Novinky z PřF a UP

Grafenový materiál pro ukládání energie v superkondenzátorech, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého, přenese do praxe nově vzniklá spin-out společnost Atomiver. Jejím úkolem je dovést vývoj uhlíkového materiálu až k cílovému produktu a najít pro něj uplatnění na trhu. Materiál již chrání japonský patent a další jsou v řízení.

Elektrodový materiál na bázi dusíkem obohaceného grafenu, dvojrozměrného materiálu tvořeného jedinou vrstvou uhlíku, vyvinuli vědci v Olomouci před sedmi lety. V následujících letech potvrdili jeho velký potenciál pro ukládání elektrické energie zejména v superkondenzátorech, které jsou zajímavou alternativou k aktuálně nejvíce využívaným lithium-iontovým bateriím. Do vývoje prototypu tohoto zařízení, jež vykazuje jedinečné vlastnosti, se odborníci z CATRIN pustili díky prestižnímu projektu Evropské inovační rady TRANS2DCHEM ve spolupráci s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italské firmy ITELCOND. Rozhodnutí o vzniku společnosti Atomiver bylo dalším logickým krokem.

„Vzhledem k vynikajícím parametrům našeho materiálu jsme se rozhodli vstoupit do další fáze komercializace. Cílem společnosti je připravit dusíkem dopovaný grafenový materiál ve velkém množství při zachování jeho vysoké kvality a uplatnit jej v superkondenzátorech, což jsou produkty pro cílový trh. Věříme, že v době neustálého nárůstu globální spotřeby energie, kdy existuje velká poptávka po zařízeních pro ukládání energie s vyšším výkonem a stabilitou, je náš elektrodový materiál velmi perspektivní,“ uvedl jeden z autorů know-how a spoluvlastník spin-out společnosti Michal Otyepka. Superkondenzátory, jejichž součástí by v budoucnu mohl být i materiál olomoucké provenience, slouží podle něj například k zajištění bezpečného provozu velkých datových center, sítí pro „internet věcí“, v dopravě, skladování energie v sítích, elektronice pro vesmírné aplikace či v implantovaných lékařských zařízeních.

V současnosti nejrozšířenější elektrochemický systém pro ukládání energie – dobíjecí lithium-iontové baterie – má stále svá omezení co do hustoty výkonu či bezpečnosti při některých aplikacích. Oproti tomu vyvinul olomoucký tým bezpečný elektrodový materiál s bezprecedentní hustotou energie a výkonu. Superkondenzátory s jeho využitím dosahují v laboratoři hustoty energie až 200 Wh/L a vykazují schopnost vysokého výkonu s potenciálem až 52 kW/L, což je násobně více než u stávající špičkové technologie. „Zvýšení hustoty energie u vyráběných superkondenzátorů nad 40 Wh/L znamená zásadní technologický pokrok u těchto zařízení, který umožní jejich široké využití v řadě aplikací vyžadujících vysoký výkon,“ doplnil Otyepka.

Firma nedávno uzavřela s Univerzitou Palackého licenční smlouvu, která jí umožní využívat za úplatu know-how vzniklé na univerzitě pro své komerční aktivity. „Vznik spin-out společností je stěžejní pro rozvoj unikátního nápadu a jeho přesun do inkubační fáze, kde se technologie nekompromisně setkává s trhem, který ho finalizuje a tvoří z něj konkurenceschopný produkt. Tento inkubační proces a intenzivní komunikace s komerčními partnery jsou pro akademické prostředí velice obtížné, nemluvě o rychlosti, s níž je třeba v této fázi jednat,“ objasnil výhody spin-out společnosti Jiří Navrátil z oddělení transferu technologií CATRIN. Intenzivní snaha přenášet výsledky výzkumu do praxe patří vedle kvalitních vědeckých týmů s významným zastoupením zahraničních vědců, interdisciplinarity a mezinárodní spolupráce k základním stavebním kamenům CATRIN.

„Tým v CATRIN odvedl výjimečnou práci a vytvořil silný technologický základ, na kterém nyní musíme v Atomiveru stavět. Je mi velkým potěšením vést tento projekt při jeho transformaci z výzkumu na komerční produkt. Již jsme zaznamenali silný zájem od komerčních partnerů a nyní musíme splnit naše ambiciózní plány, konkrétně uzavřít první investiční kolo a vytvořit robustní dodavatelský řetězec v rámci Evropské unie,“ uvedl generální ředitel nového spin-outu Andrew Hladký.

Význam a potenciální dopad technologie podtrhuje přijetí společnosti Atomiver do akceleračního programu NATO DIANA, kam se dostalo pouze 74 společností z více než 2600 uchazečů. Společnost podpořila dotací i agentura CzechInvest v rámci programu Technologická inkubace.

Ovacemi ve stoje odměnili diváci světovou premiéru opery Pinocchio. Na libreto uměleckého šéfa Malého divadla Davida Košťáka ji na zakázku pro Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích zkomponovali skladatelé z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík.

Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích uvedlo ve světové premiéře operu Pinocchio. Známý příběh je však vyprávěn z opačného úhlu pohledu než předloha. Nejde v ní tedy o loutku, která se touží stát chlapcem, ale o chlapce, z něhož se postupně stává loutka. Představení je charakteristické všudypřítomným protiválečným apelem. Hudbu k nové opeře složili skladatelé Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Příběh Pinocchia už byl zpracován v různých verzích, od předlohy Carla Collodiho, přes převyprávění Walta Disneyho až po nedávné temné uchopení Guillerma del Tora. V nové opeře však Pinocchio zazářil v ryze hudebně-dramatickém zpracování jako chlapec s nezkrotnou touhou poznat svět a najít si v něm své místo.

Libreto Davida Košťáka vzniklo na popud režiséra Petra Haška a známý příběh Pinocchia Loutky přetváří do příběhu neduživého dospívajícího chlapce, který tápavě hledá své místo ve společnosti.

„Bylo potřeba najít společný klíč. Působivý text je bohatý na poselství a jímavá sdělení. Tragické momenty nabízely vypjaté a naléhavé zpracování, protože příběh Pinocchia a jeho otce lze číst jako dojemně žalostný. Anebo jako cestu plnou neuvěřitelných historek, která je završená nadějí. Právě tato poloha byla naším vodítkem. Byla impulsem k tomu, aby hudební vyprávění příběhu o Pinocchiovi bylo, navzdory všem příkořím, radostné. Naším záměrem je po vzoru loutkového divadla, lidových her a pouličních inscenací primárně pobavit publikum. Netušili jsme, jak mnohé motivy válečného řinčení, střelby, násilí a manipulace získají nové významy a mohou dnes zraňovat mnohem více než dříve. Aniž bychom cokoli předvídali, dali jsme přednost komedii před tragédií. Jsme přesvědčeni, že lehkost očišťuje a působivě může nést i silná sdělení,“ uvedli skladatelé z UP.

Přestože většinou píšou o samotě, jejich spolupráce zdaleka není novinkou. Poprvé se společně podepsali pod operní inscenací Torso, a to v roce 2003. Jejich první společná opera tak už více než dvacet let patří k divácky nejúspěšnějším inscenacím Ensemble Damian. V roce 2011, na zakázku tehdejšího šéfa opery Národního divadla v Brně a režiséra Rocca, složili operu La Dafne. Ta vznikla na nejstarší operní libreto Ottavia Rinucciniho a soubor brněnské opery s ní ovace sklízel dalších devět sezón. Třetí operu L´Arianna složili v roce 2018 také na barokní libreto a Ensemble Damian s ní získal cenu diváků na festivalu Opera Praha 2020. Všechny tři opery napsali na libreta ze 17. a 18. století, k nimž se nedochovala hudba. 

Námětem opery Pinocchio se Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík zabývali čtyři roky.  Snažili se, aby hudba byla velmi hravá a snadno poslouchatelná, aby žánr opery neodradil ani mladší publikum – lze v ní tedy najít i muzikálové prvky.

„Naše uvažování o hudbě a hudebním divadle je podobné a naše tvůrčí východiska jsou si blízká. Máme obdobné chutě, vášně i záliby, sdílíme podobné zásady i pohled na svět a používáme podobné ingredience, nejen v hudbě. A hlavně: oba chceme hudbou bavit, konejšit, dojímat, překvapovat, rozjímat a rozdávat energii. To nás motivuje a směřuje. Každý přinášíme svůj pohled, své hudební příběhy a zároveň máme možnost vystoupit z tvůrčí samoty. To je pro nás oba obohacující a také důvod, proč se vracíme ke společné práci,“ doplnili skladatelé z Univerzity Palackého.

Výpravnou rodinnou inscenaci režiséra Petra Haška o předčasné touze dospět, o silném poutu mezi otcem a synem o válce, která má moc z lidí dělat loutky, dává spoustu podnětů k přemýšlení a debatě mezi rodiči, prarodiči a dětmi. Představení v hudebním doprovodu sboru a orchestru opery Jihočeského divadla má šťastný konec. Je vhodné pro děti od deseti let. DK Metropol Jihočeského divadla jej uvedlo 6. a v repríze 7. prosince. 

Vít Zouhar (* 1966)

Hudební skladatel, muzikolog a profesor Univerzity Palackého. Skladbu vystudoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a na Universität für Musik u. darstellende Kunst Graz, muzikologii na Masarykově univerzitě v Brně. Disertaci obhájil na JAMU v Brně. Habilitoval se na Ostravské univerzitě a inaugurován byl na JAMU. Je autorem nebo spoluautorem řady oper, více než šedesáti orchestrálních a komorních děl, hudebních her a zvukových instalací. Jeho hudba je spojována s minimalismem a postmodernou. Vít Zouhar je nositelem Ceny Alfréda Radoka, ceny NUBERG a mnoha dalších ocenění. Od roku 2015 vytváří s režisérem, scénografem a designérem Roccem cyklus experimentálních oper ECHO-Metamorphoses. V roce 2018 dokončil s T. Hanzlíkem operu L´Arianna pro festival Olomoucké barokní slavnosti, s níž Ensemble Damian získal cenu diváků na festivalu Opera Praha 2020. Od roku 2014 vytváří a uvádí společně s G. Coufalovou, J. Synkem v rámci programu Slyšet jinak Laptop Ensemble, a s videoartistou Tomášem Hrůzou cyklus hudebních a vizuálních her. Mnoho jeho skladeb vzniklo na objednávku a z podnětu různých souborů včetně Národního divadla v Praze, Sloveninan Chamber Musical Thetare, festivalů Pražské jaro, Moravský podzim. Jeho komorní a orchestrální skladby byly provedeny na různých festivalech v Evropě, Asii a Spojených státech. Jako hostující skladatel působil ve Werkstadt Graz a na IEM Graz. Zouharovy teoretické práce jsou zaměřeny na problematiku hudby 20. století. Je autorem nebo spoluautorem deseti knih o hudbě a mnoha studií a článků. Na katedře hudební výchovy PdF UP přednáší od roku 1992, v letech 2003- 2006 byl proděkanem PdF UP, od roku 2010 je prorektorem UP.

Tomáš Hanzlík (* 1972)

Hudební skladatel a muzikolog Tomáš Hanzlík je uměleckým vedoucím Ensemble Damian a zároveň impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach. V Olomouci založil festivaly Baroko, Opera Schrattenbach a Olomoucké barokní slavnosti. Je odborným asistentem na KHV PdF UP. Tuto katedru absolvoval v roce 1995, muzikologii na FF UP v roce 1998. Tématem jeho disertace byla hudba piaristických skladatelů 17. a 18. století (KHV PdF UP, 2004). Vedle pedagogické činnosti se věnuje kritickým edicím staré české hudby. Od roku 1993 pravidelně koncertuje jako dirigent, vokalista a hráč na smyčcové nástroje. S Ensemble Damian uvádí vedle staré hudby a vlastních děl také soudobé autory převážně minimalistického stylového okruhu. Účinkoval na festivalech Maraton soudobé hudby Praha, Forfest Kroměříž, Janáčkův Máj Ostrava, Janáčkovy Hukvaldy, Bezručova Opava, Letní barokní scéna Chrudim, Mezinárodní festival Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou, Theatrum Kuks a další. Se souborem prezentoval ČR netradičními operami také na turné v Pobaltí, Německu a v Itálii. Svůj vlastní skladatelský styl Hanzlík označuje jako neobarokní minimalismus, charakteristický zacyklením historizujících harmonických a melodických fragmentů.

Již od studií se věnuje tématům jako je umírání, truchlení, bolest vina. Martin Kupka, psycholog z katedry psychologie FF UP, v současné době v rámci projektu od TA ČR vyvíjí metodiku pro efektivní poskytování online terapie pozůstalým osobám.

„Ztratíte-li smysl života, začnete chřadnout,“ říká Martin Kupka v rozhovoru o umírání a paliativní péči.

Jak jste se dostal k tématu smrti, umírání a truchlení?

Mám dojem, že téma si vybralo mě. Pocházím z rodiny, kde smrti bylo poměrně dost. Někteří rodinní příslušníci z tátovy strany umřeli v koncentračním táboře. Prarodičům z maminčiny strany zase za různých tragických okolností zemřely tři ze čtyř dětí. To téma bylo v naší rodině vždycky přítomné. O všem se mluvilo, nikdo nic netajil.

Když jsem se v průběhu devadesátých let, během magisterského studia psychologie, dostal ke knihám Raimonda Moodyho, což byl v té době obrovský hit, řekl jsem si, že bych rád prozkoumal téma zážitku blízkosti smrti – jestli opravdu existuje nebo je to jen ezoterický výmysl. Spojil jsem se s anesteziologicko-resuscitačním oddělením ve Fakultní nemocnici Olomouc a měl jsem možnost mluvit s lidmi, kteří klinickou smrt zažili.

Během doktorátu jsem se zaměřil na racionálnější téma, a sice hospicovou péči. Pak jsem nastoupil do logoterapeutického výcviku, který vás, dle mého názoru, uschopní k práci s těžkými tématy, jako jsou utrpení, vina nebo smrt.

Můžete nějak jednoduše definovat logoterapii?

Logoterapie je o hledání smyslu v životě jakožto základní potřebě dospělého člověka. Když si člověk umí svůj život zdůvodnit, žije se mu lépe. Pokud vás potká zásadní životní událost, třeba úmrtí někoho blízkého, může být obtížné zdůvodnit si svůj další život. Jaký má vlastně smysl, když stejně umřu, když všechno co existuje, jednou existovat přestane?

Pokud bychom měli definovat nějaké základní stavební kameny existence člověka ve světě, tak to budou témata jako svoboda. Čím víc svobody máte, tím více můžete zároveň pochybovat co je správně, pro co se rozhodnout, jaký závazek v životě vytvořit, do čeho investovat energii. S rozhodnutím přichází odpovědnost, protože když se rozhodnete, přijdou důsledky. Svoboda, odpovědnost, ale i smrt a osamělost – to jsou témata, která člověka zúzkostňují. A teď jde o to, jak se s tou úzkostí vyrovnáte. Když se s nimi nedokážete vyrovnat a na úzkost reagujete tzv. maladaptivně, otevírají se dveře, kterými může vstoupit téměř jakákoli psychopatologická reakce.

Jak často je právě smrt někoho blízkého impulzem k zahájení terapie?

Můžete mít komplikované a nekomplikované truchlení. V tom nekomplikovaném je ztráta většinou očekávaná, zapadá do smysluplného kontextu. Když máte blízkého člověka, který se léčí dlouhou dobu na onkologickou diagnózu, tak postupně procházíte tzv. anticipovaným truchlením – očekáváte konec, připravujete se. Jestliže vám však večer zavolá policie, že se váš bratr zrovna zabil při autonehodě, bude to úplně jiný kontext. Okolnosti, za kterých k úmrtí došlo, jsou často rozhodující pro následný průběh truchlení. V Mezinárodní klasifikaci nemocí je nově diagnóza, která se jmenuje patologický zármutek, která opravňuje například klinického psychologa jeho péči indikovat na pojišťovnu, případně vypsat klientovi pracovní neschopnost.

