Agregátor zdrojů

Jaké výzvy čekají astronauty při cestách do vesmíru, jak se čeští vědci podílejí na výzkumu vzdálených galaxií a co všechno lze spatřit na noční obloze? Odpovědi na tyto otázky nabídne veřejnosti v pátek 6. listopadu Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která se zapojí do celorepublikové akce Czech Space Week. Návštěvníky čekají atraktivní experimenty, science show, přednáška o české stopě ve vesmíru, speciální program v planetáriu a v případě příznivého počasí i večerní pozorování oblohy. 

Vesmírná tematika prostoupí celým programem Pevnosti poznání. Zájemci si budou moci vyzkoušet gyroskop, letecký simulátor nebo navštívit digitální planetárium, které mimořádně nabídne také živě komentované projekce. Chybět nebudou ani zábavné experimenty, moderní technologie a zajímavosti z astronomického výzkumu. 

„Vesmír fascinuje děti i dospělé a je to téma, na kterém můžeme velmi dobře ukázat, jak zajímavá a dobrodružná věda dokáže být. Chceme návštěvníkům nabídnout nejen nové informace, ale především zážitky, díky nimž si mohou některé principy sami vyzkoušet a lépe jim porozumět,“ uvedl proděkan přírodovědecké fakulty Jan Hlaváč. 

Raketový start i experimenty s kapalným dusíkem 

Jedním z hlavních lákadel pátečního programu bude science show Ko(s)mická výprava, která návštěvníky zavede do světa kosmonautiky a vesmírných misí. Zájemci zjistí, jak probíhá příprava na cestu do vesmíru, s jakými překážkami se musí astronauti vypořádat a jaké fyzikální zákony ovlivňují jejich pobyt mimo Zemi. 

Během půlhodinového vystoupení se mohou těšit na působivé experimenty s kapalným dusíkem, simulaci raketového startu i netradiční ochutnávku inspirovanou stravováním astronautů. Science show se uskuteční v malém sále třikrát, a to v 16:30, 19:00 a 20:00. 

Česká stopa ve vesmíru

Zapojení českých odborníků do významných astronomických projektů přiblíží přednáška Jana Tomaštíka s názvem Česká stopa ve vesmíru. Návštěvníci se dozvědí, jak čeští vědci přispívají k vývoji a výrobě špičkových teleskopů, které pomáhají odhalovat tajemství vesmíru například v Argentině nebo na Kanárských ostrovech. Přednáška začne v 17:30.

Planetárium nabídne vesmírné příběhy i živě komentovanou oblohu

Pestrý program připravilo také digitální planetárium Pevnosti poznání. Nejmenší návštěvníky potěší animovaný příběh 3-2-1 START!, v němž se malý křeček a vynálezce Elon pokouší pomoci robotickému kamarádovi vrátit se na vesmírnou loď. Film Satelix zase přiblíží svět družic, které jsou nepostradatelné pro navigaci, předpověď počasí i každodenní život na Zemi.

Dalším lákadlem bude živě komentovaný program Zataženo, občas meteory. Návštěvníci se při něm seznámí s nebeskými úkazy, které lze v tomto období pozorovat, a zjistí, jaké podoby může mít počasí na jiných planetách. První projekce začne v 17:30, další pořady budou následovat v půlhodinových intervalech až do 20:30. Živě komentovaný program je naplánován na 18:30, 19:30 a 20:30.

Pokud to počasí dovolí, vyvrcholí páteční vesmírný večer ve 21:00 pozorováním noční oblohy pod širým nebem.

Zvýhodněné vstupné i gyroskop zdarma

Na páteční akci připravila Pevnost poznání zvýhodněné vstupné. Vstupenka bude stát 140 korun na osobu, jednotlivá promítání v planetáriu vyjdou na 55 korun. Oblíbený gyroskop si návštěvníci budou moci vyzkoušet zdarma.

Czech Space Week je celorepublikovou akcí zaměřenou na kosmonautiku, vesmírné technologie a popularizaci vědy. Pevnost poznání se svým programem připojí k aktivitám, které přibližují vesmírný výzkum široké veřejnosti a ukazují, že cesta za poznáváním vesmíru může začít i v Olomouci.

Jaké výzvy čekají astronauty při cestách do vesmíru, jak se čeští vědci podílejí na výzkumu vzdálených galaxií a co všechno lze spatřit na noční obloze? Odpovědi na tyto otázky nabídne veřejnosti v pátek 6. listopadu Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která se zapojí do celorepublikové akce Czech Space Week. Návštěvníky čekají atraktivní experimenty, science show, přednáška o české stopě ve vesmíru, speciální program v planetáriu a v případě příznivého počasí i večerní pozorování oblohy. 

Vesmírná tematika prostoupí celým programem Pevnosti poznání. Zájemci si budou moci vyzkoušet gyroskop, letecký simulátor nebo navštívit digitální planetárium, které mimořádně nabídne také živě komentované projekce. Chybět nebudou ani zábavné experimenty, moderní technologie a zajímavosti z astronomického výzkumu. 

„Vesmír fascinuje děti i dospělé a je to téma, na kterém můžeme velmi dobře ukázat, jak zajímavá a dobrodružná věda dokáže být. Chceme návštěvníkům nabídnout nejen nové informace, ale především zážitky, díky nimž si mohou některé principy sami vyzkoušet a lépe jim porozumět,“ uvedl proděkan přírodovědecké fakulty Jan Hlaváč. 

Raketový start i experimenty s kapalným dusíkem 

Jedním z hlavních lákadel pátečního programu bude science show Ko(s)mická výprava, která návštěvníky zavede do světa kosmonautiky a vesmírných misí. Zájemci zjistí, jak probíhá příprava na cestu do vesmíru, s jakými překážkami se musí astronauti vypořádat a jaké fyzikální zákony ovlivňují jejich pobyt mimo Zemi. 

Během půlhodinového vystoupení se mohou těšit na působivé experimenty s kapalným dusíkem, simulaci raketového startu i netradiční ochutnávku inspirovanou stravováním astronautů. Science show se uskuteční v malém sále třikrát, a to v 16:30, 19:00 a 20:00. 

Česká stopa ve vesmíru

Zapojení českých odborníků do významných astronomických projektů přiblíží přednáška Jana Tomaštíka s názvem Česká stopa ve vesmíru. Návštěvníci se dozvědí, jak čeští vědci přispívají k vývoji a výrobě špičkových teleskopů, které pomáhají odhalovat tajemství vesmíru například v Argentině nebo na Kanárských ostrovech. Přednáška začne v 17:30.

Planetárium nabídne vesmírné příběhy i živě komentovanou oblohu

Pestrý program připravilo také digitální planetárium Pevnosti poznání. Nejmenší návštěvníky potěší animovaný příběh 3-2-1 START!, v němž se malý křeček a vynálezce Elon pokouší pomoci robotickému kamarádovi vrátit se na vesmírnou loď. Film Satelix zase přiblíží svět družic, které jsou nepostradatelné pro navigaci, předpověď počasí i každodenní život na Zemi.

Dalším lákadlem bude živě komentovaný program Zataženo, občas meteory. Návštěvníci se při něm seznámí s nebeskými úkazy, které lze v tomto období pozorovat, a zjistí, jaké podoby může mít počasí na jiných planetách. První projekce začne v 17:30, další pořady budou následovat v půlhodinových intervalech až do 20:30. Živě komentovaný program je naplánován na 18:30, 19:30 a 20:30.

Pokud to počasí dovolí, vyvrcholí páteční vesmírný večer ve 21:00 pozorováním noční oblohy pod širým nebem.

Zvýhodněné vstupné i gyroskop zdarma

Na páteční akci připravila Pevnost poznání zvýhodněné vstupné. Vstupenka bude stát 140 korun na osobu, jednotlivá promítání v planetáriu vyjdou na 55 korun. Oblíbený gyroskop si návštěvníci budou moci vyzkoušet zdarma.

Czech Space Week je celorepublikovou akcí zaměřenou na kosmonautiku, vesmírné technologie a popularizaci vědy. Pevnost poznání se svým programem připojí k aktivitám, které přibližují vesmírný výzkum široké veřejnosti a ukazují, že cesta za poznáváním vesmíru může začít i v Olomouci.

Do Olomouce se sjeli představitelé lékařských fakult z České republiky a Slovenska. Během dvoudenního pracovního setkání, které zorganizovala Lékařská fakulta UP, účastníci probírali záležitosti týkající se vedení fakult a také si mohli prohlédnout prostory jen krátce předtím otevřené Červené budovy s moderním simulačním centrem.

Financování výuky lékařských i nelékařských zdravotnických programů, modernizace kurikul s důrazem na získávání praktických a klinických dovedností, digitalizace související administrativy nebo návrh nového zákona o vysokých školách – to jsou jen některé oblasti, o kterých se na setkání hovořilo. Mezi 150 účastníky byli vedle děkanů a členů a členek jejich proděkanských týmů také tajemnice a tajemníci a své zastoupení měli i akademické senáty a studující.

foto_sem_4

Jednání prvního dne hostil zejména Central Park Hotel Flora, kde hosty pozdravil rektor UP Michael Kohajda, olomoucká primátorka Miroslava Ferancová, náměstek hejtmana Olomouckého kraje Vladimír Lichnovský. Předseda Asociace děkanů LF ČR Marek Babjuk a také Ladislav Švirák, generální vikář olomoucké arcidiecéze. Diskuze v jednotlivých sekcích pak shrnuly závěry, které byly prezentovány během zakončení v nové fakultní aule.

foto_sem_4

„Velice si vážím toho, že jsme mohli zástupce vedení českých a slovenských lékařských fakult v Olomouci a na naší lékařské fakultě přivítat. Jednání byla konstruktivní a inspirativní a je opravdu povznášející pocit, že jsme schopni se všichni domluvit, navzájem si pomoci a společně postupovat. Za to patří všem účastníkům velké poděkování,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.

Součástí dvoudenního programu byl i společenský večer v bistru Paulus a také prohlídka špičkově vybaveného simulačního centra v nově otevřené Červené budově, jehož pracoviště budila velkou pozornost stejně jako zmíněná kruhová aula.

foto_sem_4

Další informace k setkání a závěry i více fotografií z něj jsou k dispozici zde.

Představitelé českých a slovenských lékařských fakult se scházejí ke společnému jednání pravidelně. Příští setkání v roce 2027 bude hostit 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Do Olomouce se sjeli představitelé lékařských fakult z České republiky a Slovenska. Během dvoudenního pracovního setkání, které zorganizovala Lékařská fakulta UP, účastníci probírali záležitosti týkající se vedení fakult a také si mohli prohlédnout prostory jen krátce předtím otevřené Červené budovy s moderním simulačním centrem.

Financování výuky lékařských i nelékařských zdravotnických programů, modernizace kurikul s důrazem na získávání praktických a klinických dovedností, digitalizace související administrativy nebo návrh nového zákona o vysokých školách – to jsou jen některé oblasti, o kterých se na setkání hovořilo. Mezi 150 účastníky byli vedle děkanů a členů a členek jejich proděkanských týmů také tajemnice a tajemníci a své zastoupení měli i akademické senáty a studující.

foto_sem_4

Jednání prvního dne hostil zejména Central Park Hotel Flora, kde hosty pozdravil rektor UP Michael Kohajda, olomoucká primátorka Miroslava Ferancová, náměstek hejtmana Olomouckého kraje Vladimír Lichnovský. Předseda Asociace děkanů LF ČR Marek Babjuk a také Ladislav Švirák, generální vikář olomoucké arcidiecéze. Diskuze v jednotlivých sekcích pak shrnuly závěry, které byly prezentovány během zakončení v nové fakultní aule.

foto_sem_4

„Velice si vážím toho, že jsme mohli zástupce vedení českých a slovenských lékařských fakult v Olomouci a na naší lékařské fakultě přivítat. Jednání byla konstruktivní a inspirativní a je opravdu povznášející pocit, že jsme schopni se všichni domluvit, navzájem si pomoci a společně postupovat. Za to patří všem účastníkům velké poděkování,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.

Součástí dvoudenního programu byl i společenský večer v bistru Paulus a také prohlídka špičkově vybaveného simulačního centra v nově otevřené Červené budově, jehož pracoviště budila velkou pozornost stejně jako zmíněná kruhová aula.

foto_sem_4

Další informace k setkání a závěry i více fotografií z něj jsou k dispozici zde.

Představitelé českých a slovenských lékařských fakult se scházejí ke společnému jednání pravidelně. Příští setkání v roce 2027 bude hostit 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Vatikán oznámil složení Mezinárodní teologické komise, poradního orgánu Svatého stolce, pro období 2026–2031. Jedním z papežem Lvem XIV. nově jmenovaných členů je Ľubomír Žák, profesor dogmatiky a vedoucí Institutu M. J. Metzgera pro dialog a smíření Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

„Jmenování členem Mezinárodní teologické komise přijímám s vděčností, ale i s vědomím zodpovědnosti, kterou tato služba přináší. Těší mě především možnost zapojit se do společné práce teologů a teoložek z různých zemí a kulturních prostředí, kteří svým odborným poznáním a zkušenostmi přispívají k hlubšímu porozumění víry a k hledání odpovědí na otázky, před kterými dnes stojí církev i současný svět. Věřím, že i já budu moci svými zkušenostmi a dosavadní vědeckou prací přispět k poslání komise,“ uvedl.

„Svou účast v komisi vnímám především jako příležitost sloužit církvi prostřednictvím teologie, která má být nejen poctivým vědeckým úsilím, ale také pozorným nasloucháním tomu, co Duch svatý hovoří církvi v dnešní době. Budu rád, když se mou účastí na práci vatikánské komise podaří šířit dobré jméno mojí fakulty a univerzity,“ dodal profesor Žák ke svému jmenování do komise.

Jejím úkolem je pomáhat Svatému stolci, zejména Dikasteriu pro nauku víry, při zkoumání významných a aktuálních věroučných otázek. Současné složení Mezinárodní teologické komise, kterou ustanovil papež Pavel VI. v roce 1969, má třicet členů a členek různých škol a národností. Nejpočetněji je zastoupena Evropa se třinácti členy.

Profesor Ľubomír Žák (* 1964) je absolventem teologické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 1990 byl vysvěcen na kněze. Ve studiu pokračoval na Papežské akademii sv. Alfonse v Římě, kde získal licenciát a následně doktorát z morální teologie. V roce 2003 se habilitoval na CMTF UP a o deset let později byl jmenován profesorem na Papežské lateránské univerzitě, kde také řadu let vyučoval. Od roku 2018 působí jako profesor dogmatiky na katedře systematické teologické CMTF UP a je vedoucím nedávno zřízeného Institutu M. J. Metzgera pro dialog a smíření.

Vatikán oznámil složení Mezinárodní teologické komise, poradního orgánu Svatého stolce, pro období 2026–2031. Jedním z papežem Lvem XIV. nově jmenovaných členů je Ľubomír Žák, profesor dogmatiky a vedoucí Institutu M. J. Metzgera pro dialog a smíření Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

„Jmenování členem Mezinárodní teologické komise přijímám s vděčností, ale i s vědomím zodpovědnosti, kterou tato služba přináší. Těší mě především možnost zapojit se do společné práce teologů a teoložek z různých zemí a kulturních prostředí, kteří svým odborným poznáním a zkušenostmi přispívají k hlubšímu porozumění víry a k hledání odpovědí na otázky, před kterými dnes stojí církev i současný svět. Věřím, že i já budu moci svými zkušenostmi a dosavadní vědeckou prací přispět k poslání komise,“ uvedl.

„Svou účast v komisi vnímám především jako příležitost sloužit církvi prostřednictvím teologie, která má být nejen poctivým vědeckým úsilím, ale také pozorným nasloucháním tomu, co Duch svatý hovoří církvi v dnešní době. Budu rád, když se mou účastí na práci vatikánské komise podaří šířit dobré jméno mojí fakulty a univerzity,“ dodal profesor Žák ke svému jmenování do komise.

Jejím úkolem je pomáhat Svatému stolci, zejména Dikasteriu pro nauku víry, při zkoumání významných a aktuálních věroučných otázek. Současné složení Mezinárodní teologické komise, kterou ustanovil papež Pavel VI. v roce 1969, má třicet členů a členek různých škol a národností. Nejpočetněji je zastoupena Evropa se třinácti členy.

Profesor Ľubomír Žák (* 1964) je absolventem teologické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 1990 byl vysvěcen na kněze. Ve studiu pokračoval na Papežské akademii sv. Alfonse v Římě, kde získal licenciát a následně doktorát z morální teologie. V roce 2003 se habilitoval na CMTF UP a o deset let později byl jmenován profesorem na Papežské lateránské univerzitě, kde také řadu let vyučoval. Od roku 2018 působí jako profesor dogmatiky na katedře systematické teologické CMTF UP a je vedoucím nedávno zřízeného Institutu M. J. Metzgera pro dialog a smíření.

Více než 200 studentů a zaměstnanců UP se přihlásilo do výzvy Šest měsíců v pohybu, která motivovala k aktivnějšímu dojíždění i zdravějším každodenním návykům. Až do závěrečného vyhodnocení vytrvalo 44 účastníků, kteří společně zaznamenali přibližně 4 700 přesunů pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou. Při předávání ocenění se losovalo také o elektrokolo od společnosti Olpran – domů na něm odjel Jaromír Vachutka z Lékařské fakulty UP.

Výzva Šest měsíců v pohybu od dubna do září motivovala studenty a zaměstnance Univerzity Palackého, aby do každodenního dojíždění zařadili více přirozeného pohybu. Počítala se chůze, jízda na kole či koloběžce i využívání veřejné dopravy a kombinování jednotlivých způsobů cestování. Iniciativu připravila Udržitelná univerzita na podporu zdravého životního stylu a udržitelné mobility.

Nezůstalo přitom pouze u cest do práce nebo do školy. Dobrovolné měsíční minivýzvy nabízely inspiraci k dalším pohybovým aktivitám i ke změnám ve stravování a každodenních návycích. Účastníci mohli například vyzkoušet novou trasu, nahradit krátké jízdy autem chůzí, vyrazit na společný výlet nebo navštívit místní farmu a nakoupit přímo od pěstitelů. Součástí programu byly také společné cyklojízdy a další doprovodné akce.

Šest měsíců je dost dlouhá doba na to, aby člověk zjistil, že něco, co původně bral jako výzvu, se může postupně stát úplně běžnou součástí jeho dne. – Zuzana Václavík Huňková

Do výzvy se přihlásilo více než 200 zájemců. Všech šest měsíčních přehledů odevzdalo 44 účastníků, kteří tak postoupili do závěrečného vyhodnocení. Dohromady vykázali více než 1 350 přesunů na kole, přes 1 900 pěšky a téměř 1 400 veřejnou dopravou.

„Nešlo přitom jen o čísla a kilometry. Někteří z vás už takto cestovali před začátkem výzvy, jiní kvůli ní začali své návyky skutečně měnit. A právě proto dnes nechceme ocenit jen toho, kdo toho nejvíc ujel nebo ušel, ale různé příběhy a různé způsoby, jak může udržitelná mobilita vypadat,“ uvedla při závěrečném setkání koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Václavík Huňková, která zároveň spolu s prorektorem pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matějem Dostálkem předala oceněným diplomy a ceny.

foto_sem_4

Ocenění za vytrvalost i změnu návyků

Ocenění v kategorii Cyklo tahoun získala Kateřina Pátková z Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Všech 107 zaznamenaných cest absolvovala na kole, které tak bylo jejím jediným vykázaným dopravním prostředkem po celou dobu výzvy.

Pěším tahounem se stala Háta Kreisinger Komňacká z Vydavatelství UP. Pravidelně chodila během všech šesti měsíců a zaznamenala 111 pěších přesunů. Ty tvořily přibližně 95 procent jejích udržitelných cest. Ani jednou přitom nevykázala jízdu autem.

Za největší změnu návyku byl oceněn Jan Huták z Fakulty zdravotnických věd UP. Před zapojením do výzvy běžně využíval auto, z Jesenicka navíc dojíždí přibližně 150 kilometrů jedním směrem. Za půl roku přesto zaznamenal pouze devět cest autem a 96 přesunů udržitelnými způsoby, především veřejnou dopravou a pěšky.

Ocenění Dálkový udržitelný dojížděč si odnesla Lenka Novotná, studentka Pedagogické fakulty UP, která na UP dojíždí 70 kilometrů jedním směrem. Všechny zaznamenané cesty během výzvy absolvovala udržitelně, především veřejnou dopravou.

foto_sem_4

Na novém elektrokole rovnou domů

Hlavní cenu poskytla formou sponzorského daru společnost Olpran. O elektrokolo se losovalo mezi přítomnými finalisty, kteří za všech šest měsíců nevykázali ani jednu cestu autem. Výhercem se stal Jaromír Vachutka z Lékařské fakulty UP.

„Na kole jezdím rád – od jara do podzimu ho běžně využívám k přesunům do práce a přes zimu jezdím vlakem. Na elektrokole vyrazím hlavně někam do kopců, třeba rovnou na Praděd,“ okomentoval svou výhru. Nové kolo vyzkoušel hned po předání – po chvíli na něm odjel domů.

„Šest měsíců je dost dlouhá doba na to, aby člověk zjistil, že něco, co původně bral jako výzvu, se může postupně stát úplně běžnou součástí jeho dne. A pokud si každý z nás z těch šesti měsíců odnese alespoň jeden nový návyk – jednu cestu týdně pěšky, častější kolo nebo třeba rozhodnutí jet vlakem místo autem – pak podle mě výzva splnila svůj účel,“ uzavřela Zuzana Václavík Huňková.

Další ročník výzvy se uskuteční od dubna do září 2027. Přihlášky se otevřou v březnu 2027, podrobnosti zájemci najdou na webu Udržitelné univerzity.

 

Přehled oceněných

Cyklo tahoun – Kateřina Pátková (Cyrilometodějská teologická fakulta UP)
Pěší tahoun – Háta Kreisinger Komňacká (Vydavatelství UP)
Největší změna návyku – Jan Huták (Fakulta zdravotnických věd UP)
Dálkový udržitelný dojížděč – Lenka Novotná (Pedagogická fakulta UP)
Hlavní losovaná cena – Jaromír Vachutka (Lékařská fakulta UP)

 

 

Více než 200 studentů a zaměstnanců UP se přihlásilo do výzvy Šest měsíců v pohybu, která motivovala k aktivnějšímu dojíždění i zdravějším každodenním návykům. Až do závěrečného vyhodnocení vytrvalo 44 účastníků, kteří společně zaznamenali přibližně 4 700 přesunů pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou. Při předávání ocenění se losovalo také o elektrokolo od společnosti Olpran – domů na něm odjel Jaromír Vachutka z Lékařské fakulty UP.

Výzva Šest měsíců v pohybu od dubna do září motivovala studenty a zaměstnance Univerzity Palackého, aby do každodenního dojíždění zařadili více přirozeného pohybu. Počítala se chůze, jízda na kole či koloběžce i využívání veřejné dopravy a kombinování jednotlivých způsobů cestování. Iniciativu připravila Udržitelná univerzita na podporu zdravého životního stylu a udržitelné mobility.

Nezůstalo přitom pouze u cest do práce nebo do školy. Dobrovolné měsíční minivýzvy nabízely inspiraci k dalším pohybovým aktivitám i ke změnám ve stravování a každodenních návycích. Účastníci mohli například vyzkoušet novou trasu, nahradit krátké jízdy autem chůzí, vyrazit na společný výlet nebo navštívit místní farmu a nakoupit přímo od pěstitelů. Součástí programu byly také společné cyklojízdy a další doprovodné akce.

Šest měsíců je dost dlouhá doba na to, aby člověk zjistil, že něco, co původně bral jako výzvu, se může postupně stát úplně běžnou součástí jeho dne. – Zuzana Václavík Huňková

Do výzvy se přihlásilo více než 200 zájemců. Všech šest měsíčních přehledů odevzdalo 44 účastníků, kteří tak postoupili do závěrečného vyhodnocení. Dohromady vykázali více než 1 350 přesunů na kole, přes 1 900 pěšky a téměř 1 400 veřejnou dopravou.

„Nešlo přitom jen o čísla a kilometry. Někteří z vás už takto cestovali před začátkem výzvy, jiní kvůli ní začali své návyky skutečně měnit. A právě proto dnes nechceme ocenit jen toho, kdo toho nejvíc ujel nebo ušel, ale různé příběhy a různé způsoby, jak může udržitelná mobilita vypadat,“ uvedla při závěrečném setkání koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Václavík Huňková, která zároveň spolu s prorektorem pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matějem Dostálkem předala oceněným diplomy a ceny.

foto_sem_4

Ocenění za vytrvalost i změnu návyků

Ocenění v kategorii Cyklo tahoun získala Kateřina Pátková z Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Všech 107 zaznamenaných cest absolvovala na kole, které tak bylo jejím jediným vykázaným dopravním prostředkem po celou dobu výzvy.

Pěším tahounem se stala Háta Kreisinger Komňacká z Vydavatelství UP. Pravidelně chodila během všech šesti měsíců a zaznamenala 111 pěších přesunů. Ty tvořily přibližně 95 procent jejích udržitelných cest. Ani jednou přitom nevykázala jízdu autem.

Za největší změnu návyku byl oceněn Jan Huták z Fakulty zdravotnických věd UP. Před zapojením do výzvy běžně využíval auto, z Jesenicka navíc dojíždí přibližně 150 kilometrů jedním směrem. Za půl roku přesto zaznamenal pouze devět cest autem a 96 přesunů udržitelnými způsoby, především veřejnou dopravou a pěšky.

Ocenění Dálkový udržitelný dojížděč si odnesla Lenka Novotná, studentka Pedagogické fakulty UP, která na UP dojíždí 70 kilometrů jedním směrem. Všechny zaznamenané cesty během výzvy absolvovala udržitelně, především veřejnou dopravou.

foto_sem_4

Na novém elektrokole rovnou domů

Hlavní cenu poskytla formou sponzorského daru společnost Olpran. O elektrokolo se losovalo mezi přítomnými finalisty, kteří za všech šest měsíců nevykázali ani jednu cestu autem. Výhercem se stal Jaromír Vachutka z Lékařské fakulty UP.

„Na kole jezdím rád – od jara do podzimu ho běžně využívám k přesunům do práce a přes zimu jezdím vlakem. Na elektrokole vyrazím hlavně někam do kopců, třeba rovnou na Praděd,“ okomentoval svou výhru. Nové kolo vyzkoušel hned po předání – po chvíli na něm odjel domů.

„Šest měsíců je dost dlouhá doba na to, aby člověk zjistil, že něco, co původně bral jako výzvu, se může postupně stát úplně běžnou součástí jeho dne. A pokud si každý z nás z těch šesti měsíců odnese alespoň jeden nový návyk – jednu cestu týdně pěšky, častější kolo nebo třeba rozhodnutí jet vlakem místo autem – pak podle mě výzva splnila svůj účel,“ uzavřela Zuzana Václavík Huňková.

Další ročník výzvy se uskuteční od dubna do září 2027. Přihlášky se otevřou v březnu 2027, podrobnosti zájemci najdou na webu Udržitelné univerzity.

 

Přehled oceněných

Cyklo tahoun – Kateřina Pátková (Cyrilometodějská teologická fakulta UP)
Pěší tahoun – Háta Kreisinger Komňacká (Vydavatelství UP)
Největší změna návyku – Jan Huták (Fakulta zdravotnických věd UP)
Dálkový udržitelný dojížděč – Lenka Novotná (Pedagogická fakulta UP)
Hlavní losovaná cena – Jaromír Vachutka (Lékařská fakulta UP)

 

 

Vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím. Odmítnout způsob, jakým je prosazovaná změna jejich financování. A připomenout, že demokracie není samozřejmost a získaná svoboda nemusí být navždy. To byly hlavní důvody, proč se symbolicky za minutu dvanáct sešly stovky studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého před její právnickou fakultou.

Setkání uspořádala studentská kurie Akademického senátu Právnické fakulty UP a pozvala studenty a zaměstnance napříč univerzitou. „Děkuji, že jste na chvíli odložili studijní povinnosti a rozhodli se ukázat, že vám není lhostejné, v jaké společnosti žijeme a jakou zemi jednou převezmeme,“ zahájil za organizátory setkání Jan Tichánek, student právnické fakulty a její senátor. Způsob, jakým je prosazována zásadní změna financování veřejnoprávních médií, označil za bezprecedentní. Současně připomněl sílu hlasu studentů. „Náš hlas má váhu a neměli bychom se bát ho použít, když nám na něčem záleží. Demokracie není samozřejmost a svoboda není něco, co jednou získáme a navždy nám to zůstane,“ řekl do mikrofonu. Poté veřejně vyzval všechny zákonodárce, aby bez ohledu na barvu svého stranického trika, zvážili důsledky svých rozhodnutí a odmítli návrh, který v současné podobě ohrožuje nezávislost veřejnoprávních médií.

foto_sem_4

Jeho kolegyně studentka práv a senátorka Aneta Rustler apelovala na skutečnost, že mladá generace, která vyrůstá v prostředí dezinformací, potřebuje důvěryhodné a nezávislé zdroje informací. „Žádáme vládu, aby návrh stáhla, případně aby ho před dalším čtením zásadně přepracovala a zakotvila do něj záruky nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Zaměstnancům obou institucí vyjadřujeme podporu.“

Do mikrofonu k účastníkům akce promluvila také například Ivana Plíhalová, herečka Moravského divadla Olomouc, zástupci Milionu chvilek, nebo studenti filozofické fakulty a zástupci iniciativy Stojíme za kulturou.

foto_sem_8

Studenty přišlo podpořit například vedení právnické nebo filozofické fakulty. „Těší mě, že dnešní akci připravili sami studenti. Že jen nečinně nepřihlíží tomu, co se kolem nás děje, že nejsou lhostejní. Vysílají tím jasný signál o své představě, jak by občanská společnost měla fungovat,“ zhodnotila Veronika Tomoszková, předsedkyně Akademického senátu PF UP a členka univerzitního senátu.

Zhruba půlhodinové setkání, které se konalo 27. října, zakončilo přečtení manifestu iniciativy Studenti za média a prostorem zazněla česká hymna. Účastníci poté psali své vzkazy politikům i zaměstnancům veřejnoprávních médií křídami na dlažbu před právnickou fakultou.

Vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím. Odmítnout způsob, jakým je prosazovaná změna jejich financování. A připomenout, že demokracie není samozřejmost a získaná svoboda nemusí být navždy. To byly hlavní důvody, proč se symbolicky za minutu dvanáct sešly stovky studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého před její právnickou fakultou.

Setkání uspořádala studentská kurie Akademického senátu Právnické fakulty UP a pozvala studenty a zaměstnance napříč univerzitou. „Děkuji, že jste na chvíli odložili studijní povinnosti a rozhodli se ukázat, že vám není lhostejné, v jaké společnosti žijeme a jakou zemi jednou převezmeme,“ zahájil za organizátory setkání Jan Tichánek, student právnické fakulty a její senátor. Způsob, jakým je prosazována zásadní změna financování veřejnoprávních médií, označil za bezprecedentní. Současně připomněl sílu hlasu studentů. „Náš hlas má váhu a neměli bychom se bát ho použít, když nám na něčem záleží. Demokracie není samozřejmost a svoboda není něco, co jednou získáme a navždy nám to zůstane,“ řekl do mikrofonu. Poté veřejně vyzval všechny zákonodárce, aby bez ohledu na barvu svého stranického trika, zvážili důsledky svých rozhodnutí a odmítli návrh, který v současné podobě ohrožuje nezávislost veřejnoprávních médií.

foto_sem_4

Jeho kolegyně studentka práv a senátorka Aneta Rustler apelovala na skutečnost, že mladá generace, která vyrůstá v prostředí dezinformací, potřebuje důvěryhodné a nezávislé zdroje informací. „Žádáme vládu, aby návrh stáhla, případně aby ho před dalším čtením zásadně přepracovala a zakotvila do něj záruky nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Zaměstnancům obou institucí vyjadřujeme podporu.“

Do mikrofonu k účastníkům akce promluvila také například Ivana Plíhalová, herečka Moravského divadla Olomouc, zástupci Milionu chvilek, nebo studenti filozofické fakulty a zástupci iniciativy Stojíme za kulturou.

foto_sem_8

Studenty přišlo podpořit například vedení právnické nebo filozofické fakulty. „Těší mě, že dnešní akci připravili sami studenti. Že jen nečinně nepřihlíží tomu, co se kolem nás děje, že nejsou lhostejní. Vysílají tím jasný signál o své představě, jak by občanská společnost měla fungovat,“ zhodnotila Veronika Tomoszková, předsedkyně Akademického senátu PF UP a členka univerzitního senátu.

Zhruba půlhodinové setkání, které se konalo 27. října, zakončilo přečtení manifestu iniciativy Studenti za média a prostorem zazněla česká hymna. Účastníci poté psali své vzkazy politikům i zaměstnancům veřejnoprávních médií křídami na dlažbu před právnickou fakultou.

Je pravda, že ve spánku sníme několik pavouků ročně? A můžeme si opravdu vytvořit vzpomínku na něco, co se nikdy nestalo? Pevnost poznání PřF UP se od 28. října do 1. listopadu promění v Pevnost duchů s podtitulem Věřte nevěřte. Návštěvníky už před budovou přivítá obří nafukovací želvuška z Hvězdárny Brno, uvnitř je čeká svět městských legend, vědeckých mýtů a optických klamů. Na ty nejodvážnější pak v pátek a sobotu večer čeká stezka odvahy. 

Tradiční halloweenská akce Pevnosti poznání letos propojí tajemnou atmosféru s vědeckým poznáváním. Návštěvníci zjistí, jak snadno nás dokáže oklamat vlastní mozek, proč některým mýtům věříme i navzdory vědeckým důkazům a jak vznikají příběhy, které se předávají z generace na generaci. A především si na vlastní kůži vyzkouší, že ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá. 

„Chceme návštěvníkům ukázat, že to, co na první pohled vypadá jako pravda, jí ne vždy opravdu je. Právě na tom jsme postavili letošní program. Věříme, že si lidé odnesou nejen zážitky, ale také chuť přemýšlet nad informacemi, se kterými se každý den setkávají,“ přibližuje záměr akce Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání. 

Uvěříte vlastním očím? 

Jedním z hlavních lákadel bude interaktivní show Může to být pravda?, která se uskuteční v pátek a sobotu v Laudonově sále v 17:00, 19:00 a 21:00 hodin. Návštěvníci se ponoří do světa městských legend, neuvěřitelných příběhů a vědeckých záhad. Co je skutečnost a co jen dobře vymyšlený příběh?  

V Galerii Atom je čeká výstava Pravda nebo mýtus?, během které si budou moci tipnout, která tvrzení jsou pravdivá a která jsou jen rozšířenými mýty. Tajemství se nevyhnou ani stálým expozicím. Prostřednictvím aktivity Pevnostní historky návštěvníci odhalí příběhy spojené se samotnou Pevností a program Iluze mysli jim ukáže, že ani vlastním smyslům se nedá vždy věřit. 

Troufnete si na stezku odvahy? 

Pro všechny, kteří rádi překonávají své hranice a chtějí zjistit, jak funguje strach, bude v pátek 30. a v sobotu 31. října připravena oblíbená Stezka odvahy. Návštěvníci na ní prozkoumají různé podoby strachu a zjistí, jak na něj reaguje náš mozek. Intenzitu zážitku si budou moci sami zvolit. Během obou večerů navíc Pevnost zůstane otevřená až do 22:00 hodin. 

Na své si přijdou také rodiny s dětmi. Připraveny budou tematické vědecké dílny, malování na obličej, interaktivní stanoviště a další aktivity, které propojí halloweenskou atmosféru s vědou a objevováním. V programu nebude chybět ani planetárium s programem Co číhá ve tmě? 

A protože k tajemné atmosféře neodmyslitelně patří také netopýři, návštěvníci se budou moci setkat hned se šesti druhy těchto fascinujících živočichů. Do Pevnosti zavítají hendikepovaní netopýři, kteří se kvůli svému zdravotnímu stavu nemohou vrátit do volné přírody. Poznejte tyto tajemné noční tvory zblízka a přesvědčte se, že není důvod se jich bát. 

Tak oprašte kostýmy, nasaďte masky a vyrazte za námi! Letos v Pevnosti poznání nebudete vědět, čemu věřit. 

Je pravda, že ve spánku sníme několik pavouků ročně? A můžeme si opravdu vytvořit vzpomínku na něco, co se nikdy nestalo? Pevnost poznání PřF UP se od 28. října do 1. listopadu promění v Pevnost duchů s podtitulem Věřte nevěřte. Návštěvníky už před budovou přivítá obří nafukovací želvuška z Hvězdárny Brno, uvnitř je čeká svět městských legend, vědeckých mýtů a optických klamů. Na ty nejodvážnější pak v pátek a sobotu večer čeká stezka odvahy. 

Tradiční halloweenská akce Pevnosti poznání letos propojí tajemnou atmosféru s vědeckým poznáváním. Návštěvníci zjistí, jak snadno nás dokáže oklamat vlastní mozek, proč některým mýtům věříme i navzdory vědeckým důkazům a jak vznikají příběhy, které se předávají z generace na generaci. A především si na vlastní kůži vyzkouší, že ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá. 

„Chceme návštěvníkům ukázat, že to, co na první pohled vypadá jako pravda, jí ne vždy opravdu je. Právě na tom jsme postavili letošní program. Věříme, že si lidé odnesou nejen zážitky, ale také chuť přemýšlet nad informacemi, se kterými se každý den setkávají,“ přibližuje záměr akce Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání. 

Uvěříte vlastním očím? 

Jedním z hlavních lákadel bude interaktivní show Může to být pravda?, která se uskuteční v pátek a sobotu v Laudonově sále v 17:00, 19:00 a 21:00 hodin. Návštěvníci se ponoří do světa městských legend, neuvěřitelných příběhů a vědeckých záhad. Co je skutečnost a co jen dobře vymyšlený příběh?  

V Galerii Atom je čeká výstava Pravda nebo mýtus?, během které si budou moci tipnout, která tvrzení jsou pravdivá a která jsou jen rozšířenými mýty. Tajemství se nevyhnou ani stálým expozicím. Prostřednictvím aktivity Pevnostní historky návštěvníci odhalí příběhy spojené se samotnou Pevností a program Iluze mysli jim ukáže, že ani vlastním smyslům se nedá vždy věřit. 

Troufnete si na stezku odvahy? 

Pro všechny, kteří rádi překonávají své hranice a chtějí zjistit, jak funguje strach, bude v pátek 30. a v sobotu 31. října připravena oblíbená Stezka odvahy. Návštěvníci na ní prozkoumají různé podoby strachu a zjistí, jak na něj reaguje náš mozek. Intenzitu zážitku si budou moci sami zvolit. Během obou večerů navíc Pevnost zůstane otevřená až do 22:00 hodin. 

Na své si přijdou také rodiny s dětmi. Připraveny budou tematické vědecké dílny, malování na obličej, interaktivní stanoviště a další aktivity, které propojí halloweenskou atmosféru s vědou a objevováním. V programu nebude chybět ani planetárium s programem Co číhá ve tmě? 

A protože k tajemné atmosféře neodmyslitelně patří také netopýři, návštěvníci se budou moci setkat hned se šesti druhy těchto fascinujících živočichů. Do Pevnosti zavítají hendikepovaní netopýři, kteří se kvůli svému zdravotnímu stavu nemohou vrátit do volné přírody. Poznejte tyto tajemné noční tvory zblízka a přesvědčte se, že není důvod se jich bát. 

Tak oprašte kostýmy, nasaďte masky a vyrazte za námi! Letos v Pevnosti poznání nebudete vědět, čemu věřit. 

Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého schválil na svém říjnovém zasedání rozpočet fakulty na rok 2026. Je oproti předchozímu roku vyšší téměř o šest milionů korun. Senátorky a senátoři se věnovali také probíhající rekonstrukci hlavní budovy fakulty i dalším aktuálním tématům.

Pedagogická fakulta UP podle svého děkana Vojtecha Regece usiluje o co nejefektivnější hospodaření v rámci dostupných finančních možností. Největší zátěž pro ni v současnosti představuje rozsáhlá rekonstrukce hlavní budovy na Žižkově náměstí. Také o ní se hovořilo na říjnovém zasedání akademického senátu, jehož hlavním bodem bylo schvalování rozpočtu fakulty na letošní rok.

Senátoři a senátorky se na svém druhém podzimním zasedání zabývali nejprve Metodikou dělení příspěvku a dotací PdF UP na rok 2026 a následně Návrhem dělení příspěvku a dotací PdF UP, tedy rozpočtem fakulty na letošní rok. Po vypořádání připomínek ekonomické komise oba dokumenty schválili. V roce 2026 tak bude pedagogická fakulta hospodařit v rámci příspěvků A+K a DKRVO s částkou blížící se 259 milionům korun, což je meziročně o šest milionů korun více.

Děkan Vojtech Regec představil také další oblasti podpory. Zmínil mimo jiné nový Program na podporu navýšení kapacit veřejných vysokých škol v učitelských, speciálněpedagogických a psychologických studijních programech na období 2026–2037 (program P). V roce 2026 má fakulta z tohoto programu v jednotlivých ukazatelích získat téměř 35 milionů korun. V podporovaných studijních programech se přitom předpokládá postupné navýšení počtu studijních míst o 10 až 20 procent.

Dalším tématem bylo rozšíření prostorových kapacit fakulty. Děkan informoval, že plánovaná koupě objektu na Kollárově náměstí se patrně neuskuteční. Přestože záměr již schválily akademické senáty fakulty i univerzity a Správní rada UP, podle aktuálně dostupných informací směřuje objekt k jinému zájemci. Fakulta tak bude muset hledat jiné možnosti, jak své prostorové kapacity rozšířit.

Akademický senát PdF UP se věnoval také personálním otázkám. Schválil návrh, aby fakultu ve Sněmu Rady vysokých škol i v dalším funkčním období zastupovala Kateřina Vitásková z Ústavu speciálněpedagogických studií.

O dalších aktuálních záležitostech informovali senátorky a senátory členové vedení fakulty. Proděkan pro akreditace, praxe a další vzdělávání Vít Zouhar přiblížil probíhající reakreditace studijních oborů a programů. Proděkan pro legislativu, organizaci a rozvoj Jan Michalík se věnoval postupu rekonstrukčních prací v hlavní budově na Žižkově náměstí, proděkanka pro studium Radka Dofková pak mimo jiné přípravě kritérií pro příští přijímací řízení.

Studentská část senátu informovala o setkání studentských senátorů se studenty prvních ročníků, účasti na setkání zástupců akademických senátů pedagogických fakult na Univerzitě Karlově v Praze i o debatě nad výsledky studentských evaluací výuky.

Senát se zabýval rovněž univerzitním dokumentem Metodika Univerzitní kultura – standardy chování zaměstnanců. V diskuzi zaznívaly především kritické připomínky, které senát následně shrnul v přijatém usnesení. Více o AS PdF UP zde. Příští zasedání AS PdF UP se uskuteční 2. prosince.

Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého schválil na svém říjnovém zasedání rozpočet fakulty na rok 2026. Je oproti předchozímu roku vyšší téměř o šest milionů korun. Senátorky a senátoři se věnovali také probíhající rekonstrukci hlavní budovy fakulty i dalším aktuálním tématům.

Pedagogická fakulta UP podle svého děkana Vojtecha Regece usiluje o co nejefektivnější hospodaření v rámci dostupných finančních možností. Největší zátěž pro ni v současnosti představuje rozsáhlá rekonstrukce hlavní budovy na Žižkově náměstí. Také o ní se hovořilo na říjnovém zasedání akademického senátu, jehož hlavním bodem bylo schvalování rozpočtu fakulty na letošní rok.

Senátoři a senátorky se na svém druhém podzimním zasedání zabývali nejprve Metodikou dělení příspěvku a dotací PdF UP na rok 2026 a následně Návrhem dělení příspěvku a dotací PdF UP, tedy rozpočtem fakulty na letošní rok. Po vypořádání připomínek ekonomické komise oba dokumenty schválili. V roce 2026 tak bude pedagogická fakulta hospodařit v rámci příspěvků A+K a DKRVO s částkou blížící se 259 milionům korun, což je meziročně o šest milionů korun více.

Děkan Vojtech Regec představil také další oblasti podpory. Zmínil mimo jiné nový Program na podporu navýšení kapacit veřejných vysokých škol v učitelských, speciálněpedagogických a psychologických studijních programech na období 2026–2037 (program P). V roce 2026 má fakulta z tohoto programu v jednotlivých ukazatelích získat téměř 35 milionů korun. V podporovaných studijních programech se přitom předpokládá postupné navýšení počtu studijních míst o 10 až 20 procent.

Dalším tématem bylo rozšíření prostorových kapacit fakulty. Děkan informoval, že plánovaná koupě objektu na Kollárově náměstí se patrně neuskuteční. Přestože záměr již schválily akademické senáty fakulty i univerzity a Správní rada UP, podle aktuálně dostupných informací směřuje objekt k jinému zájemci. Fakulta tak bude muset hledat jiné možnosti, jak své prostorové kapacity rozšířit.

Akademický senát PdF UP se věnoval také personálním otázkám. Schválil návrh, aby fakultu ve Sněmu Rady vysokých škol i v dalším funkčním období zastupovala Kateřina Vitásková z Ústavu speciálněpedagogických studií.

O dalších aktuálních záležitostech informovali senátorky a senátory členové vedení fakulty. Proděkan pro akreditace, praxe a další vzdělávání Vít Zouhar přiblížil probíhající reakreditace studijních oborů a programů. Proděkan pro legislativu, organizaci a rozvoj Jan Michalík se věnoval postupu rekonstrukčních prací v hlavní budově na Žižkově náměstí, proděkanka pro studium Radka Dofková pak mimo jiné přípravě kritérií pro příští přijímací řízení.

Studentská část senátu informovala o setkání studentských senátorů se studenty prvních ročníků, účasti na setkání zástupců akademických senátů pedagogických fakult na Univerzitě Karlově v Praze i o debatě nad výsledky studentských evaluací výuky.

Senát se zabýval rovněž univerzitním dokumentem Metodika Univerzitní kultura – standardy chování zaměstnanců. V diskuzi zaznívaly především kritické připomínky, které senát následně shrnul v přijatém usnesení. Více o AS PdF UP zde. Příští zasedání AS PdF UP se uskuteční 2. prosince.

Do svého druhého funkčního období symbolicky vykročil děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP Vít Hušek. Inaugurační slib složil a z rukou rektora UP Michaela Kohajdy a předsedkyně Akademického senátu CMTF UP Jany Plátové převzal děkanskou insignii během slavnostního aktu v olomouckém Arcibiskupském paláci.

Rektor Michael Kohajda v úvodu ceremoniálu děkanovi Vítu Huškovi, jehož první funkční období se završilo 13. září, poděkoval za jeho práci v uplynulých čtyřech letech a připojil i přání do let následujících. „Do vašeho druhého funkčního období vám přeji dostatek energie, dobré spolupracovníky a odvahu při rozhodování. Přeji vám také, aby se vám dařilo vytvářet prostředí založené na otevřené komunikaci, vzájemném respektu a spolupráci,“ uvedl rektor.

Když pak průvodce slavností prorektor Matěj Dostálek děkana krátce představil a předsedkyně AS CMTF UP Jana Plátová informovala o průběhu jarní volby kandidáta na děkana, s jejímž výsledkem souhlasilo i vatikánské Dikasterium pro kulturu a vzdělávání, mohlo se přejít k samotnému dekorování děkanským řetězem a složení inauguračního slibu.

Nečekané situace a otevřená komunikace

Svůj proslov Vít Hušek využil především k poděkování kolegyním a kolegům na fakultě, bez nichž by řady úspěchů v minulých letech bylo jen stěží dosaženo. Připomněl i svá slova z dřívější inaugurace, že děkan by měl nejen prosazovat předem stanovené cíle, ale také naslouchat, hledat řešení a porozumění a nést odpovědnost v situacích, které nikdo nemohl předvídat. „Jsem připraven takto postupovat i nyní,“ slíbil.

Hovořil zároveň o důležitosti otevřené komunikace na fakultě, jejíž rozvoj je jednou z jeho priorit. „Chci, aby na fakultě byl prostor pro otevřené otázky, nesouhlas, diskuzi. A stejně důležité je, abychom tento prostor skutečně využívali, dokázali spolu mluvit přímo, abychom se nebáli vést obtížné rozhovory. Taková kultura nevzniká rozhodnutím vedení, ale je to něco, k čemu může přispět každý z nás,“ uvedl.

Vzpomněl také nedávno zemřelou Gabrielu Ivanu Vlkovou, která se před dvaceti lety stala první děkankou teologické fakulty v ČR a která usilovala o to, aby fakulta byla nejen místem, kde se dobře učí, ale byla i prostorem pro hledání Boha, byla místem hledání a nalézání. S připomínkou doby, kdy ve vedení čtyř fakult UP byly ženy, pak podotkl, že považuje za důležité přemýšlet o tom, jaké podmínky univerzita vytváří pro uplatnění lidí s různými zkušenostmi a perspektivami.

V závěru svého proslovu Vít Hušek představil svůj proděkanský tým. Oproti předchozímu funkčnímu období je v něm nejzásadnější změna na pozici proděkanky pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy, kde Martu Cincialovou vystřídala Alice Košárková.

Výzva pro školství

Krátce k přítomným promluvil také Mons. Josef Nuzík, olomoucký arcibiskup a velký kancléř CMTF UP, který je garantem fakulty z církevního hlediska. Ve svém zamyšlení hovořil o výzvě nejen pro teologickou fakultu, ale vysoké školství obecně – pomoci lidem „ohnutým“ současným děním u nás i ve světě.

Inauguraci hudebně na klavír doprovodil Dalimil Ševčík, člen mezinárodní výzkumné skupiny Triertium, která na CMTF UP působí. Přímo pro slavnostní akt mimo jiné připravil skladbu inspirovanou Improvizací na hymnus Veni, creator Spiritus Petra Ebena a chorálem Svatý Václave.

Vít Hušek (* 1971) stojí v čele CMTF UP od roku 2022, předtím byl proděkanem pro vědu a výzkum. Je absolventem CMTF UP a Filozofické fakulty UP, v roce 2017 byl jmenován docentem teologie. Zabývá se raně křesťanskou literaturou a dějinami křesťanského myšlení, působí na katedře filozofie a patrologie a vede Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. Je mimo jiné členem Vědeckých rad Katolické teologické fakulty a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy či jedné z oborových rad na Husitské teologické fakultě UK a v roce 2023 se stal prvním předsedou Asociace děkanů teologických fakult. V druhém funkčním období fakultu povede do 13. září 2030.

Do svého druhého funkčního období symbolicky vykročil děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP Vít Hušek. Inaugurační slib složil a z rukou rektora UP Michaela Kohajdy a předsedkyně Akademického senátu CMTF UP Jany Plátové převzal děkanskou insignii během slavnostního aktu v olomouckém Arcibiskupském paláci.

Rektor Michael Kohajda v úvodu ceremoniálu děkanovi Vítu Huškovi, jehož první funkční období se završilo 13. září, poděkoval za jeho práci v uplynulých čtyřech letech a připojil i přání do let následujících. „Do vašeho druhého funkčního období vám přeji dostatek energie, dobré spolupracovníky a odvahu při rozhodování. Přeji vám také, aby se vám dařilo vytvářet prostředí založené na otevřené komunikaci, vzájemném respektu a spolupráci,“ uvedl rektor.

Když pak průvodce slavností prorektor Matěj Dostálek děkana krátce představil a předsedkyně AS CMTF UP Jana Plátová informovala o průběhu jarní volby kandidáta na děkana, s jejímž výsledkem souhlasilo i vatikánské Dikasterium pro kulturu a vzdělávání, mohlo se přejít k samotnému dekorování děkanským řetězem a složení inauguračního slibu.

Nečekané situace a otevřená komunikace

Svůj proslov Vít Hušek využil především k poděkování kolegyním a kolegům na fakultě, bez nichž by řady úspěchů v minulých letech bylo jen stěží dosaženo. Připomněl i svá slova z dřívější inaugurace, že děkan by měl nejen prosazovat předem stanovené cíle, ale také naslouchat, hledat řešení a porozumění a nést odpovědnost v situacích, které nikdo nemohl předvídat. „Jsem připraven takto postupovat i nyní,“ slíbil.

Hovořil zároveň o důležitosti otevřené komunikace na fakultě, jejíž rozvoj je jednou z jeho priorit. „Chci, aby na fakultě byl prostor pro otevřené otázky, nesouhlas, diskuzi. A stejně důležité je, abychom tento prostor skutečně využívali, dokázali spolu mluvit přímo, abychom se nebáli vést obtížné rozhovory. Taková kultura nevzniká rozhodnutím vedení, ale je to něco, k čemu může přispět každý z nás,“ uvedl.

Vzpomněl také nedávno zemřelou Gabrielu Ivanu Vlkovou, která se před dvaceti lety stala první děkankou teologické fakulty v ČR a která usilovala o to, aby fakulta byla nejen místem, kde se dobře učí, ale byla i prostorem pro hledání Boha, byla místem hledání a nalézání. S připomínkou doby, kdy ve vedení čtyř fakult UP byly ženy, pak podotkl, že považuje za důležité přemýšlet o tom, jaké podmínky univerzita vytváří pro uplatnění lidí s různými zkušenostmi a perspektivami.

V závěru svého proslovu Vít Hušek představil svůj proděkanský tým. Oproti předchozímu funkčnímu období je v něm nejzásadnější změna na pozici proděkanky pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy, kde Martu Cincialovou vystřídala Alice Košárková.

Výzva pro školství

Krátce k přítomným promluvil také Mons. Josef Nuzík, olomoucký arcibiskup a velký kancléř CMTF UP, který je garantem fakulty z církevního hlediska. Ve svém zamyšlení hovořil o výzvě nejen pro teologickou fakultu, ale vysoké školství obecně – pomoci lidem „ohnutým“ současným děním u nás i ve světě.

Inauguraci hudebně na klavír doprovodil Dalimil Ševčík, člen mezinárodní výzkumné skupiny Triertium, která na CMTF UP působí. Přímo pro slavnostní akt mimo jiné připravil skladbu inspirovanou Improvizací na hymnus Veni, creator Spiritus Petra Ebena a chorálem Svatý Václave.

Vít Hušek (* 1971) stojí v čele CMTF UP od roku 2022, předtím byl proděkanem pro vědu a výzkum. Je absolventem CMTF UP a Filozofické fakulty UP, v roce 2017 byl jmenován docentem teologie. Zabývá se raně křesťanskou literaturou a dějinami křesťanského myšlení, působí na katedře filozofie a patrologie a vede Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. Je mimo jiné členem Vědeckých rad Katolické teologické fakulty a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy či jedné z oborových rad na Husitské teologické fakultě UK a v roce 2023 se stal prvním předsedou Asociace děkanů teologických fakult. V druhém funkčním období fakultu povede do 13. září 2030.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda se v souvislosti s projednáváním návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu obrací na zákonodárce. Ve videu vyjadřuje podporu nezávislým veřejnoprávním médiím, upozorňuje na možné dopady navrhovaných změn a vyzývá k důkladné debatě i zajištění stabilního financování a účinné ochrany před politickým tlakem. Připomíná přitom společné poslání univerzit a médií veřejné služby i význam jejich svobody pro demokratickou společnost.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda se v souvislosti s projednáváním návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu obrací na zákonodárce. Ve videu vyjadřuje podporu nezávislým veřejnoprávním médiím, upozorňuje na možné dopady navrhovaných změn a vyzývá k důkladné debatě i zajištění stabilního financování a účinné ochrany před politickým tlakem. Připomíná přitom společné poslání univerzit a médií veřejné služby i význam jejich svobody pro demokratickou společnost.

Altermagnets show no net magnetization, yet they generate spin current as efficiently as ferromagnets. A team led by Helena Reichlová, together with Fèlix Casanova of CIC nanoGUNE in Spain, has demonstrated this in the prestigious scientific journal Nature. The result opens the way to smaller and more robust spintronic devices.