Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Zápal pro věc by jí leckdo mohl závidět. Když mluví o své práci, nemusí ani přiznávat, že je pro ni i koníčkem. Její výzkumná skupina rozkročená mezi imunologií, genetikou a bioinformatikou přispívá k tomu, aby léčebné postupy více zohledňovaly individuální dispozice pacientů a principy tzv. precizní medicíny. Nejen toto mezi­oborové propojení a jeho výsledky přinesly Evě Kriegové z Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc zařazení ve výběru Top vědkyně Česka 2025 v magazínu Forbes.

„Velmi si toho vážím. Zároveň si ale uvědomuji, že je třeba více podporovat mladé kolegy a kolegyně, aby se takových poct dostávalo jim a jejich výsledky byly vidět,“ říká.

Na vědeckou dráhu se olomoucká rodačka nevydala tak úplně z vlastní vůle. Přemýšlela totiž o kariéře učitelky, okolnosti před rokem 1989 ji ale dovedly ke studiu enzymového inženýrství. Když později ledy totality pukly, využila možnosti pracovat na diplomové práci v Rakousku a následně na Vídeňské univerzitě absolvovala i doktorát z biochemie.

„Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím. Nesmírně mě také baví práce s mladými vědci.“ Eva Kriegová

„Byla jsem tam po revoluci první oficiál­ně registrovaný student z Československa. Pro mě to byla velká změna. Kolektiv byl sice velice vstřícný, ale začala jsem dělat jiný obor, pletla se mi němčina a angličtina, neznala jsem počítače, které byly v laboratoři, kde jsem pracovala – vždyť u nás jsme ještě chodili s děrnými štítky. Jiný byl také přístup ke studentům, důraz se kladl na samostatnost, vlastní aktivitu, odpovědnost,“ vzpomíná Eva Kriegová.

Ačkoliv měla nabídky v Rakousku zůstat, po obhájení disertační práce se vrátila do Olomouce, kde svoji kariéru spojila nejprve s Hemato-onkologickou klinikou a od roku 2003 s Ústavem imunologie, kde vede vlastní výzkumnou skupinu sestávající z mladých vědců a doktorandů. Jedním ze stěžejních pojmů jejich práce je biomarker coby označení parametrů, které odborníkům prozradí, jakou bude mít pacient diagnózu, prognózu nebo jestli u něj bude konkrétní lék fungovat.

„Velmi se těším na nastávající éru s umě­lou inteligencí, protože díky ní budeme schopni biomarkery a další data nakombinovat a předpovídat, jaká léčba bude pro pacienta nejvhodnější a jak se pacientův stav bude vyvíjet během let. Vracíme se tak k personalizované medicíně. Protože veškerá léčba bude do budoucna imunologická, potřebujeme pochopit imunitní systém, který ještě neumíme zcela vytěžit. S využitím AI budeme však schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ hledí Eva Kriegová s nadšením dopředu.

Za pozornost ale stojí i roky minulé. Ve spolupráci s informatiky z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava se podařilo uvést v život doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie, který brzy bude mít první absolventy. „Díky grantu jsme také vybavili laboratoře a získali kvalitní výpočetní server v Ostravě, takže máme dostatečnou kapacitu pro naše analýzy,“ dodává.

Řadu zajímavých výsledků přinesly spolupráce s klinickými pracovišti olomoucké fakultky. S týmem přednosty hemato-onkologie Tomáše Papajíka se například podílí na mezinárodním projektu Horizon izraelské Telavivské univerzity, který se zaměřuje na včasnou detekci a screening hematologických malignit. Dřívější výzkumy mimo jiné daly vzniknout online kalkulátoru pro nastavení citlivosti sekvenování při diagnostice nebo nástroji pro detekci velkých změn v genomu.

  

Eva Kriegová (* 1968)
Docentka lékařské imunologie na Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde vede multidisciplinární skupinu zaměřující se na imunologické a genetické biomarkery. Podílí se na výuce imunologie a imunogenetiky pro budoucí lékaře, porodní asistentky a optometristy, garantuje doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie. Je také garantkou pracoviště Centrální sekvenace FNOL. Studovala na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, doktorské studium absolvovala na Vídeňské univerzitě. Od roku 1996 působí na LF UP a FNOL, původně jako vědecká pracovnice Hemato-onkologické kliniky, později se stala členkou Ústavu imunologie. V roce 2017 úspěšně završila habilitační řízení. Za svoji práci získala několik ocenění, vedle Ceny děkana LF UP například Cenu ministra zdravotnictví za vědu a výzkum nebo jako školitelka Cenu Wernera von Siemense. Magazín Forbes ji zařadil do výběru Top vědkyně Česka 2025.

S přednostou ortopedie Jiřím Gallem se zase například věnovali využití imunitních buněk pro zpřesnění diagnostiky osteoartróz a imunologické podstatě komplikací po totální endoprotéze. Významně Eva Kriegová spolupracuje i se III. interní klinikou v oblasti autoimunitních onemocnění nebo s klinikou plicních nemocí, kde se podílela například na výzkumu tzv. long covidu. „Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím,“ stručně shrnuje.

„Nesmírně mě také baví práce s mladými vědkyněmi a vědci. Co se týče našeho týmu, snažím se jim vytvořit co nejpříznivější podmínky pro jejich rozvoj. Nemají to dnes totiž vůbec snadné. V tomto kontextu se ale třeba musí změnit i dosavadní nastavení mateřské dovolené. Sama vím, jak těžký byl návrat po čtyřech letech,“ dodává docentka, která před nedávnem společně se svou tehdejší doktorandkou a nynější kolegyní Annou Petráčkovou obdržela Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci.

Přestože bádáním v laboratoři a věcmi okolo Eva Kriegová doslova žije a navíc se také aktivně jako členka Akademického senátu LF UP zajímá o dění na fakultě, celé dny na Teoretických ústavech netráví. Volný čas se snaží trávit s rodinou, ve formě se udržuje jógou nebo plaváním a vyráží také za hudbou – potkat ji můžete v Bounty Rock Café, ale i na větších koncertech, mimo jiné si nedávno s manželem naživo užili legendární Alice Cooper a Kiss. Jak ale poznamenává, tím největším koníčkem je její práce. „Přála bych každému, aby to tak měl – aby dělal, co ho opravdu baví.“

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Rozvoj výzkumných dovedností i mezinárodní spolupráce podpořil týdenní intenzivní program zaměřený na metodologické přístupy v ošetřovatelském výzkumu, který hostila Fakulta zdravotnických věd UP. Jeho součástí byl i blok věnovaný využití AI nebo návštěva nemocnice.

Účastníci z několika zemí se v rámci kombinovaného intenzivního programu (Blended Intensive Programme – BIP) s názvem Integrating Methodological Approaches in Nursing Research: Theoretical Foundations and Practical Applications zabývali propojováním kvantitativních, kvalitativních a smíšených výzkumných metod ve výzkumu v ošetřovatelství v kontextu evidence-based přístupu.

Týden na FZV UP zahájili přivítáním hostů z několika zemí děkan Jiří Vévoda a proděkan pro internacionalizaci Lukáš Merz. Poté účastníci představili své výzkumné záměry a začali v mezinárodních týmech pracovat na společných tématech. Navzájem se také sblížili prostřednictvím prezentace svých zemí a ochutnávky tradičních jídel.

foto_sem_4

Následný odborný program byl věnován práci s vědeckými zdroji a etickým principům výzkumu. Účastníci se seznámili s metodikou vyhledávání odborné literatury, selekcí studií a principy transparentního výzkumu a s Lior Naamati Schneider z Izraele se v rámci samostatného bloku věnovali praktickému využití AI nástrojů ve zdravotnictví i jejich etickým aspektům.

Další lekce se zaměřily na jednotlivé výzkumné přístupy, kvantitativní, kvalitativní i smíšené výzkumné designy. Mezi lektory byla Peta Jane Greaves z Northumbria University, Ewelina Kolarczyk z Medical University of Silesia, Elena Gurková, Dominika Kohanová a Juraj Čáp ze Slovenska nebo Zuzana Svobodová z pořádajícího Ústavu ošetřovatelství FZV UP.

foto_sem_4

„Součástí programu byla také odborná exkurze do Šumperské nemocnice, kde účastníci získali cenný vhled do klinického prostředí a diskutovali možnosti propojení výzkumu s praxí. Tato zkušenost přispěla k lepšímu pochopení významu evidence-based přístupu v každodenní zdravotní péči,“ uvedla Daniela Bartoníčková, přednostka ústavu.

Prezenční část programu vyvrcholila týmovou prací na společných výzkumných projektech a jejich prezentacemi. „BIP na FZV UP byl jedinečnou příležitostí pro rozvoj výzkumných dovedností a navazování mezinárodní spolupráce a pro sdílení zkušeností v oblasti ošetřovatelství. Ráda bych poděkovala všem přednášejícím za jejich účast a zejména pak Petře Kašparové a Evě Kollárové za pomoc při organizaci a všem členům týmu Ústavu ošetřovatelství za jejich podporu,“ dodala Daniela Bartoníčková.

Přeměnit odpadní plasty na užitečné produkty, ale také zlevnit výrobu důležitých chemikálií a léčiv umožní nový materiál, který vyvinul mezinárodní tým vědců se zástupci CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-Technické univerzity Ostrava (CEET). Objev nedávno publikoval prestižní časopis Nature Catalysis a výzkumníci již plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

Chytrý materiál je příspěvkem k řešení jednoho z palčivých problémů dneška, kterým je recyklace plastů. Vědci se zaměřili se na polystyren, jehož celosvětová výroba ročně přesahuje 20 milionů tun, ale recykluje se jen zanedbatelné množství produkce, přibližně jedno až tři procenta. Stávající metody recyklace jsou buď neúčinné, nebo složité a nešetrné k životnímu prostředí.

„Mechanická recyklace polystyrenu vede ke zhoršení kvality produktu a jeho omezenému využití. Pyrolýza je energeticky náročná, vyžaduje vysoké teploty a výsledná směs chemikálií se musí složitě čistit. Proto jsme vyvíjeli šetrnou nízkoteplotní technologii, která s pomocí kyslíku a amoniaku dovolí připravit benzonitril. Jde o velmi cennou chemikálii, jež slouží jako klíčový stavební blok pro výrobu léčiv, hnojiv a dalších průmyslových chemikálií,“ uvedl Radek Zbořil, jeden z hlavních autorů práce, který působí v CATRIN a CEET.

„Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat.“ Jagadeesh Rajenahally

Přeměna polystyrenu, ale i dalších organických sloučenin na nitrily je ovšem velmi náročná, protože jejich chemické vazby jsou stabilní a těžko se štěpí. Klíčem k úspěchu tak bylo vyvinout účinný katalyzátor, který snižuje reakční teploty a zvyšuje výtěžek důležitého produktu.

„Základem katalyzátoru jsou atomy železa rozptýlené v uhlíkovém nosiči a stabilizované atomy dusíku a boru. Takové chemické prostředí v okolí atomárního železa umožňuje a porézní struktura nosiče jsou zásadní pro dosažení nízkoteplotní a účinné přeměny polystyrenu. Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat,“ vysvětlil Jagadeesh Rajenahally, další z korespondujících autorů, který působí v CEET a německém Leibnizově ústavu pro katalýzu v Rostocku.

Využití nového katalyzátoru nekončí u polystyrenu. Dokáže rovněž účinně přeměnit desítky organických sloučenin na důležité nitrily, které se využívají v chemii a farmacii, například při výrobě antidepresiv nebo léků pro léčbu diabetu. Právě všestranné využití, jednoduchá výroba, nižší energetická náročnost a výrazné zlevnění řady chemických procesů slibují rychlé uplatnění materiálu v praxi. Vědci proto plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

„Atomární katalyzátor je nesmírně univerzální. Úspěšně jsme ho použili při výrobě asi šedesáti chemikálií na bázi nitrilů, využívaných ve farmacii i průmyslové chemii. Pracujeme při výrazně nižších teplotách než stávající průmyslové výroby a díky usměrnění reakce produkujeme jen minimum odpadních produktů. V průtočném reaktoru jsme při přeměně polystyrenu prokázali stabilitu materiálu v řádu mnoha dní, což jsou velmi pozitivní výsledky pro přesun technologie do praxe,“ uzavřel Zbořil.

Jaké příběhy se skrývají za rostlinami, kterým lidé po staletí přisuzovali zvláštní sílu? Letošní Den fascinace rostlinami s podtitulem Magické rostliny: mezi vědou a mytologií se uskuteční ve středu 20. května od 9:00 do 16:30 v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Návštěvníci si budou moci projít odborná stanoviště věnovaná botanice, mykologii a zemědělství, využít pracovní listy připravené pro školy i rodiny s dětmi a na závěr se zúčastnit komentované procházky zahradou.

Magické rostliny nepředstavují žádnou konkrétní systematickou skupinu. Jde o rostliny, kterým lidé v různých obdobích a kulturách přisuzovali symbolické, mystické, léčivé či rituální významy. Rostliny se tak stávaly metaforami lidských stavů, průvodci v obřadech nebo přímo aktéry rozmanitých rituálů. Jejich role sahá od animismu archaických kultur přes antické věštírny, středověké klášterní zahrady či Paracelsovu doktrínu signatur až po novověké studium rostlin v rámci etnobotaniky.

„Letošní téma nám umožňuje ukázat rostliny nejen jako předmět vědeckého poznání, ale také jako důležitou součást kulturní paměti, symboliky a lidské představivosti. Chceme návštěvníkům přiblížit, jak se vědecký pohled na rostliny prolíná s příběhy, mýty a tradicemi, které je provázejí,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Program začne v 9:00 a až do 16:00 budou v areálu zahrady připravena botanická, zemědělská a mykologická stanoviště s odborným výkladem. V 16:30 na ně naváže tematicky zaměřená procházka botanickou zahradou s Václavem Dvořákem.

Na přípravě programu se podílejí pracovnice a studenti katedry botaniky přírodovědecké fakulty, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Sdružení Viadua.

Do Brna se ve dnech 21.–26. června sjedou nejlepší sportovkyně a sportovci z vysokých a vyšších odborných škol v Česku, aby se utkali o medaile a tituly akademických mistryň/mistrů v soutěžích Českých akademických her. Reprezentace Univerzity Palackého nebude na této tradiční sportovní akci chybět. Přispět k co nejlepšímu výsledku olomoucké výpravy může každý studující, i když se dané disciplíně nevěnuje na vrcholové úrovni.

„Rádi bychom tímto vyzvali všechny sportovce z UP k reprezentaci naší univerzity na letošních Českých akademických hrách. Protože se hry konají v Brně, které od Olomouce není daleko, věříme, že zájem studentek a studentů o účast v soutěžích bude velký. Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především vítězství z roku 2023, přičemž na medailisty čeká jednorázové sportovní stipendium,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Reprezentanti se mohou přihlašovat do 29. května. Nově se studenti mohou registrovat samostatně, z organizačních důvodů však garant reprezentace doporučuje hlásit se prostřednictvím garantů jednotlivých sportů. Jejich přehled a další informace sportovci z UP najdou zde.

Čtyřiadvacátý ročník největší vysokoškolské sportovní události v Česku hostí ve dnech 21.–26. června Vysoké učení technické v Brně. Soutěžit se bude v 21 sportech, vedle atletických a plaveckých disciplín se bude soutěžit například v házené, judu, aerobiku, orientačním běhu, futsale nebo paddleboardingu. Podrobnosti jsou k dispozici na webu akce.

České akademické hry pořádá od roku 2002 Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, případně školami. V Brně se naposled konaly v roce 2019. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023. V loňském roce nejlepší vysokoškolští sportovci poměřili síly v Ostravě, Univerzita Palackého tehdy obsadila 4. místo, jak si můžete připomenout v tomto článku.

Posílení spolupráce v oblastech vzájemné propagace a marketingu či v podpoře eventů, které výstaviště a univerzita realizují – to jsou hlavní přínosy Memoranda o partnerství a spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Výstavištěm Flora Olomouc.

Memorandum podepsali rektor UP Michael Kohajda, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková a obchodní ředitel Richard Šrámek. 

„V rámci spolupráce bude moci univerzita využívat také slevy na pronájmy prostor ve správě Výstaviště Flora, její informační a marketingové kanály nebo možnosti zlevněné květinové výzdoby pro univerzitní eventy,“ dodal Michael Kohajda.

„Jsme rádi, že tato spolupráce přinese nové příležitosti pro společné projekty i podporu akcí v regionu,“ zhodnotila dohodu Eva Fuglíčková. 

Díky memorandu bude pokračovat i spolupráce v oblasti dobrovolnických aktivit nebo v oblasti benefitů pro studenty a zaměstnance univerzity ve formě slev ze vstupného. Na akce Flory by se také měly vrátit interaktivní science a odpočinkové zóny univerzity.

Badatelé z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.

Cytokininy jsou hormony, které v rostlinách řídí mnoho důležitých životních procesů. Již desítky let vědci vědí, že mimo jiné oddalují stárnutí neboli senescenci. Zvlášť dobře je to vidět, když od rostliny oddělíme listy, zajistíme jim přísun vody a ponecháme je několik dnů potmě. Listy rychle ztrácejí zelené barvivo chlorofyl a postupně odumírají. Pokud na ně ovšem aplikujeme cytokininy, tento proces se výrazně zpomalí.

Molekulární mechanismy zodpovědné za tento snadno pozorovatelný jev ale dosud nebyly přesně popsány. Vědci z několika olomouckých a brněnských institucí se proto rozhodli přispět k jejich objasnění. Hlavní podíl na výzkumu měly tým Ondřeje Plíhala z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a tým Martiny Špundové z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty. Na projektu se podíleli také odborníci z brněnského institutu CEITEC a Masarykova onkologického ústavu.

Hormony v roli ochránců

Badatelé zkoumali vliv dvou látek s cytokininovou aktivitou na listy často používané pokusné rostliny huseníčku rolního. Šlo o cytokinin BAP a o sloučeninu MTU vyvinutou v Laboratoři růstových regulátorů. Ta zlepšuje růst a odolnost plodin a již se komerčně používá v zemědělství.

U oddělených listů inkubovaných ve tmě sledovali vědci obsah chlorofylu a chlorofylovou fluorescenci, která zjednodušeně řečeno poskytuje informace o výkonnosti nebo fyziologické kondici fotosyntetického aparátu.

„Aplikace obou cytokininů zpomalovala senescenci, odbourávání chlorofylu a s tím spojený pokles fotosyntetické funkce, což jsme čekali. Velice nás ovšem překvapilo, že v kratších časech zatemnění listů, dříve než se senescence spustila, aplikace cytokininů fotosyntézu naopak snížila, což obvykle znamená, že fotosyntetický aparát je ve špatném stavu,“ uvedla Martina Špundová.

Podrobnější výzkum nicméně prokázal, že tomu tak není. Cytokininy ve skutečnosti fotosyntetický aparát chránily a obrazně řečeno jej uvedly do jakési hibernace – podobně jako když přepnete počítač do režimu spánku. V tomto stavu je sice fotosyntéza snížena, ale chloroplasty zůstávají nadále funkční a neprodukují dostatečně silný signál k tomu, aby buněčné jádro spustilo jejich destrukci. Díky tomu je list v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Výsledky navíc prokazují, že cytokininy chrání list i během této „startovní“ fáze. Snižují například tvorbu nebezpečných reaktivních forem kyslíku, která se zvyšuje při přechodu z dlouhé tmy do světla.

Od molekulárních pochodů k lepším plodinám

Vědci následně zjišťovali aktivitu mnoha tisíc genů a hladinu zhruba 3 000 proteinů v listech pokusných rostlin ponechaných ve tmě. Umožnilo jim to identifikovat molekulární mechanismy, které se pravděpodobně podílejí na přechodu fotosyntetického aparátu do klidového režimu a na výstupu z něj.

„Velmi důležitý objev byl, že studované účinky cytokininů jsou do značné míry závislé na fytochromu B – proteinu, který rostlinám umožňuje vnímat červené světlo. Bude jistě zajímavé v budoucnu detailněji zmapovat interakce mezi cytokininy a fytochromem B a také to, jak tyto vztahy souvisejí s funkcí dalších fotoreceptorů, tedy proteinů zajišťujících vnímání světla. Naše poznatky z nyní publikovaného výzkumu mohou rovněž najít praktické využití při šlechtění nových odrůd plodin s výkonnější fotosyntézou nebo s lepší odolností vůči náhlým změnám osvětlení, což může být relevantní i pro studium odpovědí rostlin na zastínění a další typy stresu,“ vysvětlil Ondřej Plíhal.

Na Lékařské fakultě UP působí studentský spolek Medici na ulici, který propojuje studium medicíny s praktickou pomocí sociálně slabým a lidem bez domova. Dobrovolníci z řad studentů lékařských i nelékařských zdravotnických oborů vyrážejí přímo do ulic, kde se setkávají s lidmi, pro které je každodenní realitou život bez zázemí, jistoty a často i bez přístupu k běžné zdravotní péči.

Činnost spolku vychází z filozofie tzv. street medicine, která vznikla v 90. letech 20. století. Jejím principem je poskytovat zdravotní ošetření lidem bez domova v jejich přirozeném prostředí a přizpůsobit ji jejich životní realitě. Vedle samotného ošetření je proto důležitou součástí práce dobrovolníků také komunikace s klienty, naslouchání jejich problémům a základní zdravotní edukace.

Olomoucký tým, pod vedením studentů Jana Dostála, Mateje Herdy, Emy Sitkové a Jána Grabczaka z LF UP a Natálie Furjelové z fakulty zdravotnických věd, společně s dalšími dobrovolníky organizuje výjezdy do terénu. V pravidelných dnech a podle svých časových možností navštěvují místa, kde se lidé bez domova nebo v nelehké sociální situaci pohybují a snaží poskytovat ošetření přímo tam, kde je potřeba. V Olomouci konkrétně navštěvují komunitu Sant‘Egidio na Blažejském náměstí a noční centrum na olomoucké charitě.

„Mezi nejčastější ošetření patří chronické rány, například bércové vředy nebo špatně se hojící rány po zranění. Setkáváme se také s popáleninami či omrzlinami. Časté jsou rovněž kožní infekce a mykózy, ale i různé bolesti nebo akutní zdravotní potíže. Když se setkáme s problémem, který přesahuje naše možnosti nebo schopnosti, motivujeme klienty k vyhledání odborné pomoci,“ upřesnil Ján Grabczak, student druhého ročníku Všeobecného lékařství.

Také psychickou podporou

Pomoc studentů však nekončí u zajištění zdravotnického materiálu. Stejně důležitý je lidský kontakt – rozhovor, vyslechnutí příběhu, ale i jen obyčejná přítomnost. Pro mnoho lidí na ulici je právě tato chvíle jedním z mála momentů, kdy se cítí viděni a respektováni.

Při své práci se členové spolku řídí několika základními principy. Prvním z nich je přesvědčení, že na každém člověku záleží a každý má právo na základní zdravotní péči bez ohledu na svou sociální či finanční situaci. Druhým principem je přizpůsobení zdravotní péče realitě života lidí bez domova, a to nejen prostředí, ve kterém žijí, ale i jejich aktuálním potřebám. Třetím důležitým pilířem je komunikace bez předsudků, založená na empatii, respektu a lidském přístupu.

„Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje.“ Blažena Ševčíková

„Do terénu vyrážíme vybaveni batohem se základním zdravotnickým materiálem. Nechybí rukavice, roušky, ochranné bundy s logem spolku, nástroje, obvazový materiál, dezinfekce či základní volně dostupné léky a masti, které mohou používat. Nejdůležitější součástí je však úsměv na tváři,“ poznamenala Ema Sitková, studentka čtvrtého ročníku Všeobecného lékařství.

„Studenti do ulic vyrážejí navzdory náročnému studiu, zkouškám a povinnostem, které studium na lékařské fakultě přináší. Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje, a to v případě krásného i sychravého počasí,“ dodala Blažena Ševčíková, vedoucí Centra pro základní výkony ve zdravotnictví LF UP, která byla studenty v rámci spolupráce oslovena.

Pomoc i vzdělávání

Aktivity spolku mají zároveň významný vzdělávací rozměr. Studentům lékařské fakulty umožňují získat cenné zkušenosti z terénní medicíny, rozvíjet empatii a lépe porozumět zdravotním i sociálním problémům lidí na okraji společnosti.

Vedle péče poskytované přímo v terénu se studenti aktivně zapojují také do edukační činnosti. Mimo jiné již přednášeli na Gymnáziu Olomouc-Hejčín a ve spolupráci s doktorkou Ševčíkovou se také uskutečnil první odborný workshop zaměřený na základní péči o rány, použití dostupného terapeutického materiálu i sdílení praktických zkušeností z terénu. Účastníci si zároveň mohli vyzkoušet zhodnocení stavu rány a navržení vhodné terapie s využitím dostupných prostředků.

Spolek si klade za cíl být také mostem mezi zdravotní péčí a sociální pomocí, vzdělávat veřejnost o problematice bezdomovectví a zdravotních nerovností a inspirovat tak ostatní k aktivní pomoci. Medici na ulici tak nejsou jen spolkem studentů. Jsou připomínkou toho, že zdravotnictví není pouze o diagnózách a léčbě, ale především o lidskosti, empatii a ochotě pomoci tam, kde je pomoc nejvíce potřeba.

Olomoucké Mediky na ulici můžete sledovat na Instagramu, informace o všech pobočkách v ČR jsou pak k dispozici na www.medicinaulici.cz.

Páteční večer bude plný příležitostí užívat si umění, poznávat a bavit se. Během Olomoucké muzejní noci 15. května budou do setmění a ještě i chvíli po něm otevřeny desítky muzeí, galerií, knihoven a zajímavých prostor po městě, a to zdarma či za symbolické vstupné. Bohatý program připravila i Přírodovědecká fakulta UP a k návštěvě zvou také Pevnost poznání a Lékařská fakulta UP.

Hlavní budovu přírodovědecké fakulty na tř. 17. listopadu zaplní interaktivní stanoviště, která vtáhnou do krás a tajů přírodních věd.

„Návštěvníky čeká laserové bludiště, optické iluze a fascinující svět světla, které dokážou překvapit i zmást. Pokud bude přát počasí, součástí programu bude také pozorování vesmíru z fakultní terasy s využitím dalekohledu. Chybět nebudou ani efektní chemické pokusy plné barev a reakcí, setkání s masožravými rostlinami nebo možnost prohlédnout si Foucaultovo kyvadlo,“ vybrala z pestré nabídky Dagmar Hlaváč Týnová z Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF UP.

Zájemci mohou také využít možnost komentovaných prohlídek fakultní budovy nebo bohatých zoologických sbírek, a to v 18, 19 a 20 hodin.

Program na přírodovědecké fakultě probíhá od 18 do 21 hodin, kompletní přehled je k dispozici zde.

Cesty do historie i do těla

Od 17 do 22 hodin účastníky Olomoucké muzejní noci přivítá také Pevnost poznání v areálu Korunní pevnůstky, kde bude vstup do expozice Do historie! a Galerie Atom zdarma.

Do poněkud bližší historie se přenesou návštěvníci Lékařské fakulty UP prostřednictvím výstavy Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Starší 15 let mohou na fakultě také zavítat do Anatomického muzea. Dostavba Teoretických ústavů LF UP bude otevřena od 18 do 22 hodin.

Koncerty, Štreit, také krimi

Olomoucká muzejní noc toho ale v pátek 15. května nabídne podstatně více. Středobodem bude náměstí Republiky, kde už ve 14 hodin otevře letní čítárna, návštěvníci tu najdou chill out a street zónu a budou si moci užít několik koncertů. Slavnostní zahájení noci pak proběhne v 19 hodin v Centralu Muzea umění, součástí bude derniéra inscenace Pastička a koncert kapely Zrní.

Během večera pak bude otevřeno více než padesát míst – muzeí, galerií, knihoven a dalších. Letošní novinkou je Galerie Dolní v někdejší Občanské besedě na Dolním náměstí, kde dlouhou dobu sídlila banka. V hale s proskleným stropem a secesní vitráží bude k vidění výstava Jindřicha Štreita s názvem Hrajeme vám.

Otevřen bude mimo jiné Český rozhlas Olomouc nebo Arcibiskupský palác, připraveny jsou prohlídky neředínského ústředního hřbitova. Vědecká knihovna pak bude patřit druhému ročníku Kriminacht Olomouc, během něhož představí své knihy výrazné autorky a autor současné detektivní literatury Veronika Martinková, Jana Jašová, Ilona Dobrovolná a Jiří Klečka.

Podrobnosti k programu Olomoucké muzejní noci 2026 jsou k dispozici zde.

Olomoucký atletický stadion patřil 23. ročníku Přeboru Univerzity Palackého v atletice, v jehož disciplínách během slunečného, ale větrného odpoledne poměřili síly nejen olomoučtí studenti a studentky. Cenu děkana FTK UP za nejlepší výkony si nakonec odnesla Martina Mazurová z lékařské fakulty a Adam Brázdil z pořádající fakulty tělesné kultury.

Martina Mazurová si mimořádné sportovní stipendium vysloužila výkonem 15,06 metru ve vrhu koulí, k tomu ještě zvítězila v hodu diskem. Nejlepší atletkou přeboru byla vyhlášena již potřetí v řadě.

„Na disku jsem ještě byla plná energie, můj hod byl technicky hezký, jen nefoukalo tak, aby disk letěl ještě dál. Koule už byla taková unavenější, to už jsem se moc necítila, i tak to ale vyšlo,“ hodnotila závody studentka druhého ročníku všeobecného lékařství a členka Atletického klubu Olomouc.

foto_sem_4

„Mám to tak, že medicína je pro mě něco, při čem můžu vypnout od sportu. Naopak při sportu vypnu od studia, a když jsem na stadionu, myslím jen na atletiku. Je to takový balanc, který se mi daří držet, a baví mě to. Teď mě ale čeká nejtěžší zkouška druháku, z fyziologie. Závodně mám tento rok spíše volnější, ale protože jsem změnila trenéra i techniku, zvykám si a piluju, abych se vrátila na metry, které jsem házela dříve,“ přiblížila Martina Mazurová.

foto_sem_4

Druhý ročník studia bude nyní uzavírat i Adam Brázdil, student tělesné výchovy a geografie a člen Atletického klubu Kroměříž. Titul nejlepšího atleta přeboru získal díky výkonu v běhu na 100 metrů, který zvítězil s časem 11,25 sekundy.

„Vítr mi přišel silnější, než se uvádělo, navíc jsem ještě malinko zaspal na startu a musel jsem o to víc makat. Ale myslím, že je to pěkný čas. Za vítězství jsem rád i proto, že oproti loňskému roku byla lepší konkurence,“ uvedl sportovec, který vybojoval ještě 3. místo v hodu oštěpem a byl i jednou čtvrtinou nejrychlejší běžecké štafety s názvem Kobliha.

foto_sem_4

Odpolední klání na atletickém stadionu, do kterých se zapojily dvě stovky závodníků a závodnic, zpestřily také sportovní program pro školáky, vystoupení gymnastek SK MG Olomouc nebo vložená soutěž s partnery akce, kdy hlavní cenou bylo zapůjčení auta. Medaile a věcné ceny vítězům jednotlivých disciplín předali děkan FTK UP Pavel Háp, vedoucí katedry sportu Soňa Formánková a také zástupci partnerů závodů. 

O přípravu a hladký průběh přeboru se jako tradičně pod dohledem vyučujících z katedry sportu a spolupracovníků z AK Olomouc postarali studenti v rámci managementu atletických akcí.

foto_sem_4

„Celý tým zaslouží poděkování, akce dopadla velmi dobře, nejen po stránce sportovní, podařilo se získat krásné ceny pro vítěze, také počasí vyšlo, i když vítr závodníky malinko potrápil,“ shrnul ředitel závodu Vítězslav Prukner. „Trochu mě ale mrzí, že do závodů nenastoupilo více studentů, že to nepojali více jako soutěž mezi sebou a někteří šli jen cestou nejmenšího odporu splnit zápočtový požadavek jako účastníci štafet, které ale zase měly výbornou závodní atmosféru,“ dodal.

Kompletní výsledky 23. ročníku Přeboru UP v atletice jsou k dispozici zde.

Po rekordních úhynech z předchozí zimy přečkala letos tuzemská včelstva chladné měsíce výrazně lépe. Zimní úhyny v tuzemských chovech letos klesly na 11,3 %, což představuje návrat k běžné úrovni těchto ztrát. Vyplývá to z dat mezinárodního projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, do kterého se zapojilo 8 610 chovatelů. Na sběru dat od tuzemských včelařek a včelařů i na vyhodnocení průzkumu se podílejí vědci z katedry biochemie a geoinformatiky přírodovědecké fakulty ve spolupráci s Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů.

„Zatímco loni jsme informovali o extrémním úhynu zhruba 26 procent včelstev, aktuální zjištěné celorepublikové úhyny ve výši 11,3 procenta jsou výrazně optimističtější,“ komentuje výsledky monitoringu Jiří Danihlík z katedry biochemie přírodovědecké fakulty. K 1. září bylo v ČR registrováno bezmála 600 tisíc včelstev a na základě výsledků monitoringu lze odhadnout, že Česko během zimy přišlo o přibližně 68 tisíc včelstev. Data z uplynulé zimy tak spíše navazují na mírnější období 2023/2024, kdy byl zaznamenán úhyn 12,2 procenta.  

Obrat k lepšímu v loňských úhynových oblastech  

Zajímavý vývoj ukazuje srovnání situace v jednotlivých krajích. Regiony, které loni hlásily největší úhyny, tedy Praha, Liberecký a Ústecký kraj, se letos dostaly mezi lokality s nejnižšími ztrátami. V Ústeckém kraji ztráty letos činily 9,9 %, v Praze 9,1 %. Zcela nejnižší míru úhynů v celé republice letos hlásí Pardubický kraj, a to pouhých 8,5 %. Na opačném konci žebříčku se po letošní zimě ocitl Olomoucký kraj s úhyny 14,8 %, velmi těsně následovaný Plzeňským krajem se ztrátou 14,7 % včelstev.  

Lokální extrémy: Ztráty na Jesenicku přesáhly 40 procent  

Přestože je celorepublikový průměr letos příznivý, v některých regionech je situace pro chovatele nadále velmi nepříznivá. Vysoké lokální úhyny zaznamenali včelaři v okrese Jeseník, kde přišli o 43,1 procenta včelstev. Vysoké ztráty hlásí rovněž včelaři na Rokycansku (20,7 %) a Tachovsku (19,8 %).  

Naopak obrovské zlepšení evidují vědci na Českolipsku. Zatímco loni zde byla situace nejhorší z celé republiky a včelaři tam přišli o polovinu svých včelstev, letos v okrese Česká Lípa úhyny klesly na příznivých 5,3 %. Nejnižší úhyny napříč všemi okresy hlásí letos Mělnicko (4,4 %) a Litoměřicko (4,9 %).  

Z více než 1 200 textových komentářů, které včelaři k dotazníku letos připojili, zřetelně vyplývá, že chovatelé musí čelit novým výzvám. Nejčastěji si stěžují na zkracující se zimní období, kvůli kterému včelstva dlouho plodují, vyčerpávají se a poskytují roztočům Varroa destructor ideální podmínky pro množení. 

Včelaře trápí i špatná spolupráce se sousedy 

Velkým tématem je mezi včelaři také metodika léčení včelstev a mezilidské vztahy. „V komentářích velmi často narážíme na stížnosti ohledně nekoordinovaného plošného léčení v daných lokalitách. Pokud včelař svá včelstva poctivě ošetří, ale jeho soused péči zanedbá, dochází k masivním reinvazím roztoče Varroa destructor a následným loupežím, které oslabená včelstva definitivně dorazí,“ popisuje připomínky z dotazníků Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. „Na lokální rizika a možnost jejich predikce se zaměřujeme v našem dalším výzkumu. Na základě klimatických dat a informací o úhynech v daných lokalitách se pokusíme vyvinout model, díky kterému budeme lépe schopni předvídat problémy s varroózou a upravit harmonogram ošetřování,“ doplňuje Jan Brus. 

Detailní statistiky úhynů včelstev najdete na www.coloss.cz.

Jak daleko by měla sahat svoboda dětí na sociálních sítích? A kdo o ní má rozhodovat? I na tyto otázky hledali odpověď studenti z univerzit sítě Aurora, kteří se na Univerzitě Palackého zapojili do intenzivního kurzu digitálního občanství – a kromě teorie vzali do ruky kamery, mikrofony i streamovací techniku.

Mezinárodní Blended Intensive Programme (BIP) Digital Citizenship as a Contested Space, který uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP ve spolupráci s Audiovizuální produkcí UP, spojil zhruba na dvacet studentů z partnerských institucí, mimo jiné z Rakouska či Nizozemska, ale i z Islandu. Právě BIP programy patří k nástrojům, kterými univerzitní aliance Aurora propojuje univerzity napříč Evropou a podporuje inovativní formy výuky i mezinárodní mobility – kombinují online a prezenční výuku a umožňují studentům intenzivní krátkodobé zahraniční zkušenosti.

Kurz se zaměřil na aktuální téma digitálního občanství – tedy toho, jak se lidé pohybují v online prostoru, jaká mají práva, odpovědnosti a jakou roli v tom hrají platformy či algoritmy. Studenti přitom neřešili téma jen teoreticky. Klíčovou součástí programu byla praktická tvorba vlastních mediálních výstupů, v nichž se věnovali například otázce, zda by měl být dětem regulován přístup k sociálním sítím.

Od přednášek k vlastnímu natáčení

Program odstartoval online setkáním, na které pak v Olomouci navázala intenzivní pětidenní prezenční část. Na úvod studentky a studenti absolvovali dvě přednášky, které je uvedly do problematiky digitálního občanství, organizátoři pro ně připravili také prohlídku Olomouce.

„Na katedře komunikace CMTF UP již nějakou dobu spolupracujeme s Damianem Guzkem z Polska, který učí na fakultě předmět Digital Citizenship. Když nás oslovili partneři z aliance Aurora, jestli bychom neuspořádali společně nějaký BIP program, nabídli jsme téma shodné s tímto předmětem a postupně jej rozpracovali do kompletního kurzu,“ popsal vznik kurzu jeho garant Michal Štverák.

Na programu se podílely také partnerské univerzity z aliance Aurora – Vrije Universiteit Amsterdam nebo Universität Innsbruck – které se zapojily jak do výuky, tak do studentských týmů.

Kompletní audiovizuální zkušenost

Zásadní část kurzu probíhala v Audiovizuální produkci UP (AVP), kde si účastníci prakticky vyzkoušeli celý proces audiovizuální tvorby od začátku do konce. Navrhovali témata, připravovali scénáře, natáčeli vlastní materiál, následně jej stříhali a připravovali finální výstupy. Závěrem jejich práce bylo živé vysílání z univerzitního studia, které streamovali online na YouTube.

Díky důrazu na tzv. experiential learning – tedy učení skrze vlastní zkušenost – tak mohli studenti teoretické poznatky okamžitě aplikovat v praxi a rozvíjet svou mediální gramotnost, kritické myšlení i schopnost týmové spolupráce v mezinárodním prostředí.

„Tento kurz mi umožnil propojit znalosti z psychologie s mou vášní pro techniku. Věnovali jsme se navrhovaným zákazům sociálních sítí pro děti. Náš výzkum nás ale místo podpory úplného zákazu vedl k prosazování promyšlenějších omezení, jež kladou důraz na digitální gramotnost a vyváženou regulaci a která nezletilé chrání, aniž by je vylučovala z digitálního světa,“ sdílel na LinkedInu svou zkušenost Stanislaw Milfort z Vrije Universiteit Amsterdam.

Mezinárodní inspirace

Podle organizátorů bylo jedním z největších benefitů kurzu právě složení účastníků, kteří do Olomouce přijeli z různých míst v Evropě. „Skupina studentů byla velmi pestrá a z rozhovorů s nimi bylo patrné, že program velmi oceňovali, stejně jako krásu našeho města a vůbec prostředí univerzity,“ doplnil Michal Štverák.

Kurz zakončila společná online reflexe, během níž účastníci přibližně týden po skončení prezenční části program vyhodnotili, sdíleli své zkušenosti a poskytli zpětnou vazbu. Studenti si kromě tří kreditů odvezli především intenzivní zkušenost s mezinárodní spoluprací, propojením v rámci aliance Aurora a praktickou tvorbou médií – a také nové otázky týkající se toho, jak by měla vypadat odpovědná a spravedlivá digitální společnost.

Špatný spánek trápí čím dál více Čechů, často však zůstává bez povšimnutí. Vědci z Univerzity Palackého proto spouštějí výzkum, který má přinést rychlejší diagnostiku. Zapojit se může i veřejnost – odborníci hledají dobrovolníky jak bez poruchy spánku, tak se spánkovými obtížemi.  

Nespavost a nekvalitní spánek se nenápadně stávají jedním z největších zdravotních problémů současnosti. Podle odborníků má dlouhodobě nekvalitní spánek zásadní dopad nejen na psychické zdraví, ale také kardiovaskulární systém, imunitu či schopnost soustředění. Přesto tento problém zůstává často podceněný. Řada lidí své potíže neřeší a odbornou pomoc vyhledá až ve chvíli, kdy se výrazně projeví v každodenním fungování. 

Nový výzkum chce zlepšit diagnostiku nespavosti

„Nespavost už dávno není jen individuální obtíž. Je to celospolečenský problém s dopadem na zdravotní systém i ekonomiku,“ uvedla Denisa Manková z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. „Dlouhodobě nekvalitní spánek zvyšuje riziko celé řady onemocnění, stále však chybí jednoduché nástroje, které by pomohly včas identifikovat ohrožené jedince,“ dodala psycholožka z UP.

Právě to chce změnit nový výzkumný projekt Univerzity Palackého, který vzniká za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jeho cílem je vytvořit krátkou, vědecky ověřenou metodu pro rychlé rozpoznání nespavosti v běžné klinické praxi. Takový nástroj by mohl pomoci praktickým lékařům i specialistům zachytit potíže v jejich počátku a zahájit včasnou intervenci.

Výzkum má zároveň ambici přinést přesnější data o tom, jak Češi skutečně spí a jak časté jsou různé formy spánkových obtíží. Odborníci upozorňují, že spánkové návyky populace se v posledních desetiletích výrazně proměnily. Mimo jiné vlivem digitalizace, změn pracovního režimu nebo životního stylu. 

Do projektu se může zapojit i veřejnost

Na projektu spolupracují akademická i klinická pracoviště včetně Univerzity Palackého, kliniky TES a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Propojení výzkumu s praxí má zajistit, že výsledky budou skutečně využitelné v každodenní péči o pacienty.

„Pacienty často vidíme až ve chvíli, kdy jsou jejich obtíže plně rozvinuté a mají výrazný dopad na kvalitu života. Přitom právě včasná diagnostika a prevence mohou zásadně zlepšit prognózu i průběh léčby,“ upozornila Veronika Dostálová z kliniky TES.

Do výzkumu se nyní mohou zapojit dospělí dobrovolníci z celé České republiky. Stačí vyplnit krátký online dotazník. Výzkumníci hledají jak lidi se spánkovými obtížemi, tak především zdravé jedince bez diagnostikované poruchy spánku, kteří vytvoří kontrolní skupinu.

Zapojení veřejnosti je pro projekt klíčové. „Každý účastník nám pomáhá lépe porozumět tomu, jak lidé v Česku spí. Získaná data umožní zpřesnit diagnostiku i nastavení preventivních opatření,“ dodala Denisa Manková.

Podle ní je zároveň nutné reagovat na proměny životního stylu. „Stále jasněji se ukazuje, že spánkové návyky dnešní populace se významně liší od těch před dvaceti až třiceti lety. Proto je nezbytné průběžně aktualizovat diagnostické přístupy i normy tak, aby odpovídaly současné realitě.“

Výzkum může přispět ke zlepšení péče o pacienty s nespavostí, ale i k větší osvětě o významu kvalitního spánku pro celkové zdraví. Zapojit se lze prostřednictvím odkazu zde.

Na šedesát událostí – včetně desítky zahraničních produkcí – nabídne olomoucká Divadelní Flora, která bude od 15. do 24. května hostit divadelníky a divadelnice z devíti zemí. Mottem letošního 29. ročníku, který je věnován památce Václava Havla, je Solidarita. Vedle inscenací, koncertů, besed a dalšího doprovodného programu je součástí festivalu také mezinárodní platforma FloraLab, pořádaná ve spolupráci s Univerzitou Palackého. Do Olomouce díky ní přijedou studenti divadelních a uměnovědných oborů z Česka i zahraničí.

O exkluzivní oficiální zahájení 29DF se potřetí za sebou postará mezinárodní ansámbl Schauspielhaus Bochum, s nímž se na festival vrací nizozemský režisér Walter Bart, tentokrát s inscenací Jak udělat deal. Temná hudební komedie inspirovaná světem Donalda Trumpa reflektuje otázky moci, úspěchu i proměny mezilidských vztahů a nabídne „horkou novinku“ krátce po německé premiéře.

„Každý rok se snažíme prostřednictvím umělecky naléhavých výpovědí i výrazných tvůrčích gest komentovat realitu, v níž žijeme, a upozorňovat na palčivé problémy, které je třeba vnímat a s empatií řešit,“ uvádí ředitel festivalu Petr Nerušil a dodává: „Divákům zprostředkujeme silné příběhy mnoha reálných, současných i historických hrdinů a hrdinek, jejichž osud poznamenaly a poznamenávají ideologie a dějinné milníky ovlivňující životy lidí od střední Evropy po Blízký východ.“

Zahraniční program dále představí adaptaci oceňovaného románu Blutbuch (Kniha krve) v režii Sebastiana Schuga, autofikční stand-up Between the River and the Sea berlínského Maxim Gorki Theater nebo sugestivní taneční výpověď Dance Is Not for Us libanonského choreografa Omara Rajeha. Silnou taneční linku doplní také fyzicky intenzivní projekt Release the Hounds Adama Russella-Jonese či návrat výrazné rakouské choreografky Doris Uhlich.

Významnou součástí programu je i slovenská scéna – miniprofil souboru Uhol_92 nabídne inscenace reflektující aktuální společenská témata i otázky identity. Českou tvorbu zastoupí mimo jiné Oidipus Utopia Michala Háby, Zlaté město Ivana Buraje nebo oceňovaní Krkavci Jana Friče. Divadlo Na zábradlí uvede adaptaci Knausgårdova románu Můj boj. Zamilovaný muž. Moravské divadlo Olomouc uvede tři tituly, včetně nových inscenací inspirovaných osudy osobností spojených s regionem. Program doplní hudební produkce, rozhlasové drama Jiřího Adámka, besedy i tematické diskuze.

Unikátní množství diskuzních formátů opět propojí návštěvníky s umělci a rozproudí veřejnosti otevřený dialog, který je podstatou divadla i implicitním smyslem festivalu. Zapojí se do něj také přes šest desítek vysokoškolských účastníků programu FloraLab, pořádaného ve spolupráci s Univerzitou Palackého – do Olomouce dorazí studenti s divadlem spjatých uměleckých a uměnovědných oborů z Lodže, Varšavy, Prahy, Bratislavy či Vídně.

Kompletní program je k dispozici na www.divadelniflora.cz.

Univerzitní město má novou královnu. Během Olomouckého majálesu UP, kterým na dva dny ožil areál letního kina, byla slavnostně korunována Dina Štěrbová, známá horolezkyně, humanitární pracovnice a pedagožka, která téměř třicet let vyučovala na Přírodovědecké fakultě UP.

Symboly královské moci, plášť, žezlo, jablko a korunu, královně předali představitelé města, kraje a univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou v amfiteátru letního kina před zraky desítek přítomných během druhého dne hlavního majálesového programu.

„Těžko se dává rada královně, ale chtěl bych vás poprosit, abyste vládla nejen rozumně, ale abyste také poslouchala své poddané a přemýšlela o tom, co vám říkají. Věřím, že budete při své vládě laskavá a budete dbát na to, aby Olomouc jako univerzitní město bylo prostorem svobody a demokracie a aby každý ze studujících měl možnost přemýšlet, o čem chce, a dělat věci, které považuje za správné,“ poprosil rektor královnu při slavnostní dekoraci.

foto_sem_4

Dina Štěrbová následně ve svém krátkém proslovu připomněla Malého prince a držitele Nobelovy ceny za fyziku Barryho Barishe. „Když se ho Daniel Stach v rozhovoru ptal, proč je rád člověkem, ten geniální vědec odpověděl, že z několika důvodů. Za prvé, že člověk ví na rozdíl od všech dalších živých tvorů, že je konečný. Za druhé, že je zvědavý. A za třetí, že my lidé se staráme jeden o druhého. Je to vlastně to stejné, co říká Malý princ, že správně poznáváme srdcem. A já vám jako svým poddaným doporučuji, abyste tomuto poselství byli věrní. Abyste byli zvídaví, abyste byli vždy fascinováni principy, které řídí náš svět a které poznáte během svého studia, a také abyste byli laskaví a snažili se být užiteční ostatním lidem,“ vzkázala studentům.

S královnou, která mimo jiné jako první žena z Československa zdolala osmitisícovou horu a později pomáhala pod úpatím ledovce v Pákistánu vybudovat českou nemocnici, se zájemci po korunovaci mohli setkat při besedě ve Studentském klubu na Zbrojnici.

foto_sem_4

Program Olomouckého majálesu UP samozřejmě nenabídl jen královskou korunovaci. Již na začátku týdne proběhl například majálesový hospodský kvíz a také táborák. Hlavní program pak naplno propukl na Letňáku ve středu, kdy areál během odpoledne opanovaly studentské a neziskové organizace se svými aktivitami, proběhla také cestovní varianta populárního AZ kvízu a došlo na vyhlášení výsledků Literární soutěže UP. Nechyběla ani hudební vystoupení, například olomoucké kapely Fly Tomorrow, nebo silent disco.

Čtvrteční odpoledne patřilo opět nejrůznějším workshopům a outdoorovým aktivitám, večerní program pak lákal na fire show nebo hudební jména jako Vypsaná fixa, Slavíček či Elektrick Männ.

Více o Olomouckém majálesu zde, obsáhlejší fotogalerie se průběžně objeví na sociálních sítích UP. 

Ve stávajícím složení se Akademický senát Univerzity Palackého sešel ke svému poslednímu jednání. Přijal dva důležité univerzitní dokumenty, rekapituloval uplynulé funkční období a zabýval se koupí budovy podle záměru Cyrilometodějské teologické fakulty UP i možností rozšíření role Nadačního fondu UP.

Více než dvě stě šedesát usnesení na devětadvaceti zasedáních. Akademický senát Univerzity Palackého se ve stávajícím složení sešel naposledy. Vedle rekapitulace své činnosti, z níž vyplynulo i doporučení nově zvolenému grémiu, poděkovala předsedkyně všem senátorům a senátorkám UP a členům pracovních komisí za odvedenou práci a vstřícnou spolupráci.

Na svém posledním setkání projednali senátoři a senátorky i několik důležitých témat. AS UP schválil návrh novely č. 2 Jednacího řádu Akademického senátu Právnické fakulty UP, a to ve znění pozměňovacího návrhu Legislativní komise AS UP. Z předchozího dubnového jednání se na program posledního zasedání dostala také novela č. 7. Studijního a zkušebního řádu UP. Upravenou verzi, nově umožňující studijní přestupy, AS UP tentokrát jednomyslně schválil ve znění komplexního pozměňovacího návrhu rektora UP.  

Senát řešil investici Cyrilometodějské teologické fakulty UP

Senátoři a senátorky Univerzity Palackého se věnovali také záměru Cyrilometodějské teologické fakulty UP koupit z vlastních prostředků budovu v Kateřinské ulici. Fakulta chce prostory budovy využít k výuce, výzkumu i zdravotnické činnosti, zvažuje také pokračování komerčních nájmů. K tématu se sešla akademická obec fakulty a investiční záměr v hodnotě šedesáti milionů korun podpořil fakultní senát. O budoucnosti tohoto záměru rozhodne Správní rada Univerzity Palackého, která se sejde v červnu.

AS UP v rámci své kontrolní role při dohledu nad účelným využíváním veřejných prostředků vzal tento záměr na vědomí. Na základě doporučení Ekonomické komise AS UP konstatoval, že jde o potenciálně přínosný projekt z hlediska dlouhodobého rozvoje fakulty a zároveň o strategické rozhodnutí s významnými dlouhodobými ekonomickými dopady na hospodaření fakulty i univerzity. Správní radě UP doporučil zvážit podporu záměru poté, co budou doplněny klíčové podklady, které dosud nejsou dostatečné pro jeho úplné posouzení a které jsou podrobně specifikovány v jednomyslně přijatém usnesení.  

Nadační fond UP má posílit svou roli

Klíčovou platformou pro rozvoj filantropie, podporu talentu a realizaci projektů se společenským dopadem by se do budoucna měl stát Nadační fond Univerzity Palackého. Právě o tom hovořil na posledním jednání před senátory a senátorkami prorektor UP Matěj Dostálek při prezentaci návrhu změn Zakládací listiny a Statutu Nadačního fondu UP. Představil také směr, o který by se měla role Nadačního fondu UP rozšířit. Hovořil o třech navrhovaných pilířích: podpoře talentu a vědy, mecenášství a fundraisingu a podpoře komunitních a společensky prospěšných projektů.

I v tomto bodě bude mít hlavní rozhodovací roli Správní rada UP. Akademický senát UP vzal na vědomí návrh rektora UP na aktualizaci Statutu Nadačního fondu UP a Zakládací listiny Nadačního fondu UP s cílem účelnějšího využívání možností nadačního fondu. Zároveň rektorovi doporučil, aby byly napraveny nedostatky, tj. aby dotčeným orgánům byly dodatečně předloženy změny ve složení orgánů NF UP (vyžadují projednání AS UP a souhlas Správní rady UP), a dále aby byly Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci předloženy chybějící výroční zprávy včetně účetních závěrek za roky 2023 a 2024.  

Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

Ustavující zasedání nově zvoleného AS UP se uskuteční 27. května 2026.  

Univerzita Palackého se v nadcházejících měsících aktivně zapojí do celé řady veřejných akcí, které propojují akademické prostředí s kulturním, společenským i sportovním děním. Od běžeckých závodů přes městské slavnosti až po popularizační festival vědy bude UP opět viditelnou součástí života v Olomouci i mimo ni.

Jednou z nejbližších akcí je Běh pro Paměť národa, jehož 11. ročník se uskuteční v sobotu 23. května ve Smetanových sadech v Olomouci. Univerzita Palackého je tradičně hrdým partnerem této události, která propojuje sportovní výkon s připomínkou hodnot občanské odvahy a historické paměti. Účastníci mohou vybírat z několika tratí včetně štafety či rodinného běhu, přičemž výtěžek ze startovného podporuje činnost organizace Paměť národa.

Hned na začátku června se pak UP představí na celostátním Veletrhu vědy Akademie věd ČR v Praze (4.–6. června), kde nabídne interaktivní expozice a ukázky svého výzkumu široké veřejnosti. „Chceme ukázat nejen výsledky našeho výzkumu, ale i jeho přesah do každodenního života a společnosti. Pro Univerzitu Palackého je důležité představovat vědu v souvislostech – jako něco, co propojuje obory, lidi i aktuální témata a dává smysl mimo akademické prostředí,“ vysvětluje popularizátorka vědy UP Vendula Lužná. Akce je volně přístupná a navštíví ji během tří dnů až 60 tisíc návštěvníků.

V pátek 5. a sobotu 6. června se Veletrh vědy v Praze překryje se Svátky města Olomouce, které si ovšem UP nenechá ujít. V pátek se univerzita a její hodnostáři zapojí do průvodu ke cti sv. Pavlíny. V sobotu ve spolupráci s projektem Europe Direct, který nově spadá právě pod UP, bude univerzita na akci zajišťovat prezentační a informační stánek a odpočinkovou zónu. Návštěvníci se tak na jednom místě budou moci dozvědět spoustu užitečných i zajímavých informací jak o univerzitě, tak i o Evropské unii.

Významnou červnovou událostí zůstává i Mattoni Running Festival Olomouc, jehož součástí je Olomoucký půlmaraton konaný v sobotu 13. června. UP zde vystupuje jako partner a zároveň organizuje tradiční závod o pohár rektora UP, určený pro studenty i zaměstnance.

Druhá polovina června pak bude patřit kulturním a multižánrovým festivalům. Univerzita se zapojí do městského festivalu Olomouc (o)žije, který již pošesté přinese do ulic města Olomouce kulturní program, koncerty i příležitosti pro komunitní setkávání. „Na něj naváže UP svou účastí na charakterově podobném Festivalu v ulicích v Ostravě, jenž se uskuteční ve dnech 26. a 27. června. Obě akce patří mezi největší multižánrové festivaly ve veřejném prostoru v České republice a Univerzita Palackého patří mezi jejich hlavní partnery,“ dodává vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

V červenci bude Univerzita Palackého poprvé součástí Levandulového festivalu v Bezděkově u Olomouce (5.–6. července), kde představí svou „Science & Relax zónu“. Návštěvníci se mohou těšit na interaktivní program i odpočinkové aktivity pro celé rodiny.

Prázdninové měsíce pak tradičně oživí i letní speciály Hospodského kvízu UP, které propojují zábavu se setkáváním studentů i absolventů. První z nich se uskuteční 21. července, druhý pak 25. srpna. Mimo to nebude univerzita chybět se svým programem ani na Letním vinném festivalu v olomouckých Bezručových sadech.

„Účast na těchto akcích vnímáme jako důležitou součást otevřené univerzity, která chce aktivně vstupovat do veřejného prostoru. Nejde jen o prezentaci studijních programů nebo výzkumu, ale také o budování vztahů s komunitou a posilování role univerzity v regionu,“ uvedl prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Zapojení do pestré škály akcí potvrzuje dlouhodobou snahu Univerzity Palackého propojovat akademický svět s každodenním životem a oslovovat širokou veřejnost napříč generacemi.

 

Akce

Datum

Místo

Běh pro Paměť národa

23. 5. 2026

Smetanovy sady Olomouc

Veletrh vědy

4.–6. 6. 2026

Praha

Svátky města Olomouce

6. 6. 2026

Olomouc

Průvod sv. Pavlíny (Svátky města)

5. 6. 2026

Olomouc

Běh o pohár rektora

13. 6. 2026

Olomouc

Festival v ulicích

26.–27. 6. 2026

Ostrava

Levandulový festival

5.–6. 7. 2026

Bezděkov u Olomouce

Letní vinný festival

17.–18. 7. 2026

Bezručovy sady Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP I.

21. 7. 2026

Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP II. 

25. 8. 2026

Olomouc

Vědci z přírodovědecké fakulty představili ministerstvu životního prostředí praktický postup, jak postupně připravit českou krajinu na dopady klimatické změny. Na závěrečné konferenci projektu RegAdapt koncem března na MŽP tým spolu s partnery obhájil výsledky, které dávají veřejné správě do ruky konkrétní nástroj pro určování prioritních opatření.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ukázali zástupcům ministerstva, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i dalším institucím regionální typologii území Česka podle zranitelnosti krajiny a naléhavosti zásahů. Analýza vychází ze 13 rizik, od sucha a vln veder přes větrnou erozi až po ohrožení biologické rozmanitosti. Opírá se o metodiku Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která hodnotí zranitelnost jako kombinaci expozice, citlivosti a adaptační kapacity.

Hlavní přínos projektu spočívá v tom, že složitá data převádí do prakticky využitelné podoby. „Smyslem RegAdaptu je poskytnout veřejné správě a odborným institucím srozumitelný a datově podložený nástroj, který v detailním měřítku ukáže, která území jsou nejvíce ohrožena a kde je nejnaléhavější začít s plánováním adaptačních opatření,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty a odborný garant projektu Vilém Pechanec.

Výstupy jsou dostupné online. Klíčová je interaktivní mapová aplikace a databáze, která popisuje situaci až na úroveň jednotlivých katastrálních území. Uživatelé tak mohou rychle identifikovat problémová místa a plánovat konkrétní kroky. „Výsledky nejsou jen ve formě odborné zprávy, ale jsou přímo použitelné v mapě s navázanými informacemi. To v praxi výrazně usnadňuje určování priorit,“ doplnil Vilém Pechanec.

Důležitou součástí projektu je i hodnocení dopadů na biologickou rozmanitost. Vědci pomocí habitatových modelů předpověděli, kde se podmínky pro jednotlivé druhy v důsledku změny klimatu zlepší, nebo naopak zhorší. „Pomocí souhrnného skóre zranitelnosti, který vzájemně kombinuje výsledky ze všech analýz jsme identifikovali  lokality napříč celým územím ČR, které budou z hlediska ochrany přírody klíčové. Právě tam by měla směřovat prioritní adaptační opatření,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt RegAdapt (Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu) vznikl ve spolupráci několika pracovišť Univerzity Palackého a partnerů z Ústavu výzkumu globální změny, v.v.i (CzechGlobe), ASITIS, s.r.o a World from Space, s.r.o  za podpory Technologické agentury ČR. Výsledky, metodiky i interaktivní nástroje jsou veřejně dostupné a mají sloužit jako podklad pro strategické plánování státu i samospráv.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec vyzdvihl celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji oboru logopedie. Pamětní medaili Univerzity Palackého předal Alžbětě Peutelschmiedové. V rámci setkání akademické obce fakulty ocenil také další výrazné osobnosti.

Pedagogická fakulta UP pozvala akademickou i neakademickou obec ke společnému setkání, během něhož zazněly informace o aktuálním dění na fakultě. Součástí programu bylo rovněž předávání ocenění. Pamětní medaili Univerzity Palackého za celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji logopedie převzala Alžběta Peutelschmiedová, která celý svůj profesní i osobní život zasvětila dětem i dospělým s narušenou komunikační schopností, zejména s koktavostí.

foto_sem_4

Svoji pedagogickou dráhu zahájila na základní škole pro žáky s vadami řeči na Svatém Kopečku u Olomouce. Od roku 1986 působila na Pedagogické fakultě UP, kde se kromě výuky věnovala výzkumu etiologie a terapie balbuties a také vzdělávání nadaných a talentovaných dětí. Postgraduální studium absolvovala na Univerzitě Karlově v Praze. Dodnes spolupracuje s médii a přispívá ke zvyšování informovanosti o problematice narušené komunikační schopnosti.

Ocenění se dostalo také Jitce Laitochové, jejímž celoživotním oborem je matematika. Členkou katedry matematiky Pedagogické fakulty UP se stala v roce 1985. Zpočátku se věnovala především výuce předmětů zaměřených na výpočetní techniku, postupně však svou pedagogickou i vědeckou orientaci soustředila na matematickou analýzu, v níž se později habilitovala. Katedru matematiky PdF UP vedla deset let a pod jejím vedením dosáhla významných akreditačních úspěchů. Její práce výrazně ovlivnila generace budoucích učitelů i odborníků a přispěla k posílení prestiže matematického vzdělávání na fakultě.

foto_sem_4

Děkan Vojtech Regec ocenil také Oldřicha Štěpánka, který již čtyřicet let působí na fakultě jako zahradník. Patří k dlouholetým oporám katedry biologie a je jedním z pilířů jejího každodenního fungování. Zodpovídá za odbornou péči o fakultní zahradu na univerzitním pozemku v ulici Dlouhá. Ta je nejen reprezentativním prostorem fakulty, ale také živou učebnicí botaniky a pěstitelských technik. Pod jeho péčí se neustále rozvíjí a proměňuje a zůstává místem, kde se přirozeně propojují odbornost, estetika i respekt k přírodě.

V rámci setkání akademické obce Pedagogické fakulty UP byly rovněž předány i Ceny děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025, a to v učitelských i neučitelských oborech i v oblasti umělecké činnosti a tvorby.  

Cena děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025

Z celkem třiceti nominací bylo oceněno devět prací, přičemž jedna práce vznikla týmově.

Umělecká činnost a tvorba

Mgr. David Dufek a Mgr. Daniel Dufek: Příběh olomouckého orloje. Animované edukativní video, které vzniklo v rámci dvou oddělených diplomových prací.

Bc. Julie Zapletalová: V poli. Bakalářská práce (ucelený soubor malířských děl s motivy krajiny a přírody, v nichž se objevuje prostředí džungle, skleníku či akvária).

Učitelské obory

Mgr. Vendula Hronová: Hodnocení průběhu školní výuky přírodopisu a biologie s využitím záznamového archu. Diplomová práce.

Mgr. Miroslav Juriček: Metodika práce ve sdíleném výukovém prostředí (cloud) při rozvoji informatického myšlení a programování. Diplomová práce.

Bc. Dominika Uhrínová: Využití interaktivní knihy jógových cvičení v prostředí mateřské školy. Bakalářská práce.

Mgr. Klára Štěpánková: Využití gamebooku jako motivace pro začínající čtenáře na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce.

Neučitelské obory

Mgr. Kamila Urbanová: Vliv pandemie COVID-19 na praxi uměleckých terapeutů: Scoping Review. Diplomová práce.

Mgr. Kateřina Štainerová: Sluchová rehabilitace u dospělých uživatelů kochleárních implantátů – tvorba terapeutického materiálu. Diplomová práce.

Mgr. Tereza Kovářová: Sběr dat pro standardizaci screeningové testu gramatiky a fonologie (GAPS). Diplomová práce.

Senátorky a senátoři Filozofické fakulty Univerzity Palackého rozhodli o odložení voleb ombudsmana FF UP, schválili několik záměrů učitelských studijních programů a projednali složení fakultní vědecké rady navržené děkanem Janem Stejskalem.

Akademický senát FF UP odložil volby ombudsmana, a to z důvodu, že do stanoveného termínu předseda volební komise AS FF UP Ondřej Kročil (KEMS) neobdržel žádný návrh kandidáta či kandidátky splňujícího požadovaná kritéria. Volby se proto uskuteční na podzim. Do té doby se mohou studující fakulty obracet se svými podněty na univerzitního ombudsmana Jaroslava Šotolu.

Během jarního jednání AS FF UP byly schváleny tři záměry studijních programů: Učitelství historie pro střední školy, Učitelství němčiny pro střední školy a Učitelství českého jazyka pro střední školy. Senát zároveň přijal i vnitřní normu s názvem Fakultní škola Filozofické fakulty UP, a to ve znění pozměňovacího návrhu předloženého děkanem. 

Důležitým bodem jednání bylo také nové složení fakultní vědecké rady. Děkan Jan Stejskal předložil návrh jejího obsazení, přičemž většinu navržených kandidátů a kandidátek senát schválil. S cílem doplnit toto vrcholné fakultní grémium předloží děkan na některém z dalších jednání další návrhy.  

Před letními prázdninami rozhodl AS FF UP na základě usnesení a výzvy Akademického senátu UP z roku 2025 a v souladu s vysokoškolským zákonem a Statutem UP o zahájení kontroly hospodaření FF UP. Kontrola se zaměří na nakládání s veřejnými i účelovými prostředky, plnění schváleného rozpočtu a hospodaření s fondy a vybrané nákladové oblasti. Jejím provedením bylo pověřeno předsednictvo AS FF UP ve spolupráci s ekonomickou komisí AS FF UP, která následně předloží senátu zprávu o výsledcích kontroly včetně doporučení. Minutou ticha se senátorky a senátoři rozloučili se zemřelou kolegyní Olgou Pechovou (katedra psychologie). Novým členem senátu se v této souvislosti stal Pavel Šaradín (katedra politologie a evropských studií).