Novinky z PřF a UP

Kde je hranice mezi inkluzí a férovostí a jak nastavit bezpečné a férové prostředí a neohrozit ženský sport? Nejen na tyto otázky týkající se problematiky transgenderu ve sportu bude hledat odpovědi třetí ročník konference Sport a sexualita v trenérské praxi, kterou v pátek 7. listopadu pořádá Fakulta tělesné kultury UP.

Program konference určené zejména trenérům, sportovcům, tělovýchovným pedagogům a studentům tělovýchovných programů nabídne pohledy odborníků z oblasti sportovní psychologie, filozofie, medicíny nebo práva.

„Budeme se bavit o tom, co se ve sportu mění v souvislosti s přípravou nové legislativy upravující podmínky pro úřední změnu pohlaví bez nutnosti chirurgické zákroku a jestli je na to sportovní prostředí po stránce právní, etické, ale i lidské dostatečně připraveno,“ uvedl za odborné garanty konference sportovní psycholog a děkan FTK UP Michal Šafář.

Během dne vystoupí například advokátka se specializací na sportovní právo Denisa Kubová, dětský a tělovýchovný lékař Dalibor Pastucha nebo Irena Parry Martínková zaměřující se na etiku ve sportu.

Budou také představeny výsledky výzkumného šetření, které se věnuje názorům trenérů i jejich svěřenců na transgender ve sportu. „V rozhovorech nás mimo jiné zaujala určitá latence v reakci respondentů. Zamýšleli se, neodpovídali spontánně jako u jiných témat, kterými jsme se také zabývali, otázka na transgender je překvapila,“ prozradila Dana Štěrbová za řešitelský tým, který dále tvoří Zbyněk Svozil a Petr Krol, všichni z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Stejná trojice stojí i za právě vydanou monografií Sexualita ve sportu, která je první takto zaměřenou publikací u nás a bude v úvodu konference pokřtěna.

Podrobnosti k programu jsou k dispozici zde, kapacita akce je však již podle organizátorů naplněna. „Chystáme i záznamy přednášek, vzhledem k citlivosti tématu budou ale primárně určené pro výukové účely nejen v našich studijních programech, ale i v rámci trenérských studií a celoživotního vzdělávání,“ dodal Michal Šafář.

Konferenci Sport a sexualita pořádá Fakulta tělesné kultury UP ve spolupráci s Komisí rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru již potřetí. Tématy prvního ročníku v roce 2022 byla mimo jiné neverbální komunikace ve vztahu trenér – sportovec, druhý ročník se věnoval dotekům v trenérské činnosti. Obě dřívější události se setkaly s velkým zájmem nejen u pracovníků v oblasti sportu a tělesné výchovy.

Deset dní plných debat, autorských čtení, divadla, workshopů, koncertů a setkání s lidmi, kteří dokážou inspirovat i provokovat k přemýšlení. Už 5. listopadu začnou Dny židovské kultury Olomouc. Letos s podtitulem Never Again!?.

Aktuální ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc se chce ohlédnout za 80. výročím konce druhé světové války. Široké veřejnosti nabídne mimořádně pestrý program.

„Letos se Dny židovské kultury budou věnovat tomu, jak se proměňuje způsob, jímž kultura reflektuje trauma šoa. Přinesou i vhled do současné debaty o významu paměti holokaustu v souvislosti s novými perspektivami a narativy – od migrace až po postkoloniální zkušenost. V širším kontextu pak i nahlédnou na to, jak se válečné trauma propisuje do současné reality Blízkého východu,“ uvedla Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Festival letos oslaví osmnáct let a představuje se v nové vizuální podobě. Jeho poslání ale zůstává: připomínat, že paměť, kultura a dialog mají v naší společnosti nezastupitelné místo.

„Nadále se snažíme propojovat minulost se současností a klást otázky, na něž není snadné odpovědět. Do dramaturgie festivalu se výrazně propisuje úzká spolupráce se studenty, kteří dávají nový, výrazně dynamičtější náboj nejen odborným debatám, ale i výběru a skladbě kulturních akcí,“ doplnila Ivana Cahová.

„V širším kontextu festival nahlédne na to, jak se válečné trauma propisuje do současné reality Blízkého východu.“ Ivana Cahová

Festival otevře mezinárodní odborná konference, během níž se bude hovořit o dědictví šoa a jeho odrazu v dnešní světové literatuře. Přehlídka však nabídne i mimořádně bohatý program pro širokou veřejnost. Zahájí ji v Arcidiecézním muzeu zástupci pořádajících institucí Ivana Cahová (CJS FF UP), Alexander Jeništa (MUO) a Petr Papoušek (ŽOO). Následovat bude čtení z knihy Mazzel tov belgické spisovatelky a žurnalistky Margot Vanderstraeten, hned poté vystoupí česká básnířka Anna Štičková, která představí svou sbírku Všude pak viděla husy.

Ve stínu 7. října 

Širší veřejnost by mohla zaujmout zejména filmová sekce. Divácky nejatraktivnější bude zřejmě dokumentární snímek s názvem Naděje bez hranic, který sleduje činnost lékařů izraelské polní nemocnice, jež pomáhají ve válečném konfliktu na Ukrajině, nebo dokument We will Dance Again, pokoušející se na základě autentických výpovědí svědků rekonstruovat průběh útoku ze dne 7. října 2023 na izraelský festival elektronické hudby Nova.

Mezi veřejností pak určitě zarezonuje beseda s novinářem, reportérem a dlouholetým zahraničním zpravodajem České televize na Blízkém východě Jakubem Szántó, a to o jeho knižní novince Mezi mlýnskými kamenyI Gaza a její příběh. Organizátoři festivalu věří, že mnohé zaujme také možnost setkat se s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Herzlova centra izraelských studií FSV UK, a Ondřejem Kundrou, novinářem Respektu, jejichž knižní rozhovor Izrael ve stínu 7. října vyšel v roce 2024.

Festival letos uvede dvě mimořádné divadelní inscenace. Autorské představení Jana Doležela, Justiny Grecové a Karolíny Mikuláškové Noir Haas, které na pomezí historické věrnosti a autorské fikce konfrontuje slavnou hereckou osobnost přeživšího emigranta Hugo Haase s polozapomenutým hudebním géniem jeho bratra Pavla, který byl zavražděn v Osvětimi. Hra Tomáše Soldána s názvem Hella je autorským dialogem se stejnojmenným románovým debutem rusistky a spisovatelky Aleny Machoninové z roku 2023.

Inspirativní pak bude i koncert plzeňské kapely Mi Martef, která představí své hluboce lyrické a zároveň neotřelé zpracování židovských písní v jidiš a bezesporu zpestřením bude i představení Purimšpíl. Půjde o amatérské nastudování Purimšpílu v podání studentů a absolventů olomoucké judaistiky, které uvede Marie Krappmann z katedry germanistiky FF UP krátkým vhledem do historie i současnosti tohoto specifického druhu židovské dramatické tvorby.

Program i pro děti

Dny židovské kultury samozřejmě myslí i na děti. Otevřený ateliér Muzea moderního umění jim nabídne tvořivý program, v němž se otevře prostor k rozšíření obzorů a nahlédnutí nejen do židovské kultury. Workshopy provedou studentky a absolventky olomoucké judaistiky pod vedením edukátorky Denisy Tessenyi. Pro malé i velké je připravený i nový genealogický workshop, v němž se dozví, co je třeba k vytvoření rodokmenu.

Letošní ročník festivalu má i svou sportovní výzvu. Jde o jedinečný projekt Lech Lecha, jehož cílem je dohromady ujít nebo uběhnout 880 kilometrů, tedy vzdálenost symbolizující cestu praotce Abrahama z Cháranu do Šechemu. Své kilometry budou účastníci zaznamenávat do sdílené tabulky. 