Můžu v rámci přípravy na konec podniknout nějaké aktivní kroky, abych předešla komplikovanému truchlení?

Je prokázáno, že pokud o blízkého člověka na konci jeho cesty pečujete, věnujete mu pozornost, bude se vám lépe truchlit. Během covidu se spousta lidí vůbec neměla možnost rozloučit se svými blízkými, vidět je v posledních okamžicích života, postarat se o ně. Tyto  okolnosti mohou vést k tomu, že truchlení u takto zasažených pozůstalých bude komplikovanější.

Důležité je také říct, že někým jste již před tou ztrátou. Záleží na úrovni individuální odolnosti vůči stresu, strategiích jeho zvládání, podpůrné sociální síti. Rozhodně se vám bude lépe přijímat jakoukoliv ztrátu, pokud kolem sebe máte lidi, kteří vás mají rádi, pomůžou vám. Nejenom emocionálně, ale třeba i prakticky – uvaří, nakoupí, postarají se o zahradu.

Je také nějaký věk, kdy se ztráta blízké osoby zvládá hůře?

Nejtěžší je to u dětí, zejména v předškolním věku a na prvním stupni, pokud jim zemře jeden z rodičů nebo sourozenec. Hodně komplikované jsou ztráty, kdy malému dítěti zemře rodič za tragických okolností. Měl jsem klienta, chlapce ve třetí třídě. Vracel se ze školy a našel doma oběšeného otce. Tři hodiny běhal v záchvatu paniky po městě, než ho zajistila hlídka městské policie a zjistila, co se stalo. V pozdějším věku už si řadu věcí umíme zdůvodnit. Máme životní zkušenosti, vypracované strategie zvládání stresu, můžeme být odolnější a mít něco vlastního – přátele, studium. Ohrožení jsou také samozřejmě zranitelní, osamělí lidé v seniorském věku.

Jak se potom projevují děti, které zažily takhle bolestnou ztrátu?

Často se na nás obrátí rodiče, že došlo ke změně v chování dítěte. Většinou očekáváme, že dítě bude po takové události úzkostnější, smutnější. To se děje, ale zároveň třeba v období puberty najednou nastanou problémy s chováním ve škole – agresivita, odmlouvání učitelům, rizikové užívání návykových látek...

Když si vezmeme příklad té zmiňované rodiny. Chlapec našel svého oběšeného otce. Co se asi dělo s matkou? I ona je zasažená. A teď jde o to, jak se ona sama s tragickou událostí vyrovná a kolik péče a podpory bude schopná dát synovi. Ukazuje se, že u lidí, kterým v dětství zemře sourozenec nebo rodič a okolní rodina mu nedokáže poskytnout dostatečnou oporu, je zvýšená pravděpodobnost budoucí psychopatologie v dospělosti.

Vaše nová kniha Smrt a umírání v celostní perspektivě je rozšířená verze deset let starého vydání. Jaké za tu dobu pozorujete největší rozdíly v oblasti umírání a paliativní péče u nás? 

V rámci paliativní péče vnímám vývoj pozitivně, jsme na velmi dobré cestě. Více se o ní  mluví, přibývají hospice. Začíná být normální, že ve velkých nemocnicích jsou psychologové, kteří jsou také součástí mobilních paliativních týmů. Ty už u nás máme jak pro dospělé, tak i pro děti, například Fakultní nemocnice Olomouc takový má. Péče o umírajícího člověka a zároveň o jeho rodinu je tak komplexní. Navíc je o tu práci zájem, takže si hospice mohou vybírat, koho zaměstnají.

Hospicová péče umožňuje propojit starý model umírání doma, kdy o umírajícího pečuje rodina, s moderními medicínskými přístupy, které jsou založené na technologiích a vědě. Úplně upřímně – kdybych teď umíral a nemohl být doma a přijímat podpůrnou domácí hospicovou péči, rozhodně bych chtěl umírat v hospici.

V knize se dotýkáte i vyhoření pečujícího personálu. Jak častý je to problém a co může pomoci vyhoření předcházet?

Určitě je nutná supervize. Zdravotníci musí mít možnost hovořit s psychologem o svém duševním zdraví a zátěži, která vyplývá z jejich náročné profese. Důležitá je také ekologie práce. Když jsme se ve výcviku učili definovat, co to je zlo, tak jsem si z toho polemizování zapamatoval, že zlo vzniká v okamžiku, když děláte víc, než na co stačíte. V ten moment totiž začnete generovat chyby, ubližovat sobě i okolí. Takže pro pečující personál a ostatně pro kohokoliv jiného, by mělo platit, že nejdůležitější je umět si nastavit hranice tak, abych nedělal víc, než na co stačím. A především – pro každého, kdo se angažuje v pomáhající profesi, je důležité, aby vedl stabilní život a měl kolem sebe fungující rodinu.

Před několika lety jsem realizoval řadu rozhovorů se zaměstnanci v hospicích. Spousta z nich sem odešla z léčeben dlouhodobě nemocných právě proto, že v hospicích je lepší ekologie práce – více kolegů, méně pacientů a dobrá péče o pracovníky, supervize, atd.

V rámci katedry psychologie na FF UP nabízíte psychologickou pomoc pro studenty a zaměstnance univerzity, jak jste na tom kapacitně?

Podle statistik jsme schopni za semestr, tedy 13 týdnů, realizovat cca 200 sezení. Studenti a zaměstnanci se na nás obracejí se studijními, ale také s osobními problémy. Poptávka ovšem stále převyšuje nabídku. V posledních dvou letech se nám naštěstí podařilo především díky mladým kolegyním a kolegům zvýšit dostupnost této služby. Momentálně je sice zájem stále velký, ale průměrně jsme schopni během měsíce pokrýt cca dvě třetiny poptávaných terapeutických sezení. Většina z nás vede sezení osobně, ale nabízíme i možnost online konzultací.

Jakou máte s online konzultacemi zkušenost?

Výbornou! Především mladým lidem tento způsob setkávání vyhovuje. Přímá péče je ovšem vždy lepší pro obě strany. Distanční kontakt zvyšuje dostupnost a snižuje částečně náklady. Musí se ovšem správně nastavit řada technických – rámcových pravidel, aby vše fungovalo bezpečně, eticky.

Právě přechod do online prostředí byl impulzem pro náš současný výzkum, podpořený z TA ČR. Ten je zaměřený na zpřístupnění psychoterapeutického poradenství klientele truchlících. Nejen díky covidu se ukázalo, že ne vždy je možné, aby proběhlo setkání mezi terapeutem a truchlícím člověkem osobně. Náš výzkum má za cíl prozkoumat současné zkušenosti s distanční péčí o pozůstalé a navrhnout postupy, jak s nimi co nejlépe pracovat. Za jakých okolností, jak by měla tato práce vypadat, pro koho je tato forma vhodná a pro koho nikoliv. V neposlední řadě tak můžeme terapeuticky pomoci i v lokalitách, kde je psychologická pomoc hůře dostupná nebo Čechům žijícím v zahraničí.

Jakým způsobem sbíráte data?

Podařilo se nám oslovit cca 20 terapeutů, kteří mají dlouhodobou zkušenost v oboru a jejich typickou klientelou jsou pozůstalí. Ti často během covidové pandemie přešli do online prostředí. Děláme s nimi hloubkové rozhovory a na základě analýzy jejich zkušeností chceme doporučit postupy, které by se mohly stát vodítkem pro práci s pozůstalými v online prostředí do budoucna.

Máte už nějaké závěry?

V současnosti je hlavním výstupem téma bezpečí klienta při distančním kontaktu. Zjišťujeme, jak správně nastavit kontext a technické parametry distančního setkávání, aby vše fungovalo správně. Ukazuje se, že distanční péče je efektivní a že není třeba se jí obávat nebo ji považovat za výrazně horší v porovnání s přímým kontaktem. Dále jsme zjistili, že výhodná je kombinace obou přístupů. Rozhodně se nám potvrzuje, že včasná pozůstalostní péče snižuje riziko komplikovaného zármutku a měla by být více nabízená v prvních liniích kontaktu pozůstalých s některými systémy, jako jsou zdravotníci, pohřební služby, záchranné složky či Policie ČR.

Někdy se člověk setká se situací, kdy brzy po sobě zemřou například celoživotní partneři. Existuje smrt žalem?

Existuje. A zvlášť ohrožení jsou senioři. Typickým klientem pro člověka, který se specializuje na pomoc pozůstalým, je vdova v seniorním věku. Nejen proto, že se ženy dožívají vyššího věku, ale zároveň nemají takový problém obrátit se na odborníka na duševní zdraví. Jestliže k tomu nedojde a takový člověk je osamělý a nemá podporu širší komunity, je ohrožen právě ztrátou důvodů k životu.

Člověk je bytost psychosociálně-spirituální a k těm spirituálním potřebám bych zařadil právě potřebu smyslu života. Ztratíte-li ho, začínáte chřadnout. Přestanete o sebe pečovat, zanedbáte své potřeby. Hlad tohoto druhu může člověka zahubit. Z fyziologického hlediska vede silný a dlouhodobý stres ke zhoršení fungování imunitního systému. Člověk je pak náchylnější k rozvoji například onkologického onemocnění.

Jak poznám sama na sobě anebo na svých blízkých, že se jedná o komplikované truchlení a je potřeba vyhledat nebo doporučit odbornou pomoc?

Například emoce, které prožíváte – jako je smutek, bezmoc, strach, vina, jsou tak silné, že vás vevnitř trhají na kusy, velmi vás trýzní a zabraňují vám fungovat v normálním životě, starat se o věci, které jsou vaše. Protože to je podstatou dospělého života. Dospělí lidé se starají o svět, aby fungoval. A vy toho najednou nejste schopna. Druhá rovina je, že už tento stav trvá dlouho, více než půl roku.

Přichází emočně náročné období roku, které bude navíc minimálně pro akademickou obec už navždy spojené s tragickou událostí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jak často se téma Vánoc objevuje v terapii?

Často. Hodně těžké jsou první Vánoce po ztrátě někoho blízkého. Zvládnutí prvních Vánoc je vedle pohřbu dalším tzv. obdobím přechodu. Ještě složitější to je, když vám někdo zemře právě ve vánočním čase – často potom řešíte otázku jak, a zda vůbec budete Vánoce slavit dál. V tomto kontextu truchlící člověk někdy potřebuje od terapeuta dostat „povolení“, že už může přestat truchlit, že má mít soucit také sám se sebou a soustředit se na lidi, kteří kolem něj zůstali.

Martin Kupka

Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, kde dnes působí jako pedagog (Klinická psychologie, Psychologie zdraví, Psychologické aspekty paliativní péče, Kulturní antropologie, Základy meditace) a terapeut v poradně pro studenty a zaměstnance univerzity. V akademické práci se věnuje především tématu smrti a umírání a zavádění techniky terapie tmou do stávající psychoterapie. Je autorem publikace Smrt a umírání v celostní perspektivě: Psychologické, sociální a spirituální aspekty (která právě vyšla v nakladatelství Grada), a také hlavním řešitelem projektu TA ČR (Online poradenství pro pozůstalé: Provázení procesem truchlení). Pracuje rovněž jako oblastní metodik prevence v Pedagogicko-psychologické poradně Jeseník.

 

Akademický senát Univerzity Palackého nepřijal rektorem UP předložený návrh Rozhodnutí o správě a užívání nemovitého a movitého majetku a finančním vyrovnání v návaznosti na vznik a existenci vysokoškolského ústavu CATRIN. Během posledního jednání v tomto kalendářním roce poskytl AS UP i průběžnou informaci o chystané volbě rektora UP.

Návrh s názvem Rozhodnutí o správě a užívání nemovitého a movitého majetku a finančním vyrovnání v návaznosti na vznik a existenci vysokoškolského ústavu CATRIN, který senátorkám a senátorům Univerzity Palackého předložil rektor UP Martin Procházka, byl stěžejním bodem posledního jednání AS UP v tomto kalendářním roce. Rektor jej představil jako ideový s tím, že požádal o zpětnou reakci senátorek a senátorů UP.

Nejprve shrnul dosavadní kroky, které byly z jeho strany doposud učiněny a které měly vést k dohodě. Zdůraznil, že na vědomí vzal připomínky všech zúčastněných komisí i akademické obce a že jeho nynější návrh vychází i z opakovaných návštěv laboratoří a pracovišť obou součástí i z přiložené analýzy. S přihlédnutím k připraveným k podkladům navrhl celé řešení nastalé situace rozfázovat do určitých časových období.

Po jeho úvodu se k tématu vyjádřil děkan PřF UP Martin Kubala s tím, že výhrady, které fakulta k předloženému dokumentu má, jsou v zásadě technické a považuje je za relativně snadno odstranitelné. Návrh však jednoznačně odmítl ředitel VŠÚ CATRIN Pavel Banáš. Po následném vyjádření zástupců legislativní a ekonomické komise AS UP se rozvinula zhruba hodinová debata, která vyústila v hlasování. Navržené usnesení ve znění: AS UP v Olomouci projednal návrh rektora UP na vydání Rozhodnutí rektora ve věci stabilizačního řešení vypořádání vztahů mezi Přírodovědeckou fakultou UP a Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií UP. AS UP žádá rektora, aby zohlednil připomínky a doporučení LK AS UP a EK AS UP a AS UP souhlasí s tím, aby na půdorysu návrhu rozhodnutí včetně přílohy pro střednědobý horizont, rektor krátkodobý a střednědobý horizont realizoval uzavřením dohod mezi rektorem UP a Přírodovědeckou fakultou UP a rektorem UP a Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií UP, které poskytnou garance pro vypořádání vztahů pro střednědobý a dlouhodobý horizont AS UP neschválil Pro přijetí předloženého usnesení zvedlo ruku devět senátorů, pět senátorů se vyjádřilo proti a pět senátorů se hlasování zdrželo.

Během prosincového jednání si AS UP vyslechl i průběžné informace k řízení o návrhu na jmenování rektorkou/rektorem UP pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029. Předsedkyně AS UP Irena Smolová připomněla, že kandidáty a kandidátky na funkci rektora mohla akademická obec UP navrhnout do 6. prosince. Zvláštní volební komise AS UP, která se k tématu sešla 9. prosince, ověřila, zda doručené návrhy splňují potřebné formální náležitosti a sestavila jmenný seznam kandidátů.

Senátorky a senátoři budou nového kandidáta na funkci rektora UP volit na svém řádném zasedání 22. ledna 2025 s tím, že se o jejich hlasy bude ucházet Ivo Jirásek z FTK, Michael Kohajda z PF, Jakub Navařík z VŠÚ CATRIN, Tomáš Opatrný z PřF, Martin Procházka z LF a FZV a Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně). Svůj volební program zveřejní 6. ledna 2025, nabízí se jim i možnost natočit prostřednictvím AVP krátký videomedailonek, který bude možné zveřejnit nejpozději do 8. ledna, tedy týden před veřejnou prezentací a diskuzí kandidátů s akademickou obcí UP, jež se uskuteční 15. ledna v aule PdF UP. Kandidáti na rektora byli i interním dopisem předsedy komise vyzváni k dodržování základních etických zásad a etického kodexu UP v průběhu předvolební kampaně. AS UP vzal informace o aktuálním průběhu chystaných voleb rektora UP na vědomí.

AS UP během posledního jednání tohoto kalendářního roku také schválil Plán realizace Strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti UP na rok 2025, jenž před senátory a senátorkami uvedl prorektor Michal Malacka. V legislativní části schválil AS UP návrhy novely č. 12 Statutu UP a Organizačního řádu LF UP, obojí ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

Senátorkám a senátorům UP se představil i Pavel Flekač, nový studentský senátor z Pedagogické fakulty UP, který uspěl v nedávných doplňovacích volbách. Pavel Flekač vystřídal Dominika Voráče, který studium na PdF UP již absolvoval a mandát senátora mu tak zanikl.

V souvislosti se zvažovaným nákupem Hanáckých kasáren pak AS UP usnesením požádal rektora UP o dodání detailních ekonomických analýz včetně zdrojů financování, plánovaného využití a časového harmonogramu v případě, že bude UP realizovat další kroky k nákupu objektu. V závěru jednání debatoval AS UP o tématech týkajících se komunikace na univerzitě.

Příští řádné jednání AS UP se uskuteční 22. ledna 2025. Jediným bodem tohoto jednání bude volba rektora UP. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde. 

Česká školní inspekce po pěti letech udělila vybraným osobnostem a institucím medaile za zásluhy a rozvoj kvality vzdělávání. Oceněna byla také Fakulta tělesné kultury UP, a sice za dlouhodobou spolupráci a poznatky o chování a životním stylu českých žáků, které doplňují tematické zprávy inspekce.

„Velmi nás těší, že Česká školní inspekce vnímá pozitivně náš přístup ke vzdělávání budoucích učitelů tělesné výchovy z pohledu celkového osobnostního rozvoje a také naši vědeckou práci. Ocenění je pro nás o to hodnotnější, protože byť je inspekce vnímána poměrně konzervativně, je progresivní institucí, která podporuje inovativní věci, což mimo jiné dokazuje koncept Aktivní škola, na kterém spolupracujeme. Pevně věřím, že udělením medaile tato spolupráce nekončí, jak to občas bývá, ale že je to impuls do jejího dalšího rozvoje,“ uvedl děkan Michal Šafář, který za fakultu ocenění z rukou ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala převzal.

Fakulta tělesné kultury s Českou školní inspekcí spolupracuje dlouhodobě. Výrazné bylo mimo jiné zapojení do testování tělesné zdatnosti v rámci tematického šetření zaměřeného na pohybovou aktivitu na základních a středních školách (psali jsme zde). Podporou k výstupům inspektorů v oblasti pohybu a tělesné výchovy jsou také poznatky získané v rámci mezinárodních zpráv a studií, jako jsou Global Matrix organizace Active Healthy Kids Alliance (viz zde) nebo Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) pod záštitou Světové zdravotnické organizace, na kterých se FTK UP podílí. Výše zmíněný koncept Aktivní škola je inspirací pro podporu pohybové aktivity žáků (více o něm zde).

Medaili České školní inspekce za zásluhy a rozvoj kvality vzdělávání obdržela vedle Fakulty tělesné kultury UP také Česká televize za projekt ČT EDU a čtyři osobnosti: Jaroslava Wenigerová, která dlouhodobě usilovala o pozitivní změny v českém školství, ekonomka Jana Matesová, ředitel nadačního fondu Eduzměna a státní tajemník ministerstva zdravotnictví Stanislav Měšťan. Jako poděkování za svou práci pro inspekci také převzaly ocenění tři desítky inspektorů a inspektorek.

Naposledy v tomto kalendářním roce se sešel Akademický senát Pedagogické fakulty UP. Debatoval s jedním z kandidátů na rektora univerzity Michaelem Kohajdou (PF), schválil Novelu č. 6 Statutu PdF UP a vyslechl si informace, jež souvisejí s blížící se rekonstrukcí budovy na Žižkově náměstí.

Během prosincového jednání schválili senátoři a senátorky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Novelu č. 6 Statutu PdF UP, a to ve znění postoupeném AS UP. Po projednání v Akademickém senátu UP zaznamenal příslušný dokument pouze změnu technického rázu, proto se příslušný bod jednání obešel bez diskuze. 

V návaznosti na chystanou volbu rektora UP požádal o možnost vystoupit před senátory a senátorkami pedagogické fakulty Michael Kohajda z právnické fakulty, a to jako jeden z šesti kandidátů, který se o uvedený post uchází. Po jeho krátké prezentaci se uskutečnila i debata.

Během posledního jednání AS PdF UP v roce 2024 děkan fakulty Vojtech Regec shrnul situaci, vztahující se k chystané rekonstrukci fakultního objektu na Žižkově náměstí. Původní listopadový termín rekonstrukce se v návaznosti na změnu firmy, která stavbu provede, změnil na začátek roku 2025. Stavba začne patrně na počátku února. Pedagogická fakulta UP tak pro nadcházející letní semestr zajištuje i náhradní výukové prostory, vstříc jí částečně vyšla Přírodovědecká fakulta UP, v jednání jsou i některé prostory Slovanského gymnázia Olomouc a Střední průmyslové školy strojnické, tedy škol, které s PdF UP sousedí. V návaznosti na chystanou rekonstrukci prostor fakulty děkan apeloval na vzájemnou toleranci a spolupráci. Ve své řeči pak mimo jiné zmínil i proběhlý první Den otevřených dveří, jenž podle něj hojnou účastí uchazečů ukázal atraktivnost studijních programů PdF UP.

Příští jednání AS PdF UP se uskuteční 5. března 2025. Více o AS PdF UP zde.

Vyrazit za oceán pro nové zkušenosti i znalosti mohou studenti Univerzity Palackého. Univerzita totiž tradičně v tomto čase vyhlašuje nový ročník Merrillova programu, díky kterému mohou pobýt jeden semestr na partnerských školách v USA.

Program nese jméno amerického historika a filantropa Charlese Merrilla, který společně s prvním polistopadovým rektorem Josefem Jařabem inicioval a následně dlouhou řadu let sponzoroval vzdělávací projekt, díky němuž se mohli na americké univerzity dostat naši studenti. Držitel čestného doktorátu UP zemřel v roce 2017. Univerzita Palackého ale v jeho odkazu pokračuje. „Na konci listopadu jsme si připomněli již sedmé výročí úmrtí pana Charlese Merrilla. Stalo se novou tradicí, že v tomto čase vyhlašujeme další ročník Merrillova programu, který nabízí studentům jedinečnou příležitost semestrálního studia na partnerských školách za dohodnutých podmínek – prominuté školné a výrazný příspěvek na životní náklady od UP,“ vysvětlila Zuzana Hamdanieh z oddělení pro mobility rektorátu UP.

V akademickém roce 2025/2026 mají studenti bakalářských a navazujících magisterských programů možnost studovat na Moravian University v Bethlehemu v Pensylvánii a na Coe College v Cedar Rapids v Iowě. Vzhledem k zaměření obou škol se nabídka netýká studentů LF.

Studenti, kteří se Merrillova programu zúčastnili, tuto možnost zahraničního studia kolegům doporučují. „Merrillův program mi poskytl neskutečnou příležitost. Školní systém v USA je poměrně odlišný od našeho, ale i tak jsem získala mnoho zkušeností. Studuji fyziku a vycestovala jsem na Coe College do Cedar Rapids ve státě Iowa. Od učitelů na Coe jsem zažila osobní přístup a ochotu umožnit mi dostat z mého pobytu co nejvíc. Měla jsem tak možnost zapojit se do výzkumu na oddělení fyziky, ale i možnost věnovat se samostudiu a diskutovat nové poznatky. Hodně času jsem trávila i v Československém muzeu, kde jsem pomáhala jako dobrovolník a na tyto chvíle ráda vzpomínám. U všech různých příležitostí bylo důležité nebát se a ve výsledku mě USA naučily, že i sama si můžu užít cestování a objevování nových míst,“ popsala například svou zkušenost Eliška Postavová z přírodovědecké fakulty. Její zkušenost stejně jako zážitky dalších studentů najdete na webových stránkách programu zde.

