Agregátor zdrojů

Univerzita Palackého se v nadcházejících měsících aktivně zapojí do celé řady veřejných akcí, které propojují akademické prostředí s kulturním, společenským i sportovním děním. Od běžeckých závodů přes městské slavnosti až po popularizační festival vědy bude UP opět viditelnou součástí života v Olomouci i mimo ni.

Jednou z nejbližších akcí je Běh pro Paměť národa, jehož 11. ročník se uskuteční v sobotu 23. května ve Smetanových sadech v Olomouci. Univerzita Palackého je tradičně hrdým partnerem této události, která propojuje sportovní výkon s připomínkou hodnot občanské odvahy a historické paměti. Účastníci mohou vybírat z několika tratí včetně štafety či rodinného běhu, přičemž výtěžek ze startovného podporuje činnost organizace Paměť národa.

Hned na začátku června se pak UP představí na celostátním Veletrhu vědy Akademie věd ČR v Praze (4.–6. června), kde nabídne interaktivní expozice a ukázky svého výzkumu široké veřejnosti. „Chceme ukázat nejen výsledky našeho výzkumu, ale i jeho přesah do každodenního života a společnosti. Pro Univerzitu Palackého je důležité představovat vědu v souvislostech – jako něco, co propojuje obory, lidi i aktuální témata a dává smysl mimo akademické prostředí,“ vysvětluje popularizátorka vědy UP Vendula Lužná. Akce je volně přístupná a navštíví ji během tří dnů až 60 tisíc návštěvníků.

V pátek 5. a sobotu 6. června se Veletrh vědy v Praze překryje se Svátky města Olomouce, které si ovšem UP nenechá ujít. V pátek se univerzita a její hodnostáři zapojí do průvodu ke cti sv. Pavlíny. V sobotu ve spolupráci s projektem Europe Direct, který nově spadá právě pod UP, bude univerzita na akci zajišťovat prezentační a informační stánek a odpočinkovou zónu. Návštěvníci se tak na jednom místě budou moci dozvědět spoustu užitečných i zajímavých informací jak o univerzitě, tak i o Evropské unii.

Významnou červnovou událostí zůstává i Mattoni Running Festival Olomouc, jehož součástí je Olomoucký půlmaraton konaný v sobotu 13. června. UP zde vystupuje jako partner a zároveň organizuje tradiční závod o pohár rektora UP, určený pro studenty i zaměstnance.

Druhá polovina června pak bude patřit kulturním a multižánrovým festivalům. Univerzita se zapojí do městského festivalu Olomouc (o)žije, který již pošesté přinese do ulic města Olomouce kulturní program, koncerty i příležitosti pro komunitní setkávání. „Na něj naváže UP svou účastí na charakterově podobném Festivalu v ulicích v Ostravě, jenž se uskuteční ve dnech 26. a 27. června. Obě akce patří mezi největší multižánrové festivaly ve veřejném prostoru v České republice a Univerzita Palackého patří mezi jejich hlavní partnery,“ dodává vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

V červenci bude Univerzita Palackého poprvé součástí Levandulového festivalu v Bezděkově u Olomouce (5.–6. července), kde představí svou „Science & Relax zónu“. Návštěvníci se mohou těšit na interaktivní program i odpočinkové aktivity pro celé rodiny.

Prázdninové měsíce pak tradičně oživí i letní speciály Hospodského kvízu UP, které propojují zábavu se setkáváním studentů i absolventů. První z nich se uskuteční 21. července, druhý pak 25. srpna. Mimo to nebude univerzita chybět se svým programem ani na Letním vinném festivalu v olomouckých Bezručových sadech.

„Účast na těchto akcích vnímáme jako důležitou součást otevřené univerzity, která chce aktivně vstupovat do veřejného prostoru. Nejde jen o prezentaci studijních programů nebo výzkumu, ale také o budování vztahů s komunitou a posilování role univerzity v regionu,“ uvedl prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Zapojení do pestré škály akcí potvrzuje dlouhodobou snahu Univerzity Palackého propojovat akademický svět s každodenním životem a oslovovat širokou veřejnost napříč generacemi.

 

Akce

Datum

Místo

Běh pro Paměť národa

23. 5. 2026

Smetanovy sady Olomouc

Veletrh vědy

4.–6. 6. 2026

Praha

Svátky města Olomouce

6. 6. 2026

Olomouc

Průvod sv. Pavlíny (Svátky města)

5. 6. 2026

Olomouc

Běh o pohár rektora

13. 6. 2026

Olomouc

Festival v ulicích

26.–27. 6. 2026

Ostrava

Levandulový festival

5.–6. 7. 2026

Bezděkov u Olomouce

Letní vinný festival

17.–18. 7. 2026

Bezručovy sady Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP I.

21. 7. 2026

Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP II. 

25. 8. 2026

Olomouc

Univerzita Palackého se v nadcházejících měsících aktivně zapojí do celé řady veřejných akcí, které propojují akademické prostředí s kulturním, společenským i sportovním děním. Od běžeckých závodů přes městské slavnosti až po popularizační festival vědy bude UP opět viditelnou součástí života v Olomouci i mimo ni.

Jednou z nejbližších akcí je Běh pro Paměť národa, jehož 11. ročník se uskuteční v sobotu 23. května ve Smetanových sadech v Olomouci. Univerzita Palackého je tradičně hrdým partnerem této události, která propojuje sportovní výkon s připomínkou hodnot občanské odvahy a historické paměti. Účastníci mohou vybírat z několika tratí včetně štafety či rodinného běhu, přičemž výtěžek ze startovného podporuje činnost organizace Paměť národa.

Hned na začátku června se pak UP představí na celostátním Veletrhu vědy Akademie věd ČR v Praze (4.–6. června), kde nabídne interaktivní expozice a ukázky svého výzkumu široké veřejnosti. „Chceme ukázat nejen výsledky našeho výzkumu, ale i jeho přesah do každodenního života a společnosti. Pro Univerzitu Palackého je důležité představovat vědu v souvislostech – jako něco, co propojuje obory, lidi i aktuální témata a dává smysl mimo akademické prostředí,“ vysvětluje popularizátorka vědy UP Vendula Lužná. Akce je volně přístupná a navštíví ji během tří dnů až 60 tisíc návštěvníků.

V pátek 5. a sobotu 6. června se Veletrh vědy v Praze překryje se Svátky města Olomouce, které si ovšem UP nenechá ujít. V pátek se univerzita a její hodnostáři zapojí do průvodu ke cti sv. Pavlíny. V sobotu ve spolupráci s projektem Europe Direct, který nově spadá právě pod UP, bude univerzita na akci zajišťovat prezentační a informační stánek a odpočinkovou zónu. Návštěvníci se tak na jednom místě budou moci dozvědět spoustu užitečných i zajímavých informací jak o univerzitě, tak i o Evropské unii.

Významnou červnovou událostí zůstává i Mattoni Running Festival Olomouc, jehož součástí je Olomoucký půlmaraton konaný v sobotu 13. června. UP zde vystupuje jako partner a zároveň organizuje tradiční závod o pohár rektora UP, určený pro studenty i zaměstnance.

