Feed aggregator

V prvním ročníku soutěže diplomových prací přispívajících k rozvoji teologie uspěl absolvent Cyrilometodějské teologické fakulty UP Adam Zeman. Porota jeho práci vyhodnotila jako nejkvalitnější ze všech zaslaných. Cenu Josefa Zvěřiny laureát převzal na konferenci České společnosti pro katolickou teologii (ČSKT), která soutěž spolu s Českou křesťanskou akademií vyhlásila.

Ocenění Adam Zeman získal za diplomovou práci nazvanou Srovnání trestní odpovědnosti kleriků dle kanonického práva s kárnou odpovědností soudců a řízení o nich, kterou obhájil v programu Teologické nauky. Vedoucím práce byl Damián Němec, profesor katedry církevního práva CMTF UP.

„Pro studenty teologie je jistě motivační, že jejich práce může být doceněna odbornou porotou. Velmi si vážím toho, že jsem se stal prvním laureátem Ceny Josefa Zvěřiny. Obzvláště mě pak těší, že má práce byla oceněna i přes některé její kritické závěry, což mě naplňuje nadějí, že také v církevním prostředí je ochota naslouchat reflexi z řad studentů,“ uvedl ke svému úspěchu Adam Zeman.

Cena Josefa Zvěřiny se uděluje za mimořádně kvalitní diplomovou práci přispívající k rozvoji teologie, obhájenou na některé z českých vysokých škol. Soutěž byla letos vyhlášena poprvé.

„Sešlo se nám množství vysoce kvalitních prací ze všech teologických fakult, které prošly náročným hodnocením odborníků. Jsem ráda, že se oboru teologie věnují mladí lidé s opravdovým zájmem a nasazením. Představují velkou naději pro další rozvoj teologického bádání u nás – a zároveň dokazují, že odkaz osobností, jakou byl například Josef Zvěřina, žije a pokračuje dál v práci nastupující teologické generace,“ řekla předsedkyně pořádající ČSKT Zuzana Svobodová.

„Věřím, že toto ocenění bude povzbuzením i pro další studenty a ukáže jim, že jejich odborná práce má smysl a může být přínosem pro rozvoj teologie. Mám radost, že naše fakulta může přispívat k výchově nové generace teologů, kteří budou tento odkaz Josefa Zvěřiny dále rozvíjet a přinášet nové podněty k přemýšlení o víře, církvi i současném světě,“ dodala Marcela Roubalová, tajemnice společnosti a vyučující katedry křesťanské výchovy CMTF UP.

Předání ceny bylo součástí konference České společnosti pro katolickou teologii, která se uskutečnila v prostorách Jabok – Vyšší odborné školy sociálně pedagogické a teologické v Praze. K zastřešujícímu tématu Vazby a vztahy: patřit – souviset – pečovat přispěli i vystupující z olomoucké fakulty: kromě Marcely Roubalové také Alice Košárková, Klára Maliňáková a Jan Polák.

Hororový film zasazený do Olomouce budou v rámci praktického semináře připravovat studenti katedry divadelních a filmových studií FF UP. Pod vedením odborníků vypracují tři náměty, z nichž jeden může postoupit k profesionálnímu vývoji a realizaci. Projekt je prvním konkrétním výsledkem připravované spolupráce Univerzity Palackého v Olomouci se společností Krátký film Praha, kterou má do budoucna ukotvit společné memorandum.

Olomouc má výrazný filmový potenciál. Jak jej využít a současně propojit místní tvůrčí talenty s profesionální audiovizuální produkcí? Odpověď nabízí nový projekt, který studentům umožní podílet se na přípravě skutečného filmového díla. Jedním z impulsů k jeho vzniku byl také mezinárodní úspěch olomouckého akčního filmu Stav odpojen, který ukázal možnosti propojení místních talentů s filmovou praxí.

„Naším cílem je vytvořit kvalitní námět a projekt, který může následně vstoupit do standardního vývoje a produkce.“ Petr Bilík

Důležitou součástí projektu je samotná Olomouc. Producent a majitel společnosti Krátký film Praha Richard Benýšek chce jako olomoucký patriot podporovat vznik audiovizuálních děl, která využijí charakteristické lokace města a pomohou jej výrazněji zapsat na filmovou mapu.

„Olomouc má pro film mimořádný potenciál. Nabízí historickou architekturu, autentické městské prostředí i řadu míst, která mohou na plátně působit úplně jinak, než je lidé znají z každodenní zkušenosti. Byl bych rád, kdyby se ve městě více natáčelo a kdyby zde mohly vznikat profesionální projekty, které budou mít ambici oslovit publikum i mimo region,“ uvedl Richard Benýšek.

Odborným supervizorem semináře bude Jan Gál, absolvent katedry divadelních a filmových studií FF UP a specialista na hororový žánr, který v minulosti působil v magazínu Planet Dark. Studenti tak budou moci využít jeho zkušenosti s dramaturgií žánrové audiovize. Nepůjde přitom pouze o teoretické zadání, ale o vývoj námětů v podmínkách blízkých profesionální filmové praxi.

„Dlouhodobě budujeme most mezi talentovanými lidmi spojenými s Olomoucí a profesionální audiovizuální výrobou. Nejde nám o studentský film ani o školní cvičení. Cílem je vytvořit kvalitní námět a projekt, který může následně vstoupit do standardního vývoje a produkce,“ dodal Petr Bilík, pedagog katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Na konci semestru vzniknou tři rozpracované náměty, na jejichž přípravě se bude ve skupinách podílet přibližně dvacet studentů. Následně se posoudí, zda některý z projektů splňuje předpoklady pro případnou realizaci.

„Podstatné je, že studenti od počátku ví, že jejich práce nemusí skončit odevzdáním seminárního úkolu. Pokud vznikne silný projekt, může pokračovat v profesionálním prostředí. Takový horizont zásadně mění způsob uvažování o scénáři, dramaturgii, žánru i produkčních možnostech,“ doplnil Petr Bilík.

Právě horor podle iniciátorů projektu nabízí příležitost zacházet s olomouckými lokacemi neotřelým způsobem. Historické centrum, univerzitní budovy i méně známá místa mohou ve filmovém vyprávění získat zcela novou podobu.

„Horor je žánr, který dokáže mimořádně silně pracovat s prostředím, atmosférou a obrazem. Současně má výrazný mezinárodní potenciál. Naším cílem je vypracovat látku, která by mohla být základem profesionálního filmu a která by přitom organicky využila Olomouc jako svou autentickou lokaci,“ přiblížil Richard Benýšek.

Z olomouckého akčního filmu Stav odpojen.

Projekt zapadá do dlouhodobého směřování katedry divadelních a filmových studií FF UP, která vedle historie, teorie a analýzy filmu, divadla, rozhlasu a televize klade důraz také na kreativní tvorbu, současnou audiovizi a praktické uplatnění studentů. Spolupráci s Krátkým filmem Praha má do budoucna ukotvit připravované memorandum zaměřené na audiovizuální tvorbu, její reflexi a analýzu.

Hororový film zasazený do Olomouce budou v rámci praktického semináře připravovat studenti katedry divadelních a filmových studií FF UP. Pod vedením odborníků vypracují tři náměty, z nichž jeden může postoupit k profesionálnímu vývoji a realizaci. Projekt je prvním konkrétním výsledkem připravované spolupráce Univerzity Palackého v Olomouci se společností Krátký film Praha, kterou má do budoucna ukotvit společné memorandum.

Olomouc má výrazný filmový potenciál. Jak jej využít a současně propojit místní tvůrčí talenty s profesionální audiovizuální produkcí? Odpověď nabízí nový projekt, který studentům umožní podílet se na přípravě skutečného filmového díla. Jedním z impulsů k jeho vzniku byl také mezinárodní úspěch olomouckého akčního filmu Stav odpojen, který ukázal možnosti propojení místních talentů s filmovou praxí.

„Naším cílem je vytvořit kvalitní námět a projekt, který může následně vstoupit do standardního vývoje a produkce.“ Petr Bilík

Důležitou součástí projektu je samotná Olomouc. Producent a majitel společnosti Krátký film Praha Richard Benýšek chce jako olomoucký patriot podporovat vznik audiovizuálních děl, která využijí charakteristické lokace města a pomohou jej výrazněji zapsat na filmovou mapu.

„Olomouc má pro film mimořádný potenciál. Nabízí historickou architekturu, autentické městské prostředí i řadu míst, která mohou na plátně působit úplně jinak, než je lidé znají z každodenní zkušenosti. Byl bych rád, kdyby se ve městě více natáčelo a kdyby zde mohly vznikat profesionální projekty, které budou mít ambici oslovit publikum i mimo region,“ uvedl Richard Benýšek.

Odborným supervizorem semináře bude Jan Gál, absolvent katedry divadelních a filmových studií FF UP a specialista na hororový žánr, který v minulosti působil v magazínu Planet Dark. Studenti tak budou moci využít jeho zkušenosti s dramaturgií žánrové audiovize. Nepůjde přitom pouze o teoretické zadání, ale o vývoj námětů v podmínkách blízkých profesionální filmové praxi.

„Dlouhodobě budujeme most mezi talentovanými lidmi spojenými s Olomoucí a profesionální audiovizuální výrobou. Nejde nám o studentský film ani o školní cvičení. Cílem je vytvořit kvalitní námět a projekt, který může následně vstoupit do standardního vývoje a produkce,“ dodal Petr Bilík, pedagog katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Na konci semestru vzniknou tři rozpracované náměty, na jejichž přípravě se bude ve skupinách podílet přibližně dvacet studentů. Následně se posoudí, zda některý z projektů splňuje předpoklady pro případnou realizaci.

„Podstatné je, že studenti od počátku ví, že jejich práce nemusí skončit odevzdáním seminárního úkolu. Pokud vznikne silný projekt, může pokračovat v profesionálním prostředí. Takový horizont zásadně mění způsob uvažování o scénáři, dramaturgii, žánru i produkčních možnostech,“ doplnil Petr Bilík.

Právě horor podle iniciátorů projektu nabízí příležitost zacházet s olomouckými lokacemi neotřelým způsobem. Historické centrum, univerzitní budovy i méně známá místa mohou ve filmovém vyprávění získat zcela novou podobu.

„Horor je žánr, který dokáže mimořádně silně pracovat s prostředím, atmosférou a obrazem. Současně má výrazný mezinárodní potenciál. Naším cílem je vypracovat látku, která by mohla být základem profesionálního filmu a která by přitom organicky využila Olomouc jako svou autentickou lokaci,“ přiblížil Richard Benýšek.

Z olomouckého akčního filmu Stav odpojen.

Projekt zapadá do dlouhodobého směřování katedry divadelních a filmových studií FF UP, která vedle historie, teorie a analýzy filmu, divadla, rozhlasu a televize klade důraz také na kreativní tvorbu, současnou audiovizi a praktické uplatnění studentů. Spolupráci s Krátkým filmem Praha má do budoucna ukotvit připravované memorandum zaměřené na audiovizuální tvorbu, její reflexi a analýzu.

Přednášky z různých přírodovědných oborů, setkání s vědci i možnost poznat vysokoškolské prostředí nabídl jedenáctý ročník Badatelského víkendového semináře, který se uskutečnil v Rekreačním středisku Javoříčko. Akce pořádaná pod záštitou Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého přilákala 27 středoškoláků z různých koutů České republiky.

„Na Badateli je krásné nejen to, že mladým lidem přibližuje vědu a otevírá jim nové možnosti, ale také to, že propojuje lidi se společnými zájmy. Během jednotlivých ročníků zde vznikají přátelství, a to i napříč celou republikou. Právě atmosféra, sdílené nadšení pro přírodní vědy a možnost potkávat podobně naladěné vrstevníky dělají z Badatele mnohem víc než jen sérii odborných přednášek a praktických cvičení v laboratoři,“ uvedla Lucie Kobrlová z katedry botaniky.

Pro účastníky bylo připraveno sedm přednášek, které nabídly pohled do různých oblastí přírodních věd a ukázaly jejich vzájemné propojení. František Pluháček z katedry optiky přiblížil vznik zrakových vjemů a na příkladech zrakových klamů ukázal, jak funguje lidské vnímání. Adam Matěj z katedry fyzikální chemie představil možnosti počítačového modelování, díky němuž mohou vědci sledovat průběh chemických reakcí a odhalovat jejich mechanismy. Jan Brus z katedry geoinformatiky se zaměřil na využití geoinformatiky v nejrůznějších oborech lidské činnosti.

Rostlinné genomy, proteiny i matematika v medicíně

Další přednášky ukázaly, jak široké uplatnění nacházejí přírodní vědy v praxi. Lucie Kobrlová z katedry botaniky představila svět rostlinných genomů a vysvětlila, jak polyploidie, tedy zmnožení chromozomových sad, ovlivňuje vlastnosti rostlin. Ondřej Vencálek z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky zdůraznil význam správné analýzy dat v medicíně a její vliv na interpretaci výsledků. Radim Simerský z katedry chemické biologie přiblížil nepostradatelnou roli proteinů v živých organismech a Martina Špundová z katedry biofyziky ukázala, jak fyzikální zákony a metody pomáhají vědcům porozumět fungování rostlin.

foto_sem_4

O své zkušenosti se s účastníky prostřednictvím online setkání podělil také absolvent přírodovědecké fakulty a bývalý úspěšný účastník programu Badatel Tomáš Heger, který nyní působí na University of Oxford.

Diskuze o studiu i společné objevování Javoříčských jeskyní

Vedle odborných přednášek čekal na studenty Badatelský kvíz, diskuzní panel věnovaný vysokoškolskému studiu a životu na univerzitě i návštěva nedalekých Javoříčských jeskyní.

„Letošní ročník pro mě byl výjimečný i z osobního hlediska. Poprvé jsem se ujala organizace této akce a přiznávám, že jsem měla trochu obavy, zda se mi podaří připravit dostatečně pestrý a poutavý program, který studenty zaujme. Už po úvodní přednášce se ale ukázalo, že mé obavy byly zbytečné. Zájem studentů, jejich aktivní zapojení a chuť diskutovat pro mě byly tou nejlepší odměnou za přípravu celého víkendu,“ dodala Lucie Kobrlová.

Badatelský víkendový seminář je součástí programu Badatel, který talentovaným a motivovaným středoškolákům umožňuje proniknout hlouběji do světa přírodních věd. Vedle rozšiřování znalostí z jednotlivých oborů nabízí také příležitost zapojit se do skutečného výzkumu a získat první zkušenosti s vědeckou prací.

Přednášky z různých přírodovědných oborů, setkání s vědci i možnost poznat vysokoškolské prostředí nabídl jedenáctý ročník Badatelského víkendového semináře, který se uskutečnil v Rekreačním středisku Javoříčko. Akce pořádaná pod záštitou Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého přilákala 27 středoškoláků z různých koutů České republiky.

„Na Badateli je krásné nejen to, že mladým lidem přibližuje vědu a otevírá jim nové možnosti, ale také to, že propojuje lidi se společnými zájmy. Během jednotlivých ročníků zde vznikají přátelství, a to i napříč celou republikou. Právě atmosféra, sdílené nadšení pro přírodní vědy a možnost potkávat podobně naladěné vrstevníky dělají z Badatele mnohem víc než jen sérii odborných přednášek a praktických cvičení v laboratoři,“ uvedla Lucie Kobrlová z katedry botaniky.

Pro účastníky bylo připraveno sedm přednášek, které nabídly pohled do různých oblastí přírodních věd a ukázaly jejich vzájemné propojení. František Pluháček z katedry optiky přiblížil vznik zrakových vjemů a na příkladech zrakových klamů ukázal, jak funguje lidské vnímání. Adam Matěj z katedry fyzikální chemie představil možnosti počítačového modelování, díky němuž mohou vědci sledovat průběh chemických reakcí a odhalovat jejich mechanismy. Jan Brus z katedry geoinformatiky se zaměřil na využití geoinformatiky v nejrůznějších oborech lidské činnosti.

Rostlinné genomy, proteiny i matematika v medicíně

Další přednášky ukázaly, jak široké uplatnění nacházejí přírodní vědy v praxi. Lucie Kobrlová z katedry botaniky představila svět rostlinných genomů a vysvětlila, jak polyploidie, tedy zmnožení chromozomových sad, ovlivňuje vlastnosti rostlin. Ondřej Vencálek z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky zdůraznil význam správné analýzy dat v medicíně a její vliv na interpretaci výsledků. Radim Simerský z katedry chemické biologie přiblížil nepostradatelnou roli proteinů v živých organismech a Martina Špundová z katedry biofyziky ukázala, jak fyzikální zákony a metody pomáhají vědcům porozumět fungování rostlin.

foto_sem_4

O své zkušenosti se s účastníky prostřednictvím online setkání podělil také absolvent přírodovědecké fakulty a bývalý úspěšný účastník programu Badatel Tomáš Heger, který nyní působí na University of Oxford.

Diskuze o studiu i společné objevování Javoříčských jeskyní

Vedle odborných přednášek čekal na studenty Badatelský kvíz, diskuzní panel věnovaný vysokoškolskému studiu a životu na univerzitě i návštěva nedalekých Javoříčských jeskyní.

„Letošní ročník pro mě byl výjimečný i z osobního hlediska. Poprvé jsem se ujala organizace této akce a přiznávám, že jsem měla trochu obavy, zda se mi podaří připravit dostatečně pestrý a poutavý program, který studenty zaujme. Už po úvodní přednášce se ale ukázalo, že mé obavy byly zbytečné. Zájem studentů, jejich aktivní zapojení a chuť diskutovat pro mě byly tou nejlepší odměnou za přípravu celého víkendu,“ dodala Lucie Kobrlová.

Badatelský víkendový seminář je součástí programu Badatel, který talentovaným a motivovaným středoškolákům umožňuje proniknout hlouběji do světa přírodních věd. Vedle rozšiřování znalostí z jednotlivých oborů nabízí také příležitost zapojit se do skutečného výzkumu a získat první zkušenosti s vědeckou prací.

Mohou se rány z česko-německé minulosti proměnit ve společné kulturní mosty? Již podvanácté promění festival Olmützer Kulturtage Olomouc ve středobod česko-německé kultury. Letošní ročník, probíhající od 19. do 25. října, se zaměří na témata hledání kořenů a utváření vlastní identity v kontextu spletité česko-německé historie. Tento rok o to symboličtěji, neboť dramaturgie festivalu rezonuje s historicky významným českým hostováním na Frankfurtském knižním veletrhu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s Goethe Institutem a Univerzitou Palackého.

Program je tradičně plný besed, autorských čtení, výstav i filmů a jeho podobu výrazně formují silné ženské hlasy. Všechny akce jsou veřejnosti přístupné zdarma. „Těší nás, že můžeme pořádat již 12. ročník festivalu, který otevírá důležitá témata společné historie a vzájemného porozumění. Letošní program navíc dává prostor silným ženským příběhům a osobnostem, které pomáhají poznávat minulost i současnost z nových perspektiv. Věříme, že pestrá nabídka osloví návštěvníky všech generací,“ řekla Iveta Ťulpíková, ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci.

„Olomouc a její okolí byly po staletí prostorem, kde se přirozeně potkával český a německý živel. Německá stopa je v paměti, kultuře, architektuře i tváři našeho regionu dodnes hluboce otisknuta. Nechceme, aby se na naši společnou česko-německou historii a kořeny zapomínalo – každý ročník festivalu proto staví mosty mezi minulostí a přítomností. Letos se zaměřujeme na to, co utváří naši identitu a pocit domova, ať už jde o vzpomínky pamětníků, historické návraty vysídlenců nebo sdílenou literaturu,“ uvedl ředitel festivalu Michal Urban.

Turismus vysídlených Němců jako cesta ke kořenům i povídka o Olomouci pro Frankfurt

Festival odstartuje v pondělí 19. října v Červeném kostele slavnostním zahájením a následnou prezentací knihy Sandry Kreisslové Návraty do ne/známého domova, jež zkoumá fenomén tzv. Heimat-turismu německých vysídlenců. V Galerii Biblio současně začne výstava Kapky na kameni, která přenáší do prostoru stejnojmennou knihu a na neotřelých ilustracích až do konce prosince přiblíží osudy 50 reálných českých a slovenských žen, jež se nezdráhaly postavit totalitě či se prosadit v oborech ovládaných muži.

Jedním z vrcholů festivalu bude autorské čtení úspěšné německé autorky Ronyy Othmann, která zachytila své dojmy z měsíčního rezidenčního pobytu v Olomouci v osobité povídce pro literární projekt Minout Prahu. Ten byl iniciován při příležitosti historického a významného hostování České republiky na letošním Frankfurtském knižním veletrhu.

Přednášky, kvíz i stand-up

Na téma česko-německé vzájemnosti naváže uvedení knihy Moje cesta k našim Němcům 2 za účasti editora Wolfganga Schwarze a novináře Pavla Poláka.

Návštěvníci se mohou těšit také na cestopisnou přednášku Pavly Apostolaki o Solné komoře a lázních Bad Ischl či projekci doprovodného filmu Hannah Arendt k výstavě Kapky na kameni v minikině Čekárna. Nebudou chybět ani německý hospodský kvíz či stand-upy.

Po stopách česko-německého soužití i významných žen Olomouce

Sobotní program bude tradičně patřit celodennímu výletu, tentokrát po stopách česko-německého soužití v Odrách. Účastníci navštíví Dům česko-německého porozumění v objektu historické městské Katovny s vězeňskou kaplí i památník civilním obětem konce 2. světové války v Odrách. Festivalový týden uzavře komentovaná historická procházka centrem Olomouce o významných olomouckých ženách.

Pestrý program pro školy

Nezastupitelnou součást festivalu tvoří speciálně koncipovaný dopolední program pro žactvo a studentstvo olomouckých škol. Vzdělávací funkce je pro pořadatele jedním z klíčových pilířů tradičního festivalu.

„Vzdělávací rozměr festivalu je pro nás zcela esenciální. Chceme mladé generaci zprostředkovat důležitou česko-německou historii ne jako suchá data z učebnic, ale skrze živé lidské příběhy a osobní setkání. Program jsme proto koncipovali tak, aby vedle velkých literárních událostí nabídl i hluboce lidský rozměr – od autentických svědectví přes divadelní nadsázku až po zážitkové dílny,“ doplnila programová ředitelka Miroslava Dvorská.

Studentstvo se může těšit třeba na česko-německý kabaret v podání souboru Das Thema, detektivní role-play hru Skriptorium ve Vědecké knihovně v Olomouci nebo besedu s pamětnicí Marií Abrahámovou, která se narodila v roce 1943 v nacistické věznici v Berlíně.

Festival Olmützer Kulturtage proběhne ve dnech 19.–25. října v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci a na dalších místech. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s Goethe Institutem a Univerzitou Palackého a za podpory Česko-německého fondu budoucnosti, statutárního města Olomouce, Olomouckého kraje a Rakouského centra UP. 

Mohou se rány z česko-německé minulosti proměnit ve společné kulturní mosty? Již podvanácté promění festival Olmützer Kulturtage Olomouc ve středobod česko-německé kultury. Letošní ročník, probíhající od 19. do 25. října, se zaměří na témata hledání kořenů a utváření vlastní identity v kontextu spletité česko-německé historie. Tento rok o to symboličtěji, neboť dramaturgie festivalu rezonuje s historicky významným českým hostováním na Frankfurtském knižním veletrhu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s Goethe Institutem a Univerzitou Palackého.

Program je tradičně plný besed, autorských čtení, výstav i filmů a jeho podobu výrazně formují silné ženské hlasy. Všechny akce jsou veřejnosti přístupné zdarma. „Těší nás, že můžeme pořádat již 12. ročník festivalu, který otevírá důležitá témata společné historie a vzájemného porozumění. Letošní program navíc dává prostor silným ženským příběhům a osobnostem, které pomáhají poznávat minulost i současnost z nových perspektiv. Věříme, že pestrá nabídka osloví návštěvníky všech generací,“ řekla Iveta Ťulpíková, ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci.

„Olomouc a její okolí byly po staletí prostorem, kde se přirozeně potkával český a německý živel. Německá stopa je v paměti, kultuře, architektuře i tváři našeho regionu dodnes hluboce otisknuta. Nechceme, aby se na naši společnou česko-německou historii a kořeny zapomínalo – každý ročník festivalu proto staví mosty mezi minulostí a přítomností. Letos se zaměřujeme na to, co utváří naši identitu a pocit domova, ať už jde o vzpomínky pamětníků, historické návraty vysídlenců nebo sdílenou literaturu,“ uvedl ředitel festivalu Michal Urban.

Turismus vysídlených Němců jako cesta ke kořenům i povídka o Olomouci pro Frankfurt

Festival odstartuje v pondělí 19. října v Červeném kostele slavnostním zahájením a následnou prezentací knihy Sandry Kreisslové Návraty do ne/známého domova, jež zkoumá fenomén tzv. Heimat-turismu německých vysídlenců. V Galerii Biblio současně začne výstava Kapky na kameni, která přenáší do prostoru stejnojmennou knihu a na neotřelých ilustracích až do konce prosince přiblíží osudy 50 reálných českých a slovenských žen, jež se nezdráhaly postavit totalitě či se prosadit v oborech ovládaných muži.

Jedním z vrcholů festivalu bude autorské čtení úspěšné německé autorky Ronyy Othmann, která zachytila své dojmy z měsíčního rezidenčního pobytu v Olomouci v osobité povídce pro literární projekt Minout Prahu. Ten byl iniciován při příležitosti historického a významného hostování České republiky na letošním Frankfurtském knižním veletrhu.

Přednášky, kvíz i stand-up

Na téma česko-německé vzájemnosti naváže uvedení knihy Moje cesta k našim Němcům 2 za účasti editora Wolfganga Schwarze a novináře Pavla Poláka.

Návštěvníci se mohou těšit také na cestopisnou přednášku Pavly Apostolaki o Solné komoře a lázních Bad Ischl či projekci doprovodného filmu Hannah Arendt k výstavě Kapky na kameni v minikině Čekárna. Nebudou chybět ani německý hospodský kvíz či stand-upy.

Po stopách česko-německého soužití i významných žen Olomouce

Sobotní program bude tradičně patřit celodennímu výletu, tentokrát po stopách česko-německého soužití v Odrách. Účastníci navštíví Dům česko-německého porozumění v objektu historické městské Katovny s vězeňskou kaplí i památník civilním obětem konce 2. světové války v Odrách. Festivalový týden uzavře komentovaná historická procházka centrem Olomouce o významných olomouckých ženách.

Pestrý program pro školy

Nezastupitelnou součást festivalu tvoří speciálně koncipovaný dopolední program pro žactvo a studentstvo olomouckých škol. Vzdělávací funkce je pro pořadatele jedním z klíčových pilířů tradičního festivalu.

„Vzdělávací rozměr festivalu je pro nás zcela esenciální. Chceme mladé generaci zprostředkovat důležitou česko-německou historii ne jako suchá data z učebnic, ale skrze živé lidské příběhy a osobní setkání. Program jsme proto koncipovali tak, aby vedle velkých literárních událostí nabídl i hluboce lidský rozměr – od autentických svědectví přes divadelní nadsázku až po zážitkové dílny,“ doplnila programová ředitelka Miroslava Dvorská.

Studentstvo se může těšit třeba na česko-německý kabaret v podání souboru Das Thema, detektivní role-play hru Skriptorium ve Vědecké knihovně v Olomouci nebo besedu s pamětnicí Marií Abrahámovou, která se narodila v roce 1943 v nacistické věznici v Berlíně.

Festival Olmützer Kulturtage proběhne ve dnech 19.–25. října v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci a na dalších místech. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s Goethe Institutem a Univerzitou Palackého a za podpory Česko-německého fondu budoucnosti, statutárního města Olomouce, Olomouckého kraje a Rakouského centra UP. 

Český rozhlas 18. října zahájí 42. ročník mezinárodního festivalu rozhlasové a audio tvorby Prix Bohemia Radio. Během pěti dnů se v Olomouci utká 37 finalistů z 167 přihlášených soutěžních děl o vítězství ve čtyřech kategoriích. Během doprovodného programu se veřejnost i studenti univerzit budou moci potkat se známými, nejen rozhlasovými osobnostmi, stát se publikem natáčení živých přenosů pořadů, diskuzí, koncertů či divadelních představení. Partnerem přehlídky je také Univerzita Palackého, která festivalu poskytuje i zázemí.

Do letošního ročníku Prix Bohemia Radio bylo přihlášeno celkem 167 děl: 35 dokumentů, 29 dramat, 56 českých a 11 zahraničních reportáží a 36 podcastů. Soutěžit budou ve čtyřech tradičních kategoriích Dokument, Drama, Reportáž a Podcast. Letošní ročník zároveň připomene deset let soutěžní kategorie Reportáž. Ta je jako jediná z festivalových kategorií otevřena také zahraničním vysílatelům a dlouhodobě přináší autentická svědectví o aktuálních událostech z Česka i ze světa.

Letos bylo do soutěže přihlášeno celkem 67 reportáží, z toho 11 zahraničních. „Prix Bohemia Radio chceme dlouhodobě otevírat profesionálům i posluchačům, studentům a všem, které zajímá současná audio tvorba. Společné poslechy a následné diskuze dávají možnost slyšet kvalitní díla v souvislostech a zároveň se potkat přímo s jejich autory. Deset let kategorie Reportáž navíc letos nabízí příležitost ohlédnout se za žánrem, který dokáže mimořádně bezprostředně zachytit svět kolem nás,“ řekla ředitelka festivalu Kateřina Konopásková.

„Prix Bohemia Radio je jediný festival svého druhu v České republice. Umožňuje podpořit a rozvíjet audio tvorbu v její celé šíři a rozmanitosti. Představuje krásnou ukázku veřejné služby v oblasti kultury, na kterou můžeme být už po desetiletí hrdí,“ doplnil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Ocenění pro výrazné osobnosti

Během slavnostního zahájení v pondělí 19. října bude uděleno hned několik ocenění. Rozhlasovou Cenu Thálie převezme herečka Magdaléna Borová za roli Marianne v rozhlasové hře Scény z manželského života Ingmara Bergmana v režii Beaty Parkanové. Porota vyzdvihla především autenticitu jejího projevu, hereckou přirozenost a schopnost přesvědčivě zachytit proměny ženy procházející různými vztahovými peripetiemi.

Při slavnostním zahájení festivalu uvede generální ředitel významné osobnosti do Síně slávy Českého rozhlasu a bude také udělena Cena Hany Maciuchové. Zahajovací večer bude moderovat Jitka Novotná a hudebním hostem bude Ondřej Ruml.

Prix Bohemia Radio pro studenty

Pro žáky základních škol festival nabídne například Dílnu malého novináře, edukativní koncert Českého rozhlasu Vlnohraní nebo program Rádia Junior Zvídavec Evy Sinkovičové. Pro vysokoškolské studenty jsou připraveny debaty a setkání zaměřené na současná média, žurnalistiku a práci s audiem, například Vymírající Česko: došly děti, všude a všem, Operace Viking: Špióni uprostřed studené války, Klima v datech, Politici na sítích, Svoboda slova nebo setkání se zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu Martinem Baluchou.

Velká část studentského programu proběhne na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a je přístupná zdarma.Tradičním místem festivalu je i letos Umělecké centrum UP a Pevnost poznání PřF UP.

Pestrý program pro veřejnost

Vedle soutěžní přehlídky nabídne Prix Bohemia Radio také rozsáhlý program pro veřejnost. Festival odstartuje v neděli 18. října odpolednem Českého rozhlasu v Galerii Šantovka. Programem provede Aleš Cibulka a mezi hosty se objeví Lucie Polišenská, Jan Pokorný, Dita Vojnarová nebo skupina O5 a Radeček. Představí se také novinky Českého rozhlasu Olomouc.

Následovat bude například natáčení pořadu Host Radiožurnálu s Janem Pokorným a Liborem Boučkem v kině Metropol nebo setkání věnované rozhlasovému seriálu Olmerka s Lucií Polišenskou a Vasilem Fridrichem. Hudebním hostem bude čerstvá držitelka Ceny Thálie Natálie Tichánková.

V dalších dnech festival nabídne mimo jiné natáčení Desítky Pavla Horvátha, setkání s Otakarem Brouskem, Martinem Fingerem či Igorem Barešem, panelovou diskusi Žárovky s mladými vědci, divadelní představení Špinarka, koncert Načevy s kapelou nebo Milana Kňažka a Story s Lucií Šoralovou, debatu Slovenská lekce o veřejnoprávních médiích na Slovensku nebo Podcast Session s příznačným názvem Buchty: Barevný kotlík, v rámci které moderátorky Ivana Veselková a Zuzana Fuksová přizvou na pódium také scenáristu Matěje Samce a herce Petra Uhlíka.

Na Horním náměstí je do 26. října otevřena také Kavárna POTMĚ, která nabídne setkání s festivalovými hosty a doprovodný program Žijeme POTMĚ.

Program a kompletní shortlist jsou k dispozici na webu Prix Bohemia Radio.

Český rozhlas 18. října zahájí 42. ročník mezinárodního festivalu rozhlasové a audio tvorby Prix Bohemia Radio. Během pěti dnů se v Olomouci utká 37 finalistů z 167 přihlášených soutěžních děl o vítězství ve čtyřech kategoriích. Během doprovodného programu se veřejnost i studenti univerzit budou moci potkat se známými, nejen rozhlasovými osobnostmi, stát se publikem natáčení živých přenosů pořadů, diskuzí, koncertů či divadelních představení. Partnerem přehlídky je také Univerzita Palackého, která festivalu poskytuje i zázemí.

Do letošního ročníku Prix Bohemia Radio bylo přihlášeno celkem 167 děl: 35 dokumentů, 29 dramat, 56 českých a 11 zahraničních reportáží a 36 podcastů. Soutěžit budou ve čtyřech tradičních kategoriích Dokument, Drama, Reportáž a Podcast. Letošní ročník zároveň připomene deset let soutěžní kategorie Reportáž. Ta je jako jediná z festivalových kategorií otevřena také zahraničním vysílatelům a dlouhodobě přináší autentická svědectví o aktuálních událostech z Česka i ze světa.

Letos bylo do soutěže přihlášeno celkem 67 reportáží, z toho 11 zahraničních. „Prix Bohemia Radio chceme dlouhodobě otevírat profesionálům i posluchačům, studentům a všem, které zajímá současná audio tvorba. Společné poslechy a následné diskuze dávají možnost slyšet kvalitní díla v souvislostech a zároveň se potkat přímo s jejich autory. Deset let kategorie Reportáž navíc letos nabízí příležitost ohlédnout se za žánrem, který dokáže mimořádně bezprostředně zachytit svět kolem nás,“ řekla ředitelka festivalu Kateřina Konopásková.

„Prix Bohemia Radio je jediný festival svého druhu v České republice. Umožňuje podpořit a rozvíjet audio tvorbu v její celé šíři a rozmanitosti. Představuje krásnou ukázku veřejné služby v oblasti kultury, na kterou můžeme být už po desetiletí hrdí,“ doplnil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Ocenění pro výrazné osobnosti

Během slavnostního zahájení v pondělí 19. října bude uděleno hned několik ocenění. Rozhlasovou Cenu Thálie převezme herečka Magdaléna Borová za roli Marianne v rozhlasové hře Scény z manželského života Ingmara Bergmana v režii Beaty Parkanové. Porota vyzdvihla především autenticitu jejího projevu, hereckou přirozenost a schopnost přesvědčivě zachytit proměny ženy procházející různými vztahovými peripetiemi.

Při slavnostním zahájení festivalu uvede generální ředitel významné osobnosti do Síně slávy Českého rozhlasu a bude také udělena Cena Hany Maciuchové. Zahajovací večer bude moderovat Jitka Novotná a hudebním hostem bude Ondřej Ruml.

Prix Bohemia Radio pro studenty

Pro žáky základních škol festival nabídne například Dílnu malého novináře, edukativní koncert Českého rozhlasu Vlnohraní nebo program Rádia Junior Zvídavec Evy Sinkovičové. Pro vysokoškolské studenty jsou připraveny debaty a setkání zaměřené na současná média, žurnalistiku a práci s audiem, například Vymírající Česko: došly děti, všude a všem, Operace Viking: Špióni uprostřed studené války, Klima v datech, Politici na sítích, Svoboda slova nebo setkání se zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu Martinem Baluchou.

Velká část studentského programu proběhne na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a je přístupná zdarma.Tradičním místem festivalu je i letos Umělecké centrum UP a Pevnost poznání PřF UP.

Pestrý program pro veřejnost

Vedle soutěžní přehlídky nabídne Prix Bohemia Radio také rozsáhlý program pro veřejnost. Festival odstartuje v neděli 18. října odpolednem Českého rozhlasu v Galerii Šantovka. Programem provede Aleš Cibulka a mezi hosty se objeví Lucie Polišenská, Jan Pokorný, Dita Vojnarová nebo skupina O5 a Radeček. Představí se také novinky Českého rozhlasu Olomouc.

Následovat bude například natáčení pořadu Host Radiožurnálu s Janem Pokorným a Liborem Boučkem v kině Metropol nebo setkání věnované rozhlasovému seriálu Olmerka s Lucií Polišenskou a Vasilem Fridrichem. Hudebním hostem bude čerstvá držitelka Ceny Thálie Natálie Tichánková.

V dalších dnech festival nabídne mimo jiné natáčení Desítky Pavla Horvátha, setkání s Otakarem Brouskem, Martinem Fingerem či Igorem Barešem, panelovou diskusi Žárovky s mladými vědci, divadelní představení Špinarka, koncert Načevy s kapelou nebo Milana Kňažka a Story s Lucií Šoralovou, debatu Slovenská lekce o veřejnoprávních médiích na Slovensku nebo Podcast Session s příznačným názvem Buchty: Barevný kotlík, v rámci které moderátorky Ivana Veselková a Zuzana Fuksová přizvou na pódium také scenáristu Matěje Samce a herce Petra Uhlíka.

Na Horním náměstí je do 26. října otevřena také Kavárna POTMĚ, která nabídne setkání s festivalovými hosty a doprovodný program Žijeme POTMĚ.

Program a kompletní shortlist jsou k dispozici na webu Prix Bohemia Radio.

Fanoušci špičkových dokumentů o vědě by měli svoji pozornost zaměřit na kampus České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Od 19. do 22. října se tam uskuteční mezinárodní festival Prague Science Film Fest, který nabídne zážitky spojené s poznáním i zjištěním, že svět kolem nás může vypadat docela jinak, než jsme si mysleli. Diváky čekají filmové premiéry, setkání s tvůrci a vědci, venkovní kino, vernisáž výstavy i konference, která si říká nudná. Vstup je zdarma.

Lidé, kteří rádi chodí do kina a nespokojí se s domácí projekcí, si navíc mohou užít to, co jim obrazovka v obýváku nenabídne. Po filmech zůstat na besedu, zeptat se na to, co jim nedá spát, a potkat osobně lidi, kteří stáli za kamerou nebo před ní. Někteří zahraniční tvůrci se připojí online, takže prostor pro divácké otázky bude i přes vzdálenost tisíců kilometrů.

Prague Science Film Fest pořádají Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého společně s týmem festivalu AFO. Program je zdarma a nově bez festivalové registrace; přihlášení je potřeba pouze na filmařský workshop. Řada projekcí je přístupná také publiku bez znalosti češtiny.

„Na festivalu ukážeme filmy, které jinde v ČR nejsou k vidění. Nabídneme české i světové premiéry a také soutěžní výběr patnácti nejlepších vědeckých dokumentů z celého světa, jejichž projekce doplní moderované diskuze. Letos jsme jako motiv vybraných dokumentů a celého programu zvolili pohled a chceme tím podtrhnout, že pravda odpovídá zvolené metodě a že autentický prožitek se mění s tím, odkud a jakýma očima se na svět díváme. V našem případě hlavně skrze film,“ zve na festival jeho vedoucí Zdeněk Rychtera.

Jedním z lákadel bude světová premiéra Mykokosmu, který v úterý 20. října od 18 hodin zavede publikum do říše hub. Zapomeňte ale na otázku, jestli už rostou. Pod nohama máme svět, bez kterého bychom byli v přírodě dost ztraceni, přesto o něm většinou skoro nic nevíme. Z lesa a laboratoří film odbočuje i k tomu, jak obtížně se vědecké poznání prosazuje ve světě politických manipulací. A podhoubí tu má také vlastní hudební doprovod od Please the Trees. Film osobně představí Judita Hunáková a Tomáš Větrovský.

„Na festivalu ukážeme filmy, které jinde v ČR nejsou k vidění.“ Zdeněk Rychtera

Kdo houbám propadne, může ve středu pokračovat filmem Kingdom Fungi (Houbové království), který festival uvede v mezinárodní a evropské premiéře. Čtveřici nadšených mykologů zavede pátrání z anglických lesů až do bhútánského pralesa pod Himálajem. Hostkou projekce bude Jana Kocourková z Fakulty životního prostředí ČZU.

Fascinující záběry divoké přírody

Úplně jiný pohled na přírodu nabídne česká premiéra Gull Dynasty (Dynastie racků). U největší kanadské skládky žijí ptáci, kteří v našem odpadu hledají potravu pro svá mláďata. Pro ně je to domov, pro člověka problém. Režisér Serge-Olivier Rondeau sleduje soužití, v němž se naše představy o tom, kam zvířata patří, střetávají s jejich každodenním bojem o přežití. S publikem se spojí online, stejně jako režisérka Sugandhi Gadadhar a producent Raghunath „Rana“ Belur u české premiéry My Otter Diary (Můj vydří deník).

A co když přírodě nejvíc pomůžeme tím, že jí ustoupíme z cesty? Ve středu 21. října od 15 hodin se ve světové premiéře představí vybraný díl nové dokumentární série Po těžbě režiséra Michala Gálika. Zavede diváky do severních Čech, kde po těžbě zůstaly vzpomínky na zaniklé obce a kde kolem jezer Most a Milada vzniká nová divočina. Na projekci naváže debata, mezi jejímiž hosty bude Markéta Seidelová.

Zajímavý protějšek nabídne už v úterý světová premiéra filmu Zpátky pod stromy, kterou osobně doprovodí režisér Jan Hošek. Připomene, že některým lesům naopak chybějí tradiční způsoby hospodaření a že chránit přírodu nemusí vždy znamenat nechat ji být.

Věřit všemu, co vidíme?

Dokument Our Brain Is Playing Tricks on Us (Jak nás mozek tahá za nos) ukáže, proč každý vidíme trochu jiný svět a jak snadno nás oklamou optické iluze nebo karetní kouzla. Člověk si při něm možná dvakrát rozmyslí, než příště prohlásí: „Vždyť jsem to viděl na vlastní oči.“ Další setkání nabídne projekce Making Times Visible, jejímiž hosty budou Artem Koval, Maciej Zapiór a Ondřej Sovík. K filmu André Is An Idiot (André je idiot) promluví lékař Petr Hříbek a snímek The Cost of Convenience (Cena za snadnost) doprovodí Vojtěch Klinger.

„Při výběru hostů hledám lidi, kteří dokážou vnést nový pohled na rozmanitá témata a přiblížit je i divákům, kteří se jim běžně nevěnují. Chceme, aby si návštěvníci z debat odnesli něco nového a měli možnost zeptat se na cokoliv, co je během promítání zaujalo. Setkání s lidmi, kteří se daným tématům věnují do hloubky, totiž dokáže otevřít nové souvislosti a celý filmový zážitek výrazně obohatit,“ říká dramaturgyně festivalu Eva Suková.

Do programu se zapojí odborníci z hostitelské univerzity

Petr Musil z fakulty životního prostředí uvede film The Birds (Ptáci), Karolína Brandlová z fakulty tropického zemědělství zase snímek Rhino (Rhino: boj o záchranu nosorožců). Hostem projekce Killing Time: The Science of Boredom (Chytat lelky: Věda o nudě) bude Pavel Michálek. Film Flying Scents – Of Plants & People doprovodí Anežka Daníčková a Slávka Procházková z botanické zahrady fakulty tropického zemědělství, u Derek vs Derek se diváci setkají s Josefem Haklem a Luďkem Stádníkem.

Nuda v Praze

Prostor dostanou i témata, která by se na žádnou pořádnou konferenci nejspíš nedostala. Nudná konference si bere na mušku právě přednáškové akce plné důležitých sdělení a ještě důležitějších řečníků. Roman Kyzlink, Martin Dočkal, Lukáš Horáček a Petr Fridrich nabídnou stand-up založený na absurdním humoru a ukážou, kolik zábavy se může skrývat ve zdánlivých banalitách. Nuda je tentokrát v programu zcela záměrně.

Kdo si chce užít kino pod podzimní oblohou, měl by dorazit už v pondělí 19. října ve 20 hodin před aulou ČZU. Na plátně budou žhnout sopky i vztah dvou lidí, kteří jim zasvětili život. Na Oscara nominovaná Fire of Love (Erupce lásky) vypráví příběh vulkanologů Katie a Maurice Krafftových prostřednictvím jejich vlastních filmových záběrů. Milovali jeden druhého i sopky a při jejich zkoumání chodili nebezpečně blízko. Teplou bundu s sebou, láva bude hřát jen na plátně.

Ve hře budou také festivalové ceny

Cenu získají tvůrci za nejlepší mezinárodní vědecký dokument, cenu studentské poroty a cenu diváků. S hlavním oceněním je spojena odměna 50 tisíc korun. O svém favoritovi tak mohou rozhodnout i návštěvníci. Kdo si místo hodnocení chce vyzkoušet vlastní tvorbu, může se přihlásit na středeční workshop Filmová laboratoř: Způsoby vidění a kamerová práce, připravený společně s My Street Films.

Fanoušci špičkových dokumentů o vědě by měli svoji pozornost zaměřit na kampus České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Od 19. do 22. října se tam uskuteční mezinárodní festival Prague Science Film Fest, který nabídne zážitky spojené s poznáním i zjištěním, že svět kolem nás může vypadat docela jinak, než jsme si mysleli. Diváky čekají filmové premiéry, setkání s tvůrci a vědci, venkovní kino, vernisáž výstavy i konference, která si říká nudná. Vstup je zdarma.

Lidé, kteří rádi chodí do kina a nespokojí se s domácí projekcí, si navíc mohou užít to, co jim obrazovka v obýváku nenabídne. Po filmech zůstat na besedu, zeptat se na to, co jim nedá spát, a potkat osobně lidi, kteří stáli za kamerou nebo před ní. Někteří zahraniční tvůrci se připojí online, takže prostor pro divácké otázky bude i přes vzdálenost tisíců kilometrů.

Prague Science Film Fest pořádají Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého společně s týmem festivalu AFO. Program je zdarma a nově bez festivalové registrace; přihlášení je potřeba pouze na filmařský workshop. Řada projekcí je přístupná také publiku bez znalosti češtiny.

„Na festivalu ukážeme filmy, které jinde v ČR nejsou k vidění. Nabídneme české i světové premiéry a také soutěžní výběr patnácti nejlepších vědeckých dokumentů z celého světa, jejichž projekce doplní moderované diskuze. Letos jsme jako motiv vybraných dokumentů a celého programu zvolili pohled a chceme tím podtrhnout, že pravda odpovídá zvolené metodě a že autentický prožitek se mění s tím, odkud a jakýma očima se na svět díváme. V našem případě hlavně skrze film,“ zve na festival jeho vedoucí Zdeněk Rychtera.

Jedním z lákadel bude světová premiéra Mykokosmu, který v úterý 20. října od 18 hodin zavede publikum do říše hub. Zapomeňte ale na otázku, jestli už rostou. Pod nohama máme svět, bez kterého bychom byli v přírodě dost ztraceni, přesto o něm většinou skoro nic nevíme. Z lesa a laboratoří film odbočuje i k tomu, jak obtížně se vědecké poznání prosazuje ve světě politických manipulací. A podhoubí tu má také vlastní hudební doprovod od Please the Trees. Film osobně představí Judita Hunáková a Tomáš Větrovský.

„Na festivalu ukážeme filmy, které jinde v ČR nejsou k vidění.“ Zdeněk Rychtera

Kdo houbám propadne, může ve středu pokračovat filmem Kingdom Fungi (Houbové království), který festival uvede v mezinárodní a evropské premiéře. Čtveřici nadšených mykologů zavede pátrání z anglických lesů až do bhútánského pralesa pod Himálajem. Hostkou projekce bude Jana Kocourková z Fakulty životního prostředí ČZU.

Fascinující záběry divoké přírody

Úplně jiný pohled na přírodu nabídne česká premiéra Gull Dynasty (Dynastie racků). U největší kanadské skládky žijí ptáci, kteří v našem odpadu hledají potravu pro svá mláďata. Pro ně je to domov, pro člověka problém. Režisér Serge-Olivier Rondeau sleduje soužití, v němž se naše představy o tom, kam zvířata patří, střetávají s jejich každodenním bojem o přežití. S publikem se spojí online, stejně jako režisérka Sugandhi Gadadhar a producent Raghunath „Rana“ Belur u české premiéry My Otter Diary (Můj vydří deník).

A co když přírodě nejvíc pomůžeme tím, že jí ustoupíme z cesty? Ve středu 21. října od 15 hodin se ve světové premiéře představí vybraný díl nové dokumentární série Po těžbě režiséra Michala Gálika. Zavede diváky do severních Čech, kde po těžbě zůstaly vzpomínky na zaniklé obce a kde kolem jezer Most a Milada vzniká nová divočina. Na projekci naváže debata, mezi jejímiž hosty bude Markéta Seidelová.

Zajímavý protějšek nabídne už v úterý světová premiéra filmu Zpátky pod stromy, kterou osobně doprovodí režisér Jan Hošek. Připomene, že některým lesům naopak chybějí tradiční způsoby hospodaření a že chránit přírodu nemusí vždy znamenat nechat ji být.

Věřit všemu, co vidíme?

Dokument Our Brain Is Playing Tricks on Us (Jak nás mozek tahá za nos) ukáže, proč každý vidíme trochu jiný svět a jak snadno nás oklamou optické iluze nebo karetní kouzla. Člověk si při něm možná dvakrát rozmyslí, než příště prohlásí: „Vždyť jsem to viděl na vlastní oči.“ Další setkání nabídne projekce Making Times Visible, jejímiž hosty budou Artem Koval, Maciej Zapiór a Ondřej Sovík. K filmu André Is An Idiot (André je idiot) promluví lékař Petr Hříbek a snímek The Cost of Convenience (Cena za snadnost) doprovodí Vojtěch Klinger.

„Při výběru hostů hledám lidi, kteří dokážou vnést nový pohled na rozmanitá témata a přiblížit je i divákům, kteří se jim běžně nevěnují. Chceme, aby si návštěvníci z debat odnesli něco nového a měli možnost zeptat se na cokoliv, co je během promítání zaujalo. Setkání s lidmi, kteří se daným tématům věnují do hloubky, totiž dokáže otevřít nové souvislosti a celý filmový zážitek výrazně obohatit,“ říká dramaturgyně festivalu Eva Suková.

Do programu se zapojí odborníci z hostitelské univerzity

Petr Musil z fakulty životního prostředí uvede film The Birds (Ptáci), Karolína Brandlová z fakulty tropického zemědělství zase snímek Rhino (Rhino: boj o záchranu nosorožců). Hostem projekce Killing Time: The Science of Boredom (Chytat lelky: Věda o nudě) bude Pavel Michálek. Film Flying Scents – Of Plants & People doprovodí Anežka Daníčková a Slávka Procházková z botanické zahrady fakulty tropického zemědělství, u Derek vs Derek se diváci setkají s Josefem Haklem a Luďkem Stádníkem.

Nuda v Praze

Prostor dostanou i témata, která by se na žádnou pořádnou konferenci nejspíš nedostala. Nudná konference si bere na mušku právě přednáškové akce plné důležitých sdělení a ještě důležitějších řečníků. Roman Kyzlink, Martin Dočkal, Lukáš Horáček a Petr Fridrich nabídnou stand-up založený na absurdním humoru a ukážou, kolik zábavy se může skrývat ve zdánlivých banalitách. Nuda je tentokrát v programu zcela záměrně.

Kdo si chce užít kino pod podzimní oblohou, měl by dorazit už v pondělí 19. října ve 20 hodin před aulou ČZU. Na plátně budou žhnout sopky i vztah dvou lidí, kteří jim zasvětili život. Na Oscara nominovaná Fire of Love (Erupce lásky) vypráví příběh vulkanologů Katie a Maurice Krafftových prostřednictvím jejich vlastních filmových záběrů. Milovali jeden druhého i sopky a při jejich zkoumání chodili nebezpečně blízko. Teplou bundu s sebou, láva bude hřát jen na plátně.

Ve hře budou také festivalové ceny

Cenu získají tvůrci za nejlepší mezinárodní vědecký dokument, cenu studentské poroty a cenu diváků. S hlavním oceněním je spojena odměna 50 tisíc korun. O svém favoritovi tak mohou rozhodnout i návštěvníci. Kdo si místo hodnocení chce vyzkoušet vlastní tvorbu, může se přihlásit na středeční workshop Filmová laboratoř: Způsoby vidění a kamerová práce, připravený společně s My Street Films.

Lékařská fakulta má schválený rozpočet. S předloženým návrhem souhlasil Akademický senát LF UP na svém prvním zasedání v tomto akademickém roce. Mluvilo se také třeba o skončeném přijímacím řízení nebo o národních programech na podporu vzdělávání lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků. Jednání začalo oceněním nejlepších studujících.

Stipendium nesoucí jméno odbojářky a mecenášky Josefiny Napravilové si svými studijními výsledky vysloužila Tereza Káňová, která první ročník Všeobecného lékařství absolvovala s průměrem 1,0. K udělení stipendia studentce před přítomnými pogratuloval děkan Milan Kolář a také předseda senátu Tomáš Papajík.

Oceněni byli i nejlepší studenti v anglických studijních programech, které představil proděkan Milan Raška. Cenu si převzali Denys Slobodian a Alexander Vidar.

Poté se již senátorky a senátoři věnovali standardní agendě. Předložený návrh rozpočtu fakulty a dělení finančních prostředků na jednotlivá pracoviště pro letošní rok jednomyslně schválili. Navržená bilance počítá s náklady v celkové výši 541,7 milionu korun a výnosy 544,7 milionu korun.

Během tajných hlasování senát rozhodl o doplnění ekonomické komise AS LF UP o Michala Křupku, který je zároveň zástupcem fakulty v ekonomické komisi univerzitního senátu. V Radě vysokých škol má fakultu i nadále zastupovat Hana Kolářová.

Proděkanka Kolářová a proděkan Raška následně přítomné seznámili s průběhem přijímacího řízení a počty studujících v prvních ročnících. Všeobecné lékařství studuje 262 prváků, Zubní lékařství 88, anglické verze těchto programů pak celkem 90 studujících. Do navazujícího magisterského programu Veřejné zdravotnictví nastoupilo 25 studujících.

Během jednání nechyběl ani souhrn dalšího aktuálního dění na fakultě. Děkan Milan Kolář mimo jiné připomněl blížící se slavnostní otevření nové Červené budovy a také Setkání lékařských fakult ČR a SR, které LF UP hostí ve dnech 23. a 24. října (více k němu zde). Informoval také o pokračování národních programů na podporu vzdělávání všeobecných lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků a o probíhajících jednáních o podpoře studia zubního lékařství.

K příštímu zasedání AS LF UP zasedne v úterý 1. prosince. Složení a zápisy z jednání AS LF UP najdete zde.  

Lékařská fakulta má schválený rozpočet. S předloženým návrhem souhlasil Akademický senát LF UP na svém prvním zasedání v tomto akademickém roce. Mluvilo se také třeba o skončeném přijímacím řízení nebo o národních programech na podporu vzdělávání lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků. Jednání začalo oceněním nejlepších studujících.

Stipendium nesoucí jméno odbojářky a mecenášky Josefiny Napravilové si svými studijními výsledky vysloužila Tereza Káňová, která první ročník Všeobecného lékařství absolvovala s průměrem 1,0. K udělení stipendia studentce před přítomnými pogratuloval děkan Milan Kolář a také předseda senátu Tomáš Papajík.

Oceněni byli i nejlepší studenti v anglických studijních programech, které představil proděkan Milan Raška. Cenu si převzali Denys Slobodian a Alexander Vidar.

Poté se již senátorky a senátoři věnovali standardní agendě. Předložený návrh rozpočtu fakulty a dělení finančních prostředků na jednotlivá pracoviště pro letošní rok jednomyslně schválili. Navržená bilance počítá s náklady v celkové výši 541,7 milionu korun a výnosy 544,7 milionu korun.

Během tajných hlasování senát rozhodl o doplnění ekonomické komise AS LF UP o Michala Křupku, který je zároveň zástupcem fakulty v ekonomické komisi univerzitního senátu. V Radě vysokých škol má fakultu i nadále zastupovat Hana Kolářová.

Proděkanka Kolářová a proděkan Raška následně přítomné seznámili s průběhem přijímacího řízení a počty studujících v prvních ročnících. Všeobecné lékařství studuje 262 prváků, Zubní lékařství 88, anglické verze těchto programů pak celkem 90 studujících. Do navazujícího magisterského programu Veřejné zdravotnictví nastoupilo 25 studujících.

Během jednání nechyběl ani souhrn dalšího aktuálního dění na fakultě. Děkan Milan Kolář mimo jiné připomněl blížící se slavnostní otevření nové Červené budovy a také Setkání lékařských fakult ČR a SR, které LF UP hostí ve dnech 23. a 24. října (více k němu zde). Informoval také o pokračování národních programů na podporu vzdělávání všeobecných lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků a o probíhajících jednáních o podpoře studia zubního lékařství.

K příštímu zasedání AS LF UP zasedne v úterý 1. prosince. Složení a zápisy z jednání AS LF UP najdete zde.  

Propojit studentské podnikatelské nápady s potřebami sociálních podniků v Olomouckém kraji a s pomocí umělé inteligence hledat řešení skutečných společenských problémů. To je cílem nového mezinárodního projektu Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Studenti díky němu získají možnost ověřit své nápady přímo v praxi, regionální podniky zase přístup k novým řešením a univerzitnímu know-how. Zkušenosti z projektu bude FF UP sdílet také s evropskými partnery.

Jak zlepšit fungování sociálního podniku, efektivněji využívat zdroje nebo vytvářet pracovní příležitosti pro lidi se znevýhodněním? I takové otázky mohou řešit studenti Filozofické fakulty UP společně s organizacemi v Olomouckém kraji. Příležitost jim nabídne nový projekt AURORA seizmic KIC: Advancing Social Entrepreneurship, AI Mentoring, and EIT KIC Labelling, do něhož se fakulta zapojila prostřednictvím katedry ekonomických a manažerských studií.

Projekt vznikl v rámci iniciativy EIT Higher Education Initiative a propojuje vzdělávání, sociální podnikání, umělou inteligenci a evropské inovační sítě. Jeho cílem je podpořit studenty při rozvíjení podnikatelských nápadů, které mají nejen ekonomický potenciál, ale také pozitivní společenský či environmentální dopad.

Od studentského nápadu k řešení v praxi

Jedním z hlavních přínosů projektu bude propojení univerzitního prostředí s regionálními sociálními podniky a dalšími organizacemi. Studentské týmy se tak mohou zapojit do řešení konkrétních problémů, s nimiž se tyto organizace každodenně potýkají.

„Na katedře se udržitelným podnikáním dlouhodobě zabýváme a sociální podnikání je jedním z jeho konkrétních příkladů.“ Ondřej Kročil

Příležitost ke spolupráci se nabízí například v oblastech, jimž se věnují podniky Naše Café, SoyCa nebo Ability z. s. Může jít o udržitelnou výrobu, cirkulární ekonomiku, zaměstnávání lidí se znevýhodněním, digitalizaci či zavádění nových služeb. Studenti tak dostanou možnost své nápady nejen rozvíjet, ale také ověřovat přímo v prostředí, pro které jsou určeny.

Spolupráce přitom může být přínosná pro obě strany. Sociální podniky získají nové podněty, inspiraci od mladé generace a přístup k univerzitnímu know-how. Studenti si naopak vyzkoušejí, jak převést teoretické znalosti do praxe, komunikovat s konkrétní organizací a hledat řešení, která obstojí i mimo akademické prostředí.

„Na katedře se udržitelným podnikáním dlouhodobě zabýváme a sociální podnikání je jedním z jeho konkrétních příkladů. Studenti dnešní generace nejsou lhostejní ke společenským a environmentálním problémům. Projekt nám umožní jejich inovativní nápady ověřovat v reálném prostředí podniků a zároveň jim dát mezinárodní rozměr,“ uvedl Ondřej Kročil, vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií FF UP a hlavní řešitel projektu za UP.

S rozvojem nápadů pomůže AI mentor

Významnou roli v projektu sehraje také umělá inteligence. Zapojené univerzity z evropské aliance Aurora budou dále rozvíjet digitální vzdělávací platformu seizmic APP, kterou nově doplní AI mentor založený na evropském open-source jazykovém modelu.

Studentům pomůže například při formulování problému, vytváření a ověřování podnikatelského modelu nebo posuzování společenského dopadu jejich nápadů. Podporu jim nabídne také při rozhodování v situacích, které nemají jednoznačné řešení. Umělá inteligence přitom nemá nahrazovat pedagogy ani odborné mentory, ale doplňovat jejich práci a poskytovat studentům průběžnou podporu.

Projekt zároveň otevře cestu k dalšímu rozvoji studentských nápadů. Zapojí se do něj také univerzitní inkubátory a akcelerátory, v případě Univerzity Palackého Vědeckotechnický park UP, které se propojí s evropskými sítěmi EIT Climate-KIC, 28DIGITAL a EIT Health. Vybrané studentské týmy tak budou moci navázat na výuku a mentoring zapojením do inkubačních a následně i evropských akceleračních programů.

Z Olomouce do evropských inovačních sítí

Pro Filozofickou fakultu UP představuje projekt také příležitost posílit spolupráci s regionálním inovačním prostředím a ukázat, že nové podnikatelské nápady nemusí vznikat pouze v technických oborech. Významnou roli mohou sehrát i studenti humanitních a společenskovědních disciplín, kteří dokážou při hledání řešení zohlednit společenské potřeby a konkrétní podmínky regionu.

Projekt se zaměří na témata, jako jsou zelená transformace, digitalizace, udržitelný průmysl, zdravotnictví nebo inkluzivní inovace. Filozofická fakulta se tak může stát místem, kde se při hledání nových řešení setkávají studenti, akademici, sociální podniky i další regionální partneři.

Výsledkem spolupráce mohou být nové služby, podnikatelské modely, prototypy nebo konkrétní inovace využitelné v místních organizacích. Zkušenosti získané při jejich vývoji a ověřování bude FF UP zároveň sdílet se zahraničními partnery.

Projekt byl finančně podpořen z rámcového programu Evropské komise Horizon Europe v rámci výzvy EIT-HEI-2025-BUILDING-SYNERGIES.

 

Propojit studentské podnikatelské nápady s potřebami sociálních podniků v Olomouckém kraji a s pomocí umělé inteligence hledat řešení skutečných společenských problémů. To je cílem nového mezinárodního projektu Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Studenti díky němu získají možnost ověřit své nápady přímo v praxi, regionální podniky zase přístup k novým řešením a univerzitnímu know-how. Zkušenosti z projektu bude FF UP sdílet také s evropskými partnery.

Jak zlepšit fungování sociálního podniku, efektivněji využívat zdroje nebo vytvářet pracovní příležitosti pro lidi se znevýhodněním? I takové otázky mohou řešit studenti Filozofické fakulty UP společně s organizacemi v Olomouckém kraji. Příležitost jim nabídne nový projekt AURORA seizmic KIC: Advancing Social Entrepreneurship, AI Mentoring, and EIT KIC Labelling, do něhož se fakulta zapojila prostřednictvím katedry ekonomických a manažerských studií.

Projekt vznikl v rámci iniciativy EIT Higher Education Initiative a propojuje vzdělávání, sociální podnikání, umělou inteligenci a evropské inovační sítě. Jeho cílem je podpořit studenty při rozvíjení podnikatelských nápadů, které mají nejen ekonomický potenciál, ale také pozitivní společenský či environmentální dopad.

Od studentského nápadu k řešení v praxi

Jedním z hlavních přínosů projektu bude propojení univerzitního prostředí s regionálními sociálními podniky a dalšími organizacemi. Studentské týmy se tak mohou zapojit do řešení konkrétních problémů, s nimiž se tyto organizace každodenně potýkají.

„Na katedře se udržitelným podnikáním dlouhodobě zabýváme a sociální podnikání je jedním z jeho konkrétních příkladů.“ Ondřej Kročil

Příležitost ke spolupráci se nabízí například v oblastech, jimž se věnují podniky Naše Café, SoyCa nebo Ability z. s. Může jít o udržitelnou výrobu, cirkulární ekonomiku, zaměstnávání lidí se znevýhodněním, digitalizaci či zavádění nových služeb. Studenti tak dostanou možnost své nápady nejen rozvíjet, ale také ověřovat přímo v prostředí, pro které jsou určeny.

Spolupráce přitom může být přínosná pro obě strany. Sociální podniky získají nové podněty, inspiraci od mladé generace a přístup k univerzitnímu know-how. Studenti si naopak vyzkoušejí, jak převést teoretické znalosti do praxe, komunikovat s konkrétní organizací a hledat řešení, která obstojí i mimo akademické prostředí.

„Na katedře se udržitelným podnikáním dlouhodobě zabýváme a sociální podnikání je jedním z jeho konkrétních příkladů. Studenti dnešní generace nejsou lhostejní ke společenským a environmentálním problémům. Projekt nám umožní jejich inovativní nápady ověřovat v reálném prostředí podniků a zároveň jim dát mezinárodní rozměr,“ uvedl Ondřej Kročil, vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií FF UP a hlavní řešitel projektu za UP.

S rozvojem nápadů pomůže AI mentor

Významnou roli v projektu sehraje také umělá inteligence. Zapojené univerzity z evropské aliance Aurora budou dále rozvíjet digitální vzdělávací platformu seizmic APP, kterou nově doplní AI mentor založený na evropském open-source jazykovém modelu.

Studentům pomůže například při formulování problému, vytváření a ověřování podnikatelského modelu nebo posuzování společenského dopadu jejich nápadů. Podporu jim nabídne také při rozhodování v situacích, které nemají jednoznačné řešení. Umělá inteligence přitom nemá nahrazovat pedagogy ani odborné mentory, ale doplňovat jejich práci a poskytovat studentům průběžnou podporu.

Projekt zároveň otevře cestu k dalšímu rozvoji studentských nápadů. Zapojí se do něj také univerzitní inkubátory a akcelerátory, v případě Univerzity Palackého Vědeckotechnický park UP, které se propojí s evropskými sítěmi EIT Climate-KIC, 28DIGITAL a EIT Health. Vybrané studentské týmy tak budou moci navázat na výuku a mentoring zapojením do inkubačních a následně i evropských akceleračních programů.

Z Olomouce do evropských inovačních sítí

Pro Filozofickou fakultu UP představuje projekt také příležitost posílit spolupráci s regionálním inovačním prostředím a ukázat, že nové podnikatelské nápady nemusí vznikat pouze v technických oborech. Významnou roli mohou sehrát i studenti humanitních a společenskovědních disciplín, kteří dokážou při hledání řešení zohlednit společenské potřeby a konkrétní podmínky regionu.

Projekt se zaměří na témata, jako jsou zelená transformace, digitalizace, udržitelný průmysl, zdravotnictví nebo inkluzivní inovace. Filozofická fakulta se tak může stát místem, kde se při hledání nových řešení setkávají studenti, akademici, sociální podniky i další regionální partneři.

Výsledkem spolupráce mohou být nové služby, podnikatelské modely, prototypy nebo konkrétní inovace využitelné v místních organizacích. Zkušenosti získané při jejich vývoji a ověřování bude FF UP zároveň sdílet se zahraničními partnery.

Projekt byl finančně podpořen z rámcového programu Evropské komise Horizon Europe v rámci výzvy EIT-HEI-2025-BUILDING-SYNERGIES.

 

Palacký University and the US Embassy in Prague have reaffirmed their commitment to further developing Czech-American relations. Palacký University Rector Michael Kohajda and Nicholas Barnett, Head of the Public Diplomacy Section at the US Embassy, have signed a new memorandum of cooperation for a further two years. The agreement primarily concerns the operation of the American Centre Olomouc and its educational and cultural activities.

The American Centre Olomouc is located on the premises of Palacký University on Vodární Street and forms part of the international American Spaces network. It creates an open space for education, meetings and dialogue, familiarises the Czech public with American society, culture and the education system, and contributes to mutual understanding between the two countries.

foto_sem_4

“The new memorandum builds on the previous agreement from 2024. Both institutions renew it regularly at two-year intervals, thereby confirming their long-term commitment to mutual cooperation, the sharing of experiences and the promotion of Czech-American relations. The agreement primarily defines cooperation in ensuring the operation of the American Centre Olomouc and the preparation of its programme,” summarised UP Vice-Rector Ivona Barešová, who also attended the signing of the memorandum. Also present were Vít Nejedlo, Director of the American Centre, which forms part of the US Embassy in Prague, and Lukáš Merz, Head of the American Centre in Olomouc.

Public lectures, discussions, information sessions and other educational and cultural events form an important part of the centre’s activities. Its programme is aimed not only at students and university staff, but also at schools and the general public from Olomouc and the wider region. All the centre’s services and activities are provided free of charge.

Another part of Nicholas Barnett’s visit to Palacký University was the launch of the ‘Leadership Matters’ course at the Student Club in Zbrojnice.

Univerzita Palackého a Velvyslanectví USA v Praze potvrdily zájem nadále rozvíjet česko-americké vztahy. Rektor UP Michael Kohajda a Nicholas Barnett, vedoucí oddělení pro veřejnou diplomacii Velvyslanectví USA, podepsali nové memorandum o spolupráci na další dva roky. Dohoda se týká především fungování Amerického centra Olomouc a jeho vzdělávacích a kulturních aktivit.

Americké centrum Olomouc sídlí v prostorách Univerzity Palackého ve Vodární ulici a je součástí mezinárodní sítě American Spaces. Vytváří otevřený prostor pro vzdělávání, setkávání a dialog, přibližuje české veřejnosti americkou společnost, kulturu i vzdělávací systém a přispívá k vzájemnému porozumění mezi oběma zeměmi.

foto_sem_4

„Nové memorandum navazuje na předchozí dohodu z roku 2024. Obě instituce jej obnovují pravidelně ve dvouletých intervalech a potvrzují tak dlouhodobý zájem o vzájemnou spolupráci, sdílení zkušeností a podporu česko-amerických vztahů. Dohoda vymezuje především spolupráci při zajištění provozu Amerického centra Olomouc a přípravě jeho programu,“ shrnula prorektorka UP Ivona Barešová, která se podpisu memoranda rovněž zúčastnila. Přítomen byl také Vít Nejedlo, ředitel Amerického centra, které je součástí Velvyslanectví USA v Praze a Lukáš Merz, vedoucí Amerického centra Olomouc. 

Důležitou součástí činnosti centra jsou veřejné přednášky, diskuze, informační setkání a další vzdělávací či kulturní akce. Jeho program je určen nejen studentům a zaměstnancům univerzity, ale také školám a široké veřejnosti z Olomouce i celého regionu. Veškeré služby a aktivity centra jsou poskytovány bezplatně.

Součástí programu návštěvy Nicholase Barnetta na Univerzitě Palackého bylo také zahájení kurzu Leadership Matters ve Studentském klubu ve Zbrojnici.

Univerzita Palackého a Velvyslanectví USA v Praze potvrdily zájem nadále rozvíjet česko-americké vztahy. Rektor UP Michael Kohajda a Nicholas Barnett, vedoucí oddělení pro veřejnou diplomacii Velvyslanectví USA, podepsali nové memorandum o spolupráci na další dva roky. Dohoda se týká především fungování Amerického centra Olomouc a jeho vzdělávacích a kulturních aktivit.

Americké centrum Olomouc sídlí v prostorách Univerzity Palackého ve Vodární ulici a je součástí mezinárodní sítě American Spaces. Vytváří otevřený prostor pro vzdělávání, setkávání a dialog, přibližuje české veřejnosti americkou společnost, kulturu i vzdělávací systém a přispívá k vzájemnému porozumění mezi oběma zeměmi.

foto_sem_4

„Nové memorandum navazuje na předchozí dohodu z roku 2024. Obě instituce jej obnovují pravidelně ve dvouletých intervalech a potvrzují tak dlouhodobý zájem o vzájemnou spolupráci, sdílení zkušeností a podporu česko-amerických vztahů. Dohoda vymezuje především spolupráci při zajištění provozu Amerického centra Olomouc a přípravě jeho programu,“ shrnula prorektorka UP Ivona Barešová, která se podpisu memoranda rovněž zúčastnila. Přítomen byl také Vít Nejedlo, ředitel Amerického centra, které je součástí Velvyslanectví USA v Praze a Lukáš Merz, vedoucí Amerického centra Olomouc. 

Důležitou součástí činnosti centra jsou veřejné přednášky, diskuze, informační setkání a další vzdělávací či kulturní akce. Jeho program je určen nejen studentům a zaměstnancům univerzity, ale také školám a široké veřejnosti z Olomouce i celého regionu. Veškeré služby a aktivity centra jsou poskytovány bezplatně.

Součástí programu návštěvy Nicholase Barnetta na Univerzitě Palackého bylo také zahájení kurzu Leadership Matters ve Studentském klubu ve Zbrojnici.

Physicists from the Joint Laboratory of Optics at Palacký University in Olomouc and the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences played a significant role in the construction of a new array of four large LST telescopes, which was officially commissioned at the Roque de los Muchachos Observatory on the Spanish island of La Palma. The Olomouc team is responsible for the optical components of the telescopes and is also involved in developing the methods and equipment that ensure their precise alignment and correct operation during observations. The telescope array will enable astronomers to monitor sources of high-energy gamma radiation with greater sensitivity and accuracy, including very distant and rapidly changing objects in the universe.

The four Large-Sized Telescopes form part of the Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), currently under construction, which is set to become the largest and most powerful gamma-ray observatory in the world. The completion of their assembly represents an important step towards the observatory’s full scientific operation. The Czech group joined the international LST project in 2021. In addition to Palacký University and the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences, scientists from the Astronomical Institute of the Czech Academy of Sciences and the Faculty of Mathematics and Physics at Charles University are also involved.

“Czech experts are contributing to the construction of the observatory, the analysis of data, and its future operation and maintenance. Our Joint Laboratory of Optics plays a significant role in the project, being responsible for the optical components of the telescopes.” Ladislav Chytka

“Czech experts are involved in the construction of the observatory, data analysis, and its future operation and maintenance. Our Joint Laboratory of Optics plays a significant role in the project, being responsible for the optical components of the telescopes. We are responsible for installing the individual components and developing methods and equipment that enable us to achieve and maintain high image quality over the long term,” said Ladislav Chytka from the Joint Optics Laboratory, deputy coordinator of the group responsible for the optical components of the telescopes.

Experts from Olomouc ensure the precise alignment of the mirrors

Each of the LST telescopes has a segmented primary mirror with a diameter of 23 metres, comprising 198 individual mirror segments. Their position must be adjusted very precisely during observations, as the telescope’s structure is affected by factors such as gravity and wind.

“An active control system is therefore used to ensure the optimal position of the mirror segments. The Joint Laboratory of Optics in Olomouc is playing a significant role in this part of the project. Image quality is crucial both for the sensitivity of the entire telescope and for the precise reconstruction of the energy and direction of incoming gamma particles,” said Dušan Mandát from the Joint Laboratory of Optics, who is a member of the governing body of the international LST consortium.

foto_sem_4

The LST telescopes are designed to detect very faint flashes of Cherenkov radiation, which are produced when high-energy gamma rays interact with the Earth’s atmosphere. In addition to a large mirror, each telescope is also equipped with an ultra-high-speed camera.

The instruments are most sensitive in the energy range from approximately 20 gigaelectronvolts to several teraelectronvolts. Thanks to their low energy threshold, scientists can observe even very distant sources of gamma radiation and monitor rapidly changing cosmic phenomena.

Four telescopes will enable more sensitive observations of the universe

The first of the telescopes, LST-1, has been operating on La Palma for several years. During its trial operation, it has succeeded in observing, for example, pulsars, active galactic nuclei and transient phenomena, including novae and gamma-ray bursts.

With the completion of the LST-2, LST-3 and LST-4 telescopes, a system of four instruments has now been established. Simultaneous observations of the same particle shower from several different locations will make it possible to increase the sensitivity of the measurements, improve the angular resolution and determine the energy of the original gamma-ray particle more accurately.

“The completion of the LST telescope array is the culmination of more than fifteen years of international collaboration and technological innovation. These telescopes will enable us to study some of the most extreme environments in the universe, including supermassive black holes and neutron stars, to search for the possible origin of cosmic rays, and to investigate the nature of dark matter,” said Masahiro Teshima, principal investigator of the LST Collaboration and spokesperson for the CTAO Consortium.

CTAO will open up new possibilities for space research

The LST array will form part of the northern section of the CTAO observatory on the island of La Palma. Thanks to its high sensitivity to lower-energy gamma rays, it will enable scientists to study very distant objects and look back to a time when the universe was less than two billion years old.

“The completion of the LST telescope array is the culmination of more than fifteen years of international collaboration and technological innovation.” Masahiro Teshima

In future, the CTAO is set to comprise more than 60 telescopes of three different sizes, distributed across two sites. The northern section is being built on La Palma, whilst the southern section is being constructed at the Paranal Observatory in Chile’s Atacama Desert. The combination of different types of telescopes will enable the observation of gamma-ray radiation across an exceptionally wide energy range, from approximately 20 GeV to 300 TeV.

Research will focus, for example, on the origin of cosmic rays, the physics of black holes and neutron stars, and the search for dark matter. The CTAO will also be the first observatory of its kind in the field of gamma-ray astronomy to offer public access to high-level scientific data and software tools.

Fyzici ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se významně podíleli na stavbě nové soustavy čtyř velkých teleskopů LST, která byla slavnostně uvedena do provozu v observatoři Roque de los Muchachos na španělském ostrově La Palma. Olomoucký tým odpovídá za optickou část teleskopů a podílí se také na vývoji metod a zařízení, které zajišťují jejich přesné nastavení a správnou funkci během pozorování. Soustava teleskopů umožní astronomům citlivěji a přesněji sledovat zdroje vysokoenergetického gama záření, včetně velmi vzdálených a rychle se měnících objektů ve vesmíru.

Čtyři teleskopy Large-Sized Telescope jsou součástí budované observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), která se má stát největší a nejvýkonnější observatoří gama záření na světě. Dokončení jejich montáže představuje důležitý krok na cestě k zahájení plného vědeckého provozu observatoře. Česká skupina vstoupila do mezinárodního projektu LST v roce 2021. Kromě Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR se zapojili také vědci z Astronomického ústavu AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Čeští odborníci se podílejí na budování observatoře, analýze dat i jejím budoucím provozu a údržbě. Významnou roli v projektu má naše Společná laboratoř optiky, která odpovídá za optickou část teleskopů.“ Ladislav Chytka

„Čeští odborníci se podílejí na budování observatoře, analýze dat i jejím budoucím provozu a údržbě. Významnou roli v projektu má naše Společná laboratoř optiky, která odpovídá za optickou část teleskopů. Zajišťujeme instalaci jednotlivých komponentů a vyvíjíme metody a zařízení, které umožňují dosahovat a dlouhodobě udržovat vysokou kvalitu zobrazení,“ uvedl zástupce koordinátora skupiny odpovědné za optickou část teleskopů Ladislav Chytka ze Společné laboratoře optiky.

Přesné nastavení zrcadel zajišťují olomoučtí odborníci

Každý z teleskopů LST má segmentované primární zrcadlo o průměru 23 metrů, které tvoří 198 samostatných zrcadlových segmentů. Jejich poloha se musí během pozorování velmi přesně upravovat, protože konstrukci teleskopu ovlivňuje například gravitace nebo vítr.

„K zajištění optimální polohy zrcadlových segmentů proto slouží systém jejich aktivního řízení. Na této části projektu se výrazně podílí právě olomoucká Společná laboratoř optiky. Kvalita zobrazení je přitom zásadní pro citlivost celého teleskopu i pro přesnou rekonstrukci energie a směru přilétající gama částice,“ uvedl Dušan Mandát ze Společné laboratoře optiky, který je členem řídícího orgánu mezinárodního konsorcia LST.

foto_sem_4

Teleskopy LST jsou určeny k zachycování velmi slabých záblesků Čerenkovova záření, které vznikají při interakci vysokoenergetického gama záření se zemskou atmosférou. Každý teleskop je kromě velkého zrcadla vybaven také ultrarychlou kamerou.

Přístroje jsou nejcitlivější zejména v energetickém rozsahu přibližně od 20 gigaelektronvoltů do několika teraelektronvoltů. Díky nízkému energetickému prahu mohou vědci pozorovat i velmi vzdálené zdroje gama záření a sledovat rychle se měnící kosmické jevy.

Čtyři teleskopy umožní citlivější pozorování vesmíru

První z teleskopů, LST-1, pracuje na La Palmě už několik let. Během jeho zkušebního provozu se podařilo pozorovat například pulsary, aktivní galaktická jádra nebo přechodné jevy, mezi něž patří novy a gama záblesky.

Po dokončení teleskopů LST-2, LST-3 a LST-4 nyní vznikla soustava čtyř přístrojů. Současné pozorování stejné spršky částic z několika různých míst umožní zvýšit citlivost měření, zlepšit úhlové rozlišení a přesněji určit energii původní gama částice.

„Dokončení soustavy teleskopů LST je vyvrcholením více než patnácti let mezinárodní spolupráce a technologických inovací. Tyto teleskopy nám umožní zkoumat některá z nejextrémnějších prostředí ve vesmíru, včetně supermasivních černých děr a neutronových hvězd, pátrat po možném původu kosmického záření a zkoumat podstatu temné hmoty,“ uvedl hlavní řešitel LST Collaboration a mluvčí CTAO Consortium Masahiro Teshima.

CTAO otevře nové možnosti výzkumu vesmíru

Soustava LST bude součástí severní části observatoře CTAO na ostrově La Palma. Díky vysoké citlivosti ke gama záření s nižšími energiemi umožní vědcům zkoumat velmi vzdálené objekty a nahlížet do období, kdy byl vesmír mladší než dvě miliardy let.

„Dokončení soustavy teleskopů LST je vyvrcholením více než patnácti let mezinárodní spolupráce a technologických inovací.“ Masahiro Teshima

CTAO má v budoucnu tvořit více než 60 teleskopů tří různých velikostí rozmístěných na dvou lokalitách. Severní část vzniká na La Palmě, jižní u observatoře Paranal v chilské poušti Atacama. Kombinace různých typů teleskopů umožní sledovat gama záření v mimořádně širokém energetickém rozsahu přibližně od 20 GeV do 300 TeV.

Výzkum se zaměří například na původ kosmického záření, fyziku černých děr a neutronových hvězd nebo hledání temné hmoty. CTAO bude zároveň první observatoří svého druhu v oblasti gama astronomie, která nabídne veřejný přístup k vědeckým datům vyšší úrovně a softwarovým nástrojům.