Feed aggregator

Čtyřiadvacet jmen pro působení v Akademickém senátu Univerzity Palackého od května 2026 do května 2029 je známo. Studující a akademici a akademičky UP vybírali ze svých řad v online volbách v polovině března, po zveřejnění výsledků běží lhůta pro podávání případných stížností na průběh voleb.

O roli univerzitního senátora nebo senátorky se ucházelo 70 kandidátů a kandidátek napříč všemi fakultami. Výsledky hlasování, které probíhalo od 11. do 18. března 2026, zveřejnila hlavní volební komise na základě zápisů dílčích volebních komisí na úřední desce UP a jednotlivých fakult. Volební účast za celou UP byla 20,05 %.

„Jsem moc rád, že můžu konstatovat, že volby proběhly po organizační i technické stránce bez problémů. Volební aplikace fungovala spolehlivě, za což patří velký dík Centru výpočetní techniky UP. Účast voličů byla prakticky na stejné úrovni jako při minulých volbách do akademického senátu, přičemž je v ní zřetelný trend, že volební účast bývá vyšší na menších fakultách (např. na PF a CMTF). Děkuji všem, kteří se na zajištění voleb podíleli, a také členům akademické obce, kteří k volbám přišli a hlasovali,“ zhodnotil průběh voleb předseda hlavní volební komise Zdeněk Červínek.

Volební účast na jednotlivých fakultách se lišila, nejvyšší měla právnická fakulta (30,20 %), následovaly cyrilometodějská teologická fakulta (28,36 %), fakulta zdravotnických věd (19,39 %), fakulta tělesné kultury (17,75 %), lékařská fakulta (17,02 %), přírodovědecká fakulta (16,34 %), filozofická fakulta (15,68 %) a pedagogická fakulta (15,66 %). Senátory/kami se za každou fakultu stanou dva/dvě kandidáti/ky z řad akademiků a akademiček a jeden/na kandidát/ka z řad studentů a studentek s nejvyšším počtem hlasů.

Pokud by některý člen akademické obce chtěl podat stížnost na průběh voleb, může tak učinit do dvou pracovních dnů od okamžiku zveřejnění výsledků voleb, a to písemně předsedovi hlavní volební komise. Další podrobnosti k volbám do AS UP jsou k dispozici na webu voleb.

Akademický senát univerzity je jedním z jejích klíčových řídicích orgánů. Schvaluje například univerzitní rozpočet, reviduje univerzitní předpisy či dohlíží na dění na kolejích a v menzách. Na Univerzitě Palackého má „velký“ senát 24 členů z řad akademické obce, a to vždy dva akademiky či akademičky a jednoho studujícího za každou fakultu. Zasedá zhruba jednou měsíčně v průběhu akademického roku, termíny a pozvánky na zasedání, včetně jednání senátních komisí, stejně jako následně zápisy z nich či odkazy na přímý přenos jednání AS UP, jsou k dispozici na webu Akademického senátu UP.

Funkční období nového Akademického senátu UP začne 16. května 2026 a potrvá do 15. května 2029. Termín ustavujícího zasedání nově zvoleného senátu je aktuálně stanoven na 27. května 2026.

Zvolení kandidáti do Akademického senátu UP:

Cyrilometodějská teologická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Fiedler Eduard, Ph.D., Mgr. et Mgr.
Navrátilová Veronika, Mgr.
- studenti:
Godfryd Vojtěch, Mgr.

Lékařská fakulta
- akademičtí pracovníci:
Křupka Michal, Mgr., Ph.D.
Hartmann Igor, doc. MUDr., Ph.D.
- studenti:
Jedinák Matúš Maximilián

Filozofická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Molnár Ondřej, Mgr., Ph.D.
Dolejš Martin, PhDr., Ph.D.
- studenti:
Václavková Kristýna, Bc.

Přírodovědecká fakulta
- akademičtí pracovníci:
Opatrný Tomáš, prof., RNDr., Dr.
Ondřej Vladan, doc., RNDr., PhD.
- studenti:
Levická Stela, Mgr.

Pedagogická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Langer Jiří, doc. Mgr., Ph.D.
Vitásková Kateřina, prof. Mgr., Ph.D.
- studenti:
FIekač Pavel, Mgr.

Fakulta tělesné kultury
- akademičtí pracovníci:
Svoboda Zdeněk, doc. Mgr., Ph.D.
Horák Svatopluk, RNDr.
- studenti:
Střídová Adéla, Bc.

Právnická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Tomoszková Veronika, JUDr., Ph.D.
Svaček Ondřej, doc. JUDr., LL.M., Ph.D.
- studenti:
Mašková Veronika, Mgr.

Fakulta zdravotnických věd
- akademičtí pracovníci:
Gaul Aláčová Petra, Mgr., Ph.D.
Šaňáková Šárka, Mgr., Ph.D.
- studenti:
Blažková Alexandra

Čtyřiadvacet jmen pro působení v Akademickém senátu Univerzity Palackého od května 2026 do května 2029 je známo. Studující a akademici a akademičky UP vybírali ze svých řad v online volbách v polovině března, po zveřejnění výsledků běží lhůta pro podávání případných stížností na průběh voleb.

O roli univerzitního senátora nebo senátorky se ucházelo 70 kandidátů a kandidátek napříč všemi fakultami. Výsledky hlasování, které probíhalo od 11. do 18. března 2026, zveřejnila hlavní volební komise na základě zápisů dílčích volebních komisí na úřední desce UP a jednotlivých fakult. Volební účast za celou UP byla 20,05 %.

„Jsem moc rád, že můžu konstatovat, že volby proběhly po organizační i technické stránce bez problémů. Volební aplikace fungovala spolehlivě, za což patří velký dík Centru výpočetní techniky UP. Účast voličů byla prakticky na stejné úrovni jako při minulých volbách do akademického senátu, přičemž je v ní zřetelný trend, že volební účast bývá vyšší na menších fakultách (např. na PF a CMTF). Děkuji všem, kteří se na zajištění voleb podíleli, a také členům akademické obce, kteří k volbám přišli a hlasovali,“ zhodnotil průběh voleb předseda hlavní volební komise Zdeněk Červínek.

Volební účast na jednotlivých fakultách se lišila, nejvyšší měla právnická fakulta (30,20 %), následovaly cyrilometodějská teologická fakulta (28,36 %), fakulta zdravotnických věd (19,39 %), fakulta tělesné kultury (17,75 %), lékařská fakulta (17,02 %), přírodovědecká fakulta (16,34 %), filozofická fakulta (15,68 %) a pedagogická fakulta (15,66 %). Senátory/kami se za každou fakultu stanou dva/dvě kandidáti/ky z řad akademiků a akademiček a jeden/na kandidát/ka z řad studentů a studentek s nejvyšším počtem hlasů.

Pokud by některý člen akademické obce chtěl podat stížnost na průběh voleb, může tak učinit do dvou pracovních dnů od okamžiku zveřejnění výsledků voleb, a to písemně předsedovi hlavní volební komise. Další podrobnosti k volbám do AS UP jsou k dispozici na webu voleb.

Akademický senát univerzity je jedním z jejích klíčových řídicích orgánů. Schvaluje například univerzitní rozpočet, reviduje univerzitní předpisy či dohlíží na dění na kolejích a v menzách. Na Univerzitě Palackého má „velký“ senát 24 členů z řad akademické obce, a to vždy dva akademiky či akademičky a jednoho studujícího za každou fakultu. Zasedá zhruba jednou měsíčně v průběhu akademického roku, termíny a pozvánky na zasedání, včetně jednání senátních komisí, stejně jako následně zápisy z nich či odkazy na přímý přenos jednání AS UP, jsou k dispozici na webu Akademického senátu UP.

Funkční období nového Akademického senátu UP začne 16. května 2026 a potrvá do 15. května 2029. Termín ustavujícího zasedání nově zvoleného senátu je aktuálně stanoven na 27. května 2026.

Zvolení kandidáti do Akademického senátu UP:

Cyrilometodějská teologická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Fiedler Eduard, Ph.D., Mgr. et Mgr.
Navrátilová Veronika, Mgr.
- studenti:
Godfryd Vojtěch, Mgr.

Lékařská fakulta
- akademičtí pracovníci:
Křupka Michal, Mgr., Ph.D.
Hartmann Igor, doc. MUDr., Ph.D.
- studenti:
Jedinák Matúš Maximilián

Filozofická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Molnár Ondřej, Mgr., Ph.D.
Dolejš Martin, PhDr., Ph.D.
- studenti:
Václavková Kristýna, Bc.

Přírodovědecká fakulta
- akademičtí pracovníci:
Opatrný Tomáš, prof., RNDr., Dr.
Ondřej Vladan, doc., RNDr., PhD.
- studenti:
Levická Stela, Mgr.

Pedagogická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Langer Jiří, doc. Mgr., Ph.D.
Vitásková Kateřina, prof. Mgr., Ph.D.
- studenti:
FIekač Pavel, Mgr.

Fakulta tělesné kultury
- akademičtí pracovníci:
Svoboda Zdeněk, doc. Mgr., Ph.D.
Horák Svatopluk, RNDr.
- studenti:
Střídová Adéla, Bc.

Právnická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Tomoszková Veronika, JUDr., Ph.D.
Svaček Ondřej, doc. JUDr., LL.M., Ph.D.
- studenti:
Mašková Veronika, Mgr.

Fakulta zdravotnických věd
- akademičtí pracovníci:
Gaul Aláčová Petra, Mgr., Ph.D.
Šaňáková Šárka, Mgr., Ph.D.
- studenti:
Blažková Alexandra

V posluchárně Václava Havla Filozofické fakulty Univerzity Palackého se uskutečnil desátý ročník Studentské politologické konference, letos s názvem Politika v řeči dat a idejí (10 let debat). Konference nabídla prostor studujícím bakalářských, magisterských i doktorských studijních programů politologie a příbuzných oborů z ČR i ze zahraničí představit své výzkumy z různých oblastí společenských věd.

Přednesené příspěvky se věnovaly široké škále témat – od domácí a zahraniční politiky přes působení národních a mezinárodních organizací až po otázky obecné a komparativní politologie.

„Jsem velmi rád, že i letošní ročník nabídl řadu zajímavých referátů. V posluchárně Václava Havla se sešli studenti a studentky nejen naší univerzity, kteří přišli načerpat nové poznatky nebo získat zpětnou vazbu ke své práci. Právě na těchto mladých lidech jednou bude záviset budoucnost politologie,“ uvedl Jiří Lach, vedoucí katedry politologie a evropských studií FF UP. Zdůraznil také, že pravidelný zájem o studentskou politologickou konferenci potvrzuje výbornou spolupráci mezi vysokými školami ČR.

Setkání se zúčastnila více než stovka studujících, z nichž někteří ve svých vystoupeních představili výsledky svých bakalářských či diplomových prací nebo dalších výzkumů, na nichž se podílejí. Debatovalo se například o kybernetické propagandě v amerických prezidentských volbách 2024, digitalizaci moci, volební politice, regulační iniciativě Evropské unie v oblasti umělé inteligence či o postoji Maďarska k válce na Ukrajině z pohledu sociálního konstruktivismu. Pro mnohé účastníky bylo setkání zároveň příležitostí vyzkoušet si prezentaci vlastních výsledků v prostředí odborné akademické konference.

„Zúčastnil jsem se především proto, že konferenci vnímám jako platformu pro bourání bariér mezi univerzitami. Chtěl jsem vystoupit z bubliny vlastního výzkumu a o svých zjištěních debatovat se studenty napříč celou republikou. Právě tento kontakt měl pro mě největší hodnotu. Setkání pro mě bylo i potvrzením, že akademická půda by měla být prostorem pro rozvoj spolupráce, nikoli konkurence. Navazování nových kontaktů a sdílení zkušeností mezi katedrami je pro kvalitu politologického výzkumu v České republice naprosto klíčové. Jsem rád, že jsme toho spolu s mou výzkumnou kolegyní Alžbětou Hrnčiříkovou mohli být s naším příspěvkem součástí,“ shrnul Aleš Macháček, doktorand oboru politologie na FF UP.

Konference se podruhé zúčastnila Irena Skalová, doktorandka z Univerzity Karlovy v Praze, která už do Olomouce jela na jistotu: „Věděla jsem, že jde o velmi zajímavé setkání, které propojuje studenty se zájmem o politologii napříč různými pracovišti na úrovni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Účast mi zároveň přinesla cennou zpětnou vazbu k mému výzkumu, podnětnou a věcnou diskuzi a inspiraci z příspěvků ostatních účastníků,“ vypočetla doktorandka Institutu politologických studií fakulty sociálních věd. 

Konference nabídla účastníkům a účastnicím možnost procvičit si prezentační dovednosti, příležitost získat reakce od kolegů a kolegyň z řad studujících i odborníků z oblastí komparativní politologie, politické komunikace a marketingu, české národní i lokální politiky, evropských studií či mezinárodních vztahů. Akci uspořádala katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty UP.

V posluchárně Václava Havla Filozofické fakulty Univerzity Palackého se uskutečnil desátý ročník Studentské politologické konference, letos s názvem Politika v řeči dat a idejí (10 let debat). Konference nabídla prostor studujícím bakalářských, magisterských i doktorských studijních programů politologie a příbuzných oborů z ČR i ze zahraničí představit své výzkumy z různých oblastí společenských věd.

Přednesené příspěvky se věnovaly široké škále témat – od domácí a zahraniční politiky přes působení národních a mezinárodních organizací až po otázky obecné a komparativní politologie.

„Jsem velmi rád, že i letošní ročník nabídl řadu zajímavých referátů. V posluchárně Václava Havla se sešli studenti a studentky nejen naší univerzity, kteří přišli načerpat nové poznatky nebo získat zpětnou vazbu ke své práci. Právě na těchto mladých lidech jednou bude záviset budoucnost politologie,“ uvedl Jiří Lach, vedoucí katedry politologie a evropských studií FF UP. Zdůraznil také, že pravidelný zájem o studentskou politologickou konferenci potvrzuje výbornou spolupráci mezi vysokými školami ČR.

Setkání se zúčastnila více než stovka studujících, z nichž někteří ve svých vystoupeních představili výsledky svých bakalářských či diplomových prací nebo dalších výzkumů, na nichž se podílejí. Debatovalo se například o kybernetické propagandě v amerických prezidentských volbách 2024, digitalizaci moci, volební politice, regulační iniciativě Evropské unie v oblasti umělé inteligence či o postoji Maďarska k válce na Ukrajině z pohledu sociálního konstruktivismu. Pro mnohé účastníky bylo setkání zároveň příležitostí vyzkoušet si prezentaci vlastních výsledků v prostředí odborné akademické konference.

„Zúčastnil jsem se především proto, že konferenci vnímám jako platformu pro bourání bariér mezi univerzitami. Chtěl jsem vystoupit z bubliny vlastního výzkumu a o svých zjištěních debatovat se studenty napříč celou republikou. Právě tento kontakt měl pro mě největší hodnotu. Setkání pro mě bylo i potvrzením, že akademická půda by měla být prostorem pro rozvoj spolupráce, nikoli konkurence. Navazování nových kontaktů a sdílení zkušeností mezi katedrami je pro kvalitu politologického výzkumu v České republice naprosto klíčové. Jsem rád, že jsme toho spolu s mou výzkumnou kolegyní Alžbětou Hrnčiříkovou mohli být s naším příspěvkem součástí,“ shrnul Aleš Macháček, doktorand oboru politologie na FF UP.

Konference se podruhé zúčastnila Irena Skalová, doktorandka z Univerzity Karlovy v Praze, která už do Olomouce jela na jistotu: „Věděla jsem, že jde o velmi zajímavé setkání, které propojuje studenty se zájmem o politologii napříč různými pracovišti na úrovni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Účast mi zároveň přinesla cennou zpětnou vazbu k mému výzkumu, podnětnou a věcnou diskuzi a inspiraci z příspěvků ostatních účastníků,“ vypočetla doktorandka Institutu politologických studií fakulty sociálních věd. 

Konference nabídla účastníkům a účastnicím možnost procvičit si prezentační dovednosti, příležitost získat reakce od kolegů a kolegyň z řad studujících i odborníků z oblastí komparativní politologie, politické komunikace a marketingu, české národní i lokální politiky, evropských studií či mezinárodních vztahů. Akci uspořádala katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty UP.

Návrh nového Statutu UP podruhé nezískal potřebnou třípětinovou většinu všech senátorů a senátorek Univerzity Palackého. Rektor UP Michael Kohajda jej předložil v návaznosti na novelu zákona o vysokých školách. Během březnového zasedání se senát věnoval také zprávě o aktuálních majetkových vztazích mezi PřF UP a VŠÚ CATRIN, schválil zvýšení kolejného i několik dalších vnitřních předpisů.

Akademický senát Univerzity Palackého se na středečním zasedání opět zabýval návrhem nového statutu. Jeho příprava souvisí především s nutností uvést vnitřní předpisy univerzity do souladu s novelou zákona o vysokých školách přijatou v loňském roce, zákon přitom pro takovou úpravu vnitřních předpisů stanovil lhůtu do března tohoto roku. Rektor návrh poprvé předložil v lednu, nyní jej předložil podruhé, a to po zapracování připomínek akademické obce a z jednání legislativní a ekonomické komise AS UP. Nová podoba statutu má podle něj přispět k přehlednějšímu fungování univerzity a efektivnějšímu rozhodování.

Za ekonomickou komisi představila projednávání v komisi její místopředsedkyně Petra Gaul Aláčová, která návrh podpořila s tím, že všechny připomínky komise v podobě přijatých usnesení byly zapracovány. Legislativní komise statut také doporučila ke schválení a současně doporučila rektorovi zvážit, zda by metodický pokyn rektora k zajištění účelného využívání příspěvku a dodací neměl být AS UP schvalován, namísto rektorem navrhovaného projednání metodiky. Rektor tento návrh LK AS UP zvážil, s návrhem však nesouhlasil a zdůraznil, že tvorba metodiky je záležitostí exekutivního vedení univerzity. Proto ve statutu navrhl, aby metodika byla projednána s děkany a také v AS UP, který má možnost vznést jakékoliv připomínky nebo návrhy. AS UP pak schvaluje návrh rozpočtu ještě dvakrát, a to při rozdělení prostředků mezi součásti univerzity a na konci procesu kompletním schválením rozpočtu, což zcela respektuje dikci zákona o vysokých školách a pravomoc akademického senátu rozhodovat o rozpočtu vysoké školy. 

I přes nesouhlas rektora s podmínkou, že metodiku bude AS UP nejen projednávat, ale také schvalovat, předložila Veronika Tomoszková, předsedkyně legislativní komise AS UP,  pozměňovací návrh, který by měl schvalování metodiky senátem zavést. Učinila tak i přes předchozí písemné stanovisko MŠMT, že člen akademického senátu nemůže navrhovat změnu návrhu univerzitní normy, pokud s ní rektor jako předkladatel nesouhlasí, neboť takový postup je v rozporu se zákonem. Senát tento pozměňovací návrh v tajném hlasování nepřijal.  

V debatě zazněla také otázka pravidel nakládání s majetkem (viz Řád nakládání s majetkem), zejména pravomoc rektora vydávat ve sporných situacích rozhodnutí, kterým by se dočasně upravily poměry. Rektor zdůraznil, že navržený postup má předcházet dlouhodobě neřešeným situacím, které univerzita zná z posledních let. Připomněl přitom, že pravomoc rozhodnout může mít i akademický senát, jak navrhoval již v lednu - ten se však podle vyjádření senátorů a senátorek necítí dostatečně odborně nadaný k řešení složitějších situací. Navrhovaná procesní úprava podle rektora směřuje k dosažení rozhodnutí o věci, zabraňuje tomu, aby věci zůstávaly měsíce a roky nerozhodnuty, což je skutečností v posledních letech. 

Senát následně hlasoval o návrhu statutu ve znění rektorem zapracovaných připomínek akademické obce i obou komisí. Dokument však nebyl přijat – k potřebné většině chyběl jediný hlas. Univerzita tak nesplnila povinnost uvést své vnitřní předpisy do souladu s aktuálním zněním zákona o vysokých školách. Rektor ujistil akademickou obec, že návrh upraví a předloží AS UP i potřetí, neboť je povinností univerzity respektovat zákony České republiky.

V souvislosti s novelou zákona o vysokých školách se senát zabýval i dalšími předpisy. V předloženém znění schválil nový Disciplinární řád pro studenty Právnické fakulty UP, ve znění technických změn pak také Disciplinární řád pro studenty Lékařské fakulty UP a ve znění technické změny i Organizační řád Lékařské fakulty UP.

Rektor dále informoval o aktuálním vývoji majetkových vztahů mezi PřF UP a VŠÚ CATRIN. Uvedl, že jednání směřují k postupné shodě v oblasti movitého i nemovitého majetku. Obě součásti se zároveň potýkají s nedostatkem prostor, jejichž řešením by mohla být výstavba budovy F1 pro PřF UP a případně objektu A2 pro VŠÚ CATRIN, a to za podmínky, že vedení obou institucí přijme ucelenou dohodu navrženou rektorem. Zdůraznil také přínosy VŠÚ CATRIN pro univerzitu a potvrdil, že ústav zůstane její součástí tak, jak to uváděl i před svým zvolením. Senát vzal informace na vědomí.

Senát se věnoval i návrhu na automatický mechanismus úpravy kolejného, který připravil ředitel SKM UP Jan Liška. Po diskuzi schválil jeho zvýšení pro akademický rok 2026/2027 maximálně o 8 procent.

Zazněly také informace o hledání systémového řešení pro vznik spin-off firem na UP, mimo jiné v souvislosti s novou virtuální jednotkou CATEN. Předsedkyně AS UP Irena Smolová informovala o volbách do senátu, v nichž kandidovalo 46 akademických pracovníků a 24 studentů. Výsledky budou zveřejněny na úřední desce univerzity. Senát se zároveň ohradil proti nevhodnému stylu části volební kampaně a zdůraznil potřebu věcné, respektující a kultivované komunikace jako základu akademické kultury. Příští jednání AS UP se uskuteční 22. dubna. Více informací najdete v zápisu a přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.

Návrh nového Statutu UP podruhé nezískal potřebnou třípětinovou většinu všech senátorů a senátorek Univerzity Palackého. Rektor UP Michael Kohajda jej předložil v návaznosti na novelu zákona o vysokých školách. Během březnového zasedání se senát věnoval také zprávě o aktuálních majetkových vztazích mezi PřF UP a VŠÚ CATRIN, schválil zvýšení kolejného i několik dalších vnitřních předpisů.

