Feed aggregator

Scientists from Palacký University’s CATRIN, the University of West Bohemia, and VSB-TUO have developed an innovative sensor capable of accurately measuring temperatures between 10 and 90 degrees Celsius. This cutting-edge sensor, utilizing a novel graphene derivative, stands out for its high precision, reliability, and resistance to humidity. Its applications are vast, ranging from industrial production and storage areas requiring remote temperature monitoring to integration into protective clothing.

“We developed the new material using fluorographene chemistry by removing fluorine atoms and attaching benzylamine to the available reactive sites. This proved to be a crucial step in creating the temperature sensor. This technology allowed us to significantly minimize the adverse effects of humidity, typically the most challenging issue for such devices,” explained Petr Jakubec from CATRIN, a co-author of the study published in the prestigious journal Advanced Electronic Materials.

According to the authors, the new sensor offers significant advantages over traditional sensors, primarily due to its high accuracy. “It exhibits temperature resistivity that is twice as high as that of conventional platinum thermometers. A common issue with temperature sensors is their varying responses to changes in relative humidity. As a result, they often need to be wrapped in an insulating layer, which reduces their response rate. Our material, however, is stable and insensitive to humidity, allowing it to function in direct contact with the environment. This means it can measure temperature more accurately and quickly, better meeting the needs of modern industry,” stated the team leader Michal Otyepka from CATRIN and IT4Innovations VSB-TUO.

The sensor can be produced using inexpensive and rapid printing technologies, making it cost-effective to manufacture and easily scalable. This efficiency positions it as an ideal choice for widespread use in commercial applications.

Temperature monitoring and regulation are essential in various environments, including industrial, residential, and storage settings. Consequently, the demand for affordable, efficient, and durable temperature sensors is on the rise.

Nový senzor pro měření teplot v rozmezí od deseti do 90 stupňů Celsia vyvinuli vědci z CATRIN Univerzity Palackého ve spolupráci se Západočeskou univerzitou a VŠB-TUO. Základem je nový grafenový derivát, díky němuž je senzor nejen přesný a spolehlivý, ale také není citlivý na vlhkost. Využití by mohl najít mimo jiné v teplotních čidlech v průmyslových výrobách či skladovacích prostorech, kde je potřebný monitoring teplot i na dálku, nebo například v ochranných oděvech.

„Nový materiál jsme vyrobili za použití chemie fluorografenu. Z něj jsme odstranili atomy fluoru a na volná reaktivní místa navázali benzylamin. Právě ten se ukázal jako klíčový komponent pro vývoj teplotního senzoru. Díky této technologii jsme dokázali výrazně snížit nepříznivý vliv vlhkosti, což bývá u podobných zařízení největší problém,“ uvedl jeden z autorů studie publikované v prestižním časopise Advanced Electronic Materials Petr Jakubec z CATRIN.

Podle autorů nabízí nový senzor významné výhody oproti tradičním senzorům, zejména díky své vysoké přesnosti. „V porovnání s běžným platinovým teploměrem vykazuje až dvojnásobnou citlivost na změny teplot. U teplotních senzorů je častým problémem, že poskytují různé odezvy v závislosti na změně relativní vlhkosti. Proto se musí například obalit izolační vrstvou, která ale snižuje rychlost odezvy senzoru. Náš materiál je stabilní a není na vlhkost citlivý. Proto může fungovat v přímém kontaktu s okolím. To znamená, že může přesněji a rychleji měřit teplotu a lépe vyhovuje potřebám moderního průmyslu,“ upřesnil vedoucí týmu Michal Otyepka z CATRIN a IT4Innovations VŠB-TUO.

Pro výrobu senzoru lze použít levné a rychlé tiskové technologie a i díky zvolenému materiálu je senzor nákladově efektivní na výrobu a snadno škálovatelný, což ho předurčuje pro široké využití v komerčních aplikacích.

Monitorování a regulace teploty jsou nezbytné v různých prostředích včetně průmyslu, obytných a skladovacích prostor. Poptávka po cenově dostupných, účinných a odolných teplotních senzorech proto roste.

Nový senzor pro měření teplot v rozmezí od deseti do 90 stupňů Celsia vyvinuli vědci z CATRIN Univerzity Palackého ve spolupráci se Západočeskou univerzitou a VŠB-TUO. Základem je nový grafenový derivát, díky němuž je senzor nejen přesný a spolehlivý, ale také není citlivý na vlhkost. Využití by mohl najít mimo jiné v teplotních čidlech v průmyslových výrobách či skladovacích prostorech, kde je potřebný monitoring teplot i na dálku, nebo například v ochranných oděvech.

„Nový materiál jsme vyrobili za použití chemie fluorografenu. Z něj jsme odstranili atomy fluoru a na volná reaktivní místa navázali benzylamin. Právě ten se ukázal jako klíčový komponent pro vývoj teplotního senzoru. Díky této technologii jsme dokázali výrazně snížit nepříznivý vliv vlhkosti, což bývá u podobných zařízení největší problém,“ uvedl jeden z autorů studie publikované v prestižním časopise Advanced Electronic Materials Petr Jakubec z CATRIN.

Podle autorů nabízí nový senzor významné výhody oproti tradičním senzorům, zejména díky své vysoké přesnosti. „V porovnání s běžným platinovým teploměrem vykazuje až dvojnásobnou citlivost na změny teplot. U teplotních senzorů je častým problémem, že poskytují různé odezvy v závislosti na změně relativní vlhkosti. Proto se musí například obalit izolační vrstvou, která ale snižuje rychlost odezvy senzoru. Náš materiál je stabilní a není na vlhkost citlivý. Proto může fungovat v přímém kontaktu s okolím. To znamená, že může přesněji a rychleji měřit teplotu a lépe vyhovuje potřebám moderního průmyslu,“ upřesnil vedoucí týmu Michal Otyepka z CATRIN a IT4Innovations VŠB-TUO.

Pro výrobu senzoru lze použít levné a rychlé tiskové technologie a i díky zvolenému materiálu je senzor nákladově efektivní na výrobu a snadno škálovatelný, což ho předurčuje pro široké využití v komerčních aplikacích.

Monitorování a regulace teploty jsou nezbytné v různých prostředích včetně průmyslu, obytných a skladovacích prostor. Poptávka po cenově dostupných, účinných a odolných teplotních senzorech proto roste.

Zhruba padesát účastníků z Ukrajiny, Polska, Německa, Maďarska, Slovenska, Chorvatska a Velké Británie se zúčastnilo v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého dvanáctého Olomouckého sympozia ukrajinistů. Letošní setkání s názvem Současná ukrajinistika doma a ve světě: výzvy a perspektivy se vinou vojenského konfliktu muselo obejít bez značné části aktivních zájemců z Ukrajiny.

