Novinky z PřF a UP

Cenu Františka Běhounka obdržel profesor Radim Filip, který se zabývá kvantovou fyzikou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 14/12/2022 - 10:58

Profesor Radim Filip z katedry optiky přírodovědecké fakulty obdržel ve Valdštenjském paláci Senátu Parlamentu ČR Cenu Františka Běhounka. Toto prestižní ocenění je určeno vědcům, kteří se zasloužili o šíření dobrého jména České republiky v rámci evropského výzkumu a vývoje. Cenu pojmenovanou na počest významného českého fyzika, akademika a spisovatele Františka Běhounka uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od roku 2012.

„Velmi si vážím tohoto předvánočního ocenění, které je pojmenováno po člověku, jehož knihy jsem četl jako dítě. Možná i mě natolik ovlivnily, spolu s dalšími faktory, že dělám výzkum tímto způsobem. Toto ocenění patří velkým dílem i mé rodině, dlouhé řadě studentů, spolupracovníků a přátel ve vědě z České republiky i zahraničí. Patří svým způsobem také vedoucím naší katedry a její administrativě, fakultě, Univerzitě Palackého, ministerstvu i grantovým agenturám. Ti všichni společně vytvářejí dlouhodobě důležité podmínky a přispívají k mezinárodnímu působení našeho týmu. Také děkuji Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně za spolupráci, která umožnila významně rozšířit spektrum kvantových technologií v ČR. Hned následující den jsem odcestoval na konferenci a start nového EU Horizon Europe projektu do Kodaně. Ocenění je proto impulsem k naší ještě hlubší integraci do celosvětového výzkumu v této velmi moderní oblasti,“ uvedl Radim Filip.

Kvantový fyzik převzal Cenu Františka Běhounka z rukou ministra školství Vladimíra Balaše a náměstkyně sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radky Wildové. „Zabývám se kvantovou fyzikou. Snažím se spolu s širokým týmem doma i v zahraničí navrhnout pokaždé, když to jen trochu jde, jak posunout její hranice tak, aby to bylo možné co nejrychleji experimentálně ověřit a získat inspiraci dál přímo z těchto experimentů. Za více než dvacet let aktivního působení ve vědě musím říci, že výzkum našeho týmu jde ve spirále nahoru, do stále nových oblastí. Technologie nám také mnohdy umožňuje vrátit se zpět a dosáhnout toho, co před pár lety prostě nešlo. V současnosti řešíme problém, jak učinit kvantovou fyziku oscilátorů více nelineární a vzájemně propojenou, aby dosáhla na ještě širší spektrum aplikací a stimulovala nové, dosud nepoznané. Nejsme sami a je krásné, že toto celosvětové úsilí plně ovládnou mikrosvět částic, molekul, atomů či elektronů už nic nezastaví. Snad jen příroda,“ doplnil Radim Filip.

V letošním roce Cenu Františka Běhounka společně s Radimem Filipem obdržel i Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, v. v. i. Celkem bylo v Senátu předáno 18 cen v pěti kategoriích. Mezi oceněnými studenty, pedagogy a vědci, které ministr školství Vladimír Balaš uvedl jako výjimečné a motivované osobnosti českého akademického a vědecko-výzkumného prostředí, byla také Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR získala za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Italská studentka sbírala zkušenosti nejen s testováním organokovových komplexů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 14/12/2022 - 08:00

Tříměsíční pracovní stáž v CATRIN Univerzity Palackého absolvovala studentka Univerzity v Pise Sara Stocchetti díky programu Erasmus. Jejím úkolem bylo otestovat v Olomouci biologickou aktivitu organokovových sloučenin vyvinutých na mateřském italském působišti a výsledky zúročit v diplomové práci. Právě biologicky aktivním komplexním sloučeninám se olomoucký tým dlouhodobě věnuje a spolupracuje mimo jiné i s laboratoří profesora Fabia Marchettiho v Pise.

„Byla to moje první zahraniční zkušenost a přes všechny obtíže ji považuji za velkou příležitost a významný krok pro můj osobní i profesní růst. Jistě k tomu přispěli i lidé, které jsem zde v CATRIN potkala a kteří mi pomohli v těžkých chvílích a po celou dobu mě podporovali,“ uvedla studentka.

