Nikdy Antarktidu nenavštívila, přesto tato oblast věčného ledu a zimy měla výrazný vliv na její budoucí povolání. Irena Smolová pochází z malebného Nového Města nad Metují, kde se setkala s Josefem Sekyrou, který vstoupil na území jižního pólu na Antarktidě. Jeho cestovatelské zážitky a zkušenosti ovlivnily mladou studentku při výběru studia. Volba padla na přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
Další osudové setkání proběhlo při psaní diplomové práce. „Na mapování chráněné krajinné oblasti Broumovsko, které bylo čerstvě vyhlášeno jako nové chráněné území, jsem pracovala s profesorem Jaromírem Demkem z olomoucké univerzity. Výzkum v terénu a „běhání“ po skalních městech mě tak strašně bavily, že když tento známý geograf odcházel do důchodu a nabídl mi práci na katedře geografie, tak jsem přijala. V mém profesním životě jsem měla příležitost potkat mnoho dalších inspirujících lidí. Ráda bych jmenovala alespoň jednoho z nich, geografa Václava Touška, který byl mým učitelem v Brně a dnes je mým váženým kolegou na katedře.“
Začátky ale nebyly úplně jednoduché. „Protože pocházím z podhůří Orlických hor, musela jsem si na rovinatou Hanou postupně zvyknout. Mentalita lidí je tady odlišná. Ale spojila jsem život s Olomoucí, krásným historickým městem, a rozhodně nelituji.“
Irena Smolová na přírodovědecké fakultě pracuje od roku 1995. Ve své vědecké práci se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic, vědeckých monografií a kapitol v monografiích tuzemských i zahraničních.
„Největší posun zaznamenala geografie od dob mého studia v geografických informačních systémech. Absolventi geografie mají komplexní pohled na území a jsou schopni využívat moderní metody. Významným pokrokem je dostupnost obrovského množství dat, která mohou využívat a která dříve nebyla tak snadno dostupná. V porovnání s jinými státy máme velkou výhodu, že většina geodat je obvykle zdarma dostupná pro veřejnou správu a vzdělávání.“
Vědkyně a pedagožka se ráda setkává se svými studenty a plní roli garantky studia učitelství geografie. „Práce se studenty mě stále velmi baví, je pro mě obohacující. Jsem ráda, že máme motivované a velmi schopné studenty, i když občas mě některé věci překvapí. Například to, že i když na rozdíl od naší generace mohou kamkoli cestovat, tak to dnes již jako výhodu nevnímají. Ale samozřejmě existují i ti, kteří cestují velmi hodně a využívají všech možností. Studenti se k nám na učitelství geografie hlásí z celé České republiky i ze Slovenska a těší mě, že velký zájem je i z východních Čech.“
Cestování, i když v současné době spíše relaxačního charakteru, patří ke koníčkům Ireny Smolové. „Radost mi dělá pobyt na horách a ráda poznávám nová místa. Například nedávno mi velkou radost udělal bylinkový víkend na zámku Křtiny, kde jsme se seznámili s různými druhy bylin, sbírali je a učili se, jak je zpracovávat.“ Kromě cestování má ráda také knihy, architekturu a rodinná setkání. „Pro mě mají rodinné akce velký význam. Pořádáme je pravidelně. Nedávno jsem si také říkala, že si musím udělat alespoň jeden den volna v týdnu k relaxaci, abych nabrala energii a mohla se dívat na život s větším nadhledem.“
Irena Smolová zastávala několik důležitých pozic v rámci Univerzity Palackého, včetně role předsedkyně Akademického senátu přírodovědecké fakulty a proděkanky pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti. Taktéž působila jako místopředsedkyně Akademického senátu Univerzity Palackého a předsedkyně Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.
„Velmi dlouho jsem se rozhodovala, zda budu kandidovat. Původně jsem o tom vůbec nepřemýšlela, ale tím že na fakultě nebo mezi známými diskutujeme o problémech univerzity, uvědomila jsem si, že možná kvůli věku a zkušenostem, které mám, nastal ten správný čas,“ říká geografka. „Mým cílem je, abychom dokázali navzájem komunikovat a společně se věnovali otázkám, které jsou pro univerzitu klíčové. Je to pro mě velká čest a výzva.“
Portrét Ireny Smolové přineslo aktuální tištěné vydání magazínu Žurnál UP.
Irena Smolová (* 1970)
Pochází z Nového Města nad Metují. Geografické vzdělání získala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvovala magisterské i doktorské studium. Od roku 1995 působí na katedře geografie přírodovědecké fakulty. V rámci vědeckovýzkumné a publikační činnosti se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, dále regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Během své profesní dráhy vedla více než 50 bakalářských a více než 70 magisterských prací. Je garantkou studia učitelství geografie. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic. Byla proděkankou pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti, místopředsedkyní AS PřF UP, AS UP a předsedkyní Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.
Nikdy Antarktidu nenavštívila, přesto tato oblast věčného ledu a zimy měla výrazný vliv na její budoucí povolání. Irena Smolová pochází z malebného Nového Města nad Metují, kde se setkala s Josefem Sekyrou, který vstoupil na území jižního pólu na Antarktidě. Jeho cestovatelské zážitky a zkušenosti ovlivnily mladou studentku při výběru studia. Volba padla na přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
Další osudové setkání proběhlo při psaní diplomové práce. „Na mapování chráněné krajinné oblasti Broumovsko, které bylo čerstvě vyhlášeno jako nové chráněné území, jsem pracovala s profesorem Jaromírem Demkem z olomoucké univerzity. Výzkum v terénu a „běhání“ po skalních městech mě tak strašně bavily, že když tento známý geograf odcházel do důchodu a nabídl mi práci na katedře geografie, tak jsem přijala. V mém profesním životě jsem měla příležitost potkat mnoho dalších inspirujících lidí. Ráda bych jmenovala alespoň jednoho z nich, geografa Václava Touška, který byl mým učitelem v Brně a dnes je mým váženým kolegou na katedře.“
Začátky ale nebyly úplně jednoduché. „Protože pocházím z podhůří Orlických hor, musela jsem si na rovinatou Hanou postupně zvyknout. Mentalita lidí je tady odlišná. Ale spojila jsem život s Olomoucí, krásným historickým městem, a rozhodně nelituji.“
Irena Smolová na přírodovědecké fakultě pracuje od roku 1995. Ve své vědecké práci se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic, vědeckých monografií a kapitol v monografiích tuzemských i zahraničních.
„Největší posun zaznamenala geografie od dob mého studia v geografických informačních systémech. Absolventi geografie mají komplexní pohled na území a jsou schopni využívat moderní metody. Významným pokrokem je dostupnost obrovského množství dat, která mohou využívat a která dříve nebyla tak snadno dostupná. V porovnání s jinými státy máme velkou výhodu, že většina geodat je obvykle zdarma dostupná pro veřejnou správu a vzdělávání.“
Vědkyně a pedagožka se ráda setkává se svými studenty a plní roli garantky studia učitelství geografie. „Práce se studenty mě stále velmi baví, je pro mě obohacující. Jsem ráda, že máme motivované a velmi schopné studenty, i když občas mě některé věci překvapí. Například to, že i když na rozdíl od naší generace mohou kamkoli cestovat, tak to dnes již jako výhodu nevnímají. Ale samozřejmě existují i ti, kteří cestují velmi hodně a využívají všech možností. Studenti se k nám na učitelství geografie hlásí z celé České republiky i ze Slovenska a těší mě, že velký zájem je i z východních Čech.“
Cestování, i když v současné době spíše relaxačního charakteru, patří ke koníčkům Ireny Smolové. „Radost mi dělá pobyt na horách a ráda poznávám nová místa. Například nedávno mi velkou radost udělal bylinkový víkend na zámku Křtiny, kde jsme se seznámili s různými druhy bylin, sbírali je a učili se, jak je zpracovávat.“ Kromě cestování má ráda také knihy, architekturu a rodinná setkání. „Pro mě mají rodinné akce velký význam. Pořádáme je pravidelně. Nedávno jsem si také říkala, že si musím udělat alespoň jeden den volna v týdnu k relaxaci, abych nabrala energii a mohla se dívat na život s větším nadhledem.“
Irena Smolová zastávala několik důležitých pozic v rámci Univerzity Palackého, včetně role předsedkyně Akademického senátu přírodovědecké fakulty a proděkanky pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti. Taktéž působila jako místopředsedkyně Akademického senátu Univerzity Palackého a předsedkyně Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.
„Velmi dlouho jsem se rozhodovala, zda budu kandidovat. Původně jsem o tom vůbec nepřemýšlela, ale tím že na fakultě nebo mezi známými diskutujeme o problémech univerzity, uvědomila jsem si, že možná kvůli věku a zkušenostem, které mám, nastal ten správný čas,“ říká geografka. „Mým cílem je, abychom dokázali navzájem komunikovat a společně se věnovali otázkám, které jsou pro univerzitu klíčové. Je to pro mě velká čest a výzva.“
Portrét Ireny Smolové přineslo aktuální tištěné vydání magazínu Žurnál UP.
Irena Smolová (* 1970)
Pochází z Nového Města nad Metují. Geografické vzdělání získala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvovala magisterské i doktorské studium. Od roku 1995 působí na katedře geografie přírodovědecké fakulty. V rámci vědeckovýzkumné a publikační činnosti se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, dále regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Během své profesní dráhy vedla více než 50 bakalářských a více než 70 magisterských prací. Je garantkou studia učitelství geografie. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic. Byla proděkankou pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti, místopředsedkyní AS PřF UP, AS UP a předsedkyní Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.
Navrátit člověku s různým typem postižení nebo sociálně znevýhodněnému co největší soběstačnost a zvýšit jeho nezávislost – to je velký úkol ležící na bedrech ergoterapeuta. O jeho činnosti a kompetencích přitom nemá široká veřejnost často ani tušení. Zlepšit informovanost o tomto oboru se už několik let snaží spolek mini SPOT Olomouc. Se začátkem nového akademického roku se proměnila jeho členská základna, cíl ale zůstal stejný.
„Náš mini SPOT jsme převzaly v září poté, co předchozí členky spolku odstátnicovaly a staly se z nich bakalářky ergoterapeutky. Vedení zatím úplně stanovené nemáme. Každá z nás se do organizace zapojila dle svých možností,“ popsala studentka druhého ročníku ergoterapie na FZV UP Zdeňka Stixová.
Hlavní motivací je zlepšit osvětu o ergoterapii mezi širší veřejností. „Češi většinou vědí, co dělá fyzioterapeut, ale o činnosti a kompetencích ergoterapeuta nemají ani tušení. Přitom je to krásný obor, který pomáhá lidem získat zpět jejich soběstačnost,“ upozornila Zdeňka Stixová. „Mini SPOT nám umožňuje spolupracovat napříč ročníky, kde si můžeme předávat zkušenosti ze studia a praxí a hlavně se navzájem poznat,“ doplnila studentka třetího ročníku Barbora Kopecká.
Členky mini SPOTu přiznávají, že ani jejich povědomí o ergoterapii nebylo před nástupem ke studiu zrovna bohaté, dnes si ale volbu oboru nemohou vynachválit. „Přihlášku na ergoterapii jsem si podala bez vědomí toho, o čem obor vlastně je. Až poté jsem se to díky různým instagramovým profilům dozvěděla. Na jednom z nich byl popis, že ergoterapie obsahuje něco z medicíny, fyzioterapie, speciální pedagogiky, sociální práce a psychologie. A to byly obory, které mě zajímaly,“ popsala Zdeňka Stixová. „Ačkoliv jsem na začátku o oboru nic nevěděla a původně chtěla na fyzioterapii, tak jsem teď za své rozhodnutí ráda. Líbí se mi, jak obor pohlíží na člověka jako na celek včetně jeho psychiky či sociálních rolí. Také se mi líbí, jak je kreativní a vyžaduje individuální přístup k pacientům a jejich potřebám,“ přiblížila Sára Šmýrová, studentka třetího ročníku.
K již tradičním akcím mini SPOTu Olomouc patří oslavy Světového dne ergoterapie. Ty letošní proběhly na fakultě v závěru října. „Zájemci si mohli vyzkoušet různé kompenzační pomůcky, podívat se, jak vypadají kognitivní testy, otestovat si pomocí standardizovaného testu jemnou motoriku, ale také vyplnit ergo kvíz o ceny,“ uvedla Zdeňka Stixová. Další akci chystá olomoucký spolek během letního semestru. „Rádi bychom uspořádali posezení se studenty ergoterapie ze všech ročníků doplněné o soutěžní kvíz,“ sdělila Petra Bajorková, studentka třetího ročníku.
Navrátit člověku s různým typem postižení nebo sociálně znevýhodněnému co největší soběstačnost a zvýšit jeho nezávislost – to je velký úkol ležící na bedrech ergoterapeuta. O jeho činnosti a kompetencích přitom nemá široká veřejnost často ani tušení. Zlepšit informovanost o tomto oboru se už několik let snaží spolek mini SPOT Olomouc. Se začátkem nového akademického roku se proměnila jeho členská základna, cíl ale zůstal stejný.
„Náš mini SPOT jsme převzaly v září poté, co předchozí členky spolku odstátnicovaly a staly se z nich bakalářky ergoterapeutky. Vedení zatím úplně stanovené nemáme. Každá z nás se do organizace zapojila dle svých možností,“ popsala studentka druhého ročníku ergoterapie na FZV UP Zdeňka Stixová.
Hlavní motivací je zlepšit osvětu o ergoterapii mezi širší veřejností. „Češi většinou vědí, co dělá fyzioterapeut, ale o činnosti a kompetencích ergoterapeuta nemají ani tušení. Přitom je to krásný obor, který pomáhá lidem získat zpět jejich soběstačnost,“ upozornila Zdeňka Stixová. „Mini SPOT nám umožňuje spolupracovat napříč ročníky, kde si můžeme předávat zkušenosti ze studia a praxí a hlavně se navzájem poznat,“ doplnila studentka třetího ročníku Barbora Kopecká.
Členky mini SPOTu přiznávají, že ani jejich povědomí o ergoterapii nebylo před nástupem ke studiu zrovna bohaté, dnes si ale volbu oboru nemohou vynachválit. „Přihlášku na ergoterapii jsem si podala bez vědomí toho, o čem obor vlastně je. Až poté jsem se to díky různým instagramovým profilům dozvěděla. Na jednom z nich byl popis, že ergoterapie obsahuje něco z medicíny, fyzioterapie, speciální pedagogiky, sociální práce a psychologie. A to byly obory, které mě zajímaly,“ popsala Zdeňka Stixová. „Ačkoliv jsem na začátku o oboru nic nevěděla a původně chtěla na fyzioterapii, tak jsem teď za své rozhodnutí ráda. Líbí se mi, jak obor pohlíží na člověka jako na celek včetně jeho psychiky či sociálních rolí. Také se mi líbí, jak je kreativní a vyžaduje individuální přístup k pacientům a jejich potřebám,“ přiblížila Sára Šmýrová, studentka třetího ročníku.
K již tradičním akcím mini SPOTu Olomouc patří oslavy Světového dne ergoterapie. Ty letošní proběhly na fakultě v závěru října. „Zájemci si mohli vyzkoušet různé kompenzační pomůcky, podívat se, jak vypadají kognitivní testy, otestovat si pomocí standardizovaného testu jemnou motoriku, ale také vyplnit ergo kvíz o ceny,“ uvedla Zdeňka Stixová. Další akci chystá olomoucký spolek během letního semestru. „Rádi bychom uspořádali posezení se studenty ergoterapie ze všech ročníků doplněné o soutěžní kvíz,“ sdělila Petra Bajorková, studentka třetího ročníku.
Zhruba patnáct podnětů za rok 2023. To je jen jedno z čísel, které uvedli ochránci práv studentů FF UP během listopadového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP. Před senátory prezentovali činnost ombudsmana FF UP za poslední rok i celé tříleté funkční období. Učinili tak v souvislosti s končícím mandátem a vyhlášením nových voleb.
Filozofická fakulta byla v rámci Univerzity Palackého první fakultou, která zřídila funkci ombudsmana, respektive ombudsmanky. S ideou přišli v roce 2014 tehdejší studentští senátoři a senátorky, kteří vnímali potřebu vytvoření pozice ochránce práv, na něhož by se s důvěrou mohli obracet studující fakulty. Zásadní změnu v dané oblasti přinesl rok 2020, kdy FF UP přijala pravidlo, že ve funkci ochránce práv studentů budou dva lidé, vždy muž a žena.
„Po třech letech naší práce v tandemu si fungování v této náročné pozici už jinak ani nedokážu představit. Nejde jen o zastupitelnost, ale také o možnost společného sdílení případů a vhodného postupu. Za poslední roky se ve společnosti i v akademické komunitě celkově proměnila atmosféra. Na povrch vypluly závažné kauzy i reakce ze strany studujících, které poukazovaly na potřebu věnovat se problematice sociálního bezpečí na školách,“ uvedl Jaroslav Šotola, veřejný ochránce práv studentů filozofické fakulty.
Společně s kolegyní Michaelou Antonín Malaníkovou obdrželi v roce 2021 třináct podnětů, v roce 2022 patnáct podnětů a v roce 2023 zatím také patnáct podnětů. Nejvíc jich souviselo se státními závěrečnými zkouškami.
„V souvislosti s koncem našeho tříletého funkčního období jsme si dělali statistiku a státní závěrečné zkoušky z ní vyplynuly jako jakýsi neuralgický bod, v němž je postavení studujících velmi nejisté. Podobně se ale jeví i kvalifikační práce, kde se někdy ukazují problémy v komunikaci se školitelem či školitelkou. Další oblastí podnětů je genderově podmíněné násilí, zahrnuje genderově a sexuální obtěžování i sexuální násilí. Tady bych chtěl zdůraznit, že se nevhodné chování nemusí dít ze strany vyučujících, může jít i o nátlak ze strany spolužáků,“ dodal ombudsman FF UP. Pro představu rozsahu činností se v uvedených patnácti podnětech skrývají za poslední rok jak jednoduché intervence či poradenství, tak i složité případy, u nichž bylo potřeba vyslechnout velké množství svědků.
„S odkazem na typy případů, s nimiž jsme se setkali, bychom vedení naší filozofické fakulty doporučili vznik manuálů tvorby kvalifikační práce i úpravu a sjednocení pravidel pro odhlašování se ze státních závěrečných zkoušek. Doporučujeme i vznik preventivních programů, jež by cílily na genderově podmíněné násilí, a to jak pro vyučující, tak studentstvo. Za vhodné bychom považovali i sladit režim při šetření ze strany ombudsmana FF UP a režim fungování Etické komise UP,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková.
Dále zmínila i oblast vzdělávání, hovořila o týdenní stáži na úřadu ombudsmana pro vysoké školství při rakouském ministerstvu školství, také o účasti na tréninkovém programu a konferenci pořádané každoročně organizací ENOHE (European Network of Ombuds in Higher Education) v Aténách v roce 2022 a v Praze v roce 2023. Uvedla také, že od června 2022 působí jako členka výkonného výboru ENOHE.
Volby ombudsmana FF UP
Uskuteční se elektronicky od 12. do 14. prosince.
Kandidáti:
*Mgr. et Mgr. Michaela Antonín Malaníková, Ph.D., katedra historie (zástupce Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie).
*Mgr. Jana Vrajová, Ph.D., katedra bohemistiky (zástupce Mgr. Daniel Soukup, Ph.D., Centrum judaistických studií).
Více o volbách zde.
Zhruba patnáct podnětů za rok 2023. To je jen jedno z čísel, které uvedli ochránci práv studentů FF UP během listopadového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP. Před senátory prezentovali činnost ombudsmana FF UP za poslední rok i celé tříleté funkční období. Učinili tak v souvislosti s končícím mandátem a vyhlášením nových voleb.
Filozofická fakulta byla v rámci Univerzity Palackého první fakultou, která zřídila funkci ombudsmana, respektive ombudsmanky. S ideou přišli v roce 2014 tehdejší studentští senátoři a senátorky, kteří vnímali potřebu vytvoření pozice ochránce práv, na něhož by se s důvěrou mohli obracet studující fakulty. Zásadní změnu v dané oblasti přinesl rok 2020, kdy FF UP přijala pravidlo, že ve funkci ochránce práv studentů budou dva lidé, vždy muž a žena.
„Po třech letech naší práce v tandemu si fungování v této náročné pozici už jinak ani nedokážu představit. Nejde jen o zastupitelnost, ale také o možnost společného sdílení případů a vhodného postupu. Za poslední roky se ve společnosti i v akademické komunitě celkově proměnila atmosféra. Na povrch vypluly závažné kauzy i reakce ze strany studujících, které poukazovaly na potřebu věnovat se problematice sociálního bezpečí na školách,“ uvedl Jaroslav Šotola, veřejný ochránce práv studentů filozofické fakulty.
Společně s kolegyní Michaelou Antonín Malaníkovou obdrželi v roce 2021 třináct podnětů, v roce 2022 patnáct podnětů a v roce 2023 zatím také patnáct podnětů. Nejvíc jich souviselo se státními závěrečnými zkouškami.
„V souvislosti s koncem našeho tříletého funkčního období jsme si dělali statistiku a státní závěrečné zkoušky z ní vyplynuly jako jakýsi neuralgický bod, v němž je postavení studujících velmi nejisté. Podobně se ale jeví i kvalifikační práce, kde se někdy ukazují problémy v komunikaci se školitelem či školitelkou. Další oblastí podnětů je genderově podmíněné násilí, zahrnuje genderově a sexuální obtěžování i sexuální násilí. Tady bych chtěl zdůraznit, že se nevhodné chování nemusí dít ze strany vyučujících, může jít i o nátlak ze strany spolužáků,“ dodal ombudsman FF UP. Pro představu rozsahu činností se v uvedených patnácti podnětech skrývají za poslední rok jak jednoduché intervence či poradenství, tak i složité případy, u nichž bylo potřeba vyslechnout velké množství svědků.
„S odkazem na typy případů, s nimiž jsme se setkali, bychom vedení naší filozofické fakulty doporučili vznik manuálů tvorby kvalifikační práce i úpravu a sjednocení pravidel pro odhlašování se ze státních závěrečných zkoušek. Doporučujeme i vznik preventivních programů, jež by cílily na genderově podmíněné násilí, a to jak pro vyučující, tak studentstvo. Za vhodné bychom považovali i sladit režim při šetření ze strany ombudsmana FF UP a režim fungování Etické komise UP,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková.
Dále zmínila i oblast vzdělávání, hovořila o týdenní stáži na úřadu ombudsmana pro vysoké školství při rakouském ministerstvu školství, také o účasti na tréninkovém programu a konferenci pořádané každoročně organizací ENOHE (European Network of Ombuds in Higher Education) v Aténách v roce 2022 a v Praze v roce 2023. Uvedla také, že od června 2022 působí jako členka výkonného výboru ENOHE.
Volby ombudsmana FF UP
Uskuteční se elektronicky od 12. do 14. prosince.
Kandidáti:
*Mgr. et Mgr. Michaela Antonín Malaníková, Ph.D., katedra historie (zástupce Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie).
*Mgr. Jana Vrajová, Ph.D., katedra bohemistiky (zástupce Mgr. Daniel Soukup, Ph.D., Centrum judaistických studií).
Více o volbách zde.
V doprovodu dvou andělů a bez čerta zavítal na Lékařskou fakultu UP opět po roce svatý Mikuláš, aby rozsvítil fakultní vánoční strom a popřál studentům pohodový sváteční čas a štěstí nejen u blížících se zkoušek. Že čerta ani není třeba, budoucí lékaři během předvánočního setkání připomněli darem, který pomůže nemocným dětem – organizaci Šanci Olomouc totiž věnovali 50 tisíc korun.
Symbolický šek manželům Hertě a Vladimírovi Mihálovým předala za studenty 4. ročníku Všeobecného lékařství Marika Kolářová. Jak vzpomněla, Půlení mediků, na kterém se peníze podařilo vybrat, bylo nezapomenutelné. „Chci vám velmi moc poděkovat, že kromě studia myslíte i na pomoc druhým, na pomoc dětem. Naše organizace funguje již 32 let a bez takových darů bychom pracovat nemohli,“ uvedla Herta Mihálová, ředitelka Šance Olomouc.
„Uvědomil jsem si, že mi chybí větší kontakt s vámi, mezi mladými lidmi se cítím dobře. Musím se pro vás ještě nějak aktivovat,“ dodal při pohledu na zaplněné foyer Vladimír Mihál, který u zrodu organizace pomáhající hematologicky, onkologicky a chronicky nemocným dětem a jejich rodinám na Dětské klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc před třemi dekádami stál.
Než pak svatý Mikuláš, v jehož kostýmu se neskrýval nikdo jiný než děkan fakulty Milan Kolář, a „andělské“ proděkanky Hana Kolářová a Eva Klásková odpočítali okamžik rozsvícení vánočního stromu, připomněli přítomným, co je ve sváteční době důležité. „Přestože vás čeká období zkoušek a případně se objeví ještě nějaká výuka, byl bych velmi rád a ze srdce vám to přeji, abyste si v tomto čase našli aspoň chvilku, zastavili, podívali se kolem sebe a svým spolužákům, kamarádům, příbuzným řekli, že je máte rádi. Přeji vám krásné Vánoce a do nového roku hodně zdraví a štěstí a ať zvládáte náročné studium. Jako patron studentů slibuji, že se s mými anděly za vás u vyučujících přimluvíme,“ popřál budoucím lékařům Mikuláš.
Když se vánoční strom za potlesku a blikání mobilů rozzářil, začaly na něj vedle ozdob přibývat i stuhy s přáními studentů. Kdo zrovna nepřivazoval tu svou nebo se u stromku nefotil, usrkával lahodného punče a k předvánoční atmosféře ve foyer přispěl svými melodiemi i Medic Band.
Setkání při rozsvěcování vánočního stromu jako tradičně ve spolupráci s vedením fakulty připravil Spolek mediků LF UP.
V doprovodu dvou andělů a bez čerta zavítal na Lékařskou fakultu UP opět po roce svatý Mikuláš, aby rozsvítil fakultní vánoční strom a popřál studentům pohodový sváteční čas a štěstí nejen u blížících se zkoušek. Že čerta ani není třeba, budoucí lékaři během předvánočního setkání připomněli darem, který pomůže nemocným dětem – organizaci Šanci Olomouc totiž věnovali 50 tisíc korun.
Symbolický šek manželům Hertě a Vladimírovi Mihálovým předala za studenty 4. ročníku Všeobecného lékařství Marika Kolářová. Jak vzpomněla, Půlení mediků, na kterém se peníze podařilo vybrat, bylo nezapomenutelné. „Chci vám velmi moc poděkovat, že kromě studia myslíte i na pomoc druhým, na pomoc dětem. Naše organizace funguje již 32 let a bez takových darů bychom pracovat nemohli,“ uvedla Herta Mihálová, ředitelka Šance Olomouc.
„Uvědomil jsem si, že mi chybí větší kontakt s vámi, mezi mladými lidmi se cítím dobře. Musím se pro vás ještě nějak aktivovat,“ dodal při pohledu na zaplněné foyer Vladimír Mihál, který u zrodu organizace pomáhající hematologicky, onkologicky a chronicky nemocným dětem a jejich rodinám na Dětské klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc před třemi dekádami stál.
Než pak svatý Mikuláš, v jehož kostýmu se neskrýval nikdo jiný než děkan fakulty Milan Kolář, a „andělské“ proděkanky Hana Kolářová a Eva Klásková odpočítali okamžik rozsvícení vánočního stromu, připomněli přítomným, co je ve sváteční době důležité. „Přestože vás čeká období zkoušek a případně se objeví ještě nějaká výuka, byl bych velmi rád a ze srdce vám to přeji, abyste si v tomto čase našli aspoň chvilku, zastavili, podívali se kolem sebe a svým spolužákům, kamarádům, příbuzným řekli, že je máte rádi. Přeji vám krásné Vánoce a do nového roku hodně zdraví a štěstí a ať zvládáte náročné studium. Jako patron studentů slibuji, že se s mými anděly za vás u vyučujících přimluvíme,“ popřál budoucím lékařům Mikuláš.
Když se vánoční strom za potlesku a blikání mobilů rozzářil, začaly na něj vedle ozdob přibývat i stuhy s přáními studentů. Kdo zrovna nepřivazoval tu svou nebo se u stromku nefotil, usrkával lahodného punče a k předvánoční atmosféře ve foyer přispěl svými melodiemi i Medic Band.
Setkání při rozsvěcování vánočního stromu jako tradičně ve spolupráci s vedením fakulty připravil Spolek mediků LF UP.
Jak co nejvíce zaujmout publikum na pódiu při science show, jak vyrobit originální exponát pomocí 3D tiskárny, jak vytvořit školní výukový program, aby bavil celou třídu, nebo jak oslovit víkendovou akcí co nejširší veřejnost? Nejen na tyto otázky hledali odpověď představitelé a zaměstnanci českých science center, planetárií a hvězdáren, kteří se potkali na konferenci Czechsite v liberecké iQLANDII. UP zastupovala Pevnost poznání.
Osmdesát zástupců nejrůznějších profesí si předávalo zkušenosti a plánovali společné aktivity v České asociaci science center (ČASC), která sdružuje 7 institucí v 6 městech v České republice. Tato centra pro zviditelnění vědců, jejich výzkumu a technologií fungují již deset let a ročně je navštíví téměř 2 miliony lidí.
„Chceme podpořit zvídavost našich kolegů, jejich zájem a nadšení pro učení. Plánujeme vzdělávací workshopy a kulaté stoly zaměřené na různé oblasti kreativního učení. Oslovujeme umělce z řad designérů, scénáristů, herců, kteří nám pomohou například s tvorbou expozice, grafikou exponátů nebo tím, jak co nejlépe pracovat s hlasem během programů pro školy,“ popsal plány Roman Chvátal, programový koordinátor asociace.
Nový projekt kreativního učení pomůže s rozvojem expozic
Do aktivit se zapojí Svět techniky Ostrava, iQLANDIA v Liberci, Pevnost poznání v Olomouci, Hvězdárna a planetárium Brno, Techmania Science center v Plzni a brněnská VIDA! science center. Cílem je rozvíjet kreativitu lektorů, povzbuzovat je k inovativnímu myšlení, generování nových nápadů a hledání netradičních řešení.
„V průběhu let jsme prokázali, že jsme důležitou a atraktivní součástí neformálního vzdělávání a že máme nezastupitelnou roli v popularizaci vědy. Jenže naše expozice stárnou a s tím souvisí i náročné hledání prostředků na jejich obnovu. Proto hledáme silné partnery a projekty, které nám pomohou v naší misi úspěšně pokračovat,“ vysvětlila Ivana Češková, ředitelka ČASC. Jednou z takových aktivit, díky nimž se mohou instituce propojovat, je právě projekt Rozvoj kreativity v českých science centrech, který realizují s podporou ministerstva kultury. „Kromě něj dlouhodobě připravujeme aktivity s ČSOB, dětským kanálem České televize Déčkem a nabízíme možnosti spolupráce i v dalších oblastech,” doplnila ředitelka.
Česká asociace science center má nové vedení
Během setkání Czechsite v Liberci došlo ke změnám ve vedení asociace. Novým předsedou se stal Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání PřF UP. „Naše mise se změnami ve vedení nemění. Chceme dále zlepšovat systém spolupráce nejen mezi jednotlivými členy, ale také s dalšími subjekty z privátního i veřejného sektoru tak, aby z těchto unikátních vzdělávacích institucí těžila celá společnost co nejvíce," řekl nový předseda správní rady. Ten vystřídal dosavadního předsedu Pavla Coufala, který odešel z postu ředitele iQLANDIE. Novým šéfem tohoto největšího science centra v ČR je Václav Dostál.
Česká asociace science center vznikla v roce 2013 a navazuje na úspěšné zahraniční projekty, zejména na Evropskou síť science center a muzeí (ECSITE), jež je považována za nejvýznamnější evropskou platformu pro popularizaci a komunikaci vědy. Všichni zakládající členové byli příjemci dotací z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).
Jak co nejvíce zaujmout publikum na pódiu při science show, jak vyrobit originální exponát pomocí 3D tiskárny, jak vytvořit školní výukový program, aby bavil celou třídu, nebo jak oslovit víkendovou akcí co nejširší veřejnost? Nejen na tyto otázky hledali odpověď představitelé a zaměstnanci českých science center, planetárií a hvězdáren, kteří se potkali na konferenci Czechsite v liberecké iQLANDII. UP zastupovala Pevnost poznání.
Osmdesát zástupců nejrůznějších profesí si předávalo zkušenosti a plánovali společné aktivity v České asociaci science center (ČASC), která sdružuje 7 institucí v 6 městech v České republice. Tato centra pro zviditelnění vědců, jejich výzkumu a technologií fungují již deset let a ročně je navštíví téměř 2 miliony lidí.
„Chceme podpořit zvídavost našich kolegů, jejich zájem a nadšení pro učení. Plánujeme vzdělávací workshopy a kulaté stoly zaměřené na různé oblasti kreativního učení. Oslovujeme umělce z řad designérů, scénáristů, herců, kteří nám pomohou například s tvorbou expozice, grafikou exponátů nebo tím, jak co nejlépe pracovat s hlasem během programů pro školy,“ popsal plány Roman Chvátal, programový koordinátor asociace.
Nový projekt kreativního učení pomůže s rozvojem expozic
Do aktivit se zapojí Svět techniky Ostrava, iQLANDIA v Liberci, Pevnost poznání v Olomouci, Hvězdárna a planetárium Brno, Techmania Science center v Plzni a brněnská VIDA! science center. Cílem je rozvíjet kreativitu lektorů, povzbuzovat je k inovativnímu myšlení, generování nových nápadů a hledání netradičních řešení.
„V průběhu let jsme prokázali, že jsme důležitou a atraktivní součástí neformálního vzdělávání a že máme nezastupitelnou roli v popularizaci vědy. Jenže naše expozice stárnou a s tím souvisí i náročné hledání prostředků na jejich obnovu. Proto hledáme silné partnery a projekty, které nám pomohou v naší misi úspěšně pokračovat,“ vysvětlila Ivana Češková, ředitelka ČASC. Jednou z takových aktivit, díky nimž se mohou instituce propojovat, je právě projekt Rozvoj kreativity v českých science centrech, který realizují s podporou ministerstva kultury. „Kromě něj dlouhodobě připravujeme aktivity s ČSOB, dětským kanálem České televize Déčkem a nabízíme možnosti spolupráce i v dalších oblastech,” doplnila ředitelka.
Česká asociace science center má nové vedení
Během setkání Czechsite v Liberci došlo ke změnám ve vedení asociace. Novým předsedou se stal Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání PřF UP. „Naše mise se změnami ve vedení nemění. Chceme dále zlepšovat systém spolupráce nejen mezi jednotlivými členy, ale také s dalšími subjekty z privátního i veřejného sektoru tak, aby z těchto unikátních vzdělávacích institucí těžila celá společnost co nejvíce," řekl nový předseda správní rady. Ten vystřídal dosavadního předsedu Pavla Coufala, který odešel z postu ředitele iQLANDIE. Novým šéfem tohoto největšího science centra v ČR je Václav Dostál.
Česká asociace science center vznikla v roce 2013 a navazuje na úspěšné zahraniční projekty, zejména na Evropskou síť science center a muzeí (ECSITE), jež je považována za nejvýznamnější evropskou platformu pro popularizaci a komunikaci vědy. Všichni zakládající členové byli příjemci dotací z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).
PAF Olomouc, to jsou čtyři dny projekcí, performancí, instalací či prezentací. Hlavním tématem letošního ročníku festivalu se staly True Stories (neboli pravdivé příběhy) a jejich různé interpretace v rámci současného umění. Zázemí bude mít festival od 7. do 10. prosince v Uměleckém centru UP.
Letošní téma festivalu bude z různých úhlů reflektovat pravdivost příběhů, jimiž jsme obklopeni, které vytváříme nebo v nichž žijeme. S jednotícím tématem přitom festival pracuje dlouhodobě. „Téma se vždy stává východiskem k dramaturgii festivalu, přičemž usiluje o přirozený pohyb projektů mezi kinem, galerií, internetem nebo klubem. V letošním roce hledá pravdivé příběhy samotného PAFu. Naším cílem je podnítit diskuzi o pravdivosti příběhů a jejich proměnlivosti jako prostředku k reflexi současnosti. Zajímá nás, jak lze s pravdivostí pracovat v kontextu pohyblivého obrazu a umění obecně, a to i prostřednictvím perspektivy nespolehlivého vypravěče nebo hry jazyka,“ uvedl programový ředitel přehlídky Martin Mazanec.
PAF se rozprostře po různých částech města, některé projekty byly připravené přímo na míru konkrétním místům. Návštěvníci budou moci zajít mj. do zrekonstruovaného Červeného kostela, kina Metropol, Kaple Božího Těla, Palmového skleníku na Výstavišti Flora Olomouc či do freskového sálu Základní školy Komenium. Právě tam bude například uvedena premiéra nové taneční performance umělkyně Valentýny Janů. Čtyřdenní program je nabitý, zahrnuje také koncerty, výstavy v několika galeriích, diskuze odborníků a myslí se speciální nabídkou i na nejmenší diváky. Tradiční součástí festivalu je soutěžní sekce Jiné vize CZ 2023, nejstarší soutěž pohyblivých obrazů filmu a videa v Česku, která se již sedmnáct let soustředí na mapování nejnovější domácí audiovizuální produkce.
Podrobný program najdete zde.
PAF je kulturní organizace, mezi jejíž hlavní aktivity patří pořádání festivalů (PAF Olomouc, PAF New York, PAF Ostopovice, PAF London), koncertů, výstav a projekcí, ale také publikační a distribuční činnost (Edice PAF, PAF distro). V průběhu uplynulých dvou dekád se PAF postupně rozvinul v hybridní label zahrnující mezinárodní síť umělců, umělkyň, kurátorstva a událostí, mezi jejichž prvotní východiska patří avantgardní filmové experimenty, animace a expanded cinema, ke kterým se souběžně s akcelerujícím vývojem audiovizuálního umění v uplynulých dvou dekádách přidaly fenomény, jako je rozšířené pole klubové hudby, umění ve virtuálním prostoru, performativní a světelné umění, ale také např. videohry či móda.
PAF Olomouc, to jsou čtyři dny projekcí, performancí, instalací či prezentací. Hlavním tématem letošního ročníku festivalu se staly True Stories (neboli pravdivé příběhy) a jejich různé interpretace v rámci současného umění. Zázemí bude mít festival od 7. do 10. prosince v Uměleckém centru UP.
Letošní téma festivalu bude z různých úhlů reflektovat pravdivost příběhů, jimiž jsme obklopeni, které vytváříme nebo v nichž žijeme. S jednotícím tématem přitom festival pracuje dlouhodobě. „Téma se vždy stává východiskem k dramaturgii festivalu, přičemž usiluje o přirozený pohyb projektů mezi kinem, galerií, internetem nebo klubem. V letošním roce hledá pravdivé příběhy samotného PAFu. Naším cílem je podnítit diskuzi o pravdivosti příběhů a jejich proměnlivosti jako prostředku k reflexi současnosti. Zajímá nás, jak lze s pravdivostí pracovat v kontextu pohyblivého obrazu a umění obecně, a to i prostřednictvím perspektivy nespolehlivého vypravěče nebo hry jazyka,“ uvedl programový ředitel přehlídky Martin Mazanec.
PAF se rozprostře po různých částech města, některé projekty byly připravené přímo na míru konkrétním místům. Návštěvníci budou moci zajít mj. do zrekonstruovaného Červeného kostela, kina Metropol, Kaple Božího Těla, Palmového skleníku na Výstavišti Flora Olomouc či do freskového sálu Základní školy Komenium. Právě tam bude například uvedena premiéra nové taneční performance umělkyně Valentýny Janů. Čtyřdenní program je nabitý, zahrnuje také koncerty, výstavy v několika galeriích, diskuze odborníků a myslí se speciální nabídkou i na nejmenší diváky. Tradiční součástí festivalu je soutěžní sekce Jiné vize CZ 2023, nejstarší soutěž pohyblivých obrazů filmu a videa v Česku, která se již sedmnáct let soustředí na mapování nejnovější domácí audiovizuální produkce.
Podrobný program najdete zde.
PAF je kulturní organizace, mezi jejíž hlavní aktivity patří pořádání festivalů (PAF Olomouc, PAF New York, PAF Ostopovice, PAF London), koncertů, výstav a projekcí, ale také publikační a distribuční činnost (Edice PAF, PAF distro). V průběhu uplynulých dvou dekád se PAF postupně rozvinul v hybridní label zahrnující mezinárodní síť umělců, umělkyň, kurátorstva a událostí, mezi jejichž prvotní východiska patří avantgardní filmové experimenty, animace a expanded cinema, ke kterým se souběžně s akcelerujícím vývojem audiovizuálního umění v uplynulých dvou dekádách přidaly fenomény, jako je rozšířené pole klubové hudby, umění ve virtuálním prostoru, performativní a světelné umění, ale také např. videohry či móda.
Univerzita Palackého si v QS Sustainability Rankings 2024, žebříčku zaměřeném na udržitelnost, vylepšila oproti loňskému roku svou pozici, a to i přes dvojnásobný nárůst hodnocených univerzit. Zároveň se zařadila mezi TOP 200 univerzit v oblasti Governance a mezi TOP 500 univerzit patří v Social Impact.
Žebříček QS Sustainability Rankings byl poprvé zveřejněn v loňském roce a zaměřuje se na srovnání univerzit v rámci udržitelnosti svého fungování. Jelikož byly v loňském roce výsledky tohoto žebříčku částečně promítnuty i do světového QS World University Rankings, vzrostl o tento žebříček zájem a v letošním roce je do něj zapojeno dvakrát více univerzit než v roce minulém. Oproti loňskému roku navíc došlo k úpravě metodiky, jejíž součástí je mimo jiné také rozdělení hodnocení do třech základních kategorií, oproti původním dvěma loňským. Jednotlivé kategorie a jejich váha na výsledné hodnocení jsou uvedeny v tabulce níže:
Hodnocení QS Sustainability Rankings je kombinací vstupních dat od zapojených univerzit, společně s daty společnosti Elsevier, veřejně dostupnými národními statistikami či například hodnocením třetích stran.
I přes dvojnásobný nárůst počtu hodnocených univerzit si Univerzita Palackého v Olomouci dokázala vylepšit svou pozici na celkovou 422. příčku, která je tvořena jako výsledné hodnocení výše uvedených tří kategorií. Vůbec nejlépe si Univerzita Palackého vedla v oblasti Good Governance (187. pozici), která se na základě deseti konkrétních ukazatelů zaměřuje na řízení a správu univerzity. Mezi českými univerzitami drží v této oblasti třetí místo, mezi partnery z aliance Aurora dokonce místo druhé.
V rámci hodnocení Social Impact je univerzita hodnocena na základě 5 indikátorů zaměřujících se na rovnoprávnost, transfer znalostí, vzdělávání, zaměstnanost či wellbeing. V sekci Social Impact patří UP 488. příčka, přičemž jejími nejlépe hodnocenými indikátory v oblasti sociálního vlivu jsou Health & Wellbeing (221. místo) hodnotící závazek instituce zlepšovat zdraví a pohodu lidstva jako takového (prostřednictvím výzkumu) a vlastních zaměstnanců a studentů a Knowledge Exchange (333. místo) vypovídající o tom, jak instituce spolupracují ve výzkumu, sdílejí znalosti a podněcují růst vzdělávání. Indikátor Health & Wellbeing má Univerzita Palackého zároveň nejlepší v celé ČR.
Poslední hodnocenou kategorií je Environmental Impact, ve kterém patří olomoucké univerzitě 539. pozice. Tato environmentálně zaměřená oblast je postavena na třech indikátorech hodnotících udržitelnost, výuku a výzkum. Zde si UP nejlépe vedla v Environmental Sustainability (409. místo). Největší slabinou je naopak indikátor zaměřující se na Environmental Education, který hodnotí, zda absolventi a odborné práce v oborech věd o Zemi, mořích a environmentálních věd mají v komunitě dobrou reputaci a zda jsou součástí kurikula témata udržitelnosti. Univerzita již v této oblasti chystá opatření v podobě přípravy dvou nových studijních programů s environmentálním zaměřením.
Zatímco v loňském vydání žebříčku Sustainability Rankings 2023 byly hodnoceny pouze 4 české univerzity, do hodnocení pro rok 2024 je zahrnuto hned 10 českých univerzit. Jedničkou je pro letošek Masarykova univerzita, která překvapivě přeskočila i tradiční českou jedničku, Univerzitu Karlovu. Následuje třetí místo České zemědělské univerzity v Praze, které není vzhledem k jejímu zaměření nikterak velkým překvapením. Čtvrté místo patří Univerzitě Palackého v Olomouci, a to nejen v českém srovnání, ale také mezi partnerskými univerzitami z aliance Aurora.
„Vylepšení umístění v QS Sustainability Rankings 2024 i přes dvojnásobný počet hodnocených univerzit je pro nás potvrzením, že v oblasti udržitelnosti jdeme správným směrem, máme dobře nastavené strategie a akční plány a zároveň také měřitelné cíle, kterých postupně dosahujeme. Určitě se ale musíme zlepšit v reputaci, ve které stále nemáme dostatečný počet hodnoceni ze strany partnerů, a tím máme v některých ukazatelích prostor pro zlepšení, na kterém v příštím roce zapracujeme,“ uvedla Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP
Absolutní světovou špičkou jsou dle hodnocení kanadská University of Toronto, americká University of California, Berkeley a britská The University of Manchester. Kompletní výsledky jsou zveřejněny na tomto webovém odkazu.
Univerzita Palackého si v QS Sustainability Rankings 2024, žebříčku zaměřeném na udržitelnost, vylepšila oproti loňskému roku svou pozici, a to i přes dvojnásobný nárůst hodnocených univerzit. Zároveň se zařadila mezi TOP 200 univerzit v oblasti Governance a mezi TOP 500 univerzit patří v Social Impact.
Žebříček QS Sustainability Rankings byl poprvé zveřejněn v loňském roce a zaměřuje se na srovnání univerzit v rámci udržitelnosti svého fungování. Jelikož byly v loňském roce výsledky tohoto žebříčku částečně promítnuty i do světového QS World University Rankings, vzrostl o tento žebříček zájem a v letošním roce je do něj zapojeno dvakrát více univerzit než v roce minulém. Oproti loňskému roku navíc došlo k úpravě metodiky, jejíž součástí je mimo jiné také rozdělení hodnocení do třech základních kategorií, oproti původním dvěma loňským. Jednotlivé kategorie a jejich váha na výsledné hodnocení jsou uvedeny v tabulce níže:
Hodnocení QS Sustainability Rankings je kombinací vstupních dat od zapojených univerzit, společně s daty společnosti Elsevier, veřejně dostupnými národními statistikami či například hodnocením třetích stran.
I přes dvojnásobný nárůst počtu hodnocených univerzit si Univerzita Palackého v Olomouci dokázala vylepšit svou pozici na celkovou 422. příčku, která je tvořena jako výsledné hodnocení výše uvedených tří kategorií. Vůbec nejlépe si Univerzita Palackého vedla v oblasti Good Governance (187. pozici), která se na základě deseti konkrétních ukazatelů zaměřuje na řízení a správu univerzity. Mezi českými univerzitami drží v této oblasti třetí místo, mezi partnery z aliance Aurora dokonce místo druhé.
V rámci hodnocení Social Impact je univerzita hodnocena na základě 5 indikátorů zaměřujících se na rovnoprávnost, transfer znalostí, vzdělávání, zaměstnanost či wellbeing. V sekci Social Impact patří UP 488. příčka, přičemž jejími nejlépe hodnocenými indikátory v oblasti sociálního vlivu jsou Health & Wellbeing (221. místo) hodnotící závazek instituce zlepšovat zdraví a pohodu lidstva jako takového (prostřednictvím výzkumu) a vlastních zaměstnanců a studentů a Knowledge Exchange (333. místo) vypovídající o tom, jak instituce spolupracují ve výzkumu, sdílejí znalosti a podněcují růst vzdělávání. Indikátor Health & Wellbeing má Univerzita Palackého zároveň nejlepší v celé ČR.
Poslední hodnocenou kategorií je Environmental Impact, ve kterém patří olomoucké univerzitě 539. pozice. Tato environmentálně zaměřená oblast je postavena na třech indikátorech hodnotících udržitelnost, výuku a výzkum. Zde si UP nejlépe vedla v Environmental Sustainability (409. místo). Největší slabinou je naopak indikátor zaměřující se na Environmental Education, který hodnotí, zda absolventi a odborné práce v oborech věd o Zemi, mořích a environmentálních věd mají v komunitě dobrou reputaci a zda jsou součástí kurikula témata udržitelnosti. Univerzita již v této oblasti chystá opatření v podobě přípravy dvou nových studijních programů s environmentálním zaměřením.
Zatímco v loňském vydání žebříčku Sustainability Rankings 2023 byly hodnoceny pouze 4 české univerzity, do hodnocení pro rok 2024 je zahrnuto hned 10 českých univerzit. Jedničkou je pro letošek Masarykova univerzita, která překvapivě přeskočila i tradiční českou jedničku, Univerzitu Karlovu. Následuje třetí místo České zemědělské univerzity v Praze, které není vzhledem k jejímu zaměření nikterak velkým překvapením. Čtvrté místo patří Univerzitě Palackého v Olomouci, a to nejen v českém srovnání, ale také mezi partnerskými univerzitami z aliance Aurora.
„Vylepšení umístění v QS Sustainability Rankings 2024 i přes dvojnásobný počet hodnocených univerzit je pro nás potvrzením, že v oblasti udržitelnosti jdeme správným směrem, máme dobře nastavené strategie a akční plány a zároveň také měřitelné cíle, kterých postupně dosahujeme. Určitě se ale musíme zlepšit v reputaci, ve které stále nemáme dostatečný počet hodnoceni ze strany partnerů, a tím máme v některých ukazatelích prostor pro zlepšení, na kterém v příštím roce zapracujeme,“ uvedla Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP
Absolutní světovou špičkou jsou dle hodnocení kanadská University of Toronto, americká University of California, Berkeley a britská The University of Manchester. Kompletní výsledky jsou zveřejněny na tomto webovém odkazu.
O neschopnosti zopakovat výsledky dříve provedených vědeckých studií, tzv. replikační krizi, a jejích příčinách a důsledcích budou v úterý 12. prosince na půdě Fakulty tělesné kultury UP hovořit zástupci tří univerzit. Organizátoři zvou k účasti na diskuzním panelu studenty doktorských studií, zájemce o Ph.D. studium, akademiky z celé UP i další zájemce.
Problematika replikační krize v sociálně-vědním a biomedicínském výzkumu, o které se v ČR zatím příliš nemluví, ale v zahraničí je již diskutovaným tématem, zahrnuje mimo jiné cílené vědecké podvody, manipulace s datovými analýzami či neznalost principů statistické inference nebo například nevhodné nastavení podmínek v akademickém prostředí.
K tématu na FTK promluví mimo jiné Ondřej Vencálek, předseda České statistické společnosti, který působí na Přírodovědecké fakultě UP, člen Etické komise Masarykovy univerzity, psycholog Jan Širůček nebo Marek Vranka z Univerzity Karlovy.
„Cílem setkání je uvedení posluchačů do problematiky replikační krize ve vědě a otevření diskuze na toto téma na naší univerzitě. Na západě jde o dost aktuální téma, u nás je ale bohužel zatím povědomí minimální. Chceme tedy tyto informace dostat mezi lidi a poskytnout zdroje, ať si udělají vlastní názor,“ uvedl Ladislav Baloun z katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP, který společně s Jiřím Mališem z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP diskuzní panel pořádá. Oba se také tomuto tématu věnovali v tomto článku.
Diskuze se koná v úterý 12. prosince od 14 hodin v aule FTK (posluchárna 4.20 v budově NA). Zájemci o účast se mohou dopředu přihlásit prostřednictvím tohoto formuláře.
O neschopnosti zopakovat výsledky dříve provedených vědeckých studií, tzv. replikační krizi, a jejích příčinách a důsledcích budou v úterý 12. prosince na půdě Fakulty tělesné kultury UP hovořit zástupci tří univerzit. Organizátoři zvou k účasti na diskuzním panelu studenty doktorských studií, zájemce o Ph.D. studium, akademiky z celé UP i další zájemce.
Problematika replikační krize v sociálně-vědním a biomedicínském výzkumu, o které se v ČR zatím příliš nemluví, ale v zahraničí je již diskutovaným tématem, zahrnuje mimo jiné cílené vědecké podvody, manipulace s datovými analýzami či neznalost principů statistické inference nebo například nevhodné nastavení podmínek v akademickém prostředí.
K tématu na FTK promluví mimo jiné Ondřej Vencálek, předseda České statistické společnosti, který působí na Přírodovědecké fakultě UP, člen Etické komise Masarykovy univerzity, psycholog Jan Širůček nebo Marek Vranka z Univerzity Karlovy.
„Cílem setkání je uvedení posluchačů do problematiky replikační krize ve vědě a otevření diskuze na toto téma na naší univerzitě. Na západě jde o dost aktuální téma, u nás je ale bohužel zatím povědomí minimální. Chceme tedy tyto informace dostat mezi lidi a poskytnout zdroje, ať si udělají vlastní názor,“ uvedl Ladislav Baloun z katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP, který společně s Jiřím Mališem z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP diskuzní panel pořádá. Oba se také tomuto tématu věnovali v tomto článku.
Diskuze se koná v úterý 12. prosince od 14 hodin v aule FTK (posluchárna 4.20 v budově NA). Zájemci o účast se mohou dopředu přihlásit prostřednictvím tohoto formuláře.
Letos poprvé se v Olomouci od 5. do 9. prosince uskuteční Vánoční trhy na náplavce a Univerzita Palackého bude u toho.
Od čtvrtka 7. do soboty 9. prosince se můžete na náplavce od 11 do 19 hodin těšit nejen na prodejní stánek UPointu a Vydavatelství UP, ale také na workshopy pro malé i velké v podání Vydavatelství UP, Pevnosti poznání, katedry geoinformatiky PřF UP nebo Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP.
Čtvrtek 7. prosince
Vyrobte si vánoční blok s Vydavatelstvím UP
Univerzitní dílna bude ve čtvrtek patřit workshopu výroby vlastního bloku pro malé i velké. Design i složení stránek si vyberete sami a pak si blok s našimi lektory vyrobíte a ozdobíte.
Výtvarná dílna s Braillovým písmem
Během čtvrtečního dne budete mít příležitost prožít Vánoce způsobem, který jste dosud nezažili – jak je vnímají lidé s těžkým zrakovým postižením. Budou na vás čekat simulační brýle zrakových vad a při zakrytí očí budete moci napsat vánoční vzkaz prokřehlými prsty na Pichtově psacím stroji. Zkusíte si vyhmatat obrázky s vánoční tematikou, nakreslit si vlastní obrázky a odnést si je s sebou domů. Kromě toho si můžete vyzkoušet hmatové, čichové a sluchové hry.
Pátek 8. prosince a sobota 9. prosince
Vánoční 3D dílnička s UP
V rámci Vánočních trhů na náplavce si pro vás katedra geoinformatiky připravila sváteční 3D dílničku. Pomocí 3D tiskárny budete vyrábět různé vánoční dekorace nebo vykrajovátka na perníčky. Kromě toho, že si je budete moci odnést s sebou, dozvíte se něco víc a trojrozměrném modelování a tisku samotném. A pokud by vás třeba zajímalo, na jakou teplotu vás ohřál punč z vedlejšího stánku, můžete se změřit pomocí termokamery. Tak se stavte!
Kreativní dílnička Pevnosti poznání
Kreativní dílna Pevnosti poznání hravě propojuje vědu a tvůrčí činnost a podporuje rozvoj STEAM aktivit (Science – věda, Technology – technologie, Engineering – technika, Art – umění a Math – matematika. STEAM je o speciálním přístupu k výuce technických předmětů zahrnující využití nejrůznějších kreativních aktivit). Získejte nové dovednosti a odneste si domů zajímavý a originální výrobek.
Letos poprvé se v Olomouci od 5. do 9. prosince uskuteční Vánoční trhy na náplavce a Univerzita Palackého bude u toho.
Od čtvrtka 7. do soboty 9. prosince se můžete na náplavce od 11 do 19 hodin těšit nejen na prodejní stánek UPointu a Vydavatelství UP, ale také na workshopy pro malé i velké v podání Vydavatelství UP, Pevnosti poznání, katedry geoinformatiky PřF UP nebo Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP.
Čtvrtek 7. prosince
Vyrobte si vánoční blok s Vydavatelstvím UP
Univerzitní dílna bude ve čtvrtek patřit workshopu výroby vlastního bloku pro malé i velké. Design i složení stránek si vyberete sami a pak si blok s našimi lektory vyrobíte a ozdobíte.
Výtvarná dílna s Braillovým písmem
Během čtvrtečního dne budete mít příležitost prožít Vánoce způsobem, který jste dosud nezažili – jak je vnímají lidé s těžkým zrakovým postižením. Budou na vás čekat simulační brýle zrakových vad a při zakrytí očí budete moci napsat vánoční vzkaz prokřehlými prsty na Pichtově psacím stroji. Zkusíte si vyhmatat obrázky s vánoční tematikou, nakreslit si vlastní obrázky a odnést si je s sebou domů. Kromě toho si můžete vyzkoušet hmatové, čichové a sluchové hry.
Pátek 8. prosince a sobota 9. prosince
Vánoční 3D dílnička s UP
V rámci Vánočních trhů na náplavce si pro vás katedra geoinformatiky připravila sváteční 3D dílničku. Pomocí 3D tiskárny budete vyrábět různé vánoční dekorace nebo vykrajovátka na perníčky. Kromě toho, že si je budete moci odnést s sebou, dozvíte se něco víc a trojrozměrném modelování a tisku samotném. A pokud by vás třeba zajímalo, na jakou teplotu vás ohřál punč z vedlejšího stánku, můžete se změřit pomocí termokamery. Tak se stavte!
Kreativní dílnička Pevnosti poznání
Kreativní dílna Pevnosti poznání hravě propojuje vědu a tvůrčí činnost a podporuje rozvoj STEAM aktivit (Science – věda, Technology – technologie, Engineering – technika, Art – umění a Math – matematika. STEAM je o speciálním přístupu k výuce technických předmětů zahrnující využití nejrůznějších kreativních aktivit). Získejte nové dovednosti a odneste si domů zajímavý a originální výrobek.