Feed aggregator

Konference Cognition and Artificial Life byla zaměřena na pokročilé využití umělé inteligence

Na pokročilé využití umělé inteligence (Al) v různých oblastech výzkumu a vzdělávání byla zaměřena mezinárodní konference Cognition and Artificial Life, kterou v Pevnosti poznání pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty společně s katedrou informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně. Dvaadvacátý ročník konference navštívilo více než 50 odborníků z Česka, Slovenska, Polska a Německa.

Letošní konference se zabývala využitím eye-trackingu, tedy sledování očí. „Eye-trackingu se věnuji už od roku 2011. Tuto metodu používám při hodnocení a optimalizaci map, proto jsem byl přizván k organizaci této akce,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Na konferenci zazněly přednášky týkající se například hodnocení atraktivity geografické expozice Pevnosti poznání pomocí mobilních eye-tracking brýlí, mezikulturního výzkumu v kartografii, použití virtuální reality v experimentální psychologii či demokratizaci vizualizace eye-tracking dat pomocí nástroje GazePlotter. „Byla to jedna z nejzajímavějších přednášek. GazePlotter umožňuje snadnou analýzu a interpretaci dat i pro neodborníky,“ doplnil hlavní organizátor Čeněk Šašinka z Masarykovy univerzity.

Mezinárodní akce se zúčastnila i Markéta Košatková s prací Navigating Classroom Challenges: How VR and AI Could Elevates Teaching Strategies, která byla oceněna ministrem školství. „Následovaly prezentace zaměřené na různé aspekty neurálních sítí a kognitivní robotiky, včetně biologicky motivovaných neurálních sítí a odhadování adresátů v kontextu AI či přednáška Jiřího Čeňka na téma Seeing beyond borders: Exploring the world's diversity in visual perception,“ dodal Stanislav Popelka.

Poslední den byl orientován na diagnostiku dyslexie pomocí AI a eye-tracking technologií. Výsledky své práce přiblížili Jan Sedmidubský a Nicol Dostálová, kteří představili nové metody a projekty v oblasti diagnostiky a reedukace dyslexie. „Během celé konference také probíhaly zajímavé workshopy zaměřené například na vývoj hardware a software řešení v oblasti eye-trackingu nebo na implementaci eye-trackingu ve virtuální realitě, a to včetně praktických ukázek. Účastníci byli seznámeni také s koncepcí projektu, který využívá virtuální realitu pro hraní divadla,“ řekl Čeněk Šašinka.

Součástí konference byl doprovodný program, během kterého proběhla návštěva historické budovy Prachárna s expozicí o Pevnosti Olomouc, degustace vín či ochutnávka piva z Experimentálního pivovaru EUREKA. „Akce byla nesmírně úspěšná, a to jak z hlediska počtu účastníků, tak i kvality prezentovaných příspěvků. Eye-tracking se ukazuje jako klíčový nástroj pro hlubší porozumění lidskému vnímání a chování, což potvrzují i výsledky zde prezentovaných studií. Otevírá nové možnosti v mnoha vědeckých a vzdělávacích oborech," uzavřel Čeněk Šašinka.

Konference Cognition and Artificial Life byla zaměřena na pokročilé využití umělé inteligence

Na pokročilé využití umělé inteligence (Al) v různých oblastech výzkumu a vzdělávání byla zaměřena mezinárodní konference Cognition and Artificial Life, kterou v Pevnosti poznání pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty společně s katedrou informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně. Dvaadvacátý ročník konference navštívilo více než 50 odborníků z Česka, Slovenska, Polska a Německa.

Letošní konference se zabývala využitím eye-trackingu, tedy sledování očí. „Eye-trackingu se věnuji už od roku 2011. Tuto metodu používám při hodnocení a optimalizaci map, proto jsem byl přizván k organizaci této akce,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Na konferenci zazněly přednášky týkající se například hodnocení atraktivity geografické expozice Pevnosti poznání pomocí mobilních eye-tracking brýlí, mezikulturního výzkumu v kartografii, použití virtuální reality v experimentální psychologii či demokratizaci vizualizace eye-tracking dat pomocí nástroje GazePlotter. „Byla to jedna z nejzajímavějších přednášek. GazePlotter umožňuje snadnou analýzu a interpretaci dat i pro neodborníky,“ doplnil hlavní organizátor Čeněk Šašinka z Masarykovy univerzity.

Mezinárodní akce se zúčastnila i Markéta Košatková s prací Navigating Classroom Challenges: How VR and AI Could Elevates Teaching Strategies, která byla oceněna ministrem školství. „Následovaly prezentace zaměřené na různé aspekty neurálních sítí a kognitivní robotiky, včetně biologicky motivovaných neurálních sítí a odhadování adresátů v kontextu AI či přednáška Jiřího Čeňka na téma Seeing beyond borders: Exploring the world's diversity in visual perception,“ dodal Stanislav Popelka.

Poslední den byl orientován na diagnostiku dyslexie pomocí AI a eye-tracking technologií. Výsledky své práce přiblížili Jan Sedmidubský a Nicol Dostálová, kteří představili nové metody a projekty v oblasti diagnostiky a reedukace dyslexie. „Během celé konference také probíhaly zajímavé workshopy zaměřené například na vývoj hardware a software řešení v oblasti eye-trackingu nebo na implementaci eye-trackingu ve virtuální realitě, a to včetně praktických ukázek. Účastníci byli seznámeni také s koncepcí projektu, který využívá virtuální realitu pro hraní divadla,“ řekl Čeněk Šašinka.

Součástí konference byl doprovodný program, během kterého proběhla návštěva historické budovy Prachárna s expozicí o Pevnosti Olomouc, degustace vín či ochutnávka piva z Experimentálního pivovaru EUREKA. „Akce byla nesmírně úspěšná, a to jak z hlediska počtu účastníků, tak i kvality prezentovaných příspěvků. Eye-tracking se ukazuje jako klíčový nástroj pro hlubší porozumění lidskému vnímání a chování, což potvrzují i výsledky zde prezentovaných studií. Otevírá nové možnosti v mnoha vědeckých a vzdělávacích oborech," uzavřel Čeněk Šašinka.

Categories: Novinky z PřF a UP

Projekt excelentního výzkumu SALVAGE cílí na prevenci rakoviny

Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtnosti v ČR a EU, přitom téměř polovině těchto úmrtí lze zabránit prevencí. Projekt SALVAGE, celým názvem Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory, se zabývá hlavními výzvami ve výzkumu v oblasti primární, sekundární a terciární onkologické prevence. Jeho hlavním řešitelským pracovištěm je Masarykův onkologický ústav v Brně, podílí se i Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP.

Na projektu spolupracuje osm institucí, jejichž zástupci během společného setkání v Brně zahájili jeho realizaci. Ta přispěje k naplňování hlavních cílů Evropského plánu boje proti rakovině, EU Mise Rakovina a Koncepce zdravotnického výzkumu ČR 2030. Současně přinese výsledky uplatnitelné v klinické praxi, posílí mezinárodní spolupráci a sníží deficit výzkumu v této oblasti. 

„Projekt SALVAGE má tři výzkumné záměry, ve kterých se zabýváme příčinami vzniku přednádorových stavů a nádorů a možnostmi jejich ovlivnění, a to na úrovni buněk, jedinců a celých populací. Propojujeme laboratoře s klinickou praxí a excelentní vědecké týmy napříč Českou republikou. Důležitý je i mezinárodní přesah, o čemž svědčí i skutečnost, že slavnostnímu zahájení projektu věnovala pozornost i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) sídlící v Lyonu, jejíž zástupce Jiří Zavadil na zahájení přednesl vyzvanou přednášku,“ uvedl Marek Svoboda, hlavní řešitel projektu SALVAGE a ředitel Masarykova onkologického ústavu.

První z výzkumných záměrů má na starosti Ústav molekulární a translační medicíny LF UP (ÚMTM). „Náš výzkum přináší vhled do molekulárních základů prekancerózních a časných rakovinných lézí a interakcí mezi nádorem a hostitelem. Tyto procesy jsou zásadní pro pochopení procesu maligní transformace, což je důležité pro zlepšení prevence, detekce a léčby rakoviny,“ vysvětlil juniorní výzkumník Zdeněk Škrott, který výzkumný záměr vede. Klade si za cíl prozkoumat roli genomové integrity, proteotoxických stresových reakcí a buněčné senescence v časné onkogenezi a prozkoumat molekulární diverzitu v prekancerogenních a rakovinných lézích a stromálních buňkách. V plánu je genomická, epigenetická a proteomická analýza za účelem identifikace nových markerů a vylepšení diagnostických a léčebných přístupů. Další výzkum bude zaměřen na zkoumání interakcí mezi nádorem a hostitelem, důležitosti nádorového mikroprostředí a imunitního dohledu.

Porozumění trendům incidence, mortality a kumulace různých typů nádorových onemocnění a jejich přednádorových stavů a trendům výskytů rizikových faktorů v české populaci je důležité pro orientaci strategie kontroly nádorových onemocnění. „Cílem druhého výzkumného záměru SALVAGE je aktualizovat a rozšířit dosavadní informace a provést nové analýzy národních, regionálních a kohortově specifických údajů o incidenci, úmrtnosti a přežití na nádorová onemocnění, aby bylo možné prozkoumat časové změny, geografické rozdíly a sociální nerovnosti v rizicích nádorových onemocnění,“ přiblížil vedoucí výzkumného programu RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Martin Bobák.

