Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Nahlédnout do učeben, laboratoří i zázemí osmi fakult, potkat se s vyučujícími a studenty nebo si poslechnout praktické informace o přijímacím řízení umožní zájemcům o studium Univerzita Palackého v pátek 28. listopadu. Tradiční den otevřených dveří ale nabídne mnohem víc. Budoucí uchazeči se mohou svézt speciálním autobusem nebo ochutnat studentské jídlo. Program startuje v 8 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání s absolventy a absolventkami, prohlídky odborných učeben, ale také hudební vystoupení. „S orientací mezi fakultními budovami pomohou a tipy a rady přidají univerzitní ambasadoři a ambasadorky v infopointu na nádvoří Zbrojnice, kde bude také možné si dát punč a pak vyrazit na komentovanou prohlídku univerzitní knihovny,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout i vysokoškolskou Kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.

S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 7:55, 9:45 a 11:35. Pasažéry přiveze také do blízkosti Pevnosti poznání či univerzitního informačního centra a obchodu UPoint.

Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu, a to díky naší aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na naší univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.

Pokud někomu listopadový termín nevyhovuje, může si univerzitu prohlédnout a více se o ní dozvědět v sobotu 24. ledna 2026, kdy je naplánovaný další den otevřených dveří.

Akci Den otevřených dveří Univerzity Palackého navštíví každoročně přes pět tisíc zájemců o studium z celého Česka a Slovenska. Více informací na www.univerzitnimesto.cz/dod 

Na propojení kvantových počítačů s kvantovou paměti, které se v budoucnu stane stavebním kamenem evropského kvantového internetu, začali pracovat vědci z katedry optiky přírodovědecké fakulty společně s týmy z Karlsruhe Institute of Technology (KIT), Aalto University ve Finsku a spin-off společnosti QphoX z Nizozemska. Mezinárodní projekt s názvem Superspin podpořila Evropská rada pro inovace (EIC) v rámci prestižního programu Pathfinder.

Vědci z Česka, Finska, Německa a Nizozemska chtějí vyvinout technologii, která umožní propojit supravodivé kvantové počítače zpracovávající informace se speciální pevnolátkovou kvantovou pamětí, jež data uchovává. Takové hybridní propojení je klíčové pro vznik kvantového internetu – nové sítě umožňují díky principům kvantové mechaniky propojit kvantové počítače s dalšími aplikacemi. „Současné kvantové systémy často fungují izolovaně. My se snažíme o to, aby spolu mohly efektivně komunikovat. To je nezbytný krok k budoucímu kvantovému internetu i k propojení kvantových počítačů do výkonnějších celků,“ vysvětluje profesor David Hunger z KIT, koordinátor projektu Superspin.

Jak kvantové propojení funguje

Aby spolu mohly různé kvantové systémy komunikovat, musí si vyměňovat informace prostřednictvím kvantových bitů (qubitů). Ty se převádějí na fotony, tedy částice světla, které mohou putovat optickými kabely téměř bez ztrát. Pro přenos informací na větší vzdálenosti vědci využívají kvantové provázání – stav, ve kterém dva fotony umožní propojit supravodivé a pevnolátkové kvantové bity, i když se nacházejí daleko od sebe. Tento jev je základem pro vznik bezpečných kvantových sítí, ale i propojení kvantových aplikací včetně kvantových počítačů.

Samotná technologie je však nesmírně náročná. Kvantové počítače využívají supravodivé obvody pracující v mikrovlnném pásmu, zatímco pevnolátkové kvantové paměti fungují na bázi spinů v diamantu a pracují se světlem viditelné vlnové délky. K jejich propojení proto vědci vyvíjejí speciální kvantové převodníky, které převádějí mikrovlnné signály na světelné fotony vhodné pro přenos optickými vlákny.

„Propojení supravodivého kvantového bitu a kvantové paměti na bázi spinů by znamenalo nejen technický průlom, ale i zásadní krok k modulárním a škálovatelným kvantovým technologiím,“ dodává David Hunger. Výsledky projektu podle něj mohou v budoucnu přispět k vytvoření evropského kvantového internetu, který by umožnil bezpečnou komunikaci, nové typy výpočtů i posílení digitální suverenity Evropy.

Diagnostika kvantové stability pod vedením týmu z Olomouce

Tým profesora Radima Filipa z katedry optiky přírodovědecké fakulty se v projektu zaměřuje na diagnostiku a optimalizaci kvantových vlastností potřebných pro funkční propojení těchto hybridních systémů.

„Propojení hybridních systémů je mimořádně citlivé i na malý šum a ztráty. Naším úkolem je vyvinout metody, které umožní dopady těchto malých nežádoucích vlivů přesně měřit, specifikovat a kompenzovat. Tím pomůžeme vytvořit stabilní, spolehlivé a škálovatelné propojení mezi kvantovým počítačem a kvantovou pamětí,“ vysvětluje Radim Filip.

Projekt Superspin je jedním z 44 vybraných projektů v rámci programu EIC Pathfinder, který podporuje vizionářské technologie s potenciálem změnit budoucnost. Evropská rada pro inovace mezi ně rozdělí více než 140 milionů eur.

Díky vítězství v národním kole soutěže v prezentaci vědy Falling Walls Lab se fyzikální chemička Veronika Šedajová z CATRIN UP zúčastnila na počátku listopadu i globálního finále v Berlíně. Celkem sto finalistů soutěžilo o titul Science Breakthrough of the Year v kategorii Emerging Talents. Celosvětové a mezioborové klání dává studentům a začínajícím vědcům možnost představit své inovativní myšlenky během pouhých tří minut.

Účastníci prezentovali svůj výzkum a navrhovaná řešení odborné porotě složené ze zástupců akademické sféry, průmyslu a veřejného sektoru.

Veroniko, co jsi na soutěži v Berlíně prezentovala?

Prezentovala jsem náš materiál – dusíkem dopovaný grafen pro využití v superkondenzátorech. Zaměřila jsem se na možné využití superkondenzátoru s naším materiálem v kardiostimulátorech nové generace a vysvětlila jsem, jaké výhody by to přineslo. Zmínila jsem, že výzkum již pokročil z laboratoře směrem do praxe v rámci projektu Trans2DChem a založili jsme spin-out společnost Atomiver, kde jsme již schopni vyrábět materiál ve větším množství.

V čem to pro tebe, jako zkušenou popularizátorku vědy, bylo jiné?

Velmi specifická byla forma s velmi omezeným časem. Měli jsme na prezentaci dva slajdy a tři minuty, které jsme nesměli překročit. Takže jsme všichni byli dost pod tlakem z toho, zda to stihneme. Prezentovali jsme před porotou se zástupci celé řady vědních disciplín, proto jsem se musela zamýšlet i nad tím, aby informace byly srozumitelné pro všechny, nejen kolegy z oboru. Důležité bylo prokázat, že výzkum je průlomový, a přiblížit jeho přínosy pro společnost.

Co nervozita? Přece jen šlo o globální finále v konkurenci stovky mladých vědců.

Vzhledem k významu akce i její velikosti jsem byla nervózní, ale současně musím říct, že na tuto soutěž jsem se připravovala jako na žádnou jinou. Text jsem se učila slovo od slova, abych se vešla do časového limitu. Neskutečnou pomoc mi poskytl kolega Martin Pykal, který mi vytvořil vizualizace toho, co jsem chtěla prezentovat. Měla jsem i podporu ze strany popularizátorky vědy Venduly Lužné z UP, od komunity kolem nadačního fondu Žárovky a nesmírně užitečná byla možnost pobavit se s českými finalisty z minulých let, od nichž jsem dostala řadu doporučení. A moc děkuji Barboře Boušové z české pobočky DAAD: German Academic Exchange Service, která se mnou do Berlína jela, za podporu a fandění.

Jak sis užila prezentace ostatních finalistů?

Bylo velice přínosné sledovat, jaké problémy řeší výzkumníci v různých zemích z celého světa. I z následných debat jsem zjistila, jaké zázemí mají či nemají kolegové například v Africe či Jižní Americe či jak spolupracují se zahraničím. Člověku to otevře oči a získá nadhled. Rozhodně mi akce rozšířila obzory a mám v plánu si prezentace v klidu poslechnout znovu, protože ne všechny jsem byla schopna vnímat. Jak vyplynulo z následných setkání s ostatními finalisty, já jsem byla poměrně rozeznatelná díky svým pomůckám. Měla jsem superkondenzátor, který vozím všude sebou, a velkou láhev s grafenem.

Prezentace se konaly během jednoho dne, ale měla jsi spolu s ostatními možnost zúčastnit se celého Science summit. Co ti to přineslo?

Měli jsme velmi náročný program, během nějž jsme navštívili univerzitní pracoviště a laboratoře Max Planck Institute. Víkend byl věnovaný networkingu. Mohli jsme jít na jakékoliv přednášky a připraveny byly i networkingové sekce se zástupci velkých průmyslových hráčů.  Člověk se mohl pobavit se zástupci různých odvětví, ale současně mohl najít i někoho, s kým bude třeba v budoucnu spolupracovat. Nás finalisty hodně lidí oslovovalo, takže to bylo určitě velmi užitečné. Setkala jsem se i se zástupci české ambasády v Berlíně a popsala výzkum panu velvyslanci.

Zůstává popularizace vědy něčím, čemu se vedle úkolů ve výzkumu i ve firmě chceš dál věnovat? Byla soutěž novým impulsem?

Popularizace vědy mě vždy bavila a do jisté míry mi pomáhá posouvat vlastní hranice. Jsem poměrně „stresař“ a podobná vystoupení mě učí uklidnit se a prezentovat vědu i někomu, kdo není odborník. Rady, které jsme v Berlíně dostali, se určitě budou hodit i do budoucna, ať už při prezentování vědeckých výsledků, nebo v rámci firmy. Popularizaci považuji stále za důležitou, ale speciální plány nemám. Nechávám to plynout, uvidíme.

Rektor UP Michael Kohajda se zúčastnil setkání rektorů univerzit zapojených do sítě Aurora, které se konalo 13.–14. listopadu v Bruselu. Během jednání se setkal také s evropskou komisařkou pro startupy, výzkum a inovace Ekaterinou Zacharievovou.

Klíčovým bodem programu byla právě diskuze s komisařkou Zacharievovou, během níž rektoři univerzit Aurory vyjádřili jednoznačnou podporu její snaze posilovat postavení žen ve vědě. Ocenili také její úsilí o zjednodušení, zpřehlednění a zrychlení procesů při čerpání evropského financování.

„Příležitost setkat se osobně byla pro nás velmi důležitá, a to jak vzájemně s ostatními rektory aliance Aurora, tak s komisařkou Zacharievovou. Měli jsme jedinečnou možnost diskutovat přímo s partnery o budoucím financování evropských univerzitních aliancí i o vývoji evropského vysokého školství obecně,“ ocenil Michael Kohajda možnost přímé výměny názorů na evropské úrovni.

Dvoudenní program zahrnoval také zasedání Aurora General Council a sérii tematických bloků, které propojily vedení aliance Aurora s významnými osobnostmi evropského vysokoškolského prostoru. Jedním z vrcholů byla panelová diskuze, v níž vystoupili Olga Wessels (FOREU4ALL), Emmanuelle Gardan (Coimbra Group) a Thomas Estermann (European University Association). Řečníci nabídli své pohledy na budoucí potenciál evropských univerzit, mimo jiné s odkazem na nedávno zveřejněný dokument FOREU4ALL European Universities Alliances: Beating Heart of Europe’s Future.

Jednání v Bruselu ukázala, že ačkoli se názory na další fázi vývoje mohou lišit, obecně panuje shoda, že evropské univerzitní aliance budou i nadále hrát zásadní roli v podobě evropského vysokoškolského prostoru.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských univerzit včetně UP, které dohromady mají přes 260 000 studentů. Společně chtějí posunout evropské vysoké školství dál a fungovat jako jeden velký kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Příspěvky věnující se mezigeneračním tématům, ale i přednášky a debaty z příbuzných oblastí nabídne šestnáctý ročník PhD Existence: Česko-slovenské psychologické konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Tentokrát s podtitulem Střet generací. Organizátoři akce zvou akademickou, odbornou, ale i širší veřejnost.

V Uměleckém centru Univerzity Palackého se uskuteční dvoudenní konference PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. S podtitulem Střet zájmů přivítá několik odborníků, jejichž prostřednictvím se očekávají zajímavé přednášky, inspirativní debaty i workshopy. Konference, které se zúčastní domácí i zahraniční odborníci psychologie i příbuzných oborů, mladí vědci, studenti i návštěvníci z řad odborné veřejnosti, nabídne příležitost k vzájemné diskuzi.

„Každá generace mluví svým vlastním jazykem, vzhlíží k jiným vzorům a za samozřejmé považuje to, co pro jinou bylo revoluční novinkou. Ať už jde o pohled na práci, technologie nebo mezilidské vztahy, zdá se, že stojíme na různých březích řeky, přes kterou se jen obtížně staví mosty. Tento střet perspektiv může vést k nedorozuměním a pocitu nepochopení, ale zároveň je motorem pokroku a zdrojem nečekané inspirace. Naše konference chce být právě takovým mostem. K debatě jsme do Olomouce pozvali například Terezu Faladovou z ministerstva vnitra, jež se věnuje systematické prevenci kriminality se zaměřením na aktuální hrozby v online prostředí. Určitě zajímavé bude poslechnout si i Barboru Kňažek Považanovou z naší katedry, která se ve svém výzkumu zaměřuje na psychologii morálky či na vliv internetu na lidi,“ uvedl Martin Dolejš, vedoucí katedry psychologie FF UP.

Dvoudenního setkání se zúčastní například i vysokoškolský pedagog Tomáš Mrhálek z Jihočeské univerzity, jenž se zaměřuje na metodologii výzkumu, psychometrii a oblasti interkulturní psychologie a neuropsychologie.

„V současnosti se podílí na výzkumech orientovaných na zkoumání psychického zdraví a pohody u studentské populace a na projektech zaměřených na dílčích procesy zpracování mediálních informací. Tomáš Mrhálek bude hovořit na téma Environmentální úzkost a prožívání klimatických změn. Klimatická krize se v současnosti stává nejen environmentálním, ale také psychologickým a sociálním problémem, jelikož významně ovlivňuje psychickou pohodu jednotlivců napříč generacemi,“ dodala adiktoložka a psycholožka Eva Aigelová. Zdůraznila přitom, že v posledních desetiletích roste snaha vědecké komunity zachytit psychické prožívání klimatických změn a vytvořit validní nástroje pro jeho měření.

Konference, jíž se zúčastní nejen doktorandi, ale i odborníci z praxe, nabídne možnost prezentovat výsledky vlastního bádání. Její účastníci se mohou těšit nejen na příspěvky zkoumající mezigenerační témata, ale tradičně i na pestrý výběr z dalších oblastí.

„Věříme, že v akademickém prostředí, kde se denně potkávají zkušení odborníci s novou generací vědců, je tento dialog naprosto klíčový. Registrace, ať už k aktivní nebo pasivní účasti, je stále otevřena. Budeme rádi, když se k nám se svými příspěvky připojí další účastníci. V obou případech je možné zapojit se i do komiksové soutěže na téma PhD existence,“ doplnila Eva Aigelová.  

PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy se uskuteční od 26. do 27. ledna 2026. Více o programu zde. Více o soutěži zde.