Novinky z PřF a UP

Při příležitosti jubilea univerzity poprvé zazněla svita Templum Honoris

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 20/11/2023 - 08:23

Ve světové premiéře uvedla Moravská filharmonie Olomouc svitu Templum Honoris, čtyřvětou kompozici čtyř skladatelů spjatých s Univerzitou Palackého. Koncert, během nějž zazněla i díla Antonína Vranického nebo Dmitrije Šostakoviče, rozezvučel zaplněný sál olomoucké Reduty ve slavnostní večer Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Byl jedním ze symbolických vrcholů oslav 450. výročí vzniku olomoucké univerzity. Živě jej vysílal Český rozhlas Vltava. 

U příležitosti oslav 450. výročí založení univerzity v Olomouci zkomponovali čtyři skladatelé úzce spjatí s touto institucí svitu s názvem Templum Honoris, v českém překladu Chrám cti (psali jsme zde). Vůbec poprvé zaznělo jejich dvacetiminutové dílo během slavnostního večera 17. listopadu.

Zaplněný sál Reduty přivítal Martin Procházka, rektor Univerzity Palackého, který připomněl hodnoty, na nichž je naše společnost budována.

„Sedmnáctý listopad je Dnem boje za svobodu a demokracii a také Mezinárodním dnem studentstva. Spojení těchto slov – svoboda, demokracie, studenti – není náhodné. V letech 1939 a 1989 to byli právě vysokoškolští studenti, kteří se postavili na odpor proti totalitnímu zlu, jaké představovala nacistická i komunistická ideologie. Někteří z nich přinesli oběť nejvyšší. Historická zkušenost nám ukazuje, že vzdělanost a demokracie se potřebují. Kdo jiný by k tomu měl být předurčen než univerzita a kde jinde by se měly poměřovat ideje než na akademické půdě,“ uvedl rektor ve své řeči před zahájením koncertu. Zdůraznil i nutnost zabývat se stavem společnosti.

„I když jsme dnes večer zde v Olomouci, duch univerzity přesahuje hranice města, regionu i země. Univerzita se musí zaobírat i světem kolem ní. Ono latinské slovo universitas nás vybízí ke spoluzodpovědnosti za stav společnosti i světa,“ dodal ve slavnostní večer, jenž označil jako mimořádnou příležitost ohlédnout se za bohatou historií olomoucké univerzity a současně i příležitost podívat se kupředu.

K publiku promluvila i horolezkyně Dina Štěrbová, držitelka státního vyznamenání České republiky, medaile Za zásluhy 1. stupně, kterou jí udělil prezident Petr Pavel.

„Horolezectví je sport vnitřních hodnot. Pro mě bylo velkým zdrojem vnitřní svobody v době, kdy veřejná svoboda na dlouho z našeho povědomí zmizela. Kromě toho mi poskytlo poznání tzv. třetího světa. Když jsem spatřila tu nejsyrovější bídu, kterou si člověk dovede představit, pochopila jsem, že je to hanba civilizace,“ řekla Dina Štěrbová, která řadu let působila i na Přírodovědecké fakultě UP. Právě toto poznání ji po skončení horolezecké kariéry přivedlo k humanitární činnosti. S kolegou postavili a uvedli do provozu malou horskou nemocnici v samém srdci Karákóramu, která funguje dodnes.

„Když jsem byla malá, tak mi rodiče říkali, že se musím učit, protože vzdělání je něco, co mi nikdo nikde nemůže vzít. To stejné jsem zopakovala dětem v horské vesnici Arando v Karákóramu, když jsme pro ně otvírali druhou třídu původní jednotřídky. Vzdělání je největší síla a světlo, které může pohnout osudy lidí i celým světem. Platí to nejen pro uvedenou malinkou školu, ale i pro Univerzitu Palackého. Přeji jí, aby byla i nadále světlonošem vzdělání,“ dodala ve svém vzkazu k jubileu olomoucké univerzity.  

Během večera si v provedení mezinárodně proslulé houslistky Hany Kostkové poslechla zaplněná Reduta i Houslový koncert č. 7 C dur op. 11 Antonína Vranického, lidé se mohli zaposlouchat také do Symfonie č. 1 f moll op. 10 Dmitrije Šostakoviče. Moravskou filharmonii Olomouc vedl charismatický dirigent Tomáš Brauner, šéfdirigent Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. 

Slavnostní koncert dovedl Univerzitu Palackého do finále oslav letošního výročí. V úvodu večera nechyběla v podání Moravské filharmonie Olomouc česká hymna, tu studentskou zazpíval smíšený komorní sbor Ateneo UP. Před koncertem samým požehnal Univerzitě Palackého biskup Josef Nuzík.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Zdeňka Stixová: S handicapovanými jsem v kontaktu od dětství

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Ne, 19/11/2023 - 08:00

Být dobrovolníkem znamená myslet nejen na sebe, ale dělat i něco pro druhé. Univerzita Palackého dobrovolnictví svých studentů i zaměstnanců velmi podporuje. Některé z dobrovolníků vám představíme v Žurnálu Online. S trochou nadsázky se dá říct, že Zdeňka Stixová, studentka fakulty zdravotnických věd, s dobrovolnictvím začala díky vévodovi z Edinburghu. K získání jeho ceny byla totiž dobrovolná pomoc jednou z podmínek.

Už na gymnáziu v Moravském Krumlově, odkud pochází, se také začala podílet na pořádání Emil Open, sportovní události pro handicapovanou mládež. Lidem se zdravotním postižením se bude věnovat i v profesním životě. Na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého započala druhý ročník studijního programu Ergoterapie.

Co vás přivedlo k dobrovolnictví?

V průběhu střední se mi v rámci Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (anglicky The Duke of Edinburgh's International Award, zkráceně DofE, pozn. red.) naskytla možnost dobrovolničit v rodinném centru v Moravském Krumlově, a protože za covidu se centrum uzavřelo, pomáhala jsem pak ještě seniorům, kterým jsem rozvážela jídlo.

Můžete přiblížit, v čem DofE spočívá?

Je to program určený mladým lidem, ve kterém si každý vybírá ze tří úrovní, podle nichž se pak odvíjí časová náročnost. Já jsem absolvovala nejkratší bronzovou úroveň, která stejně jako ostatní zahrnuje stanovení a následné splnění určitých cílů ve třech oblastech: dobrovolnictví, sportovní aktivita a zdokonalení se v určité dovednosti. Každý si navíc vybere jednu oblast, které se bude věnovat o něco déle. Na konci programu se pak ještě zúčastní společné expedice s ostatními účastníky.

Já jsem si jako hlavní oblast zvolila právě dobrovolnictví, takže jsem jej dělala nejdéle, půl roku. Práci v rodinném centru jsem si domluvila přes jednu známou.

Už několikátý rok také pomáháte s organizací sportovní akce pro handicapované Emil Open, jak jste se dostala k této činnosti?

Vše nejspíš začalo už v mých jedenácti letech, kdy jsme se s rodiči začali účastnit různých jiných podobných akcí. Taťkův příbuzný a současně i mamčin kolega z práce je vozíčkář, ale zároveň velký sportovec, který do toho zatáhl všechny okolo sebe. Hrozně mě to tenkrát bavilo a získala jsem nové přátele i zážitky.

Ve třeťáku na gymplu jsem potom narazila na video o Emil Open od jihomoravského hejtmana Jana Grolicha, které mě zaujalo. Říkala jsem si, že to bude podobné tomu, co jsem už znala, ale zároveň jsem si takovou akci chtěla vyzkoušet i z jiného úhlu pohledu než jen jako účastník.

Přihlášení pak nebylo složité, byli rádi za každého člověka. Pouze jsem vyplnila dotazník, napsala, co mě baví, co studuji a jaké mám preference ohledně pozice, kde bych chtěla pomáhat.

Jaké jsou možnosti?

Můžete pomáhat na sportovištích, při ubytování nebo s dopravou. Kdo umí jazyky, může být i delegát zahraničních výprav. A pak je tam ještě pomoc s produkcí nebo doprovodným programem, takže si každý může najít, co mu bude sedět.

Co jste si vybrala vy?

První rok jsem v dotazníku neměla žádnou preferenci a nechala jsem se překvapit. Nakonec jsem pomáhala při ubytování, kde jsme museli účastníky zaregistrovat, převzít od nich potřebné dokumenty, zkontrolovat, jestli přijeli opravdu všichni sportovci a předat jim základní informace o tom, kde se budou stravovat, jak to funguje s dopravou atd. Bylo to hodně o komunikaci. Člověk musí být pořád v pozoru a řešit další a další objevující se problémy.

Příští rok jsem s ubytováním pomáhala znovu, protože už jsem se znala s koordinátory, měla jsem tam kamarády a věděla jsem, jak vše funguje. Tento rok jsem si k tomu ještě navíc vyzkoušela pomoc u plavání a u bocce, kde už jsem vypomáhala i ve svém prvním roce.

Předpokládám, že bocce je specifický sport pro handicapované…

Ano, máme tam také klasické sporty, jako je atletika, plavání nebo stolní tenis. Letos jsme dokonce poprvé organizovali i lukostřelbu nebo cyklistiku. Ale soutěží se i ve sportech určených přímo pro handicapované, což je právě boccia nebo bocce. Boccia je halový sport, něco jako pétanque. Hrají ho hlavně lidé se závažnějším tělesným postižením, kteří třeba hýbají jen hlavou. Bocce je obdobná hra, jen se hraje venku. Ta je zase zaměřená především na mentálně postižené.

Co obnáší pomoc na sportovišti?

Všechno možné. Organizujeme, které týmy mají zrovna hrát, kdo má jít na start. U bocce podáváme míče a jsme k ruce rozhodčímu, aby vše probíhalo v pořádku. Bylo taky fajn, že v rámci bocce existuje soutěž smíšených dvojic, při které hraje zdravý s handicapovaných, takže jsem si se dvěma mentálně postiženými kluky mohla dokonce i zahrát.

Vyhráli jste?

Nevyhráli. Kazila jsem jim to.

Studujete ergoterapii, ovlivnily vás zkušenosti z dobrovolnictví při volbě oboru?

Už dlouho jsem věděla, že se tímto směrem chci ubírat, a možnost vyzkoušet si pracovat s handicapovanými mě v tom utvrdila. První ročník Emil Open mě úplně nadchl, protože tam panovala skvělá atmosféra a účastníci si to opravdu užívali. Vždycky jsem z té akce přijela domů úplně nabitá energií. Ergoterapie je hlavně o pomoci navrátit handicapovaným jejich soběstačnost a co nejvíc zvýšit jejich nezávislost na svém okolí. Na Emil Open jsem jim mohla být mnohem blíž a trochu si to zkusit.

Přinesla vám tato zkušenost ještě něco?

Jako u každého jiného dobrovolnictví, i zde jsem získala nové přátele a zážitky. Dokonce se mi tam propojily také známosti z akcí, na které jsme jezdili dříve s rodiči.

Ta práce mě jednoduše nabíjí. Žiju tím. Sportovci mohou být z řad dětí ze speciálních škol nebo dětských domovů až po téměř profesionální boccisty z Chorvatska, kteří k nám přijedou opravdu závodit. Všichni se na soutěž celý rok připravují, aby pak mohli přijet do Brna, zaběhat si pár rovinek a získat medaili. Vidím jejich radost a jsem z toho sama šťastná. Člověk pak cítí, že je opravdu platný a jeho pomoc stála za to. Že těm mladým zpříjemní pár dní a může jim zprostředkovat pozitivní zážitky.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Studenti v první linii: Rada vysokých škol pomáhá hlídat zájmy univerzity i studentů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 17/11/2023 - 08:00

Právě v těchto dnech probíhají nominace akademiků a studentů do Rady vysokých škol (RVŠ). Ta je složená ze zástupců vysokých škol ČR a zabývá se jejich rozvojem, ekonomickým zabezpečením, právní úpravou či organizací. Svá doporučení pak formuluje pro ministerstvo školství i další instituce. Zástupci v RVŠ jsou delegováni akademickým senátem každé školy. Ve Studentské komoře RVŠ jsou aktuálně delegáty Univerzity Palackého Martin Mach (PF a CMTF) a Tereza Marková (FZV a LF).

„Kandidovat do Rady vysokých škol jsem se před dvěma lety rozhodl proto, že mě Univerzita Palackého posunula snad ve všech myslitelných směrech k lepšímu a hlídání zájmů své alma mater mi přišlo jako skvělá příležitost, jak jí to alespoň trošku oplatit,“ svěřil se Martin Mach, student evropského a mezinárodního práva, teologických nauk a etiky a kultury v mediální komunikaci na UP. Ve Studentské komoře RVŠ se podle jeho slov řeší témata týkající se studentů všech českých vysokých škol a univerzit a jeho osobním cílem je, aby se studentům po skončení jeho mandátu studovalo o něco pohodlněji.

„Pohodlněji však rozhodně neznamená nenáročné studium s cílem titulu pro každého, ale kvalitní vzdělání studentů s uplatnitelností v praxi u nás i v zahraničí či možnost věnovat se plně studiu bez řešení finančních problémů,“ upřesnil s tím, že za jeho působení řešila studentská komora například vysoké ceny jídel v menzách, ceny za koleje či nízké stipendium doktorandů. „Jsou to věci, které studenty nutí nevěnovat se plně studiu, ale řešit i kolizi studia s potřebou brigád či práce,“ doplnil.

Z řad studentské kurie Akademického senátu UP do Studentské komory RVŠ před prázdninami postoupila jako náhradnice také Tereza Marková. „Existenci a obrovskou činorodost studentské součásti RVŠ jsem zaznamenala na počátku svého mandátu v univerzitním senátu. Na podzim roku 2021 jsme se podíleli na nominaci studentů Univerzity Palackého na Ceny Jana Opletala, kterou studentská komora pořádá, zlomový okamžik pro mé rozhodnutí ucházet se o členství pak nastal na loňské konferenci akademických senátorek a senátorů v Brně, kde jsem se seznámila s několika členy SK RVŠ, ke kterým jsem mohla profesně vzhlížet,“ popsala okamžik, kdy se o činnost Studentské komory RVŠ začala aktivně zajímat.

„Na setkání studentských senátorů pak prohlásil tehdejší předseda akademického senátu Jiří Langer pro mě až památnou větu, že když je vysoká škola zastoupená schopnými studenty v SK RVŠ, tak jí to může velmi pomoci. To pro mě, tehdy lehce frustrovanou a pesimistickou senátorku AS UP, byl náznak naděje, že by se UP dalo pomoci jinak a z jiného konce,“ vysvětlila.

Nadšení pro věc jí vydrželo i navzdory studentským povinnostem v období státnic, v červnu byla úspěšně do SK RVŠ nominována jako náhradnice a aktivně se zapojuje například do činnosti Výboru Ceny Jana Opletala, Komise pro vysokoškolskou samosprávu, kde se spolupodílela na tvorbě dokumentu o finanční podpoře studentů v ČR ze strany státu, či do PR aktivit SK RVŠ.

Členové RVŠ jsou voleni na 3 roky, aktuální mandát končí v prosinci 2023. Právě teď proto mohou všichni studenti a akademici z UP nominovat vhodné kandidáty ze svého okolí, případně se přihlásit sami. Nominace jsou otevřeny do 27. listopadu. „Jsem rád, že můžeme studentům přiblížit fungování a význam Rady vysokých škol a její Studentské komory. Naším cílem je, aby věděli o jejích aktivitách, neváhali se přihlásit a Univerzita Palackého měla v SK RVŠ co nejkvalitnější zástupce. Pro podrobnosti se mohou obrátit přímo na mě či na studentského senátora své fakulty,“ podotkl Martin Mach.

Studentská komora Rady vysokých škol je národní reprezentací studentek a studentů vysokých škol v České republice. Každá vysoká škola může do SK RVŠ vyslat dva studenty – delegáta a jeho náhradníka. SK RVŠ je součástí Rady vysokých škol, která spolu s Českou konferencí rektorů oficiálně reprezentuje vysoké školy v naší zemi. Každé dva roky vyhlašuje také Ceny Jana Opletala, které udílí studentům a studentkám i čerstvým absolventům a absolventkám středních a vysokých škol za jejich aktivity v rámci studia, za studentskou i občanskou angažovanost, dobrovolnictví a další veřejně prospěšné aktivity. „Hlavní myšlenkou je ocenění za hájení a posilování studentských práv a svobod v kontextu statutu ceny a také odkazu Jana Opletala,“ upřesnila Tereza Marková. Z Univerzity Palackého ji před dvěma lety ze dvou nominovaných studujících UP získal student filozofické fakulty Michal Nguyen. V letošním roce bylo z Univerzity Palackého nominováno 7 studentek a studentů, předání cen proběhlo o víkendu. V dalších letech se boudou Ceny Jana Opletala udělovat každoročně.

Aktuální zástupci Univerzity Palackého v Radě vysokých škol ČR:

doc. Mgr. Jiří Langer, Ph.D. (předsednictvo)

doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D. 

doc. PhDr. Mgr. Petra Potměšilová, Ph.D. (CMTF)

doc. PhDr. Zbyněk Svozil, Ph.D. (FTK)

doc. PhDr. Helena Kisvetrová, Ph.D. (FZV)

Mgr. Dana Bilíková (FF)

prof. RNDr. Hana Kolářová, CSc. (LF)

doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. (PdF)

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (PF)

RNDr. Eduard Bartl, Ph.D. (PřF)

Aktuální zástupci Univerzity Palackého ve Studentské komoře Rady vysokých škol ČR:

Mgr. Martin Mach (PF a CMTF)

Mgr. Tereza Marková – náhradnice (FZV a LF)

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Nové genotypy vojtěšky a ječmene vyvinuli vědci z katedry biotechnologií

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 16/11/2023 - 13:00

Nové genotypy vojtěšky a ječmene vyvinuli pomocí genového inženýrství a editace vědci z katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty. Výsledky jejich výzkumu zaměřeného na signalizaci u rostlin, které by v budoucnu mohly přispět ke zvýšení výnosů a odolnosti zemědělských plodin, byly publikovány v prestižních mezinárodních časopisech jako Plant Biotechnology Journal, Plant Physiology, Journal of Experimental Botany a Frontiers in Plant Science.

Vojtěška je významnou pícninou a zdrojem vysoce kvalitních proteinů pro lidskou výživu. Díky tomu postupně doplňuje a částečně i nahrazuje známější sóju.

Odborníci vlastnosti vojtěšky pozměnili pomocí genové úpravy, která způsobila nadprodukci signálního proteinu SIMK, což je mitogenem-aktivovaná protein kináza (MAPK). Tento enzym je důležitý nejen pro reakci rostlin na stresové podmínky, ale také pro jejich vývoj. Je totiž nepostradatelný při interakci vojtěšky s půdními bakteriemi z rodu Rhizobium, díky které tato pícnina vytváří kořenové hlízky, jimiž poté získává z půdy potřebné množství dusíku a nemusí být přihnojována. Metodou genetického inženýrství tak vznikly nové důležité genotypy vojtěšky, které produkují více zelené biomasy.

Studiu funkcí proteinu SIMK se vědci Jozef Šamaj a Miroslav Ovečka věnují již více než 20 let. Posledních 10 let s nimi intenzivně spolupracují mladší vědečtí pracovníci Miroslava Medelská (Hrbáčková), Ivan Luptovčiak a Kateřina Hlaváčková.

Vědci z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty UP upřeli svoji pozornost také na ječmen obecný, u kterého použili metodu genové editace TALEN. Tímto postupem připravili zcela unikátní mutantní linie ječmene s vyřazeným genem MAPK3, které se vyznačují odolností vůči fuzarióze. Pomocí další metody editace genomu CRISPR/Cas9 se jim podařilo získat linii ječmene s vyřazeným genem MAPK6, která je defektní v tvorbě stébel a vykazuje zakrslý fenotyp. Tento výzkum jasně dokazuje, že výsledky z modelové rostliny Arabidopsis se bohužel nedají přímo aplikovat na plodiny, protože mutanti v tomtéž genu vykazují u Arabidopsis defekty ve vývoji kořenů a nikoli stonku.

Výsledky tohoto desetiletého průlomového bádání zaměřeného na ječmen byly publikovány v renomovaných časopisech. Hlavními autory jsou pracovníci katedry biotechnologií PřF UP Pavel Křenek, Tomáš Takáč, Jasim Basheer, Pavol Vadovič a Jozef Šamaj.

„Tento prakticky orientovaný výzkum s možným biotechnologickým využitím pomáhá již dnes vytvářet moderní plodiny nové generace s vyšší produkcí biomasy nebo zvýšenou odolností vůči nebezpečným patogenům a posouvá naše pracoviště na přední příčku v genových editacích a modifikacích zemědělsky významných plodin v České republice,“ podotkl vedoucí katedry biotechnologií Jozef Šamaj.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Přijďte diskutovat do Pevnosti poznání o konopí bez předsudků

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 16/11/2023 - 09:00

Jak nejlépe využít konopí pro potravinářské a zemědělské účely? Jak se tato rostlina uplatňuje ve farmaceutickém průmyslu nebo veterinární medicíně? Přední odborníci z řad výzkumníků a expertů z České republiky se potkají ve středu 22. listopadu v 18 hodin v Laudonově sále Pevnosti poznání, aby o konopí diskutovali bez předsudků. Takto pojmenovali organizátoři již čtvrtý ročník besedy, kterou s olomouckým science centrem Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého organizuje Výzkumný ústav rostlinné výroby. Vstup je zdarma.

Hosty debaty s názvem O konopí bez předsudků budou Zlatuše Krejčová z firmy Hemp Production CZ, Jan Vacek z Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty UP a František Švejda z Českého konopného klastru CzecHemp.

„Diskutovat budeme o pěstování konopí pro potravinářské účely, zpracování stonku, CBD produktech a legislativě s tím spojené, perspektivách konopných produktů v humánní a veterinární medicíně a v neposlední řadě také o regulaci užívání konopí k rekreačním účelům,“ pozval na veřejnou besedu moderátor Petr Tarkowski z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií UP (CATRIN) a vedoucí olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

„V Pevnosti poznání dlouhodobě věnujeme prostor celospolečenským fenoménům a otázkám, které jsou úzce spojeny s vědou a výzkumným zaměřením UP. Pevně věřím, že debaty o potenciálu konopí přispějí nejen osvětě a poznání, ale také demytizaci, a to v době, kdy na stole leží zásadní legislativa spojená s regulovaným trhem,“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání.

Společné pracoviště CATRIN UP a Výzkumného ústavu rostlinné výroby se věnuje konopí a jeho využití od roku 2015. Vysokoškolští studenti se v laboratořích v rámci studia věnují nejen vývoji nových analytických metod, ale i biologické aktivitě rostlinných extraktů nebo fytoremediaci, což je metoda přirozeného čištění půdy, kontaminované toxickými látkami, právě využitím konopí.

Centrum popularizace Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého sídlí v unikátně zrekonstruované, památkově chráněné budově velkého dělostřeleckého skladu z roku 1857. Prostřednictvím expozic, dílen, laboratoře a digitálního planetária zde zaměstnanci a studenti univerzity zábavnou a hravou formou přibližují dětem i dospělým vědecké poznatky i historická fakta.

Petr Tarkowski vystudoval analytickou chemii a botaniku na PřF UP. Po studiích působil na Švédské zemědělské univerzitě. Po návratu ze zahraničí byl zaměstnán jako odborný asistent a později docent na katedře biochemie PřF UP. Od roku 2015 je vedoucím olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., kde se věnuje vývoji metod chemické analýzy pro studium fyziologie a biochemie rostlin a hodnocení kvality rostlinné produkce zelenin a léčivých rostlin.

Zlatuše Krejčová se věnuje konopí více než 15 let, je členkou představenstva Svazu lnu a konopí ČR, z. s., členkou správní rady Českého konopného ústavu a spolku Konopa. Pracuje ve firmě Hemp Production CZ, s. r. o., která produkuje zejména loupané konopné semínko, které přidává do pečiva, cereálních sušenek a proteinových tyčinek. Firma dále lisuje konopný olej pro potravinářské účely, ale vyrábí z něj i mýdla, masti, lazurovací laky apod. Konopí pěstované na desítkách hektarů se sklízí unikátním kombajnem, který umožňuje využít jak semeno, tak i stonek, ze kterého se získává vlákno a pazdeří vhodné pro izolace.

Jan Vacek působí jako profesor na Ústavu lékařské chemie a biochemie LF UP. Kromě výuky na LF se věnuje se základnímu a aplikovanému výzkum v oblasti lékařské biochemie, v posledních letech pak studiu kanabinoidů a konopných extraktů. Profesor Vacek je autorem více než stovky odborných publikací, řešitelem mnoha národních i mezinárodních projektů a držitelem několika patentů.

František Švejda dříve působil na manažerských pozicích v papírenském a polygrafickém průmyslu. Od roku 2015 se věnuje konopí, které ho zaujalo ohromným potenciálem, mimořádně zajímavým příběhem a benefity, které může nabídnout. Nejvíce doma se cítí v oblasti zpracování konopí, konopí jako potraviny a legislativní oblasti, zejména v souvislosti s CBD, kterému věnuje převážnou část kariéry. Je spoluautorem populárně-naučné konopné kuchařky a redaktorem magazínu Konopí. Členem výkonné rady CzecHemp se stal na jaře 2023.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stand-up přiblížil osobnost Maxe Josefa Metzgera i zkušenosti s borreliózou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 15/11/2023 - 13:00

Čtyři řečníci, čtyři čtvrthodinové prezentace rozkročené od teologie a filozofie přes sociální práci až k otázkám lidského zdraví. Cyrilometodějská teologická fakulta UP již počtvrté připravila Vědecký stand-up, během něhož se zájemci mohou seznámit s různorodým zaměřením práce badatelů, kteří na fakultě působí. Tuto příležitost si nenechaly ujít tři desítky posluchačů.

Jako první se slova ujal Lubomír Žák z katedry systematické teologie, který vybídl ke spolupráci na zkoumání díla a odkazu Maxe Josefa Metzgera, německého kněze, teologa a pacifisty popraveného na Hitlerův příkaz, v současnosti kandidáta na blahořečení. Archivní materiály včetně jeho nepublikovaných textů, časopisů, do nichž jako redaktor psal, vědeckých studií o jeho osobě či souboru starých fotografií má nyní olomoucká teologická fakulta ve správě a k dispozici pro bádání.

Podle profesora Žáka může vzniknout řada zajímavých prací. „Archivní materiál umožňuje výzkum v oblastech, jako jsou počátky ekumenismu a pacifismu nebo myšlenka sjednocené Evropy. Rozhodně zajímavé je působení Metzgerových komunit na Moravě, které se snažily budovat mosty mezi národy a věnovaly se sociální práci, a také odkaz Johannese Oesterreichera, který ke komunitě patřil. Oesterreicher pocházel z Města Libavé, studoval na německém gymnáziu v Olomouci, v USA později založil institut židovsko-křesťanských vztahů a je spoluautorem deklarace Nostra aetate, která odmítla antisemitismus,“ uvedl.

Spolupráci napříč obory je otevřen i Eduard Fiedler z katedry filozofie a patrologie, jehož filozoficko-teologický projekt zaměřený na vztahy uspěl v soutěži o udělení Juniorského grantu UP v kategorii Humanitní a společenské vědy. Vztahům se bude řešitelský tým projektu věnovat z pohledu teologické metafyziky, sociální ontologie či estetiky.

Zatímco projekt Eduarda Fiedlera se teprve bude rozbíhat, Jakub Doležel z katedry křesťanské sociální práce mohl divákům Vědeckého stand-upu prezentovat výsledky výzkumu zaměřeného na spirituální citlivost českých sociálních pracovníků. Ti byli mimo jiné tázáni na to, jestli má smysl otevírat s klientem téma náboženství či spirituality v konkrétních životních situacích.

„Zjistili jsme, že ve všech případech sociální pracovníci více důvěřovali potenciálu inkluzivně definované spirituality než exkluzivně vymezeného náboženství. Ptali jsme se také na smysluplnost konkrétních intervencí, které měly více či méně spirituální nebo náboženskou podobu, jako je například spolupráce s duchovním nebo meditace s klientem. Za užitečné považovalo uvedené intervence více sociálních pracovníků, než kolik z nich je aktivně v praxi využívá. To je informace o nějakém růstovém potenciálu pro nás – kam můžeme například nasměrovat aktivity celoživotního vzdělávání,“ přiblížil Jakub Doležel.

Ke zdravotnickým tématům přenesla stand-up poslední z vystupujících Veronika Navrátilová z Institutu sociálního zdraví (OUSHI), která představila výzkum věnovaný zkušenostem pacientů s lymeskou boreliózou (psali jsme už dříve zde). Získané informace rozšířily portál Hovory o zdraví. „Jeho cílem je podpořit nejen samotné pacienty a jejich rodinné příslušníky, kteří si často neumějí představit, co prožívání té nemoci obnáší a jak různorodé problémy s ní mohou souviset. Pomoci ale mohou i medikům nebo lékařům s porozuměním tomu, jak pacient onemocnění prožívá, jak mu rozumí, jakou má tendenci dodržovat léčbu a případně proč se od ní odchyluje,“ připomněla Veronika Navrátilová předtím, než na prezentované příspěvky navázala krátká diskuze.

Vědecký stand-up uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP již počtvrté s cílem představit zájemcům nejen z řad studentů a zaměstnanců fakulty šíři vědecké práce, které se badatelé na „teologii“ věnují. Během předchozích setkání se mluvilo mimo jiné o problematice překladů a schvalování českých liturgických knih po II. vatikánském koncilu, o historických liturgických textiliích a jejich ochraně, o kyberšikaně nebo o náboženských konspiračních teoriích týkajících se covidu-19.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Manželé Spáčilovi obdrželi medaili za práci na univerzitních matrikách

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 15/11/2023 - 10:00

Ve Vlastivědném muzeu, přímo v prostorách výstavy věnované jezuitskému vysokému učení v Olomouci, byla představena dvousvazková publikace Matricula olomoucké univerzity (1636–1637) 1652–1729, knižní edice druhé nejstarší univerzitní matriky, kterou vydala Filozofická fakulta UP ve spolupráci s Vydavatelstvím UP. Během setkání obdrželi editoři díla Libuše a Vladimír Spáčilovi stříbrnou medaili Univerzity Palackého za zásluhy o FF UP.

