Feed aggregator

Dnes oslavujeme Světový den dárců krve, svátek všech, kteří se rozhodli dobrovolně darovat nejvzácnější tekutinu a přispět tak k záchraně lidských životů. Ke zvýšení povědomí o bezpříspěvkových dárcích krve a podpory této významné dobrovolnické činnosti přispívá každý rok i Univerzita Palackého v Olomouci. Se začátkem nového akademického roku odstartují v pondělí 30. září akce Daruj krev s rektorem a celouniverzitní souboj s příznačným názvem Vyhrň rukáv. Kromě dobrého skutku je ve hře také možnost získat některou ze zajímavých cen.

Za organizací akce Vyhrň rukáv stojí Studentský spolek Fakulty zdravotnických věd UP. Novinkou čtvrtého ročníku je přidání jedné soutěžní kategorie. „Pohár získá fakulta s největším celkovým objemem krve darovaném studenty a zaměstnanci, dále fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad studentů a poprvé také fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad zaměstnanců,“ uvedl za spolupořadatele akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu. Darovat je možné krev i krevní plazmu. Každý účastník souboje má šanci vyhrát některou z lákavých cen.

Pomyslný startovní výstřel zazní v pondělí 30. září v 7:30 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc za účasti rektora Univerzity Palackého Martina Procházky, který také zahájí podzimní týdenní akci Daruj krev s rektorem. Ta doposud probíhala jen jednou ročně během únorového Akademického týdne UP. Dárkyně a dárce na místě podpoří také děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, prezident Českého červeného kříže Marek Jukl a primářka Transfuzního oddělení FNOL Dana Galuszková.

Soutěž Vyhrň rukáv potrvá do pátku 6. prosince, vyhlášení vítězů se uskuteční v úterý 17. prosince v rámci tradičního předvánočního Punče s rektorem na nádvoří Zbrojnice.

Dnes oslavujeme Světový den dárců krve, svátek všech, kteří se rozhodli dobrovolně darovat nejvzácnější tekutinu a přispět tak k záchraně lidských životů. Ke zvýšení povědomí o bezpříspěvkových dárcích krve a podpory této významné dobrovolnické činnosti přispívá každý rok i Univerzita Palackého v Olomouci. Se začátkem nového akademického roku odstartují v pondělí 30. září akce Daruj krev s rektorem a celouniverzitní souboj s příznačným názvem Vyhrň rukáv. Kromě dobrého skutku je ve hře také možnost získat některou ze zajímavých cen.

Za organizací akce Vyhrň rukáv stojí Studentský spolek Fakulty zdravotnických věd UP. Novinkou čtvrtého ročníku je přidání jedné soutěžní kategorie. „Pohár získá fakulta s největším celkovým objemem krve darovaném studenty a zaměstnanci, dále fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad studentů a poprvé také fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad zaměstnanců,“ uvedl za spolupořadatele akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu. Darovat je možné krev i krevní plazmu. Každý účastník souboje má šanci vyhrát některou z lákavých cen.

Pomyslný startovní výstřel zazní v pondělí 30. září v 7:30 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc za účasti rektora Univerzity Palackého Martina Procházky, který také zahájí podzimní týdenní akci Daruj krev s rektorem. Ta doposud probíhala jen jednou ročně během únorového Akademického týdne UP. Dárkyně a dárce na místě podpoří také děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, prezident Českého červeného kříže Marek Jukl a primářka Transfuzního oddělení FNOL Dana Galuszková.

Soutěž Vyhrň rukáv potrvá do pátku 6. prosince, vyhlášení vítězů se uskuteční v úterý 17. prosince v rámci tradičního předvánočního Punče s rektorem na nádvoří Zbrojnice.

Univerzitě Palackého se daří úspěšně plnit cíle udržitelného rozvoje. Patří v této oblasti mezi nejlepší české univerzity a prosazuje se i v mezinárodním srovnání. Potvrdilo to aktuální vydání žebříčku Times Higher Education Impact Rankings 2024, který se zaměřuje na cíle udržitelného rozvoje definované OSN. Univerzita Palackého se v hodnocených oblastech umístila jednou v TOP 100 a pětkrát se dostala do TOP 200 z téměř dvou tisíc univerzit celého světa.

Žebříček Times Higher Education Impact Rankings orientovaný na cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) byl poprvé zveřejněn v roce 2019. Na počátku byla zapojena pouze necelá pětistovka univerzit, v letošním roce jich je do žebříčku zařazeno téměř dva tisíce.

„Problematiku udržitelného rozvoje považujeme za velmi důležitou. I proto jsme se již v roce 2019 zapojili do sběru dat pro tento žebříček a jsme velmi rádi, že se nám – i přes narůstající počet hodnocených univerzit – daří ve velké mezinárodní i české konkurenci obstát. Osvědčil se tak koncept spolupráce Udržitelné univerzity a kolegyň a kolegů, kteří se zaměřují na zpracování a analýzu mezinárodních žebříčků. Přínosnou v této oblasti je i spolupráce na Reportu udržitelné univerzity, který shrnuje veškeré aktivity směrem k naplňování SDGs,“ uvedla Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje na UP.

Pro umístění v celkovém žebříčku bylo zapotřebí aktivně se zapojit alespoň do čtyř definovaných cílů. Celkové umístění se počítá ze tří nejsilnějších – v případě Univerzity Palackého se jedná o SDG 3 (zdraví a kvalitní život), 4 (kvalitní vzdělání), 5 (rovnost mužů a žen) – a je doplněné o hodnocení z povinného cíle 17, což je partnerství instituce v oblasti udržitelnosti. Právě v této oblasti se UP daří, v jednom z indikátorů (Relationships to support the goals) získala v letošním roce dokonce nejvyšší možné skóre.

Celkově se Univerzita Palackého v letošním srovnání umístila na 401.–600. příčce a obsadila tak společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze a Masarykovou univerzitou dělenou 2. příčku. Z celkových 8 vyplňovaných SDG je UP jednou v TOP 100, kde obsadila 95. příčku v oblasti kvalitního vzdělávání. Pětkrát je UP v TOP 200, jednou v TOP 400 a jednou v TOP 600.  Dohromady si tak škola šestkrát vylepšila oproti loňsku umístění a dvakrát zůstala na stejných pozicích. V některých oblastech je UP v rámci České republiky dle níže uvedeného přehledu na špici. Hned třikrát se umístila na pozici jedničky v alianci AURORA.

„Umístění v jednotlivých SDGs nás zavazuje. Zařadit se hned pětkrát do TOP 200 univerzit na světě je pro nás důkazem, že je směřování univerzity nejen v oblasti udržitelné agendy nastaveno správným směrem. Nejvíce si ceníme umístění v nejlepší stovce (95. místo) v oblasti kvalitního vzdělávání, které je jednou z hlavních rolí Univerzity Palackého a univerzit obecně,“ dodal prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Světovou jedničkou v oblasti naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN se pro rok 2024 stala opět australská Western Sydney University. Kompletní výsledky jsou k dispozici zde.

Univerzitě Palackého se daří úspěšně plnit cíle udržitelného rozvoje. Patří v této oblasti mezi nejlepší české univerzity a prosazuje se i v mezinárodním srovnání. Potvrdilo to aktuální vydání žebříčku Times Higher Education Impact Rankings 2024, který se zaměřuje na cíle udržitelného rozvoje definované OSN. Univerzita Palackého se v hodnocených oblastech umístila jednou v TOP 100 a pětkrát se dostala do TOP 200 z téměř dvou tisíc univerzit celého světa.

Žebříček Times Higher Education Impact Rankings orientovaný na cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) byl poprvé zveřejněn v roce 2019. Na počátku byla zapojena pouze necelá pětistovka univerzit, v letošním roce jich je do žebříčku zařazeno téměř dva tisíce.

„Problematiku udržitelného rozvoje považujeme za velmi důležitou. I proto jsme se již v roce 2019 zapojili do sběru dat pro tento žebříček a jsme velmi rádi, že se nám – i přes narůstající počet hodnocených univerzit – daří ve velké mezinárodní i české konkurenci obstát. Osvědčil se tak koncept spolupráce Udržitelné univerzity a kolegyň a kolegů, kteří se zaměřují na zpracování a analýzu mezinárodních žebříčků. Přínosnou v této oblasti je i spolupráce na Reportu udržitelné univerzity, který shrnuje veškeré aktivity směrem k naplňování SDGs,“ uvedla Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje na UP.

Pro umístění v celkovém žebříčku bylo zapotřebí aktivně se zapojit alespoň do čtyř definovaných cílů. Celkové umístění se počítá ze tří nejsilnějších – v případě Univerzity Palackého se jedná o SDG 3 (zdraví a kvalitní život), 4 (kvalitní vzdělání), 5 (rovnost mužů a žen) – a je doplněné o hodnocení z povinného cíle 17, což je partnerství instituce v oblasti udržitelnosti. Právě v této oblasti se UP daří, v jednom z indikátorů (Relationships to support the goals) získala v letošním roce dokonce nejvyšší možné skóre.

Celkově se Univerzita Palackého v letošním srovnání umístila na 401.–600. příčce a obsadila tak společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze a Masarykovou univerzitou dělenou 2. příčku. Z celkových 8 vyplňovaných SDG je UP jednou v TOP 100, kde obsadila 95. příčku v oblasti kvalitního vzdělávání. Pětkrát je UP v TOP 200, jednou v TOP 400 a jednou v TOP 600.  Dohromady si tak škola šestkrát vylepšila oproti loňsku umístění a dvakrát zůstala na stejných pozicích. V některých oblastech je UP v rámci České republiky dle níže uvedeného přehledu na špici. Hned třikrát se umístila na pozici jedničky v alianci AURORA.

„Umístění v jednotlivých SDGs nás zavazuje. Zařadit se hned pětkrát do TOP 200 univerzit na světě je pro nás důkazem, že je směřování univerzity nejen v oblasti udržitelné agendy nastaveno správným směrem. Nejvíce si ceníme umístění v nejlepší stovce (95. místo) v oblasti kvalitního vzdělávání, které je jednou z hlavních rolí Univerzity Palackého a univerzit obecně,“ dodal prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Světovou jedničkou v oblasti naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN se pro rok 2024 stala opět australská Western Sydney University. Kompletní výsledky jsou k dispozici zde.

Prestižní start-up grant Nadace Experientia získal mladý vědec Athanasios Markos, který díky této podpoře založí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého od ledna 2025 novou výzkumnou skupinu. Ta se zaměří na vývoj chemických nástrojů pro studium biomolekul přímo v živých systémech i cílené ovlivňování biologických procesů. Grant v celkové hodnotě šest milionů korun podpoří práci tohoto vědeckého týmu v příštích třech letech.

„Chceme, aby naše metody bylo možné využívat v rostlinách, živočiších i bakteriích, tedy prakticky v jakémkoliv živém systému. Naším cílem je vytvořit nástroje, které pomohou nalézt odpověď ne na jednu, ale na celou řadu biologických otázek,“ komentoval Athanasios Markos práci chystané výzkumné skupiny.

Absolvent oboru organická chemie na přírodovědecké fakultě nyní působí na Spolkové vysoké technické škole (ETH) ve švýcarském Curychu, což je jedna z nejprestižnějších univerzit na světě. Do Curychu vycestoval před třemi lety díky stipendiu Nadace Experientia. „Těším se, že společně s Ondřejem Kováčem využijeme své kontakty ze zahraničí a zasadíme se o to, aby se Olomouc ještě více dostala na mapu světové organické chemie,“ doplnil oceněný chemik.

Ondřej Kováč z katedry organické chemie PřF UP, který získal finanční podporu svého výzkumného týmu od Nadace Experientia v loňském roce, se už naplno věnuje výzkumu přírodních látek využitelných při vývoji nových a účinnějších antibiotik. Výsledky práce tohoto týmu by mohly lékařům pomoci bojovat s rostoucí odolností životu nebezpečných bakterií a zefektivnit antibiotickou léčbu.

Úspěchy mladých vědců ocenil i děkan Přírodovědecké fakulty UP Martin Kubala. „Máme radost z toho, že se podařilo přilákat zpět našeho absolventa, který navíc přichází z tak prestižního pracoviště, jako je ETH v Curychu. Věříme, že vědecké týmy Athanasiose Markose i Ondřeje Kováče přispějí k dalšímu rozvoji fakulty. Současně je potřeba ocenit model podpory Nadace Experientia, který umožňuje našim pracovníkům nejen získávat zkušenosti ve světě, ale posléze se i vrátit zpět.“

Nadace Experientia v letošním roce ocenila i Zuzanu Osifovou a Václava Chmelu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kteří získali stipendium na roční zahraniční stáž pro rok 2024. Od svého vzniku v roce 2013 nadace podpořila již 23 nadějných mladých chemiků. Díky programu start-up grantů si mohli další čtyři mladí vědci založit po návratu ze zahraničí vlastní výzkumnou skupinu v ČR. Celkem už Nadace Experientia na podporu mladých vědkyň a vědců vyčlenila více než 50 milionů korun.

Prestižní start-up grant Nadace Experientia získal mladý vědec Athanasios Markos, který díky této podpoře založí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého od ledna 2025 novou výzkumnou skupinu. Ta se zaměří na vývoj chemických nástrojů pro studium biomolekul přímo v živých systémech i cílené ovlivňování biologických procesů. Grant v celkové hodnotě šest milionů korun podpoří práci tohoto vědeckého týmu v příštích třech letech.

„Chceme, aby naše metody bylo možné využívat v rostlinách, živočiších i bakteriích, tedy prakticky v jakémkoliv živém systému. Naším cílem je vytvořit nástroje, které pomohou nalézt odpověď ne na jednu, ale na celou řadu biologických otázek,“ komentoval Athanasios Markos práci chystané výzkumné skupiny.

Absolvent oboru organická chemie na přírodovědecké fakultě nyní působí na Spolkové vysoké technické škole (ETH) ve švýcarském Curychu, což je jedna z nejprestižnějších univerzit na světě. Do Curychu vycestoval před třemi lety díky stipendiu Nadace Experientia. „Těším se, že společně s Ondřejem Kováčem využijeme své kontakty ze zahraničí a zasadíme se o to, aby se Olomouc ještě více dostala na mapu světové organické chemie,“ doplnil oceněný chemik.

Ondřej Kováč z katedry organické chemie PřF UP, který získal finanční podporu svého výzkumného týmu od Nadace Experientia v loňském roce, se už naplno věnuje výzkumu přírodních látek využitelných při vývoji nových a účinnějších antibiotik. Výsledky práce tohoto týmu by mohly lékařům pomoci bojovat s rostoucí odolností životu nebezpečných bakterií a zefektivnit antibiotickou léčbu.

Úspěchy mladých vědců ocenil i děkan Přírodovědecké fakulty UP Martin Kubala. „Máme radost z toho, že se podařilo přilákat zpět našeho absolventa, který navíc přichází z tak prestižního pracoviště, jako je ETH v Curychu. Věříme, že vědecké týmy Athanasiose Markose i Ondřeje Kováče přispějí k dalšímu rozvoji fakulty. Současně je potřeba ocenit model podpory Nadace Experientia, který umožňuje našim pracovníkům nejen získávat zkušenosti ve světě, ale posléze se i vrátit zpět.“

Nadace Experientia v letošním roce ocenila i Zuzanu Osifovou a Václava Chmelu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kteří získali stipendium na roční zahraniční stáž pro rok 2024. Od svého vzniku v roce 2013 nadace podpořila již 23 nadějných mladých chemiků. Díky programu start-up grantů si mohli další čtyři mladí vědci založit po návratu ze zahraničí vlastní výzkumnou skupinu v ČR. Celkem už Nadace Experientia na podporu mladých vědkyň a vědců vyčlenila více než 50 milionů korun.

Na Univerzitu v Oxfordu nastupuje v těchto dnech na pozici postdoka Benjamin Mallada Faes, který již během svého magisterského i doktorského studia působil v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů a následně v CATRIN a podílel se na převratných vědeckých objevech. Na prestižní univerzitě ve Velké Británii bude působit jako výzkumný pracovník v oboru biochemie a biofyzika.

„Rozhodl jsem se přihlásit na tuto pozici kvůli mé dosavadní spolupráci se skupinou Stephana Rauschenbacha, kde jsem absolvoval výzkumný pobyt v listopadu a prosinci 2021. Máme několik společných projektů zaměřených na vizualizaci glykanů (sacharidů) s atomovou přesností. Nabídli mi v této práci pokračovat s využití podobného mikroskopu se skenující sondou, jaký máme v CATRIN-RCPTM,“ uvedl Mallada, který bude na Univerzitě v Oxfordu působit v Kavli Institute for Nanoscience Discovery ve skupině Westona Struwea a spolupracovat bude i s týmem Stephana Rauschenbacha, jenž se zabývá interdisciplinárním výzkumem spojujícím fyziku, chemii a biochemii pro pochopení a využití nanosystémů na molekulární úrovni.

„Budu se podílet na vývoji špičkového zařízení pro depozici iontového paprsku pomocí elektrospreje v kombinaci s nedávno instalovaným mikroskopem se skenující sondou. Naším cílem je depozice křehkých glykanů, proteinů a molekul, které je obtížné zvládnout jinými metodami,“ objasnil Mallada Faes.

Na svém kontě již má velké úspěchy při měření rozložení náboje jednotlivých atomů a molekul se subatomárním a submolekulárním rozlišením i publikace v nejprestižnějších časopisech včetně Science a Nature Communications. Spolu s kolegy experimentálně potvrdili existenci nerovnoměrného rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, takzvanou sigma-díru. To jim mimo jiné vyneslo i Cenu Wernera von Siemense za rok 2021. Možnosti zobrazovacích technik posunuli rovněž při potvrzení existence takzvané pí-díry.

„Dále jsem se podílel na syntéze nových uhlíkových sloučenin na povrchu, jako jsou polymery s kovovými a magnetickými vlastnostmi. V současné době mě velmi zajímá použití nové techniky nazvané depozice iontového paprsku pomocí elektrospreje k depozici molekul v ultravysokém vakuu. Tato metoda nám umožňuje pracovat s molekulami, které mohou existovat pouze v kapalných rozpouštědlech nebo jsou příliš křehké na sublimaci z pevného stavu,“ uzavřel Mallada, který věří, že s CATRIN bude spolupracovat i nadále.

V CATRIN se jedná o další úspěch mladých vědců, kteří v Olomouci získali vědecké ostruhy a pokračují ve svém rozvoji na špičkových zahraničních univerzitách. V minulosti již čerství doktorandi přešli například na Univerzitu v Cambridge nebo na Institut Karolinska ve Švédsku.

Na Univerzitu v Oxfordu nastupuje v těchto dnech na pozici postdoka Benjamin Mallada Faes, který již během svého magisterského i doktorského studia působil v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů a následně v CATRIN a podílel se na převratných vědeckých objevech. Na prestižní univerzitě ve Velké Británii bude působit jako výzkumný pracovník v oboru biochemie a biofyzika.

„Rozhodl jsem se přihlásit na tuto pozici kvůli mé dosavadní spolupráci se skupinou Stephana Rauschenbacha, kde jsem absolvoval výzkumný pobyt v listopadu a prosinci 2021. Máme několik společných projektů zaměřených na vizualizaci glykanů (sacharidů) s atomovou přesností. Nabídli mi v této práci pokračovat s využití podobného mikroskopu se skenující sondou, jaký máme v CATRIN-RCPTM,“ uvedl Mallada, který bude na Univerzitě v Oxfordu působit v Kavli Institute for Nanoscience Discovery ve skupině Westona Struwea a spolupracovat bude i s týmem Stephana Rauschenbacha, jenž se zabývá interdisciplinárním výzkumem spojujícím fyziku, chemii a biochemii pro pochopení a využití nanosystémů na molekulární úrovni.

„Budu se podílet na vývoji špičkového zařízení pro depozici iontového paprsku pomocí elektrospreje v kombinaci s nedávno instalovaným mikroskopem se skenující sondou. Naším cílem je depozice křehkých glykanů, proteinů a molekul, které je obtížné zvládnout jinými metodami,“ objasnil Mallada Faes.

Na svém kontě již má velké úspěchy při měření rozložení náboje jednotlivých atomů a molekul se subatomárním a submolekulárním rozlišením i publikace v nejprestižnějších časopisech včetně Science a Nature Communications. Spolu s kolegy experimentálně potvrdili existenci nerovnoměrného rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, takzvanou sigma-díru. To jim mimo jiné vyneslo i Cenu Wernera von Siemense za rok 2021. Možnosti zobrazovacích technik posunuli rovněž při potvrzení existence takzvané pí-díry.

„Dále jsem se podílel na syntéze nových uhlíkových sloučenin na povrchu, jako jsou polymery s kovovými a magnetickými vlastnostmi. V současné době mě velmi zajímá použití nové techniky nazvané depozice iontového paprsku pomocí elektrospreje k depozici molekul v ultravysokém vakuu. Tato metoda nám umožňuje pracovat s molekulami, které mohou existovat pouze v kapalných rozpouštědlech nebo jsou příliš křehké na sublimaci z pevného stavu,“ uzavřel Mallada, který věří, že s CATRIN bude spolupracovat i nadále.

V CATRIN se jedná o další úspěch mladých vědců, kteří v Olomouci získali vědecké ostruhy a pokračují ve svém rozvoji na špičkových zahraničních univerzitách. V minulosti již čerství doktorandi přešli například na Univerzitu v Cambridge nebo na Institut Karolinska ve Švédsku.

Významné ocenění L’ORÉAL-UNESCO Pro ženy ve vědě převzala na slavnostním vyhlášení 18. ročníku Ing. Monika Kučeráková, Ph.D. Úspěšná vědkyně patří mezi nejzkušenější krystalografy a krystalografky v Česku. Zeptali jsme se jí nejen na vědeckou kariéru, ale také na její názor na roli žen ve vědě a osobní zkušenosti s vyvažováním pracovního a rodinného života.

Odborníci, studenti i laická veřejnost budou mít na přelomu let 2025/26 k dispozici nástroj, který jim umožní efektivnější výzkum rozsáhlého korpusu cestopisných textů z nově utvořené digitální knihovny. Prostřednictvím zadávání strukturovaných dotazů budou moci efektivně získat informace o v cestopisech přítomných reprezentacích mezikulturních kontaktů. DIGEOCAT & Lib. bude využívat i umělé inteligence. Na jeho vzniku pracují vědci z Univerzity Palackého ve spolupráci s týmy tří zahraničních univerzit a dalšími partnery. 

Odborníci z katedry bohemistiky Filozofické fakulty UP ve spolupráci s vědci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP a dále odborníky několika partnerských zahraničních univerzit vyvíjejí unikátní multitematický atlas DIGEOCAT & Lib. Ten obsáhne cestopisy české provenience, jejichž autoři putovali v období od 15. století do roku 1918 do středomořské oblasti. Nově vznikající program má usnadnit práci vědcům i studentům, zajímavý může být i pro cestovatele a turisty. 

„Jde o projekt výrazně interdisciplinární a internacionální, přestože je zaměřen na české písemné kulturní dědictví. Jeho hlavním cílem je vývoj a realizace prototypické softwarové aplikace pro zefektivnění výzkumu českých cestopisných textů z oblasti Středomoří od 15. století do roku 1918. Tento digitální nástroj umožní badatelům zaznamenávat trasy cestovatelů/cestopisů do digitálních map a současně jednotlivé lokace propojit s vytvořenou digitální knihovnou cestopisných textů prostřednictvím matrice klíčových témat zaměřených na mapování mezikulturního kontaktu. Online aplikaci bude provozovat Moravská zemská knihovna v Brně jako součást svých digitálních fondů. Její uživatelé budou moci velmi rychle získat z cestopisných textů informace o mezikulturním kontaktu prostřednictvím strukturovaných otázek a mapových vizualizací,“ uvedl Jiří Hrabal, hlavní řešitel projektu z katedry bohemistiky FF UP. Shrnul tak práci, v níž jeho tým využívá i staré mapy, neboť některá místa ze zaznamenaných tras jsou na těch současných už těžko dohledatelná.

„Dotazy, které budou moci uživatelé v aplikaci zadávat, by mohly znít modelově například takto: Co napsali cestopisci o vztahu místních k cizincům v Istanbulu mezi 15. a 17. stoletím? Nebo: Co napsali o vztahu místních k institucím v Dalmácii v letech 1815–1848? Nebo: Kudy vedly trasy cest českých cestopisců do Říma v 18. a 19. století? Jak se dopravovali z Čech do Terstu v letech 1800–1860? A podobně,“ dodal Jiří Hrabal.

Multimediální online atlas má být hotov na sklonku roku 2025. Půjde o digitální knihovnu cestopisných textů dostupnou online, interaktivně propojenou s digitálním multitematickým atlasem prostřednictvím témat zaměřených na mezikulturní kontakt. Jeho tvůrci věří, že bude dobrým pomocníkem jak pro vědce, tak pro studenty. Stačí, když badatel v online atlasu zaklikne místo, poté potřebnou kategorii, o níž se chce dozvědět víc, a program mu z velkého množství dat vyextrahuje úryvky z cestopisů, v nichž cestovatelé popisují oblast či téma, které ho zajímá. Na jeho vzniku se podílí i Moravská zemská knihovna v Brně, která poskytuje tým odborníků na digitalizaci literárních památek včetně technické podpory a odborníků na digitální mapování. Důležitými partnery jsou také vědci tří zahraničních univerzit, Universita degli Studi di Udine, Universidad de Granada a Sveučilište u Zagrebu.

Naprosto zásadním partnerem je však katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, jejíž odborníci pracují na programovém zabezpečením atlasu.

„Spolupráce s kolegy z filozofické fakulty byla pro nás velkou výzvou. Pomáháme překlenout propast mezi tradičními tištěnými cestopisy a moderními prostorovými databázemi a snažíme se tak zlepšit dostupnost a použitelnost historických cestovních dat. Nyní již máme plně funkční webovou aplikaci pro převod nestrukturovaných narativních dat do strukturovaného a dále zpracovatelného formátu. V další části našeho vývoje se zabýváme vizualizací zaznamenaných dat, tedy vlastním multitematickým online atlasem. Máme za sebou řadu atlasových projektů, ale tento je svým zaměřením unikátní. Věříme, že se stane předlohou obdobným kartografickým produktům“ shrnul Vít Voženílek, koordinátor unikátního projektu, jehož domovským pracovištěm je katedra geoinformatiky PřF UP.

Projekt s názvem Výzkum reprezentací mezikulturních kontaktů v českých cestopisných textech ze Středomoří do roku 1918 s využitím nástrojů digital humanities (DIGEOCAT& Lib.) je financován z programu EU Cooperation partnership in higher education Erasmus+. Doba trvání projektu 12/2022 – 12/2025. Více o projektu zde.

Pozn. redakce: Fotogalerie nabízí printscreeny, které ilustrují prostředí, v němž vědci vytvářejí data, jde o tzv. digitální mapování a tagování úryvků.  

Odborníci, studenti i laická veřejnost budou mít na přelomu let 2025/26 k dispozici nástroj, který jim umožní efektivnější výzkum rozsáhlého korpusu cestopisných textů z nově utvořené digitální knihovny. Prostřednictvím zadávání strukturovaných dotazů budou moci efektivně získat informace o v cestopisech přítomných reprezentacích mezikulturních kontaktů. DIGEOCAT & Lib. bude využívat i umělé inteligence. Na jeho vzniku pracují vědci z Univerzity Palackého ve spolupráci s týmy tří zahraničních univerzit a dalšími partnery. 

Odborníci z katedry bohemistiky Filozofické fakulty UP ve spolupráci s vědci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP a dále odborníky několika partnerských zahraničních univerzit vyvíjejí unikátní multitematický atlas DIGEOCAT & Lib. Ten obsáhne cestopisy české provenience, jejichž autoři putovali v období od 15. století do roku 1918 do středomořské oblasti. Nově vznikající program má usnadnit práci vědcům i studentům, zajímavý může být i pro cestovatele a turisty. 

„Jde o projekt výrazně interdisciplinární a internacionální, přestože je zaměřen na české písemné kulturní dědictví. Jeho hlavním cílem je vývoj a realizace prototypické softwarové aplikace pro zefektivnění výzkumu českých cestopisných textů z oblasti Středomoří od 15. století do roku 1918. Tento digitální nástroj umožní badatelům zaznamenávat trasy cestovatelů/cestopisů do digitálních map a současně jednotlivé lokace propojit s vytvořenou digitální knihovnou cestopisných textů prostřednictvím matrice klíčových témat zaměřených na mapování mezikulturního kontaktu. Online aplikaci bude provozovat Moravská zemská knihovna v Brně jako součást svých digitálních fondů. Její uživatelé budou moci velmi rychle získat z cestopisných textů informace o mezikulturním kontaktu prostřednictvím strukturovaných otázek a mapových vizualizací,“ uvedl Jiří Hrabal, hlavní řešitel projektu z katedry bohemistiky FF UP. Shrnul tak práci, v níž jeho tým využívá i staré mapy, neboť některá místa ze zaznamenaných tras jsou na těch současných už těžko dohledatelná.

„Dotazy, které budou moci uživatelé v aplikaci zadávat, by mohly znít modelově například takto: Co napsali cestopisci o vztahu místních k cizincům v Istanbulu mezi 15. a 17. stoletím? Nebo: Co napsali o vztahu místních k institucím v Dalmácii v letech 1815–1848? Nebo: Kudy vedly trasy cest českých cestopisců do Říma v 18. a 19. století? Jak se dopravovali z Čech do Terstu v letech 1800–1860? A podobně,“ dodal Jiří Hrabal.

Multimediální online atlas má být hotov na sklonku roku 2025. Půjde o digitální knihovnu cestopisných textů dostupnou online, interaktivně propojenou s digitálním multitematickým atlasem prostřednictvím témat zaměřených na mezikulturní kontakt. Jeho tvůrci věří, že bude dobrým pomocníkem jak pro vědce, tak pro studenty. Stačí, když badatel v online atlasu zaklikne místo, poté potřebnou kategorii, o níž se chce dozvědět víc, a program mu z velkého množství dat vyextrahuje úryvky z cestopisů, v nichž cestovatelé popisují oblast či téma, které ho zajímá. Na jeho vzniku se podílí i Moravská zemská knihovna v Brně, která poskytuje tým odborníků na digitalizaci literárních památek včetně technické podpory a odborníků na digitální mapování. Důležitými partnery jsou také vědci tří zahraničních univerzit, Universita degli Studi di Udine, Universidad de Granada a Sveučilište u Zagrebu.

Naprosto zásadním partnerem je však katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, jejíž odborníci pracují na programovém zabezpečením atlasu.

„Spolupráce s kolegy z filozofické fakulty byla pro nás velkou výzvou. Pomáháme překlenout propast mezi tradičními tištěnými cestopisy a moderními prostorovými databázemi a snažíme se tak zlepšit dostupnost a použitelnost historických cestovních dat. Nyní již máme plně funkční webovou aplikaci pro převod nestrukturovaných narativních dat do strukturovaného a dále zpracovatelného formátu. V další části našeho vývoje se zabýváme vizualizací zaznamenaných dat, tedy vlastním multitematickým online atlasem. Máme za sebou řadu atlasových projektů, ale tento je svým zaměřením unikátní. Věříme, že se stane předlohou obdobným kartografickým produktům“ shrnul Vít Voženílek, koordinátor unikátního projektu, jehož domovským pracovištěm je katedra geoinformatiky PřF UP.

Projekt s názvem Výzkum reprezentací mezikulturních kontaktů v českých cestopisných textech ze Středomoří do roku 1918 s využitím nástrojů digital humanities (DIGEOCAT& Lib.) je financován z programu EU Cooperation partnership in higher education Erasmus+. Doba trvání projektu 12/2022 – 12/2025. Více o projektu zde.

Pozn. redakce: Fotogalerie nabízí printscreeny, které ilustrují prostředí, v němž vědci vytvářejí data, jde o tzv. digitální mapování a tagování úryvků.  

Studenti programu Sociální práce s dětmi a mládeží na Cyrilometodějské teologické fakultě UP zvou zájemce z akademické obce i širokou veřejnost na benefiční koncert Podané ruce dětem. Uskuteční se 13. června 2024 v 17 hodin v Arcibiskupském paláci v Olomouci. Na koncertě se představí mladé české hudební naděje a jako hostka vystoupí Sára Medková a Teneramente quartet. V jejich podání zazní díla českých i světových velikánů (např. A. Dvořáka, B. Martinů, B. Smetany, N. Paganiniho či J. S. Bacha). Vstupné je dobrovolné. Výtěžek z koncertu bude věnován na podporu nízkoprahového zařízení Společnosti Podané ruce v Olomouci.

Myšlenka uspořádat charitativní koncert se na katedře křesťanské sociální práce CMTF UP objevila poprvé před dvěma lety. „Chtěli jsme tenkrát pomoct dětem, které musely utéct před válkou na Ukrajině. S nápadem přišla malá houslistka Anička, která se od své učitelky dozvěděla o dvou nadaných dětech z Ukrajiny, které nemají prostředky na uhrazení školného na umělecké škole. Tehdy se uspořádal koncert Děti dětem, který považuji za velmi úspěšný,“ uvedl proděkan fakulty a tehdejší vedoucí katedry křesťanské sociální práce Jiří Pospíšil. O koncertu jsme psali zde.

V letošním roce teologická fakulta navázala spolupráci se Společností Podané ruce. Výtěžek z chystaného hudebního večera bude věnován na podporu nízkoprahového zařízení v Olomouci. „Poskytuje zázemí, podporu a odbornou pomoc dospívajícím v obtížných životních situacích a pomáhá jim smysluplně trávit volný čas. Jeho posláním je motivovat děti a mládež k aktivnímu přístupu k životu, k řešení osobních problémů. Nabízí škálu volnočasových aktivit, poskytuje informační servis, individuální poradenství, situační intervence a pomoc v krizi,“ přiblížila cíle zařízení garantka koncertu Ivana Olecká z katedry křesťanské sociální práce.

Své hudební nadání během koncertu v Arcibiskupském paláci předvedou čtyři mladí nadějní umělci: Anna Olecká, Hana Graffová, Viola Lukášová a Matthew Hockaday. Jako host zahraje Teneramente quartet. Pozvání přijala také česká pianistka, skladatelka a performerka oceňovaná zejména za brilantní techniku, strhující temperament a nevšední muzikalitu Sára Medková, jejíž kompozice zazněly v řadě evropských zemí a také v USA. Jako vyhledávaná interpretka soudobé hudby je často zvána k uvádění světových premiér, kterých má na kontě více než sto.

Novinkou letošní organizace je doprovodný program pro děti – v parkánových zahradách budou od 15 hodin připraveny pestré aktivity pro děti (výroba upomínkových předmětů, hra na hudební nástroj, kvízy o přírodě apod.).

Koncert se koná pod záštitou rektora UP Martina Procházky, děkana CMTF UP Víta Huška a olomouckého arcibiskupa Mons. Josefa Nuzíka.

Studenti programu Sociální práce s dětmi a mládeží na Cyrilometodějské teologické fakultě UP zvou zájemce z akademické obce i širokou veřejnost na benefiční koncert Podané ruce dětem. Uskuteční se 13. června 2024 v 17 hodin v Arcibiskupském paláci v Olomouci. Na koncertě se představí mladé české hudební naděje a jako hostka vystoupí Sára Medková a Teneramente quartet. V jejich podání zazní díla českých i světových velikánů (např. A. Dvořáka, B. Martinů, B. Smetany, N. Paganiniho či J. S. Bacha). Vstupné je dobrovolné. Výtěžek z koncertu bude věnován na podporu nízkoprahového zařízení Společnosti Podané ruce v Olomouci.

Myšlenka uspořádat charitativní koncert se na katedře křesťanské sociální práce CMTF UP objevila poprvé před dvěma lety. „Chtěli jsme tenkrát pomoct dětem, které musely utéct před válkou na Ukrajině. S nápadem přišla malá houslistka Anička, která se od své učitelky dozvěděla o dvou nadaných dětech z Ukrajiny, které nemají prostředky na uhrazení školného na umělecké škole. Tehdy se uspořádal koncert Děti dětem, který považuji za velmi úspěšný,“ uvedl proděkan fakulty a tehdejší vedoucí katedry křesťanské sociální práce Jiří Pospíšil. O koncertu jsme psali zde.

V letošním roce teologická fakulta navázala spolupráci se Společností Podané ruce. Výtěžek z chystaného hudebního večera bude věnován na podporu nízkoprahového zařízení v Olomouci. „Poskytuje zázemí, podporu a odbornou pomoc dospívajícím v obtížných životních situacích a pomáhá jim smysluplně trávit volný čas. Jeho posláním je motivovat děti a mládež k aktivnímu přístupu k životu, k řešení osobních problémů. Nabízí škálu volnočasových aktivit, poskytuje informační servis, individuální poradenství, situační intervence a pomoc v krizi,“ přiblížila cíle zařízení garantka koncertu Ivana Olecká z katedry křesťanské sociální práce.

Své hudební nadání během koncertu v Arcibiskupském paláci předvedou čtyři mladí nadějní umělci: Anna Olecká, Hana Graffová, Viola Lukášová a Matthew Hockaday. Jako host zahraje Teneramente quartet. Pozvání přijala také česká pianistka, skladatelka a performerka oceňovaná zejména za brilantní techniku, strhující temperament a nevšední muzikalitu Sára Medková, jejíž kompozice zazněly v řadě evropských zemí a také v USA. Jako vyhledávaná interpretka soudobé hudby je často zvána k uvádění světových premiér, kterých má na kontě více než sto.

Novinkou letošní organizace je doprovodný program pro děti – v parkánových zahradách budou od 15 hodin připraveny pestré aktivity pro děti (výroba upomínkových předmětů, hra na hudební nástroj, kvízy o přírodě apod.).

Koncert se koná pod záštitou rektora UP Martina Procházky, děkana CMTF UP Víta Huška a olomouckého arcibiskupa Mons. Josefa Nuzíka.

Celkem 42 421 km ujelo či ušlo 187 pracujících a studujících z UP, kteří využili podpory Udržitelné univerzity a přihlásili se do celorepublikové květnové výzvy Do práce na kole. V 67 týmech ušetřili přes 7 tun CO2, čímž prospěli nejen své kondici, ale také okolí a životnímu prostředí. V Univerzitním souboji fakult a součástí zvítězila s nejvyšší průměrnou pravidelností neautomobilových cest lékařská fakulta.

V celé republice se do výzvy zapojilo 25 355 účastníků a účastnic, z toho jich na Olomoucku bylo 1 430. Ti všichni si během celého května zapisovali cesty do práce, u nichž uváděli, zda je absolvovali autem, nebo jiným způsobem – ideálně pěšky, na kole, koloběžce, kolečkových bruslích nebo skateboardu, využít však mohli coby ekologicky stále příznivou variantu i MHD. Z těchto statistik následně vzešli vítězové jednotlivých kategorií, kteří byli vyhlášeni na slavnostním zakončení v olomouckém letním kině.

Celkem 187 univerzitních účastníků a účastnic tvořilo 14 % všech přihlášených na Olomoucku, UP se tak stala jedním z největších zaměstnavatelů, který podpořil své pracující i studující v účasti ve výzvě. Jejich celková průměrná pravidelnost (tedy podíl „neautomobilových“ cest vůči všem květnovým cestám do práce) činila 74,8 %.

Do finále soutěže nejlepších univerzitních týmů se dostaly týmy s pravidelností 66 % a více. O třech vítězných týmech už potom rozhodlo losování. Ceny si nakonec převzaly týmy Goa'uldi z Lékařské fakulty UP, Running seeds z Přírodovědecké fakulty UP a Žblabuňky taktéž z PřF.

Univerzitní souboj, v němž se hodnotí průměrná nejvyšší pravidelnost dojíždění všech týmů v rámci jednotlivých fakult či součástí, již potřetí v řadě získala Lékařská fakulta UP. Celkem 41 soutěžících z 11 týmů dosáhlo průměrné pravidelnosti 90,4 % neautomobilových cest do práce, díky čemuž překonali zbytek univerzity.

Ačkoliv ve výzvě Do práce na kole nejde primárně o kilometry, ale o pravidelnost, ocenili organizátoři i dvojici rekordmanů. Petr Dvořák (z týmu Nimbus2022, PřF) urazil během května na kole či pěšky 1 991 km, Lucie Kobrlová (z týmu Žblabuňky, PřF) ujela a ušla 1 495,6 km.

Kompletní informace o výzvě jsou na webu Do práce na kole, podívat se můžete také na statistiky pro Olomouc a pomocí filtru i pro Univerzitu Palackého.
Výsledky předchozích ročníků Univerzitního souboje fakult a součástí najdete na webu Udržitelné univerzity.

Celkem 42 421 km ujelo či ušlo 187 pracujících a studujících z UP, kteří využili podpory Udržitelné univerzity a přihlásili se do celorepublikové květnové výzvy Do práce na kole. V 67 týmech ušetřili přes 7 tun CO2, čímž prospěli nejen své kondici, ale také okolí a životnímu prostředí. V Univerzitním souboji fakult a součástí zvítězila s nejvyšší průměrnou pravidelností neautomobilových cest lékařská fakulta.

V celé republice se do výzvy zapojilo 25 355 účastníků a účastnic, z toho jich na Olomoucku bylo 1 430. Ti všichni si během celého května zapisovali cesty do práce, u nichž uváděli, zda je absolvovali autem, nebo jiným způsobem – ideálně pěšky, na kole, koloběžce, kolečkových bruslích nebo skateboardu, využít však mohli coby ekologicky stále příznivou variantu i MHD. Z těchto statistik následně vzešli vítězové jednotlivých kategorií, kteří byli vyhlášeni na slavnostním zakončení v olomouckém letním kině.

Celkem 187 univerzitních účastníků a účastnic tvořilo 14 % všech přihlášených na Olomoucku, UP se tak stala jedním z největších zaměstnavatelů, který podpořil své pracující i studující v účasti ve výzvě. Jejich celková průměrná pravidelnost (tedy podíl „neautomobilových“ cest vůči všem květnovým cestám do práce) činila 74,8 %.

Do finále soutěže nejlepších univerzitních týmů se dostaly týmy s pravidelností 66 % a více. O třech vítězných týmech už potom rozhodlo losování. Ceny si nakonec převzaly týmy Goa'uldi z Lékařské fakulty UP, Running seeds z Přírodovědecké fakulty UP a Žblabuňky taktéž z PřF.

Univerzitní souboj, v němž se hodnotí průměrná nejvyšší pravidelnost dojíždění všech týmů v rámci jednotlivých fakult či součástí, již potřetí v řadě získala Lékařská fakulta UP. Celkem 41 soutěžících z 11 týmů dosáhlo průměrné pravidelnosti 90,4 % neautomobilových cest do práce, díky čemuž překonali zbytek univerzity.

Ačkoliv ve výzvě Do práce na kole nejde primárně o kilometry, ale o pravidelnost, ocenili organizátoři i dvojici rekordmanů. Petr Dvořák (z týmu Nimbus2022, PřF) urazil během května na kole či pěšky 1 991 km, Lucie Kobrlová (z týmu Žblabuňky, PřF) ujela a ušla 1 495,6 km.

Kompletní informace o výzvě jsou na webu Do práce na kole, podívat se můžete také na statistiky pro Olomouc a pomocí filtru i pro Univerzitu Palackého.
Výsledky předchozích ročníků Univerzitního souboje fakult a součástí najdete na webu Udržitelné univerzity.

Přírodovědecká fakulta a Pevnost poznání Univerzity Palackého se stanou dějištěm čtyřdenní konference Advances in Chromatography and Electrophoresis & Chiranal 2024, kterou od 17. do 20. června 2024 pořádá katedra analytické chemie. Pozvání přijalo přes sto čtyřicet odborníků z oblasti separačních věd z České republiky, Slovenska, Francie, Nizozemí, Německa, Itálie, Spojených států amerických a dalších zemí.

„Letošní ročník konference jsme se rozhodli věnovat mimořádné osobnosti, první dámě české chromatografie a časté účastnici Chiranalu paní profesorce Evě Smolkové-Keulemansové, která nás nedávno navždy opustila,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Váženým hostem konference a plenárním přednášejícím bude Sebastiaan Eeltink z Brussel Universiteit a šéfredaktor časopisu Analytical Science Advances z vydavatelství  Wiley. Jeho přednáška nazvaná „Toward unrivaled chromatographic resolving power: Design and development of comprehensive spatial three-dimensional liquid-phase separation technology“ se bude zabývat potenciálem vícerozměrných chromatografických separací pro analýzu složitých směsí látek.

Účastníky konference dále čeká 34 přednášek a 42 posterů, které budou jejich autoři prezentovat ve dvou posterových sekcích. Z katedry analytické chemie vystoupí s přednáškami Paola Lucero-Gomez, Barbora Papoušková a Volodymyr Pauk a z Laboratoře růstových regulátorů Ondřej Novák s Ivanem Petříkem. „Na konferenci vystoupím s prezentací na téma Profilování bioaktivních látek pomocí superkritické fluidní chromatografie a tandemové hmotnostní detekce (SFC-MS/MS). V přednášce bude představena nová metoda pro stanovení koncentrace cytokininů v rostlinném materiálu. Cytokininy patří mezi důležité signalizační molekuly, které řídí vývoj rostlin a znalost jejich koncentrace v rostlinách je důležitá pro pochopení fyziologických procesů,“ řekl Ivan Petřík.

Mezi další významné hosty budou patřit Anne Varenne z Institute of Chemistry for Life and Health Sciences v Paříži, Michael Lämmerhofer, šéfredaktor časopisu Journal of Separation Science z Tübingen University v Německu, Davy Guillarme z University of Geneva, Kevin A. Schug z University of Texas v Arlingtonu, který letos v lednu přicestoval do Olomouce jako významný stipendista Fulbrightova programu a řada dalších. Na katedře analytické chemie během aktuálního semestru vyučoval některé předměty analytické chemie a anglický jazyk a věnoval se konzultační činnosti pro magisterské studenty a doktorandy.

Součástí konference bude slavnostní křest dvoudílné anglické knihy Lucie Novákové, Michala Douši, Petra Česly a Jiřího Urbana nazvané Modern HPLC separations in theory and practice, exkurze do univerzitního pivovaru EUREKA, který sídlí na katedře analytické chemie či prohlídka jezuitské koleje s následným interaktivním koncertem vokálního sboru Muzikúra v kapli Božího Těla.

„Organizací této konference navazuje katedra analytické chemie na dlouholetou tradici. Série konferencí je pořádána s dvouletou periodicitou již od roku 1997 s jediným přerušením způsobeným pandemií covid-19," dodal Petr Bednář. Mezi partnery konference jsou Česká společnost chemická, společnosti TEVA, Zentiva a Alven Laboratories a impaktovaný časopis Journal of Separation Science. Konference se účastní také řada významných výrobců a distributorů analytické instrumentace a laboratorních produktů.

Přírodovědecká fakulta a Pevnost poznání Univerzity Palackého se stanou dějištěm čtyřdenní konference Advances in Chromatography and Electrophoresis & Chiranal 2024, kterou od 17. do 20. června 2024 pořádá katedra analytické chemie. Pozvání přijalo přes sto čtyřicet odborníků z oblasti separačních věd z České republiky, Slovenska, Francie, Nizozemí, Německa, Itálie, Spojených států amerických a dalších zemí.

„Letošní ročník konference jsme se rozhodli věnovat mimořádné osobnosti, první dámě české chromatografie a časté účastnici Chiranalu paní profesorce Evě Smolkové-Keulemansové, která nás nedávno navždy opustila,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Váženým hostem konference a plenárním přednášejícím bude Sebastiaan Eeltink z Brussel Universiteit a šéfredaktor časopisu Analytical Science Advances z vydavatelství  Wiley. Jeho přednáška nazvaná „Toward unrivaled chromatographic resolving power: Design and development of comprehensive spatial three-dimensional liquid-phase separation technology“ se bude zabývat potenciálem vícerozměrných chromatografických separací pro analýzu složitých směsí látek.

Účastníky konference dále čeká 34 přednášek a 42 posterů, které budou jejich autoři prezentovat ve dvou posterových sekcích. Z katedry analytické chemie vystoupí s přednáškami Paola Lucero-Gomez, Barbora Papoušková a Volodymyr Pauk a z Laboratoře růstových regulátorů Ondřej Novák s Ivanem Petříkem. „Na konferenci vystoupím s prezentací na téma Profilování bioaktivních látek pomocí superkritické fluidní chromatografie a tandemové hmotnostní detekce (SFC-MS/MS). V přednášce bude představena nová metoda pro stanovení koncentrace cytokininů v rostlinném materiálu. Cytokininy patří mezi důležité signalizační molekuly, které řídí vývoj rostlin a znalost jejich koncentrace v rostlinách je důležitá pro pochopení fyziologických procesů,“ řekl Ivan Petřík.

Mezi další významné hosty budou patřit Anne Varenne z Institute of Chemistry for Life and Health Sciences v Paříži, Michael Lämmerhofer, šéfredaktor časopisu Journal of Separation Science z Tübingen University v Německu, Davy Guillarme z University of Geneva, Kevin A. Schug z University of Texas v Arlingtonu, který letos v lednu přicestoval do Olomouce jako významný stipendista Fulbrightova programu a řada dalších. Na katedře analytické chemie během aktuálního semestru vyučoval některé předměty analytické chemie a anglický jazyk a věnoval se konzultační činnosti pro magisterské studenty a doktorandy.

Součástí konference bude slavnostní křest dvoudílné anglické knihy Lucie Novákové, Michala Douši, Petra Česly a Jiřího Urbana nazvané Modern HPLC separations in theory and practice, exkurze do univerzitního pivovaru EUREKA, který sídlí na katedře analytické chemie či prohlídka jezuitské koleje s následným interaktivním koncertem vokálního sboru Muzikúra v kapli Božího Těla.

„Organizací této konference navazuje katedra analytické chemie na dlouholetou tradici. Série konferencí je pořádána s dvouletou periodicitou již od roku 1997 s jediným přerušením způsobeným pandemií covid-19," dodal Petr Bednář. Mezi partnery konference jsou Česká společnost chemická, společnosti TEVA, Zentiva a Alven Laboratories a impaktovaný časopis Journal of Separation Science. Konference se účastní také řada významných výrobců a distributorů analytické instrumentace a laboratorních produktů.

Právnická fakulta bude letos hospodařit s částkou přes 104 miliony korun, oproti loňskému roku je to o 4,7 milionu korun více. K tomu bude možné přičíst mimořádně 3,25 milionu korun z úrokových fondů a ve hře je i další mimořádný zdroj – fond Koheze ministerstva školství – z něhož by fakulta mohla získat více než 6 milionů korun. Díky tomu rozpočet mohl být navržen vedením fakulty jako vyrovnaný a mohl být schválen Akademickým senátem PF UP.

Schvalování rozpočtu bylo jedním z bodů červnového zasedání fakultního senátu. Ekonomická data a výhledy pro další roky senátorům představil děkan fakulty Václav Stehlík spolu s tajemníkem Petrem Bačíkem. „Pouze díky letošním jednorázovým mimořádným zdrojům, kdy rektor spolu s děkany rozhodl o dělení částky z úrokových fondů univerzity, a připravovanému ministerskému fondu Koheze, tento zdroj ale zatím není potvrzený, se nám podaří pokrýt rámcový deficit deset milionů korun,“ řekl senátorům děkan Václav Stehlík. Současně připomněl problematiku podfinancování vysokých škol a iniciativy, do kterých se fakulta v této souvislosti zapojuje, a také snahu vedení fakulty o úpravu metodiky dělení příspěvků a dotací směrem dovnitř univerzity. „Pro následující roky se chystá univerzitní rozvojový fond DKRVO, ale ne na provoz, pouze na nové, prorůstově orientované aktivity. Na přidělení prostředků z fondu nebude nárok a fakulta bude muset uspět v rámci posuzování záměrů ostatních fakult,“ naznačil děkan.

V předloženém rozpočtu nejvyšší nárůst zaznamenala položka mzdové náklady. Z loňských reálně utracených 84,9 milionu korun je plán letos čerpat 95,2 milionu. Předpokládaný dopad do letošního rozpočtu je tak 10,3 milionu korun. Nárůst mzdových nákladů je dán především zvýšením tarifů akademických i neakademických pracovníků v průběhu loňského roku. V současné době má univerzita jednotný mzdový tarif pro všechny součásti. Pro schválení předloženého rozpočtu zvedlo ruku všech 9 přítomných senátorů.

Senátoři dále schválili zpracovanou Výroční zprávu o činnosti a o hospodaření PF UP za rok 2023, podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2024/2025 a složení fakultní disciplinární komise. Spolu se třemi stávajícími akademiky Zdeňkem Červínkem z ústavního práva, Filipem Ščerbou z katedry trestního práva a Renátou Šínovou z katedry soukromého práva a civilního procesu nově v komisi zasednou tři studenti: Jan Šafář, student doktorského programu, Daniela Uramová a Jakub Záhora, posluchači magisterského programu Právo a právní věda.

Zápis ze zasedání, které se uskutečnilo 3. června, bude zveřejněn na webu Akademického senátu PF UP.

Právnická fakulta bude letos hospodařit s částkou přes 104 miliony korun, oproti loňskému roku je to o 4,7 milionu korun více. K tomu bude možné přičíst mimořádně 3,25 milionu korun z úrokových fondů a ve hře je i další mimořádný zdroj – fond Koheze ministerstva školství – z něhož by fakulta mohla získat více než 6 milionů korun. Díky tomu rozpočet mohl být navržen vedením fakulty jako vyrovnaný a mohl být schválen Akademickým senátem PF UP.

Schvalování rozpočtu bylo jedním z bodů červnového zasedání fakultního senátu. Ekonomická data a výhledy pro další roky senátorům představil děkan fakulty Václav Stehlík spolu s tajemníkem Petrem Bačíkem. „Pouze díky letošním jednorázovým mimořádným zdrojům, kdy rektor spolu s děkany rozhodl o dělení částky z úrokových fondů univerzity, a připravovanému ministerskému fondu Koheze, tento zdroj ale zatím není potvrzený, se nám podaří pokrýt rámcový deficit deset milionů korun,“ řekl senátorům děkan Václav Stehlík. Současně připomněl problematiku podfinancování vysokých škol a iniciativy, do kterých se fakulta v této souvislosti zapojuje, a také snahu vedení fakulty o úpravu metodiky dělení příspěvků a dotací směrem dovnitř univerzity. „Pro následující roky se chystá univerzitní rozvojový fond DKRVO, ale ne na provoz, pouze na nové, prorůstově orientované aktivity. Na přidělení prostředků z fondu nebude nárok a fakulta bude muset uspět v rámci posuzování záměrů ostatních fakult,“ naznačil děkan.

V předloženém rozpočtu nejvyšší nárůst zaznamenala položka mzdové náklady. Z loňských reálně utracených 84,9 milionu korun je plán letos čerpat 95,2 milionu. Předpokládaný dopad do letošního rozpočtu je tak 10,3 milionu korun. Nárůst mzdových nákladů je dán především zvýšením tarifů akademických i neakademických pracovníků v průběhu loňského roku. V současné době má univerzita jednotný mzdový tarif pro všechny součásti. Pro schválení předloženého rozpočtu zvedlo ruku všech 9 přítomných senátorů.

Senátoři dále schválili zpracovanou Výroční zprávu o činnosti a o hospodaření PF UP za rok 2023, podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2024/2025 a složení fakultní disciplinární komise. Spolu se třemi stávajícími akademiky Zdeňkem Červínkem z ústavního práva, Filipem Ščerbou z katedry trestního práva a Renátou Šínovou z katedry soukromého práva a civilního procesu nově v komisi zasednou tři studenti: Jan Šafář, student doktorského programu, Daniela Uramová a Jakub Záhora, posluchači magisterského programu Právo a právní věda.

Zápis ze zasedání, které se uskutečnilo 3. června, bude zveřejněn na webu Akademického senátu PF UP.

Nejlepší podnikatelské nápady přihlášené do letošního ročníku Podnikavé hlavy se během jejího finále představily odborné porotě. Vítězným projektem se stala aplikace StitchItOn, která za pomoci umělé inteligence vytváří vzory pro vyšívání, druhé místo získal tým projektu Pozemkov s online vyhledávačem pozemků v České republice a třetí příčku obsadila webová aplikace Atocks.cz pro prodej limitovaných edic investičního alkoholu. Soutěž pořádaná Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého (VTP UP) už patnáctým rokem pomáhá začínajícím i zkušeným podnikatelům nastartovat vlastní byznys.

Letos se do soutěže Podnikavá hlava přihlásilo přes třicet podnikatelských nápadů z celého Olomouckého kraje, což opět potvrdilo potřebu podporovat začínající podnikatele nejen v kraji, ale také v rámci Univerzity Palackého. Více než třetinu z celkového počtu přihlášených soutěžících totiž představovali studenti a studentky olomoucké univerzity. „Soutěží Podnikavá hlava přispíváme k rozvoji podnikavosti a podnikání v Olomouckém kraji a ke vzniku infrastruktury příznivé pro sturtupy a začínající firmy. Letošní ročník opět překvapil kvalitou přihlášených podnikatelských nápadů, z nichž opravdu každý má potenciál dříve nebo později uspět,“ okomentoval finále Podnikavé hlavy ředitel VTP UP Petr Kubečka.

Do finále soutěže se probojovalo několik podnikatelských nápadů studentů UP a jedním z nich byl právě vítězný projekt StitchItOn Anny Chesnokové, studentky Experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě UP. Speciální ocenění Podnikatel UP si odnesl Vít Bareš z Fakulty tělesné kultury UP se svým projektem CAPTURESS, který nabízí vizualizační řešení nemovitostí pro developery s přesahem do moderních technologií. Dalším studentským příspěvkem ve finále byl projekt ADHD Academy studentky FTK UP Karolíny Tomáškové zaměřující se na osvětu a podporu dospělých s ADHD nebo nápad na inovativní cvičební pás Core Rehab Supporter studentky Fakulty zdravotnických věd UP Lucie Orlové. Autorky obou projektů, stejně jako vítězka Anna Chesnokova, absolvovaly předmět Úvod do podnikání pravidelně pořádaný VTP UP ve spolupráci s katedrou ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty UP.

Slavnostní finále soutěže zahájil prorektor pro strategii a vnější vztahy Univerzity Palackého Michal Malacka, který vyzdvihl důležitost akcí na podporu podnikavosti pořádaných Vědeckotechnickým parkem UP. Následovaly krátké prezentace jednotlivých projektů před odbornou porotou tvořenou ředitelem VTP UP Petrem Kubečkou, regionální manažerkou agentury CzechInvest pro Olomoucký kraj Pavlínou Slepičkovou, mentorkou Vladislavou Závrskou z Inovačního centra Olomouckého kraje, inovační manažerkou ČSOB Janou Aubrechtovou a Patrikem Hužvou, CEO ve společnosti T.S.Bohemia.

Vyhlášení vítězů a předání hodnotných cen proběhlo za přítomnosti náměstka hejtmana Olomouckého kraje Jana Šafaříka a náměstka primátora statutárního města Olomouce Miloslava Tichého. Vítězný projekt získal finanční odměnu 50 000 Kč, roční pronájem místa v Element Coworkingu, možnost konzultací a mentoringu a také ceny od partnerů soutěže T.S.Bohemia a univerzitního obchodu UPoint.

Na soutěž Podnikavá hlava budou v průběhu celého roku navazovat další akce Vědeckotechnického parku UP, které podpoří podnikatelského ducha mezi studenty i ve společnosti. Jednou z nich je také každoroční konference UP Business Camp, jejíž 12. ročník se uskuteční 22. listopadu 2024.

Soutěž Podnikavá hlava proběhla v tomto roce pod záštitou rektora UP Martina Procházky, primátora statutárního města Olomouce Miroslava Žbánka a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Jana Šafaříka. Finanční podporu poskytli hlavní partneři Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Inovační centrum Olomouckého kraje. Online marketingovou propagaci soutěže zajistila Marketingová agentura Arrow Marketing. Soutěž byla realizována v rámci projektu č. 2422000002, Podpora podnikavosti, který je součástí Národního plánu obnovy, komponenty 1.4. Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie, financovaného z EU – Nástroje pro oživení a odolnost.