Novinky z PřF a UP

Předsedou nově zvoleného Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se stal Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií. Ustavující jednání vrcholného fakultního grémia schválilo také několik důležitých dokumentů.

Nově zvolení senátoři a senátorky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se sešli na svém ustavujícím jednání. Zvolili předsedu vrcholného fakultního grémia, který následně poděkoval za projevenou důvěru, i dva místopředsedy.

Akademický senát PdF UP povede Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií, jenž senát vedl už v předchozích dvou obdobích. Prvním místopředsedou se stal Tomáš Hubálek z katedry společenských věd, druhou místopředsedkyní Klára Bajtová, doktorandka oboru Pedagogika a studentka navazujícího studijního programu Učitelství anglického jazyka pro základní školy.  

Senátoři a senátorky pedagogické fakulty se během ustavujícího zasedání věnovali také několika důležitým fakultním dokumentům. Schválili plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2026 a v předloženém znění také podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2027/2028. Akademický senát PdF UP projednal a vzal na vědomí rovněž navržený harmonogram akademického roku 2026/2027 a harmonogram zápisů předmětů do informačního systému STAG pro akademický rok 2026/2027.

Během jednání informoval děkan fakulty Vojtech Regec o aktuálním stavu rekonstrukce hlavní budovy fakulty na Žižkově náměstí. V souvislosti s nedostatkem výukových prostor i požadavkem MŠMT na zlepšení nevyhovujícího vysokého poměru počtu vyučujících ke studujícím zazněla informace o možném řešení tohoto problému formou koupě vhodné nemovitosti. V závěru informovali zástupci fakulty v AS UP o jednáních a usneseních celouniverzitního senátu.

Speciální fotokatalytický materiál na bázi grafitického nitridu uhlíku vyvinutý na Ostravské univerzitě a Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava dokáže účinně rozkládat antibiotika i další farmaceutické látky, které běžně používané technologie čistíren odpadních vod zpravidla nezvládnou odstranit a zbytky léčiv se tak kanalizací dostávají do vodních toků. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podíleli odborníci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Výsledky studie publikoval mezinárodní časopis iScience. Vědci budou možné využití fotokatalytického materiálu při čištění odpadních vod dál testovat.

Výzkumný tým se zaměřil na účinnost fotokatalýzy, tedy procesu, při němž speciální materiál aktivovaný světlem spouští chemické reakce rozkládající organické znečištění ve vodě. Použitý grafitický nitrid uhlíku neobsahuje kovy, je chemicky stabilní a funguje nejen pod ultrafialovým zářením, ale také při běžném viditelném světle.

„Laboratorní experimenty ukázaly, že během dvou hodin dokázal materiál odstranit více než 95 procent antibiotika ofloxacinu i léčiva diclofenac. U kofeinu dosáhla účinnost přibližně 80 procent,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. 

Odborníci zároveň popsali mechanismy rozkladu a pomocí kapalinové chromatografie spojené s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií identifikovali meziprodukty vznikající během probíhajících reakcí. Výsledky naznačují, že většina těchto látek představuje nižší ekologickou zátěž než původní léčiva. „Bez moderních analytických metod bychom nebyli schopni určit, zda se škodlivé látky skutečně rozkládají bezpečně a jaké chemické procesy během čištění vody probíhají. Analytická chemie proto hraje zásadní roli při vývoji nových environmentálních technologií,“ podotkl Petr Bednář.

Studie s názvem Photocatalytic degradation and transformation of pharmaceuticals using exfoliated metal-free g-C3N4 byla publikována v časopise iScience vydavatelství Cell Press.

Zástupce církve, akademické obce, rodinných organizací, iniciativ i veřejného života, kteří hledají cesty, jak žít výzvy encykliky Laudato si' v každodenním životě, propojí kulatý stůl Integrální ekologie v praxi, který se uskuteční ve středu 27. května na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Vybrané části může veřejnost sledovat přes Zoom.

