Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Na svém prvním jednání v kalendářním roce 2024 schválil Akademický senát Pedagogické fakulty UP Plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti PdF UP na rok 2024. Přijal i nové složení své ekonomické a legislativní komise.

Během lednového jednání se Akademický senát Pedagogické fakulty UP věnoval Plánu realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti PdF UP na rok 2024. Dokument představil a před senátory a senátorkami komentoval děkan fakulty Vojtech Regec, který mimo jiné připomněl jeho koncepci na celouniverzitní úrovni i jeho každoroční aktualizace. Po krátké debatě Akademický senát PdF UP plán schválil, a to ve znění úprav, které na zasedání předložil děkan Vojtech Regec.

Senátoři pedagogické fakulty se během jednání věnovali i složení ekonomické a legislativní komise AS PdF UP. Rozhodli o tom, že ekonomická komise bude pracovat v devítičlenném složení, legislativní komise pak ve složení jedenáctičlenném (složení komisí viz níže).

V rámci jednání informoval děkan fakulty Vojtech Regec senátory o chystaném Dni otevřených dveří a zmínil, že už nyní má fakulta o čtyři sta přihlášek více než loni. Vzpomněl i vznikající nové webové stránky fakulty a probíhající evaluaci. Dále hovořil o změně národních podmínek a pravidel v tvorbě Sociálního fondu či o nově vzniklé vnitřní normě PdF UP Ochránce práv na Pedagogické fakultě UP (PdF-B-23/16). První dva kandidáty (vždy muž a žena) by podle stanoveného harmonogramu měl děkan fakulty jmenovat 24. dubna (volby se uskuteční ve dnech od 2. do 7. dubna).

V další části jednání vyvolala mezi senátory debatu studentská kurie AS PdF UP, a to na téma státní závěrečné zkoušky. Na základě průzkumu, který mezi studujícími provedl studentský senátor Dominik Voráč, se diskutovalo o nespokojenosti s organizací státních závěrečných zkoušek a přístupem některých pedagogů. V zmiňovaném průzkumu se vyjádřilo 178 posluchačů a posluchaček. Tématu přislíbila pozornost proděkanka pro studium Radka Dofková.

Ekonomická komise AS PdF UP: prof. Kamil Kopecký (předseda), Ing. Alena Opletalová, Ph.D., Mgr. Filip Krejčí, Ph.D., Mgr. David Nocar, Ph.D., PhDr. Lucia Pastieriková, Ph.D., Mgr. Veronika Růžičková, Ph.D., Mgr. Jakub Vávra, Ph.D., PhDr. Pavel Kopeček, Ph.D., Mgr. Monika Ptáčková.

Legislativní komise AS PdF UP: prof. Kateřina Vitásková (předsedkyně), doc. Jiří Langer, prof. Jan Michalík, Mgr. Pavel Neumeister, Ph.D., Mgr. Josef Nevařil, Ph.D., JUDr. Zdenka Nováková, Ph.D., Mgr. Jaromír Synek, Ph.D., Mgr. Veronika Růžičková, Ph.D., doc. Antonín Staněk, Bc. Tomáš Holada, Bc. Matěj Šerák.

Týden nabitý exkurzemi, praxí i přednáškami mají za sebou studenti z University of Nebraska at Kearney. Ve spolupráci Fakulty zdravotnických věd UP a Fakultní nemocnice Olomouc pro ně byl připravený pestrý program, během něhož se podívali na vybrané kliniky a oddělení a dozvěděli se řadu zajímavých informací. A také se vůbec poprvé v životě projeli tramvají.

Po roce se fakulta zdravotnických věd opět stala hostitelem studentů ošetřovatelství z nebraské univerzity. Přípravy akce začaly již loni v srpnu. „Studenti, kteří navštívili naši fakultu vloni, inspirovali bohatými zkušenostmi a spoustou pozitivních zážitků nové uchazeče. Akademici z fakulty zdravotnických věd pak zájemce z řad amerických studentů motivovali prostřednictvím prezentací,“ přiblížila přednostka Ústavu ošetřovatelství Daniela Bartoníčková. „Během podzimu jsme ladili harmonogram celého pobytu v České republice. Bylo třeba vyřídit spoustu věcí, od naplánování transferu z letiště na místo ubytování přes zařízení všech potřebných smluv a povolení po akceptaci amerických studentů jako studentů olomoucké univerzity po celou dobu pobytu. Nejen s tím nám velmi pomohla referentka pro zahraniční vztahy Irena Jedličková,“ doplnila za organizátory Petra Kašparová z Ústavu ošetřovatelství.

Program sestavili zástupci fakulty zdravotnických věd s kolegy z partnerské Fakultní nemocnice Olomouc tak, aby byla zastoupena teoretická a praktická část a rovněž exkurze. „V rámci přednášky připravené kolegyní Petrou Kašparovou se studenti mohli dozvědět o uplatnitelnosti sester, prestiži tohoto povolání i o problematice zdravotního pojištění u nás. Kolegyně Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace pak studentům prezentovala vedle teoretické části také praktické aplikace v rámci fyzioterapeutických přístupů,“ uvedla Daniela Bartoníčková.

Během exkurzí ve Fakultní nemocnici Olomouc studenty provázela koordinátorka Dobrovolnického centra FNOL Marija Aleksićová. „Nejprve jsme navštívili centrální halu ve vestibulu budovy A, kde se nachází Lékárna 24 a příjmové ambulance. Následně jsme absolvovali prohlídku urgentního příjmu se čtyřiadvacetihodinovým provozem. Také jsme měli možnost se jít podívat na heliport, kde přistávají vrtulníky Letecké záchranné služby. Jde o významný architektonický prvek nemocničního komplexu a současně pozoruhodné vyhlídkové místo. Na Transfuzním oddělení jsme se dozvěděli detaily o výrobě základních i speciálních transfuzních přípravků. V programu byla rovněž návštěva budova Dětské kliniky a moderní budova Hemato-onkologického stacionáře a ambulance. Studenty velmi zaujala potrubní pošta, největší systém tohoto charakteru v republice, stejně jako prohlídka Kliniky nukleární medicíny,“ zmínila Marija Aleksićová.

Klinická stáž studentů probíhala na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, I. chirurgické klinice a II. interní klinice. „Studenti mohli poznat a v praxi vidět, jaké kompetence má všeobecná sestra v České republice, jaká je role sestry a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování ošetřovatelské péče o dospělého pacienta,“ sdělila proděkanka pro praktickou výuku a náměstkyně nelékařských oborů FNOL Andrea Drobiličová.

Významnou pomoc během celého pobytu poskytli americkým studentům jejich průvodci neboli „badíci“ Lucie Doležalová, Dominika Dvořáková, Pavla Macečková a Petr Křižalkovič. Starali se o ně už od příletu do Vídně a doprovázeli je také centrem Prahy předtím, než američtí studenti nasedli na zpáteční let. „Za mě bylo setkání se studenty z Nebrasky velmi poučné. Seznámili jsme se s odlišnou kulturou, jiným vzdělávacím systémem a sdíleli mezi sebou názory na daná témata,“ uvedla Dominika Dvořáková, studentka 2. ročníku fyzioterapie. „V Olomouci jsme jim pomohli s ubytováním na vysokoškolských kolejích, vysvětlili jsme jim také, jak u nás funguje hromadná doprava. Nejvíce je zaujaly tramvaje, které viděli poprvé v životě. Starali jsme se o studenty nejen v Olomouci, ale také v Praze před jejich odletem domů. Podařilo se nám je, i s pomocí internetového průvodce, zavést na ta nejzajímavější místa v historickém centru města,“ doplnila Lucie Doležalová, studentka 2. ročníku všeobecného ošetřovatelství.

Pro americké studenty to byla vůbec první návštěva Evropy a z Olomouce odjížděli jednoznačně nadšení. „Během pobytu jsem měla možnost zažít denní chod vaší nemocnice a dostat se na oddělení, na které zatím jako studentka nemám u nás doma přístup. Všichni byli velmi nápomocní a ochotní, navíc mají dobrou angličtinu a bez problémů mi zodpověděli všechno, co jsem potřebovala vědět. Byla to pro mě určitě přínosná zkušenost. Olomouc je překrásné město, zdejší architektura je úplně jiná než ta americká. Úplně mě uchvátilo, že vše je tady v docházkové vzdálenosti – v Nebrasce všichni jezdí autem, aby se dostali, kam potřebují. Určitě bych se sem někdy ráda vrátila, až bude teplejší počasí,“ řekla Erin Jensen z nebraské univerzity.

„V souvislosti s organizací návštěvy amerických studentů bych velmi ráda poděkovala Petře Kašparové a Ireně Jedličkové za perfektní organizaci. Velký dík patří rovněž proděkance a náměstkyni Andree Drobiličové a Mariji Aleksićové, a to nejen za celkovou koordinaci a pomoc při přípravách klinické stáže, ale také za program exkurzí ve Fakultní nemocnici Olomouc. V neposlední řadě bych ráda poděkovala našim studentům a mentorům, kteří se hostům velmi intenzivně věnovali. Doufám, že pobyt studentů z USA byl přínosný i pro naše akademiky, kteří měli možnost zúčastnit se workshopu na téma Global Health Issues vedeného proděkankou pro internacionalizaci Jarmilou Zimmermannovou. Pevně věřím, že navázaná spolupráce bude opět úspěšně pokračovat i v příštím roce,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Masožravé rostliny si během svého vývoje osvojily různé způsoby regulace trávení kořisti. Některé masožravky poté, co v jejich pasti uvízne hmyz, aktivují pomocí fytohormonů důmyslný systém tvorby trávicích enzymů. Jiné masožravé rostliny trávicí enzymy naopak produkují bez nutnosti vnějšího podnětu. Zjistili to vědci z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

Výsledky jejich dlouholetého výzkumu zaměřeného na regulaci trávení u různých linií masožravých rostlin byly publikovány v renomovaném časopisu Journal of Experimental Botany, ve kterém si vysloužil komentář od světově uznávané rostlinné fyzioložky Joanne Chory ze Salk Institute for Biological Studies ve Spojených státech amerických a dostal se i na titulní stránku tohoho čísla. Článek následně upoutal pozornost vědeckých redaktorů v příspěvku publikovaném v časopisu Nature Plants.

Masožravé rostliny při své evoluci reagovaly na nedostatek živin v půdě, přičemž se vyvinuly minimálně jedenáctkrát nezávisle na sobě v různých vývojových liniích. Jsou tedy učebnicovým příkladem tzv. konvergentní evoluce, což je proces, při kterém si navzájem nepříbuzné organismy žijící ve stejném prostředí vyvíjí podobné adaptace. Příkladem může být velryba, která sice vypadá jako ryba, protože žije ve vodě, ve skutečnosti je však savec. V případě masožravých rostlin se v prostředí s nedostatkem živin opakovaně vyvinula schopnost vábit, chytat a strávit živočišnou kořist, ze které masožravé rostliny získávají živiny nutné ke svému růstu a reprodukci.

Andrej Pavlovič z katedry biofyziky se problematice trávení masožravých rostlin věnuje dlouhodobě. „Přibližně v roce 2013 jsme spolu s kolegy z Laboratoře růstových regulátorů zjistili, že ikonické a dobře známé masožravé rostliny, jako je mucholapka (Dionaea) a rosnatka (Drosera), využívají na regulaci tvorby trávicích enzymů fytohormony ze skupiny jasmonátů," uvedl.

Jasmonáty běžně v rostlinách slouží pro aktivaci jejich obranných mechanismů. Obvykle se akumulují po útoku patogenního organismu nebo býložravce a poté aktivují syntézu obranných molekul namířených proti těmto organismům. „Dobře známá je například jasmonáty indukovaná zvýšená syntéza nikotinu v tabáku. Je možná výhodná pro kuřáky, ale housence list s vysokou koncentrací nikotinu až tak moc nechutná. Rostlina tabáku se tímto způsobem brání hmyzím škůdcům,“ vysvětlil Andrej Pavlovič.

Méně známá je například zvýšená tvorba enzymu chitinázy, který tráví buňkové stěny patogenních hub složené právě z chitinu. Chitin ale obsahuje i vnější exoskelet hmyzu. Masožravé rostliny si proto během evoluce osvojily tuto obrannou signální dráhu, kterou ale místo k defenzivě využívají k útoku. „Jakmile se dostane hmyz do kontaktu se smrtonosnými listy rosnatky nebo mucholapky, tak mechanické podněty v rostlině indukují elektrické signály, které iniciují tvorbu jasmonátů a ty poté syntézu trávicích enzymů včetně chitináz, které tělo kořisti rychle stráví," řekl vědec.

Tyto masožravé rostliny tedy dokonale okopírovaly obranné reakce rostlin, u kterých akumulaci jasmonátů taktéž často předchází tvorba elektrických signálů, a to zejména po útoku býložravce. „Nová publikace však ukazuje, že tato strategie se u masožravých rostlin vyvinula pouze jednou před zhruba 85 miliony let v řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales). Ostatní evolučně mladší masožravé rostliny jasmonáty na regulaci sekrece trávicích enzymů nevyužívají. Místo toho syntetizují trávicí enzymy bez jakéhokoliv podnětu nebo je jejich sekrece regulovaná vývojově – ontogenicky. Proč tomu tak je, zůstává záhadou,“ dodal Andrej Pavlovič.

Evoluce regulace systému trávení masožravých rostlin podle Andreje Pavloviče zřejmě není tak přímočará, jak vědci dříve předpokládali. Navzdory konvergentní evoluci, která řídila vývoj masožravých rostlin jako celku v prostředí chudém na živiny, byly jednotlivé vývojové linie masožravých rostlin pravděpodobně vystaveny různému selekčnímu tlaku prostředí, což vedlo k odlišným způsobům regulace trávení živočišné kořisti, přestože používají velmi podobné enzymy. „Prvotní objev funkce jasmonátů při regulaci masožravosti je tedy spíše výjimkou než pravidlem,“ upozornili také Carl Procko a Joanne Chory ve svém komentáři.

Grantová agentura České republiky podpořila mezinárodní tým vedený Karlem Nováčkem z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Díky téměř devítimilionové dotaci se vědci opět budou moci vydat do iráckého Kurdistánu za výzkumem dlouhodobých vývojových trendů v krajině, v níž před časem objevili několik pravěkých vesnic s polnostmi. Jejich vědecké výstupy mají zároveň ambici pomoci řešit problémy, jimž čelí naše planeta v souvislosti s klimatickou změnou.

Univerzita Palackého získala před časem exkluzivní pětiletou licenci na průzkum oblasti, nacházející se severně od města Koja v iráckém Kurdistánu, velké přibližně pět set kilometrů čtverečných. Tuto prestižní licenci získala především díky archeologovi Karlovi Nováčkovi z katedry historie FF UP, jenž se věnoval středověké městské síti severovýchodní Mezopotámie a v iráckém Kurdistánu se společně s dalšími odborníky pohybuje od roku 2006.  

„Mezopotámskou rovinu známe archeologicky poměrně dobře, zejména potom jižní Irák, kolébku městských států a městského života. Méně nápadné a viditelné, ale neméně významné procesy se však odehrávaly i v přilehlých horách a horských údolích. Víme už, že právě tyto oblasti byly významným komunikačním koridorem, a nyní je naším cílem formulovat hypotézu, že právě přilehlé hory a horská údolí byly i v lecčems atraktivnější než mezopotámské roviny. Byly totiž ekologicky odolnější,“ řekl Karel Nováček.

Při popisu mezopotámské roviny zdůraznil její zranitelnost z hlediska srážek.

„Přestože mluvíme o velmi úrodné oblasti, je potřeba připomenout, že se nachází v pásmu, které je závislé na dešťových srážkách. A ty jsou zde nepředvídatelné. Snadno se může stát, že úroda nevzejde, protože jsou zimní srážky málo vydatné. I když se lidé vždycky snažili uvedený problém řešit různými zavlažovacími systémy, je jasné, že mnohem snadněji se obdělávalo v horských údolích, kde voda je, kde v létě teploty nedosahují ukrutných maxim a kde je ekosystém jednoduše stabilnější. Domníváme se proto, že pevné jádro starověké mezopotámské civilizace, které se neprojevovalo mocenskými strukturami, velkými městy, ale pevným zemědělským systémem, můžeme hledat právě v těchto horských údolích.“

K terénnímu průzkumu čtyř horských údolí, která jsou oddělena vápencovými štíty a která jsou velmi bohatá na archeologické dědictví, se Karel Nováček se svým týmem znovu vydá už na konci ledna.

Loni v této oblasti prováděl se svou skupinou startovní terénní průzkum. Na malé ploše několika vesnických katastrů se týmu podařilo najít několik desítek památek, jejichž historie sahá až do starší doby kamenné, a také jeden unikátní poznatek. V prostoru o velikosti zhruba čtyřicet hektarů byly identifikovány stopy zaniklé vesnice s pravděpodobnými počátky v polovině čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Patrně byly objeveny i přilehlé polní systémy, což by mohlo významně přispět k poznání pravěké zemědělské krajiny takzvaného úrodného půlměsíce. Tématu se vědci budou věnovat i v dalších výzkumech, a to pomocí tzv. opticky stimulované luminiscence. Jde o metodu, při níž se odebere vzorek neosvětlené horniny nebo zeminy, která zůstala neosvětlena po celou dobu od okamžiku, kdy s ní člověk naposledy manipuloval. Právě to, že hornina nebyla osvětlena a vydržela v temnotě do současnosti, jim umožní datovat okamžik posledního osvětlení. 

„Kameny pravěkých mezí musel člověk přemístit a navršit. Když se nám podaří odebrat správný vzorek, měli bychom být schopni datovat okamžik, kdy člověk polní hranici vytvořil,“ doplnil Karel Nováček. Zdůraznil přitom, že dokumentace ze startovního terénního průzkumu se nyní stále ještě zpracovává a vyhodnocuje. 

„Všechny letecké mapy dané oblasti se musí vektorizovat, tedy překreslit v geografických informačních systémech do podoby plánů polních systémů. Jejich aktuální stav je už hotový. Teď je potřeba jej porovnat s historickými satelitními snímky, především kvůli změnám v terénu."

Podobných povrchově viditelných lokalit je v dané oblasti evidentně víc a vědci se jim budou moci věnovat právě díky podpoře Grantové agentury ČR.  

„Základním cílem projektu, který je důležitý i pro kurdskou stranu, je detailní archeologická mapa oblasti se všemi lokalitami, jež se nám podaří identifikovat, s jejich datováním, rozsahem v terénu a předpokládaným významem. Poté se budeme věnovat speciálním otázkám, tedy dlouhodobým vývojovým trendům. V tomto smyslu pro nás není nejdůležitější, zda je daná lokalita paleolitická, z doby zemědělského pravěku anebo je to vesnice, která zanikla před padesáti lety. Důležité pro nás budou všechny archeologické lokality,“ vysvětlil Karel Nováček za tým, v němž najdou místo nejen archeologové, kteří se specializují na konkrétní období, ale i přírodovědci. Například specialisté na botaniku, kteří budou studovat vývoj vegetace této oblasti za posledních minimálně deset tisíc let. Budou se věnovat i etnobotanickému výzkumu, jehož součástí jsou řízené rozhovory s pamětníky o tom, jakým způsobem se dříve obdělávalo, jaké stroje a technologie se využívaly či jaké plodiny se pěstovaly.

„V tomto smyslu jsme už řadu dat i nasbírali. Vyjdou v chystaném článku o vesnici, která zanikla během kurdské genocidy v 80. letech 20. století. Vznikla na konci 19. století a měla poměrně výraznou stavební podobu. V 70. a 80. letech prošla vinou tamních válek několika vlnami destrukce a obnovy a při poslední válce zanikla. Na jejím příkladě můžeme studovat, jak vypadala zemědělská kolonizace v 19. století a jakými změnami tato vesnice prošla v důsledku modernizace. Přestože v posledních desetiletích prošel zemědělský venkov v Iráku dramatickými změnami, nikdo se tématem detailně nezabýval.“

Důležitá bude podle Karla Nováčka i spolupráce se specialisty na geoarcheologii.

„Tamní krajina vypadala před deseti tisíci jinak. Její reliéf poznamenala lidská činnost, změny nastaly vlivem erozí i akumulací. Specialisté by nám mohli pomoci tyto změny identifikovat. Rýsují se slibné obrysy spolupráce s geoarcheologickým týmem Univerzity v Miláně, který má v Kurdistánu vlastní výzkumné projekty v podobných oblastech, jako je ta naše," řekl archeolog z Univerzity Palackého pár týdnů před prvním z pěti plánovaných terénních průzkumů.

V letošním roce má tým naplánovány minimálně dva výjezdy. Mimořádně vhodný je pro takovou cestu leden a únor, a to z toho důvodu, že právě v tomto období je tamní krajina mimořádně čitelná. Není tam tráva, odborníci tak mohou sbírat povrchově se vyskytující artefakty, jsou tam vidět všechny důležité barevné rozdíly, třeba v ornici. Přestože je tamní počasí v těchto měsících nevyzpytatelné, odborníky odměňuje vynikající viditelností. Podruhé tam vědci vyjedou na podzim. Není však vyloučeno, že se speciálně pro botaniky uskuteční ještě jarní výjezd, když je oblast naopak porostlá vegetací. V příštím roce chtějí vědci uskutečnit další dva výjezdy a v třetím, závěrečném roce projektu pak poslední. V oblasti tak stráví minimálně pět pracovních měsíců.

„Náš projekt je průzkumný, nedestruktivní, věnujeme se především mapování a sběru povrchově viditelných archeologických nálezů. Počítáme s rozmanitými formami lokalit. Víme o pevnostních systémech, v oblasti je například i zhruba osmdesátihektarové zaniklé město. Zatím jsme se třeba vůbec nevěnovali jeskyním, kterých je tam také celá řada. Jako první se ale zaměříme na tu část oblasti, která velmi brzy zmizí pod hladinou vody. Kvůli zoufalému nedostatku vody v Kurdistánu se totiž v regionu buduje už druhá přehrada,“ popsal Karel Nováček. 

Společně s týmem odborníků se zabývá archeologií zranitelné krajiny, která měla značný význam v dějinách severního Iráku. Problémy, které studuje, mají zřejmý přesah do současnosti. Blízký východ a severní Irák, stejně jako celá zeměkoule, prochází klimatickou změnou, která se projevuje velmi intenzivním a rychlým vysycháním a nedostatkem vody.

„Jestli dokážeme odhalit mechanismy, které v minulosti umožňovaly horským oblastem setrvat v stabilním stavu a dynamické rovnováze, tak bychom i mohli navrhnout určité možnosti, jak tyto mechanismy oživit."

Tříletý projekt s názvem Příběh čtyř údolí v horském Kurdistánu: Krajinné strategie, odolnost a udržitelnost v dlouhodobé perspektivě by se nemohl uskutečnit bez spolupráce s Generálním ředitelstvím starožitností Kurdistánu, Památkovým inspektorátem v Koji a Univerzitou v Koji, v jejímž areálu bude mezinárodní tým podpořený GA ČR během průzkumů pobývat. Dva doktorandi této univerzity budou v letním semestru studovat na Univerzitě Palackého, a to v rámci projektu Erasmus+ . 

Nový výcvikový program v oblasti leadershipu, který talentovaným studentům v tomto akademickém roce poprvé nabídla Univerzita Palackého, má pomoci rozvíjet jejich schopnosti uplatnitelné v profesním životě při vedení týmu spolupracovníků. Účastníci programu absolvují během pěti měsíců sérii přednášek se zajímavými hosty z nejrůznějších oborů.

Jedním z nejvýraznějších přednášejících, s nímž se dvanáctičlenná skupina účastníků zatím v programu setkala, je Bob Kartous, vysokoškolský pedagog a publicista. Ten se ve své kariéře dlouhodobě věnuje tématu inovací ve vzdělávání, ale také oblasti dezinformací, fenoménu tzv. hoaxů, dezinformačních webů, fake news a jejich dopadů na společnost. „Sledujeme měnící se svět, kdy vnímáme permanentní přítomnost změny a její rychlost. Ne že by v předchozích historických epochách nedocházelo ke změnám, ale byly hodně pomalé a společnost měla delší čas na jejich absorpci. Mluvím tedy spíše o technologiích, které trvale mění náš svět a naše způsoby chování a uvažování,“ říká Bob Kartous o současném překotném rozvoji a pokroku patrném asi ve většině oblastí lidské činnosti. 

Ve své přednášce se dotknul témat, která shrnuje ve svých dvou knihách NO FUTURE a FUTURE ON. Zamýšlí se v nich například nad otázkami, proč se v současném digitálním světě stále více lidí ocitá na periferii a obrací se nostalgicky do své minulosti, jak je dnes mnohem složitější predikovat vlastní budoucnost, když právě technologie zcela zásadně mění pravidla hry, a že změna v našem systému vzdělávání je v tomto kontextu nevyhnutelná. „Současné děti žijí jiné dětství, než jaké žili jejich rodiče. Změnily se vnější podmínky. Nestačí se dívat do minulosti, ale musíme vytvářet nová řešení, být v tom odvážnější a experimentovat,“ říká Bob Kartous.

S účastníky programu mluvil mimo jiné o tom, proč jde prosazování nutných reforem na úrovni státu ztuha nebo se to často nedaří vůbec. „Snažil jsem se ukázat, jak těžkou pozici mají všichni, kdo se v politických nebo úřednických rolích snaží o progresivní přístup. Že i sebeočividnější racionalita, potřebnost či urgence dokáže narazit na pohodlnost, obavu či postoj, který je zástupně pojmenováván jako konzervativní. Jsem moc rád, že byly tyhle myšlenky o generaci mladšími lidmi přijaty se souhlasem, protože oni jsou budoucnost. Děkuji za pozvání a za organizaci tohoto programu pro aktivní vysokoškolské studenty. To je i moje představa o naplňování třetí, a možná dokonce čtvrté role univerzit,“ dodává Bob Kartous.

Na organizaci pilotního ročníku výcvikového programu Leadership Matters! se podílí Talentovaný Palacký a Americké centrum Olomouc. Je určen aktivním a motivovaným studentům Univerzity Palackého, zakončí jej v závěru letošního února samostatnými projekty, které by měly pomoci zhodnotit jejich získané kompetence.

Na Univerzitě Palackého a jejích fakultách působí na šedesát studentských organizací, které jsou se svými aktivitami zaměřenými i na veřejnost nedílnou součástí budování a naplňování třetí role univerzity a kultivace veřejného prostoru nejen v Olomouci. Podporu pro jejich činnost jim vedle domácích fakult či kateder nabízí i rektorátní Oddělení studentských záležitostí spadající pod úsek prorektorky pro komunikaci a studentské záležitosti Andrey Hanáčkové.

Volnočasové aktivity pro studující, začlenění prváků do fakultního či univerzitního života, popularizace vědeckých témat nebo osobní rozvoj, to jsou některé z oblastí, kterým se studentské organizace působící na Univerzitě Palackého věnují. Podpora ze strany rektorátu spočívá především v možnosti využívat prostory Studentského klubu UP na Zbrojnici, zažádat o pomoc s propagací pořádaných akcí, konzultovat směřování organizace v Kariérním centru UP nebo v možnosti požádat o finanční podporu činnosti.

Významnou součástí podpory je příležitost začlenit se do komunity studentských organizací na UP, která vznikala postupně prostřednictvím pravidelných aktivit ve Studentském klubu UP. „Klub již pátým rokem slouží pro potřeby studentských organizací a je určen pro pořádání jejich neziskových akcí, jako jsou schůze a školení členů, projekce, workshopy či tematické přednášky. Nejméně čtyřikrát ročně tu také pořádáme setkání či školení pro zástupce studentských organizací, kteří zde navazují kontakty, sdílejí své zkušenosti a podporují se tak navzájem,“ přiblížila fungování Studentského klubu jeho koordinátorka Zuzana Pejpková.

Zmíněná setkání se zaměřují především na představování aktivit i členů organizací a podpoření nových spoluprací a společných projektů. Zařazována jsou i školení na témata, jako je problematika zapsaných spolků a s tím spojené administrativy, možnosti financování aktivit či práce se členy organizací, jejich motivování, růst nebo odměňování.

Během roku 2023 byla pro zástupce studentských organizací na UP připravena čtyři setkání, jichž se pokaždé účastnilo kolem 40 osob:  

• 6. 3. – Jak na žádost o grant: praktické tipy a příklady z praxe – Jako přednášející zde vystoupili současní či bývalí členové studentských organizací s příklady dobré praxe a tipy na možnosti financování (J. Havlín, R. Ilnycka, T. Holoubková).
• 3. 4. – Speed dating studentských organizací – Seznamovací akce formou série několikaminutových rozhovorů, během nichž si zástupci sdělili více o činnosti svých organizací.
• 16. 10. – Setkání zástupců studentských organizací na Envelopě – Tradiční setkání na úvod akademického roku, na němž zazněly základní informace o podpoře studentských organizací ze strany UP, nově zde byly prezentovány možnosti spolupráce na pořádání akcí v nově otevřeném prostoru VTP UP Envelopa Hub.
• 13. 11. – Setkání zástupců studentských organizací a školení – Primárně seznamovací setkání, které bylo doplněno o prezentaci právní podpory organizacím, které jsou nebo mají zájem se stát zapsanými spolky, a prezentaci grantových příležitostí pro studenty do 30 let, kterou připravil Dům zahraniční spolupráce.

Oddělení studentských záležitostí také v uplynulém roce připravilo rozdělení studentských organizací na UP do tří formálních úrovní. „Smyslem kategorizace je zpřehlednit komunikaci mezi vedením UP a studentskými organizacemi, co se týče vzájemných očekávání. Rozdělení je založeno na míře vzájemné spolupráce a intenzity komunikace a umožňuje lépe vnímat potřeby jednotlivých organizací,“ upřesnila vedoucí oddělení Vladimíra Sedláčková s tím, že příslušnost k dané kategorii navrhují sami zástupci studentské iniciativy v souladu se směřováním a současným stavem organizace a její angažovaností v univerzitním životě.

Kategorie studentských organizací na UP:

• Univerzitní organizace – Předpokládá nejvyšší míru zapojení do univerzitního života nad rámec běžné činnosti organizace, pravidelný dialog s vedením UP (v zastoupení pracovníky Oddělení studentských záležitostí). Cílem je vytvoření pracovní skupiny složené ze zástupců univerzitních organizací coby platformy pro vznik společných projektů a pravidelný kontakt. Tyto organizace mají garantovaný finanční příspěvek na činnost ze strany RUP jednou za rok na základě předložené Zprávy o činnosti organizace.
• Studentská organizace – Předpokládá střední míru zapojení do univerzitního života nad rámec běžné činnosti organizace, spočívá především v pravidelné účasti na prezentačních akcích UP, jako je Olomoucký majáles UP a MEET UP. Tyto organizace mohou požádat o finanční příspěvek na činnost ze strany RUP jednou za rok na základě předložené Zprávy o činnosti organizace.
• Studentský spolek – Předpokládá primárně naplnění vlastních aktivit iniciativy bez nutnosti participace na dalších aspektech univerzitního života.

Pravidelný kontakt se zástupci organizací a péče o ně se vyplácí, jak je patrné z neustále rostoucího počtu aktivních studentů, kteří mají zájem o mimostudijní vyžití a nabytí zkušeností ze spolkové činnosti. Další možnosti rozvoje nabízí program Talentovaný Palacký, kam oblast studentských organizací také náleží. Propojení s aktivitami Kariérního centra UP a Dobrovolnického centra UP, stejně jako práce s nadanými studenty prostřednictvím Nadačního fondu UP a speciálních mentoringových programů má za cíl maximálně rozvinout potenciál studentů, kteří chtějí ze svého studijního období vytěžit pro svůj osobní růst maximum.

Moderní prostor pro práci, kancelářské zázemí odpovídající nejnovějším trendům, velkorysá pracovní místa s odpočinkovou zónou a zasedacími místnostmi, to vše nabízí Element Coworking, který pro veřejnost otevřela Univerzita Palackého v budově Envelopa Hub. Tři desítky míst mohou využívat všichni, kdo hledají v centru Olomouce inspirativní zázemí pro svou práci.

„Cílem Element Coworkingu je vytvořit komunitu podporující freelancery, startupy, studenty a všechny, kteří mají podnikavost v krvi. Nejlepší výsledky a řešení vznikají díky spolupráci a sdílení know-how mezi různými lidmi, a právě s touto myšlenkou vznikl Element,“ vysvětlil Petr Kubečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP, pod který nová budova spadá.  

Sdílený kancelářský prostor se nachází v druhém podlaží Envelopa Hub, moderní budovy s květinovou fasádou, a disponuje 30 pracovními místy s možností přístupu v nepřetržitém režimu. Zájemci si volí mezi variantou dlouhodobějšího pronájmu s fixním pracovním místem nebo mají možnost využít jednodenní či krátkodobý pronájem s tzv. variabilním pracovním místem. Pro každého klienta je k dispozici uzamykatelná skříňka, relax zóna, plně vybavená kuchyň a také je možné si pronajmout zasedací místnost pro případné porady s partnery nebo schůzky s klienty. V letních měsících lze navíc k odpočinku nebo práci využít velkorysou terasu.  

Element Coworking nabízí kromě inspirativního prostředí na práci také odborné přednášky a zajímavé workshopy. „Od samého začátku jsme chtěli vytvořit místo pro networking, sdílení zkušeností a profesní rozvoj. Těší nás zájem nejen o coworking, ale také o akce, které v něm pořádáme pro veřejnost. V loňském roce sklidila velký úspěch beseda Cesta knihy aneb za oponou knižního průmyslu pořádaná ve spolupráci s Vydavatelstvím UP nebo konference o trestním právu ve věku AI. Do budoucna se chceme zaměřit zejména na akce spojené s inovacemi, podporou podnikavosti a rozvojem talentů,“ doplnila manažerka Element Coworkingu Roksolana Ilnycka. 

Jednotlivé tarify pronájmu pracovních ploch jsou k dispozici na webu elementcoworking.cz. Držitelé platného studentského průkazu, absolventské nebo zaměstnanecké karty UP mohou uplatnit slevu 10 % na všechny dostupné tarify. 

Budova Centra inovací a transferu technologií UP byla pod názvem Envelopa Hub otevřena v září loňského roku v sousedství Právnické a Přírodovědecké fakulty UP a v blízkosti vysokoškolských kolejí. V listopadu zvítězila v soutěži Podnikatelský projekt roku 2023.

Han Jiang Xue, student učitelství výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, spolupracoval na vzniku edukačního komiksu s názvem Touha žít. (Ne)obyčejný příběh Františka Färbera z Kroměříže. Jeho kresby, mapující život tohoto kroměřížského rodáka, vystavilo před časem Muzeum Kroměřížska.  

Díky spolupráci Pedagogické fakulty UP, jejího studenta Hana Jiang Xua a Muzea Kroměřížska vznikl edukační komiks Touha žít. (Ne)obyčejný příběh Františka Färbera z Kroměříže. Představuje dějiny 20. století skrze konkrétní lidské osudy a je určený žákům základních a středních škol, kteří do muzea přijdou na stálý edukační program zaměřující se na židovskou komunitu v Kroměříži. Návštěvníci si nový komiks mohli prohlédnout i v rámci stejnojmenné výstavy, na níž byla kromě originálů Hanových kreseb vystavena i celá řada dalších exponátů z muzejních sbírek.

„Nakreslil jsem čtyřicet obrazů. Některé vznikly celkem rychle, na jiné, u nichž bylo potřebné více přemýšlet o emocích hlavního hrdiny, jsem potřeboval času víc. Vzniklé obrazy se staly podkladem pro třicet malých komiksových obrázků,“ uvedl Han Jiang Xue.

Návštěvu kroměřížského muzea mu na katedře výtvarné výchovy doporučila proděkanka Petra Šobáňová, která za pedagogickou fakultu dojednala s Muzeem Kroměřížska i Memorandum o spolupráci.

„Jsem moc rád, že jsem se díky docentce Petře Šobáňové mohl tohoto projektu zúčastnit, a velmi děkuji za pravidelné schůzky, které se uskutečnily přímo v muzeu a při nichž jsem se s příběhem Františka Färbera a jeho současníků seznámil. Společně s kurátorkou kroměřížského muzea jsme probírali Färberovy důležité životní etapy na pozadí historických událostí. Jeho život jsme pak rozdělili do tří etap: šťastné dětství, smutek druhé světové války a nový život po válce,“ uvedl posluchač katedry výtvarné výchovy Han Jiang Xue.

Ve své tvorbě vycházel z historických pramenů, například z rodinných fotografií, korespondence, z portrétů členů rodiny Färberových či z předmětů, které jsou uloženy v depozitáři historické podsbírky muzea. Tvořil v různých formátech. Jeho díla pak do výsledné malé komiksové podoby uzpůsobil muzejní grafik.

„Nyní se už připravuji na další výstavu, na níž budou rezonovat témata věnující se sociálním problémům v Číně. Výstava obsáhne i některá témata, o nichž je v Číně zakázáno mluvit,“ dodal čínský student katedry výtvarné výchovy.

Han Jiang Xue, student katedry výtvarné výchovy PdF UP, se narodil v severní Číně. Vystudoval střední školu při Tchien-ťinské akademii výtvarných umění. Už několik let žije v České republice, v malé vesnici na Kroměřížsku. Jeho tvorba je velmi široká. Neomezuje se jen na kresbu, ale věnuje se rovněž malbě nebo práci se dřevem a kůží. Komiks vnímá jako vyjadřovací prostředek, tichý jazyk, jenž nemá žádné národní hranice a jazyková omezení. Tvoří i pod uměleckým jménem Han Snow.

Mezinárodní vzdělávací programy i kurzy pro akademiky a veřejnost vzniknou díky novému evropskému projektu EURIDICE. Na Vrije Universiteit v Amsterdamu jej zahájili zástupci evropských institucí, společností a univerzit včetně Univerzity Palackého. Projekt, který se zaměřuje na interdisciplinární vzdělávání v oblasti pokročilých digitálních technologií, poběží do prosince 2027.

Kick-off meetingu se zúčastnil prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka, Markéta Šemberová, koordinátorka projektu EURIDICE a Aurora Education Developer, a Maxim Tomoszek, proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy Právnické fakulty UP. Právě tato fakulta bude na Univerzitě Palackého zaštiťovat nový joint study programme, který je jedním z výstupů projektu EURIDICE. Tento mezinárodní magisterský program, vedený v angličtině hybridní formou, vybaví studenty digitálními kompetencemi, právními znalostmi i souvisejícími společenskými poznatky.

Univerzita Palackého v projektu úzce spolupracuje s univerzitami v Neapoli a Innsbrucku, jeho součástí jsou ale další vysoké školy, instituce i malé a střední podniky. Studující se tak budou moci zúčastnit také stáží v Nizozemské královské knihovně, výzkumné společnosti Healthink nebo navštívit Icelandic Institute for Intelligent Machines. Jelikož bude samotné studium vedeno hybridně, budou se studenti osobně setkávat během letních škol.

Projekt EURIDICE byl oficiálně zahájen 1. ledna 2024 a poběží do prosince 2027. Z velké části vznikl díky existující spolupráci evropských univerzit v síti Aurora.

„Jednou z hlavních oblastí, na které se Aurora dlouhodobě zaměřuje, je Digitální společnost a globální občanství. V jejím rámci se původně vyvíjel ‚pouze‘ společný vzdělávací modul, postupně však vyplynul návrh na celý magisterský studijní program. Ten je ovšem velmi komplexní a žádá si mnoho inovativních řešení, což s sebou nese i zvýšené náklady. Jako konsorcium Aurora 2030 jsme tedy využili programu Evropské komise Digital Europe, který pomůže projekt EURIDICE financovat a studijní programy připravit a implementovat,“ řekl Michal Malacka.

Dalším výstupem projektu budou kurzy celoživotního vzdělávání pro akademiky i veřejnost, které budou ohodnoceny mikrocertifikáty. Podobně jako u studijních programů budou kombinovat znalosti digitálních technologií s poznatky z oblasti práva, humanitních a společenských věd, obchodu či ekonomie. Cílem je, aby jejich absolventi získali na studovanou problematiku komplexní pohled a porozuměli také širším společenským souvislostem.

Dne 7. ledna 2024 zemřel v požehnaném věku devadesáti let profesor Jos Wilmots, čestný doktor Univerzity Palackého.  

Narodil se 15. dubna 1933 v belgickém Sint-Truidenu. Po absolvování studia germanistiky na Katolické univerzitě v Lovani (1956) s vyznamenáním působil v letech 1959–1966 jako lektor nizozemštiny v Německu. V roce 1966 nastoupil jako lektor na tehdejší Ekonomické vysoké škole Limburg v belgickém Hasseltu, v roce 1971 přešel do nově založeného Limburského univerzitního centra a v témže roce začal organizovat letní kurz nizozemského jazyka a kultury v kampusu Diepenbeek. Po obhajobě doktorátu na Katolické univerzitě v Lovani v roce 1979 byl jmenován profesorem lingvistiky, kterým byl dvacet let až do svého emeritátu v roce 1988. I poté však zůstal na univerzitě aktivní jako lektor Univerzity třetího věku, a to až do smrti své milované manželky Lutgardis Wilmots, rozené Cools, která zemřela rovněž ve věku devadesát let v prosinci 2023. Manželé byli více než pětašedesát let, měli spolu tři syny, sedm vnoučat a osm pravnoučat.

Pro střední Evropu bylo důležité, že se Jos Wilmots osobně postaral o to, aby studenti nizozemštiny dostali navzdory všem politickým překážkám možnost účastnit se „zpoza železné opony“ výše uvedeného letního kurzu. Účastníky tohoto kurzu pak totiž byli mnozí z pozdějších učitelů nizozemštiny ze střední a východní Evropy a s některými z nich se „nejlepší přítel letního kurzu“, jak byl Jos Wilmots často přezdíván, dokonce i spřátelil. Letní kurz nizozemského jazyka kultury, jehož se každoročně účastnilo kolem 90 studentů, skončil až s čtyřicátým ročníkem v roce 2010. Od roku 1995 se ho každoročně mohli účastnit, částečně i díky Wilmotsově iniciativě, dva studenti z Olomouce.

Mezi mladé katedry, které vzal Jos Wilmots tzv. pod svá křídla, patřila i olomoucká nederlandistika. Já měl tu čest se s Josem Wilmotsem seznámit v roce 1993 na mezinárodním Colloquiu Neerlandicum v nizozemském Utrechtu. V té době jsem v Olomouci právě začínal a Jos Wilmots byl tajemníkem pro propagaci nederlandistiky vlámského společenství Orde van den Prince, které nederlandistiku na FF UP od té doby i finančně podporuje.

Jos Wilmots pomáhal Olomouci téměř deset let i jako hostující lektor, vlastně do té doby, dokud katedra nederlandistiky neměla vlastního profesora. Za své četné zásluhy byl v roce 2003 oceněn čestným doktorátem Univerzity Palackého, v roce 1997 obdržel i zlatou medaili Uniwersytet Wrocławski. Ukázkou nevyčerpatelné Wilmotsovy energie je, že i těsně před svou smrtí vydal ve Vydavatelství Univerzity Palackého knížku Vlaanderen lichtvoetig doorgelicht maar met de nodige au sérieux (Svižný pohled na Flandry, ale přece dost vážně). Naše univerzita měla tu čest vydat jeho úplně poslední publikaci.

Jos Wilmots zůstal až do konce svého života srdcem i duší didaktikem a jako takového si ho mnozí budou i pamatovat. Mezinárodní nederlandistika ztratila 7. ledna 2024 drahého kmotra a přítele.

Prof. Wilken Engelbrecht, vedoucí katedry nederlandistiky FF UP

Vědcem chtěl být od dětství, nikdy si ale nedokázal představit, že by pracoval mimo rodné Mexiko. Velkou změnu odstartovalo setkání s nynějšími kolegy Nurií De Diego a Lukášem Spíchalem na konferenci v Argentině. Díky němu působí Francisco Ignacio Jasso Robles už dva roky v CATRIN UP a ve výzkumné skupině Fenotypizace se věnuje interakcím mezi rostlinami a patogeny.

„Konkrétně mě zajímá metabolismus polyaminů a jejich klíčová role v boji proti biotickému stresu. Můj přístup zahrnuje využití neinvazivních metod vysokokapacitní fenotypizace, metabolomiky a také molekulárně biologických a biochemických analýz. Cílem je komplexně pochopit časoprostorovou dynamiku vývoje infekce v rostlinných buňkách a získat poznatky o jemné souhře, která řídí reakce rostlin na původce nemocí,“ objasnil mladý vědec, který na Universidad de San Luis Potosí vystudoval biochemii a molekulární biologii se zaměřením na rostliny a věnoval se i výuce studentů.

Právě zkušenosti olomouckých vědců v dané oblasti a přístrojové vybavení jej přiměly ke změně působiště, tedy k přesunu do CATRIN. Toto rozhodnutí označuje jako svůj dosud největší úspěch. „Významným milníkem na této cestě je můj nedávný zisk grantu pro mladé vědecké pracovníky Univerzity Palackého. Umožňuje mi to pokročit v mém výzkumu, ale také to považuji za velký úspěch mexického vědce v zahraničí. Posiluje to mé odhodlání přispívat k výsledkům naší vědecké komunity a zároveň překonávat bariéry a ukazovat, že je dobré propojovat výzkumníky z různých prostředí,“ doplnil.

Do budoucna chce multioborovou spolupráci ještě rozšířit a rád by také inspiroval a motivoval další generaci vědců. „Když přemýšlím o své současné pozici, zjišťuji, že žiju sen, který jsem měl od dětství – tedy být vědcem. Jsem vděčný za příležitosti a podporu, kterou mi kolegové v CATRIN poskytují a které výrazně formují mojí vědeckou cestu,“ uzavřel.

Zajímavou příležitost, jak získat nové zkušenosti, nabízí univerzitní síť Aurora. Pedagogové ze zapojených škol včetně Univerzity Palackého mohou nabídnout předměty, které vyučují, dalším studentům v Evropě. Kurzy, vedené v angličtině a online, případně hybridní formou, mohou do společného katalogu přihlašovat do 26. ledna.

Evropská univerzitní síť Aurora propojuje vyučující, studenty i výzkumníky napříč zeměmi i univerzitami. Studujícím proto také nabízí možnost studovat předměty na dalších univerzitách – často online formou, která jim umožní zpestřit si jednoduše stávající prezenční studium. Přehled aktuálně nabízených předmětů ze všech univerzit včetně UP najdou na jednom místě v katalogu kurzů Aurora.

„Zájemcům z různých částí Evropy mohou naši vyučující nabídnout své předměty, které budou v následujícím semestru vyučovat. V rámci organizace výuky se pro vyučujícího vlastně nic nezmění, pouze bude mít více připojených posluchačů. Získá tak větší a pestřejší studijní skupinu, nové názory a pohledy během diskuzí,“ říká Markéta Šemberová, Aurora Education Developer na UP.

Nabízené kurzy mohou být určeny bakalářským, magisterským i Ph.D. studujícím. Podmínkou je, aby byly vyučovány v angličtině a online či hybridní/blended formou. Zároveň mají tematicky souviset s jednou z pěti prioritních oblastí, na které se Aurora zaměřuje: 1. udržitelnost a změna klimatu, 2. digitalizace a globální občanství, 3. zdraví a wellbeing, 4. kultura: identita a rozmanitost, 5. sociální podnikavost.

„Ve svém předmětu zaměřeném na aktuální problémy lidských práv jsem velmi přivítal, že jsem měl ve skupině studenty z osmi zemí a s různým akademickým zázemím. Při analyzování lidskoprávních souvislostí problémů jako migrace, přeplněnost věznic nebo změna klimatu nám tato různorodost umožnila nahlédnout problémy neotřelým a inovativním způsobem. Také samotná interakce, sdílení odlišných zkušeností a perspektiv v rámci diverzifikované skupiny, byla hodnocena jako unikátní přínos kurzu,“ sdílí své zkušenosti Maxim Tomoszek z Právnické fakulty UP.

Kurzy lze nabídnout do 26. ledna 2024 prostřednictvím tohoto formuláře. S dalším postupem již pomohou pracovníci Aurory na UP. Následně také zajistí zapsání studentů, kteří si kurz vyberou, do STAGu k danému předmětu. Vyučujícímu zbývá pouze domluvit se se studenty na zakončení předmětu (obzvlášť pokud je potřeba jejich osobní přítomnost na zápočtu, prezentaci projektu nebo jiné aktivitě) a poté zapsat jejich hodnocení do STAGu, aby mohli obdržet kredity.

Přihlašování předmětů, které se budou vyučovat v zimním semestru 2024/2025, bude možné přibližně v polovině letošního roku.

Na ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy se včera uskutečnilo první jednání pracovní skupiny zabývající se tématem bezpečnosti na školách. Zástupci MŠMT, ministerstva vnitra, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru a vysokých škol jednali o nastavení spolupráce vysokých škol s policií ČR.

Všechny vysoké školy jak veřejné, tak i soukromé mají navázat kontakt s krajskými pracovišti Policie ČR a diskutovat možnosti zvýšení bezpečnosti na dané univerzitě. Pracovní skupina projednávala i téma školení zaměstnanců univerzit. „Ve spolupráci s ministerstvem vnitra dojde k proškolení zaměstnanců univerzit a fakult tak, aby byli schopni proškolit své kolegy a studenty na fakultách. Důležité je, aby bezpečnostní školení byla periodická. Vysoké školy mají za úkol ve spolupráci s ministerstvem vnitra a také Policií ČR kriticky zhodnotit své stávající bezpečnostní předpisy, případně je doplnit a rozšířit tak, aby byly platné a odpovídaly aktuálním potřebám a situacím," uvedla Tereza Fojtová, mluvčí MŠMT.

Jedním z bodů jednání byla i psychologická pomoc, která se především směřuje na studenty a zaměstnance Univerzity Karlovy, ale také na ostatní vysoké školy. Nadále se podle mluvčí MŠMT počítá s tím, že na realizaci opatření budou vyčleněny prostředky z Centralizovaných rozvojových programů (CRP) a z výzvy Operační program Jan Ámos Komenský (OP JAK). Dalším úkolem pro vysoké školy je, aby provedly analýzu a informovaly, zda jsou nutné nějaké legislativní změny v rámci bezpečnosti na školách. Pracovní skupina se znovu sejde poté, co budou zpracovány úkoly ze včerejšího jednání.

Student doktorského programu Stomatologie na Lékařské fakultě UP Marwan Al Akkad uspěl na 20th International Medical Doctoral Conference, kterou v závěru loňského roku pořádala Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Jeho poster byl vyhodnocen jako třetí nejlepší.

Olomoucký doktorand na konferenci prezentoval výzkum zaměřený na úpravy zubních korunek vyrobených pomocí technologie CAD/CAM – z angličtiny Computer-Aided Design / Computer-Aided Manufacturing. Tato technologie využívá 3D počítačové modelování a umožňuje výrobu zubních náhrad či rekonstrukci zubů v jakékoliv části chrupu. Marwan Al Akkad se zabýval tím, jestli jsou takto vyrobené zubní korunky připravené k fixaci bez dalších úprav.

„Toto téma mě zaujalo, protože vidím, jak klíčovou roli v moderním zubním lékařství technologie jako CAD/CAM hraje. Je-li použita se znalostí svých omezení, umožňuje dosáhnout vysoké přesnosti a rychlosti celého procesu náhrady tvrdých zubních tkání,“ uvedl doktorand.

Prostřednictvím posteru prezentoval práci, kterou s týmem publikoval v open access impaktovaném časopise PeerJ – Life and Environment. „Úspěch posteru na konferenci je pro mě potvrzením, že jdu správným směrem. Cítím se hrdý na to, že je má práce ověřená. Rád bych zároveň poděkoval svému školiteli Radku Mounajjedovi za inspiraci a trvalou podporu,“ dodal. Mezinárodní konference v Hradci Králové s podtitulem New Horizons for PhD students in Medical research se zúčastnili doktorandi z 22 českých a zahraničních lékařských fakult, kteří prezentovali výsledky svých vědeckých prací během tří desítek přednášek či formou posterů.

Marwan Al Akkad pochází z Damašku, po promoci na Káhirské univerzitě se rozhodl pokračovat v postgraduálním studiu v oboru protetika, který ho baví a zajímá. „Měl jsem to štěstí, že jsem na Univerzitě Palackého našel příležitost, která odpovídala mým požadavkům. jsem rád, že jsem nyní členem Lékařské fakulty UP. Olomoucká univerzita je známá svou akademickou znamenitostí a bohatou historií a tradicí,“ podotkl. V České republice žije již šest let, naučil se jazyk a složil aprobační zkoušky. „Česká republika je krásná země s malebnými městy a přírodními scenériemi. Moc se mi tu líbí. Koho by neuchvátil úžasný výhled na Olomouc ze Svatého Kopečku?“ uzavřel.

Píšete rádi a nehnete se bez bločku plného spisovatelských nápadů? Zkuste štěstí v jubilejním 30. ročníku literární soutěže pro studentky a studenty olomoucké univerzity, kterou vyhlásil rektor Martin Procházka. Přihlásit se lze do 1. března 2024 a účastnit se lze nově ve třech kategoriích: poezie, povídka a drama.

Zapojit se mohou studentky a studenti všech fakult UP s texty v češtině nebo slovenštině. Za oceněné práce získají finanční odměnu. Všechny potřebné informace o soutěži najdete zde.

„Každoročně se do soutěže přihlašuje řada aktivních literárních talentů. Neváhejte se svými texty letos podělit i vy. Pro jubilejní ročník jsme se rozhodli kromě tradiční poezie a povídky obnovit kategorii drama, která byla i u zrodu soutěže v 90. letech minulého století. Na květnové slavnostní vyhlášení pak chystáme speciální překvapení,“ uvedl k soutěži Tomáš Krejčiřík z oddělení marketingu.

O výsledcích literární soutěže rozhodne odborná porota, ve které zasednou básník, překladatel a dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Radek Malý, literární expertka Jana Vrajová a spisovatel, scenárista a spoludržitel Českého lva Michal Sýkora. Výsledky soutěže budou vyhlášeny v květnu.

Nové materiály pro získávání a ukládání energie, nanoroboty, které budou v lidském těle odhalovat či likvidovat zárodky nemocí, nebo látky, jež urychlí a zefektivní řadu chemických reakcí v průmyslové výrobě, vyvinou s využitím revoluční metody atomárního inženýrství vědci zapojení do projektu Technologie za hranicí nanosvěta (TECHSCALE). Univerzita Palackého s ním uspěla v prestižní výzvě Špičkový výzkum operačního programu Jan Amos Komenský, partnery jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Pětiletý výzkum získal podporu téměř půl miliardy korun.

„Naším cílem je vyvinout nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou současných společenských výzev, tedy získávání a ukládání obnovitelné energie a zlepšení kvality života. Vedle odborníků na materiálový výzkum jsou v projektu zapojeni i zástupci společenských věd, kteří posoudí přijetí nových technologií ve společnosti. Současně navrhnou i strategie pro boj s tzv. fake news, které by vnímání nových technologií mohly negativně ovlivnit,“ objasnil hlavní řešitel projektu Michal Otyepka z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP, jenž má ve svém týmu i zástupce pěti fakult UP.

Výzkumníci se rozhodli využít obrovského potenciálu metody atomárního inženýrství, které umožňuje řídit vlastnosti látek až na úrovni atomů. Vědci jsou schopni vnést jednotlivé atomy kovů do struktury různých materiálů, čímž dokážou výrazně zlepšit jejich vlastnosti nebo dokonce objevit zcela nové možnosti uplatnění. „Ukazuje se, že nanotechnologie začínají být překonány a ustupují právě atomárnímu inženýrství. Například katalyzátory připravené touto cestou přinášejí až o řády vyšší výtěžnost reakcí a současně nahrazují potřebu drahých či nedostupných surovin, jako je například zlato či platina. V energetice zase umíme mnohonásobně zvýšit účinnost získávání zeleného vodíku pomocí solárního rozkladu vody nebo amoniaku. Také již víme, že materiály vyvinuté na bázi atomárního inženýrství dokážou zabíjet bakterie mnohem účinněji než mnohá antibiotika, přičemž bakterie si na tyto materiály neumí vyvíjet rezistenci. Ekonomické, ekologické i zdravotní přínosy jsou tudíž obrovské,“ uvedl průkopník této metody Radek Zbořil z CATRIN UP, jehož tým se zaměří zejména na její využití v energetice.

Nové typy katalyzátorů i nanoroboti pro využití v medicíně

Podle dalšího z klíčových členů týmu Jiřího Čejky z Přírodovědecké fakulty UK je katalýza zásadní pro udržitelnost například při zpracování ropy, zemního plynu nebo biomasy, výrobě paliv, polymerů, léčiv nebo při ochraně životního prostředí. „V rámci projektu TECHSCALE je naším hlavním cílem příprava nových typů katalyzátorů na bázi jednotlivých atomů kovů, které umístíme na různých nosičích, jako je třeba grafen nebo zeolity. Tyto katalyzátory budeme zkoumat v různých průmyslově důležitých reakcích, abychom dosáhli zvýšení efektivity procesu, hlubšího pochopení funkce katalyzátoru a porozumění mechanismu reakce,“ řekl Čejka.

Výzkumníci chtějí rovněž přispět k včasnému odhalení a léčbě nemocí. „Budeme vyvíjet, atom za atomem, unikátní nanoroboty na bázi nanoarchitektury, které budou mít specifický design a budou schopné detekovat velice nízké koncentrace biomarkerů, což může výrazně zlepšit diagnostiku řady nemocí. Tito nanoroboti se budou navíc autonomně pohybovat v lidském těle a likvidovat zárodky chorob,“ upřesnil aplikace v medicíně Martin Pumera z CEITEC-VUT.

Jednoticí linkou multioborového projektu je posouvání hranic nanosvěta a dosažení přesnosti při řízení vlastností až na úrovni jednotlivých atomů, ale i snaha o rychlé a bezpečné zavedení výsledků do praxe. „Už během návrhu materiálů budeme brát v úvahu jejich bezpečnost a možné společenské dopady. Věřím, že významně přispějeme k boji s antibiotickou rezistencí, připravíme vysoce účinné senzory a vyvineme nové udržitelné energetické technologie. Postupy atomárního inženýrství přinesou ekologické benefity i ekonomické úspory v řadě průmyslových oblastí. V neposlední řadě podpoříme přijetí nových technologií odbornou i laickou veřejností,“ uzavřel Otyepka.

Univerzity reagují na společenské změny

Úspěchu v prestižní výzvě si cení vedení Univerzity Palackého. „Skutečnost, že v ní naši vědci uspěli, je dokladem excelence výzkumu, jemuž se aktuálně věnují. My všichni jsme svědky obrovského pokroku v mnoha odvětvích lidské činnosti, přesto je posun od nanotechnologií k atomárnímu inženýrství pro většinu z nás něčím z oblasti sci-fi. Ovšem kdo jiný, než právě univerzitní pracoviště, by měl hledat nová řešení problémů, s nimiž se lidstvo potýká. Těší nás nejen spolupráce s našimi partnerskými vědeckými pracovišti v Praze a Brně, ale také fakt, že se jedná u multioborový tým, kdy se na výzkumu podílejí naši odborníci napříč fakultami Univerzity Palackého,“ uvedl prorektor pro internacionalizaci Jiří Stavovčík.

Díky navýšení rozpočtu výzvy Špičkový výzkum na 12,2 miliardy korun získalo podporu celkem 26 projektů, které mají posílit pozici České republiky v evropském výzkumném prostoru a zvýšit konkurenceschopnost tuzemských výzkumných týmů s evropskou i světovou špičkou. TECHSCALE získal druhé nejvyšší ohodnocení ze všech.

„Vysoké školy a jejich vědecké základny musí pružně reagovat na neustálé změny, s nimiž se svět a naše společnost potýkají. Je skvělé, že projekty OP JAK odráží prioritní témata digitalizace, robotizace nebo klimatických či společenských změn. Prostředky, které jsou pro výzkum určeny, tak přináší praktická východiska nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost. Vedle těchto benefitů je ale třeba zdůraznit také zvyšování konkurenceschopnosti, kterou naši vědci svým bádáním získávají nejen ve svém oboru, ale svými výsledky ji pak přinášejí celé České republice,“ uvedla rektorka Univerzity Karlovy profesorka Milena Králíčková.

Vývoj nanomateriálů je jedna z oblastí, kterou se dlouhodobě zabývá i CEITEC-VUT. „Jsem proto hrdý, že se Martin Pumera a jeho tým připojili k projektu TECHSCALE, který se zaměřuje nejen na vědecký aspekt této oblasti, ale také na aspekt společenský. Věda dnes totiž není jen o práci v laboratoři, ale také o komunikaci výsledků a o diskuzích jejich celospolečenského dopadu. Věřím, že znalosti a zkušenosti Martina Pumery především v oblasti atomárního inženýrství budou cenným přínosem pro projekt,“ uzavřel ředitel CEITEC-VUT Radimír Vrba.

Informace o projektu jsou dostupné i na www.techscale.cz.

Posluchači katedry politologie a evropských studií FF UP Tereza Pařízková, David Trněný, Matúš Vicen a Marek Větříšek získali na prestižní konferenci National Model United Nations simulující jednání Organizace spojených národů ocenění a umístili se tak mezi dvacet procent nejlepších delegací. Konference se účastnilo téměř čtyři sta studentů ze čtyř kontinentů.

V německém univerzitním městě Erfurt se uskutečnila evropská část prestižní mezinárodní soutěže National Model United Nations (NMUN), která simuluje jednání Organizace spojených národů (OSN). Univerzitu Palackého reprezentovali Tereza Pařízková, David Trněný, Matúš Vicen a Marek Větříšek, studenti katedry politologie a evropských studií FF UP, kteří za komplexní jednání v příslušných komisích získali Honorable Mention Delegation. Ke kritériím hodnocení pravidelně patří aktivní zapojení v jednotlivých výborech a komisích, profesionalita a dodržování diplomatických hodnot, znalost a správné používání jednacího řádu. Studenti Matúš Vicen a David Trněný získali i ocenění za nejlepší Position Paper, a to za esej, který se vypracovává před konferencí a který přibližuje stanoviska zemí zastoupených na National Model United Nations. 

„Účast na NMUN Erfurt pro mě znamená mnoho a vliv jako by nade mnou měla doteď: ono nádherné město, nezapomenutelná atmosféra, jedinečné příležitosti a konexe všech druhů. V hlučných davech stále vzpomínám jen na ony momenty v kůži delegáta - tehdy snad nekonečné - a na onu změť dvou set vyjednávajících studentů. Bylo to vzrušující, chaotické, okouzlující a zároveň nesmírně náročné. Výsledek však stál za to. A naše úspěchy? Ty jsou pro mě pouze třešničkou na dortu již tak neocenitelných zkušeností, které nám konference darovala,“ uvedl David Trněný.  

Mezinárodní konference, která simuluje reálné jednání Organizace spojených národů, se vybraní studenti z katedry politologie a evropských studií FF UP účastní pravidelně už řadu let.

„Předešlé roky v New Yorku byli vždy ve společné delegaci se studenty z americké Valdosta State University. Na konferenci v Erfurtu však byla delegace tvořená pouze studenty katedry politologie a evropských studií FF UP. Konference trvá pět dní a studenti vždy obhajují tu zemi, kterou jim určí pořadatelé. Letos zastupovali zájmy Gruzie,“ dodala Barbora Boráková z katedry politologie a evropských studií FF UP, která studenty doprovázela.

Posluchači, kteří Univerzitu Palackého na této prestižní konferenci doposud reprezentovali, se pravidelně rekrutovali z kurzu National Model UN na katedře politologie a evropských studií.

„Kritérií k výběru k účasti na této konferenci je hodně. Přihlížíme například ke schopnosti učit se novým věcem, schopnosti komunikovat, propagovat své zájmy či argumentovat. Důležité jsou pro nás i studijní výsledky a celkové působení na katedře,“ doplnila Petra Bezděková, doktorandka katedry politologie a evropských studií FF UP, která má několikaleté zkušenosti s organizací mezinárodních konferencí NMUN v New Yorku a kurz na uvedené katedře společně s Barborou Borákovou vyučuje. 

Podle Markéty Žídkové, odborné asistentky katedry politologie a evropských studií FF UP, jež byla šest let členkou dozorčí rady NCCA, organizace zaštiťující mimo jiné konference NMUN, je Univerzita Palackého jedinou českou univerzitou, která se tohoto prestižního mítinku pravidelně účastní a je také jedinou vysokou školou, která Národní model OSN prostřednictvím kurzu i vyučuje.

„Moc nás mrzí, že sehnat finance na tuto aktivitu kombinující mezinárodní vztahy a diplomacii je extrémně složité. Z tohoto důvodu i přes veškeré naše úspěchy nemůžeme v tomto roce na jaře jet reprezentovat naši fakultu a univerzitu do New Yorku. Nepřestáváme však doufat, že se finanční situace v budoucnu zlepší, protože máme na těchto mezinárodních soutěžích skvělé jméno,“ řekla Markéta Žídková, podle níž se studenti s informacemi o OSN setkávají už v prvním ročníku, v Úvodu do mezinárodních vztahů. Později se mohou přihlásit do výběrového kurzu.

Model NMUN je jedna z globálních simulací reálného jednání Organizace spojených národů. Pravidelně se koná v New Yorku a Washingtonu. S tradicí evropského Modelu OSN začali pořadatelé v roce 2010 (letos se konala v Erfurtu), tehdy poprvé se i konference uskutečnila v Olomouci.

Vědci z přírodovědecké fakulty popsali důležitou součást složitého mechanismu, pomocí kterého rostliny řídí růst kořenových vlásků. Tato drobná a početná zakončení kořenového systému hrají v životě rostlin důležitou roli při čerpání vody a živin z půdy. Získané poznatky budou moci být spolu s novou metodou šetrného mikroskopického zkoumání kořenových vlásků, kterou olomoučtí vědci pod vedením Miroslava Ovečky a Jozefa Šamaje úspěšně otestovali, využity při pěstování zemědělských plodin.

Výsledky bádání zaměřeného na kořenové vlásky byly publikovány ve třech samostatných publikacích v prestižních časopisech Plant Physiology a Journal of Experimental Botany. Všechny tři vědecké články byly zároveň vyzdviženy na obálkách těchto časopisů.

Rostliny jsou ukotveny v půdě pomocí kořenů, které jsou pro jejich růst, vývoj a prosperitu nepostrádatelné. Kvalitu kořenového systému dotváří kořenové vlášení složené z kořenových vlásků reprezentujících tubulární výrostky individuálních buněk epidermy kořene, takzvaných trichoblastů. Jedná se o významný model ve vývojové a buněčné biologii rostlin, na kterém vědci intenzivně studují polaritu rostlinných buněk a její regulační mechanizmy. 

Za polární růst kořenových vlásků, který se odehrává pouze na jejich vrcholu, zodpovídá řada faktorů. „Mnoho z nich ale stále neznáme. Víme, že významnou roli sehrávají proteiny ukotvené do plazmatické membrány. Otázkou ovšem zůstává, jak kořenové vlásky dosahují a udržují jejich asymetrickou akumulaci právě v rostoucí špičce,“ uvedl Miroslav Ovečka z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty UP, který spolu s Jozefem Šamajem stojí v čele skupiny vědců zkoumajících děje uvnitř kořenových vlásků.

Na problematiku růstu kořenových vlásků byla proto zaměřena nedávno publikovaná studie z laboratoře olomouckých vědců. Odborníci zjistili, že vrcholová část kořenového vlásku včetně plazmatické membrány se kvůli růstu neustále posouvá laterálně mimo apex. K pochopení mechanizmu prostorové a časové regulace vrcholového růstu kořenových vlásků bylo proto podle Ovečky důležité objasnit, jak je optimální koncentrace a precizní lokalizace membránových proteinů v rostoucí špičce udržována. „To se týká i mechanizmu polarizované dopravy a zabudovávání těchto proteinů do plazmatické membrány,“ podotkl Miroslav Ovečka.

Vědci z katedry biotechnologií pomocí modelového druhu, kterým byla rostlina huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), postupně prokázali, že v případě enzymu produkujícího reaktivní formy kyslíku do buněčné stěny je jeho optimální koncentrace ve špičce kořenového vlásku vytvářena prostřednictvím dynamického vezikulárního transportu pomocí váčků trans-Golgi sítě. Tento mechanizmus odborníci objevili díky využití pokročilé kvalitativní a kvantitativní „light-sheet“ a superrozlišovací mikroskopie.

Ve druhé publikované studii vědci z katedry biotechnologií prokázali nejen základní roli reaktivních forem kyslíku v regulačním mechanizmu vrcholového růstu kořenových vlásků, ale odborné veřejnosti představili také efektivní a lehce aplikovatelné postupy pro jejich značení a detailní mikroskopickou lokalizaci. „Reaktivní formy kyslíku jsou malé molekuly, které, jak vyplývá z jejich názvu, jsou vysoce reaktivní. V buňce se uplatňují pozitivně jako signální molekuly u různých vývojových procesů, ovšem ve stresových situacích jejich nadměrná produkce vede k poškozování buněčných struktur,“ uvedl Miroslav Ovečka.

Rostlinná buňka proto musí mít molekuly reaktivních forem kyslíku pod kontrolou. Avšak kvůli jejich fyzikálním a chemickým vlastnostem byla dosud možnost detailní vizualizace reaktivních forem kyslíku v živých rostoucích buňkách obtížně dosažitelná. „Nám se u Arabidopsis thaliana podařilo vypracovat metody precizní subcelulární lokalizace molekul reaktivních forem kyslíku s rozlišením na úrovni individuálních buněčných organel v kořenových vláscích, avšak při zachování optimálních fyziologických podmínek k jejich nerušenému růstu. Tato nová atraktivní metoda umožňuje vysoké rozlišení při zachování všech dynamických procesů potřebných k vrcholovému růstu,“ upozornil Miroslav Ovečka.

Podle Jozefa Šamaje nové poznatky olomouckých vědců otevřely cestu k detailnímu studiu živých kořenových vlásků při nejvyšším možném prostorovém a časovém rozlišení pomocí nejmodernějších mikroskopických metod. „Využili jsme to při studiu modelové rostliny huseníčku, ovšem naší ambicí bylo přenést a úspěšně aplikovat získané know-how na zemědělské plodiny,“ podotkl Jozef Šamaj.

Vědci svoji pozornost dlouhodobě upírají na vojtěšku a ječmen. Především u vojtěšky mají kořenové vlásky nezastupitelnou roli při zakládání symbiotického vztahu mezi touto rostlinou a prospěšnými půdními bakteriemi rodu Rhizobium, který vede k asimilaci vzdušného dusíku v kořenových hlízkách. „Naše studie prokázala, že na tomto procesu se významně podílí mitogenem aktivovaná protein kináza SIMK. Tato kináza sehrává významnou signální roli, především při brzkém rozpoznání prospěšných bakterií a jejich internalizaci do kořenových vlásků,“ doplnil Miroslav Ovečka.

Výsledky badatelů významně doplnily aktuálně platný model iniciace symbiotické interakce mezi luštěninami a půdními bakteriemi Rhizobium. „Pochopení tohoto procesu může mít bezesporu obrovský zemědělský a biotechnologický aplikační potenciál,“ dodal Jozef Šamaj.

Výzkum byl podpořen grantem GAČR, GA19-18675S „Objasnění rolí aktinu, NADPH oxidázy a strukturních sterolů ve vrcholovém růstu kořenových vlásků pomocí pokročilé mikroskopie a proteomiky“, řešeného v období 2019–2023.

Sní vaše dítě o tom, že se jednou stane vědcem, nebo ho spíš baví vyrábět nejrůznější „zlepšovátka“, skládat stavebnice nebo snad roboty? Toulají se vaše ratolesti v myšlenkách vesmírem, rády si povídají o planetách nebo je ještě raději malují? Anebo je baví historie a zajímá je, co se dělo v minulosti? Pokud ano, udělejte jim radost a přihlaste je do vědeckých kroužků Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

V nabídce science centra na 2. pololetí 2023/2024 je deset tematických kroužků. Děti se podívají do přírodovědné laboratoře, kde vyzkouší jednoduché pokusy a zábavnou formou objeví principy přírodních dějů. Kromě chemických pokusů poznají také technologické novinky a navštíví mimo jiné moderní učebnu v centru Envelopa Hub, kde se blíže seznámí například s 3D tiskem.

„Naše kroužky jsou pro děti jedinečnou příležitostí bádat, objevovat svět kolem nás nebo třeba daleký vesmír v planetáriu. To vše hravou, kreativní formou a za pomoci moderních technologií. Děti objeví kouzlo přírodních věd a zároveň rozvinou svoji kreativitu. V bohaté nabídce máme různě zaměřené kroužky pro věkové skupiny od 5 let po 8. třídu ZŠ. Nově využíváme i učebnu UP_Lab, která nám poskytuje nové technické možnosti,“ řekla Klára Češíková, koordinátorka kroužků v Pevnosti poznání.

Registrace bude spuštěna 10. ledna 2024 v 9:00 na webových stránkách Pevnosti poznání. Děti čeká celkem 14 lekcí v týdnu od 13. února do konce května 2024.

Nomen omen – jméno znamením. Jestli u někoho tento latinský výraz platí, pak je to Eliška Vodáková. Studentka doktorského programu Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury UP závodně plave, také plavání učí, a jak sama říká, když ji něco štve, jde do vody, kde uklidní hlavu. A co víc, v rámci doktorátu zkoumá vliv vodní terapie na hrubou motoriku a spasticitu u dětí s tělesným postižením. Ráda by přispěla k rozšíření povědomí o technikách a možnostech této terapie v Česku. Její výzkum podpořil Nadační fond UP.

Blahodárné účinky vody na lidský organismus jsou známy odnepaměti. Pobytu ve vodě se přitom dá využít nejen k relaxaci, ale také k rehabilitaci. Eliška Vodáková se s vodní terapií coby formou rehabilitace seznámila, když jako instruktorka plavání hledala pro všechny vhodné aktivity, například pro děti s kvadruplegií. Po absolvování mezinárodního kurzu s praktickými částmi na Maltě či v Irsku se stala vodní terapeutkou.

„Terapie ve vodním prostředí využívá fyzikálních zákonů a vlastností vody. Díky vztlaku je pohyb pro člověka snazší než na suchu, méně zatěžuje klouby, pozitivně působí také vyšší teplota vody, která pomáhá snížit spasticitu a uvolnit svaly. Existuje několik metod vodní terapie zohledňujících různé diagnózy, základním principem vždy je, že se cvičitel věnuje jedinému klien­tu. Terapie s dětmi má charakter hry, využívá se spousty hraček i dalších různorodých pomůcek,“ přibližuje.

Během svého výzkumu sleduje změny v hrubé motorice dětí s tělesným postižením ve věku 6–7 let, se kterými ve vodě cvičí po dobu tří měsíců. „Předpokladem je, že pokud se dítě během té doby zlepší při otáčení ve vodě, kde je pro něj cvičení jednodušší, zlepší se i při pohybu na suchu. Cílem je zpracovat deset případových studií, není ale snadné děti pro výzkum najít,“ dodává Eliška Vodáková s tím, že podle zahraničních studií se děti s mozkovou obrnou mohou motoricky nejvíce rozvinout právě do 7 let věku. Vhodné podmínky pro cvičení našla na bazénech v Bohuňovicích, Přerově a v Aplikačním centru BALUO FTK UP.

Výzkum zaměřený na vodní terapii zaujal i členy Správní rady Nadačního fondu UP, který letos podpořil práci devíti studentů UP. „Bez podpory fondu bych nemohla výzkum uskutečnit. Z poskytnutých prostředků můžu platit pronájmy bazénů a odměnit fyzioterapeuty, kteří mi pomáhají. A také jsem se mohla zúčastnit konference ve Skotsku, kde jsem představila průběžné výsledky výzkumu.“

Myšlenka Nadačního fondu UP se doktorandce líbí. „Je to pro nás studenty možnost, jak dosáhnout svých cílů, zároveň svoji práci zviditelnit. Skvělá je i podpora ve formě příležitostí dalšího vzdělávání a osobnostního rozvoje,“ uzavírá Eliška Vodáková, která s osobami se zdravotním postižením či znevýhodněním pracuje i mimo vodu – jednak jako konzultantka aplikovaných pohybových aktivit pro žáky v Olomouckém kraji a jednak jako koordinátorka zapisovatelského servisu Centra podpory studentů se specifickými potřebami UP.

Tento text původně vyšel v tištěném magazínu Žurnál, jehož elektronickou podobu najdete zde.