Novinky z PřF a UP

Jaký byl rok 2024 na Univerzitě Palackého? Na to odpovídá nově vydaná PR výroční zpráva UP pro rok 2024, která přináší ucelený přehled dění napříč osmi fakultami i dalšími univerzitními pracovišti.

Dokument, dostupný v české i anglické verzi, zachycuje nejen klíčové milníky a úspěchy akademické obce, ale i proměny univerzity jako moderní instituce s rostoucím vlivem na vývoj Olomouce – univerzitního města.

Zpráva nabízí ucelený pohled na dění napříč univerzitou – od vědeckých a výzkumných úspěchů, přes výuku a mezinárodní spolupráci, až po aktivity studentských spolků, Univerzity třetího věku nebo projektů, které přibližují vědu veřejnosti. Nechybí ani přehled hospodaření univerzity a činnosti jejích hlavních orgánů.

PR výroční zpráva je tak nejen oficiálním dokumentem, ale i pestrým svědectvím o tom, jak Univerzita Palackého propojuje vědu, vzdělávání a společenskou odpovědnost. Dostupná je online. Česká verze je zde, anglická zde.
 

Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu pro rok 2025 získala také Barbora Cupáková, absolventka Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Ocenění obdržela v kategorii Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů. 

Ministr školství Mikuláš Bek předal studentům s výjimečnými výsledky, vysokoškolským pedagogům, kteří přinášejí nové přístupy do výuky, i vědcům Ceny MŠMT ČR v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu.

„Mezi oceněnými jsou osobnosti, které výrazně posouvají výuku, výzkum i spolupráci v akademickém prostředí. Jejich práce je příkladem toho, co všechno české vysoké školství a věda dokážou nabídnout,“ uvedl.  

Prestižní cenu si v Lichtenštejnském paláci v Praze převzala i Barbora Cupáková, absolventka FF UP, a to za disertační práci s názvem ‘19th Century Lied in the Czech Lands: Composers Setting Goethe’s Poetry’.

„Je pro mě velká čest obdržet toto ocenění. Je to krásné a nečekané završení mých univerzitních studií. Ocenění bez nadsázky patří i celé katedře muzikologie, a především mým dvěma školitelům: profesorce Lorraine Byrne Bodley a docentu Jiřímu Kopeckému, kteří mě na mé cestě formovali nejen profesně, ale především lidsky,“ řekla Barbora Cupáková. Absolventka doktorského studijního programu na katedře muzikologie FF UP zaujala svou disertační prací, jež vznikla v tzv,. cotutelle mezi Univerzitou Palackého v Olomouci a Maynooth University v Irsku. Platforma dvojího vedení – vůbec první tohoto druhu na katedře muzikologie FF UP – byla logickým navázáním na magisterský studijní program, který Barbora Cupáková absolvovala v roce 2014 s vynikajícím prospěchem na této irské univerzitě.

Disertační práce Barbory Cupákové zásadně přispěla k opomíjenému tématu německé písně 19. století v českých zemích. Její rozsáhlá studie zároveň i odhalila jedinečnou pozici J. W. Goetha v kultuře střední Evropy. Celé téma tak navazuje na mezinárodně obsáhlou, mezioborovou oblast výzkumu, několik východisek stanovených v její práci zcela mění dosavadní nazírání na vývoj písně na daném území.

„Má práce se mimo jiné zabývá i neznámými rukopisnými písněmi. Dokladem je deset dosud nepublikovaných písní Zdeňka Fibicha na texty J. W. Goetha, které jsem měla možnost během doktorského studia připravit k vydání u prestižního nakladatele Bärenreiter Verlag (2018). Notovou edici pak doplnilo i CD s těmito písněmi, jež mohlo být realizováno díky grantovému projektu IGA Univerzity Palackého. Audionahrávky vyšly ve Vydavatelství UP v roce 2018,“ dodala laureátka prestižního ocenění.

Ceny MŠMT ČR v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu letos převzalo dvacet laureátů z českých univerzit a Akademie věd, a to nejen za mimořádné studijní, ale i za pedagogické a vědecké výsledky, a také za celoživotní přínos rozvoji vědy v České republice. Více o události zde. 

Cenu MŠMT ČR v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu uděluje ministerstvo v její současné podobě od roku 2014. Ocenění může získat student nebo absolvent bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu za mimořádné výsledky ve studiu nebo ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti související se studiem. Ocenění se uděluje i za mimořádný čin prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost.

Na zahradách nejsou vítané, přesto mají v přírodě své místo. Řeč je o plevelných rostlinách, na které se zaměří nová výstava „Když se řekne plevel“ v botanické zahradě přírodovědecké fakulty. Návštěvníkům ukáže, že i rostliny, které obvykle považujeme za nežádoucí, mohou být zajímavé a plné příběhů. Vernisáž se uskuteční 11. listopadu 2025 od 17:00 v sále Josefa Otruby.

„Plevele v lidech obvykle nevyvolávají pozitivní myšlenky, natož aby se staly tématem výstavy. Zahrádkáři i zemědělci jsou rádi, že si od nich alespoň v zimě odpočinou. Tyto zažité představy bychom chtěli na nové výstavě alespoň trochu narušit,“ říká vedoucí botanické zahrady a autor výstavy Václav Dvořák.

Ohrožené plevele v péči botanické zahrady

Botanická zahrada se na pěstování plevelů zaměřuje dlouhodobě. Kolekce čítá několik desítek převážně jednoletých druhů, které se dnes v přírodě objevují jen vzácně. „Ať chceme, nebo ne, plevele budou vždy přítomné po boku rostlin a plodin, které pěstujeme cíleně. Boj člověka s nimi je fascinující příběh, který nám připomíná, že přírodu stále zcela neovládáme, navzdory technologiím, chemii i moderním zemědělským postupům,“ dodává Václav Dvořák.

Symbolickou rostlinou příběhu je koukol polní. Druh, který lidé cíleně hubili po staletí, už z polních kultur téměř zmizel. Dnes se vyskytuje jen na několika málo místech v České republice. Podobný osud potkal i desítky dalších druhů, z nichž mnohé budou na výstavě představeny na fotografiích pořízených nejen v botanické zahradě, ale také po celé zemi – od Českých Budějovic až po Bílé Karpaty.

Plevele pod lupou i v básních

Výstava nabídne i zamyšlení nad tím, co plevel vlastně znamená. „Je to snad až filozofická otázka,“ říká autor. „Plevel může být i kulturní metaforou. Symbolem toho, co roste navzdory našim plánům a vůli. I v tom odráží hodnoty, podle nichž se na přírodu i svět díváme.“

Návštěvníci se tak setkají nejen s vizuálními obrazy plevelů, ale i s poetickými a esejistickými texty od českých literátů napříč generacemi. „Výstava o plevelech bude mejdanem témat na okraji zájmu, na který dorazí František Hrubín i Ivan Martin Jirous. Srdečně zvu i vás,“ uzavírá s úsměvem Václav Dvořák.

Výstava „Když se řekne plevel“ potrvá v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého od 11. listopadu 2025 do 30. ledna 2026.

Prohlídky vybraných laboratoří, soutěže i experimenty nabízí letos CATRIN Univerzity Palackého návštěvníkům v rámci popularizační akce Týden Akademie věd. Organizátoři připravili program na míru zejména pro školní třídy, akci ve středu odstartovala exkurze pro studenty Masarykova gymnázia Příbor.

„Jezdíme sem opakovaně a máme se zdejšími exkurzemi tradičně dobré zkušenosti. Vždy se dozvíme mnoho nového a doplníme si poznatky, které studenti získají ve škole,“ uvedla pedagožka Iveta Ulčáková.

Třídní kolektivy si mohly vybrat ze tří exkurzí s názvy Od nanočástic ke světluškám, Od nanočástic k rostlinám a Biotechnologie a nanotechnologie v praxi. Ve středu je zaměstnanci CATRIN provedli mikroskopickým zázemím a objasnili jim, jaké typy mikroskopů a k jakým účelům využívají. V CATRIN-Bio se dozvěděli například o moderních metodách editování genomu rostlin a k čemu je vědci v CATRIN využívají. Studenti se na chvíli proměnili ve vědce a izolovali DNA z banánu.  

„Bylo to super, jelikož jsem si mohl vyzkoušet velmi zábavný experiment a dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí. Všem to můžu doporučit,“ řekl student čtvrtého ročníku Jakub Macek, který se programu Týdne Akademie věd zúčastnil poprvé.

CATRIN se k Týdnu Akademie věd připojuje každoročně. Vědeckým centrem obvykle projdou desítky mladých zájemců o vědu. Například dnes jej navštíví středoškoláci z Ostravy.

Pátý ročník akce se koná od 3. do 9. listopadu. Vědecký festival zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Festival je určen jak studentům středních škol, pro které připravujeme především přednášky a exkurze v dopoledních hodinách, tak široké veřejnosti, na kterou cílí program v odpoledních a večerních časech. Více o festivalu na jdete zde.

Univerzita Palackého přivítá na akademické půdě bývalou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, která pronese tradiční výroční přednášku k poctě J. L. Fischera. Její vystoupení na téma „Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva“ se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu od 17 hodin v aule Právnické fakulty UP.

Výroční přednášku organizuje UP jednou ročně k poctě prvního rektora obnovené olomoucké univerzity Josefa Ludvíka Fischera. K jejímu přednesení bývá oslovena významná česká či zahraniční osobnost. Mezi dosavadní řečníky patřili například ekonom Tomáš Sedláček, chemik Pavel Jungwirth, teolog Tomáš Halík, jaderná inženýrka Dana Drábová či neuropatolog František Koukolík. Každý z nich nabídl osobitý pohled na klíčová témata vědy, společnosti a kultury – přesně v duchu intelektuálního odkazu J. L. Fischera.

Vstup na přednášku je zdarma, je ale potřeba se předem registrovat prostřednictvím online formuláře zde. 

Zuzana Čaputová je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Jako advokátka a aktivistka se věnovala mj. veřejné správě, problematice týraných a zneužívaných dětí, tématům právního státu či transparentnímu nakládání s veřejným majetkem. Do politiky aktivně vstoupila na konci roku 2017, kdy oznámila vstup do strany Progresívne Slovensko, kde se stala místopředsedkyní. V roce 2018 se rozhodla kandidovat na prezidentku Slovenské republiky. Zdůvodnila to tehdy mj. snahou pomoci společnosti obnovit důvěru v demokratické hodnoty a sounáležitost s Evropou. Důležitým faktorem pro její rozhodnutí byla i vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Prezidentské volby v roce 2019 Zuzana Čaputová vyhrála. Po několika náročných letech ve funkci, kdy stála v čele země mj. za covidové pandemie či při napadení Ukrajiny Ruskem, se nakonec rozhodla, že svůj mandát z osobních důvodů obhajovat nebude. Ve funkci skončila v červnu 2024.

V aule právnické fakulty UP bude 27. listopadu od 17 hodin Zuzana Čaputová mluvit na téma „Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva“.

Bezpečnostní opatření během akce:
Upozorňujeme hosty, že vstup do auly bude umožněn jen registrovaným prostřednictvím online formuláře. Při vstupu do auly budou posílena bezpečnostní opatření (mj. detektory kovu). Prosíme, dbejte na místě pokynů organizátorů a bezpečnostní agentury. Větší zavazadla zanechejte doma nebo na místě v šatně. Doporučujeme rovněž dorazit v dostatečném časovém předstihu. Zaregistrované zájemce, kteří se nakonec nebudou moci zúčastnit, prosíme, aby svou registraci odvolali zasláním e-mailu na adresu akce@upol.cz.

Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého dnes zvolil kandidátem na děkana Jana Říhu. V tajné volbě získal 13 hlasů. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, nové děkanské období zahájí 1. února 2026. Jan Říha na postu děkana fakulty nahradí Martina Kubalu, který v čele fakulty stál dvě období od února 2018. Jeho druhé funkční období skončí 31. ledna 2026.

Jan Říha uspěl hned v prvním kole. Podpořilo ho třináct z jednadvaceti členů akademického senátu. Jeho protikandidát Petr Bednář, vedoucí katedry analytické chemie, získal šest hlasů, sám se hlasování zdržel. Jeden člen senátu byl z jednání omluven.

„Velmi děkuji za podporu členům senátu, kteří o volbě děkana rozhodli, a také celé akademické obci fakulty. Touto volbou zároveň přijímám obrovskou zodpovědnost za pracovní podmínky téměř tisícovky akademických, vědeckých, technických a administrativních pracovníků fakulty a za kvalitu studijního prostředí pro více než čtyři tisíce současných studentů bakalářských, magisterských i doktorských programů. Bude mi ctí být tváří silné fakulty, jejímuž dalšímu rozvoji se během následujícího děkanského období hodlám plně věnovat,“ uvedl Jan Říha.

Jan Říha je absolventem přírodovědecké fakulty, působí na katedře experimentální fyziky a od roku 2019 zastává funkci proděkana pro studijní záležitosti. Mezi jeho hlavní priority patří stabilní rozvoj přírodovědecké fakulty postavený na kvalitní výuce, výzkumu a zodpovědném řízení. Chce, aby fakulta zůstala moderní, otevřenou a spolehlivou součástí univerzity, které poskytne kvalitní pracovní prostředí studentům i zaměstnancům pro výuku a výzkum.

Ve vědě a výzkumu plánuje posílit finanční motivaci a podporu pracovišť, zvýšit efektivitu projektové administrace a zlepšit informovanost o grantových výzvách. Důležitým cílem je také rozvoj smluvního výzkumu a spolupráce s komerční sférou, stejně jako aktivní zapojení fakulty do mezinárodních projektů.

Zaměřit se také chce na rozvoj studia a akreditací nových programů, digitalizaci agend a podporu studijních oborů s vysokým společenským dopadem – například učitelství či polovodičové a kvantové technologie. Za klíčové oblasti považuje i stabilitu doktorského studia, důslednou analýzu studijní úspěšnosti a lepší provázanost programů s potřebami praxe.

Součástí jeho vize je rovněž aktivní komunikace a spolupráce s rektorátem, městem i regionálními partnery, podpora aktivit Pevnosti poznání a botanické zahrady, které jsou součástmi fakulty, a také budování pozitivní značky fakulty uvnitř univerzity i mimo ni.

Jan Říha je absolventem PřF UP, kde vystudoval učitelství matematiky a fyziky. V roce 2005 zde obhájil disertační práci na téma Kvantová teorie optické aktivity krystalů a získal titul Ph.D. v oboru Obecná fyzika a matematická fyzika. Od roku 1999 působí na katedře teoretické, později experimentální fyziky, kde se věnuje výuce a odborné práci v oblasti optických vlastností látek a didaktiky fyziky. Od roku 2019 zastává funkci proděkana pro studijní záležitosti. V rámci své činnosti se zaměřuje na modernizaci a zkvalitňování výuky fyziky, inovaci studijních programů a rozvoj pedagogických kompetencí. Dlouhodobě se angažuje v projektech zaměřených na zlepšování kvality vzdělávání a podporu studentů a učitelů přírodovědných oborů. Je hlavním řešitelem či koordinátorem řady projektů podporujících vzdělávání a udržitelnost, například „Podpora zelených dovedností a udržitelnosti na UP“ nebo „IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání“. Podílel se také na úspěšných rozvojových a aplikačních projektech z programů OP VVV a OP VK.