Feed aggregator

O roli psychoterapie v psychosomatickém přístupu k lidskému zdraví se hovořilo na druhé Olomoucké psychosomatické konferenci, kterou uspořádal Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Během dvoudenního mezioborového setkání lékařů, fyzioterapeutů, psychoterapeutů, psychologů a studentů v těchto oblastech proběhla dvacítka přednášek a workshopů, které nabídly vize i příklady dobré praxe.

Konferenci otevřel ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, který představil některé aktivity a preventivní programy největšího zdravotnického zařízení na střední Moravě, které na člověka a jeho zdraví nenahlížejí pouze měřítky jednoho konkrétního oboru. Zmínil například program Nebuď pod tlakem pro hypertoniky, kteří chtějí svůj krevní tlak změnit jinak než jen léky, nebo připravované muzeum zdraví zaměřené na prevenci a zdravý životní styl.

Mezi řečníky byl také psychiatr a psycholog Jan Poněšický, který přiblížil psychoanalyticko-psychodynamické a spirituální pojetí psychosomatiky, nebo Adam Suchý a Miroslav Světlák z Masarykovy univerzity, kteří mluvili o tom, jak si (ne)tvoříme zdraví, a tematicky navázali na přednášku profesora Havlíka po stránce apelu na prevenci v oblasti zdraví. Představili řadu projektů i digitální aplikaci pro volné použití ze strany zájemců o zdravý životní styl.

Psychiatrička a psychoterapeutka Natália Kaščáková působící na OUSHI nabídla pohled na psychosomatiku ze vztahové a vývojové perspektivy a prezentovala řadu studií prokazujících vliv vztahové vazby matky a dítěte na psychosomatické zdraví v dospělosti. Lenka Tocháčková zase sdílela své zkušenosti ze své psychosomaticky orientované gynekologické praxe. Workshopy se zaměřily mimo jiné na arteterapeutickou práci s prostorem, odpor psychosomatických klientů k psychoterapii nebo na to, jak být asertivnější a sebevědomější („neuhýbat až k uhynutí“).

„Konference mě velmi oslovila, protože téma úzce souvisí s mojí prací ambasadora, a zejména mě přilákala přítomnost inspirativních osobností, jako je Tereza Matějčková. Její brilantní a hluboce lidské vystoupení mi zůstane dlouho v srdci. Obdivuji, jak dokáže filozofii zpřístupnit a otevírat prostor k přemýšlení. I přes to, že jsem nemohla být po celou dobu, odcházela jsem nadšená a vděčná, že CMTF pořádá takto obohacující akce,“ uvedla Věra Zukalová, která ve Fakultní nemocnici Olomouc působí jako ambasadorka onkologických pacientů.

Účastníků se v aule Filozofické fakulty UP, kde proběhla většina přednášek, sešlo na 160 z celé České republiky i ze Slovenska. „Když jsme konferenci v Olomouci pořádali před dvěma lety poprvé, nepodařilo se nám na Konviktu z kapacitních důvodů uspokojit všechny zájemce. Letos jsme se tedy přesunuli do většího prostoru a byl to správný krok. Zájem o celostní péči o člověka je intenzivní a stále se zesiluje. A naplňuje mě optimismem směrem k lepšímu zdravotnímu stavu populace, pokud tu můžeme poslouchat i takové vizionářské příspěvky, jako měl ředitel Roman Havlík nebo brněnští kolegové Suchý a Světlák o tom, že člověk nemusí dojít až do lékařské nebo psychoterapeutické péče, pokud se o své zdraví dobře stará,“ řekl odborný garant konference Michal Kryl.

Vyzdvihl přitom i využívání snadno dostupných a snadno obsluhovatelných moderních technologií v prevenci, které pomáhají tomu, aby se z člověka nestal pacient. „To je nový trend a jsem moc rád, že jsem se ho dožil,“ dodal psychoterapeut a psychiatr z OUSHI s dlouholetými zkušenostmi mimo jiné z Psychiatrické léčebny Šternberk.

Abstrakty přednášek i další informace o konferenci, která chce zlepšit české zdravotnictví, zájemci najdou zde.

Přední české univerzity, vysoké školy a výzkumné instituce se sešly v Karolinu na historicky prvním pracovním setkání k institucionální odolnosti vysokých škol. Cílem bylo hledání společného postupu v oblasti bezpečnosti výzkumu, která se stává klíčovým tématem nejen v České republice, ale i v evropském akademickém prostoru.

Setkání navázalo na mezinárodní diskuze o ochraně akademického prostředí a reflektovalo rostoucí požadavky Evropské unie i ministerstva školství na zajištění bezpečnostních standardů ve vědecké práci. Účastníci, mezi kterými byla i řada prorektorů českých veřejných a státních univerzit a vysokých škol, jednali o možnostech spolupráce a koordinace při posilování bezpečnosti výzkumu proti nelegitimnímu ovlivňování a ochraně dobrého jména akademických pracovišť.

Jednání zahájila prorektorka pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie Univerzity Karlovy Věra Jourová, která promluvila o důležitosti spolupráce při obraně institucí proti zahraničnímu vměšování.

„Naším cílem je vytvořit platformu, kde budou moci vysoké školy a výzkumné instituce sdílet osvědčené postupy při implementaci protivlivových opatření. Nastavení systematické spolupráce je důležitým krokem na cestě posilování institucionální odolnosti v akademickém prostředí v České republice. I vysoká účast na dnešním setkání potvrzuje, že toto téma získává čím dál větší pozornost,“ popsala prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová.

S příspěvky věnovanými institucionální odolnosti i konkrétním příkladům z praxe vystoupili také manažerka protivlivové bezpečnosti na UK Valérie Hůrská, profesor David Honys, zodpovědný v AV ČR za koordinaci aktivit v oblasti bezpečnosti výzkumu, nebo vedoucí bezpečnostního oddělení Univerzity Palackého v Olomouci Jitka Langová.