Druhá polovina června pak bude patřit kulturním a multižánrovým festivalům. Univerzita se zapojí do městského festivalu Olomouc (o)žije, který již pošesté přinese do ulic města Olomouce kulturní program, koncerty i příležitosti pro komunitní setkávání. „Na něj naváže UP svou účastí na charakterově podobném Festivalu v ulicích v Ostravě, jenž se uskuteční ve dnech 26. a 27. června. Obě akce patří mezi největší multižánrové festivaly ve veřejném prostoru v České republice a Univerzita Palackého patří mezi jejich hlavní partnery,“ dodává vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

V červenci bude Univerzita Palackého poprvé součástí Levandulového festivalu v Bezděkově u Olomouce (5.–6. července), kde představí svou „Science & Relax zónu“. Návštěvníci se mohou těšit na interaktivní program i odpočinkové aktivity pro celé rodiny.

Prázdninové měsíce pak tradičně oživí i letní speciály Hospodského kvízu UP, které propojují zábavu se setkáváním studentů i absolventů. První z nich se uskuteční 21. července, druhý pak 25. srpna. Mimo to nebude univerzita chybět se svým programem ani na Letním vinném festivalu v olomouckých Bezručových sadech.

„Účast na těchto akcích vnímáme jako důležitou součást otevřené univerzity, která chce aktivně vstupovat do veřejného prostoru. Nejde jen o prezentaci studijních programů nebo výzkumu, ale také o budování vztahů s komunitou a posilování role univerzity v regionu,“ uvedl prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Zapojení do pestré škály akcí potvrzuje dlouhodobou snahu Univerzity Palackého propojovat akademický svět s každodenním životem a oslovovat širokou veřejnost napříč generacemi.

 

Akce

Datum

Místo

Běh pro Paměť národa

23. 5. 2026

Smetanovy sady Olomouc

Veletrh vědy

4.–6. 6. 2026

Praha

Svátky města Olomouce

6. 6. 2026

Olomouc

Průvod sv. Pavlíny (Svátky města)

5. 6. 2026

Olomouc

Běh o pohár rektora

13. 6. 2026

Olomouc

Festival v ulicích

26.–27. 6. 2026

Ostrava

Levandulový festival

5.–6. 7. 2026

Bezděkov u Olomouce

Letní vinný festival

17.–18. 7. 2026

Bezručovy sady Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP I.

21. 7. 2026

Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP II. 

25. 8. 2026

Olomouc

Vědci z přírodovědecké fakulty představili ministerstvu životního prostředí praktický postup, jak postupně připravit českou krajinu na dopady klimatické změny. Na závěrečné konferenci projektu RegAdapt koncem března na MŽP tým spolu s partnery obhájil výsledky, které dávají veřejné správě do ruky konkrétní nástroj pro určování prioritních opatření.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ukázali zástupcům ministerstva, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i dalším institucím regionální typologii území Česka podle zranitelnosti krajiny a naléhavosti zásahů. Analýza vychází ze 13 rizik, od sucha a vln veder přes větrnou erozi až po ohrožení biologické rozmanitosti. Opírá se o metodiku Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která hodnotí zranitelnost jako kombinaci expozice, citlivosti a adaptační kapacity.

Hlavní přínos projektu spočívá v tom, že složitá data převádí do prakticky využitelné podoby. „Smyslem RegAdaptu je poskytnout veřejné správě a odborným institucím srozumitelný a datově podložený nástroj, který v detailním měřítku ukáže, která území jsou nejvíce ohrožena a kde je nejnaléhavější začít s plánováním adaptačních opatření,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty a odborný garant projektu Vilém Pechanec.

Výstupy jsou dostupné online. Klíčová je interaktivní mapová aplikace a databáze, která popisuje situaci až na úroveň jednotlivých katastrálních území. Uživatelé tak mohou rychle identifikovat problémová místa a plánovat konkrétní kroky. „Výsledky nejsou jen ve formě odborné zprávy, ale jsou přímo použitelné v mapě s navázanými informacemi. To v praxi výrazně usnadňuje určování priorit,“ doplnil Vilém Pechanec.

Důležitou součástí projektu je i hodnocení dopadů na biologickou rozmanitost. Vědci pomocí habitatových modelů předpověděli, kde se podmínky pro jednotlivé druhy v důsledku změny klimatu zlepší, nebo naopak zhorší. „Pomocí souhrnného skóre zranitelnosti, který vzájemně kombinuje výsledky ze všech analýz jsme identifikovali  lokality napříč celým územím ČR, které budou z hlediska ochrany přírody klíčové. Právě tam by měla směřovat prioritní adaptační opatření,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt RegAdapt (Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu) vznikl ve spolupráci několika pracovišť Univerzity Palackého a partnerů z Ústavu výzkumu globální změny, v.v.i (CzechGlobe), ASITIS, s.r.o a World from Space, s.r.o  za podpory Technologické agentury ČR. Výsledky, metodiky i interaktivní nástroje jsou veřejně dostupné a mají sloužit jako podklad pro strategické plánování státu i samospráv.

Vědci z přírodovědecké fakulty představili ministerstvu životního prostředí praktický postup, jak postupně připravit českou krajinu na dopady klimatické změny. Na závěrečné konferenci projektu RegAdapt koncem března na MŽP tým spolu s partnery obhájil výsledky, které dávají veřejné správě do ruky konkrétní nástroj pro určování prioritních opatření.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ukázali zástupcům ministerstva, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i dalším institucím regionální typologii území Česka podle zranitelnosti krajiny a naléhavosti zásahů. Analýza vychází ze 13 rizik, od sucha a vln veder přes větrnou erozi až po ohrožení biologické rozmanitosti. Opírá se o metodiku Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která hodnotí zranitelnost jako kombinaci expozice, citlivosti a adaptační kapacity.

Hlavní přínos projektu spočívá v tom, že složitá data převádí do prakticky využitelné podoby. „Smyslem RegAdaptu je poskytnout veřejné správě a odborným institucím srozumitelný a datově podložený nástroj, který v detailním měřítku ukáže, která území jsou nejvíce ohrožena a kde je nejnaléhavější začít s plánováním adaptačních opatření,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty a odborný garant projektu Vilém Pechanec.

Výstupy jsou dostupné online. Klíčová je interaktivní mapová aplikace a databáze, která popisuje situaci až na úroveň jednotlivých katastrálních území. Uživatelé tak mohou rychle identifikovat problémová místa a plánovat konkrétní kroky. „Výsledky nejsou jen ve formě odborné zprávy, ale jsou přímo použitelné v mapě s navázanými informacemi. To v praxi výrazně usnadňuje určování priorit,“ doplnil Vilém Pechanec.

Důležitou součástí projektu je i hodnocení dopadů na biologickou rozmanitost. Vědci pomocí habitatových modelů předpověděli, kde se podmínky pro jednotlivé druhy v důsledku změny klimatu zlepší, nebo naopak zhorší. „Pomocí souhrnného skóre zranitelnosti, který vzájemně kombinuje výsledky ze všech analýz jsme identifikovali  lokality napříč celým územím ČR, které budou z hlediska ochrany přírody klíčové. Právě tam by měla směřovat prioritní adaptační opatření,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt RegAdapt (Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu) vznikl ve spolupráci několika pracovišť Univerzity Palackého a partnerů z Ústavu výzkumu globální změny, v.v.i (CzechGlobe), ASITIS, s.r.o a World from Space, s.r.o  za podpory Technologické agentury ČR. Výsledky, metodiky i interaktivní nástroje jsou veřejně dostupné a mají sloužit jako podklad pro strategické plánování státu i samospráv.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec vyzdvihl celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji oboru logopedie. Pamětní medaili Univerzity Palackého předal Alžbětě Peutelschmiedové. V rámci setkání akademické obce fakulty ocenil také další výrazné osobnosti.

Pedagogická fakulta UP pozvala akademickou i neakademickou obec ke společnému setkání, během něhož zazněly informace o aktuálním dění na fakultě. Součástí programu bylo rovněž předávání ocenění. Pamětní medaili Univerzity Palackého za celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji logopedie převzala Alžběta Peutelschmiedová, která celý svůj profesní i osobní život zasvětila dětem i dospělým s narušenou komunikační schopností, zejména s koktavostí.

foto_sem_4

Svoji pedagogickou dráhu zahájila na základní škole pro žáky s vadami řeči na Svatém Kopečku u Olomouce. Od roku 1986 působila na Pedagogické fakultě UP, kde se kromě výuky věnovala výzkumu etiologie a terapie balbuties a také vzdělávání nadaných a talentovaných dětí. Postgraduální studium absolvovala na Univerzitě Karlově v Praze. Dodnes spolupracuje s médii a přispívá ke zvyšování informovanosti o problematice narušené komunikační schopnosti.

Ocenění se dostalo také Jitce Laitochové, jejímž celoživotním oborem je matematika. Členkou katedry matematiky Pedagogické fakulty UP se stala v roce 1985. Zpočátku se věnovala především výuce předmětů zaměřených na výpočetní techniku, postupně však svou pedagogickou i vědeckou orientaci soustředila na matematickou analýzu, v níž se později habilitovala. Katedru matematiky PdF UP vedla deset let a pod jejím vedením dosáhla významných akreditačních úspěchů. Její práce výrazně ovlivnila generace budoucích učitelů i odborníků a přispěla k posílení prestiže matematického vzdělávání na fakultě.

foto_sem_4

Děkan Vojtech Regec ocenil také Oldřicha Štěpánka, který již čtyřicet let působí na fakultě jako zahradník. Patří k dlouholetým oporám katedry biologie a je jedním z pilířů jejího každodenního fungování. Zodpovídá za odbornou péči o fakultní zahradu na univerzitním pozemku v ulici Dlouhá. Ta je nejen reprezentativním prostorem fakulty, ale také živou učebnicí botaniky a pěstitelských technik. Pod jeho péčí se neustále rozvíjí a proměňuje a zůstává místem, kde se přirozeně propojují odbornost, estetika i respekt k přírodě.

V rámci setkání akademické obce Pedagogické fakulty UP byly rovněž předány i Ceny děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025, a to v učitelských i neučitelských oborech i v oblasti umělecké činnosti a tvorby.  

Cena děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025

Z celkem třiceti nominací bylo oceněno devět prací, přičemž jedna práce vznikla týmově.

Umělecká činnost a tvorba

Mgr. David Dufek a Mgr. Daniel Dufek: Příběh olomouckého orloje. Animované edukativní video, které vzniklo v rámci dvou oddělených diplomových prací.

Bc. Julie Zapletalová: V poli. Bakalářská práce (ucelený soubor malířských děl s motivy krajiny a přírody, v nichž se objevuje prostředí džungle, skleníku či akvária).

Učitelské obory

Mgr. Vendula Hronová: Hodnocení průběhu školní výuky přírodopisu a biologie s využitím záznamového archu. Diplomová práce.

Mgr. Miroslav Juriček: Metodika práce ve sdíleném výukovém prostředí (cloud) při rozvoji informatického myšlení a programování. Diplomová práce.

Bc. Dominika Uhrínová: Využití interaktivní knihy jógových cvičení v prostředí mateřské školy. Bakalářská práce.

Mgr. Klára Štěpánková: Využití gamebooku jako motivace pro začínající čtenáře na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce.

Neučitelské obory

Mgr. Kamila Urbanová: Vliv pandemie COVID-19 na praxi uměleckých terapeutů: Scoping Review. Diplomová práce.

Mgr. Kateřina Štainerová: Sluchová rehabilitace u dospělých uživatelů kochleárních implantátů – tvorba terapeutického materiálu. Diplomová práce.

Mgr. Tereza Kovářová: Sběr dat pro standardizaci screeningové testu gramatiky a fonologie (GAPS). Diplomová práce.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec vyzdvihl celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji oboru logopedie. Pamětní medaili Univerzity Palackého předal Alžbětě Peutelschmiedové. V rámci setkání akademické obce fakulty ocenil také další výrazné osobnosti.

Pedagogická fakulta UP pozvala akademickou i neakademickou obec ke společnému setkání, během něhož zazněly informace o aktuálním dění na fakultě. Součástí programu bylo rovněž předávání ocenění. Pamětní medaili Univerzity Palackého za celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji logopedie převzala Alžběta Peutelschmiedová, která celý svůj profesní i osobní život zasvětila dětem i dospělým s narušenou komunikační schopností, zejména s koktavostí.

foto_sem_4

Svoji pedagogickou dráhu zahájila na základní škole pro žáky s vadami řeči na Svatém Kopečku u Olomouce. Od roku 1986 působila na Pedagogické fakultě UP, kde se kromě výuky věnovala výzkumu etiologie a terapie balbuties a také vzdělávání nadaných a talentovaných dětí. Postgraduální studium absolvovala na Univerzitě Karlově v Praze. Dodnes spolupracuje s médii a přispívá ke zvyšování informovanosti o problematice narušené komunikační schopnosti.

Ocenění se dostalo také Jitce Laitochové, jejímž celoživotním oborem je matematika. Členkou katedry matematiky Pedagogické fakulty UP se stala v roce 1985. Zpočátku se věnovala především výuce předmětů zaměřených na výpočetní techniku, postupně však svou pedagogickou i vědeckou orientaci soustředila na matematickou analýzu, v níž se později habilitovala. Katedru matematiky PdF UP vedla deset let a pod jejím vedením dosáhla významných akreditačních úspěchů. Její práce výrazně ovlivnila generace budoucích učitelů i odborníků a přispěla k posílení prestiže matematického vzdělávání na fakultě.

foto_sem_4

Děkan Vojtech Regec ocenil také Oldřicha Štěpánka, který již čtyřicet let působí na fakultě jako zahradník. Patří k dlouholetým oporám katedry biologie a je jedním z pilířů jejího každodenního fungování. Zodpovídá za odbornou péči o fakultní zahradu na univerzitním pozemku v ulici Dlouhá. Ta je nejen reprezentativním prostorem fakulty, ale také živou učebnicí botaniky a pěstitelských technik. Pod jeho péčí se neustále rozvíjí a proměňuje a zůstává místem, kde se přirozeně propojují odbornost, estetika i respekt k přírodě.

V rámci setkání akademické obce Pedagogické fakulty UP byly rovněž předány i Ceny děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025, a to v učitelských i neučitelských oborech i v oblasti umělecké činnosti a tvorby.  

Cena děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025

Z celkem třiceti nominací bylo oceněno devět prací, přičemž jedna práce vznikla týmově.

Umělecká činnost a tvorba

Mgr. David Dufek a Mgr. Daniel Dufek: Příběh olomouckého orloje. Animované edukativní video, které vzniklo v rámci dvou oddělených diplomových prací.

Bc. Julie Zapletalová: V poli. Bakalářská práce (ucelený soubor malířských děl s motivy krajiny a přírody, v nichž se objevuje prostředí džungle, skleníku či akvária).

Učitelské obory

Mgr. Vendula Hronová: Hodnocení průběhu školní výuky přírodopisu a biologie s využitím záznamového archu. Diplomová práce.

Mgr. Miroslav Juriček: Metodika práce ve sdíleném výukovém prostředí (cloud) při rozvoji informatického myšlení a programování. Diplomová práce.

Bc. Dominika Uhrínová: Využití interaktivní knihy jógových cvičení v prostředí mateřské školy. Bakalářská práce.

Mgr. Klára Štěpánková: Využití gamebooku jako motivace pro začínající čtenáře na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce.

Neučitelské obory

Mgr. Kamila Urbanová: Vliv pandemie COVID-19 na praxi uměleckých terapeutů: Scoping Review. Diplomová práce.

Mgr. Kateřina Štainerová: Sluchová rehabilitace u dospělých uživatelů kochleárních implantátů – tvorba terapeutického materiálu. Diplomová práce.

Mgr. Tereza Kovářová: Sběr dat pro standardizaci screeningové testu gramatiky a fonologie (GAPS). Diplomová práce.

Senátorky a senátoři Filozofické fakulty Univerzity Palackého rozhodli o odložení voleb ombudsmana FF UP, schválili několik záměrů učitelských studijních programů a projednali složení fakultní vědecké rady navržené děkanem Janem Stejskalem.

Akademický senát FF UP odložil volby ombudsmana, a to z důvodu, že do stanoveného termínu předseda volební komise AS FF UP Ondřej Kročil (KEMS) neobdržel žádný návrh kandidáta či kandidátky splňujícího požadovaná kritéria. Volby se proto uskuteční na podzim. Do té doby se mohou studující fakulty obracet se svými podněty na univerzitního ombudsmana Jaroslava Šotolu.

Během jarního jednání AS FF UP byly schváleny tři záměry studijních programů: Učitelství historie pro střední školy, Učitelství němčiny pro střední školy a Učitelství českého jazyka pro střední školy. Senát zároveň přijal i vnitřní normu s názvem Fakultní škola Filozofické fakulty UP, a to ve znění pozměňovacího návrhu předloženého děkanem. 

Důležitým bodem jednání bylo také nové složení fakultní vědecké rady. Děkan Jan Stejskal předložil návrh jejího obsazení, přičemž většinu navržených kandidátů a kandidátek senát schválil. S cílem doplnit toto vrcholné fakultní grémium předloží děkan na některém z dalších jednání další návrhy.  

Před letními prázdninami rozhodl AS FF UP na základě usnesení a výzvy Akademického senátu UP z roku 2025 a v souladu s vysokoškolským zákonem a Statutem UP o zahájení kontroly hospodaření FF UP. Kontrola se zaměří na nakládání s veřejnými i účelovými prostředky, plnění schváleného rozpočtu a hospodaření s fondy a vybrané nákladové oblasti. Jejím provedením bylo pověřeno předsednictvo AS FF UP ve spolupráci s ekonomickou komisí AS FF UP, která následně předloží senátu zprávu o výsledcích kontroly včetně doporučení. Minutou ticha se senátorky a senátoři rozloučili se zemřelou kolegyní Olgou Pechovou (katedra psychologie). Novým členem senátu se v této souvislosti stal Pavel Šaradín (katedra politologie a evropských studií).

Senátorky a senátoři Filozofické fakulty Univerzity Palackého rozhodli o odložení voleb ombudsmana FF UP, schválili několik záměrů učitelských studijních programů a projednali složení fakultní vědecké rady navržené děkanem Janem Stejskalem.

Akademický senát FF UP odložil volby ombudsmana, a to z důvodu, že do stanoveného termínu předseda volební komise AS FF UP Ondřej Kročil (KEMS) neobdržel žádný návrh kandidáta či kandidátky splňujícího požadovaná kritéria. Volby se proto uskuteční na podzim. Do té doby se mohou studující fakulty obracet se svými podněty na univerzitního ombudsmana Jaroslava Šotolu.

Během jarního jednání AS FF UP byly schváleny tři záměry studijních programů: Učitelství historie pro střední školy, Učitelství němčiny pro střední školy a Učitelství českého jazyka pro střední školy. Senát zároveň přijal i vnitřní normu s názvem Fakultní škola Filozofické fakulty UP, a to ve znění pozměňovacího návrhu předloženého děkanem. 

Důležitým bodem jednání bylo také nové složení fakultní vědecké rady. Děkan Jan Stejskal předložil návrh jejího obsazení, přičemž většinu navržených kandidátů a kandidátek senát schválil. S cílem doplnit toto vrcholné fakultní grémium předloží děkan na některém z dalších jednání další návrhy.  

Před letními prázdninami rozhodl AS FF UP na základě usnesení a výzvy Akademického senátu UP z roku 2025 a v souladu s vysokoškolským zákonem a Statutem UP o zahájení kontroly hospodaření FF UP. Kontrola se zaměří na nakládání s veřejnými i účelovými prostředky, plnění schváleného rozpočtu a hospodaření s fondy a vybrané nákladové oblasti. Jejím provedením bylo pověřeno předsednictvo AS FF UP ve spolupráci s ekonomickou komisí AS FF UP, která následně předloží senátu zprávu o výsledcích kontroly včetně doporučení. Minutou ticha se senátorky a senátoři rozloučili se zemřelou kolegyní Olgou Pechovou (katedra psychologie). Novým členem senátu se v této souvislosti stal Pavel Šaradín (katedra politologie a evropských studií).

Věděli jste, že areál olomoucké fakultní nemocnice slaví letos 130 let a Univerzita Palackého 80 let od svého obnovení po druhé světové válce? K těmto výročím chystá Vydavatelství Univerzity Palackého na podzim dvě knihy a vy se můžete stát jejich důležitými spoluautory.

Vydavatelství spouští výzvu ke sběru fotografií, které by v obou publikacích přiblížily okamžiky z univerzitního a nemocničního života.

„Máte doma v krabici od bot nebo ve starém albu schované fotky z dob studií na Univerzitě Palackého nebo z práce ve Fakultní nemocnici Olomouc? Pak možná držíte v rukou kus historie, který potřebujeme. Nehledáme portréty a oficiální strojené fotografie, v chystaných knihách chceme zdokumentovat každodennost, autenticitu a zajímavé či zábavné momentky, které jinde než u vás v šuplíku nenajdeme,“ upřesňuje ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Své fotografie, které oběma publikacím vtisknout nezaměnitelnou atmosféru, můžete do redakce Vydavatelství UP propůjčit či darovat ve fyzické i elektronické podobě, a to do 30. června 2026. Veškeré podrobnosti a návody najdete na webu Vydavatelství UP.

Pro potřeby chystaných knih se ve vašich rodinných sbírkách a archivech můžete poohlížet především po fotografiích zachycujících:

• život ve Fakultní nemocnici Olomouc – fotografie z každodenního pracovního života, místa či oddělení, která již neexistují, a zejména zachycení ženské práce ve zdravotnictví;
• studentský život na Univerzitě Palackého – neoficiální fotky z kolejí, brigád, výletů, stáží, legendárních studentských recesí či momentky z akcí, hospod a míst studentského setkávání;
• olomoucké majálesy – staré plakáty nebo fotky z majálesových průvodů a vystoupení, které se uskutečnily před rokem 1989.

„Vaše vzpomínky možná obsahují důležitou část univerzitní i nemocniční historie. Pojďme ji společně poskládat a zachovat pro další generace,“ doplňuje Aleš Prstek.

Připojíte se?

Věděli jste, že areál olomoucké fakultní nemocnice slaví letos 130 let a Univerzita Palackého 80 let od svého obnovení po druhé světové válce? K těmto výročím chystá Vydavatelství Univerzity Palackého na podzim dvě knihy a vy se můžete stát jejich důležitými spoluautory.

Vydavatelství spouští výzvu ke sběru fotografií, které by v obou publikacích přiblížily okamžiky z univerzitního a nemocničního života.

„Máte doma v krabici od bot nebo ve starém albu schované fotky z dob studií na Univerzitě Palackého nebo z práce ve Fakultní nemocnici Olomouc? Pak možná držíte v rukou kus historie, který potřebujeme. Nehledáme portréty a oficiální strojené fotografie, v chystaných knihách chceme zdokumentovat každodennost, autenticitu a zajímavé či zábavné momentky, které jinde než u vás v šuplíku nenajdeme,“ upřesňuje ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Své fotografie, které oběma publikacím vtisknout nezaměnitelnou atmosféru, můžete do redakce Vydavatelství UP propůjčit či darovat ve fyzické i elektronické podobě, a to do 30. června 2026. Veškeré podrobnosti a návody najdete na webu Vydavatelství UP.

Pro potřeby chystaných knih se ve vašich rodinných sbírkách a archivech můžete poohlížet především po fotografiích zachycujících:

• život ve Fakultní nemocnici Olomouc – fotografie z každodenního pracovního života, místa či oddělení, která již neexistují, a zejména zachycení ženské práce ve zdravotnictví;
• studentský život na Univerzitě Palackého – neoficiální fotky z kolejí, brigád, výletů, stáží, legendárních studentských recesí či momentky z akcí, hospod a míst studentského setkávání;
• olomoucké majálesy – staré plakáty nebo fotky z majálesových průvodů a vystoupení, které se uskutečnily před rokem 1989.

„Vaše vzpomínky možná obsahují důležitou část univerzitní i nemocniční historie. Pojďme ji společně poskládat a zachovat pro další generace,“ doplňuje Aleš Prstek.

Připojíte se?

Každé páté klíště na Moravě může přenášet nebezpečné infekce. Nejde přitom pouze o známou lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, ale také o další závažná onemocnění. Vyplývá to z nové studie publikované v odborném časopise Journal of Medical Entomology, na níž se podíleli také vědci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Odborníci proto upozorňují, že ochranu proti klíšťatům není radno podceňovat.

Tým odborníků analyzoval stovky klíšťat z šesti lokalit na Moravě, mimo jiné z okolí Chomoutova u Olomouce a Tovačova na Přerovsku. Zaměřil se především na nymfy klíštěte obecného (Ixodes ricinus), které již měly za sebou první sání na hostiteli a představují významný článek v přenosu infekcí na člověka.

Boreliózou výčet rizik nekončí

„Zjistili jsme, že téměř 23 procent klíšťat nese některý z patogenů. Nejčastěji jde o bakterie rodu Borrelia, původce lymské boreliózy, ale zdaleka nejde o jedinou hrozbu,“ uvedl spoluautor studie Peter Adamík z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.

Vedle boreliózy vědci u klíšťat prokázali přítomnost i dalších patogenů. Například bakterie Anaplasma phagocytophilum napadá bílé krvinky a oslabuje imunitní systém, zatímco bakterie rodu Rickettsia způsobují horečnatá onemocnění, často doprovázená vyrážkou nebo tmavým strupem v místě přisátí klíštěte.

Podobné prostředí, odlišné riziko

Výzkum zároveň ukázal výrazné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. I na první pohled podobná místa mohou představovat odlišné riziko nákazy. „Riziko infekce nelze zobecnit jen podle typu prostředí. Klíčovou roli hraje konkrétní lokalita,“ uvedl Peter Adamík.

Vědci se zaměřili také na to, zda výskyt patogenů souvisí s množstvím a druhovou pestrostí ptáků, kteří patří mezi časté hostitele klíšťat. „Nepotvrdilo se, že by vyšší počet nebo rozmanitost ptáků vedly k většímu podílu nakažených klíšťat. Ukazuje se, že vztah mezi hostiteli a šířením patogenů je složitější, než se dosud předpokládalo,“ doplnila doktorandka Karolína Šimurdová.

Výsledky studie upozorňují na potřebu širšího povědomí o chorobách přenášených klíšťaty. Zatímco lymská borelióza je veřejnosti dobře známá, další infekce mohou zůstávat nerozpoznané, a přitom způsobovat zdravotní komplikace.

Každé páté klíště na Moravě může přenášet nebezpečné infekce. Nejde přitom pouze o známou lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, ale také o další závažná onemocnění. Vyplývá to z nové studie publikované v odborném časopise Journal of Medical Entomology, na níž se podíleli také vědci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Odborníci proto upozorňují, že ochranu proti klíšťatům není radno podceňovat.

Tým odborníků analyzoval stovky klíšťat z šesti lokalit na Moravě, mimo jiné z okolí Chomoutova u Olomouce a Tovačova na Přerovsku. Zaměřil se především na nymfy klíštěte obecného (Ixodes ricinus), které již měly za sebou první sání na hostiteli a představují významný článek v přenosu infekcí na člověka.

Boreliózou výčet rizik nekončí

„Zjistili jsme, že téměř 23 procent klíšťat nese některý z patogenů. Nejčastěji jde o bakterie rodu Borrelia, původce lymské boreliózy, ale zdaleka nejde o jedinou hrozbu,“ uvedl spoluautor studie Peter Adamík z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.

Vedle boreliózy vědci u klíšťat prokázali přítomnost i dalších patogenů. Například bakterie Anaplasma phagocytophilum napadá bílé krvinky a oslabuje imunitní systém, zatímco bakterie rodu Rickettsia způsobují horečnatá onemocnění, často doprovázená vyrážkou nebo tmavým strupem v místě přisátí klíštěte.

Podobné prostředí, odlišné riziko

Výzkum zároveň ukázal výrazné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. I na první pohled podobná místa mohou představovat odlišné riziko nákazy. „Riziko infekce nelze zobecnit jen podle typu prostředí. Klíčovou roli hraje konkrétní lokalita,“ uvedl Peter Adamík.

Vědci se zaměřili také na to, zda výskyt patogenů souvisí s množstvím a druhovou pestrostí ptáků, kteří patří mezi časté hostitele klíšťat. „Nepotvrdilo se, že by vyšší počet nebo rozmanitost ptáků vedly k většímu podílu nakažených klíšťat. Ukazuje se, že vztah mezi hostiteli a šířením patogenů je složitější, než se dosud předpokládalo,“ doplnila doktorandka Karolína Šimurdová.

Výsledky studie upozorňují na potřebu širšího povědomí o chorobách přenášených klíšťaty. Zatímco lymská borelióza je veřejnosti dobře známá, další infekce mohou zůstávat nerozpoznané, a přitom způsobovat zdravotní komplikace.

Univerzita Palackého přivítala vůbec poprvé od nástupu do funkce J. E. Marii Pérez Sánchez-Laulhé, velvyslankyni Španělského království v ČR. Nejprve navštívila katedru romanistiky filozofické fakulty, poté se setkala s prorektorkou univerzity Ivonou Barešovou.

Velvyslankyně Španělského království Marie Pérez Sánchez-Laulhé zavítala na Univerzitu Palackého v doprovodu atašé pro vzdělávání Blanky Admetlla Ribalta. Nejprve navštívily katedru romanistiky FF UP. Mimo jiné si prohlédly Španělské centrum (Centro de Recursos), založené v roce 2020 jako výsledek spolupráce mezi Univerzitou Palackého a Velvyslanectvím Španělska.

„Mezi jeho hlavní cíle patří vzdělávání učitelů a studentů španělštiny, šíření kultury španělsky mluvících zemí i popularizace našich oborů,“ uvedl vedoucí katedry romanistiky FF UP Daniel Nemrava.

O aktivity organizované centrem podle něj projevila velvyslankyně zvláštní zájem, zajímala se například o Den španělštiny, který každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny. Jeho příští, v pořadí pátý ročník se uskuteční 11. června a nabídne hry ve španělštině, ochutnávku paelly a workshopy flamenca. Během své návštěvy velvyslankyně hovořila také se členy katedry, jak o rostoucím zájmu o hispanistiku na Univerzitě Palackého, tak o historii Olomouce a samotné univerzity, která je ve svých počátcích spjata se Španělskem.

„Byla to první a velmi důležitá návštěva paní velvyslankyně na naší alma mater. Mohla se na vlastní oči přesvědčit o fungování Španělského centra, jediného tohoto druhu v České republice spoluorganizovaného španělským velvyslanectvím. Celý den proběhl v přátelské atmosféře a přispěl k posílení vztahů mezi Velvyslanectvím Španělska s naší univerzitou,“ doplnil Daniel Nemrava.

Návštěvu olomoucké univerzity pak velvyslankyně završila setkáním s prorektorkou pro mezinárodní vztahy UP Ivonou Barešovou a vedoucí pro partnerství Terezou Kalouskovou. Hovořily o dosavadní spolupráci mezi Univerzitou Palackého a španělskými vysokými školami, včetně aktuálních statistik studentských mobilit v obou směrech, zároveň o evropské univerzitní alianci Aurora.

„Jejím členem a naším důležitým partnerem je Universitat Rovira i Virgili, která se v současnosti intenzivně věnuje internacionalizaci studia a mimo jiné rozvoji konceptu COIL – Collaborative Online International Learning. Naše diskuze se dotkla i možností hlubší institucionální spolupráce mezi Univerzitou Palackého a velvyslanectvím, a to zejména na úrovni jednotlivých fakult a odborných pracovišť,“ podotkla Ivona Barešová.

Španělsko dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější zahraniční destinace studentů UP, zatímco španělští studenti tvoří nejpočetnější skupinu přijíždějících výměnných studentů v rámci programu Erasmus+.

Univerzita Palackého přivítala vůbec poprvé od nástupu do funkce J. E. Marii Pérez Sánchez-Laulhé, velvyslankyni Španělského království v ČR. Nejprve navštívila katedru romanistiky filozofické fakulty, poté se setkala s prorektorkou univerzity Ivonou Barešovou.

Velvyslankyně Španělského království Marie Pérez Sánchez-Laulhé zavítala na Univerzitu Palackého v doprovodu atašé pro vzdělávání Blanky Admetlla Ribalta. Nejprve navštívily katedru romanistiky FF UP. Mimo jiné si prohlédly Španělské centrum (Centro de Recursos), založené v roce 2020 jako výsledek spolupráce mezi Univerzitou Palackého a Velvyslanectvím Španělska.

„Mezi jeho hlavní cíle patří vzdělávání učitelů a studentů španělštiny, šíření kultury španělsky mluvících zemí i popularizace našich oborů,“ uvedl vedoucí katedry romanistiky FF UP Daniel Nemrava.

O aktivity organizované centrem podle něj projevila velvyslankyně zvláštní zájem, zajímala se například o Den španělštiny, který každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny. Jeho příští, v pořadí pátý ročník se uskuteční 11. června a nabídne hry ve španělštině, ochutnávku paelly a workshopy flamenca. Během své návštěvy velvyslankyně hovořila také se členy katedry, jak o rostoucím zájmu o hispanistiku na Univerzitě Palackého, tak o historii Olomouce a samotné univerzity, která je ve svých počátcích spjata se Španělskem.

„Byla to první a velmi důležitá návštěva paní velvyslankyně na naší alma mater. Mohla se na vlastní oči přesvědčit o fungování Španělského centra, jediného tohoto druhu v České republice spoluorganizovaného španělským velvyslanectvím. Celý den proběhl v přátelské atmosféře a přispěl k posílení vztahů mezi Velvyslanectvím Španělska s naší univerzitou,“ doplnil Daniel Nemrava.

Návštěvu olomoucké univerzity pak velvyslankyně završila setkáním s prorektorkou pro mezinárodní vztahy UP Ivonou Barešovou a vedoucí pro partnerství Terezou Kalouskovou. Hovořily o dosavadní spolupráci mezi Univerzitou Palackého a španělskými vysokými školami, včetně aktuálních statistik studentských mobilit v obou směrech, zároveň o evropské univerzitní alianci Aurora.

„Jejím členem a naším důležitým partnerem je Universitat Rovira i Virgili, která se v současnosti intenzivně věnuje internacionalizaci studia a mimo jiné rozvoji konceptu COIL – Collaborative Online International Learning. Naše diskuze se dotkla i možností hlubší institucionální spolupráce mezi Univerzitou Palackého a velvyslanectvím, a to zejména na úrovni jednotlivých fakult a odborných pracovišť,“ podotkla Ivona Barešová.

Španělsko dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější zahraniční destinace studentů UP, zatímco španělští studenti tvoří nejpočetnější skupinu přijíždějících výměnných studentů v rámci programu Erasmus+.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP na svém posledním jednání ve stávajícím složení schválili všechny předložené fakultní dokumenty. Děkan senátu poděkoval za odvedenou páci, reflexi a zpětnou vazbu, kterou považuje za velmi důležitou.

Ve stávajícím složení se naposledy sešel Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Ve znění úprav předložených na zasedání schválil Výroční zprávu o činnosti a hospodaření fakulty za rok 2025. Následně přijal i několik dalších dokumentů: novelu č. 8 Statutu PdF UP, novelu č. 5 fakultního Organizačního řádu i Disciplinární řád Pedagogické fakulty UP.

Děkan Vojtech Regec poděkoval stávajícímu grémiu za odvedenou práci a zdůraznil, že zpětnou vazbu vždy považoval a bude považovat za velmi důležitou. Poté informoval o aktuální fázi rekonstrukčních prací v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí a potvrdil, že s novým akademickým rokem bude již otevřen hlavní vchod do budovy. Rekonstrukce objektu však bude pokračovat i v dalším semestru, proto fakulta i nadále bude využívat také prostory v Hanáckých kasárnách. Dále hovořil o chystaných přijímacích zkouškách, o uskutečněném setkání akademické obce fakulty i o přípravě nového Vnitřního mzdového předpisu na UP. Senát byl rovněž informován o probíhajícím procesu reakreditace studijních programů. V této souvislosti vzal na vědomí žádost o prodloužení akreditací studijních programů na PdF UP. 

Studentští senátoři a senátorky připomněli, že se uskutečnilo také jejich setkání, a to za účelem reflexe uplynulého období a předání gescí nově zvoleným zástupcům. Na setkání s proděkanem pro akreditace, praxe a další vzdělávání Vítem Zouharem debatovali o praxích, jejich současném nastavení i administraci.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP na svém posledním jednání ve stávajícím složení schválili všechny předložené fakultní dokumenty. Děkan senátu poděkoval za odvedenou páci, reflexi a zpětnou vazbu, kterou považuje za velmi důležitou.

Ve stávajícím složení se naposledy sešel Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Ve znění úprav předložených na zasedání schválil Výroční zprávu o činnosti a hospodaření fakulty za rok 2025. Následně přijal i několik dalších dokumentů: novelu č. 8 Statutu PdF UP, novelu č. 5 fakultního Organizačního řádu i Disciplinární řád Pedagogické fakulty UP.

Děkan Vojtech Regec poděkoval stávajícímu grémiu za odvedenou práci a zdůraznil, že zpětnou vazbu vždy považoval a bude považovat za velmi důležitou. Poté informoval o aktuální fázi rekonstrukčních prací v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí a potvrdil, že s novým akademickým rokem bude již otevřen hlavní vchod do budovy. Rekonstrukce objektu však bude pokračovat i v dalším semestru, proto fakulta i nadále bude využívat také prostory v Hanáckých kasárnách. Dále hovořil o chystaných přijímacích zkouškách, o uskutečněném setkání akademické obce fakulty i o přípravě nového Vnitřního mzdového předpisu na UP. Senát byl rovněž informován o probíhajícím procesu reakreditace studijních programů. V této souvislosti vzal na vědomí žádost o prodloužení akreditací studijních programů na PdF UP. 

Studentští senátoři a senátorky připomněli, že se uskutečnilo také jejich setkání, a to za účelem reflexe uplynulého období a předání gescí nově zvoleným zástupcům. Na setkání s proděkanem pro akreditace, praxe a další vzdělávání Vítem Zouharem debatovali o praxích, jejich současném nastavení i administraci.

Šíři realizovaného medicínského výzkumu a publikační úspěchy svých zaměstnanců i studentů si v uplynulých dnech připomněla Lékařská fakulta UP. Předány byly Ceny děkana za významné publikace za rok 2025 a fakulta také patřila 58. ročníku Konference SVOČ, studentské vědecké odborné činnosti.

Cenu děkana za loňský rok obdrželo šest desítek laureátek a laureátů z řad zaměstnanců i studentů fakulty. Dominují autoři a autorky prací publikovaných v nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích, mezi kterými je například Eva Kriegová z Ústavu imunologie, Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky, Vladimír Divoký z Ústavu biologie, Jan Valošek z Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie a Neurologické kliniky nebo Miloš Petřík z Ústavu molekulární a translační medicíny.

foto_sem_4

Oceněni byli i autoři patentů či monografií, jako například Eva Kociánová z I. interní kliniky – kardiologické za knihu Arteriální hypertenze, také autor významně citované publikace Martin Petřek z Ústavu patologické fyziologie a za zvýšení kvalifikace cenu získal Ladislav Štěpánek z Ústavu veřejného zdravotnictví, který byl jmenován docentem před dovršením 35 let.

foto_sem_4

„Jsem hrdý na to, že naše fakulta má takovéto vynikající kolegyně a kolegy, odborníky, a z celého srdce vám za vaši práci děkuji,“ řekl děkan Milan Kolář při slavnostním setkání ve Velké posluchárně Teoretických ústavů a společně s proděkanem pro vědecko-výzkumnou činnost Martinem Doleželem oceněným popřál další, nejen pracovní úspěchy v následujících letech.

Úplný přehled držitelů a držitelek Ceny děkana LF UP za rok 2025 je k nahlédnutí zde.

O den dříve byla Velká posluchárna i další učebny fakulty dějištěm 58. ročníku Konference SVOČ, o jejíž organizaci se ve spolupráci s děkanátem postarali členové a členky Spolku mediků LF UP a na kterou stejně jako v předchozích letech zavítali i hosté z partnerské lékařské fakulty ve slovenském Martině. Během dne zaznělo v pěti sekcích přes 120 studentských prezentací.

foto_sem_4

„Zúčastnil jsem se asi dvou nebo tří bloků, a co jsem viděl a slyšel, mě velmi potěšilo. Byly to perfektní prezentace, s vysokou odbornou erudicí, témata jste představili s nadšením a entuziasmem. Přesvědčilo mě to v tom, že vaše profesní budoucnost, také budoucnost naší lékařské fakulty a zdravotní péče v Česku a tam, kde budete působit, bude fantastická. Ocenění byste zasloužili všichni,“ shrnul Milan Kolář před vyhlášením nejlepších konferenčních vystoupení na večerním setkání v jídelně Fakultní nemocnice Olomouc. Vítězům kromě něj pogratulovaly i proděkanky pro studium Hana Kolářová a Eva Klásková a za Spolek mediků LF UP Veronika Vašířová.

foto_sem_4

Oceněna mimo jiné byla Andrea Cábová, která s tématem Personalizovaná léčba v revmatologii a osteologii obsadila druhé místo v klinické sekci. „Moje práce měla dvě části. První zkoumala dlouhodobý výskyt komplikací a nových onemocnění u dětských pacientů se vzácným chronickým autoinflamatorním onemocněním nazývaným zkráceně CRMO, které postihuje zejména kosti. Druhá část pak zhodnocovala nová klasifikační kritéria vydaná v minulém roce,“ přiblížila studentka.

foto_sem_4

Její práce byla součástí větší studie, jejíž výsledky byly prezentovány i na podzimní konferenci v Chicagu, které se také zúčastnila. „Nejen za to bych chtěla poděkovat mé školitelce, profesorce Kateřině Bouchalové. Měla jsem možnost podívat se na světovou úroveň revmatologie a osteologie, oborů, ve kterých jsem se našla a ve kterých chci určitě pokračovat. Moje část v té studii ale tvořila tak setinu toho, co bylo prezentováno. A když vidím, jakou klinickou práci každý den odvádí paní profesorka a její tým, tak je to opravdu nic,“ dodala skromně Andrea Cábová.

Výsledky 58. konference SVOČ na LF UP jsou k dispozici zde.

Sborník abstraktů prezentovaných studentských prací si pak můžete stáhnout zde.

Šíři realizovaného medicínského výzkumu a publikační úspěchy svých zaměstnanců i studentů si v uplynulých dnech připomněla Lékařská fakulta UP. Předány byly Ceny děkana za významné publikace za rok 2025 a fakulta také patřila 58. ročníku Konference SVOČ, studentské vědecké odborné činnosti.

Cenu děkana za loňský rok obdrželo šest desítek laureátek a laureátů z řad zaměstnanců i studentů fakulty. Dominují autoři a autorky prací publikovaných v nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích, mezi kterými je například Eva Kriegová z Ústavu imunologie, Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky, Vladimír Divoký z Ústavu biologie, Jan Valošek z Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie a Neurologické kliniky nebo Miloš Petřík z Ústavu molekulární a translační medicíny.

foto_sem_4

Oceněni byli i autoři patentů či monografií, jako například Eva Kociánová z I. interní kliniky – kardiologické za knihu Arteriální hypertenze, také autor významně citované publikace Martin Petřek z Ústavu patologické fyziologie a za zvýšení kvalifikace cenu získal Ladislav Štěpánek z Ústavu veřejného zdravotnictví, který byl jmenován docentem před dovršením 35 let.

foto_sem_4

„Jsem hrdý na to, že naše fakulta má takovéto vynikající kolegyně a kolegy, odborníky, a z celého srdce vám za vaši práci děkuji,“ řekl děkan Milan Kolář při slavnostním setkání ve Velké posluchárně Teoretických ústavů a společně s proděkanem pro vědecko-výzkumnou činnost Martinem Doleželem oceněným popřál další, nejen pracovní úspěchy v následujících letech.

Úplný přehled držitelů a držitelek Ceny děkana LF UP za rok 2025 je k nahlédnutí zde.

O den dříve byla Velká posluchárna i další učebny fakulty dějištěm 58. ročníku Konference SVOČ, o jejíž organizaci se ve spolupráci s děkanátem postarali členové a členky Spolku mediků LF UP a na kterou stejně jako v předchozích letech zavítali i hosté z partnerské lékařské fakulty ve slovenském Martině. Během dne zaznělo v pěti sekcích přes 120 studentských prezentací.

foto_sem_4

„Zúčastnil jsem se asi dvou nebo tří bloků, a co jsem viděl a slyšel, mě velmi potěšilo. Byly to perfektní prezentace, s vysokou odbornou erudicí, témata jste představili s nadšením a entuziasmem. Přesvědčilo mě to v tom, že vaše profesní budoucnost, také budoucnost naší lékařské fakulty a zdravotní péče v Česku a tam, kde budete působit, bude fantastická. Ocenění byste zasloužili všichni,“ shrnul Milan Kolář před vyhlášením nejlepších konferenčních vystoupení na večerním setkání v jídelně Fakultní nemocnice Olomouc. Vítězům kromě něj pogratulovaly i proděkanky pro studium Hana Kolářová a Eva Klásková a za Spolek mediků LF UP Veronika Vašířová.

foto_sem_4

Oceněna mimo jiné byla Andrea Cábová, která s tématem Personalizovaná léčba v revmatologii a osteologii obsadila druhé místo v klinické sekci. „Moje práce měla dvě části. První zkoumala dlouhodobý výskyt komplikací a nových onemocnění u dětských pacientů se vzácným chronickým autoinflamatorním onemocněním nazývaným zkráceně CRMO, které postihuje zejména kosti. Druhá část pak zhodnocovala nová klasifikační kritéria vydaná v minulém roce,“ přiblížila studentka.

foto_sem_4

Její práce byla součástí větší studie, jejíž výsledky byly prezentovány i na podzimní konferenci v Chicagu, které se také zúčastnila. „Nejen za to bych chtěla poděkovat mé školitelce, profesorce Kateřině Bouchalové. Měla jsem možnost podívat se na světovou úroveň revmatologie a osteologie, oborů, ve kterých jsem se našla a ve kterých chci určitě pokračovat. Moje část v té studii ale tvořila tak setinu toho, co bylo prezentováno. A když vidím, jakou klinickou práci každý den odvádí paní profesorka a její tým, tak je to opravdu nic,“ dodala skromně Andrea Cábová.

Výsledky 58. konference SVOČ na LF UP jsou k dispozici zde.

Sborník abstraktů prezentovaných studentských prací si pak můžete stáhnout zde.

Houby jako pozoruhodné organismy, kulturní fenomén i téma blízké Čechům i Italům představí výstava Fantastická mykologie. Vernisáž maleb italského autora Paola Dalponteho se uskuteční 5. května od 17:30 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého za osobní účasti autora.

„Výstava otevírá dialog nad společnou vášní Čechů a Italů, kterou jsou překvapivě právě houby. Pro Čechy je houbaření téměř kulturním fenoménem: oblíbeným způsobem trávení volného času, důvodem k výpravám do přírody i příležitostí sdílet znalosti, zkušenosti a rodinné tradice. Houby pak z košíků putují do našich kuchyní, kde se stávají součástí pestré kulinářské tradice,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Svět hub v barvách a detailech

Paolo Dalponte ve svých malbách nevynechává žádný z těchto aspektů houbaření. Je bedlivým pozorovatelem, který oceňuje vzhled, barvu, strukturu, vůni i skryté, na první pohled sotva postřehnutelné detaily rozmanitého světa stopkovýtrusých hub. Dalponteho houbařský svět má svůj čas i prostor, kterým je zejména severní a střední Itálie, konkrétně Trentino-Horní Adiže, Toskánsko, Umbrie a Marche.

„Dalponteho mykologie je především poctivá a precizní, budovaná jemným štětcem a akrylovou barvou. Houba je na plátně jediným motivem, zároveň však nese bohatá kulturně-historická sdělení. Mezi jejich řádky lze vnímat autorův jemný humor i mlsný jazyk gurmeta,“ doplnil Václav Dvořák.

Výstava potrvá do konce června

Výstava bude v Botanické zahradě přírodovědecké fakulty přístupná do 30. června 2026, a to v pracovní dny do 18:00 nebo po předchozí domluvě.

Houby jako pozoruhodné organismy, kulturní fenomén i téma blízké Čechům i Italům představí výstava Fantastická mykologie. Vernisáž maleb italského autora Paola Dalponteho se uskuteční 5. května od 17:30 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého za osobní účasti autora.

„Výstava otevírá dialog nad společnou vášní Čechů a Italů, kterou jsou překvapivě právě houby. Pro Čechy je houbaření téměř kulturním fenoménem: oblíbeným způsobem trávení volného času, důvodem k výpravám do přírody i příležitostí sdílet znalosti, zkušenosti a rodinné tradice. Houby pak z košíků putují do našich kuchyní, kde se stávají součástí pestré kulinářské tradice,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Svět hub v barvách a detailech

Paolo Dalponte ve svých malbách nevynechává žádný z těchto aspektů houbaření. Je bedlivým pozorovatelem, který oceňuje vzhled, barvu, strukturu, vůni i skryté, na první pohled sotva postřehnutelné detaily rozmanitého světa stopkovýtrusých hub. Dalponteho houbařský svět má svůj čas i prostor, kterým je zejména severní a střední Itálie, konkrétně Trentino-Horní Adiže, Toskánsko, Umbrie a Marche.

„Dalponteho mykologie je především poctivá a precizní, budovaná jemným štětcem a akrylovou barvou. Houba je na plátně jediným motivem, zároveň však nese bohatá kulturně-historická sdělení. Mezi jejich řádky lze vnímat autorův jemný humor i mlsný jazyk gurmeta,“ doplnil Václav Dvořák.

Výstava potrvá do konce června

Výstava bude v Botanické zahradě přírodovědecké fakulty přístupná do 30. června 2026, a to v pracovní dny do 18:00 nebo po předchozí domluvě.