Novinky z PřF a UP

Odešel dlouholetý kolega, uznávaný odborník a vysokoškolský pedagog, pan PaedDr. Vlastimil Štekr, Dr., který svůj profesní i osobní život nerozlučně spojil s Univerzitou Palackého v Olomouci a který se významně zasloužil o rozvoj studia učitelství tělesné výchovy a stál u samotného zrodu i dalšího směrování fakulty tělesné kultury. Jeho srdce dotlouklo v sobotu 19. září 2026 ve věku 91 let. Se zesnulým se rozloučíme v úterý 29. září 2026 v 10:00 hodin v obřadní síni olomouckého krematoria.

Dr. Štekr prožil život hluboce spjatý s pohybem a sportem. Svou cestu začal u královny sportu – atletiky, kde již od roku 1957 působil jako aktivní trenér a funkcionář. Přes Krajský výbor ČSTV v Liberci a následně od roku 1960 v Olomouci přivedl svou vášeň pro sport na akademickou půdu. Na Univerzitě Palackého působil nejprve mnoho let na tehdejší katedře tělesné výchovy. Nesmazatelně se zapsal do historie olomouckého akademického sportu, kde desítky let obětavě působil ve vysokoškolském sportovním klubu jako atletický trenér a předával své zkušenosti dalším generacím. Když pak v roce 1991 vznikla samostatná fakulta tělesné kultury, stal se jedním z jejích klíčových zakládajících pilířů.

Na nově založené fakultě přijal velkou odpovědnost a působil zde jako proděkan pro pedagogickou činnost (po boku prvního děkana profesora Bohuslava Hodaně, Milana Adamuse a Františka Vaverky) a také jako vedoucí katedry kinantropologie. Ve své odborné práci se specializoval na historii tělesné výchovy, sportu a olympismu. Zanechal po sobě hlubokou stopu v podobě učebních textů a monografií, jako jsou Historie školní tělesné výchovy či Olympijské hnutí – olympijské hry.

Jeho studenti na něj dodnes vzpomínají s nesmírnou láskou a úctou jako na vrozeného elegána a muže vytříbené etikety. Traduje se milá vzpomínka z ústních zkoušek z historie tělesné kultury: pan doktor vždy galantně pomohl studentkám z kabátů, které pečlivě narovnal na ramínko a pověsil na věšák. Když se stalo, že studentka u zkoušky neuspěla, s naprostým taktem a sobě vlastní laskavostí ji od zkoušky vyprovodil. Pomohl jí zpět do kabátu a s povzbudivým úsměvem popřál, že až se vše doučí, příště to jistě společně zvládnou. I v momentech neúspěchu dokázal studenty podržet a motivovat.

Kolegové z fakulty zase s úsměvem a dojetím opatrují historku z oslav jeho pětasedmdesátin. Tehdy pro něj uspořádali velkolepé výjezdní zasedání katedry v Mikulově, na které vyrazily desítky spolupracovníků. Jen vinou „drobného“ nedopatření zapomněli pozvat samotného oslavence. Když se tuto chybičku snažili tři dny před odjezdem honem napravit, Vlastik se s noblesou omluvil, že nemůže – čekal ho drobný zákrok v nemocnici. S velkorysostí sobě vlastní jim ale vzkázal, ať všichni odjedou a v Mikulově na něj vzpomínají. Což také do posledního puntíku splnili. Na známém Kozím hrádku pak s obrovskou láskou na Vlastika mysleli a při pohledu na zapadající slunce skrz sklenky červeného vína připíjeli na jeho zdraví.

Vedle své akademické a trenérské dráhy zůstal atletice věrný na té nejčistší úrovni po celý svůj život. Desítky let působil v pozici dobrovolného atletického rozhodčího. Na oválech a závodištích obětavě pomáhal a u milované atletiky zůstal až do pozdního věku, dokud mu to jen jeho zdraví dovolovalo.

Na Dr. Štekra budeme navždy vzpomínat nejen jako na vynikajícího učitele, trenéra a vědce, ale především jako na vzácného člověka, skvělého kolegu, přítele a milovaného člena rodiny. Byl vzorem čestného, pracovitého člověka plného životního elánu a vysokého morálního kreditu.

Čest jeho památce.

S úctou a vděčností vzpomíná kolega, kamarád a v otázkách akademického působení jeho věrný žák
Svatopluk Horák, katedra společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při Právnické fakultě UP připravilo unikátní týdenní kurz – Weapons Law Course. Pilotní ročník lektoroval William Boothby, bývalý zástupce ředitele právní služby a letecký komodor ve výslužbě britského Royal Air Force. Záměrem pořádajícího centra a fakulty je tento kurz pravidelně opakovat.

„Cílem kurzu bylo seznámit účastníky s pravidly mezinárodního humanitárního práva, která určují, které zbraně jsou zakázány a za jakých podmínek lze zavádět nové zbraňové systémy. Účastníci se naučili rozpoznat právně významné vlastnosti konkrétní zbraně a posoudit zákonnost jejího zamýšleného použití, a to od tradičních zbraní až po nejmodernější technologie. Kurz účastníky zároveň připravil k provádění právního přezkumu nových zbraňových systémů a případně také k vytváření příslušného systému na vnitrostátní úrovni,“ vysvětlil Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní organizátor akce. Program kurzu tak sahal od právního posuzování střeliva, min či chemických a jaderných zbraní až po kybernetické a vesmírné prostředky, umělou inteligenci a technologie zasahující do činnosti lidského mozku.

foto_sem_4

Pro lektorování kurzu se podařilo centru získat světovou kapacitu v oboru Williama Boothbyho. „Jedná se o poměrně velmi specifické právní téma, částečně technické, s přesahem do aplikační praxe. Doktor Boothby je v tomto oboru autoritou. Na toto téma přednáší po celém světě,“ upřesnil Petr Stejskal. William Boothby je také autorem vyhlášené odborné publikace Weapons and the Law of Armed Conflict a členem expertních skupin, které se podílely mimo jiné na vzniku Tallinnského manuálu o právu aplikovatelném na kybernetické operace.

Pilotního ročníku se na PF UP zúčastnilo osm odborníků. „Naší cílovou skupinou jsou právní poradci armád, zaměstnanci ministerstev obrany odpovědní za pořizování nebo zavádění nových typů výzbroje, dále zástupci zbrojařského sektoru nebo akademici. A přibližně takovou paletu účastníků jsme letos měli.“ popsal Petr Stejskal. Kurz je nabízen zájemcům především z Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Většinu účastníků letos tvořili experti z českého prostředí. 

Organizace kurzu Weapons Law Course zapadá do dlouhodobých snah centra CIHOL poskytovat právní vzdělání i pro operační praxi. Pilotní ročník se konal na PF UP 14.–18. září. CIHOL již s William Boothbym spolupracoval v létě v rámci speciálního vzdělávacího kurzu pro Armádu ČR – Advanced Course on the Law of Armed Conflict.

Organizace kurzu Weapons Law Course zapadá do dlouhodobých snah centra CIHOL poskytovat právní vzdělání i pro operační praxi. Pilotní ročník se konal na PF UP 14.–18. září. CIHOL již s William Boothbym spolupracoval v létě v rámci speciálního vzdělávacího kurzu pro Armádu ČR – Advanced Course on the Law of Armed Conflict.

Zlaté nanostruktury využili vědci CATRIN Univerzity Palackého při vývoji nových metod, které dokážou zachytit velmi nízké koncentrace látek důležitých pro fungování lidského organismu – například dopaminu a serotoninu. Výsledky, o něž se zasloužili odborníci z výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně ve spolupráci s dalšími kolegy, mají velký potenciál pro budoucí rychlou, citlivou a personalizovanou diagnostiku.

Ve studii publikované v časopise Sensing and Bio-Sensing Research vyvinuli speciální „plazmonický papír“ pokrytý zlatými nanohvězdičkami.

„Ten umožňuje jednoduše odebrat slzy a následně v nich analyzovat hladinu dopaminu. Právě ta může souviset se Sjögrenovým syndromem, autoimunitním onemocněním, které bývá někdy zaměňováno se syndromem suchého oka,“ vysvětlila první autorka článku Klára Dzurillová.

Druhá studie, kterou zveřejnil časopis Microchimica Acta, se zaměřila na současnou detekci serotoninu a sertralinu – běžně používaného antidepresiva ze skupiny SSRI (Selective Serotonin Reuptake Inhibitors). Využití technologie SERS (povrchem zesílená Ramanova spektroskopie) umožnilo pomocí speciálně upraveného povrchu výrazně zesílit signál sledovaných molekul. V tomto případě vědci využili velmi drobné zlaté nanokužely, mezi nimiž jsou mezery menší než 20 nanometrů. Právě v těchto mezerách vznikají takzvaná hot spots, tedy místa, kde je elektromagnetické pole mimořádně zesílené, a díky tomu lze zachytit i velmi malé množství sledované látky.

„Díky novému postupu jsme navíc byli schopni detekovat zároveň serotonin a sertralin. Metoda tak do budoucna otevírá možnost současně sledovat koncentraci antidepresiva i serotoninu, na jehož hladinu léčba působí. To by mohlo přispět k přesnějšímu hodnocení účinku léčby a jejímu přizpůsobení konkrétnímu pacientovi,“ uvedla kosrespondující autorka článku a vedoucí výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně Kateřina Poláková.