Ukrajinistika Filozofické fakulty UP hostila tradiční sympozium ukrajinistů střední a východní Evropy. Letošní ročník této mezinárodní konference, kterou před dvanácti lety inicioval profesor Josef Anderš, zakladatel olomoucké ukrajinistiky, se uskutečnil s podtitulem Současná ukrajinistika doma a ve světě: výzvy a perspektivy. Zúčastnilo se jí na pět desítek odborníků.

„Sympozium pořádáme každé dva roky. Tentokrát se ho ale nemohla značná část odborníků z Ukrajiny zúčastnit, a to s odůvodněním napjaté situace na Ukrajině spojené s přetrvávajícím vojenským konfliktem. Počet účastníků doplnili studenti a vysokoškolští učitelé z partnerských univerzit, slovenského Prešova a polské Vratislavi, kteří do Olomouce přijeli na týdenní Blended Intensive Programme (BIP) programu Erasmus. Účastníci BIP nejprve aktivně diskutovali o nejpalčivějších problémech ukrajinistiky v Polsku, na Slovensku a v České republice a poté se stali přímými účastníky sympozia ukrajinistů,“ uvedla Radana Merzová, vedoucí sekce ukrajinistiky katedry slavistiky FF UP, s tím, že obě akce úzce souvisely s tématem ukrajinského jazyka, literatury a kultury na pozadí aktuálního dění na Ukrajině, v Evropě a celkově ve světě.

„Hovořilo se zejména o nových trendech v lingvistice a literárních disciplínách, o inovaci v didaktice, o spojení lingvistických a příbuzných oborů a rozvoji lingvoekologie či lingvokulturologie, sociolingvistiky,“ dodala.

Pravidelnou součástí bývá i kulturní program. Letos se účastníci obou akcí mohli seznámit s kulturními památkami Olomouce. V Červeném kostele navštívili koncert a divadelní vystoupení ukrajinských dětí ze sobotní školy ukrajinské kultury v Olomouci, pořádaný společenstvím Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk. Nechyběla také slavnostní večeře v místním pivovaru a delikatesy moravské kuchyně.

„Za organizaci a uskutečnění těchto dvou propojených akcí bych chtěla velmi poděkovat zahraničnímu oddělení naší fakulty, dále i vedení katedry slavistiky, učitelům a studentům sekce ukrajinistiky, vědecké knihovně a společenství Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk,“ uzavřela Radana Merzová s přáním, které je pomyslně slyšet napříč olomouckou ukrajinistikou: „Doufáme, že tradice mezinárodních vědeckých setkání ukrajinistů na FF UP přetrvá a další generace pořadatelů ji slibně ustojí.“

Zhruba padesát účastníků z Ukrajiny, Polska, Německa, Maďarska, Slovenska, Chorvatska a Velké Británie se zúčastnilo v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého dvanáctého Olomouckého sympozia ukrajinistů. Letošní setkání s názvem Současná ukrajinistika doma a ve světě: výzvy a perspektivy se vinou vojenského konfliktu muselo obejít bez značné části aktivních zájemců z Ukrajiny.

Ukrajinistika Filozofické fakulty UP hostila tradiční sympozium ukrajinistů střední a východní Evropy. Letošní ročník této mezinárodní konference, kterou před dvanácti lety inicioval profesor Josef Anderš, zakladatel olomoucké ukrajinistiky, se uskutečnil s podtitulem Současná ukrajinistika doma a ve světě: výzvy a perspektivy. Zúčastnilo se jí na pět desítek odborníků.

„Sympozium pořádáme každé dva roky. Tentokrát se ho ale nemohla značná část odborníků z Ukrajiny zúčastnit, a to s odůvodněním napjaté situace na Ukrajině spojené s přetrvávajícím vojenským konfliktem. Počet účastníků doplnili studenti a vysokoškolští učitelé z partnerských univerzit, slovenského Prešova a polské Vratislavi, kteří do Olomouce přijeli na týdenní Blended Intensive Programme (BIP) programu Erasmus. Účastníci BIP nejprve aktivně diskutovali o nejpalčivějších problémech ukrajinistiky v Polsku, na Slovensku a v České republice a poté se stali přímými účastníky sympozia ukrajinistů,“ uvedla Radana Merzová, vedoucí sekce ukrajinistiky katedry slavistiky FF UP, s tím, že obě akce úzce souvisely s tématem ukrajinského jazyka, literatury a kultury na pozadí aktuálního dění na Ukrajině, v Evropě a celkově ve světě.

„Hovořilo se zejména o nových trendech v lingvistice a literárních disciplínách, o inovaci v didaktice, o spojení lingvistických a příbuzných oborů a rozvoji lingvoekologie či lingvokulturologie, sociolingvistiky,“ dodala.

Pravidelnou součástí bývá i kulturní program. Letos se účastníci obou akcí mohli seznámit s kulturními památkami Olomouce. V Červeném kostele navštívili koncert a divadelní vystoupení ukrajinských dětí ze sobotní školy ukrajinské kultury v Olomouci, pořádaný společenstvím Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk. Nechyběla také slavnostní večeře v místním pivovaru a delikatesy moravské kuchyně.

„Za organizaci a uskutečnění těchto dvou propojených akcí bych chtěla velmi poděkovat zahraničnímu oddělení naší fakulty, dále i vedení katedry slavistiky, učitelům a studentům sekce ukrajinistiky, vědecké knihovně a společenství Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk,“ uzavřela Radana Merzová s přáním, které je pomyslně slyšet napříč olomouckou ukrajinistikou: „Doufáme, že tradice mezinárodních vědeckých setkání ukrajinistů na FF UP přetrvá a další generace pořadatelů ji slibně ustojí.“

Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou středem pozornosti nové tematické části portálu Hovory o zdraví, který zprostředkovává zkušenosti a postřehy lidí s konkrétní diagnózou. Výzkumnému týmu z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP se se svým příběhem svěřilo 36 respondentů ve věku od 21 do 69 let a žijících napříč Českou republikou, kteří se s nespecifickými střevními záněty potýkají. Sdílené informace mohou pomoci jak samotným pacientům, tak i odborníkům, kteří s těmito lidmi pracují.

Nespecifické střevní záněty, anglicky inflammatory bowel disease – zkráceně IBD, jsou autoimunitní onemocnění gastrointestinálního systému, mezi která patří Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida a neklasifikovaná kolitida. Jde o onemocnění idiopatická, u nichž není zcela známa příčina, chronická, v současnosti nevyléčitelná, avšak s dobrými možnostmi zvládnutí příznaků. Ulcerózní kolitida je lokalizována v tlustém střevě, v případě Crohnovy nemoci se zánět může vyskytnout v rámci celé trávicí soustavy.