„Je důležité se zabývat nelegitimním ovlivňováním na univerzitách, protože akademické instituce představují atraktivní cíl zahraničních aktérů, kteří mohou zneužít otevřenosti akademického prostředí k získávání citlivých informací a technologií. Jednotný postup univerzit v této otázce umožňuje efektivněji sdílet informace o hrozbách, koordinovat preventivní opatření a posilovat celkovou odolnost akademického prostředí. Společný postup univerzit navíc vysílá jasný signál směrem k veřejnosti i potenciálním aktérům, že akademická sféra bere tuto problematiku vážně a aktivně chrání své hodnoty a integritu,“ uvedla Jitka Langová.

Součástí programu bylo i představení memoranda o spolupráci, které v listopadu loňského roku uzavřely Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a Univerzita Palackého. Další instituce nyní mají možnost se k této iniciativě připojit. Krátce před vznikem memoranda proběhla ve Vlasteneckém sále Karolina konference Institucionální odolnost jako nástroj k zajištění akademických svobod za účasti domácích i zahraničních odborníků.

Přední české univerzity, vysoké školy a výzkumné instituce se sešly v Karolinu na historicky prvním pracovním setkání k institucionální odolnosti vysokých škol. Cílem bylo hledání společného postupu v oblasti bezpečnosti výzkumu, která se stává klíčovým tématem nejen v České republice, ale i v evropském akademickém prostoru.

Setkání navázalo na mezinárodní diskuze o ochraně akademického prostředí a reflektovalo rostoucí požadavky Evropské unie i ministerstva školství na zajištění bezpečnostních standardů ve vědecké práci. Účastníci, mezi kterými byla i řada prorektorů českých veřejných a státních univerzit a vysokých škol, jednali o možnostech spolupráce a koordinace při posilování bezpečnosti výzkumu proti nelegitimnímu ovlivňování a ochraně dobrého jména akademických pracovišť.

Jednání zahájila prorektorka pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie Univerzity Karlovy Věra Jourová, která promluvila o důležitosti spolupráce při obraně institucí proti zahraničnímu vměšování.

„Naším cílem je vytvořit platformu, kde budou moci vysoké školy a výzkumné instituce sdílet osvědčené postupy při implementaci protivlivových opatření. Nastavení systematické spolupráce je důležitým krokem na cestě posilování institucionální odolnosti v akademickém prostředí v České republice. I vysoká účast na dnešním setkání potvrzuje, že toto téma získává čím dál větší pozornost,“ popsala prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová.

S příspěvky věnovanými institucionální odolnosti i konkrétním příkladům z praxe vystoupili také manažerka protivlivové bezpečnosti na UK Valérie Hůrská, profesor David Honys, zodpovědný v AV ČR za koordinaci aktivit v oblasti bezpečnosti výzkumu, nebo vedoucí bezpečnostního oddělení Univerzity Palackého v Olomouci Jitka Langová.

„Je důležité se zabývat nelegitimním ovlivňováním na univerzitách, protože akademické instituce představují atraktivní cíl zahraničních aktérů, kteří mohou zneužít otevřenosti akademického prostředí k získávání citlivých informací a technologií. Jednotný postup univerzit v této otázce umožňuje efektivněji sdílet informace o hrozbách, koordinovat preventivní opatření a posilovat celkovou odolnost akademického prostředí. Společný postup univerzit navíc vysílá jasný signál směrem k veřejnosti i potenciálním aktérům, že akademická sféra bere tuto problematiku vážně a aktivně chrání své hodnoty a integritu,“ uvedla Jitka Langová.

Součástí programu bylo i představení memoranda o spolupráci, které v listopadu loňského roku uzavřely Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a Univerzita Palackého. Další instituce nyní mají možnost se k této iniciativě připojit. Krátce před vznikem memoranda proběhla ve Vlasteneckém sále Karolina konference Institucionální odolnost jako nástroj k zajištění akademických svobod za účasti domácích i zahraničních odborníků.

U molekulárního biologa Karla Koberny vedla cesta k vědě poměrně přímo. Už během studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mu učarovala elektronová mikroskopie, která mu ukázala zcela nový a do té doby těžko představitelný pohled do buněčného mikrosvěta. Postupně se více zaměřil na biomedicínský výzkum a vývoj nových přístupů, které mohou zrychlit a zjednodušit různé biomedicínské aplikace. V CATRIN – ÚMTM se dnes věnuje výzkumu v oblasti buněčné biologie a medicíny.

„Mým současným hlavním vědeckým tématem je výzkum vlivu metabolických drah cytidinu na cytarabinovou terapii hematologických nádorových onemocnění a vývoj nových metod pro jejich analýzu. Zajímají mě zejména replikace DNA, struktura chromatinu nebo transport bioaktivních molekul. Kromě toho se podílím na vývoji technologií uplatnitelných v biomedicínském výzkumu,“ uvedl vědec, který pracoval také v laboratořích v Německu a Španělsku.

Ohromení moderními technologiemi u elektronové mikroskopie neskončilo, ale přetrvává. „Pokud bych měl mluvit o fascinaci v souvislosti s vědou, musím zmínit současný ohromný rozmach možností, které dříve nebyly myslitelné. Například využití počítačových technologií v biologii nám umožňuje provést během několika minut analýzy, které byly ještě před několika lety proveditelné v řádu dnů až týdnů,“ vysvětluje muž, který se podílel na popisu uspořádání replikonu v savčích buňkách pomocí elektronové tomografie nebo přispěl k vývoji nové metody pro rychlé, levné a jednoduché testování účinku různých látek například vůči rakovinovým buňkám.

Na vývoji léčebných metod, které by mohly pomoci pacientům s rakovinou, se chce podílet nadále. Spíše než o vědeckých snech ale hovoří o touze neustále se učit a objevovat nové věci. „A samozřejmě byl bych rád, aby věda byla ještě více dostupná a srozumitelná široké veřejnosti. Zvláště abychom si všichni uvědomili, jak zásadně ovlivňuje náš každodenní život a jak nám otevírá nové možnosti,“ doplnil.

U molekulárního biologa Karla Koberny vedla cesta k vědě poměrně přímo. Už během studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mu učarovala elektronová mikroskopie, která mu ukázala zcela nový a do té doby těžko představitelný pohled do buněčného mikrosvěta. Postupně se více zaměřil na biomedicínský výzkum a vývoj nových přístupů, které mohou zrychlit a zjednodušit různé biomedicínské aplikace. V CATRIN – ÚMTM se dnes věnuje výzkumu v oblasti buněčné biologie a medicíny.

„Mým současným hlavním vědeckým tématem je výzkum vlivu metabolických drah cytidinu na cytarabinovou terapii hematologických nádorových onemocnění a vývoj nových metod pro jejich analýzu. Zajímají mě zejména replikace DNA, struktura chromatinu nebo transport bioaktivních molekul. Kromě toho se podílím na vývoji technologií uplatnitelných v biomedicínském výzkumu,“ uvedl vědec, který pracoval také v laboratořích v Německu a Španělsku.

Ohromení moderními technologiemi u elektronové mikroskopie neskončilo, ale přetrvává. „Pokud bych měl mluvit o fascinaci v souvislosti s vědou, musím zmínit současný ohromný rozmach možností, které dříve nebyly myslitelné. Například využití počítačových technologií v biologii nám umožňuje provést během několika minut analýzy, které byly ještě před několika lety proveditelné v řádu dnů až týdnů,“ vysvětluje muž, který se podílel na popisu uspořádání replikonu v savčích buňkách pomocí elektronové tomografie nebo přispěl k vývoji nové metody pro rychlé, levné a jednoduché testování účinku různých látek například vůči rakovinovým buňkám.

Na vývoji léčebných metod, které by mohly pomoci pacientům s rakovinou, se chce podílet nadále. Spíše než o vědeckých snech ale hovoří o touze neustále se učit a objevovat nové věci. „A samozřejmě byl bych rád, aby věda byla ještě více dostupná a srozumitelná široké veřejnosti. Zvláště abychom si všichni uvědomili, jak zásadně ovlivňuje náš každodenní život a jak nám otevírá nové možnosti,“ doplnil.

Hledáte práci, která vás bude bavit? Chcete odstartovat svou profesní kariéru ještě před ukončením studia? Studenti Univerzity Palackého mají jedinečnou příležitost navázat kontakty a setkat se s potenciálními zaměstnavateli na veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe. Akce se uskuteční 8. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově Přírodovědecké fakulty UP.

Již 18. ročník veletrhu, který pořádá přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP, nabídne studentům ucelený profesní vhled do trhu práce. Vystavovatelé představí nejen možnosti dlouhodobého pracovního uplatnění, ale také brigády, stáže a trainee programy. Kromě přímých pracovních příležitostí mohou návštěvníci využít odborné kariérní poradenství, absolvovat pohovory nanečisto, zapojit se do networkingových aktivit a odpočinout si v připravené relaxační zóně s občerstvením.

Součástí veletrhu budou také tři odborné přednášky. V první z nich Vladislava Závrská poradí, jak efektivně zvládat pracovní stres, nastavit si zdravé hranice a udržet psychickou pohodu. Přednáška Jak v práci neshořet aneb Work-life balance začíná v 10:30 v místnosti LP 2.005. Vzdělávací blok Co všechno se může stát u pohovoru aneb Omyly a chyby nás posunuly vpřed nabídne lektorka Jitka Janečková Moťková ve 12:00 v učebně LP 3.005. „O tom, jak ze svého profesního i soukromého života vymýtit nezdravé odkládání povinností, uvědomit si osobní vizi a jak pracovat s vůlí bude od 13:30 v aule přírodovědecké fakulty přednášet Barbora Vacková svoji prezentaci Konec prokrastinace aneb Jak zvýšit osobní produktivitu a efektivitu. Z důvodu očekávaného velkého zájmu doporučujeme studentům rezervaci místa,“ uvedla koordinátorka akce Dagmar Petrželová, vedoucí Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat Meopta, Teva Czech Industries, Honeywell Aerospace Olomouc, Zentiva, Farmak, Agel, Contipro, Miele technika, Edhouse, Synthon, Proton Therapy Center Czech, Elekt Labs, Armáda České republiky, Kooperativa pojišťovna, Oltis Group, Celní správa, Lázně Slatinice, Tesco SW, Monet+, Behaim ITS, Prodware Czech Republic, SSLD3, ConfigAir, AŽD, AGROFERT, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Tapi Czech Indrustries, Pixacom Technology, Vědeckotechnický park UP, Státní zemědělský intervenční fond, Macco Organiques, Zlínský kraj, OLYMPUS Medical, Raiffeisenbank a další.

Událost nabídne také řadu soutěží s cenami či fotokoutek. Za poskytnutou zpětnou vazbu bude návštěvníky čekat malé občerstvení. Více zde.

Hledáte práci, která vás bude bavit? Chcete odstartovat svou profesní kariéru ještě před ukončením studia? Studenti Univerzity Palackého mají jedinečnou příležitost navázat kontakty a setkat se s potenciálními zaměstnavateli na veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe. Akce se uskuteční 8. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově Přírodovědecké fakulty UP.

Již 18. ročník veletrhu, který pořádá přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP, nabídne studentům ucelený profesní vhled do trhu práce. Vystavovatelé představí nejen možnosti dlouhodobého pracovního uplatnění, ale také brigády, stáže a trainee programy. Kromě přímých pracovních příležitostí mohou návštěvníci využít odborné kariérní poradenství, absolvovat pohovory nanečisto, zapojit se do networkingových aktivit a odpočinout si v připravené relaxační zóně s občerstvením.

Součástí veletrhu budou také tři odborné přednášky. V první z nich Vladislava Závrská poradí, jak efektivně zvládat pracovní stres, nastavit si zdravé hranice a udržet psychickou pohodu. Přednáška Jak v práci neshořet aneb Work-life balance začíná v 10:30 v místnosti LP 2.005. Vzdělávací blok Co všechno se může stát u pohovoru aneb Omyly a chyby nás posunuly vpřed nabídne lektorka Jitka Janečková Moťková ve 12:00 v učebně LP 3.005. „O tom, jak ze svého profesního i soukromého života vymýtit nezdravé odkládání povinností, uvědomit si osobní vizi a jak pracovat s vůlí bude od 13:30 v aule přírodovědecké fakulty přednášet Barbora Vacková svoji prezentaci Konec prokrastinace aneb Jak zvýšit osobní produktivitu a efektivitu. Z důvodu očekávaného velkého zájmu doporučujeme studentům rezervaci místa,“ uvedla koordinátorka akce Dagmar Petrželová, vedoucí Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat Meopta, Teva Czech Industries, Honeywell Aerospace Olomouc, Zentiva, Farmak, Agel, Contipro, Miele technika, Edhouse, Synthon, Proton Therapy Center Czech, Elekt Labs, Armáda České republiky, Kooperativa pojišťovna, Oltis Group, Celní správa, Lázně Slatinice, Tesco SW, Monet+, Behaim ITS, Prodware Czech Republic, SSLD3, ConfigAir, AŽD, AGROFERT, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Tapi Czech Indrustries, Pixacom Technology, Vědeckotechnický park UP, Státní zemědělský intervenční fond, Macco Organiques, Zlínský kraj, OLYMPUS Medical, Raiffeisenbank a další.

Událost nabídne také řadu soutěží s cenami či fotokoutek. Za poskytnutou zpětnou vazbu bude návštěvníky čekat malé občerstvení. Více zde.

Proč lidé věří konspiračním teoriím? Touto otázkou se zabývají výzkumníci z Cyrilometodějské teologické fakulty UP v rámci projektu Zprostředkovaná společnost, který reflektuje prudký rozvoj technologií a jejich vliv na každodenní život. Na čtyřletém projektu Psychologického ústavu Akademie věd ČR se podílejí i odborníci z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně.

Řešitelé projektu Zprostředkovaná společnost (anglicky Mediated Society, zkráceně MediS:On) chtějí prohloubit porozumění procesům, které souvisejí s prací s informacemi na individuální, sociální a societální úrovni, a to z pohledu společenskovědních a humanitních oborů, jako je psychologie, politologie, pedagogika nebo teologie, a ve spolupráci s počítačovými vědami.

Východiskem je poznání, že psychické procesy člověka jsou od narození řízeny a utvářeny v interakci s druhými lidmi, kteří zprostředkovávají svět a společnost. Stále více se ale součástí života stávají interakce v digitálním prostředí. Odborníci se tak mimo jiné zaměří na zkoumání dopadů umělé inteligence a změny v kognitivních, sociálních či afektivních kompetencích jedinců a skupin, které mohou z pohodlně dostupných interakcí s automatizovanými systémy plynout.

Výzkumníci z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP se v rámci jednoho z výzkumných záměrů projektu soustředí na zkoumání konspiračních teorií v kontextu religiozity a spirituality. „Cílem je získat hlubší pochopení dynamiky veřejného diskurzu a identifikovat faktory přispívající k víře v konspirační teorie. Plánujeme využít kombinaci výzkumu kvantitativního, tedy dotazníkového šetření, a kvalitativního, tedy rozhovorů, včetně využití metod, jako je textová analýza mediálního prostoru. Výstupem budou články v impaktovaných časopisech,“ uvedl vedoucí OUSHI a výzkumného záměru Peter Tavel.

„Výzkumný záměr navazuje na naši dlouhodobou aktivitu v této oblasti. V době pandemie covidu-19 jsme uskutečnili několik sběrů dat, které postupně vyhodnocujeme a závěry publikujeme. Zabýváme se ale nejen konspiracemi, které se zaměřují na očkování a původ viru, ale také na další aktuální témata, jako jsou moderní technologie nebo politické narativy týkající se války na Ukrajině,“ dodal.

Kromě Petera Tavela je klíčovou osobou výzkumu Radka Žídková, vedoucí laboratoře OUSHI, zapojeni jsou také juniorní výzkumní pracovníci institutu a studenti doktorského programu Sociální a spirituální determinanty zdraví. Z celkového rozpočtu projektu 150 milionů činí podíl CMTF UP 20 milionů korun.

Projekt Zprostředkovaná společnost (MediS:On) je financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzvy Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti. Hlavní řešitelkou projektu je sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR, vedle jejího pracoviště se jako partneři na výzkumných aktivitách podílejí odborníci z Fakulty sociálních studií, Filozofické fakulty a CEITEC Masarykovy univerzity, Cyrilometodějské teologické fakulty UP a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Výzkum bude probíhat do konce roku 2028.

Proč lidé věří konspiračním teoriím? Touto otázkou se zabývají výzkumníci z Cyrilometodějské teologické fakulty UP v rámci projektu Zprostředkovaná společnost, který reflektuje prudký rozvoj technologií a jejich vliv na každodenní život. Na čtyřletém projektu Psychologického ústavu Akademie věd ČR se podílejí i odborníci z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně.

Řešitelé projektu Zprostředkovaná společnost (anglicky Mediated Society, zkráceně MediS:On) chtějí prohloubit porozumění procesům, které souvisejí s prací s informacemi na individuální, sociální a societální úrovni, a to z pohledu společenskovědních a humanitních oborů, jako je psychologie, politologie, pedagogika nebo teologie, a ve spolupráci s počítačovými vědami.

Východiskem je poznání, že psychické procesy člověka jsou od narození řízeny a utvářeny v interakci s druhými lidmi, kteří zprostředkovávají svět a společnost. Stále více se ale součástí života stávají interakce v digitálním prostředí. Odborníci se tak mimo jiné zaměří na zkoumání dopadů umělé inteligence a změny v kognitivních, sociálních či afektivních kompetencích jedinců a skupin, které mohou z pohodlně dostupných interakcí s automatizovanými systémy plynout.

Výzkumníci z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP se v rámci jednoho z výzkumných záměrů projektu soustředí na zkoumání konspiračních teorií v kontextu religiozity a spirituality. „Cílem je získat hlubší pochopení dynamiky veřejného diskurzu a identifikovat faktory přispívající k víře v konspirační teorie. Plánujeme využít kombinaci výzkumu kvantitativního, tedy dotazníkového šetření, a kvalitativního, tedy rozhovorů, včetně využití metod, jako je textová analýza mediálního prostoru. Výstupem budou články v impaktovaných časopisech,“ uvedl vedoucí OUSHI a výzkumného záměru Peter Tavel.

„Výzkumný záměr navazuje na naši dlouhodobou aktivitu v této oblasti. V době pandemie covidu-19 jsme uskutečnili několik sběrů dat, které postupně vyhodnocujeme a závěry publikujeme. Zabýváme se ale nejen konspiracemi, které se zaměřují na očkování a původ viru, ale také na další aktuální témata, jako jsou moderní technologie nebo politické narativy týkající se války na Ukrajině,“ dodal.

Kromě Petera Tavela je klíčovou osobou výzkumu Radka Žídková, vedoucí laboratoře OUSHI, zapojeni jsou také juniorní výzkumní pracovníci institutu a studenti doktorského programu Sociální a spirituální determinanty zdraví. Z celkového rozpočtu projektu 150 milionů činí podíl CMTF UP 20 milionů korun.

Projekt Zprostředkovaná společnost (MediS:On) je financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzvy Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti. Hlavní řešitelkou projektu je sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR, vedle jejího pracoviště se jako partneři na výzkumných aktivitách podílejí odborníci z Fakulty sociálních studií, Filozofické fakulty a CEITEC Masarykovy univerzity, Cyrilometodějské teologické fakulty UP a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Výzkum bude probíhat do konce roku 2028.

O tom, že demokracie není samozřejmostí, se v rychle se měnícím světě přesvědčujeme každý den. Jak bránit naše svobody, jak čelit tlaku populistů a dezinformací? Odpovědi na tyto a další otázky hledá druhý ročník akce Unesené svobody 2.0, který se koná v Olomouci.

„Klíčovým tématem dvoudenní akce je proměna svobody v Evropě – od hrozeb ruské propagandy až po oslabení demokratických institucí v některých členských státech EU. Cílem je prostřednictvím odborných diskuzí a networkingu inspirovat veřejnost k lepší ochraně svobody a efektivnímu boji proti dezinformacím, populismu a autoritářství,“ uvedl Antonín Nenutil, student FF UP a koordinátor projektu Euforka.

Pondělní program zahrnoval mj. workshopy pro studenty a debatu s hosty, kterou moderoval Viktor Daněk z Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM. Zúčastnili se jí Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, Ivo Zelinka, velitel 91. skupiny informačního boje Armády ČR, Hynek Melichar z katedry politologie a evropských studií filozofické fakulty a Otakar Foltýn, bezpečnostní analytik a vládní koordinátor strategické komunikace.

Diskuzi pořádalo Eurocentrum EUROPE DIRECT Olomouc ve spolupráci s Univerzitou Palackého, Euforkou, Centrem pro informovanou společnost, EUROPEEM, Domem zahraniční spolupráce a Kanceláří Evropského parlamentu v ČR.

Dnešní program nabízí filmy. Jsou to dva snímky, které se dostaly do užší nominace na evropskou filmovou Cenu diváků LUX za rok 2025. Udílejí ji Evropský parlament a Evropská filmová akademie ve spolupráci s programem Creative Europe MEDIA a sítí Europa Cinemas. Cena je výrazem závazku Evropského parlamentu k podpoře kultury a vzdělávání, evropské kinematografie a kulturní rozmanitosti. V olomouckém kině Metropol bude projekce dvou nominovaných snímků. Prvním filmem v 17.30 je Intercepted (Odposlechy). Je to dokument režisérky Oksany Karpovych, který se zaměřuje na telefonní hovory ruských vojáků během invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinské bezpečnostní složky zachytily a zveřejnily tisíce těchto telefonátů, které odhalují sílu propagandy, dezinformací, válečných zločinů a traumatu. Film kombinuje zvukové záznamy s vizuálními obrazy zničených ukrajinských měst a vesnic.

Ve 20 hodin začne promítání filmu Animal, což je drama, které diváky zavede pod slunečné řecké nebe, kde se skupina animátorů v turistickém rezortu připravuje na start další náročné sezony. Skupinu vede dívka jménem Kalia. Programu dominují dekorace, zářivé kostýmy a taneční vystoupení. Léto je v plném proudu a pracovní zátěž stoupá…

Informace o Ceně diváků LUX najdete zde

 

 

 

O tom, že demokracie není samozřejmostí, se v rychle se měnícím světě přesvědčujeme každý den. Jak bránit naše svobody, jak čelit tlaku populistů a dezinformací? Odpovědi na tyto a další otázky hledá druhý ročník akce Unesené svobody 2.0, který se koná v Olomouci.

„Klíčovým tématem dvoudenní akce je proměna svobody v Evropě – od hrozeb ruské propagandy až po oslabení demokratických institucí v některých členských státech EU. Cílem je prostřednictvím odborných diskuzí a networkingu inspirovat veřejnost k lepší ochraně svobody a efektivnímu boji proti dezinformacím, populismu a autoritářství,“ uvedl Antonín Nenutil, student FF UP a koordinátor projektu Euforka.

Pondělní program zahrnoval mj. workshopy pro studenty a debatu s hosty, kterou moderoval Viktor Daněk z Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM. Zúčastnili se jí Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, Ivo Zelinka, velitel 91. skupiny informačního boje Armády ČR, Hynek Melichar z katedry politologie a evropských studií filozofické fakulty a Otakar Foltýn, bezpečnostní analytik a vládní koordinátor strategické komunikace.

Diskuzi pořádalo Eurocentrum EUROPE DIRECT Olomouc ve spolupráci s Univerzitou Palackého, Euforkou, Centrem pro informovanou společnost, EUROPEEM, Domem zahraniční spolupráce a Kanceláří Evropského parlamentu v ČR.

Dnešní program nabízí filmy. Jsou to dva snímky, které se dostaly do užší nominace na evropskou filmovou Cenu diváků LUX za rok 2025. Udílejí ji Evropský parlament a Evropská filmová akademie ve spolupráci s programem Creative Europe MEDIA a sítí Europa Cinemas. Cena je výrazem závazku Evropského parlamentu k podpoře kultury a vzdělávání, evropské kinematografie a kulturní rozmanitosti. V olomouckém kině Metropol bude projekce dvou nominovaných snímků. Prvním filmem v 17.30 je Intercepted (Odposlechy). Je to dokument režisérky Oksany Karpovych, který se zaměřuje na telefonní hovory ruských vojáků během invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinské bezpečnostní složky zachytily a zveřejnily tisíce těchto telefonátů, které odhalují sílu propagandy, dezinformací, válečných zločinů a traumatu. Film kombinuje zvukové záznamy s vizuálními obrazy zničených ukrajinských měst a vesnic.

Ve 20 hodin začne promítání filmu Animal, což je drama, které diváky zavede pod slunečné řecké nebe, kde se skupina animátorů v turistickém rezortu připravuje na start další náročné sezony. Skupinu vede dívka jménem Kalia. Programu dominují dekorace, zářivé kostýmy a taneční vystoupení. Léto je v plném proudu a pracovní zátěž stoupá…

Informace o Ceně diváků LUX najdete zde

 

 

 

Přednášky, workshopy, besedy, filmy, prohlídky i divadelní představení. Během letošního výzkumně-vzdělávacího týdne Czech-in to Literary Culture III přivítala Filozofická fakulta Univerzity Palackého třicet tři studentů bohemistiky z Polska, Chorvatska a Itálie. Program pro ně připravilo 25 badatelů z šesti českých a sedmi zahraničních institucí. Společným tématem všech aktivit byla česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu.

Nové přístupy ke studiu adaptací napříč médii a kulturami, Franz Kafka ve světové popkultuře, Čapkova Emilie Marty na plátně sovětských kin, filmové adaptace děl Karla Čapka v zahraničí, postava Švejka v polském televizním dramatickém cyklu Teatr Telewizji, srovnání chorvatské a české filmové adaptace Kunderovy povídky Nikdo se nebude smát či retrospektivní pohled na filmovou adaptaci jeho románu Nesnesitelná lehkost bytí od Philipa Kaufmana jsou jen některá z témat, o nichž na FF UP debatovali bohemisté během třetího ročníku výzkumně-vzdělávacího týdne. Na olomouckou katedru bohemistiky dorazili odborníci z Krakova, Katovic, Záhřebu či Udine.

„První ročník výzkumně-vzdělávacího týdne byl zaměřen především na zahraniční reflexi utváření českého národního příběhu v 19. století a roli literární kultury v něm, v následujícím roce jsme se zaměřili na ‚slepé skvrny‘, resp. místa nepřeložitelnosti v překladech z a do češtiny. Tento rok byl v centru našeho zájmu transfer děl české literatury do zahraničního fikčního i dokumentárního filmového vyprávění a referování, a to napříč dvacátým stoletím a první čtvrtinou století jednadvacátého. Zajímalo nás, která díla české literatury byla převedena do filmové podoby, v jakém mezinárodním kontextu, z jakého důvodu a jakým způsobem. Přitom nám nešlo jen o filmové adaptace literárních děl, ale i o jiné vztahy zahraničních filmů k české literatuře, například o návaznost na specifickou poetiku konkrétních děl české literatury či o inspiraci zahraniční filmové tvorby českými literárními postavami či fikčními prostory atd. Neméně pozornosti jsme věnovali i zahraniční dokumentární tvorbě o české literární kultuře. Jsem přesvědčen, že externí pohled na českou literaturu a její multiperspektivní reflexe může přinést řadu impulsů jak pro promýšlení proměňující se pozice české literární kultury v rámci mezinárodního kontextu, tak pro sebereflexi české literární kultury samé,“ shrnul Jiří Hrabal z katedry bohemistiky FF UP, který stojí za ideou celého projektu a již tři roky jej organizačně zaštiťuje.

Mezi přednášejícími byli například profesor Petr A. Bílek z Univerzity Karlovy, docentka Joanna Królak z Varšavské univerzity, profesor Michal Bauer z Jihočeské univerzity, profesorka Matija Ivačić ze Záhřebské univerzity, docent Martin Nodl z Filozofického ústavu AV ČR nebo docent Petr Bubeníček z Masarykovy univerzity. Události se zúčastnili i kolegové z FF UP, například David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky, který se ve svém zhruba dvacetiminutovém příspěvku s názvem Patří k slabým: filmová verze Nesnesitelná lehkost bytí po třiceti pěti letech zabýval vlastní reflexí filmu s odstupem šestatřiceti let i tím, jak se jeho pohled na snímek měnil v čase.

„Skvělého projektu s učiteli a studenty z Polska, Chorvatska či Itálie jsem se zúčastnil velmi rád. Je důležité rozvíjet mezioborovou a interdisciplinární spolupráci,“ uvedl David Livingstone, jenž se zabývá britskou literaturou, americkým folkem či literaturou pro děti a pro nějž tato a podobná setkání vždy znamenají další možnost, jak se něco naučit.

„Když jsem studoval na univerzitě a bylo mi kolem dvaceti, udělaly na mě velký dojem jak zmíněná Kunderova kniha, tak i poté film. Při opětovném čtení knihy v češtině a také i zhlédnutí filmu přibližně po třiceti pěti letech jsem si u filmu už všiml několika problémů,“ uvedl před bohemisty David Livingstone a zdůraznil přitom, že jej v knize zaujala zejména ta pasáž, v níž se Tereza rozhodne vrátit z exilu ve Švýcarsku do Československa, přestože věděla, že bude žít v nesvobodné zemi.  

„Kundera o jejích úvahách píše ve třetí osobě takto: ‚Uvědomovala si, že patří k slabým, do země slabých, a že jim má být věrna právě proto, že jsou slabí a lapají po dechu‘. Právě tato konkrétní pasáž znamenala pro mě hodně, stala se i důležitou pro mé rozhodnutí zůstat tehdy v Československu. Dnes vím, že slabí jsou ve skutečnosti všechny národy, jen některé slabost maskují. Tehdejší Československo nic nemaskovalo, a to mě přitahovalo. I když se země i lidé od té doby hodně změnili, výše uvedená myšlenka mě oslovuje i dnes. Je i jedním z důvodů, proč jsem v současné době motivován udělat vše, co je v mých silách, abych pomohl lidem na Ukrajině. Milan Kundera sice zůstal až do své smrti v exilu ve Francii, jeho nejznámější kniha a filmová verze mě však přitáhly do jeho rodiště,“ dodal rodilý Američan.

Výzkumně-vzdělávací týden s tématem Česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu se uskutečnil v týdnu od 24. do 29. března. Vedle Filozofické fakulty UP se na něm podílely také Filozofická fakulta UK v Praze, Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu, Univerzita v Udine, Jagellonská univerzita v Krakově, Slezská univerzita v Katovicích. Prezenčně konanému týdnu předcházel čtyřhodinový online workshop nazvaný Možnosti adaptace aneb Jak vyprávět filmem, který 7. března vedla profesorka Kateřina Svatoňová (FF UK).

Přednášky, workshopy, besedy, filmy, prohlídky i divadelní představení. Během letošního výzkumně-vzdělávacího týdne Czech-in to Literary Culture III přivítala Filozofická fakulta Univerzity Palackého třicet tři studentů bohemistiky z Polska, Chorvatska a Itálie. Program pro ně připravilo 25 badatelů z šesti českých a sedmi zahraničních institucí. Společným tématem všech aktivit byla česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu.

Nové přístupy ke studiu adaptací napříč médii a kulturami, Franz Kafka ve světové popkultuře, Čapkova Emilie Marty na plátně sovětských kin, filmové adaptace děl Karla Čapka v zahraničí, postava Švejka v polském televizním dramatickém cyklu Teatr Telewizji, srovnání chorvatské a české filmové adaptace Kunderovy povídky Nikdo se nebude smát či retrospektivní pohled na filmovou adaptaci jeho románu Nesnesitelná lehkost bytí od Philipa Kaufmana jsou jen některá z témat, o nichž na FF UP debatovali bohemisté během třetího ročníku výzkumně-vzdělávacího týdne. Na olomouckou katedru bohemistiky dorazili odborníci z Krakova, Katovic, Záhřebu či Udine.

„První ročník výzkumně-vzdělávacího týdne byl zaměřen především na zahraniční reflexi utváření českého národního příběhu v 19. století a roli literární kultury v něm, v následujícím roce jsme se zaměřili na ‚slepé skvrny‘, resp. místa nepřeložitelnosti v překladech z a do češtiny. Tento rok byl v centru našeho zájmu transfer děl české literatury do zahraničního fikčního i dokumentárního filmového vyprávění a referování, a to napříč dvacátým stoletím a první čtvrtinou století jednadvacátého. Zajímalo nás, která díla české literatury byla převedena do filmové podoby, v jakém mezinárodním kontextu, z jakého důvodu a jakým způsobem. Přitom nám nešlo jen o filmové adaptace literárních děl, ale i o jiné vztahy zahraničních filmů k české literatuře, například o návaznost na specifickou poetiku konkrétních děl české literatury či o inspiraci zahraniční filmové tvorby českými literárními postavami či fikčními prostory atd. Neméně pozornosti jsme věnovali i zahraniční dokumentární tvorbě o české literární kultuře. Jsem přesvědčen, že externí pohled na českou literaturu a její multiperspektivní reflexe může přinést řadu impulsů jak pro promýšlení proměňující se pozice české literární kultury v rámci mezinárodního kontextu, tak pro sebereflexi české literární kultury samé,“ shrnul Jiří Hrabal z katedry bohemistiky FF UP, který stojí za ideou celého projektu a již tři roky jej organizačně zaštiťuje.

Mezi přednášejícími byli například profesor Petr A. Bílek z Univerzity Karlovy, docentka Joanna Królak z Varšavské univerzity, profesor Michal Bauer z Jihočeské univerzity, profesorka Matija Ivačić ze Záhřebské univerzity, docent Martin Nodl z Filozofického ústavu AV ČR nebo docent Petr Bubeníček z Masarykovy univerzity. Události se zúčastnili i kolegové z FF UP, například David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky, který se ve svém zhruba dvacetiminutovém příspěvku s názvem Patří k slabým: filmová verze Nesnesitelná lehkost bytí po třiceti pěti letech zabýval vlastní reflexí filmu s odstupem šestatřiceti let i tím, jak se jeho pohled na snímek měnil v čase.

„Skvělého projektu s učiteli a studenty z Polska, Chorvatska či Itálie jsem se zúčastnil velmi rád. Je důležité rozvíjet mezioborovou a interdisciplinární spolupráci,“ uvedl David Livingstone, jenž se zabývá britskou literaturou, americkým folkem či literaturou pro děti a pro nějž tato a podobná setkání vždy znamenají další možnost, jak se něco naučit.

„Když jsem studoval na univerzitě a bylo mi kolem dvaceti, udělaly na mě velký dojem jak zmíněná Kunderova kniha, tak i poté film. Při opětovném čtení knihy v češtině a také i zhlédnutí filmu přibližně po třiceti pěti letech jsem si u filmu už všiml několika problémů,“ uvedl před bohemisty David Livingstone a zdůraznil přitom, že jej v knize zaujala zejména ta pasáž, v níž se Tereza rozhodne vrátit z exilu ve Švýcarsku do Československa, přestože věděla, že bude žít v nesvobodné zemi.  

„Kundera o jejích úvahách píše ve třetí osobě takto: ‚Uvědomovala si, že patří k slabým, do země slabých, a že jim má být věrna právě proto, že jsou slabí a lapají po dechu‘. Právě tato konkrétní pasáž znamenala pro mě hodně, stala se i důležitou pro mé rozhodnutí zůstat tehdy v Československu. Dnes vím, že slabí jsou ve skutečnosti všechny národy, jen některé slabost maskují. Tehdejší Československo nic nemaskovalo, a to mě přitahovalo. I když se země i lidé od té doby hodně změnili, výše uvedená myšlenka mě oslovuje i dnes. Je i jedním z důvodů, proč jsem v současné době motivován udělat vše, co je v mých silách, abych pomohl lidem na Ukrajině. Milan Kundera sice zůstal až do své smrti v exilu ve Francii, jeho nejznámější kniha a filmová verze mě však přitáhly do jeho rodiště,“ dodal rodilý Američan.

Výzkumně-vzdělávací týden s tématem Česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu se uskutečnil v týdnu od 24. do 29. března. Vedle Filozofické fakulty UP se na něm podílely také Filozofická fakulta UK v Praze, Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu, Univerzita v Udine, Jagellonská univerzita v Krakově, Slezská univerzita v Katovicích. Prezenčně konanému týdnu předcházel čtyřhodinový online workshop nazvaný Možnosti adaptace aneb Jak vyprávět filmem, který 7. března vedla profesorka Kateřina Svatoňová (FF UK).

Na vývoj nových analytických technik umožňujících pokročilou charakterizaci nanočástic a nanoklastrů je zaměřen projekt vědců z Přírodovědecké fakulty UP. Nanočástice totiž nacházejí stále větší uplatnění v řadě oborů, avšak jejich chování v různých prostředích dosud není zcela pochopeno. Odborníkům chybí vhodné analytické techniky a postupy pro jejich studium. Cílem nového projektu olomouckých vědců, který podpořila Grantová agentura České republiky, je tyto nástroje vyvinout a aplikovat na modelové vzorky různých typů nanočástic.

S nanočásticemi, hlavním objektem zájmu vědců z přírodovědecké fakulty, se dnes setkáváme všude kolem nás. V kosmetice zlepšují účinnost opalovacích krémů, v elektronice slouží k výrobě výkonnějších zařízení a v medicíně se používají pro dopravu léčivých látek do organismů. Vědci se nyní zaměří na stříbrné nanočástice, protože mohou ve fyziologických podmínkách uvolňovat stříbrné ionty, které jsou mnohonásobně toxičtější. „Naším cílem je vyvinout metodu, která v jednom kroku umožní jak separaci nanočástic a jejich vlastních iontů, tak i určení jejich koncentrací a v neposlední řadě i velikosti nanočástic. To vše navíc přímo ve fyziologických podmínkách, aby bylo možné uvolňování iontů z nanočástic sledovat,“ uvedl řešitel projektu z katedry analytické chemie Jan Petr.

Vědecký projekt je zaměřen i na další typy nanočástic a nanoklastrů. „Pro úvodní úkoly využijeme naše unikátní spojení kapilární elektroforézy a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). V rámci projektu chceme rozšířit portfolio analytických metod tak, aby bylo možné sledovat i nanočástice, které nejsou detekovatelné pomocí ICP-MS,“ podotkl Tomáš Pluháček, člen řešitelského týmu projektu. Vědci chtějí pro svoji práci využít další detekční techniky jako jsou například Ramanova spektrometrie nebo molekulová hmotnostní spektrometrie.

V rámci projektu chemici úzce spolupracují se skupinou Karolíny Šiškové z katedry experimentální fyziky, která se věnuje syntéze nanočástic a nanoklastrů a jejich charakterizaci. Vědkyně věří, že ambiciózní cíle projektu otvírají nové možnosti v pochopení chování nanočástic s velkým dopadem na celou oblast nanomateriálového výzkumu.

„Děkuji Grantové agentuře za podporu. Osobně bych byl velmi spokojen, pokud bychom na konci řešení projektu měli sadu pokročilých analytických nástrojů, které budou schopny poskytnout zásadní informace o složení a chování nanoobjektů jak například v životním prostředí, tak v buňkách. Bez ohledu, jestli studovaným nanoobjektem budou kvantové tečky z elektroodpadu nebo liposomální nosiče léčiv z vakcín. Tak bychom posunuli dál jak naši analytickou chemii, tak i další oblasti, kde se s nanočásticemi setkáváme,“ dodal Jan Petr.

Na vývoj nových analytických technik umožňujících pokročilou charakterizaci nanočástic a nanoklastrů je zaměřen projekt vědců z Přírodovědecké fakulty UP. Nanočástice totiž nacházejí stále větší uplatnění v řadě oborů, avšak jejich chování v různých prostředích dosud není zcela pochopeno. Odborníkům chybí vhodné analytické techniky a postupy pro jejich studium. Cílem nového projektu olomouckých vědců, který podpořila Grantová agentura České republiky, je tyto nástroje vyvinout a aplikovat na modelové vzorky různých typů nanočástic.

S nanočásticemi, hlavním objektem zájmu vědců z přírodovědecké fakulty, se dnes setkáváme všude kolem nás. V kosmetice zlepšují účinnost opalovacích krémů, v elektronice slouží k výrobě výkonnějších zařízení a v medicíně se používají pro dopravu léčivých látek do organismů. Vědci se nyní zaměří na stříbrné nanočástice, protože mohou ve fyziologických podmínkách uvolňovat stříbrné ionty, které jsou mnohonásobně toxičtější. „Naším cílem je vyvinout metodu, která v jednom kroku umožní jak separaci nanočástic a jejich vlastních iontů, tak i určení jejich koncentrací a v neposlední řadě i velikosti nanočástic. To vše navíc přímo ve fyziologických podmínkách, aby bylo možné uvolňování iontů z nanočástic sledovat,“ uvedl řešitel projektu z katedry analytické chemie Jan Petr.

Vědecký projekt je zaměřen i na další typy nanočástic a nanoklastrů. „Pro úvodní úkoly využijeme naše unikátní spojení kapilární elektroforézy a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). V rámci projektu chceme rozšířit portfolio analytických metod tak, aby bylo možné sledovat i nanočástice, které nejsou detekovatelné pomocí ICP-MS,“ podotkl Tomáš Pluháček, člen řešitelského týmu projektu. Vědci chtějí pro svoji práci využít další detekční techniky jako jsou například Ramanova spektrometrie nebo molekulová hmotnostní spektrometrie.

V rámci projektu chemici úzce spolupracují se skupinou Karolíny Šiškové z katedry experimentální fyziky, která se věnuje syntéze nanočástic a nanoklastrů a jejich charakterizaci. Vědkyně věří, že ambiciózní cíle projektu otvírají nové možnosti v pochopení chování nanočástic s velkým dopadem na celou oblast nanomateriálového výzkumu.

„Děkuji Grantové agentuře za podporu. Osobně bych byl velmi spokojen, pokud bychom na konci řešení projektu měli sadu pokročilých analytických nástrojů, které budou schopny poskytnout zásadní informace o složení a chování nanoobjektů jak například v životním prostředí, tak v buňkách. Bez ohledu, jestli studovaným nanoobjektem budou kvantové tečky z elektroodpadu nebo liposomální nosiče léčiv z vakcín. Tak bychom posunuli dál jak naši analytickou chemii, tak i další oblasti, kde se s nanočásticemi setkáváme,“ dodal Jan Petr.

Tým studentů zastřešených Gymnáziem Christiana Dopplera vede po ústředním kole Turnaje mladých fyziků. Nikdo z nejlepších soutěžících ovšem stále nemá vyhráno. Do konce soutěže zbývá ještě výběrové soustředění, které rozhodne o nominaci pěti nejlepších zástupců České republiky do mezinárodního kola ve švédském Lundu.