Agregátor zdrojů

Studium na vysoké škole přináší řadu výzev: osamostatnění se, převzetí větší míry odpovědnosti za svoje výsledky, ale i život. První zkouškové období bývá nejen zkouškou vědomostí, ale také odhodlanosti a vůle. Jak naši studující zkouškové období zvládají? Co jim pomáhá? A kde může univerzita nabídnout pomocnou ruku? Na to jsme se jich zeptali v dotazníku.

V anonymním dotazníku odpovídalo 530 studujících napříč univerzitou. Tento počet je vzhledem k celkovému počtu studujících statisticky významný. S výsledky byla seznámena všechna univerzitní pracoviště, kterých se podněty studujících týkají. Dotazníkové šetření by se mělo pravidelně opakovat a vyhodnocovat.

Nápor na psychiku

Že je zkouškové období zátěž na nervy, potvrdila téměř polovina dotázaných. Často se během něj cítí přetížení a pociťují úzkost. Pro čtvrtinu z nich se jedná o velmi stresující období. Jen necelá tři procenta studujících zvládá zkouškové s přehledem, v takových případech se jedná převážně o studenty vyšších ročníků.

Těžké chvíle pomáhá zvládat promluva s rodinou či přáteli, relaxační a mindfulness techniky. Desetina z dotázaných využívá odbornou terapeutickou pomoc, 15 % užívá léky na uklidnění či nespavost. Stejné množství studentů užívá ke zklidnění během zkouškového alkohol.

Velmi stresující je pro naše studující například přílišný tlak na výkon, způsobený také malým počtem vypsaných termínů na jednotlivé zkoušky či jejich kumulací v jednom dni či týdnu, často v rámci jedné katedry. Volají tak po lepší koordinaci mezi vyučujícími.

Velká část studentů uvedla jako brzdu v podávání lepšího výkonu vlastní tendence k prokrastinaci a neschopnost si věci naplánovat. V tomto ohledu by jim, dle jejich mínění, pomohlo například školení v time managementu.

Palčivým tématem dnešní doby je nejen během zkouškového období nedostupnost odborné psychologické pomoci. Přestože univerzita spoustu možností, kam se obracet v kritických chvílích nabízí, ne každý o ní ví. Zároveň je kapacita univerzitních pracovišť, i přes jejich soustavné navyšování, omezená.

„Studenti mohou využít síť univerzitních a poradenských center. Pomocnou ruku nabídnou starší spolužáci ve Studentském klubu. Informace zájemci naleznou na webu Talentovaného Palackého, který funguje jako rozcestník k různým podpůrným aktivitám, jež pro naše studující nabízíme. Pro studenty se specifickými potřebami funguje speciální centrum,“ uvedla vedoucí oddělení studentských záležitostí Vladimíra Sedláčková.

Učit se, učit se, učit se... Ale kde?

Více než třetina dotázaných si stěžuje na nedostatek klidu na učení. Přestože se velká část z nich během zkouškového období vrací domů k rodičům, téměř 40 % z dotázaných alespoň někdy využívá k přípravě studovny či knihovny UP.

Tady ale často naráží na problém s místem. Mnoho studujících tak volá po vytváření nových zákoutí k učení, navýšení kapacit stávajících studoven, rozšíření jejich otevírací doby či doplnění míst k učení o pohodlnější typy posezení, jako jsou vaky či křesílka, stejně jako stabilní připojení k internetu. Chybí také možnost občerstvení v odpoledních či večerních hodinách.

Přestože se ve dvojici či skupině učí jen 7 % dotázaných, pětina našich studentů a studentek by uvítala učícího parťáka. Zde je tak prostor pro studentskou iniciativu, která by jednotlivé zájemce propojila.

Zkouška životního stylu

Během zkouškového si pravidelný spánkový režim, který se neliší od zbytku roku, udržuje jen 40 % studujících. Pětina se učí dlouho do noci, stejné množství si spánek kvůli učení odpírá, čtvrtině se spánkový režim úplně rozpadne.

Zároveň spánek jakožto prostředek pro odpočinek a lepší výkon uvádí 70 % všech dotázaných. „Z výzkumů víme, že spánek je pro naši duševní pohodu velmi důležitý, stejně jako pro tvorbu dlouhodobé paměti. Nedostatek spánku tak negativně dopadá na výkon i náladu během zkouškového období,“ potvrzuje důležitost spánku Michal Kalman z cyrilometodějské teologické fakulty, který se v rámci projektu Zdravá generace věnuje výzkumu životního stylu dětí a mladistvých.

Zkouškové období dopadá také na stravovací režim našich studujících. Pravidelnost ve stravě dodržuje pouze třetina dotázaných. Ostatní se stravují nepravidelně, pro samé učení zapomínají jíst, či stres naopak kompenzují nadměrným množstvím jídla, především nezdravého. K lepšímu soustředění si pomáhají hojně také konzumací kávy či energetických nápojů.

Jen 16 % studentů a studentek během zkoušek pravidelně sportuje. Třetina z dotázaných zařazuje mezi učení krátké procházky či protahovací cvičení. Zbytek odpočívá od učení pasivně při sledování seriálů či sociálních sítí nebo na jakýkoliv odpočinek vůbec nemá čas. „Pohyb je důležitý pro redukci stresu a tím i pro psychickou odolnost jednotlivce. Ani během zkouškového bych se tedy pravidelné fyzické aktivity nezříkal, ba naopak,“ dodává Michal Kalman.

 

Poradenské služby

Univerzita Palackého nabízí množství poradenských služeb od psychologické a psychoterapeutické pomoci, přes studijní poradenství, služby pro studenty se specifickými potřebami, kariérní poradenství a mnoho dalšího. Rozcestník služeb naleznete zde.

Studentský klub: komunitní a poradenské centrum UP

Pomoci a rady od starších spolužáků se zájemcům dostane ve Studentském klubu na nádvoří Zbrojnice. 
Otevírací doba v průběhu semestru: po 9–15, út 9–13, st 9–12, čt 9–13, pá 9–12
Otevírací doba ve zkouškovém období: po 10–14, út 10–14, st 10–14

Další poradenské služby nabízí platforma Talentovaný Palacký.

Studium na vysoké škole přináší řadu výzev: osamostatnění se, převzetí větší míry odpovědnosti za svoje výsledky, ale i život. První zkouškové období bývá nejen zkouškou vědomostí, ale také odhodlanosti a vůle. Jak naši studující zkouškové období zvládají? Co jim pomáhá? A kde může univerzita nabídnout pomocnou ruku? Na to jsme se jich zeptali v dotazníku.

V anonymním dotazníku odpovídalo 530 studujících napříč univerzitou. Tento počet je vzhledem k celkovému počtu studujících statisticky významný. S výsledky byla seznámena všechna univerzitní pracoviště, kterých se podněty studujících týkají. Dotazníkové šetření by se mělo pravidelně opakovat a vyhodnocovat.

Nápor na psychiku

Že je zkouškové období zátěž na nervy, potvrdila téměř polovina dotázaných. Často se během něj cítí přetížení a pociťují úzkost. Pro čtvrtinu z nich se jedná o velmi stresující období. Jen necelá tři procenta studujících zvládá zkouškové s přehledem, v takových případech se jedná převážně o studenty vyšších ročníků.

Těžké chvíle pomáhá zvládat promluva s rodinou či přáteli, relaxační a mindfulness techniky. Desetina z dotázaných využívá odbornou terapeutickou pomoc, 15 % užívá léky na uklidnění či nespavost. Stejné množství studentů užívá ke zklidnění během zkouškového alkohol.

Velmi stresující je pro naše studující například přílišný tlak na výkon, způsobený také malým počtem vypsaných termínů na jednotlivé zkoušky či jejich kumulací v jednom dni či týdnu, často v rámci jedné katedry. Volají tak po lepší koordinaci mezi vyučujícími.

Velká část studentů uvedla jako brzdu v podávání lepšího výkonu vlastní tendence k prokrastinaci a neschopnost si věci naplánovat. V tomto ohledu by jim, dle jejich mínění, pomohlo například školení v time managementu.

Palčivým tématem dnešní doby je nejen během zkouškového období nedostupnost odborné psychologické pomoci. Přestože univerzita spoustu možností, kam se obracet v kritických chvílích nabízí, ne každý o ní ví. Zároveň je kapacita univerzitních pracovišť, i přes jejich soustavné navyšování, omezená.

„Studenti mohou využít síť univerzitních a poradenských center. Pomocnou ruku nabídnou starší spolužáci ve Studentském klubu. Informace zájemci naleznou na webu Talentovaného Palackého, který funguje jako rozcestník k různým podpůrným aktivitám, jež pro naše studující nabízíme. Pro studenty se specifickými potřebami funguje speciální centrum,“ uvedla vedoucí oddělení studentských záležitostí Vladimíra Sedláčková.

Učit se, učit se, učit se... Ale kde?

Více než třetina dotázaných si stěžuje na nedostatek klidu na učení. Přestože se velká část z nich během zkouškového období vrací domů k rodičům, téměř 40 % z dotázaných alespoň někdy využívá k přípravě studovny či knihovny UP.

Tady ale často naráží na problém s místem. Mnoho studujících tak volá po vytváření nových zákoutí k učení, navýšení kapacit stávajících studoven, rozšíření jejich otevírací doby či doplnění míst k učení o pohodlnější typy posezení, jako jsou vaky či křesílka, stejně jako stabilní připojení k internetu. Chybí také možnost občerstvení v odpoledních či večerních hodinách.

Přestože se ve dvojici či skupině učí jen 7 % dotázaných, pětina našich studentů a studentek by uvítala učícího parťáka. Zde je tak prostor pro studentskou iniciativu, která by jednotlivé zájemce propojila.

Zkouška životního stylu

Během zkouškového si pravidelný spánkový režim, který se neliší od zbytku roku, udržuje jen 40 % studujících. Pětina se učí dlouho do noci, stejné množství si spánek kvůli učení odpírá, čtvrtině se spánkový režim úplně rozpadne.

Zároveň spánek jakožto prostředek pro odpočinek a lepší výkon uvádí 70 % všech dotázaných. „Z výzkumů víme, že spánek je pro naši duševní pohodu velmi důležitý, stejně jako pro tvorbu dlouhodobé paměti. Nedostatek spánku tak negativně dopadá na výkon i náladu během zkouškového období,“ potvrzuje důležitost spánku Michal Kalman z cyrilometodějské teologické fakulty, který se v rámci projektu Zdravá generace věnuje výzkumu životního stylu dětí a mladistvých.

Zkouškové období dopadá také na stravovací režim našich studujících. Pravidelnost ve stravě dodržuje pouze třetina dotázaných. Ostatní se stravují nepravidelně, pro samé učení zapomínají jíst, či stres naopak kompenzují nadměrným množstvím jídla, především nezdravého. K lepšímu soustředění si pomáhají hojně také konzumací kávy či energetických nápojů.

Jen 16 % studentů a studentek během zkoušek pravidelně sportuje. Třetina z dotázaných zařazuje mezi učení krátké procházky či protahovací cvičení. Zbytek odpočívá od učení pasivně při sledování seriálů či sociálních sítí nebo na jakýkoliv odpočinek vůbec nemá čas. „Pohyb je důležitý pro redukci stresu a tím i pro psychickou odolnost jednotlivce. Ani během zkouškového bych se tedy pravidelné fyzické aktivity nezříkal, ba naopak,“ dodává Michal Kalman.

 

Poradenské služby

Univerzita Palackého nabízí množství poradenských služeb od psychologické a psychoterapeutické pomoci, přes studijní poradenství, služby pro studenty se specifickými potřebami, kariérní poradenství a mnoho dalšího. Rozcestník služeb naleznete zde.

Studentský klub: komunitní a poradenské centrum UP

Pomoci a rady od starších spolužáků se zájemcům dostane ve Studentském klubu na nádvoří Zbrojnice. 
Otevírací doba v průběhu semestru: po 9–15, út 9–13, st 9–12, čt 9–13, pá 9–12
Otevírací doba ve zkouškovém období: po 10–14, út 10–14, st 10–14

Další poradenské služby nabízí platforma Talentovaný Palacký.

Praktické tipy a rady pro Ph.D. studující, také přiblížení jejich vědeckých témat, interaktivní workshop o předsudcích a stereotypech, stand-upy akademiků a akademiček téměř ze všech kateder teologické fakulty, přednášku Marka O. Váchy pro širokou veřejnost a v neposlední řadě vynikající guláš – to vše nabídne ve středu 11. února akce Cyrilometodějské teologické fakulty UP s názvem Vědecký guláš aneb Den vědy na teologické.

„Na fakultě se v oblasti vědy děje stále něco nového. Kolegové na katedrách i v našich třech institutech pracují na zajímavých tématech, s nimiž chtějí seznámit studenty, kolegy, případně veřejnost. Cílem akce je více propojit komunitu badatelů, podpořit setkávání a výměnu, informovat se. Věříme, že nabídka zaujme i studenty a povzbudí je k dalšímu (doktorskému) studiu. Jsme rádi, že nabídku vystoupit se svou přednáškou pro zájemce z řad široké veřejnosti přijal i náš absolvent Marek Orko Vácha,“ uvedla Marta Lucie Cincialová, proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy.

Úplný program akce najdete zde.

Program Vědeckého guláše začíná v 9:30. Učebna U3 v hlavní budově fakulty v Univerzitní ulici bude patřit Ph.D. studujícím. Několik dobrých tipů a rad jim předá Katrin Stark z Kariérního centra UP, zároveň svoji práci představí například Barbora Kutá, která se zaměřuje na využití AI pro terapeutické účely, nebo Szergej Cápec s tématem Generace v nejistotě: Mezi rodinnou oporou a tlakem vrstevníků. Před polednem katedra křesťanské výchovy nabídne workshop věnovaný stereotypům a předsudkům.

O zajímavých vědeckých projektech se bude od rána mluvit i ve fakultní aule. Vystoupí mimo jiné Ľubomír Žák, který představí nový Institut Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření, Eduard Fiedler, který přiblíží práci badatelské skupiny Triertium, nebo Michal Kalman s Andreou Madarasovou, kteří se věnují studii HBSC o životním stylu dětí a mládeže.

Program v aule pak od 15:30 vyvrcholí veřejnou přednáškou římskokatolického kněze, teologa, bioetika, pedagoga a spisovatele, absolventa CMTF UP Marka Orko Váchy s názvem Když Bůh chybí úplně všem.

Na Vědecký guláš naváže mezinárodní konference Dialogue and Reconciliation, kterou CMTF pořádá u příležitosti otevření Institutu M. J. Metzgera. S úvodní přednáškou vystoupí 11. února od 19:45 David Fernández Puyana, velvyslanec Stálé mise Univerzity pro mír (UPeace) při OSN. Odborné setkání s účastníky z Irska, Maďarska či Malty pak bude pokračovat v průběhu celého čtvrtka 12. února, program je k dispozici zde.

Praktické tipy a rady pro Ph.D. studující, také přiblížení jejich vědeckých témat, interaktivní workshop o předsudcích a stereotypech, stand-upy akademiků a akademiček téměř ze všech kateder teologické fakulty, přednášku Marka O. Váchy pro širokou veřejnost a v neposlední řadě vynikající guláš – to vše nabídne ve středu 11. února akce Cyrilometodějské teologické fakulty UP s názvem Vědecký guláš aneb Den vědy na teologické.

„Na fakultě se v oblasti vědy děje stále něco nového. Kolegové na katedrách i v našich třech institutech pracují na zajímavých tématech, s nimiž chtějí seznámit studenty, kolegy, případně veřejnost. Cílem akce je více propojit komunitu badatelů, podpořit setkávání a výměnu, informovat se. Věříme, že nabídka zaujme i studenty a povzbudí je k dalšímu (doktorskému) studiu. Jsme rádi, že nabídku vystoupit se svou přednáškou pro zájemce z řad široké veřejnosti přijal i náš absolvent Marek Orko Vácha,“ uvedla Marta Lucie Cincialová, proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy.

Úplný program akce najdete zde.

Program Vědeckého guláše začíná v 9:30. Učebna U3 v hlavní budově fakulty v Univerzitní ulici bude patřit Ph.D. studujícím. Několik dobrých tipů a rad jim předá Katrin Stark z Kariérního centra UP, zároveň svoji práci představí například Barbora Kutá, která se zaměřuje na využití AI pro terapeutické účely, nebo Szergej Cápec s tématem Generace v nejistotě: Mezi rodinnou oporou a tlakem vrstevníků. Před polednem katedra křesťanské výchovy nabídne workshop věnovaný stereotypům a předsudkům.

O zajímavých vědeckých projektech se bude od rána mluvit i ve fakultní aule. Vystoupí mimo jiné Ľubomír Žák, který představí nový Institut Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření, Eduard Fiedler, který přiblíží práci badatelské skupiny Triertium, nebo Michal Kalman s Andreou Madarasovou, kteří se věnují studii HBSC o životním stylu dětí a mládeže.

Program v aule pak od 15:30 vyvrcholí veřejnou přednáškou římskokatolického kněze, teologa, bioetika, pedagoga a spisovatele, absolventa CMTF UP Marka Orko Váchy s názvem Když Bůh chybí úplně všem.

Na Vědecký guláš naváže mezinárodní konference Dialogue and Reconciliation, kterou CMTF pořádá u příležitosti otevření Institutu M. J. Metzgera. S úvodní přednáškou vystoupí 11. února od 19:45 David Fernández Puyana, velvyslanec Stálé mise Univerzity pro mír (UPeace) při OSN. Odborné setkání s účastníky z Irska, Maďarska či Malty pak bude pokračovat v průběhu celého čtvrtka 12. února, program je k dispozici zde.

Bezpečné, důvěryhodné a spravedlivé prostředí na univerzitách a výzkumných institucích pomáhá na řadě z nich podporovat ombudsman či ombudsmanka. Na padesát se jich v lednu setkalo v Olomouci, aby debatovali o komunikaci, viditelnosti a legitimitě svých rolí v akademickém prostředí a vyměnili si zkušenosti z dosud řešených případů. Na setkání byl také představen první celouniverzitní ombudsman UP Jaroslav Šotola. Jeho mandát započal s únorem.

Ombudsmani a ombudsmanky z českých veřejných vysokých škol, kontaktní osoby pro sociální bezpečí, lidé z HR a osoby odpovědné za agendu rovných příležitostí v akademickém prostředí se v rámci dvoudenního Kolokvia Školské ombuds platformy 2026 setkali na Právnické fakultě UP. Cílem setkání bylo především posílit dovednosti v oblasti prezentace své agendy a rozvíjet komunikační kompetence při řešení konkrétních případů.

video_sem

„Úspěšné fungování ombudsosob je podmíněno nejen odbornou kvalifikací a schopností citlivě pracovat s jednotlivými případy, ale také schopností efektivně komunikovat s vedením institucí, akademickou obcí i širší veřejností. Nejen v tomto se na kolokviu mnozí vzájemně inspirovali a podpořili,“ uvedla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů UP.

S příspěvkem vystoupil například Lukáš Houdek, dokumentarista, novinář a umělec, bývalý koordinátor a jedna z vůdčích postav projektu HateFree Culture, dnes reportér časopisu Heroine. Zaměřil se v něm na citlivost komunikace lidských práv v online i offline prostředí a představil své zkušenosti se zvládáním vypjatých diskuzí.

V programu dále vystoupila Anna Hrábková, vedoucí kampaně Zakroužkuj ženu, Jakub Landsmann, marketingový specialista s orientací na komunikaci s absolventy a partnery, Klára Šimáčková Laurenčíková, která v letech 2022 až 2025 působila na postu zmocněnkyně vlády pro lidská práva a od února 2023 také jako národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny a náměstkyně ministra pro evropské záležitosti ČR, či Richard Nevšímal, zakladatel Poradenského a kariérního centra na VŠCHT Praha.

Nový ombudsman Univerzity Palackého Jaroslav Šotola

Celorepublikové setkání zahájila prorektorka pro legislativu a organizaci UP Klára Hamuľáková. Představila při této příležitosti prvního celouniverzitního ombudsmana Univerzity Palackého, který se své role ujme v únoru. Po úspěšném výběrovém řízení se jím stal Jaroslav Šotola, který má dlouholetou praxi z Filozofické fakulty UP a zároveň je bývalým předsedou a nyní místopředsedou Školské ombuds platformy.

„Univerzita Palackého se v oblasti sociálního bezpečí a ochrany práv, domnívám se, vydala cestou, která je v českém prostředí do značné míry jedinečná, na našich fakultách působí dlouhodobě ombudsosoby pro studující, často jsou v tandemech žena a muž, na některých fakultách speciálně i pro zaměstnance. Současně budeme mít od 1. února ombudsmana pro celou univerzitu, tedy jak pro studující, tak pro zaměstnance univerzity,“ uvedla prorektorka Hamuľáková a doplnila, že popsaný systém je doplněn ještě sítí kontaktních osob pro sociální bezpečí a aktivitami iniciativy Férová univerzita, která je zaměřena na vzdělávání a metodickou podporu napříč fakultami.

„Mám velkou radost, že mohu právě dnes na tomto fóru oznámit, kdo se stane naším historicky prvním univerzitním ombudsmanem. Jaroslav Šotola působí jako ombudsman na filozofické fakultě, kde se stal velmi respektovanou osobou, a je nám proto velkou ctí, že převezme tu o stupeň vyšší roli univerzitního ombudsmana. Vkládáme do něj velké naděje, právě díky zkušenostem, které získal na fakultě,“ doplnila prorektorka.

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D.

Jeho dlouholetým pracovištěm byla katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, kde se zabýval problematikou sociální mobility Romů a kvalitativním výzkumem. V posledních letech se také věnuje tématu dopadů negativních aspektů mocenské asymetrie v akademickém prostředí, což byla hlavní motivace zastávat pozici fakultního ombudsmana. Studujícími byl do funkce zvolen spolu se svou zástupkyní Michaelou Antonín Malaníkovou v listopadu 2020, od roku 2023 byl zástupce ombudsmanky. V rámci pozice ochránce práv studentů FF rozvíjel proaktivní přístup včetně síťování na národní i mezinárodní úrovni. Spoluzakládal Školskou ombuds platformu, aktuálně je jejím místopředsedou. V roce 2021 absolvoval výcvik v transformativní mediaci, kterou považuje za efektivní nástroj řešení konfliktů; praxi získal působením v mediačním centru v Olomouci a Brně.

Bezpečné, důvěryhodné a spravedlivé prostředí na univerzitách a výzkumných institucích pomáhá na řadě z nich podporovat ombudsman či ombudsmanka. Na padesát se jich v lednu setkalo v Olomouci, aby debatovali o komunikaci, viditelnosti a legitimitě svých rolí v akademickém prostředí a vyměnili si zkušenosti z dosud řešených případů. Na setkání byl také představen první celouniverzitní ombudsman UP Jaroslav Šotola. Jeho mandát započal s únorem.

Ombudsmani a ombudsmanky z českých veřejných vysokých škol, kontaktní osoby pro sociální bezpečí, lidé z HR a osoby odpovědné za agendu rovných příležitostí v akademickém prostředí se v rámci dvoudenního Kolokvia Školské ombuds platformy 2026 setkali na Právnické fakultě UP. Cílem setkání bylo především posílit dovednosti v oblasti prezentace své agendy a rozvíjet komunikační kompetence při řešení konkrétních případů.

video_sem

„Úspěšné fungování ombudsosob je podmíněno nejen odbornou kvalifikací a schopností citlivě pracovat s jednotlivými případy, ale také schopností efektivně komunikovat s vedením institucí, akademickou obcí i širší veřejností. Nejen v tomto se na kolokviu mnozí vzájemně inspirovali a podpořili,“ uvedla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů UP.

S příspěvkem vystoupil například Lukáš Houdek, dokumentarista, novinář a umělec, bývalý koordinátor a jedna z vůdčích postav projektu HateFree Culture, dnes reportér časopisu Heroine. Zaměřil se v něm na citlivost komunikace lidských práv v online i offline prostředí a představil své zkušenosti se zvládáním vypjatých diskuzí.

V programu dále vystoupila Anna Hrábková, vedoucí kampaně Zakroužkuj ženu, Jakub Landsmann, marketingový specialista s orientací na komunikaci s absolventy a partnery, Klára Šimáčková Laurenčíková, která v letech 2022 až 2025 působila na postu zmocněnkyně vlády pro lidská práva a od února 2023 také jako národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny a náměstkyně ministra pro evropské záležitosti ČR, či Richard Nevšímal, zakladatel Poradenského a kariérního centra na VŠCHT Praha.

Nový ombudsman Univerzity Palackého Jaroslav Šotola

Celorepublikové setkání zahájila prorektorka pro legislativu a organizaci UP Klára Hamuľáková. Představila při této příležitosti prvního celouniverzitního ombudsmana Univerzity Palackého, který se své role ujme v únoru. Po úspěšném výběrovém řízení se jím stal Jaroslav Šotola, který má dlouholetou praxi z Filozofické fakulty UP a zároveň je bývalým předsedou a nyní místopředsedou Školské ombuds platformy.

„Univerzita Palackého se v oblasti sociálního bezpečí a ochrany práv, domnívám se, vydala cestou, která je v českém prostředí do značné míry jedinečná, na našich fakultách působí dlouhodobě ombudsosoby pro studující, často jsou v tandemech žena a muž, na některých fakultách speciálně i pro zaměstnance. Současně budeme mít od 1. února ombudsmana pro celou univerzitu, tedy jak pro studující, tak pro zaměstnance univerzity,“ uvedla prorektorka Hamuľáková a doplnila, že popsaný systém je doplněn ještě sítí kontaktních osob pro sociální bezpečí a aktivitami iniciativy Férová univerzita, která je zaměřena na vzdělávání a metodickou podporu napříč fakultami.

„Mám velkou radost, že mohu právě dnes na tomto fóru oznámit, kdo se stane naším historicky prvním univerzitním ombudsmanem. Jaroslav Šotola působí jako ombudsman na filozofické fakultě, kde se stal velmi respektovanou osobou, a je nám proto velkou ctí, že převezme tu o stupeň vyšší roli univerzitního ombudsmana. Vkládáme do něj velké naděje, právě díky zkušenostem, které získal na fakultě,“ doplnila prorektorka.

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D.

Jeho dlouholetým pracovištěm byla katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, kde se zabýval problematikou sociální mobility Romů a kvalitativním výzkumem. V posledních letech se také věnuje tématu dopadů negativních aspektů mocenské asymetrie v akademickém prostředí, což byla hlavní motivace zastávat pozici fakultního ombudsmana. Studujícími byl do funkce zvolen spolu se svou zástupkyní Michaelou Antonín Malaníkovou v listopadu 2020, od roku 2023 byl zástupce ombudsmanky. V rámci pozice ochránce práv studentů FF rozvíjel proaktivní přístup včetně síťování na národní i mezinárodní úrovni. Spoluzakládal Školskou ombuds platformu, aktuálně je jejím místopředsedou. V roce 2021 absolvoval výcvik v transformativní mediaci, kterou považuje za efektivní nástroj řešení konfliktů; praxi získal působením v mediačním centru v Olomouci a Brně.

Jezdit do práce na kole není v rovinaté Olomouci nic příliš neobvyklého. Ale nasbírat během stejnojmenné měsíční výzvy přes 1 300 kilometrů, a ještě to zopakovat ve dvou ročnících za sebou? To už ano – stačí nezůstat u každodenního dojíždění na univerzitu, ale vyrazit na kole i na služební cesty.

Právě tak to dělá botanička Lucie Ko­brlová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP. Věnuje se nejen výuce a výzkumu v univerzitním areálu v Holici, za rostlinami vyráží také do terénu – nejvíc právě v jarních měsících, kdy se koná i květnová kampaň Do práce na kole.

„Snažím se jezdit na kole celý rok, kdykoliv to jde – když není hluboký sníh nebo moc nemrzne. Po cestě do práce i zpátky domů si vyčistím hlavu, a to je po celém dni stráveném v učebnách nebo laboratořích potřeba,“ říká. V průběhu květnové výzvy si navíc cestu domů na Neředín protáhne klidně na třicetikilometrovou projížďku – ať už jižní cestou přes Grygov a Hněvotín, nebo severně přes Šternberk.

Právě květen je ale zároveň měsícem, kdy je mnoho rostlin v optimu, tedy v nejlepším stádiu pro botanické výpravy a sběr vzorků. Lucie Kobrlová se teď věnuje výzkumu prliny – modře kvetoucí rostliny porostlé drsnými chlupy, které při dotyku prlí – tedy nářečně pálí nebo píchají. „U nás rostou dva druhy – běžnější prlina rolní a velmi podobná, často zaměňovaná a přehlížená prlina východní. S kolegy zkoumáme a ověřujeme jejich skutečné aktuální rozšíření v Česku a na Slovensku,“ vysvětluje.

Obě prliny rostou hlavně v teplejších oblastech na okrajích polí, vinic nebo cest. „Rozhodla jsem se proto spojit příjemné s užitečným a vyrazila na jejich lokality na kole. Na ty bližší přímo z Olomouce, na vzdálenější v kombinaci s vlakem. Ve čtyři ráno z Olomouce do Lovosic, kde jsem měla vytipovaná místa, kde by právě prlina východní měla růst. Kolo je na takový průzkum ideální dopravní prostředek – naplánujete si okruh po cestách mezi poli, sledujete, co kde roste, a můžete kdykoliv zastavit a sebrat vzorky,“ popisuje botanička.

Jak ale zjistit, kam se třeba právě za prlinou vydat? Lucie Kobrlová při vytipovávání lokalit využívá nejen oficiální botanické databáze, ale také projekty občanské vědy, jako je iNaturalist.org. Pomocí mobilní aplikace může každý vyfotit rostliny, živočichy nebo třeba houby, které potká, a spolu s jejich souřadnicemi je přidat do celosvětové databáze. „Aplikace umí navrhnout i přibližné určení, které následně potvrdí nebo upraví komunita uživatelů. Máme tak dostupné velké množství dat, kterým se můžeme podrobněji věnovat. Autora záznamu je navíc možné kontaktovat, zeptat se ho na detaily, poprosit o bližší průzkum okolí nebo o zaslání vzorků. Kolegům tak nedávno přišla zásilka až ze Severní Ameriky,“ doplňuje.

Lucie Kobrlová se do výzvy Do práce na kole už několik let zapojuje v týmu se svými kolegy z katedry. Společně sbírají ujeté kilometry, ale také vyrážejí na cyklovýlety po okolí. Jízda na kole tak pro ně není jen způsob individuální dopravy, ale i týmová záležitost – podobně jako současná věda, která stojí na spolupráci, sdílení a otevřenosti.

Text vyšel v magazínu Žurnál UP.

Jezdit do práce na kole není v rovinaté Olomouci nic příliš neobvyklého. Ale nasbírat během stejnojmenné měsíční výzvy přes 1 300 kilometrů, a ještě to zopakovat ve dvou ročnících za sebou? To už ano – stačí nezůstat u každodenního dojíždění na univerzitu, ale vyrazit na kole i na služební cesty.

Právě tak to dělá botanička Lucie Ko­brlová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP. Věnuje se nejen výuce a výzkumu v univerzitním areálu v Holici, za rostlinami vyráží také do terénu – nejvíc právě v jarních měsících, kdy se koná i květnová kampaň Do práce na kole.

„Snažím se jezdit na kole celý rok, kdykoliv to jde – když není hluboký sníh nebo moc nemrzne. Po cestě do práce i zpátky domů si vyčistím hlavu, a to je po celém dni stráveném v učebnách nebo laboratořích potřeba,“ říká. V průběhu květnové výzvy si navíc cestu domů na Neředín protáhne klidně na třicetikilometrovou projížďku – ať už jižní cestou přes Grygov a Hněvotín, nebo severně přes Šternberk.

Právě květen je ale zároveň měsícem, kdy je mnoho rostlin v optimu, tedy v nejlepším stádiu pro botanické výpravy a sběr vzorků. Lucie Kobrlová se teď věnuje výzkumu prliny – modře kvetoucí rostliny porostlé drsnými chlupy, které při dotyku prlí – tedy nářečně pálí nebo píchají. „U nás rostou dva druhy – běžnější prlina rolní a velmi podobná, často zaměňovaná a přehlížená prlina východní. S kolegy zkoumáme a ověřujeme jejich skutečné aktuální rozšíření v Česku a na Slovensku,“ vysvětluje.

Obě prliny rostou hlavně v teplejších oblastech na okrajích polí, vinic nebo cest. „Rozhodla jsem se proto spojit příjemné s užitečným a vyrazila na jejich lokality na kole. Na ty bližší přímo z Olomouce, na vzdálenější v kombinaci s vlakem. Ve čtyři ráno z Olomouce do Lovosic, kde jsem měla vytipovaná místa, kde by právě prlina východní měla růst. Kolo je na takový průzkum ideální dopravní prostředek – naplánujete si okruh po cestách mezi poli, sledujete, co kde roste, a můžete kdykoliv zastavit a sebrat vzorky,“ popisuje botanička.

Jak ale zjistit, kam se třeba právě za prlinou vydat? Lucie Kobrlová při vytipovávání lokalit využívá nejen oficiální botanické databáze, ale také projekty občanské vědy, jako je iNaturalist.org. Pomocí mobilní aplikace může každý vyfotit rostliny, živočichy nebo třeba houby, které potká, a spolu s jejich souřadnicemi je přidat do celosvětové databáze. „Aplikace umí navrhnout i přibližné určení, které následně potvrdí nebo upraví komunita uživatelů. Máme tak dostupné velké množství dat, kterým se můžeme podrobněji věnovat. Autora záznamu je navíc možné kontaktovat, zeptat se ho na detaily, poprosit o bližší průzkum okolí nebo o zaslání vzorků. Kolegům tak nedávno přišla zásilka až ze Severní Ameriky,“ doplňuje.

Lucie Kobrlová se do výzvy Do práce na kole už několik let zapojuje v týmu se svými kolegy z katedry. Společně sbírají ujeté kilometry, ale také vyrážejí na cyklovýlety po okolí. Jízda na kole tak pro ně není jen způsob individuální dopravy, ale i týmová záležitost – podobně jako současná věda, která stojí na spolupráci, sdílení a otevřenosti.

Text vyšel v magazínu Žurnál UP.

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi, ale také prohlídkou historického centra Olomouce a bowlingovým turnajem a nabídla v pořadí šestá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Hlavním tématem byl interdisciplinární přístup ve fyzioterapii a ergoterapii. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnili studenti a vyučující z partnerských univerzit z Belgie, Finska, Chorvatska, Bulharska a Slovenska.

Program letošní školy odstartoval ještě před příjezdem bezmála třicítky studentů a pedagogů do Olomouce. „Setkání na půdě fakulty zdravotnických věd předcházel online workshop na téma interdisciplinárních týmů a jejich dynamiky, který vedl náš dlouholetý spolupracovník, psycholog Jón Grétar Sigurjónson z Islandu,“ uvedla za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) zahájilo představení jednotlivých univerzit a společný brainstorming v týmech, který nastartoval spolupráci napříč obory i kulturami. „Odborná část byla věnovaná aktuálním tématům současné rehabilitace. Účastníci se zapojili například do přednášek a workshopů zaměřených na novinky ve funkčním testování v neurologii, interdisciplinární přístup u pacientů s roztroušenou sklerózou, ale také na oblast dechu a hlasu,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová. Výrazný ohlas vzbudila přednáška Marty Dus o interdisciplinárním přístupu v těhotenství a blok věnovaný robotice ve fyzioterapii a ergoterapii, kterým účastníky provedl přední český expert na roboticky asistovanou rehabilitaci Martin Žižka.

Součástí programu byla i exkurze v Rehabilitačních sanatoriích Klimkovice, která nabídla účastníkům cenný vhled do komplexní rehabilitační péče. „Hlavní fyzioterapeutka Romana Holaňová nejen že provedla účastníky celým areálem sanatorií, ale poskytla také hluboké porozumění interprofesní spolupráci a jejímu dopadu na pacienta v celospolečenském kontextu,“ vyzdvihla Petra Gaul Aláčová.

V nabitém rozvrhu zimní školy se ale našel prostor i na prohlídku historického centra Olomouce a přátelský turnaj v bowlingu. Příjemný relax nabídla dechová cvičení vedená Romanou Kláštereckou.

„Oceňuji, že jsme se díky programu mohli ponořit do několika oblastí spjatých s fyzioterapií a ergoterapií a získali tak náhled na různá témata a problematiky. Do budoucna nám to může pomoct při rozhodování, na co se specializovat. Určitě je přínosné, že můžeme s kolegy z různých zemí sdílet poznatky a zkušenosti,“ zhodnotila Rugile Baltrunaite z finské Saatakunta University of Applied Sciences.

„Zimní škola fyzioterapie a ergoterapie opět potvrdila svůj význam jako platforma pro odborný rozvoj, mezinárodní spolupráci a sdílení přístupů v moderní fyzioterapii a ergoterapii. Účastníci v rámci evaluací vyzdvihli komplexnost, provázanost, široký záběr a také skvělou organizaci celého programu. Velký dík patří členkám našeho ústavu Martě Dus, Janě Vyskotové, Markétě Noskové, ale také studentkám fyzioterapie Emě Zigové a Miriam Teltschové a dalším, bez kterých by tato akce nebyla tak úspěšná,“ vyzdvihl přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petr Konečný.

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi, ale také prohlídkou historického centra Olomouce a bowlingovým turnajem a nabídla v pořadí šestá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Hlavním tématem byl interdisciplinární přístup ve fyzioterapii a ergoterapii. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnili studenti a vyučující z partnerských univerzit z Belgie, Finska, Chorvatska, Bulharska a Slovenska.

Program letošní školy odstartoval ještě před příjezdem bezmála třicítky studentů a pedagogů do Olomouce. „Setkání na půdě fakulty zdravotnických věd předcházel online workshop na téma interdisciplinárních týmů a jejich dynamiky, který vedl náš dlouholetý spolupracovník, psycholog Jón Grétar Sigurjónson z Islandu,“ uvedla za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) zahájilo představení jednotlivých univerzit a společný brainstorming v týmech, který nastartoval spolupráci napříč obory i kulturami. „Odborná část byla věnovaná aktuálním tématům současné rehabilitace. Účastníci se zapojili například do přednášek a workshopů zaměřených na novinky ve funkčním testování v neurologii, interdisciplinární přístup u pacientů s roztroušenou sklerózou, ale také na oblast dechu a hlasu,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová. Výrazný ohlas vzbudila přednáška Marty Dus o interdisciplinárním přístupu v těhotenství a blok věnovaný robotice ve fyzioterapii a ergoterapii, kterým účastníky provedl přední český expert na roboticky asistovanou rehabilitaci Martin Žižka.

Součástí programu byla i exkurze v Rehabilitačních sanatoriích Klimkovice, která nabídla účastníkům cenný vhled do komplexní rehabilitační péče. „Hlavní fyzioterapeutka Romana Holaňová nejen že provedla účastníky celým areálem sanatorií, ale poskytla také hluboké porozumění interprofesní spolupráci a jejímu dopadu na pacienta v celospolečenském kontextu,“ vyzdvihla Petra Gaul Aláčová.

V nabitém rozvrhu zimní školy se ale našel prostor i na prohlídku historického centra Olomouce a přátelský turnaj v bowlingu. Příjemný relax nabídla dechová cvičení vedená Romanou Kláštereckou.

„Oceňuji, že jsme se díky programu mohli ponořit do několika oblastí spjatých s fyzioterapií a ergoterapií a získali tak náhled na různá témata a problematiky. Do budoucna nám to může pomoct při rozhodování, na co se specializovat. Určitě je přínosné, že můžeme s kolegy z různých zemí sdílet poznatky a zkušenosti,“ zhodnotila Rugile Baltrunaite z finské Saatakunta University of Applied Sciences.

„Zimní škola fyzioterapie a ergoterapie opět potvrdila svůj význam jako platforma pro odborný rozvoj, mezinárodní spolupráci a sdílení přístupů v moderní fyzioterapii a ergoterapii. Účastníci v rámci evaluací vyzdvihli komplexnost, provázanost, široký záběr a také skvělou organizaci celého programu. Velký dík patří členkám našeho ústavu Martě Dus, Janě Vyskotové, Markétě Noskové, ale také studentkám fyzioterapie Emě Zigové a Miriam Teltschové a dalším, bez kterých by tato akce nebyla tak úspěšná,“ vyzdvihl přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petr Konečný.

Čtyři kandidáti na děkana, kteří uspěli ve fakultních volbách, převzali z rukou rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy jmenovací dekrety. Od února povede filozofickou fakultu Jan Stejskal, pedagogickou fakultu Vojtech Regec, přírodovědeckou fakultu Jan Říha a fakultu tělesné kultury Pavel Háp.

Rektor UP Michael Kohajda potvrdil, že kandidáti na děkana zvolení akademickými senáty čtyř fakult se 1. února ujmou svých funkcí, děkan fakulty tělesné kultury tak učiní podle daného harmonogramu 9. února.  

„Všem vám srdečně gratuluji a přeji mnoho sil a úspěchů při řízení svěřených fakult. Pevně věřím, že je povedete k dalšímu rozvoji, k prohlubování vzájemné spolupráce a že své schopnosti a zkušenosti plně využijete k posilování dobrého jména naší univerzity. Děkanům filozofické a pedagogické fakulty, kteří vstupují do svého druhého funkčního období, zároveň upřímně děkuji za odvahu a odhodlání pokračovat v této náročné a odpovědné práci,“ řekl při slavnostní chvíli Michael Kohajda, rektor UP.

Filozofická fakulta

Historik Jan Stejskal povede filozofickou fakultu už ve druhém funkčním období. Čtrnácti hlasy o tom rozhodl hned v prvním kole tajné elektronické volby akademický senát této fakulty už v říjnu 2025. Jan Stejskal je absolventem FF UP a působí na katedře historie. Psali jsme zde. 

 

Pedagogická fakulta

Druhé funkční období zahájí i děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec. Fakultní senátory a senátorky přesvědčil rovněž hned v prvním kole tajné volby, když získal devatenáct hlasů jednadvacetičlenného tělesa. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Psali jsme zde. 

 

Přírodovědecká fakulta

Jmenovací dekret převzal z rukou rektora UP Michaela Kohajdy také Jan Říha, vítězný kandidát na děkana přírodovědecké fakulty. Na postu děkana této fakulty nahradí Martina Kubalu, jenž v jejím čele stál dvě čtyřletá funkční období. Jan Říha je absolventem přírodovědecké fakulty. Působí na katedře experimentální fyziky a od roku 2019 zastával i funkci proděkana pro studijní záležitosti. Ve volbě uspěl rovněž v prvním kole, když získal třináct z jedenadvaceti hlasů členů akademického senátu. Psali jsme zde. 

 

Fakulta tělesné kultury

Nového děkana má i fakulta tělesné kultury. Od 9. února ji povede Pavel Háp, který vystřídá dosavadního děkana Michala Šafáře, jenž ji vedl dvě funkční období. Pavel Háp, dosavadní proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, získal nadpoloviční většinu hlasů ve druhém kole tajné volby. Hlasovalo pro něj devět z celkem patnáct senátorů. S FTK UP je spojen už od dob svého vysokoškolského studia. Působí na tamní katedře sportu, na vedení fakulty se podílí od roku 2018. Psali jsme zde. 

 

S odkazem na zákon o vysokých školách je funkční období děkana čtyřleté. Tatáž osoba může být děkanem nejvýše dvě po sobě jdoucí období. Děkana volí akademický senát fakulty, jmenuje jej rektor.

Čtyři kandidáti na děkana, kteří uspěli ve fakultních volbách, převzali z rukou rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy jmenovací dekrety. Od února povede filozofickou fakultu Jan Stejskal, pedagogickou fakultu Vojtech Regec, přírodovědeckou fakultu Jan Říha a fakultu tělesné kultury Pavel Háp.

Rektor UP Michael Kohajda potvrdil, že kandidáti na děkana zvolení akademickými senáty čtyř fakult se 1. února ujmou svých funkcí, děkan fakulty tělesné kultury tak učiní podle daného harmonogramu 9. února.  

„Všem vám srdečně gratuluji a přeji mnoho sil a úspěchů při řízení svěřených fakult. Pevně věřím, že je povedete k dalšímu rozvoji, k prohlubování vzájemné spolupráce a že své schopnosti a zkušenosti plně využijete k posilování dobrého jména naší univerzity. Děkanům filozofické a pedagogické fakulty, kteří vstupují do svého druhého funkčního období, zároveň upřímně děkuji za odvahu a odhodlání pokračovat v této náročné a odpovědné práci,“ řekl při slavnostní chvíli Michael Kohajda, rektor UP.

Filozofická fakulta

Historik Jan Stejskal povede filozofickou fakultu už ve druhém funkčním období. Čtrnácti hlasy o tom rozhodl hned v prvním kole tajné elektronické volby akademický senát této fakulty už v říjnu 2025. Jan Stejskal je absolventem FF UP a působí na katedře historie. Psali jsme zde. 

 

Pedagogická fakulta

Druhé funkční období zahájí i děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec. Fakultní senátory a senátorky přesvědčil rovněž hned v prvním kole tajné volby, když získal devatenáct hlasů jednadvacetičlenného tělesa. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Psali jsme zde. 

 

Přírodovědecká fakulta

Jmenovací dekret převzal z rukou rektora UP Michaela Kohajdy také Jan Říha, vítězný kandidát na děkana přírodovědecké fakulty. Na postu děkana této fakulty nahradí Martina Kubalu, jenž v jejím čele stál dvě čtyřletá funkční období. Jan Říha je absolventem přírodovědecké fakulty. Působí na katedře experimentální fyziky a od roku 2019 zastával i funkci proděkana pro studijní záležitosti. Ve volbě uspěl rovněž v prvním kole, když získal třináct z jedenadvaceti hlasů členů akademického senátu. Psali jsme zde. 

 

Fakulta tělesné kultury

Nového děkana má i fakulta tělesné kultury. Od 9. února ji povede Pavel Háp, který vystřídá dosavadního děkana Michala Šafáře, jenž ji vedl dvě funkční období. Pavel Háp, dosavadní proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, získal nadpoloviční většinu hlasů ve druhém kole tajné volby. Hlasovalo pro něj devět z celkem patnáct senátorů. S FTK UP je spojen už od dob svého vysokoškolského studia. Působí na tamní katedře sportu, na vedení fakulty se podílí od roku 2018. Psali jsme zde. 

 

S odkazem na zákon o vysokých školách je funkční období děkana čtyřleté. Tatáž osoba může být děkanem nejvýše dvě po sobě jdoucí období. Děkana volí akademický senát fakulty, jmenuje jej rektor.

Measuring less than one millimeter, blind and wingless it was discovered by an international team of scientists deep in the soil in central Chile. The uniqueness of this miniature creature was confirmed by genetic analysis conducted by experts from the Czech Advanced Research and Technologies Institute (CATRIN) at Palacký University Olomouc. According to the analysis, the beetle comes from an ancient evolutionary line dating back approximately 220 million years. Experts have newly described this lineage as a separate family and named it Badmaateridae.

“Although the biodiversity of beetles outside industrially developed countries is still poorly researched, the identification of a completely new family is exceptional. The origin of the new Badmaateridae family dates back to the late Triassic period, approximately 220 million years ago. This means that it originated at the same time as mammals, but 60 to 70 million years earlier than birds and about 90 million years before flowering plants,” said Ladislav Bocák, corresponding author of the study and the head of the Biodiversity and Molecular Evolution research group at CATRIN.

Although this is an ancient species, the beetle, hidden deep in the soil, has so far escaped the attention of the scientific community. As a result of adapting to underground conditions, these beetles have small bodies, are blind, and wingless. Scientists involved in the international World Soil Fauna Project found several miniature individuals after digging about half-meter-deep pits, washing soil samples, and then drying the organic material.

“The appearance and body structure of the beetle provided almost no clues to its evolutionary relationships. Only some features indicated that it might be closely related to the elateroid families, which include the well-known fireflies, click-beetles, and soldier beetles. Thanks to advanced technologies, we were able to obtain a sufficient amount of DNA even from such a small individual, identify 4,200 genes, and compare them with potentially related groups. Thanks to this, we were able to confirm that it belongs to a completely new family and determine the age of this group,” explained Dominik Kusý, another co-author of the study. The beetle’s name is derived from the personal name Badamnyambuu, abbreviated to Badmaa. This was the name of the researcher who discovered the beetle while processing soil samples.

Badmaater is a new addition to the growing list of families and subfamilies whose larvae and sometimes adults live deep in the soil. However, even if other similar lineages are discovered, these specialized groups represent only a fraction of elateroid beetles. One reason may be limited knowledge of soil fauna in many parts of the world. Another possible explanation is that blind and wingless species are unable to disperse over long distances and are therefore particularly prone to extinction.

The research also shows how ancient lineages respond to climate change. The new family was found in the Chilean matorral, a specific region in central Chile which today has a Mediterranean climate with limited winter rainfall and dry, hot summers. However, for most of its tectonic history, it was located at high latitudes. At the same time, this area was isolated from the tropics by the extremely dry Atacama Desert and from the South American pampas by over 6,000 meters-high Andes. It can therefore be assumed that the region underwent significant aridification, i.e., the gradual drying up of the climate and landscape, in the late Tertiary and Quaternary periods.

“The study shows once again how limited our knowledge of biodiversity is and how important field research is – not only in tropical areas, but also in regions that are less species-rich at first glance, yet have a unique geological and climatic history and host a number of endemic species. Many of these areas are now threatened by urbanization, intensive agriculture, a low proportion of protected areas, and poor connectivity between them,” Bocák pointed out.

The unexpected discovery by scientists from Canada, Spain, and the Czech Republic was recently published in the scientific journal Systematic Entomology. The holotype will be deposited in the National Natural History Museum, Santiago, Chile. Paratypes can be found in the Canadian National Collection of Insects, Arachnids and Nematodes, Ottawa, Canada, and in the Natural History Museum, London, United Kingdom, respectively. During two expeditions in 2022 and 2025, experts involved in the project processed several tons of soil from more than 50 locations throughout Chile.

Měří méně než jeden milimetr, je slepý a bezkřídlý. Tak vypadá dosud neznámý brouk, kterého objevil mezinárodní tým vědců hluboko v půdě ve středním Chile. Unikátnost miniaturního tvora potvrdila genetická analýza, kterou provedli odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP. Podle ní brouk, jenž dostal jméno Badmaater chilensis, pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae. Nečekaný objev vědců z Kanady, Španělska a Česka nedávno zveřejnil odborný časopis Systematic Entomology.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná. Původ nové čeledi Badmaateridae je datován do pozdního triasu, zhruba před 220 miliony let. To znamená, že vznikla ve stejné době jako savci, ale například o 60 až 70 milionů let dříve než ptáci a asi 90 milionů let před kvetoucími rostlinami,“ uvedl korespondenční autor studie a vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce v CATRIN Ladislav Bocák.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná.“ Ladislav Bocák

Přestože se jedná o prastarou linii, brouk skrytý hluboko v půdě odborné komunitě dosud unikal. V důsledku adaptace na podzemní podmínky mají tito brouci malé tělo, jsou slepí a bezkřídlí. Vědci zapojení do mezinárodního projektu World Soil Fauna Project několik jedinců nalezli po vykopání asi půl metru hlubokých jam, promytí vzorků půdy a následném vysoušení organického materiálu.

„Vzhled a stavba těla brouka neposkytovaly téměř žádné vodítko k příbuzenským vztahům. Pouze některé rysy ukazovaly, že by mohl mít blízko k elateroidním čeledím, kam patří například i dobře známé světlušky, kovaříci či páteříčci. Díky pokročilým technologiím jsme i z takto malého jedince získali dostatečné množství DNA, identifikovali 4200 genů a porovnali je s potenciálně příbuznými skupinami. Díky tomu jsme potvrdili, že se jedná o příslušníka zcela nové čeledi, a určili i stáří této skupiny,“ objasnil další ze spoluautorů studie Dominik Kusý. Název brouka je odvozen od osobního jména Badamnyambuu, zkráceně Badmaa. Právě tak se jmenovala výzkumnice, která brouka při zpracování vzorků půdy objevila.

Badmaater chilensis představuje nový přírůstek do rostoucího seznamu linií na úrovni čeledí a podčeledí, jejichž larvy a někdy i dospělci žijí hluboko v půdě. I kdyby však byly objeveny další podobné linie, tyto specializované skupiny představují pouze zlomek elateroidních brouků. Jedním z důvodů může být omezená znalost půdní fauny v mnoha částech světa. Dalším možným vysvětlením je skutečnost, že slepé a bezkřídlé druhy nejsou schopny dálkového šíření, a jsou proto zvláště náchylné k vyhynutí.

Výzkum rovněž ukazuje, jak velmi staré linie reagují na klimatické změny. Nová čeleď byla nalezena v oblasti chilského matorralu, specifické oblasti ve středním Chile, která má dnes středomořské klima s omezenými zimními srážkami a suchými, horkými léty. Po většinu své tektonické historie se však nacházela ve vysokých zeměpisných šířkách. Zároveň byla tato oblast izolována od tropů extrémně suchou pouští Atacama a od jihoamerických pamp více než 6 000 metrů vysokými Andami. Lze tedy předpokládat, že region prošel výraznou aridifikací, tedy postupným vysycháním klimatu a krajiny, v pozdním třetihorách a čtvrtohorách. Foto: Ladislav Bocák

„Studie znovu ukazuje, jak omezené jsou naše znalosti biodiverzity a jak důležitý je terénní výzkum – nejen v tropických oblastech, ale i v regionech, které jsou na první pohled méně druhově bohaté, přesto však mají jedinečnou geologickou a klimatickou historii a hostí řadu endemických druhů. Mnohé z těchto oblastí jsou dnes ohroženy urbanizací, intenzivním zemědělstvím, nízkým podílem chráněných území a jejich špatnou vzájemnou propojeností,“ upozornil Bocák.

Holotyp (jedinec, který slouží jako reference k popisu) bude uložen v Národním přírodopisném muzeu v Santiagu, Chile. Další exempláře (paratypy) budou k vidění v Kanadské národní sbírce hmyzu, pavoukovců a hlístic v Ottawě a v Národním přírodovědném muzeu v Londýně.

Během dvou expedic v letech 2022 a 2025 zpracovali odborníci zapojení do projektu několik tun půdy z více než 50 lokalit po celém Chile.

Odkaz na článek.

 

Měří méně než jeden milimetr, je slepý a bezkřídlý. Tak vypadá dosud neznámý brouk, kterého objevil mezinárodní tým vědců hluboko v půdě ve středním Chile. Unikátnost miniaturního tvora potvrdila genetická analýza, kterou provedli odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP. Podle ní brouk, jenž dostal jméno Badmaater chilensis, pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae. Nečekaný objev vědců z Kanady, Španělska a Česka nedávno zveřejnil odborný časopis Systematic Entomology.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná. Původ nové čeledi Badmaateridae je datován do pozdního triasu, zhruba před 220 miliony let. To znamená, že vznikla ve stejné době jako savci, ale například o 60 až 70 milionů let dříve než ptáci a asi 90 milionů let před kvetoucími rostlinami,“ uvedl korespondenční autor studie a vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce v CATRIN Ladislav Bocák.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná.“ Ladislav Bocák

Přestože se jedná o prastarou linii, brouk skrytý hluboko v půdě odborné komunitě dosud unikal. V důsledku adaptace na podzemní podmínky mají tito brouci malé tělo, jsou slepí a bezkřídlí. Vědci zapojení do mezinárodního projektu World Soil Fauna Project několik jedinců nalezli po vykopání asi půl metru hlubokých jam, promytí vzorků půdy a následném vysoušení organického materiálu.

„Vzhled a stavba těla brouka neposkytovaly téměř žádné vodítko k příbuzenským vztahům. Pouze některé rysy ukazovaly, že by mohl mít blízko k elateroidním čeledím, kam patří například i dobře známé světlušky, kovaříci či páteříčci. Díky pokročilým technologiím jsme i z takto malého jedince získali dostatečné množství DNA, identifikovali 4200 genů a porovnali je s potenciálně příbuznými skupinami. Díky tomu jsme potvrdili, že se jedná o příslušníka zcela nové čeledi, a určili i stáří této skupiny,“ objasnil další ze spoluautorů studie Dominik Kusý. Název brouka je odvozen od osobního jména Badamnyambuu, zkráceně Badmaa. Právě tak se jmenovala výzkumnice, která brouka při zpracování vzorků půdy objevila.

Badmaater chilensis představuje nový přírůstek do rostoucího seznamu linií na úrovni čeledí a podčeledí, jejichž larvy a někdy i dospělci žijí hluboko v půdě. I kdyby však byly objeveny další podobné linie, tyto specializované skupiny představují pouze zlomek elateroidních brouků. Jedním z důvodů může být omezená znalost půdní fauny v mnoha částech světa. Dalším možným vysvětlením je skutečnost, že slepé a bezkřídlé druhy nejsou schopny dálkového šíření, a jsou proto zvláště náchylné k vyhynutí.

Výzkum rovněž ukazuje, jak velmi staré linie reagují na klimatické změny. Nová čeleď byla nalezena v oblasti chilského matorralu, specifické oblasti ve středním Chile, která má dnes středomořské klima s omezenými zimními srážkami a suchými, horkými léty. Po většinu své tektonické historie se však nacházela ve vysokých zeměpisných šířkách. Zároveň byla tato oblast izolována od tropů extrémně suchou pouští Atacama a od jihoamerických pamp více než 6 000 metrů vysokými Andami. Lze tedy předpokládat, že region prošel výraznou aridifikací, tedy postupným vysycháním klimatu a krajiny, v pozdním třetihorách a čtvrtohorách. Foto: Ladislav Bocák

„Studie znovu ukazuje, jak omezené jsou naše znalosti biodiverzity a jak důležitý je terénní výzkum – nejen v tropických oblastech, ale i v regionech, které jsou na první pohled méně druhově bohaté, přesto však mají jedinečnou geologickou a klimatickou historii a hostí řadu endemických druhů. Mnohé z těchto oblastí jsou dnes ohroženy urbanizací, intenzivním zemědělstvím, nízkým podílem chráněných území a jejich špatnou vzájemnou propojeností,“ upozornil Bocák.

Holotyp (jedinec, který slouží jako reference k popisu) bude uložen v Národním přírodopisném muzeu v Santiagu, Chile. Další exempláře (paratypy) budou k vidění v Kanadské národní sbírce hmyzu, pavoukovců a hlístic v Ottawě a v Národním přírodovědném muzeu v Londýně.

Během dvou expedic v letech 2022 a 2025 zpracovali odborníci zapojení do projektu několik tun půdy z více než 50 lokalit po celém Chile.

Odkaz na článek.

 

Nejen studující teologického směru by mohl zaujmout nový nepovinný předmět, který v letním semestru otevírá Cyrilometodějská teologická fakulta UP. Během kurzu Odpoledne křesťanství se účastníci pod vedením Michala Štveráka podrobně zaměří na dílo Tomáše Halíka. Uznávaný teolog a sociolog se do výuky také osobně zapojí, se studenty předmět v květnu zakončí.

Cílem kurzu je seznámit s nejnovější teologickou recepcí Halíkova díla a prohloubit jeho porozumění. Středem pozornosti bude kniha Odpoledne křesťanství: Odvaha k proměně, myšlenky v ní obsažené ocenil i nedávno zesnulý papež František, půjčují si je mnozí kardinálové a debatuje se o nich na konferencích.

„Připadá mi důležité pro současnou generaci teologů, ale také pro kohokoli jiného z dalších oblastí zkoumání člověka a přírody, abychom přemýšleli a diskutovali o otázkách vnitřní spirituality, o podobě církve a společnosti a o tom, k čemu nás jako jednu lidskou rodinu Bůh zve tím, co se děje okolo nás, co v teologii označujeme jako ‚znamení doby‘. A to, myslím, můžeme dobře dělat na akademické půdě na základě tak hutného textu, jakým Odpoledne křesťanství od Tomáše Halíka je,“ uvedl garant Michal Štverák z katedry komunikace CMTF UP.

Kurz je jako nepovinný předmět kategorie C otevřen všem zájemcům napříč univerzitou.

„Tomáš Halík je se studenty rád v kontaktu, a i když nemůže do Olomouce přijíždět pravidelně, myslím, že velmi rád uslyší to, k čemu se během našich debat v průběhu semestru dostaneme. Osobně nicméně předmět se studenty zakončí,“ dodal Michal Štverák s tím, že 6. května Tomáš Halík také vystoupí s veřejnou přednáškou na FF UP a poté bude sloužit studentskou mši v kostele Panny Marie Sněžné.

Kurz Odpoledne křesťanství zájemci najdou ve STAGu pod zkratkou KMS/PEOKR.

Michal Štverák společně s Janem Regnerem vede také předmět Film a spiritualita. Jeho výuka sice v letním semestru neprobíhá, projekce významných snímků, které se dotýkají prožívání duchovního života, v sále Central Muzea umění Olomouc se však konají. V plánu jsou filmy Moudrost štěstí (24. února), Stezka života (10. března) a Franz (21. dubna). Začíná se vždy v 19 hodin.

Nejen studující teologického směru by mohl zaujmout nový nepovinný předmět, který v letním semestru otevírá Cyrilometodějská teologická fakulta UP. Během kurzu Odpoledne křesťanství se účastníci pod vedením Michala Štveráka podrobně zaměří na dílo Tomáše Halíka. Uznávaný teolog a sociolog se do výuky také osobně zapojí, se studenty předmět v květnu zakončí.

Cílem kurzu je seznámit s nejnovější teologickou recepcí Halíkova díla a prohloubit jeho porozumění. Středem pozornosti bude kniha Odpoledne křesťanství: Odvaha k proměně, myšlenky v ní obsažené ocenil i nedávno zesnulý papež František, půjčují si je mnozí kardinálové a debatuje se o nich na konferencích.

„Připadá mi důležité pro současnou generaci teologů, ale také pro kohokoli jiného z dalších oblastí zkoumání člověka a přírody, abychom přemýšleli a diskutovali o otázkách vnitřní spirituality, o podobě církve a společnosti a o tom, k čemu nás jako jednu lidskou rodinu Bůh zve tím, co se děje okolo nás, co v teologii označujeme jako ‚znamení doby‘. A to, myslím, můžeme dobře dělat na akademické půdě na základě tak hutného textu, jakým Odpoledne křesťanství od Tomáše Halíka je,“ uvedl garant Michal Štverák z katedry komunikace CMTF UP.

Kurz je jako nepovinný předmět kategorie C otevřen všem zájemcům napříč univerzitou.

„Tomáš Halík je se studenty rád v kontaktu, a i když nemůže do Olomouce přijíždět pravidelně, myslím, že velmi rád uslyší to, k čemu se během našich debat v průběhu semestru dostaneme. Osobně nicméně předmět se studenty zakončí,“ dodal Michal Štverák s tím, že 6. května Tomáš Halík také vystoupí s veřejnou přednáškou na FF UP a poté bude sloužit studentskou mši v kostele Panny Marie Sněžné.

Kurz Odpoledne křesťanství zájemci najdou ve STAGu pod zkratkou KMS/PEOKR.

Michal Štverák společně s Janem Regnerem vede také předmět Film a spiritualita. Jeho výuka sice v letním semestru neprobíhá, projekce významných snímků, které se dotýkají prožívání duchovního života, v sále Central Muzea umění Olomouc se však konají. V plánu jsou filmy Moudrost štěstí (24. února), Stezka života (10. března) a Franz (21. dubna). Začíná se vždy v 19 hodin.

How can we make the production of supercapacitors for energy storage more sustainable and replace the traditionally used but toxic solvent NMP (N-methyl-2-pyrrolidone)? According to scientists from CATRIN at Palacký University, the “green” solvents Cyrene and Tamisolve may be a suitable alternative. In an article published in the Chemical Engineering Journal, they have shown that these solvents can be used in production without reducing the performance of the equipment. They thus offer a path to the next generation of sustainable, high-performance supercapacitors for industrial use.

“Supercapacitors are one of the modern technologies for storing electric energy. As sustainable energy storage becomes more prominent, it is essential to replace the hazardous solvents used in the production of supercapacitor electrodes. Our study presents Cyrene and Tamisolve as environmentally friendly alternatives to the toxic solvent NMP, which is traditionally used in production. Both tested solvents enabled the preparation of electrodes that maintain high electrochemical performance while improving environmental compatibility,” said Michal Otyepka, corresponding author of the article.

The electrodes were prepared using nitrogen-doped graphene as the active material in combination with two types of binders. The first was a common fluorinated binder (PVDF), which is widely used in industry, including in the manufacturing of battery electrodes. The researchers also tested a fluorine-free binder (PVP), which has a lower environmental impact and is more soluble in environmentally friendly solvents. Using various combinations, they monitored the performance and stability of the electrodes as well as their mechanical resistance.

“The results showed that not only can the alternative solvents Cyrene and Tamisolve fully replace the toxic solvent NMP, but also that the prepared electrodes have the necessary mechanical properties. Their compatibility with both fluorinated PVDF and non-fluorinated PVP binders, together with excellent layer uniformity and electrochemical stability, makes them ideal for use in scalable applications. This is essential for industrial production,” said the publication’s first author, Ivan Dědek.

Cyrene, or dihydrolevoglucosenone, is obtained from renewable biomass sources such as cellulose. Tamisolve (N-butyl-2-pyrrolidone) is a substance related to the commonly used NMP, but is more gentle on human health and the environment.

Supercapacitor research has been a priority at CATRIN for almost ten years. In addition to developing new active materials, such as the successful nitrogen-doped graphene (SC-GN3), it also focuses on environmentally friendly and industrially feasible manufacturing processes. The replacement of toxic NMP with the “greener” solvents Cyrene and Tamisolve confirms that more sustainable production can go hand in hand with high performance and represents an important step towards industrial implementation.

Jak udělat výrobu superkondenzátorů pro ukládání energie udržitelnější a nahradit tradičně používané, ale toxické rozpouštědlo NMP (N-methyl-2-pyrrolidon)? Podle vědců z CATRIN Univerzity Palackého mohou být vhodnou alternativou „zelená“ rozpouštědla Cyrene a Tamisolve. V článku publikovaném v časopise Chemical Engineering Journal ukázali, že tato rozpouštědla lze využít při výrobě, aniž by došlo ke snížení výkonu zařízení. Nabízejí tak cestu k další generaci udržitelných, vysoce výkonných superkondenzátorů pro průmyslové využití.

„Superkondenzátory představují jednu z moderních technologií pro ukládání elektrické energie. S tím, jak se dostává do popředí udržitelné ukládání energie, je nezbytné nahradit nebezpečná rozpouštědla používaná při výrobě elektrod superkondenzátorů. Naše studie představuje Cyrene a Tamisolve jako ekologicky šetrné alternativy toxického rozpouštědla NMP, které se tradičně používá při výrobě. Obě testovaná rozpouštědla umožnila přípravu elektrod, které si zachovávají vysoký elektrochemický výkon a zároveň zlepšují environmentální kompatibilitu,“ uvedl korespondenční autor článku Michal Otyepka.

Elektrody byly připraveny s využitím dusíkem dopovaného grafenu jako aktivního materiálu v kombinaci s dvěma typy pojiv. Prvním bylo běžné fluorované pojivo (PVDF), které je široce průmyslově používáno mimo jiné při výrobě elektrod pro baterie. Dále vědci testovali pojivo bez fluoru (PVP), které méně zatěžuje životní prostředí a je lépe rozpustné v ekologických rozpouštědlech. Při využití různých kombinací sledovali výkon a stabilitu elektrod i jejich mechanickou odolnost.

„Výsledky ukázaly nejen to, že alternativní rozpouštědla Cyrene a Tamisolve mohou plnohodnotně nahradit toxické rozpouštědlo NMP, ale také že připravené elektrody mají potřebné mechanické vlastnosti. Jejich kompatibilita s fluorovaným pojivem PVDF i nefluorovaným PVP, spolu s vynikající uniformitou vrstev a elektrochemickou stabilitou, je předurčuje k využití ve škálovatelných aplikacích. To je nezbytné pro průmyslnou výrobu,“ uvedl první autor publikace Ivan Dědek.  

Výzkum superkondenzátorů je v CATRIN prioritou již téměř deset let. Vedle vývoje nových aktivních materiálů, například úspěšného dusíkem dopovaného grafenu (SC-GN3), se zaměřuje také na ekologicky šetrné a průmyslově proveditelné výrobní postupy. Náhrada toxického NMP „zelenějšími“ rozpouštědly Cyrene a Tamisolve tak potvrzuje, že udržitelnější výroba může jít ruku v ruce s vysokým výkonem a představuje důležitý krok směrem k průmyslovému využití.

Cyrene, tedy dihydrolevoglukosenon, se získává z obnovitelných zdrojů biomasy, například celulózy. Tamisolve (N-butyl-2-pyrrolidon) je látka příbuzná běžně používanému NMP, je však šetrnější k lidskému zdraví i životnímu prostředí.

Jak udělat výrobu superkondenzátorů pro ukládání energie udržitelnější a nahradit tradičně používané, ale toxické rozpouštědlo NMP (N-methyl-2-pyrrolidon)? Podle vědců z CATRIN Univerzity Palackého mohou být vhodnou alternativou „zelená“ rozpouštědla Cyrene a Tamisolve. V článku publikovaném v časopise Chemical Engineering Journal ukázali, že tato rozpouštědla lze využít při výrobě, aniž by došlo ke snížení výkonu zařízení. Nabízejí tak cestu k další generaci udržitelných, vysoce výkonných superkondenzátorů pro průmyslové využití.

„Superkondenzátory představují jednu z moderních technologií pro ukládání elektrické energie. S tím, jak se dostává do popředí udržitelné ukládání energie, je nezbytné nahradit nebezpečná rozpouštědla používaná při výrobě elektrod superkondenzátorů. Naše studie představuje Cyrene a Tamisolve jako ekologicky šetrné alternativy toxického rozpouštědla NMP, které se tradičně používá při výrobě. Obě testovaná rozpouštědla umožnila přípravu elektrod, které si zachovávají vysoký elektrochemický výkon a zároveň zlepšují environmentální kompatibilitu,“ uvedl korespondenční autor článku Michal Otyepka.

Elektrody byly připraveny s využitím dusíkem dopovaného grafenu jako aktivního materiálu v kombinaci s dvěma typy pojiv. Prvním bylo běžné fluorované pojivo (PVDF), které je široce průmyslově používáno mimo jiné při výrobě elektrod pro baterie. Dále vědci testovali pojivo bez fluoru (PVP), které méně zatěžuje životní prostředí a je lépe rozpustné v ekologických rozpouštědlech. Při využití různých kombinací sledovali výkon a stabilitu elektrod i jejich mechanickou odolnost.

„Výsledky ukázaly nejen to, že alternativní rozpouštědla Cyrene a Tamisolve mohou plnohodnotně nahradit toxické rozpouštědlo NMP, ale také že připravené elektrody mají potřebné mechanické vlastnosti. Jejich kompatibilita s fluorovaným pojivem PVDF i nefluorovaným PVP, spolu s vynikající uniformitou vrstev a elektrochemickou stabilitou, je předurčuje k využití ve škálovatelných aplikacích. To je nezbytné pro průmyslnou výrobu,“ uvedl první autor publikace Ivan Dědek.  

Výzkum superkondenzátorů je v CATRIN prioritou již téměř deset let. Vedle vývoje nových aktivních materiálů, například úspěšného dusíkem dopovaného grafenu (SC-GN3), se zaměřuje také na ekologicky šetrné a průmyslově proveditelné výrobní postupy. Náhrada toxického NMP „zelenějšími“ rozpouštědly Cyrene a Tamisolve tak potvrzuje, že udržitelnější výroba může jít ruku v ruce s vysokým výkonem a představuje důležitý krok směrem k průmyslovému využití.

Cyrene, tedy dihydrolevoglukosenon, se získává z obnovitelných zdrojů biomasy, například celulózy. Tamisolve (N-butyl-2-pyrrolidon) je látka příbuzná běžně používanému NMP, je však šetrnější k lidskému zdraví i životnímu prostředí.