Feed aggregator

V důsledku probíhající války se na Univerzitě Palackého zvýšil počet ukrajinských studentů. Na katedře slavistiky Filozofické fakulty UP se tato situace proměnila i v nečekanou příležitost. Ukrajinští studenti zde překládají vybrané české právní předpisy do svého rodného jazyka. Přispívají tak k reformám potřebným pro vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Katedra slavistiky FF UP se zapojila do projektu Česká legislativní pomoc Ukrajině, jehož cílem je podpořit ukrajinské zákonodárce při přípravě reforem nezbytných pro přiblížení se evropskému právnímu systému. Do projektu jsou zapojeni studenti předmětu Překlad odborného textu 4 (KSU/7POT4). Jde o deset rodilých mluvčích ukrajinštiny.

V rámci výuky překládají vybrané české zákony, například z oblasti ochrany zvířat, myslivosti, ochrany přírody a krajiny nebo veterinární péče. Hotové překlady následně kontroluje ukrajinský právník či právnička a poté jsou předávány vládním institucím v Kyjevě. Tam slouží jako podklad pro přípravu nové legislativy i její schvalování.

Za svou práci studenti získávají nejen zápočet a tři kredity, ale i certifikát o absolvování překladatelské praxe.

„Do projektu jsme se zapojili, protože můžeme využít přítomnosti rodilých mluvčích ukrajinštiny se znalostí češtiny. Pod odborným vedením dokážou převést právnický text do podoby, kterou ukrajinský právník už jen reviduje a předá příslušným institucím. Pro studenty je to zároveň příležitost, jak během studia v Česku pomoci své zemi,“ uvedla Radana Merzová, vedoucí sekce ukrajinistiky uvedené katedry.

Projekt propojuje výuku s praxí a zároveň představuje konkrétní příspěvek univerzity k podpoře Ukrajiny v náročném období. Navazuje na dohodu o spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Mezinárodním institutem rozvojové a transformační spolupráce.

This year marks 65 years since Yuri Gagarin became the first person to fly into space. He was 27 years old and the flight lasted 108 minutes. To celebrate the anniversary, the Institute of Physics (FZU) and the science outreach community Pátečníci put together an afternoon of talks at Dvořák Hall on 12 April. 

Letos uplynulo 65 let od chvíle, kdy Jurij Gagarin jako první člověk překonal hranici zemské atmosféry a vzlétl do vesmíru. Bylo mu 27 let a let trval 108 minut. Na oslavu tohoto výročí uspořádaly Fyzikální ústav AV ČR a popularizační spolek Pátečníci 12. dubna odpolední program přednášek ve Dvořákově sále. 

Na Univerzitě Palackého se uskutečnilo odborné setkání, jehož cílem bylo vytvořit prostor pro setkání akademiků, studentů a odborníků z praxe, kteří se zabývají hrami v jejich kulturních, společenských a kreativních souvislostech. První Olomouc Games Conference přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic ze všech koutů České republiky i Evropy.

Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala první konferenci věnovanou interdisciplinárnímu oboru game studies. Ve svých prostorách přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic, kteří vystoupili s téměř padesáti příspěvky. První klíčovou přednášku měl profesor Luis Emilio Bruni z dánské Aalborg University, který hovořil o proměnách vyprávění pod vlivem technologií rozšířených realit a umělé inteligence. Druhým hlavním řečníkem byl Jan Švelch z Univerzity Karlovy v Praze, který se zaměřil na koncept průmyslové reflexivity zasahující do interních procesů herního vývoje.

Konference byla otevřená příspěvkům z oblasti game studies, mediálních a kulturálních studií, kulturní antropologie, sociologie, psychologie, pedagogiky, designu i příbuzných disciplín, stejně jako praktickým či tvůrčím příspěvkům reflektujícím zkušenosti z herního vývoje.

foto_sem_4

Podle doktoranda z pořádající katedry Martina Látala, který se na přípravě tohoto odborného setkání podílel, mělo společně s jednotlivými přednáškami důležitou roli také dvanáct tematických panelů. Jeden z nich se věnoval i japonským videohrám, panel českých institucí rozšířil konferenci o mimouniverzitní perspektivy.

„Game studies je poměrně nový interdisciplinární obor, který však vychází ze starších tradic v mediálních vědách, antropologii, psychologii či literárních studiích. V současnosti se zaměřuje především na digitální hry, nicméně doména zahrnuje i deskové hry, live-action role-play či pronikání herních prvků do neherních prostředí, tedy tzv. gamifikaci,“ uvedl Martin Látal. Současné výzkumy se podle něj soustředí například na hráčské komunity a jejich psychologii, fungování herního průmyslu či tok narativů i informací v rámci herního média. 

„Game studies jsou v úzkém kontaktu s oblastmi herního designu či programování, nejedná se však o obor primárně technicko-aplikovaný, nýbrž analyticko-interpretativní. Tento širší záběr umožňuje absolventům uplatnění na různých úrovních herního průmyslu: od marketingu přes analytiku po žurnalismus. Zároveň jim otevírá dveře i do dalších odvětví kreativních průmyslů,“ doplnil. Připomněl také, že v současnosti nabízí vzdělání v oboru game studies v České republice pouze Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Základním impulzem pro uspořádání První Olomouc Games Conference byla podle organizátorů zkušenost z doktorského studia, během něhož se setkávali s dalšími studenty se zájmem o hry a herní průmysl.

„Na Univerzitě Palackého doposud neexistovala platforma, která by nás propojila. Místo založení univerzitního spolku jsme zvolili cestu konference, která by mohla oslovit i kolegy jiných univerzit i z prostředí herního průmyslu. Hlavním posláním prvního ročníku bylo propojit lidi napříč akademií, herním průmyslem i herním žurnalismem a vytvořit prostor pro sdílení zkušeností, znalostí i kontaktů. Konference zároveň přichází v době, kdy český herní průmysl i české game studies nabývají mezinárodního významu, jak dokládají například úspěchy Warhorse Studios či projekt ERC Consolidator Grant GAMEINDEX kolegů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy,“ uvedli spoluorganizátoři akce Karel Vranovský a Veronika Herníková.   

Potřeba věnovat se studiu her z různých úhlů pohledu má podle nich hned několik důvodů. „Objem tvorby i výdělků herního průmyslu dnes výrazně převyšuje tradiční pilíře zábavního průmyslu, jako jsou film a televize. To otevírá otázky týkající se vlivu těchto médií na naše vnímání světa a souvisí s debatami o závislosti či gamblerství. Fenomén gamifikace se navíc promítá do mnoha aspektů lidského života, od pracovního prostředí až po vzdělávání,“ dodali organizátoři konference. 

Jaké místo má hra v životě člověka? Kde všude nachází uplatnění a v jakých souvislostech? „Jak připomíná nizozemský historik Johan Huizinga ve své knize Homo Ludens, hra provází člověka od kolébky až po stáří. Dávno před nástupem videoher, metaverza a virtuální reality jsme si jako děti hráli na schovávanou či na vojáky a později přecházeli ke kolektivním sportům. Tyto aktivity nás učí spolupráci, pomáhají formovat identitu a poskytují prostor pro odpočinek, který je nedílnou součástí zdravého života. Navzdory výzvám, které současné formy hraní přinášejí, zůstává hra prastarou a univerzální součástí lidské existence napříč kulturami. I proto dnes pronikají herní principy do pracovních procesů i vzdělávání. Ostatně, jak ukázala i řada příspěvků na konferenci, stále platí známé Komenského motto: škola hrou“, shrnuli jmenovaní doktorandi katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Na Univerzitě Palackého se uskutečnilo odborné setkání, jehož cílem bylo vytvořit prostor pro setkání akademiků, studentů a odborníků z praxe, kteří se zabývají hrami v jejich kulturních, společenských a kreativních souvislostech. První Olomouc Games Conference přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic ze všech koutů České republiky i Evropy.

Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala první konferenci věnovanou interdisciplinárnímu oboru game studies. Ve svých prostorách přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic, kteří vystoupili s téměř padesáti příspěvky. První klíčovou přednášku měl profesor Luis Emilio Bruni z dánské Aalborg University, který hovořil o proměnách vyprávění pod vlivem technologií rozšířených realit a umělé inteligence. Druhým hlavním řečníkem byl Jan Švelch z Univerzity Karlovy v Praze, který se zaměřil na koncept průmyslové reflexivity zasahující do interních procesů herního vývoje.

Konference byla otevřená příspěvkům z oblasti game studies, mediálních a kulturálních studií, kulturní antropologie, sociologie, psychologie, pedagogiky, designu i příbuzných disciplín, stejně jako praktickým či tvůrčím příspěvkům reflektujícím zkušenosti z herního vývoje.

foto_sem_4

Podle doktoranda z pořádající katedry Martina Látala, který se na přípravě tohoto odborného setkání podílel, mělo společně s jednotlivými přednáškami důležitou roli také dvanáct tematických panelů. Jeden z nich se věnoval i japonským videohrám, panel českých institucí rozšířil konferenci o mimouniverzitní perspektivy.

„Game studies je poměrně nový interdisciplinární obor, který však vychází ze starších tradic v mediálních vědách, antropologii, psychologii či literárních studiích. V současnosti se zaměřuje především na digitální hry, nicméně doména zahrnuje i deskové hry, live-action role-play či pronikání herních prvků do neherních prostředí, tedy tzv. gamifikaci,“ uvedl Martin Látal. Současné výzkumy se podle něj soustředí například na hráčské komunity a jejich psychologii, fungování herního průmyslu či tok narativů i informací v rámci herního média. 

„Game studies jsou v úzkém kontaktu s oblastmi herního designu či programování, nejedná se však o obor primárně technicko-aplikovaný, nýbrž analyticko-interpretativní. Tento širší záběr umožňuje absolventům uplatnění na různých úrovních herního průmyslu: od marketingu přes analytiku po žurnalismus. Zároveň jim otevírá dveře i do dalších odvětví kreativních průmyslů,“ doplnil. Připomněl také, že v současnosti nabízí vzdělání v oboru game studies v České republice pouze Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Základním impulzem pro uspořádání První Olomouc Games Conference byla podle organizátorů zkušenost z doktorského studia, během něhož se setkávali s dalšími studenty se zájmem o hry a herní průmysl.

„Na Univerzitě Palackého doposud neexistovala platforma, která by nás propojila. Místo založení univerzitního spolku jsme zvolili cestu konference, která by mohla oslovit i kolegy jiných univerzit i z prostředí herního průmyslu. Hlavním posláním prvního ročníku bylo propojit lidi napříč akademií, herním průmyslem i herním žurnalismem a vytvořit prostor pro sdílení zkušeností, znalostí i kontaktů. Konference zároveň přichází v době, kdy český herní průmysl i české game studies nabývají mezinárodního významu, jak dokládají například úspěchy Warhorse Studios či projekt ERC Consolidator Grant GAMEINDEX kolegů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy,“ uvedli spoluorganizátoři akce Karel Vranovský a Veronika Herníková.   

Potřeba věnovat se studiu her z různých úhlů pohledu má podle nich hned několik důvodů. „Objem tvorby i výdělků herního průmyslu dnes výrazně převyšuje tradiční pilíře zábavního průmyslu, jako jsou film a televize. To otevírá otázky týkající se vlivu těchto médií na naše vnímání světa a souvisí s debatami o závislosti či gamblerství. Fenomén gamifikace se navíc promítá do mnoha aspektů lidského života, od pracovního prostředí až po vzdělávání,“ dodali organizátoři konference. 

Jaké místo má hra v životě člověka? Kde všude nachází uplatnění a v jakých souvislostech? „Jak připomíná nizozemský historik Johan Huizinga ve své knize Homo Ludens, hra provází člověka od kolébky až po stáří. Dávno před nástupem videoher, metaverza a virtuální reality jsme si jako děti hráli na schovávanou či na vojáky a později přecházeli ke kolektivním sportům. Tyto aktivity nás učí spolupráci, pomáhají formovat identitu a poskytují prostor pro odpočinek, který je nedílnou součástí zdravého života. Navzdory výzvám, které současné formy hraní přinášejí, zůstává hra prastarou a univerzální součástí lidské existence napříč kulturami. I proto dnes pronikají herní principy do pracovních procesů i vzdělávání. Ostatně, jak ukázala i řada příspěvků na konferenci, stále platí známé Komenského motto: škola hrou“, shrnuli jmenovaní doktorandi katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Inspirativní přednášky a workshopy zajímavých absolventů a hostů ze sportovní praxe, podcasty, materiály a kurzy celoživotního vzdělávání nebo konference. To vše chce Fakulta tělesné kultury UP nabídnout pod hlavičkou projektu Univerzita pro sport svým studentům a lidem působícím ve sportovním prostředí, ale i veřejnosti.

Značka Univerzita pro sport není zcela nová. Již dříve pod ní FTK navázala marketingovou spolupráci s olomouckými sportovními kluby, uskutečnila se série stáží pro studenty a v neposlední řadě fakulta hostila setkání se sportovci či odborníky, jako je fotbalový trenér Petr Uličný, někdejší fotbalový reprezentant David Rozehnal nebo třeba Vít Schlesinger, absolvent FTK a propagátor komplexního pojetí sportovní přípravy. S epidemií covidu-19 aktivity projektu utichly, nyní by na ně fakulta v rámci třetí role univerzity chtěla navázat.

„Naší ideou je zvát zajímavé a významné osobnosti, které působí v oblastech týkajících se sportovního tréninku a které mohou přenášet své zkušenosti a být inspirací nejen pro naše studující, ale také pro trenéry sportovních klubů z regionu. Chceme při tom samozřejmě pracovat s našimi úspěšnými absolventy a využít vztahů, jaké máme například se Sigmou Olomouc nebo DHK Zora Olomouc. Rádi bychom projekt také propojili s celoživotním vzděláváním a s hosty spolupracovali na edukačních materiálech a točili s nimi podcasty,“ uvedl proděkan pro rozvoj a vnější vztahy Michal Šafář.

Oficiálním zahájením nové etapy Univerzity pro sport by v novém akademickém roce měla být konference zaměřená na kondiční a sportovní trénink, první vlaštovkou už se ale stal workshop Architektura zemětřesení s mezinárodně uznávaným pedagogem pohybu Jozefem Fručkem.

„Jeho filozofií je, že neexistuje něco jako ideální pohyb a že pohyb vychází z aktuálního nastavení mysli a je důležité to své tělo procítit. Kromě zkušeností z vrcholového sportu a také herectví, kterému se věnoval, zapojuje i inspirace od různých přírodních kultur, jako je například práce s hudbou a rytmem nebo s časem. To jeho pojetí využívají fyzioterapeuti nebo kondiční trenéři, je to náročné na kognitivní funkce, na koordinaci. Takový zajímavý pohybový punk,“ přiblížil proděkan s tím, že intenzivního workshopu se zúčastnilo na 80 zájemců, převážně z řad studujících FTK.

Podrobnosti k akcím a nabídce Univerzity pro sport bude fakulta průběžně zveřejňovat na svém webu a sociálních sítích.

Inspirativní přednášky a workshopy zajímavých absolventů a hostů ze sportovní praxe, podcasty, materiály a kurzy celoživotního vzdělávání nebo konference. To vše chce Fakulta tělesné kultury UP nabídnout pod hlavičkou projektu Univerzita pro sport svým studentům a lidem působícím ve sportovním prostředí, ale i veřejnosti.

Značka Univerzita pro sport není zcela nová. Již dříve pod ní FTK navázala marketingovou spolupráci s olomouckými sportovními kluby, uskutečnila se série stáží pro studenty a v neposlední řadě fakulta hostila setkání se sportovci či odborníky, jako je fotbalový trenér Petr Uličný, někdejší fotbalový reprezentant David Rozehnal nebo třeba Vít Schlesinger, absolvent FTK a propagátor komplexního pojetí sportovní přípravy. S epidemií covidu-19 aktivity projektu utichly, nyní by na ně fakulta v rámci třetí role univerzity chtěla navázat.

„Naší ideou je zvát zajímavé a významné osobnosti, které působí v oblastech týkajících se sportovního tréninku a které mohou přenášet své zkušenosti a být inspirací nejen pro naše studující, ale také pro trenéry sportovních klubů z regionu. Chceme při tom samozřejmě pracovat s našimi úspěšnými absolventy a využít vztahů, jaké máme například se Sigmou Olomouc nebo DHK Zora Olomouc. Rádi bychom projekt také propojili s celoživotním vzděláváním a s hosty spolupracovali na edukačních materiálech a točili s nimi podcasty,“ uvedl proděkan pro rozvoj a vnější vztahy Michal Šafář.

Oficiálním zahájením nové etapy Univerzity pro sport by v novém akademickém roce měla být konference zaměřená na kondiční a sportovní trénink, první vlaštovkou už se ale stal workshop Architektura zemětřesení s mezinárodně uznávaným pedagogem pohybu Jozefem Fručkem.

„Jeho filozofií je, že neexistuje něco jako ideální pohyb a že pohyb vychází z aktuálního nastavení mysli a je důležité to své tělo procítit. Kromě zkušeností z vrcholového sportu a také herectví, kterému se věnoval, zapojuje i inspirace od různých přírodních kultur, jako je například práce s hudbou a rytmem nebo s časem. To jeho pojetí využívají fyzioterapeuti nebo kondiční trenéři, je to náročné na kognitivní funkce, na koordinaci. Takový zajímavý pohybový punk,“ přiblížil proděkan s tím, že intenzivního workshopu se zúčastnilo na 80 zájemců, převážně z řad studujících FTK.

Podrobnosti k akcím a nabídce Univerzity pro sport bude fakulta průběžně zveřejňovat na svém webu a sociálních sítích.

Na Lékařské fakultě UP se vzpomínalo. Během tradičního absolventského setkání Radicēs / Kořeny svou alma mater navštívilo sedm desítek zkušených lékařek a lékařů, kteří se z fakulty rozutekli za pacienty do různých koutů nejen České republiky v roce 1996. V prostorách Teoretických ústavů tak nebyla nouze o vřelá objetí i občasné zaváhání při rozpoznávání někdejších spolužáků, o otázky na pracoviště a počet dětí a především o smích, který doprovázel zážitky z dob studijních.

Do velké posluchárny během setkání znovu usedla například docentka Lékařské fakulty Ostravské univerzity Marcela Káňová, ředitel Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje David Holeš nebo Tomáš Wiesner, který působí jako praktický lékař ve Františkových Lázních.

video_sem

Mezi „třicetiletými“ absolventy byly i tváře, které dobře znají současní olomoučtí studenti: proděkan LF UP pro zahraniční vztahy Milan Raška, přednostka Dětské kliniky LF UP a FNOL Eva Karásková, primář III. interní kliniky LF UP a FNOL David Karásek nebo přednosta Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP a primář Centra léčebné rehabilitace Nemocnice Agel Prostějov Petr Konečný, který se podílel na organizaci setkání.

„Moje mládí. A dřina. Ale je to to, co jsem chtěla dělat, takže nelituju,“ reaguje další z organizátorů, havířovská internistka Marie Hatoňová, na otázku, co se jí jako první vybaví, když se zmíní LF UP. „Na studium se mi vzpomíná velice hezky. Trpěla jsem ale tím, že jsem dojížděla z Prostějova, nemohla jsem bydlet na kolejích a užívat si plně studentského života,“ zmínila.

foto_sem_4

Jak se fakulta za těch třicet let od promoce proměnila, pro ni nyní nebylo žádné překvapení, protože ji již dříve navštívila. „Byla jsem tu s kolegyní, tehdy jsem byla jak Alenka v říši divů, když jsme procházely novou budovou. Byla jsem se ale podívat i do velké posluchárny a ta je pořád stejná. Jen v té místnosti před ní byl za dveřmi telefon, odkud jsem vždy volala rodičům, jak jsem dopadla u zkoušky,“ vzpomínala Marie Hatoňová s tím, že je s některými dřívějšími spolužáky stále v kontaktu a že setkání je super.

Absolventky a absolventy pozdravili za vyučující Vladimír Holibka a Miroslav Kutal, současnost fakulty a studia medicíny nejen prostřednictvím prezentace, ale i během prohlídky zejména Dostavby Teoretických ústavů pak přiblížil děkan Milan Kolář.

foto_sem_4

„Chtěl bych vám z celého srdce poděkovat za to, že jste po celý svůj profesní život dělali a děláte čest naší společné alma mater, naší lékařské fakultě. Děkuji vám za šíření jejího dobrého jména a také za všechno, co jste udělali pro své pacienty a rozvoj medicíny. A nezapomeňte, že na naší – vaší fakultě máte dveře vždy otevřené,“ poděkoval a připomněl někdejším studentům děkan.

Během dopolední části setkání na fakultě, které jedna z účastnic označila za nejlepší antidepresivum, nechybělo ani společné focení na schodišti Teoretických ústavů, s odpolednem se ale absolventky a absolventi přesunuli do jednoho z olomouckých podniků, kde pokračovali v započnutých diskuzích a vzpomínání.

foto_sem_4

Na Lékařské fakultě UP se vzpomínalo. Během tradičního absolventského setkání Radicēs / Kořeny svou alma mater navštívilo sedm desítek zkušených lékařek a lékařů, kteří se z fakulty rozutekli za pacienty do různých koutů nejen České republiky v roce 1996. V prostorách Teoretických ústavů tak nebyla nouze o vřelá objetí i občasné zaváhání při rozpoznávání někdejších spolužáků, o otázky na pracoviště a počet dětí a především o smích, který doprovázel zážitky z dob studijních.

Do velké posluchárny během setkání znovu usedla například docentka Lékařské fakulty Ostravské univerzity Marcela Káňová, ředitel Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje David Holeš nebo Tomáš Wiesner, který působí jako praktický lékař ve Františkových Lázních.

video_sem

Mezi „třicetiletými“ absolventy byly i tváře, které dobře znají současní olomoučtí studenti: proděkan LF UP pro zahraniční vztahy Milan Raška, přednostka Dětské kliniky LF UP a FNOL Eva Karásková, primář III. interní kliniky LF UP a FNOL David Karásek nebo přednosta Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP a primář Centra léčebné rehabilitace Nemocnice Agel Prostějov Petr Konečný, který se podílel na organizaci setkání.

„Moje mládí. A dřina. Ale je to to, co jsem chtěla dělat, takže nelituju,“ reaguje další z organizátorů, havířovská internistka Marie Hatoňová, na otázku, co se jí jako první vybaví, když se zmíní LF UP. „Na studium se mi vzpomíná velice hezky. Trpěla jsem ale tím, že jsem dojížděla z Prostějova, nemohla jsem bydlet na kolejích a užívat si plně studentského života,“ zmínila.

foto_sem_4

Jak se fakulta za těch třicet let od promoce proměnila, pro ni nyní nebylo žádné překvapení, protože ji již dříve navštívila. „Byla jsem tu s kolegyní, tehdy jsem byla jak Alenka v říši divů, když jsme procházely novou budovou. Byla jsem se ale podívat i do velké posluchárny a ta je pořád stejná. Jen v té místnosti před ní byl za dveřmi telefon, odkud jsem vždy volala rodičům, jak jsem dopadla u zkoušky,“ vzpomínala Marie Hatoňová s tím, že je s některými dřívějšími spolužáky stále v kontaktu a že setkání je super.

Absolventky a absolventy pozdravili za vyučující Vladimír Holibka a Miroslav Kutal, současnost fakulty a studia medicíny nejen prostřednictvím prezentace, ale i během prohlídky zejména Dostavby Teoretických ústavů pak přiblížil děkan Milan Kolář.

foto_sem_4

„Chtěl bych vám z celého srdce poděkovat za to, že jste po celý svůj profesní život dělali a děláte čest naší společné alma mater, naší lékařské fakultě. Děkuji vám za šíření jejího dobrého jména a také za všechno, co jste udělali pro své pacienty a rozvoj medicíny. A nezapomeňte, že na naší – vaší fakultě máte dveře vždy otevřené,“ poděkoval a připomněl někdejším studentům děkan.

Během dopolední části setkání na fakultě, které jedna z účastnic označila za nejlepší antidepresivum, nechybělo ani společné focení na schodišti Teoretických ústavů, s odpolednem se ale absolventky a absolventi přesunuli do jednoho z olomouckých podniků, kde pokračovali v započnutých diskuzích a vzpomínání.

foto_sem_4