Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Univerzita Palackého se zaměřuje na zvýšení bezpečnosti zaměstnanců a studentů. Jedním z aktuálních kroků, které nyní UP realizuje, jsou speciální školení zaměstnanců, na kterých se dozvídají, jak vyhodnocovat rizika a jak se chovat v krizových situacích.

Sérii vzdělávacích školení připravilo Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. „Události loňského roku nám důrazně připomněly, že i v naší zemi existuje riziko násilných útoků na místa, na nichž se shromažďuje velké množství osob. Aniž bychom chtěli vyvolávat nějakou paniku, považujeme za důležité, aby v dnešní složité době lidé uměli předcházet různým hrozbám, uměli správně vyhodnocovat rizika a věděli, jak se v případě nebezpečných situací zachovat. Neplatí to pouze pro čas strávený v práci, ale jsou to informace a poznatky, které jsou velmi užitečné v každodenním životě každého z nás,“ uvedl Vít Zouhar, prorektor pro studium Univerzity Palackého.

„Na podzim loňského roku jsme oslovili lektora Miloše Drdlu, který se dlouhodobě věnuje problematice bezpečnosti ve veřejně přístupných místech a který v této oblasti zahájil již v loňském roce proškolování zaměstnanců Knihovny UP. Na tento kurz pak v letošním roce navázala série deseti programů CŽV určených všem zaměstnancům UP, které jsou zaměřené na bezpečnost a její posílení v prostorách UP,“ poznamenala Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

A co tedy odborník radí? Slovo má Miloš Drdla.

Proč bychom měli i na univerzitě znát základní zásady bezpečnosti a ochrany?

Protože jsme vzájemně zodpovědní za bezpečnost školy, zaměstnanců, studentů a všech lidí, kteří s ní nějak souvisejí a pravidelně či nárazově se v jejich prostorách nacházejí. Bezpečnost je třeba vnímat jako běžnou součást našeho fungování.

Co je obecně dobré mít na paměti i v běžném životě? Poraďte pár základních pravidel.

Základním předpokladem je asi určitá míra respektu k hrozbám, které se nás týkají. Připustit si, že existují. Musíme mít alespoň základní představu, co a proč nás ohrožuje, na straně jedné a jednoduchý plán, jak se v dané situaci zachovat, na straně druhé. Velkou výhodou je osobní disciplína, zodpovědnost za vlastní chování a schopnost být obezřetný. No a pokud by se něco stalo, snažme si zachovat chladnou hlavu.

Čím je univerzita a ochrana jejích zaměstnanců a studentů specifická?

Univerzita a akademické prostředí obecně jsou velmi přívětivé a laskavé. Spousta lidí zde působících si nepřipustí možnost ohrožení. A právě v tom spočívá vysoká míra jejich zranitelnosti. Zcela jistě není nutné žít ve strachu, je však rozumné si připustit onu zranitelnost a být připraven i na ty stinné stránky.

Festival Jeden svět ve svém programu každoročně upozorňuje na desítky příběhů o lidských právech a jejich porušování na straně jedné, ale zároveň přináší i příklady statečných činů lidí kolem nás. Olomoucká část Jednoho světa od úterý 2. do soboty 6. dubna představí 27 celovečerních filmů během 45 odpoledních a večerních projekcí, které doprovodí řada besed. Část festivalu se odehraje i na UP, jejíž studenti tvoří i organizační tým.

Zahajovací ceremoniál pětadvacátého ročníku se uskuteční 2. dubna v 19 hodin v kině Metropol, kde proběhne projekce snímku Hranice Evropy od novinářky a dokumentaristky Apoleny Rychlíkové. Dokument sleduje novinářku Sašu Uhlovou, která se se skrytou kamerou vydává pracovat do zahraničí, kde pro své zaměstnavatele představuje levnou pracovní sílu. O dokumentu a její další práci dorazí do Metropolu debatovat hlavní protagonistka filmu.

Virtuální život, dospívání a ženy na Blízkém východě

Festival dále nabídne například snímek Venezuela: Země ztracených dětí režisérské dvojice Juan Camilo Cruz a Marc Wiese sledující dvě samoživitelky, které nepřestávají hledat způsoby, jak v rozvráceném státě sužovaném hladem, násilím a chudobou přežít. Na otázku, co jsou lidé ochotni postoupit, aby získali svobodu, podá možnou odpověď film Útěk z Utopie režisérky Madeleine Gavin. Ten sleduje uprchlíky, kteří se pokusili utéct z jednoho z nejutlačovanějších míst na planetě – Severní Koreje, a pastora pomáhajícího organizovat útěky ze sousední země.

Komunity rámují lidský život od nepaměti. Do jedné z nich pronikne snímek Virtuální ostrov, jehož tvůrci Guilhem Causse, Ekiem Barbier a Quentin L'Helgoualc'h se vydávají do hlubin světa počítačové hry DayZ, aby poznali hráčskou komunitu ve fiktivním postapokalyptickém prostředí.

Hledání svobody se bude věnovat snímek Já Kapitán od režiséra Mattea Garroneho o dvou dospívajících chlapcích, kteří se rozhodnou opustit senegalský Dakar a vydat se na cestu do Evropy. Film je zároveň nominovaný na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film.

Do oblasti Blízkého východu zavede návštěvníky a návštěvnice film Nilin sen o životě v rajské zahradě. V něm režisérka Niloufar Taghizadeh vypráví příběh o íránské matce, které se osobně dotkne tamní fenomén dočasných manželství a která bude muset bojovat o budoucnost své jediné dcery.

Jinou perspektivu právního systému přinese projekce filmu Psi jsou taky lidi. Ten zároveň poskytne provokativní úvahu o tom, jakým právem považujeme jiné živé bytosti za svůj majetek.

Kvíz o Havlovi a podcast, který přepisuje dějiny

Součástí festivalu je vždy i bohatý doprovodný program. Letos se mohou návštěvníci těšit na několik koncertů, besedy, živé nahrávání podcastu nebo na novinku, kterou je Kvíz Václava Havla. Ten proběhne večer ve středu 3. dubna.

Netradiční filmový zážitek také nabídne pásmo tří filmů ve virtuální realitě. V prostorách Pevnosti poznání si mohou diváci užít tři krátké filmy, které přiblíží problematiku proměny krajiny či představí příběh bývalého vojáka, který se po zásahu šrapnelem musel vyrovnat s tím, že po zbytek života uvidí nejasné světelné skvrny.

Během celého festivalu mohou zájemci také navštívit trojici lidskoprávních fotovýstav v ateliérech ASO a těšit se mohou také na středeční procházku Olomoucí a následnou debatu, která bude řešit vizuální smog.

Celý festival zakončí pánové Martin Groman a Michal Stehlík se svým podcastem Přepište dějiny. Podcast se zaměří na fenomén lidských práv v našich dějinách. K vidění i slyšení bude v sobotu od 20 hodin v nově otevřeném Centralu Muzea umění.

Jeden svět pro všechny

Stovky žáků základních i středních škol vyráží ze školních lavic na festivalová promítání v Olomouci. Pro první stupeň nabízí festival dvě pásma krátkých filmů, které se věnují kulturním rozdílům, životu s handicapem i rodinným vztahům a občanskému aktivismu. Pro starší žáky a žákyně základních škol, středoškoláky a středoškolačky je připravených pět delších dokumentárních snímků.

Festivaloví organizátoři myslí na všechny. Hned ve středu 3. dubna nabídne festival dvě speciální projekce – pro rodiny a pro seniorské diváky. Rodinné promítání se odehraje v prostorách Cyrilometodějské teologické fakulty UP, seniorské zase v kinosále Metropolu se zlevněným vstupným.

Vše o přehlídce Jeden svět Olomouc najdete zde.

Festival Jeden svět je už více než čtvrt století jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům. Dnes  je největším festivalem svého druhu na světě.  

Každoročně na něj přijíždějí desítky hostů z různých zemí světa – nejen filmových tvůrců a tvůrkyň, ale také protagonistů a protagonistek a obhájců a obhájkyň lidských práv. Diskuze s nimi jsou jedním z pilířů programu. Kromě Prahy se Jeden svět 2024 uskuteční ještě v dalších 47 městech po celé České republice.

Právnická fakulta se opět po roce stala spoluorganizátorem Mezinárodní konference obecních policií. Její osmý ročník přilákal na 250 hostů. Během dvou hlavních konferenčních dnů se diskutovalo o bezpečnosti ve veřejném prostoru, ale i rostoucí kriminalitě v kyberprostoru.

Podle pořadatelů žijeme v době krizí majících za následek rozkolísání tradičních hodnot a vyvolávajících růst napětí. „O to více vnímáme potřebu dialogu a podpory bezpečnosti ve veřejném prostoru. Mnohdy právě strážníci spolu se zástupci samospráv jsou těmi prvními a nejdůležitějšími mediátory ve společnosti,“ vysvětlil Daniel Bednařík, předseda správní rady společnosti FT Technologies, proč právě pro ně tato společnost organizuje konferenci s krátkým, a přesto výstižným mottem: Jsme v první linii. „Je to fráze, která je sice v různých souvislostech hojně skloňována, ale především dokonale vystihuje náročnou, obětavou a nesmírně důležitou práci strážníků,“ zdůraznil Daniel Bednařík. To je také jeden z důvodů, proč konferenci podporují a účastní se jí členové profesní organizace strážníků z České republiky, Slovenska a Polska. Významná je rovněž podpora ze strany českého a slovenského resortu vnitra, a v neposlední řadě rovněž policejních prezidií těchto zemí.

Účastníky sympozia, které se konalo 20.–22. března, přivítal Václav Stehlík, děkan právnické fakulty. „Chtěl bych vám popřát, aby připravený program, který je velmi pestrý, byl pro vás obohacující, abyste v rámci společenské části navázali cenná partnerství pro další spolupráci a aby se vám na univerzitní půdě líbilo,“ řekl Václav Stehlík. Propojení fakulty právě s touto konferencí podle něj není náhodné. „Jakožto partner hostíme toto setkání již několik let, a právě propojení práva a aplikační sféry je velmi cenné jak pro fakultu, tak, věřím, i pro organizátory a účastníky konference,“ uvedl děkan.

Do programu se letos vešly dvě desítky odborných přednášek. Tématem bylo například domácí násilí, bezdomovectví, rizikové chování dětí a mládeže, ochrana měkkých cílů, kriminalita environmentální či kybernetická. Převážnou část auditoria tvořili obecní a městští policisté. Spolu s nimi si konferenci nenechali ujít zástupci statní správy, samospráv, integrovaného záchranného systému a bezpečnostních sborů, exekutivy, akademické sféry a dalších subjektů a organizací, včetně neziskového sektoru a dobrovolnických aktivit.

Konference nebyla pouze uzavřeným setkáním bezpečnostní komunity, měla i důležitý přesah do veřejného prostoru v podobě doprovodných aktivit pro studenty i širokou veřejnost. Přímo před právnickou fakultou se například souběžně s konferencí uskutečnil nábor do registru dárců kostní dřeně.

Program na webu konference.

Global Evidence Summit (GES), prestižní vědecké globální sympozium, přivítá světové lídry v oblasti zdravotnických a společenskovědních oborů na podzim v Praze. V České republice se uvedené sympozium uskuteční se zapojením Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a jejího Centra pro vědecké důkazy ve vzdělávání a uměleckých terapiích – EduArt. Ve střední Evropě je tato významná akce organizována vůbec poprvé.  

V září poskytne Global Evidence Summit (GES) platformu pro diskuzi o naléhavých otázkách různých odvětví, například v souvislosti se zdravím, sociální spravedlností, životním prostředím, změnou klimatu a vzděláváním. Toto prestižní mezinárodní sympozium se uskuteční za účasti několika tisíců účastníků z celého světa. Konání GES v České republice je výsledkem soutěže, která se uskutečnila před čtyřmi lety v konkurenci zájemců různých zemí. Vstup do soutěže podpořila rovněž Pedagogická fakulta a její Centrum pro vědecké důkazy ve vzdělávání a uměleckých terapiích – EduArt, včetně rektora Univerzity Palackého Martina Procházky.

Global Evidence Summit pořádají tři česká vědecká centra se značným mezinárodním kreditem, Cochrane Česká republika, České JBI centrum excelence a Česká síť GRADE center. Všechna tato centra spadají pod Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky a pod Národní institut kvality a excelence zdravotnictví při MZ ČR. Vede je Miloslav Klugar, kromě jiného také senior člen Centra pro vědecké důkazy ve vzdělávání a uměleckých terapiích – EduArt Pedagogické fakulty UP.

„Zapojení Univerzity Palackého do přípravy GES tedy není náhodné. Na Pedagogické fakultě UP se problematice praxe založené na důkazech (evidence-based practice) začalo mluvit v roce 2019, kdy zde díky Janě Marečkové a s podporou současného děkana fakulty Vojtecha Regece vznikla pod záštitou mezinárodní výzkumné organizace JBI mentorská skupina. Tato skupina získala po roční intenzivní činnosti akreditaci u JBI na Fakultě veřejného zdraví Univerzity v Adelaide v Austrálii. Díky tomu mohlo být roku 2021 ve spolupráci s dřívějším proděkanem fakulty Stanislavem Štěpáníkem založeno Center for Evidence-Based Education and Arts Therapies: A JBI Affiliated Group na Pedagogické fakultě UP. Před třemi lety uvedené centrum získalo status účelového fakultního zařízení Pedagogické fakulty UP s názvem Centrum pro vědecké důkazy ve vzdělávání a v uměleckých terapiích (EduArt),“ uvedl jeho vedoucí Jiří Kantor.

EduArt dnes vědecky spolupracuje s mezinárodními společnostmi Campbell a GRADE, k nímž bude i brzy oficiálně připojeno. Cílem centra je podporovat rozvoj vzdělávací a sociální politiky na podkladě nejlepších vědeckých důkazů, včetně jejich implementace do praxe.

„Principy a postupy odborné práce našeho týmu se opírají o metodiky původně vyvinuté pro zdravotnictví (JBI a GRADE), které adaptujeme do oblasti školství. Pracovníci EduArt se soustředí na tvorbu výzkumných důkazů, přípravu doporučených postupů a na implementační projekty, jejichž smyslem je pozitivně ovlivnit nejen vzdělávací praxi, ale i národní vzdělávací politiku,“ dodal Jiří Kantor. Zdůraznil přitom, že nejsilnější vědecké důkazy jsou výsledkem výzkumných studií typu systematická review s meta-analýzou nebo meta-agregací dat z existujících studií, a to vždy ke konkrétnímu problému ve vzdělávání. Tyto studie nabízejí zásadní důkazy k postupům, jež mohou daný problém v praxi řešit.

„Odborníci EduArt vedou semináře v metodologických kurzech Pedagogické fakulty UP pro doktorandy, které jsou otevřeny i akademickým pracovníkům. Semináře jsou zaměřeny na metodologickou propedeutiku primárního i sekundárního výzkumu, jejichž absolvování umožňuje spolupráci s EduArt na výzkumných studiích a projektech disertačních nebo diplomových prací,“ doplnila Jana Marečková, zástupkyně vedoucího uvedeného centra.

Pro odborníky působící v praxi centrum připravuje doporučené pedagogické postupy, které nabízejí informace založené na vědeckých důkazech přehledným a srozumitelným způsobem. Postupy jejich tvorby respektují přísné metodické postupy pro přenos závěrů systematických review a je důležité, aby je připravoval panel odborníků složený z výzkumníků, specialistů v dané vzdělávací oblasti a možných uživatelů budoucího doporučení. Také i proto jsou doporučené postupy k šíření vědeckých důkazů mezi odborníky v praxi velmi účinným nástrojem.

"Aktuální panel se pod vedením EduArt věnuje doporučenému postupu na podporu studentů s poruchami autistického spektra (PAS) na vysokých školách. Zapojeni jsou odborníci z Centra pro podporu studentů se speciálními potřebami UP, odborníci z podobných center v celé České republice a studenti s PAS. Cílem doporučeného postupu je pomoci odborníkům při rozhodování, jaké intervence a typy podpory indikovat při vzdělávání uvedeného typu studentů,“ přiblížil vedoucí centra Jiří Kantor a doplnil:

„V rámci našeho centra usilujeme o vytvoření kontaktů na potenciální uživatele i tvůrce vzdělávací politiky, které prostřednictvím naší činnosti můžeme informovat o tom, co říkají vědecké důkazy ve vztahu k různým oblastem vzdělávací praxe a jak zlepšit vzdělávání v lokálním i národním kontextu,“ uzavřel Jiří Kantor, vedouci Centra pro vědecké důkazy ve vzdělávání a v uměleckých terapiích PdF UP.

Pro implementační projekty EduArt přejímá model a osvědčené metodiky výzkumné instituce JBI, ke které je centrum přidruženo. Tyto projekty spočívají v přímé spolupráci s konkrétním školským zařízením a jeho pracovníky a vedou k využití nových poznatků v běžné pedagogické praxi. Principiálně se jedná o monitorovanou změnu a o zajištění jejího udržení po ukončení implementačního projektu. Cílem je společně s týmem školy vytipovat oblast nebo oblasti pro potenciální změnu v běžně prováděných pedagogických postupech, a to za účelem zlepšení kvality a účinnosti vybrané pedagogické činnosti. V rámci takových projektů probíhá vstupní i závěrečný audit, jsou využívány manažerské postupy k překonání bariér a podobně.

Center for Evidence-Based Education and Arts Therapies vzniklo na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v roce 2020. Zaměřuje se na syntézu výzkumných důkazů v oblasti vzdělávání a uměleckých terapií a jejich implementaci do praxe. V lednu 2021 byl centru oficiálně udělen status centra afiliovaného k Joanna Briggs Institute (JBI). Center for Evidence-Based Education and Arts Therapies PdF UP je celosvětově prvním JBI centrem, které svou činnost primárně zaměřuje na problematiku vzdělávání. Jeho ambicí je v následujícím roce získat status JBI Centra Excelence.

JBI je mezinárodní výzkumná instituce se sítí přidružených pracovišť na všech kontinentech, které společně s institucemi Cochrane, GIN, GRADE a Campbell patří mezi vůdčí organizace v oblasti praxe založené na důkazech. Má centrálu na australské univerzitě v Adelaide. JBI poskytuje jedinečné a na vědeckých důkazech založené informace, vyvíjí softwary pro sekundární výzkum a nabízí vzdělávání, jehož cílem je zlepšit zdravotní praxi a výsledky ve zdravotnictví. V roce 2013 bylo přidružené pracoviště JBI založeno na FZV UP. Později bylo přemístěno na LF UP. Od roku 2019, již jako JBI centrum excelence, pokračovalo ve svém rozvoji pod vedením doktora Miroslava Klugara na LF MU. Nyní s názvem České JBI centrum excelence, je etablováno v národní struktuře Ministerstva zdravotnictví ČR a úzce spolupracuje s centrem EduArt na PdF UP, celosvětově prvním JBI centrem, jenž svou činnost primárně zaměřuje na problematiku vzdělávání. Evidence-based centrum PdF UP používá metodiky JBI a GRADE.

Centrum pro vědecké důkazy ve vzdělávání a v uměleckých terapiích EduArt oficiálně vzniklo roku 2022 na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Toto výzkumné centrum by mělo v budoucnosti plnit roli zastřešující instituce pro týmy, které získají akreditaci pod různými mezinárodními organizacemi. Aktuálně v rámci Centra EduArt existuje tým afiliovaný k organizaci JBI (prostřednictvím Center for Evidence-Based Education and Arts Therapies: A JBI Affiliated Group). Plánem je akreditace také vůči organizacím Campbell a GRADE, se kterými již nyní v rámci Centra EduArt probíhá intenzivní spolupráce. Aktivity Centra se zaměřují na syntézu výzkumných důkazů v oblasti vzdělávání a uměleckých terapií, na tvorbu doporučených postupů a na implementaci těch nejlepších dostupných důkazů do praxe.

Výzkumný tým studie HBSC z Univerzity Palackého ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky představil výsledky české části mezinárodní studie zaměřené na rizikové chování dětí ve věku 11–15 let. Mladí Češi dnes experimentují více s vapingem než s klasickými cigaretami. Opakované pití energetických nápojů vzrostlo u českých deváťáků z 16 na 22 % (chlapci), resp. ze 7 na 15 % (dívky).

Studie HBSC se premiérově zaměřila na elektronické cigarety, tedy tzv. vaping – inhalaci páry a látek v ní obsažených. Alternativu klasických cigaret vyzkoušelo 19 % dětí ve věku 11–15 let, což je více než v případě klasických cigaret (16 %). Pravidelně, tedy alespoň jednou týdně, vapuje každý desátý deváťák. Denně pak každý dvacátý. I v těchto případech je to více než u klasických cigaret.

Nejnovější data potvrzují vedle snižující se obliby kouření cigaret také pokles u užívání marihuany či konzumace alkoholických nápojů. „Zatímco v 90. letech absolvovali svůj první experiment s alkoholem téměř všichni 15letí (chlapci 98 % a dívky 97 % v roce 1998), dnes se mu více než čtvrtina deváťáků zcela vyhne. Pozitivní trend ale nemůže zastínit skutečnost, že jsou to stále vysoká čísla. Přestože by alkohol měl být do 18 let nedostupný, 73 % dětí ve věku 15 let má za sebou alespoň jednu zkušenost. A opakovaně se alkoholu napila více než polovina deváťáků,“ upozorňuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC, působící na Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Naopak na vzestupu je u školáků pití energetických nápojů. Mezi 15letými vzrostla mezi lety 2018 a 2022 opakovaná konzumace energetických nápojů z 16 na 22 % u chlapců, a dokonce ze 7 na 15 % u dívek. Obliba energetických nápojů je ale typická i pro další země zapojené do studie, mladí Češi patří v tomto ohledu mezi lehce podprůměrné konzumenty.

Studie si nově všímá i dalších látek, se kterými se dnes mladí lidé setkávají. Nikotinové sáčky, zahřívaný a žvýkací tabák či kratom aktuálně nepatří mezi populární substance, respektive jejich zastoupení je výrazně nižší, než je tomu u jiných látek. Produkty na bázi zahřívaného tabáku týdně užívá 1,6 % chlapců a 3,8 % dívek – podobně jako u e-cigaret jsou oblíbenější u dívek. V případě konzumace ostatních substancí dominují chlapci.

„Studie HBSC je cenným zdrojem informací o vývoji v životním stylu dětí. U dětí, podobně jako u mladistvých (studentů) a u mladých dospělých do 25 let věku, studie potvrzuje růst obliby alternativních nikotinových a tabákových výrobků, klesající míru konzumace alkoholu a pozdější věk první zkušenosti s jinými návykovými látkami,“ komentuje vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová nová data ze studie HBSC a dodává: „Rostoucí míra pití energetických nápojů, které pravidelně konzumují už děti na základních školách, je velmi znepokojující. I v Poslanecké sněmovně se nyní diskutují možnosti, jak dostupnost energetických nápojů regulovat, a to zejména ve vztahu k dětem a dospívajícím. V některých evropských zemích je již obdobná regulace zavedena.“

Podrobnější informace k aktuálnímu výzkumu jsou k dispozici na webu Zdravá generace?!.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí mladých lidí v Česku a dalších bezmála 50 zemích na celém světě; vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 českých školáků na 250 školách různého typu. Více na www.hbsc.cz nebo na Facebooku. 

Ve věku 52 let zemřel uznávaný olomoucký advokát, insolvenční správce, mediátor, rozhodce, hrdý absolvent a podporovatel Univerzity Palackého Kamil Andree. Osobnost, které v seznamu absolventů obnovené právnické fakulty, patří z mnoha důvodů pomyslná „jednička“.

Na fakultu nastoupil v roce 1991 do prvního ročníku obnovené fakulty a v roce 1996 promoval. Díky svému příjmení tehdy přebíral vysokoškolský diplom jako úplně první absolvent obnovené právnické fakulty.

Doktor Kamil Andree významně přispěl k šíření dobrého jména Univerzity Palackého, vždy se hrdě hlásil ke své alma mater a zajímal se o dění na univerzitní půdě. Patřil k podporovatelům Nadačního fondu UP. „Studium na Univerzitě Palackého mělo pro mou profesní dráhu zcela zásadní význam. Nejen, že je základním předpokladem pro výkon profese, ale i úrovní a vystupováním přednášejících mi poskytlo kvalitní základ do života. Jsem také člověk společenský, a tak i kontakty s úspěšnými spolužáky jsou věcí příjemnou i prospěšnou,“ řekl například pro Žurnál UP.

„Osobně mám zesnulého kolegu spojeného nejen s respektovanou erudicí, ale i s úsměvem a pozitivní energií, který se vždy hrdě hlásil ke své alma mater. Taková zůstane i má vzpomínka. Výrazně přispěl k šíření dobrého jména naší fakulty, univerzity, za což mu srdečně děkuji,“ řekl Václav Stehlík, děkan PF UP.

Úspěšný absolvent olomouckých práv, nadšený jachtař, skvělý hráč na kytaru, dronista, fanoušek malých pivovarů, chalupář, pejskař a otec rodiny – Kamil Andree – sepsal v roce 2021 u příležitosti 30. výročí obnovení PF UP krátkou vzpomínku na své studium. Přečíst si ji můžete ve fakultním zPRÁVOdaji (str. 5).

Děkujeme za vše, pane doktore.
Vděčná Právnická fakulta UP

Vedoucí katedry střihové skladby Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění Tomáš Doruška předal studentům a studentkám Univerzity Palackého ocenění za krátký film, který pod vedením Audiovizuální produkce UP natočili ke 450. výročí založení olomouckého vysokého učení. Nejvíce hlasů diváků získala část s názvem Odpoledne.

Jeden den univerzity očima studentů zachycený do 450 sekund. To je krátký film, který k loňskému výročí olomouckého vysokého učení natočily tři studentské týmy UP. O tom, kdo univerzitu zachytil nejlépe, rozhodli diváci hlasováním.

„Ocenění vnímám jako velkou odměnu za práci, jíž jsem se věnovala od loňského dubna. Byl to čas, který doprovázelo i hodně nervů. Dnes mám však z výsledku radost. Hodně jsem se toho naučila, nejen díky Tomáši Doruškovi z FAMU, který celý projekt zaštítil a který nám dal řadů podnětů, ale i díky Martinovi Müllerovi z AVP UP, u něhož jsem absolvovala řadu konzultací,“ uvedla členka vítězného studentského štábu z cyrilometodějské teologické fakulty Edita Vahalíková. První místo za část filmu s názvem Odpoledne získala společně se Štěpánem Zvoníčkem, Innou Isaevou a Barborou Hájkovou poté, co v soutěži posbírali 441 diváckých hlasů.

Se 114 hlasy získal druhé místo studentský tým z filozofické fakulty se svou částí nazvanou Ráno, třetí místo za část nazvanou Večer pak s 33 hlasy obsadil studentský štáb z pedagogické fakulty. Více jsme o soutěži psali zde.

Den na UP

1. místo: tvůrčí tým CMTF – Štěpán Zvoníček, Edita Vahalíková, Inna Isaeva, Barbora Hájková

2. místo: tvůrčí tým FF – Matyáš Erban, Adam Niezgoda, Alžběta Fahrnerová, Mikuláš Kostkan

3. místo: tvůrčí tým PdF – Kateřina Holbová, Iveta Kamernčáková, Filip Staněk

Festivalové jaro ve městě obohatí od 6. do 8. května také tradiční Olomoucký majáles Univerzity Palackého. Ten nabídne nejen hudební, filmový a divadelní program, ale také největší přehlídku studentských a neziskových organizací, soutěže a workshopy a další doprovodný program pro všechny. To vše s podtitulem Bez hranic při příležitosti dvacátého výročí vstupu Česka do Evropské unie.

