Novinky z PřF a UP

Kde vzniká společná řeč, kde se ztrácí a jak ji znovu nalézt? To jsou klíčové otázky 61. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších evropských festivalů vědeckého filmu, který pořádá Univerzita Palackého. 

Akce se koná od 28. dubna do 3. května a každoročně přivádí do města výrazné osobnosti světové i domácí vědy, dokumentárního filmu, umění a hudby a stává se místem setkávání inspirativních hlasů napříč obory. Dramaturgie AFO letos hledá porozumění, které není samozřejmostí, a zaměřuje se na situace, v nichž se společná řeč rodí, láme nebo úplně mizí. 

video_sem

„Pokusíme se najít dialog mezi vědou a společností, mezi tělem a lékařstvím, mezi generacemi v digitálním prostoru, nebo mezi sportovci a davem například při fotbalovém utkání. Společná řeč znamená upřímnou sebereflexi a nutnost naslouchat signálům, které jsme dlouho přehlíželi – těl, technologií i budoucnosti – a které se teprve učíme pojmenovávat,“ říká hlavní dramaturg festivalu Zdeněk Rychtera.

Tělo, technologie, vztahy i budoucnost

Programové sekce rozvíjejí ročníkové téma v konkrétních oblastech. Ahoj! Jak se máš? zkoumá seznamování, blízkost a autenticitu v digitálním světě. Sekce Diagnóza: neznámá otevírá dialog mezi pacienty a lékaři a upozorňuje na nerovnosti v péči o chronicky nemocné. Kultura vítězství se dívá na sport jako na celospolečenský étos formující identitu, výkon i kolektivní emoce. Ozvěny budoucnosti se snaží představit lepší společenskou alternativu k dystopickým vizím zítřka.

„Mezi další tradiční nesoutěžní sekce patří Resilience, která se zaměřuje na společenskou i osobní odolnost a v propojeném labyrintu společenských i environmentálních krizí se snaží poukázat na nové směry uvažování a přinést kapku naděje založené na akci, konstruktivní diskuzi a humoru. Na vědě záleží propojuje akademickou sféru s veřejností a věnuje se komunikaci výzkumu a vzdělávání. Věda v ČT reflektuje současnou roli České televize v popularizaci vědeckého poznání,“ dodává programový ředitel Dominik Vontor.

Festival nabídne diskuze, workshopy, procházky, ale i aktivity pro celé rodiny na Horním náměstí. Odborný program Industry 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky. Novinkou je sekce European Spotlight, která představí výběr různorodých přístupů ke komunikaci vědy v evropské audiovizi. 

Do Olomouce přijede americká filmařka Erin Espelie, která ve svých dílech pracuje s materiály zachycujícími skutečné laboratorní výzkumy, nebo významný britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order a Vulcano Voices.

Důležitou součástí jsou také koncerty a DJ sety. „Budeme hledat společnou řeč v mezigeneračním dialogu současné scény, pulzujících elektronických rytmech DJs i audiovizuálních zážitcích, kde se skutečná vědecká data transformují ve zvuk,“ zve na AFO hudební dramaturgyně Kateřina Sovová.

Vizuální identitu letošního ročníku formuje sklo

Autor vizuálu Radim Měsíc hledal téma, které se nějak dotýká nás všech. „Něco, co sdílíme bez ohledu na to, odkud pocházíme nebo jaký máme názor a zároveň něco, u čeho má ještě smysl snažit se o společnou řeč. Pracovně jsem si tenhle pocit pojmenoval Floor is Lava. Jako metaforu světa, ve kterém dnes žijeme. Mnoho věcí kolem nás je nestabilních a společnost je čím dál víc polarizovaná a domluva je složitější než dřív. Jako by nás všechny trochu pálila zem pod nohama,“ vysvětluje Radim Měsíc, grafický designér. 

Motiv se autor rozhodl ztvárnit pomocí skla. „Je to materiál, který vzniká z přírodních surovin a doslova vychází ze země – z našeho společného základu. Ve chvíli, kdy je sklo roztavené, vizuálně připomíná lávu. Když ale ztuhne, stává se křehkým a zranitelným. Právě tahle proměna je pro mě důležitá a připomíná, jak křehký může být dialog i samotná realita,“ doplňuje grafik, který celý proces zdokumentoval ve sklářské huti v Přibyslavi. 

„Společně se skláři z Valner Glass a s pomocí několika přírodních artefaktů jsme vytvořili jedinečnou tvůrčí atmosféru, ve které improvizací vznikaly skleněné objekty a abstraktní obrazce pro natáčení. Jsme moc rádi, že letos můžeme být malou součástí tohoto skvělého festivalu,“ sdílí nadšení David Valner.

Než festival začne: kino nebo online z obýváku

Ještě před zahájením festivalu se mohou jeho fanoušci naladit na atmosféru AFO. V úterý 17. února od 20.00 se v olomouckém kině Metropol uskuteční předpremiéra soutěžního filmu André je idiot režiséra Tonyho Benny. Další vybrané filmy jsou k vidění na platformě Watch and Know. Stejně jako festival jsou i tyto akce přístupné zdarma. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem komunikace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Mezinárodní tým vědců detailně popsal strukturu fotosystému II u zelené mikrořasy Chlorella ohadii a odhalil mechanismy, které tomuto organismu umožňují přežít a efektivně fungovat i při extrémně vysoké intenzitě světla. Fotosystém II je klíčový proteinový komplex fotosyntetických organismů, který zajišťuje přeměnu světelné energie na energii chemickou. Výsledky výzkumu, na kterém se podíleli odborníci z katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Pomocí kryogenní elektronové mikroskopie se badatelům podařilo získat vysoce detailní strukturu superkomplexu fotosystému II. Analýza ukázala neobvyklé uspořádání světlosběrných proteinů, které se výrazně liší od struktur známých u vyšších rostlin a většiny ostatních řas. Právě toto uspořádání podle vědců umožňuje účinnější regulaci toku excitační energie a chrání fotosyntetický aparát před poškozením při vyšší intenzitě světla.

„Naše výsledky ukazují, že fotosystém II této mikrořasy je strukturálně optimalizovaný pro prostředí s extrémně proměnlivými světelnými podmínkami. Identifikovali jsme konkrétní strukturní prvky, které pravděpodobně stojí za její mimořádnou fototolerancí,“ uvedl korespondující autor studie Roman Kouřil z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace.“ Rameez Arshad

Výsledky práce zároveň přinášejí nové poznatky o evoluci fotosyntetických komplexů. Struktura fotosystému II u Chlorella ohadii kombinuje znaky známé z různých skupin fotosyntetických organismů s prvky, které jsou zcela unikátní. To podle Romana Kouřila naznačuje, že fotosyntetický aparát se mohl v průběhu evoluce opakovaně přizpůsobovat extrémním podmínkám prostředí prostřednictvím relativně jemných, ale funkčně zásadních změn.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace,“ doplnil hlavní autor studie Rameez Arshad z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

Na výzkumu se podíleli odborníci z katedry biofyziky a katedry experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, dále vědci z Martin Luther University Halle-Wittenberg, CATRIN UP, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, CEITEC Masarykovy univerzity a Vrije Universiteit Amsterdam. Právě mezioborová spolupráce umožnila propojit detailní strukturní výsledky s jejich biologickým a funkčním významem.

Po necelých třech letech bude akademická obec UP volit své univerzitní senátory a senátorky. Nominovat nové či staronové členy/ky Akademického senátu UP (AS UP) za některou z fakult mohou studující a akademici a akademičky od 3. do 19. února 2026. Samotné volby do klíčového samosprávného orgánu univerzity proběhnou online v polovině března. Veškeré další podrobnosti najdete na webu upol.cz/volby.

Kandidáty a kandidátky z řad vyučujících i studujících mohou členky a členové akademické obce nominovat prostřednictvím formuláře (bude dostupný na webu upol.cz/volby), podepsaného i navrženým kandidátem/kou, k rukám předsedy/kyně dílčí volební komise na své fakultě.

„Volby do Akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími. Nominace kandidátů představují první a zásadní krok celého volebního procesu. Jsou příležitostí navrhnout osobnosti, které mají zájem aktivně se podílet na správě univerzity. Vyzývám proto všechny k aktivní účasti na nominačním procesu, ať již formou navržení vhodných kandidátů, nebo vlastní kandidatury,“ vzkazuje předsedkyně stávajícího AS UP Irena Smolová s tím, že široké a kvalitní spektrum kandidátů je předpokladem smysluplných voleb a silného, legitimního Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Volby do „velkého senátu“ univerzity se pak uskuteční od 11. do 18. března 2026. Elektronicky hlasovat v nich může opět každý studující a akademik/čka UP. Veškeré podrobnosti včetně všech termínů, předsedů volebních komisí na fakultách a následně seznamu kandidátů naleznete na webu upol.cz/volby.

Každá z fakult je v univerzitním senátu zastoupena dvěma akademiky/čkami a jedním studentem či studentkou, celkově má tedy 24 členů. Funkční období nového Akademického senátu UP začne 16. května 2026 a skončí 15. května 2029.

Studium na vysoké škole přináší řadu výzev: osamostatnění se, převzetí větší míry odpovědnosti za svoje výsledky, ale i život. První zkouškové období bývá nejen zkouškou vědomostí, ale také odhodlanosti a vůle. Jak naši studující zkouškové období zvládají? Co jim pomáhá? A kde může univerzita nabídnout pomocnou ruku? Na to jsme se jich zeptali v dotazníku.

V anonymním dotazníku odpovídalo 530 studujících napříč univerzitou. Tento počet je vzhledem k celkovému počtu studujících statisticky významný. S výsledky byla seznámena všechna univerzitní pracoviště, kterých se podněty studujících týkají. Dotazníkové šetření by se mělo pravidelně opakovat a vyhodnocovat.

Nápor na psychiku

Že je zkouškové období zátěž na nervy, potvrdila téměř polovina dotázaných. Často se během něj cítí přetížení a pociťují úzkost. Pro čtvrtinu z nich se jedná o velmi stresující období. Jen necelá tři procenta studujících zvládá zkouškové s přehledem, v takových případech se jedná převážně o studenty vyšších ročníků.

Těžké chvíle pomáhá zvládat promluva s rodinou či přáteli, relaxační a mindfulness techniky. Desetina z dotázaných využívá odbornou terapeutickou pomoc, 15 % užívá léky na uklidnění či nespavost. Stejné množství studentů užívá ke zklidnění během zkouškového alkohol.

Velmi stresující je pro naše studující například přílišný tlak na výkon, způsobený také malým počtem vypsaných termínů na jednotlivé zkoušky či jejich kumulací v jednom dni či týdnu, často v rámci jedné katedry. Volají tak po lepší koordinaci mezi vyučujícími.

Velká část studentů uvedla jako brzdu v podávání lepšího výkonu vlastní tendence k prokrastinaci a neschopnost si věci naplánovat. V tomto ohledu by jim, dle jejich mínění, pomohlo například školení v time managementu.

Palčivým tématem dnešní doby je nejen během zkouškového období nedostupnost odborné psychologické pomoci. Přestože univerzita spoustu možností, kam se obracet v kritických chvílích nabízí, ne každý o ní ví. Zároveň je kapacita univerzitních pracovišť, i přes jejich soustavné navyšování, omezená.

„Studenti mohou využít síť univerzitních a poradenských center. Pomocnou ruku nabídnou starší spolužáci ve Studentském klubu. Informace zájemci naleznou na webu Talentovaného Palackého, který funguje jako rozcestník k různým podpůrným aktivitám, jež pro naše studující nabízíme. Pro studenty se specifickými potřebami funguje speciální centrum,“ uvedla vedoucí oddělení studentských záležitostí Vladimíra Sedláčková.

Učit se, učit se, učit se... Ale kde?

Více než třetina dotázaných si stěžuje na nedostatek klidu na učení. Přestože se velká část z nich během zkouškového období vrací domů k rodičům, téměř 40 % z dotázaných alespoň někdy využívá k přípravě studovny či knihovny UP.

Tady ale často naráží na problém s místem. Mnoho studujících tak volá po vytváření nových zákoutí k učení, navýšení kapacit stávajících studoven, rozšíření jejich otevírací doby či doplnění míst k učení o pohodlnější typy posezení, jako jsou vaky či křesílka, stejně jako stabilní připojení k internetu. Chybí také možnost občerstvení v odpoledních či večerních hodinách.

Přestože se ve dvojici či skupině učí jen 7 % dotázaných, pětina našich studentů a studentek by uvítala učícího parťáka. Zde je tak prostor pro studentskou iniciativu, která by jednotlivé zájemce propojila.

Zkouška životního stylu

Během zkouškového si pravidelný spánkový režim, který se neliší od zbytku roku, udržuje jen 40 % studujících. Pětina se učí dlouho do noci, stejné množství si spánek kvůli učení odpírá, čtvrtině se spánkový režim úplně rozpadne.

Zároveň spánek jakožto prostředek pro odpočinek a lepší výkon uvádí 70 % všech dotázaných. „Z výzkumů víme, že spánek je pro naši duševní pohodu velmi důležitý, stejně jako pro tvorbu dlouhodobé paměti. Nedostatek spánku tak negativně dopadá na výkon i náladu během zkouškového období,“ potvrzuje důležitost spánku Michal Kalman z cyrilometodějské teologické fakulty, který se v rámci projektu Zdravá generace věnuje výzkumu životního stylu dětí a mladistvých.

Zkouškové období dopadá také na stravovací režim našich studujících. Pravidelnost ve stravě dodržuje pouze třetina dotázaných. Ostatní se stravují nepravidelně, pro samé učení zapomínají jíst, či stres naopak kompenzují nadměrným množstvím jídla, především nezdravého. K lepšímu soustředění si pomáhají hojně také konzumací kávy či energetických nápojů.

Jen 16 % studentů a studentek během zkoušek pravidelně sportuje. Třetina z dotázaných zařazuje mezi učení krátké procházky či protahovací cvičení. Zbytek odpočívá od učení pasivně při sledování seriálů či sociálních sítí nebo na jakýkoliv odpočinek vůbec nemá čas. „Pohyb je důležitý pro redukci stresu a tím i pro psychickou odolnost jednotlivce. Ani během zkouškového bych se tedy pravidelné fyzické aktivity nezříkal, ba naopak,“ dodává Michal Kalman.

 

Poradenské služby

Univerzita Palackého nabízí množství poradenských služeb od psychologické a psychoterapeutické pomoci, přes studijní poradenství, služby pro studenty se specifickými potřebami, kariérní poradenství a mnoho dalšího. Rozcestník služeb naleznete zde.

Studentský klub: komunitní a poradenské centrum UP

Pomoci a rady od starších spolužáků se zájemcům dostane ve Studentském klubu na nádvoří Zbrojnice. 
Otevírací doba v průběhu semestru: po 9–15, út 9–13, st 9–12, čt 9–13, pá 9–12
Otevírací doba ve zkouškovém období: po 10–14, út 10–14, st 10–14

Další poradenské služby nabízí platforma Talentovaný Palacký.

Praktické tipy a rady pro Ph.D. studující, také přiblížení jejich vědeckých témat, interaktivní workshop o předsudcích a stereotypech, stand-upy akademiků a akademiček téměř ze všech kateder teologické fakulty, přednášku Marka O. Váchy pro širokou veřejnost a v neposlední řadě vynikající guláš – to vše nabídne ve středu 11. února akce Cyrilometodějské teologické fakulty UP s názvem Vědecký guláš aneb Den vědy na teologické.

„Na fakultě se v oblasti vědy děje stále něco nového. Kolegové na katedrách i v našich třech institutech pracují na zajímavých tématech, s nimiž chtějí seznámit studenty, kolegy, případně veřejnost. Cílem akce je více propojit komunitu badatelů, podpořit setkávání a výměnu, informovat se. Věříme, že nabídka zaujme i studenty a povzbudí je k dalšímu (doktorskému) studiu. Jsme rádi, že nabídku vystoupit se svou přednáškou pro zájemce z řad široké veřejnosti přijal i náš absolvent Marek Orko Vácha,“ uvedla Marta Lucie Cincialová, proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy.

Úplný program akce najdete zde.

Program Vědeckého guláše začíná v 9:30. Učebna U3 v hlavní budově fakulty v Univerzitní ulici bude patřit Ph.D. studujícím. Několik dobrých tipů a rad jim předá Katrin Stark z Kariérního centra UP, zároveň svoji práci představí například Barbora Kutá, která se zaměřuje na využití AI pro terapeutické účely, nebo Szergej Cápec s tématem Generace v nejistotě: Mezi rodinnou oporou a tlakem vrstevníků. Před polednem katedra křesťanské výchovy nabídne workshop věnovaný stereotypům a předsudkům.

O zajímavých vědeckých projektech se bude od rána mluvit i ve fakultní aule. Vystoupí mimo jiné Ľubomír Žák, který představí nový Institut Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření, Eduard Fiedler, který přiblíží práci badatelské skupiny Triertium, nebo Michal Kalman s Andreou Madarasovou, kteří se věnují studii HBSC o životním stylu dětí a mládeže.

Program v aule pak od 15:30 vyvrcholí veřejnou přednáškou římskokatolického kněze, teologa, bioetika, pedagoga a spisovatele, absolventa CMTF UP Marka Orko Váchy s názvem Když Bůh chybí úplně všem.

Na Vědecký guláš naváže mezinárodní konference Dialogue and Reconciliation, kterou CMTF pořádá u příležitosti otevření Institutu M. J. Metzgera. S úvodní přednáškou vystoupí 11. února od 19:45 David Fernández Puyana, velvyslanec Stálé mise Univerzity pro mír (UPeace) při OSN. Odborné setkání s účastníky z Irska, Maďarska či Malty pak bude pokračovat v průběhu celého čtvrtka 12. února, program je k dispozici zde.

Bezpečné, důvěryhodné a spravedlivé prostředí na univerzitách a výzkumných institucích pomáhá na řadě z nich podporovat ombudsman či ombudsmanka. Na padesát se jich v lednu setkalo v Olomouci, aby debatovali o komunikaci, viditelnosti a legitimitě svých rolí v akademickém prostředí a vyměnili si zkušenosti z dosud řešených případů. Na setkání byl také představen první celouniverzitní ombudsman UP Jaroslav Šotola. Jeho mandát započal s únorem.

Ombudsmani a ombudsmanky z českých veřejných vysokých škol, kontaktní osoby pro sociální bezpečí, lidé z HR a osoby odpovědné za agendu rovných příležitostí v akademickém prostředí se v rámci dvoudenního Kolokvia Školské ombuds platformy 2026 setkali na Právnické fakultě UP. Cílem setkání bylo především posílit dovednosti v oblasti prezentace své agendy a rozvíjet komunikační kompetence při řešení konkrétních případů.

video_sem

„Úspěšné fungování ombudsosob je podmíněno nejen odbornou kvalifikací a schopností citlivě pracovat s jednotlivými případy, ale také schopností efektivně komunikovat s vedením institucí, akademickou obcí i širší veřejností. Nejen v tomto se na kolokviu mnozí vzájemně inspirovali a podpořili,“ uvedla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů UP.

S příspěvkem vystoupil například Lukáš Houdek, dokumentarista, novinář a umělec, bývalý koordinátor a jedna z vůdčích postav projektu HateFree Culture, dnes reportér časopisu Heroine. Zaměřil se v něm na citlivost komunikace lidských práv v online i offline prostředí a představil své zkušenosti se zvládáním vypjatých diskuzí.

V programu dále vystoupila Anna Hrábková, vedoucí kampaně Zakroužkuj ženu, Jakub Landsmann, marketingový specialista s orientací na komunikaci s absolventy a partnery, Klára Šimáčková Laurenčíková, která v letech 2022 až 2025 působila na postu zmocněnkyně vlády pro lidská práva a od února 2023 také jako národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny a náměstkyně ministra pro evropské záležitosti ČR, či Richard Nevšímal, zakladatel Poradenského a kariérního centra na VŠCHT Praha.

Nový ombudsman Univerzity Palackého Jaroslav Šotola

Celorepublikové setkání zahájila prorektorka pro legislativu a organizaci UP Klára Hamuľáková. Představila při této příležitosti prvního celouniverzitního ombudsmana Univerzity Palackého, který se své role ujme v únoru. Po úspěšném výběrovém řízení se jím stal Jaroslav Šotola, který má dlouholetou praxi z Filozofické fakulty UP a zároveň je bývalým předsedou a nyní místopředsedou Školské ombuds platformy.

„Univerzita Palackého se v oblasti sociálního bezpečí a ochrany práv, domnívám se, vydala cestou, která je v českém prostředí do značné míry jedinečná, na našich fakultách působí dlouhodobě ombudsosoby pro studující, často jsou v tandemech žena a muž, na některých fakultách speciálně i pro zaměstnance. Současně budeme mít od 1. února ombudsmana pro celou univerzitu, tedy jak pro studující, tak pro zaměstnance univerzity,“ uvedla prorektorka Hamuľáková a doplnila, že popsaný systém je doplněn ještě sítí kontaktních osob pro sociální bezpečí a aktivitami iniciativy Férová univerzita, která je zaměřena na vzdělávání a metodickou podporu napříč fakultami.

„Mám velkou radost, že mohu právě dnes na tomto fóru oznámit, kdo se stane naším historicky prvním univerzitním ombudsmanem. Jaroslav Šotola působí jako ombudsman na filozofické fakultě, kde se stal velmi respektovanou osobou, a je nám proto velkou ctí, že převezme tu o stupeň vyšší roli univerzitního ombudsmana. Vkládáme do něj velké naděje, právě díky zkušenostem, které získal na fakultě,“ doplnila prorektorka.

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D.

Jeho dlouholetým pracovištěm byla katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, kde se zabýval problematikou sociální mobility Romů a kvalitativním výzkumem. V posledních letech se také věnuje tématu dopadů negativních aspektů mocenské asymetrie v akademickém prostředí, což byla hlavní motivace zastávat pozici fakultního ombudsmana. Studujícími byl do funkce zvolen spolu se svou zástupkyní Michaelou Antonín Malaníkovou v listopadu 2020, od roku 2023 byl zástupce ombudsmanky. V rámci pozice ochránce práv studentů FF rozvíjel proaktivní přístup včetně síťování na národní i mezinárodní úrovni. Spoluzakládal Školskou ombuds platformu, aktuálně je jejím místopředsedou. V roce 2021 absolvoval výcvik v transformativní mediaci, kterou považuje za efektivní nástroj řešení konfliktů; praxi získal působením v mediačním centru v Olomouci a Brně.

Jezdit do práce na kole není v rovinaté Olomouci nic příliš neobvyklého. Ale nasbírat během stejnojmenné měsíční výzvy přes 1 300 kilometrů, a ještě to zopakovat ve dvou ročnících za sebou? To už ano – stačí nezůstat u každodenního dojíždění na univerzitu, ale vyrazit na kole i na služební cesty.

Právě tak to dělá botanička Lucie Ko­brlová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP. Věnuje se nejen výuce a výzkumu v univerzitním areálu v Holici, za rostlinami vyráží také do terénu – nejvíc právě v jarních měsících, kdy se koná i květnová kampaň Do práce na kole.

„Snažím se jezdit na kole celý rok, kdykoliv to jde – když není hluboký sníh nebo moc nemrzne. Po cestě do práce i zpátky domů si vyčistím hlavu, a to je po celém dni stráveném v učebnách nebo laboratořích potřeba,“ říká. V průběhu květnové výzvy si navíc cestu domů na Neředín protáhne klidně na třicetikilometrovou projížďku – ať už jižní cestou přes Grygov a Hněvotín, nebo severně přes Šternberk.

Právě květen je ale zároveň měsícem, kdy je mnoho rostlin v optimu, tedy v nejlepším stádiu pro botanické výpravy a sběr vzorků. Lucie Kobrlová se teď věnuje výzkumu prliny – modře kvetoucí rostliny porostlé drsnými chlupy, které při dotyku prlí – tedy nářečně pálí nebo píchají. „U nás rostou dva druhy – běžnější prlina rolní a velmi podobná, často zaměňovaná a přehlížená prlina východní. S kolegy zkoumáme a ověřujeme jejich skutečné aktuální rozšíření v Česku a na Slovensku,“ vysvětluje.

Obě prliny rostou hlavně v teplejších oblastech na okrajích polí, vinic nebo cest. „Rozhodla jsem se proto spojit příjemné s užitečným a vyrazila na jejich lokality na kole. Na ty bližší přímo z Olomouce, na vzdálenější v kombinaci s vlakem. Ve čtyři ráno z Olomouce do Lovosic, kde jsem měla vytipovaná místa, kde by právě prlina východní měla růst. Kolo je na takový průzkum ideální dopravní prostředek – naplánujete si okruh po cestách mezi poli, sledujete, co kde roste, a můžete kdykoliv zastavit a sebrat vzorky,“ popisuje botanička.

Jak ale zjistit, kam se třeba právě za prlinou vydat? Lucie Kobrlová při vytipovávání lokalit využívá nejen oficiální botanické databáze, ale také projekty občanské vědy, jako je iNaturalist.org. Pomocí mobilní aplikace může každý vyfotit rostliny, živočichy nebo třeba houby, které potká, a spolu s jejich souřadnicemi je přidat do celosvětové databáze. „Aplikace umí navrhnout i přibližné určení, které následně potvrdí nebo upraví komunita uživatelů. Máme tak dostupné velké množství dat, kterým se můžeme podrobněji věnovat. Autora záznamu je navíc možné kontaktovat, zeptat se ho na detaily, poprosit o bližší průzkum okolí nebo o zaslání vzorků. Kolegům tak nedávno přišla zásilka až ze Severní Ameriky,“ doplňuje.

Lucie Kobrlová se do výzvy Do práce na kole už několik let zapojuje v týmu se svými kolegy z katedry. Společně sbírají ujeté kilometry, ale také vyrážejí na cyklovýlety po okolí. Jízda na kole tak pro ně není jen způsob individuální dopravy, ale i týmová záležitost – podobně jako současná věda, která stojí na spolupráci, sdílení a otevřenosti.

Text vyšel v magazínu Žurnál UP.

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi, ale také prohlídkou historického centra Olomouce a bowlingovým turnajem a nabídla v pořadí šestá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Hlavním tématem byl interdisciplinární přístup ve fyzioterapii a ergoterapii. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnili studenti a vyučující z partnerských univerzit z Belgie, Finska, Chorvatska, Bulharska a Slovenska.

Program letošní školy odstartoval ještě před příjezdem bezmála třicítky studentů a pedagogů do Olomouce. „Setkání na půdě fakulty zdravotnických věd předcházel online workshop na téma interdisciplinárních týmů a jejich dynamiky, který vedl náš dlouholetý spolupracovník, psycholog Jón Grétar Sigurjónson z Islandu,“ uvedla za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) zahájilo představení jednotlivých univerzit a společný brainstorming v týmech, který nastartoval spolupráci napříč obory i kulturami. „Odborná část byla věnovaná aktuálním tématům současné rehabilitace. Účastníci se zapojili například do přednášek a workshopů zaměřených na novinky ve funkčním testování v neurologii, interdisciplinární přístup u pacientů s roztroušenou sklerózou, ale také na oblast dechu a hlasu,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová. Výrazný ohlas vzbudila přednáška Marty Dus o interdisciplinárním přístupu v těhotenství a blok věnovaný robotice ve fyzioterapii a ergoterapii, kterým účastníky provedl přední český expert na roboticky asistovanou rehabilitaci Martin Žižka.

Součástí programu byla i exkurze v Rehabilitačních sanatoriích Klimkovice, která nabídla účastníkům cenný vhled do komplexní rehabilitační péče. „Hlavní fyzioterapeutka Romana Holaňová nejen že provedla účastníky celým areálem sanatorií, ale poskytla také hluboké porozumění interprofesní spolupráci a jejímu dopadu na pacienta v celospolečenském kontextu,“ vyzdvihla Petra Gaul Aláčová.

V nabitém rozvrhu zimní školy se ale našel prostor i na prohlídku historického centra Olomouce a přátelský turnaj v bowlingu. Příjemný relax nabídla dechová cvičení vedená Romanou Kláštereckou.

„Oceňuji, že jsme se díky programu mohli ponořit do několika oblastí spjatých s fyzioterapií a ergoterapií a získali tak náhled na různá témata a problematiky. Do budoucna nám to může pomoct při rozhodování, na co se specializovat. Určitě je přínosné, že můžeme s kolegy z různých zemí sdílet poznatky a zkušenosti,“ zhodnotila Rugile Baltrunaite z finské Saatakunta University of Applied Sciences.

„Zimní škola fyzioterapie a ergoterapie opět potvrdila svůj význam jako platforma pro odborný rozvoj, mezinárodní spolupráci a sdílení přístupů v moderní fyzioterapii a ergoterapii. Účastníci v rámci evaluací vyzdvihli komplexnost, provázanost, široký záběr a také skvělou organizaci celého programu. Velký dík patří členkám našeho ústavu Martě Dus, Janě Vyskotové, Markétě Noskové, ale také studentkám fyzioterapie Emě Zigové a Miriam Teltschové a dalším, bez kterých by tato akce nebyla tak úspěšná,“ vyzdvihl přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petr Konečný.

Čtyři kandidáti na děkana, kteří uspěli ve fakultních volbách, převzali z rukou rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy jmenovací dekrety. Od února povede filozofickou fakultu Jan Stejskal, pedagogickou fakultu Vojtech Regec, přírodovědeckou fakultu Jan Říha a fakultu tělesné kultury Pavel Háp.

Rektor UP Michael Kohajda potvrdil, že kandidáti na děkana zvolení akademickými senáty čtyř fakult se 1. února ujmou svých funkcí, děkan fakulty tělesné kultury tak učiní podle daného harmonogramu 9. února.  

„Všem vám srdečně gratuluji a přeji mnoho sil a úspěchů při řízení svěřených fakult. Pevně věřím, že je povedete k dalšímu rozvoji, k prohlubování vzájemné spolupráce a že své schopnosti a zkušenosti plně využijete k posilování dobrého jména naší univerzity. Děkanům filozofické a pedagogické fakulty, kteří vstupují do svého druhého funkčního období, zároveň upřímně děkuji za odvahu a odhodlání pokračovat v této náročné a odpovědné práci,“ řekl při slavnostní chvíli Michael Kohajda, rektor UP.

Filozofická fakulta

Historik Jan Stejskal povede filozofickou fakultu už ve druhém funkčním období. Čtrnácti hlasy o tom rozhodl hned v prvním kole tajné elektronické volby akademický senát této fakulty už v říjnu 2025. Jan Stejskal je absolventem FF UP a působí na katedře historie. Psali jsme zde. 

 

Pedagogická fakulta

Druhé funkční období zahájí i děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec. Fakultní senátory a senátorky přesvědčil rovněž hned v prvním kole tajné volby, když získal devatenáct hlasů jednadvacetičlenného tělesa. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Psali jsme zde. 

 

Přírodovědecká fakulta

Jmenovací dekret převzal z rukou rektora UP Michaela Kohajdy také Jan Říha, vítězný kandidát na děkana přírodovědecké fakulty. Na postu děkana této fakulty nahradí Martina Kubalu, jenž v jejím čele stál dvě čtyřletá funkční období. Jan Říha je absolventem přírodovědecké fakulty. Působí na katedře experimentální fyziky a od roku 2019 zastával i funkci proděkana pro studijní záležitosti. Ve volbě uspěl rovněž v prvním kole, když získal třináct z jedenadvaceti hlasů členů akademického senátu. Psali jsme zde. 

 

Fakulta tělesné kultury

Nového děkana má i fakulta tělesné kultury. Od 9. února ji povede Pavel Háp, který vystřídá dosavadního děkana Michala Šafáře, jenž ji vedl dvě funkční období. Pavel Háp, dosavadní proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, získal nadpoloviční většinu hlasů ve druhém kole tajné volby. Hlasovalo pro něj devět z celkem patnáct senátorů. S FTK UP je spojen už od dob svého vysokoškolského studia. Působí na tamní katedře sportu, na vedení fakulty se podílí od roku 2018. Psali jsme zde. 

 

S odkazem na zákon o vysokých školách je funkční období děkana čtyřleté. Tatáž osoba může být děkanem nejvýše dvě po sobě jdoucí období. Děkana volí akademický senát fakulty, jmenuje jej rektor.

Měří méně než jeden milimetr, je slepý a bezkřídlý. Tak vypadá dosud neznámý brouk, kterého objevil mezinárodní tým vědců hluboko v půdě ve středním Chile. Unikátnost miniaturního tvora potvrdila genetická analýza, kterou provedli odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP. Podle ní brouk, jenž dostal jméno Badmaater chilensis, pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae. Nečekaný objev vědců z Kanady, Španělska a Česka nedávno zveřejnil odborný časopis Systematic Entomology.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná. Původ nové čeledi Badmaateridae je datován do pozdního triasu, zhruba před 220 miliony let. To znamená, že vznikla ve stejné době jako savci, ale například o 60 až 70 milionů let dříve než ptáci a asi 90 milionů let před kvetoucími rostlinami,“ uvedl korespondenční autor studie a vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce v CATRIN Ladislav Bocák.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná.“ Ladislav Bocák

Přestože se jedná o prastarou linii, brouk skrytý hluboko v půdě odborné komunitě dosud unikal. V důsledku adaptace na podzemní podmínky mají tito brouci malé tělo, jsou slepí a bezkřídlí. Vědci zapojení do mezinárodního projektu World Soil Fauna Project několik jedinců nalezli po vykopání asi půl metru hlubokých jam, promytí vzorků půdy a následném vysoušení organického materiálu.

„Vzhled a stavba těla brouka neposkytovaly téměř žádné vodítko k příbuzenským vztahům. Pouze některé rysy ukazovaly, že by mohl mít blízko k elateroidním čeledím, kam patří například i dobře známé světlušky, kovaříci či páteříčci. Díky pokročilým technologiím jsme i z takto malého jedince získali dostatečné množství DNA, identifikovali 4200 genů a porovnali je s potenciálně příbuznými skupinami. Díky tomu jsme potvrdili, že se jedná o příslušníka zcela nové čeledi, a určili i stáří této skupiny,“ objasnil další ze spoluautorů studie Dominik Kusý. Název brouka je odvozen od osobního jména Badamnyambuu, zkráceně Badmaa. Právě tak se jmenovala výzkumnice, která brouka při zpracování vzorků půdy objevila.

Badmaater chilensis představuje nový přírůstek do rostoucího seznamu linií na úrovni čeledí a podčeledí, jejichž larvy a někdy i dospělci žijí hluboko v půdě. I kdyby však byly objeveny další podobné linie, tyto specializované skupiny představují pouze zlomek elateroidních brouků. Jedním z důvodů může být omezená znalost půdní fauny v mnoha částech světa. Dalším možným vysvětlením je skutečnost, že slepé a bezkřídlé druhy nejsou schopny dálkového šíření, a jsou proto zvláště náchylné k vyhynutí.

Výzkum rovněž ukazuje, jak velmi staré linie reagují na klimatické změny. Nová čeleď byla nalezena v oblasti chilského matorralu, specifické oblasti ve středním Chile, která má dnes středomořské klima s omezenými zimními srážkami a suchými, horkými léty. Po většinu své tektonické historie se však nacházela ve vysokých zeměpisných šířkách. Zároveň byla tato oblast izolována od tropů extrémně suchou pouští Atacama a od jihoamerických pamp více než 6 000 metrů vysokými Andami. Lze tedy předpokládat, že region prošel výraznou aridifikací, tedy postupným vysycháním klimatu a krajiny, v pozdním třetihorách a čtvrtohorách. Foto: Ladislav Bocák

„Studie znovu ukazuje, jak omezené jsou naše znalosti biodiverzity a jak důležitý je terénní výzkum – nejen v tropických oblastech, ale i v regionech, které jsou na první pohled méně druhově bohaté, přesto však mají jedinečnou geologickou a klimatickou historii a hostí řadu endemických druhů. Mnohé z těchto oblastí jsou dnes ohroženy urbanizací, intenzivním zemědělstvím, nízkým podílem chráněných území a jejich špatnou vzájemnou propojeností,“ upozornil Bocák.

Holotyp (jedinec, který slouží jako reference k popisu) bude uložen v Národním přírodopisném muzeu v Santiagu, Chile. Další exempláře (paratypy) budou k vidění v Kanadské národní sbírce hmyzu, pavoukovců a hlístic v Ottawě a v Národním přírodovědném muzeu v Londýně.

Během dvou expedic v letech 2022 a 2025 zpracovali odborníci zapojení do projektu několik tun půdy z více než 50 lokalit po celém Chile.

Odkaz na článek.

 

Nejen studující teologického směru by mohl zaujmout nový nepovinný předmět, který v letním semestru otevírá Cyrilometodějská teologická fakulta UP. Během kurzu Odpoledne křesťanství se účastníci pod vedením Michala Štveráka podrobně zaměří na dílo Tomáše Halíka. Uznávaný teolog a sociolog se do výuky také osobně zapojí, se studenty předmět v květnu zakončí.

Cílem kurzu je seznámit s nejnovější teologickou recepcí Halíkova díla a prohloubit jeho porozumění. Středem pozornosti bude kniha Odpoledne křesťanství: Odvaha k proměně, myšlenky v ní obsažené ocenil i nedávno zesnulý papež František, půjčují si je mnozí kardinálové a debatuje se o nich na konferencích.

„Připadá mi důležité pro současnou generaci teologů, ale také pro kohokoli jiného z dalších oblastí zkoumání člověka a přírody, abychom přemýšleli a diskutovali o otázkách vnitřní spirituality, o podobě církve a společnosti a o tom, k čemu nás jako jednu lidskou rodinu Bůh zve tím, co se děje okolo nás, co v teologii označujeme jako ‚znamení doby‘. A to, myslím, můžeme dobře dělat na akademické půdě na základě tak hutného textu, jakým Odpoledne křesťanství od Tomáše Halíka je,“ uvedl garant Michal Štverák z katedry komunikace CMTF UP.

Kurz je jako nepovinný předmět kategorie C otevřen všem zájemcům napříč univerzitou.

„Tomáš Halík je se studenty rád v kontaktu, a i když nemůže do Olomouce přijíždět pravidelně, myslím, že velmi rád uslyší to, k čemu se během našich debat v průběhu semestru dostaneme. Osobně nicméně předmět se studenty zakončí,“ dodal Michal Štverák s tím, že 6. května Tomáš Halík také vystoupí s veřejnou přednáškou na FF UP a poté bude sloužit studentskou mši v kostele Panny Marie Sněžné.

Kurz Odpoledne křesťanství zájemci najdou ve STAGu pod zkratkou KMS/PEOKR.

Michal Štverák společně s Janem Regnerem vede také předmět Film a spiritualita. Jeho výuka sice v letním semestru neprobíhá, projekce významných snímků, které se dotýkají prožívání duchovního života, v sále Central Muzea umění Olomouc se však konají. V plánu jsou filmy Moudrost štěstí (24. února), Stezka života (10. března) a Franz (21. dubna). Začíná se vždy v 19 hodin.

Jak udělat výrobu superkondenzátorů pro ukládání energie udržitelnější a nahradit tradičně používané, ale toxické rozpouštědlo NMP (N-methyl-2-pyrrolidon)? Podle vědců z CATRIN Univerzity Palackého mohou být vhodnou alternativou „zelená“ rozpouštědla Cyrene a Tamisolve. V článku publikovaném v časopise Chemical Engineering Journal ukázali, že tato rozpouštědla lze využít při výrobě, aniž by došlo ke snížení výkonu zařízení. Nabízejí tak cestu k další generaci udržitelných, vysoce výkonných superkondenzátorů pro průmyslové využití.

„Superkondenzátory představují jednu z moderních technologií pro ukládání elektrické energie. S tím, jak se dostává do popředí udržitelné ukládání energie, je nezbytné nahradit nebezpečná rozpouštědla používaná při výrobě elektrod superkondenzátorů. Naše studie představuje Cyrene a Tamisolve jako ekologicky šetrné alternativy toxického rozpouštědla NMP, které se tradičně používá při výrobě. Obě testovaná rozpouštědla umožnila přípravu elektrod, které si zachovávají vysoký elektrochemický výkon a zároveň zlepšují environmentální kompatibilitu,“ uvedl korespondenční autor článku Michal Otyepka.

Elektrody byly připraveny s využitím dusíkem dopovaného grafenu jako aktivního materiálu v kombinaci s dvěma typy pojiv. Prvním bylo běžné fluorované pojivo (PVDF), které je široce průmyslově používáno mimo jiné při výrobě elektrod pro baterie. Dále vědci testovali pojivo bez fluoru (PVP), které méně zatěžuje životní prostředí a je lépe rozpustné v ekologických rozpouštědlech. Při využití různých kombinací sledovali výkon a stabilitu elektrod i jejich mechanickou odolnost.

„Výsledky ukázaly nejen to, že alternativní rozpouštědla Cyrene a Tamisolve mohou plnohodnotně nahradit toxické rozpouštědlo NMP, ale také že připravené elektrody mají potřebné mechanické vlastnosti. Jejich kompatibilita s fluorovaným pojivem PVDF i nefluorovaným PVP, spolu s vynikající uniformitou vrstev a elektrochemickou stabilitou, je předurčuje k využití ve škálovatelných aplikacích. To je nezbytné pro průmyslnou výrobu,“ uvedl první autor publikace Ivan Dědek.  

Výzkum superkondenzátorů je v CATRIN prioritou již téměř deset let. Vedle vývoje nových aktivních materiálů, například úspěšného dusíkem dopovaného grafenu (SC-GN3), se zaměřuje také na ekologicky šetrné a průmyslově proveditelné výrobní postupy. Náhrada toxického NMP „zelenějšími“ rozpouštědly Cyrene a Tamisolve tak potvrzuje, že udržitelnější výroba může jít ruku v ruce s vysokým výkonem a představuje důležitý krok směrem k průmyslovému využití.

Cyrene, tedy dihydrolevoglukosenon, se získává z obnovitelných zdrojů biomasy, například celulózy. Tamisolve (N-butyl-2-pyrrolidon) je látka příbuzná běžně používanému NMP, je však šetrnější k lidskému zdraví i životnímu prostředí.

Angličtina, němčina, španělština, francouzština a ruština. Pět jazyků, které jsou společně se studenty a studentkami středních škol hlavními hráči Překladatelské soutěže. Tu s cílem podpořit zájem středoškoláků o studium jazyků a o překlad jako oborovou disciplínu už podesáté připravila Filozofická fakulta UP.  

Filologické katedry Filozofické fakulty Univerzity Palackého podesáté uspořádaly Překladatelskou soutěž. I v roce 2026 se uskutečnila ve dvou kolech. První se konalo na středních školách a zúčastnilo se jej dvaačtyřicet škol. V druhém kole pak Filozofická fakulta UP přivítala ve svých prostorách 240 vybraných studentů a studentek. O nejlepší překlad každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků.

„Úspěch závisí na dobré znalosti cizího jazyka, zároveň soutěžící musí dokonale ovládat češtinu. Hodnotíme věcnou přesnost a stylovou přiměřenost vůči originálům, dále jazykovou správnost a idiomatičnost či jazykovou uzuálnost výsledného překladu. Rád bych zdůraznil, že za výborný výsledek mohou studenti a studentky považovat už to, že se dostali do druhého soutěžního kola. Vzhledem k vysoké konkurenci totiž vybíráme k překladu skutečně těžké texty,“ uvedl za Předkladatelskou soutěž FF UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky.  

Většina středních škol se do soutěže hlásí opakovaně. Vrací se i studující, řada z nich soutěží dokonce ve dvou jazycích. Překládají se dva texty v souhrnném rozsahu jedné normostrany, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu a jeden text odborného stylu. I letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny a španělštiny. Právě v překladu ze španělštiny zvítězil Lukáš Paděra, student třetího ročníku Slovanského gymnázia Olomouc.

„Znalost jazyka se vždycky hodí. Španělštinu zatím vnímám jako komunikační prostředek. Co se týká studia, spíš přemýšlím o krajinářské architektuře, o něčem, co je spojené s přírodou. Do maturity mám ale ještě víc než rok, takže o svém studijním směřování můžu ještě nějakou dobu přemýšlet.“

Také laureát druhého místa v překladu z angličtiny David Filla si studium jazyka na vysoké škole patrně nevybere.

