Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Alespoň hodinu pohybu každý den nasbírá jen přibližně každý sedmý dospívající na světě, česká mládež se ale hýbe více, než je světový průměr. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí. Jejím spoluautorem je Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury UP.

Mezinárodní tým propojil 389 průzkumů s 3,2 milionu účastníků ze 140 zemí a sledoval, v kolika dnech týdně teenageři ve věku 11–17 let nasbírají alespoň 60 minut pohybu střední až vysoké intenzity. Nemuselo přitom jít o sportovní trénink, počítal se i dostatečně intenzivní pohyb ve škole nebo ve volném čase. Významným zdrojem dat byla mezinárodní studie HBSC, analýza ale zahrnuje i další populační průzkumy.

Podle analýzy splnilo v roce 2025 hodinovou hranici všech sedm dnů v týdnu 13,9 % dospívajících. Naopak 24,9 %, tedy přibližně čtvrtina, nemělo za týden ani jeden aktivní den. To neznamená, že se vůbec nehýbali. V žádném dni ale podle vlastních odpovědí nenasbírali alespoň hodinu sledovaného pohybu.

„Studie nesleduje jen tyto dva krajní případy. Rozlišuje celé rozpětí od žádného po sedm aktivních dnů týdně. Díky tomu mohou školy, obce i sportovní organizace lépe poznat, na koho se při podpoře pohybu zaměřit. Jinou nabídku může potřebovat teenager, který se pravidelně hýbe, a jinou ten, který hodinu pohybu nenasbírá ani jednou týdně,“ uvedl Zdeněk Hamřík.

Česko je nad průměrem. Méně pohybu mají dívky a starší teenageři

Celosvětový průměr činil 2,7 aktivního dne týdně. Mladí lidé v Česku mají takové dny v průměru čtyři a více. Dospívajících, kteří hodinovou hranici nesplní ani jednou týdně, je u nás méně než desetina.

„Za příznivým českým výsledkem se ale skrývají rozdíly. Méně pohybu mají především dívky a starší teenageři. Právě během puberty a při přechodu na střední školu je proto důležité hledat způsoby, jak děti u pravidelného pohybu udržet. Na úbytek pohybu s věkem upozornil již dříve i report o pohybové aktivitě českých školáků projektu Zdravá generace,“ podotkl odborník z FTK UP.

Rozdíl mezi dívkami a chlapci je patrný i celosvětově. Pro rok 2025 vyšel u dívek průměr 2,4 aktivního dne týdně, u chlapců 3 dny. Ve třech regionech s celkově příznivějšími výsledky, včetně střední a východní Evropy a střední Asie, navíc měly starší věkové skupiny méně aktivních dnů než mladší. Výraznější byl tento rozdíl u dívek. Lepší průměr tedy ještě neznamená, že se daří udržet děti u pohybu po celé dospívání.

Pohybu neubývá. Pořád ho ale není dost

V roce 2010 i v roce 2025 vycházel celosvětový průměr stejně: 2,7 aktivního dne týdně. V některých regionech výzkumníci zaznamenali malé zlepšení, celosvětově ale změnu neprokázali. Podle projekcí žádná ze zemí nesměřuje ke splnění globálního cíle pro rok 2030, který počítá s 15% snížením podílu dospívajících, kteří nemají alespoň 60 minut pohybu každý den, oproti roku 2010. Na druhou stranu si mladí lidé udrželi úroveň pohybové aktivity i v době pandemie covidu-19 a rostoucího používání digitálních technologií.

„Můžeme se na to podívat i tak, že pohybová aktivita si už patnáct let udržuje stabilní úroveň, to je dobrá zpráva. Neznamená to ovšem, že mají děti pohybu dost. V Česku se potřebujeme zaměřit především na dívky a starší teenagery. A hledat způsoby, jak oslovit i ty, které běžná sportovní nabídka míjí,“ dodal Zdeněk Hamřík s tím, že pravidelný pohyb prospívá tělesnému i duševnímu zdraví, aktivnější děti mají lepší výsledky ve škole, lepší sociální vazby a přínosy pohybu se významně promítají do zdraví v dospělosti.

Jak udržet děti u sportu?

Otázkou, jak udržet děti u sportu, se zabývá rozpracovaný návrh strategie SPORT A POHYB 2030+. Vedle profesionálního sportu a rozvoje talentů se věnuje dostupnosti aktivit a neformálnímu pohybu. V praxi může jít například o školní sportoviště otevřená i po vyučování nebo nabídku sportu, kde nerozhodují výsledky.

„Sport není jen pro nadané a pro ty, kteří vyhrávají soutěže. Je také příležitostí potkávat se, něco společně zažít a mít z pohybu radost. Právě u dospívajících máme v nabídce velké rezervy, ať jde o rozvoj talentu, nebo o aktivní trávení volného času s ostatními. Mladí lidé hledají především zábavu a společné zážitky, ale takových příležitostí nemají dost. Nemůžeme čekat, že je ke sportu přivedou hlavně zdravotní přínosy. Ty se stávají důležitější motivací až v pozdějším věku,“ řekl Karel Kovář, předseda Národní sportovní agentury.

Nestačí doporučit více pohybu

Možnosti pohybu ovlivňuje i prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Autoři studie upozorňují na dostupnost aktivit, bezpečnost i společenské a kulturní překážky. U dívek zmiňují také to, zda nabídka odpovídá jejich potřebám a zájmům.

„Zdravá volba musí být pro dospívající také dostupnou a bezpečnou volbou. Podpora pohybu proto není úkolem jediného resortu. Vyžaduje dlouhodobé priority rozvoje pohybové aktivity, mezirezortní spolupráci školství, sportu, zdravotnictví i samospráv a systematické vytváření podmínek, které umožňují zapojení všech dětí, se zvláštním důrazem na ty, které mají k pohybu nejméně příležitostí,“ zdůraznila Zsófia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice.

Cesta do školy a hřiště za domem

Ovlivnit své okolí a dostupnost pohybu mohou i samotné děti, a to prostřednictvím Mladých a Školních fór, kterými Národní síť Zdravých měst ČR povzbuzuje mladou generaci k aktivnímu zapojení do názorů na kvalitu života v místě, kde žijí nebo studují.

„Pohyb se neodehrává jen v tělocvičnách a klubech, ale také v ulicích, v parcích nebo cestou do školy. Proto se jím města musí zabývat a zabývají se jím, stejně jako dopravou nebo školstvím. Přirozený pohyb všech věkových kategorií lze aktivně podpořit. Jde o bezpečné cesty pro pěší a cyklisty, dostupná hřiště a sportoviště, ale i o nabídku pro dospívající, kteří si ke sportu cestu nenašli nebo s ním přestali,“ přiblížila Jitka Boušková, národní koordinátorka programu Zdravé město WHO-OSN.

O studii

Studie National, regional, and global trends in adolescent physical activity from 2010 to 2025: a pooled analysis of 389 surveys with 3,2 million participants from 140 countries, zveřejněná v časopisu The Lancet Global Health, vznikla v mezinárodním autorském týmu se zapojením WHO, první autorkou je Tessa Strain z University of Edinburgh. Jedním ze spoluautorů je Zdeněk Hamřík, vedoucí katedry rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, který přibližně dva roky působil v expertní skupině WHO pro odhady pohybové aktivity mládeže, v jejímž rámci studie vznikala. Podílel se tak na návrhu koncepce výzkumu a do týmu přinesl zkušenosti z více než desetiletého vedení skupiny 50 zemí v rámci Physical Activity Focus Group studie HBSC, která je jednou z největších na světě v oblasti životního stylu mladé generace.

Studie v časopisu The Lancet Global Health je dostupná zde.
Hlavní zjištění shrnuje i report WHO, který je ke stažení zde.

Někdy stačí společná snídaně, šálek kávy, domácí koláč a chuť poznat se. Právě v takové atmosféře odstartovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého nová iniciativa Ženy ve vědě PřF, která chce propojovat ženy napříč obory, katedrami i generacemi a vytvářet prostor pro vzájemnou podporu, sdílení zkušeností a inspiraci. Za iniciativou, která vznikla pod záštitou děkana Jana Říhy, stojí proděkanka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová a doktorandka optiky a optoelektroniky a členka akademického senátu Stela Levická.

První setkání se uskutečnilo v prostorách děkanátu přírodovědecké fakulty. Původně plánovaná neformální snídaně se proměnila ve dvouhodinovou živou diskuzi, při níž se potkaly doktorandky, zkušené vědkyně i ženy zastávající významné akademické funkce. Hovořilo se nejen o vědě, ale také o výzvách, které akademická kariéra přináší - od hledání vlastní profesní cesty přes získávání grantů až po slaďování výzkumné práce s rodinným životem.

Každá kariéra má svůj příběh

„Akademická kariéra totiž není jen o vědeckých výsledcích, publikacích a grantech. Je také o lidech, příležitostech, odvaze přijímat nové výzvy a někdy i o tom, mít se na koho obrátit,“ uvedla proděkanka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová.

Právě propojení žen v různých fázích akademické kariéry patří k hlavním myšlenkám iniciativy. Sdílení zkušeností napříč generacemi může pomoci nejen při hledání vlastní profesní cesty, ale také při řešení situací, s nimiž se vědkyně během své kariéry setkávají. Setkání zároveň nabídlo příležitost poznat kolegyně z jiných kateder, které se při své každodenní práci běžně nepotkávají.

Během diskuze se otevřela také otázka zapojení mužů do podpory žen v akademickém prostředí. Ačkoli bylo úvodní setkání určeno ženám, do budoucna by organizátorky rády přizvaly k podobným debatám i mužské kolegy. Na první setkání krátce zavítal také proděkan Jiří Pánek, který účastnicím předal květiny.

Věda není jen ženský svět

„Při našem prvním setkání jsme si uvědomily, že nám u stolu vlastně trochu chyběli i muži. Podpora žen ve vědě totiž není jen záležitostí žen samotných. Důležitou roli v ní hrají také naši mužští kolegové, partneři a mentoři. Nechceme vytvářet uzavřený ženský svět, ale přispívat k prostředí, kde je vzájemná podpora samozřejmostí bez ohledu na věk či pohlaví,“ uvedla Stela Levická.

První společnou snídaní však iniciativa nekončí. Úvodní setkání potvrdilo zájem o neformální diskuze a vzájemné poznávání napříč fakultou. Organizátorky by proto rády pokračovaly v dalších setkáních a postupně vytvořily prostor, kde budou moci ženy z různých oborů pravidelně diskutovat o aktuálních tématech, sdílet své zkušenosti a hledat příležitosti ke spolupráci.

Koncerty, filmová projekce i vzpomínky na historické okamžiky před sedmatřiceti lety. Univerzita Palackého si hned několika akcemi připomene události listopadu 1989, Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva.

V předvečer státního svátku, 16. listopadu, se v olomouckém S-klubu uskuteční Jařaboviny 2026. Setkání nese jméno prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, který se významně zasloužil o rozvoj univerzity po návratu demokracie. Akci s podtitulem Vzpomínka na den, kdy jsme přestali žít ve spálené zemi pořádají někdejší členové studentského stávkového výboru, bývalí studenti a přátelé univerzity. Setkání se koná ve spolupráci s Klubovnou SODA a za podpory Univerzity Palackého. Program začne v 18 hodin, vystoupí například Black Ladies, Lukáš Mareček nebo Fly Tomorrow. Vstupné činí 200 korun.

V úterý 17. listopadu v 10 hodin se před budovou Právnické fakulty UP u Památníku tří odbojů uskuteční pietní akt. Vedle zástupců města, kraje, armády a dalších institucí se jej zúčastní také rektor UP Michael Kohajda a další představitelé univerzity.

Odpoledne je na programu slavnostní koncert Smíšeného komorního sboru Ateneo Univerzity Palackého. Spojí připomínku Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva s oslavou 25 let existence tohoto univerzitního sboru. Koncert začne v 17:30 v aule Filozofické fakulty UP v Křížkovského ulici 10.

Ve stejný den od 17 hodin nabídne olomoucké kino Metropol bezplatnou projekci filmu Kolja. Promítání je součástí programu FFestu, festivalu propojujícího literaturu, film a divadlo, který vznikl z iniciativy studentek a studentů Filozofické fakulty UP.

O přelomových okamžicích novodobé české historie, ale nejen o nich, bude 17. listopadu řeč také v podcastu Univerzity Palackého. Pozvání do Studia UP přijala Květoslava Princová, signatářka Charty 77 a dlouholetá pedagožka Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Její životní příběh před časem přiblížil také univerzitní magazín Žurnál. Portrét si můžete přečíst zde.

V České republice probíhá šestý ročník Týdne Akademie věd ČR, který nabízí více než 300 akcí pro veřejnost. Do festivalu se zapojují také dvě společná vědecká pracoviště přírodovědecké fakulty a této výzkumné instituce – Laboratoř růstových regulátorů Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) a Společná laboratoř optiky Fyzikálního ústavu. Spolu s olomouckým Centrem strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB se v pátek 6. listopadu poprvé společně představí v Pevnosti poznání. Návštěvníkům přiblíží výzkum v oblasti genetiky rostlin, optiky a rostlinných hormonů.

Letošní ročník festivalu se nese v duchu hesla „S vědou v srdci“, které odkazuje nejen na samotný výzkum, ale především na vědce a vědkyně, kteří se mu věnují. Prostřednictvím přednášek, workshopů, exkurzí a dalších akcí mohou návštěvníci nahlédnout do vědeckých pracovišť, seznámit se s aktuálními výzkumnými tématy a diskutovat přímo s odborníky.

Olomoucká věda na jednom místě

Společný program olomouckých pracovišť se uskuteční pod názvem Akademie věd v Olomouci: Od genomu přes světlo až k rostlinným hormonům. Od 14 do 16 hodin nabídne tři popularizační přednášky, které představí výzkum s praktickým využitím v zemědělství, biotechnologiích, průmyslu i medicíně. Všechna tři pracoviště se v rámci festivalu představí společně vůbec poprvé.

„Mám radost, že se nám podařilo propojit olomoucká pracoviště Akademie věd a že je můžeme poprvé představit v rámci Týdne Akademie věd. Věřím, že je to dobrá příležitost ukázat, že Akademie věd má v Olomouci silné zastoupení a že se zde dělá špičkový výzkum v různých oborech. Navíc jde o pracoviště, která jsou úzce propojena s přírodovědeckou fakultou, a představují tak i příklad úspěšné spolupráce mezi univerzitním a akademickým výzkumem,“ uvedl Ondřej Novák, vedoucí Laboratoře růstových regulátorů.

Genetika, světlo a rostlinné hormony

Program zahájí Jan Bartoš z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin přednáškou Čtení a úprava genomů: cesta k modernímu šlechtění. Přiblíží, jak mohou genetika a moderní biotechnologie přispět ke šlechtění odolnějších a výnosnějších plodin a jakou roli v tomto procesu hraje znalost jejich dědičné informace.

Na něj naváže Ondřej Haderka ze Společné laboratoře optiky s přednáškou Světlo zblízka i z daleka. Ukáže, jak vědci zachycují světlo na úrovni jednotlivých fotonů a jaké informace z něj mohou získat. Přiblíží také možnosti využití fotonů při přenosu informací i při pozorování vzdáleného vesmíru.

Závěrečná přednáška Rostlinné hormony: neviditelní dirigenti života rostlin bude patřit Ondřeji Novákovi z Laboratoře růstových regulátorů. Vysvětlí, jak rostlinné hormony řídí růst, vývoj a obranné reakce rostlin a pomáhají jim přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí. Výsledky tohoto výzkumu nacházejí uplatnění také při vývoji nových biotechnologických postupů a biologicky aktivních látek využitelných v medicíně, farmacii či kosmetice.

Akce je určena široké veřejnosti, středoškolským a vysokoškolským studentům, pedagogům i dalším zájemcům o přírodní vědy a technologie. Akce se uskuteční v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma a registrace není nutná.

Kompletní program festivalu je dostupný na webových stránkách.

Literatura, hudba, divadlo, film, slam poetry i debaty o aktuálních společenských tématech. To vše nabídne další ročník festivalu FFest, který od 6. do 17. listopadu pořádá Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Pestrý program propojí akademické prostředí s kulturním životem Olomouce a nabídne řadu setkání se zajímavými osobnostmi. Na své si přijdou studenti, absolventi i široká veřejnost.

„Chtěli jsme vytvořit akci, která pomůže dostat studentské aktivity k širšímu publiku, zkrátka ven z budov filozofické fakulty. Hlavní myšlenkou FFestu je potkat se osobně, odložit mobil a být chvíli offline, pobavit se, vzdělat se a ukázat, že filozofická fakulta je místem pro každého,“ uvedla Karolína Ohnisko, hlavní produkční festivalu FFest.

Festival odstartuje v pátek 6. listopadu autorským čtením Domácí Básnění v kavárně Druhý domov a komediálním večerem LOL OLO – Comedy Night. V dalších dnech nabídne například literární večer Vy.čítání, studentský filmový festival VŘED nebo tradiční studentské čtení Počet.

Jedním z výrazných bodů programu bude ve středu 11. listopadu UP Masters Slam, který do auly filozofické fakulty přivede známé tváře slam poetry. Vystoupí mimo jiné Ellen Makumbirofa, mistryně Femislamu z roku 2017, nebo slovenský mistr slam poetry Bedňa. Milovníci divadla se mohou těšit na inscenaci Vřískot v podání Divadelního spolku Kucmoch, příznivci současné poezie zase na setkání s básníky Lucií Janečkovou a Janem Škrobem.

K hlavním lákadlům festivalu bude patřit také vystoupení písničkářky, básnířky a komičky Tali, vlastním jménem Natálie Schejbalové. V pátek 13. listopadu v Červeném kostele propojí hudbu, poezii a stand-up. Vstup je zdarma, nutná je však předchozí rezervace.

FFest nabídne rovněž přednášky, besedy a workshopy věnované například evropské bezpečnosti, psychologii, umělé inteligenci či proměnám současné češtiny. Chybět nebudou ani setkání s absolventy FF UP nebo knihařský workshop Vydavatelství UP.

Festival vyvrcholí v úterý 17. listopadu projekcí oscarového filmu Kolja v kině Metropol. Také na tuto akci je vstup zdarma, je však nutné si předem rezervovat vstupenku.

„Budu moc ráda, když si lidé z festivalu odnesou příjemné zážitky, v paměti jim zůstane skvělá atmosféra a budou mít chuť přijít zase za rok,“ dodala Karolína Ohnisko. Více o programu festivalu zde. 

Jediný grant v prestižní soutěži JUNIOR STAR získala pro Univerzitu Palackého Soňa Krajčovičová z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty. Se svým projektem zaměřeným na vývoj nové generace peptidových léčiv uspěla v konkurenci 316 návrhů, z nichž Grantová agentura České republiky podpořila letos pouze 35. Pětiletý výzkum, který odstartuje v roce 2027, jí umožní naplno rozvinout mezinárodní vědecký tým a hledat nové možnosti využití peptidů v moderní medicíně.

Projekt s názvem Synthetically Engineered Polyvalent Bicyclic Peptides for Next-Generation Therapeutics se zaměří na vývoj a syntetické úpravy bicyklických peptidů, které představují slibnou skupinu látek pro přípravu nových léčiv. Tyto chemicky upravené řetězce aminokyselin mohou díky své specifické struktuře nabídnout nové možnosti cílené léčby. Výzkum se proto soustředí na hledání způsobů, jak ovlivňovat jejich vlastnosti a rozšiřovat možnosti jejich využití v medicíně.

„Získání grantu JUNIOR STAR je pro mě obrovskou radostí a zároveň splněním jednoho z mých velkých profesních snů. Po všech výzvách, které poslední roky přinesly, je pro mě tento úspěch o to cennější. Grant mi umožní vybudovat mezinárodní tým, rozvíjet nápady a posunout tak náš výzkum směrem k novým možnostem cílené léčby. Moc se těším nejen na samotnou vědu, ale také na spolupráci s mladými talentovanými vědci, se kterými budeme moci tyto nápady společně uskutečňovat,“ říká Soňa Krajčovičová.

Na zkušenosti z Cambridge navazuje vlastním výzkumem

Soňa Krajčovičová absolvovala doktorské studium organické chemie na Univerzitě Palackého pod vedením docenta Miroslava Sourala. Následně několik let působila na britské University of Cambridge ve výzkumné skupině profesora Davida Springa, kde se zabývala vývojem nových cílených terapeutik.

Za mimořádné výsledky svého výzkumu získala letos v září Cenu předsedy Grantové agentury České republiky. Stala se vůbec první řešitelkou projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, která toto ocenění obdržela, a teprve čtvrtou oceněnou osobností z Univerzity Palackého od založení ceny v roce 2003. Letos navíc uspěla v prestižní soutěži JUNIOR STAR jako historicky první řešitelka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Prestižní podpora pro mladé vědce
Granty JUNIOR STAR jsou určeny excelentním začínajícím vědcům do osmi let od získání doktorského titulu, kteří mají za sebou významné publikační výsledky a zahraniční zkušenosti. Pětileté projekty mohou získat podporu až 25 milionů korun a umožňují mladým badatelům vědecky se osamostatnit a budovat vlastní výzkumné skupiny. O výběru projektů rozhodují výhradně zahraniční odborníci.

Studium na vysoké škole přináší nejen nové zkušenosti a příležitosti, ale někdy také nejistotu nebo náročné situace. Ať už studenti potřebují poradit se studijními povinnostmi, řeší osobní obtíže, hledají profesní směřování nebo se teprve zabydlují v Olomouci, Univerzita Palackého jim nabízí širokou škálu poradenských a podpůrných služeb.

Univerzitě záleží na tom, aby se na ní studenti cítili dobře a věděli, že se mají na koho obrátit. Vysokoškolské studium není jen o získávání znalostí, ale také o osobním rozvoji, nových zkušenostech a překonávání nejrůznějších výzev. A k tomu všemu se hodí bezpečné zázemí, které nabízí podporu nejen při studiu, ale i v každodenních oblastech života.  

Pomoc se studiem i osobními obtížemi

Základním rozcestníkem je univerzitní portál Poradenství UP, který sdružuje většinu dostupných služeb a pomáhá studentům najít vhodnou podporu podle jejich aktuálních potřeb. K dispozici je například psychologické a psychoterapeutické poradenství, které pomáhá zvládat stres, osobní či vztahové obtíže nebo náročné životní situace. Se studijními povinnostmi a administrativními otázkami poradí příslušná studijní oddělení.

Důležitou součástí podpory je také Centrum podpory studentů se specifickými potřebami, které nabízí individuální pomoc studentům se zdravotním postižením, chronickým onemocněním, poruchami učení či dalšími specifickými potřebami. Na tomto webu studenti najdou případně i specializovaná fakultní pracoviště.

Studenti pomáhají studentům

Významnou roli v univerzitním životě hraje také Studentský klub, který slouží i jako poradenské a komunitní centrum UP. Funguje na principu vzájemné studentské pomoci a vytváří prostor pro setkávání, sdílení zkušeností i zapojování do univerzitního dění. Nově příchozím pomáhá zorientovat se v prostředí univerzity, najít nové přátele a snadněji se začlenit do života v Olomouci.

Podpora ale nekončí u studijních a osobních záležitostí. Kariérní centrum UP pomáhá s plánováním profesní budoucnosti a přípravou na vstup na trh práce. Studenti se zájmem o podnikání mohou využít služeb Vědeckotechnického parku UP, talentovaní a aktivní studenti zase příležitostí, které nabízí Nadační fond UP.

Univerzita myslí také na zahraniční studenty, kterým s orientací v novém prostředí a praktickými otázkami života v Olomouci pomáhá Welcome Office. Další služby se zaměřují například na právní poradenství, zdravý životní styl, zahraniční mobility, slaďování studia s rodinným životem nebo ochranu studentských práv prostřednictvím univerzitního ombudsmana a fakultních ombudsosob.

Přehled dostupné pomoci a kontakty na jednotlivá pracoviště najdou zájemci na webu www.upol.cz/poradenstvi.

Akademický senát Univerzity Palackého se připojil ke stanovisku České konference rektorů na podporu nezávislosti České televize a Českého rozhlasu a jejich stabilního financování. Přijatým usnesením reagoval na navrhované změny financování médií veřejné služby.

Senát ve svém usnesení zdůraznil, že nezávislost veřejnoprávních médií na politické moci je jedním z předpokladů svobodné a demokratické společnosti. Zároveň upozornil na rizika, která by případné změny financování mohly pro tuto nezávislost představovat.

Akademický senát UP proto apeluje na představitele zákonodárné i výkonné moci, aby případné změny fungování a financování České televize a Českého rozhlasu předcházela otevřená odborná i veřejná diskuse a důkladné posouzení jejich dopadů. Za zásadní považuje zajištění dostatečného a dlouhodobě předvídatelného financování obou institucí i účinných záruk jejich redakční nezávislosti. Usnesení přijaté formou per rollam zde. Více o AS UP zde. 

Zatímco za pojmy Tour nebo Vuelta si cyklistické soutěže představí i ten, kdo sportovní dění příliš nesleduje, zkratka MTB XCE označující eliminační závody na horských kolech tak obecně známá není. To by chtěla změnit Adéla Pernická, bikerka z Valašska a studentka Fakulty tělesné kultury UP, která se právě této disciplíně věnuje. A úspěšně – je totiž úřadující mistryní Evropy.

Adéla Pernická na FTK UP studuje učitelství tělesné výchovy a geografie. Je členkou cyklistického klubu Bike Pro Racing Valašské Meziříčí, její doménou je disciplína MTB XCE. Kromě titulu z evropského šampionátu si letos vyjela také čtvrté místo na mistrovství světa. Nejen to, jak v ní letošní mezinárodní závodní úspěchy doznívají, prozradila v rozhovoru.

Stala jste se letošní mistryní Evropy, předtím jste se na svém prvním mistrovství světa umístila čtvrtá. Co na tyto své úspěchy s časovým odstupem říkáte?

Pořád z nich mám velkou radost, zároveň je vnímám jako dvě úplně odlišné zkušenosti. Na mistrovství světa jsem měla medaili na dosah, ale bohužel mi ve finále spadl řetěz a zamotal se tak nešťastně, že jsem nemohla pokračovat. V tu chvíli mě to samozřejmě mrzelo, protože jsem věděla, že po vyhrané kvalifikaci na to mám. Zpětně si ale troufnu říct, že to byl moment, který jsem ve své kariéře potřebovala. Jsem vlastně ráda, že přišel tak brzy a po loňské úspěšné premiéře v nové disciplíně mě vrátil nohama zpátky na zem. Uvědomila jsem si, jak málo stačí k tomu, aby člověk přišel o výsledek, na který tolik trénoval. Zároveň mě tahle zkušenost obrovsky posílila a paradoxně snad ještě víc namotivovala do dalších závodů.

O to krásnější pro mě pak bylo mistrovství Evropy, kde se všechno sešlo tak, jak mělo. Od rána jsem si věřila, cítila se dobře a měla jsem pocit, že přesně vím, co chci na trati dělat. Když jsem pak projížděla cílovou rovinkou na prvním místě, byla to obrovská úleva a euforie. Dokonce jsem si i zakřičela, protože ze mě v tu chvíli spadlo všechno napětí a vlastně mi došlo, že si jedu pro titul. Na ten moment budu určitě ještě dlouho vzpomínat. Myslím, že mi to ale všechno ještě pořád úplně nedochází a že teprve časem si naplno uvědomím, jak velké výsledky to vlastně jsou.

Pro méně znalé – co se skrývá za zkratkou MTB XCE? Jaká jsou specifika této disciplíny a co vás na ní přitahuje?

MTB XCE je zkratka pro Cross-country Eliminator, tedy eliminátor na horských kolech. Je to krátký, dynamický závod na technické trati plné překážek, jako jsou skoky, klopenky a další náročné pasáže. Na trati proti sobě jedou čtyři závodníci současně a do dalšího kola vždy postupují dva nejrychlejší. Rozhoduje přitom nejen rychlost a technika, ale také taktika, správné načasování útoku a schopnost rychle reagovat na situaci na trati. Právě tato kombinace mě na XCE baví nejvíc. Je to velmi akční a nepředvídatelná disciplína, ve které není rozhodnuto až do cílové čáry a často rozhodují pouhé setiny sekundy. Člověk musí jet naplno, ale zároveň neustále přemýšlet nad tím, kdy zaútočit, kdy si počkat a jak nejlépe využít svou pozici vůči soupeřům.

Věnujete se i dalším cyklistickým odvětvím, nebo je MTB XCE vaše jediná disciplína?

Momentálně se specializuji na XCE, ale v příští sezoně bych určitě chtěla, pokud to dovolí nabitý závodní program, zařadit i několik silničních závodů v Česku. I když je eliminátor krátká a dynamická disciplína, vytrvalost v něm hraje důležitou roli.

Jaká je vaše cyklistická historie? Vzpomenete si, kdy jste poprvé sedla na kolo? A kdy přišly první závody a úspěchy?

Na kole jezdím, co si pamatuju. Taťka říká, že už po pár dnech jsme sundávali pomocná kolečka, protože mi zavazela. Když mi bylo pět let, vyrazili jsme s rodinou na cyklovýlet a potkali valašskomeziříčský tým Bike Pro Racing. Tehdy mi nabídli, jestli si s nimi nechci zkusit trénink. Ten si pamatuju dodnes! Jezdily se štafety a prý jim chyběl jeden člen. Samozřejmě mě kluci nechali vyhrát, ale od té doby jsem už nechyběla na žádném tréninku. A tomuto týmu zůstávám věrná dodnes.

Cyklistika ale nebyla jediným sportem, kterému jsem se věnovala. Do dvanácti let jsem dělala také sportovní gymnastiku, lyžovala jsem a celkově mě rodiče odmala vedli k nejrůznějším sportům, za což jsem jim dodnes vděčná. Nakonec ale přirozeně zvítězila cyklistika. Možná i proto, že jsem vždycky chtěla vyhrávat a na horském kole se mi to dařilo.

Postupně už nešlo jen o místní závody v okolí Valašského Meziříčí. K horskému kolu se přidalo silniční a občas i dráhové. První výraznější sezona přišla v roce 2019, kdy se mi podařilo získat tituly mistryně ČR v silniční cyklistice a v MTB XCE a titul vicemistryně ČR v MTB XCO. K tomu jsem přidala ještě dvě medaile z Olympiády dětí a mládeže. Ve stejném roce jsem získala také první větší mezinárodní zkušenost na mistrovství Evropy mládeže, kde jsem v eliminátoru vybojovala páté místo. Právě tehdy pro mě cyklistika přestala být pouze nějakým koníčkem.

Když se naopak podíváme do budoucnosti, jaký je váš cyklistický sen?

Mezi mé cyklistické sny a cíle rozhodně nepatří jen vyhrávání titulů a medailí. Samozřejmě ve mně stále zůstává touha posouvat se dál, obhájit titul mistryně Evropy a jednou zabojovat i o titul mistryně světa. Zároveň bych ale chtěla, aby moje působení mělo i jiný rozměr, a to pomáhat rozšiřovat povědomí o disciplíně MTB XCE a ideálně přispět k tomu, aby se znovu dostala do většího povědomí i v Česku. Přála bych si inspirovat mladší závodníky a předávat jim své zkušenosti. A právě to je takový můj malý cyklistický sen.

Druhým rokem studujete na FTK UP, byla to podle vás dobrá volba? Proč jste si vlastně vybrala právě Olomouc a FTK? Není Olomouc oproti Valašskému Meziříčí z pohledu jezdkyně na horském kole trochu nuda?

Byla to určitě dobrá volba. Na FTK mi vyhovuje nejen samotné studium, ale i celková atmosféra na fakultě. Jsem člověk, který se rád směje, má rád společnost a rád poznává nové lidi, takže mi zdejší přátelské prostředí opravdu sedlo. Za první rok jsem si tu našla spoustu přátel a myslím, že i díky tomu si studium užívám mnohem víc. Zároveň je pro mě důležité, že se mi daří skloubit školu se závoděním, což byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem si FTK vybrala.

A co se týče cyklistiky, tak v Olomouci převažují hlavně tréninky na silnici. Možností pro horské kolo jsem tu zatím moc neobjevila, i když je možné, že jen nevím, kam vyrazit. Horského kola si tak o to víc užívám doma v Beskydech, kde mám přece jen lepší podmínky.

Dvoudenní s třiačtyřiceti přihlášenými příspěvky rozdělenými do čtyř tematických bloků a za účasti více než šedesáti mladých právních vědců. Takový byl v číslech 19. ročník mezinárodní vědecké konference Olomoucké debaty mladých právníků, kterou pořádala Právnická fakulta UP.

„Smyslem konference je již od jejího založení vytvořit platformu nejen pro prezentaci dílčích výsledků doktorandských výzkumů, ale také pro konstruktivní diskusi a výměnu názorů především mladších vědců. A to se nám stále daří,“ uvedl Petr Podrazil, proděkan pro doktorské studium PF UP. Letošní ročník hodnotí jako velmi úspěšný a dodává, že ke konferenci má navíc osobní vztah. „V roce 2012 šlo o vůbec první konferenci, které jsem se zúčastnil jako doktorand.“ Současně připomněl, že v příštím roce čeká konferenci významný milník, neboť se bude konat již podvacáté.

Konferenci pořadatelé rozdělili do čtyř tematických bloků, doktorandských fór zaměřených na perspektivy mezinárodního a evropského práva, správního práva, ústavního práva a soukromého práva. Část prvně jmenovaného fóra moderoval Martin Mach z katedry politologie a společenských věd PF UP. „Sekce mezinárodního a evropského práva nabídla tematicky pestrou škálu příspěvků a potvrdila vysokou odbornou úroveň doktorandského výzkumu. Mimořádně podnětné diskuse vyvolala zejména témata nejlepšího zájmu dítěte v pobytových věcech, práva obětí na reparace či role soudních asistentů v řízení o předběžné otázce,“ vyjmenoval Martin Mach. K vysoké úrovni jednání podle něj přispěla také kvalitní moderace části bloku Šimonem Chvojkou, kolegy ze stejné katedry, která pomohla vytvořit prostor pro věcnou a živou odbornou debatu. „Celkově sekce ukázala nejen kvalitu prezentovaných výzkumů, ale i značný zájem mladých badatelů o vzájemnou odbornou diskusi,“ dodal Martin Mach.

Olomouckých debat mladých právníků se letos poprvé účastnila Kateřina Chaloupková, doktorandka z olomoucké fakulty. Téma konferenčního příspěvku si zvolila v návaznosti na svůj doktorský výzkum zaměřený na nedobrovolné psychiatrické hospitalizace, konkrétně na ústavní limity jejich preventivního využití. „Konference mi přinesla nejen cennou zpětnou vazbu k připravovanému článku, ale také možnost diskutovat o tématu v širších souvislostech a získat nové podněty pro další výzkum. Velmi oceňuji především otevřenost odborné diskuse a prostor, který konference vytváří pro sdílení a rozvíjení právních názorů,“ řekla Kateřina Chaloupková.

Možnost odborně debatovat se svými vrstevníky na větším fóru ocenila i Lucie Jindrová, doktorandka z plzeňské právnické fakulty a advokátka. „Konference splnila moje očekávání. Delší cesty vůbec nelituji. Odvážím si především řadu podnětů, které vzešly ze společných debat, a cenné kontakty.“

Program letošní konference zpestřil křest knihy Nové stavební právo, na které se z velké části podíleli olomoučtí akademici. Vedoucím autorského kolektivu byl Tomáš Grygar z katedry správního práva a finančního práva. Na knize spolupracovali také další členové této katedry: Kateřina Frumarová, Daniel Pospíšil, Karel Huneš, Petra Melotíková a Adéla Hepová. Jde o první ucelené monografické zpracování materie stavebního práva podle právní úpravy nového stavebního zákona z roku 2021 a souvisejících předpisů, v jejich pozdějším znění. „Knize přeji, ať si najde čtenáře, kteří s ní budou pracovat. A když je to křest, tak chci vyzdvihnout rodiče. V tomto případě je jich patnáct. Chtěl bych poděkovat všem autorkám a autorům, kteří se na ní podíleli, a přeji jim, ať je jejich odborná práce těší,“ řekl Václav Stehlík, děkan PF UP.

Letošní ročník Olomouckých debat mladých právníků se uskutečnil 15.–16. října v hotelu Hluboký dvůr v Hrubé Vodě.

Jaké příběhy ukrývají pozůstatky sovětských pracovních táborů v Kazachstánu a Uzbekistánu? A co o životě vězňů vypovídají nové archeologické nálezy? Odpovědi nabídne debata Zapomenutý Gulag, kterou pořádá katedra slavistiky Filozofické fakulty UP. Hostem bude Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz a vedoucí badatelských expedic.

„S organizací Gulag.cz spolupracujeme dlouhodobě a její práce si velmi vážíme. Téma sovětských represí je pro rusistiku i slavistiku nesmírně důležité. Naši studenti se o této části historie učí, díky činnosti organizace Gulag.cz však mají možnost poznávat ji také prostřednictvím konkrétních míst a lidských osudů. V sovětských pracovních táborech totiž nebyli vězněni jen obyvatelé bývalého Sovětského svazu, ale také lidé z Československa,“ uvedl René Andrejs, vedoucí sekce rusistiky katedry slavistiky FF UP. 

Podle něj je důležité připomínat si tyto události i v souvislosti se současným děním. „Gulagy jsou sice minulostí, represe však bohužel zůstávají součástí fungování ruského státu. Zajímavé je také sledovat, jak se svou minulostí nakládají jednotlivé středoasijské země a jak reflektují zločiny, k nimž na jejich území docházelo,“ doplnil René Andrejs.

Organizace Gulag.cz letos uskutečnila několik výprav do Střední Asie, během nichž zdokumentovala pozůstatky zapomenutých lágrů v kazašské stepi i uzbecké poušti. V Kazachstánu se společně s archeology ze Západočeské univerzity v Plzni podílela na vůbec prvním oficiálním archeologickém výzkumu Gulagu na území bývalého Sovětského svazu. V Uzbekistánu zase pátrala po stopách nedokončeného Stalinova projektu výstavby vodního kanálu, na němž pracovali vězni. Debata přiblíží výsledky těchto expedic, osudy obětí sovětského režimu i význam poznávání této části historie pro současnost.

Zapomenutý Gulag: debata se uskuteční 5. listopadu od 18 hodin v učebně 3.05 Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10).

Jaké výzvy čekají astronauty při cestách do vesmíru, jak se čeští vědci podílejí na výzkumu vzdálených galaxií a co všechno lze spatřit na noční obloze? Odpovědi na tyto otázky nabídne veřejnosti v pátek 6. listopadu Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která se zapojí do celorepublikové akce Czech Space Week. Návštěvníky čekají atraktivní experimenty, science show, přednáška o české stopě ve vesmíru, speciální program v planetáriu a v případě příznivého počasí i večerní pozorování oblohy. 

Vesmírná tematika prostoupí celým programem Pevnosti poznání. Zájemci si budou moci vyzkoušet gyroskop, letecký simulátor nebo navštívit digitální planetárium, které mimořádně nabídne také živě komentované projekce. Chybět nebudou ani zábavné experimenty, moderní technologie a zajímavosti z astronomického výzkumu. 

„Vesmír fascinuje děti i dospělé a je to téma, na kterém můžeme velmi dobře ukázat, jak zajímavá a dobrodružná věda dokáže být. Chceme návštěvníkům nabídnout nejen nové informace, ale především zážitky, díky nimž si mohou některé principy sami vyzkoušet a lépe jim porozumět,“ uvedl proděkan přírodovědecké fakulty Jan Hlaváč. 

Raketový start i experimenty s kapalným dusíkem 

Jedním z hlavních lákadel pátečního programu bude science show Ko(s)mická výprava, která návštěvníky zavede do světa kosmonautiky a vesmírných misí. Zájemci zjistí, jak probíhá příprava na cestu do vesmíru, s jakými překážkami se musí astronauti vypořádat a jaké fyzikální zákony ovlivňují jejich pobyt mimo Zemi. 

Během půlhodinového vystoupení se mohou těšit na působivé experimenty s kapalným dusíkem, simulaci raketového startu i netradiční ochutnávku inspirovanou stravováním astronautů. Science show se uskuteční v malém sále třikrát, a to v 16:30, 19:00 a 20:00. 

Česká stopa ve vesmíru

Zapojení českých odborníků do významných astronomických projektů přiblíží přednáška Jana Tomaštíka s názvem Česká stopa ve vesmíru. Návštěvníci se dozvědí, jak čeští vědci přispívají k vývoji a výrobě špičkových teleskopů, které pomáhají odhalovat tajemství vesmíru například v Argentině nebo na Kanárských ostrovech. Přednáška začne v 17:30.

Planetárium nabídne vesmírné příběhy i živě komentovanou oblohu

Pestrý program připravilo také digitální planetárium Pevnosti poznání. Nejmenší návštěvníky potěší animovaný příběh 3-2-1 START!, v němž se malý křeček a vynálezce Elon pokouší pomoci robotickému kamarádovi vrátit se na vesmírnou loď. Film Satelix zase přiblíží svět družic, které jsou nepostradatelné pro navigaci, předpověď počasí i každodenní život na Zemi.

Dalším lákadlem bude živě komentovaný program Zataženo, občas meteory. Návštěvníci se při něm seznámí s nebeskými úkazy, které lze v tomto období pozorovat, a zjistí, jaké podoby může mít počasí na jiných planetách. První projekce začne v 17:30, další pořady budou následovat v půlhodinových intervalech až do 20:30. Živě komentovaný program je naplánován na 18:30, 19:30 a 20:30.

Pokud to počasí dovolí, vyvrcholí páteční vesmírný večer ve 21:00 pozorováním noční oblohy pod širým nebem.

Zvýhodněné vstupné i gyroskop zdarma

Na páteční akci připravila Pevnost poznání zvýhodněné vstupné. Vstupenka bude stát 140 korun na osobu, jednotlivá promítání v planetáriu vyjdou na 55 korun. Oblíbený gyroskop si návštěvníci budou moci vyzkoušet zdarma.

Czech Space Week je celorepublikovou akcí zaměřenou na kosmonautiku, vesmírné technologie a popularizaci vědy. Pevnost poznání se svým programem připojí k aktivitám, které přibližují vesmírný výzkum široké veřejnosti a ukazují, že cesta za poznáváním vesmíru může začít i v Olomouci.

Do Olomouce se sjeli představitelé lékařských fakult z České republiky a Slovenska. Během dvoudenního pracovního setkání, které zorganizovala Lékařská fakulta UP, účastníci probírali záležitosti týkající se vedení fakult a také si mohli prohlédnout prostory jen krátce předtím otevřené Červené budovy s moderním simulačním centrem.

Financování výuky lékařských i nelékařských zdravotnických programů, modernizace kurikul s důrazem na získávání praktických a klinických dovedností, digitalizace související administrativy nebo návrh nového zákona o vysokých školách – to jsou jen některé oblasti, o kterých se na setkání hovořilo. Mezi 150 účastníky byli vedle děkanů a členů a členek jejich proděkanských týmů také tajemnice a tajemníci a své zastoupení měli i akademické senáty a studující.

foto_sem_4

Jednání prvního dne hostil zejména Central Park Hotel Flora, kde hosty pozdravil rektor UP Michael Kohajda, olomoucká primátorka Miroslava Ferancová, náměstek hejtmana Olomouckého kraje Vladimír Lichnovský. Předseda Asociace děkanů LF ČR Marek Babjuk a také Ladislav Švirák, generální vikář olomoucké arcidiecéze. Diskuze v jednotlivých sekcích pak shrnuly závěry, které byly prezentovány během zakončení v nové fakultní aule.

foto_sem_4

„Velice si vážím toho, že jsme mohli zástupce vedení českých a slovenských lékařských fakult v Olomouci a na naší lékařské fakultě přivítat. Jednání byla konstruktivní a inspirativní a je opravdu povznášející pocit, že jsme schopni se všichni domluvit, navzájem si pomoci a společně postupovat. Za to patří všem účastníkům velké poděkování,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.

Součástí dvoudenního programu byl i společenský večer v bistru Paulus a také prohlídka špičkově vybaveného simulačního centra v nově otevřené Červené budově, jehož pracoviště budila velkou pozornost stejně jako zmíněná kruhová aula.

foto_sem_4

Další informace k setkání a závěry i více fotografií z něj jsou k dispozici zde.

Představitelé českých a slovenských lékařských fakult se scházejí ke společnému jednání pravidelně. Příští setkání v roce 2027 bude hostit 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Vatikán oznámil složení Mezinárodní teologické komise, poradního orgánu Svatého stolce, pro období 2026–2031. Jedním z papežem Lvem XIV. nově jmenovaných členů je Ľubomír Žák, profesor dogmatiky a vedoucí Institutu M. J. Metzgera pro dialog a smíření Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

„Jmenování členem Mezinárodní teologické komise přijímám s vděčností, ale i s vědomím zodpovědnosti, kterou tato služba přináší. Těší mě především možnost zapojit se do společné práce teologů a teoložek z různých zemí a kulturních prostředí, kteří svým odborným poznáním a zkušenostmi přispívají k hlubšímu porozumění víry a k hledání odpovědí na otázky, před kterými dnes stojí církev i současný svět. Věřím, že i já budu moci svými zkušenostmi a dosavadní vědeckou prací přispět k poslání komise,“ uvedl.

„Svou účast v komisi vnímám především jako příležitost sloužit církvi prostřednictvím teologie, která má být nejen poctivým vědeckým úsilím, ale také pozorným nasloucháním tomu, co Duch svatý hovoří církvi v dnešní době. Budu rád, když se mou účastí na práci vatikánské komise podaří šířit dobré jméno mojí fakulty a univerzity,“ dodal profesor Žák ke svému jmenování do komise.

Jejím úkolem je pomáhat Svatému stolci, zejména Dikasteriu pro nauku víry, při zkoumání významných a aktuálních věroučných otázek. Současné složení Mezinárodní teologické komise, kterou ustanovil papež Pavel VI. v roce 1969, má třicet členů a členek různých škol a národností. Nejpočetněji je zastoupena Evropa se třinácti členy.

Profesor Ľubomír Žák (* 1964) je absolventem teologické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 1990 byl vysvěcen na kněze. Ve studiu pokračoval na Papežské akademii sv. Alfonse v Římě, kde získal licenciát a následně doktorát z morální teologie. V roce 2003 se habilitoval na CMTF UP a o deset let později byl jmenován profesorem na Papežské lateránské univerzitě, kde také řadu let vyučoval. Od roku 2018 působí jako profesor dogmatiky na katedře systematické teologické CMTF UP a je vedoucím nedávno zřízeného Institutu M. J. Metzgera pro dialog a smíření.

Více než 200 studentů a zaměstnanců UP se přihlásilo do výzvy Šest měsíců v pohybu, která motivovala k aktivnějšímu dojíždění i zdravějším každodenním návykům. Až do závěrečného vyhodnocení vytrvalo 44 účastníků, kteří společně zaznamenali přibližně 4 700 přesunů pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou. Při předávání ocenění se losovalo také o elektrokolo od společnosti Olpran – domů na něm odjel Jaromír Vachutka z Lékařské fakulty UP.

Výzva Šest měsíců v pohybu od dubna do září motivovala studenty a zaměstnance Univerzity Palackého, aby do každodenního dojíždění zařadili více přirozeného pohybu. Počítala se chůze, jízda na kole či koloběžce i využívání veřejné dopravy a kombinování jednotlivých způsobů cestování. Iniciativu připravila Udržitelná univerzita na podporu zdravého životního stylu a udržitelné mobility.

Nezůstalo přitom pouze u cest do práce nebo do školy. Dobrovolné měsíční minivýzvy nabízely inspiraci k dalším pohybovým aktivitám i ke změnám ve stravování a každodenních návycích. Účastníci mohli například vyzkoušet novou trasu, nahradit krátké jízdy autem chůzí, vyrazit na společný výlet nebo navštívit místní farmu a nakoupit přímo od pěstitelů. Součástí programu byly také společné cyklojízdy a další doprovodné akce.

Do výzvy se přihlásilo více než 200 zájemců. Všech šest měsíčních přehledů odevzdalo 44 účastníků, kteří tak postoupili do závěrečného vyhodnocení. Dohromady vykázali více než 1 350 přesunů na kole, přes 1 900 pěšky a téměř 1 400 veřejnou dopravou.

„Nešlo přitom jen o čísla a kilometry. Někteří z vás už takto cestovali před začátkem výzvy, jiní kvůli ní začali své návyky skutečně měnit. A právě proto dnes nechceme ocenit jen toho, kdo toho nejvíc ujel nebo ušel, ale různé příběhy a různé způsoby, jak může udržitelná mobilita vypadat,“ uvedla při závěrečném setkání koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Václavík Huňková, která zároveň spolu s prorektorem pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matějem Dostálkem předala oceněným diplomy a ceny.

foto_sem_4

Ocenění za vytrvalost i změnu návyků

Ocenění v kategorii Cyklo tahoun získala Kateřina Pátková z Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Všech 107 zaznamenaných cest absolvovala na kole, které tak bylo jejím jediným vykázaným dopravním prostředkem po celou dobu výzvy.

Pěším tahounem se stala Háta Kreisinger Komňacká z Vydavatelství UP. Pravidelně chodila během všech šesti měsíců a zaznamenala 111 pěších přesunů. Ty tvořily přibližně 95 procent jejích udržitelných cest. Ani jednou přitom nevykázala jízdu autem.

Za největší změnu návyku byl oceněn Jan Huták z Fakulty zdravotnických věd UP. Před zapojením do výzvy běžně využíval auto, z Jesenicka navíc dojíždí přibližně 150 kilometrů jedním směrem. Za půl roku přesto zaznamenal pouze devět cest autem a 96 přesunů udržitelnými způsoby, především veřejnou dopravou a pěšky.

Ocenění Dálkový udržitelný dojížděč si odnesla Lenka Novotná, studentka Pedagogické fakulty UP, která na UP dojíždí 70 kilometrů jedním směrem. Všechny zaznamenané cesty během výzvy absolvovala udržitelně, především veřejnou dopravou.

foto_sem_4

Na novém elektrokole rovnou domů

Hlavní cenu poskytla formou sponzorského daru společnost Olpran. O elektrokolo se losovalo mezi přítomnými finalisty, kteří za všech šest měsíců nevykázali ani jednu cestu autem. Výhercem se stal Jaromír Vachutka z Lékařské fakulty UP.

„Na kole jezdím rád – od jara do podzimu ho běžně využívám k přesunům do práce a přes zimu jezdím vlakem. Na elektrokole vyrazím hlavně někam do kopců, třeba rovnou na Praděd,“ okomentoval svou výhru. Nové kolo vyzkoušel hned po předání – po chvíli na něm odjel domů.

„Šest měsíců je dost dlouhá doba na to, aby člověk zjistil, že něco, co původně bral jako výzvu, se může postupně stát úplně běžnou součástí jeho dne. A pokud si každý z nás z těch šesti měsíců odnese alespoň jeden nový návyk – jednu cestu týdně pěšky, častější kolo nebo třeba rozhodnutí jet vlakem místo autem – pak podle mě výzva splnila svůj účel,“ uzavřela Zuzana Václavík Huňková.

Další ročník výzvy se uskuteční od dubna do září 2027. Přihlášky se otevřou v březnu 2027, podrobnosti zájemci najdou na webu Udržitelné univerzity.

Přehled oceněných

Cyklo tahoun – Kateřina Pátková (Cyrilometodějská teologická fakulta UP)
Pěší tahoun – Háta Kreisinger Komňacká (Vydavatelství UP)
Největší změna návyku – Jan Huták (Fakulta zdravotnických věd UP)
Dálkový udržitelný dojížděč – Lenka Novotná (Pedagogická fakulta UP)
Hlavní losovaná cena – Jaromír Vachutka (Lékařská fakulta UP)

Vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím. Odmítnout způsob, jakým je prosazovaná změna jejich financování. A připomenout, že demokracie není samozřejmost a získaná svoboda nemusí být navždy. To byly hlavní důvody, proč se symbolicky za minutu dvanáct sešly stovky studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého před její právnickou fakultou.

Setkání uspořádala studentská kurie Akademického senátu Právnické fakulty UP a pozvala studenty a zaměstnance napříč univerzitou. „Děkuji, že jste na chvíli odložili studijní povinnosti a rozhodli se ukázat, že vám není lhostejné, v jaké společnosti žijeme a jakou zemi jednou převezmeme,“ zahájil za organizátory setkání Jan Tichánek, student právnické fakulty a její senátor. Způsob, jakým je prosazována zásadní změna financování veřejnoprávních médií, označil za bezprecedentní. Současně připomněl sílu hlasu studentů. „Náš hlas má váhu a neměli bychom se bát ho použít, když nám na něčem záleží. Demokracie není samozřejmost a svoboda není něco, co jednou získáme a navždy nám to zůstane,“ řekl do mikrofonu. Poté veřejně vyzval všechny zákonodárce, aby bez ohledu na barvu svého stranického trika, zvážili důsledky svých rozhodnutí a odmítli návrh, který v současné podobě ohrožuje nezávislost veřejnoprávních médií.

foto_sem_4

Jeho kolegyně studentka práv a senátorka Aneta Rustler apelovala na skutečnost, že mladá generace, která vyrůstá v prostředí dezinformací, potřebuje důvěryhodné a nezávislé zdroje informací. „Žádáme vládu, aby návrh stáhla, případně aby ho před dalším čtením zásadně přepracovala a zakotvila do něj záruky nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Zaměstnancům obou institucí vyjadřujeme podporu.“

Do mikrofonu k účastníkům akce promluvila také například Ivana Plíhalová, herečka Moravského divadla Olomouc, zástupci Milionu chvilek, nebo studenti filozofické fakulty a zástupci iniciativy Stojíme za kulturou.

foto_sem_8

Studenty přišlo podpořit například vedení právnické nebo filozofické fakulty. „Těší mě, že dnešní akci připravili sami studenti. Že jen nečinně nepřihlíží tomu, co se kolem nás děje, že nejsou lhostejní. Vysílají tím jasný signál o své představě, jak by občanská společnost měla fungovat,“ zhodnotila Veronika Tomoszková, předsedkyně Akademického senátu PF UP a členka univerzitního senátu.

Zhruba půlhodinové setkání, které se konalo 27. října, zakončilo přečtení manifestu iniciativy Studenti za média a prostorem zazněla česká hymna. Účastníci poté psali své vzkazy politikům i zaměstnancům veřejnoprávních médií křídami na dlažbu před právnickou fakultou.

Je pravda, že ve spánku sníme několik pavouků ročně? A můžeme si opravdu vytvořit vzpomínku na něco, co se nikdy nestalo? Pevnost poznání PřF UP se od 28. října do 1. listopadu promění v Pevnost duchů s podtitulem Věřte nevěřte. Návštěvníky už před budovou přivítá obří nafukovací želvuška z Hvězdárny Brno, uvnitř je čeká svět městských legend, vědeckých mýtů a optických klamů. Na ty nejodvážnější pak v pátek a sobotu večer čeká stezka odvahy. 

Tradiční halloweenská akce Pevnosti poznání letos propojí tajemnou atmosféru s vědeckým poznáváním. Návštěvníci zjistí, jak snadno nás dokáže oklamat vlastní mozek, proč některým mýtům věříme i navzdory vědeckým důkazům a jak vznikají příběhy, které se předávají z generace na generaci. A především si na vlastní kůži vyzkouší, že ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá. 

„Chceme návštěvníkům ukázat, že to, co na první pohled vypadá jako pravda, jí ne vždy opravdu je. Právě na tom jsme postavili letošní program. Věříme, že si lidé odnesou nejen zážitky, ale také chuť přemýšlet nad informacemi, se kterými se každý den setkávají,“ přibližuje záměr akce Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání. 

Uvěříte vlastním očím? 

Jedním z hlavních lákadel bude interaktivní show Může to být pravda?, která se uskuteční v pátek a sobotu v Laudonově sále v 17:00, 19:00 a 21:00 hodin. Návštěvníci se ponoří do světa městských legend, neuvěřitelných příběhů a vědeckých záhad. Co je skutečnost a co jen dobře vymyšlený příběh?  

V Galerii Atom je čeká výstava Pravda nebo mýtus?, během které si budou moci tipnout, která tvrzení jsou pravdivá a která jsou jen rozšířenými mýty. Tajemství se nevyhnou ani stálým expozicím. Prostřednictvím aktivity Pevnostní historky návštěvníci odhalí příběhy spojené se samotnou Pevností a program Iluze mysli jim ukáže, že ani vlastním smyslům se nedá vždy věřit. 

Troufnete si na stezku odvahy? 

Pro všechny, kteří rádi překonávají své hranice a chtějí zjistit, jak funguje strach, bude v pátek 30. a v sobotu 31. října připravena oblíbená Stezka odvahy. Návštěvníci na ní prozkoumají různé podoby strachu a zjistí, jak na něj reaguje náš mozek. Intenzitu zážitku si budou moci sami zvolit. Během obou večerů navíc Pevnost zůstane otevřená až do 22:00 hodin. 

Na své si přijdou také rodiny s dětmi. Připraveny budou tematické vědecké dílny, malování na obličej, interaktivní stanoviště a další aktivity, které propojí halloweenskou atmosféru s vědou a objevováním. V programu nebude chybět ani planetárium s programem Co číhá ve tmě? 

A protože k tajemné atmosféře neodmyslitelně patří také netopýři, návštěvníci se budou moci setkat hned se šesti druhy těchto fascinujících živočichů. Do Pevnosti zavítají hendikepovaní netopýři, kteří se kvůli svému zdravotnímu stavu nemohou vrátit do volné přírody. Poznejte tyto tajemné noční tvory zblízka a přesvědčte se, že není důvod se jich bát. 

Tak oprašte kostýmy, nasaďte masky a vyrazte za námi! Letos v Pevnosti poznání nebudete vědět, čemu věřit. 

Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého schválil na svém říjnovém zasedání rozpočet fakulty na rok 2026. Je oproti předchozímu roku vyšší téměř o šest milionů korun. Senátorky a senátoři se věnovali také probíhající rekonstrukci hlavní budovy fakulty i dalším aktuálním tématům.

Pedagogická fakulta UP podle svého děkana Vojtecha Regece usiluje o co nejefektivnější hospodaření v rámci dostupných finančních možností. Největší zátěž pro ni v současnosti představuje rozsáhlá rekonstrukce hlavní budovy na Žižkově náměstí. Také o ní se hovořilo na říjnovém zasedání akademického senátu, jehož hlavním bodem bylo schvalování rozpočtu fakulty na letošní rok.

Senátoři a senátorky se na svém druhém podzimním zasedání zabývali nejprve Metodikou dělení příspěvku a dotací PdF UP na rok 2026 a následně Návrhem dělení příspěvku a dotací PdF UP, tedy rozpočtem fakulty na letošní rok. Po vypořádání připomínek ekonomické komise oba dokumenty schválili. V roce 2026 tak bude pedagogická fakulta hospodařit v rámci příspěvků A+K a DKRVO s částkou blížící se 259 milionům korun, což je meziročně o šest milionů korun více.

Děkan Vojtech Regec představil také další oblasti podpory. Zmínil mimo jiné nový Program na podporu navýšení kapacit veřejných vysokých škol v učitelských, speciálněpedagogických a psychologických studijních programech na období 2026–2037 (program P). V roce 2026 má fakulta z tohoto programu v jednotlivých ukazatelích získat téměř 35 milionů korun. V podporovaných studijních programech se přitom předpokládá postupné navýšení počtu studijních míst o 10 až 20 procent.

Dalším tématem bylo rozšíření prostorových kapacit fakulty. Děkan informoval, že plánovaná koupě objektu na Kollárově náměstí se patrně neuskuteční. Přestože záměr již schválily akademické senáty fakulty i univerzity a Správní rada UP, podle aktuálně dostupných informací směřuje objekt k jinému zájemci. Fakulta tak bude muset hledat jiné možnosti, jak své prostorové kapacity rozšířit.

Akademický senát PdF UP se věnoval také personálním otázkám. Schválil návrh, aby fakultu ve Sněmu Rady vysokých škol i v dalším funkčním období zastupovala Kateřina Vitásková z Ústavu speciálněpedagogických studií.

O dalších aktuálních záležitostech informovali senátorky a senátory členové vedení fakulty. Proděkan pro akreditace, praxe a další vzdělávání Vít Zouhar přiblížil probíhající reakreditace studijních oborů a programů. Proděkan pro legislativu, organizaci a rozvoj Jan Michalík se věnoval postupu rekonstrukčních prací v hlavní budově na Žižkově náměstí, proděkanka pro studium Radka Dofková pak mimo jiné přípravě kritérií pro příští přijímací řízení.

Studentská část senátu informovala o setkání studentských senátorů se studenty prvních ročníků, účasti na setkání zástupců akademických senátů pedagogických fakult na Univerzitě Karlově v Praze i o debatě nad výsledky studentských evaluací výuky.

Senát se zabýval rovněž univerzitním dokumentem Metodika Univerzitní kultura – standardy chování zaměstnanců. V diskuzi zaznívaly především kritické připomínky, které senát následně shrnul v přijatém usnesení. Více o AS PdF UP zde. Příští zasedání AS PdF UP se uskuteční 2. prosince.

Do svého druhého funkčního období symbolicky vykročil děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP Vít Hušek. Inaugurační slib složil a z rukou rektora UP Michaela Kohajdy a předsedkyně Akademického senátu CMTF UP Jany Plátové převzal děkanskou insignii během slavnostního aktu v olomouckém Arcibiskupském paláci.

Rektor Michael Kohajda v úvodu ceremoniálu děkanovi Vítu Huškovi, jehož první funkční období se završilo 13. září, poděkoval za jeho práci v uplynulých čtyřech letech a připojil i přání do let následujících. „Do vašeho druhého funkčního období vám přeji dostatek energie, dobré spolupracovníky a odvahu při rozhodování. Přeji vám také, aby se vám dařilo vytvářet prostředí založené na otevřené komunikaci, vzájemném respektu a spolupráci,“ uvedl rektor.

Když pak průvodce slavností prorektor Matěj Dostálek děkana krátce představil a předsedkyně AS CMTF UP Jana Plátová informovala o průběhu jarní volby kandidáta na děkana, s jejímž výsledkem souhlasilo i vatikánské Dikasterium pro kulturu a vzdělávání, mohlo se přejít k samotnému dekorování děkanským řetězem a složení inauguračního slibu.

Nečekané situace a otevřená komunikace

Svůj proslov Vít Hušek využil především k poděkování kolegyním a kolegům na fakultě, bez nichž by řady úspěchů v minulých letech bylo jen stěží dosaženo. Připomněl i svá slova z dřívější inaugurace, že děkan by měl nejen prosazovat předem stanovené cíle, ale také naslouchat, hledat řešení a porozumění a nést odpovědnost v situacích, které nikdo nemohl předvídat. „Jsem připraven takto postupovat i nyní,“ slíbil.

Hovořil zároveň o důležitosti otevřené komunikace na fakultě, jejíž rozvoj je jednou z jeho priorit. „Chci, aby na fakultě byl prostor pro otevřené otázky, nesouhlas, diskuzi. A stejně důležité je, abychom tento prostor skutečně využívali, dokázali spolu mluvit přímo, abychom se nebáli vést obtížné rozhovory. Taková kultura nevzniká rozhodnutím vedení, ale je to něco, k čemu může přispět každý z nás,“ uvedl.

Vzpomněl také nedávno zemřelou Gabrielu Ivanu Vlkovou, která se před dvaceti lety stala první děkankou teologické fakulty v ČR a která usilovala o to, aby fakulta byla nejen místem, kde se dobře učí, ale byla i prostorem pro hledání Boha, byla místem hledání a nalézání. S připomínkou doby, kdy ve vedení čtyř fakult UP byly ženy, pak podotkl, že považuje za důležité přemýšlet o tom, jaké podmínky univerzita vytváří pro uplatnění lidí s různými zkušenostmi a perspektivami.

V závěru svého proslovu Vít Hušek představil svůj proděkanský tým. Oproti předchozímu funkčnímu období je v něm nejzásadnější změna na pozici proděkanky pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy, kde Martu Cincialovou vystřídala Alice Košárková.

Výzva pro školství

Krátce k přítomným promluvil také Mons. Josef Nuzík, olomoucký arcibiskup a velký kancléř CMTF UP, který je garantem fakulty z církevního hlediska. Ve svém zamyšlení hovořil o výzvě nejen pro teologickou fakultu, ale vysoké školství obecně – pomoci lidem „ohnutým“ současným děním u nás i ve světě.

Inauguraci hudebně na klavír doprovodil Dalimil Ševčík, člen mezinárodní výzkumné skupiny Triertium, která na CMTF UP působí. Přímo pro slavnostní akt mimo jiné připravil skladbu inspirovanou Improvizací na hymnus Veni, creator Spiritus Petra Ebena a chorálem Svatý Václave.

Vít Hušek (* 1971) stojí v čele CMTF UP od roku 2022, předtím byl proděkanem pro vědu a výzkum. Je absolventem CMTF UP a Filozofické fakulty UP, v roce 2017 byl jmenován docentem teologie. Zabývá se raně křesťanskou literaturou a dějinami křesťanského myšlení, působí na katedře filozofie a patrologie a vede Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. Je mimo jiné členem Vědeckých rad Katolické teologické fakulty a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy či jedné z oborových rad na Husitské teologické fakultě UK a v roce 2023 se stal prvním předsedou Asociace děkanů teologických fakult. V druhém funkčním období fakultu povede do 13. září 2030.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda se v souvislosti s projednáváním návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu obrací na zákonodárce. Ve videu vyjadřuje podporu nezávislým veřejnoprávním médiím, upozorňuje na možné dopady navrhovaných změn a vyzývá k důkladné debatě i zajištění stabilního financování a účinné ochrany před politickým tlakem. Připomíná přitom společné poslání univerzit a médií veřejné služby i význam jejich svobody pro demokratickou společnost.