Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Kateřina Kaprálová, absolventka magisterského programu Právo a právní věda Právnické fakulty UP, se stala laureátkou Ceny Jana Opletala v kategorii Vysokoškoláci. Uznání získala za zpřístupňování právního vzdělávání a pomoc zranitelným skupinám. Jedno z nejprestižnějších českých studentských a mládežnických ocenění uděluje Studentská komora Rady vysokých škol a spolek Díky, že můžem.

Ceny Jana Opletala každoročně vyzdvihují mladé lidi, kteří svým nasazením pozitivně ovlivňují okolní svět, ať už prostřednictvím studentských iniciativ, dobrovolnictví, vzdělávání nebo občanské angažovanosti.

Kateřinu Kaprálovou, která úspěšně absolvovala olomouckou právnickou fakultu letos v červnu, na ocenění navrhla Tereza Marková, doktorandka Lékařské fakulty UP a předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol. „Kateřina dlouhodobě prosazuje lidská práva, demokratické hodnoty a občanskou angažovanost. Od roku 2020 vede soutěž Středoškolský moot court, která simuluje řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Přibližuje tak středoškolákům a středoškolačkám svobodu projevu, práva menšin, ochranu lidské důstojnosti i další aktuální lidskoprávní témata. Právní vzdělávání chápe jako nástroj posilování aktivního občanství,“ zaznělo v nominaci.

Kateřina Kaprálová působila také ve fakultním programu Street Law, přednášela pro veřejnost v projektech Právo v kostce a UniON a dlouhodobě se angažuje ve Studentské právní poradně při PF UP, nyní už jako supervizorka. Také byla členkou Akademického senátu UP. Vedle vzdělávání se systematicky věnuje pomoci zranitelným skupinám, v minulosti například jako dobrovolnice v době pandemie nebo po vypuknutí války na Ukrajině.

„Cenu vnímám jako ocenění své dosavadní práce, ale zároveň i jako závazek v ní pokračovat. Cena navíc dává příležitost zviditelnit soutěž Středoškolský moot court v nových kruzích, a možná tak pomůže rozšířit okruh zapojených škol a institucí,“ řekla krátce po převzetí pamětní sošky Kateřina Kaprálová. Práce se středoškoláky ji nepřestává bavit. I když už je absolventkou PF UP, soutěž stále vede. „Díky ní mám možnost potkávat se s těmi nejaktivnějšími a nejodhodlanějšími studenty. Pokaždé je inspirativní vidět, jaký pokrok v právních vědomostech a argumentačních dovednostech dokážou udělat za pouhých pár měsíců,“ dodala. Profesně nyní působí jako podniková právnička.

Letošní, v pořadí již 14. ročník soutěže Ceny Jana Opletala, přinesl dosud nejvyšší počet nominací. Organizátoři jich ve třech kategoriích obdrželi celkem 126, a to na 112 různých osobností. „Z letošních nominací je vidět, kolik mladých lidí se vedle školy nebo práce věnuje dobrovolnictví, pomáhá svému okolí a pouští se do řešení problémů, které se jich osobně dotýkají. O většině z nich se přitom běžně nedozvídáme. Chceme ukazovat co nejvíce příběhů, které mohou inspirovat ostatní,“ řekla Bára Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem.

Univerzita Palackého má v historii Cen Jana Opletala již dva laureáty. V roce 2021 ocenění získal Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP za svou akademickou angažovanost. O dva roky později uspěl Vasyl Kapustej z Právnické fakulty UP za svou aktivní pomoc Ukrajině.

Letošní slavnostní udělování cen se uskutečnilo 11. listopadu v pražské La Fabrice. Záznam je uložen v iVysílání České televize.

Jan Opletal 
Ocenění nese jméno studenta Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace v roce 1939. Jeho pohřeb se stal dalším protestem proti nacistické okupaci a následné události 17. listopadu daly vzniknout Mezinárodnímu dni studentstva. O padesát let později se právě připomínka těchto událostí stala impulzem k sametové revoluci. Ceny Jana Opletala tak připomínají nejen odvahu studentů a studentek v minulosti, ale především význam mladých lidí pro současnou demokratickou společnost.

Šest dosud neznámých druhů žab z čeledi pralesničkovitých (Dendrobatidae) objevili a vědecky popsali v Panamě členové mezinárodního výzkumného týmu pod vedením Milana Veselého z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní časopis Vertebrate Zoology. Jedná se o zástupce rodu Colostethus, který na rozdíl od svých pestrobarevných příbuzných zahrnuje převážně nenápadně zbarvené druhy.

Výzkum ukázal, že žáby, které vědci po desetiletí považovali za příslušníky jediného široce rozšířeného druhu, ve skutečnosti patří k několika samostatným vývojovým liniím příbuzným jinému druhu rodu Colostethus. Jejich odlišnost potvrdily genetické analýzy, porovnání tělesných znaků i hlasových projevů samců. Objev nejen rozšiřuje poznatky o biologické rozmanitosti Střední Ameriky, ale také upozorňuje na význam ochrany tamních přírodních stanovišť.

Přestože se nově popsané druhy na první pohled výrazně podobají, jejich evoluční historie je odlišná. Vědci nové druhy pojmenovali Colostethus bocatoro, Colostethus donosensis, Colostethus kuara, Colostethus portobelensis, Colostethus sanblasensis a Colostethus chucantiensis podle oblastí, kde se vyskytují. Podklady potřebné k jejich vědeckému popisu získali během několika náročných expedic do odlehlých a často obtížně přístupných oblastí Panamy.

„Náš objev zvýšil počet vědecky popsaných druhů rodu Colostethus z jedenácti na sedmnáct,“ uvedl doktorand Tadeáš Venkrbec z katedry zoologie, první autor studie, který se na výzkumu podílel zásadní měrou. Podle Milana Veselého však hlavním cílem nebylo pouze rozšířit seznam známých druhů, ale především objasnit evoluční historii této skupiny obojživelníků, úzce spjatou se složitým geologickým vývojem Panamské šíje, která propojuje Severní a Jižní Ameriku. Zároveň upozornil, že tropické lesy Střední Ameriky pravděpodobně ukrývají řadu dalších dosud neobjevených druhů obojživelníků.

Hlasové projevy žab pomohly vědcům rozlišit jednotlivé druhy

Výzkumníci se zaměřili na žáby, které byly v Panamě dlouhodobě řazeny k druhu Colostethus pratti, původně popsanému z Kolumbie. O jejich skutečné identitě však odborníci pochybovali již několik desetiletí. Taxonomickou nejasnost se podařilo vyřešit až díky propojení genetických analýz, terénního výzkumu a studia hlasových projevů žab. Právě volání samců se ukázalo jako jeden z nejspolehlivějších znaků umožňujících jednotlivé druhy rozlišit. Jejich cvrčivé zvuky se liší délkou, kadencí, frekvencí i počtem tónů. Tyto rozdíly hrají důležitou roli při vzájemném rozpoznávání jedinců během rozmnožování. Přestože jsou si žáby vzhledově velmi podobné, kombinace několika nezávislých výzkumných metod umožnila jejich spolehlivé rozlišení.

Nově popsané druhy obývají různé části Panamy, od západní provincie Bocas del Toro až po horské oblasti Dariénu na hranicích s Kolumbií. Jejich diverzita souvisí s geografickou izolací populací. Horské hřebeny, údolí a nížiny dlouhodobě omezovaly vzájemný kontakt žab, a vytvářely tak podmínky pro postupný vznik samostatných druhů. Podle molekulárních hodin se předkové zkoumaných žab oddělili od svých jihoamerických příbuzných před více než třemi miliony let. K následnému rozrůznění panamských linií pak docházelo během pleistocénu. Studie tak přináší cenné poznatky nejen o evoluci obojživelníků, ale také o významu Panamské šíje pro historické propojení živočišných společenstev Severní a Jižní Ameriky.

Čtyřem novým druhům hrozí vyhynutí

„Všech šest nových druhů má podle současných poznatků poměrně omezené geografické rozšíření. Některé populace obývají pouze malá území, a jsou proto obzvláště citlivé na změny životního prostředí,“ doplnil Milan Veselý z katedry zoologie.

Autoři studie dále upozorňují, že čtyři ze šesti nově popsaných druhů splňují kritéria pro zařazení mezi ohrožené. K definitivnímu vyhodnocení míry jejich ohrožení bude zapotřebí další výzkum, zejména sledování velikosti a vývoje jednotlivých populací. Výsledky však již nyní potvrzují, že poznání skutečné druhové rozmanitosti je nezbytným předpokladem účinné ochrany přírody. Bez znalosti identity a rozšíření jednotlivých druhů totiž nelze spolehlivě vyhodnocovat míru jejich ohrožení ani navrhovat účinná opatření na jejich ochranu.

