Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Nejsou divní, ani nevychovaní, naopak jsou vybavení něčím, co může být bráno jako superschopnost. S touto premisou chce Karolína Tomášková, studentka rekreologie na Fakultě tělesné kultury UP, změnit většinový, převážně negativní pohled na lidi s ADHD. Vedle sdílení nejen vlastních zkušeností vyvinula s podporou Nadačního fondu UP nové pomůcky, tzv. fidgety, a také připravuje návrh prostoru přátelského k neurodivergentním studentům. Svůj projekt měla možnost představit i prezidentu ČR.

Svoji jinakost začala Karolína Tomášková více řešit, když si uvědomila, že nefunguje jako ostatní. „Seděla jsem například nad nějakým úkolem do školy dva týdny a prostě mi nešlo začít. Až když začal hořet termín, se vše změnilo a najednou jsem dokázala pracovat extrémně efektivně, kreativně a vytvořila jsem něco, s čím jsem byla spokojená. S ADHD v každodenním životě souvisí i množství výzev, jako je ranní vstávání nebo objednání se k zubaři, ale i větší náchylnost k úzkostem, depresím a návykovému chování. S tím a obecně s energií a náladou mi pomáhá pravidelný pohyb. Díky vyplavení dopaminů a dalších pozitivních hormonů se držím v lepším rozpoložení a cítím se fyzicky i mentálně lépe. Skvělá je i studená sprcha po ránu.“

Projekt ADHD Superpower původně vznikl v rámci studia, v podstatě jako reakce na negativní zkušenost s absolvovanou diagnostikou. „Snažíme se o osvětu a popularizaci, pořádáme různé setkávací akce, workshopy nebo besedy, jsme i online,“ přibližuje s tím, že spolu s týmem klade důraz na pozitivní přístup k neurodiverzitě. „Nepřehlížíme, že se s ADHD pojí jisté výzvy a potenciální překážky. Nabízíme možnosti, jak na ně reagovat, pracovat s nimi a mít tak možnost zaměřit se i na ty silné stránky a využívat jich,“ dodává studentka, v jejímž rozvrhu se zdaleka neobjevují jen předměty z FTK. Prošla například i kurzem pro motivované a nadané studující UP Leadership Matters!.

Se svými záměry Karolína Tomášková zaujala v soutěži Podnikavá hlava nebo ve Startup Show Inovačního centra Olomouckého kraje v rámci UP Business Campu, zúčastnila se také soutěže Social Impact Award a naskytla se jí i příležitost představit svůj projekt prezidentu Petru Pavlovi. Na setkání s mladými inovátory na zámku v Lánech vyrazila v nepřehlédnutelné barevné košili.

„Zrovna v době, kdy mi nebylo úplně nejlépe, se mi dostalo takové pocty. Ale připravila jsem se na to, takže jsem si dokázala den užít. Byl to velmi intenzivní a inspirativní zážitek, vznikly z toho nějaké další spolupráce. A moje barevná košile? Bylo to organizované jako letní grilování, byla jsem to já, byla jsem autentická,“ vysvětluje.

Prezidentovi ukázala některé fidget modely, pomáhající nejen lidem s ADHD zdravě regulovat vnitřní neklid. Nechyběl tzv. fidget spinner, který se před časem stal hitem a v rukou si s ním točil kdekdo. Nelze ho však ovládat pouze jednou rukou a je poměrně hlučný, což Karolína Tomášková chtěla napravit. S podporou Nadačního fondu UP navrhla fidgety ve formě prstene, které jsou k dostání v UPointu či vybraných olomouckých kavárnách.

„Chtěla jsem vytvořit něco nenápadného i variabilního, co nebere pozornost a zároveň jde vytisknout na 3D tiskárně. Vymysleli jsme několik modelů s různými vlastnostmi, tišší, ale jeden naopak svým zvukem připomíná řehtačku. Myslíme na dospělé i na děti. A také na přírodu – tiskne se z biologicky rozložitelného materiá­lu na bázi modifikovaného kukuřičného škrobu,“ uvádí. S 3D tiskem pomáhá ředitel fondu Jiří Rudolf a zpočátku i Vědeckotechnický park UP.

Úmysly Karolíny Tomáškové však fidgety nekončí. V rámci projektu vzniká i návrh prostoru přátelského k lidem s ADHD. „Vytvořili jsme skupinu, v níž se o takovém prostoru bavíme. Určitě by v něm mělo být hodně volných předmětů k hraní a odre­agování se, například míčky, také nějaká karimatka na protažení, mohla by tam hrát hudba podporující soustředění… Ještě uvidíme,“ uzavírá studentka.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Mapa s názem Vývoj židovského osídlení Olomouce: geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021 (VUP, 2022), která vznikla ve spolupráci Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, získala prestižní ocenění Best Map Award 2024/2025. Uděluje ho časopis Journal of Maps (Routledge).

Oceněná mapa byla publikována v odborném článku Development of the Jewish Settlement of Olomouc: Geographic and Socioeconomic Structure of the Jewish Population in the Period 1180–2021 (Cahová, Ivana – Barvíř, Radek, 2025, Journal of Maps 21/1. 

„Z ocenění máme velkou radost. Naše mapa představuje komplexní pohled na vývoj židovského osídlení v Olomouci od 12. století do současnosti.“ Ivana Cahová, FF UP

Časopis Journal of Maps, založený v roce 2005, patří mezi významná mezinárodní periodika zaměřená na kartografii a geoinformační analýzu. Od roku 2008 každoročně uděluje ocenění Best Map Award nejlepšímu příspěvku, který vyniká nejen odborným obsahem, ale i kvalitou mapového zpracování. Porota vybírá vítěze z užšího výběru publikovaných prací na základě kombinace těchto kritérií.

Oceněná mapa byla porotou charakterizována jako „vynikající příklad historické geoinformační analýzy“ s „výborným využitím barev a promyšlenou strukturou panelů, které čtenáře přehledně provádějí tématem“.

Na jejím vzniku se podílel tým spoluautorů – tehdy převážně studentů CJS: Kateřina Lapiszová, Pavlína Niklová, Anna Řezníčková, Nikola Svobodníková a Václav Chalupný, ve spolupráci s externisty Miroslavem Papouškem, Danielem Baránkem, Jakubem Pospíšilem a Alexandrem Jeništou. Projekt vznikl pod vedením editorů Ivany Cahové a Radka Barvíře.

„Naše mapa byla publikována už v roce 2022, odborné veřejnosti ji ale prezentoval až aktuální článek v Journal of Maps, na jehož základě získala ocenění. Máme z toho velkou radost. Mapa představuje komplexní pohled na vývoj židovského osídlení v Olomouci od 12. století do současnosti. Zachycuje proměny prostorového rozložení židovské populace v závislosti na historických a politických změnách a doplňuje je analýzou migračních pohybů v rámci střední Evropy. Součástí jsou také grafické výstupy zobrazující demografický vývoj, socioekonomickou strukturu komunity a její postavení v rámci městské společnosti, stejně jako jazykově-kulturní diferenciaci obyvatelstva,“ shrnula za kolektiv tvůrců Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP.

Připomněla zároveň, že výzkum dějin židovské komunity na Moravě patří k dlouhodobým prioritám olomoucké judaistiky. Jedním z jeho cílů je zároveň zpřístupňovat výsledky odborného bádání širší veřejnosti srozumitelnou a vizuálně atraktivní formou. Oceněná mapa je příkladem úspěšného propojení vědecké analýzy a moderních vizualizačních metod.

Získané poznatky přispívají k hlubšímu porozumění dějinám židovské komunity v Olomouci i k jejich zasazení do širšího kontextu moravských a českých dějin. Zároveň otevírají prostor pro kritickou reflexi tradičních historických narativů ve vztahu k etnickým a kulturním menšinám.

Mapa Vývoj židovského osídlení Olomouce: geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021 (VUP, 2022) vznikla za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (projekt IGA_FF_2021_026). Je dostupná v tištěné i digitální podobě na webových stránkách Centra judaistických studií FF UP. 

Autorský tým: Cahová, Ivana (ed.); Barvíř, Radek; Chalupný, Václav; Jeništa, Alexandr; Lapiszová, Kateřina; Niklová, Pavlína; Papoušek, Miroslav; Pospíšil, Jakub; Řezníčková, Anna; Svobodníková, Nikola.

 

 

Intimní příběh fotografky Anny Rathkopfové představí jedinečná výstava, kterou nabídne Filozofická fakulta Univerzity Palackého pod názvem Sami spolu. Expozice zaměřená na prevenci rakoviny propojuje umění s osvětou a ve světě ji již zhlédlo více než půl milionu lidí. Galerie sociální fotografie FF UP ji otevře 9. dubna.

Galerie sociální fotografie při katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP připravuje poslední výstavu tohoto akademického roku – a půjde o projekt, za který by se nemusely stydět ani renomované galerie. Fotografický soubor Anny Rathkopfové, zaměřený na prevenci rakoviny, propojuje umění s osvětou, přispívá k destigmatizaci onkologických onemocnění a zdůrazňuje význam jejich včasného záchytu.

„Jde o intimní příběh fotografky Anny Rathkopfové, Češky žijící v USA se svou rodinou, které lékaři diagnostikovali nádor prsu. Anna se o své nemoci dozvěděla ve 37 letech. Sedm let spolu s manželem dokumentovala jejich život i každodennost poznamenanou léčbou. Výsledkem je cyklus fotografií, které otevírají skrytá témata, tíhu péče, mlčení kolem mužské zranitelnosti či dětský pohled na nemoc,“ uvedla za Galerii sociální fotografie Veronika Gigalová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V zahraničí se výstava setkala s výrazným ohlasem. Byla mimo jiné prezentována na festivalu Photoville v New Yorku, informovala o ní média jako The Washington Post či CNN a fotografie vyšly knižně v nakladatelství Daylight Books. V roce 2024 získal projekt ocenění Photographic Award OSN.

„Díky svému českému původu se Anna rozhodla výstavu představit také v České republice. Ve spolupráci s pacientskou organizací Dialog Jessenius připravila edukačně-umělecký projekt Dg. C. – rozumíš?, který prostřednictvím umění i veřejných debat přibližuje cestu onkologického pacienta, bourá tabu a zdůrazňuje význam prevence. Kurátorka české výstavy Adéla Singerová vybrala fotografie do dvojic, kontrastních i souznících, aby ještě silněji otevřely témata, která bývají tabuizována, a přitom jsou důvěrně známá mnoha rodinám,“ doplnila socioložka.

Českou premiéru měl projekt v Americkém centru v Praze, nyní se postupně představuje v regionech po celé republice. Součástí programu jsou také besedy s lékaři, praktické ukázky samovyšetření a informace o možnostech včasné diagnostiky.

Galerie sociální fotografie – Sami spolu.
Vernisáž: 9. dubna od 16:30.
Půlden zdraví: 10. dubna (instruktáže samovyšetřovacích metod, přednáška onkologa z FNOL, vystoupení bývalé pacientky a ambasadorky onkologických pacientů).

Univerzita Palackého si poprvé nechala komplexně spočítat svou uhlíkovou stopu. Analýza za rok 2024 ukazuje, že celkové emise univerzity dosahují bezmála 36 tisíc tun oxidu uhličitého v ekvivalentu (CO₂e). Výsledky ukazují, že největší část emisí nevzniká v jejích budovách, ale nepřímo – při výrobě energií, nákupech nebo investicích.

Plná učebna, napjatá atmosféra a rychlá rozhodnutí pod časovým tlakem. Takový byl další ročník geografické soutěže GeoGuessr, kterou na konci března uspořádal studentský spolek EGEA. Do soutěže se zapojilo 26 týmů, vítězství získal tým Kandia ve složení Aneta Machů a Samuel Otlík. Letošní ročník zpestřilo i speciální kolo, v němž hráč se zakrytýma očima určoval polohu pouze na základě navigace svých spoluhráčů.

 „Březnový GeoGuessr byl opět vydařenou akcí, organizátorům patří dík za uspořádání tohoto tradičního klání. Obhájit prvenství, letos navíc jen ve dvoučlenné sestavě, pro nás tentokrát nebylo vůbec jednoduché, protože kvalita konkurenčních týmů v této hře jde stále nahoru. Koncept soustředěný pouze na velká města byl hezkým kontrastem k podzimnímu kolu s biomy. Bonus v podobě hry naslepo byl hezkým zpestřením. Děkujeme za možnost zúčastnit se vždy plně obsazeného turnaje a těšíme se na další,“ uvedla členka vítězného týmu Aneta Machů z katedry geologie

Soutěž vychází z populární geografické hry GeoGuessr, která využívá službu Google Street View. Hráči se v jednotlivých kolech ocitají na neznámých místech a jejich úkolem je co nejpřesněji určit svou polohu na mapě na základě vizuálních indicií.

Speciální kolo prověřilo týmovou spolupráci

Letošní ročník byl tematicky zaměřen na města rozdělená podle jednotlivých světadílů. Organizátoři si však pro účastníky připravili i speciální kolo, které přineslo zcela nový herní prvek. Hráč ovládající počítač měl nasazenou masku na oči, a byl tak odkázán pouze na navigaci svých spoluhráčů. Ti ho museli přesně navádět, kam klikat, aby se mohli v prostředí „rozhlédnout“ a správně určit polohu. Přestože byla možnost se tohoto kola nezúčastnit, všechny týmy výzvu přijaly. Vítězem speciálního kola se stal tým Werkovi ve složení Martin Urban, Lukáš Waclawek a Jiří Madeja.

„Mám velkou radost, že se týmy do soutěže vracejí a zájem o účast byl letos opět velmi vysoký. Zároveň jsem chtěla hru více odlehčit a zpřístupnit ji i těm, kteří ji neovládají tak zdatně jako nejlepší týmy. Kdo mě zná, ví, že ráda přicházím s překvapeními – tentokrát to bylo speciální kolo s maskami. O to víc mě potěšilo, že se zapojily všechny týmy a šly do toho naplno. Řada z nich navíc hlasovala pro to, aby se toto kolo objevilo i v příštích ročnících,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Stupně vítězů

Na prvním místě se umístil tým Kandia ve složení Aneta Machů a Samuel Otlík z přírodovědecké a filozofické fakulty. Druhé místo obsadil tým Vytahaný rifle složený z Matěje Šturce, Daniela Hanouska a Tomáše Štarnovského. Třetí místo získal tým 3 z Chacharramendi složený z Filipa Jílka, Jakuba Joksche a Yaroslavy Stafiichuk.

Květnou nedělí jsme vstoupili do Svatého týdne, kdy si křesťané po celém světě připomínají události Ježíšova života: vjezd do Jeruzaléma spojený s provoláváním slávy, slavení poslední večeře s učedníky, následný proces před mocnými tohoto světa, ukřižování a nakonec vzkříšení. Drama lidského příběhu, do kterého vstupuje Bůh. Ne jako ten, který zasáhne zvenčí a mávnutím proutku všechno vyřeší, ale jako ten, kdo se rozhodne na vlastní kůži zakusit, co to znamená být člověkem.

První část velikonočního příběhu známe dobře. Možná ji leckdo z nás zažívá právě v těchto dnech. Mnozí zakusili chvíle slávy i uznání, ale také zvrat v podobě odsouzení nebo opovržení. Zprávy o šířících se válkách a násilí se staly běžnou součástí našich životů. Ať už v rovině osobní nebo společenské jsme konfrontováni se smrtí v jejích nejrůznějších podobách. Smrt je všudypřítomná, zato vzkříšení si nedokážeme představit.

Snad nám naše vlastní životní zkušenost může pomoci hlouběji porozumět Ježíšovu příběhu. A naopak: snad také Ježíš a jeho příběh má potenciál pomoci nám, abychom se v tom, co právě žijeme, neztratili. Možná je Ježíšův příběh také pozváním vstoupit do svého nitra a hledat, kde naše zkušenost souzní s tím, co je Boží.

Velikonoční příběh není jen zbožné vyprávění nebo připomenutí minulého. Věřit tomuto příběhu neznamená naivně důvěřovat nepravděpodobným historkám, ale zvolit si způsob bytí, myšlení a prožívání, který nás otevírá zkušenosti bytostně jiné a nové.

A možná právě v těchto dnech najdeme příslib něčeho, co nás přesahuje. Naději, která neklame. Světlo, které září v temnotách. Život, který zvítězil nad smrtí.

Přeji nám všem, ať se nenecháme udolat jakkoli těžkou realitou současného života, ale v otevřenosti svého srdce očekáváme události Bílé soboty. Zatím jsme třeba schopni dohlédnout jen prázdný hrob. Ale nepředbíhejme události. Vždyť Svatý týden ještě neskončil…

 

doc. Jana Plátová, předsedkyně Akademického senátu CMTF UP

Hned na dvou místech v Olomouci, v kapucínském kostele Zvěstování Páně na Dolním náměstí a kostele Panny Marie Sněžné, budou od 8. dubna k vidění autorské fotografie Martina Šoltyse, kameramana TV Noe a absolventa Cyrilometodějské teologické fakulty UP, které seznamují s příběhy indických dětí zapojených do projektu Adopce na dálku.

Výstava připomíná, že podpora vzdělání může měnit životy a že i pomoc na dálku má svůj smysl a hluboký dopad. Fotografie vznikly během monitorovací návštěvy v Indii, které se Martin Šoltys zúčastnil společně se zástupci Diecézní charity Hradec Králové, a doprovázejí je QR kódy, díky nimž se zájemci mohou dozvědět více o životech zachycených osob.

Vernisáž proběhne ve středu 8. dubna v 17:45 po mši u kapucínů, kde bude k vidění první část výstavy. „Tým Diecézní charity Hradec Králové krátce představí projekt Adopce na dálku a společně pak přiblížíme naši společnou cestu do Indie v listopadu 2024. Kromě fotografií návštěvníci uvidí také několik minut z filmu Blízkost na dálku a o hudební doprovod se postará zpěvem Kristýna Šoltysová a Anežka Petermanová hrou na akordeon,“ pozval autor fotografií Martin Šoltys.

video_sem

Od kapucínů se pak účastníci vernisáže přesunou do kostela Panny Marie Sněžné, kde se po skončení studentské mše, od 20:15, uskuteční komentovaná prohlídka druhé části výstavy.

Výstava Adopce na dálku pohledem zblízka bude v olomouckých kostelech v jejich otevírací době ke zhlédnutí do 30. dubna.

Jak se připravit na vstup do pracovního života a kde získat první zkušenosti? Odpovědi studentům nabídne veletrh Okno do praxe, který se uskuteční v úterý 7. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově přírodovědecké fakulty. Akce se zúčastní více než třicet vystavovatelů a institucí z různých oborů, chybět nebude ani pestrý doprovodný program včetně workshopu, přednášky, pohovorů nanečisto, soutěže o ceny nebo fotokoutku.

„Pro studenty je to příležitost získat konkrétní představu o tom, jaké možnosti uplatnění mají ještě během studia i po jeho dokončení. Zároveň si mohou vyzkoušet komunikaci se zaměstnavateli, navázat první profesní kontakty a zjistit, jaké dovednosti jsou dnes na trhu práce žádané,“ uvedla za organizátory Dagmar Hlaváč Týnová z přírodovědecké fakulty.

Kariérní poradenství, praxe a odměna za zpětnou vazbu

Studenti si budou moci vyzkoušet konzultace a získají zpětnou vazbu od odborníků z praxe, kteří se veletrhu zúčastní. K dispozici bude také kariérní poradenství zaměřené na přípravu životopisu, orientaci na trhu práce nebo hledání vhodného profesního směru. „Návštěvníci mohou využít také relaxační zónu, určenou pro odpočinek i neformální diskuze či fotokoutek. Studenti, kteří nám poskytnou zpětnou vazbu, se mohou těšit na kávu a malou sladkost,“ doplnila Dagmar Hlaváč Týnová.

Součástí programu bude také přednáška s názvem „Z popela starých továren: role geografie při obnově regionů a podpoře podnikání“, která se uskuteční od 9:00 do 10:00 v aule přírodovědecké fakulty. Tomáš Hamerský z agentury CzechInvest, absolvent přírodovědecké fakulty, studentům přiblíží, jak se z opuštěných průmyslových areálů stávají atraktivní investiční lokality, jak se v praxi propojují přístupy územního plánování, práce s daty, revitalizace životního prostředí i ekonomické strategie a proč kvalita a potenciál lokality hrají klíčovou roli při investičním rozhodování.

Workshop a podpora wellbeingu

Na přednášku naváže workshop „Zastavit se a neztratit se: mindfulness jako deštník do nepohody“, který proběhne od 12:00 do 13:00 v aule přírodovědecké fakulty. Setkání nabídne praktický úvod do mindfulness jako nástroje pro zvládání stresu, tlaku na výkon i každodenní mentální zátěže. Účastníci si vyzkouší jednoduché techniky vedoucí ke zklidnění, lepší koncentraci a větší vnímavosti k sobě samým. Součástí budou také principy konceptu 5 ways to wellbeing, zaměřené na podporu psychické pohody a odolnosti v běžném životě. Workshop povede Michal Růžička z pedagogické fakulty, který se dlouhodobě věnuje psychoterapii a podpoře duševního zdraví.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat například společnosti Honeywell Aerospace Olomouc, FOSFA Life Science, Farmak, ČSOB Stavební spořitelna, AGROFERT, Macco Organiques či Raiffeisenbank.

O prostředí, kterým denně procházíme cestou do práce či na přednášky, se na konci března postaralo přes čtyřicet studentů i zaměstnanců univerzity. Během dobrovolnické akce, kterou uspořádala Udržitelná univerzita v rámci iniciativy Ukliďme Česko, sesbírali na půl tuny odpadu z oblasti Bezručových sadů a Mlýnského potoka a okolí třídy 17. listopadu včetně Envelopy a břehů Moravy.

Zvolená lokalita nebyla náhodná – jde o nejbližší sousedství univerzitních budov, areál kolejí i oblíbená místa pro procházky a trávení volného času. Možná na první pohled působí uklizeně, stačí však nahlédnout do keřů, živých plotů nebo skrytých zákoutí. „Nejvíce odpadu jsme nacházeli v okolí hradeb a podél vodních toků. Na podnět účastníků jsme úklidovou trasu ještě rozšířili o navazující úsek řeky Moravy k mostu na ulici Wittgensteinova,“ říká referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

Dobrovolníci během dopoledne sesbírali přibližně 500 kilogramů odpadu a naplnili zhruba 65 pytlů. Další velké množství mokrého a znečištěného textilu včetně matrací se nacházelo v okolí mostů, kde se pravděpodobně během zimy zdržovali lidé bez domova. Odpad byl soustředěn na jedno místo a následně byla informována správa Povodí Moravy. Během úklidu dobrovolníci narazili také na nebezpečný odpad – celkem našli 12 injekčních stříkaček. O jejich bezpečné odstranění se postarala přivolaná městská policie.

„Pro dobrovolníky jsme za jejich zájem a nasazení připravili malé občerstvení. Zároveň nás potěšilo, že by se chtěli zapojit do podobných akcí častěji, ideálně několikrát do roka. Ukazuje se, že péče o veřejný prostor a životní prostředí je pro řadu lidí přirozenou součástí života,“ dodává Miroslava Zavadil.

Univerzitní úklid byl jednou z více než 3800 akcí, které jsou v rámci výzvy Ukliďme Česko letos zaregistrovány. I když hlavním úklidový dnem byla sobota 28. března, stále zbývají stovky plánovaných úklidů, k nimž se můžete připojit. Hlavní podzimní úklidový den (World Cleanup Day 2026) pak bude v neděli 20. září 2026.

Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého vyhlásil na březnovém jednání volby ombudsmanky či ombudsmana FF UP na období od 1. července 2026 do 30. června 2029. Vymezil se proti úvahám o finanční spoluúčasti studentů na vysokoškolském studiu.

Senátoři a senátorky Filozofické fakulty UP vyhlásili na svém březnovém jednání volby na pozici ombudsmanky či ombudsmana FF UP, a to na období od 1. 7. 2026 do 30. 6. 2029. Volby se uskuteční ve dnech od čtvrtka 23. 4. do úterý 28. 4. 2026. Ombudsman FF UP je ochráncem práv vysokoškolských studentů této fakulty. Jeho cílem je ochrana studujících FF UP proti nepřiměřené tvrdosti, nepředvídatelnosti, nezákonnosti a zvůli v průběhu svého studia. Studenti a studentky akademické obce uvedené fakulty mohou podávat návrhy na kandidátky a kandidáty na uvedenou pozici od 26. 3. do 17. 4. 2026, prostřednictvím univerzitního e-mailu na adresu Ondřeje Kročila (KEMS), předsedy volební komise, nebo fyzicky k rukám předsedy volební komise. FF UP má v tuto chvíli ombudsmanku, kterou je Michaela Antonín Malaníková (jejím náhradníkem byl Jaroslav Šotola, který se však stal celouniverzitním ombudsmanem), která se rozhodla rezignovat, a to tak, aby dořešila případné podněty týkající se letního zkouškového období. 

Senát filozofické fakulty zároveň schválil předložené podmínky přijímacího řízení a organizace přijímacích zkoušek na FF UP konaných v akademickém roce 2026/2027, na vědomí pak vzal harmonogram FF UP na akademický rok 2026/2027, a to v pozměňovacím návrhu předloženém děkanem. Podpořil zároveň záměry dvou doktorských studijních programů – Teorie a dějiny výtvarných umění a hudby a sdruženého programu Religionistika.

Děkan Jan Stejskal informoval o celouniverzitních jednáních k metodice dělby financí na UP pro rok 2026. Proděkan Petr Bilík představil senátu aktivity oddělení komunikace.

Senát FF UP se rovněž vymezil proti úvahám o finanční spoluúčasti studentů na vysokoškolském studiu, které se objevují v prioritách České konference rektorů na období 2026–2027. Ve svém usnesení upozornil na dlouhodobě slabou finanční podporu studentů v České republice a označil případné zavedení zápisného či školného za nežádoucí, pokud není současně posílena sociální podpora studujících.

Zároveň vyzval vedení univerzity k aktivnímu prosazování posílení sociálních stipendií, podpory bydlení a dalších forem přímé podpory studentů. Příští zasedání AS FF UP se uskuteční 29. 4. Více o AS FF UP zde. 

Univerzita Palackého nabídne svým studentům i absolventům další příležitost, jak se připravit na vstup do praxe. Stačí využít nabídky Kariérního dne UP, který se uskuteční 8. dubna a nabídne celodenní program sestavený „na míru“ – příchozí si z něj budou moci vybrat jednotlivé aktivity podle svých potřeb a zájmů.

„Kariérní den jsme připravili jako otevřený prostor, kde si studenti mohou bezpečně vyzkoušet různé situace, které je čekají v profesním životě – od prvního kontaktu s personalisty až po ujasnění vlastních kariérních směrů. Zároveň chceme ukázat, že hledání práce nemusí být stresující proces, ale příležitost k poznání sebe sama,“ vysvětlila Vladimíra Sedláčková, vedoucí Kariérního centra UP, které je garantem tohoto dne.

Program se uskuteční hned na čtyřech místech – ve Studentském klubu UP, v prostorách Kariérního centra UP, ve Vlastivědném muzeu Olomouc a také ve Welcome Office UP. Jednotlivé aktivity budou probíhat v českém i anglickém jazyce, přičemž anglická část vzniká ve spolupráci s Welcome Office UP.

Kariérní den UP je otevřen všem studentům univerzity i jejím absolventům. Zájemci si mohou sestavit vlastní program a zapojit se do jednotlivých aktivit podle svých potřeb. Podrobné informace o programu a registraci jsou k dispozici na webu Kariérního centra UP.

Zájemci se mohou těšit na pestrou nabídku, která zahrnuje poradenskou zónu se zázemím pro relaxaci i individuální konzultace s kariérními poradkyněmi a koučkami. Připraveny budou také workshopy zaměřené například na tvorbu osobního portfolia, sebepoznání nebo networking.

„Součástí programu budou rovněž debaty s personalisty a podnikateli – a to jak formou panelové diskuze, tak i menších setkání u tzv. kariérních stolů. Otevřená debata o profesích budoucnosti pak nabídne pohled na to, jaké dovednosti budou na trhu práce v následujících letech klíčové,“ řekla Vladimíra Sedláčková.

Zdůraznila, že právě na základě této diskuze plánuje Kariérní centrum UP připravit pro příští akademický rok nový program zaměřený na budoucí výzvy pracovního trhu. Vrchol programu bude patřit živému podcastu Jak neztratit hlavu v práci s kámošstvem. Zuzana Dalibor a Terézie Ferjančeková z podcastů Vyhonit ďábla a Přátelení v něm otevřou téma propojení pracovního a osobního života a nabídnou i vlastní zkušenosti z praxe.

Studentky a studenti Univerzity Palackého, kteří sportují na vrcholové úrovni, se mohou přihlásit do výběrového řízení projektu UNIS Vysokoškolského sportovního centra Victoria na UP. V rámci něj lze využívat podpory při studiu i v tréninku.

„Smyslem tohoto projektu je vytvořit pro studenty UP s mimořádnou sportovní výkonností systém, který bude respektovat jejich sportovní rozvoj s ohledem na individuální možnosti v rámci plnění studijních povinností. Zařazení sportovci mohou využívat komplexní podporu v oblasti studia i specifických oblastech sportovního tréninku, jako je sportovní psychologie, zátěžové testování nebo fyzioterapeutická péče, a také například bezplatný vstup do fitness centra a plaveckého bazénu v Aplikačním centru BALUO,“ uvedl koordinátor projektu, proděkan FTK pro rozvoj a vnější vztahy Michal Šafář.

O podporu se mohou ucházet sportovci z řad studujících UP, kteří reprezentují Českou republiku nebo jsou členy resortních sportovních center, jako je Victoria VSC, Dukla nebo Olymp, v individuálních disciplínách zařazených na program olympijských či paralympijských her a vybraných kolektivních sportech.

Podrobnější informace a přihlášku zájemci najdou na vscup.upol.cz. Přihlásit se je možné do 15. dubna.  

Městské prostředí je kvůli klimatické změně stále méně přívětivé pro původní druhy dřevin, které v letních sluncem rozpálených ulicích hůře zvládají kombinaci sucha, horka a dalších stresových faktorů. Samosprávy proto musí posupně upravit druhovou skladbu zeleně a dát přednost odolnějším dřevinám. To s sebou ale nese i četná rizika například v podobě rozšíření invazních druhů rostlin nebo použití dřevin, které mají alergenní či toxické účinky. Upozorňuje na to studie vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Z výzkumu vyplynulo, že současné městské prostředí klade na stromy extrémní nároky. Nadzemní části dřevin čelí zvýšeným teplotám, změněným srážkovým poměrům, exhalacím i častějšímu fyzickému poškození. Neméně problematická je situace pod povrchem, kde jsou kořeny omezeny zhutněnou půdou, inženýrskými sítěmi a nepropustnými povrchy. Tento takzvaný „květináčový efekt“ výrazně snižuje vitalitu stromů.

Klimatický stres městských stromů

„Domácí druhy, jako jsou lípy, javory nebo jasany, dnes v městských ulicích často vykazují silný fyziologický stres. Trpí nedostatkem vody, předčasně prosychají a odumírají dříve, než stihnou vytvořit funkční korunu,“ uvedl Pavel Klapka z katedry geografie. Zatímco jednotlivé stresory byly dřeviny schopné v minulosti zvládat, jejich současná kombinace je už pro ně kritická.

Urbanistická praxe proto stále častěji sahá po nepůvodních dřevinách z jižní Evropy, Asie či Severní Ameriky, které jsou geneticky lépe vybaveny k toleranci sucha, vysokých teplot i zasolení půd. V ulicích českých měst tak přibývají například dřezovce, jerlíny, jinany nebo některé druhy dubů a javorů. „Nejde už jen o to, zda strom přežije klimatickou zátěž. Musíme zároveň hodnotit jeho biologickou bezpečnost pro obyvatele,“ upozornil René Jirmus z katedry geografie.

Bezpečnostní aspekty městské vegetace

Nepůvodní druhy dřevin totiž mohou být toxické, produkovat silné alergeny, mít trny nebo vykazovat invazní chování. Vědci proto analyzují jejich dopady na městské prostředí i zdraví lidí a poskytují samosprávám data pro rozhodování o skladbě veřejné zeleně. Zároveň zdůrazňují, že samotná změna druhů nestačí. Klíčová je i proměna podzemního prostoru, který musí stromům umožnit dostatečný růst a přirozený vodní i vzdušný režim.

„Husté a nepřehledné porosty podporují ve dne rekreaci, v noci však zvyšují pocit ohrožení. Omezená přehlednost a slabší účinnost osvětlení zvyšují percepci rizika kriminality.“ Pavel Klapka

Výzkumu byl zaměřen i na bezpečnost městské zeleně z pohledu biologických a sociálních rizik. Tým vyvinul biologický index nebezpečnosti rostlin, který hodnotí dřeviny podle alergenního potenciálu, toxicity a mechanických rizik, jako jsou trny. Například v Olomouci analýza ukázala, že moderní výsadby na dětských hřištích sice eliminují viditelná rizika, ale častěji obsahují druhy s vyšší toxicitou, o které veřejnost zatím nemá tušení.

Jak zeleň ovlivňuje pocit bezpečí

Vědci také zkoumali, jak lidé vnímají bezpečnost zelených prostor. „Husté a nepřehledné porosty podporují ve dne rekreaci, v noci však zvyšují pocit ohrožení. Omezená přehlednost a slabší účinnost osvětlení zvyšují percepci rizika kriminality. Design zeleně tedy přímo ovlivňuje chování lidí i jejich pocit bezpečí,“ podotkl Pavel Klapka.

Odborníci zároveň varovali před plošným odstraňováním zeleně z veřejných prostranství. Takový postup může vést k přehřívání měst a zhoršení kvality života. „Absence stínu představuje často větší zdravotní riziko než samotná vegetace,“ zdůraznil René Jirmus.

Výsledky výzkumu mají pomoci městům zvládnout probíhající proměnu zelené infrastruktury. Cílem je nastavit takovou skladbu a péči o zeleň, která bude klimaticky odolná, ekologicky funkční a zároveň bezpečná pro obyvatele.

Studijní nabídku Právnické fakulty UP rozšířil nový bakalářský program Právo a udržitelnost. Jde o první program, který fakulta nabízí plně v distanční formě. Studium bude od září probíhat především prostřednictvím online setkání a digitálních studijních materiálů zahrnujících předtočené přednášky, řešení případových studií, semestrální projekty a podobně. Přihlášky je možné podávat od 5. dubna do 5. května.

Cílem akreditovaného distančního bakalářského studijního programu Právo a udržitelnost je připravit kvalitní odborníky vybavené specializovanými znalostmi, relevantními kompetencemi a porozuměním praktickým právním aspektům problematiky udržitelnosti. „Tito odborníci budou schopni aplikovat získané znalosti právních nástrojů zajišťujících udržitelnost a řešit dopady udržitelnosti v různých profesních situacích,“ řekl Maxim Tomoszek, proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy PF UP. Na výuce se budou společně s akademiky z právnické fakulty podílet kolegové z přírodovědecké fakulty, odborníci z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a také experti z praxe.

Nový program by mohl zaujmout zejména zaměstnané uchazeče, pro jejichž povolání je problematika udržitelnosti relevantní a chtěli by si doplnit kvalifikaci o právní rámec udržitelnosti. „V průběhu studia budou mít možnost nabyté znalosti a schopnosti aplikovat v praktických projektech přímo v rámci svého zaměstnání,“ upřesnil proděkan Maxim Tomoszek.

Ke studiu může být přijat uchazeč, který prokáže maturitním vysvědčením absolutorium úplného středního nebo úplného odborného vzdělání a prokáže potřebnou způsobilost pro toto studium v rámci přijímacího řízení. „Pro přijímání budeme vycházet z výsledků testu v rámci Národních srovnávacích zkoušek – testu Obecných studijních předpokladů – organizovaných společností Scio,“ upřesnil Maxim Tomoszek. Uchazeči mohou přihlášky podávat elektronickou formou prostřednictvím takzvané e-přihlášky od 5. dubna. Fakulta je připravena do 1. ročníku přijmout až 25 budoucích bakalářů.

Plně distanční programy doposud na UP nabízela jen cyrilometodějská teologická fakulta.

Více o studijním programu Právo a udržitelnost zde.

Na děti, ale i odbornou veřejnost se zaměřily akce, které u příležitosti letošního Světového dne ústního zdraví připravila Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc a olomoucká pobočka Sdružení studentů stomatologie ČR. Studenti v doprovodu Zubní víly radili se zásadami správné ústní hygieny v nemocnici a v Pevnosti poznání, na 18. ročníku konference Úsměv zase zkušení zubní lékaři sdíleli své poznatky z praxe.

Cílem Světového dne ústního zdraví, který se slaví každý rok 20. března, je upozornit veřejnost na význam prevence, tedy že se správnou péčí o chrup dá předcházet onemocněním ústní dutiny – a nejen jí. Chronické záněty v ústech totiž mohou být příčinou cukrovky, chorob srdce, plic či některých onkologických nemocí.

video_sem

Studenti zubního lékařství tak v uplynulých dnech uspořádali dvě preventivní akce pro veřejnost. Nejen s tím, jak si správně čistit zuby, radili v prostorách Fakultní nemocnice Olomouc a stejně jako v minulých letech připravili také hravý program pro mateřské školy v Pevnosti poznání. Stanovišti pod dohledem Zubní víly prošlo na 180 dětí.

foto_sem_4

„Dozvěděly se mimo jiné, jak má vypadat vhodný zubní kartáček, také si prohlédly a mohly vyzkoušet některé nástroje, které zubní lékaři v ordinaci používají. Naší snahou je pomoci snížit strach z vyšetření u zubaře, který děti často mají. Tato akce má pro nás velký smysl a jsem moc ráda, že ji můžeme každý rok ve spolupráci s Pevností poznání zorganizovat,“ uvedla Chau Giang Ha z vedení olomoucké pobočky Sdružení studentů stomatologie ČR.

foto_sem_4

Vedle preventivních akcí proběhla na Klinice zubního lékařství také, již poosmnácté, odborná konference Úsměv 026, která se zaměřuje zejména na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Zúčastnilo se jí na sedmdesát zájemců, hovořilo se například i o využití intraorálního scanneru a umělé inteligence ve stomatologické praxi.

foto_sem_4

„Poprvé byl součástí i návazný workshop pod vedením Barbory Novotné a Pavla Holíka z naší kliniky, který se věnoval současným metodám plnění kořenových kanálků. Pěkné ohlasy jsme měli i na prezentace během dne, každá z přednášek byla zajímavá a přínosná a přednášejícím patří velké poděkování. Velký úspěch měli zejména hlavní hosté, naši absolventi Michal Czyž a Michal Přibyl, kteří se podělili o řadu praktických tipů zajímavých nejen pro naše studenty, kteří brzy začínají svoji vlastní praxi,“ přiblížila za organizátory Yulia Morozova.

foto_sem_4

Preventivní akce pro veřejnost připravují studenti Lékařské fakulty UP i v nadcházejících dnech. Ve středu 1. dubna nabídne olomoucká pobočka studentské organizace IFMSA v rámci Světového dne zdraví možnost změřit si krevní tlak, hladinu cukru nebo okysličení krve, také zjistit svoji krevní skupinu nebo si osvěžit základy první pomoci. Ke stanovištím v obchodním centru Šantovka mohou zájemci zavítat od 9 do 18 hodin (více zde). O týden později, ve středu 8. dubna, pak budou studenti zubního lékařství připomínat zásady správné ústní hygieny během akce Ve zdravé Olomouci zdravý zub na Dolním náměstí, a sice od 9 do 17 hodin (více zde).

Odborný asistent Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP Lukáš Novák uspěl v mezinárodní soutěži WARN-D machine learning competition, jejímž cílem bylo předpovědět nástup deprese pomocí pokročilých datových metod včetně umělé inteligence. Mezinárodní soutěž vyhlásil nositel jednoho z nejprestižnějšího grantů Eiko Fried z nizozemské Leiden University.

Cílem vědců bylo vytvořit model, který dokáže včas odhalit nástup deprese a mít reálný klinický dopad. Do soutěže se zapojilo 246 týmů z celého světa. Lukáš Novák pracoval s unikátními daty od cca 1 750 mladých dospělých, kteří byli sledováni po dobu 2 let – včetně psychologických faktorů a údajů ze smartphonů a chytrých hodinek.

„Toto ocenění pro mě neznamená jen osobní úspěch, ale především další krok na cestě k jednomu z cílů výzkumu duševních onemocnění – tedy včas rozpoznat riziko rozvoje deprese, a pokud možno, předejít tomu, aby se naplno rozvinula. I proto jsem se do soutěže zapojil – má podle mě skutečný potenciál posunout výzkum směrem k praktické pomoci lidem," uvedl Lukáš Novák.

Jako vítěz soutěže se stane spoluautorem článku, který bude v květnu podán do jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature.

Začít den pohybem místo spěchu a stresu – třeba krátkou procházkou, jízdou na kole nebo jejich kombinací s veřejnou dopravou – a přitom se dopravit z domova na univerzitu. Taková je náplň nové výzvy Šest měsíců v pohybu, v níž chce UP své studenty i zaměstnance inspirovat k přirozenému začlenění pohybu do každodenního života. Výzva startuje 1. dubna a potrvá do konce září, registrace jsou otevřeny do 30. dubna.  

Smyslem výzvy je využít každodenní cestu na univerzitu jako přirozenou příležitost k aktivnímu pohybu – ať už pěšky, na kole, koloběžce nebo v kombinaci s vlakem či MHD. „Nejde o výkon ani dokonalost, ale o postupný posun. I malá změna v každodenních zvycích má totiž význam – jak pro nás, tak pro veřejný prostor i životní prostředí,“ koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková z Udržitelné univerzity, která výzvu organizuje.

Účastníci budou od dubna do září jednou měsíčně vyplňovat krátký formulář, v němž zhodnotí své dopravní návyky. Pravidelnost je přitom klíčová – pouze ti, kteří vyplní všechny měsíční přehledy, budou zařazeni do závěrečného vyhodnocení a losování o ceny. „Cílem není sbírat kilometry, ale uvědomit si vlastní návyky a hledat realistické možnosti, jak do běžného dne zařadit více pohybu. Výzvu jsme připravili tak, aby lidem pomohla s motivací – i díky tomu, že v tom nebudou sami, a prostřednictvím dobrovolných měsíčních minivýzev,“ doplňuje Zuzana Huňková. Nezůstane jen u pohybu – organizátoři chtějí účastníkům nabídnout také inspiraci ke zdravějšímu životnímu stylu obecně, například v oblasti stravování.

Cyklojízdy a doprovodné akce

Součástí výzvy jsou i společné cyklojízdy a doprovodné akce, které nabízejí příležitost zapojit se, sdílet zkušenosti, poznat ostatní účastníky a užít si pohyb i mimo každodenní dojíždění.

25. dubna (sobota)
Rodinná cyklojízda na Ekologické dny na Sluňákově

26. dubna (neděle)
Piknik–brunch v Čechových sadech

13. května (středa)
Velká olomoucká cyklojízda do re-use centra v rámci Sportovního dne UP

11. června (čtvrtek)
Vyhlášení výsledků výzvy Do práce na kole a závěrečná párty

Výzva se zaměřuje na běžné každodenní dojíždění – z kolejí, studentských bytů i z okolních měst. Zapojit se mohou i ti, kteří do Olomouce dojíždějí z větší vzdálenosti a kombinují více způsobů dopravy. „Typicky třeba na kole na nádraží, vlakem do Olomouce a po městě potom pěšky. I to je způsob, který chceme podpořit,“ uzavírá Huňková.

Součástí iniciativy je i symbolický motivační prvek: účastníci mohou za každý den jízdy autem dobrovolně přispět 10 korun Nadačnímu fondu UP. Na konci výzvy univerzita ocení jednotlivce i pracoviště v několika kategoriích, například za největší osobní posun či pravidelnou účast. Připravená je také losovaná cena pro všechny, kteří výzvu poctivě absolvují.

Další informace a registrace do výzvy

Přemýšlení není něco navíc, ale něco, co máme společné. I tak by se dala uvést chystaná výstava Filozofujme! Dětem i dospělým nabídne ilustrace, které přístupnou formou přibližují myšlenky významných filozofů. Vernisáže, která se uskuteční ve Francouzském centru Univerzity Palackého, se zúčastní i filozof a diplomat Petr Tůma.

Výstava Filozofujme! má prostřednictvím obrazu a příběhu vtáhnout návštěvníky do přemýšlení. Má ukázat, že přemýšlení nemusí být odtažité, naopak může být hravé, sdílené a velmi osobní. Vznikla kolem knih z edice Pink Box, které propojují příběh, ilustraci a filozofii. Dospělé i děti zve k tomu, aby se na chvíli zastavili a začali si klást otázky. Vernisáž se uskuteční ve Francouzském centru UP 13. dubna od 17 hodin.

„Jádrem expozice budou barevné a hravé ilustrace z edice Monáda, která přístupnou formou přibližuje myšlenky významných filozofů. Vybrané ilustrace doplní úryvky z knih a společně vytvoří prostor, v němž se návštěvníci mohou zastavit, číst, dívat se a přemýšlet. Texty budou v češtině i francouzštině. Zveme děti, rodiče, studenty, všechny zvídavé bez ohledu na to, zda se s filozofií setkávají poprvé,“ uvedl Jan Zatloukal z katedry romanistiky, který je zároveň vedoucím Francouzského centra UP.

Dodal, že na vernisáži vystoupí také hostující profesor FF UP, diplomat a filozof Petr Tůma s přednáškou nazvanou Rok po boku Paula Ricoeura.

„Petr Tůma strávil během studií rok po boku Paula Ricoeura, jednoho z nejvýznamnějších francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ve své přednášce tuto zkušenost přiblíží a nabídne pohled na filozofii jako živý dialog,“ doplnil vedoucí Francouzského centra UP. Večer dále obohatí zakladatelé platformy Pink Box, kteří nabídnou svůj pohled na to, jak lze filozofii přibližovat dětem a proč má smysl otevírat velká témata už v raném věku.

Výstava Filozofujme! vznikla ve spolupráci platformy Pink Box, Francouzského institutu v Praze, katedry romanistiky a Francouzského centra FF UP. Je součástí jarního frankofonního programu, který na Univerzitě Palackého připravuje Francouzské centrum UP a jenž nabídne také zajímavé workshopy i debatu s bývalou ministryní spravedlnosti ČR.

Eva Decroix vystoupí 28. dubna ve Francouzském centru s debatou o své zkušenosti ze studií ve Francii. Promluví o svém vztahu k francouzské kultuře a francouzštině a přiblíží, jak jí tyto zkušenosti pomohly v politické kariéře. Více informací k jarnímu frankofonnímu programu najdete zde.

Když si stoupne před své žáky, zjistí, že někteří z nich jsou starší než on. Jeho dospělí studenti se v hodinách nechtějí jen učit. Chtějí si i odpočinout od pracovního stresu. Když by je výuka nezaujala, nebylo by pro ně nic jednoduššího, než že by si našli jiného lektora. „V tom je má pozice učitele v soukromém sektoru ve srovnání s učiteli ve školách trochu odlišná,“ říká Jan Sítař, absolvent Univerzity Palackého.

Učitelem chtěl být vlastně odmala. „Učila moje máma. Už jako předškolák jsem jí pomáhal opravovat testy. Dokonce jsem se snažil ‚vzdělávat‘ i svého mladšího bratra, už v době, než začal chodit do školy,“ doplňuje absolvent učitelství, konkrétně němčiny a hudební výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Byla to vlastně už jeho druhá vysoká škola, protože ještě předtím vystudoval na olomoucké filozofické fakultě i nizozemštinu se zaměřením na hospodářskou praxi.

Nechat se zaměstnat, nebo žít na volné noze?

„Teprve po absolutoriu nizozemštiny jsem začal přemýšlet pragmaticky. Věřil jsem, že se uživím, když vystuduji cizí jazyk a budu učit. Proto jsem začal studovat učitelský obor. Němčinu, tedy cizí jazyk, jsem si vybral, protože se vždycky hodí. Hudebku jsem bral i jako investici do mého dosavadního hudebního vzdělání.“

Němčinu pak začal učit na plný úvazek v jazykové agentuře a učil ji tam do okamžiku, než dostal nabídku německé firmy, aby se věnoval jejím zaměstnancům. „Nechtělo se mi. V jazykovce jsem měl plný servis a vždycky jsem se víc cítil jako učitel než podnikatel. Setkání s jednatelem dané firmy však mnohé změnilo. Kromě němčiny jsem v této společnosti začal učit i angličtinu. Byla to pro mě tehdy výzva. Dostal jsem rok na to, abych si doplnil vzdělání a v angličtině se dostal na takovou úroveň, abych ji byl schopen vyučovat. Musel jsem si zaplatit učitele i rodilé mluvčí na konverzaci. Když se dnes ale ohlédnu zpět: rozhodnutí stát se živnostníkem a přidat si k němčině angličtinu byl asi nejlepší krok v mé profesní kariéře.“

Jan Sítař (* 1981)
Lektor německého a anglického jazyka na volné noze. Absolvent oboru Nizozemština se zaměřením na hospodářskou praxi na FF UP a Německý jazyk a hudební výchova, učitelství pro 2. stupeň základních škol na PdF UP.

Učitel na volné noze si musí umět zorganizovat práci. „Je pravda, že mi trošku chybí kolektiv kolegů, s nimiž může člověk hledat inspiraci a sdílet a řešit případné problémy. Mám ale volnost a ta je pro mě hodně důležitá. Protože učím dospělé, kterým mou výuku platí firma, musím se hodně starat, abych vědomosti a znalosti předával přitažlivě. Neučím skupiny, ale jednotlivce. S každým studentem debatuji v daném jazyce o věcech, které ho zajímají, kterým rozumí. Hovořím s ním o tématech, která potřebuje zdokonalit pro svou práci. Ač to zní zvláštně, studenti z firmy si přijdou do mé výuky vlastně odpočinout od dennodenního stresu, jenž při řešení všemožných pracovních problémů zažívají. Nestačí tedy, aby je moje výuka vzdělávala, musí je bavit.“

Život v hudbě

Hodně času tráví Jan Sítař hudbou. Už v první třídě základní školy hrál na klavír, k vícehlasému zpěvu se dostal někdy v patnácti. Byla to doba, kdy chtěl kromě klavíru hrát na něco atraktivnějšího. Začal s kytarou a kromě písniček na táborech se po nějaké době stal i kapelníkem folkové kapely Bujabéza. Ta pak vydala tři alba a vyhrála i jeden ročník folkové celorepublikové soutěže Zahrada.

„Bez intenzivní hudební aktivity dlouho nevydržím. Když Bujabéza skončila, někteří členové se odstěhovali, jiní přestali mít čas, založil jsem HiFive. Jde o čistě vokální kapelu, kterou tvoří pět nadšených hudebníků. Snažíme se nabídnout hudební zážitek bez hudebních nástrojů, být originální a zpívat vokální úpravy písniček, které před námi nezpívalo dalších sto kapel. Zpíváme české i světové hity napříč žánry. Ty upravuji. Jejich aranže beru jako osobní výzvu, jako jakýsi můj hudební rozvoj. Jsem moc rád, že jsem našel nadšené a skvělé zpěváky a zpěvačky, s nimiž jsme už absolvovali pěknou řádku koncertů i soutěží. Poslechnout si nás můžete například při předávání Cen rektora UP. V poslední době jsme měli s HiFive i pár společných koncertů s olomouckým New Street Bandem, v němž už také řadu let zpívám a hraji na piano. Jde o jazzový big band, mimochodem letos zahraje i na plese Univerzity Palackého. Součástí mých hudebních aktivit je pak i členství v pěveckém souboru Bohemiachor,“ vypočítává hudební zkušenosti absolvent olomoucké univerzity.

A jak vzpomíná na vysokoškolská studia? „S odstupem času si hodně uvědomuji, že to byla doba, kdy člověk dostane ‚zadarmo a jako na stříbrném podnose‘ spoustu informací a možností. Jsem moc rád za to, že jsem dvakrát vyjel na půl roku do zahraničí. A ač to bude znít jako klišé, jsem rád i za to, co jsem se v rámci studií jak na filozofické, tak i na pedagogické fakultě naučil a jaké zkušenosti jsem získal. Z pozice soukromého učitele dnes totiž vím, že za mnohé vzdělávání, a to nejen ve firemním prostředí, se prostě platí. Současným studentům a studentkám bych proto rád vzkázal: Vytěžte z vašeho studia maximum! Máte spoustu možností. Využijte je!

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.

Dvanáct studentů a studentek tří uměnovědných kateder Filozofické fakulty Univerzity Palackého představilo své výzkumy ve Studentské odborné soutěži o Cenu děkana FF UP. Tu si odnesli čtyři z nich, příspěvek zaměřený na fenomén exportní architektury pak získal Cenu diváků.

V Divadelním sále Uměleckého centra UP se uskutečnilo další kolo Studentské odborné soutěže uměnovědných kateder o Cenu děkana Filozofické fakulty UP. Soutěž tradičně připravují katedry dějin umění, divadelních a filmových studií a muzikologie s cílem nabídnout talentovaným studujícím možnost prezentovat vlastní badatelské téma a vyzkoušet si formát odborné konference. Ve dvanácti příspěvcích představili studující svůj výzkum vycházející z bakalářských a magisterských prací.

„Kvalita a zápal letošních účastníků jsou nepochybně příslibem a inspirací i pro příští rok, kdy bude mít studentstvo našich uměnovědných kateder opět příležitost představit svůj výzkum, a především jej sdílet v přátelské atmosféře mezioborové kolegiality. Letošní příspěvky byly svým zaměřením velmi pestré a podobně jako v minulém ročníku se až na několik výjimek orientovaly na témata 20. století. Vedle obsahové i metodické rozmanitosti bylo velmi potěšující, že všechny studentky a všichni studenti prokázali ve svých pečlivě připravených prezentacích opravdu vysokou profesionalitu. Referáty byly velmi vyrovnané,“ shrnul Ondřej Jakubec z katedry dějin umění.

foto_sem_4

Vítězství v soutěži znamená mnoho například pro Adrianu Poláchovou, studentku katedry dějin umění, která se ve své analýze stavebních proměn gotické architektury v Olomouci ve 13. a 14. století zaměřila na specifický problém stavební produkce biskupa Bruna ze Schauenburku ve druhé polovině 13. století.

„Tato zkušenost pro mě představuje motivaci k dalšímu rozvíjení zvoleného tématu. Velmi mě potěšilo, že prezentace vyvolala zájem i u kolegů z jiných oborů, což považuji za obzvlášť cenné,“ řekla laureátka Ceny děkana FF UP. Téma stavební produkce biskupa Bruna ze Schauenburku je součástí její diplomové práce, v níž se zabývá gotickou architekturou 13. a 14. století v Olomouci.

„Středověkému umění se věnuji dlouhodobě a olomoucké téma jsem zvolila po konzultaci s vedoucím práce. Zaujalo mě, že navzdory poměrně rozsáhlé literatuře zůstává řada otázek nejasná, zejména v souvislosti s Brunem ze Schauenburku. V době volby tématu diplomové práce jsem zároveň nastupovala jako kurátorka v Historickém ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci, což můj zájem o tuto problematiku ještě posílilo a umožnilo mi nahlížet na město i z jiného než studentského pohledu,“ doplnila. Ve svém příspěvku se zaměřila na několik problémů spojených se stavební činností biskupa Bruna ze Schauenburku. Pozornost věnovala především stavbám, které jsou mu nejistě připisovány, a dále dochovaným konzolám z katedrály sv. Václava – jejich možné přesnější dataci a specifickému charakteru. Právě jejich neobvyklé zpracování otevírá nové otázky a naznačuje širší okruh inspiračních zdrojů, než jaký bývá tradičně uváděn v odborné literatuře. Ve svém příspěvku tak upozornila na potřebu nahlížet na tuto problematiku z různých perspektiv a kriticky revidovat dosavadní výklady.

foto_sem_4

Šestičlenná porota složená z pedagogů a doktorandek uvedených kateder vybrala vítěze a vítězky tajným hlasováním. Vedle Adriany Poláchové získal Cenu děkana FF UP také Matyáš Erban, student katedry divadelních a filmových studií, který se na příkladu režiséra krátkých filmů Svatopluka Studeného zabýval vztahem dokumentů z 50. let balancujících mezi uměním a propagandou. Třetím laureátem se stal David Křenek, student katedry muzikologie, jenž připomněl neprávem zapomínanou osobnost českého skladatele Karla Weise a jeho operu Polský žid z roku 1901, odsunutou z ideologických důvodů na okraj dějin hudby v českých zemích. Čtvrtým vítězem letošní soutěže se stal Šimon Pužej z katedry muzikologie, který na příkladu scénické hudby Václava Trojana komponované pro animované filmy Jiřího Trnky představil její specifickou podobu i tvůrčí vztah obou autorů.

„Vedle obsahové i metodické rozmanitosti bylo velmi potěšující, že všechny studentky a všichni studenti prokázali ve svých pečlivě připravených prezentacích opravdu vysokou profesionalitu.“ Ondřej Jakubec, katedra dějin umění FF UP 

Porota vysoce ocenila také příspěvek Lucie Janečkové, která převzala Cenu diváků. Studentka katedry dějin umění se věnuje působení českých architektů při budování mongolského Ulánbátaru ve druhé polovině 20. století. Ve svém příspěvku se zaměřila na specifický fenomén exportní architektury.

„Mnohem více než samotné ocenění pro mě byla důležitá soutěž jako taková. Rozhodně nebyla o rivalitě, ale naopak o společném setkání a sounáležitosti. Množství různorodých příspěvků, hluboké odborné znalosti i nakažlivý zápal pro věc – to vše bylo nesmírně obohacující. Velmi si vážím každého, kdo se do soutěže přihlásil, každého, u koho touha sdílet svůj výzkum převládla nad trémou a obavami z vystoupení z komfortní zóny. Troufám si říct, že pro mnohé z nás to tak bylo, i když to třeba nebylo na první pohled patrné. Cena mě samozřejmě potěšila, zároveň si ale uvědomuji, že jde i o souhru více faktorů – atraktivitu tématu či konkrétní rozpoložení poroty a diváků,“ uzavřela Lucie Janečková, jejíž cesta k tomuto tématu vedla přes praxi v Muzeu umění, kde zpracovává pozůstalost architekta Ivana Přikryla.

Ve Studentské odborné soutěži uměnovědných kateder FF UP 2026 zvítězili: 

Matyáš Erban (KDFS) za příspěvek s názvem Kulturní a průmyslový dokument z 50. let: Umění vs. Propaganda?

David Křenek (KMU) za příspěvek s názvem Proč nevíme o slavném úspěchu opery Polský žid?

Adriana Poláchová (KDU) za příspěvek s názvem K otázce stavební proměny gotické architektury v Olomouci ve 13. a 14. století.

Šimon Pužej (KMU) za příspěvek s názvem Proměny scénické hudby Václava Trojana.

Lucie Janečková (KDU), Cena diváků za příspěvek s názvem Případ Ulanbátar: Podíl československých architektů na výstavbě mongolského hlavního města ve druhé polovině 20. století.