Přežil nacistické koncentrační tábory, uprchl z komunistického Československa a stal se spolupracovníkem nositele Nobelovy ceny za literaturu Heinricha Bölla. Pozoruhodný životní příběh spisovatele, houslisty a filozofa Herberta Thomase Mandla (1926–2007) představí panelová výstava Bizarní příběhy skromného běžence. U příležitosti stého výročí jeho narození ji pořádá katedra germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Houslista terezínského orchestru, vězeň Osvětimi a Dachau, uprchlík podezřelý ze špionáže i spolupracovník nositele Nobelovy ceny za literaturu. To všechno byl Herbert Thomas Mandl, rodák z Bratislavy, jehož život by vydal na dobrodružný román. Po přežití holocaustu se věnoval hudbě a pedagogické činnosti. V roce 1960 uprchl přes Egypt na Západ, kde jej kvůli neobvyklé trase podezřívaly tajné služby ze špionáže. Heinrich Böll mu později pomohl dostat za železnou oponu také manželku. Mandl následně působil mimo jiné v rozhlasové stanici Deutsche Welle a věnoval se literární tvorbě.
„Jedinečnost Herberta Thomase Mandla podle mě spočívá v těžko uvěřitelném příběhu jeho života jako celku. Těch pár vět v anotaci naší výstavy naprosto nestačí, vždyť rukopis jeho autobiografické knihy má skoro 900 stránek!“ říká Adam Vlček, doktorand katedry germanistiky FF UP a autor výstavy.
Podnětem ke vzniku expozice se stala Mandlova rozsáhlá pozůstalost, která se před dvěma lety souhrou náhod dostala do Centra pro výzkum německé moravské literatury FF UP. Více než sedmdesát archivních krabic ukrývá rukopisy, korespondenci, stovky fotografií, koncertní plakáty, ale i nákresy Mandlových vynálezů.
„Část materiálu má vysloveně vizuální charakter, a forma výstavy se tak přímo nabízela. Hlavní část expozice tvoří panely, k vidění však bude i vitrína s některými zajímavými předměty či dokumenty,“ doplňuje Adam Vlček.
Také neobvyklý název výstavy pochází přímo z Mandlovy literární pozůstalosti. „Narazil jsem v ní na text s názvem Bizarní příběhy skromného běžence v důchodu a okamžitě jsem věděl, že lepší název pro výstavu sotva najdu,“ vysvětluje její autor. Mandl měl podle něj pro neotřelé názvy svých děl mimořádný cit. „Jeho autobiografie například nese název Žízeň, hudba, tajné služby.“
S olomouckou univerzitou se Mandlovy životní cesty protnuly v říjnu 2000. Na pozvání germanisty profesora Ludvíka Václavka tehdy přednesl v aule FF UP výroční přednášku k poctě J. L. Fischera s názvem Svobodná vůle – otázka filozofie nebo psychologie. Důsledky. Přednáška se konala jen několik metrů od místa, kde je dnes uložena Mandlova pozůstalost a kde se uskuteční také výstava.
Mandlův příběh má podle Adama Vlčka co říct i současné generaci studentů. „Kde jinde než na filozofické fakultě a v dnešní době bychom si měli připomínat, jak důležité jsou pro lidstvo kulturní a intelektuální aspekty života?“ připomíná.
Bizarní příběhy skromného běžence. Vernisáž se uskuteční v prostorách chodby katedry germanistiky FF UP 25. listopadu, v 17 hodin. Průvodní slovo pronese Adam Vlček (FF UP), který návštěvníky seznámí i s okolnostmi jejího vzniku. Expozici si bude možné prohlédnout do 9. prosince.
Univerzita Palackého v Olomouci obsadila 22. místo v premiérovém žebříčku THE Central & Eastern Europe Spotlight 2026. Organizace Times Higher Education v něm porovnávala 155 vysokých škol z dvanácti zemí střední a východní Evropy. Certifikát za umístění převzal prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek na galavečeru v Krakově. Nejvíce bodů získala univerzita za mezinárodní působení a kvalitu výzkumu.
Times Higher Education, vydavatel jednoho z nejznámějších světových univerzitních žebříčků, vychází v novém regionálním srovnání z dat a metodiky svého World University Rankings. Hodnotí mimo jiné podmínky pro výuku, prostředí a kvalitu výzkumu či spolupráci s průmyslem.
„Umístění mezi předními univerzitami našeho regionu je oceněním dlouhodobé práce lidí na Univerzitě Palackého. Těší mě, že mezi naše silné stránky patří kvalita výzkumu a mezinárodní spolupráce. Chceme dál vytvářet podmínky, ve kterých mohou rozvíjet svůj talent, předávat znalosti studentům a přinášet nové poznatky prospěšné celé společnosti,“ říká rektor UP Michael Kohajda.
Výsledky žebříčku představila organizace Times Higher Education 17. listopadu na Jagellonské univerzitě během galavečeru konference LUMEN 2026, na níž se každoročně setkávají lidé z vedení vysokých škol a další odborníci k debatám o řízení univerzit, financování výzkumu a digitalizaci. Při slavnostním vyhlášení převzali certifikáty, potvrzující umístění v novém srovnání, zástupci třiceti nejlépe hodnocených škol včetně Univerzity Palackého.
„Oceňuji iniciativu polských partnerů, kteří společně s Times Higher Education vytvořili prostor pro systematické srovnávání univerzit v našem regionu. Umožňuje nám srovnávat se s institucemi, které mají bližší historickou zkušenost a čelí podobným výzvám ve financování i rozvoji. Takové srovnání nám pomáhá lépe rozpoznat vlastní silné stránky a hledat inspiraci tam, kde jsou jiné univerzity úspěšnější,“ vysvětluje prorektor Matěj Dostálek.
Ve světovém žebříčku THE World University Rankings 2027 získala UP ze všech pěti hodnocených oblastí nejvíce bodů za mezinárodní působení (59,5 bodu) a kvalitu výzkumu (49,4 bodu). V první oblasti THE sleduje například podíl zahraničních studujících a akademiků i publikací vzniklých ve spolupráci se zahraničními partnery. Při hodnocení kvality výzkumu zohledňuje mimo jiné citovanost vědeckých prací. Právě v kvalitě výzkumu si UP meziročně polepšila o 2,1 bodu. Vyšší skóre získala také za výuku a výzkumné prostředí.
Regionální pořadí vede Semmelweisova univerzita v Budapešti, za ní následují estonská Univerzita v Tartu a Univerzita Karlova. V celosvětovém žebříčku THE se pak UP drží v pásmu 1001.–1200. místa.
Výsledky žebříčku THE Central & Eastern Europe Spotlight 2026
Mezi nejcitovanější vědce světa se již poosmé zařadil Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Odborník na analýzu rostlinných hormonů tak znovu uspěl v prestižním mezinárodním žebříčku Highly Cited Researchers, který každoročně sestavuje společnost Clarivate. Seznam oceňuje vědce, jejichž výzkum má mimořádný mezinárodní ohlas a významný vliv na rozvoj jejich oborů.
„Toto ocenění nevnímám pouze jako osobní úspěch, ale především jako ocenění práce celého týmu Laboratoře růstových regulátorů. Jsem rád, že naše společné výsledky mají mezinárodní dopad. Jen je škoda, že podobné žebříčky dokážou ocenit jednotlivce, nikoli celý kolektiv, který za těmito výsledky stojí,“ řekl Ondřej Novák.
Od výzkumu rostlinných hormonů k prestižnímu evropskému grantu
Ondřej Novák je absolventem Přírodovědecké fakulty UP a specializuje se na biosyntézu a metabolismus rostlinných hormonů s využitím vysoce citlivé hmotnostní spektrometrie. Ve svém výzkumu se zaměřuje na vztahy mezi chemickou strukturou hormonů a jejich biologickou aktivitou. Dlouhodobě se věnuje také vývoji nových bioanalytických postupů a zdokonalování metod izolace biologicky aktivních látek z biologických vzorků.
O mezinárodním uznání jeho vědecké práce svědčí také úspěch z roku 2024, kdy se stal součástí týmu, který v náročné konkurenci získal jeden z nejprestižnějších grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Projekt STARMORPH, podpořený částkou deset milionů eur v kategorii Synergy Grants, se zaměřuje na výzkum role rostlinného hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin.
Mezi nejcitovanějšími studiemi světa
Zařazení do prestižního žebříčku Highly Cited Researchers vyžaduje, aby vědec opakovaně publikoval práce, které se v daném oboru a roce vydání řadí mezi jedno procento nejcitovanějších studií v databázi Web of Science Core Collection za posledních jedenáct let. Společnost Clarivate při výběru zohledňuje nejen citační ohlas, ale také další kvantitativní ukazatele, kvalitativní analýzu a odborné hodnocení.
Letošní seznam zahrnuje 6 802 vědců z více než 1 200 institucí v 62 zemích a regionech. Mezi oceněnými jsou také vědci působící v České republice, vedle Ondřeje Nováka například fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR, mikrobiolog Petr Baldrián z Mikrobiologického ústavu AV ČR, ekolog Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR, Dmitriy Chudakov z Masarykovy univerzity a lékař Vivek Y. Reddy z pražské Nemocnice Na Homolce.
Výkonná ředitelka a spoluzakladatelka spin-off společnosti REEactor Imma Capriello z CATRIN Univerzity Palackého byla vybrána do programu SCALE’HER – akcelerátoru programu Horizont Evropa, který podporuje ženy podnikatelky stojící v čele deep-tech startupů. Cílem společnosti REEactor je vyvíjet inovativní technologickou platformu pro efektivnější a udržitelnější separaci, recyklaci a zpracování prvků vzácných zemin. Další rozvoj společnosti patří také mezi cíle projektu ERC Proof of Concept, který vede Alexander Dömling z CATRIN a na jehož přípravě se Capriello rovněž podílela.
„Pro mě osobně představuje zapojení do programu SCALE’HER skvělou příležitost k podnikatelskému růstu a dalšímu rozvoji mé role výkonné ředitelky společnosti REEactor. Vzhledem k tomu, že přicházím z akademického prostředí, vnímám tento program jako důležitý krok na cestě k přenosu výsledků akademického výzkumu do technologických inovací s reálným průmyslovým využitím,“ uvedla Capriello, která působí v CATRIN ve výzkumné skupině Inovativní chemie.
Pro společnost REEactor nabízí podle ní SCALE’HER cennou podporu při posilování obchodní strategie, zdokonalování obchodního modelu a navazování kontaktů s mezinárodní sítí podnikatelů, mentorů a odborníků na inovace. Program trvá devět měsíců, včetně šestiměsíční akcelerační fáze, a poskytuje mentoring, vzdělávací aktivity i příležitost zúčastnit se soutěže startupů.
„Věřím, že vedle příležitostí k rozvoji podnikání nám tato zkušenost pomůže posílit přínos společnosti REEactor k budování inovativnějšího, udržitelnějšího a odolnějšího evropského hodnotového řetězce v oblasti prvků vzácných zemin,“ doplnila Capriello.
REEactor musel uspět ve výběrovém řízení, v němž bylo ze 122 přihlášek z celé Evropy vybráno 60 zakladatelek startupů. Vybrané startupy jsou rozděleny do tří skupin podle zaměření na pokročilé technologie (deep-tech), konkrétně na digitální technologie, zdravotnictví a ekologicky zaměřená průmyslová odvětví. Součástí programu je také soutěž, v níž se 60 účastnic uchází o celkové vítězství.
Pravidelné vapování se mezi českými školáky za poslední čtyři roky více než zdvojnásobilo. Bezmála dvakrát větší je také podíl dětí, které každý den pijí energetické nápoje. Často přitom jde o stejné děti, u nichž se objevuje i kouření klasických cigaret nebo zkušenosti s alkoholem. Nová data studie HBSC, kterou realizuje tým z Univerzity Palackého, ukazují také souvislosti s kratším spánkem a psychickými obtížemi.
Pravidelně, na týdenní bázi, vapuje 10,3 % školáků, v roce 2022 to bylo 4,9 %. S věkem vapování výrazně přibývá: mezi patnáctiletými už jde téměř o každého pátého (19,9 %). Nezůstává přitom jen u příležitostného užívání: v tomto věku už elektronické cigarety předstihují ty klasické i jako každodenní návyk. Denně vapuje 12,8 % patnáctiletých, klasickou cigaretu si každý den zapálí 3,6 % patnáctiletých.
Dívky se v pití energeťáků přiblížily chlapcům
Každý den pije energetické nápoje 8 % školáků, před čtyřmi lety to bylo 4,4 %. Alespoň dvakrát týdně po nich sahá každý pátý. S věkem se přitom stávají běžnější součástí týdne – mezi patnáctiletými je pije alespoň dvakrát týdně už téměř třetina. Zatímco dříve pili energeťáky častěji chlapci, dnes už je rozdíl mezi nimi a dívkami malý.
Energetickými nápoji zkušenosti části školáků nekončí. Mezi dětmi, které je pijí denně, vapovalo během posledního měsíce přibližně 58 %. Mezi ostatními to bylo přitom pouze 13 %. Častěji se u denních konzumentů objevuje také kouření klasických cigaret nebo zkušenost s opakovanou opilostí.
„Každý den se pohybujeme v prostředí, ve kterém jsou energetické nápoje snadno dostupné a intenzivně propagované. Právě proti této všudypřítomnosti je třeba rodičům i dětem pomoci. Proto prosazujeme omezení jejich prodeje dětem mladším 16 let, důslednou kontrolu věku a regulaci marketingu, který na ně cílí. Stejně důležité je zpřísnit pravidla reklamy na alkohol, která dnes děti dostatečně nechrání. Prevence ve školách je totiž důležitá, ale bez změny prostředí, v němž se děti rozhodují, její možnosti zůstávají omezené,“ říká Martina Bulánková, ředitelka think tanku Ministr zdraví.
Opakované opilosti mezi patnáctiletými přibylo
Za poslední dvě desetiletí výrazně ubylo školáků, kteří kouří klasické cigarety, pijí alkohol nebo užívají marihuanu. Dlouhodobé zlepšení ale neznamená, že všechny sledované zkušenosti dál ustupují. Mezi patnáctiletými se alespoň dvakrát za život opila čtvrtina (25,0 %). Oproti začátku tisíciletí je to stále výrazně méně, ale více než v roce 2022 (22,7 %). Mírně častější je také opakovaná zkušenost s marihuanou. Alespoň třikrát za život ji vyzkoušelo 10,1 % patnáctiletých oproti 8,6 % v roce 2022. Nárůst je patrný především u chlapců.
„Znepokojivý není pouze samotný nárůst vapování mezi dětmi, ale také skutečnost, že se jednotlivé formy rizikového chování často kombinují. Obdobné trendy pozorujeme i ve studiích mezi šestnáctiletými dospívajícími, a to včetně rizikových forem pití alkoholu a užívání psychoaktivních léků mimo rámec léčby. Časná zkušenost s návykovými látkami přitom zvyšuje riziko jejich pravidelného užívání v dospělosti. Tato zjištění potvrzují potřebu komplexní prevence a důslednější ochrany dětí před návykovými látkami,“ upozorňuje Pavla Chomynová z Národního monitorovacího střediska pro závislosti, které dlouhodobě sleduje vývoj užívání návykových látek v české populaci.
Ochrana zdraví dětí a dospívajících patří mezi priority ministerstva zdravotnictví, které se vedle systematické prevence rizikového chování zaměřuje také na regulaci dostupnosti návykových látek a důslednou kontrolu dodržování pravidel jejich prodeje.
Kamarádi, rodina a krátké noci
Většina kamarádů kouří či vapuje. Pro 63 % pravidelně vapujících školáků je to popis jejich blízkého okolí. Mezi těmi, kteří nevapují nebo vapují méně často, takovou partu uvádí 9,1 %. Děti tak mohou vyrůstat s velmi odlišnou představou o tom, co je mezi jejich vrstevníky běžné. Rozdíly souvisejí také s ekonomickým zázemím rodiny: děti z chudších poměrů častěji kouří klasické cigarety, vapují a denně pijí energetické nápoje.
Když se ráno vstává do školy, doporučenou dobu spí jen zhruba každé čtvrté dítě, které denně pije energetické nápoje (26,1 %). Mezi těmi, které je pijí méně často, se dostatečně dlouho vyspí více než polovina (56,0 %).
„Když zjistíme, že dítě vapuje nebo denně pije energetické nápoje, neměli bychom rozhovor ukončit u samotného produktu. Potřebujeme se ptát také na to, jak se cítí, co prožívá a na koho se může obrátit,“ říká Michal Kalman, hlavní řešitel studie HBSC v ČR z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.
Ochrana zdraví dětí se podle Zsófie Pusztai, vedoucí kanceláře WHO v České republice, nemůže opírat jen o podporu doma a ve škole. Důležité je také prostředí, ve kterém děti vyrůstají. „Když jsou nezdravé výrobky, jako je alkohol, tabák, nikotinové výrobky a energetické nápoje, široce dostupné a aktivně propagované, ovlivňuje to rozhodování dětí dávno předtím, než se začnou samy rozhodovat. Vytvářet pro děti zdravější prostředí je proto odpovědností celé společnosti,“ říká Pusztai.
Výsledky vycházejí z české části mezinárodní studie HBSC z roku 2026, do níž se zapojilo 9 670 žáků ze 186 základních škol a víceletých gymnázií. Analýzy se zaměřily na jedenáctileté, třináctileté a patnáctileté školáky. Další informace k rizikovému chování školáků jsou k dispozici v reportu Zdravé generace.
Jeden z nejvýznamnějších českých fyziků současnosti Tomáš Jungwirth, jehož výzkum přispívá k vývoji nové generace počítačových pamětí, zavítá na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Světově uznávaný odborník na spintroniku, spoluobjevitel altermagnetismu a držitel řady prestižních vědeckých ocenění vystoupí s letošní výroční přednáškou k poctě Josefa Ludvíka Fischera nazvanou Největší revoluce v nejmenší jednotce čipu – v jednom bitu. Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu 2026 od 17:00 do 18:30.
Tomáš Jungwirth posluchačům přiblíží fyzikální principy, na nichž stojí ukládání a zpracování dat v počítačích a mobilních telefonech. Pozornost zaměří především na základní jednotku informace – fyzický bit. Právě v této oblasti dochází k významné technologické změně. Vedle klasických polovodičových bitů se začínají prosazovat nové prvky využívající magnetické vlastnosti materiálů.
Spintronické technologie již nacházejí uplatnění v pokročilých čipových technologiích a spintronické paměti se postupně stávají součástí moderních procesorových čipů. Jejich rozvoj souvisí mimo jiné s rostoucími náklady na další miniaturizaci polovodičových součástek a s fyzikálními limity dosavadních technologií. Tomáš Jungwirth vysvětlí, na jakých principech spintronické paměti fungují, jaké možnosti otevírají a jakou roli v jejich výzkumu sehrávají čeští vědci.
Setkání s výjimečnou osobností vědy
Tomáše Jungwirtha jako přednášejícího navrhl Jan Petr z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Přestože se sám věnuje jinému vědnímu oboru, považuje možnost osobního setkání s předními světovými vědci za mimořádně cennou zkušenost.
„Profesor Jungwirth patří mezi absolutní světovou vědeckou špičku a jeho práce dosahuje úrovně, která je právem spojována i s úvahami o Nobelově ceně. Přestože působím v jiném vědním oboru, možnost vyslechnout si přednášku takto výjimečného vědce považuji za mimořádně inspirativní. Věřím, že přednáška špičkové osobnosti, bez ohledu na to, zda působí v přírodních, nebo třeba humanitních vědách, může člověka obohatit, inspirovat a rozšířit mu obzory,“ uvedl Jan Petr.
Výzkum oceňovaný po celém světě
Tomáš Jungwirth vede Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a působí jako profesor na Nottinghamské univerzitě ve Velké Británii a Univerzitě Tohoku v Japonsku. Je spoluobjevitelem spinového Hallova jevu, na jehož základě se v současnosti průmyslově vyvíjí nová generace rychlých spintronických pamětí určených pro procesorové čipy.
K jeho nejvýznamnějším vědeckým úspěchům patří také spoluobjev altermagnetismu, nové formy magnetismu, která otevírá další možnosti výzkumu a technologického využití magnetických materiálů. Za tento objev získal společně s kolegy cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti.
Tomáš Jungwirth je rovněž držitelem dvou prestižních Advanced grantů Evropské výzkumné rady, Ceny Nadace Neuron, Národní ceny vlády Česká hlava a státního vyznamenání Medaile Za zásluhy.
Tradice výročních přednášek k poctě Josefa Ludvíka Fischera sahá do roku 1994, kdy se první z nich uskutečnila při příležitosti 100. výročí narození prvního rektora obnovené olomoucké univerzity. Od té doby se přednáška koná každoročně jako připomínka a ocenění významu této osobnosti. K jejímu přednesení vybírá zvlášť jmenovaná univerzitní komise významné české či zahraniční osobnosti z různých vědních oblastí. Přehled vědců a dalších osobností, které fischerovskou přednášku přednesly v minulých letech, je k dispozici na webových stránkách Univerzity Palackého.
Univerzita Palackého převezme vedoucí roli v evropské alianci Aurora. Rektoři partnerských škol ji na jednání v Amsterdamu zvolili koordinující univerzitou pro příští projektovou etapu v letech 2027–2029. Volba je oceněním dlouhodobé práce olomouckých studentů, akademiků i týmu Aurory a přináší UP významnou pozici mezi českými i evropskými univerzitami a zároveň novou odpovědnost za rozvoj společné výuky, výzkumu a spolupráce mezi nimi.
Prvním úkolem UP bude koordinovat přípravu společné žádosti, s níž se Aurora obrátí na Evropskou komisi o financování další dvouleté etapy spolupráce. Nový grant má navázat na stávající projekt Aurora 2030, jehož podpora končí v říjnu 2027, a umožnit pokračování společné mezinárodní výuky, výzkumné spolupráce a dalších aktivit až do října 2029.
UP s partnerskými univerzitami připraví plán aktivit a rozpočet a v řízení navazujícího projektu vystřídá Islandskou univerzitu. Společně s centrální kanceláří Aurory pak bude koordinovat práci jednotlivých škol, zajišťovat komunikaci s Evropskou komisí a spravovat grant včetně rozdělování prostředků mezi partnery.
„Mám velkou radost, že se nám podařilo získat důvěru partnerských univerzit a na následující dva roky převzít vedoucí roli v alianci Aurora. Nebudu zastírat, že cesta k tomuto výsledku nebyla úplně jednoduchá. Bylo potřeba o naši kandidaturu zabojovat, přesvědčit kolegy z ostatních univerzit a ukázat, že Univerzita Palackého má nejen ambici, ale také schopnosti a zkušenosti alianci vést. O to více si výsledku vážím,“ řekl rektor Michael Kohajda, který je členem Aurora Board, užšího vedení aliance. „Děkuji všem, kteří se na přípravě a obhajobě kandidatury podíleli, i rektorům a prezidentům partnerských univerzit za jejich důvěru. Vnímám to jako velkou čest pro naši univerzitu, ale zároveň jako odpovědnost vůči všem členům Aurory. Naším úkolem nyní bude tuto důvěru proměnit v konkrétní výsledky, ze kterých budou těžit naše univerzity, jejich studenti i akademičtí pracovníci.“
Nová role navazuje na dosavadní zapojení UP do řízení Aurory. Univerzita již vede jeden z deseti hlavních pracovních celků projektu Aurora 2030, který propojuje rozvoj studentské komunity se spoluprací s partnerskými školami ve střední a východní Evropě. Řídí také přípravu dlouhodobě udržitelného financování aliance a rozvíjí spolupráci s partnery mimo akademické prostředí.
„V Auroře nás spojuje společná vize a dlouhodobá strategie rozvoje vzdělávání, výzkumu a společenského přínosu univerzit. Jejich naplňování vyžaduje shodu na prioritách, sladění našich kapacit i ochotu přizpůsobovat vlastní postupy. Jako koordinující univerzita chceme přispět k efektivnější komunikaci a vytvářet podmínky pro úspěšnou spolupráci, které nám pomohou dosáhnout našich společných cílů,“ uvedla prorektorka pro mezinárodní vztahy Ivona Barešová.
Další etapa evropské spolupráce
Aurora vznikla v roce 2016 jako síť univerzit usilujících o propojení kvalitního vzdělávání a výzkumu s řešením společenských problémů. Od roku 2020 je součástí iniciativy Evropské univerzity. Na první tříletou etapu spolupráce financovanou z programu Erasmus+ navázal projekt Aurora 2030, který propojuje devět evropských univerzit. Pro období od listopadu 2023 do října 2027 získal grant téměř 14,4 milionu eur.
„Od svého vstupu do Aurory vyniká univerzita nasazením a kvalitní prací napříč celou svou komunitou – od studentů a akademiků přes kancelář Aurory až po vedení univerzity. Je skvělé vidět, že se našemu dlouhodobému úsilí dostává uznání. Je pro mě skutečnou ctí pomáhat vést Auroru do této nové etapy,“ doplnil Niels Hexspoor, institucionální koordinátor Aurory na UP.
Žádost o navazující podporu musí aliance předložit Evropské komisi do března 2027. Dvouleté financování má umožnit pokračování společných aktivit a překlenout přechod do nového rozpočtového období EU, začínajícího v roce 2028. Aurora se může ucházet až o 7,2 milionu eur pro celou alianci; o podpoře a její výši rozhodne hodnocení žádosti.
Společné kurzy i výzkumné týmy
Připravovaná etapa naváže na spolupráci, do níž se už dnes zapojují studenti a zaměstnanci UP. Studující si mohou zapsat online kurzy zahraničních univerzit, vyjet na letní školu či krátký intenzivní program nebo se podílet na aktivitách studentských ambasadorů Aurory. Z partnerství v Auroře vzešel také magisterský program DIGISOC.
Ve vědě pomáhá aliance vytvářet mezinárodní týmy a rozvíjet nové projekty. V letošní otevřené výzvě na podporu výzkumu a vzdělávání uspělo osm projektů s účastí UP. Vědci a vědkyně mohou rovněž sdílet výzkumné zdroje a infrastrukturu. Akademickým i neakademickým zaměstnancům pravidelně nabízí zahraniční školení a pracovní setkání.
Více o činnosti Aurory na UP najdete na stránce aurora.upol.cz, informace ze všech univerzit pak na centrálním webu aurora-universities.eu.
České univerzity a evropské univerzitní aliance
Evropské univerzitní aliance umožňují školám společně rozvíjet výuku, výzkum i služby pro studující a zaměstnance. Připravují společné studijní programy, sdílejí odborné zázemí a rozšiřují možnosti zahraničních zkušeností. Pro mezinárodně orientované univerzity se staly důležitou součástí dlouhodobého rozvoje a posilování konkurenceschopnosti.
V Evropě je nyní podporováno 65 aliancí, v Česku je do nich zapojeno 14 vysokých škol. UP patřila mezi první čtyři české účastníky iniciativy: součástí aliance Aurora se stala v roce 2019. Od května 2022 je pak plnohodnotným členem sítě Aurora Network. V letech 2024–2025 byl prezidentem Aurory tehdejší rektor UP Martin Procházka.
Nynější volba koordinující univerzitou tak dále posiluje postavení UP mezi evropskými partnery. Tato role se váže k evropskému projektu a je odlišná od funkce prezidenta či prezidentky Aurory – tuto funkci v současnosti zastává předsedkyně výkonné rady VU Amsterdam Margrethe Jonkman. Aurora Central Office v Amsterdamu bude i nadále zajišťovat centrální řízení aktivit aliance a bude klíčovým partnerem UP při koordinaci projektu.
Když se v těchto dnech zamýšlím nad tím, co pro mě znamená demokracie, nacházím ve svých pocitech a myšlenkách tři konkrétní projevy, na kterých je podle mě možné pozorovat i její širší význam.
Prvním, a v posledních týdnech velmi viditelným, projevem demokracie je možnost se shromažďovat, demonstrovat a veřejně se postavit za své přesvědčení bez strachu z trestu nebo jiné represe. Když nesouhlasím s rozhodnutím vlády, například aktuálně s návrhem na zrušení koncesionářských poplatků, mohu jít ven a setkat se s lidmi, kteří to vidí podobně. Můžeme svůj názor dát najevo nahlas a veřejně. To není samozřejmost, ale výsada demokracie, na kterou bychom neměli zapomínat.
S druhým projevem demokracie silně souvisí výrok Tomáše G. Masaryka: „Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty.“ Demokracie se podle mě projevuje i tím, jak se k sobě navzájem chováme, když máme odlišné názory. Jestli si dokážeme naslouchat, nechat svůj názor prověřit otázkami druhých a zároveň o něm dál přemýšlet, zda je tento názor opravdu promyšlený, nebo je třeba ho poupravit. Pokud se neshodneme v několika tématech, nemělo by to automaticky znamenat, že se z druhého stane nepřítel, se kterým už není možné spolupracovat. Mám pocit, že se ještě musíme hodně učit přijímat odlišné názory a respektovat jeden druhého, i když se v mnoha věcech neshodneme.
Třetím projevem demokracie je pro mě možnost spolurozhodovat o tom, jak bude naše společnost vypadat. Ať už prostřednictvím voleb, zájmem o veřejné dění, účastí ve spolcích, občanských iniciativách, místních komunitách nebo třeba angažovaností na univerzitě. Demokracie podle mě nestojí jen na právu kritizovat a nesouhlasit, ale také na ochotě převzít svůj díl odpovědnosti. Díky tomu nejsme jen těmi, kdo využívají výhod demokracie a nic ze své iniciativy nepřináší, ale aktivně se podílíme se na tom, jak bude demokracie v našem okolí vypadat.
Zůstávám, ale přesvědčena, že být demokratem není cíl, kterého lze jednou dosáhnout. Je to spíš celoživotní cesta. Cesta, na které se učíme nést odpovědnost za sebe i za společnost a budujeme respekt k druhým i k sobě samým.
Tereza Marková
předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, doktorandka LF UP
Stříbrnou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého obdržela Jitka Ulrichová, profesorka a emeritní přednostka Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty UP, která řadu let byla také prorektorkou UP pro vědu a výzkum.
„Je to pro mě opravdu velké překvapení. Vždy jsem jen odváděla svoji práci, jak nejlépe umím a abych s ní byla spokojená,“ uvedla Jitka Ulrichová skromně s tím, že práce ji stále baví.
Medaili profesorka Ulrichová převzala u příležitosti významného životního výročí z rukou děkana LF UP Milana Koláře v jeho pracovně, gratulaci připojil i současný přednosta Ústavu lékařské chemie a biochemie Martin Modrianský.
„Jsem nesmírně šťastný, že ti můžu takto poděkovat za ten obrovský kus práce, který jsi odvedla pro naši lékařskou fakultu a pro univerzitu. Moc si toho vážíme, máme tě rádi. Zároveň děkuji i za naše přátelství,“ řekl při předávání děkan Kolář.
Jitka Ulrichová vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Postgraduální studium na LF UP pak završila úspěšnou obhajobou disertační práce v roce 1985, kdy také nastoupila jako odborná asistentka na Ústav lékařské chemie a biochemie. V roce 1997 habilitovala na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a o šest let později byla jmenována profesorkou v oboru Lékařská chemie a biochemie.
Mezi hlavní oblasti jejího odborného zájmu patří biologická aktivita přírodních látek (cytotoxicita, cytoprotektivita), primární buněčné kultury (hepatocyty, fibroblasty, keratinocyty) a biologické hodnocení zdravotnických prostředků. Je podepsána pod více než 200 původních prací a podílela se na několika užitných vzorech a českých i evropských patentech.
Kromě odborné práce během své kariéry zastávala v letech 2004–2006 funkci proděkanky LF UP pro vědu a výzkum, následně v letech 2006–2021 byla prorektorkou UP pro vědu a výzkum. Jako prorektorka se mimo jiné významně zasloužila o vznik a fungování Projektového servisu UP.
Mezi roky 2008 a 2022 vedla Ústav lékařské chemie a biochemie LF UP, dlouhodobě je také šéfredaktorkou časopisu Biomedical Papers, který fakulta vydává. V minulosti byla prezidentkou České společnosti chemické a členkou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, odborného a poradního orgánu Vlády ČR.
Mezinárodní odborníci sdružení v UNESCO Chair Sport for Development, Peace and Environment se v listopadu sejdou na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zaměří se na možnosti využití sportu při řešení společenských a environmentálních problémů. Pětidenní setkání, které se uskuteční od 23. do 27. listopadu, nabídne také přednášky, interaktivní workshop a diskuse se zahraničními experty určené studentům. Na přípravě programu spolupracují přírodovědecká fakulta a fakulta tělesné kultury.
Jedním z hlavních bodů programu bude středeční setkání 25. listopadu na přírodovědecké fakultě. Od 15 hodin zde členové mezinárodního týmu představí studentům činnost UNESCO Chair Sport for Development, Peace and Environment, její výzkumné zaměření a aktivity, které propojují sport s řešením současných společenských a environmentálních výzev. Přiblíží také možnosti využití pohybových aktivit v oblastech, jako jsou udržitelný rozvoj, ochrana životního prostředí nebo podpora míru a sociální soudržnosti.
„Studentům chceme představit, čemu se v rámci tohoto UNESCO Chair věnujeme a jaké aktivity realizujeme. Zároveň budou mít možnost setkat se s odborníky z různých zemí a dozvědět se více o jejich práci,“ uvedla Simona Brandýský Šafaříková z katedry rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty, která je jednou ze spolupředsedkyň tohoto UNESCO Chair.
Olympijské hry i diskuse s experty
Další část programu určeného studentům se uskuteční v pátek 27. listopadu. Interaktivní workshop nabídne hru zaměřenou na výběr vhodných míst pro pořádání olympijských her, při níž se účastníci seznámí s různými hledisky, která je při organizaci významných sportovních událostí potřeba zohlednit. Vyzkoušejí si také pohybové hry využívané k rozvoji komunikace, spolupráce a vzájemného porozumění.
„Součástí workshopu bude diskuse ve formátu World Café, která studentům umožní neformálně hovořit s jednotlivými odborníky. Budou se jich moci ptát na jejich výzkum, konkrétní aktivity i na to, co je přivedlo k profesnímu zaměření na sport a jeho společenský význam," dodala Simona Brandýský Šafaříková.
Pětidenní setkání zahrnuje rovněž pracovní jednání mezinárodního týmu na přírodovědecké fakultě a fakultě tělesné kultury. Ve čtvrtek 26. listopadu se jeho členové zapojí také do programu International Teaching Week na fakultě tělesné kultury.
Olomoucké setkání je zároveň příležitostí k posílení spolupráce mezi jednotlivými klíčovými aktéry a hledání nových způsobů, jak využívat sport při řešení společenských problémů. Odborníci se zaměří mimo jiné na podporu znevýhodněných skupin, propojení pohybových aktivit se sociální prací nebo vzdělávání mladých lidí, kteří mohou v budoucnu přispívat k pozitivním změnám ve svých komunitách.
Sport jako nástroj společenských změn
UNESCO Chairs tvoří celosvětovou síť univerzitních pracovišť, která prostřednictvím výzkumu, vzdělávání a mezinárodní spolupráce propojují akademickou sféru s praxí a pomáhají hledat řešení aktuálních společenských problémů. V současnosti jich působí přibližně 1100 ve 130 zemích světa.
UNESCO Chair on Sport for Development, Peace and Environment se zaměřuje na využití sportu, pohybových aktivit a tělesné výchovy při podpoře udržitelného rozvoje a pozitivních společenských změn. Její činnost zahrnuje čtyři hlavní oblasti – genderovou rovnost, životní prostředí a změnu klimatu, zdraví, vzdělávání a sociální rozvoj a mír a sociální soudržnost. Mezinárodní síť propojuje výzkumníky, odborníky z praxe i místní komunity a podporuje spolupráci mezi různými částmi světa.
Jádro týmu tvoří Tegwen Gadais z kanadské Université du Québec à Montréal, Karen Petry z German Sport University Cologne, Billy Graeff z brazilské Federal University of Rio Grande a Simona Šafaříková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Přestože tato UNESCO Chair nemá institucionální sídlo v České republice, díky jejímu působení ve funkci jedné ze spolupředsedkyň, se Univerzita Palackého podílí na jejím mezinárodním vedení a rozvoji společných aktivit. Členem poradní komise této UNESCO Chair je také Arnošt Svoboda z fakulty tělesné kultury. Více informací o UNESCO Chair Sport for Development, Peace and Environment je dostupných na oficiálních webových stránkách.
Olomoucký hotel Central Park Flora se opět po roce stal místem, kde si zubní lékaři a lékařky a dentální hygienistky vyměňovali novinky, poznatky a postřehy z klinické praxe a vědecké práce. Program konference Dens Sanus Olomucensis, kterou již posedmé uspořádala Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, nabídl inspirativní přednášky i workshop zaměřený na digitální plánování implantátů.
Paleta témat dvoudenního setkání byla pestrá: v sekci pro zubní lékaře se mluvilo například o novinkách v indikaci antibiotik, současných postupech v ošetření zubních kazů v raném dětství, také o ergonomii v zubní ordinaci. Dentální hygienistky se pak během svého programu podívaly na magnetické zubní kartáčky nebo význam dentální hygieny u onkologických pacientů.
I díky zařazenému workshopu, který navázal na úvodní přednášky zubních lékařů, absolventů LF UP Jakuba Hladíka a Petra Beneše, měla mezi tématy výsadnější postavení digitální stomatologie. „Digitalizace nemine pomalu, ale jistě žádnou praxi zubního lékaře, každý se s ní musíme seznámit. A tedy není možné uspořádat konferenci, kde by na ni alespoň část odborného programu nebyla zaměřena,“ vysvětlila Iva Voborná, přednostka pořádající kliniky.
„Naše nadšení z workshopu bylo veliké. Měli jsme v plánu původně 20 míst, nakonec jsme měli 24 účastníků, více zájemců se už ale zapojit nemohlo, byli jsme omezeni vybavením,“ dodala k workshopu, který seznámil s konkrétním postupem digitálního plánování implantátů od intraorálního skenu až po návrh chirurgické šablony. Vedle odborného programu nechyběly na konferenci ani prezentace partnerů akce.
Organizátoři během dvou dnů přivítali více než 100 účastníků. „Vše proběhlo přesně podle představ a bez komplikací. Potěšilo mě poděkování a chvála na adresu organizace a programu konference ze strany účastníků. Překvapilo mě ale, že řada registrovaných nakonec nedorazila, přitom program jsme měli perfektní,“ zhodnotila Iva Voborná.
Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá každoročně Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letos se toto odborné setkání konalo již posedmé. Kromě této podzimní události klinika organizuje na jaře u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv.
Téměř dvě stovky účastníků, řečníci z celé republiky a den plný podnikatelských příběhů. Čtrnáctý ročník konference UP Business Camp, kterou pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP), zaplnil ve čtvrtek 12. listopadu olomouckou Pevnost poznání. Vyprodaná akce se letos zaměřila na budování úspěšného brandu a ochranu značky. Ukázala, že za silným byznysem nestojí jen dobrý produkt, ale také důvěra zákazníků, odvaha dělat věci jinak a schopnost poučit se z vlastních chyb.
Konferenci zahájil nový primátor statutárního města Olomouce Marek Zelenka, který zdůraznil, jak důležité je neztrácet při podnikání počáteční nadšení, a zároveň motivoval k vytváření nových nápadů a řešení také směrem k veřejným institucím. Na jeho slova navázal Petr Suchomel, ředitel VTP UP: „Letošní vyprodaný ročník konference je signálem, že podnikatelská komunita má chuť se potkávat, inspirovat a sdílet své zkušenosti. Velké poděkování patří všem řečníkům, kteří se nebáli otevřeně mluvit nejen o svých úspěších, ale i nezdarech a výzvách, které podnikání přináší. Právě skvělá atmosféra, nové kontakty a rozhovory o podnikatelských plánech jsou tím, co dělá UP Business Camp tak cenným.“
Od podnikatelských přešlapů k úspěšným značkám
Letošní program přivedl na jedno pódium osobnosti stojící za výraznými českými značkami i odborníky na marketing a právo. Jejich přednášky nabídly nejen cenné zkušenosti z podnikatelské praxe, ale také pořádnou dávku humoru a nadhledu.
Martin Klobas z Angry Beards přiblížil cestu odvážného českého lovebrandu z garáže až k vlastnímu areálu a ukázal, že chyby k podnikání neodmyslitelně patří. Právní pohled na téma doplnila advokátka Petra Dolejšová, která upozornila na nejčastější přešlapy při ochraně značky a rizika, jež mohou podnikatele dovést až k neplánovanému rebrandingu. Denisa Hrubešová, CEO a spoluzakladatelka platformy Forendors, otevřeně popsala nezdary z pěti let vedení startupu a připomněla, že právě krizové momenty často ukážou skutečnou sílu značky. Program doplnila také Pavlína Slepičková z agentury CzechInvest, která představila možnosti podpory začínajících podnikatelů a příležitosti, jež mohou startupy využít při rozvoji svého podnikání.
Odpolední blok začal příběhem české značky spodního prádla Nebe, kde její zakladatel Karel Slouka přiblížil důležitost dlouhodobého budování důvěry zákazníků. Svět craftových limonád Něco Jako představil founder Ondřej Starý a vysvětlil, jak důležitou roli při vstupu na trh hraje vizuální identita a schopnost odlišit se od konkurence. O zkušenosti s budováním úspěšných značek elektroniky Niceboy a šperků Furiosa se podělil Jiří Zima, který s účastníky sdílel své desatero růstu značky a jejich postavení na konkurenčním trhu.
Praktické zkušenosti nabídly také dva workshopy. Jana Lébrová z olomoucké marketingové agentury Evenpro předala účastníkům know-how, jak úspěšně budovat důvěryhodné značky a vytvářet skutečné zážitky se zákazníky v době umělé inteligence. Druhý workshop vedla byznysová mediátorka Veronika Vrábel Porteš a na konkrétním sporu o značku ukázala, že ne každý podnikatelský konflikt musí skončit u soudu a že hledání dohody může být někdy výhodnější cestou.
Byznysové nápady i nové kontakty na jednom místě
Součástí programu byla také Pitching Show pořádaná ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Své podnikatelské nápady v ní představilo patnáct projektů z programu ICOK Akcelerátor. Vítězem se stal Viktor Vepřek s projektem Refo studio, který přišel s nápadem na drtičku textilního odpadu. Zpracovaný materiál následně poslouží k výrobě interiérových dekorací nebo obkladových kostek. Vítěz získal vstupenku na konferenci Forbes, tříměsíční členství v Element Coworkingu, konzultace s experty z ICOK a postup do programu Startup Academy.
Čtrnáctý ročník UP Business Campu se uskutečnil pod záštitou rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy, primátora Statutárního města Olomouce Marka Zelenky a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, Aricoma, Regionální rozvojová agentura RERA, Cemix a Edhouse. Akce byla realizována za podpory Statutárního města Olomouce.
Nedávno vydanou anglickou verzi Velmi špatných pohádek, příběhů pro všechny příliš hodné a nerozhodné dospělé, představí autorka Marta Sýkorová z Cyrilometodějské teologické fakulty UP během křtů v Bruselu a Olomouci. Jak je pro projekt, jehož je kniha součástí, charakteristické, obě události budou interaktivní a protknuté improvizací.
Slavnostní uvedení knihy Not So Fair Fairy Tales v Bruselu se uskuteční v neděli 22. listopadu od 18 hodin v uměleckém centru Cellule 133a. „Mám nepopsatelnou radost, že se podařilo křest mé knihy v Bruselu připravit. Během večera dojde na autorské čtení, hudební a taneční improvizaci na motivy pohádek a také koncert česko-bruselské kapely Purple Lashes, kterou jsme založili společně s kamarádkou, zpěvačkou a tanečnicí Apolline Borne a hudebníkem Pavlem Jungem,“ přiblížila Marta Sýkorová.
Podobně bude koncipované i olomoucké uvedení knihy ve čtvrtek 3. prosince v 18 hodin u kapucínů na Dolním náměstí. „Večerem v češtině i angličtině provedou slamerka Babet Prášilová a improvizátor Daniel Kunz ze souboru OLIVY, zahraje Ester Gerson s kapelou a návštěvníci si jednu Velmi špatnou pohádku prožijí na vlastní kůži. Chybět nebude ani dražba vzácného výtisku, se kterým se žonglovalo a který byl pro vyšší účely máčen v Moravě," dodala autorka.
Velmi špatné pohádky jsou souborem osmi původních příběhů o sebedestruktivním chování, jako je potlačování vlastních potřeb či neschopnost říci ne. Pohádkový svět Marta Sýkorová, která se na Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP věnuje výzkumu vysoké citlivosti a embodimentu, využívá k umocnění negativních důsledků takového chování. Pohádky ale nabízejí i pozitivní konce a doprovázejí je užitečné tipy a otázky motivující ke změně.
Vznik původní české knihy, kterou vydalo nakladatelství Malvern, i anglické verze, kterou na trh před nedávnem uvedlo Vydavatelství UP a která pohádky otevírá i čtenářům v zahraničí a mezinárodní komunitě v Česku (mj. i prostřednictvím Amazonu), podpořil Nadační fond UP. Kniha je přitom součástí širšího projektu autorky, který se zaměřuje na tzv. ztělesněnou narativitu – propojení příběhu, obrazu a těla jako cesty k tvůrčímu přijetí života.
S Martou Sýkorovou a Velmi špatnými pohádkami se zájemci mohou setkat také ve čtvrtek 19. listopadu, kdy doktorandka CMTF UP bude hostem cyklu Univerzita v kostele Vědecké knihovny v Olomouci. Performance a zážitková přednáška s názvem Zastavte někdo ten veliký lomoz začíná v 17 hodin v Červeném kostele. Více na webu VKOL.
Jak zachytit proměny vztahů mezi aktéry středověkých konfliktů? Co prozradí stylometrie o středověké básni a jak mohou jazykové modely pomoci při čtení historických pramenů? I těmto otázkám se věnoval čtvrtý ročník mezinárodní konference Společenské a humanitní vědy z pohledu Digital Humanities, který se 5. a 6. listopadu uskutečnil na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Uspořádalo jej Centrum pro Digital Humanities in Literature and Book Studies při katedře bohemistiky FF UP.
Dvoudenní setkání přivítalo více než padesát účastníků a účastnic, včetně hostů z evropských pracovišť i z Turecka. Část z nich využila nově zavedenou možnost online účasti. V jedenácti blocích zaznělo šestatřicet příspěvků, na něž navazovaly živé diskuze. Součástí programu byla i posterová sekce.
Mgr. Jacek Bąkowski, Institut polského jazyka, Polská akademie věd, příspěvek „Beyond a Single Measure: Visualizing Collocational Patterns across Measures and Context Windows“.
Významná část příspěvků se zaměřila na využití digitálních technologií při zkoumání historických sítí a vztahů i jejich proměn v čase. Příkladem byla síťová analýza vztahů mezi aktéry moravských markraběcích válek nebo modelování středověkých městských sítí v prostředí nodegoat. Další témata se týkala automatizace a algoritmizace výzkumu, od sběru primárních dat až po jejich interpretaci. Historička architektury Monika Stará na příkladu digitální dokumentace historických staveb a krajiny ukázala, jak mohou moderní technologie doplňovat archivní prameny. Přiblížila také jejich využití při mapování škod způsobených válkou na Ukrajině.
Dr. Artjoms Šeļa a dr. Antonina Martynenko z versologického týmu Ústavu pro českou literaturu AV ČR prezentují výsledky výzkumu zaměřeného na styčné body i rozdíly mezi básněmi a písňovými texty.
Literárněvědné a lingvistické příspěvky představily možnosti stylometrické analýzy středověkých skladeb, využití kvantitativních metod při výzkumu staroslověnských textů i srovnání historických proměn anglicky psané poezie a písňových textů. Pozornost se věnovala také metodám výzkumu dezinformací a falešných zpráv. Šíři programu dokládala i filmovědná témata, například mapování filmových obrazů Istanbulu. Posterová sekce nabídla mimo jiné digitální edici novolatinských dramat a korpus NeoLatDraCor určený k jejich výzkumu.
Výrazné místo v programu zaujala také umělá inteligence. Diskutovalo se například o tom, jak formulace zadání ovlivňuje analýzu historických dokumentů, jak jazykové modely pracují se zdvořilostí v různých jazycích nebo jak AI využívají čeští nakladatelé.
Dr. Lenka Pořízková (KB FF UP) a PhDr. Jiřina Šmejkalová, CSc. (ÚISK FF UK) a jejich unikátní výzkum zaměřený na otázku využívání AI u českých nakladatelů.
„Za všechny bych jmenoval velice zajímavý projekt Josefa Šlerky, který jeho uživatelům ukazuje rozhodovací procesy při generování textu pomocí velkých jazykových modelů či inovativnost slovních spojení na pozadí probabilistických výpočtů,“ uvedl Richard Změlík z katedry bohemistiky.
K úspěšnému průběhu konference přispěli také mladí členové akademické obce. „Děkujeme doktorandům a studentům, kteří pomáhali s organizací na místě i s online připojením hostů. Poděkování patří také katedře bohemistiky, která nám pro oba dny poskytla zázemí,“ doplnil spoluorganizátor konference Vladimír P. Polách.
Organizační tým, jehož členem je také Miroslav Vepřek, již připravuje pátý ročník, který by se měl uskutečnit opět na přelomu října a listopadu. Organizátoři na něj už nyní zvou všechny zájemce o využití digitálních metod v humanitních a společenských vědách.
Bakterie, které na svém povrchu nesou bílkovinu blokující jeden ze zánětlivých signálů, mohou nabídnout novou cestu k ovlivnění střevního zánětu. Tým vědců z Biotechnologického ústavu AV ČR a Lékařské fakulty UP to ověřil na myším modelu kolitidy. Upravené bakterie podávané v potravě zmírnily projevy experimentálně vyvolaného střevního zánětu. Výsledky zveřejnil časopis Drug Delivery. Preklinický výzkum zatím nebyl ověřen u pacientů.
Crohnova choroba a ulcerózní kolitida patří mezi chronická zánětlivá onemocnění střev, při nichž imunitní reakce poškozuje střevní tkáň. Důležitou roli v tomto procesu hraje interleukin 23, zkráceně IL-23. To je bílkovina, pomocí které mezi sebou komunikují buňky imunitního systému. Její nadměrná aktivita přispívá k pokračování zánětu. Blokování tohoto signálu je proto jedním z cílů léčby.
Vědci nyní zkoumali, zda lze do tohoto procesu zasáhnout pomocí malých vazebných proteinů a dopravit je do střeva prostřednictvím Lactococcus lactis, bakterie mléčného kvašení využívané při výrobě mléčných výrobků. Vybraný kmen bakterie střevo trvale neosídluje, a proto mohou bakteriální buňky sloužit jako dočasní výrobci a nosiči účinných bílkovin. Pro potřeby výzkumu je vědci geneticky upravili tak, aby na svém povrchu nesly bílkovinu blokující zánětlivý signál.
Blokování zánětlivého signálu dvěma způsoby
Ve studii tým uvedl, že porovnal dva proteiny. První, označený ILP317, se váže přímo na IL-23. Druhý, REX115, cílí na jeho receptor, tedy místo na buňce, které tento signál přijímá. Oba tak zasahují do stejné signální dráhy, každý však jiným způsobem.
Pro možnost ústního podání vědci připravili bakterie, které příslušný protein vytvářejí a vystavují na svém povrchu. Upravené bakterie smíchali s bílým jogurtem a touto směsí pokryli běžné krmivo pro myši. Souběžně sledovali také účinek samotných proteinů podávaných injekčně do břišní dutiny.
Ověřili přitom, že bakterie mléčného kvašení dokážou přežít průchod trávicím traktem a že na svém povrchu i poté nesou testované proteiny. „To je pro tento způsob dopravy důležité, protože kyselé prostředí žaludku často poškozuje strukturu bílkovin, a tím ztrácejí svou požadovanou vazebnou a blokační funkci,“ vysvětluje Petr Malý z Biotechnologického ústavu AV ČR, který se na studii podílel.
Menší zánět i poškození střevní tkáně
Účinek vědci sledovali ve dvou odlišných myších modelech chemicky vyvolaného zánětu tlustého střeva. Hodnotili například úbytek hmotnosti, konzistenci stolice, krvácení a celkové zkrácení zánětlivého tlustého střeva. Vyšetřovali také architekturu střevní tkáně a změny související se zánětlivou reakcí, například počet infiltrujících buněk. Bakterie podávali myším několik dní před vyvoláním zánětu i v jeho průběhu.
Samotné proteiny při injekčním podání zmírnily závažnost onemocnění. V potravě se lépe osvědčily bakterie nesoucí protein ILP317. Jejich účinek se projevil v obou modelech. V jednom například omezily zkrácení tlustého střeva a hromadění zánětlivých buněk v jeho tkáni. Ve druhém zmírnily příznaky onemocnění i poškození střevní sliznice. Účinky bakterií s proteinem REX115 byly v několika sledovaných ukazatelích méně výrazné.
Možnost pro další vývoj léčby
Výhodou zkoumaného přístupu by mohlo být místní působení přímo ve střevě. Podle autorů studie by mohlo omezit zásahy do imunitních procesů v jiných částech těla. Zda se tato předpokládaná výhoda potvrdí i při léčbě lidí, musí prokázat další výzkum.
Dosavadní výsledky pocházejí ze dvou typů myších modelů kolitidy, které navozují příznaky akutní nebo chronické formy lidského onemocnění. „Před případným využitím u pacientů je třeba ověřit dlouhodobou účinnost a bezpečnost, vhodné dávkování i vlastnosti geneticky upravených bakterií v lidském trávicím traktu,“ říká Leona Rašková Kafková z Ústavu imunologie LF UP.
Testované kmeny s proteiny ILP317 a REX115 dosud neprošly klinickým zkoušením.
Společná práce českých a slovinských týmů
Zveřejněná studie je příkladem mezioborové mezinárodní spolupráce. Blokační proteiny vyvinul a charakterizoval tým Petra Malého v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV, geny těchto proteinů použil tým Aleše Berlece z Institutu Jožefa Stefana a Univerzity v Lublani ke genetické úpravě bakteriálního kmene Lactococcus lactis a jejich následné charakterizaci. Jednotlivé kmeny bakterií produkujících dané proteinové blokátory byly předány týmu Milana Rašky z Ústavu imunologie LF UP k vývoji metodiky a funkčnímu ověření navrženého preventivně terapeutického postupu na dvou typech myších modelů experimentálně indukované kolitidy.
Na projektu spolupracovali také vědci z Fakultní nemocnice Ostrava a Ostravské univerzity. Projekt podpořila Grantová agentura České republiky.
Akademický senát Univerzity Palackého schválil na svém listopadovém zasedání rozpočet univerzity na rok 2026 a střednědobý rozpočtový výhled na následující dva roky. Senátorky a senátoři rozhodli také o zastoupení UP v Radě vysokých škol a souhlasili se jmenováním nového člena Vědecké rady UP. Věnovali se rovněž připravovanému zákonu o vysokých školách, k jehož navrhované podobě přijali kritické usnesení.
Univerzita Palackého letos hospodaří s rozpočtem ve výši 3,2 miliardy korun. Akademický senát UP jej schválil v podobě předložené rektorem Michaelem Kohajdou, a to na základě doporučujícího stanoviska své ekonomické komise. Rozpočet je sestaven jako mírně přebytkový.
Schválení rozpočtu završilo několikaměsíční proces jeho přípravy. Již v červnu senát projednal metodický pokyn rektora k účelnému využívání příspěvku a dotací pro rok 2026, v září pak schválil jejich rozdělení mezi centrální prostředky a jednotlivé součásti univerzity. Na tomto základě následně sestavovaly své rozpočty fakulty a vysokoškolský ústav. K univerzitnímu rozpočtu se nyní vyjádří Správní rada UP, poté jej univerzita zašle Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Senátorky a senátoři schválili také střednědobý výhled rozpočtu UP na období 2027–2028, a to ve znění pozměňovacího návrhu rektora. Dokument, který univerzity připravují v souladu se zákonnými požadavky, představuje rámec pro plánování hospodaření v následujících letech.
V návaznosti na jeho schválení přijal senát na doporučení své ekonomické komise také usnesení týkající se přípravy rozpočtových dokumentů v následujících letech. Vedení univerzity v něm požádal zejména o větší přehlednost a transparentnost rozpočtových podkladů, sjednocení jejich struktury umožňující meziroční srovnání a jasnější vykazování prostředků z programu PROPOST. Budoucí rozpočty by měly obsahovat také aktuální stavy univerzitních fondů, předpokládané čerpání jejich prostředků a informace o plánovaném využití úrokových výnosů. Střednědobý výhled by měl navíc zahrnovat rámcový odhad nákladů a vyčíslení hlavních ekonomických rizik.
Univerzita má nové zástupce v Radě vysokých škol
Dalším bodem listopadového jednání byla volba zástupců Univerzity Palackého do Rady vysokých škol (RVŠ) pro funkční období 2027–2029. Univerzitu budou v tomto grémiu zastupovat Irena Smolová z přírodovědecké fakulty a Jiří Langer z pedagogické fakulty.
Akademický senát schválil rovněž zástupce jednotlivých fakult. Za Cyrilometodějskou teologickou fakultu bude v RVŠ působit Marcela Roubalová, za fakultu tělesné kultury Zbyněk Svozil, za lékařskou fakultu Hana Kolářová, za fakultu zdravotnických věd Ondřej Machaczka, za přírodovědeckou fakultu Tomáš Opatrný, za pedagogickou fakultu Kateřina Vitásková, za filozofickou fakultu Jan Jeništa a za právnickou fakultu Renáta Šínová.
Studenty Univerzity Palackého bude v RVŠ zastupovat Tereza Marková z lékařské fakulty, jejím náhradníkem se stal Radek Kučera z fakulty zdravotnických věd.
Senát zároveň souhlasil se jmenováním docenta Rastislava Maďara členem Vědecké rady UP pro oblast všeobecného a zubního lékařství. Ve vědecké radě nahradí profesora Petra Widimského, který své členství na vlastní žádost ukončil.
Senát vyjádřil znepokojení nad připravovaným vysokoškolským zákonem
Senátorky a senátoři se během jednání věnovali také připravovanému věcnému záměru nového zákona o vysokých školách. S jeho dosavadní podobou a diskutovanými změnami je seznámil senátor Jiří Langer. Upozornil mimo jiné na návrhy týkající se financování vysokých škol, akreditací a akademických funkcí, především však na chystané změny v řízení vysokých škol.
Právě ty podle něj vyvolávají největší obavy. Diskuze se týká zejména přerozdělení kompetencí mezi akademickými orgány a možného oslabení akademické samosprávy.
Akademický senát UP po debatě jednomyslně přijal usnesení, v němž vyjádřil výrazné znepokojení nad navrhovanými změnami v oblasti řízení vysokých škol a jejich součástí. Kritizuje zejména možné oslabení účasti zástupců akademické obce na rozhodování, absenci studentů a neúměrné posílení vlivu externích aktérů na správu vysokých škol. Takové změny podle senátu představují významná rizika, včetně možné politizace českého vysokého školství.
Senát proto vyzval akademickou obec Univerzity Palackého i její zástupce v reprezentacích vysokých škol, aby v dalších fázích přípravy zákona důsledně hájili akademickou samosprávu a nezávislost českých vysokých škol.
Příští zasedání Akademického senátu UP se uskuteční 11. prosince. Seznam přijatých usnesení zde. Více o AS UP zde.
Kateřina Kaprálová, absolventka magisterského programu Právo a právní věda Právnické fakulty UP, se stala laureátkou Ceny Jana Opletala v kategorii Vysokoškoláci. Uznání získala za zpřístupňování právního vzdělávání a pomoc zranitelným skupinám. Jedno z nejprestižnějších českých studentských a mládežnických ocenění uděluje Studentská komora Rady vysokých škol a spolek Díky, že můžem.
Ceny Jana Opletala každoročně vyzdvihují mladé lidi, kteří svým nasazením pozitivně ovlivňují okolní svět, ať už prostřednictvím studentských iniciativ, dobrovolnictví, vzdělávání nebo občanské angažovanosti.
Kateřinu Kaprálovou, která úspěšně absolvovala olomouckou právnickou fakultu letos v červnu, na ocenění navrhla Tereza Marková, doktorandka Lékařské fakulty UP a předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol. „Kateřina dlouhodobě prosazuje lidská práva, demokratické hodnoty a občanskou angažovanost. Od roku 2020 vede soutěž Středoškolský moot court, která simuluje řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Přibližuje tak středoškolákům a středoškolačkám svobodu projevu, práva menšin, ochranu lidské důstojnosti i další aktuální lidskoprávní témata. Právní vzdělávání chápe jako nástroj posilování aktivního občanství,“ zaznělo v nominaci.
„Cenu vnímám jako ocenění své dosavadní práce, ale zároveň i jako závazek v ní pokračovat. Cena navíc dává příležitost zviditelnit soutěž Středoškolský moot court v nových kruzích, a možná tak pomůže rozšířit okruh zapojených škol a institucí.“ Kateřina KaprálováKateřina Kaprálová působila také ve fakultním programu Street Law, přednášela pro veřejnost v projektech Právo v kostce a UniON a dlouhodobě se angažuje ve Studentské právní poradně při PF UP, nyní už jako supervizorka. Také byla členkou Akademického senátu UP. Vedle vzdělávání se systematicky věnuje pomoci zranitelným skupinám, v minulosti například jako dobrovolnice v době pandemie nebo po vypuknutí války na Ukrajině.
„Cenu vnímám jako ocenění své dosavadní práce, ale zároveň i jako závazek v ní pokračovat. Cena navíc dává příležitost zviditelnit soutěž Středoškolský moot court v nových kruzích, a možná tak pomůže rozšířit okruh zapojených škol a institucí,“ řekla krátce po převzetí pamětní sošky Kateřina Kaprálová. Práce se středoškoláky ji nepřestává bavit. I když už je absolventkou PF UP, soutěž stále vede. „Díky ní mám možnost potkávat se s těmi nejaktivnějšími a nejodhodlanějšími studenty. Pokaždé je inspirativní vidět, jaký pokrok v právních vědomostech a argumentačních dovednostech dokážou udělat za pouhých pár měsíců,“ dodala. Profesně nyní působí jako podniková právnička.
Letošní, v pořadí již 14. ročník soutěže Ceny Jana Opletala, přinesl dosud nejvyšší počet nominací. Organizátoři jich ve třech kategoriích obdrželi celkem 126, a to na 112 různých osobností. „Z letošních nominací je vidět, kolik mladých lidí se vedle školy nebo práce věnuje dobrovolnictví, pomáhá svému okolí a pouští se do řešení problémů, které se jich osobně dotýkají. O většině z nich se přitom běžně nedozvídáme. Chceme ukazovat co nejvíce příběhů, které mohou inspirovat ostatní,“ řekla Bára Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem.
Univerzita Palackého má v historii Cen Jana Opletala již dva laureáty. V roce 2021 ocenění získal Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP za svou akademickou angažovanost. O dva roky později uspěl Vasyl Kapustej z Právnické fakulty UP za svou aktivní pomoc Ukrajině.
Letošní slavnostní udělování cen se uskutečnilo 11. listopadu v pražské La Fabrice. Záznam je uložen v iVysílání České televize.
Jan Opletal
Ocenění nese jméno studenta Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace v roce 1939. Jeho pohřeb se stal dalším protestem proti nacistické okupaci a následné události 17. listopadu daly vzniknout Mezinárodnímu dni studentstva. O padesát let později se právě připomínka těchto událostí stala impulzem k sametové revoluci. Ceny Jana Opletala tak připomínají nejen odvahu studentů a studentek v minulosti, ale především význam mladých lidí pro současnou demokratickou společnost.
Šest dosud neznámých druhů žab z čeledi pralesničkovitých (Dendrobatidae) objevili a vědecky popsali v Panamě členové mezinárodního výzkumného týmu pod vedením Milana Veselého z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní časopis Vertebrate Zoology. Jedná se o zástupce rodu Colostethus, který na rozdíl od svých pestrobarevných příbuzných zahrnuje převážně nenápadně zbarvené druhy.
Výzkum ukázal, že žáby, které vědci po desetiletí považovali za příslušníky jediného široce rozšířeného druhu, ve skutečnosti patří k několika samostatným vývojovým liniím příbuzným jinému druhu rodu Colostethus. Jejich odlišnost potvrdily genetické analýzy, porovnání tělesných znaků i hlasových projevů samců. Objev nejen rozšiřuje poznatky o biologické rozmanitosti Střední Ameriky, ale také upozorňuje na význam ochrany tamních přírodních stanovišť.
Přestože se nově popsané druhy na první pohled výrazně podobají, jejich evoluční historie je odlišná. Vědci nové druhy pojmenovali Colostethus bocatoro, Colostethus donosensis, Colostethus kuara, Colostethus portobelensis, Colostethus sanblasensis a Colostethus chucantiensis podle oblastí, kde se vyskytují. Podklady potřebné k jejich vědeckému popisu získali během několika náročných expedic do odlehlých a často obtížně přístupných oblastí Panamy.
„Náš objev zvýšil počet vědecky popsaných druhů rodu Colostethus z jedenácti na sedmnáct,“ uvedl doktorand Tadeáš Venkrbec z katedry zoologie, první autor studie, který se na výzkumu podílel zásadní měrou. Podle Milana Veselého však hlavním cílem nebylo pouze rozšířit seznam známých druhů, ale především objasnit evoluční historii této skupiny obojživelníků, úzce spjatou se složitým geologickým vývojem Panamské šíje, která propojuje Severní a Jižní Ameriku. Zároveň upozornil, že tropické lesy Střední Ameriky pravděpodobně ukrývají řadu dalších dosud neobjevených druhů obojživelníků.
Hlasové projevy žab pomohly vědcům rozlišit jednotlivé druhy
Výzkumníci se zaměřili na žáby, které byly v Panamě dlouhodobě řazeny k druhu Colostethus pratti, původně popsanému z Kolumbie. O jejich skutečné identitě však odborníci pochybovali již několik desetiletí. Taxonomickou nejasnost se podařilo vyřešit až díky propojení genetických analýz, terénního výzkumu a studia hlasových projevů žab. Právě volání samců se ukázalo jako jeden z nejspolehlivějších znaků umožňujících jednotlivé druhy rozlišit. Jejich cvrčivé zvuky se liší délkou, kadencí, frekvencí i počtem tónů. Tyto rozdíly hrají důležitou roli při vzájemném rozpoznávání jedinců během rozmnožování. Přestože jsou si žáby vzhledově velmi podobné, kombinace několika nezávislých výzkumných metod umožnila jejich spolehlivé rozlišení.
Nově popsané druhy obývají různé části Panamy, od západní provincie Bocas del Toro až po horské oblasti Dariénu na hranicích s Kolumbií. Jejich diverzita souvisí s geografickou izolací populací. Horské hřebeny, údolí a nížiny dlouhodobě omezovaly vzájemný kontakt žab, a vytvářely tak podmínky pro postupný vznik samostatných druhů. Podle molekulárních hodin se předkové zkoumaných žab oddělili od svých jihoamerických příbuzných před více než třemi miliony let. K následnému rozrůznění panamských linií pak docházelo během pleistocénu. Studie tak přináší cenné poznatky nejen o evoluci obojživelníků, ale také o významu Panamské šíje pro historické propojení živočišných společenstev Severní a Jižní Ameriky.
Čtyřem novým druhům hrozí vyhynutí
„Všech šest nových druhů má podle současných poznatků poměrně omezené geografické rozšíření. Některé populace obývají pouze malá území, a jsou proto obzvláště citlivé na změny životního prostředí,“ doplnil Milan Veselý z katedry zoologie.
Autoři studie dále upozorňují, že čtyři ze šesti nově popsaných druhů splňují kritéria pro zařazení mezi ohrožené. K definitivnímu vyhodnocení míry jejich ohrožení bude zapotřebí další výzkum, zejména sledování velikosti a vývoje jednotlivých populací. Výsledky však již nyní potvrzují, že poznání skutečné druhové rozmanitosti je nezbytným předpokladem účinné ochrany přírody. Bez znalosti identity a rozšíření jednotlivých druhů totiž nelze spolehlivě vyhodnocovat míru jejich ohrožení ani navrhovat účinná opatření na jejich ochranu.
Na výzkumu se podíleli Tadeáš Venkrbec, Milan Veselý a Dominik Kusý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP společně s kolegy z univerzit v Panamě a Kolumbii. Výsledky jejich spolupráce shrnuje odborná studie „Six new species in the Colostethus latinasus group (Anura: Dendrobatidae) highlight hidden biodiversity in Panama“, která vyšla v prestižním časopise Vertebrate Zoology. Výzkum podpořily mimo jiné interní granty Univerzity Palackého a program Erasmus+, který umožnil akademickou mobilitu mezi Českou republikou a Panamou.
Prostor pro sdílení aktuálních poznatků z výzkumů i zkušeností z praxe nabídla konference Mládež a hodnoty, na níž se sešli odborníci věnující se sociální pedagogice a souvisejícím tématům i studenti a absolventi studijního programu Sociální pedagogika. Dvoudenní událost připravila již pojedenácté katedra křesťanské výchovy Cyrilometodějské teologické fakulty UP.
Spiritualita mladých, well-being, využívání digitálních technologií i bezpečnost na školách, to jsou jen některá z témat, která byla během konference otevřena. Odborné poznatky a výsledky výzkumů doplnily i postřehy a zkušenosti absolventů z praxe. Do připravených diskuzí a workshopů se každý den zapojilo na čtyřicet účastníků.
„Podařilo se navázat na předchozí ročníky, udržet odbornou úroveň i přátelskou atmosféru. Potěšilo mě, když účastníci po skončení říkali, že je zaujala diskuze i milé a vstřícné prostředí konference, že rádi přijedou znovu a moc rádi o konferenci řeknou dalším. Také mě těší, že o konferenci jeví zájem stále více studentů a absolventů,“ uvedla vedoucí pořádající katedry Petra Potměšilová.
foto_sem_4
První den patřil především odborným příspěvkům, program byl ale oproti dřívějším ročníkům postaven více diskuzně – převažovala forma tematických kulatých stolů. „Myslím, že se tento formát osvědčil a není to jen můj pocit, ale i dalších účastníků. Mluvili o tom, že necítili takový ten konferenční stres, byli schopni se soustředit a vnímat po celou dobu trvání sekce a že je to vedlo k zamyšlení se nad vlastními příspěvky z různých úhlů pohledu,“ přiblížila organizátorka.
Účastníky mimo jiné Jakub Hladík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně seznámil s výsledky výzkumu toho, jak současné děti využívají digitální technologie, Renata Emilsson Pesková z University of Iceland zase mluvila o jazykové inkluzi vícejazyčných dětí ve školách. Zdenka Zastková z Katolické univerzity V Ružomberoku se zaměřila na význam spirituality na psychickou odolnost mladých, „domácí“ Petra Slámková pak přiblížila zkušenosti adolescentů, kterým život změnilo nádorové onemocnění. Abstrakty všech příspěvků jsou k dispozici zde.
foto_sem_4
Druhý den konference patřil absolventům olomoucké sociální pedagogiky, kteří se během šestice workshopů s účastníky podělili o postřehy ze své praxe a připravili si pro ně i rozmanité úkoly. Pozvání přijala například Karolína Najzarová, která pracuje jako vedoucí odboru sociální věcí v Příboře, nebo sociální pedagog na základní škole v Přerově a předseda Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk (o něm jsme více psali zde).
Konferenci Mládež a hodnoty již pojedenácté připravila katedra křesťanské výchovy CMTF UP. Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP Josef Nuzík a děkan CMTF UP Vít Hušek, který přítomné při zahájení krátce pozdravil a popřál jim příjemný čas v Olomouci.
foto_sem_4
Další ročník se uskuteční v roce 2028, kdy si pořádající katedra bude připomínat 20 let sociální pedagogiky na UP. Studijní program, který je v současnosti realizován ve spolupráci s pedagogickou fakultou, CMTF UP otevřela v akademickém roce 2007/2008. Vedle konference katedra křesťanské výchovy uvažuje o uspořádání oslavy s absolventy a vytvoření „mapy dopadu“ sociální pedagogiky. „Vše je ale zatím na začátku plánování,“ dodala Petra Potměšilová.
Podruhé v rozmezí čtrnácti dnů se sešli studenti Univerzity Palackého před její právnickou fakultou se stejným cílem. Vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím, odmítnout způsob, jakým je prosazovaná změna jejich financování, a apelovat na otevřenou a věcnou debatu k tomuto tématu.
Při organizaci akce spojily síly tři iniciativy napříč univerzitou – Studenti UP za média, Iniciativa olomouckých studentů a Stojíme za kulturou Olomouc. „Spojuje nás přesvědčení, že svoboda a nezávislost nejsou samozřejmostí. Pohled na vás je důkazem, že nám na těchto hodnotách záleží, že dokážeme spojit síly, ozvat se a nenechat důležité věci jen tak plynout kolem nás. Děkuji, že společně dáváme našemu hlasu sílu,“ zahájil za organizátory setkání Jan Tichánek, student právnické fakulty a senátor.
foto_sem_4
Pořadatelé poděkovali za podporu fakultním akademickým senátům a vedení univerzity. To na shromáždění zastupoval Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. „Je mi velkou ctí, že dnes můžu promluvit jménem vedení Univerzity Palackého a podpořit studentské iniciativy, které stojí za veřejnoprávními médii. Za téměř čtyřicet let demokracie se nám podařilo vybudovat a posílit svobodné instituce. Vyrostla také občanská společnost, jejíž klíčovou součástí jste vy, studentky a studenti. Vaše energie a odvaha jsou zásadní právě ve chvílích, kdy je nezávislost těchto institucí zpochybňována a kdyby bylo pohodlnější mlčet. Děkuji vám, že dnes nemlčíte,“ řekl prorektor shromážděným. Mnozí z nich přišli s transparenty s hesly jako Ruce pryč od veřejnoprávních médií, Média vám nedáme nebo Nechceme jít slovenskou cestou.
U mikrofonu se postupně vystřídali zástupci pořádajících iniciativ. Slovo dostala také například Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, nebo Ivana Plíhalová, herečka Moravského divadla Olomouc.
foto_sem_8
Jejich proslovy poslouchal i student práv Jakub Moravec. „Moje motivace přijít byla stejná jako u těch, co stojí kolem mě. Není nám jedno, co se děje kolem České televize a Českého rozhlasu. Navíc jsem měl i motivaci ryze osobní. Hlavní pořadatelé jsou mí kamarádi. Smekám před jejich odhodláním. Jsem na ně hrdý.“ Vyjádřit svůj postoj přišla také Eliška Lenfeldová, studentka Církevní gymnázium Německého řádu v Olomouci. „Líbí se mi propojení studentů bez rozdílu věku, fakulty a školy. Přijít bylo pro mě důležité, jsem ráda, že jsem mezi vysokoškoláky zapadla.“
ig_sem_https://www.instagram.com/studenti_up_za_media/reel/DfkiI2dIJlX/
Na hodinové shromáždění navázal doprovodný program v učebnách právnické fakulty. Zájemci mohli na workshopu vedeném Annou Julií Witmannovou, laureátkou ceny Jana Opletala, zjistit, jak napsat dopis poslancům a vyrobit si tematické placky. Nebo se účastnit panelové diskuze nazvané Veřejnoprávní média a svobodná kultura: obrana a útok. Diskutovat se studenty přišli kulturní manažerka Magdaléna Hruška z katedry divadelních a filmových studií FF UP, Zdeňka Hubáček Kujová, členka Rady Státního fondu audiovize pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher, Maxim Tomoszek, odborník na ústavní právo, proděkan PF UP a člen Etického panelu ČT, a investigativní novinář Jan Moláček.
Akce na podporu veřejnoprávních médií se konala večer 10. listopadu. Hlavními organizátory spolu s Janem Tichánkem byly studentky Aneta Rustler z PF UP, Kristýna Václavková z FF UP a Tereza Marková z FZV UP.