Novinky z PřF a UP

Jak bude vypadat evropská společnost i vzdělávání v budoucnu? Bude možné bez komplikací studovat na více univerzitách současně, sdílet své jedinečné odborné znalosti, navzájem využívat výzkumná pracoviště či navazovat spolupráci s komerční sférou, která bude mít pozitivní dopad na společnost? Ano, a právě teď se nacházíme uprostřed těchto změn – takové bylo poselství setkání členů evropské univerzitní sítě Aurora, které proběhlo na konci května v Neapoli. Co ještě – kromě zvolení Martina Procházky do funkce jejího prezidenta – toto setkání přineslo?

Setkání Aurora Spring Biannual Naples 2024 hostila Neapolská univerzita Fridricha II., která v letošním roce slaví 800 let od založení. Mezi dalšími členy Aurory je – vedle Univerzity Palackého – zároveň hned několik univerzit, které začaly psát své dějiny až ve druhé polovině 20. století. Vzájemná spolupráce díky tomu umožňuje kombinovat tradici evropského školství s aktuálními trendy a inovacemi, rozšiřováním digitálních kompetencí a využíváním možností online prostoru.

Každá z institucí v síti Aurora nabízí ostatním inspiraci v tom, na co se zaměřuje a v čem je nejlepší. Studující si už nyní například mohou zapsat online či hybridní kurzy z nabídky jiných univerzit či kontaktovat zahraničního školitele pro vedení disertační práce. K bezproblémové spolupráci je nutné propojit vzdělávací systémy a navzájem uznávat obdržené kredity či mikrocertifikáty – a právě na tuto problematiku se zaměřil jeden z hlavních diskuzních bloků proběhlého setkání. Příkladem úspěšné spolupráce je projekt Euridice, jehož výstupem bude i díky zapojení UP nový mezinárodní studijní program. „Aurora se již dlouho věnuje digitální společnosti. Původně začínala s obecným vzdělávacím modulem, projekt se následně rozvinul v přípravu komplexního společného magisterského studijního programu. Využili jsme zde program Digitální Evropa Evropské komise k získání financí na projekt, přípravu i realizaci studijního programu,“ řekl prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka, který je řešitelem projektu za UP.

Činnost univerzit se neobejde bez převodu výsledků výzkumu do praxe a spolupráce s komerční i veřejnou sférou či samosprávami. Michal Malacka byl proto coby garant strategie hostem kulatého stolu Stakeholder Engagement and Social Entrepreneurship in European Alliances: „Univerzity v alianci budou vytvářet strategický rámec spolupráce se samosprávami měst a regionů, zástupci průmyslu, zdravotnictví, obchodními komorami, nevládními organizacemi a s inkubátory sociálních změn, zejména na aktivitách souvisejících s udržitelností, změnou klimatu, digitální společností, zdravím a kulturou.“ Peter Fenici ze společnosti AstraZeneca dále v případové studii ukázal, jak funguje jejich partnerství s neapolskou univerzitou, s níž společně připravují vzdělávací program o genové terapii.

Jednou z priorit Aurory je už od jejího počátku udržitelnost a řešení klimatické změny. Několikaletá práce pracovního balíčku Udržitelný kampus, který vede Univerzita Palackého a Innsbrucká univerzita, vyvrcholila vznikem Společného plánu snižování ekologické stopy (Common footprint reduction plan). Během biannualu jej koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková a její kolega Lorenzo Rieg krátce představili, načež jej rektoři a rektorky univerzit Aurory slavnostně podepsali. „Dokument, jehož vznik provázelo mnoho diskuzí a kompromisů, byl také jedním ze závazků směrem k Evropské komisi. Věřím, že se nám společně podaří cíle naplnit – přestože jednotliví členové Aurory mají často dost odlišné podmínky a výchozí pozici – a svým příkladem na poli udržitelnosti inspirovat ostatní instituce i veřejnost,“ uvedla Zuzana Huňková.

Vrcholným okamžikem dne byl slavnostní ceremoniál předání prezidenství sítě Aurora. Jen chvíli předtím totiž Aurora General Council zvolil novým prezidentem rektora UP Martina Procházku (psali jsme podrobněji zde). Od září tak nahradí současného prezidenta, rektora Islandské univerzity Jóna Atliho Benediktssona, kterému jako poděkování za jeho působení věnoval vázu z českého křišťálu. „S Martinem Procházkou mám tu čest spolupracovat už několik let, a tak můžu s jistotou říct, že Aurora bude v dobrých rukou,“ uvedl končící prezident.

Středeční program byl potom věnován jednáním prorektorů, výkonných výborů a jednotlivých pracovních skupin. Proběhl také kulatý stůl členů Aurora Student Council, jemuž předsedal jeho prezident Hanuš Patera, student psychologie na FF UP. Během něj představili svou dlouhodobou strategii a cíle, kterých by chtěli v dlouhodobém horizontu dosáhnout. Důraz kladou například na diverzitu a inkluzi na jednotlivých univerzitách a na silnou roli studujících při prosazování těchto principů. V plenární diskuzi pak otevřeli otázku intenzivnějšího a aktivnějšího zapojování studentek a studentů do činnosti Aurory a jednotlivých pracovních balíčků nebo odměňování za jejich práci.

Podrobnější program Aurora Spring Biannual Naples 2024 je k dispozici na webu Aurory spolu s videozáznamy jeho průběhu. Příští fyzické setkání Aurora Biannual se bude odehrávat v květnu 2025 v Paříži, kde ostatní členy sítě přivítá její nejmladší člen – Université Paris-Est Créteil (UPEC).

V loňském roce byla při České konferenci rektorů (ČKR) zřízena Pracovní skupina pro třetí roli vysokých škol (VŠ), která připravila iniciativu s názvem Vysoké školy pro společnost.

Třetí role spočívá v úzkém propojení VŠ se společností v nejširším smyslu slova. Jedná se o činnosti VŠ, které napomáhají k řešení výzev na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Děje se tak prostřednictvím nejen prezentace významných výsledků vědeckých poznatků a hodnot s celospolečenským dopadem, ale i přenosu poznatků a technologií, které mají podobu studií, analýz, patentů či licencí, zakládání spin-off společností, poskytování odborných služeb, konzultací a výzkumů v klíčových oblastech. Pozitivní dopad se týká také kvality služeb (sociální, zdravotnické, kulturní atp.).

České VŠ vzdělávají přes 300 tisíc studujících a zaměstnávají téměř 60 tisíc lidí. Nejsou to však jen vzdělávací centra. Společnosti prospívají i výzkumem a službami, které mají pozitivní společenský vliv ve všech sférách života. Série příspěvků ukáže širokou škálu českých VŠ a různé způsoby, jakými přispívají k rozvoji české společnosti. V příštích měsících se každý týden představí jedna z více než čtyřiceti VŠ, veřejných i soukromých, od uměleckých až po technické. Cílem iniciativy je přiblížit širší veřejnosti aktivity VŠ, které představují přínos pro společnost. Ten může být někdy méně nápadný a kvantifikovatelný, vždy však směřuje k prosperitě, bezpečnosti a soudržnosti celé společnosti.

Počínaje 12. červnem 2024 bude každý týden na sociálních sítích ČKR (X a Facebook) zveřejňován jeden příspěvek, který bude prezentovat konkrétní projekt či aktivitu, jež obohacuje českou společnost v rozličných oblastech života. Jedná se o unikátní iniciativu v rámci ČR, která představí vysokoškolský sektor jako celek.

V Praze dne 5. června 2024

Za Českou konferenci rektorů

Prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.
předsedkyně

Do Ruska zavedla posluchače druhá univerzitní Procházka s… Hostem debatního cyklu, jehož moderátorem a hostitelem je rektor UP Martin Procházka, byla totiž novinářka Petra Procházková.

Rusko, Ukrajina, Afghánistán, Gruzie… To jsou země, kde se něco dělo nebo děje. A jsou to proto také země, které jsou v centru zájmu respektované reportérky Petry Procházkové. Její reportáže z Ruska a postsovětských zemí mohli v minulosti číst čtenáři Lidových novin. Právě ty ji totiž na počátku devadesátých let do Moskvy jako svou zpravodajku vyslaly.

„Devadesátá léta byla v Rusku tak turbulentní, že si novinář nemohl nic lepšího přát,“ vzpomínala na dobu, kdy ona mířila na Východ, zatímco mnozí kolegové se vydali směr Brusel. Její volba se ukázala jako novinářsky mnohem atraktivnější. Proměna politiky, Boris Jelcin, role EU, Vladimír Putin, použití jaderných zbraní, svoboda a její rozdílné vnímání v různých částech světa, o tom všem byla na debatě řeč. Petra Procházková rekapitulovala ruskou politiku, připomínala své zkušenosti a zážitky a dávala je do kontextu s dnešní situací v Pobaltí nebo v Gruzii.

Mluvila i o několika letech, která prožila v Afghánistánu. Na Martina Procházku zapůsobil její román Frišta, příběh ženy napůl Rusky, napůl Tádžičky provdané do Afghánistánu. „Když pracujete pro noviny, musíte psát holou pravdu,“ vysvětlovala základní pravidlo novinářské práce dodat čtenářům potřebná fakta, aby si názor mohli udělali sami. Když ale chce autor vytvořit mix postav a příběhů, přidat emoce a dojmy, dodat kus sebe, pak už je potřeba dát se na beletrii. I proto Petra Procházková napsala román.

Řeč byla i o její zatím poslední knize rozhovorů Cesta Rusů k válce, která vyšla před pár dny. Rektor UP a posléze i příchozí v publiku se zajímali, jak vlastně máme dnes vnímat Rusko. Jak a jestli vůbec s ním vést dialog? Podle Procházkové bude dialog určitě potřeba vést, současně nesmíme zapomínat, kdo je v nynějším konfliktu agresor. A jestli se učit ruštinu? „Myslím si, že ruština je hrozně důležitá pro novináře proto, aby si přečetli v originále informační zdroje,“ uvedla Petra Procházková s tím, že informační válka, která nyní probíhá, je změtí lží, pravd a polopravd. „Je strašně těžké se tím pralesem informací probírat a odhadovat, co je pravda – to je máloco –, co je aspoň trochu, co vůbec. A je dobré se vždy dostat k původnímu zdroji, který právě může být v ruštině. Dneska se válka na Ukrajině odehrává do značné míry na sociální síti Telegram. Tam se dozvíte bezprostředně téměř online postoj nejen těch, kteří jsou vám sympatičtí, ale i Kremlu a různých podivných blogerů a najednou získáte trošku obrázek o rozprostraněnosti těch názorových proudů,“ řekla mj. Petra Procházková, redaktorka Deníku N.

Setkání Petry Procházkové s Martinem Procházkou pak v podvečer v aule PdF skončilo autogramiádou knížek, které si návštěvníci přinesli.

Procházka s… je nový debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. První pozvanou osobností byl v únoru teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Záznam debaty najdete zde. Druhou pozvanou osobností byla nyní Petra Procházková. Záznam si můžete přehrát níže.

Novou didaktickou hmatovou hru, která pomůže nevidomým a slabozrakým dětem pochopit geometrické tvary a také proniknout do tajů abecedy, vytvořili odborníci z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Úkolem hráče je  pomocí několika modulů ve tvaru rovinných geometrických obrazců sestavit velká písmena abecedy. Jedná se o třetí hmatovou hru, kterou odborníci z katedry experimentální fyziky zkonstruovali. Skládačka je vyráběna pomocí 3D tiskáren.

Herní sada se skládá z 12 modulů, které mají tvar rovnoramenného lichoběžníku, kosodélníku, kosočtverce, rovnostranného trojúhelníku a nekonvexního šestiúhelníku. Modul ve tvaru kosodélníku pak slouží jako hrací plocha. Hrací prvky mají základní barvy spektra – od jasně červené po klidnou modrou a tajemnou fialovou. Na jedné straně jsou opatřeny povrchem, který může hráč díky reliéfní struktuře cítit a pomocí hmatu prozkoumat. „Naše hra je skvělá tím, že spojuje zábavu s učením. Rozvíjí znalosti českého jazyka, přírodních věd i matematiky, a to včetně geometrie. Podporuje rozvoj matematické, jazykové a čtenářské gramotnosti,“ uvedla Jana Slezáková z katedry experimentální fyziky, která se na tvorbě hry podílela.

Děti pomocí hry mohou rozvíjet své zrakové vnímání a zrakovou paměť, což je podle Jany Slezákové ideální způsob, jak posílit jejich mentální schopnosti. „Hra také podporuje jazykové a řečové dovednosti. Barevné moduly pomáhají hráčům pojmenovat geometrické útvary, porozumět abecedě, uvědomit si pojmy hladký a drsný či třídit, řadit a počítat předměty.“

Všechny barevné moduly se vkládají vždy do šablony šedé barvy, která je opatřena vystouplou trojúhelníkovou sítí. Na druhé straně šablony jsou uvedeny názvy barev spektra v Braillově písmu doplněné o hmatové reliéfní znaky, což napomáhá nevidomým a slabozrakým dětem vytvořit si lepší představu a orientaci při skládání do trojúhelníkové sítě.

„Cílem hry je tvorba velkých tiskacích písmen abecedy. Hru mohou využít učitelé přírodovědných předmětů, ale i českého jazyka. Hrací šablona šedé barvy je ve svých rozích opatřena neviditelnými magnety, takže lze vytvořit řetězec několika hracích ploch za sebou. Dítě či hráč tak může například sestavit z více písmen jednoslabičná slova, jako je krk, brk, les, dub, buk, ves, pes či zub," řekla Jana Slezáková. Děti se touto hravou formou také naučí správně rozlišovat předpony a předložky či si osvojí některé větné spojky.

Hra je zaměřena především na děti mladšího školního věku, může však sloužit dětem různé znalostní úrovně a věkové kategorie. Hra díky manipulaci s drobnými geometrickými útvary rozvíjí jemnou motoriku. Děti tak mohou trénovat správné úchopy a hmatové vnímání. Tyto dovednosti jsou velmi důležité u nevidomých dětí při prostorové orientaci a získávání informací o okolním světě.

Podle předsedkyně Asociace zrakových terapeutů Veroniky Růžičkové z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP Olomouc je trojúhelníková hra díky své multifunkčnosti vhodná nejen pro rozvoj hmatových dovedností, ale i prostorových a matematických představ u dětí s těžkým zrakovým postižením a osob později osleplých. Velkou výhodou této pomůcky je podle Veroniky Růžkové její promyšlenost a komplexnost, která hráče učí používat hmat jak v rámci matematických či jazykových představ, tak i představ ohledně barev. Hru je možné využít v prostředí školy, při terapiích i v rámci volnočasových aktivit.

Hmatovou hru také posoudila vedoucí Centra podpory studentů se specifickými pořebami UP Lucie Flekačová. „Paní doktorka hru vnímá jako záležitost, která může posloužit osobám se zrakovým postižením pro rozvoj kognitivních funkcí i hmatového vnímání. Uvádí, že hru lze považovat jako možnou didaktickou pomůcku či obecně pomůcku, která rozvíjí jednak hmatové vnímání, primárně však spojené s rozvojem ostatních vyšších kompenzačních činitelů," dodala Jana Slezáková.

Didaktická hmatová hra je vyráběna na několika 3D tiskárnách. „Do hrací desky se v průběhu tisku vkládá hmatová část, která je na spodní straně desky. Tato část je předtištěna a hráčům umožňuje pomocí hmatu identifikovat strukturu s přiřazeným popiskem v Braillově písmu. Následují magnety, které dovolují spojované hrací desky zafixovat k sobě. Díky tomu, že je vše zatisknuté do jednoho kusu, je hrací deska kompaktní a odolná. Následně se tisknou jednotlivé elementy," popsal výrobu hmatové hry Petr Novák z katedry experimentální fyziky.

Třídenní školení pro projektové manažery ve vědě, na němž v roli školitelů vystoupili odborníci z respektované maďarské společnosti Europa Media, uspořádala v závěru květnu CATRIN UP. Přizvala na ně i kolegyně a kolegy z ostatních součástí Univerzity Palackého. Akci pro zhruba 25 účastníků finančně podpořily dva twinningové projekty řešené v CATRIN – Nano4Tarmed a SAN4Fuel.

„Školení bylo koncipováno tak, aby odpovídalo zejména potřebám takzvaných ,post-award' projektových manažerů pracujících ve výzkumu. Účastníci získali řadu informací a absolvovali i praktická cvičení zaměřená na management projektů, a to zejména na finanční management. Společně s lektory jsme se věnovali problematice uznatelných nákladů, vykazování v periodických či závěrečných zprávách i výpočtu uznatelných osobních nákladů. Na své si přišli ale i,pre-award' manažeři, kteří získali cenné informace týkající se přípravy grantových návrhů,“ uvedla organizátorka akce Monika Klimparová z CATRIN.

K získávání nových informací i sdílení dosavadních zkušeností CATRIN pozvala i kolegyně a kolegy z oblasti projektového řízení na UP.

„Seminář byl informačně velmi hodnotný, interaktivní a plný praktických informací. Líbilo se mi, že se nejednalo pouze o teoretické, ale o praktické informace od zkušených lektorů, kteří se v dané oblasti pohybují a sami projekty vedou. Velmi přínosný byl finální workshop zaměřený na kalkulaci osobních nákladů, což je jedno z palčivých témat výkaznictví projektů financovaných z rámcových programů Evropské komise,“ uvedla Pavla Tresterová z Projektového servisu UP.

Pozitivně akci hodnotila i její kolegyně z Projektového servisu UP Eva Richterová. „Seminář byl pro mě velkým přínosem, a to především díky úžasné profesionalitě a prezentačním schopnostem obou řečníků, komplexnímu, detailnímu pohledu na problematiku řešení projektů H2020/HE a zejména pohledu z pozice těch, kdo tyto projekty řeší v praxi. Praktické vhledy a závěrečný workshop považuji za velmi cenné. Všechny poskytnuté materiály a šablony budu jistě využívat a vracet se k nim,“ sdělila.

Europa Media se zaměřuje na podporu různých typů organizací, včetně univerzit, výzkumných institucí, neziskových organizací a malých a středních podniků, aby mohly efektivně využívat dostupné evropské fondy a granty. Jejich hostování v CATRIN umožnila podpora evropských projektů, jejichž cílem je vedle vědeckých úkolů také podporovat zvyšování kompetencí projektových manažerů díky výměně znalostí v mezinárodním prostředí.

Stovku kostelů, kaplí a modliteben mohou v pátek 7. června zájemci navštívit v Olomouckém kraji a užít si v nich programu připraveného v rámci oblíbené Noci kostelů. Tradičně mezi zapojenými místy nechybějí ani ta spojená s Univerzitou Palackého – a nejde jen o kapli Božího Těla v někdejším jezuitském konviktu.  

Tématem letošní Noci kostelů je srdce spojované s city a pocity, v biblickém pojetí chápané jako sídlo vnitřního života člověka se vším všudy. „Noc kostelů je příležitostí svá srdce otevřít, zpřístupnit, možná dokonce vylít a nechat proměnit. Bez ohledu na to, jak to s vírou máme a zda patříme do nějaké konkrétní tradice. Kostely budou pro každého otevřeny,“ uvedla pro web akce velkomeziříčská farářka Markéta Slámová.

Pozdrav k Noci kostelů poslal vídeňský arcibiskup Christoph kardinál Schönborn, který v loňském roce převzal na návrh Vědecké rady Cyrilometodějské teologické fakulty UP čestný doktorát UP. Zmiňuje mimo jiné, že při nedávných návštěvnách Česka se mu dostalo vřelého přijetí, které odhalilo laskavost a hlubokou víru lidí. „Přeji všem návštěvníkům, aby zažili při vstupu do otevřených kostelů také tuto srdečnost. (…) Kéž všichni načerpáte novou sílu prožitkem ticha a rozhovoru, abyste mohli společně s ostatními čelit výzvám budoucnosti.“

Na Univerzitě Palackého mohou zájemci během páteční Noci kostelů zavítat do kaple Božího těla v Uměleckém centru UP a na nádvoří filozofické fakulty v Křížkovského ulici.

Komentované prohlídky barokní kaple Božího Těla připravil studentský spolek Studium Artium, probíhat budou po dvaceti minutách od 18:00 do 21:40. „Součástí programu bude také animační program nejen pro děti tematicky zaměřený na baroko. Návštěvníci se mohou těšit také na dva koncerty v podání Michala Smutného a studentů Michaely Dvořákové na ZUŠ Campanella – Dany Kylarové a  Františka Zapletala. Ty proběhnou v 19:00 a 20:30,“ dodali organizátoři ze spolku.

Na nádvoří budovy FF UP Křížkovského 10, taktéž v době od 18:00 do 22:00, mohou připomenout zaniklý kostel sv. Petra, jehož půdorys je vyznačen v dlažbě. I tady jsou připraveny komentované prohlídky, a sice v 19:00, 19:20 a 19:40.

Otevřený bude i někdejší univerzitní kostel Panny Marie Sněžné, místo pravidelných studentských mší. Už od 16 hodin tu jsou vítány děti, v 18:30 začne koncert sboru Salve. Později bude možné se podívat na běžně nepřístupný kůr k varhanám, jejichž obnovu Akademická farnost v současnosti připravuje, viz zde. Prohlídky kůru probíhají po půlhodině, první v 19:30, poslední ve 22:30.

Stejně jako vloni bude Noc kostelů jedinečnou možností podívat se do prostor někdejší kaple Sodality Panny Marie, královny andělů v budově bývalé jezuitské koleje, součásti staré olomoucké univerzity, kterou nyní využívá Správní archiv Armády ČR. Komentované prohlídky s absolventem Pedagogické fakulty UP a mj. autorem projektu Bastionka Olomouc Petrem Hofmanem se konají od 16:00 do 20:00.

V Olomouci bude možné dále navštívit mj. biskupskou kapli Narození páně v Arcibiskupském paláci, Červený kostel Vědecké knihovny Olomouc, kostel Českobratrské církve evangelické tyčící se nad náplavkou – nábřežím Josefa Jařaba nebo kapli Ducha Svatého v hospici na Svatém Kopečku. Přehled všech otevřených olomouckých kostelů a kaplí a jejich program najdete na www.nockostelu.cz.  

Víte, že zajímavá místa na Univerzitě Palackého včetně výše zmíněné kaple Božího Těla připomíná web Unit(r)ips? Najdete jej zde.

Přijít studovat do nového města, na novou školu, mezi nové lidi může být složité. Může to být ale i velká příležitost. Třeba když se studenti zapojí a angažují v organizaci AIESEC, tak získají během studia podpůrnou komunitu, která jim nabídne i zajímavé příležitosti rozvoje.

Olomouckou pobočku vede Anna Martykánová, která studuje na Filozofické fakultě UP Angličtinu se zaměřením na komunitní tlumočení a překlad.

Představte nám AIESEC. Co je to za organizaci?

AIESEC je celosvětová platforma pro mladé lidi k objevení a rozvíjení jejich leadershipu. Jsme nepolitická, nezávislá, not-for-profit organizace, vedená mladými lidmi, kteří se zajímají o světové problémy, leadership a management. AIESEC nediskriminuje na základě barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, náboženství nebo sociálního původu. Od roku 1948, kdy jsme byli založeni, se do naší organizace zapojilo více než milion mladých lidí, kteří se díky AIESEC mohli podílet na smysluplných projektech, získat tak praktické zkušenosti a pracovat na svém seberozvoji.

Jak funguje AIESEC v Olomouci?

Tady je specifický jak svou kulturou, tak projekty, které organizuje. Olomoucká pobočka je nejmenší v ČR, a proto je již několik let charakteristická svou rodinnou atmosférou. Sleduje olomoucký trend i v zastoupení pohlaví v týmu – většinu tvoří ženy. V Olomouci se zaměřujeme primárně na dvě oblasti: univerzitní akce (Orientation Days) a dobrovolnické stáže. I přes toto úzké zaměření nabízí naše pobočka mnoho rolí a možností pro růst. Můžete vyzkoušet práci jak v týmu dobrovolnických stáží a Orientation Days, tak i v oblastech marketingu, financí, právních záležitostí nebo HR. Během dvou let je možné postoupit z nováčka až na prezidenta pobočky.

S čím konkrétně studentům pomáháte a jak?

Pomocí stáží rozšiřujeme povědomí a porozumění o různých kulturách a poskytujeme zahraničním studentům příležitost vystoupit z komfortní zóny a zapojit se do smysluplných projektů v Olomouckém, Moravskoslezském, Pardubickém nebo Královéhradeckém kraji. Díky členství rozvíjíme studenty Univerzity Palackého v oblastech leadershipu, týmového managementu, krizového managementu, strategického myšlení, prodeje, marketingu a dalších dovedností potřebných v klasické firmě.

AIESEC je taková práce nanečisto, kde je dovoleno, a dokonce i podporováno dělat chyby a sbírat zkušenosti. Členství není procházka růžovým sadem, a právě proto se studenti naučí, jak důležitý je správný time management, efektivní komunikace a význam zpětné vazby. AIESEC dává všem možnost vyzkoušet si jakoukoli roli nebo pozici – stačí jen ukázat odhodlání, ochotu se učit a vytrvalost. To, že se členství vyplatí, dokazují naši alumni (bývalí členové), kteří se později v životě neztratí. Ať už zakládají vlastní podniky, budují politickou kariéru, dosahují vrcholných manažerských pozic nebo úspěšně pracují na běžných pozicích. AIESEC je především investicí do budoucího života studentů.

Univerzita Palackého bude oceňovat nejlepší vyučující. Studenti a studentky mohou letos poprvé nominovat své oblíbené pedagogy a pedagožky do soutěže Teaching Awards UP. Podobná celouniverzitní soutěž s jednotnými kritérii zatím UP chyběla. Ceny vítězům dvou kategorií – seniorní a juniorní – budou předány slavnostně v Akademickém týdnu UP na začátku příštího roku.

V současné době probíhají na UP soutěže, v nichž se oceňují vyučující, pouze na některých fakultách. Každá má přitom vlastní pravidla, kritéria, předmět a způsoby nominace i hodnocení. „Univerzita Palackého dlouhodobě pracuje na zkvalitňování edukačního procesu podporou dalšího vzdělávání akademických i ostatních pracovníků a definováním své strategie kvality vzdělávání. Celouniverzitní volba nejlepšího učitele může být pro univerzitu důležitá z hlediska zapojení do národních a mezinárodních soutěží a spolupráce a zároveň může podpořit vývoj a inovace ve výuce, resp. šíření dobré praxe,“ uvedl Vít Zouhar, prorektor pro studium.

Soutěž, která se bude konat každý akademický rok, je rozdělena do několika kol. První a nejdůležitější právě odstartovalo a potrvá až do října, dokdy mohou studenti hlasovat pro nejlepšího učitele. Prakticky to znamená, že vyberou ze seznamu všech vyučujících na UP jméno příslušného pedagoga nebo pedagožky, kterého chtějí nominovat. Každý může vybrat jen jednoho. K hlasování využijí univerzitní systém na evaluace. Tam také najdou pět kritérií, podle kterých se mohou rozhodovat. Patří mezi ně např. to, jestli je učitel expertem ve svém oboru, zvládá nové technologie a pomůcky a využívá je ve výuce nebo dává studentům zpětnou vazbu, která jim pomáhá v jejich odborném růstu.

Nominovaní budou rozděleni podle délky praxe na kandidáty pro Teaching Junior Award (vyučující s praxí do 5 let) a Teaching Senior Award (s praxí nad 5 let). „Pro každou kategorii bude vybráno maximálně 5 navržených s nejvyšším počtem hlasů. Na konci letošního roku tito finalisté vystoupí na zasedání Pedagogické komise UP, kde se představí krátkou prezentací a předtočeným videem z výuky. Porota složená z akademiků a studentů UP pak vybere jednoho vítěze za každou kategorii,“ vysvětlila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP, které je garantem soutěže.

Vyhlášení vítězů se uskuteční během Akademického týdne UP jako součást slavnostního předávání Cen rektora UP. Nejlepší vyučující z každé kategorie získá finanční odměnu 20 tisíc korun.

Zavedení každoročního procesu oceňování vynikající vzdělávací činnosti je součástí Programu na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2022–2025. Průběh soutěže mohou zájemci sledovat na webových stránkách oddělení dalšího vzdělávání a informovat o soutěži budou i univerzitní média.

Dvacet sedm let. Tak dlouho již Petr Šebesta patří k nezbytným podporám provozu fakulty tělesné kultury a vedle údržbářských montérek obléká pravidelně i talár pedela při slavnostních aktech. Mimo univerzitu je však znám především jako modelář, který staví do nejmenších detailů propracované makety nejen historických plachetnic.

Racci vysoko nad palubou, funkční děla střílející kuličky z ubrousku nebo močící námořník, to je jen velmi stručná ukázka drobností, kterými Petr Šebesta své lodě vyšperkovává a na modelářských akcích za ně oprávněně sklízí slova obdivu. Nejrůznějších plavidel postavil přes pětadvacet, většinu z nich mu uskladnil jeden fanoušek, doma by se s nimi totiž jen těžko vešel.

„Nejpyšnější jsem asi na královskou jach­tu Royal Caroline, kvůli ní za mnou byla i televize. Ale teď mám model ještě větší, plachetnici Royal William, která má 102 děl a říkám jí ‚dvouchlapová‘, protože ji na vodu musíme nést dva, jak je obrovská, má 32 kilo,“ říká. „Stavba jedné plachetnice zabere přes 3000 pracovních hodin a jen materiál vychází při dnešních cenách na nějakých 21 tisíc. Nestavím ze stavebnic, většinu dílů si sám vyrábím. Některé prvky, jako třeba okénka kajut, si ale nechávám vyřezat laserem,“ dodává.

Staví i lodě současné. Zejména u dětí je oblíbená stříkající loď hasičská, letos dokončil rybářské plavidlo, které umí pokládat sítě, a rozpracovaný má další kousek, servisní loď větrných elektráren v Baltském moři. Bude mít i heliport pro vrtulník.

Mimochodem s letadly Petr Šebesta v dětství začínal a před nástupem na FTK se jimi i živil, když stavěl modely letounů pro zahraniční zájemce. Lodím se začal více věnovat až na fakultě, kde je i dvakrát vystavoval. „Baví mě více, protože je na nich více práce a já potřebuju zaměstnat prsty. Takže pořád něco vymýšlím, hraju si a zdokonaluju se. Modelařina mě nabíjí a věnuju jí všechen svůj volný čas.“

Ani na dovolenou prý jet nemusí. Ale co když si přece jen potřebuje od lodí i letadel odpočinout? Dá se na tvorbu betlémů! Předseda Klubu lodních modelářů ho jednou vzal s sebou na kurz betlémářů, ze kterého si přivezl prvního andílka vyřezaného z lipového dřeva. „Pak jsem zkoušel sám doma, nějak mi to šlo, a když už jsem měl Marii a Josefa, tak jsem chtěl i Tři krále, ovečku… A během loňských Vánoc už fakultu zdobily dva mé betlémy. Jeden tradičnější, v druhém vezou Ježíška v kočárku městem paní starostová se starostou. Betlémářem bych se ale nenazýval,“ ohrazuje se skromně.

Šikovnost a modelářský důvtip samozřejmě uplatňuje i v práci na fakultě. Ostatně když jsme spolu v dílně mluvili, měl na stole nejen židli s rozbitým pultíkem na opravu, ale i rozdělanou učební pomůcku, skládačku životních hodnot pro katedru rekreologie. „Práce je to pestrá, baví mě a určitě bych neměnil. Navíc tím, že každý rok přicházejí stejně mladí studenti, ani necítím, že stárnu, udržují mě mladého. Jako pedel při promocích jim ale musím připomínat, že se slibuje děkanovi, ne školníkovi, který jen drží žezlo,“ uzavírá Petr Šebesta.

Tento text jste si mohli přečíst již v magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Podobně jako ostatní univerzity a vysoké školy činí i vedení Univerzity Palackého to, k čemu je v posledních dvou letech neustále nabádáno: hledá vnitřní úspory, sahá k reorganizacím, prosazuje moderní trendy v akreditacích. Vyhovujeme tak opakovaným poukazům ministerstva na možné rezervy ve vnitřních zdrojích při vědomí, že se oblast vzdělávání velmi dynamicky proměňuje a je třeba na situaci reagovat.

Aktivně působíme i při projednávání lepšího systému institucionálního financování na fórech České konference rektorů i Rady vysokých škol. Konstatujeme, že u debatních stolů zaznívají opakované přísliby financování vzdělávací činnosti. Už pro rok 2024 máme významný příslib kompenzace podfinancovaných fakult a oborů, další meziroční navyšování je plánováno i na léta 2025 a následující. To jsou určitě pozitivní signály, které podporujeme a chceme trvat na jejich realizaci.

Přesto cítíme potřebu naslouchat hlasům, které ve veřejném prostoru znovu upozorňují na fakt, že ani v polovině roku slíbené finance zatím na vysoké školy nedorazily a že frustrace akademické obce narůstá. Jsme připraveni pokračovat v jednáních, argumentovat ve prospěch navýšení institucionálních financování, spolupracovat.

Spolu s porozuměním a pochopením těchto aktivit apelujeme na Vládu České republiky, aby situaci na univerzitách a vysokých školách vzala na vědomí s nejvyšší vážností a plánované navyšování financování vzdělávací činnosti na českých veřejných školách podpořila.

Za vedení Univerzity Palackého rektor prof. Martin Procházka

Sto deset odborníků na nizozemský jazyk a literaturu, osmdesát dva přednášek a tři programově nabité dny se stěžejním tématem Nizozemský jazyk a kultura v kontrastu. Na Univerzitě Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů.

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů. Vedle prorektora pro internacionalizaci Jiřího Stavovčíka, proděkanky Filozofické fakulty UP Kristýny Solomon, předsedkyně Asociace Comenius Agaty Kowalské-Szubert, přívítal nederlandisty středoevropského regionu i vedoucí katedry nederlandistiky na FF UP Wilken Engelbrecht. Nabitý třídenní přednáškový program zahájil svým příspěvkem emeritní profesor Vídeňské univerzity Herbert van Uffelen, který hovořil o úloze umělé inteligence při studiu literatury v překladu.

„Kromě umělé inteligence, a toho, nakolik může být užitečná pro univerzitní učitele, a kromě zkušeností s její aplikací v Nizozemí a Belgii, se v dalších konferenčních příspěvcích budeme věnovat například porovnání jazyků, nizozemštiny s polštinou, češtinou a podobně. Budeme se zabývat i tím, jak fungují předložkové vazby v nizozemštině v porovnání s češtinou a hovořit se chystáme i o nových perspektivách v nizozemské literatuře, o pozici nizozemštiny s vlámským dialektem ve Francii či o úloze Nizozemského institutu při poskytování zdrojů pro překladatele,“ uvedl Wilken Engelbrecht ve zkratce k bohatému programu kolokvia. Velmi si považuje, že vedle profesora Herberta van Uffelena z Vídeňské univerzity přijel do Olomouce i profesor filozofické fakulty pařížské Sorbonny, na niž se habilitoval Jan Pekelder, který zároveň působí na Univerzitě Karlově v Praze.  

„Odborníci jistě přivítají i přednášku profesorky Friedy Steurs z Lovaně, která je od roku 2016 vedoucí výzkumu INT, Nizozemského jazykového institutu v Leidenu či profesora Tona van Kalmthouta z Leidenské univerzity,“ doplnil. 

Kolokvium nederlandistů se koná pravidelně jednou za dva roky vždy na jiné univerzitě a v jiné středoevropské zemi. Minulý ročník se uskutečnil v maďarském Debrecinu, nynější a zároveň v historii uvedeného kolokvia největší setkání hostí olomoucká nederlandistika v pořadí již počtvrté. Přednášky, které na kolokviu zazní, budou publikovány ve čtyřech časopisech.

Pořadatelem tohoto významného konferenčního setkání je Asociace Comenius. Vereniging voor neerlandici van Centraal-Europa. Od jejího založení v roce 1995 tehdejším olomouckým lektorátem nederlandistiky a dále i vídeňskou, wroclavskou a budapešťskou nederlandistikou, se počet členů mnohonásobně rozšířil. Nynější členská základna Asociace čítá asi dvě stě padesát členů, její součástí jsou všechny katedry, sekce a lektoráty středoevropského regionu.  

Čtyři osobnosti a dva počiny za rok 2023 ocenilo statutární město Olomouc. Cenu města v kategorii Věda a výzkum převzal ve slavnostním sále Klášterního Hradiska profesor mikrobiologie a děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář. Ocenění obdržela i Fakultní nemocnice Olomouc nebo Lubomíra Hellová vyučující na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP. 

„Je pro mne velkou ctí převzít Cenu města Olomouce, kterou však chápu nejen jako ocenění pro mne osobně, ale současně i jako významné ocenění pro celou Lékařskou fakultu UP. Je velice potěšující, že Cenu města obdržela i Fakultní nemocnice Olomouc a jsem přesvědčen, že to potvrzuje vzájemné úzké provázání a přátelské vztahy obou organizací. Věřím, že se nám společně povede vytvořit v Olomouci unikátní centrum excelentního zdravotnictví od výchovy nových lékařů přes kvalitní vědecko-výzkumnou činnost v medicíně po špičkovou lékařskou péči o naše pacienty,“ uvedl Milan Kolář.

Prostějovský rodák, který letos oslavil kulaté šedesáté narozeniny, vystudoval medicínu na Lékařské fakultě UP. Od roku 1988 působí na Ústavu mikrobiologie LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který jako přednosta vede. Ve své odborné práci se zaměřuje především na antibiotickou léčbu bakteriálních onemocnění a problematiku bakteriální rezistence, která patří k největším problémům současného zdravotnictví. Již dvacet let se podílí i na vedení LF UP, v letech 2011–2019 a nyní od roku 2023 jako její děkan. Svoji práci, ať už na ústavu či na děkanátu, dělá s velkým nadšením, je pro něj srdeční záležitostí. Jeho největším koníčkem je pak historie, zejména starověk, na dovolenou si vždy bere dostatek literatury ve čtečce a rád jezdí na kole.

Fakultní nemocnice Olomouc, se kterou je LF UP úzce propojena posláním, lidsky i prostorově, obdržela ocenění za počin roku, a sice za otevření Centra zdraví a prevence, které zdravým i nemocným pomáhá ke zlepšení kvality jejich života.

Cenu města, a sice v kategorii Kultura, převzala také Lubomíra Hellová, sbormistryně opery a operety Moravského divadla Olomouc, která externě učí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP. Dalšími laureáty za rok 2023 jsou emeritní ředitel Českého rozhlasu Olomouc a Moravského divadla Pavel Hekela a psovod a dvojnásobný mistr světa v bikejöringu Jiří Švancara. Druhým oceněným počinem roku je otevření Červeného kostela Vědecké knihovny Olomouc jako nového kulturně-vzdělávacího centra ve městě. 

Medailonky všech laureátů i další informace o Cenách města Olomouce jsou k dispozici zde.

Na pokročilé využití umělé inteligence (Al) v různých oblastech výzkumu a vzdělávání byla zaměřena mezinárodní konference Cognition and Artificial Life, kterou v Pevnosti poznání pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty společně s katedrou informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně. Dvaadvacátý ročník konference navštívilo více než 50 odborníků z Česka, Slovenska, Polska a Německa.

Letošní konference se zabývala využitím eye-trackingu, tedy sledování očí. „Eye-trackingu se věnuji už od roku 2011. Tuto metodu používám při hodnocení a optimalizaci map, proto jsem byl přizván k organizaci této akce,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Na konferenci zazněly přednášky týkající se například hodnocení atraktivity geografické expozice Pevnosti poznání pomocí mobilních eye-tracking brýlí, mezikulturního výzkumu v kartografii, použití virtuální reality v experimentální psychologii či demokratizaci vizualizace eye-tracking dat pomocí nástroje GazePlotter. „Byla to jedna z nejzajímavějších přednášek. GazePlotter umožňuje snadnou analýzu a interpretaci dat i pro neodborníky,“ doplnil hlavní organizátor Čeněk Šašinka z Masarykovy univerzity.

Mezinárodní akce se zúčastnila i Markéta Košatková s prací Navigating Classroom Challenges: How VR and AI Could Elevates Teaching Strategies, která byla oceněna ministrem školství. „Následovaly prezentace zaměřené na různé aspekty neurálních sítí a kognitivní robotiky, včetně biologicky motivovaných neurálních sítí a odhadování adresátů v kontextu AI či přednáška Jiřího Čeňka na téma Seeing beyond borders: Exploring the world's diversity in visual perception,“ dodal Stanislav Popelka.

Poslední den byl orientován na diagnostiku dyslexie pomocí AI a eye-tracking technologií. Výsledky své práce přiblížili Jan Sedmidubský a Nicol Dostálová, kteří představili nové metody a projekty v oblasti diagnostiky a reedukace dyslexie. „Během celé konference také probíhaly zajímavé workshopy zaměřené například na vývoj hardware a software řešení v oblasti eye-trackingu nebo na implementaci eye-trackingu ve virtuální realitě, a to včetně praktických ukázek. Účastníci byli seznámeni také s koncepcí projektu, který využívá virtuální realitu pro hraní divadla,“ řekl Čeněk Šašinka.

Součástí konference byl doprovodný program, během kterého proběhla návštěva historické budovy Prachárna s expozicí o Pevnosti Olomouc, degustace vín či ochutnávka piva z Experimentálního pivovaru EUREKA. „Akce byla nesmírně úspěšná, a to jak z hlediska počtu účastníků, tak i kvality prezentovaných příspěvků. Eye-tracking se ukazuje jako klíčový nástroj pro hlubší porozumění lidskému vnímání a chování, což potvrzují i výsledky zde prezentovaných studií. Otevírá nové možnosti v mnoha vědeckých a vzdělávacích oborech," uzavřel Čeněk Šašinka.