Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

AI to za vás nedá – s tímto mottem putuje po Česku letošní série Nočních běhů pro Světlušku, která ve středu 16. dubna rozsvítí také olomoucké parky. V rámci doprovodného programu u toho nebude chybět ani Centrum APA Fakulty tělesné kultury UP, u jehož stánku si zájemci budou moci vyzkoušet sportovně-kompenzační pomůcky nejen pro osoby se zrakovým postižením.

„Technologie nám dnes umí poradit téměř se vším, ale osobní setkání a solidaritu nahradit neumí. Umělá inteligence nám může ukázat trasu nebo spočítat tempo, ale vyběhnout na pomoc druhým musí člověk vždy sám,“ vysvětlil letošní motto série dobročinných běhů Jiří Váňa, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu, jehož je Světluška součástí. 

Centrum APA (aplikovaných pohybových aktivit) s fondem v oblasti podpory pohybových aktivit dětí a žáků se zrakovým postižením spolupracuje již několik let a konzultanti APA seznamují veřejnost s přizpůsobenými možnostmi pohybu na všech letošních zastávkách Světlušky. Série začala v březnu v Ostravě a skončí v září ve Zlíně.

„Spolupráce se Světluškou si velmi vážíme, společně se nám daří naplňovat společnou vizi práv osob se zrakovým postižením na aktivní život. Že jsou pohybová aktivita a sport jednou z cest k plnohodnotnému životu, přibližujeme i na našem osvětovém stánku, kde si zájemci mohou vyzkoušet některé kompenzační pomůcky a pohybové aktivity přizpůsobené nejen osobám se zrakovým postižením. Seznámit se mohou i s dalšími činnostmi našeho centra a katedry APA FTK UP, jejíž studenti mimo jiné pravidelně vyjíždějí s osobami s různým zdravotním postižením na týdenní Expedici PřesBar,“ uvedl Ondřej Ješina z Centra APA.

video_sem

Olomouc patří v itineráři série Nočních běhů pro Světlušku k tradičním zastávkám, ve středu 16. dubna sem běh na podporu nevidomých a slabozrakých zamíří již podesáté.  Středobodem bude prostor před restaurací Fontána ve Smetanových sadech, kde se v 19 hodin otevřou stany s registrací běžců a rovněž prezentace spolupracovníků a partnerů akce. Kromě stánku Centra APA si tu zájemci budou moci nechat změřit zrak nebo se nechat namasírovat, podbarvení večeru dodá hudebník Rodan.

U Fontány také bude start a cíl běhu, který je připraven ve dvou variantách – 2,5 a 5 km. Na trať běžci s rozsvícenými čelovkami vyběhnou ve 21 hodin.

Další informace jsou k dispozici zde.

Univerzita Palackého se rozhodla zachovat ceny studentského stravování ve svých menzách na stávající úrovni. Studující tak v tuto chvíli nepocítí dopady změn ve financování ze strany státu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy letos v březnu zrušilo účelovou podporu studentského stravování na vysokých školách. Tyto prostředky jsou nově začleněny do obecného rozpočtu vysokých škol, ze kterého však nelze financovat přímo stravování. Odpovědnost za nastavení cen a dostupnost stravování tak přešla na jednotlivé univerzity.

Univerzita Palackého bude výpadek těchto prostředků kompenzovat z vlastních zdrojů, aby zachovala dostupnost teplého jídla pro své studující. „Chceme, aby studentské stravování zůstalo dostupné pro všechny, včetně těch, pro které by výraznější zdražení mohlo představovat zásadní problém. Proto jsme se rozhodli zatím ceny jídel v naší menze nenavyšovat, situaci budeme dále průběžně vyhodnocovat,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Dlouhodobé nastavení cen stravného v menze UP bude záviset na dalším vývoji financování vysokých škol a aktuální ekonomické situaci univerzity, která má ovšem snahu najít způsob, jak studentské ceny stravování udržet a zároveň nevytvářet ekonomickou ztrátu v hospodaření Správy kolejí a menz UP. Menza uvaří a vydá svým studentkám a studentům přibližně 200 000 obědů v průběhu celého akademického roku, celkově je to pak 620 000 obědů včetně zaměstnanců a cizích strávníků.

Spolek mediků LF UP opět pro studentky a studenty Univerzity Palackého připravil možnost procvičit si základy první pomoci během výukové akce nazvané Neznáš, nezachráníš!. Praktický kurz, jehož součástí je i simulace reálné situace, se koná ve středu 22. dubna od 15 hodin v prostorách Lékařské fakulty UP. Z důvodu omezené kapacity je nutné se dopředu přihlásit.

Účastníky čeká úvodní teoretická přednáška, během níž se seznámí se základními principy první pomoci. Poté se rozdělí do skupin a projdou pět praktických stanovišť. „Na nich si osvojí konkrétní dovednosti, jako jsou například obvazové techniky, kardiopulmonální resuscitace nebo použití defibrilátoru. Na závěr si ověří získané znalosti a dovednosti v simulacích konkrétních krizových situacích, do nichž se mohou v běžném životě dostat,“ přiblížil za pořadatele Ondřej Hubálek, student 4. ročník Všeobecného lékařství.

Kurzu se mohou zdarma zúčastnit studentky a studenti všech fakult UP, vyjma fakulty lékařské. Kapacita je z organizačních důvodů omezená na 30 lidí a je nutné se dopředu přihlásit prostřednictvím tohoto formuláře.

ig_sem_https://www.instagram.com/spolek_mediku/p/DWn6kdlDGX4/

Nejsou divní, ani nevychovaní, naopak jsou vybavení něčím, co může být bráno jako superschopnost. S touto premisou chce Karolína Tomášková, studentka rekreologie na Fakultě tělesné kultury UP, změnit většinový, převážně negativní pohled na lidi s ADHD. Vedle sdílení nejen vlastních zkušeností vyvinula s podporou Nadačního fondu UP nové pomůcky, tzv. fidgety, a také připravuje návrh prostoru přátelského k neurodivergentním studentům. Svůj projekt měla možnost představit i prezidentu ČR.

Svoji jinakost začala Karolína Tomášková více řešit, když si uvědomila, že nefunguje jako ostatní. „Seděla jsem například nad nějakým úkolem do školy dva týdny a prostě mi nešlo začít. Až když začal hořet termín, se vše změnilo a najednou jsem dokázala pracovat extrémně efektivně, kreativně a vytvořila jsem něco, s čím jsem byla spokojená. S ADHD v každodenním životě souvisí i množství výzev, jako je ranní vstávání nebo objednání se k zubaři, ale i větší náchylnost k úzkostem, depresím a návykovému chování. S tím a obecně s energií a náladou mi pomáhá pravidelný pohyb. Díky vyplavení dopaminů a dalších pozitivních hormonů se držím v lepším rozpoložení a cítím se fyzicky i mentálně lépe. Skvělá je i studená sprcha po ránu.“

Projekt ADHD Superpower původně vznikl v rámci studia, v podstatě jako reakce na negativní zkušenost s absolvovanou diagnostikou. „Snažíme se o osvětu a popularizaci, pořádáme různé setkávací akce, workshopy nebo besedy, jsme i online,“ přibližuje s tím, že spolu s týmem klade důraz na pozitivní přístup k neurodiverzitě. „Nepřehlížíme, že se s ADHD pojí jisté výzvy a potenciální překážky. Nabízíme možnosti, jak na ně reagovat, pracovat s nimi a mít tak možnost zaměřit se i na ty silné stránky a využívat jich,“ dodává studentka, v jejímž rozvrhu se zdaleka neobjevují jen předměty z FTK. Prošla například i kurzem pro motivované a nadané studující UP Leadership Matters!.

Se svými záměry Karolína Tomášková zaujala v soutěži Podnikavá hlava nebo ve Startup Show Inovačního centra Olomouckého kraje v rámci UP Business Campu, zúčastnila se také soutěže Social Impact Award a naskytla se jí i příležitost představit svůj projekt prezidentu Petru Pavlovi. Na setkání s mladými inovátory na zámku v Lánech vyrazila v nepřehlédnutelné barevné košili.

„Zrovna v době, kdy mi nebylo úplně nejlépe, se mi dostalo takové pocty. Ale připravila jsem se na to, takže jsem si dokázala den užít. Byl to velmi intenzivní a inspirativní zážitek, vznikly z toho nějaké další spolupráce. A moje barevná košile? Bylo to organizované jako letní grilování, byla jsem to já, byla jsem autentická,“ vysvětluje.

Prezidentovi ukázala některé fidget modely, pomáhající nejen lidem s ADHD zdravě regulovat vnitřní neklid. Nechyběl tzv. fidget spinner, který se před časem stal hitem a v rukou si s ním točil kdekdo. Nelze ho však ovládat pouze jednou rukou a je poměrně hlučný, což Karolína Tomášková chtěla napravit. S podporou Nadačního fondu UP navrhla fidgety ve formě prstene, které jsou k dostání v UPointu či vybraných olomouckých kavárnách.

„Chtěla jsem vytvořit něco nenápadného i variabilního, co nebere pozornost a zároveň jde vytisknout na 3D tiskárně. Vymysleli jsme několik modelů s různými vlastnostmi, tišší, ale jeden naopak svým zvukem připomíná řehtačku. Myslíme na dospělé i na děti. A také na přírodu – tiskne se z biologicky rozložitelného materiá­lu na bázi modifikovaného kukuřičného škrobu,“ uvádí. S 3D tiskem pomáhá ředitel fondu Jiří Rudolf a zpočátku i Vědeckotechnický park UP.

Úmysly Karolíny Tomáškové však fidgety nekončí. V rámci projektu vzniká i návrh prostoru přátelského k lidem s ADHD. „Vytvořili jsme skupinu, v níž se o takovém prostoru bavíme. Určitě by v něm mělo být hodně volných předmětů k hraní a odre­agování se, například míčky, také nějaká karimatka na protažení, mohla by tam hrát hudba podporující soustředění… Ještě uvidíme,“ uzavírá studentka.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Mapa s názem Vývoj židovského osídlení Olomouce: geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021 (VUP, 2022), která vznikla ve spolupráci Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, získala prestižní ocenění Best Map Award 2024/2025. Uděluje ho časopis Journal of Maps (Routledge).

Oceněná mapa byla publikována v odborném článku Development of the Jewish Settlement of Olomouc: Geographic and Socioeconomic Structure of the Jewish Population in the Period 1180–2021 (Cahová, Ivana – Barvíř, Radek, 2025, Journal of Maps 21/1. 

„Z ocenění máme velkou radost. Naše mapa představuje komplexní pohled na vývoj židovského osídlení v Olomouci od 12. století do současnosti.“ Ivana Cahová, FF UP

Časopis Journal of Maps, založený v roce 2005, patří mezi významná mezinárodní periodika zaměřená na kartografii a geoinformační analýzu. Od roku 2008 každoročně uděluje ocenění Best Map Award nejlepšímu příspěvku, který vyniká nejen odborným obsahem, ale i kvalitou mapového zpracování. Porota vybírá vítěze z užšího výběru publikovaných prací na základě kombinace těchto kritérií.

Oceněná mapa byla porotou charakterizována jako „vynikající příklad historické geoinformační analýzy“ s „výborným využitím barev a promyšlenou strukturou panelů, které čtenáře přehledně provádějí tématem“.

Na jejím vzniku se podílel tým spoluautorů – tehdy převážně studentů CJS: Kateřina Lapiszová, Pavlína Niklová, Anna Řezníčková, Nikola Svobodníková a Václav Chalupný, ve spolupráci s externisty Miroslavem Papouškem, Danielem Baránkem, Jakubem Pospíšilem a Alexandrem Jeništou. Projekt vznikl pod vedením editorů Ivany Cahové a Radka Barvíře.

„Naše mapa byla publikována už v roce 2022, odborné veřejnosti ji ale prezentoval až aktuální článek v Journal of Maps, na jehož základě získala ocenění. Máme z toho velkou radost. Mapa představuje komplexní pohled na vývoj židovského osídlení v Olomouci od 12. století do současnosti. Zachycuje proměny prostorového rozložení židovské populace v závislosti na historických a politických změnách a doplňuje je analýzou migračních pohybů v rámci střední Evropy. Součástí jsou také grafické výstupy zobrazující demografický vývoj, socioekonomickou strukturu komunity a její postavení v rámci městské společnosti, stejně jako jazykově-kulturní diferenciaci obyvatelstva,“ shrnula za kolektiv tvůrců Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP.

Připomněla zároveň, že výzkum dějin židovské komunity na Moravě patří k dlouhodobým prioritám olomoucké judaistiky. Jedním z jeho cílů je zároveň zpřístupňovat výsledky odborného bádání širší veřejnosti srozumitelnou a vizuálně atraktivní formou. Oceněná mapa je příkladem úspěšného propojení vědecké analýzy a moderních vizualizačních metod.

Získané poznatky přispívají k hlubšímu porozumění dějinám židovské komunity v Olomouci i k jejich zasazení do širšího kontextu moravských a českých dějin. Zároveň otevírají prostor pro kritickou reflexi tradičních historických narativů ve vztahu k etnickým a kulturním menšinám.

Mapa Vývoj židovského osídlení Olomouce: geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021 (VUP, 2022) vznikla za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (projekt IGA_FF_2021_026). Je dostupná v tištěné i digitální podobě na webových stránkách Centra judaistických studií FF UP. 

Autorský tým: Cahová, Ivana (ed.); Barvíř, Radek; Chalupný, Václav; Jeništa, Alexandr; Lapiszová, Kateřina; Niklová, Pavlína; Papoušek, Miroslav; Pospíšil, Jakub; Řezníčková, Anna; Svobodníková, Nikola.

 

 

Intimní příběh fotografky Anny Rathkopfové představí jedinečná výstava, kterou nabídne Filozofická fakulta Univerzity Palackého pod názvem Sami spolu. Expozice zaměřená na prevenci rakoviny propojuje umění s osvětou a ve světě ji již zhlédlo více než půl milionu lidí. Galerie sociální fotografie FF UP ji otevře 9. dubna.

Galerie sociální fotografie při katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP připravuje poslední výstavu tohoto akademického roku – a půjde o projekt, za který by se nemusely stydět ani renomované galerie. Fotografický soubor Anny Rathkopfové, zaměřený na prevenci rakoviny, propojuje umění s osvětou, přispívá k destigmatizaci onkologických onemocnění a zdůrazňuje význam jejich včasného záchytu.

„Jde o intimní příběh fotografky Anny Rathkopfové, Češky žijící v USA se svou rodinou, které lékaři diagnostikovali nádor prsu. Anna se o své nemoci dozvěděla ve 37 letech. Sedm let spolu s manželem dokumentovala jejich život i každodennost poznamenanou léčbou. Výsledkem je cyklus fotografií, které otevírají skrytá témata, tíhu péče, mlčení kolem mužské zranitelnosti či dětský pohled na nemoc,“ uvedla za Galerii sociální fotografie Veronika Gigalová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V zahraničí se výstava setkala s výrazným ohlasem. Byla mimo jiné prezentována na festivalu Photoville v New Yorku, informovala o ní média jako The Washington Post či CNN a fotografie vyšly knižně v nakladatelství Daylight Books. V roce 2024 získal projekt ocenění Photographic Award OSN.

„Díky svému českému původu se Anna rozhodla výstavu představit také v České republice. Ve spolupráci s pacientskou organizací Dialog Jessenius připravila edukačně-umělecký projekt Dg. C. – rozumíš?, který prostřednictvím umění i veřejných debat přibližuje cestu onkologického pacienta, bourá tabu a zdůrazňuje význam prevence. Kurátorka české výstavy Adéla Singerová vybrala fotografie do dvojic, kontrastních i souznících, aby ještě silněji otevřely témata, která bývají tabuizována, a přitom jsou důvěrně známá mnoha rodinám,“ doplnila socioložka.

Českou premiéru měl projekt v Americkém centru v Praze, nyní se postupně představuje v regionech po celé republice. Součástí programu jsou také besedy s lékaři, praktické ukázky samovyšetření a informace o možnostech včasné diagnostiky.

Galerie sociální fotografie – Sami spolu.
Vernisáž: 9. dubna od 16:30.
Půlden zdraví: 10. dubna (instruktáže samovyšetřovacích metod, přednáška onkologa z FNOL, vystoupení bývalé pacientky a ambasadorky onkologických pacientů).

Univerzita Palackého si poprvé nechala komplexně spočítat svou uhlíkovou stopu. Analýza za rok 2024 ukazuje, že celkové emise univerzity dosahují bezmála 36 tisíc tun oxidu uhličitého v ekvivalentu (CO₂e). Výsledky ukazují, že největší část emisí nevzniká v jejích budovách, ale nepřímo – při výrobě energií, nákupech nebo investicích.

Plná učebna, napjatá atmosféra a rychlá rozhodnutí pod časovým tlakem. Takový byl další ročník geografické soutěže GeoGuessr, kterou na konci března uspořádal studentský spolek EGEA. Do soutěže se zapojilo 26 týmů, vítězství získal tým Kandia ve složení Aneta Machů a Samuel Otlík. Letošní ročník zpestřilo i speciální kolo, v němž hráč se zakrytýma očima určoval polohu pouze na základě navigace svých spoluhráčů.

 „Březnový GeoGuessr byl opět vydařenou akcí, organizátorům patří dík za uspořádání tohoto tradičního klání. Obhájit prvenství, letos navíc jen ve dvoučlenné sestavě, pro nás tentokrát nebylo vůbec jednoduché, protože kvalita konkurenčních týmů v této hře jde stále nahoru. Koncept soustředěný pouze na velká města byl hezkým kontrastem k podzimnímu kolu s biomy. Bonus v podobě hry naslepo byl hezkým zpestřením. Děkujeme za možnost zúčastnit se vždy plně obsazeného turnaje a těšíme se na další,“ uvedla členka vítězného týmu Aneta Machů z katedry geologie

Soutěž vychází z populární geografické hry GeoGuessr, která využívá službu Google Street View. Hráči se v jednotlivých kolech ocitají na neznámých místech a jejich úkolem je co nejpřesněji určit svou polohu na mapě na základě vizuálních indicií.

Speciální kolo prověřilo týmovou spolupráci

Letošní ročník byl tematicky zaměřen na města rozdělená podle jednotlivých světadílů. Organizátoři si však pro účastníky připravili i speciální kolo, které přineslo zcela nový herní prvek. Hráč ovládající počítač měl nasazenou masku na oči, a byl tak odkázán pouze na navigaci svých spoluhráčů. Ti ho museli přesně navádět, kam klikat, aby se mohli v prostředí „rozhlédnout“ a správně určit polohu. Přestože byla možnost se tohoto kola nezúčastnit, všechny týmy výzvu přijaly. Vítězem speciálního kola se stal tým Werkovi ve složení Martin Urban, Lukáš Waclawek a Jiří Madeja.

„Mám velkou radost, že se týmy do soutěže vracejí a zájem o účast byl letos opět velmi vysoký. Zároveň jsem chtěla hru více odlehčit a zpřístupnit ji i těm, kteří ji neovládají tak zdatně jako nejlepší týmy. Kdo mě zná, ví, že ráda přicházím s překvapeními – tentokrát to bylo speciální kolo s maskami. O to víc mě potěšilo, že se zapojily všechny týmy a šly do toho naplno. Řada z nich navíc hlasovala pro to, aby se toto kolo objevilo i v příštích ročnících,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Stupně vítězů

Na prvním místě se umístil tým Kandia ve složení Aneta Machů a Samuel Otlík z přírodovědecké a filozofické fakulty. Druhé místo obsadil tým Vytahaný rifle složený z Matěje Šturce, Daniela Hanouska a Tomáše Štarnovského. Třetí místo získal tým 3 z Chacharramendi složený z Filipa Jílka, Jakuba Joksche a Yaroslavy Stafiichuk.

Květnou nedělí jsme vstoupili do Svatého týdne, kdy si křesťané po celém světě připomínají události Ježíšova života: vjezd do Jeruzaléma spojený s provoláváním slávy, slavení poslední večeře s učedníky, následný proces před mocnými tohoto světa, ukřižování a nakonec vzkříšení. Drama lidského příběhu, do kterého vstupuje Bůh. Ne jako ten, který zasáhne zvenčí a mávnutím proutku všechno vyřeší, ale jako ten, kdo se rozhodne na vlastní kůži zakusit, co to znamená být člověkem.

První část velikonočního příběhu známe dobře. Možná ji leckdo z nás zažívá právě v těchto dnech. Mnozí zakusili chvíle slávy i uznání, ale také zvrat v podobě odsouzení nebo opovržení. Zprávy o šířících se válkách a násilí se staly běžnou součástí našich životů. Ať už v rovině osobní nebo společenské jsme konfrontováni se smrtí v jejích nejrůznějších podobách. Smrt je všudypřítomná, zato vzkříšení si nedokážeme představit.

Snad nám naše vlastní životní zkušenost může pomoci hlouběji porozumět Ježíšovu příběhu. A naopak: snad také Ježíš a jeho příběh má potenciál pomoci nám, abychom se v tom, co právě žijeme, neztratili. Možná je Ježíšův příběh také pozváním vstoupit do svého nitra a hledat, kde naše zkušenost souzní s tím, co je Boží.

Velikonoční příběh není jen zbožné vyprávění nebo připomenutí minulého. Věřit tomuto příběhu neznamená naivně důvěřovat nepravděpodobným historkám, ale zvolit si způsob bytí, myšlení a prožívání, který nás otevírá zkušenosti bytostně jiné a nové.

A možná právě v těchto dnech najdeme příslib něčeho, co nás přesahuje. Naději, která neklame. Světlo, které září v temnotách. Život, který zvítězil nad smrtí.

Přeji nám všem, ať se nenecháme udolat jakkoli těžkou realitou současného života, ale v otevřenosti svého srdce očekáváme události Bílé soboty. Zatím jsme třeba schopni dohlédnout jen prázdný hrob. Ale nepředbíhejme události. Vždyť Svatý týden ještě neskončil…

 

doc. Jana Plátová, předsedkyně Akademického senátu CMTF UP

Hned na dvou místech v Olomouci, v kapucínském kostele Zvěstování Páně na Dolním náměstí a kostele Panny Marie Sněžné, budou od 8. dubna k vidění autorské fotografie Martina Šoltyse, kameramana TV Noe a absolventa Cyrilometodějské teologické fakulty UP, které seznamují s příběhy indických dětí zapojených do projektu Adopce na dálku.

Výstava připomíná, že podpora vzdělání může měnit životy a že i pomoc na dálku má svůj smysl a hluboký dopad. Fotografie vznikly během monitorovací návštěvy v Indii, které se Martin Šoltys zúčastnil společně se zástupci Diecézní charity Hradec Králové, a doprovázejí je QR kódy, díky nimž se zájemci mohou dozvědět více o životech zachycených osob.

Vernisáž proběhne ve středu 8. dubna v 17:45 po mši u kapucínů, kde bude k vidění první část výstavy. „Tým Diecézní charity Hradec Králové krátce představí projekt Adopce na dálku a společně pak přiblížíme naši společnou cestu do Indie v listopadu 2024. Kromě fotografií návštěvníci uvidí také několik minut z filmu Blízkost na dálku a o hudební doprovod se postará zpěvem Kristýna Šoltysová a Anežka Petermanová hrou na akordeon,“ pozval autor fotografií Martin Šoltys.

video_sem

Od kapucínů se pak účastníci vernisáže přesunou do kostela Panny Marie Sněžné, kde se po skončení studentské mše, od 20:15, uskuteční komentovaná prohlídka druhé části výstavy.

Výstava Adopce na dálku pohledem zblízka bude v olomouckých kostelech v jejich otevírací době ke zhlédnutí do 30. dubna.

Jak se připravit na vstup do pracovního života a kde získat první zkušenosti? Odpovědi studentům nabídne veletrh Okno do praxe, který se uskuteční v úterý 7. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově přírodovědecké fakulty. Akce se zúčastní více než třicet vystavovatelů a institucí z různých oborů, chybět nebude ani pestrý doprovodný program včetně workshopu, přednášky, pohovorů nanečisto, soutěže o ceny nebo fotokoutku.

„Pro studenty je to příležitost získat konkrétní představu o tom, jaké možnosti uplatnění mají ještě během studia i po jeho dokončení. Zároveň si mohou vyzkoušet komunikaci se zaměstnavateli, navázat první profesní kontakty a zjistit, jaké dovednosti jsou dnes na trhu práce žádané,“ uvedla za organizátory Dagmar Hlaváč Týnová z přírodovědecké fakulty.

Kariérní poradenství, praxe a odměna za zpětnou vazbu

Studenti si budou moci vyzkoušet konzultace a získají zpětnou vazbu od odborníků z praxe, kteří se veletrhu zúčastní. K dispozici bude také kariérní poradenství zaměřené na přípravu životopisu, orientaci na trhu práce nebo hledání vhodného profesního směru. „Návštěvníci mohou využít také relaxační zónu, určenou pro odpočinek i neformální diskuze či fotokoutek. Studenti, kteří nám poskytnou zpětnou vazbu, se mohou těšit na kávu a malou sladkost,“ doplnila Dagmar Hlaváč Týnová.

Součástí programu bude také přednáška s názvem „Z popela starých továren: role geografie při obnově regionů a podpoře podnikání“, která se uskuteční od 9:00 do 10:00 v aule přírodovědecké fakulty. Tomáš Hamerský z agentury CzechInvest, absolvent přírodovědecké fakulty, studentům přiblíží, jak se z opuštěných průmyslových areálů stávají atraktivní investiční lokality, jak se v praxi propojují přístupy územního plánování, práce s daty, revitalizace životního prostředí i ekonomické strategie a proč kvalita a potenciál lokality hrají klíčovou roli při investičním rozhodování.

Workshop a podpora wellbeingu

Na přednášku naváže workshop „Zastavit se a neztratit se: mindfulness jako deštník do nepohody“, který proběhne od 12:00 do 13:00 v aule přírodovědecké fakulty. Setkání nabídne praktický úvod do mindfulness jako nástroje pro zvládání stresu, tlaku na výkon i každodenní mentální zátěže. Účastníci si vyzkouší jednoduché techniky vedoucí ke zklidnění, lepší koncentraci a větší vnímavosti k sobě samým. Součástí budou také principy konceptu 5 ways to wellbeing, zaměřené na podporu psychické pohody a odolnosti v běžném životě. Workshop povede Michal Růžička z pedagogické fakulty, který se dlouhodobě věnuje psychoterapii a podpoře duševního zdraví.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat například společnosti Honeywell Aerospace Olomouc, FOSFA Life Science, Farmak, ČSOB Stavební spořitelna, AGROFERT, Macco Organiques či Raiffeisenbank.

O prostředí, kterým denně procházíme cestou do práce či na přednášky, se na konci března postaralo přes čtyřicet studentů i zaměstnanců univerzity. Během dobrovolnické akce, kterou uspořádala Udržitelná univerzita v rámci iniciativy Ukliďme Česko, sesbírali na půl tuny odpadu z oblasti Bezručových sadů a Mlýnského potoka a okolí třídy 17. listopadu včetně Envelopy a břehů Moravy.

Zvolená lokalita nebyla náhodná – jde o nejbližší sousedství univerzitních budov, areál kolejí i oblíbená místa pro procházky a trávení volného času. Možná na první pohled působí uklizeně, stačí však nahlédnout do keřů, živých plotů nebo skrytých zákoutí. „Nejvíce odpadu jsme nacházeli v okolí hradeb a podél vodních toků. Na podnět účastníků jsme úklidovou trasu ještě rozšířili o navazující úsek řeky Moravy k mostu na ulici Wittgensteinova,“ říká referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

Dobrovolníci během dopoledne sesbírali přibližně 500 kilogramů odpadu a naplnili zhruba 65 pytlů. Další velké množství mokrého a znečištěného textilu včetně matrací se nacházelo v okolí mostů, kde se pravděpodobně během zimy zdržovali lidé bez domova. Odpad byl soustředěn na jedno místo a následně byla informována správa Povodí Moravy. Během úklidu dobrovolníci narazili také na nebezpečný odpad – celkem našli 12 injekčních stříkaček. O jejich bezpečné odstranění se postarala přivolaná městská policie.

„Pro dobrovolníky jsme za jejich zájem a nasazení připravili malé občerstvení. Zároveň nás potěšilo, že by se chtěli zapojit do podobných akcí častěji, ideálně několikrát do roka. Ukazuje se, že péče o veřejný prostor a životní prostředí je pro řadu lidí přirozenou součástí života,“ dodává Miroslava Zavadil.

Univerzitní úklid byl jednou z více než 3800 akcí, které jsou v rámci výzvy Ukliďme Česko letos zaregistrovány. I když hlavním úklidový dnem byla sobota 28. března, stále zbývají stovky plánovaných úklidů, k nimž se můžete připojit. Hlavní podzimní úklidový den (World Cleanup Day 2026) pak bude v neděli 20. září 2026.

Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého vyhlásil na březnovém jednání volby ombudsmanky či ombudsmana FF UP na období od 1. července 2026 do 30. června 2029. Vymezil se proti úvahám o finanční spoluúčasti studentů na vysokoškolském studiu.

Senátoři a senátorky Filozofické fakulty UP vyhlásili na svém březnovém jednání volby na pozici ombudsmanky či ombudsmana FF UP, a to na období od 1. 7. 2026 do 30. 6. 2029. Volby se uskuteční ve dnech od čtvrtka 23. 4. do úterý 28. 4. 2026. Ombudsman FF UP je ochráncem práv vysokoškolských studentů této fakulty. Jeho cílem je ochrana studujících FF UP proti nepřiměřené tvrdosti, nepředvídatelnosti, nezákonnosti a zvůli v průběhu svého studia. Studenti a studentky akademické obce uvedené fakulty mohou podávat návrhy na kandidátky a kandidáty na uvedenou pozici od 26. 3. do 17. 4. 2026, prostřednictvím univerzitního e-mailu na adresu Ondřeje Kročila (KEMS), předsedy volební komise, nebo fyzicky k rukám předsedy volební komise. FF UP má v tuto chvíli ombudsmanku, kterou je Michaela Antonín Malaníková (jejím náhradníkem byl Jaroslav Šotola, který se však stal celouniverzitním ombudsmanem), která se rozhodla rezignovat, a to tak, aby dořešila případné podněty týkající se letního zkouškového období. 

Senát filozofické fakulty zároveň schválil předložené podmínky přijímacího řízení a organizace přijímacích zkoušek na FF UP konaných v akademickém roce 2026/2027, na vědomí pak vzal harmonogram FF UP na akademický rok 2026/2027, a to v pozměňovacím návrhu předloženém děkanem. Podpořil zároveň záměry dvou doktorských studijních programů – Teorie a dějiny výtvarných umění a hudby a sdruženého programu Religionistika.

Děkan Jan Stejskal informoval o celouniverzitních jednáních k metodice dělby financí na UP pro rok 2026. Proděkan Petr Bilík představil senátu aktivity oddělení komunikace.

Senát FF UP se rovněž vymezil proti úvahám o finanční spoluúčasti studentů na vysokoškolském studiu, které se objevují v prioritách České konference rektorů na období 2026–2027. Ve svém usnesení upozornil na dlouhodobě slabou finanční podporu studentů v České republice a označil případné zavedení zápisného či školného za nežádoucí, pokud není současně posílena sociální podpora studujících.

Zároveň vyzval vedení univerzity k aktivnímu prosazování posílení sociálních stipendií, podpory bydlení a dalších forem přímé podpory studentů. Příští zasedání AS FF UP se uskuteční 29. 4. Více o AS FF UP zde. 

Univerzita Palackého nabídne svým studentům i absolventům další příležitost, jak se připravit na vstup do praxe. Stačí využít nabídky Kariérního dne UP, který se uskuteční 8. dubna a nabídne celodenní program sestavený „na míru“ – příchozí si z něj budou moci vybrat jednotlivé aktivity podle svých potřeb a zájmů.

„Kariérní den jsme připravili jako otevřený prostor, kde si studenti mohou bezpečně vyzkoušet různé situace, které je čekají v profesním životě – od prvního kontaktu s personalisty až po ujasnění vlastních kariérních směrů. Zároveň chceme ukázat, že hledání práce nemusí být stresující proces, ale příležitost k poznání sebe sama,“ vysvětlila Vladimíra Sedláčková, vedoucí Kariérního centra UP, které je garantem tohoto dne.

Program se uskuteční hned na čtyřech místech – ve Studentském klubu UP, v prostorách Kariérního centra UP, ve Vlastivědném muzeu Olomouc a také ve Welcome Office UP. Jednotlivé aktivity budou probíhat v českém i anglickém jazyce, přičemž anglická část vzniká ve spolupráci s Welcome Office UP.

Kariérní den UP je otevřen všem studentům univerzity i jejím absolventům. Zájemci si mohou sestavit vlastní program a zapojit se do jednotlivých aktivit podle svých potřeb. Podrobné informace o programu a registraci jsou k dispozici na webu Kariérního centra UP.

Zájemci se mohou těšit na pestrou nabídku, která zahrnuje poradenskou zónu se zázemím pro relaxaci i individuální konzultace s kariérními poradkyněmi a koučkami. Připraveny budou také workshopy zaměřené například na tvorbu osobního portfolia, sebepoznání nebo networking.

„Součástí programu budou rovněž debaty s personalisty a podnikateli – a to jak formou panelové diskuze, tak i menších setkání u tzv. kariérních stolů. Otevřená debata o profesích budoucnosti pak nabídne pohled na to, jaké dovednosti budou na trhu práce v následujících letech klíčové,“ řekla Vladimíra Sedláčková.

Zdůraznila, že právě na základě této diskuze plánuje Kariérní centrum UP připravit pro příští akademický rok nový program zaměřený na budoucí výzvy pracovního trhu. Vrchol programu bude patřit živému podcastu Jak neztratit hlavu v práci s kámošstvem. Zuzana Dalibor a Terézie Ferjančeková z podcastů Vyhonit ďábla a Přátelení v něm otevřou téma propojení pracovního a osobního života a nabídnou i vlastní zkušenosti z praxe.

Studentky a studenti Univerzity Palackého, kteří sportují na vrcholové úrovni, se mohou přihlásit do výběrového řízení projektu UNIS Vysokoškolského sportovního centra Victoria na UP. V rámci něj lze využívat podpory při studiu i v tréninku.

„Smyslem tohoto projektu je vytvořit pro studenty UP s mimořádnou sportovní výkonností systém, který bude respektovat jejich sportovní rozvoj s ohledem na individuální možnosti v rámci plnění studijních povinností. Zařazení sportovci mohou využívat komplexní podporu v oblasti studia i specifických oblastech sportovního tréninku, jako je sportovní psychologie, zátěžové testování nebo fyzioterapeutická péče, a také například bezplatný vstup do fitness centra a plaveckého bazénu v Aplikačním centru BALUO,“ uvedl koordinátor projektu, proděkan FTK pro rozvoj a vnější vztahy Michal Šafář.

O podporu se mohou ucházet sportovci z řad studujících UP, kteří reprezentují Českou republiku nebo jsou členy resortních sportovních center, jako je Victoria VSC, Dukla nebo Olymp, v individuálních disciplínách zařazených na program olympijských či paralympijských her a vybraných kolektivních sportech.

Podrobnější informace a přihlášku zájemci najdou na vscup.upol.cz. Přihlásit se je možné do 15. dubna.  

Městské prostředí je kvůli klimatické změně stále méně přívětivé pro původní druhy dřevin, které v letních sluncem rozpálených ulicích hůře zvládají kombinaci sucha, horka a dalších stresových faktorů. Samosprávy proto musí posupně upravit druhovou skladbu zeleně a dát přednost odolnějším dřevinám. To s sebou ale nese i četná rizika například v podobě rozšíření invazních druhů rostlin nebo použití dřevin, které mají alergenní či toxické účinky. Upozorňuje na to studie vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Z výzkumu vyplynulo, že současné městské prostředí klade na stromy extrémní nároky. Nadzemní části dřevin čelí zvýšeným teplotám, změněným srážkovým poměrům, exhalacím i častějšímu fyzickému poškození. Neméně problematická je situace pod povrchem, kde jsou kořeny omezeny zhutněnou půdou, inženýrskými sítěmi a nepropustnými povrchy. Tento takzvaný „květináčový efekt“ výrazně snižuje vitalitu stromů.

Klimatický stres městských stromů

„Domácí druhy, jako jsou lípy, javory nebo jasany, dnes v městských ulicích často vykazují silný fyziologický stres. Trpí nedostatkem vody, předčasně prosychají a odumírají dříve, než stihnou vytvořit funkční korunu,“ uvedl Pavel Klapka z katedry geografie. Zatímco jednotlivé stresory byly dřeviny schopné v minulosti zvládat, jejich současná kombinace je už pro ně kritická.

Urbanistická praxe proto stále častěji sahá po nepůvodních dřevinách z jižní Evropy, Asie či Severní Ameriky, které jsou geneticky lépe vybaveny k toleranci sucha, vysokých teplot i zasolení půd. V ulicích českých měst tak přibývají například dřezovce, jerlíny, jinany nebo některé druhy dubů a javorů. „Nejde už jen o to, zda strom přežije klimatickou zátěž. Musíme zároveň hodnotit jeho biologickou bezpečnost pro obyvatele,“ upozornil René Jirmus z katedry geografie.

Bezpečnostní aspekty městské vegetace

Nepůvodní druhy dřevin totiž mohou být toxické, produkovat silné alergeny, mít trny nebo vykazovat invazní chování. Vědci proto analyzují jejich dopady na městské prostředí i zdraví lidí a poskytují samosprávám data pro rozhodování o skladbě veřejné zeleně. Zároveň zdůrazňují, že samotná změna druhů nestačí. Klíčová je i proměna podzemního prostoru, který musí stromům umožnit dostatečný růst a přirozený vodní i vzdušný režim.

„Husté a nepřehledné porosty podporují ve dne rekreaci, v noci však zvyšují pocit ohrožení. Omezená přehlednost a slabší účinnost osvětlení zvyšují percepci rizika kriminality.“ Pavel Klapka

Výzkumu byl zaměřen i na bezpečnost městské zeleně z pohledu biologických a sociálních rizik. Tým vyvinul biologický index nebezpečnosti rostlin, který hodnotí dřeviny podle alergenního potenciálu, toxicity a mechanických rizik, jako jsou trny. Například v Olomouci analýza ukázala, že moderní výsadby na dětských hřištích sice eliminují viditelná rizika, ale častěji obsahují druhy s vyšší toxicitou, o které veřejnost zatím nemá tušení.

Jak zeleň ovlivňuje pocit bezpečí

Vědci také zkoumali, jak lidé vnímají bezpečnost zelených prostor. „Husté a nepřehledné porosty podporují ve dne rekreaci, v noci však zvyšují pocit ohrožení. Omezená přehlednost a slabší účinnost osvětlení zvyšují percepci rizika kriminality. Design zeleně tedy přímo ovlivňuje chování lidí i jejich pocit bezpečí,“ podotkl Pavel Klapka.

Odborníci zároveň varovali před plošným odstraňováním zeleně z veřejných prostranství. Takový postup může vést k přehřívání měst a zhoršení kvality života. „Absence stínu představuje často větší zdravotní riziko než samotná vegetace,“ zdůraznil René Jirmus.

Výsledky výzkumu mají pomoci městům zvládnout probíhající proměnu zelené infrastruktury. Cílem je nastavit takovou skladbu a péči o zeleň, která bude klimaticky odolná, ekologicky funkční a zároveň bezpečná pro obyvatele.

Studijní nabídku Právnické fakulty UP rozšířil nový bakalářský program Právo a udržitelnost. Jde o první program, který fakulta nabízí plně v distanční formě. Studium bude od září probíhat především prostřednictvím online setkání a digitálních studijních materiálů zahrnujících předtočené přednášky, řešení případových studií, semestrální projekty a podobně. Přihlášky je možné podávat od 5. dubna do 5. května.

Cílem akreditovaného distančního bakalářského studijního programu Právo a udržitelnost je připravit kvalitní odborníky vybavené specializovanými znalostmi, relevantními kompetencemi a porozuměním praktickým právním aspektům problematiky udržitelnosti. „Tito odborníci budou schopni aplikovat získané znalosti právních nástrojů zajišťujících udržitelnost a řešit dopady udržitelnosti v různých profesních situacích,“ řekl Maxim Tomoszek, proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy PF UP. Na výuce se budou společně s akademiky z právnické fakulty podílet kolegové z přírodovědecké fakulty, odborníci z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a také experti z praxe.

Nový program by mohl zaujmout zejména zaměstnané uchazeče, pro jejichž povolání je problematika udržitelnosti relevantní a chtěli by si doplnit kvalifikaci o právní rámec udržitelnosti. „V průběhu studia budou mít možnost nabyté znalosti a schopnosti aplikovat v praktických projektech přímo v rámci svého zaměstnání,“ upřesnil proděkan Maxim Tomoszek.

Ke studiu může být přijat uchazeč, který prokáže maturitním vysvědčením absolutorium úplného středního nebo úplného odborného vzdělání a prokáže potřebnou způsobilost pro toto studium v rámci přijímacího řízení. „Pro přijímání budeme vycházet z výsledků testu v rámci Národních srovnávacích zkoušek – testu Obecných studijních předpokladů – organizovaných společností Scio,“ upřesnil Maxim Tomoszek. Uchazeči mohou přihlášky podávat elektronickou formou prostřednictvím takzvané e-přihlášky od 5. dubna. Fakulta je připravena do 1. ročníku přijmout až 25 budoucích bakalářů.

Plně distanční programy doposud na UP nabízela jen cyrilometodějská teologická fakulta.

Více o studijním programu Právo a udržitelnost zde.

Na děti, ale i odbornou veřejnost se zaměřily akce, které u příležitosti letošního Světového dne ústního zdraví připravila Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc a olomoucká pobočka Sdružení studentů stomatologie ČR. Studenti v doprovodu Zubní víly radili se zásadami správné ústní hygieny v nemocnici a v Pevnosti poznání, na 18. ročníku konference Úsměv zase zkušení zubní lékaři sdíleli své poznatky z praxe.

Cílem Světového dne ústního zdraví, který se slaví každý rok 20. března, je upozornit veřejnost na význam prevence, tedy že se správnou péčí o chrup dá předcházet onemocněním ústní dutiny – a nejen jí. Chronické záněty v ústech totiž mohou být příčinou cukrovky, chorob srdce, plic či některých onkologických nemocí.

video_sem

Studenti zubního lékařství tak v uplynulých dnech uspořádali dvě preventivní akce pro veřejnost. Nejen s tím, jak si správně čistit zuby, radili v prostorách Fakultní nemocnice Olomouc a stejně jako v minulých letech připravili také hravý program pro mateřské školy v Pevnosti poznání. Stanovišti pod dohledem Zubní víly prošlo na 180 dětí.

foto_sem_4

„Dozvěděly se mimo jiné, jak má vypadat vhodný zubní kartáček, také si prohlédly a mohly vyzkoušet některé nástroje, které zubní lékaři v ordinaci používají. Naší snahou je pomoci snížit strach z vyšetření u zubaře, který děti často mají. Tato akce má pro nás velký smysl a jsem moc ráda, že ji můžeme každý rok ve spolupráci s Pevností poznání zorganizovat,“ uvedla Chau Giang Ha z vedení olomoucké pobočky Sdružení studentů stomatologie ČR.

foto_sem_4

Vedle preventivních akcí proběhla na Klinice zubního lékařství také, již poosmnácté, odborná konference Úsměv 026, která se zaměřuje zejména na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Zúčastnilo se jí na sedmdesát zájemců, hovořilo se například i o využití intraorálního scanneru a umělé inteligence ve stomatologické praxi.

foto_sem_4

„Poprvé byl součástí i návazný workshop pod vedením Barbory Novotné a Pavla Holíka z naší kliniky, který se věnoval současným metodám plnění kořenových kanálků. Pěkné ohlasy jsme měli i na prezentace během dne, každá z přednášek byla zajímavá a přínosná a přednášejícím patří velké poděkování. Velký úspěch měli zejména hlavní hosté, naši absolventi Michal Czyž a Michal Přibyl, kteří se podělili o řadu praktických tipů zajímavých nejen pro naše studenty, kteří brzy začínají svoji vlastní praxi,“ přiblížila za organizátory Yulia Morozova.

foto_sem_4

Preventivní akce pro veřejnost připravují studenti Lékařské fakulty UP i v nadcházejících dnech. Ve středu 1. dubna nabídne olomoucká pobočka studentské organizace IFMSA v rámci Světového dne zdraví možnost změřit si krevní tlak, hladinu cukru nebo okysličení krve, také zjistit svoji krevní skupinu nebo si osvěžit základy první pomoci. Ke stanovištím v obchodním centru Šantovka mohou zájemci zavítat od 9 do 18 hodin (více zde). O týden později, ve středu 8. dubna, pak budou studenti zubního lékařství připomínat zásady správné ústní hygieny během akce Ve zdravé Olomouci zdravý zub na Dolním náměstí, a sice od 9 do 17 hodin (více zde).

Odborný asistent Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP Lukáš Novák uspěl v mezinárodní soutěži WARN-D machine learning competition, jejímž cílem bylo předpovědět nástup deprese pomocí pokročilých datových metod včetně umělé inteligence. Mezinárodní soutěž vyhlásil nositel jednoho z nejprestižnějšího grantů Eiko Fried z nizozemské Leiden University.

Cílem vědců bylo vytvořit model, který dokáže včas odhalit nástup deprese a mít reálný klinický dopad. Do soutěže se zapojilo 246 týmů z celého světa. Lukáš Novák pracoval s unikátními daty od cca 1 750 mladých dospělých, kteří byli sledováni po dobu 2 let – včetně psychologických faktorů a údajů ze smartphonů a chytrých hodinek.

„Toto ocenění pro mě neznamená jen osobní úspěch, ale především další krok na cestě k jednomu z cílů výzkumu duševních onemocnění – tedy včas rozpoznat riziko rozvoje deprese, a pokud možno, předejít tomu, aby se naplno rozvinula. I proto jsem se do soutěže zapojil – má podle mě skutečný potenciál posunout výzkum směrem k praktické pomoci lidem," uvedl Lukáš Novák.

Jako vítěz soutěže se stane spoluautorem článku, který bude v květnu podán do jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature.

Začít den pohybem místo spěchu a stresu – třeba krátkou procházkou, jízdou na kole nebo jejich kombinací s veřejnou dopravou – a přitom se dopravit z domova na univerzitu. Taková je náplň nové výzvy Šest měsíců v pohybu, v níž chce UP své studenty i zaměstnance inspirovat k přirozenému začlenění pohybu do každodenního života. Výzva startuje 1. dubna a potrvá do konce září, registrace jsou otevřeny do 30. dubna.  

Smyslem výzvy je využít každodenní cestu na univerzitu jako přirozenou příležitost k aktivnímu pohybu – ať už pěšky, na kole, koloběžce nebo v kombinaci s vlakem či MHD. „Nejde o výkon ani dokonalost, ale o postupný posun. I malá změna v každodenních zvycích má totiž význam – jak pro nás, tak pro veřejný prostor i životní prostředí,“ koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková z Udržitelné univerzity, která výzvu organizuje.

Účastníci budou od dubna do září jednou měsíčně vyplňovat krátký formulář, v němž zhodnotí své dopravní návyky. Pravidelnost je přitom klíčová – pouze ti, kteří vyplní všechny měsíční přehledy, budou zařazeni do závěrečného vyhodnocení a losování o ceny. „Cílem není sbírat kilometry, ale uvědomit si vlastní návyky a hledat realistické možnosti, jak do běžného dne zařadit více pohybu. Výzvu jsme připravili tak, aby lidem pomohla s motivací – i díky tomu, že v tom nebudou sami, a prostřednictvím dobrovolných měsíčních minivýzev,“ doplňuje Zuzana Huňková. Nezůstane jen u pohybu – organizátoři chtějí účastníkům nabídnout také inspiraci ke zdravějšímu životnímu stylu obecně, například v oblasti stravování.

Cyklojízdy a doprovodné akce

Součástí výzvy jsou i společné cyklojízdy a doprovodné akce, které nabízejí příležitost zapojit se, sdílet zkušenosti, poznat ostatní účastníky a užít si pohyb i mimo každodenní dojíždění.

25. dubna (sobota)
Rodinná cyklojízda na Ekologické dny na Sluňákově

26. dubna (neděle)
Piknik–brunch v Čechových sadech

13. května (středa)
Velká olomoucká cyklojízda do re-use centra v rámci Sportovního dne UP

11. června (čtvrtek)
Vyhlášení výsledků výzvy Do práce na kole a závěrečná párty

Výzva se zaměřuje na běžné každodenní dojíždění – z kolejí, studentských bytů i z okolních měst. Zapojit se mohou i ti, kteří do Olomouce dojíždějí z větší vzdálenosti a kombinují více způsobů dopravy. „Typicky třeba na kole na nádraží, vlakem do Olomouce a po městě potom pěšky. I to je způsob, který chceme podpořit,“ uzavírá Huňková.

Součástí iniciativy je i symbolický motivační prvek: účastníci mohou za každý den jízdy autem dobrovolně přispět 10 korun Nadačnímu fondu UP. Na konci výzvy univerzita ocení jednotlivce i pracoviště v několika kategoriích, například za největší osobní posun či pravidelnou účast. Připravená je také losovaná cena pro všechny, kteří výzvu poctivě absolvují.

Další informace a registrace do výzvy