Novinky z PřF a UP

Olomoucká právnická fakulta je nově významným bodem na mapě českého soutěžního práva. Zasloužil se o to Michal Petr, vedoucí katedry evropského a mezinárodního práva, se svými spolupracovníky. Jejich vědecké aktivity vyvrcholily založením Centra pro soutěžní právo.

„Zřízení centra významně napomůže posílení spolupráce fakulty s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, jakož i výzkumu v oblasti soutěžního práva, kterému se dlouhodobě věnuji já i mí kolegové, a v neposlední řadě i spolupráci s obdobnými institucemi v zahraničí,“ vysvětlil Michal Petr, který je pověřený vedením centra. S jeho založením byla spuštěna i speciální webová stránka.

Pane docente, jak byste vysvětlil neprávníkům, co je soutěžní právo?

Vysvětlovat soutěžní právo je obtížné i pro právníky, protože se jedná v základu o ekonomickou disciplínu. Soutěžní právo poskytuje rámec pro aplikaci ekonomických teorií. Jedná se o poměrně specifický právní obor, který se ale dotýká každého z nás. V lidovém povědomí je vnímáno jako právo velkého byznysu, kdy Microsoft nebo Google dostanou tučnou pokutu. To je pohled zúžený. Podstatou soutěžního práva je obecně ochrana před silnými hráči na trhu. Před těmi, kteří jsou natolik silní, že mohou jednostranně ve svůj prospěch ovlivňovat fungování trhu. Dokážou navzdory všem pravidlům, které známe z ekonomie, zvyšovat ceny. Když trh zdravě funguje a jeden podnik zvýší cenu, tak se mu to nevyplatí. Za vyšší cenu nikdo nenakupuje. Když se ale s konkurenty dohodne a vytvoří kartel, nebo je to hráč tak silný, že konkurenty zkrátka nemá, tak zvedne cenu libovolně. A protože jiná není, tak je spotřebitel nucen za ni nakupovat. Soutěžní právo se tomuto chování snaží zabránit. Je to široká disciplína s přesahy do trestního práva, obchodního práva nebo do civilního procesu.

Skutečnost, že Centrum pro soutěžní právo vzniklo právě na olomoucké právnické fakultě, je vaše zásluha. Na fakultu jste přišel v roce 2015 z Úřadu pro ochranu hospodářskou soutěž (ÚOHS), kde jste působil i jako místopředseda.

Pro vznik a fungování Centra pro soutěžní právo je provázanost s ÚOHS zásadní. I když jsem z úřadu odešel, osobní vazby zůstaly, s kolegy jsem nepřestal spolupracovat. Navíc stále působím v rozkladové komisi. Vedení fakulty i já jsme chtěli dát spolupráci obou institucí formálnější rámec, což se nám podařilo. V roce 2022 fakulta podepsala s ÚOHS memorandum o spolupráci a nyní vzniklo centrum. Někteří naši studenti již absolvovali na ÚOHS stáž a někteří zaměstnanci ÚOHS u nás studují v doktorském programu.

Vzniku centra předcházely i další aktivity. Dva vaše projekty zaměřené na soutěžní právo v minulosti podpořila Grantová agentura ČR, několikrát jste uspěl v grantové soutěži UP (IGA) a byl jste také hlavním řešitelem projektu nazvaného Centrum pro soutěžní právo, který právnická fakulta podpořila v rámci své vnitřní grantové soutěže.

Soutěžním právem se zabývám celý svůj profesní život a ke vzniku centra jsem směřoval od okamžiku, kdy jsem na fakultu přišel. Poslední jmenovaný projekt už spočíval v konkrétních přípravách na vznik centra.

V čem bude spočívat jeho činnost?

Máme několik oblastí, kterým se chceme věnovat. Ta první souvisí s výukou. Rádi bychom posílili povinný předmět Soutěžní právo na naší fakultě. Současně věřím, že díky centru se nám budou lépe získávat odborníci z praxe do výuky. Budeme pořádat pravidelné workshopy a konference, s těmi jsme již začali, pro doktorandy. Studentů doktorských programů, kteří se zaměřují na soutěžní právo, je vzhledem k velikosti oboru velmi málo. Každá česká nebo slovenská právnická fakulta má jednoho dva. Naší snahou je tyto kolegy sdružit, propojit v rámci česko-slovenské spolupráce. Druhou neméně důležitou oblastí je výzkum a publikační činnost. A v neposlední řadě bychom rádi cílili na širší odbornou veřejnost, specializované advokátní kanceláře, pro které chceme připravovat například školení. Představit si dovedu i přípravu odborných zpráv, posudků pro firmy na komerční bázi. Poptávka tu je.

Centrum pro soutěžní právo je unikátní v rámci České i Slovenské republiky. Jak je tomu v jiných zemích?

V rámci střední Evropy taková centra existují. Čím větší stát, tím větší trh a větší možnosti. Vzorem je pro nás Polsko, varšavské Centre for Antitrust and Regulatory Studies. Vydávají vlastní časopis, mají bohatou publikační a přednáškovou činnost. S nimi je radost spolupracovat. Budeme usilovat o dlouhodobější mezinárodní provázanost s podobnými institucemi, třeba ve formě již zmiňovaného společného výzkumu.

Jaké je aktuální personální obsazení centra?

Mou nejbližší spolupracovnicí v soutěžní části je Eva Zorková, kolegyně z katedry mezinárodního a evropského práva, dříve naše doktorandka, která se se mnou podílela i na projektech. Soukromoprávní oblast zastřešuje Michal Černý z katedry soukromého práva a civilního procesu. Dále máme v týmu naše doktorandy. Externě spolupracujeme s odborníky z praxe, právě z ÚOHS nebo vybranými advokáty.

Co plánuje centrum na nejbližší měsíce?

Na začátku října se uskuteční u nás na fakultě další ročník doktorandské konference Rozcestníky práva hospodářské soutěže a práva duševního vlastnictví. Dále bychom chtěli připravit přednášku, seminář pro odbornou veřejnost. A také chceme začít jednat o případném společném výzkumu s kolegy z Polska a Slovenska. Na podzim budeme rovněž prezentovat výsledky velkého celoevropského projektu, který se zabýval aplikací soutěžního práva před civilními soudy.

František Palacký by včera oslavil 225. narozeniny. Olomoucká univerzita si toto významné výročí svého patrona připomněla bohatým programem v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Na své si přišly rodiny s dětmi, školáci, zaměstnanci univerzity, studenti, senioři i fanoušci podcastu Přepište dějiny.

Od rána proudily do Pevnosti poznání davy návštěvníků. Dopoledne patřilo školním skupinám, které přišly na přednášku projektů Vědátor a Iluminátor nazvanou Kazí nám věda fikci? Ale vůbec ne! Přednášející Jan „JaRon“ Tomáštík mluvil o víře v nadpřirozeno a o tom, jaká rizika může přinášet v dnešní digitální době. Potlesk sklidila i science show nazvaná Ko(s)mická výprava do vesmíru. Oblíbené chemické pokusy zaujaly nejednoho diváka a přiblížily mu tajemství a kouzlo vědy.

Z Laudonova sálu se zájemci mohli stavit do fotokoutku a zvěčnit se s některou z originálních propriet – nechyběly historické kostýmy včetně taláru či tematické komiksové bubliny. Ve druhém patře budovy byli připraveni zástupci studentských spolků a univerzitních jednotek. Budoucí vysokoškoláky seznámily se svou činností například Udržitelný Palacký, UP Crowd, Bohemistický spolek studentů, Klub mladého diváka Arter nebo spolek Faktory, který se věnuje reklamě a užitému umění.

„Máme tady dva rozdílné životopisy, na kterých příchozím ukazujeme, co je dobré uvádět do CV a co naopak nedoporučujeme. A také se jim snažíme otevřít svět dobrovolnictví, kde sami působíme,“ popsala aktivity Kariérního centra a Dobrovolnického centra UP studentka Adéla Kadlčíková. U vedlejšího stolku zase studenti prezentovali aktivity spolku Studentlife, který organizuje pro vysokoškolské nováčky Seznamovák. Klub občanskovědních studentů KOS zase nabízí platformu pro sdílení zážitků a angažuje se ve zlepšování vztahů mezi studenty a vedením katedry společenských věd.

Odpoledne se konala výroční promoce Dětské univerzity, kde se sešli někdejší zakladatelé této popularizační akce a někteří absolventi. Mezi nimi i Edita Božková, která získala diplom v roce 2008 a svoji účast hodnotí velmi pozitivně. „Seznámila jsem se s mnoha vědními obory. Pamatuji se, že se to konalo v Moravském divadle a nejvíc si vybavuji workshop medicíny, kdy jsme se věnovali lidskému srdci. Už je to dávno,“ usmála se dívka, která šla studovat vojenskou školu a následně Univerzitu obrany.

„Myslím, že myšlenka, která byla na začátku, že vzdělávání bude procházet celým životem, se tady stále udržuje. I na odborných konferencích se už bavíme o tom, že nemá smysl vzdělávání dělit na první stupeň, druhý stupeň, univerzitu a tak dále, že jde o jednu vzdělávací soustavu. A čím dřív nějaký vztah ke vzdělávání a poznávání získáte, tím lépe. Bude se vám to hodit po celý život,“ řekl na pódiu Laudonova sálu děkan PřF UP Martin Kubala, který zároveň poděkoval původním iniciátorům Dětské univerzity a rovněž současným organizátorům.

Impulsy pro kritické myšlení o odkazu Františka Palackého nabídlo podvečerní setkání s protagonisty podcastu Přepište dějiny Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem. Ti se zaměřili na to, jak se proměňoval obraz Palackého ve veřejném prostoru. Nechyběl ani pohled na jeho osobní život. A co by dvojice popřála národnímu velikánovi? „Já bych popřál Františku Palackému, aby se za dalších 225 let neztratil z veřejného prostoru, aby dokázal oslovovat studenty a byl pro ně i jejich vzorem,“ řekl Michal Stehlík. Jeho kolega Martin Groman dodal, že by mu přál měnovou reformu, aby se dostal z tisícovky na nižší hodnotu bankovek a potkával se s více občany. „Aby si uvědomili, že někdo takový tady byl a mohli se o něj někdy zajímat.“

Tým Pevnosti poznání také odhalil nový exponát Slavné osobnosti. „Exponát představuje významné osobnosti spjaté s olomouckou historií. Jedná se o Marii Terezii, Františka Palackého, Gregora Johanna Mendela, Jindřicha Zdíka a Václava III. Každá z osobností se nachází na jedné straně pětiúhelníku v celé velikosti ve stejné póze a proporcích. Všechny postavy jsou stylizované v souladu s komiksem v expozici. Byly ilustrovány Petrem Novákem (Ticho762). Exponát vznikl ve spolupráci s herci z Divadla Zlín, kteří historickým osobnostem propůjčili svůj hlas,“ prozradil Tomáš Arnold, koordinátor historické sekce. Tento nový exponát vznikl díky projektu Umění a kreativita jako nástroj popularizace věd.

Krájení velkého narozeninového dortu se ujala prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti UP Andrea Hanáčková. „Rozhodli jsme se oslavit narozeniny Palackého s nejmladší generací. Nechceme představovat strnulou bustu Otce národa, ale dynamického mladého intelektuála, který díky své vůli, píli a mimořádnému nadání už ve studentských letech cestoval po celé Evropě a vášnivě studoval. Věřím, že by z nás Palacký měl radost! Celý den jsme slavili mladou a progresivní podobu vědy a poznání,“ hodnotila oslavu prorektorka.

Oslava v Pevnosti poznání byla součástí připomínky 450 let od založení olomouckého vysokého učení. Během celého roku se v Olomouci koná řada zajímavých akcí.

Česká konference rektorů (ČKR) nesouhlasí s návrhem Ministerstva financí ČR k úpravě pravidel pro spolufinancování evropských strukturálních a investičních fondů, který předpokládá výrazné navýšení míry spolufinancování na straně vysokých škol v pozici konečného příjemce v přechodových regionech a na území hlavního města Prahy.

Předložený návrh zásadním způsobem ohrožuje schopnost vysokých škol využít tyto významné rozvojové prostředky na další rozvoj excelence jak v oblasti vzdělávání, tak vědy a výzkumu, což je jedna ze strategických priorit ČR. Důsledkem by bylo další snížení prostředků plynoucích do oblasti vzdělávání, kdy se návrh netýká jen vysokého, ale i regionální školství, a to za situace, kdy podpora vzdělávání a výzkumu na vysokých školách ze státního rozpočtu ČR dosahuje nyní historického minima. ČKR apeluje na odmítnutí navrhovaných změn.

V Brně dne 15. června 2023

Za Českou konferenci rektorů

Prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.

předseda

 

Tisíce běžců a běžkyň a jejich fanoušků zaplní v sobotu 17. června olomoucké ulice při již třináctém ročníku Mattoni 1/2Maratonu Olomouc. Na oblíbeném závodě nebude chybět ani Univerzita Palackého, ať už mezi sportovci, kteří poměří síly v Běhu o pohár rektora UP, mezi dobrovolníky na trase nebo mezi doprovodnými aktivitami.

„To, že se v Olomouci Mattoni 1/2Maraton běží již potřinácté, je neuvěřitelné. Cítíme tu od začátku velkou podporu,“ uvedl Carlo Capalbo, prezident organizačního výboru RunCzech, k závodu, který se nově může pyšnit prestižním oceněním IAAF Road Race Gold Label. Jak dodal primátor města Miroslav Žbánek, půlmaraton se během let stal jednou z nejvýznamnějších sportovně společenských událostí celého kraje a největším regionálním půlmaratonem v České republice.