Na výzkumu se podíleli Tadeáš Venkrbec, Milan Veselý a Dominik Kusý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP společně s kolegy z univerzit v Panamě a Kolumbii. Výsledky jejich spolupráce shrnuje odborná studie „Six new species in the Colostethus latinasus group (Anura: Dendrobatidae) highlight hidden biodiversity in Panama“, která vyšla v prestižním časopise Vertebrate Zoology. Výzkum podpořily mimo jiné interní granty Univerzity Palackého a program Erasmus+, který umožnil akademickou mobilitu mezi Českou republikou a Panamou.

Prostor pro sdílení aktuálních poznatků z výzkumů i zkušeností z praxe nabídla konference Mládež a hodnoty, na níž se sešli odborníci věnující se sociální pedagogice a souvisejícím tématům i studenti a absolventi studijního programu Sociální pedagogika. Dvoudenní událost připravila již pojedenácté katedra křesťanské výchovy Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Spiritualita mladých, well-being, využívání digitálních technologií i bezpečnost na školách, to jsou jen některá z témat, která byla během konference otevřena. Odborné poznatky a výsledky výzkumů doplnily i postřehy a zkušenosti absolventů z praxe. Do připravených diskuzí a workshopů se každý den zapojilo na čtyřicet účastníků.

„Podařilo se navázat na předchozí ročníky, udržet odbornou úroveň i přátelskou atmosféru. Potěšilo mě, když účastníci po skončení říkali, že je zaujala diskuze i milé a vstřícné prostředí konference, že rádi přijedou znovu a moc rádi o konferenci řeknou dalším. Také mě těší, že o konferenci jeví zájem stále více studentů a absolventů,“ uvedla vedoucí pořádající katedry Petra Potměšilová.

foto_sem_4

První den patřil především odborným příspěvkům, program byl ale oproti dřívějším ročníkům postaven více diskuzně – převažovala forma tematických kulatých stolů. „Myslím, že se tento formát osvědčil a není to jen můj pocit, ale i dalších účastníků. Mluvili o tom, že necítili takový ten konferenční stres, byli schopni se soustředit a vnímat po celou dobu trvání sekce a že je to vedlo k zamyšlení se nad vlastními příspěvky z různých úhlů pohledu,“ přiblížila organizátorka.

Účastníky mimo jiné Jakub Hladík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně seznámil s výsledky výzkumu toho, jak současné děti využívají digitální technologie, Renata Emilsson Pesková z University of Iceland zase mluvila o jazykové inkluzi vícejazyčných dětí ve školách. Zdenka Zastková z Katolické univerzity V Ružomberoku se zaměřila na význam spirituality na psychickou odolnost mladých, „domácí“ Petra Slámková pak přiblížila zkušenosti adolescentů, kterým život změnilo nádorové onemocnění. Abstrakty všech příspěvků jsou k dispozici zde.

foto_sem_4

Druhý den konference patřil absolventům olomoucké sociální pedagogiky, kteří se během šestice workshopů s účastníky podělili o postřehy ze své praxe a připravili si pro ně i rozmanité úkoly. Pozvání přijala například Karolína Najzarová, která pracuje jako vedoucí odboru sociální věcí v Příboře, nebo sociální pedagog na základní škole v Přerově a předseda Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk (o něm jsme více psali zde).

Konferenci Mládež a hodnoty již pojedenácté připravila katedra křesťanské výchovy CMTF UP. Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP Josef Nuzík a děkan CMTF UP Vít Hušek, který přítomné při zahájení krátce pozdravil a popřál jim příjemný čas v Olomouci.

foto_sem_4

Další ročník se uskuteční v roce 2028, kdy si pořádající katedra bude připomínat 20 let sociální pedagogiky na UP. Studijní program, který je v současnosti realizován ve spolupráci s pedagogickou fakultou, CMTF UP otevřela v akademickém roce 2007/2008. Vedle konference katedra křesťanské výchovy uvažuje o uspořádání oslavy s absolventy a vytvoření „mapy dopadu“ sociální pedagogiky. „Vše je ale zatím na začátku plánování,“ dodala Petra Potměšilová.

Podruhé v rozmezí čtrnácti dnů se sešli studenti Univerzity Palackého před její právnickou fakultou se stejným cílem. Vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím, odmítnout způsob, jakým je prosazovaná změna jejich financování, a apelovat na otevřenou a věcnou debatu k tomuto tématu.

Při organizaci akce spojily síly tři iniciativy napříč univerzitou – Studenti UP za média, Iniciativa olomouckých studentů a Stojíme za kulturou Olomouc. „Spojuje nás přesvědčení, že svoboda a nezávislost nejsou samozřejmostí. Pohled na vás je důkazem, že nám na těchto hodnotách záleží, že dokážeme spojit síly, ozvat se a nenechat důležité věci jen tak plynout kolem nás. Děkuji, že společně dáváme našemu hlasu sílu,“ zahájil za organizátory setkání Jan Tichánek, student právnické fakulty a senátor.

foto_sem_4

Pořadatelé poděkovali za podporu fakultním akademickým senátům a vedení univerzity. To na shromáždění zastupoval Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. „Je mi velkou ctí, že dnes můžu promluvit jménem vedení Univerzity Palackého a podpořit studentské iniciativy, které stojí za veřejnoprávními médii. Za téměř čtyřicet let demokracie se nám podařilo vybudovat a posílit svobodné instituce. Vyrostla také občanská společnost, jejíž klíčovou součástí jste vy, studentky a studenti. Vaše energie a odvaha jsou zásadní právě ve chvílích, kdy je nezávislost těchto institucí zpochybňována a kdyby bylo pohodlnější mlčet. Děkuji vám, že dnes nemlčíte,“ řekl prorektor shromážděným. Mnozí z nich přišli s transparenty s hesly jako Ruce pryč od veřejnoprávních médií, Média vám nedáme nebo Nechceme jít slovenskou cestou.

U mikrofonu se postupně vystřídali zástupci pořádajících iniciativ. Slovo dostala také například Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, nebo Ivana Plíhalová, herečka Moravského divadla Olomouc.

foto_sem_8

Jejich proslovy poslouchal i student práv Jakub Moravec. „Moje motivace přijít byla stejná jako u těch, co stojí kolem mě. Není nám jedno, co se děje kolem České televize a Českého rozhlasu. Navíc jsem měl i motivaci ryze osobní. Hlavní pořadatelé jsou mí kamarádi. Smekám před jejich odhodláním. Jsem na ně hrdý.“ Vyjádřit svůj postoj přišla také Eliška Lenfeldová, studentka Církevní gymnázium Německého řádu v Olomouci. „Líbí se mi propojení studentů bez rozdílu věku, fakulty a školy. Přijít bylo pro mě důležité, jsem ráda, že jsem mezi vysokoškoláky zapadla.“

ig_sem_https://www.instagram.com/studenti_up_za_media/reel/DfkiI2dIJlX/

Na hodinové shromáždění navázal doprovodný program v učebnách právnické fakulty. Zájemci mohli na workshopu vedeném Annou Julií Witmannovou, laureátkou ceny Jana Opletala, zjistit, jak napsat dopis poslancům a vyrobit si tematické placky. Nebo se účastnit panelové diskuze nazvané Veřejnoprávní média a svobodná kultura: obrana a útok. Diskutovat se studenty přišli kulturní manažerka Magdaléna Hruška z katedry divadelních a filmových studií FF UP, Zdeňka Hubáček Kujová, členka Rady Státního fondu audiovize pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher, Maxim Tomoszek, odborník na ústavní právo, proděkan PF UP a člen Etického panelu ČT, a investigativní novinář Jan Moláček.

Akce na podporu veřejnoprávních médií se konala večer 10. listopadu. Hlavními organizátory spolu s Janem Tichánkem byly studentky Aneta Rustler z PF UP, Kristýna Václavková z FF UP a Tereza Marková z FZV UP.

Jak vznikají vynálezy a co všechno se dá vytvořit, když se propojí zvídavost, technologie a chuť experimentovat? Odpovědi nabídne další ročník festivalu Maker Faire Olomouc, který se uskuteční v neděli 15. listopadu od 10 do 17 hodin v pavilonu A Výstaviště Flora. Součástí přehlídky bude i expozice Univerzity Palackého.

Maker Faire propojuje svět vědy a moderních technologií s řemesly, designem a uměním. Na jednom místě se potkávají profesionálové i nadšenci, které spojuje radost z objevování a vlastního tvoření. Návštěvníkům představují své projekty, vysvětlují, jak fungují, a nechávají je nahlédnout do procesu jejich vzniku. Důležitou součástí festivalu je možnost si všemožné vynálezy vyzkoušet, zapojit se do workshopů a mluvit přímo s jejich tvůrci.

„Maker Faire je skvělou příležitostí ukázat, na čem na univerzitě pracujeme, a dát návštěvníkům možnost objevovat vědu vlastníma rukama. Rádi proto ještě přivítáme i další kolegyně a kolegy, kteří se chtějí zapojit,“ zve k účasti Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Univerzita Palackého svou účastí naváže na předchozí ročníky, při nichž přibližovala veřejnosti vědu a výzkum pod hlavičkou UP to the Future. Festival je příležitostí přenést univerzitní témata z laboratoří a učeben mezi lidi a otevřít prostor pro zvídavé otázky.

Do příprav univerzitní prezentace se přitom mohou ještě připojit další zájemci z UP. Máte projekt, experiment, interaktivní ukázku nebo nápad na aktivitu, kterou byste chtěli představit veřejnosti? Maker Faire nabízí prostor ukázat, čemu se věnujete, sdílet své nadšení a inspirovat návštěvníky k vlastnímu objevování. Pokud se chcete zapojit, kontaktujte Ondřeje Martínka na e-mailu ondrej.martinek@upol.cz

Podrobný program festivalu a informace o vstupenkách jsou k dispozici na webu Maker Faire Olomouc.

Významný český anglista a amerikanista, spoluzakladatel anglistiky na Univerzitě Palackého a dlouholetý pedagog Filozofické fakulty UP Jaroslav Peprník převzal British Empire Medal (BEM), prestižní britské státní vyznamenání udělované králem Karlem III. Ocenění získal za celoživotní práci a mimořádný přínos k rozvoji česko-britských vztahů.

Ocenění předal Jaroslavu Peprníkovi v pracovně rektora Univerzity Palackého britský velvyslanec v České republice Matthew Field. Slavnostní okamžik byl mimořádným uznáním celoživotní práce profesora, který je s olomouckou univerzitou spojen již více než sedmdesát let.

„Medaile udělená britským panovníkem je nejvyšší možné vyznamenání, jakého anglista může dosáhnout. Vážím si ho nesmírně, ale přijímám jej i jako poctu těm tisícům učitelů, kteří jazyk a kulturu Británie u nás šíří už déle než sto let, a jedinou jejich odměnou jsou vděčné vzpomínky jejich studentů,“ řekl Jaroslav Peprník. 

British Empire Medal patří k významným britským státním vyznamenáním a zahraničním osobnostem se uděluje jen výjimečně. V loňském roce ji podle dostupných údajů obdrželo pětadvacet lidí z celého světa. Mezi českými držiteli bývá zmiňován také československý voják a účastník bojů u Tobruku za druhé světové války Augustin Švub.

„Profesor Peprník získal ocenění Jeho Veličenstva krále Karla III. za své celoživotní dílo. Pomohl vzdělat několik generací angličtinářů a mimořádně se zasloužil o rozvoj výuky anglického jazyka i česko-britských vztahů. Britskou kulturu a hodnoty nejen předával svým studentům, ale sám je ztělesňoval i v nelehkých dobách komunistické nesvobody. Svou celoživotní prací přiblížil Británii generacím Čechů a přispěl tak k upevnění vazeb mezi našimi zeměmi,“ uvedl velvyslanec Matthew Field.

Jaroslav Peprník působí na Filozofické fakultě UP od roku 1954. Jeho vztah k Británii se však začal formovat už dříve. V roce 1948 absolvoval letní školu v Londýně a procestoval Velkou Británii. Tehdejší zkušenosti se promítly do jeho celoživotního zájmu o anglický jazyk, literaturu i historii česko-britských kontaktů.

Ve své odborné práci se věnuje především výuce, tvorbě učebnic a mapování historických vazeb mezi českými zeměmi a anglofonním světem. Významně přispěl také k rozvoji české lexikologie. Jeho učebnice a odborné publikace patřily po desetiletí k základním materiálům pro výuku angličtiny na středních i vysokých školách a ovlivnily celé generace studentů i učitelů.

British Empire Medal rozšířila řadu ocenění, která profesor Peprník během své mimořádné kariéry získal. V roce 2003 převzal Cenu města Olomouce, v roce 2023 medaili prvního stupně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V loňském roce mu Univerzita Palackého udělila také Cenu Františka Palackého za celoživotní přínos. Související texty zde a zde. 

Do čela kanceláře rektora Univerzity Palackého nastoupila začátkem listopadu Kateřina Kováříková. Dosavadní asistentka rektora a absolventka Filozofické fakulty UP střídá ve funkci kancléřky Ivanu Olivovou. Přináší zkušenosti s vedením týmu, organizací chodu kanceláře a komunikací, které získala v univerzitním prostředí i ve státní správě.

„Kateřina Kováříková zná prostředí naší univerzity i každodenní chod kanceláře rektora. Při dosavadní spolupráci prokázala organizační schopnosti, spolehlivost a schopnost domluvit se s kolegy napříč univerzitou. Věřím, že tyto zkušenosti spolu s praxí z dalších institucí dobře využije při vedení kanceláře a zajišťování podpory pro práci vedení univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Na Univerzitě Palackého působí Kateřina Kováříková od roku 2025, dosud jako asistentka rektora. V této pozici zajišťovala jeho pracovní program, protokol návštěv a jednání i koordinaci akcí. Součástí její agendy byla také komunikace s jednotlivými pracovišti univerzity a fakultami. „Ráda bych navázala na dosavadní spolupráci s kolegy na rektorátu i napříč univerzitou, které si velmi vážím. Komunikaci vnímám jako základ dobrého fungování každé instituce i vztahů mezi lidmi. Záleží mi na tom, abychom spolu mluvili otevřeně, dokázali si naslouchat a hledali společná řešení. S tímto přístupem chci vést i kancelář rektora,“ uvedla nová kancléřka.

Zkušenosti s řízením získala na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, kde v letech 2012 až 2013 vedla odbor Kancelář ministra a public relations. Odpovídala za činnost dvou oddělení s patnácti zaměstnanci, přípravu podkladů pro ministryni, zadávání práce tiskovému oddělení a rozpočet odboru. Působila také v asistentských pozicích v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a věnovala se přípravě komunikačních strategií, organizaci veřejných akcí a vedení volebních kampaní. „V nové roli bych ráda využila také svou více než desetiletou praxi na administrativních, manažerských a marketingových pozicích,“ doplnila Katka Kováříková.

S Univerzitou Palackého je spojena také jako její absolventka. Na Filozofické fakultě UP vystudovala bakalářský obor Žurnalistika a navazující magisterský obor Mediální studia. Ve své práci tak propojuje znalost univerzitního prostředí se vzděláním v oblasti médií a komunikace a zkušenostmi s vedením lidí.

„Dosavadní kancléřce Ivaně Olivové děkuji za její práci pro naši univerzitu a respektuji její osobní rozhodnutí ve funkci nepokračovat. Současně přebírám do své přímé gesce bezpečnostní agendu a spisovou službu, kterým chci v následujícím období věnovat zvýšenou pozornost,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Nová webová stránka se zaměřuje na popularizaci vědy z Univerzity Palackého. Na jednom místě tak najdete videa, články, podcasty, ale také medailonky vědkyň a vědců, či informace, jak se do komunikace vědy na UP zapojit.

Univerzitní kampaň UP to the Future dostává svou vlastní webovou stránku. Ta se bude zaměřovat především na popularizaci univerzitní vědy. Stránka slouží jako agregátor informací o vědě na UP. Najdete tady na jednom místě články, videa či podcasty, které v této oblasti na UP vznikají. „Jedná se o první čistě popularizační web, který u nás nějaká univerzita spouští. Při jeho tvorbě jsme se inspirovali v zahraničí, například u Oxfordské univerzity. Důraz je položen na tři základní pilíře kampaně UP to the Future – odolnost, udržitelnost a odpovědnost – a ty se propisují do celého obsahu, ale také vizuální podoby webu. Kampaň také akcentuje důležitost univerzitní komunity. Na webu tak najdete sekci s medailonky jednotlivých expertů a expertek, nachystali jsme také přehledný seznam oborů a jednotlivých kontaktů pro novinářskou obec a informace pro všechny aktivní vědce a vědkyně, jak se zapojit do komunikace vědy,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Nový web UP to the Future můžete objevovat na: uptothefuture.cz

Na stránce najdete například Vědecké kalendáře, které můžete znát z univerzitních sociálních sítí či některé články o vědě, které potkáváte na stránkách Žurnálu UP. Místo je věnované také celouniverzitním popularizačním akcím a debatám. Na ty vás web nejenom naláká, ale také zde najdete záznamy z těchto akcí, pokud jste se jich nestihli účastnit. Speciální místo má tzv. Generátor náhodných faktů, který „vyzobává“ vědecké perličky napříč stránkou. Vizuální podobu webu vytvořila grafička Tereza Bartošová.

„Nový web doplňuje možnosti setkávání se s informacemi a aktivitami naplňujícími třetí roli univerzity. Kampaň UP to the Future propojuje vědu s odpovědností, odolností a udržitelností. Věříme, že porozumět světu kolem nás je první krok k tomu, abychom mohli ovlivňovat jeho budoucnost. Touto stránkou cílíme nejen dovnitř univerzity, ale také za její hranice. Na zvídavou veřejnost, která se ráda hravou formou dozví informace o světě kolem nás,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Trojice vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala prestižní mezinárodní ocenění za nejlepší vědecký článek. Miloslav Šerý, Jan Daniel a Jindřich Frajer obdrželi cenu Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie Best Paper Award 2026 za studii zaměřenou na význam názvů ulic při utváření a uchovávání identity historických regionů. Ocenění uděluje odborný časopis, který vychází pod záštitou Královské nizozemské geografické společnosti a patří k nejdéle fungujícím periodikům ve svém oboru.

Oceněná studie s názvem Exploring the Role of Street Names in the Reproduction of Deinstitutionalised Regions přináší nový pohled na význam uličního názvosloví při zachovávání regionální identity. Autoři se zaměřili na to, jak mohou názvy ulic připomínat historické regiony a jejich symboly, a přispívat tak k přetrvávání jejich identity i v případech, kdy již tyto regiony nemají vlastní institucionální ukotvení.

Na rozdíl od tradičních toponomastických přístupů využili autoři kvantitativní metody a prostorové analýzy v prostředí geografických informačních systémů GIS. Díky tomu mohli sledovat prostorové rozdíly ve výskytu názvů odkazujících na historické regiony a nabídnout nový způsob studia procesů utváření a reprodukce regionální identity. Díky tomu bylo mimo jiné zjištěno, že ulice pojmenované podle historických regionů plní odlišnou funkci z hlediska reprodukce vnitřní i vnější identity těchto regionů.

Ocenění za inovativní přístup

Redakční rada časopisu ve svém hodnocení vyzdvihla zejména originalitu metodologického přístupu, pevné teoretické základy studie a propojení několika oblastí humánní geografie. Ocenila také schopnost autorů zachytit prostorovou rozmanitost zkoumaného jevu a výsledky přehledně a srozumitelně vizualizovat.

Pro samotné autory bylo udělení ceny příjemným překvapením a zároveň významným uznáním jejich vědecké práce. „Upřímně řečeno nás zpráva o tom, že byl vybrán právě náš článek, docela překvapila a samozřejmě také velmi potěšila. Časopis TESG jsme vždy vnímali jako tradiční a prestižní periodikum v oboru humánní geografie, které každoročně publikuje vynikající a inovativní výzkumy. O to více si rozhodnutí redakční rady vážíme,“ uvedl Miloslav Šerý z katedry geografie.

Podle něj je ocenění nejen potvrzením přínosu dosavadní práce, ale také povzbuzením do dalšího výzkumu. „Pro mě i kolegy, s nimiž jsem článek připravoval, představuje tato cena důležitou motivaci do dalších plánovaných výzkumných aktivit a povzbuzuje nás k hlubšímu rozvíjení problematiky, které jsme se v oceněném článku věnovali,“ doplnil.

Více než sto let geografického výzkumu
Časopis Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie (TESG), známý také pod anglickým názvem Journal of Economic and Human Geography, vychází již od roku 1910. Za více než století své existence se stal významnou mezinárodní platformou pro publikování aktuálních výzkumů a odbornou diskusi o geografických, sociálních a ekonomických procesech.

Jak se vzájemně ovlivňovaly křesťanské tradice a sport a jak se jejich vztah propisoval do každodenního života společnosti, přibližuje právě vydaná publikace A Companion to Christianity and Sport in Europe and North America (19th–21st centuries), za níž stojí mezinárodní tým odborníků na historii, teologii, filozofii, religionistiku a sociální vědy. Jako spolueditor se na ní podílel Ivo Jirásek z Fakulty tělesné kultury UP.

Publikace, která vznikala od roku 2020, ukazuje, že sport není jen o podání tělesného výkonu, jak je často vnímán, ale že byl a je i prostorem, kde se utvářely představy o člověku, jeho charakteru, odpovědnosti, hodnotách a hledání smyslu života. Nabízí interdisciplinární pohled na to, jak se křesťanské tradice promítaly do rozvoje sportu a jak naopak sport ovlivňoval život církví a náboženských společenství.

Součástí pětičlenného editorského týmu se vedle odborníků z Belgie, USA a Kanady stal i Ivo Jirásek z FTK UP, který se věnuje filozofii sportu a nenáboženské spiritualitě. Na starosti měl především část knihy věnovanou střední a východní Evropě, kdy mimo jiné oslovoval vhodné autory, připomínkoval jejich rukopisy a dbal na dodržování koncepce díla.

„Vedle spoluautorství obecného úvodu celé publikace jsem připravil úvod k části věnované východní Evropě. Ta je zajímavá především tím, jak rozdílně se vztahy sportu a křesťanství utvářely v zemích poznamenaných různým náboženskými tradicemi, politickými režimy a zejména zkušeností s bipolárním rozdělením světa po druhé světové válce. Tehdy se sport stal významným nástrojem státní ideologie, zatímco náboženský život byl různými způsoby omezován,“ uvedl.

Společně s Martinou Kočerovou z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích také pracoval na kapitole věnované historickým proměnám vztahu křesťanství a sportu na území dnešní České republiky, která patří k nejsekulárnějším zemím v Evropě.

„Historický vývoj sportu u nás byl s náboženstvím propojen mnohem výrazněji, než si obvykle uvědomujeme. V českém prostředí je zajímavým příkladem organizace katolického Orla, která vznikla jako reakce na nedostatečný důraz na náboženskou výchovu v sokolském hnutí. Náboženské tradice se ale promítaly také do činnosti skautingu, YMCA nebo salesiánských organizací, které spojovaly pohybové aktivity s výchovou mladých lidí,“ přiblížil Ivo Jirásek, proč by knihu neměli minout čeští zájemci.

Knihu, která přináší pohled do dosud nepříliš probádané oblasti a může sloužit jako základ pro další výzkum, vydalo nakladatelství Brepols, patřící k významným mezinárodním vydavatelům v oblasti humanitních věd. První část věnovaná západní a východní Evropě je k dostání v tištěné a elektronické verzi zde.

Dokáže umělá inteligence nahradit lékaře? Jak budou fungovat města budoucnosti a co všechno o naší minulosti odhalí moderní technologie? Od 14. do 17. listopadu se olomoucká Pevnost poznání promění v místo plné technologických novinek, experimentů a vědeckých objevů.

To, co ještě nedávno připomínalo sci-fi, se postupně stává součástí našeho každodenního života. Jak tyto technologie fungují, kde už dnes nacházejí využití a co nám mohou přinést v budoucnu? Odpovědi nabídne čtyřdenní akce Zapni budoucnost, která propojí moderní technologie s interaktivními experimenty a vědeckými objevy.

„Technologie nám dnes umožňují zkoumat svět způsoby, které bychom si ještě před několika lety dokázali jen obtížně představit. Pomáhají lékařům hledat známky onemocnění, archeologům odhalovat stopy zaniklých sídel a vědcům lépe porozumět naší planetě. Naším cílem je ukázat návštěvníkům, jak rozmanité je jejich využití, a nabídnout jim možnost některé z těchto technologií sami vyzkoušet. Chceme, aby si odnesli nejen nové poznatky, ale také vlastní zkušenost s tím, jak věda a technologie fungují,“ říká Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání.

Během návštěvy si zájemci vyzkoušejí programování ozobotů a plánování jejich pohybu v chytrém městě, prozkoumají svět pomocí termokamer a odhalí jevy, které lidské oko běžně nevidí. Zjistí také, jak umělá inteligence pomáhá lékařům při rozpoznávání nemocí, analýze lékařských snímků nebo hledání nových možností léčby.

Ve spolupráci s katedrou matematické analýzy Přírodovědecké fakulty UP se návštěvníci seznámí také s mechanickým modelem umělého neuronu, na kterém názorně uvidí, jak zpracovává signály a na jakém principu fungují neuronové sítě.

Moderní technologie ale neproměňují jen naši budoucnost. Návštěvníci se dozvědí, jak laserové skenování odhaluje dávno zaniklá sídla, umělá inteligence pomáhá rozluštit staleté rukopisy a analýza starověké DNA přibližuje příběhy lidí, kteří žili před tisíci lety.

Chybět nebude ani pohled na technologie, které pomáhají porozumět naší planetě. Návštěvníci porovnají radioaktivitu různých hornin, seznámí se s problematikou radonu a společně s odborníky z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP objeví možnosti moderního mapování krajiny.

Na své si přijdou také milovníci experimentů a tvoření. V kreativní dílně si sestaví vlastní UV svítilnu na klíče, v laboratoři nahlédnou do fascinujícího světa nanočástic, dozví se i o vodíku jako možném palivu budoucnosti. V digitálním planetáriu se pak vydají na cestu za umělými družicemi v pořadu Satelix a objeví, jak zásadní roli hrají satelity v našem každodenním životě.

Akce Zapni budoucnost se uskuteční od 14. do 17. listopadu 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Rozpočet fakulty na letošní rok i novelu metodiky dělení neinvestičních prostředků schválil na svém středečním zasedání Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zároveň podpořil snahu vedení fakulty systematicky rozvíjet kulturu vzájemného respektu a otevřené komunikace mezi členy akademické obce a zaměstnanci.

Senátoři schválili rozdělení finančních prostředků na přírodovědecké fakultě v roce 2026 a rozpočet fakulty na letošní rok. Souhlasili také s novelou Metodiky dělení neinvestičních prostředků organizačním jednotkám fakulty a s obecnými zásadami hospodaření fakulty na rok 2026. Oba dokumenty byly přijaty po zapracování technických změn navržených ekonomickou komisí akademického senátu.

Důraz na vzájemný respekt a bezpečné prostředí

Akademický senát se také zabýval prostředím na fakultě a vztahy mezi studenty a zaměstnanci. Podpořil snahu vedení fakulty posilovat kulturu vzájemného respektu, důvěry a otevřené komunikace. Za důležité považuje, aby všichni byli srozumitelně informováni o svých právech a povinnostech a věděli, na koho se mohou obrátit v případě problémů, konfliktů či nevhodného chování, například na fakultní či univerzitní ombudsmany. Senát zároveň upozornil na význam dostupné poradenské pomoci, prevence konfliktů a transparentního postupu při řešení závažných podnětů. 

„Vedení fakulty deklarovalo jednoznačný záměr zabývat se podněty ukazujícími na nevhodné chování na fakultě. V případě prokázání takových prohřešků budou jejich pachatelé postihováni," uvedl předseda AS PřF UP Karel Lemr. 

Studentské evaluace a nezávislost veřejnoprávních médií

Senátoři zároveň požádali vedení fakulty, aby prověřilo účelnost a podobu současného systému studentských evaluací výuky. Cílem je zvýšit účast studentů, lépe využívat výsledky evaluací a zajistit větší transparentnost opatření, která z nich vycházejí. Akademický senát vzal také na vědomí záměr akreditace navazujícího magisterského studijního programu Informatika a neměl k němu námitek.

Dalším bodem jednání byla podpora nezávislosti a stabilního financování médií veřejné služby. Senát zdůraznil, že nezávislost České televize a Českého rozhlasu na politické moci je důležitou podmínkou svobodné a demokratické společnosti. Případné změny jejich fungování a financování by podle přijatého usnesení měly vycházet z otevřené odborné a veřejné diskuse a zajistit dlouhodobě předvídatelné financování i účinné záruky redakční nezávislosti.

Novou definici a vědecký rámec rostlinné fenomiky přinesl mezinárodní tým vědců v prestižním časopise Trends in Plant Science. U významného kroku, který byl nezbytným a dosud chybějícím předpokladem pro stanovení rostlinné fenomiky jako samostatné vědní discipliny, byla i vědkyně Jana Kholová z CATRIN UP. Práce může podle odborníků zásadně ovlivnit způsob, jakým vědci zkoumají rostliny a jejich schopnost přizpůsobovat se prostředí.

Hlavním přínosem je návrh nového koncepčního rámce, který má sjednotit dosud roztříštěný obor a jasně vymezit jeho předmět zkoumání. Rostlinná fenomika byla spojována především s moderními technologiemi, senzory, zobrazovacími metodami a analýzou dat. Nyní autoři zdůrazňují, že jejím skutečným posláním je odhalovat mechanismy, které určují podobu, vývoj a fungování rostlin. Vědci tak mohou lépe pochopit, jak rostliny rostou, vyvíjejí se a reagují na okolní prostředí. Dosud však chyběla jednotná definice, která by jasně vymezovala, co všechno tento obor zahrnuje a jaké jsou jeho základní principy.

„Nový přístup zdůrazňuje, že o vlastnostech rostlin nerozhodují pouze jejich geny, ale také složité procesy probíhající na různých úrovních – od molekul a buněk až po celé rostliny a ekosystémy. Tyto procesy se navzájem ovlivňují, mění se v čase a reagují na podmínky prostředí. Jejich pochopení může vědcům pomoci lépe předvídat, jak budou rostliny reagovat například na sucho, vysoké teploty nebo jiné stresové podmínky. Nově navržený vědecký rámec tak vytváří společný základ pro další rozvoj rostlinné fenomiky a vymezuje také novou odbornou specializaci – specialistu na rostlinnou fenomiku,“ uvedla spoluautorka publikace Jana Kholová.

Ústředním prvkem tohoto rámce je definice fenomu jako souboru fenů, které řídí fenotypovou dynamiku napříč všemi prostorovými a časovými úrovněmi biologické a ekologické organizace a v interakci s prostředím. Tento přístup je důležitý například pro zemědělství a ochranu přírody. Lepší pochopení reakcí rostlin na prostředí může přispět například ke šlechtění odolnějších plodin, adaptaci zemědělství na klimatickou změnu a ochraně biodiverzity.

Rostlinná fenomika využívá širokou škálu moderních metod a technologií. Patří mezi ně například automatizované zobrazovací systémy, speciální kamery a senzory, které umožňují sledovat růst rostlin, jejich fyziologický stav nebo reakce na stresové podmínky. Vědci využívají také drony, robotické platformy či pokročilé metody měření, které dokážou odhalit změny neviditelné pouhým okem. Získaná data následně zpracovávají pomocí matematických modelů, výpočetních metod a umělé inteligence. Díky propojení těchto technologií s biologickým výzkumem mohou sledovat rostliny od úrovně jednotlivých buněk až po celá pole či ekosystémy a lépe porozumět procesům, které ovlivňují jejich růst, vývoj a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám.

Na článku spolupracovali odborníci z USA, Německa, Japonska, Norska, Belgie, Číny, Kanady, Irska nebo Nizozemska. Jana Kholová, která vedle CATRIN působí i na České zemědělské univerzitě v Praze, je jedinou českou zástupkyní v týmu.

Čistší voda, vstřícnější zdravotní péče, města na dvou kolech i výuka využívající více jazyků. To jsou některá z témat osmi projektů s účastí Univerzity Palackého, které uspěly ve třetí otevřené výzvě aliance Aurora. Olomoučtí akademici v nich propojí síly s kolegy z evropských univerzit a do výzkumu zapojí také studenty. Jeden z projektů UP povede, v dalších sedmi bude partnerem.

Ve třetím ročníku výzvy Call for Incentive Research & Education Collaboration získalo podporu čtrnáct mezinárodních projektů. Výzkumná rada Aurory je vybrala z třiadvaceti návrhů, které splnily podmínky výzvy. Pět projektů se zaměří na výzkum, šest propojí výzkum se vzděláváním a tři nabídnou tematické školy. Díky dodatečným příspěvkům členských univerzit vzrostl rozpočet výzvy na 240 tisíc eur, o polovinu více než v předchozím ročníku.

„Výzva pomáhá rozvíjet mezinárodní výzkumné týmy, ověřovat nové vědecké směry a připravovat rozsáhlejší společné projekty. Na výzkumné projekty i na projekty kombinující výzkum a vzdělávání bylo možné získat až 20 tisíc eur. Podmínkou bylo zapojení nejméně tří partnerských institucí z aliance a návaznost na její tematické priority. Stejnou maximální částku mohly získat tematické školy. Výzva podporuje také krátkodobé výzkumné stáže pro začínající vědce,“ říká Marie Jadrníčková, zástupkyně vedoucího Aurory na UP, která má agendu vědu a výzkumu na starost.

Novinkou letošního ročníku jsou projekty, které přímo propojují výzkum s výukou. Jejich výsledky mohou vést ke vzniku společných kurzů, smíšených intenzivních programů, mikrocertifikátů či studijních programů. Studenti tak dostanou příležitost zapojit se do mezinárodního výzkumu a pracovat s aktuálními vědeckými poznatky.

Z jedenácti návrhů s účastí UP uspělo osm: tři výzkumné projekty, čtyři projekty propojující výzkum se vzděláváním a jedna tematická škola. Letní školu CitiesOn2Wheels povede Jiří Pánek z přírodovědecké fakulty, v ostatních sedmi projektech je UP partnerem. Do podpořených aktivit se zapojí odborníci z filozofické a přírodovědecké fakulty i vysokoškolského ústavu CATRIN.
 

CitiesOn2Wheels

Jiří Pánek — Přírodovědecká fakulta UP

Letní škola se zaměří na výzkum využívání jízdních kol, elektrokol a elektrokoloběžek v městském prostředí. Účastníci propojí poznatky městské a digitální geografie se studiem udržitelné dopravy a osvojí si různé metody sběru dat, které zapojují samotné obyvatele. UP ji připraví společně s Islandskou univerzitou a Univerzitou Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.
 

Research-NEST

Pavlína Flajšarová — Filozofická fakulta UP

Projekt propojí výzkum a výuku v oblasti udržitelného rozvoje měst. Zaměří se na oběhové hospodářství a vztah městského plánování k potřebám i každodenním návykům obyvatel. Mezioborová spolupráce, terénní výuka a ověřování nápadů v praxi přinesou postupy využitelné napříč Evropou. Důraz bude klást na spolupráci univerzit s místními komunitami a výuku spojenou se službou společnosti.
 

PATVOICE

Slavka Silberg — Filozofická fakulta UP

PATVOICE prozkoumá, nakolik zdravotnické organizace naslouchají pacientům a jejich blízkým a jak jejich zkušenosti vstupují do komunikace se zdravotníky a vedením. Zaměří se na organizační pravidla i společenské a kulturní vlivy, které zapojení pacientů podporují či omezují. Do terénního výzkumu a analýz zapojí odborníky z praxe, výzkumníky a studenty.
 

TRACE

Sabine Voda Eschgfäller — Filozofická fakulta UP

Studentské týmy z pěti univerzit prozkoumají antifeministické, sexistické a rasově zabarvené narativy ve vzdělávání, jejich souvislosti i reakce vyučujících a studujících. Na mezinárodních online workshopech vyhodnotí výsledky a připraví digitální výstupy, například videa pro sociální sítě, které nabídnou alternativní pohledy. Projekt propojí studentský výzkum s rozvojem kritické mediální gramotnosti.
 

TaME

Markus Johan Öbrink — Filozofická fakulta UP

Projekt Towards a multilingual norm for European university alliances se zaměří na využití mnohojazyčnosti ve vysokoškolské výuce. Pro vyučující Aurory připraví soubor nástrojů, které jim pomohou ve výuce lépe využívat různé jazyky a rozvíjet jazykové dovednosti studentů. Vycházet bude ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a kompetenčního rámce Aurora LOUIS.
 

CHEMUNITY

Jiří Pospíšil — Přírodovědecká fakulta UP

CHEMUNITY propojí chemický výzkum a výuku prostřednictvím společných workshopů, výměn výzkumníků a seminářů. Zaměří se na udržitelnost, sledování stavu životního prostředí a vývoj molekul pro oblast zdraví. Pracovní skupina připraví základy společného evropského bakalářského programu v chemii a posoudí možnosti navazujících společných magisterských programů ve specializovaných oborech.
 

AURORA HEALTH

Alexander Dömling — CATRIN UP

Výzkumníci budou hledat látky, které cíleně tlumí aktivitu dvou forem enzymu arginázy, spojovaných mimo jiné s nádorovými onemocněními. Nadějné sloučeniny vyberou hromadným testováním a zaměří se na zlepšení jejich stability, dostupnosti v organismu a průniku do buněk. Pro zvýšení účinnosti a selektivity využijí nanočásticové systémy pro cílený přenos látek.
 

NANOCAT

Jan Filip — CATRIN UP

NANOCAT podpoří vývoj nanokatalyzátorů pro výrobu obnovitelných paliv ze zbytků biomasy a čištění odpadních vod. Týmy se zaměří na materiály z biomasy připravované pomocí 3D tisku, katalyzátory s jednotlivými atomy kovů a odstraňování léčiv či barviv z vody působením světla. Průběh procesů budou sledovat pomocí nanosenzorů vyrobených rovněž z biomasy.
 

Seznam všech 14 podpořených projektů a informace o jejich koordinátorech a partnerech najdete na webu Aurora Universities.

Alespoň hodinu pohybu každý den nasbírá jen přibližně každý sedmý dospívající na světě, česká mládež se ale hýbe více, než je světový průměr. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí. Jejím spoluautorem je Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury UP.

Mezinárodní tým propojil 389 průzkumů s 3,2 milionu účastníků ze 140 zemí a sledoval, v kolika dnech týdně teenageři ve věku 11–17 let nasbírají alespoň 60 minut pohybu střední až vysoké intenzity. Nemuselo přitom jít o sportovní trénink, počítal se i dostatečně intenzivní pohyb ve škole nebo ve volném čase. Významným zdrojem dat byla mezinárodní studie HBSC, analýza ale zahrnuje i další populační průzkumy.

Podle analýzy splnilo v roce 2025 hodinovou hranici všech sedm dnů v týdnu 13,9 % dospívajících. Naopak 24,9 %, tedy přibližně čtvrtina, nemělo za týden ani jeden aktivní den. To neznamená, že se vůbec nehýbali. V žádném dni ale podle vlastních odpovědí nenasbírali alespoň hodinu sledovaného pohybu.

„Studie nesleduje jen tyto dva krajní případy. Rozlišuje celé rozpětí od žádného po sedm aktivních dnů týdně. Díky tomu mohou školy, obce i sportovní organizace lépe poznat, na koho se při podpoře pohybu zaměřit. Jinou nabídku může potřebovat teenager, který se pravidelně hýbe, a jinou ten, který hodinu pohybu nenasbírá ani jednou týdně,“ uvedl Zdeněk Hamřík.

Česko je nad průměrem. Méně pohybu mají dívky a starší teenageři

Celosvětový průměr činil 2,7 aktivního dne týdně. Mladí lidé v Česku mají takové dny v průměru čtyři a více. Dospívajících, kteří hodinovou hranici nesplní ani jednou týdně, je u nás méně než desetina.

„Za příznivým českým výsledkem se ale skrývají rozdíly. Méně pohybu mají především dívky a starší teenageři. Právě během puberty a při přechodu na střední školu je proto důležité hledat způsoby, jak děti u pravidelného pohybu udržet. Na úbytek pohybu s věkem upozornil již dříve i report o pohybové aktivitě českých školáků projektu Zdravá generace,“ podotkl odborník z FTK UP.

Rozdíl mezi dívkami a chlapci je patrný i celosvětově. Pro rok 2025 vyšel u dívek průměr 2,4 aktivního dne týdně, u chlapců 3 dny. Ve třech regionech s celkově příznivějšími výsledky, včetně střední a východní Evropy a střední Asie, navíc měly starší věkové skupiny méně aktivních dnů než mladší. Výraznější byl tento rozdíl u dívek. Lepší průměr tedy ještě neznamená, že se daří udržet děti u pohybu po celé dospívání.

Pohybu neubývá. Pořád ho ale není dost

V roce 2010 i v roce 2025 vycházel celosvětový průměr stejně: 2,7 aktivního dne týdně. V některých regionech výzkumníci zaznamenali malé zlepšení, celosvětově ale změnu neprokázali. Podle projekcí žádná ze zemí nesměřuje ke splnění globálního cíle pro rok 2030, který počítá s 15% snížením podílu dospívajících, kteří nemají alespoň 60 minut pohybu každý den, oproti roku 2010. Na druhou stranu si mladí lidé udrželi úroveň pohybové aktivity i v době pandemie covidu-19 a rostoucího používání digitálních technologií.

„Můžeme se na to podívat i tak, že pohybová aktivita si už patnáct let udržuje stabilní úroveň, to je dobrá zpráva. Neznamená to ovšem, že mají děti pohybu dost. V Česku se potřebujeme zaměřit především na dívky a starší teenagery. A hledat způsoby, jak oslovit i ty, které běžná sportovní nabídka míjí,“ dodal Zdeněk Hamřík s tím, že pravidelný pohyb prospívá tělesnému i duševnímu zdraví, aktivnější děti mají lepší výsledky ve škole, lepší sociální vazby a přínosy pohybu se významně promítají do zdraví v dospělosti.

Jak udržet děti u sportu?

Otázkou, jak udržet děti u sportu, se zabývá rozpracovaný návrh strategie SPORT A POHYB 2030+. Vedle profesionálního sportu a rozvoje talentů se věnuje dostupnosti aktivit a neformálnímu pohybu. V praxi může jít například o školní sportoviště otevřená i po vyučování nebo nabídku sportu, kde nerozhodují výsledky.

„Sport není jen pro nadané a pro ty, kteří vyhrávají soutěže. Je také příležitostí potkávat se, něco společně zažít a mít z pohybu radost. Právě u dospívajících máme v nabídce velké rezervy, ať jde o rozvoj talentu, nebo o aktivní trávení volného času s ostatními. Mladí lidé hledají především zábavu a společné zážitky, ale takových příležitostí nemají dost. Nemůžeme čekat, že je ke sportu přivedou hlavně zdravotní přínosy. Ty se stávají důležitější motivací až v pozdějším věku,“ řekl Karel Kovář, předseda Národní sportovní agentury.

Nestačí doporučit více pohybu

Možnosti pohybu ovlivňuje i prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Autoři studie upozorňují na dostupnost aktivit, bezpečnost i společenské a kulturní překážky. U dívek zmiňují také to, zda nabídka odpovídá jejich potřebám a zájmům.

„Zdravá volba musí být pro dospívající také dostupnou a bezpečnou volbou. Podpora pohybu proto není úkolem jediného resortu. Vyžaduje dlouhodobé priority rozvoje pohybové aktivity, mezirezortní spolupráci školství, sportu, zdravotnictví i samospráv a systematické vytváření podmínek, které umožňují zapojení všech dětí, se zvláštním důrazem na ty, které mají k pohybu nejméně příležitostí,“ zdůraznila Zsófia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice.

Cesta do školy a hřiště za domem

Ovlivnit své okolí a dostupnost pohybu mohou i samotné děti, a to prostřednictvím Mladých a Školních fór, kterými Národní síť Zdravých měst ČR povzbuzuje mladou generaci k aktivnímu zapojení do názorů na kvalitu života v místě, kde žijí nebo studují.

„Pohyb se neodehrává jen v tělocvičnách a klubech, ale také v ulicích, v parcích nebo cestou do školy. Proto se jím města musí zabývat a zabývají se jím, stejně jako dopravou nebo školstvím. Přirozený pohyb všech věkových kategorií lze aktivně podpořit. Jde o bezpečné cesty pro pěší a cyklisty, dostupná hřiště a sportoviště, ale i o nabídku pro dospívající, kteří si ke sportu cestu nenašli nebo s ním přestali,“ přiblížila Jitka Boušková, národní koordinátorka programu Zdravé město WHO-OSN.

O studii

Studie National, regional, and global trends in adolescent physical activity from 2010 to 2025: a pooled analysis of 389 surveys with 3,2 million participants from 140 countries, zveřejněná v časopisu The Lancet Global Health, vznikla v mezinárodním autorském týmu se zapojením WHO, první autorkou je Tessa Strain z University of Edinburgh. Jedním ze spoluautorů je Zdeněk Hamřík, vedoucí katedry rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, který přibližně dva roky působil v expertní skupině WHO pro odhady pohybové aktivity mládeže, v jejímž rámci studie vznikala. Podílel se tak na návrhu koncepce výzkumu a do týmu přinesl zkušenosti z více než desetiletého vedení skupiny 50 zemí v rámci Physical Activity Focus Group studie HBSC, která je jednou z největších na světě v oblasti životního stylu mladé generace.

Studie v časopisu The Lancet Global Health je dostupná zde.
Hlavní zjištění shrnuje i report WHO, který je ke stažení zde.

Někdy stačí společná snídaně, šálek kávy, domácí koláč a chuť poznat se. Právě v takové atmosféře odstartovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého nová iniciativa Ženy ve vědě PřF, která chce propojovat ženy napříč obory, katedrami i generacemi a vytvářet prostor pro vzájemnou podporu, sdílení zkušeností a inspiraci. Za iniciativou, která vznikla pod záštitou děkana Jana Říhy, stojí proděkanka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová a doktorandka optiky a optoelektroniky a členka akademického senátu Stela Levická.

První setkání se uskutečnilo v prostorách děkanátu přírodovědecké fakulty. Původně plánovaná neformální snídaně se proměnila ve dvouhodinovou živou diskuzi, při níž se potkaly doktorandky, zkušené vědkyně i ženy zastávající významné akademické funkce. Hovořilo se nejen o vědě, ale také o výzvách, které akademická kariéra přináší - od hledání vlastní profesní cesty přes získávání grantů až po slaďování výzkumné práce s rodinným životem.

Každá kariéra má svůj příběh

„Akademická kariéra totiž není jen o vědeckých výsledcích, publikacích a grantech. Je také o lidech, příležitostech, odvaze přijímat nové výzvy a někdy i o tom, mít se na koho obrátit,“ uvedla proděkanka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová.

Právě propojení žen v různých fázích akademické kariéry patří k hlavním myšlenkám iniciativy. Sdílení zkušeností napříč generacemi může pomoci nejen při hledání vlastní profesní cesty, ale také při řešení situací, s nimiž se vědkyně během své kariéry setkávají. Setkání zároveň nabídlo příležitost poznat kolegyně z jiných kateder, které se při své každodenní práci běžně nepotkávají.

Během diskuze se otevřela také otázka zapojení mužů do podpory žen v akademickém prostředí. Ačkoli bylo úvodní setkání určeno ženám, do budoucna by organizátorky rády přizvaly k podobným debatám i mužské kolegy. Na první setkání krátce zavítal také proděkan Jiří Pánek, který účastnicím předal květiny.

Věda není jen ženský svět

„Při našem prvním setkání jsme si uvědomily, že nám u stolu vlastně trochu chyběli i muži. Podpora žen ve vědě totiž není jen záležitostí žen samotných. Důležitou roli v ní hrají také naši mužští kolegové, partneři a mentoři. Nechceme vytvářet uzavřený ženský svět, ale přispívat k prostředí, kde je vzájemná podpora samozřejmostí bez ohledu na věk či pohlaví,“ uvedla Stela Levická.

První společnou snídaní však iniciativa nekončí. Úvodní setkání potvrdilo zájem o neformální diskuze a vzájemné poznávání napříč fakultou. Organizátorky by proto rády pokračovaly v dalších setkáních a postupně vytvořily prostor, kde budou moci ženy z různých oborů pravidelně diskutovat o aktuálních tématech, sdílet své zkušenosti a hledat příležitosti ke spolupráci.

Koncerty, filmová projekce i vzpomínky na historické okamžiky před sedmatřiceti lety. Univerzita Palackého si hned několika akcemi připomene události listopadu 1989, Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva.

V předvečer státního svátku, 16. listopadu, se v olomouckém S-klubu uskuteční Jařaboviny 2026. Setkání nese jméno prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, který se významně zasloužil o rozvoj univerzity po návratu demokracie. Akci s podtitulem Vzpomínka na den, kdy jsme přestali žít ve spálené zemi pořádají někdejší členové studentského stávkového výboru, bývalí studenti a přátelé univerzity. Setkání se koná ve spolupráci s Klubovnou SODA a za podpory Univerzity Palackého. Program začne v 18 hodin, vystoupí například Black Ladies, Lukáš Mareček nebo Fly Tomorrow. Vstupné činí 200 korun.

V úterý 17. listopadu v 10 hodin se před budovou Právnické fakulty UP u Památníku tří odbojů uskuteční pietní akt. Vedle zástupců města, kraje, armády a dalších institucí se jej zúčastní také rektor UP Michael Kohajda a další představitelé univerzity.

Odpoledne je na programu slavnostní koncert Smíšeného komorního sboru Ateneo Univerzity Palackého. Spojí připomínku Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva s oslavou 25 let existence tohoto univerzitního sboru. Koncert začne v 17:30 v aule Filozofické fakulty UP v Křížkovského ulici 10.

Ve stejný den od 17 hodin nabídne olomoucké kino Metropol bezplatnou projekci filmu Kolja. Promítání je součástí programu FFestu, festivalu propojujícího literaturu, film a divadlo, který vznikl z iniciativy studentek a studentů Filozofické fakulty UP.

O přelomových okamžicích novodobé české historie, ale nejen o nich, bude 17. listopadu řeč také v podcastu Univerzity Palackého. Pozvání do Studia UP přijala Květoslava Princová, signatářka Charty 77 a dlouholetá pedagožka Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Její životní příběh před časem přiblížil také univerzitní magazín Žurnál. Portrét si můžete přečíst zde.

V České republice probíhá šestý ročník Týdne Akademie věd ČR, který nabízí více než 300 akcí pro veřejnost. Do festivalu se zapojují také dvě společná vědecká pracoviště přírodovědecké fakulty a této výzkumné instituce – Laboratoř růstových regulátorů Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) a Společná laboratoř optiky Fyzikálního ústavu. Spolu s olomouckým Centrem strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB se v pátek 6. listopadu poprvé společně představí v Pevnosti poznání. Návštěvníkům přiblíží výzkum v oblasti genetiky rostlin, optiky a rostlinných hormonů.

Letošní ročník festivalu se nese v duchu hesla „S vědou v srdci“, které odkazuje nejen na samotný výzkum, ale především na vědce a vědkyně, kteří se mu věnují. Prostřednictvím přednášek, workshopů, exkurzí a dalších akcí mohou návštěvníci nahlédnout do vědeckých pracovišť, seznámit se s aktuálními výzkumnými tématy a diskutovat přímo s odborníky.

Olomoucká věda na jednom místě

Společný program olomouckých pracovišť se uskuteční pod názvem Akademie věd v Olomouci: Od genomu přes světlo až k rostlinným hormonům. Od 14 do 16 hodin nabídne tři popularizační přednášky, které představí výzkum s praktickým využitím v zemědělství, biotechnologiích, průmyslu i medicíně. Všechna tři pracoviště se v rámci festivalu představí společně vůbec poprvé.

„Mám radost, že se nám podařilo propojit olomoucká pracoviště Akademie věd a že je můžeme poprvé představit v rámci Týdne Akademie věd. Věřím, že je to dobrá příležitost ukázat, že Akademie věd má v Olomouci silné zastoupení a že se zde dělá špičkový výzkum v různých oborech. Navíc jde o pracoviště, která jsou úzce propojena s přírodovědeckou fakultou, a představují tak i příklad úspěšné spolupráce mezi univerzitním a akademickým výzkumem,“ uvedl Ondřej Novák, vedoucí Laboratoře růstových regulátorů.

Genetika, světlo a rostlinné hormony

Program zahájí Jan Bartoš z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin přednáškou Čtení a úprava genomů: cesta k modernímu šlechtění. Přiblíží, jak mohou genetika a moderní biotechnologie přispět ke šlechtění odolnějších a výnosnějších plodin a jakou roli v tomto procesu hraje znalost jejich dědičné informace.

Na něj naváže Ondřej Haderka ze Společné laboratoře optiky s přednáškou Světlo zblízka i z daleka. Ukáže, jak vědci zachycují světlo na úrovni jednotlivých fotonů a jaké informace z něj mohou získat. Přiblíží také možnosti využití fotonů při přenosu informací i při pozorování vzdáleného vesmíru.

Závěrečná přednáška Rostlinné hormony: neviditelní dirigenti života rostlin bude patřit Ondřeji Novákovi z Laboratoře růstových regulátorů. Vysvětlí, jak rostlinné hormony řídí růst, vývoj a obranné reakce rostlin a pomáhají jim přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí. Výsledky tohoto výzkumu nacházejí uplatnění také při vývoji nových biotechnologických postupů a biologicky aktivních látek využitelných v medicíně, farmacii či kosmetice.

Akce je určena široké veřejnosti, středoškolským a vysokoškolským studentům, pedagogům i dalším zájemcům o přírodní vědy a technologie. Akce se uskuteční v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma a registrace není nutná.

Kompletní program festivalu je dostupný na webových stránkách.

Literatura, hudba, divadlo, film, slam poetry i debaty o aktuálních společenských tématech. To vše nabídne další ročník festivalu FFest, který od 6. do 17. listopadu pořádá Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Pestrý program propojí akademické prostředí s kulturním životem Olomouce a nabídne řadu setkání se zajímavými osobnostmi. Na své si přijdou studenti, absolventi i široká veřejnost.

„Chtěli jsme vytvořit akci, která pomůže dostat studentské aktivity k širšímu publiku, zkrátka ven z budov filozofické fakulty. Hlavní myšlenkou FFestu je potkat se osobně, odložit mobil a být chvíli offline, pobavit se, vzdělat se a ukázat, že filozofická fakulta je místem pro každého,“ uvedla Karolína Ohnisko, hlavní produkční festivalu FFest.

Festival odstartuje v pátek 6. listopadu autorským čtením Domácí Básnění v kavárně Druhý domov a komediálním večerem LOL OLO – Comedy Night. V dalších dnech nabídne například literární večer Vy.čítání, studentský filmový festival VŘED nebo tradiční studentské čtení Počet.

Jedním z výrazných bodů programu bude ve středu 11. listopadu UP Masters Slam, který do auly filozofické fakulty přivede známé tváře slam poetry. Vystoupí mimo jiné Ellen Makumbirofa, mistryně Femislamu z roku 2017, nebo slovenský mistr slam poetry Bedňa. Milovníci divadla se mohou těšit na inscenaci Vřískot v podání Divadelního spolku Kucmoch, příznivci současné poezie zase na setkání s básníky Lucií Janečkovou a Janem Škrobem.

K hlavním lákadlům festivalu bude patřit také vystoupení písničkářky, básnířky a komičky Tali, vlastním jménem Natálie Schejbalové. V pátek 13. listopadu v Červeném kostele propojí hudbu, poezii a stand-up. Vstup je zdarma, nutná je však předchozí rezervace.

FFest nabídne rovněž přednášky, besedy a workshopy věnované například evropské bezpečnosti, psychologii, umělé inteligenci či proměnám současné češtiny. Chybět nebudou ani setkání s absolventy FF UP nebo knihařský workshop Vydavatelství UP.

Festival vyvrcholí v úterý 17. listopadu projekcí oscarového filmu Kolja v kině Metropol. Také na tuto akci je vstup zdarma, je však nutné si předem rezervovat vstupenku.

„Budu moc ráda, když si lidé z festivalu odnesou příjemné zážitky, v paměti jim zůstane skvělá atmosféra a budou mít chuť přijít zase za rok,“ dodala Karolína Ohnisko. Více o programu festivalu zde. 

Jediný grant v prestižní soutěži JUNIOR STAR získala pro Univerzitu Palackého Soňa Krajčovičová z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty. Se svým projektem zaměřeným na vývoj nové generace peptidových léčiv uspěla v konkurenci 316 návrhů, z nichž Grantová agentura České republiky podpořila letos pouze 35. Pětiletý výzkum, který odstartuje v roce 2027, jí umožní naplno rozvinout mezinárodní vědecký tým a hledat nové možnosti využití peptidů v moderní medicíně.

Projekt s názvem Synthetically Engineered Polyvalent Bicyclic Peptides for Next-Generation Therapeutics se zaměří na vývoj a syntetické úpravy bicyklických peptidů, které představují slibnou skupinu látek pro přípravu nových léčiv. Tyto chemicky upravené řetězce aminokyselin mohou díky své specifické struktuře nabídnout nové možnosti cílené léčby. Výzkum se proto soustředí na hledání způsobů, jak ovlivňovat jejich vlastnosti a rozšiřovat možnosti jejich využití v medicíně.

„Získání grantu JUNIOR STAR je pro mě obrovskou radostí a zároveň splněním jednoho z mých velkých profesních snů. Po všech výzvách, které poslední roky přinesly, je pro mě tento úspěch o to cennější. Grant mi umožní vybudovat mezinárodní tým, rozvíjet nápady a posunout tak náš výzkum směrem k novým možnostem cílené léčby. Moc se těším nejen na samotnou vědu, ale také na spolupráci s mladými talentovanými vědci, se kterými budeme moci tyto nápady společně uskutečňovat,“ říká Soňa Krajčovičová.

Na zkušenosti z Cambridge navazuje vlastním výzkumem

Soňa Krajčovičová absolvovala doktorské studium organické chemie na Univerzitě Palackého pod vedením docenta Miroslava Sourala. Následně několik let působila na britské University of Cambridge ve výzkumné skupině profesora Davida Springa, kde se zabývala vývojem nových cílených terapeutik.

Za mimořádné výsledky svého výzkumu získala letos v září Cenu předsedy Grantové agentury České republiky. Stala se vůbec první řešitelkou projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, která toto ocenění obdržela, a teprve čtvrtou oceněnou osobností z Univerzity Palackého od založení ceny v roce 2003. Letos navíc uspěla v prestižní soutěži JUNIOR STAR jako historicky první řešitelka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Prestižní podpora pro mladé vědce
Granty JUNIOR STAR jsou určeny excelentním začínajícím vědcům do osmi let od získání doktorského titulu, kteří mají za sebou významné publikační výsledky a zahraniční zkušenosti. Pětileté projekty mohou získat podporu až 25 milionů korun a umožňují mladým badatelům vědecky se osamostatnit a budovat vlastní výzkumné skupiny. O výběru projektů rozhodují výhradně zahraniční odborníci.