Feed aggregator

Nadchnout děti pro vlastivědu. Pomoct výuce, aby byla atraktivní, podpořila logické myšlení, čtenářskou a informační gramotnost i orientaci v různých prostředích. O to vše se pokusila Malovanou a Zábavnou vlastivědou Veronika Krejčí z katedry českého jazyka a literatury pedagogické fakulty. Tisíce žáků a pedagogů, kteří dnes její praktické pomůcky využívají, jsou důkazem, že to byl pokus více než úspěšný.

Ve své mnohaleté praxi učitelky na základní škole se Veronika Krejčí často setkávala s nedostatkem praktických výukových materiálů. I proto před časem vytvořila Malovanou a Zábavnou vlastivědu. Její pracovní sešit a zápisník vyšly ve Vydavatelství Univerzity Palackého a dnes je hojně využívají nejen učitelé a jejich žáci, ale i studenti olomoucké pedagogické fakulty. Pomůcky tohoto typu jsou pro ně názornou ukázkou, jak praxi zpestřit, učinit ji kreativní a zajímavou.

Tento článek jste si mohli přečíst v tištěném magazínu Žurnál UP, který v souboru PDF stáhnete zde.

„Výuka na prvním stupni ZŠ nabízí průnik vědních disciplín, které jsou schopné se vzájemně obohacovat. Právě tato multidisciplinarita mě velmi baví,“ vysvětluje Veronika Krejčí, proč ji profese učitelky prvního stupně základní školy odjakživa lákala. Absolventka učitelství pro první stupeň na olomoucké pedagogické fakultě učila během své praxe už na několika základních školách. Souběžně pak začala přednášet na katedře českého jazyka a literatury PdF UP a dokázala tak velmi dobře propojit oba vzdělávací světy.

„S covidem-19 však přišla hromada problémů. Extrémně náročná byla příprava distanční výuky pro žáky, složitá byla i komunikace se studenty na pedagogické fakultě, pro něž jsme vytvářeli distanční opory. To vše mou aktivitu v tvorbě praktických pomůcek do výuky ještě zvýšilo,“ říká při vzpomínce na práci s žáky, k níž chyběly adekvátně zpracované materiály. Typické to bylo například pro vlastivědu. „Na knižním trhu sice učebnice jsou, ale učitel potřebuje i praktičtější materiály. Součástí zkvalitňování výuky je totiž i to, že se hledají jiné, zajímavější a kreativnější způsoby práce. A tak jsem si řekla, že připravím pomocníka, vizuální materiál pro žáky čtvrté a páté třídy základní školy.“

Vlastivěda, zvláště její historická část, je podle ní připravena velmi složitě a abstraktně. „Nabízí málo obrázků, které mohou dětem potřebné dovysvětlit. Učitel má navíc často problém, aby obsah učiva vůbec stihl probrat. Nemá čas si s dětmi o tématu povídat,“ vysvětluje didaktička olomoucké pedagogické fakulty.

„Chtěla jsem proto nabídnout vlastivědu v atraktivnější, zajímavější a v představitelnější podobě. Zápisník a pracovní sešit Malovaná vlastivěda má podobu klasického sešitu. Obsahuje řadu obrázků, které dětem přibližují složitá historická témata, a ony jsou tak schopny si je nejen představit, ale i spojit s tím, co znají, například z filmové tvorby.“

Další pracovní sešit Zábavná vlastivěda se zaměřuje na zatraktivnění formy procvičování témat. „V něm děti nacházejí křížovky, kvízy, hlavolamy i šifry, které s probíraným učivem souvisejí,“ doplňuje Veronika Krejčí. Připomíná, že k pomůckám se učitelé základních škol dostávají prostřednictvím Vydavatelství Univerzity Palackého, které její publikace vnímá jako úspěšný příklad praktického díla, jímž odborníci z PdF UP přispívají ke zvyšování efektivity výuky na základních školách.

Nadchnout děti pro vlastivědu. Pomoct výuce, aby byla atraktivní, podpořila logické myšlení, čtenářskou a informační gramotnost i orientaci v různých prostředích. O to vše se pokusila Malovanou a Zábavnou vlastivědou Veronika Krejčí z katedry českého jazyka a literatury pedagogické fakulty. Tisíce žáků a pedagogů, kteří dnes její praktické pomůcky využívají, jsou důkazem, že to byl pokus více než úspěšný.

Ve své mnohaleté praxi učitelky na základní škole se Veronika Krejčí často setkávala s nedostatkem praktických výukových materiálů. I proto před časem vytvořila Malovanou a Zábavnou vlastivědu. Její pracovní sešit a zápisník vyšly ve Vydavatelství Univerzity Palackého a dnes je hojně využívají nejen učitelé a jejich žáci, ale i studenti olomoucké pedagogické fakulty. Pomůcky tohoto typu jsou pro ně názornou ukázkou, jak praxi zpestřit, učinit ji kreativní a zajímavou.

Tento článek jste si mohli přečíst v tištěném magazínu Žurnál UP, který v souboru PDF stáhnete zde.

„Výuka na prvním stupni ZŠ nabízí průnik vědních disciplín, které jsou schopné se vzájemně obohacovat. Právě tato multidisciplinarita mě velmi baví,“ vysvětluje Veronika Krejčí, proč ji profese učitelky prvního stupně základní školy odjakživa lákala. Absolventka učitelství pro první stupeň na olomoucké pedagogické fakultě učila během své praxe už na několika základních školách. Souběžně pak začala přednášet na katedře českého jazyka a literatury PdF UP a dokázala tak velmi dobře propojit oba vzdělávací světy.

„S covidem-19 však přišla hromada problémů. Extrémně náročná byla příprava distanční výuky pro žáky, složitá byla i komunikace se studenty na pedagogické fakultě, pro něž jsme vytvářeli distanční opory. To vše mou aktivitu v tvorbě praktických pomůcek do výuky ještě zvýšilo,“ říká při vzpomínce na práci s žáky, k níž chyběly adekvátně zpracované materiály. Typické to bylo například pro vlastivědu. „Na knižním trhu sice učebnice jsou, ale učitel potřebuje i praktičtější materiály. Součástí zkvalitňování výuky je totiž i to, že se hledají jiné, zajímavější a kreativnější způsoby práce. A tak jsem si řekla, že připravím pomocníka, vizuální materiál pro žáky čtvrté a páté třídy základní školy.“

Vlastivěda, zvláště její historická část, je podle ní připravena velmi složitě a abstraktně. „Nabízí málo obrázků, které mohou dětem potřebné dovysvětlit. Učitel má navíc často problém, aby obsah učiva vůbec stihl probrat. Nemá čas si s dětmi o tématu povídat,“ vysvětluje didaktička olomoucké pedagogické fakulty.

