Feed aggregator

S cílem podpořit zájem studentek a studentů středních škol o studium jazyků a také o překlad jako oborovou disciplínu se uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Velký zájem o ni i letos potvrdily stovky středoškoláků.

Podeváté uspořádaly filologické katedry Filozofické fakulty Univerzity Palackého Překladatelskou soutěž. Pravidelně se koná ve dvou kolech. První kolo se uskutečňuje na středních školách, letos se do něj zapojilo jedenašedesát škol. Druhé kolo se koná na FF UP, která při této příležitosti letos přivítala asi dvě sta čtyřicet studentů a studentek. O nejlepší překlad každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků. Většina středních škol se do soutěže hlásí opakovaně. Vrací se i studující, řada z nich soutěží dokonce ve dvou jazycích. I letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny.

„Jsme velmi rádi, že stejně jako v předchozích letech byl i letos o naši soutěž velký zájem. Už nám nejde jen o soutěž samou, tedy výběr nejlepších překladů. Aby se studentky a studenti středních škol dozvěděli i něco víc, nabízíme jim při vyhlašování výsledků zpětnou vazbu,“ uvedl za organizaci Překladatelské soutěže FF UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky.

Doplnil, že studenti a studentky mohou považovat za úspěch už to, že se dostali do druhého soutěžního kola. „Za uplynulé roky už můžeme srovnávat. Víme, že je konkurence celkem vysoká, proto i k překladu vybíráme poměrně těžké texty. Každý rok se mezi soutěžícími vyskytnou tací, kteří svým výkonem převyšují ostatní, u některých je zároveň zajímavé pozorovat velmi zajímavá a kreativní řešení. Naprostá většina překladů byla dokončených a dalo by se s nimi dále pracovat,“ dodal Ondřej Molnár. Před vyhlášením výsledků zároveň zdůraznil, že k překladu z cizího jazyka nestačí jen láska k danému jazyku, připomněl i potřebu kultivovat češtinu. „Je důležité tedy hodně číst. Přeji vám proto spoustu hezkého času stráveného při četbě knih,“ doplnil.  

Překladatelská soutěž FF UP má pro soutěžící každoročně stejný úkol: přeložit dva texty v souhrnném rozsahu dvou normostran, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu, druhý pak odborného stylu. Odborná porota i letos hodnotila věcnou a jazykovou správnost, stylovou přiměřenost vůči originálu, tedy nakolik se studentům podařilo vystihnout styl a zamýšlenou funkci původního textu. Hodnotila tedy i stylistickou obratnost výsledných českých textů, využití přirozených českých výrazových prostředků a výstavbu textu.

„Jsme si vědomi, že vybrané texty byly velmi těžké, zvlášť v německé literární sekci. Každý, kdo se s překladem nějak popasoval a nevzdal to, zaslouží velké uznání. Výkony těch, kteří se pak umístili na prvních třech místech, bych přirovnala k výkonům našich magisterských studentů v oboru Německá filologie,“ potvrdila náročnost soutěže za odbornou porotu německého překladu Marie Krappmann z katedry germanistiky FF UP. Velmi podobně zněla reakce, týkající se překladu z ruštiny: „Na počtu ocenění bylo vidět, že jsme měly s kolegyní velmi těžký úkol vybrat ty nejlepší. Všechny překlady byly totiž velmi podařené a i ti, kteří nyní ocenění nedostali, můžou být na sebe pyšní,“ uvedla Martina Palušová z katedry slavistiky FF UP.

Přestože jsou mnozí ze soutěžících v překladu výjimeční, ne každý by se této disciplíně chtěl věnovat profesně. Například Prokop Smyčka, jenž získal čestné uznání za překlad z ruštiny, se do budoucna zaměří spíš na historii. „Doba je složitá, nevím, jak bych se ruštinou uživil. Ale o prázdninách jedu do Arménie a tam mi bude znalost tohoto jazyka určitě ku prospěchu,“ řekl student z Gymnázia Šternberk.

Také Daniela Černušková společně s Anežkou Maríí Pospíšilovou, jež získaly první a druhé místo za překlad z francouzštiny se profesně této disciplíně věnovat zatím nechtějí. „Francouzštinu se učím osmý rok, baví mě, ale spíš bych ráda studovala Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Nad profesí zatím moc nepřemýšlím, matematika mě přitahuje kvůli způsobu myšlení,“ uvedla vítězka překladu z francouzštiny Daniela Černušková, studentka z Gymnázia Uherské Hradiště. „Moje máme je Belgičanka, i proto umím dobře francouzsky, je to vlastně můj rodný jazyk. Baví mě francouzsky si číst a v tom hodlám i pokračovat, studovat tento jazyk ale asi nebudu,“ doplnila Anežka Marie Pospíšilová, studentka Gymnázia Olomouc-Hejčín.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého pořádá Překladatelskou soutěž už od roku 2016.

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP

Angličtina: 1. místo: – Vojtěch Zatloukal, Střední průmyslová škola stavební, Lipník nad Bečvou, 2. místo – Pavla Juhaňáková, Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí, 3. místo – Adam Kurfürst, Gymnázium Olomouc-Hejčín, čestná uznání: Tomáš Pavelka, Gymnázium Židlochovice.

Španělština: 1. místo – Barbora Trnková, Gymnázium Ostrava Hrabůvka, 2. místo – Anna Hájková, Gymnázium Matyáše Lercha Brno, 3. místo – Adéla Kaňáková, Gymnázium Jana Opletala Litovel, čestné uznání: Aneta Koutníková, Gymnázium Čajkovského, Olomouc.

Francouzština: 1. místo – Daniela Černušková, Gymnázium Uherské Hradiště, 2. místo – Anežka Marie Pospíšilová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 3. místo – Ema Lauermannová, Biskupské gymnázium Brno, čestné uznání: Tereza Bubeníková, Gymnázium Židlochovice.

Ruština: 1. místo – Veronika Pavlásková, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 2. místo – Daniel Pech, Gymnázium Havlíčkův Brod, 3. místo – Jana Hradilová, Gymnázium Jakuba Škody Přerov a Jiří Daněk, Gymnázium Kojetín, čestná uznání: Prokop Smyčka, Gymnázium Šternberk, Jakub Kučera, Gymnázium Brno Křenová a Eliška Mořkovská, Gymnázium Jakuba Škody, Přerov.

Němčina: 1. místo – Jakub Lang, Gymnázium Brno Vídeňská, 2. místo – Karolína Lada Klímová, Gymnázium Matyáše Lercha, Brno, 3. místo – Denisa Foldynová, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba a Zuzana Zakopalová, Gymnázium a SOŠZE Vyškov.

Psychoterapie aplikovaná v rámci psychosomatické péče, celostně orientované praxe či integrace v medicíně, odborné přednášky i bohatá sada workshopů, lektoři, odborníci, příležitost k setkání a diskuzím. To všechno nabídne druhá Olomoucká psychosomatická konference s podtitulem Psychoterapie v kontextu psychosomatiky, kterou organizuje Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP ve dnech 28. a 29. března 2025. Mezioborová konference sdruží odborníky z medicínských i příbuzných zdravotnických oborů. Hlásit se na ni je možné již nyní.

„V posledních letech se jasně ukazuje význam oborů zabývajících se duševním zdravím. Pandemická léta i napětí plynoucí ze současné světové krize dnes a denně potvrzují dopady na psychické zdraví lidí. Existují-li důkazy imunologického a buněčného otisku duševního traumatu či deprese, je nasnadě, že vznik integrativně pojaté medicíny zahrnující celého člověka je správnou cestou. Přesto je výuka studentů medicíny či psychologie u nás v celostním přístupu k pacientovi a jeho nemoci spíše lokální záležitostí vyvěrající z nadšenectví jedinců či skupin vyučujících. Právě k této Achillově patě v podobě nedostatku času na pacienta je směřováno praktické využití nově vzniklého zdravotního výkonu ‚psychosomatická intervence‘, kterou od ledna mohou v psychosomatické péči aprobovaní lékaři napříč obory nasmlouvat se zdravotní pojišťovnou. Vyčlenění několika hodin praxe praktického lékaře či specialisty na péči o psychosomatickou klientelu se tak stává konkrétním krokem správným směrem,“ uvedl Michal Kryl, odborný garant akce.

Konference chce přispět ke zlepšení situace v české medicíně. Je určena odborníkům v pomáhajících profesích: lékařům, psychologům, psychoterapeutům, fyzioterapeutům a studentům těchto oborů. Psychosomatická integrace vyžaduje mezioborovou spolupráci zahrnující kromě lékaře i profese klinického psychologa, fyzioterapeuta, leckdy i sociálního pracovníka a zdravotní sestry.

„Psychosomatické vzdělávání v nelékařských oborech není zatím jednotně ukotveno, proto je alespoň ‚konferenční forma‘ vzdělávání včetně možnosti praktického zážitku ve workshopu vysoce žádoucí. K tomu svým dílem může přispět i naše konference, tentokrát se zaměřením na roli a postavení psychoterapie v psychosomatickém přístupu,“ dodal Michal Kryl.

Do Olomouce přijede řada zajímavých hostů, kteří se na scéně psychosomatiky dlouhodobě pohybují. Jde například o vedoucího psychosomatické kliniky, autora ceněných publikací a odborníka se zahraničními zkušenostmi Jana Poněšického, psychoterapeuta a etika Jiřího Šimka, Zoru Bártovou, která se věnuje psychosomatickému poradenství a poskytuje péči i dětem, nebo Danielu Stackeovou, autorku publikací zaměřených na psychosomatiku v oblasti pohybového systému, fitness a psychologickým aspektům pohybové aktivity.

Konference se uskuteční v aule a v přednáškovém sále Filozofické fakulty UP, workshopy pak v Uměleckém centru UP. Další informace včetně podrobného programu a možností přihlášení jsou k dispozici na webu akce.

Psychoterapie aplikovaná v rámci psychosomatické péče, celostně orientované praxe či integrace v medicíně, odborné přednášky i bohatá sada workshopů, lektoři, odborníci, příležitost k setkání a diskuzím. To všechno nabídne druhá Olomoucká psychosomatická konference s podtitulem Psychoterapie v kontextu psychosomatiky, kterou organizuje Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP ve dnech 28. a 29. března 2025. Mezioborová konference sdruží odborníky z medicínských i příbuzných zdravotnických oborů. Hlásit se na ni je možné již nyní.

„V posledních letech se jasně ukazuje význam oborů zabývajících se duševním zdravím. Pandemická léta i napětí plynoucí ze současné světové krize dnes a denně potvrzují dopady na psychické zdraví lidí. Existují-li důkazy imunologického a buněčného otisku duševního traumatu či deprese, je nasnadě, že vznik integrativně pojaté medicíny zahrnující celého člověka je správnou cestou. Přesto je výuka studentů medicíny či psychologie u nás v celostním přístupu k pacientovi a jeho nemoci spíše lokální záležitostí vyvěrající z nadšenectví jedinců či skupin vyučujících. Právě k této Achillově patě v podobě nedostatku času na pacienta je směřováno praktické využití nově vzniklého zdravotního výkonu ‚psychosomatická intervence‘, kterou od ledna mohou v psychosomatické péči aprobovaní lékaři napříč obory nasmlouvat se zdravotní pojišťovnou. Vyčlenění několika hodin praxe praktického lékaře či specialisty na péči o psychosomatickou klientelu se tak stává konkrétním krokem správným směrem,“ uvedl Michal Kryl, odborný garant akce.

Konference chce přispět ke zlepšení situace v české medicíně. Je určena odborníkům v pomáhajících profesích: lékařům, psychologům, psychoterapeutům, fyzioterapeutům a studentům těchto oborů. Psychosomatická integrace vyžaduje mezioborovou spolupráci zahrnující kromě lékaře i profese klinického psychologa, fyzioterapeuta, leckdy i sociálního pracovníka a zdravotní sestry.

„Psychosomatické vzdělávání v nelékařských oborech není zatím jednotně ukotveno, proto je alespoň ‚konferenční forma‘ vzdělávání včetně možnosti praktického zážitku ve workshopu vysoce žádoucí. K tomu svým dílem může přispět i naše konference, tentokrát se zaměřením na roli a postavení psychoterapie v psychosomatickém přístupu,“ dodal Michal Kryl.

Do Olomouce přijede řada zajímavých hostů, kteří se na scéně psychosomatiky dlouhodobě pohybují. Jde například o vedoucího psychosomatické kliniky, autora ceněných publikací a odborníka se zahraničními zkušenostmi Jana Poněšického, psychoterapeuta a etika Jiřího Šimka, Zoru Bártovou, která se věnuje psychosomatickému poradenství a poskytuje péči i dětem, nebo Danielu Stackeovou, autorku publikací zaměřených na psychosomatiku v oblasti pohybového systému, fitness a psychologickým aspektům pohybové aktivity.

Konference se uskuteční v aule a v přednáškovém sále Filozofické fakulty UP, workshopy pak v Uměleckém centru UP. Další informace včetně podrobného programu a možností přihlášení jsou k dispozici na webu akce.

Lepší porozumění mikroorganismům, posun ve studiu retrovirů, vývoj perspektivních systémů pro molekulární elektroniku, ale také odhalování archeologického dědictví Sahary nebo právo zaměřené na ochranu klimatu. To je stručný výběr z šíře výzkumných témat podpořených v letech 2013–2019 Akademickou prémií a prémií Lumina quaeruntur. Výsledky svého bádání představí ve dnech 10. až 12. února 2025 držitelé a držitelky těchto prestižních prémií poskytovaných Akademií věd ČR. 

Odbornou porotu šestého ročníku soutěže o Montaignovu cenu za nejlepší středoškolský esej o románských literaturách přesvědčila Barbora Stejskalová z Gymnázia Židlochovice. V soutěži Filozofické fakulty UP zvítězila s esejem ´Křehká lidskost´. Čestné uznání letos získal Matthias Brochot z Malostranského gymnázia v Praze za esej ´Vizionář (a) milionář aneb Vernova skrytá proroctví´.

V šestém ročníku soutěže o Montaignovu cenu zvítězila Barbora Stejskalová z Gymnázia Židlochovice. Odborná porota očekávala práce o románských literaturách (španělské, francouzské, italské, portugalské), které měly okouzlit osobitou interpretací, originálním pohledem, duchaplností a vtipem. Mohly se zaměřovat na autory, díla, témata, narativní řešení i poselství.

„Barbora se ve svém eseji zabývá dystopickým románem argentinské spisovatelky Augustiny Bazterrica Znamenitá mrtvola. Zamýšlí se nad tím, jak je lidskost často jen tenkou skořápkou, ukrývající chamtivost a touhu po moci a nad tím, že hrstka lidí bez špetky lidskosti často rozhoduje o životě a smrti milionů obyčejných lidí. Ocenili jsme ve formální rovině kultivované vyjadřování, obratnou práci s rétorickými prostředky, které jí dovolily efektně vystavět klíčové odstavce textu. V obsahové rovině pak její angažovaný postoj k velkým otázkám dnešního světa,“ uvedl za odbornou porotu Jiří Špička z katedry romanistiky FF UP. Společně s ním práce hodnotili vedoucí uvedené katedry Daniel Nemrava, kolegyně Katarína Klimová, Kateřina Ritterová a Marie Voždová a šéfredaktorka literárního portálu iLiteratura Jovanka Šotolová.

Katedra romanistiky FF UP uvedenou soutěž vyhlašuje každoročně, a to ve spolupráci s Velvyslanectvím Španělska v Praze, Italským kulturním institutem v Praze, Francouzským institutem v Praze, Instituto Camões v Praze a literárním portálem iLiteratura.

Než se gymnazistka Barbora Stejskalová pustila do psaní eseje, celkem dlouho přemýšlela, k jakému tématu svou práci vztáhne. „Znamenitá mrtvola od Bazterricové ve mě hodně rezonovala. Svět, který vytvořila, je totiž hodně bizarní. Je v něm však hodně věcí, které spojují její dystopický svět s tím naším. Kvůli tomu jsem si tuto knihu i vybrala. Můj esej je o lidskosti, o tom, jak je důležitá, jak je zneužívána a jaký to má na náš svět dopad,“ shrnula vítězka soutěže s tím, že esej ještě nikdy nepsala.

„Doposud jsem měla zkušenosti pouze s články pro středoškolský časopis. Esej byl pro mě docela těžký úkol. Hodněkrát jsem se zhruba na půl hodiny, hodinu zastavila, protože jsem nevěděla, jak mám pokračovat. S přestávkami jsem na výsledné podobě textu pracovala asi týden,“ dodala studentka třetího ročníku Gymnázia Židlochovice. Cenu vnímá jako ocenění své práce i jako motivaci v ní pokračovat.  

„Ráda bych studovala žurnalistiku. Montaignova cena mě tak trochu ujistila, že je má ambice správná a že to, co píšu, je vlastně docela dobré.“

Šestý ročník Montaignovy ceny má ještě jednoho oceněného, a to Matthiase Brochota z Malostranského gymnázia v Praze, který se ve své práci zamýšlí nad postavami kapitána Nema a Elona Muska. Za svůj esej ´Vizionář (a) milionář aneb Vernova skrytá proroctví´ získal čestné uznání.

Michel de Montaigne (1533–1592), francouzský renesanční myslitel a literát je zakladatelem žánru esej, jakožto duchaplné a studiem podložené úvahy o nejrůznějších otázkách lidské kultury. Proslul mimořádnou erudicí, nedůvěrou v kategorické a definitivní pravdy a originálním pohledem na řadu velkých i malých témat, v němž mu byla hlavním rádcem jeho vlastní empirie.

Odbornou porotu šestého ročníku soutěže o Montaignovu cenu za nejlepší středoškolský esej o románských literaturách přesvědčila Barbora Stejskalová z Gymnázia Židlochovice. V soutěži Filozofické fakulty UP zvítězila s esejem ´Křehká lidskost´. Čestné uznání letos získal Matthias Brochot z Malostranského gymnázia v Praze za esej ´Vizionář (a) milionář aneb Vernova skrytá proroctví´.

V šestém ročníku soutěže o Montaignovu cenu zvítězila Barbora Stejskalová z Gymnázia Židlochovice. Odborná porota očekávala práce o románských literaturách (španělské, francouzské, italské, portugalské), které měly okouzlit osobitou interpretací, originálním pohledem, duchaplností a vtipem. Mohly se zaměřovat na autory, díla, témata, narativní řešení i poselství.

„Barbora se ve svém eseji zabývá dystopickým románem argentinské spisovatelky Augustiny Bazterrica Znamenitá mrtvola. Zamýšlí se nad tím, jak je lidskost často jen tenkou skořápkou, ukrývající chamtivost a touhu po moci a nad tím, že hrstka lidí bez špetky lidskosti často rozhoduje o životě a smrti milionů obyčejných lidí. Ocenili jsme ve formální rovině kultivované vyjadřování, obratnou práci s rétorickými prostředky, které jí dovolily efektně vystavět klíčové odstavce textu. V obsahové rovině pak její angažovaný postoj k velkým otázkám dnešního světa,“ uvedl za odbornou porotu Jiří Špička z katedry romanistiky FF UP. Společně s ním práce hodnotili vedoucí uvedené katedry Daniel Nemrava, kolegyně Katarína Klimová, Kateřina Ritterová a Marie Voždová a šéfredaktorka literárního portálu iLiteratura Jovanka Šotolová.

Katedra romanistiky FF UP uvedenou soutěž vyhlašuje každoročně, a to ve spolupráci s Velvyslanectvím Španělska v Praze, Italským kulturním institutem v Praze, Francouzským institutem v Praze, Instituto Camões v Praze a literárním portálem iLiteratura.

Než se gymnazistka Barbora Stejskalová pustila do psaní eseje, celkem dlouho přemýšlela, k jakému tématu svou práci vztáhne. „Znamenitá mrtvola od Bazterricové ve mě hodně rezonovala. Svět, který vytvořila, je totiž hodně bizarní. Je v něm však hodně věcí, které spojují její dystopický svět s tím naším. Kvůli tomu jsem si tuto knihu i vybrala. Můj esej je o lidskosti, o tom, jak je důležitá, jak je zneužívána a jaký to má na náš svět dopad,“ shrnula vítězka soutěže s tím, že esej ještě nikdy nepsala.

„Doposud jsem měla zkušenosti pouze s články pro středoškolský časopis. Esej byl pro mě docela těžký úkol. Hodněkrát jsem se zhruba na půl hodiny, hodinu zastavila, protože jsem nevěděla, jak mám pokračovat. S přestávkami jsem na výsledné podobě textu pracovala asi týden,“ dodala studentka třetího ročníku Gymnázia Židlochovice. Cenu vnímá jako ocenění své práce i jako motivaci v ní pokračovat.  

„Ráda bych studovala žurnalistiku. Montaignova cena mě tak trochu ujistila, že je má ambice správná a že to, co píšu, je vlastně docela dobré.“

Šestý ročník Montaignovy ceny má ještě jednoho oceněného, a to Matthiase Brochota z Malostranského gymnázia v Praze, který se ve své práci zamýšlí nad postavami kapitána Nema a Elona Muska. Za svůj esej ´Vizionář (a) milionář aneb Vernova skrytá proroctví´ získal čestné uznání.

Michel de Montaigne (1533–1592), francouzský renesanční myslitel a literát je zakladatelem žánru esej, jakožto duchaplné a studiem podložené úvahy o nejrůznějších otázkách lidské kultury. Proslul mimořádnou erudicí, nedůvěrou v kategorické a definitivní pravdy a originálním pohledem na řadu velkých i malých témat, v němž mu byla hlavním rádcem jeho vlastní empirie.

Ačkoli ženy tvoří většinu studentek na vysokých školách, jejich zastoupení ve vědě tomu neodpovídá. Ženy ve vědě a výzkumu čelí dlouhodobě specifickým výzvám a překážkám, na které upozorňuje i Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února. Univerzita Palackého letos při této příležitosti připravila sérii akcí s cílem zviditelnit skvělou práci žen ve vědě a výzkumu.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v roce 2015. Tento den připomíná, že ženy neodmyslitelně patří do vědeckého světa – navzdory překážkám, které jim mnohdy společnost i samotný vědecký systém staví do cesty. Univerzita Palackého proto pořádá několik akcí, jejichž cílem je přiblížit práci žen ve vědě a výzkumu a dostat ji do širšího povědomí nejen na univerzitě, ale i v celé společnosti.

Součástí oslav bude také představení devíti výjimečných vědkyň z Univerzity Palackého na připravovaném webu.Tyto vědkyně, reprezentující našich osm fakult a vysokoškolský ústav, jsou nejen špičkami ve svých oborech, ale také inspirativními osobnostmi, jejichž příběhy mohou motivovat další ženy k vědecké kariéře. Web přiblíží také osudy žen, které sehrály významnou roli v historii univerzity. Nejen s některými z nich se můžete potkat na dvou akcích, které UP připravila.

Debata s vědkyněmi v Pevnosti poznání

Jak se vyvíjejí léky na tuberkulózu a proč to tak dlouho trvá? Jak to vypadá uvnitř mRNA vakcíny a jakým způsobem nás chrání? Jaký dopad bude mít v praxi u nás nově zavedený institut hromadných žalob? Proč je v logopedii důležité zkoumat různá nářečí? A co si představit pod pojmem sociální fotografie? Na tyto i další otázky budou v moderované diskuzi odpovídat vědkyně z Univerzity Palackého Lucie Brulíková (přírodovědecká fakulta), Petra Kührová (Catrin), Klára Hamuľáková (právnická fakulta), Kateřina Vitásková (pedagogická fakulta) a Veronika Gigalová (filozofická fakulta).

Univerzita chce panelovou debatou zároveň přiblížit, jaké podmínky mají dnes ženy, které se chtějí prosadit v oblasti vědy a výzkumu, a jak náročné je skloubit vědeckou práci a rodinný život. Chce také motivovat dívky a ženy, které o vědecké kariéře uvažují, a popularizovat práci vědkyň napříč obory. Vědkyně budou ve druhé části diskuze odpovídat na dotazy z publika.

Akce se uskuteční v předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě v pondělí 10. února od 17 hodin v Laudonově sále Pevnosti poznání, debatu moderuje Dita Palaščáková. Děti všech věků jsou vítány a hlídání je pro ně zajištěno přímo v Pevnosti poznání. Na případné dotazy odpoví Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP (vendula.luzna@upol.cz).

Snídaně s vědou ve Studentském klubu

Oblíbená akce Snídaně s vědou, která je určena především juniorním vědkyním a doktorandkám, se tentokrát uskuteční na Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Snídaně s vědou je příležitostí pro vzájemnou podporu, sdílení zkušeností a hledání cesty k rozvoji a úspěchu ve vědeckém prostředí.

Pozvání přijala Michaela Šaradín Lebedíková. Jejím hlavním výzkumným zájmem je digitální intimita (obzvláště expozice sexuálně explicitním materiálům a sexting) a digitální wellbeing, které zkoumá optikou mediálních účinků. Michaela se také věnuje výzkumu krátkodobých dopadů technologií na psychickou pohodu. Za svou dizertační práci byla oceněna Cenou prorektorky Masarykovy univerzity za excelentní výsledky v doktorském studiu. Akce se koná v úterý 11. února ve Studentském klubu od 9:00 do 10:30 a je třeba se na ni zaregistrovat. Případné dotazy zodpoví Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů, Rektorátu UP (veronika.fouskova@upol.cz).

Ačkoli ženy tvoří většinu studentek na vysokých školách, jejich zastoupení ve vědě tomu neodpovídá. Ženy ve vědě a výzkumu čelí dlouhodobě specifickým výzvám a překážkám, na které upozorňuje i Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února. Univerzita Palackého letos při této příležitosti připravila sérii akcí s cílem zviditelnit skvělou práci žen ve vědě a výzkumu.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v roce 2015. Tento den připomíná, že ženy neodmyslitelně patří do vědeckého světa – navzdory překážkám, které jim mnohdy společnost i samotný vědecký systém staví do cesty. Univerzita Palackého proto pořádá několik akcí, jejichž cílem je přiblížit práci žen ve vědě a výzkumu a dostat ji do širšího povědomí nejen na univerzitě, ale i v celé společnosti.

Součástí oslav bude také představení devíti výjimečných vědkyň z Univerzity Palackého na připravovaném webu.Tyto vědkyně, reprezentující našich osm fakult a vysokoškolský ústav, jsou nejen špičkami ve svých oborech, ale také inspirativními osobnostmi, jejichž příběhy mohou motivovat další ženy k vědecké kariéře. Web přiblíží také osudy žen, které sehrály významnou roli v historii univerzity. Nejen s některými z nich se můžete potkat na dvou akcích, které UP připravila.

Debata s vědkyněmi v Pevnosti poznání

Jak se vyvíjejí léky na tuberkulózu a proč to tak dlouho trvá? Jak to vypadá uvnitř mRNA vakcíny a jakým způsobem nás chrání? Jaký dopad bude mít v praxi u nás nově zavedený institut hromadných žalob? Proč je v logopedii důležité zkoumat různá nářečí? A co si představit pod pojmem sociální fotografie? Na tyto i další otázky budou v moderované diskuzi odpovídat vědkyně z Univerzity Palackého Lucie Brulíková (přírodovědecká fakulta), Petra Kührová (Catrin), Klára Hamuľáková (právnická fakulta), Kateřina Vitásková (pedagogická fakulta) a Veronika Gigalová (filozofická fakulta).

Univerzita chce panelovou debatou zároveň přiblížit, jaké podmínky mají dnes ženy, které se chtějí prosadit v oblasti vědy a výzkumu, a jak náročné je skloubit vědeckou práci a rodinný život. Chce také motivovat dívky a ženy, které o vědecké kariéře uvažují, a popularizovat práci vědkyň napříč obory. Vědkyně budou ve druhé části diskuze odpovídat na dotazy z publika.

Akce se uskuteční v předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě v pondělí 10. února od 17 hodin v Laudonově sále Pevnosti poznání, debatu moderuje Dita Palaščáková. Děti všech věků jsou vítány a hlídání je pro ně zajištěno přímo v Pevnosti poznání. Na případné dotazy odpoví Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP (vendula.luzna@upol.cz).

Snídaně s vědou ve Studentském klubu

Oblíbená akce Snídaně s vědou, která je určena především juniorním vědkyním a doktorandkám, se tentokrát uskuteční na Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Snídaně s vědou je příležitostí pro vzájemnou podporu, sdílení zkušeností a hledání cesty k rozvoji a úspěchu ve vědeckém prostředí.

Pozvání přijala Michaela Šaradín Lebedíková. Jejím hlavním výzkumným zájmem je digitální intimita (obzvláště expozice sexuálně explicitním materiálům a sexting) a digitální wellbeing, které zkoumá optikou mediálních účinků. Michaela se také věnuje výzkumu krátkodobých dopadů technologií na psychickou pohodu. Za svou dizertační práci byla oceněna Cenou prorektorky Masarykovy univerzity za excelentní výsledky v doktorském studiu. Akce se koná v úterý 11. února ve Studentském klubu od 9:00 do 10:30 a je třeba se na ni zaregistrovat. Případné dotazy zodpoví Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů, Rektorátu UP (veronika.fouskova@upol.cz).

Ještě voní novotou a ukazuje své limity. Ty, které jsou uživatelsky velmi přívětivé, i ty, které jsou nečekané a provoz by komplikovaly. Nový Archiv Univerzity Palackého v Neředíně se ve zkušebním provozu pomalu, ale jistě usazuje.

Třípodlažní budova v blízkosti neředínského kampusu zažívá svou první zimu. Objekt byl slavnostně otevřen loni na podzim a měl by v budoucnu pojmout všechny archiválie, které má zatím univerzita z kapacitních důvodů uloženy jak ve Zbrojnici, tak i na fakultách. K dispozici je pro veřejnost i badatelna a sál pro různé konference a vzdělávací akce. Zatímco právě prostory pro přednášky naplno fungují a využívá je například Univerzita třetího věku, archivní dokumenty zatím na přestěhování čekají.

„Budova si laicky řečeno sedá. Zima ukazuje některé technické nedostatky této stavby, jako například problémy se vzduchotechnikou, a tudíž nestálé klima vhodné pro archiválie. Zhotovitel postupně tyto problémy, které jsou ale pro správné fungování archivu zásadní, odstraňuje. Proto zatím fungujeme ve zkušebním režimu, a až si budeme jisti, že se vše ustálí, začneme se stěhováním,“ řekl ředitel Archivu UP Pavel Urbášek.

Aby se do Neředína mohly přestěhovat všechny archiválie mapující historii univerzity od jejího znovuobnovení v roce 1946, musí provoz splňovat řadu podmínek. V depozitářích musí být stálá teplota (18 °C) a vlhkost (50 %). „Právě s vlhkostí se zatím potýkáme. Všechny provozní závady, které se ve zkušebním provozu objektu objevily, postupně vychytáváme. Předpokládám, že během jara začne převoz materiálů ze Zbrojnice,“ uvedl Pavel Urbášek. Jak dodal, ani to není úplně jednoduchý krok, který by obnášel jen převezení mnoha krabic. Vzhledem k tomu, v jakých podmínkách jsou zatím uloženy na Zbrojnici, musí být před přesunem ošetřeny, aby například nedošlo k tomu, že se do nového prostředí přenesou nějaké plísně atd. V řádu dalších měsíců pak dojde i na archiválie, které jsou uloženy na fakultách.

Znamená to, že momentálně Archiv UP vůbec nepracuje? „To určitě ne, jen je to logisticky trochu náročné. Vlastně fungujeme na dvou místech. Pokud se na nás někdo obrátí s požadavkem, vyřídíme ho, vyhledáme materiály na Zbrojnici a dovezeme do Neředína do badatelny,“ vysvětlil Urbášek. Právě badatelna a konferenční sál už slouží. Zázemí tady našla Univerzita třetího věku a využívá se i pro vzdělávání zaměstnanců UP. Příchozí si mohou prohlédnout i fotografie historických žezel univerzity, jejichž velké fotografie zdobí jednu z chodeb.

Ještě voní novotou a ukazuje své limity. Ty, které jsou uživatelsky velmi přívětivé, i ty, které jsou nečekané a provoz by komplikovaly. Nový Archiv Univerzity Palackého v Neředíně se ve zkušebním provozu pomalu, ale jistě usazuje.

Třípodlažní budova v blízkosti neředínského kampusu zažívá svou první zimu. Objekt byl slavnostně otevřen loni na podzim a měl by v budoucnu pojmout všechny archiválie, které má zatím univerzita z kapacitních důvodů uloženy jak ve Zbrojnici, tak i na fakultách. K dispozici je pro veřejnost i badatelna a sál pro různé konference a vzdělávací akce. Zatímco právě prostory pro přednášky naplno fungují a využívá je například Univerzita třetího věku, archivní dokumenty zatím na přestěhování čekají.

„Budova si laicky řečeno sedá. Zima ukazuje některé technické nedostatky této stavby, jako například problémy se vzduchotechnikou, a tudíž nestálé klima vhodné pro archiválie. Zhotovitel postupně tyto problémy, které jsou ale pro správné fungování archivu zásadní, odstraňuje. Proto zatím fungujeme ve zkušebním režimu, a až si budeme jisti, že se vše ustálí, začneme se stěhováním,“ řekl ředitel Archivu UP Pavel Urbášek.

Aby se do Neředína mohly přestěhovat všechny archiválie mapující historii univerzity od jejího znovuobnovení v roce 1946, musí provoz splňovat řadu podmínek. V depozitářích musí být stálá teplota (18 °C) a vlhkost (50 %). „Právě s vlhkostí se zatím potýkáme. Všechny provozní závady, které se ve zkušebním provozu objektu objevily, postupně vychytáváme. Předpokládám, že během jara začne převoz materiálů ze Zbrojnice,“ uvedl Pavel Urbášek. Jak dodal, ani to není úplně jednoduchý krok, který by obnášel jen převezení mnoha krabic. Vzhledem k tomu, v jakých podmínkách jsou zatím uloženy na Zbrojnici, musí být před přesunem ošetřeny, aby například nedošlo k tomu, že se do nového prostředí přenesou nějaké plísně atd. V řádu dalších měsíců pak dojde i na archiválie, které jsou uloženy na fakultách.

Znamená to, že momentálně Archiv UP vůbec nepracuje? „To určitě ne, jen je to logisticky trochu náročné. Vlastně fungujeme na dvou místech. Pokud se na nás někdo obrátí s požadavkem, vyřídíme ho, vyhledáme materiály na Zbrojnici a dovezeme do Neředína do badatelny,“ vysvětlil Urbášek. Právě badatelna a konferenční sál už slouží. Zázemí tady našla Univerzita třetího věku a využívá se i pro vzdělávání zaměstnanců UP. Příchozí si mohou prohlédnout i fotografie historických žezel univerzity, jejichž velké fotografie zdobí jednu z chodeb.

Na šestici sjezdovek zavítá v příštích týdnech tým Centra aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP s možností vyzkoušet si jízdu na monoski či biski, speciálně upravených lyžích pro osoby se zdravotním postižením. První příležitost budou zájemci mít v neděli 2. února ve Skiareálu Kareš v Loučné nad Desnou.

Následovat budou v průběhu února a března zastávky na místech obvyklých z dřívějších ročníků, jako je areál Kraličák u Starého Města na Šumpersku nebo Hrubá Voda u Olomouce. „Letos poprvé představíme možnosti lyžování osob se zdravotním postižením také ve Skiareálu Orlické Záhoří v Orlických horách, a sice v sobotu 22. února,“ upozornil na novou lokalitu v itineráři Daniel Mikeška z Centra APA.

V jednotlivých areálech se zájemci budou moci svézt na monoski a biski pod dohledem zkušených instruktorů a kromě samotného lyžování organizátoři chystají i různé doprovodné hry a aktivity. „Program Dnů na monoski je určen primárně osobám se zdravotním postižením, ale vítáni jsou i všichni ostatní, které svět sportu a pohybových aktivit handicapovaných zajímá. Všechny aktivity jsou zdarma, na svazích budeme podle zájmu a aktuálních podmínek zhruba od 10 do 15 hodin,“ dodal Daniel Mikeška.

Osvětovou sportovní sérii Dny na monoski pořádá Centrum APA se spolupracujícími sportovními školami už od roku 2013. Program v lyžařských areálech v Olomouckém kraji je podpořen projektem Implementace Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2024–2028.

Dny na monoski 2025:

2. února (ne) Skiareál Kareš, Loučná nad Desnou

8. února (so) Horský areál Kraličák, Staré Město

15. února (so) Ski areál Olešnice na Moravě

22. února (so) Skiareál Orlické Záhoří

1. března (so) Ski resort Hrubá Voda

8. března (so) Ski areál Troják

Aktualizované informace ke všem zastávkám můžete sledovat na Facebooku Centra APA zde.

Na šestici sjezdovek zavítá v příštích týdnech tým Centra aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP s možností vyzkoušet si jízdu na monoski či biski, speciálně upravených lyžích pro osoby se zdravotním postižením. První příležitost budou zájemci mít v neděli 2. února ve Skiareálu Kareš v Loučné nad Desnou.

Následovat budou v průběhu února a března zastávky na místech obvyklých z dřívějších ročníků, jako je areál Kraličák u Starého Města na Šumpersku nebo Hrubá Voda u Olomouce. „Letos poprvé představíme možnosti lyžování osob se zdravotním postižením také ve Skiareálu Orlické Záhoří v Orlických horách, a sice v sobotu 22. února,“ upozornil na novou lokalitu v itineráři Daniel Mikeška z Centra APA.

V jednotlivých areálech se zájemci budou moci svézt na monoski a biski pod dohledem zkušených instruktorů a kromě samotného lyžování organizátoři chystají i různé doprovodné hry a aktivity. „Program Dnů na monoski je určen primárně osobám se zdravotním postižením, ale vítáni jsou i všichni ostatní, které svět sportu a pohybových aktivit handicapovaných zajímá. Všechny aktivity jsou zdarma, na svazích budeme podle zájmu a aktuálních podmínek zhruba od 10 do 15 hodin,“ dodal Daniel Mikeška.

Osvětovou sportovní sérii Dny na monoski pořádá Centrum APA se spolupracujícími sportovními školami už od roku 2013. Program v lyžařských areálech v Olomouckém kraji je podpořen projektem Implementace Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2024–2028.

Dny na monoski 2025:

2. února (ne) Skiareál Kareš, Loučná nad Desnou

8. února (so) Horský areál Kraličák, Staré Město

15. února (so) Ski areál Olešnice na Moravě

22. února (so) Skiareál Orlické Záhoří

1. března (so) Ski resort Hrubá Voda

8. března (so) Ski areál Troják

Aktualizované informace ke všem zastávkám můžete sledovat na Facebooku Centra APA zde.

Zamezit nárazům ptactva do skleněných ploch na budově VTP Envelopa Hub pomáhají dodatečné ochranné polepy. Díky finanční podpoře Olomouckého kraje a Udržitelné univerzity se kontrastní vzor nově rozšířil i na východní část stavby. V souladu s principy udržitelnosti vytváří UP ve svých areálech prostředí vstřícné pro živočichy, rostliny i další organismy a ochraňuje biodiverzitu.

Budova se nachází v oblasti letového koridoru stěhovavého ptactva, které směřuje od řeky Moravy k Rozáriu. Její zelená fasáda může být pro ptactvo atraktivní, skleněné plochy však zároveň představují riziko nárazu. Pro ochranu okolního ptactva byla již dříve na základě terénního průzkumu vydána doporučení ve spolupráci referentky udržitelného rozvoje na UP Miroslavy Zavadil, technika realizace staveb UP Michala Kartáka a člena České společnosti ornitologické Evžena Tošenovského.

Jako nejvíce riziková byla pro kolize ptactva vyhodnocena západní část, která tak získala ochranné polepy ihned po dokončení stavby. Průzkum v březnu loňského roku však prokázal, že jsou stávající polepy nedostatečné a ke kolizím dochází i na východní části budovy, směřující k řece Moravě. „V srpnu 2024 tak proběhla instalace dalších kontrastních polepů, jejichž nákup, výměna a instalace byly financovány z rozpočtu Olomouckého kraje z Programu na podporu aktivit v oblasti životního prostředí a zemědělství 2024 a Udržitelné univerzity UP,“ řekla Miroslava Zavadil.

Vytvářet vstřícné prostředí pro volně žijící živočichy pomáhá Udržitelná univerzita v areálu Envelopy také prostřednictvím budek pro rorýse a netopýry či květnatých luk. K tomu, aby nově vznikající stavby Univerzity Palackého odpovídaly zásadám udržitelného rozvoje, slouží Metodická příručka pro nové stavby UP. Ta se věnuje různým kritériím od urbanismu a dopadu na veřejný prostor, životní prostředí i biodiverzitu (právě včetně rizika kolize ptactva) přes problematiku vody, energetiky a odpadů po konečnou dlouhodobou údržbu a udržitelnost ve správě svěřeného majetku.

Polepy použité na budově Envelopa Hub následují doporučení České společnosti ornitologické. Ta upozorňuje, že osamocená silueta dravce na skleněné ploše je nefunkční způsob zabezpečení, a jako vhodný způsob uvádí pravidelný vzor nálepek, které by měly být ve vzdálenosti přibližně 10 cm od sebe. ČSO odhaduje, že ročně se nárazem do skla u nás zabije okolo 1 milionu ptáků. Více najdete na jejich stránce Ptáci a skla.

Zamezit nárazům ptactva do skleněných ploch na budově VTP Envelopa Hub pomáhají dodatečné ochranné polepy. Díky finanční podpoře Olomouckého kraje a Udržitelné univerzity se kontrastní vzor nově rozšířil i na východní část stavby. V souladu s principy udržitelnosti vytváří UP ve svých areálech prostředí vstřícné pro živočichy, rostliny i další organismy a ochraňuje biodiverzitu.

Budova se nachází v oblasti letového koridoru stěhovavého ptactva, které směřuje od řeky Moravy k Rozáriu. Její zelená fasáda může být pro ptactvo atraktivní, skleněné plochy však zároveň představují riziko nárazu. Pro ochranu okolního ptactva byla již dříve na základě terénního průzkumu vydána doporučení ve spolupráci referentky udržitelného rozvoje na UP Miroslavy Zavadil, technika realizace staveb UP Michala Kartáka a člena České společnosti ornitologické Evžena Tošenovského.

Jako nejvíce riziková byla pro kolize ptactva vyhodnocena západní část, která tak získala ochranné polepy ihned po dokončení stavby. Průzkum v březnu loňského roku však prokázal, že jsou stávající polepy nedostatečné a ke kolizím dochází i na východní části budovy, směřující k řece Moravě. „V srpnu 2024 tak proběhla instalace dalších kontrastních polepů, jejichž nákup, výměna a instalace byly financovány z rozpočtu Olomouckého kraje z Programu na podporu aktivit v oblasti životního prostředí a zemědělství 2024 a Udržitelné univerzity UP,“ řekla Miroslava Zavadil.

Vytvářet vstřícné prostředí pro volně žijící živočichy pomáhá Udržitelná univerzita v areálu Envelopy také prostřednictvím budek pro rorýse a netopýry či květnatých luk. K tomu, aby nově vznikající stavby Univerzity Palackého odpovídaly zásadám udržitelného rozvoje, slouží Metodická příručka pro nové stavby UP. Ta se věnuje různým kritériím od urbanismu a dopadu na veřejný prostor, životní prostředí i biodiverzitu (právě včetně rizika kolize ptactva) přes problematiku vody, energetiky a odpadů po konečnou dlouhodobou údržbu a udržitelnost ve správě svěřeného majetku.

Polepy použité na budově Envelopa Hub následují doporučení České společnosti ornitologické. Ta upozorňuje, že osamocená silueta dravce na skleněné ploše je nefunkční způsob zabezpečení, a jako vhodný způsob uvádí pravidelný vzor nálepek, které by měly být ve vzdálenosti přibližně 10 cm od sebe. ČSO odhaduje, že ročně se nárazem do skla u nás zabije okolo 1 milionu ptáků. Více najdete na jejich stránce Ptáci a skla.

Stává se pomalu tradicí, že začátek roku je na fakultě zdravotnických věd spojený s návštěvou studentů z University of Nebraska at Kearney. V pořadí třetí zahraniční návštěva se nesla ve znamení stáží, exkurzí a zajímavých přednášek.

Po roce se Fakulta zdravotnických věd UP stala opět hostitelem studentek ošetřovatelství z nebraské univerzity. V prvním lednovém týdnu jich do Olomouce dorazilo čtrnáct, pro drtivou většinu z nich šlo přitom o první návštěvu Evropy. „Organizace této náročné akce probíhala několik měsíců a zahrnovala online setkání s kolegy z Nebrasky i koordinaci naší strany. Ladili jsme harmonogram celého více než týdenního pobytu. V tomto směru patří velký dík Petře Kašparové z Ústavu ošetřovatelství za přípravu programu a dále Jarmile Zimmermannové a Ireně Jedličkové z oddělení pro zahraniční vztahy,“ uvedla přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková. „Poděkování patří také našim badíkům-dobrovolníkům, kteří se studentkám věnovali s maximálním nasazením. Po celou dobu návštěvy jim byli k dispozici, představili jim Olomouc, a dokonce je zapojili i do společenského života ve městě,“ doplnila za organizátory Petra Kašparová. Partnery a pomocníky byly zahraničním hostům studentky Natálie Benešová, Klára Bríšová, Michaela Devečková, Kateřina Hemzová, Marie Johánková a Michaela Karafiátová.

Program sestavili zástupci fakulty zdravotnických věd s kolegy z partnerské Fakultní nemocnice Olomouc a Nemocnice Šumperk tak, aby byla zastoupena teoretická a praktická část a rovněž exkurze. „V rámci přednášky připravené kolegyní Petrou Kašparovou se americké studentky dozvěděly více o uplatnitelnosti sester, prestiži tohoto povolání i o problematice zdravotního pojištění u nás. Kolegyně Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace pak studentům prezentovala vedle teoretické části také praktické aplikace v rámci fyzioterapeutických přístupů,“ uvedla Daniela Bartoníčková.

Během exkurzí ve Fakultní nemocnici Olomouc studentky provázela koordinátorka Dobrovolnického centra FNOL Marija Aleksićová. „Prohlédly jsme si, jak funguje oddělení urgentního příjmu a seznámily se s tím, jak funguje třídění pacientů během ošetření v běžném režimu nebo v průběhu vyhlášení trauma plánu. V rámci návštěvy hlavní haly jsme si prohlédly také Radiologickou kliniku včetně kartotéky i čekáren. Studentky rovněž zaujala návštěva nemocniční kaple, která slouží jak pacientům, tak jejich příbuzným. Během exkurze měly možnost se detailně podívat na provoz transfuzního oddělení, ale také centrály potrubní pošty nebo hlavní lékárny,“ vyjmenovala Marija Aleksićová a zmínila, že v nabitém programu zbyl čas i na prohlídku heliportu či galerie Nadace Šance, kde se dozvěděly o možnostech dárcovství kostní dřeně.

Klinická stáž probíhala ve fakultní nemocnici na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, I. Interní klinice – kardiologické a II. Interní klinice - gastroenterologické a geriatrické. „Studentky mohly poznat a zažít, jaká je role sestry a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování ošetřovatelské péče o dospělého pacienta,“ sdělila náměstkyně nelékařských oborů FNOL Andrea Drobiličová. „Ráda bych vyzdvihla mimořádnou spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc a Nemocnicí Šumperk, které pro studentky zajistily nezapomenutelný odborný program a ukázaly jim profesionalitu i srdečnost sester,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Pro americké studentky to byla první návštěva České republiky a Olomouc opouštěly plné nadšení a nových zážitků. „Bylo to pro mě vůbec poprvé, kdy jsem opustila středozápad Spojených států, takže zpočátku trochu šok. Před příjezdem do Olomouce jsme strávily den v Praze. Musím říct, že Olomouc se mi líbí víc, je to stejně krásné město, ale není tak přeplněné a cítíte se tu klidněji. Bylo skvělé dostat se během stáže na oddělení, na která jako studentka nemám zatím v Americe přístup. Tam se do nemocnice nedostaneme vůbec, maximálně měníme povlečení nebo pomáháme pacientům vstát a lehnout si. Doslova mě ohromil urgentní příjem, bylo skvělé sledovat ten provoz, líbí se mi systém přijímání pacientů u vás,“ popsala studentka s českým příjmením Carol Homolka. „Naše rodina tu má hluboké kořeny. Když jsem se dozvěděla, že je tu možnost navštívit jako studentka Českou republiku, neváhala jsem ani na chvíli. A když jsem se po příjezdu dozvěděla, že existují české filmy o rodině Homolkových, hned jsem si je koupila,“ řekla s úsměvem Carol Homolka.

Spolupráce s University of Nebraska at Kearney se rozvíjí a počet žádostí zahraničních studentů o tento pobyt stále vzrůstá. „Chtěla bych srdečně poděkovat všem, kteří přispěli k úspěchu této návštěvy. Spolupráce s Fakultní nemocnicí Olomouc a Nemocnicí Šumperk byla jedním z klíčových faktorů úspěchu celé akce. Stejně tak patří dík i všem kolegům a dobrovolníkům, kteří věnovali svůj čas a energii přípravám a realizaci tohoto projektu. Jejich nasazení a pečlivost jsou obdivuhodné a zásadní pro budování pozitivního obrazu našeho pracoviště i univerzity jako celku,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

„Naše fakulta dlouhodobě usiluje o rozvoj mezinárodní spolupráce, která přináší jedinečné obohacení nejen zahraničním studentům, ale také nám akademikům a studentům. Návštěva studentek z University of Nebraska at Kearney je doslova ukázkovým příkladem toho, jak lze sdílet znalosti, zkušenosti a zároveň posilovat prestiž naší fakulty na světové úrovni.  Věřím, že v příštím roce dojde ke zvýšení počtů studentů přijíždějících z této univerzity a i zvýšení počtu zapojených studijních programů. Jsem hrdý na tým, který tuto návštěvu připravil, a děkuji všem, kteří se na organizaci podíleli,“ shrnul děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Stává se pomalu tradicí, že začátek roku je na fakultě zdravotnických věd spojený s návštěvou studentů z University of Nebraska at Kearney. V pořadí třetí zahraniční návštěva se nesla ve znamení stáží, exkurzí a zajímavých přednášek.

Po roce se Fakulta zdravotnických věd UP stala opět hostitelem studentek ošetřovatelství z nebraské univerzity. V prvním lednovém týdnu jich do Olomouce dorazilo čtrnáct, pro drtivou většinu z nich šlo přitom o první návštěvu Evropy. „Organizace této náročné akce probíhala několik měsíců a zahrnovala online setkání s kolegy z Nebrasky i koordinaci naší strany. Ladili jsme harmonogram celého více než týdenního pobytu. V tomto směru patří velký dík Petře Kašparové z Ústavu ošetřovatelství za přípravu programu a dále Jarmile Zimmermannové a Ireně Jedličkové z oddělení pro zahraniční vztahy,“ uvedla přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková. „Poděkování patří také našim badíkům-dobrovolníkům, kteří se studentkám věnovali s maximálním nasazením. Po celou dobu návštěvy jim byli k dispozici, představili jim Olomouc, a dokonce je zapojili i do společenského života ve městě,“ doplnila za organizátory Petra Kašparová. Partnery a pomocníky byly zahraničním hostům studentky Natálie Benešová, Klára Bríšová, Michaela Devečková, Kateřina Hemzová, Marie Johánková a Michaela Karafiátová.

Program sestavili zástupci fakulty zdravotnických věd s kolegy z partnerské Fakultní nemocnice Olomouc a Nemocnice Šumperk tak, aby byla zastoupena teoretická a praktická část a rovněž exkurze. „V rámci přednášky připravené kolegyní Petrou Kašparovou se americké studentky dozvěděly více o uplatnitelnosti sester, prestiži tohoto povolání i o problematice zdravotního pojištění u nás. Kolegyně Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace pak studentům prezentovala vedle teoretické části také praktické aplikace v rámci fyzioterapeutických přístupů,“ uvedla Daniela Bartoníčková.

Během exkurzí ve Fakultní nemocnici Olomouc studentky provázela koordinátorka Dobrovolnického centra FNOL Marija Aleksićová. „Prohlédly jsme si, jak funguje oddělení urgentního příjmu a seznámily se s tím, jak funguje třídění pacientů během ošetření v běžném režimu nebo v průběhu vyhlášení trauma plánu. V rámci návštěvy hlavní haly jsme si prohlédly také Radiologickou kliniku včetně kartotéky i čekáren. Studentky rovněž zaujala návštěva nemocniční kaple, která slouží jak pacientům, tak jejich příbuzným. Během exkurze měly možnost se detailně podívat na provoz transfuzního oddělení, ale také centrály potrubní pošty nebo hlavní lékárny,“ vyjmenovala Marija Aleksićová a zmínila, že v nabitém programu zbyl čas i na prohlídku heliportu či galerie Nadace Šance, kde se dozvěděly o možnostech dárcovství kostní dřeně.

Klinická stáž probíhala ve fakultní nemocnici na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, I. Interní klinice – kardiologické a II. Interní klinice - gastroenterologické a geriatrické. „Studentky mohly poznat a zažít, jaká je role sestry a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování ošetřovatelské péče o dospělého pacienta,“ sdělila náměstkyně nelékařských oborů FNOL Andrea Drobiličová. „Ráda bych vyzdvihla mimořádnou spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc a Nemocnicí Šumperk, které pro studentky zajistily nezapomenutelný odborný program a ukázaly jim profesionalitu i srdečnost sester,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Pro americké studentky to byla první návštěva České republiky a Olomouc opouštěly plné nadšení a nových zážitků. „Bylo to pro mě vůbec poprvé, kdy jsem opustila středozápad Spojených států, takže zpočátku trochu šok. Před příjezdem do Olomouce jsme strávily den v Praze. Musím říct, že Olomouc se mi líbí víc, je to stejně krásné město, ale není tak přeplněné a cítíte se tu klidněji. Bylo skvělé dostat se během stáže na oddělení, na která jako studentka nemám zatím v Americe přístup. Tam se do nemocnice nedostaneme vůbec, maximálně měníme povlečení nebo pomáháme pacientům vstát a lehnout si. Doslova mě ohromil urgentní příjem, bylo skvělé sledovat ten provoz, líbí se mi systém přijímání pacientů u vás,“ popsala studentka s českým příjmením Carol Homolka. „Naše rodina tu má hluboké kořeny. Když jsem se dozvěděla, že je tu možnost navštívit jako studentka Českou republiku, neváhala jsem ani na chvíli. A když jsem se po příjezdu dozvěděla, že existují české filmy o rodině Homolkových, hned jsem si je koupila,“ řekla s úsměvem Carol Homolka.

Spolupráce s University of Nebraska at Kearney se rozvíjí a počet žádostí zahraničních studentů o tento pobyt stále vzrůstá. „Chtěla bych srdečně poděkovat všem, kteří přispěli k úspěchu této návštěvy. Spolupráce s Fakultní nemocnicí Olomouc a Nemocnicí Šumperk byla jedním z klíčových faktorů úspěchu celé akce. Stejně tak patří dík i všem kolegům a dobrovolníkům, kteří věnovali svůj čas a energii přípravám a realizaci tohoto projektu. Jejich nasazení a pečlivost jsou obdivuhodné a zásadní pro budování pozitivního obrazu našeho pracoviště i univerzity jako celku,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

„Naše fakulta dlouhodobě usiluje o rozvoj mezinárodní spolupráce, která přináší jedinečné obohacení nejen zahraničním studentům, ale také nám akademikům a studentům. Návštěva studentek z University of Nebraska at Kearney je doslova ukázkovým příkladem toho, jak lze sdílet znalosti, zkušenosti a zároveň posilovat prestiž naší fakulty na světové úrovni.  Věřím, že v příštím roce dojde ke zvýšení počtů studentů přijíždějících z této univerzity a i zvýšení počtu zapojených studijních programů. Jsem hrdý na tým, který tuto návštěvu připravil, a děkuji všem, kteří se na organizaci podíleli,“ shrnul děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Možnost prohlédnout si všechno na vlastní oči, vyptat se na podrobnosti a podívat se, jak město, které nese přívlastek „univerzitní“, vlastně vypadá. To jsou důvody, pro které se v poslední lednovou sobotu vydaly tisícovky mladých lidí do Olomouce. Univerzita totiž připravila pro zájemce o studium den otevřených dveří.

Tyto dny se konají na UP dvakrát v akademickém roce a vždy je to akce nesmírně náročná na přípravu. Organizátoři z fakult, rektorátu a dalších pracovišť s předstihem koordinují informační bloky, na kterých se pak maturanti dozví vše potřebné o vybraném oboru, chystají propagační materiály, přemýšlejí nad jídelníčkem v menze, promýšlejí doprovodný program a stánky na Zbrojnici, objednávají speciální autobusovou linku propojující jednotlivé fakulty, připravují laboratoře a ukázky vybavení, zkušební testy atd. A pak, až se úderem 9. hodiny ranní objeví první zvědaví návštěvníci ve dveřích, jsou připraveni jim být k dispozici. Ochotní, usměvaví, informovaní.

„Těšíme se, že opět budeme moci ukázat uchazečům osobně naši fakultu a představit možnosti, které jim nabízíme. Do organizace jsou zapojeni jak vyučující a zaměstnanci, tak především studenti. Právě oni jsou v tomto případě naší nejlepší vizitkou, mají k uchazečům nejblíž a budou připraveni zodpovědět každý jejich dotaz,“ řekla například Eva Hrudníková, vedoucí komunikace, vnějších vztahů a konferenční podpory PF UP.

Do Olomouce v den, kdy univerzita otevře své fakulty a pracoviště veřejnosti, přijíždějí zájemci o studium z celé České republiky a nechybí ani studenti ze zahraničí, zejména od našich sousedů ze Slovenska.

„Těší nás, že je o Univerzitu Palackého stále velký zájem. Každoročně si u nás uchazečky a uchazeči o studium podají bezmála 36 tisíc přihlášek na některý z nabízených studijních programů. Na velkou část z nich se musí přihlásit nejpozději do poloviny března. Jsme rádi, že po návštěvě našeho dne otevřených dveří se mnozí z nich definitivně rozhodnou právě pro Olomouc,“ uvedl mluvčí UP Egon Havrlant.

Všechny potřebné informace o studiu v Olomouci jsou k dispozici na webu univerzitní město.

Níže nabízíme malý výběr fotografií z průběhu dne otevřených dveří na fakultách. Další budou k prohlédnutí na Facebooku UP. 

Možnost prohlédnout si všechno na vlastní oči, vyptat se na podrobnosti a podívat se, jak město, které nese přívlastek „univerzitní“, vlastně vypadá. To jsou důvody, pro které se v poslední lednovou sobotu vydaly tisícovky mladých lidí do Olomouce. Univerzita totiž připravila pro zájemce o studium den otevřených dveří.

Tyto dny se konají na UP dvakrát v akademickém roce a vždy je to akce nesmírně náročná na přípravu. Organizátoři z fakult, rektorátu a dalších pracovišť s předstihem koordinují informační bloky, na kterých se pak maturanti dozví vše potřebné o vybraném oboru, chystají propagační materiály, přemýšlejí nad jídelníčkem v menze, promýšlejí doprovodný program a stánky na Zbrojnici, objednávají speciální autobusovou linku propojující jednotlivé fakulty, připravují laboratoře a ukázky vybavení, zkušební testy atd. A pak, až se úderem 9. hodiny ranní objeví první zvědaví návštěvníci ve dveřích, jsou připraveni jim být k dispozici. Ochotní, usměvaví, informovaní.

„Těšíme se, že opět budeme moci ukázat uchazečům osobně naši fakultu a představit možnosti, které jim nabízíme. Do organizace jsou zapojeni jak vyučující a zaměstnanci, tak především studenti. Právě oni jsou v tomto případě naší nejlepší vizitkou, mají k uchazečům nejblíž a budou připraveni zodpovědět každý jejich dotaz,“ řekla například Eva Hrudníková, vedoucí komunikace, vnějších vztahů a konferenční podpory PF UP.

Do Olomouce v den, kdy univerzita otevře své fakulty a pracoviště veřejnosti, přijíždějí zájemci o studium z celé České republiky a nechybí ani studenti ze zahraničí, zejména od našich sousedů ze Slovenska.

„Těší nás, že je o Univerzitu Palackého stále velký zájem. Každoročně si u nás uchazečky a uchazeči o studium podají bezmála 36 tisíc přihlášek na některý z nabízených studijních programů. Na velkou část z nich se musí přihlásit nejpozději do poloviny března. Jsme rádi, že po návštěvě našeho dne otevřených dveří se mnozí z nich definitivně rozhodnou právě pro Olomouc,“ uvedl mluvčí UP Egon Havrlant.

Všechny potřebné informace o studiu v Olomouci jsou k dispozici na webu univerzitní město.

Níže nabízíme malý výběr fotografií z průběhu dne otevřených dveří na fakultách. Další budou k prohlédnutí na Facebooku UP. 

Co může být lepšího než odstartovat Akademický týden na Univerzitě Palackého dobrým skutkem. Přitom stačí málo, necelý půllitr krve. Darovat nejvzácnější tekutinu a vylepšit tak na transfuzním oddělení univerzitní statistiku bude opět možné v rámci akce Daruj krev s rektorem, jejíž 15. ročník se uskuteční v týdnu od 17. února.

„Univerzita Palackého podporuje bezplatné dárcovství krve mnoha způsoby, od prezentací na univerzitních akcích po organizaci speciálně zaměřené akce Daruj krev s rektorem nebo souboje fakult Vyhrň rukáv. Pořádáme také celoroční soutěž pro univerzitní dárce. Uvědomujeme si potřebu trvalé podpory bezplatného dárcovství krve a plazmy, kdy je důležité oslovovat především potenciální prvodárce,“ řekl rektor UP Martin Procházka. Z těch loňských vylosovali rektor společně s prezidentem Českého červeného kříže Markem Juklem před několika dny deset výherců, kteří získají ceny od UPointu a partnerů soutěže. Jména vylosovaných jsou uvedena v boxu pod článkem.

I díky těmto aktivitám se podařilo získat pro Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc celkem 807 odběrů od dárců hájících barvy univerzity, z toho téměř 130 z nich bylo prvodárci. Může se to zdát jako velké číslo, nicméně v roce 2022 se transfuzní oddělení mohlo radovat z více než 900 odběrů.

Přiblížit se k této metě nebo ji dokonce překonat přitom není nijak obtížné. „Nejdůležitější je se odhodlat a přijít na transfuzní oddělení. Hodně pomáhá, když prvodárce přijde s pravidelným dárcem nebo s větší skupinou dárců. Po návštěvě a odběru pak zjistí, že se není čeho bát – aspoň jednu injekci už dostal v životě každý. Odběr navíc probíhá ve velmi příjemném prostředí. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc prošlo vloni výraznou proměnou, rekonstrukce se podařila, dárci se dostane maximálního komfortu. Dárcovství je nezbytné, neboť umělou krev vyrobit nedokážeme,“ shrnul Marek Jukl.

Také letos se bude vedení univerzity snažit o podporu bezplatného dárcovství krve. Akademický týden tak odstartuje akcí Daruj krev s rektorem. Od pondělí 17. února jsou vítáni prvodárci i pravidelní dárci z fakult, rektorátu a dalších univerzitních zařízení. „V tomto týdnu máme vyhrazenu většinu kapacity odběrných míst pro naše studenty a zaměstnance. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím registračního formuláře, všechny rádi uvítáme a děkujeme za to, že chtějí pomáhat,“ uvedl koordinátor výzvy Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Výherci Daruj krev s rektorem za rok 2024
Denisa Bartošková (PdF), Anna Přilučíková (RUP), Jana Sekaninová (PřF), Veronika Smutná (LF), Vojtěch Bednář (FZV), Vít Dočekal (FF), Martin Jáč (PdF), Filip Jura (FF), Pavel Kopel (PřF), Otakar Vaněk (PF).



Prezident Českého červeného kříže Marek Jukl a rektor UP Martin Procházka a při losování.

Co může být lepšího než odstartovat Akademický týden na Univerzitě Palackého dobrým skutkem. Přitom stačí málo, necelý půllitr krve. Darovat nejvzácnější tekutinu a vylepšit tak na transfuzním oddělení univerzitní statistiku bude opět možné v rámci akce Daruj krev s rektorem, jejíž 15. ročník se uskuteční v týdnu od 17. února.

„Univerzita Palackého podporuje bezplatné dárcovství krve mnoha způsoby, od prezentací na univerzitních akcích po organizaci speciálně zaměřené akce Daruj krev s rektorem nebo souboje fakult Vyhrň rukáv. Pořádáme také celoroční soutěž pro univerzitní dárce. Uvědomujeme si potřebu trvalé podpory bezplatného dárcovství krve a plazmy, kdy je důležité oslovovat především potenciální prvodárce,“ řekl rektor UP Martin Procházka. Z těch loňských vylosovali rektor společně s prezidentem Českého červeného kříže Markem Juklem před několika dny deset výherců, kteří získají ceny od UPointu a partnerů soutěže. Jména vylosovaných jsou uvedena v boxu pod článkem.

I díky těmto aktivitám se podařilo získat pro Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc celkem 807 odběrů od dárců hájících barvy univerzity, z toho téměř 130 z nich bylo prvodárci. Může se to zdát jako velké číslo, nicméně v roce 2022 se transfuzní oddělení mohlo radovat z více než 900 odběrů.

Přiblížit se k této metě nebo ji dokonce překonat přitom není nijak obtížné. „Nejdůležitější je se odhodlat a přijít na transfuzní oddělení. Hodně pomáhá, když prvodárce přijde s pravidelným dárcem nebo s větší skupinou dárců. Po návštěvě a odběru pak zjistí, že se není čeho bát – aspoň jednu injekci už dostal v životě každý. Odběr navíc probíhá ve velmi příjemném prostředí. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc prošlo vloni výraznou proměnou, rekonstrukce se podařila, dárci se dostane maximálního komfortu. Dárcovství je nezbytné, neboť umělou krev vyrobit nedokážeme,“ shrnul Marek Jukl.

Také letos se bude vedení univerzity snažit o podporu bezplatného dárcovství krve. Akademický týden tak odstartuje akcí Daruj krev s rektorem. Od pondělí 17. února jsou vítáni prvodárci i pravidelní dárci z fakult, rektorátu a dalších univerzitních zařízení. „V tomto týdnu máme vyhrazenu většinu kapacity odběrných míst pro naše studenty a zaměstnance. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím registračního formuláře, všechny rádi uvítáme a děkujeme za to, že chtějí pomáhat,“ uvedl koordinátor výzvy Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Výherci Daruj krev s rektorem za rok 2024
Denisa Bartošková (PdF), Anna Přilučíková (RUP), Jana Sekaninová (PřF), Veronika Smutná (LF), Vojtěch Bednář (FZV), Vít Dočekal (FF), Martin Jáč (PdF), Filip Jura (FF), Pavel Kopel (PřF), Otakar Vaněk (PF).



Prezident Českého červeného kříže Marek Jukl a rektor UP Martin Procházka a při losování.