Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Na střední škole váhala Petra Kührová mezi medicínou a učitelstvím matematiky a chemie, nakonec je z ní teoretická chemička. Ve výzkumné skupině Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace v CATRIN UP se snaží pochopit chování DNA a RNA – molekul, které jsou nositelkami genetické informace. Pomocí molekulárně dynamických simulací modeluje interakce mezi atomy v těchto biomolekulách.

Magisterské studium učitelství matematiky a chemie pro střední školy na Univerzitě Palackého sice dokončila, už během něj ale začala pošilhávat po teoretické chemii a oboru věnovala nejen diplomku, ale i doktorské studium. Nyní už je důležitou členkou týmu, který v popisu chování nukleových kyselin patří mezi světové lídry a kvalitu simulací posouvá stále dopředu.

„Teoretická chemie mi dává velkou flexibilitu. Jedinou podmínkou je mít připojení k internetu, jinak můžu pracovat kdekoliv. Díky tomu mohu práci mnohem lépe skloubit s rodinným životem,“ objasnila vědkyně, která je také aktivní v mezinárodní skupině FemCOSY, která podporuje ženy ve vědě.

Dynamické simulace umožňují studovat nejen změny ve struktuře molekul, ale také vliv těchto změn na jejich biologické funkce. Významnou součástí práce Petry Kührové je také sledovat to, jak nukleové kyseliny interagují se svým okolím, například s nanočásticemi.

„Tento výzkum je klíčový nejen pro pochopení základní biologie živých organismů, ale také pro jeho potenciální využití při vývoji nových léčebných postupů. Klíčovou roli v tom hraje i neustále se zlepšující výkon počítačů, kdy využíváme nejen počítačovou infrastrukturu na VŠB-TUO, ale i v rámci EuroHPC,“ uvedla vědkyně, která nesní o velkých cenách ani článcích v prestižních časopisech, i když i ty na svém kontě má.

„Důležité je pro mě dělat vědu dobře a s láskou, aby mě to bavilo. Prostě nedělat práci pro práci, ale mít radost z toho, když na něco přijdeme,“ uzavřela.

V novém kalendářním roce se poprvé sešel Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Na vědomí vzal změnu v proděkanském týmu děkana fakulty Jana Stejskala, vyslechl si též informace o dalších jednání, jež by v kooperaci s University of Nebraska měly vést ke vzniku společného studijního MBA programu.

Novým proděkanem pro zahraniční záležitosti Filozofické fakulty UP se stal Martin Elbel, jehož domovským pracovištěm je katedra historie. Od ledna tak v této pozici vystřídal Pavlínu Flajšarovou z katedry anglistiky a amerikanistiky. Akademický senát FF UP vzal tuto informaci na svém prvním zasedání v kalendářním roce 2025 na vědomí.      

Změnu v proděkanském týmu navrhl děkan Jan Stejskal v čase, kdy vstupuje do závěrečného období svého funkčního období. Dosavadní proděkance Pavlíně Flajšarové, která výše uvedený úsek vedla i v předchozím období, poděkoval za odvedenou práci a označil ji v dané oblasti za profesionálku.

„Na změně jsme se dohodli už loni na podzim, a to s tím, že se uskuteční až s rokem 2025, tedy poté, kdy o ní bude zpraven fakultní akademický senát. Martin Elbel tedy přichází do dobře nastaveného mechanismu. Sám se v zahraničních záležitostech dlouhodobě angažuje. Patří k těm, kteří řadu let vedou americký zahraniční program, vedl a vyučuje i v jediném Erasmus Mundus programu, který na UP v konsorciu dalších zahraničních univerzit máme. Věřím, že něco víc než jeden rok, který mi zbývá do konce mandátu, povede zmiňovaný úsek velmi dobře,“ uvedl děkan fakulty těsně před tím, než AS FF UP vzal hlasováním jeho návrh na vědomí.

Během lednového zasedání se senátoři a senátorky filozofické fakulty souhlasně vyjádřili k nově předloženému Statutu FF UP. Dokument schválili po zapracování pozměňovacího návrhu. Účinnosti však nabude až společně s novým Organizačním řádem FF UP, o němž bude fakultní senát jednat na nejbližším zasedání. Na příštím jednání se AS FF UP bude věnovat i novému složení své ekonomické komise. Důvodem je rezignace jejího předsedy Jiřího Špičky.

Součástí prvního zasedání AS FF UP byla i informace o dalších jednání děkana FF UP s představiteli University of Nebraska, která mají vést ke vzniku společného placeného MBA studijního programu.

„Chtěli bychom zvýšit naši nabídku vzdělání, a to v ekonomické a obchodní oblasti. Jednáme s našimi zahraničními partnery, kteří mají globální akreditaci, tedy nejvyšší akreditaci, jež v daném vzdělání existuje. Je akceptována všemi evropskými, americkými i asijskými institucemi. Rádi bychom MBA vzdělání poskytovali ve spolupráci s americkou University of Nebraska, a to v rámci jejich akreditace. Absolventi tohoto studia pak obdrží americký diplom,“ uvedl děkan Jan Stejskal s tím, že se s uvedeným požadavkem nyní obrátí na MŠMT ČR. Zdůraznil přitom, že v regionu, jenž zahrnuje oblast od polských Katovic po rakouskou Vídeň, uvedené vzdělávání s nadnárodní akreditací zatím nikdo neposkytuje. 

Univerzita Palackého se o odkup Hanáckých kasáren znovu ucházet nebude. Oficiálním dopisem o tom včera informovala Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten nejprve původní výběrové řízení zrušil, když se univerzita proti jeho podmínkám ohradila, nové pak vyhlásil v prosinci. UP se však na základě nových podmínek rozhodla do aktuálního výběrového řízení nepřihlásit. Jako veřejná instituce totiž nemůže za těchto podmínek konkurovat soukromým investorům.

„Bohužel se naplnily naše obavy a úřad v nové aukční vyhlášce zrušil roli dorovnatele. Ta nám původně umožňovala po ukončení výběrového řízení vyjádřit zájem o koupi kasáren, dorovnat nejvyšší nabídku, která v aukci padla, a objekt za tuto cenu odkoupit. Ve volné soutěži ale máme jako veřejná instituce určitá legislativní omezení a finanční limity. Soutěžit o získání objektu se soukromými investory pro nás tudíž není reálné,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Postup, podle kterého může veřejná vysoká škola získat nemovitost do svého majetku, podléhá zákonu o vysokých školách. „Rektor o nákupu nemovitosti nemůže rozhodnout sám, potřebuje vyjádření akademického senátu a písemný souhlas musí připojit také správní rada. To snižuje možnosti univerzity operativně reagovat na vývoj nabídek v aukci. Mohli bychom sice pracovat s předem schváleným finančním limitem, ale i ten je informací, kterou využijí naši konkurenti, protože hospodaříme s veřejnými prostředky a musíme postupovat transparentně. Hráli bychom od začátku s odkrytými kartami,“ vysvětluje Martin Procházka. 

V dopise adresovaném ÚZSVM olomoucká univerzita uvedla i několik příkladů z praxe, kdy stát umožnil nabytí nemovitosti ze svého majetku za účelem rozšíření a zkvalitnění vzdělávacích prostor formou bezúplatného převodu nebo za symbolickou či tržní cenu. „O totéž se snažila i Univerzita Palackého už několik let, ve zrušené aukci potvrdila zájem odkoupit Hanácká kasárna za nejvyšší nabídnutou cenu. Musím s lítostí konstatovat, že přednost nedostal veřejný zájem a podpora terciárního vzdělávání významného nejen pro olomoucký region,“ dodal rektor.

Univerzita usilovala o získání rozsáhlého objektu v centru Olomouce více než tři roky. Prostory plánovala postupně rekonstruovat a využít pro rozšíření vzdělávacích, ubytovacích, stravovacích i skladových prostor. Stát nabízel Hanácká kasárna k prodeji prostřednictvím ÚZSVM od roku 2021, cena z původních 262 milionů korun postupně klesala. Až v devátém kole aukce podal loni v září nabídku soukromý investor, univerzita měla jako veřejný subjekt možnost cenu ve výši 89,1 milionu korun dorovnat, čehož také využila. Namísto kupní smlouvy ale obdržela informaci, že výběrové řízení nebylo ukončeno a cena byla i po ukončení elektronické aukce znovu navýšena. UP se proti postupu úřadu ohradila a požádala Ministerstvo financí ČR jako dozorující orgán, aby postup prověřilo. ÚZSVM následně výběrové řízení zrušil a vypsal nové. Po pečlivém zvážení všech podmínek se vedení univerzity rozhodlo, že se UP do nové soutěže nezapojí.

V italském Turíně byly slavnostně zahájeny 32. zimní světové univerzitní hry, největší zimní sportovní studentská akce na světě. Na sportovištích by se mělo do 23. ledna představit kolem 1600 studentů z více než 600 univerzit. Nechybí ani česká akademická reprezentace, která čítá 96 sportovců včetně několika zástupců Univerzity Palackého.

Výprava, kterou zajišťuje Česká asociace univerzitního sportu (ČAUS), by ráda navázala na úspěšnou účast na hrách v americkém Lake Placid před dvěma lety, kde čeští vysokoškoláci získali dvanáct medailí.

Jednu z nich, bronzovou, tehdy vybojoval ženský hokejový tým, který se této události zúčastnil poprvé. Na úspěchu se podílely i studentky Univerzity Palackého, jak jsme psali zde. Hokejistky studující v Olomouci nechybějí v kádru ani nyní, na soupisce pro italský turnaj je jich hned pět: Hana Haasová, Dominika Malicka, Kateřina Petřeková a Andrea Trnková z fakulty tělesné kultury a Patricie Škorpíková z pedagogické fakulty.

„Jsem nadšená, že jsem opět byla vybrána do reprezentačního týmu. Navíc když už vím, do čeho jdu, respektive jdeme. Před minulými hrami jsem měla zdravotní potíže, ale nyní se cítím naprosto připravená, takže od sebe očekávám více,“ uvedla Kateřina Petřeková, hráčka HC Falcons Sokol Karviná, která se na turnaj těší a doufá, že účast českých hokejistek bude opět zakončená medailí. „Já i náš tým si za tou plackou půjdeme. Výsledek je v našich rukách a na našich hokejkách.“

Také v mužském hokejovém týmu má UP svoje zástupce, když byli na turnaj nominováni Tomáš Hanák, David Lekeš a Joshua James Mácha (všichni FTK). Mimochodem obě družstva již za sebou úspěšně mají úvodní utkání ve skupinách: ženy přehrály výběr USA 6:3, muži pak zvítězili 2:1 v zápase s Kanadou.

V individuálních disciplínách má UP také své zastoupení, soutěže v krasobruslení se zúčastní Michaela Vrašťáková, taktéž studentka FTK, která se v závěru loňského roku stala mistryní ČR a po univerzitních hrách ji čeká mistrovství Evropy.

Se sportovci vyrazil do Itálie i více než padesátičlenný doprovodný tým, k němuž patří také Svatopluk Horák, vedoucí oddělení pro studium FTK, který je členem výkonného výboru ČAUS, a proděkanka FTK Iva Dostálová, která o zdravotní pohodu českých reprezentantů pečovala i na dřívějších univerziádách.

Zimní světové univerzitní hry v Turíně se konají ve dnech 13.–23. ledna. Jejich průběh můžete sledovat přímo na oficiálních kanálech her (web, Facebook, Instagram, X), případně ČAUS (web, Facebook, Instagram, X) nebo ve vysílání České televize Sport.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) schválilo revidované Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a základní vzdělávání (RVP ZV). Klíčové dokumenty, které se v tomto týdnu chystá ministr školství představit, vzbuzují na Pedagogické fakultě UP a mezi oborovými organizacemi značné obavy.

Rámcový vzdělávací program je základním kurikulárním dokumentem, který stanovuje obecné požadavky na vzdělávání v České republice. Definuje hlavní cíle, obsah vzdělávání, očekávané výsledky učení a dovednosti, které by měli žáci a děti v jednotlivých stupních vzdělávání získat. RVP zároveň poskytuje školám flexibilitu při tvorbě školních vzdělávacích programů (ŠVP), které zohledňují specifické podmínky a potřeby každé školy. Jak nový dokument, jehož prezentace se chystá, vznikl? Co jeho změna znamená pro pedagogické fakulty a proč vzdělavatelé učitelů mají obavy? Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, je přesvědčena, že největší problém je v tom, že program nebyl oficiálně projednáván s pedagogickými fakultami a že odborné hlasy přizvaných odborníků nebyly vždy respektovány.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek: „Nové rámcové vzdělávací programy se zaměřují na rozvoj kompetencí a gramotnosti, které odpovídají výzvám současné společnosti a potřebám našich dětí. Věříme, že nové programy nejen usnadní práci učitelům, ale zároveň poskytnou žákům a dětem lepší příležitosti pro jejich vzdělávací a profesní budoucnost.“ Více v tiskové zprávě MŠMT ČR zde.

„Zdrojem napětí je, že naše odborné připomínky nejsou reflektovány, že proces revizí dnes takřka všichni hodnotí jako nekoncepční, chaotický, mnohdy neodborný, amatérský, plný kontroverzí. Nyní obdržíme výsledné kurikulum a předpokládá se, že je budeme respektovat a implementovat,“ uvedla Petra Šobáňová. Přestože podle ní byli mnozí z fakultních odborníků individuálními členy různých pracovních skupin (ať už se jednalo o skupiny ke vzdělávacím oblastem a oborům nebo další), proces revizí RVP nebyl s pedagogickými fakultami oficiálně projednáván.

„I když fakulty oficiálně nebyly přizvány jako aktér procesu revizí, zpočátku MŠMT ČR problematiku konzultovalo a komunikovalo. Uskutečnily se výjezdy členů odborného panelu, který pak i připravil klíčový přípravný dokument s názvem Hlavní směry revize RVP ZV. Jeden z workshopů členů panelu se uskutečnil i na naší fakultě. Poté, co panel přenechal práci na revizích Národnímu pedagogickému institutu (NPI), komunikace ustala. Děkani pedagogických fakult, oboroví didaktici i oborové organizace se však i nadále aktivně do připomínek zapojovali, ať již v rámci oficiálního připomínkového řízení nebo mimo ně, když zaznamenali nějaký problém nebo byli informováni zapojenými didaktiky nebo organizacemi. Aktivně jsme se podíleli také na připomínkování poslední verze dokumentu. Na zaslané připomínky Asociace děkanů pedagogických fakult nebo naší fakulty však od NPI žádná odpověď nepřišla, stejně jako na různé předešlé nóty děkanů a pracovišť. Národní pedagogický institut s fakultami nekomunikoval, a to ani zdvořilostní odpovědí. Nevíme tedy, jestli byly alespoň některé z připomínek našich odborníků zapracovány,“ popsala vznik kruciálního dokumentu Petra Šobáňová.

Zdůraznila přitom, že pro vzdělavatele učitelů, tedy pedagogické fakulty, je proces velmi důležitý. „Chceme do něj aktivně zasahovat, protože se jako jedni z nejdůležitějších aktérů podílíme na kultivaci didaktického diskurzu oborů – realizujeme výzkum včetně kurikulárního, sledujeme a udáváme trendy, kultivujeme teorii a didaktický pojmový aparát, reflektujeme praxi, jsme v živém kontaktu s fakultními školami, připravujeme metodiky, učebnice a materiály pro školy, školíme učitele – a chceme, aby kvalita nového kurikula byla vysoká. Jde o klíčový dokument, který také reprezentuje budoucí směřování a úroveň českého základního školství. Budeme spoluzodpovědní za realizaci, respektive implementaci nového kurikula, protože vzděláváme učitele – jak v rámci pregraduální přípravy, z níž vycházejí noví učitelé, tak v rámci dalšího vzdělávání. Reálně to bude znamenat, že podle nového RVP ZV budeme muset upravit naše studijní plány, studijní opory, výuku, přípravu studentů na praxe,“ dodala proděkanka Pedagogické fakulty UP.

Oceňuje, že se v novém RVP ZV objeví větší důraz na kulturu školy a její sociální klima nebo že se tematizuje wellbeing a duševní zdraví žáků. Nesouhlasí však s tím, že by nový přístup skutečně přinesl výraznou modernizaci, o níž MŠMT ČR hovoří, či odlehčení kurikula, aby se žáci nemuseli tolik biflovat.

