Novinky z PřF a UP

Doktorandka katedry informatiky Adéla Laštovičková získala na 18. ročníku mezinárodní konference Workshop on Discrete Event Systems (WODES) v nizozemském Eindhovenu prestižní ocenění Best Student Paper Award. Cenu obdržela za článek Verifying Nonblockingness and Deadlock-Freeness in Isomorphic Module Systems, na kterém spolupracovala se svým školitelem Tomášem Masopustem.

„Jestli byla na konferenci nějaká soutěžní atmosféra, pak jsem ji příliš nevnímala. Spíše jsem si užívala atmosféru konference jako takové, protože byla mou první. Tedy až po mé prezentaci, před ní jsem byla samozřejmě nervózní,“ uvedla Adéla Laštovičková.

Do finále postoupilo pět nejlepších příspěvků

Tajná porota na základě recenzí vybrala pět nejlepších příspěvků, jejichž autoři se o postupu dozvěděli až krátce před samotným vyhlášením. Z těchto pěti finalistů pak porota po zohlednění studentských prezentací určila tři nejlepší. Článek Adély Laštovičkové získal v soutěži první místo.

Oceněný článek se zabývá ověřováním dvou důležitých vlastností modulárních systémů s izomorfními moduly, neblokovanosti a absence deadlocku. Velmi zjednodušeně si lze takový systém představit například jako dva roboty s mechanickou paží, kteří si mají potřást rukou. Roboti vypadají stejně a mohou provádět podobné akce, například zvedat a pokládat ruku nebo se synchronizovat a společně provést potřesení rukou.

Výzkum pomáhá odhalovat nežádoucí stavy systémů

„Systém by se nacházel v deadlocku ve chvíli, kdy by žádný z robotů nemohl provést žádnou další akci, například ani pohnout paží. Neblokující je naopak takový systém, v němž je z libovolného stavu možné dosáhnout přijímacího stavu. V uvedeném příkladu by tímto přijímacím stavem mohl být okamžik bezprostředně po potřesení rukou, tedy situace, kterou od systému očekáváme. Ať už mají roboti ruce v jakékoli poloze, systém je neblokující tehdy, pokud vždy existuje posloupnost akcí, která je k úspěšnému potřesení rukou dovede,“ doplnila Adéla Laštovičková.

Workshop on Discrete Event Systems je mezinárodní vědecká konference zaměřená na teorii a praktické aplikace diskrétních systémů (DES). Koná se pravidelně každé dva roky a technicky ji zaštiťuje mezinárodní federace IFAC (International Federation of Automatic Control).

V pondělí 22. června 2026 (po letním slunovratu) odešel, v požehnaném věku 91 let, prof. PhDr. Miloš Trapl, CSc., dlouholetý člen katedry historie FF UP.

Patřil k typu osobností, na které nelze zapomenout. Byl setrvale, desítky let, oblíbeným učitelem. Vedl stovky kvalifikačních prací všech stupňů, mnoho z jeho žáků se stalo uznávanými odborníky na akademické půdě či v řadě dalších odborných institucí. Někteří měli to štěstí, že se stali jeho spolupracujícími kolegy.

Ve své odborné práci se Miloš Trapl věnoval moderním českým dějinám, zejména politickému stranictví, zvláště politickému katolicismu a lidové straně a vybraným významným osobnostem, zejména Msgre Dr. Janu Šrámkovi. Ve svých počátečních obdobích se v týmové práci s kolegy v Kabinetu regionálních dějin, který existoval coby projektové  pracoviště při Katedře historie FF UP, zabýval regionální historií. Odtud vzešly početné publikace, uvádíme jen patnáctisvazkovou historicko-topografickou pomůcku, užitečnou ve své době pro řadu společenskovědních oborů, nazvanou Historický místopis Moravy a Slezska. Ze závěrečné fáze Traplovy profesní kariéry na přelomu 20. století a 21. století připomínáme témata z dějin československého exilu ve druhé polovině 20. století. Prof. Trapl byl hlavním řešitelem řady výzkumných týmových projektů podpořených ministerstvem školství, ministerstvem zahraničí a Grantovou agenturou ČR. Spoluzaložil a vedl Centrum pro československá exilová studia při katedře historie FF UP.

Prof. Trapl patřil k těm z mála lidí, které si troufáme označit jako „renesanční osobnost“ či „chodící encyklopedie“. Jeho (a to jakoby přirozená) detailní a hluboká znalost dějin v celé jejich časové škále a v širokých kontextech byla pěstována už od dětství, jeho profesní obor mu byl největším koníčkem. Ovšem byl detailním znalcem i jiných oborů, zejména se vyznal v mnoha sportech (teoreticky, fakticky hrával amatérsky především tenis) a také byl nadšený mykolog.

Miloš Trapl byl všeobecně oblíbenou osobností, nejen už u zmíněných studentů, ale ve všech odborných týmech, na všech pracovištích, zdaleka nejen v Olomouci. Měl rád společnost a troufám si říci, že všichni lidé měli rádi Miloše Trapla - pro jeho přátelskost, až bezbřehou vstřícnost, ochotu a trpělivost, vždy dobrou náladu. Byl obratný diplomat a noblesní muž. Byl to vskutku vzácný člověk.

Když slavil Miloš Trapl v roce 2015 svou osmdesátku, tak bylo připraveno hned několik informačních, vzpomínkových a také paměťových publikací k jeho osobě (zejména díky iniciativě, organizační a redakční práci spolupracujícího kolegy prof. Dr. Pavla Marka).

Pokud byste si chtěli na Miloše Trapla více zavzpomínat (či se jako mladší část dnešní akademické obce o něm něco dovědět), doporučujeme např. tyto publikace: 

Marek, Pavel (ed.): Historik a jeho dílo. Kniha věnovaná 80. výročí narození prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. Olomouc 2015.

Marek, Pavel (ed.): Učitelé, kolegové, přátelé. Studie a vzpomínky prof. Miloše Trapla. Olomouc 2015.

Trapl, Miloš: Můj život s historií. Ediční řada Paměť UP (red. připravil Pavel Urbášek). Olomouc 2014.

Někteří nahlédli do zákoutí psychologie nebo práva, jiní se vydali za poznáním historie či uměleckých směrů, další si osvěžili, jak pečovat o své zdraví – a společně si nakonec užili slavnostní atmosféry při promoci. Sedm desítek čerstvých absolventek a absolventů Univerzity třetího věku při UP v aule filozofické fakulty převzalo osvědčení o absolvování jejích víceletých specializovaných běhů.

Oproti bakalářským či magisterským promocím, které aktuálně na fakultách UP probíhají, nebyli absolventi U3V téměř o nic v té slavnostní chvíli ochuzeni. Aulou zněly fanfáry i studentská hymna Gaudeamus igitur, slova díků i smích, chybělo snad jen vyhazování promočních čepic.

video_sem

„Věřím, že si z univerzity odnášíte nejen získané poznatky, ale také inspiraci pokračovat v objevování, ptát se, hledat souvislosti a nenechat se nikdy připravit o radost z poznání. Dveře Univerzity Palackého vám zůstávají otevřené. Přeji vám pevné zdraví, mnoho životní energie a radosti z každého dne, stále stejnou chuť poznávat nové věci a ať vás i nadále provází zvídavost, otevřenost a radost z učení,“ popřála absolventům Jitka Petrová, prorektorka UP pro studium a celoživotní vzdělávání, která se společně s garanty programů U3V ujala předávání osvědčení.

Ta převzali nejen absolventi a absolventky dvouletých specializovaných běhů připravených fakultami UP, jako je například program Jak spokojeně žít a pečovat o své zdraví na fakultě zdravotnických věd či Archeologie regionu (nejen) střední Moravy na filozofické fakultě, ale také ti, kteří absolvovali tříletý specializovaný běh při Obchodní akademii Uherské Hradiště.

„Přednášky byly obsahově velmi zajímavé, takže jsme na ně chodili rádi, o čemž svědčí nejen vysoká účast, ale i to, že se mnozí z nás již přihlásili k dalšímu studiu,“ uvedl jeden z absolventů Květoslav Koliha. Jeho slova potvrdila i Eliška Omelková: „Došli jsme do cíle. Pevně věřím, že nekončíme, ale jedeme dál. Za tři roky opět zde!“

Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého funguje již 40 let – od roku 1986, kdy šlo o první takovouto specifickou formu celoživotního vzdělávání v tehdejším Československu. V současnosti mohou zájemci navštěvovat jak delší dvouleté specializované běhy, tak kratší jednoleté či jednosemestrální programy a další aktivity. UP je také garantem tříletého programu, který je realizován při Obchodní akademii Uherské Hradiště. Aktuální nabídka U3V při UP a další potřebné informace jsou k dispozici na u3v.upol.cz.

Reprezentovala Českou republiku na nejprestižnější světové soutěži středoškolských vědeckých projektů Regeneron ISEF, kde se svým výzkumem zaměřeným na cyklizaci peptidů získala třetí místo. Lucie Ovčačíková, absolventka Gymnázia Olomouc-Hejčín, svůj projekt rozvíjela v rámci programu Badatel ve spolupráci s katedrou organické chemie přírodovědecké fakulty.

K chemii ji přivedla vlastní středoškolská odborná práce, díky níž získala zkušenosti z mezinárodní vědecké soutěže, novou motivaci i možnost pokračovat ve studiu na Westlake University v Číně.

Máš za sebou maturitu na hejčínském gymnáziu, velký mezinárodní úspěch a před sebou možnost studovat v zahraničí. Jak bys popsala období, které teď prožíváš?

Je mnohem náročnější, než jsem čekala, skloubit všechny tyto aktivity dohromady a zároveň si nechávat prostor na zastavení a vstřebávání všeho, co se děje. Po maturitě se mi hodně ulevilo. Teprve teď přichází čas na to, abych si v sobě zpracovala zážitky z Ameriky a postupně se rozhodla, co bude dál. Dost si to užívám a cítím, že je to pro mě důležité období.

Jak ses dostala k projektu Badatel na přírodovědecké fakultě?

Nejprve jsem kontaktovala profesora Jana Hlaváče s tím, že bych ráda vypracovala práci v rámci Středoškolské odborné činnosti. Pan profesor mi pomohl navrhnout téma projektu, který byl realizován pod záštitou projektu Badatel. Následně jsme se domluvili na spolupráci a začali jsme na projektu pracovat. Sama jsem tehdy nepočítala s tím, že mě práce na projektu natolik zaujme a že mě chemie bude tak bavit. Spolupráce trvala tři roky.

Na čem jste konkrétně pracovali?

Zjednodušeně řečeno jsem se ve své práci snažila vyvinout a experimentálně ověřit novou metodu cyklizace peptidů. Tato metoda umožňuje převést lineární molekulu do cyklické podoby, čímž lze zlepšit její vlastnosti. Díky tomu může mít potenciální využití v řadě vědních oborů, zejména v moderní medicíně při vývoji nových léčiv.

Co je nejdůležitější, aby ses dostala až do soutěže na mezinárodní úrovni?

Myslím, že u jakéhokoli projektu je nejdůležitější, aby k němu měl student osobní vztah. Když si k tématu najde vlastní cestu a projektem skutečně žije, dodá mu to hloubku i autenticitu. To se pak přirozeně projeví nejen v samotném zpracování, ale také při prezentaci a sdílení výsledků.

Ty ses umístila na krásném třetím místě. Jaká panovala na soutěži v USA atmosféra?

Akce se zúčastnilo 1 700 studentů z 67 zemí a celé setkání probíhalo ve velké hale, kde měl každý účastník své stanoviště s vystaveným posterem. Během dne za námi přicházeli porotci i ostatní studenti, se kterými jsme představovali své projekty, sdíleli zkušenosti, vyměňovali si názory a navzájem se podporovali. Byla to skvělá příležitost procvičit si angličtinu v praxi, získat novou motivaci a poznat inspirativní lidi z celého světa. Atmosféra byla opravdu výborná.

Co tě na chemii nejvíc baví?

Nejvíc mě na tom baví, že přírodní vědy jsou na jedné straně velmi kreativní. Ne vždy dokážeme hned najít odpovědi na všechny otázky, a právě to pro nás představuje výzvu. Zároveň ale můžeme zkoušet různé postupy, objevovat nové souvislosti a postupně přicházet na věci, které nás posouvají dál.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty UP. 

Jak se lidé naučí důvěřovat druhým? Proč v některých společnostech lidé snáze dodržují pravidla, spolupracují a dokážou se domluvit, zatímco jinde je to těžší? A co se stane, když společnost čelí nejistotě, krizi nebo ohrožení? Právě na tyto otázky se zaměřuje projekt CORESPOND, který povede Konstantinos Kafetsios z katedry psychologie Filozofické fakulty UP a který získal podporu prestižního grantu ERC Advanced. Tento typ grantu podporuje světově etablované vědecké lídry s mimořádnými výsledky a s ambiciózními a průlomovými projekty. CORESPOND s rozpočtem 2,3 milionu eur je jedním z pouze dvou ERC Advanced grantů putujících letos do ČR.

Základní myšlenka projektu CORESPOND je překvapivě jednoduchá: způsob, jakým se lidé v blízkých vztazích učí důvěře, bezpečí, nebo naopak nejistotě, nemusí ovlivňovat jen jejich osobní život. Může se promítat i do toho, jak fungují celé skupiny a kultury.

Pětiletý výzkum, jehož realizace bude podpořena rozpočtem 2,3 milionu eur, vychází z teorie vztahové vazby. Ta popisuje, jak lidé reagují na nejistotu, stres nebo ohrožení podle toho, zda a jakou míru podpory zažívali od svého okolí v minulosti. CORESPOND tuto známou psychologickou teorii posouvá o krok dál. Nezkoumá vztahovou vazbu jen jako osobnostní rys jednotlivce, ale jako naučený vzorec chování, který se může opakovat ve skupinách a postupně ovlivňovat společenské normy.

„Projekt bude testovat hypotézu, že tyto vztahové vzorce souvisejí s tím, jak lidé důvěřují ostatním, jak dodržují pravidla, jak reagují na jejich porušení a jak spolupracují v situacích, kdy je potřeba koordinace. Jinými slovy: výzkumný tým se bude ptát, zda kořeny společenské spolupráce neleží hlouběji, než se běžně předpokládá – ne pouze v hodnotách a přesvědčeních, ale také v každodenních zkušenostech s tím, zda se na druhé můžeme spolehnout,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Konstantinos Kafetsios.

Migrace i klimatická krize – jak společnosti reagují na změny?

Metodologicky je projekt mimořádný tím, že propojí laboratorní experimenty, behaviorální design, ekonomické hry, mezinárodní komparaci i počítačové modelování. V první fázi bude tým ověřovat nový způsob měření vztahových vzorců ve čtyřech kulturách. Poté bude výzkum rozšířen na 17 a nakonec budou výsledky ověřovány na datech z 53 kultur.

Teoretický přínos projektu spočívá v tom, že nabízí nový pohled na kulturu. Místo aby rozdíly mezi společnostmi vysvětloval hlavně hodnotami, tradicemi nebo pravidly, zkoumá vztahové mechanismy, které mohou být pod nimi. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde o významný posun v chápání toho, jak vzniká důvěra, spolupráce a sociální soudržnost.

„CORESPOND není jen projekt, ale rozsáhlý výzkumný program, který olomouckou psychologii posouvá mezi prestižní mezinárodní pracoviště,“ uvádí ERC konzultantka Petra Vaculíková, která na Filozofické fakultě UP dlouhodobě podporuje vědce při přípravách na velké výzkumné projekty.

Výsledky výzkumu pomohou lépe porozumět tomu, proč některé komunity odolávají krizím lépe než jiné, jak podporovat spolupráci v multikulturních společnostech nebo jak navrhovat opatření, která posilují důvěru a soudržnost. To je důležité v době, kdy společnosti čelí migraci, klimatickému stresu, polarizaci i dalším formám nejistoty.

Síla tuzemských humanitních věd

„I když jsme před půlrokem získali ERC Consolidator, dovolím si tvrdit, že zisk grantu ERC Advanced je pro naši fakultu další přelomový okamžik. Potvrzuje totiž, že olomoucká špičková věda patří na mapu Evropy,“ říká proděkanka pro vědu a výzkum FF UP Lenka Křupková.

Úspěšnost v letošní výzvě ERC Advanced Grants dosáhla pouze 9,8 %. Za Českou republiku v ní uspěla také Jana Mynářová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s historickým tématem. „Kolegyni Mynářové do Prahy gratulujeme. Rád bych zároveň zmínil, že propojení s kolegy z jiných univerzit je u nás standardní součástí přípravného procesu. Těší mě, že si profesor Kafetsios a profesorka Mynářová při přípravě vzájemně pomáhali. Úspěch našich dvou projektů také ukazuje na vysokou úroveň humanitních věd v České republice,“ uzavírá děkan FF UP Jan Stejskal.

Pravidelná konzumace energetických nápojů představuje ohrožení zdraví dětí, přispívá k obezitě a poruchám spánku. Nejen na základě dat studie HBSC garantované v ČR týmem odborníků z Univerzity Palackého proto organizace Ministr zdraví společně s dalšími organizacemi spustila veřejnou výzvu požadující omezení prodeje těchto nápojů pro osoby mladší 16 let. Výzva je k podpisu otevřena všem – od laické veřejnosti přes odborníky až po volené zástupce, kterým leží na srdci zdravý vývoj dětí.

Spotřeba energetických nápojů mezi dětmi v České republice dosahuje alarmujících čísel. Podle dat studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která se zaměřuje na zdraví, životní styl a jejich sociální determinanty mezi školáky ve věku 11, 13 a 15 let, pije energetický nápoj alespoň jednou týdně téměř 20 % českých školáků, přičemž v absolutních číslech hovoříme o zhruba 70 000 dětech ve věku 11 až 15 let, které tyto nápoje konzumují opakovaně několikrát týdně.

Zjištění studie ukazují i propojení konzumace energetických nápojů s dalšími návykovými látkami. „Časté popíjení energetických nápojů se váže k dalším faktorům charakteristickým pro rizikové chování školáků. Ve skupině dětí se zvýšenou spotřebou energetických nápojů tak najdeme významně více kuřáků nebo konzumentů alkoholických nápojů,“ uvedl Michal Kalman, hlavní řešitel studie z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Jak dodal, nyní dochází ke sběru nejnovějších dat, jejichž výsledky i v oblasti energetických nápojů budou postupně představovány od podzimu.

Konzumaci senergy drinků a slazených nápojů se věnoval tento report HBSC studie.

Podle Martiny Bulánkové, ředitelky nezávislého expertního think tanku Ministr zdraví, dosavadní data hovoří jasně. „Nic jako bezpečné množství energetického nápoje pro děti neexistuje. Přesto jsme v situaci, kdy si dvanáctileté dítě běžně může koupit půllitrovou plechovku, která obsahuje i 160 miligramů kofeinu, což odpovídá dvěma průměrným espressům.“

Následky se pro dětský organismus mohou projevovat mj. silným třesem, záchvaty úzkosti, tachykardií a problémy se spánkem. Tyto negativní dopady se přelévají i do školního prostředí. Zahraniční i tuzemské analýzy spojují nadměrnou konzumaci energetických nápojů u dětí se zhoršeným well-beingem, depresivními stavy a častějšími sklony k rizikovému chování.

Proto Ministr zdraví společně s Asociací ředitelů základních škol ČR, Unií rodičů a Národní sítí Zdravých měst ČR spustila výzvu, která žádá zavedení věkové hranice 16 let pro prodej energetických nápojů. Celé znění výzvy je k dispozici zde, k podpoře výzvy se pak můžete přihlásit prostřednictvím tohoto formuláře.

„Zdraví dětí je bez debaty priorita. A data jasně ukazují, že neomezená dostupnost energetických nápojů má na zdraví negativní dopady. Jsem proto jednoznačně pro nastavení systémových změn, které dostupnost i propagaci energetických nápojů směrem k dětem omezí. Zároveň si myslím, že by samy děti měly mít možnost se do této diskuze zapojit,“ uzavřel dětský ombudsman Martin Beneš.

Mezi budovou Přírodovědecké fakulty UP, Společnou laboratoří optiky a státním zastupitelstvím to žije. Díky Udržitelné univerzitě zde loni na podzim vznikla nová květnatá louka, která tak doplňuje stávající porosty u kolejí generála Svobody a u právnické fakulty. Najdete ji i se zavázanýma očima – dominuje v ní totiž heřmánek pravý, který do okolí šíří výraznou vůni. Součástí osevní směsi je také například vikev huňatá nebo koukol polní, dříve běžný, dnes kriticky ohrožený polní plevel.

Květnaté louky nejsou jen barevnější alternativou k běžnému trávníku. V městském prostředí fungují jako malé ostrovy života, které nabízejí potravu, úkryt i prostor k rozmnožování celé řadě živočichů. Zatímco nakrátko sečené trávníky bývají druhově chudé a v horkých letních týdnech rychle vysychají, pestré porosty kvetoucích bylin poskytují pyl a nektar v různých obdobích sezony a zároveň vytvářejí členitější mikroprostředí pro hmyz, pavouky, drobné obratlovce i ptáky.

Právě druhy, které dříve běžně provázely pole a okraje cest, dnes z krajiny často mizí. Univerzitní louka tak kromě podpory opylovačů připomíná i proměnu zemědělské krajiny a ztrátu druhů, které byly po staletí její samozřejmou součástí. Typickým příkladem je právě koukol polní – dříve byl běžným plevelem především v obilí, kvůli zdokonalení čištění osiva a používání herbicidů však téměř vymizel a dnes je řazen mezi kriticky ohrožené druhy.

Vyobrazení pole z Polívkova Rostlinopisu z roku 1934. Růžový koukol je v pravé části. Zdroj: botany.cz

„Podobné plochy mají ve městě ještě jednu výhodu: mění způsob, jakým o zeleni přemýšlíme. Louka nemusí být po celou sezonu stejně upravená ani stejně barevná. Rostliny postupně rozkvétají a odkvétají, vytvářejí semena, porost zasychá a znovu obrůstá; právě tato proměnlivost je pro přírodu důležitá. Semena mohou posloužit ptákům, duté stonky a zbytky vegetace drobnému hmyzu, květy zase včelám samotářkám, čmelákům, motýlům nebo pestřenkám. I malá plocha mezi budovami tak může významně přispět k pestřejší a odolnější městské krajině,“ upozorňuje referentka udržitelného rozvoje UP Nikola Křížová.

Více se o květnatých loukách a hmyzích hotelech na UP dočtete na webu Udržitelné univerzity, kde najdete i jejich mapu. Níže jsme pro vás připravili galerii rostlin, které nyní můžete zastihnout v květu.

Speciální letní škola právnické fakulty, která je určena americkým studentům práv ze dvou partnerských univerzit, má za sebou druhý ročník. A podle účastníků opět velmi povedený. Letní škola trvala i tentokrát tři týdny a přinesla několik novinek. Například možnost zapojení českých studentů nebo rozdělení účastníků dle jejich studijních programů a tím cílenější zaměření odborného programu.

Výjimečnost této letní školy je především v její délce, obsahu a spolupráci s vybranými univerzitami. Do Olomouce přicestovala dvacítka studentů z University of Nebraska–Lincoln a University of Illinois Chicago doprovázená čtyřmi akademiky. „Mám velkou radost, že se nám podařilo navázat na loňský úspěšný ročník a znovu nabídnout americkým studentům program, který propojuje kvalitní odbornou výuku s praktickými exkurzemi a poznáváním české historie i kultury,“ zhodnotil Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP.

foto_sem_4

Současně připomněl, že letní škola vznikla jako iniciativa, která navazuje na dlouhodobou spolupráci fakulty s partnerskými univerzitami ve Spojených státech amerických. „Naším cílem je posílit spolupráci a nabídnout americkým studentům možnost seznámit se s evropským a českým právním prostředím přímo v praxi. Studium práv není pouze o znalosti právních předpisů, ale také o porozumění hodnotám demokracie, právního státu a fungování veřejných institucí,“ upřesnil Martin Faix.

Ve srovnání s loňským ročníkem akce zaznamenala vyšší zájem studentů. Nejvýraznější novinkou bylo rozdělení účastníků do dvou skupin podle stupně jejich studia – bakalářské a magisterské. „Díky tomu bylo možné lépe reflektovat rozdílnou úroveň znalostí a zkušeností účastníků a přispět tak k vyšší kvalitě odborných diskusí i celého vzdělávacího programu,“ vysvětlil Martin Faix. Studenti na bakalářské úrovni se zaměřili především na komparativní pohled na právo, středoevropský region a procesy evropské integrace. Magisterští studenti se věnovali tématu sociálního bydlení.

Další novinkou bylo zapojení studentů z domácí pořádající fakulty. „Program tak získal výraznější mezinárodní rozměr a vytvořil více prostoru pro sdílení zkušeností, diskusi o rozdílech nejen mezi právními systémy, ale i v každodenním životě v obou zemích a pro navazování osobních kontaktů napříč kulturami,“ dodal proděkan.

foto_sem_8

Na výuce se podíleli američtí kolegové – Jamie Cooper, Joann Ross a Rebecca Baskerville z University of Nebraska–Lincoln a Michael Seng z chicagské univerzity. Ty doplnili experti z pořádající PF UP – Petra Měšťánková, Ondřej Filipec, Veronika Tomoszková, Maxim Tomoszek, Miriam Tomášková, Jan Kratochvíl a Maroš Matiaško.

Součástí programu byl také pestrý doprovodný program. „Studenti navštívili například Ústavní soud ČR a Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí v Brně, advokátní kancelář HSP & Partners, zámek a zahrady v Kroměříži, hrad Bouzov nebo Javoříčské jeskyně. Velmi pozitivní ohlas měla exkurze na Krajském ředitelství policie Olomouckého kraje s praktickými ukázkami činnosti. Významnou část programu tvořil čtyřdenní pobyt v Praze,“ vyjmenoval za organizační tým Martin Verner, koordinátor letní školy. Přestože byl program velmi intenzivní, studenti odjížděli podle něj spokojeni a s úsměvem na tváři. „Což je pro nás tou největší odměnou. Mnozí z nich navíc vyjádřili přání vrátit se do Olomouce,“ doplnil Verner.

Snahou fakulty je hostit americké studenty i za rok. „O konkrétní podobě programu pro příští rok se teprve jedná, ale dosavadní zájem studentů, pozitivní ohlasy partnerů i přínos pro fakultu nám dávají silnou motivaci v projektu pokračovat,“ dodal proděkan Martin Faix.

Letní škola pro studenty z amerických partnerských univerzit pořádaná PF UP se konala 11.–29. května.

Řekli o letní škole

Camryn Moon (University of Nebraska–Lincoln)
Oceňuji, že program nenabízel pouze přednášky, ale také řadu aktivit mimo učebny. Právě kombinace teoretické výuky a návštěv významných institucí mi umožnila lépe porozumět fungování České republiky a jejímu právního řádu. Velmi přínosná pro mě byla návštěva Ústavního soudu ČR a Kanceláře veřejného ochránce práv.

Juanito Seaborn (University of Nebraska–Lincoln)
Letní školu velmi obohatila možnost studovat společně s českými studenty. Díky společným aktivitám a diskusím jsme získali nejen cenné poznatky o české kultuře a historii, ale navázali také nová mezinárodní přátelství.

Shannelle Reid (University of Illinois Chicago)
Děkuji organizátorům za vstřícný přístup a mnohdy až osobní péči. Atmosféra byla po celou dobu mimořádně přátelská. Odjíždím se spoustou nezapomenutelných zážitků.

Brněnská sportoviště v těchto dnech přivítají celkem přes 1700 sportovkyň a sportovců z českých vysokých a vyšších odborných škol, kteří se utkají o medaile a akademické mistrovské tituly v soutěžích Českých akademických her. Reprezentanti Univerzity Palackého u toho nechybí a již vybojovali i první úspěchy.

V barvách olomoucké univerzity se jen do soutěží v individuálních sportech zapojí osm desítek studentek a studentů. Tradičně silné zastoupení má UP v atletice a disciplínách plavání a plavání s ploutvemi, mezi přihlášenými jsou například mistryně ČR a vicemistryně Evropy ve vrhu koulí Martina Mazurová z lékařské fakulty, Barbora Janíčková z fakulty tělesné kultury, která si vloni v Ostravě ve všech svých závodech vyplavala zlato, nebo Vojtěch Netrh z přírodovědecké fakulty, který v plavání a plavání s ploutvemi bral na loňských hrách šest medailí.

Zástupci UP ale nechybí ani v dalších disciplínách včetně kolektivních sportů, jako je futsal žen či házená.

„Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především pak vítězství z roku 2023,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP. Úspěchy reprezentantů UP na hrách v roce 2025 si můžete připomenout zde.

Už nyní, před pondělním slavnostním zahájením, má Univerzita Palackého k vyřčenému cíli nakročeno. Během neděle totiž proběhly první soutěže, v nichž olomoučtí reprezentanti získali první medaile. Judistka Barbora Ondroušková (FTK) ovládla kategorii nad 78 kg, stejně tak v kategorii do 81 kg zvítězil Daniel Kordula (FTK) a mezi zápasníky nad 100 kg dominoval František Lhotzký (FTK). V karate si dvě medaile vybojoval Jakub Müller (FTK) – zlatou v kumite nad 84 kg a bronzovou v kata.

Letošní České akademické hry hostí Vysoké učení technické v Brně. V 21 sportech do pátku poměří síly více než 1700 sportovců a sportovkyň z českých vysokých a vyšších odborných škol. Nejnabitějšími dny co do počtu závodů jsou úterý a středa, kdy se závodí nejen v atletice a plaveckých disciplínách, ale také například v orientačním běhu a odehrají se turnaje v nohejbalu, házené či frisbee.

Podrobný program her i další informace jsou k dispozici na webu akce, dění můžete sledovat také na sociálních sítích, mimo jiné Facebooku her a také České asociace univerzitního sportu.

Přední český hispanista a lingvista, emeritní profesor Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jiří Černý, získal hlavní cenu v soutěži Slovník roku 2024–2025. Porota ocenila jeho publikaci Portugalsko-český slovník brazilské portugalštiny.

Odborná porota letos hodnotila čtyřicet slovníkových publikací vydaných v České republice a na Slovensku. Nejvyšší ocenění získal právě profesor Jiří Černý z katedry romanistiky FF UP za dílo, které jako první v českém prostředí systematicky zachycuje specifickou slovní zásobu brazilské varianty portugalštiny a převádí ji do češtiny. Slavnostní atmosféru letošního vyhlášení podtrhlo i připomenutí významného životního jubilea laureáta. 

foto_sem_4

„V době covidu jsem zrušil svou poslední přednášku s názvem Úvod do studia jazyka a asi půl roku v penzi doháněl četbu knih, na které jsem při práci na fakultě neměl čas. Poté mi to však připadalo příliš pasivní, a tak jsem se rozhodl navzdory svému pokročilému věku rozpracovat brazilský slovník a zapojit do jeho přípravy další kolegy z řad učitelů i studentů,“ vzpomněl Jiří Černý na začátky práce na slovníku.  

Zmínil přitom kolegyni Petru Svobodovou, která mu zprostředkovala spolupráci se třemi studujícími z katedry romanistiky a dalšími třemi z Univerzity Karlovy v Praze.

„Než však začali systematicky pracovat, covidová pandemie nám setkávání znemožnila. Pokračoval jsem tedy v práci sám. Využil jsem zkušenosti získané během dvaceti let práce na hispanoamerickém slovníku a během čtyř let zpracoval hesla z prvního rozsáhlého jednojazyčného slovníku brazilské portugalštiny, který mi před svou smrtí věnoval vysokoškolský pedagog a překladatel z portugalštiny Eugen Spálený. Protože šlo o slovník z 50. let minulého století, musel jsem jej doplnit o řadu novějších pramenů. Díky možnostem zpracovávat slovníky na počítači, internetu a v poslední době také s využitím umělé inteligence probíhala lexikografická práce nesrovnatelně rychleji a přesněji než například ještě v 60. letech minulého století,“ vysvětluje Jiří Černý

Cenu Slovník roku uděluje jednou za dva roky Jednota tlumočníků a překladatelů. Slavnostní vyhlášení 29. ročníku této soutěže se uskutečnilo na veletrhu Svět knihy.

Jak dodává, po odevzdání slovníku do Vydavatelství UP pracuje již třetím rokem na jeho rozšiřování. „Stanovil jsem si normu více než sto hodin měsíčně. Dosud jsem odevzdal více než 6 500 nových hesel, zatímco současná verze obsahuje přibližně 25 000 hesel," vypočítává profesor Černý. Nově zpracovává například oblast brazilské flóry a fauny, obyvatelská jména, slang jednotlivých federálních států, vězeňský a policejní slang nebo názvy typických brazilských jídel. Současně přepracoval několik rozsáhlých a složitých hesel. Práci by měl dokončit na začátku roku 2027.

„Poté bych se s Vydavatelstvím UP, které při přípravě slovníku opět odvedlo profesionální práci, rád dohodl na rozšíření internetové verze. Zdá se mi také, že Univerzita Palackého má jedinečnou příležitost znovu vydat Slovník amerikanismů profesora Jaroslava Peprníka společně s oběma mými slovníky a případně i s obdobným francouzsko-českým slovníkem amerikanismů, na němž již částečně pracují romanisté z Univerzity Palackého a Ostravské univerzity," nastiňuje své plány romanista. Podle něj by tak vznikla samostatná edice tří až čtyř slovníků mapujících evropské jazyky, které se v době zámořských objevů dostaly na americký kontinent a postupně zde vytvořily své specifické varianty.

„Šlo by o unikátní projekt, protože angličtina, španělština, portugalština a částečně i francouzština se za podobných historických podmínek staly dominantními jazyky Ameriky. Pokud je mi známo, obdobný projekt dosud nikde nevznikl. K jeho realizaci by však bylo třeba získat mladší kolegy. Vzhledem k pokročilému věku mému i profesora Peprníka se už tak rozsáhlého projektu zúčastnit nemůžeme,“ doplnil profesor Jiří Černý.

Porota ocenila mimořádný přínos jeho díla. Jako první v českém prostředí totiž systematicky zachycuje specifickou slovní zásobu brazilské varianty portugalštiny a převádí ji do češtiny. Dílo ji zaujalo nejen svým unikátním zaměřením, ale také precizním zpracováním hesel a obsáhlým kulturně-historickým úvodem.

Portugalsko-český slovník brazilské portugalštiny Jiřího Černého (FF UP) představuje v českém kontextu první slovník zaměřený na specifické lexikum brazilské portugalštiny. Základním pramenem pro jeho zpracování byl Pequeno Dicionário Brasileiro da Língua Portuguesa z roku 1951, doplněný o materiál získaný excerpcí dalších slovníků a textů zachycujících slovní zásobu a frazeologii brazilské portugalštiny za posledních sedmdesát až osmdesát let. Dílo zahrnuje stručný historický úvod, přehled hlavních zdrojů a charakteristických rysů brazilské portugalštiny, nástin brazilské dialektologie i základy fonetiky a pravopisu. Profesor Jiří Černý získal uvedené prestižní ocenění i v roce 2019, a to za třídílný Španělsko-český slovník amerikanistů. 

Evropský parlament schválil ve středu nová pravidla usnadňující přístup k novým odrůdám rostlin, které jsou odolné vůči klimatu a škůdcům, mají vyšší výnosy a potřebují méně pesticidů. Podle něj přispěje rozhodnutí k inovacím v zemědělství. Jednání evropských zákonodárců bedlivě sledoval Ivo Frébort z CATRIN UP, který se o změnu legislativy zasazoval, mimo jiné i z pozice viceprezidenta Evropské biotechnologické federace.

Jak rozhodnutí hodnotíte? Co pro vás osobně znamená?

Konečně! Rozhodnutí považuji za dobrý kompromis mezi původním návrhem Evropského parlamentu a požadavky členských států v Radě EU. Přináší jasnější a předvídatelná pravidla pro využívání nových genomických technik (NGT) ve šlechtění rostlin, a to bez zásadních omezujících opatření, která by jejich širšímu uplatnění bránila. Osobně je to pro mě zlomový milník osmiletého úsilí, které začalo v roce 2018, kdy Soudní dvůr EU rozhodl, že rostliny vzniklé pomocí NGT spadají pod legislativu pro GMO. Od té doby jsem se aktivně zapojoval do celé řady iniciativ – zejména v rámci svého působení v Evropské biotechnologické federaci, prostřednictvím expertních studií, posudků, konzultací pro Evropskou komisi i jednání s poslanci Evropského parlamentu. Účastnil jsem se také odborných seminářů v Bruselu a workshopů na půdě Evropského parlamentu. O to více mě těší, že se nyní podařilo dosáhnout smysluplného posunu.

Vyslyšeli podle vás politici hlasy expertů?

Ano, domnívám se, že se podařilo přesvědčit potřebnou většinu politické reprezentace, aby naslouchala odborné komunitě. Rozhodnutí reflektuje vědecké poznatky o bezpečnosti a přínosech NGT a opírá se o racionální argumenty. Zároveň se podařilo omezit vliv některých zájmových skupin, jejichž postoje často vycházejí spíše z přesvědčení než z vědecky ověřených dat.

Co konkrétně změna přináší?

Klíčovým prvkem nové legislativy je rozlišení mezi dvěma kategoriemi NGT rostlin. V rámci takzvané Přílohy I schváleného dokumentu jsou definovány rostliny, jejichž genetické změny jsou srovnatelné s těmi, které mohou vzniknout přirozeně nebo konvenčním šlechtěním. Tyto rostliny nebudou regulovány jako GMO a budou podléhat velmi zjednodušenému režimu schvalování pro jejich široké použití téměř stejné jako u konvenčních odrůd. Ve výsledku je to přiblížení evropské legislativy, byť stále s určitými omezeními, realitě přirozených genetických změn a evoluce. Druhá kategorie NGT rostlin, které obsahují komplexnější genetické změny, bude nadále podléhat přísnějším pravidlům, nicméně i zde dochází k určitému zjednodušení a zpřehlednění procesů.

Kdo bude mít ze změn největší benefit?

Přínosy lze očekávat napříč celým řetězcem. Šlechtitelé získají nový nástroj, který umožní výrazně zkrátit a zlevnit vývoj nových odrůd. Budou například schopni cíleně vytvářet rostliny s vyšší odolností vůči chorobám a škůdcům i tam, kde konvenční šlechtění selhávalo.
Pěstitelé budou mít k dispozici odrůdy s nižšími nároky na chemickou ochranu a hnojení. Zároveň mohou očekávat vyšší stabilitu výnosů díky lepší adaptaci rostlin na stresové faktory, včetně sucha nebo extrémních teplot, což je v souladu s cíli evropských strategií, jako je Green Deal.
Spotřebitelé se mohou těšit na plodiny s vyšším obsahem vitamínů a dalších prospěšných látek, lepší chutí či delší trvanlivostí. Tyto vlastnosti se již dnes objevují u produktů dostupných mimo EU.

Jak se změna dotkne výzkumu? Obecně, ale i v CATRIN?

Očekávám významné oživení aplikovaného výzkumu ve šlechtění rostlin. Nové poznatky z oblasti molekulární genetiky a genomiky, které mají praktický potenciál, bude možné mnohem snáze přenést z laboratorního prostředí do praxe. Zásadním přínosem bude možnost testovat nové linie přímo v polních podmínkách, což bylo dosud v EU výrazně omezené. Nové genomické techniky se tak stanou plnohodnotným a běžně využívaným nástrojem moderního šlechtění. V CATRIN se dlouhodobě věnujeme editování genomu ječmene v rámci mezinárodního konsorcia projektu BEST-CROP. Nová pravidla významně usnadní mezinárodní spolupráci, sníží administrativní bariéry při výměně materiálů a umožní efektivnější testování nových linií. Zároveň lze očekávat zvýšený zájem šlechtitelských firem o výsledky našeho výzkumu a jejich praktické uplatnění.

Akademická obec Univerzity Palackého i široká veřejnost diskutovaly o budoucnosti vzdělávání v době rychlého nástupu umělé inteligence. Celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání nabídla podnětné pohledy odborníků z různých disciplín, od pedagogiky, filozofie, práva až po matematiku, lingvistiku a přírodní vědy.

Umělá inteligence se stává jedním z nejaktuálnějších témat společnosti. Proměňuje vysokoškolské vzdělávání, akademickou práci i způsob, jakým přemýšlíme a pracujeme s informacemi. Vůbec poprvé se nad touto problematikou sešli odborníci napříč fakultami Univerzity Palackého.

foto_sem_4

„O tématu umělé inteligence by měly univerzity debatovat kvůli společnosti jako celku. Je třeba otevírat nejen technické otázky, ale také otázky morální a etické spojené s využíváním umělé inteligence. Týká se to jak zásadních témat, tak každodenních situací. Děkuji všem, kteří se do této akce na Univerzitě Palackého zapojili,“ uvedl při zahájení konference rektor UP Michael Kohajda.

Se svými odbornými příspěvky během dne vystoupili Ivo Jirásek z fakulty tělesné kultury, Kamil Kopecký a Dominik Voráč z pedagogické fakulty, Tomáš Fürst a Rostislav Vodák z přírodovědecké fakulty, Daniel Pospíšil z právnické fakulty a Ondřej Kučera z filozofické fakulty. Úvodní přednášku přednesl rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan.

foto_sem_4

Ve svém vystoupení zdůraznil, že umělá inteligence se stala běžnou součástí každodenního života a její rozvoj je natolik dynamický, že je nezbytné diskutovat o jejích přínosech i rizicích. Podle něj AI dnes prostupuje všemi studijními obory a významně ovlivňuje výuku, hodnocení studentů i tvorbu závěrečných prací. Přináší nové možnosti v podobě rychlejší přípravy podkladů, personalizace vzdělávání či efektivnější práce s informacemi. Zároveň však klade nové nároky na ověřování znalostí a transparentní přiznávání využití AI při studiu.

„Cílem není umělou inteligenci odmítat ani se jí obávat, ale nastavit jasná pravidla pro její odpovědné používání,“ shrnul rektor Igor Ivan. Připomněl, že VŠB – Technická univerzita Ostrava, stejně jako Univerzita Palackého, již vydala druhou verzi doporučení pro využívání umělé inteligence.

„Sázíme na jasně definovaná pravidla pro studenty i zaměstnance, která určují, kdy a jak lze nástroje umělé inteligence používat. Velký důraz klademe také na bezpečnost a ochranu dat. Součástí naší strategie je vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím workshopů a kurzů zaměřených na využití AI ve vzdělávání i dalších univerzitních činnostech,“ doplnil v aule Filozofické fakulty UP.

Zdůraznil také, že odpovědné využívání umělé inteligence musí být postaveno na kombinaci technologických znalostí, etických principů a kritického myšlení. Právě univerzity by podle něj měly hrát klíčovou roli při formování těchto kompetencí a vytváření prostředí, v němž bude možné potenciál AI využívat ve prospěch vzdělávání i celé společnosti.

foto_sem_4

Konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání byla určena akademikům, studentům i všem zájemcům o proměny vysokoškolského vzdělávání v době nástupu umělé inteligence. Uskutečnila se pod záštitou projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělávání na UP a iniciativy UP to the Future. Konferenci společně uspořádaly Filozofická a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého.

Prázdný vak na krev, onkologicky nemocné dítě, nemocniční chodba a jediné slovo: DOŠLA. Fakultní nemocnice Olomouc spouští novou apelativní kampaň, kterou chce upozornit na stále klesající počet dobrovolných dárců krve a zároveň motivovat veřejnost k darování v období, kdy bývají zásoby krve každoročně nejkritičtější.

Kampaň se v následujících týdnech objeví nejen na sociálních sítích a webových stránkách nemocnice, ale také na autobusech a zastávkách olomoucké MHD. Její forma je záměrně výrazná a emotivní. „Možná bude pro někoho naše kampaň příliš tvrdá. Jenže realita někdy tvrdá je. Krev neumíme vyrobit a bez dárců se nemocnice jednoduše neobejde. Každý den ji potřebují pacienti po úrazech, operacích, při léčbě onkologických onemocnění i dalších závažných stavů. A právě skutečné lidské příběhy a reálné situace chceme touto kampaní připomenout,“ říká primářka Transfuzního oddělení FNOL Dana Galuszková.

Transfuzní oddělení FNOL stejně jako řada dalších nemocnic v České republice dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu pravidelných dárců krve. Situace bývá obzvlášť komplikovaná během letních měsíců. „Léto je pro transfuzní službu oddělení každoročně velmi náročné období. Lidé odjíždějí na dovolené, mění režim a po návratu ze zahraničí navíc často platí dočasné odklady darování. Přitom potřeba krve neklesá. Operace, úrazy ani léčba vážně nemocných pacientů si prázdniny vzít nemohou,“ vysvětluje Dana Galuszková.

Právě proto se Fakultní nemocnice Olomouc rozhodla využít netradiční a silně apelativní formu komunikace. Cílem není šokovat za každou cenu, ale zastavit kolemjdoucího alespoň na několik vteřin a připomenout mu, že darovaná krev může doslova rozhodovat o životě. „Když lidé vidí běžnou výzvu k darování krve, často ji přehlédnou. My potřebujeme, aby se veřejnost na chvíli zastavila a uvědomila si, že za každým vakem krve je konkrétní pacient. Někdo, kdo bez transfuze nemá šanci pokračovat v léčbě nebo přežít náročnou operaci,“ doplňuje primářka.

FN Olomouc zároveň vyzývá nejen pravidelné dárce, ale také lidi, kteří o darování krve dlouhodobě uvažují a zatím se k němu neodhodlali. „Velmi často slýcháme větu: chtěl jsem přijít, ale pořád jsem to odkládal. Právě teď je ideální chvíle udělat první krok. Jedno darování může pomoci hned několika pacientům,“ zdůrazňuje Dana Galuszková.

Informace o darování krve, podmínkách odběru i možnostech objednání najdou zájemci na webu Transfuzního oddělení FNOL.

Univerzita Palackého u svých studujících a pracujících podporuje bezplatné darování krve výzvami Daruj krev s UP, resp. s rektorem nebo Vyhrň rukáv. Informace k nim najdete zde.

Soutěž Středoškolský Moot Court, kterou pořádá olomoucká právnická fakulta, má za sebou 11. ročník. Možnost vyzkoušet si roli právních zástupců využilo 77 studentských týmů z různých koutů Česka. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na střední školy do Krnova, Holešova a Prahy.

Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily tři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna a Prahy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal plošného sledování digitální komunikace státem a legálnosti využití těchto dat pro zahájení trestního stíhání.

foto_sem_4

Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. Finále se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem 16 týmů. O vítězích rozhodovala porota ve složení Slavomír Halla, expert na moot court soutěže a mezinárodní právo soukromé, Miriam Tomášková, odbornice na lidská práva, Michaela Glac, ústavněprávní expertka, a Vendula Marxová specializující se na trestní právo, všichni z olomoucké fakulty. K nim se přidali Sandra Žatková z bratislavské fakulty, která je právničkou neziskové organizace Human Rights Forum, a Matěj Stříteský, expert na právní psychologii, mediaci, etiku v právu a digitalizaci práva.

Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým ze Střední odborné školy dopravy a cestovního ruchu v Krnově. Za stranu státu zvítězili studenti z Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově. Spolu s hlavními kategoriemi organizátoři vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Nela Čížová z holešovské policejní školy. „Soutěž mi pomohla zlepšit se nejen ve vystupování a týmové spolupráci, ale také ve schopnosti formulovat a strukturovat své myšlenky při přípravě písemných podání. Za jeden z největších přínosů považuji otázky od porotců, během kterých si každý může ověřit, jak dokáže reagovat pod tlakem a pracovat s omezeným časem. O své budoucnosti v právním oboru jsem přemýšlela již dříve a tato soutěž mě v mém rozhodnutí ještě více utvrdila. Byla to skvělá zkušenost a doporučila bych ji každému, kdo o účasti alespoň trochu uvažuje,“ zhodnotila Nela Čížová.

foto_sem_8

Oba týmy, které zvítězily v hlavních kategoriích, připravovali studenti olomoucké fakulty. „Jsem moc ráda, že čas, který jsme do přípravy vložili, přinesl právě takovýto výsledek. Pro mě osobně byla celá soutěž přínosnou především z hlediska spolupráce s týmem. Zároveň jsem měla příležitost zjistit mnohem více informací z oblasti základních práv a o samotném moot courtu,“ zhodnotila Adéla Hlobilová, studentka 3. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Vítězný tým, ale v jiné kategorii, koučoval její spolužák z ročníku Antonín Hummel. „Každému studentovi práv, který se zajímá o lidskoprávní problematiku a nebojí se zkusit pro středoškolské studenty něco vytvořit, bych doporučil se k nám příště přidat. Můžete počítat s příjemným neformálním prostředím, kde budete dělat něco, co má smysl,“ vzkázal Antonín Hummel.

Organizační tým už nyní přemýšlí nad dalším ročníkem. „Zájemci o účast ve 12. ročníku soutěže z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku soutěže. Přihlašování týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna,“ upřesnila za organizátory Kateřina Kaprálová.

Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2026.

Výsledky Středoškolského Moot Courtu 2026

1. místo za stranu stěžovatele
Žaneta KOUPILOVÁ, Adéla KOŽANÁ, Ditta ČERVENKOVÁ (Střední odborná škola dopravy a cestovního ruchu, Krnov) | kouč: Antonín Hummel, PF UP

1. místo za stranu státu
Nela ČÍŽOVÁ, Anna OMACHELOVÁ, Jakub NEUGEBAUER (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově) | kouč: Adéla Hlobilová, PF UP

Nejlepší písemné podání za stěžovatele
Adina Dorothea FRANTZEN, Marek LENGÁL (Gymnázium prof. Jana Patočky, Praha)

Nejlepší písemné podání za stát
Martin STABENOW, Vojtěch SCHUH, Beata BLAŠKO (Gymnázium, Praha 9, Litoměřická)

Nejlepší řečník
Nela ČÍŽOVÁ (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově)

Sto dvacet dva odborníků na chromatografii, elektroforézu, hmotnostní spektrometrii a další moderní analytické metody přijelo do Olomouce na čtyřdenní mezinárodní konferenci Advances in Chromatography and Electrophoresis & Chiranal, která se koná od 15. do 18. června. Letošní ročník je věnován památce významného chemika a bývalého vedoucího katedry analytické chemie profesora Zdeňka Stránského. Během akce byl oceněn také profesor Juraj Ševčík, kterému Česká společnost chemická udělila medaili za dlouholetý přínos vědě, výzkumu, výuce i popularizaci chemie a přírodních věd.

„Máme velkou radost, že se nám podařilo do Olomouce přilákat řadu významných osobností analytické chemie. Dosavadní průběh akce hodnotíme velmi pozitivně. Konference nabízí nejen kvalitní odborný program, ale také prostor pro osobní kontakty, diskuzi a navazování nové spolupráce,“ uvedl vedoucí katedry analytické chemie Petr Bednář.

Olomouc hostí špičky analytické chemie

Do Olomouce přijeli účastníci z České republiky, Slovenska, Polska, Německa, Rakouska a Spojených států amerických. Program byl zaměřen především na separační vědy, zejména chromatografii a elektroforézu. Významné místo v něm mají také hmotnostní spektrometrie, metabolomika, lipidomika, proteomika, mikroextrakční techniky a další moderní analytické přístupy.

Úvodní plenární přednášku na téma Metabolomics and Lipidomics in Biomedical Research přednesl Michael Laemmerhofer. Mezi další významné přednášející patřili například Wolfgang Lindner, Kevin Schug, Lucie Nováková, František Švec, Christian Neusüß, Václav Kašička, Hans-Dieter Junker, Justyna Płotka-Wasylka, Ondřej Novák nebo Marián Masár.

Moderní analytické metody a výsledky výzkumu

Odborný program zahrnoval přednášky věnované moderním chromatografickým metodám, superkritické fluidní chromatografii, kapilární a mikročipové elektroforéze, multidimenzionálním separacím, metabolomice, lipidomice, proteomice i hmotnostní spektrometrii. Pozornost je věnována také využití datové vědy při vývoji analytických metod, analýze léčiv, biologických a environmentálních vzorků či vývoji dostupného laboratorního vybavení.

S výsledky svého výzkumu vystoupil také Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, který představil cílenou analýzu rostlinných hormonů na úrovni jednotlivých buněk, Ivan Petřík se věnoval matricovým efektům při kvantitativní LC–MS analýze a David Friedecký přiblížil využití multiomických přístupů v laboratorní medicíně. Součástí programu byla také posterová sekce, během níž účastníci prezentují a diskutují výsledky svých výzkumných projektů.

Letošní ročník si připomenul osobnost profesora Zdeňka Stránského, významného chemika a někdejšího vedoucího katedry analytické chemie, který v loňském roce zemřel. Organizátoři tak ocenili jeho dlouholetou odbornou, pedagogickou a organizační práci i jeho přínos k rozvoji pracoviště.

Juraj Ševčík převzal medaili České společnosti chemické

Jedním z významných okamžiků bylo předání medaile České společnosti chemické profesoru Juraji Ševčíkovi z katedry analytické chemie. Ocenění získal za dlouholetý přínos vědě, výzkumu a výuce a za výrazné aktivity v oblasti popularizace chemie a dalších přírodních věd. Vyzdvižena byla rovněž jeho zásadní role při přípravě a realizaci výstavby nové budovy přírodovědecké fakulty a při vzniku interaktivního muzea vědy Pevnost poznání.

Olomouc se na konci minulého týdne stala centrem středoškolské vědy a výzkumu. V prostorách Univerzity Palackého a Gymnázia Olomouc-Hejčín se od pátku do neděle uskutečnil 48. ročník celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ), který přivedl do města více než tři stovky nejúspěšnějších středoškolských badatelů z celé České republiky.

Univerzita Palackého se významným způsobem zapojila do pořádání přehlídky a ve spolupráci s hejčínským gymnáziem úspěšně zvládla organizaci jedné z nejvýznamnějších studentských soutěží v zemi a vytvořila důstojné zázemí pro prezentaci talentovaných mladých badatelů.

foto_sem_4

„Pro univerzitu je to zároveň příležitost motivovat talentované středoškoláky k budoucímu studiu třeba právě na některé z našich fakult. Dostali jsme také možnost vybrat nejlepší projekty v rámci posterové sekce a ocenit tak kvalitu studentských projektů. Prostřednictvím exkurzí na přírodovědecké fakultě se středoškoláci seznámili s fungováním univerzity a studentský život si mohli vyzkoušet i díky službám našich kolejí a menz, kterým rovněž patří díky za výbornou spolupráci,“ doplnila za organizační tým Gabriela Šťastná z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

foto_sem_4

Celostátní přehlídka potvrdila význam SOČ jako důležité platformy pro rozvoj budoucích vědců a výzkumníků. Její konání finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a také Olomoucký kraj.

Do letošní květnové výzvy Do práce na kole se na Univerzitě Palackého zapojilo 170 účastníků a účastnic v 65 týmech. Společně během měsíce překonali 36 005 kilometrů, průměrná délka jedné cesty činila 7,13 kilometru a pravidelnost cest bez auta dosáhla 74,7 %. Univerzitní souboj fakult a součástí letos znovu ovládla přírodovědecká fakulta. Dohromady účastníci z UP nachodili a našlapali o více než deset tisíc kilometrů více než v předchozím roce.

Přírodověda uspěla s 12 aktivními týmy a průměrnou pravidelností 85,76 %. Těsně za ní skončila lékařská fakulta, jejíchž sedm aktivních týmů dosáhlo výsledku 84,11 %. Pohár za univerzitní vítězství tak zůstává na PřF UP.

Ocenění z rukou prorektora pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěje Dostálka získali také nejlepší jednotlivci. V cyklistické části výzvy ujela mezi ženami nejvíce kilometrů Lucie Kobrlová z týmu Žblabuňky, která překonala 1 438,5 kilometru. Mezi muži byl nejúspěšnější Petr Dvořák z týmu Bambaláda s 1 432,5 kilometru. V pěší kategorii zvítězila Hana Owsianková z týmu Let’s GO! se 433 kilometry a Jiří Piáček z týmu CMTF jede!, který pěšky překonal 633 kilometrů.

Ve výzvě Do práce na kole ale nejde jen o počet kilometrů. Hlavní kategorií zůstává pravidelnost, tedy to, jak často účastníci během května volili jiný způsob dopravy než auto. Letos dosáhlo stoprocentní pravidelnosti šest univerzitních týmů s alespoň dvěma členy. Z nich byly vylosovány tři oceněné týmy: Madagaskar z lékařské fakulty, Gang ÚLCHB z přírodovědecké fakulty a Žblabuňky, rovněž z PřF UP.

Květnová výzva Do práce na kole, pěšky či poklusem má celorepublikový rozměr. Do jejího 16. ročníku, pořádaného spolkem AutoMat, se zapojilo na 20 tisíc účastníků a účastnic, 56 měst a 1 800 organizací. V systému bylo letos zaznamenáno přes 4,1 milionu kilometrů překonaných na vlastní pohon a podle organizátorů výzva přispěla k úspoře 657 tun emisí CO₂ oproti stejnému objemu cest autem.

Také na Olomoucku doplnily soutěž různé výhody a akce u partnerů. Účastníci mohli v tričku DPNK využít například slevy na kávu, pizzu nebo vstupné do kina, získat zmrzlinu, mošt či reflexní prvek zdarma, zapojit se do cyklojízd nebo se potkat na závěrečné party. V losování a soutěžích byly připraveny také ceny od partnerů, mimo jiné poukazy CK Kudrna, koloběžky KOSTKA, poukázky do olomouckých podniků, knihy, káva, vstupenky do minikina Čekárna nebo poukazy na letní jógu.

foto_sem_4

„Do doprovodného programu se během roku zařadilo také několik cyklo jízd po Olomouci a okolí. Jednou z nich byla Velká olomoucká cyklojízda, která se konala jako součást Sportovního dne UP a připomněla, že cyklisté do města patří. Na kole, koloběžce i poklusem jsme se vydali z centra Olomouce do Chválkovic, kde sídlí charitní re-use centrum Druhá Dobrodruhá. V cíli na nás čekala prohlídka centra s možností nákupu na podporu jeho činnosti i workshop základních oprav kol,“ řekla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Cílem výzvy je především podpořit pravidelný pohyb a šetrnější dopravu ve městech; anonymizovaná data o trasách účastníků navíc AutoMat ve spolupráci s městy dál analyzuje a využívá jako podklad pro zlepšování pěší a cyklistické infrastruktury. Do práce na kole přitom nekončí květnem – zájemci se mohou zapojit i do dalších výzev v průběhu roku, například zářijové nebo lednové.

Další informace o výzvě jsou na webu Do práce na kole, podívat se můžete také na statistiky pro Olomouc nebo Univerzitu Palackého.
Kompletní fotogalerii a výsledky předchozích ročníků Univerzitního souboje fakult a součástí najdete na webu Udržitelné univerzity.

Odpověď organismu na stres je společným pojítkem dvou prestižních grantů ERC CZ, které míří na Univerzitu Palackého. Zatímco projekt PLANTONICS vědkyně Nurie De Diego z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN UP) cílí na zvýšení odolnosti rostlin a zajištění potravinové bezpečnosti, projekt MICROTHERM, který získal Zdeněk Škrott z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty UP, má přispět k poznání buněčných procesů důležitých pro neurodegenerativní i nádorová onemocnění.

Projekt PLANTONICS položí základy nového oboru rostlinná teranostika, který propojí diagnostické a léčebné přístupy s cílem zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách. Dosud vědci obvykle sledovali reakce rostlin na jeden vybraný stresový faktor, například sucho, vysoké teploty či napadení patogeny. Rostlinná teranostika naopak umožní komplexní přístup. Zaměří se jak na biotický stres způsobený živými organismy, například škůdci nebo chorobami, tak i na abiotický stres vyvolaný například suchem, vysokými teplotami nebo nedostatkem živin.

„Otevíráme nový vědecký směr kombinující biologii, datovou vědu a nanotechnologie, který může přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti.“ Nuria De Diego

„Vytvoříme experimentální platformu, která tento přístup umožní. Díky tomu budeme moci odhalit nové biomarkery spojené s odolností rostlin a ty následně přenést do diagnostických i léčebných nástrojů pro zvýšení tolerance rostlin vůči nepříznivým podmínkám. Otevíráme nový vědecký směr kombinující biologii, datovou vědu a nanotechnologie, který může přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti,“ uvedla řešitelka projektu Nuria De Diego.

Komplexní výzkum podpoří špičkové technologie

Unikátní přístup umožní propojení několika špičkových technologií včetně vysokokapacitního fenotypování, metabolomiky (analýzy nízkomolekulárních látek) či nanotechnologií založených na uhlíkových materiálech. Ke zpracování vědci využijí také umělou inteligenci. Výzkum budou provádět na modelové rostlině huseníčku rolním (Arabidopsis thaliana).

Dvouletý projekt, který se v celkovém hodnocení umístil na sdílené 1. až 3. pozici, získal dotaci 18,6 milionu korun. O ERC CZ se mohly ucházet projekty, které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely Evropské rady pro výzkum.

„Mám velkou radost a za udělení ERC CZ jsem moc vděčná. Toto ocenění pro mě mnoho znamená, protože je uznáním úsilí, nadšení a kreativity, které můj tým a já vkládáme do našeho výzkumu. Zároveň nás motivuje posouvat rostlinný výzkum, rozvíjet nové nápady a technologie a pokračovat v tom, co máme nejraději – společně dělat vědu,“ řekla De Diego.

Projekt naváže na dlouholetý výzkum

Zhruba 14,3 milionu korun bude moct na svůj výzkum využít Zdeněk Škrott z ÚMTM, který se buněčné proteostáze, tedy mechanismům, kterými buňky rozpoznávají a zpracovávají poškozené proteiny, věnuje přes deset let.

Problémem v dosavadním bádání je podle něj skutečnost, že stávající experimentální přístupy nedokážou vyvolat poškození proteinů v konkrétním místě buňky a současně sledovat buněčnou odpověď v reálném čase. Olomoučtí vědci proto přicházejí s novou mikroskopickou technologií, která zmíněné bariéry překoná.

„Projekt MICROTHERM umožní pomocí unikátní metody lépe porozumět časným dějům, jež rozhodují o tom, jak buňky reagují na poškozené a agregované proteiny, které mohou narušovat její fungování. Díky tomu můžeme přispět k poznání procesů důležitých pro neurodegenerativní i nádorová onemocnění,“ objasnil vědec.

„Projekt umožní posunout naši unikátní metodu, která otevírá nové možnosti studia toho, jak buňky rozpoznávají, opravují a degradují poškozené proteiny." Zdeněk Škrott

Získání grantu je pro něj radost i velký závazek. „Vnímám to jako ocenění dosavadní práce mé i mých kolegů a zároveň jako příležitost dále rozvíjet mezinárodně kvalitní výzkum v Ústavu molekulární a translační medicíny. Projekt umožní posunout naši unikátní metodu, která otevírá nové možnosti studia toho, jak buňky rozpoznávají, opravují a degradují poškozené proteiny. Velmi si cením i toho, že grant vytvoří prostor pro další rozvoj mezinárodní spolupráce, posílení našeho týmu a podporu mladých vědců na našem pracovišti,“ doplnil vědec.

Podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy získalo celkem 16 projektů, které mají originálním přístupem výrazně posunout hranice poznání.

Jeden zápas, v průměru 57 reklam a téměř 12 minut propagace sázení. Diváci české nejvyšší fotbalové soutěže jsou během televizních přenosů vystaveni mimořádně intenzivní reklamě na hazardní hry. Vyplývá to z nové studie geografa Filipa Kovaříka z přírodovědecké fakulty, jejíž autoři během 32 utkání Chance Ligy zaznamenali celkem 1 824 reklamních sdělení. Značná část z nich se přitom objevovala přímo v průběhu hry.

„Živé sázení je z hlediska prevence rizik problematické. Využívá totiž aktuální emoce diváka a vytváří tlak na rychlé rozhodnutí. Člověk nesází s odstupem, ale v okamžiku, kdy je vtažený do průběhu hry,“ upozornil Filip Kovařík z katedry geografie přírodovědecké fakulty.

Sázkové nabídky doprovázely průběh utkání

Studie sledovala čtyři kola nejvyšší české fotbalové soutěže v srpnu a září 2025. Největší část reklam se objevovala přímo během hry. Výzkumníci zaznamenali 700 reklamních sdělení odvysílaných v průběhu samotného utkání, což představovalo téměř 40 procent všech reklam. Šlo především o grafiku s aktuálními kurzy a nabídky takzvaného live bettingu, tedy sázení v průběhu zápasu.

Odborníci současně zjistili, že více než čtvrtina reklam využívala známé sportovce nebo celebrity. Podle autorů studie mohou právě známé osobnosti přispívat k normalizaci hazardu, zejména u mladších diváků.

České vysílání vykazuje mimořádně vysoký počet reklam

Výsledky studie zároveň poukázaly na rozdíly mezi českým a zahraničním regulačním prostředím. Například ve Velké Británii platí takzvané pravidlo whistle-to-whistle, které omezuje reklamu na hazard v době bezprostředně před sportovním přenosem, během něj i krátce po jeho skončení. Česká legislativa je v tomto směru výrazně benevolentnější a umožňuje zobrazování reklam i během samotného utkání.

„Ve srovnání se zahraničními studiemi jde o mimořádně vysokou intenzitu. Zatímco ve Velké Británii se v podobných analýzách objevují přibližně jednotky reklam na zápas, v českém prostředí jsme zaznamenali průměrně desítky reklam během jediného utkání,“ doplnil Filip Kovařík.

Skutečná expozice diváků hazardnímu marketingu je ovšem ještě vyšší. Studie totiž zahrnovala pouze reklamy a grafické prvky přímo ve vysílání, nikoliv loga na dresech, reklamní plochy na stadionech, sponzorské názvy soutěží nebo propagaci na sociálních sítích.

„Naše výsledky ukazují, že reklama na hazard není v českých fotbalových přenosech okrajovým jevem. Je to stabilní a velmi intenzivní součást vysílání. Pokud chceme diskutovat o prevenci rizikového hraní a ochraně zranitelných skupin obyvatel, musíme se bavit i o tom, jak často a v jaké podobě se hazard během sportu objevuje,“ dodal Filip Kovařík.

Objem sázek během pěti let výrazně vzrostl

Autoři studie tak upozornili na rychlý růst českého hazardního trhu. Podle údajů ministerstva financí vzrostl celkový objem peněz vložených do všech legálně provozovaných forem hazardních her (například loterií, stíracích losů, herních automatů či kurzového sázení) v České republice mezi lety 2019 a 2024 o 154 procent, z 389 miliard na 988 miliard korun. Nejde přitom pouze o kurzové sázení ani o částku, kterou hráči skutečně prohráli. Přibližně 93 % vložených peněz bylo totiž vyplaceno zpět na výhrách. Čistá ztráta hráčů, a tedy hrubý zisk provozovatelů před zdaněním, však i tak dosáhla přibližně 68 miliard korun. Právě kurzové, zejména sportovní sázení patří k nejčastěji propagovaným formám hazardu, a fotbalové přenosy proto pro jeho provozovatele představují mimořádně atraktivní reklamní prostor.

Během přípravy na blížící se Grand Slam v mongolském Ulánbátaru zamířila nejúspěšnější česká judistka současnosti Renata Zachová i do laboratoře zátěžové fyziologie na Fakultě tělesné kultury UP. Ve zdejší hypoxické komoře, v níž lze nasimulovat různé podmínky a sledovat odezvu organismu na ně při zátěži, si vyzkoušela, jak se jí bude v Mongolsku prát.

Nadmořská výška přes 1300 metrů, k tomu výrazný časový posun. „To jsou dost odlišné podmínky oproti tomu, co známe z Evropy nebo i Japonska. Na dřívějším turnaji v Mongolsku jsem viděl, že koordinace evropských sportovců byla kvůli aklimatizaci podstatně nižší. Takže se nyní snažíme toto nepodcenit a Renči aklimatizaci zkrátit,“ uvedl trenér judistky Jiří Štěpán z Judo klubu Olomouc, jinak též vyučující na katedře sportu FTK UP.

Hypoxická komora je jednoduše řečeno skleník, do kterého díky speciálnímu filtru proudí vzduch ochuzený o kyslík, díky čemuž mohou odborníci z katedry přírodních věd v kinantropologii FTK UP nasimulovat podmínky prostředí až do nadmořské výšky 7000 metrů, a pokud využijí zvlhčovače či topení, tak i podnebí nejrůznějších míst světa.

Renata Zachová se sparing partnerem, judistou Štěpánem Zinkem v komoře absolvovala hypoxický trénink v simulované výšce 2000 metrů nad mořem. „Sledujeme odezvu organismu na zatížení v hypoxických podmínkách. Mimo jiné bezprostředně po skončení zatížení monitorujeme saturaci kyslíkem či puls,“ přiblížil Adam Jarmar, odborný asistent zmíněné katedry. Hypoxickým podmínkám se judistka v rámci přípravy vystavovala i mimo laboratoř.

Nabídku testování laboratoře zátěžové fyziologie FTK UP najdete zde.

„Intermitentní hypoxická expozice spočívá ve střídání intervalů hypoxie a normoxie, během nichž je organismus opakovaně stimulován sníženou dostupností kyslíku. Cílem je podpořit adaptační mechanismy organismu a urychlit aklimatizaci na prostředí s nižším obsahem kyslíku, ve kterém bude sportovec soutěžit,“ vysvětlil vedoucí laboratoře zátěžové fyziologie Michal Botek.

Dodal, že je hrdý na to, že fakulta takto propojuje své vědecké know-how se sportovním tréninkem a že může takovéto služby špičkovým sportovcům nabídnout – v případě Renaty Zachové nejen v rámci dlouhodobé spolupráce jejího domácího Judo klubu Olomouc s FTK UP, ale také jako součást podpory Vysokoškolského sportovního centra Victoria, do nějž je judistka zařazena.

„Jsem velmi ráda, že tady takové možnosti jsou. Opravdu mi to dost před závody pomáhá, jak jsem si už vyzkoušela před několika lety, když jsme do Mongolska jeli poprvé. Očekávám, že tam první dva dny zase budou právě z hlediska aklimatizace náročnější, ale pak už to bude dobré a budu se prát, jak nejlépe umím,“ uzavřela Renata Zachová, studentka FTK UP, která před nedávnem byla vyhlášena Judistkou roku.