Novinky z PřF a UP

Dva významné profesory Filozofické fakulty Univerzity Palackého nově připomínají prostory nesoucí jejich jména. Fakulta slavnostně otevřela pracovnu a posluchárnu Josefa Jařaba a učebnu Jaroslava Macháčka. Události byly součástí programu srazu absolventů Univerzity Palackého a nabídly také vzpomínání na oba profesory. Při této příležitosti fakulta odhalila i pamětní desku s bronzovým portrétem Josefa Jařaba.

„Pospolitost, ať už je jakákoliv, se udržuje společnou pamětí. O tu paměť je třeba pečovat, aby takové společenství neuvadlo, aby se nerozpadlo. Daleko moudřejší lidé tvrdili, že instituce a společenství se udržují ideály, na kterých vznikly. Ty si musíme připomínat, abychom pořád vnímali společný vztah a hodnoty,“ uvedl děkan FF UP Jan Stejskal.

Jeho slova vystihla i charakter celého setkání. Nešlo pouze o slavnostní pojmenování univerzitních prostor, ale také o připomenutí osobností, které výrazně ovlivnily život fakulty. Kolegové, studenti, absolventi i další pamětníci zavzpomínali na Josefa Jařaba i Jaroslava Macháčka, na jejich působení na univerzitě, profesní práci i osobní setkávání.

Pamětní desku věnovanou Josefu Jařabovi doplňuje bronzový portrét od sochaře Radomíra Surmy. Stejný odlitek připomíná významného amerikanistu, literárního historika a prvního polistopadového rektora Univerzity Palackého také v prostorách Rektorátu UP.

Pracovna, která připomíná svého někdejšího obyvatele

Zvláštní pozornost získala pracovna Josefa Jařaba, jejíž novou podobu navrhl architekt Milan Obenaus. K místnosti má osobní vztah – byl to právě on, kdo pro Josefa Jařaba pracovnu navrhoval už na počátku devadesátých let. Její vybavení pak profesora Jařaba provázelo i při pozdějším stěhování.

foto_sem_4

Když nyní Milan Obenaus dostal za úkol vytvořit prostor, který by připomínal Jařabovu osobnost a ducha, rozhodl se část původního nábytku zachovat a proměnit. Původně tmavě hnědé vybavení získalo krémově béžovou barvu a architekt jej doplnil prvky odkazujícími na americkou vlajku – červenou plochou s bílými policemi a modrým akcentem. Připomínají tak nejen někdejšího uživatele pracovny, ale i jeho celoživotní odborný zájem o americkou literaturu a kulturu.

Pracovna Josefa Jařaba

Na původní podobu pracovny i samotného Josefa Jařaba zavzpomínal amerikanista a literární vědec Michal Peprník. Přiznal, že jej proměna místnosti nejprve překvapila. Pamatoval si ji zaplněnou knihami a tmavým nábytkem, s pohovkou, rohovým stolem, počítačem a také malým kulatým stolkem, kolem něhož se kolegové scházeli.

„Ten kulatý stoleček mi tam chybí. Kolem něj jsme sedávali a mohli jsme si představovat, že jsme rytíři kulatého stolu, tedy v našich poměrech rytíři kulatého stolečku,“ vzpomněl s nadhledem Michal Peprník.

Proměněná pracovna podle něj ale získala nový význam. Ubylo věcí, prostor se zvětšil a provzdušnil. Právě v tom nakonec spatřuje symboliku blízkou Josefu Jařabovi i beatnické literatuře, které se věnoval – oproštění od materiálních věcí, rozšíření vědomí a proměnu.

„To, co bylo tmavě hnědé, zbělalo tak jako vlasy starého muže. A to je vlastně správně,“ dodal.

Učebna Jaroslava Macháčka

Vzpomínalo se také na na významného anglistu a lingvistu Jaroslava Macháčka. Jeho jméno nově nese bývalá ‚šestnáctka‘, místnost, v níž často učil. Její součástí je i jeho portrét, který mu k devadesátým narozeninám jako překvapení nechali vytvořit přátelé. Na jejich objednávku jej namaloval akademický malíř Pavel Forman.

Na svého kolegu zavzpomínal amerikanista, literární vědec a překladatel Marcel Arbeit. Připomněl mimo jiné Macháčkův originální projev, bez kterého se podle něj neobešla žádná větší katederní akce.

„Byl to nejslušnější člověk, jakého jsem kdy potkal. V roce 1970 musel pro své názory z fakulty odejít. Osobně jsem jej poprvé viděl ve druhé polovině osmdesátých let a už tehdy jsem si všiml, jak ho tehdejší členové katedry i další lidé uctivě zdravili, a pak se ale hned vzdalovali, aby neměli potíže,“ řekl Marcel Arbeit.

Učebna Jaroslava Macháčka

Když se Jaroslav Macháček v roce 1990 na fakultu vrátil, podle Arbeita jako by nikdy neodešel.

„Nikomu nic nevyčítal, nezahořkl a vůbec nemluvil o těch dvaceti letech, kdy nesměl pracovat ve svém oboru. Spolu s ním přišla pravá americká atmosféra. A i když později působil v různých funkcích, byl tu vždycky pro nás. Všichni studenti ho měli rádi, pro mě byl přirozenou autoritou.“

Macháčkovu osobnost má připomínat i samotná podoba nové učebny. Jeho proslulý suchý anglický humor se promítl do textů zakomponovaných do větších celků, které visí na stěnách.

Vzpomínky absolventů

Na oba profesory vzpomněla například absolventka anglistiky a germanistiky Irena Spurná, která studium na FF UP dokončila v roce 2019. Dnes působí v týmu dozoru nad umělou inteligencí Českého telekomunikačního úřadu.

foto_sem_4

„Celý program je velmi dojemný, vrací mě zpátky. Dýchly na mě vzpomínky, ale i stres, který jsem zažívala u zkoušek,“ řekla.

S Josefem Jařabem i Jaroslavem Macháčkem se během studií osobně setkávala a vzpomíná na ně především jako na pedagogy, kteří dokázali studenty zaujmout svými historkami a vytvořit kolem sebe příjemnou atmosféru.

„Pamatuji si na vtipné glosy pana profesora Macháčka. Zlepšovaly atmosféru a náladu, velmi nás stmelovaly. U zkoušek byl pan profesor Jařab skvělý, hodně nám vždycky pomohl. Věřil nám, že jsme se připravovali,“ dodala Irena Spurná.

Nově pojmenovaná pracovna, učebna a posluchárna nejsou jen připomínkou jmen dvou výrazných osobností Filozofické fakulty UP. Jsou to místa, která uchovávají vzpomínky několika generací jejich kolegů a studentů a připomínají stopu, kterou Josef Jařab a Jaroslav Macháček zanechali ve fakultním i univerzitním společenství.

Přední světové materiálové vědce propojí mezinárodní workshop TECHSCALE – Beyond the Nanoscale, který dnes začíná v Liblicích a potrvá do 17. září.

S vědci zapojenými do projektu budou o nejnovějších trendech ve vývoji materiálů a technologií diskutovat mimo jiné průkopník výzkumu 2D materiálů a MXenů Yury Gogotsi z Drexel University, přední odborník v teoretické a výpočetní materiálové chemii Gianfranco Pacchioni z Università Milano-Bicocca či expertka v oblasti nanoporézních materiálů, především zeolitů Svetlana Mintova z CNRS.

„V projektu TECHSCALE se nám daří využívat atomární inženýrství nejen k posouvání hranic současného poznání, ale také k otevírání nových možností praktického využití pokročilých materiálů. Workshop je pro nás příležitostí představit nejnovější výsledky, sdílet zkušenosti mezi jednotlivými týmy a především iniciovat nové vědecké spolupráce a společné projekty. Velmi nás těší, že naše pozvání přijali také přední světoví vědci. Nechceme pouze prezentovat, čeho jsme v TECHSCALE dosáhli, ale vytvořit prostředí pro otevřenou diskuzi, nové nápady a vznik dalších mezinárodních spoluprací,“ uvedl hlavní řešitel projektu TECHSCALE Michal Otyepka z CATRIN. Výsledky výzkumu budou podle něj někteří z účastníků prezentovat rovněž v posterové sekci.

Workshop TECHSCALE uvítá přes 80 účastníků. Kromě zástupců řešitelských týmů přijedou rovněž hosté z Polska, Japonska, Číny, Španělska, Francie, USA a dalších zemí.

Kromě CATRIN, která projekt z operačního programu Jan Amos Komenský koordinuje, je do něj zapojeno pět fakult Univerzity Palackého. Partnery jsou také Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Úkolem TECHSCALE je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství, které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

Do čela Centra výpočetní techniky Univerzity Palackého nastupuje Tomáš Antoš. Zkušený IT manažer s více než dvacetiletou praxí v oblasti informačních technologií, kybernetické bezpečnosti a řízení strategických projektů se funkce ujímá od pondělí 14. září. Ve vedení jednoho z klíčových univerzitních pracovišť střídá dosavadního ředitele Davida Skoupila.

Centrum výpočetní techniky (CVT) zajišťuje provoz a rozvoj informačních a komunikačních technologií napříč celou Univerzitou Palackého. Stará se mimo jiné o univerzitní informační systémy a datovou síť, servery a datová úložiště, internetové a wi-fi připojení či řadu služeb, které každodenně využívají studenti a zaměstnanci univerzity. Významnou součástí jeho činnosti je také bezpečnost a další rozvoj univerzitního IT prostředí.

„Centrum výpočetní techniky zajišťuje služby, bez kterých se dnes neobejde prakticky žádná oblast fungování univerzity. Od nového ředitele proto očekávám nejen zajištění jejich spolehlivého a bezpečného provozu, ale také další rozvoj univerzitního IT a posilování kybernetické bezpečnosti. Zároveň bych chtěl poděkovat Davidu Skoupilovi za práci, kterou v průběhu svého dlouholetého působení v čele centra odvedl,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Tomáš Antoš přichází do vedení CVT s více než dvacetiletými zkušenostmi v IT. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval řízení IT infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a strategických projektů. Má zkušenosti se správou serverů, sítí, virtualizačních technologií a podnikových informačních systémů i s vedením týmů a komplexních projektů. Působil rovněž v prostředí mezinárodního managementu.

„Za základ považuji stabilitu provozu a špičkovou kybernetickou bezpečnost. Stejně velký důraz chci ale klást i na úzkou spolupráci s fakultami, modernizaci infrastruktury a zjednodušování služeb pro každodenní potřeby uživatelů. Klíčem k úspěchu je pro mě otevřenost vůči týmu na CVT, vytváření kvalitního zázemí pro odborný rozvoj kolegů a společné úsilí při rozvoji univerzitního IT,“ doplnil Tomáš Antoš.

CVT patří mezi celouniverzitní pracoviště a jeho služby zasahují prakticky do všech oblastí fungování UP – od studijní a ekonomické agendy přes výuku a výzkum až po každodenní práci zaměstnanců. Zajišťuje mimo jiné provoz a rozvoj univerzitního informačního systému, metropolitní datové sítě a zavádění moderních informačních a komunikačních technologií.

Znovu. Spolu. Dvě slova, která byla leitmotivem pátku a soboty v Olomouci. Přesně v duchu opětovného shledání se totiž neslo Absolventské setkání Univerzity Palackého. Absolventky a absolventi dorazili do Olomouce ze všech koutů země a někteří i ze zahraničí. Na všechny čekal pestrý program: mohli vyrazit na prohlídky univerzitních budov, zažít koncerty, výstavy, besedy, podívat se na filmy nebo si jen tak užívat s bývalými spolužáky.

Kdo si udělal čas už v pátek, nelitoval. Mohl si totiž prohlédnout, jak vypadá zázemí rektora Univerzity Palackého, protože právě pracovna Michaela Kohajdy se nově stala pozoruhodným výstavním prostorem, v němž nyní představuje svou tvorbu Vladimír Havlík z pedagogické fakulty (více informací najdete zde). K vidění byl také legendární U-klub v areálu kolejí na Envelopě, na jehož obnově nyní univerzita pracuje a nechyběl ani oblíbený hospodský kvíz, tentokrát netradičně situovaný do hlavní menzy UP na třídě 17. listopadu.  

foto_sem_4

„Ježiš, já tě nepoznala!“, „Jak se máš, co děláš?“ „Tady se to ale změnilo!“ „Tohle za nás nebylo!“ Takové a podobné hlášky zněly v pátek a v sobotu po Olomouci. Aby byl obrázek setkání úplný, musíme přidat i hodně emocí: radost se shledání, dojetí, pár slz, spusta objímání a přípitků, hrdost při stříbrných promocích a především zvědavost, co všechno se za ta léta od absolutoria na katedře, fakultě i univerzitě změnilo.

Hektické hodiny zažili všichni organizátoři setkání napříč univerzitou. Poctivě se na absolventy a absolventky připravil i UPoint, před nímž bylo jedno z registračních míst. Mezi prvními využila v sobotu hned po půl deváté ráno tuto možnost i Zdenka Přečková. Dáma, která absolvovala lékařskou fakultu v roce 1978 a stále působí jako anesteziolog, dorazila do Olomouce z Petřvaldu. „Se spolužáky jsme se scházeli pravidelně. Jak ale přibývají léta, je to méně často, protože řada kolegů byla z větší dálky, takže je to trošku náročné,“ uvedla s tím, že právě absolventské setkání je příležitostí k setkání.

foto_sem_4

K registračnímu stánku a pak i na prohlídku UPointu přišla i Věra Bočková. Do Olomouce dorazila z Vysočiny už v pátek a stihla se potkat s některými kamarádkami. „Absolvovala jsem v roce 2017 kombinované studium andragogiky v profilaci na personální management. Pracuju v oblasti vzdělávání, takže se mi absolvované studium pro mou profesi hodí. Těším se na fakultu, kde uvidíme naše vyučující. Bude to trošku retro po deseti letech,“ prozradila své plány při prohlídce univerzitního obchodu.

Ten byl magnetem pro všechny, kdo si chtěli ze setkání odvézt na památku něco s logem své alma mater. Na výběr byl bohatý univerzitní sortiment a nechyběly ani novinky, které měly svou premiéru právě na absolventském víkendu. „Připravili jsme při této příležitosti novou kolekci triček, mikin a hrníčků,“ připomenula Eva Otevřelová, manažerka UPointu.

foto_sem_4

Program Absolventského setkání UP byl připravený pro všechny generace – od nejmenších až po ty nejvíce zkušené. Dobře to bylo vidět na Konviktu, kam dorazily celé rodiny i s dětmi. A nejmenší se měli čím zabavit: na malování na obličej se stály fronty, řádilo se ve skákacím hradu, skládaly se hlavolamy atd. Program byl různorodý. Osvětu pro velké i malé například připravili studenti ze Spolku mediků LF UP, kteří neúnavně ukazovali, jak se správně poskytuje první pomoc.

Zároveň byl právě Konvikt i místem, kde se sešli účastníci Univerzity třetího věku. Právě U3V totiž letos slaví 40 let své existence, což byla dobrá příležitost dozvědět se něco o její historii a současně si prohlédnout výstavu fotografií účastníků jednoho z kurzu.

foto_sem_4

Ale vidět byly modrobílé univerzitní barvy po celém městě. Univerzita rozhodně nešla přehlédnout. Absolventské setkání bylo i příležitostí ukázat veřejnosti, jak bohatý tvůrčí potenciál má dnešní UP.  Ať už v podobě muzikantů či výtvarníků spojených s univerzitou.

Někteří absolventi museli do Olomouce urazit dlouhou cestu. Ale stálo jim to za to. Jako v případě loutnisty Ondřeje Jaluvky, absolventa FF a PdF, který žije ve Francii. Ten měl k návštěvě své alma mater hned několik důvodů. Jednak ho za zásluhy o propagaci dobrého jména ocenil děkan FF, a současně představil své umění na koncertě v aule FF.

foto_sem_4

„Do Olomouce se vždy rád vracím, protože je mému srdci blízká. Při univerzitních studiích se člověku otevírá a prohlubuje touha naslouchat, objevovat, zkoumat a měnit úhly pohledu na problémy. Tyto principy využíváme i v praktickém životě. Olomouc a univerzita mi rezonují setkáními ať hudebními nebo lidskými a možnostmi rezonance dále rozšiřovat. Proto jsem se těšil i na tento víkend: na setkání a nové cesty, které přinese. Chtěl jsem také prozkoumat možnosti a příležitosti, zda by se šla propojit olomoucká akademická půda s mým životem hudebního světoběžníka, badatele a pedagoga,“ svěřil se Ondřej Jaluvka.

foto_sem_4

Univerzita spojila setkání se Dny evropského dědictví, což byla pro mnoho absolventů skvělá volba, protože město ukázalo celou šíři svého kulturního bohatství. A protože se Olomouc pyšní dovětkem „univerzitní město“, bylo logické, že setkání vyvrcholilo večer na Horním náměstí, kde všechny pozdravil rektor Michael Kohajda. Poděkoval absolventům za to, že se na univerzitu opět vrátili.

„Jsem velmi rád, že jste se mohli zúčastnit celého programu, který jsme na Univerzitě Palackého uspořádali k 80. výročí jejího znovuobnovení,“ uvedl rektor UP. Připomenul bohatou minulost univerzity a to, že i ona je součástí evropského dědictví. Zdůraznil, že univerzita nejsou ale jen budovy, které ji tvoří, ale především její lidé – absolventi, studenti, pedagogové, vědci a pracovníci všech různých profesí, kteří se starají o její každodenní chod. „Každý z vás je pro nás důležitý,“ uvedl Michael Kohajda a dodal, že právě spojením všech vzniká živé univerzitní společenství.

foto_sem_4

Veřejnost se pak mohla seznámit s aktivitami Nadačního fondu UP. Kdo chtěl, mohl vybrané projekty přímo na místě podpořit. Tečka za Absolventským setkáním Univerzity Palackého byla hudební. Obstaral ji pod hvězdami New Street Band.

A vzkaz pro příští absolventské setkání? Ta věta zazněla mnohokrát. „Máme se rádi, takže se zase uvidíme! Znovu!“

Další dění z fakult, které se uskutečnilo o víkendu, nabídne Žurnál Online v následujících dnech.

Absolventské setkání bylo součástí programu Alumni září 2026. Během celého měsíce nabízejí fakulty a další univerzitní pracoviště pestrý program, který připomíná bohatou historii univerzity, představuje její současnost a vytváří prostor pro sdílení zkušeností napříč generacemi.

Olomouc patří od včerejška absolventkám a absolventům Univerzity Palackého. Do univerzitního města se vracejí za bývalými spolužáky a pedagogy i na místa spojená se studiem. Právě dnes vyvrcholí hlavní program Absolventského setkání UP.

Hudba, divadlo, besedy, program pro rodiny i možnost podívat se, jak se za uplynulé roky proměnila univerzita. Absolventské setkání nabízí příležitost vrátit se na fakulty, potkat známé tváře a znovu zažít atmosféru univerzitní Olomouce.

Podrobný program najdete zde.

Jedním z hlavních center dnešního programu bude Konvikt (Umělecké centrum UP). Jeho prostory se promění v absolventskou zónu mj. i s hudebním a filmovým programem. Další část dění se přesune na Horní náměstí, kde od 17 hodin vystoupí Smíšený komorní sbor Ateneo UP, Marcell a Fiedlerski. Po zdravici rektora Michaela Kohajdy uzavře večer koncert New Street Bandu.

Do Absolventského setkání se zapojily také jednotlivé fakulty. Připraveny jsou slavnostní promoce, setkání a besedy, prohlídky univerzitních budov nebo živé natáčení podcastu. Absolventi tak mohou nahlédnout nejen do míst, která si pamatují ze svých studií, ale také poznat jejich současnou podobu.

Program Absolventského setkání se navíc potkává se Dny evropského dědictví a dalšími akcemi, které se dnes v Olomouci konají (podrobně jsme psali zde). Univerzitní město tak čeká den plný návratů, setkávání a zážitků.

Houbařky, houbaři, milovníci přírody i všichni, které fascinuje svět hub, se mohou těšit na další ročník tradiční akce Houby v Pevnosti. O víkendu 19.–20. září zaplní Pevnost poznání houby od přízemí až po planetárium. Návštěvníci prozkoumají jejich jedinečné vlastnosti v laboratoři, objeví podzemní mykorhizní sítě, poznají čerstvě sesbírané druhy, zjistí, jak některé houby ovlivňují lidské vnímání, a vyrobí si vlastní mykokapsle. Ještě před vstupem do budovy je navíc přivítají houby v nadživotní velikosti. 

„Houby jsou neuvěřitelně pestré téma, na kterém můžeme krásně ukázat, jak se jednotlivé vědní obory vzájemně propojují. Nechceme je představovat jen jako něco, co sbíráme v lese. Podíváme se na jejich spolupráci se stromy, chemické vlastnosti a jejich působení na lidský organismus. Návštěvníci si přitom budou moci většinu témat sami vyzkoušet prostřednictvím her, experimentů a interaktivních aktivit,“ říká programová manažerka Šárka Kostková. 

Součástí programu Hub v Pevnosti je:

Výstava hub

Jaké houby právě rostou v českých lesích? Výstava nabídne možnost prohlédnout si zblízka aktuálně rostoucí druhy hub a porovnat jejich tvary, barvy i další charakteristické znaky. Sbírku připraví mykolog Petr Pohanka, autor webu Houboviny.cz.

Mykologická poradna 

Nevíte, co vám vyrostlo na zahradě nebo co jste si právě přinesli z lesa? Do mykologické poradny si můžete vzít vlastní vzorky a poradit se přímo s mykologem Petrem Pohankou.

Přednáška Čarovné houby z pohledu chemie

V sobotu téma doplní také přednáška Čarovné houby z pohledu chemie. Od šamanů k moderní medicíně, kterou povede Peter Antal z katedry anorganické chemie PřF UP. Ve svém výzkumu se věnuje koordinačním sloučeninám a jejich možnému využití a zároveň se podílí na výuce budoucích učitelů chemie, kterým mimo jiné přednáší předmět Návykové látky. Společně se podíváme na psychedelické látky obsažené v některých houbách, na to, proč mění naše vnímání, jaká rizika s sebou nesou a zda mohou mít své místo také v moderní medicíně. Po přednášce bude podle zájmu prostor také pro individuální diskuzi. 

Účinky psychedelik 

Jak mohou některé houby ovlivnit lidský mozek a naše vnímání okolního světa? Interaktivní kiosky představí vybrané psychoaktivní a jedovaté houby, látky zodpovědné za jejich účinky i to, co se po jejich působení odehrává v lidském organismu. Návštěvníci zjistí, proč mohou být jejich účinky velmi nevyzpytatelné, jak se jednotlivé druhy liší a jaké místo zaujímají v historii, kultuře i přírodě. Součástí programu budou také speciální brýle simulující změny vnímání spojené s účinky LSD. Bez užití jakékoli psychoaktivní látky si tak zájemci mohou vyzkoušet, jak se může proměnit vnímání prostoru, barev nebo pohybu. 

Kloboučku, hop

Nahlédněte do podzemní sítě lesa a objevte svět mykorhizy – propojení hub a kořenů stromů, při kterém si oba partneři navzájem pomáhají. V pohybové hře Kloboučku, hop se sami stanete houbami a vaším úkolem bude najít správného stromového partnera. 

Mapa mykorhizy 

Ponořte se ještě hlouběji do tajuplného světa neviditelných sítí. Prozkoumejte místa, kde jsou podzemní sítě houbových vláken nejhustší a kde naopak téměř chybí. Zjistíte, jak houby propojují rostliny, co se pod povrchem půdy skutečně odehrává a proč jsou tato vlákna důležitá nejen pro fungování lesa, ale také pro klima. 

O houbách a lidech 

Věděli jste, že houby provázejí lidstvo od pradávna jako potrava, jed, léčivo, surovina, symbol i součást rituálů? V krátké interaktivní show se vydáte po stopách hub dějinami a zjistíte, proč se některých lidé obávali, zatímco jiné považovali za téměř zázračné. Čekají vás překvapivé příběhy, historické artefakty i malé experimenty dokazující, že historie hub rozhodně nezačíná ani nekončí v houbařském košíku. 

Tematické vědecké dílny 3 v 1 

V rámci akce na vás čeká i tematický balíček vědeckých dílen 3 v 1. Součástí balíčku je:  

Laboratoř poznání – Co všechno se skrývá v houbách, když se na ně podíváme očima chemika? Návštěvníci budou experimentovat a objevovat principy, které houby využívají v přírodě. Zjistí například, jak dřevokazné houby dokážou rozkládat celulózu a způsobovat tak hnilobu dřeva. 

Kreativní dílna – V kreativní dílně si vyrobí vlastní mykokapsle – malé houbové bonbony plné chuti a přírodních látek! Základem bude prášek z hlívy ústřičné, který si namíchají podle svého: přidají ovoce, bylinky a další ingredience a vytvoří si vlastní houbovou kombinaci. 

Digitální planetárium – Každou zářijovou sobotu a neděli bude v nabídce speciální komentovaný program Houbařův průvodce galaxií. Houbaření patří mezi nejoblíbenější české kratochvíle, ale málokterý houbař dokáže hledat houby také na obloze. Návštěvníci se vydají na výlet hlubokým vesmírem, kde objeví ty nejkrásnější exempláře hub, které v žádném atlasu nenajdou. Dozvědí se také, proč bude moci houbařit i první Čech na Mezinárodní vesmírné stanici. 

Houby vyrostou také před Pevností 

Na houby tentokrát návštěvníci narazí ještě před vstupem do science centra. Prostor před Pevností poznání zaplní instalace hub v nadživotní velikosti vytvořená olomouckým autorem Dosy Doss. Deset různých druhů hub, se kterými se lze právě v tomto období setkat v českých lesích, si budou moci kolemjdoucí i návštěvníci prohlédnout ve výrazně zvětšeném měřítku.

Další podrobnosti k programu najdete na webu Pevnosti poznání.

S blížící se podzimní změnou času otevírá think tank Ministr zdraví otázku synchronizace lidského biologického rytmu s denním režimem společnosti. Upozorňuje, že podle rozsáhlých mezinárodních dat žije více než 46 % lidí v trvalém rozporu mezi vnitřními hodinami a nároky práce či školy, tzv. sociálním jet lagu. Jako možné řešení nabízí například přechod na trvalý standardní (zimní) čas a úpravu školního režimu pro dospívající – toto opatření podporují i zjištění studie HBSC garantované odborníky z Univerzity Palackého.

„Pravidelná změna času je pouze vnějším projevem širšího systémového problému. Data ukazují, že téměř polovina populace zažívá kvůli nesouladu mezi biologickým a společenským časem sociální jet lag, což vede k hromadění spánkového deficitu během pracovního týdne. Tento dlouhodobý cirkadiánní nesoulad působí na organismus jako chronický stresor a představuje významnou zátěž pro veřejné zdraví v podobě vyššího rizika rozvoje civilizačních, kardiometabolických a kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedla Kristýna Motejzíková, vedoucí webu Data o zdraví, který slouží jako datový hub think tanku Ministr zdraví.

Skřivani, sovy a nevyhranění

Každý člověk má vnitřní biologické hodiny, tzv. chronotyp, nastavené trochu jinak. Někomu vyhovuje vstávat brzy (tzv. skřivani), jiní fungují lépe večer (tzv. sovy), většina dospělé populace spadá do tzv. nevyhraněného typu, který se nejsnáze přizpůsobuje společenskému rozvrhu.

Podle mezinárodních dat však 46 % lidí pravidelně zažívá režimový skok o více než hodinu v souvislosti s brzkým vstáváním do práce či školy ve všední dny a dospíváním o víkendu. U více než 5 % populace tento spánkový posun činí přes tři hodiny.

Riziko depresí či nadváhy

Například školákům může podle HBSC studie, o níž se Ministr zdraví také opírá, při rozdílu spánku ve všedních dnech a o víkendech delším než dvě hodiny hrozit zvýšené riziko depresivních stavů, pocitů podrážděnosti nebo také nadváhy a obezity. Vědci rovněž upozornili na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek, viz tato zpráva.

video_sem

„Délku spánku dětí zkracuje z jedné strany pozdější usínání a z druhé brzké vstávání do školy. Naše data ukazují, že více než polovina patnáctiletých zažívá o víkendu spánkový posun přes dvě hodiny, což s sebou nese prokazatelná zdravotní a psychická rizika. Posun začátku vyučování na pozdější hodinu je z pohledu dat o zdraví dospívajících zcela opodstatněný krok,“ řekl hlavní řešitel studie Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Možná opatření

S ohledem na publikovaná data Ministr zdraví navrhuje tři možná opatření pro ochranu veřejného zdraví a zdravotní prevence. Prvním z nich je přechod na trvalý standardní čas a ukončení střídání času v Evropské unii s preferencí standardního (tzv. zimního) času, který lépe odpovídá biologii člověka v našem zeměpisném pásmu.

Diskutovat by se mělo o posunu začátku vyučování na základních a středních školách na 8:30 nebo 9:00, což by lépe odpovídalo biologickým potřebám dospívajících.

Třetím opatřením pak má být podpora rozšiřování flexibilních pracovních režimů (například pružné pracovní doby) ze strany zaměstnavatelů s ohledem na chronotyp pracovníků a prevenci chronické únavy a vyčerpání a ochranu duševního zdraví.

Ministr zdraví je nezávislý expertní think tank, který sdružuje více než 80 odborníků z řad lékařů, ekonomů a analytiků, kteří spolupracují na tvorbě nezávislých studií a doporučení pro státní i soukromý sektor s cílem zvýšit kvalitu a udržitelnost českého zdravotnictví a prodloužit u obyvatel ČR dobu prožitou ve zdraví o pět let. Více na www.ministrzdravi.cz.

HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) studie je mezinárodní výzkumné šetření zaměřující se na zdraví a životní styl dětí a mládeže, pravidelně probíhá v padesátce zemí světa. V ČR studii garantuje tým odborníků z Univerzity Palackého, zejména z Cyrilometodějské teologické fakulty a Fakulty tělesné kultury UP. Zjištění odborníků jsou srozumitelnou formou publikována na webu www.zdravagenerace.cz.

Josef Suk jako skladatel, pedagog i osobnost pohybující se mezi českým a evropským hudebním prostředím. Jeho tvorbu, život i dobový kontext představí z řady různých perspektiv mezinárodní muzikologická konference, kterou pořádá katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Setkání nazvané Josef Suk – mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů začne 28. září a vedle odborného programu nabídne také koncerty.

Josef Suk (1874–1935) se řadí k nejvýznamnějším osobnostem české hudby na přelomu romantismu a moderny. Nedávná výročí – 150 let od jeho narození a 90 let od úmrtí – se stala příležitostí k novému zájmu o jeho osobnost i tvorbu, která v posledních desetiletích stále výrazněji rezonuje také v zahraničí. Olomoucká konference na tento zájem naváže a nabídne nové pohledy na Sukovo dílo i jeho místo v českém a evropském hudebním kontextu.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga. Některé příspěvky se navíc zaměří na důkladnou analýzu jeho tvorby, což u konferencí s výrazně historickým zaměřením nebývá samozřejmostí,“ přiblížil Jiří Kopecký z katedry muzikologie FF UP, jeden z organizátorů konference.

Odborné setkání zasadí Sukovu osobnost do širších souvislostí středoevropské kultury. Po zahájení konference vystoupí filozof Ivan Blecha s přednáškou Svět kolem roku 1900 pohledem tvorby Gustava Mahlera. Pozornost se bude věnovat také Sukovu mezinárodnímu ohlasu, vztahům mezi Prahou a Vídní před první světovou válkou či Antonínu Dvořákovi, který byl Sukovým učitelem a později i tchánem.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga.“ Jiří Kopecký

„Neotřelé postřehy lze očekávat od světově proslulých dvořákovských badatelů Michaela Beckermana a Davida Beveridge. Osobně se těším také na hudebního teoretika Davida Thurmaiera, kterého předchází skvělá pověst,“ uvedl Jiří Kopecký.

Nové interpretace Sukova působení v závěru Rakouska-Uherska a v mladém Československu nabídnou podle něj například doktorand muzikologie FF UP a pracovník Institutu Bohuslava Martinů Marek Pechač či z Ústavu dějin umění při Akademii věd ČR Markéta Kratochvílová a Kateřina Nová.  

„Významné místo v programu budou mít také badatelé, kteří se Sukovu odkazu věnují dlouhodobě. Patří mezi ně Jana Vojtěšková, dlouholetá pracovnice Českého muzea hudby, a Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, kteří sukovské bádání v posledních dvou dekádách výrazně posunují, Janě Vojtěškové se podařilo obohatit sukovské sbírky o dokumenty, které dlouhá léta uchovávala rodina světoznámého houslisty Josefa Suka. Jan Charypar zase razí cestu k Sukovu dílu oproštěnou od dobových nánosů, za nimiž často stojí Zdeněk Nejedlý,“ dodal Jiří Kopecký.

Katedra muzikologie FF UP pořádáním konference navazuje na svůj dlouhodobý zájem o hudbu 19. a počátku 20. století. V minulých letech připravila mimo jiné mezinárodní konference věnované Zdeňku Fibichovi a Bedřichu Smetanovi.

„Když přišel od sukovských badatelů podnět, zda by naše katedra nechtěla otevřít mezinárodní debatu nad dílem Josefa Suka, neváhali jsme. Každé konferenční setkání navíc plánujeme jako událost celé katedry. Studenti se setkávají s aktivními účastníky konference, podílejí se na organizačním a technickém zajištění a někteří se zapojují i do grantové činnosti,“ doplnil Jiří Kopecký.

Konferenci zahájí společenský a hudební program v prostorách Uměleckého centra UP. V Kapli Božího Těla vystoupí Olomoucké smyčcové kvarteto, které uvede mimo jiné Sukovu Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave. Součástí doprovodného programu bude také koncert dětského pěveckého sboru Campanella, v jehož podání zazní mimo jiné výběr ze Sukových Deseti zpěvů pro ženský sbor.

Na přípravě konference se podílejí Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, Jiří Kopecký z Filozofické fakulty UP, Jonáš Hájek z nakladatelství Bärenreiter Praha, Marek Pechač z Institutu Bohuslava Martinů a Filozofické fakulty UP a Jana Vojtěšková z Národního muzea – Českého muzea hudby. Konference se uskuteční také díky finanční podpoře Státního fondu kultury ČR a Nadace Český hudební fond.

Josef Suk: Mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů.

Umělecké centrum UP, 29.–30. září.

Třetí místo v soutěži o Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce 2026 získala absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Eliška Beranová. Ocenění obdržela za odborný článek zaměřený na vliv kyseliny šťavelové na fyziologii a imunitní systém včely medonosné.

„Toto ocenění pro mě znamená především potvrzení, že výzkum zaměřený na zdraví včel má své místo nejen ve vědecké komunitě, ale i v širším kontextu zemědělství. O to více si ho vážím, že naše publikace byla vybrána z 29 přihlášených prací. Zároveň je to uznání práce celého týmu, protože na výzkumu se podílela řada mých kolegů a spoluautorů, bez jejichž odbornosti a spolupráce by tato práce nevznikla. Myslím, že právě dlouhodobé propojení základního výzkumu s praktickými otázkami včelařství je důležité pro lepší pochopení toho, jak používané léčebné postupy ovlivňují zdraví včelstev,“ uvedla Eliška Beránková.

Studie ukázala změny v imunitě včel

Oceněná studie s názvem Zesílená imunitní odpověď a zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem se věnuje jednomu z významných témat současného včelařství – ochraně včelstev před roztočem Varroa destructor.

Tento parazit patří mezi nejvýznamnější hrozby pro zdraví včelstev. K jeho potlačení se využívá mimo jiné kyselina šťavelová. Výzkum Elišky Beranové se však nezaměřil na její účinnost proti roztoči, ale především na to, jak její aplikace ovlivňuje samotné včely.

Nové poznatky mohou pomoci zpřesnit léčebné postupy

Výsledky studie ukázaly zesílenou imunitní odpověď a zvýšenou antimikrobiální aktivitu včel. Práce tak přináší nové poznatky o biologických dopadech používaných léčebných postupů a může přispět k jejich dalšímu zpřesňování a optimalizaci s ohledem na zdraví a kondici včelstev.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce oceňuje kvalitní výsledky výzkumu s významem pro zemědělství, potravinářství, lesnictví a související oblasti.

Tři minuty a publikum, které je třeba zaujmout svým vědeckým tématem. Mezinárodní popularizační soutěže budou mít i letos v září svá tuzemská finále. A UP bude opět u toho. Navážou letos finalistky a finalisté na loňský úspěch Veroniky Šedajové ve Falling Walls Lab? Ve finále FameLabu se o to letos pokusí dokonce tři zástupkyně.

Pouze dva slidy a vědecké téma, které boří bariéry – takové je zadání pro finalisty Falling Walls Lab. Ti se utkají v úterý 15. září v Národní technické knihovně v Praze a mezi 14 nejlepších mladých vědců a vědkyň z celé republiky se letos probojoval Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Divákům a odborné porotě představí chytré senzory, které se využívají mj. k měření teploty. Díky nim tak víme, jaká místa v Olomouci fungují jako tepelné ostrovy či které povrchy se nejvíce prohřívají. Senzory sbírají také informace například o dopravě. Data jsou volně přístupná a srozumitelně zpracována na webu Digitální Olomouc.

Univerzita Palackého je zároveň hrdým partnerem soutěže. V loňském roce bylo ve finále Falling Walls Lab pět zástupců UP. Veronika Šedajová z CATRIN dokonce celou soutěž vyhrála a reprezentovala Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně (psali jsme zde).

Rezistence bakterií vůči antibiotikům, možnosti léčby tuberkulózy či imunita včelstev. To jsou témata, která budou mladé vědkyně z UP letos popularizovat v tuzemském finále britské soutěže FameLab. To se koná v pondělí 21. září v Městské knihovně v Praze. Přírodovědeckou fakultu zde budou reprezentovat Linda Tölgová z katedry biochemie a Simona Belošová s Anežkou Lykovou z katedry organické chemie.

Na pódium si s sebou deset finalistů může vzít pouze pomůcky, které sami unesou. Součástí účasti ve finále je i povinný víkendový kurz Masterclass zaměřený na komunikaci vědy pod vedením zkušených britských lektorů.

Na hypotéze, že péče o duševní pohodu nemusí být složitá, staví mezinárodní projekt MPSA – Move and Play the Stress Away zaměřující se na podporu wellbeingu a prevenci chronického stresu a syndromu vyhoření u pedagogů a dalších pracovníků ve vzdělávání. Významně se do něj zapojila Fakulta tělesné kultury UP, která v rámci dalšího vzdělávání učitelům nabízí i tematický kurz.

Projekt podpořený programem Erasmus+ propojil odborníky z České republiky, Polska a Maďarska s cílem podpořit duševní pohodu pedagogů a nabídnout jim praktické a snadno použitelné nástroje pro zvládání stresu prostřednictvím pohybu, hry, mindfulness, správného stravování a relaxačních technik.

Z fakulty tělesné kultury se na problematiku zaměřily Iva Klimešová z katedry přírodních věd v kinantropologii, která se dlouhodobě věnuje tématům zdravého životního stylu a zdravého stravování, a Julie Wittmannová z katedry aplikovaných pohybových aktivit, která přidala psychologický pohled a zkušenosti v oblasti prevence syndromu vyhoření.

Hlavním výstupem projektu je online kurz Move and Play the Stress Away, jehož šest modulů účastníky provede od porozumění příčinám stresu až po využití hry, kreativity, přírody a pohybu jako prostředků podpory duševního zdraví.

„Kurz pomáhá pedagogům rozvíjet schopnost zvládat stres, posilovat psychickou odolnost, prohlubovat propojení těla a mysli a vytvářet dlouhodobě udržitelné návyky v oblasti sebepéče. Důraz je přitom kladen na jednoduché a praktické aktivity, které lze snadno zařadit do každodenního života i školního prostředí,“ uvedla Iva Klimešová.

Vznikla zároveň i řada podpůrných vzdělávacích materiálů, mimo jiné příručka pro lektory a program tematického školení pro odborníky, kteří by chtěli s tématem dále pracovat nebo vzdělávat další zájemce. Absolvovat kurz pod vedením lektorů nabízí i FTK UP, a sice pod názvem Prevence syndromu vyhoření v pedagogické profesi: preventivní aktivity pro duševní pohodu v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

„Zájemci mohou využít také interaktivní učebnici, která kombinuje odborné texty s videi, nebo soubor 38 praktických karet se cvičeními zaměřenými na sebereflexi. Všechny materiály jsou dostupné zdarma v češtině, angličtině, polštině a maďarštině. Projekt tak oslovuje širokou skupinu uživatelů a zároveň podporuje sdílení zkušeností mezi vzdělávacími institucemi v několika evropských zemích,“ dodala Julie Wittmannová.

Další informace o projektu a zmíněné materiály jsou k dispozici na stránkách projektu www.mpsaportal.eu.

Move and Play the Stress Away (MPSA)

Číslo projektu: 2023-1-PL01-KA220-SCH-000158084

Program: Erasmus+, KA2 – Cooperation partnerships in school education, KA220

Partneři: GratoSfera Foundation, Polsko, Rogers Foundation for Person-Centred Education, Maďarsko a Univerzita Palackého, ČR.

Umělá inteligence, otevřená data a chytrá řešení pro města a regiony budou letos v hlavní roli hackathonu Když data promluví. Od 20. do 22. listopadu 2026 se v olomouckém Envelopa Hubu znovu setkají kreativní studenti, vývojáři a datoví nadšenci, kteří během jednoho víkendu promění své nápady v konkrétní projekty s možným využitím v praxi. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Mám radost, že Olomoucký kraj má možnost podporovat hackathon. Nápady, které na této akci pro studenty středních a vysokých škol vznikají, nezapadají a mnohé si již našly své místo v každodenním životě. A právě to je cílem této akce. Účastníci letos budou v reálném prostředí vytvářet projekty nad datovými sadami z oblasti mobility a dopravy, udržitelnosti i životního prostředí. Tematické zaměření na práci s umělou inteligencí a daty mobilních operátorů je naprosto aktuální a moc se těším na výsledky této skvělé soutěže,“ uvedl Pavel Jelínek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro strategický rozvoj a IT.

OLC Systems zaštítí kategorii zaměřenou na AI

Výraznou novinkou letošního ročníku je spolupráce s firmou OLC Systems, která bude na hackathonu garantovat samostatnou soutěžní kategorii zaměřenou na tematické využití umělé inteligence. Organizátoři chtějí i tímto krokem reagovat na současné technologické trendy a zároveň účastníkům nabídnout možnost pracovat na tématech, která mohou mít konkrétní dopad na fungování měst a regionů.

„Moc mě těší, že můžeme opět navázat na skvělou spolupráci s Olomouckým krajem a Statutárním městem Olomouc při organizaci dalšího ročníku hackathonu. Opět se snažíme akci posunout o kousek dál a sledovat současné trendy. Proto se i letos zaměříme na aktuální témata spojená s využitím umělé inteligence, polohových dat od mobilních operátorů a dalších moderních technologií. Těšíme se na všechny kreativní duše, které se nebojí obětovat svůj volný čas, pustit se do zajímavých výzev a ukázat, co v nich je,“ řekl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, hlavní organizátor hackathonu.

Originální nápady mají dveře otevřené

Konkrétní témata a výzvy budou organizátoři postupně zveřejňovat. Soutěžní týmy ale mohou přijít také s vlastním nápadem, který bude ve svém základu využívat umělou inteligenci a především otevřená data. Výsledkem nemusí být pouze klasická aplikace. Účastníci mohou vytvořit například datovou analýzu, vizualizaci, mapu, webovou službu, prototyp nástroje nebo jiné inovativní řešení.

„Olomoucký hackathon lze již označit za tradiční událost našeho regionu a jsme velice rádi, že se na ní můžeme podílet. Těšíme se na kreativní účastníky, kteří nás vždy osloví originálním pojetím vybraného tématu, obzvlášť pak s využitím umělé inteligence. Všem bychom rádi vzkázali, ať nemají strach podat přihlášku,“ uvedl Tomáš Burian z Odboru informatiky Magistrátu města Olomouce.

Hackathon dává účastníkům několik desítek hodin na to, aby od prvotního nápadu dospěli ke konkrétnímu výstupu a na závěr jej představili odborné porotě. Důležitou součástí akce je také mezioborová spolupráce.

Registrace je otevřená

Akce je určena především studentům středních a vysokých škol, zapojit se ale může každý, koho baví práce s daty, moderními technologiemi a hledání nových řešení pro své okolí. Účastníci nepřicházejí s hotovým projektem. Během hackathonu mají prostor svůj nápad dále rozvíjet, konzultovat s odborníky a společně jej posunout směrem k funkčnímu řešení. Registrace je již otevřena na webových stránkách.

Za profesorem Jaroslavem Peprníkem, významným českým anglistou a amerikanistou, přijela do Olomouce Kate Davenport, zástupkyně vedoucího mise britského velvyslanectví v Praze. Důvod její návštěvy byl mimořádný: dlouholetému pedagogovi Filozofické fakulty UP osobně sdělila podrobnosti k předání British Empire Medal. Prestižní britské vyznamenání mu na podzim v Olomouci předá britský velvyslanec Matthew Field.

Setkání se uskutečnilo na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP, s níž je Jaroslav Peprník profesně spojen více než sedm desetiletí. Společně s Kate Davenport za ním přijel také Otakar Fojt, vědecký atašé britského velvyslanectví v Praze. Setkání se zúčastnil i vedoucí katedry Ondřej Molnár.

Profesor Peprník, autor řady monografií a učebnic věnovaných anglickému jazyku a anglofonnímu světu a jeden ze spoluzakladatelů olomoucké anglistiky, získal British Empire Medal za svůj dlouholetý přínos britsko-českým vztahům, zejména v oblasti vzdělávání a kultury.

Kate Davenport mu během návštěvy přiblížila, kdy a jak bude slavnostní předání ocenění probíhat. Medaili přiveze na podzim do Olomouce britský velvyslanec v České republice Matthew Field.

Oficiální důvod návštěvy záhy vystřídalo neformální povídání o Británii, která provází osobní i profesní život Jaroslava Peprníka od mládí. Během svých jedenácti cest do země navštívil mimo jiné Yorkshire, nejvyšší britskou horu Ben Nevis, Hadriánův val či Stonehenge. První přátele v Británii přitom získal už krátce po druhé světové válce díky korespondenci s mladými lidmi z Oxfordské univerzity.

Řeč přišla také na britskou královskou rodinu. A právě s ní se pojí jedna z pozoruhodných Peprníkových vzpomínek. V roce 1948 se zúčastnil slavnostního zahájení olympijských her ve Wembley, kde v královské lóži zahlédl dvaadvacetiletou princeznu Alžbětu. O šestačtyřicet let později ji viděl znovu, tentokrát už jako královnu Alžbětu II. během její státní návštěvy České republiky v roce 1994. Tehdejší rektor Josef Jařab vyslal profesora Peprníka jako jednoho ze zástupců Univerzity Palackého na slavnostní setkání v pražském Rudolfinu.

Setkání s profesorem Peprníkem bylo jednou ze zastávek Kate Davenport během jejího olomouckého programu. Navštívila také Gymnázium Olomouc-Hejčín, kde debatovala se studenty a studentkami anglické sekce. Na Fakultě tělesné kultury UP si prohlédla Aplikační centrum BALUO a zavítala rovněž do Britského centra Knihovny UP ve Zbrojnici. K tématu jsme psali i zde.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP vzali na vědomí návrh děkana fakulty Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem Davida Hoffmana. Během zářijového jednání podpořili také děkanem předložený záměr koupit pro fakultu nemovitost na Kollárově náměstí.

Na prvním jednání v novém akademickém roce vzal Akademický senát PdF UP na vědomí záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem fakulty Davida Hoffmana.

„Fakultní zázemí má odpovídat jejímu poslání. To vnímám jako zásadní. Přitom jsou pro mě podstatné pojmy efektivnost, transparentnost a hospodárnost. Nejsem typ člověka, který by rozhodoval tzv. od stolu, a tak nejenže se nyní seznamuji s fakultním prostředím, rád se postupně seznámím i s vámi všemi. Velmi se těším na spolupráci,“ uvedl David Hoffman před senátorkami a senátory PdF UP.

Podle děkana Vojtecha Regece má vybraný kandidát zhruba dvacetileté zkušenosti v oblasti ekonomie a řízení lidí. Zároveň poděkoval dosavadnímu tajemníkovi Ondřeji Kolářovi, který z funkce odešel ze zdravotních důvodů, za jeho práci pro fakultu. V posledním období se významně podílel na zvládnutí náročných procesů spojených s rozsáhlou rekonstrukcí hlavní budovy na Žižkově náměstí.

Akademický senát PdF UP vzal návrh děkana Pedagogické fakulty UP na jmenování nového tajemníka na vědomí. David Hoffman by se měl funkce ujmout 2. října.

Během zářiového jednání se senátorky a senátoři věnovali také záměru vedení fakulty koupit za 65 milionů korun nemovitost na adrese Kollárovo náměstí 698/7. Vojtech Regec představil důvody plánované koupě, možnosti financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit. Záměr podle něj souvisí také s předpokládaným navyšování kapacit studijních programů za podpory státu.

Předností objektu je podle děkana jeho dispoziční variabilita, díky níž by se mohl stát víceúčelovým akademickým zázemím fakulty. Nabídnout by mohl kanceláře pro stávající i nově přijímané akademické i neakademické pracovníky, projektové a výzkumné týmy, doktorandy a postdoktorandy, stejně jako seminární, výukové a specializované prostory či zázemí pro studentské spolky, iniciativy a další aktivity fakulty.

Pokud fakulta objekt koupí, bude nutné postupně opravit střešní plášť budovy a balkonovou konstrukci a vyřešit také jeho přístupnost, zejména bezbariérový pohyb mezi jednotlivými podlažími. Z dlouhodobého hlediska budou potřeba i další opravy.

Po debatě senátorky a senátoři přijali usnesení, v němž AS PdF UP záměr koupě nemovitosti podpořil. Nyní se jím bude zabývat Akademický senát UP.

V zářijovém jednání schválil AS PdF UP také tři členy komise pro výběrové řízení na fakultě. Stávající grémium doplní Martin Dominik Polínek, Veronika Růžičková a Adéla Hanáková (všichni z Ústavu speciálněpedagogických studií). Zazněly rovněž informace o chystaném setkání studentských senátorů s nově nastupujícími studenty, úspěšném přijímacím řízení, aktivitách v oblasti reakreditace studijních programů, připravovaném programu Provázející učitel či vznikající aplikaci zaměřenou na studentské praxe. Více o AS PdF UP zde.

Konkrétní výsledky spolupráce univerzitních vědců s firmami, nové směry výzkumu i možnosti přenosu poznatků do praxe představily letošní Akademické dožínky. Tradiční setkání, které 3. září uspořádala katedra chemické biologie Přírodovědecké fakulty UP v olomouckém areálu v Holici, nabídlo odborné přednášky, prezentaci aplikačních partnerů, ukázku polní techniky i sázení stromu.

„Akademické dožínky jsou pro nás především příležitostí ukázat, že výsledky výzkumu nekončí v laboratořích, ale mohou nacházet konkrétní uplatnění v praxi. Letošní ročník velmi dobře ukázal šíři spolupráce Univerzity Palackého s aplikačními partnery. Od vývoje nových přípravků pro zemědělství a šlechtění rostlin až po využití přírodních látek a léčebného konopí. Současně jsme představili aktivity realizované v rámci projektu OP JAK INTERMAT, který nám umožňuje dále rozvíjet propojení základního a aplikovaného výzkumu a hledat nové možnosti využití výsledků v zemědělské, průmyslové i medicínské praxi," uvedla vedoucí katedry chemické biologie Lucie Plíhalová.

Výzkum s praktickým dopadem

Součástí letošního programu byl odborný blok zaměřený na spolupráci vědců s aplikační sférou a na přenos výsledků výzkumu do praxe. Konkrétní příklady dlouhodobé spolupráce při vývoji moderních přípravků pro zemědělství a při šlechtění rostlin představil Radoslav Koprna z katedry chemické biologie.

„Významnou součástí těchto aktivit je dlouhodobá spolupráce s firmami. Katedra se podílela například na vývoji biostimulantů, šlechtění výkonných odrůd ozimého máku nebo na vyšlechtění tří odrůd ostropestřce a vytvoření technologie jeho pěstování. Spolupracuje také na přípravě biologických prostředků účinných proti houbovým patogenům rostlin. Výzkumníci se mimo jiné zaměřují rovněž na přípravky, které by mohly rostlinám pomoci lépe zvládat sucho a další dopady klimatických změn, na zlepšování jejich zdravotního stavu nebo na hledání šetrnějších alternativ k některým syntetickým pesticidům,“ doplnil Radoslav Koprna.

Liliovník, léčebné konopí i zemědělská technika

Akademické dožínky zahájilo tradiční sázení stromu. Areál přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici letos doplnil liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), který zasadil děkan fakulty Jan Říha. Následoval blok odborných přednášek, mezi jejichž řečníky byl také Petr Tarkowski, který se věnoval výzkumu a možnostem využití léčebného konopí. Program poté pokračoval prohlídkou malopaecelní polní techniky.

Akademické dožínky prezentovaly také výsledky dosažené v projektu OP JAK ITI Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi (INTERMAT), který řeší katedra chemické biologie PřF UP společně s Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP.

Univerzita Palackého rozšířila spolupráci s japonskými vysokými školami. Se Shizuoka University uzavřela Memorandum of Understanding a Student Exchange Agreement, které vytvářejí rámec pro vzájemnou spolupráci i výměnu studentů. K podpisu obou dokumentů došlo během návštěvy pětičlenné delegace japonské univerzity v Olomouci.

Zástupce Shizuoka University přijal rektor UP Michael Kohajda, který se s nimi poprvé setkal během loňské pracovní cesty na Tchaj-wan a do Japonska, kterou absolvoval společně s prorektorkou Ivonou Barešovou. Tehdejší jednání nyní vyústila v podpis obou dohod. Jde již o druhé partnerství s japonskou univerzitou, které se díky této cestě podařilo navázat. První bylo uzavřeno s University of Teacher Education Fukuoka.

„Velmi nás těší, že se jednání, která jsme zahájili během loňské návštěvy Japonska, podařilo během poměrně krátké doby proměnit v konkrétní spolupráci. Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů. Shizuoka University je pro nás zajímavým partnerem i díky širokému spektru oborů a výzkumných témat, která se v řadě oblastí potkávají se zaměřením Univerzity Palackého,“ uvedla prorektorka UP Ivona Barešová.

foto_sem_4

Shizuoka University je veřejná univerzita se dvěma kampusy ve městech Shizuoka a Hamamatsu. Studuje na ní přibližně deset tisíc studentů a tvoří ji sedm fakult zaměřených mimo jiné na humanitní a společenské vědy, vzdělávání, informatiku, přírodní vědy, zemědělství a technické obory. K jejím významným výzkumným oblastem patří například kvantové technologie, nanoelektronika, umělá inteligence, internet věcí nebo výzkum zaměřený na uhlíkovou neutralitu.

„Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů.“ Ivona Barešová  

Pětičlennou delegaci vedl prezident Shizuoka University Kazuyuki Hizume. Společně s ním přijeli viceprezidenti Noriyasu Sato a Koichiro Awai a dále Mari Hakamata a Noriko Matsuda z univerzitní organizace pro mezinárodní spolupráci.

Po setkání s rektorem UP Michaelem Kohajdou hosté v doprovodu prorektorky Ivony Barešové a vedoucí oddělení pro partnerství Terezy Kalouskové navštívili také katedru asijských studií Filozofické fakulty UP. Setkali se zde s vedoucí japonské sekce Terezou Nakaya a jejími kolegy. Součástí programu byla rovněž prohlídka Olomouce a univerzitních kolejí.

Věda může být zábava, hra a magie. Nezvratné důkazy o tom podává celorepubliková popularizační akce Noc vědců. Vloni oslavila dvacetiny, letos mění název na Noc vědy. Náplň zůstává stejná – nechat laboratoře, přednáškové sály a edukační centra přístupné dospělým a dětem po zavírací době a zaujmout je pro vědu. Poslední zářijový pátek čekají na návštěvníky v Olomouci, Přerově, Prostějově, Hlubočkách a v Jeseníku pokusy, kvízy, workshopy, projekce i exkurze, tentokrát na téma komunikace.

„Letošní téma komunikace velmi dobře vystihuje jednu z důležitých rolí univerzity – přibližovat vědu veřejnosti, vysvětlovat její význam a vést o ní otevřený dialog. Noc vědy k tomu nabízí ideální příležitost. Umožňuje lidem setkat se přímo s našimi vědkyněmi a vědci, ptát se, diskutovat a poznávat svět kolem nás z nových úhlů pohledu. Věřím, že právě taková setkání posilují zájem o vědu i důvěru v poznání, které přináší,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Loňská Noc vědců byla speciální díky svým dvacátým narozeninám, ta letošní je opět speciální, tentokrát proto, že nese nové jméno. „Organizátoři akce i samotní návštěvníci hlasovali o tom, jak by se Noc vědců mohla jmenovat do budoucna. Změna názvu na Noc vědy reflektuje společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Náplň akce a její charakter zůstávají stejné – zábavnou a atraktivní formou propagovat vědu a výzkum ve všech jejich podobách,“ vysvětlil koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Noc vědy se uskuteční v pátek 25. září a do jejího programu se zapojí více než 120 institucí z celé České republiky, od vysokých, středních a základních škol přes science centra, muzea a hvězdárny po ústavy Akademie věd ČR. V Olomouckém kraji připravuje tradičně nejbohatší program Univerzita Palackého. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách fakulty, interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání, Vědeckotechnický park i vědecký ústav CATRIN. Programová nabídka reflektuje ústřední téma letošního ročníku, jímž je komunikace.

„V době sociálních sítí a rozmachu umělé inteligence je toto téma velmi aktuální. Návštěvníci Noci vědy se prostřednictvím workshopů, komentovaných ukázek, kvízů i výstav dozví více o tom, jak se komunikovalo v dávné historii, jak se spolu dorozumívají rostliny nebo včely, jaké je tajemství piktogramů i jak komunikovat s lidmi se smyslovými postiženími,“ přiblížil Ondřej Martínek.

video_sem

Vedle Univerzity Palackého nabídne lákavý program také Fakultní nemocnice Olomouc, mezi partnery Noci vědy dále patří In-HUB Přerov, Technologický klub Prostějov či Gymnázium Jeseník. Kompletní přehled zapojených institucí z Olomouckého kraje a podrobnější informace najdete na webu nocvedy.cz. „Již nyní je zde zveřejněno více než sedmdesát programových položek včetně anotací a každým dnem přibývají další. Noc vědy bude letos opět nabitá zážitky,“ shrnul Ondřej Martínek.

K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v minulých letech sloužit speciální autobusová linka. Ta je bezplatná stejně jako celý program Noci vědy, u vybraných událostí je však nutná či doporučená předchozí rezervace.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

Učinit právo srozumitelnějším, přístupnějším a prakticky použitelnějším pro občany, malé a střední podniky i veřejné orgány. To je cílem výzkumné sítě European Legal Design Action (ELDA), jejíž součástí je i institut Czech Law and Advanced Technologies Research Institute (CLAiR) při Právnické fakultě UP. Čtyřleté panevropské výzkumné partnerství bude financované Evropskou unií.

Síť ELDA sdružuje právní experty, designéry, technology, tvůrce politik, zástupce podnikatelského sektoru a akademické pracovníky z více než třiceti zemí. Účast olomoucké právnické fakulty koordinuje Ondrej Hamuľák, vedoucí institutu CLAiR, který byl zároveň jmenován členem Management Committee akce ELDA za Českou republiku. Práce na projektu začnou letos v září a skončí v září 2030. 

„ELDA je pro nás přirozeným vyústěním výzkumného směřování CLAiRu. Dlouhodobě se věnujeme průsečíku práva a technologií a právní design je oblastí, kde se tato témata setkávají velmi konkrétním, praktickým způsobem. Nejde jen o teorii – jde o to, jak psát zákony a smlouvy tak, aby jim lidé skutečně rozuměli a mohli se jimi řídit,“ řekl Ondrej Hamuľák a zdůraznil výjimečnost projektu. „Čtyřleté zapojení v síti třiceti zemí nám otevírá prostor, který žádný národní projekt sám o sobě nabídnout nemůže: sdílenou evropskou platformu pro výzkum, výměnu zkušeností a skutečný dopad na legislativní praxi. Jsem rád, že CLAiR a olomoucká fakulta jsou u toho od samého začátku.“

ELDA navazuje na agendy Better Regulation a REFIT a využívá nástroje právního designu, prostého jazyka a umělé inteligence. Práce bude organizována v pěti pracovních skupinách, které pokrývají teoretické základy oboru, zlepšování legislativní komunikace, smluvní praxi, digitální nástroje a šíření výsledků. Strategické řízení a koordinaci spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi bude zajišťovat zmíněný Management Committee.

Hlavním navrhovatelem akce ELDA byla expertka Ebru Metin z Tallinn University of Technology v Estonsku. Projekt bude financovaný programem European Cooperation in Science and Technology z prostředků Evropské unie.

CLAiR je specializované výzkumné pracoviště Právnické fakulty UP zaměřené na průniky práva s pokročilými technologiemi, umělou inteligencí a regulatorními inovacemi. Institut, který vznikl vloni a jeho vedením děkan pověřil Ondreje Hamuľáka, koordinuje nový doktorský program právo a digitální technologie. Jeho prostřednictvím je fakulta zapojena do European Network on Digitalisation and E-governance. Momentálně řeší výzkumníci z CLAiR několik projektů financovaných v rámci mezinárodních i národních grantových schémat.

Právě v Olomouci objevil během studií loutnu – nástroj, který nasměroval jeho další hudební cestu. Po letech se absolvent Univerzity Palackého a uznávaný loutnista Ondřej Jaluvka vrací na svou alma mater, tentokrát jako jeden z hostů srazu absolventů UP. V aule filozofické fakulty nabídne koncert věnovaný mimo jiné hudbě Johna Dowlanda.

V rozhovoru, který Ondřej Jaluvka poskytl ještě před svým koncertem, vzpomněl na svá olomoucká léta, hledání ‚hudebních kořenů‘, také cestu, na níž se potkávají renesance a baroko s folklorem, jazzem či rockem.

S čím jste přicházel studovat hudební výchovu a anglistiku na Univerzitu Palackého? Věděl jste už tehdy, že chcete být profesionálním hudebníkem?

Když jsem přijel studovat do Olomouce, měl jsem za sebou patnáct let hudebních zkušeností v různých hudebních vodách na Moravě i v zahraničí a také vlastní hudební řeč. Studium na Univerzitě Palackého pro mě bylo vlastně plánem B. 

Předcházely mu přijímací zkoušky na Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, kde mi učitel kytary namísto přijetí ke studiu popřál mnoho úspěchů na umělecké cestě s tím, že už mi nemá co předat. Studium klasické kytary na akademii múzických umění mi nedávalo smysl, protože moje hudební řeč nezapadala do kurikula klasické kytary.

Anglistika a učitelství hudební výchovy se ukázaly jako optimální způsob, jak propojit vysokoškolské studium s hudební vášní a angličtinou, dvěma jazyky, které otevírají dveře do světa.

Jak důležitá byla olomoucká léta pro to, jakým hudebníkem jste se později stal?

Olomouc se ukázala jako skvělé místo pro tehdejší období mého života. Mimořádní učitelé na obou katedrách, které jsem měl štěstí potkat, pro mě byli zdrojem inspirace a poznání. Díky hudebním i lidským setkáním, jaká univerzitní město nabízí, jsem měl prostor růst a naplno prožívat jedno z nejkrásnějších období života.

Právě během studií v Olomouci jste na koncertě Pražského barokního souboru objevil loutnu. Popsal jste to jako okamžik, kdy jste měl pocit, že jste našel cestu ke ‚kořenům hudby‘. Co jste tehdy vlastně hledal?

V druhé polovině studií jsem zažil něco, co by se dalo popsat jako existenční krize. Ač jsem byl aktivním hudebníkem a skladatelem, měl rodinu, dobré kamarády i střechu nad hlavou, najednou jsem získal pocit, že mi chybějí pevné kořeny a nevím, kudy dál.

To se změnilo při návštěvě barokního festivalu, kde jsem znovu objevil loutnu. Všechno do sebe najednou zapadlo. O pár týdnů později jsem se začal učit u vedoucího Akademie staré hudby Miloslava Študenta v Brně, připojil se k baroknímu souboru Marka Čermáka a o několik měsíců později se mi podařilo zařídit roční studijní pobyt na vysoké hudební škole v německém Trossingenu ve třídě Rolfa Lislevanda.

Co vás na loutně fascinuje i po tolika letech? A co tento několik set let starý nástroj může nabídnout dnešnímu člověku?

Loutna je pro mě prostředkem sebevyjádření, předávání i bádání. Přestože většinu pracovního času trávím koncertováním, studiem a výukou loutny, věnuji se i dalším nástrojům, například cistře. V současnosti v Portugalsku postupně nahrávám sólové album složené z vlastních kompozic a plodů mé muzikologické práce na tabulatuře skladeb pro cistru uchované na Korsice i na Moravě.

Loutna nabízí široké hudební uplatnění, od sólové hry přes nejrůznější komorní spojení až po orchestr, a má ohromné výrazové možnosti. Největší klasičtí kytaristé, které jsem potkal, se často dříve či později při hledání hlubšího pochopení vlastního nástroje vydávají cestou k loutně. Tak proč nezačít rovnou s ní?

Věnujete se i zapomenutým skladbám z historických pramenů. Jaký je to pocit zahrát hudbu, která třeba několik staletí nezazněla?

Oživovat hudbu, která čekala po staletí na své znovuzaznění, stejně jako rozšifrovávat staré hudební zápisy a postupně jim porozumět, je nesmírně vzrušující. Dovedu si představit, co mohl prožívat Bedřich Hrozný, když se zabýval studiem starověkých písem... 

Ve vašem hudebním životě se potkávají renesance a baroko, moravský folklor, jazz, world music, rock i heavy metal. Jsou to pro vás rozdílné světy, nebo mají společného mnohem víc, než se na první pohled zdá?

Hru různých druhů hudby vnímám jako řeč různými jazyky. Prostředky dorozumění se mohou lišit, ale touha porozumět si a přinést druhému něco dobrého je stejná. Nakonec existuje jediná univerzální hudba bez hranic a limitů. 

Pocházíte ze Slovácka, od dětství vás provází folklor, ale velkou část života jste strávil v zahraničí. Francie je vaším druhým domovem. Nakolik si člověk svůj hudební domov nese s sebou?

Cítím se jako dítě světa, které se narodilo na Moravě. Domov vnímám všude tam, kde je rodina a kamarádi. Hudba je pro mě také způsobem, jak hranice domova rozšiřovat. V ideálním světě jsme všichni doma kdekoliv, bez hranic a bez válek.

Řekl jste, že hudba je pro vás ‚způsob bytí‘. Dokážete ji někdy úplně vypnout? A co je pro vás dnes měřítkem hudebního úspěchu?

Hudba je, podobně jako výtvarné nebo divadelní umění, způsobem komunikace bez násilí, který spojuje duše a otevírá srdce. Čím více si při společné hře nasloucháme, tím silnější je okamžik, který spolu prožíváme.

Úspěchem je pro mě každá příležitost předat druhým něco dobrého, co zlepší náladu, otevře srdce, vykouzlí úsměv nebo uvolní napětí. Může to být koncert, hodina hudby, obyčejný rozhovor nebo setkání, při kterém si lidé naslouchají a pomáhají.  

Když jste jako student v Olomouci poprvé viděl loutnistu a měl jste pocit, že jste našel cestu, kterou se chcete vydat, našel jste po těch letech to, co jste tehdy hledal?

Olomoucký barokní koncert tehdy otevřel dveře k něčemu, co jsem podvědomě už dlouho tušil. Potvrdil mi, že má smysl vydat se cestou staré hudby.

Navázal jsem tím vlastně na zkušenost s učitelem kytary na ZUŠ v Uherském Hradišti, panem Menšíkem, který studoval loutnu v Basileji a už během mých gymnaziálních let mě zasvětil do světa staré hudby. Pouštěl mi nejlepší nahrávky loutnistů a barokních souborů a přivedl mě také k hraní této hudby na kytaru.

Nyní se vracíte na svou alma mater. Jaký program jste připravil pro koncert při příležitosti srazu absolventů UP? Na co se mohou návštěvníci v aule FF UP těšit?

Pro olomoucký koncert jsem spolu s hostujícími kamarádkami, zpěvačkou Aničkou Jelínkovou a violoncellistkou Evou Týfovou, připravil program vzdávající poctu velkému anglickému loutnistovi Johnu Dowlandovi. Od jeho úmrtí letos uplynulo 400 let. Program bude protkaný improvizacemi, preludii, písněmi, a také něčím navíc.

Ondřej Jaluvka, absolvent katedry anglistiky a amerikanistiky FF a hudební výchovy PdF UP. Loutnista, kytarista, pedagog a příležitostný skladatel. Studoval také u významného norského loutnisty Rolfa Lislevanda na Hochschule für Musik Trossingen v Německu, poté pokračoval mimo jiné na CNSMD ve francouzském Lyonu u Eugèna Ferrého. Hrál v řadě evropských zemí, také v USA, Chile či Palestině. Zajímavé je rozpětí jeho spoluprací: pohybuje se od barokní hudby přes jazz a world music až k hudbě inspirované folklorem či heavy metalu. Spolupracoval či spolupracuje například s houslistkou Amandine Beyer, jazzovým saxofonistou Françoisem Corneloupem, Zuzanou Lapčíkovou, Jiřím Pavlicou nebo cimbalistou Petrem Pavlincem. Žije ve Francii.

Na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého vzniká nová vzdělávací hra zaměřená na prevenci rizikového chování dětí v digitálním prostředí. Samova dobrodružství 2: Případ Eliška navazují na úspěšný první díl Trable ve škole, který si zahrálo více než 50 tisíc žáků z celé České republiky a spolu s nimi také tisíce učitelů a rodičů. Velký zájem škol i rodin ukázal, že má smysl v projektu pokračovat a dále jej rozvíjet.

Zatímco první Samovo dobrodružství bylo pojato spíše jako arkádová hra, druhý díl se posouvá k příběhové adventuře. Hráči postupně odkrývají příběh, pátrají po souvislostech, řeší úkoly a rozhodují se v situacích, které vycházejí z reálných rizik online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru. Hráči se setkávají s nejrůznějšími postavami, příšerkami, duchy a dalšími obyvateli herního světa, který prozkoumávají a plní v něm řadu úkolů. Vzdělávací obsah hry je přirozeně zasazen do příběhu tak, aby děti neměly pocit, že procházejí klasickým výukovým materiálem," uvedl Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP a vedoucí vývojového týmu hry.

foto_sem_4

Součástí hry jsou podle něj také klíčová poučení určená přímo dětem.

„Doporučení a zásady bezpečného chování v digitálním prostředí mají podobu přehledných plakátků, které lze využít nejen během hry, ale také samostatně ve výuce či při preventivních aktivitách," dodal.

Příběh o odvaze a kyberprostoru 

Hlavním cílem nové hry je naučit žáky rozpoznávat nebezpečí, s nimiž se mohou v digitálním prostředí setkat, a ukázat jim, jak v krizových situacích reagovat. Obsah přitom vychází také z témat rámcového vzdělávacího programu a reaguje na rychlé proměny online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru.“ Kamil Kopecký 

Děj se točí kolem Samovy kamarádky Elišky, která se náhle začne uzavírat do sebe. Sam si všímá, že se s ní něco děje, a společně s hráči se pouští do pátrání po příčině. Postupně odhalují nepříjemnou skutečnost: Eliška se stala obětí ubližování na internetu a ze strachu se bojí svěřit a vyhledat pomoc.

Prostřednictvím jejího příběhu se hráči seznamují s citlivými a aktuálními tématy digitálního světa. Učí se rozpoznávat projevy kyberšikany, manipulace a vydírání, přemýšlejí o rizicích sextingu a sdílení intimního obsahu a získávají praktické informace o ochraně soukromí, digitální stopě či bezpečné online komunikaci.

Hra reflektuje také nové výzvy spojené s rychlým rozvojem digitálních technologií. Věnuje se umělé inteligenci, generovanému a manipulovanému obsahu, důvěryhodnosti informací i situacím, kdy mohou být technologie zneužity k manipulaci či ubližování. Žáky tak vede nejen k bezpečnému pohybu v online prostředí, ale také ke kritickému přemýšlení o tom, co vidí, komu mohou důvěřovat a jak si informace ověřovat.

Důležitou součástí je také otázka, jak se v problémových situacích zachovat. Hra zdůrazňuje, že odpovědnost za ubližování nese ten, kdo druhému škodí, nikoli jeho oběť, a vede děti k tomu, aby se v případě problémů nebály obrátit na dospělého či jinou důvěryhodnou osobu.

Hra pro celou třídu 

Projekt vznikl s podporou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a navazuje na zkušenosti s využíváním prvního dílu ve školách. Vedle prevence rizikového chování rozvíjí také digitální kompetence, kritické myšlení a schopnost bezpečně a odpovědně využívat moderní technologie.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje.“ Dominik Voráč

Stejně jako první díl budou i Samova dobrodružství 2: Případ Eliška dostupná zdarma a kompletně online. Školy, učitelé, žáci i rodiče tak hru budou moci využívat bez nutnosti instalace či pořizování licence. Zpřístupněna bude do konce roku 2026.

Podle Kamila Kopeckého je jedním ze základních principů hry aktivní zapojení samotných žáků, ideálně celé třídy. Nejde tedy pouze o předávání informací nebo pasivní sledování příběhu. Žáci vstupují přímo do herního prostředí, plní úkoly, hledají souvislosti a pomáhají Samovi odhalovat jednotlivá rizika.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje. A o to nám jde – hrajeme hry, abychom se u nich bavili. A když se u nich ještě něco naučíme, je to skvělá kombinace,“ řekl Dominik Voráč, spolutvůrce hry a zástupce ředitele institutu.

Samova dobrodružství 2: Případ Eliška tak chtějí dětem nejen ukázat rizika digitálního světa, ale především je naučit, jak je rozpoznat, bezpečně reagovat a kde hledat pomoc.