Měření extrémně slabých signálů, například velmi malých sil, magnetických polí nebo změn teploty, stojí v samotném jádru moderních technologií, od lékařské diagnostiky až po navigaci a experimenty základního fyzikálního výzkumu. Vědci se stále častěji obracejí ke kvantovým systémům, aby posunuli přesnost měření za hranice klasických možností. Skutečná zařízení však nikdy nejsou dokonale izolovaná - jsou otevřená: interagují se svým okolím a neustále s ním vyměňují energii. Pochopit, jak tuto otevřenost využít namísto toho, aby byla překážkou, se stalo jednou z hlavních výzev kvantové senzoriky.
Vědci ze Společné laboratoře optiky jako první na světě experimentálně potvrdili souvislost mezi neurčitostí kvantového stavu a kvantovou provázanosti, kterou teoreticky předpověděli fyzici z Japonska a Tchaj-wanu.
Výrazně zpřesnit a zefektivnit testy kvantové provázanosti, která hraje důležitou roli například v konstrukci kvantových počítačů, se pomocí zapojení umělé inteligence podařilo vědcům ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Laureát Nobelovy ceny za experimenty s kvantově provázanými fotony prof. Alain Aspect zavítal na půdu Fyzikálního ústavu AV ČR. V pražském sídle FZÚ přednesl přednášku s názvem From Einstein and Bell to quantum technologies: entanglement in action.