S příběhy účastnic a účastníků výzkumu se návštěvníci portálu Hovory o zdraví mohou seznámit prostřednictvím krátkých audio a video nahrávek. Ty nabízejí mimo jiné vzpomínky pacientů na dobu, kdy se u nich projevily první příznaky těchto onemocnění, poznatky z průběhu a zvládání onemocnění a zkušenosti se zdravotní péčí a s tím, jak nemoc ovlivnila jejich sociální a pracovní život, také ale vzkazy pacientům, jejich blízkým a lékařům a pozitivní postřehy. Jako pozitivní například někteří uvedli, že se naučili vážit si malých věcí a hledat radost ve všedních okamžicích, hovoří také o posílení osobních vztahů nebo větším odhodlání žít.

„Dbali jsme na to, abychom měli rovnoměrně zastoupené ženy a muže, pacienty s Crohnovou nemocí i ulcerózní kolitidou, aby byli z míst po celé České republice a aby mezi vybranými byli ti, co se potýkají s nemocí krátce, i ti, kteří s IBD žijí třeba už dvacet let. To všechno, ale ještě i další faktory, totiž příběhy participantů ovlivňuje a poskytuje pestrost sdílených zkušeností,“ přiblížila Hana Bednaříková, která se pacientům s IBD jako psycholožka věnuje zhruba patnáct let a tato problematika je i hlavním tématem její vědecké práce na OUSHI.

S oslovováním respondentů pomohly pacientské organizace Pacienti IBD, která výzkumnému týmu z CMTF opakovaně poskytla prostor na své konferenci, nebo České ILCO – dobrovolné sdružení stomiků. „Pro pacienty s těmito chronickými onemocněními je klíčová dobrá spolupráce s ošetřujícím lékařem – gastroenterologem. A můžu říci, že při práci na tomto projektu jsem se setkala s úžasnými lékařkami a lékaři a IBD sestrami, kteří nám také významně pomohli v rámci poradního panelu odborníků,“ uvedla psycholožka.

Samotný výzkum a zprostředkování zkušeností pacientů s IBD byly realizovány podle metodiky DIPEx (Database of Individual Patient Experience), která vznikla na univerzitě v Oxfordu a je založená na hloubkových kvalitativních rozhovorech. Na OUSHI byla vytvořena česká verze této metodiky a institut je držitelem její certifikace v ČR.

„Děkujeme všem účastnicím a účastníkům výzkumu za ochotu sdílet svoje zkušenosti. Doufáme, že jejich zveřejněné příběhy někomu pomohou, případně že na stránkách jejich návštěvníci najdou oporu nebo porozumění lidem, kteří těmito nemocemi procházejí,“ dodala za výzkumný tým Hana Bednaříková.

Zkušenosti pacientů s IBD zájemci najdou ZDE.

Nespecifické střevní záněty jsou přitom pouze jedním z již zpracovaných témat portálu Hovory o zdraví. Odborníci z OUSHI se věnovali také třeba stárnutí, epilepsii u dětí, lymeské borrelióze nebo rakovině prsu.

Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou středem pozornosti nové tematické části portálu Hovory o zdraví, který zprostředkovává zkušenosti a postřehy lidí s konkrétní diagnózou. Výzkumnému týmu z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP se se svým příběhem svěřilo 36 respondentů ve věku od 21 do 69 let a žijících napříč Českou republikou, kteří se s nespecifickými střevními záněty potýkají. Sdílené informace mohou pomoci jak samotným pacientům, tak i odborníkům, kteří s těmito lidmi pracují.

Nespecifické střevní záněty, anglicky inflammatory bowel disease – zkráceně IBD, jsou autoimunitní onemocnění gastrointestinálního systému, mezi která patří Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida a neklasifikovaná kolitida. Jde o onemocnění idiopatická, u nichž není zcela známa příčina, chronická, v současnosti nevyléčitelná, avšak s dobrými možnostmi zvládnutí příznaků. Ulcerózní kolitida je lokalizována v tlustém střevě, v případě Crohnovy nemoci se zánět může vyskytnout v rámci celé trávicí soustavy.

S příběhy účastnic a účastníků výzkumu se návštěvníci portálu Hovory o zdraví mohou seznámit prostřednictvím krátkých audio a video nahrávek. Ty nabízejí mimo jiné vzpomínky pacientů na dobu, kdy se u nich projevily první příznaky těchto onemocnění, poznatky z průběhu a zvládání onemocnění a zkušenosti se zdravotní péčí a s tím, jak nemoc ovlivnila jejich sociální a pracovní život, také ale vzkazy pacientům, jejich blízkým a lékařům a pozitivní postřehy. Jako pozitivní například někteří uvedli, že se naučili vážit si malých věcí a hledat radost ve všedních okamžicích, hovoří také o posílení osobních vztahů nebo větším odhodlání žít.

„Dbali jsme na to, abychom měli rovnoměrně zastoupené ženy a muže, pacienty s Crohnovou nemocí i ulcerózní kolitidou, aby byli z míst po celé České republice a aby mezi vybranými byli ti, co se potýkají s nemocí krátce, i ti, kteří s IBD žijí třeba už dvacet let. To všechno, ale ještě i další faktory, totiž příběhy participantů ovlivňuje a poskytuje pestrost sdílených zkušeností,“ přiblížila Hana Bednaříková, která se pacientům s IBD jako psycholožka věnuje zhruba patnáct let a tato problematika je i hlavním tématem její vědecké práce na OUSHI.

S oslovováním respondentů pomohly pacientské organizace Pacienti IBD, která výzkumnému týmu z CMTF opakovaně poskytla prostor na své konferenci, nebo České ILCO – dobrovolné sdružení stomiků. „Pro pacienty s těmito chronickými onemocněními je klíčová dobrá spolupráce s ošetřujícím lékařem – gastroenterologem. A můžu říci, že při práci na tomto projektu jsem se setkala s úžasnými lékařkami a lékaři a IBD sestrami, kteří nám také významně pomohli v rámci poradního panelu odborníků,“ uvedla psycholožka.

Samotný výzkum a zprostředkování zkušeností pacientů s IBD byly realizovány podle metodiky DIPEx (Database of Individual Patient Experience), která vznikla na univerzitě v Oxfordu a je založená na hloubkových kvalitativních rozhovorech. Na OUSHI byla vytvořena česká verze této metodiky a institut je držitelem její certifikace v ČR.

„Děkujeme všem účastnicím a účastníkům výzkumu za ochotu sdílet svoje zkušenosti. Doufáme, že jejich zveřejněné příběhy někomu pomohou, případně že na stránkách jejich návštěvníci najdou oporu nebo porozumění lidem, kteří těmito nemocemi procházejí,“ dodala za výzkumný tým Hana Bednaříková.

Zkušenosti pacientů s IBD zájemci najdou ZDE.

Nespecifické střevní záněty jsou přitom pouze jedním z již zpracovaných témat portálu Hovory o zdraví. Odborníci z OUSHI se věnovali také třeba stárnutí, epilepsii u dětí, lymeské borrelióze nebo rakovině prsu.

Výrazně zpřesnit a zefektivnit testy kvantové provázanosti, která hraje důležitou roli například v konstrukci kvantových počítačů, se pomocí zapojení umělé inteligence podařilo vědcům ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Výsledky jejich výzkumu byly nedávno publikovány v prestižním časopise Physical Review Research.

Entanglement neboli kvantová provázanost je pozoruhodný jev kvantové mechaniky. Vědci o kvantové provázanosti hovoří v případě, kdy je kvantový stav dvou a více částic propojen bez ohledu na jejich vzájemnou vzdálenost. Pokud pak odborníci zjistí určitou informaci o jedné částici, tak zároveň získají údaj i o druhé. Tato vlastnost fascinuje vědce od 20. let minulého století, kdy se stala předmětem vědeckého sporu mezi Albertem Einsteinem a Nielsem Bohrem.

V současné době se kvantová provázanost stala stavebním kamenem mnoha kvantově-informačních protokolů a algoritmů. Dala vzniknout kvantové teleportaci, kvantové kryptografii a na jejím základě vznikl i Shorův algoritmus. „Testy zaměřené na kvantovou provázanost jsou proto důležité. Přesné detekční metody jsou díky tomu velmi žádané," uvedl Vojtěch Trávníček ze Společné laboratoře optiky.

Informaci odborníci zapisují do kvantových částic, jako je elektron nebo foton. Částice se poté dostanou do určitého kvantového stavu. Soubor těchto částic může být v kvantovém stavu, který lze označit jako provázaný, nebo naopak může být ve stavu separabilním, tedy v neprovázaném. Umět rozlišovat mezi těmito dvěma základními možnostmi je proto v kvantové informatice klíčové.

„Konvenční testy kvantové provázanosti jsou konstruovány tak, aby nikdy neoznačily stav separabilní jako provázaný. Tudíž jsou, alespoň teoreticky, perfektně selektivní. To je sice dobře, je to však za cenu snížené senzitivity testů, neboli jejich schopnosti odhalit co možná největší počet provázaných stavů," podotkl Vojtěch Trávníček.

Vědci si proto položili otázku, zda snížením nároků na co nejlepší selektivitu testů dokážou zvýšit jejich citlivost. Díky tomu by pak odhalili mnohem více kvantově provázaných částic. „K tomuto účelu jsme použili neuronové sítě a strojové učení a natrénovali jsme modelový test, který dokáže provázanost odhalovat. Můžeme tak měnit poměr mezi senzitivitou a selektivitou a také měnit počet měření použitých pro detekci provázanosti,“ doplnil fyzik.

Vědcům z katedry se pak pomocí malého snížení selektivity testu podařilo výrazně zvýšit jejich senzitivitu. A díky tomu dokázali odhalit mnohem více provázaných stavů kvantových částic než použitím konvenčních testů. „Navíc lze tento poměr jednoduše měnit a najít tak optimální nastavení pro danou aplikaci. Tématem použití umělé inteligence pro detekci provázanosti se nadále zabýváme a již nyní máme velmi slibné výsledky,“ dodal Vojtěch Trávníček.

Výrazně zpřesnit a zefektivnit testy kvantové provázanosti, která hraje důležitou roli například v konstrukci kvantových počítačů, se pomocí zapojení umělé inteligence podařilo vědcům ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Výsledky jejich výzkumu byly nedávno publikovány v prestižním časopise Physical Review Research.

Entanglement neboli kvantová provázanost je pozoruhodný jev kvantové mechaniky. Vědci o kvantové provázanosti hovoří v případě, kdy je kvantový stav dvou a více částic propojen bez ohledu na jejich vzájemnou vzdálenost. Pokud pak odborníci zjistí určitou informaci o jedné částici, tak zároveň získají údaj i o druhé. Tato vlastnost fascinuje vědce od 20. let minulého století, kdy se stala předmětem vědeckého sporu mezi Albertem Einsteinem a Nielsem Bohrem.

V současné době se kvantová provázanost stala stavebním kamenem mnoha kvantově-informačních protokolů a algoritmů. Dala vzniknout kvantové teleportaci, kvantové kryptografii a na jejím základě vznikl i Shorův algoritmus. „Testy zaměřené na kvantovou provázanost jsou proto důležité. Přesné detekční metody jsou díky tomu velmi žádané," uvedl Vojtěch Trávníček ze Společné laboratoře optiky.

Informaci odborníci zapisují do kvantových částic, jako je elektron nebo foton. Částice se poté dostanou do určitého kvantového stavu. Soubor těchto částic může být v kvantovém stavu, který lze označit jako provázaný, nebo naopak může být ve stavu separabilním, tedy v neprovázaném. Umět rozlišovat mezi těmito dvěma základními možnostmi je proto v kvantové informatice klíčové.

„Konvenční testy kvantové provázanosti jsou konstruovány tak, aby nikdy neoznačily stav separabilní jako provázaný. Tudíž jsou, alespoň teoreticky, perfektně selektivní. To je sice dobře, je to však za cenu snížené senzitivity testů, neboli jejich schopnosti odhalit co možná největší počet provázaných stavů," podotkl Vojtěch Trávníček.

Vědci si proto položili otázku, zda snížením nároků na co nejlepší selektivitu testů dokážou zvýšit jejich citlivost. Díky tomu by pak odhalili mnohem více kvantově provázaných částic. „K tomuto účelu jsme použili neuronové sítě a strojové učení a natrénovali jsme modelový test, který dokáže provázanost odhalovat. Můžeme tak měnit poměr mezi senzitivitou a selektivitou a také měnit počet měření použitých pro detekci provázanosti,“ doplnil fyzik.

Vědcům z katedry se pak pomocí malého snížení selektivity testu podařilo výrazně zvýšit jejich senzitivitu. A díky tomu dokázali odhalit mnohem více provázaných stavů kvantových částic než použitím konvenčních testů. „Navíc lze tento poměr jednoduše měnit a najít tak optimální nastavení pro danou aplikaci. Tématem použití umělé inteligence pro detekci provázanosti se nadále zabýváme a již nyní máme velmi slibné výsledky,“ dodal Vojtěch Trávníček.

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. Dnes je naším cílem Università degli Studi di Napoli Federico II.

Neapolská univerzita Fridricha II. je nejstarší univerzitou v Auroře. Jako první státní univerzitu na světě ji v roce 1224 založil císař Fridrich II., dokonce bez papežského souhlasu. Letos tedy oslavuje 800 let své existence, což z ní činí jednu z nejstarších stále fungujících univerzit na světě. Mezi její významné absolventy a učitele patří Tomáš Akvinský, Giordano Bruno či Umberto Nobile.

Z hlediska počtu studentů je druhou největší italskou univerzitou. Na jejích čtyřech fakultách studuje přes 70 000 studentek a studentů. Nabízí jim stovky vzdělávacích programů – kromě těch, které nabízí i UP, poskytuje vzdělání také v oblasti zemědělství, stavebnictví či strojírenství. Zaměřuje se i na fyziku, medicínu nebo elektroniku a elektrotechniku.

Hlavní kampus univerzity je umístěn v centru Neapole na třídě Corso Umberto I. Další budovy se – podobě jako u nás – nacházejí na různých místech města i v jeho okolí. V blízkém Portici pak sídlí zemědělská fakulta, a to přímo v budově bývalého královského paláce. Obklopují jej rozsáhlé parky i univerzitní botanická zahrada. Druhou botanickou zahradu pak najdete přímo v Neapoli, kde v porovnání s ruchem města tvoří skutečnou oázu klidu a zeleně.

K univerzitě také patří řada muzeí, zaměřených například na mineralogii, entomologii nebo víno jako umělecké, kulturní, vědecké a historické dědictví.

Neapol je okouzlující a interkulturní město plné historie a temperamentu – jako přímo v něm, tak v jeho okolí najdete nepřeberné množství míst k návštěvě. Projděte se po rušných ulicích historického centra, které je památkou UNESCO, a ochutnejte pravou pizzu či sfogliatelle, typické plněné lístkové pečivo. Nenechte si ujít ani procházku po malebné nábřežní promenádě a obdivujte Neapolský záliv a majestátní Vesuv.

V okolí Neapole a Portici pak můžete prozkoumat třeba fascinující ruiny Pompejí a Herculanea, zničených sopkou Vesuv v roce 79 n. l. Navštivte také malebné ostrovy v Neapolském zálivu, jako je Capri, Ischia a Procida. Nakonec se vydejte na túru na Vesuv a užijte si úchvatný výhled na sopku a okolní krajinu.  

Různé příležitosti, které Università degli Studi di Napoli Federico II svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Aktuálně zve univerzita studenty na hackathon, který se zaměří na získávání a zpracování potravin v současnosti.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands
– Universität Duisburg-Essen

Příště navštívíme…
– Universitat Rovira i Virgili

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. Dnes je naším cílem Università degli Studi di Napoli Federico II.

Neapolská univerzita Fridricha II. je nejstarší univerzitou v Auroře. Jako první státní univerzitu na světě ji v roce 1224 založil císař Fridrich II., dokonce bez papežského souhlasu. Letos tedy oslavuje 800 let své existence, což z ní činí jednu z nejstarších stále fungujících univerzit na světě. Mezi její významné absolventy a učitele patří Tomáš Akvinský, Giordano Bruno či Umberto Nobile.

Z hlediska počtu studentů je druhou největší italskou univerzitou. Na jejích čtyřech fakultách studuje přes 70 000 studentek a studentů. Nabízí jim stovky vzdělávacích programů – kromě těch, které nabízí i UP, poskytuje vzdělání také v oblasti zemědělství, stavebnictví či strojírenství. Zaměřuje se i na fyziku, medicínu nebo elektroniku a elektrotechniku.

Hlavní kampus univerzity je umístěn v centru Neapole na třídě Corso Umberto I. Další budovy se – podobě jako u nás – nacházejí na různých místech města i v jeho okolí. V blízkém Portici pak sídlí zemědělská fakulta, a to přímo v budově bývalého královského paláce. Obklopují jej rozsáhlé parky i univerzitní botanická zahrada. Druhou botanickou zahradu pak najdete přímo v Neapoli, kde v porovnání s ruchem města tvoří skutečnou oázu klidu a zeleně.

K univerzitě také patří řada muzeí, zaměřených například na mineralogii, entomologii nebo víno jako umělecké, kulturní, vědecké a historické dědictví.

Neapol je okouzlující a interkulturní město plné historie a temperamentu – jako přímo v něm, tak v jeho okolí najdete nepřeberné množství míst k návštěvě. Projděte se po rušných ulicích historického centra, které je památkou UNESCO, a ochutnejte pravou pizzu či sfogliatelle, typické plněné lístkové pečivo. Nenechte si ujít ani procházku po malebné nábřežní promenádě a obdivujte Neapolský záliv a majestátní Vesuv.

V okolí Neapole a Portici pak můžete prozkoumat třeba fascinující ruiny Pompejí a Herculanea, zničených sopkou Vesuv v roce 79 n. l. Navštivte také malebné ostrovy v Neapolském zálivu, jako je Capri, Ischia a Procida. Nakonec se vydejte na túru na Vesuv a užijte si úchvatný výhled na sopku a okolní krajinu.  

Různé příležitosti, které Università degli Studi di Napoli Federico II svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Aktuálně zve univerzita studenty na hackathon, který se zaměří na získávání a zpracování potravin v současnosti.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands
– Universität Duisburg-Essen

Příště navštívíme…
– Universitat Rovira i Virgili

Co všechno se skrývá pod pojmem umělá inteligence? Jaké jsou její společenské přínosy a v čem spočívají největší rizika? Pevnost poznání – Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP nabízí ve spolupráci s platformou Deepeffects.ai veřejnosti letní kurzy, které praktickou interaktivní formou osvětlí souvislosti dynamicky se rozvíjející oblasti umělé inteligence.

Kurzy jsou připraveny pro všechny věkové skupiny. Zájemcům poodhalí různorodost AI nástrojů a pomohou jim i vyhodnotit jejich originální jazykový profil. Včerejší úvodní kurz byl určen seniorům. Setkání se konají v UP_LABU, laboratoři technologií budoucnosti, která se nachází v prostorách Vědeckotechnického parku UP, mezi Přírodovědeckou a Právnickou fakultou Univerzity Palackého. Za projektem Deepeffects.ai stojí vědecký tandem Dan Faltýnek a Lucie Krystková. Jedná se o první spin-off Filozofické fakulty UP, který se chce prezentovat jako výsledek dobré práce fakulty a univerzity. Cílem projektu je seznamovat širokou veřejnost, studentskou obec, učitele, zaměstnance státní správy, média i vědeckou komunitu o nových technologických dovednostech v oblasti identifikace osob nebo jejich profilování.

Kurz AI pro všechny 12+

Prakticky vedený blok, v němž se seznámíte s různými druhy generativních AI modelů a za odborné asistence lektorek a lektorů si vyberete takový, který vám bude v životě nejlepším pomocníkem. Vyzkoušet si můžete i analýzu vlastních textů, která vám umožní lépe identifikovat váš originální autorský styl, jeho silné i ty slabší stránky. 
Kdy: 25. července a 22. srpna

Kurzy AI pro seniory
Interaktivní diskuze, která si klade za cíl seznámit starší generaci s pojmem umělá inteligence i tím, jaké pozitivní či negativní vlivy může mít na společnost.
Kdy: 19. srpna

Časy workshopů a přihlašovací formuláře naleznete na webu www.pevnostpoznani.cz.

Kurzy mají omezenou kapacitu, proto je nutné si předem rezervovat místo prostřednictvím formuláře.

UP_LAB kromě kurzů AI nabízí možnost vyzkoušet si práci s 3D technologiemi, roboty na bázi micro:bit, virtuální a augmentovanou realitou nebo vakuovou vývěvou. V běžném provozu UP_LABu si také můžete vyzkoušet základní analýzu filmových postav za pomocí AI, během workshopů vedených kolegy z Deepeffects.ai pak máte možnost vyhodnotit svůj vlastní jazykový profil. Letní otevírací dobu UP_LABu najdete zde.

Co všechno se skrývá pod pojmem umělá inteligence? Jaké jsou její společenské přínosy a v čem spočívají největší rizika? Pevnost poznání – Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP nabízí ve spolupráci s platformou Deepeffects.ai veřejnosti letní kurzy, které praktickou interaktivní formou osvětlí souvislosti dynamicky se rozvíjející oblasti umělé inteligence.

Kurzy jsou připraveny pro všechny věkové skupiny. Zájemcům poodhalí různorodost AI nástrojů a pomohou jim i vyhodnotit jejich originální jazykový profil. Včerejší úvodní kurz byl určen seniorům. Setkání se konají v UP_LABU, laboratoři technologií budoucnosti, která se nachází v prostorách Vědeckotechnického parku UP, mezi Přírodovědeckou a Právnickou fakultou Univerzity Palackého. Za projektem Deepeffects.ai stojí vědecký tandem Dan Faltýnek a Lucie Krystková. Jedná se o první spin-off Filozofické fakulty UP, který se chce prezentovat jako výsledek dobré práce fakulty a univerzity. Cílem projektu je seznamovat širokou veřejnost, studentskou obec, učitele, zaměstnance státní správy, média i vědeckou komunitu o nových technologických dovednostech v oblasti identifikace osob nebo jejich profilování.

Kurz AI pro všechny 12+

Prakticky vedený blok, v němž se seznámíte s různými druhy generativních AI modelů a za odborné asistence lektorek a lektorů si vyberete takový, který vám bude v životě nejlepším pomocníkem. Vyzkoušet si můžete i analýzu vlastních textů, která vám umožní lépe identifikovat váš originální autorský styl, jeho silné i ty slabší stránky. 
Kdy: 25. července a 22. srpna

Kurzy AI pro seniory
Interaktivní diskuze, která si klade za cíl seznámit starší generaci s pojmem umělá inteligence i tím, jaké pozitivní či negativní vlivy může mít na společnost.
Kdy: 19. srpna

Časy workshopů a přihlašovací formuláře naleznete na webu www.pevnostpoznani.cz.

Kurzy mají omezenou kapacitu, proto je nutné si předem rezervovat místo prostřednictvím formuláře.

UP_LAB kromě kurzů AI nabízí možnost vyzkoušet si práci s 3D technologiemi, roboty na bázi micro:bit, virtuální a augmentovanou realitou nebo vakuovou vývěvou. V běžném provozu UP_LABu si také můžete vyzkoušet základní analýzu filmových postav za pomocí AI, během workshopů vedených kolegy z Deepeffects.ai pak máte možnost vyhodnotit svůj vlastní jazykový profil. Letní otevírací dobu UP_LABu najdete zde.

Připravit se dobře na cestu, naplánovat dopravní prostředek, zorientovat se v terénu, objednat si večeři nebo si zážitky natočit kamerou na památku. Nic složitého. Ale zkuste si představit, že jste nevidomí, neslyšíte nebo jste na vozíčku… Zveme vás na výstavu Nadace Sirius Lidé odvedle – neobvyklý výlet do světa lidí s hendikepem ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Návštěvníky čeká sedm stanovišť, kde si osobně vyzkouší, jak se musí dospělí i děti s hendikepem vypořádat s různými životními situacemi, které jsou pro zdravého člověka bezproblémové, ale pro zdravotně znevýhodněné mohou představovat překážku. Zájemci si mohou vyzkoušet český znakový jazyk, odezírání, chůzi s bílými holemi nebo jízdu na handbiku. V expozici nechybí ani model autobusu nebo temný tunel znesnadňující orientaci.

„Pro návštěvníky to je zážitek, který si mohou zapamatovat po celý svůj život a díky tomu třeba lépe pomoci zdravotně postiženému člověku v běžném životě. Empatie a vnímání druhého hrají v této komunikaci velmi důležitou roli,“ popsala cíl výstavy manažerka projektu Lidé odvedle Vladimíra Tvrdková.

Výstava je otevřena nejen široké veřejnosti, ale také žákům základních a středních škol. Právě proto prezentuje život lidí s postižením interaktivní formou. „Toto neobvyklé pojetí oceňují jak samotní žáci, tak i jejich učitelé, kteří navíc mají k dispozici pracovní listy a metodické pokyny pro práci s výstavou k užití ve svých vyučovacích hodinách,“ doplnila organizátorka.

Aktivity využijí také vysokoškolští studenti při přípravě na budoucí povolání. Ústav speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty UP s tímto projektem počítá pro výuku nastupujících ročníků. „Z praxe velmi dobře víme, jak je důležitá podpora a porozumění majoritní společnosti. A jak jinak lépe přiblížit lidem úskalí a vše, co život s postižením přináší, než právě prostřednictvím této výstavy,“ řekl Jan Michalík, proděkan PdF UP.

„Jsme rádi, že tuto výstavu můžeme přivítat i u nás v Olomouci. Právě na Univerzitě Palackého se nachází největší pracoviště v České republice, které připravuje stovky odborníků, učitelů, logopedů, poradenských pracovníků, asistentů, terapeutů i dalších, kteří dále působí v pomáhajících profesích ve prospěch osob se zdravotním znevýhodněním,“ vysvětlil Jan Michalík.

Na ztvárnění výstavy se podíleli přední specialisté na pomoc hendikepovaným lidem. Celou expozici bezplatně zapůjčuje a instaluje Nadace Sirius, která se již šestnáct let systematicky věnuje problematice ohrožených a znevýhodněných dětí. „S projekty tohoto typu máme zkušenosti od roku 2013 a vždy se setkaly s velkým zájmem návštěvníků i učitelů,“ sdělila ředitelka nadace Dana Lipová. 

Připravit se dobře na cestu, naplánovat dopravní prostředek, zorientovat se v terénu, objednat si večeři nebo si zážitky natočit kamerou na památku. Nic složitého. Ale zkuste si představit, že jste nevidomí, neslyšíte nebo jste na vozíčku… Zveme vás na výstavu Nadace Sirius Lidé odvedle – neobvyklý výlet do světa lidí s hendikepem ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Návštěvníky čeká sedm stanovišť, kde si osobně vyzkouší, jak se musí dospělí i děti s hendikepem vypořádat s různými životními situacemi, které jsou pro zdravého člověka bezproblémové, ale pro zdravotně znevýhodněné mohou představovat překážku. Zájemci si mohou vyzkoušet český znakový jazyk, odezírání, chůzi s bílými holemi nebo jízdu na handbiku. V expozici nechybí ani model autobusu nebo temný tunel znesnadňující orientaci.

„Pro návštěvníky to je zážitek, který si mohou zapamatovat po celý svůj život a díky tomu třeba lépe pomoci zdravotně postiženému člověku v běžném životě. Empatie a vnímání druhého hrají v této komunikaci velmi důležitou roli,“ popsala cíl výstavy manažerka projektu Lidé odvedle Vladimíra Tvrdková.

Výstava je otevřena nejen široké veřejnosti, ale také žákům základních a středních škol. Právě proto prezentuje život lidí s postižením interaktivní formou. „Toto neobvyklé pojetí oceňují jak samotní žáci, tak i jejich učitelé, kteří navíc mají k dispozici pracovní listy a metodické pokyny pro práci s výstavou k užití ve svých vyučovacích hodinách,“ doplnila organizátorka.

Aktivity využijí také vysokoškolští studenti při přípravě na budoucí povolání. Ústav speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty UP s tímto projektem počítá pro výuku nastupujících ročníků. „Z praxe velmi dobře víme, jak je důležitá podpora a porozumění majoritní společnosti. A jak jinak lépe přiblížit lidem úskalí a vše, co život s postižením přináší, než právě prostřednictvím této výstavy,“ řekl Jan Michalík, proděkan PdF UP.

„Jsme rádi, že tuto výstavu můžeme přivítat i u nás v Olomouci. Právě na Univerzitě Palackého se nachází největší pracoviště v České republice, které připravuje stovky odborníků, učitelů, logopedů, poradenských pracovníků, asistentů, terapeutů i dalších, kteří dále působí v pomáhajících profesích ve prospěch osob se zdravotním znevýhodněním,“ vysvětlil Jan Michalík.

Na ztvárnění výstavy se podíleli přední specialisté na pomoc hendikepovaným lidem. Celou expozici bezplatně zapůjčuje a instaluje Nadace Sirius, která se již šestnáct let systematicky věnuje problematice ohrožených a znevýhodněných dětí. „S projekty tohoto typu máme zkušenosti od roku 2013 a vždy se setkaly s velkým zájmem návštěvníků i učitelů,“ sdělila ředitelka nadace Dana Lipová. 

Profesor Kevin Schug pracuje na University of Texas v Arlingtonu. Do Olomouce přicestoval díky Fulbrigtovu stipendiu a během letního semestru vyučoval analytickou chemii a anglický jazyk na přírodovědecké fakultě.

Paralelu s českým prostředím profesor Kevin Schug vidí v přístupu a výuce studentů.

Jakému výzkumu se věnujete ve své domovské instituci?

Zabýváme se širokou paletou projektů, což se mi na analytické chemii velmi líbí. Provádíme chemické analýzy biologických systémů, paliva nebo podzemních vod. Jeden z projektů, který řeším se studenty, je zaměřen na charakterizaci různých olejů produkovaných ze smíšeného plastového odpadu. Nedávno jsme také pracovali na výzkumu halucinogenních hub. Vyvíjeli jsme metody, které by mohly být použity pro stanovení dávek těchto hub pro klinické studie. Líbí se mi, že můžeme být zapojeni do aplikovaného výzkumu, kde můžeme podpořit pokročilé metody léčby psychických onemocnění. Pracujeme společně s farmaceutickými společnostmi a pokoušíme se vyvinout metody, které by byly použitelné pro charakterizaci pokročilých systémů transportu léčiv.

V Olomouci jste v rámci Fulbrigtova stipendia. Jak k tomu došlo?

O toto stipendium se zajímám už několik let. Primárně je zaměřeno na výuku, která mě opravdu baví. Vzhledem k tomu, že každých šest nebo sedm let si na univerzitě můžeme vzít volno na další naše vzdělávání a rozvoj, rozhodl jsem se, že o stipendium zažádám. V Olomouci jsem byl už několikrát, ale nikdy jsem neměl příležitost strávit zde delší dobu.

Jste tu pět měsíců. Bylo těžké opustit rodinu, svůj každodenní život a přijet sem?

Byla to docela výzva, ale už jsme si zvykli na možnosti virtuální komunikace v online prostředí. Rodina dokonce za mnou přijela do Evropy. Syn zde pracoval jako dobrovolník v mateřské školce. Bylo skvělé je tady mít a sdílet společný čas.

Cítíte nějaký rozdíl mezi pracovním prostředím v USA a v České republice?

Teoretická či praktická výuka vypadá v obou zemích dost podobně. Všichni se snažíme co nejlépe vzdělávat studenty. V čem vidím největší rozdíl, je hierarchie pracovníků na vysoké škole. V Americe se pracuje více individuálně, asistenti si například na sebe musí sami vydělat. Zde cítím podporu nadřízených, kteří vám pomáhají pracovat na společných projektech.

V Olomouci pokračujete ve svém výzkumu, nebo se věnujete pouze výuce?

V Olomouci jsem za účelem výuky, ale protože jsme se zdejšími kolegy z analytické chemie napsali mnoho společných publikací, věnuji se i výzkumné činnosti. Také jsem pravidelně v kontaktu se svou pracovní skupinou, chceme se v našem výzkumu posunout vpřed.

Jak zde trávíte svůj volný čas? Jak vypadá váš typický den?

Nejvíce času trávím v posilovně. Několikrát týdně cvičím a cítím se lépe. Je to něco, co jsem chtěl už ve Spojených státech, ale nikdy jsem na to nenašel čas. Den tedy začínám ve fitcentru, poté mám buď výuku se studenty, nebo vyřizuji e-maily. Pracuji také na výzkumné práci a na článcích pro svůj blog. Rád navštěvuji gastronomická zařízení a malé pivovary, kde ochutnávám lokální produkty. Snažím se užít si čas, který tady trávím.

Olomouc jste navštívil už několikrát, je pořád co objevovat?

Samozřejmě. Myslím, že jsem navštívil většinu olomouckých památek a slavností, jako je například Tvarůžkový festival. To ve Spojených státech nenajdete.

Je něco, co v Olomouci postrádáte, kromě rodiny?

Ano, asi nejvíce mi chybí moje udírna. Udím několikrát do týdne. Jinak mi nic nechybí.

Profesor Kevin Schug pracuje na University of Texas v Arlingtonu. Do Olomouce přicestoval díky Fulbrigtovu stipendiu a během letního semestru vyučoval analytickou chemii a anglický jazyk na přírodovědecké fakultě.

Paralelu s českým prostředím profesor Kevin Schug vidí v přístupu a výuce studentů.

Jakému výzkumu se věnujete ve své domovské instituci?

Zabýváme se širokou paletou projektů, což se mi na analytické chemii velmi líbí. Provádíme chemické analýzy biologických systémů, paliva nebo podzemních vod. Jeden z projektů, který řeším se studenty, je zaměřen na charakterizaci různých olejů produkovaných ze smíšeného plastového odpadu. Nedávno jsme také pracovali na výzkumu halucinogenních hub. Vyvíjeli jsme metody, které by mohly být použity pro stanovení dávek těchto hub pro klinické studie. Líbí se mi, že můžeme být zapojeni do aplikovaného výzkumu, kde můžeme podpořit pokročilé metody léčby psychických onemocnění. Pracujeme společně s farmaceutickými společnostmi a pokoušíme se vyvinout metody, které by byly použitelné pro charakterizaci pokročilých systémů transportu léčiv.

V Olomouci jste v rámci Fulbrigtova stipendia. Jak k tomu došlo?

O toto stipendium se zajímám už několik let. Primárně je zaměřeno na výuku, která mě opravdu baví. Vzhledem k tomu, že každých šest nebo sedm let si na univerzitě můžeme vzít volno na další naše vzdělávání a rozvoj, rozhodl jsem se, že o stipendium zažádám. V Olomouci jsem byl už několikrát, ale nikdy jsem neměl příležitost strávit zde delší dobu.

Jste tu pět měsíců. Bylo těžké opustit rodinu, svůj každodenní život a přijet sem?

Byla to docela výzva, ale už jsme si zvykli na možnosti virtuální komunikace v online prostředí. Rodina dokonce za mnou přijela do Evropy. Syn zde pracoval jako dobrovolník v mateřské školce. Bylo skvělé je tady mít a sdílet společný čas.

Cítíte nějaký rozdíl mezi pracovním prostředím v USA a v České republice?

Teoretická či praktická výuka vypadá v obou zemích dost podobně. Všichni se snažíme co nejlépe vzdělávat studenty. V čem vidím největší rozdíl, je hierarchie pracovníků na vysoké škole. V Americe se pracuje více individuálně, asistenti si například na sebe musí sami vydělat. Zde cítím podporu nadřízených, kteří vám pomáhají pracovat na společných projektech.

V Olomouci pokračujete ve svém výzkumu, nebo se věnujete pouze výuce?

V Olomouci jsem za účelem výuky, ale protože jsme se zdejšími kolegy z analytické chemie napsali mnoho společných publikací, věnuji se i výzkumné činnosti. Také jsem pravidelně v kontaktu se svou pracovní skupinou, chceme se v našem výzkumu posunout vpřed.

Jak zde trávíte svůj volný čas? Jak vypadá váš typický den?

Nejvíce času trávím v posilovně. Několikrát týdně cvičím a cítím se lépe. Je to něco, co jsem chtěl už ve Spojených státech, ale nikdy jsem na to nenašel čas. Den tedy začínám ve fitcentru, poté mám buď výuku se studenty, nebo vyřizuji e-maily. Pracuji také na výzkumné práci a na článcích pro svůj blog. Rád navštěvuji gastronomická zařízení a malé pivovary, kde ochutnávám lokální produkty. Snažím se užít si čas, který tady trávím.

Olomouc jste navštívil už několikrát, je pořád co objevovat?

Samozřejmě. Myslím, že jsem navštívil většinu olomouckých památek a slavností, jako je například Tvarůžkový festival. To ve Spojených státech nenajdete.

Je něco, co v Olomouci postrádáte, kromě rodiny?

Ano, asi nejvíce mi chybí moje udírna. Udím několikrát do týdne. Jinak mi nic nechybí.

I prostor města může být útočištěm pro řadu významných druhů hmyzu – dokazují to nové květnaté louky a hmyzí domky, které díky Udržitelné univerzitě vznikly letos na jaře hned na několika místech v Olomouci. Na plochách, osetých obohacenou směsí s podílem rostlin významných pro opylovače i jiný hmyz, už začínají kvést vičence, chrpy nebo štírovníky a hmyzí hotely hlásí první ubytované. Bližší seznámení s nimi umožňují naučné tabule.

Mapku hotelů i luk najdete na konci článku.

Změny krajiny, klimatu či znečištění a eutrofizace prostředí jsou hlavními důvody globálního úbytku hmyzu. Jedním z opatření pro podporu jeho početných i druhově pestrých společenstev může být zakládání květnatých luk, které zároveň zvyšují rozšiřují druhovou, funkční i strukturní diverzitu zeleně. „Ta je často v městských prostorech tvořena uniformními, příliš často sečenými porosty s dominancí trav, které hmyzu neposkytují potřebný nektar. Květnaté louky vytvořené vhodnou skladbou osiva jsou naopak zdrojem pylu, nektaru a živných druhů larev i dospělců býložravého hmyzu,“ říká Monika Mazalová z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP.

Pro univerzitní louky byly Udržitelnou univerzitou za podpory Olomouckého kraje pořízeny tři typy osevních směsí od firmy Agrostis. Při jejich výběru byly zohledněny podmínky ploch jako jejich podklad, městský charakter a orientace na světové strany. Směsí vytvořenou zejména pro motýlí opylovače je Papilio obsahující hostitelské rostliny vícero druhů motýlů. Kombinací trav, bylin a jetelovin jsou pak i směsi Horizont a Slunovrat. Na loukách tak pokvetou například chrpa, vlčí mák nebo kopretiny. Kromě motýlů květiny přilákají také blanokřídlé či pestřenky.

„Těší nás, že travinobylinné porosty, vyseté letos na jaře u kolejí Generála Svobody a právnické fakulty, už rostou a pomalu začínají i kvést. Vzhledem k tomu, že nejde o letničkovou okrasnou směs, ale z velké části o víceleté druhy rostlin, rozkvetou bohatěji v příštím roce a následujících letech,“ vysvětluje referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

Úkryt a hnízdní stanoviště hmyzu pak poskytnou hmyzí domky, pocházející z lokální produkce na Valašsku. Struktura jednotlivých částí hmyzích domků nabízí prostory pro úkryt dospělců denních motýlů i kuklení jejich housenek, různě velké přírodní dutiny pro brouky a včely samotářky či vrtané otvory v cihle pro vosy hrnčířky. Domky jsou umístěny na šesti lokalitách – v blízkosti Právnické a Lékařské fakulty, kolejí Generála Svobody a Evžena Rošického a také v Neředíně za AC BALUO a v areálu v Holici. Na konci článku najdete mapu s přesnými lokacemi. 

Vedle podpory biodiverzity jsou dalšími benefity květnatých luk zadržování vody v krajině a zlepšení půdních podmínek. Porost je odolný vůči suchu a erozi a zůstává zelený i v letním období. Zároveň udržuje nižší teplotu půdy a není nutné jej často sekat. To a další zajímavé informace se mohou nejen studenti a zaměstnanci univerzity, ale i veřejnost dočíst na informačních tabulích u květnatých luk i hmyzích domků.