Akademický senát Univerzity Palackého se na středečním zasedání opět zabýval návrhem nového statutu. Jeho příprava souvisí především s nutností uvést vnitřní předpisy univerzity do souladu s novelou zákona o vysokých školách přijatou v loňském roce, zákon přitom pro takovou úpravu vnitřních předpisů stanovil lhůtu do března tohoto roku. Rektor návrh poprvé předložil v lednu, nyní jej předložil podruhé, a to po zapracování připomínek akademické obce a z jednání legislativní a ekonomické komise AS UP. Nová podoba statutu má podle něj přispět k přehlednějšímu fungování univerzity a efektivnějšímu rozhodování.

Za ekonomickou komisi představila projednávání v komisi její místopředsedkyně Petra Gaul Aláčová, která návrh podpořila s tím, že všechny připomínky komise v podobě přijatých usnesení byly zapracovány. Legislativní komise statut také doporučila ke schválení a současně doporučila rektorovi zvážit, zda by metodický pokyn rektora k zajištění účelného využívání příspěvku a dodací neměl být AS UP schvalován, namísto rektorem navrhovaného projednání metodiky. Rektor tento návrh LK AS UP zvážil, s návrhem však nesouhlasil a zdůraznil, že tvorba metodiky je záležitostí exekutivního vedení univerzity. Proto ve statutu navrhl, aby metodika byla projednána s děkany a také v AS UP, který má možnost vznést jakékoliv připomínky nebo návrhy. AS UP pak schvaluje návrh rozpočtu ještě dvakrát, a to při rozdělení prostředků mezi součásti univerzity a na konci procesu kompletním schválením rozpočtu, což zcela respektuje dikci zákona o vysokých školách a pravomoc akademického senátu rozhodovat o rozpočtu vysoké školy. 

I přes nesouhlas rektora s podmínkou, že metodiku bude AS UP nejen projednávat, ale také schvalovat, předložila Veronika Tomoszková, předsedkyně legislativní komise AS UP,  pozměňovací návrh, který by měl schvalování metodiky senátem zavést. Učinila tak i přes předchozí písemné stanovisko MŠMT, že člen akademického senátu nemůže navrhovat změnu návrhu univerzitní normy, pokud s ní rektor jako předkladatel nesouhlasí, neboť takový postup je v rozporu se zákonem. Senát tento pozměňovací návrh v tajném hlasování nepřijal.  

V debatě zazněla také otázka pravidel nakládání s majetkem (viz Řád nakládání s majetkem), zejména pravomoc rektora vydávat ve sporných situacích rozhodnutí, kterým by se dočasně upravily poměry. Rektor zdůraznil, že navržený postup má předcházet dlouhodobě neřešeným situacím, které univerzita zná z posledních let. Připomněl přitom, že pravomoc rozhodnout může mít i akademický senát, jak navrhoval již v lednu - ten se však podle vyjádření senátorů a senátorek necítí dostatečně odborně nadaný k řešení složitějších situací. Navrhovaná procesní úprava podle rektora směřuje k dosažení rozhodnutí o věci, zabraňuje tomu, aby věci zůstávaly měsíce a roky nerozhodnuty, což je skutečností v posledních letech. 

Senát následně hlasoval o návrhu statutu ve znění rektorem zapracovaných připomínek akademické obce i obou komisí. Dokument však nebyl přijat – k potřebné většině chyběl jediný hlas. Univerzita tak nesplnila povinnost uvést své vnitřní předpisy do souladu s aktuálním zněním zákona o vysokých školách. Rektor ujistil akademickou obec, že návrh upraví a předloží AS UP i potřetí, neboť je povinností univerzity respektovat zákony České republiky.

V souvislosti s novelou zákona o vysokých školách se senát zabýval i dalšími předpisy. V předloženém znění schválil nový Disciplinární řád pro studenty Právnické fakulty UP, ve znění technických změn pak také Disciplinární řád pro studenty Lékařské fakulty UP a ve znění technické změny i Organizační řád Lékařské fakulty UP.

Rektor dále informoval o aktuálním vývoji majetkových vztahů mezi PřF UP a VŠÚ CATRIN. Uvedl, že jednání směřují k postupné shodě v oblasti movitého i nemovitého majetku. Obě součásti se zároveň potýkají s nedostatkem prostor, jejichž řešením by mohla být výstavba budovy F1 pro PřF UP a případně objektu A2 pro VŠÚ CATRIN, a to za podmínky, že vedení obou institucí přijme ucelenou dohodu navrženou rektorem. Zdůraznil také přínosy VŠÚ CATRIN pro univerzitu a potvrdil, že ústav zůstane její součástí tak, jak to uváděl i před svým zvolením. Senát vzal informace na vědomí.

Senát se věnoval i návrhu na automatický mechanismus úpravy kolejného, který připravil ředitel SKM UP Jan Liška. Po diskuzi schválil jeho zvýšení pro akademický rok 2026/2027 maximálně o 8 procent.

Zazněly také informace o hledání systémového řešení pro vznik spin-off firem na UP, mimo jiné v souvislosti s novou virtuální jednotkou CATEN. Předsedkyně AS UP Irena Smolová informovala o volbách do senátu, v nichž kandidovalo 46 akademických pracovníků a 24 studentů. Výsledky budou zveřejněny na úřední desce univerzity. Senát se zároveň ohradil proti nevhodnému stylu části volební kampaně a zdůraznil potřebu věcné, respektující a kultivované komunikace jako základu akademické kultury. Příští jednání AS UP se uskuteční 22. dubna. Více informací najdete v zápisu a přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.

Klára Hamuľáková z katedry soukromého práva a civilního procesu má za sebou úspěšné habilitační řízení na Právnické fakultě UP. Habilitovala v oboru Občanské právo. V novodobé historii olomoucké fakulty je v pořadí pátou osobností, které se to podařilo. Docentkou ji jmenuje rektor UP na návrh děkana právnické fakulty.

Klára Hamuľáková, jejíž specializací je civilní právo procesní a kolektivní ochrana práv, vypracovala habilitační práci pod názvem Přístupy ke kolektivní soudní ochraně práv se zaměřením na subjekty hromadného soudního řízení.

Ze všech tří oponentských posudků vyplynulo, že posuzovaná práce představuje vysoce kvalitní výsledek rozsáhlé dlouhodobé a systematické práce a usilovného výzkumu autorky. „Předložená práce je uceleným, obsáhlým, vysoce kvalitním, přesvědčivým a pečlivým zpracováním vybrané výseče kolektivní ochrany práv. Přináší originální cenné poznatky nejen české, ale i evropské právní vědě civilního práva procesního,“ napsala mimo jiné do závěru svého oponentského posudku Eva Dobrovolná z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Oponentka Dita Frintová z pražské právnické fakulty upozornila i na praktický přínos práce a velké množství odborných zdrojů, oponent Petr Lavický z brněnské fakulty hovořil o brilantní práci, která by měla být publikována jako monografie.

Habilitační řízení bylo na programu březnového zasedání Vědecké rady PF UP, které habilitační komise navrhla jmenovat Kláru Hamuľákovou docentkou v oboru Občanské právo. Současně komise vybrala téma habilitační přednášky Zpětvzetí žaloby v civilním soudním řízení. Na samotnou přednášku navázala rozprava, do které se zapojil například také Josef Baxa, člen vědecké rady a předseda Ústavního soudu ČR. Připomněl, že uchazečka již řadu let získává zkušenosti z praxe rovněž jako asistentka ústavních soudců. „Skvěle propojuje právní vědu s justiční praxí,“ zdůraznil Josef Baxa.

Poté spolu s ostatními členy v tajném hlasování rozhodovali o návrhu jmenovat Kláru Hamuľákovou docentkou v oboru Občanské právo. Pro návrh hlasovalo všech 37 přítomných členů fakultní vědecké rady. „Děkuji všem členům vědecké rady za důvěru, kterou ve mě vložili, vážím si jí,“ řekla úspěšná uchazečka.

Klára Hamuľáková je absolventkou Právnické fakulty UP, kde složila i rigorózní zkoušku z občanského práva, doktorské studium absolvovala na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni, kde byl jejím školitelem Petr Bezouška. Jako akademička působí na katedře soukromého práva a civilního procesu PF UP. Od loňského srpna je členkou nejužšího vedení UP, zastává funkci prorektorky pro legislativu a organizaci.

Odborný životopis Kláry Hamuľákové

Klára Hamuľáková z katedry soukromého práva a civilního procesu má za sebou úspěšné habilitační řízení na Právnické fakultě UP. Habilitovala v oboru Občanské právo. V novodobé historii olomoucké fakulty je v pořadí pátou osobností, které se to podařilo. Docentkou ji jmenuje rektor UP na návrh děkana právnické fakulty.

Klára Hamuľáková, jejíž specializací je civilní právo procesní a kolektivní ochrana práv, vypracovala habilitační práci pod názvem Přístupy ke kolektivní soudní ochraně práv se zaměřením na subjekty hromadného soudního řízení.

Ze všech tří oponentských posudků vyplynulo, že posuzovaná práce představuje vysoce kvalitní výsledek rozsáhlé dlouhodobé a systematické práce a usilovného výzkumu autorky. „Předložená práce je uceleným, obsáhlým, vysoce kvalitním, přesvědčivým a pečlivým zpracováním vybrané výseče kolektivní ochrany práv. Přináší originální cenné poznatky nejen české, ale i evropské právní vědě civilního práva procesního,“ napsala mimo jiné do závěru svého oponentského posudku Eva Dobrovolná z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Oponentka Dita Frintová z pražské právnické fakulty upozornila i na praktický přínos práce a velké množství odborných zdrojů, oponent Petr Lavický z brněnské fakulty hovořil o brilantní práci, která by měla být publikována jako monografie.

Habilitační řízení bylo na programu březnového zasedání Vědecké rady PF UP, které habilitační komise navrhla jmenovat Kláru Hamuľákovou docentkou v oboru Občanské právo. Současně komise vybrala téma habilitační přednášky Zpětvzetí žaloby v civilním soudním řízení. Na samotnou přednášku navázala rozprava, do které se zapojil například také Josef Baxa, člen vědecké rady a předseda Ústavního soudu ČR. Připomněl, že uchazečka již řadu let získává zkušenosti z praxe rovněž jako asistentka ústavních soudců. „Skvěle propojuje právní vědu s justiční praxí,“ zdůraznil Josef Baxa.

Poté spolu s ostatními členy v tajném hlasování rozhodovali o návrhu jmenovat Kláru Hamuľákovou docentkou v oboru Občanské právo. Pro návrh hlasovalo všech 37 přítomných členů fakultní vědecké rady. „Děkuji všem členům vědecké rady za důvěru, kterou ve mě vložili, vážím si jí,“ řekla úspěšná uchazečka.

Klára Hamuľáková je absolventkou Právnické fakulty UP, kde složila i rigorózní zkoušku z občanského práva, doktorské studium absolvovala na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni, kde byl jejím školitelem Petr Bezouška. Jako akademička působí na katedře soukromého práva a civilního procesu PF UP. Od loňského srpna je členkou nejužšího vedení UP, zastává funkci prorektorky pro legislativu a organizaci.

Odborný životopis Kláry Hamuľákové

Společný dopis, který se týká přípravy zákona o povinné registraci subjektů spolupracujících se zahraničními partnery, poslali vládě, poslancům a senátorům předseda České konference rektorů Milan Pospíšil a předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský

„Chtěli bychom vyjádřit naše hluboké znepokojení nad možnými dopady této legislativy na mezinárodní spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání, vědy a výzkumu. Návrh je legislativně-technicky špatně zpracovaný,“ stojí mj. v dopisu. Podle jeho signatářů připravovaný zákon „představuje vážné riziko pro: otevřenost českého vysokého školství vůči zahraničí, akademické svobody v oblasti mezinárodních spolupráce, mobilitu studujících a akademických pracovníků a pracovnic, rozvoj vědecké spolupráce s předními světovými univerzitami a výzkumnými institucemi.“ Proto žádají o zastavení přípravy tohoto zákona.

Společný dopis, který se týká přípravy zákona o povinné registraci subjektů spolupracujících se zahraničními partnery, poslali vládě, poslancům a senátorům předseda České konference rektorů Milan Pospíšil a předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský

„Chtěli bychom vyjádřit naše hluboké znepokojení nad možnými dopady této legislativy na mezinárodní spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání, vědy a výzkumu. Návrh je legislativně-technicky špatně zpracovaný,“ stojí mj. v dopisu. Podle jeho signatářů připravovaný zákon „představuje vážné riziko pro: otevřenost českého vysokého školství vůči zahraničí, akademické svobody v oblasti mezinárodních spolupráce, mobilitu studujících a akademických pracovníků a pracovnic, rozvoj vědecké spolupráce s předními světovými univerzitami a výzkumnými institucemi.“ Proto žádají o zastavení přípravy tohoto zákona.

U příležitosti Světového dne sociální práce, který připadá na 17. března, byly jako poděkování sociálním pracovnicím a pracovníkům za jejich náročnou práci a přínos společnosti předány ceny Gratias 2026. Dva ze šesti laureátů jsou spojeni s Univerzitou Palackého.

Za významný přínos v sociální práci převzal cenu Martin Bednář, absolvent speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, dlouholetý ředitel CARITAS – Vyšší odborné škole sociální Olomouc a zároveň člen katedry křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Jeho celoživotním tématem je rozvoj a zvyšování kvality sociálních služeb a sociální práce, o což usiluje jak prací v terénu, tak odbornou činností a zejména prostřednictvím studentů a absolventů školy, v jejímž čele působí. Je také spoluzakladatelem a místopředsedou správní rady mobilního hospice Nejste sami a dříve se věnoval transformaci velkých ústavů. 

V kategorii sociální poradenství pak byla oceněna Alexandra Salamonová, absolventka sociální a humanitární práce na CMTF UP a vyšší odborné škole a studentka andragogiky na Filozofické fakultě UP. Působí jako sociální pracovnice v Občanské poradně Novojičínsko, kde podporuje dospělé v nepříznivé životní situaci. Mimo jiné stála u zavedené online poradenství a iniciovala online vzdělávací přednášky odborníků z praxe pro veřejnost. 

„Za každým příběhem člověka, kterému se podařilo zvládnout těžkou životní situaci, velmi často stojí dobrý sociální pracovník. Právě oni každý den dokazují, že odbornost, lidskost a ochota pomoci mají v naší společnosti nezastupitelné místo. Ocenění Gratias je výrazem respektu a poděkování za práci, která má skutečný dopad na životy lidí,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který ceny v pražském Obecním domě předával. Více zde.

U příležitosti Světového dne sociální práce, který připadá na 17. března, byly jako poděkování sociálním pracovnicím a pracovníkům za jejich náročnou práci a přínos společnosti předány ceny Gratias 2026. Dva ze šesti laureátů jsou spojeni s Univerzitou Palackého.

Za významný přínos v sociální práci převzal cenu Martin Bednář, absolvent speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, dlouholetý ředitel CARITAS – Vyšší odborné škole sociální Olomouc a zároveň člen katedry křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Jeho celoživotním tématem je rozvoj a zvyšování kvality sociálních služeb a sociální práce, o což usiluje jak prací v terénu, tak odbornou činností a zejména prostřednictvím studentů a absolventů školy, v jejímž čele působí. Je také spoluzakladatelem a místopředsedou správní rady mobilního hospice Nejste sami a dříve se věnoval transformaci velkých ústavů. 

V kategorii sociální poradenství pak byla oceněna Alexandra Salamonová, absolventka sociální a humanitární práce na CMTF UP a vyšší odborné škole a studentka andragogiky na Filozofické fakultě UP. Působí jako sociální pracovnice v Občanské poradně Novojičínsko, kde podporuje dospělé v nepříznivé životní situaci. Mimo jiné stála u zavedené online poradenství a iniciovala online vzdělávací přednášky odborníků z praxe pro veřejnost. 

„Za každým příběhem člověka, kterému se podařilo zvládnout těžkou životní situaci, velmi často stojí dobrý sociální pracovník. Právě oni každý den dokazují, že odbornost, lidskost a ochota pomoci mají v naší společnosti nezastupitelné místo. Ocenění Gratias je výrazem respektu a poděkování za práci, která má skutečný dopad na životy lidí,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který ceny v pražském Obecním domě předával. Více zde.

Perspektivu zvenčí nabídne nová učebnice o kulturních reáliích německy mluvících zemí. Na jejím vzniku spolupracuje společně s Univerzitou Palackého dalších pět evropských univerzit. Publikace vzniká v rámci tříletého projektu Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context.

Kulturní reálie německy mluvících zemí pohledem Čechů, Francouzů, Rumunů, Maďarů nebo třeba Ukrajinců – právě tento zahraniční pohled je zajímavou a zároveň stěžejní součástí připravované učebnice. Bude určena především studentům a budoucím učitelům němčiny.

„Učebnice, k níž přibude i cvičebnice, by měla podpořit nadnárodní výuku cizího jazyka. Měla by z ní těžit co nejširší skupina studentů. Určena bude studentům a studentkám prvního až čtvrtého ročníku vysokých škol v partnerských zemích, tedy především budoucím učitelům. Posloužit však může všem, kteří v rámci svého kurikula vyučují reálie německy mluvících zemí. Vhodná bude například i pro provázející učitele na gymnáziích,“ uvedla za evropský projekt Kristýna Solomon z katedry germanistiky Filozofické fakulty UP. Zdůraznila přitom hlavní přínos chystané publikace – perspektivu zvenčí.

„Právě ta bude jejím hlavním inovačním přínosem. Když například Němec píše o dopravě v Německu, je to z jeho úhlu pohledu jiné, než když o tom samém píše Čech. Totéž platí pro všechna diskutovaná témata,“ doplnila.

„Učebnice reálií německy mluvících zemí by měla reflektovat rostoucí význam vícejazyčnosti v evropském prostoru. Měla by i přispívat k překonávání stereotypních představ o německy mluvících zemích." Kristýna Solomon 

Tým šesti evropských univerzit se poprvé setkal na organizační schůzce v Paříži. „Nacházíme se v první etapě projektu. Tři kolegové z katedry již připravují kapitoly knihy. Ty pak obsahově doplní akademičtí pracovníci dalších zapojených vysokých škol, kteří mají zkušenosti s životem v Německu. Kolega z mé domovské katedry Jan Kij se například bude v rámci kapitoly zaměřené na téma všedního dne soustředit na cestování a dopravu, kolegyně Sabine Voda Eschgfäller se bude zabývat vědou v Německu," zmínila germanistka z FF UP.

V jednotlivých kapitolách se autoři chystají věnovat němčině jako evropskému jazyku, a to v kontextu Evropské unie a dalších nadnárodních organizací.

„Budou se zabývat rovněž ekonomikou, změnami ve veřejném životě, hospodářstvím, vzděláváním, sportem či náboženstvím. Inspirací jim budou především vlastní zkušenosti. Učebnice bude tematicky velmi široká a bude tak záležet i na tom, které aspekty autoři zdůrazní. Ukáže se tak, co autoři zvenčí vlastně považují za důležité. V současnosti se soustředíme na sepsání faktických informací, v další etapě se budeme věnovat didaktickému zpracování materiálů. Nepůjde tedy jen o sborník – prostřednictvím naší zhruba dvousetstránkové učebnice by se čtenáři měli ocitnout přímo v popisovaných situacích,“ dodal germanista Jan Kij. Doplnil, že na vzniku učebnice se podílí i další členka zmiňované katedry, germanistka a výtvarnice Veronika Opletalová, která do vybraných kapitol připravuje autorské ilustrace. 

Kristýna Solomon zdůraznila, že se učebnice má stát i výchozím bodem pro online cvičebnici. Při její tvorbě – tedy při přípravě cvičení k jednotlivým kapitolám – využijí autoři a autorky také nástroje umělé inteligence.

„Plánovaná učebnice reálií německy mluvících zemí by měla reflektovat současné společenské a jazykové trendy, zejména rostoucí význam vícejazyčnosti v evropském prostoru. Zároveň by měla přispívat k překonávání stereotypních představ o německy mluvících zemích a nabízet komplexnější a diferencovanější pohled na jejich kulturu a společnosti. Důležité je také představovat jednotlivá témata z perspektivy dynamicky se proměňující Evropy, která je v posledních desetiletích výrazně ovlivňována migračními procesy a rostoucí kulturní rozmanitostí. Takový přístup může studentům pomoci lépe porozumět současné realitě německy mluvícího prostoru i širším evropským souvislostem," uzavřela germanistka z FF UP. 

Evropského projektu Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context (DEFETRANSNUM) se v rámci strategického partnerství účastní šest univerzit, které mají zkušenosti s výukou němčiny jako cizího jazyka. Významnou roli v zapojení Univerzity Palackého do projektu sehrálo její partnerství v alianci AURORA.

Název projektu: Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context (DEFETRANSNUM). Program: Erasmus+. Typ projektu: KA220-HED - Cooperation partnerships in higher education.

Partneři projektu: Universitatea Babes-Bolyai (Rumunsko), Friedrich-Schiller-Universtität Jena (Německo), V. N. Karazin Kharkiv National University (Ukrajina), Univerzita Palackého v Olomouci (Česká republika), University Paris-Est Créteil-UPEC (Francie), Eötvös Loránd University (Maďarsko). 

Perspektivu zvenčí nabídne nová učebnice o kulturních reáliích německy mluvících zemí. Na jejím vzniku spolupracuje společně s Univerzitou Palackého dalších pět evropských univerzit. Publikace vzniká v rámci tříletého projektu Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context.

Kulturní reálie německy mluvících zemí pohledem Čechů, Francouzů, Rumunů, Maďarů nebo třeba Ukrajinců – právě tento zahraniční pohled je zajímavou a zároveň stěžejní součástí připravované učebnice. Bude určena především studentům a budoucím učitelům němčiny.

„Učebnice, k níž přibude i cvičebnice, by měla podpořit nadnárodní výuku cizího jazyka. Měla by z ní těžit co nejširší skupina studentů. Určena bude studentům a studentkám prvního až čtvrtého ročníku vysokých škol v partnerských zemích, tedy především budoucím učitelům. Posloužit však může všem, kteří v rámci svého kurikula vyučují reálie německy mluvících zemí. Vhodná bude například i pro provázející učitele na gymnáziích,“ uvedla za evropský projekt Kristýna Solomon z katedry germanistiky Filozofické fakulty UP. Zdůraznila přitom hlavní přínos chystané publikace – perspektivu zvenčí.

„Právě ta bude jejím hlavním inovačním přínosem. Když například Němec píše o dopravě v Německu, je to z jeho úhlu pohledu jiné, než když o tom samém píše Čech. Totéž platí pro všechna diskutovaná témata,“ doplnila.

„Učebnice reálií německy mluvících zemí by měla reflektovat rostoucí význam vícejazyčnosti v evropském prostoru. Měla by i přispívat k překonávání stereotypních představ o německy mluvících zemích." Kristýna Solomon 

Tým šesti evropských univerzit se poprvé setkal na organizační schůzce v Paříži. „Nacházíme se v první etapě projektu. Tři kolegové z katedry již připravují kapitoly knihy. Ty pak obsahově doplní akademičtí pracovníci dalších zapojených vysokých škol, kteří mají zkušenosti s životem v Německu. Kolega z mé domovské katedry Jan Kij se například bude v rámci kapitoly zaměřené na téma všedního dne soustředit na cestování a dopravu, kolegyně Sabine Voda Eschgfäller se bude zabývat vědou v Německu," zmínila germanistka z FF UP.

V jednotlivých kapitolách se autoři chystají věnovat němčině jako evropskému jazyku, a to v kontextu Evropské unie a dalších nadnárodních organizací.

„Budou se zabývat rovněž ekonomikou, změnami ve veřejném životě, hospodářstvím, vzděláváním, sportem či náboženstvím. Inspirací jim budou především vlastní zkušenosti. Učebnice bude tematicky velmi široká a bude tak záležet i na tom, které aspekty autoři zdůrazní. Ukáže se tak, co autoři zvenčí vlastně považují za důležité. V současnosti se soustředíme na sepsání faktických informací, v další etapě se budeme věnovat didaktickému zpracování materiálů. Nepůjde tedy jen o sborník – prostřednictvím naší zhruba dvousetstránkové učebnice by se čtenáři měli ocitnout přímo v popisovaných situacích,“ dodal germanista Jan Kij. Doplnil, že na vzniku učebnice se podílí i další členka zmiňované katedry, germanistka a výtvarnice Veronika Opletalová, která do vybraných kapitol připravuje autorské ilustrace. 

Kristýna Solomon zdůraznila, že se učebnice má stát i výchozím bodem pro online cvičebnici. Při její tvorbě – tedy při přípravě cvičení k jednotlivým kapitolám – využijí autoři a autorky také nástroje umělé inteligence.

„Plánovaná učebnice reálií německy mluvících zemí by měla reflektovat současné společenské a jazykové trendy, zejména rostoucí význam vícejazyčnosti v evropském prostoru. Zároveň by měla přispívat k překonávání stereotypních představ o německy mluvících zemích a nabízet komplexnější a diferencovanější pohled na jejich kulturu a společnosti. Důležité je také představovat jednotlivá témata z perspektivy dynamicky se proměňující Evropy, která je v posledních desetiletích výrazně ovlivňována migračními procesy a rostoucí kulturní rozmanitostí. Takový přístup může studentům pomoci lépe porozumět současné realitě německy mluvícího prostoru i širším evropským souvislostem," uzavřela germanistka z FF UP. 

Evropského projektu Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context (DEFETRANSNUM) se v rámci strategického partnerství účastní šest univerzit, které mají zkušenosti s výukou němčiny jako cizího jazyka. Významnou roli v zapojení Univerzity Palackého do projektu sehrálo její partnerství v alianci AURORA.

Název projektu: Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context (DEFETRANSNUM). Program: Erasmus+. Typ projektu: KA220-HED - Cooperation partnerships in higher education.

Partneři projektu: Universitatea Babes-Bolyai (Rumunsko), Friedrich-Schiller-Universtität Jena (Německo), V. N. Karazin Kharkiv National University (Ukrajina), Univerzita Palackého v Olomouci (Česká republika), University Paris-Est Créteil-UPEC (Francie), Eötvös Loránd University (Maďarsko). 

The Einstein Telescope (ET) is a European scientific project of extraordinary scope, aimed at building a next-generation gravitational wave detector capable of detecting minute distortions in spacetime itself with unprecedented sensitivity. Hidden deep underground, the instrument is expected to detect up to a thousand times more cosmic collisions of black holes and neutron stars than today’s observatories and track their evolution throughout the history of the universe. These new observations could help scientists explain the formation of galaxies or shed light on certain aspects of the early universe shortly after the Big Bang. 

Einsteinův teleskop (Einstein Telescope, ET) je evropský vědecký projekt mimořádného rozsahu, jehož cílem je vybudovat detektor gravitačních vln nové generace, který umožní zaznamenat drobounké deformace samotného prostoročasu s dosud nevídanou citlivostí. Přístroj ukrytý hluboko pod zemí by měl zachytit až tisíckrát více kosmických srážek černých děr a neutronových hvězd než dnešní observatoře a sledovat jejich vývoj napříč historií vesmíru. Vědcům tak nová pozorování mohou pomoci vysvětlit průběhu vzniku galaxií anebo objasnit některé aspekty raného vývoje vesmíru krátce po velkém třesku.

Nedostatečné povědomí veřejnosti o revmatických nemocech u dětí chtějí zvýšit lékaři a lékařky Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. U příležitosti Světového dne revmatických onemocnění mladých (WORD Day – World Young Rheumatic Diseases Day), který připadá na 18. března, připravili osvětové video. To připomíná, že tyto nemoci se mohou objevit i v dětském věku, a přináší také příběhy několika malých pacientů.

„Chceme, aby naši malí pacienti věděli, že na to nejsou sami. Zároveň se snažíme vyvrátit mylný dojem, že se revmatická onemocnění dětí netýkají,“ uvedl jeden z iniciátorů a protagonistů videa David Gronych. Dětské revmatologii se věnuje nejen jako lékař, ale také v rámci doktorského studia na Lékařské fakultě UP a v současnosti je jedním ze stipendistů Nadačního fondu UP.

Revmatická onemocnění postihují pohybový aparát – klouby, svaly, vazy i kosti. Často přicházejí nenápadně a jejich příznaky mohou připomínat nachlazení nebo chřipku. „Postihují méně než jednoho člověka ze dvou tisíc. Patří mezi ně i malí pacienti. Těchto vzácných onemocnění je ale mnoho, a proto není revmaticky nemocných dětí málo. V naší péči jich máme aktuálně přibližně šest set,“ přiblížila Kateřina Bouchalová, profesorka pediatrie a vedoucí lékařka revmatologické ambulance na Dětské klinice (před nedávnem jsme přinesli její portrét).

video_sem

Projevy nemocí mohou být velmi různé. Některé přicházejí náhle a mohou mít závažný průběh, například v podobě kloubních zánětů, omezení pohybu nebo vyrážek. Jindy se naopak rozvíjejí pomalu a nenápadně, například jen nedostatkem slz a slin. Nejčastější revmatickou nemocí u dětí je juvenilní idiopatická artritida (JIA), která postihuje především klouby. Onemocnění se však mohou pojit i s postižením dalších orgánových soustav a projevovat se dýchacími, močovými nebo neurologickými potížemi. Klíčovou roli proto hraje praktický lékař, který by měl dokázat včas rozpoznat první příznaky.

Ani diagnóza revmatického onemocnění přitom nemusí znamenat konec aktivního života. „Pacientům otevřeně říkáme, že nemoc zatím neumíme zcela vyléčit. Dokážeme ji však dostat do takzvané neaktivní fáze. Dítě pak nemá projevy onemocnění a může vést normální život,“ vysvětlila Kateřina Bouchalová.

Naději do budoucna přináší například takzvaná CAR-T léčba, která dokáže „restartovat“ imunitní systém. „Jde o metodu využívající infuzi upravených T-lymfocytů, které cíleně ničí buňky způsobující zánět,“ doplnila profesorka. Tato inovativní terapie je zatím na začátku svého vývoje, ale i současné možnosti léčby umožňují pacientům žít plnohodnotný život.

Zásadní je správně nastavená léčba a také spolupráce rodiny. Děti často potřebují psychologickou podporu nebo pomoc při úpravě životního stylu, například při redukci hmotnosti. „Nutné jsou pravidelné kontroly, proto je důležité, aby rodina dobře fungovala a nemoc nepodceňovala,“ doplnil David Gronych.

Ve videu, které na Dětské klinice FN Olomouc a LF UP připravili, své zkušenosti s revmatickými onemocněními sdílejí také někteří dětští pacienti a jejich rodiče. Jejich příběhy ukazují, že tyto nemoci nemusí být překážkou aktivního dětství – díky odborné péči mohou děti prožívat běžné dny skoro jako jejich zdraví vrstevníci.

Nedostatečné povědomí veřejnosti o revmatických nemocech u dětí chtějí zvýšit lékaři a lékařky Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. U příležitosti Světového dne revmatických onemocnění mladých (WORD Day – World Young Rheumatic Diseases Day), který připadá na 18. března, připravili osvětové video. To připomíná, že tyto nemoci se mohou objevit i v dětském věku, a přináší také příběhy několika malých pacientů.

„Chceme, aby naši malí pacienti věděli, že na to nejsou sami. Zároveň se snažíme vyvrátit mylný dojem, že se revmatická onemocnění dětí netýkají,“ uvedl jeden z iniciátorů a protagonistů videa David Gronych. Dětské revmatologii se věnuje nejen jako lékař, ale také v rámci doktorského studia na Lékařské fakultě UP a v současnosti je jedním ze stipendistů Nadačního fondu UP.

Revmatická onemocnění postihují pohybový aparát – klouby, svaly, vazy i kosti. Často přicházejí nenápadně a jejich příznaky mohou připomínat nachlazení nebo chřipku. „Postihují méně než jednoho člověka ze dvou tisíc. Patří mezi ně i malí pacienti. Těchto vzácných onemocnění je ale mnoho, a proto není revmaticky nemocných dětí málo. V naší péči jich máme aktuálně přibližně šest set,“ přiblížila Kateřina Bouchalová, profesorka pediatrie a vedoucí lékařka revmatologické ambulance na Dětské klinice (před nedávnem jsme přinesli její portrét).

video_sem

Projevy nemocí mohou být velmi různé. Některé přicházejí náhle a mohou mít závažný průběh, například v podobě kloubních zánětů, omezení pohybu nebo vyrážek. Jindy se naopak rozvíjejí pomalu a nenápadně, například jen nedostatkem slz a slin. Nejčastější revmatickou nemocí u dětí je juvenilní idiopatická artritida (JIA), která postihuje především klouby. Onemocnění se však mohou pojit i s postižením dalších orgánových soustav a projevovat se dýchacími, močovými nebo neurologickými potížemi. Klíčovou roli proto hraje praktický lékař, který by měl dokázat včas rozpoznat první příznaky.

Ani diagnóza revmatického onemocnění přitom nemusí znamenat konec aktivního života. „Pacientům otevřeně říkáme, že nemoc zatím neumíme zcela vyléčit. Dokážeme ji však dostat do takzvané neaktivní fáze. Dítě pak nemá projevy onemocnění a může vést normální život,“ vysvětlila Kateřina Bouchalová.

Naději do budoucna přináší například takzvaná CAR-T léčba, která dokáže „restartovat“ imunitní systém. „Jde o metodu využívající infuzi upravených T-lymfocytů, které cíleně ničí buňky způsobující zánět,“ doplnila profesorka. Tato inovativní terapie je zatím na začátku svého vývoje, ale i současné možnosti léčby umožňují pacientům žít plnohodnotný život.

Zásadní je správně nastavená léčba a také spolupráce rodiny. Děti často potřebují psychologickou podporu nebo pomoc při úpravě životního stylu, například při redukci hmotnosti. „Nutné jsou pravidelné kontroly, proto je důležité, aby rodina dobře fungovala a nemoc nepodceňovala,“ doplnil David Gronych.

Ve videu, které na Dětské klinice FN Olomouc a LF UP připravili, své zkušenosti s revmatickými onemocněními sdílejí také někteří dětští pacienti a jejich rodiče. Jejich příběhy ukazují, že tyto nemoci nemusí být překážkou aktivního dětství – díky odborné péči mohou děti prožívat běžné dny skoro jako jejich zdraví vrstevníci.

Na multimediální výstavě Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, která je nyní k vidění na půdě Akademie věd České republiky v Praze, spolupracovali odborníci z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Při jejím zahájení proběhl také křest nového, již šestého dílu Atlasu nářečí českého jazyka. Výstavu si mohou návštěvníci v galerii Věda a umění prohlédnout do 15. června 2026.

Výstava ukazuje pestrost regionální mluvy v různých částech České republiky a nářečí zpřístupňuje široké veřejnosti, školám i všem zájemcům o jazyk, folklor a regionální historii. Ústřední část výstavy tvoří nářeční mapy, které zachycují jak ohrožené, tak dosud živé nářeční jevy. Doprovázejí je moderní audiovizuální a interaktivní prvky, animace a výukové materiály určené především pro školní výuku.

Dlouhodobá spolupráce přináší nové výsledky

„Na projektu mapování nářečí spolupracujeme s odborníky z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR více než sedm let. Výsledky této dlouhodobé spolupráce jsou unikátní mapy, atlasy, softwary a výstavy, které propojují jazykovědný výzkum s pokročilými geoinformačními metodami,“ uvedl Vít Voženílek z katedry geoinformatiky.

Jedním z nejpůsobivějších prvků výstavy je ozvučená mapa s autentickými nahrávkami z různých regionů. Ty pocházejí jak z archivních záznamů starších než půl století, tak z novějších terénních výzkumů. Společně tak dokumentují proměny českých nářečí a umožňují návštěvníkům slyšet podobu regionální mluvy, která dnes v mnoha oblastech postupně mizí.

Výstava byla připravena u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Na multimediální výstavě Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, která je nyní k vidění na půdě Akademie věd České republiky v Praze, spolupracovali odborníci z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Při jejím zahájení proběhl také křest nového, již šestého dílu Atlasu nářečí českého jazyka. Výstavu si mohou návštěvníci v galerii Věda a umění prohlédnout do 15. června 2026.

Výstava ukazuje pestrost regionální mluvy v různých částech České republiky a nářečí zpřístupňuje široké veřejnosti, školám i všem zájemcům o jazyk, folklor a regionální historii. Ústřední část výstavy tvoří nářeční mapy, které zachycují jak ohrožené, tak dosud živé nářeční jevy. Doprovázejí je moderní audiovizuální a interaktivní prvky, animace a výukové materiály určené především pro školní výuku.

Dlouhodobá spolupráce přináší nové výsledky

„Na projektu mapování nářečí spolupracujeme s odborníky z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR více než sedm let. Výsledky této dlouhodobé spolupráce jsou unikátní mapy, atlasy, softwary a výstavy, které propojují jazykovědný výzkum s pokročilými geoinformačními metodami,“ uvedl Vít Voženílek z katedry geoinformatiky.

Jedním z nejpůsobivějších prvků výstavy je ozvučená mapa s autentickými nahrávkami z různých regionů. Ty pocházejí jak z archivních záznamů starších než půl století, tak z novějších terénních výzkumů. Společně tak dokumentují proměny českých nářečí a umožňují návštěvníkům slyšet podobu regionální mluvy, která dnes v mnoha oblastech postupně mizí.

Výstava byla připravena u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR.