Je čtvrtek 24. února 2022. Médii se šíří jako lavina zpráva o napadení Ukrajiny ruskou armádou. Vypuká válka, veřejnost dychtivě čeká na každou zprávu z fronty. Pouhé čtyři dny na to se koná na Právnické fakultě UP kulatý stůl, za který usedají odborníci na mezinárodní právo. Nabízejí své znalosti právních pravidel týkajících se užití ozbrojené síly a průběhu ozbrojených konfliktů. Poslouchat, dívat se a ptát může každý, setkání je vysíláno živě na fakultním YouTube kanále. Zhlédlo jej přes dvacet tisíc zájemců.
Během několika hodin se tak zkratka CIHOL – Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo, které kulatý stůl připravilo a které funguje při právnické fakultě, dostává do povědomí a odborníci z centra vyhledávaným zdrojem informací. Právě veřejnost a média jsou jednou z cílových skupin, kterým se snaží centrum ‚sloužit‘. Jeho lidé do éteru pravidelně poskytují expertní komentáře k aktuálním konfliktům a krizím ve světě.
To je jen malá ukázka z aktivit CIHOLu, které oslavilo pět let formalizované činnosti. Vzniku předcházely roky spolupráce olomouckých akademiků s Armádou ČR, která je klíčovým partnerem centra. „Nejsem si vědom, že by ve středoevropském prostoru existovalo centrum zaměřené na problematiku práva ozbrojených konfliktů a otázky spojené s bezpečností a užitím ozbrojené síly. Navíc tak úzce propojené s armádou,“ říká Martin Faix, vedoucí centra.
Unikátnost pracoviště nespočívá jen v jeho odborném zaměření, ale také v širokém spektru činností a především lidech, kteří pod jeho hlavičkou tvoří výjimečné výstupy. Jsou to akademici, odborníci z Armády ČR, zejména ze speciálních sil nebo pluku průzkumu, a také řada externích zahraničních spolupracovníků. „Vznik a činnost centra by byla nemyslitelná bez podpory, které se nám dostává od naší právnické fakulty. Za to jí patří velké díky,“ zdůrazňuje Martin Faix.
Když je řeč o výjimečných výstupech, je potřeba zabrousit do pedagogické činnosti centra. I mezinárodní humanitární právo lze učit zážitkově. Každoročně centrum pořádá ve vojenském prostoru několikadenní operačně-taktické cvičení Camp Peira, kdy studenti a vojáci vystupují z komfortní zóny, učí se v terénu a navzájem si rozšiřují obzory. „Poslední cvičení simulovalo mezinárodní ozbrojený konflikt, který vycházel ze současné situace v Moldávii a Podněstří,“ upřesňuje Martin Faix. Balík pedagogických činností centra je dále naplněn přednáškovými aktivitami a letos je v plánu i speciální letní škola k problematice užití síly v ozbrojeném konfliktu.
Členové centra jsou aktivní také vědecky. Organizují konference, přednáší v zahraničí, pracují na výzkumných projektech. Není výjimkou, že na fakultě zazvoní telefon z nejvyšších pater Armády ČR s prosbou o odborné zhodnocení například aktuální politicko-právní a humanitární situace ve vybrané oblasti, klidně i v severním Mosambiku. Nyní má centrum před sebou zatím největší výzkumnou výzvu od svého založení, a to vydání referenční publikace v nakladatelství Oxford University Press v roce 2026. Kniha bude podle Martina Faixe zaměřena na analýzu a shrnutí současného stavu problematiky užití síly v mezinárodním právu.
Byť má CIHOL za sebou ‚jen‘ pět let činnosti, i s tak krátkým časem jeho význam a důležitost roste. „Od založení centra se bezpečnostní situace jen zhoršuje. Byli bychom rádi, pokud bychom mohli ozbrojené konflikty zkoumat jen z teoreticko-historického pohledu. Kdyby války byly pouze minulostí. Ale opak je bohužel pravdou,“ dodává Martin Faix.
CIHOL – Centre for International Humanitarian and Operational Law
Od roku 2019 funguje pod katedrou mezinárodního a evropského práva PF UP. Hlavním partnerem centra je Armáda ČR.
Členové
z PF UP – Martin Faix (vedoucí), Marko Svicevic, Petr Stejskal, Dalibor Jílek, Pavel Bureš, Ondřej Svaček, Maxim Tomoszek
z Armády ČR – Otakar Foltýn, zástupci speciálních sil AČR a dalších útvarů
externí spolupracovníci – např. Věra Honusková (PF UK), Hennie Strydom, Martha M. Bradley (University of Johannesburg), Agata Kleczkowska (The Polish Academy of Sciences)
Spolupracující organizace
International Committee of the Red Cross
Centrum pro migrační a uprchlické právo (CEMIRELA) - Právnická fakulta UK Praha
Centro studi giuridici europei sulla grande criminalità – Universitá Degli Studi di Ferrara
Ocenění
PF UP získala v roce 2020 Cenu bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2020. Hlavní zásluhu na ocenění měly aktivity CIHOLu.
Je čtvrtek 24. února 2022. Médii se šíří jako lavina zpráva o napadení Ukrajiny ruskou armádou. Vypuká válka, veřejnost dychtivě čeká na každou zprávu z fronty. Pouhé čtyři dny na to se koná na Právnické fakultě UP kulatý stůl, za který usedají odborníci na mezinárodní právo. Nabízejí své znalosti právních pravidel týkajících se užití ozbrojené síly a průběhu ozbrojených konfliktů. Poslouchat, dívat se a ptát může každý, setkání je vysíláno živě na fakultním YouTube kanále. Zhlédlo jej přes dvacet tisíc zájemců.
Během několika hodin se tak zkratka CIHOL – Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo, které kulatý stůl připravilo a které funguje při právnické fakultě, dostává do povědomí a odborníci z centra vyhledávaným zdrojem informací. Právě veřejnost a média jsou jednou z cílových skupin, kterým se snaží centrum ‚sloužit‘. Jeho lidé do éteru pravidelně poskytují expertní komentáře k aktuálním konfliktům a krizím ve světě.
To je jen malá ukázka z aktivit CIHOLu, které oslavilo pět let formalizované činnosti. Vzniku předcházely roky spolupráce olomouckých akademiků s Armádou ČR, která je klíčovým partnerem centra. „Nejsem si vědom, že by ve středoevropském prostoru existovalo centrum zaměřené na problematiku práva ozbrojených konfliktů a otázky spojené s bezpečností a užitím ozbrojené síly. Navíc tak úzce propojené s armádou,“ říká Martin Faix, vedoucí centra.
Unikátnost pracoviště nespočívá jen v jeho odborném zaměření, ale také v širokém spektru činností a především lidech, kteří pod jeho hlavičkou tvoří výjimečné výstupy. Jsou to akademici, odborníci z Armády ČR, zejména ze speciálních sil nebo pluku průzkumu, a také řada externích zahraničních spolupracovníků. „Vznik a činnost centra by byla nemyslitelná bez podpory, které se nám dostává od naší právnické fakulty. Za to jí patří velké díky,“ zdůrazňuje Martin Faix.
Když je řeč o výjimečných výstupech, je potřeba zabrousit do pedagogické činnosti centra. I mezinárodní humanitární právo lze učit zážitkově. Každoročně centrum pořádá ve vojenském prostoru několikadenní operačně-taktické cvičení Camp Peira, kdy studenti a vojáci vystupují z komfortní zóny, učí se v terénu a navzájem si rozšiřují obzory. „Poslední cvičení simulovalo mezinárodní ozbrojený konflikt, který vycházel ze současné situace v Moldávii a Podněstří,“ upřesňuje Martin Faix. Balík pedagogických činností centra je dále naplněn přednáškovými aktivitami a letos je v plánu i speciální letní škola k problematice užití síly v ozbrojeném konfliktu.
Členové centra jsou aktivní také vědecky. Organizují konference, přednáší v zahraničí, pracují na výzkumných projektech. Není výjimkou, že na fakultě zazvoní telefon z nejvyšších pater Armády ČR s prosbou o odborné zhodnocení například aktuální politicko-právní a humanitární situace ve vybrané oblasti, klidně i v severním Mosambiku. Nyní má centrum před sebou zatím největší výzkumnou výzvu od svého založení, a to vydání referenční publikace v nakladatelství Oxford University Press v roce 2026. Kniha bude podle Martina Faixe zaměřena na analýzu a shrnutí současného stavu problematiky užití síly v mezinárodním právu.
Byť má CIHOL za sebou ‚jen‘ pět let činnosti, i s tak krátkým časem jeho význam a důležitost roste. „Od založení centra se bezpečnostní situace jen zhoršuje. Byli bychom rádi, pokud bychom mohli ozbrojené konflikty zkoumat jen z teoreticko-historického pohledu. Kdyby války byly pouze minulostí. Ale opak je bohužel pravdou,“ dodává Martin Faix.
CIHOL – Centre for International Humanitarian and Operational Law
Od roku 2019 funguje pod katedrou mezinárodního a evropského práva PF UP. Hlavním partnerem centra je Armáda ČR.
Členové
z PF UP – Martin Faix (vedoucí), Marko Svicevic, Petr Stejskal, Dalibor Jílek, Pavel Bureš, Ondřej Svaček, Maxim Tomoszek
z Armády ČR – Otakar Foltýn, zástupci speciálních sil AČR a dalších útvarů
externí spolupracovníci – např. Věra Honusková (PF UK), Hennie Strydom, Martha M. Bradley (University of Johannesburg), Agata Kleczkowska (The Polish Academy of Sciences)
Spolupracující organizace
International Committee of the Red Cross
Centrum pro migrační a uprchlické právo (CEMIRELA) - Právnická fakulta UK Praha
Centro studi giuridici europei sulla grande criminalità – Universitá Degli Studi di Ferrara
Ocenění
PF UP získala v roce 2020 Cenu bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2020. Hlavní zásluhu na ocenění měly aktivity CIHOLu.
AFO je fenomén. Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc už šedesát let utváří nezaměnitelnou atmosféru Olomouce a dávno se stal akcí s mezinárodním přesahem i pozorností. Letošní kulatý ročník proto vybídl k bilancování. Napomohla mu i osobitá publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu (AFO60), která funguje jako pestrá kronika i sběratelský umělecký artefakt zároveň. Kniha ve formě designového šanonu nabízí rozhovory, historii, eseje, rozsáhlé fotoalbum i grafickou pohlednici s odznakem a oboustranný plakát.
Publikace vznikla ve spolupráci současného tvůrčího týmu AFO, grafika Radima Měsíce a Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP). „S knihou se nám podařilo doplnit či ‚objevit‘ mnoho slepých míst festivalové historie, protože poslední snaha o její zmapování ve formě rozhovorů a statistik se datuje do roku 1995, tedy do doby, kdy mělo AFO těch ročníků ‚teprve‘ třicet,“ vysvětlil hlavní editor knihy Jiří Slavík z VUP. Jak dodal doufá, že připomenutí starších dob by mohlo vyvolat zájem některých pamětníků, aby se další střípky z historie AFO v budoucnu ještě doplnily.
Kniha jako hold, kniha jako objekt
Kniha AFO60 pokrývá tři neoddělitelné festivalové roviny – přítomnost, minulost i společenské přesahy. V samostatných částech přináší čtivě zpracovanou historii AFO od počátků k dnešku, rozsáhlé fotoalbum plné archivních snímků napříč všemi ročníky, rozhovory s bývalými řediteli AFO i členy organizačního týmu, kteří pomáhali formovat tvář současného festivalu, esejisticky laděné příspěvky současného tvůrčího týmu AFO a jako bonus oboustranný plakát a designovou pohlednici.
„K šedesátému výročí festivalu jsme chtěli vytvořit něco netradičního pro fanoušky festivalu, milovníky knižního designu i nás samé. Něco, co celému AFO vzdá hold. Něco, co člověk rád daruje sobě i druhým. Kniha se věnuje všem aspektům, které vnímáme v rámci šesti dekád festivalu jako stěžejní a chtěli jsme je připomenout, vyzdvihnout či zasadit do širšího kontextu. Funguje jako okamžitý zdroj poznání a zábavy, jako umělecký zážitek i jako zdroj informací do budoucna. Stejně jako celé AFO,“ uvedla současná ředitelka AFO Eva Navrátilová.
AFO je v posledních letech známo svým důrazem na progresivní vizuální identitu každého ročníku. Není proto překvapivé, že netradiční formát se propisuje také do publikace samotné. Její koncept vzešel od dvorního grafika festivalu Radima Měsíce. „Velká část práce na knize probíhala pátráním v univerzitním archivu. Celý festival se pak existenčně neobejde bez pečlivé a titěrné práce desítek lidí, zpracovávajících a skládajících dohromady nespočet dokumentů, informací, podkladů a dalších střípků. Symbolicky jsme se proto rozhodli využít pro formát knihy šanon, který se se vším uvedeným úzce pojí. Do něj jsou pak podle velikosti pyramidovitě seskládány a zacvaknuty jednotlivé části knihy jako samostatné kapitoly. Vše funguje samo o sobě, ale především jako celek,“ doplnila Eva Navrátilová ke konceptu knihy.
„Bláznivina“, kterou si AFO zaslouží
„Dělat knihu, která se skládá z deseti samostatných komponent, a přitom tvoří jeden designový celek, je práce, ke které se dostanete párkrát za život. A teď už mohu říct, že je to parádní ‚bláznivina‘. Veškeré vzorkování, a nakonec i výroba desek šanonu se uskutečnily v univerzitní tiskárně a knihárně ve Zbrojnici. Všichni, kdo se podíleli na obsahu, designu i výrobě, se navzájem respektovali a vycházeli si vstříc. Křičeli jsme na sebe potichu. Díky, AFO. Hodně štěstí,“ ohlédl se za genezí netradiční publikace ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.
Kniha Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu je v průběhu festivalu dostupná za zvýhodněnou cenu 590 Kč ve festivalovém knihkupectví v Konviktu, ve Skriptárně Vydavatelství UP či v UPointu. Po skončení 60. ročníku AFO se za běžnou prodejní cenu 690 Kč objeví v e-shopu VUP a u dalších dobrých knihkupců. V prodeji bude celkem 400 číslovaných výtisků.
Publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu vyšla za podpory Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Olomouc a Státního fondu audiovize.
AFO je fenomén. Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc už šedesát let utváří nezaměnitelnou atmosféru Olomouce a dávno se stal akcí s mezinárodním přesahem i pozorností. Letošní kulatý ročník proto vybídl k bilancování. Napomohla mu i osobitá publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu (AFO60), která funguje jako pestrá kronika i sběratelský umělecký artefakt zároveň. Kniha ve formě designového šanonu nabízí rozhovory, historii, eseje, rozsáhlé fotoalbum i grafickou pohlednici s odznakem a oboustranný plakát.
Publikace vznikla ve spolupráci současného tvůrčího týmu AFO, grafika Radima Měsíce a Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP). „S knihou se nám podařilo doplnit či ‚objevit‘ mnoho slepých míst festivalové historie, protože poslední snaha o její zmapování ve formě rozhovorů a statistik se datuje do roku 1995, tedy do doby, kdy mělo AFO těch ročníků ‚teprve‘ třicet,“ vysvětlil hlavní editor knihy Jiří Slavík z VUP. Jak dodal doufá, že připomenutí starších dob by mohlo vyvolat zájem některých pamětníků, aby se další střípky z historie AFO v budoucnu ještě doplnily.
Kniha jako hold, kniha jako objekt
Kniha AFO60 pokrývá tři neoddělitelné festivalové roviny – přítomnost, minulost i společenské přesahy. V samostatných částech přináší čtivě zpracovanou historii AFO od počátků k dnešku, rozsáhlé fotoalbum plné archivních snímků napříč všemi ročníky, rozhovory s bývalými řediteli AFO i členy organizačního týmu, kteří pomáhali formovat tvář současného festivalu, esejisticky laděné příspěvky současného tvůrčího týmu AFO a jako bonus oboustranný plakát a designovou pohlednici.
