Novinky z PřF a UP

Do Brna se ve dnech 21.–26. června sjedou nejlepší sportovkyně a sportovci z vysokých a vyšších odborných škol v Česku, aby se utkali o medaile a tituly akademických mistryň/mistrů v soutěžích Českých akademických her. Reprezentace Univerzity Palackého nebude na této tradiční sportovní akci chybět. Přispět k co nejlepšímu výsledku olomoucké výpravy může každý studující, i když se dané disciplíně nevěnuje na vrcholové úrovni.

„Rádi bychom tímto vyzvali všechny sportovce z UP k reprezentaci naší univerzity na letošních Českých akademických hrách. Protože se hry konají v Brně, které od Olomouce není daleko, věříme, že zájem studentek a studentů o účast v soutěžích bude velký. Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především vítězství z roku 2023, přičemž na medailisty čeká jednorázové sportovní stipendium,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Reprezentanti se mohou přihlašovat do 29. května. Nově se studenti mohou registrovat samostatně, z organizačních důvodů však garant reprezentace doporučuje hlásit se prostřednictvím garantů jednotlivých sportů. Jejich přehled a další informace sportovci z UP najdou zde.

Čtyřiadvacátý ročník největší vysokoškolské sportovní události v Česku hostí ve dnech 21.–26. června Vysoké učení technické v Brně. Soutěžit se bude v 21 sportech, vedle atletických a plaveckých disciplín se bude soutěžit například v házené, judu, aerobiku, orientačním běhu, futsale nebo paddleboardingu. Podrobnosti jsou k dispozici na webu akce.

České akademické hry pořádá od roku 2002 Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, případně školami. V Brně se naposled konaly v roce 2019. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023. V loňském roce nejlepší vysokoškolští sportovci poměřili síly v Ostravě, Univerzita Palackého tehdy obsadila 4. místo, jak si můžete připomenout v tomto článku.

Posílení spolupráce v oblastech vzájemné propagace a marketingu či v podpoře eventů, které výstaviště a univerzita realizují – to jsou hlavní přínosy Memoranda o partnerství a spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Výstavištěm Flora Olomouc.

Memorandum podepsali rektor UP Michael Kohajda, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková a obchodní ředitel Richard Šrámek. 

„V rámci spolupráce bude moci univerzita využívat také slevy na pronájmy prostor ve správě Výstaviště Flora, její informační a marketingové kanály nebo možnosti zlevněné květinové výzdoby pro univerzitní eventy,“ dodal Michael Kohajda.

„Jsme rádi, že tato spolupráce přinese nové příležitosti pro společné projekty i podporu akcí v regionu,“ zhodnotila dohodu Eva Fuglíčková. 

Díky memorandu bude pokračovat i spolupráce v oblasti dobrovolnických aktivit nebo v oblasti benefitů pro studenty a zaměstnance univerzity ve formě slev ze vstupného. Na akce Flory by se také měly vrátit interaktivní science a odpočinkové zóny univerzity.

Badatelé z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.

Cytokininy jsou hormony, které v rostlinách řídí mnoho důležitých životních procesů. Již desítky let vědci vědí, že mimo jiné oddalují stárnutí neboli senescenci. Zvlášť dobře je to vidět, když od rostliny oddělíme listy, zajistíme jim přísun vody a ponecháme je několik dnů potmě. Listy rychle ztrácejí zelené barvivo chlorofyl a postupně odumírají. Pokud na ně ovšem aplikujeme cytokininy, tento proces se výrazně zpomalí.

Molekulární mechanismy zodpovědné za tento snadno pozorovatelný jev ale dosud nebyly přesně popsány. Vědci z několika olomouckých a brněnských institucí se proto rozhodli přispět k jejich objasnění. Hlavní podíl na výzkumu měly tým Ondřeje Plíhala z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a tým Martiny Špundové z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty. Na projektu se podíleli také odborníci z brněnského institutu CEITEC a Masarykova onkologického ústavu.

Hormony v roli ochránců

Badatelé zkoumali vliv dvou látek s cytokininovou aktivitou na listy často používané pokusné rostliny huseníčku rolního. Šlo o cytokinin BAP a o sloučeninu MTU vyvinutou v Laboratoři růstových regulátorů. Ta zlepšuje růst a odolnost plodin a již se komerčně používá v zemědělství.

U oddělených listů inkubovaných ve tmě sledovali vědci obsah chlorofylu a chlorofylovou fluorescenci, která zjednodušeně řečeno poskytuje informace o výkonnosti nebo fyziologické kondici fotosyntetického aparátu.

