Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnili v časopise Nature první přímé mikroskopické snímky magnetického uspořádání v altermagnetu. Navazují tak na publikaci z počátku roku, kdy v časopise Nature oznámili objev nové větve magnetické rodiny, označované jako altermagnetická. Mikroskopické snímky představují milník, na nějž naváže další experimentální výzkum.
V prosinci byl na Ládví slavnostně odhalen nový murál, věnovaný jedinému českému nositeli Nobelovy ceny v oblasti přírodních věd Jaroslavu Heyrovskému. Autory díla jsou Josefína Jonášová a Štěpán Jílek, kteří ve své práci propojují vědu, historii a místní komunitu.
V pondělí 2. prosince 2024 tomu bylo přesně 50 let ode dne, kdy se v jednom čísle časopisu Physical Review Letters (Volume 33, Number 23) hned za sebou objevily tři článkyExperimental Observation of a Heavy Particle J Discovery of a Narrow Resonance in e+e- AnnihilationPreliminary Result of Frascati on the Nature of a New 3.1-GeV Particle Produced in e+e- Annihilation,které oznamovaly objev, jenž zásadním způsobem ovlivnil další vývoj našeho chápání zákonů mikrosvěta. První došel do redakce 12. listopadu 1974, druhý den nato a třetí 18. listopadu. K této časové posloupnosti se ještě vrátím.
Zveme vás na seminář profesora Yasunoriho Nawy z japonské Kwansei University na téma Development of optical microscope for cell function imaging.Konat se bude v 11.12. v 10.00 ve Dvořákově sále na hlavní budově FU Slovanka.
Národní cenu Česká hlava převzal z rukou ministra pro vědu, výzkum a inovace Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Nejvyšší české vědecké ocenění obdržel za mimořádný přínos ve výzkumu spintroniky. Na slavnostním ceremoniálu 23. ročníku soutěže uspěl také David Vojna, který získal Cenu Doctorandus za technické vědy.
Vědci z Laboratoře biofyziky Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Olega Lunova po 2,5 letech intenzivní práce představili průlomovou platformu na bázi DNA nanostruktur, která umožňuje cíleně ovlivňovat funkce lyzozomů v buňkách. Tento výzkum otevírá nové možnosti pro vývoj pokročilých terapeutických metod, které by v budoucnu mohly najít uplatnění například při léčbě rakoviny, neurodegenerativních a autoimunitních onemocnění. Výsledky výzkumu, na kterém pracovali společně s kolegy z Arizona State University, Institutu klinické a experimentální medicíny, Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Fyziologického ústavu AV ČR, publikoval prestižní časopis Chemical Engineering Journal.
Jako Jekyll a Hyde – tak se chovají i některé materiály. Mezinárodní tým Hanuše Seinera z Ústavu termomechaniky AV ČR zjistil, že v některých směrech je slitina niklu, manganu a galia schopna přenášet elastické vlny rychleji než ocel, v jiných směrech se však pulzy šíří pomaleji než ve vzduchu. Aby vědci popsali chování slitiny, museli ji rozklíčovat atom po atomu. Studii otiskl prestižní časopis Advanced Materials.
Ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza podepsal za českou stranu za účasti Její Excelence velvyslankyně ČR v Argentině Jarmily Povejšilové, jejího zástupce Filipa Kandy a vedoucího oddělení pro výzkumné infrastruktury Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marka Vyšinky dohodu o prodloužení provozu Observatoře Pierra Augera na dalších 10 let.
I letos si pracovníci Fyzikálního ústavu připravili pro studenty a zvídavou veřejnost prezentaci špičkového výzkumu v rámci Týdne Akademie věd. Příležitost nahlédnout do světa vědeckých experimentů a špičkových technologií, s nimiž vědci denně pracují, využilo 1348 návštěvníků.
Laserové technologie dnes pronikají do všech oblastí – průmyslu, vědy i běžného života, a právě proto je důležité, aby vzdělávání v této oblasti poskytovalo ucelené a hlavně aktuální informace. Kvalitní vzdělání a spolehlivé znalosti umožňují nejen efektivní aplikaci laserových technologií, ale i bezpečný a odpovědný přístup k jejich využívání, což má zásadní význam pro další rozvoj oboru i jeho přínos pro společnost.
Věděli jste, že displeje budoucnosti mohou být jasnější a barevnější, a přitom energeticky úspornější? Tento technologický pokrok umožňují kvantové tečky – objekty tak malé, že se chovají podle zákonů kvantové fyziky, které řídí chování mikrosvěta. Tyto miniaturní krystaly mají jedinečné optické vlastnosti, díky nimž nacházejí uplatnění v moderních zobrazovacích technologiích. Dvanáct nadaných středoškoláků se v rámci Talentové akademie 2024 naučilo kvantové tečky syntetizovat a zkoumat jejich výjimečné vlastnosti přímo pro využití v nových displejích.
The division of elementary particles seminar. Abstract:The upcoming High-Luminosity LHC era necessitates a shift to 4D tracking in High Energy Physics experiments to reduce occupancy from pile-up. This transition requires detectors with excellent spatial resolution, time-tagging capabilities, and higher radiation tolerance. Low-Gain Avalanche Detectors (LGADs) have emerged as a promising technology to meet these challenges.This seminar explores LGAD developments for precise track timing, covering detection principles and recent design improvements. We introduce the potential of silicon carbide (4H-SiC) in LGADs, a wide-bandgap material that could offer enhanced radiation resistance for inner tracking layers.Results from lab tests and beam experiments demonstrate the capabilities of these advanced detectors, showcasing good gain uniformity, timing resolution, and energy sensitivity. These findings underscore LGAD technology's potential for next-generation particle detectors in future HEP experiments. More info: https://indico.fzu.cz/event/263/
Laser-matter interaction in material processing: Towards more knowledge and better control
V pevných látkách hraje míra uspořádanosti velmi významnou roli v jejich fyzikálních vlastnostech i následných aplikacích. Například pro magnetické atomy je v mnoha případech energeticky výhodné vytvářet tzv. antiferomagnetické uspořádání jejich spinů (magnetických momentů), kde nejbližší sousední atomy v krystalové mříži mají spiny vůči sobě orientované v opačných směrech.
Kde končí věda a začíná umění? Tuto otázku návštěvníkům pokládá nová výstava Obraz obrazu, která sdružuje díla čtveřice předních českých a polských umělkyň a umělců, vědecké pohledy na ně a těmito vědeckými analýzami inspirovaná díla. Věda obrací pohled k umění, které jí ho oplácí, a cyklus inspirace se roztáčí.
This seminar provides a short introduction to the MSCA Cofund project that will be performed at the FZU as a 2-year postdoctoral research. The main topics of the seminar include: Building a comprehensive understanding of Heusler nanowires, Plans to employ the observed materials’ behavior in nanoscale sensing & actuation, Knowledge transfer and cooperation
Jak je možné se i v relativně malém státě jako ČR zapojit do velkých kosmických misí, jak toto zapojení probíhá a jaké výhody přináší místní vědě a průmyslu? Lze se příprav účastnit už během studií? O tom i dalších otázkách u nás v pondělí 7. 10. v rámci celosvětového World Space Week diskutovali Petr Brož, Martin Ferus, David Píša, Veronika Strnadová a David Hlaváček.
Pages