Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Rok 2023 přinesl do naší univerzitní komunity program Talentovaný Palacký. Ten vychází z přesvědčení, že zapojení studentů do aktivit nad rámec jejich studia přináší mnoho příležitostí pro jejich profesní i osobní rozvoj.

Aktivita studentů podporuje také mnohé smysluplné aktivity a organizace v univerzitní komunitě i mimo ni. „I proto jsme pro program zvolili slogan Buď tam, kde porosteš,“ vysvětluje Vladimíra Sedláčková, vedoucí oddělení studentských záležitostí rektorátu.

Specialisté na rozvoj talentu připravili pod hlavičkou Talentovaného Palackého v roce 2023 pestrou nabídku vzdělávacích, rozvojových a podpůrných aktivit a zaměřili se na několik klíčových priorit. Kromě samostatného vizuálu programu vnikla také webová stránka, která slouží jako praktický rozcestník aktivit napříč celou univerzitou.

Další prioritou bylo vzájemné propojení různorodých studentských aktivit a aktivních a motivovaných studentů, kteří se angažují v nejrůznějších oblastech mimo své studium. „Postupně získáváme mladé ambasadorky a ambasadory, díky nimž můžeme své aktivity ještě lépe upravit na míru potřebám studujících jednotlivých fakult,“ uvedla Andrea Hanáčková, prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti. K úspěchům programu patří také propojení prostor Kariérního a Dobrovolnického centra UP. „Nové útulné zázemí se stalo místem setkávání a díky přicházejícím studentům v něm vzniká řada nových inspirativních spoluprací a námětů na podporu studentské komunity, se kterými můžeme dále pracovat,“ doplňuje Sedláčková.

Kariérní centrum UP ve své nabídce vzdělávacích a mentoringových programů reaguje především na dynamiku změn v pracovním prostředí a připravuje studentům příležitosti sledovat a adaptovat se na aktuální trendy na trhu práce. „Kariérko přivádí na univerzitu zajímavé odborníky z praxe. K osvědčeným a studenty oblíbeným aktivitám patří například loni inovovaný cyklus DigiUP,“ řekla Jitka Janečková Moťková, jedna z kariérních poradkyň centra. Studenti stále častěji využívali koučování nebo individuální poradenství v oblasti slaďování studia a práce. Rovněž přicházeli konzultovat životopisy či motivační dopisy a připravovat se na absolvování přijímacího pohovoru nebo assessment centra.

„Studenti se na nás obrací při plánování svého kariérního směřování, když hledají příležitosti pro svůj rozvoj či pracovní uplatnění, ale i v náročných situacích a osobní nepohodě. Často spolu pracujeme na hledání smyslu a směru jejich kariéry, vlastním sebepoznání, úpravě osobního portfolia a přípravě na přijímací pohovory. Podporujeme i talentované studenty, stipendisty Nadačního fondu UP, při realizaci jejich projektů,“ uvedla Katrin Stark, kariérní poradkyně a koučka KC UP.

K dalším novinkám Talentovaného Palackého patří rozvojový program Leadership matters, zaměřený na studenty – budoucí lídry. Účastníci kurzu inspirovaného příklady nejlepší zahraniční praxe rozvíjejí odborné znalosti v oblastech strategie, řízení změn, emoční inteligence a digitálních dovedností, jsou však špičkovými lektory z praxe vedeni také k reflexi společenské odpovědnosti. „Pracujeme s pečlivě vybranými studentkami a studenty, kteří už v současné době působí na manažerských postech. Zvědomění společenské odpovědnosti, důležitosti vize ukotvené v hodnotách a neustálý osobnostní rozvoj v roli lídra považujeme za klíčovou úlohu moderní univerzity,“ vysvětluje Dita Palaščáková, hlavní metodička programu.

Tým Talentovaného Palackého pracoval také na přípravě aktivit zaměřených na wellbeing studentů. Reaguje tak na potřeby v oblasti péče o duševní zdraví a zvládání zátěže. V roce 2023 proběhl první cyklus meditačních setkání s názvem Mindfulness na UP. Na letošní rok je připraveno jejich pokračování, zároveň odstartuje nová série workshopů a dalších podpůrných aktivit k podpoře wellbeingu, a to v těsném spojení se studenty. „Začátek našich mindfulness setkávání nebyl jednoduchý, naštěstí jsme ale sehnali skvělé lektorky, které se tímto tématem zabývají, a navíc se k tomu přidala možnost využívat příjemné prostory na Purkrabské, za což děkujeme pedagogické fakultě a rovněž i Udržitelné univerzitě. Díky tomu jsme mohli každé úterý pomáhat s rozvojem mindfulness nejen u studentů, ale i zaměstnanců UP. Zimní semestr ukázal, že je o tuto problematiku zájem, takže v setkáváních budeme pokračovat i v semestru letním,“ doplnil Dominik Voráč, hlavní organizátor těchto setkávání.

Na Univerzitě Palackého aktuálně působí na 60 studentských iniciativ, na jejichž podporu a rozvoj Talentovaný Palacký v uplynulém roce nad rámec dalších projektů myslel. Kromě prostoru Studentského klubu je jim poskytovaná i organizační, materiální a finanční podpora. Aktivity připravované pro studentské iniciativy jsou zaměřeny na jejich organizační, manažerskou a personální podporu, ale i na jejich vzájemné propojování a spolupráci. „Na půdorysu stabilní komunity studentských iniciativ na UP nyní vzniká skupina tzv. univerzitních organizací, jejichž členové mají zájem o rozvoj spolkové činnosti nad rámec dosavadních aktivit a v dialogu s vedením UP. Cílem je společně pracovat na zlepšování služeb zaměřených na podporu stávajících i budoucích studentských iniciativ a rovněž rozšíření jejich působnosti ve veřejném prostoru,“ přibližuje spolupráci s aktivními studenty koordinátorka Studentského klubu Zuzana Pejpková.

V souladu se záměrem Olomouckého kraje se v rámci programu Talentovaný Palacký intenzivně rozvíjely i aktivity dobrovolnického centra. Dobrovolnické centrum UP se stalo součástí platformy Dobrovolnictví v Olomouci, kterou zřizuje Statutární město Olomouc, a působí tak na regionální i národní úrovni. Součástí aktivit v roce 2023 byla také kampaň v univerzitních médiích a v komunitě města, postavená na inspirativních příbězích univerzitních dobrovolníků, kteří působí v různých oblastech. Aktivity i kampaň nově ve spolupráci s Olomouckým krajem cílily také na středoškolské studenty.

Úplnou novinkou byla organizace zaměstnaneckého dobrovolnického dne v říjnu při příležitosti Mezinárodního dne stromů. Během něj pod hlavičkou Talentovaného Palackého dobrovolně pro kraj a místní organizace jako Zoo Olomouc, Výstaviště Flora nebo Arcibiskupské lesy a statky pracovaly desítky univerzitních zaměstnanců, kteří vysadili celkem 3000 stromů (psali jsme zde). „Jsme rádi za rozvíjející se spolupráci s Olomouckým krajem i městem Olomouc, díky které dochází k užšímu propojení našich aktivit i vytváření prostoru pro angažovanost středoškoláků i vysokoškoláků ve prospěch regionu,“ uvedla Tatiana Matulayová z Dobrovolnického centra UP.

Akademický senát Univerzity Palackého nepřijal navrženou Metodiku dělení příspěvku a dotací součástem UP pro rok 2024. Během únorového jednání vyzval senátory k nominacím členů do univerzitních komisí a pracovních skupin, vyslechl si informace o univerzitních stavebních akcích realizovaných prostřednictvím technického odboru RUP i vztahující se k udržitelnosti.

Jednání o metodice dělení příspěvku a dotací jednotlivým součástem je každoročně prvním pomyslným krokem vedoucím k sestavení rozpočtu univerzity na daný rok. Na únorovém jednání metodiku pro rok 2024 krátce senátorům představil nejprve rektor UP Martin Procházka, poté i kvestorka UP Petra Jungová. Informace z Rady vysokých škol, související se stávajícím i budoucím financováním vysokých škol, poté doplnil její místopředseda a zároveň i místopředseda AS UP Jiří Langer. Jednání Akademického senátu UP se zúčastnila většina děkanů fakult UP.

Ekonomická komise AS UP vyjádřila ke schválení navržené metodiky podporu, kriticky se však vyjádřila k dlouhodobě neřešené situaci v kategorii Příspěvek na studenta (ukazatel A). V přijatém usnesení nejprve požádala, aby AS UP při sestavování rozpočtu na rok 2024 žádal vedení o zohlednění mimořádných výnosů za rok 2023 a mimořádných příspěvků a dotací z MŠMT pro rok 2024. V dalším usnesení senátu doporučila, aby návrh metodiky dělení příspěvku a dotací MŠMT na UP pro rok 2024 schválil.

Následující debata v AS UP přinesla řadu podnětů. Zazněly připomínky, které se týkaly zafixovaného ukazatele A. Hovořilo se o usneseních senátu, jež změnu žádaly už v roce 2022 i 2023. 

Aby předložená Metodika dělení příspěvku a dotací součástem UP pro rok 2024 mohla být AS UP schválena, bylo třeba shody nadpoloviční většiny, tedy muselo by pro ni zvednout ruku třináct senátorů a senátorek. Pro předloženou metodiku ale nakonec hlasovalo jedenáct senátorek a senátorů, osm se jich v hlasování zdrželo, dva byli proti. Znovu se bude AS UP tématu věnovat na svém dubnovém zasedání. Pokud na dubnovém jednání najde nad metodikou shodu, bude možné přistoupit k dalšímu ze tří kroků vedoucím k rozpočtu na rok 2024, tedy k rozdělení příspěvku a dotací jednotlivým součástem UP, jež budou schvalovat dílčí rozpočty.

Během únorového jednání vyzval Akademický senát UP k nominaci svých zástupců do pracovní komise věnující se Studijnímu a zkušebnímu řádu UP i do Komise pro informační technologie UP. Nominace by měl AS UP obdržet do 29. února.

S odkazem na soulad s obecně závaznou právní úpravou (vyplývá z konsolidačního balíčku) schválil AS UP během jednání novelu č. 11 Statutu UP. Nepřijal však novelu č. 3 Organizačního řádu UP. Na jednání AS UP zazněla i informace o tom, že Koordinační odborová rada UP (KOR UP) dosud nevyjádřila souhlas s AS UP schváleným Vnitřním mzdovým předpisem, jenž usiluje o sjednocení tarifů akademických pracovníků. Prorektorka pro legislativu a organizaci Zdenka Papoušková v této souvislosti shrnula veškerá jednání, která se v dané věci uskutečnila. Předseda KOR UP František Kratochvíl z FF UP v této věci zmínil, že stále existují připomínky, jimž se obě strany věnují (více zde). 

V další části jednání vzal AS UP na vědomí informace o stavebních akcích realizovaných prostřednictvím technického odboru RUP. Kvestorka UP Petra Jungová v této souvislosti zmínila v loňském roce dokončené a zkolaudované stavby včetně celkových nákladů na již dokončené stavby a zdrojů jejich financování. Hovořila také o stavbách, které jsou v letošním roce zahajovány. Na vědomí vzal AS UP i informace vztahující se k udržitelnosti UP, včetně aktivit Komise pro udržitelnou UP. Plnění dvouletého Akčního plánu realizace udržitelného rozvoje UP na roky 2022–2023 prezentovala Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje UP. Zároveň představila i koncept ambasadorů udržitelnosti a možnosti, jak by Komise pro udržitelný rozvoj AS UP mohla svou činnost naplňovat v následujícím období. O tématu bude AS UP debatovat i v následujícím období.

Poděkování rektora Martina Procházky i Akademického senátu UP obdržela na únorovém jednání Pavlína Vajdová, studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství na LF UP, a to za záchranu lidského života. Pavlína Vajdová poskytla první pomoc na ulici bezvládně ležícímu muži. Před senátory UP řekla, že je moc ráda, že si ke studiu vybrala právě LF UP, a podotkla, že se k situaci dokázala takto dobře postavit právě díky výuce na fakultě. Více jsme o tématu psali zde.

V úvodu zasedání bylo jmenovitě poděkováno i všem členům Legislativní a Ekonomické komise AS UP, kteří pro AS UP pracovali v předchozím období. Předsedkyně AS UP informovala o uskutečněném společném zasedání nově ustanovené Legislativní a Ekonomické komise AS UP. Předsedou EK AS UP se stal Vít Procházka z LF UP, místopředsedkyní Petra Gaul Aláčová z FZV UP.

Příští jednání AS UP se uskuteční 13. března, bude se věnovat majetkovému vyrovnání mezi PřF UP a VŠÚ CATRIN, místem jednání bude Právnická fakulta UP. Více o AS UP zde. Přijatá usnesení zde.

Třetí místo v soutěži mladých autorů do 35 let v oboru spektroskopie, kterou za rok 2023 vyhlásila Spektroskopická společnost Jana Marka Marci, si v kategorii publikovaných prací odvezli Barbora Piskláková z laboratoře metabolomiky lékařské fakulty a Tomáš Pluháček z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Ceny byly předány na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

„Je to skvělý úspěch, a to nejen pro mě, ale i pro celý tým, který se na publikaci podílel. Jedná se o výsledek několikaletého intenzivního výzkumu a věřím, že toto uznání posílí mé další úsilí v oblasti vědy. V soutěži byla velká konkurence, velmi mě tedy těší umístění na krásném třetím místě. Jsem velmi vděčná za podporu, kterou spektroskopická společnost poskytuje mladým vědcům,“ uvedla Barbora Piskláková.

Vědkyně se ve své práci nazvané „Rychlá a účinná LC-MS/MS diagnostika dědičných metabolických poruch: poloautomatický pracovní postup pro analýzu organických kyselin, acylglycinů a acylkarnitinů v moči“ zabývá diagnostikou dědičných metabolických poruch, což jsou vrozená onemocnění metabolismu projevující se především v dětském věku vedoucí k různým zdravotním komplikacím až smrti pacienta.

„Na našem oddělení jsme téměř 6 let pracovali na vývoji laboratorní metody založené na hmotnostní spektrometrii pro analýzu téměř 150 diagnostických markerů z řad organických kyselin, acylkarnitinů a acylglycinů v moči. Dosavadní metoda používaná na stovkách specializovaných pracovištích po celém světě je náročná na přípravu vzorků a také na vyhodnocení analýz, což vyžaduje odborný personál s dlouholetými zkušenostmi. Tento nový přístup zkracuje dobu vyšetření z původních 8 hodin na přibližně hodinu a dokáže odhalit více než 80 onemocnění. Navíc je metoda jednoduchá na přípravu vzorku, provedení, vyhodnocení a interpretaci analýz, které dokáže provést i personál bez letitých zkušeností,“ doplnila Barbora Piskláková.

Tomáš Pluháček v soutěži uspěl s prací nazvanou „Analýza ultrastopových koncentrací enantiomerů oxaliplatiny a jejich lékopisných nečistot pomocí CE-ICP-MS“. „Výsledku si velice vážím, představuje nejen ocenění mé práce, ale také ocenění práce kolegů z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty, kteří se se mnou podíleli na přípravě dvou vědeckých prací zaměřených na kontrolu kvality farmaceutické výroby oxaliplatiny – protinádorového léčiva," uvedl Tomáš Pluháček.

Vědci navrhli a zkonstruovali unikátní rozhraní pro spojení kapilární elektroforézy a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (CE-ICP-MS), které mimo jiné umožňuje provést analýzu stopových množství optických izomerů oxaliplatiny (tedy léčivé látky) a jejich nečistot na úrovni desítek attomolů. Spolehlivé, rychlé a přesné stanovení stopových množství nečistot oxaliplatiny je velmi důležité při kontrole její výroby, kdy je nutné splnit velmi přísné požadavky na přítomnost co nejmenšího množství nečistot, které by mohly mít nepříznivý vliv při léčbě pacientů s nádorovým onemocněním.

„Náš přístup pro stopovou analýzu nečistot oxaliplatiny je rychlejší a citlivější než dosud používané metody, čímž významně přispívá ke kvalitnější kontrole výroby léčiv obsahujících oxaliplatinu, a zároveň přispívá k minimalizaci jejich nežádoucích účinků. Navržené řešení spojení CE-ICP-MS má i do budoucna zajímavý potenciál, v současnosti ho využíváme při studiu fyzikálně-chemických vlastností nanočástic," dodal Tomáš Pluháček.

Sedmý ročník Týdne s elektronickými informačními zdroji, tradiční akce pořádané Knihovnou UP, nabídne školení, workshopy a konzultace týkající se především problematiky vyhledávání a citování elektronických informačních zdrojů, které Univerzita Palackého předplácí svým studentům a zaměstnancům. Nově otevře i téma využívání nástrojů umělé inteligence při psaní odborných textů.

Týden s EIZ bude probíhat od pondělí 26. února do pátku 1. března 2024 v prostorách Ústřední knihovny ve Zbrojnici. Školení a workshopy se uskuteční v počítačové učebně č. 1.66, konzultace pak budou poskytovány v kanceláři č. 1.59 Bibliograficko-informačních služeb.

Studenti i zaměstnanci univerzity mohou přijít na osobní konzultace mezi 8:00 až 15:00 hod. do kanceláře č. 1.59 v přízemí Zbrojnice. Školení a praktické workshopy budou probíhat v počítačové učebně č. 1.66 s omezenou kapacitou, proto je nutné se na ně předem zaregistrovat. Jednotlivé termíny a témata naleznete na uvedeném odkaze, kde je nutné si vybrat konkrétní událost, o kterou máte zájem.

Podrobný program sedmého ročníku Týdne s EIZ najdete zde.

V coworkingu univerzitní budovy Envelopa Hub bude každé dva týdny probíhat cyklus pravidelných setkání Element Talks. Besedy se špičkovými experty z oblasti umělé inteligence, herního průmyslu, IT vývoje a designu pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého. První z nich na téma Game Development se koná již 21. února v 18 hodin.

„Element Talks přináší do našeho nově otevřeného coworkingu dynamiku a inspiraci. Chtěli jsme vytvořit cyklus akcí, který by byl zajímavý pro nadšence do IT, nových technologií a designu. Besedy budou založeny na interakci s publikem a umožní příchozím rozšířit síť kontaktů. To je koneckonců smyslem všech akcí v Elementu – propojovat a nabídnout prostor pro výměnu nápadů,“ představila koncept manažerka Element Coworkingu Roksolana Ilnycka.

První dvě setkání se věnují oblasti herního průmyslu. Pilotní akce Element Talks proběhne 21. února a bude se zabývat tématem Game Developmentu a aktuálními trendy v testování her pomocí umělé inteligence. Pozvání přijali hosté z herních studií Ateliér Duchů a INGAME STUDIOS, jejichž vývojáři se podíleli na známých hrách Mafia nebo Kingdom Come Deliverance. K automatizovanému testování her budou mít co říct zástupci úspěšného českého startupu Filuta AI. O dva týdny později, 6. března, se od vývoje her přesuneme k jejich designu a jedním z řečníků bude český dabér Richard Wágner, který dabuje pro Netflix a zapůjčil hlas hlavní postavě výše zmiňované hry Kingdom Come Deliverance.

Akce v prostorách budovy Envelopa Hub, Centra inovací a transferu technologií UP, pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci ve sdíleném pracovním prostoru Element Coworking. Cyklus Element Talks vzniká ve spolupráci s vývojářským studiem Beecode a grafickým designérem Filipem Smékalem. Na jednotlivé besedy je potřeba se registrovat.

Z oken dominantní výškové budovy rektorátu lublinské Univerzity Marie Curie-Skłodowské pomalu mizí oranžové světlo dne, odpoledne se mění v podvečer. Procházíme kampusem, obklopují nás studentské koleje a všudypřítomné vzrostlé stromy, teď v únoru bez listí. Vítá nás Chatka Żaka, rozsáhlý komplex kulturního centra s podmanivým kinosálem, několika výstavními prostorami, studentským barem, studovnami.

Když přemýšlíme nad podobnostmi češtiny a polštiny, napadá nás příhodné označení pro toto útulné místo – Študáč. Místo, kam nás lublinští pozvali a nechali nás představit Univerzitu Palackého a Olomouc skrze kulturu v rámci dvoudenní akce Z Ołomuńca do Lublina.

Věrní absolventi na správných místech

Je to právě rok, co byl v únoru 2023 jmenován nový ředitel Českého centra ve Varšavě. Petr Vlček, absolvent polonistiky a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, začal záhy po svém nástupu do funkce rozvíjet myšlenku možné úzké spolupráce mezi Olomoucí a lublinskou Univerzitou Marie Curie-Skłodowské (UMCS). „V obou případech jde o výrazně historická a univerzitní města, jejichž charakter do značné míry určuje právě přítomnost studujících a vědy,“ vysvětluje Vlček.

„Věděl jsem, že jsou tady už navázané dobré osobní kontakty mezi polonistikami, ale i na úrovni rektorů a konkrétních badatelů. Rád jsem tedy zprostředkoval prezentaci dalších kulturních a uměleckých činností na UP, které mohou být pro mladé polské publikum atraktivní.“

Z Olomouce vyráží početná delegace tvořená zástupkyněmi a zástupci festivalu Academia film Olomouc, Vydavatelství UP, prorektorkou pro komunikaci a studentské záležitosti Andreou Hanáčkovou a také kolegy z Muzea umění Olomouc.

Po celé tři dny nás neúnavně doprovází honorární konzul České republiky a pozorný hostitel v jednom Bogdan Łukasik. Máme nabitý program, během něhož představujeme AFO prostřednictvím české televizní dokumentární tvorby, uvádíme výstavu a knižní edici projektu Olomoučtí fotografové, na němž spolupracují MUO a VUP, rozvíjíme debatu o queer problematice, organizujeme večerní párty. Zkrátka olomoucký minifestival a „kulturní diplomacie“.

V rádiu, v kinosále, na vernisáži

Cítíme se jako v bavlnce. Obklopuje nás vřelé společenství z Chatky Żaka, vedení UMCS v čele s rektorem Radosławem Dobrowolskim, místní novináři a novinářky, studující. Zní polština, čeština, a když detailní porozumění mezi dvěma slovanskými jazyky vázne, tak i angličtina.

V Chatce Żaka se nachází velké televizní a rozhlasové studio. Stačí projevit zájem podívat se tam a hned nás berou do živého vysílání. Na rozdíl od našeho olomouckého studentského rádia UP AIR, které se poslední léta soustředí na tvorbu podcastů, se tady vysílá klasicky „na vlnách“. Lublinské studentské rádio poslouchá nejen komunita 60 tisíc studujících, ale také řidiči a cestující v městských taxících a mnoho Lubliňanů.

„Dost jsme zvažovali, jaký typ filmů vám máme přivézt,“ zahajuje pásmo dokumentárních projekcí programový ředitel Academia Film Olomouc Ondřej Kazík. Na plátně rezonovala témata environmentálních a klimatických změn i lidské sexuality a identity. „Výběr filmů České soutěže AFO z roku 2023 odpovídá pestrému mezioborovému zaměření tuzemského autorstva, zohlednili jsme divácky úspěšné a mezinárodní porotou oceněné filmy 58. ročníku. Meditativní vítěz České soutěže film Neviditelné krajiny vybízel k naslouchání klimatu, sociální témata otevřeli barevní a kreativní Lidi přibližující žité reality nebinárních a trans* lidí v České republice. Témata české produkce rezonovala i s místním publikem. Projekce Kroniky orgasmu otevřela v Polsku velmi živé téma práva na potrat.“

Rektor Radosław Dobrowolski a jeho čtyřčlenný prorektorský tým jsou přítomni všem projekcím festivalových filmů a vášnivě o nich diskutují. Pan rektor jako geograf si velmi užil zobrazená témata udržitelnosti a klimatických změn. Špicberky, které byly námětem jednoho z filmů, sám dvakrát badatelsky navštívil a mnoho míst z filmu identifikoval jako dobře známé. Zvedá skleničku vína a připije právě otevřené výstavě.

Na stěnách visí pečlivě vybrané snímky od avantgardy přes dokumentární fotku a tajuplné ženské akty až po postmoderní současnost; kolekce, kterou do Lublinu přijeli představit kurátorka MUO Štěpánka Bieleszová, ředitel VUP Aleš Prstek a fotograf Petr Zatloukal.

Oceňovaný projekt a knižní edice Olomoučtí fotografové mapuje umělecky výrazné fotografy a fotografky spjaté s olomouckým regionem.

Velkorysý prostor a nejnovější technologie pro výzkum

Obdivujeme různorodé prostředí UMCS a místní nové Americké centrum. Prorektor pro vnější vztahy Wiesław I. Gruszecki nás hrdě provází a říká mi, že vytvořili toto univerzitní pracoviště podle olomouckého Amerického centra. Když nás v loňském roce na Univerzitě Palackého navštívili, uvědomili si, že stejně jako v Olomouci studuje i v Lublinu tisíce zahraničních studujících. Založení centra pak pro ně byla otázka několika měsíců. Dychtivost a energie jsou patrné po celý další den. Lublinští s obdivem vzhlíží k tradici naší 450leté historie, hodně se vyptávají na náš systém fakult, hodnocení vědy i veřejnou prezentaci. Nezůstávají ale v ničem pozadu, to ostatně při své velikosti a celostátním významu rozhodně nemusí. Pátá největší univerzita v Polsku letos v říjnu oslaví své osmdesáté narozeniny, takže dlouhá historie Univerzity Palackého připadá tamním akademikům impozantní. My zase nešetříme chválou nad jejich pohostinností, velkorysým pojetím univerzitního kampusu i vnitřním vybavením jednotlivých fakultních budov.

Prakticky orientované studium žurnalistiky v sobě spojuje to nejlepší z interdisciplinárního přístupu, využití multimédií, ovládnutí všech potřebných řemesel a velké podpory vlastní invence. Vidíme skvělé studentské kraťasy, fotoprojekty, podcastové i televizní studio, moderně vybavené počítačové pracovny. Pedagogická fakulta má nejrozsáhlejší výzkumné aktivity v Polsku, specifická pozornost je zde věnována montessori pedagogice. Moderní výzkum neurologických vzruchů v procesu učení a při poruchách pozornosti je zde realizován řadu let ve spolupráci s mnoha základními a středními školami a nese konkrétní badatelské výsledky promítané okamžitě do praxe poradenských středisek a speciální pedagogiky. Areály univerzitních budov připomínají nejvíc náš olomoucký komplex v Holici. Jde o moderní, nově koncipované fakulty s progresivní tendencí k transferu vědy a technologií – v tomto směru mají také velký zájem s Olomoucí spolupracovat. O možnostech spolupráce a především výměny know-how diskutují také zástupci našeho Vydavatelství UP a Wydawnictwa UMCS. Nacházejí vzájemné paralely, průniky, ale také inspiraci.

Lublinské paralely

Teprve třetí den, ráno před odjezdem zpět do Olomouce, je čas se po intenzivním programu trochu nadechnout a rozhlédnout. Za okny hotelového pokoje vychází slunce a zalévá panorama Lublinu, pulzujícího města se čtyřmi univerzitami. Je veliké jako Brno, ryze studentské, fungující jako kulturní centrum svého regionu. V ulicích je všudypřítomná hluboká a bohatá židovská historie, která během druhé světové války bohužel vyhasla v nedalekém koncentračním táboře Majdanek, avšak pro současný studentský živel v Lublinu se stala esenciální a nesmrtelnou. Židé v Lublinu založili ve třicátých letech 20. století významnou ješivu, svého času jednu z největších židovských vzdělávacích institucí na světě. A právě její budova posloužila po válce jako rodiště nově vzniklé a dnes již osmdesátileté Univerzity Marie Curie-Skłodowské. UMCS dnes metamorfovala do spletitého univerzitního a moderního vědeckého organismu, který nám je svou filozofií v mnoha ohledech blízký a nabízí možnosti úzké kooperace. Těším se na to, až budu sledovat, v čem všem najdou naše univerzity styčné body a společnou řeč. Vzájemných témat si dovedu představit hned několik.

Andrea Hanáčková

prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti

Badatelé z celkem osmi vědecko-výzkumných pracovišť napříč Českem budou pod hlavičkou projektu DigiWELL zkoumat vliv digitálních technologií na wellbeing, tedy na celkovou osobní pohodu. Významná část aktivit přitom ponese olomoucký podpis. Tým kolem Michala Kalmana, akademika z Cyrilometodějské teologické fakulty UP, a studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zaměří především na rozvoj výzkumných aktivit v mezinárodním prostředí.

Multidisciplinární výzkum reaguje na rostoucí zájem o témata, jakými jsou osobní spokojenost, pocit štěstí, pozitivní myšlení či kvalita života, někdy též označovaný jako „science of wellbeing“. A kombinuje je s jinou aktuální výzvou – s digitálními technologiemi v životě společnosti.

„V Olomouci se budeme zaměřovat dvěma hlavními směry. První se týká rozvoje mezinárodní vědecké sítě a publikování odborných článků v oblasti wellbeingu v evropském a světovém kontextu. Druhý pilíř je aplikační. To znamená vracet naše výzkumná data zpátky do praxe,“ říká Michal Kalman, hlavní řešitel olomoucké části projektu z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

Digitální technologie, životní styl a environmentální žal

Užívání sociálních sítí, hraní počítačových her, pohybová aktivita, spánek, rizikové chování či energetické nápoje, to jsou jen některá z témat, jimiž se výzkumníci z UP zabývají dlouhodobě. Nově se budou věnovat dalším „trendovým“ oblastem, jako je například environmentální žal (environmental grief). 

„Považujeme za velmi důležité sledovat souvislost mezi užíváním technologií a duševním zdravím společnosti. Environmentální žal patří k současnému světu stejně jako iPhone nebo virtuální realita. Chceme vědět, jak se tenhle nový fenomén odráží na naší mladé generaci a její duševní pohodě,“ zdůrazňuje Petr Baďura, vědecký lídr olomouckého týmu z OUSHI, a doplňuje, že projektové výstupy obohatí i jiná zajímavá data. Výzkumný tým Aleše Gáby z Fakulty tělesné kultury UP přispěje svými 24hodinovými analýzami pohybového chování a spánku dětí a adolescentů.

Data v novinách, na sítích i pro politiky

Součástí projektu DigiWELL je také silná aplikační část. Ve společenských vědách ji členové univerzitního projektového týmu chápou především jako schopnost přenést výsledky výzkumu ve srozumitelné a užitečné formě směrem k „neakademické“ veřejnosti, třeba v podobě článků v novinách, vystoupení expertů v televizním vysílání nebo v podcastech.

„Tím to ale zdaleka nekončí. Specificky se zaměřujeme na řadu dalších cílových skupin. Například na školy a učitele, ale třeba také na politiky či nadnárodní organizace typu WHO či UNICEF. Chceme, aby se naše fakta a zjištění stala spolehlivým podkladem pro úpravu konkrétních opatření, které se pak objevují na úrovni státu, krajů či obcí v praxi,“ doplňuje Radek Palaščák, člen aplikačního a kreativního týmu projektu DigiWELL.

Projekt, jehož úplný název zní Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu, je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) v rámci výzvy Špičkový výzkum. Hlavním žadatelem je Ostravská univerzita, partnery jsou Univerzita Palackého, Masarykova univerzita, Univerzita Hradec Králové, Národní ústav duševního zdraví, Psychologický ústav AV ČR, Sociologický ústav AV ČR a Ústav informatiky AV ČR. Více zde.

Recept, jak jít už při studiu na vysoké škole naproti vysněné práci, má Tereza Holoubková, absolventka teorie a dějin výtvarných umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Všem studentkám a studentům doporučuje činnost v oborově zaměřeném studentském spolku.

Kurátorka výtvarného umění a uměleckoprůmyslových sbírek v Muzeu a galerii v Prostějově Tereza Holoubková, absolventka oboru Teorie a dějiny výtvarných umění na FF UP v roce 2017, vzpomíná na studentský život i pedagogy, kteří ji svým způsobem formovali, velmi ráda.

„Třeba na profesora Rostislava Šváchu, s nímž se potkávám i dnes v rámci spolku Za krásnou Olomouc. V jeho přednáškách nešlo jen o to, že nám předá informace. Dokázal nás velmi zaujmout. Ze stejného důvodu si ráda vzpomenu i na profesora Ladislava Daniela. Také dokázal přednášet tak, že strhnul naši pozornost. I například doktor Lukáš Bártl, který dřív učil na katedře dějin umění fotografii, přednášel tak zajímavě, že jsem se poté zajela podívat na výstavu, o níž mluvil,“ vypočetla Tereza Holoubková.  

Odjakživa si snila o tom, že bude kurátorka, a hned po absolutoriu magisterského studia začala na plný úvazek pracovat jako vedoucí soukromé galerie a kurátorka ještě jiné galerie v Olomouci. Uspěla před dalšími patnácti uchazeči hned v prvním kole výběrového řízení. Po čtyřleté práci v soukromém sektoru však chtěla změnu, dodělala si pedagogické minimum a začala pracovat na poloviční úvazek jako edukátorka v Muzeu Komenského v Přerově, druhou půlkou úvazku pak byla v dokumentačním oddělení Muzea umění Olomouc.

„Čím je člověk dospělejší, tím raději vzpomíná na to, o kolik míň měl při studiu starostí. I s odstupem deseti let mám v paměti dobu, kdy jsme založili studentský spolek Studium Artium (StuArt). První myšlenky, které vedly k jeho založení, se začaly rodit v roce 2013 na večírku katedry dějin umění. Spolek pak oficiálně vznikl v únoru 2014. A proč jsme ho založili? Ve škole nám tehdy chyběla pospolita, komunikace mezi ročníky a taky jsme si chtěli vyzkoušet něco praktického. Jeho činnost jsme zahájili kolektivní výstavou,“ uvedla ke vzniku spolku jeho dlouholetá předsedkyně. 

Na následující roky pak vzpomíná s tím, že byly naplněny hromadou činností. Pořádaly se nejen výstavy, katederní večírky, během nichž byli pasováni studenti prvního ročníku, ale i různé projekce, přednášky, exkurze, besedy, happeningy či cyklozávody po památkách Olomouce. V Uměleckém centru UP spolek pořádal i plesy. Od roku 2017 se StuArt každoročně podílí při Noci kostelů i na zpřístupnění Kaple Božího Těla, také na prohlídkách konviktu při Dnech evropského dědictví. I když byly i roky, kdy život ve spolku spíš upadal, studenti se akcí moc neúčastnili, ještě míň se pak chtěli na čemkoli podílet, důležitý byl jeho restart. Ten nastal podle Terezy Holoubkové po pandemii covidu-19, kdy se po náboru přihlásilo do spolku patnáct lidí. Z nich se rekrutovalo i jeho nové vedení. StuArt tak pomyslně dostal novou krev do žil a jeho dlouholetá předsedkyně si řekla, že s chystanými kulatými narozeninami spolku svou činnost v něm ukončí.

„Je čas na novou životní kapitolu. Za těch deset jsem zažila spoustu nádherných chvil a taky jsem se hodně naučila. Činnost ve spolku mi i pomohla sehnat práci kurátorky. Studovat na samé jedničky vám totiž nezaručí, že najdete práci v oboru. Spolek byl výborný tím, že jsem se potkala se spoustou lidí, a to nejen z olomoucké kulturní sféry. Získala jsem i hromadu kontaktů. Když pak přišla nabídka pracovat v oboru na plný úvazek, mohla jsem ve výběrovém řízení říct, že mám zkušenosti s organizováním výstav, že znám jednoduché účetnictví, že umím pracovat s wordpressem, že mám zkušenosti s PR. To vše jsem se naučila ve studentském spolku StuArt,“ vypočetla absolventka FF UP.

Teď má v plánu se ustálit ve svém životě i v nové práci a výstavu, kterou k desátým narozeninám StuArtu spolupořádá, bere jako poslední akci ve spolku.

„Vždycky jsem chtěla být kurátorkou, a i když jsem při studiu nevěděla, co vše práce kurátorky kromě organizace výstav obnáší, jsem spokojená. Mou hlavní náplní je starat se o sbírku, zajišťuji restaurování a čištění děl, výpůjčky na jiné výstavy, například nyní je jeden náš obraz v Národní galerii v Praze. Ano, z velké části je ta práce i o papírování, ale patří do ní i badatelská činnost, účast na konferencích, psaní článků, přednášky o tématech, které jsou blízké sbírce, s níž pracuji. Jde vlastně i o jakousi edukaci veřejnosti. Každý kurátor má jiné oborové zaměření, jiný přístup k tomu, jak pečovat o sbírky, jiný přístup k badatelské činnosti. Jedno však mají všichni kurátoři společné – musejí umět komunikovat. Komunikace s veřejností i médii je klíčová, ale stejně tak je důležitá i mezi kolegy a dalšími kurátory z jiných institucí. A výstavy? Jejich pořádání je vlastně jen jakousi třešničkou na pomyslném dortu,“ dodala Tereza Holoubková.

O chystané výstavě k desátým narozeninám spolku Studium Artium (StuArt) jsme psali zde.

Na mapování vesmíru i využití umělých družic Země v kartografii bude zaměřen 18. kartografický den, který v pátek 23. února 2024 pořádá v aule přírodovědecké fakulty katedra geoinformatiky a Česká kartografická společnost. Na téma Kartografie & vesmír budou přednášet odborníci z Technického muzea v Brně, Univerzity Karlovy, Ostravské univerzity, České kosmické kanceláře a Kartografie Praha.

„Kartografie vesmíru se od tradiční kartografie Země odlišuje v mnoha směrech, protože musí zohlednit rozsah vesmíru, jeho dynamiku, neukončené objevování jeho struktur či odlišné souřadnicové systémy a kartografická zobrazení. Vytváření map vesmíru je složitý proces, který zahrnuje kombinaci pozorování, sběru dat, matematických modelů a technologických nástrojů,“ uvedl Vít Voženílek.

O tom, co všechno dokážou družice z oběžné dráhy zachytit na zemském povrchu a jak se postupně měnila a vyvíjela jejich konstrukce, bude během programu 18. kartografického dne Olomouc vyprávět publicista a kurátor Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. Zda se uplatňují tradiční nebo odlišné postupy matematické kartografie při tvorbě map vesmírných těles nevšedních tvarů, se návštěvníci dozví v prezentaci Radka Duška z Ostravské univerzity. Na vznik mapy vydané u příležitosti 50. výročí prvního přistání člověka na měsíčním povrchu bude zaměřena prezentace Pavla Seemanna z Kartografie Praha a na kartografii v kosmonautice pak prezentace Jana Koláře z Univerzity Karlovy.

18. kartografický den se uskuteční 23. února 2024 od 9:30. Kromě atraktivních přednášek se mohou zájemci zapojit do soutěže Zeměměřického úřadu o kartografické ceny. Akce je zdarma. Registraci lze provést zde.

Desítky studentů, kteří dostali příležitost rozšířit si své znalosti, čestný doktorát pro prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, vzájemné výměny akademiků z různých oborů, účasti na konferencích, to je jen krátký výčet aktivit, které už více než třicet let spojují Univerzitu Palackého a americkou Moravian University v Pensylvánii.

Univerzita Palackého má za mořem několik partnerských škol. Spolupráce s americkými partnery patří k jejím dlouhodobým prioritám a přináší mj. možnosti vzájemných výměnných pobytů studentů a akademiků, vytváření společných studijních programů a vědeckovýzkumných aktivit. Příkladem úspěšné internacionalizace v praxi je právě spolupráce s Moravian University.

„Školu založili roku 1742 moravští bratři, kteří do Pensylvánie přišli ze Saska. Sídlí ve městě Bethlehem v Pensylvánii a je šestou nejstarší vysokou školu ve Spojených státech amerických. Má více než dva tisíce studentů. Do roku 2021 to byla tzv. college, pak ale získala univerzitní certifikaci a stala se z ní Moravian University. V současnosti jsou jejími nejvýznamnějšími studijními obory ošetřovatelství a business,“ vysvětlil Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci.

Právě tato škola také byla a stále je základem Merrillova programu, který před více než třiceti lety založil americký filantrop a přítel UP Charles Merrill a který umožňuje studentům UP vyjet na studijní pobyty do USA.

Vztahy Univerzity Palackého s Moravian University během let přerostly nad rámec ryze pracovních kontaktů. Obě univerzity na sebe tzv. „slyší“ a jejich představitelé se setkávají při různých příležitostech. Jednou z posledních byly oslavy 450. výročí založení olomouckého vysokého učení, které se konaly na podzim v New Yorku a kterých se zúčastnil i rektor Moravian University Bryon Grigsby. Loni na podzim také tuto univerzitu navštívil rektor UP Martin Procházka.

„Jsem rád, že jsem mohl navázat na úspěšnou spolupráci, kterou začal se školami v USA budovat už krátce po sametové revoluci profesor Josef Jařab, amerikanista a emeritní rektor UP. Portfolio amerických univerzit, s nimiž realizujeme vzájemné studentské i akademické výměny a rozvíjíme partnerství v oblasti vědy a výzkumu, se snažíme i nadále systematicky rozšiřovat. Je třeba ale říci, že naše dlouhodobé vzájemné vztahy právě s Moravian University patří jednoznačně k těm nejvřelejším,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Studenti, kteří využili podpory Merrillova programu, tuto příležitost oceňují. Své dojmy i rady pro další kolegy shrnují na univerzitních webových stránkách, které se věnují mezinárodní spolupráci. Zde jsou některé z nich:

Vzpomínám si na ten okamžik, kdy jsem se dozvěděla, že jsem byla vybraná k semestrálnímu studijnímu pobytu na Moravian University, Bethlehem, Pennsylvania, USA. Tehdy pro mě přijetí na Moravian University představovalo velkou šanci, díky které se mi v příštích měsících otevřou dveře do nového prostředí se spoustou nových možností. Nyní po stráveném semestru tam ve mně název Moravian University probouzí bohaté vzpomínky na každodenní život na kampusu strávený s novými přáteli, objevování nových koutů světa a nepřetržitý proces získávání nových zkušeností. Říká se, že semestr utíká rychle jako voda, ale tentokrát se všemi zážitky to uteklo ještě dvakrát rychleji jako lusknutím prstu. Během čtyř měsíců jsem díky lidem kolem sebe našla na Moravian University kus domova. Byla to jedinečná zkušenost a těžko se shrnuje tolik šťastných momentů ve slovech. Je to něco nezapomenutelného, vystoupit ze své komfortní zóny, čelit kulturnímu šoku a všem změnám, ale i právě díky tomu všemu se stal ten semestr jedním velkým dobrodružstvím, na který budu vždycky s radostí vzpomínat.

Minh Tam Le

Na Moravian College v Pensylvánii jsem vycestovala v rámci magisterského studia oboru sociální pedagogika. Chtěla jsem si rozšířit obzory, získat jiný pohled na pedagogiku a celkově si zkusit studium v cizím jazyce. Merrillův program Univerzity Palackého mi umožnil toto vše a mnohem více.

Hana Hurtová

Akademický rok 2008–2009 jsem strávila na Moravian College v Pensylvánii. Účast na Merrillově programu vnímám jako jeden z nejvíce obohacujících roků mého života. Na americké college máte možnost zaměřit se na jakékoli předměty ze všech ročníků, účastníte se zájmových aktivit, školních vzdělávacích zájezdů a jste součástí prestižní komunity. Americký vzdělávací systém vám umožňuje se realizovat, vlastně vás k tomu nutí. Studenti jsou zde vnímáni každý jednotlivě, jako individuality s různými zájmy, schopnostmi a talentem. Vyučující podporují každého studenta v jeho individuální karierní cestě a existuje mezi nimi velmi osobní, ale zároveň profesionální vztah. Jsem nesmírně vděčná panu Charlesu Merrillovi a také Univerzitě Palackého za tuto jedinečnou příležitost, kterou dal nejen mně, ale i mnoha dalším studentům. Věřím, že pro všechny absolventy toho program se pan Merrill se stal velkou inspirací a příkladem, ke kterému budeme vždy vzhlížet a zároveň nás motivuje být lepším člověkem.

Eva Čížková

Lepší přístrojové vybavení českých pracovišť, publikace ve špičkových časopisech, nové výzkumné týmy i podporu mladých vědců si jako cíle pro své působení vytkl Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), největší projekt akademické onkologie v Česku, do něhož je zapojen i olomoucký Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který je součástí Lékařské fakulty UP a Catrin UP. V roce 2023 se v řadě z těchto cílů podařilo dosáhnout výrazných úspěchů, do nového roku pak ústav vstoupil mimo jiné s ambicí věnovat se popularizaci onkologického výzkumu.

„Daří se nám plnit přesně to, proč NÚVR vznikl – propojovat český onkologický výzkum a budovat synergie, díky kterým zlepšujeme podmínky pro vědeckou práci, na jejímž konci, jak věříme, budou objevy užitečné pro diagnostiku nebo léčbu onkologických onemocnění,“ zhodnotil rok 2023 ředitel NÚVR Aleksi Šedo.

Příkladem jsou podle něj investice do technologického vybavení na pracovištích v Brně, Olomouci i Praze. Přístroje, které umožňují přesnější pohled do dění v buňkách nebo čtení genomu, přibližují vědce k odpovědím na otázky, jak lépe diagnosticky nebo léčebně cílit na negativní procesy, jako je nádorové bujení. „V nové proteomické laboratoři se zabýváme experimentálním studiem bílkovin přítomných v buňkách, tkáních nebo krvi ve vztahu k mechanismům vzniku a rozvoje nádorových onemocnění. Přístrojové vybavení pracoviště je unikátní nejen v Česku, ale v celém regionu střední a východní Evropy. Během jediného měření umíme rozpoznat a kvantifikovat tisíce proteinů, a díky tomu můžeme pracovat rychleji. Zároveň přesně vidíme, jaké procesy se v daném okamžiku ve sledované buňce odehrávají, což nám přináší komplexní pohled na studovanou problematiku,“ představil Šedo Laboratoř proteomiky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Jeden z nejmodernějších hmotnostních spektrometrů, který rozšířil zejména možnosti proteomických a metabolomických studií, je nově také v laboratoři ÚMTM. Toto pracoviště se zaměřuje zejména na analýzu nádorových biomarkerů z tekutin a tkání člověka odebraných neinvazivním způsobem – například z dechu nebo slz. Novinky jsou také v brněnském uzlu NÚVR – pracovišti CEITEC a Masarykově univerzitě –, kde instalovali moderní sekvenační systém, který provádí „čtení“ celého lidského genomu efektivně a s nízkými náklady. Během dvou dnů umí přečíst až 48 genomů najednou, což dosud nebylo možné.

Provázanost pracovišť do jednoho celku umožňuje vědeckým týmům informace i technologické možnosti efektivněji sdílet. „Skvělými výsledky vědeckých týmů zapojených v NÚVR jsou publikace ve špičkových odborných časopisech, jako jsou Nature Communications, Blood, Journal of Clinical Oncology, Clinical Cancer Research nebo Nucleic Acid Research. Je to potvrzení toho, že onkologický výzkum má v Česku světovou úroveň,“ přiblížil vědecký ředitel NÚVR Ondřej Slabý. NÚVR navázal i těsnou spolupráci s medicínskými infrastrukturami na podporu translačního výzkumu (EATRIS), klinického výzkumu (ECRIN) a biobankování (BBMRI).

Kromě toho NÚVR v roce 2023 uspořádal také dvě mezinárodní letní školy, mezinárodní vědeckou konferenci Czech Annual Cancer Research Meeting nebo první ročník konference OnkoPacient, na níž se akademici setkávají s pacienty a pacientskými organizacemi. „Jedním z našich cílů bylo rovněž podpořit mladé talenty a rozvíjet akademickou onkologii. Proto máme radost, že pod vedením vědců z NÚVR obhájilo svou doktorskou práci jedenáct kolegů a kolegyň, vznikly tři juniorní výzkumné skupiny a podařilo se otevřít dva doktorské studijní programy Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově v Praze a Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého v Olomouci,“ vyjmenoval lékařský ředitel NÚVR Marián Hajdúch z Lékařské fakulty UP.

Pro rok 2024 se NÚVR chce zaměřit také na popularizaci onkologického výzkumu u veřejnosti a podpořit zájem o něj. Připravuje mimo jiné projekty pro středoškoláky a jejich učitele nebo začínající vědce.

Národní ústav pro výzkum rakoviny byl založen v roce 2022 v rámci Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES, který je financován z Národního plánu obnovy. Ústav propojuje sedm desítek excelentních výzkumných týmyů z pracovišť v Praze, Brně a Olomouci. Více na www.nuvr.cz.

Na 11. února připadl Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, jehož smyslem je připomenout úlohu žen ve vědeckém prostředí a podpořit jejich zapojení do výzkumných projektů. Jednou z žen, která pomáhá posouvat hranice lidského poznání, je i docentka Martina Špundová z katedry biofyziky PřF UP.

Čím se v současné době zabýváte?

Aktuálně se zaměřuji na dvě oblasti. Prvním tématem, kterým se na našem pracovišti zabýváme už řadu let, je vliv cytokininových derivátů na primární fotosyntetické procesy v souvislosti se senescencí rostlin a jejich tolerancí vůči suchu. Druhou oblastí, které jsme se právě začali věnovat v rámci nového projektu OP JAK, je studium vlivu snížené dostupnosti vody na klíčení a vzcházení rostlin. Při tomto studiu mimo jiné plánujeme vypracovat komplexní biofyzikální charakterizaci imbibice a klíčení semen hrachu zahrnující měření vodního potenciálu, konduktometrii, termografii a měření ultraslabé fotonové emise.

Kdy a proč jste se rozhodla pro kariéru výzkumnice?

Asi to ve mně zrálo postupně. Odmalička mě bavilo zkoumat svět kolem sebe, můj nejoblíbenější předmět byl přírodopis, ale když se mě ptali, čím chci být, tak odpověď dlouho byla ‚učitelkou v mateřské školce‘. Na gymnáziu mě začala bavit fyzika, tak jsem se pak přihlásila na studium biofyziky a z té mateřinkové kariéry sešlo. Během vysokoškolského studia jsem chodila na nejrůznější brigády, díky nimž jsem zjistila, že nechci dělat rutinní práci a potřebuji práci různorodou a tvůrčí. Jako pravá výzkumnice jsem se poprvé cítila při řešení své diplomové práce, kdy se mi díky mému školiteli poštěstilo bádat v lesích ve Švédsku i přednést (tedy spíš roztřeseným hlasem přečíst) svůj úplně první příspěvek na vědecké konferenci. Takže asi tehdy to rozhodnutí dozrálo.

V čem vidíte největší posun během vaší vědecké kariéry?

Z obecného hlediska ve vědě vidím enormní zrychlení. V rozvoji poznání, v růstu objemu informací. S tím pak souvisí zrychlování tempa, kterým musí vědci pracovat, pokud chtějí udržet krok. Takže to zrychlení zažívám i osobně – připadá mi, že pracuji mnohem více a efektivněji než na začátku kariéry, ale pořád to nestačí a práce neubývá. Ale možná je to jen tím, že stárnu. Pozitivní posun vidím v tom, že oproti době, kdy jsem začínala, máme nesrovnatelně lepší přístrojové a materiálové vybavení. Vše, co k výzkumu potřebujeme, máme k dispozici. Jediné, co chybí, je čas. 

Jak vnímáte postavení žen ve vědě? Zaznamenala jste v tomto ohledu v posledních letech nějakou změnu?

Osobně nevnímám postavení žen ve vědě jako problém, minimálně ne v mém profesním okruhu a ne jako koncepční problém. Mám pocit, že pokud se žena chce prosadit a dělat špičkovou vědu, nic jí v tom nebrání. Myslím si, že zastoupení žen ve vědě je nižší ne kvůli tomu, že by ji ženy z nějakého důvodu dělat nemohly, ale protože ji dělat nechtějí. Protože pokud děláte naplno vědu, nemůžete se naplno věnovat rodině a dětem, zejména když jsou malé. To platí nejen pro ženy, ale i pro muže. A pro řadu žen (a většinu žen v mém okolí) je prioritou stále rodina. Jsem za to ráda. A zároveň jsem ráda i za změnu atmosféry ve společnosti, která už mnohem ochotněji akceptuje, když si žena zvolí kariéru a muž zůstane doma s dětmi. Nebo když žena děti mít nechce. Ta možnost volby je velmi důležitá.

Kam se podle vás bude posouvat vývoj ve vašem oboru?

Dovolte mi poněkud obecnější odpověď. Budoucnost vidím v propojování jednotlivých oborů. Myslím, že nastává doba, kdy už se neobejdeme bez integrativního přístupu k řešení vědeckých i společenských otázek a problémů. Bude nezbytné, aby se vědci všech oborů spojili a začali skládat obraz světa společně. Bude to nepředstavitelná práce, se kterou by ale mohla hodně pomoci AI. Kdysi jsem četla příhodnou metaforu: Za starých časů jsme svět a jeho fungování viděli nepříliš zřetelně, v jednom velkém zašlém zrcadle. Abychom mohli svět lépe poznat a popsat, rozbili jsme zrcadlo na tisíce kousků a každý střípek zvlášť čistíme a leštíme k dokonalosti. Ztratili jsme ale ze zřetele jak ostatní střípky, tak celkový obraz. Nyní nastal čas začít skládat vyleštěné střípky dohromady. 

Ples, ocenění úspěšných akademiků a studentů, beseda s atraktivním hostem, darování krve nebo slavnostní mše. Nejen to nabídne od 19. do 25. února Akademický týden Univerzity Palackého v Olomouci. Druhá nejstarší univerzita v Česku si tak řadou kulturních a společenských akcí připomíná své obnovení v roce 1946.

Program Akademického týdne je určen jak studentům a zaměstnancům, tak i veřejnosti. „Olomouc se právem hrdě nazývá univerzitním městem a my tímto symbolickým týdnem připomínáme Olomoučanům význam a důležitost tohoto spojení. Zároveň chceme právě v čase, kdy se ohlížíme do minulosti, ocenit naše nejlepší studenty a akademiky, kteří úspěšně navazují na práci svých předchůdců,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Martin Procházka.

Darování krve i zábavný univerzitní kvíz

Program zahájí hned v pondělí 19. února akce Daruj krev s rektorem!, která podporuje a propaguje bezplatné darování krve. Každým rokem tato výzva přivede na Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc v průběhu roku několik stovek studentů a zaměstnanců UP, kteří darují to nejcennější, co mají. Pondělní večer bude patřit chytré zábavě. Pro zájemce je připraven speciální univerzitní Hospodský kvíz. V Jazz Tibet Clubu budou od 19 hodin týmy poměřovat mj. své znalosti univerzity a její historie a také města.

Vydejte se na novou Procházku s…

Úterý nabídne veřejnosti první díl nového univerzitního cyklu „debatních procházek“, jejichž hostitelem bude rektor Martin Procházka. „Svět se překotně rozvíjí a staví před nás stále nové a nové výzvy a překážky. Událostí a informací je tolik, že ne vždy máme čas je vstřebat a zamýšlet se nad nimi v širších souvislostech. Proto bych rád nabídl univerzitní půdu k těmto hlubším debatám o aktuálních tématech, ať už společenských, kulturních, nebo vědeckých,“ uvedl rektor UP. Hostem první Procházky s… bude teolog, spisovatel a pedagog Marek Orko Vácha. Debata Člověk jako všemocný bůh nebo zachránce lidstva se bude věnovat možnostem moderní genetiky a etickým otázkám, které vyvolávají. Začátek je v 16 hodin v Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP. Vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je ale nutná registrace zde.

Zvony, ceny, mše a film

Středa 21. února se ponese ve slavnostním duchu. Nejprve dopoledne rektor Martin Procházka předá na tradičním ceremoniálu ocenění akademikům a akademičkám za odborné publikace a studentům a studentkám za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce a sportovní výkony v roce 2023. Cenu z rukou rektora převezmou v aule Pedagogické fakulty UP i vybraní studující doktorských studijních programů.

V 15 hodin pak město rozezní zvony olomouckých kostelů. Dají tak Olomoučanům na vědomí, že právě tímto způsobem se 21. února 1946 lidé ve městě dozvěděli, že byl přijat zákon o obnovení olomoucké univerzity.

V 19 hodin se středobodem dění stane kostel Panny Marie Sněžné, v němž se bude konat zahajovací mše letního semestru akademického roku.

Středeční večer nabídne i umění, a to na filmovém plátně. Zajímavou nabídku připravil Pastiche Filmz, který zve na projekci českého snímku Brutální vedro. Vstup je volný a po promítání, které začne v 19 hodin v Uměleckém centru UP, bude následovat beseda s tvůrci.

Do víru tance na univerzitním plese

Program akademického týdne završí v pátek večer Reprezentační ples Univerzity Palackého. Tančit se bude v prostorách hotelu NH Collection Congress Olomouc. K tanci a poslechu zahraje Moondance Orchestra Martina Kumžáka, moderátorkou plesu je herečka a zpěvačka Natálie Tichánková, členka činohry Moravského divadla Olomouc. Začátek je v 19.30.

Rodinný muzejní víkend

O víkendu pak mohou zaměstnanci a studenti Univerzity Palackého využít speciální nabídku a navštívit zdarma Pevnost poznání a Muzeum umění Olomouc. Zájemci se musí prokázat buď studentskou nebo zaměstnaneckou kartou.

Podrobný program Akademického týdne UP najdete na www.upol.cz/akademicky-tyden.

Díky CATRIN získala Univerzita Palackého prestižní projekt Technologie za hranicí nanosvěta – TECHSCALE z výzvy Špičkový výzkum OP JAK s dotací téměř půl miliardy korun. Partnery projektu jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Multioborový tým, v němž je zastoupeno i pět fakult UP, vede fyzikální chemik Michal Otyepka. 

V čem je projekt TECHSCALE unikátní a co všechno se od něj očekává, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Projekt TECHSCALE uspěl ve velké konkurenci, navíc ve svém oboru získal vysoké ohodnocení. Co pro vás tento úspěch znamená?

Přípravě projektu jsme věnovali obrovské úsilí a nerad vzpomínám na bezesné noci i několik téměř infarktových stavů, kterými celý přípravný tým na konci loňského roku procházel. Velký stres ale vystřídala obrovská radost, když jsme viděli výsledky. Umístění na druhém místě v takto náročné projektové výzvě beru nejen jako zadostiučinění, ale také jako ohodnocení systémové a dlouhodobé práce nás a našich partnerů z Univerzity Karlovy a CEITEC-VUT. Také si myslím, že se nám podařilo sestavit skvělý a fungující interdisciplinární tým, který pokrývá vedle přírodovědných oborů i společenská témata. Spolu jsme hledali cesty spolupráce, které nám dovolí výrazně posunout hranice současného světa nanomateriálů k technologiím, které pracují s jednotlivými atomy.

Na svém kontě máte řadu dalších úspěchů včetně toho, že jste čtyřikrát uspěl v soutěži o granty Evropské výzkumné rady. Mohl jste stavět i na této zkušenosti?

Každou zkušenost zúročujeme v následujících projektech a neustále projektové návrhy vylepšujeme. Je to nekončící příběh. Myslím, že celá CATRIN se v oblasti mezinárodních projektů za poslední dva roky nesmírně posunula kupředu, úročíme naše investice do této oblasti a vidíme první výsledky v projektové úspěšnosti. Kromě samotné vědy akcentují mezinárodní projekty celou řadu dalších témat, která se věnují implementaci a dopadům. Určitě jsme v rámci TECHSCALE zhodnotili naše zkušenosti z mezinárodních projektů.

Očekáváte zásadní objevy, které posunou hranice současných nanotechnologií a najdou uplatnění v celé řadě oblastí. Na co konkrétně se můžeme těšit?

V současnosti patří nanomateriály a nanotechnologie mezi dobře zavedené vědní disciplíny, které posunuly naše poznání a odrazily se v obrovské řadě aplikací. Celým projektem se line jednoticí téma, kterým je posouvání hranic nanosvěta a dosažení přesnosti při řízení vlastností až na úrovni jednotlivých atomů. Chceme takové materiály navrhovat a řízeně připravovat. Už během návrhu budeme brát v úvahu bezpečnost materiálů a možné společenské dopady. Následně cílíme na oblasti, v nichž vidíme největší příslib využití. Tedy senzoriku, katalýzu a ukládání energie. Věřím, že se nám podaří připravit nové materiály, které změní paradigma například v boji s antibiotickou rezistencí, dále velmi účinné katalyzátory pro průmyslové výroby či selektivní a citlivé senzory.

V čem je podle vás projekt ojedinělý?

Jako unikátní prvek projektu vidím propojení čtyř pilířů. Jsou to počítačový design, syntéza a charakterizace nových materiálů, jejich aplikační využití a také bezpečnost a společenské dopady. Nedávné krize nás naučily, že technici a přírodovědci musí úzce spolupracovat s odborníky ze společenskovědních oborů. Taková spolupráce dovoluje nově zpracovávat témata, otevírá zcela nové perspektivy a vyvolává otázky, které si přírodovědec běžně neklade. Myslím, že toto organické propojení disciplín velmi ocenili i hodnotitelé projektu.

Jak se s kolegy ze společenských věd učíte hledat společnou řeč?

Ani pro jednu stranu to není lehké. Přirovnal bych to k velmi ostýchavým námluvám. Sám vím z předchozích projektů, že někdy trvá jen nalezení „společného jazyka kmene“ asi rok. Skvělé je, že všichni k sobě hledáme cestu, neboť vidíme obrovský potenciál, který účinné propojení poskytne. Jsem přesvědčený, že tohle úsilí přinese brzy své ovoce.

Projekt už má první výsledky v podobě publikací v prestižních časopisech. Můžete některé přiblížit?

Řadu nových společných projektů teprve rozbíháme. Stávající spolupráce jistě vše urychlila, nedávno se nám povedlo s kolegy z CEITEC Energy najít způsob jak vylepšit výrobu amoniaku. Navíc jsme při práci využili výpočetní kapacity národního superpočítačového centra IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Jednoznačně se totiž ukazuje, že jedině široká spolupráce je cesta, jak jít kupředu a zůstat mezinárodně konkurenceschopnými. Věřím, že i tento projekt nám umožní zesílit a zintenzivnit naši spolupráci doma i v zahraničí. A také věřím, že nám v tom pomůže naše Mezinárodní vědecká rada, která čítá šest skvělých světových odborníků.

Informace o projektu jsou dostupné na www.techscale.cz.

Apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo při setkání v katedrále sv. Václava v Olomouci oznámil jméno nového olomouckého arcibiskupa. Papež František jím jmenoval dosavadního administrátora arcidiecéze a pomocného biskupa Josefa Nuzíka. Do úřadu bude slavnostně uveden 13. dubna. Jako arcibiskup bude vykonávat i funkci velkého kancléře Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Ve svých prvních slovech po jmenování biskup Nuzík poděkoval za důvěru, kterou novým úřadem dostává, Bohu, ale také papeži Františkovi, apoštolskému nunciovi i celé nunciatuře, která proces jmenování vedla. „Děkuji i vám všem, milí bratři a sestry, kteří jste se více než rok a půl na tento úmysl modlili. Možná se vám ta doba zdála už i dlouhá, byla ale důležitá – prosili jsme za potřebné vlastnosti pro diecézního biskupa. Vím, že je nemám, ale chci do nich s Boží pomocí dorůstat,“ zmínil také biskup Nuzík a dodal: „Budu vám vděčný za spolupráci, trpělivost a podporu lidskou i duchovní v modlitbě.“

Připomněl mimo jiné, že jmenování přichází jen pár dní před svátkem sv. Cyrila a Metoděje, jak ho slaví světová církev. „Soluňští bratři poukazují na naše kořeny a stojí u základů života z víry na Moravě, a tato víra je i po staletích vzácným pokladem, v němž je možné nacházet světlo a sílu také pro naši dobu,“ zdůraznil biskup Nuzík a dodal, že chce navazovat i na práci svých předchůdců, zejména arcibiskupa Jana Graubnera, se kterým 13 let spolupracoval jako generální vikář. „Současná doba není jednoduchá, zároveň nám ale Bůh nabízí řadu možností, jak zvládnout svůj život osobní i rodinný. Věřím, že je s jeho pomocí objevíme a také se o ně budeme dělit s lidmi kolem nás,“ uzavřel svůj první pozdrav věřícím.

Slavnostní uvedení nového arcibiskupa do úřadu je naplánováno na sobotu 13. dubna.

Josef Nuzík (* 1966) pochází ze Strání na Uherskohradišťsku. Po maturitě pracoval jako soustružník v uherskobrodských strojírnách. Na podzim roku 1989 začal svou přípravu ke kněžství studiem na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, po roce ve studiu pokračoval na obnovené CMTF UP. Kněžské svěcení přijal v roce 1995, postupně působil v Novém Jičíně, Luhačovicích, Nivnici a Štípě u Zlína, byl děkanem vizovického děkanátu. Od roku 2005 sloužil jako vicerektor kněžského semináře v Olomouci, později jej arcibiskup Jan Graubner jmenoval svým generálním vikářem. V roce 2017 byl jmenován pomocným biskupem olomouckým a po odchodu Jana Graubnera do Prahy byl v roce 2022 zvolen administrátorem arcidiecéze.

Jako prozatímní správce arcidiecéze se ujal i funkce velkého kancléře CMTF UP, který je garantem fakulty z církevního hlediska a mimo jiné zprostředkovává komunikaci s Kongregací pro katolickou výchovu v Římě. Je také členem Vědecké rady CMTF UP.

S láskou k poznání. Tento slogan bude provázet Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty UP, během celého roku 2024. Jedná se o ústřední motiv nového pevnostního videoklipu s hudbou Jana P. Muchowa a také podtitul akce Láska je věda, která se koná od 17. do 18. února ve všech expozicích science centra. Jeho tým zve na řadu programových novinek a chce pokračovat v úspěšném trendu stoupající návštěvnosti.

Pevnost poznání rozšířila své aktivity do nedaleké budovy Vědeckotechnického parku UP Envelopa Hub, kde vznikla moderní laboratoř UP_LAB. Tam se budou konat workshopy a kreativní dílny zaměřené na moderní technologie jako například 3D tisk, virtuální realitu nebo robotiku. „Zájem o naše doprovodné aktivity ze strany veřejnosti narostl, a proto jsme se rozhodli vytvořit další prostor pro vzdělávání. Stejně tak budeme v průběhu roku organizovat oblíbené popularizační akce zaměřené na různé vědecké oblasti,“ popsal plány Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání. 

Zamilujte se do vědy! 

První akcí bude Láska je věda o víkendu 17. a 18. února. Malí i velcí zjistí, co se děje v mozku zamilovaných, podle čeho si zvířata vybírají svého partnera nebo jak funguje přístroj na detekci lásky. Chybět nebude ani program ve vědeckých dílnách, na který si zájemci mohou koupit kombinovanou vstupenku. Za zvýhodněnou cenu 140 korun dostanou program v laboratoři, vědecké dílně i planetáriu. 

V expozici Do historie! vznikne kavárna

A protože láska prochází žaludkem, v expozici zaměřené na historii vznikne nová kavárna. Občerství se v ní každý, koho v otevírací době science centra cesta za poznáním náležitě unaví. „Jsem rád, že se po tolika průtazích, zapříčiněných nejdříve covidem a poté několika koly výběrových řízení, podařilo dotáhnout projekt do úspěšného konce. Začneme pozvolna – výběrovou kávou a kvalitními pochutinami. Postupně chceme sortiment rozšiřovat,“ prozradil ředitel centra Matěj Dostálek. 

Nový videoklip podtrhuje emoce 

Pevnost poznání má nově také umělecký videoklip, který ukazuje, co všechno se dá zažít v interaktivních expozicích. „Chtěli jsme podtrhnout emoce, které jsou s budovou spojené. Muselo to být osobní a autentické, proto Pevnost poznání celý spot koprodukovala společně s olomouckou produkcí StoryFactory,“ doplnil Dostálek. Spot je zakončen sloganem „S láskou k poznání“. Film doprovází originální hudba Jana P. Muchowa, který je známým autorem muziky k řadě českých filmů. 

Do Centra popularizace PřF UP přišlo loni 106 029 platících návštěvníků. To je oproti roku 2022 nárůst přibližně o 5 procent. Pevnost poznání sídlí v unikátně zrekonstruované, památkově chráněné budově velkého dělostřeleckého skladu z roku 1857. Prostřednictvím expozic, dílen, laboratoře a digitálního planetária zde zaměstnanci a studenti univerzity zábavnou a hravou formou přibližují dětem i dospělým vědecké poznatky i historická fakta.

Ve své historii poprvé zvolí ochránce práv Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Elektronické volby se uskuteční od 2. do 7. dubna.

S cílem zajistit bezpečné, vstřícné a spravedlivé prostředí pro členy akademické obce i ostatní zaměstnance zřídila institut ochránce práv také Pedagogická fakulta UP.

„Je pro nás důležité, abychom žili a pracovali v prostředí, kde se pěstuje kolegiální spolupráce a studenti i zaměstnanci fakulty se navzájem respektují. Nelze však vyloučit, že v rámci často složité interakce tisíců osob mohou nastat situace, v nichž se některý z účastníků daného vztahu může cítit poškozen na svých právech. Institut ochránce práv je jedním z řady opatření, která činí fakulta v úsilí o zajištění rovných příležitostí. Věřím, že historicky první proces volby ochránců práv na naší fakultě a jejich první funkční období nám umožní dále zlepšovat pracovní a studijní prostředí fakulty,“ uvedl Jan Michalík, proděkan pro legislativu, organizaci a rozvoj PdF UP. 

Funkci ochránce práv této fakulty mají zastávat dvě osoby, vždy muž a žena. Návrh na kandidáty může od 12. února do 4. března podat každý člen akademické obce i více navrhovatelů společně, a to v písemné podobě Akademickému senátu PdF UP. Elektronické volby se uskuteční od 2. do 7. dubna. První dva kandidáty s funkčním obdobím od 1. května 2024 do 30. dubna 2026 by měl děkan fakulty jmenovat do 24. dubna.

Pravidla fungování institutu ochránce práv na PdF UP byla stanovena nově vzniklou normou. Platí, že primárně je činnost ochránců práv na Pedagogické fakultě UP zaměřena na monitoring, podporu a řešení práv studentů. Do doby ustavení institutu ochránce s působností pro zaměstnance Univerzity Palackého bude fakultní ochránce práv pracovat i ve prospěch zaměstnanců. Kandidáty mohou navrhovat, zúčastnit se voleb a mohou být i členy příslušné komise také zaměstnanci z řad technicko-hospodářských pracovníků, a to do doby zřízení institutu s působností pro zaměstnance UP. Více v příslušné normě zde.

V pondělí 19. února startuje na Univerzitě Palackého Akademický týden. Jeho pomyslným vrcholem bude v pátek 23. února Reprezentační ples UP. K poslechu, ale především k tanci zahraje z televizních obrazovek známý Moondance Orchestra Martina Kumžáka, těšit se můžete na taneční workshop, originální módní přehlídku, bohaté občerstvení, tombolu a dobrou zábavu do nočních hodin. Prostory hotelu NH Collection Congress Olomouc se otevřou v 18:30 hodin, oficiální zahájení plesu bude v 19:30 hodin. Vstupenky jsou v prodeji na stránkách www.ples.upol.cz.

„Univerzitní ples patří už tradičně mezi nejoblíbenější společenské akce olomoucké plesové sezony. Loni jsme úspěšně obnovili tradici plesů po nucené covidové přestávce a já pevně věřím, že si naši studenti, zaměstnanci i další hosté užijí také letošní plesové veselí. Zvláště když mu opět dodá lesku bezesporu nejlepší taneční orchestr, jaký v současnosti na české hudební scéně máme. Jsem také moc rád, že se na programu plesu podíleli a během večera se na pódiu představí naši studenti a absolventi,“ uvedl rektor Univerzity Palackého v Olomouci Martin Procházka.

Populární Moondance Orchestra Martina Kumžáka bude na hlavním pódiu v sále Evropa hrát od začátku večera až do jedné hodiny po půlnoci. „Je skvělé, že se nám znovu podařilo zajistit vystoupení orchestru na našem plese, protože patří u nás k těm nejžádanějším. Jeho kvality oceňují už řadu let účastníci i příznivci televizní soutěže StarDance,“ upozornila za organizátory vedoucí Oddělení univerzitních akcí UP Vladimíra Sedláčková. Se správnými tanečními kroky a figurami poradí tanečníci z Akademik sport centra a Univerzity třetího věku, kteří pro zájemce povedou na plese svůj workshop. V průběhu večera vystoupí rovněž kouzelník Karel Pomahač s ukázkami moderní magie a ručně malované svatební šaty od studentek Univerzity Palackého Barbory Kuldové a Karolíny Rajnohové, majitelky studia DreamsEden.

Reprezentačním plesem bude provázet členka činohry Moravského divadla Olomouc, herečka a zpěvačka Natálie Tichánková. „Mám velkou radost, že jsem byla opět oslovena k moderaci plesu Univerzity Palackého. Loňský ples byl pro mě krásným zážitkem, setkala jsem se spoustou zajímavých lidí a kolegů a v pauzách mezi moderací jsem si ještě stihla odskočit protancovat střevíce. Věřím, že letošní ročník bude neméně zábavný,“ řekla Natálie Tichánková.

Hlavní program se bude odehrávat v sále Evropa. Plesoví hosté, kteří do tohoto sálu již neseženou vstupenky nebo kteří vyhledávají klidnější místo pro konverzaci, mohou využít posezení v sousedních sálech Ventana a Madrid. Do hlavního sálu se mohou kdykoliv přesunout a zatančit si či zhlédnout doprovodný program. K poslechu bude v sále Ventana hrát skladatel, muzikant a pedagog na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP Filip Tailor. Těm, kteří si zakoupí vstupenky do restaurace Sal de Mar v přízemí hotelu, zahraje do noty a do tance Cimbal Hell Band. „V repertoáru mají nejen krásné lidovky, ale i úpravy popových a rockových hitů,“ zmínila Nikola Zamcová z oddělení univerzitních akcí. Hudba bude znít i ve foyeru hotelu. „V přestávkách mezi vystoupeními Moondance Orchestra si návštěvníci plesu mohou poslechnout kapelu Uno Trio, které hraje akustické coververze známých písniček českých i světových interpretů,“ doplnila za organizátory plesu její kolegyně Nikola Domluvilová.

Vstupenky na Reprezentační ples UP lze zakoupit online na webu www.ples.upol.cz. V ceně je zahrnut welcome drink a občerstvení formou bohatého rautu, kde najdete vše od ovocných knedlíků po půlnoční guláš na posilněnou.

Univerzita Palackého na návrh Vědecké rady Lékařské fakulty UP udělila čestný titul doctor honoris causa světově uznávanému lékaři a vědci Hans-Peteru Hartungovi, který zásadním dílem přispěl k objasnění mechanismu účinku moderní terapie demyelinizačních onemocnění nervové soustavy, zejména roztroušené sklerózy, a který již více než dvacet let intenzivně spolupracuje s Neurologickou klinikou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Světově uznávaný lékař a vědec převzal čestný doktorát během slavnostního aktu v olomouckém Arcibiskupském paláci. Laureáta a jeho vazbu na olomouckou univerzitu přítomným přiblížil děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

„Profesor Hans-Peter Hartung je mimořádnou vědeckou, lékařskou a pedagogickou autoritou v celosvětovém kontextu. Dlouhodobá spolupráce Univerzity Palackého s profesorem Hartungem umožňuje studentům absolvovat výzkumné stáže ve Spolkové republice Německo a přináší množství významných publikačních výsledků v oblasti současného neurologického výzkumu. Jeho neutuchající zájem o systematickou spolupráci se promítl do řady excelentních výsledků v oblasti vědy a výzkumu a tím bezesporu přispěl a nadále významně přispívá k dobrému jménu Univerzity Palackého nejen v evropském, ale i širším mezinárodním kontextu,“ uvedl.

Neopomněl zmínit, že profesor Hartung byl v roce 2022 jmenován hostujícím profesorem Univerzity Palackého, je pravidelným zvaným řečníkem olomouckých neuroimunologických sympozií a členem redakční rady odborného časopisu Biomedical Papers, který Lékařská fakulta UP vydává.

Hans-Peter Hartung se zabývá zejména klinickým a translačním výzkumem v oblasti základní a klinické neuroimunologie, především pak roztroušenou sklerózou a imunitními neuropatiemi a vývojem nových imunologických, neuroprotektivních a neuroreparačních léčebných strategií. Svou prací významně přispěl k objasnění mechanismu účinku moderní terapie demyelinizačních onemocnění nervové soustavy – roztroušené sklerózy i demyelinizačních zánětů periferního nervového systému. V současnosti vede Centrum pro neurologii a neuropsychiatrii Univerzity Heinricha Heineho a Univerzitní nemocnice v Düsseldorfu.

Samotného aktu předání čestného doktorátu v podobě diplomu a také pamětní medaile UP s dvojportrétem Josefa Dobrovského a Františka Palackého se ujal rektor UP Martin Procházka společně s prorektorkou pro vědu a výzkum Lucií Plíhalovou. „Čestný titul panu profesorovi za jeho zásluhy v rozvoji lékařské vědy i při posilování prestiže Univerzity Palackého předávám s velikou radostí a hlubokou úctou. Zároveň vám, pane profesore, při této slavnostní příležitosti přeji pevné zdraví a hodně dalších úspěchů na poli vědy, medicíny i v pedagogické praxi,“ popřál laureátovi rektor UP. 

„Je to pro mě opravdu velmi dojemný okamžik a jeden z vrcholů mé akademické kariéry,“ reagoval na udělení čestného titulu profesor Hartung. Ve svém proslovu pak mimo jiné vzpomněl na začátek spolupráce s olomouckými lékaři a vědci v době, kdy vedl neurologickou kliniku na univerzitě v Grazu a kdy tamní laboratoře navštěvoval jako mladý asistent olomoucký neurolog Jan Mareš, nyní vedoucí lékař Centra pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění FN Olomouc.

„Naším společným zájmem bylo zlepšit kvalitu života našich pacientů. To byl výchozí bod dlouhodobé produktivní vědecké spolupráce, která vyústila v opakované vzájemné návštěvy a řadu společných publikací. Přednosta olomoucké neurologie Petr Kaňovský tuto spolupráci plně podporoval. Během let se pak profesoři Mareš a Kaňovský stali mými blízkými přáteli, čehož si velmi vážím. Takové vztahy patří k tomu nejcennějšímu, čeho může člověk při práci v akademické sféře dosáhnout,“ řekl Hans-Peter Hartung. Podotkl také, že čestný doktorát UP pro něj znamená hodně i v kontextu obnovených dobrých sousedských vztahů mezi Českou republikou a Německem.

Po slavnostním aktu v Arcibiskupském paláci nový čestný doktor Univerzity Palackého zamířil do místa, které již v Olomouci důvěrně zná – do historické posluchárny Neurologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Během mimořádného semináře tu proslovil přednášku o současných trendech v léčbě roztroušené sklerózy.

Hans-Peter Hartung se stal třetí osobností, které Univerzita Palackého v posledních měsících udělila čestný titul doctor honoris causa. Během loňských oslav 450. výročí vzniku univerzity v Olomouci obdržel čestný doktorát vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, který se po sametové revoluci podílel na obnově teologického studia v ČR, a známý jazzový skladatel a pianista, absolvent Přírodovědecké fakulty UP Emil Viklický. Od roku 1990 udělila Univerzita Palackého čestný doktorát již pěti desítkám osobností, které se významně zasloužily o rozvoj vědy, kultury či se jinak zasadily o prospěch společnosti. Je mezi nimi například první bývalý český a československý prezident Václav Havel, chemik Antonín Holý nebo plastický chirurg Bohdan Pomahač. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici na webu univerzity.

Příležitost, prostředky a také znalosti nabízí talentovaným studentům a studentkám, kteří si chtějí vyzkoušet vedení vlastního vědeckého či uměleckého projektu, Nadační fond Univerzity Palackého. Nová, v pořadí již devátá výzva k podání žádostí o podporu bude otevřena od 12. února do konce 31. března.

Dlouhodobá a soustavná práce s talentovanými studenty patří k prioritám Univerzity Palackého. Aktivity NF UP jsou již několik let dobrým příkladem, že má tato snaha smysl. Studenti získávají nejen finance na stáže, literaturu nebo potřebné vybavení, ale i zajímavé know-how. Zájem o podporu bývá ze všech fakult, například v loňském roce tak mohlo devět úspěšných studentek a studentů z LF, PřF, CMTF, FTK a FZV využít na své projekty dohromady téměř tři čtvrtě milionu korun. Celkem již za dobu existence fondu dostalo možnost vyzkoušet si své schopnosti a naučit se něco nového více než pět desítek studentů a studentek UP.

„Peníze na podporu talentovaných studentů získáváme od firemních a individuálních dárců, také od významných příznivců, kterým leží na srdci jak rozvoj mladých talentů, tak celé společnosti. Generálním partnerem NF UP je již poněkolikáté Komerční banka. Projekty k podpoře vybírá správní rada fondu, důležitým kritériem je dopad projektu a aplikace v praxi,“ vysvětlil Jiří Rudolf, ředitel NF UP.

Studenti, kteří v minulých letech podporu získali, svým kolegům doporučují, aby se o nabídku NF UP zajímali. Jak zdůrazňují, i když se jim nepovede uspět napoprvé, neměli by rezignovat. „Troufám si říct, že jsem si díky výzvám NF UP utřídila myšlenky a dokázala přesně definovat svoje cíle. Díky finanční podpoře jsem pak měla možnost absolvovat dvě zahraniční stáže na prestižním mezinárodním pracovišti Institute of Science and Technology Austria v rakouském Klosterneuburgu v pracovní skupině profesora Jiřího Frimla a také nakoupit materiál, který jsem k realizaci svého projektu potřebovala. Uspět ve výzvě jsem se pokoušela několikrát, poprvé to nevyšlo. Nejprve jsem to brala jako obrovské osobní selhání, ale byl to právě tento neúspěch, co mě posunulo dál. Pro studenty je to zajímavá příležitost, která kromě finančních zdrojů na realizaci vlastního projektu přináší také cenné kontakty a příležitost rozvíjet své schopnosti a dovednosti prostřednictvím kurzů pořádaných Kariérním centrem UP,“ shrnula své zkušenosti Ludmila Včelařová z PřF.

Adam Matěj, její kolega ze stejné fakulty, pak připomněl, že práce na projektu rozšiřuje o možnosti pro budoucí uplatnění. „Do otevřené výzvy Nadačního fondu UP jsem se přihlásil, abych mohl rozšířit svůj výzkum a zkusil si zorganizovat vlastní projekt. První novou zkušeností bylo už samotné vymýšlení cíle a domluvení potřebné spolupráce a následné psaní krátkého návrhu. Hlavním cílem mého projektu, který byl finančně podpořen, byla tříměsíční stáž u profesora Hanse Lischky na Texas Tech University v americkém Lubbocku. Během té doby jsme navázali spolupráci na několika výzkumných projektech, kdy jsem se zaměřil na osvojení pokročilých výpočetních metod pod vedením právě tohoto pana profesora. O úspěchu navrženého výzkumného projektu svědčí i společná publikovaná práce v časopise Nanoscale. Mimo předpokládané výsledky a výstupy se mi podařilo díky výjezdu najít a domluvit si postdoktorální stáž na Georgetown University ve Washington, DC. Za sebe můžu všem mladým vědcům doporučit, aby si projekt zkusili napsat, a kdo ví, třeba jim otevře kariérní dveře, jako se to stalo mě,“ dodal Adam Matěj.

Studenti, kteří chtějí vědět podrobnosti, jak podat žádost, mohou využít webinář Uspějte ve výzvě Nadačního fondu UP, který se uskuteční 19. února od 13 do 14 hodin. „Žadatelé budou mít prostor položit otázky a konzultovat své projektové záměry. Účast na webináři vřele doporučujeme. Na webinář je potřeba se registrovat na portále Kariérního centra UP, událost najdete i na facebooku fondu. Studenti se na mne v průběhu výzvy mohou obracet samozřejmě i individuálně v rámci konzultací v Kariérním centru,“ řekla Katrin Stark, koordinátorka UP pro talentované studenty.

Registrační systém pro podávání žádostí bude zveřejněn na webových stránkách NF UP 12. února 2024. Podrobnější informace a znění výzvy najdete zde. Informace o Nadačním fondu Univerzity Palackého najdete na stránkách fond.upol.cz nebo na Facebooku.