Novinky z PřF a UP

Projekt Olomoucké aglomerace a Univerzity Palackého zaměřený na posílení inovačního prostředí a propojení vědy, výzkumu a podnikání byl zařazen mezi šest nejlepších českých projektů realizovaných v rámci Integrovaných územních investic (ITI) v programovém období 2014–2020. Kromě Olomouce se na prestižní seznam dostaly také projekty z Brna, Pardubic, Ostravy a Prahy.

Vybrané projekty se staly součástí celoevropské databáze Urban Practices a byly prezentovány na stánku European Urban Initiative (EUI) během prestižního Cities Forum 2025 v polském Krakově.

Z diskotéky živým srdcem inovací

Centrum inovací a transferu technologií Univerzity Palackého, veřejnosti spíše známé jako Envelopa Hub, je ukázkovým příkladem úspěšné proměny. Z kdysi chátrající budovy bývalé diskotéky a nočního klubu Envelopa vzniklo moderní, udržitelné a zelení obklopené centrum plné života. Dnes slouží jako coworkingový prostor, vědeckotechnický park a inovační zázemí pro oblast zdravotnictví a informačních technologií. Envelopa Hub s výzkumnými pracovišti, laboratořemi a kancelářemi se nachází v těsné blízkosti univerzitního kampusu a je dynamickým centrem pro propojování výzkumu, vzdělávání a podnikání. „Cílem projektu bylo zintenzivnit spolupráci mezi Univerzitou Palackého a místními firmami, podpořit vznik startupů a rozvíjet obory s vysokým inovačním potenciálem jako je optika, zdravotnictví, informační technologie nebo nové materiály. Díky tomu mají dnes studenti i akademici možnost přímo spolupracovat s podniky a proměňovat výsledky výzkumu v konkrétní řešení,“ uvedl tematický koordinátor ITI Olomoucké aglomerace Ondřej Lakomý.

Tři pilíře Envelopa Hubu

• DIGI2Health
  Digitální inovační hub podporující malé a střední podniky v oblasti zdravotnictví. Nabízí přístup k odbornému know-how, testovacím kapacitám, prototypování a propojuje regionální firmy s evropskou sítí digitálních inovačních center.
• Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci 
  Centrum pro transfer technologií a inkubátor pro startupy a spin-off firmy. Zaměřuje se na komercializaci univerzitního know-how a podporu inovačních podniků na jejich cestě k růstu.
• Element Coworking
  Dynamický sdílený pracovní prostor pro studenty, freelancery, startupisty, malé firmy i kreativce. Podporuje spolupráci, sdílení nápadů a kreativní prostředí.

Cesta k inovaci nikdy nebyla dostupnější

Právě v této unikátní infrastruktuře vznikl projekt, který firmám nabízí to nejcennější: čas, peníze a přístup k moderním technologiím. „Malé a střední podniky, startupy i spin-offy mají možnost využít špičkové služby s až 75% finanční podporou, od technologických konzultací, přes testování prototypů, poradenství k digitální transformaci, až po napojení na evropské inovační sítě,“ doplnil Lakomý.

Envelopa Hub není pouze regionálním úspěchem. Představuje model, který lze snadno přenést i do dalších, zejména univerzitních měst, kde často chátrají obdobně nevyužité objekty. Projekt se od počátku opíral o využití existujícího objektu, jehož radikální proměna přinesla moderní řešení s respektem k místnímu kontextu. Zvolený přístup umožnil ekologičtější, rychlejší a ekonomicky výhodnější řešení, které dnes významně přispívá ke kultivaci inovačního prostředí v Olomoucké aglomeraci.

Projekt byl realizován od října 2020 do září 2023 v celkem 5 etapách. Investici do centra ve výši více než 200 mil. Kč přinesly do regionu Integrované územní investice (ITI) Olomoucké aglomerace, z čehož dotace EU z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost činila přes 150 mil. Kč.

Jako domácí sládek se Lukáš Kučera na­učil vařit své vlastní pivo. Ale to mu nestačilo. Napadlo ho, že by bylo dobré se o své znalosti podělit. A protože je především chemik působící na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP, přemýšlel, jak své zkušenosti využít pro studenty.

„Pivní fenomén lze totiž zkoumat z mnoha úhlů pohledu. Ať už jde o historii vaření piva, vývoj receptur a pivní kultury v čase, geografické odlišnosti v postupu vaření piva, používání moderních technologií v současném pivovarnictví či o zdravotní hledisko pití piva. Jako domácí sládek jsem vařil pivo od roku 2017. Tehdy mě napadlo, proč bych se se studenty nepodělil o své zkušenosti,“ vzpomíná chemik.

Svůj nápad dotáhl do konce. V roce 2022 Přírodovědecká fakulta UP otevřela experimentální pivovar EUREKA a připojila se tak k řadě dalších vysokých škol, které mají své vlastní pivovary.

Na rozdíl od jiných univerzitních pivovarů, které jsou často úzce spojeny s oborem Pivovarnictví a sladařství, chtěl Lukáš Kučera pivovar zpřístupnit studentům všech oborů a seznámit je s celým procesem vaření piva.

Aby bylo možné pivovar správně provozovat, je třeba mít odpovídající odborné vzdělání. Lukáš Kučera proto během zakládání univerzitního pivovaru absolvoval rekvalifikační kurz na sládka. „Největší problém ale byl v administrativě, zejména v získání povolení, aby pivovar mohl fungovat na přírodovědecké fakultě. Nejsme ale komerční pivovar, takže nemusíme řešit živnostenské oprávnění nebo hygienu.“

Studenti v rámci předmětu Cvičení z chemie piva, který se na katedře analytické chemie vyučuje, navrhují recepty, které jsou pak realizovány se spolupracujícími minipivovary.

Při slavnostním křtu pivovaru a u příležitosti 70. výročí založení přírodovědecké fakulty byl například ve spolupráci s pivovarem Chomout vyroben pivní speciál RE450N UP. Studenti se také zúčastnili degustační soutěže nazvané Studentská pivní liga, která je součástí Moravské vernisáže piva. Studentky pak vyrobily speciální růžové pivo BrewHer v rámci mezinárodní iniciativy Pink Boots Collaboration Brew Day, která podporuje vzdělávání žen v pivovarnictví. Pivo ve stylu West Coast IPA bylo možné ochutnat u příležitosti 10. výročí otevření UPointu, informačního centra a obchodu Univerzity Palackého.

Lukáš Kučera se ke studiu analytické chemie dostal náhodou. Když ho nepřijali na studium zubního lékařství, rozhodl se odjet pracovat do Itálie. Jeho maminka se ale nechtěla smířit s tím, že její syn nebude mít vysokoškolský diplom, a přihlásila ho na obor, kde ho bez přijímaček vzali.

„Studoval jsem, abych mámě udělal radost. Když jsem končil studia oboru Chemie, geologie a ochrana životního prostředí, zbyl jsem v ročníku jediný. Během bakalářského studia jsem zjistil, že se nechci zabývat geologií, ale chemií. Baví mě, jak je pestrá. Analytická chemie se dá totiž využít k jakékoliv analýze. V současné době se věnuji rozboru hmotného kulturního dědictví, zkoumám vzorky z archeologických výzkumů, výzdoby na kovových a skleněných předmětech či výplně keramických nádobí, což znamená zbytky jídla a pití,“ dodává Lukáš Kučera.

O pivovaru EUREKA

Heuréka (nebo také Euréka) je zvolání při nečekaném, náhlém objevu či vydařeném experimentu. Tento výrok poprvé zvolal Archimédés ze Syrakus, který měl tak obrovskou radost z pochopení souhry chování těles a kapaliny, do které se těleso ponořuje (Archimédův zákon), že běhal nahý po ulici a vykřikoval tento výraz (jednoduše zrovna vyběhl z vany).

Když v roce 2022 vznikla myšlenka vytvoření univerzitního pivovaru, který by sloužil jako platforma pro mezioborovou a mezifakultní spolupráci v rámci univerzity, název Eureka se přímo nabízel.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.

 

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl šestý: Aktivní dovolená na místech pro přírodu

V minulém díle našeho letního udržitelného seriálu jsme si ukázali, jak můžeme udělat kousek místa pro život na okně a balkóně, na zahrádce nebo i na fasádě paneláku. Dnešní díl je tu pro ty, kteří chtějí jít ještě o krok dál, vyhrnout si rukávy a zažít opravdu aktivní dovolenou, jakou možná ještě nezažili.

Podle Ústředního seznamu ochrany přírody bylo v Česku k červenci 2025 celkem 2713 zvláště chráněných území, z toho 31 velkoplošných a 2682 maloplošných. K tomu můžeme připočíst sedm ptačích parků České společnosti ornitologické a přes 500 soukromých rezervací.

