Agregátor zdrojů

Výzkum zaměřený na to, jak různé zdroje bílkovinné výživy ovlivňují metabolismus včely medonosné, vynesl doktorandce Kristýně Myslínové z katedry biochemie přírodovědecké fakulty ocenění za nejlepší přednášku v soutěžní sekci Mládí vpřed na sedmadvacátém ročníku Školy hmotnostní spektrometrie, která se uskutečnila ve Frymburku.

Soutěžní sekce „Mládí vpřed“ je určena mladým vědcům, kteří zde představují svůj výzkum formou odborné přednášky. Z přihlášených příspěvků jsou vybráni účastníci soutěžní sekce a vítěz získává hrazenou účast na dalším ročníku Školy hmotnostní spektrometrie i možnost v následujícím roce vystoupit s vlastní přednáškou v hlavním programu konference.

Výzkum včel zaujal odbornou porotu

„První dva roky jsem se účastnila pouze jako posluchačka a Školu hmotnostní spektrometrie vnímala především jako příležitost naučit se něco nového. Tehdy jsem si ještě netroufala sama vystoupit. O to víc mě letošní ocenění potěšilo. Beru ho jako potvrzení toho, jak velký kus práce jsem za tu dobu udělala,“ uvedla Kristýna Myslínová.

Ve svém výzkumu se zabývá především biochemií včely medonosné a tím, jak různé faktory, zejména výživa a patogeny, ovlivňují její metabolismus a fyziologii. Při práci využívá mimo jiné hmotnostní spektrometrii k analýze metabolitů, například aminokyselin v hemolymfě nebo biogenních aminů v mozku včel.

Metabolomika jako klíč k poznání včelího organismu

Podle ní je Škola hmotnostní spektrometrie cennou příležitostí zejména pro Ph.D. studenty, kteří chtějí prohloubit své znalosti nejen v samotné analytické metodě, ale také v práci s komplexními daty. „Je to opravdu výborné prostředí pro mladé vědce, kteří se chtějí zdokonalit nejen v samotné hmotnostní spektrometrii, ale především ve zpracování, statistice a interpretaci komplexních dat. Zároveň je to skvělé místo pro navazování kontaktů, diskuzi a networking,“ řekla Kristýna Myslínová.

Sama podle svých slov nejvíce oceňuje zkušenosti, které zde získala v oblasti metabolomiky. „Mně osobně Škola hmotnostní spektrometrie velmi pomohla zejména ve vyhodnocování metabolomických dat a každému doktorandovi, který má možnost se jí zúčastnit, bych ji určitě doporučila,“ uzavřela doktorandka.

Výzkum zaměřený na to, jak různé zdroje bílkovinné výživy ovlivňují metabolismus včely medonosné, vynesl doktorandce Kristýně Myslínové z katedry biochemie přírodovědecké fakulty ocenění za nejlepší přednášku v soutěžní sekci Mládí vpřed na sedmadvacátém ročníku Školy hmotnostní spektrometrie, která se uskutečnila ve Frymburku.

Soutěžní sekce „Mládí vpřed“ je určena mladým vědcům, kteří zde představují svůj výzkum formou odborné přednášky. Z přihlášených příspěvků jsou vybráni účastníci soutěžní sekce a vítěz získává hrazenou účast na dalším ročníku Školy hmotnostní spektrometrie i možnost v následujícím roce vystoupit s vlastní přednáškou v hlavním programu konference.

Výzkum včel zaujal odbornou porotu

„První dva roky jsem se účastnila pouze jako posluchačka a Školu hmotnostní spektrometrie vnímala především jako příležitost naučit se něco nového. Tehdy jsem si ještě netroufala sama vystoupit. O to víc mě letošní ocenění potěšilo. Beru ho jako potvrzení toho, jak velký kus práce jsem za tu dobu udělala,“ uvedla Kristýna Myslínová.

Ve svém výzkumu se zabývá především biochemií včely medonosné a tím, jak různé faktory, zejména výživa a patogeny, ovlivňují její metabolismus a fyziologii. Při práci využívá mimo jiné hmotnostní spektrometrii k analýze metabolitů, například aminokyselin v hemolymfě nebo biogenních aminů v mozku včel.

Metabolomika jako klíč k poznání včelího organismu

Podle ní je Škola hmotnostní spektrometrie cennou příležitostí zejména pro Ph.D. studenty, kteří chtějí prohloubit své znalosti nejen v samotné analytické metodě, ale také v práci s komplexními daty. „Je to opravdu výborné prostředí pro mladé vědce, kteří se chtějí zdokonalit nejen v samotné hmotnostní spektrometrii, ale především ve zpracování, statistice a interpretaci komplexních dat. Zároveň je to skvělé místo pro navazování kontaktů, diskuzi a networking,“ řekla Kristýna Myslínová.

Sama podle svých slov nejvíce oceňuje zkušenosti, které zde získala v oblasti metabolomiky. „Mně osobně Škola hmotnostní spektrometrie velmi pomohla zejména ve vyhodnocování metabolomických dat a každému doktorandovi, který má možnost se jí zúčastnit, bych ji určitě doporučila,“ uzavřela doktorandka.

Studující Univerzity Palackého mají už jen do konce října možnost nominovat své vyučující do třetího ročníku univerzitní soutěže Teaching Awards UP. Prostřednictvím univerzitního systému pro evaluaci výuky mohou ocenit pedagogy, kteří podle nich nejlépe naplňují principy kvalitního vysokoškolského vzdělávání a významně přispívají k jejich studijnímu i profesnímu rozvoji.

Teaching Awards UP vycházejí z kompetenčního rámce kvality výuky na UP a zaměřují se například na podporu aktivního učení, partnerský přístup ke studujícím, srozumitelnost výuky nebo schopnost vytvářet motivující vzdělávací prostředí.

„Soutěž dává studujícím možnost upozornit na vyučující, kteří pro ně představují příklad kvalitní a inspirativní výuky. Jejich nominace je nejen oceněním konkrétního pedagoga, ale také důležitou zpětnou vazbou pro univerzitu. Pomáhá nám pojmenovávat a zviditelňovat dobrou praxi a podporovat prostředí, ve kterém se kvalitní výuka může dále rozvíjet. Věřím proto, že studující využijí poslední týdny a své inspirativní vyučující do soutěže nominují,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

„Soutěž nám pomáhá pojmenovávat a zviditelňovat dobrou praxi a podporovat prostředí, ve kterém se kvalitní výuka může dále rozvíjet.“ Prorektorka Jitka Petrová

Nominovaní vyučující budou rozděleni do dvou kategorií podle délky pedagogické praxe. Teaching Junior Award je určena vyučujícím s praxí do pěti let, Teaching Senior Award pedagogům s delší zkušeností. V každé kategorii postoupí do finálního výběru maximálně pět kandidátů s nejvyšším počtem nominací. O vítězích následně rozhodne Pedagogická komise UP na základě portfolií jednotlivých kandidátů.

„Do konce nominací zbývá už jen několik týdnů, a proto bychom chtěli studující povzbudit, aby této možnosti využili. Nominace je jednoduchým způsobem, jak dát vyučujícím najevo, že jejich práce má smysl a že způsob, jakým učí, studující skutečně oslovuje,“ doplnila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce, které je garantem soutěže.

Studující mohou své vyučující nominovat do konce října prostřednictvím univerzitního systému pro evaluaci výuky. Ocenění převezmou vítězové obou kategorií v únoru během Akademického týdne UP.

Teaching Awards UP se letos konají potřetí. V prvním ročníku za rok 2024 získali ocenění Kateřina Valchářová z Pedagogické fakulty UP v kategorii juniorní a Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty UP v kategorii seniorní. V druhém ročníku za rok 2025 uspěli Patrik Paštrnák z katedry historie Filozofické fakulty UP v kategorii juniorní a Miroslav Orel z katedry psychologie Filozofické fakulty UP v kategorii seniorní.

Aktuální informace o průběhu soutěže budou zveřejňovány na webu Centra excelence ve vzdělávání, které je garantem soutěže, a také v univerzitních médiích.

Studující Univerzity Palackého mají už jen do konce října možnost nominovat své vyučující do třetího ročníku univerzitní soutěže Teaching Awards UP. Prostřednictvím univerzitního systému pro evaluaci výuky mohou ocenit pedagogy, kteří podle nich nejlépe naplňují principy kvalitního vysokoškolského vzdělávání a významně přispívají k jejich studijnímu i profesnímu rozvoji.

Teaching Awards UP vycházejí z kompetenčního rámce kvality výuky na UP a zaměřují se například na podporu aktivního učení, partnerský přístup ke studujícím, srozumitelnost výuky nebo schopnost vytvářet motivující vzdělávací prostředí.

„Soutěž dává studujícím možnost upozornit na vyučující, kteří pro ně představují příklad kvalitní a inspirativní výuky. Jejich nominace je nejen oceněním konkrétního pedagoga, ale také důležitou zpětnou vazbou pro univerzitu. Pomáhá nám pojmenovávat a zviditelňovat dobrou praxi a podporovat prostředí, ve kterém se kvalitní výuka může dále rozvíjet. Věřím proto, že studující využijí poslední týdny a své inspirativní vyučující do soutěže nominují,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

„Soutěž nám pomáhá pojmenovávat a zviditelňovat dobrou praxi a podporovat prostředí, ve kterém se kvalitní výuka může dále rozvíjet.“ Prorektorka Jitka Petrová

Nominovaní vyučující budou rozděleni do dvou kategorií podle délky pedagogické praxe. Teaching Junior Award je určena vyučujícím s praxí do pěti let, Teaching Senior Award pedagogům s delší zkušeností. V každé kategorii postoupí do finálního výběru maximálně pět kandidátů s nejvyšším počtem nominací. O vítězích následně rozhodne Pedagogická komise UP na základě portfolií jednotlivých kandidátů.

„Do konce nominací zbývá už jen několik týdnů, a proto bychom chtěli studující povzbudit, aby této možnosti využili. Nominace je jednoduchým způsobem, jak dát vyučujícím najevo, že jejich práce má smysl a že způsob, jakým učí, studující skutečně oslovuje,“ doplnila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce, které je garantem soutěže.

Studující mohou své vyučující nominovat do konce října prostřednictvím univerzitního systému pro evaluaci výuky. Ocenění převezmou vítězové obou kategorií v únoru během Akademického týdne UP.

