Novinky z PřF a UP

Ačkoliv pondělky v muzeích obvykle platí za zavírací den, v Pevnosti poznání a v areálu Korunní pevnůstky je během května i v úvodu týdne pořádně živo. Může za to program, který připravila Cyrilometodějská teologická fakulta UP společně s Centrem popularizace Přírodovědecké fakulty UP a spolkem ATOMIKA pro školy z Olomoucka s cílem pomoci jim s integrací ukrajinských žáků do třídních kolektivů.

Během SrdceDnů si děti mohou vyzkoušet a užít řadu venkovních i vnitřních vzdělávacích a pohybových aktivit, úkolů a her, při nichž se něco dozvědí a naučí, pobaví se a zároveň se navzájem více poznají. Na patnácti připravených stanovištích si například vyrobí sopku, odhalí některé taje fyziky a chemie, rozluští šifrovanou zprávu rozesetou v terénu nebo třeba projdou tzv. slepou stezku.

O venkovní stanoviště se postarali lektoři spolku ATOMIKA, jehož tým tvoří zejména absolventi a studenti Fakulty tělesné kultury UP a jenž provozuje všestrannou pohybovou přípravku pro děti s názvem Svišti v pohybu. „Vybrali jsme několik aktivit zaměřených na spolupráci, komunikaci a rozvoj důvěry, zároveň si žáci mohou vyzkoušet některé technické aktivity, u kterých rozvíjejí své schopnosti, jako je síla, koordinace nebo trpělivost. Jde o činnosti, při kterých se dá velice dobře pozorovat fungování skupiny,“ uvedl spoluzakladatel spolku Michal Půža.

„Na aktivitách ve vnitřních prostorách spolupracujeme s animátory z Pevnosti poznání, kromě spolupráce jsou zaměřené i na objevování, zvídavost a touhu učit se. Tři stanoviště jsou pak zaměřená na hledání toho, co mají české a ukrajinské děti, a také naše země, společné, jak se mohou domluvit a vzájemně si pomáhat,“ přiblížila koordinátorka programu SrdceDnů Iva Morongová z Institutu sociálního zdraví CMTF UP (OUSHI).

Připravenými interaktivními stanovišti projde až 700 žáků prvního i druhého stupně ze dvanácti škol z Olomouce a blízkého okolí. První dva termíny se vydařily a užili si je nejen školáci, ale i jejich učitelé a rodiče. „Jsem nadšená. Na první pohled bylo vidět, že děti už po tom měsíci nebo dvou, kdy se znají, docela dobře vzájemně komunikují. Skupinky krásně spolupracovaly, aktivity je bavily a věřím, že i dobře nastartovaly možnost dalšího poznávání a chuti táhnout společně za jeden provaz,“ řekla Iva Morongová.

„Ze strany učitelů jsme zaregistrovali také jen kladné reakce. Byli rádi, že se mohli zúčastnit, a věřím, že pro ně měla přínos i diskuze se zástupci ostatních škol, kde mohli vzájemně sdílet své zkušenosti týkající se práce s ukrajinskými dětmi,“ dodal Lukáš Hodis z OUSHI s tím, že květnový program pro školy je součástí projektu podpořeného Fondy EHP v rámci dotačního programu Vzdělávání.

„Projekt SrdceDen vznikl s cílem pomoci při inkluzi žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, v současné situaci jsme jej primárně zaměřili na integraci ukrajinských dětí. Kromě akcí v Pevnosti poznání ale projekt zahrnuje i další aktivity, které budeme realizovat až do června příštího roku. Školám nabídneme dlouhodobou podporu odborníků, zejména speciálních pedagogů a psychologů, sérii teoretických workshopů za účasti zástupců norských partnerských škol a také praktické workshopy zaměřené na začlenění dětí do kolektivu pod vedením Sdružení D,“ uzavřel Lukáš Hodis.

V pátek 20. května se Univerzita Palackého opět zapojí do populární Olomoucké muzejní noci. Knihovna ve Zbrojnici nabídne česky či latinsky psané originály z 16. až 18. století, lékařská fakulta zpřístupní Anatomické muzeum v Dostavbě Teoretických ústavů a atraktivní program připravily přírodovědecká fakulta i Pevnost poznání.

„Přírodovědecká fakulta láká návštěvníky nejen na komentované prohlídky hlavní budovy, ale především k návštěvě mineralogických, petrologických, paleontologických, zoologických a botanických sbírek či geoparku. Zpřístupněny budou jednotlivé katedry fakulty a terasy s vyhlídkou na Olomouc. Děti i dospělí si mohou vyzkoušet neobvyklé deskové hry a hlavolamy,“ uvedl Ota Blahoušek, proděkan pro vnější vztahy.

Zajímavou podívanou návštěvníkům nabídnou skleníky a herbář katedry botaniky, který je na seznamu veřejných herbářových sbírek světa v databázi New York Botanical Garden. „Rádi bychom návštěvníkům ukázali, co se skrývá v útrobách herbáře, který je nedílnou součástí katedry od roku 1946. Je to místo, kde na vás dýchá historie výskytu jednotlivých druhů rostlin z různých území naší republiky i celého světa. Je zde uloženo přibližně 150 000 herbářových položek cévnatých rostlin, mechorostů i sady trvalých preparátů rozsivek. Návštěvníci mohou vidět také skleníkové sbírky sukulentů, masožravých rostlin a dalších exotických druhů rostlin pocházejících převážně z Afriky nebo z jihovýchodní Asie,“ popsala Martina Oulehlová z katedry botaniky.

Letošní 200. výročí narození zakladatele genetiky G. J. Mendela, který v letech 1840–1843 studoval v Olomouci, připomene v 17:00 přednáška Petra Smýkala z přírodovědecké fakulty ve Vědecké knihovně v Olomouci.

Kabinet cizích jazyků přírodovědecké fakulty zve od 18:00 na komentovanou prohlídku olomouckých barokních kašen v anglickém jazyce a Pevnost poznání na workshop grafické techniky suché jehly k výstavě Vidím černobíle a workshop s tiskařským lisem v expozici Do historie!, kam je vstup zdarma. Přírodovědecká fakulta bude mít otevřeno od 18:00 do 21:00, Pevnost poznání od 17:00 do 21:00.

Dveře Knihovny UP ve Zbrojnici budou otevřeny až do 22:00 a návštěvníci si budou moci kromě aktuálních výstav prohlédnout také vzácné staré tisky a zajímavosti z knihovního fondu. „Knihovna Univerzity Palackého má několikatisícový fond starých tisků. Při muzejní noci budou vystaveny česky či latinsky psané originály z 16. až 18. století. Návštěvníci si je budou moci prolistovat a vrátit se tak v čase do historie českého národa od Ctibora Tovačovského přes Jana Amose Komenského až k Bohuslavu Balbínovi. K vidění bude i velice zajímavý prastarý Mattioliho Herbář neboli Bylinář,“ přibližuje program vedoucí výpůjčního oddělení Vladimír Klásek a upozorňuje, že k listování starými tisky budou pro návštěvníky nachystány speciální rukavice, aby nedošlo k poškození knih.

Lékařská fakulta Univerzity Palackého u příležitosti muzejní noci zpřístupní své Anatomické muzeum v Dostavbě Teoretických ústavů v Hněvotínské ulici. Vstup je povolen pouze osobám starším 15 let.

Odborník na historické a společenské aspekty židovských komunit v Československu, izraelský historik Martin Wein, v loňském roce vydal ve Vydavatelství Univerzity Palackého knihu Dějiny židů v českých zemích: Od Hilsnera po Slánského. Brzy se do Olomouce vrátí, aby zde 23. května proslovil přednášku na vpravdě aktuální téma, rezonující současným celospolečenským diskursem. Wein se zaměří na židovsko-křesťanskou historii na území Zakarpatské Ukrajiny, které bylo v letech 1918–1938 součástí tzv. první republiky.

„Podkarpatská Ukrajina je pro mnoho lidí nejzáhadnější částí první republiky. Dnes je Ukrajina opět v centru našeho zájmu, včetně její mnohojazyčnosti a mnohonáboženskosti,“ říká v anotaci ke své přednášce Martin Wein. Nabídne při ní sondu do historické, kulturní, náboženské a politické situace na Podkarpatské Rusi se zaměřením na československé období. Svůj výklad Wein doplní ukázkami židovských a křesťanských památek v Užhorodě a Mukačevu, které zachytil v roce 2009 během svého badatelského průzkumu.

„Dějiny židů v českých zemích jsou jednou z našich nejvýraznějších knih loňského roku, a to jak po obsahové, tak po typografické stránce. Když jsme publikaci vloni premiérově představovali na Světě knihy v Praze, Martin Wein se bohužel nemohl kvůli protikoronavirovým opatřením zúčastnit osobně. Jsme proto rádi, že nyní je situace klidnější, a Martin Wein tak konečně může do Česka dorazit. Bereme to jako určité splacení dluhu Weinovým fanouškům a čtenářům,“ má z návštěvy izraelského historika radost Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

Téma židovství na Podkarpatské Rusi přímo vychází z Weinovy knihy Dějiny židů v českých zemích: Od Hilsnera po Slánského. Wein v publikaci zkoumá podstatu židovské identity, mapuje životy židovských komunit v meziválečném Československu, přibližuje osudy významných židovských protagonistů a rovněž představuje ojedinělý typografický prvek, který neotřelým způsobem vnáší příspěvek do diskuse o židovské identitě – písmeno „střední ž“.

Přednáška Martina Weina s názvem Po stopách židů na Zakarpatské Ukrajině: Mukačevo alias Munkács jako jediný československý štetl se uskuteční 23. května od 15:00 v učebně Václava Havla na Filozofické fakultě UP (Křížkovského 12, místnost 2.03). Izraelský historik bude přednášet v češtině, stejně tak bude v češtině probíhat i následná debata. Spolu s Weinem se v Olomouci představí rovněž Jan Čábela, překladatel Weinovy monografie Dějiny židů v českých zemích: Od Hilsnera po Slánského.

Téměř devadesát běžců z řad studentů a zaměstnanců univerzity se zapojilo do výzvy Rozběháme UP, kterou v dubnu vyhlásila fakulta tělesné kultury s cílem podpořit start letošní běžecké sezony. Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen nejaktivnějším účastníkům se uskuteční v úterý 24. května v 17:30 v šapitó na parkánu Uměleckého centra UP během programu Olomouckého majálesu.

Do systému Indares, který FTK využívá pro evidenci a vyhodnocování pohybové aktivity, účastníci výzvy mohli zadávat své výkony jako počet kroků nebo čas strávený během.

„Celkem zaznamenali přes 13,5 milionu kroků a přes 12,5 tisíce minut běhu. Společně tak spálili přes 166 tisíc kCal, což je zhruba 900 desetistupňových piv nebo 680 hamburgerů z rychlého občerstvení,“ uvedl organizátor výzvy Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu.

Podrobnosti k programu jubilejního 10. Olomouckého majálesu, který se koná ve dnech 24. a 25. května, jsou k dispozici zde.

Kdo si vedl v dubnové běžecké výzvě nejlépe?

Počet kroků – ženy:

1. Nikola Procházková, studentka FTK – 509 291 kroků

2. Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje UP – 443 447 kroků

3. Marie Vinklárková, studentka FTK – 438 080 kroků

Počet kroků – muži:

1. Pavel Otřísal, katedra APA FTK – 626 553 kroků

2. Dominik Voráč, doktorand PdF – 520 699 kroků

3. Patrik Picek, student FTK – 476 820 kroků

Čas běhu – ženy:

1. Petra Poučová, studentka FTK – 1060 minut

2. Tereza Čislinská, studentka FTK – 840 minut

3. Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje UP – 730 minut

Čas běhu – muži:

1. Ondřej Michalec, student FF – 1509 minut

2. Dominik Voráč, doktorand PdF – 1498 minut

3. Pavel Grepl, doktorand FTK – 1357 minut

Vnímání Ruska se mezi čínskými občany za poslední tři roky výrazně zlepšilo, a to i přes ruskou agresi proti Ukrajině. Podle průzkumu veřejného mínění konaného v rámci výzkumného projektu „Sinofonní příhraničí – Interakce na okraji“ Filozofické fakulty Univerzity Palackého je nyní Rusko zemí, kterou Číňané vidí nejpozitivněji.

Mezinárodní skupina vědců vedená Univerzitou Palackého v Olomouci provedla v březnu 2022 online průzkum mezi více než třemi tisíci čínskými respondenty. Cílem bylo zkoumat vnímání cizích států a mezinárodních vztahů celkově. Publikovaný report prezentuje výsledky zejména ve vztahu k postojům Číny k Rusku, USA a Evropě. Zjištění ukazují, že čínská veřejnost do značné míry podporuje Rusko v jeho válce na Ukrajině, zatímco názory na USA se v poslední době výrazně zhoršily.

„Jedná se o unikátní průzkum, který poskytuje široký a podrobný pohled na postoje Číňanů v klíčovém období mezinárodních vztahů, tedy těsně po ruské invazi na Ukrajinu,“ řekl Richard Q. Turcsányi z UP, který vedl výzkumný tým. „Naše zjištění ukazují, že čínská veřejnost nebyla ruskými kroky rozrušena a Rusko ve válce v principu podporuje,“ dodal Turcsányi.

Odborníci se respondentů dotazovali, jaký je jejich pohled na celkem dvacet pět zemí. Zatímco Rusko bylo nejpozitivněji vnímanou zemí, USA byly vnímány nejvíce negativně. Spojené státy byly považovány za vyspělý a mocný stát, který je ale přesto nedůvěryhodný, nepřátelský vůči Číně a který má tendenci zasahovat do záležitostí jiných zemí. Naproti tomu Rusko je jasně vnímáno jako přátelská země, ale bez hlubokých sociálních kořenů.

Dalšími velmi pozitivně vnímanými zeměmi byly mezi čínskými respondenty Pákistán, Singapur, Severní Korea a Německo. Naopak mezi negativně vnímané státy patřily také Indie, Japonsko, Vietnam, Jižní Korea a Ukrajina. 

„Bilaterální vztahy jsou důležitým faktorem ovlivňujícím postoje Číňanů k cizím zemím. Z našich dat vyplývá, že čínská domácí propaganda v tomto ohledu funguje,“ řekl Turcsányi.

Graf 1: Jak pozitivně nebo negativně vnímáte následující státy?

Zejména postoje Číňanů k Rusku a USA se přelévají z úrovně vládní politiky i do širších společenských očekávání, jako je třeba preference ke studiu nebo návštěvě. Čínští respondenti zároveň považují Rusko za jedinou velmoc stojící vedle Číny, zatímco zahraniční politiky USA, Evropské unie, Japonska a Indie jsou vnímány negativně.

„Napjaté diplomatické vztahy však výrazně nepoškodily obdiv čínské veřejnosti k americké kultuře a většina Číňanů stále považuje USA za kulturně atraktivní. Ještě stále tak nejsme v plnohodnotné studené válce,“ řekl Tao Wang, výzkumník z Manchester China Institute a spoluautor reportu.

Průzkum se také ptal na důvěru ve vakcíny proti covidu-19, konkrétně na to, do jaké míry by respondenti byli ochotni přijmout vakcínu vyrobenou v různých zemích.

„Zatímco někteří vědci tvrdí, že nasazení západních vakcín je klíčem k tomu, aby se Čína vymanila z pandemie, naše zjištění předpovídají, že Peking může mít před sebou ještě dlouhou cestu. Až 55 % čínských respondentů by nebylo ochotno přijmout vakcíny proti covidu vyrobené v USA a 49 % by se zdráhalo nechat se očkovat evropskými vakcínami. Skepse čínské veřejnosti vůči západním vakcínám je vysoce rozšířená a může být skutečnou výzvou,“ vysvětluje zjištění Wang.

Graf 2: Do jaké míry jste ochotni nechat se naočkovat proti covidu-19 vakcínou vyrobenou v následujících zemích?

Výzkumný tým získaná data v současnosti analyzuje a interpretuje, závěry budou následně publikovány ve vysoce impaktovaných akademických časopisech. 

Tento průzkum je součástí širšího výzkumného projektu „Sinofonní příhraničí – interakce na okraji“, financovaného Evropským fondem pro regionální rozvoj (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000791), jehož hostitelem je Univerzita Palackého v Olomouci. V rámci tohoto projektu byla v různých částech světa provedena řada průzkumů veřejného mínění.

Již poosmadvacáté mohli studenti přihlásit své básnické a prozaické texty do Literární soutěže pro studenty UP vyhlášené rektorem. Odborná porota, ve které zasedli literární expertka Jana Vrajová, básník a laureát Magnesie Litery Radek Malý a spisovatel Michal Sýkora, letos hodnotila 126 příspěvků od 120 studentů.

Výsledky soutěže byly vyhlášeny v úterý 17. května během slavnostního aktu v Divadelním sále Uměleckého centra UP. Svými poetickými vstupy jej oživila slamerka Lumi.

„Neutuchající zájem o soutěž je velmi potěšující. Kvalita zaslaných příspěvků dokazuje, že na Univerzitě Palackého studuje řada literárních talentů a že literatura je stále důležitá součást života řady našich studentů,“ uvedl rektor Martin Procházka, který 28. ročník soutěže vyhlásil.

V soutěžní kategorii povídka zvítězila Michaela Štálová z katedry divadelních a filmových studií, druhé místo obsadila Tereza Sládečková, studentka žurnalistiky. Třetí bylo uděleno posluchačce Magdaléně Jedličkové, studentce filmových, televizních a rozhlasových studií. Čestné uznání za povídku si zasloužily Lucie Hajduová a Zuzana Pustinová z přírodovědecké fakulty.

Vítězem básnické kategorie se stala studentka filozofie Darja Dočekalová. Druhé místo za poezii získala Anna Halamová z katedry politologie a evropských studií, třetí Ondřej Kořínek, student uměnovědných studií a francouzské filologie. Čestným uznáním se můžou pochlubit Vojtěch Grufík a Matěj Kulišťák z filozofické fakulty.

„Letošní ročník soutěže byl po tom loňském, kdy za vyšší účast zřejmě mohla pandemie covid-19, opět velmi silný. Gratuluji oceněným a vám, na které se nedostalo, za celou porotu vzkazuji: tvořte dál,“ řekl předseda odborné poroty Michal Sýkora.

Literární soutěž pro studenty Univerzity Palackého je tradiční klání, 29. ročník bude vyhlášen na začátku roku 2023. Ocenění v letošním ročníku vystoupí na autorském čtení v rámci Olomouckého majálesu UP ve středu 25. května od 17 hodin v šapitó na parkánu Uměleckého centra UP.

Jedny z nejnižších ztrát včelstev za posledních několik let zaznamenali v uplynulé zimě tuzemští včelaři, kterým tentokrát velké škody nenapáchala obávaná varroóza. Na druhou stranu se loni včelaři kvůli chladnějšímu počasí potýkali s nižší produkcí medu. Vyplývá to z výsledků 9. ročníku projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, který vedou vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Do průzkumu se v České republice zapojilo 1 154 chovatelů včel.

„Na základě vyhodnocených dotazníků byly letošní ztráty včelstev v ČR vyčísleny na 8,4 procenta a jsou jedny z nejnižších za dobu monitoringu v ČR. Podobně nízké ztráty produkčních včelstev byly zaznamenány v pilotním ročníku 2013/14 a v roce 2015/16,“ komentoval výsledky posledního monitoringu Jiří Danihlík z katedry biochemie. V předchozím ročníku, který byl zaměřen na zimu 2020/21, nepřežilo zimní měsíce necelých 15 procent produkčních včelstev.

Nejvyšší ztráty včelstev v uplynulé zimě zaznamenali chovatelé v Praze (18,1 procenta) a Libereckém kraji (16 procent). Naopak nejnižší úhyny nahlásili včelaři v Královéhradeckém kraji (5,5 procenta). Mezi hlavní příčiny ztrát včelstev patřila nosematóza, vyhladovění včelstev a také zootechnické chyby. „Varroóza byla nejspíše minoritní příčinou letošních úhynů, problémy působila jen velmi lokálně,“ upozornil Jiří Danihlík.

Téměř polovina včelařů v dotazníkovém šetření uvedla, že rok 2021 byl podobně jako rok 2020 ve znamení nízké či podprůměrné produkce. „Na produkci medu se jednoznačně podepsal vývoj počasí v jarních měsících, kdy bylo chladno a deštivo. Mnozí chovatelé museli svá včelstva dokrmovat v době, kdy obvykle vytáčejí med. Letošní rok má zatím z pohledu produkce medu velmi slibný vývoj,“ uvedl Danihlík.

Odborník z katedry biochemie také upozornil, že po loňském útlumu varroózy by letos měli být včelaři ve střehu. „I s ohledem na dosavadní průběh počasí hrozí, že se již během léta přemnoží parazitičtí roztoči Varroa destructor. Tito roztoči jsou pro včely velmi nebezpeční. Na našem webu mohou včelaři nalézt návody a články, jak varroóze efektivně předcházet,“ podotkl.

V Česku je evidováno bezmála 700 000 včelstev a zhruba 61 000 včelařů. Data z průzkumu za Českou republiku jsou každoročně zasílána mezinárodní asociaci COLOSS a jsou dostupná na www.coloss.cz.

Memorandum o spolupráci podepsali 10. května ředitelé CATRIN Univerzity Palackého a Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie (ICN2). Zavazují se v něm k vědecké spolupráci, výměně znalostí i výzkumných pracovníků. Podpisu dokumentu předcházel dvoudenní workshop zaměřený na řadu témat z oblasti nanověd a nanotechnologií.

„Cílem dohody je podpořit spolupráci a výměnu znalostí mezi CATRIN a ICN2. Oba ústavy budou vytvářet společné projekty, identifikovat vhodné možnosti financování, usnadňovat mobilitu hostujících vědců a studentů a společně organizovat vědecké semináře a konference,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš, který memorandum podepsal spolu s ředitelem ICN2 Pablem Ordejónem. Dohoda je uzavřena na pět let, zúčastněné strany ale věří, že vzájemná kooperace přesáhne toto první období.

O navázání oboustranně prospěšné spolupráce se významně zasadili Michal Otyepka a Radek Zbořil z CATRIN a vedoucí skupiny ICN2 Nanobioelectronics and Biosensors Group Arben Merkoçi, jenž s olomouckými kolegy spolupracuje dlouhodobě. Memorandum podpořila i vedoucí rozvoje strategie ICN2 Margarita Navia. „Tato dohoda přispívá k rozšíření hranic ICN2 a k úsilí o internacionalizaci, kterou v současné době podstupujeme v rámci naší institucionální strategie na období let 2021 až 2024,“ uvedla.

O možnostech spolupráce hovořili zástupci obou institucí i během dvoudenního workshopu, který uspořádal ve svých prostorách ICN2. Setkání začalo návštěvou laboratoří, v nichž měli výzkumníci z CATRIN příležitost setkat se s několika vedoucími vědci ICN2 a seznámit se s vybavením pracoviště. Poté se uskutečnily čtyři přednáškové bloky věnované výzkumným směrům obou vědeckých center. Prezentace se zaměřily zejména na nové technologie založené na grafenu a dalších 2D materiálech pro využití v nanomedicíně, energetice a životním prostředí.

„Během workshopu jsme identifikovali řadu témat, která bychom rádi řešili společně, především v oblasti úpravy vody, pokročilých nízkorozměrných materiálů pro elektronické a magnetické aplikace a také technologií souvisejících s ukládáním energie a sběrem sluneční energie,“ komentoval program Zbořil.

Delegace z ICN2 navštíví CATRIN letos v říjnu. Cílem plánovaného setkání je dále prohloubit vztahy navázané mezi oběma centry a posunout program spolupráce kupředu.

Další příležitost nahlédnout do rozmanitého světa rostlinné říše nabídne veřejnosti botanická zahrada přírodovědecké fakulty, která se 18. května 2022 opět připojí k mezinárodnímu Dni fascinace rostlinami. Součástí bohatého programu bude zahájení výstavy nazvané Pohlednice z krymské květnice, která formou reprodukovaných akvarelů představí vybrané zástupce flóry Krymského poloostrova. Botanická zahrada bude otevřena od 10:00 do 16:00, vstup je zdarma.

„Pro návštěvníky všech věkových skupin jsme ve spolupráci s katedrou botaniky a katedrou biotechnologií přírodovědecké fakulty připravili bohatý program, který se dotkne vztahu lidí, rostlin a hub,“ uvedl Václav Dvořák, vedoucí botanické zahrady.

Jedna část programu bude zaměřena na představení rekordmanů z rostlinné říše společně s masožravými rostlinami z unikátní kolekce skleníku katedry botaniky. „Návštěvníci si mohou prohlédnout jednotlivé zástupce masožravých rostlin s různými lapacími pastmi a strategiemi lovu kořisti. Seznámíme je také s houbami, které způsobují rostlinám různé choroby, i s těmi, které pomáhají lidem při výrobě potravin nebo nápojů,“ doplnila Martina Oulehlová z katedry botaniky.

V rámci Dne fascinace rostlinami bude zahájena výstava Pohlednice z krymské květnice. „Za konceptem výstavy stojí Yuliya Krasylenko z katedry biotechnologií a malířka Olha Politylo, která v akvarelech zachycuje vzácné či endemické druhy krymské flóry. Vybráno bylo patnáct charakteristických zástupců květeny Krymského poloostrova, u kterých nebude chybět názvosloví v ukrajinštině a v dialektu krymské tatarštiny, zaznamenané v rozhovorech s tamními obyvateli při etnografických výpravách. Součástí výstavy bude i publikace s třiceti čtyřmi obrázky. Návštěvníci získají nejen zajímavou knížku nebo dárek, ale přispějí i na nákup zdravotnického materiálu pro válkou zasaženou Ukrajinu,“ vysvětlil Václav Dvořák. Komentář k výstavě proběhne v 15:00. O hodinu později, v 16:00, se uskuteční komentovaná prohlídka botanické zahrady.

Den fascinace rostlinami pořádá Evropská organizace pro rostlinnou biologii a za cíl si klade, aby se co nejvíce lidí z celého světa nadchlo pro rostliny a ocenilo důležitost rostlinné biologie pro zemědělství, květinářství, lesnictví, pro udržitelnost produkce potravin i všeho dalšího, co získáváme z rostlin, tedy papíru, dřeva, chemikálií, energie a léčiv.

Děkan právnické fakulty Václav Stehlík vyhlásil volby ochránce práv studentů. Funkci budou vykonávat dva akademičtí pracovníci různého pohlaví, které jmenuje děkan po zohlednění výsledků hlasování studentů. Návrhy kandidátů na ochránce lze podávat do 25. května. Elektronické volby se uskuteční v prvním červnovém týdnu.

Funkce ochránce práv studentů, jakožto poradního orgánu děkana, je na fakultě novinkou. V dubnu nabyla účinnosti vnitřní norma, která pozici zřizuje a upravuje pravidla výběru kandidátů na ochránce, vymezuje jeho poslání, působnost a další související záležitosti. „Posláním ochránce je spoluvytvářet bezpečné, komfortní, vstřícné a spravedlivé studijní prostředí na fakultě, přispívat ke zlepšování vztahů mezi studenty a akademickými pracovníky a dalšími zaměstnanci fakulty a posilovat ochranu akademických práv a svobod a dalších souvisejících veřejných subjektivních práv studentů fakulty,“ zdůvodnil děkan Václav Stehlík.

O zřízení pozice současné vedení fakulty dlouhodobě usilovalo. „Zvažovali jsme různé varianty, pracovali jsem s návrhy studentů a byli jsme i v úzkém spojení například s přírodovědeckou fakultou, která již ombudsmana má,“ dodal děkan.

Návrh na kandidáty na ochránce může podat každý člen akademického obce fakulty. Kandidáty z řad akademických pracovníků je možné navrhovat do 25. května. Návrhy přijímá Eva Hrudníková, členka volební komise, osobně (budova A, 1. patro, kancelář 2.20), elektronicky (eva.hrudnikova@upol.cz) nebo je lze zanechat v její schránce u vrátnice na budově A. Navrhovatelé mohou využít připravený formulář.

Elektronické hlasování potrvá od 30. května do 3. června a výsledky voleb se akademická obec dozví v následujícím týdnu. Voleb se může zúčastnit student, který je ke dni zahájení hlasování studentem v některém ze studijních programů realizovaných fakultou. Každý student může hlasovat jen jednou a může hlasovat nejvýše pro dva kandidáty odlišného pohlaví.

Funkci ochránce práv studentů budou na PF UP zastávat dvě osoby různého pohlaví, které po zohlednění výsledků voleb jmenuje děkan. Funkce ochránce je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana a tajemníka fakulty, s členstvím v disciplinární komisi, s členstvím v etické komisi, jakož i s jakoukoli pracovní pozicí na studijním oddělení děkanátu fakulty či rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci.

První funkční období ochránců práv studentů PF UP začne 1. června a bude vázáno na funkční období děkana.

Volby ochránce práv studentů PF UP
elektronická forma 31. května až 3. června
Návrhy na kandidáty
Lze podávat do 25. května. Návrhy přijímá Eva Hrudníková osobně (budova A, 1. patro, kancelář 2.20), elektronicky (eva.hrudnikova@upol.cz) nebo je lze zanechat v její schránce u vrátnice na budově A. Formulář pro navrhování ZDE.
Volební komise
JUDr. Renáta Šínová, Ph.D. (předsedkyně)
Mgr. Eva Hrudníková
Vojtěch Kalmár

Zlatý záchranářský kříž, nejvyšší ocenění udělované českým záchranářům, převzal z rukou prezidenta republiky Vladimír Jarušek, který od loňského roku působí v Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče Fakulty zdravotnických věd UP. Ocenění společně s ním dostali další záchranáři a lékaři jihomoravské záchranné služby za loňský zásah v Tišnově na Brněnsku, kde se podařilo zachránit šest lidských životů.

„Zlatého záchranářského kříže si opravdu velice vážím, i když je třeba zdůraznit, že se jedná o ocenění celého našeho kolektivu, který se zásahu účastnil, nejenom mě samotného. Audience u prezidenta republiky je vždy významná a reprezentativní událost a jako takovou jsme ji, myslím, všichni vnímali,“ uvedl Vladimír Jarušek.

Ke zmíněnému zásahu došlo v říjnu loňského roku, kdy muž napadl nožem a sekerou šest členů své rodiny, včetně dětí. Zasahující záchranáři se tak během velmi krátké doby museli na několika místech postarat o zraněné, u některých z nich se jednalo o poranění velmi těžká, která je přímo ohrožovala na životě.

„Přivolali jsme na místo druhou lékařskou posádku a informovali operační středisko o podrobnostech zjištěných na místě. Postupně se dostavily další složky integrovaného záchranného systému, na ošetření a převoz do nemocnice musely být povolány další výjezdové skupiny včetně letecké záchranné služby. Bohužel dojezdová vzdálenost byla velká, a tak jsme v sestavě čtyři záchranáři a jedna lékařka pečovali o několik těžce zraněných osob relativně dlouhou dobu. Na záchrance pracuji přes dvacet let, ale tento zásah řadím mezi vůbec nejnáročnější ve své dosavadní kariéře,“ popsal Vladimír Jarušek.

Ve zdravotnictví působí Vladimír Jarušek od roku 1996, před záchranářstvím si vyzkoušel práci zdravotní sestry a sanitáře. V současnosti předává své dlouholeté poznatky studentům na Fakultě zdravotnických věd UP. „Myslím, že je třeba předávat znalosti a dovednosti dál a pomáhat další generaci budoucích kolegů. Právě ono propojení praxe s teorií a zejména se zkušenostmi získanými v terénu je zvláště v tomto oboru nenahraditelné,“ shrnul Vladimír Jarušek.

Vyznamenání pedagoga si cení i jeho kolegové na olomoucké fakultě. „Jsem velmi hrdý na to, že našim studentům přednáší takoví zkušení profesionálové jako pan Jarušek. Chtěl bych mu za celé vedení naší fakulty poděkovat. Pedagog by měl jít svým studentům příkladem. V tomto případě jsem si jist, že to platí na sto procent,“ vyzdvihl děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Spolupráce, sdílení know-how a vzájemná podpora vedou k lepší kvalitě výuky i výzkumu. To je leitmotiv rozvoje Univerzity Palackého. Vzdálenost přitom nehraje roli, a inspirovat se je tak možné třeba i přes Atlantik. Přesně tyto kontury má i navázaná spolupráce s University of Minnesota.

Univerzita Palackého chce být skutečně kvalitním mezinárodním prostředím. „Světovým trendem nejlepších univerzit je tvorba profesních skupin, které umožňují akademikům se vzdělávat a navzájem se obohacovat, například v tom, jak lépe vyučovat a tvořit mezinárodní kurikulum,“ vysvětlil prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti Vít Procházka. Jak dodal, právě tuto možnost vzájemně si vyměňovat zkušenosti mají nyní akademici z Olomouce se svými protějšky z excelentní Univerzity v Minnesotě.

„Joint Professional Learning Communities“ je inovativní formát mezinárodního profesního rozvoje, který napříč sedmi univerzitami v EU a USA koordinuje Institut pro excelenci v internacionalizaci (IEI). „Jsme v intenzivním kontaktu s našimi akademiky a dennodenně jim pomáháme v mezinárodní výuce. Sami jsme akademiky a víme, co akademiky trápí. Proto jsme se snažili vytvořit nový formát profesního vzdělávání, který by akademikům vyhovoval a zároveň reflektoval současné trendy mezinárodní spolupráce vzájemně intenzivně propojených partnerství (aliancí) univerzit, a to zejména v oblasti kurikula,“ uvedla Eva Janebová, která vede projekt Institutu pro excelenci v internacionalizaci.

„Akademici se v naší profesní komunitě zaměří na zlepšení kvality mezinárodní výuky, a to nejen sdílením dobré praxe, prostorem pro vytváření nových společných předmětů, COIL kurzů apod. Především ale získají od zkušených facilitátorů metodickou podporu. Tým IEI, který se dlouhodobě školením a mentorováním akademiků zabývá, spolupracuje s Global Programs and Strategy Alliance University of Minnesota a Centre for Global Learning na The Hague Univerzity of Applied Science, kteří se také specializují na internacionalizaci kurikula a společně profesním komunitám poskytnou nejnovější tipy, manuály a zdroje k vytváření a výuce mezinárodních kurzů,“ vysvětlila Eva Janebová.

„University of Minnesota je přední světové centrum v mezinárodním vzdělávání a internacionalizaci. Mám radost, že jsme získali tuto příležitost, která bude přínosná jak pro pedagogy, tak i pro studenty. Myslím, že to může znamenat pro všechny zúčastněné obrovský kariérní skok, a to nejen v oblasti výuky, ale i ve formě výzkumné spolupráce,“ dodal prorektor Vít Procházka.

V praxi to znamená, že by v blízké budoucnosti mohly být připraveny společné kurzy z různých oborů napříč fakultami, do nichž by se mohli přihlásit jak studenti z Olomouce, tak z Minnesoty. Proto už fakulty dostaly nabídku k zapojení se do vznikající meziuniverzitní profesní komunity a uskutečnilo se několik online setkání akademiků na obou stranách, proběhla už i první fokusová skupina na UP. „Zájem o účast v profesní komunitě nás velmi příjemně zaskočil a já jsem tomu rád. Univerzita Palackého musí být ambiciózní, spolupráce s našimi americkými kolegy a kolegyněmi může dramaticky zvýšit kvalitu našich studijních programů,“ uvedl prorektor Vít Procházka. Online komunita UMN – UP Professional Learning Community: Together towards excellence in teaching bude spuštěna v akademickém roce 2022/2023 a je otevřena všem, kteří se chtějí společně s akademiky z Minnesoty rozvíjet.

Vytvoření profesní komunity není jedinou společnou aktivitou olomoucké a minnesotské univerzity. Kromě vzájemných návštěv zástupců se v rámci spolupráce Institutu pro excelenci v internacionalizaci se Sokolem Minnesota rozběhl online kurz češtiny pro děti Čechů žijících v Minnesotě, který vedou dobrovolníci UP. „Zaměřujeme se zejména na konverzaci. Všechny děti v kurzu jsou bilingvní, s jedním rodičem mluví česky. Výuku koncipujeme do různých témat, necháváme prostor pro souvislé vyjadřování. Zároveň chceme umožnit rozšiřování slovní zásoby a frází a zahrnujeme ‚nenápadné‘ procvičování gramatiky. Spolu se studenty PdF chceme vytvořit prostor, aby děti mohly komunikovat česky i s někým mimo rodinu, a u teenagerů udržet jejich zájem o český jazyk,“ řekla koordinátorka kurzu Lenka Nosková z týmu IEI, doktorandka Pedagogické fakulty UP.

University of Minnesota byla založena v roce 1851 a v současnosti poskytuje vzdělání více než padesáti tisícům studentů. Iniciátory spolupráce právě s touto univerzitou jsou prorektor Vít Procházka a Eva Janebová z Institutu pro excelenci v internacionalizaci, kteří s univerzitou v Minnesotě mají dlouhodobé profesní vztahy.

Prodejní výstava ART FOR UKR, kterou uspořádala Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Uměleckém centru UP, shromáždila 56 150 korun. Výtěžek z této expozice, především studentských uměleckých děl, nyní putuje prostřednictvím Červeného kříže na pomoc Ukrajině.

Akce ART FOR UKR byla koncipována jako prodejní výstava studentů výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě UP. Díla – malby, objekty či grafiky – s cílem pomoci lidem z Ukrajiny však nabídli do expozice i pedagogové, studenti a přátelé z jiných škol. 

„Děkuji všem, kteří za touto studentskou iniciativou stáli. Nejenže vznikla zajímavá výstava, kterou navštívily desítky až stovky lidí, ale hlavně: naši studující a pedagogové ukázali, že jim situace na Ukrajině není lhostejná a že chtějí pomáhat. Pedagogická fakulta UP tuto akci ráda podpořila. Jsme hrdí na to, kolik lidí od nás nezůstává jen u slov, ale hledá svůj originální způsob, jak Ukrajince podpořit. Jen slova totiž nestačí a lidé z Ukrajiny stále naši pomoc potřebují,“  uvedla Petra Šobáňová, proděkanka PdF UP. 

Cenu díla určeného k prodeji si určil vždy jeho autor sám. V případě, že o umělecký předmět projevilo zájem více lidí, zorganizovali studenti aukci.

„Dílo získal ten zájemce, který nabídl nejvyšší částku,“ řekla za pořádající studenty Terezie Tomková, studentka Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň základních škol, střední školy a ZUŠ na PdF UP.

Výstava ART FOR UKR byla zahájena 14. března v přízemí pravého křídla UC UP a díla si bylo možné koupit do konce března.

„Děkujeme naší fakultě za podporu. Podařilo se nám to, v co jsme doufali, výstava obsáhla hodně děl. Zájemce o díla jsme postupně kontaktovali a organizovali aukce. Jsme velmi rádi za výslednou částku, kterou jsme utržili. V celé výši jsme ji odeslali Českému červenému kříži, který vyhodnotí druh pomoci pro Ukrajinu,“ dodala za pořadatele spolužačka Terezie Aneta Pastrňáková. 
 

Udržitelná univerzita ve spolupráci s dalšími vysokými školami zjišťuje, jak ve skutečnosti žijí vysokoškolští studenti a zda kladou důraz na udržitelnost. Životním stylem, případně jeho změnou může totiž každý z nás ovlivnit stav svého okolí, veřejného prostoru a životního prostředí. Zapojte se do mezinárodního výzkumu, který hledá odpověď na otázku „Směřují současní vysokoškoláci k udržitelnému způsobu života?“.

Dotazník můžete vyplňovat zde.

„Snažíme se zjistit, jakým směrem se ubírá životní styl našich studentů, a porovnat jej jednak mezi vysokými školami v ČR, ale také s typologií spotřebitelů americké agentury Natural Marketing Institute. Vyplněním dotazníku přispějete k vytvoření reálné představy o tom, jakou roli hraje v životě vysokoškoláků udržitelnost,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Současně se dozvíte několik zajímavých informací o typologii životních stylů a zjistíte, který z nich vás nejlépe vystihuje. Řadíte se k „naturalitům“ (Naturalites) – „lidem přírodním“ nebo „lidem, kteří mají blízko k přírodě“, chtějí žít zdravě, chránit sebe a své blízké – nebo například náležíte k lidem se značným zájmem o udržitelnost a šetrné chování k životnímu prostředí, kteří se označují zkratkou LOHAS (Lifestyles Of Health And Sustainability)?

Výzkumný tým je zastoupen odborníky z Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Výsledky poskytnou cenné informace pro zefektivnění vzdělávacích a environmentálních firemních politik.

Jak zajistit ochranu ryb v akvakulturách prostřednictvím orálních vakcín a ideálně při tom využít molekulární farmaření? Právě na tuto problematiku se zaměřil přehledový článek v prestižním časopise Reviews in Aquaculture, na jehož vzniku se podíleli vědci z CATRIN Univerzity Palackého, Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity ve Vodňanech a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

„V předkládaném přehledu popisujeme pokroky v dostupných znalostech o procesech nezbytných pro vývoj veterinárních vakcín a zaměřujeme pozornost čtenářů na dosud nevyužitý potenciál rostlinných produkčních systémů. Navrhujeme, aby nově vyvíjené produkty nejen splňovaly požadavky na výrobu, ale také vyhovovaly všem požadavkům na orální vakcínu a řešily všechny překážky v rámci jedné platformy. Takzvané molekulární farmaření je podle nás ideálním nástrojem pro vývoj vakcín, který otevírá cestu k udržitelné akvakultuře,“ uvedl jeden z autorů přehledového článku Ivo Frébort, vedoucí CATRIN-CRH. 

V posledních desetiletích se akvakultura stala nejrychleji rostoucím odvětvím produkce potravin na světě. V současné době produkuje více než 80 milionů tun vodních živočichů ročně. S tímto způsobem chovu jsou ale spojeny některé problémy včetně vysoké náchylnosti chovaných ryb k nemocem. Ačkoli odhadované roční ztráty činí přibližně 10 procent všech vodních živočichů, v celosvětovém měřítku dosahují více než 10 miliard dolarů ročně a představují hlavní omezení akvakultury na celém světě. Snahy, jak zabránit rozsáhlým ztrátám a šíření nemocí, se často uchylují k použití léčiv a antibiotik, jejichž aplikace ve vodním prostředí je nežádoucí kvůli reziduím v chovaných rybách a zvýšené rezistenci bakterií. Proto se producenti snaží chorobám ryb především předcházet.

Velmi slibnou cestou  je imunizace ryb prostřednictvím vakcín. Pokrok v mikrobiologii, imunologii a molekulární biologii  umožnil vývoj vakcín obsahujících specifické imunogenní proteiny – antigeny, které mohou být rybám podávané, mimo jiné, orálně jako jedna ze složek potravy. Pro přípravu těchto tzv. jedlých vakcín je výhodné použití rostlin.

„V současnosti máme k dispozici  metody a postupy, díky nimž dokážeme upravit různé druhy rostlin tak, aby produkovaly specifické  antigeny. V článku se zamýšlíme nad tím, proč je právě použití rostlin pro produkci orálních vakcín výhodné, a zároveň uvádíme  přehled dosavadních strategií, které byly pro tyto účely již využity,“ uvedla první autorka práce Alžbeta Mičúchová z CATRIN.

Přehledový článek je jedním z výstupů spolupráce mezi uvedenými akademickými pracovišti. Článek také navazuje na výzkum Alžbety Mičúchové v rámci jejího doktorského studia. „Zaměřuji se na vytvoření transgenních linií ječmene, které budou produkovat antigeny z dvou virálních patogenů napadajících kapry nebo lososy. Následně kolegové z Jihočeské univerzity budou testovat schopnost těchto antigenů stimulovat imunitní odpověď na živých rybách. Naše spolupráce tedy bude pokračovat,“ doplnila Mičúchová.

O boji proti cenzuře, dezinformacím i o tom, co znamená svoboda slova, přijedou na Univerzitu Palackého diskutovat spisovatelka Radka Denemarková a Jan Konvalinka, biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Debata, k níž je zvána široká veřejnost, se uskuteční 19. května – jako první v nové diskuzní platformě Společná půda.

Žijeme v době zkratek, které až příliš často plní funkci bitevních praporů. Zatímco jedna část společnosti mluví o nutnosti boje s dezinformacemi, druhá brojí proti cenzuře. Často se tak zdá, že věcná debata o očividně palčivých problémech není možná.

Nový příspěvek k současnému společenskému dění se proto rozhodla nabídnout Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Pro veřejnost připravila odvážnou, zároveň však slušnou a konstruktivní diskuzní platformu, která se palčivým tématům hodlá věnovat.

„Povinností vysokých škol je otevírat potřebná témata, která nejsou dostatečně veřejně diskutována. Proto na Filozofické fakultě UP přicházíme s formátem, jenž garantuje odbornou úroveň i odvahu kultivovaně mluvit o problémech, které často rozdělují společnost. Cesty poznání, věda a vzdělávání nezbytně potřebují otevřený pohled a schopnost vzájemného rozhovoru, i když můžeme mít na řadu věcí rozdílný názor,“ řekl k projektu Společná půda Jan Stejskal, děkan FF UP.

Cílem nové platformy je kultivovaná diskuze, v níž se zastánci odlišných postojů budou snažit prezentovat své názory způsobem, který je pro druhou stranu přijatelný. Důležitou součástí diskuze bude empatie a otevřenost, které jsou na FF UP vnímány jako základní podmínky svobodné demokratické společnosti.

Jako první přijedou do Olomouce komunikovat témata, která málokoho nechávají chladným, Radka Denemarková a Jan Konvalinka – brilantní hosté, kteří se aktivně vyjadřují k tématům jako svoboda slova, tzv. cancel culture, nebezpečí cenzury či sociální ohleduplnost. „Jsou to kapacity ve svých oborech a zároveň osobnosti s širokým přehledem, kterým společenská realita, v níž žijí, není lhostejná,“ doplnil Jan Stejskal.

Profesor Jan Konvalinka je vedoucím výzkumné skupiny v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Širší veřejnost si jej může pamatovat například z pořadu ČRo Plus, Koronavirus s Janem Konvalinkou, mezi akademiky je však znám také kritickým postojem k ideologickým zásahům do vědeckého výzkumu. Radka Denemarková je spisovatelka, literární historička, scénáristka, dramaturgyně, překladatelka a zároveň držitelka celé řady literárních cen včetně ceny Magnesia Litera. Její dílo bylo přeloženo do 23 jazyků. Často se vyjadřuje ke společenským problémům, kriticky se mimo jiné vyslovila k otevřenému dopisu J. K. Rowlingové, Noama Chomského, Anne Applebaumové, Salmana Rushdieho a dalších, který odsuzoval tzv. cancel culture.

První debatu z připravené série Společná půda I: Výzvy současné společenské komunikace bude moderovat Jan Buráň z katedry filozofie FF UP. Uskuteční se 19. května od 15 hodin v Uměleckém centru Univerzity Palackého.

Společný seminář odstartoval na konci dubna česko-francouzský projekt CATRIN Univerzity Palackého a Institut des Sciences de la Terre d'Orléans (ISTO) – Université d'Orléans. Výzkumníkům umožní nejen získat podrobné informace o dlouhodobé stabilizaci nanočástic a zlepšení jejich účinnosti vůči organickým znečištěním ve vodě, ale také navázat kontakty pro další spolupráci například v rámci velkého mezinárodního projektu.

Seminář ve Francii představil pokrok ve vývoji nanomateriálů a jejich roli v nových nebo zdokonalených nanotechnologiích a biotechnologiích. CATRIN na něm zastupovali vedoucí výzkumné skupiny Environmentální nanotechnologie Jan Filip a řešitelka projektu Veronika Veselská.

„Představili jsme naše vědecké centrum, co děláme a jaké máme výsledky s použitím nanočástic železa. Seznámili jsme se s výzkumnou infrastrukturou partnerské univerzity a viděli jsme i naprosto unikátní zařízení v tamním geologickém institutu, které umožňuje sledovat migraci nanočástic i šíření nebezpečných látek v životním prostředí. Spolupráce v rámci aktuálně řešeného projektu potrvá dva roky a do budoucna plánujeme propojení s dalšími pracovišti ve Španělsku a Německu pro přípravu velkého evropského projektu,“ uvedl Filip.

Výzkumníci z CATRIN u francouzských kolegů provedli i laboratorní experimenty a s využitím nanočástic vyvinutých v Olomouci zahájili v tamních mokřadech terénní experimenty.

„Vzhledem k tomu, že mokřady jsou považovány za významná ohniska pro produkci organické hmoty, budeme primárně zjišťovat interakce mezi různě modifikovanými nanočásticemi železa a organickými látkami. Vliv organické hmoty na chování nanočástic budeme sledovat ve specifickém prostředí s proměnlivými redoxními podmínkami. Zároveň budeme zjišťovat účinnost nanočástic pro odstraňování farmaceutik jako hlavních kontaminantů v lokálních oblastech. Tyto informace jsou nezbytné pro stanovení podmínek pro efektivní a komplexní čištění kontaminovaných mokřadů a budou mít skutečně přímý vliv na další aplikace nanočástic v mokřadech jako součásti sanačních procesů,“ objasnila Veselská. Interakce mezi nanočásticemi železa a čistou organickou hmotou vědci ověří také v laboratorních podmínkách.

Dvouletý projekt Vliv organické hmoty na účinnost nanočástic železa při odstraňování farmaceutik v mokřadech, který podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, potrvá do konce roku 2023.

Mladé literární vědkyně a vědci přednášeli o poezii, próze a také o české zahraniční literatuře, které se věnují nejen ve svých diplomových a dizertačních pracích. Během dvacátého ročníku mezinárodní Studentské literárněvědné konference prezentovalo své práce v aule a zasedací místnosti FF UP vybraných dvaatřicet pregraduálních a doktorských posluchačů. Zástupci Univerzity Palackého obsadili třetí místa v obou kategoriích.

Mezinárodní Studentská literárněvědná konference (SLK) navazuje na dřívější soutěžní setkání, jež se konala na různých úrovních pod hlavičkou Studentská vědecko-odborná činnost. Akce se pravidelně účastní ti posluchači, kteří uspěli ve fakultních a jiných předkolech SLK anebo je k reprezentaci školy či pracoviště vybrali představitelé těchto institucí. Konference začínajících literárněvědných badatelů je spojena s udělením Ceny Vladimíra Macury.

„Setkání je určeno posluchačům bakalářského a magisterského studia, ale i doktorandům. Jako hosté jsou k diskuzi zváni i pedagogové a odborní pracovníci z jednotlivých pracovišť. Jejich zpětná vazba poskytovaná referujícím představuje důležitou součást setkání. Letošního ročníku se zúčastnilo o dvacet studentů méně než v loňském online ročníku, stále je to ale zhruba o polovinu víc než v letech, kdy se konference konala mimo Olomouc. Hlavní cenu v obou kategoriích získali zahraniční účastníci, přestože i jejich účast byla na konferenci skromnější,“ uvedl Lubomír Machala z katedry bohemistiky FF UP. Dodal, že několik příspěvků zaznělo také v angličtině, paradoxně, ale možná i příznačně, je přednášeli většinou čeští a slovenští účastníci SLK. Mezinárodní charakter akce pak umocnila i přednáška s názvem Čeští spisovatelé ve francouzských překladech z let 1989–2020. Proslovil ji Xavier Galmiche, profesor české literatury a středoevropských kultur na katedře slovanských studií pařížské Sorbonny.  

V pregraduální sekci získala první místo Minami Toyoshima, studentka navazujícího magisterského oboru Bohemistika pro cizince na FF UK v Praze. V patnáctiminutové prezentaci představila svou práci s názvem Alternativní jazyk ve hrách Václava Havla – rytmus ve hrách Ztížená možnost soustředění a Largo desolato. Druhé místo patří Daniele Strakové, studentce navazujícího magisterského studia na katedře literární tvorby VSKK v Praze. Prezentovala práci Danse macabre v slovenskej spoločnosti – Kniha o cintoríne. Třetí místo letos získaly dvě studentky. Alena Klementová, studentka navazujícího magisterského studia, obor Česká filologie na FF UP, která představila svou práci s názvem Zapomenuté politické satiry Václava Vokolka, se o třetí příčku dělí s Matyldou Strnadovou, studentkou oboru Francouzská filologie – Český jazyk a literatura na FF UK v Praze, jež vystoupila s příspěvkem nazvaným Obraz sociální třídy v Návratu do Remeše D. Eribona a v Místu A. Ernaux.

V doktorské sekci si první místo a Cenu Vladimíra Macury odvezl Martin Makara, student doktorského studia oboru Teória a dějiny slovenskej literatúry na FF UNIPO v Prešově. Představil práci s názvem Genológia fakticky osnovanej beletristickej prózy. Druhé místo získala Lena-Marie Franke, studentka doktorského studia oboru Slavistika na Universität v Regensburgu za příspěvek Early narratives of the Shoah and their actualization: Ota Kraus and Erich Kulka´s. Továrna na smrt and its reeditions and reception between 1946 and 1964. Třetí místo získali dva doktorandi. Radek Cimprich, student doktorského studia oboru Česká literatura na FF UP, s prací Poznámky k raným prózám Richarda Weinera a Adam Hošek, posluchač doktorského studia oboru Česká literatura na FF UP, zabývající se českým undergroundem; titul jeho referátu zněl Mařenickej svět je jinej. Emancipace sémiotického prostoru undergroundu v knize artefaktu Pavla Zajíčka.

„Shodně s loňským onlinovým ročníkem jsme ani letos nevyhlašovali zastřešující téma. Chceme tak podpořit prezentaci a rozvoj individuálních badatelských preferencí a projektů. Osobní zaujetí určitým tématem totiž považujeme za přínosnější a produktivnější než voluntaristické vyplňování zadaného tematického rámce,“ dodal Lubomír Machala s tím, že nejkvalitnější příspěvky budou publikovány ve zvláštním čísle recenzovaného časopisu Bohemica Olomucensia.

Studentskou literárněvědnou konferenci pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR od roku 2002, a to ve spolupráci s fakultami různých univerzit, poslední dva ročníky pak s FF UP v Olomouci. Oba současní nejvyšší představitelé těchto institucí, tedy děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal a Petr Šámal, ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, potvrdili svou účastí na zahájení SLK 2022 význam této akce.

Na potenciál využití sportu pro mír a sociální a kulturní rozvoj upozorňuje tříletý Erasmus+ projekt Global Sport for Development and Peace Knowledge Collaborative (zkráceně GloKnoCo), který spěje ke svému vrcholu. V Bruselu, kde se ve druhé půli května uskuteční závěrečná konference, zapojení studenti navštíví organizace, které se na sport pro rozvoj zaměřují, a představí výsledky své práce.

Na projektu spolupracuje Univerzita Palackého s britskou University of Brighton a německou Paderborn University. Řada plánovaných aktivit a setkání se kvůli epidemii covidu-19 uskutečnila v online formě, letošní jarní školu, kterou připravila německá univerzita, si ale studenti mohli užít naživo.

„Šlo o sérii workshopů a seminářů, kde si mohli vyzkoušet řadu praktických aktivit, například i různé sporty pro osoby s postižením, jako je volejbal sedících, basketbal na vozíku nebo goalball. Zároveň se blíže seznamovali s tématem sportu pro rozvoj a s tím, k čemu se využívá teorie změny, která vysvětluje a graficky popisuje, k čemu mohou aktivity určité organizace vést. Pro příklad: to, že organizace pořádá fotbalové turnaje pro děti, může vést k tomu, že se děti naučí spolu žít, navážou nějaké vztahy, stejně tak se poznají jejich rodiče a může to vést ke zlepšení komunikace v komunitě. Toto je důležité pro ty samotné organizace z hlediska evaluace, ale také pro jejich podporovatele, které zajímá, kam chce organizace směřovat,“ přiblížila Simona Šafaříková z katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UP.

Na teorii změny u konkrétní sportovně-rozvojové organizace následně studenti rozdělení do mezinárodních skupinek začali pracovat. Výsledek ve formě posteru budou prezentovat během výjezdu do Bruselu. „Kromě praktického vhledu do oblasti sportu pro rozvoj tak získávají i řadu dalších zkušeností, jako je práce v mezinárodním týmu se členy v podstatě z celého světa a komunikace v angličtině, sami si musejí práci organizovat. Zároveň se dostanou na akce, kde budou mít možnost prezentovat své před odborníky a zástupci neziskové sféry a případně reagovat na jejich dotazy,“ doplnil hlavní řešitel projektu Arnošt Svoboda z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Jeho slova potvrzují i olomoučtí studenti, kteří se jarní školy v Paderbornu zúčastnili. Ve zpětné vazbě mimo jiné uvedli, že šlo o setkání s inspirativními lidmi, které jim otevřelo nový pohled na sport a fyzickou aktivitu. A někteří si podle reakcí nyní více věří při komunikaci a spolupráci s dalšími lidmi.

Nadcházející konference v Bruselu, na které vystoupí odborníci z univerzit z Jihoafrické republiky, Kanady či Skotska, je podle původního plánu projektu jeho závěrečnou událostí. „Požádali jsme ovšem o prodloužení projektu do listopadu s tím, že bychom studenty rádi vzali na exkurzi do Brightonu, která se nemohla uskutečnit kvůli protiepidemickým opatřením a v online podobě by neměla smysl,“ uvedl Arnošt Svoboda s tím, že online ale projektu nijak zvlášť neuškodil.

„Bylo to jiné, než jsme plánovali. Ale studenti, kteří se do projektu zapojili, ukázali, že je toto téma opravdu zajímá, a i online akcí se účastnili. Jen jsme například plánované aktivity intenzivního výukového týdne rozložili do série online událostí, také dvě konference projektu proběhly v online formě. Mělo to i svá pozitiva, my i studenti jsme se naučili spoustu nového a například na konference se mohli přihlásit zájemci ze všech kontinentů, kteří by prezenčně třeba nepřijeli,“ dodal.

S blížícím se koncem projektu GloKnoCo se jeho řešitelé také baví o pokračování spolupráce. Návazný projekt by měl zapojit více neziskových organizací a soustředit se více na profesní uplatnění studentů. 

Další informace o projektu jsou k dispozici zde.

Putovní výstavu autorských fotografií nazvanou Nejbohatší ekosystémy planety Země nabídne od 13. května Knihovna UP ve Zbrojnici. Výchovně-vzdělávací výstava, kterou ve spolupráci s knihovnou připravila přírodovědecká fakulta a nezisková organizace Prales dětem (Justice for Nature), představí na bezmála padesáti velkoformátových fotografiích ohrožené ekosystémy v různých částech světa. Zároveň budou návštěvníkům prezentovány možnosti pro jejich záchranu.

„Výstava je pojmenována podle našeho stejnojmenného výchovně-vzdělávacího programu Nejbohatší ekosystémy planety Země. Cílem tohoto projektu je seznámit především žáky základních a středních škol s těmi nejkrásnějšími a současně nejdůležitějšími ekosystémy na naší planetě. Zároveň chceme tímto způsobem ukázat, co tyto ekosystémy dnes a denně ohrožuje, a jak se mohou i školy zapojit do jejich záchrany,“ uvedl člen organizace Prales dětem Jan Suchý.

Veškeré vystavené fotografie byly pořízeny na místech, kde členové organizace realizují své ochranářské projekty. Autory snímků jsou Milan Jeglík a Zuzana Koloušková, zakladatelé neziskové organizace Prales dětem. Knihovna UP ve Zbrojnici je prozatím čtvrtou zastávkou této putovní výstavy.

„Letos v lednu se na mě obrátil bývalý student naší fakulty, který v současné době pracuje v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR a dlouhá léta spolupracuje s organizací Prales dětem. Požádal mě, zda by bylo možné na přírodovědecké fakultě instalovat výstavu fotografií o ekosystémech naší planety. Já jsem samozřejmě souhlasil,“ přibližuje Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí a upřesňuje, že nakonec byla s ohledem na rozsah výstavy vybrána pro její instalaci časopisecká studovna a klubovna v Knihovně UP ve Zbrojnici. „Jsem moc rád, že paní ředitelka knihovny Helena Sedláčková mi vyšla vstříc a poskytla pro výstavu prostory.“

Oficiální zahájení výstavy proběhne v pátek 13. května 2022 v časopisecké studovně ve Zbrojnici v 10:00. Úvodní slovo pronese Martin Rulík společně s Janem Suchým, který současně představí zájemcům z řad studentů Univerzity Palackého činnost organizace Prales dětem a nabídku jejích dobrovolnických aktivit. „Nedílnou součástí našich projektů ve světě je dobrovolnictví. Ať už na Sumatře či na Kostarice, kde se věnujeme výkupu pralesa nebo na Slovensku, kde za pomoci fotopastí monitorujeme velké evropské šelmy. Naši dobrovolníci mají možnost na vlastní kůži zažít divočinu, nasbírat spoustu životních zážitků, zkušeností a zároveň se mohou po boku našich terénních pracovníků zapojit do přímé ochrany přírody,“ uvedl Jan Suchý.

Výstava Nejbohatší ekosystémy planety Země bude k vidění od 13. května do 30. června 2022.

Hlavní náplní neziskové organizace Prales dětem je ochrana světového přírodního dědictví na mezinárodní úrovni, podpora protipytláckých aktivit, vykupování deštného pralesa, vzdělávání a světový monitoring zvířat za účelem jejich ochrany a tvorby vzdělávacích programů pro děti na pěti kontinentech. Více informací o jejich práci si můžete přečíst zde.