Novinky z PřF a UP

Výstava Futurum Ex Machina. Umělá inteligence & civilizace měla ve čtvrtek vernisáž na pražské Kampě. Na její přípravě se podíleli i Michal Otyepka a Lukáš Spíchal z CATRIN, kteří mimo jiné připravili obsah panelů Revoluce v laboratořích a Chytré zemědělství a data. Za Univerzitu Palackého mezi autory figurují i Kamil Kopecký a Dominik Voráč z pedagogické fakulty.

„Jsem moc rád, že se mohu podílet na výstavách organizovaných Miroslavem Bártou, které spojují vědu, společnost a současná témata. Spolupráce na těchto projektech je pro mě vždy inspirující, ostatně jako jakékoliv setkání s tímto inspirujícím člověkem, naším předním egyptologem a vědcem, kterého fascinuje vývoj a chování civilizací. Zvlášť mě těší účast na poslední výstavě věnované umělé inteligenci, kde jsem mohl představit, jak zásadní revoluci přináší AI do oblasti materiálového výzkumu,“ řekl Otyepka.

Výstava ve 40 příbězích vypráví, co to vlastně umělá inteligence je, jak a proč vznikla, jak nás ovlivňuje dnes a jak může ovlivnit budoucnost civilizace. Zabývá se jednoznačnými přínosy, ale i hrozbami, které tato technologie v rukou člověka může způsobit.

„Výstava není uzavřený příběh. Je to otevřený scénář, který může mít řadu směrů. Pro nás je důležité to, že kdokoliv se může přijít podívat na to, co umělá inteligence znamená,“ řekl na vernisáži kurátor výstavy a jeden z jejích hlavních autorů, egyptolog Miroslav Bárta.

Výstava se koná pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka a náměstka primátora hlavního města Prahy Jiřího Pospíšila. V české metropoli bude do 29. června, pak se vydá na cestu po českých městech.

Fakultu zdravotnických věd UP povede i v příštích čtyřech letech Jiří Vévoda. Rozhodli o tom svými hlasy členové Akademického senátu FZV UP. Druhým kandidátem v letošních volbách byl ředitel Centra vědy a výzkumu FZV UP Ondřej Holý. O jmenování Jiřího Vévody děkanem na období 2025-2029 ještě musí rozhodnout rektor.

Volby kandidáta na děkana se zúčastnilo všech dvanáct členů akademického senátu fakulty, osm akademických pracovníků a čtyří studenti. Ke zvolení bylo potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. Senátoři hlasovali tajně a stačilo jim jedno kolo voleb. Stávajícího děkana Jiřího Vévodu v něm podpořilo devět přítomných senátorů.

„Chtěl bych vám poděkovat za dnešní odpovědnou volbu. Nepřicházím sem jako ten, kdo by sliboval nějaké revoluce, převraty či vstup do neznáma. Nepřicházím také jako člověk beze jména. Nepřicházím jako ten, kdo se ptá, co by mohl ještě rychle změnit, ale spíše, jak odpovědně pokračovat. S vaší podporou můžu této fakultě nabídnout kontinuitu podloženou svou dlouhodobou zkušeností, mohu nabídnout řízení fakulty založené a pevně ukotvené na odpovědnosti. Mohu nabídnout perspektivu růstu, a to nejen ekonomického a prostorového, ale i růstu odborného, profesionálního, který posiluje naši pozici uvnitř univerzity, a to je nesmírně důležité. A také růstu lidského, ze kterého pramení naše akademické ctnosti. Nežádám o podporu jednoho jména, solitéra, ale spíše o podporu společné myšlenky, že naše fakulta bude růst a bude silná. Tato síla se nerodí z prázdných slov a velkých gest, ale z naší práce a studia a také vzájemné důvěry a společné vůle," uvedl krátce před samotnou volbou Jiří Vévoda. Současně poděkoval týmu proděkanů, zaměstnancům děkanátu, pedagogům a studentům za dosavadní spolupráci a protikandidátovi Ondřeji Holému za férové a věcné vedení kampaně.

Výsledek volby nyní Šárka Šaňáková, předsedkyně Akademického senátu FZV UP, předá rektorovi, který dle zákona o vysokých školách rozhodne o jmenování zvoleného kandidáta do funkce.
 

Jak se vypořádat se stárnutím v kontextu pracovního trhu, bude vzhledem k demografické situaci ve vyspělých zemích čím dál palčivější otázka. Výzvami, kterým čelí zaměstnanci a zaměstnankyně, jež na pracovní trh vstoupili před několika desítkami let, se zabývají odborníci v mezinárodním projektu COST Action LeverAge. Jednou z nich je i doktorka Hila Axelrad z Izraele. Konferenci další více než stovky vědců a vědkyň z této iniciativy hostí dnes a zítra Univerzita Palackého.

„Umění adaptace na stále rychleji se měnící podmínky pracovního trhu je jedna z největších výzev, před níž stojíme,“ říká doktorka Hila Axelrad, jedna z účastnic dvoudenní konference působící na Reichmanově Univerzitě v Izraeli.

Čemu se věnujete ve svém výzkumu?

Působím jako vědecká pracovnice na Institutu hospodářské politiky při Reichmanově univerzitě v Izraeli, což je think-tank zaměřený na utváření socioekonomických politik založených na výzkumných a strategických iniciativách. Konkrétně se ve své práci zabývám tématy, jako je věková diskriminace, trendy v zaměstnanosti a nezaměstnanosti starších pracovníků, přechod ze zaměstnání do důchodu a zastoupení a role starších lidí na trhu práce.

Jaká je vaše role v rámci projektu COST Action LeverAge?

Jsem aktivní členkou dvou pracovních skupin. Jedna se zaměřuje na vícegenerační pracovní sílu a její organizaci, druhá se věnuje rozvoji kariéry v pozdějších fázích života a tématům odchodu do důchodu.

V uplynulém roce jsem se zapojila do několika společných iniciativ v rámci této platformy a stala jsem se spoluautorkou publikace, napsala jsem jednu kapitolu v knize a zorganizovala sympozium na mezinárodní konferenci. Aktuální setkání v Olomouci je tak cennou příležitostí znovu se vidět s kolegy a dále rozvíjet společný výzkum a projekty.

Proč je důležité, že se tématu stárnoucí pracovní síly věnuje tak rozsáhlá mezinárodní a multidisciplinární skupina odborníků?

Stárnutí populace představuje zásadní socioekonomickou výzvu pro mnoho vyspělých zemí. Díky mezinárodní a mezioborové spolupráci můžeme sdílet zkušenosti z různých zemí, konzultovat ověřené postupy a pohledy na tuto problematiku. Taková spojení umožňují především přenos znalostí, což přispívá k vytváření pracovních příležitostí pro starší zaměstnance a zaměstnankyně, boji proti věkové diskriminaci a podpoře inkluzivních a udržitelných sociálních politik.

Jaká je podle vás největší výzva, které budeme v souvislosti s demografickým vývojem a stárnoucí pracovní silou čelit?

Jednou z nejnaléhavějších otázek je, jak se starší pracovníci a pracovnice vypořádají s rychle se měnícím trhem práce, který je formován technologickým pokrokem a nástupem umělé inteligence. Mnozí z nich totiž nastoupili do zaměstnání před desítkami let, za zcela jiných podmínek. Dnes tak musí neustále pracovat na svých dovednostech, přizpůsobovat se novým věcem, aby zůstali konkurenceschopní. To je pro mnohé obrovská výzva. Naším úkolem je hledat způsoby, jak jim v tom pomoci – z pohledu zaměstnavatelů, vlád, ale i mladších kolegů.

Na co se nejvíce těšíte během svého pobytu v Olomouci?

Kromě samotné Olomouce, o které jsem slyšela, že je krásná a kulturně bohatá, se těším na setkání s kolegy a přáteli. Doufám, že se setkám s kolegy, s nimiž navážeme na dosavadní spolupráci a získám nové kontakty. Po covidové pandemii si opravdu vážím každé příležitosti k osobnímu setkání.

O konferenci jsme podrobně psali zde.

Proděkanem pro akreditace, praxe a další vzdělávání Pedagogické fakulty UP se stal Vít Zouhar z katedry hudební výchovy PdF UP, dřívější prorektor UP. Informaci vzal na vědomí Akademický senát PdF UP na svém květnovém zasedání. Během něj se také seznámil se zprávou fakultních veřejných ochránců práv a souhlasil se změnou názvu Centra prevence rizikové virtuální komunikace i jeho novým organizačním začleněním.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec informoval senátorky a senátory pedagogické fakulty o svém záměru jmenovat do funkce proděkana pro akreditace, praxe a další vzdělávání profesora Víta Zouhara z katedry hudební výchovy. Ve své řeči shrnul dosavadní působení navrženého kandidáta a zdůraznil, že Vít Zouhar má v dané oblasti velké zkušenosti, neboť se jí řadu let věnoval jako prorektor univerzity. „Profesor Vít Zouhar bude pro proděkanský tým významnou posilou, kromě profesních znalostí si cením i jeho velkého přesahu a lidského přístupu,“ uvedl. Záměr děkana PdF UP senátorky a senátoři fakulty projednali a vzali na vědomí. Vít Zouhar v proděkanském týmu nahradil Jitku Petrovou, jež se stala prorektorkou pro studium a celoživotní vzdělávání UP.

S průběžnou zprávou o výkonu funkce ochránce práv na pedagogické fakultě vystoupili před senátorkami a senátory ombudsmani PdF UP Martin Dominik Polínek a Alena Vavrdová. V krátkém shrnutí svého zhruba ročního působení v daném úřadu uvedli, že stížnosti, jimž se věnovali, se týkaly obtěžujícího jednání mezi studenty, komunikace se studijním oddělením, problémů v organizaci výuky, a to ve smyslu termínů zkoušek a zkoušení u státních závěrečných zkoušek. Řešili i problémy v komunikaci mezi jednou z kateder fakulty a studentem či různé specifické situace studentů, které se vztahují k psychickým problémům či různým krizovým situacím. „Rok našeho působení vnímáme pozitivně. Nově zavedený institut, který zatím slouží jak studentům, tak zaměstnancům fakulty, se dostává do povědomí. Postupně se snažíme specifikovat principy fungování na PdF UP,“ uvedl Martin Dominik Polínek. Podle něj je efektivní i model, v němž pracují. „Tandemová činnost se nám osvědčila,“ dodal s tím, že se s kolegyní snaží sdílet zkušenosti z jiných univerzit, účastní se neformálních schůzek s ombudsmany jiných fakult i vysokých škol. V nadcházejícím zimním semestru by se ombudsmani PdF UP rádi sešli se studenty při neformální debatě o tom, co by měl veřejný ochránce práv dělat z pohledu studujících. AS PdF UP vzal jejich průběžnou zprávu na vědomí.  

Během květnového jednání se senát pedagogické fakulty souhlasně vyjádřil k novele č. 7. Statutu PdF UP, stejně tak i k novele č. 4 Organizačního řádu PdF UP. Děkanem fakulty předložené novely spočívaly ve změně zařazení a názvu Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). To vzniklo jako účelové pracoviště při katedře českého jazyka a literatury PdF UP s cílem zkoumat a řešit problematiku rizikových forem komunikace v online prostředí. Postupem času jeho činnost však přesáhla původní zaměření a rozšířila se do dalších oblastí, například psychologie, právo, IT bezpečnost či mediální výchova. Centrum je nyní již interdisciplinárním pracovištěm, které se zaměřuje na výzkum, vzdělávání, intervenci, legislativu a popularizaci napříč obory. Jeho současný název se stal nevyhovujícím, neodpovídá reálným činnostem, které pracoviště vykonává. I s ohledem na problémy, keré souvisejí s efektivitou administrativních procesů, předložil děkan Vojtech Regec změnu v organizační struktuře fakulty. Navrhnul, aby se dosavadní centrum stalo novým účelovým zařízením PdF UP jako Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Legislativní komise AS PdF doporučila AS PdF UP změnu schválit a senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP ji poté jednomyslně přijali. Příslušným dokumentem se nyní bude zabývat AS UP.

V další části jednání se senátoři a senátorky seznámili s dokumentem Podmínky přijímacího řízení na PdF UP 2025/2026. Hlasovat o něm budou per rollam do 15. června.

Před samým závěrem zasedání se děkan PdF UP zmínil o současném stavu rekonstrukce na PdF UP, státní podpoře budoucích učitelů i přípravě rozpočtu na UP. Za studentskou kurii hovořil senátor Pavel Flekač, který připomněl konferenci studentských senátorů, během níž se debatovalo o udržitelnosti, bezpečnosti, umělé inteligenci i novele zákona o vysokých školách a s tím souvisejícími stipendii doktorandů. Více o AS PdF UP zde.