Agregátor zdrojů

Zlo, které loni 21. prosince zasáhlo univerzitu a celou společnost, způsobilo mnoha lidem obrovský zármutek, vyvolalo ale také vlnu lidské sounáležitosti a laskavosti. A právě o ní natočila absolventka Univerzity Karlovy, režisérka Markéta Oddfish Nešlehová dokumentární film Jak to, že se svět nezastavil. Česká televize ho uvede 21. prosince večer.

Tento článek vyšel i ve speciálním čísle magazínu Univerzity Karlovy Forum věnovaném obětem tragédie na Filozofické fakultě UK z prosince 2023 (celé číslo si můžete ve formě PDF stáhnout zde). S laskavým svolením redakce rozhovor zpřístupňujeme i čtenářům Žurnálu Online.

Památku obětí můžete uctít i na Univerzitě Palackého. Pietní místo je zřízeno na nádvoří filozofické fakulty na Křížkovského 10.

Proč jste se rozhodla o tragédii, která se odehrála 21. prosince na Filozofické fakultě UK, natočit dokumentární film?

Zajímají mě možnosti lidské psychiky a jejího příklonu k pozitivnímu nastavení. Jedenadvacátý prosinec ukázal zlo. Mým cílem je ukázat, že i přes to, co se stalo, dokáže znovu vypučet něco nového, vyrůst na spáleništi nová rostlina, symbolický kakost. Chci ukázat, že zlo nemůže nikdy zvítězit. To je hlavní leitmotiv filmu. Mluvíme o čtrnácti obětech, ve skutečnosti jich je ale daleko víc, i když na té sekundární nebo terciární úrovni. Tisícovky lidí byly přímo zasaženy, tragédie ovlivnila celou společnost. Chtěla jsem natočit film, který by byl jednou z takových léčivých pilulek na cestě k ozdravení jak univerzity, tak celé společnosti, která se s takovou hrůzou v novodobých dějinách ještě nesetkala. Můj dokument přináší zprávu o tom, jak hluboká a pevná může být lidská sounáležitost a laskavost. Podhoubí na fakultě, na rektorátu a na celé univerzitě tomu výrazně nahrálo. Když jsem viděla ty ženy v čele, a to, jak jsou ryzí, a jak soucitné a laskavé prostředí na univerzitě je, říkala jsem si, že chci být u toho, když se univerzita a pozůstalí budou léčit, protože to může přinést jedinečnou zprávu o uzdravování. Dalším mým důvodem k natočení dokumentu bylo přesvědčení, že se na událost a na oběti nesmí zapomenout. Měl by to být film pozůstalých, kteří by měli mít možnost sdílet svoje pocity.

Maminka Sáry Lidické, jedné z obětí prosincové střelby, na Tichém místě na FF UK v záběrech filmového dokumentu.
Foto: Markéta Oddfish Nešlehová

Kdo se ve vašem dokumentu objeví, koho jste při jeho natáčení oslovila?

Můj dokument sleduje několik dějových linek. Chtěla jsem se účastnit toho, jak se mění atmosféra a energie na fakultě. Sleduji vznik Tichého místa, jeho proměny a to, jak tam přibývají vzkazy a jak silný smysl to místo vůbec má. Druhá dějová linie sleduje cestu pietního kamene na náměstí Jana Palacha. Zdálo se mi důležité odvyprávět celý ten příběh od vzniku samotné myšlenky až po neopracovanost památníku a jeho symboliku. Začala jsem také sledovat paní děkanku a paní rektorku při běžných činnostech a zároveň při zdolávání těžkostí, které na ně s touto událostí dopadly. Ony nemají žádný záchranný tým krizových interventů, který by si sedl na jejich místa a řídil by krizově fakultu a univerzitu. Tohle všechno musely zvládnout tyto ženy v čele, včetně Lenky Henebergové z kolegia rektorky a proděkanky FF UK Andrey Hudákové. Pak jsem si moc přála, aby se v dokumentu objevili i rodiče obětí a aby se mnou sdíleli svoje myšlenky. Ve filmu je i duchovní rovina, objeví se v něm katolický kněz Marek Orko Vácha, kterého se ptám na to, kde člověk může po takové události vzít sílu.

Jeden ze vzkazů na Tichém místě na FF UK v záběrech filmového dokumentu.
Foto: Markéta Oddfish Nešlehová

Sama jste absolventkou UK. Není to tedy pro vás příliš osobní téma? Jak si udržujete profesionální odstup od tak tragické události?

Ale tahle tragédie je osobní téma pro každého z nás: každý z nás chodil do nějaké školy, každý z nás se v ní cítil v bezpečí. Rovinu osobního doteku vnímám už v tom, že tohle se mohlo stát kdekoli a komukoli. Všechny oběti navíc byly výjimeční lidé, s životními cíli, s mnoha ideály i talenty… i tím jsem zasažena. A navíc – když chcete natočit dokument, který se diváka dotkne, musí se pro vás natáčení stát osobní věcí, prostě se do něj vložíte, fandíte svým milovaným „hrdinům“, vciťujete se do nich, jdete s nimi kus cesty, přemýšlíte o nich, píšete si s nimi, vyvine se mezi vámi pouto. Nejen oni vám, ale i vy jim se otevíráte, vzájemně si předáváte, co je v ten okamžik třeba. Film je osobní. A pokud jde o Univerzitu Karlovu, zvlášť teď jsem hrdá, že jsem v Karolinu dostala magisterský diplom.

Natáčení instalace pietního kamene před FF UK.
Foto: Markéta Oddfish Nešlehová

Ve své dokumentaristické práci se věnujete lidsky těžkým příběhům, kde vy sama berete sílu zabývat se takto náročnými tématy?

Jsem praktikující buddhistka. Energii se snažím čerpat z meditací a z mé duchovní praxe, která mě posiluje. Sílu čerpám ze všech svých aktivit. Jinak to ani neumím. Jsem typ člověka, který nemůže dělat nic jiného. Moje práce mi musí přinášet hlubší smysl, nedělám to jenom proto, abych měla na zaplacení složenek. Nechci, aby to vyznělo pateticky, ale vnímám to jako svoje poslání, které se snažím naplňovat. Samozřejmě mám ale i horší dny, kdy si říkám, že je to strašně těžké a že do sebe absorbuji příliš mnoho žalu. Pomocí meditací a duchovní praxe se s tím ale snažím pracovat. A v neposlední řadě mě posilují i lidé, o kterých točím. Je v nich tolik síly!

Markéta Oddfish Nešlehová

Absolventka tehdejší Fakulty žurnalistiky UK. Od zpravodajství a publicistiky, kterým se věnovala v různých tuzemských denících a magazínech, se později přesunula k režii a scenáristice. Je autorkou řady dokumentárních filmů. Zajímá se o romskou či etnickou problematiku a o třetí svět. Pro Českou televizi točí cyklus 13. komnata. Letos ČT uvedla mj. její dokument o problematice vysokoškolského bydlení Bez peněz na vysokou nelez. Režírovala také několik videoklipů a hudebních DVD či populární pořad Noc s Andělem. V roce 2008 získala cenu Anděl za DVD Live & Life Blue Effect.

Zlo, které loni 21. prosince zasáhlo univerzitu a celou společnost, způsobilo mnoha lidem obrovský zármutek, vyvolalo ale také vlnu lidské sounáležitosti a laskavosti. A právě o ní natočila absolventka Univerzity Karlovy, režisérka Markéta Oddfish Nešlehová dokumentární film Jak to, že se svět nezastavil. Česká televize ho uvede 21. prosince večer.

Tento článek vyšel i ve speciálním čísle magazínu Univerzity Karlovy Forum věnovaném obětem tragédie na Filozofické fakultě UK z prosince 2023 (celé číslo si můžete ve formě PDF stáhnout zde). S laskavým svolením redakce rozhovor zpřístupňujeme i čtenářům Žurnálu Online.

Památku obětí můžete uctít i na Univerzitě Palackého. Pietní místo je zřízeno na nádvoří filozofické fakulty na Křížkovského 10.

Proč jste se rozhodla o tragédii, která se odehrála 21. prosince na Filozofické fakultě UK, natočit dokumentární film?

Zajímají mě možnosti lidské psychiky a jejího příklonu k pozitivnímu nastavení. Jedenadvacátý prosinec ukázal zlo. Mým cílem je ukázat, že i přes to, co se stalo, dokáže znovu vypučet něco nového, vyrůst na spáleništi nová rostlina, symbolický kakost. Chci ukázat, že zlo nemůže nikdy zvítězit. To je hlavní leitmotiv filmu. Mluvíme o čtrnácti obětech, ve skutečnosti jich je ale daleko víc, i když na té sekundární nebo terciární úrovni. Tisícovky lidí byly přímo zasaženy, tragédie ovlivnila celou společnost. Chtěla jsem natočit film, který by byl jednou z takových léčivých pilulek na cestě k ozdravení jak univerzity, tak celé společnosti, která se s takovou hrůzou v novodobých dějinách ještě nesetkala. Můj dokument přináší zprávu o tom, jak hluboká a pevná může být lidská sounáležitost a laskavost. Podhoubí na fakultě, na rektorátu a na celé univerzitě tomu výrazně nahrálo. Když jsem viděla ty ženy v čele, a to, jak jsou ryzí, a jak soucitné a laskavé prostředí na univerzitě je, říkala jsem si, že chci být u toho, když se univerzita a pozůstalí budou léčit, protože to může přinést jedinečnou zprávu o uzdravování. Dalším mým důvodem k natočení dokumentu bylo přesvědčení, že se na událost a na oběti nesmí zapomenout. Měl by to být film pozůstalých, kteří by měli mít možnost sdílet svoje pocity.

Maminka Sáry Lidické, jedné z obětí prosincové střelby, na Tichém místě na FF UK v záběrech filmového dokumentu.
Foto: Markéta Oddfish Nešlehová

Kdo se ve vašem dokumentu objeví, koho jste při jeho natáčení oslovila?

Můj dokument sleduje několik dějových linek. Chtěla jsem se účastnit toho, jak se mění atmosféra a energie na fakultě. Sleduji vznik Tichého místa, jeho proměny a to, jak tam přibývají vzkazy a jak silný smysl to místo vůbec má. Druhá dějová linie sleduje cestu pietního kamene na náměstí Jana Palacha. Zdálo se mi důležité odvyprávět celý ten příběh od vzniku samotné myšlenky až po neopracovanost památníku a jeho symboliku. Začala jsem také sledovat paní děkanku a paní rektorku při běžných činnostech a zároveň při zdolávání těžkostí, které na ně s touto událostí dopadly. Ony nemají žádný záchranný tým krizových interventů, který by si sedl na jejich místa a řídil by krizově fakultu a univerzitu. Tohle všechno musely zvládnout tyto ženy v čele, včetně Lenky Henebergové z kolegia rektorky a proděkanky FF UK Andrey Hudákové. Pak jsem si moc přála, aby se v dokumentu objevili i rodiče obětí a aby se mnou sdíleli svoje myšlenky. Ve filmu je i duchovní rovina, objeví se v něm katolický kněz Marek Orko Vácha, kterého se ptám na to, kde člověk může po takové události vzít sílu.

Jeden ze vzkazů na Tichém místě na FF UK v záběrech filmového dokumentu.
Foto: Markéta Oddfish Nešlehová

Sama jste absolventkou UK. Není to tedy pro vás příliš osobní téma? Jak si udržujete profesionální odstup od tak tragické události?

Ale tahle tragédie je osobní téma pro každého z nás: každý z nás chodil do nějaké školy, každý z nás se v ní cítil v bezpečí. Rovinu osobního doteku vnímám už v tom, že tohle se mohlo stát kdekoli a komukoli. Všechny oběti navíc byly výjimeční lidé, s životními cíli, s mnoha ideály i talenty… i tím jsem zasažena. A navíc – když chcete natočit dokument, který se diváka dotkne, musí se pro vás natáčení stát osobní věcí, prostě se do něj vložíte, fandíte svým milovaným „hrdinům“, vciťujete se do nich, jdete s nimi kus cesty, přemýšlíte o nich, píšete si s nimi, vyvine se mezi vámi pouto. Nejen oni vám, ale i vy jim se otevíráte, vzájemně si předáváte, co je v ten okamžik třeba. Film je osobní. A pokud jde o Univerzitu Karlovu, zvlášť teď jsem hrdá, že jsem v Karolinu dostala magisterský diplom.

Natáčení instalace pietního kamene před FF UK.
Foto: Markéta Oddfish Nešlehová

Ve své dokumentaristické práci se věnujete lidsky těžkým příběhům, kde vy sama berete sílu zabývat se takto náročnými tématy?

Jsem praktikující buddhistka. Energii se snažím čerpat z meditací a z mé duchovní praxe, která mě posiluje. Sílu čerpám ze všech svých aktivit. Jinak to ani neumím. Jsem typ člověka, který nemůže dělat nic jiného. Moje práce mi musí přinášet hlubší smysl, nedělám to jenom proto, abych měla na zaplacení složenek. Nechci, aby to vyznělo pateticky, ale vnímám to jako svoje poslání, které se snažím naplňovat. Samozřejmě mám ale i horší dny, kdy si říkám, že je to strašně těžké a že do sebe absorbuji příliš mnoho žalu. Pomocí meditací a duchovní praxe se s tím ale snažím pracovat. A v neposlední řadě mě posilují i lidé, o kterých točím. Je v nich tolik síly!

Markéta Oddfish Nešlehová

Absolventka tehdejší Fakulty žurnalistiky UK. Od zpravodajství a publicistiky, kterým se věnovala v různých tuzemských denících a magazínech, se později přesunula k režii a scenáristice. Je autorkou řady dokumentárních filmů. Zajímá se o romskou či etnickou problematiku a o třetí svět. Pro Českou televizi točí cyklus 13. komnata. Letos ČT uvedla mj. její dokument o problematice vysokoškolského bydlení Bez peněz na vysokou nelez. Režírovala také několik videoklipů a hudebních DVD či populární pořad Noc s Andělem. V roce 2008 získala cenu Anděl za DVD Live & Life Blue Effect.

Ředitelem Vysokoškolského ústavu Univerzity Palackého bude v příštím roce Pavel Banáš, který CATRIN vedl v posledních čtyřech letech. Do funkce ředitele jej na období od 1. ledna do 31. prosince 2025 jmenoval rektor Martin Procházka.

„Výsledek výběrového řízení jsem pečlivě zvážil a i přes některé pochyby jsem se nakonec rozhodl respektovat doporučení nezávislé výběrové komise a jmenovat vítěze výběrového řízení. S přihlédnutím ke všem okolnostem jsem se však rozhodl omezit funkční období Pavla Banáše jakožto ředitele ústavu na dobu jednoho kalendářního roku. Vzal jsem v potaz aktuální situaci na univerzitě, kdy se nacházíme v období krátce před volbami rektora, ovšem k ročnímu omezení jsem přikročil zejména s ohledem na skutečnost, že je třeba efektivně pokračovat v jednáních a hledat řešení neutěšené situace spojené s majetkovým vypořádáním mezi Přírodovědeckou fakultou a Vysokoškolským ústavem UP,“ uvedl rektor UP.

Do mezinárodního výběrového řízení na pozici ředitele Vysokoškolského ústavu UP se přihlásilo celkem 14 kandidátů. Probíhalo dvoukolově v říjnu a listopadu letošního roku, kandidáty hodnotila dvanáctičlenná výběrová komise, která doporučila jako vítězného kandidáta právě Pavla Banáše.

Ředitelem Vysokoškolského ústavu Univerzity Palackého bude v příštím roce Pavel Banáš, který CATRIN vedl v posledních čtyřech letech. Do funkce ředitele jej na období od 1. ledna do 31. prosince 2025 jmenoval rektor Martin Procházka.

„Výsledek výběrového řízení jsem pečlivě zvážil a i přes některé pochyby jsem se nakonec rozhodl respektovat doporučení nezávislé výběrové komise a jmenovat vítěze výběrového řízení. S přihlédnutím ke všem okolnostem jsem se však rozhodl omezit funkční období Pavla Banáše jakožto ředitele ústavu na dobu jednoho kalendářního roku. Vzal jsem v potaz aktuální situaci na univerzitě, kdy se nacházíme v období krátce před volbami rektora, ovšem k ročnímu omezení jsem přikročil zejména s ohledem na skutečnost, že je třeba efektivně pokračovat v jednáních a hledat řešení neutěšené situace spojené s majetkovým vypořádáním mezi Přírodovědeckou fakultou a Vysokoškolským ústavem UP,“ uvedl rektor UP.

Do mezinárodního výběrového řízení na pozici ředitele Vysokoškolského ústavu UP se přihlásilo celkem 14 kandidátů. Probíhalo dvoukolově v říjnu a listopadu letošního roku, kandidáty hodnotila dvanáctičlenná výběrová komise, která doporučila jako vítězného kandidáta právě Pavla Banáše.

Nejmodernější multifunkční CBCT rentgenový přístroj, který umožňuje zhotovovat detailní 3D snímky celého obličeje a úst, nově využívají na Klinice zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Zařízení se okamžitě stalo důležitým pomocníkem ve výzkumech, které na klinice provádějí.

Pro kliniku jde o výrazný technologický posun. „Oproti staršímu zubařskému CBCT, které jsme dosud využívali, nové zařízení Viso G7 umí při jednom stání pacienta pořídit nejen CBCT hlavy nebo OPG snímek čelisti, ale také 3D fotografii obličeje a zároveň tyto jednotlivé snímky dokáže spojit dohromady. Výhodou jsou také nízké dávky záření, které zařízení ke snímkování využívá, kdy zatížení pacienta můžeme podle potřeby regulovat,“ přiblížila přednostka kliniky Iva Voborná.

„Díky propojení s intraorálním scannerem a 3D tiskárnou, které jsme nově také pořídili, jsme schopni si vytvořit jakéhosi 3D pacienta, rekonstrukci jeho hlavy, kterou můžeme využít například při výzkumu zaměřeném na faktory růstu nebo proměny obličeje související s konkrétními vadami,“ dodala s tím, že již nyní probíhají studie, při kterých jsou snímky a rekonstrukce z nového vybavení používány.

„Probíhá například výzkum z oblasti navigované endodoncie, kdy si v podstatě zevnitř vyfotíme zub a na základě toho si můžeme předvytvořit postup, jak tento zub ošetřit. Dříve jsme tyto endodontické šablony dělali ručně z pryskyřice. Další z výzkumů se týká například autotransplantací, kdy se zub určený k autotransplantaci díky CBCT zobrazí v 3D podobě v systému, posléze se vytiskne na 3D tiskárně v reálných rozměrech a v rámci vytvoření místa pro jeho uložení do nové pozice v čelisti se použije jako předtvar. Nejčastěji dochází k přesunu třetího moláru (stoličky – pozn. red.) do pozice prvního moláru. Věřím, že s novým moderním vybavením v těchto i dalších výzkumech můžeme dále pokročit, získat více vzorků a tím pádem validnější výsledky, které potom budeme schopní lépe odpublikovat,“ uzavřela Iva Voborná.

Pořízení CBCT rentgenového přístroje Viso G7 i dalších zmíněných zařízení bylo financováno z projektu Podpora doktorských studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci, v rámci něhož jsou napříč univerzitou rekonstruovány prostory či nahrazováno zastaralé či nekompatibilní vybavení využívané Ph.D. studenty pro jejich vědeckou práci. Rozpočet projektu činí téměř 190 milionů korun.

Nejmodernější multifunkční CBCT rentgenový přístroj, který umožňuje zhotovovat detailní 3D snímky celého obličeje a úst, nově využívají na Klinice zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Zařízení se okamžitě stalo důležitým pomocníkem ve výzkumech, které na klinice provádějí.

Pro kliniku jde o výrazný technologický posun. „Oproti staršímu zubařskému CBCT, které jsme dosud využívali, nové zařízení Viso G7 umí při jednom stání pacienta pořídit nejen CBCT hlavy nebo OPG snímek čelisti, ale také 3D fotografii obličeje a zároveň tyto jednotlivé snímky dokáže spojit dohromady. Výhodou jsou také nízké dávky záření, které zařízení ke snímkování využívá, kdy zatížení pacienta můžeme podle potřeby regulovat,“ přiblížila přednostka kliniky Iva Voborná.

„Díky propojení s intraorálním scannerem a 3D tiskárnou, které jsme nově také pořídili, jsme schopni si vytvořit jakéhosi 3D pacienta, rekonstrukci jeho hlavy, kterou můžeme využít například při výzkumu zaměřeném na faktory růstu nebo proměny obličeje související s konkrétními vadami,“ dodala s tím, že již nyní probíhají studie, při kterých jsou snímky a rekonstrukce z nového vybavení používány.

„Probíhá například výzkum z oblasti navigované endodoncie, kdy si v podstatě zevnitř vyfotíme zub a na základě toho si můžeme předvytvořit postup, jak tento zub ošetřit. Dříve jsme tyto endodontické šablony dělali ručně z pryskyřice. Další z výzkumů se týká například autotransplantací, kdy se zub určený k autotransplantaci díky CBCT zobrazí v 3D podobě v systému, posléze se vytiskne na 3D tiskárně v reálných rozměrech a v rámci vytvoření místa pro jeho uložení do nové pozice v čelisti se použije jako předtvar. Nejčastěji dochází k přesunu třetího moláru (stoličky – pozn. red.) do pozice prvního moláru. Věřím, že s novým moderním vybavením v těchto i dalších výzkumech můžeme dále pokročit, získat více vzorků a tím pádem validnější výsledky, které potom budeme schopní lépe odpublikovat,“ uzavřela Iva Voborná.

Pořízení CBCT rentgenového přístroje Viso G7 i dalších zmíněných zařízení bylo financováno z projektu Podpora doktorských studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci, v rámci něhož jsou napříč univerzitou rekonstruovány prostory či nahrazováno zastaralé či nekompatibilní vybavení využívané Ph.D. studenty pro jejich vědeckou práci. Rozpočet projektu činí téměř 190 milionů korun.

Důležitý milník má za sebou společný studijní program Digital Society, Social Innovation and Global Citizenship, který vzniká v rámci mezinárodního projektu Euridice. Na svém prosincovém zasedání jeho záměr schválila Pedagogická komise UP. Začátkem příštího roku pak bude kompletní akreditační spis odevzdán Radě pro vnitřní hodnocení UP. Program bude rovněž usilovat o certifikaci European Degree Label.

Na vzniku jedinečného navazujícího magisterského programu se podílí Nepolská univerzita Fridricha II. a Univerzita Innsbruck spolu s Univerzitou Palackého, kde bude výuka probíhat pod záštitou právnické fakulty ve spolupráci s PřF a FF. Akreditační proces v současnosti úspěšně probíhá i na obou partnerských univerzitách.

„Projekt Euridice, a tím i studijní program by nevznikly bez navázání úzké spolupráce v síti Aurora. Naplňujeme tak záměr Evropské komise, aby evropské univerzity úzce spolupracovaly nejen ve vědě a výzkumu, ale i vzdělávání, například právě formou společných studijních programů. Jako příklad dobré praxe jsme jej proto nedávno představili ostatním českým univerzitám během kulatého stolu na téma aliancí evropských univerzit v rámci konference CZEDUCON,“ říká hlavní řešitel projektu Euridice na UP, prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka. 

Schválením záměru se uzavřela první část mnohaletého období příprav a jednání se zahraničními partnery. „Jsem rád, že Pedagogická komise UP schválila záměr tohoto mezinárodního interdisciplinárního studijního programu. Otevírá se tím cesta k rozšíření portfolia joint degree studijních programů na UP i nové formy spolupráce v rámci Aurory. Společný studijní program posouvá dosavadní kooperaci mezi partnerskými univerzitami na vyšší kvalitativní úroveň. Realizační tým však čeká ještě mnoho práce, než bude studijní program schválen RVH UP a budou v něm zapsáni první studenti. Jsem přesvědčen, že tato cesta bude úspěšná,“ dodává prorektor pro studium Vít Zouhar.

Usnadnit administrativní zátěž při schvalování společných programů by měl v budoucnu tzv. European Degree. V takovém případě společný studijní program akredituje jedna ze zapojených univerzit a akreditace bude platit i v ostatních státech. „European Degree je však kvůli mnoha legislativním omezením stále hudbou budoucnosti. Evropská komise proto navrhla ocenění European Degree Label, které bude prozatím sloužit jako certifikát kvality označující, že studijní program splňuje její kritéria. A jelikož je náš nový program splňovat bude, plánujeme European Degree Label získat,“ vysvětluje Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice a Aurora Education Developer.

První studenti by podle předpokladů mohli zahájit studium v září 2025. Výuka bude probíhat hybridní formou v angličtině. Studenti díky tomu budou získávat znalosti od těch nejlepších univerzitních odborníků; do projektu jsou však zapojené také další instituce i malé a střední podniky, které jim nabídnou praktické stáže. Univerzita Palackého bude garantovat výuku práva (mj. mezinárodního a digitálního), sociální a ekonomické geografie či oblasti médií a komunikace, na níž se bude podílet i univerzita v Neapoli. Ta dále zajistí výuku sociologie či sociální pedagogiky. Partneři z Innsbrucku budou zodpovídat za oblasti Digital humanities, IT a digitálních platforem.

Navazující magisterský studijní program Digital Society, Social Innovation and Global Citizenship si klade za cíl připravit odborníky, kteří budou schopni navrhovat a implementovat digitální řešení pro udržitelný rozvoj ve vzdělávání, sociální komunikaci a kulturním průmyslu. Absolventi budou připraveni zastávat vedoucí pozice v různých sektorech, působit jako konzultanti nebo se věnovat výzkumu v oblasti digitálních inovací. Budou schopni vyhodnocovat kulturní dědictví pomocí digitálních technologií, definovat strategie digitální propagace, navrhovat inovativní formy vzdělávání a spolupracovat na vývoji nových digitálních produktů a služeb.

Důraz je rovněž kladen na rozvoj průřezových kompetencí, jako je kritické myšlení, etické usuzování, řešení problémů a interkulturní kompetence, například s využitím vzdělávacího nástroje LOUIS. Absolventi budou připraveni efektivně a eticky reagovat na výzvy v oblasti digitální společnosti a podporovat sociální inovace, které odpovídají etické, udržitelné a inkluzivní perspektivě.

O postupu projektu Euridice jsme již v Žurnálu UP psali zde či zde. Sledovat jej můžete také na webu euridice.eu nebo na LinkedIn.

Důležitý milník má za sebou společný studijní program Digital Society, Social Innovation and Global Citizenship, který vzniká v rámci mezinárodního projektu Euridice. Na svém prosincovém zasedání jeho záměr schválila Pedagogická komise UP. Začátkem příštího roku pak bude kompletní akreditační spis odevzdán Radě pro vnitřní hodnocení UP. Program bude rovněž usilovat o certifikaci European Degree Label.

Na vzniku jedinečného navazujícího magisterského programu se podílí Nepolská univerzita Fridricha II. a Univerzita Innsbruck spolu s Univerzitou Palackého, kde bude výuka probíhat pod záštitou právnické fakulty ve spolupráci s PřF a FF. Akreditační proces v současnosti úspěšně probíhá i na obou partnerských univerzitách.

„Projekt Euridice, a tím i studijní program by nevznikly bez navázání úzké spolupráce v síti Aurora. Naplňujeme tak záměr Evropské komise, aby evropské univerzity úzce spolupracovaly nejen ve vědě a výzkumu, ale i vzdělávání, například právě formou společných studijních programů. Jako příklad dobré praxe jsme jej proto nedávno představili ostatním českým univerzitám během kulatého stolu na téma aliancí evropských univerzit v rámci konference CZEDUCON,“ říká hlavní řešitel projektu Euridice na UP, prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka. 

Schválením záměru se uzavřela první část mnohaletého období příprav a jednání se zahraničními partnery. „Jsem rád, že Pedagogická komise UP schválila záměr tohoto mezinárodního interdisciplinárního studijního programu. Otevírá se tím cesta k rozšíření portfolia joint degree studijních programů na UP i nové formy spolupráce v rámci Aurory. Společný studijní program posouvá dosavadní kooperaci mezi partnerskými univerzitami na vyšší kvalitativní úroveň. Realizační tým však čeká ještě mnoho práce, než bude studijní program schválen RVH UP a budou v něm zapsáni první studenti. Jsem přesvědčen, že tato cesta bude úspěšná,“ dodává prorektor pro studium Vít Zouhar.

Usnadnit administrativní zátěž při schvalování společných programů by měl v budoucnu tzv. European Degree. V takovém případě společný studijní program akredituje jedna ze zapojených univerzit a akreditace bude platit i v ostatních státech. „European Degree je však kvůli mnoha legislativním omezením stále hudbou budoucnosti. Evropská komise proto navrhla ocenění European Degree Label, které bude prozatím sloužit jako certifikát kvality označující, že studijní program splňuje její kritéria. A jelikož je náš nový program splňovat bude, plánujeme European Degree Label získat,“ vysvětluje Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice a Aurora Education Developer.

První studenti by podle předpokladů mohli zahájit studium v září 2025. Výuka bude probíhat hybridní formou v angličtině. Studenti díky tomu budou získávat znalosti od těch nejlepších univerzitních odborníků; do projektu jsou však zapojené také další instituce i malé a střední podniky, které jim nabídnou praktické stáže. Univerzita Palackého bude garantovat výuku práva (mj. mezinárodního a digitálního), sociální a ekonomické geografie či oblasti médií a komunikace, na níž se bude podílet i univerzita v Neapoli. Ta dále zajistí výuku sociologie či sociální pedagogiky. Partneři z Innsbrucku budou zodpovídat za oblasti Digital humanities, IT a digitálních platforem.

Navazující magisterský studijní program Digital Society, Social Innovation and Global Citizenship si klade za cíl připravit odborníky, kteří budou schopni navrhovat a implementovat digitální řešení pro udržitelný rozvoj ve vzdělávání, sociální komunikaci a kulturním průmyslu. Absolventi budou připraveni zastávat vedoucí pozice v různých sektorech, působit jako konzultanti nebo se věnovat výzkumu v oblasti digitálních inovací. Budou schopni vyhodnocovat kulturní dědictví pomocí digitálních technologií, definovat strategie digitální propagace, navrhovat inovativní formy vzdělávání a spolupracovat na vývoji nových digitálních produktů a služeb.

Důraz je rovněž kladen na rozvoj průřezových kompetencí, jako je kritické myšlení, etické usuzování, řešení problémů a interkulturní kompetence, například s využitím vzdělávacího nástroje LOUIS. Absolventi budou připraveni efektivně a eticky reagovat na výzvy v oblasti digitální společnosti a podporovat sociální inovace, které odpovídají etické, udržitelné a inkluzivní perspektivě.

O postupu projektu Euridice jsme již v Žurnálu UP psali zde či zde. Sledovat jej můžete také na webu euridice.eu nebo na LinkedIn.

Téměř 80 litrů krve a krevní plazmy darovali studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého v rámci Souboje fakult v bezplatném darování krve. Do čtvrtého ročníku akce Vyhrň rukáv se zapojilo více než 150 studentů a akademiků.

Vítězství v celkovém objemu darované krve obhájila přírodovědecká fakulta, na druhém místě skončila fakulta zdravotnických věd a na třetím lékařská fakulta. Co se týče procentuálního zastoupení studentů, vyhrála fakulta zdravotnických věd. Novinkou letošního ročníku byla kategorie Fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením z řad zaměstnanců, v níž taktéž zvítězila fakulta zdravotnických věd.

Zástupci vítězných fakult si krásné skleněné plakety převzali na pódiu na nádvoří Zbrojnice během letošního Punče s rektorem pro zaměstnankyně a zaměstnance UP. Za přírodovědeckou fakultu cenu převzal pedagog a prezident Českého červeného kříže Marek Jukl, za fakultu zdravotnických věd pak děkan Jiří Vévoda a studentská senátorka Hana Mrnuštíková. Všem, kteří se do letošního souboje fakult zapojili, poděkovala z pódia primářka transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková.

Téměř 80 litrů krve a krevní plazmy darovali studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého v rámci Souboje fakult v bezplatném darování krve. Do čtvrtého ročníku akce Vyhrň rukáv se zapojilo více než 150 studentů a akademiků.

Vítězství v celkovém objemu darované krve obhájila přírodovědecká fakulta, na druhém místě skončila fakulta zdravotnických věd a na třetím lékařská fakulta. Co se týče procentuálního zastoupení studentů, vyhrála fakulta zdravotnických věd. Novinkou letošního ročníku byla kategorie Fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením z řad zaměstnanců, v níž taktéž zvítězila fakulta zdravotnických věd.

Zástupci vítězných fakult si krásné skleněné plakety převzali na pódiu na nádvoří Zbrojnice během letošního Punče s rektorem pro zaměstnankyně a zaměstnance UP. Za přírodovědeckou fakultu cenu převzal pedagog a prezident Českého červeného kříže Marek Jukl, za fakultu zdravotnických věd pak děkan Jiří Vévoda a studentská senátorka Hana Mrnuštíková. Všem, kteří se do letošního souboje fakult zapojili, poděkovala z pódia primářka transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková.

Vytvořila film s názvem O krávě a dokázala s ním oslovit publikum celého světa. Řeč je o Pavle Baštanové z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP, jejíž animované dílo získalo například Special Mention v kategorii Trickstar Nature Award na Stuttgartském festivalu animovaného filmu nebo cenu New Swiss Talent na festivalu Fantoche.

Jak se na světě žije krávám? Pasou se na louce, mačkají se ve špinavých halách, prohání se ulicemi Španělska nebo se koupou v chladné vodě! Krátké příběhy z různých koutů světa ukazují, jak pestrý život krávy žijí a jak těžký úděl některé z nich mají. Tolik ve stručnosti k unikátnímu animovanému filmu, v němž talentovaná Pavla Baštanová z katedry výtvarné výchovy PdF UP výrazně kombinuje hluboké sdělení s osobitým uměleckým stylem. Její snímek zaujal diváky po celém světě a patří mu Special Mention v kategorii Trickstar Nature Award ze Stuttgartského festivalu animovaného filmu nebo cena New Swiss Talent z festivalu Fantoche.

„Svým filmem toužím pozitivně přispět k aktuální situaci. Ráda bych, aby byl impulsem k zamyšlení nad životem zvířete – v tomto případě krávy – a aby upozornil na to, že je potřeba vnímat každého tvora komplexně, jako živou bytost, ne pouze jako součást našeho lidského hospodářského průmyslu,“ uvedla autorka snímku Pavla Baštanová. Přestože pracovala s fakty, nebylo jejím záměrem vytvořit radikálně angažované dílo či snímek ryze dokumentární a kritický.

„Všechny informace, které jsem sbírala zhruba rok a půl z médií, knih i vyprávění a z nichž pak i vyplynulo spoustu bizarních, běžných nebo biologických faktů o kravách, mi pomohly sestavit mozaiku konkrétních příběhů krav z celého světa. Své pocity vyjadřuji nepřímo, pomocí animované koláže. Chtěla jsem je vyprávět hravou formou a s odstupem tak, že budu na tzv. kraví život nahlížet z široké perspektivy – příběh krávy tak může být vlastně zjednodušeným příběhem světa,“ popsala tvůrkyně ceněného snímku.

Animovaný film O krávě měl svou premiéru v roce 2023, a to na prestižním mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu. Finančně jej podpořily Státní fond kinematografie, Schweizerische Eidgenossenschaft Confederation Suisse Bundesamt für Kultur, Schweizer Radio und Fernsehen, SRG SSR, Zürcher Filmstiftung a Nadační fond FILMTALENT ZLÍN. Jak uvádí distributor Maur Film, vznik tohoto projektu provázela nutkavá potřeba vyjádřit civilizační úzkost, která pramení z narůstajících a nevratných globálních problémů.

Snímek oslovil řadu mezinárodních filmových festivalů, kde se setkal s nadšenými ohlasy diváků i odborné veřejnosti. Promítl ho například PÖFF Shorts – Black Nights Film Festival, Tirana International Film Festival, Leeds International Film Festival, Make Believe Seattle, Cinemagic International Film Festival, Reykjavík International Film Festival, Shanghai International Film Festival, Film Festival della Lessinia, Animateka International Animated Film Festival, Bucheon International Animation Festival či Stuttgart International Festival of Animated Film (ITFS).

Posbíral i řadu ocenění, například Special Mention v kategorii Trickstar Nature Award, New Swiss Talent na Fantoche International Animation Film Festival, zaujal také na festivalech ANIMAC International Animation Film Festival of Catalonia, Anifilm, Ottawa Animation International Film Festival, Athens International Children's Film Festival, International Young Audience Film Festival Ale Kino!, JEF Festival, New York International Children's Film Festival, Montreal International Children’s Film Festival (FIFEM), Euganea Film Festival, The NaturVision Film Festival a TRICKY WOMEN.

Pavla Baštanová je animátorka a ilustrátorka z Olomouce. Absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde natočila film Mukumú (2017). Stejný příběh se objevuje i v dětské knize, kterou ilustrovala a která vyšla v roce 2020. Mezi další animované filmy, jež Pavla vytvořila, patří Mezi stromy (2015) a Neumím plavat (2016). Vytváří také ilustrace pro knihy a časopisy a ráda pracuje s klasickými grafickými technikami. Kromě animovaných filmů a ilustrací pracuje na různých animovaných projektech (vizuální styl a znělka pro MFF Juniorfest 2018, 2019 a 2020, výukové klipy o umění pro děti). Jako animátorka se podílela také na filmech Přes hranici (2020) a Padající hvězda (2017). V její tvorbě je velmi důležitý aspekt přírody a zvířat. Působí na katedře výtvarné výchovy PdF UP.

Vytvořila film s názvem O krávě a dokázala s ním oslovit publikum celého světa. Řeč je o Pavle Baštanové z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP, jejíž animované dílo získalo například Special Mention v kategorii Trickstar Nature Award na Stuttgartském festivalu animovaného filmu nebo cenu New Swiss Talent na festivalu Fantoche.

Jak se na světě žije krávám? Pasou se na louce, mačkají se ve špinavých halách, prohání se ulicemi Španělska nebo se koupou v chladné vodě! Krátké příběhy z různých koutů světa ukazují, jak pestrý život krávy žijí a jak těžký úděl některé z nich mají. Tolik ve stručnosti k unikátnímu animovanému filmu, v němž talentovaná Pavla Baštanová z katedry výtvarné výchovy PdF UP výrazně kombinuje hluboké sdělení s osobitým uměleckým stylem. Její snímek zaujal diváky po celém světě a patří mu Special Mention v kategorii Trickstar Nature Award ze Stuttgartského festivalu animovaného filmu nebo cena New Swiss Talent z festivalu Fantoche.

„Svým filmem toužím pozitivně přispět k aktuální situaci. Ráda bych, aby byl impulsem k zamyšlení nad životem zvířete – v tomto případě krávy – a aby upozornil na to, že je potřeba vnímat každého tvora komplexně, jako živou bytost, ne pouze jako součást našeho lidského hospodářského průmyslu,“ uvedla autorka snímku Pavla Baštanová. Přestože pracovala s fakty, nebylo jejím záměrem vytvořit radikálně angažované dílo či snímek ryze dokumentární a kritický.

„Všechny informace, které jsem sbírala zhruba rok a půl z médií, knih i vyprávění a z nichž pak i vyplynulo spoustu bizarních, běžných nebo biologických faktů o kravách, mi pomohly sestavit mozaiku konkrétních příběhů krav z celého světa. Své pocity vyjadřuji nepřímo, pomocí animované koláže. Chtěla jsem je vyprávět hravou formou a s odstupem tak, že budu na tzv. kraví život nahlížet z široké perspektivy – příběh krávy tak může být vlastně zjednodušeným příběhem světa,“ popsala tvůrkyně ceněného snímku.

Animovaný film O krávě měl svou premiéru v roce 2023, a to na prestižním mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu. Finančně jej podpořily Státní fond kinematografie, Schweizerische Eidgenossenschaft Confederation Suisse Bundesamt für Kultur, Schweizer Radio und Fernsehen, SRG SSR, Zürcher Filmstiftung a Nadační fond FILMTALENT ZLÍN. Jak uvádí distributor Maur Film, vznik tohoto projektu provázela nutkavá potřeba vyjádřit civilizační úzkost, která pramení z narůstajících a nevratných globálních problémů.

Snímek oslovil řadu mezinárodních filmových festivalů, kde se setkal s nadšenými ohlasy diváků i odborné veřejnosti. Promítl ho například PÖFF Shorts – Black Nights Film Festival, Tirana International Film Festival, Leeds International Film Festival, Make Believe Seattle, Cinemagic International Film Festival, Reykjavík International Film Festival, Shanghai International Film Festival, Film Festival della Lessinia, Animateka International Animated Film Festival, Bucheon International Animation Festival či Stuttgart International Festival of Animated Film (ITFS).

Posbíral i řadu ocenění, například Special Mention v kategorii Trickstar Nature Award, New Swiss Talent na Fantoche International Animation Film Festival, zaujal také na festivalech ANIMAC International Animation Film Festival of Catalonia, Anifilm, Ottawa Animation International Film Festival, Athens International Children's Film Festival, International Young Audience Film Festival Ale Kino!, JEF Festival, New York International Children's Film Festival, Montreal International Children’s Film Festival (FIFEM), Euganea Film Festival, The NaturVision Film Festival a TRICKY WOMEN.

Pavla Baštanová je animátorka a ilustrátorka z Olomouce. Absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde natočila film Mukumú (2017). Stejný příběh se objevuje i v dětské knize, kterou ilustrovala a která vyšla v roce 2020. Mezi další animované filmy, jež Pavla vytvořila, patří Mezi stromy (2015) a Neumím plavat (2016). Vytváří také ilustrace pro knihy a časopisy a ráda pracuje s klasickými grafickými technikami. Kromě animovaných filmů a ilustrací pracuje na různých animovaných projektech (vizuální styl a znělka pro MFF Juniorfest 2018, 2019 a 2020, výukové klipy o umění pro děti). Jako animátorka se podílela také na filmech Přes hranici (2020) a Padající hvězda (2017). V její tvorbě je velmi důležitý aspekt přírody a zvířat. Působí na katedře výtvarné výchovy PdF UP.

Univerzita Palackého v Olomouci si připomíná loňskou tragédii, která zasáhla Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze i celou společnost. Od poloviny tohoto týdne je na nádvoří Filozofické fakulty UP na Křížkovského ulici 10 k dispozici dočasné pietní místo, na které mohou studenti, zaměstnanci i veřejnost přinášet květiny a svíčky.

Pietní místo je především připomínkou obětí tragické střelby, na které nesmíme nikdy zapomenout, a také výrazem sounáležitosti mezi našimi fakultami a univerzitami. Zároveň se děkan FF UP Jan Stejskal zúčastní pietních akcí, které se budou konat o víkendu v Praze a kam přijal pozvání děkanky FF UK Evy Lehečkové. Olomoucké pietní místo bude na Filozofické fakultě UP přístupné až do soboty 21. prosince, na kterou připadá toto smutné výročí, a sice ve všední dny od 7 do 21 hodin, v sobotu pak od 8 do 18 hodin.

Univerzita Palackého v Olomouci si připomíná loňskou tragédii, která zasáhla Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze i celou společnost. Od poloviny tohoto týdne je na nádvoří Filozofické fakulty UP na Křížkovského ulici 10 k dispozici dočasné pietní místo, na které mohou studenti, zaměstnanci i veřejnost přinášet květiny a svíčky.

Pietní místo je především připomínkou obětí tragické střelby, na které nesmíme nikdy zapomenout, a také výrazem sounáležitosti mezi našimi fakultami a univerzitami. Zároveň se děkan FF UP Jan Stejskal zúčastní pietních akcí, které se budou konat o víkendu v Praze a kam přijal pozvání děkanky FF UK Evy Lehečkové. Olomoucké pietní místo bude na Filozofické fakultě UP přístupné až do soboty 21. prosince, na kterou připadá toto smutné výročí, a sice ve všední dny od 7 do 21 hodin, v sobotu pak od 8 do 18 hodin.

Nejen akademici/čky, vědci/kyně a studující neodmyslitelně patří k univerzitám. Na jejich chodu se podílejí stovky dalších zaměstnankyň a zaměstnanců. Pro připomenutí jejich nezastupitelných a pro fungování akademického světa nezbytných rolí byla na Univerzitě Palackého v Olomouci podruhé předána Mimořádná ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice UP.

Dohromady devatenáct zástupců nominovaly fakulty, vysokoškolský ústav, Správa kolejí a menz a rektorát včetně dalších univerzitních jednotek. Ocenění administrativních, technickohospodářských a dělnických profesí zavedl rektor univerzity Martin Procházka v loňském roce při příležitosti 450. výročí univerzity.

„Chceme připomenout a vyzdvihnout nepostradatelnou roli těchto profesí při podpoře vzdělávací a výzkumné činnosti univerzity. Možná máme někdy tendenci vnímat jejich práci jako samozřejmou, nicméně bez přičinění těchto zaměstnankyň a zaměstnanců by univerzita nemohla fungovat,“ připomenul rektor.

V loňském ročníku byl oceněn dokonce manželský pár pracující na Univerzitě Palackého téměř celý život. I letos ocenily fakulty a další jednotky řadu dlouholetých věrných pracujících, mezi oceněnými je ale například i 34letý vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP Tomáš Franta. „Na diplomu sice svítí mé jméno, ale vše beru především jako ocenění celého Vydavatelství UP. Má práce totiž často spočívá v amplifikování poctivé a dobré práce mých kolegyň a kolegů z vydavatelské a technické redakce, tiskárny i distribuce. Těší mě, že aktuální filozofie vydavatelství, která směřuje mimo jiné ke knižním projektům s přesahem daleko za hranice akademické komunity a získává uznání v Česku i zahraničí, má v rámci UP ohlas. Rádi budeme tímto způsobem značku i vědu Univerzity Palackého mezi širokou veřejností podporovat i nadále,“ poznamenal ke své nominaci.

„Už z krátkých medailonků, které fakulty a další jednotky k nominacím dodávají, je patrné, jak moc si těchto svých zaměstnaných váží, a je dobře, že to mohou dát veřejně najevo i při této příležitosti,“ řekla vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP Markéta Šupplerová a dodala, že dalším smyslem je také připomenout postavení Univerzity Palackého jako jednoho z největších zaměstnavatelů Olomouckého kraje.

Seznam oceněných neakademických pracujících za rok 2024

(včetně argumentace nominující fakulty/jednotky)

 

Cyrilometodějská teologická fakulta

Fakulta oceňuje pracovní nasazení obou kolegyň a váží si toho, že jsou součástí jejich dobře fungujícího týmu. 

Marie Nováková

uklízečka

Nikde jinde se to neblýská tak jako u nás! První, co zapůsobí na každého, kdo do budovy fakulty vstoupí, jsou lesknoucí se podlahy. Ale také okna bez jediné šmouhy, naklizené učebny, chodby plné věčně zelených květin. Za touto vizuální i pocitovou pohodou, kterou byste rozhodně chtěli mít i doma, stojí už mnoho let také naše Maruška Nováková.

 

Iva Klíčová

uklízečka

Institut sociálního zdraví cyrilometodějské teologické fakulty má zázemí v moderní budově v Kateřinské ulici. Její architektonickou krásu podtrhuje neúnavná, poctivá péče Ivy Klíčové. Ve fakultní budově bývá rušno – výuka, výzkum, pracovní setkání, výcviky. Díky Ivě se akademici i studenti každý den vracejí do čistých kanceláří, laboratoří a učeben.

 

Lékařská fakulta

Iveta Elišková

referentka specializačního vzdělávání

Trpělivost a laskavost. K tomu přidejme usměvavou tvář a pozitivní myšlení a dojdeme k základní charakteristice referentky specializačního vzdělávání lékařské fakulty Ivety Eliškové. Pracovitost, spolehlivost a obětavost se odráží v její každodenní práci, o čemž svědčí spokojenost nejednoho z lékařů, kterým pomáhá dosáhnout specializované způsobilosti. Ve volném čase ráda tráví čas nad pěknou knížkou a se svými blízkými. Její optimismus nejlépe odráží krédo: „Všechno nakonec dobře dopadne. A pokud nedopadlo, potom to ještě není konec!“

 

Jan Svoboda

odborný pracovník fakultního audiovizuálního pracoviště

Jan Svoboda pracuje na lékařské fakultě od podzimu roku 1989, tedy dlouhých 35 let. Na fakultě má na starosti didaktickou techniku. Zajišťuje hladký průběh výuky v posluchárnách, aby byl přednášející slyšen, prezentace spuštěna a viděna a v neposlední řadě ukazovátko, aby ukazovalo. Pro někoho samozřejmost, za kterou se ale skrývá obrovský kus práce. V průběhu svého působení zažil ve svém oboru na vlastní kůži „průmyslovou revoluci“. Přešel od meotarů přes datové projektory až ke složitým audio systémům. Prožil s fakultou její rozšíření o Dostavbu, a tím i navýšení výukových místností a rozšířil si obzory i v nově vznikající budově v jedinečné posluchárně amfiteátrového typu. Svou práci vykonává zodpovědně, spolehlivě a svědomitě. Je velice skromný a velmi ochotný. Je vášnivým cyklistou, v zimě si rád zajde na běžky, má rád dobré pivo, kvalitní víno a je dokonalý gentleman.

 

Filozofická fakulta

Eva Pospíšilová

vedoucí referátu provozu na oddělení infrastruktury

Eva Pospíšilová nastoupila na filozofickou fakultu jako administrativní síla na částečný úvazek. Velmi rychle se ale ukázalo, že její schopnosti i charakterové vlastnosti dalece přesahují toto zařazení. Během několika málo let se stala nepostradatelnou pracovnicí oddělení infrastruktury, kde má na starost řadu administrativních činností, ale také řídí celý referát provozu s více jak 30 zaměstnanci. Její pracovní nasazení je výrazně nadstandardní, stejně jako schopnost přizpůsobit se potřebám fakulty i technologickým a komunikačním změnám, které tuto práci provází. Paní magistra se navzdory plnému vytížení také dále stará o vlastní znalostní rozvoj a navštěvuje kurzy IT a angličtiny.

 

Pavel Hampl

vedoucí referátu údržby na oddělení infrastruktury

Pavel Hampl představuje zaměstnance, který je ke své instituci nejenom loajální, ale prakticky se s ní ztotožňuje. Jako vedoucí referátu údržby fakultního oddělení infrastruktury zodpovídá za širokou škálu činností, souvisejících s každodenním provozem, podílí se ale také na rozvoji a proměně celkové infrastruktury s výhledem do budoucna. Jeho cílem je vždy najít účinné, ale přitom ekonomicky úsporné a efektivní řešení. Ačkoliv jde o práci časově náročnou, zahrnující řadu pracovních víkendů a dlouhých večerů, rozhodl se dále pracovat svém vzdělání a zahájil studium v bakalářském stupni studia, které bude v nejbližších měsících dokončovat.

 

Přírodovědecká fakulta

Své neakademické pracovníky a pracovnice nenominovala.

 

Pedagogická fakulta

Marcela Pazdírková

odborná sekretářka katedry biologie

Marcela Pazdírková spojila své působení s pedagogickou fakultou v roce 2006 a po celou dobu pracuje na pozici sekretářky katedry. Její práce zahrnuje administrativní podporu katedry, komunikaci s pedagogy a studenty, organizaci katederních akcí a další podpůrné činnosti. Jak sama deklaruje, práce se studenty katedry biologie ji naplňuje a snaží se jim vždy vyhovět. Její motto je: „Chovej se k ostatním přesně tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě.“ Všichni z domovského pracoviště i celé fakulty potvrdí, že komunikovat s paní Pazdírkovou je radost. Je vždy ochotná, trpělivá a vstřícná jak k akademikům, tak i ke studentům. Vyhýbá se konfliktům, snaží se pro ostatní vytvářet příjemné pracovní prostředí. Jako zkušená a moudrá dáma má respekt také v kolektivu kolegyň sekretářek, které si jí spolu s ostatními členy akademické obce velmi váží. Její profesní působení bylo vždy spojené se školstvím, před příchodem na Univerzitu Palackého poskytovala podporu jednomu z tehdejších zvláštních učilišť, později Středisku informatiky a služeb školám. Všude byla spokojená a oblíbená. V posledních letech jí volné chvíle zpříjemňují vnoučata, bez kterých si život nedokáže představit. Pedagogická fakulta by jí ráda vyslovila upřímné poděkování za to, co vykonala pro domovskou katedru biologie a celou akademickou obec fakulty.

 

Jarmila Pazderová

recepční

Jarmila Pazderová působí na pedagogické fakultě od roku 2016, a to doslova v první linii, na místě, kterým denně procházejí stovky až tisíce lidí. Jedná se o informace v přízemí hlavní budovy fakulty, kam si lidé chodí pro radu, když potřebují něco zjistit nebo něco hledají, kam chodí řešit umístění rozvrhových akcí, kam si běží půjčovat klíče, vyzvedávat balíčky a poradit se, když jsou v úzkých. Role lidí v první linii je v každé organizaci klíčová: když se nechovají profesionálně a vstřícně, mohou doslova pokazit dojem z návštěvy fakulty nebo v případě studujících i z celého studia. Naopak jsou-li vlídní, chápaví a ochotní, vylepší a zpříjemní den každého, kdo tímto uzlem složitého fakultního organismu prochází. Paní Pazderová k nim bezpochyby patří a za to by jí fakulta ráda vyslovila upřímné poděkování. Oceňujeme, že se svým mateřským přístupem a s hřejivým úsměvem dokáže řešit i náročné situace, které se někdy s akademickým životem pojí. Pedagogická fakulta jí proto děkuje za vše, co pro akademickou obec vykonala. Jak sama paní Pazderová říká: „I když jsem v důchodovém věku, těší mě, že mohu být na místě, které má smysl, které se mi líbí a na kterém mohu být druhým ještě prospěšná.“ Za její slova jsme rádi a za její věrnou a spolehlivou službu jí projevujeme uznání.

 

Fakulta tělesné kultury

Jiří Veverka

správce lokální počítačové sítě

Jiří svým specifickým smyslem pro humor rozzáří a doslova obejme nejenom vás, ale i váš počítač. Náš specialista na IT nám vytváří neskutečně pohodové a uživatelsky přívětivé propojení s všelijakou počítačovou technikou a co nevymyslí on, tak nikdo jiný. Do fakultní rodiny neodmyslitelně patří již dlouhá léta. Svěřené úkoly plní velmi zodpovědně, samostatně, s rozvahou a vysokou mírou ochoty. Jeho vynikající komunikační dovednosti mnohdy překvapí každého, kdo se na něj obrátí pro pomoc, neboť je schopen vysvětlit nevysvětlitelné. Lepšího „ajťáka“ nikde nenajdete. To je náš Jiřík.

 

Šárka Voříšková

mzdová účetní

Šárka Voříšková je členkou fakultního teamu téměř od počátku. Jejím každodenním chlebem je práce s nejdůležitějšími čísly, která každý měsíc dostanou zaměstnanci na své účty. Šárka je svědomitá mzdová účetní, pro kterou není problém obratem vyhotovit potvrzení, poradit si s daněmi, hypotékou, spořením. Je to veselá kopa, která miluje svou rodinu, domácí mazlíčky a výlety. Jsme rádi, že ji tu máme.

 

Právnická fakulta

Radana Kuncová

vedoucí zahraničního oddělení

Vedoucí fakultního zahraničního oddělení Radana Kuncová je energická profesionálka, která svými odbornými zkušenostmi, znalostmi, nadšením a lidským přístupem obohacuje celé pracoviště. Vždy je ochotná pomoci a neváhá jít nad rámec svých povinností, aby zajistila skvělé podmínky pro studenty a studentky i své kolegy a kolegyně. Její nadšení pro práci je nakažlivé a díky svému otevřenému přístupu je nepostradatelnou součástí týmu, vzorem a inspirací pro všechny okolo.

 

Vladěna Břeňová

vedoucí studijního oddělení

Vladěna Břeňová pracuje na pozici, kde chyby mohou mít fatální následky, byť ne pro zdraví, ale pro studium – je totiž vedoucí fakultního studijního oddělení. Proto je velmi dobře, že svou práci dělá po celou dobu působení na právnické fakultě precizně a systematicky. Díky své spolehlivosti je oporou, která umožňuje řešit a překonávat složité situace, i když přijdou ze dne na den. Na kvalitě své práce si skutečně zakládá, není jí jedno, když třeba i jen drobnost nefunguje tak, jak by měla.

 

Fakulta zdravotnických věd

Lenka Stloukalová

sekretářka Ústavu radiologických metod

Lenka Stloukalová pracuje na fakultě zdravotnických věd téměř 15 let. Začínala na pozici pracovnice děkanátu fakulty a poté přešla na místo odborné sekretářky Ústavu radiologických metod. Kromě svědomité práce na sekretariátu odpovědně pracuje i pro Disciplinární, Etickou a Ediční komisi. V rámci své pracovní náplně úzce spolupracuje nejen se studujícími a akademickými kolegy a kolegyněmi, ale i s ostatními pracujícími na fakultě napříč různými profesemi. Svoji práci vykonává profesionálně, zodpovědně a je organizačně velmi zdatná, což oceňují především studenti a studentky i všichni spolupracovníci.

 

Jarmila Vychopeňová

ekonomka

Jarmila Vychopeňová pracuje na fakultě zdravotnických věd od jejího založení, a to na ekonomickém oddělení děkanátu. Pracuje zde jako pokladní a současně kontroluje správnost a vyúčtování tuzemských a zahraničních cestovních příkazů. Má na starosti také majetek fakulty. Ráda komunikuje s lidmi a je vždy připravena jim pomoci. Můžete k ní přijít pro radu, ale také pro úsměv i laskavé slovo.

 

Vysokoškolský ústav CATRIN

Dalibor Jančík

tajemník

Od výzkumníka až po tajemníka. Tak by se dala ve zkratce popsat osmnáctiletá kariéra Dalibora Jančíka na Univerzitě Palackého, který se po několika letech v soukromém sektoru nejprve vrátil na vědeckou pozici, aby následně při startu řešení velkých evropských projektů plynule přešel do role manažera provozu. V Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií patří ke klíčovým osobám, neboť coby tajemník má na starosti veškeré mimovědecké provozní aktivity, je správcem rozpočtu CATRIN, koordinuje administraci grantových projektů a obstarává celou řadu dalších aktivit. Jeho úkolem je nejen zajistit výzkumníkům potřebné podmínky pro jejich práci, ale také jim co nejvíce ulevit od administrativní zátěže. I jeho zásluhou tak mohou vědci efektivněji a klidněji pracovat na svých projektech a CATRIN šlape tak, jak má.

 

Ivana Saitzová

personalistka

Ivana Saitzová působí na Univerzitě Palackého od roku 2011. Od vzniku CATRIN pečuje o to nejcennější, co vysokoškolský ústav má – jeho zaměstnance a zaměstnankyně. Provází je od výběrového řízení a přijetí po celou dobu jejich pracovního poměru, stará se o jejich další rozvoj i bezpečné pracovně-právní prostředí. Jako personalistka je spojujícím článkem mezi zaměstnanci na jedné straně a vedením CATRIN a jejích výzkumných skupin na straně druhé. Díky její pečlivosti i aktivnímu přístupu se všichni mohou spolehnout na to, že jim žádná pracovní smlouva či jiný důležitý dokument neuteče. Jak sama Ivana říká, práce s lidmi ji baví. A je to znát!

 

Rektorát a ostatní jednotky UP

Jitka Kubáčková

vedoucí ekonomického odboru rektorátu

Jitka Kubáčková je již od roku 2009 nepostradatelnou součástí ekonomického úseku. Statečně bojuje s čísly, tabulkami, rozpočty i auditory na pozici vedoucí ekonomického oddělení rektorátu. Její agenda je rozsáhlá, její pracovitost a zodpovědnost jsou až neuvěřitelné. Vyniká nejen svým profesionálním přístupem a velkým odborným rozhledem, ale zejména svou osobností. I když je postavou malinká a velmi skromná, bez jejího citlivého a empatického přístupu by její oddělení nemohlo fungovat. Její erudice a loajalita z ní činí skutečnou pravou ruku vedení univerzity.

 

Tomáš Franta

vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP

Tomáš je člověk, který umí využít každou příležitost. Miluje knihy a design – ideální kombinace pro univerzitní vydavatelství, kde pracuje jako vedoucí distribuce a marketingu. Předtím působil v univerzitním oddělení komunikace a získal tak skvělý přehled a schopnost prezentovat projekty navenek. Dnes vede malý tým v prodejně odborné literatury a stará se o distribuci knih nejen z univerzitní produkce, ale také z dalších odborných vydavatelství po celé ČR. Úspěšně rozvíjí e-shop vupshop.cz a díky jeho nasazení vytrvale rostou prodejní statistiky. Kromě toho se stará o mediální obraz vydavatelství, organizuje prezentace, veletrhy nebo autorská čtení, přispívá na sociální sítě. Ve volném čase běhá po horách, sestavuje cestovatelské playlisty a se svou ženou objevuje různé kouty Evropy. Zároveň studuje bohemistiku na filozofické fakultě UP a jako doktorand učí své mladší kolegy. Zaslouží si uznání a podporu a už se na něj těšíme jako na Tomáše Frantu, Ph.D.

 

Jana Šimková

vedoucí kolejí na Neředíně

Jana Šimková spojila svůj život s Univerzitou Palackého v roce 1986, kdy nastoupila na Správu kolejí a menz jako referentka kolejí. V lednu 2000 se stala vedoucí ubytovací kanceláře a v září 2004 vedoucí správy ubytování na čtyřech blocích kolejí Neředín a koleji Evžena Rošického. Lze říci, že téměř celý profesní život, téměř 38 let, zasvětila práci s ubytovanými a zejména zahraničními studujícími. Zásadním rysem její práce se studenty jsou vzájemně dobré vztahy i vzájemný respekt, pochopení pro jejich potřeby a zájmy, snaha najít společnou cestu a smysluplná vzájemná spolupráce. Protože je přístupná sdílet svoje dosavadní zkušenosti, zkoušet nové věci a říci svůj názor na věc, je pro své kolegy zdrojem rad a poznání při jejich každodenní práci. Její obdivuhodná psychická i fyzická kondice je jistě rovněž výsledkem jejího každodenního udržitelného dojíždění do práce – jako dopravní prostředek využívá vlastní kolo. Rádi bychom vyjádřili upřímné poděkování za vše, co pro řádově desetitisíce studentů a studentek univerzity na Správě kolejí a menz vykonala.

Nejen akademici/čky, vědci/kyně a studující neodmyslitelně patří k univerzitám. Na jejich chodu se podílejí stovky dalších zaměstnankyň a zaměstnanců. Pro připomenutí jejich nezastupitelných a pro fungování akademického světa nezbytných rolí byla na Univerzitě Palackého v Olomouci podruhé předána Mimořádná ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice UP.

Dohromady devatenáct zástupců nominovaly fakulty, vysokoškolský ústav, Správa kolejí a menz a rektorát včetně dalších univerzitních jednotek. Ocenění administrativních, technickohospodářských a dělnických profesí zavedl rektor univerzity Martin Procházka v loňském roce při příležitosti 450. výročí univerzity.

„Chceme připomenout a vyzdvihnout nepostradatelnou roli těchto profesí při podpoře vzdělávací a výzkumné činnosti univerzity. Možná máme někdy tendenci vnímat jejich práci jako samozřejmou, nicméně bez přičinění těchto zaměstnankyň a zaměstnanců by univerzita nemohla fungovat,“ připomenul rektor.

V loňském ročníku byl oceněn dokonce manželský pár pracující na Univerzitě Palackého téměř celý život. I letos ocenily fakulty a další jednotky řadu dlouholetých věrných pracujících, mezi oceněnými je ale například i 34letý vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP Tomáš Franta. „Na diplomu sice svítí mé jméno, ale vše beru především jako ocenění celého Vydavatelství UP. Má práce totiž často spočívá v amplifikování poctivé a dobré práce mých kolegyň a kolegů z vydavatelské a technické redakce, tiskárny i distribuce. Těší mě, že aktuální filozofie vydavatelství, která směřuje mimo jiné ke knižním projektům s přesahem daleko za hranice akademické komunity a získává uznání v Česku i zahraničí, má v rámci UP ohlas. Rádi budeme tímto způsobem značku i vědu Univerzity Palackého mezi širokou veřejností podporovat i nadále,“ poznamenal ke své nominaci.

„Už z krátkých medailonků, které fakulty a další jednotky k nominacím dodávají, je patrné, jak moc si těchto svých zaměstnaných váží, a je dobře, že to mohou dát veřejně najevo i při této příležitosti,“ řekla vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP Markéta Šupplerová a dodala, že dalším smyslem je také připomenout postavení Univerzity Palackého jako jednoho z největších zaměstnavatelů Olomouckého kraje.

Seznam oceněných neakademických pracujících za rok 2024

(včetně argumentace nominující fakulty/jednotky)

 

Cyrilometodějská teologická fakulta

Fakulta oceňuje pracovní nasazení obou kolegyň a váží si toho, že jsou součástí jejich dobře fungujícího týmu. 

Marie Nováková

uklízečka

Nikde jinde se to neblýská tak jako u nás! První, co zapůsobí na každého, kdo do budovy fakulty vstoupí, jsou lesknoucí se podlahy. Ale také okna bez jediné šmouhy, naklizené učebny, chodby plné věčně zelených květin. Za touto vizuální i pocitovou pohodou, kterou byste rozhodně chtěli mít i doma, stojí už mnoho let také naše Maruška Nováková.

 

Iva Klíčová

uklízečka

Institut sociálního zdraví cyrilometodějské teologické fakulty má zázemí v moderní budově v Kateřinské ulici. Její architektonickou krásu podtrhuje neúnavná, poctivá péče Ivy Klíčové. Ve fakultní budově bývá rušno – výuka, výzkum, pracovní setkání, výcviky. Díky Ivě se akademici i studenti každý den vracejí do čistých kanceláří, laboratoří a učeben.

 

Lékařská fakulta

Iveta Elišková

referentka specializačního vzdělávání

Trpělivost a laskavost. K tomu přidejme usměvavou tvář a pozitivní myšlení a dojdeme k základní charakteristice referentky specializačního vzdělávání lékařské fakulty Ivety Eliškové. Pracovitost, spolehlivost a obětavost se odráží v její každodenní práci, o čemž svědčí spokojenost nejednoho z lékařů, kterým pomáhá dosáhnout specializované způsobilosti. Ve volném čase ráda tráví čas nad pěknou knížkou a se svými blízkými. Její optimismus nejlépe odráží krédo: „Všechno nakonec dobře dopadne. A pokud nedopadlo, potom to ještě není konec!“

 

Jan Svoboda

odborný pracovník fakultního audiovizuálního pracoviště

Jan Svoboda pracuje na lékařské fakultě od podzimu roku 1989, tedy dlouhých 35 let. Na fakultě má na starosti didaktickou techniku. Zajišťuje hladký průběh výuky v posluchárnách, aby byl přednášející slyšen, prezentace spuštěna a viděna a v neposlední řadě ukazovátko, aby ukazovalo. Pro někoho samozřejmost, za kterou se ale skrývá obrovský kus práce. V průběhu svého působení zažil ve svém oboru na vlastní kůži „průmyslovou revoluci“. Přešel od meotarů přes datové projektory až ke složitým audio systémům. Prožil s fakultou její rozšíření o Dostavbu, a tím i navýšení výukových místností a rozšířil si obzory i v nově vznikající budově v jedinečné posluchárně amfiteátrového typu. Svou práci vykonává zodpovědně, spolehlivě a svědomitě. Je velice skromný a velmi ochotný. Je vášnivým cyklistou, v zimě si rád zajde na běžky, má rád dobré pivo, kvalitní víno a je dokonalý gentleman.

 

Filozofická fakulta

Eva Pospíšilová

vedoucí referátu provozu na oddělení infrastruktury

Eva Pospíšilová nastoupila na filozofickou fakultu jako administrativní síla na částečný úvazek. Velmi rychle se ale ukázalo, že její schopnosti i charakterové vlastnosti dalece přesahují toto zařazení. Během několika málo let se stala nepostradatelnou pracovnicí oddělení infrastruktury, kde má na starost řadu administrativních činností, ale také řídí celý referát provozu s více jak 30 zaměstnanci. Její pracovní nasazení je výrazně nadstandardní, stejně jako schopnost přizpůsobit se potřebám fakulty i technologickým a komunikačním změnám, které tuto práci provází. Paní magistra se navzdory plnému vytížení také dále stará o vlastní znalostní rozvoj a navštěvuje kurzy IT a angličtiny.

 

Pavel Hampl

vedoucí referátu údržby na oddělení infrastruktury

Pavel Hampl představuje zaměstnance, který je ke své instituci nejenom loajální, ale prakticky se s ní ztotožňuje. Jako vedoucí referátu údržby fakultního oddělení infrastruktury zodpovídá za širokou škálu činností, souvisejících s každodenním provozem, podílí se ale také na rozvoji a proměně celkové infrastruktury s výhledem do budoucna. Jeho cílem je vždy najít účinné, ale přitom ekonomicky úsporné a efektivní řešení. Ačkoliv jde o práci časově náročnou, zahrnující řadu pracovních víkendů a dlouhých večerů, rozhodl se dále pracovat svém vzdělání a zahájil studium v bakalářském stupni studia, které bude v nejbližších měsících dokončovat.

 

Přírodovědecká fakulta

Své neakademické pracovníky a pracovnice nenominovala.

 

Pedagogická fakulta

Marcela Pazdírková

odborná sekretářka katedry biologie

Marcela Pazdírková spojila své působení s pedagogickou fakultou v roce 2006 a po celou dobu pracuje na pozici sekretářky katedry. Její práce zahrnuje administrativní podporu katedry, komunikaci s pedagogy a studenty, organizaci katederních akcí a další podpůrné činnosti. Jak sama deklaruje, práce se studenty katedry biologie ji naplňuje a snaží se jim vždy vyhovět. Její motto je: „Chovej se k ostatním přesně tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě.“ Všichni z domovského pracoviště i celé fakulty potvrdí, že komunikovat s paní Pazdírkovou je radost. Je vždy ochotná, trpělivá a vstřícná jak k akademikům, tak i ke studentům. Vyhýbá se konfliktům, snaží se pro ostatní vytvářet příjemné pracovní prostředí. Jako zkušená a moudrá dáma má respekt také v kolektivu kolegyň sekretářek, které si jí spolu s ostatními členy akademické obce velmi váží. Její profesní působení bylo vždy spojené se školstvím, před příchodem na Univerzitu Palackého poskytovala podporu jednomu z tehdejších zvláštních učilišť, později Středisku informatiky a služeb školám. Všude byla spokojená a oblíbená. V posledních letech jí volné chvíle zpříjemňují vnoučata, bez kterých si život nedokáže představit. Pedagogická fakulta by jí ráda vyslovila upřímné poděkování za to, co vykonala pro domovskou katedru biologie a celou akademickou obec fakulty.

 

Jarmila Pazderová

recepční

Jarmila Pazderová působí na pedagogické fakultě od roku 2016, a to doslova v první linii, na místě, kterým denně procházejí stovky až tisíce lidí. Jedná se o informace v přízemí hlavní budovy fakulty, kam si lidé chodí pro radu, když potřebují něco zjistit nebo něco hledají, kam chodí řešit umístění rozvrhových akcí, kam si běží půjčovat klíče, vyzvedávat balíčky a poradit se, když jsou v úzkých. Role lidí v první linii je v každé organizaci klíčová: když se nechovají profesionálně a vstřícně, mohou doslova pokazit dojem z návštěvy fakulty nebo v případě studujících i z celého studia. Naopak jsou-li vlídní, chápaví a ochotní, vylepší a zpříjemní den každého, kdo tímto uzlem složitého fakultního organismu prochází. Paní Pazderová k nim bezpochyby patří a za to by jí fakulta ráda vyslovila upřímné poděkování. Oceňujeme, že se svým mateřským přístupem a s hřejivým úsměvem dokáže řešit i náročné situace, které se někdy s akademickým životem pojí. Pedagogická fakulta jí proto děkuje za vše, co pro akademickou obec vykonala. Jak sama paní Pazderová říká: „I když jsem v důchodovém věku, těší mě, že mohu být na místě, které má smysl, které se mi líbí a na kterém mohu být druhým ještě prospěšná.“ Za její slova jsme rádi a za její věrnou a spolehlivou službu jí projevujeme uznání.

 

Fakulta tělesné kultury

Jiří Veverka

správce lokální počítačové sítě

Jiří svým specifickým smyslem pro humor rozzáří a doslova obejme nejenom vás, ale i váš počítač. Náš specialista na IT nám vytváří neskutečně pohodové a uživatelsky přívětivé propojení s všelijakou počítačovou technikou a co nevymyslí on, tak nikdo jiný. Do fakultní rodiny neodmyslitelně patří již dlouhá léta. Svěřené úkoly plní velmi zodpovědně, samostatně, s rozvahou a vysokou mírou ochoty. Jeho vynikající komunikační dovednosti mnohdy překvapí každého, kdo se na něj obrátí pro pomoc, neboť je schopen vysvětlit nevysvětlitelné. Lepšího „ajťáka“ nikde nenajdete. To je náš Jiřík.

 

Šárka Voříšková

mzdová účetní

Šárka Voříšková je členkou fakultního teamu téměř od počátku. Jejím každodenním chlebem je práce s nejdůležitějšími čísly, která každý měsíc dostanou zaměstnanci na své účty. Šárka je svědomitá mzdová účetní, pro kterou není problém obratem vyhotovit potvrzení, poradit si s daněmi, hypotékou, spořením. Je to veselá kopa, která miluje svou rodinu, domácí mazlíčky a výlety. Jsme rádi, že ji tu máme.

 

Právnická fakulta

Radana Kuncová

vedoucí zahraničního oddělení

Vedoucí fakultního zahraničního oddělení Radana Kuncová je energická profesionálka, která svými odbornými zkušenostmi, znalostmi, nadšením a lidským přístupem obohacuje celé pracoviště. Vždy je ochotná pomoci a neváhá jít nad rámec svých povinností, aby zajistila skvělé podmínky pro studenty a studentky i své kolegy a kolegyně. Její nadšení pro práci je nakažlivé a díky svému otevřenému přístupu je nepostradatelnou součástí týmu, vzorem a inspirací pro všechny okolo.

 

Vladěna Břeňová

vedoucí studijního oddělení

Vladěna Břeňová pracuje na pozici, kde chyby mohou mít fatální následky, byť ne pro zdraví, ale pro studium – je totiž vedoucí fakultního studijního oddělení. Proto je velmi dobře, že svou práci dělá po celou dobu působení na právnické fakultě precizně a systematicky. Díky své spolehlivosti je oporou, která umožňuje řešit a překonávat složité situace, i když přijdou ze dne na den. Na kvalitě své práce si skutečně zakládá, není jí jedno, když třeba i jen drobnost nefunguje tak, jak by měla.

 

Fakulta zdravotnických věd

Lenka Stloukalová

sekretářka Ústavu radiologických metod

Lenka Stloukalová pracuje na fakultě zdravotnických věd téměř 15 let. Začínala na pozici pracovnice děkanátu fakulty a poté přešla na místo odborné sekretářky Ústavu radiologických metod. Kromě svědomité práce na sekretariátu odpovědně pracuje i pro Disciplinární, Etickou a Ediční komisi. V rámci své pracovní náplně úzce spolupracuje nejen se studujícími a akademickými kolegy a kolegyněmi, ale i s ostatními pracujícími na fakultě napříč různými profesemi. Svoji práci vykonává profesionálně, zodpovědně a je organizačně velmi zdatná, což oceňují především studenti a studentky i všichni spolupracovníci.

 

Jarmila Vychopeňová

ekonomka

Jarmila Vychopeňová pracuje na fakultě zdravotnických věd od jejího založení, a to na ekonomickém oddělení děkanátu. Pracuje zde jako pokladní a současně kontroluje správnost a vyúčtování tuzemských a zahraničních cestovních příkazů. Má na starosti také majetek fakulty. Ráda komunikuje s lidmi a je vždy připravena jim pomoci. Můžete k ní přijít pro radu, ale také pro úsměv i laskavé slovo.

 

Vysokoškolský ústav CATRIN

Dalibor Jančík

tajemník

Od výzkumníka až po tajemníka. Tak by se dala ve zkratce popsat osmnáctiletá kariéra Dalibora Jančíka na Univerzitě Palackého, který se po několika letech v soukromém sektoru nejprve vrátil na vědeckou pozici, aby následně při startu řešení velkých evropských projektů plynule přešel do role manažera provozu. V Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií patří ke klíčovým osobám, neboť coby tajemník má na starosti veškeré mimovědecké provozní aktivity, je správcem rozpočtu CATRIN, koordinuje administraci grantových projektů a obstarává celou řadu dalších aktivit. Jeho úkolem je nejen zajistit výzkumníkům potřebné podmínky pro jejich práci, ale také jim co nejvíce ulevit od administrativní zátěže. I jeho zásluhou tak mohou vědci efektivněji a klidněji pracovat na svých projektech a CATRIN šlape tak, jak má.

 

Ivana Saitzová

personalistka

Ivana Saitzová působí na Univerzitě Palackého od roku 2011. Od vzniku CATRIN pečuje o to nejcennější, co vysokoškolský ústav má – jeho zaměstnance a zaměstnankyně. Provází je od výběrového řízení a přijetí po celou dobu jejich pracovního poměru, stará se o jejich další rozvoj i bezpečné pracovně-právní prostředí. Jako personalistka je spojujícím článkem mezi zaměstnanci na jedné straně a vedením CATRIN a jejích výzkumných skupin na straně druhé. Díky její pečlivosti i aktivnímu přístupu se všichni mohou spolehnout na to, že jim žádná pracovní smlouva či jiný důležitý dokument neuteče. Jak sama Ivana říká, práce s lidmi ji baví. A je to znát!

 

Rektorát a ostatní jednotky UP

Jitka Kubáčková

vedoucí ekonomického odboru rektorátu

Jitka Kubáčková je již od roku 2009 nepostradatelnou součástí ekonomického úseku. Statečně bojuje s čísly, tabulkami, rozpočty i auditory na pozici vedoucí ekonomického oddělení rektorátu. Její agenda je rozsáhlá, její pracovitost a zodpovědnost jsou až neuvěřitelné. Vyniká nejen svým profesionálním přístupem a velkým odborným rozhledem, ale zejména svou osobností. I když je postavou malinká a velmi skromná, bez jejího citlivého a empatického přístupu by její oddělení nemohlo fungovat. Její erudice a loajalita z ní činí skutečnou pravou ruku vedení univerzity.

 

Tomáš Franta

vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP

Tomáš je člověk, který umí využít každou příležitost. Miluje knihy a design – ideální kombinace pro univerzitní vydavatelství, kde pracuje jako vedoucí distribuce a marketingu. Předtím působil v univerzitním oddělení komunikace a získal tak skvělý přehled a schopnost prezentovat projekty navenek. Dnes vede malý tým v prodejně odborné literatury a stará se o distribuci knih nejen z univerzitní produkce, ale také z dalších odborných vydavatelství po celé ČR. Úspěšně rozvíjí e-shop vupshop.cz a díky jeho nasazení vytrvale rostou prodejní statistiky. Kromě toho se stará o mediální obraz vydavatelství, organizuje prezentace, veletrhy nebo autorská čtení, přispívá na sociální sítě. Ve volném čase běhá po horách, sestavuje cestovatelské playlisty a se svou ženou objevuje různé kouty Evropy. Zároveň studuje bohemistiku na filozofické fakultě UP a jako doktorand učí své mladší kolegy. Zaslouží si uznání a podporu a už se na něj těšíme jako na Tomáše Frantu, Ph.D.

 

Jana Šimková

vedoucí kolejí na Neředíně

Jana Šimková spojila svůj život s Univerzitou Palackého v roce 1986, kdy nastoupila na Správu kolejí a menz jako referentka kolejí. V lednu 2000 se stala vedoucí ubytovací kanceláře a v září 2004 vedoucí správy ubytování na čtyřech blocích kolejí Neředín a koleji Evžena Rošického. Lze říci, že téměř celý profesní život, téměř 38 let, zasvětila práci s ubytovanými a zejména zahraničními studujícími. Zásadním rysem její práce se studenty jsou vzájemně dobré vztahy i vzájemný respekt, pochopení pro jejich potřeby a zájmy, snaha najít společnou cestu a smysluplná vzájemná spolupráce. Protože je přístupná sdílet svoje dosavadní zkušenosti, zkoušet nové věci a říci svůj názor na věc, je pro své kolegy zdrojem rad a poznání při jejich každodenní práci. Její obdivuhodná psychická i fyzická kondice je jistě rovněž výsledkem jejího každodenního udržitelného dojíždění do práce – jako dopravní prostředek využívá vlastní kolo. Rádi bychom vyjádřili upřímné poděkování za vše, co pro řádově desetitisíce studentů a studentek univerzity na Správě kolejí a menz vykonala.

Performer a konceptuální umělec Vladimír Havlík, jehož domovským pracovištěm je katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, obdrží Cenu Michala Ranného za rok 2024. Od roku 1999 ji vyhlašuje spolek Přátelé Moravské galerie ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně. Její návštěvníci se v roce 2025 mohou těšit na Havlíkovu intervenci do stálé expozice moderního umění v Pražákově paláci s názvem (A)l Performer.

Cena Michala Ranného, založená v úctě k památce tohoto významného malíře, je určena českým výtvarným umělcům a umělkyním bez omezení věku a státní příslušnosti. Je oceněním jejich výtvarné práce, která je jak po formální, tak po obsahové stránce zásadním obohacením české vizuální kultury. Zároveň je oceněním jejich díla, které ovlivňuje nastupující generaci umělců.

„Jsem rád, že cena přichází z Brna. Vliv brněnského konceptu byl pro mě zásadní a odnesl jsem si ho do Olomouce, kde od svých osmnácti let žiji,“ uvedl Vladimír Havlík.

V těchto dnech se už rýsuje i téma jeho intervence do stálé expozice Moravské galerie. Výstava laureáta totiž tradičně doprovází předání ceny a zásadní roli v ní tentokrát sehraje umělá inteligence a vztah performance a její dokumentace.

„Zajímá mě, nakolik dokumentace potvrzuje pravdivost akce a jestli je to vůbec důležité. Al umožňuje vytvářet fakeové dokumenty akcí, jež se nikdy nestaly. Z přelomu 70. a 80. let mám asi čtyři sta projektů, které jsem tehdy nedokázal uskutečnit. Mezi nimi vyberu ty nejvhodnější a ‚odperformuji‘ je s pomocí umělé inteligence,“ nastínil námět intervence Vladimír Havlík.

Mezi díla moderního umění zakomponuje své fotografie a videa. Je to pro něj výzva, ale zároveň už vidí konkrétní propojení se svou vlastní tvorbou.

„Malba také přetváří skutečnost, portréty jsou v podstatě fikce. Sice se malíři pokoušeli zachytit lidskou podobu, ale ve skutečnosti se díváme spíše na koláž charakteristických rysů portrétovaných. Moderní malíři, třeba kubisté a expresionisté, pak už s transformací reality pracovali záměrně. Takový remix dělá i umělá inteligence. Místo vážného obličeje udělá škleb nebo třeba šest prstů na jedné ruce. Mezera mezi přesvědčivostí a chybovostí generativních obrazů je inspirativní,“ dodal laureát z PdF UP.

Vladimír Havlík se stane v řadě třináctým držitelem Ceny Michala Ranného. O tom, že ji obdrží právě on, rozhodla porota složená z odborníků, ale i členů spolku Přátelé Moravské galerie, jíž předsedala ředitelka Domu umění města Brna Terezie Petišková. Podle ní je k ocenění Vladimíra Havlíka řada důvodů.

„Jeho tvorba představuje zvláštní, osobitou kvalitu, která je kontinuálně přítomna na české umělecké scéně od počátku devadesátých let po současnost. Vytváří abstraktní obrazy, meditativní kresby, počítačové tisky. Nejpodstatnější je ale performativní charakter Havlíkova díla, jemný, osobitý humor a nadhled. Ty žánrové bohaté aktivity Vladimíra Havlíka synteticky propojují,“ řekla Terezie Petišková.

Kromě Vladimíra Havlíka získali doposud uvedené ocenění Dalibor Chatrný, Miroslav Šnajdr, Stanislav Kolíbal, Jiří Kovanda, Vladimír Skrepl, Milena Dopitová, Daniel Balabán, Václav Stratil a Marian Palla, Vladimír Kokolia, Markéta Othová a Marie Filippovová. Vladimír Havlík si jej převezme v příštím roce při uvedení intervence (A)l Performer v Pražákově paláci.

Vladimír Havlík, žije a tvoří v Olomouci. Je všeobecně vnímán především jako jeden z klíčových představitelů performančních forem umění: akcí, happeningů, situací či událostí. Věnuje se rovněž celé řadě dalších uměleckých žánrů – malbě, kresbě, tvorbě konceptuálně laděných objektů, autorských knih, vizuální poezii atd. Pro počátky jeho tvorby, spadající do konce 70. a počátku 80. let, jsou typické především intimně laděné performance, spočívající v jednoduchém, často poeticky naivním gestu. Tato dodnes vysoce ceněná a inspirativní díla jsou charakteristická využitím média vlastního těla a vzájemně prostupnou hranicí oddělující sféru umění a každodenní život. Dokladem přetrvávající aktuálnosti Havlíkovy akční tvorby jsou její nové reinterpretace, a to jak samotným autorem, tak i umělci mladší generace. V poslední době také prostřednictvím umělé inteligence. Je důležité uvést i Havlíkovu systematickou pedagogickou činnost zacílenou zejména na výuku intermediální a performativní tvorby. Vladimír Havlík působí jako profesor na své někdejší alma mater, na katedře výtvarné výchovy UP, v posledních letech rovněž na katedře výtvarné výchovy MU v Brně.

Performer a konceptuální umělec Vladimír Havlík, jehož domovským pracovištěm je katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, obdrží Cenu Michala Ranného za rok 2024. Od roku 1999 ji vyhlašuje spolek Přátelé Moravské galerie ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně. Její návštěvníci se v roce 2025 mohou těšit na Havlíkovu intervenci do stálé expozice moderního umění v Pražákově paláci s názvem (A)l Performer.

Cena Michala Ranného, založená v úctě k památce tohoto významného malíře, je určena českým výtvarným umělcům a umělkyním bez omezení věku a státní příslušnosti. Je oceněním jejich výtvarné práce, která je jak po formální, tak po obsahové stránce zásadním obohacením české vizuální kultury. Zároveň je oceněním jejich díla, které ovlivňuje nastupující generaci umělců.

„Jsem rád, že cena přichází z Brna. Vliv brněnského konceptu byl pro mě zásadní a odnesl jsem si ho do Olomouce, kde od svých osmnácti let žiji,“ uvedl Vladimír Havlík.

V těchto dnech se už rýsuje i téma jeho intervence do stálé expozice Moravské galerie. Výstava laureáta totiž tradičně doprovází předání ceny a zásadní roli v ní tentokrát sehraje umělá inteligence a vztah performance a její dokumentace.

„Zajímá mě, nakolik dokumentace potvrzuje pravdivost akce a jestli je to vůbec důležité. Al umožňuje vytvářet fakeové dokumenty akcí, jež se nikdy nestaly. Z přelomu 70. a 80. let mám asi čtyři sta projektů, které jsem tehdy nedokázal uskutečnit. Mezi nimi vyberu ty nejvhodnější a ‚odperformuji‘ je s pomocí umělé inteligence,“ nastínil námět intervence Vladimír Havlík.

Mezi díla moderního umění zakomponuje své fotografie a videa. Je to pro něj výzva, ale zároveň už vidí konkrétní propojení se svou vlastní tvorbou.

„Malba také přetváří skutečnost, portréty jsou v podstatě fikce. Sice se malíři pokoušeli zachytit lidskou podobu, ale ve skutečnosti se díváme spíše na koláž charakteristických rysů portrétovaných. Moderní malíři, třeba kubisté a expresionisté, pak už s transformací reality pracovali záměrně. Takový remix dělá i umělá inteligence. Místo vážného obličeje udělá škleb nebo třeba šest prstů na jedné ruce. Mezera mezi přesvědčivostí a chybovostí generativních obrazů je inspirativní,“ dodal laureát z PdF UP.

Vladimír Havlík se stane v řadě třináctým držitelem Ceny Michala Ranného. O tom, že ji obdrží právě on, rozhodla porota složená z odborníků, ale i členů spolku Přátelé Moravské galerie, jíž předsedala ředitelka Domu umění města Brna Terezie Petišková. Podle ní je k ocenění Vladimíra Havlíka řada důvodů.

„Jeho tvorba představuje zvláštní, osobitou kvalitu, která je kontinuálně přítomna na české umělecké scéně od počátku devadesátých let po současnost. Vytváří abstraktní obrazy, meditativní kresby, počítačové tisky. Nejpodstatnější je ale performativní charakter Havlíkova díla, jemný, osobitý humor a nadhled. Ty žánrové bohaté aktivity Vladimíra Havlíka synteticky propojují,“ řekla Terezie Petišková.

Kromě Vladimíra Havlíka získali doposud uvedené ocenění Dalibor Chatrný, Miroslav Šnajdr, Stanislav Kolíbal, Jiří Kovanda, Vladimír Skrepl, Milena Dopitová, Daniel Balabán, Václav Stratil a Marian Palla, Vladimír Kokolia, Markéta Othová a Marie Filippovová. Vladimír Havlík si jej převezme v příštím roce při uvedení intervence (A)l Performer v Pražákově paláci.

Vladimír Havlík, žije a tvoří v Olomouci. Je všeobecně vnímán především jako jeden z klíčových představitelů performančních forem umění: akcí, happeningů, situací či událostí. Věnuje se rovněž celé řadě dalších uměleckých žánrů – malbě, kresbě, tvorbě konceptuálně laděných objektů, autorských knih, vizuální poezii atd. Pro počátky jeho tvorby, spadající do konce 70. a počátku 80. let, jsou typické především intimně laděné performance, spočívající v jednoduchém, často poeticky naivním gestu. Tato dodnes vysoce ceněná a inspirativní díla jsou charakteristická využitím média vlastního těla a vzájemně prostupnou hranicí oddělující sféru umění a každodenní život. Dokladem přetrvávající aktuálnosti Havlíkovy akční tvorby jsou její nové reinterpretace, a to jak samotným autorem, tak i umělci mladší generace. V poslední době také prostřednictvím umělé inteligence. Je důležité uvést i Havlíkovu systematickou pedagogickou činnost zacílenou zejména na výuku intermediální a performativní tvorby. Vladimír Havlík působí jako profesor na své někdejší alma mater, na katedře výtvarné výchovy UP, v posledních letech rovněž na katedře výtvarné výchovy MU v Brně.

Mimořádný úspěch zažila dvaadvacetiletá prostějovská rodačka Tereza Žáková. Studentka všeobecného ošetřovatelství na Fakultě zdravotnických věd UP se v indickém Cochinu zúčastnila celosvětové soutěže Miss Asia Global. V konkurenci více než třiceti účastnic skončila na druhém místě, titul královny krásy pak získala v paralelně probíhající soutěži Miss Glam Universe.

Vstupenku na prestižní soutěž Miss Asia Global v Indii získala Tereza Žáková díky vítězství v českém kole této soutěže, které proběhlo letos v létě. „Moje agentura Black & White Productions mě vyslala na soutěž s tím, že jako blondýnka mám v Indii šanci uspět a že bych mohla být vhodným adeptem na korunku. A měli pravdu. Po příjezdu jsem zjistila, že jsem tu opravdu jediná blondýnka, což vzbuzovalo značnou pozornost,“ přiblížila Tereza.

Miss Asia Global, organizovaná společností Pegasus Global Pvt Ltd, se od tradičních soutěží krásy liší nejen absencí kola v bikinách, ale především důrazem na vzdělání a hlubší témata. Soutěžící musely být připravené každý den nejen z hlediska vzhledu, ale i projevu a komunikace. „Hodnotil se celkový vzhled, kvalita projevu v angličtině a schopnost diskutovat na různá témata. Ve finále jsem například dostala otázku, jaký mám názor na finanční nezávislost žen,“ upozornila Tereza.

Přestože už v onen večer měla na kontě titul 1. vicemiss Miss Asia Global, nečekala, že by na Miss Glam Universe opět uspěla. „Když mě vyhlásili jako celkovou vítězku Miss Glam Universe, jen jsem stála s otevřenou pusou. Nevěřila jsem, že řekli moje jméno,“ popsala Tereza Žáková. Celkově si Tereza odvezla domů pět titulů - dva hlavní (winner Miss Glam Universe 2024, 1st runner up Miss Asia Global 2024) a tři vedlejší (Best in Runwalk, Best National Costume, Miss Fashionista).

Modelingu se Tereza věnuje od svých dvanácti let. Má za sebou soutěže i přehlídky v Turecku, Koreji, Německu či Francii. V posledních letech však spojuje svět přehlídkových mol se zdravotnictvím. „K modelingu a zdravotnictví mám blízko díky svým rodičům. Seznámili se v modelingové agentuře a máma pracuje jako sestra na dětském oddělení prostějovské nemocnice,“ vysvětluje.

Studentka třetího ročníku všeobecného ošetřovatelství se připravuje na státní zkoušky a dokončuje bakalářskou práci na téma Kvalita života pacientů po traumatu oka. „Zvládat školu i modeling je náročné. Kromě studijních povinností mám úvazek na psychiatrii ve Fakultní nemocnici Olomouc,“ zdůraznila.

Tereza plánuje pokračovat v magisterském studiu zdravotnických věd v Olomouci, a to i po plánovaném stěhování do Prahy. „Blízká kamarádka mi nedávno gratulovala a ptala se, proč ještě pracuju na psychiatrii, když jsem vyhrála světovou soutěž. Odpověděla jsem jí, že modeling je fajn, ale není na celý život,“ shrnula svůj přístup. Příští rok ji čekají nejen státní zkoušky, ale také povinnosti spojené s titulem Miss Glam Universe. Jednou z nich bude předání korunky své nástupkyni. Do té doby se ale bude soustředit na studium a své poslání v oblasti zdravotnictví.

K mimořádnému úspěchu popřála Tereze Žákové přednostka Ústavu ošetřovatelství Fakulty zdravotnických věd UP Daniela Bartoníčková. „Obdivuji, jak dokáže úspěšně zvládat náročné studium spolu s mezinárodními soutěžemi. Pevně věřím, že její příběh bude motivací pro další studenty, aby si šli za svými sny,“ shrnula Daniela Bartoníčková. S gratulací se přidal i děkan fakulty Jiří Vévoda. „Jsem nesmírně hrdý na to, že právě naše studentka dosáhla tak skvělého mezinárodního úspěchu. Terezin příběh je inspirací pro všechny naše studenty – dokazuje, že lze propojit zdánlivě odlišné světy a přitom zůstat věrný svému profesnímu poslání,“ uvedl Jiří Vévoda.

Mimořádný úspěch zažila dvaadvacetiletá prostějovská rodačka Tereza Žáková. Studentka všeobecného ošetřovatelství na Fakultě zdravotnických věd UP se v indickém Cochinu zúčastnila celosvětové soutěže Miss Asia Global. V konkurenci více než třiceti účastnic skončila na druhém místě, titul královny krásy pak získala v paralelně probíhající soutěži Miss Glam Universe.

Vstupenku na prestižní soutěž Miss Asia Global v Indii získala Tereza Žáková díky vítězství v českém kole této soutěže, které proběhlo letos v létě. „Moje agentura Black & White Productions mě vyslala na soutěž s tím, že jako blondýnka mám v Indii šanci uspět a že bych mohla být vhodným adeptem na korunku. A měli pravdu. Po příjezdu jsem zjistila, že jsem tu opravdu jediná blondýnka, což vzbuzovalo značnou pozornost,“ přiblížila Tereza.

Miss Asia Global, organizovaná společností Pegasus Global Pvt Ltd, se od tradičních soutěží krásy liší nejen absencí kola v bikinách, ale především důrazem na vzdělání a hlubší témata. Soutěžící musely být připravené každý den nejen z hlediska vzhledu, ale i projevu a komunikace. „Hodnotil se celkový vzhled, kvalita projevu v angličtině a schopnost diskutovat na různá témata. Ve finále jsem například dostala otázku, jaký mám názor na finanční nezávislost žen,“ upozornila Tereza.

Přestože už v onen večer měla na kontě titul 1. vicemiss Miss Asia Global, nečekala, že by na Miss Glam Universe opět uspěla. „Když mě vyhlásili jako celkovou vítězku Miss Glam Universe, jen jsem stála s otevřenou pusou. Nevěřila jsem, že řekli moje jméno,“ popsala Tereza Žáková. Celkově si Tereza odvezla domů pět titulů - dva hlavní (winner Miss Glam Universe 2024, 1st runner up Miss Asia Global 2024) a tři vedlejší (Best in Runwalk, Best National Costume, Miss Fashionista).

Modelingu se Tereza věnuje od svých dvanácti let. Má za sebou soutěže i přehlídky v Turecku, Koreji, Německu či Francii. V posledních letech však spojuje svět přehlídkových mol se zdravotnictvím. „K modelingu a zdravotnictví mám blízko díky svým rodičům. Seznámili se v modelingové agentuře a máma pracuje jako sestra na dětském oddělení prostějovské nemocnice,“ vysvětluje.

Studentka třetího ročníku všeobecného ošetřovatelství se připravuje na státní zkoušky a dokončuje bakalářskou práci na téma Kvalita života pacientů po traumatu oka. „Zvládat školu i modeling je náročné. Kromě studijních povinností mám úvazek na psychiatrii ve Fakultní nemocnici Olomouc,“ zdůraznila.

Tereza plánuje pokračovat v magisterském studiu zdravotnických věd v Olomouci, a to i po plánovaném stěhování do Prahy. „Blízká kamarádka mi nedávno gratulovala a ptala se, proč ještě pracuju na psychiatrii, když jsem vyhrála světovou soutěž. Odpověděla jsem jí, že modeling je fajn, ale není na celý život,“ shrnula svůj přístup. Příští rok ji čekají nejen státní zkoušky, ale také povinnosti spojené s titulem Miss Glam Universe. Jednou z nich bude předání korunky své nástupkyni. Do té doby se ale bude soustředit na studium a své poslání v oblasti zdravotnictví.

K mimořádnému úspěchu popřála Tereze Žákové přednostka Ústavu ošetřovatelství Fakulty zdravotnických věd UP Daniela Bartoníčková. „Obdivuji, jak dokáže úspěšně zvládat náročné studium spolu s mezinárodními soutěžemi. Pevně věřím, že její příběh bude motivací pro další studenty, aby si šli za svými sny,“ shrnula Daniela Bartoníčková. S gratulací se přidal i děkan fakulty Jiří Vévoda. „Jsem nesmírně hrdý na to, že právě naše studentka dosáhla tak skvělého mezinárodního úspěchu. Terezin příběh je inspirací pro všechny naše studenty – dokazuje, že lze propojit zdánlivě odlišné světy a přitom zůstat věrný svému profesnímu poslání,“ uvedl Jiří Vévoda.