Měří méně než jeden milimetr, je slepý a bezkřídlý. Tak vypadá dosud neznámý brouk, kterého objevil mezinárodní tým vědců hluboko v půdě ve středním Chile. Unikátnost miniaturního tvora potvrdila genetická analýza, kterou provedli odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP. Podle ní brouk, jenž dostal jméno Badmaater chilensis, pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae. Nečekaný objev vědců z Kanady, Španělska a Česka nedávno zveřejnil odborný časopis Systematic Entomology.
„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná. Původ nové čeledi Badmaateridae je datován do pozdního triasu, zhruba před 220 miliony let. To znamená, že vznikla ve stejné době jako savci, ale například o 60 až 70 milionů let dříve než ptáci a asi 90 milionů let před kvetoucími rostlinami,“ uvedl korespondenční autor studie a vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce v CATRIN Ladislav Bocák.
„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná.“ Ladislav BocákPřestože se jedná o prastarou linii, brouk skrytý hluboko v půdě odborné komunitě dosud unikal. V důsledku adaptace na podzemní podmínky mají tito brouci malé tělo, jsou slepí a bezkřídlí. Vědci zapojení do mezinárodního projektu World Soil Fauna Project několik jedinců nalezli po vykopání asi půl metru hlubokých jam, promytí vzorků půdy a následném vysoušení organického materiálu.
„Vzhled a stavba těla brouka neposkytovaly téměř žádné vodítko k příbuzenským vztahům. Pouze některé rysy ukazovaly, že by mohl mít blízko k elateroidním čeledím, kam patří například i dobře známé světlušky, kovaříci či páteříčci. Díky pokročilým technologiím jsme i z takto malého jedince získali dostatečné množství DNA, identifikovali 4200 genů a porovnali je s potenciálně příbuznými skupinami. Díky tomu jsme potvrdili, že se jedná o příslušníka zcela nové čeledi, a určili i stáří této skupiny,“ objasnil další ze spoluautorů studie Dominik Kusý. Název brouka je odvozen od osobního jména Badamnyambuu, zkráceně Badmaa. Právě tak se jmenovala výzkumnice, která brouka při zpracování vzorků půdy objevila.
Badmaater chilensis představuje nový přírůstek do rostoucího seznamu linií na úrovni čeledí a podčeledí, jejichž larvy a někdy i dospělci žijí hluboko v půdě. I kdyby však byly objeveny další podobné linie, tyto specializované skupiny představují pouze zlomek elateroidních brouků. Jedním z důvodů může být omezená znalost půdní fauny v mnoha částech světa. Dalším možným vysvětlením je skutečnost, že slepé a bezkřídlé druhy nejsou schopny dálkového šíření, a jsou proto zvláště náchylné k vyhynutí.
Výzkum rovněž ukazuje, jak velmi staré linie reagují na klimatické změny. Nová čeleď byla nalezena v oblasti chilského matorralu, specifické oblasti ve středním Chile, která má dnes středomořské klima s omezenými zimními srážkami a suchými, horkými léty. Po většinu své tektonické historie se však nacházela ve vysokých zeměpisných šířkách. Zároveň byla tato oblast izolována od tropů extrémně suchou pouští Atacama a od jihoamerických pamp více než 6 000 metrů vysokými Andami. Lze tedy předpokládat, že region prošel výraznou aridifikací, tedy postupným vysycháním klimatu a krajiny, v pozdním třetihorách a čtvrtohorách. Foto: Ladislav Bocák
„Studie znovu ukazuje, jak omezené jsou naše znalosti biodiverzity a jak důležitý je terénní výzkum – nejen v tropických oblastech, ale i v regionech, které jsou na první pohled méně druhově bohaté, přesto však mají jedinečnou geologickou a klimatickou historii a hostí řadu endemických druhů. Mnohé z těchto oblastí jsou dnes ohroženy urbanizací, intenzivním zemědělstvím, nízkým podílem chráněných území a jejich špatnou vzájemnou propojeností,“ upozornil Bocák.
Holotyp (jedinec, který slouží jako reference k popisu) bude uložen v Národním přírodopisném muzeu v Santiagu, Chile. Další exempláře (paratypy) budou k vidění v Kanadské národní sbírce hmyzu, pavoukovců a hlístic v Ottawě a v Národním přírodovědném muzeu v Londýně.
Během dvou expedic v letech 2022 a 2025 zpracovali odborníci zapojení do projektu několik tun půdy z více než 50 lokalit po celém Chile.
Odkaz na článek.
Nejen studující teologického směru by mohl zaujmout nový nepovinný předmět, který v letním semestru otevírá Cyrilometodějská teologická fakulta UP. Během kurzu Odpoledne křesťanství se účastníci pod vedením Michala Štveráka podrobně zaměří na dílo Tomáše Halíka. Uznávaný teolog a sociolog se do výuky také osobně zapojí, se studenty předmět v květnu zakončí.
Cílem kurzu je seznámit s nejnovější teologickou recepcí Halíkova díla a prohloubit jeho porozumění. Středem pozornosti bude kniha Odpoledne křesťanství: Odvaha k proměně, myšlenky v ní obsažené ocenil i nedávno zesnulý papež František, půjčují si je mnozí kardinálové a debatuje se o nich na konferencích.
„Připadá mi důležité pro současnou generaci teologů, ale také pro kohokoli jiného z dalších oblastí zkoumání člověka a přírody, abychom přemýšleli a diskutovali o otázkách vnitřní spirituality, o podobě církve a společnosti a o tom, k čemu nás jako jednu lidskou rodinu Bůh zve tím, co se děje okolo nás, co v teologii označujeme jako ‚znamení doby‘. A to, myslím, můžeme dobře dělat na akademické půdě na základě tak hutného textu, jakým Odpoledne křesťanství od Tomáše Halíka je,“ uvedl garant Michal Štverák z katedry komunikace CMTF UP.
Kurz je jako nepovinný předmět kategorie C otevřen všem zájemcům napříč univerzitou.
„Tomáš Halík je se studenty rád v kontaktu, a i když nemůže do Olomouce přijíždět pravidelně, myslím, že velmi rád uslyší to, k čemu se během našich debat v průběhu semestru dostaneme. Osobně nicméně předmět se studenty zakončí,“ dodal Michal Štverák s tím, že 6. května Tomáš Halík také vystoupí s veřejnou přednáškou na FF UP a poté bude sloužit studentskou mši v kostele Panny Marie Sněžné.
Kurz Odpoledne křesťanství zájemci najdou ve STAGu pod zkratkou KMS/PEOKR.
Michal Štverák společně s Janem Regnerem vede také předmět Film a spiritualita. Jeho výuka sice v letním semestru neprobíhá, projekce významných snímků, které se dotýkají prožívání duchovního života, v sále Central Muzea umění Olomouc se však konají. V plánu jsou filmy Moudrost štěstí (24. února), Stezka života (10. března) a Franz (21. dubna). Začíná se vždy v 19 hodin.
Jak udělat výrobu superkondenzátorů pro ukládání energie udržitelnější a nahradit tradičně používané, ale toxické rozpouštědlo NMP (N-methyl-2-pyrrolidon)? Podle vědců z CATRIN Univerzity Palackého mohou být vhodnou alternativou „zelená“ rozpouštědla Cyrene a Tamisolve. V článku publikovaném v časopise Chemical Engineering Journal ukázali, že tato rozpouštědla lze využít při výrobě, aniž by došlo ke snížení výkonu zařízení. Nabízejí tak cestu k další generaci udržitelných, vysoce výkonných superkondenzátorů pro průmyslové využití.
„Superkondenzátory představují jednu z moderních technologií pro ukládání elektrické energie. S tím, jak se dostává do popředí udržitelné ukládání energie, je nezbytné nahradit nebezpečná rozpouštědla používaná při výrobě elektrod superkondenzátorů. Naše studie představuje Cyrene a Tamisolve jako ekologicky šetrné alternativy toxického rozpouštědla NMP, které se tradičně používá při výrobě. Obě testovaná rozpouštědla umožnila přípravu elektrod, které si zachovávají vysoký elektrochemický výkon a zároveň zlepšují environmentální kompatibilitu,“ uvedl korespondenční autor článku Michal Otyepka.
Elektrody byly připraveny s využitím dusíkem dopovaného grafenu jako aktivního materiálu v kombinaci s dvěma typy pojiv. Prvním bylo běžné fluorované pojivo (PVDF), které je široce průmyslově používáno mimo jiné při výrobě elektrod pro baterie. Dále vědci testovali pojivo bez fluoru (PVP), které méně zatěžuje životní prostředí a je lépe rozpustné v ekologických rozpouštědlech. Při využití různých kombinací sledovali výkon a stabilitu elektrod i jejich mechanickou odolnost.
„Výsledky ukázaly nejen to, že alternativní rozpouštědla Cyrene a Tamisolve mohou plnohodnotně nahradit toxické rozpouštědlo NMP, ale také že připravené elektrody mají potřebné mechanické vlastnosti. Jejich kompatibilita s fluorovaným pojivem PVDF i nefluorovaným PVP, spolu s vynikající uniformitou vrstev a elektrochemickou stabilitou, je předurčuje k využití ve škálovatelných aplikacích. To je nezbytné pro průmyslnou výrobu,“ uvedl první autor publikace Ivan Dědek.
Výzkum superkondenzátorů je v CATRIN prioritou již téměř deset let. Vedle vývoje nových aktivních materiálů, například úspěšného dusíkem dopovaného grafenu (SC-GN3), se zaměřuje také na ekologicky šetrné a průmyslově proveditelné výrobní postupy. Náhrada toxického NMP „zelenějšími“ rozpouštědly Cyrene a Tamisolve tak potvrzuje, že udržitelnější výroba může jít ruku v ruce s vysokým výkonem a představuje důležitý krok směrem k průmyslovému využití.
Cyrene, tedy dihydrolevoglukosenon, se získává z obnovitelných zdrojů biomasy, například celulózy. Tamisolve (N-butyl-2-pyrrolidon) je látka příbuzná běžně používanému NMP, je však šetrnější k lidskému zdraví i životnímu prostředí.
Angličtina, němčina, španělština, francouzština a ruština. Pět jazyků, které jsou společně se studenty a studentkami středních škol hlavními hráči Překladatelské soutěže. Tu s cílem podpořit zájem středoškoláků o studium jazyků a o překlad jako oborovou disciplínu už podesáté připravila Filozofická fakulta UP.
Filologické katedry Filozofické fakulty Univerzity Palackého podesáté uspořádaly Překladatelskou soutěž. I v roce 2026 se uskutečnila ve dvou kolech. První se konalo na středních školách a zúčastnilo se jej dvaačtyřicet škol. V druhém kole pak Filozofická fakulta UP přivítala ve svých prostorách 240 vybraných studentů a studentek. O nejlepší překlad každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků.
„Úspěch závisí na dobré znalosti cizího jazyka, zároveň soutěžící musí dokonale ovládat češtinu. Hodnotíme věcnou přesnost a stylovou přiměřenost vůči originálům, dále jazykovou správnost a idiomatičnost či jazykovou uzuálnost výsledného překladu. Rád bych zdůraznil, že za výborný výsledek mohou studenti a studentky považovat už to, že se dostali do druhého soutěžního kola. Vzhledem k vysoké konkurenci totiž vybíráme k překladu skutečně těžké texty,“ uvedl za Předkladatelskou soutěž FF UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky.
Většina středních škol se do soutěže hlásí opakovaně. Vrací se i studující, řada z nich soutěží dokonce ve dvou jazycích. Překládají se dva texty v souhrnném rozsahu jedné normostrany, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu a jeden text odborného stylu. I letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny a španělštiny. Právě v překladu ze španělštiny zvítězil Lukáš Paděra, student třetího ročníku Slovanského gymnázia Olomouc.
„Znalost jazyka se vždycky hodí. Španělštinu zatím vnímám jako komunikační prostředek. Co se týká studia, spíš přemýšlím o krajinářské architektuře, o něčem, co je spojené s přírodou. Do maturity mám ale ještě víc než rok, takže o svém studijním směřování můžu ještě nějakou dobu přemýšlet.“
Také laureát druhého místa v překladu z angličtiny David Filla si studium jazyka na vysoké škole patrně nevybere.
„Rád bych studoval na právnické fakultě. Angličtině se věnuji možná i proto, že moji rodiče jsou překladatelé. I když jsem měl ambici získat první místo, jsem za druhou příčku vlastně rád. Mám radost, že jsem nevážil cestu zbytečně,“ uvedl po slavnostním vyhlášení výsledků soutěže v aule FF UP maturant brněnského Gymnázia Matyáše Lercha.
V překladu z angličtiny uspěla také Klára Dohnalová z Gymnázia Brno, Křenová, která při vyhlášení soutěže převzala čestné uznání.
„Měla jsem velkou radost už z toho, že jsem se dostala do fakultního kola. Jednou bych se ráda věnovala mezinárodním vztahům. Tam jistě angličtinu využiji.“
foto_sem_4
Jednou z nejúspěšnějších škol letošní Překladatelské soutěže FF UP bylo brněnské Gymnázium Matyáše Lercha. Studenti a studentky tohoto gymnázia získali v desátém ročníku řadu cen, a právě mezi laureáty z tohoto gymnázia jsou i tací, kteří by se studiu jazyka rádi věnovali. Za všechny budiž příkladem Karolína Lada Klímová, která uspěla v překladu z němčiny.
„Ano, jazyky jsou směr, kterým bych se ráda vydala. I když jsem nějakou dobu uvažovala o germanistice na Univerzitě Palackého, tak i vzhledem k tomu, že jsem z Brna a mám tam známé, zůstane v mé preferenci patrně Brno. Ke germanistice bych si jako minoritní obor ráda přidala i romanistiku,“ shrnula maturantka. Němčině se začala věnovat na osmiletém gymnáziu, více se o ni zajímá poslední čtyři roky.
Překladatelská soutěž FF UP vznikla v roce 2015 formou spolupráce FF UP s Gymnáziem Olomouc-Hejčín a několika dalšími olomouckými středními školami. Postupně se rozvíjela a v roce 2020 se do ní již zapojilo 700 studentů z desítek středních škol napříč ČR. Díky své popularitě získala partnerství s německou akademickou výměnnou službou DAAD a Mezinárodní organizací Spojeného království pro kulturní vztahy a příležitosti pro vzdělávání British Council. Soutěž se koná pod oficiální záštitou české Jednoty tlumočníků a předkladatelů. Školní kolo 10. ročníku této soutěže se uskutečnilo v listopadu 2025. Za každý jazyk škola nominovala dva vítěze a jednoho náhradníka. Vítězové postoupili do fakultního kola, které se uskutečnilo 8. a 9. ledna 2026.
Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP
Angličtina: 1. místo – Samuel Laufer, Gymnázium Jana Opletala Litovel, 1. místo – Adam Batěk, Gymnázium Zlín – Lesní čtvrť, 2. místo – David Šantavý, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo – Kamil Maděra, SOŠaG Staré Město, 3. místo – Samuel Žerávek, Gymnázium Hranice, čestné uznání (odborný text) – Václav Horák, Cyrilometodějské gymnázium Prostějov, čestná uznání (umělecký text) – Stella Herfortová, Gymnázium Matyáše Lercha a Klára Dohnalová, Gymnázium Brno, Křenová.
Španělština: 1. místo – Lukáš Paděra, Slovanské gymnázium Olomouc, 2. místo – David Filla, Gymnázium Matyáše Lercha, 3. místo – Elena Schejbalová, Gymnázium Dr. Emila Holuba, čestné uznání – Nela Vaculová, Gymnázium Židlochovice.
Francouzština: 1. místo – Klára Šídová, Slovanské gymnázium Olomouc, 2. místo – Anežka Marie Pospíšilová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 3. místo – Elena Kubátová, Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola, 3. místo – Martin Kundrík, Gymnázium Matyáše Lercha, čestná uznání – Julie Velecká, Gymnázium Olomouc-Hejčín a Lenka Maindová, Gymnázium Matyáše Lercha.
Ruština: 1. místo – Veronika Pavlásková, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 2. místo – Veronika Petrana Uhlířová, Gymnázium Uherské Hradiště, 3. místo – Anna Misarová, Jiráskovo gymnázium Náchod, čestná uznání – Anna Cihlářová, Gymnázium Havlíčkův Brod a Nikita Nečasová, Gymnázium Olomouc-Hejčín.
Němčina: 1. místo – Karolína Lada Klímová, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo – Jitka Provazníková, Gymnázium Brno, Křenová, 3. místo – Barbora Veličková, Cyrilometodějské gymnázium Prostějov.
Vědci z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci popsali nový molekulární mechanismus pomáhající rostlinám vyrovnat se se solným stresem, který přispívá k degradaci půdy a zemědělcům v Evropské unii ročně způsobuje miliardové ztráty. Objev olomouckých vědců se týká regulace antioxidačních enzymů v rostlinách a může v budoucnu přispět k vývoji zemědělských plodin odolnějších vůči vyššímu obsahu soli v půdě. Výsledek jejich práce publikoval prestižní časopis Plant Physiology.
Výzkumný tým Tomáše Takáče se zaměřil na superoxiddismutasy (SOD), tedy enzymy zajišťující odbourávání reaktivního kyslíkového radikálu superoxidu. Ten v rostlinách vzniká mj. i v souvislosti se zasolenou půdou. V rámci juniorského projektu Univerzity Palackého, vedeného Petrem Dvořákem z katedry biotechnologií, vědci odhalili dosud neznámý způsob regulace enzymu FeSOD1, který do této skupiny patří. Vědci zjistili, že jeho aktivita je negativně regulována proteinem RACK1A (Receptor pro aktivovanou proteinkinasu C 1A).
„Během solného stresu interakce mezi těmito dvěma proteiny udržuje rovnováhu reaktivních kyslíkových radikálů v kořenech modelové rostliny Arabidopsis thaliana. Současně oba proteiny při stresu částečně mění svou lokalizaci a jsou přemísťovány do tzv. stresových granul – specifických proteinových a mRNA komplexů, ve kterých je aktivita FeSOD1 inhibována,“ uvedl Tomáš Takáč z katedry biotechnologií.
Podobný mechanismus regulace enzymů SOD dosud nebyl popsán ani u intenzivně studovaných savčích modelových organismů.
Význam pro pochopení stresových reakcí rostlin
Reaktivní formy kyslíku vznikají v rostlinách přirozeně jako součást metabolismu. Při nepříznivých podmínkách, například při zasolení půdy, se však jejich produkce výrazně zvyšuje. Tyto molekuly mohou buňky poškozovat, zároveň ale fungují jako důležité signální faktory, které řídí obranné reakce. Klíčové je proto udržet jejich koncentraci v rovnováze, což zajišťují právě antioxidační enzymy.
Autoři studie publikované v prestižním časopise Plant Physiology, která byla editory vyzdvižena i v rubrice News and Views, ukazují, že právě protein RACK1A představuje významný regulační uzel antioxidační obrany. Podle jejich zjištění může tento protein synchronizovat odbourávání reaktivních forem kyslíku s jejich produkcí.
Širší dopady a aplikační potenciál
Na původní výzkum navázali olomoučtí vědci přehledovým článkem v časopise Plant, Cell & Environment. V něm podrobně popisují, že regulace reaktivních kyslíkových radikálů je vícestupňový proces zahrnující protein-proteinové interakce, ale také transkripční, post-transkripční a post-translační mechanismy. Právě tato komplexní regulace je zásadní pro vývoj a obranu rostlin v měnících se klimatických podmínkách.
Získané poznatky mohou sloužit jako základ pro identifikaci nových molekulárních markerů a pro návrh budoucích šlechtitelských postupů zaměřených na zvýšení odolnosti významných plodin vůči zasolení půdy.
Juniorský grant Deciphering novel mechanism of plant antioxidant defense regulation during salt stress by protein-protein interactions (JG_2023_018) získal v roce 2023 Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. z Katedry biotechnologií. Jde o podporu excelentního výzkumu mladých akademických a vědeckých pracovníků, který pomáhá s přípravou na mezinárodní projekty (např. Horizont Evropa).
Mezi oceněnými jubilejního 20. ročníku celojustiční soutěže Právník roku je Renáta Šínová. Pedagožka Právnické fakulty UP a advokátka zvítězila v odborné kategorii Rodinné právo. Prestižní soutěž, která upozorňuje na odbornou i lidskou kvalitu právnické profese a její význam pro fungování právního státu, pořádá Česká advokátní komora a mediální a vzdělávací skupina EPRAVO.CZ.
Renáta Šínová se dlouhodobě zaměřuje na citlivé rodinněprávní spory, zejména v oblasti péče o děti a ochrany slabších účastníků řízení. Rodinné právo popularizuje i mezi laickou veřejností. Porotci ji ocenili mimo jiné za pracovitou osobnost. „Ocenění je pro mě nesmírně důležité a moc si jej vážím. Především proto, že jej vnímám jako zpětnou vazbu okolí, což mi moc pomáhá v ujištění se, že má smysl pracovat na rozvoji rodinného práva. Současně je také závazkem, nechci v žádném případě ‚usnout na vavřínech‘, protože stále je před námi velké množství práce, teď například zejména v oblasti boje proti domácímu násilí,“ řekla Renáta Šínová.
K profesnímu úspěchu jí poblahopřál Václav Stehlík, děkan fakulty. „Velmi gratuluji docentce Renátě Šínové k ocenění, které získala díky dlouhodobé práci pro obor rodinného práva, a to jak na poli akademickém, tak i praktickém. Je velmi cenné, že propojuje obě složky a mohou z toho těžit nejen její klienti, ale i naši studenti. Velmi za to děkuji a přeji jí do další práce hodně sil a energie,“ uvedl Václav Stehlík.
Renáta Šínová je s olomouckou právnickou fakultou spojena od svého absolutoria v roce 2001. Působí na katedře soukromého práva a civilního procesu. Její akademickou specializací je občanské právo procesní a rodinné právo. V roce 2024 na PF UP úspěšně prošla habilitačním řízením v oboru Občanské právo. Působila v Akademickém senátu PF UP i ve vedení fakulty. Trvale spolupracuje s advokátní kanceláří Havel & Partners. Je členkou Unie rodinných advokátů.
Zajímavostí je, že Právníkem roku v kategorii Rodinné právo byla v roce 2009 vyhlášená Milana Hrušáková. Emeritní děkanka PF UP, která je na olomoucké katedře řadu let kolegyní Renáty Šínové.
Ocenění v soutěži Právník roku pořadatelé předávali na slavnostním galavečeru 23. ledna v reprezentativních prostorách Obecního domu v Praze. Odborná porota ocenila celkem pět právníků v odborných kategoriích a pět v kategoriích se zvláštními kritérii. Poctu nejvyšší získal a do Právnické síně slávy byl uveden advokát Tomáš Sokol.
Kompletní výsledky soutěže Právník roku 2025.
Bohatý a pestrý program slibuje i letošní ročník Reprezentačního plesu UP, který se uskuteční v pátek 20. února 2026 od 19:00 v hotelu NH Collection Olomouc Congress. Večer v duchu swingu nabídne živou hudbu bigbandu New Street Band, sety electro-swingového projektu Swing Thing & Papa Django, vystoupení Olomoucké akrosféry, taneční workshopy, bohatý raut i tombolu. Plesem provede herečka a zpěvačka Erika Stárková.
Pomyslným vyvrcholením únorového Akademického týdne UP bude i v letošním roce Reprezentační ples UP. Uskuteční se v pátek 20. února v prostorách hotelu NH Collection Olomouc Congress a letos nabídne eleganci a energii swingu – hudby, která provázela éru 20. a 30. let minulého století.
Hudební dramaturgie letošního plesu je vystavěna na propojení klasického orchestrálního zvuku s moderním pojetím taneční hudby. Hlavním hudebním hostem večera bude olomoucký big band New Street Band, který návštěvníky provede swingovými standardy i populárními melodiemi v autentickém aranžmá.
„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity.“ prorektor Matěj DostálekSpeciální poctou Franku Sinatrovi naváže na tradici velkých plesových orchestrů a atmosféru noblesních tanečních sálů, k tomu slibuje band i jedno hudební překvapení.
„Večer nabídne i vhled do swingu v kombinaci s taneční hudbou. O ten se postará slovenské duo Swing Thing & Papa Django, známé také z projektu Malalata. Na druhé žánrové straně se pak představí Cimbálová muzika Ohnica z Uherského Hradiště. Program tak osloví jak milovníky klasického tance, tak ty, kteří ocení uvolněnější taneční hudbu,“ dodává koordinátor plesu Ondřej Martínek, vedoucí oddělení univerzitních akcí.
Neodmyslitelnou součástí univerzitního plesu zůstává bohatý doprovodný program. Tradičního předtančení se ujmou studenti Fakulty tělesné kultury UP Adriana Minaříková a Jakub Huvar, kteří v krátké době zaznamenali výrazné úspěchy na akademických i republikových soutěžích. Plesový večer zpestří také vystoupení Olomoucké akrosféry, která nabídne ukázky vzdušné akrobacie na šálách a kruzích. Dojde ale i na netradiční fofr kvízy, zmrzlinu z Pevnosti poznání nebo foto a video koutky.
Zájemci o tanec se mohou těšit na taneční workshopy swingu v podání skupiny Swingstones, která se dlouhodobě věnuje popularizaci tanců 20.–40. let, jako jsou lindy hop, charleston nebo balboa.
Moderátorkou a průvodkyní plesového večera bude herečka a zpěvačka Erika Stárková. Publikum ji zná nejen z televizních a seriálových rolí, ale také z divadelních scén a hudebních projektů zaměřených na jazz a soul. S Univerzitou Palackého ji pojí i předchozí spolupráce – před několika lety se stala královnou Olomouckého majálesu UP.
„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity. V roce, kdy si připomínáme 80 let novodobé existence UP, je to zároveň příležitost zastavit se, ohlédnout se za společnými úspěchy a oslavit je se studenty, zaměstnanci i absolventy v otevřené a přátelské atmosféře,“ doplňuje prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti Matěj Dostálek.
Reprezentační ples je tradičně vrcholem společenských událostí univerzitního kalendáře a zároveň slavnostní tečkou za akademickým týdnem. V něm si letos univerzita připomene 80. výročí své novodobé existence a nabídne během celého týdne řadu kulturních, společenských i komunitních akcí.
Více informací o plese a vstupenky na ples.upol.cz.
Po roce se na svahy vracejí Dny na monoski, osvětová sportovní série Centra aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP umožňující nahlédnout do světa sportu lidí s postižením. Poprvé si zájemci budou moci vyzkoušet jízdu na speciálně upravených lyžích monoski či biski v neděli 1. února ve Skiareálu Kareš v Loučné nad Desnou.
Do začátku března pak bude následovat dalších pět víkendových zastávek, mezi kterými nechybí tradiční Hrubá Voda u Olomouce nebo naopak vloni nově zařazené Orlické Záhoří v Orlických horách.
Program na jednotlivých místech je určen především lidem se zdravotním postižením, ale jízdu na monoski a biski si mohou zdarma pod vedením zkušených instruktorů vyzkoušet i všichni ostatní, které sport a pohybové aktivity handicapovaných zajímají.
video_sem
„Na svazích budeme podle aktuálních podmínek a zájmu vždy zhruba od 10 do 15 hodin. Stačí tedy jen ve správný termín dorazit na správné místo a najít našeho instruktora,“ dodal koordinátor série Daniel Mikeška.
Dny na monoski pořádá Centrum APA ve spolupráci se sportovními školami už od roku 2013. Program v lyžařských areálech v Olomouckém kraji je podpořen projektem Implementace Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2024–2028 (více k projektu zde).
Dny na monoski 2026:
1. února (ne) Skiareál Kareš, Loučná nad Desnou
7. února (so) Horský areál Kraličák, Staré Město
14. února (so) Ski areál Olešnice na Moravě
21. února (so) Skiareál Orlické Záhoří
28. února (so) Ski resort Hrubá Voda
7. března (so) Ski areál Troják
Aktualizované informace ke všem zastávkám můžete sledovat na Facebooku Centra APA zde.
Univerzita Palackého otevřela své brány všem, kteří chtěli nahlédnout „za oponu“ vysokoškolského života. Akce, která tradičně patří do kalendáře univerzitních událostí, přilákala i přes ledové nadělení v olomouckých ulicích spoustu budoucích studentů, jejich rodiče i zájemce o další vzdělávání.
Návštěvníci měli možnost projít si prostory všech osmi fakult, podívat se do učeben, laboratoří či specializovaných pracovišť a osobně si popovídat s vyučujícími a současnými studenty. Ti ochotně odpovídali na dotazy o studijních programech, přijímacím řízení i kariérních příležitostech po absolvování.
video_sem
Součástí dne byly i praktické ukázky studijního i studentského života. Příchozí mohli vidět koleje, menzu, knihovnu ve Zbrojnici nebo v UPointu popřemýšlet, co s logem UP si jako budoucí studenti vezmou na sebe. Každý, kdo v led(n)ovou sobotu do města dorazil, tak mohl ochutnat atmosféru, kterou Olomouc jako univerzitní město nabízí.
foto_sem_4
„Den otevřených dveří je pro nás příležitostí nabídnout uchazečům co nejkonkrétnější představu o tom, jak může vypadat jejich budoucnost na Univerzitě Palackého: od výběru studijního programu přes každodenní život v kampusu až po možnosti osobního i profesního rozvoje. Kvalitní vzdělávání je pro nás dlouhodobě jednou z hlavních priorit,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání UP.
Všechny potřebné informace o možnostech studia na UP zájemci naleznou na webu Univerzitní město.
Další fotografie z průběhu Dne otevřených dveří najdete brzy na Facebooku UP.
Kromě Dne otevřených dveří lákala UP v uplynulých dnech ke studiu také na veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Praha. Foto: Vojtěch Kmenta
Parťák, za kterým si žáci mohou přijít popovídat o svých problémech, ale i radostech. Takto jednoduše popisuje svoji profesi Jiří Daněk, sociální pedagog z přerovské základní školy v ulici Boženy Němcové. Podpoře školních dětí se absolvent Cyrilometodějské teologické fakulty UP věnuje již přes deset let a je také předsedou Asociace sociálních pedagogů. Jeho kariéra ale původně směřovala na železnici.
Chtěl totiž být strojvůdcem a na průmyslovce v Břeclavi vystudoval obor Elektrotechnika – elektrická trakce v dopravě. Výhybka přišla s poznáváním ne vždy snadného života drážních zaměstnanců.
„Měl jsem tendence probírat s lidmi jejich trable, začalo mě to táhnout k psychologii. Když jsem to přehodnotil, že by bylo fajn pracovat spíše s dětmi a mládeží, uvažoval jsem o vychovatelství. Pak jsem však objevil sociální pedagogiku, která tyto oblasti spojuje. To mě nadchlo a k přihlášce mě povzbudila i vedoucí vychovatelka na domově mládeže, která měla sociální pedagogiku vystudovanou. Začátky byly trochu těžší, ale třeba když jsme později měli něco počítat v excelu, nedělalo mi to problém, protože jsem v něm dělal celou střední a počítal smyčkové proudy,“ vzpomíná Jiří Daněk.
Jako sociální pedagog začal v rodném Přerově pracovat hned po dokončení bakalářského studia. „Dalo mi opravdu dobrý základ pro praxi. Hodně jsme se bavili o hodnotách, o etice. Jen když si vzpomenu na adaptační kurz v prváku v Domě Ignáce Stuchlého ve Fryštáku, tam jsme poznali nejen vyučující, ale především sebe. Magistra jsem pak studoval při práci, naštěstí na CMTF byli vždy velmi vstřícní.“
Tento text jste si již mohli přečíst v tištěném magazínu Žurnál. Archiv časopisu najdete zde.
Mezi problémy, kterými se Jiří Daněk s kolegyněmi ze školního poradenského pracoviště zabývá, patří absence žáků, vyrušování v hodinách, vztahové konflikty nebo rizikové chování. Pracují i s dětmi se sociálním znevýhodněním, bojují s předčasnými odchody ze vzdělávání.
„Snažím se reagovat na konkrétní aktuální potřeby. Při individuálních konzultacích se pokoušíme najít řešení, říct si, co se dá dělat jinak. Provádíme i diagnostiku ve třídě a snažíme se navázat spolupráci s rodinou žáka. Máme také několik preventivních programů, zaměřených například na sociální dovednosti, problémové hráčství nebo násilí v blízkých vztazích,“ přibližuje s tím, že za ním mohou přijít jak žáci, tak učitelé i rodiče školáků.
Komunikace, důvěra, podpora, to jsou pilíře jeho práce. „Dobrý sociální pedagog by měl být hlavně lidský, empatický a autentický, na nic si nehrát. A když něco slíbí, musí to dodržet.“
Důležitá je také práce na sobě, mimo jiné i jako prevence vlastního vyhoření. Jeho příznaky prý na sobě Jiří Daněk za těch více než deset let praxe již několikrát pocítil. Pomohlo další vzdělávání, seberozvoj, také koníčky – třeba si jen vyjít se psy na Čekyňský kopec.
Jistou vzpruhou je i skutečnost, že se podařilo sociální pedagogy v zákoně zařadit mezi pedagogické pracovníky, na čemž má asociace, kterou Jiří Daněk před třemi lety spoluzakládal a v jejímž čele stojí, svou zásluhu.
„Dosud jsme jako nepedagogičtí pracovníci například nemohli pracovat s kolektivem třídy, což postrádalo logiku, protože v rámci preventivních programů je práce s kolektivem spolužáků nezbytná. V praxi se to sice moc neřešilo, oporu v legislativě ale máme až nyní. Zároveň máme jasně danou i náplň práce,“ přibližuje některé z čerstvých změn, které jsou postupně zaváděny do praxe. „Aktivita asociace tím rozhodně nekončí, naopak se snažíme sociálním pedagogům, ředitelům i zřizovatelům škol při současných změnách poskytovat metodickou podporu.“
Vedle práce ve škole a pro asociaci, která má dvě stovky členů, Jiří Daněk spolupracuje i se svou alma mater. Jako lektor učí na kurzech, účastní se konferencí. Nabídky k většímu zapojení do akademické obce zatím odmítá. „V budoucnu možná, ale nechci úplně utéct ze školy, mít přesah do praxe je důležité. A navíc chyběly by mi ty děti – to je přece důvod, proč jsem to šel dělat!“
Jiří Daněk (* 1990)
Sociální pedagog na ZŠ Přerov, Boženy Němcové 16, absolvent sociální pedagogiky na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, s níž jako lektor pravidelně spolupracuje. Stál u založení Asociace sociálních pedagogů, jejímž je předsedou. Ve volném čase se věnuje sportu, zejména plavání nebo cyklistice, cestuje, chodí na procházky se psy, případně odpočívá u dobrého filmu.
S heslem 100 let osobnosti – 35 let fakulty vstupuje právnická fakulta do roku 2026. Připomínat si bude své obnovení a současně prvního děkana Miroslava Liberdu. V dubnu uplyne sto let od jeho narození.
Takzvaný Liberdův rok startuje na fakultě právě dnes. Přesně před pětatřiceti lety, 23. ledna 1991, rozhodl Akademický senát UP o obnově právnické fakulty. „Návrh na zřízení právnické fakulty“ tehdejším senátorům předkládal Josef Jařab, první polistopadový rektor UP. Ze zápisu jednání, který je uložen v univerzitním archivu, lze vyčíst, že všech 23 přítomných senátorů otevření fakulty schválilo.
Osobní vzpomínka profesora Josefa Jařaba na 90. léta, okolnosti obnovení právnické fakulty a na děkana Miroslava Liberdu (vpravo):
Jak jsme měnili centrum bezpráví na kazatelnu práva
„Jsem hrdý na to, jakou cestu za pětatřicet let naše fakulta urazila. Z fakulty o desítce zaměstnanců a šesti desítkách studentů je dnes univerzitní pracoviště respektované v České republice i v zahraničí. Velké poděkování patří všem, kdo každodenně pro fakultu pracovali a pracují a společně píší příběh naší fakulty,“ řekl Václav Stehlík, děkan fakulty.
Výroční logo i Iuracast
U příležitosti dvou výročí si fakulta nadělila speciální logo. „Při jeho tvorbě jsme pracovali s příjmením děkana obnovitele docenta Liberdy. Nejen pro devadesátá léta bylo příznačné. Svoboda, demokracie a občanská společnost jsou hodnoty, na kterých fakulta vyrostla a které se po celou dobu snaží podporovat a šířit,“ vysvětlil Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.
Autorkou loga je fakultní grafička Barbora Kylsánová. Zaměstnanci a studenti fakulty budou mít možnost si jej přidat do svých e-podpisů.
V nejbližších týdnech fakulta představí další novinky a aktivity, které připravila pro Liberdův rok. V pátek 30. ledna vyjde premiérový díl podcastu Iuracast. „Chtěli bychom v něm představovat naše zaměstnance, a to nejen akademiky, a to malinko netradičně přes jejich životní příběhy a zajímavosti, které na sebe prozradí. Plánujeme i několik speciálních dílů,“ řekl proděkan Pavel Petr s tím, že za týden v Iuracastu vyzpovídá děkana fakulty. Podcast bude vycházet jednou měsíčně.
Další připravenou aktivitou je nový fakultní merch. Studenti a zaměstnanci se mohou těšit například na mikiny. Prodej by měl být zahájen se začátkem letního semestru.
Lístky na ples v prodeji
V duchu fakultních oslav se ponese také letošní Reprezentační ples PF UP. Tradiční akce se uskuteční v pátek 13. března v prostorách hotelu NH Collection Olomouc. Večerem provede moderátorka Eva Decastelo. Hudbu k poslechu a k tanci zajistí olomoucká formace New Street Band. Vrcholem hudebního programu bude vystoupení zpěvačky a muzikantky Terezy Balonové.
„Pro zahájení prodeje vstupenek jsme záměrně vybrali pro fakultu historicky důležité datum 23. ledna. Studenti a zaměstnanci si lístky mohou koupit za zvýhodněnou cenu,“ uvedl Pavel Petr. Vstupenky jsou dostupné online na platformě smsticket.cz.
Liberdův rok se otiskne do řady dalších fakultních akcí, včetně například odborných konferencí. V plánu je speciální letní škola, setkání absolventů, udělení Ceny Miroslava Liberdy za dlouhodobý přínos pro rozvoj právnické fakulty a za šíření jejího dobrého jména nebo slavnostní otevření zrekonstruované budovy A.
Akademický senát Univerzity Palackého na svém včerejším jednání neschválil návrh nového Statutu UP předložený rektorem Michaelem Kohajdou. Předpis nezískal potřebnou třípětinovou většinu všech senátorů a senátorek.
Po více než čtyřhodinové debatě se v tajné volbě pro návrh vyslovilo čtrnáct členů senátu, čtyři byli proti a jeden se zdržel hlasování. Ke schválení bylo zapotřebí minimálně patnáct hlasů.
„Chtěl bych poděkovat všem senátorům a senátorkám, kteří návrh podpořili a uvědomovali si závažnost situace i odpovědnost, kterou univerzita v této věci nese. Bohužel se tak nyní nepodařilo přijmout náš klíčový vnitřní předpis v souladu s novelizovaným zákonem o vysokých školách,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.
Příprava nového Statutu UP souvisí především s nutností uvést vnitřní předpisy univerzity do souladu s novelou zákona o vysokých školách, která byla přijata v loňském roce. Podle pravidel stanovených touto novelou musí veřejné vysoké školy tuto povinnost splnit nejpozději do 1. března 2026. Nová podoba statutu má zároveň přispět k přehlednějšímu fungování univerzity a efektivnějšímu rozhodování. Odstraňuje také nesrovnalosti, na které MŠMT soustavně poukazuje od roku 2020.
„Na nové verzi statutu jsme začali pracovat prakticky okamžitě po mém nástupu do funkce, kdy se ukázalo, že žádný připravený návrh neexistuje, i když novela vysokoškolského zákona byla v legislativním procesu již dva roky. Rád bych poděkoval pracovníkům právního oddělení i celé akademické obci, která se aktivně zapojila do připomínkování. Míra transparentnosti, spolupráce a otevřené diskuse, s jakou byl statut připravován, byla v mnoha ohledech bezprecedentní,“ doplnil rektor Kohajda.
Po neschválení návrhu se nyní projednávání Statutu UP vrací zpět do pracovních komisí Akademického senátu. Akademická obec bude znovu vyzvána k zapojení se do další fáze diskuse nad upraveným návrhem, jehož podobu ovlivní zejména názor MŠMT. Vedení Univerzity Palackého věří, že se podaří dospět k takové podobě statutu, která získá potřebnou podporu senátu a umožní jeho schválení v nejbližším možném termínu, byť pravděpodobně po zákonné lhůtě.
Akademický senát UP se na včerejším jednání kromě Statutu UP zabýval také dalšími body programu. Schválil statut Institutu celoživotního vzdělávání Filozofické fakulty UP, ve znění technických změn LK AS UP schválil i dva předložené disciplinární řády, a to jak pro studenty CMTF, tak i pro studenty FZV UP. Vzal také na vědomí změnu ve složení senátu, kde Kristýna Václavková nahradila Michala Nguyena (oba FF), jenž ukončil studium. V závěru jednání AS UP nominoval zástupce studentů do Krizového štábu UP. Stal se jím senátor Petr Mocek (CMTF). Příští jednání AS UP se uskuteční 25. února. Více v přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.
Jak se žilo židovským dětem v terezínském ghettu? To chce především nejmladší generaci žáků a studentů přiblížit unikátní Zvuková cesta Petra Ginze v Terezíně, která vznikla na Univerzitě Palackého. Audiowalk pomocí imerzivního zvukového zážitku přenese návštěvníky Terezína do období holokaustu díky propojení autentických lokalit a dětského vyprávění. Projekt tak může pomoci při vzdělávání generace, které jsou již hrůzy 2. světové války časově vzdálené.
Zvukovou cestu Petra Ginze v Terezíně vytvořili pod vedením Andrey Hanáčkové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého žáci a studenti ve věku 13–19 let v rámci etablovaného vzdělávacího kroužku Sluchátko, zaměřeného na audiotvorbu a divadlo.
Tzv. audiowalk je založen na dramatizovaném vyprávění o období 2. světové války a holokaustu prostřednictvím osobního příběhu čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze, který v letech 1942–44 prošel terezínským ghettem pro Židy.
Princ se žlutou hvězdou
„S oporou o knihu Františka Tichého Princ se žlutou hvězdou popisující Ginzův osud a podle dětských časopisů z Terezína rekonstruujeme osudy židovských dětí pomocí zvukové cesty, která je přístupná školním výpravám i široké veřejnosti prostřednictvím mobilní aplikace platformy TourStories. Hlavní důraz jsme položili na propojení autentických lokalit v Terezíně s dětským vyprávěním. Děti ze Sluchátka celý rok psaly scénář, jezdily do Terezína, vybíraly ze života a díla Petra Ginze nejzajímavější okamžiky a seznamovaly se s tím, co se po dětech z ghetta zachovalo. Následně jsme sestavili trasu po Terezíně a nahráli situace, ve kterých vytváříme svět dětí v ghettu,“ popisuje vznik zvukové cesty Andrea Hanáčková z katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP, pod jejímž odborným vedením celý audiowalk vznikal.
Mladí tvůrci zvukové cesty se shodují, že o holokaustu mají základní informace ze školy, zásadní je však pro ně autentický prožitek přímo na místě terezínského ghetta.Posluchači tak při zhruba hodinové procházce Terezínem zjistí, jak a proč děti odjížděly transportem do Terezína, jak se organizoval život v dětských domovech, jak si děti tajně vydávaly časopisy, učily se či jak hrály fotbal. Projekt cílí na autentické vylíčení dětských úzkostí, strachu či hladu, ale také normálních vztahů, chvilkových nadšení a silných kamarádství.
„Dvanáct zastavení je koncipováno jako procházka po Terezíně, konkrétní situace mají vazbu na danou lokaci, ve které se příběh odehrává. Celou procházkou provází dětské postavy, které Terezínem prošly, v čele s Petrem Ginzem a jeho sestrou. Imerzivní, vtahující zvuk audiowalku plný dětských hlasů doplňují fotografie, mapky a další materiály v aplikaci TourStories. Zvukovou cestu lze poslouchat přímo v Terezíně, ale lze ji využít i při výuce dějepisu a historie přímo v hodinách,“ doplňuje Andrea Hanáčková.
Autentický prožitek místa
Žáci a studenti z kroužku Sluchátko vybírali situace osvětlující život židovských dětí v ghettu tak, aby pomocí nových technologií přiblížili svým vrstevníkům toto smutné historické období prostřednictvím běžných denních situací a hlavně hlasů vrstevníků. „Míříme více na emoce a zážitek než na fakta a informace,“ říká osmnáctiletý gymnazista Šimon Čáp, který se podílel na dramaturgii situací či vývoji scénáře a hraje postavu přeživšího chlapce Kurta Kotouče. „Moc mě bavilo psaní scénářů z chlapecké ubikace – heimu. Tímto jsem se dozvěděl víc o každodenních činnostech, povinnostech a obecně o životě v ghettu,“ dodává Mikuláš Jabůrek, který v audiowalku namluvil postavu přeživšího Jiřího Bradyho. Mladí tvůrci zvukové cesty se shodují, že o holokaustu mají základní informace ze školy, zásadní je však pro ně autentický prožitek přímo na místě terezínského ghetta.
Jedinečná atmosféra tereziánské pevnosti zásadně umocňuje zážitek ze zvukové cesty a nechává ožít atmosféru stísněného prostoru ghetta. „Z desetitisíce dětí, které prošly Terezínem, jich osm a půl tisíc válku nepřežilo. Taková čísla jsou však těžko uchopitelná. Ale partu kluků nebo holek, kteří zažívají denní radosti a trápení ve specifických podmínkách, si žáci a studenti lépe představí. Slibujeme si od našeho audiowalku, že posluchači spoluprožijí v jedné hodině to, co děti v terezínském ghettu pro Židy zažívaly dva roky,“ uzavírá Andrea Hanáčková.
Unikátní zvuková cesta
Cílovou skupinou zvukové cesty jsou žáci základních a středních škol, rodiny s dětmi, ale i běžní turisté. Taková zvuková cesta nemá u nás ani v evropském kontextu obdoby. Projekt tak přináší zcela nový formát, který využívá dětské interprety, autentické příběhy a silně emotivní zvukový design Jana Čtvrtníka.
Více informací o tomto unikátním projektu najdete zde.
Audiowalk bude spuštěn při příležitosti Mezinárodního dne holokaustu, který připadá na 27. ledna, a také k výročí narození Petra Ginze 1. února 1928. Ten v Terezíně vedl časopis Vedem, organizoval přednášky, psal si deník, kreslil. Zajímavý je také novodobý osud jeho díla, protože jeho kresba Měsíční krajina vyletěla s izraelským astronautem na palubě raketoplánu Columbia v roce 2003 až do vesmíru. Silné svědectví o jeho životě vydala v Čechách i v zahraničí jeho sestra Eva, která již pod jménem Chava Pressburgerová o svém bratrovi celý život vyprávěla a publikovala. Osobní vzpomínky dodali i někteří přeživší kamarádi, například veřejnosti známý Jiří Brady, který je i jednou z postav audiowalku.
Partnery projektu jsou Památník Terezín a Český rozhlas, finančně se na něm dále podílely Ústecký a Olomoucký kraj.
Nejoblíbenějšími vyučujícími na Univerzitě Palackého jsou Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie, oba z filozofické fakulty. Zvítězili ve druhém ročníku celouniverzitní soutěže Teaching Awards UP. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.
„Kvalitní výuka je jednou z klíčových hodnot Univerzity Palackého a Teaching Awards UP jsou pro nás důležitým signálem, že ji spolu s inspirativním přístupem pedagogů považují za důležitou i studenti. Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Univerzity Palackého.
Princip soutěže, jejímž organizátorem je Centrum excelence ve vzdělávání, je založený na studentských nominacích. Soutěží se ve dvou kategoriích – Teaching Junior Award pro pedagogy s praxí do pěti let a Teaching Senior Award určené zkušeným učitelům. Hlasování probíhá prostřednictvím univerzitního systému pro evaluace. Z nominovaných následně v každé kategorii vzešla pětice finalistů s nejvyšším počtem hlasů (psali jsme zde).
„Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení.“ prorektorka Jitka Petrová
Finalisté poté připravili prezentační materiály pro Pedagogickou komisi UP, ve kterých představili sebe i způsob své práce se studenty. Na základě těchto podkladů komise rozhodla o vítězích. Stali se jimi v kategorii juniorních pedagogů Patrik Paštrnák z katedry historie a v kategorii seniorních vyučujících Miroslav Orel z katedry psychologie. Oba reprezentovali v soutěži filozofickou fakultu. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.
Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie FF zvítězili ve druhém ročníku soutěže Teaching Awards UP.
Vítězi prvního ročníku se stali Kateřina Valchářová a Kamil Kopecký, oba z Pedagogické fakulty UP. Podrobně jsme o nich psali zde.
Univerzita Palackého uspěla v závěru loňského roku s projektem Evropské komise a pro příštích pět let bude hostitelskou organizací krajského střediska Europe Direct. Jedna ze dvanácti českých poboček evropské informační sítě najde od ledna zázemí v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint na Horním náměstí. Hlavním cílem projektu je systematická komunikace a popularizace témat spjatých s EU a s evropskými hodnotami.
„Zjednodušeně se dá říct, že univerzita bude prostřednictvím pobočky Europe Direct přibližovat a vysvětlovat fungování Evropské unie veřejnosti, poskytovat srozumitelné informace a vytvářet prostor pro dialog o aktuálních evropských tématech. Součástí činnosti střediska je pravidelná komunikace na sociálních sítích, kde přehledně vysvětlujeme evropská témata a reagujeme na aktuální dění,“ vysvětluje Adéla Gajdošíková, koordinátorka olomoucké pobočky.
Více o olomoucké pobočce Europe Direct zde.
Neméně důležitým úkolem Europe Direct je rovněž pořádání vzdělávacích a diskuzních akcí ve spolupráci s řadou partnerských organizací nebo přednášky studentů a pedagogů z UP na základních a středních školách. „V roce 2026 se chceme zaměřit především na témata informační gramotnosti a boj s dezinformacemi nebo na demytizaci oblastí spjatých s udržitelným rozvojem. Ostatně témata odolnosti a udržitelnosti jsou i nedílnou součástí strategického záměru univerzity,“ dodává prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, pod jehož úsekem je projekt realizován.
Univerzita Palackého je přitom jedinou vysokou školou, při které je aktuálně lokální pobočka Europe Direct zřízena. V dalších městech fungují střediska například při městských knihovnách, Eurocentrech nebo při magistrátech. „Rádi bychom maximálně vytěžili personální zázemí a know-how univerzity, která se evropským tématům věnuje dlouhodobě. Pro studentky a studenty politologie, žurnalistiky nebo evropských studií půjde o skvělou příležitost, jak získat praxi, pro naše vyučující pak o rozšíření možností popularizace jejich výzkumu,“ říká jeden z řešitelů projektu Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP.
Výše už to nejde. Iva Machová z Fakulty tělesné kultury UP, která působí také jako šéftrenérka českých paraatletů a jako mezinárodní technická delegátka na atletických a paraatletických soutěžích, se stala zlatou rozhodčí dle požadavků organizace World Athletics.
„Jde o nejvyšší úroveň ve vzdělávacím systému rozhodčích World Athletics, vrchol rozhodcovské kariéry. Protože ten systém prošel změnou teprve před několika lety, nikdo z České republiky se tak vysoko ještě nedostal,“ uvedla Iva Machová. „Jako rozhodčí nyní můžu jezdit na olympijské hry nebo Diamantovou ligu, jako technická delegátka, tedy garantka kvality závodů, mám otevřené pomyslné dveře po celém světě. A samozřejmě mě to posouvá i v paraatletice,“ dodala.
Během náročné zkoušky musela mimo jiné analyzovat konkrétní situace, které mohou při závodech nastat. Nešlo přitom jen o dokonalou znalost pravidel, ale i o rychlost rozhodování. Zlatou kvalifikaci získává na osm let.
Iva Machová je odbornou asistentkou na katedře sportu FTK UP, na fakultě absolvovala obor Tělesná výchova a matematika pro střední školy a doktorské studium kinantropologie. Věnuje se didaktice atletiky a atletice osob s tělesným postižením. Jako atletka od mládí aktivně závodila, pod jejím trenérským vedením zvítězila Eva Kacanu ve vrhu koulí na paralympijských hrách v Pekingu. V současnosti je vedoucí týmu českých paraatletů a působí i jako mezinárodní technická delegátka a školitelka pro IPC Athletics a nově zlatá rozhodčí World Athletics. Kromě sportu ráda cestuje a fotografuje.
Více se o Ivě Machové můžete dozvědět v dřívějším vydání magazínu Žurnál zde.
Univerzitu Palackého navštívili zákonodárci a zákonodárkyně z obou komor Parlamentu ČR, pozvání univerzity přijalo sedm poslanců a čtyři senátoři.
„Setkání s poslanci a senátory zvolenými za Olomoucký kraj je pro nás vždy mimořádně cennou příležitostí,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda. „Mohli jsme představit naše klíčové priority ve vzdělávání, vědě i transferu znalostí a otevřeně diskutovat o tématech, která přímo ovlivňují budoucnost univerzity i celého regionu,“ podotkl.
Debata se zaměřila především na financování vysokých škol, ale také na nedostatečné kapacity v oborech, o které je dlouhodobě vysoký zájem ze strany společnosti i státu, například v nelékařských zdravotnických programech, či v některých pedagogických oborech. „Zákonodárce zajímaly rovněž dopady rozpočtového provizoria na chod univerzity. Sdíleli jsme s nimi také stav a směřování našich infrastrukturních projektů, které jsou zásadní pro další rozvoj výuky i výzkumu,“ doplnil Kohajda.
Významnou část jednání tvořila také diskuze o konkrétních legislativních výzvách – zejména o připravovaných změnách zákona o vysokých školách a o zákoně o účetnictví ve vztahu k veřejným vysokým školám. „Oceňujeme otevřený dialog i to, že zástupci obou komor Parlamentu ČR věnují pozornost tématům, která jsou pro vysoké školství klíčová. Věřím, že tato spolupráce pomůže nejen naší univerzitě, ale také rozvoji celého Olomouckého kraje,“ uzavřel rektor.
Dozvědět se důležité informace o studijních programech či přijímacím řízení, nakouknout do odborných učeben a laboratoří osmi fakult a k tomu se setkat s vyučujícími a studenty – to vše umožní tradiční Den otevřených dveří Univerzity Palackého. Zájemci o studium na druhé nejstarší univerzitě v České republice by si v kalendáři měli zvýraznit sobotu 24. ledna. Program startuje v 9 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin. Mezi fakultami se účastníci mohou svézt speciálním autobusem, v nabitém programu je i ochutnávka studentského jídla či punč zdarma na nádvoří univerzitní knihovny.
Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání se zástupci vedení fakult, prohlídky odborných učeben, hudební vystoupení i chill out zónu. „Návštěvníkům určitě doporučujeme zastávku na nádvoří univerzitní knihovny na Biskupském náměstí. Kromě punče zdarma a zdravé svačinky tu najdou i naše studentky a studenty, kteří coby pomyslný rozcestník rádi poradí a navedou,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.
Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout zmíněnou univerzitní knihovnu, dále science centrum Pevnost poznání, informační centrum a obchod UPoint, ale také vysokoškolskou kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.
S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 8:55, 10:40 a 12:25. Pro účastníky dne otevřených dveří je doprava zdarma a na palubě autobusu budou k dispozici ambasadoři z řad studentů, kteří během jízdy poskytnou další rady a informace.
Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu. Stačí si do něj nainstalovat naši aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.
Antimikrobiální nanomateriály, zejména nanočástice stříbra, vzbuzují v posledních letech značná očekávání jako možný nástroj v boji s rostoucí odolností bakterií vůči antibiotikům. Donedávna převládal názor, že vícestupňový mechanismus účinku nanomateriálů, který v sobě kombinuje fyzikální, chemické i biologické zásahy, znemožňuje bakteriím vytvořit si proti nim účinnou obranu. Vědci z katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty ale na základě vlastních experimentálních dat i rozsáhlé rešerše zahraničních studií tuto zažitou představu zásadně korigovali a upozornili, že bakterie jsou schopny se systematicky adaptovat i na nanomateriály. Nejde přitom o náhodné nebo přechodné jevy, ale o komplexní soubor obranných strategií, které se opakují napříč různými bakteriálními kmeny i typy nanočástic. Výsledek jejich práce publikoval časopis FEMS Microbiology Reviews.
Impulzem k přehodnocení dosavadního pohledu na účinnost antimikrobiálních nanomateriálů byla kombinace dlouhodobého experimentálního výzkumu a základní biologické úvahy o evoluční schopnosti bakterií. „Na jedné straně stály rozsáhlé poznatky a zkušenosti získané během našeho dlouhodobého výzkumu antibakteriální aktivity nanočástic stříbra, včetně studia bakteriální odolnosti vůči těmto materiálům. Na straně druhé to byla prostá zvědavost a intuitivní úvaha, kterou jsme měli od samého počátku – bakterie se na Zemi vyskytují již miliardy let a dokázaly se adaptovat prakticky na jakékoli nepříznivé prostředí, včetně působení antibiotik, která dnes běžně používáme k léčbě bakteriálních infekcí,“ uvedl Libor Kvítek z katedry fyzikální chemie.
Vědci se proto rozhodli ověřit, zda jsou bakterie schopny podobné adaptace i vůči tak silné antibakteriální látce, jakou jsou nanočástice stříbra, které navíc působí vícestupňovým mechanismem. „Bylo by naivní se domnívat, že nikoli. Vznik zvýšené odolnosti bakterií opakovaně vystavených nanočásticím stříbra jsme proto do jisté míry očekávali. Skutečným překvapením pro nás nebyl samotný fakt adaptace, ale způsob, jakým jej bakterie dokázaly dosáhnout,“ podotkl Aleš Panáček z katedry fyzikálních chemie, podle kterého výsledky ukazují, že vícestupňové působení samo o sobě není zárukou dlouhodobé účinnosti.
„Vznik zvýšené odolnosti bakterií opakovaně vystavených nanočásticím stříbra jsme proto do jisté míry očekávali. Skutečným překvapením pro nás nebyl samotný fakt adaptace, ale způsob, jakým jej bakterie dokázaly dosáhnout.“ Aleš PanáčekPrvní jasné důkazy o cílené adaptaci se objevily při experimentech s opakovanou expozicí bakterií nanočásticím stříbra. Bakterie totiž nalezly překvapivě jednoduchý a velmi účinný obranný mechanismus. Namísto toho, aby bakterie čelily jednotlivým účinkům nanočástic samostatně, dokážou jejich působení neutralizovat jako celek. „Využívají přitom fyzikálně-chemickou slabinu koloidních nanočástic, konkrétně jejich tendenci ke shlukování a destabilizaci. Tento přístup vedl k přelomovým publikacím v časopisech z rodiny Nature, které popsaly dosud neznámé mechanismy adaptace jak u Gram-negativních, tak Gram-pozitivních bakterií. Právě tyto práce se staly základem pro současný přehledový článek, jehož cílem bylo systematicky shrnout poznatky napříč světovou literaturou,“ uvedl Aleš Panáček.
Adaptace, nikoli klasická rezistence
Navzdory rozdílům mezi jednotlivými bakteriemi se opakovaně objevují stejné klíčové adaptační mechanismy. Mezi tyto strategie patří zejména efluxní pumpy zajišťující aktivní vypuzování toxických kovových iontů z buňky či extracelulární bariéry spočívající ve shlukování nanočástic prostřednictvím biofilmu nebo flagelinu, které poté neutralizují nanočástice ještě před jejich průnikem do buňky. Na seznamu adaptačních mechanismů bakterií vůči nanočásticím jsou i strukturální a morfologické změny, například zesílení buněčné stěny nebo změna tvaru buňky. „Tyto procesy dokazují, že adaptace na nanomateriály není pasivní reakcí, ale aktivní a koordinovanou odpovědí buněk,“ řekla Lucie Suchánková z katedry fyzikální chemie.
Zatímco některé obranné principy – například efluxní pumpy či reakce na oxidační stres – jsou společné s antibiotickou rezistencí, jiné mechanismy jsou pro nanomateriály zcela specifické „Bakterie jsou například schopny shlukovat a destabilizovat samotné nanočástice, čímž dochází ke ztrátě jejich antibakteriálního účinku. Právě práce s fyzikálně-chemickými vlastnostmi nanočástic představuje nový rozměr bakteriální adaptace, který u klasických antibiotik neexistuje,“ upozornila Lucie Suchánková.
Závěrem autoři připomněli, že schopnost adaptace je hluboce zakořeněna v evoluční historii bakterií. „Bakterie se na této planetě vyskytují téměř čtyři miliardy let. Lze proto předpokládat, že za takto dlouhé evoluční období přišly přirozeně do kontaktu s celou řadou látek s negativními účinky, s nimiž se musely adaptivně vyrovnat,“ dodal přednosta Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP Milan Kolář.
Zda je adaptace na nanočástice stříbra dávno „osvojeným trikem“, nebo relativně novým jevem, ale nadále zůstává otevřenou otázkou. Jisté však je, že vícestupňové působení nanomateriálů samo o sobě není zárukou, že se bakterie nenaučí přežít i v těchto podmínkách. Právě toto poznání je klíčové pro budoucí bezpečné a účinné využití nanomateriálů v medicíně i dalších oblastech.
Odkaz na článek najdete zde.
Autoři přehledového článku upozornili, že u nanomateriálů nelze mechanicky přebírat pojmy známé z antibiotické léčby. Zavedený pojem „rezistence“ nemá u nanomateriálů stejný význam jako v případě antibiotik. Z tohoto důvodu je v souvislosti s nanomateriály vhodnější používat pojem adaptace. Rozdíl mezi dočasnou tolerancí a dlouhodobou adaptací spočívá zejména v délce trvání zvýšené odolnosti a v přítomnosti genetických změn, které umožňují bakteriím přežívat i při opakovaném působení nanočástic.
Univerzita Palackého v Olomouci stojí na principech akademické svobody, lidské důstojnosti a rovného přístupu ke vzdělání. Se znepokojením proto sledujeme násilí, represe a omezování základních lidských práv, kterým čelí obyvatelé Íránu, včetně členů akademické obce, našich studentek a studentů a jejich rodin. Zvláště znepokojivé jsou zásahy proti občanské společnosti, omezování svobody projevu, svobody pohybu a přístupu k informacím.
Prostřednictvím Welcome Office Univerzity Palackého a jednotlivých fakult jsme v přímém kontaktu s íránskými studenty a studentkami Univerzity Palackého a řešíme jejich situaci tak, aby mohli i nadále pokračovat ve studiu na naší alma mater v prostředí založeném na respektu k lidským právům a demokratickým hodnotám.
Univerzita Palackého se hlásí k podpoře všech, kteří usilují o život ve svobodné společnosti a právním státě, kde je vzdělání cestou k poznání a porozumění, kritickému myšlení a aktivnímu občanství. K těmto hodnotám se hlásíme nejen slovy, ale i odpovědným jednáním vůči lidem, kteří jsou součástí naší akademické obce.
doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.
rektor Univerzity Palackého v Olomouci