Součástí záměru je analýza souvislosti mezi tradičními a novými rizikovými faktory a biomarkery s vybranými hlavními typy nádorů a odhad podílu případů, které lze přičíst těmto rizikovým faktorům. Dále dojde k výzkumu úlohy lidského expozomu (faktorů vnějšího prostředí a vnitřní expozice chemickým látkám) a mikrobiomu v riziku vzniku nádorových onemocnění. Budou se hledat příčiny rozdílů ve využívání screeningu v populaci například podle zeměpisné polohy, věku a socioekonomických a psychosociálních faktorů a posuzovat trendy a determinanty změn v přežití hlavních typů nádorů, zejména ve vztahu k metastazujícím nádorům, prognóze rakoviny a způsobům péče o pacienty s rakovinou. K dosažení těchto ambiciózních cílů výzkumný záměr č. 2 využije širokou škálu stávajících i nově získaných datových souborů a jejich propojení.

Třetí z výzkumných záměrů míří na včasnou detekci přednádorových stavů a časných nádorů, jejich prevenci a terapii. Klíčové aktivity zahrnují neinvazivní diagnostiku nádorů a prekanceróz pomocí tělních tekutin, inovativní detekční metody, multiomickou analýzu prekancerózních lézí a využití cirkulujících nádorových buněk a exosomů. Dále se projekt zaměřuje na terapeutické intervence, včetně využití některých již existujících léků za účelem chemoprevence, a vývoj inovativních terapeutik. V oblasti prevence jsou identifikovány rizikové faktory pro rozvoj druhotných nádorů u onkologických pacientů a navrhovány personalizované klinické studie. Tento výzkumný tým vede Marián Hajdúch z ÚMTM ve spolupráci s dalšími členy konsorcia.

„Stávající aktivity zahrnují přípravu nebo spuštění několika klinických studií na biobankování a časnou detekci nádorů, například pomocí zjištění přítomnosti viru HPV v dutině ústní, který způsobuje nádory v oblasti dutiny ústní a krku, dále validační klinickou studii na biomarkery časné detekce nádorů plic z vydechovaného vzduchu, nebo kohortovou preventivní studii na jedincích ve vysokém riziku nádorových chorob, kteří se rekrutují z pacientů vyléčených z rakoviny v dětském věku nebo z rodin s prokázaným dědičným rizikem vzniku nádorů,“ dodal Marián Hajdúch.

Projekt SALVAGE – Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory s rozpočtem přes 488 milionů korun je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský, jeho řešení potrvá do poloviny roku 2028. Hlavním řešitelem je Masarykův onkologický ústav, partnery jsou vedle Univerzity Palackého v Olomouci také Fakultní nemocnice Olomouc, Fakultní nemocnice v Motole, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, Masarykova univerzita, Ostravská univerzita a Univerzita Pardubice.

Projekt excelentního výzkumu SALVAGE cílí na prevenci rakoviny

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Wed, 29/05/2024 - 13:00

Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtnosti v ČR a EU, přitom téměř polovině těchto úmrtí lze zabránit prevencí. Projekt SALVAGE, celým názvem Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory, se zabývá hlavními výzvami ve výzkumu v oblasti primární, sekundární a terciární onkologické prevence. Jeho hlavním řešitelským pracovištěm je Masarykův onkologický ústav v Brně, podílí se i Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP.

Na projektu spolupracuje osm institucí, jejichž zástupci během společného setkání v Brně zahájili jeho realizaci. Ta přispěje k naplňování hlavních cílů Evropského plánu boje proti rakovině, EU Mise Rakovina a Koncepce zdravotnického výzkumu ČR 2030. Současně přinese výsledky uplatnitelné v klinické praxi, posílí mezinárodní spolupráci a sníží deficit výzkumu v této oblasti. 

„Projekt SALVAGE má tři výzkumné záměry, ve kterých se zabýváme příčinami vzniku přednádorových stavů a nádorů a možnostmi jejich ovlivnění, a to na úrovni buněk, jedinců a celých populací. Propojujeme laboratoře s klinickou praxí a excelentní vědecké týmy napříč Českou republikou. Důležitý je i mezinárodní přesah, o čemž svědčí i skutečnost, že slavnostnímu zahájení projektu věnovala pozornost i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) sídlící v Lyonu, jejíž zástupce Jiří Zavadil na zahájení přednesl vyzvanou přednášku,“ uvedl Marek Svoboda, hlavní řešitel projektu SALVAGE a ředitel Masarykova onkologického ústavu.

První z výzkumných záměrů má na starosti Ústav molekulární a translační medicíny LF UP (ÚMTM). „Náš výzkum přináší vhled do molekulárních základů prekancerózních a časných rakovinných lézí a interakcí mezi nádorem a hostitelem. Tyto procesy jsou zásadní pro pochopení procesu maligní transformace, což je důležité pro zlepšení prevence, detekce a léčby rakoviny,“ vysvětlil juniorní výzkumník Zdeněk Škrott, který výzkumný záměr vede. Klade si za cíl prozkoumat roli genomové integrity, proteotoxických stresových reakcí a buněčné senescence v časné onkogenezi a prozkoumat molekulární diverzitu v prekancerogenních a rakovinných lézích a stromálních buňkách. V plánu je genomická, epigenetická a proteomická analýza za účelem identifikace nových markerů a vylepšení diagnostických a léčebných přístupů. Další výzkum bude zaměřen na zkoumání interakcí mezi nádorem a hostitelem, důležitosti nádorového mikroprostředí a imunitního dohledu.

Porozumění trendům incidence, mortality a kumulace různých typů nádorových onemocnění a jejich přednádorových stavů a trendům výskytů rizikových faktorů v české populaci je důležité pro orientaci strategie kontroly nádorových onemocnění. „Cílem druhého výzkumného záměru SALVAGE je aktualizovat a rozšířit dosavadní informace a provést nové analýzy národních, regionálních a kohortově specifických údajů o incidenci, úmrtnosti a přežití na nádorová onemocnění, aby bylo možné prozkoumat časové změny, geografické rozdíly a sociální nerovnosti v rizicích nádorových onemocnění,“ přiblížil vedoucí výzkumného programu RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Martin Bobák.

Součástí záměru je analýza souvislosti mezi tradičními a novými rizikovými faktory a biomarkery s vybranými hlavními typy nádorů a odhad podílu případů, které lze přičíst těmto rizikovým faktorům. Dále dojde k výzkumu úlohy lidského expozomu (faktorů vnějšího prostředí a vnitřní expozice chemickým látkám) a mikrobiomu v riziku vzniku nádorových onemocnění. Budou se hledat příčiny rozdílů ve využívání screeningu v populaci například podle zeměpisné polohy, věku a socioekonomických a psychosociálních faktorů a posuzovat trendy a determinanty změn v přežití hlavních typů nádorů, zejména ve vztahu k metastazujícím nádorům, prognóze rakoviny a způsobům péče o pacienty s rakovinou. K dosažení těchto ambiciózních cílů výzkumný záměr č. 2 využije širokou škálu stávajících i nově získaných datových souborů a jejich propojení.

Třetí z výzkumných záměrů míří na včasnou detekci přednádorových stavů a časných nádorů, jejich prevenci a terapii. Klíčové aktivity zahrnují neinvazivní diagnostiku nádorů a prekanceróz pomocí tělních tekutin, inovativní detekční metody, multiomickou analýzu prekancerózních lézí a využití cirkulujících nádorových buněk a exosomů. Dále se projekt zaměřuje na terapeutické intervence, včetně využití některých již existujících léků za účelem chemoprevence, a vývoj inovativních terapeutik. V oblasti prevence jsou identifikovány rizikové faktory pro rozvoj druhotných nádorů u onkologických pacientů a navrhovány personalizované klinické studie. Tento výzkumný tým vede Marián Hajdúch z ÚMTM ve spolupráci s dalšími členy konsorcia.

„Stávající aktivity zahrnují přípravu nebo spuštění několika klinických studií na biobankování a časnou detekci nádorů, například pomocí zjištění přítomnosti viru HPV v dutině ústní, který způsobuje nádory v oblasti dutiny ústní a krku, dále validační klinickou studii na biomarkery časné detekce nádorů plic z vydechovaného vzduchu, nebo kohortovou preventivní studii na jedincích ve vysokém riziku nádorových chorob, kteří se rekrutují z pacientů vyléčených z rakoviny v dětském věku nebo z rodin s prokázaným dědičným rizikem vzniku nádorů,“ dodal Marián Hajdúch.

Projekt SALVAGE – Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory s rozpočtem přes 488 milionů korun je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský, jeho řešení potrvá do poloviny roku 2028. Hlavním řešitelem je Masarykův onkologický ústav, partnery jsou vedle Univerzity Palackého v Olomouci také Fakultní nemocnice Olomouc, Fakultní nemocnice v Motole, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, Masarykova univerzita, Ostravská univerzita a Univerzita Pardubice.

Categories: Novinky z PřF a UP

Rector Martin Procházka elected President of the Aurora university network

News: Faculty of Science - Wed, 29/05/2024 - 08:00

Martin Procházka, Rector of Palacký University Olomouc, will lead the European university network Aurora as of the new academic year. He was elected its president by the Aurora General Council during the Aurora Spring Biannual 2024, which is currently underway in Naples, Italy. More than 170 representatives from 19 participating institutions are attending the meeting to discuss the development of international education, stakeholder engagement, and technology transfer.

The four-day meeting where members of the Aurora European university network are meeting together right now is called Aurora Spring Biannual 2024. Palacký University Olomouc joined the network as an associate member in 2020 and became a full member of the Aurora Network global university consortium in May 2022. After another term of intensive cooperation, UP Rector Martin Procházka was nominated for the position of President-Elect at the beginning of this year.

In yesterday’s election, he received full support from the members of the Aurora General Council, and thus will replace the current president, University of Iceland Rector Jón Atli Benediktsson, in September. During the ceremony, Rector Procházka presented him with a vase made of Bohemian glass to thank him for his service. “Jón Atli, this gift is not only a token of our friendship, but also a symbol of your excellent work for Aurora. Bohemian crystal, renowned for its exquisite craftsmanship, shines with the combination of tradition and innovation that we strive for at Aurora and reflects our commitment to excellence in education and research,” said Procházka.

In his acceptance speech, he emphasised that in his role as President, he wants to give the universities and all members of the community space for expression and the opportunity to shape the future of both Aurora and European higher education together. "My mission is to build bridges – between cultures, institutions, and even the whole of the world. Our commitment is to grow together within this connection, to develop Aurora, and to expand our ambitions with other global partners."

A key element of Aurora are students. One of its executive bodies is the Student Council, whose president is Hanuš Patera who studies psychology at the UP Faculty of Arts. “The students’ enthusiasm and their ideas are a great inspiration to us all. As President, I will aim to continue working to create a student-oriented and inclusive environment,” underlined Procházka.

The Aurora Spring Biannual 2024 was commenced Monday evening with a welcome reception in the historic premises of the University of Naples Federico II, which celebrates 800 years of its existence this year. In addition to the election of a new president, Tuesday’s programme included a roundtable discussion on the development of joint international study programmes, and lectures on participatory democracy and citizen science. UP Vice-Rector for Strategy and Regional Affairs Michal Malacka was a guest speaker at the Stakeholder Engagement and Social Entrepreneurship in European Alliances roundtable.

In addition to the handover of the presidency, another festive moment of yesterday’s programme was the signing of the Aurora Sustainable Development Plan, which was designed thanks to the work of the Sustainable Campus team led by Palacký University.

The programme of today and tomorrow will be dedicated to a plenary session led by students. This will be followed by breakout sessions of the vice-rectors, executive committees, and individual working groups. These will focus on education, science, and research, as well as other shared themes such as IT development, health and wellbeing, sustainability, and communication. In addition to the members of the Aurora Student Council, there are other student ambassadors at each university who will be able to get to know each other during a special workshop.

Categories: News from UP

Rektor Martin Procházka byl zvolen prezidentem univerzitní sítě Aurora

Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka povede od nového akademického roku evropskou univerzitní síť Aurora. Jejím prezidentem jej zvolil Aurora General Council během setkání Aurora Spring Biannual 2024, které právě probíhá v italské Neapoli. Přes 170 zástupců z 19 zapojených institucí se na něm věnuje rozvoji mezinárodního vzdělávání, zapojení stakeholderů či transferu technologií.

Aurora Spring Biannual 2024 – tak se jmenuje čtyřdenní setkání, na němž právě teď společně jednají členové evropské univerzitní sítě Aurora. Univerzita Palackého se k ní jako přidružený člen připojila v roce 2020, v květnu roku 2022 stala plnohodnotným členem globálního univerzitního konsorcia Aurora Network. Po dalším období intenzivní spolupráce byl rektor UP Martin Procházka počátkem letošního roku nominován na pozici president-elect.

Při včerejším hlasování získal od členů Aurora General Council plnou podporu, od září tak nahradí současného prezidenta, kterým je rektor Islandské univerzity Jon Atli Benediktson. Jako poděkování za jeho působení mu Martin Procházka během slavnostního ceremoniálu předal vázu z českého křišťálu. „Jone Atli, tento dárek není jen projevem našeho přátelství, ale také symbolem vaší vynikající práce pro Auroru. Český křišťál, proslulý svým vynikajícím řemeslným zpracováním, připomíná spojení tradice a inovace, o které v Auroře usilujeme, a odráží naše závazky k excelenci ve vzdělávání a výzkumu,“ řekl Martin Procházka.

Ve své děkovné řeči zdůraznil, že chce v roli prezidenta poskytnout univerzitám i všem členům komunity prostor pro vyjádření a možnost společně formovat jak budoucnost Aurory, tak evropského vysokého školství: „Mojí misí je stavět mosty – mezi kulturami, institucemi i celým světem. Naším závazkem je v tomto propojení růst společně, rozvíjet Auroru a rozšiřovat naše ambice s dalšími globálními partnery.“

Klíčovou úlohu v rámci Aurory hrají studenti a studentky. Jedním z jejích výkonných orgánů je Studentská rada, jejímž prezidentem je Hanuš Patera, student psychologie na Filozofické fakultě UP. „Nadšení a nápady studentů jsou pro nás všechny inspirací. Jako prezident si budu klást za cíl nadále pracovat na vytváření studentsky orientovaného a inkluzivního prostředí,“ zdůraznil Martin Procházka.

Setkání Aurora Spring Biannual 2024 zahájila v pondělí večer uvítací recepce v historickém komplexu Neapolské univerzity Fridricha II., která letos slaví 800 let existence. V úterním programu byl kromě volby nového prezidenta kulatý stůl, zaměřený na rozvoj společných mezinárodních studijních programů, či přednášky o participativní demokracii a občanské vědě. Prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka vystoupil jako host kulatého stolu Stakeholder Engagement and Social Entrepreneurship in European Alliances.

Vedle předávání prezidenství byl dalším slavnostním okamžikem včerejšího dne podpis Plánu udržitelného rozvoje Aurory, který vznikl díky práci týmu Sustainable Campus pod vedením Univerzity Palackého.

Dnešek a zítřek bude věnován plenárnímu zasedání vedenému studentkami a studenty. Na ně navážou dílčí jednání prorektorů, výkonných výborů a jednotlivých pracovních skupin. Ta se kromě vzdělávání, vědy a výzkumu zaměří na další společná témata, jako jsou rozvoj IT, zdraví a wellbeing, udržitelnost či komunikace. Kromě členů Studentské rady Aurory na každé z univerzit ještě působí další studentští ambasadoři, kteří se budou moci navzájem poznat během speciálního workshopu.

Rektor Martin Procházka byl zvolen prezidentem univerzitní sítě Aurora

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Wed, 29/05/2024 - 08:00

Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka povede od nového akademického roku evropskou univerzitní síť Aurora. Jejím prezidentem jej zvolil Aurora General Council během setkání Aurora Spring Biannual 2024, které právě probíhá v italské Neapoli. Přes 170 zástupců z 19 zapojených institucí se na něm věnuje rozvoji mezinárodního vzdělávání, zapojení stakeholderů či transferu technologií.

Aurora Spring Biannual 2024 – tak se jmenuje čtyřdenní setkání, na němž právě teď společně jednají členové evropské univerzitní sítě Aurora. Univerzita Palackého se k ní jako přidružený člen připojila v roce 2020, v květnu roku 2022 stala plnohodnotným členem globálního univerzitního konsorcia Aurora Network. Po dalším období intenzivní spolupráce byl rektor UP Martin Procházka počátkem letošního roku nominován na pozici president-elect.

Při včerejším hlasování získal od členů Aurora General Council plnou podporu, od září tak nahradí současného prezidenta, kterým je rektor Islandské univerzity Jon Atli Benediktson. Jako poděkování za jeho působení mu Martin Procházka během slavnostního ceremoniálu předal vázu z českého křišťálu. „Jone Atli, tento dárek není jen projevem našeho přátelství, ale také symbolem vaší vynikající práce pro Auroru. Český křišťál, proslulý svým vynikajícím řemeslným zpracováním, připomíná spojení tradice a inovace, o které v Auroře usilujeme, a odráží naše závazky k excelenci ve vzdělávání a výzkumu,“ řekl Martin Procházka.

Ve své děkovné řeči zdůraznil, že chce v roli prezidenta poskytnout univerzitám i všem členům komunity prostor pro vyjádření a možnost společně formovat jak budoucnost Aurory, tak evropského vysokého školství: „Mojí misí je stavět mosty – mezi kulturami, institucemi i celým světem. Naším závazkem je v tomto propojení růst společně, rozvíjet Auroru a rozšiřovat naše ambice s dalšími globálními partnery.“

Klíčovou úlohu v rámci Aurory hrají studenti a studentky. Jedním z jejích výkonných orgánů je Studentská rada, jejímž prezidentem je Hanuš Patera, student psychologie na Filozofické fakultě UP. „Nadšení a nápady studentů jsou pro nás všechny inspirací. Jako prezident si budu klást za cíl nadále pracovat na vytváření studentsky orientovaného a inkluzivního prostředí,“ zdůraznil Martin Procházka.

Setkání Aurora Spring Biannual 2024 zahájila v pondělí večer uvítací recepce v historickém komplexu Neapolské univerzity Fridricha II., která letos slaví 800 let existence. V úterním programu byl kromě volby nového prezidenta kulatý stůl, zaměřený na rozvoj společných mezinárodních studijních programů, či přednášky o participativní demokracii a občanské vědě. Prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka vystoupil jako host kulatého stolu Stakeholder Engagement and Social Entrepreneurship in European Alliances.

Vedle předávání prezidenství byl dalším slavnostním okamžikem včerejšího dne podpis Plánu udržitelného rozvoje Aurory, který vznikl díky práci týmu Sustainable Campus pod vedením Univerzity Palackého.