„Chtěla jsem proto nabídnout vlastivědu v atraktivnější, zajímavější a v představitelnější podobě. Zápisník a pracovní sešit Malovaná vlastivěda má podobu klasického sešitu. Obsahuje řadu obrázků, které dětem přibližují složitá historická témata, a ony jsou tak schopny si je nejen představit, ale i spojit s tím, co znají, například z filmové tvorby.“

Další pracovní sešit Zábavná vlastivěda se zaměřuje na zatraktivnění formy procvičování témat. „V něm děti nacházejí křížovky, kvízy, hlavolamy i šifry, které s probíraným učivem souvisejí,“ doplňuje Veronika Krejčí. Připomíná, že k pomůckám se učitelé základních škol dostávají prostřednictvím Vydavatelství Univerzity Palackého, které její publikace vnímá jako úspěšný příklad praktického díla, jímž odborníci z PdF UP přispívají ke zvyšování efektivity výuky na základních školách.

Společně s dalšími studenty a studentkami přicestovala na Pedagogickou fakultu UP díky letité meziinstitucionální spolupráci. Ve speciálně sestaveném programu se zde věnovala především psychologii a nic nenasvědčovalo tomu, že by její výukový a poznávací program mohla přerušit zdravotní příhoda. Dnes Haven Dangler děkuje za pomoc jak zahraničnímu oddělení pedagogické fakulty, tak všem ostatním včetně univerzitního Welcome Office.

Začala mít bolesti při exkurzi v Psychiatrické léčebně v Kroměříži, a než se nadála, byla hospitalizována v kroměřížské nemocnici. Během následujících dvou dnů podstoupila Haven Dangler několik vyšetření a po převozu do Fakultní nemocnice v Olomouci i operační zákrok. Studentka z Valdosta State University, která na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého přijela v rámci výměnného studijního pobytu, se ve své domovině věnuje psychologii, a až dostuduje, ráda by pracovala v americké věznici.

„Informace o Univerzitě Palackého a možnosti tohoto výměnného pobytu jsem se vlastně dozvěděla náhodou ve škole, když se mi do rukou dostal letáček. Nabídka se mi zalíbila, avizovala jak spoustu informací z psychologie, tak možnost vycestovat a poznat jinou zemi,“ řekla Haven Dangler, která je i přes všechny zdravotní komplikace z českého pobytu nadšená.  

„V Olomouci mě skutečně čekal velmi bohatý program. Vše bylo pro mě nové. Dennodenně přicházely zajímavé informace a taky spousta zážitků. Snažila jsem se poznat i českou kulturu,“ dodala mladá Američanka s tím, že se zdravím doposud žádné problémy neměla.

„Když mě při exkurzi hospitalizovali v nemocnici, ničemu jsem nerozuměla. Byla jsem hodně zmatená a hned jsem telefonovala Janě Kvintové, proděkance pro zahraniční vztahy PdF UP, která má celý program na starosti. Na ni jsem měla kontakt hned po příjezdu do Olomouce a byla to právě ona, kdo mi v mnohém pomohl,“ doplnila studentka, jejímž domovem je menší město ve státě Georgia. Když pak byla převezena do Fakultní nemocnice Olomouc a podstoupila i operační zákrok, pomocnou ruku jí nabídli i například spolužáci či univerzitní Welcome Office.

Skupiny amerických vysokoškolských studentů z Valdosta State University navštěvují Univerzitu Palackého pravidelně už řadu let.

„Naše meziinstitucionální spolupráce pod názvem Czech study abroad program trvá bezmála dvacet let, přerušila ji jen situace související s pandemií covidu-19. Základnou pro výuku i další činnosti je vždy Pedagogická fakulta UP, která americkým studentům poskytuje výukové prostory s potřebným technickým vybavením. Nosnou částí naší spolupráce je výuka psychologických disciplín, které zde američtí studenti vždy absolvují se svým koordinátorem programu Stevenem Kohnem a dalšími pracovníky katedry psychologie a patopsychologie PdF UP,“ přiblížila obsah spolupráce proděkanka Jana Kvintová. Z její řeči dále vyplynulo, že si američtí studenti mohou v rámci programu na UP vybírat z několika psychologických disciplín, v nabídce jsou kupříkladu Developmental Psychology, Industrial-Organizational Psychology, Abnormal Psychology, Personality Psychology, přičemž výuka všech je založena na experiential learning.

„Právě v rámci experiential learning se američtí studenti pravidelně účastní odborných exkurzí v různých institucích, kde si názorně doplňují teoretické poznatky získané v jednotlivých předmětech. Letošní rok se tak měli možnost seznámit s českým systémem psychiatrické péče, a to přímo návštěvou Psychiatrické léčebny v Kroměříži, navštívili i olomoucké P-centrum, školu pro sluchově postižené a interaktivně se mohli podílet na výuce anglického jazyka gymnázia Čajkovského,“ doplnila Jana Kvintová s tím, že nedílnou součástí tohoto výukového bloku je také předmět Czech Cultural Studies zahrnující demografické, historické a kulturní aspekty České republiky. V rámci bohatého edukativně-kulturního programu získávají studenti také interkulturní zkušenosti.

Pro Haven Dangler bylo v posledním měsíci mnohé tzv. poprvé. Poprvé v životě opustila Spojené státy a vydala se do Evropy, kde získala nové kontakty, nové přátelé, spoustu informací souvisejících se studovaným oborem i těch, které získala navíc. Vůbec poprvé v životě se ocitla i v nemocnici. Navíc v cizí zemi. Na Olomouc vzpomíná ráda a v těchto dnech už z americké Valdosty State University vzkazuje: „Děkuji všem za pomoc, když jsem ji potřebovala, mohla jsem se na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého spolehnout.“

Společně s dalšími studenty a studentkami přicestovala na Pedagogickou fakultu UP díky letité meziinstitucionální spolupráci. Ve speciálně sestaveném programu se zde věnovala především psychologii a nic nenasvědčovalo tomu, že by její výukový a poznávací program mohla přerušit zdravotní příhoda. Dnes Haven Dangler děkuje za pomoc jak zahraničnímu oddělení pedagogické fakulty, tak všem ostatním včetně univerzitního Welcome Office.

Začala mít bolesti při exkurzi v Psychiatrické léčebně v Kroměříži, a než se nadála, byla hospitalizována v kroměřížské nemocnici. Během následujících dvou dnů podstoupila Haven Dangler několik vyšetření a po převozu do Fakultní nemocnice v Olomouci i operační zákrok. Studentka z Valdosta State University, která na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého přijela v rámci výměnného studijního pobytu, se ve své domovině věnuje psychologii, a až dostuduje, ráda by pracovala v americké věznici.

„Informace o Univerzitě Palackého a možnosti tohoto výměnného pobytu jsem se vlastně dozvěděla náhodou ve škole, když se mi do rukou dostal letáček. Nabídka se mi zalíbila, avizovala jak spoustu informací z psychologie, tak možnost vycestovat a poznat jinou zemi,“ řekla Haven Dangler, která je i přes všechny zdravotní komplikace z českého pobytu nadšená.  

„V Olomouci mě skutečně čekal velmi bohatý program. Vše bylo pro mě nové. Dennodenně přicházely zajímavé informace a taky spousta zážitků. Snažila jsem se poznat i českou kulturu,“ dodala mladá Američanka s tím, že se zdravím doposud žádné problémy neměla.

„Když mě při exkurzi hospitalizovali v nemocnici, ničemu jsem nerozuměla. Byla jsem hodně zmatená a hned jsem telefonovala Janě Kvintové, proděkance pro zahraniční vztahy PdF UP, která má celý program na starosti. Na ni jsem měla kontakt hned po příjezdu do Olomouce a byla to právě ona, kdo mi v mnohém pomohl,“ doplnila studentka, jejímž domovem je menší město ve státě Georgia. Když pak byla převezena do Fakultní nemocnice Olomouc a podstoupila i operační zákrok, pomocnou ruku jí nabídli i například spolužáci či univerzitní Welcome Office.

Skupiny amerických vysokoškolských studentů z Valdosta State University navštěvují Univerzitu Palackého pravidelně už řadu let.

„Naše meziinstitucionální spolupráce pod názvem Czech study abroad program trvá bezmála dvacet let, přerušila ji jen situace související s pandemií covidu-19. Základnou pro výuku i další činnosti je vždy Pedagogická fakulta UP, která americkým studentům poskytuje výukové prostory s potřebným technickým vybavením. Nosnou částí naší spolupráce je výuka psychologických disciplín, které zde američtí studenti vždy absolvují se svým koordinátorem programu Stevenem Kohnem a dalšími pracovníky katedry psychologie a patopsychologie PdF UP,“ přiblížila obsah spolupráce proděkanka Jana Kvintová. Z její řeči dále vyplynulo, že si američtí studenti mohou v rámci programu na UP vybírat z několika psychologických disciplín, v nabídce jsou kupříkladu Developmental Psychology, Industrial-Organizational Psychology, Abnormal Psychology, Personality Psychology, přičemž výuka všech je založena na experiential learning.

„Právě v rámci experiential learning se američtí studenti pravidelně účastní odborných exkurzí v různých institucích, kde si názorně doplňují teoretické poznatky získané v jednotlivých předmětech. Letošní rok se tak měli možnost seznámit s českým systémem psychiatrické péče, a to přímo návštěvou Psychiatrické léčebny v Kroměříži, navštívili i olomoucké P-centrum, školu pro sluchově postižené a interaktivně se mohli podílet na výuce anglického jazyka gymnázia Čajkovského,“ doplnila Jana Kvintová s tím, že nedílnou součástí tohoto výukového bloku je také předmět Czech Cultural Studies zahrnující demografické, historické a kulturní aspekty České republiky. V rámci bohatého edukativně-kulturního programu získávají studenti také interkulturní zkušenosti.

Pro Haven Dangler bylo v posledním měsíci mnohé tzv. poprvé. Poprvé v životě opustila Spojené státy a vydala se do Evropy, kde získala nové kontakty, nové přátelé, spoustu informací souvisejících se studovaným oborem i těch, které získala navíc. Vůbec poprvé v životě se ocitla i v nemocnici. Navíc v cizí zemi. Na Olomouc vzpomíná ráda a v těchto dnech už z americké Valdosty State University vzkazuje: „Děkuji všem za pomoc, když jsem ji potřebovala, mohla jsem se na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého spolehnout.“

Do dlouhodobého projektu Paměti národa Střední Morava se připojila první kavárna v Olomouci. Samolepku označující podniky, které z prodeje svého sortimentu přispívají na natáčení pamětníků, dostalo Coffee Library sídlící ve Zbrojnici Univerzity Palackého.

„V kavárně se bude prodávat rybízový koláč, jehož recept je inspirován rodinným příběhem profesorky Inge Fialové, výrazné osobnosti spjaté s Univerzitou Palackého i Pamětí národa. Výtěžek z prodeje půjde na natáčení dalších příběhů zajímavých univerzitních osobností,“ uvedl ředitel Paměti národa Střední Morava Petr Zavadil.

Profesorka Fialová nad nabídkou podělit se o recept předávaný v její rodině po několik generací neváhala. „Už dlouho s Pamětí národa spolupracuji. Mám tento spolek moc ráda a považuji ho za velmi, velmi důležitý. Protože jak říkají moudří historici a filozofové: Zapomene-li národ na svou paměť, na své kořeny, tak se může rovnou vymazat z dějin,“ dodala germanistka a přilepila na dveře kavárny nálepku s logem Paměti národa.

„Jsem za sebe i kavárnu ráda, že se můžeme zapojit do tak významného projektu. Myslím si, že jsou příběhy, které by neměly být zapomenuty, a pokud přispějeme ke zdokumentování dalších, budeme velice rádi. Na historii bychom neměli zapomínat nebo před ní zavírat oči. Zároveň mě těší, že je projekt i úzce spjatý s univerzitou stejně jako naše kavárna,“ řekla Barbora Navrátilová, majitelka Coffee Library.

Do projektu se postupně zapojí i další kavárny a podniky v Olomouckém a Zlínském kraji, mezi nimi i Konvikt sídlící v Uměleckém centru UP. „Naším cílem je mít opravdu síť kvalitních partnerství. Zákazníci jednotlivých podniků se budou pravidelně dozvídat, které příběhy byly díky nim natočeny. Chceme zachránit co nejvíce příběhů,“ řekl Petr Zavadil.

Prvním „pokřtěným“ podnikem se stala Litovelská kavárna v čele se Zuzanou Strakošovou. „Projekt zde funguje skvěle a za první měsíc se podařila vybrat částka 1300 Kč, která putuje do rozpočtu organizace určeného na natáčení. V organizaci máme seznam pamětníků, jejichž příběhy nechceme ztratit. Jejich svědectví je cenným nehmotným kulturním dědictvím pro další generace. Ročně natočíme asi 120 příběhů v Olomouckém a Zlínském kraji, ale kapacitně můžeme natočit dvojnásobek. Jen potřebujeme více finančních prostředků,“ uvedl Petr Zavadil, ředitel Paměti národa Střední Morava.

Dlouhodobá spolupráce s kavárnami v obou krajích umožní organizaci získat potřebné finance. „Výběr pamětníka a jeho natočení chceme vždy spojit s kavárnou v naší síti. Tematicky, regionálně nebo přes dramaturgii. V případě Univerzity Palackého budeme navazovat na dlouhodobou tradici. V naší databázi najdeme desítky příběhů spojených s olomouckou univerzitou. Rádi bychom v rámci výročí 450 let od založení olomouckého vysokého učení přispěli dalšími,“ doplnil Petr Zavadil.

Paměť národa Střední Morava plní už od roku 2017 své poslání v Olomouckém a Zlínském kraji. Dokumentuje vzpomínky pamětníků událostí 20. století, vypráví jejich příběhy veřejnosti a vzdělává mladou generaci i pedagogy.

Do dlouhodobého projektu Paměti národa Střední Morava se připojila první kavárna v Olomouci. Samolepku označující podniky, které z prodeje svého sortimentu přispívají na natáčení pamětníků, dostalo Coffee Library sídlící ve Zbrojnici Univerzity Palackého.

„V kavárně se bude prodávat rybízový koláč, jehož recept je inspirován rodinným příběhem profesorky Inge Fialové, výrazné osobnosti spjaté s Univerzitou Palackého i Pamětí národa. Výtěžek z prodeje půjde na natáčení dalších příběhů zajímavých univerzitních osobností,“ uvedl ředitel Paměti národa Střední Morava Petr Zavadil.

Profesorka Fialová nad nabídkou podělit se o recept předávaný v její rodině po několik generací neváhala. „Už dlouho s Pamětí národa spolupracuji. Mám tento spolek moc ráda a považuji ho za velmi, velmi důležitý. Protože jak říkají moudří historici a filozofové: Zapomene-li národ na svou paměť, na své kořeny, tak se může rovnou vymazat z dějin,“ dodala germanistka a přilepila na dveře kavárny nálepku s logem Paměti národa.

„Jsem za sebe i kavárnu ráda, že se můžeme zapojit do tak významného projektu. Myslím si, že jsou příběhy, které by neměly být zapomenuty, a pokud přispějeme ke zdokumentování dalších, budeme velice rádi. Na historii bychom neměli zapomínat nebo před ní zavírat oči. Zároveň mě těší, že je projekt i úzce spjatý s univerzitou stejně jako naše kavárna,“ řekla Barbora Navrátilová, majitelka Coffee Library.

Do projektu se postupně zapojí i další kavárny a podniky v Olomouckém a Zlínském kraji, mezi nimi i Konvikt sídlící v Uměleckém centru UP. „Naším cílem je mít opravdu síť kvalitních partnerství. Zákazníci jednotlivých podniků se budou pravidelně dozvídat, které příběhy byly díky nim natočeny. Chceme zachránit co nejvíce příběhů,“ řekl Petr Zavadil.

Prvním „pokřtěným“ podnikem se stala Litovelská kavárna v čele se Zuzanou Strakošovou. „Projekt zde funguje skvěle a za první měsíc se podařila vybrat částka 1300 Kč, která putuje do rozpočtu organizace určeného na natáčení. V organizaci máme seznam pamětníků, jejichž příběhy nechceme ztratit. Jejich svědectví je cenným nehmotným kulturním dědictvím pro další generace. Ročně natočíme asi 120 příběhů v Olomouckém a Zlínském kraji, ale kapacitně můžeme natočit dvojnásobek. Jen potřebujeme více finančních prostředků,“ uvedl Petr Zavadil, ředitel Paměti národa Střední Morava.

Dlouhodobá spolupráce s kavárnami v obou krajích umožní organizaci získat potřebné finance. „Výběr pamětníka a jeho natočení chceme vždy spojit s kavárnou v naší síti. Tematicky, regionálně nebo přes dramaturgii. V případě Univerzity Palackého budeme navazovat na dlouhodobou tradici. V naší databázi najdeme desítky příběhů spojených s olomouckou univerzitou. Rádi bychom v rámci výročí 450 let od založení olomouckého vysokého učení přispěli dalšími,“ doplnil Petr Zavadil.

Paměť národa Střední Morava plní už od roku 2017 své poslání v Olomouckém a Zlínském kraji. Dokumentuje vzpomínky pamětníků událostí 20. století, vypráví jejich příběhy veřejnosti a vzdělává mladou generaci i pedagogy.

Solid state physicist Helena Reichlová will establish the Dioscuri Centre for Spin Caloritronics and Magnonics at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences from 1 October 2023. She will look for ways to reduce the exponentially increasing energy consumption in the information technology sector of the future.

Fyzička pevných látek Helena Reichlová založí od 1. října 2023 ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR centrum Dioscuri pro spinkaloritroniku a magnoniku. Bude hledat způsob, jak snížit exponenciálně rostoucí spotřebu energie v odvětví informačních technologií budoucnosti.

Abstract: The Lambda Cold Dark Matter (LCDM) paradigm has been spectacularly successful at reproducing observations of the cosmic microwave background and of the large-scale structure of the Universe. On these scales, the structures contrasted with the theory are in the linear or mildly non-linear regime, where observations are well established and theoretical predictions are robust. LCDM also makes specific predictions in the non-linear regime; in particular, for the evolution, abundance, structure, and substructure of dark matter halos, the sites of galaxy formation. On these non-linear scales a number of potential challenges to LCDM have been identified when confronting the observed internal structure of galaxies with LCDM expectations. I plan to review briefly the status of these challenges and to discuss whether they signal a potential breakdown of the LCDM paradigm or just reflect our incomplete understanding of the complex process of galaxy formation.    The seminar will be held in the SOLID21 lecture hall in the SOLID21 building of the Institute of Physics, Na Slovance 2, Prague 8 on the ground floor. Location: https://goo.gl/maps/wEf7PsiLimSXMZhE9 The seminar will be also available via ZOOM video conference system: Meeting ID: 674 9629 6646 Passcode: 575511  

Abstract: The Lambda Cold Dark Matter (LCDM) paradigm has been spectacularly successful at reproducing observations of the cosmic microwave background and of the large-scale structure of the Universe. On these scales, the structures contrasted with the theory are in the linear or mildly non-linear regime, where observations are well established and theoretical predictions are robust. LCDM also makes specific predictions in the non-linear regime; in particular, for the evolution, abundance, structure, and substructure of dark matter halos, the sites of galaxy formation. On these non-linear scales a number of potential challenges to LCDM have been identified when confronting the observed internal structure of galaxies with LCDM expectations. I plan to review briefly the status of these challenges and to discuss whether they signal a potential breakdown of the LCDM paradigm or just reflect our incomplete understanding of the complex process of galaxy formation.    The seminar will be held in the SOLID21 lecture hall in the SOLID21 building of the Institute of Physics, Na Slovance 2, Prague 8 on the ground floor. Location: https://goo.gl/maps/wEf7PsiLimSXMZhE9 The seminar will be also available via ZOOM video conference system: Meeting ID: 674 9629 6646 Passcode: 575511  

Jak vytvořit bublinu ve tvaru krychle nebo pyramidy? Lze ukládat energii pomocí nanomateriálů? A co je a jak funguje Hanojská věž? Nejen teoretické odpovědi na tyto otázky, ale především praktické ukázky mohou najít malí i velcí návštěvníci v těchto dnech v expozici Univerzity Palackého na Veletrhu vědy Akademie věd ČR v pražských Letňanech.