Myšlenka absolvovat pracovní stáž v CATRIN vzešla ze spolupráce vedoucího zdejší výzkumné skupiny Biologicky aktivní komplexy a molekulové magnety Zdeňka Trávníčka a jejího italského školitele Fabia Marchettiho. „Spolupráce se Sarou byla i pro mě motivující, musím ocenit její pracovní nadšení a nasazení,“ řekl Trávníček.

Další aktivitou studentky byla spoluúčast na řešení projektu GA ČR s názvem Protinádorově aktivní koordinační sloučeniny s multimodálním účinkem, kde spolupracovala v oblasti syntézy měďnatých a zinečnatých komplexů.

„Stáž byla zaměřena na biologicky testované sloučeniny z Pisy a na syntézy v oblasti bioanorganické chemie. Byly připraveny, charakterizovány a důkladně biologicky zhodnoceny nové koordinační sloučeniny mědi a zinku obsahující biologicky relevantní ligandy, které by mohly vykazovat protirakovinné účinky,“ shrnula svoji práci studentka.

Po návratu do Itálie získané výsledky zapracuje do své diplomové práce.  „Nevím, co budu dělat v budoucnu, ale byla bych nadšená, kdyby se podařilo spolupráci udržet,“ uzavřela.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Petra Šobáňová obdržela cenu ministra školství za vynikající vzdělávací činnost

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 13/12/2022 - 12:06

Ve Valdštejnském paláci Senátu Parlamentu České republiky převzala Petra Šobánová, proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Prestižní ocenění získala za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole.

Ceny MŠMT ČR v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu předali ministr Vladimír Balaš a náměstkyně sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová.

„Ocenění své pedagogické činnosti si velmi vážím, zvláště proto, že právě výuka bývá ve vysokoškolském prostředí často podceňována. Já vzdělávání a postojové formování našich studentů vnímám jako naše základní poslání. Jsem velmi ráda, že pan ministr věnuje pedagogické činnosti pozornost. Ještě více mě těší to, že cena, určená pedagogům ze všech českých vysokých škol, putuje právě na naši pedagogickou fakultu již podruhé. Předtím ji obdržel můj milý kolega Kamil Kopecký,“ uvedla Petra Šobáňová, jejímž domovským pracovištěm je katedra výtvarné výchovy. Zdůraznila, že cenu vnímá především jako ocenění kvality pedagogické činnosti na olomoucké pedagogické fakultě. 

„Je pro mě podstatné vnímat zpětnou vazbu od studujících a provázet je co nejlépe na jejich cestě k pedagogické profesi. Pokud jde o cenu, velmi si vážím už samé nominace a je pro mě závazkem učit co nejlépe a stále hledat nové cesty, jak výuku zkvalitňovat,“ dodala laureátka prestižního cenění, jehož smyslem je vyzdvihnout význam akademiků, kteří se neustále zdokonalují při své praxi a zkvalitňují tak českou výuku.

V Senátu byly předány ceny 18 laureátům v pěti kategoriích. Mezi oceněnými studenty, pedagogy a vědci, které ministr školství Vladimír Balaš uvedl jako výjimečné a motivované osobnosti českého akademického a vědecko-výzkumného prostředí, byl také Radim Filip z Přírodovědecké fakulty UP, který získal Cenu Františka Běhounka.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Umělecké centrum oslavilo své výročí i konferencí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 13/12/2022 - 08:00

Odborné příspěvky, prezentace, workshopy, výstavu, happening, performance, koncert i prohlídky olomouckých muzeí a galerií nabídla dvoudenní odborná konference Kultura, umění a výchova II. Při příležitosti 20. výročí otevření Uměleckého centra UP a zahájení 10. ročníku fungování časopisu Kultura, umění & výchova ji uspořádala katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. 

Výroční výstava prací studentů a studentek katedry výtvarné výchovy pedagogické fakulty zahájila v Uměleckém centru UP konferenci, která se věnovala nejen kultuře, umění a výchově, ale i výtvarné výchově, její tradici a inovaci. V některých vystoupeních se odborníci zamýšleli i nad situací, kdy se kultura, umění a výchova ocitnou na okraji společenského zájmu. Kromě klasických příspěvků, rozdělených do tří paralelně probíhajících sekcí, nabídla konference také posterovou část. Nedílnou součástí byla rovněž virtuální sekce audiovizuálních příspěvků v podobě vizuálních esejí, videí nebo fotodokumentací uměleckých a pedagogických projektů.

„Jako didaktik češtiny vám mohu jen závidět, jak dokážete připravit programově pestré konferenční jednání a jsem velmi rád, že didaktika výtvarné výchovy nezapomíná také na inkluzi,“ uvedl za vedení fakulty v úvodu konference proděkan Stanislav Štěpáník. Účastníky konference přivítal také rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, který ve své řeči vzpomněl i nedávnou akci uspořádanou k výročí dvacetiletí Konviktu, při níž byly oceněny osobnosti uměnovědných oborů.  

„I dnes bych rád vzpomněl na emeritního rektora Josefa Jařaba a také na dřívější rektorku Janu Mačákovou. Oběma patří velké poděkování za to, jak dnes Konvikt vypadá. I s odkazem na to, co se děje jen pár set kilometrů od hranic naší země, jsem nesmírně rád, že se v těchto nádherných prostorách mohou odborníci navzájem inspirovat a vyměňovat si zkušenosti,“ řekl rektor UP.

K historii Konviktu se krátce vrátila i proděkanka Petra Šobáňová z katedry výtvarné výchovy. Ta zdůraznila oborovou pestrost i širokou nabídku činností, za nimiž dnes katedra stojí. Jednou z nich je i odborný recenzovaný časopis Kultura, umění & výchova, který pomáhá zkvalitňovat teorii i praxi výchovy uměním a obhajuje její význam. Po deseti letech existence dochází ve vedení časopisu ke změnám: redakční radu, jež fungovala pod vedením emeritní vedoucí katedry Hany Myslivečkové, nyní nově vede Petra Šobáňová, do pozice vedoucí redaktorky byla jmenována její katederní kolegyně Jana Musilová, která společně se členy nově ustavené redakční rady převzala během slavnostního zahájení jmenovací dekret.

Konferenci navštívili i výjimeční hosté. O způsobech, jakými je ve sbírkách tradičního západního umění od doby italské renesance zobrazována žena, hovořil Philip Stephenson, emeritní profesor Homerton College z University of Cambridge, zároveň muzejní pedagog ve Fitzwilliam Museum v Cambridge. Jeho prezentace také ukázala, jak důležitá je podobná analýza v edukačním prostředí. Na specifickou vzdělávací oblast výtvarné pedagogiky nazývanou v angloamerickém prostředí termínem built environment education se pak ve své přednášce zaměřila Gabriela Pataky, vedoucí katedry vizuální edukace na Fakultě primární a preprimární pedagogiky v Budapešti a zároveň členka Světové rady InSEA a zástupkyně Evropy v tomto orgánu. Gabriela Pataky hovořila o tom, jak je potřebné rozvíjet u žáků citlivost a vnímavost k prostředí, které urbanisticky ovlivnil člověk. Třetím klíčovým spíkrem konference byl Osamu Okamura, architekt a zároveň děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Do povědomí širší veřejnosti se Osamu Okamura dostal oceňovanou knihou Město pro každého nebo divadelní performací Virtual Ritual. V Kapli Božího Těla hovořil o současných inovativních nástrojích edukace mládeže v oblasti městského plánování.

Program konference, jenž nabídl i performanci Petra Válka, Přednášku o ničem v podání skupiny Ostrý zub i workshopy přímo na katedře nebo ve studiu G21, se vedle Uměleckého centra UP uskutečnil také ve Vlastivědném muzeu Olomouc a v Pevnosti poznání UP. Dvoudenním sympoziem, které se konalo ve spolupráci s Českou sekcí INSEA a pod záštitou Vojtecha Regece, děkana PdF UP, tak vrcholí akce, které k výročí Konviktu připravila Pedagogická fakulta UP a mezi nimiž nechyběly Dny pro absolventy PdF UP, Setkání didaktiků hudební výchovy, koncert absolventů katedry hudební výchovy a další.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Osm studentů podpořených Nadačním fondem UP prezentovalo svůj výzkum

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 12/12/2022 - 08:00

Nadační fond Univerzity Palackého připravil adventní setkání letošních stipendistů s vedením univerzity a dárci. Osm studentů, podpořených celkovou částkou téměř 758 tisíc korun, prezentovalo svůj výzkum ve velké zasedací místnosti Rektorátu UP.

Tradiční akce, která je v předvánočním čase příležitostí k ohlédnutí za uplynulým rokem, seznamuje s aktivitami fondu. Je zároveň místem, kde podpoření studenti prezentují své projekty zástupcům univerzity i jejím příznivcům.  

Mladým vědeckým a uměleckým nadějím nabízí Nadační fond UP pomocnou ruku už od roku 2015. V roce 2022 podpořil osm studentů, a to celkovou částkou 757 710 korun.

Marie Pražáková z přírodovědecké fakulty získala podporu ve výši 136 815 korun pro výzkum kontrastních látek pro magnetickou rezonanci. Tamaru Zlámalovou z fakulty tělesné kultury podpořil fond univerzity částkou 61 828 korun, finance obdržela pro vědeckou činnost na téma Telecoaching pacientů s chronickým plicním onemocněním. Veronika Žďárská z lékařské fakulty získala podporu Nadačního fondu UP na výzkum antibiotik, a to v částce 94 176 korun. Markéta Fuksová z přírodovědecké fakulty obdržela 94 800 korun na výzkum rostlinných hormonů, Petr Mocek získal dotaci Nadačního fondu UP ve výši 56 800 korun na výzkum zdrojů smyslu života u izraelských sportovců. Ludmila Včelařová obdržela 102 tisíc korun na výzkum auxinů – rostlinných hormonů. Michaele Žiškové, doktorandce pedagogické fakulty, umožnil Nadační fond UP zjišťovat úroveň čtenářské gramotnosti žáků primární školy v mezinárodním kontextu. Pro uvedenou vědeckou činnost získala finanční podporu ve výši 72 091 korun a z Finska, kde nyní pobývá na stáži, vzkázala do velké zasedací místnosti Rektorátu UP:    

„Projekt i výzkum na téma Zjišťování úrovně čtenářské gramotnosti žáků primární školy v mezinárodním kontextu je součástí mé disertační práce. Dlouhodobou praxi nyní vykonávám ve finských základních školách. Spojuji ji s terénním výzkumem, tedy vyjíždím i do dalších finských měst a navštěvuji další školy. Kontaktuji pedagogy a zaznamenala jsem již řadu metod, jak uvedené téma zkoumat. Zvažuji, jak by se tyto metody daly aplikovat v českém školním systému. Jsou totiž velmi jednoduché a zároveň účinné. Výzkum, jehož další část uskutečním v Irsku, je pro mě velmi inspirující. Moc děkuji za podporu Nadačnímu fondu Univerzity Palackého. Umožnil mi vyjet do zahraničí a pomohl mi zjistit, jak školský systém funguje jinde. Jsou to zkušenosti k nezaplacení,“ řekla v předtočeném videu doktorandka oboru Pedagogika.

Osobně se adventního setkání nemohl zúčastnit také Adam Matěj z přírodovědecké fakulty, který obdržel finanční podporu ve výši 139 200 korun na výzkum nanomateriálů.

„Můj tříměsíční pobyt na Texas Tech University se nyní blíží ke konci a hodnotím jej jako velmi úspěšný. Naučil jsem se základy nových metod, dokončujeme společný projekt a domluvili několik dalších projektů. Nadačnímu fondu UP bych rád poděkoval za organizaci i za podporu, děkuji všem dárcům, bez kterých by nebyla podpora možná,“ uvedl obdobně jako Michaela Žišková v předtočeném videu doktorand z katedry fyzikální chemie.

Nadační fond UP podporuje excelentní mezinárodní vědecko-výzkumné a umělecké aktivity studentů Univerzity Palackého. V prostředí tuzemského vysokého školství je výjimečný, studentům nabízí nejen finanční příspěvek, který mohou využít nejen na nákup různého technického vybavení či letenky, ale stipendisty učí i rozvíjet potřebné dovednosti v oblasti popularizace a medializace vědy.

„Děkuji všem, kteří pomáhali a s Nadačním fondem Univerzity Palackého spolupracovali. Děkuji i studentům, že dělají to, co dělají. Přeji jim úspěch a jsem přesvědčen, že to bude úspěch i náš. Investici do výzkumů, které stipendisté prezentovali, vnímám jako investici, která pomůže nejen jim, ale i Univerzitě Palackého a celé naší společnosti. Děkuji velmi dárcům a přeji univerzitnímu nadačnímu fondu další kvalitní žadatele. Měřítkem mnoha věcí je čas. Jestliže naše univerzita stojí před významným výročím, přeji i jejímu nadačnímu fondu, aby svou činnost udržel co nejdéle. Přestože nežijeme v lehké době, udělám pro to maximum,“ uvedl jeho ředitel Jiří Rudolf. Více o Nadačním fondu UP zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Právnická fakulta naplnila auto SUV materiální pomocí pro Ukrajinu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 10/12/2022 - 08:00

Benzinová elektrocentrála, výkonné powerbanky, zimní bundy, teplé boty nebo trvanlivé potraviny věnovali dárci z právnické fakulty lidem na Ukrajině. Materiální pomoc nosili po celý listopad přímo na fakultu. Sbírku vyhlásila fakulta ve spolupráci s Vasylem Kapustejem a Andrejem Poleščukem, studenty práv, kteří Ukrajinu dlouhodobě podporují.

Podle organizátorů sbírky byly darované věci ve velmi dobrém stavu. „Všem dárcům děkujeme. Dovolím si zmínit pár jednotlivostí, které nás mile překvapily. Ve sbírce byl například fotoaparát Nikon, telefon Samsung nebo výkonné powerbanky. Dokonce i benzinová elektrocentrála, kterou zakoupil vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva. Generátor se bude hodit například v dětském domově či školce,“ uvedl Vasyl Kapustej, student posledního ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Sbírka naplnila až po strop vozidlo Mercedes-Benz ML, a to jak kufr, tak i prostor zadních sedaček. „Zbylo už jen místo pro řidiče a spolujezdce,“ dodal student, který pomoc pro Ukrajinu organizuje od samého počátku války.

Darované věci poputují ukrajinským uprchlíkům především do západní a centrální části země. Pomohou hlavně matkám s dětmi a seniorům, kteří byli nuceni opustit své zničené domy na východě Ukrajiny. „Jde především o uprchlíky z Charkova, Mykolajiva a Donbasu, kteří se nyní bohužel nemají kam vrátit,“ upřesnil Vasyl Kapustej.

Pomoc z právnické fakulty by měla vyrazit na Ukrajinu v neděli 11. prosince. Bude záležet, zda se věci vejdou do dodávky společně s věcmi pro ukrajinské vojáky. „Ty pravidelně nakupujeme z prostředků finanční sbírky, kterou organizuji na platformě Znesnáze21. Pomoc vojákům považuji za prioritu, tak uvidíme, co všechno k tomu naložíme,“ vysvětlil Vasyl Kapustej.

Tentokrát se na Ukrajinu nevydá, připravuje se totiž na státní závěrečné zkoušky. Místo něj pojede jeho matka a dlouholetý kamarád Andrej Poleščuk, také student práv, který na svém twitterovém účtu denně informuje o válce na Ukrajině a nebojí se otevřeně kritizovat ruskou agresi. „Na Ukrajině by se k nim měl ještě připojit Ray Baseley, reportér pracující pro Seznam Zprávy, který doprovázel již naši minulou expedici k vojákům do první linie na Donbase,“ řekl Vasyl Kapustej.

Pokud se materiální pomoc z právnické fakulty v neděli do dodávky nevejde, další cesta je naplánovaná na leden. „Na Ukrajinu jezdíme pravidelně každý měsíc,“ dodal sedmadvacetiletý student.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

S absolventem univerzity o sbírce současného umění Evropského parlamentu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 09/12/2022 - 09:00

V roce 2020 dostal Jan Randáček, absolvent katedry dějin umění FF UP, nabídku, jestli by nechtěl pracovat jako vyslaný národní odborník v Evropském Parlamentu v Bruselu. Své více než dvouleté zkušenosti s touto sbírkotvornou organizací i tamní sbírkou současného umění přiblížil studentům Univerzity Palackého. 

Vrátil se do míst svých studií po více než dvaceti letech. Nyní však v roli přednášejícího. Jan Randáček, absolvent katedry dějin umění FF UP, dnes ředitel sbírky současného umění Evropského parlamentu, nabídl studentům ve svém povídání životní příběh absolventa jako inspiraci možné profesní dráhy.

Po absolutoriu dějin umění na Filozofické fakultě UP začal pracovat v Krajském úřadu Libereckého kraje, v oboru památkové péče. Později uspěl ve výběrovém řízení na ředitele Oblastní galerie Liberec. Když mu v roce 2020 ministerstvo kultury ČR nabídlo možnost pracovat jako národní odborník v Evropském parlamentu v Bruselu, dlouho neváhal.

„V té době jsem v liberecké galerii pracoval už dvanáctým rokem, bylo mi čtyřicet a na jednom místě jsem do důchodu zůstat nechtěl,“ uvedl.

Jak velký komplex Evropský parlament je, kolik lidí zaměstnává – to jsou ostatně lidé, kteří si díla prohlížejí nejčastěji – si naplno uvědomil až poté, kdy vstoupil do jeho budovy.

„Umělecká díla sbírky jsou v Evropském parlamentu umístěna všude možně, na chodbách, v zasedacích místnostech i v kancelářích nejvyššího vedení parlamentu,“ doplnil absolvent olomouckých dějin umění. Před studenty pak představil sbírku samou, její historii, hlavní cíle i současný akviziční program, který by mohl vést i k zamyšlení.

„Evropský parlament buduje svou sbírku zhruba od roku 1980, a to s cílem podpořit umělce a dokumentovat evropské umění. S odstupem dvaačtyřiceti let má tato sbírka bezmála šest set uměleckých děl, která jsou vystavena ve všech budovách Evropského parlamentu, tedy nejen v Bruselu, ale také ve Štrasburku a Lucemburku,“ přiblížil před studenty. V krátkém historickém exkurzu se zmínil také o analýze sbírky před rokem 2019, z níž vyplynulo, že některé země jsou v ní s odkazem na jejich velikost a počet obyvatel zastoupeny méně. 

„Analýza zároveň poukázala na to, že je ve sbírce hodně obrazů, naopak málo fotografií, nových médií, nových instalací a relativně i málo soch. Další zjištění poukázala na to, že autoři vystavených děl jsou z 81 procent muži a že zastoupení žen činí pouze 19 procent. To vše vedlo k tomu, že se pravidla pro akvizice změnily,“ řekl Jan Randáček. Aby pomyslně dokreslil současnou akviziční činnost, založenou na poměrovosti, tabulkách a naplňování genderové vyváženosti, uvedl, že Evropský parlament ročně nakupuje díla pouze z vybraných tří, čtyř zemí, jež jsou ve sbírce nyní zastoupeny méně, a že ve výběru upřednostňuje autorky děl, tedy ženy.

Přes komplikovanost současné doby je Jan Randáček však velmi rád, že nabídku pracovat jako národní odborník v uvedené instituci přijal.

„Předchozí činnost na krajském úřadě a poté manažerská práce v liberecké galerii mi hodně pomohla. Pochopil jsem, co je to směrnice, nařízení a k čemu je to všechno dobré. Pochopil jsem, jak galerie funguje. To všechno jsou věci, které se ve škole nedozvíte, musíte se tím prokousat až v praxi. A nezbude vám mnohdy nic jiného než tak učinit stylem pokus-omyl,“ řekl před studenty ředitel sbírky současného umění Evropského parlamentu. Během své řeči hovořil nejen o sbírkotvorné a výstavní instituci spadající pod Evropský parlament, ale i o Domě evropské historie, o Parlamentariu, vysvětlil i rozdíl mezi sbírkotvornou institucí a sbírkou veřejné instituce. Své životní zkušenosti pak v závěru shrnul do jasného vzkazu studentům:

„Zkuste se podívat jinam, nezůstávejte jen v místě svého studia. Vyzkoušejte, jak instituce fungují v zahraničí. Je to důležité pro váš seberozvoj i sebevědomí. Utvrdíte se v tom, že Česká republika je standardní evropská země a že její byrokracie není nejhorší. Evropský parlament i Evropská rada nabízejí absolventům dějin umění různé druhy stáží, v Bruselu, Štrasburku i v Lucemburku. Využijte je!“

Přednáška se uskutečnila v UC UP v rámci programu Evropského parlamentu Back to university.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky