Novinky z PřF a UP

Odpudiví, nebo kouzelní? Pevnost poznání, science centrum Přírodovědecké fakulty UP, zve 28. a 29. března na setkání s tvory, kteří budí respekt i obdiv. Návštěvníci uvidí živá zvířata, poznají unikátní sbírky, vědecké zajímavosti a chybět nebudou ani přírodovědné přednášky nebo hravé dílny pro děti i dospělé. 

V olomouckém science centru se objeví například užovka stromová, která je největším a nejvzácnějším hadem Česka, jediná původní želva střední Evropy želva bahenní nebo ještěrka perlová, největší evropská ještěrka. Hlavní otázka dvoudenní akce zní: Kdo přežije?

„Nejde jen o to, jestli je zvíře krásné nebo odpudivé. Mnohem zajímavější je, jak dokáže v přírodě přežít. Právě extrémní podmínky a schopnost přizpůsobení často odhalují ty nejpozoruhodnější strategie,“ zve na akci Odpudiví nebo kouzelní Michaela Ševčíková, lektorka a koordinátorka biologie v Pevnosti poznání.

Zvířata zblízka

V expozici Živá voda chovatelé představí více než padesát druhů bezobratlých, plazů a obojživelníků. Děti a dospělí zblízka poznají jejich způsob života a také zásady chovu. Těšit se mohou na hady, ještěry, želvy, žáby, ale i šváby, štíry nebo sklípkany.

Jednou z hlavních hvězd bude lezec obojživelný. Tato neobvyklá ryba ze skupiny hlaváčů dokáže něco téměř neuvěřitelného: pohybovat se po souši. Pomocí silných prsních ploutví „chodí“ po bahně, šplhá po kořenech a část života tráví mimo vodu. Právě schopnost přežít v prostředí, kde se několikrát denně střídá voda se souší, z něj dělá jednoho z nejpozoruhodnějších tvorů na hranici dvou živlů. 

Kostry, lebky a příběhy evoluce

Součástí programu bude kolekce přírodnin a modelů paleontologického i osteologického materiálu ze sbírky přírodovědce Martina Maláče. K vidění bude celá sestavená kostra prasete domácího. 

„Z dalších hospodářských druhů zvířat si ukážeme lebky koně, tura a ovce. Největším tahákem budou bezesporu exotická zvířata, například lebky buvola, žirafy, hrocha nebo některých antilop. Chybět nebude ani model lebky delfína a obratle vorvaně. K vidění bude i obratel srstnatého nosorožce a kosterní materiál lva a medvěda jeskynního. Z dalších pozoruhodností vystavíme stoličky a kly mamutů,“ dodává koordinátorka programu Šárka Kostková. 

Hmyz pod lupou

Sbírky hmyzu z tropických oblastí i České republiky nabídnou detailní pohled na svět členovců. K vidění budou zlatohlávci, goliáši nebo krasci, ale i kudlanky, strašilky či exotické ploštice. Zájemci by si neměli nechat ujít ani prezentace živých larev světlušek, včetně světlušky větší, největšího druhu vyskytujícího se v Česku. Návštěvníci se dozvědí více o jejich životním cyklu i komunikaci pomocí světelných signálů.

„Zajímavostí bude také hmyz zachovaný v jantaru – zkamenělé pryskyřici staré až 99 milionů let, která uchovává detaily těl v mimořádné kvalitě,“ doplňuje Šárka Kostková.

Kdo přežije mezi příšerami?

Otevřená dílna inspirovaná historickými bestiáři přiblíží svět, kde se prolíná věda, víra i fantazie. Účastníci si sestaví vlastní bytost z částí různých zvířat a vytisknou ji na ručním lisu jako list z dávného zvířetníku. „Středověké bestiáře nebyly jen katalogy zvířat, ale spíš mapy lidské představivosti. Skuteční i bájní tvorové v nich nesli morální významy a vysvětlovali svět kolem nás. I proto se některé motivy udržely dodnes. A dodnes ovlivňují, koho považujeme za děsivého a koho za obdivuhodného,“ říká Tomáš Arnold, koordinátor historie v Pevnosti poznání.

Na hraně přežití

Akce ukáže, že přežití není jen biologická otázka. Návštěvníci porovnají, jak různé organismy zvládají fyzikální podmínky, a zjistí, jak velikost, tvar těla nebo evoluční strategie ovlivňují jejich odolnost. V chemické laboratoři se zaměří na „superschopnosti“ zvířat, například účinky hadího jedu, a vyzkouší si barevné reakce inspirované pralesničkami. Planetárium nabídne pohled na místa ve vesmíru, kde by mohl existovat život, i na ta, kde by nepřežil.

Přednášky a výstava

Součástí víkendu jsou i přírodovědné přednášky. Pavel Javůrek představí výpravu za obojživelníky a plazy Ligurie, Richard Kabelka se zaměří na invazní druhy a jejich vliv na krajinu. 

Výstava Hmyzí tváře v Galerii Atom nabídne detailní mikroskopické snímky hmyzích hlav a ukáže jejich překvapivou rozmanitost.

Více o programu zde.

Registrace do 32. ročníku Studentské literární soutěže Univerzity Palackého byla ukončena 13. března. Své texty do ní přihlásili studenti a studentky napříč všemi fakultami a formami studia, a to celkem ve třech soutěžních kategoriích.

Největší zájem byl o kategorii poezie, do které se přihlásilo 50 soutěžících, následovanou kategorií povídka se 46 přihlášenými. Pozornost vzbudila také nově zařazená kategorie populárně-vědecké eseje, do níž své texty zaslalo 16 studentů. Kategorie dramatu se v soutěži objeví opět příští rok, a i poté se bude vyhlašovat v dvouletém cyklu. Zaslané soutěžní práce nyní posuzuje odborná porota.

O organizaci této v českém prostředí unikátní soutěže se nově stará Oddělení marketingu UP ve spolupráci s Vydavatelstvím UP. „Máme velkou radost, že se jako Vydavatelství Univerzity Palackého můžeme nově podílet na soutěži, která má na univerzitě svou více než třicetiletou tradici a každoročně přináší nové hlasy i perspektivy. Letos nás těší nejen vysoký zájem v tradičních kategoriích poezie a povídky, ale i samotné rozšíření soutěže o formát populárně-vědecké eseje, který propojuje literaturu s poznáním a napomáhá tolik důležité popularizaci vědy. Právě takové platformy, jako je literární soutěž na Univerzitě Palackého, dávají prostor talentu, podporují kreativitu napříč obory a připomínají, že psaní je jedním ze způsobů, jak porozumět světu i sobě navzájem,“ uvedl ředitel vydavatelství Aleš Prstek.

Výsledky letošního ročníku budou vyhlášeny 6. května v rámci Olomouckého majálesu UP. Autoři a autorky nejlepších prací získají finanční odměnu a jejich texty budou publikovány na webu soutěže (v případě poezie a povídky) a ve vybraných médiích (v případě esejí). Deník N, Respekt a Wired navíc vítězné esejisty pozvou i k sobě na stáž.

Všechny informace i archiv vítězných prací z minulých ročníků soutěže jsou dostupné na webu literární soutěže. 

Přes šest set účastníků, patnáct programových bodů, šest zapojených institucí. Taková byla v číslech letošní Noc práva v Olomouci. Celorepubliková akce, která má za cíl popularizovat právo a cílí na nejširší veřejnost, se uskutečnila posedmé. Akci v Olomouci koordinovala Právnická fakulta Univerzity Palackého.

Na programu byly prohlídky soudních budov, besedy, pitva, vycházka za zločiny a neřestmi Olomouce nebo speciální filmová projekce s besedou. „Mám radost, že rok od roku přibývá zapojených institucí a akce tak programově roste. Letošní novinkou byl například program připravený Církevním soudem,“ řekl Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

foto_sem_4

Část programu organizátoři vyhradili středním školám. „Podařilo se nám dostat se studenty na olomoucký okresní soud. Popularizační přednáška a následná prohlídka budovy s možností nahlédnout na fungování soudu a vězeňské služby se žákům líbily. Organizace byla skvělá. Za rok bychom se rádi zúčastnili znovu,“ zhodnotila Hana Lněničková z Obchodní akademie Olomouc.

video_sem

Noc práva se letos uskutečnila v Olomouci, Brně, Ostravě, Frýdku-Místku, Plzni, Zlíně, Jičíně, Českých Budějovicích a v Novém Jičíně. Každoročně se koná v březnu jako připomenutí významného dne v právních dějinách. Dne 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa. Když nepočítáme prozatímní ústavu z roku 1918, jedná se o první ústavněprávní dokument naší československé státnosti. Celorepublikově akci koordinuje spolek Nugis Finem, založený absolventy PF UP.

foto_sem_4

Noc práva | 18. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště

Okresní soud v Olomouci
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Vrchní soud v Olomouci
Církevní soud
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP a FN Olomouc
průvodce Tomáš Kryl
Právnická fakulta UP

Hlavní program Olomouckého majálesu Univerzity Palackého se letos premiérově uskuteční v areálu letního kina Letňák Olomouc. Od středy 6. do čtvrtka 7. května nabídne tradiční studentská oslava jara koncerty na dvou scénách, bohatý program v divadelním stanu, desítky workshopů i prezentaci více než sedmdesáti studentských a neziskových organizací. Chybět nebude ani korunovace krále či královny majálesu, silent disco nebo sportovní program.

„Přelom dubna a května patří každoročně dvěma největším univerzitním akcím ve veřejném prostoru. Jen pár dní po slavnostním ukončení festivalu Academia Film Olomouc se mohou Olomoučané těšit na čtrnáctý ročník studentského majálesu, jehož hlavní program poprvé opanuje celý areál Letňáku. I letos nabídne festival ve dvou dnech bohatý program pro malé i velké návštěvníky, a to hned na třech scénách,“ zve Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

V rámci hudebního programu nabídne letošní majáles ochutnávky rocku, popu, rapu i taneční hudby. Na dvou pódiích se představí kapely Vypsaná fiXa, Elektrïck Mann, Mutanti hledaj východisko nebo ATMO music. Vůbec poprvé do Olomouce zavítá i Slavíček, jeden z nejrychleji rostoucích mladých interpretů v Česku, nebo zpěvačka Kaya, nejmladší česká interpretka, která se objevila na billboardové ploše na Time Square v New Yorku v rámci kampaně Spotify Equal. Hudební line-up doplní také populární Trocha klidu nebo kapely Moře kuřat a Fly Tomorrow.

„I letos bude program majálesu probíhat ve dvou dnech. Ve středu 6. května tradičně připravujeme spíše alternativní program. Návštěvníci se mohou těšit na slam poetry, oblíbenou improshow v podání skupiny O.LI.V.Y., besedy nebo večerní silent disco. To vše doplní koncerty a interaktivní prezentace sedmi desítek studentských spolků, univerzitních pracovišť a dalších neziskovek,“ láká hlavní koordinátor majálesu Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Hlavní majálesový den ve čtvrtek nabídne nejen headlinery festivalu, ale také vystoupení buskerů a DJs, hand made zónu, workshopy nebo outdoorový program. „Majáles dlouhodobě koncipujeme jako akci, na níž si každý může najít to své. Určitě nejde jen o akci pro studentky a studenty, byť na programu se podílejí hlavně oni. Dobře se zabaví i rodiny s dětmi nebo senioři,“ doplňuje Martínek.

Pomyslným vyvrcholením majálesu bude čtvrteční korunovace letošního krále nebo královny majálesu. Doprovodný program nabídne také bohatou gastro zónu, science show, hospodský kvíz nebo outdoorové aktivity.

Vstup na akci je již tradičně první den volný. Vstupenky na druhý, hlavní den, mohou studenti UP zakoupit na místě za 150 korun, ostatní návštěvníci zaplatí 250 korun. Od úterý 7. dubna bude v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint k dispozici omezený počet zvýhodněných vstupenek v předprodeji.

Olomoucký majáles UP je organizován univerzitou jako jeden z posledních tradičních studentských majálesů. Za jeho organizací stojí univerzitní oddělení marketingu a univerzitních akcí a čtyři desítky studentů. V minulosti na něm byli korunováni Josef Jařab, Jindřich Štreit, Ivana Plíhalová, Marek Eben, David Koller, Erika Stárková, Petr Fiala, Michal Horák či Miroslav Krobot.

Podrobnosti a program jsou na www.olomouckymajales.cz a na Facebooku.

Děti a sociální sítě – téma, které hýbe mediálním prostorem a ve kterém se pokusili vědci a vědkyně z Univerzity Palackého udělat jasno při debatě pro veřejnost v zaplněném sále Central Muzea umění Olomouc.

První ze série debat pod hlavičkou univerzitní kampaně UP to the Future se uskutečnila na téma odolnosti dětí v digitálním věku. Data o používání sociálních sítí, rizicích na internetu a mobilních telefonech ve školách představili Jana Pelclová (FTK, projekt ReDiKid), Petr Baďura (CMTF, Zdravá generace) a Dominik Voráč (PdF, E-Bezpečí). Univerzitní trojici doplnila Veronika Kamenská, zakladatelka projektu Nepanikař, který pomocí mobilní aplikace pomáhá především dětem a dospívajícím zvládat duševní nepohodu. Po krátkých prezentacích následovala moderovaná diskuze a prostor pro dotazy dostalo také publikum.

video_sem

Na jasně položenou otázku v názvu akce, tedy zda zakážeme dětem internet, se odpovědět nepodařilo. Celý problém je totiž mnohem vrstevnatější a vědci připomněli, že by se neměl řešit pomocí emocí a líbivých titulků, ale dat a zdravého úsudku. Například už samotná definice sociálních sítí je obtížně uchopitelná, a zákaz by tak byl spíše bezzubý. Je tedy lepší se se sociálními sítěmi a mobilními telefony naučit bezpečně zacházet. Na jednom se ale všichni shodli – pokud se děti, rodiče či učitelé dostanou do úzkých a potřebují radu, pomoc či více informací, všechny čtyři prezentované projekty jsou tu pro ně!

Z akce byl pořízen také záznam, který bude ke zhlédnutí na univerzitním YouTube kanálu.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů AFO Univerzity Palackého promění od 28. dubna do 3. května Olomouc v centrum filmu a vědy. Letošní ročník spojuje téma Společná řeč a nabídne desítky snímků z celého světa, debaty, živé podcasty, workshopy, venkovní projekce, procházky, programy pro školy i virtuální realitu a koncerty.

V mezinárodní soutěži se představí 20 titulů, z nichž šestnáct bude mít na festivalu českou a dva mezinárodní premiéru. Diváci se mohou těšit na snímek André je idiot (André is an idiot), dokument Podzemí (Underland) o jeskyních, laboratořích a tunelech pod našimi nohami, který produkoval Darren Aronofsky a jehož komentář namluvila Sandra Hüller, nový film režisérky Sary Dosy O času a vodě (Time and water) nebo letošního vítěze prestižního festivalu Sundance Medvěd otravný (Nuisance bear).

Diváci se mohou těšit i na snímek André je idiot. 

Za povšimnutí stojí snímek Super příroda (Super nature), který je poctou občanské vědě, ale hlavně vyznáním se krajině, přírodě, vztahu člověka k ní, zachycený na analogový 8mm film a který osobně představí producentka Rebecca Wolf. 

Tančící prvky a sobí trus

Na festival se vracejí také dva režiséři se svými celovečerními debuty, kteří své projekty představili už dříve ve vývojové fázi v rámci workshopu Camp 4Science. Tento odborný program na AFO každoročně podporuje vznik dokumentů a propojuje tvůrce s mezinárodními mentory a vědci. „Rakousko-americký režisér G. Anthony Svatek uvede snímek Humboldt USA. Australský tvůrce Josef Gatti přiveze film Phenomena: Když prvky tančí, který propojuje vědu, experimentální obraz i hudbu. Jeho soundtrack vytvořil prestižní německý hudební producent Nils Frahm,“ uvedl dramaturg Ondřej Kazík.

V soutěži českých a slovenských filmů se o přízeň poroty uchází jedenáct snímků. Mezi nimi jsou například novinky režisérů Tomáše Elíška (Při zemi), Bibiany Beňové a Kateřiny Kořínkové (Potížistky), Hany Novákové (AMOOSED: losí odysea) nebo Ondřeje Vavrečky (1+1+1). Krátká soutěž pak nabídne jednadvacet filmů rozdělených do pěti tematických pásem. „Doporučuji pásmo Co se mění, které ukazuje vřelost a zájem o vědecké poznání perspektivou lidské houževnatosti. Filmy nás zavedou třeba do vzdálených údolí Špicberků, kde dvě zooložky zkoumají sobí trus, nebo na zanikající odlehlou meteorologickou stanici na severu Švédska,“ řekl vedoucí programu Dominik Vontor.  

Nová soutěž European Spotlight

Novinkou je soutěžní sekce tvořená čistě evropskými filmy zaměřenými na aktuální společenská a environmentální témata. Mezi hosty bude například světově uznávaný vulkanolog Clive Oppenheimer, který uvede svůj film Volání vulkánu (Volcano Voices), sledující roli sopek v různých kulturách od geologického základu až po jejich duchovní význam. Objeví se i ukrajinský snímek V lese není stínu (No Shade In the Forest), který pojednává o trojici vědců mapujících dopady války na přírodní ekosystémy.

Vulkanolog Clive Oppenheimer uvede svůj film Volání vulkánu.

O cenu AFO se budou ucházet i imerzivní projekty. Jedním z nich je instalace Kroky pokroku, která návštěvníky posadí do autentických vlakových sedaček zachráněných z vyřazeného vagónu. Během cesty napříč časem se setkají s osobnostmi české vědy a techniky. Na festival přijede také švédská umělkyně Marika Hedemyr, která představí projekt v rozšířené realitě Popel popelu (Ashes to Ashes) zasazený do prostoru Ústředního hřbitova v Olomouci-Neředíně. 

Láska a vztahy v digitální době

Dramaturgové nesoutěžních sekcí ukazují, že porozumění nevzniká samo od sebe – rodí se z dialogu mezi různými obory i pohledy na svět. „Inspirovaly nás vlastní zkušenosti, nevydařená rande, příběhy blízkých i současná situace ve společnosti. Všímaly jsme si, jak obtížné je navazovat nová přátelství. Jak se proměňuje randění v době aplikací,“ říkají dramaturgyně sekce Ahoj! Jak se máš? Karolina Matějková a Eva Suková. V programu se objeví dokumenty Potkali se ve VR (We Met in Virtual Reality) nebo film Tvář a hlas: Síla prvního dojmu (Face and Voice: The Power of Our First Impression), jenž zkoumá vědecké mechanismy stojící za tím, jak si o druhém člověku vytváříme názor během prvních okamžiků setkání. O společné řeči bude i živé natáčení podcastu Studio N s Filipem Titlbachem a jeho hosty z Deníku N Zdislavou Pokornou a Lukášem Prchalem.

 
Návštěvníci mohou navštívit taky unikátní projekci filmu Zachraň, koho můžeš.

Sekce Diagnóza: neznámá se zase věnuje nemocem, u nichž je diagnóza mimořádně složitá a často trvá roky. Program otevírá otázky komunikace mezi lékaři a pacienty i situace, kdy medicína naráží na vlastní limity a lidé hledají odpovědi jinde. Součástí budou projekce s diskuzemi, i o zkušenosti s endometriózou, migrénou, long-covidem nebo Crohnovou chorobou. Beseda časopisu Respekt se bude věnovat tématu Podfinancování výzkumů chronických onemocnění a podcast Psycho rádia Wave zase Tabu a mlčení. Návštěvníci mohou navštívit taky unikátní projekci filmu Zachraň, koho můžeš (Who cares?) o způsobech komunikace mezi pacienty a lékaři v aule Lékařské fakulty UP. 

Sport jako společná řeč

Dramaturg Zdeněk Rychtera přibližuje sekci Kultura vítězství: „Podíváme se na sport z různých perspektiv, jako na způsob seberealizace, profesi i vědecký fenomén, který se dotýká tréninku nebo vztahu mysli a těla. Zajímá nás ale také jako společenská metafora. Sport totiž dokáže vytvářet sdílené emoce a zkušenosti, které přesahují jednotlivce, ať už jde o národní euforii, nebo o ideu olympijského étosu,“ dodává Zdeněk Rychtera. Za pozornost podle něj stojí dokumenty Potěšení z úspěchu (The Joy of Winning), kterým provází doktorka Hannah Fry a poukazuje na přítomnost vědomých i nevědomých kalkulací a soutěživosti v našich běžných životech. Film Pásky z Nagana Ondřeje Hudečka zase zachycuje, jakou roli má sport jakožto ztužovadlo kolektivní a národní identity i v dobách krize a nejistoty.

K vidění bude i dokument Potěšení z úspěchu.

Sekce Ozvěny budoucnosti se zaměřuje na to, jak si lidé v různých dobách představovali budoucnost a proč je dnes někdy obtížné ji vůbec formulovat. Program proto propojuje filmy o současných technologiích, umělé inteligenci či kosmických misích s historickými snímky. Příkladem takového propojení je dvojprojekce kanadského filmu Záložní plán (Shifting Baselines) o negativních vlivech letů do vesmíru s legendární Melièsovou Cestou na Měsíc (Le Voyage dans la Lune). Součástí bude i podcast Hodný zlý a kritický, kdy se jeho autoři podívají na různé období sci-fi.

Na chvíli z kina ven

A kdo si bude chtít na chvíli odpočinout od promítacích sálů, může se vydat třeba na procházku s filmařem Prokopem Pithartem. „Zaposloucháme se do příběhů krajiny kolem Olomouce a objevíme svět, který běžně míjíme. V tichu a zdánlivém klidu se totiž odehrávají drobná dramata i velké příběhy zvířecích i rostlinných sousedů,“ zve dramaturgyně sekce Resilience Anna Tabášková. Připraveno je i pásmo přednášek Příběhy změny: Komunitou proti beznaději, kdy lidé po celém Česku usilují o pozitivní změnu ve svém okolí. Bude se mluvit o Klimababičkách nebo spolku Zachraňme Soutok. 

Každoroční spolupráce s Českou televizí přinese rovněž vítané body v programu nazvaném Věda na ČT. Film Ve službě horám ukazuje pohled na česká pohoří v průběhu všech ročních dob a vzdává hold práci horské služby a jeho projekci doprovodí výklad hostů Horské služby Jeseníky. 

Hudba je věda! 

Hlavním hostem bude britský vědec a producent Max Cooper, jehož vystoupení v Husově sboru propojí elektronickou hudbu s generativními vizuálními projekcemi a vědeckými koncepty.

Hlavním hudebním hostem bude britský vědec a producent Max Cooper. Foto: Orozco Clara

Program doplní koncerty projektu GUFRAU s hostem Victorem Kal, umělkyně Johuš Matuš a série klubových večerů s hudebními sety připravanými DJs jako jsou například Nill Garçon, Demonika, máúcta nebo Austin Powers.

Festival v ulicích 

Univerzitní iniciativa UP to the Future připraví na Horním náměstí vědecký program pro celou rodinu. Návštěvníci se mohou těšit i na obří nafukovací model planety Země a astrosféry a nově na jarní kino pod širým nebem.

Sekce AFO Junior v Divadle na cucky nabídne projekce a workshopy pro nejmenší, pásma animovaných snímků a workshopy ve spolupráci s projektem E-bezpečí. Program AFO Junior pro dospívající doplní v Malé kulturní scéně Sedmička projekce filmu S draky proti démonům (Fighting Demons with Dragons).

Academia Film Olomouc je největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Akreditace na 61. ročník festivalu jsou otevřeny, základní vstup na akci je zdarma. Program a další informace na webu afo.cz.

Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého připravuje třetí ročník Studentského dobrovolnického dne. Tradiční akce opět propojí středoškoláky a vysokoškoláky, kteří se společně zapojí do pomoci na různých místech v Olomouci a okolí.

V letošním ročníku se ke studentům a studentkám Univerzity Palackého přidají studenti Slovanského gymnázia Olomouc, Gymnázia Hejčín a Církevního gymnázia Německého řádu. Středoškoláci vyrazí pomáhat v době, kdy na jejich školách probíhají přijímací zkoušky.

ig_sem_https://www.instagram.com/dobrovolnicke_centrum_up/reel/DI0yZdgMcMu/

Dobrovolníci si mohou vybrat z devíti aktivit. Pomáhat budou na Výstavišti Flora Olomouc, v olomoucké fakultní nemocnici, na hradě Šternberk, v Domově seniorů Pohoda nebo v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UP. Zapojí se také do péče o zahradu Hospice na Svatém Kopečku, nevynechají ve spolupráci s Technickými službami města Olomouce veřejná prostranství a uklízet budou i na nedalekých Poděbradech. Novinkou letošního ročníku je péče o mladé ovocné stromy v Akademickém sadu Slatinky, který v minulém roce vysadili studenti a akademici z Přírodovědecké fakulty UP spolu s obyvateli Slatinek a do kterého se nyní univerzitní dobrovolníci opakovaně vracejí.

Akce je zaměřena především na péči o prostředí, ve kterém lidé žijí – zahrady, veřejná prostranství i místa, kde je pomoc dobrovolníků dlouhodobě potřeba. Jarní termín zároveň symbolicky navazuje na úklid a obnovu po zimním období.

„Studentský dobrovolnický den propojuje mladé lidi napříč školami a dává středoškolákům i zajímavou příležitost k neformálnímu setkání s univerzitními studenty a sdílení zkušeností se studiem. Současně ukazuje, že i drobná pomoc má smysl a dobrovolnictví může mít mnoho podob,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP.

Zájemci se mohou přihlašovat do 31. března, případně do naplnění kapacit nabízených dobrovolnických příležitostí.