Novinky z PřF a UP

Pedagogická fakulta UP ukotvila ve své struktuře nové účelové pracoviště, Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Jeho vznik souvisí s rozšířením aktivit Centra prevence rizikové virtuální komunikace. Proč nové pracoviště vzniklo? Co nabízí a čemu se věnuje?

Senátorky a senátoři PdF UP se během květnového zasedání fakultního akademického senátu souhlasně vyjádřili k návrhu děkana Vojtecha Regece, aby se Centrum prevence rizikové virtuální komunikace transformovalo do nového Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Centrum bylo účelovým pracovištěm katedry českého jazyka a literatury, nově vzniklý institut je v organizační struktuře fakulty řazen jako fakultní účelové pracoviště. V krátkém rozhovoru se k jeho vzniku i činnosti vyjádřil jeho ředitel, profesor Kamil Kopecký, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka a literatury PdF UP.

Nové pracoviště navazuje na činnost Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). Co vedlo ke změně názvu a ukotvení?

Původní pracoviště Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP se zaměřovalo především na problematiku prevence a intervence v oblasti rizikového chování na internetu. Řešilo tedy taková témata, jakými jsou kyberšikana a další typy online agrese, sexting a kybergrooming, rizika spojená s online podvody a podobně. Jádrem aktivit byl především projekt E-Bezpečí a jeho fungování, například vzdělávací aktivity pro žáky. Postupně se však centrum začalo zaměřovat i na další témata, jakými jsou sociální sítě, digitální technologie včetně rozšířené a virtuální reality. Začalo se věnovat i umělé inteligenci. Paleta jeho témat a aktivit se rozrostla nad rámec online bezpečnosti a jeho fungování v roli účelového zařízení při katedře se stalo komplikací. Především v administrativě. Když to shrnu, název pracoviště i statut již neodpovídal realitě.

Co je cílem nově vzniklého pracoviště? O co se snaží?

Nový institut přirozeně převzal aktivity starého centra, které rozšířil o další témata. Primárně se tedy zaměřuje na výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, zabývá se tématy, jež souvisejí s digitálním světem a smysluplným a bezpečným využíváním digitálních technologií v praxi. Zkoumáme například umělou inteligenci, zjišťujeme, jak je využívána pedagogy, žáky a dalšími cílovými skupinami, zda s sebou nese nějaká rizika, věnujeme se i vývoji nástrojů, které AI využívají. Příkladem může být třeba projekt Pan Prokoukl, který jsme realizovali s Policií ČR (psali jsme zde), v této oblasti i školíme a realizujeme celou řadu projektů (CEDMO2, HumanAId apod.). 

Jde tedy o interdisciplinární pracoviště. Můžete být konkrétnější ještě v dalších tématech?   

Jak už bylo zmíněno, v poslední době se intenzivně věnujeme například umělé inteligenci. V tuto chvíli kupříkladu analyzujeme unikátní dataset z našeho posledního výzkumu, jehož se zúčastnilo více než 50 tisíc žáků. Odhalujeme v něm, kolik dětí se stalo terčem tzv. deep nudes, tedy vytvoření svlečené fotografie existující osoby s pomocí AI, kolik žáků konverzuje s AI chatboty a podobně. Intenzivně se věnujeme i rizikům AI, halucinacím AI modelů, zkreslení (bias), šíření dezinformací nebo zneužití deepfake a deepnude (více najdete zde). Zabýváme se i tématy, jež jsou spojeny s bezpečným chováním na internetu, sledujeme tedy vývoj v oblasti sextingu, internetového seznamování, online agrese a podobně. Mapujeme, k jakým posunům v této oblasti došlo, a ve spolupráci s MŠMT i chystáme legislativní úpravy v podobě nového metodického doporučení. Věnujeme se také mediální výchově a posilování mediální gramotnosti, v tomto ohledu pracujeme i na našem webu, který doplňujeme o další aktivity.

Olomouc patřila sociologické reflexi současné společnosti. Čtrnáctý ročník tradiční olomoucké podzimní sociologické konference, letos s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd, nabídl řadu odborných diskuzí, přednášek a prezentací aktuálních výzkumů českých i slovenských sociologů.

Třídenní Olomoucká sociologická konference s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd se letos zaměřila na to, jak společnost reaguje na současné krize, proměny práce, vzdělávání, rodinu i digitální technologie.

„Cílem letošní konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má nejen akademický, ale i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa,“ uvedla socioložka Helena Kubátová, hlavní organizátorka konference a zároveň vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V rámci plenárních jednání a šesti tematických sekcí zaznělo během tří dnů přes padesát příspěvků z výzkumů českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů.

„Věnovali jsme se proměnám společnosti v čase krizí a nejistot, novým podobám práce a trhu práce, společenské nerovnosti, tématům rodina a gender, důležité byly i přednášky o digitální společnosti, o nových technologiích, o mezikulturních a náboženských perspektivách, také o společnosti, kultuře a budoucnosti,“ dodala Kubátové katederní kolegyně Veronika Gigalová.

Během konference se tak hovořilo o potravinové odolnosti domácností, o osamělosti jako novém sociálnímu riziku, o demokratickém prostředí školy či o postojích k menšinám, svobodě, udržitelnosti a k vysokoškolskému vzdělávání. Tematické bloky přinesly aktuální poznatky z oblastí: platformová práce, kvalita pracovního života a hodnotová orientace v měnícím se světě práce. Debatovalo se také o osobním rozvoji pracovníků či roli odborů v současných firmách.

Účastníci konference se seznámili také s výzkumy, jež se zabývají genderově podmíněnými bariérami žen v armádě, velmi časným rodičovstvím, pěstounskou péčí romských dětí či prarodičovskou péčí.

„Přednášky se zaměřily také na metodologické výzvy online výzkumů, na využití umělé inteligence v sociologii i na etické aspekty práce se syntetickými daty,“ uzavřela Veronika Gigalová. Sociologové podle ní nabídli i reflexi náboženství po pandemii křesťanského liberalismu a pluralismu, také reflexi vztahu rodiny a náboženských praktik. V závěru konferenčního setkání pak zazněly příspěvky o kulturních a kreativních odvětvích, individualizaci v populární kultuře, sociologii budoucnosti a kritické společnosti.

Během konference byla zahájena i fotografická výstava Grupy Romana France, která tematizuje společenskou identitu a vizuální reprezentaci sociologů. Konferenci uspořádala katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pod záštitou České sociologické společnosti.

Odolnost lidí, vědy i celé společnosti – toto klíčové téma současnosti budou diskutovat vědci v rámci mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v pondělí 20. října v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP. Debatou budou provázet moderátoři pořadu Žárovky Jan Lukačevič a Pavla Hubálková. Hosty budou i vědci a vědkyně z UP.

Prix Bohemia Radio přiveze do Olomouce v rámci svého 41. ročníku, který začíná 19. října, také pořad Žárovky. Ten pravidelně přináší rozhovory s mladými tuzemskými vědci a vědkyněmi. Tématem panelové diskuze v kapli Božího Těla v pondělí 20. října od 15:00, bude odolnost.

Těšit se můžete na Veroniku Šedajovou, vědkyni z CATRIN UP, která se zabývá udržitelnými bateriemi a superkondenzátory na bázi grafenu. Veronika se mimo jiné objevila v letošním výběru Top vědkyň Česka časopisu Forbes (psali jsme zde) a vyhrála tuzemské finále prestižní soutěže Falling Walls Lab (psali jsme zde).

Do finále této soutěže se probojoval také druhý diskutující, Tomáš Malina. Ten se ve svém výzkumu na CATRIN UP věnuje využití nanočástic v medicíně. „Na Žárovky se velmi těším – odolnost beru nejen jako vědecké téma, ale i jako každodenní disciplínu, zvlášť se dvěma malými dětmi. V našem výzkumu se snažíme vyvíjet materiály, které vedou imunitu k přesné, cílené reakci s minimem vedlejších dopadů pro organismus, a současně je směřujeme tak, aby pomohly účinněji zasahovat i proti nádorovým buňkám,“ přibližuje Tomáš Malina.

Dvojici z UP doplní Filip Šlapal z Ostravské univerzity, který se věnuje parazitologii. Debatou budou provázet Pavla Hubálková a Jan Lukačevič. Vstup je zdarma, je však potřeba si své místo v hledišti předem rezervovat.

Prix Bohemia Radio je mezinárodní soutěžní přehlídka rozhlasové tvorby pořádaná Českým rozhlasem již 41. sezónu. Každoročně se koná v Olomouci a představuje to nejlepší z oblasti dokumentu, dramatu, reportáže a podcastu. Jeho cílem je podporovat originální autorskou tvorbu, objevovat nové tvůrčí přístupy a propojovat domácí i zahraniční rozhlasové profesionály se širokou veřejností.

Univerzita Palackého má za sebou další úspěšný rok v náborové kampani, kterou potvrdila data z dotazníkového šetření mezi studentkami a studenty prvních ročníků. Do průzkumu, probíhajícího od 1. do 19. září, se zapojilo 558 respondentů. Studenti odpovídali například na otázky, jaké byly jejich motivy pro výběr studia, kde získávali informace o možnostech studia na UP nebo zda měli na rozhodnutí vliv dny otevřených dveří či veletrhy typu Gaudeamus.

„Výsledky jasně ukázaly, že největší vliv na rozhodování uchazečů mají osobní zkušenosti a přímý kontakt s univerzitou. Více než polovina studentů uvedla, že jejich rozhodnutí ovlivnila návštěva dne otevřených dveří, a takřka 45 % respondentů se shodlo, že jejich rozhodnutí pozitivně ovlivnila návštěva expozice naší univerzity na veletrzích,“ říká vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. Tato data potvrzují, že právě momenty, kdy mohou uchazeči univerzitu zažít, mají klíčový dopad na jejich volbu.

Osobní setkání doplňuje promyšlený mix online komunikace. Webové stránky pro uchazeče, sociální sítě a digitální kampaně fungují jako první kontakt a zároveň zajišťují kontinuitu informací. Tři čtvrtiny studentů uvedlo, že primárním zdrojem informací pro ně byl web univerzity a web univerzitnimesto.cz, za tím pak následovaly dny otevřených dveří (48,8 %) a sociální sítě UP (39,9 %).  

Výzkum zároveň ukázal, že uchazeče k volbě UP přitahuje i samotné prostředí a pověst univerzity. Atraktivita Olomouce, nabídka studijních oborů a celková reputace UP patří mezi nejčastěji zmiňované důvody výběru. Univerzita se tak stává nejen vzdělávací institucí, ale i komunitou, která nabízí zázemí pro osobní růst, seberealizaci a smysluplné propojení studia s životem ve městě. To dokazuje také skutečnost, že takřka 75 % respondentů odpovědělo, že UP byla jejich primární volba mezi vysokými školami.

„Dlouhodobě se nám potvrzuje, že kombinace kontaktní kampaně a online komunikace je nejefektivnější. Každý rok se setkáváme s desítkami tisíc středoškoláků, ať už na veletrzích, roadshow, na našich akcích nebo přímo ve školách, a víme, že právě osobní zkušenost s univerzitou bývá pro jejich rozhodnutí klíčová,“ shrnuje Ondřej Martínek.

Výsledky dotazníků také potvrzují, že velmi dobře u potenciálních zájemců o studium rezonuje koncept Olomouc – univerzitní město, na němž stojí uchazečská kampaň. Právě spojení „univerzitní město“ vytanulo respondentům v otázce „Co se vám vybaví, když se řekne Olomouc?“ na mysli nejčastěji. Na obdobnou otázku hledající asociace s Univerzitou Palackého odpovídali studující nejčastěji modrá barva, kvalitní obory či komunitní prostředí.

Úspěchy kampaně dokazují, že autenticita, osobní přístup a kvalitní informace jsou tím, co má i v době digitální komunikace největší sílu. Univerzita Palackého tak dál rozvíjí strategii, která spojuje to nejlepší z obou světů – moderní technologie a lidský kontakt.

Téměř půl tuny domácích potřeb, knih a oblečení, které se nestaly odpadem, ale na Bazaru UP naopak našly nové majitele, bezplatný cykloservis, projížďky na sdílených kolech, ukázky elektromobility, kurzy první pomoci nebo přednáška o ekologické úzkosti – tak vypadal letošní Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) na UP. Od 22. září do 3. října propojil odpovědnost k životnímu prostřední i společnosti, zdravý životní styl i univerzitní komunitu.

Letošní týden udržitelnosti nezačal skromně, ale hned celosvětovou akcí – první den semestru se totiž univerzita připojila k Mezinárodnímu dni bez aut. Dopolední program na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty přilákal téměř tři sta studentů a zaměstnanců. Nabídl bezplatný cykloservis, kávu pro ty, kteří dorazili pěšky, na kole či MHD, ukázku elektro cargo kola i krátké projížďky elektromobilem. Zájemci si mohli vyzkoušet sdílená kola Nextbike nebo se přidat ke společné projížďce po univerzitních budovách.

Odpoledne se akce přesunula na náměstí Republiky, kde Udržitelná univerzita v rámci městského Dne bez aut představila veřejnosti své aktivity a ve spolupráci s Centrem aplikovaných pohybových aktivit FTK UP ukázala možnosti mobility pro osoby se specifickými potřebami.

„Den bez aut je skvělou příležitostí ukázat, že existují alternativy k individuální automobilové dopravě. Společně tak můžeme přispět k čistšímu ovzduší, menšímu hluku a příjemnějšímu městskému prostředí,“ uvedla Miroslava Zavadil z Udržitelné univerzity UP.

Během úterního odpoledne pak ožilo prostranství před hlavní menzou Bazarem UP, který umožnil studentům i zaměstnancům darovat a zdarma získat oblečení, knihy či kuchyňské vybavení; část nabídky navíc pocházela z olomouckého charitního reuse centra Druhá Dobrodruhá.

Celkem bylo sesbíráno 500 kg věcí, z toho více než 300 kg tvořil textil a doplňky, zbytek pak kuchyňské nádobí a knihy.

Své nové majitele našly téměř všechny domácí potřeby a nádobí, přibližně třetina textilu a obuvi a polovina knih. Asi 30 kg oblečení po akci putovalo do charitativního second handu nadace Moment, který ze svého zisku podporuje neziskovky. Další část je do konce října k dispozici pro zaměstnance UP a studenty ve Studentském klubu na Zbrojnici.

V dalších dnech byly na programu ETUR, který pořádala Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami UP a jejich ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery, workshopy první pomoci, během nichž si účastníci mohli prakticky vyzkoušet základní záchranné úkony i práci s defibrilátorem. V Divadle na cucky se konala beseda o ekologické úzkosti s psychologem Matějem Mičulkou, kterou doplnila diskuse o tom, jak zvládat environmentální stres a přetlak informací o klimatické krizi. Na Konviktu zase proběhla konference Jíme lokálně, myslíme globálně, zaměřená na udržitelné stravování, a nechyběly ani lekce jógy.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad,“ dodala Miroslava Zavadil. „Velmi nás těší také pozitivní reakce studentů a zaměstnanců.“