Jeden z nejvýznamnějších českých fyziků současnosti Tomáš Jungwirth, jehož výzkum přispívá k vývoji nové generace počítačových pamětí, zavítá na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Světově uznávaný odborník na spintroniku, spoluobjevitel altermagnetismu a držitel řady prestižních vědeckých ocenění vystoupí s letošní výroční přednáškou k poctě Josefa Ludvíka Fischera nazvanou Největší revoluce v nejmenší jednotce čipu – v jednom bitu. Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu 2026 od 17:00 do 18:30.
Tomáš Jungwirth posluchačům přiblíží fyzikální principy, na nichž stojí ukládání a zpracování dat v počítačích a mobilních telefonech. Pozornost zaměří především na základní jednotku informace – fyzický bit. Právě v této oblasti dochází k významné technologické změně. Vedle klasických polovodičových bitů se začínají prosazovat nové prvky využívající magnetické vlastnosti materiálů.
Spintronické technologie již nacházejí uplatnění v pokročilých čipových technologiích a spintronické paměti se postupně stávají součástí moderních procesorových čipů. Jejich rozvoj souvisí mimo jiné s rostoucími náklady na další miniaturizaci polovodičových součástek a s fyzikálními limity dosavadních technologií. Tomáš Jungwirth vysvětlí, na jakých principech spintronické paměti fungují, jaké možnosti otevírají a jakou roli v jejich výzkumu sehrávají čeští vědci.
Setkání s výjimečnou osobností vědy
Tomáše Jungwirtha jako přednášejícího navrhl Jan Petr z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Přestože se sám věnuje jinému vědnímu oboru, považuje možnost osobního setkání s předními světovými vědci za mimořádně cennou zkušenost.
„Profesor Jungwirth patří mezi absolutní světovou vědeckou špičku a jeho práce dosahuje úrovně, která je právem spojována i s úvahami o Nobelově ceně. Přestože působím v jiném vědním oboru, možnost vyslechnout si přednášku takto výjimečného vědce považuji za mimořádně inspirativní. Věřím, že přednáška špičkové osobnosti, bez ohledu na to, zda působí v přírodních, nebo třeba humanitních vědách, může člověka obohatit, inspirovat a rozšířit mu obzory,“ uvedl Jan Petr.
Výzkum oceňovaný po celém světě
Tomáš Jungwirth vede Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a působí jako profesor na Nottinghamské univerzitě ve Velké Británii a Univerzitě Tohoku v Japonsku. Je spoluobjevitelem spinového Hallova jevu, na jehož základě se v současnosti průmyslově vyvíjí nová generace rychlých spintronických pamětí určených pro procesorové čipy.
K jeho nejvýznamnějším vědeckým úspěchům patří také spoluobjev altermagnetismu, nové formy magnetismu, která otevírá další možnosti výzkumu a technologického využití magnetických materiálů. Za tento objev získal společně s kolegy cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti.
Tomáš Jungwirth je rovněž držitelem dvou prestižních Advanced grantů Evropské výzkumné rady, Ceny Nadace Neuron, Národní ceny vlády Česká hlava a státního vyznamenání Medaile Za zásluhy.
Tradice výročních přednášek k poctě Josefa Ludvíka Fischera sahá do roku 1994, kdy se první z nich uskutečnila při příležitosti 100. výročí narození prvního rektora obnovené olomoucké univerzity. Od té doby se přednáška koná každoročně jako připomínka a ocenění významu této osobnosti. K jejímu přednesení vybírá zvlášť jmenovaná univerzitní komise významné české či zahraniční osobnosti z různých vědních oblastí. Přehled vědců a dalších osobností, které fischerovskou přednášku přednesly v minulých letech, je k dispozici na webových stránkách Univerzity Palackého.
Univerzita Palackého převezme vedoucí roli v evropské alianci Aurora. Rektoři partnerských škol ji na jednání v Amsterdamu zvolili koordinující univerzitou pro příští projektovou etapu v letech 2027–2029. Volba je oceněním dlouhodobé práce olomouckých studentů, akademiků i týmu Aurory a přináší UP významnou pozici mezi českými i evropskými univerzitami a zároveň novou odpovědnost za rozvoj společné výuky, výzkumu a spolupráce mezi nimi.
Prvním úkolem UP bude koordinovat přípravu společné žádosti, s níž se Aurora obrátí na Evropskou komisi o financování další dvouleté etapy spolupráce. Nový grant má navázat na stávající projekt Aurora 2030, jehož podpora končí v říjnu 2027, a umožnit pokračování společné mezinárodní výuky, výzkumné spolupráce a dalších aktivit až do října 2029.
UP s partnerskými univerzitami připraví plán aktivit a rozpočet a v řízení navazujícího projektu vystřídá Islandskou univerzitu. Společně s centrální kanceláří Aurory pak bude koordinovat práci jednotlivých škol, zajišťovat komunikaci s Evropskou komisí a spravovat grant včetně rozdělování prostředků mezi partnery.
„Mám velkou radost, že se nám podařilo získat důvěru partnerských univerzit a na následující dva roky převzít vedoucí roli v alianci Aurora. Nebudu zastírat, že cesta k tomuto výsledku nebyla úplně jednoduchá. Bylo potřeba o naši kandidaturu zabojovat, přesvědčit kolegy z ostatních univerzit a ukázat, že Univerzita Palackého má nejen ambici, ale také schopnosti a zkušenosti alianci vést. O to více si výsledku vážím,“ řekl rektor Michael Kohajda, který je členem Aurora Board, užšího vedení aliance. „Děkuji všem, kteří se na přípravě a obhajobě kandidatury podíleli, i rektorům a prezidentům partnerských univerzit za jejich důvěru. Vnímám to jako velkou čest pro naši univerzitu, ale zároveň jako odpovědnost vůči všem členům Aurory. Naším úkolem nyní bude tuto důvěru proměnit v konkrétní výsledky, ze kterých budou těžit naše univerzity, jejich studenti i akademičtí pracovníci.“
Nová role navazuje na dosavadní zapojení UP do řízení Aurory. Univerzita již vede jeden z deseti hlavních pracovních celků projektu Aurora 2030, který propojuje rozvoj studentské komunity se spoluprací s partnerskými školami ve střední a východní Evropě. Řídí také přípravu dlouhodobě udržitelného financování aliance a rozvíjí spolupráci s partnery mimo akademické prostředí.
„V Auroře nás spojuje společná vize a dlouhodobá strategie rozvoje vzdělávání, výzkumu a společenského přínosu univerzit. Jejich naplňování vyžaduje shodu na prioritách, sladění našich kapacit i ochotu přizpůsobovat vlastní postupy. Jako koordinující univerzita chceme přispět k efektivnější komunikaci a vytvářet podmínky pro úspěšnou spolupráci, které nám pomohou dosáhnout našich společných cílů,“ uvedla prorektorka pro mezinárodní vztahy Ivona Barešová.
Další etapa evropské spolupráce
Aurora vznikla v roce 2016 jako síť univerzit usilujících o propojení kvalitního vzdělávání a výzkumu s řešením společenských problémů. Od roku 2020 je součástí iniciativy Evropské univerzity. Na první tříletou etapu spolupráce financovanou z programu Erasmus+ navázal projekt Aurora 2030, který propojuje devět evropských univerzit. Pro období od listopadu 2023 do října 2027 získal grant téměř 14,4 milionu eur.
„Od svého vstupu do Aurory vyniká univerzita nasazením a kvalitní prací napříč celou svou komunitou – od studentů a akademiků přes kancelář Aurory až po vedení univerzity. Je skvělé vidět, že se našemu dlouhodobému úsilí dostává uznání. Je pro mě skutečnou ctí pomáhat vést Auroru do této nové etapy,“ doplnil Niels Hexspoor, institucionální koordinátor Aurory na UP.
Žádost o navazující podporu musí aliance předložit Evropské komisi do března 2027. Dvouleté financování má umožnit pokračování společných aktivit a překlenout přechod do nového rozpočtového období EU, začínajícího v roce 2028. Aurora se může ucházet až o 7,2 milionu eur pro celou alianci; o podpoře a její výši rozhodne hodnocení žádosti.
Společné kurzy i výzkumné týmy
Připravovaná etapa naváže na spolupráci, do níž se už dnes zapojují studenti a zaměstnanci UP. Studující si mohou zapsat online kurzy zahraničních univerzit, vyjet na letní školu či krátký intenzivní program nebo se podílet na aktivitách studentských ambasadorů Aurory. Z partnerství v Auroře vzešel také magisterský program DIGISOC.
Ve vědě pomáhá aliance vytvářet mezinárodní týmy a rozvíjet nové projekty. V letošní otevřené výzvě na podporu výzkumu a vzdělávání uspělo osm projektů s účastí UP. Vědci a vědkyně mohou rovněž sdílet výzkumné zdroje a infrastrukturu. Akademickým i neakademickým zaměstnancům pravidelně nabízí zahraniční školení a pracovní setkání.
Více o činnosti Aurory na UP najdete na stránce aurora.upol.cz, informace ze všech univerzit pak na centrálním webu aurora-universities.eu.
České univerzity a evropské univerzitní aliance
Evropské univerzitní aliance umožňují školám společně rozvíjet výuku, výzkum i služby pro studující a zaměstnance. Připravují společné studijní programy, sdílejí odborné zázemí a rozšiřují možnosti zahraničních zkušeností. Pro mezinárodně orientované univerzity se staly důležitou součástí dlouhodobého rozvoje a posilování konkurenceschopnosti.
V Evropě je nyní podporováno 65 aliancí, v Česku je do nich zapojeno 14 vysokých škol. UP patřila mezi první čtyři české účastníky iniciativy: součástí aliance Aurora se stala v roce 2019. Od května 2022 je pak plnohodnotným členem sítě Aurora Network. V letech 2024–2025 byl prezidentem Aurory tehdejší rektor UP Martin Procházka.
Nynější volba koordinující univerzitou tak dále posiluje postavení UP mezi evropskými partnery. Tato role se váže k evropskému projektu a je odlišná od funkce prezidenta či prezidentky Aurory – tuto funkci v současnosti zastává předsedkyně výkonné rady VU Amsterdam Margrethe Jonkman. Aurora Central Office v Amsterdamu bude i nadále zajišťovat centrální řízení aktivit aliance a bude klíčovým partnerem UP při koordinaci projektu.
Když se v těchto dnech zamýšlím nad tím, co pro mě znamená demokracie, nacházím ve svých pocitech a myšlenkách tři konkrétní projevy, na kterých je podle mě možné pozorovat i její širší význam.
Prvním, a v posledních týdnech velmi viditelným, projevem demokracie je možnost se shromažďovat, demonstrovat a veřejně se postavit za své přesvědčení bez strachu z trestu nebo jiné represe. Když nesouhlasím s rozhodnutím vlády, například aktuálně s návrhem na zrušení koncesionářských poplatků, mohu jít ven a setkat se s lidmi, kteří to vidí podobně. Můžeme svůj názor dát najevo nahlas a veřejně. To není samozřejmost, ale výsada demokracie, na kterou bychom neměli zapomínat.
S druhým projevem demokracie silně souvisí výrok Tomáše G. Masaryka: „Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty.“ Demokracie se podle mě projevuje i tím, jak se k sobě navzájem chováme, když máme odlišné názory. Jestli si dokážeme naslouchat, nechat svůj názor prověřit otázkami druhých a zároveň o něm dál přemýšlet, zda je tento názor opravdu promyšlený, nebo je třeba ho poupravit. Pokud se neshodneme v několika tématech, nemělo by to automaticky znamenat, že se z druhého stane nepřítel, se kterým už není možné spolupracovat. Mám pocit, že se ještě musíme hodně učit přijímat odlišné názory a respektovat jeden druhého, i když se v mnoha věcech neshodneme.
Třetím projevem demokracie je pro mě možnost spolurozhodovat o tom, jak bude naše společnost vypadat. Ať už prostřednictvím voleb, zájmem o veřejné dění, účastí ve spolcích, občanských iniciativách, místních komunitách nebo třeba angažovaností na univerzitě. Demokracie podle mě nestojí jen na právu kritizovat a nesouhlasit, ale také na ochotě převzít svůj díl odpovědnosti. Díky tomu nejsme jen těmi, kdo využívají výhod demokracie a nic ze své iniciativy nepřináší, ale aktivně se podílíme se na tom, jak bude demokracie v našem okolí vypadat.
Zůstávám, ale přesvědčena, že být demokratem není cíl, kterého lze jednou dosáhnout. Je to spíš celoživotní cesta. Cesta, na které se učíme nést odpovědnost za sebe i za společnost a budujeme respekt k druhým i k sobě samým.
Tereza Marková
předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, doktorandka LF UP
Stříbrnou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého obdržela Jitka Ulrichová, profesorka a emeritní přednostka Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty UP, která řadu let byla také prorektorkou UP pro vědu a výzkum.
„Je to pro mě opravdu velké překvapení. Vždy jsem jen odváděla svoji práci, jak nejlépe umím a abych s ní byla spokojená,“ uvedla Jitka Ulrichová skromně s tím, že práce ji stále baví.
Medaili profesorka Ulrichová převzala u příležitosti významného životního výročí z rukou děkana LF UP Milana Koláře v jeho pracovně, gratulaci připojil i současný přednosta Ústavu lékařské chemie a biochemie Martin Modrianský.
„Jsem nesmírně šťastný, že ti můžu takto poděkovat za ten obrovský kus práce, který jsi odvedla pro naši lékařskou fakultu a pro univerzitu. Moc si toho vážíme, máme tě rádi. Zároveň děkuji i za naše přátelství,“ řekl při předávání děkan Kolář.
Jitka Ulrichová vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Postgraduální studium na LF UP pak završila úspěšnou obhajobou disertační práce v roce 1985, kdy také nastoupila jako odborná asistentka na Ústav lékařské chemie a biochemie. V roce 1997 habilitovala na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a o šest let později byla jmenována profesorkou v oboru Lékařská chemie a biochemie.
Mezi hlavní oblasti jejího odborného zájmu patří biologická aktivita přírodních látek (cytotoxicita, cytoprotektivita), primární buněčné kultury (hepatocyty, fibroblasty, keratinocyty) a biologické hodnocení zdravotnických prostředků. Je podepsána pod více než 200 původních prací a podílela se na několika užitných vzorech a českých i evropských patentech.
Kromě odborné práce během své kariéry zastávala v letech 2004–2006 funkci proděkanky LF UP pro vědu a výzkum, následně v letech 2006–2021 byla prorektorkou UP pro vědu a výzkum. Jako prorektorka se mimo jiné významně zasloužila o vznik a fungování Projektového servisu UP.
Mezi roky 2008 a 2022 vedla Ústav lékařské chemie a biochemie LF UP, dlouhodobě je také šéfredaktorkou časopisu Biomedical Papers, který fakulta vydává. V minulosti byla prezidentkou České společnosti chemické a členkou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, odborného a poradního orgánu Vlády ČR.
Mezinárodní odborníci sdružení v UNESCO Chair Sport for Development, Peace and Environment se v listopadu sejdou na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zaměří se na možnosti využití sportu při řešení společenských a environmentálních problémů. Pětidenní setkání, které se uskuteční od 23. do 27. listopadu, nabídne také přednášky, interaktivní workshop a diskuse se zahraničními experty určené studentům. Na přípravě programu spolupracují přírodovědecká fakulta a fakulta tělesné kultury.
Jedním z hlavních bodů programu bude středeční setkání 25. listopadu na přírodovědecké fakultě. Od 15 hodin zde členové mezinárodního týmu představí studentům činnost UNESCO Chair Sport for Development, Peace and Environment, její výzkumné zaměření a aktivity, které propojují sport s řešením současných společenských a environmentálních výzev. Přiblíží také možnosti využití pohybových aktivit v oblastech, jako jsou udržitelný rozvoj, ochrana životního prostředí nebo podpora míru a sociální soudržnosti.
„Studentům chceme představit, čemu se v rámci tohoto UNESCO Chair věnujeme a jaké aktivity realizujeme. Zároveň budou mít možnost setkat se s odborníky z různých zemí a dozvědět se více o jejich práci,“ uvedla Simona Brandýský Šafaříková z katedry rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty, která je jednou ze spolupředsedkyň tohoto UNESCO Chair.
Olympijské hry i diskuse s experty
Další část programu určeného studentům se uskuteční v pátek 27. listopadu. Interaktivní workshop nabídne hru zaměřenou na výběr vhodných míst pro pořádání olympijských her, při níž se účastníci seznámí s různými hledisky, která je při organizaci významných sportovních událostí potřeba zohlednit. Vyzkoušejí si také pohybové hry využívané k rozvoji komunikace, spolupráce a vzájemného porozumění.
„Součástí workshopu bude diskuse ve formátu World Café, která studentům umožní neformálně hovořit s jednotlivými odborníky. Budou se jich moci ptát na jejich výzkum, konkrétní aktivity i na to, co je přivedlo k profesnímu zaměření na sport a jeho společenský význam," dodala Simona Brandýský Šafaříková.
Pětidenní setkání zahrnuje rovněž pracovní jednání mezinárodního týmu na přírodovědecké fakultě a fakultě tělesné kultury. Ve čtvrtek 26. listopadu se jeho členové zapojí také do programu International Teaching Week na fakultě tělesné kultury.
Olomoucké setkání je zároveň příležitostí k posílení spolupráce mezi jednotlivými klíčovými aktéry a hledání nových způsobů, jak využívat sport při řešení společenských problémů. Odborníci se zaměří mimo jiné na podporu znevýhodněných skupin, propojení pohybových aktivit se sociální prací nebo vzdělávání mladých lidí, kteří mohou v budoucnu přispívat k pozitivním změnám ve svých komunitách.
Sport jako nástroj společenských změn
UNESCO Chairs tvoří celosvětovou síť univerzitních pracovišť, která prostřednictvím výzkumu, vzdělávání a mezinárodní spolupráce propojují akademickou sféru s praxí a pomáhají hledat řešení aktuálních společenských problémů. V současnosti jich působí přibližně 1100 ve 130 zemích světa.
UNESCO Chair on Sport for Development, Peace and Environment se zaměřuje na využití sportu, pohybových aktivit a tělesné výchovy při podpoře udržitelného rozvoje a pozitivních společenských změn. Její činnost zahrnuje čtyři hlavní oblasti – genderovou rovnost, životní prostředí a změnu klimatu, zdraví, vzdělávání a sociální rozvoj a mír a sociální soudržnost. Mezinárodní síť propojuje výzkumníky, odborníky z praxe i místní komunity a podporuje spolupráci mezi různými částmi světa.
Jádro týmu tvoří Tegwen Gadais z kanadské Université du Québec à Montréal, Karen Petry z German Sport University Cologne, Billy Graeff z brazilské Federal University of Rio Grande a Simona Šafaříková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Přestože tato UNESCO Chair nemá institucionální sídlo v České republice, díky jejímu působení ve funkci jedné ze spolupředsedkyň, se Univerzita Palackého podílí na jejím mezinárodním vedení a rozvoji společných aktivit. Členem poradní komise této UNESCO Chair je také Arnošt Svoboda z fakulty tělesné kultury. Více informací o UNESCO Chair Sport for Development, Peace and Environment je dostupných na oficiálních webových stránkách.
Olomoucký hotel Central Park Flora se opět po roce stal místem, kde si zubní lékaři a lékařky a dentální hygienistky vyměňovali novinky, poznatky a postřehy z klinické praxe a vědecké práce. Program konference Dens Sanus Olomucensis, kterou již posedmé uspořádala Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, nabídl inspirativní přednášky i workshop zaměřený na digitální plánování implantátů.
Paleta témat dvoudenního setkání byla pestrá: v sekci pro zubní lékaře se mluvilo například o novinkách v indikaci antibiotik, současných postupech v ošetření zubních kazů v raném dětství, také o ergonomii v zubní ordinaci. Dentální hygienistky se pak během svého programu podívaly na magnetické zubní kartáčky nebo význam dentální hygieny u onkologických pacientů.
I díky zařazenému workshopu, který navázal na úvodní přednášky zubních lékařů, absolventů LF UP Jakuba Hladíka a Petra Beneše, měla mezi tématy výsadnější postavení digitální stomatologie. „Digitalizace nemine pomalu, ale jistě žádnou praxi zubního lékaře, každý se s ní musíme seznámit. A tedy není možné uspořádat konferenci, kde by na ni alespoň část odborného programu nebyla zaměřena,“ vysvětlila Iva Voborná, přednostka pořádající kliniky.
„Naše nadšení z workshopu bylo veliké. Měli jsme v plánu původně 20 míst, nakonec jsme měli 24 účastníků, více zájemců se už ale zapojit nemohlo, byli jsme omezeni vybavením,“ dodala k workshopu, který seznámil s konkrétním postupem digitálního plánování implantátů od intraorálního skenu až po návrh chirurgické šablony. Vedle odborného programu nechyběly na konferenci ani prezentace partnerů akce.
Organizátoři během dvou dnů přivítali více než 100 účastníků. „Vše proběhlo přesně podle představ a bez komplikací. Potěšilo mě poděkování a chvála na adresu organizace a programu konference ze strany účastníků. Překvapilo mě ale, že řada registrovaných nakonec nedorazila, přitom program jsme měli perfektní,“ zhodnotila Iva Voborná.
Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá každoročně Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letos se toto odborné setkání konalo již posedmé. Kromě této podzimní události klinika organizuje na jaře u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv.
Téměř dvě stovky účastníků, řečníci z celé republiky a den plný podnikatelských příběhů. Čtrnáctý ročník konference UP Business Camp, kterou pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP), zaplnil ve čtvrtek 12. listopadu olomouckou Pevnost poznání. Vyprodaná akce se letos zaměřila na budování úspěšného brandu a ochranu značky. Ukázala, že za silným byznysem nestojí jen dobrý produkt, ale také důvěra zákazníků, odvaha dělat věci jinak a schopnost poučit se z vlastních chyb.
Konferenci zahájil nový primátor statutárního města Olomouce Marek Zelenka, který zdůraznil, jak důležité je neztrácet při podnikání počáteční nadšení, a zároveň motivoval k vytváření nových nápadů a řešení také směrem k veřejným institucím. Na jeho slova navázal Petr Suchomel, ředitel VTP UP: „Letošní vyprodaný ročník konference je signálem, že podnikatelská komunita má chuť se potkávat, inspirovat a sdílet své zkušenosti. Velké poděkování patří všem řečníkům, kteří se nebáli otevřeně mluvit nejen o svých úspěších, ale i nezdarech a výzvách, které podnikání přináší. Právě skvělá atmosféra, nové kontakty a rozhovory o podnikatelských plánech jsou tím, co dělá UP Business Camp tak cenným.“
Od podnikatelských přešlapů k úspěšným značkám
Letošní program přivedl na jedno pódium osobnosti stojící za výraznými českými značkami i odborníky na marketing a právo. Jejich přednášky nabídly nejen cenné zkušenosti z podnikatelské praxe, ale také pořádnou dávku humoru a nadhledu.
Martin Klobas z Angry Beards přiblížil cestu odvážného českého lovebrandu z garáže až k vlastnímu areálu a ukázal, že chyby k podnikání neodmyslitelně patří. Právní pohled na téma doplnila advokátka Petra Dolejšová, která upozornila na nejčastější přešlapy při ochraně značky a rizika, jež mohou podnikatele dovést až k neplánovanému rebrandingu. Denisa Hrubešová, CEO a spoluzakladatelka platformy Forendors, otevřeně popsala nezdary z pěti let vedení startupu a připomněla, že právě krizové momenty často ukážou skutečnou sílu značky. Program doplnila také Pavlína Slepičková z agentury CzechInvest, která představila možnosti podpory začínajících podnikatelů a příležitosti, jež mohou startupy využít při rozvoji svého podnikání.
Odpolední blok začal příběhem české značky spodního prádla Nebe, kde její zakladatel Karel Slouka přiblížil důležitost dlouhodobého budování důvěry zákazníků. Svět craftových limonád Něco Jako představil founder Ondřej Starý a vysvětlil, jak důležitou roli při vstupu na trh hraje vizuální identita a schopnost odlišit se od konkurence. O zkušenosti s budováním úspěšných značek elektroniky Niceboy a šperků Furiosa se podělil Jiří Zima, který s účastníky sdílel své desatero růstu značky a jejich postavení na konkurenčním trhu.
Praktické zkušenosti nabídly také dva workshopy. Jana Lébrová z olomoucké marketingové agentury Evenpro předala účastníkům know-how, jak úspěšně budovat důvěryhodné značky a vytvářet skutečné zážitky se zákazníky v době umělé inteligence. Druhý workshop vedla byznysová mediátorka Veronika Vrábel Porteš a na konkrétním sporu o značku ukázala, že ne každý podnikatelský konflikt musí skončit u soudu a že hledání dohody může být někdy výhodnější cestou.
Byznysové nápady i nové kontakty na jednom místě
Součástí programu byla také Pitching Show pořádaná ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Své podnikatelské nápady v ní představilo patnáct projektů z programu ICOK Akcelerátor. Vítězem se stal Viktor Vepřek s projektem Refo studio, který přišel s nápadem na drtičku textilního odpadu. Zpracovaný materiál následně poslouží k výrobě interiérových dekorací nebo obkladových kostek. Vítěz získal vstupenku na konferenci Forbes, tříměsíční členství v Element Coworkingu, konzultace s experty z ICOK a postup do programu Startup Academy.
Čtrnáctý ročník UP Business Campu se uskutečnil pod záštitou rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy, primátora Statutárního města Olomouce Marka Zelenky a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, Aricoma, Regionální rozvojová agentura RERA, Cemix a Edhouse. Akce byla realizována za podpory Statutárního města Olomouce.
Nedávno vydanou anglickou verzi Velmi špatných pohádek, příběhů pro všechny příliš hodné a nerozhodné dospělé, představí autorka Marta Sýkorová z Cyrilometodějské teologické fakulty UP během křtů v Bruselu a Olomouci. Jak je pro projekt, jehož je kniha součástí, charakteristické, obě události budou interaktivní a protknuté improvizací.
Slavnostní uvedení knihy Not So Fair Fairy Tales v Bruselu se uskuteční v neděli 22. listopadu od 18 hodin v uměleckém centru Cellule 133a. „Mám nepopsatelnou radost, že se podařilo křest mé knihy v Bruselu připravit. Během večera dojde na autorské čtení, hudební a taneční improvizaci na motivy pohádek a také koncert česko-bruselské kapely Purple Lashes, kterou jsme založili společně s kamarádkou, zpěvačkou a tanečnicí Apolline Borne a hudebníkem Pavlem Jungem,“ přiblížila Marta Sýkorová.
Podobně bude koncipované i olomoucké uvedení knihy ve čtvrtek 3. prosince v 18 hodin u kapucínů na Dolním náměstí. „Večerem v češtině i angličtině provedou slamerka Babet Prášilová a improvizátor Daniel Kunz ze souboru OLIVY, zahraje Ester Gerson s kapelou a návštěvníci si jednu Velmi špatnou pohádku prožijí na vlastní kůži. Chybět nebude ani dražba vzácného výtisku, se kterým se žonglovalo a který byl pro vyšší účely máčen v Moravě," dodala autorka.