S Mattoni 1/2Maratonem Olomouc je od počátku spojena také Univerzita Palackého a nejinak tomu bude i letos. Součástí 21km závodu v kulisách večerního města je Běh o pohár rektora UP, ve kterém poměří síly studenti a zaměstnanci univerzity. K účasti je třeba při registraci na „klasický“ půlmaraton zaškrtnout možnost „Běh o pohár rektora / Univerzitní běh“. Na nejrychlejší běžce a běžkyně čekají ceny od Univerzity Palackého, pořadatelské organizace RunCzech a partnerů závodu, předávání se zúčastní rektor UP Martin Procházka.

Univerzita se také tradičně podílí na zajištění dobrovolníků, kteří se postarají o hladký průběh půlmaratonu. Ti, kteří běhu sami příliš neholdují, ale chtějí „být při tom“ a přiložit ruce k dílu na trase závodu či v zázemí na startu / v cíli, se mohou hlásit prostřednictvím formuláře zde.

Pro účastníky a diváky půlmaratonu univerzita přichystala relax zónu u radnice, kde bude možné si odpočinout před závodem, dozvědět se leccos o možnostech studia na UP nebo si pořídit univerzitní merch. Pevnost poznání pak nejrychlejším běžcům nabízí volné vstupy do svých expozic.

Sobotní Mattoni 1/2Maraton Olomouc startuje v 19 hodin z Horního náměstí, předcházet mu bude závod dětí a rodinný běh. K závodům více zde.

Sportem bude nicméně Olomouc žít už od pátku, kdy na Výstavišti Flora vypukne doprovodný veletrh sportovních aktivit, potřeb a olomouckých sportovních klubů Moravia Sport Expo. Představí se na něm mimo jiné Atletický klub Olomouc, který letos slaví 90 let od vzniku prvního atletického odboru ve městě, oddíl gymnastiky SK UP nebo kroužek všeobecné sportovní přípravy Svišti v pohybu, za nímž stojí trojice absolventů Fakulty tělesné kultury UP. Program veletrhu a další informace jsou k dispozici zde.

Emeritní rektor UP a nynější náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jaroslav Miller dnes při slavnostním ceremoniálu obdržel čestný doktorát kyjevské Národní pedagogické univerzity M. P. Drahomanova. Předal mu jej osobně rektor ukrajinské univerzity Viktor Andrushchenko. Setkání se zúčastnil i rektor UP Martin Procházka, který podepsal se svým ukrajinským protějškem memorandum o spolupráci.

Drahomanova univerzita udělila Jaroslavu Millerovi čestný doktorát jako poděkování za pomoc, kterou ukrajinským studentům poskytovala už od roku 2017 Univerzita Palackého, kterou v té době vedl jako rektor. „Pomoc spočívala ve třech oblastech. Jednak se nám skrze evropskou univerzitní alianci Aurora, kterou spoluzakládala i Univerzita Palackého pod mým vedením, podařilo zahrnout ukrajinské univerzity do tzv. Eastern Partnership, což umožnilo uskutečnění potřebných reforem a zapojení do evropských projektů. Přímo Drahomanově univerzitě jsme pak pomohli například se systémem řízení a kvality a přebudováním struktury studijních programů v souladu s boloňským procesem. V neposlední řadě šlo o stipendia pro ukrajinské studenty ze strany Univerzity Palackého, a to již několik let před začátkem ruské invaze,“ vysvětlil profesor Jaroslav Miller.

„Tento čestný doktorát je tedy obrovská pocta nejen pro mě, ale hlavně pro celou Univerzitu Palackého a její jednotlivé součásti, které ukrajinské straně v minulých letech poskytly pomoc,“ dodal.

Návrh na udělení čestného doktorátu obdržel Jaroslav Miller už v roce 2020, ale kvůli pandemii covidu a následnému zahájení ruské agrese muselo být bohužel předání odloženo. Slavnostního aktu v reprezentačních prostorách ministerstva školství se účastnili také ukrajinský chargé d'affaires Vitalij Usatyj a rektor Univerzity Palackého Martin Procházka.

Ten při této příležitosti podepsal se svým ukrajinským protějškem z Drahomanovy univerzity memorandum, které usnadní užší spolupráci s důrazem na rozvoj společných vzdělávacích a výzkumných projektů. „Jsem rád, že se naše univerzitní partnerství rozšiřuje o další školu z Ukrajiny. V rámci aliance Aurora již delší čas podporujeme Charkovskou národní univerzitu V. N. Karazina. Pana rektora Viktora Andrushchenka jsem pozval k návštěvě Olomouce, kde bychom rádi uspořádali setkání s našimi ukrajinskými studenty,“ uvedl rektor UP.

 

Informace o tom, že nositel Nobelovy ceny z roku 2019 prof. Gregg L. Semenza má získat čestný doktorát na UK v Praze a následně má mít odbornou přednášku i na LF UP v Olomouci, vedla RNDr. Tomáše Fürsta, Ph.D., k lustraci pana profesora a napsání článku s názvem Mecca švindlířů do Džurnálu.cz. Článek zveřejnil 2. 6. 2023 a následně „zavěsil“ odkaz na něj i na UP Reflexi.

Ve svém příspěvku dr. Fürst označil prof. Gregga L. Semenzu jako falzifikátora. Své vyjádření opřel o PubPeer, vyjádření Leonida Schneidera, časopisu Nature a dalších. Článek vzbudil bohatou diskusi především kolegů – vědců z Přírodovědecké fakulty UP. Z LF UP se ale, pokud jsem to přesně zachytil, do diskuse zapojili jen prof. Mgr. Jiří Drábek, Ph.D., a jediný poněkud odlišný pohled přinesl prof. Mgr. Martin Modrianský. Ph.D.

Mgr. Jakub Navařík, Ph.D., se kriticky vyjádřil k formě článku Tomáše Fürsta, v níž kritizoval nedostatek slušnosti a respektu k nositeli Nobelovy ceny prof. G. L. Semenzovi. Ačkoliv mám s vyjádřeními dr. Jakuba Navaříka většinou problém, tentokrát s ním a kupodivu i se zněním odpovědi jím oslovené umělé inteligence plně souhlasím.

Dne 8. 6. se na stránkách Žurnálu UP objevilo vyjádření rektora UP prof. MUDr. Martina Procházky, Ph.D., a děkana LF UP prof. MUDr. Milana Koláře, Ph.D. Bohužel jsem v diskusi na UP Reflexi nezaznamenal názor žádného lékaře – a přitom dostal prof. Gregg L. Semenza Nobelovu cenu za Fyziologii a lékařství! Ale to mě vlastně ani nepřekvapilo, protože jsem vyjádření lékařů z LF UP na UP Reflexi nezachytil ani v bohaté diskusi ke covidu-19 a nošení roušek. Kladu si tedy otázku, proč se na UP Reflexi lékaři do diskuse nezapojují?

Byť jsem si po zkušenostech z EK UP řekl, že se už na UP k problematice etiky vyjadřovat nebudu, tentokrát musím udělat výjimku, protože si myslím, že celá UP a především LF UP byla výše zmíněnou aktivitou skutečně poškozena.

Problematikou diagnostiky a léčby chorob červené krevní řady se zabývám již půl století a fenomenální objev prof. Semenzy mně umožnil uzavřít diagnózu u několika nemocných s erytrocytózou (nadbytek červených krvinek) sledovaných desítky let v mé poradně bez přesné znalosti příčiny jejich choroby. Objev prof. Semenzy umožnil stanovit příčinu erytrocytózy i u několika dětí na Dětské klinice FN Olomouc a u řady dalších nemocných na specializovaných hematologických centrech pro diagnostiku a léčbu vzácných chorob nejen v ČR, ale i v celém světě. Díky tomu jsme mohli zpřesnit i jejich léčbu.

Co tedy vlastně prof. Semenza objevil a za co získal Nobelovu cenu?

Nobelovu cenu získal v roce 2019 společně s Williamem G. Kaelinem Jr. a Sirem Peterem J. Ratcliffem nikoliv za počet publikací, h-index či D-index, ale za objev jednoho z nejdůležitějších adaptivních procesů života – molekulárního mechanismu, kterým buňky detekují a adaptují se na změny dostupnosti kyslíku a přizpůsobují se jí. Tento mechanizmus se uplatňuje při vzniku celé řady závažných chorob, vedle mnou zmíněných erytrocytóz i při vzniku rakoviny, cukrovky a srdečních chorob. I u nich tak toto poznání otevírá nové možnosti léčby. 

Prof. Gregg L. Semenza udělal jeden z nejoriginálnějších nálezů tohoto století – objevil v kultivovaných jaterních buňkách proteinový komplex, který se váže na regulační oblasti hypoxií regulovaných genů způsobem závislým na kyslíku, a nazval jej hypoxia-inducible factor 1 (HIF-1). Zjistil, že tento faktor se skládá ze dvou DNA vázajících proteinů – transkripčních faktorů HIF-1α a ARNT (aryl hydrocarbon receptor nuclear translocator, také HIF-1β). Při přítomnosti kyslíku je HIF-1α rychle degradován společným účinkem enzymu obsahujícího prolylhydroxylázovou doménu (PHD) a von Hippel-Lindau tumor supresorový protein (VHL). Hydroxylovaný HIF-1α se může vázat na VHL a komplex HIF-1α-VHL usnadňuje ubikvitinem zprostředkovanou proteosomální degradaci HIF-1α. Když je hladina kyslíku nízká, je proteosomální degradace HIF-1α zpomalena. To má za následek jeho akumulaci v cytoplasmě a po následné translokaci do buněčného jádra zde dimerizuje s HIF-1β, s nímž vytváří stabilní heterodimér. Ten se váže na HIF-vázající DNA segmenty hypoxií regulovaných genů (jsou jich tisíce), mezi nimi i gen pro erytropoetin (EPO). Po vazbě EPO na EPO-R (erytropoetinový receptor) na erytroidních progenitorech je aktivována JAK2-STAT signální dráha, která produkuje erytrocyty.  

Další poznatky o mechanismu, kterým buňky detekují a adaptují se na změny dostupnosti kyslíku, přinesli William G. Kaelin Jr. a Sir Peter J. Ratcliff.

Identifikace příčiny vzniku nemoci a porozumění patofyziologickým mechanismům jejího vývoje, respektive příslušných fyziologických regulací umožňují najít vhodné léčebné cíle a vedou tak k vývoji nových léků. Poznání způsobu regulace krvetvorby s ohledem na hladinu kyslíku v krvi takové informace přineslo. Toto poznání umožňuje vyvinout nové inhibitory, resp. stabilizátory HIF, které jsou dnes testovány v léčbě anemií (chudokrevností). Kyslíkem regulované buněčné mechanismy ale hrají klíčovou roli také v růstu nádorů. Reakce na hladinu kyslíku stimulují vznik nových cév (neoangiogenezi) a modulují metabolismus k efektivnější proliferaci nádorových buněk. Farmaceutické společnosti i specializované univerzitní laboratoře se nyní zaměřují na vývoj léků, které u řady nemocí interferují s mechanismem reakce na hladinu kyslíku prostřednictvím jeho aktivace nebo blokády. Jedním z prvních takto objevených nových léků je roxadustat, inhibitor prolyl-hydroxylázy hypoxií indukovaného faktoru (HIF).

Tolik velmi stručně k přínosu prof. G. L. Semenzy (podrobnější přehled jeho dosažených výsledků je možno zjistit z celé řady internetových zdrojů, např. z oficiálních stránek Lékařské fakulty Univerzity Johnse Hopkinse). Tento přehled ukazuje skutečný geniální přínos prof. G. L. Semenzy pro světovou vědu a medicínu a poskytuje informaci o tom, za co dostal Nobelovu cenu.

Já osobně si nedovolím hodnotit věci, kterým nerozumím. Nemyslím si, že vědecký přínos člověka je možno hodnotit jen na podkladě informací o retrakcích publikací bez bližší znalosti jejich okolností. Lidský život není černobílý, je tvořen celým spektrem barev. Přínos člověka je nutno hodnotit komplexně, v celé jeho šíři. Jsme na naší UP opravdu moudřejší než na UK, než komise udělující Nobelovu cenu nebo než blízcí spolupracovníci prof. Semenzy a mezinárodně uznávaní vědci? V souladu s prof. Modrianským se domnívám, že prof. Gregg L. Semenza neměl šťastnou ruku při výběru spolupracovníků a příliš věřil v jejich poctivost. Jak jsem slyšel, ve chvíli, kdy se dověděl o první retrakci článku a jeho příčině, prošel všechny své publikace od roku 2001 a podezřelé články sám navrhl k retrakci. Jak píše prof. Modrianský – Naoki Mori přebral odpovědnost za minimálně jednu retrahovanou práci a Daniele Gilkes naopak odmítla minimálně jednu práci retrahovat. Některé další práce byly revidovány a s nově naměřenými daty resubmitovány. Jedinou institucí, která je povolána všechna nařčení hodnotit, je dle mého názoru Univerzita Johnse Hopkinse a její etická komise. Skutečnost, že profesor Semenza pokračuje ve svém výzkumu jako vedoucí výzkumného týmu a publikuje ve špičkových časopisech, znamená, že jeho vědecká integrita je zachována.

V pondělí 5. 6. 2023 měl prof. G. L. Semenza fantastickou a neobyčejně úspěšnou přednášku v centru BIOCEV v Praze, 7. 6. přednášel na 57th Annual Meeting of the European Society for Clinical Investigations (ESCI), kde byl hlavním vyzvaným řečníkem. Obě přednášky byly ukončeny rozsáhlou a zajímavou diskusí a dovolím si zveřejnit jejich hodnocení prof. Jiřím Neužilem, vedoucím Laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu AV ČR, hlavním organizátorem konference ESCI:

Dear colleagues and friends,

Many of you would have participated in the 57th Annual Conference of the European Society for Clinical Investigations (ESCI’23), which was held on June 7–9, 2023, in hotel Orea Pyramida in Prague.

You will undoubtedly agree with me that it was a highly successful conference, with some 350 participants. As the main local organizer, I am very happy with the programme, both scientific and social (if some of you haven’t been at Villa Richter, just below the Prague Castle above Klarov, where we had the conference dinner, you ought to check it out, and you’ll be amazed!).

Many of you would have listened to the lecture of the Nobel Prize Winner Professor Gregg Semenza given on Monday, June 5, in the BIOCEV Research Centre and streamed live (the BIOCEV lecture theater was packed and almost 200 of you were listening to the live stream). I myself have got 100+ personal emails appreciating the opportunity to listen to one of the greatest biologists of our time. Many of you would have listened to Gregg’s opening keynote lecture at the ESCI’23 conference, which was, of course, also of paramount quality! Besides the paradigm-shifting science of Gregg’s team, I was amazed by the way he explained in a simple manner very complex topics, such that those not knowledgeable in the discipline of hypoxia and HIFs could easily follow.

Thank you very much for your support as well as for the dignified atmosphere surrounding Gregg’s visit to Prague and other parts of the Czech Republic that went on without discernible hiccups. Before departure, Gregg assured me that he was very happy with his trip, including the beauty of the country, and he appreciated the respectful and friendly acceptance by the people with whom he interacted – and there were literally hundreds of them over the week. And so he is leaving with fond memories of our beautiful country and its fine people.

With best regards and all the best, Jiri Neuzil

Zároveň byla 6. 6. 2023 práce prof. Semenzy oceněna v Karolinu udělením Čestného doktorátu UK v Praze. Této slavnostní události se zúčastnili rektoři a děkani téměř všech českých univerzit kromě UP, resp. LF UP.

Přesné důvody a okolnosti, které vedly ke zrušení přednášky prof. Semenzy v Olomouci, mi nejsou zcela známé. Mě osobně to ale nesmírně mrzí nejen proto, že to celé považuji za nešťastné a nespravedlivé, ale i proto, že jsem chtěl využít mimořádnou příležitost k diskusi s panem profesorem nad problematikou, kterou se zabývám, k diskusi nad konkrétními pacienty. Bohužel. Mrzí mě skutečnost, že jsme nemohli navázat s panem profesorem užší spolupráci, ale ještě více mě mrzí, že tak o své PR přišla nejen Olomouc, ale v době oslav 450 let od svého založení i UP, protože od počátku udělování Nobelových cen v roce 1991 by to byl první nositel tohoto prestižního ocenění, který by osobně vystoupil na půdě naší univerzity. Většina pracovníků UP vnímá, že naše univerzita má již několik roků vážné mezilidské problémy, které poškozují její renomé. V medicínské terminologii si dovolím říci, že UP je nemocná a měla by se léčit, ale podobné kroky k „uzdravení“ a zlepšení vztahů mezi fakultami UP a zpětnému získání ztracené prestiže jistě nevedou – ba právě naopak.

V Olomouci 14. 6. 2023

prof. MUDr. Karel Indrák, DrSc.

emeritní přednosta HOK LF UP v Olomouci

Doktorandi Filozofické fakulty UP budou mít od září vyšší stipendium. Pro akademický rok 2023/2024 přidá fakulta k státnímu stipendiu každému měsíčně tisícovku. Na červnovém jednání Akademického senátu FF UP o tom informoval děkan Filozofické fakulty UP.

Studenti doktorských studijních programů Filozofické fakulty UP budou mít od září v základu o tisícovku víc. Stipendium od státu ve výši 11 250 korun se fakulta rozhodla pro akademický rok 2023/2024 podpořit další tisícovkou.

„Nějakou dobu jsme čekali a doufali v reformu doktorského studia, jež měla být realizována prostřednictvím novely zákona o vysokých školách. Mnohé však zůstalo pouze na papíře a navíc, jak se události v naší zemi vyvíjejí, s postupem času jsme se na zvýšení tohoto stipendia dívali i my s obavami. Především proto, že jsme za celou dobu nedostali žádnou záruku státu, že na něj dostaneme finanční prostředky. Snažili jsme se tedy se situací pracovat sami. Nejdříve jsme zkontrolovali stávající stav a zjišťovali jsme, jak naši doktorandi plní či neplní povinnosti. Poté, i vzhledem k výši Stipendijního fondu po covidové pandemii, jsme se na fakultě rozhodli, že počet studentů zredukujeme. Pro stávající akademický rok přijmeme méně než polovinu doktorandů původního počtu,“ uvedl ve svém komentáři před senátory filozofické fakulty Jan Stejskal, děkan FF UP. 

Připomněl, že podle nynějších pravidel dostává každý doktorand stipendium ve výši 11 250 korun, že před časem fakulta zavedla další motivační stipendia, že se v uplynulém období snažila doktorandům pomoci i dvěma jednorázovými stipendii, a že už nyní se na spolufinancování doktorských studentů v prezenční formě podílejí jednotlivé katedry.

„Celkovou výši stipendia, tedy 12 250 korun, jsme schopni při zachování motivačních stipendií garantovat všem doktorandům naší fakulty pouze pro akademický rok 2023/2024,“ zdůraznil děkan Jan Stejskal s tím, že podle stávajících informací je novela o vysokých školách vládou ČR odložena.

Během jednání se AS FF UP věnoval i podmínkám a organizaci přijímacího řízení na FF UP pro akademický rok 2023/2024, svou pozornost zaměřil také na informace, vztahující se k dokumentu, jenž má zohlednit všechny možné způsoby nepatřičného nakládání se zdroji včetně nakládání s umělou inteligencí.

„Nově vytvořené prohlášení proti plagiátorství dostanou k podpisu všichni nově přijatí studenti a plánuje se, že uvedený dokument budou podepisovat všichni studenti při odevzdávání jakéhokoliv korespondenčního úkolu,“ uvedl Jan Stejskal před senátory FF UP.

V červnovém jednání si senátoři filozofické fakulty vyslechli také informace o jednání Asociace děkanů filozofických fakult, krátce se debatovalo nad tématy, které souvisejí s odkazem profesora Josefa Jařaba a přípravou rozpočtu pro rok 2023, k němuž se AS FF UP sejde znovu už na konci června.

Proděkan Petr Bilík v závěru informoval o nynějším vysokém zájmu uchazečů o studium na FF UP, jenž vnímá jako důsledek souhry několika okolností, mimo jiné i fakultní uchazečské kampaně.

Univerzita Palackého má první ucelený dokument, který shrnuje její aktivity na poli udržitelnosti. Nejširší veřejnosti je nově k dispozici tzv. Report Udržitelné univerzity za rok 2022. UP je teprve druhou tuzemskou univerzitou, která podobnou souhrnnou zprávu vypracovala.

Report je rozčleněn do patnácti kapitol, které kopírují Strategii udržitelného rozvoje UP a akční plán na roky 22/23.

Úvodní kapitola se věnuje spotřebě energií a vody. Mimo jiné se v ní čtenář dozví, že v roce 2022 Univerzita Palackého spotřebovala 147 303 m3 vody, 51 979 GJ tepla, 1 117 156 m3 plynu a 18 364 707 kWh elektrické energie. Nechybí ani srovnávací tabulka a graf, která tato čísla dává do kontextu let 2015 až 2022.

V další kapitole o odpadech a cirkulární ekonomice se pak píše, že v loňském roce se na UP vyprodukovalo celkem 655 tun odpadu. Z toho bylo 58 tun papíru (8,8 %), 36 tun plastu (5,5 %) a 24 tun skla (3,6 %). Zbytek (82 %) tvořil směsný komunální odpad. Opět jsou tato data srovnána s údaji z předchozích let. Nechybí ani připomínka fyzické analýzy odpadu z kontejnerů na směsný komunální odpad ze všech součástí UP, která se konala v listopadu a odhalila nedostatky v nynějším třídění a navrhla řešení pro zlepšení.

Podobně se další kapitoly zaměřují například na množství zeleně na pozemcích UP, informační techniku, mobilitu a dopravu, vzdělávání či rovné příležitosti.

Udržitelný report je tak komplexní materiál, který shrnuje dosavadní postupy a činnosti naší školy v této oblasti. „Od příštího roku budou podle CSRD směrnice EU muset všechny velké firmy podobné zprávy vypracovávat, s každým dalším rokem bude tato povinnost spadat na další a další organizace. Budou to tzv. nefinanční reporty neboli ESG reporty. Ačkoliv se toto nařízení ještě nebude týkat vysokých škol, rozhodli jsme se, že budeme aktivní a staneme se jednou z prvních tuzemských univerzit, která podobné reporty bude vypracovávat také,“ vysvětlila Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP.

Jak dodala, zpráva názorně ilustruje, jak univerzita naplňuje cíle, které si stanovila ve Strategií udržitelného rozvoje UP a akčním plánu na roky 22/23. „V příštím roce by měl materiál zahrnovat i výpočet emisí CO2 neboli uhlíkovou stopu UP,“ doplnila Zuzana Huňková.

Report je k dispozici na stránkách Udržitelné univerzity zde.

Lucie Kotková z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP uspěla v konkurenci 30 Ph.D. studentů z evropské univerzitní aliance Aurora. Zvítězila v soutěži Věda ve třech minutách (3MT Thesis Competition), která byla součástí sympozia PhD Impact: Masterclass on Public Outreach univerzitě v Reykjavíku.

Studentka LF zvítězila s prezentací výzkumu, který se zaměřuje na vývoj nástrojů k predikci věku neznámé osoby na základě změn DNA nashromážděných během života, což může výrazně zúžit policejní pátrání. K její perfektní vědecko-popularizační prezentaci výrazně přispělo nejen atraktivní téma spojené s forenzní kriminalistikou, ale i její celoživotní záliby: divadlo a storytelling. „Byl to úžasný zážitek, který mě naučil hrozně moc nejenom o komunikaci, ale i o mě samotné,“ komentuje svůj úspěch Lucie Kotková.

Pravidla tříminutového vystoupení jsou striktní: jeden slide, žádné další pomůcky nebo rekvizity. Slovník musí být přizpůsoben laikům a příspěvek musí být v anglickém jazyce. Důležité je nejen umět svůj výzkum vysvětlit, ale také zaujmout publikum i porotu z řad expertů na komunikaci vědy.

Součástí sympozia proto byly také kurzy komunikace vědy, které spolu se zahraničními odborníky vedl i Matěj Dostálek z Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty UP. „Popularizace vědy je o tréninku, proto jsem zaměřil workshopy prakticky. Chtěl jsem zároveň mladé vědce inspirovat našimi zkušenostmi z provozu Pevnosti poznání, dát jim praktické tipy a namotivovat je k perfektním výkonům.“

Přes obrovskou konkurenci a vysokou úroveň prezentací všech studentů z univerzitní sítě Aurora bodovali v soutěži i další studenti z UP a skončili v hodnocení odborného panelu na předních příčkách. Výjezdu a soutěže se zúčastnili také Roman Chvátal z PřF UP, který se zaměřuje na moderní didaktické metody a neformální vzdělávání, Martin Ondra z ÚMTM LF UP, který poutavě přiblížil úžasné možnosti nanodiamantů při léčbě rakoviny, a Martina Tůmová z PdF UP, která se ve svém výzkumu zabývá organizací mentálního slovníku v českém znakovém jazyce. „Odvážím si spoustu impulzů, nápadů a nových známých. Byly to intenzivní čtyři dny, na které budu moc ráda vzpomínat,“ zhodnotila cestu studentka PdF.

Deset večerů s hudbou z období baroka, klasicismu a raného romantismu nabídne Festival Baroko 2023. Jeho šestadvacátý ročník zahájí už tento pátek novodobá premiéra romantické zpěvohry Lékař oční Vojtěcha Matyáše Jírovce.

„Lékař oční byl ve své době operní hit, který se hrál v celé Evropě. Vznikla i celá řada jeho úprav i množství variací napsaných na různá témata této populární opery. Ostatně ta zazní i během dalších festivalových koncertů. Naše přehlídka letos tedy nesestává z jednotlivých, nesouvisejících programů, je naopak propojeným celkem,“ uvedl Tomáš Hanzlík, zakladatel přehlídky z katedry hudební výchovy PdF UP a zároveň umělecký vedoucí Ensemble Damian. O výběru uvedeného hudebního kusu do stávajícího festivalového programu rozhodlo podle něj i jeho české znění, neboť letošním tématem festivalu je stará česká hudba s českými texty.

„Lékař oční je sentimentální příběh o trochu potrhlém doktorovi, který má zázračné schopnosti. Bohatému hraběti zachrání ve válce život, úspěšně odoperuje dvě slepé děti a zamiluje se do kytaristky. Opera vznikla ve Vídni v době, kdy se oční lékařství začíná jako speciální disciplína teprve konstituovat, v době, kdy vzrostla obliba romantické kytary jako nástroje virtuózů i amatérů. Ostatně kytara hraje v celém letošním ročníku dost významnou roli,“ doplnil Tomáš Hanzlík, pro něhož je letošní srdcovkou vlastně celý festival.

„Letošní Baroko je vlastně takový seriál. Je jakousi mozaikou a každý, kdo zvládne zajít na každý koncert, dostane poměrně jasnou a ucelenou informaci o tom, co to je stará česká hudba. Tohle poznání je podle mě hodně důležité. Totiž jediné, čím můžeme svět na sebe jako národ pozitivně upozornit, je naše osobitá kultura. My ji ale v mnohém neznáme, často také podceňujeme a ignorujeme. Myslím, že situaci velmi dobře vystihuje motto J. K. Tyla: ‚Lze se tedy čemu diviti, že nás jiní neznají, když nám samým nemožno poznati sebe?‘“  

Vedle dvou novodobých premiér oper a kantorské hudby jsou součástí letošního programu přehlídky i dva písňové recitály, které patří k nejtypičtějším projevům českého národního obrození a které tak poprvé po mnoha letech i odkryjí opomíjené kořeny a východiska naší moderní hudební kultury. Netradičně festivalovou řadu obohatí i parodický muzikál o vpádu baroka do Čech.

Baroko 2023 nabídne celou řadu renomovaných sólistů i specializovaných souborů staré hudby. Vystoupí Musica Florea, Ensemble Damian, Geisslers Hofcomoedianten, opět přijede do Olomouce i barokní ansámbl University of North Texas, jehož vystoupení bude kromě Olomouce reprízováno také v Zábřehu a ve Šternberku.

Festival Baroko založil v roce 1998 muzikolog a skladatel Tomáš Hanzlík. Od počátku je zaměřen na interpretaci hudby sedmnáctého a osmnáctého století s použitím dobových nástrojů. Od roku 2023 se hlavním pořadatelem stala Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci. Stejně jako v předchozím roce i letos byla festivalu Baroko udělena společností EFA (European Festival Association) známka EFFE – evropská známka kvality pro pozoruhodné umělecké festivaly, které toto ocenění získávají za práci v oblasti umění, zapojení umělecké komunity i veřejnosti a za mezinárodní otevřenost. Většina představení se uskuteční v prostorách Vlastivědného muzea Olomouc, a to od 16. června do 23. července. Podrobné informace o programu zde.

Vyvinout nové automatizované systémy pro genobanky, které sice mají zásadní význam pro záchranu druhové rozmanitosti na naší planetě, ale jejichž zaměstnanci jsou při manipulaci s tisícovkami semen rostlin stále odkázáni na ruční práci. To je úkol vědců z CATRIN Univerzity Palackého, kteří na něm spolupracují s největší tuzemskou genovou bankou Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni díky podpoře Technologické agentury ČR. O technologie již projevily zájem i velké světové genobanky.

Genové banky se zakládaly většinou na začátku minulého století. Uchovávají semena tisíců druhů planě rostoucích rostlin a statisíců odrůd a šlechtitelských linií zemědělských plodin. Tvoří tak bezpečnostní zálohu pro obnovu biodiverzity v přírodě a současně zdroj materiálu pro šlechtění nových odrůd odolných vůči náročným klimatickým podmínkám budoucnosti. Pražská genová banka se zaměřuje na uchovávání agrobiodiverzity v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity. Jako národní genová banka je zásadně důležitá pro tuzemské šlechtitelské programy.

„Technologicky se však genobanky nijak zásadně nevyvíjely, takže obvykle se spoléhají na náročnou ruční práce, což limituje jejich další růst a efektivní fungování. Pro pravidelné ověřování životaschopnosti uloženého materiálu, většinou semen, musí zaměstnanci ručně nachystat tisíce vzorků. Proto je naším cílem vyvinout jednak automatizovaný systém pro přípravu vzorků, tedy pro manipulaci se semeny, a systém pro kontrolu klíčení. Tyto systémy musí být robustní, rychlé a spolehlivé. Testovat je budeme přímo v provozu pražské genové banky, která je pro nás modelovou institucí,“ uvedl hlavní řešitel projektu Pavel Mazura z výzkumné skupiny Fenotypizace CATRIN.

Výzkumníci budou stavět na předchozích zkušenostech. Před několika lety vyvinuli automatizovaný systém pro manipulaci se semeny s názvem Popelka, na němž se mnohé naučili. „Pro genobanky budeme zkoušet postavit jednodušší systém, který bude více přizpůsobený jejich potřebám a jejich typu vzorků,“ objasnil Mazura. Současně vědci využijí své zaměření na fenotypizaci, tedy automatické sledování vlastností rostlin v závislosti na prostředí. „V projektu se propojí naše znalosti z rostlinné fyziologie, ale také zkušenosti s technologiemi, senzory, pěstováním rostlin v řízeném prostředí, analýzami dat i umělou inteligencí. Budeme spolupracovat i s partnery z průmyslu,“ doplnil.

Ačkoliv nové systémy by měly sloužit primárně největší tuzemské genové bance, využít ji budou moci i další zařízení. Ve světě funguje kolem 1700 genových bank, většinou jsou ale bez automatizace. O systémy již nyní projevily zájem tři velké genové banky, jedná se například o největší genobanku Millenium Seed Bank ve Velké Británii, indickou ICRISAT i největší genobanku zaměřenou na hlíznaté rostliny a brambory CIP v Peru.

I vzhledem k aktuálním globálním problémům je leitmotivem celého projektu snaha uchovat rostlinné genetické zdroje budoucím generacím. „Tímto technickým způsobem jsme schopni pomoct při zajištění zálohy pro biodiverzitu v přírodě. Pokud bychom tuto zálohu neměli, nebylo by v případě, kdy nás postihne například přírodní katastrofa či například geopolitický konflikt, už co zachraňovat,“ uzavřel Mazura.

Projekt potrvá do konce roku 2025 a Technologická agentura ČR ho podpořila částkou téměř 12 milionů korun.

Olomouc má Nábřeží Josefa Jařaba. Jméno prvního polistopadového rektora Univerzity palackého dostal nově upravený prostor mezi mosty u ulic Komenského a Masarykova.

Sobotní slavnostní pojmenování bylo součástí programu, kterým se náplavka oficiálně otevřela veřejnosti. „Nedávno nás opustil významný muž porevolučního života města a univerzity, bývalý rektor, pan profesor Josef Jařab. Rozhodli jsme se proto toto místo pojmenovat po něm – Nábřeží Josefa Jařaba. Všichni bychom si určitě přáli řešit tuto situaci až o mnoho let později. Nově vzniklá náplavka a dál pokračující břeh až k mostu u třídy Kosmonautů se však v souběhu událostí nabízí jako důstojné místo, díky němuž pan profesor Jařab i nadále zůstane součástí města. S pojmenováním souhlasila i rodina pana profesora,“ uvedl primátor města Olomouce Mirek Žbánek.

Slavnostní události se za Univerzitu Palackého zúčastnil rektor Martin Procházka. Příjemnou atmosféru celodenního programu, který náplavka při svém uvedení nabízela, zachytil fotograf Jakub Čermák.

Letošní Přírodovědný jarmark odhalí žákům základních škol a středoškolákům taje přírodních věd a zároveň svým heslem „Příroda slaví!“ připomene 70. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V pátek 16. června budou pro žáky a studenty od 9:00 do 14:00 v budově Přírodovědecké fakulty UP připraveny zábavné interaktivní experimenty, soutěže a také prezentace zajímavých vědeckých témat.

„Díky našemu Přírodovědnému jarmarku si návštěvníci všech věkových skupin budou moci vyzkoušet různé přírodovědné disciplíny a objevit jejich nekonečný potenciál. Děti, které k nám zavítají, dostanou jedinečnou příležitost stát se malými vědci a provádět jednoduché experimenty,“ uvedl proděkan přírodovědecké fakulty pro vnější vztahy Ota Blahoušek.

