mladé zubní lékaře, náplní práce bude ošetřování místních obyvatel v polních podmínkách,“ přiblížila Martina Gajdušková, která má se zubařskou praxí ve Rwandě zkušenost (psali jsme zde) a letní pobyt připravuje společně se Sdružením studentů stomatologie ČR. Zájem o cestu do Afriky je podle ní velký, pořadatelé se snaží oslovovat ještě další případné podporovatele. Podrobnosti jim rádi sdělí po kontaktování na e-mail 1.viceprezident.ssscr@gmail.com.

Více o studentském kongresu UPdent zde, obsáhlejší fotogalerie z akce je pak dostupná zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky