Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Lékařská fakulta UP hostila prestižní výroční konferenci Asociace lékařských fakult v Evropě (The Association of Medical Schools in Europe – AMSE). V jednotlivých příspěvcích a následných diskuzích byla otevřena řada témat týkajících se vzdělávání budoucích lékařů v 21. století, vedle domácích a zahraničních vyučujících, vědců, lékařů a dalších odborníků a odbornic, dostali prostor i samotní studující. Došlo také na ocenění, medaili asociace obdržel absolvent olomoucké medicíny Vladimír Palička.

Vývoj kurikula lékařských fakult s ohledem na zvyšující se důraz na nácvik praktických klinických dovedností, využívání nových technologií ve výuce, etické jednání lékařů a zejména posilování vazeb mezi lékařskými fakultami a vysokými školami a fakultními / univerzitními nemocnicemi – to jsou některá z témat, která se během třídenní odborné události na Teoretických ústavech LF UP probírala.

„Setkání nesloužilo jen k zamyšlení o aktuálních trendech ve výuce lékařství na vysokých školách, ale umožnilo navázat nové spolupráce, které snad v budoucnu přispějí ke zlepšení výuky a prestiži lékařského vzdělávání v Evropě, v ČR a rovněž v Olomouci,“ uvedl za organizační výbor Milan Raška, proděkan LF UP pro zahraniční vztahy.

Zkušenosti nejen z Evropy

Na konferenci se registrovalo 180 účastníků převážně ze zemí Evropské unie, ale také například z Gruzie, Indie nebo Austrálie. O své zkušenosti a postřehy se podělila mimo jiné Nomy Dickman z izraelské Bar-Ilan University, viceprezidentka Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME) Geneviève Moineau, Jakub Tolar z University of Minnessota nebo Janusz Janczukowicz z polské Medical University of Lodz.

„Zazněly také přednášky výherců ceny Dr. Denise O’Learyho 2025, kterou uděluje Oxfordské centrum pro lékařské vzdělávání za excelenci v lékařském/klinickém vzdělávání s důrazem na pacienta. Oceněnými byli Despoina Mantziari z Aristotelovy univerzity v Soluni v Řecku za projekt Partners of Experience in Cancer (PECan) a Emma Flint z oxfordské Warneford Hospital za projekt využívající inovativní technologie k seznámení studentů s klinickými situacemi, které mohou být neobvyklé nebo nebezpečné,“ doplnil Milan Raška.

Mezi vystupujícími nechyběli ani domácí řečníci, mimo jiné ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík nebo proděkanky Eva Klásková (LF UP) a Jana Kvintová (Pedagogická fakulta UP).

Víte, že LF UP byla první lékařskou fakultou v ČR, která získala akreditaci AMSE? Více zde.

Prostor pro studující

Slovo dostali také studující, budoucí lékařky a lékaři. Studentská sekce byla zaměřena na zlepšení učení prostřednictvím podpory od starších studentů a zazněly i prezentace odborných prací.

„Jsem velice vděčný za tuto šanci, navíc je to i zajímavá zkušenost, protože přednášet v angličtině o odborném tématu pro mě bylo něco, co si ve výuce nemáme moc možnost vyzkoušet,“ uvedl Michal Kropáček, student 5. ročníku Všeobecného lékařství a předseda Spolku mediků LF UP.

Vystoupil s příspěvkem zaměřeným na pohled studentů na preklinickou a klinickou výuku. „Mluvil jsem zejména o tom, co studenti vnímají jako pozitivní a co naopak vidí jako negativa na současném stavu a jakým směrem by mohly budoucí změny ve výuce směřovat,“ dodal s tím, že z programu ho zaujala zejména sekce věnovaná moderním technologiím ve výuce. „Bylo zajímavé slyšet, jak mohou technologie rozšířit možnosti výuky studentů medicíny.“  

Oceněný absolvent LF

Během konference došlo také na ocenění za zásluhy v oblasti vzdělávání budoucích lékařů. Cenu Petera Dietera, pojmenovanou po předchozím prezidentovi AMSE, od současného prezidenta Harma Peterse obdržel Vladimír Palička, profesor vnitřního lékařství, dřívější děkan lékařské fakulty a ředitel fakultní nemocnice v Hradci Králové a mj. 2. místopředseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně, který studium medicíny absolvoval na Lékařské fakultě UP a dodnes se svou alma mater spolupracuje – jako člen Vědecké rady LF UP či Správní rady UP.

„Jsem opravdu hluboce poctěn tímto oceněním, ale abych byl upřímný, nevím, zda si ho zasloužím. Má jediná naděje je, že jsem ho nedostal kvůli mé dlouhé přítomnosti ve výkonném výboru asociace,“ poznamenal v úvodu své děkovné řeči, v níž se zamyslel nad současnou výukou mediků.

„Naším posláním je učit naše studenty, jak myslet, jak aplikovat znalosti a informace, jak pracovat s daty, jak jednat moudře a tak, aby uchovali živé hodnoty, jako jsou etika, empatie a lidskost. A především aby nezapomínali ptát se ‚proč?‘,“ pronesl oceněný profesor Palička.

Konferenci uspořádala Lékařská fakulta UP ve spolupráci s AMSE a Oddělením univerzitních akcí UP. Kromě odborných vystoupení byl součástí i společenský program, zahrnující mimo jiné prohlídku Olomouce, galavečeři či studentskou párty. Během slavnostního zahájení účastníky přivítal nejen prezident Harm Peters, ale také prorektor UP pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a děkan LF UP Milan Kolář.

Univerzita má za sebou Fair UP neboli univerzitní týden péče o tělo, duši a společnost. V nabitém programu pro studenty, zaměstnance i veřejnost nechyběly workshopy, přednášky, projekce, darování krve, seznamování s jinými kulturami a mnoho dalšího. Součástí týdne byl také Den zdraví pro zaměstnance a Den inkluze. Obě tyto akce připravilo Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

V prvním případě, u Dne zdraví, jde o tradiční akci, zatímco tradice Dne inkluze se teprve rodí. V čem spočívají úskalí podobných programů a komu a k čemu mají sloužit? To jsou otázky pro Veroniku Fouskovou a Lenku Soukopovou z Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Den zdraví je už na UP klasikou. Během jednoho dne nabízí různé preventivní programy pro zaměstnance bez nutnosti například složitě se objednávat na vyšetření znamének u dermatologa. Viděla jsem ale, že se registrace velmi rychle plnily. Uvažujete o tom, že by se podobná preventivní akce konala častěji?

Lenka Soukopová: Den zdraví se na univerzitě stal oblíbenou tradicí a jsme rádi, že o něj zaměstnanci projevují tak velký zájem. Jeho příprava je však organizačně i kapacitně náročná, proto jej zatím realizujeme jednou ročně. Cílem není nahrazovat zdravotní péči, ale nabídnout zaměstnancům a zaměstnankyním v rámci benefitů možnost odborných konzultací a připomenout význam prevence. Do budoucna bychom však rádi rozšiřovali nabídku aktivit podporujících zdravý životní styl a nevylučujeme ani častější konání podobných akcí.

Takže chcete rozšířit portfolio zdravotně preventivních programů?

Lenka Soukopová: Ano, o rozšíření nabídky preventivních programů dlouhodobě uvažujeme. Každý rok se snažíme zapojit nové odborníky i univerzitní pracoviště, která mohou přispět svými aktivitami zaměřenými na zdraví a prevenci. Cílem je, aby Den zdraví zůstal pestrý, aktuální a přinášel zaměstnancům a zaměstnankyním nové možnosti, jak pečovat o své zdraví. Konkrétní podoba programu se vždy odvíjí od aktuální dostupnosti oslovených odborníků a univerzitních pracovišť. Již nyní však můžeme prozradit, že máme přislíbenou spolupráci s organizací IFMSA, která sdružuje studenty medicíny z celého světa. Ti zaměstnaným nabídnou aktivity zaměřené na samovyšetření prsou a varlat, což považujeme za velmi cenný a přínosný prvek prevence.

Druhou aktivitou vašeho oddělení je Den inkluze, který si své místo v rámci různých programů teprve postupně hledá. Jaký je podle vás jeho smysl? Komu je určen?

Veronika Fousková: Den inkluze chápeme jako možnost připomenout, jak důležité jsou vzájemný respekt a porozumění. Termín odkazuje k 10. říjnu, kdy si připomínáme Světový den inkluze. Náš program ale záměrně rozšiřujeme i o témata diverzity a rovných příležitostí. Inkluze, rozmanitost a rovné příležitosti spolu totiž neoddělitelně souvisejí. Cílem je ukázat, že různorodé prostředí, ať už studijní nebo pracovní, přináší nové pohledy a inspiraci. Den inkluze je otevřený všem a řada aktivit je určena i veřejnosti mimo UP.

Chystáte případně pro příští rok nějaké změny či novinky?

Veronika Fousková: Konkrétní program zatím nemáme, ale už teď víme, že chceme navázat na spolupráci se studujícími, která se letos osvědčila. Studující natočili videa věnovaná tématu inkluze, diverzity a rovných příležitostí. Jejich pohled byl svěží, autentický a velmi inspirativní. Proto bychom jim chtěly příští rok dát ještě větší prostor k zapojení do příprav a například i návrhu nových aktivit. 

Podrobně jsme o Fair UP psali zde.

Univerzita Palackého dlouhodobě potvrzuje silnou pozici v národním hodnocení výzkumu. V průběžném expertním hodnocení vybraných výsledků získala za loňský rok svou historicky nejlepší průměrnou známku, což ji výkonově řadí po bok Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity a aktuálně mezi členy Asociace výzkumných univerzit zaujímá vynikající druhé místo.

„Historicky nejlepší výsledek v Modulu 1 a stabilní postavení UP v Modulu 2 jsou jasným důkazem rostoucí kvality našich vědeckých výstupů a dobré strategie napříč univerzitou. Je to úspěch našich vědeckých týmů ve všech fázích, tedy od předkládaní výsledků přes jejich mezinárodní kvalitu až po dopad našeho výzkumu,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Národní hodnocení kombinuje Modul 1, v němž nezávislí experti posuzují vybrané nejlepší výsledky, a Modul 2, kde se provádí kvantitativní analýza vědeckých publikací s pomocí bibliometrie a hodnotí se produktivita v oborech ve srovnání s národním průměrem.

„V posledních letech posilujeme podíl špičkových výsledků a zároveň cíleně podporujeme obory, kde má bibliometrie své limity – zejména v humanitních a společenskovědních disciplínách včetně práva. Naše priority zůstávají jasné: excelentní týmy, profesionální infrastruktura a další růst mezinárodních grantů,“ doplňuje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

UP v posledních letech zavedla kroky ke zlepšení podpory vědy, jako je pilotní oborové hodnocení pomocí odborných panelů a Rozvojový fond DKRVO pro cílené odstraňování zjištěných slabých míst univerzity. V roce 2025 probíhá nové hodnocení podle Metodiky 2025+, jehož výsledky poslouží jako podklad pro další strategická rozhodování UP. Prioritou je pracovat na dalším získávání ERC grantů – prestižních výzkumných grantů financovaných Evropskou unií, posílit profesionální výzkumnou infrastrukturu a zvýšit podporu excelentních týmů.

Ve druhém ročníku výzvy evropské univerzitní sítě Aurora, zaměřené na podporu mezinárodního výzkumu, uspěly čtyři projekty s účastí Univerzity Palackého. Olomoucká univerzita je navíc partnerem také v organizaci jedné z odborných letních škol a vyšle svou studentku na krátkodobou vědeckou stáž.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána koncem loňského roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council) u žádostí hodnotila nejen vědeckou kvalitu či originalitu, ale také proveditelnost a přínos pro rozvoj mezinárodní vědecké komunity. Projekty zároveň musely ukázat, jak mohou přispět k činnosti Aurora Research-driven Educational Hubs, tedy tematických výzkumně-vzdělávacích center propojujících výuku a výzkum.

„Za Univerzitu Palackého bylo podáno šestnáct žádostí – čtrnáct zaměřených na vědeckou spolupráci, jedna na letní školu a jedna na vědecko-výzkumnou stáž. Ačkoliv UP letos nezískala žádný projekt jako koordinátor, uspěla hned ve čtyřech projektech a jedné letní škole jako partner. Zároveň vyšle studentku na krátkodobou stáž,“ uvedla Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Společné vědecko-výzkumné projekty

Projekt HONE (How narratives emerge) zkoumá, jak vznikají a šíří se veřejné příběhy a debaty – například o migraci – a jak jazyk ovlivňuje vnímání společnosti. Na základě analýzy politických projevů, novinových článků či archivních médií bude tým sledovat, jak i drobná jazyková rozhodnutí, jako je volba slov nebo metafor, mohou postupně formovat veřejné mínění.
Za UP se na projektu podílí Ľudmila Lacková Bennett z katedry obecné lingvistiky Filozofické fakulty UP.

Jaké složení a vliv na trávení a zdraví mají jedlé květiny? Je jejich konzumace bezpečná a jaké jsou její účinky? Výsledky projektu BLOOM-DIGEST pomohou zlepšit bezpečnost potravin, podpořit udržitelné stravování a vyškolit nové vědce. Za UP je do projektu zapojena Sanja Ćavar Zeljković z CATRIN.

EUROPARKS spojuje výzkumníky a zástupce zábavních parků s cílem hledat udržitelnější přístupy v tomto odvětví. Zabývá se nedostatkem výzkumu v oblasti volnočasového průmyslu, podporuje spolupráci mezi akademiky a firmami a zkoumá nové způsoby sdílení výsledků. Za UP je do projektu zapojen Vít Voženílek z katedry geoinformatiky PřF UP.

Vyvinout nástroje pro včasné odhalování poškození ekosystémů je cílem tří týmů v projektu SIHTED. Zaměřuje se na tropické lesy v Laosu, které jsou druhově velmi bohaté, ale ohrožené intenzivním zemědělstvím. Vědci budou hledat klíčové ukazatele, které pomohou sledovat zdraví přírody dříve, než dojde k velkým škodám. Za UP je do projektu zapojen Bořivoj Šarapatka z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP.

Tematické letní školy

Odborná letní škola s názvem AQUARiQ je zaměřená na kvantovou fotoniku. Cílem je podpořit výměnu znalostí a inspirovat další rozvoj kvantových technologií. Letní škola navazuje na celosvětové aktivity Mezinárodního roku kvantové vědy a technologií. Za UP je partnerem Jaromír Fiuriášek z katedry optiky PřF UP.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Alice Navrátilová, studentka doktorského studijního programu migrační studia na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, uspěla s krátkodobou vědecko-výzkumnou stáží díky projektu YOUTHNET, který se zabývá zkoumáním sociálních sítí mladých lidí s migračním původem v Katalánsku ve Španělsku.

„Máme radost z trvalého zájmu našich vědců a vědkyň o mezinárodní spolupráci v rámci aliance Aurora a věříme, že jejich úsilí povede postupně i k úspěchům v evropských grantových výzvách,“ uzavírá Marie Jadrníčková.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého pomáhají restaurátorům s loni zahájenou obnovou sloupu Nejsvětější Trojice, který je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Chemici, fyzici a geoinformatici na této dominantě historického centra města v uplynulých týdnech detailně prozkoumali její zlacené části, získaná data využijí restaurátoři při citlivé a odborně podložené rekonstrukci této památky.

Obnovu sloupu Nejsvětější Trojice dostal na starost restaurátor René Tikal, na akci odborně dohlíží Národní památkový ústav. Přírodovědecká fakulta byla přizvána ke spolupráci, aby prostřednictvím svých expertíz a měření pomohla zajistit co nejpřesnější restaurování zlacených částí této významné památky. Do projektu se zapojili odborníci z kateder analytické chemie a geoinformatiky a také experti ze Společné laboratoře optiky, což je pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vědci se zaměřili na měření lesku zlacených prvků barokního sloupu a posouzení jejich složení a aktuálního stavu. Na měření se podíleli Josef Kadlec, Karel Lemr, Jan Soubusta a Martin Zeman ze Společné laboratoře optiky, Petr Bednář a Lukáš Kučera z katedry analytické chemie a Stanislav Popelka s Michaelou Vojtěchovskou z katedry geoinformatiky.

„Plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově.“ Karel Lemr

„V optické části jsme provedli úvodní měření pomocí glosmetru, zařízení určeného ke kvantifikaci lesklosti povrchů. Získaná data, která objektivně číselně popisují rozdíly viditelné pouhým okem, budou propojena s výsledky kolegů z katedry analytické chemie. Následně plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově,“ uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky.

Katedra analytické chemie se zaměřila na analýzy složení materiálu, zejména s využitím rentgenové fluorescenční spektrometrie. Díky této technice lze zjistit zastoupení jednotlivých prvků v podpovrchových vrstvách i odhadnout tloušťku zlacení v různých místech. „Výsledky měření ukázaly obsahy dominantních prvků, jako je měď, zlato a olovo, na základě kterých můžeme odvodit, jak silná je vrstva zlacení. Čím je tenčí, tím více mědi pod ní naměříme. Důležitým zjištěním je také přítomnost olova, která souvisí s historicky používanou technologií zlacení. Tehdy se proces prováděl při vysokých teplotách právě s využitím olova, které pomáhalo vrstvy spojit. V současnosti se tato metoda již nepoužívá, mimo jiné proto, že olovo je toxické,“ podotkl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Katedra geoinformatiky všechna pořízená data zpracovala a začlenila do interaktivního 3D modelu sloupu Nejsvětější Trojice. „Ten slouží jako úložiště dat v podobě interaktivních vrstev, které lze snadno vyhledávat a vizualizovat. Pověření uživatelé tak mají přístup k jednotlivým měřením prostřednictvím přehledného zobrazení,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Všechna měření proběhla za přítomnosti restaurátora Reného Tikala a zástupce Národního památkového ústavu Františka Chupíka. Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nyní s pracovníky Národního památkového ústavu a restaurátorem získaná data interpretují pro účely optimálního provedení restaurátorských zásahů.

Restaurátoři se do opravy 32 metrů vysokého sloupu Nejsvětější Trojice pustili loni na jaře a dokončit ji plánují v závěru příštího roku. Rekonstrukce bude stát zhruba 30 milionů korun. Radnici se na projekt podařilo získat dotaci, která pokryje většinu nákladů.

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou – tak se jmenuje společné dílo českých a slovenských autorů, které nabízí srozumitelné vysvětlení pojmu synodalita, jeho teologických kořenů i praktického uplatnění. Na knize se podílela trojice odborníků působících na Cyrilometodějské teologické fakultě UP.

Knižní novinka je vhodná pro kněží, laiky, členy pastoračních rad, ale i pro každého věřícího, jenž touží žít svou víru v duchu společné cesty. Napsána je formou otázek a odpovědí, což čtenáři umožní se v komplexním tématu zorientovat. Generální sekretář Biskupské synody, kardinál Mario Grech, který se postaral o předmluvu, na publikaci ocenil pedagogický přístup a důraz na duchovní rozměr.

„Kniha vznikla jako odpověď na potřebu přiblížit téma synodality každému křesťanovi jako praktickou cestu života s Kristem skrze společenství církve. Jelikož teologické diskuze o rozvoji synodality církve mohou být pro leckoho ze zájemců obtížně srozumitelné, naším cílem bylo poskytnout přehlednou mapu základních principů a dynamik synodálního fungování církve,“ vysvětlili olomoučtí spoluautoři z CMTF Josef Mikulášek a Robert Svatoň. Oba jsou členy národního synodálního týmu v ČR, Josef Mikulášek je navíc koordinátorem synodálního procesu v olomoucké arcidiecézi.

Na CMTF působí také další z autorů, filozof a publicista Cyril Dunaj, který dodal: „Těší mě, že se nám podařilo v našem geografickém kontextu vytvořit jedinečnou publikaci, která přináší hlubší reflexi toho, co dnes znamená synodalita. Hlavním poselstvím knihy je ukázat, že synodální proces není jen technická nebo organizační změna v církvi, ale skutečně duchovní cesta, která se dotýká každého křesťana. Publikace se nevyhýbá kritickým otázkám a poskytuje praktické impulsy pro jednotlivce i pro komunity.“ 

Pod knihou, která mimo jiné i přibližuje dynamiku komunitního rozlišování, jak ji představuje generální sekretář Mezinárodní teologické komise Piero Coda, je dále podepsána překladatelka Hana Pohořalá, kněz a teolog Pavol Hrabovecký z Teologické fakulty Katolické univerzity v Ružomberoku a výkonný sekretář Konference biskupů Slovenska a národní koordinátor synodálního procesu na Slovensku Ivan Ružička.

Malý průvodce synodalitou vyšel v české i slovenské verzi u Vydavatelství Nové mesto.

Na brněnském výstavišti se koná největší tuzemský veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus Brno a Univerzita Palackého je tradičně u toho. Její dvoupatrovou expozici rozprostírající se na sto třiceti metrech čtverečních navštíví do pátku až dvanáct tisíc zájemkyň a zájemců o studium. Denně na jejich zvídavé dotazy reagují více než čtyři desítky studujících ze všech fakult. Právě veletrhy typu Gaudeamus jsou pro budoucí vysokoškoláky z hlediska rozhodování často stěžejní.

„Letošní expozice a prezentace univerzity na Gaudeamu je v mnoha ohledech rekordní. Na stánku se nám během týdne prostřídá bezmála sto padesát studentek a studentů a k tomu jsme výrazně rozšířili doprovodný program v expozici. Interaktivní formou se tu prezentuje například ergoterapie, tyflopedie, geoinformatika, katedra matematické analýzy, botanici, univerzitní vydavatelství, spolky stomatologů a mediků nebo UP Crowd a Chemický spolek,“ láká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

foto_sem_4

V rámci veletrhu se prezentuje více než osm desítek vysokých a vyšších odborných škol a dalších vzdělávacích institucí z patnácti zemí světa. Návštěvníci mohou kromě prohlídky expozic vystavovatelů využít i služeb poradenského a pedagogického centra nebo se nechat otestovat na to, jaký studijní typ jsou.

„V letošním roce očekáváme s ohledem na silné ročníky rekordní návštěvnost. I proto jsme se rozhodli posílit univerzitní stánek personálně i programově. Přízemí naší expozice je nabito informacemi a programem, v horním patře si pak mohou lidé oddechnout. K dispozici je jim univerzitní kavárna, merch z UPointu nebo silent disco a příjemné posezení. Zakoupit si zde mohou také modelové otázky a další literaturu k přijímacímu řízení,“ dodává Martínek.

foto_sem_4

Denně má pak univerzita prostor i v přednáškovém sále pro tři stovky lidí. Zde se zájemci o studium během dvaceti minut dozví vše podstatné o studiu a životě v Olomouci – univerzitním městě. Hned první veletržní den univerzitní prezentaci zahájil rektor Michael Kohajda, který vyrazil s celým prorektorským týmem veletrh navštívit v rámci výjezdního zasedání vedení univerzity.

„Základy naší univerzity stojí především na kvalitních studentech, kteří nejenže excelují ve svých oborech, ale jsou také nositeli hodnot, které naše vysoké učení představuje. Jsem proto rád, že nás právě takoví studující na Gaudeamu reprezentují a tisícům zájemcům o studium předávají kus olomouckého genia loci,“ říká rektor Michael Kohajda.

foto_sem_4

Veletrh v Brně patří každoročně k vrcholům tzv. uchazečské kampaně. Podle posledního průzkumu mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků měla pro 38 % z nich návštěva stánku UP zásadní nebo velký vliv na jejich rozhodnutí do Olomouce vůbec nastoupit.

23. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno je veřejnosti otevřen až do pátku, denně od 8:30 do 16:00, v pátek pak do 14:00 hodin.

Výzkum vědců z Univerzity Palackého zamíří do vesmíru. Mezi 13 experimenty, které budou součástí připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), je i experiment připravený vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP a brněnské společnosti S.A.B. Aerospace. Jimi vyvinutý bioreaktor bude sledovat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj rostlin, v tomto případě ječmene. Poznatky chtějí odborníci následně využít nejen v dlouhodobých vesmírných misích, ale i pro vývoj nových odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám.

„Dosud se vesmírný výzkum ječmene zaměřoval především na životaschopnost semen a kvalitu sladu, nikoli na pochopení fyziologických a molekulárních změn, které nastávají u rostlin v prostředí mikrogravitace. My nyní navážeme na naše dlouholeté zkušenosti ze studia ječmene jako modelové plodiny a zúročíme naše poznatky z fenotypizace rostlin pomocí optických a elektrochemických senzorů, které umí neinvazivně sledovat růst a vývoj rostlin. Propojením řady vědních disciplín přispějeme k hlubšímu porozumění rostlinné fyziologie,“ uvedl vedoucí jedné ze součástí CATRIN a odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal.

Projekt s názvem Phenotyping Unit for Microgravity Research – Assessing the Early Development of Barley (PUMR-B) se zaměřuje na roli rostlin jako klíčového článku tzv. bioregenerativních systémů pro podporu života ve vesmíru. Rostliny totiž poskytují vitamíny, snižují množství oxidu uhličitého, produkují kyslík a pomáhají recyklovat odpadní vodu. Odborníci vyšlou na palubu ISS malou růstovou a fenotypizační jednotku o rozměrech pouhých 190 × 60 × 70 mm s růstovým a kořenovým modulem, která pojme až 50 semen ječmene. Do budoucna může být rozšířena, aby umožnila experimenty s větší populací rostlin a pomohla při výběru plodin vhodných pro pěstování ve vesmíru.

„Bioreaktor navrhneme tak, abychom mohli růstové podmínky rostlin automaticky řídit a monitorovat ze Země. Jednotlivé parametry bude zařízení zaznamenávat denně prostřednictvím senzorů. Díky tomu bude vyžadovat minimální zásah posádky během experimentu, který potrvá zhruba 12 dní,“ objasnila zástupkyně průmyslového partnera Anna Glozigová z S.A.B. Aerospace.

Vědci si od experimentu slibují nejen posun ve vesmírném výzkumu, ale i nové poznatky pro moderní zemědělství. „Podmínky mikrogravitace představují pro rostliny značný stres, podobně jako sucho nebo vysoké teploty na Zemi. Tyto extrémní faktory nejen snižují výnos, ale také mění poměr škrobu a bílkovin v ječmeni. Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Véronique Bergougnoux z CATRIN.

Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů pro misi českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na ISS. Detailní představení experimentů se uskutečnilo v úterý 21. října u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week.

„Skvělým úspěchem je už samotný fakt, že v konkurenci desítek dalších návrhů uspěl právě experiment, na kterém se podílejí vědci z Univerzity Palackého. Při výběru rozhodovala kritéria, z jejichž splnění je zřejmé, že pracujeme na projektech skutečně přínosných pro společnost a její budoucnost,“ dodal rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Silná poptávka po českém výzkumu na ISS se stala jedním z impulzů pro vznik národního projektu Česká cesta do vesmíru.

O možnost zúčastnit se české mise na ISS projevily mimořádný zájem univerzity, výzkumné ústavy i firmy z celé republiky. Do úvodního šetření se přihlásilo 70 návrhů. V následné výzvě k podání detailních návrhů z 25 předložených nakonec uspělo 13 nejperspektivnějších experimentů s ohledem na vědecký přínos, technickou proveditelnost i bezpečnost provozu na stanici.

Tradiční témata, jako je například konceptuální hranice mezi hrou a sportem nebo etika soutěžení, ale také reflexi nových technologií nebo diskuzi věnovanou problematice trans sportovců nabídla 14. mezinárodní konference sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti, kterou hostila Fakulta tělesné kultury UP.

Pořadatelé přivítali účastníky z osmi zemí světa, kromě České republiky například z USA, Velké Británie, Polska či Španělska. Během třídenního setkání zaznělo a bylo prodiskutováno 18 příspěvků, jejichž zaměření vystihlo bohatost oboru filozofie sportu, do nějž vedle dlouhodobě promýšlených pronikají nová, aktuální témata.

„Nově se prosazují například fenomény typu Enhanced Games, které otevřeně umožňují technologická a farmakologická ‚vylepšení‘ sportovců a vyvolávají zásadní etické otázky týkající se fair play, autonomie a redefinice samotného sportovního výkonu. Tyto pak doplňují aktuální společenské výzvy, které se sportu bezprostředně dotýkají, zejména genderová identita, tělesná rozmanitost a otázky spravedlnosti v soutěžním prostředí,“ přiblížil za organizátory Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii.

Zvláštní workshop věnovaný problematice pohlaví a genderu ve sportu s důrazem na trans sportovce a sportovce s odchylkami v pohlavním vývoji podle něj potvrdil, že konference vstupuje i do veřejně velmi citlivých a často polarizujících debat.

„Právě tato témata, spolu s reflexí nových technologií, digitalizací a gamifikací mimoherních aktivit otevírají prostor pro hlubší přemýšlení o tom, jak se mění samotná definice sportu, výkonu a férovosti v době, kdy se ve veřejném prostoru stále více stírají hranice mezi přírodním a technologickým, mužským a ženským, reálným a virtuálním. Fakt, že sport předpokládá tělesné zakotvení lidského způsobu bytí jako nezbytnou podmínku, je ve filozofii reflektován důrazem na biologické, hormonální a tělesné charakteristiky při klasifikaci sportovců umožňujících férové soutěžení. Psychická sebeidentifikace ani důraz na sociální konstruovanost pohlaví ve sportovní soutěži fair play nezajistí,“ dodal profesor katedry rekreologie Ivo Jirásek.

Přehled všech probíraných témat zájemci najdou zde.

Konference filozofie sportu, kterou FTK UP hostila od roku 2012 již počtvrté, přitom účastníky zaujala nejen probíranými problematikami, ale celkově programem a organizací. Jim Parry, předseda British Philosophy of Sport Association působící na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který patří k pravidelným účastníkům, napsal: „Myslím, že toto byla dosud nejlepší konference.“

Filozofickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést historik Jan Stejskal. Čtrnácti hlasy o tom v tajné elektronické volbě rozhodl Akademický senát FF UP. Pokud výsledek volby fakultního senátu potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Jan Stejskal k 1. únoru 2026.  

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel kandidát na děkana FF UP hned v prvním kole, když získal čtrnáct senátorských hlasů jedenadvacetičlenného tělesa. Proti se vyjádřili dva senátoři či senátorky, pět se jich v hlasování zdrželo.

„Děkuji vám za projevenou důvěru. Slibuji, že se vynasnažím, jak jen budu moci, abych za čtyři roky předal fakultu v ještě v lepším stavu, než je teď,“ uvedl  knadidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Jan Stejskal je s FF UP spojen od roku 1989, a přestože působil i jinde, vždy byl s UP spjat. Olomouckou filozofickou fakultu považuje za svůj druhý domov a během své prezentace uvedl, že mu velmi záleží na tom, jak prospívá. O děkanský mandát usiloval v druhém funkčním období i proto, že si uvědomil, že některé z jeho vizí potřebují na uskutečnění delší čas. Mezi jeho nynější priority patří udržitelné a kvalitní studium, jež dokáže reagovat na proměny společnosti. Chtěl by na UP prosadit možnost přestupů mezi studijními programy a studentům tak umožnit lépe reagovat na změnu zájmu či kariérních plánů. Jeho cílem je také akreditace učitelských studijních programů v navazujícím magisterském studiu.

Chce rozvíjet další formy studia a spustit online studijní programy a mikrocertifikáty všude tam, kde bude vůle a poptávka. Ve své prezentaci rovněž uvedl, že je jeho zájmem udržovat a posilovat na fakultě bezpečné a přátelské prostředí. Současně se chce věnovat i tématu odolnosti akademické obce. Zabývat se bude i podporou mezinárodní mobility a péči o dlouhodobou udržitelnost doktorského studia, vědy i výzkumu. Za důležité považuje také pokračování v úsilí, které povede k prosazení reformy mzdového předpisu i IS HAP a k navýšení mezd všech zaměstnanců.

Do děkanských voleb vstupoval Jan Stejskal společně s germanistkou a dosavadní proděkankou pro akreditaci a doktorské studium Kristýnou Solomon. Ta však z kandidatury nakonec odstoupila. Ve více než dvouhodinové debatě před akademickou obcí fakulty a zhruba stejně tak dlouhé debatě s fakultním akademickým senátem Jan Stejskal uvedl, že se po celou dobu svého prvního mandátu snažil své fakultě odevzdat maximum. Zdůraznil přitom, že v úsilí nepoleví a že učiní vše pro to, aby FF UP byla otevřená, respektovaná, inspirativní i sebevědomá jednotka v rámci univerzity i mimo ni.

Přestože se při své prezentaci před akademickou obcí předběžně vyjádřil o složení svého proděkanského týmu a ve své řeči hovořil o částečné změně, před volbou samou žádné ze jmen nepotvrdil s tím, že si chce svůj nejbližší tým sestavit co nejpečlivěji.

Jan Stejskal (* 1970) je absolventem FF UP a Středoevropské univerzity v Budapešti, postgraduální studium absolvoval v Historickém ústavu Akademie věd ČR a na FF UP. Zkušenosti a cenné kontakty získal i během stáží na International Medieval Institute, University of Leeds nebo na Harvard University Center for Renaissance Studies v italské Florencii. Předtím, než začal pracovat na katedře historie FF UP, působil mimo jiné v rádiu Svobodná Evropa jako archivář a informační analytik. S katedrou historie FF UP je spjat od roku 1989, v letech 2014–2018 byl jejím vedoucím. Docentem v oboru historie byl jmenován v roce 2009. Ve své odborné práci se zaměřuje především na období pozdního středověku, dějiny mnišství a italský humanismus 15. století. Je členem Vědecké rady FF UP, také několika oborových rad na FF UP a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice a hodnotitelem Národního akreditačního úřadu. Filozofickou fakultu UP vede od 1. února 2022.

Více než pětina českých dospívajících má nadváhu nebo obezitu a jejich počet neustále roste. Ukazují to nejnovější data z mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), kterou v České republice garantuje řešitelský tým z Univerzity Palackého. Studie navíc odhaluje silné propojení mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dětí.

Problémy s vyšší hmotností jsou častější u chlapců, kde se s nadváhou nebo obezitou potýká téměř každý třetí. U dívek jsou čísla o něco příznivější, přesto má každá šestá česká školačka nadměrnou hmotnost. Body image a spokojenost s hmotností je přitom pro dívky mnohem důležitější – pocity z vlastní postavy a hmotnosti řeší výrazně intenzivněji. To naznačuje hlubší psychologický dopad na tuto skupinu, i když u nich není nadváha tak rozšířená jako u chlapců.

„Nárůst počtu dětí s nadváhu a obezitou se neděje skokově. Je mírný, ale kontinuální, plíživý. Česká populace si na to ‚vizuálně zvyká‘ a fakt, že na ulicích potkáváme více a více dětí s kily navíc, nejspíš neregistrujeme. Od roku 2010 přitom přibylo o více než polovinu dětí s obezitou – ze 4 % na dnešních 6,3 %,“ varuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Tento trend není specifický jen pro Česko, s rostoucí mírou nadváhy a obezity se potýkají i další státy. Nicméně ve srovnání se stavem před dvěma dekádami (rok 2002), kdy jsme na tom byli v evropském srovnání spíše dobře, čeští chlapci nyní již průměrná čísla sítě HBSC převyšují.

„Zdraví dětí je investicí do budoucnosti celé společnosti. Daty opakovaně potvrzený nárůst obezity u dětí a její přesah do jejich duševního zdraví nemůžeme přehlížet. Ministerstvo zdravotnictví proto v posledních letech systematicky posiluje prevenci – od aktualizace vyhlášky o preventivních prohlídkách přes podporu zdravého školního stravování až po projekty zaměřené na pohybové aktivity a duševní pohodu dětí. Chceme, aby každé dítě v České republice mělo šanci vyrůstat zdravé – fyzicky i psychicky. To znamená nejen zdravé jídlo a dostatek pohybu, ale i prostředí, které podporuje sebevědomí a realistické vnímání vlastního těla," uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Obezita jako společenský problém

Data HBSC rovněž ukazují na výrazné socioekonomické a regionální rozdíly. Děti z ekonomicky hůře situovaných rodin jsou nadváhou a obezitou ohroženy výrazně více (27 % má nadměrnou hmotnost, z toho 9 % obezitu) než děti z vyšších příjmových skupin (18 % s nadměrnou hmotností, z toho 4 % obézní).

Největší pravděpodobnost nadváhy či obezity mají děti z Ústeckého kraje, zatímco nejlépe si v rámci celé země vedou děti ze Zlínského kraje. Vyšší výskyt nadváhy a obezity se týká dětí z venkovských oblastí. Rozdíly jsou patrné i podle typu navštěvované školy – žáci základních škol jsou ohroženi více než gymnazisté. Právě tyto společenské rozdíly ukazují, že vyšší hmotnost nemusí být pouze otázkou individuálního rozhodnutí dětí, ale významně souvisí s prostředím a aktuálním stavem společnosti jako celku.

„Obezita není jen otázkou individuální volby nebo vzdělání, ale také prostředí, ve kterém žijeme – od marketingu nezdravých produktů zaměřeného na děti a dospívající, až po dostupnost a cenovou dosažitelnost zdravých potravin. Tyto komerční determinanty zdraví mají hluboký dopad na stravovací návyky dětí a jejich dlouhodobé zdraví a wellbeing. Je proto povzbudivé vidět, že Česká republika podnikla proaktivní kroky k vytváření zdravějšího potravinového prostředí, například nedávnou reformou výživových standardů ve školních jídelnách. Doufáme, že tyto snahy budou pokračovat. Podpora zdravějších voleb pro děti dnes je investicí do zdravější populace zítra,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku.

Vnímání vlastního těla a jeho silná vazba na duševní zdraví

Jedním z nejvýznamnějších zjištění studie je hluboká souvislost mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dospívajících. Ačkoliv se polovina dospívajících (49,2 % chlapců a 51,6 % dívek) cítí se svou postavou spokojena, téměř třetina 13- a 15letých dívek hodnotí vlastní hmotnost negativně. Je pozoruhodné, že dívky si všímají vyšší hmotnosti vlastního těla častěji (28 %) než chlapci (23 %), přestože nadváhou trpí méně často. U chlapců naopak převládají spíše ti, kteří se cítí příliš hubení (27 %).

Studie identifikovala čtyři kategorie vnímání vlastního těla, které souvisejí s duševní pohodou:

• Štíhlí realisté: Děti s přiměřenou hmotností, které se cítí dobře ve svém těle (67 %).
• Realisté s kily: Děti s nadváhou, které si jsou své vyšší hmotnosti vědomy (14 %).
• Kila navíc neřeší: Děti s vyšší hmotností, které ji však nepřiznávají. (9 %).
• Štíhlí a nejistí: Děti s normální hmotností, které jsou přesto nespokojené se svou postavou a vnímají se hůře, než jak na tom reálně jsou (11 %).

Nejvyšší míru duševní pohody vykazují skupiny „štíhlých realistů“ a dětí, které „kila navíc neřeší“. Mezi těmito dvěma skupinami nejsou v indikátorech duševního zdraví zásadní rozdíly. Naopak „realisté s kily“ a zejména „štíhlí a nejistí“ čelí výrazně vyššímu riziku psychických obtíží, jako jsou depresivní stavy, snížená životní spokojenost, pocity podrážděnosti, nervozity nebo osamělosti. Tyto skupiny navíc častěji sahají po návykových látkách, jakými jsou cigarety a alkohol.

Vliv digitálního světa na obezitu

Častý názor, že za (celosvětovou) epidemií obezity stojí digitální technologie, se podle dat studie HBSC potvrzuje jen velmi nepatrně. Výraznější riziko obezity existuje pouze u tzv. problematických hráčů počítačových a jiných her, tedy u školáků, kteří kvůli gamingu zanedbávají své povinnosti a vztahy. To, jestli děti a teenageři používají sociální sítě málo, intenzivně nebo „problematicky“, se zvýšenou hmotností nesouvisí.

Další informace a materiály ke stažení jsou k dispozici na webu Zdravá generace.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum prostřednictvím projektu DigiWELL.

Halloweenská atmosféra zavládne 25. října 2025 v Pevnosti poznání, která pro své návštěvníky připravila tradiční akci Pevnost Duchů. Interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého letos láká na jedinečnou stezku odvahy v temném světě hlubokomořských tvorů, pozorování noční oblohy či povídání o hejkalech, vlkodlacích a bludičkách. Novinkou bude interaktivní videomapping na fasádě Pevnosti či speciální prázdninový program od 26. do 29. října 2025 s tvořivými dílnami, svítícími medúzami a dalšími zážitky, které podzimní prázdniny okoření dobrodružstvím.

„Každý rok hledáme nové způsoby, jak lidem ukázat, že věda může být napínavá, zábavná i trochu tajemná. Letos se ponoříme do hlubokomořského světa – místa, které je temné, neprobádané a plné podivností, ale také krásy a života. Stezka odvahy, která patří mezi nejoblíbenější, bude v letošním roce připravena tak, aby děti i dospělé vtáhla do tajemných mořských hlubin. Malé i velké návštěvníky čeká setkání s podivuhodnými živočichy využívajícími bioluminiscenci, bublajícími podmořskými sopkami a s místy, která vědci považují za kolébku života na Zemi,“ uvedl ředitel Pevnosti poznání David Smrčka.

Mýty a legendy

Zatímco jedni budou bojovat s vlastní odvahou, jiní mohou na nádvoří Korunní pevnůstky pozorovat oblohu nebo navštívit přednášky zoologa a antropologa Evžena Tošenovského, který se zaměří bytosti z mýtů a legend, jako jsou hejkalové, upíři, vlkodlaci či bludičky. Zároveň nebude chybět živá ukázka čtyř druhů netopýrů.

Návštěvníci se s tematickým programem setkají i v expozicích a vědeckých dílnách. „V expozici Světlo a tma si mohou vyzkoušet, jak dostat malého potápěče, rybku či jiného živočicha do nádoby, aniž bychom se ho dotkli, nebo jak přimět předměty plavat na hladině,“ podotkl David Smrčka.

Expozice Živá voda pak odhalí, jaké zvuky se ozývají v různých hloubkách, a zajímavosti ze života mořeplavců. Ve Světlu a tmě mohou zájemci prozkoumat zákonitosti podvodních hlubin, v historické expozici zažijí senzorickou show Do hloubky času, která přiblíží skryté vrstvy dějin, a v expozici Rozum v hrsti budou čelit hlubině nekonečna.

Kreativní díly a světelná podívaná

V Laboratoři poznání se návštěvníci vydají do světa chemie inspirované oceány a sopkami. Zjistí, jak vznikají podmořské erupce, porovnají slanost různých vod a uvidí chemické reakce tvořící útvary připomínající mořské korály.

Atmosféru doplní i kreativní dílny. Děti si budou moci vyrobit vlastní lávový sliz inspirovaný magmatem a nerosty, na jehož povrchu praská tmavá krusta podobně jako u opravdové lávy. Z mořských hlubin si navíc mohou odnést i vlastní svítící medúzu, zavěšenou dekoraci, kterou si vyrobí kombinací jednoduchého elektrického obvodu a kreativních materiálů.

Po setmění ožije také fasáda Pevnosti poznání – díky interaktivnímu videomappingu se stane poutavou hrou, do níž se návštěvníci mohou sami aktivně zapojit. Budova se postupně promění ve svět vody, od zaplavované místnosti přes plavbu po mořské hladině až po tajuplné hlubiny oceánu.

„Letos jsme se navíc rozhodli prodloužit část programu Pevnosti duchů i na období podzimních prázdnin – od 27. do 29. října 2025. Brány Pevnosti poznání tak zůstanou otevřené nejen během státního svátku, ale i v pondělí, a nabídnou návštěvníkům další příležitost zažít napínavé dobrodružství na stezce odvahy i pestrý výběr vzdělávacích a zábavných aktivit připravených speciálně pro tento podzimní čas,“ dodal David Smrčka.

Popularizační akci tradičně podpoří tým Všeobecné zdravotní pojišťovny, který si připravil balanční hry pro děti, zábavný edukační kvíz o obsahu cukrů v nápojích, měření hydratace pleti, poradenství o službách a drobné dárkové předměty. Podrobné informace o programu naleznete na webových stránkách Pevnosti poznání.

Přitažlivost města pro studenty, vzájemná propagace univerzity a města při výjezdech do zahraničí, spolupráce při organizaci společenských a kulturních akcí a řada dalších témat byla součástí jednání vedení Univerzity Palackého s vedením Statutárního města Olomouce. Pravidelné pracovní setkání zástupců instituce a samosprávy tentokrát proběhlo v prostorách rektorátu UP.

„Na naší univerzitě je velké množství odborníků na řadu oblastí, ve kterých můžeme být městu a jeho obyvatelům prospěšní. Musíme jen na konkrétní poptávku ze strany města předložit adekvátní nabídku, což trochu komplikuje vrstevnatost řízení univerzity samotné. Bude tedy zásadní najít spojovací článek a nabídnout v tomto ohledu systémové zlepšení, což je pro nás důležité nejen z pohledu naší spolupráce se samosprávou, ale například i s firmami a podnikatelským sektorem,“ podotkl Michael Kohajda, rektor UP.

Zástupcům města se postupně se svými agendami představili jednotliví prorektoři a prorektorky UP. Debata byla také o probíhajících a plánovaných aktivitách města a univerzity pro další období. „Univerzita Palackého je naším klíčovým partnerem při přípravě Strategického plánu města, což je dokument, na kterém aktuálně pracujeme a který se týká všech oblastí života ve městě. Mluvili jsme dnes o spolupráci na mnoha úrovních od dopravy přes kulturu až po vědecké projekty. Otevřeli jsme i řadu dalších témat, jak mohou být naše dvě instituce prospěšné sobě navzájem a hlavně jak můžeme přispět k tomu, aby naše univerzitní město bylo dobrým místem pro život všech našich obyvatel,“ doplnil Miroslav Žbánek, primátor Statutárního města Olomouce.

Představení dosavadních výsledků a následná diskuze byly hlavním záměrem TECHSCALE workshopu, který se uskutečnil na letošní konferenci Nanocon v Brně. Sešli se na něm zástupci všech institucí zapojených do projektu – Univerzity Palackého, Univerzity Karlovy a CEITEC – Vysokého učení technického v Brně.

„Cílem workshopu bylo představit si to, čeho jsme už dosáhli, říct si, kam směřujeme, a snažit se prohloubit naši spolupráci. Zazněly přednášky o designu materiálů, které jdou za hranice nanosvěta, a o jejich využití v různých aplikacích včetně nanomedicíny, senzingu, katalýzy a ukládání energie. Podobná osobní setkání jsou velmi cenná, protože máme čas na to ukázat si své výsledky, neformálně se potkat, vyměňovat si poznatky a přicházet na nové nápady. To vše můžeme následně přetavit do nových aktivit a projektů,“ řekl hlavní řešitel projektu Michal Otyepka z CATRIN.

Přínos akce potvrdil také další z přednášejících Michal Mazur z Univerzity Karlovy. „Takováto setkání jsou nezbytná pro to, abychom mohli dělat komplementární výzkum a působit v rámci konsorcia. Pro mě je důležité vědět, na čem a proč ostatní pracují a jaké používají metody. Já jim naopak mohu prezentovat vlastní výsledky a nabídnout naše metody. Myslím, že workshop byl velmi přínosný,“ uvedl.

Posláním TECHSCALE z operačního programu Jan Ámos Komenský je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství (angl. Single Atom Engineering), které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

Jak financovat podnikatelský záměr, kde hledat investora a na co si dát pozor v podnikatelských začátcích? Odpovědi nabídne letošní ročník konference UP Business Camp, kterou již šestnáctým rokem pořádá Vědeckotechnický park UP. Akce se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu v Pevnosti poznání a zaměří se na téma Investice a finance v byznysu.  Do 26. října jsou v nabídce včasné vstupenky.

Na akci se rozeberou různé možnosti financování podnikání, od rizikového kapitálu přes crowdfunding až po příběhy firem, které uspěly i bez velkých investic. „Cílem letošního ročníku je ukázat, že finanční strategie může mít mnoho podob a že i začínající podnikatelé mají široké možnosti, jak nastartovat nebo rozvíjet svůj projekt. Chceme účastníkům předat praktické know-how i inspiraci, jak vybrat správný typ financování a na co si dát pozor, když investor zaklepe na dveře,“ říká Petr Suchomel, ředitel Vědeckotechnického parku UP.

Inspirace i příklady dobré praxe

Program nabídne inspirativní řečníky i praktické workshopy, které propojí svět financí s reálným podnikáním. Na pódiu se představí mimo jiné Dominik Píchal, zakladatel značky Grizly, který vysvětlí, jak se mu podařilo z malého e-shopu vybudovat miliardovou firmu v segmentu zdravé výživy. Jindřich Fáborský, tvůrce Marketing Festivalu a vzdělávacího programu Digisemestr, přiblíží, proč nikdy nebyla lepší doba začít podnikat.

Kompletní program UP Business Campu je dostupný na webu www.upbc.cz, kde je možné rovnou zakoupit vstupenky. Zvýhodněné vstupné čeká na studenty SŠ a VŠ a absolventy i zaměstnance UP. Do 26. října jsou navíc v nabídce včasné vstupenky.

Tereza Krejčí z platformy Donio poradí, jak využít sílu odměnového crowdfundingu i pro komerční projekty a získat finance a podporu komunity ještě dřív, než padne první koruna investice. O pohled investora se podělí Daniel Hastík z Tensor Ventures, který pomáhá startupům orientovat se v investičním světě a radí, jak zaujmout při prvním setkání. Chybět nebudou ani praktická témata z oblasti právního zázemí startupů. Podělí se o ně Radka Špačková, expertka z advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL.

Praktické workshopy 

Pro účastníky jsou připraveny také workshopy zaměřené na praktické dovednosti. David Duc z agentury ShortPRO ukáže, jak díky krátkým videím, komunitnímu přístupu a nástrojům umělé inteligence dokáže každý podnikatel vytvořit i s malým rozpočtem fungující marketing. O síle obsahu na LinkedInu promluví Michal Bubeník a Lukáš Bednařík. Povedou workshop zaměřený na využití LinkedInu jako efektivního nástroje pro B2B prodej a budování značky.

Den plný inspirace, networkingu a Startup Show s ICOK

Kromě přednášek a workshopů se účastníci mohou těšit na Startup Show, kterou Vědeckotechnický park UP pořádá ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Vystoupí v ní začínající podnikatelé z akceleračního programu ICOK Akcelerátor a v den UP Business Campu představí své projekty před publikem. Významnou součástí konference je podnikatelský networking propojující začínající podnikatele, studenty s podnikatelským duchem i zavedené firmy a investiční partnery. To vše u dobrého jídla a pestrého programu.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Jelínek. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, Fly United, Cemix, Aricoma a Regionální rozvojová agentura RERA. Akce je realizována za podpory statutárního města Olomouc.

Pět dní, čtyřicet středoškoláků a jedna fakulta. To je akce Týden vysokoškolákem na Přírodě, která už několik let přináší studentům možnost okusit univerzitní život ještě předtím, než se sami rozhodnou, kam povedou jejich další kroky. Účastníci se během programu stali součástí přednášek i seminářů, vyzkoušeli si práci v moderních laboratořích a nechyběla ani ochutnávka obědů v menze. Díky pestrému programu se tak středoškoláci mohli přesvědčit, že život na vysoké škole je nejen o studiu, ale také o setkávání s inspirativními lidmi a společných zážitcích.

Jedenáct studentů si zvolilo obor Chemie, stejný počet jich dalo přednost oboru Biologie, ekologie a životní prostředí, sedm z nich si vybralo Vědy o Zemi, pět studentů Matematiku a informatiku a šest Fyziku. „Přihlásila jsem se, protože tady příští rok plánuji studovat. Chtěla jsem si vyzkoušet, jak to na fakultě funguje, abych se v prvním ročníku lépe orientovala. Moc se mi líbilo, že nás nebylo tolik jako na některých jiných oborech. Vyučující si pamatovali naše jména a byli opravdu velmi milí,“ uvedla Vendula Zedníková z Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov.

Od algoritmů po genové inženýrství

Program byl koncipován tak, aby účastníci prošli co nejširším spektrem oborů, které fakulta nabízí. V matematice a informatice se středoškoláci ponořili do světa algoritmů, programování a diskrétní matematiky, ve fyzice si vyzkoušeli práci s laserovou technikou, elektronovým mikroskopem i rentgenovou difrakcí. Biologická část týdne nabídla seznámení s problematikou životního prostředí, metodami molekulární biologie nebo přednášku o bezobratlých. Chemické obory je vtáhly do laboratorních experimentů organické, analytické, anorganické a fyzikální chemie.

„Na katedře biotechnologií jsme studenty seznámili s nejnovějšími trendy genového inženýrství, navštívili moderní laboratoře a zúčastnili se přednášek společně s našimi studenty,“ uvedl Jiří Sojka z katedry biotechnologií.

Spolupráce s fakultními školami

Týdenního pobytu na přírodovědecké fakultě se zúčastnili středoškoláci z fakultních škol přírodovědecké fakulty, a to z Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín, Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov, Gymnázia Zábřeh, Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov, Střední školy technické a zemědělské Nový Jičín, Gymnázia Šumperk, Gymnázia Olomouc Čajkovského, Gymnázia Jana Opletala v Litovli, Gymnázia Třebíč, Cyrilometodějského gymnázia, základní školy a mateřské školy v Prostějově a Gymnázia Jevíčko.

Akce Týden vysokoškolákem na Přírodě se na přírodovědecké fakultě konala posedmé. Spolupráci s fakultními školami, kterých je v současné době padesát jedna, má na starosti Oddělení vnějších a vnitřních vztahů.

Osmdesáté výročí konce druhé světové války je jedním z nejdůležitějších mement letošního roku. Výrazně se propíše také do programu jedenáctého ročníku festivalu Olmützer Kulturtage, který se uskuteční ve dnech 20.–26. října. Tradiční podzimní akce, která se zaměřuje na německojazyčnou kulturu a společnou česko-německou historii, nabídne multižánrový program odhalující poválečné osudy (nejen) německých komunit v olomouckém regionu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s katedrou germanistiky FF UP, Rakouským centrem UP a sekcí německého jazyka Ústavu cizích jazyků PdF UP. Vstup na všechny akce je zdarma.

Diváci se mohou těšit na kabaret, besedy, autorská čtení, filmové projekce, výstavy i exkurze, které otevřou poválečná témata z různých úhlů pohledu. Nedílnou součástí bude také tradiční dopolední program pro základní a střední školy.

Události poválečného Olomoucka jako klíč k porozumění a smíření

Téma letošního ročníku je ukotveno velkými dějinami spjatými s koncem druhé světové války, zaměří se však především na osobní příběhy lidí, jejichž osudy byly nenávratně proměněny válkou a poválečnými událostmi přímo v širším olomouckém regionu – ať už se jednalo o odsun sudetských Němců z příhraničí, životy lidí z Libavska či oběti masakru na Švédských šancích u Přerova.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely. Olmützer Kulturtage propojuje český a německý jazykový prostor a kulturu způsobem, který ukazuje, že porozumění a smíření může vyrůst i z bolestných kapitol naší společné regionální minulosti. Stačí se jim postavit čelem,“ říká ředitel festivalu Olmützer Kulturtage Michal Urban.

Čtení o Sudetech, performativní kabaret i beseda o Libavsku

Festival zahájí 20. října slavnostní večer v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci, následovaný křtem nové knihy Pavla Šuby Fárplán Krnov, která tematizuje osudy sudetských Němců na Bruntálsku po konci války.

K vrcholům programu bude patřit rovněž performativní kabaret Das Thema, který v Divadle Na cucky představí inscenaci Radio Lotar (21. 10.), či beseda s historikem Jindřichem Machalou o Libavsku po konci války (22. 10.). Návštěvníci se mohou těšit také na čtení z úspěšné knihy Sudety: Ztracený ráj (23. 10.) s jesenickou spisovatelkou Marií Hajdovou.

Vycházky po stopách masakru na Švédských šancích i konce války v Olomouci

Program tradičně zahrnuje také turistické vycházky. V sobotu 25. 10. se mohou zájemci vydat spolu s historikem Pavlem Kreisingerem po stopách masakru na Švédských šancích u Přerova, při němž bylo krátce po druhé světové válce popraveno na 265 nevinných Karpatských Němců, především žen a dětí.

V neděli 26. 10. pak letošní ročník Olmützer Kulturtage uzavře prohlídka centra města s germanistou Vojtěchem Šimůnkem, který odhalí nejvýznamnější události konce války v Olomouci. 

Olmützer Kulturtage nabídnou také odpolední program pro základní a střední školy – divadla, besedy s pamětníky odsunu či tematické workshopy.

„Letošní program je opět silný svou mnohovrstevnatostí – od dětských aktivit až po náročné historické reflexe. Chceme, aby si každý našel způsob, jak se s náročným a neveselým tématem letošního ročníku konfrontovat – skrze umění, literaturu nebo osobní setkání,“ doplňuje hlavní organizátorka festivalu Miroslava Dvorská.

Kompletní program včetně rezervačních formulářů najdou zájemci na stránkách Vědecké knihovny v Olomouci zde.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda, náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Monika Hryzbilová a náměstek primátora města Olomouce Viktor Tichák.

Desítky bodů programu a stovky návštěvníků z řad studujících i pracujících na UP, ale také široké veřejnosti. Takový byl Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost, který na začátek října připravila olomoucká univerzita. Nabídl dny zaměřené na dárcovství, zdraví, wellbeing i inkluzi a festival International Haná.

Na týden od 6. do 10. října připravila univerzita týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami na témata mezinárodní kultury, dárcovství, zdravého životního stylu, duševní pohody či rovnosti a vzájemného porozumění napříč společností. Řada z bodů programu byla přístupná také veřejnosti.

„Pro naši univerzitu jsou témata férového přístupu, sounáležitosti i duševní a fyzické odolnosti klíčová. Jsem rád, že se workshopů, přednášek i praktických ukázek účastnili nejen studující a pracující na UP, ale i olomoucká veřejnost, která o ně projevila značný zájem. Otevřenost a inkluzivita jsou neodmyslitelnou součástí identity UP, doufáme proto, že se další ročník podzimního Fair UPu rozroste jak programově, tak z hlediska návštěvnosti,“ uvedl prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. Poděkoval zároveň kolegyním a kolegům z univerzity za přípravu bohatého programu.

foto_sem_4

Darování krve

Desítky dárců včetně prvodárců z řad univerzitních studujících i pracujících se od pondělí do pátku zapojily do tradiční týdenní výzvy Daruj krev s rektorem.

Sbírka pro psy a kočky

Na začátku týdne Fair UP vyvrcholila také sbírka pro psy a kočky pořádaná Dobrovolnickým centrem UP. Přispěly desítky dárců a vybralo se přes 200 kilo granulí, dvě stovky kapsiček, více než stovka konzerv a desítky balíčků s pamlsky. K tomu také deky, čisticí a dezinfekční prostředky, hračky či misky.

Plno měly masáže i vyšetření znamének

Na 130 lidí absolvovalo zdravotnické prohlídky v rámci Dne zdraví pro zaměstnané na UP, který každoročně pořádá oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ). Největší zájem byl o dermatologické vyšetření, kontrolu zraku, analýzu složení těla a zdravotně-rehabilitační masáž. „Zájem byl opravdu velký, celý den jsem se nezastavil a zjistil jsem, že bych měl na univerzitě opravdu hodně práce,“ řekl s jemnou nadsázkou masér Michal Ambrož.

foto_sem_4

Úterý nabídlo ale i další workshopy a aktivity pro veřejnost, se zájmem se setkala odpolední přednáška o zdravém spánku v Pevnosti poznání, při celodenním sběru nepotřebných léků na Zbrojnici se jich vybralo okolo 30 kilo. „Velmi interaktivní byl workshop ergonomie. Lektor se věnoval každému individuálně, prakticky ukazoval správné nastavení pracovního místa a doporučoval vhodné pomůcky a cviky. Navštívili jsme i kancelář jedné z účastnic, která si nastavila pracovní místo přímo na míru,“ uvedla Nikola Křížová z Udržitelné univerzity.

Okamžik zastavení se v uspěchané době

Více než tři stovky lidí zavítaly na aktivity zaměřené na duševní i tělesnou pohodu pod hlavičkou Dne wellbeingu. Nejhojněji navštívené akce byly divadelní představení Sádlo, jóga s Klárou Konečnou nebo akce studentských organizací Sdružení Principál a Politologický klub UP.

foto_sem_4

„Poměrně velký zájem byl o workshop No mind meditace, přednášku o spánku Denisy Mankové a o projekci filmu Těžko v duši a následnou debatu. Se zájmem o naše aktivity jsme velmi spokojeni, a rádi je proto zopakujeme i v příštím roce,“ sdělila koordinátorka Studentského centra UP Zuzana Pejpková s tím, že pořadatelé při tvorbě programu ocenili spolupráci studentských organizací a různých univerzitních pracovišť, katedry psychologie, politologie, OUSHI, CPSSP a dalších.

„Fair UP pro mě představuje týden příjemné a přátelské atmosféry. Zúčastnila jsem se několika workshopů zaměřených na kreativitu, pozornost, relaxační techniky a wellbeing. Klíčovým momentem pro mě byl okamžik zastavení se v uspěchané době – chvíle, kdy jsem mohla opravdu vnímat přítomnost. Workshopy mi pomohly porozumět tomu, jak důležité je umět si dopřát pauzu a být k sobě laskavá,“ svěřila se studentka filozofické fakulty UP Sára Svobodová.

foto_sem_4

Spokojená je taky studentka pedagogické fakulty a členka studentské organizace Sdružení Principál Tereza Hudská. „Náš workshop ZASTAV SE proběhl v pořádku a v plném počtu účastníků. Akci jsme si moc užily a jsme rády za možnost ji uskutečnit v rámci Fair UP a šířit tak povědomí o naší činnosti,“ doplnila.

Ve středu mohli studující a pracující na UP také diskutovat s rektorem Michaelem Kohajdou. Řada z nich přitom ani nepostřehla, že jim před tím rektor s kvestorem univerzity Josefem Suchánkem servírovali oběd v hlavní menze.

Nejvíc lákala Jižní Korea

Přes pět set lidí zavítalo ve čtvrtek odpoledne na nádvoří Zbrojnice na festival International Haná. Nabídl prezentace univerzitních center, jídla z různých koutů světa, jedinečná vystoupení, bojová umění, workshop flamenca, science show, zpěváky i folklor.

foto_sem_4

„Už v první polovině akce jsme na památku rozdali všech 400 připravených samolepek, na stánku Vydavatelství UP si zájemci vlastnoručně vyrobili a odnesli přes 200 bločků. Podle vyplněných dotazníků k nám zavítalo cca 45 % zahraničních návštěvníků, zbytek pocházel Česka a Slovenska. Podle samolepkové mapy jsme tady měli lidi z více než 50 zemí,“ vyčíslila za pořadatele Alena Vyskočilová z Welcome office UP a dodala, že nejnavštěvovanějšími byly stánky Jižní Koreje, Japonska a USA. Festival, jehož partnerem je Arcidiecézní charita Olomouc, proběhne v podobném termínu i v příštím roce.

Na snídani i s potomkem

Pátek patřil tématům inkluze, diverzity, rovnosti a vzájemného porozumění (nejen) v akademickém prostředí. Den inkluze, pojmenovaný při příležitosti Světového dne inkluze, nabídl pestrou škálu aktivit zaměřených na sdílení zkušeností, prohlubování citlivosti k tématům rovnosti a posilování vzájemného dialogu.

foto_sem_4

„Na snídani s vědou pro vědkyně a doktorandky z univerzity se chtěla přijít podívat i studentka právnické fakulty, která ale neměla hlídání pro svého půlročního syna. Samozřejmě mohla přijít i s ním,“ ujistila Veronika Fousková z OŘLZ.

Některé aktivity, jako například vernisáž výstavy Společně v rozmanitosti či představení videí s inkluzivní tematikou včetně debat s odbornicemi na duševní zdraví, byly otevřeny i široké veřejnosti. „Atmosféra byla moc příjemná, protočilo se nám tady okolo 50 lidí,“ zhodnotila projekci Marta Sýkorová, autorka knihy Velmi špatné pohádky, která celým programem provázela.

foto_sem_4

Novou generaci nanosenzorů schopných detekovat pH uvnitř živých buněk s dosud nevídanou citlivostí a stabilitou vyvinul tým vědců z CATRIN Univerzity Palackého a VŠB – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně. Senzory na bázi uhlíkových teček představili v časopise Biosensors and Bioelectronics.

Hodnota pH je jedním z nejčastěji měřených chemických parametrů, ale vývoj nanometrických senzorů schopných přesně zmapovat distribuci a dynamiku pH s vysokým prostorovým a časovým rozlišením zůstává významnou výzvou. Takové senzory jsou životně důležité pro naše chápání četných fyziologických a patologických procesů.

„Hledali jsme způsob, jak sledovat dění uvnitř buněk s mnohem vyšší přesností, než jakou umožňují současné sondy. Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.  Senzor nejen září pod mikroskopem, ale také detekuje změny pH na základě doby životnosti fluorescence, což je přesnější a spolehlivější parameter než běžná intenzita světla,“  vysvětlil první autor studie  Sergii Kalytchuk z CATRIN a Materiálově-environmentální laboratoře (MEL) na VŠB–TUO.

„Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.“ Sergii Kalytchuk

Na rozdíl od běžných fluorescenčních senzorů pH, které trpí fotoblednutím, chemickým rozkladem a často vyžadují kalibraci, si nové nanosenzory udržují vynikající výkon i v náročných podmínkách. Doba jejich fluorescence se předvídatelně prodlužuje s rostoucím pH, což umožňuje přímé měření buněčné kyselosti – klíčového parametru, jehož výkyvy úzce souvisí s chorobnými procesy, jako je rakovina a neurodegenerace.

„V experimentu s lidskými kožními buňkami a pomocí pokročilé mikroskopie založené na měření doby životnosti fluorescence (FLIM) umožnily senzory přesně zmapovat pH uvnitř lyzozomů, což jsou zjednodušeně řečeno recyklační a úklidové jednotky buňky. Navíc bylo možné detekovat změny pH po aplikaci chemických inhibitorů, což otevírá možnosti pro testování léčiv i sledování stresu v buňkách v reálném čase,“ uvedl další z autorů Tomáš Malina.

Myšlenka senzoru vznikla na pomezí syntetické chemie a fyziky, ale právě jeho využití v biomedicíně dává celé práci širší význam. „Studie ukazuje, jak lze propojit základní materiálovou chemii se skutečnými biomedicínskými výzvami. Díky výjimečné fotostabilitě, biokompatibilitě a extrémně širokému pH rozsahu mají tyto senzory velký potenciál stát se účinným nástrojem pro základní výzkum, diagnostiku i budoucí klinické aplikace,“ uzavřel korespondenční autor článku Radek Zbořil.

Čtyři doktorandky a jeden doktorand z UP se v rámci evropské univerzitní sítě Aurora zúčastnili týdenní PhD Akademie na Univerzitě v Amsterdamu, zaměřené na komunikaci vědy a publikační dovednosti.

Jak komunikovat vědu široké veřejnosti? Co obnáší napsání kapitoly do knihy? Má umělá inteligence své místo ve vědecké práci? A jaká specifika s sebou nese akademické psaní? To jsou jen některá z témat týdne nabitého workshopy a přednáškami v rámci PhD Akademie na Vrije Universiteit Amsterdam. Tam se sjely téměř tři desítky PhD studentů z šesti evropských škol sdružených v evropské univerzitní síti Aurora, aby pod vedením více než desítky lektorů zjistili, jak vylepšit své vědecké publikování a jak komunikovat vědu různými způsoby různým cílovým skupinám.

„Dlouhodobě se ukazuje, že pro úspěšné dokončení doktorského studia a budoucí vědeckou kariéru je vedle zvládnutí výzkumného tématu po teoretické i praktické stránce důležitý také soubor tzv. měkkých dovedností. Mezi ně patří například to, jak napsat vědeckou publikaci tak, aby měla větší šanci projít recenzním řízením, či jak efektivně komunikovat vědu a zvýšit šanci na získání finančních prostředků na výzkum. Tyto schopnosti často nejsou součástí běžného studijního kurikula. Mám proto velkou radost, že se v rámci Aurory podařilo dát dohromady nabitý program zaměřený právě na tyto měkké dovednosti. Zároveň věřím, že pro studenty z různých zemí bylo přínosné se navzájem poznat a sdílet své zkušenosti napříč evropskými institucemi,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná, která v Amsterdamu vedla dva workshopy zaměřené na komunikaci vědy.

PhD Akademie se zúčastnili Nina Kadášová, studující doktorát na přírodovědecké fakultě a zároveň medicínu na lékařské fakultě; Nika Tótová, doktorandka z teologické fakulty a koordinátorka Kariérního centra UP; Lenka Slavíčková z lékařské fakulty; Ivan Filipský z přírodovědecké fakulty a Denisa Kroupová, studující na Ústavu molekulární a translační medicíny, která se věnuje popularizaci vědy v Pevnosti poznání.

„PhD Akademie mi přinesla cenné rady a silnou dávku motivace do dalšího výzkumu. Dozvěděla jsem se, jak svůj výzkum posunout na vyšší úroveň – a to nejen díky lepší komunikaci vědy či efektivnějšímu psaní vědeckých publikací s využitím moderních přístupů, ale také díky spolupráci s kolegy z jiných univerzit v rámci sítě AURORA. Díky propojení se zahraničními kolegy mám nyní například větší šanci na mezinárodní spolupráci ve svém výzkumu,“ uvedla Nina Kadášová, jež se popularizaci vědy věnuje dlouhodobě, mimo jiné vytvořila nadživotní model srdce pro Pevnost poznání díky podpoře Nadačního fondu UP (psali jsme zde).