Děkan filozofické fakulty Jan Stejskal označil edici nejstarších matrik olomoucké univerzity za dárek, který Univerzitu Palackého řadí do velké rodiny vysokých škol, které si jsou vědomy své minulosti a pečují o ni. „Velice rád bych tak našim milým editorům poděkoval za obrovskou práci, kterou si dovedu jen trochu představit, a za velikou zásluhu pro naši fakultu, univerzitu i město Olomouc,“ řekl, když manželům Spáčilovým medaile jako překvapení večera předával. 

„Velmi si tohoto ocenění vážíme. Celou tu dobu, co na filozofické fakultě pracuji a co s manželem řešíme grantové projekty, jsme se vždy snažili, abychom naší prací fakultu důstojně reprezentovali. Moc tedy za toto ocenění děkujeme,“ uvedla Libuše Spáčilová, profesorka katedry germanistiky.

Setkání s krátkou besedou v prostorách výstavy Chrám moudrosti, jezuitská univerzita v Olomouci 1573–1773 moderoval historik Vlastivědného muzea Filip Hradil, kromě editorů prezentované publikace a děkana Jana Stejskala o matrikách jako důležitých historických pramenech a o někdejších studentech olomouckého vysokého učení mluvila také historička Jana Oppeltová.

Ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek přítomným připomněl, že vydané matriky jsou k dispozici nejen v knižní podobě, ale i volně elektronicky na webu matricula.upol.cz. V závěru se také zeptal, kde hledat pokračovatele, kteří se budou na zpracování univerzitních matrik podílet do budoucna. „Jistě se najde dost lidí, kteří by byli schopní. Druhá věc ale je, aby byli ochotní. Protože ona je to skutečně dřina,“ reagoval na jeho dotaz Vladimír Spáčil.

Představení nové publikace se konala nejen jako součást doprovodného programu zmíněné výstavy, ale také probíhajícího Týdne humanitních věd, o kterém se více můžete dozvědět zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Na filozofické fakultě se konala debata se členy studentského stávkového výboru '89

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 14/11/2023 - 15:02

Odkaz sametové revoluce byl hlavním tématem moderované debaty členů stávkového výboru z roku '89. Uskutečnila se v sále Václava Havla Filozofické fakulty Univerzity Palackého při příležitosti 450. výročí vzniku olomouckého vysokého učení a oslav Dne boje za svobodu a demokracii.  

Svou alma mater navštívili někteří z jejích bývalých studentů, kteří v průběhu svého studia absolvovali kromě řádných zkoušek i jednu výjimečnou. Na podzim roku 1989 se stali členy stávkového výboru na Univerzitě Palackého. Nyní, s odstupem čtyřiatřiceti let, debatovali o sametové revoluci a nabyté svobodě v sále Václava Havla Filozofické fakulty UP. Diskuzního večera se zúčastnil i rektor UP Martin Procházka a primátor Olomouce Miroslav Žbánek.

„Vzpomínám na zaplněné olomoucké náměstí, nezapomenutelnou atmosféru a na hejno hus, které se nad námi najednou, jakoby symbolicky, objevilo ve formaci šipky a odlétalo neznámo kam,“ vzpomínal Martin Štainer, jeden ze zástupců tehdejšího téměř třicetičlenného studentského stávkového výboru, jenž v listopadu 1989 měl v rozhodujících chvílích odvahu postavit se do čela spontánního studentského hnutí. S podporou dalších studentů pak přispěli k šíření pravdivých informací a přípravě generální stávky nejen v Olomouci, ale i v celém regionu.

Setkání se zúčastnili mimo jiné i Miloš Korhoň, Tomáš Kasal, Jiří Křečan a Ivan Langer. Všichni se shodli na tom, že tehdy nabytá svoboda je i dnes především nadějí. „Bylo to tehdy neuvěřitelné a nikdy se to už nezopakuje. Byly to dva měsíce života, které nám změnily uvažování. Do 20. listopadu 1989 jsem byl naprostým pesimistou, že by se tento stát mohl vůbec někdy změnit v demokracii. Od té doby se snažím věci vidět optimisticky. Děkuji, že jsem to mohl zažít, “ shrnul Miloš Korhoň, který v závěru debaty společně s dalšími tehdejšími studenty převzal z rukou rektora Pamětní medaili Univerzity Palackého, a to za aktivní účast při demokratizaci společnosti i Univerzity Palackého v roce 1989.

„Děkuji vám za to, co jste v revolučním roce 1989 dokázali. Za sebe můžu říct, že jsem vás tenkrát obdivoval,“ řekl rektor, který byl v té době studentem medicíny.  

Setkání, o jehož hudební doprovod se postaral Richard Pogoda a které moderovala prorektorka UP Andrea Hanáčková, uzavřelo předání symbolického ocenění, které město Olomouc udělilo Univerzitě Palackého. Čestné uznání, které UP obdržela při příležitosti Mezinárodního dne studenstva i 450. výročí vzniku olomouckého vysokého učení, má symbolizovat i více než třicetiletou vzájemnou spolupráci.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Ministr životního prostředí diskutoval na PřF o klimatické změně či energetickém mixu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 14/11/2023 - 14:30

O suchu a hospodaření s vodou, návrhu nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), využití obnovitelných zdrojů energie a také o souboru opatření s názvem Green Deal či o plánované těžbě lithia diskutoval ministr životního prostředí Petr Hladík v aule přírodovědecké fakulty s několika desítkami studentů a akademiků. Ministr na přírodovědeckou fakultu zavítal na závěr své pracovní cesty do Olomouckého kraje.

Stále častěji skloňované sucho je podle Petra Hladíka důsledkem postupné změny klimatu a zvyšování průměrné teploty. „Je to nový normál, se kterým se budeme muset naučit žít,“ míní Petr Hladík. Na nové podmínky je podle něj nutné adaptovat krajinu, Česká republika ale v uplynulých 30 letech v této oblasti příliš nepokročila. „Dodnes spodní vodu odvádí meliorace a nedokázali jsme ani zmenšit půdní bloky,“ řekl Hladík. V krajině nebylo zvýšeno ani zastoupení remízků, stromořadí či mokřadů. Ekonomicky motivovat k tomu má zemědělce mj. správně nastavená společná zemědělská politika EU.

Dotazy z pléna se týkaly také například světelné propustnosti solárních panelů, které jsou často instalovány na zemědělské půdě. Hovořilo se i o případu otravy řeky Bečvy, do které v roce 2020 unikly chemikálie a poté v ní uhynulo 40 tun ryb. Ministr Hladík podotkl, že ho nedávný rozsudek soudu v této kauze překvapil. „Soud řekl, že na základě sledu nepřímých důkazů je firma vinna, ale firmě ani jejím jednatelům neuložil žádný trest,“ uvedl. Připomněl, že rozsudek není pravomocný a státní zástupce se proti verdiktu soudu odvolal. Ochranu vod i dohled státu má v budoucnu zlepšit připravená novela vodního zákona, kterou už projednává poslanecká sněmovna. Z novely vyplývá například povinnost kontinuálního monitoringu pro potenciální znečišťovatele vod. Legislativní úprava také zpřesní rozdělení kompetencí při vyšetřovájí ekologických havárií.

Petr Hladík hovořil také o přírodě blízkých protipovodňových opatřeních či o budoucnosti tuzemské energetiky, která podle něj spočívá v mixu jaderných a obnovitelných zdrojů energie. K tomuto cíli ale povede ještě dlouhá cesta, upozornil ministr. Hlavně v zimě bude Česká republika při výrobě elektřiny i v příštích letech do značné míry závislá na zemním plynu. Zrychlit postupný odklon od fosilních paliv by mohlo energetické využití vodíku. 

Značná část diskuze byla věnována větrným elektrárnám, kterých v kopcovitých částech Česka přibývá. Podle odpůrců mají vysoké větrníky s rozložitými vrtulemi negativní dopad na životní prostředí v okolí i krajinný ráz. Hladík upozornil, že Česko z větru ve srovnání s okolními zeměmi zatím získává relativně málo elektrické energie. Některé lokality jsou pro instalaci dalších větrných elektráren přitom vhodné. Ministerstvo chce o nich jednat s krajskými samosprávami.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Listopadový Žurnál UP: Univerzita a všechny barvy světa

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 14/11/2023 - 10:00

O světě univerzitním, o životě daleko za hranicemi našeho kampusu i o cestě ke zklidnění vlastní mysli, o tom všem je nejnovější magazín Žurnál UP. Přináší mj. portrét předsedkyně AS UP Ireny Smolové, rozhovor s prorektorem Michalem Malackou, příběh Elišky Vodákové z FTK, kterou podpořil Nadační fond UP, nebo zkušenost z buddhistického chrámu Dominika Voráče z PdF.

Z titulní stránky magazínu se na čtenáře usmívá nová předsedkyně Akademického senátu UP a geografka Irena Smolová z PřF. Pokud vás zajímá, jak její život ovlivnila Antarktida, nalistujte si rubriku Portrét. Úvodním tématem listopadového čísla Žurnálu UP jsou dvě výstavy ve Vlastivědném muzeu Olomouc, které se univerzitě věnují a jsou velmi výraznou připomínkou letošního roku oslav. Pokud jste jejich návštěvu ještě nestihli, máte nejvyšší čas. Nebudete litovat.

Na fotografiích se ohlédneme i za vysíláním České televize, které přivedlo při natáčení Dobrého rána na parkány naše studenty, akademiky i absolventy. Usměvavý Jiří Pavlica v družném hovoru s rektorem Martinem Procházkou, i to bylo k vidění v přímém přenosu z naší univerzity

O našem místě ve světě i o naší věčné české nespokojenosti se pak bavíme v rozhovoru Michalem Malackou, prorektorem UP pro strategii a vnější vztahy. Řeč je také o tom, zda jsme jako stát připraveni čelit i různým antisystémovým hnutím. „Domnívám se, že by vzdělanostní společnost měla mít jakousi reflexi ve spirále dějin. Měli bychom si uvědomit, že všechno, co teď zažíváme, už tady bylo. Jen se nestříhaly občanky, ale používaly se jiné formy. Už jsme měli římské impérium, které se rozpadlo na stejném schématu, na stejné sociální a ekonomické platformě, kterou teď prožíváme. Možná bychom se měli zastavit a zamyslet, zda z hlediska této kulturněhistorické zkušenosti nejedeme opět z kopce dolů tak rychle, že už to nestihneme zabrzdit,“ zamýšlí se Michal Malacka.

Dominika Voráče mnozí znají z jeho vystupování na Akademickém senátu UP, jehož je členem, nebo z pedagogické fakulty, kde absolvuje doktorské studium. My nabízíme ale jiný pohled. „Kamenná postel, polštář ze dřeva, jídlo dvakrát denně, vždy v osm třicet rýžová kaše a ve dvanáct třicet rýže a tofu. Náplň dne: meditace,“ tak popisuje své zážitky z thajského buddhistického chrámu v rubrice Zkušenost.

V nadsázce řečeno: když má někdo příjmení Vodáková, nemá na vybranou, čemu se bude věnovat. Přečtěte si, co to je vodní terapie a proč se jí studentka FTK Eliška Vodáková, kterou podpořil i Nadační fond UP, věnuje.

V Žurnálu UP toho ale samozřejmě najdete mnohem, mnohem víc: vědu, výzkum, úspěchy, zajímavosti z univerzitního dění atd. Takže si buď vezměte papírové vydání, které najdete mj. na fakultách či v UPointu, nebo si prolistujte elektronickou verzi našeho univerzitního časopisu.

Pěkné čtení přeje redakce.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Rozhlasové pásmo o nekončícím příběhu univerzity

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 14/11/2023 - 08:00

Večer 16. listopadu ve 20 hodin bude mít na stanici Českého rozhlasu Vltava premiéru radiodokument režiséra Michala Bureše Universitas Olomucensis.

Posluchače, kteří si naladí Vltavu v předvečer státního svátku, provede dokumentární pásmo Michala Bureše nejen úctyhodnou historií naší alma mater, ale řeč bude i o přítomnosti a budoucnosti.

„Natočit 45minutový dokument o 450 letech trvání vysokého učení v Olomouci byla vskutku výzva adrenalinová. Nakonec jsem coby autor a režisér vyšel z premisy, že vzdělání a vzdělanost tu s námi byly od počátku věků, jen pohled na ně se proměňoval. Historie olomoucké univerzity to dokládá. Kromě osobních svědectví v dokumentu zazní i unikátní archivní záběry. Vše budou s potřebným nadhledem glosovat herci Igor Bareš a Jana Stryková,“ uvedl režisér Michal Bureš.

Mezi těmi, jejichž hlasy v pořadu zazní, je například emeritní rektor UP Josef Jařab, ředitel Archivu UP Pavel Urbášek, anglista a emeritní profesor FF Jaroslav Macháček, vědec Ondřej Novák z PřF a prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Universitas Olomucensis, dokumentární pásmo o druhé nejstarší univerzitě v Česku, která letos slaví 450 let, si můžete naladit 16. listopadu od 20.00 hodin na stanici Český rozhlas Vltava.

Stejná stanice nezapomene na UP ani 17. listopadu. Právě na jejích vlnách bude od 19 hodin přímý přenos Slavnostního večera ke 450. výročí Univerzity Palackého z olomouckého sálu Reduta. Podrobně jsme psali zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Studující se mohou ucházet o cenu rektora

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 13/11/2023 - 14:00

Jestli považujete svou závěrečnou diplomovou práci nebo odborný článek za zdařilé, přihlaste je do soutěže o Cenu rektora UP. Do ní mohou být přihlášeni také studující, kteří sportují. Hodnotit se v tomto případě bude nejlepší sportovní výkon v akademickém roce 2022/2023. Přihlášky, práce a potřebné další náležitosti je nutné zaslat organizátorům do 26. listopadu 2023.

Práce obhájené v roce 2022 či 2023 bude posuzovat komise složená ze zástupců všech fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

„Přihlásit je možno jednu obhájenou diplomovou práci a jeden článek uveřejněný v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech se nepřijímají,“ uvedl Tomáš Krejčiřík z Oddělení marketingu UP. „Autoři a autorky vítězných prací a nejlepší sportovkyně a sportovci obdrží od rektora UP Martina Procházky diplom a radost jim udělá i finanční odměna,“ doplnil.

Do soutěže je potřeba zaslat práci spolu s vyplněnou přihláškou a posudky. V případě sportovních cen je nutné za jednotlivce či kolektiv vyplnit návrhový list. Podrobné podmínky i potřebné formuláře najdete na úřední desce zde.

V minulém ročníku rektor UP ocenil 19 studentských prací. Nejvíce byli zastoupeni posluchačky a posluchači přírodovědecké a filozofické fakulty. Další 3 ceny obdrželi studující za sportovní výkony. Během ceremoniálu byli oceněni autoři a autorky 40 vědeckých knih.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Univerzita zve na týden akcí, které připomenou 17. listopad

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 13/11/2023 - 07:00

Několika tematickými akcemi si Univerzita Palackého v týdnu od 13. listopadu připomene Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Letošní svátek 17. listopadu je navíc na univerzitě spojený s probíhajícími oslavami 450 let od založení vysokého učení v Olomouci.

Besedy, mše, zábavný kvíz, ale také slavnostní hudební večer. To vše s motivem svobody, kterou přinesly naší zemi listopadové události roku 1989. Připravené akce a jejich hosté z řad pamětníků, disidentů i studentů nabídnou příležitost k diskuzi nejen o minulosti, ale i o přítomnosti a o tom, kudy se naše země ubírá.

Setkání akademické obce s rektorem UP a členy studentského stávkového výboru '89

O odkazu sametové revoluce budou v moderované debatě hovořit členové studentského stávkového výboru z roku 1989 Miloš Korhoň, Tomáš Kasal, Jiří Křečan, Ivan Langer a Martin Štainer. Dalším hostem je Richard Pogoda, který se postará o hudební doprovod. „S každým dalším rokem, kdy se vzdalujeme od listopadu 1989, blednou vzpomínky na nesvobodu, v níž naše země po několik desetiletí žila. Na univerzitu nastupují generace studujících, které měly to štěstí, že se narodily už ve svobodné demokratické společnosti. Ale svoboda ani demokracie nejsou samozřejmostí. Proto považuji za důležité připomínat zkušenosti a osudy těch osobností, které se na naší univerzitě o změnu zasloužily. Univerzitní půda je ideálním místem pro střet názorů i ideí a já doufám, že akademická obec tuto příležitost k diskuzi využije,“ uvedla Andrea Hanáčková, prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti.

Vstup na akci je volný.

Kdy: pondělí 13. listopadu 2023 od 17 hodin

Kde: posluchárna Václava Havla, Křížkovského 12

Hospodský kvíz: speciál k 17. listopadu

Dalším speciálem Hospodského kvízu v režii Univerzity Palackého se budou prolínat jak témata týkající se historie vysokého učení v Olomouci a města Olomouc, tak motivy demokracie a svobody. Těšit se můžete na pět kol, ceny pro desítku nejlepších týmů a příjemnou atmosféru plnou znalostí i důvtipu. Registrovat svůj tým můžete prostřednictvím komentáře v diskuzi ve facebookové události.

Kdy: pondělí 13. listopadu 2023 od 19 hodin

Kde: Jazz Tibet Club

Díky, že můžem: 4 svobody EU aneb Před listopadem 1989 a po květnu 2004

Studenti právnické fakulty zvou své spolužáky a všechny zájemce o téma na přednášku s následnou diskuzí. Přednášející Martin Mach a Katka Vavřínová se budou držet hesla akce Díky, že můžem a představí 4 svobody EU v kontrastu před rokem 1989. Volný pohyb osob vs. cestování na výjezdní doložky, volný pohyb služeb a kapitálu vs. „podnikání“ či volný pohyb zboží vs. systém bonů. Také představí rozdíl mezi centrálně plánovaným hospodářstvím a tržním hospodářstvím. Zmíněny budou i výhody schengenského prostoru a další možnosti občanů vyplývající z členství ČR v EU.

Kdy: úterý 14.11. 2023 od 16:30

Kde: Právnická fakulta UP, tř. 17. listopadu, budova A, Rotunda

Slavnostní mše za studenty a zaměstnance univerzity

Kostel od nepaměti označovaný jako Sněženka je součástí původního barokního komplexu olomoucké jezuitské univerzity a studentské mše se zde konají i dnes. Slavnostní mši bude celebrovat olomoucký biskup Mons. Josef Nuzík. Během setkání zazní i připomínka Mezinárodního dne studentstva.

Kdy: středa 15. listopadu 2023 od 19 hodin

Kde: kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci

Občanská angažovanost a nenásilný odpor: Cesta ke svobodě a demokracii

Právnická fakulta zve na vzácnou příležitost diskutovat v předvečer výročí 17. listopadu se dvěma disidenty, Danielem Kroupou a Vítem Pelikánem, kteří se podělí o své osobní příběhy a zkušenosti s bojem proti totalitě. Hosté představí svůj pohled na důležitost zájmu o věci veřejné, občanskou angažovanost a občanskou společnost jako klíčové prvky budování demokracie. Diskuze se zaměří na nenásilné formy odporu proti totalitě, které hrály zásadní roli v boji za svobodu v dobách režimu. V neposlední řadě budou Daniel Kroupa a Vít Pelikán mluvit o budoucnosti demokracie a výzvách, kterým čelíme. Společně se nejen podíváme do minulosti, ale budeme i analyzovat aktuální výzvy, sdílet myšlenky, strategie a příklady pro ty, kdo usilují o pozitivní změny ve společnosti a o zachování demokratických hodnot.

Místa si rezervujte zde: https://forms.office.com/e/ckH0vbUaX6

Kdy: čtvrtek 16. 11. 2023, 13:30–15:30

Kde: Právnická fakulta UP, tř. 17. listopadu, budova B, K.21

Výstava fotografií

Připravované diskuzní setkání s disidenty bude současně pojato jako vernisáž k výstavě fotografií The Baltic Way. Fakulta ji pořádá v rámci projektu Bacha, který na PF UP realizuje Ondrej Hamuľák z katedry mezinárodního a evropského práva. V předsálí auly bude vystaveno přes pět desítek černobílých fotografií, které dokumentují takzvanou Baltskou cestu – pokojnou politickou demonstraci, která se konala 23. srpna 1989. Přibližně dva miliony lidí se tehdy spojily v lidský řetěz, který měřil 675,5 km ve třech pobaltských státech: Estonsko, Lotyšsko a Litva, které byly v té době považovány za součásti Sovětského svazu.

Kdy: od 16. 11. 2023

Kde: předsálí auly PF, budova B

Hudební pocta nejstarší moravské univerzitě, slavnostní večer ke 450. výročí univerzity v Olomouci

Jedním z vrcholů oslav 450. výročí univerzity v Olomouci bude slavnostní koncert Moravské filharmonie. Ve sváteční den zazní v sále Reduty v premiéře svita Templum Honoris, kterou zkomponovali s univerzitou spjatí skladatelé Marek Keprt, Vít Zouhar, Jan Vičar a Tomáš Hanzlík. V programu je dále Houslový koncert č. 7 C dur op. 11 Antonína Vranického a poté Symfonie č. 1 f moll op. 10 Dmitrije Šostakoviče. Jako sólistka se představí mezinárodně proslulá houslistka Hana Kotková. Studenti a zaměstnanci UP mohou vstupenky zakoupit s 50% slevou, a to prostřednictvím tohoto odkazu. Nejdřív si vyberete místo, poté vlevo v roletce zvolíte „VIP 50%“. Na koncert si nezapomeňte vzít zaměstnaneckou kartu. Více o slavnostním koncertu zde.

Kdy: pátek 17. listopadu 2023 od 19 hodin

Kde: Moravská filharmonie Olomouc, sál Reduty

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Marta Cvoligová: Nevidomí se při tanci nejvíc bojí otoček

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Ne, 12/11/2023 - 08:00

Být dobrovolníkem znamená myslet nejen na sebe, ale dělat i něco pro druhé. Univerzita Palackého dobrovolnictví svých studentů i zaměstnanců velmi podporuje. Některé z dobrovolníků vám představíme v Žurnálu Online. Marta Cvoligová už je v důchodovém věku, přesto je velmi aktivní a mimo jiné dobrovolně pomáhá i ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých v Olomouci, kde si vybudovala vazby kvůli svému otci.

Vystudovala dějepis a češtinu, pracovala jako učitelka, později přešla do pojišťovnictví. V důchodu se vrátila ke studiu a navštěvuje jednoleté programy Univerzity třetího věku Univerzity Palackého, momentálně už poněkolikáté Dějiny výtvarného umění v kostce.

Co vás přivedlo k dobrovolnictví?

Když mému otci v roce 1998 diagnostikovali slepotu, i když ještě částečně viděl světla a stíny, společně s mamkou hledali nějakou pomoc. Dozvěděli se o Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých (SONS) a začali pravidelně chodit do její olomoucké odbočky. Myslím, že díky tomuto rozhodnutí zažili pěkné stáří.

Otec zemřel v roce 2011, ale mamka do SONS chodila stále, neboť si tam za tu dobu vytvořila přátele. Když jsem poté odešla do důchodu, začala jsem ji tam vozit, protože už se jí hůř chodilo. V prosinci jí bude 93 let, takže se snažím, aby si ta přátelství, která tam navázala, udržela co nejdéle. Tím jsem se tam víceméně zaháčkovala i já a začala jsem tuto pomoc vnímat jako smysluplnou činnost, ve které má člověk možnost poznat spoustu nových věcí.

Co v organizaci děláte?

Vedu kurz salsy, která je i mým soukromým koníčkem. Kdysi jsem nějakou dobu tančila a teď ve stáří jsem se k tomu přes jeden z kurzů Univerzity třetího věku dostala zpět. V SONS mi proto nabídli, jestli bych nevidomé nechtěla něco naučit.

Bude to dva roky, co jsme s tančením začali. Z počátku pro mě byla výuka složitá, protože orientace nevidomých v prostoru je úplně jiná než u vidoucích. Často musí překonat určitý strach z prostoru. Nejvíce se báli točení. Otočku na jednu dobu jsem jim musela rozfázovat, takže se otočili o 180 stupňů na dvě doby a stejně i nazpátek. Chvíli mi trvalo, než jsem se s tím sžila. Museli se srovnat i s rytmem, ale většinou dobře slyší, takže to nebyl až takový problém. V současné době už jsou někteří žáci schopni tančit i v páru. I já mám v kurzu párového tanečníka, se kterým teď na podzim půjdeme dokonce do normálního kurzu pro vidoucí.

Vedete ještě nějaký kroužek?

Kdysi jsem učila češtinu, takže mám ještě jednou měsíčně češtinářské okénko, zhruba na dvacet minut. Nevidomí ale nemohou psát, takže si vždy něco zopakujeme ústně, zaměříme se třeba na psaní mně/mě a potom si dáváme hádanky. Pro zpestření občas zadám i nějaké slovní hříčky, u kterých třeba vytváří krátký příběh na pět vět, kde všechna slova začínají stejným písmenem. Nebo jim dám nějaké slovo, například Velikonoce, z jehož písmen se pak snaží složit co nejvíce dalších slov.

Máte v organizaci nějakou oblíbenou aktivitu?

Jednou za čtrnáct dní chodí nevidomí na bowling, to se mi líbí a chtěla bych chodit častěji. Zvednou se jim zábrany na straně dráhy, aby koule nepadala do žlábku, což je dobré i pro mě. Vždycky se někam trefím. Někteří vidí stín, takže přibližně vědí, kolik kuželek srazí. Navíc jsou tam i obrazovky, které mohou mluvit.

Jak dlouho se v organizaci vlastně angažujete?

Od roku 2016. Ale bylo to pozvolné. Nejdřív jsem jen doprovázela maminku a rozvážela její kamarádky, za další rok jsem se s nimi vydala na první výlet a už to jelo.

Takže i doprovázíte?

SONS má celoroční program, kdy se každý týden něco děje. Program je pestrý, takže si v něm každý najde svoje. Ať jsou to různé přednášky, divadlo a jiné kulturní akce nebo výlety v rámci jejich turistického oddílu Surikaty. Jezdí se do blízkého okolí Olomouce, třeba na Sovinec, do Náměště na Hané, ale plánují se výlety i dál, například do Prahy. Mám v organizaci několik „svých klientů“, které doprovázím nejčastěji. Potom příležitostně i jiné nevidomé.

Co takové doprovázení obnáší?

V podstatě to znamená, že lidem pomáháte zorientovat se v prostoru, aby nezakopli nebo se jinak nezranili. Většina z nich má alespoň zbytky zraku, takže něco málo vnímají, ale když se potřebují na něco zaměřit detailně, stejně si to musí ohmatat. Takže když nám třeba na zámku dovolí si nějaký předmět osahat, pomáhám jim navést ruku apod.

Jak velká je potřeba dobrovolníků? Třeba na turistiku jich určitě musí být mnoho, aby byla zajištěna bezpečnost.

Ano, tam musí mít každý svého dobrovolníka. Stálí členové organizace většinou mají dostatek kontaktů, takže nás před akcemi obvolávají, jestli s nimi nechceme jít. Nebo se na akci přihlásím sama a pak dám vědět svým stálým lidem, jestli tam nepůjdou taky. Když řeknou, že ne, ozvu se holkám v SONS, že jsem volná a mohou mi někoho přiřadit. Samozřejmě snaha získávat nové dobrovolníky je pořád, protože těch nikdy není dost. Každý rok se pro lidi, kteří mají zájem pomáhat, koná soustředění, na kterém se seznamují se správnými způsoby vodění, jak procházet dveřmi, co dělat, když potřebuje nevidomý na záchod atd.

Co vám dobrovolnictví přineslo?

Určitě dobrý pocit a zkušenosti. Člověk si myslí, že když má někdo handicap, bude ublížený nebo dokonce zlý, protože je na tom hůř. Nic takového ale vůbec nezaznamenávám. Ti lidé znají své limity. Mají vymezený nějaký prostor, ve kterém se naučili hrát a jsou spokojení.

Není to nějaká uzavřená společnost nešťastných lidí, ale skupina, která chce opravdu žít, akorát s tím potřebují trochu pomoct. Já se na tom můžu určitým způsobem spolupodílet a zároveň navazovat nová přátelství a poznávat nová místa.

Dobrovolnictví současně není o tom, že jste povinný účastnit se všeho možného. Děláte jen to, na co stačíte. Děláte to, co děláte rád, a když se něčeho zúčastnit nechcete, tak se do toho prostě nezapojíte. Když se mi nějakým způsobem změní mé soukromí, třeba kdyby už matka sama nezvládla vůbec nic, je mi jasné, že z toho třeba na rok na dva vypadnu. Nikdo mi to nebude vyčítat.

Je pro vás právě dobrá komunita tím největším plus?

Rozhodně. Samozřejmě tam někdy jsou i problémy. Ale je to tak mizivé procento oproti normální průměrné skupině nebo kolektivu, že mě to až překvapuje. Ti lidi mají spíše touhu se něco nového dozvědět a opravdu jsou pozitivně naladění. Jsou tam jedinci, kteří mají velmi nešťastné vnitřní osudy, které by zdravý člověk nezvládl. Oni to ale vnímají stylem – stalo se. A jdou dál.

Spousta lidí z organizace navíc zná mé rodiče, takže jsou pro mě jako druhá rodina. Myslím, že mi tohle prostředí pomůže překonat i ten nejhorší smutek, až tady matka jednou nebude.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky