Bohatý a pestrý program slibuje i letošní ročník Reprezentačního plesu UP, který se uskuteční v pátek 20. února 2026 od 19:00 v hotelu NH Collection Olomouc Congress. Večer v duchu swingu nabídne živou hudbu bigbandu New Street Band, sety electro-swingového projektu Swing Thing & Papa Django, vystoupení Olomoucké akrosféry, taneční workshopy, bohatý raut i tombolu. Plesem provede herečka a zpěvačka Erika Stárková.
Pomyslným vyvrcholením únorového Akademického týdne UP bude i v letošním roce Reprezentační ples UP. Uskuteční se v pátek 20. února v prostorách hotelu NH Collection Olomouc Congress a letos nabídne eleganci a energii swingu – hudby, která provázela éru 20. a 30. let minulého století.
Hudební dramaturgie letošního plesu je vystavěna na propojení klasického orchestrálního zvuku s moderním pojetím taneční hudby. Hlavním hudebním hostem večera bude olomoucký big band New Street Band, který návštěvníky provede swingovými standardy i populárními melodiemi v autentickém aranžmá.
„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity.“ prorektor Matěj DostálekSpeciální poctou Franku Sinatrovi naváže na tradici velkých plesových orchestrů a atmosféru noblesních tanečních sálů, k tomu slibuje band i jedno hudební překvapení.
„Večer nabídne i vhled do swingu v kombinaci s taneční hudbou. O ten se postará slovenské duo Swing Thing & Papa Django, známé také z projektu Malalata. Na druhé žánrové straně se pak představí Cimbálová muzika Ohnica z Uherského Hradiště. Program tak osloví jak milovníky klasického tance, tak ty, kteří ocení uvolněnější taneční hudbu,“ dodává koordinátor plesu Ondřej Martínek, vedoucí oddělení univerzitních akcí.
Neodmyslitelnou součástí univerzitního plesu zůstává bohatý doprovodný program. Tradičního předtančení se ujmou studenti Fakulty tělesné kultury UP Adriana Minaříková a Jakub Huvar, kteří v krátké době zaznamenali výrazné úspěchy na akademických i republikových soutěžích. Plesový večer zpestří také vystoupení Olomoucké akrosféry, která nabídne ukázky vzdušné akrobacie na šálách a kruzích. Dojde ale i na netradiční fofr kvízy, zmrzlinu z Pevnosti poznání nebo foto a video koutky.
Zájemci o tanec se mohou těšit na taneční workshopy swingu v podání skupiny Swingstones, která se dlouhodobě věnuje popularizaci tanců 20.–40. let, jako jsou lindy hop, charleston nebo balboa.
Moderátorkou a průvodkyní plesového večera bude herečka a zpěvačka Erika Stárková. Publikum ji zná nejen z televizních a seriálových rolí, ale také z divadelních scén a hudebních projektů zaměřených na jazz a soul. S Univerzitou Palackého ji pojí i předchozí spolupráce – před několika lety se stala královnou Olomouckého majálesu UP.
„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity. V roce, kdy si připomínáme 80 let novodobé existence UP, je to zároveň příležitost zastavit se, ohlédnout se za společnými úspěchy a oslavit je se studenty, zaměstnanci i absolventy v otevřené a přátelské atmosféře,“ doplňuje prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti Matěj Dostálek.
Reprezentační ples je tradičně vrcholem společenských událostí univerzitního kalendáře a zároveň slavnostní tečkou za akademickým týdnem. V něm si letos univerzita připomene 80. výročí své novodobé existence a nabídne během celého týdne řadu kulturních, společenských i komunitních akcí.
Více informací o plese a vstupenky na ples.upol.cz.
Bohatý a pestrý program slibuje i letošní ročník Reprezentačního plesu UP, který se uskuteční v pátek 20. února 2026 od 19:00 v hotelu NH Collection Olomouc Congress. Večer v duchu swingu nabídne živou hudbu bigbandu New Street Band, sety electro-swingového projektu Swing Thing & Papa Django, vystoupení Olomoucké akrosféry, taneční workshopy, bohatý raut i tombolu. Plesem provede herečka a zpěvačka Erika Stárková.
Pomyslným vyvrcholením únorového Akademického týdne UP bude i v letošním roce Reprezentační ples UP. Uskuteční se v pátek 20. února v prostorách hotelu NH Collection Olomouc Congress a letos nabídne eleganci a energii swingu – hudby, která provázela éru 20. a 30. let minulého století.
Hudební dramaturgie letošního plesu je vystavěna na propojení klasického orchestrálního zvuku s moderním pojetím taneční hudby. Hlavním hudebním hostem večera bude olomoucký big band New Street Band, který návštěvníky provede swingovými standardy i populárními melodiemi v autentickém aranžmá.
„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity.“ prorektor Matěj DostálekSpeciální poctou Franku Sinatrovi naváže na tradici velkých plesových orchestrů a atmosféru noblesních tanečních sálů, k tomu slibuje band i jedno hudební překvapení.
„Večer nabídne i vhled do swingu v kombinaci s taneční hudbou. O ten se postará slovenské duo Swing Thing & Papa Django, známé také z projektu Malalata. Na druhé žánrové straně se pak představí Cimbálová muzika Ohnica z Uherského Hradiště. Program tak osloví jak milovníky klasického tance, tak ty, kteří ocení uvolněnější taneční hudbu,“ dodává koordinátor plesu Ondřej Martínek, vedoucí oddělení univerzitních akcí.
Neodmyslitelnou součástí univerzitního plesu zůstává bohatý doprovodný program. Tradičního předtančení se ujmou studenti Fakulty tělesné kultury UP Adriana Minaříková a Jakub Huvar, kteří v krátké době zaznamenali výrazné úspěchy na akademických i republikových soutěžích. Plesový večer zpestří také vystoupení Olomoucké akrosféry, která nabídne ukázky vzdušné akrobacie na šálách a kruzích. Dojde ale i na netradiční fofr kvízy, zmrzlinu z Pevnosti poznání nebo foto a video koutky.
Zájemci o tanec se mohou těšit na taneční workshopy swingu v podání skupiny Swingstones, která se dlouhodobě věnuje popularizaci tanců 20.–40. let, jako jsou lindy hop, charleston nebo balboa.
Moderátorkou a průvodkyní plesového večera bude herečka a zpěvačka Erika Stárková. Publikum ji zná nejen z televizních a seriálových rolí, ale také z divadelních scén a hudebních projektů zaměřených na jazz a soul. S Univerzitou Palackého ji pojí i předchozí spolupráce – před několika lety se stala královnou Olomouckého majálesu UP.
„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity. V roce, kdy si připomínáme 80 let novodobé existence UP, je to zároveň příležitost zastavit se, ohlédnout se za společnými úspěchy a oslavit je se studenty, zaměstnanci i absolventy v otevřené a přátelské atmosféře,“ doplňuje prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti Matěj Dostálek.
Reprezentační ples je tradičně vrcholem společenských událostí univerzitního kalendáře a zároveň slavnostní tečkou za akademickým týdnem. V něm si letos univerzita připomene 80. výročí své novodobé existence a nabídne během celého týdne řadu kulturních, společenských i komunitních akcí.
Více informací o plese a vstupenky na ples.upol.cz.
Po roce se na svahy vracejí Dny na monoski, osvětová sportovní série Centra aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP umožňující nahlédnout do světa sportu lidí s postižením. Poprvé si zájemci budou moci vyzkoušet jízdu na speciálně upravených lyžích monoski či biski v neděli 1. února ve Skiareálu Kareš v Loučné nad Desnou.
Do začátku března pak bude následovat dalších pět víkendových zastávek, mezi kterými nechybí tradiční Hrubá Voda u Olomouce nebo naopak vloni nově zařazené Orlické Záhoří v Orlických horách.
Program na jednotlivých místech je určen především lidem se zdravotním postižením, ale jízdu na monoski a biski si mohou zdarma pod vedením zkušených instruktorů vyzkoušet i všichni ostatní, které sport a pohybové aktivity handicapovaných zajímají.
video_sem
„Na svazích budeme podle aktuálních podmínek a zájmu vždy zhruba od 10 do 15 hodin. Stačí tedy jen ve správný termín dorazit na správné místo a najít našeho instruktora,“ dodal koordinátor série Daniel Mikeška.
Dny na monoski pořádá Centrum APA ve spolupráci se sportovními školami už od roku 2013. Program v lyžařských areálech v Olomouckém kraji je podpořen projektem Implementace Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2024–2028 (více k projektu zde).
Dny na monoski 2026:
1. února (ne) Skiareál Kareš, Loučná nad Desnou
7. února (so) Horský areál Kraličák, Staré Město
14. února (so) Ski areál Olešnice na Moravě
21. února (so) Skiareál Orlické Záhoří
28. února (so) Ski resort Hrubá Voda
7. března (so) Ski areál Troják
Aktualizované informace ke všem zastávkám můžete sledovat na Facebooku Centra APA zde.
Po roce se na svahy vracejí Dny na monoski, osvětová sportovní série Centra aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP umožňující nahlédnout do světa sportu lidí s postižením. Poprvé si zájemci budou moci vyzkoušet jízdu na speciálně upravených lyžích monoski či biski v neděli 1. února ve Skiareálu Kareš v Loučné nad Desnou.
Do začátku března pak bude následovat dalších pět víkendových zastávek, mezi kterými nechybí tradiční Hrubá Voda u Olomouce nebo naopak vloni nově zařazené Orlické Záhoří v Orlických horách.
Program na jednotlivých místech je určen především lidem se zdravotním postižením, ale jízdu na monoski a biski si mohou zdarma pod vedením zkušených instruktorů vyzkoušet i všichni ostatní, které sport a pohybové aktivity handicapovaných zajímají.
video_sem
„Na svazích budeme podle aktuálních podmínek a zájmu vždy zhruba od 10 do 15 hodin. Stačí tedy jen ve správný termín dorazit na správné místo a najít našeho instruktora,“ dodal koordinátor série Daniel Mikeška.
Dny na monoski pořádá Centrum APA ve spolupráci se sportovními školami už od roku 2013. Program v lyžařských areálech v Olomouckém kraji je podpořen projektem Implementace Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2024–2028 (více k projektu zde).
Dny na monoski 2026:
1. února (ne) Skiareál Kareš, Loučná nad Desnou
7. února (so) Horský areál Kraličák, Staré Město
14. února (so) Ski areál Olešnice na Moravě
21. února (so) Skiareál Orlické Záhoří
28. února (so) Ski resort Hrubá Voda
7. března (so) Ski areál Troják
Aktualizované informace ke všem zastávkám můžete sledovat na Facebooku Centra APA zde.
Univerzita Palackého otevřela své brány všem, kteří chtěli nahlédnout „za oponu“ vysokoškolského života. Akce, která tradičně patří do kalendáře univerzitních událostí, přilákala i přes ledové nadělení v olomouckých ulicích spoustu budoucích studentů, jejich rodiče i zájemce o další vzdělávání.
Návštěvníci měli možnost projít si prostory všech osmi fakult, podívat se do učeben, laboratoří či specializovaných pracovišť a osobně si popovídat s vyučujícími a současnými studenty. Ti ochotně odpovídali na dotazy o studijních programech, přijímacím řízení i kariérních příležitostech po absolvování.
video_sem
Součástí dne byly i praktické ukázky studijního i studentského života. Příchozí mohli vidět koleje, menzu, knihovnu ve Zbrojnici nebo v UPointu popřemýšlet, co s logem UP si jako budoucí studenti vezmou na sebe. Každý, kdo v led(n)ovou sobotu do města dorazil, tak mohl ochutnat atmosféru, kterou Olomouc jako univerzitní město nabízí.
foto_sem_4
„Den otevřených dveří je pro nás příležitostí nabídnout uchazečům co nejkonkrétnější představu o tom, jak může vypadat jejich budoucnost na Univerzitě Palackého: od výběru studijního programu přes každodenní život v kampusu až po možnosti osobního i profesního rozvoje. Kvalitní vzdělávání je pro nás dlouhodobě jednou z hlavních priorit,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání UP.
Všechny potřebné informace o možnostech studia na UP zájemci naleznou na webu Univerzitní město.
Další fotografie z průběhu Dne otevřených dveří najdete brzy na Facebooku UP.
Kromě Dne otevřených dveří lákala UP v uplynulých dnech ke studiu také na veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Praha. Foto: Vojtěch Kmenta
Univerzita Palackého otevřela své brány všem, kteří chtěli nahlédnout „za oponu“ vysokoškolského života. Akce, která tradičně patří do kalendáře univerzitních událostí, přilákala i přes ledové nadělení v olomouckých ulicích spoustu budoucích studentů, jejich rodiče i zájemce o další vzdělávání.
Návštěvníci měli možnost projít si prostory všech osmi fakult, podívat se do učeben, laboratoří či specializovaných pracovišť a osobně si popovídat s vyučujícími a současnými studenty. Ti ochotně odpovídali na dotazy o studijních programech, přijímacím řízení i kariérních příležitostech po absolvování.
video_sem
Součástí dne byly i praktické ukázky studijního i studentského života. Příchozí mohli vidět koleje, menzu, knihovnu ve Zbrojnici nebo v UPointu popřemýšlet, co s logem UP si jako budoucí studenti vezmou na sebe. Každý, kdo v led(n)ovou sobotu do města dorazil, tak mohl ochutnat atmosféru, kterou Olomouc jako univerzitní město nabízí.
foto_sem_4
„Den otevřených dveří je pro nás příležitostí nabídnout uchazečům co nejkonkrétnější představu o tom, jak může vypadat jejich budoucnost na Univerzitě Palackého: od výběru studijního programu přes každodenní život v kampusu až po možnosti osobního i profesního rozvoje. Kvalitní vzdělávání je pro nás dlouhodobě jednou z hlavních priorit,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání UP.
Všechny potřebné informace o možnostech studia na UP zájemci naleznou na webu Univerzitní město.
Další fotografie z průběhu Dne otevřených dveří najdete brzy na Facebooku UP.
Kromě Dne otevřených dveří lákala UP v uplynulých dnech ke studiu také na veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Praha. Foto: Vojtěch Kmenta
Parťák, za kterým si žáci mohou přijít popovídat o svých problémech, ale i radostech. Takto jednoduše popisuje svoji profesi Jiří Daněk, sociální pedagog z přerovské základní školy v ulici Boženy Němcové. Podpoře školních dětí se absolvent Cyrilometodějské teologické fakulty UP věnuje již přes deset let a je také předsedou Asociace sociálních pedagogů. Jeho kariéra ale původně směřovala na železnici.
Chtěl totiž být strojvůdcem a na průmyslovce v Břeclavi vystudoval obor Elektrotechnika – elektrická trakce v dopravě. Výhybka přišla s poznáváním ne vždy snadného života drážních zaměstnanců.
„Měl jsem tendence probírat s lidmi jejich trable, začalo mě to táhnout k psychologii. Když jsem to přehodnotil, že by bylo fajn pracovat spíše s dětmi a mládeží, uvažoval jsem o vychovatelství. Pak jsem však objevil sociální pedagogiku, která tyto oblasti spojuje. To mě nadchlo a k přihlášce mě povzbudila i vedoucí vychovatelka na domově mládeže, která měla sociální pedagogiku vystudovanou. Začátky byly trochu těžší, ale třeba když jsme později měli něco počítat v excelu, nedělalo mi to problém, protože jsem v něm dělal celou střední a počítal smyčkové proudy,“ vzpomíná Jiří Daněk.
Jako sociální pedagog začal v rodném Přerově pracovat hned po dokončení bakalářského studia. „Dalo mi opravdu dobrý základ pro praxi. Hodně jsme se bavili o hodnotách, o etice. Jen když si vzpomenu na adaptační kurz v prváku v Domě Ignáce Stuchlého ve Fryštáku, tam jsme poznali nejen vyučující, ale především sebe. Magistra jsem pak studoval při práci, naštěstí na CMTF byli vždy velmi vstřícní.“
Tento text jste si již mohli přečíst v tištěném magazínu Žurnál. Archiv časopisu najdete zde.
Mezi problémy, kterými se Jiří Daněk s kolegyněmi ze školního poradenského pracoviště zabývá, patří absence žáků, vyrušování v hodinách, vztahové konflikty nebo rizikové chování. Pracují i s dětmi se sociálním znevýhodněním, bojují s předčasnými odchody ze vzdělávání.
„Snažím se reagovat na konkrétní aktuální potřeby. Při individuálních konzultacích se pokoušíme najít řešení, říct si, co se dá dělat jinak. Provádíme i diagnostiku ve třídě a snažíme se navázat spolupráci s rodinou žáka. Máme také několik preventivních programů, zaměřených například na sociální dovednosti, problémové hráčství nebo násilí v blízkých vztazích,“ přibližuje s tím, že za ním mohou přijít jak žáci, tak učitelé i rodiče školáků.
Komunikace, důvěra, podpora, to jsou pilíře jeho práce. „Dobrý sociální pedagog by měl být hlavně lidský, empatický a autentický, na nic si nehrát. A když něco slíbí, musí to dodržet.“
Důležitá je také práce na sobě, mimo jiné i jako prevence vlastního vyhoření. Jeho příznaky prý na sobě Jiří Daněk za těch více než deset let praxe již několikrát pocítil. Pomohlo další vzdělávání, seberozvoj, také koníčky – třeba si jen vyjít se psy na Čekyňský kopec.
Jistou vzpruhou je i skutečnost, že se podařilo sociální pedagogy v zákoně zařadit mezi pedagogické pracovníky, na čemž má asociace, kterou Jiří Daněk před třemi lety spoluzakládal a v jejímž čele stojí, svou zásluhu.
„Dosud jsme jako nepedagogičtí pracovníci například nemohli pracovat s kolektivem třídy, což postrádalo logiku, protože v rámci preventivních programů je práce s kolektivem spolužáků nezbytná. V praxi se to sice moc neřešilo, oporu v legislativě ale máme až nyní. Zároveň máme jasně danou i náplň práce,“ přibližuje některé z čerstvých změn, které jsou postupně zaváděny do praxe. „Aktivita asociace tím rozhodně nekončí, naopak se snažíme sociálním pedagogům, ředitelům i zřizovatelům škol při současných změnách poskytovat metodickou podporu.“
Vedle práce ve škole a pro asociaci, která má dvě stovky členů, Jiří Daněk spolupracuje i se svou alma mater. Jako lektor učí na kurzech, účastní se konferencí. Nabídky k většímu zapojení do akademické obce zatím odmítá. „V budoucnu možná, ale nechci úplně utéct ze školy, mít přesah do praxe je důležité. A navíc chyběly by mi ty děti – to je přece důvod, proč jsem to šel dělat!“
Jiří Daněk (* 1990)
Sociální pedagog na ZŠ Přerov, Boženy Němcové 16, absolvent sociální pedagogiky na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, s níž jako lektor pravidelně spolupracuje. Stál u založení Asociace sociálních pedagogů, jejímž je předsedou. Ve volném čase se věnuje sportu, zejména plavání nebo cyklistice, cestuje, chodí na procházky se psy, případně odpočívá u dobrého filmu.
Parťák, za kterým si žáci mohou přijít popovídat o svých problémech, ale i radostech. Takto jednoduše popisuje svoji profesi Jiří Daněk, sociální pedagog z přerovské základní školy v ulici Boženy Němcové. Podpoře školních dětí se absolvent Cyrilometodějské teologické fakulty UP věnuje již přes deset let a je také předsedou Asociace sociálních pedagogů. Jeho kariéra ale původně směřovala na železnici.
Chtěl totiž být strojvůdcem a na průmyslovce v Břeclavi vystudoval obor Elektrotechnika – elektrická trakce v dopravě. Výhybka přišla s poznáváním ne vždy snadného života drážních zaměstnanců.
„Měl jsem tendence probírat s lidmi jejich trable, začalo mě to táhnout k psychologii. Když jsem to přehodnotil, že by bylo fajn pracovat spíše s dětmi a mládeží, uvažoval jsem o vychovatelství. Pak jsem však objevil sociální pedagogiku, která tyto oblasti spojuje. To mě nadchlo a k přihlášce mě povzbudila i vedoucí vychovatelka na domově mládeže, která měla sociální pedagogiku vystudovanou. Začátky byly trochu těžší, ale třeba když jsme později měli něco počítat v excelu, nedělalo mi to problém, protože jsem v něm dělal celou střední a počítal smyčkové proudy,“ vzpomíná Jiří Daněk.
Jako sociální pedagog začal v rodném Přerově pracovat hned po dokončení bakalářského studia. „Dalo mi opravdu dobrý základ pro praxi. Hodně jsme se bavili o hodnotách, o etice. Jen když si vzpomenu na adaptační kurz v prváku v Domě Ignáce Stuchlého ve Fryštáku, tam jsme poznali nejen vyučující, ale především sebe. Magistra jsem pak studoval při práci, naštěstí na CMTF byli vždy velmi vstřícní.“
Tento text jste si již mohli přečíst v tištěném magazínu Žurnál. Archiv časopisu najdete zde.
Mezi problémy, kterými se Jiří Daněk s kolegyněmi ze školního poradenského pracoviště zabývá, patří absence žáků, vyrušování v hodinách, vztahové konflikty nebo rizikové chování. Pracují i s dětmi se sociálním znevýhodněním, bojují s předčasnými odchody ze vzdělávání.
„Snažím se reagovat na konkrétní aktuální potřeby. Při individuálních konzultacích se pokoušíme najít řešení, říct si, co se dá dělat jinak. Provádíme i diagnostiku ve třídě a snažíme se navázat spolupráci s rodinou žáka. Máme také několik preventivních programů, zaměřených například na sociální dovednosti, problémové hráčství nebo násilí v blízkých vztazích,“ přibližuje s tím, že za ním mohou přijít jak žáci, tak učitelé i rodiče školáků.
Komunikace, důvěra, podpora, to jsou pilíře jeho práce. „Dobrý sociální pedagog by měl být hlavně lidský, empatický a autentický, na nic si nehrát. A když něco slíbí, musí to dodržet.“
Důležitá je také práce na sobě, mimo jiné i jako prevence vlastního vyhoření. Jeho příznaky prý na sobě Jiří Daněk za těch více než deset let praxe již několikrát pocítil. Pomohlo další vzdělávání, seberozvoj, také koníčky – třeba si jen vyjít se psy na Čekyňský kopec.
Jistou vzpruhou je i skutečnost, že se podařilo sociální pedagogy v zákoně zařadit mezi pedagogické pracovníky, na čemž má asociace, kterou Jiří Daněk před třemi lety spoluzakládal a v jejímž čele stojí, svou zásluhu.
„Dosud jsme jako nepedagogičtí pracovníci například nemohli pracovat s kolektivem třídy, což postrádalo logiku, protože v rámci preventivních programů je práce s kolektivem spolužáků nezbytná. V praxi se to sice moc neřešilo, oporu v legislativě ale máme až nyní. Zároveň máme jasně danou i náplň práce,“ přibližuje některé z čerstvých změn, které jsou postupně zaváděny do praxe. „Aktivita asociace tím rozhodně nekončí, naopak se snažíme sociálním pedagogům, ředitelům i zřizovatelům škol při současných změnách poskytovat metodickou podporu.“
Vedle práce ve škole a pro asociaci, která má dvě stovky členů, Jiří Daněk spolupracuje i se svou alma mater. Jako lektor učí na kurzech, účastní se konferencí. Nabídky k většímu zapojení do akademické obce zatím odmítá. „V budoucnu možná, ale nechci úplně utéct ze školy, mít přesah do praxe je důležité. A navíc chyběly by mi ty děti – to je přece důvod, proč jsem to šel dělat!“
Jiří Daněk (* 1990)
Sociální pedagog na ZŠ Přerov, Boženy Němcové 16, absolvent sociální pedagogiky na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, s níž jako lektor pravidelně spolupracuje. Stál u založení Asociace sociálních pedagogů, jejímž je předsedou. Ve volném čase se věnuje sportu, zejména plavání nebo cyklistice, cestuje, chodí na procházky se psy, případně odpočívá u dobrého filmu.
S heslem 100 let osobnosti – 35 let fakulty vstupuje právnická fakulta do roku 2026. Připomínat si bude své obnovení a současně prvního děkana Miroslava Liberdu. V dubnu uplyne sto let od jeho narození.
Takzvaný Liberdův rok startuje na fakultě právě dnes. Přesně před pětatřiceti lety, 23. ledna 1991, rozhodl Akademický senát UP o obnově právnické fakulty. „Návrh na zřízení právnické fakulty“ tehdejším senátorům předkládal Josef Jařab, první polistopadový rektor UP. Ze zápisu jednání, který je uložen v univerzitním archivu, lze vyčíst, že všech 23 přítomných senátorů otevření fakulty schválilo.
Osobní vzpomínka profesora Josefa Jařaba na 90. léta, okolnosti obnovení právnické fakulty a na děkana Miroslava Liberdu (vpravo):
Jak jsme měnili centrum bezpráví na kazatelnu práva
„Jsem hrdý na to, jakou cestu za pětatřicet let naše fakulta urazila. Z fakulty o desítce zaměstnanců a šesti desítkách studentů je dnes univerzitní pracoviště respektované v České republice i v zahraničí. Velké poděkování patří všem, kdo každodenně pro fakultu pracovali a pracují a společně píší příběh naší fakulty,“ řekl Václav Stehlík, děkan fakulty.
Výroční logo i Iuracast
U příležitosti dvou výročí si fakulta nadělila speciální logo. „Při jeho tvorbě jsme pracovali s příjmením děkana obnovitele docenta Liberdy. Nejen pro devadesátá léta bylo příznačné. Svoboda, demokracie a občanská společnost jsou hodnoty, na kterých fakulta vyrostla a které se po celou dobu snaží podporovat a šířit,“ vysvětlil Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.
Autorkou loga je fakultní grafička Barbora Kylsánová. Zaměstnanci a studenti fakulty budou mít možnost si jej přidat do svých e-podpisů.
V nejbližších týdnech fakulta představí další novinky a aktivity, které připravila pro Liberdův rok. V pátek 30. ledna vyjde premiérový díl podcastu Iuracast. „Chtěli bychom v něm představovat naše zaměstnance, a to nejen akademiky, a to malinko netradičně přes jejich životní příběhy a zajímavosti, které na sebe prozradí. Plánujeme i několik speciálních dílů,“ řekl proděkan Pavel Petr s tím, že za týden v Iuracastu vyzpovídá děkana fakulty. Podcast bude vycházet jednou měsíčně.
Další připravenou aktivitou je nový fakultní merch. Studenti a zaměstnanci se mohou těšit například na mikiny. Prodej by měl být zahájen se začátkem letního semestru.
Lístky na ples v prodeji
V duchu fakultních oslav se ponese také letošní Reprezentační ples PF UP. Tradiční akce se uskuteční v pátek 13. března v prostorách hotelu NH Collection Olomouc. Večerem provede moderátorka Eva Decastelo. Hudbu k poslechu a k tanci zajistí olomoucká formace New Street Band. Vrcholem hudebního programu bude vystoupení zpěvačky a muzikantky Terezy Balonové.
„Pro zahájení prodeje vstupenek jsme záměrně vybrali pro fakultu historicky důležité datum 23. ledna. Studenti a zaměstnanci si lístky mohou koupit za zvýhodněnou cenu,“ uvedl Pavel Petr. Vstupenky jsou dostupné online na platformě smsticket.cz.
Liberdův rok se otiskne do řady dalších fakultních akcí, včetně například odborných konferencí. V plánu je speciální letní škola, setkání absolventů, udělení Ceny Miroslava Liberdy za dlouhodobý přínos pro rozvoj právnické fakulty a za šíření jejího dobrého jména nebo slavnostní otevření zrekonstruované budovy A.
S heslem 100 let osobnosti – 35 let fakulty vstupuje právnická fakulta do roku 2026. Připomínat si bude své obnovení a současně prvního děkana Miroslava Liberdu. V dubnu uplyne sto let od jeho narození.
Takzvaný Liberdův rok startuje na fakultě právě dnes. Přesně před pětatřiceti lety, 23. ledna 1991, rozhodl Akademický senát UP o obnově právnické fakulty. „Návrh na zřízení právnické fakulty“ tehdejším senátorům předkládal Josef Jařab, první polistopadový rektor UP. Ze zápisu jednání, který je uložen v univerzitním archivu, lze vyčíst, že všech 23 přítomných senátorů otevření fakulty schválilo.
Osobní vzpomínka profesora Josefa Jařaba na 90. léta, okolnosti obnovení právnické fakulty a na děkana Miroslava Liberdu (vpravo):
Jak jsme měnili centrum bezpráví na kazatelnu práva
„Jsem hrdý na to, jakou cestu za pětatřicet let naše fakulta urazila. Z fakulty o desítce zaměstnanců a šesti desítkách studentů je dnes univerzitní pracoviště respektované v České republice i v zahraničí. Velké poděkování patří všem, kdo každodenně pro fakultu pracovali a pracují a společně píší příběh naší fakulty,“ řekl Václav Stehlík, děkan fakulty.
Výroční logo i Iuracast
U příležitosti dvou výročí si fakulta nadělila speciální logo. „Při jeho tvorbě jsme pracovali s příjmením děkana obnovitele docenta Liberdy. Nejen pro devadesátá léta bylo příznačné. Svoboda, demokracie a občanská společnost jsou hodnoty, na kterých fakulta vyrostla a které se po celou dobu snaží podporovat a šířit,“ vysvětlil Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.
Autorkou loga je fakultní grafička Barbora Kylsánová. Zaměstnanci a studenti fakulty budou mít možnost si jej přidat do svých e-podpisů.
V nejbližších týdnech fakulta představí další novinky a aktivity, které připravila pro Liberdův rok. V pátek 30. ledna vyjde premiérový díl podcastu Iuracast. „Chtěli bychom v něm představovat naše zaměstnance, a to nejen akademiky, a to malinko netradičně přes jejich životní příběhy a zajímavosti, které na sebe prozradí. Plánujeme i několik speciálních dílů,“ řekl proděkan Pavel Petr s tím, že za týden v Iuracastu vyzpovídá děkana fakulty. Podcast bude vycházet jednou měsíčně.
Další připravenou aktivitou je nový fakultní merch. Studenti a zaměstnanci se mohou těšit například na mikiny. Prodej by měl být zahájen se začátkem letního semestru.
Lístky na ples v prodeji
V duchu fakultních oslav se ponese také letošní Reprezentační ples PF UP. Tradiční akce se uskuteční v pátek 13. března v prostorách hotelu NH Collection Olomouc. Večerem provede moderátorka Eva Decastelo. Hudbu k poslechu a k tanci zajistí olomoucká formace New Street Band. Vrcholem hudebního programu bude vystoupení zpěvačky a muzikantky Terezy Balonové.
„Pro zahájení prodeje vstupenek jsme záměrně vybrali pro fakultu historicky důležité datum 23. ledna. Studenti a zaměstnanci si lístky mohou koupit za zvýhodněnou cenu,“ uvedl Pavel Petr. Vstupenky jsou dostupné online na platformě smsticket.cz.
Liberdův rok se otiskne do řady dalších fakultních akcí, včetně například odborných konferencí. V plánu je speciální letní škola, setkání absolventů, udělení Ceny Miroslava Liberdy za dlouhodobý přínos pro rozvoj právnické fakulty a za šíření jejího dobrého jména nebo slavnostní otevření zrekonstruované budovy A.
Akademický senát Univerzity Palackého na svém včerejším jednání neschválil návrh nového Statutu UP předložený rektorem Michaelem Kohajdou. Předpis nezískal potřebnou třípětinovou většinu všech senátorů a senátorek.
Po více než čtyřhodinové debatě se v tajné volbě pro návrh vyslovilo čtrnáct členů senátu, čtyři byli proti a jeden se zdržel hlasování. Ke schválení bylo zapotřebí minimálně patnáct hlasů.
„Chtěl bych poděkovat všem senátorům a senátorkám, kteří návrh podpořili a uvědomovali si závažnost situace i odpovědnost, kterou univerzita v této věci nese. Bohužel se tak nyní nepodařilo přijmout náš klíčový vnitřní předpis v souladu s novelizovaným zákonem o vysokých školách,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.
Příprava nového Statutu UP souvisí především s nutností uvést vnitřní předpisy univerzity do souladu s novelou zákona o vysokých školách, která byla přijata v loňském roce. Podle pravidel stanovených touto novelou musí veřejné vysoké školy tuto povinnost splnit nejpozději do 1. března 2026. Nová podoba statutu má zároveň přispět k přehlednějšímu fungování univerzity a efektivnějšímu rozhodování. Odstraňuje také nesrovnalosti, na které MŠMT soustavně poukazuje od roku 2020.
„Na nové verzi statutu jsme začali pracovat prakticky okamžitě po mém nástupu do funkce, kdy se ukázalo, že žádný připravený návrh neexistuje, i když novela vysokoškolského zákona byla v legislativním procesu již dva roky. Rád bych poděkoval pracovníkům právního oddělení i celé akademické obci, která se aktivně zapojila do připomínkování. Míra transparentnosti, spolupráce a otevřené diskuse, s jakou byl statut připravován, byla v mnoha ohledech bezprecedentní,“ doplnil rektor Kohajda.
Po neschválení návrhu se nyní projednávání Statutu UP vrací zpět do pracovních komisí Akademického senátu. Akademická obec bude znovu vyzvána k zapojení se do další fáze diskuse nad upraveným návrhem, jehož podobu ovlivní zejména názor MŠMT. Vedení Univerzity Palackého věří, že se podaří dospět k takové podobě statutu, která získá potřebnou podporu senátu a umožní jeho schválení v nejbližším možném termínu, byť pravděpodobně po zákonné lhůtě.
Akademický senát UP se na včerejším jednání kromě Statutu UP zabýval také dalšími body programu. Schválil statut Institutu celoživotního vzdělávání Filozofické fakulty UP, ve znění technických změn LK AS UP schválil i dva předložené disciplinární řády, a to jak pro studenty CMTF, tak i pro studenty FZV UP. Vzal také na vědomí změnu ve složení senátu, kde Kristýna Václavková nahradila Michala Nguyena (oba FF), jenž ukončil studium. V závěru jednání AS UP nominoval zástupce studentů do Krizového štábu UP. Stal se jím senátor Petr Mocek (CMTF). Příští jednání AS UP se uskuteční 25. února. Více v přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.
Akademický senát Univerzity Palackého na svém včerejším jednání neschválil návrh nového Statutu UP předložený rektorem Michaelem Kohajdou. Předpis nezískal potřebnou třípětinovou většinu všech senátorů a senátorek.
Po více než čtyřhodinové debatě se v tajné volbě pro návrh vyslovilo čtrnáct členů senátu, čtyři byli proti a jeden se zdržel hlasování. Ke schválení bylo zapotřebí minimálně patnáct hlasů.
„Chtěl bych poděkovat všem senátorům a senátorkám, kteří návrh podpořili a uvědomovali si závažnost situace i odpovědnost, kterou univerzita v této věci nese. Bohužel se tak nyní nepodařilo přijmout náš klíčový vnitřní předpis v souladu s novelizovaným zákonem o vysokých školách,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.
Příprava nového Statutu UP souvisí především s nutností uvést vnitřní předpisy univerzity do souladu s novelou zákona o vysokých školách, která byla přijata v loňském roce. Podle pravidel stanovených touto novelou musí veřejné vysoké školy tuto povinnost splnit nejpozději do 1. března 2026. Nová podoba statutu má zároveň přispět k přehlednějšímu fungování univerzity a efektivnějšímu rozhodování. Odstraňuje také nesrovnalosti, na které MŠMT soustavně poukazuje od roku 2020.
„Na nové verzi statutu jsme začali pracovat prakticky okamžitě po mém nástupu do funkce, kdy se ukázalo, že žádný připravený návrh neexistuje, i když novela vysokoškolského zákona byla v legislativním procesu již dva roky. Rád bych poděkoval pracovníkům právního oddělení i celé akademické obci, která se aktivně zapojila do připomínkování. Míra transparentnosti, spolupráce a otevřené diskuse, s jakou byl statut připravován, byla v mnoha ohledech bezprecedentní,“ doplnil rektor Kohajda.
Po neschválení návrhu se nyní projednávání Statutu UP vrací zpět do pracovních komisí Akademického senátu. Akademická obec bude znovu vyzvána k zapojení se do další fáze diskuse nad upraveným návrhem, jehož podobu ovlivní zejména názor MŠMT. Vedení Univerzity Palackého věří, že se podaří dospět k takové podobě statutu, která získá potřebnou podporu senátu a umožní jeho schválení v nejbližším možném termínu, byť pravděpodobně po zákonné lhůtě.
Akademický senát UP se na včerejším jednání kromě Statutu UP zabýval také dalšími body programu. Schválil statut Institutu celoživotního vzdělávání Filozofické fakulty UP, ve znění technických změn LK AS UP schválil i dva předložené disciplinární řády, a to jak pro studenty CMTF, tak i pro studenty FZV UP. Vzal také na vědomí změnu ve složení senátu, kde Kristýna Václavková nahradila Michala Nguyena (oba FF), jenž ukončil studium. V závěru jednání AS UP nominoval zástupce studentů do Krizového štábu UP. Stal se jím senátor Petr Mocek (CMTF). Příští jednání AS UP se uskuteční 25. února. Více v přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.
Jak se žilo židovským dětem v terezínském ghettu? To chce především nejmladší generaci žáků a studentů přiblížit unikátní Zvuková cesta Petra Ginze v Terezíně, která vznikla na Univerzitě Palackého. Audiowalk pomocí imerzivního zvukového zážitku přenese návštěvníky Terezína do období holokaustu díky propojení autentických lokalit a dětského vyprávění. Projekt tak může pomoci při vzdělávání generace, které jsou již hrůzy 2. světové války časově vzdálené.
Zvukovou cestu Petra Ginze v Terezíně vytvořili pod vedením Andrey Hanáčkové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého žáci a studenti ve věku 13–19 let v rámci etablovaného vzdělávacího kroužku Sluchátko, zaměřeného na audiotvorbu a divadlo.
Tzv. audiowalk je založen na dramatizovaném vyprávění o období 2. světové války a holokaustu prostřednictvím osobního příběhu čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze, který v letech 1942–44 prošel terezínským ghettem pro Židy.
Princ se žlutou hvězdou
„S oporou o knihu Františka Tichého Princ se žlutou hvězdou popisující Ginzův osud a podle dětských časopisů z Terezína rekonstruujeme osudy židovských dětí pomocí zvukové cesty, která je přístupná školním výpravám i široké veřejnosti prostřednictvím mobilní aplikace platformy TourStories. Hlavní důraz jsme položili na propojení autentických lokalit v Terezíně s dětským vyprávěním. Děti ze Sluchátka celý rok psaly scénář, jezdily do Terezína, vybíraly ze života a díla Petra Ginze nejzajímavější okamžiky a seznamovaly se s tím, co se po dětech z ghetta zachovalo. Následně jsme sestavili trasu po Terezíně a nahráli situace, ve kterých vytváříme svět dětí v ghettu,“ popisuje vznik zvukové cesty Andrea Hanáčková z katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP, pod jejímž odborným vedením celý audiowalk vznikal.
Mladí tvůrci zvukové cesty se shodují, že o holokaustu mají základní informace ze školy, zásadní je však pro ně autentický prožitek přímo na místě terezínského ghetta.Posluchači tak při zhruba hodinové procházce Terezínem zjistí, jak a proč děti odjížděly transportem do Terezína, jak se organizoval život v dětských domovech, jak si děti tajně vydávaly časopisy, učily se či jak hrály fotbal. Projekt cílí na autentické vylíčení dětských úzkostí, strachu či hladu, ale také normálních vztahů, chvilkových nadšení a silných kamarádství.
„Dvanáct zastavení je koncipováno jako procházka po Terezíně, konkrétní situace mají vazbu na danou lokaci, ve které se příběh odehrává. Celou procházkou provází dětské postavy, které Terezínem prošly, v čele s Petrem Ginzem a jeho sestrou. Imerzivní, vtahující zvuk audiowalku plný dětských hlasů doplňují fotografie, mapky a další materiály v aplikaci TourStories. Zvukovou cestu lze poslouchat přímo v Terezíně, ale lze ji využít i při výuce dějepisu a historie přímo v hodinách,“ doplňuje Andrea Hanáčková.
Autentický prožitek místa
Žáci a studenti z kroužku Sluchátko vybírali situace osvětlující život židovských dětí v ghettu tak, aby pomocí nových technologií přiblížili svým vrstevníkům toto smutné historické období prostřednictvím běžných denních situací a hlavně hlasů vrstevníků. „Míříme více na emoce a zážitek než na fakta a informace,“ říká osmnáctiletý gymnazista Šimon Čáp, který se podílel na dramaturgii situací či vývoji scénáře a hraje postavu přeživšího chlapce Kurta Kotouče. „Moc mě bavilo psaní scénářů z chlapecké ubikace – heimu. Tímto jsem se dozvěděl víc o každodenních činnostech, povinnostech a obecně o životě v ghettu,“ dodává Mikuláš Jabůrek, který v audiowalku namluvil postavu přeživšího Jiřího Bradyho. Mladí tvůrci zvukové cesty se shodují, že o holokaustu mají základní informace ze školy, zásadní je však pro ně autentický prožitek přímo na místě terezínského ghetta.
Jedinečná atmosféra tereziánské pevnosti zásadně umocňuje zážitek ze zvukové cesty a nechává ožít atmosféru stísněného prostoru ghetta. „Z desetitisíce dětí, které prošly Terezínem, jich osm a půl tisíc válku nepřežilo. Taková čísla jsou však těžko uchopitelná. Ale partu kluků nebo holek, kteří zažívají denní radosti a trápení ve specifických podmínkách, si žáci a studenti lépe představí. Slibujeme si od našeho audiowalku, že posluchači spoluprožijí v jedné hodině to, co děti v terezínském ghettu pro Židy zažívaly dva roky,“ uzavírá Andrea Hanáčková.
Unikátní zvuková cesta
Cílovou skupinou zvukové cesty jsou žáci základních a středních škol, rodiny s dětmi, ale i běžní turisté. Taková zvuková cesta nemá u nás ani v evropském kontextu obdoby. Projekt tak přináší zcela nový formát, který využívá dětské interprety, autentické příběhy a silně emotivní zvukový design Jana Čtvrtníka.
Více informací o tomto unikátním projektu najdete zde.
Audiowalk bude spuštěn při příležitosti Mezinárodního dne holokaustu, který připadá na 27. ledna, a také k výročí narození Petra Ginze 1. února 1928. Ten v Terezíně vedl časopis Vedem, organizoval přednášky, psal si deník, kreslil. Zajímavý je také novodobý osud jeho díla, protože jeho kresba Měsíční krajina vyletěla s izraelským astronautem na palubě raketoplánu Columbia v roce 2003 až do vesmíru. Silné svědectví o jeho životě vydala v Čechách i v zahraničí jeho sestra Eva, která již pod jménem Chava Pressburgerová o svém bratrovi celý život vyprávěla a publikovala. Osobní vzpomínky dodali i někteří přeživší kamarádi, například veřejnosti známý Jiří Brady, který je i jednou z postav audiowalku.
Partnery projektu jsou Památník Terezín a Český rozhlas, finančně se na něm dále podílely Ústecký a Olomoucký kraj.
Jak se žilo židovským dětem v terezínském ghettu? To chce především nejmladší generaci žáků a studentů přiblížit unikátní Zvuková cesta Petra Ginze v Terezíně, která vznikla na Univerzitě Palackého. Audiowalk pomocí imerzivního zvukového zážitku přenese návštěvníky Terezína do období holokaustu díky propojení autentických lokalit a dětského vyprávění. Projekt tak může pomoci při vzdělávání generace, které jsou již hrůzy 2. světové války časově vzdálené.
Zvukovou cestu Petra Ginze v Terezíně vytvořili pod vedením Andrey Hanáčkové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého žáci a studenti ve věku 13–19 let v rámci etablovaného vzdělávacího kroužku Sluchátko, zaměřeného na audiotvorbu a divadlo.
Tzv. audiowalk je založen na dramatizovaném vyprávění o období 2. světové války a holokaustu prostřednictvím osobního příběhu čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze, který v letech 1942–44 prošel terezínským ghettem pro Židy.
Princ se žlutou hvězdou
„S oporou o knihu Františka Tichého Princ se žlutou hvězdou popisující Ginzův osud a podle dětských časopisů z Terezína rekonstruujeme osudy židovských dětí pomocí zvukové cesty, která je přístupná školním výpravám i široké veřejnosti prostřednictvím mobilní aplikace platformy TourStories. Hlavní důraz jsme položili na propojení autentických lokalit v Terezíně s dětským vyprávěním. Děti ze Sluchátka celý rok psaly scénář, jezdily do Terezína, vybíraly ze života a díla Petra Ginze nejzajímavější okamžiky a seznamovaly se s tím, co se po dětech z ghetta zachovalo. Následně jsme sestavili trasu po Terezíně a nahráli situace, ve kterých vytváříme svět dětí v ghettu,“ popisuje vznik zvukové cesty Andrea Hanáčková z katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP, pod jejímž odborným vedením celý audiowalk vznikal.
Mladí tvůrci zvukové cesty se shodují, že o holokaustu mají základní informace ze školy, zásadní je však pro ně autentický prožitek přímo na místě terezínského ghetta.Posluchači tak při zhruba hodinové procházce Terezínem zjistí, jak a proč děti odjížděly transportem do Terezína, jak se organizoval život v dětských domovech, jak si děti tajně vydávaly časopisy, učily se či jak hrály fotbal. Projekt cílí na autentické vylíčení dětských úzkostí, strachu či hladu, ale také normálních vztahů, chvilkových nadšení a silných kamarádství.
„Dvanáct zastavení je koncipováno jako procházka po Terezíně, konkrétní situace mají vazbu na danou lokaci, ve které se příběh odehrává. Celou procházkou provází dětské postavy, které Terezínem prošly, v čele s Petrem Ginzem a jeho sestrou. Imerzivní, vtahující zvuk audiowalku plný dětských hlasů doplňují fotografie, mapky a další materiály v aplikaci TourStories. Zvukovou cestu lze poslouchat přímo v Terezíně, ale lze ji využít i při výuce dějepisu a historie přímo v hodinách,“ doplňuje Andrea Hanáčková.
Autentický prožitek místa
Žáci a studenti z kroužku Sluchátko vybírali situace osvětlující život židovských dětí v ghettu tak, aby pomocí nových technologií přiblížili svým vrstevníkům toto smutné historické období prostřednictvím běžných denních situací a hlavně hlasů vrstevníků. „Míříme více na emoce a zážitek než na fakta a informace,“ říká osmnáctiletý gymnazista Šimon Čáp, který se podílel na dramaturgii situací či vývoji scénáře a hraje postavu přeživšího chlapce Kurta Kotouče. „Moc mě bavilo psaní scénářů z chlapecké ubikace – heimu. Tímto jsem se dozvěděl víc o každodenních činnostech, povinnostech a obecně o životě v ghettu,“ dodává Mikuláš Jabůrek, který v audiowalku namluvil postavu přeživšího Jiřího Bradyho. Mladí tvůrci zvukové cesty se shodují, že o holokaustu mají základní informace ze školy, zásadní je však pro ně autentický prožitek přímo na místě terezínského ghetta.
Jedinečná atmosféra tereziánské pevnosti zásadně umocňuje zážitek ze zvukové cesty a nechává ožít atmosféru stísněného prostoru ghetta. „Z desetitisíce dětí, které prošly Terezínem, jich osm a půl tisíc válku nepřežilo. Taková čísla jsou však těžko uchopitelná. Ale partu kluků nebo holek, kteří zažívají denní radosti a trápení ve specifických podmínkách, si žáci a studenti lépe představí. Slibujeme si od našeho audiowalku, že posluchači spoluprožijí v jedné hodině to, co děti v terezínském ghettu pro Židy zažívaly dva roky,“ uzavírá Andrea Hanáčková.
Unikátní zvuková cesta
Cílovou skupinou zvukové cesty jsou žáci základních a středních škol, rodiny s dětmi, ale i běžní turisté. Taková zvuková cesta nemá u nás ani v evropském kontextu obdoby. Projekt tak přináší zcela nový formát, který využívá dětské interprety, autentické příběhy a silně emotivní zvukový design Jana Čtvrtníka.
Více informací o tomto unikátním projektu najdete zde.
Audiowalk bude spuštěn při příležitosti Mezinárodního dne holokaustu, který připadá na 27. ledna, a také k výročí narození Petra Ginze 1. února 1928. Ten v Terezíně vedl časopis Vedem, organizoval přednášky, psal si deník, kreslil. Zajímavý je také novodobý osud jeho díla, protože jeho kresba Měsíční krajina vyletěla s izraelským astronautem na palubě raketoplánu Columbia v roce 2003 až do vesmíru. Silné svědectví o jeho životě vydala v Čechách i v zahraničí jeho sestra Eva, která již pod jménem Chava Pressburgerová o svém bratrovi celý život vyprávěla a publikovala. Osobní vzpomínky dodali i někteří přeživší kamarádi, například veřejnosti známý Jiří Brady, který je i jednou z postav audiowalku.
Partnery projektu jsou Památník Terezín a Český rozhlas, finančně se na něm dále podílely Ústecký a Olomoucký kraj.