Feed aggregator

Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně, vážení kolegové,

je pro mě velkým potěšením přivítat vás v novém akademickém roce. Rád bych vám na jeho začátku popřál hodně úspěchů při studiu i práci, spoustu energie pro plnění všech každodenních povinností a také velkou dávku nadšení a chuti stále objevovat, poznávat a učit se novým věcem. Přeji vám, ať na naší univerzitě zažíváte především radost ze zajímavých setkání s inspirativními lidmi, s nimiž pro vás bude příjemné a smysluplné trávit svůj čas.

Doufám, že jste léto prožili šťastně, odpočinuli jste si a nabrali jste nové síly, které zúročíte během nadcházejících měsíců. Olomouc po letních prázdninách a dovolených znovu ožívá ruchem skutečného univerzitního města, kterým je už 450 let. Výročí naší univerzity si od ledna připomínáme celou řadou akcí a další nás do konce kalendářního roku ještě čekají.

Nejbližší z nich je tradiční MEET UP, který jsme pro vás připravili už zítra odpoledne na olomoucké náplavce pojmenované po profesoru Josefu Jařabovi, našem prvním polistopadovém rektorovi. Těším se, že se tam potkáme. Je to zároveň příležitost přivítat také studentky a studenty prvních ročníků, kterým přeji, aby se na Univerzitě Palackého cítili co nejlépe, brzy se rozkoukali a zapojili do univerzitního života.

Rád bych zároveň zmínil, že nás už na začátku října čeká Slavnostní zahájení akademického roku 2023/2024 vysokých škol ČR. Je to pro naši univerzitu velká čest a příležitost, mám radost, že budeme na naší půdě moci přivítat řadu významných hostů nejen z akademické sféry.

Přeji vám, ať je váš vstup do nového akademického rok co nejlepší, a těším se na všechna setkání, která nás v jeho průběhu čekají.

Martin Procházka

rektor Univerzity Palackého v Olomouci

Nevyhazovat věci, které ještě mohou sloužit druhým, šetřit energie, zkusit změnit jídelníček nebo být aktivnější v pohybu – to vše a mnohem víc nabídne Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR). Uskuteční se od 20. do 26. září 2023 a historicky poprvé se do něj zapojí české veřejné vysoké školy včetně Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Ta na tento týden připravila například bazar nebo rozšířenou nabídku vegetariánských jídel v menzách. Připojí se také k mezinárodnímu bez aut.

UP se udržitelnému rozvoji a principům zodpovědného chování ke společnosti a prostředí věnuje dlouhodobě.

„Studenty i zaměstnance se snažíme aktivně zapojovat. V rámci připravovaného programu chceme jak jim, tak i veřejnosti ukázat, že udržitelnost není jen teoretické téma. Připravili jsme proto bazar, kam mohou lidé přinést knihy či domácí potřeby, které již nepotřebují, ale ještě mohou posloužit někomu jinému. Téma také přibližujeme prostřednictvím filmů, debat či přednášek,“ řekla Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje UP.

Do týdne udržitelnosti se pod hlavičkou projektu Unilead zapojí téměř všechny veřejné univerzity či vysoké školy v České republice, které připraví různé aktivity pro své studenty a zaměstnance i veřejnost.

„Jsem velice ráda, že jsme se domluvili s kolegy z dalších škol a do Evropského týdne udržitelného rozvoje se zapojili společně. Myslím si, že dohromady máme mnohem silnější hlas, a o našich akcích tak bude více slyšet,“ dodala Zuzana Huňková.

Evropský týden udržitelného rozvoje na UP začne už 19. září bazarem knih, oblečení, domácích potřeb nebo studijních materiálů. Bazar bude součástí doprovodného programu festivalu MEET UP, uskuteční se od 12 do 18 hodin u kolejí Bedřicha Václavka na Šmeralově ulici.

„Už podruhé se univerzita připojí také k mezinárodnímu dni bez aut, při němž se snažíme motivovat zaměstnance i studenty, aby dorazili do práce či na přednášky pěšky, na kole nebo MHD. I rektor a vedení UP v tento den nechají auto doma. Kdo se zapojí, může se těšit na drobné občerstvení, bezplatný servis kol nebo soutěže. Dále nás čeká také den, kdy v menzách budou v nabídce především vegetariánská a veganská jídla a pouze jedno s masem. Chceme tak povzbudit strávníky, aby občas vyměnili maso za rostlinnou stravu, a zároveň ukázat, že naše menza umí výborné vegetariánské i veganské recepty,“ řekla Zuzana Huňková. V programu je i promítání filmu Návštěvníci nebo přednáška o greenwashingu. Celý program je dostupný na webu Udržitelné univerzity.

České vysoké školy se do ETUR zapojily již v minulosti, šlo však jen o několik individuálních aktivit. „Nyní vznikla myšlenka, abychom jako univerzity ETUR podpořily tím, že aktivity pojící se k udržitelnosti budeme soustředit co nejvíce do uvedeného termínu. Doufáme tak, že se zvýší i povědomí o daném tématu,“ vysvětlila Zuzana Tučková, koordinátorka projektu z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Seznam akcí, které se budou konat od 18. 9. do 8. 10. 2023 a podporují udržitelný rozvoj na vysokých školách, lze nalézt na unilead.muni.cz, více o ETUR pak na tydenudrzitelnosti.cz.

ETUR je celoevropskou iniciativou a zapojují se do něj i další evropské státy mimo EU. Loni jich bylo 24, předloni 28 a v roce 2018 dokonce 34. V loňském roce se v Evropě pod hlavičkou ETUR uskutečnilo 7 047 akcí, z toho 113 v České republice.

Nevyhazovat věci, které ještě mohou sloužit druhým, šetřit energie, zkusit změnit jídelníček nebo být aktivnější v pohybu – to vše a mnohem víc nabídne Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR). Uskuteční se od 20. do 26. září 2023 a historicky poprvé se do něj zapojí české veřejné vysoké školy včetně Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Ta na tento týden připravila například bazar nebo rozšířenou nabídku vegetariánských jídel v menzách. Připojí se také k mezinárodnímu bez aut.

UP se udržitelnému rozvoji a principům zodpovědného chování ke společnosti a prostředí věnuje dlouhodobě.

„Studenty i zaměstnance se snažíme aktivně zapojovat. V rámci připravovaného programu chceme jak jim, tak i veřejnosti ukázat, že udržitelnost není jen teoretické téma. Připravili jsme proto bazar, kam mohou lidé přinést knihy či domácí potřeby, které již nepotřebují, ale ještě mohou posloužit někomu jinému. Téma také přibližujeme prostřednictvím filmů, debat či přednášek,“ řekla Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje UP.

Do týdne udržitelnosti se pod hlavičkou projektu Unilead zapojí téměř všechny veřejné univerzity či vysoké školy v České republice, které připraví různé aktivity pro své studenty a zaměstnance i veřejnost.

„Jsem velice ráda, že jsme se domluvili s kolegy z dalších škol a do Evropského týdne udržitelného rozvoje se zapojili společně. Myslím si, že dohromady máme mnohem silnější hlas, a o našich akcích tak bude více slyšet,“ dodala Zuzana Huňková.

Evropský týden udržitelného rozvoje na UP začne už 19. září bazarem knih, oblečení, domácích potřeb nebo studijních materiálů. Bazar bude součástí doprovodného programu festivalu MEET UP, uskuteční se od 12 do 18 hodin u kolejí Bedřicha Václavka na Šmeralově ulici.

„Už podruhé se univerzita připojí také k mezinárodnímu dni bez aut, při němž se snažíme motivovat zaměstnance i studenty, aby dorazili do práce či na přednášky pěšky, na kole nebo MHD. I rektor a vedení UP v tento den nechají auto doma. Kdo se zapojí, může se těšit na drobné občerstvení, bezplatný servis kol nebo soutěže. Dále nás čeká také den, kdy v menzách budou v nabídce především vegetariánská a veganská jídla a pouze jedno s masem. Chceme tak povzbudit strávníky, aby občas vyměnili maso za rostlinnou stravu, a zároveň ukázat, že naše menza umí výborné vegetariánské i veganské recepty,“ řekla Zuzana Huňková. V programu je i promítání filmu Návštěvníci nebo přednáška o greenwashingu. Celý program je dostupný na webu Udržitelné univerzity.

České vysoké školy se do ETUR zapojily již v minulosti, šlo však jen o několik individuálních aktivit. „Nyní vznikla myšlenka, abychom jako univerzity ETUR podpořily tím, že aktivity pojící se k udržitelnosti budeme soustředit co nejvíce do uvedeného termínu. Doufáme tak, že se zvýší i povědomí o daném tématu,“ vysvětlila Zuzana Tučková, koordinátorka projektu z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Seznam akcí, které se budou konat od 18. 9. do 8. 10. 2023 a podporují udržitelný rozvoj na vysokých školách, lze nalézt na unilead.muni.cz, více o ETUR pak na tydenudrzitelnosti.cz.

ETUR je celoevropskou iniciativou a zapojují se do něj i další evropské státy mimo EU. Loni jich bylo 24, předloni 28 a v roce 2018 dokonce 34. V loňském roce se v Evropě pod hlavičkou ETUR uskutečnilo 7 047 akcí, z toho 113 v České republice.

Být dobrovolníkem znamená myslet nejen na sebe, ale dělat i něco pro druhé. Univerzita Palackého dobrovolnictví svých studentů i zaměstnanců velmi podporuje. Některé z dobrovolníků vám představíme v Žurnálu Online.

Se svými studenty obvykle diskutuje o ukrajinské literatuře, v průběhu války však přibyly také rozhovory o tom, kdo z nich se vydá na polsko-ukrajinské hranice a pomůže uprchlíkům. Radana Merzová učí ukrajinštinu na katedře slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, i proto je pro ni pomoc napadené zemi přirozená.

Co vás přivedlo k dobrovolnictví?

S dobrovolnictvím jsem začala ve chvíli, kdy to bylo asi nejvíce potřeba, tedy hned po začátku ukrajinsko-ruské války. Tehdy jsem cítila především zoufalství. V tu chvíli nikdo nevěděl, co bude dál. Bylo mi líto všech těch lidí, kterým se i přes jejich nevinnost stala taková strašná věc. Objevil se i vztek, protože se dělo něco špatného a nespravedlivého.

Předpokládám, že od těchto pocitů nebylo k dobrovolnictví daleko.

Opravdu nebylo. Každý má svůj způsob, jak se s takovými emocemi vyrovnat. Ten můj spočívá v dělání něčeho, kde za sebou hned vidím výsledky. Abych se nezbláznila, musím něco dělat. Takže když Rusko napadlo Ukrajinu, nemohla jsem prostě sedět doma se založenýma rukama a sledovat všechny ty příšerné zprávy. Lepší bylo vyjít ven, snažit se sbírat různé věci a vozit je tam, kde byly zrovna potřeba.

Připadalo mi naprosto přirozené, že když něco umím a můžu své znalosti, schopnosti a dovednosti někde zúročit, prostě půjdu a udělám to. Považuji to za občanská povinnost. Když máte zdravé nohy, hlas a třeba nějakou schopnost, kterou nikdo jiný nemá, proč ji nenabídnout, proč si ji nechávat pro sebe?

Co jste tedy přesně dělala?

Na katedře slavistiky se nám po začátku války všem proměnil život. Kromě běžných prací vyučujících jsme téměř okamžitě v jedné malé místnosti zřídili sklad, kde jsme shromažďovali potřebné věci. Byl naplněný až po strop. Vše jsme sepisovali a třídili, a když pak přišly třeba maminky, mohli jsme jim dát balík plín, ručníky, základní oblečení nebo hračku pro děti. Ukrajinci se pro tyto věci postupně naučili chodit.

Často jsme byli dokonce první Češi, na které se uprchlíci obraceli. Logicky hledali kontakt, který mluví ukrajinsky nebo rusky. Šli na univerzitu, kde vyučují slavistiku, a našli nás. Telefonovali nám, dokonce sem chodili i osobně a ptali se na všechno možné. Radili jsme jim a odkazovali na patřičná místa, kde mohli dostat pomoc. Vlastně jsme pro ně v ten okamžik byli takovou křižovatkou.

V ruku v ruce s tím se krátce po začátku války ozvali z krajského asistenčního centra, že pomoc Ukrajině soustřeďují na svá bedra, tudíž jsem své schopnosti nabídla i jim. S kolegyní jsme nespočetněkrát tlumočily a překládaly, co bylo zrovna potřeba, například rodné a oddací listy. Přicházely nám taky různé žádosti na překlad smluv na bydlení. Obrátilo se na nás i vedení jedněch lázní, kde potřebovali smlouvu pro dočasné ubytování.

Zapojili jste i studenty?

Kontaktovali nás zástupci RegioJetu a prosili nás o koordinaci studentů, kteří budou ochotní jezdit v evakuačních vlacích a doprovázet uprchlíky do Česka. Studenti byli velmi ochotní. Po několika informačních sezeních desítky z nich postupně přijížděly na ukrajinsko-polské hranice, kde posbírali uprchlíky, co chtěli do Česka, a vysazovali je v Ostravě, Olomouci nebo Praze.

Všichni studenti na mě měli telefon, takže jsme neustále komunikovali a opravdu se ze začátku povedlo téměř na každý den poslat vlakem dva nebo tři z nich.

Mimo to jsme ještě na katedře pořádali různé volnočasové aktivity pro Ukrajince v Olomouci. Vymýšleli jsme jim různé kulturní programy a workshopy nebo jsme třeba vařili a pekli.

Co vám dobrovolnictví přineslo?

Určitě jsem poznala spoustu skvělých lidí. I v těžkých chvílích, kdy si všechno srovnáváte v hlavě, můžete vidět, že je kolem vás spousta opravdu dobrých duší. Člověk se pak cítí silnější, že v tom není sám, že je tady více lidí, kteří mají stejný zájem. Dobíjí mě to energií.

Je nesmírně příjemné a obohacující, mít možnost poznat lidi, kteří pomáhají srdcem a nezištně. Ačkoli to zní jako klišé, být součástí takového společenství je to nejkrásnější, co můžete zažít. Když se jimi obklopím a společně pořádáme nějakou aktivitu, už dopředu vím, že to bude skvělá akce.

Člověka to vlastně hned odmění. Sice v té práci necháte mnoho energie, ale prostě se to vyplácí. Vrací se vám to v úsměvech, ve vděčnosti a v kolektivu. To je pro mě úplně ta nejdůležitější věc. Penězi k nezaplacení.

 

Být dobrovolníkem znamená myslet nejen na sebe, ale dělat i něco pro druhé. Univerzita Palackého dobrovolnictví svých studentů i zaměstnanců velmi podporuje. Některé z dobrovolníků vám představíme v Žurnálu Online.

Se svými studenty obvykle diskutuje o ukrajinské literatuře, v průběhu války však přibyly také rozhovory o tom, kdo z nich se vydá na polsko-ukrajinské hranice a pomůže uprchlíkům. Radana Merzová učí ukrajinštinu na katedře slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, i proto je pro ni pomoc napadené zemi přirozená.

Co vás přivedlo k dobrovolnictví?

S dobrovolnictvím jsem začala ve chvíli, kdy to bylo asi nejvíce potřeba, tedy hned po začátku ukrajinsko-ruské války. Tehdy jsem cítila především zoufalství. V tu chvíli nikdo nevěděl, co bude dál. Bylo mi líto všech těch lidí, kterým se i přes jejich nevinnost stala taková strašná věc. Objevil se i vztek, protože se dělo něco špatného a nespravedlivého.

Předpokládám, že od těchto pocitů nebylo k dobrovolnictví daleko.

Opravdu nebylo. Každý má svůj způsob, jak se s takovými emocemi vyrovnat. Ten můj spočívá v dělání něčeho, kde za sebou hned vidím výsledky. Abych se nezbláznila, musím něco dělat. Takže když Rusko napadlo Ukrajinu, nemohla jsem prostě sedět doma se založenýma rukama a sledovat všechny ty příšerné zprávy. Lepší bylo vyjít ven, snažit se sbírat různé věci a vozit je tam, kde byly zrovna potřeba.

Připadalo mi naprosto přirozené, že když něco umím a můžu své znalosti, schopnosti a dovednosti někde zúročit, prostě půjdu a udělám to. Považuji to za občanská povinnost. Když máte zdravé nohy, hlas a třeba nějakou schopnost, kterou nikdo jiný nemá, proč ji nenabídnout, proč si ji nechávat pro sebe?

Co jste tedy přesně dělala?

Na katedře slavistiky se nám po začátku války všem proměnil život. Kromě běžných prací vyučujících jsme téměř okamžitě v jedné malé místnosti zřídili sklad, kde jsme shromažďovali potřebné věci. Byl naplněný až po strop. Vše jsme sepisovali a třídili, a když pak přišly třeba maminky, mohli jsme jim dát balík plín, ručníky, základní oblečení nebo hračku pro děti. Ukrajinci se pro tyto věci postupně naučili chodit.

Často jsme byli dokonce první Češi, na které se uprchlíci obraceli. Logicky hledali kontakt, který mluví ukrajinsky nebo rusky. Šli na univerzitu, kde vyučují slavistiku, a našli nás. Telefonovali nám, dokonce sem chodili i osobně a ptali se na všechno možné. Radili jsme jim a odkazovali na patřičná místa, kde mohli dostat pomoc. Vlastně jsme pro ně v ten okamžik byli takovou křižovatkou.

V ruku v ruce s tím se krátce po začátku války ozvali z krajského asistenčního centra, že pomoc Ukrajině soustřeďují na svá bedra, tudíž jsem své schopnosti nabídla i jim. S kolegyní jsme nespočetněkrát tlumočily a překládaly, co bylo zrovna potřeba, například rodné a oddací listy. Přicházely nám taky různé žádosti na překlad smluv na bydlení. Obrátilo se na nás i vedení jedněch lázní, kde potřebovali smlouvu pro dočasné ubytování.

Zapojili jste i studenty?

Kontaktovali nás zástupci RegioJetu a prosili nás o koordinaci studentů, kteří budou ochotní jezdit v evakuačních vlacích a doprovázet uprchlíky do Česka. Studenti byli velmi ochotní. Po několika informačních sezeních desítky z nich postupně přijížděly na ukrajinsko-polské hranice, kde posbírali uprchlíky, co chtěli do Česka, a vysazovali je v Ostravě, Olomouci nebo Praze.

Všichni studenti na mě měli telefon, takže jsme neustále komunikovali a opravdu se ze začátku povedlo téměř na každý den poslat vlakem dva nebo tři z nich.

Mimo to jsme ještě na katedře pořádali různé volnočasové aktivity pro Ukrajince v Olomouci. Vymýšleli jsme jim různé kulturní programy a workshopy nebo jsme třeba vařili a pekli.

Co vám dobrovolnictví přineslo?

Určitě jsem poznala spoustu skvělých lidí. I v těžkých chvílích, kdy si všechno srovnáváte v hlavě, můžete vidět, že je kolem vás spousta opravdu dobrých duší. Člověk se pak cítí silnější, že v tom není sám, že je tady více lidí, kteří mají stejný zájem. Dobíjí mě to energií.

Je nesmírně příjemné a obohacující, mít možnost poznat lidi, kteří pomáhají srdcem a nezištně. Ačkoli to zní jako klišé, být součástí takového společenství je to nejkrásnější, co můžete zažít. Když se jimi obklopím a společně pořádáme nějakou aktivitu, už dopředu vím, že to bude skvělá akce.

Člověka to vlastně hned odmění. Sice v té práci necháte mnoho energie, ale prostě se to vyplácí. Vrací se vám to v úsměvech, ve vděčnosti a v kolektivu. To je pro mě úplně ta nejdůležitější věc. Penězi k nezaplacení.

 

Horniny jsou součástí zemské kůry, zpravidla se skládají z více druhů minerálů a jejich složení nelze vyjádřit chemickým vzorcem. Při bližším zkoumání ale nabízí podivuhodnou podívanou. Pestrý svět petrologie přiblíží výstava Kameny pod mikroskopem, jež ve Vlastivědném muzeu v Olomouci připravili absolvent oboru Environmentální geologie Martin Kováček společně s Tomášem Lehotským z katedry geologie, kteří zároveň pracují ve Vlastivědném muzeu. Výstava je k vidění do 7. ledna 2024.

„Náhodnému pozorovateli se mohou  horniny zdát jednotvárné, šedivé, mrtvé a naprosto nezajímavé. Zkušený geolog však na základě okem viditelných minerálů může orientačně určit, o jakou horninu se jedná. Nejpřesněji se ale určují pod mikroskopem. I obyčejný kámen tak může ukrývat celý barvitý vesmír minerálů, který nelze vidět běžným okem,“ uvedl kurátor výstavy Martin Kováček.

V Mendelově sálu Vlastivědného muzea jsou vystaveny všechny základní typy hornin – magmatické – tedy hlubinné, vyvřelé a žilné, dále metamorfované (přeměněné) či sedimentární (usazené). „Z magmatitů si návštěvník může porovnat vzorek a jeho mikroskopický preparát např. u gabra, žuly, pegmatitu nebo čediče, z přeměněných hornin jistě zaujme svor nebo rula a  z usazených lze jmenovat třeba třetihorní organogenní vápenec plný mikrofosilií. Jde o základní horninové typy nacházející se na našem území. Zajímavý je i řez krápníkem s charakteristickými koncentrickými přírůstkovými vrstvičkami kalcitu,“ doplnil Tomáš Lehotský.

Výstava má také edukační charakter. Díky samoobslužnému programu je vhodná pro rodiny s dětmi i školní exkurze. Pomocí jednoduché interaktivní aplikace si mohou vyzkoušet práci s mikroskopem. „Mezi největší zajímavosti, které jsme pro návštěvníky připravili, patří dnes už historický polarizační mikroskop Meopta nebo goniometr pro měření osních úhlů v krystalografii. Expozici doplňují velkoformátové tisky mikroskopických preparátů, jež mají svým způsobem umělecký charakter,“ láká návštěvníky na to nejzajímavější z výstavy Martin Kováček.

Horniny jsou součástí zemské kůry, zpravidla se skládají z více druhů minerálů a jejich složení nelze vyjádřit chemickým vzorcem. Při bližším zkoumání ale nabízí podivuhodnou podívanou. Pestrý svět petrologie přiblíží výstava Kameny pod mikroskopem, jež ve Vlastivědném muzeu v Olomouci připravili absolvent oboru Environmentální geologie Martin Kováček společně s Tomášem Lehotským z katedry geologie, kteří zároveň pracují ve Vlastivědném muzeu. Výstava je k vidění do 7. ledna 2024.

„Náhodnému pozorovateli se mohou  horniny zdát jednotvárné, šedivé, mrtvé a naprosto nezajímavé. Zkušený geolog však na základě okem viditelných minerálů může orientačně určit, o jakou horninu se jedná. Nejpřesněji se ale určují pod mikroskopem. I obyčejný kámen tak může ukrývat celý barvitý vesmír minerálů, který nelze vidět běžným okem,“ uvedl kurátor výstavy Martin Kováček.

V Mendelově sálu Vlastivědného muzea jsou vystaveny všechny základní typy hornin – magmatické – tedy hlubinné, vyvřelé a žilné, dále metamorfované (přeměněné) či sedimentární (usazené). „Z magmatitů si návštěvník může porovnat vzorek a jeho mikroskopický preparát např. u gabra, žuly, pegmatitu nebo čediče, z přeměněných hornin jistě zaujme svor nebo rula a  z usazených lze jmenovat třeba třetihorní organogenní vápenec plný mikrofosilií. Jde o základní horninové typy nacházející se na našem území. Zajímavý je i řez krápníkem s charakteristickými koncentrickými přírůstkovými vrstvičkami kalcitu,“ doplnil Tomáš Lehotský.

Výstava má také edukační charakter. Díky samoobslužnému programu je vhodná pro rodiny s dětmi i školní exkurze. Pomocí jednoduché interaktivní aplikace si mohou vyzkoušet práci s mikroskopem. „Mezi největší zajímavosti, které jsme pro návštěvníky připravili, patří dnes už historický polarizační mikroskop Meopta nebo goniometr pro měření osních úhlů v krystalografii. Expozici doplňují velkoformátové tisky mikroskopických preparátů, jež mají svým způsobem umělecký charakter,“ láká návštěvníky na to nejzajímavější z výstavy Martin Kováček.

I když většina z informací nedávno vydané monografie Milana Haina, vedoucího katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP, směřuje k odborné akademické obci, na své si v ní přijde i čtenář laické veřejnosti. V knize s názvem Starmaker: David O. Selznick and the Production of Stars in the Hollywood Studio System, již vydalo nakladatelství University Press of Mississippi, najde totiž zajímavé informace například o tom, jak se v Hollywoodu prosazovaly populární osobnosti jako Ingrid Bergman, Gregory Peck nebo Jennifer Jones.

