Feed aggregator

Nejoblíbenějšími vyučujícími na Univerzitě Palackého jsou Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie, oba z filozofické fakulty. Zvítězili ve druhém ročníku celouniverzitní soutěže Teaching Awards UP. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

„Kvalitní výuka je jednou z klíčových hodnot Univerzity Palackého a Teaching Awards UP jsou pro nás důležitým signálem, že ji spolu s inspirativním přístupem pedagogů považují za důležitou i studenti. Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Univerzity Palackého.

Princip soutěže, jejímž organizátorem je Centrum excelence ve vzdělávání, je založený na studentských nominacích. Soutěží se ve dvou kategoriích – Teaching Junior Award pro pedagogy s praxí do pěti let a Teaching Senior Award určené zkušeným učitelům. Hlasování probíhá prostřednictvím univerzitního systému pro evaluace. Z nominovaných následně v každé kategorii vzešla pětice finalistů s nejvyšším počtem hlasů (psali jsme zde).

„Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení.“ prorektorka Jitka Petrová

Finalisté poté připravili prezentační materiály pro Pedagogickou komisi UP, ve kterých představili sebe i způsob své práce se studenty. Na základě těchto podkladů komise rozhodla o vítězích. Stali se jimi v kategorii juniorních pedagogů Patrik Paštrnák z katedry historie a v kategorii seniorních vyučujících Miroslav Orel z katedry psychologie. Oba reprezentovali v soutěži filozofickou fakultu. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie FF zvítězili ve druhém ročníku soutěže Teaching Awards UP.

Vítězi prvního ročníku se stali Kateřina Valchářová a Kamil Kopecký, oba z Pedagogické fakulty UP. Podrobně jsme o nich psali zde.

Nejoblíbenějšími vyučujícími na Univerzitě Palackého jsou Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie, oba z filozofické fakulty. Zvítězili ve druhém ročníku celouniverzitní soutěže Teaching Awards UP. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

„Kvalitní výuka je jednou z klíčových hodnot Univerzity Palackého a Teaching Awards UP jsou pro nás důležitým signálem, že ji spolu s inspirativním přístupem pedagogů považují za důležitou i studenti. Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Univerzity Palackého.

Princip soutěže, jejímž organizátorem je Centrum excelence ve vzdělávání, je založený na studentských nominacích. Soutěží se ve dvou kategoriích – Teaching Junior Award pro pedagogy s praxí do pěti let a Teaching Senior Award určené zkušeným učitelům. Hlasování probíhá prostřednictvím univerzitního systému pro evaluace. Z nominovaných následně v každé kategorii vzešla pětice finalistů s nejvyšším počtem hlasů (psali jsme zde).

„Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení.“ prorektorka Jitka Petrová

Finalisté poté připravili prezentační materiály pro Pedagogickou komisi UP, ve kterých představili sebe i způsob své práce se studenty. Na základě těchto podkladů komise rozhodla o vítězích. Stali se jimi v kategorii juniorních pedagogů Patrik Paštrnák z katedry historie a v kategorii seniorních vyučujících Miroslav Orel z katedry psychologie. Oba reprezentovali v soutěži filozofickou fakultu. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie FF zvítězili ve druhém ročníku soutěže Teaching Awards UP.

Vítězi prvního ročníku se stali Kateřina Valchářová a Kamil Kopecký, oba z Pedagogické fakulty UP. Podrobně jsme o nich psali zde.

At the end of last year, Palacký University was successful with a European Commission project. It will be the host organisation for the Europe Direct regional centre for the next five years. One of the twelve Czech branches of the European information network will be located in the university shop and information centre UPoint on Horní náměstí from January. The main objective of the project is to promote systematic communication and the popularisation of topics related to the EU and European values.

"Simply put, the university will use the Europe Direct branch to bring the functioning of the European Union closer to the public, provide understandable information, and create space for dialogue on current European topics. Part of the centre's activities is regular communication on social networks, where we clearly explain European topics and respond to current events," explains Adéla Gajdošíková, coordinator of the Olomouc branch.

Another essential task of Europe Direct is to organise educational and discussion events in cooperation with several partner organisations, as well as lectures by students and teachers from UP at primary and secondary schools. "In 2026, we want to focus primarily on the topics of information literacy and the fight against disinformation, as well as debunking myths related to sustainable development. After all, the topics of resilience and sustainability are also an integral part of the university's strategic plan," adds Matěj Dostálek, Vice-Rector for Communication and Social Responsibility, under whose division the project is being implemented.

Palacký University is currently the only university with a local Europe Direct branch. In other cities, centres operate in municipal libraries, Eurocentres or city halls, for example. "We would like to make the most of the university's personnel and know-how, which has been focusing on European issues for a long time. For students of political science, journalism, or European studies, this will be a great opportunity to gain practical experience. For our teachers, it will expand the possibilities for promoting their research," says Ondřej Martínek from the UP Marketing Office, one of the project's coordinators.

Univerzita Palackého uspěla v závěru loňského roku s projektem Evropské komise a pro příštích pět let bude hostitelskou organizací krajského střediska Europe Direct. Jedna ze dvanácti českých poboček evropské informační sítě najde od ledna zázemí v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint na Horním náměstí. Hlavním cílem projektu je systematická komunikace a popularizace témat spjatých s EU a s evropskými hodnotami.

„Zjednodušeně se dá říct, že univerzita bude prostřednictvím pobočky Europe Direct přibližovat a vysvětlovat fungování Evropské unie veřejnosti, poskytovat srozumitelné informace a vytvářet prostor pro dialog o aktuálních evropských tématech. Součástí činnosti střediska je pravidelná komunikace na sociálních sítích, kde přehledně vysvětlujeme evropská témata a reagujeme na aktuální dění,“ vysvětluje Adéla Gajdošíková, koordinátorka olomoucké pobočky.

Více o olomoucké pobočce Europe Direct zde.

Neméně důležitým úkolem Europe Direct je rovněž pořádání vzdělávacích a diskuzních akcí ve spolupráci s řadou partnerských organizací nebo přednášky studentů a pedagogů z UP na základních a středních školách. „V roce 2026 se chceme zaměřit především na témata informační gramotnosti a boj s dezinformacemi nebo na demytizaci oblastí spjatých s udržitelným rozvojem. Ostatně témata odolnosti a udržitelnosti jsou i nedílnou součástí strategického záměru univerzity,“ dodává prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, pod jehož úsekem je projekt realizován.

Univerzita Palackého je přitom jedinou vysokou školou, při které je aktuálně lokální pobočka Europe Direct zřízena. V dalších městech fungují střediska například při městských knihovnách, Eurocentrech nebo při magistrátech. „Rádi bychom maximálně vytěžili personální zázemí a know-how univerzity, která se evropským tématům věnuje dlouhodobě. Pro studentky a studenty politologie, žurnalistiky nebo evropských studií půjde o skvělou příležitost, jak získat praxi, pro naše vyučující pak o rozšíření možností popularizace jejich výzkumu,“ říká jeden z řešitelů projektu Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP.

Univerzita Palackého uspěla v závěru loňského roku s projektem Evropské komise a pro příštích pět let bude hostitelskou organizací krajského střediska Europe Direct. Jedna ze dvanácti českých poboček evropské informační sítě najde od ledna zázemí v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint na Horním náměstí. Hlavním cílem projektu je systematická komunikace a popularizace témat spjatých s EU a s evropskými hodnotami.

„Zjednodušeně se dá říct, že univerzita bude prostřednictvím pobočky Europe Direct přibližovat a vysvětlovat fungování Evropské unie veřejnosti, poskytovat srozumitelné informace a vytvářet prostor pro dialog o aktuálních evropských tématech. Součástí činnosti střediska je pravidelná komunikace na sociálních sítích, kde přehledně vysvětlujeme evropská témata a reagujeme na aktuální dění,“ vysvětluje Adéla Gajdošíková, koordinátorka olomoucké pobočky.

Více o olomoucké pobočce Europe Direct zde.

Neméně důležitým úkolem Europe Direct je rovněž pořádání vzdělávacích a diskuzních akcí ve spolupráci s řadou partnerských organizací nebo přednášky studentů a pedagogů z UP na základních a středních školách. „V roce 2026 se chceme zaměřit především na témata informační gramotnosti a boj s dezinformacemi nebo na demytizaci oblastí spjatých s udržitelným rozvojem. Ostatně témata odolnosti a udržitelnosti jsou i nedílnou součástí strategického záměru univerzity,“ dodává prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, pod jehož úsekem je projekt realizován.

Univerzita Palackého je přitom jedinou vysokou školou, při které je aktuálně lokální pobočka Europe Direct zřízena. V dalších městech fungují střediska například při městských knihovnách, Eurocentrech nebo při magistrátech. „Rádi bychom maximálně vytěžili personální zázemí a know-how univerzity, která se evropským tématům věnuje dlouhodobě. Pro studentky a studenty politologie, žurnalistiky nebo evropských studií půjde o skvělou příležitost, jak získat praxi, pro naše vyučující pak o rozšíření možností popularizace jejich výzkumu,“ říká jeden z řešitelů projektu Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP.

Výše už to nejde. Iva Machová z Fakulty tělesné kultury UP, která působí také jako šéftrenérka českých paraatletů a jako mezinárodní technická delegátka na atletických a paraatletických soutěžích, se stala zlatou rozhodčí dle požadavků organizace World Athletics.

„Jde o nejvyšší úroveň ve vzdělávacím systému rozhodčích World Athletics, vrchol rozhodcovské kariéry. Protože ten systém prošel změnou teprve před několika lety, nikdo z České republiky se tak vysoko ještě nedostal,“ uvedla Iva Machová. „Jako rozhodčí nyní můžu jezdit na olympijské hry nebo Diamantovou ligu, jako technická delegátka, tedy garantka kvality závodů, mám otevřené pomyslné dveře po celém světě. A samozřejmě mě to posouvá i v paraatletice,“ dodala.

Během náročné zkoušky musela mimo jiné analyzovat konkrétní situace, které mohou při závodech nastat. Nešlo přitom jen o dokonalou znalost pravidel, ale i o rychlost rozhodování. Zlatou kvalifikaci získává na osm let.

Iva Machová je odbornou asistentkou na katedře sportu FTK UP, na fakultě absolvovala obor Tělesná výchova a matematika pro střední školy a doktorské studium kinantropologie. Věnuje se didaktice atletiky a atletice osob s tělesným postižením. Jako atletka od mládí aktivně závodila, pod jejím trenérským vedením zvítězila Eva Kacanu ve vrhu koulí na paralympijských hrách v Pekingu. V současnosti je vedoucí týmu českých paraatletů a působí i jako mezinárodní technická delegátka a školitelka pro IPC Athletics a nově zlatá rozhodčí World Athletics. Kromě sportu ráda cestuje a fotografuje.

Více se o Ivě Machové můžete dozvědět v dřívějším vydání magazínu Žurnál zde.

Výše už to nejde. Iva Machová z Fakulty tělesné kultury UP, která působí také jako šéftrenérka českých paraatletů a jako mezinárodní technická delegátka na atletických a paraatletických soutěžích, se stala zlatou rozhodčí dle požadavků organizace World Athletics.

„Jde o nejvyšší úroveň ve vzdělávacím systému rozhodčích World Athletics, vrchol rozhodcovské kariéry. Protože ten systém prošel změnou teprve před několika lety, nikdo z České republiky se tak vysoko ještě nedostal,“ uvedla Iva Machová. „Jako rozhodčí nyní můžu jezdit na olympijské hry nebo Diamantovou ligu, jako technická delegátka, tedy garantka kvality závodů, mám otevřené pomyslné dveře po celém světě. A samozřejmě mě to posouvá i v paraatletice,“ dodala.

Během náročné zkoušky musela mimo jiné analyzovat konkrétní situace, které mohou při závodech nastat. Nešlo přitom jen o dokonalou znalost pravidel, ale i o rychlost rozhodování. Zlatou kvalifikaci získává na osm let.

Iva Machová je odbornou asistentkou na katedře sportu FTK UP, na fakultě absolvovala obor Tělesná výchova a matematika pro střední školy a doktorské studium kinantropologie. Věnuje se didaktice atletiky a atletice osob s tělesným postižením. Jako atletka od mládí aktivně závodila, pod jejím trenérským vedením zvítězila Eva Kacanu ve vrhu koulí na paralympijských hrách v Pekingu. V současnosti je vedoucí týmu českých paraatletů a působí i jako mezinárodní technická delegátka a školitelka pro IPC Athletics a nově zlatá rozhodčí World Athletics. Kromě sportu ráda cestuje a fotografuje.

Více se o Ivě Machové můžete dozvědět v dřívějším vydání magazínu Žurnál zde.

Univerzitu Palackého navštívili zákonodárci a zákonodárkyně z obou komor Parlamentu ČR, pozvání univerzity přijalo sedm poslanců a čtyři senátoři.

„Setkání s poslanci a senátory zvolenými za Olomoucký kraj je pro nás vždy mimořádně cennou příležitostí,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda. „Mohli jsme představit naše klíčové priority ve vzdělávání, vědě i transferu znalostí a otevřeně diskutovat o tématech, která přímo ovlivňují budoucnost univerzity i celého regionu,“ podotkl.

Debata se zaměřila především na financování vysokých škol, ale také na nedostatečné kapacity v oborech, o které je dlouhodobě vysoký zájem ze strany společnosti i státu, například v nelékařských zdravotnických programech, či v některých pedagogických oborech. „Zákonodárce zajímaly rovněž dopady rozpočtového provizoria na chod univerzity. Sdíleli jsme s nimi také stav a směřování našich infrastrukturních projektů, které jsou zásadní pro další rozvoj výuky i výzkumu,“ doplnil Kohajda.

Významnou část jednání tvořila také diskuze o konkrétních legislativních výzvách – zejména o připravovaných změnách zákona o vysokých školách a o zákoně o účetnictví ve vztahu k veřejným vysokým školám. „Oceňujeme otevřený dialog i to, že zástupci obou komor Parlamentu ČR věnují pozornost tématům, která jsou pro vysoké školství klíčová. Věřím, že tato spolupráce pomůže nejen naší univerzitě, ale také rozvoji celého Olomouckého kraje,“ uzavřel rektor.

Univerzitu Palackého navštívili zákonodárci a zákonodárkyně z obou komor Parlamentu ČR, pozvání univerzity přijalo sedm poslanců a čtyři senátoři.

„Setkání s poslanci a senátory zvolenými za Olomoucký kraj je pro nás vždy mimořádně cennou příležitostí,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda. „Mohli jsme představit naše klíčové priority ve vzdělávání, vědě i transferu znalostí a otevřeně diskutovat o tématech, která přímo ovlivňují budoucnost univerzity i celého regionu,“ podotkl.

Debata se zaměřila především na financování vysokých škol, ale také na nedostatečné kapacity v oborech, o které je dlouhodobě vysoký zájem ze strany společnosti i státu, například v nelékařských zdravotnických programech, či v některých pedagogických oborech. „Zákonodárce zajímaly rovněž dopady rozpočtového provizoria na chod univerzity. Sdíleli jsme s nimi také stav a směřování našich infrastrukturních projektů, které jsou zásadní pro další rozvoj výuky i výzkumu,“ doplnil Kohajda.

Významnou část jednání tvořila také diskuze o konkrétních legislativních výzvách – zejména o připravovaných změnách zákona o vysokých školách a o zákoně o účetnictví ve vztahu k veřejným vysokým školám. „Oceňujeme otevřený dialog i to, že zástupci obou komor Parlamentu ČR věnují pozornost tématům, která jsou pro vysoké školství klíčová. Věřím, že tato spolupráce pomůže nejen naší univerzitě, ale také rozvoji celého Olomouckého kraje,“ uzavřel rektor.

Astrophysicist and science popularizer Jiří Grygar from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences received the Neuron Foundation Award for promoting a love of science at the Prague Planetarium.  

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR získal v pražském planetáriu cenu Nadace Neuron za rozvíjení lásky k vědě.

One of the winners of this year's CRYTUR Award for the best thesis in materials science, selected from more than fifty entries from Czech and Slovak universities, was Ing. Monika Kotyková, who, while studying at the Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering at the Czech Technical University in Prague, also works in the Department of Optical Materials at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences. 

Jedním z vítězů letošního ročníku soutěže Cena CRYTUR o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách se v konkurenci více než padesáti přihlášených prací z českých a slovenských vysokých škol stala Ing. Monika Kotyková, která při studiu na FJFI ČVUT působí i v Oddělení optických materiálů Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. 

Dozvědět se důležité informace o studijních programech či přijímacím řízení, nakouknout do odborných učeben a laboratoří osmi fakult a k tomu se setkat s vyučujícími a studenty – to vše umožní tradiční Den otevřených dveří Univerzity Palackého. Zájemci o studium na druhé nejstarší univerzitě v České republice by si v kalendáři měli zvýraznit sobotu 24. ledna. Program startuje v 9 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin. Mezi fakultami se účastníci mohou svézt speciálním autobusem, v nabitém programu je i ochutnávka studentského jídla či punč zdarma na nádvoří univerzitní knihovny.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání se zástupci vedení fakult, prohlídky odborných učeben, hudební vystoupení i chill out zónu. „Návštěvníkům určitě doporučujeme zastávku na nádvoří univerzitní knihovny na Biskupském náměstí. Kromě punče zdarma a zdravé svačinky tu najdou i naše studentky a studenty, kteří coby pomyslný rozcestník rádi poradí a navedou,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout zmíněnou univerzitní knihovnu, dále science centrum Pevnost poznání, informační centrum a obchod UPoint, ale také vysokoškolskou kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.

S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 8:55, 10:40 a 12:25. Pro účastníky dne otevřených dveří je doprava zdarma a na palubě autobusu budou k dispozici ambasadoři z řad studentů, kteří během jízdy poskytnou další rady a informace.

Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu. Stačí si do něj nainstalovat naši aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.

Dozvědět se důležité informace o studijních programech či přijímacím řízení, nakouknout do odborných učeben a laboratoří osmi fakult a k tomu se setkat s vyučujícími a studenty – to vše umožní tradiční Den otevřených dveří Univerzity Palackého. Zájemci o studium na druhé nejstarší univerzitě v České republice by si v kalendáři měli zvýraznit sobotu 24. ledna. Program startuje v 9 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin. Mezi fakultami se účastníci mohou svézt speciálním autobusem, v nabitém programu je i ochutnávka studentského jídla či punč zdarma na nádvoří univerzitní knihovny.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání se zástupci vedení fakult, prohlídky odborných učeben, hudební vystoupení i chill out zónu. „Návštěvníkům určitě doporučujeme zastávku na nádvoří univerzitní knihovny na Biskupském náměstí. Kromě punče zdarma a zdravé svačinky tu najdou i naše studentky a studenty, kteří coby pomyslný rozcestník rádi poradí a navedou,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout zmíněnou univerzitní knihovnu, dále science centrum Pevnost poznání, informační centrum a obchod UPoint, ale také vysokoškolskou kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.

S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 8:55, 10:40 a 12:25. Pro účastníky dne otevřených dveří je doprava zdarma a na palubě autobusu budou k dispozici ambasadoři z řad studentů, kteří během jízdy poskytnou další rady a informace.

Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu. Stačí si do něj nainstalovat naši aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.

Antimikrobiální nanomateriály, zejména nanočástice stříbra, vzbuzují v posledních letech značná očekávání jako možný nástroj v boji s rostoucí odolností bakterií vůči antibiotikům. Donedávna převládal názor, že vícestupňový mechanismus účinku nanomateriálů, který v sobě kombinuje fyzikální, chemické i biologické zásahy, znemožňuje bakteriím vytvořit si proti nim účinnou obranu. Vědci z katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty ale na základě vlastních experimentálních dat i rozsáhlé rešerše zahraničních studií tuto zažitou představu zásadně korigovali a upozornili, že bakterie jsou schopny se systematicky adaptovat i na nanomateriály. Nejde přitom o náhodné nebo přechodné jevy, ale o komplexní soubor obranných strategií, které se opakují napříč různými bakteriálními kmeny i typy nanočástic. Výsledek jejich práce publikoval časopis FEMS Microbiology Reviews.

Impulzem k přehodnocení dosavadního pohledu na účinnost antimikrobiálních nanomateriálů byla kombinace dlouhodobého experimentálního výzkumu a základní biologické úvahy o evoluční schopnosti bakterií. „Na jedné straně stály rozsáhlé poznatky a zkušenosti získané během našeho dlouhodobého výzkumu antibakteriální aktivity nanočástic stříbra, včetně studia bakteriální odolnosti vůči těmto materiálům. Na straně druhé to byla prostá zvědavost a intuitivní úvaha, kterou jsme měli od samého počátku – bakterie se na Zemi vyskytují již miliardy let a dokázaly se adaptovat prakticky na jakékoli nepříznivé prostředí, včetně působení antibiotik, která dnes běžně používáme k léčbě bakteriálních infekcí,“ uvedl Libor Kvítek z katedry fyzikální chemie.

Vědci se proto rozhodli ověřit, zda jsou bakterie schopny podobné adaptace i vůči tak silné antibakteriální látce, jakou jsou nanočástice stříbra, které navíc působí vícestupňovým mechanismem. „Bylo by naivní se domnívat, že nikoli. Vznik zvýšené odolnosti bakterií opakovaně vystavených nanočásticím stříbra jsme proto do jisté míry očekávali. Skutečným překvapením pro nás nebyl samotný fakt adaptace, ale způsob, jakým jej bakterie dokázaly dosáhnout,“ podotkl Aleš Panáček z katedry fyzikálních chemie, podle kterého výsledky ukazují, že vícestupňové působení samo o sobě není zárukou dlouhodobé účinnosti.

„Vznik zvýšené odolnosti bakterií opakovaně vystavených nanočásticím stříbra jsme proto do jisté míry očekávali. Skutečným překvapením pro nás nebyl samotný fakt adaptace, ale způsob, jakým jej bakterie dokázaly dosáhnout.“ Aleš Panáček

První jasné důkazy o cílené adaptaci se objevily při experimentech s opakovanou expozicí bakterií nanočásticím stříbra. Bakterie totiž nalezly překvapivě jednoduchý a velmi účinný obranný mechanismus. Namísto toho, aby bakterie čelily jednotlivým účinkům nanočástic samostatně, dokážou jejich působení neutralizovat jako celek. „Využívají přitom fyzikálně-chemickou slabinu koloidních nanočástic, konkrétně jejich tendenci ke shlukování a destabilizaci. Tento přístup vedl k přelomovým publikacím v časopisech z rodiny Nature, které popsaly dosud neznámé mechanismy adaptace jak u Gram-negativních, tak Gram-pozitivních bakterií. Právě tyto práce se staly základem pro současný přehledový článek, jehož cílem bylo systematicky shrnout poznatky napříč světovou literaturou,“ uvedl Aleš Panáček.

Adaptace, nikoli klasická rezistence

Navzdory rozdílům mezi jednotlivými bakteriemi se opakovaně objevují stejné klíčové adaptační mechanismy. Mezi tyto strategie patří zejména efluxní pumpy zajišťující aktivní vypuzování toxických kovových iontů z buňky či extracelulární bariéry spočívající ve shlukování nanočástic prostřednictvím biofilmu nebo flagelinu, které poté neutralizují nanočástice ještě před jejich průnikem do buňky. Na seznamu adaptačních mechanismů bakterií vůči nanočásticím jsou i strukturální a morfologické změny, například zesílení buněčné stěny nebo změna tvaru buňky. „Tyto procesy dokazují, že adaptace na nanomateriály není pasivní reakcí, ale aktivní a koordinovanou odpovědí buněk,“ řekla Lucie Suchánková z katedry fyzikální chemie.

Zatímco některé obranné principy – například efluxní pumpy či reakce na oxidační stres – jsou společné s antibiotickou rezistencí, jiné mechanismy jsou pro nanomateriály zcela specifické „Bakterie jsou například schopny shlukovat a destabilizovat samotné nanočástice, čímž dochází ke ztrátě jejich antibakteriálního účinku. Právě práce s fyzikálně-chemickými vlastnostmi nanočástic představuje nový rozměr bakteriální adaptace, který u klasických antibiotik neexistuje,“ upozornila Lucie Suchánková.

Závěrem autoři připomněli, že schopnost adaptace je hluboce zakořeněna v evoluční historii bakterií. „Bakterie se na této planetě vyskytují téměř čtyři miliardy let. Lze proto předpokládat, že za takto dlouhé evoluční období přišly přirozeně do kontaktu s celou řadou látek s negativními účinky, s nimiž se musely adaptivně vyrovnat,“ dodal přednosta Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

Zda je adaptace na nanočástice stříbra dávno „osvojeným trikem“, nebo relativně novým jevem, ale nadále zůstává otevřenou otázkou. Jisté však je, že vícestupňové působení nanomateriálů samo o sobě není zárukou, že se bakterie nenaučí přežít i v těchto podmínkách. Právě toto poznání je klíčové pro budoucí bezpečné a účinné využití nanomateriálů v medicíně i dalších oblastech.

Odkaz na článek najdete zde.

Autoři přehledového článku upozornili, že u nanomateriálů nelze mechanicky přebírat pojmy známé z antibiotické léčby. Zavedený pojem „rezistence“ nemá u nanomateriálů stejný význam jako v případě antibiotik. Z tohoto důvodu je v souvislosti s nanomateriály vhodnější používat pojem adaptace. Rozdíl mezi dočasnou tolerancí a dlouhodobou adaptací spočívá zejména v délce trvání zvýšené odolnosti a v přítomnosti genetických změn, které umožňují bakteriím přežívat i při opakovaném působení nanočástic.

Antimikrobiální nanomateriály, zejména nanočástice stříbra, vzbuzují v posledních letech značná očekávání jako možný nástroj v boji s rostoucí odolností bakterií vůči antibiotikům. Donedávna převládal názor, že vícestupňový mechanismus účinku nanomateriálů, který v sobě kombinuje fyzikální, chemické i biologické zásahy, znemožňuje bakteriím vytvořit si proti nim účinnou obranu. Vědci z katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty ale na základě vlastních experimentálních dat i rozsáhlé rešerše zahraničních studií tuto zažitou představu zásadně korigovali a upozornili, že bakterie jsou schopny se systematicky adaptovat i na nanomateriály. Nejde přitom o náhodné nebo přechodné jevy, ale o komplexní soubor obranných strategií, které se opakují napříč různými bakteriálními kmeny i typy nanočástic. Výsledek jejich práce publikoval časopis FEMS Microbiology Reviews.

Impulzem k přehodnocení dosavadního pohledu na účinnost antimikrobiálních nanomateriálů byla kombinace dlouhodobého experimentálního výzkumu a základní biologické úvahy o evoluční schopnosti bakterií. „Na jedné straně stály rozsáhlé poznatky a zkušenosti získané během našeho dlouhodobého výzkumu antibakteriální aktivity nanočástic stříbra, včetně studia bakteriální odolnosti vůči těmto materiálům. Na straně druhé to byla prostá zvědavost a intuitivní úvaha, kterou jsme měli od samého počátku – bakterie se na Zemi vyskytují již miliardy let a dokázaly se adaptovat prakticky na jakékoli nepříznivé prostředí, včetně působení antibiotik, která dnes běžně používáme k léčbě bakteriálních infekcí,“ uvedl Libor Kvítek z katedry fyzikální chemie.

Vědci se proto rozhodli ověřit, zda jsou bakterie schopny podobné adaptace i vůči tak silné antibakteriální látce, jakou jsou nanočástice stříbra, které navíc působí vícestupňovým mechanismem. „Bylo by naivní se domnívat, že nikoli. Vznik zvýšené odolnosti bakterií opakovaně vystavených nanočásticím stříbra jsme proto do jisté míry očekávali. Skutečným překvapením pro nás nebyl samotný fakt adaptace, ale způsob, jakým jej bakterie dokázaly dosáhnout,“ podotkl Aleš Panáček z katedry fyzikálních chemie, podle kterého výsledky ukazují, že vícestupňové působení samo o sobě není zárukou dlouhodobé účinnosti.

„Vznik zvýšené odolnosti bakterií opakovaně vystavených nanočásticím stříbra jsme proto do jisté míry očekávali. Skutečným překvapením pro nás nebyl samotný fakt adaptace, ale způsob, jakým jej bakterie dokázaly dosáhnout.“ Aleš Panáček

První jasné důkazy o cílené adaptaci se objevily při experimentech s opakovanou expozicí bakterií nanočásticím stříbra. Bakterie totiž nalezly překvapivě jednoduchý a velmi účinný obranný mechanismus. Namísto toho, aby bakterie čelily jednotlivým účinkům nanočástic samostatně, dokážou jejich působení neutralizovat jako celek. „Využívají přitom fyzikálně-chemickou slabinu koloidních nanočástic, konkrétně jejich tendenci ke shlukování a destabilizaci. Tento přístup vedl k přelomovým publikacím v časopisech z rodiny Nature, které popsaly dosud neznámé mechanismy adaptace jak u Gram-negativních, tak Gram-pozitivních bakterií. Právě tyto práce se staly základem pro současný přehledový článek, jehož cílem bylo systematicky shrnout poznatky napříč světovou literaturou,“ uvedl Aleš Panáček.

Adaptace, nikoli klasická rezistence

Navzdory rozdílům mezi jednotlivými bakteriemi se opakovaně objevují stejné klíčové adaptační mechanismy. Mezi tyto strategie patří zejména efluxní pumpy zajišťující aktivní vypuzování toxických kovových iontů z buňky či extracelulární bariéry spočívající ve shlukování nanočástic prostřednictvím biofilmu nebo flagelinu, které poté neutralizují nanočástice ještě před jejich průnikem do buňky. Na seznamu adaptačních mechanismů bakterií vůči nanočásticím jsou i strukturální a morfologické změny, například zesílení buněčné stěny nebo změna tvaru buňky. „Tyto procesy dokazují, že adaptace na nanomateriály není pasivní reakcí, ale aktivní a koordinovanou odpovědí buněk,“ řekla Lucie Suchánková z katedry fyzikální chemie.

Zatímco některé obranné principy – například efluxní pumpy či reakce na oxidační stres – jsou společné s antibiotickou rezistencí, jiné mechanismy jsou pro nanomateriály zcela specifické „Bakterie jsou například schopny shlukovat a destabilizovat samotné nanočástice, čímž dochází ke ztrátě jejich antibakteriálního účinku. Právě práce s fyzikálně-chemickými vlastnostmi nanočástic představuje nový rozměr bakteriální adaptace, který u klasických antibiotik neexistuje,“ upozornila Lucie Suchánková.

Závěrem autoři připomněli, že schopnost adaptace je hluboce zakořeněna v evoluční historii bakterií. „Bakterie se na této planetě vyskytují téměř čtyři miliardy let. Lze proto předpokládat, že za takto dlouhé evoluční období přišly přirozeně do kontaktu s celou řadou látek s negativními účinky, s nimiž se musely adaptivně vyrovnat,“ dodal přednosta Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

Zda je adaptace na nanočástice stříbra dávno „osvojeným trikem“, nebo relativně novým jevem, ale nadále zůstává otevřenou otázkou. Jisté však je, že vícestupňové působení nanomateriálů samo o sobě není zárukou, že se bakterie nenaučí přežít i v těchto podmínkách. Právě toto poznání je klíčové pro budoucí bezpečné a účinné využití nanomateriálů v medicíně i dalších oblastech.

Odkaz na článek najdete zde.

Autoři přehledového článku upozornili, že u nanomateriálů nelze mechanicky přebírat pojmy známé z antibiotické léčby. Zavedený pojem „rezistence“ nemá u nanomateriálů stejný význam jako v případě antibiotik. Z tohoto důvodu je v souvislosti s nanomateriály vhodnější používat pojem adaptace. Rozdíl mezi dočasnou tolerancí a dlouhodobou adaptací spočívá zejména v délce trvání zvýšené odolnosti a v přítomnosti genetických změn, které umožňují bakteriím přežívat i při opakovaném působení nanočástic.

Palacký University in Olomouc is founded on the principles of academic freedom, human dignity, and equal access to education. We are therefore deeply concerned about the violence, repression, and restrictions on fundamental human rights faced by the people of Iran, including members of the academic community, our students, and their families. Alarming are the actions taken against civil society and the restrictions on freedom of expression, freedom of movement, and access to information.

Through the Welcome Office of Palacký University and individual faculties, we are in direct contact with Iranian students at Palacký University. We are addressing their situation so they can continue their studies at our alma mater in an environment that respects human rights and democratic values.

Palacký University stands by all those who strive for life in a free society and a state governed by the rule of law, where education is a path to knowledge and understanding, critical thinking, and active citizenship. We uphold these values not only in words, but also through responsible action towards the people who are part of our academic community.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.

Rector of Palacký University Olomouc

Univerzita Palackého v Olomouci stojí na principech akademické svobody, lidské důstojnosti a rovného přístupu ke vzdělání. Se znepokojením proto sledujeme násilí, represe a omezování základních lidských práv, kterým čelí obyvatelé Íránu, včetně členů akademické obce, našich studentek a studentů a jejich rodin. Zvláště znepokojivé jsou zásahy proti občanské společnosti, omezování svobody projevu, svobody pohybu a přístupu k informacím.

Prostřednictvím Welcome Office Univerzity Palackého a jednotlivých fakult jsme v přímém kontaktu s íránskými studenty a studentkami Univerzity Palackého a řešíme jejich situaci tak, aby mohli i nadále pokračovat ve studiu na naší alma mater v prostředí založeném na respektu k lidským právům a demokratickým hodnotám.

Univerzita Palackého se hlásí k podpoře všech, kteří usilují o život ve svobodné společnosti a právním státě, kde je vzdělání cestou k poznání a porozumění, kritickému myšlení a aktivnímu občanství. K těmto hodnotám se hlásíme nejen slovy, ale i odpovědným jednáním vůči lidem, kteří jsou součástí naší akademické obce.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.

rektor Univerzity Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci stojí na principech akademické svobody, lidské důstojnosti a rovného přístupu ke vzdělání. Se znepokojením proto sledujeme násilí, represe a omezování základních lidských práv, kterým čelí obyvatelé Íránu, včetně členů akademické obce, našich studentek a studentů a jejich rodin. Zvláště znepokojivé jsou zásahy proti občanské společnosti, omezování svobody projevu, svobody pohybu a přístupu k informacím.

Prostřednictvím Welcome Office Univerzity Palackého a jednotlivých fakult jsme v přímém kontaktu s íránskými studenty a studentkami Univerzity Palackého a řešíme jejich situaci tak, aby mohli i nadále pokračovat ve studiu na naší alma mater v prostředí založeném na respektu k lidským právům a demokratickým hodnotám.

Univerzita Palackého se hlásí k podpoře všech, kteří usilují o život ve svobodné společnosti a právním státě, kde je vzdělání cestou k poznání a porozumění, kritickému myšlení a aktivnímu občanství. K těmto hodnotám se hlásíme nejen slovy, ale i odpovědným jednáním vůči lidem, kteří jsou součástí naší akademické obce.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.

rektor Univerzity Palackého v Olomouci