Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Díky vítězství v národním kole soutěže v prezentaci vědy Falling Walls Lab se fyzikální chemička Veronika Šedajová z CATRIN UP zúčastnila na počátku listopadu i globálního finále v Berlíně. Celkem sto finalistů soutěžilo o titul Science Breakthrough of the Year v kategorii Emerging Talents. Celosvětové a mezioborové klání dává studentům a začínajícím vědcům možnost představit své inovativní myšlenky během pouhých tří minut.

Účastníci prezentovali svůj výzkum a navrhovaná řešení odborné porotě složené ze zástupců akademické sféry, průmyslu a veřejného sektoru.

Veroniko, co jsi na soutěži v Berlíně prezentovala?

Prezentovala jsem náš materiál – dusíkem dopovaný grafen pro využití v superkondenzátorech. Zaměřila jsem se na možné využití superkondenzátoru s naším materiálem v kardiostimulátorech nové generace a vysvětlila jsem, jaké výhody by to přineslo. Zmínila jsem, že výzkum již pokročil z laboratoře směrem do praxe v rámci projektu Trans2DChem a založili jsme spin-out společnost Atomiver, kde jsme již schopni vyrábět materiál ve větším množství.

V čem to pro tebe, jako zkušenou popularizátorku vědy, bylo jiné?

Velmi specifická byla forma s velmi omezeným časem. Měli jsme na prezentaci dva slajdy a tři minuty, které jsme nesměli překročit. Takže jsme všichni byli dost pod tlakem z toho, zda to stihneme. Prezentovali jsme před porotou se zástupci celé řady vědních disciplín, proto jsem se musela zamýšlet i nad tím, aby informace byly srozumitelné pro všechny, nejen kolegy z oboru. Důležité bylo prokázat, že výzkum je průlomový, a přiblížit jeho přínosy pro společnost.

Co nervozita? Přece jen šlo o globální finále v konkurenci stovky mladých vědců.

Vzhledem k významu akce i její velikosti jsem byla nervózní, ale současně musím říct, že na tuto soutěž jsem se připravovala jako na žádnou jinou. Text jsem se učila slovo od slova, abych se vešla do časového limitu. Neskutečnou pomoc mi poskytl kolega Martin Pykal, který mi vytvořil vizualizace toho, co jsem chtěla prezentovat. Měla jsem i podporu ze strany popularizátorky vědy Venduly Lužné z UP, od komunity kolem nadačního fondu Žárovky a nesmírně užitečná byla možnost pobavit se s českými finalisty z minulých let, od nichž jsem dostala řadu doporučení. A moc děkuji Barboře Boušové z české pobočky DAAD: German Academic Exchange Service, která se mnou do Berlína jela, za podporu a fandění.

Jak sis užila prezentace ostatních finalistů?

Bylo velice přínosné sledovat, jaké problémy řeší výzkumníci v různých zemích z celého světa. I z následných debat jsem zjistila, jaké zázemí mají či nemají kolegové například v Africe či Jižní Americe či jak spolupracují se zahraničím. Člověku to otevře oči a získá nadhled. Rozhodně mi akce rozšířila obzory a mám v plánu si prezentace v klidu poslechnout znovu, protože ne všechny jsem byla schopna vnímat. Jak vyplynulo z následných setkání s ostatními finalisty, já jsem byla poměrně rozeznatelná díky svým pomůckám. Měla jsem superkondenzátor, který vozím všude sebou, a velkou láhev s grafenem.

Prezentace se konaly během jednoho dne, ale měla jsi spolu s ostatními možnost zúčastnit se celého Science summit. Co ti to přineslo?

Měli jsme velmi náročný program, během nějž jsme navštívili univerzitní pracoviště a laboratoře Max Planck Institute. Víkend byl věnovaný networkingu. Mohli jsme jít na jakékoliv přednášky a připraveny byly i networkingové sekce se zástupci velkých průmyslových hráčů.  Člověk se mohl pobavit se zástupci různých odvětví, ale současně mohl najít i někoho, s kým bude třeba v budoucnu spolupracovat. Nás finalisty hodně lidí oslovovalo, takže to bylo určitě velmi užitečné. Setkala jsem se i se zástupci české ambasády v Berlíně a popsala výzkum panu velvyslanci.

Zůstává popularizace vědy něčím, čemu se vedle úkolů ve výzkumu i ve firmě chceš dál věnovat? Byla soutěž novým impulsem?

Popularizace vědy mě vždy bavila a do jisté míry mi pomáhá posouvat vlastní hranice. Jsem poměrně „stresař“ a podobná vystoupení mě učí uklidnit se a prezentovat vědu i někomu, kdo není odborník. Rady, které jsme v Berlíně dostali, se určitě budou hodit i do budoucna, ať už při prezentování vědeckých výsledků, nebo v rámci firmy. Popularizaci považuji stále za důležitou, ale speciální plány nemám. Nechávám to plynout, uvidíme.

Rektor UP Michael Kohajda se zúčastnil setkání rektorů univerzit zapojených do sítě Aurora, které se konalo 13.–14. listopadu v Bruselu. Během jednání se setkal také s evropskou komisařkou pro startupy, výzkum a inovace Ekaterinou Zacharievovou.

Klíčovým bodem programu byla právě diskuze s komisařkou Zacharievovou, během níž rektoři univerzit Aurory vyjádřili jednoznačnou podporu její snaze posilovat postavení žen ve vědě. Ocenili také její úsilí o zjednodušení, zpřehlednění a zrychlení procesů při čerpání evropského financování.

„Příležitost setkat se osobně byla pro nás velmi důležitá, a to jak vzájemně s ostatními rektory aliance Aurora, tak s komisařkou Zacharievovou. Měli jsme jedinečnou možnost diskutovat přímo s partnery o budoucím financování evropských univerzitních aliancí i o vývoji evropského vysokého školství obecně,“ ocenil Michael Kohajda možnost přímé výměny názorů na evropské úrovni.

Dvoudenní program zahrnoval také zasedání Aurora General Council a sérii tematických bloků, které propojily vedení aliance Aurora s významnými osobnostmi evropského vysokoškolského prostoru. Jedním z vrcholů byla panelová diskuze, v níž vystoupili Olga Wessels (FOREU4ALL), Emmanuelle Gardan (Coimbra Group) a Thomas Estermann (European University Association). Řečníci nabídli své pohledy na budoucí potenciál evropských univerzit, mimo jiné s odkazem na nedávno zveřejněný dokument FOREU4ALL European Universities Alliances: Beating Heart of Europe’s Future.

Jednání v Bruselu ukázala, že ačkoli se názory na další fázi vývoje mohou lišit, obecně panuje shoda, že evropské univerzitní aliance budou i nadále hrát zásadní roli v podobě evropského vysokoškolského prostoru.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských univerzit včetně UP, které dohromady mají přes 260 000 studentů. Společně chtějí posunout evropské vysoké školství dál a fungovat jako jeden velký kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Příspěvky věnující se mezigeneračním tématům, ale i přednášky a debaty z příbuzných oblastí nabídne šestnáctý ročník PhD Existence: Česko-slovenské psychologické konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Tentokrát s podtitulem Střet generací. Organizátoři akce zvou akademickou, odbornou, ale i širší veřejnost.

V Uměleckém centru Univerzity Palackého se uskuteční dvoudenní konference PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. S podtitulem Střet zájmů přivítá několik odborníků, jejichž prostřednictvím se očekávají zajímavé přednášky, inspirativní debaty i workshopy. Konference, které se zúčastní domácí i zahraniční odborníci psychologie i příbuzných oborů, mladí vědci, studenti i návštěvníci z řad odborné veřejnosti, nabídne příležitost k vzájemné diskuzi.

„Každá generace mluví svým vlastním jazykem, vzhlíží k jiným vzorům a za samozřejmé považuje to, co pro jinou bylo revoluční novinkou. Ať už jde o pohled na práci, technologie nebo mezilidské vztahy, zdá se, že stojíme na různých březích řeky, přes kterou se jen obtížně staví mosty. Tento střet perspektiv může vést k nedorozuměním a pocitu nepochopení, ale zároveň je motorem pokroku a zdrojem nečekané inspirace. Naše konference chce být právě takovým mostem. K debatě jsme do Olomouce pozvali například Terezu Faladovou z ministerstva vnitra, jež se věnuje systematické prevenci kriminality se zaměřením na aktuální hrozby v online prostředí. Určitě zajímavé bude poslechnout si i Barboru Kňažek Považanovou z naší katedry, která se ve svém výzkumu zaměřuje na psychologii morálky či na vliv internetu na lidi,“ uvedl Martin Dolejš, vedoucí katedry psychologie FF UP.

Dvoudenního setkání se zúčastní například i vysokoškolský pedagog Tomáš Mrhálek z Jihočeské univerzity, jenž se zaměřuje na metodologii výzkumu, psychometrii a oblasti interkulturní psychologie a neuropsychologie.

„V současnosti se podílí na výzkumech orientovaných na zkoumání psychického zdraví a pohody u studentské populace a na projektech zaměřených na dílčích procesy zpracování mediálních informací. Tomáš Mrhálek bude hovořit na téma Environmentální úzkost a prožívání klimatických změn. Klimatická krize se v současnosti stává nejen environmentálním, ale také psychologickým a sociálním problémem, jelikož významně ovlivňuje psychickou pohodu jednotlivců napříč generacemi,“ dodala adiktoložka a psycholožka Eva Aigelová. Zdůraznila přitom, že v posledních desetiletích roste snaha vědecké komunity zachytit psychické prožívání klimatických změn a vytvořit validní nástroje pro jeho měření.

Konference, jíž se zúčastní nejen doktorandi, ale i odborníci z praxe, nabídne možnost prezentovat výsledky vlastního bádání. Její účastníci se mohou těšit nejen na příspěvky zkoumající mezigenerační témata, ale tradičně i na pestrý výběr z dalších oblastí.

„Věříme, že v akademickém prostředí, kde se denně potkávají zkušení odborníci s novou generací vědců, je tento dialog naprosto klíčový. Registrace, ať už k aktivní nebo pasivní účasti, je stále otevřena. Budeme rádi, když se k nám se svými příspěvky připojí další účastníci. V obou případech je možné zapojit se i do komiksové soutěže na téma PhD existence,“ doplnila Eva Aigelová.  

PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy se uskuteční od 26. do 27. ledna 2026. Více o programu zde. Více o soutěži zde.

Nejlepším projektem třetího ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví se stal ten, který na základě senzorických dat z Olomouce dokáže identifikovat negativní vlivy působící na silniční komunikace a předpovědět tak jejich budoucí poškození. Autorem vítězného řešení je absolvent přírodovědecké fakulty Matyáš Černohous. Odborná porota ocenila zejména aktivní zapojení dat ze senzorické sítě města Olomouce a možnost jejich praktického využití například při plánování údržby městské infrastruktury.

Hackathon uspořádaly v závěru minulého týdne v Envelopa Hubu katedra geoinformatiky, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.

„Na hackathonu jsem řešil děravé a různě poškozené vozovky, což je téma, které se dlouhodobě dotýká nás všech. Vytvořil jsem proto aplikaci, která na základě tzv. živých dat, která jsou v Olomouci dostupná v pilotní fázi, dokáže predikovat a analyzovat úroveň poškození silnic,“ uvedl hlavní řešitel vítězného projektu Matyáš Černohous.

Další oceněné týmy

Druhé místo a zároveň cenu Univerzity Palackého získal tým CMM za projekt Amortizace vozovek, který se také zabýval predikcí stavu dopravní infrastruktury. Na třetí příčce se umístil tým YAAC s projektem TVARGL, jenž pomocí AI dotazování nad senzorickými daty poskytuje aktuální informace o počasí v Olomouci. Tým si rovněž odnesl cenu ICOK od Inovačního centra Olomouckého kraje za projekt s nejlepším business potenciálem. Cenu EnCLOD za nejlepší práci využívající senzorická data z Olomouce získaly týmy YAAC a Stack Tracer, které pracovaly s AI dotazováním nad daty z nové senzorové sítě města Olomouce.

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. Letošní ročník byl zaměřen na tematické oblasti doprava a klimatická změna. Do soutěže se zapojilo osm týmů a dva jednotlivci. Organizátoři rozdali ceny v hodnotě přes 200 tisíc korun a pomohou vybrané projekty dopracovat do finální podoby.

Hackathon poprvé součástí evropské iniciativy DigiEduHack

„Máme radost, že se účastníci dokázali s letošními výzvami velmi dobře vyrovnat. Ukázali, že otevřená data mohou být silným nástrojem, který pomáhá městu i kraji lépe plánovat, rozhodovat a reagovat na aktuální problémy. Kvalita výsledných projektů byla excelentní a potvrzuje, že podobné akce mají skutečný přínos,“ uvedl hlavní organizátor Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Letošní hackathon, který během tří dnů spojil technické dovednosti účastníků, kreativitu i práci s daty, se vůbec poprvé stal součástí evropské iniciativy DigiEduHack. Soutěžní týmy díky tomu mohou své projekty představit na evropském finále v Bruselu.

Na Pedagogické fakultě UP se uskutečnil týdenní workshop zaměřený na rozvoj sociálně emočních kompetencí v konfliktních situacích, tedy situacích, jež jsou klíčové pro profesní růst a efektivní pedagogickou praxi. Kurz vedly odbornice z centra HaLev izraelské Bar-Ilan University. 

Workshop s názvem Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích zorganizovala katedra českého jazyka a literatury PdF UP, která úzce spolupracuje s izraelskou Bar-Ilan University v Ramat Ganu.

„Cílem našeho kurzu bylo podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace. Organizovali jsme ho už podruhé. I letos jsme se v něm věnovali praktickým dovednostem, například aktivnímu naslouchání a empatii,“ uvedl za organizaci workshopu Milan Mašát z katedry českého jazyka a literatury PdF UP.

Frekventanti workshopu podle něj vstupovali do různých situací a sehrávali v nich dané role, s nimiž se ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou setkat.

„Přestože je kurz určen také pedagogům, letos se v něm učili pouze studentky a studenti. Na základě uměle vytvořených situací si tak pod vedením izraelských odbornic nacvičovali potřebné kompetence, například změnu postoje od obviňování ke zvídavosti, aktivní naslouchání, kladení otevřených otázek, neverbální vnímání či například budování důvěry. Zážitkové učení, tedy učení založené na simulacích, je ve vysoce stresujících profesích populární. Vzdělávání mezi takové profese patří,“ dodal Milan Mašát.  

Workshopy, které vedou Nariman Loulou a Rachel Kav-Rockban z Bar-Ilan University v Ramat-Ganu, se vždy konají v malých skupinách. Na PdF UP se v něm učilo deset studujících, po každé simulaci pak profesionální facilitátoři vedli skupinu prostřednictvím procesu debriefingu a reflexivního dotazování ke zpětné vazbě. Cílem workshopů je podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace, a praktických dovedností, jako je aktivní naslouchání a empatie. Tyto dovednosti podporují pohodu učitelů a pomáhají jim učit své studenty sociálnímu a emocionálnímu učení.

Workshop Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích je částečně financován z projektu ERASMUS+ výzva KA171.

HaLev, Center for Simulation in Education, Faculty of Eucation Bar-Ilan Uninversity vyvinulo první vzdělávací program založený na simulaci ve vzdělávání učitelů v Izraeli. Uvedené centrum je lídrem v oblasti navrhování metodik, které jsou založeny na výzkumu a které poskytují komplexní programy a workshopy napříč fázemi školení učitelů a profesního rozvoje. HaLev je předním školicím střediskem svého druhu na světě a uskutečnilo už více než 2 500 workshopů a vyškolilo více než 20 000 účastníků z Izraele i ze zahraničí. Simulační scénáře představují běžné konfliktní situace a jsou přizpůsobeny potřebám účastníků.