„V pondělí 6. května obsadí majáles prostory konviktu, kde se mohou návštěvníci těšit na otevřené výtvarné ateliéry a workshopy, výstavu, swingovou tančírnu, slam poetry, divadelní představení, oblíbenou improshow v podání O.LI.V.Y. nebo besedu s písničkářem Michalem Horákem. V legendárním šapitó dojde ale i na vyhlášení výsledků univerzitní literární soutěže a afterparty,“ láká hned na úvod koordinátor akce Ondřej Martínek, vedoucí univerzitního oddělení marketingu. Návštěvníci konviktu nebudou ochuzeni ani o buskery nebo cimbálovku. Fandy cestování jistě potěší i série cestovatelských přednášek v divadelním sále.

Mimo to se v pondělí v Jazz Tibet Clubu odehraje speciální majálesový díl Hospodského kvízu na téma Bez hranic a UPoint bude hostit další besedu z cyklu Pointa, tentokrát na téma Evropy a evropských voleb.

O den později se program přesune na nádvoří Zbrojnice, Biskupské náměstí a ve spojení s městem i na náměstí Republiky a do Mariánské ulice, kde si univerzita a město připomenou 20 let od vstupu Česka do Evropské unie. Zatímco náměstí Republiky bude patřit především olomouckým středním školám a prezentacím členských zemí, Biskupské náměstí a Mariánskou ulici zaplní bezmála sedmdesát stánků studentských spolků, neziskových organizací a univerzitních pracovišť, které nabídnou návštěvníkům nejen informace o své činnosti, ale také tematické workshopy a soutěže. „Malí i velcí návštěvníci je budou moci obcházet s majálesovým pasem a po splnění daného úkolu do něj získat razítka a soutěžit tak o hodnotné ceny,“ dodává Martínek. Program v ulicích doplní workshopy pole dance, žonglování, šátkové akrobacie, šermu nebo čajovna pod širým nebem. Na své si přijdou i milovníci pouličního umění, které zabaví více než deset buskerů.

O hlavní hudební program na nádvoří Zbrojnice se postará Barbora Poláková či Pam Rabbit, obě nominované na Anděla v kategorii zpěvačka roku, písničkář Michal Horák či slovenské DJ duo Malalata. „Na pódiu se objeví i univerzitní MedicBand nebo česká kapela Celest & Charles se smrští funky a disca. Připravujeme ale také light nebo akrobatickou show a samozřejmě korunovaci letošního krále či královny majálesu,“ upřesňuje Martínek. Přízemí knihovny bude patřit handmade zóně, výstavě či tatérům, chutě zasytí stánky lokálních podniků a o potěchu duše se postará swap knihovna a výstavy.

Třetí den se majáles posune o pár stovek metrů dál do areálu Letního kina Olomouc, kde dojde na menší koncerty místních kapel, workshopy a filmovou projekci. „Letňák patří neodmyslitelně ke studentskému životu, a proto jsme se rozhodli spojit síly s univerzitou pod hlavičkou majálesu a zahájit tak letní sezonu v areálu,“ dodává produkční letního kina Radka Rennerová.

Olomoucký majáles UP je od roku 2009 organizován univerzitou jako jeden z posledních tradičních studentských majálesů. Za jeho organizací stojí oddělení marketingu a dvě desítky studentek a studentů napříč fakultami, pro něž jde o jedinečnou příležitost, jak získat praktické dovednosti z organizace velké kulturní akce. Více na www.olomouckymajales.cz.

Kampaň Daruj život dorazí do Olomouce. Ve čtvrtek 21. března vyroste přímo před právnickou fakultou stánek pro nábor do Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM. Do registru vstupují dárci anonymně a pod čárovým kódem. Akce je součástí Mezinárodní konference obecních policií, kterou právnická fakulta spoluorganizuje.

Myšlenkou spojit kampaň Daruj život s konferencí a příležitostí oslovit studenty je nadšený i samotný registr. „Tato nabídka spolupráce nás potěšila a slibujeme si od ní, že se náš registr rozroste o další potenciální dárce. Spojení s velkou mezinárodní konferencí, a navíc v univerzitním prostředí, kde je spousta mladých a zdravých lidí, nám nabízí velkou příležitost seznámit je s naší činností. Společně můžeme lidem, kteří nemají tolik štěstí jako my, jsou nemocní, dát naději v podobě transplantace kostní dřeně,“ podotkla Barbora Brunclíková z Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM, který takto pomáhá od svého vzniku v roce 1991.

Dodala, že během uplynulých let se transplantace kostní dřeně již stala standardním léčebným postupem, který zachraňuje stále více nemocných. „Tyto transplantace by však nebylo možné uskutečnit bez obětavosti dárců, kteří jsou ochotni nezištně pomoci těžce nemocnému člověku kdekoliv na světě,“ zdůraznila Brunclíková.

Samotný nábor potenciální dárců na místě budou provádět proškolení dobrovolníci spolku Alma mater. „Nejdříve si s dárcem povídáme o podmínkách vstupu do registru a jeho zdravotním stavu. Potom vyplní stručný zdravotní dotazník a sám si odebere stěrovou tyčinkou DNA z dutiny ústní, která se následně uloží do zabezpečeného boxu, v kterém putuje do laboratoře,“ popsala vedoucí spolku Dagmar Knýblová.

Děkan právnické fakulty Václav Stehlík věří, že kampaň může některé kolegy a studenty oslovit, a že se mezi nimi najdou zájemci, kteří se minimálně přijdou informovat na podmínky dárcovství. „A třeba se následně rozhodnou do registru dárců vstoupit. A kdo ví, možná dříve či později dá osud tomu, že to bude šťastné rozhodnutí. Možná právě někdo z nich bude jednou vhodným dárcem, který dá někomu dalšímu naději,“ dodal Václav Stehlík.

Nábor nových zájemců o zápis do registru se uskuteční ve čtvrtek 21. března od 8:30 do 16:30 v prostoru mezi budovami právnické fakulty (17. listopadu 6 a 8).

Podmínky vstupu

- věk od 18 do 40 let (do 41. narozenin) – dárce je registrován do 55 let včetně
- výborný zdravotní stav
- bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
- hmotnost více než 50 kg
- veřejné zdravotní pojištění platné v ČR
- ochota pomoci jakémukoli pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí
- ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření
- ochota věnovat svůj čas a pohodlí

Plesem FTK se Fakulta tělesné kultury UP rozloučila se současnou podobou Sportovní haly UP, kterou brzy čeká dlouho připravovaná rekonstrukce. Během večera se na hrací ploše mezi tribunami nejen tančilo a zpívalo, ale také předávaly ceny. Oceněni byli inspirativní učitelé a absolventi, autoři významných vědeckých publikací i úspěšní sportovci.

Putovní pohár pro nejinspirativnějšího pedagoga – fakultního Ámose, kterému dal podobu olomoucký sochař Jan Dostál, převzala z rukou rektora UP Martina Procházky vedoucí katedry sportu Soňa Formánková. „Nevím, jestli to umím úplně vyjádřit. Ale vyvolává to ve mně tichý a velmi milý vnitřní pocit spokojenosti a radosti. A tetelím se,“ reagovala na ocenění. „Čím jsem si to zasloužila? Nejspíš je poznat, že tu práci miluji, že mám ráda lidi. A asi svoje udělal i můj temperament, trocha toho herectví a že se s tím moc akademicky nepářu.“ Portrét Soni Formánkové jsme v Žurnálu přinesli již dříve, přečíst si jej můžete zde.

Na druhém místě v anketě, v níž hlasovali studenti absolventských ročníků, skončil Jan Bělka, taktéž z katedry sportu, a třetím nejinspirativnějším pedagogem byl vyhlášen Michal Šafář z katedry společenských věd v kinantropologii, který fakultu v posledních letech vede jako její děkan.

Ocenění během plesu převzali také autoři odborných článků publikovaných v 25 % nejlepších časopisů v dané oborové kategorii (Q1). Cenu na pódiu obdržela Sunwoo Lee z Institutu aktivního životního stylu za studii o využívání digitálních technologií a well-beingu u starších dospělých před pandemií covidu-19 a během ní a Tomáš Vyhlídal z katedry aplikovaných pohybových aktivit za práci zaměřenou na srovnání spánku u dospělých, kteří v dětství onemocněli akutní lymfoblastickou leukémií, a u zdravých vrstevníků.

Potlesku účastníků plesu si mohli užít také ocenění úspěšní sportovci plavkyně Barbora Janíčková, šermíř Jakub Jurka a Tomáš Raděj věnující se raftingu. Pódium během večera na chvíli patřilo i zajímavým absolventům, kteří ke svým profesním či sportovním úspěchům vykročili právě z FTK. Fakulta tak navázala na nedávnou oslavu 30 let, kde byli ve spolupráci s projektem Bez frází představeni první absolventi, jejichž medailonky se staly základem tehdy založené fakultní zdi slávy. „Tito absolventi mohou být neformálním vzorem a inspirací pro naše současné studenty,“ přiblížil děkan Michal Šafář.

Cenu v hale předal mimo jiné krasobruslařské trenérce Barboře Pradeaux, která žije v australském Sydney, Lucii Machové, sportovní fyzioterapeutce a člence olympijského medical týmu, nebo Romanu Urbářovi, který je CEO a ředitelem marketingu a komunikace Českého florbalu.

Ples FTK byl stylovou rozlučkou se současnou podobou Sportovní haly UP. Večerem mezi tribunami provedl sportovní moderátor České televize a bývalý reprezentant v kanoistice, absolvent FTK David Knebel, o hudbu k tanci i poslechu se postarala kapela Old School a DJ René Jančík, nechybělo profesionální taneční vystoupení pod vedením Pavla Grepla, doktoranda FTK. Ples vyvrcholil o půlnoci symbolickým odpískáním haly.

„Z toho, co jsem viděl, a z bezprostředních vazeb mám radost. Účastníci se dobře bavili a odcházeli velmi spokojení,“ dodal k večeru děkan Michal Šafář s tím, že ples navštívilo přes 1200 lidí, z valné většiny současných studentů a absolventů. 

Obsáhlou fotogalerii z plesu si můžete prohlédnout na Facebooku FTK zde.

Ples FTK však není jediný společenský večer, kterým Fakulta tělesné kultury UP přispěla k letošní plesové sezoně. Na sobotu 6. dubna chystají studenti katedry rekreologie Rekrefest, jehož součástí je i Rekre (p)les (viz zde), a o týden později v pátek 12. dubna proběhne v BEA centru Karneval APA s tématem Mezi hvězdami (více zde).

Mrakodrapy v New Yorku – takový název má výstava fotografií, kterou můžete nově vidět v prostorách časopisecké studovny Ústřední knihovny ve Zbrojnici. Autorem snímků je Petr Jurečka, který ve Zbrojnici pracuje jako knihovník. Vernisáž proběhne ve čtvrtek 21. března ve 14 hodin a fotografie budou k vidění do 31. května. Výstava vznikla ve spolupráci a za finanční podpory Knihovny UP.

V prostorách časopisecké studovny v prvním patře Ústřední knihovny ve Zbrojnici jsou nově k vidění fotografie, které jsou zaměřeny na architektonické dominanty New Yorku – mrakodrapy.

„Všechny fotografie byly pořízeny v průběhu září 2023 během mého čtyřdenního pobytu v New Yorku. Musím se přiznat, že jsem velkým obdivovatelem výškových budov a moderní architektury jako takové. Kvůli této zálibě pro mě New York vždycky představoval nejvytouženější cestovatelskou destinaci, do které jsem se chtěl někdy v životě podívat. Jeho návštěvou jsem si tak trochu splnil dětský sen. Myšlenka uspořádat výstavu z mé dovolené v New Yorku nebyla plánovaná, ale vznikla spontánní cestou. Po návratu se mě totiž kolegyně a kolegové ptali na dojmy a chtěli se na fotografie podívat. Bylo vidět, že je to pro všechny mimořádně atraktivní a zajímavé téma, které by stálo za zviditelnění. Velká část snímků nebyla pořízena profesionální technikou, ale pouze mobilním telefonem,“ přibližuje důvody vzniku autor výstavy. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 21. března ve 14 hodin a fotografie budou k vidění do 31. května.

„Chtěl bych moc poděkovat Knihovně UP a paní ředitelce za velkou podporu při realizaci této výstavy jak po stránce finanční – možnost profesionálního tisku, tak prostorovým zázemím pro výstavu. Velké poděkování patří také všem mým kolegům, kteří se na ní různým způsobem spolupodíleli,“ dodává knihovník Petr Jurečka.

Z pestré nabídky pracovních míst od významných zaměstnavatelů v regionu mohou vybírat studenti Univerzity Palackého na veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe, který pořádá v úterý 9. dubna od 10 hodin ve svých prostorách přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP. Studenti si budou moci také vyzkoušet přijímací pohovor nanečisto či využít kariérní poradenství nebo se zúčastnit soutěží.

„Veletrh je určen nejen studentům, kteří hledají práci, ale i těm, kteří uvažují o změně. Účastníci mají možnost osobně se setkat a pohovořit si se zástupci jednotlivých firem, porovnat jejich pracovní nabídky, získat cenné rady, informace a především kontakty, díky kterým zvyšují svoji šanci uplatnění na trhu práce,“ uvedla za organizační tým Dagmar Petrželová z přírodovědecké fakulty.

Kromě stánků zaměstnavatelů čekají na návštěvníky veletrhu i tři zajímavé přednášky. Odborník na pracovní právo Petr Podrazil představí důležitá témata z oblasti pracovněprávních vztahů dotýkající se studentských brigád i prvního nástupu do zaměstnání. Účastníky ve své prezentaci seznámí s letošními změnami v zákoníku práce, které přinesly řadu důležitých novinek i na poli dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.

Moderovaná panelová diskuze spoluzakladatele HR systému Sloneek Milana Rataje a lektorky Dity Palaščákové se bude věnovat novým a flexibilním formám zaměstnávání. Že jsou tyto formy práce ve firmách „žhavým tématem“, dokládá i fakt, že se v praxi v posledních letech testují různé modely kombinující práci z domova a kanceláře.

Třetí přednáška se zaměří na zvýšení soustředěnosti. Studentům a zaměstnancům poradí, jak se vyhnout vyčerpání, neklidu a chronické únavě. Petr Havril ze společnosti GrowJob představí vliv dopaminu na lidské tělo. Hovořit bude také o tom, jak lze pracovat a studovat efektivněji a jakým způsobem můžeme zvýšit svoji pozornost.

Sedmnáctý ročník Okna do praxe se uskuteční v úterý 9. dubna od 10 do 15 hodin v prostorách hlavní budovy přírodovědecké fakulty. Studenti, kteří na veletrhu vyplní dotazník, získají sladkou odměnu. Mezi pravidelné účastníky akce patří FORVIA HELLA, Meopta – optika, Teva Czech Industries, Contipro, Edhouse, Oltis Group, onsemi, Contipro, Elekt Labs a další. Podrobnosti najdete na webových stránkách.

Olomoucká univerzita přijala k 15. březnu 34 779 přihlášek ke studiu. Vysoká škola oslovovala budoucí studující především na veletrzích vzdělávání, dnech otevřených dveří, road show po středních školách a v online prostoru, například přes web Univerzitní město. Do poloviny března měli zájemci a zájemkyně o studium možnost podat e-přihlášku na většinu oborů Univerzity Palackého. Na některé se lze však ještě hlásit.

Zájem o studium na UP meziročně vzrostl na šesti z osmi fakult. Nejvíce pravidelně láká možnost studia na filozofické (8,5 tisíce přihlášek) nebo pedagogické fakultě (7,5 tisíce). Zájemci s cizím státním občanstvím si podali 4230 přihlášek, z toho 2935 je ze Slovenska a 435 z Ukrajiny. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo 23 tisíc uchazečů a uchazeček z 91 států.

„Je moc potěšující, že zájem o studium na Univerzitě Palackého je stále tak vysoký. Olomouc je skutečně univerzitním městem. Na osmi fakultách nabízíme na tisíc studijních kombinací, a tak je naše nabídka studia opravdu široká. Mám radost i z toho, že je zjevný zájem o nové obory. Přeji uchazečům, ať se jim vydaří přijímací zkoušky,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Zájemci o studium se informace dozvěděli například na webu Univerzitní město, jenž během loňska navštívilo rekordních 235 tisíc uživatelů, univerzita však nechyběla ani na dvanácti veletrzích vzdělávání u nás i na Slovensku, kam dorazilo přes 87 tisíc osob. V rámci 60 roadshow se univerzita prezentovala také téměř dvěma tisícům maturantů a maturantek po celé republice.

Přihlášky lze stále podávat

Na některé studijní programy UP se lze i nadále přihlašovat. Na teologické fakultě je ještě možné do 30. dubna podat přihlášku na obory Sociální práce, Sociální práce s dětmi a mládeží, Sociální práce s rodinou, Náboženství se zaměřením na vzdělávání, Učitelství náboženství pro základní školy, Katolická teologie nebo Mezinárodní sociální a humanitární práce či Etika a kultura v mediální komunikaci. Přírodovědecká fakulta chystá druhé kolo přijímacího řízení na vybrané obory od 15. dubna do 15. července. Na doktorské studium je možnost přihlásit se do konce dubna či v květnu v závislosti na fakultě. Přehled stále otevřených programů je k dispozici v katalogu na webu UP.

Nejžádanější obory

Největší zájem je na UP tradičně o studium Všeobecného lékařství, Psychologie, Práva a právní vědy, Zubního lékařství nebo Fyzioterapie, a to jak na fakultě zdravotnických věd, tak na fakultě tělesné kultury. Dále pak také o učitelské programy na pedagogické fakultě nebo Všeobecné ošetřovatelství. Ze studijních programů, které UP nabízela zcela nově, je velký zájem o Sociální pedagogiku, Environmentální studia a udržitelný rozvoj nebo Teologii.

Univerzita Palackého je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících. Loni evidovala rekordních 35 722 e-přihlášek, nejvíce v její historii.

Přednášky, workshopy, komentované prohlídky, plavby na lodi i skvělá hudba. Oslavy mezinárodního dne vody, který připadá na 22. března, nabídnou v Olomouci od 19. do 22. března zajímavý program, na němž se podílí i naše univerzita. AFO ve středu na Konviktu uvede předpremiéru dokumentárního filmu Pitná voda, na nějž přednáškou naváže Martin Rulík z přírodovědecké fakulty. Hlavní kulturní program proběhne v pátek na nábřeží Josefa Jařaba, kde bude mít svůj stánek i Pevnost poznání.

Kromě řady koncertů budou pro návštěvníky připraveny komentované prohlídky (po souši i po vodě), stánky s workshopy a aktivitami pro všechny generace a plavby na lodi. A ani na mezinárodní den vody nezůstanou návštěvníci o vodě, připraveno bude také dobré jídlo i pití.

19. 3. – Konvikt

17:00–19:00 přednáška Získávání sražené vody ze vzduchu – ČVUT Praha – EWA

20. 3. – Konvikt

19:00–19:30 předpremiéra dokumentárního filmu Pitná voda (AFO, Akademie věd)
19:30–20:30 přednáška Voda v krajině – doc. RNDr. Martin Rulík, Ph.D. (Univerzita Palackého v Olomouci)

21. 3. – Konvikt

17:00–18:30 přednáška Hospodaření s vodou ve městech – Klára Dušková (Nadace VIA)
18:30–20:00 přednáška Voda ve městě – Ing. Jiří Vítek

22. 3. – hlavní kulturní program Náplavka

14:00–15:00 Eliška Spáčilová
15:30–16:30 Daniel Režný
17:00–18:00 The Middle of the Sandwich
18:30–19:30 Stracené ráj

Doprovodný program (14:00–18:00)

H2Ospodař – workshop
Pevnost poznání – workshop a exponát
Sluňákov – stánek s aktivitami

Informační centrum Olomouc – komentované prohlídky Voda a historie vody ve městě
časy prohlídek 11:00 a 15:00
trasa: náplavka (Nábřeží Josefa Jařaba) – Bezručovy sady – Michalské schody – Horní náměstí
délka cca 90 minut
prohlídky jsou zdarma, ale je nutné se na ně zaregistrovat na vstupenky.olomouc.eu

Útvar hlavního architekta – komentované prohlídky (protipovodňová opatření)

Ololoď
14:00–16:00 plavby veřejnost
16:00 plavba s představením protipovodňových opatření
17:00 plavba veřejnost

Představení dosavadních výsledků a hledání dalších styčných bodů pro mezioborovou spolupráci bylo cílem pracovního jednání projektu TECHSCALE, které se uskutečnilo ve čtvrtek v CATRIN za účasti zástupců vědeckých týmů z Univerzity Palackého. Kromě CATRIN, která projekt z operačního programu Jan Amos Komenský koordinuje, je do něj zapojeno pět fakult UP. Dalšími partnery jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT.

„Máme za sebou několik měsíců řešení projektu, proto bylo potřeba, abychom si shrnuli dosavadní výsledky a na základě zjištěných poznatků si upřesnili další kroky ve společném výzkumu. Jsem velmi potěšen, že spolupráce se začíná rozbíhat a všechny strany hledají cesty, jak ji dále rozvíjet. Uvědomujeme si důležitost široké spolupráce v rámci univerzity. Víme, že máme unikátní možnost, jak dosáhnout výsledků a výstupů, které budou konkurenceschopné v mezinárodním prostředí,“ řekl fyzikální chemik Michal Otyepka z CATRIN, který projekt TECHSCALE vede.

Význam podobných setkání potvrdili i další účastníci. „Tyto schůzky považuji za velmi důležité, neboť jsou dobrým základem pro další spolupráci. V rámci mikrobiologického týmu z lékařské fakulty je naším úkolem v tomto projektu především testovat antimikrobiální aktivitu nově vyvinutých nanomateriálů a posoudit možnosti jejich uplatnění v medicíně. Problém medicíny spočívá v tom, že nemáme dostatek nových antibiotik a antibiotická rezistence neustále stoupá. V roce 2050 budou nejčastější příčinou úmrtí infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi. Je to obrovský globální problém a jedním z cílů projektu TECHSCALE je přispět k jeho řešení,“ uvedl děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, podle nějž již má tým za sebou první výsledky a odeslány byly také první publikace.

Cílem projektu je vyvinout nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou současných společenských výzev, tedy získávání a ukládání obnovitelné energie a zlepšení kvality života. Vedle odborníků na materiálový výzkum jsou v něm i zástupci společenských věd, kteří posoudí přijetí nových technologií ve společnosti a současně navrhnou i strategie pro boj s tzv. fake news, které by vnímání nových technologií mohly negativně ovlivnit.

„Dnešní setkání považuji za velmi užitečné, protože jsme si vzájemně představili to, co v jednotlivých částech projektu zkoumáme, a našli jsme další společná témata, kde můžete problémy analyzovat z různých perspektiv. Tedy z pohledu jak přírodních, tak sociálních a humanitních věd. Můžeme sdílet data a našli jsme i další témata pro společné články. V našem výzkumném balíčku jsme v současné době ve fázi sběru dat. Hledáme odpověď na to, jaké mají výzkumníci v oblasti technologií povědomí o rizicích, která plynout z toho, že někdo neúmyslně či záměrně výsledky jejich výzkumu dezinterpretuje směrem k veřejnosti. Obdobně jako jsme tomu byli svědky například v období pandemie covidu-19. V další etapě se chceme dostat i k odezvě ze strany veřejnosti na tzv. fake news,“ uvedl Jiří Lach z filozofické fakulty.

V projektu spolupracují za Univerzitu Palackého odborníci z lékařské, filozofické a právnické fakulty a také fakulty zdravotnických věd a cyrilometodějské teologické fakulty. Projekt získal podporu zhruba půl miliardy korun. Oficiálně odstartoval 1. července 2023 a potrvá do konce června 2028.

Známý herec Jaroslav Plesl provází novým dokumentárním filmem o olomouckém biskupu Jindřichu Zdíkovi, který natočil režisér Theodor Mojžíš. K realizaci díla, které bylo v předpremiéře představeno v Arcidiecézním muzeu Olomouc a brzy jej uvede Česká televize, přispěl i církevní historik Tomáš Parma z Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Impulzem k natočení padesátiminutového snímku Olomoucký biskup uprostřed Evropy byla podle režiséra Theodora Mojžíše nedávná několikaletá rekonstrukce Arcidiecézního muzea, při níž prošel úpravami i tzv. Zdíkův románský palác, a vznik nové expozice o Svatováclavském návrší v proměnách času. „Stavební úpravy muzea i románského paláce nabídly možnost dostat se doslova pod povrch až do doby vzdálené tisíc téměř let. Využili jsme toho a pustili jsme se do natáčení dokumentu, který – jak název napovídá – dalece přesahuje olomoucké hranice,“ uvedl režisér Theodor Mojžíš.

Spolupracovníkem filmařů se stal Tomáš Parma, který působí na katedře církevních dějin a dějin církevního umění CMTF UP, zároveň patří k představitelům Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského u nás (jeho portrét si můžete přečíst zde). „Režisér byl na natáčení velmi dobře připraven. Měl nastudováno velké množství literatury, ale občas bylo zapotřebí jej nasměrovat ještě dál. Bylo zapotřebí občas přeložit některé latinské texty nebo zkontrolovat překlad. Týmu jsem také pomohl se dvěma cestami po stopách Jindřicha Zdíka – do Říma a do Izraele, kde bylo potřeba vybrat fotogenické lokality a domluvit rozhovor s patriarchou Pizzaballou,“ přiblížil svoji úlohu.

„Spolupráce to byla velmi pěkná a milá. Lidsky jsme si, myslím, sedli s celým týmem, ve kterém byl kromě režiséra kameraman Ivo Popek, zvukař Michal Janoušek a průvodce celým pořadem, herec Jaroslav Plesl. Určitě nás nějakým způsobem celou dobu provázel i sám biskup Jindřich Zdík. Místy to bylo hektické, občas se dostavila únava, během natáčení v Římě nám dokonce vykradli auto, ale zažili jsme nakonec velmi pěkné chvíle,“ dodal Tomáš Parma, podle kterého se divák z dokumentu dozví o biskupu Jindřichu Zdíkovi vše podstatné z toho, co se o něm ví, a to nenásilnou, místy až hravou a vizuálně přitažlivou formou.

Jindřich Zdík (asi 1083–1150) patří k historicky nejdůležitějším olomouckým biskupům a významným evropským osobnostem 12. století. Znal se s papeži, císaři, králi a dalšími důležitými lidmi své doby, byl politickým hybatelem nejen u nás. Pravidelně navštěvoval Řím, pobýval na říšských sněmech v Řezně, dvě cesty do Svaté země mu byly inspirací k zakládání klášterů – na pražském Strahově, kde je pohřben, a v Litomyšli. V Olomouci vysvětil baziliku sv. Václava, která se později stala novým sídelním kostelem biskupů, při něm nechal vystavět palác, v němž fungovala také katedrální škola, kapitulní knihovna či skriptorium, v němž vzniklo tzv. Olomoucké horologium, liturgický kodex tehdejší kapituly.

Podrobněji se o životě a významu biskupa Jindřicha Zdíka mohou zájemci dozvědět právě v novém dokumentu, který uvede Česká televize na Velký pátek 29. března, poté bude ke zhlédnutí zde.

Mohou nás vzpomínky oklamat? Co se děje, když svoji paměť svěříme nejrůznějším technologiím? Jak vypadá DNA z pravěku a jaké novinky ze života dinosaurů se dozvíme díky nejnovějším výzkumům? Co za tajemství ukrývá ekosystém hub? Na tyto i další otázky budou šest dní hledat odpovědi návštěvníci mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO). Tento svátek filmu a vědy, který pořádá UP, se letos koná od 23. dubna.

Na festival se v tomto roce přihlásilo téměř 500 snímků. O přízeň odborné poroty se uchází 57 snímků ve třech kategoriích. Vítězové si odnesou originální krasohled skláře Martina Hlubučka.

V Mezinárodní soutěži se objeví snímek Houby: Síť života (Fungi: Web of Life), jehož komentář namluvila ikonická hudebnice a umělkyně Björk, nebo nový snímek Poslední šance na záchranu života (Last Chance to Save a Life) australské producentky Sonyi Pemberton o fágové terapii. Tato terapie využívá viry, které v těle najdou nebezpečné bakterie a zahubí je. Zatím se jedná pouze o experimentální proces, který sebou nese mnoho rizik, ale v budoucnu by mohl zastavit hrozbu antibiotikům odolných bakterií.

Kanadský režisér Niobe Thompson diváky vezme na Hon na nejstarší DNA (Hunt for the Oldest DNA). Autor tohoto snímku skrze strhující příběh vědkyň a vědců nahlíží do dávného světa před dobou ledovou pomocí vědeckého „stroje času“ – unikátním sekvenováním prastaré DNA. Režisér přijede film osobně uvést. „Mezinárodní soutěž představuje vrchol kolektivního audiovizuálního umění. Filmy jsou nejen odkazem na vědecké poznání, ale také nabízejí unikátní pohled na svět kolem nás, přičemž osvětlují témata, která jsou často přehlížena. Od výzkumu ekosystémů až po alternativní světy a komunity simulované v herní virtuální realitě,“ řekl programový ředitel AFO Ondřej Kazík.

Diváci se ponoří i do světa psychedelik

Ponoření do světa psychedelik umožní německý dokument Léčivá síla psychedelik (The Healing Power of Psychedelic Drugs) režisérek Caroline Charlotte Haertel a Mirjany Momirović. „Téma rezonuje i se současným zákazem HHC v České republice a dobře navazuje na novou sérii Ivo Bystřičana Česko na drogách. Série si vzala za cíl vytvořit poučenější a kompetentnější pohled na různé typy látek, které mění vědomí. Od alkoholu po LSD série ukazuje historické tradice i poslední trendy v užívání různých substancí napříč naší populací,“ doplnil Ondřej Kazík.

Na vzrušující cestu historií sexuální výchovy se diváci vydají s filmem Pobavme se o sexu – sto let sexuální výchovy (Let's Talk About Sex – A Century of Sex Education). Tato dvoudílná série režisérek Iny Kessebohm a Nadine Neumann osvětluje fascinující souhru mezi hodnotami, morálkou a inovacemi a našimi neustále se měnícími postoji ke vztahům a sexualitě. Dokumentaristé si ale také kladou filozofické otázky na téma digitálních technologií.

V Česko-slovenské soutěži se tak objeví dokument Poznámky z Eremocénu (Notes from Eremocene) od slovenské režisérky Viery Čákanyové. Eremocén je epocha vyznačující se pocitem osamělosti v důsledku vyhubení mnoha jiných forem života. Snímek na pomezí filozofické eseje a sci-fi na ni nahlíží pohledem virtuální budoucnosti. Filmy v soutěži krátkých filmů zase pátrají po nekonvenčních tématech prostřednictvím hravých formátů a stylů a svojí inovativností nepřestávají porotce každoročně překvapovat. Na své si přijdou jak technologové, tak nadšení občanští přírodovědci.

Na AFO přijedou i držitelky ceny Emmy

Kromě soutěžních filmů se mohou diváci těšit na dramaturgický výběr toho nejzajímavějšího, co se v posledních dvou letech objevilo v Česku a zahraničí. Nebudou chybět inspirující přednášky a další doprovodný program. Do Olomouce zavítá Kateřina Cizek, držitelka cen Peabody a Emmy. „Dokumentaristka vede inovativní inkubátory, výzkumné projekty a spojuje umění, dokumentaristiku a žurnalistiku s novými technologiemi a vědou. Její dřívější lidskoprávní projekty – na různá témata od mediální revoluce spojené s užíváním ruční kamery po pašování lidí a genocidu ve Rwandě – podnítily vyšetřování trestných činů a změnily politiku OSN,“ řekl dramaturg Dominik Vontor.

Na festivalu se objeví i Hannah Critchlow, mezinárodně uznávaná neuroložka, moderátorka a členka Magdalene College na univerzitě v Cambridge. Je známá především tím, že demystifikuje lidský mozek a vystupuje v pořadech BBC, ABC a korejské televize. Součástí programu bude i online přednáška špičkové psycholožky, světové odbornice na altruismus Abigail Marsh. Na AFO se osobně podívá i odborník Peter McCoy. Ten spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie, které otevírá cestu do tajů hub, lišejníků a mikrobiomů široké veřejnosti. Vůdčí odborník v oboru přiváží přednášku zaměřenou na obor etnomykologie a představí úchvatný svět vztahu lidí k houbám napříč dějinami, současností a budoucností.

Návštěvníci se budou moci potkat i s paleontoložkou Jingmai O’Connor, která se zaměřuje na obratlovce a v současnosti pracuje ve Field Museum of Natural History v Chicagu jako kurátorka fosilních plazů. Svoji účast potvrdil i český sociolog Vojtěch Pecka, který se ve svém výzkumu zaměřuje na to, jak problematicky se fosilní průmysl staví ke klimatickým změnám. Objeví se i přední britský historik Chris Manias a paleontolog Daniel Madzia. Ten se účastnil terénních výzkumů ve Spojených státech, v Rusku, v Panamě či v Polsku. Vedl výzkum, jehož výsledkem bylo pojmenování prvního českého neptačího dinosaura. Je také autorem popisu masožravého dinosaura z jurských sedimentárních hornin okolí Brna.

Univerzita Palackého pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. V posledních desetiletích se festivalu podařilo prolomit mýtus „nudných“ vzdělávacích filmů, což dokazuje i rostoucí počet návštěvníků a rozšiřující se trh vědeckého dokumentu. Akreditace na festival je zdarma.

Jak zlepšit zážitek z návštěvy muzea? Co je potřeba pro dobrou reklamu, která osloví širokou veřejnost, nebo proč je důležité, jak se personál chová k lidem, kteří přijdou na výstavu? Do Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) přijeli studenti z University of Nebraska Kearney (UNK), kteří v doprovodu českých vysokoškoláků získávali zkušenosti a informace ke svému studiu. 

Studenti společně vymyslí marketingový plán na míru konkrétním organizacím. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, které se do projektu zapojilo, si nejdříve prošli část expozic a viděli autobiografický animovaný film Tmání. Ten využívá virtuální realitu k zobrazení autentických zkušeností mladého člověka s depresí.  „Pro mě byla tato návštěva zážitkem, protože to, co tady máte, je velmi odlišné od toho, co znám. Například VR jsem dnes zkusila poprvé. Po studiu v USA bych se chtěla vrátit do své země a věnovat se podnikání. Moje rodina má farmu a ráda bych jim pomohla s marketingem,“ prozradila studentka Haruka Takamichi, která pochází z Japonska. 

Tatiana Hantáková studuje druhým rokem ekonomicko-manažerská studia na Univerzitě Palackého. „Dříve mě zajímal spíš management, ale v poslední době se zaměřuji na formulování různých reklam. Miluji muzea a vůbec nevylučuji, že v nějakém jednou budu pracovat. Holky z Nebrasky jsou skvělé. Na rozdíl od nás mají více oborů, nejen marketing, ale i grafický design a podobně, takže je to velmi zajímavá skupina,“   popsala svoji zkušenost studentka. Doplnila, že teď je čeká každý týden online setkání a v květnu závěrečná prezentace.  

Kurz International marketing s americkou partnerskou univerzitou připravila katedra ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (KEMS). „V USA jsou na podobné kurzy zvyklí a my jsme chtěli, aby si i naši studenti vyzkoušeli, jaké to je, spojit výuku se spoluprací s konkrétní firmou nebo institucí. Zároveň můžeme dát spolupracujícímu partnerovi zpětnou vazbu a poskytnout mu nové podněty pro jeho práci,“ řekl odborný asistent David Kosina z olomoucké katedry. 

Díky projektu posluchači získají cenné zkušenosti a setkají se s lidmi, kteří pracují na pozicích, ve kterých se jednou po skončení studia mohou ocitnout. „Spolupráce s institucemi na mezinárodní úrovní je důležitá součást vznikající dlouhodobé koncepce VMO. Zároveň mohou jednoznačně přispět k reputaci muzea jako instituce, která aktivně podporuje vzdělávání a mezikulturní dialog. Postřehy amerických studentů nám proto mohou poskytnout novou perspektivu na důležitá témata, zejména v oblasti komunikace a user experience. Zadání pro studenty se bude v následujících dnech ještě formovat, nicméně studenti mají jistotu, že jejich výstupy rozhodně neskončí v šuplíku,“ doplnil Jiří Kutal, vedoucí komunikace a PR ve VMO.

Vlastivědné muzeum v Olomouci, jehož zřizovatelem je Olomoucký kraj, má přes 1 000 000 předmětů a z hlediska rozsahu své sbírky se řadí mezi největší muzea v České republice. Povahou sbírkového fondu v oblasti společenských i přírodních věd pokrývá nejen střední Moravu, ale i širší území s přesahy do zahraničí. Jeho zaměstnanci se věnují také významné vzdělávací a popularizační činnosti, organizují řadu výstav a v rámci Centra muzejní pedagogiky organizují řadu školních programů.

Rychlejší, levnější a udržitelnější vývoj léčiv má umožnit průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou na Univerzitě Palackého v Olomouci vyvíjí renomovaný chemik Alexander Dömling díky prestižnímu grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s dotací 3,4 milionu eur. Systém pro syntézu nových látek či vylepšování jejich vlastností využije autonomní, umělou inteligencí řízený a vysoce miniaturizovaný postup pro identifikaci sloučenin.

Pětiletý projekt s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS) si klade za cíl urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Využití současných nástrojů, jako je umělá inteligence nebo miniaturizace, přináší do vědeckého bádání nové možnosti. Jsem rád, že patříme mezi univerzity, které díky špičkovému výzkumu pomáhají hledat cesty, jak ušetřit čas i finance v tak důležitém procesu, jakým je například vývoj nových léčiv. Úspěch v této oblasti bude mít jasný celospolečenský dopad,“ řekl rektor UP Martin Procházka.

Výzkumníci se budou při syntézách pohybovat ve stotisíckrát menších rozměrech v porovnání se současnými postupy v průmyslu.

„Navrhneme a ověříme komplexní technologickou platformu AMADEUS, která je schopná syntetizovat tisíce malých molekul denně v nano- nebo pikolitrových objemech založených na stovkách chemických reakcí, které dokážeme účinně zkoumat a vylepšovat jejich vlastnosti pomocí umělé inteligence. Díky tomuto zmenšení současně výrazně snížíme množství toxického odpadu, čímž zvýšíme udržitelnost procesu vývoje léků a současně jej urychlíme. Mojí ambicí je zásadně změnit ranou fázi objevování léčiv, která se ve farmaceutických společnostech po celém světě využívá více než půl století,“ uvedl Dömling, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého.

Myšlenka projektu AMADEUS pochází z doby před více než 30 lety, kdy Dömling jako tehdejší postdoc inicioval svou první startupovou společnost. V popředí technologického vývoje je dnes snaha o propojení automatizace chemie, vysoce výkonného screeningu a optimalizace sloučenin pomocí umělé inteligence, jejímž cílem je dramaticky urychlit včasný objev léčiv. V nové verzi platformy AMADEUS je klíčová právě vysoká miniaturizace a automatizace syntetické chemie, kterou Dömling se svou skupinou představil v roce 2019.

Podle něj může AMADEUS (Automated, MiniAturizeD and acceleratEd drUg diScovery) najít uplatnění nejen v lékařské chemii, ale také v katalýze, při vylepšování vlastností materiálů nebo rostlin.

Problematikou miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo například látek pro ochranu rostlin, se profesor Dömling věnuje v CATRIN také v rámci evropského projektu ERA Chair ACCELERATOR. Hlavním pilířem jeho výzkumu jsou vícesložkové organické reakce, které umožňují přípravu a testování desítek tisíc chemických látek najednou, navíc velmi hospodárným způsobem.

„Oba projekty se doplňují a umožní mi urychlit můj výzkum. Věřím, že AMADEUS bude představovat významný krok směrem k dosažení udržitelnosti ve výzkumu a vývoji a podpoří inovace a pokrok v různých vědeckých oblastech,“ doplnil Dömling.

Profesor Dömling je na Univerzitě Palackého první nositel prestižního ERC grantu v kategorii Advanced. Tyto granty se zaměřují na podporu mezinárodně uznávaných odborníků, kteří se již etablovali v oboru a prokazatelně ho ovlivnili. V náročné soutěži ERC ale v minulosti také uspěl, a to dokonce čtyřikrát, fyzikální chemik Michal Otyepka (z toho třikrát v kategorii Proof of Concept, která podporuje úspěšné řešitele grantů ERC v nejranější fázi komercializace výstupů jejich výzkumných aktivit). Oba vědci působí v CATRIN.

prof. Alexander Dömling, Ph.D.

V první dekádě svého profesního života absolvoval studium chemie a biologie na Technické univerzitě Mnichov. Doktorát získal u světoznámého vědce Ivara Ugiho. Postdoktorské období strávil u dvojnásobného nobelisty Barryho Sharplesse ve Scripps Research Institute v Kalifornii.

V dalším období působil na University of Pittsburgh, kde získal několik velkých grantů a zkušenosti z výpočetní a strukturní biologie, které využil například při návrhu léčiv. Následně pracoval jako vedoucí katedry designu léčiv na Univerzitě v Groningenu, kde vybudoval oddělení se zhruba 30 studenty a spolupracovníky.

Profesor Dömling má bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Získal více než 70 patentů a spoluzaložil šest biotechnologických společnost.

Výrazně zpřesnit složitá kvantová měření dokázali pomocí umělé inteligence Dominik Vašinka a Miroslav Ježek z katedry optiky přírodovědecké fakulty. Díky tomu získali prestižní Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce. Budoucí praktické využití výsledků jejich bádání zaměřeného na aplikaci umělé inteligence v kvantových měřeních je široké – uplatní se především v oblasti metrologie a řízení složitých systémů včetně kvantových zařízení, jako jsou například kvantové procesory a senzory.

Velké množství vědeckých oblastí i technických aplikací vyžaduje přesné ovládání složitých fyzikálních systémů pro dosažení požadovaného stavu či průběhu procesu. Klíčovou úlohou k jejich řízení je precizní nastavení kontrolních signálů, přestože teoretický popis těchto systémů zůstává často neprobádaný. „Situace se navíc výrazně komplikuje, pokud přejdeme do světa kvantové fyziky. Zde se nároky na ovládací instrumentář násobí pravděpodobnostním charakterem kvantových měření a také komplexní a mnoharozměrnou strukturou kvantových stavů a procesů,“ popsal složitost kvantových měření Dominik Vašinka.

Příkladem může být optimální nastavení elektrických ovládacích napětí potřebných pro dosažení požadované činnosti kvantových procesorů nebo maximální citlivosti kvantových senzorů. Optimalizace řízení těchto zařízení, na niž se Dominik Vašinka zaměřil, je velmi obtížnou součástí jejich vývoje a využití. Největší přínos jeho vědecké práce spočívá v univerzálnosti navržené metody řízení, která využívá kooperativních neuronových sítí. Díky tomu je použitelná na prakticky libovolné kvantové i klasické zařízení. Práce také prakticky aplikuje novou metodu na přesné řízení kmitání světla, a to až na úrovni jednotlivých částic světla – fotonů. Manipulace se směrem kmitání světla je přitom klíčovým prvkem pro pokročilé zobrazovací a metrologické aplikace.

O vysoké kvalitě vědecké práce Dominika Vašinky svědčí i to, že ji prezentoval na několika zahraničních konferencích a výsledky jeho bádání tvoří základ vědeckého článku „Bidirectional Deep Learning of Polarization Transfer in Liquid Crystal with Application to Quantum State Preparation“, publikovaného v renomovaném mezinárodním časopise Physical Review Applied. Student oboru Optika a optoelektronika v současné době pokračuje v doktorském programu a věnuje se výzkumu na pomezí kvantové fyziky, fotoniky a umělé inteligence.

Umělá inteligence Dominika Vašinku fascinovala již od počátku jeho studia fyziky. Když si volil směr výzkumu v oblasti kvantové optiky, byla jejich kombinace ideální volbou. „Na mé práci mě nejvíce baví programování. Vidět, jak mi pod rukama vzniká kód, se kterým mohu dělat téměř zázraky, je úžasný pocit,“ říká.

Do soutěže o Cenu Wernera von Siemense se přihlásil, protože ji považuje za skvělou příležitost ke zveřejnění svých objevů a jejich rozšíření i do odborných kruhů, které z nich mohou těžit v mnoha dalších projektech. Na otázku, zda mu tento úspěch pomůže v další studijní, vědecké či profesní kariéře, odpovídá: „Určitě ano. Jednak je to skvělá příležitost navázat nové kontakty a spolupráce, ale také výborná motivace a připomínka toho, že náš výzkum má smysl.“

Vašinkův vedoucí diplomové práce Miroslav Ježek si na tomto studentovi nejvíce cení poctivosti a upřímnosti v pracovní i osobní rovině. „Dominik je velmi schopný fyzik i programátor a věřím, že má před sebou zářnou vědeckou kariéru. Také výborně komunikuje a nebojí se poskytnout upřímný názor a zpětnou vazbu. To považuji za jeden z hlavních důvodů, proč se nám s Dominikem výborně spolupracuje,“ vyjmenovává studentovy přednosti Miroslav Ježek.

Na financování výzkumu prezentovaného v Dominikově práci se podílela Grantová agentura ČR (projekt 21-18545S), Interní grantová agentura UP a katedra optiky PřF. „Důležitou roli ve formování zahraniční vědecké spolupráce hrál také projekt HYPER-U-P-S v rámci H2020 výzvy QuantERA, na jehož financování se podílela Evropská Unie a Ministerstvo školství ČR,“ dodává Miroslav Ježek.