Novinky z PřF a UP

Předsedou nově zvoleného Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se stal Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií. Ustavující jednání vrcholného fakultního grémia schválilo také několik důležitých dokumentů.

Nově zvolení senátoři a senátorky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se sešli na svém ustavujícím jednání. Zvolili předsedu vrcholného fakultního grémia, který následně poděkoval za projevenou důvěru, i dva místopředsedy.

Akademický senát PdF UP povede Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií, jenž senát vedl už v předchozích dvou obdobích. Prvním místopředsedou se stal Tomáš Hubálek z katedry společenských věd, druhou místopředsedkyní Klára Bajtová, doktorandka oboru Pedagogika a studentka navazujícího studijního programu Učitelství anglického jazyka pro základní školy.  

Senátoři a senátorky pedagogické fakulty se během ustavujícího zasedání věnovali také několika důležitým fakultním dokumentům. Schválili plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2026 a v předloženém znění také podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2027/2028. Akademický senát PdF UP projednal a vzal na vědomí rovněž navržený harmonogram akademického roku 2026/2027 a harmonogram zápisů předmětů do informačního systému STAG pro akademický rok 2026/2027.

Během jednání informoval děkan fakulty Vojtech Regec o aktuálním stavu rekonstrukce hlavní budovy fakulty na Žižkově náměstí. V souvislosti s nedostatkem výukových prostor i požadavkem MŠMT na zlepšení nevyhovujícího vysokého poměru počtu vyučujících ke studujícím zazněla informace o možném řešení tohoto problému formou koupě vhodné nemovitosti. V závěru informovali zástupci fakulty v AS UP o jednáních a usneseních celouniverzitního senátu.

Speciální fotokatalytický materiál na bázi grafitického nitridu uhlíku vyvinutý na Ostravské univerzitě a Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava dokáže účinně rozkládat antibiotika i další farmaceutické látky, které běžně používané technologie čistíren odpadních vod zpravidla nezvládnou odstranit a zbytky léčiv se tak kanalizací dostávají do vodních toků. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podíleli odborníci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Výsledky studie publikoval mezinárodní časopis iScience. Vědci budou možné využití fotokatalytického materiálu při čištění odpadních vod dál testovat.

„Analytická chemie hraje zásadní roli při vývoji nových environmentálních technologií.“ Petr Bednář

Výzkumný tým se zaměřil na účinnost fotokatalýzy, tedy procesu, při němž speciální materiál aktivovaný světlem spouští chemické reakce rozkládající organické znečištění ve vodě. Použitý grafitický nitrid uhlíku neobsahuje kovy, je chemicky stabilní a funguje nejen pod ultrafialovým zářením, ale také při běžném viditelném světle.

„Laboratorní experimenty ukázaly, že během dvou hodin dokázal materiál odstranit více než 95 procent antibiotika ofloxacinu i léčiva diclofenac. U kofeinu dosáhla účinnost přibližně 80 procent,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. 

Odborníci zároveň popsali mechanismy rozkladu a pomocí kapalinové chromatografie spojené s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií identifikovali meziprodukty vznikající během probíhajících reakcí. Výsledky naznačují, že většina těchto látek představuje nižší ekologickou zátěž než původní léčiva. „Bez moderních analytických metod bychom nebyli schopni určit, zda se škodlivé látky skutečně rozkládají bezpečně a jaké chemické procesy během čištění vody probíhají. Analytická chemie proto hraje zásadní roli při vývoji nových environmentálních technologií,“ podotkl Petr Bednář.

Studie s názvem Photocatalytic degradation and transformation of pharmaceuticals using exfoliated metal-free g-C3N4 byla publikována v časopise iScience vydavatelství Cell Press.

Zástupce církve, akademické obce, rodinných organizací, iniciativ i veřejného života, kteří hledají cesty, jak žít výzvy encykliky Laudato si' v každodenním životě, propojí kulatý stůl Integrální ekologie v praxi, který se uskuteční ve středu 27. května na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Vybrané části může veřejnost sledovat přes Zoom.

„Na tomto kulatém stole je zajímavé, že spojuje ochranu životního prostředí s rodinami. Jde o často přehlížený, ale zásadní aspekt: rodiny o své prostředí pečují, zároveň také cestují a konzumují. A hlavně předávají své hodnoty novým generacím, které budou tento svět spravovat v budoucnu. Ke kulatému stolu usednou zástupci organizací, které se ochraně životního prostředí věnují prakticky. Cílem setkání je sdílení zkušeností, rozlišování priorit a hledání společné vize i konkrétních kroků do budoucna,“ uvedl jeden za organizátory Dominik Opatrný, proděkan CMTF UP pro zahraničí.

Setkání, jehož součástí budou výstupy pracovních skupin, společná reflexe i diskuze o roli rodiny, farností a komunit v každodenním životě církve, navazuje na jubilejní 10. ročník Týdne Laudato si’ a probíhající Rok sv. Františka. Účastníky kulatého stolu budou mj. biskup Antonín Basler za Českou biskupskou konferenci (ČBK), Maria Oujezdská z Rady pro rodinu při ČBK, Otakar Hampl z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nebo Jaroslava Otradovcová z Národního centra pro rodinu a také Dominik Opatrný a Jan Polák z CMTF UP.

Týden Laudato si' každoročně připomíná vydání encykliky papeže Františka, která vyzývá k propojení péče o člověka, vztahy i životní prostředí. Zdůrazňuje potřebu převádět myšlenky integrální ekologie do konkrétního života rodin, farností a společenství. Letošní Rok sv. Františka připomíná inspiraci životem sv. Františka z Assisi, jehož vztah ke stvoření, pokoji a jednoduchosti stál u zrodu celé encykliky.

Setkání připravily Cyrilometodějská teologická fakulta UP, iniciativa Žít Laudato si', Rada pro rodinu při ČBK a Národní centrum pro rodinu.

Části programu, které budou k dispozici online:

10:00–10:30 Zahájení

11:30–12:00 Jak konkrétně se nám v církvi daří/nedaří žít výzvy Laudato si'?

12:00 Polední modlitba

14:00–14:30 Naše vize o tom, jak to konkrétně vypadá, pokud se výzvy Laudato si' daří plnit?

14:45–15:30 Závěrečný́ kruh: co si odnášíme a další kroky

Zoom: odkaz │ Meeting ID: 865 6851 7251 │ Passcode: 7CtMSc

Hudební festival Baroko 2026 připravil do svého hlavního programu osm výjimečných koncertů. Už v červnu nabídne nejen posluchačsky náročnou hudbu, ale i veřejností oblíbenou scénickou operu.

Duchovní hudba západočeských skladatelů zahájí devětadvacátý ročník hudební přehlídky Baroko 2026, festivalu zaměřeného na interpretaci hudby 17.–19. století s použitím dobových nástrojů. V podání Silentium! Ensemble zazní v novodobé světové premiéře skladby Litaniae Lauretanae in G, Perfidamundi pax od Mauritia Vogta (1669–1730) a také Te Deum a Dixit Dominus od Guntera Jacoba (1685–1734).

„Věnujeme se novodobým premiérám české hudby, tedy hudbě, kterou již opravdu velmi dlouho neoprávněně míjíme bez povšimnutí,“ uvedl dramaturg a zároveň i produkční festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Vzpomněl přitom například na Antonína Rejchu, k němuž si v poslední době studiem jeho učebnic kompozice prohloubil vztah.

„Znáte ten pocit, když čtete text od někoho, kdo zemřel před staletími, a je vám jasné, že byste si s ním dobře popovídali?“ doplnil Tomáš Hanzlík. Právě fugy Antonína Rejchy, byť komplikované a posluchačsky náročné, jsou pro něj osobně největší hudební lahůdkou letošního programu, především pro svou absolutní pravdivost.

foto_sem_4

Každoročně bývá ze strany publika největší zájem o scénické provedení oper a ani letos festival své posluchače o tuto možnost nepřipraví. Hlavní hudební program nabídne Melaniho Kainovu bratrovraždu a Europu v režii Marka Řiháka.

A kdo bude letošní největší hvězdou? Podle Tomáše Hanzlíka sopranista Vojtěch Pelka, který zaslouženě získává stálé více pozornosti a příležitostí ve světovém měřítku. Na závěr festivalu provede kantáty pro olomouckého biskupa z Kroměříže.

V doprovodném programu pak přehlídka nabídne unikátní koncert, písně Jana Josefa Röslera (1771–1812) za doprovodu historického klavichordu, a představí také Učebnici kompozice Antonína Rejchy, jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebně-kompozičních nauk první poloviny 19. století.

„Hudba, kterou jinde neuslyšíte.To je letošní podtitul festivalu a myslím, že největší specifikum naší přehlídky tkví právě v něm. Když někoho osobně zvu, říkám, bohužel asi bez nadsázky: Přijďte si to poslechnout, další příležitost budete mít až za tři sta let,“ doplnil Tomáš Hanzlík.

Festival Baroko 2026 se uskuteční od 1. do 17. června. Pořadatelem přehlídky je Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci. Většina koncertů se koná v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci.

Řada skladeb uvedených v premiéře na tomto festivalu byla následně vydána tiskem nebo na CD, v posledních letech se kompletní videozáznamy představení objevují také online. Více informací naleznete zde.

Zrušení výjimek a úplné zastavení lovu delfínů a velryb. To je cíl České akademické iniciativy za záchranu delfínů a velryb, která vznikla díky aktivitě akademiků a studentů Právnické fakulty UP a podpořilo ji vedení fakulty i univerzity. Iniciativa sbírá podpisy prostřednictvím své webové stránky nejen na univerzitách, ale i mimo akademickou půdu a od každého, komu záleží na ochraně přírody.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje. Lov těchto živočichů značně překračuje jejich reprodukční cyklus. Přitom významně přispívají nejen k zachování diverzity a vyváženosti živočišných druhů, ale také mají nezastupitelný podíl na celkovém zdraví oceánů a moří a jsou důležití pro život celé planety Země,“ vysvětlila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva PF UP a hlavní iniciátorka výzvy. Na samém počátku iniciativy byla aktivita akademiků a studentů právnické fakulty, která vzešla z výuky evropského práva a z otestování nástrojů práva Evropské unie v praxi.

Každý rok je odhadem zabito okolo 300 000 velryb a delfínů. Mezi země, kde lov pokračuje, patří například Japonsko, Norsko, Island, Grónsko nebo Aljaška. „Pokud některé státy argumentují svými tradicemi, je na čase je změnit. Tolerovat lov v takovém měřítku nelze ani pro vědecké účely,“ uvedla Naděžda Šišková s tím, že čtyřicet let od vyhlášení moratoria na lov těchto živočichů výjimky již nedávají žádný smysl a v časové perspektivě vedou k vyhubení těchto tvorů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat ZDE.

Iniciativa by po nasbírání potřebného počtu podpisů svůj apel adresovala evropským institucím, včetně slyšení v Evropském parlamentu. „Chceme postupovat v rámci legálních kroků předvídaných právem Evropské unie a s použitím jeho nástrojů,“ upřesnila Naděžda Šišková. Kromě zastavení lovu velryb a delfínů iniciativa rovněž žádá neodkladné přijetí dalších opatření pro ochranu těchto vzácných živočichů.

Česká akademická iniciativa za záchranu delfínů a velryb má svou webovou stránku a přímo na ní lze iniciativu podepsat. „Váš hlas se neztratí a bude připojen k hlasům kolegů nejen z Česka, ale i z dalších zemí. Již nyní máme podpisy například z Portugalska, Itálie, Ukrajiny, Peru a Malajsie. Vítáme všechny, kterým není osud delfínů a velryb lhostejný,“ vzkazuje Naděžda Šišková.

Iniciativu podpořilo vedení PF UP, Akademický senát PF UP i vedení univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou. „Univerzity nejsou jen místem vzdělávání a bádání, ale také prostředím, kde se propojuje vzdělání, hodnoty a konkrétní občanská angažovanost. Vedení Univerzity Palackého, které si dalo do svého pomyslného štítu společenskou odpovědnost, je hrdé na iniciativu akademiků a studentů právnické fakulty. Chceme pomáhat řešit praktické výzvy budoucnosti – nejen v našem regionu, ale v tomto případě i v kontextu celé planety. Právě podobné aktivity dávají smysl konceptu UP to the Future, který propojuje univerzitní projekty zaměřené na udržitelnost, odpovědnost a odolnost společnosti,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

 

Desítky akademiků z Chile, USA i mnoha evropských zemí přijely na Univerzitu Palackého na jedenácté Mezinárodní kolokvium latinskoamerických studií (CIELO).

Během tří intenzivních dnů diskutovali odborníci téma různé formy tělesnosti v literatuře, divadle, filmu a výtvarném umění, v obecnější rovině vztah mezi uměním a přírodou, mezi ekologií a estetikou, zejména v kontextu latinskoamerického prostoru.

„Nejednalo se však o jednostrannou kritiku antropocentrismu či dekonstrukci humanismu podle současných teoretických trendů, spíše jsme hledali možnosti pozitivního vnímání vztahu kulturního a přírodního světa a jeho uměleckého ztvárnění,“ přiblížil Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP. 

Zahajovací přednášku s názvem Poéticas de la resonancia. Notas sobre la pulsión alterográfica en la literatura latinoamericana contemporánea (Poetiky resonance. Poznámky k alterografické motivaci v současné latinskoamerické literatuře) proslovila významná argentinská literární vědkyně Julieta Yelin.

Kolokvium je podle Daniela Nemravy výjimečné tím, že propojuje akademickou a uměleckou sféru. Právě proto mezi hlavními řečníky nikdy nechybí významní zástupci umělecké obce. Letos se tohoto odborného setkání, které se konalo pod názvem „Simpoiesis de cuerpos (in)visibles: figuraciones de cuerpos humano y no humano en literatura, cine, teatro y artes visuales (Sympoiesis (ne)viditelných těl: ztvárnění lidského a nelidského těla v literatuře, divadle a vizuálním umění), zúčastnily tři spisovatelky: Mexičanka Daniela Tarazona, Argentinka Fernanda García Lao a Brazilka Priscila Branco. 

Rozvíjet svůj talent, naučit se lépe vést sebe i ostatní a přemýšlet o tom, jak pozitivně ovlivňovat své okolí. Univerzita Palackého otevírá další ročník unikátního programu Leadership Matters!, který studentům napříč fakultami nabízí prostor pro osobní růst, sdílení zkušeností i setkávání s inspirativními osobnostmi z akademického a profesního prostředí. Přihlásit se do nového běhu je možné do konce května.

Program Leadership Matters! vznikl s cílem podporovat u studentů dovednosti důležité pro současný profesní i osobní život – schopnost vést sebe i druhé, komunikovat, spolupracovat a přemýšlet o širších společenských souvislostech. Součástí kurzu jsou interaktivní workshopy, týmové aktivity i diskuze s odborníky z akademického i firemního prostředí.

„Kurz Leadership Matters! vede studenty k sebeřízení, práci s vlastním talentem a vědomému osobnímu rozvoji. Důležitou součástí je také důraz na etiku, hodnoty a leadership chápaný jako služba druhým. Účastníci se učí přemýšlet o systémových změnách a o tom, jak mohou svým působením pozitivně ovlivňovat společnost i organizace,“ vysvětluje vizi kurzu Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP.

Úspěšní absolventi posledního ročníku kurzu spolu s lektory a zástupci vedení UP. Foto: Vojtěch Kmenta

Předchozí ročníky ukázaly, že studenti oceňují zejména možnost vystoupit z běžného studijního rámce, poznat inspirativní osobnosti a pracovat na tématech, která mají přesah do jejich budoucí profesní i občanské role. Kurzem již prošly více než čtyři desítky studentů a studentek. Z jejich zpětných vazeb vyplývá, že na kurzu oceňují i vytváření komunity, kterou nadále udržují a nacházejí mezi sebou i partnery pro své budoucí projekty.

Studentky o kurzu
Kristýna Janečková, FTK: Kurz mi dal mnohem víc než jen nové znalosti o leadershipu. Pomohl mi zastavit se, integrovat zkušenosti z předchozích let a uvědomit si, že skutečný leadership nestojí jen na výkonu a schopnosti vést ostatní, ale také na autenticitě, odvaze a lidské zranitelnosti. Odcházím z něj se stejným zápalem pro věci, které dělám, ale s větším klidem a jasnější představou o tom, jakou profesní i lidskou cestou se chci dál ubírat. Zároveň mi přinesl obrovské množství inspirace a velmi cennou síť lidí, kteří přemýšlí o leadershipu, společnosti i odpovědnosti s podobnou hloubkou. Právě to považuji za jednu z největších hodnot celého programu.

Barbora Přibylová, PřF a FF: Program Leader Matters! mi dal odvahu postavit se za vlastní hodnoty a promítat je do akademického i profesního života. Přiměl mě zamyslet se nad sebou samou způsobem, který jsem předtím ani nepovažovala za potřebný. Zároveň jsem díky němu potkala skupinu lidí s podobným nastavením, u kterých jsem našla bezpečné zázemí pro otevřenost a seberealizaci.​​​​

Program zároveň propojuje studenty z různých fakult a podporuje mezioborovou spolupráci. „Tento kurz rozvoje leadershipu pro motivované a nadané studenty je náročný a intenzivní – klade vysoké emoční, časové, energetické, morální a intelektuální nároky na každého účastníka. Je inspirován příklady nejlepší praxe z mezinárodních konceptů a organizací a stojí na spolupráci se špičkovými odborníky z praxe,“ dodává vedoucí oddělení studentských záležitostí UP Vladimíra Sedláčková a vysvětluje tak, proč je potřebné pro přijetí do kurzu absolvovat náročné výběrové řízení.

Kurz, který je díky projektové spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Olomouckého kraje a podpoře Amerického centra Olomouc zdarma, je otevřen studentům všech fakult Univerzity Palackého.

Kapacita je omezená, zájemci se mohou hlásit do 31. května e-mailem na adresu talentovanypalacky@upol.cz, podrobnosti a podmínky jsou na webu Kariérního centra UP.

Poezie, povídky i nově populárně-vědecké eseje. Univerzita Palackého ocenila vítěze 32. ročníku Studentské literární soutěže UP, jejíž výsledky byly slavnostně vyhlášeny během Olomouckého majálesu. Soutěž letos přinesla nejen vysoký počet přihlášených, ale také novou kategorii, která propojila literaturu s popularizací vědy.

Studentská literární soutěž Univerzity Palackého patří k tradičním univerzitním projektům podporujícím kreativitu a autorské psaní napříč obory. Do letošního ročníku se přihlásili studenti a studentky ze všech fakult UP, kteří mohli své texty zaslat do kategorií poezie, povídka a nově také populárně-vědecká esej. Právě nová kategorie rozšířila soutěž o formát, který propojuje literární tvorbu s odbornými tématy a jejich srozumitelným předáváním širší veřejnosti.

„Soutěž každoročně potvrzuje, že na univerzitě vzniká řada mimořádně zajímavých textů a autorských hlasů.“ Aleš Prstek, ředitel  Vydavatelství UP

Největší zájem byl o kategorii poezie, do níž se přihlásilo 50 soutěžících. V kategorii povídka evidovali organizátoři 46 přihlášek a do nové kategorie odborné eseje dorazilo 16 textů. Soutěžní práce hodnotila odborná porota složená z akademiků, literátů i osobností kulturního života.

Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo 6. května v rámci programu Olomouckého majálesu UP. Autoři nejlepších prací si odnesli finanční ocenění a možnost publikace svých textů na webu soutěže (v případě poezie a povídky) a ve vybraných médiích (v případě esejí).

Poezie, próza i nová kategorie esejí

V kategorii poezie zvítězila se souborem básní Magdaléna Ordeltová. Druhé místo obsadil Jiří Dvořák a třetí příčku získala Marína Štěfániková. V této soutěžní kategorii navíc porota udělila dvě čestná uznání, a to Ondřeji Kořínkovi a Karolíně Maršálkové.

foto_sem_4

V kategorii povídka porotu nejvíce oslovil text od autora Daniela Háka. Na druhém místě se umístila Sarah Hermanová a na třetím pak Katrin Unarová. I zde se odborná porota shodla na dvou dílech, která si zasloužila čestné uznání, a to povídky od Petra Schöna a Anety Večeřové.

Vítězka kategorie poezie Magdaléna Ordeltová se postarala o nečekané překvapení, když zároveň získala i historicky první vítězství v kategorii populárně-vědecké eseje za text Šedesát jedna způsobů, jak neříct mentruace. Porota, která hodnotila texty anonymně, ocenila především schopnost propojit odborné téma se čtivým a srozumitelným jazykem.

„Vítězná esej Magdalény Ordeltové vyniká jazykovým podáním i zacílením na (socio)lingvistické téma, které výtečně vztahuje k aktuálním společenským souvislostem – a to dokonce mezikulturně, když připomíná tabu menstruace v mnoha kulturách. Práce mladé filoložky zaujala všechny tři porotce, kteří se shodli na jejích kvalitách a po diskusi jí přiřadili první místo. Je napsána vtipně, svižně, vyspěle,“ ohodnotil práci Martin Rychlík – vědecký novinář, držitel ceny Magnesia Litera a Ceny E. E. Kische, který byl zároveň jedním z porotců v této kategorii.

Tradice, která podporuje nové autory

Studentská literární soutěž UP má více než třicetiletou tradici a dlouhodobě vytváří prostor pro začínající autory z různých studijních oborů. Organizaci letošního ročníku zajišťovalo Vydavatelství Univerzity Palackého ve spolupráci s dalšími univerzitními pracovišti.

„Studentská literární soutěž každoročně potvrzuje, že na univerzitě vzniká řada mimořádně zajímavých textů a autorských hlasů. Vedle literární kvality nás letos těší také úspěšné rozšíření soutěže o populárně-vědecký formát, který ukázal, že i odborná témata lze zpracovat kreativně a čtivě,“ uvedl ředitel vydavatelství Aleš Prstek. Oceněné texty budou postupně zveřejňovány na webu soutěže a ve vybraných médiích. Informace o vítězích a historii soutěže jsou dostupné na webu Studentské literární soutěže UP.

Poezie                                              

1. místo: Ordeltová Magdaléna, FF

2. místo: Dvořák Jiří, PřF

3. místo: Štefániková Marína, PřF

čestné uznání: Kořínek Ondřej, FF

čestné uznání: Maršálková Karolína, PdF

Povídka                                           

1. místo: Hák Daniel, FF

2. místo: Hermanová Sarah, PřF

3. místo: Unarová Katrin, FF

čestné uznání: Schön Petr, FF

čestné uznání: Večeřová Aneta, FF

Esej                                    

1. místo: Ordeltová Magdaléna, FF

2. místo: Han Ningxin, PF

3. místo: Valenta Martin, PřF

čestné uznání: Koláčková Doubravka, FF

Nová kampaň UP to the Future akcentuje univerzitu jako prostor pro sdílení a vzájemnou spolupráci mezi komunitou lidí, kteří připravují společnost na budoucnost. V rámci kampaně nyní vznikl nový klip představující tváře univerzity, které zosobňují klíčové hodnoty odpovědnosti, udržitelnosti a odolnosti. Premiéru měl v rámci AFO.

V roce 2025 byl na Univerzitě Palackého připraven a pilotně rozvíjen koncept „UP to the Future“, který představuje jednotící rámec pro komunikaci klíčových hodnot univerzity pro 21. století – společenské odpovědnosti, udržitelnosti a odolnosti univerzitní komunity i celé společnosti. Tento koncept propojuje aktivity v oblasti třetí role univerzity, jako je popularizace vědy, dobrovolnictví či udržitelný rozvoj, a směřuje k posílení vnitřní identity i vnější srozumitelnosti univerzity. Součástí kampaně je také budování otevřené komunity studentů, zaměstnanců i partnerů.

video_sem

A právě komunitu akcentuje nový klip, který představuje univerzitu prostřednictvím svých výrazných tváří – vědců, vědkyň, studentů, studentek, zkrátka všech, kteří jsou její součástí. I ty nejstarší instituce totiž stále stojí na lidech, kteří je tvoří, jsou jejich motorem a z nehybných odosobněných budov dělají živoucí organismus schopný reagovat na proměny světa kolem nás.

„Chceme ukázat Univerzitu Palackého jako instituci, která nejen že odpovídá na současné výzvy, ale aktivně spoluutváří budoucnost společnosti. A chceme vyzdvihovat naše výrazné tváře, které zosobňují univerzitní hodnoty,“ dodává Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Autorem klipu je Daniel Tyrlík a jeho tým, na postprodukci se podílel také Vojtěch Kmenta, voiceover namluvil Filip Titlbach.

Mořští živočichové, podvodní fotografie, velryby i korálové útesy Bali. Pevnost poznání společně s katedrou zoologie a katedrou ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP připravily speciální program k oslavám 25 let mořské biologie ve výuce na UP. Návštěvníci se mohou ponořit do fascinujícího světa oceánů prostřednictvím výstavy, tematických víkendových dílen i série populárně-vědeckých přednášek odborníků z praxe. 

Součástí programu je výstava v expozici Živá voda, která představuje sbírky mořských živočichů z expedic na ostrov Veruda nebo například unikátní odlitek podmořské jeskyně z Jadranu. Atmosféru doplňují fotografie z Bali a tematické workshopy. V laboratoři návštěvníci prozkoumají povrchové napětí a optické jevy, které stojí za barvami a tvary bublin. V kreativní dílně si vyrobí vlastní bublifuk a v planetáriu se mohou zúčastnit komentovaného programu Voda na Zemi i ve vesmíru a zhlédnout dokument Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. 

„V přízemí Pevnosti poznání se návštěvníci dozvědí také o aktuální petiční akci Akademické iniciativy na záchranu velryb a delfínů, kterou v těchto dnech zahajuje Právnická fakulta UP. V Galerii Atom ve druhém patře je připravena výstava zajímavostí z chorvatského Jadranu. Věděli jste, že se krabi maskují, mořské houby umí vrtat do kamene a ne vše, co tak vypadá, je skutečně korál?“ pozval na akci organizátor Evžen Tošenovský, který ve své přednášce posluchačům přiblíží svět velryb a delfínů. 

Přednášky se uskuteční ve dnech od 19. do 22. května. Zooložka Helena Petrová ze Zoologické zahrady Olomouc přiblíží práci v záchranné stanici u Baltského moře v přednášce Tulení s tuleni. Vedoucí katedry zoologie PřF UP Milan Veselý návštěvníky zavede do korálových ekosystémů Indonésie v programu Podmořský svět Bali a Petr Hekera nabídne pohled do zákulisí podvodního fotografování i potápění. Všechny přednášky jsou zdarma. 

„Moře a oceány ovlivňují život každého z nás, i když žijeme v zemi bez moře. Mají zásadní vliv na klima, počasí i fungování celé planety. Proto považujeme za důležité přibližovat návštěvníkům nejen pestrost, jedinečnost a fascinující biodiverzitu mořských druhů, ale také problémy, kterým oceány dnes čelí, například znečištění, klimatickou změnu nebo úbytek některých druhů. Právě vzdělávání a osobní zážitek mohou pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o významu ochrany těchto ekosystémů,“ uvedla Helena Petrová.

Podle Petra Hekery je mořská biologie na Univerzitě Palackého unikátní i v celostátním měřítku. „Jde o jeden ze čtyř podobných vysokoškolských předmětů v celé České republice. Pro ty, kteří to s mořskou biologií myslí vážně, jde o jedinečnou možnost poznat fascinující mořský svět opravdu zblízka, a navíc pod odborným vedením,“ uvedl.

Zdůraznil také význam terénní výuky v době, kdy většina informací přichází přes obrazovky. „V dnešním digitalizovaném světě, kdy jsou informace i zážitky často zprostředkované jen obrazovkou počítače nebo mobilu, má terénní výuka nezastupitelný význam. A to nejen pro odborné biology, ale hlavně pro budoucí učitele biologie, kteří tyto osobní zkušenosti předávají dalším generacím. V základním i aplikovaném výzkumu, například v ochraně životního prostředí, má zásadní roli právě terénní odborník – člověk, který vidí a vnímá věci, jež ‚kabinetní vědci‘ nebo odborníci od kancelářských stolů zkrátka zachytit nemohou. A přestože nejsme přímořský stát a proměny mořských ekosystémů se nám mohou zdát vzdálené, i my svým chováním moře výrazně ovlivňujeme. Jak se říká: všechny řeky tečou do moře.“

Podrobný rozpis přednášek 

Terénní cvičení z mořské biologie (ZOO/MOREX)

Petiční výzva na záchranu velryb a delfínů 

Právnická fakulta slaví. Po devíti letech její studenti zvítězili v česko-slovenském finále soutěže v římskoprávním moot courtu. Zlato vybojoval tým studentů 1. ročníku Právo a právní věda ve složení Jan Barteček, Alexandra Gnidová a Michal Kuruc.

Finále letošního ročníku hostila brněnská právnická fakulta. Zadání finálového případu se týkalo fragment z Digest o námořní společnosti mezi třemi Římany, který směřoval k problematice Rhodského zákona (o vyhozeném zboží na lodi při bouři), právům a povinnostem společníků, nepřikázanému jednatelství a dědickému právu. Týmy měly na písemnou přípravu řešení fragmentu sto minut. Poté předstupovaly před porotu na ústní obhajobu. „Vítězný tým převyšoval ostatní v mnoha ohledech. Řešení některých otázek, u kterých jsme museli ostatním týmům ke správnému řešení dopomáhat, je napadla samotné a předvedli velmi pěknou týmovou práci, jak se radili přímo před porotou,“ zhodnotil Pavel Salák, docent na katedře dějin státu a práva PF Masarykovy univerzity a předseda mezinárodní poroty. Na druhém místě skončil tým z brněnské právnické fakulty a na třetím studenti z pražské fakulty. „Je to velmi cenné vítězství a máme z našich studentů velkou radost. Určitě o nich ještě uslyšíme v souvislosti s jinými soutěžemi ve vyšších ročnících,“ řekla Kamila Bubelová, vedoucí katedry teorie práva a právních dějin PF UP, která soutěž na fakultě odborně zastřešuje.

Jan Barteček, Alexandra Gnidová a Michal Kuruc reprezentovali fakultu na základě vítězství ve fakultním kole, do kterého se letos přihlásilo 44 týmů. „Přípravu na finále jsme pojali poměrně volně, jelikož jsme se snažili být co nejlépe připraveni už na fakultní kolo. Zároveň jsme ale nevěděli, co od česko-slovenského kola očekávat, protože šlo o náš první moot court. Do Brna jsme proto jeli především s cílem vyzkoušet si tento typ soutěže,“ řekl za vítězný tým Michal Kuruc. Se svými týmovými kolegy se shodli, že soutěž jim dodala sebevědomí do dalších podobných aktivit a cenná je i jako položka do životopisu. „Na druhou stranu si od nás vyžádala nějaký čas na přípravu, který jsme však rádi obětovali, protože nás celý průběh velmi bavil,“ uvedla Alexandra Gnidová.

Účast v římskoprávním moot courtu by doporučili všem studentům práv. „Jde o skvělou příležitost vyzkoušet si něco nového. Není co ztratit a s každým kolem můžete jen něco získat. Navíc oprášíte a můžete prodat znalosti nejen z římského práva, ale i historie, geografie a do jisté míry i literatury,“ dodal Jan Barteček.

Úspěšný tým získal zápočet a zkoušku z římského práva, knihy z produkce katedry teorie práva a právních dějin, dort na přání, ceny od studentského spolku ELSA Olomouc a také stipendium za reprezentaci fakulty.

Soutěž v římském právu má na olomoucké fakultě dlouhou tradici, letos se konala již podevatenácté. V česko-slovenském finále olomoučtí studenti vyhráli v roce 2015, 2017 a letos.

Zápal pro věc by jí leckdo mohl závidět. Když mluví o své práci, nemusí ani přiznávat, že je pro ni i koníčkem. Její výzkumná skupina rozkročená mezi imunologií, genetikou a bioinformatikou přispívá k tomu, aby léčebné postupy více zohledňovaly individuální dispozice pacientů a principy tzv. precizní medicíny. Nejen toto mezi­oborové propojení a jeho výsledky přinesly Evě Kriegové z Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc zařazení ve výběru Top vědkyně Česka 2025 v magazínu Forbes.

„Velmi si toho vážím. Zároveň si ale uvědomuji, že je třeba více podporovat mladé kolegy a kolegyně, aby se takových poct dostávalo jim a jejich výsledky byly vidět,“ říká.

Na vědeckou dráhu se olomoucká rodačka nevydala tak úplně z vlastní vůle. Přemýšlela totiž o kariéře učitelky, okolnosti před rokem 1989 ji ale dovedly ke studiu enzymového inženýrství. Když později ledy totality pukly, využila možnosti pracovat na diplomové práci v Rakousku a následně na Vídeňské univerzitě absolvovala i doktorát z biochemie.

„Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím. Nesmírně mě také baví práce s mladými vědci.“ Eva Kriegová

„Byla jsem tam po revoluci první oficiál­ně registrovaný student z Československa. Pro mě to byla velká změna. Kolektiv byl sice velice vstřícný, ale začala jsem dělat jiný obor, pletla se mi němčina a angličtina, neznala jsem počítače, které byly v laboratoři, kde jsem pracovala – vždyť u nás jsme ještě chodili s děrnými štítky. Jiný byl také přístup ke studentům, důraz se kladl na samostatnost, vlastní aktivitu, odpovědnost,“ vzpomíná Eva Kriegová.

Ačkoliv měla nabídky v Rakousku zůstat, po obhájení disertační práce se vrátila do Olomouce, kde svoji kariéru spojila nejprve s Hemato-onkologickou klinikou a od roku 2003 s Ústavem imunologie, kde vede vlastní výzkumnou skupinu sestávající z mladých vědců a doktorandů. Jedním ze stěžejních pojmů jejich práce je biomarker coby označení parametrů, které odborníkům prozradí, jakou bude mít pacient diagnózu, prognózu nebo jestli u něj bude konkrétní lék fungovat.

„Velmi se těším na nastávající éru s umě­lou inteligencí, protože díky ní budeme schopni biomarkery a další data nakombinovat a předpovídat, jaká léčba bude pro pacienta nejvhodnější a jak se pacientův stav bude vyvíjet během let. Vracíme se tak k personalizované medicíně. Protože veškerá léčba bude do budoucna imunologická, potřebujeme pochopit imunitní systém, který ještě neumíme zcela vytěžit. S využitím AI budeme však schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ hledí Eva Kriegová s nadšením dopředu.

Za pozornost ale stojí i roky minulé. Ve spolupráci s informatiky z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava se podařilo uvést v život doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie, který brzy bude mít první absolventy. „Díky grantu jsme také vybavili laboratoře a získali kvalitní výpočetní server v Ostravě, takže máme dostatečnou kapacitu pro naše analýzy,“ dodává.

Řadu zajímavých výsledků přinesly spolupráce s klinickými pracovišti olomoucké fakultky. S týmem přednosty hemato-onkologie Tomáše Papajíka se například podílí na mezinárodním projektu Horizon izraelské Telavivské univerzity, který se zaměřuje na včasnou detekci a screening hematologických malignit. Dřívější výzkumy mimo jiné daly vzniknout online kalkulátoru pro nastavení citlivosti sekvenování při diagnostice nebo nástroji pro detekci velkých změn v genomu.

  

Eva Kriegová (* 1968)
Docentka lékařské imunologie na Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde vede multidisciplinární skupinu zaměřující se na imunologické a genetické biomarkery. Podílí se na výuce imunologie a imunogenetiky pro budoucí lékaře, porodní asistentky a optometristy, garantuje doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie. Je také garantkou pracoviště Centrální sekvenace FNOL. Studovala na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, doktorské studium absolvovala na Vídeňské univerzitě. Od roku 1996 působí na LF UP a FNOL, původně jako vědecká pracovnice Hemato-onkologické kliniky, později se stala členkou Ústavu imunologie. V roce 2017 úspěšně završila habilitační řízení. Za svoji práci získala několik ocenění, vedle Ceny děkana LF UP například Cenu ministra zdravotnictví za vědu a výzkum nebo jako školitelka Cenu Wernera von Siemense. Magazín Forbes ji zařadil do výběru Top vědkyně Česka 2025.

S přednostou ortopedie Jiřím Gallem se zase například věnovali využití imunitních buněk pro zpřesnění diagnostiky osteoartróz a imunologické podstatě komplikací po totální endoprotéze. Významně Eva Kriegová spolupracuje i se III. interní klinikou v oblasti autoimunitních onemocnění nebo s klinikou plicních nemocí, kde se podílela například na výzkumu tzv. long covidu. „Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím,“ stručně shrnuje.

„Nesmírně mě také baví práce s mladými vědkyněmi a vědci. Co se týče našeho týmu, snažím se jim vytvořit co nejpříznivější podmínky pro jejich rozvoj. Nemají to dnes totiž vůbec snadné. V tomto kontextu se ale třeba musí změnit i dosavadní nastavení mateřské dovolené. Sama vím, jak těžký byl návrat po čtyřech letech,“ dodává docentka, která před nedávnem společně se svou tehdejší doktorandkou a nynější kolegyní Annou Petráčkovou obdržela Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci.

Přestože bádáním v laboratoři a věcmi okolo Eva Kriegová doslova žije a navíc se také aktivně jako členka Akademického senátu LF UP zajímá o dění na fakultě, celé dny na Teoretických ústavech netráví. Volný čas se snaží trávit s rodinou, ve formě se udržuje jógou nebo plaváním a vyráží také za hudbou – potkat ji můžete v Bounty Rock Café, ale i na větších koncertech, mimo jiné si nedávno s manželem naživo užili legendární Alice Cooper a Kiss. Jak ale poznamenává, tím největším koníčkem je její práce. „Přála bych každému, aby to tak měl – aby dělal, co ho opravdu baví.“

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Rozvoj výzkumných dovedností i mezinárodní spolupráce podpořil týdenní intenzivní program zaměřený na metodologické přístupy v ošetřovatelském výzkumu, který hostila Fakulta zdravotnických věd UP. Jeho součástí byl i blok věnovaný využití AI nebo návštěva nemocnice.

Účastníci z několika zemí se v rámci kombinovaného intenzivního programu (Blended Intensive Programme – BIP) s názvem Integrating Methodological Approaches in Nursing Research: Theoretical Foundations and Practical Applications zabývali propojováním kvantitativních, kvalitativních a smíšených výzkumných metod ve výzkumu v ošetřovatelství v kontextu evidence-based přístupu.

Týden na FZV UP zahájili přivítáním hostů z několika zemí děkan Jiří Vévoda a proděkan pro internacionalizaci Lukáš Merz. Poté účastníci představili své výzkumné záměry a začali v mezinárodních týmech pracovat na společných tématech. Navzájem se také sblížili prostřednictvím prezentace svých zemí a ochutnávky tradičních jídel.

foto_sem_4

Následný odborný program byl věnován práci s vědeckými zdroji a etickým principům výzkumu. Účastníci se seznámili s metodikou vyhledávání odborné literatury, selekcí studií a principy transparentního výzkumu a s Lior Naamati Schneider z Izraele se v rámci samostatného bloku věnovali praktickému využití AI nástrojů ve zdravotnictví i jejich etickým aspektům.

Další lekce se zaměřily na jednotlivé výzkumné přístupy, kvantitativní, kvalitativní i smíšené výzkumné designy. Mezi lektory byla Peta Jane Greaves z Northumbria University, Ewelina Kolarczyk z Medical University of Silesia, Elena Gurková, Dominika Kohanová a Juraj Čáp ze Slovenska nebo Zuzana Svobodová z pořádajícího Ústavu ošetřovatelství FZV UP.

foto_sem_4

„Součástí programu byla také odborná exkurze do Šumperské nemocnice, kde účastníci získali cenný vhled do klinického prostředí a diskutovali možnosti propojení výzkumu s praxí. Tato zkušenost přispěla k lepšímu pochopení významu evidence-based přístupu v každodenní zdravotní péči,“ uvedla Daniela Bartoníčková, přednostka ústavu.

Prezenční část programu vyvrcholila týmovou prací na společných výzkumných projektech a jejich prezentacemi. „BIP na FZV UP byl jedinečnou příležitostí pro rozvoj výzkumných dovedností a navazování mezinárodní spolupráce a pro sdílení zkušeností v oblasti ošetřovatelství. Ráda bych poděkovala všem přednášejícím za jejich účast a zejména pak Petře Kašparové a Evě Kollárové za pomoc při organizaci a všem členům týmu Ústavu ošetřovatelství za jejich podporu,“ dodala Daniela Bartoníčková.

Přeměnit odpadní plasty na užitečné produkty, ale také zlevnit výrobu důležitých chemikálií a léčiv umožní nový materiál, který vyvinul mezinárodní tým vědců se zástupci CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-Technické univerzity Ostrava (CEET). Objev nedávno publikoval prestižní časopis Nature Catalysis a výzkumníci již plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

Chytrý materiál je příspěvkem k řešení jednoho z palčivých problémů dneška, kterým je recyklace plastů. Vědci se zaměřili se na polystyren, jehož celosvětová výroba ročně přesahuje 20 milionů tun, ale recykluje se jen zanedbatelné množství produkce, přibližně jedno až tři procenta. Stávající metody recyklace jsou buď neúčinné, nebo složité a nešetrné k životnímu prostředí.

„Mechanická recyklace polystyrenu vede ke zhoršení kvality produktu a jeho omezenému využití. Pyrolýza je energeticky náročná, vyžaduje vysoké teploty a výsledná směs chemikálií se musí složitě čistit. Proto jsme vyvíjeli šetrnou nízkoteplotní technologii, která s pomocí kyslíku a amoniaku dovolí připravit benzonitril. Jde o velmi cennou chemikálii, jež slouží jako klíčový stavební blok pro výrobu léčiv, hnojiv a dalších průmyslových chemikálií,“ uvedl Radek Zbořil, jeden z hlavních autorů práce, který působí v CATRIN a CEET.

„Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat.“ Jagadeesh Rajenahally

Přeměna polystyrenu, ale i dalších organických sloučenin na nitrily je ovšem velmi náročná, protože jejich chemické vazby jsou stabilní a těžko se štěpí. Klíčem k úspěchu tak bylo vyvinout účinný katalyzátor, který snižuje reakční teploty a zvyšuje výtěžek důležitého produktu.

„Základem katalyzátoru jsou atomy železa rozptýlené v uhlíkovém nosiči a stabilizované atomy dusíku a boru. Takové chemické prostředí v okolí atomárního železa umožňuje a porézní struktura nosiče jsou zásadní pro dosažení nízkoteplotní a účinné přeměny polystyrenu. Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat,“ vysvětlil Jagadeesh Rajenahally, další z korespondujících autorů, který působí v CEET a německém Leibnizově ústavu pro katalýzu v Rostocku.

Využití nového katalyzátoru nekončí u polystyrenu. Dokáže rovněž účinně přeměnit desítky organických sloučenin na důležité nitrily, které se využívají v chemii a farmacii, například při výrobě antidepresiv nebo léků pro léčbu diabetu. Právě všestranné využití, jednoduchá výroba, nižší energetická náročnost a výrazné zlevnění řady chemických procesů slibují rychlé uplatnění materiálu v praxi. Vědci proto plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

„Atomární katalyzátor je nesmírně univerzální. Úspěšně jsme ho použili při výrobě asi šedesáti chemikálií na bázi nitrilů, využívaných ve farmacii i průmyslové chemii. Pracujeme při výrazně nižších teplotách než stávající průmyslové výroby a díky usměrnění reakce produkujeme jen minimum odpadních produktů. V průtočném reaktoru jsme při přeměně polystyrenu prokázali stabilitu materiálu v řádu mnoha dní, což jsou velmi pozitivní výsledky pro přesun technologie do praxe,“ uzavřel Zbořil.

Jaké příběhy se skrývají za rostlinami, kterým lidé po staletí přisuzovali zvláštní sílu? Letošní Den fascinace rostlinami s podtitulem Magické rostliny: mezi vědou a mytologií se uskuteční ve středu 20. května od 9:00 do 16:30 v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Návštěvníci si budou moci projít odborná stanoviště věnovaná botanice, mykologii a zemědělství, využít pracovní listy připravené pro školy i rodiny s dětmi a na závěr se zúčastnit komentované procházky zahradou.

Magické rostliny nepředstavují žádnou konkrétní systematickou skupinu. Jde o rostliny, kterým lidé v různých obdobích a kulturách přisuzovali symbolické, mystické, léčivé či rituální významy. Rostliny se tak stávaly metaforami lidských stavů, průvodci v obřadech nebo přímo aktéry rozmanitých rituálů. Jejich role sahá od animismu archaických kultur přes antické věštírny, středověké klášterní zahrady či Paracelsovu doktrínu signatur až po novověké studium rostlin v rámci etnobotaniky.

„Letošní téma nám umožňuje ukázat rostliny nejen jako předmět vědeckého poznání, ale také jako důležitou součást kulturní paměti, symboliky a lidské představivosti. Chceme návštěvníkům přiblížit, jak se vědecký pohled na rostliny prolíná s příběhy, mýty a tradicemi, které je provázejí,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Program začne v 9:00 a až do 16:00 budou v areálu zahrady připravena botanická, zemědělská a mykologická stanoviště s odborným výkladem. V 16:30 na ně naváže tematicky zaměřená procházka botanickou zahradou s Václavem Dvořákem.

Na přípravě programu se podílejí pracovnice a studenti katedry botaniky přírodovědecké fakulty, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Sdružení Viadua.

Do Brna se ve dnech 21.–26. června sjedou nejlepší sportovkyně a sportovci z vysokých a vyšších odborných škol v Česku, aby se utkali o medaile a tituly akademických mistryň/mistrů v soutěžích Českých akademických her. Reprezentace Univerzity Palackého nebude na této tradiční sportovní akci chybět. Přispět k co nejlepšímu výsledku olomoucké výpravy může každý studující, i když se dané disciplíně nevěnuje na vrcholové úrovni.

„Rádi bychom tímto vyzvali všechny sportovce z UP k reprezentaci naší univerzity na letošních Českých akademických hrách. Protože se hry konají v Brně, které od Olomouce není daleko, věříme, že zájem studentek a studentů o účast v soutěžích bude velký. Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především vítězství z roku 2023, přičemž na medailisty čeká jednorázové sportovní stipendium,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Reprezentanti se mohou přihlašovat do 29. května. Nově se studenti mohou registrovat samostatně, z organizačních důvodů však garant reprezentace doporučuje hlásit se prostřednictvím garantů jednotlivých sportů. Jejich přehled a další informace sportovci z UP najdou zde.

Čtyřiadvacátý ročník největší vysokoškolské sportovní události v Česku hostí ve dnech 21.–26. června Vysoké učení technické v Brně. Soutěžit se bude v 21 sportech, vedle atletických a plaveckých disciplín se bude soutěžit například v házené, judu, aerobiku, orientačním běhu, futsale nebo paddleboardingu. Podrobnosti jsou k dispozici na webu akce.

České akademické hry pořádá od roku 2002 Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, případně školami. V Brně se naposled konaly v roce 2019. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023. V loňském roce nejlepší vysokoškolští sportovci poměřili síly v Ostravě, Univerzita Palackého tehdy obsadila 4. místo, jak si můžete připomenout v tomto článku.

Posílení spolupráce v oblastech vzájemné propagace a marketingu či v podpoře eventů, které výstaviště a univerzita realizují – to jsou hlavní přínosy Memoranda o partnerství a spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Výstavištěm Flora Olomouc.

Memorandum podepsali rektor UP Michael Kohajda, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková a obchodní ředitel Richard Šrámek. 

„V rámci spolupráce bude moci univerzita využívat také slevy na pronájmy prostor ve správě Výstaviště Flora, její informační a marketingové kanály nebo možnosti zlevněné květinové výzdoby pro univerzitní eventy,“ dodal Michael Kohajda.

„Jsme rádi, že tato spolupráce přinese nové příležitosti pro společné projekty i podporu akcí v regionu,“ zhodnotila dohodu Eva Fuglíčková. 

Díky memorandu bude pokračovat i spolupráce v oblasti dobrovolnických aktivit nebo v oblasti benefitů pro studenty a zaměstnance univerzity ve formě slev ze vstupného. Na akce Flory by se také měly vrátit interaktivní science a odpočinkové zóny univerzity.

Badatelé z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.

Cytokininy jsou hormony, které v rostlinách řídí mnoho důležitých životních procesů. Již desítky let vědci vědí, že mimo jiné oddalují stárnutí neboli senescenci. Zvlášť dobře je to vidět, když od rostliny oddělíme listy, zajistíme jim přísun vody a ponecháme je několik dnů potmě. Listy rychle ztrácejí zelené barvivo chlorofyl a postupně odumírají. Pokud na ně ovšem aplikujeme cytokininy, tento proces se výrazně zpomalí.

Molekulární mechanismy zodpovědné za tento snadno pozorovatelný jev ale dosud nebyly přesně popsány. Vědci z několika olomouckých a brněnských institucí se proto rozhodli přispět k jejich objasnění. Hlavní podíl na výzkumu měly tým Ondřeje Plíhala z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a tým Martiny Špundové z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty. Na projektu se podíleli také odborníci z brněnského institutu CEITEC a Masarykova onkologického ústavu.

Hormony v roli ochránců

Badatelé zkoumali vliv dvou látek s cytokininovou aktivitou na listy často používané pokusné rostliny huseníčku rolního. Šlo o cytokinin BAP a o sloučeninu MTU vyvinutou v Laboratoři růstových regulátorů. Ta zlepšuje růst a odolnost plodin a již se komerčně používá v zemědělství.

U oddělených listů inkubovaných ve tmě sledovali vědci obsah chlorofylu a chlorofylovou fluorescenci, která zjednodušeně řečeno poskytuje informace o výkonnosti nebo fyziologické kondici fotosyntetického aparátu.

„Aplikace obou cytokininů zpomalovala senescenci, odbourávání chlorofylu a s tím spojený pokles fotosyntetické funkce, což jsme čekali. Velice nás ovšem překvapilo, že v kratších časech zatemnění listů, dříve než se senescence spustila, aplikace cytokininů fotosyntézu naopak snížila, což obvykle znamená, že fotosyntetický aparát je ve špatném stavu,“ uvedla Martina Špundová.

Podrobnější výzkum nicméně prokázal, že tomu tak není. Cytokininy ve skutečnosti fotosyntetický aparát chránily a obrazně řečeno jej uvedly do jakési hibernace – podobně jako když přepnete počítač do režimu spánku. V tomto stavu je sice fotosyntéza snížena, ale chloroplasty zůstávají nadále funkční a neprodukují dostatečně silný signál k tomu, aby buněčné jádro spustilo jejich destrukci. Díky tomu je list v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Výsledky navíc prokazují, že cytokininy chrání list i během této „startovní“ fáze. Snižují například tvorbu nebezpečných reaktivních forem kyslíku, která se zvyšuje při přechodu z dlouhé tmy do světla.

Od molekulárních pochodů k lepším plodinám

Vědci následně zjišťovali aktivitu mnoha tisíc genů a hladinu zhruba 3 000 proteinů v listech pokusných rostlin ponechaných ve tmě. Umožnilo jim to identifikovat molekulární mechanismy, které se pravděpodobně podílejí na přechodu fotosyntetického aparátu do klidového režimu a na výstupu z něj.

„Velmi důležitý objev byl, že studované účinky cytokininů jsou do značné míry závislé na fytochromu B – proteinu, který rostlinám umožňuje vnímat červené světlo. Bude jistě zajímavé v budoucnu detailněji zmapovat interakce mezi cytokininy a fytochromem B a také to, jak tyto vztahy souvisejí s funkcí dalších fotoreceptorů, tedy proteinů zajišťujících vnímání světla. Naše poznatky z nyní publikovaného výzkumu mohou rovněž najít praktické využití při šlechtění nových odrůd plodin s výkonnější fotosyntézou nebo s lepší odolností vůči náhlým změnám osvětlení, což může být relevantní i pro studium odpovědí rostlin na zastínění a další typy stresu,“ vysvětlil Ondřej Plíhal.

Na Lékařské fakultě UP působí studentský spolek Medici na ulici, který propojuje studium medicíny s praktickou pomocí sociálně slabým a lidem bez domova. Dobrovolníci z řad studentů lékařských i nelékařských zdravotnických oborů vyrážejí přímo do ulic, kde se setkávají s lidmi, pro které je každodenní realitou život bez zázemí, jistoty a často i bez přístupu k běžné zdravotní péči.

Činnost spolku vychází z filozofie tzv. street medicine, která vznikla v 90. letech 20. století. Jejím principem je poskytovat zdravotní ošetření lidem bez domova v jejich přirozeném prostředí a přizpůsobit ji jejich životní realitě. Vedle samotného ošetření je proto důležitou součástí práce dobrovolníků také komunikace s klienty, naslouchání jejich problémům a základní zdravotní edukace.

Olomoucký tým, pod vedením studentů Jana Dostála, Mateje Herdy, Emy Sitkové a Jána Grabczaka z LF UP a Natálie Furjelové z fakulty zdravotnických věd, společně s dalšími dobrovolníky organizuje výjezdy do terénu. V pravidelných dnech a podle svých časových možností navštěvují místa, kde se lidé bez domova nebo v nelehké sociální situaci pohybují a snaží poskytovat ošetření přímo tam, kde je potřeba. V Olomouci konkrétně navštěvují komunitu Sant‘Egidio na Blažejském náměstí a noční centrum na olomoucké charitě.

„Mezi nejčastější ošetření patří chronické rány, například bércové vředy nebo špatně se hojící rány po zranění. Setkáváme se také s popáleninami či omrzlinami. Časté jsou rovněž kožní infekce a mykózy, ale i různé bolesti nebo akutní zdravotní potíže. Když se setkáme s problémem, který přesahuje naše možnosti nebo schopnosti, motivujeme klienty k vyhledání odborné pomoci,“ upřesnil Ján Grabczak, student druhého ročníku Všeobecného lékařství.

Také psychickou podporou

Pomoc studentů však nekončí u zajištění zdravotnického materiálu. Stejně důležitý je lidský kontakt – rozhovor, vyslechnutí příběhu, ale i jen obyčejná přítomnost. Pro mnoho lidí na ulici je právě tato chvíle jedním z mála momentů, kdy se cítí viděni a respektováni.

Při své práci se členové spolku řídí několika základními principy. Prvním z nich je přesvědčení, že na každém člověku záleží a každý má právo na základní zdravotní péči bez ohledu na svou sociální či finanční situaci. Druhým principem je přizpůsobení zdravotní péče realitě života lidí bez domova, a to nejen prostředí, ve kterém žijí, ale i jejich aktuálním potřebám. Třetím důležitým pilířem je komunikace bez předsudků, založená na empatii, respektu a lidském přístupu.

„Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje.“ Blažena Ševčíková

„Do terénu vyrážíme vybaveni batohem se základním zdravotnickým materiálem. Nechybí rukavice, roušky, ochranné bundy s logem spolku, nástroje, obvazový materiál, dezinfekce či základní volně dostupné léky a masti, které mohou používat. Nejdůležitější součástí je však úsměv na tváři,“ poznamenala Ema Sitková, studentka čtvrtého ročníku Všeobecného lékařství.

„Studenti do ulic vyrážejí navzdory náročnému studiu, zkouškám a povinnostem, které studium na lékařské fakultě přináší. Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje, a to v případě krásného i sychravého počasí,“ dodala Blažena Ševčíková, vedoucí Centra pro základní výkony ve zdravotnictví LF UP, která byla studenty v rámci spolupráce oslovena.

Pomoc i vzdělávání

Aktivity spolku mají zároveň významný vzdělávací rozměr. Studentům lékařské fakulty umožňují získat cenné zkušenosti z terénní medicíny, rozvíjet empatii a lépe porozumět zdravotním i sociálním problémům lidí na okraji společnosti.

Vedle péče poskytované přímo v terénu se studenti aktivně zapojují také do edukační činnosti. Mimo jiné již přednášeli na Gymnáziu Olomouc-Hejčín a ve spolupráci s doktorkou Ševčíkovou se také uskutečnil první odborný workshop zaměřený na základní péči o rány, použití dostupného terapeutického materiálu i sdílení praktických zkušeností z terénu. Účastníci si zároveň mohli vyzkoušet zhodnocení stavu rány a navržení vhodné terapie s využitím dostupných prostředků.

Spolek si klade za cíl být také mostem mezi zdravotní péčí a sociální pomocí, vzdělávat veřejnost o problematice bezdomovectví a zdravotních nerovností a inspirovat tak ostatní k aktivní pomoci. Medici na ulici tak nejsou jen spolkem studentů. Jsou připomínkou toho, že zdravotnictví není pouze o diagnózách a léčbě, ale především o lidskosti, empatii a ochotě pomoci tam, kde je pomoc nejvíce potřeba.

Olomoucké Mediky na ulici můžete sledovat na Instagramu, informace o všech pobočkách v ČR jsou pak k dispozici na www.medicinaulici.cz.

Páteční večer bude plný příležitostí užívat si umění, poznávat a bavit se. Během Olomoucké muzejní noci 15. května budou do setmění a ještě i chvíli po něm otevřeny desítky muzeí, galerií, knihoven a zajímavých prostor po městě, a to zdarma či za symbolické vstupné. Bohatý program připravila i Přírodovědecká fakulta UP a k návštěvě zvou také Pevnost poznání a Lékařská fakulta UP.

Hlavní budovu přírodovědecké fakulty na tř. 17. listopadu zaplní interaktivní stanoviště, která vtáhnou do krás a tajů přírodních věd.

„Návštěvníky čeká laserové bludiště, optické iluze a fascinující svět světla, které dokážou překvapit i zmást. Pokud bude přát počasí, součástí programu bude také pozorování vesmíru z fakultní terasy s využitím dalekohledu. Chybět nebudou ani efektní chemické pokusy plné barev a reakcí, setkání s masožravými rostlinami nebo možnost prohlédnout si Foucaultovo kyvadlo,“ vybrala z pestré nabídky Dagmar Hlaváč Týnová z Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF UP.

Zájemci mohou také využít možnost komentovaných prohlídek fakultní budovy nebo bohatých zoologických sbírek, a to v 18, 19 a 20 hodin.

Program na přírodovědecké fakultě probíhá od 18 do 21 hodin, kompletní přehled je k dispozici zde.

Cesty do historie i do těla

Od 17 do 22 hodin účastníky Olomoucké muzejní noci přivítá také Pevnost poznání v areálu Korunní pevnůstky, kde bude vstup do expozice Do historie! a Galerie Atom zdarma.

Do poněkud bližší historie se přenesou návštěvníci Lékařské fakulty UP prostřednictvím výstavy Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Starší 15 let mohou na fakultě také zavítat do Anatomického muzea. Dostavba Teoretických ústavů LF UP bude otevřena od 18 do 22 hodin.

Koncerty, Štreit, také krimi

Olomoucká muzejní noc toho ale v pátek 15. května nabídne podstatně více. Středobodem bude náměstí Republiky, kde už ve 14 hodin otevře letní čítárna, návštěvníci tu najdou chill out a street zónu a budou si moci užít několik koncertů. Slavnostní zahájení noci pak proběhne v 19 hodin v Centralu Muzea umění, součástí bude derniéra inscenace Pastička a koncert kapely Zrní.

Během večera pak bude otevřeno více než padesát míst – muzeí, galerií, knihoven a dalších. Letošní novinkou je Galerie Dolní v někdejší Občanské besedě na Dolním náměstí, kde dlouhou dobu sídlila banka. V hale s proskleným stropem a secesní vitráží bude k vidění výstava Jindřicha Štreita s názvem Hrajeme vám.

Otevřen bude mimo jiné Český rozhlas Olomouc nebo Arcibiskupský palác, připraveny jsou prohlídky neředínského ústředního hřbitova. Vědecká knihovna pak bude patřit druhému ročníku Kriminacht Olomouc, během něhož představí své knihy výrazné autorky a autor současné detektivní literatury Veronika Martinková, Jana Jašová, Ilona Dobrovolná a Jiří Klečka.

Podrobnosti k programu Olomoucké muzejní noci 2026 jsou k dispozici zde.