Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Tři desítky zahraničních odborníků přivítala v uplynulých dnech Cyrilometodějská teologická fakulta UP, aby v rámci již pátého International Teaching Weeku (ITW) vedli přednášky a workshopy z oblasti teologie, sociální práce, sociální pedagogiky a mediální etiky. Pozvání přijali lektoři z Keni, USA či Malty, online se připojili přednášející z Islandu, Gruzie nebo Irska.

Například Eberhard Bons ze Štrasburku vedl přednášku z biblistiky, přiblížil, jak se ve starověkém blízkém východě chápaly sochy bohů a pak v tomto kontextu vysvětlil několik pasáží ze starozákonních proroků.

Sigríður Guðmarsdóttir z Islandu přednášela o modré teologii, tedy o ekoteologii vody. Ukázala, jak spolu souvisí voda, Arktida a teologie, a nakonec vše provázala se svátostmi, zejména se svátostí křtu.

foto_sem_4

Ann Kiriru z Keni zase hovořila o vztahu církví k boji mladých lidí za sociální spravedlnost v Africe. Zaměřila se na bariéry a příležitosti při spolupráci mezi mladou generací a církvemi. Došlo i na diskuzi o politické situaci, postojích mladých a podpoře církve v zemích účastníků.

International Teaching Week byl i příležitostí k setkání se zahraničními studenty, do Olomouce totiž přijela více než padesátka mladých lidí z Ukrajiny, Rakouska, Slovinska, Polska či Chorvatska.

foto_sem_4

„Letošní ročník byl bohatý nejen z geografického hlediska, ale také z hlediska přístupů k teologii. Zúčastnili se jej studenti z velkého množství zemí. Přednášky ale byly srozumitelné a praktické a diskuze se nesly v duchu naslouchání a porozumění pohledu druhého,“ shrnul Dominik Opatrný, proděkan pro zahraničí, pod jehož vedením Zahraniční oddělení CMTF UP týdenní program připravilo.

International Teaching Week nabízí studentům i veřejnosti možnost setkat se s odborníky ze zahraničí a poznat, jak se vyučuje na zahraničních univerzitách. Akce je také skvělou příležitostí k seznámení českých a zahraničních studentů. Na CMTF se ITW uskutečnil již popáté.

Delší tradici na UP má International Teaching Week na Fakultě tělesné kultury UP, kde ho pravidelně dvakrát ročně pořádají již od roku 2012. Zatím poslední se na jaře nesl v tanečních rytmech (psali jsme zde). Nadcházející, již 26., ITW se koná ve dnech 24.–28. listopadu a na fakultě během něj přivítají lektory z Izraele, Kanady, Finska nebo Lotyšska. Více zde.

Univerzita Palackého se zapojila do kampaně Statutárního města Olomouce, které vyzývá k přehlášení k trvalému pobytu na území Olomouce pro ty, kteří ve městě dlouhodobě žijí. Magistrát motivuje peněžitým darem, výzva platí do konce kalendářního roku. 

„Mezi lidmi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí a ve městě přitom nemají hlášený trvalý pobyt, je celá řada zaměstnanců naší univerzity. Sám jsem nakonec donedávna patřil mezi ně. V mém případě hrál klíčovou roli fakt, že mám opravdu blízko k místu, odkud pocházím a kam se pravidelně vracím,“ říká Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP s tím, že svůj dosavadní pobyt v Olomouci vnímal tak, že je v univerzitním městě vlastně trochu "na návštěvě" a že se jednou vrátí do Pece pod Sněžkou, kde má své kořeny. „Ovšem z původní návštěvy je už skoro dvacet let, je tedy nejvyšší čas jít příkladem, zvlášť v kontextu mé role prorektora pro společenskou odpovědnost. Finanční dar za přehlášení věnuji Nadačnímu fondu UP,“ doplňuje Matěj Dostálek.

Společně s kolegy Michalem Nguyenem z Filozofické fakulty UP a Zuzanou Huňkovou z referátu udržitelného rozvoje UP navštívil na začátku letošního listopadu olomoucký magistrát, kde se k trvalému pobytu přehlásili.  K přehlášení postačí navštívit Magistrát města Olomouce v Palackého ulici, žadatel s sebou musí mít občanský průkaz a doložit, že v Olomouci skutečně bydlí například nájemní smlouvou, dokladem o vlastnictví nemovitosti nebo čestným prohlášením vlastníka nemovitosti, kterou žadatel užívá. Snadno pak lze požádat i o nový občanský průkaz. „Celý proces netrval ani dvacet minut, všichni byli milí a je tam i dětský koutek, což jsem ocenila, protože jsem k přihlášení trvalého pobytu šla se synem,“ popisuje Zuzana Huňková.

Motivační kampaň Statutárního města Olomouce má za cíl přimět obyvatele, kteří ve městě dlouhodobě žijí, ale nemají zde trvalý pobyt, aby si jej zřídili. Důvodem je spravedlivější přísun financí z rozpočtového určení daní, které se odvíjí od počtu přihlášených obyvatel. Tento krok pomůže městu získat více prostředků na služby, které poskytuje nejen svým obyvatelům, ale i celému regionu – například na dopravu, údržbu zeleně či sportoviště. Každý, kdo se do konce roku 2025 přihlásí k trvalému pobytu, získá od města finanční příspěvek 10 000 Kč. Podrobnější informace ke kampani jsou k dispozici zde.  

Dobrým tipem, kde získat potřebné informace a usnadnit si komunikaci s městem, je Portál Olomoučana. Pro všechny nově přihlášené obyvatele Olomouce totiž nastává také povinnost platit za odpady, což je možné právě přes tento portál.

Diplomová práce Václava Haláska, absolventa katedry historie FF UP, získala Cenu Edvarda Beneše druhého stupně. Laureát obdržel ocenění v kategorii Historie 20. století, a to za práci s názvem Poválečný odsun německého obyvatelstva a reflexe nacistické okupace v kronikách farností bývalého niského komisariátu vratislavské diecéze.  

Šestadvacet prací, z toho patnáct v kategorii Historie 20. století, jedenáct pak v kategorii Sociologie. Takový byl 30. ročník Ceny Edvarda Beneše, kterou pravidelně vyhlašuje město Sezimovo Ústí pro studenty vysokých škol. Slavnostní vyhlášení soutěže, v níž uspěl i absolvent katedry historie FF UP Václav Halásek, se uskutečnilo v Památníku E. Beneše v Sezimově Ústí.

„Upřímně jsem to vůbec nečekal. Nepovažuji se za výborného studenta a byl jsem přesvědčený, že budu muset svou práci ještě několikrát přepracovávat a odevzdání odložit. O to víc mě překvapilo pozitivní hodnocení od mého vedoucího, pana doktora Pavla Kreisingera, který mě zároveň povzbudil, abych práci do soutěže o Cenu Edvarda Beneše přihlásil. Právě jeho zásluha je tak na tomto ocenění zásadní. Co se týče mých pocitů, myslím si, že si význam ocenění naplno uvědomím až s odstupem času,“ uvedl Václav Halásek.

Téma jeho diplomové práce jej provázelo od bakalářského studia. Zpočátku se mu okrajově věnoval v jedné seminární práci.

„Už tehdy jsem si uvědomil, jak bohatým pramenem jsou farní kroniky bývalého niského komisariátu a plánoval jsem se mu v budoucnu věnovat podrobněji. Téměř všechny zdejší kroniky jsou v digitalizované podobě dostupné v digitální badatelně Zemského archivu v Opavě, takže největším problémem nebylo se k nim dostat, ale samotné studium. To bylo velmi časově náročné, protože kroniky jsou psány převážně německy a kurentem. I proto jsem i magisterské studium o rok prodlužoval,“ doplnil laureát ocenění ke vzniku své závěrečné práce.

Studium historie vnímá absolvent magisterského studijního programu Historické vědy spíše jako koníček než profesní cestu. 

„V současnosti se více soustředím na praktické věci. Chtěl bych si například zajistit vlastní bydlení. Až se mi to podaří, rád se znovu vrátím k historii i odborné práci v oboru,“ uzavřel absolvent UP.

Soutěž o Cenu Edvarda Beneše je určena mladým historikům a sociologům. Každoročně ji vyhlašuje Sezimovo Ústí ve snaze podchytit zájem studentů vysokých škol o výzkum a odborné zpracování témat ze sociologie a historie 20. století. Cena se uděluje vždy k 28. říjnu nejlepším bakalářským a magisterským pracím. 

Nové nádoby na bioodpad, vratné tašky na třídění a snadno dostupné informace – to vše mají k dispozici studenti a studentky ubytovaní na kolejích Univerzity Palackého. Díky spolupráci Udržitelné univerzity a Správy kolejí a menz se daří systém třídění rozvíjet a zapojovat do něj stále více ubytovaných.

Možnost vyzvednout si na začátku akademického roku set tašek na tříděný odpad mají díky spolku Udržitelný Palacký studenti UP již několik let. Díky Udržitelné univerzitě se tento směr daří dále rozvíjet, letos v září si tak mohli studenti zdarma zapůjčit třídicí sety při hromadném výdeji přímo na kolejích nebo na stánku na MEET UPu. Výdej dále pokračuje v kancelářích referentek ubytování SKM.

Kromě tašek, které jsou určeny přímo do pokojů a ubytovaní si je vynášejí sami do kontejnerů v blízkosti kolejí, jsou k dispozici také koše na tříděný odpad ve studovnách. Letošní novinkou je pak možnost třídit kromě papíru, skla či plastů společně s kovy a tetrapaky také bioodpad.

Speciální nádoby na bioodpad mohou studenti vynášet do čtyř nových kompostérů – na Envelopě, Neředíně, ve Chválkovicích i u Rošiček. O nádoby do pokojů lze požádat na webu.

„Základem správného třídění není jen dostatek dostupných míst, kam odpad vyhodit. Neméně důležité je třídit správně – tedy vědět, co do kterého z košů patří, a co naopak ne. Ve spolupráci s oddělením marketingu jsme proto připravili informační letáky, plakáty, samolepky s QR kódem a webové stránky, které studentům pomohou,“ říká Nikola Křížová, referentka udržitelného rozvoje UP.

Správa kolejí a menz proto vybavila každé patro kolejí přehledným plakátem o třídění odpadu, stručný leták doprovází také každý vypůjčený třídicí set. Postupně se rozšiřuje také označení dveří buňkových i samostatných pokojů samolepkami s QR kódem, který vede na web Udržitelné univerzity. Zde zájemci naleznou nejen odpověď na otázku, co kam vyhodit, ale také mapu kontejnerových stanovišť v blízkosti kolejí či další informace o třídění odpadu v Olomouci.

„Na kolejích UP bydlí okolo 4 200 studentek a studentů. Pokud jim umožníme správně třídit, můžeme tak pomoci zamezit tomu, aby opravdu velké množství odpadu skončilo zbytečně na skládce či ve spalovně. Místo toho bude mít šanci na recyklaci nebo jiné smysluplné využití. Podobně je tomu u gastroodpadu z našich menz, který již několik let míří do bioplynové stanice, kde z něj vzniká teplo, elektřina a hnojivo,“ uvádí ředitel SKM Radek Koněvalík.

Používání umělé inteligence při tvorbě kvalifikačních prací, informace o stěhování některých pracovišť fakulty do objektu Hanáckých kasáren či přípravy na volbu děkana fakulty. Nejen těmto tématům se věnovalo nedávné jednání Akademického senátu Pedagogické fakulty UP.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP se během listopadového zasedání zabývali několika tématy. Nejprve debatovali o předloženém Stanovisku k používání generativních modelů AI v souvislosti s tvorbou kvalifikačních prací na PdF UP. Dokument představil děkan fakulty Vojtech Regec, poté jeho vznik i smysl přiblížil senátor Kamil Kopecký, ředitel Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. Oba připomněli, že se jedná o téma, které se v čase rychle vyvíjí a že nově vzniklý dokument navazuje na již vydané doporučení UP.  

Stanovisko, které zpřesňuje situaci s ohledem na Pedagogickou fakultu UP, vzali senátoři a senátorky na vědomí. Má přispět k ochraně jak studujících, tak pedagogů a čtenář v něm najde informace o tom, co je při použití AI na fakultě vnímáno jako kritické, zakázané, například že AI neslouží k nahrazení primárních zdrojů, generování fiktivních dat či neveřejných citací. Zároveň se lze v dokumentu dočíst, že Pedagogická fakulta UP naopak podporuje využití AI k získání širší inspirace, dalších nápadů či k stylistické úpravě. Profesor Kamil Kopecký, spoluautor stanoviska, v závěru svého komentáře zdůraznil, že za finální práci vždy odpovídá autor, tedy student či studentka. Připomněl také, že Univerzita Palackého v dané oblasti už i nabídla možnosti proškolení, a to jak studujících, tak zaměstnanců.  

Během jednání zazněla též informace o pokračujících rekonstrukčních pracích v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí i to, že se některá pracoviště stěhují na určitou dobu do zrevitalizovaných prostor v Hanáckých kasárnách na tř. 1. Máje.

Zcela zásadním tématem jsou pro PdF UP blížící se volby děkana. K tématu se před senátory vyjádřil předseda senátní volební komise Tomáš Hubálek (katedra společenských věd), který nejprve shrnul dosavadní dění a poté přiblížil scénář následujících událostí. Ten senátoři a senátorky PdF UP schválili. Volební komise AS PdF UP obdržela do stanoveného termínu dva návrhy na kandidáta na děkana – v obou případech byl navržen stávající děkan Vojtech Regec. V této návaznosti Tomáš Hubálek připomněl datum 19. listopadu, což je termín, kdy se kandidát na děkana PdF UP setká s akademickou obcí fakulty, a neméně důležité datum 3. prosince, kdy se volba kandidáta na děkana uskuteční.

Vědci z Právnické fakulty UP se od ledna stanou součástí významného evropského projektu PARTICON-EU. Projekt, financovaný z programu Evropské komise CERV – Citizens, Equality, Rights and Values, se zaměřuje na to, jak mohou občané aktivně spoluutvářet ústavní systémy a jak tato participace přispívá k posilování důvěry, legitimity a odolnosti demokracií v Evropské unii.

PARTICON-EU (Participatory Constitutionalism in Europe) přináší originální koncept „Constitutionalism 3.0“, který spojuje právní teorii, empirický výzkum i občanskou zkušenost. Tento inovativní přístup sleduje, jak se ústavy stávají „živými dokumenty“ – nejen právními texty, ale i prostorem pro dialog mezi státem a společností. Projekt si klade za cíl vytvořit nový nástroj, takzvaný SEC Index (Social Embeddedness of Constitutions Index), který umožní měřit, nakolik jsou ústavy jednotlivých členských států EU zakořeněny ve společnosti a jaké faktory podporují, nebo naopak oslabují jejich legitimitu.

Na projektu spolupracuje excelentní mezinárodní konsorcium vedené Jagellonskou univerzitou v Krakově (Polsko). Mezi partnery patří mimo Univerzitu Palackého také Università degli Studi di Milano (Itálie), Centre National de la Recherche Scientifique (Francie), Univerzita Komenského v Bratislavě (Slovensko), Eötvös Loránd University Budapest (Maďarsko), doplněné o významné evropské nevládní organizace z oblasti lidských práv a demokracie.

Olomoucký tým, vedený Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, tvoří dále Lucie Tungul a Ondřej Filipec z katedry politologie a společenských věd a Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva.

Právnická fakulta bude zároveň vedoucím partnerem pracovního balíčku č. 13 (WP13) s názvem Participatory Constitutionalism for the Next Generation, který se zaměřuje na vzdělávání a aktivní zapojení studentů do objevování principů participativního konstitucionalismu. Cílem WP13 je rozvíjet ústavní povědomí a občanské dovednosti nové generace prostřednictvím praktického, tvořivého a digitálně orientovaného učení.

„Projekt PARTICON-EU představuje nový přístup v evropském výzkumu demokracie a právního státu. Propojuje akademickou teorii s občanskou praxí, analyzuje ústavní kultury v osmi evropských zemích a vytváří nástroje, které mohou pomoci institucím EU i národním vládám lépe porozumět vztahu mezi občany a ústavními institucemi," řekl Ondrej Hamuľák, vedoucí olomouckého týmu.

Zapojení Právnické fakulty UP potvrzuje rostoucí mezinárodní prestiž olomoucké právnické vědy a její důležitou roli v evropské debatě o demokracii, právním státu a participaci občanů.

Přednášky a prezentace odborníků z České a Slovenské republiky nabídl 17. ročník Moravské konference fetomaternální medicíny. Celodenní akci s tematikou komplexní péče o těhotnou ženu a plod již tradičně hostila aula Právnické fakulty UP. Spolupořadateli konference jsou Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a Ústav porodní asistence FZV UP. Odborný program přilákal dvě stovky účastníků.

„Program konference je určený jak pro lékaře z klinických a ambulantních pracovišť, tak i pro nelékařský zdravotnický personál,“ uvedl za organizátory Marek Ľubušký, vedoucí lékař Centra fetální medicíny Fakultní nemocnice Olomouc. Vedle něj vystoupili další specialisté z českých a slovenských nemocnic a fakult, namátkou přednosta Ústavu lékařské genetiky Fakultní nemocnice Olomouc a bývalý rektor UP Martin Procházka, porodník, gynekolog a anesteziolog Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, specialistka na onemocnění těhotných roztroušenou sklerózou a členka týmu Centra fetální medicíny Ústavu pro péči o matku a dítě Petra Hanulíková či host ze Slovenska, lékař Gynekologicko-porodnické ambulance Univerzitní nemocnice Bratislava Miroslav Korbeľ. V průběhu dopoledních a odpoledních bloků se hovořilo o růstové restrikci plodu z pohledu genetiky, vlivu mateřské obezity na perinatální výsledky i mateřské úmrtnosti na Slovensku. Blok přednášek uzavřela panelová diskuze.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda, děkan Právnické fakulty UP Václav Stehlík, ředitel FNOL Roman Havlík a přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky Lékařské fakulty UP a FNOL Jaroslav Klát.

Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč navštívil Univerzitu Palackého. Nejprve se potkal s rektorem Michaelem Kohajdou, poté hovořil s děkanem filozofické fakulty Janem Stejskalem. Debatoval i se studenty a studentkami ukrajinistiky.

Dosavadní spolupráce s Ukrajinou v oblasti vysokoškolského studia a její další možnosti. A taky všemožná pomoc studentům a studentkám z Ukrajiny nejen v rámci studia, ale i v životě samém. Především o těchto tématech se vedla debata mezi rektorem UP Michaelem Kohajdou a velvyslancem Ukrajiny Vasylem Zvaryčem. Schůzky se zúčastnily také Ivona Barešová, prorektorka pro mezinárodní vztahy UP, a Naděžda Šišková, členka katedry mezinárodního a evropského práva z PF UP. Společně s ukrajinským velvyslancem byli v pracovně rektora také tajemník a tajemnice velvyslanectví Andrii Korol a Nadiia Malovana.

Hned v úvodu schůzky reagoval rektor UP na aktuální události na české politické scéně. „Vlajka Ukrajiny je na Univerzitě Palackého vyvěšena od jejího napadení Ruskem v únoru 2022, a to v úctě, kterou univerzita ke statečně se bránící zemi a jejím lidem chová. Nehodláme na tom nic měnit, dokud současnou válečnou vřavu na Ukrajině nenahradí setrvalý mír,“ ubezpečil rektor ukrajinskou návštěvu. Poté shrnul stávající spolupráci v oblasti studia. V rámci debaty pak zazněly i informace o pomoci, kterou uskutečnila UP, její studenti i zaměstnanci v rámci nejrůznějších sbírek i jiných aktivit.

foto_sem_4

O spolupráci ve vysokoškolském studiu hovořil Vasyl Zvaryč také s děkanem FF UP Janem Stejskalem. „Představil jsem panu velvyslanci a jeho doprovodu naše odbornice, vedoucí katedry slavistiky spolu se všemi akademičkami z její ukrajinské sekce. Setkání v mé pracovně se zúčastnil i kolega David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky. Informovali jsme ho také o obrovské práci, kterou naše ukrajinistky odvedly a odvádějí právě během války nejen ve prospěch ukrajinských studentů, ale i Ukrajinců hledajících ochranu v naší zemi. David Livingstone pak promluvil o svém neutuchajícím úsilí, s nímž pomáhá s výukou angličtiny ukrajinským akademikům přímo na Ukrajině i prostřednictvím online výuky. Věřím, že pan velvyslanec porozuměl, že jsme na filozofické fakultě velmi hrdí na výše uvedené kolegyně a kolegu pro jejich akademické schopnosti i občanské postoje,“ shrnul Jan Stejskal.

foto_sem_4

Dodal, že během setkání hovořili zúčastnění v jeho pracovně i o stavu olomoucké ukrajinistiky, o počtech ukrajinských studentů na FF UP, o projektech, které se chystají s ukrajinskými univerzitami, ale i obtížích stran nostrifikací ukrajinských diplomů, o věkových rozdílech českých a ukrajinských uchazečů o studium či nutnosti harmonizace zákonodárství v souvislosti s očekávaným vstupem Ukrajiny do EU.

V závěru setkání ukrajinský velvyslanec nabídl svou pomoc a debatoval se studenty ukrajinistiky. Poslechl si prezentaci, v níž dvě posluchačky uvedeného oboru popisovaly život studenta z Ukrajiny na FF UP, především na katedře slavistiky. Hovořily o tom, jak jim fakulta i katedra vyšly vstříc při nástupu do studia, jaké mají možnosti při studiu i mimo něj. Popisovaly také, jaké se jim nabízejí kulturní aktivity a akce, kde všude mají možnost se během studia realizovat a jak se vlastně učí tady, v ČR, o své vlastní kultuře. Poté Vasyl Zvaryč představil svou dosavadní profesní kariéru, zajímavě promluvil o své životní dráze diplomata, hovořil i o tom, s čím se potýká nyní, v časech ruské agrese a války na Ukrajině. V debatě se studenty hovořil a zároveň i ocenil vznik studentského spolku s názvem Nekráčej sám. Této iniciativě přislíbil i pomoc ze strany velvyslanectví. 

foto_sem_4

„Pan velvyslanec ocenil veškeré aktivity, měl radost, že zde studenti nejsou nuceni k asimilaci, ale především k integraci, že mají prostor realizovat sebe a reprezentovat ukrajinský národ v této těžké době. Děkujeme velmi i za knižní dárek, přivezl nám asi šestnáct různých publikací, které se věnují kultuře a historii, také jazykům a mezinárodním vztahům,“ uzavřela vedoucí sekce ukrajinistiky Radana Merzová.  

Pět večerů s festivalem Opera Schrattenbach 2025. Dvacátý ročník olomoucké přehlídky soudobé hudby začne už 12. listopadu a nabídne i operní novinku Zjevení svatého Jana slovenského skladatele Petera Martinčeka. 

Jubilejní ročník přehlídky zahájí v Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého křest Souborné edice korespondence Bohuslava Martinů. Tato edice, vznikající od roku 2016 pod vedením týmu Pedagogické fakulty UP, obsahuje již jedenáct vydaných svazků a představuje dosud nejrozsáhlejší soubor dopisů skladatele. O týden později, 18. listopadu, se na tomtéž místě uskuteční koncert skladatelů tvůrčího centra Olomouc – Tomáše Hanzlíka, Milady Červenkové a Víta Zouhara. Za vrchol letošního ročníku je pak považována operní novinka slovenského skladatele Petera Martinčeka Zjevení svatého Jana. Monoopera pro tenor a klavír se vrací ke knize knih a tématu biblických proroctví.

Opera Schrattenbach 2025

12.–21. 11. 2025

Kaple Božího Těla UC UP

„Mezi ostatními koncertními programy se nejvíc těším na Fotojatka Jana Flašky, který svůj projekt definuje velice výstižně: Projekce tvůrčí a dokumentární fotografie s hudebním doprovodem, doplněná mluvenými vstupy, balancujícími někde mezi přednáškou, stand-up komedií, improvizovaným trapnem a řešením nenadálých technických problémů,“ uvedl za organizaci festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy PdF UP.

Přehlídka, kterou pořádá Tvůrčí centrum Olomouc ve spolupráci s katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Statutárního města Olomouc, přiváží do Olomouce nové hudební formy už od roku 2004. Rozvíjí tak odkaz významného olomouckého biskupa Wolfganga Hanibala Schrattenbacha (1660–1738), jenž jako první uvedl v první polovině 18. století novou formu opery na Moravu. Dramaturgie přehlídky se tak záměrně orientuje na nové formy hudebního divadla a novou operní, multimediální a koncertní tvorbu inscenovanou netradičními prostředky. Všechna představení se uskuteční zdarma. 

Provozní informace, otevření nominací na univerzitní ocenění, interní výzvy či pozvánky na kurzy a školení. Kromě Portálu UP, studentského webu či Newsletteru UP najdou studenti a studentky i všichni zaměstnaní na UP zásadní informace z vnitřního prostředí univerzity nyní také pod novou položkou hlavního menu Žurnálu Online Interní zprávy.

Nová stránka shrnuje aktuální celouniverzitní personální či studijní informace, pozvánky na akce vyhrazené pro pracující či studující nebo výzvy k podávání nominací do interních soutěží či ocenění.

„Naší snahou není informační kanály univerzity ještě více tříštit, nicméně z dlouhodobého sledování statistik víme, že část pracujících nebo studujících považuje za hlavní interní komunikační kanál Portál UP, jiní hledají tento typ informací právě na Žurnále, který je ale zaměřen i na širší veřejnost, jiní v newsletteru či v UPlikaci. Žádné zásadní celouniverzitní interní sdělení by nemělo na nové stránce chybět,“ uvedla Gabriela Sýkorová Dvorníková, která má za rektorát na starosti interní komunikaci.

Především studenti a studentky pak registrují univerzitní novinky velmi dobře v UPlikaci. I do ní by se měly interní zprávy časem propsat. „V UPlikaci se nyní vyvíjí personalizovanější informační kanály, jakési nástěnky, až na úroveň fakult i jednotlivých kateder, což bude užitečné nejen pro studující, ale i pro všechny zaměstnankyně a zaměstnance univerzity,“ doplnila Sýkorová Dvorníková s tím, že na nové stránce se bude prozatím jednat opravdu jen o celouniverzitní vnitřní zprávy.

Pro studující doktorských studijních programů na UP pak existuje speciální univerzitní informační kanál, a to webová stránka Doctoral SPace.

Personalizovanější je na stránce interních zpráv také kalendář akcí, který zahrnuje kurzy, školení a akce určené výhradně pro zaměstnané či studující na UP. „Nebudou už tak uváděny ve veřejném Kalendáři akcí UP na hlavním webu univerzity, kde by se měly objevovat primárně události a akce UP, na které je zvána i veřejnost,“ upřesnil redaktor webových stránek UP Daniel Agnew.

„Samozřejmě jsme si vědomi, že nejde o ideální stav rovný plošně využívanému intranetu. Než se však k tomuto účelu doprogramuje univerzitní UPlikace, snažíme tímto krokem zasáhnout další část cílové skupiny,“ uzavřela Sýkorová Dvorníková. Žurnálová stránka s interními zprávami je k dispozici také v anglické verzi.

Komunikace vědy je čím dál častěji akcentovaná jako nedílná součást třetí role univerzity. Důležitost sdílení vědeckých výsledků s veřejností podpoří nově udělovaná Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností pro vědecké a akademické pracující či studující doktorského studia. Svého kandidáta můžete přihlásit do 28. listopadu.

Žije váš kolega či kolegyně, student či studentka popularizací vědy? Objevuje se pravidelně v médiích, kde neúnavně vysvětluje své vědecké téma? Přihlaste ho nebo ji na novou Cenu rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností za rok 2025.

Cena je určena akademickým pracovníkům a studujícím doktorského studijního programu na UP, kteří svou vědeckou a výzkumnou činnost pravidelně popularizují a komunikují veřejnosti a tím naplňují třetí roli univerzity. Přihlásit je možné osobnost, která se v daném roce významně zasloužila o popularizaci vědy a komunikaci výzkumu, a to prostřednictvím médií, přímou komunikací s veřejností či jakýmkoliv jiným způsobem populárně-naučně šířila veřejnosti poznatky a znalosti z oblasti vědy a výzkumu.

„O tom, že je na Univerzitě Palackého popularizace vědy dlouhodobě pěstována, se mohou přesvědčit návštěvníci našeho science centra Pevnost poznání, stejně jako festivalu vědeckých filmů Academia Film Olomouc a mnoha populárně-naučných akcí pro veřejnost. Současné vedení univerzity se rozhodlo ještě více důležitost komunikace vědy podpořit nově udílenou cenou, která směřuje k těm jednotlivcům z řad akademické obce, kteří se věnují komunikaci vědy pravidelně, například ve sdělovacích prostředcích,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Návrh může podat každý člen akademické obce nebo zaměstnanec UP. Kandidáta či kandidátku můžete nominovat prostřednictvím návrhového formuláře do 28. listopadu. Ocenění bude společně s dalšími cenami rektora uděleno již tradičně v rámci Akademického týdne v únoru 2026.

Včely nejsou jen symbolem pracovitosti, ale i klíčem k porozumění vztahu člověka a přírody. Co všechno se dá z jejich pozoruhodného světa vyčíst, zjistí návštěvníci během prodlouženého víkendu od 15. do 17. listopadu během akce Včely v Pevnosti. Program připravila katedra biochemie ve spolupráci s katedrou geoinformatiky, Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů v Pevnosti poznání, interaktivním muzeu vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Našim cílem je přiblížit široké veřejnosti fascinující svět včel a včelařství zejména prostřednictvím praktických zkušeností. Ukážeme například stloukání rámků či základy laboratorní práce. Tyto aktivity návštěvníky přenesou do světa výzkumných aktivit v oblasti ochrany včel a pomohou jim porozumět současným výzvám péče o prostředí kolem nás,“ uvádí za organizátory akce Roman Chvátal.

Expozice Živá voda: od mikroskopu po mapování včel

V expozici Živá voda představí katedry biochemie a geoinformatiky základy laboratorní práce, která souvisí s péčí o včely. Zájemci si budou moci vyzkoušet analýzu medu, mikroskopování včelích preparátů a rozpoznávání včelích patogenů a škůdců. V rámci včelařské poradny, která se uskuteční pouze v sobotu od 10:00 do 13:00, odpoví na dotazy biochemik, včelař a národní koordinátor projektu COLOSS Jiří Danihlík.

„Veřejnosti nabídneme možnost nahlédnout do výzkumných témat zaměřených na výživu, zdraví a prevenci chorob včel i na dopady klimatických změn na včelařství. Součástí programu bude také poradenství pro včelaře, kteří se potýkají s konkrétními problémy ve svých včelstvech, a také praktické tipy pro nevčelaře, kteří se chtějí dozvědět více o medu a dalších včelích produktech. Jak vznikají, jak je správně uchovávat a jak je využít v běžné domácnosti či přírodní lékárně. Představíme také mapové výstupy projektu COLOSS, který sleduje zimní úhyny včelstev v České republice,“ doplňuje Jiří Danihlík.

Návštěvníci se mohou těšit také na interaktivní exponát Včelí strážci. Hravou formou jim předvede, že úly v Africe mohou sloužit jako přirozená obrana zemědělců například proti slonům. Pomocí úlů lze totiž u polí vytvořit účinnou bariéru, která odpuzuje slony a snižuje tak počet jejich konfliktů s farmáři. Na balanční desce si návštěvníci mohou vyzkoušet, jaké je pohybovat se krajinou s těmito úlovými bariérami.

Rozum v hrsti: trendy v českém včelařství, ochutnávka medu i živé včely

Další část programu se odehraje v expozici Rozum v hrsti, kde se návštěvníci setkají se zástupci Pracovní společnosti nástavkových včelařů a Českého svazu včelařů. Ti přiblíží současné trendy v českém včelařství a představí praktické dovednosti i ukázky z každodenní práce se včelami. Zájemci budou moci ochutnat různé druhy medů, vyzkoušet si včelařskou výbavu, stloukat rámky a nahlédnout na živé včely v bezpečné ukázce.

„Malí i velcí návštěvníci se v expozici Rozum v hrsti mohou proměnit v pilné včelky-programátorky. Pomocí jednoduchého kódu naplánují robotické včelce trasu tak, aby nasbírala co nejvíce pylu a přitom si moc neunavila křídla. Tato zábavná aktivita propojuje svět technologií a přírody a rozvíjí logické myšlení i kreativitu,“ vysvětluje ředitel Pevnosti poznání David Smrčka.

Kdo bude chtít, bude si moci v exponátu oka pomocí simulace vyzkoušet, jak vypadá pohled na svět z včelí perspektivy.

Kreativní dílna, chemická laboratoř a digitální planetárium

Součástí víkendové nabídky je také oblíbený včelí balíček 3 v 1, který propojí tvořivost, vědu a fantazii. V kreativní dílně si zájemci mohou vyrobit voňavou svíčku z pravého včelího vosku a zjistit, co se skrývá za produkty včely medonosné – od složení včelího jedu až po výrobu mýdla z vosku.

Připraveny budou i chemické experimenty, které přiblíží, jak rozpoznat pravý med od falšovaného, proč jsou plástve zázrakem přírodní geometrie a jak se chemie prolíná s přírodou v každém kousku včelího díla. Program doplní projekce v digitálním planetáriu, které hosty pozve na cestu vesmírem – od poznávání Sluneční soustavy až po dobrodružství s křečkem Elonem.

Pevnost poznání bude mít 15. a 16. listopadu otevřeno od 10:00 do 18:00 a v pondělí 17. listopadu od 9:00 do 17:00. Podrobné informace o programu naleznete na webových stránkách.

Užitečného pomocníka pro utváření bezpečného prostředí ve sportu získali trenéři a sportovní činovníci, ale také rodiče v nové publikaci Sexualita ve sportu, která je první takto zaměřenou příručkou u nás. Trojice autorů z Fakulty tělesné kultury UP Dana Štěrbová, Zbyněk Svozil a Petr Krol v ní přináší nejen výsledky svého výzkumu, ale také modelové rizikové situace, případy z médií i doporučení pro trenérskou praxi a safeguarding ve sportovním prostředí.

Sport a sexualita k sobě patří, je ovšem nutné, aby vztahy mezi aktéry ve sportovní činnosti byly primárně profesionální s jasně stanovenými hranicemi, zejména v dětském a adolescentním věku. Nová publikace může posloužit jako návod, jak bezpečné prostředí v oblasti sexuality nastavit.

„Nebylo vůbec snadné takto zaměřenou knihu dát dohromady tak, aby byla poučná, odborná a zároveň čtivá. Myslím ale, že se nám povedlo vytvořit něco, co je využitelné v rámci safeguardingu na úrovni sportovních svazů a s ohledem na blížící se zavedení dětských certifikátů pro pracovníky s dětmi,“ uvedla klinická psycholožka Dana Štěrbová.

Autoři z katedry společenských věd v kinantropologii, kteří se sexualitou ve sportu zabývají přes deset let, na 240 stranách otevřeli a dali do kontextu témata, se kterými se trenéři denně setkávají a kterým se ale u nás dosud nikdo v tomto rozsahu odborně nevěnoval. Z pohledu psychologického a pedagogického, ale i z pohledu vlastní trenérské zkušeností se věnují problematice komunikace, doteků, sexuálního obtěžování a zneužívání nebo groomingu. Součástí publikace jsou také doporučení pro prevenci a vybrané safeguardingové dokumenty, například Kodex chování trenéra ve vztahu k sexualitě nebo Desatero bezpečí ve sportu.

„Poměrně velký prostor jsme věnovali také některým reálným případům a jejich mediálnímu obrazu. Zajímali jsme se, jak případy dopadly, a analyzovali, jak o nich média informovala a jak byly tyto zprávy vnímány, jestli například nedocházelo ke vzniku morální paniky,“ přiblížil Zbyněk Svozil, plavec a dlouholetý trenér.

Každou tematickou část knihy přitom uzavírá, jako jistý uvolňující prvek, fiktivní sportovní psycholog z Hané Pepe, který předešlý text výstižně shrnuje. „Zároveň tu ale čtenáři najdou i otázky, které slouží nejen k ověření pochopení toho, co četli, ale především k zamyšlení nad předloženými tématy. Naším cílem je totiž i to, aby se sportovní veřejnost naučila o těchto věcech přemýšlet a mluvit,“ dodal třetí z autorů, školní a sportovní psycholog Petr Krol.

Kniha, která vyšla u nakladatelství Grada Publishing, byla pokřtěna v úvodu odborné konference Sport a sexualita v trenérské praxi, kterou FTK UP na počátku listopadu již potřetí uspořádala, tentokrát se zaměřením na problematiku transgenderu ve sportu. 

„Díky autorům za úsilí, trpělivost a odvahu zpracovat tak důležité téma. Věřím, že je to kniha, která může změnit přístup k sexualitě ve sportu – a já jí přeji co největší množství pozorných čtenářů a co největší využití jejích poznatků v každodenní sportovní praxi,“ popřál knize děkan FTK UP, sportovní psycholog Michal Šafář.

Univerzita Palackého si připomene Mezinárodní den studentstva a Den boje za svobodu a demokracii několika akcemi, mezi nimiž nechybí beseda se studenty z roku 1989, filmová projekce, pietní akt, koncert, výstava či hospodský kvíz.

Už ve středu 12. listopadu pořádá Americké centrum Olomouc ve spolupráci s iniciativou Díky, že můžem v rámci Týdne svobody besedu se členy stávkového výboru na Filozofické fakultě UP z roku 1989. Akce proběhne od 18 hodin v Posluchárně Václava Havla na katedře politologie a evropských studií FF UP v Křížkovského ulici 12 a zúčastní se jí Martin Štainer, Miloš Korhoň a Jiří Křečan.

V neděli 16. listopadu od 18 hodin se pak členové studentského stávkového výboru sejdou na tradičních Jařabovinách v Jazz Tibet Clubu, kam jsou zváni všichni, kdo považují 17. listopad za svůj svátek. Akce se koná pod záštitou rektora UP Michaela Kohajdy a o hudební zážitek se postará sestava muzikantů ve složení David Záleský, Lukáš Mareček, David Livingstone, Dan Agnew, Matouš Groot, Richard Pogoda a Petr Zatloukal.  

V pondělí 17. listopadu dopoledne se rektor Michael Kohajda a další zástupci UP zúčastní spolu se Statutárním městem Olomouc pietního aktu u památníku před Právnickou fakultou UP. Na Filozofické fakultě UP bude právě 17. listopadem vrcholit festival studentské kreativity FFest, v rámci kterého se v olomouckém kině Metropol bude zdarma promítat film Občanský průkaz vybraný při veřejném hlasování na sociálních sítích, jehož projekci podpořil Úsek pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Univerzita organizuje také každoroční hospodský kvíz Československý speciál, a to v úterý 18. listopadu (viz event zde). V univerzitním informačním centru a obchůdku UPoint na Horním náměstí proběhne od 18. do 30. 11. výstava fotografií Vojtěch Kmenty Olomouc tehdy a dnes, připravený bude i drobný upomínkový merch.

Ani s příchodem podzimu se není potřeba vzdávat jízdy na kole. Stejně jako u výletů do přírody platí, že není špatné počasí, jen špatné oblečení. Až do konce listopadu můžete jak pro pravidelné dojíždění, tak na jednorázové výpravy využívat sdílená kola nextbike. Díky podpoře Univerzity Palackého a SMOl je najdete na 65 stanicích po městě.

Olomoucká sdílená kola jsou mechanická, mají sedmirychlostní přehazovačku a jsou vždy připravená k jízdě. Nechybí jim blatníky ani reflexní prvky a osvětlení, které jsou na podzim obzvlášť důležité. Ohledně podzimního oblečení a tipů na styl jízdy se můžete inspirovat v článku na webu Městem na kole.

Základní sazba za jízdu je v Olomouci 1 Kč za minutu. Na většině tras se tak dá dostat pod cenu základní jízdenky DPMO (25 Kč) – příkladem je oblíbená trasa od hlavní budovy PřF na ul. 17. listopadu do univerzitního areálu v Holici (Šlechtitelů). Pro častější dojíždění je pak k dispozici předplatné. Studenti i zaměstnanci UP navíc získají při registraci pomocí univerzitního e-mailu automaticky 100 Kč jízdního kreditu zdarma.

Více než 65 stanic, kde je možné kolo půjčit nebo vrátit, pokrývá velkou část města. Vedle centra jsou stanoviště například na Neředíně, u Sportovní haly UP, v Holici na ul. Šlechtitelů i u fakultní nemocnice, LF a FZV. Pokud chcete vyrazit na malý výlet, můžete si půjčit kolo v centru, dojet k jezeru Poděbrady, tam ho vrátit a zpět se svézt autobusem, případně pěší procházkou po naučné stezce Putování lučním královstvím. Všechny stanice najdete na mapě níže (otevřít mapu v novém okně na webu nextbike).

Nadace pro výzkum rakoviny ČR uspořádala již potřetí konferenci Onko pacient, jejímž cílem je lepší informovanost pacientů a jejich rodinných příslušníků, kterým do života vstoupila rakovina. Hlavním tématem letošního ročníku byly nádory spojené s infekcí lidskými papilomaviry (HPV), hovořilo se i o mýtech týkajících se očkování.

Diagnózu rakoviny spojené s infekcí HPV si v Česku podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vyslechne ročně téměř tři tisíce lidí. Nejde přitom jen o často zmiňované nádory děložního čípku, infekce HPV může vést také k nádorům ústní dutiny a hltanu. Jejich výskyt překonává v průměru 800 nových případů ročně, zejména u mladších jedinců a častěji u mužů než žen.

Jak na konferenci připomněl Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) LF UP, lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny a předseda správní rady pořádající nadace, celá skupina zhoubných nádorů spojených s vysoko rizikovými typy HPV by nemusela vůbec existovat. „Z epidemiologických studií víme, že u osob, které jsou proti HPV očkovány, se tyto nádory nevyvinou, respektive pravděpodobnost jejich vzniku je extrémně nízká,“ uvedl s apelem na důslednou prevenci.

Virem HPV se totiž během života nakazí asi 80 % populace, většina lidí s pomocí své imunity infekci bez problémů zvládne a virus z těla vyloučí. V opačném případě vysoce rizikové typy HPV poškodí DNA lidských buněk, což může vést ke vzniku rakoviny. Usazení viru v těle zabrání očkování.

Důležitá i u dalších typů rakoviny, je úprava životního stylu v primární prevenci a v rámci prevence sekundární také účast ve screeningových programech, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Například díky screeningu nádorů děložního hrdla v ČR od roku 2008 poklesla nemocnost a úmrtnost na toto onemocnění o třetinu. K rozšíření dosud omezených možností screeningu rakoviny ústní dutiny a hltanu vědci na ÚMTM vyvíjejí neinvazivní kloktací test pro odhalení přítomnosti vysoko rizikových typů HPV.

O mýtech spojených s očkováním u pacientů s rakovinou na konferenci hovořil předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Chlíbek. „Očkování u onkologických pacientů rozhodně není jen doplňkovou prevencí, ale je součástí komplexní péče, která pomáhá chránit jejich život, udržet účinnost onkologické léčby a zlepšit celkovou prognózu. Moderní očkovací látky při správném, individuálně přizpůsobeném použití pacienty neohrozí, nemohou zhoršit jejich onemocnění, natož vyvolat nový nádor, a umějí překonat i sníženou výkonnost imunity v důsledku nemoci nebo její léčby,“ zdůraznil s tím, že se doporučuje nejen očkování proti respiračním nákazám, ale také proti pneumokokům, meningokokům, klíšťové encefalitidě, pásovému oparu, tetanu a virovým hepatitidám.

Konferenci Onko pacient uspořádala již potřetí Nadace pro výzkum rakoviny ČR, která vznikla při LF UP a Fakultní nemocnici Olomouc v roce 1997. „Naším hlavním posláním je edukace pacientů a široké veřejnost nejen o možnostech prevence diagnostiky a léčby rakoviny, ale také podpora jejího výzkumu, na který může naším prostřednictvím, třeba jen drobným finančním darem, přispět opravdu každý,“ dodal ředitel nadace Peter Vanek. Více o nadaci zde.

Jaký byl rok 2024 na Univerzitě Palackého? Na to odpovídá nově vydaná PR výroční zpráva UP pro rok 2024, která přináší ucelený přehled dění napříč osmi fakultami i dalšími univerzitními pracovišti.

Dokument, dostupný v české i anglické verzi, zachycuje nejen klíčové milníky a úspěchy akademické obce, ale i proměny univerzity jako moderní instituce s rostoucím vlivem na vývoj Olomouce – univerzitního města.

Zpráva nabízí ucelený pohled na dění napříč univerzitou – od vědeckých a výzkumných úspěchů, přes výuku a mezinárodní spolupráci, až po aktivity studentských spolků, Univerzity třetího věku nebo projektů, které přibližují vědu veřejnosti. Nechybí ani přehled hospodaření univerzity a činnosti jejích hlavních orgánů.

PR výroční zpráva je tak nejen oficiálním dokumentem, ale i pestrým svědectvím o tom, jak Univerzita Palackého propojuje vědu, vzdělávání a společenskou odpovědnost. Dostupná je online. Česká verze je zde, anglická zde.
 

Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu pro rok 2025 získala také Barbora Cupáková, absolventka Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Ocenění obdržela v kategorii Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů. 

Ministr školství Mikuláš Bek předal studentům s výjimečnými výsledky, vysokoškolským pedagogům, kteří přinášejí nové přístupy do výuky, i vědcům Ceny MŠMT ČR v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu.

„Mezi oceněnými jsou osobnosti, které výrazně posouvají výuku, výzkum i spolupráci v akademickém prostředí. Jejich práce je příkladem toho, co všechno české vysoké školství a věda dokážou nabídnout,“ uvedl.  

Prestižní cenu si v Lichtenštejnském paláci v Praze převzala i Barbora Cupáková, absolventka FF UP, a to za disertační práci s názvem ‘19th Century Lied in the Czech Lands: Composers Setting Goethe’s Poetry’.

„Je pro mě velká čest obdržet toto ocenění. Je to krásné a nečekané završení mých univerzitních studií. Ocenění bez nadsázky patří i celé katedře muzikologie, a především mým dvěma školitelům: profesorce Lorraine Byrne Bodley a docentu Jiřímu Kopeckému, kteří mě na mé cestě formovali nejen profesně, ale především lidsky,“ řekla Barbora Cupáková. Absolventka doktorského studijního programu na katedře muzikologie FF UP zaujala svou disertační prací, jež vznikla v tzv,. cotutelle mezi Univerzitou Palackého v Olomouci a Maynooth University v Irsku. Platforma dvojího vedení – vůbec první tohoto druhu na katedře muzikologie FF UP – byla logickým navázáním na magisterský studijní program, který Barbora Cupáková absolvovala v roce 2014 s vynikajícím prospěchem na této irské univerzitě.

Disertační práce Barbory Cupákové zásadně přispěla k opomíjenému tématu německé písně 19. století v českých zemích. Její rozsáhlá studie zároveň i odhalila jedinečnou pozici J. W. Goetha v kultuře střední Evropy. Celé téma tak navazuje na mezinárodně obsáhlou, mezioborovou oblast výzkumu, několik východisek stanovených v její práci zcela mění dosavadní nazírání na vývoj písně na daném území.

„Má práce se mimo jiné zabývá i neznámými rukopisnými písněmi. Dokladem je deset dosud nepublikovaných písní Zdeňka Fibicha na texty J. W. Goetha, které jsem měla možnost během doktorského studia připravit k vydání u prestižního nakladatele Bärenreiter Verlag (2018). Notovou edici pak doplnilo i CD s těmito písněmi, jež mohlo být realizováno díky grantovému projektu IGA Univerzity Palackého. Audionahrávky vyšly ve Vydavatelství UP v roce 2018,“ dodala laureátka prestižního ocenění.

Ceny MŠMT ČR v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu letos převzalo dvacet laureátů z českých univerzit a Akademie věd, a to nejen za mimořádné studijní, ale i za pedagogické a vědecké výsledky, a také za celoživotní přínos rozvoji vědy v České republice. Více o události zde. 

Cenu MŠMT ČR v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu uděluje ministerstvo v její současné podobě od roku 2014. Ocenění může získat student nebo absolvent bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu za mimořádné výsledky ve studiu nebo ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti související se studiem. Ocenění se uděluje i za mimořádný čin prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost.

Na zahradách nejsou vítané, přesto mají v přírodě své místo. Řeč je o plevelných rostlinách, na které se zaměří nová výstava „Když se řekne plevel“ v botanické zahradě přírodovědecké fakulty. Návštěvníkům ukáže, že i rostliny, které obvykle považujeme za nežádoucí, mohou být zajímavé a plné příběhů. Vernisáž se uskuteční 11. listopadu 2025 od 17:00 v sále Josefa Otruby.

„Plevele v lidech obvykle nevyvolávají pozitivní myšlenky, natož aby se staly tématem výstavy. Zahrádkáři i zemědělci jsou rádi, že si od nich alespoň v zimě odpočinou. Tyto zažité představy bychom chtěli na nové výstavě alespoň trochu narušit,“ říká vedoucí botanické zahrady a autor výstavy Václav Dvořák.

Ohrožené plevele v péči botanické zahrady

Botanická zahrada se na pěstování plevelů zaměřuje dlouhodobě. Kolekce čítá několik desítek převážně jednoletých druhů, které se dnes v přírodě objevují jen vzácně. „Ať chceme, nebo ne, plevele budou vždy přítomné po boku rostlin a plodin, které pěstujeme cíleně. Boj člověka s nimi je fascinující příběh, který nám připomíná, že přírodu stále zcela neovládáme, navzdory technologiím, chemii i moderním zemědělským postupům,“ dodává Václav Dvořák.

Symbolickou rostlinou příběhu je koukol polní. Druh, který lidé cíleně hubili po staletí, už z polních kultur téměř zmizel. Dnes se vyskytuje jen na několika málo místech v České republice. Podobný osud potkal i desítky dalších druhů, z nichž mnohé budou na výstavě představeny na fotografiích pořízených nejen v botanické zahradě, ale také po celé zemi – od Českých Budějovic až po Bílé Karpaty.

Plevele pod lupou i v básních

Výstava nabídne i zamyšlení nad tím, co plevel vlastně znamená. „Je to snad až filozofická otázka,“ říká autor. „Plevel může být i kulturní metaforou. Symbolem toho, co roste navzdory našim plánům a vůli. I v tom odráží hodnoty, podle nichž se na přírodu i svět díváme.“

Návštěvníci se tak setkají nejen s vizuálními obrazy plevelů, ale i s poetickými a esejistickými texty od českých literátů napříč generacemi. „Výstava o plevelech bude mejdanem témat na okraji zájmu, na který dorazí František Hrubín i Ivan Martin Jirous. Srdečně zvu i vás,“ uzavírá s úsměvem Václav Dvořák.

Výstava „Když se řekne plevel“ potrvá v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého od 11. listopadu 2025 do 30. ledna 2026.

Prohlídky vybraných laboratoří, soutěže i experimenty nabízí letos CATRIN Univerzity Palackého návštěvníkům v rámci popularizační akce Týden Akademie věd. Organizátoři připravili program na míru zejména pro školní třídy, akci ve středu odstartovala exkurze pro studenty Masarykova gymnázia Příbor.

„Jezdíme sem opakovaně a máme se zdejšími exkurzemi tradičně dobré zkušenosti. Vždy se dozvíme mnoho nového a doplníme si poznatky, které studenti získají ve škole,“ uvedla pedagožka Iveta Ulčáková.

Třídní kolektivy si mohly vybrat ze tří exkurzí s názvy Od nanočástic ke světluškám, Od nanočástic k rostlinám a Biotechnologie a nanotechnologie v praxi. Ve středu je zaměstnanci CATRIN provedli mikroskopickým zázemím a objasnili jim, jaké typy mikroskopů a k jakým účelům využívají. V CATRIN-Bio se dozvěděli například o moderních metodách editování genomu rostlin a k čemu je vědci v CATRIN využívají. Studenti se na chvíli proměnili ve vědce a izolovali DNA z banánu.  

„Bylo to super, jelikož jsem si mohl vyzkoušet velmi zábavný experiment a dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí. Všem to můžu doporučit,“ řekl student čtvrtého ročníku Jakub Macek, který se programu Týdne Akademie věd zúčastnil poprvé.

CATRIN se k Týdnu Akademie věd připojuje každoročně. Vědeckým centrem obvykle projdou desítky mladých zájemců o vědu. Například dnes jej navštíví středoškoláci z Ostravy.

Pátý ročník akce se koná od 3. do 9. listopadu. Vědecký festival zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Festival je určen jak studentům středních škol, pro které připravujeme především přednášky a exkurze v dopoledních hodinách, tak široké veřejnosti, na kterou cílí program v odpoledních a večerních časech. Více o festivalu na jdete zde.