Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Univerzita Palackého přivítá na akademické půdě bývalou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, která pronese tradiční výroční přednášku k poctě J. L. Fischera. Její vystoupení na téma „Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva“ se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu od 17 hodin v aule Právnické fakulty UP.

Výroční přednášku organizuje UP jednou ročně k poctě prvního rektora obnovené olomoucké univerzity Josefa Ludvíka Fischera. K jejímu přednesení bývá oslovena významná česká či zahraniční osobnost. Mezi dosavadní řečníky patřili například ekonom Tomáš Sedláček, chemik Pavel Jungwirth, teolog Tomáš Halík, jaderná inženýrka Dana Drábová či neuropatolog František Koukolík. Každý z nich nabídl osobitý pohled na klíčová témata vědy, společnosti a kultury – přesně v duchu intelektuálního odkazu J. L. Fischera.

Vstup na přednášku je zdarma, je ale potřeba se předem registrovat prostřednictvím online formuláře zde. 

Zuzana Čaputová je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Jako advokátka a aktivistka se věnovala mj. veřejné správě, problematice týraných a zneužívaných dětí, tématům právního státu či transparentnímu nakládání s veřejným majetkem. Do politiky aktivně vstoupila na konci roku 2017, kdy oznámila vstup do strany Progresívne Slovensko, kde se stala místopředsedkyní. V roce 2018 se rozhodla kandidovat na prezidentku Slovenské republiky. Zdůvodnila to tehdy mj. snahou pomoci společnosti obnovit důvěru v demokratické hodnoty a sounáležitost s Evropou. Důležitým faktorem pro její rozhodnutí byla i vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Prezidentské volby v roce 2019 Zuzana Čaputová vyhrála. Po několika náročných letech ve funkci, kdy stála v čele země mj. za covidové pandemie či při napadení Ukrajiny Ruskem, se nakonec rozhodla, že svůj mandát z osobních důvodů obhajovat nebude. Ve funkci skončila v červnu 2024.

V aule právnické fakulty UP bude 27. listopadu od 17 hodin Zuzana Čaputová mluvit na téma „Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva“.

Bezpečnostní opatření během akce:
Upozorňujeme hosty, že vstup do auly bude umožněn jen registrovaným prostřednictvím online formuláře. Při vstupu do auly budou posílena bezpečnostní opatření (mj. detektory kovu). Prosíme, dbejte na místě pokynů organizátorů a bezpečnostní agentury. Větší zavazadla zanechejte doma nebo na místě v šatně. Doporučujeme rovněž dorazit v dostatečném časovém předstihu. Zaregistrované zájemce, kteří se nakonec nebudou moci zúčastnit, prosíme, aby svou registraci odvolali zasláním e-mailu na adresu akce@upol.cz.

Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého dnes zvolil kandidátem na děkana Jana Říhu. V tajné volbě získal 13 hlasů. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, nové děkanské období zahájí 1. února 2026. Jan Říha na postu děkana fakulty nahradí Martina Kubalu, který v čele fakulty stál dvě období od února 2018. Jeho druhé funkční období skončí 31. ledna 2026.

Jan Říha uspěl hned v prvním kole. Podpořilo ho třináct z jednadvaceti členů akademického senátu. Jeho protikandidát Petr Bednář, vedoucí katedry analytické chemie, získal šest hlasů, sám se hlasování zdržel. Jeden člen senátu byl z jednání omluven.

„Velmi děkuji za podporu členům senátu, kteří o volbě děkana rozhodli, a také celé akademické obci fakulty. Touto volbou zároveň přijímám obrovskou zodpovědnost za pracovní podmínky téměř tisícovky akademických, vědeckých, technických a administrativních pracovníků fakulty a za kvalitu studijního prostředí pro více než čtyři tisíce současných studentů bakalářských, magisterských i doktorských programů. Bude mi ctí být tváří silné fakulty, jejímuž dalšímu rozvoji se během následujícího děkanského období hodlám plně věnovat,“ uvedl Jan Říha.

Jan Říha je absolventem přírodovědecké fakulty, působí na katedře experimentální fyziky a od roku 2019 zastává funkci proděkana pro studijní záležitosti. Mezi jeho hlavní priority patří stabilní rozvoj přírodovědecké fakulty postavený na kvalitní výuce, výzkumu a zodpovědném řízení. Chce, aby fakulta zůstala moderní, otevřenou a spolehlivou součástí univerzity, které poskytne kvalitní pracovní prostředí studentům i zaměstnancům pro výuku a výzkum.

Ve vědě a výzkumu plánuje posílit finanční motivaci a podporu pracovišť, zvýšit efektivitu projektové administrace a zlepšit informovanost o grantových výzvách. Důležitým cílem je také rozvoj smluvního výzkumu a spolupráce s komerční sférou, stejně jako aktivní zapojení fakulty do mezinárodních projektů.

Zaměřit se také chce na rozvoj studia a akreditací nových programů, digitalizaci agend a podporu studijních oborů s vysokým společenským dopadem – například učitelství či polovodičové a kvantové technologie. Za klíčové oblasti považuje i stabilitu doktorského studia, důslednou analýzu studijní úspěšnosti a lepší provázanost programů s potřebami praxe.

Součástí jeho vize je rovněž aktivní komunikace a spolupráce s rektorátem, městem i regionálními partnery, podpora aktivit Pevnosti poznání a botanické zahrady, které jsou součástmi fakulty, a také budování pozitivní značky fakulty uvnitř univerzity i mimo ni.

Jan Říha je absolventem PřF UP, kde vystudoval učitelství matematiky a fyziky. V roce 2005 zde obhájil disertační práci na téma Kvantová teorie optické aktivity krystalů a získal titul Ph.D. v oboru Obecná fyzika a matematická fyzika. Od roku 1999 působí na katedře teoretické, později experimentální fyziky, kde se věnuje výuce a odborné práci v oblasti optických vlastností látek a didaktiky fyziky. Od roku 2019 zastává funkci proděkana pro studijní záležitosti. V rámci své činnosti se zaměřuje na modernizaci a zkvalitňování výuky fyziky, inovaci studijních programů a rozvoj pedagogických kompetencí. Dlouhodobě se angažuje v projektech zaměřených na zlepšování kvality vzdělávání a podporu studentů a učitelů přírodovědných oborů. Je hlavním řešitelem či koordinátorem řady projektů podporujících vzdělávání a udržitelnost, například „Podpora zelených dovedností a udržitelnosti na UP“ nebo „IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání“. Podílel se také na úspěšných rozvojových a aplikačních projektech z programů OP VVV a OP VK.

Jak se zachovat, když mi hrozí nebezpečí? A poznám vůbec takovou hrozbu? Na tyto a další otázky by především studentům měla dát odpověď série krátkých instruktážních videí, které pro ně připravila Univerzita Palackého.

Tři krátká videa spojuje téma Bezpečná univerzita. V prvním se řeší, jak se správně zachovat v případě nálezu podezřelého předmětu třeba batohu, druhé pak poradí, jak se zachovat v případě, že si všimneme podivného chování u spolužáka či spolužačky. V třetím videu je stručný návod na to, jak reagovat, když se například do knihovny dostane podezřelá osoba.

video_sem

Hlavní poselství všech videí je přitom společné: být přiměřeně bdělý, všímat si svého okolí a v případě potíží se obrátit na kompetentní zaměstnance univerzity.

„Inspirací pro vznik projektu byla iniciativa Policie ČR, která před několika lety vytvořila video věnované problematice ozbrojeného útočníka. Ačkoli jde o zásadní téma, v běžném provozu univerzity se mnohem častěji objevují jiné bezpečnostní situace – například nalezený odložený předmět nebo projevy verbální agrese. Právě proto se tým Univerzity Palackého rozhodl zaměřit na scénáře, které jsou pravděpodobnější, ale přitom často podceňované,“ vysvětlil kancléř UP Martin Tomášek.

video_sem

Jak dodal, dalším impulsem byla zkušenost, že dříve vytvořené textové materiály, jako jsou letáky či manuály, mají jen omezený dopad. „Krátká videa proto představují moderní a efektivní formu komunikace, která studenty zaujme, a přitom jim jasně a stručně sdělí klíčové informace,“ dodal kancléř UP.

Bezpečnostní videa připravila Audiovizuální produkce UP (AVP). „Byla to pro nás výzva, natočit několikaminutové příspěvky tak, aby splnily edukační úlohu a současně byly vizuálně přitažlivé a sdělné,“ řekl vedoucí AVP Martin Müller. Videa kombinují hrané scény s glosující průvodkyní, doktorandkou CMTF Martou Sýkorovou, která divákům pomáhá porozumět jednotlivým situacím. „Potěšující je i skutečnost, že celý projekt byl vytvořen udržitelně – natáčecí tým i herci pocházejí z řad zaměstnanců a studentů UP,“ dodal Martin Müller. Režie videí se ujal Daniel Kunz a kameru vedl Tomáš Pospíšil, oba z AVP.

video_sem

„Univerzita i tímto způsobem dává jasně najevo, že bezpečnost svých studentů i zaměstnanců bere vážně – a zároveň volí formu, která odpovídá současným komunikačním trendům i potřebám akademické komunity,“ dodal kancléř Martin Tomášek.

Projekt zapadá do širšího rámce edukačních aktivit Univerzity Palackého v oblasti fyzické bezpečnosti – vedle příruček, letáků či kontaktní výuky pro zaměstnance i studenty sem patří například tzv. COOC kurz pro zaměstnance UP.

Inspirace, výměna zkušeností a vzájemná podpora – to je smysl nově založené Učící se komunity na Univerzitě Palackého. Aktivita, kterou iniciovalo Centrum excelence ve vzdělávání, propojuje vyučující ze všech fakult a vytváří prostor pro spolupráci, vzájemné učení a inovaci ve vysokoškolské výuce.

Nová iniciativa má potenciál výrazně proměnit způsob, jakým vysokoškolští pedagogové rozvíjejí a sdílejí své profesní dovednosti. Komunita sdružuje jak zkušené pedagogy, tak začínající vyučující, zpravidla po dvou z každé z osmi fakult Univerzity Palackého.

„Cílem Učící se komunity je vytvářet prostor, kde se mohou vyučující navzájem inspirovat, sdílet zkušenosti a rozvíjet nové nápady pro výuku. Kvalita vzdělávání je společnou odpovědností, a právě spolupráce napříč fakultami přináší nové perspektivy a podporuje kulturu vzájemného učení,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Setkávání členů komunity budou probíhat pravidelně jednou za semestr. Debaty budou doplněny tematickými workshopy zaměřenými na aktuální otázky vysokoškolské pedagogiky. Součástí činnosti je i online platforma, která slouží jako sdílené zázemí pro materiály, inspirace a příklady dobré praxe.

„První setkání Učící se komunity se uskutečnilo na počátku října a neslo se v přátelské a neformální atmosféře. Účastníci sdíleli své zkušenosti s návštěvami ve výuce kolegů a debatovali o tom, jak tyto aktivity mohou přispět ke zkvalitnění výuky napříč univerzitou. Program byl završen kreativním workshopem, v němž týmy vyučujících vytvářely propagační návrhy k tématu kvalitní výuky a podpory pedagogických kompetencí – od sloganů a vizuálních návrhů až po originální loga. Výsledkem byly nápadité a inspirativní výstupy, které chceme dále využívat při propagaci rozvoje pedagogických kompetencí na naší univerzitě,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Cílem nové univerzitní aktivity je tedy nejen podporovat spolupráci mezi fakultami, ale také zvyšovat povědomí o možnostech rozvoje pedagogických kompetencí – a to formou workshopů, programů CŽV ukončených mikrocertifikáty i dalších vzdělávacích programů pro univerzitní pedagogy.

Vznik Učící se komunity je podpořen realizací projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci, reg č. CZ.02.02.XX/00/23_022/0008873.

Univerzita Palackého zaznamenala významný úspěch v evropském měřítku. Od listopadu letošního roku koordinuje tříletý mezinárodní projekt INSIGHT (International Network for Support, Inclusion, Global Harmony, and Training), jehož cílem je posílit internacionalizaci vysokých škol a vytvořit ucelený rámec podpory pro zahraniční studenty a zaměstnance. Projekt potrvá do října 2028 a získal dotaci ve výši 400 000 EUR.

Do konsorcia vedeného Univerzitou Palackého se zapojila University of Warsaw, Université Paris-Est Créteil a European University Foundation. INSIGHT navazuje na evropské priority v oblasti inkluze a rozmanitosti a reflektuje snahu vysokých škol o otevřenější a přívětivější akademické prostředí.

„Při výběru partnerů jsme vycházeli z dlouhodobých vazeb v rámci aliance Aurora a navázali na předchozí úspěšné projekty a spolupráce,“ uvedla Alena Vyskočilová, vedoucí Welcome Office a hlavní řešitelka projektu. Jak dodala, z celkem 38 projektů přihlášených do výzvy KA220 HED v roce 2025 uspělo pouze pět z České republiky, což podle ní činí z INSIGHT mimořádně prestižní a konkurenceschopnou iniciativu.

Hlavním cílem projektu je vytvořit univerzálně použitelnou metodiku pro zakládání a provoz tzv. Welcome Office (Welcome Pointů), centrálních kontaktních míst, která poskytují služby pro mezinárodní studenty a zaměstnance. Metodika zahrne standardy kvality, procesní řízení, krizové postupy, case management i jednotné formuláře.

Projekt zároveň rozvíjí koncept „internationalisation at home“, tedy mezinárodní prostředí přímo na domácí univerzitě, a podporuje také virtuální výměny.

Alena Vyskočilová a Katarzyna Basisty z University of Warsaw.

„Součástí aktivit bude letní škola, předvýjezdní podpora studentů mířících na zahraniční pobyty a posílení peer-to-peer (buddy/mentoring) i ambasadorského programu pro příchozí i vyjíždějící studenty,“ doplnila Alena Vyskočilová.

Projekt by podle ní měl přinést řadu konkrétních výsledků, například metodickou příručku pro založení a provoz Welcome Office, certifikovaná školení pro zaměstnance v režimu train-the-trainers, zaměřená na interkulturní a digitální kompetence, včetně využití umělé inteligence, a také komunitní a kulturní akce podporující propojení domácí a mezinárodní akademické komunity.

„Projekt klade důraz na inkluzivní přístup a zohledňuje potřeby různých skupin, včetně osob přicházejících z krizových oblastí. Jeho cílem je vytvářet prostředí, kde je každý člen akademické komunity respektován, podporován a cítí se vítán – bez ohledu na původ, jazyk či zkušenosti. INSIGHT buduje prostředí, ve kterém se lidé rychle zorientují, cítí se vítáni a mohou naplno studovat, učit i tvořit,“ shrnul Pavel Flekač, koordinátor projektu za UP.

Univerzita Palackého se stala členem Elektromobilní platformy, která sdružuje automobilky, energetické společnosti, univerzity, výzkumné organizace, státní správu, samosprávu a další partnery s cílem společně rozvíjet elektromobilitu v silniční dopravě v České republice. Členství univerzity zastřešuje Technologická platforma KMA působící na přírodovědecké fakultě.

Elektromobilní platforma působí jako prostředník mezi průmyslem, státní správou a samosprávou. Zaměřuje se na identifikaci překážek, které brání rozvoji elektromobility, a hledá jejich systémová řešení. „Jsem ráda, že Univerzita Palackého je u toho a může prostřednictvím technologické platformy přinášet odborné analýzy a datově podložené návrhy,“ uvedla Jitka Machalová, vedoucí Technologické platformy KMA.

Zapojení univerzity do Elektromobilní platformy navazuje na dosavadní činnost Technologické platformy KMA v oblasti elektromobility, kde propojuje univerzitní vědu, studenty a průmyslové partnery při řešení praktických problémů. Vědci ve spolupráci se společností Škoda Auto například analyzují reálná data z provozu elektromobilů a vytvářejí modely a doporučení podporující efektivitu i udržitelnost dopravy.

„Elektromobilita je pro nás jedním z mostů, který spojuje univerzitní vědu, vzdělávání a spolupráci s praxí. Je to náš příspěvek k naplňování vize Univerzity Palackého, být environmentálně, společensky a ekonomicky udržitelnou institucí. Příběh, který společně tvoříme,“ doplnila Jitka Machalová.

Technologickou platformu KMA založila katedra matematické analýzy a aplikací matematiky přírodovědecké fakulty v roce 2025. Jejím cílem je posílit spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem. Platforma nabízí firmám, institucím i akademické obci odborné služby v oblasti matematického modelování, analýzy a zpracování dat s využitím nejnovějších metod statistiky, machine learningu, deep learningu a umělé inteligence. Díky propojení s matematiky mohou průmyslové podniky optimalizovat své výrobní procesy a zvýšit tak svoji konkurenceschopnost.