Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Parťák, za kterým si žáci mohou přijít popovídat o svých problémech, ale i radostech. Takto jednoduše popisuje svoji profesi Jiří Daněk, sociální pedagog z přerovské základní školy v ulici Boženy Němcové. Podpoře školních dětí se absolvent Cyrilometodějské teologické fakulty UP věnuje již přes deset let a je také předsedou Asocia­ce sociálních pedagogů. Jeho kariéra ale původně směřovala na železnici.

Chtěl totiž být strojvůdcem a na průmyslovce v Břeclavi vystudoval obor Elektrotechnika – elektrická trakce v dopravě. Výhybka přišla s poznáváním ne vždy snadného života drážních zaměstnanců.

„Měl jsem tendence probírat s lidmi jejich trable, začalo mě to táhnout k psychologii. Když jsem to přehodnotil, že by bylo fajn pracovat spíše s dětmi a mládeží, uvažoval jsem o vychovatelství. Pak jsem však objevil sociální pedagogiku, která tyto oblasti spojuje. To mě nadchlo a k přihlášce mě povzbudila i vedoucí vychovatelka na domově mládeže, která měla sociální pedagogiku vystudovanou. Začátky byly trochu těžší, ale třeba když jsme později měli něco počítat v excelu, nedělalo mi to problém, protože jsem v něm dělal celou střední a počítal smyčkové proudy,“ vzpomíná Jiří Daněk.

Jako sociální pedagog začal v rodném Přerově pracovat hned po dokončení bakalářského studia. „Dalo mi opravdu dobrý základ pro praxi. Hodně jsme se bavili o hodnotách, o etice. Jen když si vzpomenu na adaptační kurz v prváku v Domě Ignáce Stuchlého ve Fryštáku, tam jsme poznali nejen vyučující, ale především sebe. Magistra jsem pak studoval při práci, naštěstí na CMTF byli vždy velmi vstřícní.“

Tento text jste si již mohli přečíst v tištěném magazínu Žurnál. Archiv časopisu najdete zde.

Mezi problémy, kterými se Jiří Daněk s kolegyněmi ze školního poradenského pracoviště zabývá, patří absence žáků, vyrušování v hodinách, vztahové konflikty nebo rizikové chování. Pracují i s dětmi se sociálním znevýhodněním, bojují s předčasnými odchody ze vzdělávání.

„Snažím se reagovat na konkrétní ak­tuální potřeby. Při individuálních konzultacích se pokoušíme najít řešení, říct si, co se dá dělat jinak. Provádíme i diagnostiku ve třídě a snažíme se navázat spolupráci s rodinou žáka. Máme také několik preventivních programů, zaměřených například na sociální dovednosti, problémové hráčství nebo násilí v blízkých vztazích,“ přibližuje s tím, že za ním mohou přijít jak žáci, tak učitelé i rodiče školáků.

Komunikace, důvěra, podpora, to jsou pilíře jeho práce. „Dobrý sociální pedagog by měl být hlavně lidský, empatický a autentický, na nic si nehrát. A když něco slíbí, musí to dodržet.“

Důležitá je také práce na sobě, mimo jiné i jako prevence vlastního vyhoření. Jeho příznaky prý na sobě Jiří Daněk za těch více než deset let praxe již několikrát pocítil. Pomohlo další vzdělávání, seberozvoj, také koníčky – třeba si jen vyjít se psy na Čekyňský kopec.

Jistou vzpruhou je i skutečnost, že se podařilo sociální pedagogy v zákoně zařadit mezi pedagogické pracovníky, na čemž má asociace, kterou Jiří Daněk před třemi lety spoluzakládal a v jejímž čele stojí, svou zásluhu.

„Dosud jsme jako nepedagogičtí pracovníci například nemohli pracovat s kolektivem třídy, což postrádalo logiku, protože v rámci preventivních programů je práce s kolektivem spolužáků nezbytná. V praxi se to sice moc neřešilo, oporu v legislativě ale máme až nyní. Zároveň máme jasně danou i náplň práce,“ přibližuje některé z čerstvých změn, které jsou postupně zaváděny do praxe. „Aktivita asociace tím rozhodně nekončí, naopak se snažíme sociálním pedagogům, ředitelům i zřizovatelům škol při současných změnách poskytovat metodickou podporu.“

Vedle práce ve škole a pro asociaci, která má dvě stovky členů, Jiří Daněk spolupracuje i se svou alma mater. Jako lektor učí na kurzech, účastní se konferencí. Nabídky k většímu zapojení do akademické obce zatím odmítá. „V budoucnu možná, ale nechci úplně utéct ze školy, mít přesah do praxe je důležité. A navíc chyběly by mi ty děti – to je přece důvod, proč jsem to šel dělat!“

Jiří Daněk (* 1990)

Sociální pedagog na ZŠ Přerov, Boženy Němcové 16, absolvent sociální pedagogiky na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, s níž jako lektor pravidelně spolupracuje. Stál u založení Asociace sociálních pedagogů, jejímž je předsedou. Ve volném čase se věnuje sportu, zejména plavání nebo cyklistice, cestuje, chodí na procházky se psy, případně odpočívá u dobrého filmu.

S heslem 100 let osobnosti – 35 let fakulty vstupuje právnická fakulta do roku 2026. Připomínat si bude své obnovení a současně prvního děkana Miroslava Liberdu. V dubnu uplyne sto let od jeho narození.

Takzvaný Liberdův rok startuje na fakultě právě dnes. Přesně před pětatřiceti lety, 23. ledna 1991, rozhodl Akademický senát UP o obnově právnické fakulty. „Návrh na zřízení právnické fakulty“ tehdejším senátorům předkládal Josef Jařab, první polistopadový rektor UP. Ze zápisu jednání, který je uložen v univerzitním archivu, lze vyčíst, že všech 23 přítomných senátorů otevření fakulty schválilo.

  

Osobní vzpomínka profesora Josefa Jařaba na 90. léta, okolnosti obnovení právnické fakulty a na děkana Miroslava Liberdu (vpravo):
Jak jsme měnili centrum bezpráví na kazatelnu práva

„Jsem hrdý na to, jakou cestu za pětatřicet let naše fakulta urazila. Z fakulty o desítce zaměstnanců a šesti desítkách studentů je dnes univerzitní pracoviště respektované v České republice i v zahraničí. Velké poděkování patří všem, kdo každodenně pro fakultu pracovali a pracují a společně píší příběh naší fakulty,“ řekl Václav Stehlík, děkan fakulty.

Výroční logo i Iuracast

U příležitosti dvou výročí si fakulta nadělila speciální logo. „Při jeho tvorbě jsme pracovali s příjmením děkana obnovitele docenta Liberdy. Nejen pro devadesátá léta bylo příznačné. Svoboda, demokracie a občanská společnost jsou hodnoty, na kterých fakulta vyrostla a které se po celou dobu snaží podporovat a šířit,“ vysvětlil Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

Autorkou loga je fakultní grafička Barbora Kylsánová. Zaměstnanci a studenti fakulty budou mít možnost si jej přidat do svých e-podpisů.

V nejbližších týdnech fakulta představí další novinky a aktivity, které připravila pro Liberdův rok. V pátek 30. ledna vyjde premiérový díl podcastu Iuracast. „Chtěli bychom v něm představovat naše zaměstnance, a to nejen akademiky, a to malinko netradičně přes jejich životní příběhy a zajímavosti, které na sebe prozradí. Plánujeme i několik speciálních dílů,“ řekl proděkan Pavel Petr s tím, že za týden v Iuracastu vyzpovídá děkana fakulty. Podcast bude vycházet jednou měsíčně.

Další připravenou aktivitou je nový fakultní merch. Studenti a zaměstnanci se mohou těšit například na mikiny. Prodej by měl být zahájen se začátkem letního semestru.

Lístky na ples v prodeji

V duchu fakultních oslav se ponese také letošní Reprezentační ples PF UP. Tradiční akce se uskuteční v pátek 13. března v prostorách hotelu NH Collection Olomouc. Večerem provede moderátorka Eva Decastelo. Hudbu k poslechu a k tanci zajistí olomoucká formace New Street Band. Vrcholem hudebního programu bude vystoupení zpěvačky a muzikantky Terezy Balonové.  

„Pro zahájení prodeje vstupenek jsme záměrně vybrali pro fakultu historicky důležité datum 23. ledna. Studenti a zaměstnanci si lístky mohou koupit za zvýhodněnou cenu,“ uvedl Pavel Petr. Vstupenky jsou dostupné online na platformě smsticket.cz.

Liberdův rok se otiskne do řady dalších fakultních akcí, včetně například odborných konferencí. V plánu je speciální letní škola, setkání absolventů, udělení Ceny Miroslava Liberdy za dlouhodobý přínos pro rozvoj právnické fakulty a za šíření jejího dobrého jména nebo slavnostní otevření zrekonstruované budovy A.

Akademický senát Univerzity Palackého na svém včerejším jednání neschválil návrh nového Statutu UP předložený rektorem Michaelem Kohajdou. Předpis nezískal potřebnou třípětinovou většinu všech senátorů a senátorek.

Po více než čtyřhodinové debatě se v tajné volbě pro návrh vyslovilo čtrnáct členů senátu, čtyři byli proti a jeden se zdržel hlasování. Ke schválení bylo zapotřebí minimálně patnáct hlasů.

„Chtěl bych poděkovat všem senátorům a senátorkám, kteří návrh podpořili a uvědomovali si závažnost situace i odpovědnost, kterou univerzita v této věci nese. Bohužel se tak nyní nepodařilo přijmout náš klíčový vnitřní předpis v souladu s novelizovaným zákonem o vysokých školách,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Příprava nového Statutu UP souvisí především s nutností uvést vnitřní předpisy univerzity do souladu s novelou zákona o vysokých školách, která byla přijata v loňském roce. Podle pravidel stanovených touto novelou musí veřejné vysoké školy tuto povinnost splnit nejpozději do 1. března 2026. Nová podoba statutu má zároveň přispět k přehlednějšímu fungování univerzity a efektivnějšímu rozhodování. Odstraňuje také nesrovnalosti, na které MŠMT soustavně poukazuje od roku 2020.

„Na nové verzi statutu jsme začali pracovat prakticky okamžitě po mém nástupu do funkce, kdy se ukázalo, že žádný připravený návrh neexistuje, i když novela vysokoškolského zákona byla v legislativním procesu již dva roky. Rád bych poděkoval pracovníkům právního oddělení i celé akademické obci, která se aktivně zapojila do připomínkování. Míra transparentnosti, spolupráce a otevřené diskuse, s jakou byl statut připravován, byla v mnoha ohledech bezprecedentní,“ doplnil rektor Kohajda.

Po neschválení návrhu se nyní projednávání Statutu UP vrací zpět do pracovních komisí Akademického senátu. Akademická obec bude znovu vyzvána k zapojení se do další fáze diskuse nad upraveným návrhem, jehož podobu ovlivní zejména názor MŠMT. Vedení Univerzity Palackého věří, že se podaří dospět k takové podobě statutu, která získá potřebnou podporu senátu a umožní jeho schválení v nejbližším možném termínu, byť pravděpodobně po zákonné lhůtě.

Akademický senát UP se na včerejším jednání kromě Statutu UP zabýval také dalšími body programu. Schválil statut Institutu celoživotního vzdělávání Filozofické fakulty UP, ve znění technických změn LK AS UP schválil i dva předložené disciplinární řády, a to jak pro studenty CMTF, tak i pro studenty FZV UP. Vzal také na vědomí změnu ve složení senátu, kde Kristýna Václavková nahradila Michala Nguyena (oba FF), jenž ukončil studium. V závěru jednání AS UP nominoval zástupce studentů do Krizového štábu UP. Stal se jím senátor Petr Mocek (CMTF). Příští jednání AS UP se uskuteční 25. února. Více v přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.

Jak se žilo židovským dětem v terezínském ghettu? To chce především nejmladší generaci žáků a studentů přiblížit unikátní Zvuková cesta Petra Ginze v Terezíně, která vznikla na Univerzitě Palackého. Audiowalk pomocí imerzivního zvukového zážitku přenese návštěvníky Terezína do období holokaustu díky propojení autentických lokalit a dětského vyprávění. Projekt tak může pomoci při vzdělávání generace, které jsou již hrůzy 2. světové války časově vzdálené.

Zvukovou cestu Petra Ginze v Terezíně vytvořili pod vedením Andrey Hanáčkové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého žáci a studenti ve věku 13–19 let v rámci etablovaného vzdělávacího kroužku Sluchátko, zaměřeného na audiotvorbu a divadlo.

Tzv. audiowalk je založen na dramatizovaném vyprávění o období 2. světové války a holokaustu prostřednictvím osobního příběhu čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze, který v letech 1942–44 prošel terezínským ghettem pro Židy.

Princ se žlutou hvězdou

„S oporou o knihu Františka Tichého Princ se žlutou hvězdou popisující Ginzův osud a podle dětských časopisů z Terezína rekonstruujeme osudy židovských dětí pomocí zvukové cesty, která je přístupná školním výpravám i široké veřejnosti prostřednictvím mobilní aplikace platformy TourStories. Hlavní důraz jsme položili na propojení autentických lokalit v Terezíně s dětským vyprávěním. Děti ze Sluchátka celý rok psaly scénář, jezdily do Terezína, vybíraly ze života a díla Petra Ginze nejzajímavější okamžiky a seznamovaly se s tím, co se po dětech z ghetta zachovalo. Následně jsme sestavili trasu po Terezíně a nahráli situace, ve kterých vytváříme svět dětí v ghettu,“ popisuje vznik zvukové cesty Andrea Hanáčková z katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP, pod jejímž odborným vedením celý audiowalk vznikal.

Posluchači tak při zhruba hodinové procházce Terezínem zjistí, jak a proč děti odjížděly transportem do Terezína, jak se organizoval život v dětských domovech, jak si děti tajně vydávaly časopisy, učily se či jak hrály fotbal. Projekt cílí na autentické vylíčení dětských úzkostí, strachu či hladu, ale také normálních vztahů, chvilkových nadšení a silných kamarádství.

„Dvanáct zastavení je koncipováno jako procházka po Terezíně, konkrétní situace mají vazbu na danou lokaci, ve které se příběh odehrává. Celou procházkou provází dětské postavy, které Terezínem prošly, v čele s Petrem Ginzem a jeho sestrou. Imerzivní, vtahující zvuk audiowalku plný dětských hlasů doplňují fotografie, mapky a další materiály v aplikaci TourStories. Zvukovou cestu lze poslouchat přímo v Terezíně, ale lze ji využít i při výuce dějepisu a historie přímo v hodinách,“ doplňuje Andrea Hanáčková.

Autentický prožitek místa

Žáci a studenti z kroužku Sluchátko vybírali situace osvětlující život židovských dětí v ghettu tak, aby pomocí nových technologií přiblížili svým vrstevníkům toto smutné historické období prostřednictvím běžných denních situací a hlavně hlasů vrstevníků. „Míříme více na emoce a zážitek než na fakta a informace,“ říká osmnáctiletý gymnazista Šimon Čáp, který se podílel na dramaturgii situací či vývoji scénáře a hraje postavu přeživšího chlapce Kurta Kotouče. „Moc mě bavilo psaní scénářů z chlapecké ubikace – heimu. Tímto jsem se dozvěděl víc o každodenních činnostech, povinnostech a obecně o životě v ghettu,“ dodává Mikuláš Jabůrek, který v audiowalku namluvil postavu přeživšího Jiřího Bradyho. Mladí tvůrci zvukové cesty se shodují, že o holokaustu mají základní informace ze školy, zásadní je však pro ně autentický prožitek přímo na místě terezínského ghetta.

Jedinečná atmosféra tereziánské pevnosti zásadně umocňuje zážitek ze zvukové cesty a nechává ožít atmosféru stísněného prostoru ghetta. „Z desetitisíce dětí, které prošly Terezínem, jich osm a půl tisíc válku nepřežilo. Taková čísla jsou však těžko uchopitelná. Ale partu kluků nebo holek, kteří zažívají denní radosti a trápení ve specifických podmínkách, si žáci a studenti lépe představí. Slibujeme si od našeho audiowalku, že posluchači spoluprožijí v jedné hodině to, co děti v terezínském ghettu pro Židy zažívaly dva roky,“ uzavírá Andrea Hanáčková.

Unikátní zvuková cesta

Cílovou skupinou zvukové cesty jsou žáci základních a středních škol, rodiny s dětmi, ale i běžní turisté. Taková zvuková cesta nemá u nás ani v evropském kontextu obdoby. Projekt tak přináší zcela nový formát, který využívá dětské interprety, autentické příběhy a silně emotivní zvukový design Jana Čtvrtníka.

Více informací o tomto unikátním projektu najdete zde. 

Audiowalk bude spuštěn při příležitosti Mezinárodního dne holokaustu, který připadá na 27. ledna, a také k výročí narození Petra Ginze 1. února 1928. Ten v Terezíně vedl časopis Vedem, organizoval přednášky, psal si deník, kreslil. Zajímavý je také novodobý osud jeho díla, protože jeho kresba Měsíční krajina vyletěla s izraelským astronautem na palubě raketoplánu Columbia v roce 2003 až do vesmíru. Silné svědectví o jeho životě vydala v Čechách i v zahraničí jeho sestra Eva, která již pod jménem Chava Pressburgerová o svém bratrovi celý život vyprávěla a publikovala. Osobní vzpomínky dodali i někteří přeživší kamarádi, například veřejnosti známý Jiří Brady, který je i jednou z postav audiowalku.

Partnery projektu jsou Památník Terezín a Český rozhlas, finančně se na něm dále podílely Ústecký a Olomoucký kraj.

Nejoblíbenějšími vyučujícími na Univerzitě Palackého jsou Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie, oba z filozofické fakulty. Zvítězili ve druhém ročníku celouniverzitní soutěže Teaching Awards UP. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

„Kvalitní výuka je jednou z klíčových hodnot Univerzity Palackého a Teaching Awards UP jsou pro nás důležitým signálem, že ji spolu s inspirativním přístupem pedagogů považují za důležitou i studenti. Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Univerzity Palackého.

Princip soutěže, jejímž organizátorem je Centrum excelence ve vzdělávání, je založený na studentských nominacích. Soutěží se ve dvou kategoriích – Teaching Junior Award pro pedagogy s praxí do pěti let a Teaching Senior Award určené zkušeným učitelům. Hlasování probíhá prostřednictvím univerzitního systému pro evaluace. Z nominovaných následně v každé kategorii vzešla pětice finalistů s nejvyšším počtem hlasů (psali jsme zde).

„Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení.“ prorektorka Jitka Petrová

Finalisté poté připravili prezentační materiály pro Pedagogickou komisi UP, ve kterých představili sebe i způsob své práce se studenty. Na základě těchto podkladů komise rozhodla o vítězích. Stali se jimi v kategorii juniorních pedagogů Patrik Paštrnák z katedry historie a v kategorii seniorních vyučujících Miroslav Orel z katedry psychologie. Oba reprezentovali v soutěži filozofickou fakultu. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie FF zvítězili ve druhém ročníku soutěže Teaching Awards UP.

Vítězi prvního ročníku se stali Kateřina Valchářová a Kamil Kopecký, oba z Pedagogické fakulty UP. Podrobně jsme o nich psali zde.

Univerzita Palackého uspěla v závěru loňského roku s projektem Evropské komise a pro příštích pět let bude hostitelskou organizací krajského střediska Europe Direct. Jedna ze dvanácti českých poboček evropské informační sítě najde od ledna zázemí v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint na Horním náměstí. Hlavním cílem projektu je systematická komunikace a popularizace témat spjatých s EU a s evropskými hodnotami.

„Zjednodušeně se dá říct, že univerzita bude prostřednictvím pobočky Europe Direct přibližovat a vysvětlovat fungování Evropské unie veřejnosti, poskytovat srozumitelné informace a vytvářet prostor pro dialog o aktuálních evropských tématech. Součástí činnosti střediska je pravidelná komunikace na sociálních sítích, kde přehledně vysvětlujeme evropská témata a reagujeme na aktuální dění,“ vysvětluje Adéla Gajdošíková, koordinátorka olomoucké pobočky.

Více o olomoucké pobočce Europe Direct zde.

Neméně důležitým úkolem Europe Direct je rovněž pořádání vzdělávacích a diskuzních akcí ve spolupráci s řadou partnerských organizací nebo přednášky studentů a pedagogů z UP na základních a středních školách. „V roce 2026 se chceme zaměřit především na témata informační gramotnosti a boj s dezinformacemi nebo na demytizaci oblastí spjatých s udržitelným rozvojem. Ostatně témata odolnosti a udržitelnosti jsou i nedílnou součástí strategického záměru univerzity,“ dodává prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, pod jehož úsekem je projekt realizován.

Univerzita Palackého je přitom jedinou vysokou školou, při které je aktuálně lokální pobočka Europe Direct zřízena. V dalších městech fungují střediska například při městských knihovnách, Eurocentrech nebo při magistrátech. „Rádi bychom maximálně vytěžili personální zázemí a know-how univerzity, která se evropským tématům věnuje dlouhodobě. Pro studentky a studenty politologie, žurnalistiky nebo evropských studií půjde o skvělou příležitost, jak získat praxi, pro naše vyučující pak o rozšíření možností popularizace jejich výzkumu,“ říká jeden z řešitelů projektu Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP.

Výše už to nejde. Iva Machová z Fakulty tělesné kultury UP, která působí také jako šéftrenérka českých paraatletů a jako mezinárodní technická delegátka na atletických a paraatletických soutěžích, se stala zlatou rozhodčí dle požadavků organizace World Athletics.

„Jde o nejvyšší úroveň ve vzdělávacím systému rozhodčích World Athletics, vrchol rozhodcovské kariéry. Protože ten systém prošel změnou teprve před několika lety, nikdo z České republiky se tak vysoko ještě nedostal,“ uvedla Iva Machová. „Jako rozhodčí nyní můžu jezdit na olympijské hry nebo Diamantovou ligu, jako technická delegátka, tedy garantka kvality závodů, mám otevřené pomyslné dveře po celém světě. A samozřejmě mě to posouvá i v paraatletice,“ dodala.

Během náročné zkoušky musela mimo jiné analyzovat konkrétní situace, které mohou při závodech nastat. Nešlo přitom jen o dokonalou znalost pravidel, ale i o rychlost rozhodování. Zlatou kvalifikaci získává na osm let.

Iva Machová je odbornou asistentkou na katedře sportu FTK UP, na fakultě absolvovala obor Tělesná výchova a matematika pro střední školy a doktorské studium kinantropologie. Věnuje se didaktice atletiky a atletice osob s tělesným postižením. Jako atletka od mládí aktivně závodila, pod jejím trenérským vedením zvítězila Eva Kacanu ve vrhu koulí na paralympijských hrách v Pekingu. V současnosti je vedoucí týmu českých paraatletů a působí i jako mezinárodní technická delegátka a školitelka pro IPC Athletics a nově zlatá rozhodčí World Athletics. Kromě sportu ráda cestuje a fotografuje.

Více se o Ivě Machové můžete dozvědět v dřívějším vydání magazínu Žurnál zde.

Univerzitu Palackého navštívili zákonodárci a zákonodárkyně z obou komor Parlamentu ČR, pozvání univerzity přijalo sedm poslanců a čtyři senátoři.

„Setkání s poslanci a senátory zvolenými za Olomoucký kraj je pro nás vždy mimořádně cennou příležitostí,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda. „Mohli jsme představit naše klíčové priority ve vzdělávání, vědě i transferu znalostí a otevřeně diskutovat o tématech, která přímo ovlivňují budoucnost univerzity i celého regionu,“ podotkl.

Debata se zaměřila především na financování vysokých škol, ale také na nedostatečné kapacity v oborech, o které je dlouhodobě vysoký zájem ze strany společnosti i státu, například v nelékařských zdravotnických programech, či v některých pedagogických oborech. „Zákonodárce zajímaly rovněž dopady rozpočtového provizoria na chod univerzity. Sdíleli jsme s nimi také stav a směřování našich infrastrukturních projektů, které jsou zásadní pro další rozvoj výuky i výzkumu,“ doplnil Kohajda.

Významnou část jednání tvořila také diskuze o konkrétních legislativních výzvách – zejména o připravovaných změnách zákona o vysokých školách a o zákoně o účetnictví ve vztahu k veřejným vysokým školám. „Oceňujeme otevřený dialog i to, že zástupci obou komor Parlamentu ČR věnují pozornost tématům, která jsou pro vysoké školství klíčová. Věřím, že tato spolupráce pomůže nejen naší univerzitě, ale také rozvoji celého Olomouckého kraje,“ uzavřel rektor.

Dozvědět se důležité informace o studijních programech či přijímacím řízení, nakouknout do odborných učeben a laboratoří osmi fakult a k tomu se setkat s vyučujícími a studenty – to vše umožní tradiční Den otevřených dveří Univerzity Palackého. Zájemci o studium na druhé nejstarší univerzitě v České republice by si v kalendáři měli zvýraznit sobotu 24. ledna. Program startuje v 9 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin. Mezi fakultami se účastníci mohou svézt speciálním autobusem, v nabitém programu je i ochutnávka studentského jídla či punč zdarma na nádvoří univerzitní knihovny.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání se zástupci vedení fakult, prohlídky odborných učeben, hudební vystoupení i chill out zónu. „Návštěvníkům určitě doporučujeme zastávku na nádvoří univerzitní knihovny na Biskupském náměstí. Kromě punče zdarma a zdravé svačinky tu najdou i naše studentky a studenty, kteří coby pomyslný rozcestník rádi poradí a navedou,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout zmíněnou univerzitní knihovnu, dále science centrum Pevnost poznání, informační centrum a obchod UPoint, ale také vysokoškolskou kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.

S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 8:55, 10:40 a 12:25. Pro účastníky dne otevřených dveří je doprava zdarma a na palubě autobusu budou k dispozici ambasadoři z řad studentů, kteří během jízdy poskytnou další rady a informace.

Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu. Stačí si do něj nainstalovat naši aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.

Antimikrobiální nanomateriály, zejména nanočástice stříbra, vzbuzují v posledních letech značná očekávání jako možný nástroj v boji s rostoucí odolností bakterií vůči antibiotikům. Donedávna převládal názor, že vícestupňový mechanismus účinku nanomateriálů, který v sobě kombinuje fyzikální, chemické i biologické zásahy, znemožňuje bakteriím vytvořit si proti nim účinnou obranu. Vědci z katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty ale na základě vlastních experimentálních dat i rozsáhlé rešerše zahraničních studií tuto zažitou představu zásadně korigovali a upozornili, že bakterie jsou schopny se systematicky adaptovat i na nanomateriály. Nejde přitom o náhodné nebo přechodné jevy, ale o komplexní soubor obranných strategií, které se opakují napříč různými bakteriálními kmeny i typy nanočástic. Výsledek jejich práce publikoval časopis FEMS Microbiology Reviews.

Impulzem k přehodnocení dosavadního pohledu na účinnost antimikrobiálních nanomateriálů byla kombinace dlouhodobého experimentálního výzkumu a základní biologické úvahy o evoluční schopnosti bakterií. „Na jedné straně stály rozsáhlé poznatky a zkušenosti získané během našeho dlouhodobého výzkumu antibakteriální aktivity nanočástic stříbra, včetně studia bakteriální odolnosti vůči těmto materiálům. Na straně druhé to byla prostá zvědavost a intuitivní úvaha, kterou jsme měli od samého počátku – bakterie se na Zemi vyskytují již miliardy let a dokázaly se adaptovat prakticky na jakékoli nepříznivé prostředí, včetně působení antibiotik, která dnes běžně používáme k léčbě bakteriálních infekcí,“ uvedl Libor Kvítek z katedry fyzikální chemie.

Vědci se proto rozhodli ověřit, zda jsou bakterie schopny podobné adaptace i vůči tak silné antibakteriální látce, jakou jsou nanočástice stříbra, které navíc působí vícestupňovým mechanismem. „Bylo by naivní se domnívat, že nikoli. Vznik zvýšené odolnosti bakterií opakovaně vystavených nanočásticím stříbra jsme proto do jisté míry očekávali. Skutečným překvapením pro nás nebyl samotný fakt adaptace, ale způsob, jakým jej bakterie dokázaly dosáhnout,“ podotkl Aleš Panáček z katedry fyzikálních chemie, podle kterého výsledky ukazují, že vícestupňové působení samo o sobě není zárukou dlouhodobé účinnosti.

První jasné důkazy o cílené adaptaci se objevily při experimentech s opakovanou expozicí bakterií nanočásticím stříbra. Bakterie totiž nalezly překvapivě jednoduchý a velmi účinný obranný mechanismus. Namísto toho, aby bakterie čelily jednotlivým účinkům nanočástic samostatně, dokážou jejich působení neutralizovat jako celek. „Využívají přitom fyzikálně-chemickou slabinu koloidních nanočástic, konkrétně jejich tendenci ke shlukování a destabilizaci. Tento přístup vedl k přelomovým publikacím v časopisech z rodiny Nature, které popsaly dosud neznámé mechanismy adaptace jak u Gram-negativních, tak Gram-pozitivních bakterií. Právě tyto práce se staly základem pro současný přehledový článek, jehož cílem bylo systematicky shrnout poznatky napříč světovou literaturou,“ uvedl Aleš Panáček.

Adaptace, nikoli klasická rezistence

Navzdory rozdílům mezi jednotlivými bakteriemi se opakovaně objevují stejné klíčové adaptační mechanismy. Mezi tyto strategie patří zejména efluxní pumpy zajišťující aktivní vypuzování toxických kovových iontů z buňky či extracelulární bariéry spočívající ve shlukování nanočástic prostřednictvím biofilmu nebo flagelinu, které poté neutralizují nanočástice ještě před jejich průnikem do buňky. Na seznamu adaptačních mechanismů bakterií vůči nanočásticím jsou i strukturální a morfologické změny, například zesílení buněčné stěny nebo změna tvaru buňky. „Tyto procesy dokazují, že adaptace na nanomateriály není pasivní reakcí, ale aktivní a koordinovanou odpovědí buněk,“ řekla Lucie Suchánková z katedry fyzikální chemie.

Zatímco některé obranné principy – například efluxní pumpy či reakce na oxidační stres – jsou společné s antibiotickou rezistencí, jiné mechanismy jsou pro nanomateriály zcela specifické „Bakterie jsou například schopny shlukovat a destabilizovat samotné nanočástice, čímž dochází ke ztrátě jejich antibakteriálního účinku. Právě práce s fyzikálně-chemickými vlastnostmi nanočástic představuje nový rozměr bakteriální adaptace, který u klasických antibiotik neexistuje,“ upozornila Lucie Suchánková.

Závěrem autoři připomněli, že schopnost adaptace je hluboce zakořeněna v evoluční historii bakterií. „Bakterie se na této planetě vyskytují téměř čtyři miliardy let. Lze proto předpokládat, že za takto dlouhé evoluční období přišly přirozeně do kontaktu s celou řadou látek s negativními účinky, s nimiž se musely adaptivně vyrovnat,“ dodal přednosta Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

Zda je adaptace na nanočástice stříbra dávno „osvojeným trikem“, nebo relativně novým jevem, ale nadále zůstává otevřenou otázkou. Jisté však je, že vícestupňové působení nanomateriálů samo o sobě není zárukou, že se bakterie nenaučí přežít i v těchto podmínkách. Právě toto poznání je klíčové pro budoucí bezpečné a účinné využití nanomateriálů v medicíně i dalších oblastech.

Odkaz na článek najdete zde.

Autoři přehledového článku upozornili, že u nanomateriálů nelze mechanicky přebírat pojmy známé z antibiotické léčby. Zavedený pojem „rezistence“ nemá u nanomateriálů stejný význam jako v případě antibiotik. Z tohoto důvodu je v souvislosti s nanomateriály vhodnější používat pojem adaptace. Rozdíl mezi dočasnou tolerancí a dlouhodobou adaptací spočívá zejména v délce trvání zvýšené odolnosti a v přítomnosti genetických změn, které umožňují bakteriím přežívat i při opakovaném působení nanočástic.

Univerzita Palackého v Olomouci stojí na principech akademické svobody, lidské důstojnosti a rovného přístupu ke vzdělání. Se znepokojením proto sledujeme násilí, represe a omezování základních lidských práv, kterým čelí obyvatelé Íránu, včetně členů akademické obce, našich studentek a studentů a jejich rodin. Zvláště znepokojivé jsou zásahy proti občanské společnosti, omezování svobody projevu, svobody pohybu a přístupu k informacím.

Prostřednictvím Welcome Office Univerzity Palackého a jednotlivých fakult jsme v přímém kontaktu s íránskými studenty a studentkami Univerzity Palackého a řešíme jejich situaci tak, aby mohli i nadále pokračovat ve studiu na naší alma mater v prostředí založeném na respektu k lidským právům a demokratickým hodnotám.

Univerzita Palackého se hlásí k podpoře všech, kteří usilují o život ve svobodné společnosti a právním státě, kde je vzdělání cestou k poznání a porozumění, kritickému myšlení a aktivnímu občanství. K těmto hodnotám se hlásíme nejen slovy, ale i odpovědným jednáním vůči lidem, kteří jsou součástí naší akademické obce.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.

rektor Univerzity Palackého v Olomouci

O významný krok vpřed se v oblasti mezinárodní spolupráce posouvá Ústav radiologických metod Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého. Jako první v České republice se olomoucká univerzita stala členem Erasmus Radiography Group (ERG) – mezinárodní sítě univerzit, která se zaměřuje výhradně na výměnné pobyty studentů radiologické asistence po celé Evropě v rámci programu Erasmus+.

„Vstup do této specializované evropské skupiny přináší studentům zcela nové možnosti zahraničních mobilit. První výměnné pobyty jsou plánovány na začátek roku 2027, a to formou tříměsíčních studijních pobytů, včetně klinické praxe v místních nemocnicích. Z naší fakulty budou moci vycestovat čtyři studenti radiologické asistence, zatímco čtyři zahraniční studenti přijedou v rámci výměny do Olomouce,“ uvedl proděkan FZV UP pro zahraniční vztahy a internacionalizaci Lukáš Merz.

Studenti, kteří mají zájem o zahraniční výjezd v příštím akademickém roce, se mohou již nyní obracet přímo na Erasmus koordinátora Ústavu radiologických metod FZV UP Jiřího Kozla s informací, kam a na jak dlouho by chtěli vyjet.

➡️ Termín pro nahlášení zájmu je do 2. 2. 2026.

➡️ Výběrové řízení na studentské výjezdy proběhne v týdnu od 16. 2. do 20. 2. 2026.

Koordinaci aktivit v rámci ERG zajišťuje Jiří Kozel, Erasmus koordinátor Ústavu radiologických metod, společně s Irenou Jedličkovou ze zahraničního oddělení fakulty a v úzké spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc: Radiologickou klinikou, Klinikou nukleární medicíny a Onkologickou klinikou. Cílem je nabídnout studentům nejen odbornou zkušenost ze zahraničí, ale také možnost poznat jiný zdravotnický systém, pracovní prostředí a rozšířit si profesní i osobní obzory.

„V současné době máme navázanou spolupráci s univerzitami v Bologni, Portu, Dublinu a Lublani. Studenti tak budou moci vycestovat v rámci programu Erasmus+ již v následujícím akademickém roce, a to ve standardním termínu výměnných pobytů Erasmus Radiography Group od začátku ledna do konce března,“ uvedl Jiří Kozel.

Nabídka klinických stáží

Kromě ERG výjezdů mohou studenti Ústavu radiologických metod využít také Erasmus+ klinické stáže, které lze absolvovat v průběhu celého roku, nejčastěji na 2–3 měsíce. „V uplynulém roce se nám podařilo navázat spolupráci s univerzitou v Innsbrucku. V zimním semestru k nám z této univerzity přijela na tříměsíční klinickou stáž studentka Lisa a naopak studentka Kateřina z našeho ústavu absolvovala stejnou délku klinické stáže právě v Innsbrucku,“ zmínil Jiří Kozel.

„Rád bych studenty povzbudil, aby se této příležitosti nebáli a přihlásili se. Erasmus není jen o tom ‚jet někam do zahraničí‘, ale hlavně o zkušenostech, které vás posunou odborně i lidsky. Společně s kolegyní Irenou Jedličkovou se budeme snažit udělat maximum pro to, aby byl pobyt našich studentů v zahraničí co nejlépe připravený, smysluplný a aby pro ně byl skutečným přínosem,“ shrnul Jiří Kozel. „Ať už budou studenti řešit výběr destinace, délku pobytu nebo samotnou přípravu, jsme tu od toho, abychom jim se vším pomohli,“ dodala Irena Jedličková.

Aktuální informace o Erasmu, výjezdech i zkušenostech studentů najdete také na sociálních sítích. Sledujte facebookovou stránku Erasmus Radiography UPOL a Instagram @erasmus_radiography_upol, kde budou průběžně doplňovány další informace.

Irena Ferčíková Konečná, Milena Lahutová a Marta Lidia Dubel si za své jméno mohou nově psát titul LL.M. Staly se historicky prvními absolventkami kurzu Master of Laws International and European Law v online formě, který nabízí olomoucká právnická fakulta.

Při hodnocení svého ročního studia se absolventky shodly hned na několika přednostech tohoto nového kurzu. Vyhovovala jim online forma. Vyzdvihly možnost ušít si kurz z velké části na míru podle svého profesního zaměření. Spokojeny byly s úrovní výuky, kdy bonusem je výuka v angličtině. Ocenily například i to, že podmínkou přijetí do kurzu není právní vzdělání. „Osobně jsem byla velmi spokojená se všemi vyučujícími a domnívám se, že program má potenciál přitáhnout mnoho zahraničních studentů. Jak díky skvělé jazykové vybavenosti vyučujících, tak i díky vysoké odbornosti, kvalitě a individuálnímu přístupu, kterého si velmi cením,“ řekla Irena Ferčíková Konečná, která absolvovala modul LL.M. in European Human Rights Law.

Irenu Ferčíkovou Konečnou a Milenu Lahutovou, která získala titul za absolvování modulu LL.M. in European Law, jsme požádali, aby se ohlédly za svým studiem.

Co vás motivovalo ke studiu LL.M. kurzu na Právnické fakultě UP?

Irena Ferčíková Konečná (IFK): Ač jsem původně vystudovala na UP speciální pedagogiku, vždy jsem pracovně měla blízko k právní problematice. Od azylu a migrace, po otázky obchodování s lidmi až po témata, týkající se lidskoprávních aspektů sexuální práce, tělesné autonomie, práv v digitálním prostoru. Posledních sedm let jsem pak velmi úzce sledovala vývoj evropské legislativy v těchto oblastech. Proto když má alma mater otevřela studium LL.M., k tomu distančně a také lidem bez právního vzdělání, neváhala jsem. 

Milena Lahutová (ML): Od roku 2007 pracuji v evropských fondech a věnuji se veřejné podpoře, což je část evropského soutěžního práva. Studium LL.M., nebo MBA jsem zvažovala delší dobu. Hledala jsem program, který by mi umožnil vzdělat se v evropském právu. Bylo to docela dlouhé hledání. Evropské univerzity nabízejí studium evropského práva, ale LL.M. studia často vyžadují prezenční účast, což při mém pracovním vytížení nepřipadalo v úvahu. Až jsem narazila na program na Právnické fakultě Univerzity Palackého.

Jak vám vyhovovala částečná možnost výběru předmětů, modulu kurzu a online forma?

IFK: Bylo to přesně to, co jsem hledala. Možnost studovat online a ušít si program do velké míry podle své odbornosti byla skvělá.

ML: Bylo možné si vybrat z několika modulů a v rámci každého modulu pak konkrétní předměty. Zvolila jsem si modul LL.M. in European Law. V rámci něj bylo nutné splnit osm předmětů plus závěrečný seminář. Dva předměty byly povinné a ostatní bylo možné si zvolit podle vlastních preferencí. Vybrala jsem si například předměty EU Institutions nebo Regulation of Digital Markets. Velmi zajímavý byl pro mě i předmět International and European Environmental Law. Zásadní byl pro mě předmět EU Competition Law, jelikož do soutěžního práva spadá i oblast veřejné podpory, kterou se zabývám. I když zrovna veřejná podpora obsahem předmětu není (a často se neučí ani na jiných evropských univerzitách), tak východiska jsou společná. Proto jsem si zvolila pro závěrečný seminář téma „podnik“ v soutěžním právu EU. Téma bylo náročné, a i vyučující byli nároční. Což je naprosto v pořádku. Celé studium navíc probíhalo v angličtině. Byla to pro mě skvělá příležitost, jak rozvíjet odbornou angličtinu.

Seděla mi i online forma. Mohla jsem studovat podle svých časových možností, o víkendech, o svátcích, večer, prostě tehdy, kdy mi to zrovna časově vyhovovalo. Probíranou látku jsem si mohla rozdělit do kratších bloků podle toho, jak mi to právě vyhovovalo, a taky jsem se mohla k tématům vracet nebo si je projít vícekrát. 

Naplnilo studium vaše očekávání?

IFK: Jednoznačně. Uvítala jsem, že po tolika letech praxe mohu usednout do virtuální lavice a nechat se vzdělávat. Moc jsem ocenila možnost reflektovat moje praktické poznatky s vyučujícími a vést zajímavé diskuze. Také jsem díky studiu a díky skvělému metodickému vedení dokázala napsat tři odborné články – jako vedlejší pozitivní efekt studia.

ML: Naplnilo přesně to, co jsem očekávala. Bylo to hlavně tím, že jsem si mohla vybrat modul a předměty podle svého zaměření.

Doporučila byste studium tohoto programu kolegům, kteří zvažují přihlášku?

IFK: Bezpochyby. Nabídka obdobných programů se sice dá najít i jinde, ale nejsem si jista, zda tyto programy dokážou nabídnout takovou kvalitu jako na olomoucké právnické fakultě. Ocenila jsem individuální přístup vyučujících, možnost konzultací a prostor pro odbornou diskuzi.   

ML: Ano, a to nejen těm, kteří se ve své praxi věnují čemukoliv, co souvisí s Evropskou unií. Ale vlastně komukoliv. Mám pocit, že evropské právo je u nás pořád tak trochu opomíjené, ale přitom nás ovlivňuje v každodenním životě. Studium je koncipováno jako jednoroční, vychází to na čtyři předměty za semestr. Je to docela časově náročné. Nicméně se studium dá prodloužit na dva roky, což může mnohým vyhovovat.

Více k nabídce LL.M.kurzů na webu fakulty.

Stávající předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého Ondřej Molnár povede uvedené grémium i v dalším funkčním období. Rozhodli o tom senátorky a senátoři FF UP.   

V novém složení se poprvé sešel Akademický senát Filozofické fakulty UP. Na ustavujícím jednání si zvolil svého předsedu, jimž se hned v prvním kole tajné volby stal Ondřej Molnár (katedra anglistiky a amerikanistiky). Dosavadní předseda uvedeného grémia byl jediným navrženým kandidátem. Z dvaceti přítomných senátorů pro něj zvedlo ruku devatenáct. On sám se při hlasování zdržel.

„Akademický senát vnímám jako vrcholný orgán fakulty, který má primárně kontrolovat její vedení. Pracuje v atmosféře kooperace a dialogu a respektu vůči celé akademické obci a nezavírá oči před tím, co je potřeba řešit. Vnímám jej jako seskupení, které problémy pojmenovává a přispívá k jejich řešení. Rád bych i v nastaveném fungování pokračoval. Mezi hodnoty, které vyznávám, patří respekt vůči druhému člověku, komunikace v dialogu, transparentnost a absence zákulisního intrikaření. Jako senátor velkého senátu UP bych rád i nadále informačně propojoval fakultní senátory s děním na celé univerzitě,“ uvedl.

Součásti programu ustavujícího jednání AS FF UP byla i volba jeho místopředsedů. Místopředsedkyni za akademickou obec se stala Kristýna Solomon (katedra germanistiky) a místopředsedou za studentskou obec Jáchym Žalud z katedry divadelních a filmových studií a katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

V další části jednání si senátoři a senátorky filozofické fakulty zvolili předsedy dvou komisí. Předsedou ekonomické komise se v třetím kole tajné volby stal Ondřej Kročil (katedra ekonomických a manažerských studií), studijní komisi povede Tommy Šmerda, student katedry historie.

Na návrh děkana FF UP Jana Stejskala přijal senát filozofické fakulty i kandidátku do disciplinární komise. Janu Vrajovou (katedra bohemistiky), která nyní bude pracovat pro Etickou komisi UP, nahradí ve fakultní disciplinární komisi Martina Stratilková (katedra muzikologie).  

Během lednového jednání hovořil děkan FF UP i o proděkanském týmu. Jana Stejskala si filozofická fakulta zvolila jako děkana i pro druhé funkční období, a pokud bude do funkce jmenován rektorem UP, počítá s proděkanským týmem ve složení: René Andrejs (katedra slavistiky), proděkan pro organizaci a rozvoj, Michaela Zahradníková (katedra asijských studií), proděkanka pro zahraniční záležitosti, Wilken Engelbrecht (katedra nederlantistiky), proděkan pro akreditační řízení, Eva Klimentová (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie), proděkanka pro studium, Lenka Křupková (katedra muzikologie), proděkanka pro vědu a doktorské studium, Petr Bilík (katedra divadelních a filmových studií), proděkan pro vnější vztahy. Příští AS FF UP se uskuteční 18. února.  

Půllitr dokáže zachránit lidský život, pokud je naplněný tou nejvzácnější tekutinou. Co může být lepšího než zahájit týden dobrým skutkem. Zvlášť když se jedná o Akademický týden UP. Bezplatně darovat krev a vylepšit tak na transfuzním oddělení univerzitní statistiku bude opět možné v rámci týdenní akce Daruj krev s Univerzitou Palackého, která odstartuje v pondělí 16. února. Zájemci se mohou registrovat již nyní.

„Univerzita Palackého podporuje bezplatné dárcovství krve již řadu let zavedenými akcemi, vedle výzvy v rámci Akademického týdne UP je to třeba souboj fakult s názvem Vyhrň rukáv. Zástupci Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc jsou pravidelnými hosty Majálesu či MEET UP. Ceníme si každého bezplatného dárce krve a plazmy a jsme vděční, pokud některá z námi pořádaných akcí navýší počet prvodárců,“ uvedl koordinátor výzvy Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí.

V loňském roce se pro Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc podařilo získat více než 840 odběrů od dárců hájících barvy univerzity, z toho 131 z nich byli prvodárci. „Je třeba vysoce ocenit ty, kteří se rozhodnou svou krev darovat, je to krásný projev mezilidské solidarity. Univerzita Palackého tak ukazuje, že není uzavřenou komunitou odtrženou od okolí, ale že naopak toto okolí vnímá a aktivně pomáhá těm, kteří tuto pomoc potřebují,“ shrnul prezident Českého červeného kříže a pedagog přírodovědecké fakulty Marek Jukl.

Také letos se bude vedení univerzity snažit o podporu bezplatného dárcovství krve. Akademický týden UP tak odstartuje akcí Daruj krev s Univerzitou Palackého. Od pondělí 16. do pátku 20. února jsou vítáni prvodárci i pravidelní dárci z fakult, rektorátu a dalších univerzitních zařízení. Zájemci se mohou do 10. února registrovat prostřednictvím formuláře. Zapojit se mohou také zahraniční studenti, pokud mají pojištění u české zdravotní pojišťovny. Všichni dárci obdrží jako poděkování drobné dárky z UPointu a Fakultní nemocnice Olomouc. „Během Akademického týdne UP na podzim loňského roku se do výzvy zapojilo padesát dárců, věřím, že v únoru toto číslo překonáme,“ shrnul Ondřej Martínek.

Více na o výzvě na Daruj krev s UP.

Lidské tělo je nejlepším atomárním inženýrem. Při vývoji revoluční technologie, která může změnit průmyslovou výrobu peroxidu vodíku i dalších chemikálií, se o tom přesvědčil mezinárodní tým vedený výzkumníky z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) na VŠB-Technické univerzitě Ostrava. Při návrhu materiálu, který zjednodušuje výrobní proces, nevyžaduje použití toxických organických rozpouštědel či drahých vzácných kovů a k fungování potřebuje pouze sluneční energii, kyslík a vodu, se vědci inspirovali lidskými enzymy. Prestižní časopis Nature Communications práci publikoval na sklonku minulého roku a zařadil ji mezi 50 nejvýznamnějších vědeckých objevů roku.

Peroxid vodíku je jednou z nejdůležitějších průmyslových chemikálií. Je hojně využíván nejen v chemickém průmyslu, ale také ve farmacii, medicíně, textilním průmyslu a technologiích úpravy vod. Trh s peroxidem vodíku se odhaduje na více než pět miliard USD ročně. Tradiční výroba látky je několikastupňový proces, který používá toxická organická rozpouštědla a je závislý na drahých katalyzátorech s palladiem. Vstupní chemikálie i odpadní produkty navíc mohou mít negativní vliv na zdraví a životní prostředí.

„Naším cílem bylo připravit materiál, který dovolí efektivní, ekologickou a levnou výrobu peroxidu vodíku. Při vývoji takového fotokatalyzátoru jsme se inspirovali strukturou a chováním enzymů v lidském těle. Výsledkem je technologie, která nevyžaduje toxická organická rozpouštědla ani drahé vzácné kovy a využívá levný materiál na bázi uhlíku, dusíku a mědi, jenž funguje ve vodě pouze s použitím slunečního záření a vzdušného kyslíku,“ řekl Radek Zbořil, vedoucí výzkumných týmů CATRIN a CEET.

Při vývoji nového fotokatalyzátoru napodobili čeští vědci funkci cytochromu c oxidázy – enzymu, který lidským buňkám umožňuje získávat energii přenosem elektronů na kyslík. K tomuto přenosu využívá atomy mědi ve své struktuře, a právě na tento mechanismus vědci vsadili.

„Velmi přesně jsme napodobili chemické okolí kovů ve struktuře enzymu a na povrchu velmi malých uhlíkových nanočástic s fotokatalytickými vlastnostmi ukotvili atomy mědi. Právě mezi uhlíkovými nanočásticemi, atomy mědi a molekulou kyslíku dochází po ozáření světlem k velmi efektivnímu přenosu elektronů, který se podobá enzymatickému ději a dovoluje dosáhnout vysoké produkce peroxidu vodíku,“ doplnil první autor práce Lukáš Zdražil, který také působí v CATRIN a CEET.

Výroba peroxidu vodíku pomocí slunečního záření a vody je již několik let cílem vědeckých týmů na celém světě, neboť nevyžaduje toxická organická rozpouštědla a nevznikají při ní toxické vedlejší produkty. Dosavadní výzkum zůstával spíše v akademické rovině, zejména s ohledem na používané drahé kovy a často složitou skladbu fotokatalyzátorů. Prozatímní laboratorní výzkumy navíc vedly k relativně nízké produkci peroxidu vodíku, která neobstála ve srovnání se stávající průmyslovou výrobou.

„Nový fotokatalyzátor umožňuje až o dva řády vyšší produkci peroxidu vodíku v porovnání se všemi dosud publikovanými systémy, čímž se přibližujeme průmyslovým požadavkům. Materiál je navíc zcela netoxický, dobře recyklovatelný a opakovaně použitelný při výrobě,“ dodal Zdražil.

České týmy se nyní soustředí na možnosti využití této technologie pro lokální chemickou výrobu v místě spotřeby pro zemědělství, farmaceutickou výrobu nebo ekologické aplikace. Kombinace sluneční energie a materiálů napodobujících enzymatické systémy by mohla přinést další slibné výsledky.

„Věřím, že napodobení struktur a funkcí enzymů na bázi železa a mědi může směřovat k dalším zajímavým technologiím v chemickém průmyslu i farmacii, například při výrobě epoxidů, alkoholů nebo fenolů,“ uzavřel Zbořil.

Článek najdete zde.

Na moderní přístupy v racionálním vývoji nových léčiv bude zaměřen devátý ročník mezinárodního workshopu Advanced in silico Drug Design Workshop 2026, který na přírodovědecké fakultě uspořádá katedra fyzikální chemie pod záštitou infrastruktury ELIXIR CZ a s podporou univerzitní sítě Aurora. Pětidenní akce se uskuteční 26.–30. ledna 2026 a nabídne přehled nejnovějších trendů v oblasti počítačového návrhu léčiv, včetně využití metod umělé inteligence. Hovořit se bude také o pokročilých výpočetních nástrojích a na programu jsou i praktické ukázky vedené předními mezinárodními odborníky.

„Cílem workshopu je přiblížit studentům a mladým vědcům moderní přístupy k vývoji léčiv, které se dnes běžně používají v akademickém i průmyslovém výzkumu. Výpočetní metody a umělá inteligence hrají v návrhu léčiv stále významnější roli. Chceme účastníkům nabídnout nejen teoretický přehled, ale především praktickou zkušenost s nástroji, se kterými se mohou setkat ve své další kariéře. Zároveň považujeme za důležité vytvářet prostor pro setkávání odborníků z různých oblastí a podporovat mezinárodní spolupráci. Právě kombinace špičkových přednášek, praktických workshopů a závěrečné výzvy dává tomuto setkání jedinečný charakter,“ uvedl Karel Berka z katedry fyzikální chemie.

Špičkoví odborníci a praktické workshopy

Program kombinuje odborné přednášky s praktickými workshopy, během nichž si účastníci sami vyzkouší specializované softwarové aplikace používané ve výzkumu a vývoji léčiv. Mezi pozvanými přednášejícími jsou například Peter Ertl z Ertl Molecular (dříve Novartis), Alexandre Varnek z Université de Strasbourg a Thierry Langer z University of Vienna, kteří patří mezi přední osobnosti v oblasti in silico návrhu léčiv a chemoinformatiky. Vystoupí také Pavlo Polishchuk z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP, který se podílí na organizaci workshopu.

Páteční výzva

Vyvrcholením celého týdne bude páteční výzva, ve které účastníci dostanou za úkol identifikovat biologicky aktivní sloučeniny z přibližně 3 500 předpřipravených chemických látek, které je možné nasyntetizovat. Účastníci z nich v týmech vyberou vhodné látky a tento výběr látek se následně nasyntetizuje a otestuje za pomoci infrastruktury CZ-OPENSCREEN. Účastníci tak využijí znalosti získané během celého workshopu v praxi.

Akce Advanced in silico Drug Design Workshop 2026 se uskuteční v anglickém jazyce a registrace je stále otevřená. Zájemci se mohou přihlásit zde.

Univerzitní síť Aurora se rozšiřuje mimo Evropu. Novým globálním partnerem se na konci loňského roku stala Simon Fraser University (SFU) ve Vancouveru v Kanadě. Partnerství představuje důležitý krok v dalším rozvoji Aurory jako mezinárodně propojené sítě vysokých škol, které spojuje důraz na akademickou excelenci a společenskou odpovědnost. Pro členy sítě včetně UP znamená vstup SFU do Aurory nové příležitosti k mezinárodní výzkumné spolupráci či navazování kontaktů s předními severoamerickými výzkumnými pracovišti.

Začlenění univerzity do sítě Aurora zároveň posiluje evropsko-kanadskou spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání a výzkumu. Vyjadřuje společný závazek k akademické spolupráci, demokratickým hodnotám a aktivnímu zapojení univerzit do řešení společenských výzev, které jsou společné pro celou planetu. Aurora a SFU budou společně rozvíjet aktivity zaměřené na udržitelnost, rovnost a inkluzi i inovace ve vzdělávání, a to s cílem propojovat regionální znalosti s globálním dopadem.

„Prohloubení spolupráce se Simon Fraser University představuje významný milník v rozšiřování sítě našich globálních partnerů,“ uvedla prezidentka Aurory a rektorka Univerzity v Innsbrucku Veronika Sexl. „Sdílíme nejen hodnoty a vize, ale také řadu tematických průniků a příležitostí k dalšímu rozvoji. Spojuje nás snaha budovat mosty a aktivně přispívat k pozitivním společenským změnám, a proto v náročných časech posilujeme transatlantickou spolupráci.“

Silný partner pro evropské univerzity

Simon Fraser University, založená v roce 1965, patří mezi přední kanadské veřejné výzkumné univerzity. Mezinárodní uznání si získala především díky interdisciplinárnímu přístupu, silnému propojení s praxí a komunitami a zaměření na aplikovaný výzkum reagující na aktuální společenské potřeby.

Univerzita nabízí široké spektrum studijních programů v oblasti společenských a přírodních věd, environmentálních studií, pedagogiky, ekonomie i aplikovaných technologií a je domovem řady výzkumných center zaměřených na průřezová témata. Významnou roli hraje také tamní fakulta přírodních věd, která se soustředí na molekulární biologii a biochemii, včetně molekulární genetiky, buněčné biologie, bioinformatiky či strukturní biologie.

Zleva: Veronika Sexl, prezidentka Aurory a rektorka Univerzity v Innsbrucku; Dugan O’Neil, prorektor pro výzkum a inovace na SFU; Ramon Puras, generální tajemník Aurory

Společné priority a další rozvoj spolupráce

„Z hlediska zapojení Iniciativy evropských univerzit a Univerzity Palackého do aliance Aurora představuje spolupráce se Simon Fraser University strategické rozšíření našich globálních partnerství. Zaměření SFU na oblasti udržitelného rozvoje, klimatických opatření, urbánních studií, digitální transformace či inovačních ekosystémů velmi dobře doplňuje silné stránky UP v přírodních vědách, medicíně, humanitních i společenských oborech. Tyto společné priority otevírají nové možnosti výzkumné spolupráce, společného doktorského vzdělávání nebo inovativních forem výuky reagujících na globální společenské výzvy,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Do budoucna navíc SFU plánuje otevření nové lékařské fakulty, přičemž první studenti by měli zahájit studium v roce 2026. Program bude zaměřen na lékařské vzdělávání, které podporuje komunitu a rovnost, čímž se dále rozšíří prostor pro spolupráci v oblasti zdravotnických věd a lékařského výzkumu.

Evropská univerzitní síť Aurora Network vznikla v roce 2016 a sdružuje výzkumně orientované univerzity, které spojuje důraz na akademickou excelenci a společenské zapojení. Vedle devíti plných členů spolupracuje také s přidruženými partnery, zejména ze střední a východní Evropy. Univerzita Palackého v Olomouci je členem aliance od roku 2019. Přestože je Aurora primárně evropsky orientovaná, zapojení globálních partnerů vychází z přesvědčení, že řada současných výzev – například udržitelnost, zdraví, sociální nerovnosti či digitální transformace – má globální charakter a vyžaduje spolupráci napříč kontinenty. Globální partneři tak přinášejí do aliance nové perspektivy, výzkumné kapacity i příležitosti pro transatlantickou spolupráci a posilují mezinárodní dopad celé sítě.

Web Aurory na UP

Čtyřčlenný studentský tým Univerzity Palackého vytvořil pro olomoucký kostel sv. Michala informační materiály. Návštěvníkům barokního chrámu pomůžou obdivovat jeho prostory s lepší znalostí historie, interiéru i významu.

Původně dominikánský klášterní kostel svatého Michala v Olomouci byl postaven na konci 17. století podle návrhu švýcarského architekta Giovanniho Pietra Tencally. Jeho unikátní tři kupole se staly neodmyslitelnou dominantou olomouckého panoramatu a řadí kostel mezi přední barokní památky nejen na území České republiky.

„Myšlenka vytvořit informační materiál pro turisty vznikla v předmětu Projektový management, když jsme ve skupině studentů připravovali na katedře dějin umění pod vedením Gabriely Pokorné fiktivní grantový projekt,“ uvedla za studentský tým Natálie Nosková, studentka magisterského oboru Teorie a dějiny výtvarných umění se specializací na památkovou péči na Filozofické fakultě UP.

Během diskuzí se studující shodli, že v mnoha nejen olomouckých církevních památkách chybí základní informační materiály pro domácí a zahraniční turisty.

„Návštěvníci sice mohou obdivovat interiéry kostelů, ale často se nedozví více o konkrétních uměleckých dílech a jejich hodnotě. Ve stejně době jsme v kurzu Umění raného novověku v praxi celý semestr studovali pod vedením Jany Zapletalové kostel sv. Michala. Logicky se tak nabídlo poznatky z obou kurzů propojit a zacílit projekt na kostel sv. Michala. Jelikož cvičný projekt dával smysl a měl praktické uplatnění, rozhodli jsme se jej po dohodě s oběma vyučujícími nakonec podat v rámci Studentské grantové soutěže IGA. A uspěli jsme.“

Natálie Nosková zmínila i chvíli, kdy se původně fiktivní projektová myšlenka propojila s odborným zájmem a konkrétní potřebou farnosti. Právě s farářem Antonínem Štefkem totiž řešitelský tým při realizaci projektu dlouhodobě spolupracuje.

Podle docentky Jany Zapletalové, vedoucí katedry dějin umění, která studenty vede, je práce na tomto projektu velmi užitečná.

„Projekt umožnil synergicky propojit výuku ve dvou různých kurzech a vědeckou práci při zpracování dějin kostela s popularizací, potřebou farnosti a něčím smysluplným pro společnost a místní komunitu,“ zdůraznila.

„V průběhu roku jsme s kolegy zpracovali velké množství dosud nestudovaných archivních materiálů v několika jazycích, napsali odborný článek, pořídili kvalitní fotodokumentaci a připravili obsah informačních materiálů v češtině i angličtině,“ upřesnila Natálie Nosková, která s kolegy informační materiály pro turisty i graficky zpracovala.  

Na vzniku dvojjazyčného materiálu v podobě informační brožury a tabule, který již vytisklo Vydavatelství UP, pracovala Natálie Nosková společně se spolužáky Janem Malým, Annou Rýcovou a Eliškou Vykydalovou.

Mezinárodní tým vědců, jehož součástí jsou i odborníci z výzkumného institutu CATRIN Univerzity Palackého, vyvinul nový typ plazmonického fotokatalyzátoru, jenž dokáže s využitím sluneční energie velmi účinně a selektivně přeměňovat biomasu na klíčové suroviny pro výrobu bioplastů. Výsledky výzkumu, které představují významný krok směrem k udržitelnější chemické výrobě, zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Catalysis.

Biomasa, tedy organický materiál rostlinného či živočišného původu, patří mezi nejperspektivnější obnovitelné zdroje pro výrobu chemikálií a materiálů s vysokou přidanou hodnotou. Výzkum se zaměřil na molekulu 5-hydroxymethylfurfuralu, která vzniká z cukrů obsažených v rostlinné biomase a je považována za jeden z klíčových meziproduktů moderních biorafinerií. Její řízenou oxidací lze získat 2,5-furandikarboxylovou kyselinu, sloučeninu využitelnou jako základní stavební jednotku biopolymerů, například plastu PEF, který je ekologickou alternativou běžně používaného PET. Dosavadní průmyslové postupy výroby této látky jsou však technologicky náročné. Často vyžadují silně zásadité prostředí, zvýšené teploty nebo tlak. Přesto trpí nízkou selektivitou, což vede ke vzniku nežádoucích vedlejších produktů a vyšší energetické náročnosti. Současný výzkum se proto snaží nalézt nové přístupy, které by umožnily tuto chemickou přeměnu řídit pomocí světelné energie za mírnějších a ekologicky šetrnějších podmínek.

Dokonalá souhra

Nově vyvinutý katalyzátor je založen na kombinaci nanostrukturovaného nitridu titanu a extrémně malých nanočástic slitiny ruthenia a platiny. Nitrid titanu slouží jako materiál, který velmi účinně pohlcuje světlo, zejména jeho infračervenou složku, a přeměňuje jej na energeticky bohaté elektrony a lokální teplo. Tyto efekty následně podporují aktivaci molekulárního kyslíku na povrchu katalyticky aktivních nanočástic, kde probíhá vlastní chemická reakce.

„Klíčové je, že jednotlivé složky katalyzátoru spolupracují v dokonalé součinnosti. Díky tomu dokážeme velmi přesně řídit oxidaci 5-hydroxymethylfurfuralu a dosáhnout téměř úplné přeměny na cílový produkt bez použití silných chemických přísad nebo extrémních reakčních podmínek. Ve srovnání s dosavadními technologiemi je proces výrazně selektivnější, energeticky úspornější a produkuje podstatně méně odpadu,“ uvedl jeden z korespondenčních autorů studie Štěpán Kment z Univerzity Palackého.

Jde o nový koncept pro přeměnu biomasy

Autoři studie zdůrazňují, že tento přístup umožňuje aktivovat kyslík zcela odlišným způsobem než u běžných katalytických systémů. Díky tomu lze reakci vést ve vodném prostředí bez přídavku zásad a zároveň se vyhnout neselektivním reakcím, které by vedly ke ztrátám materiálu. Výsledkem je vysoce účinný a přesně řízený proces vhodný pro budoucí aplikace.

Podle vědců představuje tato plazmonická katalytická platforma dosud nevyužitý koncept v oblasti přeměny biomasy. „Otevírá nové možnosti pro budoucí biorafinerie, které by mohly ze sluneční energie a obnovitelných surovin vyrábět plasty, rozpouštědla a další chemické produkty s výrazně nižší uhlíkovou stopou než současné průmyslové technologie,“ uzavřel Kment.

Na výzkumu se podíleli vědci z CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií i národního superpočítačového centra IT4Innovations na VŠB-TUO ve spolupráci s partnery z Číny, Itálie a Spojených států amerických.