„K šedesátému výročí festivalu jsme chtěli vytvořit něco netradičního pro fanoušky festivalu, milovníky knižního designu i nás samé. Něco, co celému AFO vzdá hold. Něco, co člověk rád daruje sobě i druhým. Kniha se věnuje všem aspektům, které vnímáme v rámci šesti dekád festivalu jako stěžejní a chtěli jsme je připomenout, vyzdvihnout či zasadit do širšího kontextu. Funguje jako okamžitý zdroj poznání a zábavy, jako umělecký zážitek i jako zdroj informací do budoucna. Stejně jako celé AFO,“ uvedla současná ředitelka AFO Eva Navrátilová.
AFO je v posledních letech známo svým důrazem na progresivní vizuální identitu každého ročníku. Není proto překvapivé, že netradiční formát se propisuje také do publikace samotné. Její koncept vzešel od dvorního grafika festivalu Radima Měsíce. „Velká část práce na knize probíhala pátráním v univerzitním archivu. Celý festival se pak existenčně neobejde bez pečlivé a titěrné práce desítek lidí, zpracovávajících a skládajících dohromady nespočet dokumentů, informací, podkladů a dalších střípků. Symbolicky jsme se proto rozhodli využít pro formát knihy šanon, který se se vším uvedeným úzce pojí. Do něj jsou pak podle velikosti pyramidovitě seskládány a zacvaknuty jednotlivé části knihy jako samostatné kapitoly. Vše funguje samo o sobě, ale především jako celek,“ doplnila Eva Navrátilová ke konceptu knihy.
„Bláznivina“, kterou si AFO zaslouží
„Dělat knihu, která se skládá z deseti samostatných komponent, a přitom tvoří jeden designový celek, je práce, ke které se dostanete párkrát za život. A teď už mohu říct, že je to parádní ‚bláznivina‘. Veškeré vzorkování, a nakonec i výroba desek šanonu se uskutečnily v univerzitní tiskárně a knihárně ve Zbrojnici. Všichni, kdo se podíleli na obsahu, designu i výrobě, se navzájem respektovali a vycházeli si vstříc. Křičeli jsme na sebe potichu. Díky, AFO. Hodně štěstí,“ ohlédl se za genezí netradiční publikace ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.
Kniha Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu je v průběhu festivalu dostupná za zvýhodněnou cenu 590 Kč ve festivalovém knihkupectví v Konviktu, ve Skriptárně Vydavatelství UP či v UPointu. Po skončení 60. ročníku AFO se za běžnou prodejní cenu 690 Kč objeví v e-shopu VUP a u dalších dobrých knihkupců. V prodeji bude celkem 400 číslovaných výtisků.
Publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu vyšla za podpory Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Olomouc a Státního fondu audiovize.
Nové poznatky o transferu technologií, inovativním managementu, ale například i o komunikaci vědy získají účastníci pětidenní Letní školy projektu ERA Chair ACCELERATOR, kterou od 16. do 20. června pořádá CATRIN pro studenty Univerzity Palackého. Zájemci se mohou registrovat do 30. května.
„Letní škola je určena primárně pro studenty přírodovědných oborů, ale vítáni jsou i zástupci humanitních oborů. Připravili jsme pětidenní program plný workshopů. Dotkneme se i témat, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem nebo jak napsat úspěšný návrh projektu. Účastníkům předáme i nové znalosti anglického jazyka tak, aby byli schopni vytvořit opravdu dobrou vědeckou prezentaci a komunikovat o své vědě,“ uvedla za organizátory Monika Klimparová z CATRIN. Všechny workshopy se uskuteční v angličtině.
Zájemci se mohou registrovat zde, počet míst je omezen. Podrobný program je dostupný na webu CATRIN.
Díky projektu ACCELERATOR z programu Horizon Europe vybudoval světově uznávaný chemik Alexander Dömling na Univerzitě Palackého novou výzkumnou skupinu. Jejím ústředním výzkumným tématem je miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo látek pro ochranu rostlin či biostimulantů. Úkolem projektu je ale také přivádět na univerzitu další vynikající vědce, podporovat talenty a úzce spolupracovat s komerčními partnery.
Nové poznatky o transferu technologií, inovativním managementu, ale například i o komunikaci vědy získají účastníci pětidenní Letní školy projektu ERA Chair ACCELERATOR, kterou od 16. do 20. června pořádá CATRIN pro studenty Univerzity Palackého. Zájemci se mohou registrovat do 30. května.
„Letní škola je určena primárně pro studenty přírodovědných oborů, ale vítáni jsou i zástupci humanitních oborů. Připravili jsme pětidenní program plný workshopů. Dotkneme se i témat, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem nebo jak napsat úspěšný návrh projektu. Účastníkům předáme i nové znalosti anglického jazyka tak, aby byli schopni vytvořit opravdu dobrou vědeckou prezentaci a komunikovat o své vědě,“ uvedla za organizátory Monika Klimparová z CATRIN. Všechny workshopy se uskuteční v angličtině.
Zájemci se mohou registrovat zde, počet míst je omezen. Podrobný program je dostupný na webu CATRIN.
Díky projektu ACCELERATOR z programu Horizon Europe vybudoval světově uznávaný chemik Alexander Dömling na Univerzitě Palackého novou výzkumnou skupinu. Jejím ústředním výzkumným tématem je miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo látek pro ochranu rostlin či biostimulantů. Úkolem projektu je ale také přivádět na univerzitu další vynikající vědce, podporovat talenty a úzce spolupracovat s komerčními partnery.
Medaile a ceny jsou rozdány, Přebor Univerzity Palackého v atletice, který je tradičním otvírákem letní atletické sezony v Olomouci, zná své letošní vítěze. Během slunného odpoledne poměřily v běžeckých a technických disciplínách své síly dvě stovky závodníků. Cenu děkana pořádající Fakulty tělesné kultury UP za nejlepší výkony obdrželi stejně jako vloni Martina Mazurová a Jonáš Pospíšil.
Martina Mazurová, úřadující juniorská vicemistryně světa oblékající dres AK Olomouc a studentka lékařské fakulty, si cenu v podobě mimořádného stipendia vysloužila ve vrhu koulí, který ovládla výkonem 15,45 metru. Kromě toho hodila nejdále i disk, a sice do vzdálenosti 46,97 metru. V obou případech překonala své výsledky z loňského přeboru a s náskokem zhruba tří metrů za sebou nechala druhou Blanku Tomáškovou, klubovou kolegyni a studentku filozofické fakulty.
Autorem nejlepšího mužského výkonu letošního přeboru po přepočtu výsledků na body je Jonáš Pospíšil, který si zlepšil svůj osobní rekord ve skoku dalekém. „O šest centimetrů – vloni jsem tu skočil 711 cm, tentokrát 717 cm. Vůbec jsem to nečekal, už tři týdny mě bolí záda. Dobrý začátek sezony,“ usmíval se, když mu děkan FTK UP Michal Šafář předával symbolický poukaz na stipendium. Vedle dálky se postavil také na start běhu na 400 metrů – a také zvítězil. „Potěšilo mě to, ale musím se přiznat, že už dlouho mě čtyřstovka takhle nedostala. Běhávám ji v rámci víceboje, a tak jsem si řekl, že ji také zkusím,“ dodal student učitelství tělesné výchovy a geografie a taktéž člen AK Olomouc, kterého brzy vedle dalších závodů čekají státnice.
Do soutěží Přeboru UP v atletice se zapojily dvě stovky závodníků, kromě studentů také reprezentanti atletických klubů z Olomouce, Šternberka, Holešova nebo ze Svitav. Závodilo se v běhu od 60 do 1500 metrů a v technických disciplínách, jako jsou skoky daleký a vysoký, hod oštěpem a diskem a vrh koulí. Nechyběla ani oblíbená soutěž smíšených štafet 4 x 100 metrů, v níž zvítězila čtveřice pojmenovaná jako Parostroje. Na vítěze jednotlivých kategorií čekaly nejen medaile a diplomy, ale i věcné ceny od partnerů akce.
Přebor nebyl jen o atletice. Program doplnila soutěž v planku, kterou s výdrží 12 a půl minuty vyhrál Adam Sedláček z FTK. Odpoledne zpestřila svým vystoupením také mažoretka Lenka Lošáková z TJ Sokol Černovír, studentskou hymnou Gaudeamus Igitur závody zahájila zpěvačka Dana Chytilová a ještě předtím byly připraveny soutěže pro děti.
