Novinky z PřF a UP

Novou metodu umožňující spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH vyvinul tým vědců z ETH Curych vedený Helmou Wennemers a Athanasiosem Markosem, který působí na přírodovědecké fakultě. Tento postup otevírá cestu k přesnější diagnostice a cílené léčbě nádorů či zánětlivých onemocnění. Výsledky výzkumu zaměřeného na vývoj nové bioorthogonální reakce citlivé na pH byly publikovány v prestižním časopise Chem vydavatelství Cell Press.

Hodnota pH je jedním z klíčových ukazatelů stavu buněk. Její výkyvy doprovázejí řadu závažných onemocnění – například záněty, neurodegenerativní choroby nebo rakovinu. Právě na schopnost reagovat na změny pH se zaměřil tým výzkumníků, který vyvinul novou bioorthogonální reakci citlivou na pH.  V živých systémech lze tuto metodu využít při přesném zacílení diagnostických sond nebo léčiv.

Optimalizace reakce přinesla vyšší rychlost 

„Podařilo se nám zoptimalizovat dříve vyvinutou bioorthogonální reakci mezi azomethin iminy a isonitrily. Tato reakce využívá netoxická a stabilní činidla a zároveň je citlivá i na malé změny pH. Pomocí systematické studie jsme dosáhli výrazného zvýšení reakční rychlosti, což je pro biologické aplikace zásadní,“ vysvětluje Athanasios Markos z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty.

Bioorthogonální chemie umožňuje provádět člověkem navržené chemické reakce v živých buňkách a organismech, aniž by narušily jejich přirozené funkce. Díky tomu lze například sledovat konkrétní biomolekuly v jejich přirozeném prostředí nebo cíleně dopravovat léčiva přesně na místo jejich účinku. Vývoj chemických reakcí, které fungují v tak složitém prostředí, je však mimořádně náročný, protože živé systémy se vyznačují vysokou komplexitou a přesně vymezenými podmínkami, za nichž mohou chemické procesy probíhat. V současnosti je známo několik bioorthogonálních reakcí, které fungují spolehlivě i při různých hodnotách pH, což umožňuje značení biomolekul v odlišných fyziologických prostředích. Stále však existuje jen omezený počet metod, které by dokázaly citlivě reagovat na změny pH uvnitř buněk či celých organismů.

Testování na nádorových buňkách

Vyvinutou metodu vědci otestovali při značení živých buněk. Pomocí speciálně upravených protilátek se jim podařilo selektivně označit nádorové buňky, které se vyznačují kyselým okolím. „Za mírně kyselých podmínek, typických pro nádorové prostředí, jsme dosáhli výrazně efektivnějšího značení než u zdravých buněk,“ doplnil Markos, podle kterého nový přístup umožňuje přesnější a efektivnější sledování procesů v buňkách a může se stát základem pro vývoj moderních cílených léčiv.

Odkaz na celý článek najdete zde.

Mezi 48 osobnostmi, jejichž zásluhy a výsledky práce u příležitosti 107. výročí vzniku samostatného československého státu ocenil prezident ČR Petr Pavel, je i profesor Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc František Kopřiva a učitel a absolvent Fakulty tělesné kultury UP Jan Dvořák.

„Respekt a obdiv si zaslouží každý z nich. Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě, ne jeden okamžik, jedno volební období, ale po celý svůj život. Ukazují, že vytrvalost, úsilí, statečnost, lidskost a pokora nejsou překonané ctnosti. Že máme koho následovat a že máme kým se inspirovat,“ uvedl na adresu vyznamenaných ve svém proslovu prezident Petr Pavel. Celý projev najdete zde.

Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy a zdravotnictví obdržel František Kopřiva, profesor Dětské kliniky LF UP a FNOL, který patří k zakladatelům dětské pneumologie u nás. František Kopřiva je absolventem olomoucké medicíny, soustředí se především na diagnostiku a léčbu dětí s alergickými chorobami, s poruchami imunitního systému a chorobami dýchacího ústrojí. V roce 2018 se za svou lékařskou a vědeckou práci stal laureátem Ceny města Olomouce, jeho medailonek si můžete projít tady.  

S Dětskou klinikou, respektive s organizací Šance Olomouc, která při klinice již přes třicet let působí, je spojena také další oceněná Zdenka Wasserbauerová. Ta se před časem stala aktivní členkou Šance Olomouc a také spolupracovnicí Českého národního registru dárců kostní dřeně, do něhož se jí podařilo přivést přes třicet tisíc dobrovolníků. Babička Šance, jak se Zdence Wasserbauerové přezdívá, z rukou prezidenta převzala medaili Za zásluhy v oblasti charitativní a dobrovolnictví.

Oceněn, a sice za zásluhy v oblasti výchovy a školství, byl také Jan Dvořák, učitel Základní školy Jeseník a skautský vedoucí, který již během studia na Univerzitě Palackého založil projekt Politika nejen pro mladé, který dlouhodobě přispívá ke zvýšení zájmu mladých lidí o veřejné dění. Jan Dvořák je absolventem Fakulty tělesné kultury UP, kde vloni dokončil navazující magisterské studium učitelství tělesné výchovy se zaměřením na speciální pedagogiku, předtím absolvoval studium tělesné výchovy a matematiky.

Prezident ČR Petr Pavel během slavnostního aktu při příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu udělil či propůjčil státní vyznamenání a udělil medaile Za zásluhy a Za hrdinství celkem 48 osobnostem. Byla mezi nimi například před několika dny zesnulá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, dramatik, scenárista a spoluzakladatel Divadla J. Cimrmana Zdeněk Svěrák nebo teprve devítiletý Šimon Malý, který zachránil tonoucího dědečka. Přehled všech oceněných je k dispozici zde.

Moderní technologie mění svět a medicína nestojí stranou. Na využívání elektronických informačních systémů, telemedicíny nebo umělé inteligence v péči o pacienty své studující připravuje i Lékařská fakulta UP ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc. Výukou v Centru digitálního zdravotnictví procházejí studující čtvrtých ročníků, přičemž LF UP byla první fakultou v ČR, která takovýto povinný předmět zavedla.

Výuka je zaměřena velmi prakticky, nechybí ale ani důležitá teorie – čím je elektronizace zdravotnictví přínosná a jak s novými nástroji pracovat lege artis a správně s ohledem na platnou legislativu a kyberbezpečnost.

„Fenomény dneška, o kterých se hodně bavíme, jsou telemedicína a umělá inteligence. Seznamujeme studenty mimo jiné se zásadami komunikace s pacientem na dálku, že například není vhodné posílat zdravotní dokumentaci přes WhatsApp či e-mail, vysvětlujeme principy anonymizace a pseudonymizace sdílených materiálů, probíráme i design aplikací pro pacienty,“ přibližuje vedoucí centra Antonín Hlavinka.

„U AI se bavíme o využití při samotném studiu, kdy mohou být velmi užitečné i free verze, ale také třeba v administrativě. Pro klinické použití máme celou řadu praktických příkladů aplikací, které například detekují rozsah zranění, studenti si také zkoušejí dělat souhrny obsáhlých zpráv. Vždy ale zdůrazňujeme, že odpovědnost je na tom konkrétním lékaři. Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš,“ dodává.

Součástí výuky jsou i návštěvy na vybraných pracovištích fakulty a nemocnice, kde moderní pomocníky, jako je například chirurgický robotický systém da Vinci, 3D tisk nebo AI, využívají a mohou je tak vidět a případně si i „osahat“ přímo v praxi.

Centrum digitálního zdravotnictví vzniklo v roce 2022 jako společné pracoviště Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc díky podpoře z Národního plánu obnovy. Výuku tu absolvují nejen studující LF UP, ale i z Fakulty zdravotnických věd UP a v rámci rozšiřování kompetencí také již zkušení lékaři a lékařky. Pro zájemce vyšly také učebnice Digitální medicína, na nichž se odborníci z LF UP a FNOL podíleli.

Svým štětcem a osobností se nesmazatelně zapsal do novodobých dějin univerzitní Olomouce. V roce 1946 navrhl ikonický a nadčasový erb Univerzity Palackého, sehrál významnou roli při jejím obnovení po druhé světové válce jako pedagog i přítel prvního rektora J. L. Fischera a celý život maloval, fotografoval a vášnivě cestoval. Řeč je o Aljo Beranovi, jehož životní příběh přináší v osobité formě nová kniha z edice Paměť UP. Vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Netradiční biografická publikace nabízí jedinečný pohled do Beranova života a díla díky dvěma nejdůvěryhodnějším svědkům. Za knihou autorsky stojí Beranovi nejbližší – dcera a kunsthistorička Věra Beranová a vnuk, pedagog a historik Václav Čada.

Kniha Život s vůní terpentýnu sestává ze dvou částí. První nabízí formálně originální fiktivní rozhovor, který vede Václav Čada se svým zesnulým dědečkem. Chronologický dialog je založený na bohatých rodinných archivních materiálech, oživuje Beranovy vzpomínky a odhaluje jeho osobní i profesní život s neobyčejnou intimitou a nadhledem.

Druhá část publikace zkoumá Beranovo umělecké dílo očima kunsthistoričky Věry Beranové, jež zemřela v průběhu příprav rukopisu v roce 2023. Nabízí vhled do jeho malířské, grafické nebo užité tvorby.

„Do určité míry vnímám knihu jako jakési splacení dluhu, který jsem cítil k mamince a rodinné tradici, a vlastně i dluhu k osobnosti mého dědečka, se kterým se, prostřednictvím jeho děl, setkávám od dětství a jehož práce mě obklopuje celý život. Až příprava tohoto textu mi pak umožnila nahlédnout hlouběji do jeho života,“ říká o knize její spoluautor Václav Čada.

Nedílnou součástí knihy je také unikátní doprovodný obrazový materiál – čtenáři na stránkách najdou dosud nepublikované rodinné fotografie, snímky pořízené samotným Beranem a reprodukce mnoha jeho uměleckých děl.

Život s vůní terpentýnu je nejen poctou výjimečnému malíři, pedagogovi a umělci, který dal Univerzitě Palackého její erb a Olomouci své obrazy, fotografie i kus srdce, ale také inspirativním vyprávěním o umění, rodině a odkazu, který přesahuje generace.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a u dobrých knihkupců. Jako bonus je až do konce roku v prodejně VUP ke shlédnutí výstava fotografií Aljo Berana, zachycujících atmosféru staré Olomouce.