Přírodovědný jarmark je zábavná edukativní akce, která pomáhá u dětí formovat větší porozumění a úctu k přírodě, podporuje jejich ekologické myšlení a může v nich zažehnout vášeň pro vědu. „Otevíráme tak cestu k nalezení nových vědeckých talentů,“ podotkl Ota Blahoušek.

Na Přírodě se nudit nebudete

Přírodovědným jarmarkem v pátek 16. dubna ožije všech šest podlaží Přírodovědecké fakulty UP. Pro děti budou připraveny zajímavé experimenty. Na vlastní oči se budou moci přesvědčit, jakým způsobem lze vyvolat pověstného ducha z láhve, zda mohou barvy cestovat nebo s pomocí vědců přijít na to, co je to tvrdohlavý roztok.

Návštěvníci se také mohou těšit na mikroskopické pozorování makro- i mikrosvěta rostlin.  Prozkoumají okem neviditelné organismy spojené s experimentální biologií, jako jsou například želvušky, háďatka či mechy. 

„Seznámíme je také s masožravými rostlinami, zeleným fluorescenčním proteinem získaným z medúzy, vonnými látkami využívanými v kosmetickém průmyslu, způsobem psaní tajných vzkazů či tvorbou motýlů pomocí chromatografie,“ přibližuje Ota Blahoušek bohatý program Přírodovědného jarmarku.

Narozeniny se spoustou aktivit

Kulaté narozeniny Přírodovědecké fakulty UP budou moci účastníci Přírodovědného jarmarku oslavit také poznáváním různých koutů světa, geografickými aktivitami, virtuální realitou, ukázkami 3D tisku či tvorby map. Dále si žáci i studenti budou moci vyzkoušet testy barvocitu, vytvořit jednoduchý program na počítači či si projít laserové bludiště. Nachystány budou i speciální difraktační brýle, aktivity spojené s projektem Dotkni se vesmíru, jazyková laboratoř a nebude chybět ani luštění matematických šifer.

Kompletní program Přírodovědného jarmarku najdete na webových stránkách.

Po téměř tříleté pauze způsobené pandemií nemoci covid-19 se vrátili zdravotníci z Fakultní nemocnice Olomouc do indického města Jamkhed, aby v tamní nemocnici nabídli místním obyvatelům medicínské řešení jejich problémů a neduhů. Stalo se tak díky iniciativě evropské humanitární společnosti GICAM. Součástí čtyřčlenného českého týmu byli také zástupce primáře Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Hynek Fiala, který se podílí též na výuce mediků na Lékařské fakultě UP, a jeho žena Martina Fialová, anesteziologická sestra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.

Českou minivýpravu do Jamkhedu, zhruba devadesátitisícového města v indickém státě Maháráštra východně od Bombaje, tvořili ještě chirurg a instrumentářka z Fakultní nemocnice Bulovka. „Do Indie jsme přiletěli 17. března, tedy ve zdejším období sucha, kdy je tu příjemných 35 stupňů. O měsíc později už subtropické klima na zdejší náhorní rovině umí i padesátistupňové teploty,“ usmívá se Hynek Fiala, který se svými kolegy pobyl na jihu Asie deset dní, do 27. března.

„Byly to dny vyplněné prakticky jen prací a spánkem. Za tu dobu jsme tu měli nachystanou něco přes šedesátku lidí, 42 z nich šlo na výkon, z toho třináct dětí od 3 do 18 let. Většinou šlo o rekonstrukční operace na horních končetinách, krku a obličeji, chirurgická řešení vrozených vad, nádorů, následků popálenin a úrazů, část v lokální anestézii, část v analgosedaci či v celkové narkóze. Celkem pět operačních dnů od rána do večera,“ vypočítává zástupce primáře Oddělení urgentního příjmu olomoucké fakultní nemocnice.

Za sebou má již třetí misi v Indii umožněnou humanitární společností GICAM a místní organizací CRHP. „Italové nás osloví a zařídí cestu, dodávají část speciálního zdravotnického vybavení a vše ostatní je v režii indické strany. V Jamkhedu jsme byli poprvé od roku 2019, mezitím tyto aktivity zastavila pandemie. Zdejší nemocnice se během ní proměnila prakticky čistě na covidovou, za dva a půl roku zde měli na šestnáct tisíc pacientů, které léčili kyslíkem, antipyretiky, kortikoidy a dobrým slovem. Další plánovaná mise se tak neuskutečnila v roce 2020, ale až nyní. Indická humanitární organizace CRHP, která v oblasti zajišťuje nejen zdravotnictví, ale především sociální služby a vzdělávání, vždy prostřednictvím svých pracovníků vyjede do okolních vesnic a pomocí letáčků, plakátů, ale také sociálních sítí upozorňuje místní, že přijede chirurgický tým, který je může léčit. Část zájemců poté předvybere a pozve na indikační vizitu. Celkem však v oblasti, kterou tato iniciativa zahrnuje, žijí zhruba dva miliony lidí,“ upozorňuje doktor Fiala na fakt, že Indie je zemí, kde na špičkovou zdravotní péči dosáhnou jen bohatí, zatímco pro chudé zejména na venkově je de facto nedostupná.

Jarní výprava do Indie by nemusela být pro Hynka Fialu letos poslední, v plánu je pravděpodobně v listopadu velká mezinárodní chirurgická mise s možností operovat na dvou sálech. „Místní si naší pomoci velmi váží a jsou za ni opravdu vděční. My Češi jsme tu hodnoceni jako velmi výkonní a schopní pracovat i v dyskomfortu, což je ve zdejších podmínkách velmi důležité. Technické zabezpečení v tamní nemocnici je totiž na podobné úrovni jako u nás zhruba před třiceti lety, ale i v tom je už vidět pokrok. Ale například čtyřiadvacetičlenná kanadská výprava, která zde byla jako první po covidu, prý udělala polovinu práce, co my čtyři,“ směje se olomoucký lékař.

Velkou motivací je pro něj právě vděk místních. „Jsou opravdu milí. Přišel se nám například ukázat jeden z pacientů, kterého jsme operovali před čtyřmi lety, díky odstranění deformity v obličeji si našel práci. Při kontaktu s místními musíte počítat takřka s absolutní jazykovou bariérou. Ze zdejšího jazyka do angličtiny nám překládá sanitář, který se díky CRHP vypracoval do této pozice ze slumu, který je nedaleko nemocnice. Zajímavostí je také třeba to, že tato nemocnice pro nejchudší a negramotné začala teprve za covidové epidemie svým pacientům vařit. Do té doby jedli to, co si dovezli nebo zaplatili,“ popisuje Hynek Fiala, jenž nezapomíná poděkovat ani svému zaměstnavateli za možnost se těchto humanitárních misí účastnit. „Bez podpory Fakultní nemocnice Olomouc a jejího vedení bychom takto potřebným pomáhat nemohli,“ dodává.