„Rád bych studoval na právnické fakultě. Angličtině se věnuji možná i proto, že moji rodiče jsou překladatelé. I když jsem měl ambici získat první místo, jsem za druhou příčku vlastně rád. Mám radost, že jsem nevážil cestu zbytečně,“ uvedl po slavnostním vyhlášení výsledků soutěže v aule FF UP maturant brněnského Gymnázia Matyáše Lercha.

V překladu z angličtiny uspěla také Klára Dohnalová z Gymnázia Brno, Křenová, která při vyhlášení soutěže převzala čestné uznání.

„Měla jsem velkou radost už z toho, že jsem se dostala do fakultního kola. Jednou bych se ráda věnovala mezinárodním vztahům. Tam jistě angličtinu využiji.“

foto_sem_4

Jednou z nejúspěšnějších škol letošní Překladatelské soutěže FF UP bylo brněnské Gymnázium Matyáše Lercha. Studenti a studentky tohoto gymnázia získali v desátém ročníku řadu cen, a právě mezi laureáty z tohoto gymnázia jsou i tací, kteří by se studiu jazyka rádi věnovali. Za všechny budiž příkladem Karolína Lada Klímová, která uspěla v překladu z němčiny.

„Ano, jazyky jsou směr, kterým bych se ráda vydala. I když jsem nějakou dobu uvažovala o germanistice na Univerzitě Palackého, tak i vzhledem k tomu, že jsem z Brna a mám tam známé, zůstane v mé preferenci patrně Brno. Ke germanistice bych si jako minoritní obor ráda přidala i romanistiku,“ shrnula maturantka. Němčině se začala věnovat na osmiletém gymnáziu, více se o ni zajímá poslední čtyři roky.  

Překladatelská soutěž FF UP vznikla v roce 2015 formou spolupráce FF UP s Gymnáziem Olomouc-Hejčín a několika dalšími olomouckými středními školami. Postupně se rozvíjela a v roce 2020 se do ní již zapojilo 700 studentů z desítek středních škol napříč ČR. Díky své popularitě získala partnerství s německou akademickou výměnnou službou DAAD a Mezinárodní organizací Spojeného království pro kulturní vztahy a příležitosti pro vzdělávání British Council. Soutěž se koná pod oficiální záštitou české Jednoty tlumočníků a předkladatelů. Školní kolo 10. ročníku této soutěže se uskutečnilo v listopadu 2025. Za každý jazyk škola nominovala dva vítěze a jednoho náhradníka. Vítězové postoupili do fakultního kola, které se uskutečnilo 8. a 9. ledna 2026. 

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP 

Angličtina: 1. místo – Samuel Laufer, Gymnázium Jana Opletala Litovel, 1. místo – Adam Batěk, Gymnázium Zlín – Lesní čtvrť, 2. místo – David Šantavý, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo – Kamil Maděra, SOŠaG Staré Město, 3. místo – Samuel Žerávek, Gymnázium Hranice, čestné uznání (odborný text) – Václav Horák, Cyrilometodějské gymnázium Prostějov, čestná uznání (umělecký text) – Stella Herfortová, Gymnázium Matyáše Lercha a Klára Dohnalová, Gymnázium Brno, Křenová.

Španělština: 1. místo – Lukáš Paděra, Slovanské gymnázium Olomouc, 2. místo – David Filla, Gymnázium Matyáše Lercha, 3. místo – Elena Schejbalová, Gymnázium Dr. Emila Holuba, čestné uznání – Nela Vaculová, Gymnázium Židlochovice.

Francouzština: 1. místo – Klára Šídová, Slovanské gymnázium Olomouc, 2. místo – Anežka Marie Pospíšilová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 3. místo – Elena Kubátová, Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola, 3. místo – Martin Kundrík, Gymnázium Matyáše Lercha, čestná uznání – Julie Velecká, Gymnázium Olomouc-Hejčín a Lenka Maindová, Gymnázium Matyáše Lercha.

Ruština: 1. místo – Veronika Pavlásková, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 2. místo – Veronika Petrana Uhlířová, Gymnázium Uherské Hradiště, 3. místo – Anna Misarová, Jiráskovo gymnázium Náchod, čestná uznání – Anna Cihlářová, Gymnázium Havlíčkův Brod a Nikita Nečasová, Gymnázium Olomouc-Hejčín.

Němčina: 1. místo – Karolína Lada Klímová, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo – Jitka Provazníková, Gymnázium Brno, Křenová, 3. místo – Barbora Veličková, Cyrilometodějské gymnázium Prostějov.

Vědci z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci popsali nový molekulární mechanismus pomáhající rostlinám vyrovnat se se solným stresem, který přispívá k degradaci půdy a zemědělcům v Evropské unii ročně způsobuje miliardové ztráty. Objev olomouckých vědců se týká regulace antioxidačních enzymů v rostlinách a může v budoucnu přispět k vývoji zemědělských plodin odolnějších vůči vyššímu obsahu soli v půdě. Výsledek jejich práce publikoval prestižní časopis Plant Physiology.

Výzkumný tým Tomáše Takáče se zaměřil na superoxiddismutasy (SOD), tedy enzymy zajišťující odbourávání reaktivního kyslíkového radikálu superoxidu. Ten v rostlinách vzniká mj. i v souvislosti se zasolenou půdou. V rámci juniorského projektu Univerzity Palackého, vedeného Petrem Dvořákem z katedry biotechnologií, vědci odhalili dosud neznámý způsob regulace enzymu FeSOD1, který do této skupiny patří. Vědci zjistili, že jeho aktivita je negativně regulována proteinem RACK1A (Receptor pro aktivovanou proteinkinasu C 1A).

„Během solného stresu interakce mezi těmito dvěma proteiny udržuje rovnováhu reaktivních kyslíkových radikálů v kořenech modelové rostliny Arabidopsis thaliana. Současně oba proteiny při stresu částečně mění svou lokalizaci a jsou přemísťovány do tzv. stresových granul – specifických proteinových a mRNA komplexů, ve kterých je aktivita FeSOD1 inhibována,“ uvedl Tomáš Takáč z katedry biotechnologií.

Podobný mechanismus regulace enzymů SOD dosud nebyl popsán ani u intenzivně studovaných savčích modelových organismů.

Význam pro pochopení stresových reakcí rostlin

Reaktivní formy kyslíku vznikají v rostlinách přirozeně jako součást metabolismu. Při nepříznivých podmínkách, například při zasolení půdy, se však jejich produkce výrazně zvyšuje. Tyto molekuly mohou buňky poškozovat, zároveň ale fungují jako důležité signální faktory, které řídí obranné reakce. Klíčové je proto udržet jejich koncentraci v rovnováze, což zajišťují právě antioxidační enzymy.

Autoři studie publikované v prestižním časopise Plant Physiology, která byla editory vyzdvižena i v rubrice News and Views, ukazují, že právě protein RACK1A představuje významný regulační uzel antioxidační obrany. Podle jejich zjištění může tento protein synchronizovat odbourávání reaktivních forem kyslíku s jejich produkcí.

Širší dopady a aplikační potenciál

Na původní výzkum navázali olomoučtí vědci přehledovým článkem v časopise Plant, Cell & Environment. V něm podrobně popisují, že regulace reaktivních kyslíkových radikálů je vícestupňový proces zahrnující protein-proteinové interakce, ale také transkripční, post-transkripční a post-translační mechanismy. Právě tato komplexní regulace je zásadní pro vývoj a obranu rostlin v měnících se klimatických podmínkách.

Získané poznatky mohou sloužit jako základ pro identifikaci nových molekulárních markerů a pro návrh budoucích šlechtitelských postupů zaměřených na zvýšení odolnosti významných plodin vůči zasolení půdy.

Juniorský grant Deciphering novel mechanism of plant antioxidant defense regulation during salt stress by protein-protein interactions (JG_2023_018) získal v roce 2023 Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. z Katedry biotechnologií. Jde o podporu excelentního výzkumu mladých akademických a vědeckých pracovníků, který pomáhá s přípravou na mezinárodní projekty (např. Horizont Evropa).

Mezi oceněnými jubilejního 20. ročníku celojustiční soutěže Právník roku je Renáta Šínová. Pedagožka Právnické fakulty UP a advokátka zvítězila v odborné kategorii Rodinné právo. Prestižní soutěž, která upozorňuje na odbornou i lidskou kvalitu právnické profese a její význam pro fungování právního státu, pořádá Česká advokátní komora a mediální a vzdělávací skupina EPRAVO.CZ.

Renáta Šínová se dlouhodobě zaměřuje na citlivé rodinněprávní spory, zejména v oblasti péče o děti a ochrany slabších účastníků řízení. Rodinné právo popularizuje i mezi laickou veřejností. Porotci ji ocenili mimo jiné za pracovitou osobnost. „Ocenění je pro mě nesmírně důležité a moc si jej vážím. Především proto, že jej vnímám jako zpětnou vazbu okolí, což mi moc pomáhá v ujištění se, že má smysl pracovat na rozvoji rodinného práva. Současně je také závazkem, nechci v žádném případě ‚usnout na vavřínech‘, protože stále je před námi velké množství práce, teď například zejména v oblasti boje proti domácímu násilí,“ řekla Renáta Šínová.

K profesnímu úspěchu jí poblahopřál Václav Stehlík, děkan fakulty. „Velmi gratuluji docentce Renátě Šínové k ocenění, které získala díky dlouhodobé práci pro obor rodinného práva, a to jak na poli akademickém, tak i praktickém. Je velmi cenné, že propojuje obě složky a mohou z toho těžit nejen její klienti, ale i naši studenti. Velmi za to děkuji a přeji jí do další práce hodně sil a energie,“ uvedl Václav Stehlík.

Renáta Šínová je s olomouckou právnickou fakultou spojena od svého absolutoria v roce 2001. Působí na katedře soukromého práva a civilního procesu. Její akademickou specializací je občanské právo procesní a rodinné právo. V roce 2024 na PF UP úspěšně prošla habilitačním řízením v oboru Občanské právo. Působila v Akademickém senátu PF UP i ve vedení fakulty. Trvale spolupracuje s advokátní kanceláří Havel & Partners. Je členkou Unie rodinných advokátů.

Zajímavostí je, že Právníkem roku v kategorii Rodinné právo byla v roce 2009 vyhlášená Milana Hrušáková. Emeritní děkanka PF UP, která je na olomoucké katedře řadu let kolegyní Renáty Šínové.

Ocenění v soutěži Právník roku pořadatelé předávali na slavnostním galavečeru 23. ledna v reprezentativních prostorách Obecního domu v Praze. Odborná porota ocenila celkem pět právníků v odborných kategoriích a pět v kategoriích se zvláštními kritérii. Poctu nejvyšší získal a do Právnické síně slávy byl uveden advokát Tomáš Sokol.

Kompletní výsledky soutěže Právník roku 2025.

Bohatý a pestrý program slibuje i letošní ročník Reprezentačního plesu UP, který se uskuteční v pátek 20. února 2026 od 19:00 v hotelu NH Collection Olomouc Congress. Večer v duchu swingu nabídne živou hudbu bigbandu New Street Band, sety electro-swingového projektu Swing Thing & Papa Django, vystoupení Olomoucké akrosféry, taneční workshopy, bohatý raut i tombolu. Plesem provede herečka a zpěvačka Erika Stárková.

Pomyslným vyvrcholením únorového Akademického týdne UP bude i v letošním roce Reprezentační ples UP. Uskuteční se v pátek 20. února v prostorách hotelu NH Collection Olomouc Congress a letos nabídne eleganci a energii swingu – hudby, která provázela éru 20. a 30. let minulého století.

Hudební dramaturgie letošního plesu je vystavěna na propojení klasického orchestrálního zvuku s moderním pojetím taneční hudby. Hlavním hudebním hostem večera bude olomoucký big band New Street Band, který návštěvníky provede swingovými standardy i populárními melodiemi v autentickém aranžmá.

„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity.“ prorektor Matěj Dostálek 

Speciální poctou Franku Sinatrovi naváže na tradici velkých plesových orchestrů a atmosféru noblesních tanečních sálů, k tomu slibuje band i jedno hudební překvapení.

„Večer nabídne i vhled do swingu v kombinaci s taneční hudbou. O ten se postará slovenské duo Swing Thing & Papa Django, známé také z projektu Malalata. Na druhé žánrové straně se pak představí Cimbálová muzika Ohnica z Uherského Hradiště. Program tak osloví jak milovníky klasického tance, tak ty, kteří ocení uvolněnější taneční hudbu,“ dodává koordinátor plesu Ondřej Martínek, vedoucí oddělení univerzitních akcí.

Neodmyslitelnou součástí univerzitního plesu zůstává bohatý doprovodný program. Tradičního předtančení se ujmou studenti Fakulty tělesné kultury UP Adriana Minaříková a Jakub Huvar, kteří v krátké době zaznamenali výrazné úspěchy na akademických i republikových soutěžích. Plesový večer zpestří také vystoupení Olomoucké akrosféry, která nabídne ukázky vzdušné akrobacie na šálách a kruzích. Dojde ale i na netradiční fofr kvízy, zmrzlinu z Pevnosti poznání nebo foto a video koutky.

Zájemci o tanec se mohou těšit na taneční workshopy swingu v podání skupiny Swingstones, která se dlouhodobě věnuje popularizaci tanců 20.–40. let, jako jsou lindy hop, charleston nebo balboa.

Moderátorkou a průvodkyní plesového večera bude herečka a zpěvačka Erika Stárková. Publikum ji zná nejen z televizních a seriálových rolí, ale také z divadelních scén a hudebních projektů zaměřených na jazz a soul. S Univerzitou Palackého ji pojí i předchozí spolupráce – před několika lety se stala královnou Olomouckého majálesu UP.

„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity. V roce, kdy si připomínáme 80 let novodobé existence UP, je to zároveň příležitost zastavit se, ohlédnout se za společnými úspěchy a oslavit je se studenty, zaměstnanci i absolventy v otevřené a přátelské atmosféře,“ doplňuje prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti Matěj Dostálek.

Reprezentační ples je tradičně vrcholem společenských událostí univerzitního kalendáře a zároveň slavnostní tečkou za akademickým týdnem. V něm si letos univerzita připomene 80. výročí své novodobé existence a nabídne během celého týdne řadu kulturních, společenských i komunitních akcí.

Více informací o plese a vstupenky na ples.upol.cz.

 

 

Po roce se na svahy vracejí Dny na monoski, osvětová sportovní série Centra aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP umožňující nahlédnout do světa sportu lidí s postižením. Poprvé si zájemci budou moci vyzkoušet jízdu na speciálně upravených lyžích monoski či biski v neděli 1. února ve Skiareálu Kareš v Loučné nad Desnou.

Do začátku března pak bude následovat dalších pět víkendových zastávek, mezi kterými nechybí tradiční Hrubá Voda u Olomouce nebo naopak vloni nově zařazené Orlické Záhoří v Orlických horách.

Program na jednotlivých místech je určen především lidem se zdravotním postižením, ale jízdu na monoski a biski si mohou zdarma pod vedením zkušených instruktorů vyzkoušet i všichni ostatní, které sport a pohybové aktivity handicapovaných zajímají.

video_sem

„Na svazích budeme podle aktuálních podmínek a zájmu vždy zhruba od 10 do 15 hodin. Stačí tedy jen ve správný termín dorazit na správné místo a najít našeho instruktora,“ dodal koordinátor série Daniel Mikeška.

Dny na monoski pořádá Centrum APA ve spolupráci se sportovními školami už od roku 2013. Program v lyžařských areálech v Olomouckém kraji je podpořen projektem Implementace Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2024–2028 (více k projektu zde).

Dny na monoski 2026:

1. února (ne) Skiareál Kareš, Loučná nad Desnou

7. února (so) Horský areál Kraličák, Staré Město

14. února (so) Ski areál Olešnice na Moravě

21. února (so) Skiareál Orlické Záhoří

28. února (so) Ski resort Hrubá Voda

7. března (so) Ski areál Troják

Aktualizované informace ke všem zastávkám můžete sledovat na Facebooku Centra APA zde.

Univerzita Palackého otevřela své brány všem, kteří chtěli nahlédnout „za oponu“ vysokoškolského života. Akce, která tradičně patří do kalendáře univerzitních událostí, přilákala i přes ledové nadělení v olomouckých ulicích spoustu budoucích studentů, jejich rodiče i zájemce o další vzdělávání.

Návštěvníci měli možnost projít si prostory všech osmi fakult, podívat se do učeben, laboratoří či specializovaných pracovišť a osobně si popovídat s vyučujícími a současnými studenty. Ti ochotně odpovídali na dotazy o studijních programech, přijímacím řízení i kariérních příležitostech po absolvování.

video_sem

Součástí dne byly i praktické ukázky studijního i studentského života. Příchozí mohli vidět koleje, menzu, knihovnu ve Zbrojnici nebo v UPointu popřemýšlet, co s logem UP si jako budoucí studenti vezmou na sebe. Každý, kdo v led(n)ovou sobotu do města dorazil, tak mohl ochutnat atmosféru, kterou Olomouc jako univerzitní město nabízí.

foto_sem_4

„Den otevřených dveří je pro nás příležitostí nabídnout uchazečům co nejkonkrétnější představu o tom, jak může vypadat jejich budoucnost na Univerzitě Palackého: od výběru studijního programu přes každodenní život v kampusu až po možnosti osobního i profesního rozvoje. Kvalitní vzdělávání je pro nás dlouhodobě jednou z hlavních priorit,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání UP.

Všechny potřebné informace o možnostech studia na UP zájemci naleznou na webu Univerzitní město. 

Další fotografie z průběhu Dne otevřených dveří najdete brzy na Facebooku UP.

Kromě Dne otevřených dveří lákala UP v uplynulých dnech ke studiu také na veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Praha. Foto: Vojtěch Kmenta

Parťák, za kterým si žáci mohou přijít popovídat o svých problémech, ale i radostech. Takto jednoduše popisuje svoji profesi Jiří Daněk, sociální pedagog z přerovské základní školy v ulici Boženy Němcové. Podpoře školních dětí se absolvent Cyrilometodějské teologické fakulty UP věnuje již přes deset let a je také předsedou Asocia­ce sociálních pedagogů. Jeho kariéra ale původně směřovala na železnici.

Chtěl totiž být strojvůdcem a na průmyslovce v Břeclavi vystudoval obor Elektrotechnika – elektrická trakce v dopravě. Výhybka přišla s poznáváním ne vždy snadného života drážních zaměstnanců.

„Měl jsem tendence probírat s lidmi jejich trable, začalo mě to táhnout k psychologii. Když jsem to přehodnotil, že by bylo fajn pracovat spíše s dětmi a mládeží, uvažoval jsem o vychovatelství. Pak jsem však objevil sociální pedagogiku, která tyto oblasti spojuje. To mě nadchlo a k přihlášce mě povzbudila i vedoucí vychovatelka na domově mládeže, která měla sociální pedagogiku vystudovanou. Začátky byly trochu těžší, ale třeba když jsme později měli něco počítat v excelu, nedělalo mi to problém, protože jsem v něm dělal celou střední a počítal smyčkové proudy,“ vzpomíná Jiří Daněk.

Jako sociální pedagog začal v rodném Přerově pracovat hned po dokončení bakalářského studia. „Dalo mi opravdu dobrý základ pro praxi. Hodně jsme se bavili o hodnotách, o etice. Jen když si vzpomenu na adaptační kurz v prváku v Domě Ignáce Stuchlého ve Fryštáku, tam jsme poznali nejen vyučující, ale především sebe. Magistra jsem pak studoval při práci, naštěstí na CMTF byli vždy velmi vstřícní.“

Tento text jste si již mohli přečíst v tištěném magazínu Žurnál. Archiv časopisu najdete zde.

Mezi problémy, kterými se Jiří Daněk s kolegyněmi ze školního poradenského pracoviště zabývá, patří absence žáků, vyrušování v hodinách, vztahové konflikty nebo rizikové chování. Pracují i s dětmi se sociálním znevýhodněním, bojují s předčasnými odchody ze vzdělávání.

„Snažím se reagovat na konkrétní ak­tuální potřeby. Při individuálních konzultacích se pokoušíme najít řešení, říct si, co se dá dělat jinak. Provádíme i diagnostiku ve třídě a snažíme se navázat spolupráci s rodinou žáka. Máme také několik preventivních programů, zaměřených například na sociální dovednosti, problémové hráčství nebo násilí v blízkých vztazích,“ přibližuje s tím, že za ním mohou přijít jak žáci, tak učitelé i rodiče školáků.

Komunikace, důvěra, podpora, to jsou pilíře jeho práce. „Dobrý sociální pedagog by měl být hlavně lidský, empatický a autentický, na nic si nehrát. A když něco slíbí, musí to dodržet.“

Důležitá je také práce na sobě, mimo jiné i jako prevence vlastního vyhoření. Jeho příznaky prý na sobě Jiří Daněk za těch více než deset let praxe již několikrát pocítil. Pomohlo další vzdělávání, seberozvoj, také koníčky – třeba si jen vyjít se psy na Čekyňský kopec.

Jistou vzpruhou je i skutečnost, že se podařilo sociální pedagogy v zákoně zařadit mezi pedagogické pracovníky, na čemž má asociace, kterou Jiří Daněk před třemi lety spoluzakládal a v jejímž čele stojí, svou zásluhu.

„Dosud jsme jako nepedagogičtí pracovníci například nemohli pracovat s kolektivem třídy, což postrádalo logiku, protože v rámci preventivních programů je práce s kolektivem spolužáků nezbytná. V praxi se to sice moc neřešilo, oporu v legislativě ale máme až nyní. Zároveň máme jasně danou i náplň práce,“ přibližuje některé z čerstvých změn, které jsou postupně zaváděny do praxe. „Aktivita asociace tím rozhodně nekončí, naopak se snažíme sociálním pedagogům, ředitelům i zřizovatelům škol při současných změnách poskytovat metodickou podporu.“

Vedle práce ve škole a pro asociaci, která má dvě stovky členů, Jiří Daněk spolupracuje i se svou alma mater. Jako lektor učí na kurzech, účastní se konferencí. Nabídky k většímu zapojení do akademické obce zatím odmítá. „V budoucnu možná, ale nechci úplně utéct ze školy, mít přesah do praxe je důležité. A navíc chyběly by mi ty děti – to je přece důvod, proč jsem to šel dělat!“

Jiří Daněk (* 1990)

Sociální pedagog na ZŠ Přerov, Boženy Němcové 16, absolvent sociální pedagogiky na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, s níž jako lektor pravidelně spolupracuje. Stál u založení Asociace sociálních pedagogů, jejímž je předsedou. Ve volném čase se věnuje sportu, zejména plavání nebo cyklistice, cestuje, chodí na procházky se psy, případně odpočívá u dobrého filmu.

S heslem 100 let osobnosti – 35 let fakulty vstupuje právnická fakulta do roku 2026. Připomínat si bude své obnovení a současně prvního děkana Miroslava Liberdu. V dubnu uplyne sto let od jeho narození.

Takzvaný Liberdův rok startuje na fakultě právě dnes. Přesně před pětatřiceti lety, 23. ledna 1991, rozhodl Akademický senát UP o obnově právnické fakulty. „Návrh na zřízení právnické fakulty“ tehdejším senátorům předkládal Josef Jařab, první polistopadový rektor UP. Ze zápisu jednání, který je uložen v univerzitním archivu, lze vyčíst, že všech 23 přítomných senátorů otevření fakulty schválilo.

  

Osobní vzpomínka profesora Josefa Jařaba na 90. léta, okolnosti obnovení právnické fakulty a na děkana Miroslava Liberdu (vpravo):
Jak jsme měnili centrum bezpráví na kazatelnu práva

„Jsem hrdý na to, jakou cestu za pětatřicet let naše fakulta urazila. Z fakulty o desítce zaměstnanců a šesti desítkách studentů je dnes univerzitní pracoviště respektované v České republice i v zahraničí. Velké poděkování patří všem, kdo každodenně pro fakultu pracovali a pracují a společně píší příběh naší fakulty,“ řekl Václav Stehlík, děkan fakulty.

Výroční logo i Iuracast

U příležitosti dvou výročí si fakulta nadělila speciální logo. „Při jeho tvorbě jsme pracovali s příjmením děkana obnovitele docenta Liberdy. Nejen pro devadesátá léta bylo příznačné. Svoboda, demokracie a občanská společnost jsou hodnoty, na kterých fakulta vyrostla a které se po celou dobu snaží podporovat a šířit,“ vysvětlil Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

Autorkou loga je fakultní grafička Barbora Kylsánová. Zaměstnanci a studenti fakulty budou mít možnost si jej přidat do svých e-podpisů.

V nejbližších týdnech fakulta představí další novinky a aktivity, které připravila pro Liberdův rok. V pátek 30. ledna vyjde premiérový díl podcastu Iuracast. „Chtěli bychom v něm představovat naše zaměstnance, a to nejen akademiky, a to malinko netradičně přes jejich životní příběhy a zajímavosti, které na sebe prozradí. Plánujeme i několik speciálních dílů,“ řekl proděkan Pavel Petr s tím, že za týden v Iuracastu vyzpovídá děkana fakulty. Podcast bude vycházet jednou měsíčně.

Další připravenou aktivitou je nový fakultní merch. Studenti a zaměstnanci se mohou těšit například na mikiny. Prodej by měl být zahájen se začátkem letního semestru.

Lístky na ples v prodeji

V duchu fakultních oslav se ponese také letošní Reprezentační ples PF UP. Tradiční akce se uskuteční v pátek 13. března v prostorách hotelu NH Collection Olomouc. Večerem provede moderátorka Eva Decastelo. Hudbu k poslechu a k tanci zajistí olomoucká formace New Street Band. Vrcholem hudebního programu bude vystoupení zpěvačky a muzikantky Terezy Balonové.  

„Pro zahájení prodeje vstupenek jsme záměrně vybrali pro fakultu historicky důležité datum 23. ledna. Studenti a zaměstnanci si lístky mohou koupit za zvýhodněnou cenu,“ uvedl Pavel Petr. Vstupenky jsou dostupné online na platformě smsticket.cz.

Liberdův rok se otiskne do řady dalších fakultních akcí, včetně například odborných konferencí. V plánu je speciální letní škola, setkání absolventů, udělení Ceny Miroslava Liberdy za dlouhodobý přínos pro rozvoj právnické fakulty a za šíření jejího dobrého jména nebo slavnostní otevření zrekonstruované budovy A.