Novinky z PřF a UP

Udržitelněji cestovat po městě, dát nepotřebným věcem druhý život, pečovat o své zdraví nebo získat nové praktické dovednosti. Univerzita Palackého se i letos připojí k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje nabídkou akcí pro studující, zaměstnance i veřejnost, kterou připravuje Udržitelná univerzita společně s fakultami, ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery. Chybět nebude Den bez aut ani Bazar UP, organizátoři ale připravili také několik novinek – bezplatnou tramvaj, zdravotní screening, přednášky nebo kurz sebeobrany.

Evropský týden udržitelného rozvoje připomíná, že udržitelnost se netýká jen ochrany životního prostředí. Promítá se i do toho, jak se pohybujeme po městě, nakládáme s věcmi a zdroji nebo pečujeme o své zdraví. Univerzita Palackého se proto i letos zapojí programem určeným především studentům a zaměstnancům, ale také veřejnosti.

Už 21. září se na filozofické fakultě uskuteční praktický workshop Jak neztratit hlas s klinickou logopedkou Michaelou Kropovou. Od následujícího dne pak nabídka akcí propojí témata šetrné mobility, opětovného využívání věcí, zdraví i praktických dovedností.

Na Den bez aut bude jezdit bezplatná tramvaj

Jednou z hlavních akcí bude v úterý 22. září Mezinárodní den bez aut, který připomíná možnosti pohybu po městě bez individuální automobilové dopravy. UP se k němu připojuje pravidelně, letos však program přinese několik novinek. Stanoviště na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty nově doplní také fakulta tělesné kultury v Neředíně.

Od 7:30 do 13 hodin bude na jednotlivých místech připravena káva a drobné občerstvení, bezplatný základní servis jízdních kol nebo ukázka elektro cargo kola. Studenti ubytovaní na kolejích si zde mohou také vyzvednout sady tašek na třídění odpadu. V 10 hodin doplní program cvičení síly a mobility s vlastní vahou v Bezručových sadech.

Nejvýraznější novinkou letošního Dne bez aut bude speciální tramvaj, která bude ve spolupráci s Dopravním podnikem města Olomouce a městem Olomouc od 6 do 19 hodin zdarma vozit cestující na okruhu mezi hlavním nádražím, centrem a tržnicí. Kdo tedy nechá auto doma, bude mít další možnost, jak se po městě pohodlně dopravit. Od 14 hodin bude program pokračovat na náměstí Republiky v režii města Olomouce, součástí bude i cyklojízda.

Ve stejný den mohou studenti a zaměstnanci využít také screening zrakových vad na právnické fakultě. Odborníci z katedry optiky PřF UP nabídnou kontrolu vidění do dálky i do blízka, dioptrické vady nebo orientační měření nitroočního tlaku.

Bazar, jóga, film i praktické workshopy

K tradičním akcím patří Bazar UP, který se uskuteční 23. září před hlavní menzou. Oblečení, knihy nebo drobné vybavení domácnosti zde mohou najít nové majitele a posloužit dál. Zvlášť se letos budou shromažďovat také dětské věci, které následně zamíří na dětský swap.

Přinést nepotřebné věci je možné jak předem na místa uvedená na webu, tak přímo na bazar před hlavní menzou.

Tentýž den nabídne právnická fakulta také jógu a dvě přednášky farmaceuta Kristiána Slíže. První se zaměří na únavu, mentální výkon a možnosti, jak jej podpořit, druhá na doplňky stravy a energetické nápoje. Zájemci se tak dozvědí, co může skutečně pomoci, kde už naopak začíná marketing a na co si dát pozor.

Ve čtvrtek večer se program přesune na Konvikt, kde bude uveden dokumentární film Uhlík: Neautorizovaný životopis. Snímek představuje uhlík nejen v souvislosti s emisemi a klimatickou změnou, ale především jako jeden ze základních prvků života. Po projekci bude následovat diskuse popularizátorky vědy Venduly Lužné s Veronikou Šedajovou z CATRIN UP, která se věnuje vývoji grafenových baterií a superkondenzátorů.

Na 1. října připravila přírodovědecká fakulta workshop v experimentálním pivovaru EUREKA. Účastníci se během něj seznámí s jednotlivými fázemi vaření piva i fungováním univerzitního pivovaru.

Dalším tématem bude sebeobrana. Úvodní přednáška se zaměří na prevenci rizikových situací, rozpoznání hrozícího konfliktu a možnosti, jak mu předcházet. Na teorii pak navážou praktické kurzy, během nichž si účastníci pod vedením instruktorů vyzkoušejí základní principy a techniky sebeobrany.

Týden udržitelnosti tak i letos nabídne řadu příležitostí, jak jeho témata převést do každodenního života – od šetrnější dopravy a opětovného využívání věcí po zdraví a praktické dovednosti. Kompletní program včetně časů, míst konání a informací o registracích najdou zájemci na webu Udržitelné univerzity.

Kompletní program

Jako zkušení a úspěšní soudci, advokáti, notáři, exekutoři, státní zástupci, podnikoví právníci nebo jako uznávaní akademici se na svou fakultu vrátili studenti, kteří ji v roce 2001 opustili jako čerství absolventi. Právnická fakulta je pozvala, aby si po pětadvaceti letech zopakovali slavnostní promoční akt, a hlavně aby upevnili svá přátelství a spojení se svou alma mater.

Stříbrnou promoci si nenechala ujít padesátka absolventů právnické fakulty. Než znovu složili promoční slib, pozdravila je za univerzitu prorektorka Klára Hamuľáková. „Věřím, že naše – vaše fakulta vás formovala nejen jako právníky, ale i jako osobnosti. Pomohla vám dostat se tam, jde jste dnes. Jako univerzita máme obrovskou radost z toho, kam se naše absolventky, absolventi posouvají. Vybudovali jste výjimečné kariéry, zvolili si rozmanité profesní cesty a dosáhli mnoha úspěchů. Dnešní setkání je příležitostí ohlédnout se za vším, co jste dokázali.“

foto_sem_4

Po většinu dne se absolventům věnovali Václav Stehlík, děkan fakulty, a Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice. Společně si prošli fakultu a jako první hosté, se mohli podívat do zrekonstruované budovy A. „Přeji vám, ať se tu cítíte jako doma. Rádi vám ukážeme, kam se fakulta za pětadvacet let posunula. Možná se zastavíte na místech, která máte spojená s osobními vzpomínkami, určitě ale uvidíte místa, která jsou pro vás úplně nová. Byl bych rád, pokud byste zůstali v kontaktu s fakultou. Přijeďte určitě dřív než za dalších pětadvacet let,“ vyzval děkan absolventy.

foto_sem_8

Do Olomouce za spolužáky dorazil například advokát Petr Chmelíček. „Pozvánka od právnické fakulty na dnešní den mě potěšila. Vůbec jsem netušil, že fakulta něco takového pořádá. Formát stříbrné promoce byl velice příjemný. Skvěle jste to zorganizovali,“ řekl Petr Chmelíček s tím, že je úžasné vidět, jak fakulta roste. „Přeji naší fakultě, ať má minimálně tak povedené absolventy, jako jsme my,“ přidala s úsměvem přání Ivana Fára, která má doma titul Podnikový právník v kategorii Občanské a obchodní právo.

foto_sem_16

V rámci Absolventského setkání UP zorganizovala právnická fakulta i kulatý stůl pro absolventy právních klinik a praktických předmětů na téma Co mi klinika dala do praxe a jak lze praktické předměty ještě více přiblížit realitě právnické profese. Zájemci se mohli také po celý den prohlédnout fakultu a jako diváci se zúčastnit natáčení speciálního dílu fakultního podcastu iuraCast. Moderátor Pavel Petr si k mikrofonu a před kamery pozval tři výrazné osobnosti fakulty – Milanu Hrušákovou, někdejší děkanku, Kamilu Bubelovou, vedoucí katedry teorie práva a právních dějin, a Maxima Tomoszka, proděkana pro studijní záležitosti. „Speciální díl iuraCastu vypustíme do světa první říjnovou středu. Dostupný bude na tradičních podcastových platformách,“ upřesnil Pavel Petr.

„Už dnes rozhodujeme o tom, jak vzdělanou společností budeme za deset nebo dvacet let. Silné ročníky přicházející na vysoké školy jsou příležitostí, nikoli problémem. Bylo by tedy zásadní chybou tuto příležitost promarnit jen proto, že pro jejich vzdělání nedokážeme vytvořit odpovídající podmínky,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Předsednictvo České konference rektorů vydalo prohlášení, v němž reaguje na chystaný rozpočet a varuje před podfinancováním vysokých škol. 

Dokument: Prohlášení Předsednictva České konference rektorů

Rozpočet vysokých škol rozhodne o tom, kolik mladých lidí bude moci studovat

V příštích letech bude o vysokoškolské studium usilovat výrazně více mladých lidí než dosud. Pokud ale stát nezajistí vysokým školám odpovídající prostředky, univerzity nebudou schopny počet studujících dále zvyšovat. Naopak budou nuceny na některých studijních programech počty přijímaných výrazně omezovat. Důsledky však nepocítí jen univerzity. Pocítí je především rodiny po celé České republice. Na vybraný studijní program se totiž nemusí dostat mladý člověk, který pro studium má schopnosti a splňuje jeho nároky – jednoduše proto, že pro něj nebude místo.

MŠMT si tuto situaci uvědomuje a při přípravě rozpočtu usilovalo o výraznější posílení financování vysokých škol. Potřebné posílení financování se však do návrhu státního rozpočtu na rok 2027 nakonec nepromítlo. Jeho současná podoba je proto pro vysoké školy varovná. Nepřináší prostředky odpovídající rostoucímu počtu studentů ani úkolům, které od vysokých škol stát a společnost očekávají.

V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. ČKR

O potřebě řešit dlouhodobé podfinancování vysokého školství se hovoří už řadu let. Vysoké školy opakovaně slyší, že jejich význam pro budoucnost České republiky je zásadní a že investice do vzdělávání, vědy a výzkumu patří mezi priority státu. Tato opakovaně deklarovaná očekávání se však ani po letech do financování vysokých škol nepromítla v potřebné míře.

 

 

Nejde přitom pouze o pohled samotných vysokých škol. Naše zaostávání ve financování i v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním jednoznačně potvrzují mezinárodní srovnání. Přiložená infografika ukazuje, že Česká republika investuje do terciárního vzdělávání méně než řada evropských zemí a že za evropským průměrem zaostává také v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním. Tento rozdíl se navíc v posledních letech nedaří zmenšovat.

To je pro Českou republiku varovný signál. V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. Demograficky silná generace, která nyní přichází na vysoké školy, představuje mimořádnou příležitost tento nepříznivý trend změnit. Bez odpovídajícího financování ale hrozí, že tuto příležitost promarníme.

Pokud vysoké školy nebudou mít kapacitu tyto mladé lidi přijmout, část maturantů, kteří by jinak pokračovali ve studiu, bude nucena místo toho vstoupit na trh práce. Ne všichni přitom snadno najdou uplatnění a část z nich může rozšířit řady mladých uchazečů o zaměstnání. Stát by tak sice krátkodobě ušetřil na jejich vzdělávání, ve výsledku by se však připravoval o budoucí vysoce kvalifikované pracovníky a mohl zároveň nést vyšší náklady spojené s obtížnějším uplatněním části těchto mladých lidí.

Celou situaci může dále zhoršit očekávaný růst mezd ve veřejné sféře. Pokud se odpovídající prostředky nepromítnou také do rozpočtů vysokých škol, rozdíl mezi možnostmi univerzit a ostatních částí veřejného sektoru se ještě prohloubí. Vysoké školy budou stále obtížněji schopny získávat a udržet kvalitní akademické i neakademické pracovníky. A bez nich nelze dlouhodobě udržet kvalitu výuky ani rozšiřovat kapacity studia pro rostoucí počet uchazečů. Nedostatek prostředků se tak nakonec nemusí projevit jen uvnitř univerzit. Takový vývoj si Česká republika nemůže dovolit.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. Pokud má zůstat zachován široce dostupný systém veřejného vysokoškolského vzdělávání bez školného, musí tomu odpovídat i jeho veřejné financování. Dlouhodobé podfinancování vysokého školství tak nevyhnutelně otevírá otázku, kdo ponese rostoucí náklady – zda stát, který svou odpovědnost za financování veřejného vysokého školství dlouhodobě nenaplňuje v potřebné míře, nebo nakonec studenti a jejich rodiny.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. ČKR

Nyní je proto na vládě, aby při dalším projednávání státního rozpočtu našla prostor pro skutečné posílení financování veřejných vysokých škol. Jde o rozhodnutí, zda Česká republika bude schopna nabídnout kvalitní a současně dostupné vysokoškolské vzdělání rostoucímu počtu mladých lidí. Vysoké školy už nepotřebují další ujišťování, že se jejich situace zlepší někdy v budoucnu. Potřebují konkrétní rozpočtové rozhodnutí nyní. Rozhodnutí, které jim umožní udržet kvalitu vzdělávání a také vytvořit dostatek míst pro nastupující silné ročníky.

Jestli tuto příležitost nevyužijeme, důsledky nepocítí jen univerzity. Pocítí je tisíce mladých lidí a jejich rodiny – a v delším horizontu celá česká společnost a ekonomika. Bylo by paradoxní, kdyby země, která potřebuje více vysokoškolsky vzdělaných lidí, právě nyní nedokázala vytvořit podmínky pro studium těch, kteří o ně mají zájem a mají pro něj předpoklady.

Je čas proměnit dlouhodobě deklarovanou podporu vysokého školství v konkrétní rozpočtové rozhodnutí. Investice do vysokých škol není pouhým výdajem. Je to investice do příležitostí dnešních mladých lidí, do konkurenceschopnosti naší ekonomiky a do budoucnosti České republiky.

Předsednictvo České konference rektorů

Za šíření dobrého jména Filozofické fakulty Univerzity Palackého ocenil děkan Jan Stejskal deset vybraných absolventek a absolventů. Během neformálního setkání vyzdvihl nejen jejich profesní dráhu a úspěchy, ale také skutečnost, že přestože je další životní cesty zavedly různými směry, na svou olomouckou alma mater nezapomněli.

Cílem každoroční fakultní události, jejíž tradice se začala psát před čtyřmi lety, je vyzdvihnout osobnosti, které na Filozofické fakultě UP studovaly a které si i přes rozmanité profesní a životní cesty uchovávají ke své alma mater blízký vztah. Letos fakulta vybrala deset laureátů a laureátek. Jejich profesní úspěchy a aktivity spojuje úsilí o kultivaci společnosti a veřejného prostoru – ať už prostřednictvím politiky, médií, poznání či umělecké tvorby.

„Když oslovujeme uchazeče, aby šli k nám na univerzitu studovat humanitní a sociální vědy, propagujeme se sloganem Najdi svůj sen. Chceme, aby si mladí lidé stáli za svým snem i v době, která humanitním a sociálním vědám úplně nepřeje. Vy jste příkladem těch, kteří si za svým snem stojí. Jste ukázkou toho, jak to může být zajímavé, dobrodružné, krásné a smysluplné,“ uvedl Jan Stejskal.

Inspirativní příklad pestré profesní dráhy přiblížila mezi oceněnými například politička Andrea Hoffmannová, absolventka doktorského studia anglické a americké literatury.

„Moc děkuji za ocenění, protože právě takové momenty člověka i v té nepříliš pěkné práci političky nabíjejí. Ráda bych tady vzpomněla na profesora Josefa Jařaba, u kterého jsem studovala. Přišla jsem sem studovat americké divadlo a britskou a americkou literaturu, ale během dvou let doktorského semináře ze mě Josef Jařab vlastně vychoval političku. Nedělali jsme totiž skoro nic jiného, než že jsme se bavili o společenské odpovědnosti. Vzdělávání, kultura, svobodná média – za to všechno dnes bojuji a navazuji tak na to, co mě tady pan profesor naučil,“ shrnula Andrea Hoffmannová, která se věnuje mimo jiné tématům rovnosti, menšin, školství a sportu.

Z ocenění měl radost také absolvent katedry politologie a evropských studií Ondřej Koutník, investigativní novinář a moderátor podcastu Klub rváčů.

„Katedra, na níž jsem studoval, ve mně vzbudila velký zájem o politiku, respektive o její popisování. Když jsem se dostal do médií, zajímali mě padouši, chtěl jsem objevovat to, co nekalého se děje ve veřejném prostoru. Postupně jsem se dostal ke kauzám vládních činitelů nebo nadnárodních firem. S tím, jak se ale proměňuje mediální prostor, zejména kvůli nedostatku financí, jsem si řekl, že to zkusím jinak. Začal jsem budovat podcast. Ke kultivaci veřejného prostoru se tak snažím přispívat prostřednictvím menších projektů,“ přiblížil své současné aktivity Ondřej Koutník. Zároveň zdůraznil, že jeho vztah k mateřské katedře přetrvává. „Mám zde pro studenty kurz s názvem Moc a média.“

Deset vybraných absolventek a absolventů, kteří v pracovně děkana Jana Stejskala krátce představili svou dosavadní životní a profesní dráhu, uvedl proděkan Petr Bilík. Neformální setkání doplnila hudební vystoupení olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka, prohlídka prostor filozofické fakulty i debaty se zástupci domovských kateder.

Seznam oceněných absolventů a absolventek FF UP:

Andrea Hoffmannová – politička, od října 2025 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR. Dříve působila jako náměstkyně primátora Ostravy, od ledna 2026 je radní města. Na FF UP získala doktorát v oboru anglická a americká literatura.

Ondřej Jaluvka – hudebník, loutnista, pedagog a příležitostný skladatel. Na UP studoval anglistiku na FF a učitelství hudební výchovy na PdF, dále se vzdělával na Hochschule für Musik Trossingen a Conservatoire national supérieur musique et danse de Lyon. Žije ve Francii.

Magdaléna Jánošíková – akademička zaměřující se na židovskou historii a dějiny lékařství. Na FF UP studovala historii a judaistiku, studovala také na University of Oxford a Queen Mary University of London. Nyní působí na University of Amsterdam.

Jan Jokl – klinický psycholog a kognitivně-behaviorální terapeut, absolvent psychologie na FF UP. Věnuje se klinické psychologii, psychodiagnostice a psychologii sexuality. Působí ve společnosti Klinická psychologie Zlín a spolupracuje také s katedrou psychologie FF UP.

Ondřej Koutník – investigativní novinář a absolvent politologie na FF UP. Dlouhodobě se věnuje české politice, mocenským vztahům, korupčním kauzám a vazbám mezi politikou a byznysem. Je moderátorem podcastu Klub rváčů a na katedře politologie a evropských studií FF UP vyučuje předmět Kolumbus 4.0: Moc a média, novináři a jejich nová realita.

Pavla Rašnerová – novinářka, moderátorka, filoložka a překladatelka. Na FF UP absolvovala německou a japonskou filologii. Působí v rakouské veřejnoprávní ORF, kde se věnuje především národnostním menšinám, česko-rakouským vztahům a společenským tématům.

Jakub Vykoukal – sinolog, filolog a manažer, absolvent sinologie/čínské filologie na FF UP. Dlouhodobě se věnoval česko-čínským vztahům a obchodní spolupráci, šest let působil v Šanghaji. V současnosti zastává pozici General Manager Europe ve společnosti LASVIT.

Veronika Wolf – historička umění, kurátorka a kulturní manažerka, absolventka dějin umění na FF UP. Působila mimo jiné v Lobkowiczkých sbírkách, Národní galerii Praha a Kanceláři Senátu PČR. Od roku 2023 pracuje v Kanceláři prezidenta republiky, kde je kulturní a programovou ředitelkou.

Petra Němečková – dlouholetá ředitelka Divadla Tramtarie a absolventka divadelní vědy a žurnalistiky na FF UP. Z původně studentského projektu pomohla během dvaceti let vybudovat profesionální olomoucké divadlo. Za svou práci získala mimo jiné Cenu města Olomouce a Cenu Olomouckého kraje.

Vladislav Kracík – divadelní režisér, dramatik a absolvent FF UP, v současnosti ředitel a umělecký šéf Divadla Tramtarie. S divadlem je spojen téměř celou profesní kariéru a jako autor či režisér se podílel na desítkách inscenací. Věnuje se také dabingové režii.

Vzpomínky na studentská léta, setkání s bývalými spolužáky i možnost poznat současnou podobu fakulty. Na pětatřicet absolventů přírodovědecké fakulty se po pětadvaceti letech vrátilo do Olomouce, aby si při slavnostní stříbrné promoci znovu připomněli okamžik, kdy završili své vysokoškolské studium. V aule je přivítali představitelé univerzity a fakulty v čele s prorektorkou Jitkou Petrovou a děkanem Janem Říhou.

Mezi absolventy nechyběl Ludvík Hanák, který na přírodovědecké fakultě vystudoval učitelství biologie, zemědělství a geologie. Několik let působil ve školství, posledních dvanáct let se věnuje bezpečnosti na internetu. Na stříbrnou promoci se těšil především kvůli setkání s někdejšími spolužáky.

Stříbrná promoce oživila vzpomínky

„Stříbrná promoce pro mě znamená především setkání s bývalými spolužáky. Z našeho oboru se nás sešlo osm, takže jsme byli nejpočetnější skupinou, za což jsem moc rád. Vzpomínáme na studium a zároveň objevujeme prostory nové budovy přírodovědecké fakulty, protože sem jsme tehdy samozřejmě nechodili. Je to velmi příjemná akce,“ uvedl Ludvík Hanák.

Studium na přírodovědecké fakultě podle něj výrazně ovlivnilo jeho další profesní směřování, především práci ve školství. Silný vztah si ale vytvořil také k samotné Olomouci. „Pocházím z Kyjova, ale Olomouc vždy zůstane v mém srdci. Navíc tu dnes studuje i další generace z naší rodiny, z čehož mám velkou radost,“ doplnil.

Na slavnostní promoci přijela také Marie Liczmanová, absolventka oboru Matematika – zeměpis, která dnes učí na základní škole v Havířově. „Bylo to úžasné. Jen je škoda, že se tentokrát nezúčastnil nikdo z mých tehdejších spolužáků,“ dodala.

Stříbrná promoce přivedla do auly také několik absolventů, kteří jsou dnes sami součástí přírodovědecké fakulty. Slavnostního setkání se zúčastnili Vilém Pechanec z katedry geoinformatiky, Jana Oklešťková z Laboratoře růstových regulátorů a Jiří Pechoušek z katedry experimentální fyziky.

Diplomy absolventům předalo vedení univerzity a fakulty

Čestné diplomy absolventům předali během slavnostního ceremoniálu prorektorka Jitka Petrová, děkan Jan Říha a proděkanka Lucie Brulíková. Programem provázel Jan Hlaváč a role pedelů se ujali Petr Šimáček a Vít Pászto. Součástí ceremonie bylo také obnovení promočního slibu po pětadvaceti letech.

Stříbrná promoce se v letošním roce uskutečnila v rámci Absolventského dne UP. Na přírodovědecké fakultě se koná už od roku 2009. Absolventi, kteří mají 50 a 60 let po promoci, se slavnostní zlaté a diamantové promoce mohou zúčastnit 18. října 2024.

Bezplatná preventivní vyšetření ústní dutiny nabízejí stomatologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP s cílem upozornit na nádorová onemocnění hlavy a krku a podpořit jejich včasný záchyt. Na Klinice zubního lékařství je možné se nechat vyšetřit v rámci studie zaměřené na nádory způsobené infekcí lidským papilomavirem (HPV), Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie pak zájemce o preventivní onkologické vyšetření zve ve dnech 21.–25. září.

Klinika zubního lékařství je jedním z pracovišť v ČR zapojených do probíhající pilotní screeningové studie týkající se orofaryngeálních karcinomů, nádorů v oblasti krku a ústní dutiny, způsobených infekcí lidským papilomavirem (HPV). Zejména u lidí starších 40 let takových nádorů v posledních letech výrazně přibývá.

„Incidence karcinomů orofaryngu má celosvětově vzrůstající tendenci. Nárůst výskytu těchto karcinomů je připisován infekci lidským papilomavirem, který vyjma nádorů orofaryngu způsobuje rovněž nádory děložního hrdla a některé méně časté nádory anogenitální oblasti. Souvislost mezi HPV infekcí a vznikem orofaryngeálních nádorů je jasně prokázána, v České republice však neexistují aktuální data o prevalenci HPV v orální oblasti a není tak jasné, jaké procento populace je v riziku vzniku orofaryngeálního karcinomu,“ vysvětlila přednostka kliniky Iva Voborná.

O studii a orofaryngeálních karcinomech mluvila ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc Vladimíra Koudeláková z ÚMTM LF UP. Záznam zde.

Vyšetření v rámci screeningové studie je zdarma, trvá jen chvíli a je bezbolestné – stačí jen v ambulanci kliniky sídlící v Palackého ulici 12 vykloktat obyčejnou vodou. Odebraný vzorek pak zamíří do laboratoře Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a v případě HPV pozitivity bude pacient pozván k dalšímu vyšetření.

Jak dodala Iva Voborná, ačkoliv je riziko rozvoje orofaryngeálního nádoru i v případě infekce vysoce rizikovými HPV typy relativně nízké, opakované odběry mohou poskytnout důležité informace o přirozeném vývoji infekce a přesněji určit riziko potenciálního rozvoje tohoto nádorového onemocnění.

Onkologické preventivní vyšetření nabídne také Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie (KUČOCH) v rámci kampaně Neztrať úsměv!, respektive mezinárodní iniciativy Make Sense Campaign. Zájemci se mohou nechat odborníky vyšetřit ve dnech 21.–25. září vždy od 11:00 do 14:30 v ambulanci v prvním patře sídla kliniky, budově R v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. I toto vyšetření je bezplatné a zabere jen několik minut, z organizačních důvodů je však třeba se dopředu registrovat pomocí online formuláře nebo na telefonu 588 445 153.

„Vyšetření může absolvovat každý, kdo má zájem o kontrolu dutiny ústní. Zvláště vhodné je pro kuřáky, osoby s pravidelnou vyšší konzumací alkoholu a pro každého, kdo v ústech pozoruje dlouhodobou nebo neobvyklou změnu. Včasné odhalení podezřelého nálezu může významně zlepšit možnosti léčby, zvýšit šanci na její úspěch a současně snížit její celkovou náročnost,“ pobídl k návštěvě lékař Michal Mozoľa s tím, že nádory dutiny ústní mohou ve svých počátečních stadiích probíhat nenápadně a bez výraznějších obtíží. „Mezi varovné příznaky může patřit nehojící se rána nebo vřed v ústech, bulka, otok, nevysvětlitelné krvácení či přetrvávající červená nebo bílá skvrna na sliznici,“ dodal.

I v ambulanci KUČOCH bude možné se v uvedených dnech zapojit do zmíněné studie zaměřené na nádory způsobené HPV.

Ptačí svět zachycený různými výtvarnými technikami představí nová výstava Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové. Návštěvníci se mohou těšit na díla známých českých i zahraničních autorů, která se na veřejnosti objevují jen zřídka. Výstava bude v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájena 22. září 2026.

Výstavu pro prostor sálu Josefa Otruby připravil v osobním autorském výběru výtvarný teoretik Ladislav Daněk společně s kurátorem Janem Jeništou. Ústředním motivem jednotlivých děl je ptactvo zachycené prostřednictvím různých výtvarných technik.

„Převládat budou zejména drobné formáty a práce na papíře, které se ve velkých galeriích příliš často nevystavují a zůstávají skryté v depozitářích nebo v soukromých sbírkách. Přesto jde o drobné a vzácné skvosty, podobně jako ptáci, které zobrazují,“ uvedl kurátor Jan Jeništa.

Známí autoři i olomoucké výtvarnice

Mezi známá jména zastoupená na výstavě patří Jan Konůpek, František Kobliha, Vojtěch Preissig, Anna Macková, Cyril Bouda, Věra Lišková či Zdeněk Seydl. Chybět nebudou ani práce olomouckých výtvarnic Anny Grmelové a Adély Janské.

Rozměrově největšími díly budou tři poetické ptačí grafiky polského neprofesionálního umělce Jana Nowaka. „Pracoval řadu let v uhelném dole, a o to důležitější pro něj byla příroda, kterou ztvárňoval ve svých precizních velkoformátových fantaziích,“ doplnil Jan Jeništa.

Ptáci jako symbol lidské duše

Ptactvo podle něj není pouze ústředním motivem výstavy, ale může mít i hlubší symbolický význam. „Můžeme ho chápat také jako symbol lidské duše, díky křídlům odpoutané od pozemských starostí,“ dodal kurátor.

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty dlouhodobě využívá své výstavní prostory k představování témat, která propojují přírodu, krajinu a umění. „Do botanické zahrady se snažíme přinášet výstavy reflektující rozmanitá témata spojená s botanikou, ochranou přírody, environmentální problematikou a vztahem člověka ke krajině. Na technice a výtvarném médiu nám zase tolik nezáleží,“ uvedl vedoucí zahrady Václav Dvořák.

Umění v prostoru botanické zahrady

Připravovaná výstava je podle něj specifická také způsobem, jakým byla jednotlivá díla vybírána. „Požádali jsme etablovaného znalce umění Ladislava Daňka, aby tentokrát opustil zažité kurátorské postupy a vybíral exponáty srdcem. Myslím, že vznikl radostný výběr, který potěší jak milovníky přírody, tak výtvarného umění,“ doplnil Václav Dvořák.

Vernisáž výstavy Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové se uskuteční v úterý 22. září od 18:00 v sále Josefa Otruby. Výstava potrvá do 27. listopadu a bude přístupná v otevírací době Botanické zahrady PřF UP a při akcích pro veřejnost.

Do roku 2001, kdy úspěšně završili své vysokoškolské studium, se v Arcibiskupském paláci pomyslně vrátila osmnáctka absolventů a absolventek Fakulty tělesné kultury UP. Na slavnostní akt navázalo venkovní posezení, již neformální a bez talárů.

„Mockrát vám děkuju, že to pořádáte. Je to krásné. Moc si to užíváme,“ děkoval přímo při přebírání pamětního diplomu Radek Škarka, ředitel základní školy v Ústí nad Orlicí. Před rokem na FTK křtil svoji knihu Aprobace PUNK, nyní se svými někdejšími spolužáky po pětadvaceti letech znovu oblékl absolventský talár a užil si fanfár a hymny Gaudeamus igitur na jejich počest.

video_sem

Pamětní diplom spolu s ním převzala například Jana Pelclová, která na FTK – stejně jako i několik dalších stříbrných absolventů – působí a aktuálně vede projekt zaměřený na odolnost dětí v digitálním světě ReDiKid, Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP, která je v současnosti také místopředsedkyní Akademického senátu UP, nebo Jan Králík, který pracoval u vojenské policie a nyní je civilním zaměstnancem ministerstva obrany.

„Jako jedna z mála z našeho ročníku neučím, oblasti tělovýchovy se ale věnuju na sportovní klinice, ve spojení s medicínou, která mě vždy zajímala. FTK mi pro mou práci dala odbornost i dovednosti, které jsou potřebné v komunikaci s klienty. A vlastně možná trochu i učím, když se snažím nějak směrovat mladší kolegy a předat jim něco ze svých zkušeností,“ uvedla další ze stříbrných absolventů Gabriela Holíková, vedoucí Centra sportovní a preventivní medicíny AGEL Sport Clinic v Prostějově.

foto_sem_4

„Co si ze studia například vybavuju, že ač jsem nebyla špičkový sportovec, některé zkoušky jsem zvládla splnit lépe než někteří, kteří se dané disciplíně věnovali na vrcholové úrovni. A státnice jak z tělesné výchovy, tak z biologie se mi podařilo udělat v jednom roce asi po třech týdnech. Na to jsem docela pyšná. Řada lidí si totiž státní zkoušky rozkládala, protože se nestíhali připravit,“ zavzpomínala s tím, že se se spolužáky pravidelně scházejí.

Diplomy a odznáček ve fakultní zelené barvě absolventům předal děkan Pavel Háp s proděkanem Michalem Šafářem, přání přidal prorektor Jiří Drábek. „Gratuluji vám ke stříbrné promoci a za Univerzitu Palackého vám děkuji za to, že její jméno už 25 let nesete s sebou. Přeji vám mnoho zdraví, radosti i dostatek pohybu. Nebudu vám ale doporučovat konkrétní množství, to bych se tu velmi rychle mohl dostat do sporu,“ narážel ve svém krátkém slově na zaměření fakulty.

foto_sem_4

„Jsme velmi rádi, že jste za těch 25 let na FTK nezapomněli, a doufáme, že se na fakultu budete stále tak rádi vracet. Vítejte zpátky,“ dodal děkan.

Promoce se zúčastnili i emeritní děkani a děkanka fakulty František Vaverka, Hana Válková, Dušan Tomajko a Zbyněk Svozil.

Na slavnostní akt v Arcibiskupském paláci odpoledne navázalo neformální posezení u beachvolejbalových kurtů v Hejčíně. Avizovanému turnaji sice nepřálo počasí, náladu na setkání dřívějších spolužáků to ale nijak zvlášť nepokazilo.

foto_sem_4

Stříbrná promoce ročníku 2001 byla součástí programu Absolventského setkání UP, jehož shrnutí jsme přinesli zde, a zároveň jednou z akcí, na kterých si FTK připomíná 35 let své existence. Půlkulaté „narozeniny“ fakulta bude slavit průběžně celý rok, na svůj kousek z pomyslného dortu si přijde každý, kdo má s FTK něco společného.

V pondělí 21. září to budou především studenti vracející se do učeben a tělocvičen, na startu semestru totiž v Kampusu Neředín mohou těšit na nejrůznější soutěže a aktivity, nový fakultní merch nebo kávu zdarma. Odpoledne se pak v aule sejde akademická obec fakulty, kterou děkan Pavel Háp seznámí s novinkami a plány na začínající akademický rok. Setkání akademické obce začíná ve 13:30.

Spolek mediků LF UP pro studentky a studenty nelékařských oborů na Univerzitě Palackého opět připravil kurz Neznáš, nezachráníš!, během něhož si zájemci vyzkoušejí základy první pomoci i v simulacích reálných situací. Výuková akce se koná ve čtvrtek 1. října od 15 hodin v prostorách Lékařské fakulty UP. Z důvodu omezené kapacity je nutné se dopředu přihlásit.

V úvodu kurzu čeká registrované účastníky krátká teoretická přednáška, která je seznámí se základními principy první pomoci. „Následně budou rozděleni do skupin a postupně projdou pět praktických stanovišť, kde si osvojí konkrétní dovednosti, jako je např. kardiopulmonální resuscitace, obvazové techniky a další. Na závěr si ověří získané znalosti a dovednosti v simulacích konkrétních krizových situací, jako je například infarkt myokardu nebo autonehoda,“ přiblížil za organizátory Ondřej Hubálek, student 5. ročník Všeobecného lékařství.

Kurz Neznáš, nezachráníš! je určen pro studentky a studenty ze všech fakulty Univerzity Palackého, vyjma fakulty lékařské.

Kapacita je z organizačních důvodů omezena na 30 lidí, zájemci se mohou registrovat pomocí tohoto formuláře.

Spolek mediků LF UP pořádá kurz základů první pomoci pravidelně už řadu let. Jak vypadal zatím poslední letos v dubnu, si můžete připomenout zde.

K září v Olomouci už neodmyslitelně patří univerzitní zahájení akademického roku MEET UP – Zažij univerzitní město, kde se Univerzita Palackého představuje novým i stávajícím vysokoškolským studentům. Jeden den k seznámení se s univerzitními a studentskými spolky, jeden den k tomu, dobře se bavit a užít si start akademického roku. Na pódiu pod širým nebem vystoupí experimentální rapové trio HIHIHAHAHOLKY nebo pop-rocková kapela Propadleek, v jejímž nástrojovém obsazení jsou vedle kytar i housle. V programu jsou zastoupeny také workshopy a soutěže. To vše v úterý 22. září v areálu Letňáku. Vstup je volný.

Program MEET UP 26 odstartuje už ve 14 hodin, kdy se v Letňáku Olomouc představí univerzitní pracoviště a studentské spolky. „Pro nové studenty to bývá první možnost seznámit se s náplní jednotlivých pracovišť či spolků a osobnostmi, které je tvoří. Účastníci letošního MEET UPu mohou u stánků sbírat razítka do speciálního indexu a hrát tak o řadu hodnotných cen,“ upozornil za organizátory akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Prezentace potrvají až do 19. hodiny.

Hudební program na hlavní scéně zahájí ve 14:30 dj Endeek. Po 16. hodině už bude pódium patřit opavské skupině Dobrý pokus!, v jejichž písničkách najdete vlivy punku i rock’n’rollu. Olomouckou hudební scénu zastoupí na MEET UPu pop-punkové kvarteto N1. Na pomezí rapu, alternativního popu a kabaretu se pak pohybuje pražské trio HIHIHAHAHOLKY. „Skupina je charakteristická experimentálním přístupem k rapu a slovní hříčce,“ přiblížil Ondřej Martínek. Pořádnou tečku za hudebním programem MEET UPu 26 napíše krátce před 21. hodinou pražská kapela Propadleek. Mix popu, rocku a folku osvěžují housle Viky Machytkové, Propadleek se může pochlubit předskakováním kapele Divokej Bill i vyprodanými koncerty. Vše zakončí afterparty v blízkém klubu Bocca.

Na své si přijdou i milovníci dobrého jídla, pro které bude připravena gastro zóna, odpočinout si před dalším koncertem či po prohlídce prezentačních stánků pak lze v relax zóně. Na všechny akce v programu MEET UP je vstup volný.

MEET UP 26 pořádá Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s neziskovou organizací Street Art Festival. Další informace najdete na stránce meetup.upol.cz.

Kriticky ohrožený ibišek trojdílný letos mimořádně hojně vykvetl na pokusných plochách Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC), které sídlí v holickém areálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Jeho výskyt v Olomouci je o to zajímavější, že jde o jednu z nejsevernějších známých lokalit tohoto vzácného polního plevele na Moravě. Výskyt vzácné rostliny zdokumentovali také botanici fakulty. Část exemplářů nyní zamíří do herbářových sbírek, kde budou sloužit jako doklad o výskytu druhu i pro budoucí výzkum.

Ibišek trojdílný (Hibiscus trionum) je nápadný velkokvětý polní plevel příbuzný známým pokojovým a zahradním ibiškům. V České republice se vyskytuje především v nejteplejších oblastech jižní Moravy, jeho přirozený areál zahrnuje suché a teplé oblasti jižní Evropy a západní Asie. Na rozdíl od běžně pěstovaných ibišků jde o jednoletou rostlinu, která musí během jediné vegetační sezóny vyklíčit, vykvést a vytvořit semena.

„Na našich pokusných pozemcích jsme první kvetoucí ibišek zaznamenali přibližně před třemi lety. Letošní masový výskyt čítající desítky kvetoucích rostlin je pravděpodobně důsledkem suchého a teplého léta, které rostlině poskytlo vhodné podmínky pro vzcházení a kvetení,“ uvedla Kateřina Smékalová z výzkumného týmu Genetické zdroje zelenin a speciálních plodin CARC.

Přestože jde v české přírodě o velmi vzácný a ohrožený druh, na zemědělských plochách může být jeho přítomnost problematická. Ibišek je totiž potenciálním mezihostitelem viru mozaikovitosti okurek.

„Naším hlavním úkolem je udržování genetických zdrojů zelenin, včetně tykvovitých rostlin, proto musíme porost ibišku bohužel odstranit, abychom snížili riziko napadení pěstovaných plodin. Kontaktovala jsem proto kolegy z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP a Vlastivědného muzea v Olomouci, zda by rostliny mohli využít alespoň pro herbářové sbírky,“ doplnila Kateřina Smékalová.

Vzácný nález zamíří do herbářů

Botanici část rostlin ibišku zdokumentovali a odebrali pro herbářové sbírky. Exempláře budou odborně zpracovány a uloženy jako doklad o současném výskytu druhu i jako materiál pro budoucí vědecký výzkum. Díky mimořádnému množství nalezených rostlin budou některé herbářové položky nabídnuty také dalším vědeckým institucím. „Takto masivní výskyt ibišku trojdílného se skutečně nevidí každý den. I na jižní Moravě jde o velkou vzácnost. Jsme proto rádi, že jsme mohli vše podrobně zdokumentovat,“ řekl Michal Hroneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP.

Jak se vzácná rostlina na pokusná pole v Olomouci dostala, zatím není jasné. Nejbližší známá lokalita se nachází necelých šest kilometrů jihozápadně od holického areálu, poblíž Olšan.

Pokusná pole jako útočiště vzácných druhů

„Možností je několik. Může jít o přirozené šíření z okolních lokalit, nelze však vyloučit ani zavlečení semen společně s osivem. Další možností je, že se ibišek v areálu vyskytuje už delší dobu a jeho semena přežívají v půdě, dokud nenastanou vhodné podmínky pro klíčení,“ vysvětlil Michal Hroneš.

Ibišek trojdílný přitom není jediným vzácným polním plevelem, který se v holickém kampusu vyskytuje. Botanici zde zaznamenali například také úporek hrálovitý či diviznu švábovitou.

Dva významné profesory Filozofické fakulty Univerzity Palackého nově připomínají prostory nesoucí jejich jména. Fakulta slavnostně otevřela pracovnu a posluchárnu Josefa Jařaba a učebnu Jaroslava Macháčka. Události byly součástí programu srazu absolventů Univerzity Palackého a nabídly také vzpomínání na oba profesory. Při této příležitosti fakulta odhalila i pamětní desku s bronzovým portrétem Josefa Jařaba.

„Pospolitost, ať už je jakákoliv, se udržuje společnou pamětí. O tu paměť je třeba pečovat, aby takové společenství neuvadlo, aby se nerozpadlo. Daleko moudřejší lidé tvrdili, že instituce a společenství se udržují ideály, na kterých vznikly. Ty si musíme připomínat, abychom pořád vnímali společný vztah a hodnoty,“ uvedl děkan FF UP Jan Stejskal.

Jeho slova vystihla i charakter celého setkání. Nešlo pouze o slavnostní pojmenování univerzitních prostor, ale také o připomenutí osobností, které výrazně ovlivnily život fakulty. Kolegové, studenti, absolventi i další pamětníci zavzpomínali na Josefa Jařaba i Jaroslava Macháčka, na jejich působení na univerzitě, profesní práci i osobní setkávání.

Pamětní desku věnovanou Josefu Jařabovi doplňuje bronzový portrét od sochaře Radomíra Surmy. Stejný odlitek připomíná významného amerikanistu, literárního historika a prvního polistopadového rektora Univerzity Palackého také v prostorách Rektorátu UP.

Pracovna, která připomíná svého někdejšího obyvatele

Zvláštní pozornost získala pracovna Josefa Jařaba, jejíž novou podobu navrhl architekt Milan Obenaus. K místnosti má osobní vztah – byl to právě on, kdo pro Josefa Jařaba pracovnu navrhoval už na počátku devadesátých let. Její vybavení pak profesora Jařaba provázelo i při pozdějším stěhování.

foto_sem_4

Když nyní Milan Obenaus dostal za úkol vytvořit prostor, který by připomínal Jařabovu osobnost a ducha, rozhodl se část původního nábytku zachovat a proměnit. Původně tmavě hnědé vybavení získalo krémově béžovou barvu a architekt jej doplnil prvky odkazujícími na americkou vlajku – červenou plochou s bílými policemi a modrým akcentem. Připomínají tak nejen někdejšího uživatele pracovny, ale i jeho celoživotní odborný zájem o americkou literaturu a kulturu.

Pracovna Josefa Jařaba

Na původní podobu pracovny i samotného Josefa Jařaba zavzpomínal amerikanista a literární vědec Michal Peprník. Přiznal, že jej proměna místnosti nejprve překvapila. Pamatoval si ji zaplněnou knihami a tmavým nábytkem, s pohovkou, rohovým stolem, počítačem a také malým kulatým stolkem, kolem něhož se kolegové scházeli.

„Ten kulatý stoleček mi tam chybí. Kolem něj jsme sedávali a mohli jsme si představovat, že jsme rytíři kulatého stolu, tedy v našich poměrech rytíři kulatého stolečku,“ vzpomněl s nadhledem Michal Peprník.

Proměněná pracovna podle něj ale získala nový význam. Ubylo věcí, prostor se zvětšil a provzdušnil. Právě v tom nakonec spatřuje symboliku blízkou Josefu Jařabovi i beatnické literatuře, které se věnoval – oproštění od materiálních věcí, rozšíření vědomí a proměnu.

„To, co bylo tmavě hnědé, zbělalo tak jako vlasy starého muže. A to je vlastně správně,“ dodal.

Učebna Jaroslava Macháčka

Vzpomínalo se také na na významného anglistu a lingvistu Jaroslava Macháčka. Jeho jméno nově nese bývalá ‚šestnáctka‘, místnost, v níž často učil. Její součástí je i jeho portrét, který mu k devadesátým narozeninám jako překvapení nechali vytvořit přátelé. Na jejich objednávku jej namaloval akademický malíř Pavel Forman.

Na svého kolegu zavzpomínal amerikanista, literární vědec a překladatel Marcel Arbeit. Připomněl mimo jiné Macháčkův originální projev, bez kterého se podle něj neobešla žádná větší katederní akce.

„Byl to nejslušnější člověk, jakého jsem kdy potkal. V roce 1970 musel pro své názory z fakulty odejít. Osobně jsem jej poprvé viděl ve druhé polovině osmdesátých let a už tehdy jsem si všiml, jak ho tehdejší členové katedry i další lidé uctivě zdravili, a pak se ale hned vzdalovali, aby neměli potíže,“ řekl Marcel Arbeit.

Učebna Jaroslava Macháčka

Když se Jaroslav Macháček v roce 1990 na fakultu vrátil, podle Arbeita jako by nikdy neodešel.

„Nikomu nic nevyčítal, nezahořkl a vůbec nemluvil o těch dvaceti letech, kdy nesměl pracovat ve svém oboru. Spolu s ním přišla pravá americká atmosféra. A i když později působil v různých funkcích, byl tu vždycky pro nás. Všichni studenti ho měli rádi, pro mě byl přirozenou autoritou.“

Macháčkovu osobnost má připomínat i samotná podoba nové učebny. Jeho proslulý suchý anglický humor se promítl do textů zakomponovaných do větších celků, které visí na stěnách.

Vzpomínky absolventů

Na oba profesory vzpomněla například absolventka anglistiky a germanistiky Irena Spurná, která studium na FF UP dokončila v roce 2019. Dnes působí v týmu dozoru nad umělou inteligencí Českého telekomunikačního úřadu.

foto_sem_4

„Celý program je velmi dojemný, vrací mě zpátky. Dýchly na mě vzpomínky, ale i stres, který jsem zažívala u zkoušek,“ řekla.

S Josefem Jařabem i Jaroslavem Macháčkem se během studií osobně setkávala a vzpomíná na ně především jako na pedagogy, kteří dokázali studenty zaujmout svými historkami a vytvořit kolem sebe příjemnou atmosféru.

„Pamatuji si na vtipné glosy pana profesora Macháčka. Zlepšovaly atmosféru a náladu, velmi nás stmelovaly. U zkoušek byl pan profesor Jařab skvělý, hodně nám vždycky pomohl. Věřil nám, že jsme se připravovali,“ dodala Irena Spurná.

Nově pojmenovaná pracovna, učebna a posluchárna nejsou jen připomínkou jmen dvou výrazných osobností Filozofické fakulty UP. Jsou to místa, která uchovávají vzpomínky několika generací jejich kolegů a studentů a připomínají stopu, kterou Josef Jařab a Jaroslav Macháček zanechali ve fakultním i univerzitním společenství.

Přední světové materiálové vědce propojí mezinárodní workshop TECHSCALE – Beyond the Nanoscale, který dnes začíná v Liblicích a potrvá do 17. září.

S vědci zapojenými do projektu budou o nejnovějších trendech ve vývoji materiálů a technologií diskutovat mimo jiné průkopník výzkumu 2D materiálů a MXenů Yury Gogotsi z Drexel University, přední odborník v teoretické a výpočetní materiálové chemii Gianfranco Pacchioni z Università Milano-Bicocca či expertka v oblasti nanoporézních materiálů, především zeolitů Svetlana Mintova z CNRS.

„V projektu TECHSCALE se nám daří využívat atomární inženýrství nejen k posouvání hranic současného poznání, ale také k otevírání nových možností praktického využití pokročilých materiálů. Workshop je pro nás příležitostí představit nejnovější výsledky, sdílet zkušenosti mezi jednotlivými týmy a především iniciovat nové vědecké spolupráce a společné projekty. Velmi nás těší, že naše pozvání přijali také přední světoví vědci. Nechceme pouze prezentovat, čeho jsme v TECHSCALE dosáhli, ale vytvořit prostředí pro otevřenou diskuzi, nové nápady a vznik dalších mezinárodních spoluprací,“ uvedl hlavní řešitel projektu TECHSCALE Michal Otyepka z CATRIN. Výsledky výzkumu budou podle něj někteří z účastníků prezentovat rovněž v posterové sekci.

Workshop TECHSCALE uvítá přes 80 účastníků. Kromě zástupců řešitelských týmů přijedou rovněž hosté z Polska, Japonska, Číny, Španělska, Francie, USA a dalších zemí.

Kromě CATRIN, která projekt z operačního programu Jan Amos Komenský koordinuje, je do něj zapojeno pět fakult Univerzity Palackého. Partnery jsou také Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Úkolem TECHSCALE je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství, které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

Do čela Centra výpočetní techniky Univerzity Palackého nastupuje Tomáš Antoš. Zkušený IT manažer s více než dvacetiletou praxí v oblasti informačních technologií, kybernetické bezpečnosti a řízení strategických projektů se funkce ujímá od pondělí 14. září. Ve vedení jednoho z klíčových univerzitních pracovišť střídá dosavadního ředitele Davida Skoupila.

Centrum výpočetní techniky (CVT) zajišťuje provoz a rozvoj informačních a komunikačních technologií napříč celou Univerzitou Palackého. Stará se mimo jiné o univerzitní informační systémy a datovou síť, servery a datová úložiště, internetové a wi-fi připojení či řadu služeb, které každodenně využívají studenti a zaměstnanci univerzity. Významnou součástí jeho činnosti je také bezpečnost a další rozvoj univerzitního IT prostředí.

„Centrum výpočetní techniky zajišťuje služby, bez kterých se dnes neobejde prakticky žádná oblast fungování univerzity. Od nového ředitele proto očekávám nejen zajištění jejich spolehlivého a bezpečného provozu, ale také další rozvoj univerzitního IT a posilování kybernetické bezpečnosti. Zároveň bych chtěl poděkovat Davidu Skoupilovi za práci, kterou v průběhu svého dlouholetého působení v čele centra odvedl,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Tomáš Antoš přichází do vedení CVT s více než dvacetiletými zkušenostmi v IT. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval řízení IT infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a strategických projektů. Má zkušenosti se správou serverů, sítí, virtualizačních technologií a podnikových informačních systémů i s vedením týmů a komplexních projektů. Působil rovněž v prostředí mezinárodního managementu.

„Za základ považuji stabilitu provozu a špičkovou kybernetickou bezpečnost. Stejně velký důraz chci ale klást i na úzkou spolupráci s fakultami, modernizaci infrastruktury a zjednodušování služeb pro každodenní potřeby uživatelů. Klíčem k úspěchu je pro mě otevřenost vůči týmu na CVT, vytváření kvalitního zázemí pro odborný rozvoj kolegů a společné úsilí při rozvoji univerzitního IT,“ doplnil Tomáš Antoš.

CVT patří mezi celouniverzitní pracoviště a jeho služby zasahují prakticky do všech oblastí fungování UP – od studijní a ekonomické agendy přes výuku a výzkum až po každodenní práci zaměstnanců. Zajišťuje mimo jiné provoz a rozvoj univerzitního informačního systému, metropolitní datové sítě a zavádění moderních informačních a komunikačních technologií.

Znovu. Spolu. Dvě slova, která byla leitmotivem pátku a soboty v Olomouci. Přesně v duchu opětovného shledání se totiž neslo Absolventské setkání Univerzity Palackého. Absolventky a absolventi dorazili do Olomouce ze všech koutů země a někteří i ze zahraničí. Na všechny čekal pestrý program: mohli vyrazit na prohlídky univerzitních budov, zažít koncerty, výstavy, besedy, podívat se na filmy nebo si jen tak užívat s bývalými spolužáky.

Kdo si udělal čas už v pátek, nelitoval. Mohl si totiž prohlédnout, jak vypadá zázemí rektora Univerzity Palackého, protože právě pracovna Michaela Kohajdy se nově stala pozoruhodným výstavním prostorem, v němž nyní představuje svou tvorbu Vladimír Havlík z pedagogické fakulty (více informací najdete zde). K vidění byl také legendární U-klub v areálu kolejí na Envelopě, na jehož obnově nyní univerzita pracuje a nechyběl ani oblíbený hospodský kvíz, tentokrát netradičně situovaný do hlavní menzy UP na třídě 17. listopadu.  

foto_sem_4

„Ježiš, já tě nepoznala!“, „Jak se máš, co děláš?“ „Tady se to ale změnilo!“ „Tohle za nás nebylo!“ Takové a podobné hlášky zněly v pátek a v sobotu po Olomouci. Aby byl obrázek setkání úplný, musíme přidat i hodně emocí: radost se shledání, dojetí, pár slz, spusta objímání a přípitků, hrdost při stříbrných promocích a především zvědavost, co všechno se za ta léta od absolutoria na katedře, fakultě i univerzitě změnilo.

Hektické hodiny zažili všichni organizátoři setkání napříč univerzitou. Poctivě se na absolventy a absolventky připravil i UPoint, před nímž bylo jedno z registračních míst. Mezi prvními využila v sobotu hned po půl deváté ráno tuto možnost i Zdenka Přečková. Dáma, která absolvovala lékařskou fakultu v roce 1978 a stále působí jako anesteziolog, dorazila do Olomouce z Petřvaldu. „Se spolužáky jsme se scházeli pravidelně. Jak ale přibývají léta, je to méně často, protože řada kolegů byla z větší dálky, takže je to trošku náročné,“ uvedla s tím, že právě absolventské setkání je příležitostí k setkání.

foto_sem_4

K registračnímu stánku a pak i na prohlídku UPointu přišla i Věra Bočková. Do Olomouce dorazila z Vysočiny už v pátek a stihla se potkat s některými kamarádkami. „Absolvovala jsem v roce 2017 kombinované studium andragogiky v profilaci na personální management. Pracuju v oblasti vzdělávání, takže se mi absolvované studium pro mou profesi hodí. Těším se na fakultu, kde uvidíme naše vyučující. Bude to trošku retro po deseti letech,“ prozradila své plány při prohlídce univerzitního obchodu.

Ten byl magnetem pro všechny, kdo si chtěli ze setkání odvézt na památku něco s logem své alma mater. Na výběr byl bohatý univerzitní sortiment a nechyběly ani novinky, které měly svou premiéru právě na absolventském víkendu. „Připravili jsme při této příležitosti novou kolekci triček, mikin a hrníčků,“ připomenula Eva Otevřelová, manažerka UPointu.

foto_sem_4

Program Absolventského setkání UP byl připravený pro všechny generace – od nejmenších až po ty nejvíce zkušené. Dobře to bylo vidět na Konviktu, kam dorazily celé rodiny i s dětmi. A nejmenší se měli čím zabavit: na malování na obličej se stály fronty, řádilo se ve skákacím hradu, skládaly se hlavolamy atd. Program byl různorodý. Osvětu pro velké i malé například připravili studenti ze Spolku mediků LF UP, kteří neúnavně ukazovali, jak se správně poskytuje první pomoc.

Zároveň byl právě Konvikt i místem, kde se sešli účastníci Univerzity třetího věku. Právě U3V totiž letos slaví 40 let své existence, což byla dobrá příležitost dozvědět se něco o její historii a současně si prohlédnout výstavu fotografií účastníků jednoho z kurzu.

foto_sem_4

Ale vidět byly modrobílé univerzitní barvy po celém městě. Univerzita rozhodně nešla přehlédnout. Absolventské setkání bylo i příležitostí ukázat veřejnosti, jak bohatý tvůrčí potenciál má dnešní UP.  Ať už v podobě muzikantů či výtvarníků spojených s univerzitou.

Někteří absolventi museli do Olomouce urazit dlouhou cestu. Ale stálo jim to za to. Jako v případě loutnisty Ondřeje Jaluvky, absolventa FF a PdF, který žije ve Francii. Ten měl k návštěvě své alma mater hned několik důvodů. Jednak ho za zásluhy o propagaci dobrého jména ocenil děkan FF, a současně představil své umění na koncertě v aule FF.

foto_sem_4

„Do Olomouce se vždy rád vracím, protože je mému srdci blízká. Při univerzitních studiích se člověku otevírá a prohlubuje touha naslouchat, objevovat, zkoumat a měnit úhly pohledu na problémy. Tyto principy využíváme i v praktickém životě. Olomouc a univerzita mi rezonují setkáními ať hudebními nebo lidskými a možnostmi rezonance dále rozšiřovat. Proto jsem se těšil i na tento víkend: na setkání a nové cesty, které přinese. Chtěl jsem také prozkoumat možnosti a příležitosti, zda by se šla propojit olomoucká akademická půda s mým životem hudebního světoběžníka, badatele a pedagoga,“ svěřil se Ondřej Jaluvka.

foto_sem_4

Univerzita spojila setkání se Dny evropského dědictví, což byla pro mnoho absolventů skvělá volba, protože město ukázalo celou šíři svého kulturního bohatství. A protože se Olomouc pyšní dovětkem „univerzitní město“, bylo logické, že setkání vyvrcholilo večer na Horním náměstí, kde všechny pozdravil rektor Michael Kohajda. Poděkoval absolventům za to, že se na univerzitu opět vrátili.

„Jsem velmi rád, že jste se mohli zúčastnit celého programu, který jsme na Univerzitě Palackého uspořádali k 80. výročí jejího znovuobnovení,“ uvedl rektor UP. Připomenul bohatou minulost univerzity a to, že i ona je součástí evropského dědictví. Zdůraznil, že univerzita nejsou ale jen budovy, které ji tvoří, ale především její lidé – absolventi, studenti, pedagogové, vědci a pracovníci všech různých profesí, kteří se starají o její každodenní chod. „Každý z vás je pro nás důležitý,“ uvedl Michael Kohajda a dodal, že právě spojením všech vzniká živé univerzitní společenství.

foto_sem_4

Veřejnost se pak mohla seznámit s aktivitami Nadačního fondu UP. Kdo chtěl, mohl vybrané projekty přímo na místě podpořit. Tečka za Absolventským setkáním Univerzity Palackého byla hudební. Obstaral ji pod hvězdami New Street Band.

A vzkaz pro příští absolventské setkání? Ta věta zazněla mnohokrát. „Máme se rádi, takže se zase uvidíme! Znovu!“

Další dění z fakult, které se uskutečnilo o víkendu, nabídne Žurnál Online v následujících dnech.

Absolventské setkání bylo součástí programu Alumni září 2026. Během celého měsíce nabízejí fakulty a další univerzitní pracoviště pestrý program, který připomíná bohatou historii univerzity, představuje její současnost a vytváří prostor pro sdílení zkušeností napříč generacemi.

Olomouc patří od včerejška absolventkám a absolventům Univerzity Palackého. Do univerzitního města se vracejí za bývalými spolužáky a pedagogy i na místa spojená se studiem. Právě dnes vyvrcholí hlavní program Absolventského setkání UP.

Hudba, divadlo, besedy, program pro rodiny i možnost podívat se, jak se za uplynulé roky proměnila univerzita. Absolventské setkání nabízí příležitost vrátit se na fakulty, potkat známé tváře a znovu zažít atmosféru univerzitní Olomouce.

Podrobný program najdete zde.

Jedním z hlavních center dnešního programu bude Konvikt (Umělecké centrum UP). Jeho prostory se promění v absolventskou zónu mj. i s hudebním a filmovým programem. Další část dění se přesune na Horní náměstí, kde od 17 hodin vystoupí Smíšený komorní sbor Ateneo UP, Marcell a Fiedlerski. Po zdravici rektora Michaela Kohajdy uzavře večer koncert New Street Bandu.

Do Absolventského setkání se zapojily také jednotlivé fakulty. Připraveny jsou slavnostní promoce, setkání a besedy, prohlídky univerzitních budov nebo živé natáčení podcastu. Absolventi tak mohou nahlédnout nejen do míst, která si pamatují ze svých studií, ale také poznat jejich současnou podobu.

Program Absolventského setkání se navíc potkává se Dny evropského dědictví a dalšími akcemi, které se dnes v Olomouci konají (podrobně jsme psali zde). Univerzitní město tak čeká den plný návratů, setkávání a zážitků.

Houbařky, houbaři, milovníci přírody i všichni, které fascinuje svět hub, se mohou těšit na další ročník tradiční akce Houby v Pevnosti. O víkendu 19.–20. září zaplní Pevnost poznání houby od přízemí až po planetárium. Návštěvníci prozkoumají jejich jedinečné vlastnosti v laboratoři, objeví podzemní mykorhizní sítě, poznají čerstvě sesbírané druhy, zjistí, jak některé houby ovlivňují lidské vnímání, a vyrobí si vlastní mykokapsle. Ještě před vstupem do budovy je navíc přivítají houby v nadživotní velikosti. 

„Houby jsou neuvěřitelně pestré téma, na kterém můžeme krásně ukázat, jak se jednotlivé vědní obory vzájemně propojují. Nechceme je představovat jen jako něco, co sbíráme v lese. Podíváme se na jejich spolupráci se stromy, chemické vlastnosti a jejich působení na lidský organismus. Návštěvníci si přitom budou moci většinu témat sami vyzkoušet prostřednictvím her, experimentů a interaktivních aktivit,“ říká programová manažerka Šárka Kostková. 

Součástí programu Hub v Pevnosti je:

Výstava hub

Jaké houby právě rostou v českých lesích? Výstava nabídne možnost prohlédnout si zblízka aktuálně rostoucí druhy hub a porovnat jejich tvary, barvy i další charakteristické znaky. Sbírku připraví mykolog Petr Pohanka, autor webu Houboviny.cz.

Mykologická poradna 

Nevíte, co vám vyrostlo na zahradě nebo co jste si právě přinesli z lesa? Do mykologické poradny si můžete vzít vlastní vzorky a poradit se přímo s mykologem Petrem Pohankou.

Přednáška Čarovné houby z pohledu chemie

V sobotu téma doplní také přednáška Čarovné houby z pohledu chemie. Od šamanů k moderní medicíně, kterou povede Peter Antal z katedry anorganické chemie PřF UP. Ve svém výzkumu se věnuje koordinačním sloučeninám a jejich možnému využití a zároveň se podílí na výuce budoucích učitelů chemie, kterým mimo jiné přednáší předmět Návykové látky. Společně se podíváme na psychedelické látky obsažené v některých houbách, na to, proč mění naše vnímání, jaká rizika s sebou nesou a zda mohou mít své místo také v moderní medicíně. Po přednášce bude podle zájmu prostor také pro individuální diskuzi. 

Účinky psychedelik 

Jak mohou některé houby ovlivnit lidský mozek a naše vnímání okolního světa? Interaktivní kiosky představí vybrané psychoaktivní a jedovaté houby, látky zodpovědné za jejich účinky i to, co se po jejich působení odehrává v lidském organismu. Návštěvníci zjistí, proč mohou být jejich účinky velmi nevyzpytatelné, jak se jednotlivé druhy liší a jaké místo zaujímají v historii, kultuře i přírodě. Součástí programu budou také speciální brýle simulující změny vnímání spojené s účinky LSD. Bez užití jakékoli psychoaktivní látky si tak zájemci mohou vyzkoušet, jak se může proměnit vnímání prostoru, barev nebo pohybu. 

Kloboučku, hop

Nahlédněte do podzemní sítě lesa a objevte svět mykorhizy – propojení hub a kořenů stromů, při kterém si oba partneři navzájem pomáhají. V pohybové hře Kloboučku, hop se sami stanete houbami a vaším úkolem bude najít správného stromového partnera. 

Mapa mykorhizy 

Ponořte se ještě hlouběji do tajuplného světa neviditelných sítí. Prozkoumejte místa, kde jsou podzemní sítě houbových vláken nejhustší a kde naopak téměř chybí. Zjistíte, jak houby propojují rostliny, co se pod povrchem půdy skutečně odehrává a proč jsou tato vlákna důležitá nejen pro fungování lesa, ale také pro klima. 

O houbách a lidech 

Věděli jste, že houby provázejí lidstvo od pradávna jako potrava, jed, léčivo, surovina, symbol i součást rituálů? V krátké interaktivní show se vydáte po stopách hub dějinami a zjistíte, proč se některých lidé obávali, zatímco jiné považovali za téměř zázračné. Čekají vás překvapivé příběhy, historické artefakty i malé experimenty dokazující, že historie hub rozhodně nezačíná ani nekončí v houbařském košíku. 

Tematické vědecké dílny 3 v 1 

V rámci akce na vás čeká i tematický balíček vědeckých dílen 3 v 1. Součástí balíčku je:  

Laboratoř poznání – Co všechno se skrývá v houbách, když se na ně podíváme očima chemika? Návštěvníci budou experimentovat a objevovat principy, které houby využívají v přírodě. Zjistí například, jak dřevokazné houby dokážou rozkládat celulózu a způsobovat tak hnilobu dřeva. 

Kreativní dílna – V kreativní dílně si vyrobí vlastní mykokapsle – malé houbové bonbony plné chuti a přírodních látek! Základem bude prášek z hlívy ústřičné, který si namíchají podle svého: přidají ovoce, bylinky a další ingredience a vytvoří si vlastní houbovou kombinaci. 

Digitální planetárium – Každou zářijovou sobotu a neděli bude v nabídce speciální komentovaný program Houbařův průvodce galaxií. Houbaření patří mezi nejoblíbenější české kratochvíle, ale málokterý houbař dokáže hledat houby také na obloze. Návštěvníci se vydají na výlet hlubokým vesmírem, kde objeví ty nejkrásnější exempláře hub, které v žádném atlasu nenajdou. Dozvědí se také, proč bude moci houbařit i první Čech na Mezinárodní vesmírné stanici. 

Houby vyrostou také před Pevností 

Na houby tentokrát návštěvníci narazí ještě před vstupem do science centra. Prostor před Pevností poznání zaplní instalace hub v nadživotní velikosti vytvořená olomouckým autorem Dosy Doss. Deset různých druhů hub, se kterými se lze právě v tomto období setkat v českých lesích, si budou moci kolemjdoucí i návštěvníci prohlédnout ve výrazně zvětšeném měřítku.

Další podrobnosti k programu najdete na webu Pevnosti poznání.

S blížící se podzimní změnou času otevírá think tank Ministr zdraví otázku synchronizace lidského biologického rytmu s denním režimem společnosti. Upozorňuje, že podle rozsáhlých mezinárodních dat žije více než 46 % lidí v trvalém rozporu mezi vnitřními hodinami a nároky práce či školy, tzv. sociálním jet lagu. Jako možné řešení nabízí například přechod na trvalý standardní (zimní) čas a úpravu školního režimu pro dospívající – toto opatření podporují i zjištění studie HBSC garantované odborníky z Univerzity Palackého.

„Pravidelná změna času je pouze vnějším projevem širšího systémového problému. Data ukazují, že téměř polovina populace zažívá kvůli nesouladu mezi biologickým a společenským časem sociální jet lag, což vede k hromadění spánkového deficitu během pracovního týdne. Tento dlouhodobý cirkadiánní nesoulad působí na organismus jako chronický stresor a představuje významnou zátěž pro veřejné zdraví v podobě vyššího rizika rozvoje civilizačních, kardiometabolických a kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedla Kristýna Motejzíková, vedoucí webu Data o zdraví, který slouží jako datový hub think tanku Ministr zdraví.

Skřivani, sovy a nevyhranění

Každý člověk má vnitřní biologické hodiny, tzv. chronotyp, nastavené trochu jinak. Někomu vyhovuje vstávat brzy (tzv. skřivani), jiní fungují lépe večer (tzv. sovy), většina dospělé populace spadá do tzv. nevyhraněného typu, který se nejsnáze přizpůsobuje společenskému rozvrhu.

Podle mezinárodních dat však 46 % lidí pravidelně zažívá režimový skok o více než hodinu v souvislosti s brzkým vstáváním do práce či školy ve všední dny a dospíváním o víkendu. U více než 5 % populace tento spánkový posun činí přes tři hodiny.

Riziko depresí či nadváhy

Například školákům může podle HBSC studie, o níž se Ministr zdraví také opírá, při rozdílu spánku ve všedních dnech a o víkendech delším než dvě hodiny hrozit zvýšené riziko depresivních stavů, pocitů podrážděnosti nebo také nadváhy a obezity. Vědci rovněž upozornili na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek, viz tato zpráva.

video_sem

„Délku spánku dětí zkracuje z jedné strany pozdější usínání a z druhé brzké vstávání do školy. Naše data ukazují, že více než polovina patnáctiletých zažívá o víkendu spánkový posun přes dvě hodiny, což s sebou nese prokazatelná zdravotní a psychická rizika. Posun začátku vyučování na pozdější hodinu je z pohledu dat o zdraví dospívajících zcela opodstatněný krok,“ řekl hlavní řešitel studie Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Možná opatření

S ohledem na publikovaná data Ministr zdraví navrhuje tři možná opatření pro ochranu veřejného zdraví a zdravotní prevence. Prvním z nich je přechod na trvalý standardní čas a ukončení střídání času v Evropské unii s preferencí standardního (tzv. zimního) času, který lépe odpovídá biologii člověka v našem zeměpisném pásmu.

Diskutovat by se mělo o posunu začátku vyučování na základních a středních školách na 8:30 nebo 9:00, což by lépe odpovídalo biologickým potřebám dospívajících.

Třetím opatřením pak má být podpora rozšiřování flexibilních pracovních režimů (například pružné pracovní doby) ze strany zaměstnavatelů s ohledem na chronotyp pracovníků a prevenci chronické únavy a vyčerpání a ochranu duševního zdraví.

Ministr zdraví je nezávislý expertní think tank, který sdružuje více než 80 odborníků z řad lékařů, ekonomů a analytiků, kteří spolupracují na tvorbě nezávislých studií a doporučení pro státní i soukromý sektor s cílem zvýšit kvalitu a udržitelnost českého zdravotnictví a prodloužit u obyvatel ČR dobu prožitou ve zdraví o pět let. Více na www.ministrzdravi.cz.

HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) studie je mezinárodní výzkumné šetření zaměřující se na zdraví a životní styl dětí a mládeže, pravidelně probíhá v padesátce zemí světa. V ČR studii garantuje tým odborníků z Univerzity Palackého, zejména z Cyrilometodějské teologické fakulty a Fakulty tělesné kultury UP. Zjištění odborníků jsou srozumitelnou formou publikována na webu www.zdravagenerace.cz.

Josef Suk jako skladatel, pedagog i osobnost pohybující se mezi českým a evropským hudebním prostředím. Jeho tvorbu, život i dobový kontext představí z řady různých perspektiv mezinárodní muzikologická konference, kterou pořádá katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Setkání nazvané Josef Suk – mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů začne 28. září a vedle odborného programu nabídne také koncerty.

Josef Suk (1874–1935) se řadí k nejvýznamnějším osobnostem české hudby na přelomu romantismu a moderny. Nedávná výročí – 150 let od jeho narození a 90 let od úmrtí – se stala příležitostí k novému zájmu o jeho osobnost i tvorbu, která v posledních desetiletích stále výrazněji rezonuje také v zahraničí. Olomoucká konference na tento zájem naváže a nabídne nové pohledy na Sukovo dílo i jeho místo v českém a evropském hudebním kontextu.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga. Některé příspěvky se navíc zaměří na důkladnou analýzu jeho tvorby, což u konferencí s výrazně historickým zaměřením nebývá samozřejmostí,“ přiblížil Jiří Kopecký z katedry muzikologie FF UP, jeden z organizátorů konference.

Odborné setkání zasadí Sukovu osobnost do širších souvislostí středoevropské kultury. Po zahájení konference vystoupí filozof Ivan Blecha s přednáškou Svět kolem roku 1900 pohledem tvorby Gustava Mahlera. Pozornost se bude věnovat také Sukovu mezinárodnímu ohlasu, vztahům mezi Prahou a Vídní před první světovou válkou či Antonínu Dvořákovi, který byl Sukovým učitelem a později i tchánem.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga.“ Jiří Kopecký

„Neotřelé postřehy lze očekávat od světově proslulých dvořákovských badatelů Michaela Beckermana a Davida Beveridge. Osobně se těším také na hudebního teoretika Davida Thurmaiera, kterého předchází skvělá pověst,“ uvedl Jiří Kopecký.

Nové interpretace Sukova působení v závěru Rakouska-Uherska a v mladém Československu nabídnou podle něj například doktorand muzikologie FF UP a pracovník Institutu Bohuslava Martinů Marek Pechač či z Ústavu dějin umění při Akademii věd ČR Markéta Kratochvílová a Kateřina Nová.  

„Významné místo v programu budou mít také badatelé, kteří se Sukovu odkazu věnují dlouhodobě. Patří mezi ně Jana Vojtěšková, dlouholetá pracovnice Českého muzea hudby, a Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, kteří sukovské bádání v posledních dvou dekádách výrazně posunují, Janě Vojtěškové se podařilo obohatit sukovské sbírky o dokumenty, které dlouhá léta uchovávala rodina světoznámého houslisty Josefa Suka. Jan Charypar zase razí cestu k Sukovu dílu oproštěnou od dobových nánosů, za nimiž často stojí Zdeněk Nejedlý,“ dodal Jiří Kopecký.

Katedra muzikologie FF UP pořádáním konference navazuje na svůj dlouhodobý zájem o hudbu 19. a počátku 20. století. V minulých letech připravila mimo jiné mezinárodní konference věnované Zdeňku Fibichovi a Bedřichu Smetanovi.

„Když přišel od sukovských badatelů podnět, zda by naše katedra nechtěla otevřít mezinárodní debatu nad dílem Josefa Suka, neváhali jsme. Každé konferenční setkání navíc plánujeme jako událost celé katedry. Studenti se setkávají s aktivními účastníky konference, podílejí se na organizačním a technickém zajištění a někteří se zapojují i do grantové činnosti,“ doplnil Jiří Kopecký.

Konferenci zahájí společenský a hudební program v prostorách Uměleckého centra UP. V Kapli Božího Těla vystoupí Olomoucké smyčcové kvarteto, které uvede mimo jiné Sukovu Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave. Součástí doprovodného programu bude také koncert dětského pěveckého sboru Campanella, v jehož podání zazní mimo jiné výběr ze Sukových Deseti zpěvů pro ženský sbor.

Na přípravě konference se podílejí Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, Jiří Kopecký z Filozofické fakulty UP, Jonáš Hájek z nakladatelství Bärenreiter Praha, Marek Pechač z Institutu Bohuslava Martinů a Filozofické fakulty UP a Jana Vojtěšková z Národního muzea – Českého muzea hudby. Konference se uskuteční také díky finanční podpoře Státního fondu kultury ČR a Nadace Český hudební fond.

Josef Suk: Mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů.

Umělecké centrum UP, 29.–30. září.

Třetí místo v soutěži o Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce 2026 získala absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Eliška Beranová. Ocenění obdržela za odborný článek zaměřený na vliv kyseliny šťavelové na fyziologii a imunitní systém včely medonosné.

„Toto ocenění pro mě znamená především potvrzení, že výzkum zaměřený na zdraví včel má své místo nejen ve vědecké komunitě, ale i v širším kontextu zemědělství. O to více si ho vážím, že naše publikace byla vybrána z 29 přihlášených prací. Zároveň je to uznání práce celého týmu, protože na výzkumu se podílela řada mých kolegů a spoluautorů, bez jejichž odbornosti a spolupráce by tato práce nevznikla. Myslím, že právě dlouhodobé propojení základního výzkumu s praktickými otázkami včelařství je důležité pro lepší pochopení toho, jak používané léčebné postupy ovlivňují zdraví včelstev,“ uvedla Eliška Beránková.

Studie ukázala změny v imunitě včel

Oceněná studie s názvem Zesílená imunitní odpověď a zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem se věnuje jednomu z významných témat současného včelařství – ochraně včelstev před roztočem Varroa destructor.

Tento parazit patří mezi nejvýznamnější hrozby pro zdraví včelstev. K jeho potlačení se využívá mimo jiné kyselina šťavelová. Výzkum Elišky Beranové se však nezaměřil na její účinnost proti roztoči, ale především na to, jak její aplikace ovlivňuje samotné včely.

Nové poznatky mohou pomoci zpřesnit léčebné postupy

Výsledky studie ukázaly zesílenou imunitní odpověď a zvýšenou antimikrobiální aktivitu včel. Práce tak přináší nové poznatky o biologických dopadech používaných léčebných postupů a může přispět k jejich dalšímu zpřesňování a optimalizaci s ohledem na zdraví a kondici včelstev.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce oceňuje kvalitní výsledky výzkumu s významem pro zemědělství, potravinářství, lesnictví a související oblasti.