Velmi špatné pohádky jsou souborem osmi původních příběhů o sebedestruktivním chování, jako je potlačování vlastních potřeb či neschopnost říci ne. Pohádkový svět Marta Sýkorová, která se na Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP věnuje výzkumu vysoké citlivosti a embodimentu, využívá k umocnění negativních důsledků takového chování. Pohádky ale nabízejí i pozitivní konce a doprovázejí je užitečné tipy a otázky motivující ke změně.
Vznik původní české knihy, kterou vydalo nakladatelství Malvern, i anglické verze, kterou na trh před nedávnem uvedlo Vydavatelství UP a která pohádky otevírá i čtenářům v zahraničí a mezinárodní komunitě v Česku (mj. i prostřednictvím Amazonu), podpořil Nadační fond UP. Kniha je přitom součástí širšího projektu autorky, který se zaměřuje na tzv. ztělesněnou narativitu – propojení příběhu, obrazu a těla jako cesty k tvůrčímu přijetí života.
S Martou Sýkorovou a Velmi špatnými pohádkami se zájemci mohou setkat také ve čtvrtek 19. listopadu, kdy doktorandka CMTF UP bude hostem cyklu Univerzita v kostele Vědecké knihovny v Olomouci. Performance a zážitková přednáška s názvem Zastavte někdo ten veliký lomoz začíná v 17 hodin v Červeném kostele. Více na webu VKOL.
Jak zachytit proměny vztahů mezi aktéry středověkých konfliktů? Co prozradí stylometrie o středověké básni a jak mohou jazykové modely pomoci při čtení historických pramenů? I těmto otázkám se věnoval čtvrtý ročník mezinárodní konference Společenské a humanitní vědy z pohledu Digital Humanities, který se 5. a 6. listopadu uskutečnil na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Uspořádalo jej Centrum pro Digital Humanities in Literature and Book Studies při katedře bohemistiky FF UP.
Dvoudenní setkání přivítalo více než padesát účastníků a účastnic, včetně hostů z evropských pracovišť i z Turecka. Část z nich využila nově zavedenou možnost online účasti. V jedenácti blocích zaznělo šestatřicet příspěvků, na něž navazovaly živé diskuze. Součástí programu byla i posterová sekce.
Mgr. Jacek Bąkowski, Institut polského jazyka, Polská akademie věd, příspěvek „Beyond a Single Measure: Visualizing Collocational Patterns across Measures and Context Windows“.
Významná část příspěvků se zaměřila na využití digitálních technologií při zkoumání historických sítí a vztahů i jejich proměn v čase. Příkladem byla síťová analýza vztahů mezi aktéry moravských markraběcích válek nebo modelování středověkých městských sítí v prostředí nodegoat. Další témata se týkala automatizace a algoritmizace výzkumu, od sběru primárních dat až po jejich interpretaci. Historička architektury Monika Stará na příkladu digitální dokumentace historických staveb a krajiny ukázala, jak mohou moderní technologie doplňovat archivní prameny. Přiblížila také jejich využití při mapování škod způsobených válkou na Ukrajině.
Dr. Artjoms Šeļa a dr. Antonina Martynenko z versologického týmu Ústavu pro českou literaturu AV ČR prezentují výsledky výzkumu zaměřeného na styčné body i rozdíly mezi básněmi a písňovými texty.
Literárněvědné a lingvistické příspěvky představily možnosti stylometrické analýzy středověkých skladeb, využití kvantitativních metod při výzkumu staroslověnských textů i srovnání historických proměn anglicky psané poezie a písňových textů. Pozornost se věnovala také metodám výzkumu dezinformací a falešných zpráv. Šíři programu dokládala i filmovědná témata, například mapování filmových obrazů Istanbulu. Posterová sekce nabídla mimo jiné digitální edici novolatinských dramat a korpus NeoLatDraCor určený k jejich výzkumu.
Výrazné místo v programu zaujala také umělá inteligence. Diskutovalo se například o tom, jak formulace zadání ovlivňuje analýzu historických dokumentů, jak jazykové modely pracují se zdvořilostí v různých jazycích nebo jak AI využívají čeští nakladatelé.
Dr. Lenka Pořízková (KB FF UP) a PhDr. Jiřina Šmejkalová, CSc. (ÚISK FF UK) a jejich unikátní výzkum zaměřený na otázku využívání AI u českých nakladatelů.
„Za všechny bych jmenoval velice zajímavý projekt Josefa Šlerky, který jeho uživatelům ukazuje rozhodovací procesy při generování textu pomocí velkých jazykových modelů či inovativnost slovních spojení na pozadí probabilistických výpočtů,“ uvedl Richard Změlík z katedry bohemistiky.
K úspěšnému průběhu konference přispěli také mladí členové akademické obce. „Děkujeme doktorandům a studentům, kteří pomáhali s organizací na místě i s online připojením hostů. Poděkování patří také katedře bohemistiky, která nám pro oba dny poskytla zázemí,“ doplnil spoluorganizátor konference Vladimír P. Polách.
Organizační tým, jehož členem je také Miroslav Vepřek, již připravuje pátý ročník, který by se měl uskutečnit opět na přelomu října a listopadu. Organizátoři na něj už nyní zvou všechny zájemce o využití digitálních metod v humanitních a společenských vědách.
Bakterie, které na svém povrchu nesou bílkovinu blokující jeden ze zánětlivých signálů, mohou nabídnout novou cestu k ovlivnění střevního zánětu. Tým vědců z Biotechnologického ústavu AV ČR a Lékařské fakulty UP to ověřil na myším modelu kolitidy. Upravené bakterie podávané v potravě zmírnily projevy experimentálně vyvolaného střevního zánětu. Výsledky zveřejnil časopis Drug Delivery. Preklinický výzkum zatím nebyl ověřen u pacientů.
Crohnova choroba a ulcerózní kolitida patří mezi chronická zánětlivá onemocnění střev, při nichž imunitní reakce poškozuje střevní tkáň. Důležitou roli v tomto procesu hraje interleukin 23, zkráceně IL-23. To je bílkovina, pomocí které mezi sebou komunikují buňky imunitního systému. Její nadměrná aktivita přispívá k pokračování zánětu. Blokování tohoto signálu je proto jedním z cílů léčby.
Vědci nyní zkoumali, zda lze do tohoto procesu zasáhnout pomocí malých vazebných proteinů a dopravit je do střeva prostřednictvím Lactococcus lactis, bakterie mléčného kvašení využívané při výrobě mléčných výrobků. Vybraný kmen bakterie střevo trvale neosídluje, a proto mohou bakteriální buňky sloužit jako dočasní výrobci a nosiči účinných bílkovin. Pro potřeby výzkumu je vědci geneticky upravili tak, aby na svém povrchu nesly bílkovinu blokující zánětlivý signál.
Blokování zánětlivého signálu dvěma způsoby
Ve studii tým uvedl, že porovnal dva proteiny. První, označený ILP317, se váže přímo na IL-23. Druhý, REX115, cílí na jeho receptor, tedy místo na buňce, které tento signál přijímá. Oba tak zasahují do stejné signální dráhy, každý však jiným způsobem.
Pro možnost ústního podání vědci připravili bakterie, které příslušný protein vytvářejí a vystavují na svém povrchu. Upravené bakterie smíchali s bílým jogurtem a touto směsí pokryli běžné krmivo pro myši. Souběžně sledovali také účinek samotných proteinů podávaných injekčně do břišní dutiny.
Ověřili přitom, že bakterie mléčného kvašení dokážou přežít průchod trávicím traktem a že na svém povrchu i poté nesou testované proteiny. „To je pro tento způsob dopravy důležité, protože kyselé prostředí žaludku často poškozuje strukturu bílkovin, a tím ztrácejí svou požadovanou vazebnou a blokační funkci,“ vysvětluje Petr Malý z Biotechnologického ústavu AV ČR, který se na studii podílel.
Menší zánět i poškození střevní tkáně
Účinek vědci sledovali ve dvou odlišných myších modelech chemicky vyvolaného zánětu tlustého střeva. Hodnotili například úbytek hmotnosti, konzistenci stolice, krvácení a celkové zkrácení zánětlivého tlustého střeva. Vyšetřovali také architekturu střevní tkáně a změny související se zánětlivou reakcí, například počet infiltrujících buněk. Bakterie podávali myším několik dní před vyvoláním zánětu i v jeho průběhu.
Samotné proteiny při injekčním podání zmírnily závažnost onemocnění. V potravě se lépe osvědčily bakterie nesoucí protein ILP317. Jejich účinek se projevil v obou modelech. V jednom například omezily zkrácení tlustého střeva a hromadění zánětlivých buněk v jeho tkáni. Ve druhém zmírnily příznaky onemocnění i poškození střevní sliznice. Účinky bakterií s proteinem REX115 byly v několika sledovaných ukazatelích méně výrazné.
Možnost pro další vývoj léčby
Výhodou zkoumaného přístupu by mohlo být místní působení přímo ve střevě. Podle autorů studie by mohlo omezit zásahy do imunitních procesů v jiných částech těla. Zda se tato předpokládaná výhoda potvrdí i při léčbě lidí, musí prokázat další výzkum.
Dosavadní výsledky pocházejí ze dvou typů myších modelů kolitidy, které navozují příznaky akutní nebo chronické formy lidského onemocnění. „Před případným využitím u pacientů je třeba ověřit dlouhodobou účinnost a bezpečnost, vhodné dávkování i vlastnosti geneticky upravených bakterií v lidském trávicím traktu,“ říká Leona Rašková Kafková z Ústavu imunologie LF UP.
Testované kmeny s proteiny ILP317 a REX115 dosud neprošly klinickým zkoušením.
Společná práce českých a slovinských týmů
Zveřejněná studie je příkladem mezioborové mezinárodní spolupráce. Blokační proteiny vyvinul a charakterizoval tým Petra Malého v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV, geny těchto proteinů použil tým Aleše Berlece z Institutu Jožefa Stefana a Univerzity v Lublani ke genetické úpravě bakteriálního kmene Lactococcus lactis a jejich následné charakterizaci. Jednotlivé kmeny bakterií produkujících dané proteinové blokátory byly předány týmu Milana Rašky z Ústavu imunologie LF UP k vývoji metodiky a funkčnímu ověření navrženého preventivně terapeutického postupu na dvou typech myších modelů experimentálně indukované kolitidy.
Na projektu spolupracovali také vědci z Fakultní nemocnice Ostrava a Ostravské univerzity. Projekt podpořila Grantová agentura České republiky.
Akademický senát Univerzity Palackého schválil na svém listopadovém zasedání rozpočet univerzity na rok 2026 a střednědobý rozpočtový výhled na následující dva roky. Senátorky a senátoři rozhodli také o zastoupení UP v Radě vysokých škol a souhlasili se jmenováním nového člena Vědecké rady UP. Věnovali se rovněž připravovanému zákonu o vysokých školách, k jehož navrhované podobě přijali kritické usnesení.
Univerzita Palackého letos hospodaří s rozpočtem ve výši 3,2 miliardy korun. Akademický senát UP jej schválil v podobě předložené rektorem Michaelem Kohajdou, a to na základě doporučujícího stanoviska své ekonomické komise. Rozpočet je sestaven jako mírně přebytkový.
Schválení rozpočtu završilo několikaměsíční proces jeho přípravy. Již v červnu senát projednal metodický pokyn rektora k účelnému využívání příspěvku a dotací pro rok 2026, v září pak schválil jejich rozdělení mezi centrální prostředky a jednotlivé součásti univerzity. Na tomto základě následně sestavovaly své rozpočty fakulty a vysokoškolský ústav. K univerzitnímu rozpočtu se nyní vyjádří Správní rada UP, poté jej univerzita zašle Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Senátorky a senátoři schválili také střednědobý výhled rozpočtu UP na období 2027–2028, a to ve znění pozměňovacího návrhu rektora. Dokument, který univerzity připravují v souladu se zákonnými požadavky, představuje rámec pro plánování hospodaření v následujících letech.
V návaznosti na jeho schválení přijal senát na doporučení své ekonomické komise také usnesení týkající se přípravy rozpočtových dokumentů v následujících letech. Vedení univerzity v něm požádal zejména o větší přehlednost a transparentnost rozpočtových podkladů, sjednocení jejich struktury umožňující meziroční srovnání a jasnější vykazování prostředků z programu PROPOST. Budoucí rozpočty by měly obsahovat také aktuální stavy univerzitních fondů, předpokládané čerpání jejich prostředků a informace o plánovaném využití úrokových výnosů. Střednědobý výhled by měl navíc zahrnovat rámcový odhad nákladů a vyčíslení hlavních ekonomických rizik.
Univerzita má nové zástupce v Radě vysokých škol
Dalším bodem listopadového jednání byla volba zástupců Univerzity Palackého do Rady vysokých škol (RVŠ) pro funkční období 2027–2029. Univerzitu budou v tomto grémiu zastupovat Irena Smolová z přírodovědecké fakulty a Jiří Langer z pedagogické fakulty.
Akademický senát schválil rovněž zástupce jednotlivých fakult. Za Cyrilometodějskou teologickou fakultu bude v RVŠ působit Marcela Roubalová, za fakultu tělesné kultury Zbyněk Svozil, za lékařskou fakultu Hana Kolářová, za fakultu zdravotnických věd Ondřej Machaczka, za přírodovědeckou fakultu Tomáš Opatrný, za pedagogickou fakultu Kateřina Vitásková, za filozofickou fakultu Jan Jeništa a za právnickou fakultu Renáta Šínová.
Studenty Univerzity Palackého bude v RVŠ zastupovat Tereza Marková z lékařské fakulty, jejím náhradníkem se stal Radek Kučera z fakulty zdravotnických věd.
Senát zároveň souhlasil se jmenováním docenta Rastislava Maďara členem Vědecké rady UP pro oblast všeobecného a zubního lékařství. Ve vědecké radě nahradí profesora Petra Widimského, který své členství na vlastní žádost ukončil.
Senát vyjádřil znepokojení nad připravovaným vysokoškolským zákonem
Senátorky a senátoři se během jednání věnovali také připravovanému věcnému záměru nového zákona o vysokých školách. S jeho dosavadní podobou a diskutovanými změnami je seznámil senátor Jiří Langer. Upozornil mimo jiné na návrhy týkající se financování vysokých škol, akreditací a akademických funkcí, především však na chystané změny v řízení vysokých škol.
Právě ty podle něj vyvolávají největší obavy. Diskuze se týká zejména přerozdělení kompetencí mezi akademickými orgány a možného oslabení akademické samosprávy.
Akademický senát UP po debatě jednomyslně přijal usnesení, v němž vyjádřil výrazné znepokojení nad navrhovanými změnami v oblasti řízení vysokých škol a jejich součástí. Kritizuje zejména možné oslabení účasti zástupců akademické obce na rozhodování, absenci studentů a neúměrné posílení vlivu externích aktérů na správu vysokých škol. Takové změny podle senátu představují významná rizika, včetně možné politizace českého vysokého školství.
Senát proto vyzval akademickou obec Univerzity Palackého i její zástupce v reprezentacích vysokých škol, aby v dalších fázích přípravy zákona důsledně hájili akademickou samosprávu a nezávislost českých vysokých škol.
Příští zasedání Akademického senátu UP se uskuteční 11. prosince. Seznam přijatých usnesení zde. Více o AS UP zde.
Kateřina Kaprálová, absolventka magisterského programu Právo a právní věda Právnické fakulty UP, se stala laureátkou Ceny Jana Opletala v kategorii Vysokoškoláci. Uznání získala za zpřístupňování právního vzdělávání a pomoc zranitelným skupinám. Jedno z nejprestižnějších českých studentských a mládežnických ocenění uděluje Studentská komora Rady vysokých škol a spolek Díky, že můžem.
Ceny Jana Opletala každoročně vyzdvihují mladé lidi, kteří svým nasazením pozitivně ovlivňují okolní svět, ať už prostřednictvím studentských iniciativ, dobrovolnictví, vzdělávání nebo občanské angažovanosti.
Kateřinu Kaprálovou, která úspěšně absolvovala olomouckou právnickou fakultu letos v červnu, na ocenění navrhla Tereza Marková, doktorandka Lékařské fakulty UP a předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol. „Kateřina dlouhodobě prosazuje lidská práva, demokratické hodnoty a občanskou angažovanost. Od roku 2020 vede soutěž Středoškolský moot court, která simuluje řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Přibližuje tak středoškolákům a středoškolačkám svobodu projevu, práva menšin, ochranu lidské důstojnosti i další aktuální lidskoprávní témata. Právní vzdělávání chápe jako nástroj posilování aktivního občanství,“ zaznělo v nominaci.
„Cenu vnímám jako ocenění své dosavadní práce, ale zároveň i jako závazek v ní pokračovat. Cena navíc dává příležitost zviditelnit soutěž Středoškolský moot court v nových kruzích, a možná tak pomůže rozšířit okruh zapojených škol a institucí.“ Kateřina KaprálováKateřina Kaprálová působila také ve fakultním programu Street Law, přednášela pro veřejnost v projektech Právo v kostce a UniON a dlouhodobě se angažuje ve Studentské právní poradně při PF UP, nyní už jako supervizorka. Také byla členkou Akademického senátu UP. Vedle vzdělávání se systematicky věnuje pomoci zranitelným skupinám, v minulosti například jako dobrovolnice v době pandemie nebo po vypuknutí války na Ukrajině.
„Cenu vnímám jako ocenění své dosavadní práce, ale zároveň i jako závazek v ní pokračovat. Cena navíc dává příležitost zviditelnit soutěž Středoškolský moot court v nových kruzích, a možná tak pomůže rozšířit okruh zapojených škol a institucí,“ řekla krátce po převzetí pamětní sošky Kateřina Kaprálová. Práce se středoškoláky ji nepřestává bavit. I když už je absolventkou PF UP, soutěž stále vede. „Díky ní mám možnost potkávat se s těmi nejaktivnějšími a nejodhodlanějšími studenty. Pokaždé je inspirativní vidět, jaký pokrok v právních vědomostech a argumentačních dovednostech dokážou udělat za pouhých pár měsíců,“ dodala. Profesně nyní působí jako podniková právnička.
Letošní, v pořadí již 14. ročník soutěže Ceny Jana Opletala, přinesl dosud nejvyšší počet nominací. Organizátoři jich ve třech kategoriích obdrželi celkem 126, a to na 112 různých osobností. „Z letošních nominací je vidět, kolik mladých lidí se vedle školy nebo práce věnuje dobrovolnictví, pomáhá svému okolí a pouští se do řešení problémů, které se jich osobně dotýkají. O většině z nich se přitom běžně nedozvídáme. Chceme ukazovat co nejvíce příběhů, které mohou inspirovat ostatní,“ řekla Bára Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem.
Univerzita Palackého má v historii Cen Jana Opletala již dva laureáty. V roce 2021 ocenění získal Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP za svou akademickou angažovanost. O dva roky později uspěl Vasyl Kapustej z Právnické fakulty UP za svou aktivní pomoc Ukrajině.
Letošní slavnostní udělování cen se uskutečnilo 11. listopadu v pražské La Fabrice. Záznam je uložen v iVysílání České televize.
Jan Opletal
Ocenění nese jméno studenta Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace v roce 1939. Jeho pohřeb se stal dalším protestem proti nacistické okupaci a následné události 17. listopadu daly vzniknout Mezinárodnímu dni studentstva. O padesát let později se právě připomínka těchto událostí stala impulzem k sametové revoluci. Ceny Jana Opletala tak připomínají nejen odvahu studentů a studentek v minulosti, ale především význam mladých lidí pro současnou demokratickou společnost.
Šest dosud neznámých druhů žab z čeledi pralesničkovitých (Dendrobatidae) objevili a vědecky popsali v Panamě členové mezinárodního výzkumného týmu pod vedením Milana Veselého z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní časopis Vertebrate Zoology. Jedná se o zástupce rodu Colostethus, který na rozdíl od svých pestrobarevných příbuzných zahrnuje převážně nenápadně zbarvené druhy.
Výzkum ukázal, že žáby, které vědci po desetiletí považovali za příslušníky jediného široce rozšířeného druhu, ve skutečnosti patří k několika samostatným vývojovým liniím příbuzným jinému druhu rodu Colostethus. Jejich odlišnost potvrdily genetické analýzy, porovnání tělesných znaků i hlasových projevů samců. Objev nejen rozšiřuje poznatky o biologické rozmanitosti Střední Ameriky, ale také upozorňuje na význam ochrany tamních přírodních stanovišť.
Přestože se nově popsané druhy na první pohled výrazně podobají, jejich evoluční historie je odlišná. Vědci nové druhy pojmenovali Colostethus bocatoro, Colostethus donosensis, Colostethus kuara, Colostethus portobelensis, Colostethus sanblasensis a Colostethus chucantiensis podle oblastí, kde se vyskytují. Podklady potřebné k jejich vědeckému popisu získali během několika náročných expedic do odlehlých a často obtížně přístupných oblastí Panamy.
„Náš objev zvýšil počet vědecky popsaných druhů rodu Colostethus z jedenácti na sedmnáct,“ uvedl doktorand Tadeáš Venkrbec z katedry zoologie, první autor studie, který se na výzkumu podílel zásadní měrou. Podle Milana Veselého však hlavním cílem nebylo pouze rozšířit seznam známých druhů, ale především objasnit evoluční historii této skupiny obojživelníků, úzce spjatou se složitým geologickým vývojem Panamské šíje, která propojuje Severní a Jižní Ameriku. Zároveň upozornil, že tropické lesy Střední Ameriky pravděpodobně ukrývají řadu dalších dosud neobjevených druhů obojživelníků.
Hlasové projevy žab pomohly vědcům rozlišit jednotlivé druhy
Výzkumníci se zaměřili na žáby, které byly v Panamě dlouhodobě řazeny k druhu Colostethus pratti, původně popsanému z Kolumbie. O jejich skutečné identitě však odborníci pochybovali již několik desetiletí. Taxonomickou nejasnost se podařilo vyřešit až díky propojení genetických analýz, terénního výzkumu a studia hlasových projevů žab. Právě volání samců se ukázalo jako jeden z nejspolehlivějších znaků umožňujících jednotlivé druhy rozlišit. Jejich cvrčivé zvuky se liší délkou, kadencí, frekvencí i počtem tónů. Tyto rozdíly hrají důležitou roli při vzájemném rozpoznávání jedinců během rozmnožování. Přestože jsou si žáby vzhledově velmi podobné, kombinace několika nezávislých výzkumných metod umožnila jejich spolehlivé rozlišení.
Nově popsané druhy obývají různé části Panamy, od západní provincie Bocas del Toro až po horské oblasti Dariénu na hranicích s Kolumbií. Jejich diverzita souvisí s geografickou izolací populací. Horské hřebeny, údolí a nížiny dlouhodobě omezovaly vzájemný kontakt žab, a vytvářely tak podmínky pro postupný vznik samostatných druhů. Podle molekulárních hodin se předkové zkoumaných žab oddělili od svých jihoamerických příbuzných před více než třemi miliony let. K následnému rozrůznění panamských linií pak docházelo během pleistocénu. Studie tak přináší cenné poznatky nejen o evoluci obojživelníků, ale také o významu Panamské šíje pro historické propojení živočišných společenstev Severní a Jižní Ameriky.
Čtyřem novým druhům hrozí vyhynutí
„Všech šest nových druhů má podle současných poznatků poměrně omezené geografické rozšíření. Některé populace obývají pouze malá území, a jsou proto obzvláště citlivé na změny životního prostředí,“ doplnil Milan Veselý z katedry zoologie.
Autoři studie dále upozorňují, že čtyři ze šesti nově popsaných druhů splňují kritéria pro zařazení mezi ohrožené. K definitivnímu vyhodnocení míry jejich ohrožení bude zapotřebí další výzkum, zejména sledování velikosti a vývoje jednotlivých populací. Výsledky však již nyní potvrzují, že poznání skutečné druhové rozmanitosti je nezbytným předpokladem účinné ochrany přírody. Bez znalosti identity a rozšíření jednotlivých druhů totiž nelze spolehlivě vyhodnocovat míru jejich ohrožení ani navrhovat účinná opatření na jejich ochranu.
Na výzkumu se podíleli Tadeáš Venkrbec, Milan Veselý a Dominik Kusý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP společně s kolegy z univerzit v Panamě a Kolumbii. Výsledky jejich spolupráce shrnuje odborná studie „Six new species in the Colostethus latinasus group (Anura: Dendrobatidae) highlight hidden biodiversity in Panama“, která vyšla v prestižním časopise Vertebrate Zoology. Výzkum podpořily mimo jiné interní granty Univerzity Palackého a program Erasmus+, který umožnil akademickou mobilitu mezi Českou republikou a Panamou.
Prostor pro sdílení aktuálních poznatků z výzkumů i zkušeností z praxe nabídla konference Mládež a hodnoty, na níž se sešli odborníci věnující se sociální pedagogice a souvisejícím tématům i studenti a absolventi studijního programu Sociální pedagogika. Dvoudenní událost připravila již pojedenácté katedra křesťanské výchovy Cyrilometodějské teologické fakulty UP.
Spiritualita mladých, well-being, využívání digitálních technologií i bezpečnost na školách, to jsou jen některá z témat, která byla během konference otevřena. Odborné poznatky a výsledky výzkumů doplnily i postřehy a zkušenosti absolventů z praxe. Do připravených diskuzí a workshopů se každý den zapojilo na čtyřicet účastníků.
„Podařilo se navázat na předchozí ročníky, udržet odbornou úroveň i přátelskou atmosféru. Potěšilo mě, když účastníci po skončení říkali, že je zaujala diskuze i milé a vstřícné prostředí konference, že rádi přijedou znovu a moc rádi o konferenci řeknou dalším. Také mě těší, že o konferenci jeví zájem stále více studentů a absolventů,“ uvedla vedoucí pořádající katedry Petra Potměšilová.
foto_sem_4
První den patřil především odborným příspěvkům, program byl ale oproti dřívějším ročníkům postaven více diskuzně – převažovala forma tematických kulatých stolů. „Myslím, že se tento formát osvědčil a není to jen můj pocit, ale i dalších účastníků. Mluvili o tom, že necítili takový ten konferenční stres, byli schopni se soustředit a vnímat po celou dobu trvání sekce a že je to vedlo k zamyšlení se nad vlastními příspěvky z různých úhlů pohledu,“ přiblížila organizátorka.
Účastníky mimo jiné Jakub Hladík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně seznámil s výsledky výzkumu toho, jak současné děti využívají digitální technologie, Renata Emilsson Pesková z University of Iceland zase mluvila o jazykové inkluzi vícejazyčných dětí ve školách. Zdenka Zastková z Katolické univerzity V Ružomberoku se zaměřila na význam spirituality na psychickou odolnost mladých, „domácí“ Petra Slámková pak přiblížila zkušenosti adolescentů, kterým život změnilo nádorové onemocnění. Abstrakty všech příspěvků jsou k dispozici zde.
foto_sem_4
Druhý den konference patřil absolventům olomoucké sociální pedagogiky, kteří se během šestice workshopů s účastníky podělili o postřehy ze své praxe a připravili si pro ně i rozmanité úkoly. Pozvání přijala například Karolína Najzarová, která pracuje jako vedoucí odboru sociální věcí v Příboře, nebo sociální pedagog na základní škole v Přerově a předseda Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk (o něm jsme více psali zde).
Konferenci Mládež a hodnoty již pojedenácté připravila katedra křesťanské výchovy CMTF UP. Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP Josef Nuzík a děkan CMTF UP Vít Hušek, který přítomné při zahájení krátce pozdravil a popřál jim příjemný čas v Olomouci.
foto_sem_4
Další ročník se uskuteční v roce 2028, kdy si pořádající katedra bude připomínat 20 let sociální pedagogiky na UP. Studijní program, který je v současnosti realizován ve spolupráci s pedagogickou fakultou, CMTF UP otevřela v akademickém roce 2007/2008. Vedle konference katedra křesťanské výchovy uvažuje o uspořádání oslavy s absolventy a vytvoření „mapy dopadu“ sociální pedagogiky. „Vše je ale zatím na začátku plánování,“ dodala Petra Potměšilová.
Podruhé v rozmezí čtrnácti dnů se sešli studenti Univerzity Palackého před její právnickou fakultou se stejným cílem. Vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím, odmítnout způsob, jakým je prosazovaná změna jejich financování, a apelovat na otevřenou a věcnou debatu k tomuto tématu.
Při organizaci akce spojily síly tři iniciativy napříč univerzitou – Studenti UP za média, Iniciativa olomouckých studentů a Stojíme za kulturou Olomouc. „Spojuje nás přesvědčení, že svoboda a nezávislost nejsou samozřejmostí. Pohled na vás je důkazem, že nám na těchto hodnotách záleží, že dokážeme spojit síly, ozvat se a nenechat důležité věci jen tak plynout kolem nás. Děkuji, že společně dáváme našemu hlasu sílu,“ zahájil za organizátory setkání Jan Tichánek, student právnické fakulty a senátor.
foto_sem_4
Pořadatelé poděkovali za podporu fakultním akademickým senátům a vedení univerzity. To na shromáždění zastupoval Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. „Je mi velkou ctí, že dnes můžu promluvit jménem vedení Univerzity Palackého a podpořit studentské iniciativy, které stojí za veřejnoprávními médii. Za téměř čtyřicet let demokracie se nám podařilo vybudovat a posílit svobodné instituce. Vyrostla také občanská společnost, jejíž klíčovou součástí jste vy, studentky a studenti. Vaše energie a odvaha jsou zásadní právě ve chvílích, kdy je nezávislost těchto institucí zpochybňována a kdyby bylo pohodlnější mlčet. Děkuji vám, že dnes nemlčíte,“ řekl prorektor shromážděným. Mnozí z nich přišli s transparenty s hesly jako Ruce pryč od veřejnoprávních médií, Média vám nedáme nebo Nechceme jít slovenskou cestou.
U mikrofonu se postupně vystřídali zástupci pořádajících iniciativ. Slovo dostala také například Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, nebo Ivana Plíhalová, herečka Moravského divadla Olomouc.
foto_sem_8
Jejich proslovy poslouchal i student práv Jakub Moravec. „Moje motivace přijít byla stejná jako u těch, co stojí kolem mě. Není nám jedno, co se děje kolem České televize a Českého rozhlasu. Navíc jsem měl i motivaci ryze osobní. Hlavní pořadatelé jsou mí kamarádi. Smekám před jejich odhodláním. Jsem na ně hrdý.“ Vyjádřit svůj postoj přišla také Eliška Lenfeldová, studentka Církevní gymnázium Německého řádu v Olomouci. „Líbí se mi propojení studentů bez rozdílu věku, fakulty a školy. Přijít bylo pro mě důležité, jsem ráda, že jsem mezi vysokoškoláky zapadla.“
ig_sem_https://www.instagram.com/studenti_up_za_media/reel/DfkiI2dIJlX/
Na hodinové shromáždění navázal doprovodný program v učebnách právnické fakulty. Zájemci mohli na workshopu vedeném Annou Julií Witmannovou, laureátkou ceny Jana Opletala, zjistit, jak napsat dopis poslancům a vyrobit si tematické placky. Nebo se účastnit panelové diskuze nazvané Veřejnoprávní média a svobodná kultura: obrana a útok. Diskutovat se studenty přišli kulturní manažerka Magdaléna Hruška z katedry divadelních a filmových studií FF UP, Zdeňka Hubáček Kujová, členka Rady Státního fondu audiovize pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher, Maxim Tomoszek, odborník na ústavní právo, proděkan PF UP a člen Etického panelu ČT, a investigativní novinář Jan Moláček.
Akce na podporu veřejnoprávních médií se konala večer 10. listopadu. Hlavními organizátory spolu s Janem Tichánkem byly studentky Aneta Rustler z PF UP, Kristýna Václavková z FF UP a Tereza Marková z FZV UP.
Jak vznikají vynálezy a co všechno se dá vytvořit, když se propojí zvídavost, technologie a chuť experimentovat? Odpovědi nabídne další ročník festivalu Maker Faire Olomouc, který se uskuteční v neděli 15. listopadu od 10 do 17 hodin v pavilonu A Výstaviště Flora. Součástí přehlídky bude i expozice Univerzity Palackého.
Maker Faire propojuje svět vědy a moderních technologií s řemesly, designem a uměním. Na jednom místě se potkávají profesionálové i nadšenci, které spojuje radost z objevování a vlastního tvoření. Návštěvníkům představují své projekty, vysvětlují, jak fungují, a nechávají je nahlédnout do procesu jejich vzniku. Důležitou součástí festivalu je možnost si všemožné vynálezy vyzkoušet, zapojit se do workshopů a mluvit přímo s jejich tvůrci.
„Maker Faire je skvělou příležitostí ukázat, na čem na univerzitě pracujeme, a dát návštěvníkům možnost objevovat vědu vlastníma rukama. Rádi proto ještě přivítáme i další kolegyně a kolegy, kteří se chtějí zapojit,“ zve k účasti Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.
Univerzita Palackého svou účastí naváže na předchozí ročníky, při nichž přibližovala veřejnosti vědu a výzkum pod hlavičkou UP to the Future. Festival je příležitostí přenést univerzitní témata z laboratoří a učeben mezi lidi a otevřít prostor pro zvídavé otázky.
Do příprav univerzitní prezentace se přitom mohou ještě připojit další zájemci z UP. Máte projekt, experiment, interaktivní ukázku nebo nápad na aktivitu, kterou byste chtěli představit veřejnosti? Maker Faire nabízí prostor ukázat, čemu se věnujete, sdílet své nadšení a inspirovat návštěvníky k vlastnímu objevování. Pokud se chcete zapojit, kontaktujte Ondřeje Martínka na e-mailu ondrej.martinek@upol.cz
Podrobný program festivalu a informace o vstupenkách jsou k dispozici na webu Maker Faire Olomouc.
Významný český anglista a amerikanista, spoluzakladatel anglistiky na Univerzitě Palackého a dlouholetý pedagog Filozofické fakulty UP Jaroslav Peprník převzal British Empire Medal (BEM), prestižní britské státní vyznamenání udělované králem Karlem III. Ocenění získal za celoživotní práci a mimořádný přínos k rozvoji česko-britských vztahů.
Ocenění předal Jaroslavu Peprníkovi v pracovně rektora Univerzity Palackého britský velvyslanec v České republice Matthew Field. Slavnostní okamžik byl mimořádným uznáním celoživotní práce profesora, který je s olomouckou univerzitou spojen již více než sedmdesát let.
„Medaile udělená britským panovníkem je nejvyšší možné vyznamenání, jakého anglista může dosáhnout. Vážím si ho nesmírně, ale přijímám jej i jako poctu těm tisícům učitelů, kteří jazyk a kulturu Británie u nás šíří už déle než sto let, a jedinou jejich odměnou jsou vděčné vzpomínky jejich studentů,“ řekl Jaroslav Peprník.
British Empire Medal patří k významným britským státním vyznamenáním a zahraničním osobnostem se uděluje jen výjimečně. V loňském roce ji podle dostupných údajů obdrželo pětadvacet lidí z celého světa. Mezi českými držiteli bývá zmiňován také československý voják a účastník bojů u Tobruku za druhé světové války Augustin Švub.
„Profesor Peprník získal ocenění Jeho Veličenstva krále Karla III. za své celoživotní dílo. Pomohl vzdělat několik generací angličtinářů a mimořádně se zasloužil o rozvoj výuky anglického jazyka i česko-britských vztahů. Britskou kulturu a hodnoty nejen předával svým studentům, ale sám je ztělesňoval i v nelehkých dobách komunistické nesvobody. Svou celoživotní prací přiblížil Británii generacím Čechů a přispěl tak k upevnění vazeb mezi našimi zeměmi,“ uvedl velvyslanec Matthew Field.
Jaroslav Peprník působí na Filozofické fakultě UP od roku 1954. Jeho vztah k Británii se však začal formovat už dříve. V roce 1948 absolvoval letní školu v Londýně a procestoval Velkou Británii. Tehdejší zkušenosti se promítly do jeho celoživotního zájmu o anglický jazyk, literaturu i historii česko-britských kontaktů.
Ve své odborné práci se věnuje především výuce, tvorbě učebnic a mapování historických vazeb mezi českými zeměmi a anglofonním světem. Významně přispěl také k rozvoji české lexikologie. Jeho učebnice a odborné publikace patřily po desetiletí k základním materiálům pro výuku angličtiny na středních i vysokých školách a ovlivnily celé generace studentů i učitelů.
British Empire Medal rozšířila řadu ocenění, která profesor Peprník během své mimořádné kariéry získal. V roce 2003 převzal Cenu města Olomouce, v roce 2023 medaili prvního stupně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V loňském roce mu Univerzita Palackého udělila také Cenu Františka Palackého za celoživotní přínos. Související texty zde a zde.
Do čela kanceláře rektora Univerzity Palackého nastoupila začátkem listopadu Kateřina Kováříková. Dosavadní asistentka rektora a absolventka Filozofické fakulty UP střídá ve funkci kancléřky Ivanu Olivovou. Přináší zkušenosti s vedením týmu, organizací chodu kanceláře a komunikací, které získala v univerzitním prostředí i ve státní správě.
„Kateřina Kováříková zná prostředí naší univerzity i každodenní chod kanceláře rektora. Při dosavadní spolupráci prokázala organizační schopnosti, spolehlivost a schopnost domluvit se s kolegy napříč univerzitou. Věřím, že tyto zkušenosti spolu s praxí z dalších institucí dobře využije při vedení kanceláře a zajišťování podpory pro práci vedení univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.
Na Univerzitě Palackého působí Kateřina Kováříková od roku 2025, dosud jako asistentka rektora. V této pozici zajišťovala jeho pracovní program, protokol návštěv a jednání i koordinaci akcí. Součástí její agendy byla také komunikace s jednotlivými pracovišti univerzity a fakultami. „Ráda bych navázala na dosavadní spolupráci s kolegy na rektorátu i napříč univerzitou, které si velmi vážím. Komunikaci vnímám jako základ dobrého fungování každé instituce i vztahů mezi lidmi. Záleží mi na tom, abychom spolu mluvili otevřeně, dokázali si naslouchat a hledali společná řešení. S tímto přístupem chci vést i kancelář rektora,“ uvedla nová kancléřka.
Zkušenosti s řízením získala na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, kde v letech 2012 až 2013 vedla odbor Kancelář ministra a public relations. Odpovídala za činnost dvou oddělení s patnácti zaměstnanci, přípravu podkladů pro ministryni, zadávání práce tiskovému oddělení a rozpočet odboru. Působila také v asistentských pozicích v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a věnovala se přípravě komunikačních strategií, organizaci veřejných akcí a vedení volebních kampaní. „V nové roli bych ráda využila také svou více než desetiletou praxi na administrativních, manažerských a marketingových pozicích,“ doplnila Katka Kováříková.
S Univerzitou Palackého je spojena také jako její absolventka. Na Filozofické fakultě UP vystudovala bakalářský obor Žurnalistika a navazující magisterský obor Mediální studia. Ve své práci tak propojuje znalost univerzitního prostředí se vzděláním v oblasti médií a komunikace a zkušenostmi s vedením lidí.
„Dosavadní kancléřce Ivaně Olivové děkuji za její práci pro naši univerzitu a respektuji její osobní rozhodnutí ve funkci nepokračovat. Současně přebírám do své přímé gesce bezpečnostní agendu a spisovou službu, kterým chci v následujícím období věnovat zvýšenou pozornost,“ doplnil rektor Michael Kohajda.
Nová webová stránka se zaměřuje na popularizaci vědy z Univerzity Palackého. Na jednom místě tak najdete videa, články, podcasty, ale také medailonky vědkyň a vědců, či informace, jak se do komunikace vědy na UP zapojit.
Univerzitní kampaň UP to the Future dostává svou vlastní webovou stránku. Ta se bude zaměřovat především na popularizaci univerzitní vědy. Stránka slouží jako agregátor informací o vědě na UP. Najdete tady na jednom místě články, videa či podcasty, které v této oblasti na UP vznikají. „Jedná se o první čistě popularizační web, který u nás nějaká univerzita spouští. Při jeho tvorbě jsme se inspirovali v zahraničí, například u Oxfordské univerzity. Důraz je položen na tři základní pilíře kampaně UP to the Future – odolnost, udržitelnost a odpovědnost – a ty se propisují do celého obsahu, ale také vizuální podoby webu. Kampaň také akcentuje důležitost univerzitní komunity. Na webu tak najdete sekci s medailonky jednotlivých expertů a expertek, nachystali jsme také přehledný seznam oborů a jednotlivých kontaktů pro novinářskou obec a informace pro všechny aktivní vědce a vědkyně, jak se zapojit do komunikace vědy,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.
Nový web UP to the Future můžete objevovat na: uptothefuture.cz
Na stránce najdete například Vědecké kalendáře, které můžete znát z univerzitních sociálních sítí či některé články o vědě, které potkáváte na stránkách Žurnálu UP. Místo je věnované také celouniverzitním popularizačním akcím a debatám. Na ty vás web nejenom naláká, ale také zde najdete záznamy z těchto akcí, pokud jste se jich nestihli účastnit. Speciální místo má tzv. Generátor náhodných faktů, který „vyzobává“ vědecké perličky napříč stránkou. Vizuální podobu webu vytvořila grafička Tereza Bartošová.
„Nový web doplňuje možnosti setkávání se s informacemi a aktivitami naplňujícími třetí roli univerzity. Kampaň UP to the Future propojuje vědu s odpovědností, odolností a udržitelností. Věříme, že porozumět světu kolem nás je první krok k tomu, abychom mohli ovlivňovat jeho budoucnost. Touto stránkou cílíme nejen dovnitř univerzity, ale také za její hranice. Na zvídavou veřejnost, která se ráda hravou formou dozví informace o světě kolem nás,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.
Trojice vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala prestižní mezinárodní ocenění za nejlepší vědecký článek. Miloslav Šerý, Jan Daniel a Jindřich Frajer obdrželi cenu Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie Best Paper Award 2026 za studii zaměřenou na význam názvů ulic při utváření a uchovávání identity historických regionů. Ocenění uděluje odborný časopis, který vychází pod záštitou Královské nizozemské geografické společnosti a patří k nejdéle fungujícím periodikům ve svém oboru.
Oceněná studie s názvem Exploring the Role of Street Names in the Reproduction of Deinstitutionalised Regions přináší nový pohled na význam uličního názvosloví při zachovávání regionální identity. Autoři se zaměřili na to, jak mohou názvy ulic připomínat historické regiony a jejich symboly, a přispívat tak k přetrvávání jejich identity i v případech, kdy již tyto regiony nemají vlastní institucionální ukotvení.
Na rozdíl od tradičních toponomastických přístupů využili autoři kvantitativní metody a prostorové analýzy v prostředí geografických informačních systémů GIS. Díky tomu mohli sledovat prostorové rozdíly ve výskytu názvů odkazujících na historické regiony a nabídnout nový způsob studia procesů utváření a reprodukce regionální identity. Díky tomu bylo mimo jiné zjištěno, že ulice pojmenované podle historických regionů plní odlišnou funkci z hlediska reprodukce vnitřní i vnější identity těchto regionů.
Ocenění za inovativní přístup
Redakční rada časopisu ve svém hodnocení vyzdvihla zejména originalitu metodologického přístupu, pevné teoretické základy studie a propojení několika oblastí humánní geografie. Ocenila také schopnost autorů zachytit prostorovou rozmanitost zkoumaného jevu a výsledky přehledně a srozumitelně vizualizovat.
Pro samotné autory bylo udělení ceny příjemným překvapením a zároveň významným uznáním jejich vědecké práce. „Upřímně řečeno nás zpráva o tom, že byl vybrán právě náš článek, docela překvapila a samozřejmě také velmi potěšila. Časopis TESG jsme vždy vnímali jako tradiční a prestižní periodikum v oboru humánní geografie, které každoročně publikuje vynikající a inovativní výzkumy. O to více si rozhodnutí redakční rady vážíme,“ uvedl Miloslav Šerý z katedry geografie.
Podle něj je ocenění nejen potvrzením přínosu dosavadní práce, ale také povzbuzením do dalšího výzkumu. „Pro mě i kolegy, s nimiž jsem článek připravoval, představuje tato cena důležitou motivaci do dalších plánovaných výzkumných aktivit a povzbuzuje nás k hlubšímu rozvíjení problematiky, které jsme se v oceněném článku věnovali,“ doplnil.
Více než sto let geografického výzkumu
Časopis Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie (TESG), známý také pod anglickým názvem Journal of Economic and Human Geography, vychází již od roku 1910. Za více než století své existence se stal významnou mezinárodní platformou pro publikování aktuálních výzkumů a odbornou diskusi o geografických, sociálních a ekonomických procesech.