Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Snímky pořízené elektronovým mikroskopem odhalují podivuhodný svět, který běžně zůstává lidskému oku skrytý. Právě tuto jedinečnou možnost nabízí návštěvníkům výstava Struktury mikrosvěta, která představuje detailní podoby buněk i jemných struktur rostlin. Navštívit ji můžete do 17. dubna 2026 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UP.

Myšlenka uspořádat výstavu právě na tomto místě vznikla ve spolupráci s popularizátorkou vědy na UP Vendulou Lužnou a vedoucím botanické zahrady Václavem Dvořákem.

Cesta do světa, který běžně nevidíme

„Používáme elektronovou mikroskopii proto, že dokáže zobrazit extrémně malé objekty – viry, bakterie, nanostruktury i rozmanité povrchy materiálů. Umožňuje studovat nejen jejich vnější podobu, ale i vnitřní struktury. Elektronový mikroskop je dnes nepostradatelným pomocníkem v celé řadě přírodovědných i technických oborů,“ uvedl autor výstavy Václav Svoboda z katedry biofyziky.

Pro elektronovou mikroskopii biologického materiálu přitom hraje zásadní roli samotná příprava vzorků. „Je to alfa omega elektronové mikroskopie. Když vzorek dobře nepřipravíte, nic nevidíte,“ doplňuje Václav Svoboda. Návštěvníci mohou snímky zhlédnout v jejich přirozené černobílé podobě nebo digitálně kolorované tak, aby vynikly detaily na povrchu i uvnitř rostlinných struktur.

Dialog vědy a estetiky

„Snažím se barvou podtrhnout to, co by jinak zůstalo skryté. Zvýraznit struktury, vrstvy a hloubku. Nejde o to realitu přikrášlit, ale lépe ji číst,“ vysvětluje Kateřina Kašparová, tvůrkyně z Olomouce, která se podílí na výsledné podobě obrazů. Podle ní je každý snímek dialogem mezi vědou a estetikou: „Když pracuji s barvou, přemýšlím, co chce obraz sdělit. Mikrosvět je nesmírně křehký a zároveň architektonicky dokonalý.“

Výstava Struktury mikrosvěta je v Botanické zahradě PřF UP přístupná v pracovní dny do 16:00.

Nový cyklus Umění v novém světě přináší výtvarná díla do rektorské pracovny a přilehlých prostor na Univerzitě Palackého. Vernisáž první edice proběhla v tomto týdnu za účasti vystavujících autorů Magdaleny Turzové, Roberta Bučka a Davida Jedličky. Smyslem cyklu je oživit prostory, v nichž se odehrává řada důležitých jednání o budoucnosti univerzity, a dát současně prostor výtvarným umělcům spojeným s akademickým prostředím. V každém semestru akademického roku pak bude uvedena další samostatná tematická edice.

„Těší mě, že můžeme tímto způsobem prezentovat výtvarná díla, která vznikají na naší univerzitě. Do prostor rektorátu přichází řada zajímavých osobností, je skvělé, že je můžeme oslovit i tímto způsobem. Děkuji kurátorce Barboře Kundračíkové, která s touto myšlenkou přišla a dovedla ji do úspěšné realizace. Dík patří i umělcům, kteří nám zapůjčili svá díla,“ uvedl během vernisáže Michael Kohajda, rektor UP.

video_sem

Všichni tři autoři, jejichž díla budou vystavena až do konce června, působí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. „Rektorská pracovna je místem na pomezí, je soukromým světem soustředěné práce i arénou živé diskuze. A umění je přirozeně akcentuje, podněcuje nás, baví, těší, obohacuje náš život, dává mu větší smysl a hodnotu. Univerzita Palackého se tímto způsobem chápe dalšího výjimečného nástroje, který má – v době velkých změn – k dispozici,“ podotkla kurátorka nového cyklu Barbora Kundračíková.

Akademické obci i veřejnosti je cyklus Umění v novém světě přístupný prostřednictvím nově založeného webu a fyzicky také při zvláštních příležitostech, jakými jsou například dny otevřených dveří či evropského kulturního dědictví apod. Autoři jsou zároveň zváni k artist talk v rámci programu katedry dějin umění FF UP, nejbližší se pod názvem Okno do současného umění uskuteční 17. března od 17:30 hodin v Auditoriu maximu Uměleckého centra UP.

Areál na Envelopě, okolí Moravy nebo Bezručovy sady – to jsou místa, kterými každý den procházíme, kde bydlíme nebo kam si chodíme odpočinout. Najdou se tam ale zákoutí, která by potřebovala trochu péče. Zapojte se proto s Univerzitou Palackého v pátek 27. března do celorepublikové dobrovolnické iniciativy Ukliďme Česko, přiložte ruku k dílu a pomozte udělat Olomouc o něco příjemnějším místem.

Během dopoledne spolu s Udržitelnou univerzitou uklidíme odpad z parků, okolí univerzitních budov i břehů Moravy, aby se nám v Olomouci zase o něco lépe studovalo, pracovalo i odpočívalo. Zapojit se mohou studenti i zaměstnanci – stačí se přihlásit, přijít na sraz a přidat se k dobrovolníkům z univerzity, kteří chtějí udělat něco dobrého pro své okolí. Kromě užitečné práce je to také příležitost potkat se s kolegy a spolužáky mimo běžný pracovní či studijní den a společně přispět k příjemnějšímu prostředí ve městě.

Kdy: pátek 27. 3. 2026 od 08:30 do 12:00

Sraz: v 8:30 ve Studentském klubu UP na Zbrojnici (Biskupské náměstí 1)

Místo úklidu: Bezručovy sady a areál 17. listopadu (okolí univerzitních budov + okolí řeky Moravy)

Připraveno bude malé občerstvení, pracovní rukavice i pytle. Těšíme se na studenty i zaměstnance UP.

Zaregistrujte se

Účast na akci vyžaduje souhlas přímého nadřízeného, je nezbytné dodržovat zásady bezpečnosti.

Podmínky účasti (pro zaměstnance UP)

Účast dobrovolníka vyžaduje souhlas přímého nadřízeného. Dále o uvolnění zaměstnanců pro zapojení se do této dobrovolnické aktivitě rozhoduje v případě fakult a vysokoškolského ústavu UP děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu. O uvolnění zaměstnanců Rektorátu UP a univerzitních zařízení UP pro zapojení se do této dobrovolnické aktivity rozhoduje příslušný vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru. Dobrovolnická činnost nesmí narušit ani omezit plnění pracovních povinností.

Po dobu účasti na této dobročinné aktivitě náleží uvolněným zaměstnancům mzda jako při výkonu práce. V evidenci docházky je účast je vykázána jako běžná pracovní doba. Finanční odměna není poskytována; cílem je společenský přínos a osobní zkušenost.

Bezpečnost

Zaměstnanci a studenti registrací na akci potvrzují, že jsou si vědomi podmínek účasti a souhlasí s nimi. Účastníci jsou povinni dbát pokynů organizátorů a dodržovat zásady bezpečnosti po celou dobu konání akce. Akci pořádá Udržitelná univerzita.

Nejen to, jak si správně čistit zuby, připomenou u příležitosti Světového dne ústního zdraví osvětové akce, které připravila olomoucká pobočka Sdružení studentů stomatologie ČR společně s Klinikou zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. První z nich se koná v úterý 17. března, kdy studenti poradí se zásadami správné péče o ústní dutinu v areálu nemocnice.

K edukativním stanovištím budoucích zubařů mohou zájemci z veřejnosti během úterka zamířit od 8 do 14 hodin do nemocničního monobloku A a na Dětskou kliniku. Studenti ukážou, jak si co nejlépe vyčistit zuby a jak dále pečovat o zdraví úst, a odpoví na otázky týkající se prevence. Nebude chybět ani Zubní víla, která informace o pravidlech zubní hygieny a prevenci zubního kazu podává zábavnou formou a která bude mít pro dětské zájemce připraveny i malé dárky.

Přímo na děti se pak zaměřuje program, který je připraven na čtvrtek 26. března od 8 do 13 hodin v Pevnosti poznání. „Pravidla péče o ústní zdraví je třeba šířit v první řadě mezi nejmladší generaci, a proto se zde v režii studentů zubního lékařství a Zubní víly děti z mateřských škol seznámí se zubařským křeslem, ukážou si, jak správně čistit svoje zoubky, pobaví se o tom, co je a není vhodné pro tvorbu zubního kazu, a zahrají si třeba i na zubaře,“ uvedla přednostka Kliniky zubního lékařství Iva Voborná.

Kromě toho se na klinice na Světový den ústního zdraví v pátek 20. března uskuteční také tradiční konference stomatologů, dentálních hygienistek a zubních sester Úsměv 026, která je věnována zejména prezentacím postgraduálních studentů a mladých lékařů. Hlavními přednášejícími letošního ročníku jsou stomatologové Michal Czyž a Michal Přibyl, kteří představí 101 tipů a triků pro snadný začátek praxe.

Cílem Světového dne ústního zdraví, který se slaví každý rok 20. března, je připomenout nejrůznějšími akcemi pro veřejnost význam prevence, tedy že se onemocnění ústní dutiny dá velmi dobře předcházet. „Zubní kaz je celosvětově vůbec nejčastějším onemocněním. Je způsobeno nedostatečným čištěním zubů a přítomností dalších rizikových faktorů, například stravou bohatou na cukry. Chronické záněty v dutině ústní mohou být příčinou cukrovky, chorob srdce, plic i některých onkologických nemocí. Stejně jako u ostatních nemocí jsou také u onemocnění dutiny ústní důležité prevence, časná detekce a ošetření, které zabraňují negativním dopadům na zbytek těla,“ dodala Iva Voborná.

Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP) vyhlašuje 17. ročník soutěže Podnikavá hlava, která vyhledává perspektivní podnikatelské nápady studentů, zaměstnanců a absolventů univerzity i široké veřejnosti z Olomouckého kraje. Přihlášky je možné zasílat do 11. května..

Podnikavá hlava dlouhodobě pomáhá autorům zajímavých projektů proměňovat jejich nápady v reálné podnikání. Soutěž v minulých letech pomohla odstartovat řadu zajímavých projektů. Mezi úspěšné projekty patří například inovativní řešení Festada k managementu chovu hospodářských zvířat, aplikace StitchIt On na vytváření vyšívacích vzorů pomocí AI nebo loňský vítězný projekt Beentry vyvíjející chytrá řešení pro monitoring včelstev.

„Naším cílem je dodat studentům i začínajícím podnikatelům odvahu pustit se do realizace vlastních nápadů. Soutěž jim nabízí nejen motivaci, ale také potřebné know-how, zázemí a podporu odborníků, která může výrazně usnadnit první kroky v podnikání,“ uvedl ředitel VTP UP Petr Suchomel.

Soutěžícím pomohou praktické workshopy

Registrace do soutěže je spuštěna od 11. března na webu www.podnikavahlava.cz. Po prvotním zaregistrování je nezbytné do 11. května dodat potřebné podklady k podnikatelskému záměru. Ze všech přihlášených projektů odborná porota vybere deset nejlepších, které postoupí do finále a jejich autoři své záměry představí před komisí složenou z úspěšných podnikatelů, investorů i zástupců institucí na podporu podnikání. Pro soutěžící jsou připraveny dva workshopy, které jim předají právní minimum pro podnikatele a naučí je, jak jednoduše a srozumitelně představit nápad investorům.

Hlavní cena v hodnotě 230 000 Kč

Oceněny budou tři nejlepší podnikatelské záměry a vítěz celé soutěže získá 50 000 Kč, poradenství v hodnotě 130 000 Kč, virtuální sídlo v inkubátoru VTP UP na dva roky a roční pronájem pracovního místa v Element Coworkingu.

Soutěž Podnikavá hlava pořádá Univerzita Palackého a je organizována pod záštitou primátorky Statutárního města Olomouce Miroslavy Ferancové a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka. Hlavním partnerem je společnost EY. Soutěž je realizovaná za podpory Statutárního města Olomouce a Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Nová legislativa přináší českým včelařům výraznou úlevu v boji s hnilobou včelího plodu. Zatímco dříve muselo být při potvrzení nákazy zlikvidováno celé stanoviště, nyní je možné postupovat cíleněji. Ke změně zásadně přispěl aplikovaný výzkum katedry biochemie přírodovědecké fakulty, která vyvinula metodu včasné detekce onemocnění z úlové měli.

Tuzemská včelstva v posledních letech ohrožuje i hniloba včelího plodu. V Česku se tato nákaza objevila po několika desetiletích klidu v roce 2015, výraznější problémy se začaly projevovat po roce 2020. „Nemoc se postupně šíří napříč republikou, výrazněji zejména v polském příhraničí. Jde o bakteriální nákazu, která může mít pro chovy velmi nepříjemné dopady,“ upozornil Jiří Danihlík.

Jednodušší diagnostika díky výzkumu vědců

V roce 2021 proto vznikla metodika, která výrazně zjednodušuje diagnostiku. Vychází z využití úlové měli, drobných zbytků vosku a materiálu, které přirozeně propadávají na dno úlu. Včelař je může snadno sesbírat a poslat do laboratoře k vyšetření.

„Nový postup ukázal, že tento běžně využívaný materiál lze použít nejen k testování jiných chorob, ale také k odhalení hniloby včelího plodu. Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa pro vyhledávání podezřelých výskytů nákazy,“ dodal Jiří Danihlík.

Plošné zásahy přinášely vysoké škody

Největším problémem však dlouhodobě nebyla samotná diagnostika, ale způsob zásahu. Pokud se nemoc u chovatele potvrdila, likvidovalo se celé stanoviště bez ohledu na rozsah nákazy. I kdyby bylo nakažené jedno včelstvo z deseti, tak chovatel musel zlikvidovat celý chov. „To znamenalo obrovské ekonomické ztráty, a to nejen pro samotné včelaře, ale i pro stát. Často se totiž likvidoval materiál, který by bylo možné dezinfikovat a zachovat, a zdravá včelstva, která mohla dál produkovat med,“ upozornil Jiří Danihlík.

Od letošního roku se díky spolupráci s dalšími partnery, mezi nimiž byly například Výzkumný ústav včelařský, Český svaz včelařů či Pracovní společnost včelařů, podařilo prosadit změnu legislativy. Ta od letošního roku sjednocuje podmínky pro zvládání moru a hniloby včelího plodu. Nově platí, že pokud počet nakažených včelstev nepřekročí stanovený limit, likviduje se pouze nemocné včelstvo a zbytek chovu projde asanací.

Nová úprava umožní zachránit část chovů

„Jde o kompromis, který dává větší prostor jak veterinární správě, tak samotným chovatelům. Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám. Původní model vedl k rozsáhlým škodám, snižoval produkci medu v regionech a pro drobné včelaře znamenal i silný osobní zásah. Nová úprava přináší racionálnější a ekonomicky i odborně obhajitelnější řešení,“ doplnil Jiří Danihlík.

Kam se bude Univerzita Palackého v dalších letech ubírat? Zůstane mezi nejkvalitnějšími v ČR? Bude ekonomicky stabilní? Jak rychle se bude rozvíjet, digitalizovat, internacionalizovat? Najdou její absolventi uplatnění? O tom všem a mnohém dalším spolurozhoduje Akademický senát UP, který od května zasedne v novém složení. Akademická obec vybírá zástupce svých fakult v elektronických volbách od 11. do 18. března.

O tom, kdo od května 2026 na další tři roky zasedne v klíčovém orgánu univerzity, rozhodují studující a akademici a akademičky UP v těchto dnech. Vybírat mohou ze 70 navržených kandidátů a kandidátek. Komu není lhostejná kvalita studia, výuky, vědy a výzkumu, pracovního prostředí či reputace Univerzity Palackého, neměl by tuto šanci promeškat. Volí se jednoduše online na webu volby.upol.cz.

„Volby do akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími,“ vzkazuje stávající předsedkyně senátu Irena Smolová.

Akademický senát UP (AS UP) schvaluje rozpočet, podílí se na zásadních vnitřních předpisech a angažuje se v dalších strategických, studentských i zaměstnaneckých záležitostech. Jeho celou třetinu, takzvanou studentskou kurii, přitom tvoří přímo zástupci studentů a studentek univerzity.

Jakou roli hrají v senátu zástupci studujících?

Petr Mocek se do univerzitního akademického senátu rozhodl kandidovat přibližně před třemi lety, krátce po zahájení svých doktorských studií.

„Na tuto možnost mě tehdy upozornil můj školitel a já v ní viděl zajímavou příležitost nahlédnout do fungování univerzity i z jiné perspektivy než pouze z pozice studenta. Zároveň mě motivovala možnost alespoň částečně přispět k jejímu dalšímu rozvoji, protože rozhodnutí akademického senátu mohou mít dlouhodobý dopad na její fungování,“ vysvětluje dosavadní studentský senátor za cyrilometodějskou teologickou fakultu.

„Jako studenti máme možnost se aktivně zapojit do diskuze a rozhodovacích procesů u témat, která se nás přímo dotýkají. Jde například o rozvoj a zabezpečení kolejí, zlepšení studijních podmínek nebo možnost se zapojit do schvalování významných dokumentů s celouniverzitním dopadem, jako třeba aktuálně projednávaného statutu univerzity. Z těchto důvodů představují volby do akademického senátu reálnou příležitost ovlivnit podobu univerzitního prostředí, ve kterém studujeme i pracujeme," dodává.

Kde najdu podrobnosti k volbám do AS UP?

Veškeré podrobnosti k volbám jsou shrnuty na webu upol.cz/volby. Celkem se do Akademického senátu UP dostane 24 kandidátů a kandidátek, za každou z osmi fakult dva akademici/čky a jeden studující. Do svých křesel usednou v polovině května 2026 a jejich mandát potrvá do května 2029.

Volby stručně a jasně

Web voleb do Akademického senátu UP

Kdy volit? Od středy 11. března 2026 (12:00) do středy 18. března 2026 (12:00).

Kde volit? Elektronicky v aplikaci na webu volby.upol.cz (po přihlášení univerzitními údaji) v sekci své domovské fakulty. (Pozor, souběžně probíhají v aplikaci také volby do fakultního senátu PdF.)

Volební aplikace

Kdo volí? Všichni akademici a akademičky i studenti a studentky UP.

Koho volit? Maximálně tři kandidáty, dva akademiky/čky a jednoho studujícího ze své fakulty. Aplikace neumožní udělení hlasů více kandidátům.

Seznam kandidátů a kandidátek za jednotlivé fakulty

Můžu zaznačit méně než tři kandidáty? Ano.

Když působím na dvou či více fakultách, za kterou volím? Volič, který je současně studentem i akademikem nebo je členem akademické obce více fakult, může hlasovat pouze jedenkrát. Na které fakultě bude hlasovat, si vybere před hlasováním ve volební aplikaci.

Volební programy a teze kandidátů/ek na jednotlivých fakultách:

– představení kandidátů/ek za Filozofickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Přírodovědeckou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Pedagogickou fakultu UP
– představení kandidátů/ek za Fakultu tělesné kultury UP 
– představení kandidátů/ek za Právnickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Fakultu zdravotnických věd UP

Na půdě Ústavního soudu ČR se uskutečnilo celostátní kolo soutěže Lidskoprávní moot court. Právnickou fakultu UP reprezentovaly dva týmy. Zásluhou Terezy Jamrožové, studentky 4. ročníku programu Právo a první věda, putovala do Olomouce cena pro nejlepší řečnici.

Celostátního kola se zúčastnilo šest týmů z českých právnických fakult. Pro soutěžící byla velkou zkušeností možnost vystoupit před odborným panelem v čele se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou. Studenti prezentovali své právní argumenty, reagovali na otázky panelu a snažili se přesvědčivě obhájit stanovisko zastupované strany.

Olomouckou fakultu reprezentovaly dva týmy, které si postup vybojovaly v prosincovém fakultním kole. I když se týmy PF UP neprobojovaly do nejužšího finále, tým ve složení Tereza Jamrožová, Vojtěch Franěk a Ondřej Lengyel se umístil na celkovém 3. místě. Tým složený z Ondřeje Jakšla, Ondřeje Matějíčka a Ondřeje Tomšů skončil na 5. místě. Porota ocenila individuální výkon Terezy Jamrožové a udělila jí titul nejlepší řečnice soutěže.

foto_sem_3

Letošní ročník Lidskoprávního moot courtu se zaměřil na téma diskriminace. Soutěžní případ řešil otázku, zda může být diskriminační přirážka 50 korun za nákup jízdenky u řidiče, pokud je možné zakoupit jízdenku online bez této přirážky. Právní argumentace týmů se soustředila zejména na to, zda takové opatření může nepřímo znevýhodňovat určité skupiny osob, například starší cestující nebo osoby s nižší digitální gramotností.

Tradiční soutěž Lidskoprávní moot court pořádá Česká společnost pro evropské a srovnávací právo.

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje nadané a motivované studenty. Jednou z možností, jak se mohou mladí lidé na své cestě posunout dál, získat zajímavé dovednosti a znalosti a dozvědět se i mnohé o sobě, je unikátní kurz Leadership Matters! Dita Palaščáková, která je jeho garantkou, vysvětluje v rozhovoru, komu je určen a co obnáší.

V březnu skončil další ročník programu Leadership Matters!. Byl to už třetí běh kurzu, je tedy ideální čas se s Ditou Palaščákovou ohlédnout a zhodnotit dosavadní zkušenosti.

Je za tebou další z kurzů leadershipu. Jaký byl?

Zatím nemáme evaluace od účastníků, ale z mého pohledu byl povedený. Vytvořil prostor, kde mladí lidé s chutí a ambicí měnit svět kolem sebe měli pravidelnou příležitost otvírat s odborníky témata týkající se vedení a řízení sebe a ostatních. Struktura kurzu je daná, ale každý ročník je „svou náladou“ trochu jiný, protože jiná je i skupina studentů a diskuzemi hýbou jiné společenské trendy a okolnosti. Ten letošní byl ovlivněný změnami globální i lokální politické situace. Podařilo se nám vytvořit otevřený prostor, kde mohli studenti i lektoři jít do hloubky. Oceňuju, že jsme se nebáli mluvit o vlastních pochybnostech, o selháních ani o velkých ambicích. V přednáškách a workshopech nejde jen o teorii, ale především o práci na sobě, o schopnosti dát a přijmout zpětnou vazbu a o odvahu vystoupit ze své komfortní zóny. Mám radost, že se nám podařilo vytvořit bezpečný prostor, kde se tohle všechno mohlo dít.

Když se podíváme pár let zpátky, co tě přivedlo na myšlenku podobný kurz na univerzitě otevřít?

Prvotní impuls přišel od tehdejšího prorektora Univerzity Palackého Víta Procházky, který přinesl inspiraci z univerzit ve Spojených státech. Tam je běžné, že školy systematicky podporují rozvoj leadershipu u studentů, a to nejen jako soubor manažerských dovedností, ale jako schopnost nést odpovědnost, orientovat se ve složitých situacích a aktivně přispívat ke společnosti. Když jsme o tom začali společně přemýšlet, dávalo nám smysl podobný program vytvořit i u nás. Studenti na naší univerzitě získávají velmi kvalitní odborné znalosti, ale často nemají dost prostoru pro rozvoj dovedností, které jsou pro jejich další profesní i osobní život stejně důležité.

Jako třeba?

Například strategické myšlení, řízení změn, práce s týmem, komunikace, rozhodování v nejistotě nebo vedení lidí. Právě tyto schopnosti často rozhodují o tom, jestli se z dobrého odborníka stane člověk, který dokáže iniciovat změny, nést odpovědnost a přirozeně vést ostatní. Přitom část studentů už během studia tyto role vlastně přirozeně přebírá: vedou studentské projekty, spolky, někdy i vlastní startupy nebo komunitní iniciativy. Chybí jim ale bezpečný prostor, kde by mohli své zkušenosti reflektovat, sdílet je s ostatními a propojit je s širším kontextem. Chtěla jsem proto vytvořit prostředí, kde se mohou učit z praxe, vzájemně se inspirovat a postupně si uvědomovat, jaký typ leadera vlastně chtějí být.

Jsou univerzity tím správným prostředím pro získání takových dovednosti? 

Myslím si, že právě univerzity mají v této oblasti jedinečnou roli. Nejsou jen místem předávání znalostí, ale i prostředím, kde se formují budoucí profesionálové, odborníci a často i lidé, kteří budou nést odpovědnost za směřování institucí nebo komunit. Leadership v našem pojetí totiž není pozice ani titul, ale spíše schopnost orientovat se díky hodnotám v komplexitě a nést odpovědnost za své jednání i za lidi kolem sebe. A jsem vděčná, že právě takové schopnosti je možné pod hlavičkou Talentovaný Palacký na naší univerzitě vědomě rozvíjet.

Jaký je výběr studentů? Kdo se může přihlásit?

Kurz je otevřen studentům napříč fakultami, ale výběr je záměrně selektivní. Nejde nám o průměrné „splnění podmínek“, ale o srozumitelnou motivaci a předchozí zkušenost. Uchazeči odpovídají písemně na čtyři otázky a po prvním kole výběru prochází osobním nebo skupinovým pohovorem, kde sledujeme mimo jiné jejich ochotu na sobě pracovat, přijímat zpětnou vazbu a aktivně přispívat do skupiny. Důležitá je pro nás vnitřní ambice růst a převzít odpovědnost za sebe a následně své projekty.

Co se naučí? Jaké schopnosti budou rozvíjet?

Kurz stojí na třech hlavních pilířích: sebereflexi, práci s druhými lidmi a strategickém uvažování o leadershipu. Nejde nám jen o to studenty naučit několik manažerských technik, ale spíše jim pomoci porozumět tomu, co znamená převzít odpovědnost v situacích, které jsou složité, nejisté a často se rychle mění. Velký důraz proto klademe na sebepoznání a práci s vlastními hodnotami. Studenti během kurzu reflektují své zkušenosti, přemýšlejí o tom, jak reagují ve stresu, jak se rozhodují a jaký typ lídra chtějí být. Součástí programu je také práce s odolností a sebepéčí, tedy schopností dlouhodobě zvládat tlak, pracovat s vlastní energií a udržet si v náročných situacích vnitřní stabilitu.

