Novinky z PřF a UP

Pedagogická fakulta se připojuje k dobrovolnickým aktivitám Charity Olomouc. V návaznosti na projekt Liška online vyzývá studenty, aby se v rámci svých možností zapojili do pomoci při výuce na dálku. Pomoc jsou připraveni poskytnout i metodici a didaktici fakulty.

„Charita Olomouc nás oslovila a seznámila s projektem Liška online už před letními prázdninami. V září bylo připraveno Memorandum o spolupráci, která spočívá především v oblasti propagace dobrovolnictví a metodické podpoře dobrovolníků zapojených do projektu,“ řekla proděkanka pedagogické fakulty Petra Šobáňová. Dodala, že dobrovolnickou databázi Charity Olomouc naplňují nejen pedagogové, ale především studenti. Mohou to přitom být studenti jakékoliv fakulty. Charita Olomouc si zájemce, kteří by mohli vyučovat na dálku, sama prověřuje a proškoluje.

„Každému dobrovolníkovi je fakulta připravena metodicky pomoci. Tedy nebude-li si například vědět rady s vhodnou učebnicí nebo s tím, jak konkrétní téma učit, může se obrátit na naše didaktiky a metodiky. Pro dobrovolníky připravujeme i webinář, jenž se zaměří právě na didaktické aspekty toho, jak vyučovat na dálku,“ doplnila proděkanka fakulty.

Kája z 8. třídy ZŠ se do projektu Liška online přihlásil začátkem května. Hrozilo mu propadnutí z českého jazyka. Martin se rozhodl Káju podpořit a dělal s ním úkoly a připravoval procvičování. Kája tak díky podpoře nepropadl a známky si opravil.

Charita Olomouc má různé projekty a ne všechny se orientují na sociálně slabé rodiny. V projektu Liška online jde především o děti, které mají problém s učením a potřebují doučování. Pilotní fází prošel tento projekt už na jaře, kdy do něj vstoupilo deset dětí, které dobrovolníci na dálku doučovali. „V době zavřených škol až tři hodiny týdně. V době otevření škol podle potřeby jednu až dvě hodiny týdně. Dobrovolníci pomáhají dětem s domácími úkoly, procvičují s nimi probíranou látku nebo s dětmi probírají učivo, které děti ve škole zameškaly,“ popsala práci Jitka Laštůvková, zástupkyně vedoucího a koordinátorka SAS z Charity Olomouc.

Každý z dobrovolníků má podle ní možnost zvolit si věk dítěte i zaměření, tedy jaké předměty by chtěl doučovat. „V současné době je projekt v běhu, doučuje se asi desítka dětí. Komunikujeme se školami, aby nabídku předaly dále do rodin. Zároveň se i snažíme zajistit dostatečné množství dobrovolníků, abychom zvládli rychle reagovat na případnou poptávku. Jsme proto velmi rádi za spolupráci s Pedagogickou fakultou UP. Spousta dětí se vinou zavření škol probíranou látku nezvládlo naučit, a my tak díky této spolupráci můžeme kromě metodické pomoci i projekt rozšířit na větší počet dětí, kterým můžeme pomoci,“ zdůraznila Jitka Laštůvková.

Projekt Liška online je dlouhodobý – doučování neskončí po otevření škol nebo po odeznění krize. Charita Olomouc totiž vnímá zájem o tuto podporu i mimo krizové období a chce rodinám nabídnout pomocnou ruku v podpoře vzdělávání dětí v širším pojetí. Je pro ni důležité, aby vstup do projektu Liška online byl umožněn všem rodinám. V rámci projektu je možné pomoci rodinám i se zajištěním techniky, kterou je Charita Olomouc schopna zapůjčit ve spolupráci s Nadačním fondem IT People a jejich projektem Počítače dětem. Více ZDE.

Liška online – je projekt, který nabízí doučování dětem ze základních škol z Olomouce a okolí. Probíhá online prostřednictvím Google Meet. Projekt nabízí rodinám dobrovolníka, který bude dítě doučovat až dvě hodiny týdně. Dále pomoc s plněním zadaných úkolů ze školy nebo s vysvětlením probíraného čiva. Nabízí také komunikaci s učitelem dítěte. Cena doučování 50 korun za hodinu, z nichž se hradí pouze režijní náklady. Individuálně se však lze dohodnout na nižší ceně. Pokud se chcete do projektu zapojit, můžete Charitu Olomouc kontaktovat na e-mailu doucovani@charitaolomouc.cz

Hlavní myšlenky vědeckých publikací převádí do grafické podoby. Nejen u článků svých, ale i jiných kolegů, pokud to pravidla daného časopisu umožňují. Jeho obrázky tak zdobí i titulní stránky významných vědeckých časopisů, jako je například Nature Nanotechnology, Advanced Materials, Nanoscale a další.

Přesto výpočetní chemik Martin Pykal z katedry fyzikální chemie a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) přírodovědecké fakulty tuto aktivitu považuje jen za zajímavý koníček a zdůrazňuje, že vždy jde o kolektivní dílo ve spolupráci s autorským týmem. „Naší snahou je, aby obrázek nebyl jen pěkný na pohled, ale aby co nejvíce odrážel podstatu daného výzkumu. Kolegové mi vždy sdělí svoji základní představu, kterou se pak snažím graficky zpracovat. Někdy projde již první návrh, s některými autory ale absolvujeme i několik kol připomínkování. Je dobré mít k dané problematice potřebný znalostní background, abychom se navzájem snáze pochopili,“ přiblížil proces vzniku Martin Pykal.

Pro výpočetního chemika, který se odborně věnuje zejména vývoji a výzkumu grafenových derivátů, je vytváření „cover arts“ zajímavým koníčkem. Dostal se k němu vlastně náhodou před zhruba pěti lety. Jeho první práce se zalíbily a pak se na něj začalo obracet čím dál tím více kolegů z RCPTM.

„Prapůvodně jsem začal ve vektorových grafických programech ve 2D, následně jsem viděl prezentaci programu ve 3D, kdy bylo možné si namodelovat celou scénu. Od té doby jsem tak začal pracovat, využívám jen běžně dostupné programy. Když se zpětně na své covery podívám, určitý posun tam zaznamenávám. Ale pořád se nemohu považovat za grafika. Nemám to vystudované, ale jen nakoukané na internetu a vysezené u počítače,“ řekl s úsměvem Pykal.

Připouští nicméně, že se mu podařilo získat pro vědce poměrně zajímavou kompetenci. Přestože u recenzního řízení kvalita doprovodných grafických podkladů významnou roli nehraje, jedná se o jeden z nástrojů, který může přilákat větší pozornost, a tedy i více čtenářů. Ať už v samotném časopise, tak při případné propagaci práce na webu či sociálních sítích.

„Když se náš cover dostane třeba na titulní stránku časopisu nebo na jeho zadní obálku, vždy mě to potěší. Ale zase za nic extra významného to nepovažuji. Mnohem důležitější je samozřejmě samotná vědecká práce, bez níž by ani ilustrace nemohla vzniknout,“ uzavřel Pykal, jehož grafiky se jen v uplynulých dnech objevily na obálkách hned dvou významných časopisů – The Journal of Physical Chemistry Letters a Advanced Theory and Simulations.

S trasováním osob, u kterých bylo testy prokázáno onemocnění covid-19, pomáhají na Krajské hygienické stanici v Olomouci již několik dní také studenti Fakulty zdravotnických věd a Lékařské fakulty Univerzity Palackého. Další budoucí zdravotníci a lékaři v těchto dnech nastupují na výpomoc v nemocnicích.

„Velice si vážíme nabídky jejich pomoci a doufáme, že je práce v týmu epidemiologů bude naplňovat. Každá pomoc je s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci vítána a jsme za ni moc rádi,“ uvedla Andrea Škurková z protiepidemického odboru olomoucké hygienické stanice.

„Studenti byli vyškoleni v programu Daktela zástupcem týmu metodické podpory Chytré karantény a rovněž pracovníky krajské hygienické stanice, kdy měli možnost náslechů řešení jednotlivých případů epidemiology. Byla jim předána a vysvětlena mimořádná opatření vydaná ministerstvem zdravotnictví, během školení byli také upozornění na krajová specifika spočívající například v možnostech indikace odběrů u osob v úzkém kontaktu, informovanost praktických lékařů a podobně,“ dodala hygienička s tím, že studenti pracují vždy pod dohledem epidemiologa.

Proškolením na hygienické stanici prošly dvě desítky studentů fakulty zdravotnických věd a lékařské fakulty. 

Desítky mediků a studentů nelékařských zdravotnických oborů také aktuálně posílily personál Fakultní nemocnice Olomouc, zejména jako sanitáři. Zapojení dalších se vzhledem k vyhlášené pracovní povinnosti, která se týká zhruba 700 studentů, dá brzy očekávat. „Byly odeslány seznamy příslušných lidí na kraj a na nás je v tuto chvíli pouze to, abychom se snažili zajistit, aby nemuseli lidi dojíždět do Šumperka, jenom proto, že tam byli vysláni krajem. Situace je dramaticky odlišná oproti jaru a liší se i počty potřebných studentů,“ uvedl na svých stránkách Spolek mediků LF UP, který další informace zveřejňuje zde.

Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění, je novou proděkankou pro vědu a výzkum filozofické fakulty. Fakultní senátoři se se změnou v proděkanském týmu seznámili na středečním jednání. Jana Zapletalová nahradí Lenku Zajícovou, která se rozhodla funkci opustit.

„Děkuji děkanovi za důvěru. Budu se snažit navázat na práci profesorky Lenky Zajícové a rozvinout ji tím směrem, aby byla co nejvíce ku prospěchu naší fakulty,“ uvedla Jana Zapletalová. Vedoucí katedry dějin umění se habilitovala v oboru Dějiny umění v roce 2015 na UP. Vede bakalářské, magisterské i doktorské práce. Je spoluautorkou řady publikací, řešitelka grantových projektů, držitelkou stipendií a ocenění, také členka mnoha komisí, rad a jiných orgánů souvisejících s oborem.

Děkan fakulty Zdeněk Pechal ve své řeči zdůraznil, že resort vědy a výzkumu není jednoduchý. Obsahuje jak problematiku vědecké rady, habilitační a profesorská řízení, tak celý komplex doktorského studia, který v současné době prožívá krizi, kdy se nenaplňuje stipendijní fond. V gesci proděkana pro vědu a výzkum jsou i grantové soutěže, metodika 2017+, dělení RVO na úrovni celé univerzity a řadu dalších. „Jsem si jistý, že docentka Jana Zapletalová bude tuto funkci vykonávat velmi dobře. Její působení v této pozici určitě zklidní doposud rozjitřené nálady. Jsem přesvědčen, že filozofická fakulta půjde strategicky ve vědě a výzkumu tam, kam to bude pro ni dobré. Pokládám své rozhodnutí za vlastní odpovědnost a jsem si naprosto jist, že jsem zvolil dobře,“ uvedl před senátory. Senát FF vzal změnu v daném resortu na vědomí.

Během říjnového jednání diskutoval AS FF UP o finální podobě Statutu Etického panelu FF UP pro výzkum i o dopadech vzniku nového vysokoškolského ústavu CATRIN na UP i na FF, a to především ve vztahu k dělení financí na výzkum (RVO). Senátoři filozofické fakulty na tomto jednání schválili také změnu názvu katedry aplikované ekonomie a v této souvislosti pak i změnu Statutu FF UP. Nově se tato katedra jmenuje katedra ekonomických a manažerských studií.

Vzhledem k tomu, že z jednání AS UP vyplynul požadavek na doplnění členské základny komisí tohoto grémia, AS FF UP v této souvislosti schválil jako kandidáta do komise pro Strategický záměr UP Matúše Šuchu z katedry psychologie, jako kandidátku do Sněmu Rady vysokých škol navrhl Danu Bilíkovou, proděkanku pro projektové řízení a ředitelku Institutu celoživotního vzdělávání FF. Do legislativní komise AS UP delegovali senátoři filozofické fakulty opět Ondřeje Molnára, proděkana pro organizaci a rozvoj. Nominaci senátu FF do ekonomické komise AS UP získal Tomáš Lebeda, vedoucí katedry politologie a evropských studií.

Nezvyklou podobu má letošní vyhlášení výsledků Cen rektora Univerzity Palackého za zásluhy v oblasti dobrovolnictví. Kvůli protikoronavirovým opatřením bylo zrušeno slavnostní předávání, své diplomy a ceny si vítězové vyzvedávají individuálně v univerzitním obchodě UPoint na Horním náměstí. Vítězi jsou přitom všichni nominovaní.

Podle garantky Dobrovolnického centra UP Tatiany Matulayové vždy u dobrovolnických cen platilo, že si ocenění zaslouží všichni navržení studenti a zaměstnanci. „Tento rok to ale platí dvojnásob. Nominace odrážejí obrovské nasazení dobrovolníků v jarních měsících tohoto roku, ale také dlouhodobou soustavnou pomoc druhým,“ uvedla.

Její slova potvrdil i jeden z členů hodnoticí komise cen, prorektor UP pro vnější vztahy Petr Bilík: „Po těžkém rozhodování jsme se nakonec rozhodli udělit ocenění každému z 52 nominovaných.“

Slavnostní předávání cen bylo původně naplánováno na závěr září jako součást programu desátého ročníku Olomouckého majálesu UP a akce MEET UP, která je jedinečnou možností nejen pro studenty prvních ročníků k seznámení se s životem na univerzitě. Události ale byly kvůli epidemii koronaviru zrušeny. „S ohledem na nepříznivý vývoj situace jsme se nakonec rozhodli nevystavovat letošní laureáty Cen rektora za zásluhy v oblasti dobrovolnictví riziku nákazy shlukováním se na společenské akci. Po dohodě s vedením univerzity jsme se tedy přiklonili k tomu, aby slavnostní setkání nahradilo individuální převzetí ocenění v podobě diplomu a poukazu na nákup v UPointu,“ doplnila manažerka Dobrovolnického centra UP Zuzana Pejpková.

Pomoc při epidemii covid-19

Mezi dvaapadesáti oceněnými je řada studentů a zaměstnanců, kteří se během jara zapojili do boje s epidemií koronaviru. Například Diana Moskalenková, nyní již absolventka Cyrilometodějské teologické fakulty UP a CARITAS – Vyšší odborné školy sociální Olomouc, ušila na tisíc roušek pro jednotku intenzivní péče na Neurologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc, Spolek Trend vozíčkářů, rehabilitační centrum v Hrabyni nebo pro Vojenskou nemocnici Olomouc. Dominik Tomášek, který úspěšně zakončil studium psychologie na Filozofické fakultě UP, inicioval a koordinoval psychologickou poradnu, která pro potřebné fungovala pod hlavičkou katedry psychologie. Proděkanka Pedagogické fakulty UP Petra Šobáňová zase koordinovala chod univerzitní školky na Konviktu, pomáhala s hlídáním dětí nebo rozvozem dobrovolníků a jídla potřebným institucím a podílela se také na tvorbě metodických a didaktických materiálů pro vzdělávání na dálku.

„Nikdy bych ani nepomyslel, že budu někdy na takové ocenění vůbec nominovaný. Znamená pro mne, že cesta, kterou jsme se s kolegy vydali, byla tou správnou, byť jsme si chvílemi nevěřili. Znamená, že jsme nezklamali důvěru, kterou v nás, obyčejné studenty, vložila fakulta, univerzita, potažmo celý systém. Představuje tak pro mne velkou pokoru,“ řekl k ocenění student 6. ročníku Všeobecného lékařství Marek Šlachta, který společně s kolegy ze Spolku mediků LF UP koordinoval pomoc mediků ve zdravotnických zařízeních.

„Každé zařízení, které potřebovalo naši pomoc, zaslalo podklady, v nichž nesměly chybět požadované počty studentů, náplň práce, zajištění osobních ochranných pomůcek a případná odměna. Bez těchto údajů jsme naše studenty nikde nechtěli vysílat, abychom je nevystavovali zbytečnému riziku. My jsme pak zařizovali obsazení volných pozic, udržovali s dobrovolníky kontakt a ověřovali, jestli je vše v rámci stanovených mezí,“ dodal nyní již bývalý předseda Spolku mediků LF UP, který na jaře strávil více času na telefonu s proděkankou a studenty než se svou manželkou.

I dlouhodobá aktivita

Ocenění v UPointu čeká také na Martina Škurka z Právnické fakulty UP, který pomáhá s aktivizačními programy, vede besedy nebo poskytuje právní poradenství v denním stacionáři Okýnko v Mohelnici, který je určen pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Diplom si vyzvedne i student psychologie Matěj Mičulka, který již přes rok pravidelně navštěvuje pacienty na Onkologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc a zpříjemňuje jim čas. 

„Velmi pozitivně vnímám rostoucí zájem o oblast dobrovolnictví mezi studenty i zaměstnanci UP. Je potěšující vidět, že i přes ztížené podmínky, nutnost plnění si studijních a pracovních povinností online i obecnou nejistotu ve společnosti si mnozí najdou prostor na pomoc potřebným. Vnímám to jako jedno z důležitých poslání univerzity a naplňování její tzv. třetí role ve veřejném prostoru. Všem za jejich aktivitu velmi děkuji,“ uzavřel rektor UP Jaroslav Miller.

Přehled oceněných dobrovolníků

Tereza Adamcová
facebooková stránka ZaUč s informacemi pro rodiče týkajícími se výuky doma

Zdenek Baďura
výroba dezinfekčních prostředků na ruce pro potřeby sociálních a zdravotnických zařízení

Pavla Baštanová
vytvoření komplexní metodické podpory výuky na dálku v oblasti výtvarné výchovy a základů společenských věd

Jan Belza
výroba dezinfekčních prostředků na ruce pro potřeby sociálních a zdravotnických zařízení

Jan Brus
iniciativa a realizace tisku 3D štítů

Leona Černá
dlouhodobá péče o výměnné studenty, šití roušek pro studenty na kolejích, iniciátorka šití roušek pro partnerské zahraniční univerzity

Veronika Černá
pravidelný telefonický kontakt s klientkou Domova Daliborka

Kristýna Čmakalová
doučování a příprava na výuku dětí Dětského domova Prostějov

Marek Diviš
doučování a příprava na výuku dětí Dětského domova Prostějov

Zlatica Dorková
ocenění v kategorii Sociální služby v rámci činnosti Dobrovolnického centra UP v období nouzového stavu

Viera Halčinová
zapojení do programu Dobrovolníci na telefonu

Marie Hanušová
pečovatelská služba v domácnostech klientů

Jana Havláková
výroba dezinfekčních prostředků na ruce pro potřeby sociálních a zdravotnických zařízení

Kristína Holotová
organizátorka dobrovolnické pomoci na Slovensku, výpomoc v odběrovém místě covid-19

Eva Horňáková
zakladatelka facebookové skupiny Šijeme roušky

Pavel Jaworek
zapojení do testování na COVID-19, práce s infekčními vzorky a qPCR diagnostika v laboratoři ÚMTM

Dana Jurková
koordinace dobrovolnické pomoci při epidemii, kontakt s fakultními dobrovolníky, zajištění provozu četných dobrovolnických aktivit

Marie Komárková
pečovatelská služba v domácnostech klientů

Radka Končitíková
organizace pomoci zdravotnickým zařízením na LF, výpomoc ve FNOL

Adam Kovalčík
kontaktní osoba z řad studentů Zubního lékařství pro proděkana LF, dobrovolník na Ústavu mikrobiologie LF a FNOL

Markéta Králová
šití a koordinace distribuce roušek v pokročilém stádiu těhotenství

Miroslava Loučková
doučování a příprava na výuku dětí Dětského domova Prostějov

Ľudmila Ľuptáková
dobrovolnická činnost v organizaci Náruč dětem

Lukáš Mada
trávení volného času se seniory z domovů, mj. jim pomáhá se zvládnutím moderních technologií, organizuje workshopy, přednášky; taktéž se zaměřuje na děti ze znevýhodněných rodin

Martin Mareš
organizace pomoci zdravotnickým zařízením na LF, výpomoc ve FNOL

Zuzana Melounová
pedagogická a vychovatelská činnost

Matěj Mičulka
pravidelné návštěvy pacientů na Onkologické klinice FNOL, aktivní účast na akcích Centra Amelie

Diana Moskalenková
šití a distribuce roušek pro sociální a zdravotnická zařízení

Petra Nováčková
organizace, koordinace i aktivní zapojení v dobrovolnických programech pro seniory Hodinový vnuk, Klub ponožka a Křížovkářská liga v Moravskoslezském kraji

David Panáček
výroba dezinfekčních prostředků na ruce pro potřeby sociálních a zdravotnických zařízení

Miroslav Peřina
popularizátor a tvůrce zábavných pokusů nejen na univerzitních akcích

Jitka Prachařová
příjem vzorků a pomoc při diagnostice covid-19 v nich, výpomoc s administrativou na ÚMTM

Zlata Pražanová
pedagogická činnost u mladších dětí prvního stupně

Alžběta Rohová
triáž pacientů v Nemocnici Přerov

Barbora Sedláková
ze stáže v USA aktivní účast a koordinace v rámci iniciativy #delamcomuzu

Katrin Stark
dlouhodobé zapojení do činnosti Dobrovolnického centra UP, šití a distribuce roušek, koordinace činnosti studentů podpořených Nadačním fondem UP, vytvoření osvětové kampaně týkající se bezpečnosti při epidemii covid-19

Veronika Šedajová
výroba dezinfekčních prostředků na ruce pro potřeby sociálních a zdravotnických zařízení

Martin Škurek
výpomoc s aktivizačními programy v denním stacionáři Okýnko v Mohelnici, právní poradenství klientům, organizace besed, výletů ad.

Marek Šlachta
organizace pomoci zdravotnickým zařízením na LF, výpomoc ve FNOL

Petra Šobáňová
koordinátorka univerzitní školky, rozvoz dobrovolníků a jídla, tvorba metodických a didaktických materiálů pro vzdělávání na dálku

Kateřina Štorkánová
sociálně-aktivizační pracovnice v domově pro seniory, kontakt s izolovanými obyvateli

Kateřina Štymplová
výroba dezinfekčních prostředků na ruce pro potřeby sociálních a zdravotnických zařízení

Petr Šulc
výuka a péče o děti v univerzitní školce na Konviktu

Marika Švrčková
příjem vzorků a pomoc při diagnostice covid-19 v nich, výpomoc s administrativou na ÚMTM

Dominik Tomášek
iniciátor a koordinátor e-poradny pod hlavičkou katedry psychologie FF

Sabina Tvarůžková
zajišťování dobrovolnických stáží v Ol. kraji i po světě, eventy pro studenty UP

Michaela Vohralíková
distanční výuka dětí první stupně, volnočasové aktivity pro děti a výpomoc v Klokánku Dlouhá Loučka

Anna Vrabcová
triáž pacientů ve FNOL

Martin Zapletal
triáž pacientů na Dětské klinice FNOL ještě před koordinací dobrovolnické činnosti mediků

Lukáš Zdražil
výroba dezinfekčních prostředků na ruce pro potřeby sociálních a zdravotnických zařízení

Martina Zehnálková
popularizátorka, organizátorka nejen na univerzitních akcích

Alexandra Zieglerová
ocenění v kategorii Univerzitní akce pro UP v období nouzového stavu

Dvanáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc 2020 s podtitulem Schnee se uskuteční online. První koncert si zájemci mohou poslechnout prostřednictvím streamu na facebookové stránce @musicolomouc už dnes. 

„I když došlo k několika programovým změnám, úvodní koncert se 15. října uskuteční podle plánu. Vystoupí Miroslav Beinhauer, Nao Higano a Irena Troupová s doprovodem FAMA Q. Vládní opatření v souvislosti s covid-19 zasáhly festival těsně před jeho zahájením, proto všechny koncerty nabídneme online,“ uvedla Martina Pudelová, manažerka festivalu.

Přehlídku soudobé hudby tradičně pořádá Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc. Letos je zaměřena na hudbu inspirovanou sněhem – ve všech možných podobách – a na severské a pobaltské autory. V dramaturgii pěti koncertů, které letos přehlídka nabídne, jsou skladby přímo inspirované sněhem, ale také kompozice, v nichž je zasněžování, tání či obecně změna skupenství kompozičním principem.

„V programu zazní i dvě světové premiéry Pavla Zlámala a Marka Keprta. Vystoupí i rakouský Ensemble LUX A, který olomoucké publikum zná již z jednoho z předchozích ročníků festivalu. Připravil si převážně rakousko-severský program a jednu světovou premiéru. Koncert Adieu je dramaturgicky zaměřen na tvorbu rakouských soudobých skladatelů v konfrontaci s tvorbou severských autorů,“ doplnila Martina Pudelová. Během letošní přehlídky si podle ní bude možné poslechnout i skladbu slovenského autora Mateja Slobody – absolventa Universität für Musik und darstellende Kunst v Grazu. Světová premiéra této skladby bude přenášena z Jüdische Liberale Gemeinde Wien – Or Chadasch.

Dvanáctý ročník festivalu nabídne i jednu ze stěžejních kompozic 21. století. Celovečerní skladba Schnee, která vychází z témat Bachových kánonů a Umění fugy a která využívá audiovizuálních prvků inspirovanými tematikou zimy a sněhu, patří významnému skladateli současnosti Hansi Abrahamsenovi. Zahraje ji český Orchestr Berg.

MusicOlomouc 2020 se uskuteční od 15. října do 4. listopadu. Finančně ho podpořily Univerzita Palackého, Filozofická fakulta UP, katedra muzikologie FF UP, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Statutární město Olomouc, Olomoucký kraj, Rakouské kulturní fórum, OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním v programu Partnerství OSA a Nadace Život umělce. Více ZDE.

Na knižní trh v těchto dnech vstupuje mimořádná publikace Rytíři, dámy a poutníci mapující dějiny Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského v českých zemích. Jde o jeden ze dvou rytířských řádů oficiálně uznaných Vatikánem, v našem prostředí se jeho historií dosud nikdo tak komplexně nezabýval. Autorem knihy je církevní historik Tomáš Parma z Cyrilometodějské teologické fakulty UP, vydalo ji Vydavatelství Filozofické fakulty UP.

Na více než 400 stranách se čtenáři seznámí s dlouhou historií řádu, od legendárních počátků až po nedávnou změnu jeho statutu, přičemž autor klade důraz na působení řádu v českých zemích. Kniha dává nahlédnout také do organizační struktury řádu a představuje jeho symboly, liturgické oděvy a především poslání, jímž je podpora charitativních, kulturních a společenských aktivit a institucí katolické církve ve Svaté zemi. Součástí je i přehled českých, respektive československých osobností, které byly členy řádu.

„Velkým překvapením pro mě bylo, že na to, jak jsme malá země, jde v matrikách a seznamech rytířstva Božího hrobu nalézt na dvě stě osobností, které mají s českými zeměmi spojitost. První rytíř Božího hrobu je u nás doložený v prvních desetiletích 15. století, k těm nejslavnějším patří například Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Přehledy ale zahrnují i jména biskupů, duchovních, šlechticů nebo například i průmyslníků,“ uvedl autor knihy, který informace o řádu a jeho členech vyhledával jak v jeruzalémských, vatikánských či římských archivech, tak v Národním archivu ČR.

„Za první republiky byl hybnou silou a takovou šedou eminencí, co se týče působení rytířstva Božího hrobu u nás, právník, politik a majitel skláren Jan Jiří Rückl. Pohyboval se v katolických kruzích ve Francii a stal se papežským komořím, což byla velmi čestná funkce, nejvyšší, jaké může nekněz dosáhnout. U příležitosti oslav tisícího výročí smrti sv. Václava, která byla zároveň i jakousi oslavou smíření republiky s katolickou církví, se rytířem Božího hrobu stal i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. On ale nebyl příklad vzorového katolíka, takže jeho členství tehdy vzbuzovalo diskuze. Rückl proto získal jako členy řádu mimo jiné i předsedu senátu Mořice Hrubana nebo pražského arcibiskupa Karla Kašpara. Celkem se za první republiky stalo členy řádu více než dvacet osobností,“ přiblížil Tomáš Parma s tím, že dosud nepříliš známý Rücklův příběh rekonstruoval na základě jeho poměrně dobře dochované korespondence.

Po druhé světové válce činnost řádu v českých zemích utichla a až teprve v roce 2015 došlo k jejímu obnovení a ustanovení České magistrální delegace. Zásluhu na tom má zejména historik a etik Jiří Pořízka, který byl iniciátorem vzniku knihy a donedávna také zastával funkci magistrálního delegáta. V loňském roce ho v pozici nahradil právě Tomáš Parma. Další důležitou postavou v současné etapě působení řádu u nás je olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který je velkopřevorem české delegace. Duchovním sídlem delegace je poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka.

Reprezentativní kniha, na které církevní historik Tomáš Parma a pracovníci Vydavatelství Filozofické fakulty UP pracovali přes dva roky, tak zaplnila chybějící historickou paměť řádu v českých zemích. Zaujmout tak může nejen samotné členy řádu, ale i další zájemce o historii nejen z řad odborné veřejnosti.

„Byla to práce náročná od samého počátku, kdy jsme začali shánět tu nádhernou fresku a práva k ní na obálku knihy, až do konce, kdy vydání komplikovala epidemie koronaviru, kvůli níž se zdrželo dodání opraveného šicího stroje do tiskárny. Původně jsme také uvažovali o menším rozsahu, 150 až 200 stránek. V našem vydavatelství ale máme rádi výzvy, a čím je příprava knihy komplikovanější, tím větší potěšení z ní poté máme,“ dodala ke vzniku knihy při její prezentaci ředitelka Vydavatelství Filozofické fakulty UP Lenka Pořízková.

Kniha byla představena v komorním kruhu několika členů řádu v Andělském sále olomouckého Arcibiskupského paláce. Arcibiskup Jan Graubner knize požehnal a popřál, ať svým čtenářům přinese radost z poznání a poučení a také novou oblibu v kráse a ušlechtilosti. „Vždyť je krásná,“ podotkl při žehnání.

Publikace Rytíři, dámy a poutníci bude k dostání ve Skriptárně – prodejně odborné literatury ve Zbrojnici na olomouckém Biskupském náměstí nebo v distribuční síti Kosmas.

Poslední dny zbývají studentům právnických fakult na přihlášení do soutěže Spotřebitelskoprávní moot court, Speciální simulované soudní jednání, v němž si vysokoškoláci otestují nabyté vědomosti v praxi, zkusí si týmovou spolupráci, získají zpětnou vazbu od odborné poroty a třeba i vyhrají hodnotné ceny, organizuje společnost dTest ve spolupráci s olomouckou právnickou fakultou.

„Spotřebitelského moot courtu se naše fakulta zúčastnila už vloni a vzhledem k tomu, že jsme plánovali navázat se spolkem dTest bližší spolupráci, nabídli jsme jim možnost zorganizovat následující ročník ve spolupráci s námi na naší fakultě. Pro studenty to bude jedinečná příležitost nejen reprezentovat naši fakultu na domácí půdě, ale i obhájit prvenství, kterých v minulém roce dosáhli,“ vysvětlila Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu, která se za PF UP podílí na organizaci a současně bude členkou hodnotící poroty. Odborníci budou nejprve posuzovat odevzdaná písemná podání. Deset nejlepších týmů se pak utká 27. listopadu v celorepublikovém ústním kole, které bude hostit PF UP. V případě nepříznivé epidemické situace proběhne ústní kolo distanční formou.

Zájemci o účast musí vyplnit přihlašovací formulář na webu soutěže nejpozději do 15. října. Členem soutěžního týmu může být pouze studentka či student právnické fakulty kterékoliv vysoké školy v České republice. Týmy musí být složeny minimálně ze dvou a maximálně ze čtyř členů.

Letošní ročník soutěže je v pořadí již druhý. V tom premiérovém reprezentovaly olomouckou fakultu tři týmy a všechny se výrazně zapsaly do výsledkové listiny. V konečném pořadí obsadily druhé, třetí a čtvrté místo. K tomu studenti PF UP přivezli cenu za nejlepší písemné podání a titul nejlepšího řečníka přidělila porota Tereze Tině Rašťákové. „Letošní ročník spoluorganizuje i naše fakulta, a i proto by byl hřích nezúčastnit se podruhé. Je to určitě výzva. Doufám, že se nás z Olomouce přihlásí co nejvíce a potvrdíme úspěchy z loňska. Je potřeba všem ukázat, že Olomouc patří mezi nejlepší,“ řekla Tereza Tina Rašťáková, studentka 5. ročníku oboru Právo.

Více informací o soutěži najdete na ZDE.

Podrobně zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli v roce 2019 badatelé v barmském jantaru, se podařilo mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Davida Perise z německé University of Bonn a Robina Kundraty z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.

Pomocí moderní výpočetní tomografie vědci zjistili detailní morfologii těchto brouků a zařadili je do příbuzenství kovaříků. Výsledky studie, která pomáhá lépe pochopit evoluci hmyzu v období druhohorní křídy, byly publikovány v prestižním odborném časopise Scientific Reports.

Několik exemplářů zajímavých brouků nalezl v lednu 2019 v druhohorním jantaru pocházejícím ze státu Kachin v severním Myanmaru španělský paleontolog David Peris, který je jedním ze dvou hlavních autorů publikované studie. Peris a jeho kolegové z Česka, Španělska, Německa a USA poté začali detailně studovat morfologii nově nalezených fosilních brouků, přičemž jiný vědecký tým mezitím popsal tuto skupinu jako Mysteriomorphidae, a to na základě dalších dvou exemplářů ze stejného naleziště.

Původ tajemných brouků rozklíčovala moderní technologie

Náročná rekonstrukce tajemných brouků žijících v období dinosaurů byla zvolena kvůli tomu, že na nalezených tělech nebylo možné pozorovat zásadní diagnostické morfologické znaky, což vědcům znesnadňovalo zařazení těchto brouků do systému. „První publikovaná studie nechala nezodpovězené otázky o systematické pozici této unikátní evoluční linie. My jsme proto využili nejnovější technologie k zodpovězení otázek o morfologii a zařazení Mysteriomorphidae v rámci systému brouků,“ vysvětlil David Peris z Institutu pro geovědy a meteorologii na univerzitě v Bonnu.

Autoři použili pro virtuální rekonstrukci jednoho z velmi dobře zachovalých jedinců metodu výpočetní tomografie (CT). Tuto moderní technologii lze v paleontologii využít pro studium drobných, jinými technikami často nedostupných znaků. Pomáhá i při zkoumání vnitřních struktur, jako jsou například pohlavní orgány, pokud jsou zachovány. „Na základě podrobného studia morfologie prostřednictvím moderní výpočetní tomografie jsme dokázali tyto brouky z období dinosaurů lépe zařadit a zjistili jsme, že byli velmi blízce příbuzní zástupcům dodnes žijící čeledi kovaříkovitých,“ vysvětlil Robin Kundrata z katedry zoologie PřF UP, druhý hlavní autor studie a zároveň odborník na tuto skupinu brouků.

Prastarý jantar odhalil mnoho poznatků o evoluci hmyzu v druhohorách

Hmyz uložený v mnoho milionů let starém jantaru podává vědcům svědectví nejen o diverzitě a morfologii tehdy žijících evolučních linií, ale také o složení dávných ekosystémů, které se v mnohém lišily od těch nynějších. Kromě morfologie tedy vědci analyzovali také evoluční historii brouků na konci druhohor. Dřívější hypotézy předpokládaly nízkou míru vymírání v průběhu evoluce tohoto řádu hmyzu, a to včetně období druhohorní křídy, kdy v měnícím se prostředí byla většina linií nahosemenných rostlin nahrazena kvetoucími krytosemennými rostlinami, což bývá často označováno jako „křídová revoluce“.

Tyto výrazné změny ekosystému umožnily prudký rozvoj mnoha skupin hmyzu, jako jsou zejména opylovači květů. Naopak další skupiny, které byly do té doby adaptovány na evolučně starší nahosemenné rostliny, tyto zásadní změny neustály a vyhynuly. Vědci postupně sestavili seznam fosilních čeledí brouků z křídového jantaru (včetně Mysteriomorphidae), které jsou známy pouze z té doby. Jelikož se nevyskytují v pozdějším fosilním záznamu, předpokládá se, že nepřežily konec období druhohor. „Naše výsledky tak podporují hypotézu, že u brouků – a snad i jiných skupin hmyzu – došlo v období křídové revoluce k poklesu diverzity,“ dodal David Peris.

