Legendární U-klub se po letech vrátí na kulturní mapu Olomouce. Univerzita Palackého připravuje obnovu jednoho z nejznámějších studentských klubů ve městě, který po dokončení rekonstrukce nabídne zázemí především studentům, jejich kapelám, divadelním souborům, spolkům i dalším kulturním a komunitním aktivitám. Prostory bývalého U-klubu v areálu kolejí Envelopa nyní procházejí rozsáhlou rekonstrukcí za bezmála 30 milionů korun.
„U-klub byl desítky let místem, které neodmyslitelně patřilo ke studentskému životu v Olomouci. Chceme navázat na jeho tradici, ale zároveň mu dát novou podobu, která by více odpovídala potřebám současné generace studentů. Naším cílem není pouze obnovit prostor pro kulturní akce, ale vytvořit živé univerzitní kulturní centrum, které budou spoluutvářet sami studenti,“ vysvětlil rektor UP Michael Kohajda.
video_sem
Nový U-klub nebude pouze koncertním sálem. Univerzita jej plánuje provozovat ve vlastní režii jako otevřené kulturní a komunitní centrum, které nabídne prostor studentským koncertům, divadelním představením, debatám, workshopům, filmovým projekcím, činnosti studentských spolků i dalším univerzitním akcím. Ambicí je vytvořit místo, jehož program budou významnou měrou spoluutvářet sami studenti.
Součástí rekonstrukce je modernizace celého objektu při zachování jeho charakteru. Návrh zachovává základní prostorové uspořádání, zároveň však vytváří flexibilní víceúčelový sál s mobilním vybavením a moderním technickým zázemím. Obnovou projde také zázemí budovy, vznikne nová terasa propojená s areálem kolejí a fasáda bude nově otevřena směrem do univerzitního kampusu. Rekonstrukce počítá rovněž s energeticky úspornými technologiemi a důrazem na kvalitní vnitřní prostředí.
foto_sem_4
„Chceme, aby se U-klub znovu stal přirozeným centrem studentského života. Místem, kde dostanou prostor začínající kapely, studentská divadla, spolky i nové kulturní projekty. Zároveň věříme, že bude atraktivním místem také pro absolventy, zaměstnance univerzity i veřejnost a naváže na tradici, která k Olomouci neodmyslitelně patří,“ doplnil Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.
U-klub fungoval od počátku 80. let jako významné centrum studentského a kulturního života. Na jeho pódiu vystoupily stovky českých i zahraničních hudebníků a klub se stal místem setkávání několika generací studentů Univerzity Palackého i obyvatel Olomouce. Na začátku roku 2018 přestal sloužit původnímu účelu a byl později využíván jako skladovací prostor či tělocvična.
foto_sem_4
Autorem návrhu architektonického řešení nového U-klubu je kreativní studio Mimokolektiv, UP aktuálně vybírá dodavatele stavební části. Předpokládané náklady rekonstrukce by včetně nového vybavení prostor měly dosáhnout výše 27 milionů korun. Nový U-klub chce univerzita otevřít na letní semestr, tedy na přelomu února a března 2027.
Cévní mozková příhoda dnes stále častěji zasahuje i osoby v produktivním věku. Přestože se mnozí pacienti po léčbě jeví jako téměř bez následků, jejich skutečný návrat do běžného života bývá mnohem složitější. Právě na tuto dosud opomíjenou oblast se zaměřil výzkumný projekt Fakulty zdravotnických věd UP Faktory ovlivňující kvalitu života u mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě: prospektivní studie u mladých pacientů do 50 let v České republice, který byl navržen na udělení Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj 2026.
Hlavní řešitelkou čtyřletého projektu Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky byla Elena Gurková z Ústavu ošetřovatelství FZV UP ve spolupráci s Neurologickou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc, kterou odborně garantoval Daniel Šaňák. Na řešení se podílel multidisciplinární tým odborníků z oblasti ošetřovatelství, neurologie, psychologie, statistiky i kvalitativního výzkumu.
Do výzkumu bylo během čtyř let zařazeno 273 pacientů, z toho 132 mladších 50 let. Jedinečnost projektu spočívá v tom, že se nezaměřil pouze na přežití nebo neurologický stav pacientů, ale především na jejich skutečný život po cévní mozkové příhodě – návrat do zaměstnání, rodinného života, psychickou pohodu, sociální vztahy, únavu, kognitivní funkce i schopnost znovu převzít své životní role.
„Výsledky ukázaly, že ani pacienti s výborným klinickým výsledkem nemusí mít vyhráno. Mnozí se dlouhodobě potýkají s depresí, únavou nebo omezením sociálního života. Projekt proto přispívá ke změně pohledu na hodnocení úspěšnosti léčby – nestačí zachránit život, stejně důležité je umožnit člověku vrátit se ke kvalitnímu a smysluplnému životu,“ přiblížila Elena Gurková.
Významným přínosem projektu byla také validace české verze nástroje Stroke Impact Scale 3.0, který umožňuje komplexně hodnotit kvalitu života pacientů po cévní mozkové příhodě. Získané poznatky poskytují podklady pro individualizaci rehabilitační, ošetřovatelské i psychosociální péče a mohou přispět ke zkvalitnění péče o pacienty v celé České republice.
Projekt přinesl řadu kvalitních vědeckých publikací a prezentací na prestižních mezinárodních konferencích a významně posílil postavení Fakulty zdravotnických věd UP v oblasti výzkumu cévních mozkových příhod.
Řešitelský tým představí 23. září výsledky projektu a bude se ucházet o Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj 2026.
„Zařazení mezi nejlépe hodnocené projekty Agentury pro zdravotnický výzkum ČR ukončené v roce 2025 představuje ocenění mimořádné odborné úrovně výzkumu i dlouholeté práce celého řešitelského týmu. Současně potvrzuje, že Fakulta zdravotnických věd UP realizuje výzkum s přímým dopadem na kvalitu života pacientů i budoucí podobu zdravotní péče,“ dodal děkan FZV UP Jiří Vévoda.