„Letošní ročník přeboru byl velmi povedený. Závody provázelo příjemné slunné počasí, viděli jsme pěkné sportovní výkony a studenti v rolích organizátorů odvedli opravdu dobrou práci,“ stručně zhodnotil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.
Výsledky individuálních soutěží Přeboru UP v atletice 2025 jsou k nahlédnutí zde.
Přebor UP v atletice je mimo jiné i prověřením sil před blížícími se Českými akademickými hrami, které ve dnech 23.–27. června hostí Ostravská univerzita a VŠB – Technická univerzita v Ostravě. Studenti, kteří mají zájem UP na hrách reprezentovat, najdou potřebné informace tady.
Medaile a ceny jsou rozdány, Přebor Univerzity Palackého v atletice, který je tradičním otvírákem letní atletické sezony v Olomouci, zná své letošní vítěze. Během slunného odpoledne poměřily v běžeckých a technických disciplínách své síly dvě stovky závodníků. Cenu děkana pořádající Fakulty tělesné kultury UP za nejlepší výkony obdrželi stejně jako vloni Martina Mazurová a Jonáš Pospíšil.
Martina Mazurová, úřadující juniorská vicemistryně světa oblékající dres AK Olomouc a studentka lékařské fakulty, si cenu v podobě mimořádného stipendia vysloužila ve vrhu koulí, který ovládla výkonem 15,45 metru. Kromě toho hodila nejdále i disk, a sice do vzdálenosti 46,97 metru. V obou případech překonala své výsledky z loňského přeboru a s náskokem zhruba tří metrů za sebou nechala druhou Blanku Tomáškovou, klubovou kolegyni a studentku filozofické fakulty.
Autorem nejlepšího mužského výkonu letošního přeboru po přepočtu výsledků na body je Jonáš Pospíšil, který si zlepšil svůj osobní rekord ve skoku dalekém. „O šest centimetrů – vloni jsem tu skočil 711 cm, tentokrát 717 cm. Vůbec jsem to nečekal, už tři týdny mě bolí záda. Dobrý začátek sezony,“ usmíval se, když mu děkan FTK UP Michal Šafář předával symbolický poukaz na stipendium. Vedle dálky se postavil také na start běhu na 400 metrů – a také zvítězil. „Potěšilo mě to, ale musím se přiznat, že už dlouho mě čtyřstovka takhle nedostala. Běhávám ji v rámci víceboje, a tak jsem si řekl, že ji také zkusím,“ dodal student učitelství tělesné výchovy a geografie a taktéž člen AK Olomouc, kterého brzy vedle dalších závodů čekají státnice.
Do soutěží Přeboru UP v atletice se zapojily dvě stovky závodníků, kromě studentů také reprezentanti atletických klubů z Olomouce, Šternberka, Holešova nebo ze Svitav. Závodilo se v běhu od 60 do 1500 metrů a v technických disciplínách, jako jsou skoky daleký a vysoký, hod oštěpem a diskem a vrh koulí. Nechyběla ani oblíbená soutěž smíšených štafet 4 x 100 metrů, v níž zvítězila čtveřice pojmenovaná jako Parostroje. Na vítěze jednotlivých kategorií čekaly nejen medaile a diplomy, ale i věcné ceny od partnerů akce.
Přebor nebyl jen o atletice. Program doplnila soutěž v planku, kterou s výdrží 12 a půl minuty vyhrál Adam Sedláček z FTK. Odpoledne zpestřila svým vystoupením také mažoretka Lenka Lošáková z TJ Sokol Černovír, studentskou hymnou Gaudeamus Igitur závody zahájila zpěvačka Dana Chytilová a ještě předtím byly připraveny soutěže pro děti.
„Letošní ročník přeboru byl velmi povedený. Závody provázelo příjemné slunné počasí, viděli jsme pěkné sportovní výkony a studenti v rolích organizátorů odvedli opravdu dobrou práci,“ stručně zhodnotil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.
Výsledky individuálních soutěží Přeboru UP v atletice 2025 jsou k nahlédnutí zde.
Přebor UP v atletice je mimo jiné i prověřením sil před blížícími se Českými akademickými hrami, které ve dnech 23.–27. června hostí Ostravská univerzita a VŠB – Technická univerzita v Ostravě. Studenti, kteří mají zájem UP na hrách reprezentovat, najdou potřebné informace tady.
I historicky nejméně narušené ekosystémy středoevropských rašelinišť čelí dopadům klimatické změny. Potvrzuje to nová studie českých biologů z Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci odhalili výrazné proměny ve složení společenství vážek, z nichž v posledních dvaceti letech vymizela řada ohrožených druhů. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, který patří mezi nejvýznamnější světová periodika zaměřená na dopady globálních změn na přírodní ekosystémy.
Biologové z Ostravy a Olomouce před více než 20 lety zahájili monitoring vážek v rašeliništích na 27 chráněných místech v Česku a Polsku. Právě rašeliniště patří k historicky nejméně narušeným přírodním ekosystémům, kde až dosud na první pohled krajina zůstávala stejná. Jak ale ukazují proměny ve společenství vážek, na které upozorňují v nové studii, pod povrchem dochází k tichému, ale výraznému posunu.
„Vážky mimořádně citlivě reagují na změny prostředí a jsou výtečnými indikátory jakýchkoliv odchylek. Rašeliniště, která tisíce let odolávala klimatickým výkyvům, dnes můžeme vnímat jako barometry globální změny. I když celkový počet druhů vážek zůstal zhruba stejný, složení společenstev se výrazně proměnilo. Ve značné míře vymizely ohrožené a ekologicky cenné druhy, stejně jako druhy vázané na chladná a kyselá prostředí, jako například šídlo sítinové (Aeshna juncea) nebo vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda). Přibyly naopak teplomilné a obecně rozšířené druhy, které si dokážou poradit v různorodých podmínkách, jako například vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) nebo šidélko páskované (Coenagrion puella). Změny, které jsme zaznamenali, ukazují, že překračujeme hranici ekologické stability – a to i v oblastech, které nejsou přímo ovlivněny lidskou činností,“ říká vedoucí výzkumu Aleš Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Jde tak o typický příklad ekologické homogenizace, kdy z přírody mizí unikátní druhy a jsou nahrazovány běžnějšími, což vede ke ztrátě biologické jedinečnosti. Výsledky studie zároveň potvrzují, že změny klimatu samy o sobě, bez dalších vnějších vlivů, mohou vyvolat zásadní reorganizaci přírodních společenstev.
„Náš vědecký tým využil pokročilé metody ekologického modelování a analýzy fylogenetických vazeb mezi druhy. Na základě jejich vlastností – například teplotní tolerance, míry ohroženosti či specializace na daný typ stanoviště – jsme dokázali odhalit vzorce, které předznamenávají budoucí vývoj těchto společenstev. To, že se takové posuny odehrávají i v přísně chráněných oblastech bez přímého lidského zásahu, je silným varováním. Ukazuje to, že klimatická změna je hluboká a všudypřítomná,“ doplňuje spoluautorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Studie odhaluje nejen znepokojivé změny v dosud stabilních ekosystémech, ale zároveň ukazuje, že právě tato místa mohou fungovat jako varovné majáky klimatických dopadů. Vědci proto volají po systematickém sledování ohrožených lokalit a důsledném zohlednění potřeb jednotlivých druhů v ochranářských strategiích. Jen tak se dá předejít změnám, které by mohly zasáhnout nejen rašeliniště, ale i celou krajinu.
I historicky nejméně narušené ekosystémy středoevropských rašelinišť čelí dopadům klimatické změny. Potvrzuje to nová studie českých biologů z Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci odhalili výrazné proměny ve složení společenství vážek, z nichž v posledních dvaceti letech vymizela řada ohrožených druhů. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, který patří mezi nejvýznamnější světová periodika zaměřená na dopady globálních změn na přírodní ekosystémy.
Biologové z Ostravy a Olomouce před více než 20 lety zahájili monitoring vážek v rašeliništích na 27 chráněných místech v Česku a Polsku. Právě rašeliniště patří k historicky nejméně narušeným přírodním ekosystémům, kde až dosud na první pohled krajina zůstávala stejná. Jak ale ukazují proměny ve společenství vážek, na které upozorňují v nové studii, pod povrchem dochází k tichému, ale výraznému posunu.