Druhou důležitou oblastí je práce s lidmi a komunikace. Studenti se učí dávat i přijímat zpětnou vazbu, pracovat s konflikty a budovat důvěru v týmu. Trénují také prezentaci a práci s publikem, protože schopnost jasně formulovat myšlenky a získat pro ně ostatní je pro leadership klíčová. Významnou část kurzu tvoří také řízení změn a orientace ve složitých situacích. Studenti se učí přemýšlet strategicky, rozhodovat se v nejistotě a pracovat s informacemi a daty při rozhodování. Důležitým tématem je také podnikavost a iniciativa, tedy schopnost vidět příležitosti, převzít odpovědnost za nápad a dotáhnout ho do realizace.

Kdo studenty tyto dovednosti učí?

Kurz je postavený na praktických cvičeních, simulacích a práci s konkrétními situacemi, které studenti sami přinášejí ze svého studijního nebo projektového života. Do programu zároveň vstupují lektoři a hosté z různých oblastí praxe, kteří sdílejí své zkušenosti s vedením lidí, řízením projektů nebo zvládáním změn. Studenti tak mají možnost vidět leadership z různých perspektiv a zároveň si postupně vytvářejí vlastní styl, jak s těmito situacemi pracovat.

Po třetím ročníku kurzu už je možné se ohlédnout: jaké tvoje představy se nenaplnily a co se naopak ukázalo jako velmi potřebné?

Některé věci už vidím realističtěji. Původně jsem si myslela, že budeme studenty učit konkrétní nástroje leadershipu, různé techniky plánování, vedení týmu, rozhodování nebo práce s konfliktem. Postupně se ale ukázalo, že ještě důležitější než samotné nástroje je vytvořit prostředí důvěry a otevřenosti. Teprve když se lidé cítí bezpečně, jsou ochotni sdílet vlastní zkušenosti, pochybnosti nebo chyby, a právě tam se odehrává největší učení. Na začátku jsem měla také určitou obavu, jestli je vlastně leadership jako téma na univerzitě dostatečně uchopitelný a potřebný. Není to klasická akademická disciplína a pracujeme s metodami, které jsou pro univerzitní prostředí někdy trochu netypické, například facilitací, koučováním, reflexí zkušenosti nebo prací ve skupině. Postupně se ale ukázalo, že právě tento přístup dává studentům něco, co jinde během studia často nezažijí.

Velmi dobře se také osvědčila interdisciplinarita kurzu. Do programu vstupují studenti z různých fakult a oborů, od humanitních věd přes medicínu až po přírodní obory. Díky tomu se během diskuzí potkávají různé perspektivy a zkušenosti, což celý program výrazně obohacuje. Zároveň jsme zjistili, že kurz vlastně není „nafukovací“. Každý rok narážíme na další témata, která by stálo za to otevřít – například networking, interkulturní komunikaci nebo práci v mezinárodních týmech. Ale čas je omezený a program musí zůstat soustředěný. Spíš než přidávat další a další moduly se snažíme držet prostor, ve kterém studenti mohou přemýšlet, diskutovat a učit se jeden od druhého.

Co mě velmi překvapilo a potěšilo, je silná potřeba mladých lidí mluvit o smyslu práce, hodnotách a osobní integritě. Leadership pro ně není otázka kariérního postupu nebo ambice, ale spíše hledání toho, jak mohou svou práci dělat odpovědně a s dopadem na společnost. V tom vidím velkou naději a zároveň snad potvrzení, že podobný prostor na univerzitě dává smysl.

Co se děje se studenty, kteří prošli těmito kurzy? Máš zpětnou vazbu, zda to, co se naučili, využívají v praxi?

S absolventy programu zůstáváme v pravidelném kontaktu. Řada z nich je dnes aktivní v různých organizacích a projektech mimo univerzitu, někteří zároveň působí i v různých strukturách Univerzity Palackého. Postupně se tak vytváří síť lidí, kteří mají podobnou zkušenost s programem a často se přirozeně potkávají i v dalších aktivitách.

Absolventy také zapojujeme do iniciativ spojených s programem Talentovaný Palacký, kde mohou sdílet své zkušenosti a inspirovat další studenty. Zároveň mezi nimi vznikla poptávka po tom, aby zůstali v kontaktu i dlouhodobě, proto nyní připravujeme alumni skupinu Leadership Matters. Jejím cílem je vytvořit prostor pro další setkávání, společné vzdělávání a profesní i osobní růst. Vnímám to jako přirozené pokračování programu, leadership se totiž nedá „naučit“ během jednoho semestru, je to spíš dlouhodobá cesta, na které je velmi cenné mít kolem sebe komunitu lidí, kteří procházejí podobnými výzvami.

Jak se podle tebe vlastně pozná leader?

Těch definic leadershipu je mnoho. Začnu ale tím, co leader podle mě není: není to funkce ani titul. Pozná se spíš podle toho, co se děje s lidmi kolem něj. Pokud lidé v jeho přítomnosti rostou, přebírají odpovědnost a mají chuť přicházet s vlastními nápady, je to velmi dobrý signál. Skutečný leader dokáže vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpečně, ale zároveň jsou motivováni překračovat vlastní limity. Má schopnost nést odpovědnost, přiznat chybu a držet směr i v situacích, kdy není všechno jasné a jednoduché.

Pro mě je v leadershipu velmi důležitá také otázka hodnot. Hodnoty nejsou jen abstraktní slova, jsou to principy, podle kterých se člověk rozhoduje ve chvílích, kdy je situace složitá nebo kdy je pod tlakem. Právě v takových momentech se ukazuje, jestli člověk dokáže jednat v souladu s tím, čemu věří, a nést za to odpovědnost.

Zároveň si myslím, že leadership vždy začíná u schopnosti vést sám sebe. Pokud člověk neumí pracovat se svými emocemi, nejistotou nebo vlastním egem, je velmi těžké dobře vést ostatní. A osobně bych řekla ještě jednu věc: pro mě je leadership také schopnost neztratit důstojnost a směr ani v náročných nebo nejistých situacích. Nejde o to mít vždy jasné odpovědi, ale dokázat zůstat pevný ve svých hodnotách, zachovat respekt k sobě i k ostatním a pokračovat dál. Právě v takových chvílích se podle mě skutečný leader nejvíc pozná.

Celý květen na kole, koloběžce, pěšky nebo poklusem, tedy udržitelně a aktivně – taková je v kostce výzva Do práce na kole. Už teď je ten správný čas, kdy se k ní spolu s univerzitou připojit a podpořit vlastní kondici i rozvoj infrastruktury pro cyklisty i pěší. Díky Udržitelné univerzitě je i letos pro studenty a zaměstnance UP připraven omezený počet bezplatných registrací.

Univerzita Palackého v Olomouci se i letos připojuje k celorepublikové výzvě Do práce na kole a zve své zaměstnance i studenty, aby během května vyměnili auto za kolo, koloběžku nebo vlastní nohy. Iniciativa podporuje zdravý životní styl, udržitelnou dopravu a ohleduplnější pohyb po městě. Cílem není nasbírat co nejvíce kilometrů, ale především jezdit pravidelně a ukázat, že každodenní cesta do práce či do školy může být šetrná k životnímu prostředí.

Jak výzva probíhá

Registrace probíhá tradičně do konce dubna prostřednictvím webu dopracenakole.cz, kde se účastníci přihlašují pod hlavičkou Univerzity Palackého. Stačí sestavit 2–5členný tým (možnost je ale i pro jednotlivce), do konce dubna se zaregistrovat a během května pak co nejpravidelněji jezdit do práce a z práce na kole, koloběžce, skejtu, vozíčku anebo chodit pěšky či běhat. Tyto způsoby lze kombinovat i s hromadnou dopravou. 

Univerzita má i letos připravenou podporu pro nejrychlejší zájemce – pro prvních 120 zájemců má vouchery na bezplatnou registraci do výzvy. Vyplatí se proto neváhat a přihlásit se co nejdříve. Na účastníky čekají také slevy a výhody u partnerů v Olomouci i celé republice.

video_sem

Univerzitní souboj

Stejně jako v předchozích letech, i letos bude probíhat univerzitní souboj fakult a součástí. V loňském roce se pod hlavičkou UP zapojilo 136 účastníků ve 46 týmech. Společně najeli 25 778 kilometrů a ušetřili 4,1 tuny oxidu uhličitého. Souboj fakult, v němž se hodnotí průměrná nejvyšší pravidelnost dojíždění všech týmů v rámci jednotlivých fakult či součástí, vyhrála přírodovědecká fakulta s průměrnou pravidelností 82,9 %.

Výzva Do práce na kole tak není jen individuální sportovní výzvou, ale také příležitostí k přátelskému soupeření mezi kolegy, týmy i fakultami. Každá cesta se počítá – ať už vede na kole, pěšky, nebo třeba i vlakem. Přidejte se letos i vy a pomozte společně s Univerzitou Palackého udělat další krok k zdravější a udržitelnější Olomouci.

Získat registraci zdarma

Víte, kolik druhů rostlin a živočichů žije ve vašem okolí? A kolik z nich dokážete objevit během obyčejné procházky? Zapojte se do celosvětové přírodovědné výzvy City Nature Challenge (CNC), do které se letos poprvé přidává také Olomouc. Účastníci budou od 24. do 27. dubna fotografovat volně žijící organismy a svá pozorování sdílet prostřednictvím platformy iNaturalist, kde je mohou nahrát až do 10. května. S určováním obtížněji poznatelných druhů pomohou odborníci i veřejnost.

Olomouckou výzvu připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Jejím cílem je během čtyř dnů shromáždit co nejvíce pozorování rostlin, živočichů a hub a upozornit na to, že i města skrývají překvapivé přírodní bohatství. „Chceme lidem ukázat, že příroda je všude kolem nás. Každé kvalitní pozorování má hodnotu a pomáhá dokumentovat místní biodiverzitu,“ říká organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

„City Nature Challenge vznikla v roce 2016 jako přátelská soutěž mezi California Academy of Sciences a Natural History Museum of Los Angeles County. Z původní lokální iniciativy se postupně stala globální občansko-vědní akce, do níž se každoročně zapojují stovky měst po celém světě,“ dodává hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie.

Jak se zapojit? 

Účast v City Nature Challenge je jednoduchá. Stačí vyrazit ven. Do parku, na sídliště, k řece nebo třeba do lesa na okraji města a pořídit tam kvalitní fotografie volně žijících organismů nebo jejich pobytových stop a nahrát je do aplikace iNaturalist. „Fotografie by měly být dobře zaostřené a doplněné o co nejpřesnější lokaci a čas pozorování. Do projektu nejsou zahrnuty pěstované rostliny ani zvířata chovaná v zajetí. Důležité je dokumentovat skutečně volně žijící přírodu,“ vysvětluje Věra Kafková, organizátorka a studentka přírodovědecké fakulty.  

Zapojit se může úplně každý – jednotlivci, rodiny s dětmi, školní skupiny i zájmové kroužky. Účastníci mají příležitost poznat nové druhy, objevit neznámá zákoutí svého města a strávit více času venku. „Výzva by měla přirozeně propojit lidi, kteří sdílejí zájem o přírodu a chtějí přispět k jejímu poznávání. Nejzajímavější příspěvky budou odměněny,“ motivuje účastníky Peter Adamík.  

Olomouc jako součást světové mapy biodiverzity 

City Nature Challenge Olomouc bude mapovat druhovou rozmanitost na území statutárního města a přispěje tak k dlouhodobému sledování stavu místní přírody. Organizátoři věří, že první ročník položí základ nové tradici, která bude v Olomouci růst stejně úspěšně jako v dalších českých i světových městech. 

Psychická zátěž zdravotníků, prevence syndromu vyhoření i nové možnosti podpory wellbeingu byly hlavními tématy konference Stay Well in Healthcare: Od stresu k rovnováze, kterou hostila malá kulturní scéna Sedmička v Olomouci. Setkání propojilo odborníky z oblasti psychologie, medicíny i technologických inovací a nabídlo aktuální výsledky výzkumu i praktické nástroje pro podporu duševního zdraví zdravotnických pracovníků.

Konference se uskutečnila v rámci projektu Apollo – Aplikace optimalizované well-being strategie u zdravotníků, který byl vytvořený na Fakultě zdravotnických věd UP a získal grant Technologické agentury České republiky. Program celodenní akce zahájili děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, vedoucí projektu Simona Dobešová Cakirpaloglu a vedoucí oddělení profesního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů Fakultní nemocnice Olomouc Vladimíra Odehnalová. V průběhu dne vystoupili například Michal Růžička, Jakub Havlín, Barbora Kutá, Miroslav Světlák, Adam Suchý či Radim Šlachta. „Pozvaní hosté představili témata od mindfulness a digitálních inovací ve zdravotnictví až po využití umělé inteligence nebo měření variability srdeční frekvence při sledování stresu,“ uvedla Simona Dobešová Cakirpaloglu. Celou konferencí provázela herečka a moderátorka Simona Babčáková.

Výzkum realizovaný mezi více než tisíci českými zdravotníky ukázal, že přibližně 46 % respondentů vykazuje vysokou míru emocionálního vyčerpání, které souvisí s vyšším výskytem úzkostí a depresivních symptomů. „Projekt proto kromě výzkumu rozvíjí také praktické nástroje podpory – mobilní aplikaci CalmAnna, která má zdravotníkům pomoci zvládat stres a předcházet vyhoření,“ zdůraznila Simona Dobešová Cakirpaloglu. Součástí projektu je také ekonomický model analyzující náklady spojené s psychickou zátěží zdravotníků a přínosy preventivních opatření. Výsledky naznačují, že systematická podpora wellbeingu může být z dlouhodobého hlediska efektivnější než řešení důsledků vyhoření a fluktuace zaměstnanců.

Jak správně poskytnout první pomoc, co se děje se srdcem při infarktu nebo co skutečně obsahuje energetický nápoj? Odpovědi nabídne Veletrh zdraví v Pevnosti poznání, science centru Přírodovědecké fakulty UP, který se uskuteční v pátek a sobotu 13. a 14. března. Interaktivní program propojí prevenci, medicínu i duševní pohodu a je určen školám i široké veřejnosti.

Návštěvníci se naučí poskytnout první pomoc při zástavě srdce pod vedením studentů Lékařské fakulty UP, sestaví rozložitelný model lidského mozku nebo absolvují zátěžový test srdce s vyhodnocením pomocí umělé inteligence. Chybět nebude ani téma energetických nápojů a jejich dopadu na dětský a dospívající organismus, péče o zuby se Zoubkovou vílou, dobrovolného dárcovství krve či účinných nástrojů pro zvládání stresu.

Ústřední myšlenku akce shrnuje její koordinátorka Šárka Kostková: „Zdraví je téma, které se dotýká každého z nás, ale často o něm přemýšlíme až ve chvíli, kdy něco nefunguje. My jsme chtěli vytvořit prostředí, kde se o něm dá mluvit otevřeně, srozumitelně a bez zbytečné odborné bariéry. Věříme, že když si člověk věci vyzkouší na vlastní kůži, mnohem lépe pochopí, co se v jeho těle odehrává a jak může své každodenní návyky měnit.“

Program se koná ve dnech Týdne mozku Akademie věd ČR. Pevnost poznání se k této celostátní iniciativě připojí přednáškami pedagožky Ivany Fellnerové z Přírodovědecké fakulty UP.

„Mozek je řídicím centrem našeho těla i emocí. Ovlivňuje, jak se učíme, jak reagujeme na stres i jak se rozhodujeme. Pokud porozumíme základním principům jeho fungování, můžeme lépe pečovat o své duševní zdraví a předcházet přetížení,“ uvádí Ivana Fellnerová, která je také autorkou návrhu obřího modelu mozku. Zájemci jej najdou v expozici Rozum v hrsti v 1. patře budovy.

Součástí víkendového programu 3v1 bude také pořad Odvrácená strana světla v planetáriu, chemická laboratoř zaměřená na prvky důležité pro lidské zdraví a kreativní dílna s výrobou želé bonbónů na podporu imunity. V Galerii Atom bude k vidění výstava komiksu o duševním zdraví iniciativy NA ROVINU. Podrobnější informace k programu jsou na webu Pevnosti poznání.

Jméno Olomouce znala jen z názvu sloučeniny olomoucin, se kterou pracovala ve svém výzkumu v Kyjevě. Do krajského města přijela Yuliya Krasylenko poprvé na konci roku 2015. Přivedlo ji sem stipen­dium Visegrádského fondu a studium buněčných mechanismů regulace cytoskeletu rostlin. Netušila, že se právě zde začne psát její nový životní příběh.

Do roku 2014 byl Krym jejím domovem. Na tomto poloostrově měla rozpracovanou doktorskou práci, dům v přírodní rezervaci u moře a neměla v úmyslu se stěhovat ani dlouhodobě pobývat v zahraničí. Po anexi poloostrova Ruskou federací přišla o bezpečí i možnost svobodně pracovat. Odmítla spolupráci s ruskými institucemi, zanechala rozpracovanou doktorskou disertaci věnovanou krymské vegetaci a vrátila se k rodičům do Kyjeva.

„Bylo to nesmírně bolestné a ta rána dodnes krvácí. Proto mě plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 nijak nepřekvapila. Vnímala jsem ji jako logické pokračování slabé reakce světového politického společenství na anexi území nezávislé země v samém středu Evropy. Dá se říci, že jsem patřila k první vlně uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské vojenské agrese,“ uvedla Yuliya Krasylenko.

Setkání s prezidentem Petrem Pavlem.

Díky podpoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a profesora Jozefa Šamaje znovu navázala na výzkum parazitických rostlin. V současné době působí na katedře biotechnologií a vede kurzy zaměřené na cytoskelet, systémovou biologii a pletivové kultury rostlin. Společně s kolegy z MUNI a MENDELU realizuje grant (GA ČR) zaměřený na ekologii jmelí a čeká na obhájení habilitační práce na odborném fóru.

Otevřené akademické prostředí, kolegové a přátelé z místní komunity jí umožnili znovu zakořenit. Naučila se česky, objevila místní krajinu a postupně si vytvořila hluboký vztah k univerzitnímu městu, které jí připomínalo domov jejího dětství ve Vinnitsi. Po roce 2022 za ní z Kyjeva přijeli i její rodiče a dnes v Olomouci žije společně s manželem. Olomouc vnímají jako svůj druhý domov.

Po vypuknutí války se přirozeně zapojila do pomoci nově příchozím Ukrajincům. Společně s dalšími dobrovolníky zajišťovala dopravu, tlumočení i základní orientaci v neznámém prostředí. Z této spontánní solidarity vzniklo společenství Ščedryk, které dnes nabízí vzdělávací, kulturní a integrační aktivity a vytváří bezpečný prostor pro ukrajinské děti i dospělé. „Ščedryk funguje především na dobrovolnické bázi a s minimálním rozpočtem. Prostory a odbornou podporu poskytují partneři jako Člověk v tísni, Charita, Slovo 21 nebo přírodovědecká fakulta,“ doplnila Yuliya Krasylenko.

Za tuto dlouhodobou dobrovolnickou práci byla v roce 2025 oceněna Univerzitou Palackého, přičemž samotné ocenění vnímá především jako uznání společného úsilí celé ukrajinské dobrovolnické komunity. Vedle vědecké práce a výuky studentů tak její životní příběh vypráví i o solidaritě, odpovědnosti a schopnosti vytvářet nový domov navzdory ztrátám.

Dobrovolnické centrum UP
Působí na regionální úrovni v roli zprostředkovatele dobrovolnických příležitostí v běžných i mimořádných situacích. Spolupracuje s Fakultní nemocnicí Olomouc, Maltézskou pomocí, Arcidiecézní charitou, Sdružením D a dalšími partnery, stejně jako s krajským krizovým štábem a složkami IZS.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.

Karel Eliáš, právník, vysokoškolský pedagog a hlavní autor současného českého občanského zákoníku, přijal nejvyšší poctu, kterou může Univerzita Palackého v Olomouci udělit. Stal se jejím čestným doktorem. Titul doctor honoris causa získal za mimořádné vědecké zásluhy a tvůrčí přínos v oblasti právní vědy a právní kultury.

Čestný doktorát Karlu Eliášovi byl udělen na návrh Vědecké rady Právnické fakulty UP a z rozhodnutí Vědecké rady UP. Slavnostně si jej převzal v Arcibiskupském paláci na shromáždění akademické obce.

Laureáta přítomným představil Václav Stehlík, děkan Právnické fakulty UP. „Profesor Karel Eliáš je všeobecně vnímán vědeckou i širší právnickou veřejností jako jedna z nejvýznamnějších osobností české právní vědy a právní kultury vůbec. Výrazně se uplatnil jako hlavní vědecký a legislativní autor současného českého občanského zákoníku ve spojení s celou rozsáhlou rekodifikací českého občanského práva,“ řekl Václav Stehlík s tím, že český občanský zákoník můžeme plně srovnat s nejlepšími zahraničními kodifikacemi všech zásadních osobních a majetkových poměrů. „Podstatný rozsah své dlouhodobě rozsáhlé a erudované publikační, další vědecké a pedagogické činnosti věnoval profesor Eliáš obnově právnosti v rámci právního státu a obecně uznávaných právních principů ve shodě s morálními principy,“ zdůraznil děkan.

foto_sem_4

Rektor Michael Kohajda připomněl přínos oceněného pro právnické vzdělávání. „Je známo, že profesor Eliáš vždy považoval výuku za integrální součást svého působení ve vysokém školství. A když hovořím o výuce, pak se tím míní nikoli memorování právní úpravy, ale snaha o kultivaci právního myšlení, právního jazyka a systematického, v historii zakotveného přístupu k právu. Styl jeho výuky je navíc primárně zaměřen na dialog se studenty,“ řekl Michael Kohajda.

Zástupci univerzity poté předali Karlu Eliášovi čestný doktorát v podobě diplomu a také pamětní medaili UP s dvojportrétem Josefa Dobrovského a Františka Palackého.

„Vážím si toho, že se Univerzita Palackého rozhodla ocenit výsledky mého působení a mé práce. Děkuji za to s upřímností a úctou. Vážím si této mimořádné pocty tím víc, že mi ji uděluje nejstarší moravská univerzita,“ uvedl Karel Eliáš. Vzpomněl, že olomouckou právnickou fakultu poprvé navštívil před třiceti lety, kdy se zúčastnil konference zaměřené na přípravu občanského zákoníku. „Ani ve snu mě tenkrát nenapadlo, že se civilní kodex stane mým osudem a spolyká mi tolik let života a sil.“

foto_sem_4

Část svého projevu věnoval hodnotám a postojům, které tvoří základy akademického světa i veřejného života. Hovořil o svobodě, demokracii nebo o přirozeném právu člověka brát se o vlastní štěstí. „Vymýtit tuhle lidskou touhu nedokázal nacismus ani komunismus. Věřím, že ani nikdo další,“ řekl mimo jiné. Upozornil také na stále narůstající právní regulaci, kterou označil za výron právnické hypochondrie.

Před setkáním v Arcibiskupském paláci přijal Karel Eliáš pozvání na právnickou fakultu, kde se mimo jiné zapsal do kroniky. Fakulta ji vede od svého obnovení v roce 1991.

Univerzita Palackého udělila od roku 1990 čestný doktorát pěti desítkám mimořádných osobností za jejich přínos poznání, rozvoji společnosti a šíření humanistických hodnot. Na návrh právnické fakulty to byli Simon Wiesenthal, Willibald Posch, Vladislav David a Otakar Motejl. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici na webu univerzity.

Karel Eliáš

V roce 1979 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na brněnské právnické fakultě v roce 1996 ukončil doktorské studium v oboru obchodní právo. Na téže fakultě habilitoval. V roce 2002 byl jmenován profesorem obchodního práva.

Po absolutoriu profesor Karel Eliáš působil jako podnikový právník. Roku 1991 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Následně byl pedagogicky činný na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde vedl katedru obchodního práva, později soukromého práva a posléze působil jako proděkan pro vědu a výzkum. Od roku 2016 působí pedagogicky na Právnické fakultě Trnavské univerzity v Trnavě.

Dlouhodobě je členem Vědecké rady PF UP a působí v oborové radě jejího doktorského studijního programu Teoretické právní vědy.

V roce 2012 byl za výjimečný celoživotní přínos právu uveden právnickou obcí do Právnické síně slávy.

Jak vypadá studium na Univerzitě Palackého doopravdy? Jak náročný je první semestr? A jaký je studentský život v Olomouci – univerzitním městě? Na podobné otázky letos odpovídali ambasadoři UP přímo ve třídách středních škol i na vzdělávacích veletrzích v Česku a na Slovensku. Prezentaci UP na roadshow i veletrzích zajišťuje oddělení marketingu ve spolupráci s takřka 150 studenty a studentkami, kteří jsou sdruženi v ambasadorském programu.

V těchto dnech vrcholí uchazečská kampaň, v rámci které se Univerzita Palackého od podzimu prezentovala na veletrzích Gaudeamus v Brně, Bratislavě a Praze a také na roadshow Kam na vysokú po slovenských městech: Trnava, Trenčín, Banská Bystrica, Poprad, Prešov a Košice. Kromě toho uskutečnil tým oddělení marketingu se studentskými ambasadory přes 60 výjezdů na střední školy a osobně se setkal s 2 075 středoškoláky. Roadshow po středních školách zavítala do všech koutů republiky od Bohumína přes Náchod až do Sokolova. Někde probíhaly prezentace v aulách, jinde v menších třídách, často formou otevřené debaty.

Právě osobní rozměr je pro tento formát klíčový. Nejde jen o předání informací o studijních programech – setkání nabízí také prostor pro konkrétní a někdy velmi praktické dotazy.

„Když přijedete přímo do školy, atmosféra je úplně jiná než třeba na veletrhu, kde je mnohem více lidí. Studenti se ptají na věci, které jsou pro ně opravdu důležité – přechod na vysokou školu, náročnost prvních zkoušek, možnosti stipendií nebo bydlení. Často z toho vzniká otevřený dialog, který je mnohem cennější než klasická prezentace,“ říká koordinátor výjezdů a ambasadorského programu Michael Kozák.

Přesvědčit se o tom, co středoškoláky zajímá, jelo do Brna na Gaudeamus i vedení UP.

Podle něj je cílem roadshow ukázat univerzitu autenticky a bez zbytečné stylizace. „Snažíme se být maximálně věcní a zároveň lidsky upřímní, což současná generace středoškoláků velmi oceňuje. Zájemci ocení, když slyší zkušenost přímo od studenta nebo někoho, kdo univerzitu zná zevnitř,“ dodává.

Vedle výjezdů na školy se UP představila také na vzdělávacích veletrzích Gaudeamus a Kam na vysokú. Veletržní prostředí je dynamické a intenzivní – během jednoho dne projdou kolem stánku tisíce studentů a je potřeba během několika minut vystihnout to podstatné.

Zatímco roadshow umožňuje delší diskuzi, veletrhy přinášejí širší zásah. Univerzita na nich oslovuje nejen studenty, ale i rodiče a pedagogy. Často jde o první kontakt s institucí, který může rozhodnout o tom, zda si uchazeč později podá přihlášku. Ty je možné formou e-přihlášky podávat ještě do 15. března. „Z průzkumů mezi zájemci o studium i mezi studenty prvních ročníků vyplývá, že mimo webové stránky univerzity považují za hlavní informační zdroje právě kontaktní kampaně v rámci veletrhů, roadshow nebo dnů otevřených dveří. Návštěva veletrhů vzdělávání je dokonce pro třicet čtyři procent z nich okamžikem, kdy se rozhodnou pro tu kterou vysokou školu,“ doplňuje Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Prezentace univerzity se přitom nezaměřuje jen na studijní nabídku. Důležitou součástí komunikace je i prostředí Olomouce jako studentského univerzitního města, možnosti zahraničních výjezdů, zapojení do výzkumu či studentských organizací a celková atmosféra univerzitního života. To všechno a mnohem více se uchazeči mohou dozvědět na webu univerzitnimesto.cz nebo v univerzitní UPlikaci.

Ambasadorský program: zkušenosti z první ruky

Významnou roli při roadshow i veletržních prezentacích hrají studenti zapojení do Ambasadorského programu UP. Program aktuálně sdružuje 150 ambasadorů, z nichž třetina se letos pravidelně účastnila výjezdů na střední školy.

Ambasadoři přinášejí osobní zkušenost – mluví o tom, proč si vybrali svůj obor, jak zvládli první semestr nebo co jim studium dalo nad rámec výuky. Jejich role však nekončí u náborových aktivit. Podílejí se také na dnech otevřených dveří, Olomouckém majálesu UP a zapojují se i do organizace významných univerzitních událostí a slavnostních aktů.

Pro samotné studenty znamená účast v programu možnost rozvíjet měkké dovedností – od veřejného vystupování přes práci s publikem až po organizační zkušenosti při větších akcích. Součástí práce s ambasadory jsou pravidelná školení zaměřená zejména na komunikaci a prezentační dovednosti, ale i neformální setkání, která posilují týmovou soudržnost.

„Ambasadorský program pro mě nebyl jen o reprezentaci univerzity, ale hlavně o lidech a zážitcích, které mi přinesl. Díky němu jsem poznala spoustu inspirativních studentů napříč obory. A právě mezi ambasadory jsem našla své nejbližší kamarády,“ říká Tereza Vocílková z navazujícího magisterského studia geoinformatiky a kartografie. Podle ní je největší hodnotou programu právě propojení studentů z různých fakult a možnost sdílet zkušenosti napříč obory.

Dlouhodobá práce, ne jednorázová kampaň

Roadshow ani veletrhy nejsou izolovanými akcemi, ale součástmi dlouhodobé komunikační strategie univerzity. Cílem není jen zvýšit povědomí o studijní nabídce, ale systematicky budovat vztah s budoucími uchazeči a ukazovat, že univerzita je otevřenou a přátelskou institucí.

Osobní přítomnost ve školách i na veletrzích tak zůstává jedním z nejdůležitějších nástrojů, jak přiblížit univerzitu mladým lidem v okamžiku, kdy se rozhodují o své další vzdělávací cestě.

Zájemci o zapojení do Ambasadorského programu UP se mohou hlásit od druhého ročníku bakalářského studia prostřednictvím e-mailu michael.kozak@upol.cz.

Rozvíjet argumentační schopnosti a ukázat, že filozofie není jen teorie, ale také skvělý trénink kritického myšlení, o to především jde v soutěži Nebojme se myslet!, kterou každoročně pro středoškoláky organizuje katedra filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Letošní ročník vyhráli gymnazisté Michael Černohlávek a Eva Švarcová. Českou republiku budou reprezentovat na Mezinárodní filozofické olympiádě.

Katedra filozofie FF UP uspořádala již šestnáctý ročník dvoukolové soutěže Nebojme se myslet!. Pravidelně se jí účastní studenti a studentky středních škol a středních odborných učilišť z předposledních a posledních ročníků. Prvního kola, které spočívá v psaní filozofických esejí, se letos zúčastnilo 120 studentů z různých míst celé České republiky. Do druhého kola, konaného v prostorách katedry filozofie FF UP, postoupilo na základě nejvyššího hodnocení dvacet z nich.

„Účastníci se věnovali úvahám, rozvíjeli své argumentační schopnosti, zvídavost i kreativní myšlení. V prvním kole psali esej v češtině, ve druhém pak v jednom ze světových jazyků. Mohli si vybrat ze čtyř nabízených témat, která zveřejňujeme až na začátku soutěžního dne. V prvním kole mají na zpracování 90 minut, ve druhém 120 minut,“ shrnul Pavol Labuda z katedry filozofie FF UP. Doplnil, že každá esej byla ve druhém kole anonymně posouzena čtyřmi zkušenými akademiky.

Letošní ročník vyhráli Michael Černohlávek z pražského Gymnázia PORG a Eva Švarcová z olomouckého Církevního gymnázia Německého řádu. Oba se v květnu zúčastní International Philosophy Olympiad (IPO), tedy Mezinárodní filozofické olympiády, která má v České republice velkou popularitu a v níž čeští účastníci dlouhodobě dosahují velmi dobrých výsledků. Loni se konala v italském Bari, letos se uskuteční v polské Varšavě.

„Kvalita esejí se hodnotí podle několika kritérií. Posuzujeme vztah k tématu, tedy do jaké míry se zvolený způsob zpracování vztahuje k vybranému citátu. Neposuzuje se však přesné historické zasazení, způsob uchopení tématu závisí na autorovi. Hodnotíme také míru filozofického porozumění. Práce by neměla být pouhým přehledem encyklopedických znalostí, ale měla by prokázat autorovu schopnost správně uchopit daný problém a kriticky o něm uvažovat. Důležitá je také argumentace. Autor by měl předložit platné a přesvědčivé argumenty na podporu svých stanovisek. Text tedy nemá být jen sledem dojmů, ale měl by mít přehlednou argumentační strukturu. Sledujeme i logickou koherenci, text by měl mít plynulou a vnitřně soudržnou stavbu. Za důležitou považujeme také originalitu. V ideálním případě by měl text vyjadřovat osobitost autorova přístupu i stylu a do určité míry odrážet jeho osobnost,“ vypočetl vedoucí katedry filozofie Tomáš Nejeschleba, který je zároveň odborným garantem soutěže. Více informací o IPO je k dispozici zde. Odkaz na aktuální ročník IPO najdete zde.

Správa kolejí a menz Univerzity Palackého má nové vedení. Do čela organizace, která každodenně ovlivňuje život tisíců studentů i zaměstnanců, nastoupil Jan Liška s dlouholetými zkušenostmi z gastronomie i provozu ubytovacích zařízení.

Jak sám Jan Liška říká, chce stavět především na otevřené komunikaci, aktivních lidech a odvaze přicházet s novými nápady.

Z baru až do čela kolejí a menz

Většinu profesního života strávil v gastronomii. „Prošel jsem barem, restaurací, hostelem i kavárnou,“ říká nový ředitel. Olomoucká veřejnost jej mohla potkávat například v podniku Long Story Short, který pomáhal rozjíždět a který se postupně stal vyhledávaným místem místních i turistů.

Zkušenosti však nezískával jen v soukromém sektoru. V posledním období působil v oblasti vojenského stravování, kde měl na starosti provoz ve specifickém a organizačně náročném prostředí. Právě kombinace kreativity z gastronomie a důrazu na systém a efektivitu z armádního prostředí podle něj může být pro Správu kolejí a menz cenná.

Aktivní lidé jako největší kapitál

Po nástupu do funkce jej nejvíce překvapilo množství aktivních a motivovaných lidí. „Kolik je tady fajn aktivních lidí, kteří mají zájem něco dělat a přicházejí s nápady,“ popisuje svůj první dojem.

Podle něj je právě lidský potenciál tím největším kapitálem organizace. Pokud se podaří vytvořit prostředí, kde budou zaměstnanci táhnout za jeden provaz a kde budou mít prostor realizovat své nápady, může se Správa kolejí a menz výrazně posunout.

ig_sem_https://www.instagram.com/koleje_menzy_olomouc/reel/DVYDkiWiALu/

Otevřenost a naslouchání jako cesta vpřed

Největší příležitost do dalších let vidí v otevřenosti směrem k veřejnosti – tedy nejen ke studentům a zaměstnancům univerzity, ale i k širší komunitě. „Příležitost vidím v otevření se veřejnosti a naslouchání jejich přáním,“ zdůrazňuje.

Zpětná vazba je podle něj klíčová. Studenty vyzývá, aby se nebáli ozvat: „Nebojte se přijít s náměty na zlepšení nebo přáními. Splnit všechno určitě nedokážeme, ale zpětná vazba je pro nás důležitá a rádi budeme budovat věci, o které je zájem.“

Zároveň však dodává, že důležitý je i aktivní přístup. „Pojďme si pořád jen nestěžovat, co je špatně, a navrhněme nové věci,“ vzkazuje studentům bydlícím na kolejích i těm, kteří pravidelně navštěvují menzy.

Sebevědomá organizace, která drží pohromadě

Jak by měla Správa kolejí a menz vypadat za několik let? Jeho vize je stručná, ale jasná: „Sebevědomá organizace akčních lidí, co táhnou za jeden provaz.“

Pokud se podaří propojit zkušenosti z praxe, energii zaměstnanců a otevřený dialog se studenty, mohou se koleje i menzy stát nejen funkčním zázemím, ale i místem, kde vznikají nové nápady a kde je radost pracovat i žít.

V prostorách kina Metropol se v průběhu letošního Akademického týdne uskutečnilo slavnostní předávání Cen rektora Univerzity Palackého za rok 2025. Mezi celkově sedmi oceněnými kategoriemi se již podruhé objevilo také ocenění za nejlepší diplomové práce v oblasti udržitelného rozvoje – kategorie, která vyzdvihuje závěrečné práce studentek a studentů zaměřené na témata environmentální, sociální i ekonomické udržitelnosti.

Univerzita Palackého dlouhodobě prosazuje principy udržitelného rozvoje napříč všemi oblastmi své činnosti – od každodenního provozu přes strategické řízení až po výuku a výzkum. Vedle konkrétních opatření, jako je snižování energetické náročnosti budov, odpovědné nakládání se zdroji nebo podpora šetrné mobility, proto klade důraz právě na vzdělávání a vědeckou činnost.

Závěrečné práce představují v tomto ohledu ideální prostor pro propojování teoretických poznatků s konkrétními výzvami současného světa. Studující v nich reagují na témata klimatické změny, ochrany biodiverzity, odpovědné spotřeby, sociální soudržnosti či udržitelného rozvoje měst a regionů. Cena rektora za udržitelnost proto oceňuje nejen vysokou odbornou úroveň a originalitu zpracování, ale také společenský přesah a potenciál přispět k pozitivní změně.

„Udržitelnost pro nás není módním pojmem, ale dlouhodobým závazkem. Chceme, aby se promítala nejen do praktického fungování univerzity, ale také do obsahu studia a výzkumu napříč fakultami. Oceněné diplomové práce ukazují, že naši studenti dokážou přicházet s promyšlenými a odborně podloženými řešeními aktuálních problémů. Právě takové přístupy jsou pro budoucnost společnosti klíčové,“ uvedla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Udržitelná univerzita proto poskytuje na závěrečné i jiné práce související s tématy udržitelného rozvoje finanční příspěvek. Využít jej můžou studující všech stupňů a lze o něj požádat kdykoliv během akademického roku. 

Diana Ritterová

1. místo

Analýza udržitelné mobility v Olomouci

Diana Ritterová je absolventkou magisterského studia a současně studentkou doktorského programu Rozvojová a environmentální studia. Ve své diplomové práci se zaměřila na udržitelnou mobilitu v Olomouci, na aktivní a dvoukolovou dopravu. Práce přináší metodicky vyspělé, prakticky využitelné podklady pro městské plánování, rozvoj udržitelné dopravy a podporu zdravého životního stylu.

Elena Skvortsova

2. místo

Cesty plastového odpadu na Univerzitě Palackého v Olomouci

Elena Skvortsova je absolventkou bakalářského studia a současně studentkou navazujícího magisterského programu Globální udržitelný rozvoj. Ve své práci se věnovala analýze fungování systému třídění plastového odpadu na UP a zmapovala hlavní bariéry informovanosti studentů a zaměstnanců. Výstupy přináší využitelné podklady pro zlepšení interního systému nakládání s odpady a podporu udržitelného provozu univerzity.

Kristýna Pernická

3. místo

Rizikové přírodní procesy a změna krajinné struktury na příkladu obce Vidče

Kristýna Pernická je absolventkou magisterského oboru Učitelství geografie pro střední školy. Ve své diplomové práci se zabývala rizikovými přírodními procesy a proměnami krajinné struktury v obci Vidče a identifikovala hlavní faktory, které ovlivňují její proměnu. Práce přináší podklady pro adaptaci krajiny a podporu udržitelného rozvoje obce.

Odstraňovat zažité předsudky a na základě faktů představit nejen možná rizika, ale i přínosy konopí setého, je cílem debaty O konopí bez předsudků. Šestý ročník debatního cyklu se uskuteční 11. března v Pevnosti poznání Univerzity Palackého za účasti špičkových odborníků v oboru. Zaměří se mimo jiné na problematiku psychomodulačních látek a legislativní změny v této oblasti, využití konopí jako technické plodiny v zemědělství i různých odvětvích průmyslu či tuzemské i zahraniční zkušenosti s léčebným konopím.

„Hlavním cílem moderovaných debat je destigmatizace a dekriminalizace užívání konopí. Od prvního ročníku se snažíme změnit pohled veřejnosti na konopí a objasňovat, že plodina má celou řadu přínosů nejen v humánní i veterinární medicíně, ale také v zemědělství, průmyslu a v neposlední řadě i pro životní prostředí. V průběhu času postupně došlo k velkým změnám, a to i v oblasti užívání léčebného konopí. Řada bariér padla a tento proces stále pokračuje. Aspektů, o nichž je v souvislosti s konopím třeba hovořit, je ale stále celá řada, proto se neobáváme toho, že by se téma vyčerpalo. I letos přijali pozvání špičkoví hosté, kteří se podělí o své bohaté znalosti i zkušenosti,“ uvedl organizátor cyklu, moderátor debat a odborník na biochemii léčivých rostlin Petr Tarkowski z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého.

„Hlavním cílem moderovaných debat je destigmatizace a dekriminalizace užívání konopí. Od prvního ročníku se snažíme změnit pohled veřejnosti na konopí a objasňovat, že plodina má celou řadu přínosů nejen v humánní i veterinární medicíně, ale také v zemědělství, průmyslu a v neposlední řadě i pro životní prostředí." Petr Tarkowski

Hlavním hostem debaty bude přední český adiktolog, autor konceptu regulace psychomodulačních látek a poradce v oblasti protidrogové politiky Viktor Mravčík, který působí na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a ve sdružení Podané ruce.

„Je duchovním otcem legislativních změn v oblasti psychomodulačních látek, jejichž schválení představuje světový unikát. Poprvé byla definována skupina látek, kterou je potřeba vzhledem k jejich možným zdravotním či sociálním dopadům regulovat, ale nikoliv zakázat. První položkou v seznamu regulovaných psychomodulačních látek je v tuzemsku od letošního roku kratom. Nově ho mohou prodávat jen certifikovaní prodejci v kamenných obchodech a pouze dospělým. Legislativní změny v Česku mohou být inspirací pro další země, zájem je veliký,“ doplnil Tarkowski.

Svět byznysu i akademické prostředí bude reprezentovat sociální a medicínský antropolog Tomáš Ryška. Vedle působení na Vysoké škole ekonomické v Praze a třicetileté praxe ve výzkumu konopí je ředitelem firmy Astrasana Pharma a zakladatel projektu Kanape pro pacienty.

O využití konopí například ve stavebnictví, zemědělství, potravinářství či textilním průmyslu bude hovořit prezidentka konopného klastru Czechemp a mezinárodně uznávaná expertka na bioekonomiku a pěstování konopí Hana Gabrielová. Cílem je změnit pohled veřejnosti na konopí, které má celou řadu pozitivních využití od léčiva v humánní i veterinární medicíně, přes potravinářství textilní průmysl až po stavebnictví.

Debata se uskuteční od 17:30. Je určena primárně studentům Univerzity Palackého, ale vítáni jsou i ostatní zájemci o problematiku. Vstup je zdarma.