Milan Hain, filmový historik a pedagog působící na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, se k Davidu O. Selznickovi dostal díky svému dlouhodobému zájmu o americkou kinematografii, konkrétně o období takzvaného klasického Hollywoodu. Právě v něm americký filmový producent a zakladatel filmového studia Selznick International Pictures zazářil.

„Před dvěma lety mi vyšla v nakladatelství Casablanca česká verze této knihy. Mám velkou radost, že se ji v angličtině a v upravené podobě nyní podařilo vydat v nakladatelství University Press of Mississippi. Od počátku jsem totiž publikací mířil na mezinárodní publikum. Doufám, že si své čtenáře najde – ať už mezi odborníky a badateli specializujícími se na studiový Hollywood či mezi zástupci fanoušků klasického filmu. Selznick patřil k nejvýznamnějším osobnostem amerického filmového průmyslu, je známý především díky produkování filmu Jih proti Severu, za nějž získal i Oskara za nejlepší film. Přestože o něm vzniklo několik publikací, překvapilo mě, že se zatím nikdo podrobněji nevěnoval jeho obchodu s hvězdami,“ uvedl Milan Hain.

Přebal anglické verze nové Hainovy monografie tvoří fotografie Davida O. Selznicka a Vivien Leigh z natáčení Jihu proti Severu, uvnitř knihy čtenář najde pětatřicet černobílých ilustrací, včetně několika reprodukcí archivních materiálů. Od české varianty se nová publikace v některých detailech liší. Chybí v ní podkapitola věnovaná disciplíně star studies i základní charakteristika hollywoodského hvězdného systému.

„Předpokládám, že zahraniční čtenáři jsou s tímto obeznámeni. Některé dílčí pasáže jsem v knize naopak přidal a rozšířil, zejména na základě množství podnětů, které jsem získal od dvou anonymních recenzentů,“ doplnil Milan Hain. V roce 2015 strávil měsíc v Harry Ransom Center v Texasu, kde je uložen archiv Selznickovy produkční společnosti, a právě tento pobyt byl podle Hainových slov iniciačním momentem, jenž ho k vydání monografie nakonec přivedl.   

Nová kniha Starmaker: David O. Selznick and the Production of Stars in the Hollywood Studio System je určena odborné i laické veřejnosti se zájmem o americký průmysl a hollywoodský hvězdný systém. Akademické publikum by v ní mohlo zaujmout například to, jakým způsobem se její autor snaží dosavadní uvažování o hvězdách a hvězdnosti rozšířit tím, že se zajímá zejména o procesy spojené s vývojem a prosazováním filmových hvězd na trhu.

„Jsem rád, že kniha vychází v angličtině, protože největší zájem o toto téma se dá očekávat právě v zahraničí, zejména v USA, ale i například ve Velké Británii nebo Francii,“ upřesnil filmový historik, jenž se ve své pedagogické činnosti zaměřuje především na dějiny americké kinematografie a analýzu filmu. Práci na nové knize se intenzivně věnoval od začátku roku 2017, kdy na výzkum a vydání publikace získal podporu Grantové agentury ČR.

Aktuálně lze knihu koupit u vydavatele, je k dostání také na Amazonu nebo u Barnes and Noble, získat ji lze i jako e-book.

Mgr. Milan Hain, Ph.D., vedoucí katedry divadelních a filmových studií FF UP, se ve své pedagogické činnosti zaměřuje především na dějiny americké kinematografie a analýzu filmu. Pravidelně pořádá čtyřsemestrální přednáškový cyklus, v němž studenty a studentky detailně seznamuje s vývojem amerického filmového průmyslu od příchodu zvuku do přelomu 80. a 90. let. Od akademického roku 2015/2016 organizuje i přednášky a semináře v anglickém jazyce. Za české vydání odborné knihy s názvem V tradici kvality a prestiže: David O. Selznick a výroba hvězd v Hollywoodu 40. a 50. let získal čestné uznání rektora UP, čestné uznání rektora UP získal i v roce 2015 za autorství knihy s názvem Hugo Haas a jeho (americké) filmy. Je členem několika sdružení a společností. Filmovou vědu považuje za bohatý obor, který se podmiňuje a ovlivňuje s dalšími disciplínami z oblasti humanitních a společenských věd i mimo ně.

I když většina z informací nedávno vydané monografie Milana Haina, vedoucího katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP, směřuje k odborné akademické obci, na své si v ní přijde i čtenář laické veřejnosti. V knize s názvem Starmaker: David O. Selznick and the Production of Stars in the Hollywood Studio System, již vydalo nakladatelství University Press of Mississippi, najde totiž zajímavé informace například o tom, jak se v Hollywoodu prosazovaly populární osobnosti jako Ingrid Bergman, Gregory Peck nebo Jennifer Jones.

Milan Hain, filmový historik a pedagog působící na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, se k Davidu O. Selznickovi dostal díky svému dlouhodobému zájmu o americkou kinematografii, konkrétně o období takzvaného klasického Hollywoodu. Právě v něm americký filmový producent a zakladatel filmového studia Selznick International Pictures zazářil.

„Před dvěma lety mi vyšla v nakladatelství Casablanca česká verze této knihy. Mám velkou radost, že se ji v angličtině a v upravené podobě nyní podařilo vydat v nakladatelství University Press of Mississippi. Od počátku jsem totiž publikací mířil na mezinárodní publikum. Doufám, že si své čtenáře najde – ať už mezi odborníky a badateli specializujícími se na studiový Hollywood či mezi zástupci fanoušků klasického filmu. Selznick patřil k nejvýznamnějším osobnostem amerického filmového průmyslu, je známý především díky produkování filmu Jih proti Severu, za nějž získal i Oskara za nejlepší film. Přestože o něm vzniklo několik publikací, překvapilo mě, že se zatím nikdo podrobněji nevěnoval jeho obchodu s hvězdami,“ uvedl Milan Hain.

Přebal anglické verze nové Hainovy monografie tvoří fotografie Davida O. Selznicka a Vivien Leigh z natáčení Jihu proti Severu, uvnitř knihy čtenář najde pětatřicet černobílých ilustrací, včetně několika reprodukcí archivních materiálů. Od české varianty se nová publikace v některých detailech liší. Chybí v ní podkapitola věnovaná disciplíně star studies i základní charakteristika hollywoodského hvězdného systému.

„Předpokládám, že zahraniční čtenáři jsou s tímto obeznámeni. Některé dílčí pasáže jsem v knize naopak přidal a rozšířil, zejména na základě množství podnětů, které jsem získal od dvou anonymních recenzentů,“ doplnil Milan Hain. V roce 2015 strávil měsíc v Harry Ransom Center v Texasu, kde je uložen archiv Selznickovy produkční společnosti, a právě tento pobyt byl podle Hainových slov iniciačním momentem, jenž ho k vydání monografie nakonec přivedl.   

Nová kniha Starmaker: David O. Selznick and the Production of Stars in the Hollywood Studio System je určena odborné i laické veřejnosti se zájmem o americký průmysl a hollywoodský hvězdný systém. Akademické publikum by v ní mohlo zaujmout například to, jakým způsobem se její autor snaží dosavadní uvažování o hvězdách a hvězdnosti rozšířit tím, že se zajímá zejména o procesy spojené s vývojem a prosazováním filmových hvězd na trhu.

„Jsem rád, že kniha vychází v angličtině, protože největší zájem o toto téma se dá očekávat právě v zahraničí, zejména v USA, ale i například ve Velké Británii nebo Francii,“ upřesnil filmový historik, jenž se ve své pedagogické činnosti zaměřuje především na dějiny americké kinematografie a analýzu filmu. Práci na nové knize se intenzivně věnoval od začátku roku 2017, kdy na výzkum a vydání publikace získal podporu Grantové agentury ČR.

Aktuálně lze knihu koupit u vydavatele, je k dostání také na Amazonu nebo u Barnes and Noble, získat ji lze i jako e-book.

