Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Tradiční univerzitní výzva Vyhrň rukáv odstartuje v pondělí 5. října v rámci Fair UP. Studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého mohou až do 18. prosince darováním krve podpořit svou fakultu v přátelském fakultním souboji a pomoci těm, kteří krev potřebují.

Výzva Vyhrň rukáv vznikla z iniciativy studentů Fakulty zdravotnických věd UP a jejím cílem je podpořit dobrovolné dárcovství krve mezi studenty a zaměstnanci univerzity. Jednotlivé fakulty se během několika týdnů utkají v přátelském souboji, jehož společným výsledkem je především pomoc těm, kteří darovanou krev potřebují.

Letošní ročník odstartuje 5. října ve 12 hodin v Coffee Library. Společně jej zahájí prorektor UP Matěj Dostálek, proděkan Fakulty zdravotnických věd UP Lukáš Merz, primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková, Herta Šůstková ze Sdružení Šance a vedoucí Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková. Během setkání budou představena také pravidla letošního fakultního souboje a způsob, jakým mohou dárci podpořit svou fakultu.

Start výzvy je součástí Dne dárcovství v rámci Fair UP. Ve stejný den bude v Coffee Library od 12 do 17 hodin probíhat také nábor do registru dárců kostní dřeně. Do registru se mohou zapojit zájemci ve věku od 18 do 35 let, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu a váží více než 50 kilogramů. Registrace zahrnuje vyplnění formuláře a jednoduchý stěr z úst.

Vyhrň rukáv potrvá od 5. října do 18. prosince 2026. 

Dopolední program plný pohybu a špetkou soutěžení připravila pro lidi s Parkinsonovou nemocí katedra fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP a Parkinson klub Olomouc Společnosti Parkinson. V rámci Evropského týdne sportu se účastníci v Best Sportcentru nejprve utkali v bowlingovém turnaji a následně mohli absolvovat ukázkovou taneční lekci projektu NeuroDance.

„Podpora rozmanitých pohybových aktivit u lidí s Parkinsonovou nemocí je velmi důležitá pro udržení jejich nezávislosti v běžném denním životě. Benefitem takových aktivit je také možnost setkání s dalšími nemocnými a vzájemná výměna zkušeností, jak se s nemocí ‚poprat‘. Proto se snažíme pravidelně nejrůznější aktivity pro parkinsoniky připravovat a bowlingový turnaj je řadu let jednou z nich,“ uvedla za organizátorky Dagmar Dupalová, která se společně s kolegyní Martinou Šlachtovou pohybové léčbě lidí s Parkinsonovou nemocí dlouhodobě věnuje.

Do bowlingového Memoriálu Josefa Salavce se zapojily tři desítky účastníků. Vedle domácích z Olomouce dorazili také lidé z pacientských klubů například v Brně a Rožnově pod Radhoštěm. Že šlo především o radost z pohybu a společného setkání, potvrdilo i závěrečné předávání medailí a diplomů, kdy oceněni byli i „mistři žlábku“.

foto_sem_4

Od bowlingových koulí se pak účastníci přesunuli na taneční parket, kde se pod vedením Jany Harvanové z katedry společenských věd v kinantropologii ponořili do rytmu tance cha-cha. Po rytmickém rozehřátí na židlích následovala ukázka taneční lekce, které budou v rámci mezinárodního projektu NeuroDance pod vedením Jany Pelclové z Institutu aktivního životního stylu FTK UP v příštím roce opět probíhat.

Cílem tohoto projektu je příprava taneční intervence přizpůsobené lidem s Parkinsonovou nemocí a vyhodnocení přínosu pro kvalitu jejich života, a to nejen z pohledu motoriky. Více jsme o projektu financovaném z prostředků Evropské unie psali zde, případně jsou další informace k dispozici na webu projektu.

video_sem

„Chtěly jsme, aby atmosféru taneční lekce mohli zažít i ti, kteří se našeho kurzu nemohou zúčastnit. Taneční intervenci NeuroDance pro nemocné s Parkinsonovou nemocí a jejich doprovody otevíráme znovu v lednu příštího roku. Těší nás velký zájem účastníků z minulých let a jsme rády, že i letos můžeme přivítat nové zájemce. V kurzu máme stále ještě několik volných míst,“ dodala Dagmar Dupalová.

Lekce jsou vhodné pro osoby s počínajícím a středním stadiem Parkinsonovy choroby ve věku od 40 roků a jejich případný doprovod. Zájemci mohou kontaktovat katedru fyzioterapie FTK UP na telefonu 585 636 308.

foto_sem_4

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění, při kterém postupně ubývají nervové buňky produkující dopamin, látku důležitou pro správné řízení pohybu. Onemocnění se projevuje zejména zpomalením pohybů, svalovou ztuhlostí a třesem, mohou se však objevit i další obtíže, například poruchy rovnováhy či spánku. Onemocnění zatím nelze vyléčit, jeho příznaky však lze pomocí léků, pohybové terapie a dalších postupů zmírňovat a podporovat tak co nejdelší zachování samostatnosti.

Skleněnou sošku pro nejlepší olomoucké pedagogy si z jeviště Moravského divadla odnesla také Ivona Havelková z Mateřské školy Univerzity Palackého. Absolventka Pedagogické fakulty UP uspěla v kategorii učitelka mateřské školy. Ocenění v anketě Učitel roku uděluje město Olomouc na základě nominací rodičů, žáků, pedagogů i široké veřejnosti.

Město Olomouc oceňuje výrazné pedagogické osobnosti každoročně, s výjimkou covidové pauzy, od roku 2011. Letošní úspěch Ivony Havelkové vnímá vedení Mateřské školy Univerzity Palackého nejen jako její osobní ocenění, ale také jako uznání práce celé školky.

„Z ocenění paní učitelky máme velkou radost a považujeme ho zároveň za dobrou vizitku naší mateřské školy,“ uvedla Taťána Nátěstová, ředitelka MŠ UP.

Samotná laureátka si nejvíce cení toho, že podnět k jejímu ocenění vzešel také od rodičů.

„Ocenění a podpory od rodičů našich dětí si nesmírně vážím. Jejich nádherná zpětná vazba mi dává impuls a nadšení do další práce. Důvěra a spokojenost rodičů a dětí jsou tím nejlepším, co si může učitel přát,“ uvedla Ivona Havelková.

Cestu k učitelské profesi zahájila studiem na Střední pedagogické škole v Boskovicích, poté pokračovala na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého.

„Během vysokoškolských studií jsem poznala řadu inspirujících osobností. Cítila jsem, že mi učitelská profese dává obrovský smysl, že je tím pravým, čemu se chci v životě věnovat. Je pro mě velkou ctí a štěstím, že můžu působit v mateřské škole, kterou zřídila Univerzita Palackého. Pracuji zde od jejího počátku a jsem vděčná za úžasný tým kolegyň, paní ředitelku i provozní zaměstnance, kteří mají velké srdce a nadšení a pomáhají vytvářet bezpečné zázemí pro děti a jejich rodiče.“

Ve vzkazu současným studentům Univerzity Palackého pak připomněla, jak zásadní roli podle ní učitelé v životě dětí sehrávají.

„Dětský svět je synonymem opravdovosti, upřímnosti a koktejlu emocí. Děti vám nastaví zrcadlo a vy sami ucítíte jejich radost, štěstí a důvěru. Učitelské povolání není pro každého. Do šesti let dítě nasává jako houba to nejpodstatnější, co ho bude provázet celým životem. Největší odměnou učitele za jeho práci jsou budoucí generace mladých lidí, na které může být společnost hrdá.“

Město ocenilo šest učitelek a dva počiny roku

Z celkem 170 nominací v kategorii Učitel roku a 21 nominací v kategorii Počin roku v oblasti školství a volnočasových aktivit vybrala odborná komise laureáty, kteří převzali ocenění na jevišti Moravského divadla. Ocenění pro pedagogy mělo letos poprvé podobu originální skleněné sošky ze Skláren Květná 1794. Více zde.

Oceněné pedagožky základních škol: Jana Vaďurová z FZŠ Tererovo náměstí, Vendula Teichmannová ze ZŠ Dvorského a Magdalena Jagošová ze ZŠ Heyrovského.

Oceněné pedagožky mateřských škol: Iveta Navrátilová z MŠ Dvorského, Gabriela Pokorná z MŠ Střední Novosadská a Ivona Havelková z Mateřské školy Univerzity Palackého.

Počinem roku v oblasti školství se pro rok 2026 stalo otevření prvního stupně základní školy na Žižkově náměstí, která vyučuje podle programu Začít spolu. Ocenění převzala ředitelka Hana Kretková.

Ocenění za Počin roku v oblasti volnočasových aktivit získala Nikola Poláková za založení Hravé zahrady v Chomoutově. 

Vzácný zvonovec liliolistý, který během 20. století zmizel z většiny svých původních lokalit v České republice, se daří rozmnožovat v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ze semen pocházejících z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji zde vyrostly nové rostliny, které pomohou posílit jeho oslabené populace ve volné přírodě. Přibližně polovina semenáčků se už na začátku října vrátí zpět na přírodní stanoviště.

Zvonovec liliolistý patří k ikonickým, ale zároveň velmi vzácným rostlinám českých lesů a méně často také luk. Ve 20. století prodělal dramatický ústup. Z přibližně dvaceti známých původních lokalit jich během několika desetiletí zůstalo pouze pět. Bez aktivní péče člověka by jeho úbytek pravděpodobně pokračoval.

Zvonovec přežívá už jen na několika lokalitách

„V době květu je zvonovec snadno rozpoznatelný podle květenství tvořeného drobnými bledě modrými zvonky. Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin. V lesních porostech je proto nutné biotop prosvětlovat například odstraněním části stromového patra. Dalším problémem bývá spárkatá zvěř, které zvonovec chutná. Zranitelné populace proto musejí být na některých místech chráněny oplocením,“ uvedl vedoucí botanické zahrady PřF UP Václav Dvořák.

Současné české populace jsou početně slabé a často je tvoří jen několik desítek trsů. Důležitou součástí jejich ochrany je proto pěstování rostlin mimo přírodní stanoviště a následné posilování volně rostoucích populací. Tyto aktivity jsou součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Botanická zahrada pěstuje zvonovec pocházející z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji. Důvod je jednoduchý – na moravských a slezských lokalitách už tento druh bohužel vyhynul.

Vypěstované rostliny pomohou posílit původní populace

Pracovníci při výsevu využili zkušenosti kolegů z dalších botanických zahrad a výsev rozdělili do několika typů substrátů. „Největší starost jsme o mladé rostliny měli během letních vln veder. Naopak se jim vyhnuli slimáci, se kterými jinak v deštivých dnech míváme největší trápení,“ doplnil Václav Dvořák. Přibližně polovina vypěstovaných semenáčků zamíří začátkem října zpět do volné přírody. Druhá část přečká zimu v botanické zahradě. Pokud se rostlinám bude dařit, první kvetoucí lodyhy by se mohly objevit už v příští vegetační sezoně.

Úspěch však není samozřejmostí. Od drobného semenáčku k vitální dospělé rostlině vede dlouhá cesta a výsledek ovlivňuje řada okolností. Právě kombinace péče o původní lokality a pěstování nových jedinců v botanických zahradách dává zvonovci šanci, aby z české přírody nezmizel úplně.

Zastavit se, protáhnout se, sáhnout si do hlíny, zamyslet se nad vlastní odolností, pomoci druhým nebo se na pár hodin vydat kolem světa. Univerzita Palackého od 5. do 9. října podruhé nabídne Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost. Pět tematických dnů přinese studujícím a zaměstnaným na UP přednášky, workshopy, konzultace i další aktivity. Řada z nich bude zdarma otevřená také veřejnosti.

Fair UP připomíná, že dobré studijní či pracovní prostředí nevytváří jen to, co se odehrává v posluchárnách a kancelářích. Stejně důležitá je péče o fyzické a duševní zdraví, vztahy, bezpečné prostředí i společnost kolem nás. Od pondělí do pátku se proto pozornost postupně zaměří na dárcovství, inkluzi, wellbeing, mezinárodní komunitu i zdraví.

Pomoc druhým i závažné otázky

Pondělní Den dárcovství nabídne příležitosti pomáhat hned několika způsoby. Uskuteční se swap dětského oblečení, vyvrcholí materiální sbírka krmiva a steliva na pomoc opuštěným, zraněným a ohroženým zvířatům a na nádvoří Zbrojnice se uskuteční také nábor do registru dárců kostní dřeně.

Ještě v pondělí v podvečer začne program následujícího Dne inkluze. Lukáš Houdek otevře v debatě Co nám Epsteinovy spisy říkají o násilí, moci a inkluzi témata, která se dotýkají nejen příběhů druhých, ale také prostředí a společnosti, které sami vytváříme. Úterý pak nabídne například Snídani s vědou, setkání s univerzitním ombudsmanem nebo výstavu Společně v rozmanitosti.

Wellbeing na zahradě

Středa bude patřit Dni wellbeingu. Jeho motto Feel good and stay strong! tentokrát odkazuje k duševní pohodě a odolnosti a inspiruje se také principy Blue Zones, tedy oblastí, v nichž se lidé ve zdraví dožívají vyššího věku. Program se zaměří na každodenní návyky, vztahy, pohyb, zvládání stresu, odolnost i hledání toho, co dává životu smysl.

Místo teorie bude ale prostor i pro vlastní zkušenost. Ať už jde o zahradničení na komunitní zahrádce Václavka nebo otužování. Studující a pracující na UP se mohou registrovat také na World Café o roli vysokých škol v turbulentních časech Univerzita jako kotva odolnosti. K akcím, na které stojí za to upozornit, patří přednáška s následnou diskuzí Odolnost: jak posilovat sebe i druhé, která se uskuteční ve Vlastivědném muzeu a je přístupná také veřejnosti.

Celý svět na jednom místě

Ve čtvrtek vystřídá wellbeing mezinárodní atmosféra. Festival International Haná nabídne od 13 do 18 hodin na nádvoří Zbojnice setkání s kulturami z různých koutů světa prostřednictvím hudby, tance, stánků, tvoření i ochutnávek. Vystoupí například bubeníci, vietnamská komunita s tancem s drakem, irští a orientální tanečníci či afričtí bubeníci, v programu je také živé spojení s Haiti.

A protože k poznávání kultur patří i jídlo, připojí se k Fair UPu i univerzitní menzy. Po celý týden zařadí více fit pokrmů než běžně a ve čtvrtek připraví speciální mezinárodní menu.

Na závěr zdraví a prevence

Páteční program uzavře Den zdraví věnovaný prevenci a zdravému životnímu stylu. Zaměstnaní na UP budou moci využít například vyšetření zraku, měření cévního věku, podologické poradenství či masáže. Studující a pracující na UP mohou absolvovat online workshop věnovaný ergonomii nebo ukázku správné dentální hygieny.

Veřejně přístupné budou konzultace správného a bezpečného užívání léků, vitaminů a doplňků stravy s klinickým farmaceutem z Fakultní nemocnice Olomouc. Zároveň bude možné odevzdat prošlé či nepotřebné léky k bezpečné likvidaci.

Podrobný program týdne Fair UP včetně časů, míst konání a informací o registraci na jednotlivé aktivity je na webu www.upol.cz/fairup.

Na rostoucí potřebu prvků vzácných zemin a problémy spojené s jejich získáváním reaguje nová technologická platforma REEactor, na jejíž vývoj získal Alexander Dömling z CATRIN Univerzity Palackého prestižní grant Evropské výzkumné rady v kategorii Proof of Concept. Renomovaný chemik chce spolu se svým týmem pomocí automatizované chemie, umělé inteligence a molekulárního výzkumu urychlit a zefektivnit separaci těchto surovin a snížit spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu při jejich získávání. Projekt včera slavnostně odstartoval za účasti akademiků i zástupců veřejné správy.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin. Čína po desetiletí budovala expertizu v separaci prvků vzácných zemin, specializované akademické kapacity i průmyslové know-how. Evropa nyní musí vybudovat vlastní technologickou sílu v této oblasti,“ uvedl Alexander Dömling, který na roční projekt ERC Proof of Concept získal grant ve výši 150 tisíc eur.

„Hlavním cílem projektu je ukázat, že prvky vzácných zemin lze separovat jednodušeji, s využitím menšího množství chemikálií a energie a s produkcí menšího množství odpadu." Imma Capriello

Prvky vzácných zemin tvoří 17 chemických prvků, bez nichž se neobejde například výroba baterií, elektromobilů, letadel, dronů, větrných turbín, mobilních telefonů, diagnostických zdravotnických přístrojů, polovodičů či vysoce výkonných magnetů. Průmyslová separace prvků vzácných zemin je dnes z velké části soustředěna v Číně a je s ní spojena řada problémů. REEactor se zaměří na nalezení molekulárního klíče k jednomu z nejobtížnějších problémů při zpracování kritických surovin: jak oddělit prvky vzácných zemin, které jsou téměř nerozeznatelné. Místo pomalého testování jednotlivých sloučenin využije automatizaci k přípravě a testování desítek tisíc molekulárních variant, zatímco umělá inteligence pomůže identifikovat ty nejúspěšnější.

„Hlavním cílem projektu je ukázat, že prvky vzácných zemin lze separovat jednodušeji, s využitím menšího množství chemikálií a energie a s produkcí menšího množství odpadu. V dlouhodobějším horizontu by REEactor mohl přispět k nahrazení velkých průmyslových separačních provozů s vysokou spotřebou zdrojů menšími modulárními zařízeními, která budou účinnější, flexibilnější a šetrnější k životnímu prostředí. Převod technologií do průmyslové praxe má umožnit nově vzniklá spin-off společnosti REEactor, jejíž rozvoj je dalším úkolem projektu,“ uvedla členka Imma Capriello, výkonná ředitelka a spoluzakladatelka REEactor Tech z CATRIN.

Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila v prvním kole výzvy pro rok 2026 mezi 182 výzkumníků celkem 27,3 milionu eur, v České republice získal podporu jediný projekt. Každý grant má hodnotu 150 000 eur a je určen současným i nedávným držitelům grantů ERC, aby mohli ověřit komerční nebo společenský potenciál výsledků svého výzkumu. Tento grantový program je součástí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa.

Sebedestruktivní chování obvykle odvrátí až tvrdý náraz do zdi. Aby takový náraz nemusel nastat, vznikly Velmi špatné pohádky, soubor originálních příběhů na pomezí odborné a umělecké tvorby, jejichž autorkou je Marta Sýkorová z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Kniha, která může být vítaným pomocníkem v oblasti osobnostního rozvoje, nyní vychází i v anglické verzi a míří na zahraniční trh.

Potlačování vlastních potřeb, people-pleasing nebo třeba neschopnost stanovovat si hranice, to jsou příklady chování, kterými se Velmi špatné pohádky zabývají a kterými se jejich hlavní postavy poškozují či ničí. Pohádkový svět využívá autorka, která se odborně věnuje výzkumu vysoké citlivosti a embodimentu, k umocnění negativních důsledků takového chování. Pohádky ale nabízejí i pozitivní konce a doprovázejí je užitečné tipy a otázky motivující ke změně.

S podporou Nadačního fondu UP kniha vyšla na počátku roku 2025 u nakladatelství Malvern, nyní u Vydavatelství UP vychází její anglická verze. „Anglické vydání se od původního poměrně liší, a to zejména po grafické stránce. Anna Severová, která české vydání ilustrovala, všechny ilustrace přepracovala a sjednotila s letteringem, stylizovanými nápisy. Velkou práci si dal i Jakub Kovařík, který původní verzi sázel. Společně pozvedli knihu na novou úroveň, nejen grafickou,“ uvedla Marta Sýkorová.

„Zásluhu na anglické verzi má samozřejmě také překladatelka Hana Geldmacher, a pak také lektor embodimentu Mark Walsh, umělci z Tictac Art Centra v Bruselu a mnoho dalších, kdo hledali anglické ekvivalenty jmen pohádkových postav a slíbili pomoci při dostávání pohádek do světa. Skvělou práci pak odvedli ve Vydavatelství UP. Za nejen finanční podporu velmi děkuji Nadačnímu fondu UP,“ dodala autorka. 

Ta se kromě odborné práce věnuje také hudbě a divadelní improvizaci a knižní Velmi špatné pohádky již proměnila v živý multižánrový projekt, s nímž mimo jiné vloni uspěla v soutěži Social Impact Award (SIA), kde získala Cenu veřejnosti. Součástí projektu jsou umělecké performance nebo interaktivní workshopy, jeden z nich proběhne v Olomouci během podzimu v rámci celoživotního vzdělávání. Velmi špatné pohádky se také ukážou 19. listopadu v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci (více zde) a za imerzivní inscenací EVO LUCE o evolučním napětí mezi jedinečností jednotlivce a potřebou propojení s ostatními mohou zájemci vyrazit 28. října na Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava.

„Ráda bych uskutečnila autorskou performanci nebo křest Velmi špatných pohádek v Bruselu, kde bych chtěla navázat a rozvinout spolupráci s Českým centrem. A samozřejmě bych ráda dostala autorské inscenace a workshopy ztělesněné narativity dál do světa, prostřednictvím komunity embodiment lektorů nebo SIA Alumni,“ přiblížila Marta Sýkorová.

Její plány potvrzují i slova Tomáše Franty z Vydavatelství UP. „Budeme napřímo oslovovat zahraniční spolky a skupiny, které se metodám spojeným s embodimentem věnují a s nimiž je autorka v úzkém kontaktu. Vedle toho se knihu chystáme prezentovat univerzitním i mimouniverzitním zahraničním komunitám v Česku, na zahraničních veletrzích a dalších akcích. Své anglické čtenáře si kniha v tištěné i elektronické verzi jistě najde i díky naší široké partnerské distribuční síti, která pokrývá rovněž anglickojazyčné tituly,“ dodal s tím, že v elektronické a později i fyzické podobě se kniha objeví například i na Amazonu.

V e-shopu Vydavatelství UP zájemci najdou anglické Velmi špatné pohádky pod názvem Not So Fair Fairy Tales zde.

Základy nového oboru – rostlinné teranostiky – má položit projekt PLANTONICS, který odstartoval v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Jeho hlavní řešitelka Nuria De Diego uspěla v prestižní soutěži ERC CZ a na propojení diagnostických a léčebných přístupů s cílem zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách získala 18,6 milionu korun.

„Získání grantu je velký úspěch a jako pro vědkyni je pro mě fascinující otevírat nové směry poznání. Rostlinná teranostika kombinuje biologii, datovou vědu a nanotechnologie. Spolupráce s kolegy z různých oborů a jejich propojování je přesně to, co mě na vědě baví nejvíc. Díky tomu budeme moci sledovat rostliny velmi komplexně a získané poznatky mohou přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti,“ uvedla Nuria De Diego, mimo jiné vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím v CATRIN.  

„Získání grantu je velký úspěch a jako pro vědkyni je pro mě fascinující otevírat nové směry poznání. Rostlinná teranostika kombinuje biologii, datovou vědu a nanotechnologie." Nuria De Diego

Zatímco dosud vědci obvykle sledovali reakce rostlin na jeden vybraný stresový faktor, například sucho, vysoké teploty či napadení patogeny, rostlinná teranostika se zaměří na několik faktorů současně. Odborníci se zaměří jak na biotický stres způsobený živými organismy, například škůdci nebo chorobami, tak i na abiotický stres vyvolaný například suchem, vysokými teplotami nebo nedostatkem živin.

„Vytvoříme experimentální platformu, která tento přístup umožní. Díky tomu budeme moci odhalit nové biomarkery spojené s odolností rostlin a ty následně přenést do diagnostických i léčebných nástrojů pro zvýšení tolerance rostlin vůči nepříznivým podmínkám,“ objasnila vědkyně.

Nezbytným pomocníkem při výzkumu budou i špičkové technologie, které se v CATRIN nacházejí, včetně vysokokapacitního fenotypování, metabolomiky (analýzy nízkomolekulárních látek) či nanotechnologií založených na uhlíkových materiálech. Ke zpracování vědci využijí také umělou inteligenci. Výzkum budou provádět na modelové rostlině huseníček rolní (Arabidopsis thaliana).

Dvouletý projekt se v celkovém hodnocení umístil na sdílené 1. až 3. pozici. O ERC CZ se mohly ucházet projekty, které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely Evropské rady pro výzkum, ale na financování z evropských peněz kvůli omezenému rozpočtu nedosáhly.

Soňa Krajčovičová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci získala Cenu předsedy Grantové agentury České republiky (GA ČR). Prestižní ocenění obdržela za projekt, v němž vyvinula nové postupy umožňující cíleně upravovat vlastnosti peptidů a rozšiřovat tak možnosti jejich využití v biologii a medicíně. Podpora GA ČR jí zároveň pomohla získat zkušenosti v zahraničí, na které nyní navazuje při budování vlastní výzkumné skupiny v Česku.

Peptidy jsou krátké řetězce aminokyselin, které dokážou velmi přesně rozpoznávat důležité biologické cíle. Díky tomu představují atraktivní výchozí látky nejen pro vývoj nových léčiv, ale také nástrojů pro studium biologických procesů. Jejich praktické využití však často omezuje nízká stabilita nebo obtížný průnik do buněk.

„Podpora GA ČR mi umožnila po doktorátu vycestovat do zahraničí, kde jsem následně strávila několik mimořádně produktivních let. Zahraniční zkušenost je podle mě pro mladé vědce, kteří chtějí pokračovat v akademické kariéře, nesmírně důležitá, možnosti jejího financování v Česku jsou ale poměrně omezené. Proto jsem Grantové agentuře České republiky vděčná, že ve svých programech myslí i na vědce v této fázi kariéry,“ uvedla Soňa Krajčovičová z katedry organické chemie.

Chemička se ve svém projektu zaměřila na vývoj nových chemických metod, které fungují jako molekulární „sponky“. Pomocí nich lze peptidy dále upravovat, například je zpevňovat, označovat nebo k nim připojovat další funkční části. Takové úpravy mohou zvýšit stabilitu peptidů, usnadnit jejich sledování v biologických systémech nebo zlepšit jejich schopnost dostat se k požadovanému cíli.

„Když jsem projekt podávala, vůbec jsem nečekala, že jeho řešení jednou povede až k Ceně předsedy GA ČR. Je to pro mě obrovská motivace dál dávat vědě maximum, zvlášť nyní, kdy zakládám vlastní výzkumnou skupinu v Česku a chci zkušenosti i nadšení získané během svého působení v zahraničí předávat dál,“ doplnila Soňa Krajčovičová.

Práci oceněné vědkyně přibližuje také nová epizoda podcastu PřF UP Věda očima ženy

Cena předsedy Grantové agentury České republiky je každoročně udělována za mimořádné výsledky dosažené při řešení projektů základního výzkumu. Z několika stovek projektů dokončených v předchozím roce je každoročně oceněno pouze pět – vždy jeden v každé z pěti hlavních vědních oblastí. Soňa Krajčovičová se v roce 2026 stala vůbec první řešitelkou projektu v rámci grantů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, která toto ocenění získala. Zároveň je teprve čtvrtou oceněnou vědkyní či vědcem z Univerzity Palackého od založení ceny v roce 2003 a patří mezi nejmladší držitele tohoto ocenění v jeho historii.

Na Lékařskou fakultu UP se vrátily dvě desítky jejích absolventek a absolventů, kteří úspěšně zakončili studium všeobecného či zubního lékařství v roce 1966 a dodnes někteří z nich pomáhají pacientům. Během Diamantové promoce v moderních prostorách fakulty někdejší spolužáci zavzpomínali na svá studijní léta a převzali pamětní diplomy.

„Stále dvakrát týdně chodím na kliniku a mám také soukromou praxi. A dokud to ještě jde, snažím se udržovat v kondici, hrajeme s přáteli tenis, jen to tedy není už tak rychlé jako dříve,“ vyprávěl Milan Kudela, profesor Porodnicko-gynekologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, když přicházel k Dostavbě Teoretických ústavů. „Jsem zvědavý, kolik se nás sejde,“ dodal.

Odpovědi se dočkal zakrátko – promoční slib po 60 letech znovu složilo a pamětní diplom převzalo 24 lékařek a lékařů, kteří se po studiu rozutekli za pacienty a zkušenostmi takřka do celého světa. Právě Milan Kudela působil několik let jako porodník na Maltě, pediatrička Helena Fišarová se starala o dětské pacienty v Libyi a Viktoria Koyšová jako primářka vedla rehabilitační oddělení v Dubaji. Mezi diamantovými absolventy byla i Jana Dvořáková, která mimo jiné působila na své alma mater, nebo dřívější přednosta Oční kliniky LF UP a FNOL Miloš Vymazal.

video_sem

„Zkouška z fyziky u docenta Schobera obnášela kromě teoretických znalostí i praktickou část, zapojení určitých elektrických okruhů. Stál jsem tehdy vedle pozdější profesorky, děkanky naší fakulty a rektorky UP Jany Mačákové, která již bohužel není mezi námi, a stalo se, že jsme si vzájemně naše okruhy propojili. V tu chvíli to pojistky nevydržely a na katedře fyziky byla úplná tma. Mysleli jsme, že od zkoušky vyletíme, teoretickou část jsme však zvládli velmi dobře, tak jsme k naší velké radosti uspěli,“ vzpomněl Bohuslav Chwajol, který se za absolventy ujal slavnostní řeči.

„Děkuji nejen našim pedagogům, ale rovněž našim rodinám, že jsme mohli vystudovat a toto povolání vykonávat s úctou ke člověku s vědomím odpovědnosti, kterou nám medicína svěřila. Dovolte mi popřát nám všem pevné zdraví, klid a radost z každého dne a mnoho příležitostí k dalším setkáním. A naší alma mater děkuji za toto krásné setkání a přeji jí, aby vychovávala dobré lékaře, kteří budou dělat naší fakultě skvělé renomé nejen u nás, ale v celé Evropě a světě. Věřte, že jsme hrdí, že jsme absolventy LF UP,“ dodal držitel Komandorského kříže, který mu v roce 2001 udělil polský prezident za zásluhy o posilování česko-polských vztahů v oblasti vědy a kultury.

Pevné zdraví a další spokojená léta diamantovým absolventkám a absolventům popřáli prorektor Jiří Drábek, děkan Milan Kolář a Hana Kolářová. Přítomným zároveň poděkovali za vše, co učinili ve prospěch medicíny a pacientů, a za šíření dobrého jména lékařské fakulty a Univerzity Palackého.  

Je mu dvanáct let a do života mu nedávno vstoupila akutní leukemie. Ondra nyní podstupuje chemoterapii, k jeho vyléčení je ale nezbytná transplantace kostní dřeně. Také proto Univerzita Palackého při příležitosti Dne dárcovství pořádá nábor do registru dárců kostní dřeně. Uskuteční se v pondělí 5. října od 12 do 17 hodin na nádvoří Zbrojnice a je otevřený nejen univerzitní komunitě, ale i veřejnosti.

Přestože dnes registry dárců kostní dřeně spolupracují napříč zeměmi, pro každého čtvrtého pacienta se stále nedaří vhodného dárce najít. Každý nový člověk v registru proto znamená větší šanci na nalezení shody. A nejen pro Ondru, ale také pro další děti a dospělé, kteří transplantaci potřebují.

Hledají se dárci mezi 18 až 35 lety.

Organizátoři náboru hledají především zdravé mladé lidi ve věku od 18 do 35 let s hmotností nad 50 kilogramů, kteří v minulosti neprodělali závažné onemocnění a neužívají trvale léky.

Samotný zápis zabere jen několik minut. Zájemce vyplní jednoduchý formulář s kontaktními údaji a absolvuje bezbolestný stěr z úst odběrovou tyčinkou. Tím pro něj registrace končí. Pokud se někdy v budoucnu ukáže, že by mohl být vhodným dárcem pro konkrétního pacienta, registr jej kontaktuje.

Smyslem náboru není najít dárce pouze pro jednoho konkrétního pacienta. Registrací může člověk zvýšit šanci Ondrovi a zároveň komukoli dalšímu, kdo bude nyní nebo v budoucnu potřebovat transplantaci krvetvorných buněk.

Nábor dárců organizuje společně Dobrovolnické centrum UP, Coffee Library a sdružení Šance Olomouc.

Nábor do registru dárců kostní dřeně:

DEN: pondělí 5. října 2026
ČAS: od 12 do 17 hodin
MÍSTO: nádvoří Zbrojnice (Biskupské nám. 1), Coffee Library
KDO SE MŮŽE REGISTROVAT: zdraví lidé ve věku 18–35 let, nad 50 kg, bez závažného onemocnění v minulosti a bez trvalé medikace

Registrace trvá jen několik minut.

Barokní grotty Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu loni objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého , mají své 3D modely. Vytvořil je Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Modely Apollonovy a Důlní grotty ukazují, jak jeskyně pravděpodobně vypadaly na konci 17. století – včetně světel imitujících oheň, třpytících se ametystů a funkční fontány. Návštěvníci si je mohou od 29. září zdarma prohlédnout v univerzitním science centru Pevnost poznání, příští rok se přesunou do Kroměříže.

Barokní umělé jeskyně, tzv. grotty, z Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu v loňském roce objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty UP, jsou nyní předmětem rozsáhlých průzkumů a restaurování (podrobně jsme psali v magazínu Žurnál UP zde). Přestože zůstávají částečně přístupné veřejnosti, lešení a současný stav prostor omezují možnosti představit návštěvníkům jejich někdejší podobu a velkolepě působící výzdobu.

video_sem

Arcibiskupství olomoucké proto v rámci spolupráce s Univerzitou Palackého oslovilo katedru geoinformatiky přírodovědecké fakulty s objednávkou na vytvoření fyzických 3D modelů obou grott. Realizace se ujal Jan Brus, který na výsledné podobě modelů úzce spolupracoval s Alenou Tobolkovou, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého, i s Janou Zapletalovou.

foto_sem_4

Výsledné modely představují volnou hypotetickou rekonstrukci. Vycházejí ze současného stavu dochování, který kombinují s některými prvky známými z německého popisu z roku 1839, jako jsou světelné či vodní prvky. Umělé jeskyně obklopující ze dvou stran reprezentační sály (saly terreny) v přízemí kroměřížského zámku nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Část ametystové výzdoby grott se v průběhu staletí ztratila a někdejší systém osvětlení a vodních prvků dnes již nelze v plném rozsahu obnovit. Cílem modelů tak není vytvořit přesnou kopii určitého historického okamžiku, ale umožnit návštěvníkům lépe si představit vizuální efekty a atmosféru původní barokní koncepce.

Od 3D skenu k funkčnímu modelu – přes 100 dní nepřetržitého tisku

Základem pro tvorbu modelů byly velmi detailní 3D skeny, které vytvořila společnost G4D a poskytlo Arcibiskupství olomoucké. „Původní digitální model byl velmi detailní, tvořilo jej přes 40 milionů trojúhelníků. Pro tvorbu fyzického modelu tak bylo nutné jej nejprve zjednodušit, což zabralo největší množství času. Následně jsem vytvořil vlastní nosnou konstrukci, do které byla naskenovaná podoba grott virtuálně zasazena. Už při návrhu finální realizace bylo nutné počítat nejen s 3D tiskem, ale také s budoucím umístěním osvětlení, elektroniky, optických vláken a vodních prvků. Skrýt všechny tyto funkce do pevného funkčního modelu, a přitom zachovat charakter původního prostoru, byla opravdu výzva. Nechtěli jsme, aby návštěvník viděl jen zmenšeninu jeskyně. Chtěli jsme mu přiblížit, proč musel tento prostor na konci 17. století působit tak mimořádně,“ popsal vznik modelů Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP.

foto_sem_4

Takto připravený model byl následně rozdělen na jednotlivé části vhodné pro tisk. Některé příliš jemné detaily, například tenké větve, bylo nutné upravit nebo odstranit, protože by je tiskárny v daném měřítku nedokázaly spolehlivě vyrobit. Výsledkem tak nebyla pouhá zmenšenina původního 3D skenu, ale nově navržený fyzický model, který v sobě ukrývá nosnou konstrukci i technologie potřebné k vytvoření světelných, třpytivých a vodních efektů.

Díly vznikaly na 3D tiskárnách z matného materiálu PLA. Čistý čas nepřetržitého tisku přesáhl 100 dní, během nichž se spotřebovalo více než 55 kilogramů materiálu. Následovala ruční práce – odstraňování podpěr či lepení dílů a hliníkových výztuh, kterých je v grottách přes 40. Výsledné modely jsou výjimečné i svou velikostí: Apollonova grotta měří 106 × 106 × 65 centimetrů.

Oheň, ametysty a fontána

V obou grottách jsou zabudovaná světla imitující oheň a další osvětlení, které dotváří celkovou oslnivou atmosféru barokních jeskyní. „Zcela unikátním prvkem je nasvícení skutečných ametystů pomocí optických vláken vedených přímo za jednotlivé ametysty. Díky tomu se krystaly při změnách světla jemně rozzáří a třpytí, podobně jako mohly působit při původním barokním osvětlení. I tady byla zapotřebí titěrná ruční práce, kdy jsme jednotlivá optická vlákna a úlomky ametystů lepili k 3D modelům. Technickou zvláštností jsou také vodní prvky včetně fontány v centrální části Apollonovy grotty. Veškerá elektronika je řízená, takže osvětlení i efekty lze pomocí scén nastavovat a měnit,“ dodává Jan Brus.

foto_sem_4

Myslelo se i na údržbu – vybrané postavy permoníků v Důlní grottě jsou uchyceny na magnetech, díky čemuž je lze sejmout a vyčistit. Apollonova grotta je umístěna na kolejnicích, takže ji lze posunout a dostat se k zásobníku vody, když je potřeba vodu doplnit.

Z Pevnosti poznání do Kroměříže

Unikátní modely jsou od 29. září k vidění v univerzitním science centru Pevnost poznání v expozici Do historie!, která je návštěvníkům přístupná bezplatně. Expozici doplní také komentované prohlídky a přednášky odborníků na dějiny umění či geologii.

Na jaře 2027, se zahájením návštěvnické sezóny, budou modely přesunuty na Arcibiskupský zámek v Kroměříži přímo do sal terren. „Cílem Arcibiskupství olomouckého bylo, aby návštěvníci zámku mohli sledovat průběh restaurování a porovnat současný stav s jejich někdejší podobou.

foto_sem_4

Modely zároveň poslouží k prezentaci veřejné sbírky, kterou arcibiskupství vyhlásilo na záchranu grott a která v září 2026 získala první místo v anketě ‚Máme vybráno‘ v kategorii Cena redakce ProPamátky,“ dodává Alena Tobolková, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého.

Unikátní 3D modely v číslech

přes 40 milionů trojúhelníků v původním 3D skenu

více než 100 dní čistého nepřetržitého tisku

přes 55 kg matného materiálu PLA

106 × 106 × 65 cm – rozměry Apollonovy grotty

přes 450 ametystů osazených optickými vlákny a LED světlem, vodní prvky a fontána v Apollonově grottě

33 světel, včetně 15 imitujících oheň, a řízené světelné scény v obou grottách

Na začátku podnikání se může zdát ochrana značky jako drobný detail, který se dořeší někdy později. Na čtrnáctém ročníku UP Business Campu účastníci zjistí, že opak je pravdou a silný brand není jen o líbivém logu. Každoroční podnikatelská konference pořádaná Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého (VTP UP) se uskuteční ve čtvrtek 12. listopadu v Pevnosti poznání a tematicky se zaměří na budování brandu a ochranu značky. O své podnikatelské zkušenosti se podělí osobnosti stojící za značkami Angry Beards, Forendors, Niceboy a dalšími.

„Začínající podnikatelé věnují nejvíce energie produktu, zákazníkům a tomu, jak svůj byznys dostat na trh. Ochrana značky a duševního vlastnictví proto často přichází na řadu až ve chvíli, kdy nastane problém. Ve VTP UP dlouhodobě dbáme na to, aby budování silného brandu a jeho ochrana šly od začátku ruku v ruce s byznys plánem,“ vysvětluje zaměření letošního ročníku konference Petr Suchomel, ředitel VTP UP.

Inspirativní příklady 

Program nabídne inspirativní řečníky, kteří téma budování značky představí z různých úhlů pohledu a především na konkrétních zkušenostech z vlastního podnikání. Denisa Hrubešová, CEO a spoluzakladatelka platformy Forendors, otevřeně popíše přešlapy z pěti let vedení startupu a ukáže, co se značkou udělají krizové momenty a proč může být její ochrana důležitější než rychlý růst. Martin Klobas z Angry Beards přiblíží cestu odvážného českého lovebrandu z garáže k vlastnímu areálu. O tom, jak se podniká ve světě craftových limonád a jakou sílu může mít vizuální identita, povypráví šumperský patriot Ondřej Starý, zakladatel NěcoJako.

Podrobný program je k dispozici na webu www.upbc.cz, kde jsou již k zakoupení vstupenky. Studující, absolventi i zaměstnanci UP mohou využít zvýhodněné vstupné a do 11. října navíc platí také sleva za včasné zakoupení.

Za zrodem úspěšných značek elektroniky Niceboy a šperků Furiosa stojí Jiří Zima, který nastíní, jak obstát na konkurenčním trhu. Českou značku spodního prádla Nebe má pod palcem Karel Slouka. Vsadil na posilování důvěry zákazníků a podělí se o své zkušenosti. Podnikatelské rady a tipy doplní advokátka Petra Dolejšová, která upozorní na nejčastější právní přešlapy při budování značky a poradí, jak předejít situaci, kdy je firma nucena přistoupit k neplánovanému rebrandingu.

Praktickou část programu doplní dva workshopy. Jana Lébrová, zakladatelka olomoucké marketingové agentury Evenpro, odhalí, jak v době AI budovat důvěryhodnou značku prostřednictvím reálných zážitků a kontaktu se zákazníky. Byznysová mediátorka Veronika Vrábel Porteš pak na konkrétním sporu o značku vysvětlí, kdy se vyplatí hájit svou pravdu u soudu a kdy je pro podnikatele lepší hledat dohodu.

Byznysové nápady i nové kontakty na jednom místě

UP Business Camp není jen o předávání know-how z pódia. Důležitou součástí konference je prostor pro networking a propojování začínajících podnikatelů, studentů, zkušených byznysmenů i dalších lidí z podnikatelského prostředí. Chybět nebude ani Pitching Show pořádaná ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK), během níž představí své projekty účastníci programu ICOK Akcelerátor. Prostor pro navazování nových kontaktů a sdílení zkušeností bude během celého dne, a to za doprovodu dobrého jídla a pití.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, primátorka statutárního města Olomouce Miroslava Ferancová a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Jelínek. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, ICOK, Aricoma, Regionální rozvojová agentura RERA a Cemix. Akce je realizována za podpory Statutárního města Olomouc.

Jak nás klame vlastní mozek a co v přírodě běžně přehlížíme? Prague Science Film Fest (PSFF) přiveze do Prahy dokumenty z celého světa, které ukazují, že i známé věci mohou vypadat úplně jinak. Od 19. do 22. října 2026 nabídne v kampusu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) české premiéry, filmy, které se na tuzemských plátnech objevují jen výjimečně. Do letošní festivalové soutěže se přihlásilo 189 filmů.

Návštěvníci se mohou těšit na nejlepší aktuální snímky, které nabízejí osobitý pohled na vědeckou práci a na životy lidí, kterých se výzkum bezprostředně dotýká. Uvidí 15 soutěžních filmů v šesti projekcích za den.

„Festival je hlavně přehlídka, oslava i každoroční zpráva o zásadním filmovém žánru, který se pořád vyvíjí a sleduje na první pohled banální, ale naprosto zásadní věc: jaká je současná podoba lidství a lidské civilizace, která se rozpíná do virtuálního prostoru a už pomalu kolonizuje blízký vesmír. Film je v tomto nenahraditelný nástroj. Může být svědectvím o určitém místě a době, osobní výpovědí i zážitkem, který v nás zůstává dlouho po projekci. Dokáže nás přenést do cizího prostředí a zanechat v paměti obraz podobný pohlednici z cesty,“ říká dramaturg a vedoucí festivalu PSFF Zdeněk Rychtera.

Svět z jiné perspektivy

Přírodní jevy i způsob, jakým vnímáme realitu, přiblíží například snímky Phenomena (Když prvky tančí) a Our Brain Is Playing Tricks on Us (Jak nás mozek tahá za nos). Dokument plný situační komedie Derek vs Derek pak nabídne příležitost podívat se na ožehavé téma navracení zemědělské půdy přírodě z více stran a umožní najít empatii a porozumět i radikálně odlišné perspektivě.

Osobní pohled na život s rakovinou konečníku přinese film André Is an Idiot (André je idiot). Indický snímek My Otter Diary (Můj vydří deník) zase nabídne setkání s vydrami očima filmařky, která jim zasvětila část života. Další dokumenty upozorní na to, co běžně přehlížíme, a nabídnou širší souvislosti i nadhled. Patří mezi ně Super Nature (Super příroda), Killing Time: The Science of Boredom (Chytat lelky: Věda o nudě) nebo Kingdom Fungi (Houbové království).

Dokumenty, které vzbudí zvědavost

Filmový program doplní venkovní promítání na Oscara nominovaného filmu Fire of Love (Erupce lásky). Ale také Nudná konference ve formátu stand-up, která bude mít charakter parodie populárních konferencí. Součástí akce bude i praktický workshop natáčení filmu s MyStreetFilms.

„Vybíráme filmy, které v divácích něco zanechají a vzbudí chuť dozvědět se víc. Proto jsou pro nás důležité i debaty po projekcích a praktické workshopy. Film je stále skvělé médium nejen pro komunikaci vědy, poznatků a faktů, ale také pro přenos emocí, čisté fascinace nebo zvědavosti, která postupně z každodennosti vyprchává. Chceme maximálně vyjít vstříc všem návštěvníkům a klást minimální bariéry, takže jsme letos zrušili nutnost registrace a uvidíme, zda otevření festivalu dále pomůže jeho návštěvnosti, která rok od roku stoupá,“ doplňuje Zdeněk Rychtera.

Do příprav festivalu se zapojují také studenti a studentky ČZU, kteří pomáhají s organizací a zasednou i ve studentské porotě. Mají tak možnost podílet se na dění ve svém kampusu a rozhodnout o jednom z ocenění.

„Festival ukazuje, že kampus ČZU je místem pro setkávání s vědou i v netradiční podobě. V doprovodných diskusích budou naši odborníci mluvit o řadě aktuálních témat, jako je obnova krajiny po těžbě nebo různé pohledy na její využití a ochranu. Návštěvníci navíc budou moci poznat také projekty, na kterých se ČZU podílí, například prostřednictvím výstavy zaměřené na ochranu antilop v Africe,“ dodává Jakub Kotalík, koordinátor festivalu za ČZU.

Festival od roku 2020 připravuje ČZU společně s Univerzitou Palackého v Olomouci a týmem festivalu populárně-vědeckých filmů AFO. Vstup je zdarma a nově bez nutné registrace. Informace o programu najdou návštěvníci na psff.cz.

Jak spolu mluví buňky? Co nám prozradí řeč těla? Komunikuje s námi vesmír? A dokážeme zachytit zprávy, které nejsou na první pohled ani slyšet, ani vidět? Letošní Noc vědy nabídla příležitost poodhalit nejedno tajemství a nahlédnout pod pokličku vědeckého poznání. Jejím hlavním tématem byla komunikace. Nejen ta mezi lidmi, ale také mezi organismy, technologiemi nebo člověkem a světem kolem něj. A jak se během večera a noci ukázalo, způsobů, jak si předávat informace, existuje mnohem víc, než bychom možná čekali.

Tisíce malých i velkých návštěvníků, stovky pokusů, hlavolamů a přístrojů. A především vědci, vědkyně, studenti a studentky připravení podělit se o své znalosti, nadšení i radost z objevování. Taková byla letošní Noc vědy – celorepubliková popularizační akce, během níž se laboratoře, učebny a další běžně nepřístupná místa otevřely veřejnosti a nabídly hodiny plné experimentů, překvapení a odhalování nejrůznějších tajemství.

Bohatý program připravila Univerzita Palackého napříč svými fakultami a dalšími pracovišti, za poznáním se ale vyráželo i na dalších místech Olomouckého kraje – v Prostějově, Přerově či Hlubočkách. Komunikace přitom během večerních hodin dostávala nejrůznější podoby: od slov a gest přes signály v přírodě až po zprávy ukryté ve světě vědy a technologií. A protože i fotografie dokážou mnohé sdělit, tentokrát namísto dalších slov nabízíme pohled na to, co všechno bylo během Noci vědy k vidění. Obsáhlejší fotogalerii najdete brzy na sociálních sítích UP.

V České republice se Noc vědy koná od roku 2005, do roku 2026 pod názvem Noc vědců. Do celorepublikové akce se zapojují univerzity, vědecké ústavy, hvězdárny a další instituce. Od roku 2024 ji na národní úrovni koordinují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým v Praze, Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Vysokou školou ekonomickou v Praze a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR.

Odešel dlouholetý kolega, uznávaný odborník a vysokoškolský pedagog, pan PaedDr. Vlastimil Štekr, Dr., který svůj profesní i osobní život nerozlučně spojil s Univerzitou Palackého v Olomouci a který se významně zasloužil o rozvoj studia učitelství tělesné výchovy a stál u samotného zrodu i dalšího směrování fakulty tělesné kultury. Jeho srdce dotlouklo v sobotu 19. září 2026 ve věku 91 let. Se zesnulým se rozloučíme v úterý 29. září 2026 v 10:00 hodin v obřadní síni olomouckého krematoria.

Dr. Štekr prožil život hluboce spjatý s pohybem a sportem. Svou cestu začal u královny sportu – atletiky, kde již od roku 1957 působil jako aktivní trenér a funkcionář. Přes Krajský výbor ČSTV v Liberci a následně od roku 1960 v Olomouci přivedl svou vášeň pro sport na akademickou půdu. Na Univerzitě Palackého působil nejprve mnoho let na tehdejší katedře tělesné výchovy. Nesmazatelně se zapsal do historie olomouckého akademického sportu, kde desítky let obětavě působil ve vysokoškolském sportovním klubu jako atletický trenér a předával své zkušenosti dalším generacím. Když pak v roce 1991 vznikla samostatná fakulta tělesné kultury, stal se jedním z jejích klíčových zakládajících pilířů.

Na nově založené fakultě přijal velkou odpovědnost a působil zde jako proděkan pro pedagogickou činnost (po boku prvního děkana profesora Bohuslava Hodaně, Milana Adamuse a Františka Vaverky) a také jako vedoucí katedry kinantropologie. Ve své odborné práci se specializoval na historii tělesné výchovy, sportu a olympismu. Zanechal po sobě hlubokou stopu v podobě učebních textů a monografií, jako jsou Historie školní tělesné výchovy či Olympijské hnutí – olympijské hry.

Jeho studenti na něj dodnes vzpomínají s nesmírnou láskou a úctou jako na vrozeného elegána a muže vytříbené etikety. Traduje se milá vzpomínka z ústních zkoušek z historie tělesné kultury: pan doktor vždy galantně pomohl studentkám z kabátů, které pečlivě narovnal na ramínko a pověsil na věšák. Když se stalo, že studentka u zkoušky neuspěla, s naprostým taktem a sobě vlastní laskavostí ji od zkoušky vyprovodil. Pomohl jí zpět do kabátu a s povzbudivým úsměvem popřál, že až se vše doučí, příště to jistě společně zvládnou. I v momentech neúspěchu dokázal studenty podržet a motivovat.

Kolegové z fakulty zase s úsměvem a dojetím opatrují historku z oslav jeho pětasedmdesátin. Tehdy pro něj uspořádali velkolepé výjezdní zasedání katedry v Mikulově, na které vyrazily desítky spolupracovníků. Jen vinou „drobného“ nedopatření zapomněli pozvat samotného oslavence. Když se tuto chybičku snažili tři dny před odjezdem honem napravit, Vlastik se s noblesou omluvil, že nemůže – čekal ho drobný zákrok v nemocnici. S velkorysostí sobě vlastní jim ale vzkázal, ať všichni odjedou a v Mikulově na něj vzpomínají. Což také do posledního puntíku splnili. Na známém Kozím hrádku pak s obrovskou láskou na Vlastika mysleli a při pohledu na zapadající slunce skrz sklenky červeného vína připíjeli na jeho zdraví.

Vedle své akademické a trenérské dráhy zůstal atletice věrný na té nejčistší úrovni po celý svůj život. Desítky let působil v pozici dobrovolného atletického rozhodčího. Na oválech a závodištích obětavě pomáhal a u milované atletiky zůstal až do pozdního věku, dokud mu to jen jeho zdraví dovolovalo.

Na Dr. Štekra budeme navždy vzpomínat nejen jako na vynikajícího učitele, trenéra a vědce, ale především jako na vzácného člověka, skvělého kolegu, přítele a milovaného člena rodiny. Byl vzorem čestného, pracovitého člověka plného životního elánu a vysokého morálního kreditu.

Čest jeho památce.

S úctou a vděčností vzpomíná kolega, kamarád a v otázkách akademického působení jeho věrný žák
Svatopluk Horák, katedra společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při Právnické fakultě UP připravilo unikátní týdenní kurz – Weapons Law Course. Pilotní ročník lektoroval William Boothby, bývalý zástupce ředitele právní služby a letecký komodor ve výslužbě britského Royal Air Force. Záměrem pořádajícího centra a fakulty je tento kurz pravidelně opakovat.

„Cílem kurzu bylo seznámit účastníky s pravidly mezinárodního humanitárního práva, která určují, které zbraně jsou zakázány a za jakých podmínek lze zavádět nové zbraňové systémy. Účastníci se naučili rozpoznat právně významné vlastnosti konkrétní zbraně a posoudit zákonnost jejího zamýšleného použití, a to od tradičních zbraní až po nejmodernější technologie. Kurz účastníky zároveň připravil k provádění právního přezkumu nových zbraňových systémů a případně také k vytváření příslušného systému na vnitrostátní úrovni,“ vysvětlil Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní organizátor akce. Program kurzu tak sahal od právního posuzování střeliva, min či chemických a jaderných zbraní až po kybernetické a vesmírné prostředky, umělou inteligenci a technologie zasahující do činnosti lidského mozku.

foto_sem_4

Pro lektorování kurzu se podařilo centru získat světovou kapacitu v oboru Williama Boothbyho. „Jedná se o poměrně velmi specifické právní téma, částečně technické, s přesahem do aplikační praxe. Doktor Boothby je v tomto oboru autoritou. Na toto téma přednáší po celém světě,“ upřesnil Petr Stejskal. William Boothby je také autorem vyhlášené odborné publikace Weapons and the Law of Armed Conflict a členem expertních skupin, které se podílely mimo jiné na vzniku Tallinnského manuálu o právu aplikovatelném na kybernetické operace.

Pilotního ročníku se na PF UP zúčastnilo osm odborníků. „Naší cílovou skupinou jsou právní poradci armád, zaměstnanci ministerstev obrany odpovědní za pořizování nebo zavádění nových typů výzbroje, dále zástupci zbrojařského sektoru nebo akademici. A přibližně takovou paletu účastníků jsme letos měli.“ popsal Petr Stejskal. Kurz je nabízen zájemcům především z Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Většinu účastníků letos tvořili experti z českého prostředí. 

Organizace kurzu Weapons Law Course zapadá do dlouhodobých snah centra CIHOL poskytovat právní vzdělání i pro operační praxi. Pilotní ročník se konal na PF UP 14.–18. září. CIHOL již s William Boothbym spolupracoval v létě v rámci speciálního vzdělávacího kurzu pro Armádu ČR – Advanced Course on the Law of Armed Conflict.

Organizace kurzu Weapons Law Course zapadá do dlouhodobých snah centra CIHOL poskytovat právní vzdělání i pro operační praxi. Pilotní ročník se konal na PF UP 14.–18. září. CIHOL již s William Boothbym spolupracoval v létě v rámci speciálního vzdělávacího kurzu pro Armádu ČR – Advanced Course on the Law of Armed Conflict.

Zlaté nanostruktury využili vědci CATRIN Univerzity Palackého při vývoji nových metod, které dokážou zachytit velmi nízké koncentrace látek důležitých pro fungování lidského organismu – například dopaminu a serotoninu. Výsledky, o něž se zasloužili odborníci z výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně ve spolupráci s dalšími kolegy, mají velký potenciál pro budoucí rychlou, citlivou a personalizovanou diagnostiku.

Ve studii publikované v časopise Sensing and Bio-Sensing Research vyvinuli speciální „plazmonický papír“ pokrytý zlatými nanohvězdičkami.

„Ten umožňuje jednoduše odebrat slzy a následně v nich analyzovat hladinu dopaminu. Právě ta může souviset se Sjögrenovým syndromem, autoimunitním onemocněním, které bývá někdy zaměňováno se syndromem suchého oka,“ vysvětlila první autorka článku Klára Dzurillová.

Druhá studie, kterou zveřejnil časopis Microchimica Acta, se zaměřila na současnou detekci serotoninu a sertralinu – běžně používaného antidepresiva ze skupiny SSRI (Selective Serotonin Reuptake Inhibitors). Využití technologie SERS (povrchem zesílená Ramanova spektroskopie) umožnilo pomocí speciálně upraveného povrchu výrazně zesílit signál sledovaných molekul. V tomto případě vědci využili velmi drobné zlaté nanokužely, mezi nimiž jsou mezery menší než 20 nanometrů. Právě v těchto mezerách vznikají takzvaná hot spots, tedy místa, kde je elektromagnetické pole mimořádně zesílené, a díky tomu lze zachytit i velmi malé množství sledované látky.

„Díky novému postupu jsme navíc byli schopni detekovat zároveň serotonin a sertralin. Metoda tak do budoucna otevírá možnost současně sledovat koncentraci antidepresiva i serotoninu, na jehož hladinu léčba působí. To by mohlo přispět k přesnějšímu hodnocení účinku léčby a jejímu přizpůsobení konkrétnímu pacientovi,“ uvedla kosrespondující autorka článku a vedoucí výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně Kateřina Poláková.

Oba přístupy využívají povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii (SERS) a dosáhly velmi nízkých detekčních limitů i v přítomnosti dalších látek, které mohou měření komplikovat.

Novým kvestorem Univerzity Palackého se od dnešního dne stává Michal Jakeš, zkušený finanční manažer s dlouholetou praxí v českém i mezinárodním prostředí. Jeho jmenování vzal na svém středečním zasedání na vědomí Akademický senát UP. Ve funkci střídá Josefa Suchánka.

Michal Jakeš má zkušenosti s finančním řízením velkých a organizačně složitých společností. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval zejména finančnímu řízení, controllingu a účetnictví, přípravě rozpočtů a ekonomických analýz i vedení finančních týmů. Působil také v mezinárodním prostředí, kde se zabýval řízením ekonomických procesů.

„Funkce kvestora patří vzhledem k velikosti a složitosti Univerzity Palackého k mimořádně odpovědným manažerským pozicím. Od Michala Jakeše očekávám, že své zkušenosti z finančního řízení velkých organizací využije nejen při zajištění stabilního hospodaření univerzity, ale také při jeho dlouhodobém plánování a nastavování efektivních a srozumitelných ekonomických procesů. Čeká nás řada významných investic, z pohledu veřejných rozpočtů navíc vstupujeme do složitého období, jsem proto rád, že za ekonomické řízení univerzity přebírá odpovědnost zkušený finanční manažer,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Za jednu ze svých priorit považuje nový kvestor předvídatelnost a transparentnost finančního řízení univerzity a dobrou spolupráci s jejími jednotlivými součástmi. „Univerzita je velmi komplexní organizace, jejíž finanční řízení musí vytvářet stabilní podmínky pro její hlavní poslání – kvalitní vzdělávání, vědu a výzkum. Chtěl bych navázat na to, co funguje, a společně s kolegy hledat možnosti, jak ekonomické procesy dále zpřehledňovat a zjednodušovat. Za důležité považuji také dlouhodobé plánování a otevřenou komunikaci s fakultami a dalšími součástmi univerzity,“ uvedl Michal Jakeš.

Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu univerzity a v těchto oblastech zastupuje univerzitu v rozsahu stanoveném rektorem. Jeho agenda zahrnuje mimo jiné rozpočet a financování univerzity, správu jejího majetku, investice a další oblasti související s ekonomickým a provozním fungováním školy.

Ve funkci Michal Jakeš vystřídá Josefa Suchánka, který kvesturu vedl v posledních dvou letech a dříve působil jako ředitel Správy kolejí a menz UP, nyní z univerzity na vlastní žádost odchází. „Josefu Suchánkovi děkuji za práci, kterou pro Univerzitu Palackého odvedl. Děkuji také za odpovědnost, s níž se podílel na jejím ekonomickém a provozním řízení. Přeji mu vše dobré v jeho dalším profesním působení,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil nový Statut UP, který reaguje na změny vysokoškolského zákona a upravuje mimo jiné oblast studia, hospodaření či systém řízení univerzity. Na prvním jednání v novém akademickém roce senátoři a senátorky schválili také dokument Rozdělení příspěvku a dotací na UP pro rok 2026 a kladně se vyjádřili k záměru rektora jmenovat nového kvestora univerzity.

Během prvního jednání v novém akademickém roce se senátoři a senátorky UP věnovali jednomu ze stěžejních dokumentů univerzity, novému Statutu UP. Návrh předložený rektorem Michaelem Kohajdou přiblížila prorektorka UP Klára Hamuľáková. Připomněla, že dosud platný Statut UP prošel třinácti novelizacemi a není již v souladu s novelizovaným vysokoškolským zákonem.

Nový návrh podle ní odstraňuje duplicity a klade důraz na zákonnost, přehlednost, jasnou odpovědnost jednotlivých aktérů, přiměřenost, vyšší právní jistotu a pružnost. Přináší řadu změn v oblasti studia, doplňkové činnosti, rozpočtu a fondů i nakládání s majetkem. Zjednodušuje také organizační strukturu UP, zpřehledňuje systém řízení a zavádí nový systém řídicích dokumentů.

Součástí předloženého materiálu byl i komplexní pozměňovací návrh rektora, který zohlednil akceptované připomínky akademické obce a legislativní komise AS UP i připomínku týkající se movitého majetku. Akademický senát nový Statut UP schválil sedmnácti hlasy.

Zářijové jednání AS UP přineslo také důležitý krok k dokončení rozpočtu univerzity pro kalendářní rok 2026. Senát projednal a schválil rektorem předložený dokument Rozdělení příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026. Na jeho základě se nyní rozdělením finančních prostředků a přípravou svých rozpočtů budou zabývat jednotlivé fakulty. Po projednání na fakultní úrovni se rozpočet univerzity jako celek opět vrátí na jednání AS UP.

Senátoři a senátorky projednali také návrh rektora UP Michaela Kohajdy jmenovat nového kvestora UP. Po Josefu Suchánkovi se této funkce ujme Michal Jakeš, který řadu let působil jako finanční manažer v českém i mezinárodním prostředí. Akademický senát se k návrhu rektora vyjádřil kladně. Více o novém kvestorovi přinese Žurnál Online v samostatném textu.  

AS UP během zářijového jednání rovněž projednal a neměl námitek proti návrhům dvou smluv o zřízení věcného břemene. První se týká pozemku souvisejícího se stavbou Dostavba kampusu LF UP, druhá horkovodní přípojky v rámci realizace stavby PF UP.

Před AS UP prezentoval děkan PdF UP Vojtech Regec záměr vedení fakulty koupit nemovitost na Kollárově náměstí 698/7. Senátorům a senátorkám představil důvody plánované koupě, možnosti jejího financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit (psali jsme i zde). Rektor UP koupi nemovitosti podpořil. S odkazem na stanovisko ekonomické komise AS UP se ke koupi kladně vyjádřil také akademický senát. Záměrem se nyní bude zabývat Správní rada UP.

AS UP se jednomyslně kladně vyjádřil také k návrhu rektora jmenovat členkou Vědecké rady UP docentku Helenu Kubátovou, a to pro oblast vzdělávání sociologie.

V závěru jednání senátoři a senátorky UP rozhodli také o složení legislativní a ekonomické komise AS UP.  V každé z nich bude deset členů, devět z nich bude zastupovat jednotlivé součásti univerzity, jeden studentskou část akademické obce. Jejich kompletní složení přinášíme níže v přehledu.

Na prvním jednání v novém akademickém roce AS UP rovněž vyzval akademické senáty fakult UP, aby do 30. října navrhly za každou fakultu jednoho zástupce do Sněmu Rady vysokých škol. Senátorky a senátory AS UP zároveň vyzval, aby do stejného data nominovali dva zástupce UP do Sněmu Rady vysokých škol a jednoho zástupce studentů a jednoho náhradníka do Studentské komory Rady vysokých škol pro funkční období 2027 – 2029. Stávajícím delegátům končí funkční období na konci tohoto roku.

Příští zasedání AS UP se uskuteční 21. října. Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

Nové složení komisí AS UP

Legislativní komise: Marek Jukl (PřF), Pavel Kurfürst (LF), Linda Nosková (CATRIN) Veronika Mašková (PF), Ondřej Molnár (FF), Damián Němec (CMTF), Šárka Šaňáková (FZV), Veronika Tomoszková (PF), Jana Vašíčková (FTK), Kateřina Vitásková (PdF).

Ekonomická komise: Petra Gaul Aláčková (FZV), Lenka Copková (CATRIN), Pavel Flekač (PdF), Michal Křupka (LF), Zdeněk Svoboda (FTK), Taťána Zelenská (PF), Michal Botur (PřF), Jaroslav Franc (CMTF), Stela Levická (PřF), Jarmila Zimmermannová (FF).