„Aplikace obou cytokininů zpomalovala senescenci, odbourávání chlorofylu a s tím spojený pokles fotosyntetické funkce, což jsme čekali. Velice nás ovšem překvapilo, že v kratších časech zatemnění listů, dříve než se senescence spustila, aplikace cytokininů fotosyntézu naopak snížila, což obvykle znamená, že fotosyntetický aparát je ve špatném stavu,“ uvedla Martina Špundová.

Podrobnější výzkum nicméně prokázal, že tomu tak není. Cytokininy ve skutečnosti fotosyntetický aparát chránily a obrazně řečeno jej uvedly do jakési hibernace – podobně jako když přepnete počítač do režimu spánku. V tomto stavu je sice fotosyntéza snížena, ale chloroplasty zůstávají nadále funkční a neprodukují dostatečně silný signál k tomu, aby buněčné jádro spustilo jejich destrukci. Díky tomu je list v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Výsledky navíc prokazují, že cytokininy chrání list i během této „startovní“ fáze. Snižují například tvorbu nebezpečných reaktivních forem kyslíku, která se zvyšuje při přechodu z dlouhé tmy do světla.

Od molekulárních pochodů k lepším plodinám

Vědci následně zjišťovali aktivitu mnoha tisíc genů a hladinu zhruba 3 000 proteinů v listech pokusných rostlin ponechaných ve tmě. Umožnilo jim to identifikovat molekulární mechanismy, které se pravděpodobně podílejí na přechodu fotosyntetického aparátu do klidového režimu a na výstupu z něj.

„Velmi důležitý objev byl, že studované účinky cytokininů jsou do značné míry závislé na fytochromu B – proteinu, který rostlinám umožňuje vnímat červené světlo. Bude jistě zajímavé v budoucnu detailněji zmapovat interakce mezi cytokininy a fytochromem B a také to, jak tyto vztahy souvisejí s funkcí dalších fotoreceptorů, tedy proteinů zajišťujících vnímání světla. Naše poznatky z nyní publikovaného výzkumu mohou rovněž najít praktické využití při šlechtění nových odrůd plodin s výkonnější fotosyntézou nebo s lepší odolností vůči náhlým změnám osvětlení, což může být relevantní i pro studium odpovědí rostlin na zastínění a další typy stresu,“ vysvětlil Ondřej Plíhal.

Na Lékařské fakultě UP působí studentský spolek Medici na ulici, který propojuje studium medicíny s praktickou pomocí sociálně slabým a lidem bez domova. Dobrovolníci z řad studentů lékařských i nelékařských zdravotnických oborů vyrážejí přímo do ulic, kde se setkávají s lidmi, pro které je každodenní realitou život bez zázemí, jistoty a často i bez přístupu k běžné zdravotní péči.

Činnost spolku vychází z filozofie tzv. street medicine, která vznikla v 90. letech 20. století. Jejím principem je poskytovat zdravotní ošetření lidem bez domova v jejich přirozeném prostředí a přizpůsobit ji jejich životní realitě. Vedle samotného ošetření je proto důležitou součástí práce dobrovolníků také komunikace s klienty, naslouchání jejich problémům a základní zdravotní edukace.

Olomoucký tým, pod vedením studentů Jana Dostála, Mateje Herdy, Emy Sitkové a Jána Grabczaka z LF UP a Natálie Furjelové z fakulty zdravotnických věd, společně s dalšími dobrovolníky organizuje výjezdy do terénu. V pravidelných dnech a podle svých časových možností navštěvují místa, kde se lidé bez domova nebo v nelehké sociální situaci pohybují a snaží poskytovat ošetření přímo tam, kde je potřeba. V Olomouci konkrétně navštěvují komunitu Sant‘Egidio na Blažejském náměstí a noční centrum na olomoucké charitě.

„Mezi nejčastější ošetření patří chronické rány, například bércové vředy nebo špatně se hojící rány po zranění. Setkáváme se také s popáleninami či omrzlinami. Časté jsou rovněž kožní infekce a mykózy, ale i různé bolesti nebo akutní zdravotní potíže. Když se setkáme s problémem, který přesahuje naše možnosti nebo schopnosti, motivujeme klienty k vyhledání odborné pomoci,“ upřesnil Ján Grabczak, student druhého ročníku Všeobecného lékařství.

Také psychickou podporou

Pomoc studentů však nekončí u zajištění zdravotnického materiálu. Stejně důležitý je lidský kontakt – rozhovor, vyslechnutí příběhu, ale i jen obyčejná přítomnost. Pro mnoho lidí na ulici je právě tato chvíle jedním z mála momentů, kdy se cítí viděni a respektováni.

Při své práci se členové spolku řídí několika základními principy. Prvním z nich je přesvědčení, že na každém člověku záleží a každý má právo na základní zdravotní péči bez ohledu na svou sociální či finanční situaci. Druhým principem je přizpůsobení zdravotní péče realitě života lidí bez domova, a to nejen prostředí, ve kterém žijí, ale i jejich aktuálním potřebám. Třetím důležitým pilířem je komunikace bez předsudků, založená na empatii, respektu a lidském přístupu.

„Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje.“ Blažena Ševčíková

„Do terénu vyrážíme vybaveni batohem se základním zdravotnickým materiálem. Nechybí rukavice, roušky, ochranné bundy s logem spolku, nástroje, obvazový materiál, dezinfekce či základní volně dostupné léky a masti, které mohou používat. Nejdůležitější součástí je však úsměv na tváři,“ poznamenala Ema Sitková, studentka čtvrtého ročníku Všeobecného lékařství.

„Studenti do ulic vyrážejí navzdory náročnému studiu, zkouškám a povinnostem, které studium na lékařské fakultě přináší. Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje, a to v případě krásného i sychravého počasí,“ dodala Blažena Ševčíková, vedoucí Centra pro základní výkony ve zdravotnictví LF UP, která byla studenty v rámci spolupráce oslovena.

Pomoc i vzdělávání

Aktivity spolku mají zároveň významný vzdělávací rozměr. Studentům lékařské fakulty umožňují získat cenné zkušenosti z terénní medicíny, rozvíjet empatii a lépe porozumět zdravotním i sociálním problémům lidí na okraji společnosti.

Vedle péče poskytované přímo v terénu se studenti aktivně zapojují také do edukační činnosti. Mimo jiné již přednášeli na Gymnáziu Olomouc-Hejčín a ve spolupráci s doktorkou Ševčíkovou se také uskutečnil první odborný workshop zaměřený na základní péči o rány, použití dostupného terapeutického materiálu i sdílení praktických zkušeností z terénu. Účastníci si zároveň mohli vyzkoušet zhodnocení stavu rány a navržení vhodné terapie s využitím dostupných prostředků.

Spolek si klade za cíl být také mostem mezi zdravotní péčí a sociální pomocí, vzdělávat veřejnost o problematice bezdomovectví a zdravotních nerovností a inspirovat tak ostatní k aktivní pomoci. Medici na ulici tak nejsou jen spolkem studentů. Jsou připomínkou toho, že zdravotnictví není pouze o diagnózách a léčbě, ale především o lidskosti, empatii a ochotě pomoci tam, kde je pomoc nejvíce potřeba.

Olomoucké Mediky na ulici můžete sledovat na Instagramu, informace o všech pobočkách v ČR jsou pak k dispozici na www.medicinaulici.cz.

Páteční večer bude plný příležitostí užívat si umění, poznávat a bavit se. Během Olomoucké muzejní noci 15. května budou do setmění a ještě i chvíli po něm otevřeny desítky muzeí, galerií, knihoven a zajímavých prostor po městě, a to zdarma či za symbolické vstupné. Bohatý program připravila i Přírodovědecká fakulta UP a k návštěvě zvou také Pevnost poznání a Lékařská fakulta UP.

Hlavní budovu přírodovědecké fakulty na tř. 17. listopadu zaplní interaktivní stanoviště, která vtáhnou do krás a tajů přírodních věd.

„Návštěvníky čeká laserové bludiště, optické iluze a fascinující svět světla, které dokážou překvapit i zmást. Pokud bude přát počasí, součástí programu bude také pozorování vesmíru z fakultní terasy s využitím dalekohledu. Chybět nebudou ani efektní chemické pokusy plné barev a reakcí, setkání s masožravými rostlinami nebo možnost prohlédnout si Foucaultovo kyvadlo,“ vybrala z pestré nabídky Dagmar Hlaváč Týnová z Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF UP.

Zájemci mohou také využít možnost komentovaných prohlídek fakultní budovy nebo bohatých zoologických sbírek, a to v 18, 19 a 20 hodin.

Program na přírodovědecké fakultě probíhá od 18 do 21 hodin, kompletní přehled je k dispozici zde.

Cesty do historie i do těla

Od 17 do 22 hodin účastníky Olomoucké muzejní noci přivítá také Pevnost poznání v areálu Korunní pevnůstky, kde bude vstup do expozice Do historie! a Galerie Atom zdarma.

Do poněkud bližší historie se přenesou návštěvníci Lékařské fakulty UP prostřednictvím výstavy Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Starší 15 let mohou na fakultě také zavítat do Anatomického muzea. Dostavba Teoretických ústavů LF UP bude otevřena od 18 do 22 hodin.

Koncerty, Štreit, také krimi

Olomoucká muzejní noc toho ale v pátek 15. května nabídne podstatně více. Středobodem bude náměstí Republiky, kde už ve 14 hodin otevře letní čítárna, návštěvníci tu najdou chill out a street zónu a budou si moci užít několik koncertů. Slavnostní zahájení noci pak proběhne v 19 hodin v Centralu Muzea umění, součástí bude derniéra inscenace Pastička a koncert kapely Zrní.

Během večera pak bude otevřeno více než padesát míst – muzeí, galerií, knihoven a dalších. Letošní novinkou je Galerie Dolní v někdejší Občanské besedě na Dolním náměstí, kde dlouhou dobu sídlila banka. V hale s proskleným stropem a secesní vitráží bude k vidění výstava Jindřicha Štreita s názvem Hrajeme vám.

Otevřen bude mimo jiné Český rozhlas Olomouc nebo Arcibiskupský palác, připraveny jsou prohlídky neředínského ústředního hřbitova. Vědecká knihovna pak bude patřit druhému ročníku Kriminacht Olomouc, během něhož představí své knihy výrazné autorky a autor současné detektivní literatury Veronika Martinková, Jana Jašová, Ilona Dobrovolná a Jiří Klečka.

Podrobnosti k programu Olomoucké muzejní noci 2026 jsou k dispozici zde.

Olomoucký atletický stadion patřil 23. ročníku Přeboru Univerzity Palackého v atletice, v jehož disciplínách během slunečného, ale větrného odpoledne poměřili síly nejen olomoučtí studenti a studentky. Cenu děkana FTK UP za nejlepší výkony si nakonec odnesla Martina Mazurová z lékařské fakulty a Adam Brázdil z pořádající fakulty tělesné kultury.

Martina Mazurová si mimořádné sportovní stipendium vysloužila výkonem 15,06 metru ve vrhu koulí, k tomu ještě zvítězila v hodu diskem. Nejlepší atletkou přeboru byla vyhlášena již potřetí v řadě.

„Na disku jsem ještě byla plná energie, můj hod byl technicky hezký, jen nefoukalo tak, aby disk letěl ještě dál. Koule už byla taková unavenější, to už jsem se moc necítila, i tak to ale vyšlo,“ hodnotila závody studentka druhého ročníku všeobecného lékařství a členka Atletického klubu Olomouc.

foto_sem_4

„Mám to tak, že medicína je pro mě něco, při čem můžu vypnout od sportu. Naopak při sportu vypnu od studia, a když jsem na stadionu, myslím jen na atletiku. Je to takový balanc, který se mi daří držet, a baví mě to. Teď mě ale čeká nejtěžší zkouška druháku, z fyziologie. Závodně mám tento rok spíše volnější, ale protože jsem změnila trenéra i techniku, zvykám si a piluju, abych se vrátila na metry, které jsem házela dříve,“ přiblížila Martina Mazurová.

foto_sem_4

Druhý ročník studia bude nyní uzavírat i Adam Brázdil, student tělesné výchovy a geografie a člen Atletického klubu Kroměříž. Titul nejlepšího atleta přeboru získal díky výkonu v běhu na 100 metrů, který zvítězil s časem 11,25 sekundy.

„Vítr mi přišel silnější, než se uvádělo, navíc jsem ještě malinko zaspal na startu a musel jsem o to víc makat. Ale myslím, že je to pěkný čas. Za vítězství jsem rád i proto, že oproti loňskému roku byla lepší konkurence,“ uvedl sportovec, který vybojoval ještě 3. místo v hodu oštěpem a byl i jednou čtvrtinou nejrychlejší běžecké štafety s názvem Kobliha.

foto_sem_4

Odpolední klání na atletickém stadionu, do kterých se zapojily dvě stovky závodníků a závodnic, zpestřily také sportovní program pro školáky, vystoupení gymnastek SK MG Olomouc nebo vložená soutěž s partnery akce, kdy hlavní cenou bylo zapůjčení auta. Medaile a věcné ceny vítězům jednotlivých disciplín předali děkan FTK UP Pavel Háp, vedoucí katedry sportu Soňa Formánková a také zástupci partnerů závodů. 

O přípravu a hladký průběh přeboru se jako tradičně pod dohledem vyučujících z katedry sportu a spolupracovníků z AK Olomouc postarali studenti v rámci managementu atletických akcí.

foto_sem_4

„Celý tým zaslouží poděkování, akce dopadla velmi dobře, nejen po stránce sportovní, podařilo se získat krásné ceny pro vítěze, také počasí vyšlo, i když vítr závodníky malinko potrápil,“ shrnul ředitel závodu Vítězslav Prukner. „Trochu mě ale mrzí, že do závodů nenastoupilo více studentů, že to nepojali více jako soutěž mezi sebou a někteří šli jen cestou nejmenšího odporu splnit zápočtový požadavek jako účastníci štafet, které ale zase měly výbornou závodní atmosféru,“ dodal.

Kompletní výsledky 23. ročníku Přeboru UP v atletice jsou k dispozici zde.