Teaching Awards UP se letos konají potřetí. V prvním ročníku za rok 2024 získali ocenění Kateřina Valchářová z Pedagogické fakulty UP v kategorii juniorní a Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty UP v kategorii seniorní. V druhém ročníku za rok 2025 uspěli Patrik Paštrnák z katedry historie Filozofické fakulty UP v kategorii juniorní a Miroslav Orel z katedry psychologie Filozofické fakulty UP v kategorii seniorní.

Aktuální informace o průběhu soutěže budou zveřejňovány na webu Centra excelence ve vzdělávání, které je garantem soutěže, a také v univerzitních médiích.

Seznámit se, mít s kým sdílet radost z objevování a společně zkoušet nové věci. V Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého začal podzimní kurz Blízká setkání třetího věku. Vedle poznávání lidského těla, trénování paměti nebo seznamování s moderními technologiemi nabízí také prostor pro setkávání a vznik nových přátelství.

Výjimečnost projektu spočívá v promyšlené obsahové koncepci a jeho interaktivní podobě. Seniorky a senioři se do programu aktivně zapojují, diskutují a učí se prostřednictvím vlastního zážitku. Společné objevování přirozeně otevírá i cestu k druhým lidem. Nad novým úkolem nebo překvapivým zjištěním se rozhovor navazuje snáz a může pokračovat i po skončení lekce třeba v kavárně.

„Chceme, aby se k nám lidé těšili. Aby měli chuť něco si vyzkoušet, nebáli se zeptat a cítili, že sem patří. Právě společné zážitky a možnost být aktivní jsou pro nás podstatou Blízkých setkání. Nové poznatky si účastníci odnášejí spolu s radostí, že je mají s kým sdílet,“ říká Ivana Fellnerová, garantka vzdělávacího programu, který již jedenáctým rokem organizuje v popularizačním univerzitním centru spolek Pro poznání.

Trénování paměti, žonglování i umělá inteligence

Podzimní program kurzu nabídne příležitost procvičit hlavu i tělo, objevovat nové souvislosti a pustit se do činností, které senioři dosud nevyzkoušeli. Kurz tvoří čtyři dvanáctitýdenní cykly, které propojují poznávání s praktickými aktivitami a společnými zážitky. Účastníci se seznámí s fungováním lidského těla, potrénují paměť a dozvědí se, jak se bezpečně pohybovat v digitálním prostředí. Poznávací schopnosti si procvičí také při hraní originálních deskových her. K pohybu je přivedou žonglování i latinské tance, zatímco muzikoterapie nabídne prostor pro společné prožívání hudby.

„Líbilo se mi, že jsme si mohli všechno sami vyzkoušet a nemuseli jsme se bát zeptat, když jsme něčemu nerozuměli. Občas jsme se hodně nasmáli a já se na pondělí vždy těšila, protože jsem se dozvěděla něco nového. Jednou si vedle mě sedla paní, byla mi hned sympatická a rozuměly jsme si. Dala mi na sebe telefonní číslo s domluvou, že spolu půjdeme do města někam za kulturou,“ sdílí zážitky z kurzu Danuše Čáslavová z Olomouce.

Univerzita otevírá prostor pro objevování v každém věku

Součástí programu je také obličejová a oční jóga nebo artefiletická dílna, která propojí výtvarnou tvorbu s rozhovorem o vlastních zážitcích a pocitech. Pozornost dostanou i témata využitelná v každodenním životě: umělá inteligence, myšlenkové mapy a význam spánku.

„Univerzita má být místem, kam lidé přicházejí s otázkami v každém věku. Jsme rádi, že Pevnost poznání poskytuje zázemí programu, který seniorům přibližuje vědu a pomáhá jim orientovat se v rychle se měnícím světě. Účastníci přitom do setkání vnášejí vlastní zkušenosti a pohled na život, které jsou cennou inspirací i pro lektory,“ říká Jan Hlaváč, proděkan Přírodovědecké fakulty UP.

Vzdělávací program Blízká setkání třetího věku organizuje od roku 2016 spolek Pro poznání s podporou Olomouckého kraje. Více informací a také možnost registrace do dalších ročníků najdete zde.

 

 

Seznámit se, mít s kým sdílet radost z objevování a společně zkoušet nové věci. V Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého začal podzimní kurz Blízká setkání třetího věku. Vedle poznávání lidského těla, trénování paměti nebo seznamování s moderními technologiemi nabízí také prostor pro setkávání a vznik nových přátelství.

Výjimečnost projektu spočívá v promyšlené obsahové koncepci a jeho interaktivní podobě. Seniorky a senioři se do programu aktivně zapojují, diskutují a učí se prostřednictvím vlastního zážitku. Společné objevování přirozeně otevírá i cestu k druhým lidem. Nad novým úkolem nebo překvapivým zjištěním se rozhovor navazuje snáz a může pokračovat i po skončení lekce třeba v kavárně.

„Chceme, aby se k nám lidé těšili. Aby měli chuť něco si vyzkoušet, nebáli se zeptat a cítili, že sem patří. Právě společné zážitky a možnost být aktivní jsou pro nás podstatou Blízkých setkání. Nové poznatky si účastníci odnášejí spolu s radostí, že je mají s kým sdílet,“ říká Ivana Fellnerová, garantka vzdělávacího programu, který již jedenáctým rokem organizuje v popularizačním univerzitním centru spolek Pro poznání.

Trénování paměti, žonglování i umělá inteligence

Podzimní program kurzu nabídne příležitost procvičit hlavu i tělo, objevovat nové souvislosti a pustit se do činností, které senioři dosud nevyzkoušeli. Kurz tvoří čtyři dvanáctitýdenní cykly, které propojují poznávání s praktickými aktivitami a společnými zážitky. Účastníci se seznámí s fungováním lidského těla, potrénují paměť a dozvědí se, jak se bezpečně pohybovat v digitálním prostředí. Poznávací schopnosti si procvičí také při hraní originálních deskových her. K pohybu je přivedou žonglování i latinské tance, zatímco muzikoterapie nabídne prostor pro společné prožívání hudby.

„Líbilo se mi, že jsme si mohli všechno sami vyzkoušet a nemuseli jsme se bát zeptat, když jsme něčemu nerozuměli. Občas jsme se hodně nasmáli a já se na pondělí vždy těšila, protože jsem se dozvěděla něco nového. Jednou si vedle mě sedla paní, byla mi hned sympatická a rozuměly jsme si. Dala mi na sebe telefonní číslo s domluvou, že spolu půjdeme do města někam za kulturou,“ sdílí zážitky z kurzu Danuše Čáslavová z Olomouce.

Univerzita otevírá prostor pro objevování v každém věku

Součástí programu je také obličejová a oční jóga nebo artefiletická dílna, která propojí výtvarnou tvorbu s rozhovorem o vlastních zážitcích a pocitech. Pozornost dostanou i témata využitelná v každodenním životě: umělá inteligence, myšlenkové mapy a význam spánku.

„Univerzita má být místem, kam lidé přicházejí s otázkami v každém věku. Jsme rádi, že Pevnost poznání poskytuje zázemí programu, který seniorům přibližuje vědu a pomáhá jim orientovat se v rychle se měnícím světě. Účastníci přitom do setkání vnášejí vlastní zkušenosti a pohled na život, které jsou cennou inspirací i pro lektory,“ říká Jan Hlaváč, proděkan Přírodovědecké fakulty UP.

Vzdělávací program Blízká setkání třetího věku organizuje od roku 2016 spolek Pro poznání s podporou Olomouckého kraje. Více informací a také možnost registrace do dalších ročníků najdete zde.

 

 

The Working Group of Project and Financial Managers of the Czech Academy of Sciences organises a meeting called “JAKNAJAK Communication Platform” (Komunikační platforma JAKNAJAK) focusing on OP JAK projects. Representatives from the Ministry of Education, Youth, and Sports will also attend the meeting.

Pracovní skupina projektových a finančních manažerů Akademie věd ČR pořádá setkání s názvem „Komunikační platforma JAKNAJAK“ zaměřené na projekty OP JAK. Setkání se zúčastní i zástupci MŠMT.

How can we see individual molecules? Tereza Roesel from the Dioscuri Center for Single-Molecule Optics at the Institute of Physics presented this topic in the FameLab finals—and won the Audience Award for her presentation. Following last year’s silver medal and a shared Audience Award at the Falling Walls competition, this is yet another accolade for the young scientist for popularizing science—and further proof that even seemingly abstract topics can be communicated in an entertaining and accessible way.

Jak vidět jednotlivé molekuly? To ve finále soutěže FameLab představila Tereza Roesel z Dioscuri centra jednomolekulární optiky ve Fyzikálním ústavu – a za své vystoupení získala Cenu publika. Po loňském stříbru a sdílené ceně diváků v soutěži Falling Walls jde o další ocenění mladé vědkyně za popularizaci vědy a současně o důkaz, že i abstraktně působící témata se dají komunikovat zábavně a srozumitelně.

Tradiční univerzitní výzva Vyhrň rukáv odstartuje v pondělí 5. října v rámci Fair UP. Studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého mohou až do 18. prosince darováním krve podpořit svou fakultu v přátelském fakultním souboji a pomoci těm, kteří krev potřebují.

Výzva Vyhrň rukáv vznikla z iniciativy studentů Fakulty zdravotnických věd UP a jejím cílem je podpořit dobrovolné dárcovství krve mezi studenty a zaměstnanci univerzity. Jednotlivé fakulty se během několika týdnů utkají v přátelském souboji, jehož společným výsledkem je především pomoc těm, kteří darovanou krev potřebují.

Letošní ročník odstartuje 5. října ve 12 hodin v Coffee Library. Společně jej zahájí prorektor UP Matěj Dostálek, proděkan Fakulty zdravotnických věd UP Lukáš Merz, primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková, Herta Šůstková ze Sdružení Šance a vedoucí Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková. Během setkání budou představena také pravidla letošního fakultního souboje a způsob, jakým mohou dárci podpořit svou fakultu.

Start výzvy je součástí Dne dárcovství v rámci Fair UP. Ve stejný den bude v Coffee Library od 12 do 17 hodin probíhat také nábor do registru dárců kostní dřeně. Do registru se mohou zapojit zájemci ve věku od 18 do 35 let, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu a váží více než 50 kilogramů. Registrace zahrnuje vyplnění formuláře a jednoduchý stěr z úst.

Vyhrň rukáv potrvá od 5. října do 18. prosince 2026. 

Tradiční univerzitní výzva Vyhrň rukáv odstartuje v pondělí 5. října v rámci Fair UP. Studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého mohou až do 18. prosince darováním krve podpořit svou fakultu v přátelském fakultním souboji a pomoci těm, kteří krev potřebují.

Výzva Vyhrň rukáv vznikla z iniciativy studentů Fakulty zdravotnických věd UP a jejím cílem je podpořit dobrovolné dárcovství krve mezi studenty a zaměstnanci univerzity. Jednotlivé fakulty se během několika týdnů utkají v přátelském souboji, jehož společným výsledkem je především pomoc těm, kteří darovanou krev potřebují.

Letošní ročník odstartuje 5. října ve 12 hodin v Coffee Library. Společně jej zahájí prorektor UP Matěj Dostálek, proděkan Fakulty zdravotnických věd UP Lukáš Merz, primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková, Herta Šůstková ze Sdružení Šance a vedoucí Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková. Během setkání budou představena také pravidla letošního fakultního souboje a způsob, jakým mohou dárci podpořit svou fakultu.

Start výzvy je součástí Dne dárcovství v rámci Fair UP. Ve stejný den bude v Coffee Library od 12 do 17 hodin probíhat také nábor do registru dárců kostní dřeně. Do registru se mohou zapojit zájemci ve věku od 18 do 35 let, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu a váží více než 50 kilogramů. Registrace zahrnuje vyplnění formuláře a jednoduchý stěr z úst.

Vyhrň rukáv potrvá od 5. října do 18. prosince 2026. 

Dopolední program plný pohybu a špetkou soutěžení připravila pro lidi s Parkinsonovou nemocí katedra fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP a Parkinson klub Olomouc Společnosti Parkinson. V rámci Evropského týdne sportu se účastníci v Best Sportcentru nejprve utkali v bowlingovém turnaji a následně mohli absolvovat ukázkovou taneční lekci projektu NeuroDance.

„Podpora rozmanitých pohybových aktivit u lidí s Parkinsonovou nemocí je velmi důležitá pro udržení jejich nezávislosti v běžném denním životě. Benefitem takových aktivit je také možnost setkání s dalšími nemocnými a vzájemná výměna zkušeností, jak se s nemocí ‚poprat‘. Proto se snažíme pravidelně nejrůznější aktivity pro parkinsoniky připravovat a bowlingový turnaj je řadu let jednou z nich,“ uvedla za organizátorky Dagmar Dupalová, která se společně s kolegyní Martinou Šlachtovou pohybové léčbě lidí s Parkinsonovou nemocí dlouhodobě věnuje.

Do bowlingového Memoriálu Josefa Salavce se zapojily tři desítky účastníků. Vedle domácích z Olomouce dorazili také lidé z pacientských klubů například v Brně a Rožnově pod Radhoštěm. Že šlo především o radost z pohybu a společného setkání, potvrdilo i závěrečné předávání medailí a diplomů, kdy oceněni byli i „mistři žlábku“.

foto_sem_4

Od bowlingových koulí se pak účastníci přesunuli na taneční parket, kde se pod vedením Jany Harvanové z katedry společenských věd v kinantropologii ponořili do rytmu tance cha-cha. Po rytmickém rozehřátí na židlích následovala ukázka taneční lekce, které budou v rámci mezinárodního projektu NeuroDance pod vedením Jany Pelclové z Institutu aktivního životního stylu FTK UP v příštím roce opět probíhat.

Cílem tohoto projektu je příprava taneční intervence přizpůsobené lidem s Parkinsonovou nemocí a vyhodnocení přínosu pro kvalitu jejich života, a to nejen z pohledu motoriky. Více jsme o projektu financovaném z prostředků Evropské unie psali zde, případně jsou další informace k dispozici na webu projektu.

video_sem

„Chtěly jsme, aby atmosféru taneční lekce mohli zažít i ti, kteří se našeho kurzu nemohou zúčastnit. Taneční intervenci NeuroDance pro nemocné s Parkinsonovou nemocí a jejich doprovody otevíráme znovu v lednu příštího roku. Těší nás velký zájem účastníků z minulých let a jsme rády, že i letos můžeme přivítat nové zájemce. V kurzu máme stále ještě několik volných míst,“ dodala Dagmar Dupalová.

Lekce jsou vhodné pro osoby s počínajícím a středním stadiem Parkinsonovy choroby ve věku od 40 roků a jejich případný doprovod. Zájemci mohou kontaktovat katedru fyzioterapie FTK UP na telefonu 585 636 308.

foto_sem_4

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění, při kterém postupně ubývají nervové buňky produkující dopamin, látku důležitou pro správné řízení pohybu. Onemocnění se projevuje zejména zpomalením pohybů, svalovou ztuhlostí a třesem, mohou se však objevit i další obtíže, například poruchy rovnováhy či spánku. Onemocnění zatím nelze vyléčit, jeho příznaky však lze pomocí léků, pohybové terapie a dalších postupů zmírňovat a podporovat tak co nejdelší zachování samostatnosti.

Dopolední program plný pohybu a špetkou soutěžení připravila pro lidi s Parkinsonovou nemocí katedra fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP a Parkinson klub Olomouc Společnosti Parkinson. V rámci Evropského týdne sportu se účastníci v Best Sportcentru nejprve utkali v bowlingovém turnaji a následně mohli absolvovat ukázkovou taneční lekci projektu NeuroDance.

„Podpora rozmanitých pohybových aktivit u lidí s Parkinsonovou nemocí je velmi důležitá pro udržení jejich nezávislosti v běžném denním životě. Benefitem takových aktivit je také možnost setkání s dalšími nemocnými a vzájemná výměna zkušeností, jak se s nemocí ‚poprat‘. Proto se snažíme pravidelně nejrůznější aktivity pro parkinsoniky připravovat a bowlingový turnaj je řadu let jednou z nich,“ uvedla za organizátorky Dagmar Dupalová, která se společně s kolegyní Martinou Šlachtovou pohybové léčbě lidí s Parkinsonovou nemocí dlouhodobě věnuje.

Do bowlingového Memoriálu Josefa Salavce se zapojily tři desítky účastníků. Vedle domácích z Olomouce dorazili také lidé z pacientských klubů například v Brně a Rožnově pod Radhoštěm. Že šlo především o radost z pohybu a společného setkání, potvrdilo i závěrečné předávání medailí a diplomů, kdy oceněni byli i „mistři žlábku“.

foto_sem_4

Od bowlingových koulí se pak účastníci přesunuli na taneční parket, kde se pod vedením Jany Harvanové z katedry společenských věd v kinantropologii ponořili do rytmu tance cha-cha. Po rytmickém rozehřátí na židlích následovala ukázka taneční lekce, které budou v rámci mezinárodního projektu NeuroDance pod vedením Jany Pelclové z Institutu aktivního životního stylu FTK UP v příštím roce opět probíhat.

Cílem tohoto projektu je příprava taneční intervence přizpůsobené lidem s Parkinsonovou nemocí a vyhodnocení přínosu pro kvalitu jejich života, a to nejen z pohledu motoriky. Více jsme o projektu financovaném z prostředků Evropské unie psali zde, případně jsou další informace k dispozici na webu projektu.

video_sem

„Chtěly jsme, aby atmosféru taneční lekce mohli zažít i ti, kteří se našeho kurzu nemohou zúčastnit. Taneční intervenci NeuroDance pro nemocné s Parkinsonovou nemocí a jejich doprovody otevíráme znovu v lednu příštího roku. Těší nás velký zájem účastníků z minulých let a jsme rády, že i letos můžeme přivítat nové zájemce. V kurzu máme stále ještě několik volných míst,“ dodala Dagmar Dupalová.

Lekce jsou vhodné pro osoby s počínajícím a středním stadiem Parkinsonovy choroby ve věku od 40 roků a jejich případný doprovod. Zájemci mohou kontaktovat katedru fyzioterapie FTK UP na telefonu 585 636 308.

foto_sem_4

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění, při kterém postupně ubývají nervové buňky produkující dopamin, látku důležitou pro správné řízení pohybu. Onemocnění se projevuje zejména zpomalením pohybů, svalovou ztuhlostí a třesem, mohou se však objevit i další obtíže, například poruchy rovnováhy či spánku. Onemocnění zatím nelze vyléčit, jeho příznaky však lze pomocí léků, pohybové terapie a dalších postupů zmírňovat a podporovat tak co nejdelší zachování samostatnosti.

Skleněnou sošku pro nejlepší olomoucké pedagogy si z jeviště Moravského divadla odnesla také Ivona Havelková z Mateřské školy Univerzity Palackého. Absolventka Pedagogické fakulty UP uspěla v kategorii učitelka mateřské školy. Ocenění v anketě Učitel roku uděluje město Olomouc na základě nominací rodičů, žáků, pedagogů i široké veřejnosti.

Město Olomouc oceňuje výrazné pedagogické osobnosti každoročně, s výjimkou covidové pauzy, od roku 2011. Letošní úspěch Ivony Havelkové vnímá vedení Mateřské školy Univerzity Palackého nejen jako její osobní ocenění, ale také jako uznání práce celé školky.

„Z ocenění paní učitelky máme velkou radost a považujeme ho zároveň za dobrou vizitku naší mateřské školy,“ uvedla Taťána Nátěstová, ředitelka MŠ UP.

Samotná laureátka si nejvíce cení toho, že podnět k jejímu ocenění vzešel také od rodičů.

„Ocenění a podpory od rodičů našich dětí si nesmírně vážím. Jejich nádherná zpětná vazba mi dává impuls a nadšení do další práce. Důvěra a spokojenost rodičů a dětí jsou tím nejlepším, co si může učitel přát,“ uvedla Ivona Havelková.

Cestu k učitelské profesi zahájila studiem na Střední pedagogické škole v Boskovicích, poté pokračovala na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého.

„Během vysokoškolských studií jsem poznala řadu inspirujících osobností. Cítila jsem, že mi učitelská profese dává obrovský smysl, že je tím pravým, čemu se chci v životě věnovat. Je pro mě velkou ctí a štěstím, že můžu působit v mateřské škole, kterou zřídila Univerzita Palackého. Pracuji zde od jejího počátku a jsem vděčná za úžasný tým kolegyň, paní ředitelku i provozní zaměstnance, kteří mají velké srdce a nadšení a pomáhají vytvářet bezpečné zázemí pro děti a jejich rodiče.“

Ve vzkazu současným studentům Univerzity Palackého pak připomněla, jak zásadní roli podle ní učitelé v životě dětí sehrávají.

„Dětský svět je synonymem opravdovosti, upřímnosti a koktejlu emocí. Děti vám nastaví zrcadlo a vy sami ucítíte jejich radost, štěstí a důvěru. Učitelské povolání není pro každého. Do šesti let dítě nasává jako houba to nejpodstatnější, co ho bude provázet celým životem. Největší odměnou učitele za jeho práci jsou budoucí generace mladých lidí, na které může být společnost hrdá.“

Město ocenilo šest učitelek a dva počiny roku

Z celkem 170 nominací v kategorii Učitel roku a 21 nominací v kategorii Počin roku v oblasti školství a volnočasových aktivit vybrala odborná komise laureáty, kteří převzali ocenění na jevišti Moravského divadla. Ocenění pro pedagogy mělo letos poprvé podobu originální skleněné sošky ze Skláren Květná 1794. Více zde.

Oceněné pedagožky základních škol: Jana Vaďurová z FZŠ Tererovo náměstí, Vendula Teichmannová ze ZŠ Dvorského a Magdalena Jagošová ze ZŠ Heyrovského.

Oceněné pedagožky mateřských škol: Iveta Navrátilová z MŠ Dvorského, Gabriela Pokorná z MŠ Střední Novosadská a Ivona Havelková z Mateřské školy Univerzity Palackého.

Počinem roku v oblasti školství se pro rok 2026 stalo otevření prvního stupně základní školy na Žižkově náměstí, která vyučuje podle programu Začít spolu. Ocenění převzala ředitelka Hana Kretková.

Ocenění za Počin roku v oblasti volnočasových aktivit získala Nikola Poláková za založení Hravé zahrady v Chomoutově. 

Skleněnou sošku pro nejlepší olomoucké pedagogy si z jeviště Moravského divadla odnesla také Ivona Havelková z Mateřské školy Univerzity Palackého. Absolventka Pedagogické fakulty UP uspěla v kategorii učitelka mateřské školy. Ocenění v anketě Učitel roku uděluje město Olomouc na základě nominací rodičů, žáků, pedagogů i široké veřejnosti.

Město Olomouc oceňuje výrazné pedagogické osobnosti každoročně, s výjimkou covidové pauzy, od roku 2011. Letošní úspěch Ivony Havelkové vnímá vedení Mateřské školy Univerzity Palackého nejen jako její osobní ocenění, ale také jako uznání práce celé školky.

„Z ocenění paní učitelky máme velkou radost a považujeme ho zároveň za dobrou vizitku naší mateřské školy,“ uvedla Taťána Nátěstová, ředitelka MŠ UP.

Samotná laureátka si nejvíce cení toho, že podnět k jejímu ocenění vzešel také od rodičů.

„Ocenění a podpory od rodičů našich dětí si nesmírně vážím. Jejich nádherná zpětná vazba mi dává impuls a nadšení do další práce. Důvěra a spokojenost rodičů a dětí jsou tím nejlepším, co si může učitel přát,“ uvedla Ivona Havelková.

Cestu k učitelské profesi zahájila studiem na Střední pedagogické škole v Boskovicích, poté pokračovala na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého.

„Během vysokoškolských studií jsem poznala řadu inspirujících osobností. Cítila jsem, že mi učitelská profese dává obrovský smysl, že je tím pravým, čemu se chci v životě věnovat. Je pro mě velkou ctí a štěstím, že můžu působit v mateřské škole, kterou zřídila Univerzita Palackého. Pracuji zde od jejího počátku a jsem vděčná za úžasný tým kolegyň, paní ředitelku i provozní zaměstnance, kteří mají velké srdce a nadšení a pomáhají vytvářet bezpečné zázemí pro děti a jejich rodiče.“

Ve vzkazu současným studentům Univerzity Palackého pak připomněla, jak zásadní roli podle ní učitelé v životě dětí sehrávají.

„Dětský svět je synonymem opravdovosti, upřímnosti a koktejlu emocí. Děti vám nastaví zrcadlo a vy sami ucítíte jejich radost, štěstí a důvěru. Učitelské povolání není pro každého. Do šesti let dítě nasává jako houba to nejpodstatnější, co ho bude provázet celým životem. Největší odměnou učitele za jeho práci jsou budoucí generace mladých lidí, na které může být společnost hrdá.“

Město ocenilo šest učitelek a dva počiny roku

Z celkem 170 nominací v kategorii Učitel roku a 21 nominací v kategorii Počin roku v oblasti školství a volnočasových aktivit vybrala odborná komise laureáty, kteří převzali ocenění na jevišti Moravského divadla. Ocenění pro pedagogy mělo letos poprvé podobu originální skleněné sošky ze Skláren Květná 1794. Více zde.

Oceněné pedagožky základních škol: Jana Vaďurová z FZŠ Tererovo náměstí, Vendula Teichmannová ze ZŠ Dvorského a Magdalena Jagošová ze ZŠ Heyrovského.

Oceněné pedagožky mateřských škol: Iveta Navrátilová z MŠ Dvorského, Gabriela Pokorná z MŠ Střední Novosadská a Ivona Havelková z Mateřské školy Univerzity Palackého.

Počinem roku v oblasti školství se pro rok 2026 stalo otevření prvního stupně základní školy na Žižkově náměstí, která vyučuje podle programu Začít spolu. Ocenění převzala ředitelka Hana Kretková.

Ocenění za Počin roku v oblasti volnočasových aktivit získala Nikola Poláková za založení Hravé zahrady v Chomoutově. 

Vzácný zvonovec liliolistý, který během 20. století zmizel z většiny svých původních lokalit v České republice, se daří rozmnožovat v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ze semen pocházejících z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji zde vyrostly nové rostliny, které pomohou posílit jeho oslabené populace ve volné přírodě. Přibližně polovina semenáčků se už na začátku října vrátí zpět na přírodní stanoviště.

Zvonovec liliolistý patří k ikonickým, ale zároveň velmi vzácným rostlinám českých lesů a méně často také luk. Ve 20. století prodělal dramatický ústup. Z přibližně dvaceti známých původních lokalit jich během několika desetiletí zůstalo pouze pět. Bez aktivní péče člověka by jeho úbytek pravděpodobně pokračoval.

Zvonovec přežívá už jen na několika lokalitách

„V době květu je zvonovec snadno rozpoznatelný podle květenství tvořeného drobnými bledě modrými zvonky. Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin. V lesních porostech je proto nutné biotop prosvětlovat například odstraněním části stromového patra. Dalším problémem bývá spárkatá zvěř, které zvonovec chutná. Zranitelné populace proto musejí být na některých místech chráněny oplocením,“ uvedl vedoucí botanické zahrady PřF UP Václav Dvořák.

Současné české populace jsou početně slabé a často je tvoří jen několik desítek trsů. Důležitou součástí jejich ochrany je proto pěstování rostlin mimo přírodní stanoviště a následné posilování volně rostoucích populací. Tyto aktivity jsou součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

„Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin.“ Václav Dvořák

Botanická zahrada pěstuje zvonovec pocházející z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji. Důvod je jednoduchý – na moravských a slezských lokalitách už tento druh bohužel vyhynul.

Vypěstované rostliny pomohou posílit původní populace

Pracovníci při výsevu využili zkušenosti kolegů z dalších botanických zahrad a výsev rozdělili do několika typů substrátů. „Největší starost jsme o mladé rostliny měli během letních vln veder. Naopak se jim vyhnuli slimáci, se kterými jinak v deštivých dnech míváme největší trápení,“ doplnil Václav Dvořák. Přibližně polovina vypěstovaných semenáčků zamíří začátkem října zpět do volné přírody. Druhá část přečká zimu v botanické zahradě. Pokud se rostlinám bude dařit, první kvetoucí lodyhy by se mohly objevit už v příští vegetační sezoně.

Úspěch však není samozřejmostí. Od drobného semenáčku k vitální dospělé rostlině vede dlouhá cesta a výsledek ovlivňuje řada okolností. Právě kombinace péče o původní lokality a pěstování nových jedinců v botanických zahradách dává zvonovci šanci, aby z české přírody nezmizel úplně.

Vzácný zvonovec liliolistý, který během 20. století zmizel z většiny svých původních lokalit v České republice, se daří rozmnožovat v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ze semen pocházejících z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji zde vyrostly nové rostliny, které pomohou posílit jeho oslabené populace ve volné přírodě. Přibližně polovina semenáčků se už na začátku října vrátí zpět na přírodní stanoviště.

Zvonovec liliolistý patří k ikonickým, ale zároveň velmi vzácným rostlinám českých lesů a méně často také luk. Ve 20. století prodělal dramatický ústup. Z přibližně dvaceti známých původních lokalit jich během několika desetiletí zůstalo pouze pět. Bez aktivní péče člověka by jeho úbytek pravděpodobně pokračoval.

Zvonovec přežívá už jen na několika lokalitách

„V době květu je zvonovec snadno rozpoznatelný podle květenství tvořeného drobnými bledě modrými zvonky. Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin. V lesních porostech je proto nutné biotop prosvětlovat například odstraněním části stromového patra. Dalším problémem bývá spárkatá zvěř, které zvonovec chutná. Zranitelné populace proto musejí být na některých místech chráněny oplocením,“ uvedl vedoucí botanické zahrady PřF UP Václav Dvořák.

Současné české populace jsou početně slabé a často je tvoří jen několik desítek trsů. Důležitou součástí jejich ochrany je proto pěstování rostlin mimo přírodní stanoviště a následné posilování volně rostoucích populací. Tyto aktivity jsou součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

„Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin.“ Václav Dvořák

Botanická zahrada pěstuje zvonovec pocházející z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji. Důvod je jednoduchý – na moravských a slezských lokalitách už tento druh bohužel vyhynul.

Vypěstované rostliny pomohou posílit původní populace

Pracovníci při výsevu využili zkušenosti kolegů z dalších botanických zahrad a výsev rozdělili do několika typů substrátů. „Největší starost jsme o mladé rostliny měli během letních vln veder. Naopak se jim vyhnuli slimáci, se kterými jinak v deštivých dnech míváme největší trápení,“ doplnil Václav Dvořák. Přibližně polovina vypěstovaných semenáčků zamíří začátkem října zpět do volné přírody. Druhá část přečká zimu v botanické zahradě. Pokud se rostlinám bude dařit, první kvetoucí lodyhy by se mohly objevit už v příští vegetační sezoně.

Úspěch však není samozřejmostí. Od drobného semenáčku k vitální dospělé rostlině vede dlouhá cesta a výsledek ovlivňuje řada okolností. Právě kombinace péče o původní lokality a pěstování nových jedinců v botanických zahradách dává zvonovci šanci, aby z české přírody nezmizel úplně.