„Na tomto kulatém stole je zajímavé, že spojuje ochranu životního prostředí s rodinami. Jde o často přehlížený, ale zásadní aspekt: rodiny o své prostředí pečují, zároveň také cestují a konzumují. A hlavně předávají své hodnoty novým generacím, které budou tento svět spravovat v budoucnu. Ke kulatému stolu usednou zástupci organizací, které se ochraně životního prostředí věnují prakticky. Cílem setkání je sdílení zkušeností, rozlišování priorit a hledání společné vize i konkrétních kroků do budoucna,“ uvedl jeden za organizátory Dominik Opatrný, proděkan CMTF UP pro zahraničí.

Setkání, jehož součástí budou výstupy pracovních skupin, společná reflexe i diskuze o roli rodiny, farností a komunit v každodenním životě církve, navazuje na jubilejní 10. ročník Týdne Laudato si’ a probíhající Rok sv. Františka. Účastníky kulatého stolu budou mj. biskup Antonín Basler za Českou biskupskou konferenci (ČBK), Maria Oujezdská z Rady pro rodinu při ČBK, Otakar Hampl z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nebo Jaroslava Otradovcová z Národního centra pro rodinu a také Dominik Opatrný a Jan Polák z CMTF UP.

Týden Laudato si' každoročně připomíná vydání encykliky papeže Františka, která vyzývá k propojení péče o člověka, vztahy i životní prostředí. Zdůrazňuje potřebu převádět myšlenky integrální ekologie do konkrétního života rodin, farností a společenství. Letošní Rok sv. Františka připomíná inspiraci životem sv. Františka z Assisi, jehož vztah ke stvoření, pokoji a jednoduchosti stál u zrodu celé encykliky.

Setkání připravily Cyrilometodějská teologická fakulta UP, iniciativa Žít Laudato si', Rada pro rodinu při ČBK a Národní centrum pro rodinu.

Části programu, které budou k dispozici online:

10:00–10:30 Zahájení

11:30–12:00 Jak konkrétně se nám v církvi daří/nedaří žít výzvy Laudato si'?

12:00 Polední modlitba

14:00–14:30 Naše vize o tom, jak to konkrétně vypadá, pokud se výzvy Laudato si' daří plnit?

14:45–15:30 Závěrečný́ kruh: co si odnášíme a další kroky

Zoom: odkaz │ Meeting ID: 865 6851 7251 │ Passcode: 7CtMSc

Hudební festival Baroko 2026 připravil do svého hlavního programu osm výjimečných koncertů. Už v červnu nabídne nejen posluchačsky náročnou hudbu, ale i veřejností oblíbenou scénickou operu.

Duchovní hudba západočeských skladatelů zahájí devětadvacátý ročník hudební přehlídky Baroko 2026, festivalu zaměřeného na interpretaci hudby 17.–19. století s použitím dobových nástrojů. V podání Silentium! Ensemble zazní v novodobé světové premiéře skladby Litaniae Lauretanae in G, Perfidamundi pax od Mauritia Vogta (1669–1730) a také Te Deum a Dixit Dominus od Guntera Jacoba (1685–1734).

„Věnujeme se novodobým premiérám české hudby, tedy hudbě, kterou již opravdu velmi dlouho neoprávněně míjíme bez povšimnutí,“ uvedl dramaturg a zároveň i produkční festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Vzpomněl přitom například na Antonína Rejchu, k němuž si v poslední době studiem jeho učebnic kompozice prohloubil vztah.

„Znáte ten pocit, když čtete text od někoho, kdo zemřel před staletími, a je vám jasné, že byste si s ním dobře popovídali?“ doplnil Tomáš Hanzlík. Právě fugy Antonína Rejchy, byť komplikované a posluchačsky náročné, jsou pro něj osobně největší hudební lahůdkou letošního programu, především pro svou absolutní pravdivost.

foto_sem_4

Každoročně bývá ze strany publika největší zájem o scénické provedení oper a ani letos festival své posluchače o tuto možnost nepřipraví. Hlavní hudební program nabídne Melaniho Kainovu bratrovraždu a Europu v režii Marka Řiháka.

A kdo bude letošní největší hvězdou? Podle Tomáše Hanzlíka sopranista Vojtěch Pelka, který zaslouženě získává stálé více pozornosti a příležitostí ve světovém měřítku. Na závěr festivalu provede kantáty pro olomouckého biskupa z Kroměříže.

V doprovodném programu pak přehlídka nabídne unikátní koncert, písně Jana Josefa Röslera (1771–1812) za doprovodu historického klavichordu, a představí také Učebnici kompozice Antonína Rejchy, jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebně-kompozičních nauk první poloviny 19. století.

„Hudba, kterou jinde neuslyšíte.To je letošní podtitul festivalu a myslím, že největší specifikum naší přehlídky tkví právě v něm. Když někoho osobně zvu, říkám, bohužel asi bez nadsázky: Přijďte si to poslechnout, další příležitost budete mít až za tři sta let,“ doplnil Tomáš Hanzlík.

Festival Baroko 2026 se uskuteční od 1. do 17. června. Pořadatelem přehlídky je Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci. Většina koncertů se koná v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci.

Řada skladeb uvedených v premiéře na tomto festivalu byla následně vydána tiskem nebo na CD, v posledních letech se kompletní videozáznamy představení objevují také online. Více informací naleznete zde.

Zrušení výjimek a úplné zastavení lovu delfínů a velryb. To je cíl České akademické iniciativy za záchranu delfínů a velryb, která vznikla díky aktivitě akademiků a studentů Právnické fakulty UP a podpořilo ji vedení fakulty i univerzity. Iniciativa sbírá podpisy prostřednictvím své webové stránky nejen na univerzitách, ale i mimo akademickou půdu a od každého, komu záleží na ochraně přírody.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje. Lov těchto živočichů značně překračuje jejich reprodukční cyklus. Přitom významně přispívají nejen k zachování diverzity a vyváženosti živočišných druhů, ale také mají nezastupitelný podíl na celkovém zdraví oceánů a moří a jsou důležití pro život celé planety Země,“ vysvětlila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva PF UP a hlavní iniciátorka výzvy. Na samém počátku iniciativy byla aktivita akademiků a studentů právnické fakulty, která vzešla z výuky evropského práva a z otestování nástrojů práva Evropské unie v praxi.

Každý rok je odhadem zabito okolo 300 000 velryb a delfínů. Mezi země, kde lov pokračuje, patří například Japonsko, Norsko, Island, Grónsko nebo Aljaška. „Pokud některé státy argumentují svými tradicemi, je na čase je změnit. Tolerovat lov v takovém měřítku nelze ani pro vědecké účely,“ uvedla Naděžda Šišková s tím, že čtyřicet let od vyhlášení moratoria na lov těchto živočichů výjimky již nedávají žádný smysl a v časové perspektivě vedou k vyhubení těchto tvorů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat ZDE.

Iniciativa by po nasbírání potřebného počtu podpisů svůj apel adresovala evropským institucím, včetně slyšení v Evropském parlamentu. „Chceme postupovat v rámci legálních kroků předvídaných právem Evropské unie a s použitím jeho nástrojů,“ upřesnila Naděžda Šišková. Kromě zastavení lovu velryb a delfínů iniciativa rovněž žádá neodkladné přijetí dalších opatření pro ochranu těchto vzácných živočichů.

Česká akademická iniciativa za záchranu delfínů a velryb má svou webovou stránku a přímo na ní lze iniciativu podepsat. „Váš hlas se neztratí a bude připojen k hlasům kolegů nejen z Česka, ale i z dalších zemí. Již nyní máme podpisy například z Portugalska, Itálie, Ukrajiny, Peru a Malajsie. Vítáme všechny, kterým není osud delfínů a velryb lhostejný,“ vzkazuje Naděžda Šišková.

Iniciativu podpořilo vedení PF UP, Akademický senát PF UP i vedení univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou. „Univerzity nejsou jen místem vzdělávání a bádání, ale také prostředím, kde se propojuje vzdělání, hodnoty a konkrétní občanská angažovanost. Vedení Univerzity Palackého, které si dalo do svého pomyslného štítu společenskou odpovědnost, je hrdé na iniciativu akademiků a studentů právnické fakulty. Chceme pomáhat řešit praktické výzvy budoucnosti – nejen v našem regionu, ale v tomto případě i v kontextu celé planety. Právě podobné aktivity dávají smysl konceptu UP to the Future, který propojuje univerzitní projekty zaměřené na udržitelnost, odpovědnost a odolnost společnosti,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.