Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Unikátní vhled do vyšetřování válečných zločinů přinesla studentům i veřejnosti akce, kterou pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při olomoucké právnické fakultě. Promítání filmu Vyšetřovatel a následnou diskuzi s Vladimírem Dzurem, hlavním protagonistou snímku, si přímo na fakultě nenechalo ujít přes 200 zájemců.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. V dokumentu Vyšetřovatel, který je inspirován knihou Vyšetřovatel: Démoni balkánské války, se vrací na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku. Na promítání navázala krátká odborná vsuvka, kdy se Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní pořadatel akce, zamýšlel nad právními aspekty zatčení starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće.

Do programu setkání se organizátorům podařilo dostat ještě jednoho výjimečného hosta – Michala Vývodu, vedoucího oddělení vyšetřování mezinárodních zločinů Poradní mise EU na Ukrajině. S publikem se podělil o čerstvé zkušenosti při vyšetřování válečných zločinů v době moderních technologií. Vysvětlil také průniky mezinárodního humanitárního práva do vnitrostátního stíhání a vyšetřování válečných zločinů.

Vladimír Dzuro přijel do Olomouce na pozvání centra CIHOL podruhé. V roce 2021 si připravil přednášku Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí, která je stále dostupná na fakultním YouTube kanále.

Děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář udělil osmatřicet ocenění za významnou publikační činnost za uplynulý rok 2023. Mezi laureáty, pro které bylo připraveno slavnostní setkání na fakultě, byli nejen autoři publikující v nejlepších oborových časopisech, ale i studenti.

V kategorii za článek zveřejněný v prvním decilu časopisů příslušné oborové kategorie byli oceněni autoři čtrnácti prací, například Kateřina Menšíková z Neurologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, pediatrička a proděkanka LF UP pro studium 4.–6. ročníku Všeobecného lékařství Eva Klásková, Vladimír Študent z Urologické kliniky LF UP a FNOL nebo Pavel Stejskal z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM).

Čtrnáct prací děkan ocenil i v kategorii článků v prvním kvartilu časopisů. Laureátem Ceny děkana za rok 2023 je také Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FNOL, a sice za monografii Digitální medicína II. Cenu obdrželi i autoři dvou patentů a Pavel Moudrý z ÚMTM za významně citovaný článek High speed of fork progression induces DNA replication stress and genomic instability zveřejněný v časopise Nature. Za nejlepší studentskou vědeckou práci cenu získalo šest studentů.

„Všem oceněným gratuluji a děkuji za vynikající práci, které si velmi vážím,“ uvedl Milan Kolář s tím, že celkem byla oceněným rozdělena finanční odměna ve výši přes 1,3 milionu korun.  

Děkan také podotkl, že lékařská fakulta v současnosti výrazně motivuje akademické pracovníky k publikování vědeckých prací v časopisech s impakt faktorem zařazených dle Web of Science do kategorií D1, Q1 nebo Q2, tedy do prvního decilu či prvního nebo druhého kvartilu. To se odráží mimo jiné v aktualizované metodice dělení finančních prostředků na fakultě, ale také v současném znění Statutu Cen děkana LF UP.

„Pevně věřím, že tyto změny zvýší vědecký výkon lékařské fakulty a tím i její prestiž ve vědecko-výzkumné oblasti. Osobně považuji za zcela nezbytné, abychom učinili vše proto, aby LF UP nadále patřila mezi nejvýkonnější vědecko-výzkumné organizace v ČR,“ dodal děkan Milan Kolář.

Přehled všech oceněných autorů a jejich prací za rok 2023 je k dispozici zde.

Je to příliš složité. Tomu by obyčejný člověk nerozuměl. To se nedá jednoduše vysvětlit. O čem je řeč? O vědě. Přesněji o tom, jak se v posledních letech změnil přístup k popularizaci a komunikaci vědy. A právě o tom, jak a proč vůbec mluvit o vědě, se dočtete v novém čísle univerzitního magazínu Žurnál UP.

V úvodním tématu se dozvíte, jakou dramatickou proměnou prošel za dobu své existence Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Jeho ředitelku Evu Navrátilovou vám pak představíme v rubrice Portrét. Zjistíte, proč je AFO její srdcovka.

„Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají,“ to je odpověď Daniela Stacha z České televize na otázku, proč by měli vědci umět mluvit o vědě. Známý moderátor a popularizátor vědy také prozradí, se kterým vědcem by chtěl udělat rozhovor.

Předseda Správní rady UP, vědecký atašé britského velvyslanectví a nově také držitel prestižního řádu. To vše je Otakar Fojt. Nový Žurnál s ním nabídne rozhovor, v němž se mj. mluví o inspiraci v zahraničí. „Věda je mezinárodní, a pokud chcete porovnávat svou práci a dostávat doporučení, kam ji dál posunout, je nezbytné se radit s těmi nejlepšími na světě. Komunikovat jenom s těmi, s nimiž sdílím kancelář nebo jednu univerzitu, by určitě nestačilo.“

Všichni máme mozek, a proto nám Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty připomene, proč je nutné ho trénovat. Pokud ještě nevíte, jak vznikají titulky k filmům, nenechte si ujít rubriku Absolventka, v níž vám to řekne Eva Dostálová.

O tom, že na UP máme šikovné studenty, není sporu. Třeba takový budoucí kněz Lukáš Janoušek z CMTF nebo Klára Katrušáková z FF a PdF. Hádejte, kdo z nich je studentský/á železný/á hasič (hasička). Nevíte? Čtěte.

A když je řeč o té šikovnosti a schopnosti. Připomene si i úspěšné zaměstnance, kteří se za svou práci dočkali od univerzity ocenění. Ke čtení je toho samozřejmě mnohem víc, takže neváhejte a sáhněte po papírovém vydání magazínu ve stojanech na fakultách nebo v UPointu či Pevnosti poznání. Nebo se koukněte na elektronickou verzi.

Pořádně živo a veselo bylo na Lékařské fakultě UP, na niž se pod hlavičkou tradičního absolventského setkání Radicés / Kořeny vrátili lékařky a lékaři promující před třiceti lety. Členů obce katedry pařebního lékařství, jak kdysi pojmenovali své pracoviště nezařazené ve fakultní Bílé knize, se sešlo přes 120, přičemž dorazili z různých koutů Česka, ale i z Německa, Švýcarska nebo Spojených států. Prohlédli si svoji alma mater, navštívili i rektorát a prošli se městem, především ale zavzpomínali na studentská léta ve studovnách i na večírcích.

Večírků a různých dalších volnočasových studentských aktivit nebylo podle všeho málo. Při procházce přes Envelopu zaznívaly vzpomínky na plavání někoho ze spolužáků v řece Moravě od Letné k Bristolu nebo na „bečky“ na břehu u kolejí.

„Potřebovali jsme nějak odbourávat stres, tak jsme chodili do hospod. A jednou jsme si na sebe vzali bílé pláště a v hospodě jsme založili katedru pařebního lékařství. Někde doma mám stále její zakládací listinu s podpisy zakladatelů. Jako katedra jsme začali pořádat každý rok antiples, ze kterého se stal takový kult, že vždy byly rychle vyprodané lístky. Na škole jsme byli dobrá banda a po promoci nám bylo líto se dále nestýkat, tak jsme s kolegyní Lenkou Ottovou založili takovou tradici a každý druhý rok se potkáváme v Jeseníkách, přijíždí 60 až 90 spolužáků a spolužaček. Navzájem si pomáháme, když je potřeba. Je to skvělé,“ vyprávěl Miroslav Štúr, ortoped a traumatolog, který jako lékař začínal v domovském Šumperku, pak však přesídlil do Německa a po téměř dvaceti letech v nemocnici má nyní soukromou ordinaci blízko Passau.

Když prý ráno vstupoval na lékařské fakultě do velké posluchárny, až ho rozbolelo břicho. „Začínali jsme studovat ještě před revolucí a vzpomínám si, jak na jednu z prvních přednášek přišel nejmenovaný docent a natvrdo nám řekl, že v takovéto sestavě se tu už nesejdeme, že je třeba nás povyhazovat. To nebylo tak milé jako nyní, když nás tu přivítal pan děkan a další. Tehdy jsme měli pocit, že nás neberou vážně. A mimo jiné nám i víceméně zakazovali věnovat se paralelně se studiem sportu. Mezi námi přitom byla řada sportovců, například já hrál hokej,“ dodal.

Ve velké posluchárně Teoretických ústavů účastníky Kořenů přivítal děkan Milan Kolář, který absolventům mimo jiné poděkoval za to, co všechno činí ve prospěch lékařské fakulty a pro šíření jejího dobrého jména, a připomněl, že jsou vždy na fakultě vítáni. „Těší mě, že tu byla jako jeden z předmětů, který jste úspěšně absolvovali, zmíněna patofyziologie, ze které jsem některé z vás zkoušela. Možná si ale i vzpomenete, že jsem podepsaná na vašich diplomech a byla jsem u vašich promocí. Chtěla bych vám popřát do dalších let hodně zdraví, štěstí a úspěchů nejen v profesním, ale i osobním životě,“ pozdravila přítomné Jana Mačáková, emeritní děkanka LF UP a v letech 2000 až 2006 i rektorka UP.

Jako zástupci současného vedení univerzity k absolventům promluvila prorektorka Andrea Hanáčková, která upozornila na Klub absolventů UP i pobídla k podpoře Nadačního fondu UP, a také rektor Martin Procházka, který byl na setkání ve zvláštní pozici. Sám je totiž členem absolventského ročníku 1994.

„Spolužáci, nebudu zastírat, že je na vás tady odspodu od katedry zajímavý pohled. Dokonce i dotazy padají stejné jako před třiceti lety. Chtěl bych poděkovat týmu, který tuto akci pomáhal zorganizovat, a pak především dvěma lidem, kteří náš kolektiv po celá léta udržují jako pacienta ve skvělém stavu – Lence Ottové a Mirkovi Štúrovi,“ řekl rektor, který se ale programu na lékařské fakultě účastnil jen krátce z důvodu účasti na inauguraci nového olomouckého arcibiskupa. Své spolužáky nicméně později přivítal, společně s prorektorem Michalem Malackou, v zasedací místnosti rektorátu.

Rektor přitom nebyl jediný, kdo si během absolventského setkání střihl více rolí. V roce 1994 úspěšně dokončila studium medicíny také Eva Klásková, která jako současná proděkanka LF UP a vedoucí Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností někdejší spolužáky provedla po svém pracovišti. „Ti dnešní studenti se mají, naučí se spoustu věcí na modelech. To my museli všechno na pacientech…“ zněla jedna z reakcí.

Po prohlídce fakulty, kdy děkan Milan Kolář absolventy upozornil i na stavbu nové budovy v Hněvotínské ulici, a návštěvě zasedací místnosti rektorátu třicetiletí absolventi LF UP procházkou přes areál kolejí a náplavku nesoucí jméno Josefa Jařaba došli do Bristolu, kde na ně čekal oběd a kde se dále vzpomínalo a dost možná se i tvořily nové historky pro příští setkání.

Setkání Radicés / Kořeny patří k tradičním akcím, kterými Lékařská fakulta UP udržuje kontakt se svými absolventy, v tomto případě s absolventy třicet let po promoci. První Kořeny se uskutečnily v roce 2014. Kromě toho fakulta organizuje i zlaté promoce svých absolventů po padesáti letech a diamantové promoce po šedesáti letech od dokončení studia. Letošní Diamantová promoce proběhne v sobotu 27. dubna od 11 hodin v Dostavbě Teoretických ústavů LF UP.

Historicky poprvé se v závěru minulého týdne spojili pro dobrou věc dobrovolníci z univerzity a olomouckých středních škol. Společně pomohli na mnoha místech ve městě a okolí například s údržbou zeleně v parcích, natíráním laviček či přípravou památek na turistickou sezonu.

Pilotní ročník akce pořádalo Dobrovolnické centrum UP společně s Udržitelnou univerzitou. Ke čtyřicítce studentů UP se přidalo sto sedmdesát mladších kolegů z Církevního gymnázia Německého řádu a Gymnázia Hejčín i se svými učiteli. Pomáhali například připravit na jarní sezonu olomoucké parky a Botanickou zahradu UP, zeleň vysazovali v terapeutické zahradě Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, na novou jarní výsadbu jsou díky dobrovolnické pomoci připraveni i v zahradě Hospice na Svatém Kopečku. Šikovné ruce se hodily při úpravě areálu Sluňákov a na šternberském hradě při natírání laviček a mytí oken. Cílem tohoto dne bylo kromě užitečné pomoci i propojit středoškoláky se studenty univerzity, představit jim Dobrovolnické centrum UP a přiblížit dobrovolnictví jako takové.

„Na každém místě byl s dobrovolníky koordinátor či koordinátorka z DC UP, který se postaral o distribuci svačinek a pracovních pomůcek, ale hlavně v průběhu aktivit představil středoškolákům i studentům UP aktivity Dobrovolnického centra UP a přizval je ke spolupráci. Koordinátoři byli skvělí a moc nám pomohli,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka DC UP.

Pro dobrovolníky byla vždy připravena i odměna, mohli tak zažít například netradiční prohlídku hradu, Botanické zahrady UP nebo palmového skleníku na Výstavišti Flora, opéct si na ohni buřty, odpočinout si v relax zóně Univerzity Palackého v parku nebo vyzkoušet hry a zajímavé vědecké ukázky studentského spolku UP Crowd.

„Studenti i učitelé se zapojili s nadšením a odvedli velký kus práce. Naši partneři, kteří připravili dobrovolnické příležitosti, byli spokojeni. Se všemi se domlouváme i na podzimní dobrovolnický den pro zaměstnance, který začneme nyní chystat,“ řekla Vladimíra Sedláčková. Další spolupráci uvítala i Maria Aleksičová, manažerka DC Fakultní nemocnice Olomouc: „Jsem ráda, že nezůstane jen u této dobrovolnické výpomoci. Rádi si vše na podzim zopakujeme.“

Středoškoláci i vysokoškoláci si pochvalovali, že oproti běžnému dni zažili něco jiného, dostali se na atraktivní místa a poznali nové lidi. „Dobrovolnictví pro mě znamená pomoc něčemu, co se dá ještě zachránit. Se spolužáky jsme natírali lavičky a myli okna. Tím, že nám vyšlo krásné počasí, tak to bylo příjemné, fakt super. Ze začátku jsme nevěděli, co to bude obnášet, ale nakonec jsme si to dost užili,“ byla spokojená Lea Mohylová, studentka Církevního gymnázia Německého řádu. „Dobrovolnictví znamená potkat se stejně smýšlejícími lidmi. Myslím, že úplně všichni si to užili. Součástí programu byla nejen práce, ale i zábava, takže všichni byli spokojeni. Určitě bych pokračovala, protože to má smysl. Líbí se mi, že jsme vyjeli i do okolí,“ doplnila Bára Bočková z FF UP. Dobrovolnický den se líbil i další studentce UP Petře Kozákové, která vyrazila pomáhat do botanické zahrady. „Je to fajn, protože je dobré na chvilku vypnout od učení a dělat i něco manuálně. Díky téhle akci už vím, že budu sledovat i další aktivity Dobrovolnického centra UP.“

Podle Marie Kaplánkové, koordinátorky dobrovolníků DC UP, velký zájem středoškoláků o dobrovolnický den ukázal, že má smysl v této aktivitě pokračovat. „Studenti byli velmi šikovní a aktivní. Mám radost, že se jich sešlo tolik a že mají zájem pomáhat a zkrášlovat veřejná prostranství. Už nyní plánujeme další podobnou akci a věříme, že se do ní zapojí ještě více mladých lidí.“

Významné historické budovy, geopark, parkánové zahrady, neotřelá panoramata či svěží gastronomie. To vše se dá navštívit v prostorách a v okolí Univerzity Palackého. Seznam zajímavých veřejnosti přístupných míst představuje platforma Uni t(r)ips, za kterou stojí úsek pro komunikaci. Nově ji rozšířil showroom Pevnosti poznání UP_LAB či kavárna Lyrata v nedávno otevřené univerzitní budově Envelopa Hub nebo plastika věnovaná doktorce Miladě Horákové na právnické fakultě.

Díky webu Uni t(r)ips můžou studující, zaměstnanci, obyvatelé Olomouce či turisté poznat univerzitu z jiné perspektivy. „Univerzita Palackého nabízí mnoho míst a zákoutí, která mohou být zajímavá pro širokou skupinu lidí. Právě proto přinášíme tipy na stránce Uni t(r)ips, kde je u každého místa popis, fotogalerie, mapový odkaz a otevírací doba,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Nově stránka nabízí UP_LAB Pevnosti poznání, prostor v Envelopa Hub, který prezentuje 3D tisk, virtuální realitu, umělou inteligenci či roboty a návštěvníci se v něm mohou zapojit do workshopů s 3D perem či pájení nebo vyzkoušet práci s vakuovou vývěvou. Hned vedle se nachází nová kavárna Lyrata a o pár kroků dál je možné si na právnické fakultě prohlédnout plastiku Milady Horákové v předsálí knihovny.

Vzhledem k tomu, že je historicky významná Olomouc oblíbeným cílem turistů, tak se univerzitní tipy mohou hodit i do plánů mnoha cestovatelů. Pestrý seznam lokací aktuálně čítá 28 položek. Jde o zajímavosti, které se nacházejí venku i pod střechou, takže je možné je navštívit za jakéhokoliv počasí. „Většina míst je přístupná celoročně, ale na jaře a v létě bývá větší šance zažít prosluněné a teplé počasí. Turisté se mohou v závěru návštěvy odměnit třeba koupí oficiální turistické známky v univerzitním obchodě UPoint,“ dodal Martínek.

Některá z míst jsou již dobře známá. Centrum popularizace vědy Pevnost poznání ročně navštíví až 100 tisíc lidí, Lavička Václava Havla je celosvětově symbolickým místem setkávání a velké streetartové malby na budovách univerzitních kolejích nejdou přehlédnout. Olomoucká univerzita však nabízí i skryté perly. Parkánové zahrady u filozofické fakulty a rektorátu na návštěvníky dýchnou francouzskou atmosférou versaillského střihu, terasy na přírodovědecké fakultě nabídnou panoramata historického jádra Olomouce, geopark ukáže 600 milionů let vzdálenou historii a Umělecké centrum UP s Kaplí Božího Těla spojuje barokní prostory s novodobým univerzitním životem.

V průvodci nechybí ani tipy na gastropodniky v prostorách UP – od univerzitních bister FreshUP po oblíbené podniky, které se dostaly i do hledáčku Gastromapy Lukáše Hejlíka. A kdyby snad návštěvníci ztratili v univerzitních kulisách pojem o čase, mohou přespat na hotelových pokojích studentských kolejí.

Všechny Uni t(r)ips zájemci naleznou na webu unitrips.upol.cz, který je pravidelně aktualizován a rozšiřován o další tipy.

K úvodním závodům venkovní atletické sezony na Olomoucku patří již řadu let Přebor Univerzity Palackého v atletice – a nejinak tomu bude i letos. Tradiční sportovní událost pořádaná katedrou sportu Fakulty tělesné kultury UP se uskuteční ve středu 24. dubna, kdy se na atletickém stadionu TJ Lokomotiva o medaile utkají nejen sportovci z řad univerzitních studentek a studentů. 

Sportovní odpoledne odstartuje už ve 14 hodin předprogram se zábavnými soutěžemi pro děti, v 15 hodin pak bude přebor slavnostně zahájen. Závodníci poměří síly na běžeckých tratích (60, 100, 150, 400 a 1500 metrů + štafeta 4 x 100 metrů) a v technických disciplínách, jako je vrh koulí, hod diskem a oštěpem a skok daleký a vysoký. 

Na vítěze jednotlivých závodů čekají medaile i věcné ceny od partnerů přeboru. Nejlepší ženský a mužský výkon budou navíc odměněny Cenou děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia. 

Atleti se k účasti mohou hlásit online prostřednictvím tohoto formuláře, a sice do pondělí 22. dubna. 

Další podrobnosti jsou k dispozici na této stránce.

Loňský větrný ročník univerzitního přeboru v atletice si můžete připomenout zde.

To, co jíme, má dopad nejen na naše zdraví, ale také na životní prostředí. Udržitelná univerzita proto v menzách UP spouští kampaň, která vyzývá strávníky k aktivnímu pohybu a vyvážené stravě a informuje je o environmentálních dopadech potravinářského a zemědělského průmyslu. Její součástí je také výzva Veggie challenge, v níž lze vyhrát upcyklovanou univerzitní ledvinku.

„Nadváhou nebo obezitou trpí v České republice přibližně 57 % dospělých. Zemědělství, a zvláště masný průmysl, jsou jedním z největších producentů skleníkových plynů. Udržitelná univerzita se proto v souladu se Strategií udržitelnosti Univerzity Palackého (bod 9 a 12) zaměřuje také na osvětu v této oblasti,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Plakáty a letáčky v univerzitních menzách vyzývají zaměstnance a studenty k aktivnímu pohybu a vyvážené stravě. Nedostatek pohybové aktivity může vést k obezitě a vyššímu riziku vzniku civilizačních onemocnění. Naopak pravidelná fyzická aktivita pomáhá relaxovat, snižuje stres, spaluje více kalorií a udržuje dobrou kondici. Podpořit zdraví člověka lze také prostřednictvím vyváženého jídelníčku s ideálním poměrem živin. V běžné stravě by se mělo objevit více zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, ořechů a luštěnin.

Druhé varianty informačních materiálů vysvětlují problematiku dopadu konzumované stravy na životní prostředí. V uhlíkové stopě jednotlivých potravin jsou velké rozdíly – i malou změnou v jídelníčku je možné uhlíkovou stopu jednotlivce poměrně výrazně snížit: o 6 % při konzumaci pouze kuřecího masa, o 10 % při vegetariánské stravě a o 15 % při stravě veganské.

Součástí kampaně je výzva k účasti ve výzvě Veggie Challenge s možností slosování o upcyklované ledvinky Udržitelné univerzity, které jsou vyrobené z použitých reklamních bannerů. Během výzvy si účastníci zvolí, jak se budou během 30 dní stravovat – zda vegansky, vegetariánsky, nebo budou konzumovat maso jen jednou týdně. Účast na slosování o ledvinky je podmíněna dokončením výzvy a zasláním závěrečného hlášení na e-mail miroslava.zavadil@upol.cz do 20. června.

Jan Blažej Santini-Aichel. Světoznámý český architekt. Čelný představitel tzv. barokní gotiky. Historiky i uměnovědci popsaný na tisícovkách stran. A přesto se v jeho tvůrčím životě i díle dají stále odhalit nové perspektivy a nečekané kontexty. Dokazuje to sborník Santini and Italy, který přináší příspěvky z mezinárodní konference v Římě, konané v červnu 2023 při příležitosti výročí 300 let od Santiniho smrti. Publikace vyšla ve Vydavatelství Univerzity Palackého. Její prezentace se uskutečnila v Kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze.

Soubor anglických odborných statí Santini and Italy, nad nímž převzali editorský dohled Pavel Kalina z Fakulty architektury ČVUT a Augusto Roca de Amicis z Univerzity La Sapienza v Římě, nabízí nové pohledy do Santiniho myšlení i tvůrčího světa. Celkem desítka textů přibližuje nové perspektivy v Santiniho díle a jeho vztah k italské a francouzské architektuře, odhaluje dosud neznámé plány Santiniho návrhů a uvádí funkce a podstatu Santiniho staveb do dobového mezinárodního kontextu.

Santini je jedním z mála českých architektů, jehož dílo výrazně rezonuje také v zahraničí. Jeho provázání se zahraničními vlivy a nahlížení optikou zahraničních vědců tak umožňuje nové způsoby intepretace jeho díla i osobnosti.

Kniha je dostupná na e-shopu Vydavatelství UP v tištěné i elektronické formě. Slavnostní uvedení publikace se uskutečnilo v Kavárně Academia v Praze za účasti rektora Univerzity Palackého Martina Procházky, rektora Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěcha Petráčka i děkana Fakulty architektury ČVUT Dalibora Hlaváčka. Průvodkyní prezentace sborníku byla  Petra Březáčková, bývalá ředitelka Českého centra v Římě.

K dalšímu společnému jednání se ve freskovém sále rektorátu sešlo vedení Univerzity Palackého s členy Rady Olomouckého kraje. Během pracovní snídaně řešili zástupci obou institucí kooperaci v oblastech, jimž chtějí i v budoucnu věnovat pozornost a vzájemně se v nich podporovat. Patří mezi ně mimo jiné dobrovolnictví, udržitelnost, spolupráce univerzity a krajského inovačního centra, rozvoj společných projektů nebo spolupráce se zahraničními partnery. 

„Univerzita je významnou součástí města a širšího regionu, ovlivňujeme celou řadu společenských oblastí, ale uvědomujeme si také svoji odpovědnost. Vítám podobná setkání, během nichž můžeme se zástupci samospráv sdílet informace a zkušenosti. Chceme být i nadále vnímáni jako instituce, která je přínosem pro celou komunitu a vedle vzdělávání a vědeckovýzkumné práce se věnuje i své třetí roli, kterou je přímé společenské působení,“ uvedl Martin Procházka, rektor UP.

Diskuze proběhla například také nad aktuálními trendy na celorepublikovém i regionálním trhu práce a s tím související potřebou nových absolventů v konkrétních profesích. „Z vývoje situace v českém zdravotnictví a také z predikcí odborníků víme, že v blízké době budou v naší zemi chybět tisíce kvalifikovaných zdravotních sester. My už v tuto chvíli investujeme do rekonstrukcí a výstavby dalších prostor pro vzdělávání zdravotníků, abychom byli připraveni navýšit kapacity oborů, po nichž je velká společenská poptávka,“ dodal rektor UP.

Univerzitu Palackého označil za významného partnera Olomouckého kraje i jeho hejtman Josef Suchánek. „Jde nám o společnou věc, a tou je rozvoj a zlepšování života v Olomouckém kraji. Společných projektů máme mnoho a naše součinnost je důležitá, ať už je řeč o dobrovolnických projektech, vědě v rámci krajského inovačního centra a univerzitního Vědeckotechnického parku, propojování středního a vysokého školství nebo společných zahraničních partnerech," uvedl.  

Společná pracovní setkání, během nichž se představitelé obou institucí vzájemně informují o dlouhodobých plánech i o aktuálním dění, probíhají nejen mezi univerzitou a krajem, ale také se zástupci vedení města. Pravidelně se zástupci univerzity i samospráv setkávají během celého roku také v rámci bilaterálních jednání nad jednotlivými tématy.

Právnická fakulta ve spolupráci se svým studentem Vasylem Kapustejem vyhlásila materiální sbírku humanitární pomoci pro Ukrajinu. Od vypuknutí války je to již třetí fakultní sbírka. Dárci mohou nosit věci do konce května.

Fakulta již zorganizovala dvě podobné sbírky. Vždy se podařilo díky zaměstnancům, studentům a podporovatelům poslat na Ukrajinu auto plné potřebných věcí. Darované věci putovaly ukrajinským uprchlíkům hlavně do západní a centrální části země. „I tentokrát darované věci pomohou civilistům. Těm, kteří stále zůstávají ve válečné zóně, ale i těm, které válka vyhnala z východní Ukrajiny,“ upřesnil Vasyl Kapustej, který svou rodnou zemi podporuje od prvních dnů po vypuknutí války.

Ve spolupráci s ukrajinskými kolegy a přáteli přímo z bojiště sepsal seznam věcí, které mohou lidé v rámci sbírky darovat. „Na seznamu jsou trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, léky a lékařský materiál, oblečení a speciální věci jako například stany, spacáky, powerbanky nebo staré autolékárničky,“ vyjmenoval Vasyl Kapustej.

Dárci mohou věci nosit až do 31. května v pracovní dny od 8:00 do 18:00 na vrátnici budovy A právnické fakulty (tř. 17. listopadu 6). Pokud by někdo nechtěl nebo nemohl pomoct materiálně, může dle svého uvážení věnovat finanční dar na sbírku na platformě Znesnáze21. Spravuje ji Vasyl Kapustej. Stačí do vzkazu pro příjemce napsat – uprchlíci – a věci nakoupené za darované peníze dostanou civilisté.

Fakulta je přesvědčená, že v pomoci Ukrajině je potřeba nepolevovat. „Organizováním již třetí sbírky pro Ukrajinu ukazujeme, že se nás osudy lidí zasažených válkou dotýkají a že jsme připraveni jim pomoci. Každý příspěvek, ať už malý či velký, pomáhá zmírňovat utrpení a podporovat obnovu životů těch, kteří ztratili domovy, blízké a jistotu kvůli válce. Sbírka také odráží důležité lidské hodnoty, na kterých naše fakulta staví – empatii, solidaritu a touhu po spravedlnosti – a připomíná nám, že zejména v těch nejtěžších časech je třeba poskytnout druhým pomocnou ruku,“ řekla Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj PF UP.

Právnická fakulta podporuje Ukrajinu od začátku války nejrůznějšími aktivitami, uspořádala speciální odborné přednášky, kulaté stoly, vytvořila pracovní pozice pro ukrajinské akademiky nebo přijala ke studiu ukrajinské studenty.

MATERIÁLNÍ POMOC

kdy: 15. dubna – 31. května | v pracovní dny 8:00–18:00
kam: vrátnice budovy A, PF UP v Olomouci (tř. 17. listopadu 6)

Seznam věcí, které můžete věnovat, ZDE.
Co se stavu věcí týká, obecně platí, že čím lepší stav, tím lépe. Věci mohou být i použité, starší – hlavní je, aby stále mohly plnit svůj účel. Pokud nejsou zcela čisté, nevadí, my je můžeme před odesláním na Ukrajinu vyčistit.

FINANČNÍ POMOC

Sbírka je otevřená na platformě Znesnáze21.
Do kolonky „Vzkaz pro příjemce sbírky“ uvádějte heslo: UPRCHLÍCI.

Dvou až třímetrové snímky Michala Kalhouse zvětšené z klasického analogového filmu dominují výstavě „nefotografií“ TO ČI ONO  v Muzeu umění Olomouc. Průřez třiceti lety autorovy tvorby, který je absolventem Univerzity Palackého, představují jeho úvahy o pomíjivosti, partnerských vztazích a rodině, o pokoře i vděčnosti za možnost žít prostý všední život.

„Pod pojmem nefotografie si můžeme představit banální, nefotogenické záběry, často tristní a záměrně neumělou formou evokující až projevy spojované s amatérskou fotografií,“ vysvětluje kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová. „Snímky dokonce ani neskrývají obrazové defekty analogové zvětšeniny. Kalhous je neretušuje, naopak je považuje za přirozenou součást obrazu.“

Sám Michal Kalhous si je vědom, že byl s nedokonalou fotografií vždy spojován. „Když jsem začínal, tak jsem měl jsem pocit, že ve fotografii panují velmi rigidní pravidla. A když se tyto kánony nenaplnily, nemohlo se jednat o dobrou fotografii,“ vzpomíná na impuls, proč se vydal opačnou cestou. „Když jsem chystal svou první samostatnou výstavu, tak se mi stalo, že byla fotografie příliš dobrá, protože splňovala všechna formální pravidla – jenže z mého pohledu se nepovedla. A tak jsem celý proces zopakoval od nového záběru až po jeho výsledný záznam na papír. Ten nový ,špatný‘ snímek byl pro mě lepší. To mi pomohlo chybu či náhodu integrovat do pole svých možností,“ přibližuje Kalhous své uvažování o fotografii.

Kurátorka Štěpánka Bieleszová napsala o Michalu Kalhousovi knihu v rámci edice Olomoučtí fotografové (psali jsme zde) a díky tomu se Kalhous rozhodl věnovat Muzeu umění Olomouc své snímky z let 1995 až 2020.

Z desítek fotografií sestavila Štěpánka Bieleszová celek přibližující autorovu tvorbu. „Michala Kalhouse představíme také v dobovém a uměleckém kontextu tvorby fotografů, kteří jej inspirovali a podnítili k autorské práci. Návštěvníci se tak mohou těšit na práce Jiřího Kovandy, Markéty Othové, Marie Kratochvílové, Josefa Sudka, Jana Svobody, Miroslava Tichého, Václava Stratila, Jiřího Tomana, Mileny Valuškové či autorské dvojice Lukáš Jasanský – Martin Polák,“ vyjmenovává Štěpánka Bieleszová. „Speciálním hostem projektu je pak Martin Horák, který výstavu obohatí autorskou instalací.“

Výstava Michala Kalhouse je k vidění do 2. června.

Přijímací pohovory s potenciálním zaměstnavatelem jsou čím dál náročnější. Vyzkoušet si jej nanečisto a dostat užitečnou zpětnou vazbu mohli účastníci veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe, který pořádala přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP. Sedmnáctý ročník veletrhu nabídl prezentaci jednotlivých zaměstnavatelů, panelové diskuze, přednášky, aktuální trendy, poradenství, stáže, brigády i soutěž.

„Na veletrh jsem se přišla podívat, protože si chci domluvit stáž na prázdniny. Mám vyhlédnutou firmu, u které bych mohla zúročit to, co jsem se ve škole naučila. Jsem ráda, že fakulta tuto akci organizuje, protože mám možnost seznámit se s firmami, které vůbec neznám,“ uvedla studentka druhého ročníku oboru Aplikovaná chemie Barbora Hubálková. Spokojený byl i student oboru Geografie Ondřej Procházka. „Na akci mi nic nechybělo, perfektní organizace. Oceňuji možnost individuálního kariérního poradenství.“

Okno do praxe nabídlo i odborníky z různých sfér. Studenti mohli navštívit přednášku Petra Podrazila, který představil důležitá témata z oblasti pracovněprávních vztahů týkající se brigád i prvního nástupu do zaměstnání či letošní změny v zákoníku práce. Petr Havril ze společnosti GrowJob představil vliv dopaminu na lidské tělo a poradil, jak se vyhnout vyčerpání, neklidu a chronické únavě. Moderovaná panelová diskuze spoluzakladatele HR systému Sloneek Milana Rataje a lektorky Dity Palaščákové byla věnována novým a flexibilním formám zaměstnávání.

Reprezentanti firem účastníkům také sdělili, co mohou očekávat u výběrového řízení, jaké jsou požadavky na uchazeče, nebo s jakými problémy se absolventi po nástupu do zaměstnání často potýkají. „Zaznamenali jsme zájem o kariérní poradenství, konzultace životopisů nebo směřování studentů při plánování další budoucnosti. Se zaměstnavateli jsme také hovořili o možnosti zveřejňovat nabídky práce či brigád pro studenty na webových stránkách,“ shrnula koordinátorka Kariérního centra UP Jitka Moťková Janečková.

Na sedmnáctém ročníku této akce se prezentovalo pětatřicet významných zaměstnavatelů z regionu. „Společně s kolegy jsme se shodli na tom, že v letošním roce zavítalo na veletrh více studentů než v uplynulých letech. Zájemci se nejčastěji ptají na technologie, se kterými pracujeme, na praxi v naší firmě nebo na práci při studiu,“ řekl generální manažer firmy ConfigAir Aleš Rašťák.

Veletrh pracovních příležitostí se uskutečnil v prostorách přírodovědecké fakulty. Studenti mohli také využít fotokoutku, vyplnit dotazník a vyhrát jednu z cen, které do soutěže věnovali zaměstnavatelé.

Přednáškový sál, zimní zahradu a kvalitní sociální i technické zázemí nabídne akademické obci a veřejnosti nová víceúčelová budova v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která bude slavnostně otevřena ve středu 24. dubna 2024. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou byla zahájena před třemi roky. Samotná stavba si vyžádala investici 31 milionů korun.

Botanická zahrada se rozprostírá nedaleko Smetanových sadů a je nejstarším areálem, který přírodovědecká fakulta spravuje. Původní budova byla v areálu zahrady postavena před více než sto lety, takže její technický stav neodpovídal aktuálním potřebám. Vedení přírodovědecké fakulty proto zvažovalo, zda starou budovu nákladně rekonstruovat, nebo se vydat cestou stavby nového objektu.

„Jako nejekonomičtější varianta řešení se nakonec ukázala být stavba nové budovy v přední části zahrady. Nový objekt poskytne nejen prostory pro administrativní zázemí, ale také sál, ve kterém může být realizována výuka i akce pro veřejnost. To by mělo nejen rozšířit možnosti praktické výuky s využitím cenných botanických sbírek, o které pečujeme, ale také poskytnout platformu pro popularizační akce v zajímavém prostředí,“ uvedl děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.

Přednáškový sál Josefa Otruby

Jádrem nové budovy je přednáškový sál, který nese jméno Josefa Otruby, což byl významný moravský botanik první poloviny 20. století. „Po Josefu Otrubovi jsme se rozhodli sál pojmenovat z několika důvodů. Jednak spravoval zahradu třicet let a díky jeho péči sbírky rostlin přečkaly těžké období druhé světové války. Navíc byl skvělým terénním botanikem, který nejen na střední Moravě objevil řadu nových nebo vzácných druhů rostlin. Zasloužil se také o vyhlášení několika maloplošných chráněných území na Hané,“ popsal vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Moderní sál má kapacitu 50 míst, je vybaven audiovizuální technikou umožňující pořádání konferencí, přednášek či promítání. Využíván bude nejen k výuce studentů, ale poslouží také k pořádání akcí pro veřejnost, jako jsou například besedy či výstavy. „Rádi bychom v sálu v půlročních cyklech pořádali výstavy s přírodovědnou tematikou, ať už odborně, nebo umělecky laděné. Věříme, že kulturní Olomouc tento nezvyklý formát brzy přijme za svůj,“ podotkl Václav Dvořák.

Nízkoenergetická budova se zimní zahradou a střešní vyhlídkou

Součástí nové budovy je zimní zahrada s tropickými a subtropickými rostlinami z kolekce katedry botaniky přírodovědecké fakulty, mezi nimiž nebude chybět například mangovník indický, hřebíčkovec šabrejový nebo šťovík kanárský. Areál zahrady díky novostavbě získal také kvalitní sociální a technické zázemí a příležitostně i netradiční střešní vyhlídku, která bude přístupná během exkurzí.

Nová budova byla projektována v pasivním standardu, aby její provoz nebyl náročný na spotřebu energií a vody. „Přizpůsobili jsme tomu použité technologie, jako jsou fotovoltaické střešní panely, tepelné čerpadlo či rekuperace. Pamatovali jsme také na zelenou střechu, retenční nádrž na dešťovou vodu a trelážový systém na fasádách, který slouží k pěstování popínavých rostlin,“ dodal Václav Dvořák.

Plyšový jednorožec, transparent s nápisem „Stanovy!“ nebo narozeninové čepičky na hlavách některých přítomných byly k vidění ve velké posluchárně Lékařské fakulty UP, která se stala dějištěm zasedání valné hromady spolku IFMSA Česká republika. Do Olomouce na něj přijelo přes 150 studentů medicíny ze všech osmi českých lékařských fakult.

Na programu celovíkendového setkání byla zejména volba nového vedení spolku a schvalování změn jeho stanov či zpráv z uskutečněných výjezdů, také se ale oceňovali aktivní členové a vedle tematických workshopů a přednášek nechyběly ani společenské aktivity a špetka zábavy. Na počátku jednání účastníky přivítala prorektorka UP pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková a děkan LF UP Milan Kolář. Oba ve svých zdravicích vyzdvihli aktivity IFMSA a poděkovali studentům, že vedle náročného studia medicíny věnují svůj volný čas práci pro spolek a pro druhé.

„Na valnou hromadu přijeli zástupci všech osmi lékařských fakult, na kterých jsou pobočky našeho spolku. Většinou to byli lokální koordinátoři těchto poboček, kteří se věnují jednotlivým sekcím a projektům, ale také dobrovolníci i někteří nováčci, kteří se chtějí začlenit a zjistit, jak spolek funguje a čemu se věnuje,“ uvedla za pořadatele Markéta Rychlá, studentka 4. ročníku Všeobecného lékařství na LF UP a lokální koordinátorka olomoucké pobočky IFMSA pro vzdělávání mediků.

Až na zádrhel se zpožděním zajištěných večeří dopadlo všechno podle organizátorky skvěle a vše naplánované se zvládlo. „Z Olomouce se už podruhé dostaly do pozice národních koordinátorů Marika Kolářová pro lidská práva a mír a Michaela Meliorisová pro klinické stáže. Velký úspěch měla i Tereza Barnová, která se dostala do výkonné rady spolku a od podzimu bude vykonávat funkci viceprezidentky pro mezinárodní záležitosti. Jsme na ně opravdu pyšní,“ dodala Markéta Rychlá.

Marika Kolářová a Michaela Meliorisová také obdržely Cenu opravdového jednorožce, která se v IFMSA uděluje dvěma nejaktivnějším členům z každé pobočky. Kromě toho se programem valné hromady linula i tipovací soutěž, v níž bodovala a získala jednu ze tří poukázek od výrobce zdravotnického oblečení olomoucká medička Katarína Kohútová. Soutěž o nejlepší kostým na večírku úvodního dne vyhráli zástupci ostravské pobočky, v následujícím social programu pak bodovala delegace z Hradce Králové.

Zasedání valné hromady IFMSA Česká republika se koná dvakrát ročně, jednotlivé fakulty se v jeho uspořádaní pravidelně střídají. Podle Markéty Rychlé bylo stěžejním úkolem pro olomoucké pořadatele získání sponzorů na pokrytí přichystaných aktivit, ubytování a občerstvení pro účastníky.

Spolek IFMSA Česká republika je členskou organizací International Federation of Medical Students’ Associations (IFMSA), která spojuje asociace studentů medicíny po celém světě a je oficiálně uznaná Organizací spojených národů (OSN) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako mezinárodní fórum studentů medicíny. Spolek v České republice vznikl v roce 1993 a v současnosti sdružuje mediky, kteří chtějí být dobře připravení pro povolání lékaře a chtějí, aby medicína byla férová pro všechny, na všech osmi českých lékařských fakultách. Spolek svým členům nabízí možnost absolvování klinických či výzkumných stáží, vzdělávání mediků podporuje i dalšími kurzy a také pořádá akce pro veřejnost. Mezi ně například patří preventivní akce u příležitosti Světového dne zdraví (duben) či Světového dne diabetu (listopad), u dětí je oblíbená Nemocnice pro medvídky (o návštěvě jedné školky jsme dříve psali tady). Další informace o spolku zde.

Sto let uplyne od narození českého vysokoškolského učitele, jazykovědce a bohemisty Miroslava Komárka. Na jeho počest se na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uskuteční slavnostní setkání, během nějž nabídnou své pohledy na Komárkovu tradici ve vědě (a v životě) germanistka Ingeborg Fialová či lingvisté a bohemisté Karel Komárek a Oldřich Uličný.

Na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého se u příležitosti stého výročí narození profesora Miroslava Komárka (1924–2013) uskuteční slavnostní setkání. Události se ve čtvrtek 18. dubna zúčastní vedle asi pěti kolegů a žáků profesora Komárka i děkan fakulty Jan Stejskal.  

Miroslav Komárek: „Čím je člověk vzdělanější, tím lépe se mu žertuje.“

„Profesor Miroslav Komárek byl osobností, která významně ovlivňovala ráz olomoucké bohemistiky a slavistiky ve druhé polovině dvacátého století i na počátku jednadvacátého století. Lingvista, reprezentant české funkčně strukturalistické tradice doma i ve světě, ale také znalec literatury, výtvarného umění, a především pedagog a kolega profesor Komárek nezůstal jen v našich vzpomínkách. Může být a často také je inspirací pro to, co ve vědě, na univerzitě, ale i v životě děláme my dnes,“ říká Ondřej Bláha z katedry bohemistiky FF UP, který slavnostní setkání v jedné z poslucháren katedry bohemistiky uvede. 

Akci pořádá Jazykovědné sdružení České republiky, pobočka Olomouc, a dále katedra bohemistiky FF UP.

Setkání u příležitosti 100. výročí narození prof. Miroslava Komárka, 18. dubna od 10 do 13 hodin, katedra bohemistiky FF UP (Křížkovského 10, zadní trakt, přízemí), posluchárna 1.25.

Smíšený komorní sbor Ateneo Univerzity Palackého přivítá o nadcházejícím víkendu zpěváky z univerzitních sborů Slovenska, Polska, Maďarska a Česka, aby zde společně završili svou spolupráci v rámci projektu, který propojuje lidové písně v zemích visegrádské čtyřky. Všechny zájemce zvou na závěrečný koncert, který se odehraje v sobotu 13. dubna od 18 hodin v Červeném kostele v Olomouci.

Mezinárodní projekt, jehož cílem je setkávání, výměna pěveckých zkušeností a rozšiřování kulturního povědomí o zúčastněných zemích, navazuje na úspěšnou spolupráci z let 2010 a 2017. „Přinášíme příležitost k osobnímu poznávání a vzájemnému srovnání rozdílů ve fungování sborů a institucí, které je reprezentují. Tentokrát je hlavním tématem folklór a vzájemné představení různorodých tradic ze všech zapojených zemí,“ uvedl Pavel Režný, sbormistr Smíšeného komorního sboru Ateneo Univerzity Palackého v Olomouci a hlavní organizátor akce.

Olomoucký univerzitní sbor přivítá své partnery z Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici, Uniwersytetu Rzeszowskiego v Rzeszówě a Eszterházy Károly Catholic University v Egeru, s nimiž se už od podzimu loňského roku průběžně připravoval například i během listopadového setkání v maďarském Egeru.

Hlavním bodem nynějšího dubnového setkání bude závěrečný koncert, který se odehraje v sobotu 13. dubna od 18 hodin v Červeném kostele v Olomouci. Tato kulturní událost je otevřena všem příznivcům sborového zpívání a široké veřejnosti. Vyvrcholením projektu bude společná nahrávka všech účinkujících sborů, která bude vydána na CD. Sborové úpravy lidových písní zazní v originálních jazycích, řídit bude vždy sbormistr z dané země.

Celý projekt je finančně podpořen Visegrádským fondem v rámci projektu Visegrad Choral Bridges III – Folklore inspiration.

O duchovním rozměru současného sekularizovaného školství a spirituální gramotnosti budou diskutovat účastníci konference Přesah, kterou připravuje Fakulta tělesné kultury společně s Filozofickou fakultou UP. Setkání určené pro pedagogy všech stupňů vzdělávání, studenty i zájemce z veřejnosti se uskuteční ve dnech 3. a 4. října v Uměleckém centru UP. Registrace účastníků je otevřena do 15. června.

Současné školství je podle pořadatelů orientované převážně na pragmatické cíle, jako je uplatnitelnost na trhu práce, opomíjí však rozvoj dalších rozměrů lidského prožívání. „Jde o projevy lidského ducha vyjevující se v tématech, jako je tázání se po smyslu života, reflektivní přístup k vlastním aktivitám, prosociální vztahová orientace, hluboký vztah se světem přírody či potenciální vnímání transcendence, přesahu. Některá témata samozřejmě mohou otevírat učitelé v rámci osobnostně-sociální výchovy, environmentální výchovy, psychologie, filozofie či umění, ale málokdy si plně uvědomujeme, že každý učitel či učitelka nezbytně a nutně ovlivňuje spirituální orientaci žáků či studentů,“ přiblížil odborný garant konference Ivo Jirásek z katedry rekreologie FTK UP.

Jak dodal, koncept spirituální gramotnosti, projevující se v míře kultivovanosti jedince, má blízko například k výchově charakteru, který by taktéž měl být rozvíjen jakýmkoliv učitelem při různorodé výuce. Nejen s ohledem na tuto skutečnost pořadatelé očekávají pestrou diskuzi nad originálními tématy.

„Jedním z pozvaných řečníků bude filozof výchovy a komeniolog Jan Hábl, hlavní osobnost Platformy pro výchovu charakteru. Naše pozvání přijal také Karel Müller z youtuberského dua farářů Pastoral Brothers, protože sociální média vstupují velmi razantně do všech oblastí individuálního i společenského života a není důvod se domnívat, že by se spirituální tematika mohla tomuto prostředí vyhýbat. Další osobnosti jsou ještě v jednání, ale věřím, že program bude barevně bohatý a vícerozměrný,“ prozradil Ivo Jirásek s tím, že inspirativní jistě bude i zvolené místo konání – kaple Božího těla v Uměleckém centru UP.

Na konferenci Přesah jsou zváni nejen akademičtí pracovníci, učitelé všech stupňů vzdělávání, pedagogové volného času či profesionálové v neformálním vzdělávání, ale také aktivní studenti pedagogických a kinantropologických oborů i zájemci o netriviální pohledy na současné vzdělávání z řad laické veřejnosti. K účasti se mohou registrovat prostřednictvím formuláře zde.

Další informace ke konferenci jsou k dispozici na této stránce.

Jak může krásně vypadat někdo, o kom se v souvislosti s krásou vůbec neuvažuje? Jak může být atraktivní někdo, komu společnost atraktivitu nepřisuzuje? Děti s těmi nejhoršími osudy se na fotografiích Joanny Wataly snaží vypadat hezky, staré ženy, které zachycuje Konstancja Lasota, se jeví atraktivně. To vše se snoubí v Paralelní realitě, nové expozici Galerie sociální fotografie FF UP.

Galerie sociální fotografie při katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého se sociální fotografii, tedy snímkům z řady dokumentárních i uměleckých záběrů se sociálním přesahem, věnuje už víc než deset let. V nově instalované expozici se nyní ke zhlédnutí nabízejí snímky, jejichž tématem je vytváření a uchování (udržování) identity u dětí a starých žen. Výstavu s názvem Paralelní realita lze zhlédnout do 15. května.

Expozice, na níž se stáří a dětství propojují prostřednictvím společenských očekávání, a to jak v představách fotografovaných dětí a žen, tak v očích diváků, je dílem polských autorek Joanny Wataly a Konstancji Lasoty, absolventek Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

„Expozice je výjimečná právě spojením uvedených dvou fotografek, které přicházejí se samostatnými tématy, jež propojujeme prostřednictvím nahlížení teorie sociálních věd. Netradiční instalace propojují fotografie s prostorem galerie a někdy až hmatatelně ukazují, že hraní rolí, představy o normalitě nebo způsoby, jakými jsme se naučili vidět krásu či atraktivitu, nejsou ničím samozřejmým,“ uvedla Veronika Gigalová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP k formě výstavy, která se přibližuje k performativnímu umění, například nafouknutými balonky u narozeninových fotek nebo artefakty, jež vyráběly pro focení staré ženy, které stály modelem.

Výstava Paralelní realita je instalována ve druhém a třetím patře Galerie sociální fotografie při katedře sociologie, andragogiky a antropologie FF UP (tř. Svobody 26). Autorky fotografií: Joanna Watala a Konstancja Lasota. Kurátorky výstavy: Veronika Gigalová, Dita Pepe.

Přijďte na největší environmentální festival v ČR! Poslechněte si besedy o přírodě, společnosti, vědě a jejich průnicích a souvislostech nebo navštivte ekojarmark s koncerty Letní kapely, Michala Prokopa & Framus Five či skupiny Bert & Friends. V programu nechybí ani divadlo, film, výlety a výstavy. Ekologické dny Olomouc se konají od 12. do 27. dubna a na většinu akcí je vstup zdarma.

Letošní, už 34. ročník festivalu zahájí 12. dubna komentovaná procházka po areálu Sluňákova, ekologického centra a Domu přírody Litovelského Pomoraví v Horce nad Moravou. Večer na ni naváže koncert Františka Skály a kapely Třaskavá směs v Centralu. Na následující dny jsou připraveny organizované výlety, představení Divadla na cucky, spojené s debatou s ministrem životního prostředí, a promítání filmu.

Stěžejní částí Ekologických dnů Olomouc jsou besedy, které se věnují přírodě, společnosti, umění, vědě či filozofii a hlavně jejich průnikům a souvislostem. Letošní sérii besed, které budou probíhat od pátku do neděle 19.–21. dubna, zahájí Stanislav Komárek s besedou o disentu. David Storch promluví o biodiverzitě a Arthur F. Sniegon odhalí, kam kráčí sloni střední Afriky a jejich pytláci. Jiří Sádlo nás v neděli seznámí s městskou přírodou. Další řečníci se budou věnovat antropocénu nebo sakralizaci přírody.

Vrcholem festivalu bude celodenní ekojarmark čili společná oslava života. Po celou sobotu 27. dubna bude v areálu Domu přírody Litovelského Pomoraví znít hudba: vystoupí Michal Prokop & Framus Five, Letní kapela nebo maďarské trio Terra Profonda. Večer zakončí koncert skupiny Bert & Friends. Mladší návštěvníky zaujme kapela Bombarďák nebo divadelní představení Zlatovláska a Bajaja. „Edojarmark“ nejsou jen koncerty, ale také stánky s regionálními produkty a prezentací místních výrobců, swap nepotřebných věcí nebo pečení chleba v hliněné peci. Během dne se představí i společnosti zaměřené na třídění odpadu nebo prodej výrobků od klientů s handicapem. Návštěvníci si budou moci nakoupit lokální ovoce a zeleninu či bezobalovou drogérií a kosmetiku.

Novinkou v programu je platforma OpenEDO, která s olomouckým festivalem volně propojuje další výstavy, koncert, besedy a jiné akce po celé republice i v zahraničí.  

Celý program festivalu je k prohlédnutí na webu ekologickednyolomouc.cz. Ekologické dny pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, podporuje je Udržitelná univerzita.