Největší popularizační akce svého druhu představí ode dneška do sobotního večera přes sto expozic složených z pracovišť Akademie věd ČR, vysokých škol, ale i vybraných firem či science center. Loni veletrh navštívilo přes třicet tisíc lidí.

„Letos barvy Univerzity Palackého v Praze reprezentují například katedra fyzikální chemie, katedra psychologie nebo vysokoškolský ústav CATRIN. Interaktivní program na stánku doplňují exponáty a hlavolamy z Pevnosti poznání nebo workshop výroby recybloků připravený ve spolupráci s Vydavatelstvím UP,“ vypočítává vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek. K dostání je na místě také univerzitní merch a studenti na stánku poskytují zájemcům i informace o možnostech studia v Olomouci.

Vstup na Veletrh vědy AV ČR na Výstavišti PVA Expo v Letňanech je volný. Expozice jsou přístupné denně od 10 do 18 hodin. Více na veletrhvedy.cz.

Jak vytvořit bublinu ve tvaru krychle nebo pyramidy? Lze ukládat energii pomocí nanomateriálů? A co je a jak funguje Hanojská věž? Nejen teoretické odpovědi na tyto otázky, ale především praktické ukázky mohou najít malí i velcí návštěvníci v těchto dnech v expozici Univerzity Palackého na Veletrhu vědy Akademie věd ČR v pražských Letňanech.

Největší popularizační akce svého druhu představí ode dneška do sobotního večera přes sto expozic složených z pracovišť Akademie věd ČR, vysokých škol, ale i vybraných firem či science center. Loni veletrh navštívilo přes třicet tisíc lidí.

„Letos barvy Univerzity Palackého v Praze reprezentují například katedra fyzikální chemie, katedra psychologie nebo vysokoškolský ústav CATRIN. Interaktivní program na stánku doplňují exponáty a hlavolamy z Pevnosti poznání nebo workshop výroby recybloků připravený ve spolupráci s Vydavatelstvím UP,“ vypočítává vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek. K dostání je na místě také univerzitní merch a studenti na stánku poskytují zájemcům i informace o možnostech studia v Olomouci.

Vstup na Veletrh vědy AV ČR na Výstavišti PVA Expo v Letňanech je volný. Expozice jsou přístupné denně od 10 do 18 hodin. Více na veletrhvedy.cz.

Akademický senát Lékařské fakulty UP si na svém prvním červnovém zasedání zvolil nového předsedu, stal se jím Tomáš Papajík z Hemato-onkologické kliniky. Změna na předsednickém postu souvisí s novým vedením fakulty, neboť děkan Milan Kolář si dosavadního předsedu Dušana Klose vybral do svého proděkanského týmu, o kterém se na jednání také hlasovalo.

Tomáš Papajík, přednosta Hemato-onkologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, byl jediným kandidátem na post předsedy senátu. „Doba, která nás čeká, bude jistě náročná. Budu dbát na to, abychom tu mohli diskutovat jako nadále v atmosféře slušnosti a vzájemného respektu, kdy se nemusíme zdráhat vyjádřit svůj názor,“ uvedl před hlasováním, v němž získal, vyjma jednoho neplatného lístku, jednohlasnou podporu přítomných.

S poděkováním za důvěru se vzápětí ujal vedení jednání a předal slovo děkanovi Milanu Kolářovi, který senátorům představil zamýšlenou podobu svého proděkanského týmu (viz níže) a požádal o souhlas se záměrem dotyčné do funkce jmenovat. Členové senátu po krátké diskuzi s obsazením proděkanských pozic souhlasili, taktéž s působením Jany Valíkové v pozici tajemnice fakulty. 

Proděkanský tým děkana Milana Koláře:

Dušan Klos, proděkan pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy a statutární zástupce děkana

Martin Doležel, proděkan pro vědu, výzkum a grantovou činnost

Hana Kolářová, proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 1.–3. ročníku

Eva Klásková, proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku

Iva Voborná, proděkanka pro studium Zubního lékařství a Dentistry

Milan Raška, proděkan pro zahraniční vztahy a General Medicine

Josef Zadražil, proděkan pro specializační vzdělávání

Senát, jehož novým členem se za Dušana Klose stal Richard Salzman, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, také schválil podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2024/2025 pro české i anglické studijní programy a vyslechl informace o aktuálním dění na fakultě.

Děkan Milan Kolář členy senátu mimo jiné seznámil se situací týkající se stavby nové budovy v Hněvotínské ulici, která by mohla brzy začít, a také o rekonstrukci skleněných střech Dostavby Teoretických ústavů, která až do září uzavře hlavní vstup s recepcí a postupně i studovnu v Šantavého sále. Hovořilo se i o chystaném navýšení mzdových tarifů na fakultě.

Akademický senát LF UP v červnu zasedne ještě jednou, a sice v úterý 20. června v 11:30. Stěžejním bodem jednání bude rozpočet fakulty pro letošní rok.

Akademický senát Lékařské fakulty UP si na svém prvním červnovém zasedání zvolil nového předsedu, stal se jím Tomáš Papajík z Hemato-onkologické kliniky. Změna na předsednickém postu souvisí s novým vedením fakulty, neboť děkan Milan Kolář si dosavadního předsedu Dušana Klose vybral do svého proděkanského týmu, o kterém se na jednání také hlasovalo.

Tomáš Papajík, přednosta Hemato-onkologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, byl jediným kandidátem na post předsedy senátu. „Doba, která nás čeká, bude jistě náročná. Budu dbát na to, abychom tu mohli diskutovat jako nadále v atmosféře slušnosti a vzájemného respektu, kdy se nemusíme zdráhat vyjádřit svůj názor,“ uvedl před hlasováním, v němž získal, vyjma jednoho neplatného lístku, jednohlasnou podporu přítomných.

S poděkováním za důvěru se vzápětí ujal vedení jednání a předal slovo děkanovi Milanu Kolářovi, který senátorům představil zamýšlenou podobu svého proděkanského týmu (viz níže) a požádal o souhlas se záměrem dotyčné do funkce jmenovat. Členové senátu po krátké diskuzi s obsazením proděkanských pozic souhlasili, taktéž s působením Jany Valíkové v pozici tajemnice fakulty. 

Proděkanský tým děkana Milana Koláře:

Dušan Klos, proděkan pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy a statutární zástupce děkana

Martin Doležel, proděkan pro vědu, výzkum a grantovou činnost

Hana Kolářová, proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 1.–3. ročníku

Eva Klásková, proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku

Iva Voborná, proděkanka pro studium Zubního lékařství a Dentistry

Milan Raška, proděkan pro zahraniční vztahy a General Medicine

Josef Zadražil, proděkan pro specializační vzdělávání

Senát, jehož novým členem se za Dušana Klose stal Richard Salzman, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, také schválil podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2024/2025 pro české i anglické studijní programy a vyslechl informace o aktuálním dění na fakultě.

Děkan Milan Kolář členy senátu mimo jiné seznámil se situací týkající se stavby nové budovy v Hněvotínské ulici, která by mohla brzy začít, a také o rekonstrukci skleněných střech Dostavby Teoretických ústavů, která až do září uzavře hlavní vstup s recepcí a postupně i studovnu v Šantavého sále. Hovořilo se i o chystaném navýšení mzdových tarifů na fakultě.

Akademický senát LF UP v červnu zasedne ještě jednou, a sice v úterý 20. června v 11:30. Stěžejním bodem jednání bude rozpočet fakulty pro letošní rok.

Jak dobře vymyslet science show, aby bavila malé i velké diváky? Jak navrhnout poutavý plakát na popularizační akci? Nebo jak nejlépe rozmístit exponáty v muzeu, aby si lidé kromě zážitků odnesli domů i nové poznatky a vědomosti? Takovým tématům se věnují lektoři Pevnosti poznání, interaktivního vědeckého centra PřF UP, a ostatní vysokoškolští studenti, kteří se zapojili do projektu Umění a kreativita jako nástroj popularizace vědy.

Cyklus 10 workshopů a seminářů má za cíl inspirovat a naučit lektory a budoucí pedagogy dobře a srozumitelně komunikovat vědecká témata skrze umění. Ať už se jedná o výukový program pro školy, science show, exponát zaměřený na historii nebo interaktivní hru pro zvídavé návštěvníky expozice.

Tým Pevnosti poznání se spojil s renomovanými umělci a tvůrci napříč uměleckými obory v České republice. Cíl je jasný: zdokonalit se v profesních dovednostech, získat nové podněty, osvojit si nejnovější trendy nejen v muzejnictví a využít na maximum možnosti kreativního učení. „Chceme inspirovat budoucí pedagogy i vědce k intenzivnímu využití kreativity a umění nejen v popularizaci vědy, ale i v procesu vzdělávání nejmladší generace. Věřím, že umělecké metody a poznatky profesionálů z kulturních a kreativních průmyslů přinesou do formální i neformální výuky větší efektivitu i atraktivitu,“ řekl ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Do jedinečného vzdělávacího cyklu se zapojilo pražské animační studio Krutart, které vytváří filmy a hry pro muzea a galerie a kombinuje klasické i digitální animace. Účastníky školil také grafik a ilustrátor Pavel Fuksa, který svůj workshop zaměřil na tvorbu minimalistických plakátů s motivem přírodních věd. Abstraktní a často složitá vědecká témata tak dostala zajímavou vizuální podobu. Na setkání vzniklo sedm originálních plakátů, které budou poprvé představeny v rámci konference Věda v umění / Umění ve vědě 14. června v Pevnosti poznání.

„Na seminářích se učíme nové metody a postupy v popularizaci vědy. Lektor nám například ukázal, jak si pomáhat při tvorbě barevné palety nebo při typografii. Na dalším workshopu jsme zase naše nápady tesali do konkrétní podoby a vytvořili scénáře, z nichž jeden určitě využijeme při dalším rozvoji expozice. Také jsme se učili pracovat s trémou, což je pro naši profesi důležité. Naši kolegové se totiž profilují jako pedagogové a tyto poznatky jistě ocení pro svoje budoucí povolání,“ vysvětlila muzejní pedagožka a koordinátorka projektu Sabina Krčmová z Pevnosti poznání.

Hraní není žádná věda. Takto pojmenovala svůj workshop divadelní herečka Jana Posníková, která si připravila herecká cvičení ušitá na míru tvorbě science show. Vytipovala slabá místa představení a poradila, jak se na jevišti pohybovat, jak mluvit a také někdy improvizovat.

Dalším školitelem byl scenárista Martin Šinkovský, jenž je mimo jiné autorem dvou komiksů, které k výročí sovětské okupace v srpnu 1968 a vzniku Československa v říjnu 1918 vydala Univerzita Palackého. Během workshopu se účastníci seznámili se scénáristickými kartami Fabula Storytelling Cards.

Přínosné bylo pro lektory a animátory také seznámení se scénografem Janem Tomšů. Nejdříve si s ním teoreticky osvojili základní principy práce s prostorem a potom si poznatky vyzkoušeli v expozicích science centra. „Procházeli jsme naše expozice a dívali se na prostor jinýma očima. Jako návštěvníci jsme zkoušeli jednotlivé exponáty, které běžně míjíme, a postupně zjišťovali, jaké jsou možnosti pro zlepšení jejich uživatelského nastavení,“ doplnila Sabina Krčmová.

Koordinátor historické sekce Tomáš Arnold sdělil, že díky projektu se v Pevnosti poznání ještě letos objeví čtyři nové exponáty, například Slavné osobnosti. „Grafickou podobu navrhuje náš další školitel, výtvarník a ilustrátor Petr Novák (Ticho762), který se věnuje komiksové tvorbě. Návštěvníci se mohou těšit i na softwarovou hru na interaktivní stěnu, která bude až pro 50 hráčů současně. Hráči budou třídit obrázky artefaktů do příslušných historických období pouze házením pěnových míčků,“ upřesnil Tomáš Arnold.

Projekt Umění a kreativita jako nástroj popularizace věd je zaměřen na využití výtvarných, kreativních a tvůrčích přístupů v komunikaci a popularizaci vědy a neformálním vzdělávání. Účastníci kurzu z řad pedagogů, budoucích pedagogů, průvodců a lektorů neformálního vzdělávání se seznámí s možnostmi zapojení vědeckého přesahu do uměleckých struktur a s novými autorskými přístupy a možnostmi jejich zapojení do vědeckých témat a jejich následnou komunikaci směrem k širší veřejnosti. Projekt je realizován díky finanční podpoře Evropské unie.

Součástí projektu bude konference Věda v umění / Umění ve vědě, která se uskuteční 14. června v 16:30 v malém sále Pevnosti poznání. Součástí konference bude také vernisáž plakátů, které vznikly v rámci workshopu Grafika v popularizaci vědy lektora Pavla Fuksy. Konferenci bude předcházet bohatý program oslav narození Františka Palackého a 450 let od založení olomoucké univerzity. Akce je pro návštěvníky zdarma. Více informací na webu Pevnosti poznání.

Jak dobře vymyslet science show, aby bavila malé i velké diváky? Jak navrhnout poutavý plakát na popularizační akci? Nebo jak nejlépe rozmístit exponáty v muzeu, aby si lidé kromě zážitků odnesli domů i nové poznatky a vědomosti? Takovým tématům se věnují lektoři Pevnosti poznání, interaktivního vědeckého centra PřF UP, a ostatní vysokoškolští studenti, kteří se zapojili do projektu Umění a kreativita jako nástroj popularizace vědy.

Cyklus 10 workshopů a seminářů má za cíl inspirovat a naučit lektory a budoucí pedagogy dobře a srozumitelně komunikovat vědecká témata skrze umění. Ať už se jedná o výukový program pro školy, science show, exponát zaměřený na historii nebo interaktivní hru pro zvídavé návštěvníky expozice.

Tým Pevnosti poznání se spojil s renomovanými umělci a tvůrci napříč uměleckými obory v České republice. Cíl je jasný: zdokonalit se v profesních dovednostech, získat nové podněty, osvojit si nejnovější trendy nejen v muzejnictví a využít na maximum možnosti kreativního učení. „Chceme inspirovat budoucí pedagogy i vědce k intenzivnímu využití kreativity a umění nejen v popularizaci vědy, ale i v procesu vzdělávání nejmladší generace. Věřím, že umělecké metody a poznatky profesionálů z kulturních a kreativních průmyslů přinesou do formální i neformální výuky větší efektivitu i atraktivitu,“ řekl ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Do jedinečného vzdělávacího cyklu se zapojilo pražské animační studio Krutart, které vytváří filmy a hry pro muzea a galerie a kombinuje klasické i digitální animace. Účastníky školil také grafik a ilustrátor Pavel Fuksa, který svůj workshop zaměřil na tvorbu minimalistických plakátů s motivem přírodních věd. Abstraktní a často složitá vědecká témata tak dostala zajímavou vizuální podobu. Na setkání vzniklo sedm originálních plakátů, které budou poprvé představeny v rámci konference Věda v umění / Umění ve vědě 14. června v Pevnosti poznání.

„Na seminářích se učíme nové metody a postupy v popularizaci vědy. Lektor nám například ukázal, jak si pomáhat při tvorbě barevné palety nebo při typografii. Na dalším workshopu jsme zase naše nápady tesali do konkrétní podoby a vytvořili scénáře, z nichž jeden určitě využijeme při dalším rozvoji expozice. Také jsme se učili pracovat s trémou, což je pro naši profesi důležité. Naši kolegové se totiž profilují jako pedagogové a tyto poznatky jistě ocení pro svoje budoucí povolání,“ vysvětlila muzejní pedagožka a koordinátorka projektu Sabina Krčmová z Pevnosti poznání.

Hraní není žádná věda. Takto pojmenovala svůj workshop divadelní herečka Jana Posníková, která si připravila herecká cvičení ušitá na míru tvorbě science show. Vytipovala slabá místa představení a poradila, jak se na jevišti pohybovat, jak mluvit a také někdy improvizovat.

Dalším školitelem byl scenárista Martin Šinkovský, jenž je mimo jiné autorem dvou komiksů, které k výročí sovětské okupace v srpnu 1968 a vzniku Československa v říjnu 1918 vydala Univerzita Palackého. Během workshopu se účastníci seznámili se scénáristickými kartami Fabula Storytelling Cards.

Přínosné bylo pro lektory a animátory také seznámení se scénografem Janem Tomšů. Nejdříve si s ním teoreticky osvojili základní principy práce s prostorem a potom si poznatky vyzkoušeli v expozicích science centra. „Procházeli jsme naše expozice a dívali se na prostor jinýma očima. Jako návštěvníci jsme zkoušeli jednotlivé exponáty, které běžně míjíme, a postupně zjišťovali, jaké jsou možnosti pro zlepšení jejich uživatelského nastavení,“ doplnila Sabina Krčmová.

Koordinátor historické sekce Tomáš Arnold sdělil, že díky projektu se v Pevnosti poznání ještě letos objeví čtyři nové exponáty, například Slavné osobnosti. „Grafickou podobu navrhuje náš další školitel, výtvarník a ilustrátor Petr Novák (Ticho762), který se věnuje komiksové tvorbě. Návštěvníci se mohou těšit i na softwarovou hru na interaktivní stěnu, která bude až pro 50 hráčů současně. Hráči budou třídit obrázky artefaktů do příslušných historických období pouze házením pěnových míčků,“ upřesnil Tomáš Arnold.

Projekt Umění a kreativita jako nástroj popularizace věd je zaměřen na využití výtvarných, kreativních a tvůrčích přístupů v komunikaci a popularizaci vědy a neformálním vzdělávání. Účastníci kurzu z řad pedagogů, budoucích pedagogů, průvodců a lektorů neformálního vzdělávání se seznámí s možnostmi zapojení vědeckého přesahu do uměleckých struktur a s novými autorskými přístupy a možnostmi jejich zapojení do vědeckých témat a jejich následnou komunikaci směrem k širší veřejnosti. Projekt je realizován díky finanční podpoře Evropské unie.

Součástí projektu bude konference Věda v umění / Umění ve vědě, která se uskuteční 14. června v 16:30 v malém sále Pevnosti poznání. Součástí konference bude také vernisáž plakátů, které vznikly v rámci workshopu Grafika v popularizaci vědy lektora Pavla Fuksy. Konferenci bude předcházet bohatý program oslav narození Františka Palackého a 450 let od založení olomoucké univerzity. Akce je pro návštěvníky zdarma. Více informací na webu Pevnosti poznání.

Neurochirurgická klinika Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc uspořádala vůbec první ročník konference Olomoucké neurochirurgické dny. Pozvání na ně přijalo 170 lékařů, sester a zdravotníků různých medicínských oborů. Účastníkům byla mimo jiné představena nová učebnice neurochirurgie, kterou vydalo Vydavatelství UP.

Kniha Neurochirurgie: učebnice pro mediky a lékaře poskytuje základní orientaci v problematice neurochirurgie a páteřní chirurgie.

„Je to první učebnice, která na Neurochirurgické klinice za více než šedesát let její existence vznikla. Jejími autory jsou všichni naši lékaři. Cílem bylo vytvořit text nejen pro studenty medicíny a pro lékaře připravující se na kmenové zkoušky nebo k atestaci z neurochirurgie, ale pro všechny lékaře se zájmem o náš obor. Umožní nám mimo jiné, abychom se při výuce mediků mohli více věnovat praktické stránce,“ uvedl přednosta kliniky Lumír Hrabálek.

Kniha, která je součástí nové ediční řady Ars Medica, byla slavnostně představena během zahájení konference a na její úspěch si přednosta připil společně s ředitelem Vydavatelství UP Alešem Prstkem, děkanem LF UP Milanem Kolářem a ředitelem FNOL Romanem Havlíkem. Zájemci si již učebnici mohou pořídit na e-shopu Vydavatelství UP zde.

Vedle křtu nové publikace nabídla konference především den nabitý odbornými příspěvky v lékařské a sesterské sekci. Dopolední program se zaměřil na spondylochirurgii, tedy chirurgii páteře, která podle přednosty kliniky tvoří až 60 % jejich výkonů, a na neurochirurgii gliomů, která je příkladem spolupráce mezi medicínskými obory. Odpoledne se řečníci věnovali mimo jiné chirurgii baze lební, dětské neurochirurgii a neuromodulaci.

Smyslem konference bylo především seznámit účastníky s rozsahem činnosti kliniky a také podpora mezioborové spolupráce. „Věřím, že se z Olomouckých neurochirurgických dnů stane tradice, kterou budeme v dalších letech rozvíjet,“ dodal k prvnímu ročníku odborného setkání Lumír Hrabálek.

Neurochirurgická klinika Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc uspořádala vůbec první ročník konference Olomoucké neurochirurgické dny. Pozvání na ně přijalo 170 lékařů, sester a zdravotníků různých medicínských oborů. Účastníkům byla mimo jiné představena nová učebnice neurochirurgie, kterou vydalo Vydavatelství UP.

Kniha Neurochirurgie: učebnice pro mediky a lékaře poskytuje základní orientaci v problematice neurochirurgie a páteřní chirurgie.

„Je to první učebnice, která na Neurochirurgické klinice za více než šedesát let její existence vznikla. Jejími autory jsou všichni naši lékaři. Cílem bylo vytvořit text nejen pro studenty medicíny a pro lékaře připravující se na kmenové zkoušky nebo k atestaci z neurochirurgie, ale pro všechny lékaře se zájmem o náš obor. Umožní nám mimo jiné, abychom se při výuce mediků mohli více věnovat praktické stránce,“ uvedl přednosta kliniky Lumír Hrabálek.

Kniha, která je součástí nové ediční řady Ars Medica, byla slavnostně představena během zahájení konference a na její úspěch si přednosta připil společně s ředitelem Vydavatelství UP Alešem Prstkem, děkanem LF UP Milanem Kolářem a ředitelem FNOL Romanem Havlíkem. Zájemci si již učebnici mohou pořídit na e-shopu Vydavatelství UP zde.

Vedle křtu nové publikace nabídla konference především den nabitý odbornými příspěvky v lékařské a sesterské sekci. Dopolední program se zaměřil na spondylochirurgii, tedy chirurgii páteře, která podle přednosty kliniky tvoří až 60 % jejich výkonů, a na neurochirurgii gliomů, která je příkladem spolupráce mezi medicínskými obory. Odpoledne se řečníci věnovali mimo jiné chirurgii baze lební, dětské neurochirurgii a neuromodulaci.

Smyslem konference bylo především seznámit účastníky s rozsahem činnosti kliniky a také podpora mezioborové spolupráce. „Věřím, že se z Olomouckých neurochirurgických dnů stane tradice, kterou budeme v dalších letech rozvíjet,“ dodal k prvnímu ročníku odborného setkání Lumír Hrabálek.

Plánovaná přednáška držitele Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Gregga Leonarda Semenzy na Lékařské fakultě Univerzity Palackého se v pátek 9. června neuskuteční.

Profesor z americké Johns Hopkins University se rozhodl své vystoupení v Olomouci odvolat. „Mrzí nás, že k nám tento host nakonec nepřijede a že si nebudeme moci vyslechnout jeho přednášku, na druhou stranu ale jeho rozhodnutí respektujeme a chápeme ho. Je třeba také říci, že postup několika kritiků z řad akademické obce, kteří s jeho vystoupením na univerzitní půdě nesouhlasili, se neslučuje se standardními postupy Univerzity Palackého. Dbáme na integritu vědy, musíme ale také dbát na způsoby, jakými ji ochraňujeme. Vše má mít svůj řád a svou kulturu. Návštěva držitele Nobelovy ceny v Olomouci je výjimečnou příležitostí pro naše studenty i celou akademickou obec. Z našeho pohledu je škoda, že se pan profesor Semenza rozhodl vzhledem k okolnostem, které přípravu jeho přednášky provázely, svou návštěvu na olomoucké lékařské fakultě zrušit. Za nešťastný považujeme také proces, který rozhodnutí pana profesora předcházel a kvůli kterému tak nakonec učinil,“ uvedl Martin Procházka, rektor UP, jehož stanovisko ve stejném smyslu podpořil i děkan LF UP Milan Kolář.

 

 

Plánovaná přednáška držitele Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Gregga Leonarda Semenzy na Lékařské fakultě Univerzity Palackého se v pátek 9. června neuskuteční.

Profesor z americké Johns Hopkins University se rozhodl své vystoupení v Olomouci odvolat. „Mrzí nás, že k nám tento host nakonec nepřijede a že si nebudeme moci vyslechnout jeho přednášku, na druhou stranu ale jeho rozhodnutí respektujeme a chápeme ho. Je třeba také říci, že postup několika kritiků z řad akademické obce, kteří s jeho vystoupením na univerzitní půdě nesouhlasili, se neslučuje se standardními postupy Univerzity Palackého. Dbáme na integritu vědy, musíme ale také dbát na způsoby, jakými ji ochraňujeme. Vše má mít svůj řád a svou kulturu. Návštěva držitele Nobelovy ceny v Olomouci je výjimečnou příležitostí pro naše studenty i celou akademickou obec. Z našeho pohledu je škoda, že se pan profesor Semenza rozhodl vzhledem k okolnostem, které přípravu jeho přednášky provázely, svou návštěvu na olomoucké lékařské fakultě zrušit. Za nešťastný považujeme také proces, který rozhodnutí pana profesora předcházel a kvůli kterému tak nakonec učinil,“ uvedl Martin Procházka, rektor UP, jehož stanovisko ve stejném smyslu podpořil i děkan LF UP Milan Kolář.