Podle Robina Kundraty se vědci nyní zaměří na zisk dalšího materiálu z barmského jantaru a následně na studium diverzity Mysteriomorphidae, protože dosud známé exempláře pravděpodobně reprezentují několik morfologicky odlišných druhů.

Dítě, rodiče a výživné. To byla nejčastěji skloňovaná slova na dvoudenní rodinněprávní konferenci, kterou pořádala katedra soukromého práva a civilního procesu Právnické fakulty UP v Louňovicích pod Blaníkem. Téma efektivní řešení rodičovských konfliktů a program složený z příspěvků respektovaných expertů přilákaly na padesát účastníků.

Odborné rodinněprávní setkání se uskutečnilo již pošesté. Zatímco první ročníky se konaly jednou za dva roky, ten letošní organizátoři uspořádali hned po roce. „Účastníci nás zkrátka přesvědčili. Jsou obvykle z akce velmi nadšení, za což jsme samozřejmě moc rádi, a dožadují se v krátké době dalšího ročníku,“ vysvětlila hlavní organizátorka a expertka na civilní proces a rodinné právo Renáta Šínová z PF UP.

Cílem dvoudenního setkání bylo rozpoutat širší diskuzi o nástrojích řešení rodičovských konfliktů a jejich efektivitě, tentokrát především o výživném. Pořadatelé konferenci rozdělili do pěti bloků, které vyplnilo patnáct příspěvků. Například Zdeňka Králíčková z brněnské právnické fakulty hovořila o zneužití práva na výživné, soudce Pavel Kotrady zvolil téma určení výše výživného z příjmu osob samostatně výdělečně činných a prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová zase otevřela problematiku otázek, které podle jejího názoru v praxi advokáty, pokud jde o výživné, nejvíce trápí.

Právě profesní mezioborovosti, kdy se u společného stolu setkávají soudci, advokáti, akademici, mediátoři, psychologové, soudní znalci, ministerští úředníci, daňoví poradci nebo soudní exekutoři, si na sympoziu cení jak pořadatelé, tak sami účastníci. „Hlavním přínosem je výměna názorů na problematické otázky, která se nese ve zcela přátelském duchu. Jsou věci, na kterých se neshodneme, ale je skvělé, že o nich umíme diskutovat a umíme nalézt pokud možno jednotné řešení do praxe,“ naznačila Renáta Šínová. Místo konání akce ve Středočeském kraji pořadatelé vybrali záměrně s cílem oslovit i odborníky z Čech. „A to se povedlo. Účastníci byli z celé republiky, od Karlových Varů až po Karvinou.“

Do Louňovic dorazil také Jaromír Jirsa, soudce Ústavního soudu České republiky. „Přijel jsem, abych potkal známé milé tváře a získal zpětnou vazbu z praxe. Přeci jen rozhodování u Ústavního soudu je od ní trochu odtržené. Právě ona různost pohledů a výměna názorů z různých profesí je velmi interesantní a prospěšná,“ řekl Jaromír Jirsa, který se ve své praxi dlouhodobě věnuje péči soudu o nezletilé. Na konferenci vystoupil s příspěvkem nazvaným Výživné v judikatuře Ústavního soudu ČR a zůstal po oba konferenční dny. „Pokud by se známkovala organizace akce, pořadatelé si zaslouží jedničku s hvězdičkou.“

Šestý ročník rodinněprávního sympozia se původně měl konat již v březnu. Epidemie koronaviru zkomplikovala organizaci i teď na podzim. „Přípravy byly pro nás neskutečně těžké, čelili jsme pozitivním i negativním emocím, na poslední chvíli jsme nevěděli, zda akce bude. Odhlašovali se přednášející, mnohokrát se měnil program. Současně jsme však ale zažili i situace, které by byly jindy vyloučeny. Sami přednášející při sdělení, že se bohužel ze zdravotních důvodů musí omluvit, nabídli tipy na své kolegy, doporučení na možné přednášející nabízeli i účastníci. To nás velmi potěšilo a přesvědčilo, že vlastně nic není nemožné,“ dodala Renáta Šínová.

Konference se uskutečnila 1. a 2. října za platných hygienických opatření. Tematicky kopírovala projekt Lenky Westphalové z pořádající katedry, na kterém pracuje díky podpoře Grantové agentury ČR.

Emeritní rektor Univerzity Palackého Josef Jařab dostal Stříbrnou medaili Masarykovy univerzity. Škola tak ocenila jeho odborné kvality a občanské postoje.

„Josef Jařab je mezinárodně uznávaným literárním vědcem, amerikanistou a překladatelem. Zabývá se dějinami americké literatury se zvláštním zřetelem k černošskému písemnictví a jeho místu v severoamerickém kulturním kontextu. Již v roce 1989 byl lídrem revolučních událostí na univerzitě a z pozice prvního polistopadového rektora olomoucké univerzity se zasloužil o její novodobý rozvoj včetně obnovení a vzniku dalších fakult, navázání zahraničních kontaktů a mezinárodní spolupráce. Profesor Jařab si získal uznání nejen jako vynikající vědec a akademik, ale svým celoživotním úsilím o prosazování hodnot vzdělanosti, lidskosti a demokracie rovněž jako občan i politik,“ vysvětlila Masarykova univerzita, proč se rozhodla ocenit profesora Jařaba. 

Ocenění předával rektor MUNI Martin Bareš tento týden u příležitosti zahájení akademického roku školy, kdy kromě medailí vybraným osobnostem uděloval i Ceny rektora nejlepším vědcům, studentům i pedagogům. Profesor Jařab se slavnostního aktu osobně nezúčastnil, napsal ale pro časopis Masarykovy univerzity Magazín M text Náš malý hold Velké bolognské Chartě, v němž se zamýšlí nad transformací vysokého školství po roce 1989. Komentář s vědomím MUNI přetiskujeme.

Náš malý hold Velké bolognské Chartě

Ještě si pamatujeme nadšení, s jakým jsme vítali Listopad 89 a těšili se na to, jak budeme reformovat naši společnost včetně školství. Věděli jsme dobře, co už nechceme a čeho se budeme chtít zbavit, ale méně už jsme věděli, co si budeme přát a jak k naplnění žádoucích cílů a tužeb dojdeme. Něco se podařilo lépe, něco méně, ale proces transformace po sametové revoluci prostě začal.

Bylo milým překvapením, jak mnoho nabídek pomoci přicházelo ze zahraničí, ať už to byly dobré rady, užitečné knihy a časopisy, kopírky, počítače. Mnozí zvenku byli ochotni u nás i učit, zejména cizí jazyky, v nichž jsme po letech izolace od svobodného světa měli citelné manko. 

Bylo zapotřebí viditelně zvýšit šance maturantům, aby mohli pokračovat ve studiu na vysokých školách. Množství těch, jimž to bylo umožněno, bylo ostudně málo, a to, jak víme, i z politických důvodů. Po roce 1990 se tedy zvýšil počet přijatých ke studiu na stávajících vysokých školách, ale vznikaly také nové školy jedna za druhou. Co od počátku chybělo, byla uvážlivá politika diverzifikace. Jako by všechny školy mohly a měly dělat všechno. A tak jsme museli brzy konstatovat, že při rychlém zvyšování kvantity začíná trpět kvalita studia, zejména pro nedostatek dobrých učitelů. Zahraniční kolegové nás varovali před jevem a důsledky rychlé „masifikace“ vysokoškolského studia a věděli, o čem mluví. My jsme na problémy, které jsme neměli dost odvahy včas řešit, museli přijít později sami.

V tomto kontextu bych rád zmínil instituci, která se snažila v zemích bývalého sovětského bloku, ale nejen v nich, určit směr vývoje univerzit v současném světě, pojmenovat jejich roli a poslání. Moment zvolený pro uvedení dokumentu nazvaného Magna Charta Universitatum nemohl být slavnostnější – nejstarší evropská univerzita v Bologni si roku 1988 připomínala 900 let od svého založení! Dokument zkomponovala erudovaná hrstka expertů z řad vědců, administrátorů a akademiků i politiků ze svobodného světa. Text byl publikován v mnoha jazycích, včetně češtiny a slovenštiny. Definuje univerzitu jako typicky evropskou instituci, strážkyni evropské civilizace a kultury. Vychází z uznání historií potvrzených hodnot a potvrzuje trvající platnost zásad, jimiž historii a samotnou ideu univerzity obohatily takové osobnosti jako Wilhelm von Humboldt nebo John Henry Newman, jejichž odkaz je nadále platný a pro existenci univerzity nepominutelný. 

I dnes vnímáme jako nezbytné respektování akademických svobod a požadavek institucionální autonomie, potřebu nezávislosti na jakýchkoliv mocenských silách zvenčí (ať už ideologických nebo ekonomických), nutnost symbiózy výuky a výzkumu a právo na přístup k univerzálnímu, obecně sdílenému vědění o světě, v němž žijeme, a o nás samých.

Čtyři stovky rektorů podepsalo text dokumentu a Charta rozjela kolotoč každoročních bolognských rozprav o životních otázkách vzdělání, o vlastních a společenských problémech, které univerzity musí dnes řešit. K původním signatářům se přidávají v dobré vůli další z celé Evropy, z celého světa. A nechybí mezi nimi ani podpisy univerzitních představitelů z Brna a Olomouce.

Josef Jařab

Vládní protikoronavirová opatření se od pondělí 12. října dotknou také Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Tým interaktivního centra musel zrušit všechny aktivity. 

Ještě tento víkend se mohou návštěvníci pobavit v expozicích olomouckého science centra. Kromě přírodovědných a historických expozic bude v provozu planetárium, chemická laboratoř i vědecké dílny. Od pondělí zůstanou brány Pevnosti uzavřeny. Nebudou v provozu expozice, nebudou se konat školní programy ani kroužky. Omezení zkomplikují i realizaci dalších projektů, které jsou zaměřené např. na vysokoškolské studenty.

I když Pevnost poznání zůstane na nějaký čas bez návštěvníků, její tým nebude zahálet. Dobu využije na výrobu nových originálních exponátů a přípravu dalších vzdělávacích programů. „Pozitivní přístup v nás přetrvává díky úžasné komunitě našich návštěvníků a zaměstnanců i stabilnímu zázemí Přírodovědecké fakulty UP, jejíž jsme součástí,“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání. Ohledně plánovaných popularizačních akcí, jako je Pevnost duchů, Týden vědy a techniky AV ČR nebo Noc vědců, bude science centrum včas informovat na webu a sociálních sítích.

Pevnost poznání aktuálně

OTEVŘENO: Víkend 10. a 11. října, od 9 do 18 hodin – všechny čtyři expozice a planetárium

ZRUŠENO: Od pondělí 12. do 25. října: školní programy, vědecké kroužky, Dětská univerzita, Blízká setkání třetího věku (kurzy pro seniory), Muzejní noc       

Manipulaci a cenzuru ve fotožurnalistice představuje výstava České tiskové kanceláře, která je k vidění na nádvoří Zbrojnice Univerzity Palackého. Venkovní expozice s názvem Nežádoucí okamžiky představuje slavné i méně známé snímky, které byly v minulosti z ideologických důvodů retušovány či po určité období zakázány.

„Manipulovalo se, manipuluje se a manipulovat se pravděpodobně i bude. Nemluvíme ale o tom, že se něco odretušovalo nebo naopak doplnilo, i když i takové snímky na výstavě jsou. Především ukazujeme fotografie, které byly z různých důvodů zakázané. Je k nim vždy připojeno i vysvětlení, proč tomu tak bylo,“ uvedl šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch.

Návštěvníci se tak prostřednictvím 134 fotografií projdou zásadními etapami moderních českých dějin a uvidí, co čtenáři vidět ve své době nesměli. Expozice čerpá z bohatého obrazového archivu, který má ČTK od roku 1918 k dispozici. „Máme zhruba sedm milionů fotek, které jsou na nejrůznějších fyzických nosičích, jako je sklo, diapozitivy, svitkové filmy, pozitivy, printy a tak dále,“ doplnil Petr Mlch.

Největší část výstavy Nežádoucí okamžiky je věnována období komunismu, k vidění jsou ale také snímky předválečné nebo z doby druhé světové války. „Časově poslední je na výstavě fotografie, která vznikla už po revoluci v roce 1989 a zachycuje Václava Havla. Olze Havlové se ta fotka zdála příliš familiární a neformální a požádala nás o laskavost, abychom ji nezveřejňovali. V tu dobu už ale ta fotografie byla po celém světě,“ dodal Petr Mlch. Svébytný prostor je pak na výstavě věnován fotografiím retušovaným či jinak výrazně upraveným, včetně ukázek podobných praktik v zahraničí.

Výstava částečně vychází z knihy Zakázané dějiny ve fotografiích ČTK, kterou před 20 lety připravil s Hanou Řehákovou tehdejší šéfredaktor obrazového zpravodajství ČTK Dušan Veselý. Ten se podílel i na přípravě nynější expozice. Spoluorganizátorem výstavy v Olomouci je Vydavatelství Univerzity Palackého. „My bychom rádi i nadále spolupracovali s Českou tiskovou kanceláří a v jednání je možnost vydání publikace, která navazuje na již zmíněné Zakázané dějiny,“ uvedl Aleš Prstek, ředitel VUP.

Výstava ve Zbrojnici bude k vidění do 15. listopadu a je určena nejširší veřejnosti, včetně škol. Tím, že je umístěna v exteriéru, je vhodná pro výuku mimo školní budovy. Je k ní připraven i pracovní list.

Cyrilometodějskou teologickou fakultu čekají v listopadu volby, z nichž vzejde složení Akademického senátu CMTF UP pro funkční období 2021–2024. Návrhy kandidátů mohou akademici a studenti podávat do pondělí 19. října.

„Současný akademický senát ukončí svoji činnost v únoru příštího roku. Ten nově složený se v průběhu svého funkčního období bude muset vypořádat nejen s běžnou agendou, ale také s volbou nového děkana fakulty. Aktuální prioritou jsou nominace kandidátů. Chtěl bych proto vyzvat všechny členy akademické obce fakulty, aby se do procesu voleb zapojili,“ uvedl stávající předseda AS CMTF UP Jaroslav Franc.

Písemné návrhy kandidátů lze podávat do 19. října předsedkyni volební komise Agnieszce Zogata Kusz z katedry křesťanské sociální práce.

Samotná volba nových senátorů se pak uskuteční ve druhé polovině listopadu, a sice ve dvou fázích. Elektronicky se bude volit ve dnech 20.–26. listopadu, ve dnech 28. a 30. listopadu od 12 do 14 hodin pak bude pro klasické listinné hlasování otevřena volební místnost v takzvané rotundě v hlavní budově CMTF. „Doufáme, že voliči využijí zejména online formu hlasování a volby proběhnou bez komplikací i v případě zhoršení hygienické situace,“ dodal Jaroslav Franc.

Další podrobnosti k volbám jsou k dispozici na úřední desce CMTF.

Nejvyšší ocenění v prestižní národní soutěži Gloria Musaealis získalo Muzeum umění Olomouc. Obdrželo jej v kategorii Muzejní publikace roku za dvousvazkové dílo Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695). Dvojjazyčná monografie přibližuje život a dílo olomouckého biskupa a otce moravského baroka a na jejím vzniku se podíleli odborníci z Muzea umění, Univerzity Palackého a Masarykovy univerzity.

„Jsem dojat, že jsem mohl převzít tuto cenu, a také z toho, že jsem mohl čtyři roky na tomto projektu pracovat. Zároveň bych chtěl poděkovat všem, kteří do něj byli zapojeni,“ uvedl při přebírání ceny ředitel Muzea umění Ondřej Zatloukal, který reprezentoval všechna tři pracoviště, jež za přípravou publikace stojí.

Publikace má dva díly, které editovali Ondřej Jakubec a Rostislav Švácha z Univerzity Palackého. „První svazek editovaný Ondřejem Jakubcem z FF UP popisuje život a dílo biskupa i jeho blízkých spolupracovníků. Druhý, jehož přípravu řídil Rostislav Švácha z FF UP, Martina Potůčková z MUO a Jiří Kroupa z FF MU, se zaměřil na příběhy objektů, na jejichž vzniku se biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna přímo či nepřímo podílel. Staly se tak jakýmsi jeho pomníkem, věčnou připomínkou. Doufám, že naše publikace bude také takovým pomníkem této významné osobnosti,“ dodal Ondřej Zatloukal.

Z ocenění knih má velkou radost také Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF UP. „Řada z nás věnovala jejich přípravě několik let krásné a intenzivní vědecké práce. Jsme rádi, že se nám i v dnešní době stále daří napříč institucemi s kolegy z Muzea umění a Masarykovy univerzity realizovat takto náročné vědecké a publikační projekty,“ řekla. Do projektu byly za Univerzitu Palackého zapojeni právě odborní pracovníci z katedry dějin umění a také z katedry historie, díl práce odvedl i církevní historik Tomáš Parma z CMTF UP.   

Smyslem Národní soutěže muzeí Gloria Musaealis je upozornit na špičkové výkony muzejních institucí i jednotlivých pracovníků při tvorbě výstav a výstavních katalogů, prezentování muzejních sbírek v odborných publikacích či při záchraně a zpřístupňování objektů i lokalit kulturního dědictví. O knize jsme psali více ZDE.

Představte si řadu 30 tisíc knih. Každou z nich musíte vzít do ruky, a to hned několikrát, protože ji musíte přeznačit a v počítači zaevidovat. Takový úkol měly pracovnice knihovny právnické fakulty. Splnit ho, změnit členění knih na oborové, se jim podařilo během dvou měsíců, kdy byla fakultní knihovna zavřená. Od října už zase slouží studentům a akademikům.

Do letošního léta knihovna PF UP řadila a značila knihy přírůstkově. Ve chvíli, kdy přišla nová kniha, dostala číslo podle pořadí. „Tento způsob byl pro návštěvníky knihovny nepřehledný. Po změně volali akademici i studenti,“ vysvětlila Michaela Vepřeková, vedoucí knihovny PF UP. Už když před dvěma lety nastupovala do knihovny na právnické fakultě věděla, že ji a její kolegyně tato nelehká práce čeká.

Během letošního srpna a září se jim podařilo doslova převrátit knihovnu vzhůru nohama. Na 30 tisíc svazků knih přeznačily na oborové členění a podle toho naskládaly do polic. Každou knihu přitom musely vzít hned několikrát do ruky. „Na přebalu každé knihy byla nalepená původní signatura. Tu jsme přeškrtly, v budoucnu ji budeme úplně odstraňovat. Pak jsme pracovaly s čárovým kódem uvnitř knihy. Načetly jsme ho do knihovnického systému a změnily signaturu podle právního oboru. Poté přišel na řadu nový štítek, který jsme lepily na hřbet knihy,“ popsala postup Michaela Vepřeková s tím, že upravovaly také dislokaci každé knihy, aby byla snáz dohledatelná.

A výsledek? Police s nadepsanými právními obory a v nich řady odborných knih se štítky na hřbetech. „S oborovým řazením nám pomáhali akademici. Práce začaly už vloni. Hlavní část se ale uskutečnila teď přes léto. Každý právní obor má svého fakultního garanta. Ten nám nejen pomohl se samotným tříděním, ale také například doporučil podrobnější dělení právních oborů do podoblastí,“ objasnila Michaela Vepřeková.

Přestože knihovna PF UP je otevřená od začátku října, kompletní přeznačení ještě není hotové. „Chybí nám dodělat kategorie ‚ostatní‘ – populárně naučná literatura. Jde o knihy, které nejsou většinou primárně určeny k výuce. Rozhodly jsme se, že to s kolegyněmi zvládneme za provozu a že dodržíme slíbený termín otevření.“

Když Michaela Vepřeková vzpomíná na poslední dva měsíce, používá často slovní spojení jako výjimečné, náročné období. „Z předešlých zkušeností z knihovny přírodovědecké fakulty jsem věděla, co nás čeká. Ale kompletní změna řazení knihovního fondu byla pro mě premiérou. Asi měsíc jsme se musely obejít bez jedné kolegyně, i proto přeznačení ještě není hotové,“ dovysvětlila a přidala vzkaz pro všechny, kdo míří do knihovny. „Prosím návštěvníky o trpělivost, zejména v prvních dnech. I my si na nové členění musíme zvyknout, zorientovat se.“

Knihovnu PF UP čeká brzy stěhování – o dvě patra níž do nových prostor, které vznikly dostavbou centrálního křídla budovy B. „Přeznačení na oborové řazení bylo jakousi přípravou na stěhování. Pokud bychom všechno měli dělat současně, knihovna by musela mít třeba i půlroční výpadek. To jsme studentům a akademikům nemohli udělat,“ naznačila Michaela Vepřeková s tím, že přesný termín stěhování zatím nezná. Nové prostory knihovny a studovny se musí ještě vybavit nábytkem a potřebnou technikou.

Kompletní fond knihovny PF UP čítá na 46 000 svazků knih, část je uložena ve skladu. Přeznačení se v první fázi týkalo knih umístěných přímo v knihovně. Sklad a knihy v držení akademiků přijdou na řadu později.

Provozní doba knihovny PF UP od 1. října
(2. patro budovy B)

pondělí – čtvrtek | 9:00-15:00
pátek | 9:00-13:00

V reakci na reformu psychiatrické péče nabízí Cyrilometodějská teologická fakulta UP nový studijní program Aplikovaná psychoterapie a inovace v sociální práci, který nemá v České republice obdoby. Obor slibuje širokou možnost uplatnění a cílí na uchazeče, kteří se zajímají o duši člověka a chtějí být druhým oporou v těžkých životních situacích. Přihlášky lze podávat již nyní, a sice do 25. října 2020.

Tříletý navazující magisterský program reaguje na změny v psychiatrické péči, kdy velké a někdy neosobní kliniky nahrazuje osobní péče v domácím prostředí. O pacienty se bude starat odborný tým, jehož součástí je také sociální pracovník nového typu. „Tímto programem máme v úmyslu přispět k plánované reformě psychiatrických zařízení vyšší kvalitou přípravy sociálních pracovníků jak po stránce odborné, tak po stránce osobní. Máme naději, že kompetentní, osobnostně zralí a motivovaní absolventi budou zárukou nové kvality psychiatrické péče. Uvědomujeme si, že nároky kladené na studenty jsou vysoké, ale bez změny myšlení a přístupu pracovníků se reforma v České republice stane jenom formální záležitostí,“ říká děkan teologické fakulty Peter Tavel.

Reforma psychiatrické péče v ČR: místo ústavů pohodlí domova

Program nabídne studentům vhled do tří oblastí: sociální práce, psychologie a zdravotnictví. Absolventi budou schopni analyzovat potřeby klientů, získají také komunikační a manažerské dovednosti. Na trhu práce budou vyhledávaným „zbožím“ – analýzy totiž ukazují, že v současné době není pro reformu psychiatrické péče dostatek připravených sociálních pracovníků.

„Z našich studentů se stanou odborníci na psychoterapeutickou práci s nemocnými, budou také vědět, jak efektivně řídit sociální organizace. Budou umět pracovat s nejrůznějšími diagnózami, s kazuistikami a zvládnou pacienta, aby případně neškodil svému okolí. Spolu s lékařem, psychiatrem a zdravotní sestrou vytvoří vysoce odborný tým, který bude o pacienta pečovat v jeho domácím prostředí. Pro nemocné to bude zásadní změna, která jistě povede k hlubšímu uzdravování a lepšímu fungování v běžném životě,“ věří děkan.

Nový typ sociálního pracovníka: odbornost i laskavost

Vyučující jednotlivých předmětů povedou výuku v duchu nového pohledu, nového paradigmatu, jak předpokládá reforma. Student si osvojí holistický pohled na člověka a na péči o něj.

„Záměrně jsme volili větší pestrost předmětů v menších skupinách. Zvláště oblasti psychoterapie a psychiatrie vyžadují velkou míru kontaktní výuky – přímý kontakt, nácviky, sebezkušenostní a praktické zaměření. Také novou budovu naší fakulty jsme uzpůsobili komornímu způsobu výuky, což bude základem pro budování komunity studentů i pro osobnostní formování,“ dodává Peter Tavel.

Zájemci o studium mohou podávat přihlášky do 25. října 2020. Další podrobnosti k programu jsou k dipozici zde. 

Na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc byl oficiálně zahájen Souboj fakult Univerzity Palackého v darování krve. Soutěž na podporu bezplatného dárcovství iniciovali studenti fakulty zdravotnických věd, přičemž někteří z nich šli rovnou příkladem a na odběrovém sále si vyhrnuli rukáv. Souboj, do něhož se mohou zapojit studenti i zaměstnanci všech fakult UP, potrvá celý zimní semestr.

Zahájení soutěže se ujala primářka transfuzního oddělení Dana Galuszková společně s děkanem FZV Martinem Procházkou, podpořit organizátory ze Studentského spolku FZV UP a první dárce přišel i rektor UP Jaroslav Miller.

„Děkuji za vaši smysluplnou aktivitu. Dárců nám ubývá a každá kapka krve se hodí. A zvlášť teď, kdy nevíme, kolik dárců nám během nouzového stavu vůbec přijde, a kdy vy můžete být povoláni do nemocnice na výpomoc, ale ještě přijdete darovat kousek sebe, to je pro nás vlastně takový dar na druhou,“ uvedla primářka Dana Galuszková. Zmínila také, že s počtem hospitalizovaných pacientů s onemocněním covid-19 bude růst i poptávka po krevní plazmě lidí, kteří již touto nemoci prošli.

Martin Procházka studentům za iniciativu poděkoval nejen jako děkan, ale především jako lékař, zástupce oboru, který někdy dokáže se zásobami krve „pořádně zatočit“. Rektor Jaroslav Miller pak vedle slov díků připomněl i nedávný nábor do národního registru dárců kostní dřeně v UPointu, kdy v registru přibylo přes 60 nových zapsaných mladých lidí. „Mám z toho velikou radost a rádi budeme takové aktivity nadále podporovat,“ řekl.

Hned v první den Souboje fakult mělo na olomoucké transfuzní oddělení namířeno na třicet dárců, rukáv vyhrnuli i někteří z organizátorů akce. A podle koordinátora Jiřího Kozla ze Studentského spolku FZV UP se hlásí další. „Už mě například kontaktovali zaměstnanci přírodovědecké fakulty, kde si mohou vyzvednout soutěžní formulář, že se chystají jít na odběr jako skupina. Ve facebookové události pak zakliklo možnost ‚Zúčastním se‘ již přes 130 lidí, uvidíme, jestli půjdou všichni i skutečně darovat,“ uvedl.  

V souboji se soutěží zejména v celkovém objemu krve darovaném studenty a zaměstnanci jednotlivých fakult a procentuálním zastoupení dárců mezi studenty. Zapojit se zájemci mohou jednoduše. Vyplní formulář, který si nechají po darování krve na vybraném odběrovém místě potvrdit a následně jej vhodí do sběrného boxu. „Formuláře i boxy s označením Souboj fakult jsme umístili na všech fakultách na co nejviditelnější místa, blízko recepcí. Devátý box je pak přímo na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc, protože očekáváme, že nejvíce dárců zamíří právě sem,“ přiblížil organizátor. Na oddělení je také připravený fotokoutek, kde se dárci mohou zvěčnit například se svou krevní skupinou.

Souboj fakult potrvá celý zimní semestr, vyvrcholí během tradiční akce Daruj krev s rektorem, která je nedílnou součástí únorových Akademických dnů UP. „Podařilo se nám zajistit řadu pěkných cen od partnerů z Olomouce a okolí, většinou jde o poukazy na zážitky nebo jídlo. Spravedlivě je rozdělíme, budeme losovat vítěze z dárců z každé fakulty,“ dodal Jiří Kozel.

Soutěž pořádá Studentský spolek FZV UP za podpory vedení fakulty zdravotnických věd a ve spolupráci s oddělením komunikace UP a Transfuzním oddělením Fakultní nemocnice Olomouc. Další informace včetně účastnického formuláře jsou k dispozici zde.

Při příležitosti 100. letého výročí československo-australských diplomatických vztahů si generální konzulát v Sydney objednal třicet výtisků knihy Pavla Kreisingera z katedry historie FF UP. Monografie s názvem Češi a Slováci v Austrálii v 1. polovině 20. století a jejich účast ve světových válkách nyní již s podpisem a věnováním autora míří do Austrálie.

„Přeji knize šťastný let z Prahy do Sydney. Doposud jsem na ni měl ohlasy zejména v odborných kruzích u nás a na Slovensku, a to prostřednictvím několika pozitivních recenzí. Ohlasů od  ´protinožců´ si tedy velmi vážím a těší mě, že se naše zastupitelské úřady rozhodly objednat relativně velký počet výtisků a dát ho k dispozici zájemcům o dějiny československo-australských vztahů,“ uvedl Pavel Kreisinger. Doplnil, že díky vstřícnosti Nakladatelství Academia, které knihu vydalo, mohl všech třicet výtisků ještě před odesláním opatřit podpisem a věnováním.

Za generální konzulát v Sydney potvrdila spolupráci s Univerzitou Palackého Hana Flanderová, když uvedla, že knihy pro tamní krajanské spolky objednala jako výborný zdroj informací.

„V  Australském svazu je aktuálně činných patnáct spolků. Nacházejí se ve všech šesti státech a také na území hlavního města. S Univerzitou Palackého jsme v kontaktu již delší dobu, právě s odkazem na její zájem o osudy Čechů a Slováků v Austrálii a o historii krajanských spolků Čechů v ´Zemi klokanů´. Mám v plánu poslat knihu každému z nich, včetně českých a slovenských škol,“ uvedla. Monografie byla doposud dostupná pouze v Australské národní knihovně v Canbeře, a to jediným výtiskem.

Stoleté výročí československo-australských diplomatických vztahů si v Austrálii připomínali již koncem loňského listopadu a konzulka Hana Flanderová připomněla, že původní představy o našem století v Austrálii narušila koronavirová pandemie. „V plánu jsme měli řadu akcí. Bohužel se uskutečnit nemohly. A protože v Austrálii situace zdaleka není v normálu ani dnes, budeme knihy zasílat všem poštou. K dispozici bychom je měli mít k 28. říjnu. I tak stále věříme, že se s našimi krajany budeme moci potkat co nejdřív,“  řekla.

Češi a Slováci v Austrálii v 1. polovině 20. století a jejich účast ve světových válkách

Monografie Pavla Kreisingera se věnuje československým krajanům pobývajícím v Austrálii za první i druhé světové války. Zachycuje válečné osudy Čechoslováků, kteří na vzdálený kontinent odcestovali v době předválečné či meziválečné, ale také těch, kteří se zde ocitli až po Mnichovu nebo po 15. březnu 1939 – mezi ně patřili především českoslovenští Židé. Na základě domácích i zahraničních archivních pramenů kniha popisuje, v jakém rozsahu se naši občané v Austrálii účastnili akcí na podporu prvního (1914 – 1918) a hlavně druhého (1939 – 1945) zahraničního odboje, včetně náboru do československé vojenské jednotky na Středním východě nebo účasti Čechoslováků přímo v australské armádě. Přispívá tak k dosud poměrně málo prozkoumané oblasti, již přitom rozhodně stojí za to věnovat další pozornost.  

Nezapomenutelný týden plný zážitků mají za sebou účastníci Expedice PřesBar, na kterou společně se studenty fakulty tělesné kultury vyrazila desítka hostů s různými druhy postižení. Ve třech českých destinacích výprava překonávala bariéry v terénu i ty ve své mysli a některým i plnila sny.

Cyklostezky napříč Lednicko-valtickým areálem a k soutoku Moravy s Dyje, Vltava u Českého Krumlova a na závěr cestičky k vrcholu nejvyšší české hory. To jsou lokality, po kterých se neobvyklá skupina během zářijového týdne pohybovala. „Vše nám vyšlo podle plánu, i díky tomu, že spousta z nás vybraná místa znala. Věděli jsme tak víceméně, do čeho jdeme, a měli tak cestu jednodušší, byť i přesto to byl náročný týden. Trochu mě ale mrzí, že jsme nemohli kvůli epidemii koronaviru do původně plánovaného Rakouska, kde by nás asi čekalo mnohem více překážek a možná bychom se i někde zklamali,“ uvedla hlavní organizátorka expedice Gabriela Adámková.

Dokud se zpívá...

Nejnáročnější součástí a zároveň největší výzvou byl závěrečný výstup na Sněžku. I přes únavu z předchozích dnů strávených na kánoích, kolech či handbicích se podařilo se všemi hosty, mezi kterými bylo i sedm osob na vozíku, nadmořskou výšku 1602 metrů zdolat. V mlze, větru a dešti, po úzké cestě plné schodů, kořenů a bláta. Každému vozíčkáři pomáhala na vrchol skupina pěti až šesti studentů, došlo na lana i na využití speciálního vozítka původně určeného na pláž, které se ukázalo vhodné i do horského terénu.

„I přes náročnost jsme si ale výstup užívali a byla sranda. Když jsme museli zastavit a trochu si odpočinout, zazpívali jsme si nebo si vyprávěli vtipy. Vozíčkáři nám zase počítali, kolik schodů už jsme s nimi vyšli. Protože nám ale cesta nahoru zabrala více času, než jsme si mysleli, dolů již hosté jeli lanovkou,“ podotkla další ze studentek Veronika Procházková.

Studentskou část výpravy tvořily převážně ženy, při asistenci občas docela mákly, ale pánové byli vždy nápomocní. „Nikdo se nevyhýbal práci, naopak se někteří ve své aktivitě předháněli. Za to si rozhodně všichni zaslouží pochvalu. Byli jsme skvělá parta. I večery jsme trávili víceméně společně. V kempu v Krumlově jsme dělali večer táborák, seděli jsme kolem ohně a zpívali. Nejhezčí byly večery v Malé Úpě, kde jsme měli pronajatou chatu, tam byla velká společenská místnost, kde jsme se všichni vždy sešli, byla fajn atmosféra,“ dodala Gabriela Adámková.

Překážky nejsou překážkou

V desítce hostů, kteří se letošní expedice zúčastnili, byli jak někteří staří známí, jako věčně usměvavý a vtipy hýřící Eustach Janoušek nebo Petr Stiller z Brna, tak tací, kteří se přes bariéry se studenty FTK vydali poprvé. Například Jiří Hos, kterému po vážném pracovním úrazu zůstala pouze jediná končetina, se o akci dozvěděl náhodou na internetu a vyrazil za studenty až z Chebu.

Poprvé se expedice zúčastnila také Barbora Antonovičová, která je na vozíku kvůli dětské mozkové obrně. „Expedice PřesBar byla ten nejlepší týden v přírodě, co jsem kdy zažila. Předtím jsem nevěřila, že můžu ujet desítky kilometrů na handbiku, sjet na lodi několik jezů na Vltavě a nakonec zdolat Sněžku pěšky. Díky těm všem nadšeným lidem kolem mě jsem ale zjistila, že nic není nemožné, že vše je jen o správné motivaci a pohledu na věc,“ prozradila. „Ochota pomoct mi nejen při sportu, ale i při každodenních činnostech byla pro mě zásadní, bez ní bych se nemohla expedice účastnit sama. Všichni mi byli vždy k ruce a pomáhat si navzájem byla naprostá samozřejmost.“

Podobně vzpomíná na svoji první účast na expedici i další vozíčkářka Agáta Koupilová nebo Josef Winkler, který k práci studentů dodává: „Vše bylo tak spontánní, že jsem to snad ani jako asistenci nevnímal.“ Pro nevidomého Stanislava Foreta zase expedice vedle sportovních a cestovatelských zážitků znamenala i splnění jednoho velkého snu. Na parkovišti se mohl na chvíli vžít do role řidiče autobusu.

Expedice PřesBar ale není jen cestou za zážitky, především jde o praktický předmět v rámci studia na katedře aplikovaných pohybových aktivit, při němž si studenti vyzkoušejí organizaci akce pro handicapované a „osahají si“ zkušenosti a dovednosti, které se jim budou hodit v praxi. „Expedice mi změnila pohled na svět. Naučila jsem se, že žádná překážka není překážkou, pokud ji člověk chce porazit. A že je potřeba spolu komunikovat, pak se ty překážky lépe překonávají,“ uzavřela Gabriela Adámková.