Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Vzdělávání v České republice, mobility mezi UP a nizozemskými univerzitami, také vztah města a univerzity i stávající postavení tzv. malých filologií. I o tom debatovala na Univerzitě Palackého velvyslankyně Nizozemského království v ČR.

Mina Noor, velvyslankyně Nizozemského království v ČR, předala pověřovací listiny prezidentu České republiky 18. srpna. Olomouc a Univerzitu Palackého tedy navštívila krátce po začátku své velvyslanecké mise. Na UP se nejprve potkala s rektorem a prorektorkou UP Michaelem Kohajdou a Ivonou Barešovou.

„Kromě naší spolupráce s nizozemskými univerzitami se paní velvyslankyně živě zajímala o postavení univerzity v regionu a o region jako takový. Mluvili jsme o systému financování vysokých škol, o tom, zda očekáváme nějaké změny v souvislosti s novou vládou, a také o tom, jaké místo naše univerzita zaujímá mezi českými univerzitami,“ shrnuli rektor UP Michael Kohajda společně s prorektorkou Ivonou Barešovou.

Velvyslankyně Nizozemského království Mina Noor se narodila v afgánském Kábulu, dříve působila v Srbsku a Bosně a Hercegovině. Od roku 2022 dodnes je vedoucí oddělení národní bezpečnosti na Ministerstvu zahraničních věcí v Haagu, kde je zvláštním vyslancem pro boj proti terorismu.

„S našimi studenty a studentkami hovořila o svých čerstvých českých zkušenostech. O svých prvních dojmech z ČR, které jsou vesměs pozitivní. Uvedla, že Čechy považuje za vzdělané, trochu zdrženlivé,“ shrnul její setkání s posluchači nederlandistiky vedoucí této katedry Wilken Engelbrecht. Doplnil, že se studenti dotazovali i na to, jak se jako Afgánka v Nizozemsku cítí, zajímali se o její zkušenosti z diplomacie, také o její dojmy z Olomouce.

S děkanem FF UP Janem Stejskalem hovořila Mina Noor o postavení tzv. malých filologií na českých univerzitách. „Bavili jsme se o strategii, jak udržet stávající nabídku výuky nizozemštiny v České republice. V této souvislosti jsem ji společně s vedoucím katedry nederlandistiky seznámil s plánem společného studijního programu napříč univerzitami, který hodláme předložit, a to nejen ve prospěch tohoto studijního programu, ale i jako návrh systémového řešení problematiky tzv. malých oborů na českých univerzitách. Paní velvyslankyně slíbila nizozemštině na naší univerzitě další podporu. Jsem moc rád za zájem nizozemské a belgické (vlámské) vlády o rozvoj výuky nizozemského jazyka a kultury v Olomouci. Tento zájem je příkladný,“ uvedl. Zúčastnil se i její návštěvy na katedře nederlandistiky a potvrdil, že debata na úrovni fakulty se vedla také o vztahu univerzity a města, a to jak v obecném měřítku, tak i na konkrétním příkladu Olomouce.

V rámci bohatého olomouckého programu navštívila Mina Noor i představitele města, a ještě před návštěvou Muzea umění Olomouc, kde zhlédla výstavu Životy. Umělci perem Karla van Mandera, si na katedře nederlandistiky prohlédla knihovnu i velkou a tlumočnickou učebnu. Událostmi nabitý program dne se pak uzavřel zhlédnutím filmu Žádná jiná země. Projekce, jíž se paní velvyslankyně zúčastnila, se uskutečnila pod záštitou a díky podpoře a iniciativě velvyslanectví Nizozemského království.

Letošní ročník soutěže Spotřebitelskoprávního moot courtu začal příběhem, který by se mohl stát komukoli: spotřebitel obdrží nevyžádaný balíček doplňků stravy, k němu fakturu a o několik týdnů později další zásilku. Podle společnosti měl po telefonu „potvrdit“ dvouleté členství v klubu, a tak mu začaly narůstat údajné závazky.

Právní otázky kolem uzavření smlouvy na dálku, případného omylu a agresivních obchodních praktik vytvořily živnou půdu pro napínavý a argumentačně náročný spor, který se stal základem tradiční studentské soutěže.

V silné konkurenci týmů, složených z posluchačů právnických fakult z celé České republiky, zaznamenaly studentky Právnické fakulty UP mimořádný úspěch. Do Olomouce přivezly jak ocenění pro nejlepšího řečníka, tak i titul pro celkové vítěze.

Cenu za nejlepšího řečníka získala Klára Pejchlová, studentka 4. ročníku programu Právo a právní věda, která porotu zaujala sebejistým projevem a přesnými reakcemi na často velmi detailní dotazy. Titul celkových vítězek soutěže si odnesl tým ve složení Karolína Bialońová, studentka 4. ročníku programu Právo a právní věda, a Natálie Polzerová, která studuje program Právo a právní věda 5. rokem. Podle poroty jejich písemná i ústní část sporu působily vysoce profesionálně a pečlivě promyšleně. „Chtěly bychom poděkovat zejména vyučujícímu Adamu Talandovi, který nás vedl v předchozích lidskoprávních moot courtech. Právě tam jsme získaly zkušenosti, které se nám teď nesmírně hodily – od práce s judikaturou až po strategii ústního vystupování. Bez toho všeho bychom se do soutěže pouštěly s mnohem menší jistotou,“ uvedly vítězky.

Přestože nejvyšší ocenění si mohl odnést jen jeden tým, vynikající výkon podali všichni reprezentanti olomoucké fakulty. Jejich připravenost, schopnost orientovat se v komplexní problematice i profesionální vystupování výrazně přesahují běžnou studentskou úroveň a představují skvělou vizitku fakulty. „Všichni naši studenti předvedli mimořádně kvalitní výkon. Přistoupili k případu zodpovědně, argumentovali přesvědčivě a ukázali, že naše fakulta má opravdu silnou právnickou generaci. Jejich vystupování bylo zároveň velmi profesionální a působilo mimořádně vyzrálým dojmem,“ uvedla Blanka Vítová, jedna z porotkyň a koordinátorka soutěže na PF UP.

Spotřebitelskoprávní moot court, organizovaný společností dTest, dlouhodobě nabízí studentům práv jedinečnou možnost vyzkoušet si advokacii v realistickém sporu a projít si všechny fáze procesního řízení, od tvorby podání přes argumentační strategii až po ústní vystoupení před porotou. „Naši studenti tak využili tuto příležitost naplno a jejich výsledky jsou, stejně jako v minulých ročnících soutěže, dalším potvrzením jejich talentu, nasazení a kvalitní přípravy,“ dodala Blanka Vítová.

Příležitost prezentovat vědecko-umělecký projekt Velmi špatné pohádky lidem ze dvou desítek zemí světa využila Marta Sýkorová, doktorandka Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP a stipendistka Nadačního fondu UP. Svoji práci představila během závěrečného galavečera Social Impact Award Summitu ve slovinské Lublani.

Účast na mezinárodní akci, na níž se potkávají mladí lidé, kterým není lhostejné jejich okolí a rozvíjejí nápady s tendencí měnit společnost k lepšímu, jí zajistilo nedávné vítězství v Ceně veřejnosti v českém kole soutěže Social Impact Award (psali jsme zde). Díky podpoře OUSHI Marta Sýkorová vyrazila do Lublaně i s kapelou Dobrá otázka, v níž hraje a zpívá, a Helenou Bednářovou, se kterou na interaktivních prezentacích Velmi špatných pohádek spolupracuje.

Během závěrečného večera události zaujali performancí, která z pohádkových příběhů s terapeutickým přesahem vychází. „Uvedli jsme inscenaci nazvanou Na cestě za sny. Její součástí bylo vyzvání účastníků ke společné embodied pozici integrace: přijímám to, co mám a kdo jsem. Moment, kdy v této pozici končící rukama položenýma na hrudi stáli vedle sebe účastník z Afriky a žena z Indie, byl opravdu silný,“ přiblížila Marta Sýkorová.

„Účast na summitu mě utvrdila v tom, že interdisciplinární přístup, který na OUSHI dlouhodobě rozvíjíme, má v mezinárodní komunitě své místo a že spojení vědy, umění a práce s příběhem je způsob, jak otevírat citlivá témata široké veřejnosti. A také že české projekty mohou být viditelné i v globálním kontextu. Tedy připravovaný překlad Velmi špatných pohádek do angličtiny je logický krok,“ dodala doktorandka věnující se výzkumu vysoké citlivosti.

Na summitu v Lublani se také zapojila do odborných diskuzí, workshopů a networkingu. Nabitý třídenní program zahrnoval na šedesát tematických bloků zaměřených například na mezinárodní fundraising, leadership, marketing, wellbeing, uživatelský výzkum nebo práci s dobrovolníky. Summitu se zúčastnilo více než 160 mladých sociálních inovátorů z 22 zemí světa, a to nejen vítězové letošních národních kol soutěže, ale i úspěšní účastníci z let minulých.

Velmi špatné pohádky jsou projekt spojující vědu a umění, jehož základním kamenem je kniha příběhů soustředících se na různé podoby sebedestruktivního chování doplněných reflexivními otázkami a tipy z oblasti tzv. embodimentu. Její vydání podpořil Nadační fond UP, stejně jako chystaný anglický překlad. Terapeutický přesah knihy, jejíž dotisk je k mání v knihkupectvích, autorka se spolupracovníky přetavila do podoby interaktivních workshopů i uměleckých performancí a nadále pracuje na jejich rozvoji. Mimo jiné vznikají metodické materiály, online workshopy či audiokniha. Inscenace z Lublaně se dočká zopakování – zájemci ji mohou zhlédnout během adventního koncertu kapely Dobrá otázka 12. prosince v Želechovicích nad Dřevnicí. Více o projektu zde.