Novinky z FZÚ AV ČR

Déle, než existuje Slunce a Země, letělo vesmírem záření, které nyní zachytily dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro OP 313 poháněné obří černou dírou. Žádné vzdálenější aktivní galaktické jádro v oboru velmi vysokých energií dosud nikdo nepozoroval.

Do Prahy se poslední červencový týden sjeli vědci a vědkyně z celého světa. Na 11. ročníku konference Frontiers of Quantum and Mesoscopic Thermodynamics (FQMT'26) řešili, co kvantová mechanika vypovídá o dnešním světě i jak ji proměnit v technologie budoucnosti.

Mezinárodní spolupráce podpořená projektem Physics for Future (P4F) přinesla novou diagnostickou metodu pro přesnější řízení plazmatických depozičních procesů. Českému a švédskému vědeckému týmu se podařilo propojit dva originální přístupy k diagnostice plazmatu a vytvořit experimentální systém, který pomáhá zpřesnit přípravu tenkých vrstev oxidu vanadičitého (VO₂). Metoda má potenciál zpřesnit například výrobu termochromních vrstev pro inteligentní okna i polovodivých a optických tenkých vrstev využívaných například v optických senzorech, detektorech nebo fotonických zařízeních. 

Cena Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek byla udělena Liboru Šmejkalovi, Jairovi Sinovovi a Tomáši Jungwirthovi za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetického uspořádání. Altermagnety spojují výhody feromagnetů a antiferomagnetů a zároveň vykazují jedinečné vlastnosti, které u žádné z těchto tříd nenajdeme.

Cena Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti (EPS) za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek byla udělena Liboru Šmejkalovi, Jairovi Sinovovi a Tomáši Jungwirthovi za objev altermagnetismu. Cena se uděluje od roku 1975 (letošní ročník je již 42.) a patří k nejprestižnějším evropským oceněním v oblasti fyziky kondenzovaných látek.

V každém moderním automobilovém katalyzátoru se nachází měkký, stříbřitý kov jménem cer. Pohlcuje a uvolňuje kyslík, a napomáhá tak přeměně škodlivých výfukových plynů na méně nebezpečné. Tento běžný kov má ale jednu zvláštnost: stačí malá změna tlaku nebo teploty a náhle ztratí 15 % svého objemu. Fyzikové tento jev nedokázali plně vysvětlit téměř sto let.

V neděli 5. července 2026 zemřel ve věku nedožitých 92 let Jan Hladký, fyzik, který zasvětil vědě téměř sedm desetiletí a svými objevy v částicové fyzice se zapsal do mezinárodní historie oboru.

Zveme Vás na tradiční setkání HR Coffee & Talk

Zveme Vás na tradiční setkání HR Coffee & Talk

Zahájení ostrého provozu Observatoře Very C. Rubin, na jejímž vývoji i vědeckém programu se podílejí vědci a vědkyně z FZU, vyvolalo velký zájem českých médií. O startu desetiletého průzkumu jižní oblohy informovala Česká televize, Český rozhlas i řada tištěných a internetových médií. Představujeme výběr nejzajímavějších mediálních výstupů.

Vladislav Pokorný, fyzik z Fyzikálního ústavu AV ČR, je spoluautorem studie, která získala prestižní cenu ACS Nano Impact Award 2026. Vědcům a vědkyním se v ní podařilo z jednotlivých molekul sestavit na povrchu supravodiče miniaturní paměť.

Vědcům a vědkyním z centra HiLASE se povedlo něco, co před nimi nikdo nedokázal. Pomocí hyperspektrální kamery FREYA poprvé zachytili hořící meteor v ultrafialové části spektra. Kromě vesmíru míří technologie z HiLASE i jinam. Centrum, které je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, vyvíjí lasery pro průmysl a obranu.