„To nenařizovalo ani předešlé kurikulum. Je mnohem důležitější upnout síly na metodickou podporu škol a učitelů, protože ani minulé kurikulum nebylo všude implementováno. Učitelé s ním mnohdy nepracují, nepřijali jeho étos a nevyužili jeho možnosti. Jsme zklamaní, že nedošlo ke konsenzu v rámci pracovních skupin, mnohé se rozpadly, rozhádaly, přizvaní odborníci nebyli respektováni. U významných změn je vždy důležité, aby je všichni hlavní aktéři respektovali, aby se na nich shodli. Dnes už se objevuje kritika ze všech stran a volá se po odkladu začátku implementace. Předmětem kritiky je, že práce skupin byla izolovaná a manažersky nezvládnutá, skupiny oborů, resp. pracovní skupiny pro jednotlivé vzdělávací oblasti a průřezová témata pracovaly, aniž by měly zadání od koncepční pracovní skupiny, jež připravovala klíčové kompetence a gramotnosti, průřezová témata – to doslova znamená, že pracujete bez stanoveného cíle. Odborníkům se nelíbí, že je úroveň textu kurikula nevyvážená, že mnohdy obsahuje velké chyby, že je vše uspěchané a že se nyní v závěru dělají shora výrazné změny, aniž by to skupiny mohly včas reflektovat. Příkladem budiž změna požadované úrovně cizího jazyka, angličtina od 1. třídy – skupina připravovala něco jiného, než se nakonec rozhodlo. Vadí nám i změny v oblasti Umění a kultura, obáváme se, že vymizela velmi důležitá mediální výchova a že se oproti očekávání naopak některé obsahy přidaly, a odlehčení očekávaných výsledků učení se tedy zřejmě neuskuteční. Za velký problém považujeme, že navzdory slibům dosud nevznikly modelové školní vzdělávací programy, které byly nutnou podmínkou pro implementaci. Hrozí tedy krach, nevole škol a také to, že se změny udělají formálně a školy si tak dál pojedou po svém, aniž by se deklarované cíle naplnily,“ doplnila Petra Šobáňová s poukazem na důležitost podpory učitelů a učitelek.

Ve veřejném prostoru se objevuje čím dál více kritických hlasů, naposledy například hlas Učitelské platformy, jež žádá odklad změn. Asociaci pro didaktiku dějepisu společně s Asociací učitelů dějepisu zase znepokojil záměr úředníků Národního pedagogického institutu omezit základní počet vyučovacích hodin naukových předmětů na pouhé čtyři vyučovací hodiny během druhého stupně základních škol, tedy jednu hodinu týdně během šesté až deváté třídy. Jde zejména o přírodopis, geografii, dějepis, výchovu k občanství. Oproti současnému stavu jde o redukci o padesát procent. V praxi by to znamenalo, že nebude prostor na uplatnění časově náročnějších aktivizačních výukových přístupů a metod.

„Je alarmující, že úředníci Národního pedagogického institutu ani odpovědné osoby z MŠMT nenaslouchají názorům učitelů z praxe a expertům, dokonce ani těm, které si sami k tvorbě revize outsourcovali. Skutečnost je přitom taková, že nebýt úsilí těchto odborníků připravujících podklady revize RVP ZV, neměl by ministr Bek veřejnosti co nabídnout,“ vyjadřují se ve svém prohlášení učitelé a oboroví didaktici dějepisu.

„Ztotožňujeme se proto s kritickým postojem členů a členek odborných skupin externistů spolupracujících s NPI na revizi příslušných oblastí, kteří návrh úředníků NPI na snížení počtu ‚základních‘ hodin naukových předmětů rozporují. Stejně kritická je k návrhu také sekce společenských věd Národního metodického kabinetu. Omezení ‚základu´ povinné výuky naukových předmětů na jednu hodinu týdně znemožňuje využívat v běžných hodinách inovativní metody výuky. Krok bohužel povede i u jinak tvůrčích pedagogů k návratu tolik kritizované výkladové, transmisivní metody ‚biflování‘ hotového obsahu. Na diskuzi a zvídavost dětí nebude ve výuce těchto předmětů prostor a čas. Úředníci NPI zcela nesmyslně očekávají, že inovativní metody se mají využívat především ve ‚volitelných‘ předmětech nad rámec ‚základu‘. To je v přímém rozporu s původními cíli revize RVP ZV,“ vyjadřují zásadní nesouhlas odborníci, mezi nimiž nechybí Radmila Prchal Pavlíčková, místopředsedkyně ADD z katedry historie FF UP (více zde).

Revidované rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání mají představovat významný krok k modernizaci českého vzdělávacího systému, který reflektuje potřeby současné společnosti a naplňuje cíle Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Proces revize probíhal od roku 2021 a podle MŠMT ČR zahrnoval širokou spolupráci více jak 600 odborníků, pedagogů a stakeholderů ve vzdělávání.

Nabitý a rozmanitý program slibuje další ročník Reprezentačního plesu UP, který proběhne v pátek 28. února v hotelu NH Collection Olomouc Congress. K tanci zahrají kapely Natálie Tichánková & 4GOOD a PANGEA – The Beatles Revival Band. Návštěvníci se mohou těšit také na taneční workshop, módní přehlídku či vědeckou show. Chybět nebude bohaté občerstvení, fotokoutek a tombola. Večerem bude provázet moderátor České televize Daniel Stach. Vstupenky na ples jsou v prodeji na smsticket.cz.

Letošní ples pořádají společně Univerzita Palackého a Nadační fond UP, který v roce 2025 oslaví 10 let své existence a jehož posláním je podpora mladých vědců a umělců. „Univerzitní ples bude tentokrát opravdu mimořádný. Jeho tématem je univerzita a její talenty, bude tedy nejen oslavou univerzity jako instituce, ale především lidí, kteří univerzitní komunitu tvoří – zaměstnanců, studentů, absolventů i jejích podporovatelů," uvedla za organizátory akce Vladimíra Sedláčková.

K tanci vyzve návštěvníky Natálie Tichánková se svou kapelou 4GOOD. Moderátorka předchozích ročníků univerzitního plesu přenechá letos pomyslné žezlo populárnímu moderátorovi České televize Danielu Stachovi. „Daniela Stacha jsme oslovili právě proto, že je významnou osobností spojenou s komunikací vědy a podporou mladých talentů,“ dodala Vladimíra Sedláčková. Na evergreeny legendárního liverpoolského kvarteta přítomní zavzpomínají spolu se skupinou PANGEA – The Beatles Revival Band. Doprovodný program nabídne kromě jiného módní přehlídku studentek a absolventek pedagogické fakulty, vědeckou show Pevnosti poznání a ukázky španělského tance flamenco.

Vstupenku, v jejíž ceně je zahrnuto občerstvení formou rautu, si můžete již nyní koupit na webu smsticket.cz.

Více než sto devadesát žáků a studentů z Fakultní základní školy Olomouc – pracoviště Helsinská, Gymnázia Hejčín a Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov se zúčastnilo tradiční akce Jeden den s fyzikou, kterou na přírodovědecké fakultě pořádala katedra experimentální fyziky.

„Studenti prvního ročníku magisterského studia učitelství fyziky si pro žáky připravili řadu zajímavých workshopů, pokusů i informací. Největší úspěch sklidila výroba „Vejconautu“, kde žáci testovali vlastnoručně vyrobené konstrukce, pomocí kterých se snažili ochránit před rozbitím vajíčko shozené z druhého podlaží,“ uvedla jedna z organizátorek akce Renata Holubová z katedry experimentální fyziky.

K dalším populárním aktivitám patřila soutěž gumičkových automobilů, k jejichž výrobě byl použit karton, víčka PET lahví a napnutá gumička. Žáci soutěžili, které autíčko dojede nejdál. Zaujala i hra kvantové domino. „Účastníci si také vyzkoušeli výrobu karteziánků. Jedná se o pokus, při kterém se děti pomocí vytvořeného potápěče dozví, jak funguje Pascalův a Archimedův zákon,“ upřesnil další z organizátorů Jiří Kvapil z katedry experimentální fyziky.

Žáci z fakultních škol přírodovědecké fakulty také zkoumali zákonitosti optiky, sestavovali Amesův pokoj nebo se zabývali experimenty s povrchovým napětím vody. „Dopoledne strávené na fakultě splnilo svůj účel. Žáci odcházeli s nadšením a poznáním, že fyzika není jen teoretický předmět, ale i fascinující věda, která je součástí našeho každodenního života,“ dodala Renata Holubová.

Magazín Forbes již potřetí vybral nejlepší české lékaře a lékařky, do zveřejněné padesátky se stejně jako v předchozích letech dostaly i osobnosti spjaté s Univerzitou Palackého a její lékařskou fakultou a také fakultou zdravotnických věd.

V letošním výběru se objevuje šest špičkových zástupců svých oborů, kteří medicínu na Lékařské fakultě UP studovali nebo v Olomouci působí.

Jedinou dámou mezi nimi je přednostka Oční kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc Klára Marešová. „Stejně jako loni musím říct, že mě tato pozice překvapuje. Znám mnoho kolegů, kteří by v tomto žebříčku, podle mého soudu, měli figurovat daleko přede mnou. Na druhou stranu si toho velmi vážím a jsem ráda, že je o olomoucké oftalmologii, která má bohatou a významnou historii, slyšet. Znamená to pro mě ocenění, že na naší klinice děláme svoji práci dobře. Protože za úspěchem jedince bývá obvykle úspěšný tým,“ uvedla.

Do padesátky top lékařů byl autory vybrán také Petr Konečný, který je přednostou Ústavu klinické rehabilitace FZV UP a primářem Centra léčebné rehabilitace v Nemocnici AGEL Prostějov, a Ján Praško Pavlov spojený dlouhodobě s Klinikou psychiatrie LF UP a FNOL, na jehož odborné kvality upozornil magazín Forbes již potřetí.  

Stejně tak jsou potřetí ve výběru zařazeni absolventi olomoucké lékařské fakulty plastický chirurg Bohdan Pomahač působící v Yale New Haven Hospital při Yale University a oční chirurg a zakladatel kliniky Gemini Pavel Stodůlka. Poprvé se pak objevil další absolvent LF UP profesor neurologie Michal Bar, který působí na Lékařské fakultě Ostravské univerzity a ve Fakultní nemocnici Ostrava.

Kompletní padesátku nejlepších lékařů a lékařek ČR, kterou magazín Forbes vybral na základě konzultací a oponentury odborníků, najdete zde.

Velmi špatné pohádky, knihu pro příliš hodné a nerozhodné lidi, představí její autorka, doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP Marta Sýkorová po Olomouci také na dalších třech místech. Již v příštím týdnu mohou zájemci zažít nevšední křty v Praze a Brně, v únoru pak publikaci vydanou díky podpoře Nadačního fondu UP studentka uvedena také ve Zlíně.  

Marta Sýkorová se na Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP věnuje výzkumu vysoké citlivosti a embodimentu. Kromě toho je také hudebnicí a divadelní improvizátorkou, což se odráží ve všem, co dělá. Její knižní prvotina na pomezí odborné a umělecké tvorby obsahuje osm originálních příběhů, které pohádkově přibližují důsledky sebedestruktivního chování, jako je potlačování vlastních potřeb, people-pleasing nebo neschopnost stanovovat si hranice. Každý z příběhů má přitom dva konce – jeden špatný a jeden dobrý – a vedle minimalistických ilustrací je doprovázejí i koučovací otázky, které inspirují ke změně. Součástí jsou také tzv. embodiment tipy, které pomáhají přečtené myšlenky přenést do těla a tím i do života.  

„Pohádky začaly vznikat, když jsem zažila velký neúspěch – neudělala jsem napoprvé bakalářské státnice. Tehdy jsem se ptala sama sebe, proč jsem tomu svému důležitému úkolu nedala prioritu a proč se vlastně pořád někomu snažím zavděčit,“ prozradila již dříve Marta Sýkorová. „Od té doby jsem si dovolila mnohem víc životně improvizovat a dělat ‚divné věci‘, od těch drobných jako zpívat si v šalině po hraní na ulici. A právě na té cestě k jinakosti mohly být dokončeny i moje pohádky.“ 

Kniha právě vychází u nakladatelství Malvern, přičemž už před Vánocemi ji autorka pokřtila s bezmála stovkou účastníků včetně rodiny, přátel a podporovatelů a za doprovodu hudebníků a mimů na olomouckém Olodvorku, viz zde.

Podobný program slibuje i pro uvedení knihy v dalších městech. V Praze se křest uskuteční v pondělí 13. ledna od 19 hodin v prostoru Božská Lahvice na Josefově za hudební improvizace v podání Anny Romanovské, Petra Tichého, Michala Wrobleskiho, Pavlíny Mari a Alžběty Tiché. Ve čtvrtek 16. ledna pak Marta Sýkorová představí Velmi špatné pohádky v kavárně Trojka v Brně, kde studovala molekulární biologii a genetiku. Křest ve Zlíně, kde má rodinu, se chystá na neděli 9. února v kavárně Továrna.  

„Návštěvníky čeká, myslím, dost nevšední a inspirativní zážitek. S hudebním a pohybovým doprovodem budou moci prožít příběh jedné z pohádek, těšit se mohou také na hudební vystoupení, pantomimu nebo autorské básně mých přátel. Dozvědí se také o workshopech, které v návaznosti na pohádky připravuji, a budou si moci nejen knihu na místě pořídit,“ přiblížila Marta Sýkorová.  

Více o Velmi špatných pohádkách a její autorce najdete na webu, případně na Facebooku.  

Poté, co kandidáti na rektora Univerzity Palackého zveřejnili své teze, se nyní její akademické obci představují v krátkých videomedailonech. Zhruba tříminutové nahrávky, které vznikly v Audiovizuální produkci UP, můžete zhlédnout na speciálním volebním webu.

Univerzita Palackého se připravuje na volbu nového rektora. O tuto pozici se uchází šest osobností, z nichž nového vrcholného představitele druhého nejstaršího učení v zemi vybere Akademický senát UP ve středu 22. ledna 2025. Podle stanovených pravidel se ve zmiňovaný den uskuteční první, případně druhé a třetí kolo voleb. Kandidát na rektora potřebuje získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.

O pozici rektora UP se uchází Ivo Jirásek z FTK, Michael Kohajda z PF, Jakub Navařík z Catrin, Tomáš Opatrný z PřF, Martin Procházka, současný rektor, a Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně). 

Pro ty, kteří se o jednotlivých osobnostech rozhodnutých ucházet se o pozici rektora, chtějí dozvědět víc, se připravuje setkání v aule Pedagogické fakulty UP. Uskuteční se již příští středu, tedy 15. ledna 2025 od 13 hodin a bude i streamováno na univerzitním YouTube.

Akademický senát UP bude volit kandidáta na rektora UP pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029. O volbě více zde.

Vzdělávání a osobní rozvoj hrají v oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti zásadní roli. Pro zájemce o předměty týkající se nejen ochrany přírody či environmentální výchovy, ale také rozvojové spolupráce, migrace či etiky a mnoha dalších oblastí proto Udržitelná univerzita připravila Databázi předmětů o udržitelnosti. Každý z vybraných předmětů zároveň naplňuje jeden či více ze sedmnácti Cílů udržitelného rozvoje.

Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs), které v roce 2015 navázaly na Udržitelné cíle tisíciletí, jsou definovány pro sedmnáct oblastí propojujících sociální, environmentální a ekonomické aspekty. Na jejich podobě se dohodly jak všechny členské státy OSN, tak i univerzity, podnikatelská sféra či zástupci občanské společnosti. Do roku 2030 by tak měly být naplněny cíle jako konec chudoby, odpovědná výroba a spotřeba či ochrana a udržitelné využívání suchozemských a vodních zdrojů.

„Pro vzdělávání má hlavní význam čtvrtý cíl. Ten má vedle kvalitního, dostupného a rovnoprávného vzdělávání také zajistit, aby do roku 2030 získali všichni studenti znalosti a dovednosti potřebné k podpoře udržitelného rozvoje,“ doplňuje referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

SDGs využívají ke strukturování svého rozvojového a environmentálního úsilí státy i firmy a vychází z nich také Strategie udržitelného rozvoje UP, obsahující patnáct prioritních oblastí života na univerzitě. Jednou z nich je právě vzdělávání k udržitelnosti. Databáze proto nabízí přehled předmětů souvisejících s udržitelným rozvojem, které jsou rozděleny podle příslušných SDGs. Kromě jednotlivých cílů lze k filtrování a přehlednému vyhledávání předmětů využít také kategorie fakulty, jazyka, v němž je předmět vyučován, a formy studia.

Nejvíce předmětů pokrývajících oblast udržitelnosti nabízí přírodovědecká a pedagogická fakulta, vybírat je ale možné i z nabídky dalších fakult (FF, FTK, PF). Pokud student předměty nemá přímo ve svém studijním plánu, může si většinu z nich zapsat také jako předmět kategorie C. Předměty mimo studijní plán z vlastní fakulty lze zapisovat neomezeně, zápis předmětů z jiné fakulty omezuje kreditová banka.

„Budeme rádi, pokud databáze studentům pomůže najít zajímavé předměty, přinese nové poznatky a inspiruje je k zařazení principů udržitelnosti nejen do studia, ale i do každodenního života,“ dodává Miroslava Zavadil.

Databáze předmětů o udržitelnosti je součástí webu Udržitelné univerzity, na kterém najdete také například záznamy z proběhlých přednášek, tipy pro udržitelný život, výsledky energetického auditu, metodiky či strategické dokumenty. Pravidelně se zde objevují pozvánky na akce či příležitosti k zapojení do výzev a projektů, jako je Do práce na kole, Evropský týden udržitelného rozvoje či Den bez aut. 

Vedoucí kineziologické laboratoře Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc a členka Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP Barbora Kolářová obhájila před nedávnem na Fakultě tělesné kultury UP svou habilitační práci a získala titul docentky. Ten ji řadí mezi hrstku žen v tomto oboru v České republice s tak vysokým stupněm akademické hodnosti.

Habilitační práce Barbory Kolářové se zaměřuje na adaptaci pohybových strategií, zejména u pacientů po amputaci dolní končetiny, a rozvíjí téma motorického učení prostřednictvím mentálních představ pohybu. „Stěžejní myšlenkou mé práce je, že provedení pohybu závisí nejen na biomechanických předpokladech, ale také na vnímání vlastního těla v prostoru. Pacienti s pohybovými deficity při tvorbě pohybových strategií často vycházejí ze zkreslených senzorických informací, což ovlivňuje jejich schopnost plánovat a realizovat pohyb,“ vysvětluje docentka Kolářová, která své zkušenosti předává také studentům oboru Fyzioterapie na FZV UP.

Přístup, který kombinuje poznatky z neurověd s každodenní praxí fyzioterapeutů, má potenciál výrazně zkvalitnit rehabilitační péči. „Jedním z cílů fyzioterapeuta je ukotvit pacienta v časoprostoru a navést ho k vědomému zpracování vjemů ze svého těla. Mentální představa pohybu přitom může sloužit jako nástroj k tréninku a přípravě na pohyb, což je klíčové pro proces motorického učení,“ dodává Barbora Kolářová. 

Cesta k habilitaci

Na habilitační práci pracovala intenzivně více než rok, přičemž čerpala z výzkumů realizovaných od roku 2007 v kineziologické laboratoři FN Olomouc, kde od počátku působí. „Práce s pacienty a touha více porozumět mechanismům řízení pohybu byly jednoznačně určující pro koncepci habilitace. Dlouhodobé zkušenosti z laboratoře mi umožnily propojit teorii s klinickou praxí,“ říká.

Oddělení rehabilitace, jehož součástí je i kineziologická laboratoř, vyniká svým unikátním propojením péče o pacienty, vzdělávání studentů a využívání špičkových technologií pro terapii i výzkum. „Máme zde nyní ideální podhoubí pro vědecko-výzkumné aktivity, které bych si přála dále rozvíjet,“ zdůrazňuje docentka Kolářová.

Zásadní novinkou v této souvislosti je, že Oddělení rehabilitace se má v budoucnosti stát samostatnou klinikou. Tento krok posílí postavení rehabilitace v rámci nemocnice a umožní ještě intenzivnější zaměření na výzkum, výuku a zvyšování kvality péče o pacienty. „Věřím, že status kliniky přinese nové možnosti pro realizaci našich odborných a vědeckých vizí,“ dodává Barbora Kolářová. 

Přínos pro pacienty i odbornou komunitu

Habilitace docentky Kolářové je nejen jejím osobním úspěchem, ale přináší také příležitost k dalšímu rozvoji české rehabilitační praxe. Její práce ukazuje, jak důležité je propojení vědy a praxe, a staví do popředí otázku, jak využít moderní poznatky neurověd pro zlepšení pohybových schopností pacientů. „Vnímám to nejen jako ocenění dlouholetého úsilí Barbory Kolářové, ale jako povzbuzení pro celý tým našeho oddělení, který se může těšit na nové výzvy a možnosti rozvoje,“ hodnotí vedoucí fyzioterapeut Oddělení rehabilitace FN Olomouc Marek Tomsa.

Univerzita Palackého se připravuje na volbu nového rektora. O uvedenou pozici se uchází šest kandidátů, kteří v souladu s harmonogramem přijatým Akademickým senátem UP zveřejnili své volební teze.

Kandidáta na funkci rektora Univerzity Palackého pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029 budou senátoři a senátorky volit na svém zasedání 22. ledna. V ten den se uskuteční první, případně druhé a třetí kolo voleb. Podle stanovených pravidel potřebuje kandidát na rektora získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.

Ještě před uvedeným datem se uskuteční veřejná prezentace kandidátů společně s diskuzí s akademickou obcí. Shromáždí se v aule Pedagogické fakulty UP 15. ledna ve 13 hodin.

V chystané volbě se o pozici rektora Univerzity Palackého bude ucházet Ivo Jirásek z FTK, Michael Kohajda z PF, Jakub Navařík z Catrin, Tomáš Opatrný z PřF, Martin Procházka, současný rektor, a Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně). Více o volbách rektora UP zde.

Tak popisuje svoji práci evoluční biolog Dominik Kusý, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Přestože teprve loni ukončil doktorské studium, je vědeckou oporou výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce a stihl významně přispět k hlubšímu porozumění evoluce brouků.

Právě brouci (Coleoptera), fascinující skupina hmyzu s více než 400 tisíci popsanými druhy, jsou jeho hlavním předmětem zájmu. Jejich neobyčejná rozmanitost a schopnost přizpůsobit se různým prostředím z nich činí ideální modelovou skupinu pro studium evoluce. Mladému vědci přitom učarovaly dva pozoruhodné evoluční fenomény – neotenie, což je zachování juvenilních znaků v dospělosti, a bioluminiscence – schopnost organismů produkovat světlo.

„Má práce spočívá v kombinaci moderních metod sekvenování genomu a bioinformatických analýz s klasickou systematikou hmyzu a jeho morfologickou analýzou. To vše je doplněné o pozorování v terénu. Právě díky tomuto komplexnímu přístupu jsme schopni zkoumat evoluční procesy velmi důkladně. Mým cílem je přispět k hlubšímu pochopení evolučních mechanismů a procesů, které formují biodiverzitu na naší planetě,“ objasňuje vědec, kterého příroda, ale i moderní technologie fascinovaly od dětství.

Nutno říct, že do bádání se už během studia na Univerzitě Palackého pustil s velkou vervou. Na svém kontě má zhruba 30 publikací v prestižních časopisech s přibližně 400 citacemi i několik ocenění. Spolu s kolegy například s využitím nejnovějších fylogenomických metod odhalili dosud neznámé příbuzenské vztahy mezi liniemi brouků. Aplikací nejmodernějších sekvenovacích technologií zase významně přispěli k identifikaci center biodiverzity brouků v tropických oblastech, což má zásadní význam pro účinnou ochranu těchto unikátních a druhově bohatých lokalit v době probíhající krize biodiverzity.

Za klíčový moment vlastní vědecké dráhy označuje setkání se školitelem Ladislavem Bocákem již během bakalářského studia na přírodovědecké fakultě. „Dal mi svobodu, prostor i zdroje pro rozvíjení mých současných dovedností a poskytl mi cenné zkušenosti v systematice brouků a základních molekulárních metodách. Neméně cenné byly terénní expedice do tropických oblastí jako Papua Nová Guinea či Ekvádor. Tyto cesty mi poskytly nejen nenahraditelný materiál pro výzkum, ale také inspiraci pro nové výzkumné otázky. Jak říkal můj školitel, mnoho nápadů vzniká právě z pozorování v přírodě. A měl pravdu. Během expedic jsem byl svědkem fascinujících jevů, které výrazně ovlivnily směr mého bádání,“ doplňuje. Vděčný je i za příležitost absolvovat během doktorátu zahraniční stáže v Německu či Norsku. I tyto zkušenosti významně formovaly jeho výzkum, v němž chce i nadále potvrzovat slavné rčení, že v biologii nic nedává smysl jinak než ve světle evoluce.

Na vědě ho nejvíce přitahuje možnost provádět základní výzkum, který může vést k objevu nových poznatků. Každý den navíc přináší něco nového. „Nesmírně si cením volnosti, kterou věda poskytuje. Moct zkoumat vlastní výzkumné otázky, navrhovat experimenty a interpretovat výsledky je nesmírně stimulující. Baví mě kombinovat práci v laboratoři a u počítače s terénním výzkumem. Navíc mě těší, že mohu své nadšení pro vědu sdílet s veřejností, zejména s mladými lidmi, prostřednictvím různých popularizačních aktivit. Věřím, že věda nekončí v laboratoři, je důležité ji sdílet s veřejností,“ dodává.

Ondřej Michálek z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého vystavuje v Botanické zahradě UP své velkoformátové grafické listy. Expozici s názvem Zahrada uvnitř si lze prohlédnout do konce ledna. 

Ondřej Michálek patří k výrazným osobnostem současné české grafiky. Jeho práce jsou součástí předních českých a zahraničních veřejných sbírek. Výstava Zahrada uvnitř obsahuje jeho práce z let 2017 až 2024, přičemž jednotícím prvkem uceleného výběru je motiv zahrady.  

„Tvorba Ondřeje Michálka ve mně vyvolává obdiv nad znovu překračovanými limity grafických technik. Zároveň si jako botanik užívám pohled na až fantaskní struktury, které se po papíře linou a nutí mě přemýšlet, co za rostlinu jim mohlo být předlohou,“ uvedl Václav Dvořák, vedoucí Botanické zahrady UP, během autorské komentované prohlídky expozice. Její programovou součástí byl i křest nové Michálkovy monografie s názvem Ondřej Michálek: Práce 1969-2024. Mapuje více než půl století umělcovy tvorby a obsahuje více než dvě stovky reprodukovaných grafických listů, které ukazují vývoj umělce od studentských let až po zralou, zcela aktuální tvorbu. Výpravná kniha obsahuje i množství textů, které analyzují Michálkovo dílo a přinášejí jeho odbornou reflexi. Vydalo ji Vydavatelství Univerzity Palackého.

„Jako někdejší studentka a pozdější kolegyně Ondřeje Michálka jsem jeho světem dlouhodobě fascinována. Obdivuji jeho obrazové metafory s neotřelou, střídmou imaginací, doplněnou intelektuálním přesahem. Málokterý z umělců se odvážně vydává stále novými cestami a opouští tak záhy to, co vydobyl," shrnula při křtu odborné publikace proděkanka pedagogické fakulty Petra Šobáňová.

Komentovaná prohlídka výstavy společně se křtem monografie se uskutečnily v prosinci 2024. Expozice Zahrada uvnitř je návštěvníkům Botanické zahrady UP (ul. U Botanické zahrady 1232/7) přístupná ještě po celý měsíc leden 2025, v pracovní dny vždy od 9 do 16 hodin. Více informací o události i monografii zde.

Rozmanité aspekty soudobého městského života, zejména ty problematické, které vyvolávají určité obavy do budoucna anebo které určité problémy generují, budou zkoumat s vědci Akademie věd ČR i odborníci z Univerzity Palackého. Společně zahájili výzkum v projektu s názvem Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě.

Akademie věd České republiky společně s Univerzitou Palackého uspěly ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) zaměřeném na společenské a humanitní vědy. Obě instituce získaly 150 milionů korun na práci v čtyřletém interdisciplinárním projektu Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě.

„Výsledkem naší práce by měla být konzistentní představa o tom, čím si města v minulosti prošla, čemu musela čelit, jakým způsobem tomu čelila a co to všechno pro ně znamená do budoucna. Chceme připravit klasifikaci měst podle typu vlivů, hrozeb, podle druhu zranitelnosti nebo odolnosti. Víme, že některá města jsou na tom nápadně líp, jiná hůř. Chceme pochopit a vysvětlit, proč to tak je a nabídnout určitý souhrn receptů pro současnost,“ uvedl Karel Nováček z katedry historie z FF UP za tu část týmu, která se vztahuje k Univerzitě Palackého. Z celkové získané dotace obdrží 37,5 milionů korun. Kromě vědců z katedry historie Filozofické fakulty UP bude skupina Univerzity Palackého zastoupena i katedrou psychologie, katedou sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, a rovněž katedrou geoinformatiky PřF UP.

Odborníci se budou věnovat především území České republiky, některé případové studie jsou však i ze zahraničí, a tak se chystají zabývat i městy ve středoevropském kontextu. Tým Karla Nováčka pak do výzkumu přispěje i případovou studí, která se zabývá dlouhodobým pohledem na vývoj středověkých měst v severním Iráku. Právě této oblasti, kde specifické klimatické podmínky vedly k citelné zranitelnosti měst se archeolog z FF UP věnuje dlouhodobě. Ve vztahu k časovému období se specialisté dostanou až do doby železné, tedy do doby, kdy vznikaly první velké aglomerace městského typu. Zkoumat tak budou jejich prostorové utváření, vzájemné vztahy v různých kooperujících sítích atd. Těžištěm výzkumu však budou mladší období, středověk, raný novověk a 20. století.

„S výjimkou Iráku se budeme věnovat většinou komparativnímu výzkumu. Výsledky, které již dnes máme, chceme interpretovat a dávat do nových souvislostí,“ dodal Karel Nováček. Vědecká skupina očekává, že nový interdisciplinární projekt, jenž je jedním z prvních pokusů spojit dohromady různé druhy proudů výzkumů, věnující se podobným otázkám z různých pohledů (historie, archeologie, sociologie, sociální geografie, psychologie, politologie), využije jejich jejich synergický efekt.

Projekt je rozčleněn na tři tematické celky, které se dále dělí na řadu dílčích otázek. Na jejich řešení se bude podílet téměř padesát výzkumníků.

„V prvním celku, který nese název Veřejný prostor ve městech jako prostor konfliktu a kreativity, budeme zkoumat význam a úlohu veřejných městských prostranství. Ta sehrávají důležitou úlohu v městském životě jako prostředí, kde něco vzniká, kde se demonstruje moc, kde dochází k pozitivním i negativním interakcím mezi lidmi. Například Ústav pro soudobé dějiny AV ČR bude řešit celou škálu problémů spojených s veřejným životem v socialistických městech, kde jsou kořeny dnešního stavu. Ten je potřeba do hloubky reflektovat a poté navrhnout cesty, jak s veřejným prostorem a životem, jenž je s ním spojen, lépe zacházet,“ přiblížil vědec z FF UP.

Druhá oblast nesoucí název Nerovnost ve městech se podle něj bude věnovat tomu, jak městské prostředí generuje mezi lidmi nerovnost. „V minulosti i dnes existuje jen málo městských společností na světě, jež byla nebo jsou postavena na egalitářských, rovnostářských ideálech a kde běžná praxe dokáže udržet mezi lidmi rámcovou rovnost. Můžeme si tedy říct, že město rovná se nerovnost mezi lidmi a čím je město větší, tím má tendenci růst i nerovnost. U velkých světových megalopolí jsou někdy rozdíly propastné. Velká část projektu je tak zaměřená na deskripci a zkoumání nerovnosti. Budeme se v ní zabývat otázkami typu: V jakých oblastech města se nerovnost vytváří? Jak se navenek demonstruje? Skrývá se nebo se spíš odhaluje? Jsou nějaké možnosti, jak nerovnost zmírňovat v městském prostoru? “, popsal Karel Nováček.

Třetí část výzkumu lze shrnout do jednoho slova: Hrozby. Vědci se v této části výzkumu zaměří na to, jakým hrozbám města v minulosti čelila. „Mohly to být různé přírodní katastrofy, zemětřesení, požáry nebo různé demografické události typu epidemie, hladomor atd. Existují zajímavé studie, které chceme komparovat a propojovat mezi sebou. Zajímá nás, jak města v různých kulturních okruzích, různých dobách, dokázala hrozbám předcházet, a když už nastaly, jak jim dokázala čelit. Řada hrozeb je aktuálních i dnes,“ uzavřel Karel Nováček za vědecký tým z Univerzity Palackého.

Práce na projektu Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, jenž cílí na excelentní vědu, začínají v lednu 2025 a skončí v roce 2028. Přestože je projekt primárně vědecký a přinese vědecké výstupy, především publikační v odborných časopisech či monografiích, nabídne i výstupy pro veřejnost, například výstavy, filmy, populární publikace či geografickou aplikaci, jež by mohla usnadnit pochopení prostorových, topografických vlastností ve městech. Vědecký tým chce nabídnout i podněty státní správě a samosprávě.

Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě.

Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK).

Hlavní koordinátor: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Partnerské instituce: Filozofický ústav AV ČR a FF UP v Olomouci.

Registrační číslo: CZ.02.01.01/00/23_025/0008735.

V dubnu 2023 odešla fyzikální chemička Veronika Šedajová pracovat na University of Cambridge. Na prestižním vědeckém pracovišti Yusuf Hamied Department of Chemistry se věnovala materiálovému výzkumu v úzkém kontaktu s průmyslem. Nejen že nabyla nové, ale zúročila tam i své dřívější zkušenosti, které v CATRIN získala díky zapojení do mezinárodních projektů Evropské výzkumné rady či Evropské rady pro inovace hlavního řešitele Michala Otyepky. Od listopadu 2024 je zpět v CATRIN.

Jak se vám v Cambridge pracovalo?

Byl to úplně jiný mikrosvět, než na jaký jsem byla zvyklá. Ze začátku jsem si musela hodně zvykat na jiné prostředí a jinou kulturu. Pracovala jsem ve výzkumné skupině, kde bylo přes 50 lidí. Každý pocházel z jiného prostředí, měl za sebou různé zkušenosti a znalosti. Panovala tam ale obrovská kolegialita a ať jsem měla jakýkoliv problém, věděla jsem, za kým jít, a dostalo se mi pomoci. Každý z nás měl přesně dané povinnosti a oblasti, za něž zodpovídal.

V čem byla jiná tamní věda?

Přístup k vědě byl odlišný, což ale souvisí s tím, že v CATRIN jsem se před odchodem do Velké Británie věnovala hlavně aplikovanému výzkumu. Vymýšleli jsme materiály a hledali pro ně aplikace. V Cambridge to byl především základní (fundamentální) výzkum. Často jsme pracovali i s běžně dostupnými komerčními materiály a zkoumali je do nejmenších detailů. Já jsem s kolegy pracovala například s lithium-iontovými bateriemi, kdy jsme se snažili velmi detailně sledovat, jak fungují, co způsobuje jejich degradace a podobně, přičemž jsme se dostávali až na atomární úrovně. O výzkumu jsme přemýšleli jinak. Nebylo nutné být nejlepší v nějaké oblasti, i když i na takových projektech kolegové také pracovali, ale spíše přinášet do nějakého problému dílčí znalosti, které dotvoří celkové poznání o dané věci. Zažít i toto pojetí vědy pro mě bylo velmi zajímavé. Vidět, jak si tamní špičkoví vědci kladou výzkumné otázky a jak na ně hledají odpovědi, byla skvělá zkušenost.

Můžete více přiblížit, čemu jste se věnovala?

Jsem vázána mlčenlivostí, ale mohu říct, že ve spolupráci s komerční firmou jsme se snažili pomocí různých technik pochopit, jak fungují aktivní materiály v bateriích. Toho si velmi cením, že jsem mohla dělat fundamentální výzkum spolu s komerčním partnerem. Díky tomu jsem získala i náhled na to, jak to funguje v jejich firemním prostředí a podobně. Také jsem se naučila řadu nových technik a obsluhovat různé přístroje. V CATRIN využíváme operátory, v Cambridge si vše každý provádí sám. Je to zcela jiné, když sedíte u mikroskopu a musíte sám dojít k výsledku. Nitky se pak začnou jakoby rychleji propojovat, ale zase to mnohem déle trvá.

Takže působení v Cambridge, i když to nebyla první zahraničí mise, byla velká škola?

Absolutně, i když to často nebylo jednoduché. Musím říct, že mě to posunulo v řadě věcí. Jsem velmi vděčná své paní profesorce Clare P. Grey, protože její podpora i způsob, jak skupinu vede, byla neskutečná a inspirativní. V porovnání s českým akademickým prostředím je tam výrazně větší internacionalizace, diverzita a jinak se pohlíží i na postavení žen ve vědě. Člověk se naučí daleko většímu respektu. Ačkoliv i v CATRIN je vysoká míra internacionalizace, na britských univerzitách je ještě o úroveň výš. Jen v naší padesátičlenné skupině bylo zastoupeno v jednu chvíli 26 národností. Našla jsem si tam kamarády mezi kolegy i mimo práci, ti mi budou chybět. Po čem se mi ale stýskat určitě nebude, jsou tamní sendviče na oběd. To jsem nezvládala.

Teď jste ale zpátky v CATRIN. Naskočila jste do stejného vlaku?

Přestože jsem s lidmi z CATRIN byla v kontaktu i během mého působení v Cambridge, po návratu zažívám i překvapení. Je to tu stejné a v mnohém jiné současně. Našla jsem tu řadu nových lidí, udělala se tady spousta práce, včetně organizace v laboratořích. Pořád jsem ve spojení s tématem nových materiálů pro ukládání elektrické energie, ale přešla jsem do jiné výzkumné skupiny. Budu pracovat v oblasti ukládání elektrické energie.  Grafenovým derivátům a jejich aplikacím určitě zůstanu věrná, chceme ale otevřít nové výzkumné směry. Teprve se rozkoukávám, ale už jsem stihla získat inspiraci na zahraničním veletrhu. Vše je ještě hodně otevřené.

Už jste prozradila, co vám po návratu z Cambridge nebude chybět. Co vám naopak scházelo tam a teď po návratu si toho můžete dosyta užívat?

Samozřejmě zejména rodina, ale i české pivo, i když ho tam taky někde točí. Být v cizím prostředí, kde je vše nové, není snadné, takže se člověk rád vrací domů. I v CATRIN mám kamarády a těším se na to, co skvělého tu budeme schopni udělat a do čeho se budu moct zapojit. Jsem vděčná i Michalu Otyepkovi, v jehož skupině nyní pracuji, že mi dal tuto příležitost.

Jaká je nyní vaše vysněná vědecká destinace, případně vědecká meta?

Momentálně se chci s kolegy soustředit na to, abychom dokázali vědecké výsledky, které se týkají vývoje velkokapacitního zařízení pro uchovávání elektrické energie s využitím materiálu odvozeného od grafenu úspěšně převést z laboratoře do praxe. Naším cílem je dotáhnout celé řešení od syntézy materiálu, přes elektrody až po finální zařízení a jeho kvalifikaci. Toto technologické řešení může přinést přelomové zlepšení výkonu superkondenzátorů, což by mělo řadu příznivých dopadů.

Mgr. Veronika Šedajová, Ph.D.

Fyzikální chemička se věnuje výzkumu grafenových derivátů od počátku vysokoškolského studia. Již během bakalářského studia začala pracovat v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého. Po zahájení doktorského studia se věnovala studiu aktivních materiálů pro využití v superkondenzátorech. Vyhrála prestižní cenu Jean-Marie Lehna za chemii v roce 2022 a je autorkou/spoluautorkou 30 vědeckých prací. Má za sebou zahraniční zkušenostmi z prestižních pracovišť, která se zaměřují na ukládání energie a materiálovou vědu ve Spojených státech, Francii, Španělsku a dalších. Po dokončení doktorského studia získala postdoktorandskou pozici na Yusuf Hamied Department of Chemistry, University of Cambridge, kde studovala aktivní materiály pro Li-ion baterie pomocí optické rozptylové mikroskopie. Momentálně působí v CATRIN jako vědecký pracovník.

Vážené  kolegyně, vážení kolegové, vážené studentky a vážení studenti,

stojíme na prahu nového roku 2025, roku, který přinese Univerzitě Palackého spoustu výzev a důležitých událostí. Hned na začátku roku nás čeká volba nového rektora a mnoho změn nás čeká i ve vysokoškolské legislativě. Věřím, že nový rok bude radostnější a úspěšnější než ten předchozí. Přála bych si, abychom hledali více porozumění mezi sebou navzájem, k druhým hledali cesty a viděli v sobě i druhých spíše to lepší.  

Přeji Vám, ať Vám nový rok přinese radost a spokojenost v pracovním i osobním životě. Studentkám a studentům přeji úspěchy ve studiu a nám všem přeji štěstí, osobní pohodu a hlavně pevné zdraví. 

Irena Smolová

předsedkyně Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci

Když se rozdávaly ctižádostivost a vytrvalost, musel stát Michael Mitraš v první řadě. Dostal totiž naloženo vrchovatě. K tomu mu byl navíc namíchán zajímavý koktejl odvahy s pokorou. Jak jinak si vysvětlit, že už téměř dvacet let jde neúnavně za svým životním snem. Na jeho cestě mu navíc žádná překážka není dost velká. Splnění snu, stát se právníkem, je už hodně blízko. Michael Mitraš studuje posledním rokem magisterský program Právo a právní věda.

„Že jednoho dne chci být právníkem, jsem věděl snad ještě před nástupem do školy. U nás doma se často diskutovalo o životě. Zjistil jsem, že právo se týká téměř všeho kolem nás a mnohé vysvětluje. Nikdy jsem nechtěl dělat nic jiného,“ říká čtyřiadvacetiletý student práv. S časem jeho touha posilovala. „Párkrát jsem v životě narazil. Už nechci, aby ze mě někdo dělal hlupáka. Vím, že život s právnickým vzděláním bude mnohem jednodušší.“

Až splní všechny své studijní povinnosti, nebude v rodině první s vysokoškolským diplomem. Michaelův děda učil matematiku a fyziku. Strýc Robert Sutorý – sociální pracovník, díky kterému desítky romských dětí dokončily střední školu – má vysoké školy hned dvě. „Osobností, které mě inspirovaly, bylo víc. Spolu s dědou a strýcem jsou to rodiče a babička. Skvělí lidé, kteří pro mě a pro bráchu vždycky udělají maximum,“ vypráví a vzápětí dodává: „Doufám, že až studium dokončím, budu moct rodině vrátit všechno, co do mě vložila.“

Už během studia na přerovském gymnáziu Michael Mitraš převyšoval své spolužáky. Vyhrál například konkurz vyhlašovaný americkou vládou na Benjamin Franklin Transatlantic Fellows Summer Institute. A jako jediný zástupce České republiky tak vyrazil na měsíční studijní pobyt na univerzitu v Severní Karolíně. „Ta zkušenost byla k nezaplacení. Každá evropská země tam měla jednoho reprezentanta. Díky tomu mám všude v Evropě alespoň jednoho kamaráda,“ říká s úsměvem. Jako středoškolák také získal práci školitele u Microsoftu a byl hejtmanem Zastupitelstva mládeže Olomouckého kraje.

Aktivní nepřestává být ani během studia práv. Za sebou má osmnáctiměsíční stáž u veřejného ochránce práv, praxi na olomouckém krajském úřadě, pracuje v advokátní kanceláři a nepřehlédnutelný je i na fakultě. Jako člen Akademického senátu Právnické fakulty UP schvaloval zásadní dokumenty, změny a pomáhá řešit problémy studentů. Když mluví o své fakultě, několikrát zmíní slova náročná a praktická. „Výuka u nás má vysokou úroveň. Studium je dřina, ale krásná,“ dodává. Aby mohl studovat vysokou školu, musí mít několik brigád. Nechce zatěžovat rodinný rozpočet. Michaela tak můžete potkat i za pokladnou v obchodním řetězci.

Své doposud nabyté vědomosti a zkušenosti se snaží předávat žákům základních a středních škol. Objíždí je s přednáškami na téma historie, život, kultura Romů nebo jim radí, jak si plnit sny. „Pracuji s menšími skupinami dětí. Je mi jedno, zda někdo chce být instalatérem, hráčem počítačových her nebo doktorem. Snažím se jim ukázat cestu, způsoby, jak toho dosáhnout. A vyvracet jejich obavy a důvody, proč by to nešlo,“ vysvětluje.

S vysokoškolským diplomem by chtěl zamířit do advokacie. A po letech se třeba jednou stát i soudcem. „Je to taková nástavba k mému snu být právníkem. Uvidíme, kam mě následující roky zavedou,“ přemýšlí a těší se, že za první vydělané peníze si jako advokátní koncipient nechá ušít oblek na míru.

Od náročného studia, práce a všech svých aktivit utíká do přírody. Přiznává, že odpočívat se teprve musí naučit. „Nejvíc je pro mě tábořit v přírodě. Tam si dokonale vyčistím hlavu,“ říká milovník kávy a české kuchyně.

Na otázku, zda je za to, co už dokázal, na sebe hrdý, má Michael Mitraš rychlou a jednoduchou odpověď. „Jsem hrdý člověk. A jsem rád, že jsem Rom.“

Michael Mitraš (* 1999)

Pochází z Hranic. Je absolventem Gymnázia Jakuba Škody v Přerově. Jako středoškolák uspěl v konkurzu a účastnil se prestižního pobytu Benjamin Franklin Transatlantic Fellows Summer Institute v USA. Zastával post hejtmana Zastupitelstva mládeže Olomouckého kraje. Na Právnické fakultě UP studuje v posledním ročníku magisterský program Právo a právní věda. Byl členem Akademického senátu PF UP.

Text vyšel v magazínu Žurnál UP, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Tahle fakulta je boží. S tímto mnohoznačným mottem Cyrilometodějská teologická fakulta UP pracuje již několik let nejen ve vztahu k uchazečům o studium. Zatímco expresivní význam naplňují zajímavé moderní studijní programy a aktivity akademické obce, na to, aby byla fakulta boží i v původním významu slova, dohlíží v pozici velkého kancléře olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

Velký kancléř je garantem fakulty z církevního hlediska a mimo jiné zprostředkovává komunikaci s Kongregací pro katolickou výchovu v Římě. „Mým hlavním úkolem je koordinovat a hlídat, aby se z fakulty nevytrácel duchovní rozměr, aby nauka, kterou fakulta předkládá, nebyla o Bohu bez Boha,“ přibližuje Josef Nuzík. „Konkrétně to znamená například to, že začínáme akademický rok společnou modlitbou, kdy prosíme, aby čas, který vyučující a studenti spolu prožijí, nesl dobré ovoce. Modlitbou a poděkováním rok i uzavíráme. Jako velkému kancléři mi skládá vyznání víry děkan, také mi vedoucí kateder představují nové vyučující, zejména pokud jde o teologické obory. Jsem členem vědecké rady fakulty.“

Slovo velkého kancléře je na fakultě zásadní. Pokud by mu například byl představen kandidát s názory, které se vzdalují katolickému učení, má právo, dokonce povinnost říci ne, neudělit kanonickou misi. Stejně tak k němu míří případné stížnosti.

S tím, jak se fakulta rozvíjí, je však arcibiskup Nuzík spokojený. „Nesmírně si vážím všeho, co se podařilo vykonat. Těší mě například online studium teologie, moderní způsob nauky, který na trhu chyběl a oslovil velké spektrum zájemců. Máme tu sociální práci a také velice pěkný obor zaměřený na mediální komunikaci. Ukazuje se, že teologická fakulta ve svazku univerzity dotváří některé vědní oblasti, a jak to vnímám, přidává jim tu duši,“ říká s tím, že fakulta má v arcidiecézi významnou úlohu.

„Každá instituce pro to, aby byla nejen moderní, ale i zdravá a živá, potřebuje naukový základ. A teologická fakulta lidem víru představuje ve srozumitelné podobě, v tom ji vidím jako neocenitelného pomocníka pro nás biskupy. Ostatně často zkušeností a znalostí odborníků z fakulty využívám,“ dodává arcibiskup.

S olomouckou teologickou fakultou je přitom spjat nejen v poslední době jako velký kancléř. Je i jejím absolventem. Na kněžství se začal připravovat na podzim 1989 na tehdy ještě jediné teologické fakultě v Litoměřicích, po roce však mohl přestoupit na obnovenou fakultu v Olomouci, což jako rodák ze Strání na Uherskohradišťsku uvítal. „Velmi rád na tu dobu vzpomínám. Najednou jsme byli plnohodnotnou součástí univerzity, přijímali nás mezi sebe studenti ostatních fakult, mohli jsme mít titul. Jsem rád, že Univerzita Palackého do svého svazku teologickou fakultu přijala, věřím, že to bylo i díky osobnostem mých předchůdců a také jednotlivých rektorů, kteří vnímali, že univerzita je úplná, když je její součástí i věda o Bohu,“ uzavírá Josef Nuzík.

Text vyšel v magazínu Žurnál UP, jehož elektronickou verzi najdete zde.