Oba přístupy využívají povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii (SERS) a dosáhly velmi nízkých detekčních limitů i v přítomnosti dalších látek, které mohou měření komplikovat.

Novým kvestorem Univerzity Palackého se od dnešního dne stává Michal Jakeš, zkušený finanční manažer s dlouholetou praxí v českém i mezinárodním prostředí. Jeho jmenování vzal na svém středečním zasedání na vědomí Akademický senát UP. Ve funkci střídá Josefa Suchánka.

Michal Jakeš má zkušenosti s finančním řízením velkých a organizačně složitých společností. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval zejména finančnímu řízení, controllingu a účetnictví, přípravě rozpočtů a ekonomických analýz i vedení finančních týmů. Působil také v mezinárodním prostředí, kde se zabýval řízením ekonomických procesů.

„Funkce kvestora patří vzhledem k velikosti a složitosti Univerzity Palackého k mimořádně odpovědným manažerským pozicím. Od Michala Jakeše očekávám, že své zkušenosti z finančního řízení velkých organizací využije nejen při zajištění stabilního hospodaření univerzity, ale také při jeho dlouhodobém plánování a nastavování efektivních a srozumitelných ekonomických procesů. Čeká nás řada významných investic, z pohledu veřejných rozpočtů navíc vstupujeme do složitého období, jsem proto rád, že za ekonomické řízení univerzity přebírá odpovědnost zkušený finanční manažer,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Za jednu ze svých priorit považuje nový kvestor předvídatelnost a transparentnost finančního řízení univerzity a dobrou spolupráci s jejími jednotlivými součástmi. „Univerzita je velmi komplexní organizace, jejíž finanční řízení musí vytvářet stabilní podmínky pro její hlavní poslání – kvalitní vzdělávání, vědu a výzkum. Chtěl bych navázat na to, co funguje, a společně s kolegy hledat možnosti, jak ekonomické procesy dále zpřehledňovat a zjednodušovat. Za důležité považuji také dlouhodobé plánování a otevřenou komunikaci s fakultami a dalšími součástmi univerzity,“ uvedl Michal Jakeš.

Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu univerzity a v těchto oblastech zastupuje univerzitu v rozsahu stanoveném rektorem. Jeho agenda zahrnuje mimo jiné rozpočet a financování univerzity, správu jejího majetku, investice a další oblasti související s ekonomickým a provozním fungováním školy.

Ve funkci Michal Jakeš vystřídá Josefa Suchánka, který kvesturu vedl v posledních dvou letech a dříve působil jako ředitel Správy kolejí a menz UP, nyní z univerzity na vlastní žádost odchází. „Josefu Suchánkovi děkuji za práci, kterou pro Univerzitu Palackého odvedl. Děkuji také za odpovědnost, s níž se podílel na jejím ekonomickém a provozním řízení. Přeji mu vše dobré v jeho dalším profesním působení,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil nový Statut UP, který reaguje na změny vysokoškolského zákona a upravuje mimo jiné oblast studia, hospodaření či systém řízení univerzity. Na prvním jednání v novém akademickém roce senátoři a senátorky schválili také dokument Rozdělení příspěvku a dotací na UP pro rok 2026 a kladně se vyjádřili k záměru rektora jmenovat nového kvestora univerzity.

Během prvního jednání v novém akademickém roce se senátoři a senátorky UP věnovali jednomu ze stěžejních dokumentů univerzity, novému Statutu UP. Návrh předložený rektorem Michaelem Kohajdou přiblížila prorektorka UP Klára Hamuľáková. Připomněla, že dosud platný Statut UP prošel třinácti novelizacemi a není již v souladu s novelizovaným vysokoškolským zákonem.

Nový návrh podle ní odstraňuje duplicity a klade důraz na zákonnost, přehlednost, jasnou odpovědnost jednotlivých aktérů, přiměřenost, vyšší právní jistotu a pružnost. Přináší řadu změn v oblasti studia, doplňkové činnosti, rozpočtu a fondů i nakládání s majetkem. Zjednodušuje také organizační strukturu UP, zpřehledňuje systém řízení a zavádí nový systém řídicích dokumentů.

Součástí předloženého materiálu byl i komplexní pozměňovací návrh rektora, který zohlednil akceptované připomínky akademické obce a legislativní komise AS UP i připomínku týkající se movitého majetku. Akademický senát nový Statut UP schválil sedmnácti hlasy.

Zářijové jednání AS UP přineslo také důležitý krok k dokončení rozpočtu univerzity pro kalendářní rok 2026. Senát projednal a schválil rektorem předložený dokument Rozdělení příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026. Na jeho základě se nyní rozdělením finančních prostředků a přípravou svých rozpočtů budou zabývat jednotlivé fakulty. Po projednání na fakultní úrovni se rozpočet univerzity jako celek opět vrátí na jednání AS UP.

Senátoři a senátorky projednali také návrh rektora UP Michaela Kohajdy jmenovat nového kvestora UP. Po Josefu Suchánkovi se této funkce ujme Michal Jakeš, který řadu let působil jako finanční manažer v českém i mezinárodním prostředí. Akademický senát se k návrhu rektora vyjádřil kladně. Více o novém kvestorovi přinese Žurnál Online v samostatném textu.  

AS UP během zářijového jednání rovněž projednal a neměl námitek proti návrhům dvou smluv o zřízení věcného břemene. První se týká pozemku souvisejícího se stavbou Dostavba kampusu LF UP, druhá horkovodní přípojky v rámci realizace stavby PF UP.

Před AS UP prezentoval děkan PdF UP Vojtech Regec záměr vedení fakulty koupit nemovitost na Kollárově náměstí 698/7. Senátorům a senátorkám představil důvody plánované koupě, možnosti jejího financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit (psali jsme i zde). Rektor UP koupi nemovitosti podpořil. S odkazem na stanovisko ekonomické komise AS UP se ke koupi kladně vyjádřil také akademický senát. Záměrem se nyní bude zabývat Správní rada UP.

AS UP se jednomyslně kladně vyjádřil také k návrhu rektora jmenovat členkou Vědecké rady UP docentku Helenu Kubátovou, a to pro oblast vzdělávání sociologie.

V závěru jednání senátoři a senátorky UP rozhodli také o složení legislativní a ekonomické komise AS UP.  V každé z nich bude deset členů, devět z nich bude zastupovat jednotlivé součásti univerzity, jeden studentskou část akademické obce. Jejich kompletní složení přinášíme níže v přehledu.

Na prvním jednání v novém akademickém roce AS UP rovněž vyzval akademické senáty fakult UP, aby do 30. října navrhly za každou fakultu jednoho zástupce do Sněmu Rady vysokých škol. Senátorky a senátory AS UP zároveň vyzval, aby do stejného data nominovali dva zástupce UP do Sněmu Rady vysokých škol a jednoho zástupce studentů a jednoho náhradníka do Studentské komory Rady vysokých škol pro funkční období 2027 – 2029. Stávajícím delegátům končí funkční období na konci tohoto roku.

Příští zasedání AS UP se uskuteční 21. října. Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

Nové složení komisí AS UP

Legislativní komise: Marek Jukl (PřF), Pavel Kurfürst (LF), Linda Nosková (CATRIN) Veronika Mašková (PF), Ondřej Molnár (FF), Damián Němec (CMTF), Šárka Šaňáková (FZV), Veronika Tomoszková (PF), Jana Vašíčková (FTK), Kateřina Vitásková (PdF).

Ekonomická komise: Petra Gaul Aláčková (FZV), Lenka Copková (CATRIN), Pavel Flekač (PdF), Michal Křupka (LF), Zdeněk Svoboda (FTK), Taťána Zelenská (PF), Michal Botur (PřF), Jaroslav Franc (CMTF), Stela Levická (PřF), Jarmila Zimmermannová (FF).

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste významného sportovního úspěchu? Nebo se vaše závěrečná práce věnuje udržitelnosti? Pokud se vás některá z těchto možností týká, můžete se ucházet o Cenu rektora Univerzity Palackého. Do soutěže je možné navrhovat také osobnosti za významný přínos k popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Studující doktorských studijních programů mohou soutěžit se svým odborným článkem.

„Ceny rektora každoročně oceňují široké spektrum studentských, vědeckých, pedagogických i dalších aktivit spojených s Univerzitou Palackého. Některá ocenění mohou zájemci přihlásit sami, u jiných je nominace vázána na návrh fakulty nebo vysokoškolského ústavu. Doporučujeme proto věnovat pozornost podmínkám jednotlivých kategorií a termínům pro podání návrhů,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Pro letošní ročník je možné nominovat například nejlepší bakalářské a diplomové práce a sportovní výkony studentů a studentek, závěrečné práce v oblasti udržitelnosti nebo osobnosti, které významně přispívají k popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Studující doktorských studijních programů mohou přihlásit svůj odborný článek. Návrhy na některá další ocenění, například za odborné publikace nebo mimořádný přínos neakademických pracovníků a pracovnic, podávají příslušná pracoviště.

„Letos jsme sjednotili podávání přihlášek a nominací do elektronických formulářů. Pro jednotlivé kategorie jsou připraveny formuláře odpovídající jejich podmínkám a způsobu nominace. Studenti a studentky tak mohou jednoduše najít formulář pro konkrétní ocenění, o které se chtějí ucházet nebo do kterého chtějí někoho nominovat,“ doplnila Gabriela Šťastná, produkční univerzitních akcí.

Uzávěrka většiny nominací je 20. listopadu 2026. Přesné podmínky a informace k jednotlivým kategoriím naleznete zde. 