Mgr. Milan Hain, Ph.D., vedoucí katedry divadelních a filmových studií FF UP, se ve své pedagogické činnosti zaměřuje především na dějiny americké kinematografie a analýzu filmu. Pravidelně pořádá čtyřsemestrální přednáškový cyklus, v němž studenty a studentky detailně seznamuje s vývojem amerického filmového průmyslu od příchodu zvuku do přelomu 80. a 90. let. Od akademického roku 2015/2016 organizuje i přednášky a semináře v anglickém jazyce. Za české vydání odborné knihy s názvem V tradici kvality a prestiže: David O. Selznick a výroba hvězd v Hollywoodu 40. a 50. let získal čestné uznání rektora UP, čestné uznání rektora UP získal i v roce 2015 za autorství knihy s názvem Hugo Haas a jeho (americké) filmy. Je členem několika sdružení a společností. Filmovou vědu považuje za bohatý obor, který se podmiňuje a ovlivňuje s dalšími disciplínami z oblasti humanitních a společenských věd i mimo ně.

Olomoucká náplavka ožije v úterý 19. září díky festivalu MEET UP, který pořádá Univerzita Palackého k zahájení nového akademického roku. Akce nabídne hned několik hudebních vystoupení, vedle stánků studentských spolků a univerzitních organizací nebude chybět ani gastrozóna či silent disco. Večerní program pak láká na Lazer Vikinga, držitele Ceny české hudební kritiky Apollo za album roku, dalšími hudebními hosty budou rapperka Sawsane a DJ Venktovka. Vstup na akci je volný.

„Návrat našich studentů přináší každý rok oživení nejen do univerzitních prostor – spolu s univerzitou ožívá celé město. Oslava začátku akademického roku bude tentokrát ještě více vidět, protože jsme se rozhodli využít prostor náplavky pojmenované po našem prvním polistopadovém rektorovi Josefu Jařabovi, kterého máme všichni v paměti a velké úctě. Těším se na setkání se studenty prvních ročníků i se všemi dalšími a přeji jim, aby pro ně nový akademický rok byl úspěšný,“ uvedl Martin Procházka, rektor UP.

Program MEET UP 23 odstartuje už v 15 hodin, kdy se na náplavce představí univerzitní organizace a studentské spolky. Do interaktivních prezentací se zapojí například Vydavatelství UP, Vědeckotechnický park, Dobrovolnické centrum či Centrum podpory studentů se specifickými potřebami. Svou činnost představí a nové zájemce se pokusí získat spolky Faktory, Euforka nebo StuArt, své zastoupení budou na nábřeží mít také divadelníci ze spolku Kucmoch nebo tým studentského internetového rádia UP Air. Prezentace potrvají do 19. hodiny.

O hudební doprovod se v průběhu odpoledne a podvečera postarají zpěvák Ken Orion, kytarista a songwriter Michal Juřička z kapely Trocha klidu, která si už stihla zahrát s Chinaski a UDG, talentované zpěvačky Klára a Eva vystupující pod názvem Kláva a rovněž kapela Unotrio s akustickými coververzemi domácích i zahraničních hitů. Diskotéku s hlasitou hudbou a dunícími beaty pak na náplavce vystřídá silent disco Radia Metropole, kdy lidé tančí na hudbu, která jim hraje v bezdrátových sluchátkách. Zájemci budou mít navíc možnost nahrát na místě moderátorský vstup pro všechny účastníky silent disca.

MEET UP zažije také dva slavnostní okamžiky. Rektor UP Martin Procházka představí laureáty Cen pro dobrovolníky za rok 2023 a poté se ujme křtu speciálního piva vyrobeného k letošnímu 450. výročí olomoucké univerzity, jak ostatně napovídá jeho název RE450N UP. Pivo se zrodilo v experimentálním mikropivovaru Eureka na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP a jeho recept vymysleli studenti.

V rámci doprovodného programu zvou organizátoři na Bazar UP, který se uskuteční od 12 do 18 hodin před kolejí Bedřicha Václavka. „Udělejte si doma pořádek a přineste nám oblečení, knihy, studijní materiály či domácí potřeby, které již nevyužijete, ale jsou stále v dobrém stavu. Někomu dalšímu ušetříte cestu do obchodu a peníze, pomůžete také životnímu prostředí. Na oplátku si můžete vybrat a odnést, co se bude hodit vám,“ vzkázala koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková. Kdo bude chtít, může se z náplavky vydat rovnou na řeku na Ololodi, která na svou první vyjížďku vyrazí v 16 hodin.

Večerní program se z olomoucké náplavky přesune do blízkého hudebního klubu 15 Minut Music Club. Zahájí jej Lazer Viking, unikátní postava na české hudební scéně. „V Olomouci představí poslední album Tunnel Vision, na kterém překvapil odklonem od kytar k syntezátorům a které si vysloužilo Cenu české hudební kritiky Apollo za album roku. Videoklip ke skladbě Yr Body pak získal Cenu Anděl,“ upozornila za organizátory z Oddělení univerzitních akcí UP Anna Vytřísalová. Respektovaná choreografka, tanečnice a rapperka, to je Zuzana Al Haboubi, která vystupuje pod jménem Sawsane. Na začátku léta se představila na renomovaném festivalu Metronome, v jeho závěru ji do Olomouce přivede univerzitní MEET UP. Hudební program uzavře DJ Venktovka s originálním audiovizuálním setem, v němž zazní skladby z loňského debutového alba Princ Nahuel.

Na všechny akce programu MEET UP 23 je vstup volný. Podrobné informace o programu najdete na webu meetup.upol.cz.

Olomoucká náplavka ožije v úterý 19. září díky festivalu MEET UP, který pořádá Univerzita Palackého k zahájení nového akademického roku. Akce nabídne hned několik hudebních vystoupení, vedle stánků studentských spolků a univerzitních organizací nebude chybět ani gastrozóna či silent disco. Večerní program pak láká na Lazer Vikinga, držitele Ceny české hudební kritiky Apollo za album roku, dalšími hudebními hosty budou rapperka Sawsane a DJ Venktovka. Vstup na akci je volný.

„Návrat našich studentů přináší každý rok oživení nejen do univerzitních prostor – spolu s univerzitou ožívá celé město. Oslava začátku akademického roku bude tentokrát ještě více vidět, protože jsme se rozhodli využít prostor náplavky pojmenované po našem prvním polistopadovém rektorovi Josefu Jařabovi, kterého máme všichni v paměti a velké úctě. Těším se na setkání se studenty prvních ročníků i se všemi dalšími a přeji jim, aby pro ně nový akademický rok byl úspěšný,“ uvedl Martin Procházka, rektor UP.

Program MEET UP 23 odstartuje už v 15 hodin, kdy se na náplavce představí univerzitní organizace a studentské spolky. Do interaktivních prezentací se zapojí například Vydavatelství UP, Vědeckotechnický park, Dobrovolnické centrum či Centrum podpory studentů se specifickými potřebami. Svou činnost představí a nové zájemce se pokusí získat spolky Faktory, Euforka nebo StuArt, své zastoupení budou na nábřeží mít také divadelníci ze spolku Kucmoch nebo tým studentského internetového rádia UP Air. Prezentace potrvají do 19. hodiny.

O hudební doprovod se v průběhu odpoledne a podvečera postarají zpěvák Ken Orion, kytarista a songwriter Michal Juřička z kapely Trocha klidu, která si už stihla zahrát s Chinaski a UDG, talentované zpěvačky Klára a Eva vystupující pod názvem Kláva a rovněž kapela Unotrio s akustickými coververzemi domácích i zahraničních hitů. Diskotéku s hlasitou hudbou a dunícími beaty pak na náplavce vystřídá silent disco Radia Metropole, kdy lidé tančí na hudbu, která jim hraje v bezdrátových sluchátkách. Zájemci budou mít navíc možnost nahrát na místě moderátorský vstup pro všechny účastníky silent disca.

MEET UP zažije také dva slavnostní okamžiky. Rektor UP Martin Procházka představí laureáty Cen pro dobrovolníky za rok 2023 a poté se ujme křtu speciálního piva vyrobeného k letošnímu 450. výročí olomoucké univerzity, jak ostatně napovídá jeho název RE450N UP. Pivo se zrodilo v experimentálním mikropivovaru Eureka na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP a jeho recept vymysleli studenti.

V rámci doprovodného programu zvou organizátoři na Bazar UP, který se uskuteční od 12 do 18 hodin před kolejí Bedřicha Václavka. „Udělejte si doma pořádek a přineste nám oblečení, knihy, studijní materiály či domácí potřeby, které již nevyužijete, ale jsou stále v dobrém stavu. Někomu dalšímu ušetříte cestu do obchodu a peníze, pomůžete také životnímu prostředí. Na oplátku si můžete vybrat a odnést, co se bude hodit vám,“ vzkázala koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková. Kdo bude chtít, může se z náplavky vydat rovnou na řeku na Ololodi, která na svou první vyjížďku vyrazí v 16 hodin.

Večerní program se z olomoucké náplavky přesune do blízkého hudebního klubu 15 Minut Music Club. Zahájí jej Lazer Viking, unikátní postava na české hudební scéně. „V Olomouci představí poslední album Tunnel Vision, na kterém překvapil odklonem od kytar k syntezátorům a které si vysloužilo Cenu české hudební kritiky Apollo za album roku. Videoklip ke skladbě Yr Body pak získal Cenu Anděl,“ upozornila za organizátory z Oddělení univerzitních akcí UP Anna Vytřísalová. Respektovaná choreografka, tanečnice a rapperka, to je Zuzana Al Haboubi, která vystupuje pod jménem Sawsane. Na začátku léta se představila na renomovaném festivalu Metronome, v jeho závěru ji do Olomouce přivede univerzitní MEET UP. Hudební program uzavře DJ Venktovka s originálním audiovizuálním setem, v němž zazní skladby z loňského debutového alba Princ Nahuel.

Na všechny akce programu MEET UP 23 je vstup volný. Podrobné informace o programu najdete na webu meetup.upol.cz.

Pro zvídavé děti, které mají rády přírodu, vesmír nebo nejnovější technologie, otevírá Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty UP nové odpolední vědecké kroužky. Konají se v olomouckém science centru a jsou určeny pro děti od 5 do 14 let.  

V Pevnosti poznání je na výběr Malý vědec, Laboratoř poznání, Laboratoř experimentů, Vědecká výtvarka, Astronomie a robotika, Klub nadaných dětí, Kutílna nebo Bastlíři. Poprvé se otevírá také kroužek Průzkumníci. 

„Děti u nás objeví tajemství přírody, podívají se do vesmírných dálek, vyzkoušejí si chemické a fyzikální pokusy, vyrobí například lego robota, rozsvítí diodu nebo vyřeší zapeklité matematické šifry,“ popsala koordinátorka vědeckých kroužků Klára Češíková z Pevnosti poznání. 

Nový kurz Průzkumníci spojuje jedinečným způsobem historii a geografii. „Budeme se věnovat tématům: oheň, voda, vítr a země. Prozkoumáme naši současnost a minulost za využití moderních technologií,“ upřesnila lektorka. Na účastníky čeká pestrý program. Vyrobí si vlastní sopku nebo mini čističku vody, vyzkoušejí si práci s termokamerami, budou se věnovat problematice požárů, ale také tomu, jaké škody v krajině mohou způsobit povodně. Naplno využijí zázemí a exponáty expozice Živá voda, které se těchto témat týkají. 

Minulý školní rok chodil do Kutílny devítiletý Jan Nemrava, kterému se kroužek tak líbil, že v letošním roce se chce do Pevnosti poznání vrátit. „Syn byl nadšený, protože od malička hrozně rád cokoliv vyrábí. A v dílnách Pevnosti poznání se své oblíbené aktivitě mohl věnovat pravidelně a vždy si odnesl domů něco na památku – výrobek se třeba pohyboval nebo svítil. Takže super!“ řekla maminka Veronika Prášilová.   

Odpolední zájmové kroužky trvají hodinu a půl a součástí některých aktivit jsou i návštěvy jednotlivých expozic science centra nebo prohlídka špičkových laboratoří Univerzity Palackého. Registrace je možná na webu Pevnosti poznání.

Pro zvídavé děti, které mají rády přírodu, vesmír nebo nejnovější technologie, otevírá Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty UP nové odpolední vědecké kroužky. Konají se v olomouckém science centru a jsou určeny pro děti od 5 do 14 let.  

V Pevnosti poznání je na výběr Malý vědec, Laboratoř poznání, Laboratoř experimentů, Vědecká výtvarka, Astronomie a robotika, Klub nadaných dětí, Kutílna nebo Bastlíři. Poprvé se otevírá také kroužek Průzkumníci. 

„Děti u nás objeví tajemství přírody, podívají se do vesmírných dálek, vyzkoušejí si chemické a fyzikální pokusy, vyrobí například lego robota, rozsvítí diodu nebo vyřeší zapeklité matematické šifry,“ popsala koordinátorka vědeckých kroužků Klára Češíková z Pevnosti poznání. 

Nový kurz Průzkumníci spojuje jedinečným způsobem historii a geografii. „Budeme se věnovat tématům: oheň, voda, vítr a země. Prozkoumáme naši současnost a minulost za využití moderních technologií,“ upřesnila lektorka. Na účastníky čeká pestrý program. Vyrobí si vlastní sopku nebo mini čističku vody, vyzkoušejí si práci s termokamerami, budou se věnovat problematice požárů, ale také tomu, jaké škody v krajině mohou způsobit povodně. Naplno využijí zázemí a exponáty expozice Živá voda, které se těchto témat týkají. 

Minulý školní rok chodil do Kutílny devítiletý Jan Nemrava, kterému se kroužek tak líbil, že v letošním roce se chce do Pevnosti poznání vrátit. „Syn byl nadšený, protože od malička hrozně rád cokoliv vyrábí. A v dílnách Pevnosti poznání se své oblíbené aktivitě mohl věnovat pravidelně a vždy si odnesl domů něco na památku – výrobek se třeba pohyboval nebo svítil. Takže super!“ řekla maminka Veronika Prášilová.   

Odpolední zájmové kroužky trvají hodinu a půl a součástí některých aktivit jsou i návštěvy jednotlivých expozic science centra nebo prohlídka špičkových laboratoří Univerzity Palackého. Registrace je možná na webu Pevnosti poznání.

Fotosystém II je klíčový proteinový komplex, který je zodpovědný za první krok celého procesu fotosyntézy – štěpení molekul vody pomocí světelné energie. Světlosběrné proteiny, které jsou k němu připojené, mají u smrku ztepilého netypické uspořádání, díky kterému může tento jehličnan hospodařit s nadbytečným světlem jinak než ostatní suchozemské rostliny. Překvapivě se také ukazuje, že struktura smrkového fotosystému II je nápadně podobná uspořádání tohoto komplexu u zelených řas, evolučně výrazně starších předchůdců suchozemských rostlin. Vyplývá to ze studie vědců z Univerzity Palackého v Olomouci a odborníků z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenberg. Výsledky jejich vědecké práce byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Plants.

Vědci při studiu struktury fotosystému II u smrku ztepilého z čeledi borovicovitých použili kryogenní elektronovou mikroskopii, díky které zjistili detaily jeho organizace. Pomocí strukturní analýzy ve fotosystému II smrku odhalili neobvyklé proteinové složení, jehož nedílnou součástí je monomerní světlosběrný protein Lhcb8. U většiny suchozemských rostlin se v jeho pozici nachází protein Lhcb4, který bývá proteinem Lhcb8 nahrazen až při specifických stresových podmínkách, kterým je rostlina vystavena, například při vysoké intenzitě světla.

„Stálá přítomnost proteinu Lhcb8 ve struktuře fotosystému II je typická spíše pro evolučně nižší fotosyntetické organismy, jako jsou zelené řasy. Dosud není jasné, proč právě u zástupců čeledi borovicovitých k záměně Lhcb4 za Lhcb8 ve fotosystému II došlo. Na základě našich dalších studií se domníváme, že tato změna umožňuje specifické hospodaření s nadbytečným světlem,“ uvedl korespondující autor článku Roman Kouřil z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

Vědcům se také podařilo ve struktuře fotosystému II lokalizovat molekulu α-tokoferolu (vitaminu E) a α-tokoferolchinonu. „Je známo, že vitamin E je důležitou součástí antioxidativního ochranného systému rostlin, ale jeho specifická vazba na fotosystém II nebyla dosud zaznamenána. Naše zjištění tak může iniciovat další výzkum role vitaminu E v ochraně fotosystému II před fotooxidativním poškozením,“ podotkl Roman Kouřil.

Na výzkumu se kromě vědců z katedry biofyziky a katedry experimentální biologie přírodovědecké fakulty a Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenberg podíleli také odborníci z CATRIN UP, Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci a CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.

Fotosystém II je klíčový proteinový komplex, který je zodpovědný za první krok celého procesu fotosyntézy – štěpení molekul vody pomocí světelné energie. Světlosběrné proteiny, které jsou k němu připojené, mají u smrku ztepilého netypické uspořádání, díky kterému může tento jehličnan hospodařit s nadbytečným světlem jinak než ostatní suchozemské rostliny. Překvapivě se také ukazuje, že struktura smrkového fotosystému II je nápadně podobná uspořádání tohoto komplexu u zelených řas, evolučně výrazně starších předchůdců suchozemských rostlin. Vyplývá to ze studie vědců z Univerzity Palackého v Olomouci a odborníků z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenberg. Výsledky jejich vědecké práce byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Plants.

Vědci při studiu struktury fotosystému II u smrku ztepilého z čeledi borovicovitých použili kryogenní elektronovou mikroskopii, díky které zjistili detaily jeho organizace. Pomocí strukturní analýzy ve fotosystému II smrku odhalili neobvyklé proteinové složení, jehož nedílnou součástí je monomerní světlosběrný protein Lhcb8. U většiny suchozemských rostlin se v jeho pozici nachází protein Lhcb4, který bývá proteinem Lhcb8 nahrazen až při specifických stresových podmínkách, kterým je rostlina vystavena, například při vysoké intenzitě světla.

„Stálá přítomnost proteinu Lhcb8 ve struktuře fotosystému II je typická spíše pro evolučně nižší fotosyntetické organismy, jako jsou zelené řasy. Dosud není jasné, proč právě u zástupců čeledi borovicovitých k záměně Lhcb4 za Lhcb8 ve fotosystému II došlo. Na základě našich dalších studií se domníváme, že tato změna umožňuje specifické hospodaření s nadbytečným světlem,“ uvedl korespondující autor článku Roman Kouřil z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

Vědcům se také podařilo ve struktuře fotosystému II lokalizovat molekulu α-tokoferolu (vitaminu E) a α-tokoferolchinonu. „Je známo, že vitamin E je důležitou součástí antioxidativního ochranného systému rostlin, ale jeho specifická vazba na fotosystém II nebyla dosud zaznamenána. Naše zjištění tak může iniciovat další výzkum role vitaminu E v ochraně fotosystému II před fotooxidativním poškozením,“ podotkl Roman Kouřil.

Na výzkumu se kromě vědců z katedry biofyziky a katedry experimentální biologie přírodovědecké fakulty a Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenberg podíleli také odborníci z CATRIN UP, Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci a CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.

Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) dlouhodobě poukazují na neuspokojivý stav financování českého veřejného vysokého školství, kdy objem institucionálních veřejných prostředků vynakládaných z národních zdrojů na zajištění vzdělávání ve vysokém školství vyjádřený v relaci k HDP klesl z 0,62 % v roce 2009 na 0,45 % v roce 2023 a podíl vysokých škol v kapitole financí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve stejném období postupně klesl z 19,4 % na 12,1 %. Reprezentace vysokých škol proto apelují na nutnost navrácení výše veřejných výdajů na vysoké školství zpět na úroveň alespoň 0,62 % HDP, neboť aktuální podíl je v České republice nižší než v ostatních zemích OECD. Dlouhodobé podfinancování vysokých škol v současné době dosahuje 10 až 11 mld. Kč.

ČKR a RVŠ jsou připraveny spolupracovat s Vládou ČR na přípravě střednědobého výhledu přispívajícího k systémovému a předvídatelnému financování vysokých škol a podporujícího jejich strategické řízení pro zajištění růstu kvality vzdělávací, vědecké, resp. umělecké činnosti.

ČKR a RVŠ poukazují na skutečnost, že pouze při realizaci výše uvedených kroků mohou vysoké školy pomoci naplnit programové prohlášení Vlády ČR, úspěšně obstát v rostoucí mezinárodní konkurenci a reflektovat demografický vývoj v ČR spojený s významným nárůstem počtu absolventů středních škol v nadcházejících letech i postavit se čelem k aktuálním celospolečenským a globálním výzvám.

V Praze dne 12. září 2023

Za Českou konferenci rektorů
prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.
předsedkyně

Za Radu vysokých škol
prof. Ing. Milan Pospíšil, CSc.
předseda

Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) dlouhodobě poukazují na neuspokojivý stav financování českého veřejného vysokého školství, kdy objem institucionálních veřejných prostředků vynakládaných z národních zdrojů na zajištění vzdělávání ve vysokém školství vyjádřený v relaci k HDP klesl z 0,62 % v roce 2009 na 0,45 % v roce 2023 a podíl vysokých škol v kapitole financí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve stejném období postupně klesl z 19,4 % na 12,1 %. Reprezentace vysokých škol proto apelují na nutnost navrácení výše veřejných výdajů na vysoké školství zpět na úroveň alespoň 0,62 % HDP, neboť aktuální podíl je v České republice nižší než v ostatních zemích OECD. Dlouhodobé podfinancování vysokých škol v současné době dosahuje 10 až 11 mld. Kč.

ČKR a RVŠ jsou připraveny spolupracovat s Vládou ČR na přípravě střednědobého výhledu přispívajícího k systémovému a předvídatelnému financování vysokých škol a podporujícího jejich strategické řízení pro zajištění růstu kvality vzdělávací, vědecké, resp. umělecké činnosti.

ČKR a RVŠ poukazují na skutečnost, že pouze při realizaci výše uvedených kroků mohou vysoké školy pomoci naplnit programové prohlášení Vlády ČR, úspěšně obstát v rostoucí mezinárodní konkurenci a reflektovat demografický vývoj v ČR spojený s významným nárůstem počtu absolventů středních škol v nadcházejících letech i postavit se čelem k aktuálním celospolečenským a globálním výzvám.

V Praze dne 12. září 2023

Za Českou konferenci rektorů
prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.
předsedkyně

Za Radu vysokých škol
prof. Ing. Milan Pospíšil, CSc.
předseda

Velká výstava k historii univerzity, slavnostní koncert, čestný doktorát, mezinárodní konference, to vše a mnohem víc nabídne podzimní část oslav, jimiž si letos připomínáme 450 let od založení olomouckého vysokého učení. Univerzita Palackého od začátku letošního roku připravila řadu akcí pro studenty, zaměstnance, absolventy i veřejnost. Program vyvrcholí v následujících měsících.

Zatímco jaro bylo – zjednodušeně řečeno – ve znamení prezentace „Palackého univerzity“, a to doslova prostřednictvím popularizace moderního odkazu muže mnoha talentů, jehož jméno v novodobé historii škola nese, podzim nás vrátí k zakladatelům naší alma mater.

Umění a univerzita

Velkou událostí totiž bude na počátku října zahájení výstavy Chrám moudrosti – Jezuitská univerzita v Olomouci 1573–1773. Součástí bude i jedinečná expozice univerzitních insignií nazvaná Symboly moudrosti – třináct žezel olomoucké univerzity, která vznikla ve spolupráci s Univerzitou Innsbruck.

„Výstava představí historii vysokého učení v Olomouci tak, jak ho chápeme v souvislosti s jezuitskou minulostí univerzity. Bude i ukázkou moderního výstavnictví a návštěvníci si užijí interaktivitu a zvláštní dispozici výstavy. Při podzimních oslavách vstoupíme i do veřejného prostoru, nabídneme prezentaci nových knih, debaty o historii a současnosti univerzity a programy pro středoškoláky,“ uvedla prorektorka Andrea Hanáčková.

A pokud výstava ve Vlastivědném muzeu ukáže kromě jiného i nádheru užitého umění v podobě zdobných insignií, umění zcela jiného druhu a zcela jiného století nabídne výzdoba jedné ze stěn budovy koleje J. L. Fischera. V rámci Street Art Festivalu totiž vznikne mural, tedy obří nástěnná malba s motivem tváře Františka Palackého. Výtvarné umění doplní i hudba. Na 17. listopadu se chystá slavnostní koncert Moravské filharmonie Olomouc, kde zazní i díla autorů spojených s naší univerzitou, jako je Marek Keprt, Vít Zouhar, Jan Vičar či Tomáš Hanzlík.

Duchovní odkaz a ocenění osobností

Univerzita rozvíjí i duchovní odkaz předků, takže v programu nemůže chybět ani slavnostní mše, které se zúčastní i představení jezuitského řádu, který stál u vzniku olomouckého vysokého učení.

V roce oslav budou uděleny také dva čestné doktoráty. Univerzita titulem doctor honoris causa oceňuje přínos výrazných osobností z různých oborů lidských činností. Začátkem tohoto týdne se stal čestným doktorem UP jeden z nejvýraznějších teologů naší doby, arcibiskup kardinál Christoph Schönborn (psali jsme zde), v listopadu pak toto ocenění obdrží náš absolvent a slavný jazzový pianista a skladatel Emil Viklický.

Univerzitní svět

V rámci letošního jubilejního roku se uskuteční řada akcí, které se vztahují k univerzitnímu dění. Je jich celá řada a určeny jsou jak studentům, zaměstnancům a absolventům, tak i uchazečům. Za sebou tak už máme Absolventský den, před sebou mj. Meet UP na náplavce Josefa Jařaba pro nastupující studenty. Na počátku října budeme hostit rektory a rektorky všech tuzemských vysokých škol, kteří zde zahájí akademický rok. Ve stejném měsíci k nám zamíří hosté ze zahraničí, kteří se zúčastní setkání prezidentů evropských univerzit sdružených v alianci Aurora. Prezentovat se budeme na veletrzích pro uchazeče, na Noci vědců, Dni otevřených dveří atd.

Výčet všech akcí najdete na webových stránkách 450.upol.cz.

Velká výstava k historii univerzity, slavnostní koncert, čestný doktorát, mezinárodní konference, to vše a mnohem víc nabídne podzimní část oslav, jimiž si letos připomínáme 450 let od založení olomouckého vysokého učení. Univerzita Palackého od začátku letošního roku připravila řadu akcí pro studenty, zaměstnance, absolventy i veřejnost. Program vyvrcholí v následujících měsících.

Zatímco jaro bylo – zjednodušeně řečeno – ve znamení prezentace „Palackého univerzity“, a to doslova prostřednictvím popularizace moderního odkazu muže mnoha talentů, jehož jméno v novodobé historii škola nese, podzim nás vrátí k zakladatelům naší alma mater.

Umění a univerzita

Velkou událostí totiž bude na počátku října zahájení výstavy Chrám moudrosti – Jezuitská univerzita v Olomouci 1573–1773. Součástí bude i jedinečná expozice univerzitních insignií nazvaná Symboly moudrosti – třináct žezel olomoucké univerzity, která vznikla ve spolupráci s Univerzitou Innsbruck.

„Výstava představí historii vysokého učení v Olomouci tak, jak ho chápeme v souvislosti s jezuitskou minulostí univerzity. Bude i ukázkou moderního výstavnictví a návštěvníci si užijí interaktivitu a zvláštní dispozici výstavy. Při podzimních oslavách vstoupíme i do veřejného prostoru, nabídneme prezentaci nových knih, debaty o historii a současnosti univerzity a programy pro středoškoláky,“ uvedla prorektorka Andrea Hanáčková.

A pokud výstava ve Vlastivědném muzeu ukáže kromě jiného i nádheru užitého umění v podobě zdobných insignií, umění zcela jiného druhu a zcela jiného století nabídne výzdoba jedné ze stěn budovy koleje J. L. Fischera. V rámci Street Art Festivalu totiž vznikne mural, tedy obří nástěnná malba s motivem tváře Františka Palackého. Výtvarné umění doplní i hudba. Na 17. listopadu se chystá slavnostní koncert Moravské filharmonie Olomouc, kde zazní i díla autorů spojených s naší univerzitou, jako je Marek Keprt, Vít Zouhar, Jan Vičar či Tomáš Hanzlík.

Duchovní odkaz a ocenění osobností

Univerzita rozvíjí i duchovní odkaz předků, takže v programu nemůže chybět ani slavnostní mše, které se zúčastní i představení jezuitského řádu, který stál u vzniku olomouckého vysokého učení.

V roce oslav budou uděleny také dva čestné doktoráty. Univerzita titulem doctor honoris causa oceňuje přínos výrazných osobností z různých oborů lidských činností. Začátkem tohoto týdne se stal čestným doktorem UP jeden z nejvýraznějších teologů naší doby, arcibiskup kardinál Christoph Schönborn (psali jsme zde), v listopadu pak toto ocenění obdrží náš absolvent a slavný jazzový pianista a skladatel Emil Viklický.

Univerzitní svět

V rámci letošního jubilejního roku se uskuteční řada akcí, které se vztahují k univerzitnímu dění. Je jich celá řada a určeny jsou jak studentům, zaměstnancům a absolventům, tak i uchazečům. Za sebou tak už máme Absolventský den, před sebou mj. Meet UP na náplavce Josefa Jařaba pro nastupující studenty. Na počátku října budeme hostit rektory a rektorky všech tuzemských vysokých škol, kteří zde zahájí akademický rok. Ve stejném měsíci k nám zamíří hosté ze zahraničí, kteří se zúčastní setkání prezidentů evropských univerzit sdružených v alianci Aurora. Prezentovat se budeme na veletrzích pro uchazeče, na Noci vědců, Dni otevřených dveří atd.

Výčet všech akcí najdete na webových stránkách 450.upol.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého přichází v úvodu školního roku s novinkou, která usnadní vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Učitelé, asistenti pedagoga a pracovníci poradenských zařízení mají na jednom místě ucelený přehled vlastních autorských materiálů, dokumentů a videí, které denně potřebují ke své práci. Nový web jim ušetří nejen čas, ale také poskytne cenné podněty, příklady z praxe a inspiraci.

Tým odborníků z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP přizpůsobil obsah webu spolecnevzdelavani.upol.cz tak, aby byl co nejvíce srozumitelný a přehledný. Materiály jsou k dispozici zdarma a autoři je seřadili podle obsahových kritérií i podle druhu znevýhodnění žáka. 

Na webu je umístěna stovka autorských výstupů za uplynulých třináct let

Uživatelé webu tam najdou více než stovku metodik vzdělávání, katalogů podpůrných opatření, metodik kariérového poradenství a také tři atraktivní výstupy – Atlasy vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

„Jedná se o výsledek práce desítek pedagogů z celé ČR, kteří s námi autorsky spolupracovali již od roku 2010. Budeme rádi, pokud si kolegyně a kolegové z mateřských, základních i středních škol najdou právě ten ‚svůj‘ metodický materiál,“ sdělil profesor Jan Michalík z Pedagogické fakulty UP, který stojí za vznikem většiny nabízených publikací. Jeho kolegyně Pavlína Baslerová dodává: „Věnovali jsme se velmi podrobně popisu všech podpůrných opatření, která jsou v dnešní době na školách žákům se speciálními vzdělávacími potřebami poskytována.“ 

Ve školách se každoročně zvyšuje počet žáků s projevy problémového chování. Kolektiv autorů se proto důkladně zaměřil na zmapování všech možných potřeb a situací, se kterými se mohou pedagogové během své lektorské a poradenské praxe potkat.

„Nejenom v katalogu pro podporu vzdělávání žáků s poruchou chování, ale i v katalogu a metodikách určených pro podporu žáků s poruchou autistického spektra nalezne učitel příklady a postupy jeho zvládání,“ doplnila Zuzana Žampachová, vedoucí Speciálně pedagogického centra pro žáky s poruchou autistického spektra v Brně.  

Videa ukazují konkrétní příklady ze života absolventů praktických škol 

Náplň portálu se také věnuje konkrétním příkladům z praxe a spolupráci školy a možných budoucích zaměstnavatelů. Například jedno video zachycuje příběh dvou studentek praktické školy z Pardubic, které pomáhají v místní zdravé jídelně. I takový pohled do života absolventů může být pro mnohé uživatele nového webu motivací.  

„Nový portál je pro poradenské pracovníky jedinečný ve své celistvosti a komplexnosti. Při psaní doporučení ŠPZ jsou nám inspirací,“ popsala zkušenost s webem Veronika Míková ze Speciálně pedagogického centra České Budějovice.

Také pedagog Jiří Vymětal ze Základní školy Svatoplukova v Olomouci ocenil, že jsou všechny materiály včetně metodik na jednom místě: „V naší škole je vysoký počet žáků se SVP. Zejména katalog podpůrných opatření je pro nás základem pro debaty, jak na vzdělávání jednotlivých žáků.“ 

Ústav speciálněpedagogických studií PdF UP je největším pracovištěm pregraduální přípravy odborníků pro práci se žáky z cílové skupiny v ČR. V posledních 15 letech za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a prostředků Evropského sociálního fondu připravili více než 150 konkrétních výstupů.