Péče o ně by se neobešla bez práce dobrovolníků. Těmi se můžete stát i vy – během celého roku máte na celém území republiky šanci zažít den, víkend nebo týden naplněný smysluplnou činností pro přírodu, kterou během svých výletů všichni rádi objevujeme.

Co na vás čeká?

Většinou kosení a hrabání, výřezy náletových dřevin, péče o ovocné stromy, strhávání drnu, výřezy křovin a podobně. Bez této činnosti by řada přírodně cenných lokalit zarostla a degradovala a vzácné druhy rostlin a bezobratlých by z místa zmizely.

Udělat se ale musí i spousta dalších věcí, které byste možná nečekali: po zimě je například potřeba posbírat z cenných lokalit ovčí bobky a zabránit tak překyselení a přehnojení půdy, na podzim se zase v některých rezervacích prohánějí tanky a další těžká technika, které pomáhají vytvářet tůně a místa s obnaženou půdou.

Kdo takové akce pořádá a kde je hledat?

• Český svaz ochránců přírody – Víkend pro přírodu
• Skupina Jaro
• Hnutí Brontosaurus
• Kosenka – tradiční červencové kosení orchidejových luk v Bílých Karpatech kosou
• Hnutí Duha – Týdny pro krajinu
• Dobrovolnictví v ptačích parcích (většinou na jaře)
• Úklid odpadků z měst i přírody: Ukliďme Česko a Ukliďme svět – úklid můžete sami uspořádat

Další díly seriálu Udržitelné léto s UP:
1. Jedeme na dovolenou
2. Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
3. Udržitelné nakupování v Olomouci
4. Udržitelná móda – autorská i z druhé ruky
5. Podporujeme život ve svém okolí

Posílit mezinárodní spolupráci českých vysokých škol s partnery v Asii bylo cílem akademické mise, kterou nedávno organizoval Dům zahraniční spolupráce (DZS) v rámci národní iniciativy Study in Czechia. Šlo o zatím největší vysokoškolskou misi do Asie, které se účastnili zástupci 18 českých vysokých škol včetně Univerzity Palackého (UP). Spolu s rektorem Michaelem Kohajdou odjela na pracovní cestu na Taiwan a do Japonska také prorektorka pro mezinárodní spolupráci Ivona Barešová, která zároveň působí na katedře asijských studií Filozofické fakulty UP a odborně se zaměřuje na japonský jazyk a současnou japonskou společnost.

O zkušenosti z jednání s japonskými a taiwanskými univerzitami se podělila v rozhovoru.

Paní prorektorko, jaký byl o spolupráci s naší univerzitou ze strany japonských partnerů zájem? 

Myslím, že poměrně velký. Pomyslné dveře ke spolupráci nám otvírala katedra asijských studií FF UP. Zástupci japonských univerzit byli informováni o tom, že máme studenty, kteří mohou studovat nejen v angličtině, ale také japonštině. To je pro ně zajímavé, protože nabídka kurzů v angličtině je na bakalářské úrovni na mnoha japonských univerzitách stále velmi omezená. Zatímco my jsme schopni nabídnout jejich studentům výuku v angličtině prakticky na všech fakultách, jejich nabídka pro zahraniční studenty často zahrnuje pouze kurzy japonského jazyka a několik vybraných předmětů zaměřených na japonskou kulturu a společnost.

Jaké nabídky spolupráce jste s panem rektorem přivezli a které fakulty se mohou případně do projektů s Taiwanem a Japonskem zapojit?

Jednali jsme celkem s osmi taiwanskými a osmi japonskými univerzitami. Zájem byl především o výměnné pobyty na bakalářské úrovni, v menší míře také na úrovni magisterské. Pro některé školy byla výměna studentů hlavním – a někdy jediným – cílem, jiné projevily hlubší zájem o naše výzkumné aktivity a chápou navázání studentské výměny jako první krok k širší a dlouhodobější spolupráci – jako takové vzájemné „oťukání se“.

Z Taiwanu vezeme návrhy a nabídky spolupráce nejen pro filozofickou fakultu, ale také pro pedagogickou fakultu, lékařskou fakultu, fakultu zdravotnických věd a fakultu tělesné kultury. Z Japonska především další možnosti pro studenty katedry asijských studií FF UP, ale také nabídky spolupráce pro pedagogickou a přírodovědeckou fakultu.

Hned po návratu jsme si již s několika institucemi potvrdili diskutované záměry a nyní se chystám postupně oslovit kolegy a kolegyně na jednotlivých fakultách, abych zjistila jejich zájem. Nechceme uzavírat memoranda, která by nakonec nevedla ke skutečné spolupráci.

Navštívili jste rovněž světovou výstavu EXPO v Ósace, kde jste se setkali také se zástupci tamní univerzity. Rýsuje se do budoucna spolupráce s touto institucí?

Ósackou univerzitu jsme vzhledem k omezeným časovým možnostem nestihli přímo navštívit, ale podařilo se nám domluvit podepsání memoranda a dohody o studentské výměně na networkingové recepci, která se konala v českém pavilonu na EXPO. S touto univerzitou jsme již v minulosti memorandum uzavřené měli, to však vypršelo před dvěma lety. Uzavření nového memoranda dojednali při nedávné návštěvě Ósaky zástupci naší filozofické fakulty v čele s panem děkanem Janem Stejskalem a nyní bylo oficiálně podepsáno panem rektorem. Spolupráce se týká Filozofické fakulty UP a jejich Graduate School of Humanities a School of Letters.

Co zajímavého mohou našim studentům a akademikům nabídnout japonské a taiwanské univerzity?

Studentské i akademické výměny, které byly nejčastějším tématem našich jednání, mají rozhodně velký přínos. Přispívají k větší diverzitě a k budování skutečně mezinárodního prostředí na naší univerzitě a našim studentům zároveň umožňují studijní zkušenost mimo Evropu. Ta je v dnešní době, kdy má prakticky každý student možnost vycestovat na Erasmus v rámci Evropy, cennou příležitostí, která nabízí odlišnou perspektivu a může představovat výhodu i z hlediska budoucí pracovní kariéry.

Měli partneři v Japonsku zájem o konkrétní studijní programy u nás a dají se v brzké době očekávat výměny studentů?

Ano, několik univerzit v Japonsku i na Taiwanu nás již oslovilo s cílem uzavřít memorandum o porozumění (MOU) a zahájit konkrétní spolupráci formou studentských výměn. Poměrně velký zájem je o krátkodobé pobyty v délce jednoho až tří týdnů například formou letních či jarních škol, krátkodobých stáží v nemocnicích nebo studijních programů šitých na míru. Tyto formáty jsou často vnímány jako první krok k širší spolupráci.

Například Aichi Shukutoku University a Nagano University, s nimiž již spolupracujeme, a nově také University of Teacher Education Fukuoka projevily zájem o krátkodobé, dvou až tří týdenní pobyty pro budoucí učitele. Tyto programy mohou být pro naše fakulty finančně zajímavé a studenti, kteří se jich zúčastní, se k nám mohou v budoucnu vrátit na delší studijní pobyty.

Dále například Shizuoka University, která má zájem o celouniverzitní spolupráci, projevila mimo jiné zájem o výzkumné aktivity Přírodovědecké fakulty UP – zejména v oblasti kvantových technologií, nanotechnologií a dalších přírodovědných oborů – a rádi by jednali o možnostech výměn pro magisterské a doktorské studenty. Na bakalářské úrovni by rádi přivítali studenty japonštiny, neboť výuka v těchto programech probíhá převážně v japonštině. Zájem o výměnné programy pro magisterské studenty, zejména v oblastech optiky a zemědělství, projevila také Kanazawa University.

Zda lze výměny studentů očekávat v dohledné době, bude záležet především na zájmu jednotlivých fakult. Ty musí samy posoudit, zda pro ně tyto nabídky představují přínos. Pokud se některá z fakult rozhodne spolupráci navázat – a já věřím, že ano – s kolegyněmi ze zahraničního oddělení jim budeme při realizaci maximálně nápomocné.

Měli jste možnost se v rámci EXPO setkat i se studenty UP, kteří jsou aktuálně na výměnných studijních pobytech na univerzitách v Japonsku?

Se studenty UP jsme se setkali, ale bohužel jsme neměli mnoho prostoru si na EXPO popovídat. Všechny ale osobně znám a moc se těším, až se po návratu podělí o své zkušenosti a zážitky. Velkou radost mi také udělalo setkání s naší absolventkou Akiko Sagae, která dnes působí jako ředitelka českého pavilonu. Bylo to velmi emotivní shledání po letech.

Marie Pražáková získala v červnu Speciální cenu České společnosti chemické udělovanou v rámci Ceny Jean-Marie Lehna v prestižní soutěži francouzského velvyslanectví. Absolventka oboru Anorganická chemie je trojnásobnou stipendistkou Nadačního fondu Univerzity Palackého a ve svém výzkumu se zaměřuje na přípravu nových koordinačních sloučenin s manganem, které mají potenciál posunout moderní medicínu o krok dál – zejména v oblasti zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance nebo pozitronová emisní tomografie. V poslední době se věnuje i theranostice – slibnému propojení diagnostiky a terapie.

Marie Pražáková se zároveň aktivně podílí na popularizaci vědy. Kromě letošního úspěchu v Ceně Jean-Marie Lehna a Studentské vědecké soutěži O Cenu děkana přírodovědecké fakulty, obdržela v soutěži Falling Walls Lab 2024 Cenu publika a 3. místo. V roce 2023 se probojovala mezi deset nejlepších finalistů soutěže Ma thèse en 180 secondes. Stejný úspěch zaznamenala také v soutěži FameLab v roce 2021.

Jak těžké je popularizovat vědu vzhledem k časovým limitům, které jsou u některých soutěží dané?

Srovnávat Cenu děkana a Falling Walls úplně nejde. U Ceny děkana je delší časový limit, mohla jsem používat odbornou terminologii. V popularizačních soutěžích to ale nefunguje, tam je nutné prezentaci zjednodušit a přiblížit širokému publiku. Pro mě byly nejtěžší začátky. V roce 2020, kdy jsem se připravovala na soutěž FameLab, jsem byla zvyklá na akademický styl prezentace. Pro mě byl jednoduchý, ale publikum mu nerozumělo. Musela jsem se naučit úplně jinému způsobu vyjadřování, předělat celou prezentaci, tak aby obsahovala jen to nezbytně nutné a zajímavé a především se naučit pracovat s časem tak, abych se vešla do tří minut.

Míváš trému?

Strašnou. Pokaždé mám tendenci projít si místnost, porozhlédnout se a hledat únikové východy – samozřejmě jen pro případ...

Utekla bys?

Už mě to několikrát napadlo, ale samozřejmě jsem to neudělala. Musím se k tomu nějak postavit. Před Falling Walls i před Cenou děkana jsem sáhla po dechových cvičeních, protože jsem byla hrozně nervózní. Před Cenou Jean-Marie Lehna vlastně taky. S trémou pořád bojuji, i když to prý na mě nejde poznat. Snad se to i trošku lepší.

Prozradila jsi, že před soutěží FameLab jsi musela přepracovat celou prezentaci, aby jí laici rozuměli. Jakým způsobem tedy je třeba zjednodušit prezentaci vědeckých poznatků, aby ji lidé pochopili?

My jsme se společně s Katrin Stark z Nadačního fondu UP rozhodly jít strategií metafor a analogií. Pro Falling Walls jsme zvolily téma superhrdinů. Rakovina byla v tomto případě padouch a kontrastní látka, přes kterou rakovinu vidíš, byla za hrdinu. Je skvělé, že Univerzita Palackého má stipendijní fond, který nepodporuje studenty jen finančně, ale zároveň jim poskytuje zázemí pro osobní i profesní růst. Všichni, kdo získali podporu, si toho opravdu váží. Mně osobně to dodalo sebedůvěru a víru, že mé projekty mají smysl – že nejsou hloupé, jen je potřeba je dobře uchopit a vyšperkovat, pokračovat dál, i když se to zdá „nedavatelné“ a těžké.

Pochybují mladí vědci o tom, co dělají?

Přiznám se, že ze začátku jsem pochybovala hodně. Nemyslím si, že bych v rámci bakalářského studia byla nějaká excelentní nebo výrazná studentka. Brala jsem to tak, že když nevyšla medicína, udělám si bakalářské studium na anorganické chemii s prací na téma, které je aspoň trochu „medicínské a biologické“. Nesnažila jsem se jít do hloubky, to až na magisterském studiu. I tak jsem si ještě na doktorském studiu nebyla jistá, zda je moje disertační práce dobrá, jestli má nějaký přesah, a to hlavně ze startu. Když vám ale někdo poskytne zázemí a peníze, tak to už trošku mění situaci. Dostanete důvěru a uvědomíte si, že ve vás možná skutečně něco je a že za něco stojíte. A tak pracujete dál, věříte si víc a z malého projektu může být i něco zajímavého. Nakonec pak člověk může být i za práci třeba oceněn, přednášet na konferencích, navázat nové kontakty během celé té cesty a uvidět, že to celé mělo i nějaký smysl.

Celý rozhovor s Marií Pražákovou si můžete poslechnout v podcastu Věda očima ženy na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nebo na Spotify.