Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Vědci z přírodovědecké fakulty představili ministerstvu životního prostředí praktický postup, jak postupně připravit českou krajinu na dopady klimatické změny. Na závěrečné konferenci projektu RegAdapt koncem března na MŽP tým spolu s partnery obhájil výsledky, které dávají veřejné správě do ruky konkrétní nástroj pro určování prioritních opatření.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ukázali zástupcům ministerstva, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i dalším institucím regionální typologii území Česka podle zranitelnosti krajiny a naléhavosti zásahů. Analýza vychází ze 13 rizik, od sucha a vln veder přes větrnou erozi až po ohrožení biologické rozmanitosti. Opírá se o metodiku Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která hodnotí zranitelnost jako kombinaci expozice, citlivosti a adaptační kapacity.

Hlavní přínos projektu spočívá v tom, že složitá data převádí do prakticky využitelné podoby. „Smyslem RegAdaptu je poskytnout veřejné správě a odborným institucím srozumitelný a datově podložený nástroj, který v detailním měřítku ukáže, která území jsou nejvíce ohrožena a kde je nejnaléhavější začít s plánováním adaptačních opatření,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty a odborný garant projektu Vilém Pechanec.

Výstupy jsou dostupné online. Klíčová je interaktivní mapová aplikace a databáze, která popisuje situaci až na úroveň jednotlivých katastrálních území. Uživatelé tak mohou rychle identifikovat problémová místa a plánovat konkrétní kroky. „Výsledky nejsou jen ve formě odborné zprávy, ale jsou přímo použitelné v mapě s navázanými informacemi. To v praxi výrazně usnadňuje určování priorit,“ doplnil Vilém Pechanec.

Důležitou součástí projektu je i hodnocení dopadů na biologickou rozmanitost. Vědci pomocí habitatových modelů předpověděli, kde se podmínky pro jednotlivé druhy v důsledku změny klimatu zlepší, nebo naopak zhorší. „Pomocí souhrnného skóre zranitelnosti, který vzájemně kombinuje výsledky ze všech analýz jsme identifikovali  lokality napříč celým územím ČR, které budou z hlediska ochrany přírody klíčové. Právě tam by měla směřovat prioritní adaptační opatření,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt RegAdapt (Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu) vznikl ve spolupráci několika pracovišť Univerzity Palackého a partnerů z Ústavu výzkumu globální změny, v.v.i (CzechGlobe), ASITIS, s.r.o a World from Space, s.r.o  za podpory Technologické agentury ČR. Výsledky, metodiky i interaktivní nástroje jsou veřejně dostupné a mají sloužit jako podklad pro strategické plánování státu i samospráv.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec vyzdvihl celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji oboru logopedie. Pamětní medaili Univerzity Palackého předal Alžbětě Peutelschmiedové. V rámci setkání akademické obce fakulty ocenil také další výrazné osobnosti.

Pedagogická fakulta UP pozvala akademickou i neakademickou obec ke společnému setkání, během něhož zazněly informace o aktuálním dění na fakultě. Součástí programu bylo rovněž předávání ocenění. Pamětní medaili Univerzity Palackého za celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji logopedie převzala Alžběta Peutelschmiedová, která celý svůj profesní i osobní život zasvětila dětem i dospělým s narušenou komunikační schopností, zejména s koktavostí.

foto_sem_4

Svoji pedagogickou dráhu zahájila na základní škole pro žáky s vadami řeči na Svatém Kopečku u Olomouce. Od roku 1986 působila na Pedagogické fakultě UP, kde se kromě výuky věnovala výzkumu etiologie a terapie balbuties a také vzdělávání nadaných a talentovaných dětí. Postgraduální studium absolvovala na Univerzitě Karlově v Praze. Dodnes spolupracuje s médii a přispívá ke zvyšování informovanosti o problematice narušené komunikační schopnosti.

Ocenění se dostalo také Jitce Laitochové, jejímž celoživotním oborem je matematika. Členkou katedry matematiky Pedagogické fakulty UP se stala v roce 1985. Zpočátku se věnovala především výuce předmětů zaměřených na výpočetní techniku, postupně však svou pedagogickou i vědeckou orientaci soustředila na matematickou analýzu, v níž se později habilitovala. Katedru matematiky PdF UP vedla deset let a pod jejím vedením dosáhla významných akreditačních úspěchů. Její práce výrazně ovlivnila generace budoucích učitelů i odborníků a přispěla k posílení prestiže matematického vzdělávání na fakultě.

foto_sem_4

Děkan Vojtech Regec ocenil také Oldřicha Štěpánka, který již čtyřicet let působí na fakultě jako zahradník. Patří k dlouholetým oporám katedry biologie a je jedním z pilířů jejího každodenního fungování. Zodpovídá za odbornou péči o fakultní zahradu na univerzitním pozemku v ulici Dlouhá. Ta je nejen reprezentativním prostorem fakulty, ale také živou učebnicí botaniky a pěstitelských technik. Pod jeho péčí se neustále rozvíjí a proměňuje a zůstává místem, kde se přirozeně propojují odbornost, estetika i respekt k přírodě.

V rámci setkání akademické obce Pedagogické fakulty UP byly rovněž předány i Ceny děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025, a to v učitelských i neučitelských oborech i v oblasti umělecké činnosti a tvorby.  

Cena děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025

Z celkem třiceti nominací bylo oceněno devět prací, přičemž jedna práce vznikla týmově.

Umělecká činnost a tvorba

Mgr. David Dufek a Mgr. Daniel Dufek: Příběh olomouckého orloje. Animované edukativní video, které vzniklo v rámci dvou oddělených diplomových prací.

Bc. Julie Zapletalová: V poli. Bakalářská práce (ucelený soubor malířských děl s motivy krajiny a přírody, v nichž se objevuje prostředí džungle, skleníku či akvária).

Učitelské obory

Mgr. Vendula Hronová: Hodnocení průběhu školní výuky přírodopisu a biologie s využitím záznamového archu. Diplomová práce.

Mgr. Miroslav Juriček: Metodika práce ve sdíleném výukovém prostředí (cloud) při rozvoji informatického myšlení a programování. Diplomová práce.

Bc. Dominika Uhrínová: Využití interaktivní knihy jógových cvičení v prostředí mateřské školy. Bakalářská práce.

Mgr. Klára Štěpánková: Využití gamebooku jako motivace pro začínající čtenáře na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce.

Neučitelské obory

Mgr. Kamila Urbanová: Vliv pandemie COVID-19 na praxi uměleckých terapeutů: Scoping Review. Diplomová práce.

Mgr. Kateřina Štainerová: Sluchová rehabilitace u dospělých uživatelů kochleárních implantátů – tvorba terapeutického materiálu. Diplomová práce.

Mgr. Tereza Kovářová: Sběr dat pro standardizaci screeningové testu gramatiky a fonologie (GAPS). Diplomová práce.

Senátorky a senátoři Filozofické fakulty Univerzity Palackého rozhodli o odložení voleb ombudsmana FF UP, schválili několik záměrů učitelských studijních programů a projednali složení fakultní vědecké rady navržené děkanem Janem Stejskalem.

Akademický senát FF UP odložil volby ombudsmana, a to z důvodu, že do stanoveného termínu předseda volební komise AS FF UP Ondřej Kročil (KEMS) neobdržel žádný návrh kandidáta či kandidátky splňujícího požadovaná kritéria. Volby se proto uskuteční na podzim. Do té doby se mohou studující fakulty obracet se svými podněty na univerzitního ombudsmana Jaroslava Šotolu.

Během jarního jednání AS FF UP byly schváleny tři záměry studijních programů: Učitelství historie pro střední školy, Učitelství němčiny pro střední školy a Učitelství českého jazyka pro střední školy. Senát zároveň přijal i vnitřní normu s názvem Fakultní škola Filozofické fakulty UP, a to ve znění pozměňovacího návrhu předloženého děkanem. 

Důležitým bodem jednání bylo také nové složení fakultní vědecké rady. Děkan Jan Stejskal předložil návrh jejího obsazení, přičemž většinu navržených kandidátů a kandidátek senát schválil. S cílem doplnit toto vrcholné fakultní grémium předloží děkan na některém z dalších jednání další návrhy.  

Před letními prázdninami rozhodl AS FF UP na základě usnesení a výzvy Akademického senátu UP z roku 2025 a v souladu s vysokoškolským zákonem a Statutem UP o zahájení kontroly hospodaření FF UP. Kontrola se zaměří na nakládání s veřejnými i účelovými prostředky, plnění schváleného rozpočtu a hospodaření s fondy a vybrané nákladové oblasti. Jejím provedením bylo pověřeno předsednictvo AS FF UP ve spolupráci s ekonomickou komisí AS FF UP, která následně předloží senátu zprávu o výsledcích kontroly včetně doporučení. Minutou ticha se senátorky a senátoři rozloučili se zemřelou kolegyní Olgou Pechovou (katedra psychologie). Novým členem senátu se v této souvislosti stal Pavel Šaradín (katedra politologie a evropských studií).

Věděli jste, že areál olomoucké fakultní nemocnice slaví letos 130 let a Univerzita Palackého 80 let od svého obnovení po druhé světové válce? K těmto výročím chystá Vydavatelství Univerzity Palackého na podzim dvě knihy a vy se můžete stát jejich důležitými spoluautory.

Vydavatelství spouští výzvu ke sběru fotografií, které by v obou publikacích přiblížily okamžiky z univerzitního a nemocničního života.

„Máte doma v krabici od bot nebo ve starém albu schované fotky z dob studií na Univerzitě Palackého nebo z práce ve Fakultní nemocnici Olomouc? Pak možná držíte v rukou kus historie, který potřebujeme. Nehledáme portréty a oficiální strojené fotografie, v chystaných knihách chceme zdokumentovat každodennost, autenticitu a zajímavé či zábavné momentky, které jinde než u vás v šuplíku nenajdeme,“ upřesňuje ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Své fotografie, které oběma publikacím vtisknout nezaměnitelnou atmosféru, můžete do redakce Vydavatelství UP propůjčit či darovat ve fyzické i elektronické podobě, a to do 30. června 2026. Veškeré podrobnosti a návody najdete na webu Vydavatelství UP.

Pro potřeby chystaných knih se ve vašich rodinných sbírkách a archivech můžete poohlížet především po fotografiích zachycujících:

• život ve Fakultní nemocnici Olomouc – fotografie z každodenního pracovního života, místa či oddělení, která již neexistují, a zejména zachycení ženské práce ve zdravotnictví;
• studentský život na Univerzitě Palackého – neoficiální fotky z kolejí, brigád, výletů, stáží, legendárních studentských recesí či momentky z akcí, hospod a míst studentského setkávání;
• olomoucké majálesy – staré plakáty nebo fotky z majálesových průvodů a vystoupení, které se uskutečnily před rokem 1989.

„Vaše vzpomínky možná obsahují důležitou část univerzitní i nemocniční historie. Pojďme ji společně poskládat a zachovat pro další generace,“ doplňuje Aleš Prstek.

Připojíte se?

Každé páté klíště na Moravě může přenášet nebezpečné infekce. Nejde přitom pouze o známou lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, ale také o další závažná onemocnění. Vyplývá to z nové studie publikované v odborném časopise Journal of Medical Entomology, na níž se podíleli také vědci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Odborníci proto upozorňují, že ochranu proti klíšťatům není radno podceňovat.

Tým odborníků analyzoval stovky klíšťat z šesti lokalit na Moravě, mimo jiné z okolí Chomoutova u Olomouce a Tovačova na Přerovsku. Zaměřil se především na nymfy klíštěte obecného (Ixodes ricinus), které již měly za sebou první sání na hostiteli a představují významný článek v přenosu infekcí na člověka.

Boreliózou výčet rizik nekončí

„Zjistili jsme, že téměř 23 procent klíšťat nese některý z patogenů. Nejčastěji jde o bakterie rodu Borrelia, původce lymské boreliózy, ale zdaleka nejde o jedinou hrozbu,“ uvedl spoluautor studie Peter Adamík z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.

Vedle boreliózy vědci u klíšťat prokázali přítomnost i dalších patogenů. Například bakterie Anaplasma phagocytophilum napadá bílé krvinky a oslabuje imunitní systém, zatímco bakterie rodu Rickettsia způsobují horečnatá onemocnění, často doprovázená vyrážkou nebo tmavým strupem v místě přisátí klíštěte.

Podobné prostředí, odlišné riziko

Výzkum zároveň ukázal výrazné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. I na první pohled podobná místa mohou představovat odlišné riziko nákazy. „Riziko infekce nelze zobecnit jen podle typu prostředí. Klíčovou roli hraje konkrétní lokalita,“ uvedl Peter Adamík.

Vědci se zaměřili také na to, zda výskyt patogenů souvisí s množstvím a druhovou pestrostí ptáků, kteří patří mezi časté hostitele klíšťat. „Nepotvrdilo se, že by vyšší počet nebo rozmanitost ptáků vedly k většímu podílu nakažených klíšťat. Ukazuje se, že vztah mezi hostiteli a šířením patogenů je složitější, než se dosud předpokládalo,“ doplnila doktorandka Karolína Šimurdová.

Výsledky studie upozorňují na potřebu širšího povědomí o chorobách přenášených klíšťaty. Zatímco lymská borelióza je veřejnosti dobře známá, další infekce mohou zůstávat nerozpoznané, a přitom způsobovat zdravotní komplikace.

Univerzita Palackého přivítala vůbec poprvé od nástupu do funkce J. E. Marii Pérez Sánchez-Laulhé, velvyslankyni Španělského království v ČR. Nejprve navštívila katedru romanistiky filozofické fakulty, poté se setkala s prorektorkou univerzity Ivonou Barešovou.

Velvyslankyně Španělského království Marie Pérez Sánchez-Laulhé zavítala na Univerzitu Palackého v doprovodu atašé pro vzdělávání Blanky Admetlla Ribalta. Nejprve navštívily katedru romanistiky FF UP. Mimo jiné si prohlédly Španělské centrum (Centro de Recursos), založené v roce 2020 jako výsledek spolupráce mezi Univerzitou Palackého a Velvyslanectvím Španělska.

„Mezi jeho hlavní cíle patří vzdělávání učitelů a studentů španělštiny, šíření kultury španělsky mluvících zemí i popularizace našich oborů,“ uvedl vedoucí katedry romanistiky FF UP Daniel Nemrava.

O aktivity organizované centrem podle něj projevila velvyslankyně zvláštní zájem, zajímala se například o Den španělštiny, který každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny. Jeho příští, v pořadí pátý ročník se uskuteční 11. června a nabídne hry ve španělštině, ochutnávku paelly a workshopy flamenca. Během své návštěvy velvyslankyně hovořila také se členy katedry, jak o rostoucím zájmu o hispanistiku na Univerzitě Palackého, tak o historii Olomouce a samotné univerzity, která je ve svých počátcích spjata se Španělskem.

„Byla to první a velmi důležitá návštěva paní velvyslankyně na naší alma mater. Mohla se na vlastní oči přesvědčit o fungování Španělského centra, jediného tohoto druhu v České republice spoluorganizovaného španělským velvyslanectvím. Celý den proběhl v přátelské atmosféře a přispěl k posílení vztahů mezi Velvyslanectvím Španělska s naší univerzitou,“ doplnil Daniel Nemrava.

Návštěvu olomoucké univerzity pak velvyslankyně završila setkáním s prorektorkou pro mezinárodní vztahy UP Ivonou Barešovou a vedoucí pro partnerství Terezou Kalouskovou. Hovořily o dosavadní spolupráci mezi Univerzitou Palackého a španělskými vysokými školami, včetně aktuálních statistik studentských mobilit v obou směrech, zároveň o evropské univerzitní alianci Aurora.

„Jejím členem a naším důležitým partnerem je Universitat Rovira i Virgili, která se v současnosti intenzivně věnuje internacionalizaci studia a mimo jiné rozvoji konceptu COIL – Collaborative Online International Learning. Naše diskuze se dotkla i možností hlubší institucionální spolupráce mezi Univerzitou Palackého a velvyslanectvím, a to zejména na úrovni jednotlivých fakult a odborných pracovišť,“ podotkla Ivona Barešová.

Španělsko dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější zahraniční destinace studentů UP, zatímco španělští studenti tvoří nejpočetnější skupinu přijíždějících výměnných studentů v rámci programu Erasmus+.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP na svém posledním jednání ve stávajícím složení schválili všechny předložené fakultní dokumenty. Děkan senátu poděkoval za odvedenou páci, reflexi a zpětnou vazbu, kterou považuje za velmi důležitou.

Ve stávajícím složení se naposledy sešel Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Ve znění úprav předložených na zasedání schválil Výroční zprávu o činnosti a hospodaření fakulty za rok 2025. Následně přijal i několik dalších dokumentů: novelu č. 8 Statutu PdF UP, novelu č. 5 fakultního Organizačního řádu i Disciplinární řád Pedagogické fakulty UP.

Děkan Vojtech Regec poděkoval stávajícímu grémiu za odvedenou práci a zdůraznil, že zpětnou vazbu vždy považoval a bude považovat za velmi důležitou. Poté informoval o aktuální fázi rekonstrukčních prací v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí a potvrdil, že s novým akademickým rokem bude již otevřen hlavní vchod do budovy. Rekonstrukce objektu však bude pokračovat i v dalším semestru, proto fakulta i nadále bude využívat také prostory v Hanáckých kasárnách. Dále hovořil o chystaných přijímacích zkouškách, o uskutečněném setkání akademické obce fakulty i o přípravě nového Vnitřního mzdového předpisu na UP. Senát byl rovněž informován o probíhajícím procesu reakreditace studijních programů. V této souvislosti vzal na vědomí žádost o prodloužení akreditací studijních programů na PdF UP. 

Studentští senátoři a senátorky připomněli, že se uskutečnilo také jejich setkání, a to za účelem reflexe uplynulého období a předání gescí nově zvoleným zástupcům. Na setkání s proděkanem pro akreditace, praxe a další vzdělávání Vítem Zouharem debatovali o praxích, jejich současném nastavení i administraci.

Šíři realizovaného medicínského výzkumu a publikační úspěchy svých zaměstnanců i studentů si v uplynulých dnech připomněla Lékařská fakulta UP. Předány byly Ceny děkana za významné publikace za rok 2025 a fakulta také patřila 58. ročníku Konference SVOČ, studentské vědecké odborné činnosti.

Cenu děkana za loňský rok obdrželo šest desítek laureátek a laureátů z řad zaměstnanců i studentů fakulty. Dominují autoři a autorky prací publikovaných v nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích, mezi kterými je například Eva Kriegová z Ústavu imunologie, Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky, Vladimír Divoký z Ústavu biologie, Jan Valošek z Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie a Neurologické kliniky nebo Miloš Petřík z Ústavu molekulární a translační medicíny.

foto_sem_4

Oceněni byli i autoři patentů či monografií, jako například Eva Kociánová z I. interní kliniky – kardiologické za knihu Arteriální hypertenze, také autor významně citované publikace Martin Petřek z Ústavu patologické fyziologie a za zvýšení kvalifikace cenu získal Ladislav Štěpánek z Ústavu veřejného zdravotnictví, který byl jmenován docentem před dovršením 35 let.

foto_sem_4

„Jsem hrdý na to, že naše fakulta má takovéto vynikající kolegyně a kolegy, odborníky, a z celého srdce vám za vaši práci děkuji,“ řekl děkan Milan Kolář při slavnostním setkání ve Velké posluchárně Teoretických ústavů a společně s proděkanem pro vědecko-výzkumnou činnost Martinem Doleželem oceněným popřál další, nejen pracovní úspěchy v následujících letech.

Úplný přehled držitelů a držitelek Ceny děkana LF UP za rok 2025 je k nahlédnutí zde.

O den dříve byla Velká posluchárna i další učebny fakulty dějištěm 58. ročníku Konference SVOČ, o jejíž organizaci se ve spolupráci s děkanátem postarali členové a členky Spolku mediků LF UP a na kterou stejně jako v předchozích letech zavítali i hosté z partnerské lékařské fakulty ve slovenském Martině. Během dne zaznělo v pěti sekcích přes 120 studentských prezentací.

foto_sem_4

„Zúčastnil jsem se asi dvou nebo tří bloků, a co jsem viděl a slyšel, mě velmi potěšilo. Byly to perfektní prezentace, s vysokou odbornou erudicí, témata jste představili s nadšením a entuziasmem. Přesvědčilo mě to v tom, že vaše profesní budoucnost, také budoucnost naší lékařské fakulty a zdravotní péče v Česku a tam, kde budete působit, bude fantastická. Ocenění byste zasloužili všichni,“ shrnul Milan Kolář před vyhlášením nejlepších konferenčních vystoupení na večerním setkání v jídelně Fakultní nemocnice Olomouc. Vítězům kromě něj pogratulovaly i proděkanky pro studium Hana Kolářová a Eva Klásková a za Spolek mediků LF UP Veronika Vašířová.

foto_sem_4

Oceněna mimo jiné byla Andrea Cábová, která s tématem Personalizovaná léčba v revmatologii a osteologii obsadila druhé místo v klinické sekci. „Moje práce měla dvě části. První zkoumala dlouhodobý výskyt komplikací a nových onemocnění u dětských pacientů se vzácným chronickým autoinflamatorním onemocněním nazývaným zkráceně CRMO, které postihuje zejména kosti. Druhá část pak zhodnocovala nová klasifikační kritéria vydaná v minulém roce,“ přiblížila studentka.

foto_sem_4

Její práce byla součástí větší studie, jejíž výsledky byly prezentovány i na podzimní konferenci v Chicagu, které se také zúčastnila. „Nejen za to bych chtěla poděkovat mé školitelce, profesorce Kateřině Bouchalové. Měla jsem možnost podívat se na světovou úroveň revmatologie a osteologie, oborů, ve kterých jsem se našla a ve kterých chci určitě pokračovat. Moje část v té studii ale tvořila tak setinu toho, co bylo prezentováno. A když vidím, jakou klinickou práci každý den odvádí paní profesorka a její tým, tak je to opravdu nic,“ dodala skromně Andrea Cábová.

Výsledky 58. konference SVOČ na LF UP jsou k dispozici zde.

Sborník abstraktů prezentovaných studentských prací si pak můžete stáhnout zde.

Houby jako pozoruhodné organismy, kulturní fenomén i téma blízké Čechům i Italům představí výstava Fantastická mykologie. Vernisáž maleb italského autora Paola Dalponteho se uskuteční 5. května od 17:30 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého za osobní účasti autora.

„Výstava otevírá dialog nad společnou vášní Čechů a Italů, kterou jsou překvapivě právě houby. Pro Čechy je houbaření téměř kulturním fenoménem: oblíbeným způsobem trávení volného času, důvodem k výpravám do přírody i příležitostí sdílet znalosti, zkušenosti a rodinné tradice. Houby pak z košíků putují do našich kuchyní, kde se stávají součástí pestré kulinářské tradice,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Svět hub v barvách a detailech

Paolo Dalponte ve svých malbách nevynechává žádný z těchto aspektů houbaření. Je bedlivým pozorovatelem, který oceňuje vzhled, barvu, strukturu, vůni i skryté, na první pohled sotva postřehnutelné detaily rozmanitého světa stopkovýtrusých hub. Dalponteho houbařský svět má svůj čas i prostor, kterým je zejména severní a střední Itálie, konkrétně Trentino-Horní Adiže, Toskánsko, Umbrie a Marche.

„Dalponteho mykologie je především poctivá a precizní, budovaná jemným štětcem a akrylovou barvou. Houba je na plátně jediným motivem, zároveň však nese bohatá kulturně-historická sdělení. Mezi jejich řádky lze vnímat autorův jemný humor i mlsný jazyk gurmeta,“ doplnil Václav Dvořák.

Výstava potrvá do konce června

Výstava bude v Botanické zahradě přírodovědecké fakulty přístupná do 30. června 2026, a to v pracovní dny do 18:00 nebo po předchozí domluvě.

V Olomouci skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna doslova rozproudil celé město a přilákal přes 8 tisíc návštěvníků. Do Olomouce zavítali filmoví tvůrci a tvůrkyně z celého světa a lidé měli jedinečnou příležitost vidět dokumenty, které nejvíce odrážejí trendy přístupy k tomu, jak se v dnešní audiovizi popularizuje vědecké bádání.

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival s tématem Společná řeč přihlásilo 600 titulů. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se ucházelo 61 dokumentů.

„Bylo krásné pozorovat, jak se naše nápady a plány proměnily ve skutečnost, třeba experiment v podobě jarního kina na Horním náměstí, jehož projekce nakonec měly velký úspěch u našich návštěvníků. Mám zároveň obrovskou radost, že se na festival vrací dokončené filmy, které kdysi prošly naším workshopem pro filmové profesionály, a že jsou to filmy tak dobré, že si odnášejí ceny mezinárodních porot i samotného publika. A samozřejmě moc děkuju celému týmu AFO, ve kterém letos bylo přes 350 lidí a které je taky radost sledovat, jak fantastickou práci odvádí, s jakým zápalem a nadšením,“ řekla ředitelka AFO Eva Navrátilová.

foto_sem_4

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Medvěd otravný (Nuisance Bear). Vítěz velké ceny poroty za dokumentární film na Sundance je fascinující sondou do nelehké koexistence lidí a medvědů, který spojuje navýsost moderní formální zpracování a důležité téma.

„Film přináší působivý vhled do toho, jak politické systémy a útlak překroutily naše pojetí ‚soužití‘ s přírodou. Odhaluje, že tyto názory jsou hluboce zakořeněny v historii ničení, koloniálním dědictví a pokračujícím útisku inuitských komunit. Niternou kamerou a strhujícím zvukem film vyzývá k zamyšlení nad tím, co je vlastně ‚otravnost‘, a vykračuje z hranic převládajících narativů o vymírání,“ zdůvodnila rozhodnutí porota festivalu.

foto_sem_4

Zvláštní uznání si pak odnáší film Sešlo z očí (Out of Plain Sight), jehož tvůrci sledují investigativní případ vypuštění toxického jaderného odpadu na kalifornském pobřeží. V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota cenu filmu Phenomena: Když prvky tančí (Phenomena). Ten sleduje běžným okem neviděný svět chemických reakcí a fyzikálních jevů a názorně demonstruje, jak nám filmové médium může přiblížit něco, k čemu bychom bez něj neměli tak úplně přístup. Australský filmař a režisér Josef Gatti nebyl na AFO poprvé, v minulosti se zúčastnil festivalového setkání pro tvůrce – Camp 4Science.

„Jsem nesmírně vděčný, že jsem se mohl vrátit na AFO a odvézt si hned dvě ceny. Moc to pro mě znamená, mám s vámi stejný pohled na to, jak by měla vypadat věda. Je opravdu skvělé, že tento festival existuje. Za finanční odměnu si asi koupím mikroskop, abych mohl točit menší formy života,“ radoval se filmař, který letos na AFO uspěl se svým celovečerním debutem.

Česká a slovenská soutěž taktéž nabídla velké spektrum rozmanitých témat

Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Tomáše Elšíka Při zemi (Resilience). Environmentální balada s jedinečným audiovizuálním uchopením vypráví o lidech, kteří zasvětili svůj život péči o českou krajinu. Zvláštní uznání si odnáší Robin Kvapil se snímkem Smoke, který už svým názvem odkazuje ke svému tématu postihů za pěstování marihuany.

Cena za komunikaci vědy pak náleží dalšímu filmu z produkce České televize – Mořeplavci pravěku (Stone Age Voyagers). Archeologicko-historický snímek pojednává o experimentu českého archeologa Radomíra Tichého a jeho snaze rekonstruovat plavbu zemědělců přes Egejské moře.

foto_sem_4

„Už předloni jsem tu byl s Mistry starých řemesel, kdy jsem se seznámil s docentem Tichým. Ten mě pak přizval na expedici, během které vznikl i tento vítězný film. Mě na tom fascinuje to, že to není o hranicích a ČR, že je to evropské téma. Točili jsme v Řecku, Itálii a Česku a všude to ty lidi zajímalo a všude byli nadšení, protože nás to propojuje. A ukazuje to, že lidstvo je jenom jedno,“ prozradil režisér Tomáš Kratochvíl.

V soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Karin a Lennart: Rosničky na konci světa (The Last Observers). Režisérka Maja K. Mikkelsen sleduje své rodiče, poslední pozorovatele počasí ve Švédsku, v láskyplném portrétu, který ukazuje vzájemnou náklonnost i vášeň pro konkrétní vědní obor.

foto_sem_4

„Nejlepší krátký film AFO 61 jsme vybírali z 21 snímků. Tento vítězný snímek je něžným portrétem oddanosti, preciznosti a svědomitosti lidí pozorujících a zaznamenávajících svět přírody a vyznačuje se křehkostí, humorem a radostí. V době, kdy jsou mnohé z těchto hodnot čím dál vzácnější, ukazuje toto dílo způsob života bez přetvářky a bez touhy po publicitě či uznání ostatních,“ rozhodla porota.

Soutěž imerzivních médií představuje popularizaci vědy skrze interaktivitu

Čestné uznání v této soutěžní sekci získal projekt MAMLAS-1. Jde o interaktivní hru / hlavolam, při jejímž ovládání se musíte naučit jezdit s vozidlem po povrchu vzdálené planety a sbírat vzorky nerostů. Při jejím ovládání se člověk musí přizpůsobit něčemu úplně novému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt Zčistajasna (Out of Nowhere). V něm se ocitáme v kůži ženy obývající malebné městečko v rakouských Alpách.

foto_sem_4

Cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument náleží filmu Levhartí sestry (Snow Leopard Sisters). Trojice režisérů v tibetském regionu Dolpo sleduje dvojici žen, které představují střet generací i názorů na predátorské levharty, kterých je zde již jen několik desítek. Cenu studentské poroty vyhrál dokument Tajemství menopauzy (Menopause Mystery), detabuizující snímek, který byl součástí jak Mezinárodní soutěže festivalu, tak nesoutěžní sekce Diagnóza: Neznámá. Letošní novinkou je také cena v kategorii European Spotlight. Sekce ohledávala trendy a způsoby současné komunikace vědy ve filmu v rámci evropského dokumentu a cenu si odnáší snímek Chytat lelky: Věda o nudě (Killing Time: Science of Boredom).

A jak hlasovalo diváctvo?

Cenu publika pod záštitou České televize získal, stejně jako cenu pro komunikaci vědy v Mezinárodní soutěži, film Phenomena: Když prvky tančí!.

foto_sem_4

„I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Oceněnými projekty jsou Near Life a The Great Seagull Film. První z nich pojednává o zážitcích blízkých smrti a dotýká se hranice vědy a duchovna, druhý zase zkoumá vztah mezi lidmi a přírodou na koexistenci mezi racky a lidmi,“ doplnil vedoucí programu Dominik Vontor.

Cenu za mimořádný přínos popularizaci vědy uděluje AFO České společnosti ornitologické, což krásně koreluje s vítězem České a slovenské soutěže – na filmu Při zemi tato společnost úzce spolupracovala.

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Více na www.afo.cz.

Komplexní pohled na digitalizaci právního odvětví nabídnul více než dvěma stovkám účastníků z řad odborné veřejnosti druhý ročník konference Future Legal. Akce, která se uskutečnila na Právnické fakultě Univerzity Palackého, propojila advokáty, technologické inovátory a vývojáře AI nástrojů. Cílem bylo představit konkrétní řešení pro právní rešerše, práci s dokumenty či řízení workflow.

Po úspěšném prvním ročníku se právnická fakulta společně se svými partnery rozhodla odborné setkání zopakovat. Hlavním cílem konference bylo na praktických příkladech ukázat možnosti využití umělé inteligence v právní praxi i rizika, která s sebou rychle se vyvíjející AI nástroje přinášejí. Vedle přínosů AI tak zaznívaly i otázky týkající se jejích limitů a budoucí role právníků.

Konferenci zahájili zástupci vedení fakulty – děkan Václav Stehlík a proděkan pro komunikaci Pavel Petr. „Všechny vás vítám v prostorách právnické fakulty v Olomouci. Pro řadu z vás se jedná již o druhé setkání, a mám proto radost, že se kapacita konference stejně jako v loňském roce naplnila. Rád bych poděkoval organizátorům z právnické fakulty, kolegovi Danielu Pospíšilovi a Jakubovi Dohnalovi z advokátní kanceláře ARROWS, díky jejichž práci bude konference jistě opět úspěšná,“ přivítal účastníky děkan Stehlík. Zároveň představil i směr, kterým se chce fakulta v oblasti AI dále ubírat. „Umělou inteligenci považuji za důležité a aktuální téma, a proto ji chceme více zapojit i do výuky. V příštím roce plánujeme zavést povinný předmět zaměřený na využití AI v právní praxi,“ uvedl.

foto_sem_4

Účastníky oslovil také rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. „Nacházíme se v momentu, který bude pro naši společnost mimořádně důležitý. Právě právníci budou těmi, kdo ponesou hlavní odpovědnost za regulaci a nastavení hranic, kam až umělou inteligenci pustíme,“ zaznělo v jeho vystoupení.

Novinkou oproti prvnímu ročníku byla doprovodná část programu zaměřená na prezentaci konkrétních AI nástrojů mimo hlavní přednáškové bloky. „Rozhodli jsme se dát řečníkům prostor představit své produkty i mimo přednáškové sloty, aby je účastníci mohli lépe poznat, vyzkoušet a prodiskutovat jejich možnosti využití,“ vysvětlil za organizátory Daniel Pospíšil, který působí na fakultě jako odborný asistent na dvou katedrách. Představeny byly například nástroje Anywhere pro mezinárodní kauzy nebo Robopravnik.cz.

Mezi řečníky vystoupil také CTO CODEXIS AI Tomáš Řehák, který přiblížil aktuální možnosti využití umělé inteligence při právních rešerších. Zaměřil se především na hranici mezi spolehlivým využitím AI a situacemi, kdy je stále nezbytný lidský úsudek. „Stále jde do určité míry o otevřenou otázku výzkumu. Zjednodušeně ale platí, že uživatel získá z AI tak kvalitní výstup, jak kvalitní data má nástroj k dispozici. Pokud například v CODEXIS AI zadám rešerši zaměřenou na konkrétní procesní část a práci se stovkami judikátů, systém dokáže podstatné informace velmi dobře dohledat. Jakmile se však dostáváme k interpretaci a syntéze závěrů, stále jsou potřeba zkušenosti a úsudek advokáta či právníka,“ popsal Řehák.

Ocenil také společenský večer, který předcházel hlavní konferenční části. „Účastníci se mohli potkat v neformálním prostředí, navázat kontakty a lépe se poznat. Díky tomu se celý následující den nesl v uvolněné a přátelské atmosféře,“ dodal.

Na organizaci konference Future Legal 2026 se podílela Právnická fakulta UP a advokátní kancelář ARROWS. Akce má svou oficiální webovou stránku.

Léto 2023 – svět se rozdělil na dva tábory. Na ty, kterým se víc líbil dlouho očekávaný film Oppenheimer a na fanoušky filmu Barbie. Dílo o panence, která v uplynulých desetiletích formovala holčičky po celém světě, však nebylo jen překvapivou filmovou událostí. Nabídlo také prostor pro zamyšlení nad společenskými rolemi napříč historií. Na tom také stojí nová podcastová série historiků z UP.

Hledání paralel na pozadí filmu Barbie se ve svém semináři před dvěma lety chopili historici Michaela Antonín Malaníková a Patrik Paštrnák. Posluchačům na filozofické fakultě předkládali dějinné souvislosti u témat, jako je dětství, mateřství, sexualita či vůdčí role žen. A jelikož měl seminář velký úspěch, rozhodli se na jeho základě natočit podcastovou sérii.

„Seminář kolem sebe za dva roky, kdy jsme jej vedli, vygeneroval silnou komunitu. Podcast je výsledek společné práce nejenom nás dvou, ale také našich studujících, tedy celkem asi padesáti lidí. Chtěli jsme proto tohle téma uchovat v nějaké trvalé podobě, a tak nás napadl podcast. Proces vzniku je pro nás čirá radost, experimentální ohledávání hranic, což nás baví a posouvá dál,“ popisuje vznik série Michaela Antonín Malaníková.

Michaela Antonín Malaníková se věnuje dějinám středověku a výzkumu městského prostředí z pohledu gender history, zaměřuje se na dějiny rodiny a sociální historii obecně. Patrik Paštrnák se nejprve věnoval dějinám svatebních cest, což ho dovedlo ke královnám a studiu panovnických žen obecně. Kromě toho se zaměřuje se na dějiny cestování, humanistickou literaturu a kulturní dějiny obecně. Foto: FF UP

V plánu je celkem 11 dílů, které v podstatě kopírují jednotlivé hodiny na semináři. Kromě již zmíněných se tak posluchači mohou také těšit na témata jako manželství a panenství, představy o lidském těle a kráse či vztahy mezi stejnými pohlavími. „V posledním dílu nás stejně jako na semináři navštíví ve studiu host, Tomáš Borovský z Masarykovy univerzity, který se věnuje vztahu zvířat a lidí z pohledu středověké historie,“ dodává historička.

Některé věci se nemění už staletí

„Film Barbie byl jediný, na který jsem šel do kina dvakrát po sobě. Baví mě na něm, že paroduje naši přítomnost a naše hodnoty a představy spojené s mužstvím a ženstvím, čímž nabízí skvělé momenty pro paralely mezi historií a současností. Například jak ve filmu, tak dnes často od žen slyšíme, že je nemožné splnit všechny společenské ideály, které se od nich očekávají. Od matek přes manželky, milenky, dcery po zaměstnankyně. Když ve filmu zazníval tento monolog, okamžitě jsem si vzpomněl na některé historické prameny z 15. století z prostředí vyšších společenských kruhů, ve kterých jsem na ty téměř stejné nároky společnosti opakovaně narážel,“ popisuje styčné plochy mezi filmem, naší současností a středověkou realitou Patrik Paštrnák, který s nápadem na seminář přišel.

Audio podcast Barbie a Ken ve středověku vychází každou druhou neděli na YouTube, Spotify či Apple podcasts. Odkazy na epizody najdete zde.

„U mnoha témat sledujeme kontinuitu od minulosti do dneška. Vezměme si například ženskou moc. Pokud jsou ženy u moci kritizovány ve veřejném prostoru, tak se to dnes vztahuje ke stejným tématům jako ve středověku – například k jejich sexuální morálce. Ženy se zkrátka ve veřejném prostoru dodnes znevěrohodňují jinými prostředky než muži,“ uvádí Michaela Antonín Malaníková.

Právě v upozorňování na paralely mezi současností a minulostí vidí dvojice historiků cestu: „Je dobré tato témata pojmenovávat a zvědomovat. V okamžiku, kdy si uvědomíme tyto automatismy, na které naskakujeme, můžeme jim lépe předcházet,“ říká Michaela Antonín Malaníková. „Pokud polovinu populace tvoří muži – a ti se s podobnými předsudky nesetkávají, znamená to, že polovina populace netuší, jakým problémům ta druhá čelí. Proto je potřeba o nich mluvit,“ doplňuje Patrik Paštrnák.

Co bude dál?

A jak se oba podcasteři dívají na další osud semináře o Barbie? „Nyní cítíme, že se můžeme posunout dál. Jestli se vrátíme k hledání paralel mezi současností a minulostí na prostoru nějakého dalšího popkulturního fenoménu, ať už filmu nebo třeba seriálu, ještě nevíme. Čekáme na silný motiv, který musí přijít organicky,“ říká Michaela Antonín Malaníková.

Oba historici se ale shodnou, že ve formátu podcastu je jim trochu smutno. „Naši studující nám tam chybí. Interakce a výměna názorů byla motorem kurzu a je náročnější to utáhnout ve dvou,“ uzavírá Patrik Paštrnák.

Tři vítězství si z letošního ročníku prestižní soutěže Mapa roku odvezli kartografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ocenění získali za Atlas nářečí českého jazyka, diplomovou práci o povodňové zranitelnosti v Pákistánu a projekt Kartografové v rozjezdu. Dalších pět projektů s jejich účastí se probojovalo mezi nominované.

„V kategorii Atlasy, soubory a edice map zvítězil Atlas nářečí českého jazyka – lokál plurálu substantiv, který vznikl ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR. Publikace představuje unikátní propojení lingvistiky a kartografie a přináší systematický pohled na regionální jazykové jevy,“ uvedl Vít Voženílek, vedoucí týmu olomouckých kartografů.

Vedle atlasu uspěla i diplomová práce a týmový projekt

Absolvent programu Copernicus Digital Earth přírodovědecké fakulty, Gernot Nikolaus z Německa, se svou diplomovou prací zaměřenou na zranitelnost vůči povodním v pákistánském Paňdžábu uspěl v kategorii Studentské kartografické práce. Projekt nazvaný Flood vulnerability in Punjab, Pakistan: a geospatial analysis and cartographic approach kombinuje geoinformatické analýzy s pokročilými geovizualizačními přístupy.

„Letošní úspěch potvrzuje dlouhodobě vysokou kvalitu kartografického výzkumu i vzdělávání na Univerzitě Palackého.“ Vít Voženílek

Další úspěch zaznamenala Michaela Vojtěchovská z katedry geoinformatiky PřF UP společně s Gabrielou Godiškovou a Dajanou Snopkovou z Masarykovy univerzity a Markétou Beitlovou z Univerzity Karlovy s projektem Kartografové v rozjezdu, který vyhrál v kategorii Kartografický počin.

Silné zastoupení i mimo stupně vítězů

„Olomoucká geoinformatika byla zastoupena také mezi dalšími nominovanými projekty. V kategorii Digitální kartografické produkty a aplikace na internetu zaujaly projekty Mapa proměn Olomouce v čase ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a Diferenční hlásky v nářečích českého jazyka, vzniklé ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR a Vysokým učením technickým v Brně,“ doplnil Vít Voženílek.

Mezi nominovanými studentskými pracemi se objevila také diplomová práce Jiřího Vysloužila zaměřená na hodnocení efektivity vizualizačních nástrojů pro porovnávání sociologických dat. V kategorii Kartografický počin byly dále nominovány Metodika pro sběr dialektologického materiálu a International Spring School on Visualization 2025 pořádaná katedrou geoinformatiky.

Potvrzení dlouhodobé kvality

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo 23. dubna 2026 v Armádním muzeu Žižkov, kde byly oceněné i nominované práce vystaveny a jejich autoři převzali diplomy. „Letošní úspěch potvrzuje dlouhodobě vysokou kvalitu kartografického výzkumu i vzdělávání na Univerzitě Palackého. Olomoučtí kartografové navíc rozšířili svou sbírku ocenění v soutěži Mapa roku ze 14 na celkových 17 diplomů,“ dodal Vít Voženílek.

Ocenění MAPA ROKU 2025:
– kategorie Atlasy, soubory a edice map: Ústav pro jazyk český AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci za Atlas nářečí českého jazyka – lokál plurálu substantiv
– kategorie Samostatná kartografická díla: Česká geologická služba za dílo Geological and Hydrogeological map of Ethiopia 1 : 1 200 000
– kategorie Digitální kartografické produkty a aplikace na internetu: Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Masarykova univerzita za mapový portál Clim4cast – sucho, vlny veder, požáry
– kategorie Kartografická díla pro školy a vzdělávání: Kartografie Praha, a. s., za Vlastivědný atlas pro vzdělávací obor Člověk a jeho svět
– kategorie Studentské kartografické práce: Gernot Nikolaus za diplomovou práci Flood vulnerability in Punjab, Pakistan: a geospatial analysis and cartographic approach
– kategorie Kartografický počin: Gabriela Godišková, Dajana Snopková, Markéta Beitlová a Michaela Vojtěchovská (Masarykova univerzita, Univerzita Karlova a Univerzita Palackého v Olomouci) za aktivitu Kartografové v rozjezdu

Expedice PřesBar, kterou pro lidi s postižením organizují studentky a studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, na přelomu května a června připíše do své pomyslné kroniky další část. Překonávat bariéry prostředí i ve vlastních myslích vyrazí do Slovinska. S projektem se zájemci mohou seznámit v areálu olomouckého letního kina během Sportovního dne UP a také ho mohou podpořit ve sbírce na portálu Donio.

Na cestu se výprava s mottem „Přes hory, vodu i vlastní hranice“ vydá předposlední květnový den, se studenty v autobusu bude až třináct účastníků s postižením. „Ze zájemců jsme se snažili vybrat nejen tak, abychom dali šanci vyjet co nejvíce z nich, ale zároveň abychom si v terénu vyzkoušeli práci s osobami s různými druhy postižení či omezení a různou potřebou asistence. Jede tak s námi pět lidí s tělesným postižením využívající vozík, zrakově, sluchově i mentálně postižení,“ uvedla za organizátory Sabina Suchánková. 

Dějištěm expedice bude zejména Slovinsko, kde studenti chtějí „vytěžit“ okolí města Bled v Julských Alpách na severu země a také oblasti při Jaderském moři na jihu. Krátce výprava zavítá i do Itálie. Účastníky během intenzivního týdne čeká pobyt v kempech, turistika a cykloturistika, také například zdolávání ferrat nebo sjíždění vody.

Sbírku Expedice PřesBar 2026 můžete podpořit zde.

Protože uskutečnění takové cesty není levnou záležitostí, zkouší studenti část nákladů získat ve sbírce na portálu Donio. „Výtěžek chceme využít na úhradu poplatků spojených s našimi plánovanými aktivitami. Pro přispěvatele máme připravené i odměny, mezi kterými jsou pozdravy z expedice nebo trička s vizuálem naší cesty. Předem děkujeme všem, kteří se rozhodnou nás podpořit,“ dodala studentka.

Kdo by se chtěl o letošní výpravě dozvědět více přímo od jejich pořadatelů, může navštívit Přes Bar(iéry) fest, který organizátoři chystají na odpoledne 13. května v areálu olomouckého Letňáku v rámci Sportovního dne UP.

ig_sem_https://www.instagram.com/expedice_presbar/p/DXjBQ1SCFwq/

„Od 15 do 17 hodin si zájemci mohou vyzkoušet řadu tradičních i netradičních aktivit, které ukážou nejen pohyb z trochu jiné perspektivy. Připraveny budou lanové aktivity, kde si zkusí pohybovat se bez zraku, nebo třeba slalom na vozíku, proběhnou také například lekce pilates a pro kreativní duše chystáme malování poslepu, pro děti zase malování na obličej. Poté bude následovat hudební program s kapelami Brixtn či Kule,“ přiblížila Sabina Suchánková s tím, že výtěžek z dobrovolného vstupného bude opět využit na expedici ve Slovinsku.

Expedice PřesBar je vzdělávací projekt katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, jehož prostřednictvím studenti navazujícího magisterského studia pomáhají osobám s postižením překonávat bariéry a posouvat své vlastní hranice. Zároveň tak pro výkon svého budoucího povolání získávají praktické zkušenosti z realizace akcí pro osoby se zdravotním postižením. V minulosti již studenti uspořádali expedice ve Skandinávii nebo v Dolomitech, zavítali také do Švýcarska, na Slovensko nebo na Korsiku.

S květnem je tradičně spojený studentský svátek Olomoucký majáles Univerzity Palackého. Letošní, v pořadí již 14. ročník se uskuteční ve dnech 6. a 7. května. Poprvé v historii přitom bude nabitý program hostit areál olomouckého letního kina neboli Letňák. Návštěvníky čekají dvě hudební scény a na nich dvě desítky kapel a interpretů, k tomu divadelní stan, AZ kvíz, prezentace více než sedmdesáti studentských spolků a neziskových organizací a doprovodný program pro celou rodinu. Královnou letošního majálesu se stane Dina Štěrbová, známá horolezkyně, aktivistka a pedagožka úzce spjatá s Univerzitou Palackého.

Hlavní program odstartuje ve čtvrtek 7. května, už na předcházející den ale organizátoři přichystali pomyslné zahřívací kolo. „Návštěvníci majálesu mají možnost poznat více než sedmdesát studentských a neziskových organizací a univerzitních pracovišť, které budou mít v Letňáku své stánky, poblahopřát čerstvým vítězům Literární soutěže UP nebo se zúčastnit populární vědomostní soutěže AZ kvíz s Alešem Zbořilem. Chybět nebudou ani populární O.LI.V.Y. a slam poetry,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

„Jsme moc rádi, že krále, kteří opanovali předchozí ročníky majálesu, vystřídá letos na pomyslném trůnu královna. Bude jí Dina Štěrbová, jedna z největších osobností československého horolezectví, která pokořila dvě osmitisícovky a jejíž profesní život byl téměř třicet let spjatý s Univerzitou Palackého.“ Ondřej Martínek

O zásobu hudební energie se postarají Fly Tomorrow, Kristýna Smutná nebo Hudebka Live, kterou tvoří studenti olomoucké katedry hudební výchovy. Celý středeční program potrvá až do ranních hodin a zakončí jej silent disco. První den se ponese i v duchu několika benefic, outdoorového programu nebo velké soutěže o ceny za padesát tisíc korun.

Loni se stal králem majálesu muzikant Petr Fiala. Pomyslnou královskou štafetu předal frontmanovi skupiny Mňága a Žďorp předloňský majálesový vládce, písničkář Michal Horák. Foto: Vojtěch Kmenta

Ve čtvrtek čeká účastníky majálesových oslav velkorysá hudební nadílka. Od brzkého odpoledne až do nočních hodin bude ze dvou pódií znít rock, pop, rap, folk i taneční hudba. „Velký zájem bude určitě o vystoupení Vypsané fixy, pop punkové legendy, která hraje už více než třicet let a v Olomouci je vždy vítaným hostem. Vůbec poprvé se naopak v našem městě představí Slavíček, fenomén digitální hudební scény, který si pečlivě střeží svou identitu,“ zmínil hlavní koordinátor majálesu Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Upozornil také na další jméno – zpěvačku Kayu. Ta se ještě jako teenagerka dočkala vítězství v soutěži Mattoni Music Talent i vlastního billboardu na Times Square v New Yorku. Sérii živých vystoupení uzavře skupina Elektrïck Mann. „Vloni jsme na majálesu přivítali Mňágu a Žďorp, letos jsme se rozhodli pozvat další legendu pocházející z Valmezu,“ shrnul koordinátor majálesu Michael Kozák.

Podrobnosti a program jsou na olomouckymajales.cz

Pomyslným vrcholem hlavního programu bude krátce před pátou hodinou odpolední korunovace královny majálesu. „Jsme moc rádi, že krále, kteří opanovali předchozí ročníky majálesu, vystřídá letos na pomyslném trůnu královna. Bude jí Dina Štěrbová, jedna z největších osobností československého horolezectví, která pokořila dvě osmitisícovky a jejíž profesní život byl téměř třicet let spjatý s Univerzitou Palackého,“ zdůraznil Ondřej Martínek. Dina Štěrbová vyučovala na přírodovědecké fakultě matematiku. Významná je také její účast na humanitárních projektech – před dvaceti lety pomohla založit vysokohorskou nemocnici v Pákistánu. V roce 2023 jí prezident Petr Pavel udělil medaili Za zásluhy I. stupně. „Součástí programu bude také beseda s čerstvou královnou majálesu,“ dodal Ondřej Martínek.

Návštěvníci se mohou ve čtvrtek těšit také na prodejní hand made zónu, maséry, tatéry i kvalitní olomoucké gastro. Organizátoři mysleli i na sportovní program včetně dopolední jógy pro veřejnost, besed a přednášek v UPointu a ve Studentském klubu UP nebo speciální majálesový kvíz v Jazz Tibet Clubu. Afterparty proběhnou v olomouckých klubech Bocca a Varna.

K majálesu patří pořádná porce muziky. Ani letos tomu nebude jinak. Foto: Vojtěch Kmenta

Vstup na akci je již tradičně první den volný. Vstupenky na druhý, hlavní den mohou zájemci koupit za zvýhodněnou cenu do úterý 5. května v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint. Na místě budou studentské vstupenky k dispozici za 150 korun, ostatní návštěvníci zaplatí 250 korun. Organizátorem Olomouckého majálesu UP je Univerzita Palackého. Generálním partnerem akce je společnost Tvarg, hlavním partnerem pak společnost Veolia.

Olomoucký majáles UP je organizován univerzitou jako jeden z posledních tradičních studentských majálesů. Za jeho přípravou stojí univerzitní oddělení marketingu a čtyři desítky studentů. V minulosti na něm byli korunováni Josef Jařab, Jindřich Štreit, Ivana Plíhalová, Marek Eben, David Koller, Erika Stárková, Petr Fiala, Michal Horák či Miroslav Krobot.

 

O veřejnoprávních médiích, principech jejich fungování i současné situaci, v níž se nacházejí, debatoval v zaplněné aule Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Václav Moravec. Český novinář, moderátor a vysokoškolský pedagog Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze vystoupil na UP v rámci cyklu Svět médií 21. století.

Cyklus Svět médií 21. století přivítal Václava Moravce ve zhruba devadesátiminutové besedě. Populární žurnalista od roku 2004 moderoval v České televizi diskuzní pořad Otázky Václava Moravce, později také Fokus Václava Moravce. Před nedávnem však přímo ve vysílání oznámil, že nemůže garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, a proto jeho jedenadvacetileté působení v ČT končí.

„Přemýšlel jsem o tom déle. K objektivitě patří dobírání se pravdy. Je důležité mít fakta, relevanci. Slepé vyvažování, postupné zestátňování České televize podle mě začalo už v roce 2020. Dnes si vlastně myslím, že jsem měl odejít už dřív,“ uvedl ke svému rozhodnutí moderátor s přibližně pětatřicetiletou praxí. Působil v různých médiích včetně české sekce BBC, za což obdržel Novinářskou křepelku udělovanou novinářům do 33 let.

foto_sem_4

V debatě na Pedagogické fakultě UP se věnoval jak veřejnoprávním médiím, nutnosti objektivity postavené na nestrannosti a faktech, jejich smyslu a poslání, ale i současné situaci a financování.

„Je těžké najít univerzální finanční model. Nerušil bych ale něco, aniž bych měl dobře promyšlené, čím to nahradím. Lidem je potřeba více vysvětlovat, v čem spočívá veřejná služba médií,“ zdůraznil moderátor. Uvedl přitom, že podle nedávného šetření dnes v České republice 68 procent lidí nevidí rozdíl mezi stávajícím financováním prostřednictvím poplatků a navrhovanou přímou platbou ze státního rozpočtu.

foto_sem_4

Zájemci o besedu s Václavem Moravcem kladli otázky jak přímo v auditoriu, tak prostřednictvím systému Slido. Diskuze se dotkla například toho, jak by reagoval na nabídku rozhovoru s Jeffreyem Epsteinem nebo jak se liší komunikační strategie některých českých politiků. Vedle řady negativních zkušenosti zavzpomínal také na velmi lidské jednání prvního porevolučního prezidenta Václava Havla. „Přestože mu ležel svět u nohou, Václav Havel byl laskavý člověk.“  

Na jeden z posledních dotazů, co jej čeká v nejbližší době, potvrdil pouze založení společnost s ručením omezením s názvem Moravec Media.  

Debata s názvem Budoucnost veřejnoprávních médií se uskutečnila v rámci cyklu Svět médií 21. století: Klasická a moderní média pohledem expertů. Jeho cílem je zvyšování mediální gramotnosti a podpora kritického myšlení budoucích pedagogů a žurnalistů, stejně jako budování pozitivního vztahu k důvěryhodným a kvalitním médiím.

Vědci z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty spolupracovali s prestižní francouzskou značkou Guerlain na vývoji unikátního kosmetického produktu zaměřeného na zpomalení procesů stárnutí pokožky. Poznatky získané v laboratořích přírodovědecké fakulty byly zúročeny při vzniku speciálního přípravku Orchidée Impériale Gold Nobile – The Goldessence, který představuje nový milník v moderní péči o pleť založené na vědeckém výzkumu.

Olomoučtí vědci při vývoji kosmetického přípravku Orchidée Impériale Gold Nobile – The Goldessence využili pokročilé biofyzikální a optické metody, díky nimž lze detailně sledovat biologické procesy v kůži. Výzkum se zaměřil zejména na takzvanou ultraslabou emisi fotonů, což jsou velmi slabé světelné signály, které vyzařují kožní buňky a které mohou sloužit jako indikátor stárnutí.

„Biofotony" jako indikátor stárnutí

„Naše výsledky ukazují, že ultraslabá emise fotonů může být citlivým ukazatelem změn v pokožce spojených se stárnutím. Díky unikátním měřicím technologiím jsme schopni tyto procesy sledovat a lépe porozumět tomu, jak lze jejich průběh ovlivnit,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Ankush Prasad z katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty UP.

Nová receptura produktu využívá aktivní látky získané z orchideje Dendrobium nobile (Gold Nobile), které jsou spojovány s regeneračními účinky na pokožku. Biofyzikální analýzy pomohly objasnit mechanismy, jimiž tyto látky přispívají ke zlepšení vzhledu pleti, její zářivosti a redukci viditelných známek stárnutí.

Spojení vědy a luxusní kosmetiky

Spolupráci s kosmetickým domem Guerlain, který je součástí skupiny LVMH, zahájila Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v roce 2022. Na toto partnerství následně navázala tříletá smlouva zaměřená na další výzkum mechanismů souvisejících s modulací ultraslabé emise fotonů v lidské pokožce.

„Tento projekt je ukázkou toho, jak může základní výzkum v biofyzice najít konkrétní uplatnění v praxi. Spojení univerzitního prostředí s průmyslovým partnerem umožňuje přenášet vědecké poznatky do reálných produktů,“ doplnil Ankush Prasad.

Mezinárodní spolupráce

Projekt potvrzuje rostoucí význam spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem a ukazuje, že špičkový výzkum realizovaný na Přírodovědecké fakultě UP může přispívat k inovacím i v oblastech každodenního života, včetně moderní péče o pleť.

Věda zajímavě, věda populárně, věda všude. Olomouc opět po roce patří mezinárodnímu festivalu Academia Film Olomouc, který pořádá Univerzita Palackého.

Včerejší slavnostní zahájení festival sice klasicky odstartovalo v kině, ale AFO je nejen tam. Patří mu doslova celé město. Na tisícovky návštěvníků čekají nejen desítky filmů z celého světa, ale také besedy, koncerty, procházky a další produkce.

A jak připomíná na festivalových stránkách rektor Michael Kohajda, AFO je víc než jen přehlídka filmů. „Academia Film Olomouc dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého. Získávají zde cenné zkušenosti, učí se srozumitelně komunikovat vědecká témata a rozvíjejí schopnosti, které přesahují jejich obor i studium samotné.“

Takže neváhejte. Rozhodně není pozdě. Program 61. ročníku je nabitý filmy i akcemi. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu.  Podrobně jsme o festivalu psali zde a zde.

 

V důsledku probíhající války se na Univerzitě Palackého zvýšil počet ukrajinských studentů. Na katedře slavistiky Filozofické fakulty UP se tato situace proměnila i v nečekanou příležitost. Ukrajinští studenti zde překládají vybrané české právní předpisy do svého rodného jazyka. Přispívají tak k reformám potřebným pro vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Katedra slavistiky FF UP se zapojila do projektu Česká legislativní pomoc Ukrajině, jehož cílem je podpořit ukrajinské zákonodárce při přípravě reforem nezbytných pro přiblížení se evropskému právnímu systému. Do projektu jsou zapojeni studenti předmětu Překlad odborného textu 4 (KSU/7POT4). Jde o deset rodilých mluvčích ukrajinštiny.

V rámci výuky překládají vybrané české zákony, například z oblasti ochrany zvířat, myslivosti, ochrany přírody a krajiny nebo veterinární péče. Hotové překlady následně kontroluje ukrajinský právník či právnička a poté jsou předávány vládním institucím v Kyjevě. Tam slouží jako podklad pro přípravu nové legislativy i její schvalování.

Za svou práci studenti získávají nejen zápočet a tři kredity, ale i certifikát o absolvování překladatelské praxe.

„Do projektu jsme se zapojili, protože můžeme využít přítomnosti rodilých mluvčích ukrajinštiny se znalostí češtiny. Pod odborným vedením dokážou převést právnický text do podoby, kterou ukrajinský právník už jen reviduje a předá příslušným institucím. Pro studenty je to zároveň příležitost, jak během studia v Česku pomoci své zemi,“ uvedla Radana Merzová, vedoucí sekce ukrajinistiky uvedené katedry.

Projekt propojuje výuku s praxí a zároveň představuje konkrétní příspěvek univerzity k podpoře Ukrajiny v náročném období. Navazuje na dohodu o spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Mezinárodním institutem rozvojové a transformační spolupráce.

Na Univerzitě Palackého se uskutečnilo odborné setkání, jehož cílem bylo vytvořit prostor pro setkání akademiků, studentů a odborníků z praxe, kteří se zabývají hrami v jejich kulturních, společenských a kreativních souvislostech. První Olomouc Games Conference přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic ze všech koutů České republiky i Evropy.

Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala první konferenci věnovanou interdisciplinárnímu oboru game studies. Ve svých prostorách přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic, kteří vystoupili s téměř padesáti příspěvky. První klíčovou přednášku měl profesor Luis Emilio Bruni z dánské Aalborg University, který hovořil o proměnách vyprávění pod vlivem technologií rozšířených realit a umělé inteligence. Druhým hlavním řečníkem byl Jan Švelch z Univerzity Karlovy v Praze, který se zaměřil na koncept průmyslové reflexivity zasahující do interních procesů herního vývoje.

Konference byla otevřená příspěvkům z oblasti game studies, mediálních a kulturálních studií, kulturní antropologie, sociologie, psychologie, pedagogiky, designu i příbuzných disciplín, stejně jako praktickým či tvůrčím příspěvkům reflektujícím zkušenosti z herního vývoje.

foto_sem_4

Podle doktoranda z pořádající katedry Martina Látala, který se na přípravě tohoto odborného setkání podílel, mělo společně s jednotlivými přednáškami důležitou roli také dvanáct tematických panelů. Jeden z nich se věnoval i japonským videohrám, panel českých institucí rozšířil konferenci o mimouniverzitní perspektivy.

„Game studies je poměrně nový interdisciplinární obor, který však vychází ze starších tradic v mediálních vědách, antropologii, psychologii či literárních studiích. V současnosti se zaměřuje především na digitální hry, nicméně doména zahrnuje i deskové hry, live-action role-play či pronikání herních prvků do neherních prostředí, tedy tzv. gamifikaci,“ uvedl Martin Látal. Současné výzkumy se podle něj soustředí například na hráčské komunity a jejich psychologii, fungování herního průmyslu či tok narativů i informací v rámci herního média. 

„Game studies jsou v úzkém kontaktu s oblastmi herního designu či programování, nejedná se však o obor primárně technicko-aplikovaný, nýbrž analyticko-interpretativní. Tento širší záběr umožňuje absolventům uplatnění na různých úrovních herního průmyslu: od marketingu přes analytiku po žurnalismus. Zároveň jim otevírá dveře i do dalších odvětví kreativních průmyslů,“ doplnil. Připomněl také, že v současnosti nabízí vzdělání v oboru game studies v České republice pouze Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Základním impulzem pro uspořádání První Olomouc Games Conference byla podle organizátorů zkušenost z doktorského studia, během něhož se setkávali s dalšími studenty se zájmem o hry a herní průmysl.

„Na Univerzitě Palackého doposud neexistovala platforma, která by nás propojila. Místo založení univerzitního spolku jsme zvolili cestu konference, která by mohla oslovit i kolegy jiných univerzit i z prostředí herního průmyslu. Hlavním posláním prvního ročníku bylo propojit lidi napříč akademií, herním průmyslem i herním žurnalismem a vytvořit prostor pro sdílení zkušeností, znalostí i kontaktů. Konference zároveň přichází v době, kdy český herní průmysl i české game studies nabývají mezinárodního významu, jak dokládají například úspěchy Warhorse Studios či projekt ERC Consolidator Grant GAMEINDEX kolegů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy,“ uvedli spoluorganizátoři akce Karel Vranovský a Veronika Herníková.   

Potřeba věnovat se studiu her z různých úhlů pohledu má podle nich hned několik důvodů. „Objem tvorby i výdělků herního průmyslu dnes výrazně převyšuje tradiční pilíře zábavního průmyslu, jako jsou film a televize. To otevírá otázky týkající se vlivu těchto médií na naše vnímání světa a souvisí s debatami o závislosti či gamblerství. Fenomén gamifikace se navíc promítá do mnoha aspektů lidského života, od pracovního prostředí až po vzdělávání,“ dodali organizátoři konference. 

Jaké místo má hra v životě člověka? Kde všude nachází uplatnění a v jakých souvislostech? „Jak připomíná nizozemský historik Johan Huizinga ve své knize Homo Ludens, hra provází člověka od kolébky až po stáří. Dávno před nástupem videoher, metaverza a virtuální reality jsme si jako děti hráli na schovávanou či na vojáky a později přecházeli ke kolektivním sportům. Tyto aktivity nás učí spolupráci, pomáhají formovat identitu a poskytují prostor pro odpočinek, který je nedílnou součástí zdravého života. Navzdory výzvám, které současné formy hraní přinášejí, zůstává hra prastarou a univerzální součástí lidské existence napříč kulturami. I proto dnes pronikají herní principy do pracovních procesů i vzdělávání. Ostatně, jak ukázala i řada příspěvků na konferenci, stále platí známé Komenského motto: škola hrou“, shrnuli jmenovaní doktorandi katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.