Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Studentský život nejsou jen přednášky, zápočty a fronty v menze. Nový pořad pUPek bude každé dva týdny přinášet aktuality z univerzity, Olomouce i ze světa – s nadsázkou, humorem a rozumnou dávkou bizáru. První díl odstartoval v pondělí 21. září.

pUPek je pořad od studenstva pro studentstvo. Diváci se můžou těšit na neobvyklé rozhovory s univerzitními osobnostmi, nepravidelně pravidelné rubriky a spoustu humoru nejenom pro akademicky zasvěcené. Pořadem provází moderátorská dvojice Anita „AniPali“ Palaščáková a Josef „Pepek“ Tetour.

„Jsem ráda, že univerzita dává studentům prostor kreativně se vyjadřovat k aktuálnímu dění. Chceme přinášet vlastní studentský pohled na to, co se odehrává ve světě, v Olomouci i přímo na univerzitě,“ říká moderátorka Anita Palaščáková.

video_sem

Už první díl ukazuje, že se tým pUPku nebojí netradičního pojetí. Pan Chlebíček se v menze Křížkovského vydal na rozhovor s ředitelem Správy kolejí a menz Janem Liškou, magistra Dita vyložila všem studujícím na UP kartu pro nadcházející semestr a nechybělo ani vědecké okénko s překvapením či roztrojený pan rektor. V dalších epizodách se mohou diváci těšit na komentáře k dění na UP i ve světě, zajímavosti z vědy, kultury a sportu nebo tipy z olomoucké gastroscény.

Nové díly budou vycházet každé druhé pondělí na YouTube kanálu Univerzity Palackého. Zákulisí pořadu a další obsah nabídne také Instagram @palackeho.pupek. A pokud se chcete na tvorbě dalších dílů podílet, máte námět na téma nebo víte o něčem, co by pUPku nemělo uniknout, ozvěte se tvůrčímu týmu prostřednictvím Instagramu nebo na e-mail pupek@upol.cz.

Sál Městské knihovny v Praze byl v pondělí zaplněný fanoušky vědy, kteří se přišli podívat na tuzemské finále mezinárodní soutěže v popularizaci vědy FameLab. Mezi desítkou soutěžících měla i letos UP své silné zastoupení – hned tři mladé vědkyně se utkaly o postup do celosvětového finále. To se podařilo Lindě Tölgové, doktorandce z katedry biochemie Přf UP. Druhé místo obsadila Anežka Lyková z katedry organické chemie. UP tak potvrdila svou sílu v komunikaci vědy.

Jak představit složité vědecké téma širokému publiku během tří minut pouze za použití pomůcek, které jsme schopni si na pódium s sebou přinést a zase odnést? To už 26 let ukazuje FameLab, britská soutěž v popularizaci vědy. Její tuzemské finále se u nás konalo již pošestnácté a tentokrát měla Univerzita Palackého hned tři želízka v ohni.

Olomouc – město popularizace vědy

V průběhu večera se představilo deset finalistek a finalistů. Odborné porotě se nejvíce líbilo vystoupení Lindy Tölgové. Doktorandka katedry biochemie PřF UP v něm mluvila o svém výzkumu imunitního systému včel. Linda tak bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále, které se uskuteční začátkem prosince v Polsku.

Druhé místo získala Anežka Lyková, které divákům zprostředkovala historii lidstva perspektivou jedné z jeho největších hrozeb – tuberkulózy. Její léčbou se zabývá na katedře organické chemie pod vedením docentky Lucie Brulíkové. Obě oceněné mladé vědkyně jsou také letošními stipendistkami Nadačního fondu UP.

Na třetím místě se umístila Eliška Leštinová z Univerzity Karlovy, která vyprávěla příběh vlčího stopování – od bobků po fotopasti. Třetí reprezentantkou UP byla Simona Belošová, taktéž z katedry organické chemie. Ta si do finále vybrala příběh bakterií odolných proti antibiotikům. Přestože se ve finále na nejvyšších příčkách neumístila, své popularizační umění představuje například na instagramovém kanálu @fakt_věda.

Důležitost srozumitelné komunikace

Diváci si čekání na výsledky mohli zpestřit vědeckým kvízem pod vedením Jana Herziga, ředitele organizace zaměřené na zvídavé středoškoláky Zvaž vědu. A poté mohli sami hlasovat o ceně publika. Tu si nakonec odnesla Tereza Roesel z Fyzikálního ústavu AV ČR, která mluvila o tom, jak můžeme díky novým zobrazovacím technikám sledovat jednotlivé molekuly v živých buňkách.

Během večera věnovanému vědě vystoupil také britský velvyslanec v ČR Matt Field nebo rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima. Právě nejstarší česká univerzita je totiž již tradičně pořadatelem soutěže. Oba zmiňovali důležitost srozumitelné vědecké komunikace v dnešním turbulentním světě.

Univerzita Palackého se soutěží v popularizaci vědy účastní již tradičně. V loňském roce se finále FameLabu zúčastnila Kateřina Koubová z LF UP. V konkurenční soutěži Falling Walls Lab zase loni zvítězila Veronika Šedajová z CATRIN UP. 

Chcete se i vy příští rok zúčastnit některé z popularizačních soutěží? Na UP vám rádi pomůžeme s přípravou. Stačí se obrátit na Kartin Stark z Kariérního centra UP nebo popularizátorku vědy UP Vendulu Lužnou, které vás celou přípravou soutěže provedou.

Umělá inteligence, klinické případy, praktické workshopy i různé pohledy na rehabilitaci napříč Evropou. Sedmý ročník Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy přivedl ve dnech 7.–11. září na Fakultu zdravotnických věd UP 39 studentů a šest vyučujících z partnerských evropských univerzit. Společným úkolem studentů bylo během intenzivního týdne propojovat nové poznatky s péčí o konkrétního pacienta.

Do sedmého ročníku se zapojili účastníci z deseti zahraničních univerzit z Bulharska, Španělska, Belgie, Finska, Slovenska, Polska a Islandu. Mezinárodní složení týmů umožnilo studentům porovnávat různé přístupy k rehabilitaci a společně hledat možnosti péče odpovídající potřebám konkrétního pacienta.

Letošní škola přitom začala ještě před příjezdem účastníků do Olomouce. Během úvodního online setkání představil Martin Dvořáček z katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP možnosti využití umělé inteligence ve fyzioterapii. Na modelovém pacientovi demonstroval práci s AI asistentem, kterému postupně zadával informace od anamnézy přes návrh a interpretaci vyšetření a terapie až po konkrétní parametry rehabilitace. Jeho odpovědi průběžně kriticky hodnotil z pohledu odborníka.

Téma využití AI technologií se následně prolínalo celým programem a studenti s nimi pracovali také při řešení klinických případů.

„Nechtěli jsme, aby studenti pouze absolvovali sérii přednášek a workshopů. V mezinárodních multidisciplinárních týmech proto pracovali s konkrétními klinickými případy a nové poznatky průběžně převáděli do praxe. Součástí bylo i využití AI, ale především kritické posouzení získaných informací a rozhodnutí, co je pro daného pacienta skutečně relevantní,“ uvedla hlavní organizátorka školy Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Po příjezdu do Olomouce pracovali studenti v mezinárodních týmech s klinickými případy pacientů s různými diagnózami, sociálními rolemi a životními situacemi. Během týdne je postupně rozpracovávali a poznatky získané v jednotlivých částech programu promítali do vyšetření i návrhů terapie.

Inspiraci získávali v odborných blocích zaměřených například na kinestetiku, funkční testování v neurologii, výživu seniorů v rehabilitaci, komunikaci s pacientem, orofaciální rehabilitaci nebo mindfulness. Poznatky z jednotlivých workshopů studenti průběžně využívali při práci s klinickými případy a promítali je do péče o konkrétního pacienta. Výsledky své práce následně představili během závěrečných prezentací.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy,“ doplnila Petra Gaul Aláčová.

Program rovněž nabídl studentům možnost poznat rehabilitační péči mimo univerzitní učebny. Součástí byla exkurze do Sanatorií Klimkovice, kde účastníci navštívili prostředí komplexní rehabilitační péče. Pro zahraniční vyučující připravila škola ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc také exkurzi zaměřenou na potrubní poštu, intenzivní péči a heliport, během níž mohli porovnávat zkušenosti ze svých zemí s českými odborníky.

Intenzivní odborný program doplnila prohlídka Olomouce a tradiční bowlingový turnaj, které nabídly prostor pro neformální networking studentů a vyučujících.

Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy se na Fakultě zdravotnických věd UP uskutečnila již posedmé. Blended Intensive Programme Erasmus+ propojuje odborné vzdělávání s mezinárodní spoluprací a umožňuje studentům porovnávat, jak se o stejném pacientovi přemýšlí z pohledu různých profesí a v různých zemích Evropy. Letošní ročník navíc položil velmi důležitou a aktuální otázku: jak do klinického rozhodování smysluplně zapojit umělou inteligenci a zároveň neztratit ze zřetele člověka, který před námi stojí?

Nový přístup k ochraně biodiverzity a přírodních zdrojů v zemědělské krajině navrhl mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Václavíkem z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Podle jejich studie totiž současná agroenvironmentální opatření v Evropské unii navzdory miliardovým veřejným investicím často nepřinášejí očekávané výsledky. Vědci proto doporučují systém, který bude více zohledňovat místní podmínky, potřeby zemědělců a skutečné dopady jednotlivých opatření na přírodu. Výsledky studie zveřejnil časopis Trends Open.

Studie shrnuje poznatky získané během pětiletého evropského projektu BESTMAP, financovaného z programu Horizon 2020. Projekt spojil odborníky z ekologie, geografie, ekonomie a společenských věd. Výzkumníci pracovali s daty z pěti rozdílných evropských regionů včetně jižní Moravy, Německa, Španělska, Velké Británie a Srbska. Kombinovali rozhovory se zemědělci, prostorové analýzy a modelování dopadů zemědělské politiky na přírodu i ekonomiku farem.

„Agroenvironmentální opatření mají hospodáře motivovat k postupům, které podporují rozmanitost druhů, zlepšují kvalitu vody nebo pomáhají vázat uhlík v půdě. Přestože do nich EU masivně investuje, úbytek biodiverzity v krajině pokračuje a řada cílů zůstává nenaplněna,“ upozornil korespondenční autor studie Tomáš Václavík, který výzkum koordinoval.

Stejné řešení nefunguje všude

Za jednu z hlavních slabin současného systému vědci považují nedostatečné prostorové zacílení. Zemědělci například často směřují opatření na nejméně produktivní pozemky, kde pro ně představují menší ekonomické riziko, jejich přínos pro přírodu ale může být omezený. Účinnost opatření podle autorů studie snižují také složitá administrativa, nepružná pravidla, pevné termíny a nedostupnost odborného poradenství. Tyto překážky mohou odrazovat zejména menší a střední farmy.

„Nestačí vytvořit univerzální balíček dotací pro všechny. Potřebujeme vědět, pro jaký typ farmy a jakou krajinu je dané řešení vhodné. Jinak totiž opatření fungují na intenzivně obhospodařované orné půdě v nížinách a jinak na trvalých travních porostech v podhůří. V některých oblastech je navíc nezbytná spolupráce sousedících hospodářů, aby jednotlivá opatření vytvořila propojenou mozaiku přírodě blízkých prvků a společně přinesla požadovaný ekologický efekt,“ vysvětlil Václavík.

Zemědělci jako součást řešení

Autoři studie proto doporučují, aby nová opatření vznikala ve spolupráci zemědělců, vědců a veřejné správy. Důležité je podle nich také spravedlivější finanční ohodnocení, které nebude vycházet pouze z ušlého zisku zemědělců, ale zohlední také skutečné náklady a ekologické služby, které hospodaření šetrné k přírodě poskytuje.

„Zemědělci krajinu důvěrně znají a denně o ní rozhodují. Mají-li opatření fungovat, musejí být ekologicky smysluplná, ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná,“ zdůraznil Václavík.

Součástí navrhovaných změn má být také větší důraz na sledování skutečných dopadů jednotlivých opatření namísto převážně administrativní kontroly jejich plnění. K vyhodnocování přínosů pro krajinu by podle vědců mohly více sloužit například dálkový průzkum Země, dlouhodobý monitoring nebo nástroje využívající umělou inteligenci.

Místní podmínky by měly hrát větší roli

Navržený systém propojuje dlouhodobé cíle Evropské unie s národními strategiemi a současně ponechává více prostoru pro rozhodování na regionální úrovni. Pravidla by tak bylo možné průběžně upravovat podle místních podmínek, zkušeností zemědělců a naměřených výsledků.

„Naše práce ukazuje, že je nutné přejít od plošných a nepružných dotací k adaptivnímu systému, který propojí vědecká data, lokální praxi a měřitelné výsledky,“ dodal Tomáš Václavík.

Zimní semestr na Univerzitě Palackého právě začíná a spolu s ním se naplno rozjíždí i univerzitní život. Hned první týden nabídne akce pro studenty, zaměstnance i veřejnost. MEET UP, týden udržitelnosti, studentská mše, film, dobrovolnictví a nakonec Noc vědy. Stačí si vybrat.

První týden výuky rozhodně nebude jen o hledání správné posluchárny, seznamování s rozvrhem a návratu do správného pracovního tempa. Univerzita Palackého připravila na každý den něco a některé dny bude docela těžké stihnout všechno.

V úterý se potkáme na MEET UPu

Hned úterý stojí za pořádnou značku v kalendáři. Především studenti prvních ročníků, ale zdaleka nejen oni, mohou na tradičním MEET UPu zjistit, proč se Olomouci říká univerzitní město a co všechno zdejší studentský život nabízí.

V Letním kině Olomouc se představí studentské spolky i univerzitní pracoviště, chybět nebude gastro zóna ani pořádná porce muziky. Začíná se ve 14 hodin. Podrobně jsme o MEET UPu psali zde.

A jestli se tam vydáte, zkuste tentokrát nechat auto doma.

Právě v úterý totiž začíná Evropský týden udržitelného rozvoje a zároveň připadá na tento den Mezinárodní den bez aut. Kdo se bojí, že pěšky do práce, na přednášku nebo na MEET UP nedorazí, může využít speciální bezplatnou tramvaj. Cyklisté zase budou mít k dispozici bezplatný servis kol.

Program věnovaný udržitelnosti bude pokračovat i v dalších dnech. Ve středu se například uskuteční oblíbený Bazar UP, univerzitní swap oblečení, knih a drobného vybavení do domácnosti. To je ale jen část nabídky. Podrobněji v tomto článku. 

Ve středu také trochu ztišení

Po rušném začátku semestru přijde prostor i na chvíli zastavení. Ve středu večer se v chrámu Panny Marie Sněžné uskuteční tradiční zahajovací studentská mše, kterou bude celebrovat olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

Čtvrtek: uhlík na plátně, kolegové pomáhající

Čtvrteční program nabídne mimo jiné filmový večer. V rámci AFOKINA se bude v Konviktu promítat snímek Uhlík: Neautorizovaný životopis. Hlavním hrdinou je prvek, který dnes často spojujeme především s emisemi a klimatickou krizí. Bez uhlíku by přitom nebylo ani to nejzásadnější – život. Více o projekci zde.

A pokud ve čtvrtek některé kolegy z univerzity nenajdete na jejich obvyklém místě, možná právě někde pomáhají. Koná se totiž Zaměstnanecký dobrovolnický den, během nějž zaměstnanci Univerzity Palackého, města Olomouce a Olomouckého kraje vymění svou běžnou práci za pomoc tam, kde je potřeba.

Budou pomáhat různým organizacím, pečovat o veřejnou zeleň a věnovat svůj čas dobré věci. Podrobně jsem psali zde.

A v pátek přijde Noc vědy

První týden semestru bude mít velké finále. V pátek se Univerzita Palackého otevře tisícům návštěvníků během Noci vědy. Kdo ještě nebyl, měl by ji alespoň jednou zažít. A kdo už byl, nejspíš dobře ví, proč přijít znovu.

Jedna z největších tuzemských akcí popularizujících vědu a výzkum pro celou rodinu letos zve na více než dvě desítky míst v Olomouci. Společným tématem bude komunikace a univerzitní pracoviště opět ukážou, že věda zdaleka nemusí patřit jen do laboratoří a odborných časopisů. Podrobněji jsme o Noci vědy psali zde.

Kdo si po prvním týdnu semestru řekne, že by univerzitních akcí zvládl ještě pár, nemusí mít obavy. I v dalších týdnech má univerzita co nabídnout. Do kalendáře si už teď můžete poznamenat Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost. Pět dní nabídne přednášky, workshopy, konzultace, představení a další aktivity věnované péči o sebe i své okolí. Program je určen studujícím a pracujícím na UP i široké veřejnosti.

Na právnickou fakultu doputovala výstava fotografií pěstounských rodin žijících v Olomouckém kraji. Instalována je ve veřejně přístupném prostoru – v předsálí auly. Třináct velkoformátových snímků ze života pěstounských rodin, které ukazují různé podoby péče, vztahů a motivací, si zájemci mohou prohlédnout do konce září.

Výstava je součástí projektu Rodiny, které tvoří domov řešitelky Kamily Bubelové z katedry teorie práva a právních dějin, který podpořila právnická fakulta udělením Grantu Hannah Arendové. „Snahou projektu je šířit myšlenky pěstounství. Pěstounská péče je konkrétní formou občanské odpovědnosti v situaci, kdy stát sám nestačí, přesně v duchu myšlenek Hannah Arendtové o odpovědnosti jednotlivce, veřejném jednání a ochraně lidské důstojnosti. Právě pěstouni představují aktivní občanské jednání, nikoli pasivní spoléhání na stát. Fotografická výstava vytváří veřejný prostor, v němž se osobní zkušenost pěstounů stává sdíleným společenským tématem,“ vysvětlila Kamila Bubelová, která je také pěstounkou.

Fotografování rodin zorganizoval v roce 2025 Olomoucký kraj. Pořizování snímků se ujal olomoucký fotograf Štefan Berec, který se všemi účastníky navázal osobní vztah, aby mohl co nejlépe jejich rodinný příběh zachytit. Výstava je putovní, dříve se zastavila například v Moravském divadle Olomouc nebo v olomouckých obchodních centrech a také v jiných městech kraje.

Součástí projektu Kamily Bubelové je i workshop Rodiny, které tvoří domov. Aktuální problémy pěstounské péče, který na výstavu naváže. „Cílem setkání je rozšířit mezi laickou i odbornou veřejnost pravdivé informace o potřebě pěstounů pro ohrožené děti a získat tolik potřebné další pěstouny,“ uvedla Kamila Bubelová. S konáním workshopu, který se uskuteční 30. září v aule Cyrilometodějské teologické fakulty UP, chtějí organizátoři spojit informační kampaň formou letáků a příběhů konkrétních pěstounských rodin. K účasti do auditoria byli zváni studenti UP, zejména z fakult, které vzdělávají budoucí sociální pracovníky, a široká veřejnost. V tuto chvíli je již kapacita workshopu naplněna.

Grant Hannah Arendtové je interní finanční podpora PF UP založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené olomoucké univerzitě v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu. Slouží k podpoře aktivit a projektů, které posilují hodnoty otevřené občanské společnosti, kritického myšlení, demokracie, lidských práv a principů právního státu. Žadatelem může být kterýkoli člen fakultní akademické obce, včetně vědeckých pracovníků, studentů všech studijních programů a spolků působících na PF UP. 

Nový akademický rok znamená pro Univerzitu Palackého nejen návrat studujících a pedagogů do učeben a poslucháren, ale přináší také řadu novinek a událostí. Rektor Michael Kohajda při této příležitosti vůbec poprvé oslovuje univerzitní komunitu prostřednictvím videozdravice. V krátkém videu vítá studující, vyučující i další zaměstnance na začátku akademického roku, ohlíží se za tím nejdůležitějším z uplynulých dní a upozorňuje na novinky i akce, které univerzitní komunitu v nejbližší době čekají. Podívejte se, čím Univerzita Palackého právě žije a co přinesou následující týdny.

Univerzita Palackého letos poprvé představuje svou PR výroční zprávu v podobě samostatného webu. Nový web přibližuje nejdůležitější události, výsledky a příběhy roku 2025 napříč univerzitou a nahrazuje dosavadní elektronickou publikaci. Nabízí přehlednější a přístupnější způsob, jak se ohlédnout za uplynulým rokem, a zároveň nové možnosti práce s obsahem i univerzitními daty.

PR výroční zprávu připravuje Univerzita Palackého jako prezentační doplněk oficiální Výroční zprávy o činnosti a Výroční zprávy o hospodaření. Zatímco tyto dokumenty mají zákonem danou roli a strukturu, PR verze slouží především k představení univerzity, jejích výsledků, osobností a důležitých událostí širší veřejnosti. V předchozích letech vycházela jako samostatná nejprve fyzická a elektronická a následně pouze elektronická publikace, za rok 2025 ji poprvé nahrazuje webová podoba.

Ke změně vedla především snaha zpřístupnit obsah většímu okruhu čtenářů a představit dění na univerzitě způsobem, který lépe odpovídá současnému způsobu práce s online obsahem. Web umožňuje jednotlivými tématy jednoduše procházet, pracovat a daty i odkazy a dostat se rychleji právě k tomu, co návštěvníka zajímá. Zároveň vytváří prostor pro další využití a sdílení jednotlivých výsledků a příběhů univerzity.

Rok univerzity v tématech i konkrétních příbězích

Web nabízí základní přehled Univerzity Palackého v číslech a připomíná také nejvýznamnější momenty jednotlivých měsíců roku 2025. Hlavní část pak tvoří tematické sekce, které zachycují dění na univerzitě z různých perspektiv.

Návštěvníci se mohou podívat na uplynulý rok z pohledu studia a vzdělávání, studentského života, výzkumu, inovací a technologií nebo lidí, kteří univerzitu tvoří. Další části představují mezinárodní působení UP, aktivity univerzity pro společnost a její rozvoj jako moderní instituce, včetně infrastruktury, investic a udržitelného rozvoje.

Jednotlivé příběhy zároveň odkazují na související zpravodajství Žurnálu UP. Zájemci se tak mohou z výročního přehledu jednoduše dostat k původním článkům a dozvědět se o konkrétních projektech, výsledcích, událostech nebo osobnostech více.

Data přehledněji a interaktivně

Jednou z výhod webové podoby je také nový způsob prezentace důležitých a zajímavých univerzitních dat. Grafy a tabulky už nejsou pouze statickou součástí výroční zprávy, ale nabízejí interaktivní zobrazení, ve kterém si návštěvníci mohou sami zvolit údaje, které je zajímají. U vybraných statistik lze například sledovat vývoj v jednotlivých letech nebo zobrazit data za konkrétní fakultu. Každý si tak může základní přehled jednoduše přizpůsobit podle toho, která část univerzity nebo období ho zajímá.

Nová podoba není pouhým převedením původní publikace na web. Obsah je od začátku koncipovaný pro online prostředí – pracuje s kratšími texty, fotografiemi, konkrétními čísly, interaktivními prvky a propojením s dalšími univerzitními zdroji. Cílem je nabídnout srozumitelný přehled toho podstatného, co rok 2025 Univerzitě Palackého přinesl, a současně umožnit zájemcům pokračovat k podrobnějším informacím.

Nový web věnovaný roku 2025 je dostupný na vyrocnizprava.upol.cz. V současnosti je spuštěna česká verze, anglická mutace bude následovat.

V rodném Íránu se z regionálních soutěží postupně probojovala až do národního týmu, díky stolnímu tenisu se dozvěděla i o Olomouci, která se jí před nedávnem stala novým domovem. Se stěhováním a nástupem na Lékařskou fakultu UP se sice nad její sportovní kariéru vznesl otazník, v novém prostředí a přes náročnost studia se ale k hracímu stolu brzy vrátila a získala dvě medaile na mezinárodním turnaji. Stolní tenis miluje, stejně tak chce ale Nilia Naghibi být dobrou zubní lékařkou.

Se stolním tenisem ji otec seznámil, když jí bylo devět, brzy se ve věkové kategorii 10–12 let stala íránskou šampionkou. Začala hrát na mezinárodních turnajích, slavila úspěchy v íránské mládežnické i seniorské lize a v roce 2022 byla jako členka íránské reprezentace u zisku pátého místa na mistrovství Asie. „Bylo to poprvé, co Írán na této akci dosáhl takového výsledku. Jsem hrdá, že jsem mohla být součástí národního týmu a přispět k historickému úspěchu mé země. Je to něco, čeho si budu vždy velmi vážit,“ uvedla mladá sportovkyně, která i přes tréninkové a soutěžní vytížení dbala také na své vzdělání a školní výsledky.

A když se před časem rozhodovala, kam na vysokou školu, vzpomněla si na Olomouc. „O České republice, Olomouci a Univerzitě Palackého jsem se dozvěděla díky stolnímu tenisu. Bylo to v roce 2017, na tréninkovém kempu se mluvilo o akademickém mistrovství Evropy, které se konalo právě v Olomouci. Slyšela jsem o městě a o tom, že se univerzita na pořádání tak významné sportovní události podílela. Udělala jsem si o městě velmi příjemný dojem, který mi zůstal v paměti a později ještě zesílil, když jsem o Olomouci opět slyšela v souvislosti s dalšími důležitými turnaji. Cítila jsem, že je to město, kde má stolní tenis své místo, a to mě lákalo,“ vzpomněla Nilia Naghibi.

Zároveň dodala, že se při výběru univerzity nerozhodovala jen podle tohoto dojmu, ale olomoucká univerzita jí už přišla něčím bližší než ostatní. A proč začala studovat právě Zubní lékařství? Opět je v tom sport, respektive zranění při něm. „Trávila jsem hodně času fyzioterapií. Dokonce tolik, že jsme si doma dělali srandu, že klinika je můj druhý domov. Nicméně zdravotnické prostředí mě zaujalo, začala jsem si číst více o různých profesích a vážněji přemýšlet o své kariéře. I díky tomu, že v širší rodině mámě tři zubaře a měla jsem možnost vidět na vlastní oči jejich práci, se nakonec stomatologie stala oborem, který mi nejvíce vyhovuje,“ vysvětlila. 

Studium v Olomouci ovšem znamenalo stěhování a přerušení sportovní kariéry v Íránu. „Zubní lékařství se stalo mojí prioritou, studium je náročné, ale myslím, že to zvládám dobře. Nebyla jsem si však jistá, jak to bude se stolním tenisem. Rodina a přátelé mě povzbuzovali, abych se zcela nevzdávala něčeho, co bylo tolik let důležitou součástí mého života. Jejich podpora mě motivovala hledat tady příležitost. Nakonec jsem našla klub, kde jsem začala působit nejprve jako trenérka a teď jsem i znovu začala soutěžit,“ prozradila členka Klubu stolního tenisu Olomouc s tím, že možnost vrátit se k hracímu stolu byla důležitou věcí, která jí pomohla cítit se v Olomouci jako doma.

Návrat to byl úspěšný: v létě na mezinárodním turnaji Czech International Youth Cup, kterého se zúčastnili hráči ze 13 zemí, vybojovala v kategorii U19 třetí místo v individuální soutěži a se spoluhráčkou zvítězila v klání týmů. „V kontextu zcela nové kapitoly mého života to pro mě byl obzvláště významný turnaj. Samozřejmě jsem ráda, že jsem získala dvě medaile, ale ještě více než výsledky je pro mě ta zkušenost – našla jsem způsob, jak přenést důležitou část své minulosti do nového života. V České republice je pro mě stolní tenis způsobem, jak poznávat nové lidi, stát se součástí nové komunity,“ řekla k nedávnému úspěchu.

V současnosti se Nilia vrátila po prázdninách i do školy, zpět na lékařskou fakultu. Až studium zubního lékařství dokončí a pokud to okolnosti dovolí, chce v ČR zůstat a pečovat o zdejší pacienty. „Získám zde lékařské vzdělání, klinické zkušenosti, strávím nejdůležitější roky svého osobního i profesního rozvoje tady, tak si myslím, že bych mohla být na oplátku prospěšná společnosti, která mi to umožňuje,“ prozradila.

„Doufám, že se stanu dobrou zubařkou, zároveň bych ráda byla užitečná i české komunitě stolních tenistů. Pokud bych například jednou mohla pracovat s mladšími hráči na národní úrovni nebo jinak moci přispět českému národnímu týmu, byla by to pro mě velká čest,“ dodala Nilia Naghibi, která volby Olomouce a Univerzity Palackého nelituje. Naopak to prý bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které v životě dosud udělala, a kdyby musela volit znovu, vybrala by stejně.

Vědcům a univerzitám, které chtějí lépe uplatňovat výsledky výzkumu při tvorbě veřejných politik, pomůže nový volně dostupný internetový nástroj Policy Engagement Toolkit. Vznikl v rámci mezinárodního projektu ENGAGEgreen programu Erasmus+, do kterého je zapojena také Univerzita Palackého v Olomouci. Toolkit nabízí praktické návody a příklady, jak mohou vědci srozumitelně komunikovat své poznatky lidem, kteří připravují zákony, strategie a další veřejná opatření. Je dostupný zdarma na webu policy-engagement-toolkit.eu.

Policy Engagement Toolkit je určen výzkumníkům, pracovníkům univerzit a výzkumných institucí, ale také politikům a zástupcům veřejné správy. Ukazuje například, jak převést výsledky výzkumu do stručných a srozumitelných podkladů pro rozhodování nebo jak vytvářet příležitosti k osobnímu setkávání vědců se zástupci veřejné správy.

V současné době se stále více prosazuje přístup k tvorbě politik založených na důkazech (evidence-based policymaking). Vychází z využívání spolehlivých dat, výsledků vědeckého výzkumu a poznatků z praxe při přípravě a rozhodování o veřejných politikách. Práce s těmito podklady může přispět k navrhování účinnějších, transparentnějších a lépe podložených řešení společenských výzev. Policy Engagement Toolkit projektu ENGAGEgreen tento přístup podporuje praktickým návodem, jak vědecké poznatky zpřístupnit rozhodovací sféře tak, aby byly srozumitelné, relevantní a využitelné v praxi.

Jak dostat výsledky výzkumu k těm, kdo rozhodují

„Vědci často mají k dispozici poznatky, které mohou být pro veřejnou správu velmi užitečné. Nestačí je ale pouze publikovat v odborných časopisech. Je potřeba umět je představit srozumitelně, ve správný čas a ve formě, kterou mohou lidé odpovědní za rozhodování skutečně využít,“ uvedl Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Nový toolkit představuje různé způsoby spolupráce vědců s veřejnou správou. Patří mezi ně například stručné dokumenty shrnující výsledky výzkumu (policy brief) a jejich význam pro rozhodování, odborné blogy, výzkumné zprávy připravované na konkrétní zadání nebo spolupráce při vedení diplomových prací.

Osobní kontakty

Další část se zaměřuje na osobní kontakt. Nabízí příklady mentoringu a propojení vědců se zástupci veřejné správy, návštěv výzkumných pracovišť, pracovních setkání, odborných diskuzí na konferencích nebo tzv. hackathonů, při nichž účastníci společně hledají řešení konkrétního problému.

Každý způsob spolupráce je v toolkitu popsán na konkrétních příkladech z univerzitní praxe. Materiály budou postupně dostupné v němčině, češtině, španělštině, italštině a francouzštině. „Chtěli bychom, aby byl toolkit praktickým průvodcem pro každého, kdo se pohybuje mezi akademickým výzkumem a veřejnou politikou. Představené postupy byly vyzkoušeny a dále upravovány v reálném univerzitním prostředí. Doufáme, že budou inspirací pro instituce v celé Evropě i mimo ni,“ uvedla koordinátorka projektu Simone Haasler z Goethe-Universität Frankfurt.

Inspirace pro další univerzity

Autoři navrhli toolkit tak, aby jednotlivé postupy mohly převzít a upravit i další univerzity a výzkumné instituce. Může jim pomoci například při přípravě vlastních programů spolupráce s veřejnou správou. Využitelný je tento nástroj také při přípravě nových výzkumných projektů a žádostí o granty. Poskytovatelé podpory totiž stále častěji požadují, aby vědci do projektů zapojovali také zástupce veřejné správy a další partnery a aby výsledky výzkumu měly konkrétní dopad mimo akademické prostředí.

ENGAGEgreen je mezinárodní projekt financovaný Evropskou komisí z programu Erasmus+. Zaměřuje se na posílení schopnosti univerzit a vědců zapojovat se do tvorby veřejných politik, zejména v souvislosti se zelenou a digitální proměnou společnosti. Do projektu jsou zapojeny Goetheho univerzita ve Frankfurtu nad Mohanem, Technická univerzita Darmstadt a Univerzita Johannese Gutenberga v Mohuči, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita v Granadě, Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách, Université Lumière Lyon 2 a Technologické centrum Beta při Univerzitě ve Vicu ve Španělsku.

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za ně nenesou odpovědnost.

Udržitelněji cestovat po městě, dát nepotřebným věcem druhý život, pečovat o své zdraví nebo získat nové praktické dovednosti. Univerzita Palackého se i letos připojí k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje nabídkou akcí pro studující, zaměstnance i veřejnost, kterou připravuje Udržitelná univerzita společně s fakultami, ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery. Chybět nebude Den bez aut ani Bazar UP, organizátoři ale připravili také několik novinek – bezplatnou tramvaj, zdravotní screening, přednášky nebo kurz sebeobrany.

Evropský týden udržitelného rozvoje připomíná, že udržitelnost se netýká jen ochrany životního prostředí. Promítá se i do toho, jak se pohybujeme po městě, nakládáme s věcmi a zdroji nebo pečujeme o své zdraví. Univerzita Palackého se proto i letos zapojí programem určeným především studentům a zaměstnancům, ale také veřejnosti.

Už 21. září se na filozofické fakultě uskuteční praktický workshop Jak neztratit hlas s klinickou logopedkou Michaelou Kropovou. Od následujícího dne pak nabídka akcí propojí témata šetrné mobility, opětovného využívání věcí, zdraví i praktických dovedností.

Na Den bez aut bude jezdit bezplatná tramvaj

Jednou z hlavních akcí bude v úterý 22. září Mezinárodní den bez aut, který připomíná možnosti pohybu po městě bez individuální automobilové dopravy. UP se k němu připojuje pravidelně, letos však program přinese několik novinek. Stanoviště na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty nově doplní také fakulta tělesné kultury v Neředíně.

Od 7:30 do 13 hodin bude na jednotlivých místech připravena káva a drobné občerstvení, bezplatný základní servis jízdních kol nebo ukázka elektro cargo kola. Studenti ubytovaní na kolejích si zde mohou také vyzvednout sady tašek na třídění odpadu. V 10 hodin doplní program cvičení síly a mobility s vlastní vahou v Bezručových sadech.

Nejvýraznější novinkou letošního Dne bez aut bude speciální tramvaj, která bude ve spolupráci s Dopravním podnikem města Olomouce a městem Olomouc od 6 do 19 hodin zdarma vozit cestující na okruhu mezi hlavním nádražím, centrem a tržnicí. Kdo tedy nechá auto doma, bude mít další možnost, jak se po městě pohodlně dopravit. Od 14 hodin bude program pokračovat na náměstí Republiky v režii města Olomouce, součástí bude i cyklojízda.

Ve stejný den mohou studenti a zaměstnanci využít také screening zrakových vad na právnické fakultě. Odborníci z katedry optiky PřF UP nabídnou kontrolu vidění do dálky i do blízka, dioptrické vady nebo orientační měření nitroočního tlaku.

Bazar, jóga, film i praktické workshopy

K tradičním akcím patří Bazar UP, který se uskuteční 23. září před hlavní menzou. Oblečení, knihy nebo drobné vybavení domácnosti zde mohou najít nové majitele a posloužit dál. Zvlášť se letos budou shromažďovat také dětské věci, které následně zamíří na dětský swap.

Přinést nepotřebné věci je možné jak předem na místa uvedená na webu, tak přímo na bazar před hlavní menzou.

Tentýž den nabídne právnická fakulta také jógu a dvě přednášky farmaceuta Kristiána Slíže. První se zaměří na únavu, mentální výkon a možnosti, jak jej podpořit, druhá na doplňky stravy a energetické nápoje. Zájemci se tak dozvědí, co může skutečně pomoci, kde už naopak začíná marketing a na co si dát pozor.

Ve čtvrtek večer se program přesune na Konvikt, kde bude uveden dokumentární film Uhlík: Neautorizovaný životopis. Snímek představuje uhlík nejen v souvislosti s emisemi a klimatickou změnou, ale především jako jeden ze základních prvků života. Po projekci bude následovat diskuse popularizátorky vědy Venduly Lužné s Veronikou Šedajovou z CATRIN UP, která se věnuje vývoji grafenových baterií a superkondenzátorů.

Na 1. října připravila přírodovědecká fakulta workshop v experimentálním pivovaru EUREKA. Účastníci se během něj seznámí s jednotlivými fázemi vaření piva i fungováním univerzitního pivovaru.

Dalším tématem bude sebeobrana. Úvodní přednáška se zaměří na prevenci rizikových situací, rozpoznání hrozícího konfliktu a možnosti, jak mu předcházet. Na teorii pak navážou praktické kurzy, během nichž si účastníci pod vedením instruktorů vyzkoušejí základní principy a techniky sebeobrany.

Týden udržitelnosti tak i letos nabídne řadu příležitostí, jak jeho témata převést do každodenního života – od šetrnější dopravy a opětovného využívání věcí po zdraví a praktické dovednosti. Kompletní program včetně časů, míst konání a informací o registracích najdou zájemci na webu Udržitelné univerzity.

Kompletní program

Jako zkušení a úspěšní soudci, advokáti, notáři, exekutoři, státní zástupci, podnikoví právníci nebo jako uznávaní akademici se na svou fakultu vrátili studenti, kteří ji v roce 2001 opustili jako čerství absolventi. Právnická fakulta je pozvala, aby si po pětadvaceti letech zopakovali slavnostní promoční akt, a hlavně aby upevnili svá přátelství a spojení se svou alma mater.

Stříbrnou promoci si nenechala ujít padesátka absolventů právnické fakulty. Než znovu složili promoční slib, pozdravila je za univerzitu prorektorka Klára Hamuľáková. „Věřím, že naše – vaše fakulta vás formovala nejen jako právníky, ale i jako osobnosti. Pomohla vám dostat se tam, jde jste dnes. Jako univerzita máme obrovskou radost z toho, kam se naše absolventky, absolventi posouvají. Vybudovali jste výjimečné kariéry, zvolili si rozmanité profesní cesty a dosáhli mnoha úspěchů. Dnešní setkání je příležitostí ohlédnout se za vším, co jste dokázali.“

foto_sem_4

Po většinu dne se absolventům věnovali Václav Stehlík, děkan fakulty, a Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice. Společně si prošli fakultu a jako první hosté, se mohli podívat do zrekonstruované budovy A. „Přeji vám, ať se tu cítíte jako doma. Rádi vám ukážeme, kam se fakulta za pětadvacet let posunula. Možná se zastavíte na místech, která máte spojená s osobními vzpomínkami, určitě ale uvidíte místa, která jsou pro vás úplně nová. Byl bych rád, pokud byste zůstali v kontaktu s fakultou. Přijeďte určitě dřív než za dalších pětadvacet let,“ vyzval děkan absolventy.

foto_sem_8

Do Olomouce za spolužáky dorazil například advokát Petr Chmelíček. „Pozvánka od právnické fakulty na dnešní den mě potěšila. Vůbec jsem netušil, že fakulta něco takového pořádá. Formát stříbrné promoce byl velice příjemný. Skvěle jste to zorganizovali,“ řekl Petr Chmelíček s tím, že je úžasné vidět, jak fakulta roste. „Přeji naší fakultě, ať má minimálně tak povedené absolventy, jako jsme my,“ přidala s úsměvem přání Ivana Fára, která má doma titul Podnikový právník v kategorii Občanské a obchodní právo.

foto_sem_16

V rámci Absolventského setkání UP zorganizovala právnická fakulta i kulatý stůl pro absolventy právních klinik a praktických předmětů na téma Co mi klinika dala do praxe a jak lze praktické předměty ještě více přiblížit realitě právnické profese. Zájemci se mohli také po celý den prohlédnout fakultu a jako diváci se zúčastnit natáčení speciálního dílu fakultního podcastu iuraCast. Moderátor Pavel Petr si k mikrofonu a před kamery pozval tři výrazné osobnosti fakulty – Milanu Hrušákovou, někdejší děkanku, Kamilu Bubelovou, vedoucí katedry teorie práva a právních dějin, a Maxima Tomoszka, proděkana pro studijní záležitosti. „Speciální díl iuraCastu vypustíme do světa první říjnovou středu. Dostupný bude na tradičních podcastových platformách,“ upřesnil Pavel Petr.

„Už dnes rozhodujeme o tom, jak vzdělanou společností budeme za deset nebo dvacet let. Silné ročníky přicházející na vysoké školy jsou příležitostí, nikoli problémem. Bylo by tedy zásadní chybou tuto příležitost promarnit jen proto, že pro jejich vzdělání nedokážeme vytvořit odpovídající podmínky,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Předsednictvo České konference rektorů vydalo prohlášení, v němž reaguje na chystaný rozpočet a varuje před podfinancováním vysokých škol. 

Dokument: Prohlášení Předsednictva České konference rektorů

Rozpočet vysokých škol rozhodne o tom, kolik mladých lidí bude moci studovat

V příštích letech bude o vysokoškolské studium usilovat výrazně více mladých lidí než dosud. Pokud ale stát nezajistí vysokým školám odpovídající prostředky, univerzity nebudou schopny počet studujících dále zvyšovat. Naopak budou nuceny na některých studijních programech počty přijímaných výrazně omezovat. Důsledky však nepocítí jen univerzity. Pocítí je především rodiny po celé České republice. Na vybraný studijní program se totiž nemusí dostat mladý člověk, který pro studium má schopnosti a splňuje jeho nároky – jednoduše proto, že pro něj nebude místo.

MŠMT si tuto situaci uvědomuje a při přípravě rozpočtu usilovalo o výraznější posílení financování vysokých škol. Potřebné posílení financování se však do návrhu státního rozpočtu na rok 2027 nakonec nepromítlo. Jeho současná podoba je proto pro vysoké školy varovná. Nepřináší prostředky odpovídající rostoucímu počtu studentů ani úkolům, které od vysokých škol stát a společnost očekávají.

V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. ČKR

O potřebě řešit dlouhodobé podfinancování vysokého školství se hovoří už řadu let. Vysoké školy opakovaně slyší, že jejich význam pro budoucnost České republiky je zásadní a že investice do vzdělávání, vědy a výzkumu patří mezi priority státu. Tato opakovaně deklarovaná očekávání se však ani po letech do financování vysokých škol nepromítla v potřebné míře.

Nejde přitom pouze o pohled samotných vysokých škol. Naše zaostávání ve financování i v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním jednoznačně potvrzují mezinárodní srovnání. Přiložená infografika ukazuje, že Česká republika investuje do terciárního vzdělávání méně než řada evropských zemí a že za evropským průměrem zaostává také v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním. Tento rozdíl se navíc v posledních letech nedaří zmenšovat.

To je pro Českou republiku varovný signál. V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. Demograficky silná generace, která nyní přichází na vysoké školy, představuje mimořádnou příležitost tento nepříznivý trend změnit. Bez odpovídajícího financování ale hrozí, že tuto příležitost promarníme.

Pokud vysoké školy nebudou mít kapacitu tyto mladé lidi přijmout, část maturantů, kteří by jinak pokračovali ve studiu, bude nucena místo toho vstoupit na trh práce. Ne všichni přitom snadno najdou uplatnění a část z nich může rozšířit řady mladých uchazečů o zaměstnání. Stát by tak sice krátkodobě ušetřil na jejich vzdělávání, ve výsledku by se však připravoval o budoucí vysoce kvalifikované pracovníky a mohl zároveň nést vyšší náklady spojené s obtížnějším uplatněním části těchto mladých lidí.

Celou situaci může dále zhoršit očekávaný růst mezd ve veřejné sféře. Pokud se odpovídající prostředky nepromítnou také do rozpočtů vysokých škol, rozdíl mezi možnostmi univerzit a ostatních částí veřejného sektoru se ještě prohloubí. Vysoké školy budou stále obtížněji schopny získávat a udržet kvalitní akademické i neakademické pracovníky. A bez nich nelze dlouhodobě udržet kvalitu výuky ani rozšiřovat kapacity studia pro rostoucí počet uchazečů. Nedostatek prostředků se tak nakonec nemusí projevit jen uvnitř univerzit. Takový vývoj si Česká republika nemůže dovolit.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. Pokud má zůstat zachován široce dostupný systém veřejného vysokoškolského vzdělávání bez školného, musí tomu odpovídat i jeho veřejné financování. Dlouhodobé podfinancování vysokého školství tak nevyhnutelně otevírá otázku, kdo ponese rostoucí náklady – zda stát, který svou odpovědnost za financování veřejného vysokého školství dlouhodobě nenaplňuje v potřebné míře, nebo nakonec studenti a jejich rodiny.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. ČKR

Nyní je proto na vládě, aby při dalším projednávání státního rozpočtu našla prostor pro skutečné posílení financování veřejných vysokých škol. Jde o rozhodnutí, zda Česká republika bude schopna nabídnout kvalitní a současně dostupné vysokoškolské vzdělání rostoucímu počtu mladých lidí. Vysoké školy už nepotřebují další ujišťování, že se jejich situace zlepší někdy v budoucnu. Potřebují konkrétní rozpočtové rozhodnutí nyní. Rozhodnutí, které jim umožní udržet kvalitu vzdělávání a také vytvořit dostatek míst pro nastupující silné ročníky.

Jestli tuto příležitost nevyužijeme, důsledky nepocítí jen univerzity. Pocítí je tisíce mladých lidí a jejich rodiny – a v delším horizontu celá česká společnost a ekonomika. Bylo by paradoxní, kdyby země, která potřebuje více vysokoškolsky vzdělaných lidí, právě nyní nedokázala vytvořit podmínky pro studium těch, kteří o ně mají zájem a mají pro něj předpoklady.

Je čas proměnit dlouhodobě deklarovanou podporu vysokého školství v konkrétní rozpočtové rozhodnutí. Investice do vysokých škol není pouhým výdajem. Je to investice do příležitostí dnešních mladých lidí, do konkurenceschopnosti naší ekonomiky a do budoucnosti České republiky.

Předsednictvo České konference rektorů

Za šíření dobrého jména Filozofické fakulty Univerzity Palackého ocenil děkan Jan Stejskal deset vybraných absolventek a absolventů. Během neformálního setkání vyzdvihl nejen jejich profesní dráhu a úspěchy, ale také skutečnost, že přestože je další životní cesty zavedly různými směry, na svou olomouckou alma mater nezapomněli.

Cílem každoroční fakultní události, jejíž tradice se začala psát před čtyřmi lety, je vyzdvihnout osobnosti, které na Filozofické fakultě UP studovaly a které si i přes rozmanité profesní a životní cesty uchovávají ke své alma mater blízký vztah. Letos fakulta vybrala deset laureátů a laureátek. Jejich profesní úspěchy a aktivity spojuje úsilí o kultivaci společnosti a veřejného prostoru – ať už prostřednictvím politiky, médií, poznání či umělecké tvorby.

„Když oslovujeme uchazeče, aby šli k nám na univerzitu studovat humanitní a sociální vědy, propagujeme se sloganem Najdi svůj sen. Chceme, aby si mladí lidé stáli za svým snem i v době, která humanitním a sociálním vědám úplně nepřeje. Vy jste příkladem těch, kteří si za svým snem stojí. Jste ukázkou toho, jak to může být zajímavé, dobrodružné, krásné a smysluplné,“ uvedl Jan Stejskal.

Inspirativní příklad pestré profesní dráhy přiblížila mezi oceněnými například politička Andrea Hoffmannová, absolventka doktorského studia anglické a americké literatury.

„Moc děkuji za ocenění, protože právě takové momenty člověka i v té nepříliš pěkné práci političky nabíjejí. Ráda bych tady vzpomněla na profesora Josefa Jařaba, u kterého jsem studovala. Přišla jsem sem studovat americké divadlo a britskou a americkou literaturu, ale během dvou let doktorského semináře ze mě Josef Jařab vlastně vychoval političku. Nedělali jsme totiž skoro nic jiného, než že jsme se bavili o společenské odpovědnosti. Vzdělávání, kultura, svobodná média – za to všechno dnes bojuji a navazuji tak na to, co mě tady pan profesor naučil,“ shrnula Andrea Hoffmannová, která se věnuje mimo jiné tématům rovnosti, menšin, školství a sportu.

Z ocenění měl radost také absolvent katedry politologie a evropských studií Ondřej Koutník, investigativní novinář a moderátor podcastu Klub rváčů.

„Katedra, na níž jsem studoval, ve mně vzbudila velký zájem o politiku, respektive o její popisování. Když jsem se dostal do médií, zajímali mě padouši, chtěl jsem objevovat to, co nekalého se děje ve veřejném prostoru. Postupně jsem se dostal ke kauzám vládních činitelů nebo nadnárodních firem. S tím, jak se ale proměňuje mediální prostor, zejména kvůli nedostatku financí, jsem si řekl, že to zkusím jinak. Začal jsem budovat podcast. Ke kultivaci veřejného prostoru se tak snažím přispívat prostřednictvím menších projektů,“ přiblížil své současné aktivity Ondřej Koutník. Zároveň zdůraznil, že jeho vztah k mateřské katedře přetrvává. „Mám zde pro studenty kurz s názvem Moc a média.“

Deset vybraných absolventek a absolventů, kteří v pracovně děkana Jana Stejskala krátce představili svou dosavadní životní a profesní dráhu, uvedl proděkan Petr Bilík. Neformální setkání doplnila hudební vystoupení olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka, prohlídka prostor filozofické fakulty i debaty se zástupci domovských kateder.

Seznam oceněných absolventů a absolventek FF UP:

Andrea Hoffmannová – politička, od října 2025 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR. Dříve působila jako náměstkyně primátora Ostravy, od ledna 2026 je radní města. Na FF UP získala doktorát v oboru anglická a americká literatura.

Ondřej Jaluvka – hudebník, loutnista, pedagog a příležitostný skladatel. Na UP studoval anglistiku na FF a učitelství hudební výchovy na PdF, dále se vzdělával na Hochschule für Musik Trossingen a Conservatoire national supérieur musique et danse de Lyon. Žije ve Francii.

Magdaléna Jánošíková – akademička zaměřující se na židovskou historii a dějiny lékařství. Na FF UP studovala historii a judaistiku, studovala také na University of Oxford a Queen Mary University of London. Nyní působí na University of Amsterdam.

Jan Jokl – klinický psycholog a kognitivně-behaviorální terapeut, absolvent psychologie na FF UP. Věnuje se klinické psychologii, psychodiagnostice a psychologii sexuality. Působí ve společnosti Klinická psychologie Zlín a spolupracuje také s katedrou psychologie FF UP.

Ondřej Koutník – investigativní novinář a absolvent politologie na FF UP. Dlouhodobě se věnuje české politice, mocenským vztahům, korupčním kauzám a vazbám mezi politikou a byznysem. Je moderátorem podcastu Klub rváčů a na katedře politologie a evropských studií FF UP vyučuje předmět Kolumbus 4.0: Moc a média, novináři a jejich nová realita.

Pavla Rašnerová – novinářka, moderátorka, filoložka a překladatelka. Na FF UP absolvovala německou a japonskou filologii. Působí v rakouské veřejnoprávní ORF, kde se věnuje především národnostním menšinám, česko-rakouským vztahům a společenským tématům.

Jakub Vykoukal – sinolog, filolog a manažer, absolvent sinologie/čínské filologie na FF UP. Dlouhodobě se věnoval česko-čínským vztahům a obchodní spolupráci, šest let působil v Šanghaji. V současnosti zastává pozici General Manager Europe ve společnosti LASVIT.

Veronika Wolf – historička umění, kurátorka a kulturní manažerka, absolventka dějin umění na FF UP. Působila mimo jiné v Lobkowiczkých sbírkách, Národní galerii Praha a Kanceláři Senátu PČR. Od roku 2023 pracuje v Kanceláři prezidenta republiky, kde je kulturní a programovou ředitelkou.

Petra Němečková – dlouholetá ředitelka Divadla Tramtarie a absolventka divadelní vědy a žurnalistiky na FF UP. Z původně studentského projektu pomohla během dvaceti let vybudovat profesionální olomoucké divadlo. Za svou práci získala mimo jiné Cenu města Olomouce a Cenu Olomouckého kraje.

Vladislav Kracík – divadelní režisér, dramatik a absolvent FF UP, v současnosti ředitel a umělecký šéf Divadla Tramtarie. S divadlem je spojen téměř celou profesní kariéru a jako autor či režisér se podílel na desítkách inscenací. Věnuje se také dabingové režii.

Vzpomínky na studentská léta, setkání s bývalými spolužáky i možnost poznat současnou podobu fakulty. Na pětatřicet absolventů přírodovědecké fakulty se po pětadvaceti letech vrátilo do Olomouce, aby si při slavnostní stříbrné promoci znovu připomněli okamžik, kdy završili své vysokoškolské studium. V aule je přivítali představitelé univerzity a fakulty v čele s prorektorkou Jitkou Petrovou a děkanem Janem Říhou.

Mezi absolventy nechyběl Ludvík Hanák, který na přírodovědecké fakultě vystudoval učitelství biologie, zemědělství a geologie. Několik let působil ve školství, posledních dvanáct let se věnuje bezpečnosti na internetu. Na stříbrnou promoci se těšil především kvůli setkání s někdejšími spolužáky.

Stříbrná promoce oživila vzpomínky

„Stříbrná promoce pro mě znamená především setkání s bývalými spolužáky. Z našeho oboru se nás sešlo osm, takže jsme byli nejpočetnější skupinou, za což jsem moc rád. Vzpomínáme na studium a zároveň objevujeme prostory nové budovy přírodovědecké fakulty, protože sem jsme tehdy samozřejmě nechodili. Je to velmi příjemná akce,“ uvedl Ludvík Hanák.

Studium na přírodovědecké fakultě podle něj výrazně ovlivnilo jeho další profesní směřování, především práci ve školství. Silný vztah si ale vytvořil také k samotné Olomouci. „Pocházím z Kyjova, ale Olomouc vždy zůstane v mém srdci. Navíc tu dnes studuje i další generace z naší rodiny, z čehož mám velkou radost,“ doplnil.

Na slavnostní promoci přijela také Marie Liczmanová, absolventka oboru Matematika – zeměpis, která dnes učí na základní škole v Havířově. „Bylo to úžasné. Jen je škoda, že se tentokrát nezúčastnil nikdo z mých tehdejších spolužáků,“ dodala.

Stříbrná promoce přivedla do auly také několik absolventů, kteří jsou dnes sami součástí přírodovědecké fakulty. Slavnostního setkání se zúčastnili Vilém Pechanec z katedry geoinformatiky, Jana Oklešťková z Laboratoře růstových regulátorů a Jiří Pechoušek z katedry experimentální fyziky.

Diplomy absolventům předalo vedení univerzity a fakulty

Čestné diplomy absolventům předali během slavnostního ceremoniálu prorektorka Jitka Petrová, děkan Jan Říha a proděkanka Lucie Brulíková. Programem provázel Jan Hlaváč a role pedelů se ujali Petr Šimáček a Vít Pászto. Součástí ceremonie bylo také obnovení promočního slibu po pětadvaceti letech.

Stříbrná promoce se v letošním roce uskutečnila v rámci Absolventského dne UP. Na přírodovědecké fakultě se koná už od roku 2009. Absolventi, kteří mají 50 a 60 let po promoci, se slavnostní zlaté a diamantové promoce mohou zúčastnit 18. října 2024.

Bezplatná preventivní vyšetření ústní dutiny nabízejí stomatologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP s cílem upozornit na nádorová onemocnění hlavy a krku a podpořit jejich včasný záchyt. Na Klinice zubního lékařství je možné se nechat vyšetřit v rámci studie zaměřené na nádory způsobené infekcí lidským papilomavirem (HPV), Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie pak zájemce o preventivní onkologické vyšetření zve ve dnech 21.–25. září.

Klinika zubního lékařství je jedním z pracovišť v ČR zapojených do probíhající pilotní screeningové studie týkající se orofaryngeálních karcinomů, nádorů v oblasti krku a ústní dutiny, způsobených infekcí lidským papilomavirem (HPV). Zejména u lidí starších 40 let takových nádorů v posledních letech výrazně přibývá.

„Incidence karcinomů orofaryngu má celosvětově vzrůstající tendenci. Nárůst výskytu těchto karcinomů je připisován infekci lidským papilomavirem, který vyjma nádorů orofaryngu způsobuje rovněž nádory děložního hrdla a některé méně časté nádory anogenitální oblasti. Souvislost mezi HPV infekcí a vznikem orofaryngeálních nádorů je jasně prokázána, v České republice však neexistují aktuální data o prevalenci HPV v orální oblasti a není tak jasné, jaké procento populace je v riziku vzniku orofaryngeálního karcinomu,“ vysvětlila přednostka kliniky Iva Voborná.

O studii a orofaryngeálních karcinomech mluvila ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc Vladimíra Koudeláková z ÚMTM LF UP. Záznam zde.

Vyšetření v rámci screeningové studie je zdarma, trvá jen chvíli a je bezbolestné – stačí jen v ambulanci kliniky sídlící v Palackého ulici 12 vykloktat obyčejnou vodou. Odebraný vzorek pak zamíří do laboratoře Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a v případě HPV pozitivity bude pacient pozván k dalšímu vyšetření.

Jak dodala Iva Voborná, ačkoliv je riziko rozvoje orofaryngeálního nádoru i v případě infekce vysoce rizikovými HPV typy relativně nízké, opakované odběry mohou poskytnout důležité informace o přirozeném vývoji infekce a přesněji určit riziko potenciálního rozvoje tohoto nádorového onemocnění.

Onkologické preventivní vyšetření nabídne také Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie (KUČOCH) v rámci kampaně Neztrať úsměv!, respektive mezinárodní iniciativy Make Sense Campaign. Zájemci se mohou nechat odborníky vyšetřit ve dnech 21.–25. září vždy od 11:00 do 14:30 v ambulanci v prvním patře sídla kliniky, budově R v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. I toto vyšetření je bezplatné a zabere jen několik minut, z organizačních důvodů je však třeba se dopředu registrovat pomocí online formuláře nebo na telefonu 588 445 153.

„Vyšetření může absolvovat každý, kdo má zájem o kontrolu dutiny ústní. Zvláště vhodné je pro kuřáky, osoby s pravidelnou vyšší konzumací alkoholu a pro každého, kdo v ústech pozoruje dlouhodobou nebo neobvyklou změnu. Včasné odhalení podezřelého nálezu může významně zlepšit možnosti léčby, zvýšit šanci na její úspěch a současně snížit její celkovou náročnost,“ pobídl k návštěvě lékař Michal Mozoľa s tím, že nádory dutiny ústní mohou ve svých počátečních stadiích probíhat nenápadně a bez výraznějších obtíží. „Mezi varovné příznaky může patřit nehojící se rána nebo vřed v ústech, bulka, otok, nevysvětlitelné krvácení či přetrvávající červená nebo bílá skvrna na sliznici,“ dodal.

I v ambulanci KUČOCH bude možné se v uvedených dnech zapojit do zmíněné studie zaměřené na nádory způsobené HPV.

Ptačí svět zachycený různými výtvarnými technikami představí nová výstava Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové. Návštěvníci se mohou těšit na díla známých českých i zahraničních autorů, která se na veřejnosti objevují jen zřídka. Výstava bude v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájena 22. září 2026.

Výstavu pro prostor sálu Josefa Otruby připravil v osobním autorském výběru výtvarný teoretik Ladislav Daněk společně s kurátorem Janem Jeništou. Ústředním motivem jednotlivých děl je ptactvo zachycené prostřednictvím různých výtvarných technik.

„Převládat budou zejména drobné formáty a práce na papíře, které se ve velkých galeriích příliš často nevystavují a zůstávají skryté v depozitářích nebo v soukromých sbírkách. Přesto jde o drobné a vzácné skvosty, podobně jako ptáci, které zobrazují,“ uvedl kurátor Jan Jeništa.

Známí autoři i olomoucké výtvarnice

Mezi známá jména zastoupená na výstavě patří Jan Konůpek, František Kobliha, Vojtěch Preissig, Anna Macková, Cyril Bouda, Věra Lišková či Zdeněk Seydl. Chybět nebudou ani práce olomouckých výtvarnic Anny Grmelové a Adély Janské.

Rozměrově největšími díly budou tři poetické ptačí grafiky polského neprofesionálního umělce Jana Nowaka. „Pracoval řadu let v uhelném dole, a o to důležitější pro něj byla příroda, kterou ztvárňoval ve svých precizních velkoformátových fantaziích,“ doplnil Jan Jeništa.

Ptáci jako symbol lidské duše

Ptactvo podle něj není pouze ústředním motivem výstavy, ale může mít i hlubší symbolický význam. „Můžeme ho chápat také jako symbol lidské duše, díky křídlům odpoutané od pozemských starostí,“ dodal kurátor.

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty dlouhodobě využívá své výstavní prostory k představování témat, která propojují přírodu, krajinu a umění. „Do botanické zahrady se snažíme přinášet výstavy reflektující rozmanitá témata spojená s botanikou, ochranou přírody, environmentální problematikou a vztahem člověka ke krajině. Na technice a výtvarném médiu nám zase tolik nezáleží,“ uvedl vedoucí zahrady Václav Dvořák.

Umění v prostoru botanické zahrady

Připravovaná výstava je podle něj specifická také způsobem, jakým byla jednotlivá díla vybírána. „Požádali jsme etablovaného znalce umění Ladislava Daňka, aby tentokrát opustil zažité kurátorské postupy a vybíral exponáty srdcem. Myslím, že vznikl radostný výběr, který potěší jak milovníky přírody, tak výtvarného umění,“ doplnil Václav Dvořák.

Vernisáž výstavy Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové se uskuteční v úterý 22. září od 18:00 v sále Josefa Otruby. Výstava potrvá do 27. listopadu a bude přístupná v otevírací době Botanické zahrady PřF UP a při akcích pro veřejnost.

Do roku 2001, kdy úspěšně završili své vysokoškolské studium, se v Arcibiskupském paláci pomyslně vrátila osmnáctka absolventů a absolventek Fakulty tělesné kultury UP. Na slavnostní akt navázalo venkovní posezení, již neformální a bez talárů.

„Mockrát vám děkuju, že to pořádáte. Je to krásné. Moc si to užíváme,“ děkoval přímo při přebírání pamětního diplomu Radek Škarka, ředitel základní školy v Ústí nad Orlicí. Před rokem na FTK křtil svoji knihu Aprobace PUNK, nyní se svými někdejšími spolužáky po pětadvaceti letech znovu oblékl absolventský talár a užil si fanfár a hymny Gaudeamus igitur na jejich počest.

video_sem

Pamětní diplom spolu s ním převzala například Jana Pelclová, která na FTK – stejně jako i několik dalších stříbrných absolventů – působí a aktuálně vede projekt zaměřený na odolnost dětí v digitálním světě ReDiKid, Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP, která je v současnosti také místopředsedkyní Akademického senátu UP, nebo Jan Králík, který pracoval u vojenské policie a nyní je civilním zaměstnancem ministerstva obrany.

„Jako jedna z mála z našeho ročníku neučím, oblasti tělovýchovy se ale věnuju na sportovní klinice, ve spojení s medicínou, která mě vždy zajímala. FTK mi pro mou práci dala odbornost i dovednosti, které jsou potřebné v komunikaci s klienty. A vlastně možná trochu i učím, když se snažím nějak směrovat mladší kolegy a předat jim něco ze svých zkušeností,“ uvedla další ze stříbrných absolventů Gabriela Holíková, vedoucí Centra sportovní a preventivní medicíny AGEL Sport Clinic v Prostějově.

foto_sem_4

„Co si ze studia například vybavuju, že ač jsem nebyla špičkový sportovec, některé zkoušky jsem zvládla splnit lépe než někteří, kteří se dané disciplíně věnovali na vrcholové úrovni. A státnice jak z tělesné výchovy, tak z biologie se mi podařilo udělat v jednom roce asi po třech týdnech. Na to jsem docela pyšná. Řada lidí si totiž státní zkoušky rozkládala, protože se nestíhali připravit,“ zavzpomínala s tím, že se se spolužáky pravidelně scházejí.

Diplomy a odznáček ve fakultní zelené barvě absolventům předal děkan Pavel Háp s proděkanem Michalem Šafářem, přání přidal prorektor Jiří Drábek. „Gratuluji vám ke stříbrné promoci a za Univerzitu Palackého vám děkuji za to, že její jméno už 25 let nesete s sebou. Přeji vám mnoho zdraví, radosti i dostatek pohybu. Nebudu vám ale doporučovat konkrétní množství, to bych se tu velmi rychle mohl dostat do sporu,“ narážel ve svém krátkém slově na zaměření fakulty.

foto_sem_4

„Jsme velmi rádi, že jste za těch 25 let na FTK nezapomněli, a doufáme, že se na fakultu budete stále tak rádi vracet. Vítejte zpátky,“ dodal děkan.

Promoce se zúčastnili i emeritní děkani a děkanka fakulty František Vaverka, Hana Válková, Dušan Tomajko a Zbyněk Svozil.

Na slavnostní akt v Arcibiskupském paláci odpoledne navázalo neformální posezení u beachvolejbalových kurtů v Hejčíně. Avizovanému turnaji sice nepřálo počasí, náladu na setkání dřívějších spolužáků to ale nijak zvlášť nepokazilo.

foto_sem_4

Stříbrná promoce ročníku 2001 byla součástí programu Absolventského setkání UP, jehož shrnutí jsme přinesli zde, a zároveň jednou z akcí, na kterých si FTK připomíná 35 let své existence. Půlkulaté „narozeniny“ fakulta bude slavit průběžně celý rok, na svůj kousek z pomyslného dortu si přijde každý, kdo má s FTK něco společného.

V pondělí 21. září to budou především studenti vracející se do učeben a tělocvičen, na startu semestru totiž v Kampusu Neředín mohou těšit na nejrůznější soutěže a aktivity, nový fakultní merch nebo kávu zdarma. Odpoledne se pak v aule sejde akademická obec fakulty, kterou děkan Pavel Háp seznámí s novinkami a plány na začínající akademický rok. Setkání akademické obce začíná ve 13:30.

Spolek mediků LF UP pro studentky a studenty nelékařských oborů na Univerzitě Palackého opět připravil kurz Neznáš, nezachráníš!, během něhož si zájemci vyzkoušejí základy první pomoci i v simulacích reálných situací. Výuková akce se koná ve čtvrtek 1. října od 15 hodin v prostorách Lékařské fakulty UP. Z důvodu omezené kapacity je nutné se dopředu přihlásit.

V úvodu kurzu čeká registrované účastníky krátká teoretická přednáška, která je seznámí se základními principy první pomoci. „Následně budou rozděleni do skupin a postupně projdou pět praktických stanovišť, kde si osvojí konkrétní dovednosti, jako je např. kardiopulmonální resuscitace, obvazové techniky a další. Na závěr si ověří získané znalosti a dovednosti v simulacích konkrétních krizových situací, jako je například infarkt myokardu nebo autonehoda,“ přiblížil za organizátory Ondřej Hubálek, student 5. ročník Všeobecného lékařství.

Kurz Neznáš, nezachráníš! je určen pro studentky a studenty ze všech fakulty Univerzity Palackého, vyjma fakulty lékařské.

Kapacita je z organizačních důvodů omezena na 30 lidí, zájemci se mohou registrovat pomocí tohoto formuláře.

Spolek mediků LF UP pořádá kurz základů první pomoci pravidelně už řadu let. Jak vypadal zatím poslední letos v dubnu, si můžete připomenout zde.

K září v Olomouci už neodmyslitelně patří univerzitní zahájení akademického roku MEET UP – Zažij univerzitní město, kde se Univerzita Palackého představuje novým i stávajícím vysokoškolským studentům. Jeden den k seznámení se s univerzitními a studentskými spolky, jeden den k tomu, dobře se bavit a užít si start akademického roku. Na pódiu pod širým nebem vystoupí experimentální rapové trio HIHIHAHAHOLKY nebo pop-rocková kapela Propadleek, v jejímž nástrojovém obsazení jsou vedle kytar i housle. V programu jsou zastoupeny také workshopy a soutěže. To vše v úterý 22. září v areálu Letňáku. Vstup je volný.

Program MEET UP 26 odstartuje už ve 14 hodin, kdy se v Letňáku Olomouc představí univerzitní pracoviště a studentské spolky. „Pro nové studenty to bývá první možnost seznámit se s náplní jednotlivých pracovišť či spolků a osobnostmi, které je tvoří. Účastníci letošního MEET UPu mohou u stánků sbírat razítka do speciálního indexu a hrát tak o řadu hodnotných cen,“ upozornil za organizátory akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Prezentace potrvají až do 19. hodiny.

Hudební program na hlavní scéně zahájí ve 14:30 dj Endeek. Po 16. hodině už bude pódium patřit opavské skupině Dobrý pokus!, v jejichž písničkách najdete vlivy punku i rock’n’rollu. Olomouckou hudební scénu zastoupí na MEET UPu pop-punkové kvarteto N1. Na pomezí rapu, alternativního popu a kabaretu se pak pohybuje pražské trio HIHIHAHAHOLKY. „Skupina je charakteristická experimentálním přístupem k rapu a slovní hříčce,“ přiblížil Ondřej Martínek. Pořádnou tečku za hudebním programem MEET UPu 26 napíše krátce před 21. hodinou pražská kapela Propadleek. Mix popu, rocku a folku osvěžují housle Viky Machytkové, Propadleek se může pochlubit předskakováním kapele Divokej Bill i vyprodanými koncerty. Vše zakončí afterparty v blízkém klubu Bocca.

Na své si přijdou i milovníci dobrého jídla, pro které bude připravena gastro zóna, odpočinout si před dalším koncertem či po prohlídce prezentačních stánků pak lze v relax zóně. Na všechny akce v programu MEET UP je vstup volný.

MEET UP 26 pořádá Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s neziskovou organizací Street Art Festival. Další informace najdete na stránce meetup.upol.cz.