Symbolicky uzavře letošní ročník přehlídky havdala, tradiční obřad zakončující šabat, který se uskuteční v Židovské obci Olomouc.

Festival Dny židovské kultury Olomouc se koná od 5. do 15. listopadu, i letos ho pořádá Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií FF UP a Židovská obec Olomouc. Více o programu zde.

Na Cyrilometodějské teologické fakultě UP se konalo 12. ekumenické patristické kolokvium, na němž se tradičně setkali katoličtí a pravoslavní patrologové z celé Evropy. Tématem letošního setkání byla patristická eschatologie. Přednášející vystoupili s 27 příspěvky, které poukázaly na vliv platónských a židovských tradic na některé koncepty křesťanské eschatologie, ale také na vazby mezi církevními otci. Příští setkání se uskuteční v září 2027 v Cluji v Rumunsku a jeho tématem bude křesťanská iniciace.

„S našimi hosty jsme rozebírali raně křesťanské představy o povaze života po smrti, obrazech nebeské radosti, konci času, apokatastazi (univerzální spáse), neporušitelnosti a nesmrtelnosti. Mezi další diskutovaná témata patřily také očistec a jeho alternativy, vzkříšení těla a konečný soud,“ uvedl děkan CMTF UP Vít Hušek, organizátor konference.

Účastníkům kolokvia zaslal pozdravný dopis Bartoloměj I., ekumenický pravoslavný patriarcha Konstantinopole. Ve svém listu připomněl, že „v době neustálých otřesů a narůstající fragmentace nás pohled církevních otců vyzývá k tomu, abychom naše časné boje vnímali v horizontu Božích zaslíbení. Vyzývá křesťany k neochvějnému svědectví smíření a vyzývá teologii, aby s odvahou a nadějí promlouvala k hlubokým úzkostem naší doby“. S pozdravem se připojil také kardinál Kurt Koch, prefekt vatikánského Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, a Clemens Koja, ředitel vídeňské nadace Pro Oriente.

Olomoucký arcibiskup Mons. Josef Nuzík přijal účastníky kolokvia ve své rezidenci. Připomněl jim úděl svého předchůdce Josefa Matochy, který byl posledních jedenáct let svého života internován právě v těchto prostorách. Hosté ocenili komentovanou prohlídku historických sálů arcibiskupského paláce a katedrály svatého Václava.

Série patristických kolokvií začala v roce 2001 z iniciativy prof. Ysabel de Andia a vídeňského kardinála Christopha Schönborna. Od začátku byla podpořena vídeňskou ekumenickou nadací Pro oriente. Od roku 2006 se organizaci setkávání věnuje profesorka Theresia Hainthaler, blízká spolupracovnice kardinála Kurta Kocha.

Olomouc v sobě ukrývá nespočet vojenských zajímavostí, které osloví každého milovníka dějin vojenství. Město s bohatou vojenskou historií se od nejstarších dob stalo strategickým centrem obrany, jehož význam přesahoval hranice regionu. Nejzajímavější místa si mohou návštěvnici prohlédnout v rámci Dnů vojenské historie 7.–9. listopadu, které připravila Paměť národa Střední Morava s partnery.

Olomouc je plná vojenských památek, které nabízejí jedinečný pohled do minulosti a vyprávějí příběh strategického vojenského významu města od středověku až po moderní dobu. Zájemci o vojenskou historii zamíří i na univerzitu, protože i ona je spojena s vojenskou historií města.

Otevřená budou tato místa:

• Muzeum letiště Olomouc. Zabývá se mapováním historie letectví v Olomouci a na Moravě. Sbírky tvoří artefakty jak letecké, tak i související techniky.
• Bunkr Přáslavice. Protiatomový bunkr ze 70. let, který je plně vybaven dobovými technologiemi. Uvidíte někdejší telekomunikační sály, záložní energetické zdroje, filtrační a dekontaminační komory, kuchyň, ložnice, kanceláře pro řízení bunkru a řadu dalších místností.
• Československá obec legionářská. Expozice muzea 6. pluku Hanáckého, Dům armády Olomouc, momentálně je k vidění expozice MOBILIZACE 1938.

• Jihoslovanské mauzoleum. Mauzoleum jugoslávských vojínů nebo také Jihoslovanské mauzoleum je stavba ve stylu monumentálního neoklasicismu z roku 1926 sloužící pro uložení ostatků jugoslávských vojáků. Otevřeno bude v sobotu 8. a neděli 9. listopadu, vždy od 14:00 do 17:00. V objektu budou probíhat komentované prohlídky každou půlhodinu (poslední v 16:30), zdarma, není třeba se hlásit předem.
• Institut Paměti národa (bývalý kryt civilní obrany). Kryt se nachází v Bezručových sadech a vznikl v polovině 50. let 20. století jako velitelství štábu civilní obrany.
• Fort Tafelberg. Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v letech 1838–1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. 
• Žižkova kasárna v Olomouci. Prohlídky možné v sobotu 8. listopadu ve 13:00 a 15:00. Registrace nutná nejpozději do čtvrtka 6. listopadu (do 23:59) na e-mail: 91skupina.AZ@mo.gov.cz. Nutné uvést jméno, příjmení, číslo občanského průkazu (bude kontrolováno před prohlídkou) a čas, který preferujete. 
• Fort Nová Ulice XIII. Je součástí mohutného fortového věnce, ojedinělého v celé České republice. Návštěvník zde mimo samotný fort uvidí i těžké kusy soudobé vojenské techniky a obří model Císařsko-královské olomoucké pevnosti.
• Fort Křelov XVII. Je polygonální permanentní fort vybudovaný v letech 1851–1854. 
• Fort Radíkov. Je součástí císařsko-královské olomoucké pevnosti. Konstrukčně se jedná o jednovalový fort se dvěma kasematními budovami v týlové části.
• Pevnost poznání. V zachovalém areálu Korunní pevnůstky v Olomouci sídlí vzácná historická stavba s dřevěnou konstrukcí.
• Vlastivědné muzeum. Nabízí bohatý program stálých i krátkodobých výstav z oborů historie, archeologie, přírodních věd i umění.
• Korunní pevnůstka – Prachárna. Prachárna byla vybudována v roce 1758 jako první ze čtyř objektů Korunní pevnůstky a patřila ke čtyřem válečným prachárnám umístěným v bastionech uvnitř olomoucké pevnosti. 

Více informací o jednotlivých místech zde.

Univerzita získala první místo v Cenách hejtmana Olomouckého kraje za společenskou odpovědnost. Uspěla v kategorii organizací veřejného sektoru s více než padesáti zaměstnanci.

Hejtmanství udělováním cen vyzdvihuje organizace, firmy, obce i živnostníky, kteří při své činnosti zohledňují dopad na životní prostředí i společnost, v níž působí. „Pro ostatní jsou dobrým příkladem, který se určitě vyplatí následovat,“ uvedl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

„Společenská odpovědnost je přirozenou součástí Univerzity Palackého. Prostupuje jak vzdělávací, tak výzkumnou roli univerzity – učíme budoucí lékaře, učitele i vědce, jejichž práce přispívá k řešení krizí a k přípravě na budoucnost. K ocenění však významně přispěly také aktivity v oblasti tzv. třetí role univerzity: neformálně vzděláváme všechny generace, popularizujeme vědu a zapojujeme se do společenských i kulturních akcí ve městě i regionu,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Připomněl rovněž, že univerzita má i rozsáhlou dobrovolnickou komunitu, která je aktivní vždy, když je potřeba. V poslední době se univerzitní dobrovolníci výrazně zapojili například do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny či při povodních v regionu.

Součástí společenské odpovědnosti zaměstnavatele je i péče o zaměstnance. „V případě univerzity to platí i ve vztahu ke studentům. V rámci naší strategie udržitelného rozvoje se v sociálním pilíři zaměřujeme na zdravý životní styl studentů a zaměstnanců, duševní hygienu a podporu psychického zdraví, ale také na rovné příležitosti a rozmanitost na pracovišti,“ doplnila Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP.

Příběhy plné objevů, inspirace i ochoty pomoci jiným. Přesně takové čtení nabízí nové vydání univerzitního magazínu Žurnál UP. Hlavním tématem je výjimečný objev v kroměřížském zámku, za nímž stojí docentka Jana Zapletalová z katedry dějin umění filozofické fakulty.

Určitě jste zaznamenali mediální smršť, kterou vyvolal nález stěn osázených ametysty. My se k němu vracíme, ale díváme se i dál. Jak se může něco takového stát? A co to pro vědu znamená? „Člověk občas dostane lekci. Musí nejprve sám sobě přiznat, že věci byly jinak, najít odvahu to říct veřejně a jít dál. Tohle mám na vědě ráda,“ říká mj. historička umění.

Portrét čísla představuje právničku a vědkyni Allu Fedorovu, která se rozhodla naučit česky „z vděčnosti a respektu“ ke své nové zemi. Její osobní i profesní dráha je příkladem odhodlání, otevřenosti a síly vzájemné pomoci. Přečtěte si osud dámy, jejíž život zcela změnila válka na Ukrajině a která našla zázemí i přátele na právnické fakultě.

Magazín najdete jako vždy na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání nebo ve stojanu na Zbrojnici. Jeho elektronická verze je dostupná ZDE.

V rozhovoru s profesorem Jiřím Dostálem z pedagogické fakulty je řeč o technologiích, našich schopnostech s nimi pracovat a také o limitech, které nám přetechnizovaný svět přináší. „K životu nestačí jen digitální technologie. U dětí musíme rozvíjet i zručnost.“ Titulek rozhovoru naznačuje, kudy se naše povídání ubírá.

V rubrice Absolvent dostává prostor Jiří Daněk, sociální pedagog, v rubrice Zkušenost zase Tereza Marková vysvětluje, proč se věnuje univerzitní politice. 

Ale na 40 stránkách Žurnálu UP je toho mnohem víc. Najdete tam úspěchy akademiků i studentů, aktivní dobrovolníky, výročí Vědeckotechnického parku UP, tip na knížku pro děti o univerzitním městě, historické ohlédnutí profesora Jiřího Fialy a spoustu dalšího.

Aktuální Žurnál UP je tedy pozváním k objevování – nejen skrytých pokladů, ale i hodnot, které tvoří univerzitní společenství. Nabízí inspiraci, hrdost i připomínku, že za každým vědeckým, sportovním nebo uměleckým výsledkem stojí člověk se svým příběhem.

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste významného úspěchu ve sportu? Jste autory vědecké nebo umělecké práce, která se dotýká tématu udržitelnosti? Popularizujete vědu? Pokud je vaše odpověď aspoň na jednu z těchto otázek „ano“, pak neváhejte a přihlaste se do soutěže o Cenu rektora Univerzity Palackého. Současně můžete nominovat oblíbené pedagogy a pedagožky. Uzávěrka většiny nominací je 28. listopadu.

„Přihlásit je možno jednu diplomovou práci obhájenou v roce 2024 nebo 2025 nebo jeden článek uveřejněný v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech se nepřijímají,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek a doplnil, že kvalitu prací bude posuzovat komise složená ze zástupců všech fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

Do soutěže je potřeba přihlásit se pomocí online formuláře, v rámci kterého je také nutné přiložit požadované posudky a další soubory podle stanovených podmínek. V případě sportovních cen je potřeba za jednotlivce či kolektiv vyplnit návrhový list. Návrhy na ocenění sportovních výkonů za rok 2024 nebo 2025 mohou podávat všichni členové akademické obce.

Vůbec poprvé lze akademické pracovníky a studující doktorského studijního programu nominovat na Cenu rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Ta je určena těm, kdo svou vědeckou a výzkumnou činnost pravidelně popularizují a komunikují veřejnosti a tím naplňují třetí roli univerzity.

Podrobné podmínky i potřebné formuláře jednotlivých ocenění najdete zde.

Ceny za nejlepší vědeckou nebo uměleckou práci studentů bakalářských, navazujících magisterských a magisterských programů, za nejlepší studentské sportovní výkony a rovněž čestná uznání za vědecké monografie předá rektor UP Michael Kohajda během slavnostního večera v Kině Metropol 18. února.

„V rámci slavnostního ceremoniálu budou předány také Teaching Awards čili ceny pro oblíbené pedagogy a pedagožky, které nominují studenti a studentky, a rovněž cena za nejlepší udržitelně zaměřené práce studentů. Vůbec poprvé bude součástí slavnostního večera i předávání mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice a Ceny rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností,“ zmínil Ondřej Martínek.

Co se stane, když roli režiséra převezme umělá inteligence? Divadelní projekt s názvem scena.404 nabídne proslulou Moliérovu hru Lakomec v režii AI. Diváci budou mít 3. a 10. listopadu možnost vidět v praxi, jak unikátní jazyková metoda vyvinutá lingvisty z UP umožní vzkřísit režisérské velikány a nechá je svým specifickým stylem inscenovat hru francouzského dramatika.

Studenti katedry divadelních a filmových studií a katedry obecné lingvistiky FF UP ve spolupráci s herci Moravského divadla Olomouc a Divadla Šumperk připravili přelomový divadelní projekt s názvem scena.404.

Základem inscenace je Moliérův Lakomec, jehož pevná dramatická stavba je rozdělena do čtyř obrazů. Každý z nich je veden jinou režijní osobností: Bertoltem Brechtem, Jiřím Frejkou, Evou Tálskou a Robertem Wilsonem. Pátým členem tohoto „digitálního režijního ansámblu“ je sám Molière, který jednotlivé obrazy propojuje.

Tvůrci pracují s kombinací pokročilého jazykového modelu ChatGPT a patentované lingvistické metody vyvinuté na Univerzitě Palackého. Hapaxová analýza, vyvinutá a patentovaná výzkumným týmem Dana Faltýnka z Filozofické fakulty UP (psali jsme zde), totiž dokáže stylizovat výstupy AI do podoby konkrétních režijních osobností.

První dvě uvedení hry, která propojuje divadlo a současný výzkum umělé inteligence, budou k vidění v sále K3 v Konviktu 3. a 10. listopadu od 19. hodin. Vstup je zdarma, z důvodu omezené kapacity sálu je však potřeba předchozí rezervace.

 

Vlastivědné muzeum v Olomouci představuje tvorbu Pavla Herynka, výtvarníka a dřívějšího pedagoga Univerzity Palackého, jenž je jednou z nejvýraznějších osobností českého autorského šperku. Jeho „okrasy“ zpochybňují představu o tom, co může být šperk, a mění ji v osobitou hru mezi materiálem, příběhem a poezií. 

Výstava Pavel Herynek | Šperky přináší soubor šperků z různých období, materiálů a přístupů: od dřeva přes papír až po nalezené předměty. Kurátorem výstavy je historik umění Jiří Černý, který vyučuje na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. 

„Jedinečnost tvorby Pavla Herynka spočívá v tom, že vlastně nelze hovořit o špercích, ačkoli to tak dělám a přestože jsme tak výstavu pojmenovali. Herynek sám rád používá pro své výtvory pojmu okrasy, který vymyslel básník Jiří Kolář, když jej autor v roce 1989 navštívil v Paříži. Herynek totiž všemožně ruší naše představy o tom, co je to vlastně šperk. A překvapivě to dělá už od sedmdesátých let 20. století,“ říká kurátor Jiří Černý.

Herynkova tvorba prochází neustálou proměnou, i tak v ní lze pozorovat témata a přístupy, ke kterým se autor navrací. Překvapuje tak neustále novými nápady, ale i nečekanými variacemi na stará témata. Olomoucký výtvarník zpracovává nejen vzácná a domácí dřeva, slonovinu, perleť, kovy a umělou hmotu, ale s důvtipem jemu vlastním využívá rovněž papír a papírmaš anebo nejrůznější nalezené předměty a odpadní materiály.

„Ke všem materiálům cítím stejný respekt. Snažím se s nimi pracovat ‚bez znásilňování‘, když formuji svoji myšlenku nebo představu objektu/šperku. Příklad: při vytváření série broží Lehkost a tíže (1997) jsem použil lehoučkou papírmaši nebo kartonové trubičky, ale grafitový vrchní lak je proměnil v podobu těžkých kovových předmětů. Efekt je v nečekané proměně. Náhoda hraje často velmi pozitivní roli. Náhodně nalezený předmět mi napoví jeho pozdější dotvoření do podoby brože nebo jiného artefaktu. Bez této náhody nálezu bych se asi k té pozdější, definitivní podobě šperku nedostal,“ vypráví Pavel Herynek.

Na výstavě nechybí klíčové kusy jako přírodniny napodobující závěsy ze dřeva, hravé barevné brože a závěsy z kartonových či plastových trubiček, nápadité kovové prsteny i šperky z odpadních materiálů.

Expozice vychází z přesvědčení, že Herynek promlouvá k publiku čtyřmi různými idiolekty, které se ovšem navzájem prolínají a mísí: řeč přírodních struktur, architektonická přísnost a řád, písma a znaky, přepínání a zrada kódu. Chronologické hledisko je záměrně porušeno a cílem je, aby publikum objevovalo, jaké signály jeho šperky vysílají. „Publikum by mělo hledat vztahy napříč časem, objevovat, a zároveň se u tohoto pátrání bavit,“ míní kurátor.

Vernisáže expozice se mimo jiné zúčastnil i děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec, který Pavlu Herynkovi udělil stříbrnou pamětní medaili PdF UP, a to za podporu svobody uměleckého vyjadřování, výrazné počiny na poli šperku, prostorové tvorby i kresby, a především za nesmazatelný otisk, který zanechal v srdcích studentstva.  

Součástí výstavy je také stejnojmenná doprovodná publikace, která přináší širší pohled na Herynkovu tvorbu. Zahrnuje mimo jiné návrhové kresby, jež Vlastivědné muzeum v Olomouci zakoupilo v roce 2024 a které dosud nebyly veřejnosti ani odborníkům známy. Nejzajímavější z těchto skic jsou v publikaci poprvé otištěny. Rozhovor s Jiřím Černým, kurátorem výstavy, najdete zde.  

Paměť národa Střední Morava pořádá ve spolupráci s Univerzitou Palackého fórum na téma odolnosti a zranitelnosti společnosti, na němž vystoupí osobnosti české politiky i veřejného prostoru. Setkání se koná 7. listopadu v Pevnosti poznání.

Akce je rozdělena na tři panely, v nichž budou hosté debatovat o tom, jak se připravit na ozbrojený konflikt, jak budovat vlastní odolnost, i tom, jakou úlohu má stát a jakou roli hrají univerzity, neziskové organizace a občané.

„Tato doba vyžaduje lidi, kteří se nedají zastrašit.“ Otakar Foltýn

Pozvání do debaty přijali mj. bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, velitel Skupiny kybernetických sil a informačních operací Armády ČR Ivo Zelinka a prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP Matěj Dostálek.

Diskutovat dále budou:

• Jan Dobrovský, podnikatel, novinář, mecenáš a předseda Kolegia Paměti národa
• Martin Kroupa, vedoucí regionálního rozvoje ve společnosti Post Bellum, koordinátor sbírky Pomozte Ukrajině s Pamětí národa, člen skupiny D
• Tereza Soušková, expertka na východní Evropu, diplomatka a ředitelka Českého centra Kyjev
• Vladimíra Sedláčková, vedoucí Dobrovolnického centra UP, zabývá se tématem dobrovolnictví jako přirozené součásti života univerzity
• Radek Palaščák, odborník na strategickou komunikaci, kreativní myšlení a veřejné vztahy, marketér propojující akademický výzkum, vzdělávání a společenskou odpovědnost

„Jsme v nejhorší bezpečnostní situaci od vzniku státu. Tato doba vyžaduje lidi, kteří se nedají zastrašit.“ To jsou slova, která v nedávném rozhovoru pro idnes.cz pronesl v souvislosti s ruskými hybridními hrozbami plukovník Foltýn.

A právě takoví lidé, osobnosti, které se nedají zastrašit, budou 7. listopadu 2025 od 16:30 v Laudonově sále Pevnosti poznání diskutovat o tom, jaké výzvy, ale i příležitosti v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací před námi leží.

Více informací zde: Fb událost, Vstupenky. Akce je součástí doprovodného programu Dnů vojenské historie.

Novou metodu umožňující spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH vyvinul tým vědců z ETH Curych vedený Helmou Wennemers a Athanasiosem Markosem, který působí na přírodovědecké fakultě. Tento postup otevírá cestu k přesnější diagnostice a cílené léčbě nádorů či zánětlivých onemocnění. Výsledky výzkumu zaměřeného na vývoj nové bioorthogonální reakce citlivé na pH byly publikovány v prestižním časopise Chem vydavatelství Cell Press.

Hodnota pH je jedním z klíčových ukazatelů stavu buněk. Její výkyvy doprovázejí řadu závažných onemocnění – například záněty, neurodegenerativní choroby nebo rakovinu. Právě na schopnost reagovat na změny pH se zaměřil tým výzkumníků, který vyvinul novou bioorthogonální reakci citlivou na pH.  V živých systémech lze tuto metodu využít při přesném zacílení diagnostických sond nebo léčiv.

Optimalizace reakce přinesla vyšší rychlost 

„Podařilo se nám zoptimalizovat dříve vyvinutou bioorthogonální reakci mezi azomethin iminy a isonitrily. Tato reakce využívá netoxická a stabilní činidla a zároveň je citlivá i na malé změny pH. Pomocí systematické studie jsme dosáhli výrazného zvýšení reakční rychlosti, což je pro biologické aplikace zásadní,“ vysvětluje Athanasios Markos z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty.

Bioorthogonální chemie umožňuje provádět člověkem navržené chemické reakce v živých buňkách a organismech, aniž by narušily jejich přirozené funkce. Díky tomu lze například sledovat konkrétní biomolekuly v jejich přirozeném prostředí nebo cíleně dopravovat léčiva přesně na místo jejich účinku. Vývoj chemických reakcí, které fungují v tak složitém prostředí, je však mimořádně náročný, protože živé systémy se vyznačují vysokou komplexitou a přesně vymezenými podmínkami, za nichž mohou chemické procesy probíhat. V současnosti je známo několik bioorthogonálních reakcí, které fungují spolehlivě i při různých hodnotách pH, což umožňuje značení biomolekul v odlišných fyziologických prostředích. Stále však existuje jen omezený počet metod, které by dokázaly citlivě reagovat na změny pH uvnitř buněk či celých organismů.

Testování na nádorových buňkách

Vyvinutou metodu vědci otestovali při značení živých buněk. Pomocí speciálně upravených protilátek se jim podařilo selektivně označit nádorové buňky, které se vyznačují kyselým okolím. „Za mírně kyselých podmínek, typických pro nádorové prostředí, jsme dosáhli výrazně efektivnějšího značení než u zdravých buněk,“ doplnil Markos, podle kterého nový přístup umožňuje přesnější a efektivnější sledování procesů v buňkách a může se stát základem pro vývoj moderních cílených léčiv.

Odkaz na celý článek najdete zde.

Mezi 48 osobnostmi, jejichž zásluhy a výsledky práce u příležitosti 107. výročí vzniku samostatného československého státu ocenil prezident ČR Petr Pavel, je i profesor Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc František Kopřiva a učitel a absolvent Fakulty tělesné kultury UP Jan Dvořák.

„Respekt a obdiv si zaslouží každý z nich. Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě, ne jeden okamžik, jedno volební období, ale po celý svůj život. Ukazují, že vytrvalost, úsilí, statečnost, lidskost a pokora nejsou překonané ctnosti. Že máme koho následovat a že máme kým se inspirovat,“ uvedl na adresu vyznamenaných ve svém proslovu prezident Petr Pavel. Celý projev najdete zde.

Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy a zdravotnictví obdržel František Kopřiva, profesor Dětské kliniky LF UP a FNOL, který patří k zakladatelům dětské pneumologie u nás. František Kopřiva je absolventem olomoucké medicíny, soustředí se především na diagnostiku a léčbu dětí s alergickými chorobami, s poruchami imunitního systému a chorobami dýchacího ústrojí. V roce 2018 se za svou lékařskou a vědeckou práci stal laureátem Ceny města Olomouce, jeho medailonek si můžete projít tady.  

S Dětskou klinikou, respektive s organizací Šance Olomouc, která při klinice již přes třicet let působí, je spojena také další oceněná Zdenka Wasserbauerová. Ta se před časem stala aktivní členkou Šance Olomouc a také spolupracovnicí Českého národního registru dárců kostní dřeně, do něhož se jí podařilo přivést přes třicet tisíc dobrovolníků. Babička Šance, jak se Zdence Wasserbauerové přezdívá, z rukou prezidenta převzala medaili Za zásluhy v oblasti charitativní a dobrovolnictví.

Oceněn, a sice za zásluhy v oblasti výchovy a školství, byl také Jan Dvořák, učitel Základní školy Jeseník a skautský vedoucí, který již během studia na Univerzitě Palackého založil projekt Politika nejen pro mladé, který dlouhodobě přispívá ke zvýšení zájmu mladých lidí o veřejné dění. Jan Dvořák je absolventem Fakulty tělesné kultury UP, kde vloni dokončil navazující magisterské studium učitelství tělesné výchovy se zaměřením na speciální pedagogiku, předtím absolvoval studium tělesné výchovy a matematiky.

Prezident ČR Petr Pavel během slavnostního aktu při příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu udělil či propůjčil státní vyznamenání a udělil medaile Za zásluhy a Za hrdinství celkem 48 osobnostem. Byla mezi nimi například před několika dny zesnulá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, dramatik, scenárista a spoluzakladatel Divadla J. Cimrmana Zdeněk Svěrák nebo teprve devítiletý Šimon Malý, který zachránil tonoucího dědečka. Přehled všech oceněných je k dispozici zde.

Moderní technologie mění svět a medicína nestojí stranou. Na využívání elektronických informačních systémů, telemedicíny nebo umělé inteligence v péči o pacienty své studující připravuje i Lékařská fakulta UP ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc. Výukou v Centru digitálního zdravotnictví procházejí studující čtvrtých ročníků, přičemž LF UP byla první fakultou v ČR, která takovýto povinný předmět zavedla.

Výuka je zaměřena velmi prakticky, nechybí ale ani důležitá teorie – čím je elektronizace zdravotnictví přínosná a jak s novými nástroji pracovat lege artis a správně s ohledem na platnou legislativu a kyberbezpečnost.

„Fenomény dneška, o kterých se hodně bavíme, jsou telemedicína a umělá inteligence. Seznamujeme studenty mimo jiné se zásadami komunikace s pacientem na dálku, že například není vhodné posílat zdravotní dokumentaci přes WhatsApp či e-mail, vysvětlujeme principy anonymizace a pseudonymizace sdílených materiálů, probíráme i design aplikací pro pacienty,“ přibližuje vedoucí centra Antonín Hlavinka.

„Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš.“ Antonín Hlavinka

„U AI se bavíme o využití při samotném studiu, kdy mohou být velmi užitečné i free verze, ale také třeba v administrativě. Pro klinické použití máme celou řadu praktických příkladů aplikací, které například detekují rozsah zranění, studenti si také zkoušejí dělat souhrny obsáhlých zpráv. Vždy ale zdůrazňujeme, že odpovědnost je na tom konkrétním lékaři. Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš,“ dodává.

Součástí výuky jsou i návštěvy na vybraných pracovištích fakulty a nemocnice, kde moderní pomocníky, jako je například chirurgický robotický systém da Vinci, 3D tisk nebo AI, využívají a mohou je tak vidět a případně si i „osahat“ přímo v praxi.

Centrum digitálního zdravotnictví vzniklo v roce 2022 jako společné pracoviště Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc díky podpoře z Národního plánu obnovy. Výuku tu absolvují nejen studující LF UP, ale i z Fakulty zdravotnických věd UP a v rámci rozšiřování kompetencí také již zkušení lékaři a lékařky. Pro zájemce vyšly také učebnice Digitální medicína, na nichž se odborníci z LF UP a FNOL podíleli.

Svým štětcem a osobností se nesmazatelně zapsal do novodobých dějin univerzitní Olomouce. V roce 1946 navrhl ikonický a nadčasový erb Univerzity Palackého, sehrál významnou roli při jejím obnovení po druhé světové válce jako pedagog i přítel prvního rektora J. L. Fischera a celý život maloval, fotografoval a vášnivě cestoval. Řeč je o Aljo Beranovi, jehož životní příběh přináší v osobité formě nová kniha z edice Paměť UP. Vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Netradiční biografická publikace nabízí jedinečný pohled do Beranova života a díla díky dvěma nejdůvěryhodnějším svědkům. Za knihou autorsky stojí Beranovi nejbližší – dcera a kunsthistorička Věra Beranová a vnuk, pedagog a historik Václav Čada.

Kniha Život s vůní terpentýnu sestává ze dvou částí. První nabízí formálně originální fiktivní rozhovor, který vede Václav Čada se svým zesnulým dědečkem. Chronologický dialog je založený na bohatých rodinných archivních materiálech, oživuje Beranovy vzpomínky a odhaluje jeho osobní i profesní život s neobyčejnou intimitou a nadhledem.

Druhá část publikace zkoumá Beranovo umělecké dílo očima kunsthistoričky Věry Beranové, jež zemřela v průběhu příprav rukopisu v roce 2023. Nabízí vhled do jeho malířské, grafické nebo užité tvorby.

„Do určité míry vnímám knihu jako jakési splacení dluhu, který jsem cítil k mamince a rodinné tradici, a vlastně i dluhu k osobnosti mého dědečka, se kterým se, prostřednictvím jeho děl, setkávám od dětství a jehož práce mě obklopuje celý život. Až příprava tohoto textu mi pak umožnila nahlédnout hlouběji do jeho života,“ říká o knize její spoluautor Václav Čada.

Nedílnou součástí knihy je také unikátní doprovodný obrazový materiál – čtenáři na stránkách najdou dosud nepublikované rodinné fotografie, snímky pořízené samotným Beranem a reprodukce mnoha jeho uměleckých děl.

Život s vůní terpentýnu je nejen poctou výjimečnému malíři, pedagogovi a umělci, který dal Univerzitě Palackého její erb a Olomouci své obrazy, fotografie i kus srdce, ale také inspirativním vyprávěním o umění, rodině a odkazu, který přesahuje generace.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a u dobrých knihkupců. Jako bonus je až do konce roku v prodejně VUP ke shlédnutí výstava fotografií Aljo Berana, zachycujících atmosféru staré Olomouce.

V kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF). Letošní ročník přilákal přes 1300 akreditovaných návštěvníků a rozšířil program o nové formáty, jako například projekce pro základní školy, venkovní promítání nebo VR zónu. A vůbec poprvé se také v Praze konal podzimní Camp 4Science, dvoudenní workshop zaměřený na vývoj vědeckých filmů.

Cenu za nejlepší mezinárodní vědecký dokument a finanční odměnu 5000 USD získal film režiséra Davida Čálka, Doktor na tripu. Porota ocenila mimořádnou citlivost, s níž film propojuje vědecký výzkum a tradiční rituály v hledání nových cest léčby deprese. Síla snímku podle porotců spočívá v jeho autentičnosti, odvaze a schopnosti propojovat světy, které si obvykle nerozumí.

„Mám velkou radost, že jsme tu cenu dostali, a děkuji celému tvůrčímu týmu. Možná je to i pro vědecký svět znamení, že nejsme jediní, kdo si myslí, že léčba psychedeliky může být nadějná pro určitý typ pacientů a přinést světlo do temnot depresí, které dnes sužují mnoho lidí, především mladých,“ řekl režisér David Čálek.

Vedoucí programu festivalu PSFF Zdeněk Rychtera doplnil: „Těší mě, že film obstál v mezinárodní konkurenci. Byl to letos jeden z nejnavštěvovanějších snímků, a je vidět, že tato alternativní léčba zajímá široké spektrum diváků.“ Snímek, který již dříve získal cenu za komunikaci vědy na festivalu Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, je aktuálně k vidění v pražském kině Pilotů. 

Porotu zaujalo citlivé vyprávění o životě rostlin

Nadšení a dojetí neskrývali ani tvůrci krátkého snímku Věčný hrášek (The Everlasting Pea), který získal nově udělovanou cenu pro nejlepší krátký vědecký dokument spojenou s finanční odměnou 1000 USD. Porota film ocenila pro jeho mimořádnou estetickou kvalitu. 

„Citlivé vyprávění a melancholická atmosféra nás provázejí úvahou o evoluci a vnímání rostlin. Film inspiruje k zamyšlení nad tím, že naši planetu sdílíme s organismy, které jsou fascinující a zároveň téměř mimozemské,“ uvedli porotci.

Cenu rektora ČZU v hodnotě 1000 USD získal snímek Dokumentární plavba madam Anity Conti (The Documentary Journey of Madame Anita Conti), cenu diváků pak Sběratelé kratomu režiséra Libora Cinegra. Ten získal cenu diváků i na AFO60.

„Festival měl skvělou atmosféru a témata promítaných snímků byla opět velmi zajímavá a aktuální. Diváci neváhali pokládat zvídavé dotazy. Ani chladné počasí je neodradilo od venkovního promítání a dorazili v hojném počtu. Festival má určitě potenciál do kampusu přivádět zajímavé vědecké poznatky a osobnosti a už se těšíme na další ročník,“ doplnila Karolína Otcová, koordinátorka festivalu za ČZU. 

Festival s tématem potápění

Letošním tématem festivalu, který ČZU pořádá ve spolupráci s týmem AFO, bylo potápění. Diváci objevovali tajemné vrstvy pod vodní hladinou – symbol tvůrčího procesu, který končí vynořením a poznáním, že film a věda k sobě neoddělitelně patří.

„Festival přilákal publikum i mimo univerzitní kampus. Určitě i díky přednášce moderátora České televize Daniela Stacha. Zájem byl ale také o VR zónu a samozřejmě o filmové projekce. Když vám na dokument o vědě přijde sto lidí, je to pro nás organizátory opravdu radost,“ poznamenal Zdeněk Rychtera. 

Podpora vědeckých dokumentů ve vývoji

Letos poprvé proběhla podzimní rezidence Camp 4Science, odborný program festivalu AFO pro tvůrce vědeckých dokumentů, který se rozrostl jako reakce na rostoucí počet přihlášek a rozmanitost témat, které si žádají individuální přístup.

Autoři pěti vybraných projektů ze střední Evropy absolvovali dvoudenní intenzivní workshop s lektory, mezi nimiž byli Monika Koperska, polská vědkyně a popularizátorka vědy, a Roy Kimhi, izraelský impact producer a VR tvůrce.

„Mentory Campu nejvíce zaujal projekt Near Life, který sleduje výzkum dvou neurovědkyň. Ty pátrají po tom, co se děje v mozku člověka při klinické smrti. Je to velmi odvážný projekt, který zdůrazňuje roli žen ve vědě a ukazuje, jak může film svým vyprávěním překročit hranice plátna,“ vysvětlil Dominik Vontor, koordinátor programu Camp 4Science. Upřesnil, že tento rozpracovaný dokument postoupil do jarní rezidence workshopu, která se uskuteční na festivalu AFO. Tam se projekt může dál ucházet o cenu 25 000 USD na další vývoj, sponzorované produkční společností Sandbox Films. 

Česká zemědělská univerzita v Praze pořádá festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011, tehdy ještě pod názvem Life Sciences Film Festival, později ČZU Film Fest. Od roku 2020 jej organizuje společně s Univerzitou Palackého v Olomouci a jejím týmem AFO pod názvem Prague Science Film Fest. Letos se konal od 20. do 23. října.

 

Lékařská fakulta UP hostila prestižní výroční konferenci Asociace lékařských fakult v Evropě (The Association of Medical Schools in Europe – AMSE). V jednotlivých příspěvcích a následných diskuzích byla otevřena řada témat týkajících se vzdělávání budoucích lékařů v 21. století, vedle domácích a zahraničních vyučujících, vědců, lékařů a dalších odborníků a odbornic, dostali prostor i samotní studující. Došlo také na ocenění, medaili asociace obdržel absolvent olomoucké medicíny Vladimír Palička.

Vývoj kurikula lékařských fakult s ohledem na zvyšující se důraz na nácvik praktických klinických dovedností, využívání nových technologií ve výuce, etické jednání lékařů a zejména posilování vazeb mezi lékařskými fakultami a vysokými školami a fakultními / univerzitními nemocnicemi – to jsou některá z témat, která se během třídenní odborné události na Teoretických ústavech LF UP probírala.

„Setkání nesloužilo jen k zamyšlení o aktuálních trendech ve výuce lékařství na vysokých školách, ale umožnilo navázat nové spolupráce, které snad v budoucnu přispějí ke zlepšení výuky a prestiži lékařského vzdělávání v Evropě, v ČR a rovněž v Olomouci,“ uvedl za organizační výbor Milan Raška, proděkan LF UP pro zahraniční vztahy.

Zkušenosti nejen z Evropy

Na konferenci se registrovalo 180 účastníků převážně ze zemí Evropské unie, ale také například z Gruzie, Indie nebo Austrálie. O své zkušenosti a postřehy se podělila mimo jiné Nomy Dickman z izraelské Bar-Ilan University, viceprezidentka Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME) Geneviève Moineau, Jakub Tolar z University of Minnessota nebo Janusz Janczukowicz z polské Medical University of Lodz.

„Zazněly také přednášky výherců ceny Dr. Denise O’Learyho 2025, kterou uděluje Oxfordské centrum pro lékařské vzdělávání za excelenci v lékařském/klinickém vzdělávání s důrazem na pacienta. Oceněnými byli Despoina Mantziari z Aristotelovy univerzity v Soluni v Řecku za projekt Partners of Experience in Cancer (PECan) a Emma Flint z oxfordské Warneford Hospital za projekt využívající inovativní technologie k seznámení studentů s klinickými situacemi, které mohou být neobvyklé nebo nebezpečné,“ doplnil Milan Raška.

Mezi vystupujícími nechyběli ani domácí řečníci, mimo jiné ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík nebo proděkanky Eva Klásková (LF UP) a Jana Kvintová (Pedagogická fakulta UP).

Víte, že LF UP byla první lékařskou fakultou v ČR, která získala akreditaci AMSE? Více zde.

Prostor pro studující

Slovo dostali také studující, budoucí lékařky a lékaři. Studentská sekce byla zaměřena na zlepšení učení prostřednictvím podpory od starších studentů a zazněly i prezentace odborných prací.

„Jsem velice vděčný za tuto šanci, navíc je to i zajímavá zkušenost, protože přednášet v angličtině o odborném tématu pro mě bylo něco, co si ve výuce nemáme moc možnost vyzkoušet,“ uvedl Michal Kropáček, student 5. ročníku Všeobecného lékařství a předseda Spolku mediků LF UP.

Vystoupil s příspěvkem zaměřeným na pohled studentů na preklinickou a klinickou výuku. „Mluvil jsem zejména o tom, co studenti vnímají jako pozitivní a co naopak vidí jako negativa na současném stavu a jakým směrem by mohly budoucí změny ve výuce směřovat,“ dodal s tím, že z programu ho zaujala zejména sekce věnovaná moderním technologiím ve výuce. „Bylo zajímavé slyšet, jak mohou technologie rozšířit možnosti výuky studentů medicíny.“  

Oceněný absolvent LF

Během konference došlo také na ocenění za zásluhy v oblasti vzdělávání budoucích lékařů. Cenu Petera Dietera, pojmenovanou po předchozím prezidentovi AMSE, od současného prezidenta Harma Peterse obdržel Vladimír Palička, profesor vnitřního lékařství, dřívější děkan lékařské fakulty a ředitel fakultní nemocnice v Hradci Králové a mj. 2. místopředseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně, který studium medicíny absolvoval na Lékařské fakultě UP a dodnes se svou alma mater spolupracuje – jako člen Vědecké rady LF UP či Správní rady UP.

„Jsem opravdu hluboce poctěn tímto oceněním, ale abych byl upřímný, nevím, zda si ho zasloužím. Má jediná naděje je, že jsem ho nedostal kvůli mé dlouhé přítomnosti ve výkonném výboru asociace,“ poznamenal v úvodu své děkovné řeči, v níž se zamyslel nad současnou výukou mediků.

„Naším posláním je učit naše studenty, jak myslet, jak aplikovat znalosti a informace, jak pracovat s daty, jak jednat moudře a tak, aby uchovali živé hodnoty, jako jsou etika, empatie a lidskost. A především aby nezapomínali ptát se ‚proč?‘,“ pronesl oceněný profesor Palička.

Konferenci uspořádala Lékařská fakulta UP ve spolupráci s AMSE a Oddělením univerzitních akcí UP. Kromě odborných vystoupení byl součástí i společenský program, zahrnující mimo jiné prohlídku Olomouce, galavečeři či studentskou párty. Během slavnostního zahájení účastníky přivítal nejen prezident Harm Peters, ale také prorektor UP pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a děkan LF UP Milan Kolář.

Univerzita má za sebou Fair UP neboli univerzitní týden péče o tělo, duši a společnost. V nabitém programu pro studenty, zaměstnance i veřejnost nechyběly workshopy, přednášky, projekce, darování krve, seznamování s jinými kulturami a mnoho dalšího. Součástí týdne byl také Den zdraví pro zaměstnance a Den inkluze. Obě tyto akce připravilo Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

V prvním případě, u Dne zdraví, jde o tradiční akci, zatímco tradice Dne inkluze se teprve rodí. V čem spočívají úskalí podobných programů a komu a k čemu mají sloužit? To jsou otázky pro Veroniku Fouskovou a Lenku Soukopovou z Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Den zdraví je už na UP klasikou. Během jednoho dne nabízí různé preventivní programy pro zaměstnance bez nutnosti například složitě se objednávat na vyšetření znamének u dermatologa. Viděla jsem ale, že se registrace velmi rychle plnily. Uvažujete o tom, že by se podobná preventivní akce konala častěji?

Lenka Soukopová: Den zdraví se na univerzitě stal oblíbenou tradicí a jsme rádi, že o něj zaměstnanci projevují tak velký zájem. Jeho příprava je však organizačně i kapacitně náročná, proto jej zatím realizujeme jednou ročně. Cílem není nahrazovat zdravotní péči, ale nabídnout zaměstnancům a zaměstnankyním v rámci benefitů možnost odborných konzultací a připomenout význam prevence. Do budoucna bychom však rádi rozšiřovali nabídku aktivit podporujících zdravý životní styl a nevylučujeme ani častější konání podobných akcí.

Takže chcete rozšířit portfolio zdravotně preventivních programů?

Lenka Soukopová: Ano, o rozšíření nabídky preventivních programů dlouhodobě uvažujeme. Každý rok se snažíme zapojit nové odborníky i univerzitní pracoviště, která mohou přispět svými aktivitami zaměřenými na zdraví a prevenci. Cílem je, aby Den zdraví zůstal pestrý, aktuální a přinášel zaměstnancům a zaměstnankyním nové možnosti, jak pečovat o své zdraví. Konkrétní podoba programu se vždy odvíjí od aktuální dostupnosti oslovených odborníků a univerzitních pracovišť. Již nyní však můžeme prozradit, že máme přislíbenou spolupráci s organizací IFMSA, která sdružuje studenty medicíny z celého světa. Ti zaměstnaným nabídnou aktivity zaměřené na samovyšetření prsou a varlat, což považujeme za velmi cenný a přínosný prvek prevence.

Druhou aktivitou vašeho oddělení je Den inkluze, který si své místo v rámci různých programů teprve postupně hledá. Jaký je podle vás jeho smysl? Komu je určen?

Veronika Fousková: Den inkluze chápeme jako možnost připomenout, jak důležité jsou vzájemný respekt a porozumění. Termín odkazuje k 10. říjnu, kdy si připomínáme Světový den inkluze. Náš program ale záměrně rozšiřujeme i o témata diverzity a rovných příležitostí. Inkluze, rozmanitost a rovné příležitosti spolu totiž neoddělitelně souvisejí. Cílem je ukázat, že různorodé prostředí, ať už studijní nebo pracovní, přináší nové pohledy a inspiraci. Den inkluze je otevřený všem a řada aktivit je určena i veřejnosti mimo UP.

Chystáte případně pro příští rok nějaké změny či novinky?

Veronika Fousková: Konkrétní program zatím nemáme, ale už teď víme, že chceme navázat na spolupráci se studujícími, která se letos osvědčila. Studující natočili videa věnovaná tématu inkluze, diverzity a rovných příležitostí. Jejich pohled byl svěží, autentický a velmi inspirativní. Proto bychom jim chtěly příští rok dát ještě větší prostor k zapojení do příprav a například i návrhu nových aktivit. 

Podrobně jsme o Fair UP psali zde.

Univerzita Palackého dlouhodobě potvrzuje silnou pozici v národním hodnocení výzkumu. V průběžném expertním hodnocení vybraných výsledků získala za loňský rok svou historicky nejlepší průměrnou známku, což ji výkonově řadí po bok Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity a aktuálně mezi členy Asociace výzkumných univerzit zaujímá vynikající druhé místo.

„Historicky nejlepší výsledek v Modulu 1 a stabilní postavení UP v Modulu 2 jsou jasným důkazem rostoucí kvality našich vědeckých výstupů a dobré strategie napříč univerzitou. Je to úspěch našich vědeckých týmů ve všech fázích, tedy od předkládaní výsledků přes jejich mezinárodní kvalitu až po dopad našeho výzkumu,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Národní hodnocení kombinuje Modul 1, v němž nezávislí experti posuzují vybrané nejlepší výsledky, a Modul 2, kde se provádí kvantitativní analýza vědeckých publikací s pomocí bibliometrie a hodnotí se produktivita v oborech ve srovnání s národním průměrem.

„V posledních letech posilujeme podíl špičkových výsledků a zároveň cíleně podporujeme obory, kde má bibliometrie své limity – zejména v humanitních a společenskovědních disciplínách včetně práva. Naše priority zůstávají jasné: excelentní týmy, profesionální infrastruktura a další růst mezinárodních grantů,“ doplňuje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

UP v posledních letech zavedla kroky ke zlepšení podpory vědy, jako je pilotní oborové hodnocení pomocí odborných panelů a Rozvojový fond DKRVO pro cílené odstraňování zjištěných slabých míst univerzity. V roce 2025 probíhá nové hodnocení podle Metodiky 2025+, jehož výsledky poslouží jako podklad pro další strategická rozhodování UP. Prioritou je pracovat na dalším získávání ERC grantů – prestižních výzkumných grantů financovaných Evropskou unií, posílit profesionální výzkumnou infrastrukturu a zvýšit podporu excelentních týmů.

Ve druhém ročníku výzvy evropské univerzitní sítě Aurora, zaměřené na podporu mezinárodního výzkumu, uspěly čtyři projekty s účastí Univerzity Palackého. Olomoucká univerzita je navíc partnerem také v organizaci jedné z odborných letních škol a vyšle svou studentku na krátkodobou vědeckou stáž.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána koncem loňského roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council) u žádostí hodnotila nejen vědeckou kvalitu či originalitu, ale také proveditelnost a přínos pro rozvoj mezinárodní vědecké komunity. Projekty zároveň musely ukázat, jak mohou přispět k činnosti Aurora Research-driven Educational Hubs, tedy tematických výzkumně-vzdělávacích center propojujících výuku a výzkum.

„Za Univerzitu Palackého bylo podáno šestnáct žádostí – čtrnáct zaměřených na vědeckou spolupráci, jedna na letní školu a jedna na vědecko-výzkumnou stáž. Ačkoliv UP letos nezískala žádný projekt jako koordinátor, uspěla hned ve čtyřech projektech a jedné letní škole jako partner. Zároveň vyšle studentku na krátkodobou stáž,“ uvedla Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Společné vědecko-výzkumné projekty

Projekt HONE (How narratives emerge) zkoumá, jak vznikají a šíří se veřejné příběhy a debaty – například o migraci – a jak jazyk ovlivňuje vnímání společnosti. Na základě analýzy politických projevů, novinových článků či archivních médií bude tým sledovat, jak i drobná jazyková rozhodnutí, jako je volba slov nebo metafor, mohou postupně formovat veřejné mínění.
Za UP se na projektu podílí Ľudmila Lacková Bennett z katedry obecné lingvistiky Filozofické fakulty UP.

Jaké složení a vliv na trávení a zdraví mají jedlé květiny? Je jejich konzumace bezpečná a jaké jsou její účinky? Výsledky projektu BLOOM-DIGEST pomohou zlepšit bezpečnost potravin, podpořit udržitelné stravování a vyškolit nové vědce. Za UP je do projektu zapojena Sanja Ćavar Zeljković z CATRIN.

EUROPARKS spojuje výzkumníky a zástupce zábavních parků s cílem hledat udržitelnější přístupy v tomto odvětví. Zabývá se nedostatkem výzkumu v oblasti volnočasového průmyslu, podporuje spolupráci mezi akademiky a firmami a zkoumá nové způsoby sdílení výsledků. Za UP je do projektu zapojen Vít Voženílek z katedry geoinformatiky PřF UP.

Vyvinout nástroje pro včasné odhalování poškození ekosystémů je cílem tří týmů v projektu SIHTED. Zaměřuje se na tropické lesy v Laosu, které jsou druhově velmi bohaté, ale ohrožené intenzivním zemědělstvím. Vědci budou hledat klíčové ukazatele, které pomohou sledovat zdraví přírody dříve, než dojde k velkým škodám. Za UP je do projektu zapojen Bořivoj Šarapatka z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP.

Tematické letní školy

Odborná letní škola s názvem AQUARiQ je zaměřená na kvantovou fotoniku. Cílem je podpořit výměnu znalostí a inspirovat další rozvoj kvantových technologií. Letní škola navazuje na celosvětové aktivity Mezinárodního roku kvantové vědy a technologií. Za UP je partnerem Jaromír Fiuriášek z katedry optiky PřF UP.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Alice Navrátilová, studentka doktorského studijního programu migrační studia na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, uspěla s krátkodobou vědecko-výzkumnou stáží díky projektu YOUTHNET, který se zabývá zkoumáním sociálních sítí mladých lidí s migračním původem v Katalánsku ve Španělsku.

„Máme radost z trvalého zájmu našich vědců a vědkyň o mezinárodní spolupráci v rámci aliance Aurora a věříme, že jejich úsilí povede postupně i k úspěchům v evropských grantových výzvách,“ uzavírá Marie Jadrníčková.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého pomáhají restaurátorům s loni zahájenou obnovou sloupu Nejsvětější Trojice, který je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Chemici, fyzici a geoinformatici na této dominantě historického centra města v uplynulých týdnech detailně prozkoumali její zlacené části, získaná data využijí restaurátoři při citlivé a odborně podložené rekonstrukci této památky.

Obnovu sloupu Nejsvětější Trojice dostal na starost restaurátor René Tikal, na akci odborně dohlíží Národní památkový ústav. Přírodovědecká fakulta byla přizvána ke spolupráci, aby prostřednictvím svých expertíz a měření pomohla zajistit co nejpřesnější restaurování zlacených částí této významné památky. Do projektu se zapojili odborníci z kateder analytické chemie a geoinformatiky a také experti ze Společné laboratoře optiky, což je pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vědci se zaměřili na měření lesku zlacených prvků barokního sloupu a posouzení jejich složení a aktuálního stavu. Na měření se podíleli Josef Kadlec, Karel Lemr, Jan Soubusta a Martin Zeman ze Společné laboratoře optiky, Petr Bednář a Lukáš Kučera z katedry analytické chemie a Stanislav Popelka s Michaelou Vojtěchovskou z katedry geoinformatiky.

„Plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově.“ Karel Lemr

„V optické části jsme provedli úvodní měření pomocí glosmetru, zařízení určeného ke kvantifikaci lesklosti povrchů. Získaná data, která objektivně číselně popisují rozdíly viditelné pouhým okem, budou propojena s výsledky kolegů z katedry analytické chemie. Následně plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově,“ uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky.

Katedra analytické chemie se zaměřila na analýzy složení materiálu, zejména s využitím rentgenové fluorescenční spektrometrie. Díky této technice lze zjistit zastoupení jednotlivých prvků v podpovrchových vrstvách i odhadnout tloušťku zlacení v různých místech. „Výsledky měření ukázaly obsahy dominantních prvků, jako je měď, zlato a olovo, na základě kterých můžeme odvodit, jak silná je vrstva zlacení. Čím je tenčí, tím více mědi pod ní naměříme. Důležitým zjištěním je také přítomnost olova, která souvisí s historicky používanou technologií zlacení. Tehdy se proces prováděl při vysokých teplotách právě s využitím olova, které pomáhalo vrstvy spojit. V současnosti se tato metoda již nepoužívá, mimo jiné proto, že olovo je toxické,“ podotkl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Katedra geoinformatiky všechna pořízená data zpracovala a začlenila do interaktivního 3D modelu sloupu Nejsvětější Trojice. „Ten slouží jako úložiště dat v podobě interaktivních vrstev, které lze snadno vyhledávat a vizualizovat. Pověření uživatelé tak mají přístup k jednotlivým měřením prostřednictvím přehledného zobrazení,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Všechna měření proběhla za přítomnosti restaurátora Reného Tikala a zástupce Národního památkového ústavu Františka Chupíka. Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nyní s pracovníky Národního památkového ústavu a restaurátorem získaná data interpretují pro účely optimálního provedení restaurátorských zásahů.

Restaurátoři se do opravy 32 metrů vysokého sloupu Nejsvětější Trojice pustili loni na jaře a dokončit ji plánují v závěru příštího roku. Rekonstrukce bude stát zhruba 30 milionů korun. Radnici se na projekt podařilo získat dotaci, která pokryje většinu nákladů.