Termín pro odevzdání přihlášky včetně příloh je pátek 14. 2. 2025 (včetně). Podrobné informace naleznete zde. Pro doplňující informace je možné kontaktovat Zuzanu Hamdanieh (zuzana.hamdanieh@upol.cz).

Renáta Šínová z katedry soukromého práva a civilního procesu je v pořadí čtvrtou osobností v novodobé historii olomoucké právnické fakulty, která na ní úspěšně prošla habilitačním řízení. Habilitovala v oboru Občanské právo. Děkan nyní předloží rektorovi UP návrh na její jmenování docentkou.

Renáta Šínová, jejíž specializací je občanské právo procesní a rodinné právo, vypracovala habilitační práci pod názvem Řízení o určení a popření rodičovství a jejich procesní specifika. Z oponentských posudků mimo jiné vyplynulo, že posuzovaná práce představuje vysoce kvalitní výsledek rozsáhlé dlouhodobé a systematické práce a usilovného výzkumu autorky, že uchazečka dostála vytyčenému cíli předložit komplexní zpracování tématu a že prokázala schopnost prostřednictvím analýzy pramenů a v širším kontextu získaných poznatků prezentovat na velmi dobré vědecké úrovni výstupy doplněné o vlastní úvahy. V tajném hlasování členů habilitační komise jednomyslně schválila navrhnout Vědecké radě PF UP jmenovat Renátu Šínovou docentkou v oboru Občanské právo.

Současně komise vybrala ze tří témat habilitační přednášky navržených uchazečkou téma Předběžná úprava poměrů dítěte. Vědecká rada si ji vyslechla na svém prosincovém zasedání. Poté členové rady tajným hlasováním rozhodli, že Renáta Šínová má být jmenována docentkou.

Jako první jí gratuloval Václav Stehlík, děkan PF UP. Současně vyzdvihl i důležitost tohoto osobního úspěchu Renáty Šínové pro katedru i pro celou fakultu. Úspěšná uchazečka na závěr poděkovala osobnostem, které ji pomohly a podpořily v její akademické dráze – Petru Hlavsovi, který ji přivedl k občanskému právu procesnímu, a třem kolegům z katedry Milaně Hrušákové, Filipu Melzerovi a Petru Téglovi.

Odborný životopis Renáty Šínové
Seznam vědeckých a odborných prací Renáty Šínové

Při slavnostním aktu v pražském Karolinu převzali z rukou prezidenta ČR Petra Pavla a ministra školství Mikuláše Beka své jmenovací dekrety nové profesorky a profesoři vysokých škol. Mezi jmenovanými je i pětice osobností, které působí na Univerzitě Palackého: Kateřina Bouchalová a Přemysl Falt z lékařské fakulty, Radmila Švaříčková Slabáková a Matúš Šucha z filozofické fakulty a Jiří Dostál z fakulty pedagogické.

„Buďte inovativní, buďte nápadití, buďte ambiciózní a buďte odvážní. Takové potřebujeme vědce, ale takové potřebujeme i vysokoškolské učitele. Vaši žáci to rozhodně ocení,“ těmito slovy zakončil prezident Petr Pavel svůj projev, v němž mimo jiné mluvil o podfinancování vysokého školství i o zbytečné opatrnosti a konzervativnosti v podpoře výzkumných projektů. Celý prezidentův projev si můžete přečíst zde.

Na prezidenta navázal ministr školství Mikuláš Bek, který vedle gratulace jmenovaným profesorkám a profesorům připomněl, že je třeba pokročit s některými dlouho odkládanými systémovými změnami v terciárním vzdělávání. Ministrův projev najdete zde.

Jmenovací dekret v Karolinu osobně převzalo 78 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonků představujeme pětici osobností působících na Univerzitě Palackého a také profesora, který byl jmenován na návrh Vědecké rady UP, avšak na UP nepůsobí.

 

 

 

KATEŘINA BOUCHALOVÁ

 

Dětská klinika LF UP a FNOL

Jako významné ocenění všech pracovních aktivit, ale i jako závazek do budoucna a příležitost znovu poděkovat všem, kteří ji učili a podporovali, vnímá své jmenování profesorkou v oboru Pediatrie Kateřina Bouchalová působící na Dětské klinice Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde je zástupkyní přednostky pro výuku.

Absolventka LF UP svoji lékařskou kariéru začala v roce 1994 v nemocnici v Šumperku, s olomouckou dětskou klinikou je spojena od roku 2001. Specializuje se na revmatologii a osteologii. „V těchto oborech léčím děti s mnohdy velmi závažnými nemocemi, kterým můžeme díky biomedicínskému pokroku v posledních třiceti letech nabídnout moderní cílenou léčbu. Léčebné úspěchy však velmi záleží na spolupráci rodiny a pochopení, že klíčem je zdravý životní styl,“ uvedla.

Na dětskou revmatologii a dříve i na prediktivní onkologii zaměřuje také své vědecké aktivity, uplatňuje přitom zkušenosti a dovednosti získané v Laboratoři experimentální medicíny, která se stala základem Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP. „Zabýváme se možnostmi predikce agresivního průběhu juvenilní idiopatické artritidy, nejčastější dětské revmatické nemoci. Jsme zapojeni do mezinárodní spolupráce ve výzkumu především dosud málo poznaného nebakteriálního zánětu kostí a systémového lupus erythematodes. Za svůj největší profesní úspěch považuji propojení klinické práce, výuky a vědy, za osobní úspěch pak to, že se vše uvedené podařilo za podpory manžela skloubit s rodinou a péčí o dvě skoro dospělé děti,“ dodala s tím, že má velmi ráda práci se studenty a chce nadále rozvíjet kvalitní praktickou výuku coby nejdůležitější způsob získávání znalostí a dovedností v klinických oborech.  

 

 

PŘEMYSL FALT

 

II. interní klinika –

gastroenterologická

a geriatrická LF UP a FNOL

Zejména terapeutické digestivní endoskopii se věnuje Přemysl Falt, primář II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické LF UP a FNOL, který byl jmenován profesorem v oboru Vnitřní nemoci. „Tyto metody ve své moderní podobě prakticky nahradily některé invazivnější chirurgické a radiologické postupy, a to zejména při diagnostice a léčbě časných nádorů trávicí trubice a pankreatobiliárních onemocnění. Mezi mé další odborné zájmy patří idiopatické střevní záněty, onemocnění jícnu a tenkého střeva, břišní a střevní ultrasonografie a intenzivní péče v gastroenterologii,“ přiblížil s tím, že úspěšný se považuje ve zvládnutí svého oboru, schopnosti kontinuálního rozvoje, pravidelné výzkumné a publikační činnosti, organizaci svého pracoviště a vzdělávání odborné veřejnosti.

Všeobecné lékařství Přemysl Falt vystudoval na Univerzitě Karlově, postgraduální studium dokončil na Masarykově univerzitě a habilitoval na Univerzitě Karlově v Hradci Králové. Působil v Ostravě, s olomouckou II. interní klinikou je spjat od roku 2018. Na svém kontě má řadu odborných publikací, podepsán je například i pod monografií věnovanou koloskopii a je držitelem několika ocenění, mj. Jeseniovy ceny pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně v anketě Lékař roku.

Jmenování profesorem vnitřního lékařství je pro něj velkou ctí a považuje ho za přirozené vyústění systematické výukové, výzkumné, publikační a klinické činnosti. „Můj individuální akademický rozvoj by ale rozhodně nebyl možný bez fungující spolupráce a podpory v rámci mých pracovišť a bez tolerance mých blízkých, proto moje velké poděkování patří Lékařské fakultě UP, Fakultní nemocnici Olomouc a mé rodině. Řízení ke jmenování profesorem jsem vnímal i jako příležitost k uspořádání nejen své dosavadní odborné činnosti, ale i myšlenek a nápadů do budoucna. Rád bych pokračoval v nastaveném směru klinické, výukové a výzkumné činnosti. Současně se jako člen vedení České gastroenterologické společnosti ČLS JEP cítím zodpovědný za další rozvoj gastroenterologie v ČR, ve kterém bych dál s plným nasazením pokračoval,“ dodal.

 

 

 

RADMILA ŠVAŘÍČKOVÁ SLABÁKOVÁ

 

katedra historie FF UP

Profesorkou v oboru Historie – obecné dějiny byla, na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity, jmenována Radmila Švaříčková Slabáková z katedry historie Filozofické fakulty UP. „Je to pro mě čest, ale také závazek vůči kolegyním a kolegům i vůči studujícím. Je to popud k tomu, abych na sobě dále pracovala a pomáhala rozvíjet historii jednak jako vědecký obor, jednak jako poznání, které je cenné pro celou společnost. Mám radost, že se mi podařilo rozšířit řady žen, jež dosáhly profesorského titulu,“ uvedla.

Ve své odborné práci se věnuje moderním dějinám s interdisciplinárním přesahem, paměťovým studiím i historiografickým trendům, jako jsou dějiny emocí nebo dějiny smyslů. „Interdisciplinární bádání a spolupráci bych chtěla rozvíjet i nadále, a to nejen v evropském, ale i v globálním kontextu,“ dodala.

Radmila Švaříčková Slabáková je absolventkou Filozofické fakulty UP, na její katedře historie působí od roku 1999. V tomto roce také získala doktorát cotutelle v oboru historie na univerzitě ve francouzském Grenoblu, habilitovala se v roce 2008. Ke svým největším úspěchům řadí štěstí na kolegyně a kolegy, kteří s ní spolupracují a s nimiž se jí podařilo vytvořit originální publikace, jako je monografie zabývající se rodinnou pamětí, nebo kniha o zvukových pamětech druhé světové války v česko-polském kontextu, kterou s kolegy právě dokončuje.

 

 

MATÚŠ ŠUCHA

 

katedra psychologie FF UP

Matúš Šucha z katedry psychologie FF UP, kterou v letech 2012–2019 vedl, se orientuje na oblast dopravní psychologie, konkrétně na problematiku mobility, udržitelnosti a bezpečnosti, v této oblasti působí i jako soudní znalec a mentor EuroPsy. „Dosažení profesorského titulu vnímám jako významný milník ve své profesní dráze. Je to uznání nejen mé dosavadní práce a úsilí, ale i závazek k další odborné činnosti, výuce a vědeckému bádání. Titul chápu jako příležitost rozšířit své možnosti přispět ke vzdělávání a rozvoji mého oboru, zároveň jako motivaci nepolevovat v kvalitě své práce a stále se zlepšovat,“ prozradil.

Odborně se zabývá zejména zkoumáním lidského chování v dopravě, analýzou příčin dopravních nehod a hledáním efektivních intervencí pro zvýšení bezpečnosti na silnicích. „Součástí mé práce je také soudně znalecká činnost a vývoj inovativních přístupů, které propojují psychologii, technologie a vzdělávání, aby přispěly k prevenci nehod a zlepšení chování řidičů. Důležitou oblastí je i práce s profesionálními řidiči a vývoj vzdělávacích programů, které podporují bezpečnější a odpovědnější přístup k řízení. Jako majitele autoškoly mě samozřejmě zajímají i další témata, která souvisejí se vzděláváním řidičů,“ dodal nový profesor z FF UP, jenž je od roku 2022 i členem předsednictva Technologické agentury ČR.

Za svůj největší úspěch považuje to, že se mu daří propojit vědecký výzkum s praktickým uplatněním. „Výsledky mé práce mají reálný dopad na zvýšení bezpečnosti na silnicích, což je oblast, která má přímý vliv na lidské životy. Z osobního hlediska je pro mě velkým úspěchem i to, že se mohu podílet na výchově nové generace odborníků, kteří sdílí mou vášeň pro dopravní psychologii a bezpečnost, a předávat své znalosti a zkušenosti,“ doplnil. Matúš Šucha je autorem řady textů, publikací, zaměřených na otázku lidského faktoru v dopravě, je řešitelem či spoluřešitelem národních i mezinárodních projektů. Je aktivním členem mnoha prestižních mezinárodních organizací, mimo jiné viceprezidentem mezinárodní organizace ICTCT – International co-operation on theories and concepts in traffic safety.

 

 

JIŘÍ DOSTÁL

 

katedra technické

a informační výchovy PdF UP

Jako ocenění dosavadní práce, ale zároveň i závazek k překonávání nových výzev. Tak vnímá jmenování profesorem Jiří Dostál, vedoucí katedry technické a informační výchovy PdF UP. „Vzdělávací systém v ČR čekají velké změny. V rámci odborného vzdělávání se například počítá s redukcí oborů, ze současných 283 na zhruba 40, což bude zákonitě vyžadovat proměnu pregraduální učitelské přípravy. Je na místě poděkovat všem, kteří se podíleli na mém profesním formování a růstu. Vnímám jako samozřejmost, že půjdu v jejich stopách a budu nápomocen při výchově nové generace akademických pracovníků,“ řekl.

Jiří Dostál je absolventem Univerzity Palackého, na pedagogické fakultě vede výuku didakticky, technicky a informaticky orientovaných předmětů v rámci přípravy budoucích učitelů. Je autorem řady publikací, držitelem několika ocenění, věnuje se i expertízní činnosti, absolvoval několik zahraničních pobytů a účastnil se i více než třiceti projektů. „Postupně jsem se zabýval konceptem badatelsky orientované výuky, didaktikou technického vzdělávání a v poslední době integrací obsahu vzdělávání se zaměřením na STE(A)M. Dílčím způsobem se zaměřuji i na rozvoj informatického a technického myšlení dětí předškolního věku a žáků 1. stupně základních škol. Je pro mě srdeční záležitostí, když mohu jít do mateřských škol testovat nové metodické postupy a materiály a být zároveň v roli učitele. Dlouhodobě se podílím na kurikulárních inovacích, mimo jiné jsem řídil pokusné ověřování ‚nové informatiky‘ na ZŠ,“ přiblížil.

Aktuálně je členem pracovní skupiny pro návrh a ověření STEM kurikula pro středoškolský obor Všeobecné lyceum a velmi ho těší, že výsledky jeho vědecko-výzkumné činnosti zkvalitňují vzdělávání přímo ve školách a mají dopad na rozvoj praktických dovedností žáků. Svůj největší úspěch spatřuje v podílu na přípravě Inovační strategie ČR 2019–2030 The Czech Republic: The country for the future, pracoval na tvorbě jejího pilíře s názvem Polytechnické vzdělávání.

Jmenovací dekret převzal také Aleš Tichý z Univerzity obrany, který profesorské řízení úspěšně absolvoval na Univerzitě Palackého. Působí na katedře radiobiologie Vojenské lékařské fakulty UO v Hradci Králové, jejíž je v současnosti proděkanem pro vědeckou činnost. Jmenován profesorem byl v oboru Lékařská biofyzika, je uznávaným odborníkem především v oblasti ionizujícího záření a ochrany proti jeho účinkům, biologické dozimetrie a diagnostiky, prevence a léčby nemoci z ozáření. 

Univerzita Palackého si v nejaktuálnějším vydání QS Sustainability Ranking 2025, žebříčku zaměřeném na udržitelnost, vylepšila oproti loňskému roku svou pozici o 62 míst, a to i přes vyšší počet hodnocených univerzit. Mezi TOP 200 univerzitami se umístila v oblasti Governance (155.), TOP 400 jí patří v Environmental Impact (394.) a TOP 500 zase v Social Impact (455.).

Žebříček QS Sustainability Rankings je tvořen celkem 52 parametry, které jsou propsány do 9 tematických indikátorů (Environmental Sustainability, Environmental Education, Environmental Research, Equality, Knowledge Exchange, Impact of Education, Employability and Outcomes, Health and Wellbeing a Good Governance). Ty spadají pod tři kategorie, kterými jsou Environmental Impact, Social Impact a Governance. Jednotlivé kategorie a jejich váha na výsledné hodnocení jsou uvedeny v tabulce níže:

Hodnocení QS Sustainability Rankings je kombinací vstupních dat od zapojených univerzit, společně s daty společnosti Elsevier, veřejně dostupnými národními statistikami či například hodnocením třetích stran.

„I přes nárůst počtu hodnocených univerzit si Univerzita Palackého dokázala vylepšit svou celkovou pozici na 360. příčku, což znamená oproti loňskému roku posun o 62 míst vzhůru. Toto zlepšení nejen ve skóre, ale i v umístění jsme zaznamenali také ve všech třech kategoriích, což znamená, že se Univerzita Palackého v oblasti udržitelnosti posouvá vpřed ve všech hodnocených směrech,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Stejně jako loni, si i letos vede Univerzita Palackého vůbec nejlépe v kategorii Governance, kde si svou loňskou 187. příčku vylepšila o 32 míst a je nyní na 155. příčce. Tato kategorie se na základě deseti konkrétních ukazatelů zaměřuje na řízení a správu univerzity a olomoucká univerzita v ní dosáhla svého druhého nejvyššího skóre 86,4, což ji řadí na třetí místo v ČR a první v rámci aliance Aurora.

V rámci hodnocení Social Impact je univerzita hodnocena na základě pěti indikátorů zaměřujících se na rovnoprávnost, transfer znalostí, vzdělávání, zaměstnanost či wellbeing. V kategorii Social Impact patří UP 455. příčka, což je oproti loňskému roku zlepšení o 33 míst. Vůbec nejlepší hodnocení v této kategorii zaznamenala Univerzita Palackého v indikátoru Health & Wellbeing, kde si vylepšila svou loňskou pozici o 22 míst a umístila se na 199. příčce. Tento indikátor, který hodnotí závazek instituce zlepšovat zdraví a pohodu lidstva jako takového (prostřednictvím výzkumu) a vlastních zaměstnanců a studentů, je dle skóre (91,4) vůbec nejlepším indikátorem UP a řadí ji na 2. místo v ČR a 1. v alianci Aurora. Skóre pohybujícího se kolem 80 dosáhla olomoucká univerzita také v Knowledge Exchange (317. místo) a Equality (349. místo). První z nich vypovídá o tom, jak instituce spolupracují ve výzkumu, sdílejí znalosti a podněcují růst vzdělávání. Druhý pak o vědeckém výkonu instituce vztaženém k tématům SDG 5 a SDG 10, genderové rovnováze instituce, úrovni podpory poskytované na půdě univerzity znevýhodněným skupinám a zakotvení inkluze v závazných dokumentech. Součástí jsou též výstupy hodnocení průzkumu reputace mezi akademiky a národní statistiky k tématu rovnoprávnosti.

Vůbec nejvýraznějšího posunu dosáhla Univerzita Palackého v kategorii Environmental Impact, ve které si oproti loňskému roku vylepšila svou pozici o 145 příček a patří jí aktuálně 394. pozice. K takto významnému posunu dopomohlo zejména zlepšení skóre indikátoru Environmental Education, které tvoří 17 % výsledného hodnocení a ve kterém se umístila olomoucká univerzita v loňském hodnocení na pozici 1001+. Pro letošek figuruje s téměř dvojnásobným skóre na 460. příčce. Tento indikátor kombinuje reputaci v oblasti Věd o Zemi a Environmentálních věd, dopadu absolventů na udržitelnost životního prostředí a nabídky kurzů věd zabývajících se klimatem nebo udržitelností.

„Zlepšení Univerzity Palackého v QS Sustainability Rankings 2025 nás velmi těší, a to zejména proto, že se kroky, které univerzita podniká směrem k udržitelnost, mohou propsat hned do následujícího hodnocení. Oproti světovým žebříčkům, kde jsou data sbírána zpětně a určité kroky se projeví až po delší době, je toto hodnocení aktuálnějším odrazem,“ řekl prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Z Česka se v žebříčku QS Sustainability Rankings 2025 umístilo celkem 12 univerzit, což je o dvě více než v loňském roce. Nově zařazenými univerzitami jsou Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Ostravská univerzita, které jsou ale na samotném chvostu. Tuzemskou jedničkou je stejně jako v loňském roce Masarykova univerzita, následovaná Univerzitou Karlovou a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. První dvě české univerzity si ale ve svém umístění pohoršily. Čtvrtá příčka patří Univerzitě Palackého v Olomouci a TOP 5 uzavírá Vysoké učení technické v Brně. V rámci srovnání aliance Aurora je olomoucká univerzita na 3. místě.

Absolutní světovou špičkou jsou dle hodnocení kanadská University of Toronto, švýcarská ETH Zurich a švédská Lund University. Kompletní výsledky jsou zveřejněny na tomto webovém odkazu.

Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je mimotělní technika poskytování srdeční a respirační podpory osobám, jejichž srdce a plíce nejsou schopny poskytnout dostatečné množství výměny plynu nebo perfúze k udržení života. Přístroj samotný byl poprvé použit před šedesáti lety a patří mezi nedílné součásti kardiochirurgických klinik. Publikace o ECMO byly u nás dosud určeny výhradně pro lékaře. Změnit se to rozhodla absolventka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Kateřina Talašová. Z původně bakalářské práce se tak stal protokol pro všeobecnou sestru intenzivní a resuscitační péče.

Na JIP Kardiochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc pracuje Kateřina Talašová od února 2002. V uplynulých letech byla členkou ošetřovatelského týmu u několika desítek pacientů s ECMO. „V oblasti nelékařských profesí jsou informace o ECMO velmi omezené i přesto, že péče o pacienta je v mnoha oblastech specifická a náročná. A vzhledem k nárůstu pacientů indikovaných k ECMO podpoře jsou informace o této problematice důležité a rozhodně přispívají k bezpečné a profesionální péči. Tato skripta zahrnují informace zaměřené především na ošetřování pacientů v kritickém stavu v rámci jednotek intenzivní a resuscitační péče. Možná časem přibydou další s širším polem záběru,“ uvedla autorka Kateřina Talašová.

Na myšlenku vytvořit z bakalářské práce skripta přivedla Kateřinu Talašovou přednostka Ústavu ošetřovatelství Daniela Bartoníčková. „Já jsem zpočátku tak velké ambice neměla. S podporou paní přednostky a rovněž paní náměstkyně nelékařských oborů ve fakultní nemocnici Andrey Drobiličové se povedlo skripta připravit za přibližně rok,“ zmínila Kateřina Talašová.

Přednostku Danielu Bartoníčkovou myšlenka skript na téma ECMO nadchla. „Mám radost, když studenti mají chuť se do něčeho takového pustit a posouvat náš obor dál. Tvorba takových skript je přesně ten příklad, kdy něco, co začalo jako nápad, může mít velký dopad na vzdělávání a na celý obor ošetřovatelství. Jsem přesvědčená, že i malé kroky, když se udělají s odhodláním a srdcem, mohou mít obrovský význam. A jsem ráda, že máme tak šikovné a aktivní studenty, jako je Kateřina. Vnímám to i jako motivaci pro ostatní studenty. Nebát se a jít do toho naplno,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková, která ke spolupráci na skriptech oslovila Andreu Drobiličovou. „Tohle je opravdu skvělý nápad, něco takového sestrám chybělo. Tato metoda je sice účinná, ale pro sestry je to pořádná výzva. Sama jsem na kardiochirurgii pomáhala s protokolem, ale Kateřina to posunula na úplně novou úroveň,“ uvedla náměstkyně Andrea Drobiličová.

Skripta jsou k dispozici ve Vydavatelství Univerzity Palackého v tištěné podobě i jako e-kniha.