Feed aggregator

Poté, co kandidáti na rektora Univerzity Palackého zveřejnili své teze, se nyní její akademické obci představují v krátkých videomedailonech. Zhruba tříminutové nahrávky, které vznikly v Audiovizuální produkci UP, můžete zhlédnout na speciálním volebním webu.

Univerzita Palackého se připravuje na volbu nového rektora. O tuto pozici se uchází šest osobností, z nichž nového vrcholného představitele druhého nejstaršího učení v zemi vybere Akademický senát UP ve středu 22. ledna 2025. Podle stanovených pravidel se ve zmiňovaný den uskuteční první, případně druhé a třetí kolo voleb. Kandidát na rektora potřebuje získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.

O pozici rektora UP se uchází Ivo Jirásek z FTK, Michael Kohajda z PF, Jakub Navařík z Catrin, Tomáš Opatrný z PřF, Martin Procházka, současný rektor, a Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně). 

Pro ty, kteří se o jednotlivých osobnostech rozhodnutých ucházet se o pozici rektora, chtějí dozvědět víc, se připravuje setkání v aule Pedagogické fakulty UP. Uskuteční se již příští středu, tedy 15. ledna 2025 od 13 hodin a bude i streamováno na univerzitním YouTube.

Akademický senát UP bude volit kandidáta na rektora UP pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029. O volbě více zde.

Poté, co kandidáti na rektora Univerzity Palackého zveřejnili své teze, se nyní její akademické obci představují v krátkých videomedailonech. Zhruba tříminutové nahrávky, které vznikly v Audiovizuální produkci UP, můžete zhlédnout na speciálním volebním webu.

Univerzita Palackého se připravuje na volbu nového rektora. O tuto pozici se uchází šest osobností, z nichž nového vrcholného představitele druhého nejstaršího učení v zemi vybere Akademický senát UP ve středu 22. ledna 2025. Podle stanovených pravidel se ve zmiňovaný den uskuteční první, případně druhé a třetí kolo voleb. Kandidát na rektora potřebuje získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.

O pozici rektora UP se uchází Ivo Jirásek z FTK, Michael Kohajda z PF, Jakub Navařík z Catrin, Tomáš Opatrný z PřF, Martin Procházka, současný rektor, a Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně). 

Pro ty, kteří se o jednotlivých osobnostech rozhodnutých ucházet se o pozici rektora, chtějí dozvědět víc, se připravuje setkání v aule Pedagogické fakulty UP. Uskuteční se již příští středu, tedy 15. ledna 2025 od 13 hodin a bude i streamováno na univerzitním YouTube.

Akademický senát UP bude volit kandidáta na rektora UP pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029. O volbě více zde.

Vzdělávání a osobní rozvoj hrají v oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti zásadní roli. Pro zájemce o předměty týkající se nejen ochrany přírody či environmentální výchovy, ale také rozvojové spolupráce, migrace či etiky a mnoha dalších oblastí proto Udržitelná univerzita připravila Databázi předmětů o udržitelnosti. Každý z vybraných předmětů zároveň naplňuje jeden či více ze sedmnácti Cílů udržitelného rozvoje.

Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs), které v roce 2015 navázaly na Udržitelné cíle tisíciletí, jsou definovány pro sedmnáct oblastí propojujících sociální, environmentální a ekonomické aspekty. Na jejich podobě se dohodly jak všechny členské státy OSN, tak i univerzity, podnikatelská sféra či zástupci občanské společnosti. Do roku 2030 by tak měly být naplněny cíle jako konec chudoby, odpovědná výroba a spotřeba či ochrana a udržitelné využívání suchozemských a vodních zdrojů.

„Pro vzdělávání má hlavní význam čtvrtý cíl. Ten má vedle kvalitního, dostupného a rovnoprávného vzdělávání také zajistit, aby do roku 2030 získali všichni studenti znalosti a dovednosti potřebné k podpoře udržitelného rozvoje,“ doplňuje referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

SDGs využívají ke strukturování svého rozvojového a environmentálního úsilí státy i firmy a vychází z nich také Strategie udržitelného rozvoje UP, obsahující patnáct prioritních oblastí života na univerzitě. Jednou z nich je právě vzdělávání k udržitelnosti. Databáze proto nabízí přehled předmětů souvisejících s udržitelným rozvojem, které jsou rozděleny podle příslušných SDGs. Kromě jednotlivých cílů lze k filtrování a přehlednému vyhledávání předmětů využít také kategorie fakulty, jazyka, v němž je předmět vyučován, a formy studia.

Nejvíce předmětů pokrývajících oblast udržitelnosti nabízí přírodovědecká a pedagogická fakulta, vybírat je ale možné i z nabídky dalších fakult (FF, FTK, PF). Pokud student předměty nemá přímo ve svém studijním plánu, může si většinu z nich zapsat také jako předmět kategorie C. Předměty mimo studijní plán z vlastní fakulty lze zapisovat neomezeně, zápis předmětů z jiné fakulty omezuje kreditová banka.

„Budeme rádi, pokud databáze studentům pomůže najít zajímavé předměty, přinese nové poznatky a inspiruje je k zařazení principů udržitelnosti nejen do studia, ale i do každodenního života,“ dodává Miroslava Zavadil.

Databáze předmětů o udržitelnosti je součástí webu Udržitelné univerzity, na kterém najdete také například záznamy z proběhlých přednášek, tipy pro udržitelný život, výsledky energetického auditu, metodiky či strategické dokumenty. Pravidelně se zde objevují pozvánky na akce či příležitosti k zapojení do výzev a projektů, jako je Do práce na kole, Evropský týden udržitelného rozvoje či Den bez aut. 

Vzdělávání a osobní rozvoj hrají v oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti zásadní roli. Pro zájemce o předměty týkající se nejen ochrany přírody či environmentální výchovy, ale také rozvojové spolupráce, migrace či etiky a mnoha dalších oblastí proto Udržitelná univerzita připravila Databázi předmětů o udržitelnosti. Každý z vybraných předmětů zároveň naplňuje jeden či více ze sedmnácti Cílů udržitelného rozvoje.

Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs), které v roce 2015 navázaly na Udržitelné cíle tisíciletí, jsou definovány pro sedmnáct oblastí propojujících sociální, environmentální a ekonomické aspekty. Na jejich podobě se dohodly jak všechny členské státy OSN, tak i univerzity, podnikatelská sféra či zástupci občanské společnosti. Do roku 2030 by tak měly být naplněny cíle jako konec chudoby, odpovědná výroba a spotřeba či ochrana a udržitelné využívání suchozemských a vodních zdrojů.

„Pro vzdělávání má hlavní význam čtvrtý cíl. Ten má vedle kvalitního, dostupného a rovnoprávného vzdělávání také zajistit, aby do roku 2030 získali všichni studenti znalosti a dovednosti potřebné k podpoře udržitelného rozvoje,“ doplňuje referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

SDGs využívají ke strukturování svého rozvojového a environmentálního úsilí státy i firmy a vychází z nich také Strategie udržitelného rozvoje UP, obsahující patnáct prioritních oblastí života na univerzitě. Jednou z nich je právě vzdělávání k udržitelnosti. Databáze proto nabízí přehled předmětů souvisejících s udržitelným rozvojem, které jsou rozděleny podle příslušných SDGs. Kromě jednotlivých cílů lze k filtrování a přehlednému vyhledávání předmětů využít také kategorie fakulty, jazyka, v němž je předmět vyučován, a formy studia.

Nejvíce předmětů pokrývajících oblast udržitelnosti nabízí přírodovědecká a pedagogická fakulta, vybírat je ale možné i z nabídky dalších fakult (FF, FTK, PF). Pokud student předměty nemá přímo ve svém studijním plánu, může si většinu z nich zapsat také jako předmět kategorie C. Předměty mimo studijní plán z vlastní fakulty lze zapisovat neomezeně, zápis předmětů z jiné fakulty omezuje kreditová banka.

„Budeme rádi, pokud databáze studentům pomůže najít zajímavé předměty, přinese nové poznatky a inspiruje je k zařazení principů udržitelnosti nejen do studia, ale i do každodenního života,“ dodává Miroslava Zavadil.

Databáze předmětů o udržitelnosti je součástí webu Udržitelné univerzity, na kterém najdete také například záznamy z proběhlých přednášek, tipy pro udržitelný život, výsledky energetického auditu, metodiky či strategické dokumenty. Pravidelně se zde objevují pozvánky na akce či příležitosti k zapojení do výzev a projektů, jako je Do práce na kole, Evropský týden udržitelného rozvoje či Den bez aut. 

Vedoucí kineziologické laboratoře Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc a členka Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP Barbora Kolářová obhájila před nedávnem na Fakultě tělesné kultury UP svou habilitační práci a získala titul docentky. Ten ji řadí mezi hrstku žen v tomto oboru v České republice s tak vysokým stupněm akademické hodnosti.

Habilitační práce Barbory Kolářové se zaměřuje na adaptaci pohybových strategií, zejména u pacientů po amputaci dolní končetiny, a rozvíjí téma motorického učení prostřednictvím mentálních představ pohybu. „Stěžejní myšlenkou mé práce je, že provedení pohybu závisí nejen na biomechanických předpokladech, ale také na vnímání vlastního těla v prostoru. Pacienti s pohybovými deficity při tvorbě pohybových strategií často vycházejí ze zkreslených senzorických informací, což ovlivňuje jejich schopnost plánovat a realizovat pohyb,“ vysvětluje docentka Kolářová, která své zkušenosti předává také studentům oboru Fyzioterapie na FZV UP.

Přístup, který kombinuje poznatky z neurověd s každodenní praxí fyzioterapeutů, má potenciál výrazně zkvalitnit rehabilitační péči. „Jedním z cílů fyzioterapeuta je ukotvit pacienta v časoprostoru a navést ho k vědomému zpracování vjemů ze svého těla. Mentální představa pohybu přitom může sloužit jako nástroj k tréninku a přípravě na pohyb, což je klíčové pro proces motorického učení,“ dodává Barbora Kolářová. 

Cesta k habilitaci

Na habilitační práci pracovala intenzivně více než rok, přičemž čerpala z výzkumů realizovaných od roku 2007 v kineziologické laboratoři FN Olomouc, kde od počátku působí. „Práce s pacienty a touha více porozumět mechanismům řízení pohybu byly jednoznačně určující pro koncepci habilitace. Dlouhodobé zkušenosti z laboratoře mi umožnily propojit teorii s klinickou praxí,“ říká.

Oddělení rehabilitace, jehož součástí je i kineziologická laboratoř, vyniká svým unikátním propojením péče o pacienty, vzdělávání studentů a využívání špičkových technologií pro terapii i výzkum. „Máme zde nyní ideální podhoubí pro vědecko-výzkumné aktivity, které bych si přála dále rozvíjet,“ zdůrazňuje docentka Kolářová.

Zásadní novinkou v této souvislosti je, že Oddělení rehabilitace se má v budoucnosti stát samostatnou klinikou. Tento krok posílí postavení rehabilitace v rámci nemocnice a umožní ještě intenzivnější zaměření na výzkum, výuku a zvyšování kvality péče o pacienty. „Věřím, že status kliniky přinese nové možnosti pro realizaci našich odborných a vědeckých vizí,“ dodává Barbora Kolářová. 

Přínos pro pacienty i odbornou komunitu

Habilitace docentky Kolářové je nejen jejím osobním úspěchem, ale přináší také příležitost k dalšímu rozvoji české rehabilitační praxe. Její práce ukazuje, jak důležité je propojení vědy a praxe, a staví do popředí otázku, jak využít moderní poznatky neurověd pro zlepšení pohybových schopností pacientů. „Vnímám to nejen jako ocenění dlouholetého úsilí Barbory Kolářové, ale jako povzbuzení pro celý tým našeho oddělení, který se může těšit na nové výzvy a možnosti rozvoje,“ hodnotí vedoucí fyzioterapeut Oddělení rehabilitace FN Olomouc Marek Tomsa.

Vedoucí kineziologické laboratoře Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc a členka Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP Barbora Kolářová obhájila před nedávnem na Fakultě tělesné kultury UP svou habilitační práci a získala titul docentky. Ten ji řadí mezi hrstku žen v tomto oboru v České republice s tak vysokým stupněm akademické hodnosti.

Habilitační práce Barbory Kolářové se zaměřuje na adaptaci pohybových strategií, zejména u pacientů po amputaci dolní končetiny, a rozvíjí téma motorického učení prostřednictvím mentálních představ pohybu. „Stěžejní myšlenkou mé práce je, že provedení pohybu závisí nejen na biomechanických předpokladech, ale také na vnímání vlastního těla v prostoru. Pacienti s pohybovými deficity při tvorbě pohybových strategií často vycházejí ze zkreslených senzorických informací, což ovlivňuje jejich schopnost plánovat a realizovat pohyb,“ vysvětluje docentka Kolářová, která své zkušenosti předává také studentům oboru Fyzioterapie na FZV UP.

Přístup, který kombinuje poznatky z neurověd s každodenní praxí fyzioterapeutů, má potenciál výrazně zkvalitnit rehabilitační péči. „Jedním z cílů fyzioterapeuta je ukotvit pacienta v časoprostoru a navést ho k vědomému zpracování vjemů ze svého těla. Mentální představa pohybu přitom může sloužit jako nástroj k tréninku a přípravě na pohyb, což je klíčové pro proces motorického učení,“ dodává Barbora Kolářová. 

Cesta k habilitaci

Na habilitační práci pracovala intenzivně více než rok, přičemž čerpala z výzkumů realizovaných od roku 2007 v kineziologické laboratoři FN Olomouc, kde od počátku působí. „Práce s pacienty a touha více porozumět mechanismům řízení pohybu byly jednoznačně určující pro koncepci habilitace. Dlouhodobé zkušenosti z laboratoře mi umožnily propojit teorii s klinickou praxí,“ říká.

Oddělení rehabilitace, jehož součástí je i kineziologická laboratoř, vyniká svým unikátním propojením péče o pacienty, vzdělávání studentů a využívání špičkových technologií pro terapii i výzkum. „Máme zde nyní ideální podhoubí pro vědecko-výzkumné aktivity, které bych si přála dále rozvíjet,“ zdůrazňuje docentka Kolářová.

Zásadní novinkou v této souvislosti je, že Oddělení rehabilitace se má v budoucnosti stát samostatnou klinikou. Tento krok posílí postavení rehabilitace v rámci nemocnice a umožní ještě intenzivnější zaměření na výzkum, výuku a zvyšování kvality péče o pacienty. „Věřím, že status kliniky přinese nové možnosti pro realizaci našich odborných a vědeckých vizí,“ dodává Barbora Kolářová. 

Přínos pro pacienty i odbornou komunitu

Habilitace docentky Kolářové je nejen jejím osobním úspěchem, ale přináší také příležitost k dalšímu rozvoji české rehabilitační praxe. Její práce ukazuje, jak důležité je propojení vědy a praxe, a staví do popředí otázku, jak využít moderní poznatky neurověd pro zlepšení pohybových schopností pacientů. „Vnímám to nejen jako ocenění dlouholetého úsilí Barbory Kolářové, ale jako povzbuzení pro celý tým našeho oddělení, který se může těšit na nové výzvy a možnosti rozvoje,“ hodnotí vedoucí fyzioterapeut Oddělení rehabilitace FN Olomouc Marek Tomsa.

Dear colleagues,we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Jakub Vícha.For more info, please see invitation.

Vážení kolegové,dovolujeme si Vás pozvat na seminář Sekce fyziky elementárních částic, který přednese Jakub Vícha.Více informací naleznete v pozvánce.

Univerzita Palackého se připravuje na volbu nového rektora. O uvedenou pozici se uchází šest kandidátů, kteří v souladu s harmonogramem přijatým Akademickým senátem UP zveřejnili své volební teze.

Kandidáta na funkci rektora Univerzity Palackého pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029 budou senátoři a senátorky volit na svém zasedání 22. ledna. V ten den se uskuteční první, případně druhé a třetí kolo voleb. Podle stanovených pravidel potřebuje kandidát na rektora získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.

Ještě před uvedeným datem se uskuteční veřejná prezentace kandidátů společně s diskuzí s akademickou obcí. Shromáždí se v aule Pedagogické fakulty UP 15. ledna ve 13 hodin.

V chystané volbě se o pozici rektora Univerzity Palackého bude ucházet Ivo Jirásek z FTK, Michael Kohajda z PF, Jakub Navařík z Catrin, Tomáš Opatrný z PřF, Martin Procházka, současný rektor, a Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně). Více o volbách rektora UP zde.

Univerzita Palackého se připravuje na volbu nového rektora. O uvedenou pozici se uchází šest kandidátů, kteří v souladu s harmonogramem přijatým Akademickým senátem UP zveřejnili své volební teze.

Kandidáta na funkci rektora Univerzity Palackého pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029 budou senátoři a senátorky volit na svém zasedání 22. ledna. V ten den se uskuteční první, případně druhé a třetí kolo voleb. Podle stanovených pravidel potřebuje kandidát na rektora získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.

Ještě před uvedeným datem se uskuteční veřejná prezentace kandidátů společně s diskuzí s akademickou obcí. Shromáždí se v aule Pedagogické fakulty UP 15. ledna ve 13 hodin.

V chystané volbě se o pozici rektora Univerzity Palackého bude ucházet Ivo Jirásek z FTK, Michael Kohajda z PF, Jakub Navařík z Catrin, Tomáš Opatrný z PřF, Martin Procházka, současný rektor, a Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně). Více o volbách rektora UP zde.

Tak popisuje svoji práci evoluční biolog Dominik Kusý, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Přestože teprve loni ukončil doktorské studium, je vědeckou oporou výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce a stihl významně přispět k hlubšímu porozumění evoluce brouků.

Právě brouci (Coleoptera), fascinující skupina hmyzu s více než 400 tisíci popsanými druhy, jsou jeho hlavním předmětem zájmu. Jejich neobyčejná rozmanitost a schopnost přizpůsobit se různým prostředím z nich činí ideální modelovou skupinu pro studium evoluce. Mladému vědci přitom učarovaly dva pozoruhodné evoluční fenomény – neotenie, což je zachování juvenilních znaků v dospělosti, a bioluminiscence – schopnost organismů produkovat světlo.

„Má práce spočívá v kombinaci moderních metod sekvenování genomu a bioinformatických analýz s klasickou systematikou hmyzu a jeho morfologickou analýzou. To vše je doplněné o pozorování v terénu. Právě díky tomuto komplexnímu přístupu jsme schopni zkoumat evoluční procesy velmi důkladně. Mým cílem je přispět k hlubšímu pochopení evolučních mechanismů a procesů, které formují biodiverzitu na naší planetě,“ objasňuje vědec, kterého příroda, ale i moderní technologie fascinovaly od dětství.

Nutno říct, že do bádání se už během studia na Univerzitě Palackého pustil s velkou vervou. Na svém kontě má zhruba 30 publikací v prestižních časopisech s přibližně 400 citacemi i několik ocenění. Spolu s kolegy například s využitím nejnovějších fylogenomických metod odhalili dosud neznámé příbuzenské vztahy mezi liniemi brouků. Aplikací nejmodernějších sekvenovacích technologií zase významně přispěli k identifikaci center biodiverzity brouků v tropických oblastech, což má zásadní význam pro účinnou ochranu těchto unikátních a druhově bohatých lokalit v době probíhající krize biodiverzity.

Za klíčový moment vlastní vědecké dráhy označuje setkání se školitelem Ladislavem Bocákem již během bakalářského studia na přírodovědecké fakultě. „Dal mi svobodu, prostor i zdroje pro rozvíjení mých současných dovedností a poskytl mi cenné zkušenosti v systematice brouků a základních molekulárních metodách. Neméně cenné byly terénní expedice do tropických oblastí jako Papua Nová Guinea či Ekvádor. Tyto cesty mi poskytly nejen nenahraditelný materiál pro výzkum, ale také inspiraci pro nové výzkumné otázky. Jak říkal můj školitel, mnoho nápadů vzniká právě z pozorování v přírodě. A měl pravdu. Během expedic jsem byl svědkem fascinujících jevů, které výrazně ovlivnily směr mého bádání,“ doplňuje. Vděčný je i za příležitost absolvovat během doktorátu zahraniční stáže v Německu či Norsku. I tyto zkušenosti významně formovaly jeho výzkum, v němž chce i nadále potvrzovat slavné rčení, že v biologii nic nedává smysl jinak než ve světle evoluce.

Na vědě ho nejvíce přitahuje možnost provádět základní výzkum, který může vést k objevu nových poznatků. Každý den navíc přináší něco nového. „Nesmírně si cením volnosti, kterou věda poskytuje. Moct zkoumat vlastní výzkumné otázky, navrhovat experimenty a interpretovat výsledky je nesmírně stimulující. Baví mě kombinovat práci v laboratoři a u počítače s terénním výzkumem. Navíc mě těší, že mohu své nadšení pro vědu sdílet s veřejností, zejména s mladými lidmi, prostřednictvím různých popularizačních aktivit. Věřím, že věda nekončí v laboratoři, je důležité ji sdílet s veřejností,“ dodává.

Tak popisuje svoji práci evoluční biolog Dominik Kusý, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Přestože teprve loni ukončil doktorské studium, je vědeckou oporou výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce a stihl významně přispět k hlubšímu porozumění evoluce brouků.

Právě brouci (Coleoptera), fascinující skupina hmyzu s více než 400 tisíci popsanými druhy, jsou jeho hlavním předmětem zájmu. Jejich neobyčejná rozmanitost a schopnost přizpůsobit se různým prostředím z nich činí ideální modelovou skupinu pro studium evoluce. Mladému vědci přitom učarovaly dva pozoruhodné evoluční fenomény – neotenie, což je zachování juvenilních znaků v dospělosti, a bioluminiscence – schopnost organismů produkovat světlo.

„Má práce spočívá v kombinaci moderních metod sekvenování genomu a bioinformatických analýz s klasickou systematikou hmyzu a jeho morfologickou analýzou. To vše je doplněné o pozorování v terénu. Právě díky tomuto komplexnímu přístupu jsme schopni zkoumat evoluční procesy velmi důkladně. Mým cílem je přispět k hlubšímu pochopení evolučních mechanismů a procesů, které formují biodiverzitu na naší planetě,“ objasňuje vědec, kterého příroda, ale i moderní technologie fascinovaly od dětství.

Nutno říct, že do bádání se už během studia na Univerzitě Palackého pustil s velkou vervou. Na svém kontě má zhruba 30 publikací v prestižních časopisech s přibližně 400 citacemi i několik ocenění. Spolu s kolegy například s využitím nejnovějších fylogenomických metod odhalili dosud neznámé příbuzenské vztahy mezi liniemi brouků. Aplikací nejmodernějších sekvenovacích technologií zase významně přispěli k identifikaci center biodiverzity brouků v tropických oblastech, což má zásadní význam pro účinnou ochranu těchto unikátních a druhově bohatých lokalit v době probíhající krize biodiverzity.

Za klíčový moment vlastní vědecké dráhy označuje setkání se školitelem Ladislavem Bocákem již během bakalářského studia na přírodovědecké fakultě. „Dal mi svobodu, prostor i zdroje pro rozvíjení mých současných dovedností a poskytl mi cenné zkušenosti v systematice brouků a základních molekulárních metodách. Neméně cenné byly terénní expedice do tropických oblastí jako Papua Nová Guinea či Ekvádor. Tyto cesty mi poskytly nejen nenahraditelný materiál pro výzkum, ale také inspiraci pro nové výzkumné otázky. Jak říkal můj školitel, mnoho nápadů vzniká právě z pozorování v přírodě. A měl pravdu. Během expedic jsem byl svědkem fascinujících jevů, které výrazně ovlivnily směr mého bádání,“ doplňuje. Vděčný je i za příležitost absolvovat během doktorátu zahraniční stáže v Německu či Norsku. I tyto zkušenosti významně formovaly jeho výzkum, v němž chce i nadále potvrzovat slavné rčení, že v biologii nic nedává smysl jinak než ve světle evoluce.

Na vědě ho nejvíce přitahuje možnost provádět základní výzkum, který může vést k objevu nových poznatků. Každý den navíc přináší něco nového. „Nesmírně si cením volnosti, kterou věda poskytuje. Moct zkoumat vlastní výzkumné otázky, navrhovat experimenty a interpretovat výsledky je nesmírně stimulující. Baví mě kombinovat práci v laboratoři a u počítače s terénním výzkumem. Navíc mě těší, že mohu své nadšení pro vědu sdílet s veřejností, zejména s mladými lidmi, prostřednictvím různých popularizačních aktivit. Věřím, že věda nekončí v laboratoři, je důležité ji sdílet s veřejností,“ dodává.

Ondřej Michálek z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého vystavuje v Botanické zahradě UP své velkoformátové grafické listy. Expozici s názvem Zahrada uvnitř si lze prohlédnout do konce ledna. 

Ondřej Michálek patří k výrazným osobnostem současné české grafiky. Jeho práce jsou součástí předních českých a zahraničních veřejných sbírek. Výstava Zahrada uvnitř obsahuje jeho práce z let 2017 až 2024, přičemž jednotícím prvkem uceleného výběru je motiv zahrady.  

„Tvorba Ondřeje Michálka ve mně vyvolává obdiv nad znovu překračovanými limity grafických technik. Zároveň si jako botanik užívám pohled na až fantaskní struktury, které se po papíře linou a nutí mě přemýšlet, co za rostlinu jim mohlo být předlohou,“ uvedl Václav Dvořák, vedoucí Botanické zahrady UP, během autorské komentované prohlídky expozice. Její programovou součástí byl i křest nové Michálkovy monografie s názvem Ondřej Michálek: Práce 1969-2024. Mapuje více než půl století umělcovy tvorby a obsahuje více než dvě stovky reprodukovaných grafických listů, které ukazují vývoj umělce od studentských let až po zralou, zcela aktuální tvorbu. Výpravná kniha obsahuje i množství textů, které analyzují Michálkovo dílo a přinášejí jeho odbornou reflexi. Vydalo ji Vydavatelství Univerzity Palackého.

„Jako někdejší studentka a pozdější kolegyně Ondřeje Michálka jsem jeho světem dlouhodobě fascinována. Obdivuji jeho obrazové metafory s neotřelou, střídmou imaginací, doplněnou intelektuálním přesahem. Málokterý z umělců se odvážně vydává stále novými cestami a opouští tak záhy to, co vydobyl," shrnula při křtu odborné publikace proděkanka pedagogické fakulty Petra Šobáňová.

Komentovaná prohlídka výstavy společně se křtem monografie se uskutečnily v prosinci 2024. Expozice Zahrada uvnitř je návštěvníkům Botanické zahrady UP (ul. U Botanické zahrady 1232/7) přístupná ještě po celý měsíc leden 2025, v pracovní dny vždy od 9 do 16 hodin. Více informací o události i monografii zde.

Ondřej Michálek z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého vystavuje v Botanické zahradě UP své velkoformátové grafické listy. Expozici s názvem Zahrada uvnitř si lze prohlédnout do konce ledna. 

Ondřej Michálek patří k výrazným osobnostem současné české grafiky. Jeho práce jsou součástí předních českých a zahraničních veřejných sbírek. Výstava Zahrada uvnitř obsahuje jeho práce z let 2017 až 2024, přičemž jednotícím prvkem uceleného výběru je motiv zahrady.  

„Tvorba Ondřeje Michálka ve mně vyvolává obdiv nad znovu překračovanými limity grafických technik. Zároveň si jako botanik užívám pohled na až fantaskní struktury, které se po papíře linou a nutí mě přemýšlet, co za rostlinu jim mohlo být předlohou,“ uvedl Václav Dvořák, vedoucí Botanické zahrady UP, během autorské komentované prohlídky expozice. Její programovou součástí byl i křest nové Michálkovy monografie s názvem Ondřej Michálek: Práce 1969-2024. Mapuje více než půl století umělcovy tvorby a obsahuje více než dvě stovky reprodukovaných grafických listů, které ukazují vývoj umělce od studentských let až po zralou, zcela aktuální tvorbu. Výpravná kniha obsahuje i množství textů, které analyzují Michálkovo dílo a přinášejí jeho odbornou reflexi. Vydalo ji Vydavatelství Univerzity Palackého.

„Jako někdejší studentka a pozdější kolegyně Ondřeje Michálka jsem jeho světem dlouhodobě fascinována. Obdivuji jeho obrazové metafory s neotřelou, střídmou imaginací, doplněnou intelektuálním přesahem. Málokterý z umělců se odvážně vydává stále novými cestami a opouští tak záhy to, co vydobyl," shrnula při křtu odborné publikace proděkanka pedagogické fakulty Petra Šobáňová.

Komentovaná prohlídka výstavy společně se křtem monografie se uskutečnily v prosinci 2024. Expozice Zahrada uvnitř je návštěvníkům Botanické zahrady UP (ul. U Botanické zahrady 1232/7) přístupná ještě po celý měsíc leden 2025, v pracovní dny vždy od 9 do 16 hodin. Více informací o události i monografii zde.

Various aspects of contemporary urban life, especially those problematic ones that raise concerns for the future or that already generate certain challenges, will be examined by scientists from the Czech Academy of Sciences and experts from Palacký University. Together, they have started research via a project entitled Urbanity: Inequality, Adaptation, and Urban Public Space in the Historical Perspective.

The Academy of Sciences of the Czech Republic together with Palacký University Olomouc succeeded in the call of the Johannes Amos Comenius Operational Programme (OP JAK) focusing on the social sciences and humanities. The two institutions were awarded €6 million to work on a four-year interdisciplinary project Urbanity: Inequality, Adaptation, and Urban Public Space in the Historical Perspective.

“The result of our work should be a consistent picture of what towns went through in the past, what they had to face, how they actually faced it, and what it all means for them in terms of the future. We want to prepare a classification of towns by the type of impact, by the type of threat, and by the type of vulnerability and/or resilience. We know that some towns are markedly better off, while others are worse off. We want to understand and explain why this is so and offer a certain set of recommendations for the present,” said Karel Nováček from the UP Faculty of Arts Department of History on behalf of the part of the Palacký University team, which will receive €1.5 million out of the total funding. In addition to researchers from the Department of History, the Palacký University group will also be represented by the Department of Psychology and the Department of Sociology, Andragogy, and Cultural Anthropology, as well as the Department of Geoinformatics from the UP Faculty of Science.

The experts will focus mainly on the territory of the Czech Republic, however some case studies originate from abroad, so they are going to deal with towns in the Central European context. Nováček’s team will also contribute with a case study that investigates the development of medieval towns in northern Iraq from the long-term view. Nováček, an archaeologist, has been studying this region, where specific climatic conditions resulted in striking vulnerability of towns, for a long time. The researchers will go all the way back to the Iron Age, when the first large urban settlements were established. They will investigate their spatial formation, their mutual relationships within various cooperating networks, etc. However, the main focus of the research will be on the more recent periods: the Middle Ages, the early modern period, and the 20th century.

“With the exception of Iraq, we will be conducting mostly comparative research. We want to interpret the results we already have and put them into new contexts,” Nováček said. The research group expects that the new interdisciplinary project, one of the first attempts to bring together different kinds of research dealing with similar issues from different perspectives (history, archaeology, sociology, social geography, psychology, political science), could take advantage of their synergistic effect.

The project is divided into three thematic parts, which are further subdivided into a number of more specific issues. Nearly fifty researchers will be involved.

“In the first part, entitled Urban Public Space as a Space of Conflict and Creativity, we’ll explore the meaning and role of public spaces in towns. These play an important role in urban life as environments where something is created, where power is demonstrated, and where both positive and negative interactions between people occur. For instance, the Institute of Contemporary History at the Czech Academy of Sciences will address a range of issues related to public life in socialist cities, where roots of the current state of affairs can be traced back. It is necessary to reflect on this in depth and then propose ways to better treat public space and the life that is associated with it,” said the scientist from the UP Faculty of Arts.

The second part, entitled Urban Inequality, will focus on how this environment generates inequality among people. “In the past as well as today, there have been few urban societies in the world that were or are built on egalitarian ideals and where common practice can maintain some degree of equality among people. It’s therefore possible to say that the city equals inequality among people, and that the larger the city, the more inequality it tends to create. The greatest megalopolises in the world represent differences that are sometimes abysmal. A large part of the project is thus focused on describing and exploring inequality. We will address questions such as: In which areas of the city is inequality created? How is it manifested? Is it hidden, or rather evident? Are there ways to mitigate inequality in urban space?” Nováček noted.

The third part of the research can be summarised in one word: Threats. In this part, researchers will focus on what threats and challenges towns faced in the past. “These could have been various natural disasters, earthquakes, fires, or various demographic events such as epidemics, famine, and so on. There are interesting studies that we want to compare and connect. We are interested in how towns in different cultural contexts and different times have been able to prevent threats, and once they occurred, how they have been able to deal with them. Many such threats are still relevant today,” said Nováček in closing.

The work on the ambitious project Urbanity: Inequality, Adaptation, and Urban Public Space in the Historical Perspective, starts in January 2025 and will be concluded in 2028. Although the project is primarily scientific and will deliver scientific results such as publications in peer-reviewed journals and monographs, it will also result in activities for the public, such as exhibitions, films, popular publications, and a geographical application that could facilitate the understanding of spatial and topographical qualities of cities. The research team also aims to make recommendations to state and local governments.

Urbanity: Inequality, adaptation, and urban public space in the historical perspective.

Johannes Amos Comenius Operational Programme.

Principal coordinator: Institute of Contemporary History at the Czech Academy of Sciences. Partner institutions: Institute of Philosophy at the Czech Academy of Sciences and the Palacký University Olomouc Faculty of Arts.

Registration number: CZ.02.01.01/00/23_025/0008735.

Rozmanité aspekty soudobého městského života, zejména ty problematické, které vyvolávají určité obavy do budoucna anebo které určité problémy generují, budou zkoumat s vědci Akademie věd ČR i odborníci z Univerzity Palackého. Společně zahájili výzkum v projektu s názvem Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě.

Akademie věd České republiky společně s Univerzitou Palackého uspěly ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) zaměřeném na společenské a humanitní vědy. Obě instituce získaly 150 milionů korun na práci v čtyřletém interdisciplinárním projektu Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě.

„Výsledkem naší práce by měla být konzistentní představa o tom, čím si města v minulosti prošla, čemu musela čelit, jakým způsobem tomu čelila a co to všechno pro ně znamená do budoucna. Chceme připravit klasifikaci měst podle typu vlivů, hrozeb, podle druhu zranitelnosti nebo odolnosti. Víme, že některá města jsou na tom nápadně líp, jiná hůř. Chceme pochopit a vysvětlit, proč to tak je a nabídnout určitý souhrn receptů pro současnost,“ uvedl Karel Nováček z katedry historie z FF UP za tu část týmu, která se vztahuje k Univerzitě Palackého. Z celkové získané dotace obdrží 37,5 milionů korun. Kromě vědců z katedry historie Filozofické fakulty UP bude skupina Univerzity Palackého zastoupena i katedrou psychologie, katedou sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, a rovněž katedrou geoinformatiky PřF UP.

Odborníci se budou věnovat především území České republiky, některé případové studie jsou však i ze zahraničí, a tak se chystají zabývat i městy ve středoevropském kontextu. Tým Karla Nováčka pak do výzkumu přispěje i případovou studí, která se zabývá dlouhodobým pohledem na vývoj středověkých měst v severním Iráku. Právě této oblasti, kde specifické klimatické podmínky vedly k citelné zranitelnosti měst se archeolog z FF UP věnuje dlouhodobě. Ve vztahu k časovému období se specialisté dostanou až do doby železné, tedy do doby, kdy vznikaly první velké aglomerace městského typu. Zkoumat tak budou jejich prostorové utváření, vzájemné vztahy v různých kooperujících sítích atd. Těžištěm výzkumu však budou mladší období, středověk, raný novověk a 20. století.

„S výjimkou Iráku se budeme věnovat většinou komparativnímu výzkumu. Výsledky, které již dnes máme, chceme interpretovat a dávat do nových souvislostí,“ dodal Karel Nováček. Vědecká skupina očekává, že nový interdisciplinární projekt, jenž je jedním z prvních pokusů spojit dohromady různé druhy proudů výzkumů, věnující se podobným otázkám z různých pohledů (historie, archeologie, sociologie, sociální geografie, psychologie, politologie), využije jejich jejich synergický efekt.

Projekt je rozčleněn na tři tematické celky, které se dále dělí na řadu dílčích otázek. Na jejich řešení se bude podílet téměř padesát výzkumníků.

„V prvním celku, který nese název Veřejný prostor ve městech jako prostor konfliktu a kreativity, budeme zkoumat význam a úlohu veřejných městských prostranství. Ta sehrávají důležitou úlohu v městském životě jako prostředí, kde něco vzniká, kde se demonstruje moc, kde dochází k pozitivním i negativním interakcím mezi lidmi. Například Ústav pro soudobé dějiny AV ČR bude řešit celou škálu problémů spojených s veřejným životem v socialistických městech, kde jsou kořeny dnešního stavu. Ten je potřeba do hloubky reflektovat a poté navrhnout cesty, jak s veřejným prostorem a životem, jenž je s ním spojen, lépe zacházet,“ přiblížil vědec z FF UP.

Druhá oblast nesoucí název Nerovnost ve městech se podle něj bude věnovat tomu, jak městské prostředí generuje mezi lidmi nerovnost. „V minulosti i dnes existuje jen málo městských společností na světě, jež byla nebo jsou postavena na egalitářských, rovnostářských ideálech a kde běžná praxe dokáže udržet mezi lidmi rámcovou rovnost. Můžeme si tedy říct, že město rovná se nerovnost mezi lidmi a čím je město větší, tím má tendenci růst i nerovnost. U velkých světových megalopolí jsou někdy rozdíly propastné. Velká část projektu je tak zaměřená na deskripci a zkoumání nerovnosti. Budeme se v ní zabývat otázkami typu: V jakých oblastech města se nerovnost vytváří? Jak se navenek demonstruje? Skrývá se nebo se spíš odhaluje? Jsou nějaké možnosti, jak nerovnost zmírňovat v městském prostoru? “, popsal Karel Nováček.

Třetí část výzkumu lze shrnout do jednoho slova: Hrozby. Vědci se v této části výzkumu zaměří na to, jakým hrozbám města v minulosti čelila. „Mohly to být různé přírodní katastrofy, zemětřesení, požáry nebo různé demografické události typu epidemie, hladomor atd. Existují zajímavé studie, které chceme komparovat a propojovat mezi sebou. Zajímá nás, jak města v různých kulturních okruzích, různých dobách, dokázala hrozbám předcházet, a když už nastaly, jak jim dokázala čelit. Řada hrozeb je aktuálních i dnes,“ uzavřel Karel Nováček za vědecký tým z Univerzity Palackého.

Práce na projektu Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, jenž cílí na excelentní vědu, začínají v lednu 2025 a skončí v roce 2028. Přestože je projekt primárně vědecký a přinese vědecké výstupy, především publikační v odborných časopisech či monografiích, nabídne i výstupy pro veřejnost, například výstavy, filmy, populární publikace či geografickou aplikaci, jež by mohla usnadnit pochopení prostorových, topografických vlastností ve městech. Vědecký tým chce nabídnout i podněty státní správě a samosprávě.

Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě.

Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK).

Hlavní koordinátor: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Partnerské instituce: Filozofický ústav AV ČR a FF UP v Olomouci.

Registrační číslo: CZ.02.01.01/00/23_025/0008735.

 

Rozmanité aspekty soudobého městského života, zejména ty problematické, které vyvolávají určité obavy do budoucna anebo které určité problémy generují, budou zkoumat s vědci Akademie věd ČR i odborníci z Univerzity Palackého. Společně zahájili výzkum v projektu s názvem Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě.

Akademie věd České republiky společně s Univerzitou Palackého uspěly ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) zaměřeném na společenské a humanitní vědy. Obě instituce získaly 150 milionů korun na práci v čtyřletém interdisciplinárním projektu Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě.

„Výsledkem naší práce by měla být konzistentní představa o tom, čím si města v minulosti prošla, čemu musela čelit, jakým způsobem tomu čelila a co to všechno pro ně znamená do budoucna. Chceme připravit klasifikaci měst podle typu vlivů, hrozeb, podle druhu zranitelnosti nebo odolnosti. Víme, že některá města jsou na tom nápadně líp, jiná hůř. Chceme pochopit a vysvětlit, proč to tak je a nabídnout určitý souhrn receptů pro současnost,“ uvedl Karel Nováček z katedry historie z FF UP za tu část týmu, která se vztahuje k Univerzitě Palackého. Z celkové získané dotace obdrží 37,5 milionů korun. Kromě vědců z katedry historie Filozofické fakulty UP bude skupina Univerzity Palackého zastoupena i katedrou psychologie, katedou sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, a rovněž katedrou geoinformatiky PřF UP.

Odborníci se budou věnovat především území České republiky, některé případové studie jsou však i ze zahraničí, a tak se chystají zabývat i městy ve středoevropském kontextu. Tým Karla Nováčka pak do výzkumu přispěje i případovou studí, která se zabývá dlouhodobým pohledem na vývoj středověkých měst v severním Iráku. Právě této oblasti, kde specifické klimatické podmínky vedly k citelné zranitelnosti měst se archeolog z FF UP věnuje dlouhodobě. Ve vztahu k časovému období se specialisté dostanou až do doby železné, tedy do doby, kdy vznikaly první velké aglomerace městského typu. Zkoumat tak budou jejich prostorové utváření, vzájemné vztahy v různých kooperujících sítích atd. Těžištěm výzkumu však budou mladší období, středověk, raný novověk a 20. století.

„S výjimkou Iráku se budeme věnovat většinou komparativnímu výzkumu. Výsledky, které již dnes máme, chceme interpretovat a dávat do nových souvislostí,“ dodal Karel Nováček. Vědecká skupina očekává, že nový interdisciplinární projekt, jenž je jedním z prvních pokusů spojit dohromady různé druhy proudů výzkumů, věnující se podobným otázkám z různých pohledů (historie, archeologie, sociologie, sociální geografie, psychologie, politologie), využije jejich jejich synergický efekt.

Projekt je rozčleněn na tři tematické celky, které se dále dělí na řadu dílčích otázek. Na jejich řešení se bude podílet téměř padesát výzkumníků.

„V prvním celku, který nese název Veřejný prostor ve městech jako prostor konfliktu a kreativity, budeme zkoumat význam a úlohu veřejných městských prostranství. Ta sehrávají důležitou úlohu v městském životě jako prostředí, kde něco vzniká, kde se demonstruje moc, kde dochází k pozitivním i negativním interakcím mezi lidmi. Například Ústav pro soudobé dějiny AV ČR bude řešit celou škálu problémů spojených s veřejným životem v socialistických městech, kde jsou kořeny dnešního stavu. Ten je potřeba do hloubky reflektovat a poté navrhnout cesty, jak s veřejným prostorem a životem, jenž je s ním spojen, lépe zacházet,“ přiblížil vědec z FF UP.

Druhá oblast nesoucí název Nerovnost ve městech se podle něj bude věnovat tomu, jak městské prostředí generuje mezi lidmi nerovnost. „V minulosti i dnes existuje jen málo městských společností na světě, jež byla nebo jsou postavena na egalitářských, rovnostářských ideálech a kde běžná praxe dokáže udržet mezi lidmi rámcovou rovnost. Můžeme si tedy říct, že město rovná se nerovnost mezi lidmi a čím je město větší, tím má tendenci růst i nerovnost. U velkých světových megalopolí jsou někdy rozdíly propastné. Velká část projektu je tak zaměřená na deskripci a zkoumání nerovnosti. Budeme se v ní zabývat otázkami typu: V jakých oblastech města se nerovnost vytváří? Jak se navenek demonstruje? Skrývá se nebo se spíš odhaluje? Jsou nějaké možnosti, jak nerovnost zmírňovat v městském prostoru? “, popsal Karel Nováček.

Třetí část výzkumu lze shrnout do jednoho slova: Hrozby. Vědci se v této části výzkumu zaměří na to, jakým hrozbám města v minulosti čelila. „Mohly to být různé přírodní katastrofy, zemětřesení, požáry nebo různé demografické události typu epidemie, hladomor atd. Existují zajímavé studie, které chceme komparovat a propojovat mezi sebou. Zajímá nás, jak města v různých kulturních okruzích, různých dobách, dokázala hrozbám předcházet, a když už nastaly, jak jim dokázala čelit. Řada hrozeb je aktuálních i dnes,“ uzavřel Karel Nováček za vědecký tým z Univerzity Palackého.

Práce na projektu Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, jenž cílí na excelentní vědu, začínají v lednu 2025 a skončí v roce 2028. Přestože je projekt primárně vědecký a přinese vědecké výstupy, především publikační v odborných časopisech či monografiích, nabídne i výstupy pro veřejnost, například výstavy, filmy, populární publikace či geografickou aplikaci, jež by mohla usnadnit pochopení prostorových, topografických vlastností ve městech. Vědecký tým chce nabídnout i podněty státní správě a samosprávě.

Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě.

Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK).

Hlavní koordinátor: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Partnerské instituce: Filozofický ústav AV ČR a FF UP v Olomouci.

Registrační číslo: CZ.02.01.01/00/23_025/0008735.

 

V dubnu 2023 odešla fyzikální chemička Veronika Šedajová pracovat na University of Cambridge. Na prestižním vědeckém pracovišti Yusuf Hamied Department of Chemistry se věnovala materiálovému výzkumu v úzkém kontaktu s průmyslem. Nejen že nabyla nové, ale zúročila tam i své dřívější zkušenosti, které v CATRIN získala díky zapojení do mezinárodních projektů Evropské výzkumné rady či Evropské rady pro inovace hlavního řešitele Michala Otyepky. Od listopadu 2024 je zpět v CATRIN.

Jak se vám v Cambridge pracovalo?

Byl to úplně jiný mikrosvět, než na jaký jsem byla zvyklá. Ze začátku jsem si musela hodně zvykat na jiné prostředí a jinou kulturu. Pracovala jsem ve výzkumné skupině, kde bylo přes 50 lidí. Každý pocházel z jiného prostředí, měl za sebou různé zkušenosti a znalosti. Panovala tam ale obrovská kolegialita a ať jsem měla jakýkoliv problém, věděla jsem, za kým jít, a dostalo se mi pomoci. Každý z nás měl přesně dané povinnosti a oblasti, za něž zodpovídal.

V čem byla jiná tamní věda?

Přístup k vědě byl odlišný, což ale souvisí s tím, že v CATRIN jsem se před odchodem do Velké Británie věnovala hlavně aplikovanému výzkumu. Vymýšleli jsme materiály a hledali pro ně aplikace. V Cambridge to byl především základní (fundamentální) výzkum. Často jsme pracovali i s běžně dostupnými komerčními materiály a zkoumali je do nejmenších detailů. Já jsem s kolegy pracovala například s lithium-iontovými bateriemi, kdy jsme se snažili velmi detailně sledovat, jak fungují, co způsobuje jejich degradace a podobně, přičemž jsme se dostávali až na atomární úrovně. O výzkumu jsme přemýšleli jinak. Nebylo nutné být nejlepší v nějaké oblasti, i když i na takových projektech kolegové také pracovali, ale spíše přinášet do nějakého problému dílčí znalosti, které dotvoří celkové poznání o dané věci. Zažít i toto pojetí vědy pro mě bylo velmi zajímavé. Vidět, jak si tamní špičkoví vědci kladou výzkumné otázky a jak na ně hledají odpovědi, byla skvělá zkušenost.

Můžete více přiblížit, čemu jste se věnovala?

Jsem vázána mlčenlivostí, ale mohu říct, že ve spolupráci s komerční firmou jsme se snažili pomocí různých technik pochopit, jak fungují aktivní materiály v bateriích. Toho si velmi cením, že jsem mohla dělat fundamentální výzkum spolu s komerčním partnerem. Díky tomu jsem získala i náhled na to, jak to funguje v jejich firemním prostředí a podobně. Také jsem se naučila řadu nových technik a obsluhovat různé přístroje. V CATRIN využíváme operátory, v Cambridge si vše každý provádí sám. Je to zcela jiné, když sedíte u mikroskopu a musíte sám dojít k výsledku. Nitky se pak začnou jakoby rychleji propojovat, ale zase to mnohem déle trvá.

Takže působení v Cambridge, i když to nebyla první zahraničí mise, byla velká škola?

Absolutně, i když to často nebylo jednoduché. Musím říct, že mě to posunulo v řadě věcí. Jsem velmi vděčná své paní profesorce Clare P. Grey, protože její podpora i způsob, jak skupinu vede, byla neskutečná a inspirativní. V porovnání s českým akademickým prostředím je tam výrazně větší internacionalizace, diverzita a jinak se pohlíží i na postavení žen ve vědě. Člověk se naučí daleko většímu respektu. Ačkoliv i v CATRIN je vysoká míra internacionalizace, na britských univerzitách je ještě o úroveň výš. Jen v naší padesátičlenné skupině bylo zastoupeno v jednu chvíli 26 národností. Našla jsem si tam kamarády mezi kolegy i mimo práci, ti mi budou chybět. Po čem se mi ale stýskat určitě nebude, jsou tamní sendviče na oběd. To jsem nezvládala.

Teď jste ale zpátky v CATRIN. Naskočila jste do stejného vlaku?

Přestože jsem s lidmi z CATRIN byla v kontaktu i během mého působení v Cambridge, po návratu zažívám i překvapení. Je to tu stejné a v mnohém jiné současně. Našla jsem tu řadu nových lidí, udělala se tady spousta práce, včetně organizace v laboratořích. Pořád jsem ve spojení s tématem nových materiálů pro ukládání elektrické energie, ale přešla jsem do jiné výzkumné skupiny. Budu pracovat v oblasti ukládání elektrické energie.  Grafenovým derivátům a jejich aplikacím určitě zůstanu věrná, chceme ale otevřít nové výzkumné směry. Teprve se rozkoukávám, ale už jsem stihla získat inspiraci na zahraničním veletrhu. Vše je ještě hodně otevřené.

Už jste prozradila, co vám po návratu z Cambridge nebude chybět. Co vám naopak scházelo tam a teď po návratu si toho můžete dosyta užívat?

Samozřejmě zejména rodina, ale i české pivo, i když ho tam taky někde točí. Být v cizím prostředí, kde je vše nové, není snadné, takže se člověk rád vrací domů. I v CATRIN mám kamarády a těším se na to, co skvělého tu budeme schopni udělat a do čeho se budu moct zapojit. Jsem vděčná i Michalu Otyepkovi, v jehož skupině nyní pracuji, že mi dal tuto příležitost.

Jaká je nyní vaše vysněná vědecká destinace, případně vědecká meta?

Momentálně se chci s kolegy soustředit na to, abychom dokázali vědecké výsledky, které se týkají vývoje velkokapacitního zařízení pro uchovávání elektrické energie s využitím materiálu odvozeného od grafenu úspěšně převést z laboratoře do praxe. Naším cílem je dotáhnout celé řešení od syntézy materiálu, přes elektrody až po finální zařízení a jeho kvalifikaci. Toto technologické řešení může přinést přelomové zlepšení výkonu superkondenzátorů, což by mělo řadu příznivých dopadů.

Mgr. Veronika Šedajová, Ph.D.

Fyzikální chemička se věnuje výzkumu grafenových derivátů od počátku vysokoškolského studia. Již během bakalářského studia začala pracovat v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého. Po zahájení doktorského studia se věnovala studiu aktivních materiálů pro využití v superkondenzátorech. Vyhrála prestižní cenu Jean-Marie Lehna za chemii v roce 2022 a je autorkou/spoluautorkou 30 vědeckých prací. Má za sebou zahraniční zkušenostmi z prestižních pracovišť, která se zaměřují na ukládání energie a materiálovou vědu ve Spojených státech, Francii, Španělsku a dalších. Po dokončení doktorského studia získala postdoktorandskou pozici na Yusuf Hamied Department of Chemistry, University of Cambridge, kde studovala aktivní materiály pro Li-ion baterie pomocí optické rozptylové mikroskopie. Momentálně působí v CATRIN jako vědecký pracovník.

V dubnu 2023 odešla fyzikální chemička Veronika Šedajová pracovat na University of Cambridge. Na prestižním vědeckém pracovišti Yusuf Hamied Department of Chemistry se věnovala materiálovému výzkumu v úzkém kontaktu s průmyslem. Nejen že nabyla nové, ale zúročila tam i své dřívější zkušenosti, které v CATRIN získala díky zapojení do mezinárodních projektů Evropské výzkumné rady či Evropské rady pro inovace hlavního řešitele Michala Otyepky. Od listopadu 2024 je zpět v CATRIN.

Jak se vám v Cambridge pracovalo?

Byl to úplně jiný mikrosvět, než na jaký jsem byla zvyklá. Ze začátku jsem si musela hodně zvykat na jiné prostředí a jinou kulturu. Pracovala jsem ve výzkumné skupině, kde bylo přes 50 lidí. Každý pocházel z jiného prostředí, měl za sebou různé zkušenosti a znalosti. Panovala tam ale obrovská kolegialita a ať jsem měla jakýkoliv problém, věděla jsem, za kým jít, a dostalo se mi pomoci. Každý z nás měl přesně dané povinnosti a oblasti, za něž zodpovídal.

V čem byla jiná tamní věda?

Přístup k vědě byl odlišný, což ale souvisí s tím, že v CATRIN jsem se před odchodem do Velké Británie věnovala hlavně aplikovanému výzkumu. Vymýšleli jsme materiály a hledali pro ně aplikace. V Cambridge to byl především základní (fundamentální) výzkum. Často jsme pracovali i s běžně dostupnými komerčními materiály a zkoumali je do nejmenších detailů. Já jsem s kolegy pracovala například s lithium-iontovými bateriemi, kdy jsme se snažili velmi detailně sledovat, jak fungují, co způsobuje jejich degradace a podobně, přičemž jsme se dostávali až na atomární úrovně. O výzkumu jsme přemýšleli jinak. Nebylo nutné být nejlepší v nějaké oblasti, i když i na takových projektech kolegové také pracovali, ale spíše přinášet do nějakého problému dílčí znalosti, které dotvoří celkové poznání o dané věci. Zažít i toto pojetí vědy pro mě bylo velmi zajímavé. Vidět, jak si tamní špičkoví vědci kladou výzkumné otázky a jak na ně hledají odpovědi, byla skvělá zkušenost.

Můžete více přiblížit, čemu jste se věnovala?

Jsem vázána mlčenlivostí, ale mohu říct, že ve spolupráci s komerční firmou jsme se snažili pomocí různých technik pochopit, jak fungují aktivní materiály v bateriích. Toho si velmi cením, že jsem mohla dělat fundamentální výzkum spolu s komerčním partnerem. Díky tomu jsem získala i náhled na to, jak to funguje v jejich firemním prostředí a podobně. Také jsem se naučila řadu nových technik a obsluhovat různé přístroje. V CATRIN využíváme operátory, v Cambridge si vše každý provádí sám. Je to zcela jiné, když sedíte u mikroskopu a musíte sám dojít k výsledku. Nitky se pak začnou jakoby rychleji propojovat, ale zase to mnohem déle trvá.

Takže působení v Cambridge, i když to nebyla první zahraničí mise, byla velká škola?

Absolutně, i když to často nebylo jednoduché. Musím říct, že mě to posunulo v řadě věcí. Jsem velmi vděčná své paní profesorce Clare P. Grey, protože její podpora i způsob, jak skupinu vede, byla neskutečná a inspirativní. V porovnání s českým akademickým prostředím je tam výrazně větší internacionalizace, diverzita a jinak se pohlíží i na postavení žen ve vědě. Člověk se naučí daleko většímu respektu. Ačkoliv i v CATRIN je vysoká míra internacionalizace, na britských univerzitách je ještě o úroveň výš. Jen v naší padesátičlenné skupině bylo zastoupeno v jednu chvíli 26 národností. Našla jsem si tam kamarády mezi kolegy i mimo práci, ti mi budou chybět. Po čem se mi ale stýskat určitě nebude, jsou tamní sendviče na oběd. To jsem nezvládala.

Teď jste ale zpátky v CATRIN. Naskočila jste do stejného vlaku?

Přestože jsem s lidmi z CATRIN byla v kontaktu i během mého působení v Cambridge, po návratu zažívám i překvapení. Je to tu stejné a v mnohém jiné současně. Našla jsem tu řadu nových lidí, udělala se tady spousta práce, včetně organizace v laboratořích. Pořád jsem ve spojení s tématem nových materiálů pro ukládání elektrické energie, ale přešla jsem do jiné výzkumné skupiny. Budu pracovat v oblasti ukládání elektrické energie.  Grafenovým derivátům a jejich aplikacím určitě zůstanu věrná, chceme ale otevřít nové výzkumné směry. Teprve se rozkoukávám, ale už jsem stihla získat inspiraci na zahraničním veletrhu. Vše je ještě hodně otevřené.

Už jste prozradila, co vám po návratu z Cambridge nebude chybět. Co vám naopak scházelo tam a teď po návratu si toho můžete dosyta užívat?

Samozřejmě zejména rodina, ale i české pivo, i když ho tam taky někde točí. Být v cizím prostředí, kde je vše nové, není snadné, takže se člověk rád vrací domů. I v CATRIN mám kamarády a těším se na to, co skvělého tu budeme schopni udělat a do čeho se budu moct zapojit. Jsem vděčná i Michalu Otyepkovi, v jehož skupině nyní pracuji, že mi dal tuto příležitost.

Jaká je nyní vaše vysněná vědecká destinace, případně vědecká meta?

Momentálně se chci s kolegy soustředit na to, abychom dokázali vědecké výsledky, které se týkají vývoje velkokapacitního zařízení pro uchovávání elektrické energie s využitím materiálu odvozeného od grafenu úspěšně převést z laboratoře do praxe. Naším cílem je dotáhnout celé řešení od syntézy materiálu, přes elektrody až po finální zařízení a jeho kvalifikaci. Toto technologické řešení může přinést přelomové zlepšení výkonu superkondenzátorů, což by mělo řadu příznivých dopadů.

Mgr. Veronika Šedajová, Ph.D.

Fyzikální chemička se věnuje výzkumu grafenových derivátů od počátku vysokoškolského studia. Již během bakalářského studia začala pracovat v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého. Po zahájení doktorského studia se věnovala studiu aktivních materiálů pro využití v superkondenzátorech. Vyhrála prestižní cenu Jean-Marie Lehna za chemii v roce 2022 a je autorkou/spoluautorkou 30 vědeckých prací. Má za sebou zahraniční zkušenostmi z prestižních pracovišť, která se zaměřují na ukládání energie a materiálovou vědu ve Spojených státech, Francii, Španělsku a dalších. Po dokončení doktorského studia získala postdoktorandskou pozici na Yusuf Hamied Department of Chemistry, University of Cambridge, kde studovala aktivní materiály pro Li-ion baterie pomocí optické rozptylové mikroskopie. Momentálně působí v CATRIN jako vědecký pracovník.

Vážené  kolegyně, vážení kolegové, vážené studentky a vážení studenti,

stojíme na prahu nového roku 2025, roku, který přinese Univerzitě Palackého spoustu výzev a důležitých událostí. Hned na začátku roku nás čeká volba nového rektora a mnoho změn nás čeká i ve vysokoškolské legislativě. Věřím, že nový rok bude radostnější a úspěšnější než ten předchozí. Přála bych si, abychom hledali více porozumění mezi sebou navzájem, k druhým hledali cesty a viděli v sobě i druhých spíše to lepší.  

Přeji Vám, ať Vám nový rok přinese radost a spokojenost v pracovním i osobním životě. Studentkám a studentům přeji úspěchy ve studiu a nám všem přeji štěstí, osobní pohodu a hlavně pevné zdraví. 

Irena Smolová

předsedkyně Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci