Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Na zahradách nejsou vítané, přesto mají v přírodě své místo. Řeč je o plevelných rostlinách, na které se zaměří nová výstava „Když se řekne plevel“ v botanické zahradě přírodovědecké fakulty. Návštěvníkům ukáže, že i rostliny, které obvykle považujeme za nežádoucí, mohou být zajímavé a plné příběhů. Vernisáž se uskuteční 11. listopadu 2025 od 17:00 v sále Josefa Otruby.

„Plevele v lidech obvykle nevyvolávají pozitivní myšlenky, natož aby se staly tématem výstavy. Zahrádkáři i zemědělci jsou rádi, že si od nich alespoň v zimě odpočinou. Tyto zažité představy bychom chtěli na nové výstavě alespoň trochu narušit,“ říká vedoucí botanické zahrady a autor výstavy Václav Dvořák.

Ohrožené plevele v péči botanické zahrady

Botanická zahrada se na pěstování plevelů zaměřuje dlouhodobě. Kolekce čítá několik desítek převážně jednoletých druhů, které se dnes v přírodě objevují jen vzácně. „Ať chceme, nebo ne, plevele budou vždy přítomné po boku rostlin a plodin, které pěstujeme cíleně. Boj člověka s nimi je fascinující příběh, který nám připomíná, že přírodu stále zcela neovládáme, navzdory technologiím, chemii i moderním zemědělským postupům,“ dodává Václav Dvořák.

Symbolickou rostlinou příběhu je koukol polní. Druh, který lidé cíleně hubili po staletí, už z polních kultur téměř zmizel. Dnes se vyskytuje jen na několika málo místech v České republice. Podobný osud potkal i desítky dalších druhů, z nichž mnohé budou na výstavě představeny na fotografiích pořízených nejen v botanické zahradě, ale také po celé zemi – od Českých Budějovic až po Bílé Karpaty.

Plevele pod lupou i v básních

Výstava nabídne i zamyšlení nad tím, co plevel vlastně znamená. „Je to snad až filozofická otázka,“ říká autor. „Plevel může být i kulturní metaforou. Symbolem toho, co roste navzdory našim plánům a vůli. I v tom odráží hodnoty, podle nichž se na přírodu i svět díváme.“

Návštěvníci se tak setkají nejen s vizuálními obrazy plevelů, ale i s poetickými a esejistickými texty od českých literátů napříč generacemi. „Výstava o plevelech bude mejdanem témat na okraji zájmu, na který dorazí František Hrubín i Ivan Martin Jirous. Srdečně zvu i vás,“ uzavírá s úsměvem Václav Dvořák.

Výstava „Když se řekne plevel“ potrvá v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého od 11. listopadu 2025 do 30. ledna 2026.

Prohlídky vybraných laboratoří, soutěže i experimenty nabízí letos CATRIN Univerzity Palackého návštěvníkům v rámci popularizační akce Týden Akademie věd. Organizátoři připravili program na míru zejména pro školní třídy, akci ve středu odstartovala exkurze pro studenty Masarykova gymnázia Příbor.

„Jezdíme sem opakovaně a máme se zdejšími exkurzemi tradičně dobré zkušenosti. Vždy se dozvíme mnoho nového a doplníme si poznatky, které studenti získají ve škole,“ uvedla pedagožka Iveta Ulčáková.

Třídní kolektivy si mohly vybrat ze tří exkurzí s názvy Od nanočástic ke světluškám, Od nanočástic k rostlinám a Biotechnologie a nanotechnologie v praxi. Ve středu je zaměstnanci CATRIN provedli mikroskopickým zázemím a objasnili jim, jaké typy mikroskopů a k jakým účelům využívají. V CATRIN-Bio se dozvěděli například o moderních metodách editování genomu rostlin a k čemu je vědci v CATRIN využívají. Studenti se na chvíli proměnili ve vědce a izolovali DNA z banánu.  

„Bylo to super, jelikož jsem si mohl vyzkoušet velmi zábavný experiment a dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí. Všem to můžu doporučit,“ řekl student čtvrtého ročníku Jakub Macek, který se programu Týdne Akademie věd zúčastnil poprvé.

CATRIN se k Týdnu Akademie věd připojuje každoročně. Vědeckým centrem obvykle projdou desítky mladých zájemců o vědu. Například dnes jej navštíví středoškoláci z Ostravy.

Pátý ročník akce se koná od 3. do 9. listopadu. Vědecký festival zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Festival je určen jak studentům středních škol, pro které připravujeme především přednášky a exkurze v dopoledních hodinách, tak široké veřejnosti, na kterou cílí program v odpoledních a večerních časech. Více o festivalu na jdete zde.

Univerzita Palackého přivítá na akademické půdě bývalou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, která pronese tradiční výroční přednášku k poctě J. L. Fischera. Její vystoupení na téma „Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva“ se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu od 17 hodin v aule Právnické fakulty UP.

Výroční přednášku organizuje UP jednou ročně k poctě prvního rektora obnovené olomoucké univerzity Josefa Ludvíka Fischera. K jejímu přednesení bývá oslovena významná česká či zahraniční osobnost. Mezi dosavadní řečníky patřili například ekonom Tomáš Sedláček, chemik Pavel Jungwirth, teolog Tomáš Halík, jaderná inženýrka Dana Drábová či neuropatolog František Koukolík. Každý z nich nabídl osobitý pohled na klíčová témata vědy, společnosti a kultury – přesně v duchu intelektuálního odkazu J. L. Fischera.

Vstup na přednášku je zdarma, je ale potřeba se předem registrovat prostřednictvím online formuláře zde. 

Zuzana Čaputová je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Jako advokátka a aktivistka se věnovala mj. veřejné správě, problematice týraných a zneužívaných dětí, tématům právního státu či transparentnímu nakládání s veřejným majetkem. Do politiky aktivně vstoupila na konci roku 2017, kdy oznámila vstup do strany Progresívne Slovensko, kde se stala místopředsedkyní. V roce 2018 se rozhodla kandidovat na prezidentku Slovenské republiky. Zdůvodnila to tehdy mj. snahou pomoci společnosti obnovit důvěru v demokratické hodnoty a sounáležitost s Evropou. Důležitým faktorem pro její rozhodnutí byla i vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Prezidentské volby v roce 2019 Zuzana Čaputová vyhrála. Po několika náročných letech ve funkci, kdy stála v čele země mj. za covidové pandemie či při napadení Ukrajiny Ruskem, se nakonec rozhodla, že svůj mandát z osobních důvodů obhajovat nebude. Ve funkci skončila v červnu 2024.

V aule právnické fakulty UP bude 27. listopadu od 17 hodin Zuzana Čaputová mluvit na téma „Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva“.

Bezpečnostní opatření během akce:
Upozorňujeme hosty, že vstup do auly bude umožněn jen registrovaným prostřednictvím online formuláře. Při vstupu do auly budou posílena bezpečnostní opatření (mj. detektory kovu). Prosíme, dbejte na místě pokynů organizátorů a bezpečnostní agentury. Větší zavazadla zanechejte doma nebo na místě v šatně. Doporučujeme rovněž dorazit v dostatečném časovém předstihu. Zaregistrované zájemce, kteří se nakonec nebudou moci zúčastnit, prosíme, aby svou registraci odvolali zasláním e-mailu na adresu akce@upol.cz.

Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého dnes zvolil kandidátem na děkana Jana Říhu. V tajné volbě získal 13 hlasů. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, nové děkanské období zahájí 1. února 2026. Jan Říha na postu děkana fakulty nahradí Martina Kubalu, který v čele fakulty stál dvě období od února 2018. Jeho druhé funkční období skončí 31. ledna 2026.

Jan Říha uspěl hned v prvním kole. Podpořilo ho třináct z jednadvaceti členů akademického senátu. Jeho protikandidát Petr Bednář, vedoucí katedry analytické chemie, získal šest hlasů, sám se hlasování zdržel. Jeden člen senátu byl z jednání omluven.

„Velmi děkuji za podporu členům senátu, kteří o volbě děkana rozhodli, a také celé akademické obci fakulty. Touto volbou zároveň přijímám obrovskou zodpovědnost za pracovní podmínky téměř tisícovky akademických, vědeckých, technických a administrativních pracovníků fakulty a za kvalitu studijního prostředí pro více než čtyři tisíce současných studentů bakalářských, magisterských i doktorských programů. Bude mi ctí být tváří silné fakulty, jejímuž dalšímu rozvoji se během následujícího děkanského období hodlám plně věnovat,“ uvedl Jan Říha.

Jan Říha je absolventem přírodovědecké fakulty, působí na katedře experimentální fyziky a od roku 2019 zastává funkci proděkana pro studijní záležitosti. Mezi jeho hlavní priority patří stabilní rozvoj přírodovědecké fakulty postavený na kvalitní výuce, výzkumu a zodpovědném řízení. Chce, aby fakulta zůstala moderní, otevřenou a spolehlivou součástí univerzity, které poskytne kvalitní pracovní prostředí studentům i zaměstnancům pro výuku a výzkum.

Ve vědě a výzkumu plánuje posílit finanční motivaci a podporu pracovišť, zvýšit efektivitu projektové administrace a zlepšit informovanost o grantových výzvách. Důležitým cílem je také rozvoj smluvního výzkumu a spolupráce s komerční sférou, stejně jako aktivní zapojení fakulty do mezinárodních projektů.

Zaměřit se také chce na rozvoj studia a akreditací nových programů, digitalizaci agend a podporu studijních oborů s vysokým společenským dopadem – například učitelství či polovodičové a kvantové technologie. Za klíčové oblasti považuje i stabilitu doktorského studia, důslednou analýzu studijní úspěšnosti a lepší provázanost programů s potřebami praxe.

Součástí jeho vize je rovněž aktivní komunikace a spolupráce s rektorátem, městem i regionálními partnery, podpora aktivit Pevnosti poznání a botanické zahrady, které jsou součástmi fakulty, a také budování pozitivní značky fakulty uvnitř univerzity i mimo ni.

Jan Říha je absolventem PřF UP, kde vystudoval učitelství matematiky a fyziky. V roce 2005 zde obhájil disertační práci na téma Kvantová teorie optické aktivity krystalů a získal titul Ph.D. v oboru Obecná fyzika a matematická fyzika. Od roku 1999 působí na katedře teoretické, později experimentální fyziky, kde se věnuje výuce a odborné práci v oblasti optických vlastností látek a didaktiky fyziky. Od roku 2019 zastává funkci proděkana pro studijní záležitosti. V rámci své činnosti se zaměřuje na modernizaci a zkvalitňování výuky fyziky, inovaci studijních programů a rozvoj pedagogických kompetencí. Dlouhodobě se angažuje v projektech zaměřených na zlepšování kvality vzdělávání a podporu studentů a učitelů přírodovědných oborů. Je hlavním řešitelem či koordinátorem řady projektů podporujících vzdělávání a udržitelnost, například „Podpora zelených dovedností a udržitelnosti na UP“ nebo „IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání“. Podílel se také na úspěšných rozvojových a aplikačních projektech z programů OP VVV a OP VK.

Jak se zachovat, když mi hrozí nebezpečí? A poznám vůbec takovou hrozbu? Na tyto a další otázky by především studentům měla dát odpověď série krátkých instruktážních videí, které pro ně připravila Univerzita Palackého.

Tři krátká videa spojuje téma Bezpečná univerzita. V prvním se řeší, jak se správně zachovat v případě nálezu podezřelého předmětu třeba batohu, druhé pak poradí, jak se zachovat v případě, že si všimneme podivného chování u spolužáka či spolužačky. V třetím videu je stručný návod na to, jak reagovat, když se například do knihovny dostane podezřelá osoba.

video_sem

Hlavní poselství všech videí je přitom společné: být přiměřeně bdělý, všímat si svého okolí a v případě potíží se obrátit na kompetentní zaměstnance univerzity.

„Inspirací pro vznik projektu byla iniciativa Policie ČR, která před několika lety vytvořila video věnované problematice ozbrojeného útočníka. Ačkoli jde o zásadní téma, v běžném provozu univerzity se mnohem častěji objevují jiné bezpečnostní situace – například nalezený odložený předmět nebo projevy verbální agrese. Právě proto se tým Univerzity Palackého rozhodl zaměřit na scénáře, které jsou pravděpodobnější, ale přitom často podceňované,“ vysvětlil kancléř UP Martin Tomášek.

video_sem

Jak dodal, dalším impulsem byla zkušenost, že dříve vytvořené textové materiály, jako jsou letáky či manuály, mají jen omezený dopad. „Krátká videa proto představují moderní a efektivní formu komunikace, která studenty zaujme, a přitom jim jasně a stručně sdělí klíčové informace,“ dodal kancléř UP.

Bezpečnostní videa připravila Audiovizuální produkce UP (AVP). „Byla to pro nás výzva, natočit několikaminutové příspěvky tak, aby splnily edukační úlohu a současně byly vizuálně přitažlivé a sdělné,“ řekl vedoucí AVP Martin Müller. Videa kombinují hrané scény s glosující průvodkyní, doktorandkou CMTF Martou Sýkorovou, která divákům pomáhá porozumět jednotlivým situacím. „Potěšující je i skutečnost, že celý projekt byl vytvořen udržitelně – natáčecí tým i herci pocházejí z řad zaměstnanců a studentů UP,“ dodal Martin Müller. Režie videí se ujal Daniel Kunz a kameru vedl Tomáš Pospíšil, oba z AVP.

video_sem

„Univerzita i tímto způsobem dává jasně najevo, že bezpečnost svých studentů i zaměstnanců bere vážně – a zároveň volí formu, která odpovídá současným komunikačním trendům i potřebám akademické komunity,“ dodal kancléř Martin Tomášek.

Projekt zapadá do širšího rámce edukačních aktivit Univerzity Palackého v oblasti fyzické bezpečnosti – vedle příruček, letáků či kontaktní výuky pro zaměstnance i studenty sem patří například tzv. COOC kurz pro zaměstnance UP.

Inspirace, výměna zkušeností a vzájemná podpora – to je smysl nově založené Učící se komunity na Univerzitě Palackého. Aktivita, kterou iniciovalo Centrum excelence ve vzdělávání, propojuje vyučující ze všech fakult a vytváří prostor pro spolupráci, vzájemné učení a inovaci ve vysokoškolské výuce.

Nová iniciativa má potenciál výrazně proměnit způsob, jakým vysokoškolští pedagogové rozvíjejí a sdílejí své profesní dovednosti. Komunita sdružuje jak zkušené pedagogy, tak začínající vyučující, zpravidla po dvou z každé z osmi fakult Univerzity Palackého.

„Cílem Učící se komunity je vytvářet prostor, kde se mohou vyučující navzájem inspirovat, sdílet zkušenosti a rozvíjet nové nápady pro výuku. Kvalita vzdělávání je společnou odpovědností, a právě spolupráce napříč fakultami přináší nové perspektivy a podporuje kulturu vzájemného učení,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Setkávání členů komunity budou probíhat pravidelně jednou za semestr. Debaty budou doplněny tematickými workshopy zaměřenými na aktuální otázky vysokoškolské pedagogiky. Součástí činnosti je i online platforma, která slouží jako sdílené zázemí pro materiály, inspirace a příklady dobré praxe.

„První setkání Učící se komunity se uskutečnilo na počátku října a neslo se v přátelské a neformální atmosféře. Účastníci sdíleli své zkušenosti s návštěvami ve výuce kolegů a debatovali o tom, jak tyto aktivity mohou přispět ke zkvalitnění výuky napříč univerzitou. Program byl završen kreativním workshopem, v němž týmy vyučujících vytvářely propagační návrhy k tématu kvalitní výuky a podpory pedagogických kompetencí – od sloganů a vizuálních návrhů až po originální loga. Výsledkem byly nápadité a inspirativní výstupy, které chceme dále využívat při propagaci rozvoje pedagogických kompetencí na naší univerzitě,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Cílem nové univerzitní aktivity je tedy nejen podporovat spolupráci mezi fakultami, ale také zvyšovat povědomí o možnostech rozvoje pedagogických kompetencí – a to formou workshopů, programů CŽV ukončených mikrocertifikáty i dalších vzdělávacích programů pro univerzitní pedagogy.

Vznik Učící se komunity je podpořen realizací projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci, reg č. CZ.02.02.XX/00/23_022/0008873.

Univerzita Palackého zaznamenala významný úspěch v evropském měřítku. Od listopadu letošního roku koordinuje tříletý mezinárodní projekt INSIGHT (International Network for Support, Inclusion, Global Harmony, and Training), jehož cílem je posílit internacionalizaci vysokých škol a vytvořit ucelený rámec podpory pro zahraniční studenty a zaměstnance. Projekt potrvá do října 2028 a získal dotaci ve výši 400 000 EUR.

Do konsorcia vedeného Univerzitou Palackého se zapojila University of Warsaw, Université Paris-Est Créteil a European University Foundation. INSIGHT navazuje na evropské priority v oblasti inkluze a rozmanitosti a reflektuje snahu vysokých škol o otevřenější a přívětivější akademické prostředí.

„Při výběru partnerů jsme vycházeli z dlouhodobých vazeb v rámci aliance Aurora a navázali na předchozí úspěšné projekty a spolupráce,“ uvedla Alena Vyskočilová, vedoucí Welcome Office a hlavní řešitelka projektu. Jak dodala, z celkem 38 projektů přihlášených do výzvy KA220 HED v roce 2025 uspělo pouze pět z České republiky, což podle ní činí z INSIGHT mimořádně prestižní a konkurenceschopnou iniciativu.

Hlavním cílem projektu je vytvořit univerzálně použitelnou metodiku pro zakládání a provoz tzv. Welcome Office (Welcome Pointů), centrálních kontaktních míst, která poskytují služby pro mezinárodní studenty a zaměstnance. Metodika zahrne standardy kvality, procesní řízení, krizové postupy, case management i jednotné formuláře.

Projekt zároveň rozvíjí koncept „internationalisation at home“, tedy mezinárodní prostředí přímo na domácí univerzitě, a podporuje také virtuální výměny.

Alena Vyskočilová a Katarzyna Basisty z University of Warsaw.

„Součástí aktivit bude letní škola, předvýjezdní podpora studentů mířících na zahraniční pobyty a posílení peer-to-peer (buddy/mentoring) i ambasadorského programu pro příchozí i vyjíždějící studenty,“ doplnila Alena Vyskočilová.

Projekt by podle ní měl přinést řadu konkrétních výsledků, například metodickou příručku pro založení a provoz Welcome Office, certifikovaná školení pro zaměstnance v režimu train-the-trainers, zaměřená na interkulturní a digitální kompetence, včetně využití umělé inteligence, a také komunitní a kulturní akce podporující propojení domácí a mezinárodní akademické komunity.

„Projekt klade důraz na inkluzivní přístup a zohledňuje potřeby různých skupin, včetně osob přicházejících z krizových oblastí. Jeho cílem je vytvářet prostředí, kde je každý člen akademické komunity respektován, podporován a cítí se vítán – bez ohledu na původ, jazyk či zkušenosti. INSIGHT buduje prostředí, ve kterém se lidé rychle zorientují, cítí se vítáni a mohou naplno studovat, učit i tvořit,“ shrnul Pavel Flekač, koordinátor projektu za UP.

Univerzita Palackého se stala členem Elektromobilní platformy, která sdružuje automobilky, energetické společnosti, univerzity, výzkumné organizace, státní správu, samosprávu a další partnery s cílem společně rozvíjet elektromobilitu v silniční dopravě v České republice. Členství univerzity zastřešuje Technologická platforma KMA působící na přírodovědecké fakultě.

Elektromobilní platforma působí jako prostředník mezi průmyslem, státní správou a samosprávou. Zaměřuje se na identifikaci překážek, které brání rozvoji elektromobility, a hledá jejich systémová řešení. „Jsem ráda, že Univerzita Palackého je u toho a může prostřednictvím technologické platformy přinášet odborné analýzy a datově podložené návrhy,“ uvedla Jitka Machalová, vedoucí Technologické platformy KMA.

Zapojení univerzity do Elektromobilní platformy navazuje na dosavadní činnost Technologické platformy KMA v oblasti elektromobility, kde propojuje univerzitní vědu, studenty a průmyslové partnery při řešení praktických problémů. Vědci ve spolupráci se společností Škoda Auto například analyzují reálná data z provozu elektromobilů a vytvářejí modely a doporučení podporující efektivitu i udržitelnost dopravy.

„Elektromobilita je pro nás jedním z mostů, který spojuje univerzitní vědu, vzdělávání a spolupráci s praxí. Je to náš příspěvek k naplňování vize Univerzity Palackého, být environmentálně, společensky a ekonomicky udržitelnou institucí. Příběh, který společně tvoříme,“ doplnila Jitka Machalová.

Technologickou platformu KMA založila katedra matematické analýzy a aplikací matematiky přírodovědecké fakulty v roce 2025. Jejím cílem je posílit spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem. Platforma nabízí firmám, institucím i akademické obci odborné služby v oblasti matematického modelování, analýzy a zpracování dat s využitím nejnovějších metod statistiky, machine learningu, deep learningu a umělé inteligence. Díky propojení s matematiky mohou průmyslové podniky optimalizovat své výrobní procesy a zvýšit tak svoji konkurenceschopnost.

Umělecké centrum Univerzity Palackého, prostory její filozofické fakulty, také olomoucké kluby, hospody či kavárny zaplní Festival studentské kreativity (FFest). Jeho druhý ročník začne už 7. listopadu a bohatý program nabídne jak akademické obci, tak široké veřejnosti.

FFest je přehlídkou, která spojuje literární, filmové a divadelní aktivity, často vzniklé z iniciativy studentek a studentů Filozofické fakulty UP. Děkan fakulty Jan Stejskal v této souvislosti zdůraznil, že FFest je prostorem, kde studentská obec dostává příležitost k tvůrčí, dramaturgické i organizační činnosti a doplňuje tak živé dění ve městě autentickým projevem své generace.

I letos FFest nabídne autorská čtení spisovatelů z řad studentů i absolventů UP, poezii, slam poetry, obnovený studentský filmový festival VŘED, koncerty, přednášky pro střední školy, tvůrčí workshopy a v neposlední řadě i přednášky literárních, divadelních a filmových osobností. Jeho cílem je propojit a zviditelnit literární, filmové a divadelní události.

Během prvního večera přivítá čtenáře v olomoucké kavárně Druhý domov Jakub Řehák, český básník, esejista, editor a autor pěti básnických sbírek. Při Domácím Básnění představí společně s ním svou tvorbu i dva čtenáři, vzešlí z otevřené výzvy pro studenty. Desetidenní přehlídka FFest nabídne i spoustu informací například o tom, jaký význam má v sociálních vědách fotografie, či o tom, co je to Purimšpíl. Bezesporu zajímavé budou informace o mluvě různých profesích či zamyšlení nad tím, jaká bude čeština za sto let. V inspirativním prostředí secesní vily Primavesi se uskuteční autorské čtení studentů FF UP, ve spolupráci s Blues Alive vystoupí i brilantní kytarista a respektovaný hudební historik z USA Elijah Wald.

UP Masters Slam v rámci FFestu 2025 opět představí ty nejlepší olomoucké slamery. Letošní hlavní hvězdou bude Ondřej Hrabal, mistr ČR ve slam poetry z roku 2018, anglista a filozof. Součástí festivalu bude i obnovený studentský filmový festival VŘED. Na závěr FFestu se k oslavě výročí 17. listopadu promítne film Občanský průkaz, který vybrala veřejnost v hlasování na Facebooku. Do Olomouce přijede řada známých osobností, vedle herce a cestovatele Tomáše Hanáka dorazí i performerka Kateřina Pokorná alias Svojost, spisovatelky Ema Labudová, Natália Antoňáková a Klára Goldstein, režisérka Beata Parkanová či producent Ondřej Beránek.

„FFest vol. 2 ukazuje, že fakulta není jen místem výuky, ale také živým prostorem pro kreativitu, odvahu a dialog. Je to oslava studentské energie, která dokáže spojit různé světy – umění, film, literární tvorbu a společnost. Na festivalu si můžete dopoledne poslechnout přednášku, potom skočit na workshop do Vydavatelství UP, odpoledne na cestovatelskou show Tomáše Hanáka, večer na slam poetry a zakončit den pak můžete na FFest Dance. Říká se, že studenti mají nápady, ale nemají rozpočet. My říkáme: právě proto děláme FFest – aby jejich nápady měly kde zazářit,“ řekla o druhém ročníku Karolína Ohnisko, vedoucí produkce.

Letošní ročník je obzvláště pestrý i podle Lucie Sukové, referentky pro vnější vztahy FF UP.

„Věřím, že si každý přijde na své, nechybí literatura, film ani divadlo. Na části programu spolupracujeme i s festivalem Dny židovské kultury Olomouc, který se koná v téměř stejném termínu jako FFest. Do organizace se zapojilo také několik kateder filozofické fakulty, které otevřou své besedy a přednášky široké veřejnosti. A každý den přivítáme na fakultě studující středních škol z blízkého okolí,“ uvedla.

FFest se uskuteční od 7. do 17. listopadu. Na jeho organizaci se podílí sami studující, studentské organizace (Boss, Poškole, Vy.čítání, Pastiche Filmz, Olomouc English Comedy, Autorské čtení ve vile Primavesi), také katedra bohemistiky, filozofie, historie, slavistiky, asijských studií, germanistiky FF UP i její Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových. Přehlídka studentské kreativity se koná ve spolupráci s Univerzitou Palackého, festivalem Dny židovské kultury Olomouc, Vydavatelstvím UP a Pedagogickou fakultou UP. Uskuteční se za podpory Olomouckého kraje. Více o programu zde.

Kde je hranice mezi inkluzí a férovostí a jak nastavit bezpečné a férové prostředí a neohrozit ženský sport? Nejen na tyto otázky týkající se problematiky transgenderu ve sportu bude hledat odpovědi třetí ročník konference Sport a sexualita v trenérské praxi, kterou v pátek 7. listopadu pořádá Fakulta tělesné kultury UP.

Program konference určené zejména trenérům, sportovcům, tělovýchovným pedagogům a studentům tělovýchovných programů nabídne pohledy odborníků z oblasti sportovní psychologie, filozofie, medicíny nebo práva.

„Budeme se bavit o tom, co se ve sportu mění v souvislosti s přípravou nové legislativy upravující podmínky pro úřední změnu pohlaví bez nutnosti chirurgické zákroku a jestli je na to sportovní prostředí po stránce právní, etické, ale i lidské dostatečně připraveno,“ uvedl za odborné garanty konference sportovní psycholog a děkan FTK UP Michal Šafář.

Během dne vystoupí například advokátka se specializací na sportovní právo Denisa Kubová, dětský a tělovýchovný lékař Dalibor Pastucha nebo Irena Parry Martínková zaměřující se na etiku ve sportu.

Budou také představeny výsledky výzkumného šetření, které se věnuje názorům trenérů i jejich svěřenců na transgender ve sportu. „V rozhovorech nás mimo jiné zaujala určitá latence v reakci respondentů. Zamýšleli se, neodpovídali spontánně jako u jiných témat, kterými jsme se také zabývali, otázka na transgender je překvapila,“ prozradila Dana Štěrbová za řešitelský tým, který dále tvoří Zbyněk Svozil a Petr Krol, všichni z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Stejná trojice stojí i za právě vydanou monografií Sexualita ve sportu, která je první takto zaměřenou publikací u nás a bude v úvodu konference pokřtěna.

Podrobnosti k programu jsou k dispozici zde, kapacita akce je však již podle organizátorů naplněna. „Chystáme i záznamy přednášek, vzhledem k citlivosti tématu budou ale primárně určené pro výukové účely nejen v našich studijních programech, ale i v rámci trenérských studií a celoživotního vzdělávání,“ dodal Michal Šafář.

Konferenci Sport a sexualita pořádá Fakulta tělesné kultury UP ve spolupráci s Komisí rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru již potřetí. Tématy prvního ročníku v roce 2022 byla mimo jiné neverbální komunikace ve vztahu trenér – sportovec, druhý ročník se věnoval dotekům v trenérské činnosti. Obě dřívější události se setkaly s velkým zájmem nejen u pracovníků v oblasti sportu a tělesné výchovy.

Deset dní plných debat, autorských čtení, divadla, workshopů, koncertů a setkání s lidmi, kteří dokážou inspirovat i provokovat k přemýšlení. Už 5. listopadu začnou Dny židovské kultury Olomouc. Letos s podtitulem Never Again!?.

Aktuální ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc se chce ohlédnout za 80. výročím konce druhé světové války. Široké veřejnosti nabídne mimořádně pestrý program.

„Letos se Dny židovské kultury budou věnovat tomu, jak se proměňuje způsob, jímž kultura reflektuje trauma šoa. Přinesou i vhled do současné debaty o významu paměti holokaustu v souvislosti s novými perspektivami a narativy – od migrace až po postkoloniální zkušenost. V širším kontextu pak i nahlédnou na to, jak se válečné trauma propisuje do současné reality Blízkého východu,“ uvedla Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Festival letos oslaví osmnáct let a představuje se v nové vizuální podobě. Jeho poslání ale zůstává: připomínat, že paměť, kultura a dialog mají v naší společnosti nezastupitelné místo.

„Nadále se snažíme propojovat minulost se současností a klást otázky, na něž není snadné odpovědět. Do dramaturgie festivalu se výrazně propisuje úzká spolupráce se studenty, kteří dávají nový, výrazně dynamičtější náboj nejen odborným debatám, ale i výběru a skladbě kulturních akcí,“ doplnila Ivana Cahová.

Festival otevře mezinárodní odborná konference, během níž se bude hovořit o dědictví šoa a jeho odrazu v dnešní světové literatuře. Přehlídka však nabídne i mimořádně bohatý program pro širokou veřejnost. Zahájí ji v Arcidiecézním muzeu zástupci pořádajících institucí Ivana Cahová (CJS FF UP), Alexander Jeništa (MUO) a Petr Papoušek (ŽOO). Následovat bude čtení z knihy Mazzel tov belgické spisovatelky a žurnalistky Margot Vanderstraeten, hned poté vystoupí česká básnířka Anna Štičková, která představí svou sbírku Všude pak viděla husy.

Ve stínu 7. října 

Širší veřejnost by mohla zaujmout zejména filmová sekce. Divácky nejatraktivnější bude zřejmě dokumentární snímek s názvem Naděje bez hranic, který sleduje činnost lékařů izraelské polní nemocnice, jež pomáhají ve válečném konfliktu na Ukrajině, nebo dokument We will Dance Again, pokoušející se na základě autentických výpovědí svědků rekonstruovat průběh útoku ze dne 7. října 2023 na izraelský festival elektronické hudby Nova.

Mezi veřejností pak určitě zarezonuje beseda s novinářem, reportérem a dlouholetým zahraničním zpravodajem České televize na Blízkém východě Jakubem Szántó, a to o jeho knižní novince Mezi mlýnskými kamenyI Gaza a její příběh. Organizátoři festivalu věří, že mnohé zaujme také možnost setkat se s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Herzlova centra izraelských studií FSV UK, a Ondřejem Kundrou, novinářem Respektu, jejichž knižní rozhovor Izrael ve stínu 7. října vyšel v roce 2024.

Festival letos uvede dvě mimořádné divadelní inscenace. Autorské představení Jana Doležela, Justiny Grecové a Karolíny Mikuláškové Noir Haas, které na pomezí historické věrnosti a autorské fikce konfrontuje slavnou hereckou osobnost přeživšího emigranta Hugo Haase s polozapomenutým hudebním géniem jeho bratra Pavla, který byl zavražděn v Osvětimi. Hra Tomáše Soldána s názvem Hella je autorským dialogem se stejnojmenným románovým debutem rusistky a spisovatelky Aleny Machoninové z roku 2023.

Inspirativní pak bude i koncert plzeňské kapely Mi Martef, která představí své hluboce lyrické a zároveň neotřelé zpracování židovských písní v jidiš a bezesporu zpestřením bude i představení Purimšpíl. Půjde o amatérské nastudování Purimšpílu v podání studentů a absolventů olomoucké judaistiky, které uvede Marie Krappmann z katedry germanistiky FF UP krátkým vhledem do historie i současnosti tohoto specifického druhu židovské dramatické tvorby.

Program i pro děti

Dny židovské kultury samozřejmě myslí i na děti. Otevřený ateliér Muzea moderního umění jim nabídne tvořivý program, v němž se otevře prostor k rozšíření obzorů a nahlédnutí nejen do židovské kultury. Workshopy provedou studentky a absolventky olomoucké judaistiky pod vedením edukátorky Denisy Tessenyi. Pro malé i velké je připravený i nový genealogický workshop, v němž se dozví, co je třeba k vytvoření rodokmenu.

Letošní ročník festivalu má i svou sportovní výzvu. Jde o jedinečný projekt Lech Lecha, jehož cílem je dohromady ujít nebo uběhnout 880 kilometrů, tedy vzdálenost symbolizující cestu praotce Abrahama z Cháranu do Šechemu. Své kilometry budou účastníci zaznamenávat do sdílené tabulky. 

Symbolicky uzavře letošní ročník přehlídky havdala, tradiční obřad zakončující šabat, který se uskuteční v Židovské obci Olomouc.

Festival Dny židovské kultury Olomouc se koná od 5. do 15. listopadu, i letos ho pořádá Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií FF UP a Židovská obec Olomouc. Více o programu zde.

Na Cyrilometodějské teologické fakultě UP se konalo 12. ekumenické patristické kolokvium, na němž se tradičně setkali katoličtí a pravoslavní patrologové z celé Evropy. Tématem letošního setkání byla patristická eschatologie. Přednášející vystoupili s 27 příspěvky, které poukázaly na vliv platónských a židovských tradic na některé koncepty křesťanské eschatologie, ale také na vazby mezi církevními otci. Příští setkání se uskuteční v září 2027 v Cluji v Rumunsku a jeho tématem bude křesťanská iniciace.

„S našimi hosty jsme rozebírali raně křesťanské představy o povaze života po smrti, obrazech nebeské radosti, konci času, apokatastazi (univerzální spáse), neporušitelnosti a nesmrtelnosti. Mezi další diskutovaná témata patřily také očistec a jeho alternativy, vzkříšení těla a konečný soud,“ uvedl děkan CMTF UP Vít Hušek, organizátor konference.

Účastníkům kolokvia zaslal pozdravný dopis Bartoloměj I., ekumenický pravoslavný patriarcha Konstantinopole. Ve svém listu připomněl, že „v době neustálých otřesů a narůstající fragmentace nás pohled církevních otců vyzývá k tomu, abychom naše časné boje vnímali v horizontu Božích zaslíbení. Vyzývá křesťany k neochvějnému svědectví smíření a vyzývá teologii, aby s odvahou a nadějí promlouvala k hlubokým úzkostem naší doby“. S pozdravem se připojil také kardinál Kurt Koch, prefekt vatikánského Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, a Clemens Koja, ředitel vídeňské nadace Pro Oriente.

Olomoucký arcibiskup Mons. Josef Nuzík přijal účastníky kolokvia ve své rezidenci. Připomněl jim úděl svého předchůdce Josefa Matochy, který byl posledních jedenáct let svého života internován právě v těchto prostorách. Hosté ocenili komentovanou prohlídku historických sálů arcibiskupského paláce a katedrály svatého Václava.

Série patristických kolokvií začala v roce 2001 z iniciativy prof. Ysabel de Andia a vídeňského kardinála Christopha Schönborna. Od začátku byla podpořena vídeňskou ekumenickou nadací Pro oriente. Od roku 2006 se organizaci setkávání věnuje profesorka Theresia Hainthaler, blízká spolupracovnice kardinála Kurta Kocha.

Olomouc v sobě ukrývá nespočet vojenských zajímavostí, které osloví každého milovníka dějin vojenství. Město s bohatou vojenskou historií se od nejstarších dob stalo strategickým centrem obrany, jehož význam přesahoval hranice regionu. Nejzajímavější místa si mohou návštěvnici prohlédnout v rámci Dnů vojenské historie 7.–9. listopadu, které připravila Paměť národa Střední Morava s partnery.

Olomouc je plná vojenských památek, které nabízejí jedinečný pohled do minulosti a vyprávějí příběh strategického vojenského významu města od středověku až po moderní dobu. Zájemci o vojenskou historii zamíří i na univerzitu, protože i ona je spojena s vojenskou historií města.

Otevřená budou tato místa:

• Muzeum letiště Olomouc. Zabývá se mapováním historie letectví v Olomouci a na Moravě. Sbírky tvoří artefakty jak letecké, tak i související techniky.
• Bunkr Přáslavice. Protiatomový bunkr ze 70. let, který je plně vybaven dobovými technologiemi. Uvidíte někdejší telekomunikační sály, záložní energetické zdroje, filtrační a dekontaminační komory, kuchyň, ložnice, kanceláře pro řízení bunkru a řadu dalších místností.
• Československá obec legionářská. Expozice muzea 6. pluku Hanáckého, Dům armády Olomouc, momentálně je k vidění expozice MOBILIZACE 1938.

• Jihoslovanské mauzoleum. Mauzoleum jugoslávských vojínů nebo také Jihoslovanské mauzoleum je stavba ve stylu monumentálního neoklasicismu z roku 1926 sloužící pro uložení ostatků jugoslávských vojáků. Otevřeno bude v sobotu 8. a neděli 9. listopadu, vždy od 14:00 do 17:00. V objektu budou probíhat komentované prohlídky každou půlhodinu (poslední v 16:30), zdarma, není třeba se hlásit předem.
• Institut Paměti národa (bývalý kryt civilní obrany). Kryt se nachází v Bezručových sadech a vznikl v polovině 50. let 20. století jako velitelství štábu civilní obrany.
• Fort Tafelberg. Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v letech 1838–1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. 
• Žižkova kasárna v Olomouci. Prohlídky možné v sobotu 8. listopadu ve 13:00 a 15:00. Registrace nutná nejpozději do čtvrtka 6. listopadu (do 23:59) na e-mail: 91skupina.AZ@mo.gov.cz. Nutné uvést jméno, příjmení, číslo občanského průkazu (bude kontrolováno před prohlídkou) a čas, který preferujete. 
• Fort Nová Ulice XIII. Je součástí mohutného fortového věnce, ojedinělého v celé České republice. Návštěvník zde mimo samotný fort uvidí i těžké kusy soudobé vojenské techniky a obří model Císařsko-královské olomoucké pevnosti.
• Fort Křelov XVII. Je polygonální permanentní fort vybudovaný v letech 1851–1854. 
• Fort Radíkov. Je součástí císařsko-královské olomoucké pevnosti. Konstrukčně se jedná o jednovalový fort se dvěma kasematními budovami v týlové části.
• Pevnost poznání. V zachovalém areálu Korunní pevnůstky v Olomouci sídlí vzácná historická stavba s dřevěnou konstrukcí.
• Vlastivědné muzeum. Nabízí bohatý program stálých i krátkodobých výstav z oborů historie, archeologie, přírodních věd i umění.
• Korunní pevnůstka – Prachárna. Prachárna byla vybudována v roce 1758 jako první ze čtyř objektů Korunní pevnůstky a patřila ke čtyřem válečným prachárnám umístěným v bastionech uvnitř olomoucké pevnosti. 

Více informací o jednotlivých místech zde.

Univerzita získala první místo v Cenách hejtmana Olomouckého kraje za společenskou odpovědnost. Uspěla v kategorii organizací veřejného sektoru s více než padesáti zaměstnanci.

Hejtmanství udělováním cen vyzdvihuje organizace, firmy, obce i živnostníky, kteří při své činnosti zohledňují dopad na životní prostředí i společnost, v níž působí. „Pro ostatní jsou dobrým příkladem, který se určitě vyplatí následovat,“ uvedl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

„Společenská odpovědnost je přirozenou součástí Univerzity Palackého. Prostupuje jak vzdělávací, tak výzkumnou roli univerzity – učíme budoucí lékaře, učitele i vědce, jejichž práce přispívá k řešení krizí a k přípravě na budoucnost. K ocenění však významně přispěly také aktivity v oblasti tzv. třetí role univerzity: neformálně vzděláváme všechny generace, popularizujeme vědu a zapojujeme se do společenských i kulturních akcí ve městě i regionu,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Připomněl rovněž, že univerzita má i rozsáhlou dobrovolnickou komunitu, která je aktivní vždy, když je potřeba. V poslední době se univerzitní dobrovolníci výrazně zapojili například do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny či při povodních v regionu.

Součástí společenské odpovědnosti zaměstnavatele je i péče o zaměstnance. „V případě univerzity to platí i ve vztahu ke studentům. V rámci naší strategie udržitelného rozvoje se v sociálním pilíři zaměřujeme na zdravý životní styl studentů a zaměstnanců, duševní hygienu a podporu psychického zdraví, ale také na rovné příležitosti a rozmanitost na pracovišti,“ doplnila Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP.

Příběhy plné objevů, inspirace i ochoty pomoci jiným. Přesně takové čtení nabízí nové vydání univerzitního magazínu Žurnál UP. Hlavním tématem je výjimečný objev v kroměřížském zámku, za nímž stojí docentka Jana Zapletalová z katedry dějin umění filozofické fakulty.

Určitě jste zaznamenali mediální smršť, kterou vyvolal nález stěn osázených ametysty. My se k němu vracíme, ale díváme se i dál. Jak se může něco takového stát? A co to pro vědu znamená? „Člověk občas dostane lekci. Musí nejprve sám sobě přiznat, že věci byly jinak, najít odvahu to říct veřejně a jít dál. Tohle mám na vědě ráda,“ říká mj. historička umění.

Portrét čísla představuje právničku a vědkyni Allu Fedorovu, která se rozhodla naučit česky „z vděčnosti a respektu“ ke své nové zemi. Její osobní i profesní dráha je příkladem odhodlání, otevřenosti a síly vzájemné pomoci. Přečtěte si osud dámy, jejíž život zcela změnila válka na Ukrajině a která našla zázemí i přátele na právnické fakultě.

Magazín najdete jako vždy na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání nebo ve stojanu na Zbrojnici. Jeho elektronická verze je dostupná ZDE.

V rozhovoru s profesorem Jiřím Dostálem z pedagogické fakulty je řeč o technologiích, našich schopnostech s nimi pracovat a také o limitech, které nám přetechnizovaný svět přináší. „K životu nestačí jen digitální technologie. U dětí musíme rozvíjet i zručnost.“ Titulek rozhovoru naznačuje, kudy se naše povídání ubírá.

V rubrice Absolvent dostává prostor Jiří Daněk, sociální pedagog, v rubrice Zkušenost zase Tereza Marková vysvětluje, proč se věnuje univerzitní politice. 

Ale na 40 stránkách Žurnálu UP je toho mnohem víc. Najdete tam úspěchy akademiků i studentů, aktivní dobrovolníky, výročí Vědeckotechnického parku UP, tip na knížku pro děti o univerzitním městě, historické ohlédnutí profesora Jiřího Fialy a spoustu dalšího.

Aktuální Žurnál UP je tedy pozváním k objevování – nejen skrytých pokladů, ale i hodnot, které tvoří univerzitní společenství. Nabízí inspiraci, hrdost i připomínku, že za každým vědeckým, sportovním nebo uměleckým výsledkem stojí člověk se svým příběhem.

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste významného úspěchu ve sportu? Jste autory vědecké nebo umělecké práce, která se dotýká tématu udržitelnosti? Popularizujete vědu? Pokud je vaše odpověď aspoň na jednu z těchto otázek „ano“, pak neváhejte a přihlaste se do soutěže o Cenu rektora Univerzity Palackého. Současně můžete nominovat oblíbené pedagogy a pedagožky. Uzávěrka většiny nominací je 28. listopadu.

„Přihlásit je možno jednu diplomovou práci obhájenou v roce 2024 nebo 2025 nebo jeden článek uveřejněný v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech se nepřijímají,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek a doplnil, že kvalitu prací bude posuzovat komise složená ze zástupců všech fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

Do soutěže je potřeba přihlásit se pomocí online formuláře, v rámci kterého je také nutné přiložit požadované posudky a další soubory podle stanovených podmínek. V případě sportovních cen je potřeba za jednotlivce či kolektiv vyplnit návrhový list. Návrhy na ocenění sportovních výkonů za rok 2024 nebo 2025 mohou podávat všichni členové akademické obce.

Vůbec poprvé lze akademické pracovníky a studující doktorského studijního programu nominovat na Cenu rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Ta je určena těm, kdo svou vědeckou a výzkumnou činnost pravidelně popularizují a komunikují veřejnosti a tím naplňují třetí roli univerzity.

Podrobné podmínky i potřebné formuláře jednotlivých ocenění najdete zde.

Ceny za nejlepší vědeckou nebo uměleckou práci studentů bakalářských, navazujících magisterských a magisterských programů, za nejlepší studentské sportovní výkony a rovněž čestná uznání za vědecké monografie předá rektor UP Michael Kohajda během slavnostního večera v Kině Metropol 18. února.

„V rámci slavnostního ceremoniálu budou předány také Teaching Awards čili ceny pro oblíbené pedagogy a pedagožky, které nominují studenti a studentky, a rovněž cena za nejlepší udržitelně zaměřené práce studentů. Vůbec poprvé bude součástí slavnostního večera i předávání mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice a Ceny rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností,“ zmínil Ondřej Martínek.

Co se stane, když roli režiséra převezme umělá inteligence? Divadelní projekt s názvem scena.404 nabídne proslulou Moliérovu hru Lakomec v režii AI. Diváci budou mít 3. a 10. listopadu možnost vidět v praxi, jak unikátní jazyková metoda vyvinutá lingvisty z UP umožní vzkřísit režisérské velikány a nechá je svým specifickým stylem inscenovat hru francouzského dramatika.

Studenti katedry divadelních a filmových studií a katedry obecné lingvistiky FF UP ve spolupráci s herci Moravského divadla Olomouc a Divadla Šumperk připravili přelomový divadelní projekt s názvem scena.404.

Základem inscenace je Moliérův Lakomec, jehož pevná dramatická stavba je rozdělena do čtyř obrazů. Každý z nich je veden jinou režijní osobností: Bertoltem Brechtem, Jiřím Frejkou, Evou Tálskou a Robertem Wilsonem. Pátým členem tohoto „digitálního režijního ansámblu“ je sám Molière, který jednotlivé obrazy propojuje.

Tvůrci pracují s kombinací pokročilého jazykového modelu ChatGPT a patentované lingvistické metody vyvinuté na Univerzitě Palackého. Hapaxová analýza, vyvinutá a patentovaná výzkumným týmem Dana Faltýnka z Filozofické fakulty UP (psali jsme zde), totiž dokáže stylizovat výstupy AI do podoby konkrétních režijních osobností.

První dvě uvedení hry, která propojuje divadlo a současný výzkum umělé inteligence, budou k vidění v sále K3 v Konviktu 3. a 10. listopadu od 19. hodin. Vstup je zdarma, z důvodu omezené kapacity sálu je však potřeba předchozí rezervace.

Vlastivědné muzeum v Olomouci představuje tvorbu Pavla Herynka, výtvarníka a dřívějšího pedagoga Univerzity Palackého, jenž je jednou z nejvýraznějších osobností českého autorského šperku. Jeho „okrasy“ zpochybňují představu o tom, co může být šperk, a mění ji v osobitou hru mezi materiálem, příběhem a poezií. 

Výstava Pavel Herynek | Šperky přináší soubor šperků z různých období, materiálů a přístupů: od dřeva přes papír až po nalezené předměty. Kurátorem výstavy je historik umění Jiří Černý, který vyučuje na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. 

„Jedinečnost tvorby Pavla Herynka spočívá v tom, že vlastně nelze hovořit o špercích, ačkoli to tak dělám a přestože jsme tak výstavu pojmenovali. Herynek sám rád používá pro své výtvory pojmu okrasy, který vymyslel básník Jiří Kolář, když jej autor v roce 1989 navštívil v Paříži. Herynek totiž všemožně ruší naše představy o tom, co je to vlastně šperk. A překvapivě to dělá už od sedmdesátých let 20. století,“ říká kurátor Jiří Černý.

Herynkova tvorba prochází neustálou proměnou, i tak v ní lze pozorovat témata a přístupy, ke kterým se autor navrací. Překvapuje tak neustále novými nápady, ale i nečekanými variacemi na stará témata. Olomoucký výtvarník zpracovává nejen vzácná a domácí dřeva, slonovinu, perleť, kovy a umělou hmotu, ale s důvtipem jemu vlastním využívá rovněž papír a papírmaš anebo nejrůznější nalezené předměty a odpadní materiály.

„Ke všem materiálům cítím stejný respekt. Snažím se s nimi pracovat ‚bez znásilňování‘, když formuji svoji myšlenku nebo představu objektu/šperku. Příklad: při vytváření série broží Lehkost a tíže (1997) jsem použil lehoučkou papírmaši nebo kartonové trubičky, ale grafitový vrchní lak je proměnil v podobu těžkých kovových předmětů. Efekt je v nečekané proměně. Náhoda hraje často velmi pozitivní roli. Náhodně nalezený předmět mi napoví jeho pozdější dotvoření do podoby brože nebo jiného artefaktu. Bez této náhody nálezu bych se asi k té pozdější, definitivní podobě šperku nedostal,“ vypráví Pavel Herynek.

Na výstavě nechybí klíčové kusy jako přírodniny napodobující závěsy ze dřeva, hravé barevné brože a závěsy z kartonových či plastových trubiček, nápadité kovové prsteny i šperky z odpadních materiálů.

Expozice vychází z přesvědčení, že Herynek promlouvá k publiku čtyřmi různými idiolekty, které se ovšem navzájem prolínají a mísí: řeč přírodních struktur, architektonická přísnost a řád, písma a znaky, přepínání a zrada kódu. Chronologické hledisko je záměrně porušeno a cílem je, aby publikum objevovalo, jaké signály jeho šperky vysílají. „Publikum by mělo hledat vztahy napříč časem, objevovat, a zároveň se u tohoto pátrání bavit,“ míní kurátor.

Vernisáže expozice se mimo jiné zúčastnil i děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec, který Pavlu Herynkovi udělil stříbrnou pamětní medaili PdF UP, a to za podporu svobody uměleckého vyjadřování, výrazné počiny na poli šperku, prostorové tvorby i kresby, a především za nesmazatelný otisk, který zanechal v srdcích studentstva.  

Součástí výstavy je také stejnojmenná doprovodná publikace, která přináší širší pohled na Herynkovu tvorbu. Zahrnuje mimo jiné návrhové kresby, jež Vlastivědné muzeum v Olomouci zakoupilo v roce 2024 a které dosud nebyly veřejnosti ani odborníkům známy. Nejzajímavější z těchto skic jsou v publikaci poprvé otištěny. Rozhovor s Jiřím Černým, kurátorem výstavy, najdete zde.  

Paměť národa Střední Morava pořádá ve spolupráci s Univerzitou Palackého fórum na téma odolnosti a zranitelnosti společnosti, na němž vystoupí osobnosti české politiky i veřejného prostoru. Setkání se koná 7. listopadu v Pevnosti poznání.

Akce je rozdělena na tři panely, v nichž budou hosté debatovat o tom, jak se připravit na ozbrojený konflikt, jak budovat vlastní odolnost, i tom, jakou úlohu má stát a jakou roli hrají univerzity, neziskové organizace a občané.

Pozvání do debaty přijali mj. bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, velitel Skupiny kybernetických sil a informačních operací Armády ČR Ivo Zelinka a prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP Matěj Dostálek.

Diskutovat dále budou:

• Jan Dobrovský, podnikatel, novinář, mecenáš a předseda Kolegia Paměti národa
• Martin Kroupa, vedoucí regionálního rozvoje ve společnosti Post Bellum, koordinátor sbírky Pomozte Ukrajině s Pamětí národa, člen skupiny D
• Tereza Soušková, expertka na východní Evropu, diplomatka a ředitelka Českého centra Kyjev
• Vladimíra Sedláčková, vedoucí Dobrovolnického centra UP, zabývá se tématem dobrovolnictví jako přirozené součásti života univerzity
• Radek Palaščák, odborník na strategickou komunikaci, kreativní myšlení a veřejné vztahy, marketér propojující akademický výzkum, vzdělávání a společenskou odpovědnost

„Jsme v nejhorší bezpečnostní situaci od vzniku státu. Tato doba vyžaduje lidi, kteří se nedají zastrašit.“ To jsou slova, která v nedávném rozhovoru pro idnes.cz pronesl v souvislosti s ruskými hybridními hrozbami plukovník Foltýn.

A právě takoví lidé, osobnosti, které se nedají zastrašit, budou 7. listopadu 2025 od 16:30 v Laudonově sále Pevnosti poznání diskutovat o tom, jaké výzvy, ale i příležitosti v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací před námi leží.

Více informací zde: Fb událost, Vstupenky. Akce je součástí doprovodného programu Dnů vojenské historie.

Novou metodu umožňující spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH vyvinul tým vědců z ETH Curych vedený Helmou Wennemers a Athanasiosem Markosem, který působí na přírodovědecké fakultě. Tento postup otevírá cestu k přesnější diagnostice a cílené léčbě nádorů či zánětlivých onemocnění. Výsledky výzkumu zaměřeného na vývoj nové bioorthogonální reakce citlivé na pH byly publikovány v prestižním časopise Chem vydavatelství Cell Press.

Hodnota pH je jedním z klíčových ukazatelů stavu buněk. Její výkyvy doprovázejí řadu závažných onemocnění – například záněty, neurodegenerativní choroby nebo rakovinu. Právě na schopnost reagovat na změny pH se zaměřil tým výzkumníků, který vyvinul novou bioorthogonální reakci citlivou na pH.  V živých systémech lze tuto metodu využít při přesném zacílení diagnostických sond nebo léčiv.

Optimalizace reakce přinesla vyšší rychlost 

„Podařilo se nám zoptimalizovat dříve vyvinutou bioorthogonální reakci mezi azomethin iminy a isonitrily. Tato reakce využívá netoxická a stabilní činidla a zároveň je citlivá i na malé změny pH. Pomocí systematické studie jsme dosáhli výrazného zvýšení reakční rychlosti, což je pro biologické aplikace zásadní,“ vysvětluje Athanasios Markos z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty.

Bioorthogonální chemie umožňuje provádět člověkem navržené chemické reakce v živých buňkách a organismech, aniž by narušily jejich přirozené funkce. Díky tomu lze například sledovat konkrétní biomolekuly v jejich přirozeném prostředí nebo cíleně dopravovat léčiva přesně na místo jejich účinku. Vývoj chemických reakcí, které fungují v tak složitém prostředí, je však mimořádně náročný, protože živé systémy se vyznačují vysokou komplexitou a přesně vymezenými podmínkami, za nichž mohou chemické procesy probíhat. V současnosti je známo několik bioorthogonálních reakcí, které fungují spolehlivě i při různých hodnotách pH, což umožňuje značení biomolekul v odlišných fyziologických prostředích. Stále však existuje jen omezený počet metod, které by dokázaly citlivě reagovat na změny pH uvnitř buněk či celých organismů.

Testování na nádorových buňkách

Vyvinutou metodu vědci otestovali při značení živých buněk. Pomocí speciálně upravených protilátek se jim podařilo selektivně označit nádorové buňky, které se vyznačují kyselým okolím. „Za mírně kyselých podmínek, typických pro nádorové prostředí, jsme dosáhli výrazně efektivnějšího značení než u zdravých buněk,“ doplnil Markos, podle kterého nový přístup umožňuje přesnější a efektivnější sledování procesů v buňkách a může se stát základem pro vývoj moderních cílených léčiv.

Odkaz na celý článek najdete zde.