Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Mít možnost říct svůj názor na to, jak se mi líbí výuka, co oceňuju na vyučujícím i co se mi nelíbí a mohlo by se zlepšit. A naopak poskytnout zpětnou vazbu těm, kteří stojí před zaplněnými posluchárnami. Tak se dá ve zkratce popsat systém studentských evaluací, které tento týden odstartovaly na UP a jejichž prostřednictvím mohou studenti dát svým pedagogům zpětnou vazbu.

Hodnocení se týká všech vyučovaných předmětů. „Evaluaci výuky na Univerzitě Palackého chápeme jako důležitou součást systému zajišťování kvality. Prostřednictvím hodnocení ze strany studentů získávají vyučující, vedoucí pracovišť i vedení fakulty potřebnou zpětnou vazbu k obsahu i organizaci předmětů. Tyto podněty nám umožňují dlouhodobě a systematicky sledovat úroveň výuky, ověřovat soulad jejího průběhu s anotací předmětu, reflektovat používané metody i přístup vyučujících a na tomto základě výuku průběžně zkvalitňovat. Zároveň evaluace podporuje rozvoj pedagogické činnosti a přispívá k otevřené komunikaci v rámci jednotlivých fakult i celé univerzity, čímž napomáhá zvyšování kvality vzdělávání jako celku,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Princip evaluace na UP je zavedený a probíhá v několika krocích. Na samém začátku je student, který prostřednictvím dotazníků sdělí svou spokojenost či nespokojenost s výukou konkrétního předmětu. Pokud přidá slovní komentář, může na něj v dalším kroku reagovat vyučující. Garant předmětu pak ve spolupráci s pedagogem zajistí vypořádání komentářů studentů a vyhodnotí celkový průběh realizace předmětu. Právě slovní komentáře, kterými mohou studenti konkretizovat svá hodnocení, mají značnou váhu. Vyučující je mohou využít například jako podněty pro inovaci předmětu.

Jak se hodnotí? Evaluovat je možné prostřednictvím univerzitního systému hodnocení kvality, který je k dispozici na eval.upol.cz, také je dostupný přes Portál UP či v UPlikaci. Každému studentovi či studentce se před zahájením hodnocení automaticky vygeneruje sada dotazníků podle předmětů zapsaných v IS STAG. Na tyto dotazníky mohou studenti odpovídat po celou dobu, kdy je hodnocení otevřené. Z důvodu anonymity nelze dotazníky průběžně ukládat, a tedy se k nim ani později vracet.

Důležité je vědět, že hodnocení je anonymní. „U některých studentů přetrvávají obavy, že pokud odešlou kritickou evaluaci předmětu, mohli by za svou otevřenost čelit nepříjemným důsledkům, protože by bylo možné zpětně dohledat autora hodnocení. I proto univerzita používá vlastní systém evaluace studia, který je od začátku navržen jako anonymní. Z hodnocení tedy není možné zjistit, jak konkrétní student či studentka posuzovali jednotlivé předměty. U každého studenta se eviduje pouze to, zda evaluaci vyplnil, nebo nikoliv. Toto omezení je nezbytné k tomu, aby mohl každý hodnotit daný předmět pouze jednou,“ vysvětlil Milan Večerka, metodik studijních programů z oddělení dalšího vzdělávání a inovací UP.

Hodnocení výuky probíhá každý akademický rok dvakrát – za zimní a za letní semestr. Aktuální hodnocení studentů začalo 8. prosince a potrvá do 9. února 2026.

Jak se rodiny vyrovnávají s represivní politikou státu, bude zkoumat projekt NEWXUAR – A New Normal After the Camps? State–kinship Dynamics in Minoritised Communities in Xinjiang Uyghur Autonomous Region, který byl podpořen prestižním Consolidator grantem, jejž udílí Evropská rada pro výzkum (ERC). Tento výzkum vede Rune Steenberg z Filozofické fakulty UP. Projekt je zaměřen na změny každodenního života menšin v oblasti Sin-t’iang. Menšinoví Ujgurové, Kazaši a Huiové čelí dlouhodobému tlaku státu.

„Projekt NEWXUAR klade do centra analýzy příbuzenské vztahy jako klíč k pochopení proměny společnosti pod vlivem státu. Projekt systematicky využije metodu tzv. dálkové etnografie a další hybridní výzkumné metody, které zohledňují etické hranice a bezpečnostní rizika spojená s konvenčním terénním výzkumem,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Rune Steenberg z FF UP.

Dálková etnografie propojuje bádání online s poznatky z diaspor a z hraničních oblastí zkoumaného regionu. Veřejně dostupná data, od televizních seriálů až po vládní nařízení, slouží jako podklad pro vytvoření věrného obrazu regionu, kam není výzkumníkům umožněn přístup, nebo by byl zkreslen dohledem státních orgánů. Všechny zdroje jsou důsledně ověřovány a porovnávány, aby nedocházelo ke zkreslení skutečnosti a byla zaručena věrohodnost zjištění. V kontextu globální nestability a nových podob války, kam nemají přístup nezávislá média, se tato metoda stává nástrojem využitelným po celém světě a její význam bude pravděpodobně růst.

„Úspěch projektu NEWXUAR je výsledkem dlouhodobého strategického úsilí fakulty o podporu excelentního výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd. Jsem na kolegu Runeho Steenberga pyšný. Jeho nynější projekt navazuje na předchozí výsledky v MSCA CZ a v jeho twinningovém projektu REMOTE XUAR. Potvrzuje tak funkčnost našeho fakultního cíleného a vysoce individualizovaného podpůrného systému, kdy se snažíme jít za vědci a nabízet jim pomoc a podporu, a nikoliv naopak,“ doplňuje děkan fakulty Jan Stejskal.

Filozofická fakulta UP nabízí systematickou podporu pro mezinárodní excelentní granty. Díky této podpoře získávají mladí vědci z UP pravidelně projekty Marie Skłodowska-Curie Actions, které navíc podporuje také ČR alokací prostředků ze strukturálních evropských fondů. „Systém podpory je týmový. Příprava projektů stojí na opravdové spolupráci a sdílení, podpořený projekt je úspěchem celé fakulty. Různým způsobem k projektu přispěly zhruba tři desítky lidí z fakulty (od výzkumníků přes techniky až po studenty), ale také desítka externistů, většinou z týmu prof. Strakoše z Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Jim všem náleží velký dík,“ říká ERC konzultantka a Research Culture Manager Petra Vaculíková z FF UP.

Úspěšnost žádostí v aktuální výzvě ERC Consolidator byla 11,3 %, ze 3121 projektů jich bylo podpořeno 349. V České republice byly podpořeny dva projekty, oba v oblasti antropologie. Druhý projekt byl udělen Etnologickému ústavu AV ČR, který podobný projekt získal již poněkolikáté a řadí se mezi špičková světová pracoviště. Podpořený projekt ukazuje schopnost výzkumníků z ČR dosahovat excelentních výsledků dokonce i ve stejném oboru na různých pracovištích napříč ČR. Letošní výsledky ukazují, že Česko v oblasti sociálních a humanitních věd dokáže obstát v nejprestižnějších evropských soutěžích a také, že systematická podpora výzkumníků přináší své ovoce.

Účinky molekulárního vodíku na lidský organismus již téměř celé desetiletí na Fakultě tělesné kultury UP zkoumá Michal Botek se svým týmem. Výsledky jejich práce budí pozornost i v mezinárodním kontextu, což potvrdila pozvánka na letošní výroční konferenci Mezinárodní společnosti pro vodíkovou medicínu a biologii (ISHMB) v kolébce výzkumu vodíku, v Japonsku. Michal Botek tu převzal ocenění společnosti za přínos této oblasti a vystoupil jako jeden z hlavních řečníků události.

Konference se konala v listopadu v Tokiu a zúčastnili se jí akademici, vědci a lékaři a další experti z 28 zemí, kromě Japonska také z Číny, USA, Francie, Ruska či Slovenska, kteří prezentovali a diskutovali své nejnovější výzkumné poznatky.

„Velmi si pozvání a ocenění vážím. Stále jsem překvapený tím, že právě mě čestný prezident ISHMB Shigeo Ohta oslovil jako jediného keynote speakera z Evropy, zbývající tři byli z Japonska a Číny. Každý z oslovených odborníků přitom zastupoval některou z oblastí výzkumu vodíku a já si troufnu tvrdit, že právě takto významné pozvání svědčí o tom, že ve zkoumání účinků molekulárního vodíku v kontextu tělesného zatížení, sports sciences a podpory zdraví, kterému se na fakultě věnujeme, jsme lídry. Výsledky našich výzkumů jsou pro ostatní o to cennější a autentičtější, protože naše hypotézy testujeme na lidských účastnících. Zahraniční odborníci náš přístup oceňují,“ uvedl docent katedry přírodních věd v kinantropologii FTK UP. Jak dodal, je velmi vděčný, že mu bylo umožněno na tomto vysoce prestižním fóru výsledky svého týmu představit.

Během padesátiminutové přednášky hovořil Michal Botek o pozitivních účincích užívání molekulárního vodíku na výkon a snížení únavy sportovců, připomněl výsledky studie týkající se rekonvalescence po covidu-19 (psali jsme zde) a studie zaměřené na lázeňské pacienty s revmatickými obtížemi (více zde). Zmínil se i o aktuálně dokončených a prozatím nepublikovaných výzkumech, jako je například zkoumání vlivu pravidelného pití vodíkové vody na redukci svalové bolesti u trénovaných fotbalistů nebo o efektech profylaktické administrace vodíku na svalovou činnost během plyometrického tréninku.

„Prezentoval jsem průřez naší prací, odezva publika byla velmi vřelá. Řada přítomných mi pak v kuloárech sdělila, že jsou nadšení z toho, jakými směry se ve výzkumu na FTK vydáváme a jakých dosahujeme výsledků. Domnívám se, že se mi podařilo ukázat mezinárodní vodíkové komunitě, že v oblasti sportovních věd dosahujeme na FTK jisté vědecké kvality a můžeme tak v budoucnu sehrávat důstojnou roli ve společných výzkumných projektech. Několik perspektivních kontaktů jsem si také z Japonska přivezl,“ dodal Michal Botek, který je jedním ze zakládajících členů Evropské akademie pro výzkum molekulárního vodíku v biomedicíně.

Molekulární vodík byl dlouhou dobu považován za fyziologicky inertní a neúčinný, na počátku tohoto tisíciletí však byly prokázány jeho antioxidační, protizánětlivé, anti-apoptické a signální vlastnosti, zároveň je jeho použití zdravotně bezpečné a bez prokázaných vedlejších účinků a prozatím se má za to, že se jím nelze předávkovat. Molekulární vodík se tak začal využívat v terapii některých chronických onemocnění a jeho účinky na organismus se staly předmětem zájmů také ve sportovní medicíně, protože pomáhá snižovat únavu, zrychlovat regeneraci a za specifických podmínek také zvyšovat fyzickou výkonnost. Kolébkou výzkumu účinků molekulárního vodíku je Japonsko, za zakladatele tzv. vodíkové biomedicíny je považován tamní vědec, profesor Shigeo Ohta. Na FTK UP se vodíkem nejen z pohledu využití ve sportu zabývají zhruba od roku 2016.