Novinky z PřF a UP

Nejen přednáška s názvem From Laboratory to Shelf: Next generation biosensing technologies for the food system, ale rovněž odborné debaty a workshopy byly součástí dvoudenní návštěvy Firata Güdera z Imperial College London v CATRIN UP. Vedle výzkumných témat vědci debatovali rovněž o možnostech a úskalích komercializace výsledků vědy.

Firat Güder se zaměřuje na vývoj flexibilních a tištěných biosenzorů pro zdravotnictví, potravinářský průmysl či environmentální monitoring. Jeho výzkum propojuje bioinženýrství, materiálové vědy a škálovatelné výrobní technologie s cílem převádět laboratorní inovace do praxe. Ve své přednášce pro vědce z CATRIN se zaměřil na využití senzorických technologií pro udržitelnější a ekonomicky příznivější produkci potravin.

„Bylo mi velkým potěšením představit naši práci. Děkuji za pozvání, skvělou pohostinnost a inspirativní diskuze, které posílí naši stávající spolupráci a otevřou nové směry. Už teď se těším na svou příští návštěvu." Firat Güder, Imperial College London

„Firat Güder patří k velmi talentovaným a inspirativním vědcům. Je také velmi úspěšný v komercializaci výsledků vědy a výzkumu. S jeho laboratoří jsme nedávno navázali velmi intenzivní spolupráci zejména v oblasti pokročilého senzingu rostlin, která vyústila v první společnou publikaci publikovanou v Nature Communications. Osobní návštěvy jsou velmi důležité nejen pro vědecké diskuze a výměnu zkušeností, ale také pro přípravu budoucích projektů. Během návštěvy jsme vedli intenzivní diskuze a konaly se přednášky a workshopy. Podařilo se nám identifikovat několik nových témat a věřím, že naši spolupráci budeme dále rozvíjet,“ uvedl Michal Otyepka, na jehož pozvání vědec tureckého původu na návštěvu do CATRIN přijel.

ig_sem_https://www.instagram.com/catrin_up/reel/DU1FF26AprK/

„Bylo mi velkým potěšením představit naši práci. Děkuji za pozvání, skvělou pohostinnost a inspirativní diskuze, které posílí naši stávající spolupráci a otevřou nové směry. Už teď se těším na svou příští návštěvu,“ komentoval svoji návštěvu odborník na biosenzory, bioinženýrství a tištěnou/flexibilní elektroniku Güder.

Roční pobyt v jeho výzkumné skupině má za sebou David Panáček z CATRIN. Na katedře bioinženýrství tam pracoval díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ. Jedním z výsledků má být nový senzor, který bude prvním svého druhu a dokáže monitorovat chování rostlin ve stresových podmínkách.

Firat Güder spoluzaložil několik startupů a pro svůj výzkum získal podporu od organizací jako Wellcome Trust, EPSRC, BBSRC, GE Healthcare, The Royal Society, Innovate UK, US Army, European Institute of Innovation & Technology nebo Gates Foundation.

Francovka Alpa, vysavače Electro-Lux nebo zubní pasta Tuti-Fruti. Nejen tyto ikonické výrobky 20. století byly propagovány formou komiksu. Nová kniha Tomáše Prokůpka a Martina Foreta z Filozofické fakulty Univerzity Palackého mapuje historii komiksové reklamy u nás. Dílo s názvem Komiks a/jako reklama. Domácí obrázkový seriál jako médium reklamy a propagace ve 20. století ukazuje komiks jako hojně využívanou formu reklamy, na níž se podíleli také významní umělci své doby – od Josefa Lady přes Ondřeje Sekoru po Káju Saudka. Bohatě ilustrovanou publikaci vypravilo na knižní trh nakladatelství Akropolis.

Odborníci z Filozofické fakulty UP, kteří již dříve mapovali historii československého komiksu, se tentokrát zaměřili na specifickou formu komiksu užívaného v reklamě a propagaci. „Především prvorepublikový tisk byl na nejrůznější podoby reklamních obrázkových seriálů velmi bohatý, věnovali se mu i velikáni jako Josef Lada nebo Ondřej Sekora a vznikla i řada zajímavých postaviček, jako například Palabáček a Plamínek v kresbě Reného Klapače,“ řekl spoluautor publikace Tomáš Prokůpek. Podoba uvedené postavičky zdobí i obálku knihy.

„Autoři formátem navazují na svou předchozí společnou knihu Před komiksem (2016), obsahově ale nabízejí specifické doplnění velkých kolektivních Dějin československého komiksu 20. století (2014) – systematicky mapují specifický segment komiksové produkce, který byl dosud blíže neprozkoumán. Atraktivním způsobem tak doplňují celkový obrázek o vývoji komiksu u nás,“ uvedl k novému titulu nakladatel Filip Tomáš.

Kokain, hubnoucí čaje, značkové cukrovinky i knihy

„Komiksová reklama představuje spojení dvou fenoménů, které jsou zajímavé samy o sobě, mají však i leccos společného – třeba to, že ani jeden z nich to v českém 20. století neměl úplně lehké, vyvíjely se přerývavě a s omezeními. A v lecčem se jejich vnímání a problémy vlastně zdvojují,“ nastínil spoluautor publikace Martin Foret z FF UP a dodal: „Reklama užívala a užívá řadu nejrůznějších médií a formátů, komiks je v tomto ohledu spíše marginální, ale přesto velmi zajímavý příklad. Detailní zpracování právě komiksové reklamy přitom nabízí i řadu přesahů, např. k animovanému filmu.“

Publikace nabízí pestrou škálu nejrůznějších výrobků a služeb, které obrázkové seriály propagovaly. „Již názvem zaujme seriál Muž s tabatěrkou aneb Kokain dělá divy z konce 20. let, navzdory svému názvu námětově neškodný. Překvapí možná množství seriálů propagujících hubnoucí čaje. Komiksem byly propagovány také cukrovinky či knihy,“ vyjmenoval Tomáš Prokůpek.

Ocelové traverzy, mléčné výrobky, zubní pasta a šetrná spořivost

Při tvorbě publikace nestačil obvyklý ponor do fondů nejrůznějších knihoven, kterému se autoři věnovali již v předchozích projektech. „Reklamní komiksy se nevyskytovaly jen v periodikách, která knihovny archivují. Významná část měla podobu různých příležitostných tiskovin, které byly přidávány zdarma k nákupu. Ty ale žádná sbírková instituce neeviduje a dochovaly se spíše výjimečně,“ vysvětlil Tomáš Prokůpek. Kromě institucionálních sbírek tak bylo nezbytné pátrat i mezi soukromými sběrateli. Obsáhlá obrazová příloha knihy pak z velké části reprodukuje právě tyto nedostupné seriály a nabízí tak unikátní příležitost přiblížit čtenářům zapomenuté klenoty.

Podoby komiksové reklamy odrážejí nejen vývoj samotného komiksu, např. využívání promluvových bublin, ale také proměny reklamy jako takové. Patrné je to především mezi léty 1948 a 1989. „Reklama v době socialismu propagovala především typy výrobků, nikoliv jejich konkrétní značky, protože ty nebyly podstatné, stejně jako nebyli podstatní jejich výrobci, centralizované státní podniky,“ doplnil Martin Foret. „Přesto najdeme výrobky či služby, které jsou v reklamách přítomné jak za první republiky, tak za komunismu – třeba francovka Alpa nebo spoření. Speciálním typem jsou reklamní komiksy pro děti, které vedle například mléčných výrobků propagovaly třeba i ocelové traverzy,“ přiblížil Martin Foret.

Vedle zmíněných výtvarníků Josefa Lady, Ondřeje Sekory či Reného Klapače patřili k významným reprezentantům českého reklamního komiksu také František Voborský, Kája Saudek nebo Jaroslav Němeček. Věnovaly se mu i osobnosti v komiksu jinak nepůsobící jako Leo Heilbrunn. Nejen jim jsou v knize věnovány speciální kapitoly.

Kniha má 408 stran, vedle výkladového textu s množstvím reprodukcí zahrnuje i více než stostránkovou obrazovou přílohu s kompletními reklamními seriály. Grafická podoba svazku je dílem Studia Symbiont. Publikace je výstupem výzkumného projektu Filozofické fakulty Univerzity Palackého a vychází za její podpory.

Podrobné informace o knize včetně detailního obsahu a obsáhlé ukázky k prolistování naleznete na webu nakladatelství Akropolis a na webu Centra pro studia komiksu.

Uvedení knihy se uskuteční ve čtvrtek 26. února od 17:00 v prostorách Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1). Na místě bude rovněž možno zakoupit publikaci s významnou slevou.

V prostorách nově vybudovaného Archivu Univerzity Palackého se ve čtvrtek 12. února sešla Vědecká rada UP. Jednání se konalo symbolicky v prostředí, které připomíná historickou kontinuitu univerzity, ale zároveň poskytuje moderní zázemí včetně konferenčního sálu využitelného pro potřeby akademické obce.

Vědecká rada projednala mimo jiné návrhy na jmenování nových profesorů. Všech pět předložených návrhů bylo schváleno a bude postoupeno Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR k dalšímu řízení.

Profesorem pro obor radiologie byl navržen doc. MUDr. Zbyněk Tüdös, Ph.D.
Profesorkou pro obor kinantropologie byla navržena doc. Mgr. Steriani Elavsky, Ph.D.
Profesorem pro obor kinantropologie byl navržen doc. PhDr. Michal Botek, Ph.D.
Profesorem pro obor ekologie byl navržen doc. RNDr. Tomáš Václavík, Ph.D.
Profesorem pro obor neurochirurgie byl navržen doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D., MBA.

„Jmenovací řízení je tím nejvýznamnějším milníkem pro akademického pracovníka. Schválené návrhy potvrzují vysokou odbornou úroveň kandidátů i kvalitu vědeckého prostředí na Univerzitě Palackého,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Vědecká rada se zároveň intenzivně zabývala otázkami vědecké integrity a kvality publikační činnosti. V přijatém usnesení se jednoznačně distancovala od jakýchkoliv vědeckých výstupů s falzifikovanými či fabrikovanými daty a označila je za významné reputační riziko pro univerzitu.

Diskuze členů rady potvrdila, že systematická podpora etických standardů, transparentnosti a odpovědnosti ve vědecké práci je klíčovou podmínkou důvěryhodnosti univerzity jako veřejné instituce. Téma kultury vědecké integrity zůstává jednou z priorit vedení univerzity i jejích samosprávných orgánů.

Dnešní univerzity a vysoké školy často tvoří města ve městě – nejen rozlohou svých areálů, ale také počtem studentů a zaměstnanců, kteří do nich denně míří. Jak se ale tyto desetitisíce lidí za prací nebo studiem dopravují? Používají hromadnou dopravu, chodí pěšky, nebo spíš jezdí autem a po cestě vyloží děti ve škole? Jakou roli hraje vzdálenost bydliště, rodinná situace či dostupnost parkování? Podle aktuálních výsledků společného průzkumu deseti českých vysokých škol je nejčastějším prostředkem hromadná doprava. Velkou roli hraje vzdálenost školy od bydliště nebo počet dětí. Lidé se také setkávají s řadou překážek, jako je nedostatečná cyklistická infrastruktura či vysoká cena MHD.

Do průzkumu, který v roce 2025 probíhal na 10 vysokých školách napříč Českou republikou, se zapojilo 8207 respondentů. Vysokým školám jeho výsledky pomohou lépe směřovat investice do infrastruktury spojené s mobilitou a také na podporu kampaní zaměřených na udržitelnou mobilitu. Dále by také mohly sloužit ke spolupráci s městskými samosprávami na zlepšování infrastruktury pro cyklo a pěší pohyb v propojení město–univerzita.  

Udržitelná mobilita označuje způsoby dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, nezatěžují města hlukem a emisemi a často přispívají i ke zdravějšímu životnímu stylu. Patří sem především chůze, jízda na kole a využívání veřejné dopravy.

Podle výsledků je nejčastějším způsobem dopravy na vysoké školy veřejná doprava, kterou využívá 47 % respondentů. Přibližně třetina lidí (32 %) jezdí autem a 21 % chodí pěšky nebo jezdí na kole. Auto častěji volí zaměstnanci než studenti, přesto zůstává automobil poměrně rozšířený i mezi studenty. Zajímavým zjištěním je naopak vyšší podíl cyklistů mezi zaměstnanci než mezi studenty.

Rozhodují peníze, vzdálenost i rodina

Výrazným faktorem, který ovlivňuje volbu dopravy, jsou příjmy. Lidé s vyššími příjmy častěji využívají automobil, což souvisí i s věkem a v případě studentů také s tím, zda při studiu pracují. Důležitou roli hraje rovněž vzdálenost mezi bydlištěm a školou. „Na kratší vzdálenosti lidé nejčastěji chodí pěšky nebo jezdí na kole. Při dojíždění do 10 kilometrů jsou veřejná doprava a automobil zastoupeny zhruba stejně. Pokud je vzdálenost větší než 10 kilometrů, výrazně převažuje jízda autem,“ řekla Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP, která průzkum mezi univerzitami zastřešovala.

Způsob dopravy se mění i s věkem. Studenti a mladší zaměstnanci nejčastěji volí udržitelné způsoby dopravy. S přibývajícím věkem jejich podíl klesá – přibývá pracovních a rodinných povinností a roste tlak na úsporu času. Ve vyšším věku (45 let a více) se ale lidé k veřejné dopravě částečně vracejí. Průzkum přitom neodhalil výrazné rozdíly mezi muži a ženami. Naopak významně se projevuje rodinná situace: lidé s dětmi jezdí častěji autem a méně využívají veřejnou dopravu než bezdětní.

Postoje k regulaci automobilové dopravy se výrazně liší podle způsobu cestování. Největší podporu zákazu vjezdu aut do center měst vyjadřují pěší a cyklisté. Uživatelé veřejné dopravy zaujímají spíše střední postoj, zatímco řidiči automobilů jsou k těmto opatřením nejvíce skeptičtí. Průzkum zároveň ukázal, že dopravní chování se výrazně liší mezi jednotlivými vysokými školami. Velkou roli hraje charakter města, jeho velikost a terén. V Praze a Brně, a částečně také v Plzni a Ostravě, je výrazně vyšší podíl veřejné dopravy, pravděpodobně díky její dobré dostupnosti a omezeným možnostem parkování. Cyklistika je naopak častější ve městech s rovinatějším terénem.

Proč je auto často nejjednodušší volba

„V průzkumu jsme se také ptali na to, jaké překážky lidem brání častěji využívat udržitelné způsoby dopravy, tedy například chůzi, kolo nebo veřejnou dopravu. Respondenti nejčastěji zmiňovali zažité návyky a pohodlí, dále vzdálenost a časovou náročnost cestování a také kvalitu a dostupnost veřejné dopravy. Pokud by se mělo využívání udržitelných způsobů dopravy zvýšit, lidé by podle svých odpovědí potřebovali především rychlejší spojení či nižší cenu,“ vysvětlila Zuzana Huňková.

Nejčastěji zaznívala potřeba kvalitnější cyklistické infrastruktury – cyklostezek či stojanů na kola – a obecně bezpečnějšího prostředí pro jízdu na kole. Velmi silným motivem se ukázala také nemožnost pohodlně zaparkovat v blízkosti školy. Odpovědi jasně ukazují, že lidé při volbě dopravy kladou důraz hlavně na rychlost, dostupnost a spolehlivost, zatímco environmentální důvody či zdravotní přínosy zůstávají spíše v pozadí.

Na myšlenku společného průzkumu mobility přivedla vysoké školy předchozí spolupráce v projektu Unilead. Šetření koordinovala Univerzita Palackého v Olomouci a získaná data zpracovali Zdeněk Tomeš a Ondřej Špetík z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Vysoké školy plánují průzkum v několikaletých intervalech opakovat, aby mohly sledovat, jak se dopravní chování mění, lépe cílit opatření a vyhodnocovat jejich skutečný dopad.

Výsledky za Univerzitu Palackého v Olomouci
Podrobnější pohled na Univerzitu Palackého v Olomouci, kde se do průzkumu zapojilo 802 studentů a zaměstnanců, potvrzuje celorepublikové trendy, zároveň však ukazuje některé specifické rysy univerzitního prostředí v Olomouci.
Nejvýznamnějším druhem dopravy je chůze, poté následuje tramvaj a autobus. Nejen auto, ale i kolo častěji využívají zaměstnanci, zatímco studenti častěji volí chůzi nebo veřejnou dopravu včetně vlaku.

Detailní výsledky za UP v prezentaci (pdf)

Sedm kategorií a celkem šedesát sedm laureátů a laureátek mimořádných ocenění. Michael Kohajda, rektor Univerzity Palackého, předal v kině Metropol Ceny rektora UP za rok 2025.

Ocenění získali autoři a autorky odborných publikací z řad akademické obce, stejně jako úspěšní studenti a studentky za nejlepší bakalářské, diplomové i vědecké práce. Nechyběla ani ocenění za mimořádné sportovní výkony v roce 2025. Mezi laureáty byli rovněž studující doktorských studijních programů.

Už druhým rokem univerzita udělila také Teaching Awards UP, které vyzdvihují vyučující za jejich pedagogické dovednosti, inspirativní přístup ke studujícím, nápaditost výuky i nadšení, s nímž svou roli naplňují. Rektor zároveň ocenil i nejlepší absolventské práce zaměřené na udržitelnost.

Slavnostní odpoledne patřilo také neakademickým pracovníkům a pracovnicím, kteří převzali mimořádná ocenění. Vůbec poprvé byl navíc ceremoniál rozšířen o předání Ceny rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností.

„Je to jedna ze vzácných příležitostí, kdy se můžeme ohlédnout a společně oslavit to nejcennější, co naše univerzita má, tvořivost, odhodlání, vytrvalost a výjimečné schopnosti lidí, kteří ji tvoří,“ uvedl rektor Michael Kohajda. Laureáti a laureátky jsou podle něj důkazem, že smysluplná práce má své výsledky a že kvalita, pokud je poctivá a dlouhodobá, si vždy svou cestu najde.

„Do kina se chodí na premiéry. Společně s vámi si jednu takovou nyní užívám. Je to totiž poprvé, kdy mám jako rektor čest tato ocenění předávat. Do kina se chodí také na příběhy – a za každým oceněním skutečný příběh je. Příběh odvahy pustit se do náročného tématu, příběh vytrvalosti, která často není vidět, protože se odehrává v knihovnách, laboratořích, učebnách, archivech, sportovištích nebo při reprezentaci univerzity daleko za jejími zdmi. Předávání výročních ocenění není jen formálním aktem. Vnímám jej jako moment, kdy se zastavujeme, abychom vyjádřili uznání a řekli: vážíme si vás. Za vaše úsilí posouvat hranice poznání, za reprezentaci univerzity i za příspěvek k lepší společnosti prostřednictvím důrazu na udržitelnost. A také za všechnu tu péči, kterou nám akademikům a studentům věnujete,“ dodal rektor UP před zúčastněnou akademickou obcí i širší veřejností.

S cílem představit široké veřejnosti kvalitní výstupy talentovaných studujících i absolventů a absolventek Univerzity Palackého se slavnostní událost již podruhé uskutečnila v kině Metropol. Moderoval ji šéf činohry Moravského divadla Roman Vencl. Program doprovodil vokální kvintet HiFive, který dnes tvoří především absolventi a absolventky UP.

Seznam oceněných najdete zde. 

Mezi šest nejlepších z celkových sedmdesáti doktorandů se na mezinárodní konferenci Novus Scientia 2026 v Košicích zařadila doktorandka Stela Levická se svým příspěvkem zaměřeným na mezinárodní porovnávání očních tonometrů pro optometristické a oftalmologické účely. V silné konkurenci mladých vědců z různých zemí tak potvrdila vysokou úroveň svého výzkumu.

Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 70 doktorandů z různých zemí, kteří byli rozděleni do dvou odborných sektorů po 35 účastnících. „Konference se nesla v přátelském duchu. Všichni jsme byli tak trochu na jedné lodi, protože  každý z nás se věnuje výzkumu a naším cílem je nejen bádat, ale také úspěšně získat doktorský titul,“ uvedla Stela Levická, která na přírodovědecké fakultě studuje obor Optika a optoelektronika.

Konference Novus Scientia je tradiční odborné setkání doktorandů strojních a příbuzných technických fakult. Jejím hlavním cílem je prezentace výsledků doktorského výzkumu, sdílení zkušeností a navazování odborné spolupráce napříč institucemi i státy. Program byl tematicky velmi pestrý. Zahrnoval oblasti automatizace, mechatroniky a robotiky, technologického a materiálového inženýrství, managementu a digitálního inženýrství, konstrukčního i procesního inženýrství či speciálních inženýrských procesů.

„Každý sektor měl svou odbornou komisi, která po prezentacích kladla otázky. Velmi oceňuji, že samotné vystoupení bylo zároveň dobrou zkouškou před obhajobou dizertační práce. Za zmínku stojí i to, že po oficiální části pokračovaly neformální rozhovory mezi doktorandy i členy komisí. Díky tomu jsme navázali nové kontakty a měli možnost zjistit, jak se ostatním daří a jaké jsou jejich další vize,“ uvedla Stela Levická.

Akademická obec Univerzity Palackého bude své univerzitní senátory a senátorky volit po necelých třech letech. Nominovat nové či staronové členy/ky Akademického senátu UP (AS UP) za některou z fakult mohou studující a akademici a akademičky do čtvrtka 19. února 2026. Samotné volby do klíčového samosprávného orgánu univerzity proběhnou online v polovině března.

Pět akademiček a senátorek UP ve videu vysvětluje, kdo a proč by měl být součástí nejdůležitějšího kontrolního orgánu univerzity. Stávající předsedkyně AS UP Irena Smolová, senátorky Lucie Tungul, Petra Gaul Aláčová, Veronika Tomoszková a za studentskou kurii Kristýna Václavková vybízejí nejen akademičky a akademiky, ale také studující olomoucké univerzity, aby tuto příležitost nepromarnili.

video_sem

Kdo a jak může nominovat či kandidovat?

Kandidátem na senátora do AS UP může být akademický pracovník nebo student, který je členem akademické obce příslušné fakulty. Rozhodným datem je první den voleb. Každý může kandidovat pouze ve skupině kandidátů (studující či akademičtí pracovníci), do které náleží.

Jednoho nebo více kandidátů může navrhnout člen akademické obce (studující nebo akademik) příslušné fakulty samostatně nebo ve spojení s jinými členy.

Písemný návrh na tomto návrhovém formuláři se předkládá předsedovi dílčí volební komise do 19. února 2026 včetně. Písemný návrh musí obsahovat, mimo jiné, jméno a příjmení kandidáta/ky, tituly, rok narození a pracoviště, v případě studujících studijní program a ročník, v němž je v době konání voleb na fakultě zapsán, a souhlas navrženého kandidáta včetně jeho podpisu. Samozřejmě také datum, jméno, příjmení a podpis navrhovatele.

Přesné pokyny jsou rozepsány v článku 5 Volebního řádu Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci (vnitřní předpis UP A-4/2017-ÚZ02).

Veškeré další podrobnosti najdete na webu upol.cz/volby.

Sbírka Univerzity Palackého na pořízení elektrocentrály pro Kyjevskou národní univerzitu Tarase Ševčenka byla během jediného týdne úspěšně naplněna. Cílovou částku se podařilo vybrat díky mimořádné solidaritě univerzitní komunity i širší akademické obce v České republice. Klíčovým partnerem celé iniciativy byla Paměť národa, výzvu významně podpořily i Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně.

Sbírka reagovala na akutní potřebu kyjevské univerzity čelit výpadkům elektrické energie způsobeným pokračujícími útoky na civilní infrastrukturu. Generátor umožní zachovat výuku, provoz klíčových pracovišť i základní bezpečnostní zázemí univerzity.

„Sbírku se nám podařilo naplnit během jediného týdne. Považuji to za úspěch nejen olomoucké univerzitní komunity, ale celé akademické obce České republiky, která se k výzvě připojila. Všem, kteří ve sbírce přispěli, děkuji. Vyslali jsme jasný signál, že solidarita mezi univerzitami není jen symbolická, ale že naše pomoc má konkrétní podobu a konkrétní dopad,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

„Cítíme, že nejsme sami – že máme spolehlivé přátele, kteří podávají pomocnou ruku. Společně jsme silnější.“  vedení kyjevské univerzity

Generátor byl do Kyjeva dopraven už koncem minulého týdne. Univerzita Palackého se rozhodla využít logistické příležitosti, kdy Paměť národa zajišťovala transport dalších generátorů na východ Ukrajiny.

„Jakmile bylo zřejmé, že se sbírka úspěšně završí, nemohli jsme čekat. Paměť národa právě vypravovala transport dalších generátorů na východ Ukrajiny a bylo možné připojit i ten náš. Díky tomu jsme generátor dostali do Kyjeva bez prodlení – v situaci, kdy čas skutečně hraje roli,“ doplnil prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP Matěj Dostálek.

Vybraná částka navíc přesáhla původní cíl. Přebytek bude prostřednictvím Paměti národa využit na nákup dalšího vybavení, které pomůže Ukrajině překonat náročné období pod intenzivním a nehumánním útokem ruského agresora.

Pomozte Ukrajině s Pamětí národa. Přispět můžete zde.

Generátor byl kyjevské univerzitě předán díky spolupráci rektora KNU Volodymyra Bugrova a prorektorky pro mezinárodní vztahy Kseniie Smyrnové. Zaměstnanci univerzity jej v nejbližší době uvedou do provozu.

Vedení Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka ve svém vyjádření uvedlo, že nový generátor „není jen technickým vybavením, ale světlem v temných časech, teplem a možností pokračovat v práci a pomáhat lidem i během výpadků proudu“. Ukrajinská strana zároveň poděkovala Univerzitě Palackého a českým partnerům za důležitou podporu a zdůraznila, že v tomto obtížném období jsou solidarita a zájem ze zahraničí mimořádně cenné: „Cítíme, že nejsme sami – že máme spolehlivé přátele, kteří podávají pomocnou ruku. Společně jsme silnější.“

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje ukrajinské studenty a akademiky a zapojuje se do aktivit na podporu napadené země. Úspěšná sbírka na generátor je dalším konkrétním krokem, kterým univerzitní společenství potvrzuje, že odpovědnost a solidarita patří k základním hodnotám akademického prostředí.

 

Olomoucké pracoviště, které stojí v čele výzkumu prevence rizikového chování v online prostředí, hostilo vzácnou návštěvu. Do laboratoří Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP zavítal velvyslanec Francie v České republice Stéphane Crouzat se svým doprovodem.

Tématem setkání nebyla pouze akademická teorie, ale především palčivé otázky současné digitální doby, které rezonují napříč Evropskou unií. Diskuze potvrdila, že problematika kybernetické bezpečnosti a ochrany zranitelných skupin v kyberprostoru je prioritou, která nezná hranic.

Od legislativy po konkrétní osudy

Během návštěvy prodebatovali zástupci univerzity s velvyslancem široké spektrum témat, od strategických a legislativních rámců, jako je akt o digitálních službách (DSA) či kontroverzně diskutovaná iniciativa ChatControl, až po otázku věkových limitů pro užívání sociálních sítí. Kromě těchto systémových otázek se debata věnovala i aktuálním sociálním fenoménům, které institut dlouhodobě monitoruje v rámci projektu E-Bezpečí. Odborníci sdíleli s francouzskou delegací poznatky zejména o sharentingu, tedy rizikovém sdílení obsahu týkajícího se dětí jejich rodiči, a o problematice sextingu a jeho dopadech na dospívající. Důležitou součástí prezentace byla také praktická činnost specializované poradny, která přímo pomáhá obětem online agrese a nabízí jim odbornou oporu.

Laboratoře v centru dění

Delegace měla možnost nahlédnout přímo do zázemí laboratoří, kde probíhá výzkum i praktická výuka. Prezentovány byly nejen teoretické modely, ale i analýzy skutečných případů, které poradna E-Bezpečí denně řeší. Právě propojení akademického výzkumu s přímou pomocí obětem kyberkriminality bylo vyzdviženo jako jeden z klíčových pilířů olomouckého pracoviště.

„Byla to velmi inspirativní návštěva. Probrali jsme celou řadu témat, od legislativních rámců EU až po konkrétní fenomény, se kterými se setkáváme v naší poradenské praxi,“ uvedl za institut Kamil Kopecký. 

Reprezentace fakulty a odborníků

Vzácného hosta na půdě olomoucké univerzity oficiálně přivítal proděkan Pedagogické fakulty UP Vít Zouhar. Odbornou diskuzi a detailní prezentaci činnosti celého pracoviště i projektu E-Bezpečí pak vedli ředitel institutu Kamil Kopecký, jeho zástupce Dominik Voráč a Lukáš Kubala, vedoucí laboratoře Digidoupě, v jejíchž prostorách se setkání uskutečnilo a kde si hosté mohli prohlédnout moderní zázemí pro vzdělávání v oblasti digitálních technologií.

Návštěva francouzského velvyslance potvrzuje mezinárodní význam olomouckého výzkumu v oblasti kyberbezpečnosti a otevírá dveře k další potenciální spolupráci na poli evropské prevence a vzdělávání v digitálním věku.

Obyvatelé Ukrajiny prožívají už pátou válečnou zimu. Kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu jsou zdroje tepla a světla potřeba víc než kdy dříve. A právě takovou službu mohou udělat vyrobené zákopové svíčky. Ty už dnes nepomáhají jen vojákům, ale také běžným lidem, aby si například ohřáli večeři nebo si doma posvítili. Pojďte s námi zákopové svíčky vyrábět v neděli 22. února do Studentského klubu!

Rusko během páté válečné zimy připravuje civilní ukrajinské obyvatele o elektřinu, plyn a odhodlání. Je tak těžké se zahřát, uvařit si jídlo, posvítit si. Mrazivé počasí dopadá také na vojáky v zákopech, kteří využívají nejrůznější zdroje energie, aby se zahřáli. Věci, které my považujeme za samozřejmost, jsou zkrátka pro obyvatele Ukrajiny teď vzácností.

Univerzita Palackého tak pokračuje ve své pomoci Ukrajině a právě teď spojila síly se Skautským institutem Olomouc.

V neděli 22. února od 13:00 do 20:00 budeme ve Studentském klubu UP ve Zbrojnici společně vyrábět zákopové svíčky. Jde o svíčky v plechovce, které hoří dlouhé hodiny. Dá se nad nimi ohřát jídlo nebo zmrzlé ruce či nohy, poslouží i ke svícení. Vezměte s sebou kamarády, spolužáky i děti a pojďme společně pomáhat vracet teplo a naději obětem ruského chladomoru.

Od 16. února také ve Studentském klubu UP probíhá sběr plechovek, krabic a vosku či parafínu. Pokud máte doma vhodné plechovky, přineste nám je.

Jaké mají být plechovky? 

• čisté, vymyté od potravin, bez papírové etikety
• v případě vysokých plechovek (např. od fazolí nebo rajčat) je potřeba je zkrátit nožem nebo flexou (jinak vysoká vrstva vosku nevyhoří celá a svíčka brzy zhasne) a zabrousit
• nehodí se měkké hliníkové plechovky od nápojů, hledejte tvrdý kov - např. konzerva od hrášku nebo tuňáka 

Můžete také obejít olomoucké kostely a požádat je o zbytky vosku, stejně jako obchody, kde se svíčky prodávají. Otevírací doba klubu je pondělí až čtvrtek od 9 do 14 hodin. Hotové svíčky potom svezeme do Skautského institutu v Brně, odkud na konci února poputuje další várka svíček přímo na Ukrajinu.

Všechny potřebné informace o výrobě zákopových svíček naleznete zde.

Z celkem 33 grantů, které jdou do České republiky díky úspěchu ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2025, míří hned čtyři do CATRIN Univerzity Palackého. Díky tomu se nejstarší moravská univerzita v tuzemském srovnání umístila na druhé pozici za Masarykovou univerzitou. Program v rámci Horizon Europe umožňuje českým institucím přilákat talentované vědce, případně vysílat své postdoktorandy do zahraničí.

Díky úspěchu v obrovské konkurenci více než 17 000 žádostí se budou moci mladí vědci v CATRIN zaměřit na výzkumná témata v oblasti fotochemie, biomedicíny i organické chemie. Z Univerzity Palackého bylo podáno 60 žádostí, čtyři žadatelé z CATRIN byli úspěšní. V ČR uspělo celkem 15 institucí, CATRIN počtem úspěšných projektů předčila například i mnohem větší subjekty jako Univerzitu Karlovu (2 projekty), Ústav organické chemie a biochemie (2), Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích (2) a získala více projektů než například celé Maďarsko, Slovensko či Estonsko.

„Jsem rád, že stejně jako před rokem jsme byli úspěšní a získali přímo z hlavní výzvy čtyři granty. Díky tomu získají podporu talentovaní juniorní vědci. Děkuji kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli, i supervizorům, kteří se na vysoké vědecké kvalitě a tím i úspěchu projektů rovněž velmi významně podíleli.“ Pavel Banáš, ředitel CATRIN

„MSCA PF je jednou z výzev, jichž se účastníme dlouhodobě. Jsem rád, že stejně jako před rokem jsme byli úspěšní a získali přímo z hlavní výzvy čtyři granty. Díky tomu získají podporu talentovaní juniorní vědci. Děkuji kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli, i supervizorům, kteří se na vysoké vědecké kvalitě a tím i úspěchu projektů rovněž velmi významně podíleli,“ řekl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Dva z úspěšných držitelů grantů budou na svých projektech pracovat ve výzkumné skupině Inovativní chemie, po jednom zamíří do výzkumných skupin Nanomateriály v biomedicíně a Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace.

„V projektu LUCENT si kladu za cíl vyvinout inteligentní, 3D tištěnou náplast s mikrojehličkami pro světlem aktivovanou léčbu rakoviny. Zařízení bude kombinovat dva světlem aktivované materiály: přírodní barvivo fykocyanin, které produkuje reaktivní formy kyslíku a zároveň poskytuje optickou zpětnou vazbu, a biokompatibilní uhlíkové nanotečky, jež generují mírné teplo a zvyšují účinnost léčby v oblastech s nízkým obsahem kyslíku. Společně umožní lokalizovanou, samoregulační terapii aktivovanou červeným zářením o nízkém výkonu, vhodnou pro ambulantní i domácí použití,“ uvedla například ve své grantové žádosti Chiara Olla z University v Cagliari v Itálii.

„Ze získaného projektu mám velkou radost, nejen proto, že kandidátka uspěla v obrovské mezinárodní konkurenci, ale také proto, že se zúročilo úsilí, jež jsme v létě přípravě projektu věnovali. Brzo v našem týmu přivítáme velmi talentovanou vědkyni ze Sardinie a otevřeme nové výzkumné téma. Věřím, že společně naplníme poslání projektů MSCA PF, kterým je podpora kariérního rozvoje výzkumníků, a zároveň posílíme mezinárodní spolupráci. Ostatně projekt je také výsledkem spolupráce mezi univerzitami v Olomouci a Cagliari, kterou jsme zahájili před více než čtyřmi lety a dále ji rozvíjeli, například i s pomocí projektů COSY COST a TECHSCALE,“ dodal jeden se supervizorů Michal Otyepka.

Finanční podporu získalo celkem 1610 postdoktorandských výzkumníků ve 45 zemích Evropy, úspěšnost činila 9,6 procenta.

Další výzva pro MSCA Postdoctoral Fellowships bude otevřena 9. dubna 2026. Více o možné spolupráci s CATRIN najdete zde.

Právě letošní rok představuje velký milník, neboť program Marie Skłodowska-Curie (MSCA) slaví 30. výročí. Od roku 1996 hraje program klíčovou roli při prosazování výzkumu a inovací a podpořila více než 150.000 výzkumných pracovníků, včetně 23 nositelů Nobelovy ceny.

Seznam úspěšných žadatelů a jejich projektů:
Emis Ingenito: Enzyme-integrated high-throughput Multicomponent synthesis for Echo-enabled Rapid molecule generation and Assay in Lead Discovery (supervisor: Alexander Dömling)
Thiago Moreira Pereira: Scaling the Unreachable: Acoustic Droplet Ejection for DNA-Encoded Library Multicomponent Synthesis ((supervisor: Alexander Dömling)
Chiara Olla: Light-triggered Ultra-precise Carbon-enhanced phycocyanin Engineered Needles for Therapy (supervisor: Michal Otyepka)
Endris Hanurry: Multifunctional Nanogel for Prolonged Immunoregulation and ECM Remodelling in Post-Surgical Diffuse Intrinsic Pontine Glioma: Organ-on-Chip Mode (supervisor Kateřina Poláková)

Akademický týden Univerzity Palackého dnes startuje. Týden, který letos připomíná také 80 let novodobé existence UP, zahajuje tradiční výzva Daruj krev s UP a komunitní Kávové pondělí ve Studentském klubu UP. Dnešní večer pak odlehčí Hospodský kvíz – univerzitní speciál v Jazz Tibet clubu.

V následujících dnech Akademický týden nabídne slavnostní předávání výročních ocenění rektora UP, kam je srdečně zvána také široká veřejnost.

Aktuální program Akademického týdne UP najdete zde.

Akce se bude konat v kině Metropol (rezervace lístků zde), kde následně od 20:00 naváže AFO KINO. To nabídne exkluzivní předpremiéru soutěžního filmu AFO 61: André je idiot (rezervace lístků zde).

Tradiční součástí programu akademického týdne je také studentská mše svatá i rozezvučení zvonů olomouckých kostelů.

Páteční program slavnostně ukončí reprezentační ples UP. Součástí vstupenky je také slavnostní raut, který podtrhne společenský charakter večera. Hosté se mohou těšit například na carving s pečeným seletem, zvěřinové ragú, kachní rillettes či panna cottu z kozího sýra. Chybět nebude ani vegetariánská varianta v podobě květákového curry s cuketou, výběr českých sýrů a minidezerty. O půlnoci pak přijde na řadu další občerstvení včetně borůvkových knedlíků nebo mini cheeseburgerů.

Pár lístků je ještě k mání zde.

Akademický týden připomíná znovuobnovení Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1946, kdy se 21. února rozezněly na počest této události zvony všech olomouckých kostelů. Univerzita pravidelně v tomto termínu pořádá řadu kulturních, vědeckých a společenských aktivit, na něž je zvána i veřejnost. Letos si navíc Univerzita Palackého připomíná kulaté 80. výročí své novodobé existence. Podrobně jsme o letošním programu psali zde.

Během dvouhodinového povídání jí dvakrát po tváři stékaly slzy. Poprvé když vzpomínala na rok 2022 a svůj nucený odchod z rodné Ukrajiny. Podruhé když mluvila o vděčnosti, kterou cítí k České republice a svým českým kolegům.

Právnička Alla Fedorova už přes tři roky v Olomouci pracuje, vědecky bádá a hlavně ŽIJE, společně se svou dcerou a psem. A to vše díky Právnické fakultě Univerzity Palackého, kde působí jako vědecká pracovnice na katedře mezinárodního a evropského práva.

„Vždycky jsem měla ráda Českou republiku. Do roku 2022 jsem ji znala jen jako turista. Válka ale všechno změnila,“ říká rodačka z Doněcké oblasti, jejímž domovským pracovištěm je katedra srovnávacího a evropského práva Institutu mezinárodních vztahů na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Hlas se jí chvěje, když vzpomíná na dny, kdy na její zemi zaútočilo Rusko. „Ze dne na den nebyly potraviny v obchodech, benzin, v ulicích se objevily zátarasy. Mým jediným úkolem v tu chvíli bylo vymyslet řešení, které by zajistilo bezpečnost pro mou tehdy čtrnáctiletou dceru.“ Když sehnala benzin, sedly spolu do auta a ujely pět set kilometrů na západ od Kyjeva a potom do Česka. Nejprve do bytu rodinného známého u Karlových Varů.

„Život mi ukázal, že všechny plány se mohou v mžiku rozpadnout. Když jsme s dcerou odjely do Česka, myslela jsem si, že to bude na měsíc. Že mezinárodní sankce a tlak ze strany Evropy a Spojených států amerických Rusko zastaví. Ale nestalo se.“

Když se Alla Fedorova v Česku konečně nadechla a zase mohla v noci spát, začala brouzdat po webech univerzit a hledat možnosti profesního uplatnění. Zaujal ji program na podporu ukrajinských akademiků vyhlášený olomouckou právnickou fakultou. Úspěšně prošla výběrovým řízením a mohla se stěhovat.

Posila pro fakultu, která řeší velké projekty

Už po pár týdnech bylo jasné, že fakulta získala v ukrajinské odbornici na lidská práva a na ochranu a europeizaci sociálních práv významnou posilu. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Společně s Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, jejím mentorem, se ucházeli o podporu ve speciální výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions zaměřené na ukrajinské výzkumníky. A s projektem The Approximation of Ukrainian Social and Labour Legislation to EU Law uspěli. Pracovali na něm dva roky. Výsledkem jsou doporučení pro Ukrajinu, jak se v otázkách sociálního práva, práva sociálního zabezpečení nebo zákoníku práce přizpůsobit unijní legislativě.

„Získání projektu pro mě tehdy strašně moc znamenalo. Dostala jsem možnost soustředit se na svůj výzkum, a ještě v ideálních podmínkách. Ondrej Hamuľák je skvělý mentor, odborník na svém místě a výjimečný člověk,“ hodnotí. Slavit mohla i fakulta. Tento projekt je vůbec prvním, který v rámci programu Horizont Evropa získala v pozici hlavní řešitelské instituce.

V loňském roce Alla Fedorova získala pro svou vědeckou práci další prestižní podporu. Jako hlavní řešitelka stojí za projektem Sociální práva dočasně chráněných osob z Ukrajiny v zemích EU: vývoj a klíčové výzvy, který je financovaný Grantovou agenturou ČR. Být cizinkou a uspět u této agentury v oblasti práva je doslova raritou.

Vedle práce na projektu GA ČR má pro nadcházející měsíce ještě jeden velký plán. Společně s Ondrejem Hamuľákem chystají konferenci o uplatňování judikatury Soudního dvora Evropské unie na Ukrajině. Chtějí přizvat české kolegy, vědce z různých zemí, a hlavně ukrajinské soudce, včetně těch z Ústavního soudu Ukrajiny.

Do Štrasburku na zasedání Evropského výboru pro sociální práva

Alla Fedorova bádá, organizuje konference a kulaté stoly, zapojuje se do výuky, a to i na Ukrajině, a k tomu zhruba sedmkrát za rok vyráží z Olomouce na týden do Štrasburku. Někdy i vlastním autem. Nikoli však za památkami a vyhlášenou gastronomií, ale jako členka Evropského výboru pro sociální práva – významného kontrolního a exekutivního orgánu Rady Evropy, který má za úkol monitorovat dodržování Evropské sociální charty. Nominovaná byla ukrajinskou vládou a zvolená Výborem ministrů Rady Evropy. V patnáctičlenném výboru nezávislých a nestranných expertů je jediná Ukrajinka. „Je pro mě velkou ctí spolupracovat s nejlepšími evropskými odborníky na danou problematiku, být součástí této vybrané společnosti. Cítím obrovskou odpovědnost,“ říká hrdě a zároveň skromně. Členství ve výboru nepovažuje pouze za svůj osobní profesní úspěch, ale za důležitý signál pro celou Ukrajinu. „Získané zkušenosti můžu dál předávat, a to například i ukrajinským a českým studentům.“

Když přijde řeč na její budoucnost, přiznává, že válka ji odnaučila plánovat. „Život mi ukázal, že všechny plány se mohou v mžiku rozpadnout. Když jsme s dcerou odjely do Česka, myslela jsem si, že to bude na měsíc. Že mezinárodní sankce a tlak ze strany Evropy a Spojených států amerických Rusko zastaví. Ale nestalo se. Od roku 2022 se soustředím spíš na krátkodobé cíle.“

Česko si zamilovala. Má ráda historii, vůně, chutě a atmosféru Olomouce, univerzitní rodinu i zdejší lidi. „Všichni jsou velmi přátelští, od kolegů na fakultě, kteří mě vzali mezi sebe a zajímají se o mě, až po lidi v ulicích. Když jsem potřebovala pomoc, vždycky jsem ji dostala,“ říká a po chvíli ticha dodává. „Pokaždé, když přijedu do Olomouce, cítím obrovskou vděčnost. Mám tady dceru, psa, nové kolegy, ze kterých se stali mí přátelé. Ale pořád je to ten druhý domov. Doma je pro mě na Ukrajině. Mám pocit, že žiji dva životy. Je to dost vyčerpávající.“

Ať už jednou bude Alla Fedorova žít na Ukrajině, nebo zůstane rozkročená mezi dvěma zeměmi, je rozhodnutá naučit se česky. „Respektovat stát, který mi pomohl, pro mě znamená respektovat jeho jazyk. Chodím na online kurzy češtiny, ale nemám tolik času, kolik bych si přála,“ omluvně krčí rameny a z vyprávění v angličtině přechází do češtiny. „Děkuji za příjemné setkání a zájem o mě.“

Alla Fedorova (* 1976)

Absolvovala Právnickou fakultu Doněcké národní univerzity. V roce 2003 habilitovala na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Na této nejprestižnější ukrajinské univerzitě působí na katedře srovnávacího a evropského práva Institutu mezinárodních vztahů. Specializuje se na ochranu a europeizaci sociálních práv. Po napadení Ukrajiny Ruskem odešla s dcerou do České republiky. V roce 2022 nastoupila na Právnickou fakultu UP jako vědecká pracovnice. Stala se postdoktorskou stipendistkou Marie Skłodowska-Curie Actions 4Ukraine. V následujících třech letech bude pracovat jako hlavní řešitelka na projektu Sociální práva dočasně chráněných osob z Ukrajiny v zemích EU: vývoj a klíčové výzvy, který získal podporu Grantové agentury ČR. Je členkou Evropského výboru pro sociální práva.

Článek vyšel v magazínu Žurnál UP.

 

 

 

 

Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého a Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty UP. Studie otevírá cestu k budoucímu výzkumu zaměřenému na optimalizaci růstových vlastností plodin důležitých pro zemědělství a lesnictví, včetně produkce komerčně významných materiálů, jako je dřevo, papír či bioprodukty.

„Tento výzkum objasňuje, jak rostliny jemně ladí vývoj vodivých pletiv a určují osud svých cévních buněk. Zjištění mohou ovlivnit vlastnosti rostlin od odolnosti vůči suchu přes růst kořenů a hlíz potravinářských plodin až po tvorbu dřeva,“ uvedla spolu-první autorka článku Raili Ruonala z Univerzity v Helsinkách.

Na základě studia modelové rostliny Arabidopsis thaliana vědci odhalili regulační dynamiku, jež řídí tvorbu xylému. Toto vodivé pletivo funguje jako „vodovod“ rostliny, rozvádí vodu a minerály směrem od kořene a zároveň pomáhá rostlinu zpevňovat. Následně se odborníci zaměřili na termospermin – malou kladně nabitou polyaminovou molekulu, o níž je již známo, že reguluje diferenciaci cévních buněk. Ukázalo se, že osud některých rostlinných buněk v cévním systému závisí na spolupráci dvou faktorů – termosperminu a specifické chemické úpravy ribozomu – buněčné „továrny na proteiny“. Studie potvrdila, že pouze ribozomy nesoucí určitou chemickou „značku“ na své RNA umožňují termosperminu správně se navázat a následně řídit buněčný vývoj.

„Jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví." Nuria De Diego

Na polyaminy jako regulátory růstu rostlin se při výzkumu reakcí rostlin na stres dlouhodobě zaměřují členky autorského týmu z CATRIN. Polyaminy pomáhají rostlinám lépe růst a zvládat stres nebo například ovlivňují, které geny se v buňce zapnou nebo vypnou a jak se podle nich vyrábějí bílkoviny. Nově vědci ukázali, že tyto molekuly dokážou přímo ovlivňovat i tvorbu buněčných ribozomů.

„Tyto poznatky jsou významné, protože jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví,“ uvedla spoluautorka studie Nuria De Diego, vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím CATRIN. Společně s kolegyní Sanjou Ćavar Zeljković měly v mezinárodním týmu na starosti právě měření polyaminů. Na tématu s Univerzitou v Helsinkách i Univerzitou v Cambridge a Polskou akademií věd nadále spolupracují s cílem využít objev pro pochopení sekundárního růstu stromů i studium některých onemocnění.

Vedoucí Laboratoře růstových regulátorů Ondřej Novák se v rámci mezinárodního multioborového výzkumu podílel na charakterizaci rostlin s mutací v genu, jehož aktivita je ovlivněna chemickou úpravou ribozomů po navázání termosperminu.

„Studie představuje první důkaz, že polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Detailní strukturní analýza navíc přesně ukazuje, jak se termospermin váže. Výzkum tak odhaluje nový regulační princip a osvětluje záhadu známou více než 15 let. Tedy jak může termospermin podle potřeby aktivovat nebo potlačovat různé skupiny genů, a to pouze prostřednictvím ribozomu se specifickou chemickou značkou,“ uvedl Novák.

Přestože byl výzkum proveden na modelové rostlině Arabidopsis thaliana, naznačuje, že stejná signalizace může probíhat i u dalších rostlin. Například u stromů by tyto signály mohly být nastaveny tak, aby podporovaly tvorbu velkého množství vodivých cév pro růst do výšky, zatímco u ředkviček by mohly být upraveny ve prospěch zásobních buněk v kořeni, což rostlině umožní ukládat více energie.

Na výzkumu vědci z Olomouce spolupracovali s kolegy z Velké Británie, Finska, Španělska, Dánska, Švédska, Polska a dalších zemí.

Budoucnost práce – tedy propojení technologií, pracovních hodnot a lidského rozměru organizací – patří k hlavním tématům mezinárodní konference ISSWOV 2026, která se uskuteční na Univerzitě Palackého. Do Olomouce zavítají odborníci z různých koutů světa, kteří se dlouhodobě zabývají teorií i praxí pracovních a organizačních hodnot, leadershipu, wellbeingu a vlivu nových technologií na práci.

Univerzita Palackého se stane hostitelkou 19. bienálního ročníku významné mezinárodní konference ISSWOV 2026: The Future of Work Values: Wellbeing, Diversity, and Meaning in the Age of AI and Transformation (Budoucnost pracovních hodnot: pohoda, rozmanitost a smysl v době AI a transformace) a přivítá experty z oblastí pracovních a organizačních studií, managementu, psychologie i příbuzných oborů. Konference představuje prestižní platformu pro výměnu poznatků, prezentaci nejnovějšího výzkumu i dobré praxe a prohlubování mezinárodní spolupráce; svým holistickým přístupem zároveň vytváří prostor pro mezioborový dialog, kritickou reflexi a společné učení. Tématem ročníku 2026 je budoucnost pracovních hodnot se zaměřením na blaho pracovníků, diverzitu a smysl práce v době rozvoje umělé inteligence a rychlých společenských změn.

„Na pracovištích dnes dochází k zásadním proměnám – od nástupu umělé inteligence, digitalizace a automatizace až po proměnu očekávání různých generací pracovníků. Konference nabídne jedinečnou příležitost diskutovat o tom, jak mohou organizace na tyto výzvy reagovat a jak vytvářet pracovní prostředí, které nepodporuje pouze výkon, ale také lidské blaho, radost a smysluplnost práce, rozvoj a uplatnění talentu prostřednictvím kontinuálního učení a sdílených hodnot,“ uvedla za pořadatele Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Program mezinárodního setkání zahrne přednášky klíčových hostů, prezentace odborných příspěvků, panelové diskuze, posterové sekce i interaktivní workshopy. Ty se mimo jiné zaměří na vývoj pracovních a organizačních hodnot v kontextu AI a digitalizace, roli diverzity, equity a inkluze na pracovišti, význam wellbeingu a psychického zdraví v práci, interkulturní a mezigenerační rozdíly ve vnímání práce a hodnot, stejně jako na etiku vedení a smysluplné řízení organizací.

„Konference nabídne jedinečnou příležitost diskutovat o tom, jak mohou organizace na tyto výzvy reagovat a jak vytvářet pracovní prostředí, které nepodporuje pouze výkon, ale také lidské blaho, radost a smysluplnost práce, rozvoj a uplatnění talentu prostřednictvím kontinuálního učení a sdílených hodnot.“ Slavka Silberg

Do Olomouce přijede například profesor Arnold B. Bakker z Erasmus University Rotterdam v Nizozemí, který se věnuje organizační psychologii a managementu a který je od roku 2013 zařazován mezi ‚nejvlivnější vědecké mozky‘ na světě. Se svými kolegy vytvořil řadu nástrojů, například pro měření pracovního zapojení, vyhoření, flow, job craftingu, pracovních nároků a zdrojů, vytváření smyslu, využívání silných stránek či emoční inteligence. Profesor Bakker je také zakladatelem Centra excelence pro pozitivní organizační psychologii, jehož cílem je přinášet do organizací po celém světě intervence pozitivní psychologie založené na důkazech. Jeho dosavadní práce byla oceněna řadou cen.

Dalším ze zvaných řečníků je profesor Aharon Tziner, který působí na Tel Hai Academic College v Izraeli. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na oblast pracovního chování, organizační psychologie a managementu. Zabývá se tématy, jako jsou pracovní spokojenost a organizační chování, workoholismus, vyhoření a wellbeing, spiritualita na pracovišti a leadership, emoční inteligence a výkon, násilí a šikana na pracovišti, psychologická pohoda a spokojenost se životem či etika v podnikání a vzdělávání. Rozsah a rozmanitost jeho výzkumu odrážejí hluboké propojení behaviorálních věd s praktickými otázkami pohody zaměstnanců a efektivity organizací.

Mezinárodní konference ISSWOV 2026 se uskuteční pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, rektora Univerzity Palackého, děkana Filozofické fakulty UP a vedoucího katedry psychologie FF UP. Pořádá ji International Society for the Study of Work & Organizational Values (ISSWOV) ve spolupráci se Slavkou Silberg a Martinem Dolejšem z katedry psychologie FF UP. ISSWOV působí od roku 1988 a sdružuje odborníky z celého světa. Její konference, pořádané v různých zemích, významně přispívají k rozvoji akademického dialogu i praxe v oblasti managementu, sociálních věd, psychologie a příbuzných oborů.
Konference ISSWOV 2026 se uskuteční od 28. června do 1. července 2026. Více informací najdete zde.

Vloni v lednu odjel materiálový chemik David Panáček z CATRIN na Imperial College London na katedru bioinženýrství, kde díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ pracoval pod vedením uznávaného vědce Firata Güdera. Po 12 měsících se vrátil do Česka a v dalších čtyřech měsících bude ve firmě AgroBioChem výsledky z laboratoře aplikovat v praxi.

Celou stáž následně ukončí David Panáček závěrečnými dvěma měsíci v Londýně, kde všechny výsledky uzavře.

Čím jsi se na prestižním zahraničním pracovišti zabýval?

Vycházel jsem ze svých zkušeností z oblasti 2D chemie grafenu, které se věnuji už od doktorského studia. Deriváty grafenu se v CATRIN využívají například pro ukládání energie, v katalýze či pro biomedicínu. Hlavní výzkumné téma mé stáže ale bylo poněkud odlišné. Šlo o vývoj a využití senzorů pro monitorování rostlin, které jsou vystavené stresu. Právě touto problematikou se Firat Güder zabývá a tento výzkum se rozvíjí i v CATRIN. Proto jsme se dohodli na spolupráci.

Nešlo o tvůj první delší zahraniční pobyt. V čem to bylo nyní jiné?

V minulosti jsem působil pět měsíců v Barceloně v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií (ICN2) během doktorského studia. Takže už jsem věděl, jak přínosné může působení v cizině být. I tak jsem získal další obrovské zkušenosti. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak výzkumný tým funguje zase v jiné části světa. Dalo mi to hodně.

Co jsi zjistil? Liší se například vybavení laboratoří, nebo jejich fungování? Co tě nejvíc zaujalo?

Ne že bych v laboratoři objevil něco nového, to ne. Už v minulosti jsem poznal, že naše pracoviště v CATRIN se řadí co do vybavení k nejlepším na světě. V tomto ohledu i laboratoř v Imperial College London, v níž jsem působil, předčíme. Takže že bych se naučil nějaké nové metody či postupy, to ne. Ale rozšířil jsem si obzory například o to, jak tam funguje evaluace vědy a jak celkově přistupují k práci, což bylo velice odlišné od zvyklostí v Česku. Zaujalo mě například to, že tam velmi striktně kladou důraz na evaluaci. Ta probíhá každé dva roky a vědci či vedoucí skupin se musí zodpovídat za svoje výsledky. Jsou jasně daná pravidla, která se musí dodržovat, všichni mají stejné podmínky, které musí splnit. To se mi velmi líbí, takový transparentní systém mi velmi vyhovuje. V ICL také velmi tlačí na přenos výsledků vědy do praxe. To je další věci, kterou vnímám velmi pozitivně. Naučil jsem se tam, co je pro to třeba udělat.

V jak velkém týmu jsi pracoval?

Jednalo se o zhruba patnáctičlenný tým, jehož vedoucí byl Firat Güder, velmi respektovaný odborník tureckého původu. Jednu třetinu týmu tvořili postdoci, zbytek studenti včetně doktorandů. Zajímavé je, že jsem byl ve skupině jediný Evropan, měl jsem kolegy z Číny, Turecka, Kanady, Brazílie či Afriky. Tým propojoval nejen řadu kultur, ale i vědních disciplín. To je na ICL velmi typické. Každý člen skupiny zastupoval jiný obor. Já jsem byl například jediný materiálový chemik, byli tam i odborníci čistě na IT, kteří nikdy nepracovali v laboratoři. Fascinující na tom bylo to, že jsme vždy všichni museli najít společnou řeč a přijít na to, jak daný problém spolu vyřešit. A to bylo rovněž velmi obohacující. V CATRIN je míra internacionalizace na české poměry sice vysoká a také se tu dbá na multioborovou spolupráci, ale ve srovnání se zahraničím je to stále jiné.

Jaký je výstup tvé stáže?

Jednak jsou to publikace. Spolu s kolegy z obou institucí jsme připravili přehledový článek, který nedávno vyšel v Nature Communications a týká se nových trendů v monitorování zdraví plodin v zemědělství. Následně jsme pokračovali v experimentální části, kdy se nacházíme v závěrečné fázi vývoje senzoru, který bude prvním svého druhu a dokáže monitorovat chování rostlin ve stresových podmínkách. Zhruba do půl roku bychom rádi připravili publikaci, v níž výsledek představíme. Rovněž se těším na tu část svého projektu, kdy s výsledky vyjdeme z laboratoře a budeme je testovat ve firmě AgroBioChem, přímo ve sklenících a reálných podmínkách. To je unikátní možnost a zkušenost.

Tentokrát jsi byl v zahraničí i s rodinou. Bylo to náročné?

Bylo to extrémně náročné. Mimo jiné i proto, že Londýn se řadí mezi nejdražší města na světě. Takže život tam je nesmírně nákladný. Včetně bydlení. Například mí kolegové z laboratoře museli do práce denně dojíždět třeba dvě hodiny vlakem, protože bližší bydlení si nemohou dovolit. Případně to někteří řeší sdíleným bydlením, ale to pro nás s manželkou a dvěma dětmi nepřicházelo v úvahu. Bydleli jsme v garsonce o 28 metrech čtverečních, pokoj byl obývák, ložnice, pokojíček i kuchyň v jednom. Já jsem strávil hodně času v práci a dělal vědu, která mě baví, ale pro manželku to bylo nesmírně těžké.

Takže jsi neměl chuť v cizině zůstat?

Přiznám se, že nabídku jsem dostal. Ale jak už jsem zmínil, doma mám pro vědu nadstandardní podmínky, zejména co do instrumentálního zázemí, takže jsem ji s díky odmítl. Nejdůležitější pro mě je, aby rodina byla v pohodě. Být v klidu je hlavním předpokladem pro to, abych svoji práci mohl odvádět na nejvyšší úrovni.

Jaké jsou po návratu tvé plány?

Nejbližším úkolem je dokončit tento výzkum. Pak už budu mít vše připraveno na to, abych si podal svůj první evropský grant, ERC starting, a mohl si tak založit vlastní skupinu. Zkušenosti z Londýna bych velmi rád využil při jejím vedení. Právě tyto poznatky jsou podle mě to nejdůležitější, co jsem si ze stáže odnesl.

Připravují vyučující testy a úlohy s využitím AI? Omezují používání umělé inteligence ve svém předmětu nějakými pravidly? Mají studující nadále vypracovávat závěrečné diplomové práce? Univerzita Palackého v těchto dnech mapuje, jaké výhody či úskalí přináší využívání AI ve výuce. Dotazník pro všechny vyučující na UP je otevřen do 23. února 2026.

Vývoj v oblasti umělé inteligence (Artificial Intelligence – AI) jde rychle dopředu. I když se Univerzita Palackého tématu AI a jejího využití již dříve věnovala a vydala oficiální doporučení, připravuje nyní jejich aktualizaci a rozšíření.

„Cílem probíhajícího šetření je zjistit aktuální stav využívání umělé inteligence ve výuce napříč fakultami. Ať už se jedná o přípravu výuky, zadávání úkolů či hodnocení studentů. Zajímá nás také, zda mají vyučující pro využívání AI při studiu nastavena nějaká pravidla nebo jestli mají k dispozici odpovídající licence,“ upřesnil prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek s tím, že výstupy z probíhajícího šetření následně poslouží k upřesnění a ujednocení pravidel napříč univerzitou.

Využíváte umělou inteligenci při výuce na UP? A proč (ne)?
Dotazník, jehož zodpovězení zabere zhruba 8 až 12 minut, mohou všichni vyučující na Univerzitě palackého vyplnit do pondělí 23. února 2026 včetně.

Cílem letošního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě na UP bylo představit mezinárodní rozměr univerzity. S ženami různých národností, životních příběhů a oborů se mohli seznámit návštěvníci panelové diskuze, zástupkyně jednotlivých fakult představí také nový web. Již tradičně dala univerzita prostor pro sdílení ženského pohledu na vědu při společné snídani.

Ženy mají ve vědě své nezastupitelné místo, přinášejí jiné perspektivy než mužští kolegové, přicházejí s odlišným náhledem na výzkumná témata, obohacují vědecký dialog. Přesto, že ženy a dívky na většině tuzemských univerzit tvoří nadpoloviční většinu všech studujících, jejich počet klesá s tím, jak stoupáme po žebříčku akademických titulů či funkcí. I proto je důležité si příběhy úspěšných žen ve vědě připomínat. Fungují totiž jako vzory pro mladé kolegyně a studentky, ukazují, že se dá kloubit profesní a rodinný život, že se skleněný strop dá rozbít.

video_sem

Nové pohledy a zkušenosti do vědeckého bádání přinášejí také vědci a vědkyně ze zahraničí. Není náhoda, že ta nejúspěšnější vědecká pracoviště světa jsou z velké většiny multikulturní. A právě na mezinárodní rozměr Univerzity Palackého upozorňuje letošní kampaň při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Protože věda nezná hranice!

Pestrá univerzita

Na webu zenyvevede.upol.cz si tak můžete přečíst příběhy devíti vědkyň-cizinek, které zastupují jednotlivé univerzitní součásti a ukazují, jak bohatá je naše univerzitní komunita. Každá je jiná, a přesto sdílejí jedno společné – lásku k vědě a také k našemu univerzitnímu městu, které se i jim dostalo pod kůži. Web je také v angličtině.

S pěticí z nich proběhla v předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě panelová diskuze. Pod taktovkou moderátorky Selmy Porobič, vedoucí koordinátorky mezinárodní sítě univerzit Aliance Aurora na UP, se o své zkušenosti z vědy podělila historička a literární vědkyně Elizabeth Allyn Woock z filozofické fakulty, Alla Fedorova z právnické fakulty zabývající se sociálním právem, rostlinná bioložka Nuria De Diego Sanchez z vysokoškolského ústavu CATRIN, Natálie Kaščáková zkoumající psychologii traumatu na cyrilometodějské teologické fakultě a Huang Xiao Rui, která propojuje svět vědy a klinické rehabilitace na fakultě zdravotnických věd.

foto_sem_4

Společně debatovaly o různých pohledech na výzkum, kloubení osobního života a vědy či o příležitostech pro vědkyně v současném světě. Neopomenuly také zdůraznit důležitost silných vzorů. „Pokud nemáte žádný vzor v reálném světě, tak si jej najděte v literatuře nebo filmech. Nebo si jej klidně vymyslete. Je důležité mít se ke komu vztahovat. A hlavně zůstaňte autentické a nebojte se projevit své ženské stránky,“ poradila na závěr debaty mladým vědkyním a studentkám v publiku Elizabeth Woock, která při této příležitosti připravila minikomiks s motivačními citáty svých zahraničních kolegyň.

A jak se na takovou akci sluší a patří, již tradičně bylo v expozicích Pevnosti poznání, kde debata proběhla, zajištěno také hlídání pro děti. Po celou dobu tak povídání doplňovalo radostné výskání ratolestí. Jelikož debata probíhala v angličtině, mohli si návštěvníci zapůjčit sluchátka, do kterých diskuzi tlumočili pracovníci katedry anglistiky a amerikanistiky.

Terapie sdílením

Oslavy žen ve vědě na Univerzitě Palackého doplnila již tradiční Snídaně s vědou pořádaná oddělením řízení lidských zdrojů.

foto_sem_4

Ve Studentském klubu UP přišly začínající vědkyně sdílet své pohledy na vědu, popsat překážky, které musely na cestě k vědě překonávat a poradit se, jak obstát v akademickém světě. Hostkou debaty byla Blanka Collis z Ústavu organické chemie a biochemie, která se zde stará o rovné příležitosti.

V prosinci 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Tento den připomíná nejen důležitou roli žen ve vědě a výzkumu, ale zároveň upozorňuje na skutečnost, že jejich zastoupení je celosvětově stále nízké. Svátek je také příležitostí představit inspirativní vědkyně a jejich práci. Podrobné informace o zastoupení žen ve vědě v ČR i v dalších evropských zemích najdete na stránkách NKC - gender a věda.  

 

Žijeme v hektických časech. Jak obstát? Jak pomoci sobě i jiným? A jakou roli v životě společnosti může sehrát univerzita? Na tyto i na spoustu dalších otázek odpovídá nové číslo univerzitního magazínu Žurnál UP.

Hned titulní stránka magazínu upoutá. Jsou na ní téměř dvě desítky osobností naší univerzity, které učí, bádají, popularizují vědu nebo dobrovolničí. Staly se tvářemi nové univerzitní kampaně UP to the Future, v níž chceme postupně seznamovat s lidmi z univerzitní komunity, kteří představují hodnoty odolnosti, udržitelnosti a odpovědnosti.

video_sem

A právě o tom, jak pomáháme znalostmi, zkušenostmi i srdcem a jak univerzita vstupuje do veřejného prostoru, je celé úvodní téma magazínu.

V každém čísle prezentujeme řadu vědeckých poznatků, jimiž můžeme přispět nejen k poznání světa kolem nás, ale i k jeho nápravě. Nenechte si proto ujít texty o výzkumu věnovanému (nad)váze dospívajících nebo o tom, že mnozí lidé trpí novým druhem úzkosti, kterou vyvolávají dopady klimatické změny.

Nemusíte se ale bát, že toto číslo univerzitního magazínu bude depresivní. Právě naopak. Ukazujeme, jak je univerzita, všichni její zaměstnanci i studenti, prospěšná společnosti. Stačí se podívat například na dvoustránku s anketou o popularizaci vědy. Zjistíte, že vědci a vědkyně napříč fakultami chtějí mluvit o své práci srozumitelně. Že vědí nejen jak, ale i proč.

Optimisticky může působit i rozhovor se sportovním psychologem a dnes již emeritním děkanem FTK Michalem Šafářem. Stojí za zamyšlení jeho odpověď na otázku, zda musíme být všichni úspěšní: „Co je úspěch? Ve sportu ho interpretuji jako posouvání se v rámci vlastních schopností a dovedností. Nemusíte se dívat doleva ani doprava, jak jsou na tom ostatní. Jde o to, abyste se vy sama ze svého výchozího bodu posunula o kousek dál. Znovu a znovu. Každý malý posun je krokem k úspěchu.“

Podobnou naději v sobě skrývá práce imunoložky Evy Kriegové, jejíž profil najdete v rubrice Portrét. „S využitím AI budeme schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ říká žena, kterou loni prestižní magazín Forbes zařadil mezi TOP vědkyně naší země.

Ke čtení je toho ale mnohem víc. Pro někoho maličkost, jinému to může zlepšit kvalitu života. Řeč je o studentce Karolíně Tomáškové, která se rozhodla změnit pohled na lidi s ADHD a vymyslela pár vychytávek, které jim mohou pomoci. Podpořil ji Nadační fond UP a jeden takový fidget můžete vidět i na stránkách magazínu.

Na čtyřiceti stránkách najdete také zkušenosti studentek práv ze zajímavé soutěže, příběh absolventa Jana Sítaře nebo docela výjimečné Zrcadlení. Svůj pohled na Olomouc a univerzitu sepsala totiž myanmarská studentka Ei.

A samozřejmě jsme nezapomněli ani připomenout, že letos v únoru je to přesně 80 let, kdy se Olomouc opět stala univerzitním městem. Díky historikovi Pavlu Urbáškovi například zjistíte, jak se dělá opulentní raut, když je jídlo na příděl.

To vše v našem novém magazínu Žurnál UP, který najdete na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání, ve Zbrojnici a dalších místech. Přečíst si ho můžete také elektronicky zde.

Během setkání akademické obce Fakulty tělesné kultury UP předal dosavadní děkan Michal Šafář fakultní žezlo svému nástupci Pavlu Hápovi, který fakultu povede v následujících čtyřech letech. Nový děkan setkání využil k představení svého proděkanského týmu a agendy, které se budou v nadcházejících měsících věnovat.  

„Vystupuji před vámi v nové pozici a doufám, že mi to půjde aspoň částečně tak dobře jako mému předchůdci,“ přivítal Pavel Háp přítomné v aule u příležitosti začátku letního semestru, který byl zároveň i jeho prvním dnem ve funkci děkana. 

video_sem

Úvod setkání tak patřil poděkování předchozímu vedení fakulty a především Ivě Dostálové a Zbyňku Svozilovi, kteří se na řízení po řadě let již nebudou podílet. Děkan, poté co mu Michal Šafář symbolicky předal vedení fakulty v podobě fakultního žezla, pak představil a jmenoval do funkce nové proděkany, kteří později promluvili o prioritách či případných změnách na svých úsecích.

Proděkanský tým Pavla Hápa:

Michal Šafář – proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, statutární zástupce děkana

Jan Bělka – proděkan pro studium

František Chmelík – proděkan pro vědu a výzkum

Michal Kudláček – proděkan pro zahraničí

Ještě předtím ale Pavel Háp mimo jiné stihl předat první medaili, a sice bronzovou Za zásluhy o rozvoj UP, kterou převzala Jana Hoffmannová z katedry rekreologie, a také poděkovat za práci dlouholetému správci fakultních budov Miloslavu Konrádovi.

Pak již došlo na informace proděkanů. Hovořilo se například o blížících se akreditacích studijních programů, s nimiž budou mimo jiné souviset změny v oblasti závěrečných prací na bakalářském studiu či v množství studentských praxí. Zmínka padla také o umístění FTK v žebříčku Global Ranking of Sport Science Schools and Departments jako nejlepší české sportovní školy na 101.–150. místě nebo o tom, že fakulta byla oslovena v souvislosti s chystaným muzeem zdraví, které vznikne ve fortu Tafelberg v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Představeny byly také změny na úseku tajemníka fakulty, na který přecházejí agendy dříve spojené s proděkankou pro organizaci.

Na setkání akademické obce navázalo jednání Akademického senátu FTK UP. Jeho největší část byla věnována diskuzi o budoucí podobě praxí, senátoři a senátorky také vzali na vědomí informaci děkana Pavla Hápa o jeho proděkanském týmu a schválili nové složení fakultní disciplinární komise. Senát v únoru zasedne ještě jednou, hlasovat bude mj. o nové vědecké radě.

Koncem měsíce také budou vyhlášeny volby do AS FTK UP pro funkční období 2026–2029, jejich harmonogram a volební komisi senát schválil s předstihem již v lednu, viz zápisy na webu.