Dnešek a zítřek bude věnován plenárnímu zasedání vedenému studentkami a studenty. Na ně navážou dílčí jednání prorektorů, výkonných výborů a jednotlivých pracovních skupin. Ta se kromě vzdělávání, vědy a výzkumu zaměří na další společná témata, jako jsou rozvoj IT, zdraví a wellbeing, udržitelnost či komunikace. Kromě členů Studentské rady Aurory na každé z univerzit ještě působí další studentští ambasadoři, kteří se budou moci navzájem poznat během speciálního workshopu.

Categories: Novinky z PřF a UP

Studenti si vyzkoušeli náročnost požárního sportu i práce hasičů

Disciplín požárního sportu a některých činností, které hasiči při své práci vykonávají, zakusili studenti Fakultě tělesné kultury UP. V rámci studia ochrany obyvatelstva se vůbec poprvé mohli zúčastnit kurzu, který vznikl ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje a Sborem dobrovolných hasičů Olomouc-Chválkovice.

Štafeta 400 metrů přes překážky, požární útok, motání hadic v plné výstroji i hašení otevřeného ohně několika typy hasicích přístrojů nebo stavění protipovodňové hráze z pytlů, to vše si mohli studenti během třídenního kurzu vyzkoušet.

„Jsem naprosto spokojený a rád za tuto zkušenost. Rozhodně kurz doporučuji všem, kteří se o hasičinu zajímají. Mě to tímto směrem už delší dobu táhne, takže jsem se přihlásil, abych se dozvěděl nové informace a něco si zkusil. Leccos se může hodit i v běžném životě, třeba hašení ohně hasicím přístrojem. Největší fuška určitě byly disciplíny TFA (Toughest Firefighter Alive, nejtěžší hasičské závody – pozn. red.), motání hadic a tahání 80kilového panáka,“ ohlédl se jeden z účastníků Adam Kunz.

„Na první setkání s požárním sportem si, myslím, studenti vedli velmi dobře. Největší úspěch je, že nedošlo k žádnému zranění, protože ta se v těchto technicky náročných disciplínách objevují poměrně často,“ ohodnotila Vendula Bartošová, která se požárnímu sportu věnuje již od šesti let a nyní reprezentuje i Univerzitu Palackého na akademických mistrovstvích ČR a která účastníky kurzu provedla nácvikem štafety přes překážky a požárního útoku.

Nebyla jediná, kdo účastníky pochválil. „Studenti si požární sport vyzkoušeli jak v tréninkovém, tak závodním tempu, kdy se jim měřil čas, a myslím, že dosáhli velmi dobrých výsledků. I náčelník stanice časy na štafetě s překážkami hodnotil jako velmi pěkné,“ uvedla garantka kurzu Olga Halásová z katedry aplikovaných pohybových aktivit.

Cílem premiérově uspořádaného kurzu bylo nejen seznámit zájemce se základy požárního sportu, ale také právě navázat spolupráci s dobrovolnými hasiči a případně studentům, kteří se tomuto odvětví již věnují ve svých bydlištích, otevřít možnost tréninků v Olomouci. A v neposlední řadě zviditelnit požární sport na univerzitě, byť kurz byl nabídnut pouze studentům programu ochrany Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání a ochranu obyvatelstva na FTK UP. I tak byl o něj velký zájem.

„Velmi děkujeme SDH Olomouc-Chválkovice za poskytnutí zázemí na celé tři dny, také členům oddělení ochrany obyvatelstva HZS Olomouckého kraje, kteří garantovali část věnovanou požární ochraně. Určitě bychom byli rádi, kdyby tato spolupráce pokračovala i do budoucna,“ dodala Olga Halásová.

Hasičky z UP bodují na akademických mistrovstvích

Kurz požárního sportu se sice na FTK UP konal poprvé, ale mezi studentkami a studenty UP je řada těch, kteří se tomuto odvětví, které spojuje hasičinu a sport, věnují v místech, odkud pocházejí. V požárním sportu se také každoročně konají akademická mistrovství ČR pro střední a vysoké školy, kde si reprezentace UP nevede vůbec špatně. Ba naopak – v roce 2023 i v letos skončilo družstvo žen v celkovém pořadí na 4. místě (nicméně třetí mezi vysokými školami). Loňské umístění jsme zmiňovali zde. K letošnímu celkovému 4. místu vedla cesta olomouckých studentek přes 4. místo v požárním útoku a 6. místo ve štafetě 4 x 100 metrů s překážkami, individuálně se blýskla zejména Martina Dvořáková z Fakulty zdravotnických věd UP, která si jako 3. nejlepší poradila s výstupem na cvičnou věž, 5. pak skončila Veronika Navrátilová z Přírodovědecké fakulty UP. Kromě požárního útoku se pořádá také AMČR v nejnáročnějších disciplínách TFA, kde vloni olomoucké studentky zvítězily, viz tady. Klára Katrušáková později vyhrála také v soutěži Studentský železný hasič, její medailon si můžete přečíst zde.

Studenti si vyzkoušeli náročnost požárního sportu i práce hasičů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Tue, 28/05/2024 - 13:00

Disciplín požárního sportu a některých činností, které hasiči při své práci vykonávají, zakusili studenti Fakultě tělesné kultury UP. V rámci studia ochrany obyvatelstva se vůbec poprvé mohli zúčastnit kurzu, který vznikl ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje a Sborem dobrovolných hasičů Olomouc-Chválkovice.

Štafeta 400 metrů přes překážky, požární útok, motání hadic v plné výstroji i hašení otevřeného ohně několika typy hasicích přístrojů nebo stavění protipovodňové hráze z pytlů, to vše si mohli studenti během třídenního kurzu vyzkoušet.

„Jsem naprosto spokojený a rád za tuto zkušenost. Rozhodně kurz doporučuji všem, kteří se o hasičinu zajímají. Mě to tímto směrem už delší dobu táhne, takže jsem se přihlásil, abych se dozvěděl nové informace a něco si zkusil. Leccos se může hodit i v běžném životě, třeba hašení ohně hasicím přístrojem. Největší fuška určitě byly disciplíny TFA (Toughest Firefighter Alive, nejtěžší hasičské závody – pozn. red.), motání hadic a tahání 80kilového panáka,“ ohlédl se jeden z účastníků Adam Kunz.

„Na první setkání s požárním sportem si, myslím, studenti vedli velmi dobře. Největší úspěch je, že nedošlo k žádnému zranění, protože ta se v těchto technicky náročných disciplínách objevují poměrně často,“ ohodnotila Vendula Bartošová, která se požárnímu sportu věnuje již od šesti let a nyní reprezentuje i Univerzitu Palackého na akademických mistrovstvích ČR a která účastníky kurzu provedla nácvikem štafety přes překážky a požárního útoku.

Nebyla jediná, kdo účastníky pochválil. „Studenti si požární sport vyzkoušeli jak v tréninkovém, tak závodním tempu, kdy se jim měřil čas, a myslím, že dosáhli velmi dobrých výsledků. I náčelník stanice časy na štafetě s překážkami hodnotil jako velmi pěkné,“ uvedla garantka kurzu Olga Halásová z katedry aplikovaných pohybových aktivit.

Cílem premiérově uspořádaného kurzu bylo nejen seznámit zájemce se základy požárního sportu, ale také právě navázat spolupráci s dobrovolnými hasiči a případně studentům, kteří se tomuto odvětví již věnují ve svých bydlištích, otevřít možnost tréninků v Olomouci. A v neposlední řadě zviditelnit požární sport na univerzitě, byť kurz byl nabídnut pouze studentům programu ochrany Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání a ochranu obyvatelstva na FTK UP. I tak byl o něj velký zájem.

„Velmi děkujeme SDH Olomouc-Chválkovice za poskytnutí zázemí na celé tři dny, také členům oddělení ochrany obyvatelstva HZS Olomouckého kraje, kteří garantovali část věnovanou požární ochraně. Určitě bychom byli rádi, kdyby tato spolupráce pokračovala i do budoucna,“ dodala Olga Halásová.

Hasičky z UP bodují na akademických mistrovstvích

Kurz požárního sportu se sice na FTK UP konal poprvé, ale mezi studentkami a studenty UP je řada těch, kteří se tomuto odvětví, které spojuje hasičinu a sport, věnují v místech, odkud pocházejí. V požárním sportu se také každoročně konají akademická mistrovství ČR pro střední a vysoké školy, kde si reprezentace UP nevede vůbec špatně. Ba naopak – v roce 2023 i v letos skončilo družstvo žen v celkovém pořadí na 4. místě (nicméně třetí mezi vysokými školami). Loňské umístění jsme zmiňovali zde. K letošnímu celkovému 4. místu vedla cesta olomouckých studentek přes 4. místo v požárním útoku a 6. místo ve štafetě 4 x 100 metrů s překážkami, individuálně se blýskla zejména Martina Dvořáková z Fakulty zdravotnických věd UP, která si jako 3. nejlepší poradila s výstupem na cvičnou věž, 5. pak skončila Veronika Navrátilová z Přírodovědecké fakulty UP. Kromě požárního útoku se pořádá také AMČR v nejnáročnějších disciplínách TFA, kde vloni olomoucké studentky zvítězily, viz tady. Klára Katrušáková později vyhrála také v soutěži Studentský železný hasič, její medailon si můžete přečíst zde.

Categories: Novinky z PřF a UP

Setkání Lovců želvušek přilákalo 26 studentů z celé České republiky

Druhý ročník akce nazvané Setkání lovců želvušek zorganizovali pro středoškolské studenty a další zájemce o tyto nezničitelné bezobratlé vědci z katedry experimentální biologie Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP. Na setkání dorazilo 26 studentů z celé České republiky.

„Jde vlastně o poděkování studentům středních škol, kteří na podzim spolupracovali při sběru mechů a lišejníků, ve kterých se želvušky vyskytují. Cílem spolupráce je izolovat nové druhy, založit jejich kultury a následně je využít ve studiu mechanismů, které je chrání proti stresu,” říká Jiří Voller, který je školitelem projektů programu Badatel zaměřených na studium odolnosti želvušek ke stresu.

Tito mikroskopičtí živočichové jsou známí svou odolností vůči stresu včetně radiace. Při experimentech želvušky přežívaly teplotu až 150 stupňů Celsia a stejně bezproblémově odolávaly i opačnému extrému – mrazu.

Do podzimního lovu želvušek se zapojilo celkem 28 gymnázií napříč Českou republikou. „Během akce studenti ve škole pozorovali námi zaslané preparáty želvušek a na oplátku poskytli vzorky, které sami odebrali. Po jejich zpracování a vyfotografování na profesionálním mikroskopu jsme snímky odeslali příslušným školám, aby se studenti i jejich učitelé mohli pokochat tím, co u nich v mechu všechno žije,” upřesňuje Dominik Vítek.

Studenti si během setkání vyslechli několik přednášek zaměřených na biologii želvušek. „Své badatelské projekty představila Jitka Nováková z Gymnázia Valašské Klobouky a Barbora Machová z Gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí. Jitka společně s Jakubem Pavlíkem z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a Tadeášem Fryčákem z Gymnázia Jana Opletala v Litovli studuje odolnost želvušek k neutronovému záření. Experimenty zahrnují ozařování v jaderném reaktoru VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, automatickou mikroskopii a analýzu obrazu pomocí konvoluční neuronové sítě. Barbora zavádí želvušky jako modelový organismus pro ekotoxikologické studie,“ doplnil Jiří Voller.

Gymnazistky pak během exkurze předvedly různé mikroskopické techniky a odpovídaly na dotazy studentů, kteří mimo jiné mohli pozorovat přeměnu aktivní želvušky v soudeček, klidové stádium odolné k extrémním podmínkám a zpět.

„Je to otázka několika málo vteřin, než se želvuška plná energie přemění v cosi na první pohled neživého,” vysvětluje Barbora Machová. „Když vědci poprvé pozorovali tuto přeměnu, nebyli ochotni uvěřit, že znovu probuzená želvuška je ten samý jedinec. Dokonce pro ně bylo přijatelnější, že se jedná o jejího potomka,” přidává historickou zajímavost Jitka Nováková.

Studenti si také prohlédli laboratoř tkáňových kultur, laboratoř pro molekulární biologii a infrastrukuru pro vysokoformátový screening léčiv zapojenou do mezinárodních projektů EATRIS a OPENSCREEN.

Setkání Lovců želvušek přilákalo 26 studentů z celé České republiky

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Tue, 28/05/2024 - 10:00

Druhý ročník akce nazvané Setkání lovců želvušek zorganizovali pro středoškolské studenty a další zájemce o tyto nezničitelné bezobratlé vědci z katedry experimentální biologie Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP. Na setkání dorazilo 26 studentů z celé České republiky.

„Jde vlastně o poděkování studentům středních škol, kteří na podzim spolupracovali při sběru mechů a lišejníků, ve kterých se želvušky vyskytují. Cílem spolupráce je izolovat nové druhy, založit jejich kultury a následně je využít ve studiu mechanismů, které je chrání proti stresu,” říká Jiří Voller, který je školitelem projektů programu Badatel zaměřených na studium odolnosti želvušek ke stresu.

Tito mikroskopičtí živočichové jsou známí svou odolností vůči stresu včetně radiace. Při experimentech želvušky přežívaly teplotu až 150 stupňů Celsia a stejně bezproblémově odolávaly i opačnému extrému – mrazu.

Do podzimního lovu želvušek se zapojilo celkem 28 gymnázií napříč Českou republikou. „Během akce studenti ve škole pozorovali námi zaslané preparáty želvušek a na oplátku poskytli vzorky, které sami odebrali. Po jejich zpracování a vyfotografování na profesionálním mikroskopu jsme snímky odeslali příslušným školám, aby se studenti i jejich učitelé mohli pokochat tím, co u nich v mechu všechno žije,” upřesňuje Dominik Vítek.

Studenti si během setkání vyslechli několik přednášek zaměřených na biologii želvušek. „Své badatelské projekty představila Jitka Nováková z Gymnázia Valašské Klobouky a Barbora Machová z Gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí. Jitka společně s Jakubem Pavlíkem z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a Tadeášem Fryčákem z Gymnázia Jana Opletala v Litovli studuje odolnost želvušek k neutronovému záření. Experimenty zahrnují ozařování v jaderném reaktoru VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, automatickou mikroskopii a analýzu obrazu pomocí konvoluční neuronové sítě. Barbora zavádí želvušky jako modelový organismus pro ekotoxikologické studie,“ doplnil Jiří Voller.

Gymnazistky pak během exkurze předvedly různé mikroskopické techniky a odpovídaly na dotazy studentů, kteří mimo jiné mohli pozorovat přeměnu aktivní želvušky v soudeček, klidové stádium odolné k extrémním podmínkám a zpět.

„Je to otázka několika málo vteřin, než se želvuška plná energie přemění v cosi na první pohled neživého,” vysvětluje Barbora Machová. „Když vědci poprvé pozorovali tuto přeměnu, nebyli ochotni uvěřit, že znovu probuzená želvuška je ten samý jedinec. Dokonce pro ně bylo přijatelnější, že se jedná o jejího potomka,” přidává historickou zajímavost Jitka Nováková.

Studenti si také prohlédli laboratoř tkáňových kultur, laboratoř pro molekulární biologii a infrastrukuru pro vysokoformátový screening léčiv zapojenou do mezinárodních projektů EATRIS a OPENSCREEN.

Categories: Novinky z PřF a UP

Je důležité být hospodární, spravedliví a moudří, říká předseda Ekonomické komise AS UP

Akademický senát UP na svém posledním jednání přijal usnesení, podle kterého jeho ekonomická komise zahájí kontrolu hospodaření centrálních jednotek, které nemají vlastní kontrolní orgán. Kontrola se týká roku 2023. Podrobnosti v rozhovoru s předsedou Ekonomické komise AS UP Vítem Procházkou.

Proč se Ekonomická komise AS UP zabývá hospodařením centrálních jednotek?

Jde o standardní kontrolní činnost, kterou nám v souvislosti se schvalováním rozpočtu UP ukládá Statut UP. Je potřeba si uvědomit, že zatímco hospodaření fakult je velmi těsně sledováno fakultními orgány a senáty, centrální jednotky oponenturu ve svém hospodaření nemají. Přitom se jedná o téměř 300 milionů korun, tedy o rozpočet několika menších fakult UP.

Je jedním z důvodů i to, co zaznělo na AS UP, že senátoři chtějí lépe porozumět fungování jednotlivých pracovišť?

V zásadě sledujeme tři cíle: ekonomický, organizační a politický. Z ryzího ekonomického hlediska neočekáváme zásadní zjištění, protože naše instituce je pravidelně auditovaná. Organizace ekonomických procesů jednotlivých úseků a centrálních jednotek je věc jiná. A z politického pohledu jsme veřejná vysoká škola hospodařící s veřejnými prostředky. Je bytostně důležité, abychom tak činili hospodárně, spravedlivě a moudře. Je to signál společnosti, ale i dovnitř akademické obce. 

K čemu tato zjištění budou sloužit?

Věříme, že ke zkvalitnění procesů uvnitř UP. Ale také k otevření debaty o nastavení vztahů fakult a centrálních jednotek a RUP – jaké procesy se mají podporovat (a financovat) centrálně, co má být (a v jaké míře) na fakultách. Příkladem může být prezentace UP navenek.

O květnovém jednání AS UP jsme podrobně psali zde.

Je důležité být hospodární, spravedliví a moudří, říká předseda Ekonomické komise AS UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Tue, 28/05/2024 - 08:00

Akademický senát UP na svém posledním jednání přijal usnesení, podle kterého jeho ekonomická komise zahájí kontrolu hospodaření centrálních jednotek, které nemají vlastní kontrolní orgán. Kontrola se týká roku 2023. Podrobnosti v rozhovoru s předsedou Ekonomické komise AS UP Vítem Procházkou.

Proč se Ekonomická komise AS UP zabývá hospodařením centrálních jednotek?

Jde o standardní kontrolní činnost, kterou nám v souvislosti se schvalováním rozpočtu UP ukládá Statut UP. Je potřeba si uvědomit, že zatímco hospodaření fakult je velmi těsně sledováno fakultními orgány a senáty, centrální jednotky oponenturu ve svém hospodaření nemají. Přitom se jedná o téměř 300 milionů korun, tedy o rozpočet několika menších fakult UP.

Je jedním z důvodů i to, co zaznělo na AS UP, že senátoři chtějí lépe porozumět fungování jednotlivých pracovišť?

V zásadě sledujeme tři cíle: ekonomický, organizační a politický. Z ryzího ekonomického hlediska neočekáváme zásadní zjištění, protože naše instituce je pravidelně auditovaná. Organizace ekonomických procesů jednotlivých úseků a centrálních jednotek je věc jiná. A z politického pohledu jsme veřejná vysoká škola hospodařící s veřejnými prostředky. Je bytostně důležité, abychom tak činili hospodárně, spravedlivě a moudře. Je to signál společnosti, ale i dovnitř akademické obce. 

K čemu tato zjištění budou sloužit?

Věříme, že ke zkvalitnění procesů uvnitř UP. Ale také k otevření debaty o nastavení vztahů fakult a centrálních jednotek a RUP – jaké procesy se mají podporovat (a financovat) centrálně, co má být (a v jaké míře) na fakultách. Příkladem může být prezentace UP navenek.

O květnovém jednání AS UP jsme podrobně psali zde.

Categories: Novinky z PřF a UP

Alexander Ivanov: Je důležité pokládat si otázku, zda bychom měli zasahovat do lidské DNA

V rámci soutěžní části konference Mozaika poznání se zájemci seznámili se šestnácti příspěvky studentek a studentů Pedagogické fakulty UP. V její velké aule zazněly zajímavé informace jak z oborů neučitelských a učitelských, tak z oboru umělecká činnost a tvorba. K pracím, které získaly ocenění, patřil i Překrásný nový svět Alexandera Ivanova, doktoranda oboru Výtvarná pedagogika.

Mozaika poznání je studentská soutěžní konference, jejímž cílem je kromě podpory talentovaných a tvořivých studentů PdF UP i prohlubování jejich vědecké, odborné a umělecké činnosti. Také sedmnáctý ročník této konference, konaný v rámci fakultních Dnů vědy a umění, nabídl celou řadu aktuálních zajímavých témat. Sedmičlennou porotu nadchl například sochařský objekt s názvem Překrásný nový svět. Jeho autor Alexander Ivanov, doktorand oboru Výtvarná pedagogika.

Váš Překrásný nový svět zvítězil v umělecké části soutěže. O čem vlastně je?

Sochařský objekt, v němž se odkazuji na dílo Aldouse Huxleyho Konec civilizace aneb Překrásný nový svět, je mou diplomovou prací. Kromě uvedené knihy jsem se inspiroval i mytologickými příběhy o stvoření člověka, a především relativně novou metodou genového inženýrství CRISPR-Cas9. Tvarosloví výsledného díla pak odkazuje na známou společenskou hru Jenga.  

Jde o vícedílnou věž pokroucenou do dvoušroubovice DNA. Každá z pětapadesáti hnědých a bílých cihel symbolizuje jeden gen. Při tvorbě jsem se vracel i do dětství. Vzpomínal jsem na dobu, kdy jsem se u své babičky na zahradě pokoušel stvořit z obyčejné hlíny postavu člověka. Tehdy jsem si poprvé hrál na „boha stvořitele“. Překrásný nový svět mě do této role po letech vrátil.

Ve výsledném díle jsem se snažil znázornit přirozený proces dědičnosti genetické informace. Nahodilost genů a jejich potenciální nedokonalosti byly pro sdělení mé ideje klíčové. I proto ani jedna cihla není identická, každá z nich je unikátní. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak by mělo výsledné dílo vypadat. Odpověď na tuto otázku jsem nalezl ve známé společenské hře Jenga. Jeden z důležitých aspektů hry spočívá v tom, že pokud uděláme spoustu změn, stává se stavba nestabilní. To platí i v oblasti genového inženýrství. Čím více změn v genetické informaci učiníme, tím se více vystavujeme riziku, že by se mohlo něco pokazit. Právě na tuto skutečnost upozorňuje svou podobou výsledný sochařský objekt. Mým záměrem bylo vstoupit do veřejného prostoru s otázkou, zda bychom jako lidstvo měli zasahovat do lidské DNA. Pakliže zaujmeme kladné stanovisko, je důležité, abychom si uvědomovali rizika s editací genomu spojená.

Vaše práce nedává odpovědi, vede k zamyšlení…

Přesně tak. Mým záměrem nebylo zaujmout jasné stanovisko, ale naopak podnítit diváka k tomu, aby si zkusil odpovědět sám za sebe. Pokud se dobře podíváte na mou diplomovou práci, uvidíte více než metr a půl vysokou věž s povytaženou, ne příliš povedenou cihlou. Vedle na stole se pak nachází tvarově téměř dokonalá bílá cihla. Abstrahovaná podoba sekvence DNA by měla diváka vybízet k tomu, aby si pohrával s myšlenkou přímé editace lidského genomu. Stačilo by pouhé natažení ruky a pasivní pozorovatel by se mohl stát genovým inženýrem či bohem stvořitelem tím, že namísto defektivního genu vloží do dvoušroubovice DNA gen dokonalý. Cílem mé práce bylo podnítit veřejnost k tomu, aby se nad možností použití této revoluční metody minimálně zamyslela. Už například proto, že pomyslný Rubikon byl v Číně překročen tím, že se narodila první dvojčata s geneticky modifikovanou DNA. Metody genového inženýrství lákají nejen svým medicínským potenciálem, ale zároveň i možností nekontrolovatelného vylepšování lidského druhu.

Co pro vás vítězství v dané kategorii této konference znamená?

Zadostiučinění. Pracoval jsem intenzivně. V ateliéru jsem strávil necelé tři měsíce čistě prací na výsledném objektu, denně téměř deset hodin. Má práce má přesah i do didaktiky. Vytvářel jsem pro děti kroužky s vědecko-popularizačním přesahem, které se věnovaly genovému inženýrství. V návaznosti na mou diplomovou práci si děti hrály na antické bohy nebo na superhrdiny. Ve spolupráci s kolegy a kolegyněmi z Pevnosti poznání jsem vytvořil výukový program věnovaný extrakci DNA, ve kterém si účastníci „geneticky programují“ lidské kolonisty planety Mars.  

Diplomovou práci jsem úspěšně obhájil pod vedením výtečného sochaře a skvělého pedagoga docenta Roberta Bučka. Do soutěže jsem šel s tím, že bych rád vyhrál.

Soutěže Mozaika poznání jste se účastnil poněkolikáté. Co byste vzkázal studentům?

Ať s účastí neváhají. Je to jednoznačně výborná příležitost prezentovat se v umělecké, ale i jiné tvorbě už v bakalářském či magisterském studiu. Tato konference nabízí příležitost prezentovat se ve velmi příjemném prostředí.  

Jaké máte plány?

Na počátku navazujícího magisterského studia jsem se definitivně rozhodl, že se budu věnovat pedagogické profesi. To je znát i z mé diplomové práce, v níž jsem se věnoval jak popularizaci vědy, didaktice, tak i umění. Rozhodl jsem se však, že v oboru budu pokračovat v rámci doktorského studijního programu. Zároveň jsem přijal nabídku vést na částečný úvazek edukační oddělení ve zdejším Vlastivědném muzeu. To je pro mě velká výzva. Přestože nemá Centrum muzejní pedagogiky VMO dlouhou historii, již nyní máme stabilní tým lektorů z řad studentů univerzity. Vytváříme edukační programy pro žáky MŠ, ZŠ a SŠ s důrazem na podobu a kvalitu edukačních pomůcek, dále pořádáme doprovodné programy k výstavám, eventové akce, workshopy a řadu dalších činností. Myslím, že se mé doktorské studium výborně propojuje s profesním životem. A jaké mám plány? Jednou bych se rád vrátil i k umění. Mám rád práci s hlínou, je to vynikající antistresová činnost.

Alexander Ivanov (* 1998), absolvent dějepisu a výtvarné výchovy PdF UP. Nyní student prvního ročníku doktorského studia oboru Výtvarná pedagogika na katedře výtvarné výchovy PdF UP, zároveň pracuje v nově vzniklém Centru pedagogiky Vlastivědného muzea Olomouc.  

Alexander Ivanov: Je důležité pokládat si otázku, zda bychom měli zasahovat do lidské DNA

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 27/05/2024 - 12:30

V rámci soutěžní části konference Mozaika poznání se zájemci seznámili se šestnácti příspěvky studentek a studentů Pedagogické fakulty UP. V její velké aule zazněly zajímavé informace jak z oborů neučitelských a učitelských, tak z oboru umělecká činnost a tvorba. K pracím, které získaly ocenění, patřil i Překrásný nový svět Alexandera Ivanova, doktoranda oboru Výtvarná pedagogika.

Mozaika poznání je studentská soutěžní konference, jejímž cílem je kromě podpory talentovaných a tvořivých studentů PdF UP i prohlubování jejich vědecké, odborné a umělecké činnosti. Také sedmnáctý ročník této konference, konaný v rámci fakultních Dnů vědy a umění, nabídl celou řadu aktuálních zajímavých témat. Sedmičlennou porotu nadchl například sochařský objekt s názvem Překrásný nový svět. Jeho autor Alexander Ivanov, doktorand oboru Výtvarná pedagogika.

Váš Překrásný nový svět zvítězil v umělecké části soutěže. O čem vlastně je?

Sochařský objekt, v němž se odkazuji na dílo Aldouse Huxleyho Konec civilizace aneb Překrásný nový svět, je mou diplomovou prací. Kromě uvedené knihy jsem se inspiroval i mytologickými příběhy o stvoření člověka, a především relativně novou metodou genového inženýrství CRISPR-Cas9. Tvarosloví výsledného díla pak odkazuje na známou společenskou hru Jenga.  

Jde o vícedílnou věž pokroucenou do dvoušroubovice DNA. Každá z pětapadesáti hnědých a bílých cihel symbolizuje jeden gen. Při tvorbě jsem se vracel i do dětství. Vzpomínal jsem na dobu, kdy jsem se u své babičky na zahradě pokoušel stvořit z obyčejné hlíny postavu člověka. Tehdy jsem si poprvé hrál na „boha stvořitele“. Překrásný nový svět mě do této role po letech vrátil.

Ve výsledném díle jsem se snažil znázornit přirozený proces dědičnosti genetické informace. Nahodilost genů a jejich potenciální nedokonalosti byly pro sdělení mé ideje klíčové. I proto ani jedna cihla není identická, každá z nich je unikátní. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak by mělo výsledné dílo vypadat. Odpověď na tuto otázku jsem nalezl ve známé společenské hře Jenga. Jeden z důležitých aspektů hry spočívá v tom, že pokud uděláme spoustu změn, stává se stavba nestabilní. To platí i v oblasti genového inženýrství. Čím více změn v genetické informaci učiníme, tím se více vystavujeme riziku, že by se mohlo něco pokazit. Právě na tuto skutečnost upozorňuje svou podobou výsledný sochařský objekt. Mým záměrem bylo vstoupit do veřejného prostoru s otázkou, zda bychom jako lidstvo měli zasahovat do lidské DNA. Pakliže zaujmeme kladné stanovisko, je důležité, abychom si uvědomovali rizika s editací genomu spojená.

Vaše práce nedává odpovědi, vede k zamyšlení…

Přesně tak. Mým záměrem nebylo zaujmout jasné stanovisko, ale naopak podnítit diváka k tomu, aby si zkusil odpovědět sám za sebe. Pokud se dobře podíváte na mou diplomovou práci, uvidíte více než metr a půl vysokou věž s povytaženou, ne příliš povedenou cihlou. Vedle na stole se pak nachází tvarově téměř dokonalá bílá cihla. Abstrahovaná podoba sekvence DNA by měla diváka vybízet k tomu, aby si pohrával s myšlenkou přímé editace lidského genomu. Stačilo by pouhé natažení ruky a pasivní pozorovatel by se mohl stát genovým inženýrem či bohem stvořitelem tím, že namísto defektivního genu vloží do dvoušroubovice DNA gen dokonalý. Cílem mé práce bylo podnítit veřejnost k tomu, aby se nad možností použití této revoluční metody minimálně zamyslela. Už například proto, že pomyslný Rubikon byl v Číně překročen tím, že se narodila první dvojčata s geneticky modifikovanou DNA. Metody genového inženýrství lákají nejen svým medicínským potenciálem, ale zároveň i možností nekontrolovatelného vylepšování lidského druhu.

Co pro vás vítězství v dané kategorii této konference znamená?

Zadostiučinění. Pracoval jsem intenzivně. V ateliéru jsem strávil necelé tři měsíce čistě prací na výsledném objektu, denně téměř deset hodin. Má práce má přesah i do didaktiky. Vytvářel jsem pro děti kroužky s vědecko-popularizačním přesahem, které se věnovaly genovému inženýrství. V návaznosti na mou diplomovou práci si děti hrály na antické bohy nebo na superhrdiny. Ve spolupráci s kolegy a kolegyněmi z Pevnosti poznání jsem vytvořil výukový program věnovaný extrakci DNA, ve kterém si účastníci „geneticky programují“ lidské kolonisty planety Mars.  

Diplomovou práci jsem úspěšně obhájil pod vedením výtečného sochaře a skvělého pedagoga docenta Roberta Bučka. Do soutěže jsem šel s tím, že bych rád vyhrál.

Soutěže Mozaika poznání jste se účastnil poněkolikáté. Co byste vzkázal studentům?

Ať s účastí neváhají. Je to jednoznačně výborná příležitost prezentovat se v umělecké, ale i jiné tvorbě už v bakalářském či magisterském studiu. Tato konference nabízí příležitost prezentovat se ve velmi příjemném prostředí.  

Jaké máte plány?

Na počátku navazujícího magisterského studia jsem se definitivně rozhodl, že se budu věnovat pedagogické profesi. To je znát i z mé diplomové práce, v níž jsem se věnoval jak popularizaci vědy, didaktice, tak i umění. Rozhodl jsem se však, že v oboru budu pokračovat v rámci doktorského studijního programu. Zároveň jsem přijal nabídku vést na částečný úvazek edukační oddělení ve zdejším Vlastivědném muzeu. To je pro mě velká výzva. Přestože nemá Centrum muzejní pedagogiky VMO dlouhou historii, již nyní máme stabilní tým lektorů z řad studentů univerzity. Vytváříme edukační programy pro žáky MŠ, ZŠ a SŠ s důrazem na podobu a kvalitu edukačních pomůcek, dále pořádáme doprovodné programy k výstavám, eventové akce, workshopy a řadu dalších činností. Myslím, že se mé doktorské studium výborně propojuje s profesním životem. A jaké mám plány? Jednou bych se rád vrátil i k umění. Mám rád práci s hlínou, je to vynikající antistresová činnost.

Alexander Ivanov (* 1998), absolvent dějepisu a výtvarné výchovy PdF UP. Nyní student prvního ročníku doktorského studia oboru Výtvarná pedagogika na katedře výtvarné výchovy PdF UP, zároveň pracuje v nově vzniklém Centru pedagogiky Vlastivědného muzea Olomouc.  

Categories: Novinky z PřF a UP

New episode of the ninth series of Undistorted Science: solar energy, its future and the Pilatus project

News: Institute of Physics - Mon, 27/05/2024 - 09:26
The latest episode of the popular series Undistorted Science focuses on a key topic of our time – the photovoltaic harnessing of the Sun's energy.  
Categories: News from FZU

Olomoucké právnické dny připomněly 20. výročí vstupu ČR do Unie

Přes dvě stě účastníků, jedenáct odborných sekcí, bezmála sto třicet odborných příspěvků a křty dvou publikací. Takové parametry měla mezinárodní konference Olomoucké právnické dny. Její 17. ročník pořádala právnická fakulta ve dnech 23. a 24. května pod záštitou Úřadu vlády České republiky. Sympozium bylo zařazeno do kalendáře akcí Tvoříme Evropu již 20 let.

„Těší mě, že si naše konference udržuje vysoký standard a mezinárodní rozměr. Jsem rád, že do pléna přijaly pozvání významné osobnosti zabývající se různorodými aspekty evropské integrace a děkuji Martinu Dvořákovi, ministru pro evropské záležitosti, za záštitu. Přeji nám všem, aby konference byla přínosná z pohledu odborného a i neformálního. Užijte si Olomouc,“ řekl na úvod setkání Václav Stehlík, děkan fakulty. Konferenci poté podpořil formou videozdravice Per Fiala, předseda vlády. „Letošní ročník má zvláštní význam, řadí se se mezi akce, kterými si připomínáme významné výročí – 20 let vstupu do Evropské unie. Pro řadu z vás integrace představuje podnětný předmět výzkumu. Z programu sympozia je jasné, že se evropským otázkám stejně jako dalším vysoce aktuálním právním tématům budete věnovat do hloubky a s důrazem na jejich praktický rozměr, a to je důležité a užitečné. Děkuji vám za to a přeji inspirativní a úspěšné setkání.“

V plenární sekci, která měla podtitul Dvacet let České republiky v Evropské unii, vystoupili čtyři řečníci. Ekonomka Pavlína Žáková, první náměstkyně ministra pro evropské záležitosti, ve svém příspěvku vyzdvihla dopady členství na českou ekonomiku a společnost.  Václav Šmejkal, odborník na právo EU z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, hovořil o cestě, jakou urazila Unie za dvacet let – od Evropy volných trhů až k Evropě strategických záměrů. Michal Bobek, soudce Nejvyššího správního soudu ČR, se ve svém příspěvku zamýšlel nad tím, jak státy střední a východní Evropy ovlivňovali unijní právo. A na „předvstupní období“ v devadesátých letech zavzpomínal Pavel Telička první český eurokomisař a hlavní vyjednávač členství ČR v EU.

Pocta Vladimíru Sládečkovi

Druhá část konference tradičně patřila jednáním v odborných sekcích, těch bylo tentokrát celkem jedenáct. Nejvíce odborných příspěvků se sešlo v sekcích – Etické kodexy ve veřejné správě: právní, politologické a filozofické souvislosti; Digitální technologie a právo: Od kryptoaktiv po AI; 20 let vstupu do EU – nové výzvy nebo Právo duševního vlastnictví. Sekce Building a Social Europe: Navigating Contemporary Dynamics in EU Social and Labour Law se celá uskutečnila v angličtině.

V rámci konference se křtily dvě publikace. Katedra správního práva a finančního práva připravila pro svého kolegu a emeritního ústavního soudce Vladimíra Sládečka dárek k životnímu jubileu. Do knihy Pocta Vladimíru Sládečkovi přispělo na 50 autorů, významných osobností české i slovenské právní teorie i aplikační praxe. „Děkuji vám, pane profesore, za dlouholetou práci pro naši fakultu. Děkuji nejen za všechny studenty, které jste učil, ale i za kolegy, pro které jste vzorem. Přeji vám pevné zdraví a také, aby se vám práce nadále dařila,“ přidal se ke gratulantům děkan Václav Stehlík.

Představena byla také kolektivní monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law.  Ta vznikla v rámci projektu Jean Monnet Network pod vedením Naděždy Šiškové z katedry mezinárodního a evropského práva.

17. ročník sympozia si nenechali ujít akademici, zástupci aplikační praxe, ať už soudů, advokacie či dalších právnických profesí. Pozvání přijali odborníci například z ministerstva kultury, ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu vlády, Armády ČR nebo z Kanceláře veřejného ochránce práv. Mezi zahraničním hosty převažovali Slováci, Poláci a Ukrajinci.

Konferenci Olomoucké právnické dny pořádá PF UP pravidelně, jednou ročně vždy na jaře, již od roku 2006, původně pod názvem Monseho právnické dny. V roce 2020 se konference kvůli covidu uskutečnila ve velmi okleštěné podobě, o rok později ji pandemie zrušila úplně.

Program konference a další podrobnosti jsou dostupné na webu fakulty.

Olomoucké právnické dny připomněly 20. výročí vstupu ČR do Unie

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 27/05/2024 - 08:00

Přes dvě stě účastníků, jedenáct odborných sekcí, bezmála sto třicet odborných příspěvků a křty dvou publikací. Takové parametry měla mezinárodní konference Olomoucké právnické dny. Její 17. ročník pořádala právnická fakulta ve dnech 23. a 24. května pod záštitou Úřadu vlády České republiky. Sympozium bylo zařazeno do kalendáře akcí Tvoříme Evropu již 20 let.

„Těší mě, že si naše konference udržuje vysoký standard a mezinárodní rozměr. Jsem rád, že do pléna přijaly pozvání významné osobnosti zabývající se různorodými aspekty evropské integrace a děkuji Martinu Dvořákovi, ministru pro evropské záležitosti, za záštitu. Přeji nám všem, aby konference byla přínosná z pohledu odborného a i neformálního. Užijte si Olomouc,“ řekl na úvod setkání Václav Stehlík, děkan fakulty. Konferenci poté podpořil formou videozdravice Per Fiala, předseda vlády. „Letošní ročník má zvláštní význam, řadí se se mezi akce, kterými si připomínáme významné výročí – 20 let vstupu do Evropské unie. Pro řadu z vás integrace představuje podnětný předmět výzkumu. Z programu sympozia je jasné, že se evropským otázkám stejně jako dalším vysoce aktuálním právním tématům budete věnovat do hloubky a s důrazem na jejich praktický rozměr, a to je důležité a užitečné. Děkuji vám za to a přeji inspirativní a úspěšné setkání.“

V plenární sekci, která měla podtitul Dvacet let České republiky v Evropské unii, vystoupili čtyři řečníci. Ekonomka Pavlína Žáková, první náměstkyně ministra pro evropské záležitosti, ve svém příspěvku vyzdvihla dopady členství na českou ekonomiku a společnost.  Václav Šmejkal, odborník na právo EU z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, hovořil o cestě, jakou urazila Unie za dvacet let – od Evropy volných trhů až k Evropě strategických záměrů. Michal Bobek, soudce Nejvyššího správního soudu ČR, se ve svém příspěvku zamýšlel nad tím, jak státy střední a východní Evropy ovlivňovali unijní právo. A na „předvstupní období“ v devadesátých letech zavzpomínal Pavel Telička první český eurokomisař a hlavní vyjednávač členství ČR v EU.

Pocta Vladimíru Sládečkovi

Druhá část konference tradičně patřila jednáním v odborných sekcích, těch bylo tentokrát celkem jedenáct. Nejvíce odborných příspěvků se sešlo v sekcích – Etické kodexy ve veřejné správě: právní, politologické a filozofické souvislosti; Digitální technologie a právo: Od kryptoaktiv po AI; 20 let vstupu do EU – nové výzvy nebo Právo duševního vlastnictví. Sekce Building a Social Europe: Navigating Contemporary Dynamics in EU Social and Labour Law se celá uskutečnila v angličtině.

V rámci konference se křtily dvě publikace. Katedra správního práva a finančního práva připravila pro svého kolegu a emeritního ústavního soudce Vladimíra Sládečka dárek k životnímu jubileu. Do knihy Pocta Vladimíru Sládečkovi přispělo na 50 autorů, významných osobností české i slovenské právní teorie i aplikační praxe. „Děkuji vám, pane profesore, za dlouholetou práci pro naši fakultu. Děkuji nejen za všechny studenty, které jste učil, ale i za kolegy, pro které jste vzorem. Přeji vám pevné zdraví a také, aby se vám práce nadále dařila,“ přidal se ke gratulantům děkan Václav Stehlík.

Představena byla také kolektivní monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law.  Ta vznikla v rámci projektu Jean Monnet Network pod vedením Naděždy Šiškové z katedry mezinárodního a evropského práva.

17. ročník sympozia si nenechali ujít akademici, zástupci aplikační praxe, ať už soudů, advokacie či dalších právnických profesí. Pozvání přijali odborníci například z ministerstva kultury, ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu vlády, Armády ČR nebo z Kanceláře veřejného ochránce práv. Mezi zahraničním hosty převažovali Slováci, Poláci a Ukrajinci.

Konferenci Olomoucké právnické dny pořádá PF UP pravidelně, jednou ročně vždy na jaře, již od roku 2006, původně pod názvem Monseho právnické dny. V roce 2020 se konference kvůli covidu uskutečnila ve velmi okleštěné podobě, o rok později ji pandemie zrušila úplně.

Program konference a další podrobnosti jsou dostupné na webu fakulty.

Categories: Novinky z PřF a UP

Nový díl deváté řady Nezkreslené vědy: solární energie, její budoucnost a projekt Pilatus

Novinky: Fyzikální ústav - Mon, 27/05/2024 - 06:16
Nejnovější díl populárního cyklu Nezkreslená věda se zaměřuje na klíčové téma naší doby – fotovoltaické využití energie Slunce. Důvodem propojení oblíbeného edukačního seriálu s Fyzikálním ústav je projekt Pilatus, na kterém se podílí tým Martina Ledinského.
Categories: Novinky z FZÚ AV ČR

Festival Baroko: přirozeně krásná hudba, kterou 200 let nikdo neslyšel

Již 27. ročník festivalu starší české hudby Baroko 2024 startuje v sobotu 1. června ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Dramaturgové se zaměřují na interpretaci hudby 17. a 18. století s použitím dobových nástrojů a kladou důraz na uvádění novodobých premiér barokních a klasicistních skladeb vzniklých v Čechách a na Moravě. Letošní ročník opět nabízí bohatý program, který představí Tomáš Hanzlík, zakladatel přehlídky z katedry hudební výchovy PdF UP a umělecký vedoucí Ensemble Damian.

Stejně jako loni jste i letos dramaturgii festivalu zaměřili výhradně na českou hudbu. Na co se mohou návštěvníci těšit?

V rámci Olomouce a okolí máme v programu zastoupené skladatele L. Dietricha, A. F. Tovačovského a pak jsou to skladatelé z Kroměříže nebo ti, kteří se pohybovali v piaristických klášterech na Moravě. Nejzajímavější na tom je, že se jedná o hudbu, která se hrála před 200 lety a od té doby ji tady nikdo neslyšel. Jedná se o přirozeně krásnou hudbu, která může zaujmout širokou veřejnost, nejen muzikology a specialisty.

Festival vždy přináší řadu novodobých premiér. Jaké to budou?

Pravdou je, že publikum vždycky nejvíce ocení věci, které jsou udělány scénicky. My máme vizuálně výrazný styl, takový až přemrštěný. Letos jej uplatníme v novodobé světové premiéře české zpěvohry Holoprtské posvícení. Jedná se o dílo z východních Čech. Tato skladba je zajímavá tím, že má velice, řekl bych, peprný a na svou dobu odvážný český text.

Ve stejný večer 2. června zazní velice truchlivá skladba z roku 1798 nazvaná Kantáta o Mozartově smrti, kterou napsal český autor J. J. Rösler 7 let po skladatelovi smrti. V Čechách byl tehdy velký Mozartův kult, byl tady milován a hrán a hudebníci ho všemožně uctívali. A tohle je jeden z dokladů, jak si ho vážili. Je na tom velmi zajímavé, že Röslera tady skoro nikdo nezná a přitom byl schopný napsat kantátu v Mozartově stylu. I v té kvalitě jeho pozdních, vrcholných skladeb.

Interpreti k provozování staré hudby používají historické nástroje. Jedná se tedy o velmi specifickou dramaturgii. Objeví se v repertoáru nějaká novinka?

Původně orchestrální partitury, které se bohužel dochovaly jen v klavírním výtahu, nebudeme hrát na moderní klavír, ale na dobový, kladívkový, a protože chceme simulovat, že tam byly původně dechové a smyčcové nástroje, zapojíme i přenosné varhany. Tím docílíme trochu i té zádušní, kostelní atmosféry.

Kde všude se skladby před 200 lety hrály? Bylo to napříč společenským spektrem?

Ano. Máme skladby, které byly určené ke korunovacím, k slavnostním ceremoniím a intronizaci církevních hodnostářů, ale potom jsou to díla napsaná pro ochotníky na malém městě, kteří se tím bavili navzájem. Je překvapivé, že i tyto regionální skladby mají často značnou uměleckou hodnotu.

V programu se objeví i vaše autorská díla, můžete je blíže představit?

Mám radost, že se celý festival letos uskuteční v kostele Sv. Kláry, který byl pro festival dlouhodobě nedostupný. Uvedeme tam komorní operu Endymio, která měla v kostele premiéru v roce 2001. Je to prostor s velkou kostelní akustikou, která vytváří takový zvláštní dojem a má až meditační efekt. A to je něco, co mě velice přitahuje nejen u duchovní hudby, ale i u té koncertní. A jsem rád, že si tu operu po těch 23 letech můžeme opět zahrát.

Festivalu Baroko byla společností EFA (European Festival Association) udělena známka EFFE – evropská známka kvality pro pozoruhodné umělecké festivaly, které toto ocenění získávají za práci v oblasti umění, zapojení umělecké komunity i veřejnosti a za mezinárodní otevřenost. Organizuje ho Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci, spolkem Ensemble Damian, Univerzitou Palackého, Městským kulturním zařízením Uničov a Handkeho spolkem. 

 

 

Pages