Novinky: Fyzikální ústav

Na Kanárském ostrově La Palma byla v září dokončena instalace zrcadel na třech velkých teleskopech (Large-Sized Telescope – LST), které se stanou součástí budoucí observatoře Cherenkov Telescope Array. Za jejich optický systém zodpovídají vědci ze Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Tento krok představuje zásadní milník na cestě k uvedení teleskopů do ostrého provozu.  Umožní sledovat nejenergetičtější procesy ve vesmíru – od výbuchů supernov až po záblesky gama záření a hledání stop temné hmoty.

Co když černé díry nejsou tím, čím si myslíme, že jsou? Mladý fyzik Will Barker v Praze otevírá nový pohled na gravitaci a zpochybňuje Einsteinovu vizi vesmíru. Ve svém výzkumu se zaměřuje na kosmické dvojníky černých děr, které bychom jednou mohli zachytit pomocí gravitačních vln. Nyní je díky stipendiu MSCA COFUND Physics for Future a využití nástrojů umělé inteligence blíže chvíle, kdy se tyto radikální myšlenky promění ve faktické pozorování.

Na půdě FZU se 3. září uskutečnil networking se zástupkyněmi a zástupci iniciativy European Open Science Cloud (EOSC CZ). K jakým službám a infrastruktuře má díky němu FZU přístup a co se teprve chystá?

Pátek 26. 9. od 16:00 do 21:00 bude Fyzikální ústav AV ČR opět patřit Noci vědců, největší popularizační akci svého druhu. Pestrý program pro všechny generace zahrnuje exkurze do laboratoří, přednášky i workshopy v prostorách Fyzikálního ústavu AV ČR na Ládví. Každý rok na podzim je toto příležitost proniknout do světa vědy a podívat se tam, kam se běžně člověk nedostane. Akce je zdarma. U přednášek a exkurzí je nutná rezervace místa. 

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás v sobotu 23. srpna náhle a tragicky opustil náš kamarád a spolupracovník, fyzik Dr. Karel Výborný. Karel zemřel při nehodě v horách, které miloval. Bylo mu 47 let a zanechal po sobě manželku a dvě děti.

Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.   

Zveme Vás na tradiční setkání HR Coffee & Talk na Cukrovarnické.

Zveme Vás na tradiční setkání HR Coffee & Talk na Slovance.

Špičkový modulární systém pro výzkum povrchů je životní dílo Thomase Goudera ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Karlsruhe – JRC. Přístroj pro excelentní výzkum bezpečnosti jaderných paliv, koroze, katalýzy a chemie aktinoidů využívali vědci z celé Evropy, včetně týmů z Prahy. Jak přístroj funguje, proč se stěhuje do Prahy a jaká bude jeho budoucnost? 

Výzkum fyziků z českých institucí ukazuje, jak světelná pole umožňují řídit s mimořádnou přesností děje uvnitř materiálů Vědcům ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu Akademie věd, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a centra IT4Innovations při VŠB–Technické univerzitě Ostrava se podařilo řídit pohyb elektronů v pevných látkách s extrémní přesností – na attosekundové škále, tedy v intervalech kratších než miliardtina miliardtiny sekundy (10-18 sekundy). Výsledky jejich výzkumu publikoval prestižní časopis Physical Review Letters jako doporučený článek redakce.

Více než 600 vědců se sešlo na Otevřeném sympoziu v italských Benátkách, aby diskutovalo o budoucím směřování evropské částicové fyziky v globálním kontextu. Při posuzování vědeckých priorit se hovořilo zejména o možném nástupci Velkého hadronového urychlovače v CERN, jemuž v roce 2041 skončí provozní životnost. Otevřené sympozium bylo součástí procesu aktualizace Evropské strategie pro částicovou fyziku (ESPP).