„Vážky mimořádně citlivě reagují na změny prostředí a jsou výtečnými indikátory jakýchkoliv odchylek. Rašeliniště, která tisíce let odolávala klimatickým výkyvům, dnes můžeme vnímat jako barometry globální změny. I když celkový počet druhů vážek zůstal zhruba stejný, složení společenstev se výrazně proměnilo. Ve značné míře vymizely ohrožené a ekologicky cenné druhy, stejně jako druhy vázané na chladná a kyselá prostředí, jako například šídlo sítinové (Aeshna juncea) nebo vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda). Přibyly naopak teplomilné a obecně rozšířené druhy, které si dokážou poradit v různorodých podmínkách, jako například vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) nebo šidélko páskované (Coenagrion puella). Změny, které jsme zaznamenali, ukazují, že překračujeme hranici ekologické stability – a to i v oblastech, které nejsou přímo ovlivněny lidskou činností,“ říká vedoucí výzkumu Aleš Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Jde tak o typický příklad ekologické homogenizace, kdy z přírody mizí unikátní druhy a jsou nahrazovány běžnějšími, což vede ke ztrátě biologické jedinečnosti. Výsledky studie zároveň potvrzují, že změny klimatu samy o sobě, bez dalších vnějších vlivů, mohou vyvolat zásadní reorganizaci přírodních společenstev.
„Náš vědecký tým využil pokročilé metody ekologického modelování a analýzy fylogenetických vazeb mezi druhy. Na základě jejich vlastností – například teplotní tolerance, míry ohroženosti či specializace na daný typ stanoviště – jsme dokázali odhalit vzorce, které předznamenávají budoucí vývoj těchto společenstev. To, že se takové posuny odehrávají i v přísně chráněných oblastech bez přímého lidského zásahu, je silným varováním. Ukazuje to, že klimatická změna je hluboká a všudypřítomná,“ doplňuje spoluautorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Studie odhaluje nejen znepokojivé změny v dosud stabilních ekosystémech, ale zároveň ukazuje, že právě tato místa mohou fungovat jako varovné majáky klimatických dopadů. Vědci proto volají po systematickém sledování ohrožených lokalit a důsledném zohlednění potřeb jednotlivých druhů v ochranářských strategiích. Jen tak se dá předejít změnám, které by mohly zasáhnout nejen rašeliniště, ale i celou krajinu.
Sedm desítek jmen čítá přehled laureátů Ceny děkana Lékařské fakulty UP za rok 2024. Jsou mezi nimi jak autoři významných publikací zveřejněných v nejlepších oborových časopisech, tak autoři patentů či osobnosti, které dosáhly profesorského titulu před 45. narozeninami, a zastoupeni jsou i studenti. Děkan Milan Kolář oceněným pogratuloval na slavnostním setkání v zasedací místnosti děkanátu LF UP.
„Chtěl bych vám poděkovat za vaši skvělou práci a za všechno, co přinášíte ve prospěch naší fakulty. Velice si toho vážím a přeji, ať se vám daří i nadále,“ uvedl děkan. Upozornil zároveň na to, že na fakultě v posledních letech stoupá podíl vědeckých prací zveřejněných v prvním decilu a prvním a druhém kvartilu, tedy v těch nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích podle Web of Science, aktuálně činí již 77 % publikací LF UP v impaktovaných časopisech. „To mě a věřím, že i vás, velmi těší. Myslím, že je to známka zdravého vývoje fakulty z pohledu vědecko-výzkumného. A největší podíl na tom máte právě vy,“ dodal Milan Kolář směrem k laureátům.
Cenu za původní nebo přehledovou práci publikovanou v prvním decilu obdržela mezi 26 autory například Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky, jejíž portrét jsme před nedávnem přinesli zde, Martina Zatloukalová z Ústavu lékařské chemie a biochemie, Martin Mistrík z Ústavu molekulární a translační medicíny nebo Marek Ľubušký z Porodnicko-gynekologické kliniky, kterému děkan gratuloval hned dvakrát – ještě za monografii Těhotenství s rizikem rozvoje anémie plodu. Dalších 21 cen bylo uděleno v kategorii prací zveřejněných v prvním kvartilu, mezi nimi byl například přednosta Ústavu histologie a embryologie Zdeněk Tauber za studii v časopise Frontiers in Immunology, o níž jsme psali v tomto článku.
Děkan ocenil také autory tří patentů, v již zmíněné kategorii monografií cenu obdržel i emeritní děkan Josef Zadražil za knihu Moderní farmakoterapie autoimunitních chorob. Patrik Mlynárčik z Ústavu mikrobiologie byl oceněn za publikaci s významným počtem citací, čtyři akademici pak za dosažení profesorského či docentského titulu do 45, respektive 35 let.
Mezi pěticí oceněných studentů byla Eva Chrenková, která brzy završí doktorské studium lékařské biologie obhajobou disertační práce a již nyní působí na postdoktorské pozici ve Vídni. „Je to taková třešnička na dortu, ocenění všeho úsilí a času, které byly k vytvoření této práce třeba. Oceněný článek byl přehledový a snažili jsme se v něm zvýšit povědomí o tom, proč je u karcinomu prostaty, což je druhá nejčastější příčina úmrtí u mužů, důležitou technikou tekutá biopsie, proč se jí věnovat a jak ji může odborná veřejnost využít ve své praxi,“ přiblížila studentka, jejíž záměry v minulosti podpořil i Nadační fond UP.
S Cenou děkana LF UP se pojí finanční odměna, celkem bylo mezi oceněné rozděleno 2,5 milionu korun. Přehled všech laureátů Ceny děkana LF UP za rok 2024 je k dispozici zde.
Sedm desítek jmen čítá přehled laureátů Ceny děkana Lékařské fakulty UP za rok 2024. Jsou mezi nimi jak autoři významných publikací zveřejněných v nejlepších oborových časopisech, tak autoři patentů či osobnosti, které dosáhly profesorského titulu před 45. narozeninami, a zastoupeni jsou i studenti. Děkan Milan Kolář oceněným pogratuloval na slavnostním setkání v zasedací místnosti děkanátu LF UP.
„Chtěl bych vám poděkovat za vaši skvělou práci a za všechno, co přinášíte ve prospěch naší fakulty. Velice si toho vážím a přeji, ať se vám daří i nadále,“ uvedl děkan. Upozornil zároveň na to, že na fakultě v posledních letech stoupá podíl vědeckých prací zveřejněných v prvním decilu a prvním a druhém kvartilu, tedy v těch nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích podle Web of Science, aktuálně činí již 77 % publikací LF UP v impaktovaných časopisech. „To mě a věřím, že i vás, velmi těší. Myslím, že je to známka zdravého vývoje fakulty z pohledu vědecko-výzkumného. A největší podíl na tom máte právě vy,“ dodal Milan Kolář směrem k laureátům.
Cenu za původní nebo přehledovou práci publikovanou v prvním decilu obdržela mezi 26 autory například Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky, jejíž portrét jsme před nedávnem přinesli zde, Martina Zatloukalová z Ústavu lékařské chemie a biochemie, Martin Mistrík z Ústavu molekulární a translační medicíny nebo Marek Ľubušký z Porodnicko-gynekologické kliniky, kterému děkan gratuloval hned dvakrát – ještě za monografii Těhotenství s rizikem rozvoje anémie plodu. Dalších 21 cen bylo uděleno v kategorii prací zveřejněných v prvním kvartilu, mezi nimi byl například přednosta Ústavu histologie a embryologie Zdeněk Tauber za studii v časopise Frontiers in Immunology, o níž jsme psali v tomto článku.
Děkan ocenil také autory tří patentů, v již zmíněné kategorii monografií cenu obdržel i emeritní děkan Josef Zadražil za knihu Moderní farmakoterapie autoimunitních chorob. Patrik Mlynárčik z Ústavu mikrobiologie byl oceněn za publikaci s významným počtem citací, čtyři akademici pak za dosažení profesorského či docentského titulu do 45, respektive 35 let.
Mezi pěticí oceněných studentů byla Eva Chrenková, která brzy završí doktorské studium lékařské biologie obhajobou disertační práce a již nyní působí na postdoktorské pozici ve Vídni. „Je to taková třešnička na dortu, ocenění všeho úsilí a času, které byly k vytvoření této práce třeba. Oceněný článek byl přehledový a snažili jsme se v něm zvýšit povědomí o tom, proč je u karcinomu prostaty, což je druhá nejčastější příčina úmrtí u mužů, důležitou technikou tekutá biopsie, proč se jí věnovat a jak ji může odborná veřejnost využít ve své praxi,“ přiblížila studentka, jejíž záměry v minulosti podpořil i Nadační fond UP.
S Cenou děkana LF UP se pojí finanční odměna, celkem bylo mezi oceněné rozděleno 2,5 milionu korun. Přehled všech laureátů Ceny děkana LF UP za rok 2024 je k dispozici zde.
Přednášky, workshopy, debaty i výstavu nabídnou letošní Dny lusofonní kultury. V nabitém dvoudenním programu bude speciální pozornost věnována Brazílii.
Velmi zajímavou přednášku spojenou s výstavou o hlavním městě Brazílie Brasília, ikoně modernistického urbanismu, prosloví během letošních Dnů lusofonní kultury Yvonna Fričová, editorka knihy Brasília – město – sen.
„Pohovoří o uvedeném brazilském městě coby experimentu, vrcholném díle lidské kreativity 20. století, které je zároveň památkou UNESCO. Její přednáška, provázená prezentací fotografií Pavla Friče a spojená s výstavou o městě Brasília, je určena širší veřejnosti, která tak má jedinečnou příležitost dozvědět se leccos o tom, jak díky mimořádnému nadšení budovatelů vyrostla v rekordně krátkém čase (1957–1960) ve vyprahlé brazilské vysočině supermoderní oáza, zářící město budoucnosti. Město, které mělo být nezatížené minulostí a mělo vyřešit všechny brazilské problémy. Dávný brazilský sen o novém hlavním městě v srdci země uskutečnil prezident českého původu Juscelino Kubitschek,“ uvedla Zuzana Burianová z katedry romanistiky FF UP. Přednáška s vernisáží výstavy o městě Brasília, kterou manželé Fričovi věnovali Univerzitě Palackého, se uskuteční ve čtvrtek 24. dubna od 17:30 na katedře romanistiky FF UP (učebna 2.39 a chodba katedry).
Dny lusofonnní kultury každoročně nabízejí řadu přednášek a workshopů českých i zahraničních univerzitních vyučujících a dalších hostů, a to na vybraná témata z oblasti kultury a reálií portugalsky mluvících zemí (zejména Portugalska a Brazílie, ale i dalších zemí – Kapverdských ostrovů, Angoly, Mosambiku aj.), případně projekci filmů a výstavy nejrůznějšího charakteru. Jejich cílem je obohatit studijní programy posluchačů katedry romanistiky Filozofické fakulty UP i studentů dalších oborů Univerzity Palackého a seznámit širší veřejnost s kulturami daných zemí. I letos se většina akcí uskuteční v portugalštině, organizátoři akce počítají i s účastí portugalského velvyslance a brazilské velvyslankyně.
Organizátorem Dnů lusofonní kultury, které se letos uskuteční ve dnech 23. a 24. dubna, je Centrum portugalského jazyka a lusofonní kultury na katedře romanistiky FF UP, které spolupracuje s Portugalským centrem Institutu Camões v Praze a Velvyslanectvím Brazílie v Praze. Program najdete zde.
Přednášky, workshopy, debaty i výstavu nabídnou letošní Dny lusofonní kultury. V nabitém dvoudenním programu bude speciální pozornost věnována Brazílii.
Velmi zajímavou přednášku spojenou s výstavou o hlavním městě Brazílie Brasília, ikoně modernistického urbanismu, prosloví během letošních Dnů lusofonní kultury Yvonna Fričová, editorka knihy Brasília – město – sen.
„Pohovoří o uvedeném brazilském městě coby experimentu, vrcholném díle lidské kreativity 20. století, které je zároveň památkou UNESCO. Její přednáška, provázená prezentací fotografií Pavla Friče a spojená s výstavou o městě Brasília, je určena širší veřejnosti, která tak má jedinečnou příležitost dozvědět se leccos o tom, jak díky mimořádnému nadšení budovatelů vyrostla v rekordně krátkém čase (1957–1960) ve vyprahlé brazilské vysočině supermoderní oáza, zářící město budoucnosti. Město, které mělo být nezatížené minulostí a mělo vyřešit všechny brazilské problémy. Dávný brazilský sen o novém hlavním městě v srdci země uskutečnil prezident českého původu Juscelino Kubitschek,“ uvedla Zuzana Burianová z katedry romanistiky FF UP. Přednáška s vernisáží výstavy o městě Brasília, kterou manželé Fričovi věnovali Univerzitě Palackého, se uskuteční ve čtvrtek 24. dubna od 17:30 na katedře romanistiky FF UP (učebna 2.39 a chodba katedry).
Dny lusofonnní kultury každoročně nabízejí řadu přednášek a workshopů českých i zahraničních univerzitních vyučujících a dalších hostů, a to na vybraná témata z oblasti kultury a reálií portugalsky mluvících zemí (zejména Portugalska a Brazílie, ale i dalších zemí – Kapverdských ostrovů, Angoly, Mosambiku aj.), případně projekci filmů a výstavy nejrůznějšího charakteru. Jejich cílem je obohatit studijní programy posluchačů katedry romanistiky Filozofické fakulty UP i studentů dalších oborů Univerzity Palackého a seznámit širší veřejnost s kulturami daných zemí. I letos se většina akcí uskuteční v portugalštině, organizátoři akce počítají i s účastí portugalského velvyslance a brazilské velvyslankyně.
Organizátorem Dnů lusofonní kultury, které se letos uskuteční ve dnech 23. a 24. dubna, je Centrum portugalského jazyka a lusofonní kultury na katedře romanistiky FF UP, které spolupracuje s Portugalským centrem Institutu Camões v Praze a Velvyslanectvím Brazílie v Praze. Program najdete zde.
Rekordní množství zahraničních produkcí a účast divadelních osobností evropského formátu ozdobí od 9. do 19. května program multižánrového festivalu Divadelní Flora, který vyvrcholí reprezentativní přehlídkou slovenského politického divadla. Letošní program se odehraje pod mottem Rovnost a nabídne téměř šedesát událostí – činohru, tanec, hudbu, diskuze i edukativní platformu FloraLab, která je určena studujícím uměleckých a uměnovědných oborů vysokých škol z ČR a ze Slovenska. Vstupenky na festival, jehož partnerem je i Univerzita Palackého, jsou již v prodeji.
Festival s výraznou německou linkou otevře Maxim Gorki Theater Berlin inscenací Cizí, v níž se autor Michel Friedman autobiograficky vrací ke svému židovskému původu a bolestným zkušenostem svých rodičů, přeživších holokaust. Slavnostní zahájení obstará Schauspielhaus Bochum s adaptací knihy Maxe Portera Žal je to s křídly v režii Christophera Rüpinga. Tento titul se objevil ve výběru prestižního Berliner Theatertreffen a herečka Anna Drexler za svou roli obdržela cenu Der Faust.
„Leitmotiv většiny inscenací prohlubuje étos loňského motta Volnost. Otevíráme mezigenerační a genderové otázky, tematizujeme postavení rozličných menšin, problematiku rovného přístupu k elementárním lidským právům i ambivalenci vztahu Východ–Západ. Prezentujeme výsostně politické divadlo sousední země, v níž je hlas nezávislé kultury politicky umlčován,“ charakterizuje letošní Divadelní Floru její ředitel a hlavní dramaturg Petr Nerušil.
Přehlídka uvede také díla významných tanečních tvůrců. V české premiéře se představí renomovaná choreografka Eszter Salamon, jejíž inscenace Monument 0.7: M/Others, vytvořená ve spolupráci s její osmdesátiletou matkou, slibuje mimořádně intimní zážitek. Salcburská skupina BODHI PROJECT přiveze energickou inscenaci Chemical Joy, která provokativně komentuje fenomén mládí a má potenciál stát se jedním z diváckých hitů 28DF. Confluence – společné dílo česko-nigerijské performerky Angely Nwagbo a senegalského perkusisty Siaky Toureho – zase tematizuje kulturní identitu a propojení různých světů.
Silnou linku tvoří slovenská činohra, kterou reprezentují inscenace předních scén i nezávislých souborů. Klíčovou součástí dominantní programové linie 28DF bude profil činohry Slovenského národného divadla. Vedle rekonstrukce temné historické události Budete mať luft! přiveze adaptaci esejistické novely Pavla Vilikovského Pes na ceste v režii Dušana D. Pařízka, jež získala titul Inscenace roku 2024. Divadlo Petra Mankoveckého uvede site-specific projekt Eden. Útek z raja. Slovenské komorné divadlo nabídne tragédii Hekuba režiséra Lukáše Brutovského s Lucií Jaškovou a Markem Geišbergem, držiteli cen Dosky.
V programu se výrazně uplatní i čeští tvůrci. Tři inscenační dvojice z významných pražských scén představí autorské projekty. Janko Lesák a Natálie Strýčková připravili spolu s teenagery z dětských domovů inscenaci Takže asi tak, která přináší autentické výpovědi o životě na okraji společnosti. Jakub Čermák a Marta Ljubková zpracovali Pasoliniho Teorému jako podmanivou vizuální podívanou pro Divadlo v Dlouhé. Petr Erbes a Boris Jedinák se ve hře Bůh v Las Vegas vracejí k půlročnímu působení československých umělců v Americe konce 60. let, a to prostřednictvím hudebně pulzující a herecky brilantní inscenace Divadla Na zábradlí. Chybět nebudou ani představení domácích scén – Moravského divadla a Divadla na cucky.
Festival nabídne i bohatý doprovodný program: koncerty (např. Dušan Vlk, FVLCRVM, Roman Samotný), workshopy a diskuze. Zapojí se i studenti uměleckých a uměnovědných oborů v rámci platformy FloraLab.
Podrobný program je na webu.
Rekordní množství zahraničních produkcí a účast divadelních osobností evropského formátu ozdobí od 9. do 19. května program multižánrového festivalu Divadelní Flora, který vyvrcholí reprezentativní přehlídkou slovenského politického divadla. Letošní program se odehraje pod mottem Rovnost a nabídne téměř šedesát událostí – činohru, tanec, hudbu, diskuze i edukativní platformu FloraLab, která je určena studujícím uměleckých a uměnovědných oborů vysokých škol z ČR a ze Slovenska. Vstupenky na festival, jehož partnerem je i Univerzita Palackého, jsou již v prodeji.
Festival s výraznou německou linkou otevře Maxim Gorki Theater Berlin inscenací Cizí, v níž se autor Michel Friedman autobiograficky vrací ke svému židovskému původu a bolestným zkušenostem svých rodičů, přeživších holokaust. Slavnostní zahájení obstará Schauspielhaus Bochum s adaptací knihy Maxe Portera Žal je to s křídly v režii Christophera Rüpinga. Tento titul se objevil ve výběru prestižního Berliner Theatertreffen a herečka Anna Drexler za svou roli obdržela cenu Der Faust.
„Leitmotiv většiny inscenací prohlubuje étos loňského motta Volnost. Otevíráme mezigenerační a genderové otázky, tematizujeme postavení rozličných menšin, problematiku rovného přístupu k elementárním lidským právům i ambivalenci vztahu Východ–Západ. Prezentujeme výsostně politické divadlo sousední země, v níž je hlas nezávislé kultury politicky umlčován,“ charakterizuje letošní Divadelní Floru její ředitel a hlavní dramaturg Petr Nerušil.
Přehlídka uvede také díla významných tanečních tvůrců. V české premiéře se představí renomovaná choreografka Eszter Salamon, jejíž inscenace Monument 0.7: M/Others, vytvořená ve spolupráci s její osmdesátiletou matkou, slibuje mimořádně intimní zážitek. Salcburská skupina BODHI PROJECT přiveze energickou inscenaci Chemical Joy, která provokativně komentuje fenomén mládí a má potenciál stát se jedním z diváckých hitů 28DF. Confluence – společné dílo česko-nigerijské performerky Angely Nwagbo a senegalského perkusisty Siaky Toureho – zase tematizuje kulturní identitu a propojení různých světů.
Silnou linku tvoří slovenská činohra, kterou reprezentují inscenace předních scén i nezávislých souborů. Klíčovou součástí dominantní programové linie 28DF bude profil činohry Slovenského národného divadla. Vedle rekonstrukce temné historické události Budete mať luft! přiveze adaptaci esejistické novely Pavla Vilikovského Pes na ceste v režii Dušana D. Pařízka, jež získala titul Inscenace roku 2024. Divadlo Petra Mankoveckého uvede site-specific projekt Eden. Útek z raja. Slovenské komorné divadlo nabídne tragédii Hekuba režiséra Lukáše Brutovského s Lucií Jaškovou a Markem Geišbergem, držiteli cen Dosky.
V programu se výrazně uplatní i čeští tvůrci. Tři inscenační dvojice z významných pražských scén představí autorské projekty. Janko Lesák a Natálie Strýčková připravili spolu s teenagery z dětských domovů inscenaci Takže asi tak, která přináší autentické výpovědi o životě na okraji společnosti. Jakub Čermák a Marta Ljubková zpracovali Pasoliniho Teorému jako podmanivou vizuální podívanou pro Divadlo v Dlouhé. Petr Erbes a Boris Jedinák se ve hře Bůh v Las Vegas vracejí k půlročnímu působení československých umělců v Americe konce 60. let, a to prostřednictvím hudebně pulzující a herecky brilantní inscenace Divadla Na zábradlí. Chybět nebudou ani představení domácích scén – Moravského divadla a Divadla na cucky.
Festival nabídne i bohatý doprovodný program: koncerty (např. Dušan Vlk, FVLCRVM, Roman Samotný), workshopy a diskuze. Zapojí se i studenti uměleckých a uměnovědných oborů v rámci platformy FloraLab.
Podrobný program je na webu.
V Olomouci dnes začal jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu Academia Film Olomouc – AFO. V programu jeho 60. ročníku je 500 položek a návštěvníci se během šesti dnů mohou vydat na 14 festivalových míst po celém městě.
Filmové projekce, koncerty, DJ sety, besedy, přednášky, workshopy, divadelní představení, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích i platforma pro profesionály a tvůrce Industry 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa. Tento jedinečný svátek vědy a filmu pořádá každoročně Univerzita Palackého. Motto „Work in Progress“ připomene, že festival je metaforou proměny světa kolem nás a neustále se rozvíjejících vědních oborů.
„AFO je založené na pohybu – programovém, myšlenkovém, lidském. I při jubilejním šedesátém ročníku chceme zůstat festivalem, který nehledá pohodlí tradice, ale nebojí se měnit. Neoslavujeme jen minulost, spíš potvrzujeme, že největší sílu má AFO tehdy, když si dovolí být zvídavé, otevřené a stále v procesu vývoje. To, co nás spojuje napříč generacemi organizátorů i diváků, je touha věci pochopit – a někdy i zpochybnit,“ řekla ředitelka festivalu Eva Navrátilová.
Každý festivalový den bude věnován jedné dekádě
Vizuální styl letos pracuje s barevnými vrstvami minulosti, přítomnosti a budoucnosti, stejně jako celý dramaturgický koncept. K narozeninám vznikla ve Vydavatelství UP publikace v podobě originálního šanonu plného vzpomínek, fotek, rozhovorů a textů o historickém vývoji nebo i samotném žánru vědeckého dokumentu.
„Je úžasné, že AFO oslovuje generace příznivců vědy už šest desítek let a že je díky tomu dnes nejstarším kontinuálně pořádaným festivalem populárně-vědeckého filmu v celé Evropě. Od skromných začátků ušel festival obrovský kus cesty,“ doplnil Martin Procházka, rektor Univerzity Palackého.
Filmy o vědě pro každého
Nebude chybět ani reflexe nových forem vědecké dokumentaristiky. Poprvé se představí soutěžní sekce zaměřená na imerzivní díla – VR, XR a 360° filmy. Do výběru postoupilo sedm projektů z celkového počtu čtyřiceti přihlášených. Nově organizátoři udělí cenu za nejlepší debut nebo druhý film, která má motivovat začínající autory a autorky k další tvorbě.
„60 let, které AFO letos slaví, je úžasná tradice, která ukazuje, že přibližovat vědu, její výsledky, metody a prospěch člověku lze a má smysl v každé době. Nepochybně i v té současné, kdy nás její plody ze všech stran obklopují a doprovázejí na každém roku,“ sdělil Martin Fusek ze společnosti IOCB Tech, která festival dlouhodobě podporuje.
Na jeho slova navazuje i Pavel Banáš, ředitel Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN). „Jak kdysi řekl George E. Brown junior, výzkum není hotový, dokud nejsou jeho výsledky srozumitelně sděleny veřejnosti. V CATRIN proto vnímáme popularizaci vědy jako nedílnou součást naší mise a usilujeme o to, aby byl náš výzkum pochopitelný a užitečný pro celou společnost. AFO považujeme za výjimečnou platformu.“
Doprovodný program nejen pro fanoušky dokumentu
Festival nabídne také sérii diskusních pořadů a podcastů, které propojují vědu, média a současná společenská témata. V rámci Sféry Live Deníku N vystoupí popularizátorka chemie Olga Ryparová (Olinuim), novinář Petr Koubský a publicista Vítek Svoboda. V Olomouci vzniknou například pořady Podhoubí a populární Čelisti Radia Wave, program Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus se vrátí k historii vaření piva. Diskuse Hlas Heroine otevře otázky tělesné autonomie, Respekt Live se zaměří na jazykové vzdělávání. V programu nebude chybět ani panelová debata Zeptej se vědce.
Dlouholetým partnerem je Česká televize
Od roku 2008 je generálním mediálním partnerem AFO Česká televize. „Dlouhodobě sdílíme stejný cíl: zpřístupňovat poznání široké veřejnosti srozumitelně, kvalitně a bez senzace. I letos budeme na festivalu aktivní – představíme vlastní programovou sekci Věda v ČT, s našimi formáty také soutěžíme a moji kolegové z vědecké redakce a archivu se zapojí do doprovodného programu,“ uvedl ředitel České televize Jan Souček.
Hlavními festivalovými lokalitami zůstávají Konvikt, kino Metropol, aula CMTF, Central Muzea umění nebo Pevnost poznání a Vlastivědné muzeum. Program se však rozšíří i do nových prostor, například do Sedmičky, kde vznikne VR zóna. Na Horním náměstí nebude chybět ikonická nafukovací zeměkoule, mobilní planetárium, program České asociace science center, Inovačního centra Olomouckého kraje (ICOK) a dalších partnerů. Pro akreditované je připravena řada výhod, návštěvníci mohou například využít slevu 25 % na jízdenku pro cestu zpět u Českých drah.
Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení.
Vstup na festival zůstává zdarma, stačí pouze akreditace. K dispozici jsou také placené akreditace Teleport, které umožňují rezervaci míst na projekce a přednášky.
V Olomouci dnes začal jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu Academia Film Olomouc – AFO. V programu jeho 60. ročníku je 500 položek a návštěvníci se během šesti dnů mohou vydat na 14 festivalových míst po celém městě.
Filmové projekce, koncerty, DJ sety, besedy, přednášky, workshopy, divadelní představení, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích i platforma pro profesionály a tvůrce Industry 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa. Tento jedinečný svátek vědy a filmu pořádá každoročně Univerzita Palackého. Motto „Work in Progress“ připomene, že festival je metaforou proměny světa kolem nás a neustále se rozvíjejících vědních oborů.
„AFO je založené na pohybu – programovém, myšlenkovém, lidském. I při jubilejním šedesátém ročníku chceme zůstat festivalem, který nehledá pohodlí tradice, ale nebojí se měnit. Neoslavujeme jen minulost, spíš potvrzujeme, že největší sílu má AFO tehdy, když si dovolí být zvídavé, otevřené a stále v procesu vývoje. To, co nás spojuje napříč generacemi organizátorů i diváků, je touha věci pochopit – a někdy i zpochybnit,“ řekla ředitelka festivalu Eva Navrátilová.
Každý festivalový den bude věnován jedné dekádě
Vizuální styl letos pracuje s barevnými vrstvami minulosti, přítomnosti a budoucnosti, stejně jako celý dramaturgický koncept. K narozeninám vznikla ve Vydavatelství UP publikace v podobě originálního šanonu plného vzpomínek, fotek, rozhovorů a textů o historickém vývoji nebo i samotném žánru vědeckého dokumentu.
„Je úžasné, že AFO oslovuje generace příznivců vědy už šest desítek let a že je díky tomu dnes nejstarším kontinuálně pořádaným festivalem populárně-vědeckého filmu v celé Evropě. Od skromných začátků ušel festival obrovský kus cesty,“ doplnil Martin Procházka, rektor Univerzity Palackého.
Filmy o vědě pro každého
Nebude chybět ani reflexe nových forem vědecké dokumentaristiky. Poprvé se představí soutěžní sekce zaměřená na imerzivní díla – VR, XR a 360° filmy. Do výběru postoupilo sedm projektů z celkového počtu čtyřiceti přihlášených. Nově organizátoři udělí cenu za nejlepší debut nebo druhý film, která má motivovat začínající autory a autorky k další tvorbě.
„60 let, které AFO letos slaví, je úžasná tradice, která ukazuje, že přibližovat vědu, její výsledky, metody a prospěch člověku lze a má smysl v každé době. Nepochybně i v té současné, kdy nás její plody ze všech stran obklopují a doprovázejí na každém roku,“ sdělil Martin Fusek ze společnosti IOCB Tech, která festival dlouhodobě podporuje.
Na jeho slova navazuje i Pavel Banáš, ředitel Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN). „Jak kdysi řekl George E. Brown junior, výzkum není hotový, dokud nejsou jeho výsledky srozumitelně sděleny veřejnosti. V CATRIN proto vnímáme popularizaci vědy jako nedílnou součást naší mise a usilujeme o to, aby byl náš výzkum pochopitelný a užitečný pro celou společnost. AFO považujeme za výjimečnou platformu.“
Doprovodný program nejen pro fanoušky dokumentu
Festival nabídne také sérii diskusních pořadů a podcastů, které propojují vědu, média a současná společenská témata. V rámci Sféry Live Deníku N vystoupí popularizátorka chemie Olga Ryparová (Olinuim), novinář Petr Koubský a publicista Vítek Svoboda. V Olomouci vzniknou například pořady Podhoubí a populární Čelisti Radia Wave, program Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus se vrátí k historii vaření piva. Diskuse Hlas Heroine otevře otázky tělesné autonomie, Respekt Live se zaměří na jazykové vzdělávání. V programu nebude chybět ani panelová debata Zeptej se vědce.
Dlouholetým partnerem je Česká televize
Od roku 2008 je generálním mediálním partnerem AFO Česká televize. „Dlouhodobě sdílíme stejný cíl: zpřístupňovat poznání široké veřejnosti srozumitelně, kvalitně a bez senzace. I letos budeme na festivalu aktivní – představíme vlastní programovou sekci Věda v ČT, s našimi formáty také soutěžíme a moji kolegové z vědecké redakce a archivu se zapojí do doprovodného programu,“ uvedl ředitel České televize Jan Souček.
Hlavními festivalovými lokalitami zůstávají Konvikt, kino Metropol, aula CMTF, Central Muzea umění nebo Pevnost poznání a Vlastivědné muzeum. Program se však rozšíří i do nových prostor, například do Sedmičky, kde vznikne VR zóna. Na Horním náměstí nebude chybět ikonická nafukovací zeměkoule, mobilní planetárium, program České asociace science center, Inovačního centra Olomouckého kraje (ICOK) a dalších partnerů. Pro akreditované je připravena řada výhod, návštěvníci mohou například využít slevu 25 % na jízdenku pro cestu zpět u Českých drah.
Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení.
Vstup na festival zůstává zdarma, stačí pouze akreditace. K dispozici jsou také placené akreditace Teleport, které umožňují rezervaci míst na projekce a přednášky.