Slavnostní ceremoniál spjatý s předáním Cen rektora se uskuteční 17. února 2027 v kině Metropol. Součástí ceremoniálu bude rovněž předání mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice. Ty navrhují zástupci rektorátu, vedení jednotlivých fakult, Správy kolejí a menz a CATRIN.

Ceny budou uděleny v následujících kategoriích:

Ceny rektora UP za nejlepší studentské práce a sportovní výkony

Cena rektora UP v oblasti udržitelnosti

Čestná uznání rektora UP studujícím doktorských studijních programů za odborný článek

Čestná uznání rektora UP autorům odborných knih

Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností

Teaching Awards UP

 

Z počítače výtvarníka až na uniformy českých vojáků. Nový maskovací vzor MAD21, jehož základem je návrh designéra Tomáše Chorého z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, vstoupil do vojskových zkoušek. Po více než třiceti letech má nahradit dosavadní armádní potisk 95. Pokud zkoušky dopadnou úspěšně, novou kamufláž začnou vojáci dostávat od roku 2029.

Když Tomáše Chorého před několika lety oslovila armáda, aby se podílel na vývoji nového maskovacího vzoru, mluvil o cti, ale také o mimořádné odpovědnosti. „Je to pro mě čest a také obrovská odpovědnost,“ řekl tehdy Žurnálu UP. Dobře si totiž uvědomoval, že tentokrát nejde jen o výtvarný design. Kvalitní maskování může v reálném nasazení pomáhat chránit lidské životy.

Dnes je jeho návrh výrazně blíž skutečným uniformám. Začátkem srpna 2026 zahájila armáda vojskové zkoušky nového maskovacího vzoru MAD21. Jejich úspěšné dokončení je jedním z posledních zásadních kroků před tím, než bude možné novou kamufláž definitivně zavést do výstroje Armády České republiky.

Od knihy ke spolupráci s armádou

Za počátkem celého projektu přitom stojí Chorého kniha Kamufláž. Právě ta byla prvním impulsem k tomu, aby jej vývojový tým oslovil ke spolupráci. Jeho návrh se následně stal základem projektu MAD21 – Maskovací design 2021.

Úkolem bylo vytvořit víceúčelový vzor, který nebude dobře fungovat pouze v zeleném lesním prostředí.

„Cílem bylo vytvořit moderní víceúčelovou kamufláž účinnou nejen v lesním prostředí, ale také v otevřené krajině, suchých oblastech či městské zástavbě, tedy v prostředích, která charakterizují současné konflikty a reflektují středoevropské podmínky,“ uvedl na webu Ministerstva obrany náčelník oddělení výstrojní služby Martin Čech z Agentury logistiky (podrobněji zde).

Tomáš Chorý při vývoji vycházel také z proměny krajiny. Dosavadní vzor 95 podle něj dobře funguje především v hlubších jehličnatých lesích v období, kdy převládá zelená. „Příroda se v posledních letech proměnila a po většinu roku má jiný charakter. Vždyť už ani lesy nejsou stejné, jako byly dříve,“ vysvětloval v rozhovoru pro Žurnál UP.

Sedm barev, mikrovzory i odkaz na tradici

Výsledkem je sedmibarevná kamufláž kombinující tmavohnědou, hnědou, tmavou a světlou zelenou, pískovou s růžovým nádechem, světlou khaki a béžovou. Vzor obsahuje větší i menší skvrny, tedy makrovzor a mikrovzor, a výrazné deformační prvky, jejichž úkolem je ´rozbíjet´ siluetu postavy.

Přestože je MAD21 novým designem, nezříká se svého předchůdce. Tvary barevných skvrn charakterově navazují na vzor 95 a některé odstíny odkazují k barvám, které česká armáda používala v minulosti.

Armáda se totiž rozhodla zachovat vlastní národní maskovací vzor a nepřejít kompletně například na rozšířený MultiCam. Podle Tomáše Chorého mají maskovací vzory jednotlivých armád také svou symbolickou hodnotu. „Velkou roli hraje tradice. Když se podíváte na armády různých států a vzory jejich uniforem, zjistíte, že každá zahrnuje v nějaké podobě ve svém vzoru i stopu historie,“ uvedl.

Kamufláž prověřovala laboratoř i terén

Nový vzor vznikal v počítači, kde Tomáš Chorý skládal a vrstvil jednotlivé barevné plochy. Současně projížděl různými typy krajiny, fotografoval je v odlišných ročních obdobích a vytvářel rozsáhlý archiv, který využíval při počítačových simulacích.

Následovalo testování. Maskovací schopnosti lze ověřovat pomocí fotosimulací, při nichž pozorovatel hledá vojáka ukrytého v různých prostředích, i přímo v terénu. Tam je rozhodující vzdálenost, ze které se podaří maskovanou postavu odhalit.

Do vývoje se zapojila i Technická univerzita v Liberci, která vytvořila metodiku kontroly vlastností vzoru. Vojenský výzkumný ústav v Brně připravoval Český obranný standard stanovující požadavky na jeho budoucí výrobu a kontrolu kvality. MAD21 byl zároveň registrován jako evropský průmyslový vzor.

Od roku 2029 mezi vojáky

Právě probíhající vojskové zkoušky mají potvrdit, zda několikaletý vývoj dospěl k výsledku, který obstojí v reálných podmínkách. Společně s MAD21 armáda zkouší také jeho zimní převlek. Na barevné řešení nového vzoru již navazují některé výstrojní součástky, například rukavice nebo čepice.

Samotná modernizace vojenské výstroje ale začne ještě dříve. Vojáci mají už letos dostávat polní stejnokroje nového střihu s praktičtějším rozmístěním kapes, vyšším komfortem a lepší prodyšností, zatím ovšem v dosavadním potisku 95. Nový střih uniformy a MAD21 totiž vznikaly jako dva samostatné projekty.

Na kamufláž podle návrhu Tomáše Chorého by měla přijít řada od začátku roku 2029. Pro výtvarníka z Univerzity Palackého se tak uzavírá cesta, která začala odborným zájmem o kamufláž, pokračovala knihou, počítačovými návrhy a terénními experimenty a nyní míří až k výstroji českých vojáků.

Už na počátku práce přitom Tomáš Chorý věděl, že jde o design poněkud jiného druhu. Na otázku Žurnálu UP, jak vnímá skutečnost, že na kvalitě jeho práce může záviset lidský život, odpověděl: „Je to velká odpovědnost a já si ji uvědomuji.“

Jiný název, stejné poslání. Celorepubliková popularizační akce Noc vědců se letos mění v Noc vědy. Vysoké i střední školy, science centra i nemocnice v Olomouckém kraji se po roce přidávají k programu, jehož hlavním cílem je zábavnou a interaktivní formou propagovat vědu a výzkum. V pátek 25. září čekají na návštěvníky v Olomouci, Jeseníku, Přerově, Prostějově či v Hlubočkách pokusy, kvízy, workshopy, exkurze, ale třeba divadelní představení. Hlavním tématem letošního ročníku je komunikace.

„Noc vědy každoročně ukazuje, že věda nemusí být složitá, nesrozumitelná ani nudná. Naopak může překvapovat, bavit a probouzet zvědavost u dětí i dospělých. Právě pestrost letošního programu je toho nejlepším důkazem – nabízí desítky příležitostí si vědu vyzkoušet, zažít ji na vlastní kůži a setkat se přímo s lidmi, kteří se jí věnují. Popularizaci vědy považuji za jednu z důležitých rolí univerzity, protože pomáhá ukazovat, že vědecké poznání není uzavřené za dveřmi laboratoří, ale je součástí našeho každodenního života,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

S novým názvem, ale s tradičním posláním

Vloni oslavila Noc vědců 20. narozeniny, do další dekády vstupuje pod novým názvem Noc vědy. O změně hlasovali organizátoři akce i samotní návštěvníci prostřednictvím dotazníků. „Noc vědy odráží společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Jde přitom o formální změnu, po obsahové stránce se nic nemění. Účastníci se tak mohou těšit na skutečně nabitý večerní program rozprostřený po institucích v celém Olomouckém kraji. Společným jmenovatelem je láska a zápal pro vědu,“ uvedl koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Doplnil současně, že hlavním tématem letošního ročníku je komunikace. „V době, kdy spolu hovoříme prostřednictvím sociálních sítí a radíme se s umělou inteligencí, je toto téma velmi aktuální. Program reflektuje nejen komunikaci mezi lidmi, ale i mezi zvířaty a rostlinami,“ upozornil Ondřej Martínek.

Komunikace z různých pohledů

Tradičně nejbohatší program v Olomouckém kraji tradičně připravuje Univerzita Palackého v Olomouci. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách všechny fakulty s výjimkou lékařské, která se z technických důvodů souvisejících se stavbou nové budovy v Hněvotínské ulici letošního programu nezúčastní.

Více než třicet programových položek připravila filozofická fakulta, návštěvníci mohou přecházet mezi budovami v ulici Křížkovského a na třídě Svobody, kde na ně čeká mj. simulace tiskové konference či workshop na téma komunikace s lidmi se smyslovým postižením. Na Konviktu je pak připravena projekce Oscarem oceněného filmu Ztraceno v překladu. Mimořádně nabitý program má rovněž pedagogická fakulta. V prostorách Konviktu se zájemci mohou zúčastnit workshopu zaměřeného na výrobu netradičních hudebních nástrojů, vyzkoušet si čtení a zápis Braillova písma nebo se vydat na stezku odvahy v suterénu budovy.

Na stanovištích v budově přírodovědecké fakulty bude odtajněno, jak s námi komunikuje vesmír, jak si spolu povídají chemické prvky i jaký je univerzální jazyk geologů. Fakulta zdravotnických věd bude mít svůj program v budově filozofické fakulty na třídě Svobody a láká kromě jiného na výstavu fotografií Jindřicha Štreita s tematikou práce všeobecné sestry či na workshop, který prověří znalost zdravotnických piktogramů. Odhalit zákoutí dezinformací a mediálních manipulací slibuje jeden z programových bodů na cyrilometodějské teologické fakultě. Jak předat informaci pomocí gest, znakové řeči nebo hmatu, pak osvětlí na fakultě tělesné kultury.

Když diskutují vědci s dětmi

Velkým programovým lákadlem interaktivního science muzea Pevnost poznání je debata vědců se zvídavými dětmi nazvaná A proč?, kterou moderuje popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná. Ve Vědeckotechnickém parku UP je naplánovaná exkurze v tiskovém centru UPrint3D a ti, kteří zavítají do Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), zjistí kromě jiného, jak si spolu „povídají“ buňky v našem těle. Součástí programu Noci vědy je také divadelní představení o Zdeně Mašínové s názvem Jejich sestra, které v komorním prostoru Sedmička doplní diskuze. Tradičním spolupořadatelem Noci vědy je Fakultní nemocnice Olomouc, která zve na prohlídky potrubní pošty, transfuzního oddělení a Oční kliniky.

Zažít Noc vědy na vlastní kůži dorazí do Olomouce i padesátka žáků ze ZŠ a MŠ Dolní Studénky, pro které organizátoři akce zařídili dopravu i komentovanou prohlídku města. „Každým rokem se snažíme do Olomouce dostat i žáky ze škol ze vzdálenějších regionů kraje. Letos padla volba na obec se 1400 obyvateli kousek od Šumperka. Žáci tamní školy se letos podívají, jak taková Noc vědy vypadá, a v příštím roce ji pak zorganizují přímo u sebe,“ dodal Ondřej Martínek.

Noc vědy zavítá i do dalších měst v kraji

Mezi partnery Noci vědy dále patří Technologický klub Prostějov, který se chystá představit programovatelné roboty, nebo Vysoká škola logistiky Přerov, kde se v únikové hře bude pátrat po tajné zprávě rektora. Kdo zamíří do Geniátoru v Hlubočkách, získá znalosti o šifrování a kódování a navíc si může sestavit vlastní zprávu z květin. Druhým rokem se pak do programu zapojuje i jesenické gymnázium a další tamní instituce.

Kompletní program Noci vědy 2026 je již nyní zveřejněný na webu nocvedy.cz. „Až na výjimky je vstup volný, u vybraných událostí je z důvodu omezené kapacity nutná rezervace. K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v předchozích letech sloužit bezplatná autobusová linka,“ zmínil Ondřej Martínek.

V České republice se Noc vědy koná od roku 2005. Od roku 2024 tuto popularizační akci na národní úrovni koordinují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým, Českou zemědělskou univerzitou, Vysokou školou ekonomickou a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Do letošního ročníku se zapojilo více než 120 institucí.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje:

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

Podpora studentských talentů, inovativních nápadů, projektů s přesahem k veřejnosti i výjimečných vědeckých počinů. Na to vše nyní můžete přispět prostřednictvím Nadačního fondu Univerzity Palackého. Jeho novou tvář, která umožní rozmanitější možnosti pro univerzitní komunitu, stejně jako pro malé i velké donátory, představili zástupci vedení univerzity během nedávného Absolventského setkání UP.

Podobu univerzity, jejího ducha a energii tvoří především lidé. Ti, kteří zde studují či pracují, ale také ti, kteří na léta zde strávená s láskou vzpomínají. Právě oni často hledají možnost, jak univerzitě vrátit to, čím je obohatila do života. Každý, kdo by chtěl projekty a tváře UP, které za nimi stojí, finančně podpořit, má nyní rozšířené příležitosti díky nové podobě Nadačního fondu UP.

Nový začátek

Nadační fond UP vznikl v roce 2015 s cílem umožnit mladým vědeckým talentům sbírat zkušenosti v zahraničí a rozvíjet tak jejich výzkumné projekty. Za dobu svého působení podpořil řadu začínajících vědců a vědkyň, kterým poskytl nejen potřebnou finanční pomoc, ale také podpořil jejich osobní rozvoj.

foto_sem_4

Nyní se vedení univerzity rozhodlo nadační fond rozvinout směrem, který bude více odpovídat nejen potřebám univerzitní komunity, ale také potenciálních donátorů. „Naší vizí bylo vybudovat moderní crowdfundingovou platformu, která umožní podporu různorodých projektů, které na univerzitě vznikají. Hlavním pilířem Nadačního fondu UP i nadále zůstává podpora talentu. Nyní jej ale pojímáme více zeširoka a našim dárcům umožňujeme přispívat na širší paletu aktivit, které na univerzitě vznikají. Nová podoba nadačního fondu tak nabízí větší možnosti pro talentované studenty a pracovníky UP, stejně jako pro dárce, pro které je nyní možnost přispět na dobrou věc jednodušší a přívětivější,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Dražba umění s univerzitním příběhem

Prvními dárci nového Nadačního fondu UP byli významní absolventi a partneři univerzity během absolventského setkání 12. září, jež se konalo k příležitosti 80. let znovuobnovení univerzity (o setkání jsme psali zde). Na dražbě uměleckých předmětů spojených s univerzitou se podařilo do nového začátku fondu vybrat přes 200 tisíc korun. Štědří dárci dražili sadu pěti skleněných předmětů, které vyrobil pro letošní vizuální podobu 61. ročníku festivalu vědeckých filmů AFO známý umělecký sklář David Valner. Na závěr setkání se vydražil také obraz s názvem Cesty kolem nás, cesty v nás od Moniky Tomanové, absolventky chemie na PřF UP a malířky, která se věnuje jak volné tvorbě, tak vědecké grafice. Obraz vznikl na jaře tohoto roku exkluzivně pro obálku tištěného magazínu Žurnál UP.

foto_sem_4

„Univerzita má mimořádnou schopnost měnit životy lidí i prostředí kolem nás. Spektrum projektů, které Nadační fond Univerzity Palackého podporuje, je opravdu široké, od mladých vědců a umělců přes vzdělávání až po aktivity s výrazným společenským přesahem. Považuji za smysluplné na jejich realizaci přispět, proto jsem se rozhodl univerzitní nadační fond v aukci podpořit. Beru to především jako investici do lidí, jejich nápadů a příležitostí, které mohou v budoucnu přinést něco dobrého celé společnosti,“ uvedl největší mecenáš aukce Vojtěch Filsák, havířovský podnikatel a filantrop, který byl mimo jiné v roce 2024 oceněn jako Osobnost Moravskoslezského kraje. Dalšími úspěšnými dražiteli byli například olomoucká podnikatelka, galeristka a mecenáška Bronislava Paučková, podnikatel a majitel olomouckého fotbalového klubu Milan Šimonovský či olomoucký podnikatel, sběratel a mecenáš umění Robert Runták.

„Mám velkou radost, že se na startu nového Nadačního fondu UP povedlo uspořádat takhle úspěšnou akci, do které se propsal společenský přesah univerzity. Na půdě UP totiž často dáváme prostor kreativním nápadům a propojujeme vědce s místními umělci. Tuto málo známou roli univerzity jsme chtěli vyzdvihnout a povzbuzeni pozitivními ohlasy ji určitě budeme v budoucnu dále rozvíjet,“ shrnul Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Šest projektů – šest podob UP

Již nyní mohou drobní i velcí dárci přispět na šest pilotních projektů, které se rozhodl Nadační fond UP podpořit. Vedle tradičního programu Talentovaný Palacký je to například Mattecoach na podporu matematických dovedností středoškoláků, rozvojový program Leadership Matters!, legendární univerzitní U-klub, festival Academia film Olomouc či humanitární projekt Born Different.

Všechny informace o Nadačním fondu UP najdete na fond.upol.cz.

Studentský život nejsou jen přednášky, zápočty a fronty v menze. Nový pořad pUPek bude každé dva týdny přinášet aktuality z univerzity, Olomouce i ze světa – s nadsázkou, humorem a rozumnou dávkou bizáru. První díl odstartoval v pondělí 21. září.

pUPek je pořad od studenstva pro studentstvo. Diváci se můžou těšit na neobvyklé rozhovory s univerzitními osobnostmi, nepravidelně pravidelné rubriky a spoustu humoru nejenom pro akademicky zasvěcené. Pořadem provází moderátorská dvojice Anita „AniPali“ Palaščáková a Josef „Pepek“ Tetour.

„Jsem ráda, že univerzita dává studentům prostor kreativně se vyjadřovat k aktuálnímu dění. Chceme přinášet vlastní studentský pohled na to, co se odehrává ve světě, v Olomouci i přímo na univerzitě,“ říká moderátorka Anita Palaščáková.

video_sem

Už první díl ukazuje, že se tým pUPku nebojí netradičního pojetí. Pan Chlebíček se v menze Křížkovského vydal na rozhovor s ředitelem Správy kolejí a menz Janem Liškou, magistra Dita vyložila všem studujícím na UP kartu pro nadcházející semestr a nechybělo ani vědecké okénko s překvapením či roztrojený pan rektor. V dalších epizodách se mohou diváci těšit na komentáře k dění na UP i ve světě, zajímavosti z vědy, kultury a sportu nebo tipy z olomoucké gastroscény.

Nové díly budou vycházet každé druhé pondělí na YouTube kanálu Univerzity Palackého. Zákulisí pořadu a další obsah nabídne také Instagram @palackeho.pupek. A pokud se chcete na tvorbě dalších dílů podílet, máte námět na téma nebo víte o něčem, co by pUPku nemělo uniknout, ozvěte se tvůrčímu týmu prostřednictvím Instagramu nebo na e-mail pupek@upol.cz.

Sál Městské knihovny v Praze byl v pondělí zaplněný fanoušky vědy, kteří se přišli podívat na tuzemské finále mezinárodní soutěže v popularizaci vědy FameLab. Mezi desítkou soutěžících měla i letos UP své silné zastoupení – hned tři mladé vědkyně se utkaly o postup do celosvětového finále. To se podařilo Lindě Tölgové, doktorandce z katedry biochemie Přf UP. Druhé místo obsadila Anežka Lyková z katedry organické chemie. UP tak potvrdila svou sílu v komunikaci vědy.

Jak představit složité vědecké téma širokému publiku během tří minut pouze za použití pomůcek, které jsme schopni si na pódium s sebou přinést a zase odnést? To už 26 let ukazuje FameLab, britská soutěž v popularizaci vědy. Její tuzemské finále se u nás konalo již pošestnácté a tentokrát měla Univerzita Palackého hned tři želízka v ohni.

Olomouc – město popularizace vědy

V průběhu večera se představilo deset finalistek a finalistů. Odborné porotě se nejvíce líbilo vystoupení Lindy Tölgové. Doktorandka katedry biochemie PřF UP v něm mluvila o svém výzkumu imunitního systému včel. Linda tak bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále, které se uskuteční začátkem prosince v Polsku.

Druhé místo získala Anežka Lyková, které divákům zprostředkovala historii lidstva perspektivou jedné z jeho největších hrozeb – tuberkulózy. Její léčbou se zabývá na katedře organické chemie pod vedením docentky Lucie Brulíkové. Obě oceněné mladé vědkyně jsou také letošními stipendistkami Nadačního fondu UP.

Na třetím místě se umístila Eliška Leštinová z Univerzity Karlovy, která vyprávěla příběh vlčího stopování – od bobků po fotopasti. Třetí reprezentantkou UP byla Simona Belošová, taktéž z katedry organické chemie. Ta si do finále vybrala příběh bakterií odolných proti antibiotikům. Přestože se ve finále na nejvyšších příčkách neumístila, své popularizační umění představuje například na instagramovém kanálu @fakt_věda.

Důležitost srozumitelné komunikace

Diváci si čekání na výsledky mohli zpestřit vědeckým kvízem pod vedením Jana Herziga, ředitele organizace zaměřené na zvídavé středoškoláky Zvaž vědu. A poté mohli sami hlasovat o ceně publika. Tu si nakonec odnesla Tereza Roesel z Fyzikálního ústavu AV ČR, která mluvila o tom, jak můžeme díky novým zobrazovacím technikám sledovat jednotlivé molekuly v živých buňkách.

Během večera věnovanému vědě vystoupil také britský velvyslanec v ČR Matt Field nebo rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima. Právě nejstarší česká univerzita je totiž již tradičně pořadatelem soutěže. Oba zmiňovali důležitost srozumitelné vědecké komunikace v dnešním turbulentním světě.

Univerzita Palackého se soutěží v popularizaci vědy účastní již tradičně. V loňském roce se finále FameLabu zúčastnila Kateřina Koubová z LF UP. V konkurenční soutěži Falling Walls Lab zase loni zvítězila Veronika Šedajová z CATRIN UP. 

Chcete se i vy příští rok zúčastnit některé z popularizačních soutěží? Na UP vám rádi pomůžeme s přípravou. Stačí se obrátit na Kartin Stark z Kariérního centra UP nebo popularizátorku vědy UP Vendulu Lužnou, které vás celou přípravou soutěže provedou.

Umělá inteligence, klinické případy, praktické workshopy i různé pohledy na rehabilitaci napříč Evropou. Sedmý ročník Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy přivedl ve dnech 7.–11. září na Fakultu zdravotnických věd UP 39 studentů a šest vyučujících z partnerských evropských univerzit. Společným úkolem studentů bylo během intenzivního týdne propojovat nové poznatky s péčí o konkrétního pacienta.

Do sedmého ročníku se zapojili účastníci z deseti zahraničních univerzit z Bulharska, Španělska, Belgie, Finska, Slovenska, Polska a Islandu. Mezinárodní složení týmů umožnilo studentům porovnávat různé přístupy k rehabilitaci a společně hledat možnosti péče odpovídající potřebám konkrétního pacienta.

Letošní škola přitom začala ještě před příjezdem účastníků do Olomouce. Během úvodního online setkání představil Martin Dvořáček z katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP možnosti využití umělé inteligence ve fyzioterapii. Na modelovém pacientovi demonstroval práci s AI asistentem, kterému postupně zadával informace od anamnézy přes návrh a interpretaci vyšetření a terapie až po konkrétní parametry rehabilitace. Jeho odpovědi průběžně kriticky hodnotil z pohledu odborníka.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy.“ Petra Gaul Aláčová.

Téma využití AI technologií se následně prolínalo celým programem a studenti s nimi pracovali také při řešení klinických případů.

„Nechtěli jsme, aby studenti pouze absolvovali sérii přednášek a workshopů. V mezinárodních multidisciplinárních týmech proto pracovali s konkrétními klinickými případy a nové poznatky průběžně převáděli do praxe. Součástí bylo i využití AI, ale především kritické posouzení získaných informací a rozhodnutí, co je pro daného pacienta skutečně relevantní,“ uvedla hlavní organizátorka školy Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Týden odborných workshopů a práce s klinickými případy

Po příjezdu do Olomouce pracovali studenti v mezinárodních týmech s klinickými případy pacientů s různými diagnózami, sociálními rolemi a životními situacemi. Během týdne je postupně rozpracovávali a poznatky získané v jednotlivých částech programu promítali do vyšetření i návrhů terapie.

Inspiraci získávali v odborných blocích zaměřených například na kinestetiku, funkční testování v neurologii, výživu seniorů v rehabilitaci, komunikaci s pacientem, orofaciální rehabilitaci nebo mindfulness. Poznatky z jednotlivých workshopů studenti průběžně využívali při práci s klinickými případy a promítali je do péče o konkrétního pacienta. Výsledky své práce následně představili během závěrečných prezentací.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy,“ doplnila Petra Gaul Aláčová.

Program rovněž nabídl studentům možnost poznat rehabilitační péči mimo univerzitní učebny. Součástí byla exkurze do Sanatorií Klimkovice, kde účastníci navštívili prostředí komplexní rehabilitační péče. Pro zahraniční vyučující připravila škola ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc také exkurzi zaměřenou na potrubní poštu, intenzivní péči a heliport, během níž mohli porovnávat zkušenosti ze svých zemí s českými odborníky.

Intenzivní odborný program doplnila prohlídka Olomouce a tradiční bowlingový turnaj, které nabídly prostor pro neformální networking studentů a vyučujících.

Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy se na Fakultě zdravotnických věd UP uskutečnila již posedmé. Blended Intensive Programme Erasmus+ propojuje odborné vzdělávání s mezinárodní spoluprací a umožňuje studentům porovnávat, jak se o stejném pacientovi přemýšlí z pohledu různých profesí a v různých zemích Evropy. Letošní ročník navíc položil velmi důležitou a aktuální otázku: jak do klinického rozhodování smysluplně zapojit umělou inteligenci a zároveň neztratit ze zřetele člověka, který před námi stojí?

Nový přístup k ochraně biodiverzity a přírodních zdrojů v zemědělské krajině navrhl mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Václavíkem z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Podle jejich studie totiž současná agroenvironmentální opatření v Evropské unii navzdory miliardovým veřejným investicím často nepřinášejí očekávané výsledky. Vědci proto doporučují systém, který bude více zohledňovat místní podmínky, potřeby zemědělců a skutečné dopady jednotlivých opatření na přírodu. Výsledky studie zveřejnil časopis Trends Open.

Studie shrnuje poznatky získané během pětiletého evropského projektu BESTMAP, financovaného z programu Horizon 2020. Projekt spojil odborníky z ekologie, geografie, ekonomie a společenských věd. Výzkumníci pracovali s daty z pěti rozdílných evropských regionů včetně jižní Moravy, Německa, Španělska, Velké Británie a Srbska. Kombinovali rozhovory se zemědělci, prostorové analýzy a modelování dopadů zemědělské politiky na přírodu i ekonomiku farem.

„Agroenvironmentální opatření mají hospodáře motivovat k postupům, které podporují rozmanitost druhů, zlepšují kvalitu vody nebo pomáhají vázat uhlík v půdě. Přestože do nich EU masivně investuje, úbytek biodiverzity v krajině pokračuje a řada cílů zůstává nenaplněna,“ upozornil korespondenční autor studie Tomáš Václavík, který výzkum koordinoval.

Stejné řešení nefunguje všude

Za jednu z hlavních slabin současného systému vědci považují nedostatečné prostorové zacílení. Zemědělci například často směřují opatření na nejméně produktivní pozemky, kde pro ně představují menší ekonomické riziko, jejich přínos pro přírodu ale může být omezený. Účinnost opatření podle autorů studie snižují také složitá administrativa, nepružná pravidla, pevné termíny a nedostupnost odborného poradenství. Tyto překážky mohou odrazovat zejména menší a střední farmy.

„Nestačí vytvořit univerzální balíček dotací pro všechny. Potřebujeme vědět, pro jaký typ farmy a jakou krajinu je dané řešení vhodné.“ Tomáš Václavík

„Nestačí vytvořit univerzální balíček dotací pro všechny. Potřebujeme vědět, pro jaký typ farmy a jakou krajinu je dané řešení vhodné. Jinak totiž opatření fungují na intenzivně obhospodařované orné půdě v nížinách a jinak na trvalých travních porostech v podhůří. V některých oblastech je navíc nezbytná spolupráce sousedících hospodářů, aby jednotlivá opatření vytvořila propojenou mozaiku přírodě blízkých prvků a společně přinesla požadovaný ekologický efekt,“ vysvětlil Václavík.

Zemědělci jako součást řešení

Autoři studie proto doporučují, aby nová opatření vznikala ve spolupráci zemědělců, vědců a veřejné správy. Důležité je podle nich také spravedlivější finanční ohodnocení, které nebude vycházet pouze z ušlého zisku zemědělců, ale zohlední také skutečné náklady a ekologické služby, které hospodaření šetrné k přírodě poskytuje.

„Mají-li opatření fungovat, musejí být ekologický smysluplná, ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná.“ Tomáš Václavík

„Zemědělci krajinu důvěrně znají a denně o ní rozhodují. Mají-li opatření fungovat, musejí být ekologicky smysluplná, ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná,“ zdůraznil Václavík.

Součástí navrhovaných změn má být také větší důraz na sledování skutečných dopadů jednotlivých opatření namísto převážně administrativní kontroly jejich plnění. K vyhodnocování přínosů pro krajinu by podle vědců mohly více sloužit například dálkový průzkum Země, dlouhodobý monitoring nebo nástroje využívající umělou inteligenci.

Místní podmínky by měly hrát větší roli

Navržený systém propojuje dlouhodobé cíle Evropské unie s národními strategiemi a současně ponechává více prostoru pro rozhodování na regionální úrovni. Pravidla by tak bylo možné průběžně upravovat podle místních podmínek, zkušeností zemědělců a naměřených výsledků.

„Naše práce ukazuje, že je nutné přejít od plošných a nepružných dotací k adaptivnímu systému, který propojí vědecká data, lokální praxi a měřitelné výsledky,“ dodal Tomáš Václavík.

Zimní semestr na Univerzitě Palackého právě začíná a spolu s ním se naplno rozjíždí i univerzitní život. Hned první týden nabídne akce pro studenty, zaměstnance i veřejnost. MEET UP, týden udržitelnosti, studentská mše, film, dobrovolnictví a nakonec Noc vědy. Stačí si vybrat.

První týden výuky rozhodně nebude jen o hledání správné posluchárny, seznamování s rozvrhem a návratu do správného pracovního tempa. Univerzita Palackého připravila na každý den něco a některé dny bude docela těžké stihnout všechno.

V úterý se potkáme na MEET UPu

Hned úterý stojí za pořádnou značku v kalendáři. Především studenti prvních ročníků, ale zdaleka nejen oni, mohou na tradičním MEET UPu zjistit, proč se Olomouci říká univerzitní město a co všechno zdejší studentský život nabízí.

V Letním kině Olomouc se představí studentské spolky i univerzitní pracoviště, chybět nebude gastro zóna ani pořádná porce muziky. Začíná se ve 14 hodin. Podrobně jsme o MEET UPu psali zde.

A jestli se tam vydáte, zkuste tentokrát nechat auto doma.

Právě v úterý totiž začíná Evropský týden udržitelného rozvoje a zároveň připadá na tento den Mezinárodní den bez aut. Kdo se bojí, že pěšky do práce, na přednášku nebo na MEET UP nedorazí, může využít speciální bezplatnou tramvaj. Cyklisté zase budou mít k dispozici bezplatný servis kol.

Program věnovaný udržitelnosti bude pokračovat i v dalších dnech. Ve středu se například uskuteční oblíbený Bazar UP, univerzitní swap oblečení, knih a drobného vybavení do domácnosti. To je ale jen část nabídky. Podrobněji v tomto článku. 

Ve středu také trochu ztišení

Po rušném začátku semestru přijde prostor i na chvíli zastavení. Ve středu večer se v chrámu Panny Marie Sněžné uskuteční tradiční zahajovací studentská mše, kterou bude celebrovat olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

Čtvrtek: uhlík na plátně, kolegové pomáhající

Čtvrteční program nabídne mimo jiné filmový večer. V rámci AFOKINA se bude v Konviktu promítat snímek Uhlík: Neautorizovaný životopis. Hlavním hrdinou je prvek, který dnes často spojujeme především s emisemi a klimatickou krizí. Bez uhlíku by přitom nebylo ani to nejzásadnější – život. Více o projekci zde.

A pokud ve čtvrtek některé kolegy z univerzity nenajdete na jejich obvyklém místě, možná právě někde pomáhají. Koná se totiž Zaměstnanecký dobrovolnický den, během nějž zaměstnanci Univerzity Palackého, města Olomouce a Olomouckého kraje vymění svou běžnou práci za pomoc tam, kde je potřeba.

Budou pomáhat různým organizacím, pečovat o veřejnou zeleň a věnovat svůj čas dobré věci. Podrobně jsem psali zde.

A v pátek přijde Noc vědy

První týden semestru bude mít velké finále. V pátek se Univerzita Palackého otevře tisícům návštěvníků během Noci vědy. Kdo ještě nebyl, měl by ji alespoň jednou zažít. A kdo už byl, nejspíš dobře ví, proč přijít znovu.

Jedna z největších tuzemských akcí popularizujících vědu a výzkum pro celou rodinu letos zve na více než dvě desítky míst v Olomouci. Společným tématem bude komunikace a univerzitní pracoviště opět ukážou, že věda zdaleka nemusí patřit jen do laboratoří a odborných časopisů. Podrobněji jsme o Noci vědy psali zde.

Kdo si po prvním týdnu semestru řekne, že by univerzitních akcí zvládl ještě pár, nemusí mít obavy. I v dalších týdnech má univerzita co nabídnout. Do kalendáře si už teď můžete poznamenat Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost. Pět dní nabídne přednášky, workshopy, konzultace, představení a další aktivity věnované péči o sebe i své okolí. Program je určen studujícím a pracujícím na UP i široké veřejnosti.

Na právnickou fakultu doputovala výstava fotografií pěstounských rodin žijících v Olomouckém kraji. Instalována je ve veřejně přístupném prostoru – v předsálí auly. Třináct velkoformátových snímků ze života pěstounských rodin, které ukazují různé podoby péče, vztahů a motivací, si zájemci mohou prohlédnout do konce září.

Výstava je součástí projektu Rodiny, které tvoří domov řešitelky Kamily Bubelové z katedry teorie práva a právních dějin, který podpořila právnická fakulta udělením Grantu Hannah Arendové. „Snahou projektu je šířit myšlenky pěstounství. Pěstounská péče je konkrétní formou občanské odpovědnosti v situaci, kdy stát sám nestačí, přesně v duchu myšlenek Hannah Arendtové o odpovědnosti jednotlivce, veřejném jednání a ochraně lidské důstojnosti. Právě pěstouni představují aktivní občanské jednání, nikoli pasivní spoléhání na stát. Fotografická výstava vytváří veřejný prostor, v němž se osobní zkušenost pěstounů stává sdíleným společenským tématem,“ vysvětlila Kamila Bubelová, která je také pěstounkou.

Fotografování rodin zorganizoval v roce 2025 Olomoucký kraj. Pořizování snímků se ujal olomoucký fotograf Štefan Berec, který se všemi účastníky navázal osobní vztah, aby mohl co nejlépe jejich rodinný příběh zachytit. Výstava je putovní, dříve se zastavila například v Moravském divadle Olomouc nebo v olomouckých obchodních centrech a také v jiných městech kraje.

„Cílem setkání je rozšířit mezi laickou i odbornou veřejnost pravdivé informace o potřebě pěstounů pro ohrožené děti a získat tolik potřebné další pěstouny.“ Kamila Bubelová

Součástí projektu Kamily Bubelové je i workshop Rodiny, které tvoří domov. Aktuální problémy pěstounské péče, který na výstavu naváže. „Cílem setkání je rozšířit mezi laickou i odbornou veřejnost pravdivé informace o potřebě pěstounů pro ohrožené děti a získat tolik potřebné další pěstouny,“ uvedla Kamila Bubelová. S konáním workshopu, který se uskuteční 30. září v aule Cyrilometodějské teologické fakulty UP, chtějí organizátoři spojit informační kampaň formou letáků a příběhů konkrétních pěstounských rodin. K účasti do auditoria byli zváni studenti UP, zejména z fakult, které vzdělávají budoucí sociální pracovníky, a široká veřejnost. V tuto chvíli je již kapacita workshopu naplněna.

Grant Hannah Arendtové je interní finanční podpora PF UP založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené olomoucké univerzitě v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu. Slouží k podpoře aktivit a projektů, které posilují hodnoty otevřené občanské společnosti, kritického myšlení, demokracie, lidských práv a principů právního státu. Žadatelem může být kterýkoli člen fakultní akademické obce, včetně vědeckých pracovníků, studentů všech studijních programů a spolků působících na PF UP. 

Nový akademický rok znamená pro Univerzitu Palackého nejen návrat studujících a pedagogů do učeben a poslucháren, ale přináší také řadu novinek a událostí. Rektor Michael Kohajda při této příležitosti vůbec poprvé oslovuje univerzitní komunitu prostřednictvím videozdravice. V krátkém videu vítá studující, vyučující i další zaměstnance na začátku akademického roku, ohlíží se za tím nejdůležitějším z uplynulých dní a upozorňuje na novinky i akce, které univerzitní komunitu v nejbližší době čekají. Podívejte se, čím Univerzita Palackého právě žije a co přinesou následující týdny.

Univerzita Palackého letos poprvé představuje svou PR výroční zprávu v podobě samostatného webu. Nový web přibližuje nejdůležitější události, výsledky a příběhy roku 2025 napříč univerzitou a nahrazuje dosavadní elektronickou publikaci. Nabízí přehlednější a přístupnější způsob, jak se ohlédnout za uplynulým rokem, a zároveň nové možnosti práce s obsahem i univerzitními daty.

PR výroční zprávu připravuje Univerzita Palackého jako prezentační doplněk oficiální Výroční zprávy o činnosti a Výroční zprávy o hospodaření. Zatímco tyto dokumenty mají zákonem danou roli a strukturu, PR verze slouží především k představení univerzity, jejích výsledků, osobností a důležitých událostí širší veřejnosti. V předchozích letech vycházela jako samostatná nejprve fyzická a elektronická a následně pouze elektronická publikace, za rok 2025 ji poprvé nahrazuje webová podoba.

Ke změně vedla především snaha zpřístupnit obsah většímu okruhu čtenářů a představit dění na univerzitě způsobem, který lépe odpovídá současnému způsobu práce s online obsahem. Web umožňuje jednotlivými tématy jednoduše procházet, pracovat a daty i odkazy a dostat se rychleji právě k tomu, co návštěvníka zajímá. Zároveň vytváří prostor pro další využití a sdílení jednotlivých výsledků a příběhů univerzity.

Rok univerzity v tématech i konkrétních příbězích

Web nabízí základní přehled Univerzity Palackého v číslech a připomíná také nejvýznamnější momenty jednotlivých měsíců roku 2025. Hlavní část pak tvoří tematické sekce, které zachycují dění na univerzitě z různých perspektiv.

Návštěvníci se mohou podívat na uplynulý rok z pohledu studia a vzdělávání, studentského života, výzkumu, inovací a technologií nebo lidí, kteří univerzitu tvoří. Další části představují mezinárodní působení UP, aktivity univerzity pro společnost a její rozvoj jako moderní instituce, včetně infrastruktury, investic a udržitelného rozvoje.

Jednotlivé příběhy zároveň odkazují na související zpravodajství Žurnálu UP. Zájemci se tak mohou z výročního přehledu jednoduše dostat k původním článkům a dozvědět se o konkrétních projektech, výsledcích, událostech nebo osobnostech více.

Data přehledněji a interaktivně

Jednou z výhod webové podoby je také nový způsob prezentace důležitých a zajímavých univerzitních dat. Grafy a tabulky už nejsou pouze statickou součástí výroční zprávy, ale nabízejí interaktivní zobrazení, ve kterém si návštěvníci mohou sami zvolit údaje, které je zajímají. U vybraných statistik lze například sledovat vývoj v jednotlivých letech nebo zobrazit data za konkrétní fakultu. Každý si tak může základní přehled jednoduše přizpůsobit podle toho, která část univerzity nebo období ho zajímá.

Nová podoba není pouhým převedením původní publikace na web. Obsah je od začátku koncipovaný pro online prostředí – pracuje s kratšími texty, fotografiemi, konkrétními čísly, interaktivními prvky a propojením s dalšími univerzitními zdroji. Cílem je nabídnout srozumitelný přehled toho podstatného, co rok 2025 Univerzitě Palackého přinesl, a současně umožnit zájemcům pokračovat k podrobnějším informacím.

Nový web věnovaný roku 2025 je dostupný na vyrocnizprava.upol.cz. V současnosti je spuštěna česká verze, anglická mutace bude následovat.

V rodném Íránu se z regionálních soutěží postupně probojovala až do národního týmu, díky stolnímu tenisu se dozvěděla i o Olomouci, která se jí před nedávnem stala novým domovem. Se stěhováním a nástupem na Lékařskou fakultu UP se sice nad její sportovní kariéru vznesl otazník, v novém prostředí a přes náročnost studia se ale k hracímu stolu brzy vrátila a získala dvě medaile na mezinárodním turnaji. Stolní tenis miluje, stejně tak chce ale Nilia Naghibi být dobrou zubní lékařkou.

Se stolním tenisem ji otec seznámil, když jí bylo devět, brzy se ve věkové kategorii 10–12 let stala íránskou šampionkou. Začala hrát na mezinárodních turnajích, slavila úspěchy v íránské mládežnické i seniorské lize a v roce 2022 byla jako členka íránské reprezentace u zisku pátého místa na mistrovství Asie. „Bylo to poprvé, co Írán na této akci dosáhl takového výsledku. Jsem hrdá, že jsem mohla být součástí národního týmu a přispět k historickému úspěchu mé země. Je to něco, čeho si budu vždy velmi vážit,“ uvedla mladá sportovkyně, která i přes tréninkové a soutěžní vytížení dbala také na své vzdělání a školní výsledky.

A když se před časem rozhodovala, kam na vysokou školu, vzpomněla si na Olomouc. „O České republice, Olomouci a Univerzitě Palackého jsem se dozvěděla díky stolnímu tenisu. Bylo to v roce 2017, na tréninkovém kempu se mluvilo o akademickém mistrovství Evropy, které se konalo právě v Olomouci. Slyšela jsem o městě a o tom, že se univerzita na pořádání tak významné sportovní události podílela. Udělala jsem si o městě velmi příjemný dojem, který mi zůstal v paměti a později ještě zesílil, když jsem o Olomouci opět slyšela v souvislosti s dalšími důležitými turnaji. Cítila jsem, že je to město, kde má stolní tenis své místo, a to mě lákalo,“ vzpomněla Nilia Naghibi.

Zároveň dodala, že se při výběru univerzity nerozhodovala jen podle tohoto dojmu, ale olomoucká univerzita jí už přišla něčím bližší než ostatní. A proč začala studovat právě Zubní lékařství? Opět je v tom sport, respektive zranění při něm. „Trávila jsem hodně času fyzioterapií. Dokonce tolik, že jsme si doma dělali srandu, že klinika je můj druhý domov. Nicméně zdravotnické prostředí mě zaujalo, začala jsem si číst více o různých profesích a vážněji přemýšlet o své kariéře. I díky tomu, že v širší rodině mámě tři zubaře a měla jsem možnost vidět na vlastní oči jejich práci, se nakonec stomatologie stala oborem, který mi nejvíce vyhovuje,“ vysvětlila. 

Studium v Olomouci ovšem znamenalo stěhování a přerušení sportovní kariéry v Íránu. „Zubní lékařství se stalo mojí prioritou, studium je náročné, ale myslím, že to zvládám dobře. Nebyla jsem si však jistá, jak to bude se stolním tenisem. Rodina a přátelé mě povzbuzovali, abych se zcela nevzdávala něčeho, co bylo tolik let důležitou součástí mého života. Jejich podpora mě motivovala hledat tady příležitost. Nakonec jsem našla klub, kde jsem začala působit nejprve jako trenérka a teď jsem i znovu začala soutěžit,“ prozradila členka Klubu stolního tenisu Olomouc s tím, že možnost vrátit se k hracímu stolu byla důležitou věcí, která jí pomohla cítit se v Olomouci jako doma.

Návrat to byl úspěšný: v létě na mezinárodním turnaji Czech International Youth Cup, kterého se zúčastnili hráči ze 13 zemí, vybojovala v kategorii U19 třetí místo v individuální soutěži a se spoluhráčkou zvítězila v klání týmů. „V kontextu zcela nové kapitoly mého života to pro mě byl obzvláště významný turnaj. Samozřejmě jsem ráda, že jsem získala dvě medaile, ale ještě více než výsledky je pro mě ta zkušenost – našla jsem způsob, jak přenést důležitou část své minulosti do nového života. V České republice je pro mě stolní tenis způsobem, jak poznávat nové lidi, stát se součástí nové komunity,“ řekla k nedávnému úspěchu.

V současnosti se Nilia vrátila po prázdninách i do školy, zpět na lékařskou fakultu. Až studium zubního lékařství dokončí a pokud to okolnosti dovolí, chce v ČR zůstat a pečovat o zdejší pacienty. „Získám zde lékařské vzdělání, klinické zkušenosti, strávím nejdůležitější roky svého osobního i profesního rozvoje tady, tak si myslím, že bych mohla být na oplátku prospěšná společnosti, která mi to umožňuje,“ prozradila.

„Doufám, že se stanu dobrou zubařkou, zároveň bych ráda byla užitečná i české komunitě stolních tenistů. Pokud bych například jednou mohla pracovat s mladšími hráči na národní úrovni nebo jinak moci přispět českému národnímu týmu, byla by to pro mě velká čest,“ dodala Nilia Naghibi, která volby Olomouce a Univerzity Palackého nelituje. Naopak to prý bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které v životě dosud udělala, a kdyby musela volit znovu, vybrala by stejně.

Vědcům a univerzitám, které chtějí lépe uplatňovat výsledky výzkumu při tvorbě veřejných politik, pomůže nový volně dostupný internetový nástroj Policy Engagement Toolkit. Vznikl v rámci mezinárodního projektu ENGAGEgreen programu Erasmus+, do kterého je zapojena také Univerzita Palackého v Olomouci. Toolkit nabízí praktické návody a příklady, jak mohou vědci srozumitelně komunikovat své poznatky lidem, kteří připravují zákony, strategie a další veřejná opatření. Je dostupný zdarma na webu policy-engagement-toolkit.eu.

Policy Engagement Toolkit je určen výzkumníkům, pracovníkům univerzit a výzkumných institucí, ale také politikům a zástupcům veřejné správy. Ukazuje například, jak převést výsledky výzkumu do stručných a srozumitelných podkladů pro rozhodování nebo jak vytvářet příležitosti k osobnímu setkávání vědců se zástupci veřejné správy.

V současné době se stále více prosazuje přístup k tvorbě politik založených na důkazech (evidence-based policymaking). Vychází z využívání spolehlivých dat, výsledků vědeckého výzkumu a poznatků z praxe při přípravě a rozhodování o veřejných politikách. Práce s těmito podklady může přispět k navrhování účinnějších, transparentnějších a lépe podložených řešení společenských výzev. Policy Engagement Toolkit projektu ENGAGEgreen tento přístup podporuje praktickým návodem, jak vědecké poznatky zpřístupnit rozhodovací sféře tak, aby byly srozumitelné, relevantní a využitelné v praxi.

Jak dostat výsledky výzkumu k těm, kdo rozhodují

„Vědci často mají k dispozici poznatky, které mohou být pro veřejnou správu velmi užitečné. Nestačí je ale pouze publikovat v odborných časopisech. Je potřeba umět je představit srozumitelně, ve správný čas a ve formě, kterou mohou lidé odpovědní za rozhodování skutečně využít,“ uvedl Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Nový toolkit představuje různé způsoby spolupráce vědců s veřejnou správou. Patří mezi ně například stručné dokumenty shrnující výsledky výzkumu (policy brief) a jejich význam pro rozhodování, odborné blogy, výzkumné zprávy připravované na konkrétní zadání nebo spolupráce při vedení diplomových prací.

Osobní kontakty

Další část se zaměřuje na osobní kontakt. Nabízí příklady mentoringu a propojení vědců se zástupci veřejné správy, návštěv výzkumných pracovišť, pracovních setkání, odborných diskuzí na konferencích nebo tzv. hackathonů, při nichž účastníci společně hledají řešení konkrétního problému.

Každý způsob spolupráce je v toolkitu popsán na konkrétních příkladech z univerzitní praxe. Materiály budou postupně dostupné v němčině, češtině, španělštině, italštině a francouzštině. „Chtěli bychom, aby byl toolkit praktickým průvodcem pro každého, kdo se pohybuje mezi akademickým výzkumem a veřejnou politikou. Představené postupy byly vyzkoušeny a dále upravovány v reálném univerzitním prostředí. Doufáme, že budou inspirací pro instituce v celé Evropě i mimo ni,“ uvedla koordinátorka projektu Simone Haasler z Goethe-Universität Frankfurt.

Inspirace pro další univerzity

Autoři navrhli toolkit tak, aby jednotlivé postupy mohly převzít a upravit i další univerzity a výzkumné instituce. Může jim pomoci například při přípravě vlastních programů spolupráce s veřejnou správou. Využitelný je tento nástroj také při přípravě nových výzkumných projektů a žádostí o granty. Poskytovatelé podpory totiž stále častěji požadují, aby vědci do projektů zapojovali také zástupce veřejné správy a další partnery a aby výsledky výzkumu měly konkrétní dopad mimo akademické prostředí.

ENGAGEgreen je mezinárodní projekt financovaný Evropskou komisí z programu Erasmus+. Zaměřuje se na posílení schopnosti univerzit a vědců zapojovat se do tvorby veřejných politik, zejména v souvislosti se zelenou a digitální proměnou společnosti. Do projektu jsou zapojeny Goetheho univerzita ve Frankfurtu nad Mohanem, Technická univerzita Darmstadt a Univerzita Johannese Gutenberga v Mohuči, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita v Granadě, Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách, Université Lumière Lyon 2 a Technologické centrum Beta při Univerzitě ve Vicu ve Španělsku.

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za ně nenesou odpovědnost.

Udržitelněji cestovat po městě, dát nepotřebným věcem druhý život, pečovat o své zdraví nebo získat nové praktické dovednosti. Univerzita Palackého se i letos připojí k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje nabídkou akcí pro studující, zaměstnance i veřejnost, kterou připravuje Udržitelná univerzita společně s fakultami, ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery. Chybět nebude Den bez aut ani Bazar UP, organizátoři ale připravili také několik novinek – bezplatnou tramvaj, zdravotní screening, přednášky nebo kurz sebeobrany.

Evropský týden udržitelného rozvoje připomíná, že udržitelnost se netýká jen ochrany životního prostředí. Promítá se i do toho, jak se pohybujeme po městě, nakládáme s věcmi a zdroji nebo pečujeme o své zdraví. Univerzita Palackého se proto i letos zapojí programem určeným především studentům a zaměstnancům, ale také veřejnosti.

Už 21. září se na filozofické fakultě uskuteční praktický workshop Jak neztratit hlas s klinickou logopedkou Michaelou Kropovou. Od následujícího dne pak nabídka akcí propojí témata šetrné mobility, opětovného využívání věcí, zdraví i praktických dovedností.

Na Den bez aut bude jezdit bezplatná tramvaj

Jednou z hlavních akcí bude v úterý 22. září Mezinárodní den bez aut, který připomíná možnosti pohybu po městě bez individuální automobilové dopravy. UP se k němu připojuje pravidelně, letos však program přinese několik novinek. Stanoviště na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty nově doplní také fakulta tělesné kultury v Neředíně.

Od 7:30 do 13 hodin bude na jednotlivých místech připravena káva a drobné občerstvení, bezplatný základní servis jízdních kol nebo ukázka elektro cargo kola. Studenti ubytovaní na kolejích si zde mohou také vyzvednout sady tašek na třídění odpadu. V 10 hodin doplní program cvičení síly a mobility s vlastní vahou v Bezručových sadech.

Nejvýraznější novinkou letošního Dne bez aut bude speciální tramvaj, která bude ve spolupráci s Dopravním podnikem města Olomouce a městem Olomouc od 6 do 19 hodin zdarma vozit cestující na okruhu mezi hlavním nádražím, centrem a tržnicí. Kdo tedy nechá auto doma, bude mít další možnost, jak se po městě pohodlně dopravit. Od 14 hodin bude program pokračovat na náměstí Republiky v režii města Olomouce, součástí bude i cyklojízda.

Ve stejný den mohou studenti a zaměstnanci využít také screening zrakových vad na právnické fakultě. Odborníci z katedry optiky PřF UP nabídnou kontrolu vidění do dálky i do blízka, dioptrické vady nebo orientační měření nitroočního tlaku.

Bazar, jóga, film i praktické workshopy

K tradičním akcím patří Bazar UP, který se uskuteční 23. září před hlavní menzou. Oblečení, knihy nebo drobné vybavení domácnosti zde mohou najít nové majitele a posloužit dál. Zvlášť se letos budou shromažďovat také dětské věci, které následně zamíří na dětský swap.

Přinést nepotřebné věci je možné jak předem na místa uvedená na webu, tak přímo na bazar před hlavní menzou.

Tentýž den nabídne právnická fakulta také jógu a dvě přednášky farmaceuta Kristiána Slíže. První se zaměří na únavu, mentální výkon a možnosti, jak jej podpořit, druhá na doplňky stravy a energetické nápoje. Zájemci se tak dozvědí, co může skutečně pomoci, kde už naopak začíná marketing a na co si dát pozor.

Ve čtvrtek večer se program přesune na Konvikt, kde bude uveden dokumentární film Uhlík: Neautorizovaný životopis. Snímek představuje uhlík nejen v souvislosti s emisemi a klimatickou změnou, ale především jako jeden ze základních prvků života. Po projekci bude následovat diskuse popularizátorky vědy Venduly Lužné s Veronikou Šedajovou z CATRIN UP, která se věnuje vývoji grafenových baterií a superkondenzátorů.

Na 1. října připravila přírodovědecká fakulta workshop v experimentálním pivovaru EUREKA. Účastníci se během něj seznámí s jednotlivými fázemi vaření piva i fungováním univerzitního pivovaru.

Dalším tématem bude sebeobrana. Úvodní přednáška se zaměří na prevenci rizikových situací, rozpoznání hrozícího konfliktu a možnosti, jak mu předcházet. Na teorii pak navážou praktické kurzy, během nichž si účastníci pod vedením instruktorů vyzkoušejí základní principy a techniky sebeobrany.

Týden udržitelnosti tak i letos nabídne řadu příležitostí, jak jeho témata převést do každodenního života – od šetrnější dopravy a opětovného využívání věcí po zdraví a praktické dovednosti. Kompletní program včetně časů, míst konání a informací o registracích najdou zájemci na webu Udržitelné univerzity.

Kompletní program