Novinky z PřF a UP

Olomoucký atletický stadion patřil 23. ročníku Přeboru Univerzity Palackého v atletice, v jehož disciplínách během slunečného, ale větrného odpoledne poměřili síly nejen olomoučtí studenti a studentky. Cenu děkana FTK UP za nejlepší výkony si nakonec odnesla Martina Mazurová z lékařské fakulty a Adam Brázdil z pořádající fakulty tělesné kultury.

Martina Mazurová si mimořádné sportovní stipendium vysloužila výkonem 15,06 metru ve vrhu koulí, k tomu ještě zvítězila v hodu diskem. Nejlepší atletkou přeboru byla vyhlášena již potřetí v řadě.

„Na disku jsem ještě byla plná energie, můj hod byl technicky hezký, jen nefoukalo tak, aby disk letěl ještě dál. Koule už byla taková unavenější, to už jsem se moc necítila, i tak to ale vyšlo,“ hodnotila závody studentka druhého ročníku všeobecného lékařství a členka Atletického klubu Olomouc.

foto_sem_4

„Mám to tak, že medicína je pro mě něco, při čem můžu vypnout od sportu. Naopak při sportu vypnu od studia, a když jsem na stadionu, myslím jen na atletiku. Je to takový balanc, který se mi daří držet, a baví mě to. Teď mě ale čeká nejtěžší zkouška druháku, z fyziologie. Závodně mám tento rok spíše volnější, ale protože jsem změnila trenéra i techniku, zvykám si a piluju, abych se vrátila na metry, které jsem házela dříve,“ přiblížila Martina Mazurová.

foto_sem_4

Druhý ročník studia bude nyní uzavírat i Adam Brázdil, student tělesné výchovy a geografie a člen Atletického klubu Kroměříž. Titul nejlepšího atleta přeboru získal díky výkonu v běhu na 100 metrů, který zvítězil s časem 11,25 sekundy.

„Vítr mi přišel silnější, než se uvádělo, navíc jsem ještě malinko zaspal na startu a musel jsem o to víc makat. Ale myslím, že je to pěkný čas. Za vítězství jsem rád i proto, že oproti loňskému roku byla lepší konkurence,“ uvedl sportovec, který vybojoval ještě 3. místo v hodu oštěpem a byl i jednou čtvrtinou nejrychlejší běžecké štafety s názvem Kobliha.

foto_sem_4

Odpolední klání na atletickém stadionu, do kterých se zapojily dvě stovky závodníků a závodnic, zpestřily také sportovní program pro školáky, vystoupení gymnastek SK MG Olomouc nebo vložená soutěž s partnery akce, kdy hlavní cenou bylo zapůjčení auta. Medaile a věcné ceny vítězům jednotlivých disciplín předali děkan FTK UP Pavel Háp, vedoucí katedry sportu Soňa Formánková a také zástupci partnerů závodů. 

O přípravu a hladký průběh přeboru se jako tradičně pod dohledem vyučujících z katedry sportu a spolupracovníků z AK Olomouc postarali studenti v rámci managementu atletických akcí.

foto_sem_4

„Celý tým zaslouží poděkování, akce dopadla velmi dobře, nejen po stránce sportovní, podařilo se získat krásné ceny pro vítěze, také počasí vyšlo, i když vítr závodníky malinko potrápil,“ shrnul ředitel závodu Vítězslav Prukner. „Trochu mě ale mrzí, že do závodů nenastoupilo více studentů, že to nepojali více jako soutěž mezi sebou a někteří šli jen cestou nejmenšího odporu splnit zápočtový požadavek jako účastníci štafet, které ale zase měly výbornou závodní atmosféru,“ dodal.

Kompletní výsledky 23. ročníku Přeboru UP v atletice jsou k dispozici zde.

Po rekordních úhynech z předchozí zimy přečkala letos tuzemská včelstva chladné měsíce výrazně lépe. Zimní úhyny v tuzemských chovech letos klesly na 11,3 %, což představuje návrat k běžné úrovni těchto ztrát. Vyplývá to z dat mezinárodního projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, do kterého se zapojilo 8 610 chovatelů. Na sběru dat od tuzemských včelařek a včelařů i na vyhodnocení průzkumu se podílejí vědci z katedry biochemie a geoinformatiky přírodovědecké fakulty ve spolupráci s Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů.

„Zatímco loni jsme informovali o extrémním úhynu zhruba 26 procent včelstev, aktuální zjištěné celorepublikové úhyny ve výši 11,3 procenta jsou výrazně optimističtější,“ komentuje výsledky monitoringu Jiří Danihlík z katedry biochemie přírodovědecké fakulty. K 1. září bylo v ČR registrováno bezmála 600 tisíc včelstev a na základě výsledků monitoringu lze odhadnout, že Česko během zimy přišlo o přibližně 68 tisíc včelstev. Data z uplynulé zimy tak spíše navazují na mírnější období 2023/2024, kdy byl zaznamenán úhyn 12,2 procenta.  

Obrat k lepšímu v loňských úhynových oblastech  

Zajímavý vývoj ukazuje srovnání situace v jednotlivých krajích. Regiony, které loni hlásily největší úhyny, tedy Praha, Liberecký a Ústecký kraj, se letos dostaly mezi lokality s nejnižšími ztrátami. V Ústeckém kraji ztráty letos činily 9,9 %, v Praze 9,1 %. Zcela nejnižší míru úhynů v celé republice letos hlásí Pardubický kraj, a to pouhých 8,5 %. Na opačném konci žebříčku se po letošní zimě ocitl Olomoucký kraj s úhyny 14,8 %, velmi těsně následovaný Plzeňským krajem se ztrátou 14,7 % včelstev.  

Lokální extrémy: Ztráty na Jesenicku přesáhly 40 procent  

Přestože je celorepublikový průměr letos příznivý, v některých regionech je situace pro chovatele nadále velmi nepříznivá. Vysoké lokální úhyny zaznamenali včelaři v okrese Jeseník, kde přišli o 43,1 procenta včelstev. Vysoké ztráty hlásí rovněž včelaři na Rokycansku (20,7 %) a Tachovsku (19,8 %).  

Naopak obrovské zlepšení evidují vědci na Českolipsku. Zatímco loni zde byla situace nejhorší z celé republiky a včelaři tam přišli o polovinu svých včelstev, letos v okrese Česká Lípa úhyny klesly na příznivých 5,3 %. Nejnižší úhyny napříč všemi okresy hlásí letos Mělnicko (4,4 %) a Litoměřicko (4,9 %).  

Z více než 1 200 textových komentářů, které včelaři k dotazníku letos připojili, zřetelně vyplývá, že chovatelé musí čelit novým výzvám. Nejčastěji si stěžují na zkracující se zimní období, kvůli kterému včelstva dlouho plodují, vyčerpávají se a poskytují roztočům Varroa destructor ideální podmínky pro množení. 

Včelaře trápí i špatná spolupráce se sousedy 

Velkým tématem je mezi včelaři také metodika léčení včelstev a mezilidské vztahy. „V komentářích velmi často narážíme na stížnosti ohledně nekoordinovaného plošného léčení v daných lokalitách. Pokud včelař svá včelstva poctivě ošetří, ale jeho soused péči zanedbá, dochází k masivním reinvazím roztoče Varroa destructor a následným loupežím, které oslabená včelstva definitivně dorazí,“ popisuje připomínky z dotazníků Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. „Na lokální rizika a možnost jejich predikce se zaměřujeme v našem dalším výzkumu. Na základě klimatických dat a informací o úhynech v daných lokalitách se pokusíme vyvinout model, díky kterému budeme lépe schopni předvídat problémy s varroózou a upravit harmonogram ošetřování,“ doplňuje Jan Brus. 

Detailní statistiky úhynů včelstev najdete na www.coloss.cz.

Jak daleko by měla sahat svoboda dětí na sociálních sítích? A kdo o ní má rozhodovat? I na tyto otázky hledali odpověď studenti z univerzit sítě Aurora, kteří se na Univerzitě Palackého zapojili do intenzivního kurzu digitálního občanství – a kromě teorie vzali do ruky kamery, mikrofony i streamovací techniku.

Mezinárodní Blended Intensive Programme (BIP) Digital Citizenship as a Contested Space, který uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP ve spolupráci s Audiovizuální produkcí UP, spojil zhruba na dvacet studentů z partnerských institucí, mimo jiné z Rakouska či Nizozemska, ale i z Islandu. Právě BIP programy patří k nástrojům, kterými univerzitní aliance Aurora propojuje univerzity napříč Evropou a podporuje inovativní formy výuky i mezinárodní mobility – kombinují online a prezenční výuku a umožňují studentům intenzivní krátkodobé zahraniční zkušenosti.

Kurz se zaměřil na aktuální téma digitálního občanství – tedy toho, jak se lidé pohybují v online prostoru, jaká mají práva, odpovědnosti a jakou roli v tom hrají platformy či algoritmy. Studenti přitom neřešili téma jen teoreticky. Klíčovou součástí programu byla praktická tvorba vlastních mediálních výstupů, v nichž se věnovali například otázce, zda by měl být dětem regulován přístup k sociálním sítím.

Od přednášek k vlastnímu natáčení

Program odstartoval online setkáním, na které pak v Olomouci navázala intenzivní pětidenní prezenční část. Na úvod studentky a studenti absolvovali dvě přednášky, které je uvedly do problematiky digitálního občanství, organizátoři pro ně připravili také prohlídku Olomouce.

„Na katedře komunikace CMTF UP již nějakou dobu spolupracujeme s Damianem Guzkem z Polska, který učí na fakultě předmět Digital Citizenship. Když nás oslovili partneři z aliance Aurora, jestli bychom neuspořádali společně nějaký BIP program, nabídli jsme téma shodné s tímto předmětem a postupně jej rozpracovali do kompletního kurzu,“ popsal vznik kurzu jeho garant Michal Štverák.

Na programu se podílely také partnerské univerzity z aliance Aurora – Vrije Universiteit Amsterdam nebo Universität Innsbruck – které se zapojily jak do výuky, tak do studentských týmů.

Kompletní audiovizuální zkušenost

Zásadní část kurzu probíhala v Audiovizuální produkci UP (AVP), kde si účastníci prakticky vyzkoušeli celý proces audiovizuální tvorby od začátku do konce. Navrhovali témata, připravovali scénáře, natáčeli vlastní materiál, následně jej stříhali a připravovali finální výstupy. Závěrem jejich práce bylo živé vysílání z univerzitního studia, které streamovali online na YouTube.

Díky důrazu na tzv. experiential learning – tedy učení skrze vlastní zkušenost – tak mohli studenti teoretické poznatky okamžitě aplikovat v praxi a rozvíjet svou mediální gramotnost, kritické myšlení i schopnost týmové spolupráce v mezinárodním prostředí.

„Tento kurz mi umožnil propojit znalosti z psychologie s mou vášní pro techniku. Věnovali jsme se navrhovaným zákazům sociálních sítí pro děti. Náš výzkum nás ale místo podpory úplného zákazu vedl k prosazování promyšlenějších omezení, jež kladou důraz na digitální gramotnost a vyváženou regulaci a která nezletilé chrání, aniž by je vylučovala z digitálního světa,“ sdílel na LinkedInu svou zkušenost Stanislaw Milfort z Vrije Universiteit Amsterdam.

Mezinárodní inspirace

Podle organizátorů bylo jedním z největších benefitů kurzu právě složení účastníků, kteří do Olomouce přijeli z různých míst v Evropě. „Skupina studentů byla velmi pestrá a z rozhovorů s nimi bylo patrné, že program velmi oceňovali, stejně jako krásu našeho města a vůbec prostředí univerzity,“ doplnil Michal Štverák.

Kurz zakončila společná online reflexe, během níž účastníci přibližně týden po skončení prezenční části program vyhodnotili, sdíleli své zkušenosti a poskytli zpětnou vazbu. Studenti si kromě tří kreditů odvezli především intenzivní zkušenost s mezinárodní spoluprací, propojením v rámci aliance Aurora a praktickou tvorbou médií – a také nové otázky týkající se toho, jak by měla vypadat odpovědná a spravedlivá digitální společnost.

Špatný spánek trápí čím dál více Čechů, často však zůstává bez povšimnutí. Vědci z Univerzity Palackého proto spouštějí výzkum, který má přinést rychlejší diagnostiku. Zapojit se může i veřejnost – odborníci hledají dobrovolníky jak bez poruchy spánku, tak se spánkovými obtížemi.  

Nespavost a nekvalitní spánek se nenápadně stávají jedním z největších zdravotních problémů současnosti. Podle odborníků má dlouhodobě nekvalitní spánek zásadní dopad nejen na psychické zdraví, ale také kardiovaskulární systém, imunitu či schopnost soustředění. Přesto tento problém zůstává často podceněný. Řada lidí své potíže neřeší a odbornou pomoc vyhledá až ve chvíli, kdy se výrazně projeví v každodenním fungování. 

Nový výzkum chce zlepšit diagnostiku nespavosti

„Nespavost už dávno není jen individuální obtíž. Je to celospolečenský problém s dopadem na zdravotní systém i ekonomiku,“ uvedla Denisa Manková z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. „Dlouhodobě nekvalitní spánek zvyšuje riziko celé řady onemocnění, stále však chybí jednoduché nástroje, které by pomohly včas identifikovat ohrožené jedince,“ dodala psycholožka z UP.

Právě to chce změnit nový výzkumný projekt Univerzity Palackého, který vzniká za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jeho cílem je vytvořit krátkou, vědecky ověřenou metodu pro rychlé rozpoznání nespavosti v běžné klinické praxi. Takový nástroj by mohl pomoci praktickým lékařům i specialistům zachytit potíže v jejich počátku a zahájit včasnou intervenci.

Výzkum má zároveň ambici přinést přesnější data o tom, jak Češi skutečně spí a jak časté jsou různé formy spánkových obtíží. Odborníci upozorňují, že spánkové návyky populace se v posledních desetiletích výrazně proměnily. Mimo jiné vlivem digitalizace, změn pracovního režimu nebo životního stylu. 

Do projektu se může zapojit i veřejnost

Na projektu spolupracují akademická i klinická pracoviště včetně Univerzity Palackého, kliniky TES a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Propojení výzkumu s praxí má zajistit, že výsledky budou skutečně využitelné v každodenní péči o pacienty.

„Pacienty často vidíme až ve chvíli, kdy jsou jejich obtíže plně rozvinuté a mají výrazný dopad na kvalitu života. Přitom právě včasná diagnostika a prevence mohou zásadně zlepšit prognózu i průběh léčby,“ upozornila Veronika Dostálová z kliniky TES.

Do výzkumu se nyní mohou zapojit dospělí dobrovolníci z celé České republiky. Stačí vyplnit krátký online dotazník. Výzkumníci hledají jak lidi se spánkovými obtížemi, tak především zdravé jedince bez diagnostikované poruchy spánku, kteří vytvoří kontrolní skupinu.

Zapojení veřejnosti je pro projekt klíčové. „Každý účastník nám pomáhá lépe porozumět tomu, jak lidé v Česku spí. Získaná data umožní zpřesnit diagnostiku i nastavení preventivních opatření,“ dodala Denisa Manková.

Podle ní je zároveň nutné reagovat na proměny životního stylu. „Stále jasněji se ukazuje, že spánkové návyky dnešní populace se významně liší od těch před dvaceti až třiceti lety. Proto je nezbytné průběžně aktualizovat diagnostické přístupy i normy tak, aby odpovídaly současné realitě.“

Výzkum může přispět ke zlepšení péče o pacienty s nespavostí, ale i k větší osvětě o významu kvalitního spánku pro celkové zdraví. Zapojit se lze prostřednictvím odkazu zde.

Na šedesát událostí – včetně desítky zahraničních produkcí – nabídne olomoucká Divadelní Flora, která bude od 15. do 24. května hostit divadelníky a divadelnice z devíti zemí. Mottem letošního 29. ročníku, který je věnován památce Václava Havla, je Solidarita. Vedle inscenací, koncertů, besed a dalšího doprovodného programu je součástí festivalu také mezinárodní platforma FloraLab, pořádaná ve spolupráci s Univerzitou Palackého. Do Olomouce díky ní přijedou studenti divadelních a uměnovědných oborů z Česka i zahraničí.

O exkluzivní oficiální zahájení 29DF se potřetí za sebou postará mezinárodní ansámbl Schauspielhaus Bochum, s nímž se na festival vrací nizozemský režisér Walter Bart, tentokrát s inscenací Jak udělat deal. Temná hudební komedie inspirovaná světem Donalda Trumpa reflektuje otázky moci, úspěchu i proměny mezilidských vztahů a nabídne „horkou novinku“ krátce po německé premiéře.

„Každý rok se snažíme prostřednictvím umělecky naléhavých výpovědí i výrazných tvůrčích gest komentovat realitu, v níž žijeme, a upozorňovat na palčivé problémy, které je třeba vnímat a s empatií řešit,“ uvádí ředitel festivalu Petr Nerušil a dodává: „Divákům zprostředkujeme silné příběhy mnoha reálných, současných i historických hrdinů a hrdinek, jejichž osud poznamenaly a poznamenávají ideologie a dějinné milníky ovlivňující životy lidí od střední Evropy po Blízký východ.“

Zahraniční program dále představí adaptaci oceňovaného románu Blutbuch (Kniha krve) v režii Sebastiana Schuga, autofikční stand-up Between the River and the Sea berlínského Maxim Gorki Theater nebo sugestivní taneční výpověď Dance Is Not for Us libanonského choreografa Omara Rajeha. Silnou taneční linku doplní také fyzicky intenzivní projekt Release the Hounds Adama Russella-Jonese či návrat výrazné rakouské choreografky Doris Uhlich.

Významnou součástí programu je i slovenská scéna – miniprofil souboru Uhol_92 nabídne inscenace reflektující aktuální společenská témata i otázky identity. Českou tvorbu zastoupí mimo jiné Oidipus Utopia Michala Háby, Zlaté město Ivana Buraje nebo oceňovaní Krkavci Jana Friče. Divadlo Na zábradlí uvede adaptaci Knausgårdova románu Můj boj. Zamilovaný muž. Moravské divadlo Olomouc uvede tři tituly, včetně nových inscenací inspirovaných osudy osobností spojených s regionem. Program doplní hudební produkce, rozhlasové drama Jiřího Adámka, besedy i tematické diskuze.

Unikátní množství diskuzních formátů opět propojí návštěvníky s umělci a rozproudí veřejnosti otevřený dialog, který je podstatou divadla i implicitním smyslem festivalu. Zapojí se do něj také přes šest desítek vysokoškolských účastníků programu FloraLab, pořádaného ve spolupráci s Univerzitou Palackého – do Olomouce dorazí studenti s divadlem spjatých uměleckých a uměnovědných oborů z Lodže, Varšavy, Prahy, Bratislavy či Vídně.

Kompletní program je k dispozici na www.divadelniflora.cz.

Univerzitní město má novou královnu. Během Olomouckého majálesu UP, kterým na dva dny ožil areál letního kina, byla slavnostně korunována Dina Štěrbová, známá horolezkyně, humanitární pracovnice a pedagožka, která téměř třicet let vyučovala na Přírodovědecké fakultě UP.

Symboly královské moci, plášť, žezlo, jablko a korunu, královně předali představitelé města, kraje a univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou v amfiteátru letního kina před zraky desítek přítomných během druhého dne hlavního majálesového programu.

„Těžko se dává rada královně, ale chtěl bych vás poprosit, abyste vládla nejen rozumně, ale abyste také poslouchala své poddané a přemýšlela o tom, co vám říkají. Věřím, že budete při své vládě laskavá a budete dbát na to, aby Olomouc jako univerzitní město bylo prostorem svobody a demokracie a aby každý ze studujících měl možnost přemýšlet, o čem chce, a dělat věci, které považuje za správné,“ poprosil rektor královnu při slavnostní dekoraci.

foto_sem_4

Dina Štěrbová následně ve svém krátkém proslovu připomněla Malého prince a držitele Nobelovy ceny za fyziku Barryho Barishe. „Když se ho Daniel Stach v rozhovoru ptal, proč je rád člověkem, ten geniální vědec odpověděl, že z několika důvodů. Za prvé, že člověk ví na rozdíl od všech dalších živých tvorů, že je konečný. Za druhé, že je zvědavý. A za třetí, že my lidé se staráme jeden o druhého. Je to vlastně to stejné, co říká Malý princ, že správně poznáváme srdcem. A já vám jako svým poddaným doporučuji, abyste tomuto poselství byli věrní. Abyste byli zvídaví, abyste byli vždy fascinováni principy, které řídí náš svět a které poznáte během svého studia, a také abyste byli laskaví a snažili se být užiteční ostatním lidem,“ vzkázala studentům.

S královnou, která mimo jiné jako první žena z Československa zdolala osmitisícovou horu a později pomáhala pod úpatím ledovce v Pákistánu vybudovat českou nemocnici, se zájemci po korunovaci mohli setkat při besedě ve Studentském klubu na Zbrojnici.

foto_sem_4

Program Olomouckého majálesu UP samozřejmě nenabídl jen královskou korunovaci. Již na začátku týdne proběhl například majálesový hospodský kvíz a také táborák. Hlavní program pak naplno propukl na Letňáku ve středu, kdy areál během odpoledne opanovaly studentské a neziskové organizace se svými aktivitami, proběhla také cestovní varianta populárního AZ kvízu a došlo na vyhlášení výsledků Literární soutěže UP. Nechyběla ani hudební vystoupení, například olomoucké kapely Fly Tomorrow, nebo silent disco.

Čtvrteční odpoledne patřilo opět nejrůznějším workshopům a outdoorovým aktivitám, večerní program pak lákal na fire show nebo hudební jména jako Vypsaná fixa, Slavíček či Elektrick Männ.

Více o Olomouckém majálesu zde, obsáhlejší fotogalerie se průběžně objeví na sociálních sítích UP. 

Ve stávajícím složení se Akademický senát Univerzity Palackého sešel ke svému poslednímu jednání. Přijal dva důležité univerzitní dokumenty, rekapituloval uplynulé funkční období a zabýval se koupí budovy podle záměru Cyrilometodějské teologické fakulty UP i možností rozšíření role Nadačního fondu UP.

Více než dvě stě šedesát usnesení na devětadvaceti zasedáních. Akademický senát Univerzity Palackého se ve stávajícím složení sešel naposledy. Vedle rekapitulace své činnosti, z níž vyplynulo i doporučení nově zvolenému grémiu, poděkovala předsedkyně všem senátorům a senátorkám UP a členům pracovních komisí za odvedenou práci a vstřícnou spolupráci.

Na svém posledním setkání projednali senátoři a senátorky i několik důležitých témat. AS UP schválil návrh novely č. 2 Jednacího řádu Akademického senátu Právnické fakulty UP, a to ve znění pozměňovacího návrhu Legislativní komise AS UP. Z předchozího dubnového jednání se na program posledního zasedání dostala také novela č. 7. Studijního a zkušebního řádu UP. Upravenou verzi, nově umožňující studijní přestupy, AS UP tentokrát jednomyslně schválil ve znění komplexního pozměňovacího návrhu rektora UP.  

Senát řešil investici Cyrilometodějské teologické fakulty UP

Senátoři a senátorky Univerzity Palackého se věnovali také záměru Cyrilometodějské teologické fakulty UP koupit z vlastních prostředků budovu v Kateřinské ulici. Fakulta chce prostory budovy využít k výuce, výzkumu i zdravotnické činnosti, zvažuje také pokračování komerčních nájmů. K tématu se sešla akademická obec fakulty a investiční záměr v hodnotě šedesáti milionů korun podpořil fakultní senát. O budoucnosti tohoto záměru rozhodne Správní rada Univerzity Palackého, která se sejde v červnu.

AS UP v rámci své kontrolní role při dohledu nad účelným využíváním veřejných prostředků vzal tento záměr na vědomí. Na základě doporučení Ekonomické komise AS UP konstatoval, že jde o potenciálně přínosný projekt z hlediska dlouhodobého rozvoje fakulty a zároveň o strategické rozhodnutí s významnými dlouhodobými ekonomickými dopady na hospodaření fakulty i univerzity. Správní radě UP doporučil zvážit podporu záměru poté, co budou doplněny klíčové podklady, které dosud nejsou dostatečné pro jeho úplné posouzení a které jsou podrobně specifikovány v jednomyslně přijatém usnesení.  

Nadační fond UP má posílit svou roli

Klíčovou platformou pro rozvoj filantropie, podporu talentu a realizaci projektů se společenským dopadem by se do budoucna měl stát Nadační fond Univerzity Palackého. Právě o tom hovořil na posledním jednání před senátory a senátorkami prorektor UP Matěj Dostálek při prezentaci návrhu změn Zakládací listiny a Statutu Nadačního fondu UP. Představil také směr, o který by se měla role Nadačního fondu UP rozšířit. Hovořil o třech navrhovaných pilířích: podpoře talentu a vědy, mecenášství a fundraisingu a podpoře komunitních a společensky prospěšných projektů.

I v tomto bodě bude mít hlavní rozhodovací roli Správní rada UP. Akademický senát UP vzal na vědomí návrh rektora UP na aktualizaci Statutu Nadačního fondu UP a Zakládací listiny Nadačního fondu UP s cílem účelnějšího využívání možností nadačního fondu. Zároveň rektorovi doporučil, aby byly napraveny nedostatky, tj. aby dotčeným orgánům byly dodatečně předloženy změny ve složení orgánů NF UP (vyžadují projednání AS UP a souhlas Správní rady UP), a dále aby byly Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci předloženy chybějící výroční zprávy včetně účetních závěrek za roky 2023 a 2024.  

Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

Ustavující zasedání nově zvoleného AS UP se uskuteční 27. května 2026.  

Univerzita Palackého se v nadcházejících měsících aktivně zapojí do celé řady veřejných akcí, které propojují akademické prostředí s kulturním, společenským i sportovním děním. Od běžeckých závodů přes městské slavnosti až po popularizační festival vědy bude UP opět viditelnou součástí života v Olomouci i mimo ni.

Jednou z nejbližších akcí je Běh pro Paměť národa, jehož 11. ročník se uskuteční v sobotu 23. května ve Smetanových sadech v Olomouci. Univerzita Palackého je tradičně hrdým partnerem této události, která propojuje sportovní výkon s připomínkou hodnot občanské odvahy a historické paměti. Účastníci mohou vybírat z několika tratí včetně štafety či rodinného běhu, přičemž výtěžek ze startovného podporuje činnost organizace Paměť národa.

Hned na začátku června se pak UP představí na celostátním Veletrhu vědy Akademie věd ČR v Praze (4.–6. června), kde nabídne interaktivní expozice a ukázky svého výzkumu široké veřejnosti. „Chceme ukázat nejen výsledky našeho výzkumu, ale i jeho přesah do každodenního života a společnosti. Pro Univerzitu Palackého je důležité představovat vědu v souvislostech – jako něco, co propojuje obory, lidi i aktuální témata a dává smysl mimo akademické prostředí,“ vysvětluje popularizátorka vědy UP Vendula Lužná. Akce je volně přístupná a navštíví ji během tří dnů až 60 tisíc návštěvníků.

V pátek 5. a sobotu 6. června se Veletrh vědy v Praze překryje se Svátky města Olomouce, které si ovšem UP nenechá ujít. V pátek se univerzita a její hodnostáři zapojí do průvodu ke cti sv. Pavlíny. V sobotu ve spolupráci s projektem Europe Direct, který nově spadá právě pod UP, bude univerzita na akci zajišťovat prezentační a informační stánek a odpočinkovou zónu. Návštěvníci se tak na jednom místě budou moci dozvědět spoustu užitečných i zajímavých informací jak o univerzitě, tak i o Evropské unii.

Významnou červnovou událostí zůstává i Mattoni Running Festival Olomouc, jehož součástí je Olomoucký půlmaraton konaný v sobotu 13. června. UP zde vystupuje jako partner a zároveň organizuje tradiční závod o pohár rektora UP, určený pro studenty i zaměstnance.

Druhá polovina června pak bude patřit kulturním a multižánrovým festivalům. Univerzita se zapojí do městského festivalu Olomouc (o)žije, který již pošesté přinese do ulic města Olomouce kulturní program, koncerty i příležitosti pro komunitní setkávání. „Na něj naváže UP svou účastí na charakterově podobném Festivalu v ulicích v Ostravě, jenž se uskuteční ve dnech 26. a 27. června. Obě akce patří mezi největší multižánrové festivaly ve veřejném prostoru v České republice a Univerzita Palackého patří mezi jejich hlavní partnery,“ dodává vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

V červenci bude Univerzita Palackého poprvé součástí Levandulového festivalu v Bezděkově u Olomouce (5.–6. července), kde představí svou „Science & Relax zónu“. Návštěvníci se mohou těšit na interaktivní program i odpočinkové aktivity pro celé rodiny.

Prázdninové měsíce pak tradičně oživí i letní speciály Hospodského kvízu UP, které propojují zábavu se setkáváním studentů i absolventů. První z nich se uskuteční 21. července, druhý pak 25. srpna. Mimo to nebude univerzita chybět se svým programem ani na Letním vinném festivalu v olomouckých Bezručových sadech.

„Účast na těchto akcích vnímáme jako důležitou součást otevřené univerzity, která chce aktivně vstupovat do veřejného prostoru. Nejde jen o prezentaci studijních programů nebo výzkumu, ale také o budování vztahů s komunitou a posilování role univerzity v regionu,“ uvedl prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Zapojení do pestré škály akcí potvrzuje dlouhodobou snahu Univerzity Palackého propojovat akademický svět s každodenním životem a oslovovat širokou veřejnost napříč generacemi.

 

Akce

Datum

Místo

Běh pro Paměť národa

23. 5. 2026

Smetanovy sady Olomouc

Veletrh vědy

4.–6. 6. 2026

Praha

Svátky města Olomouce

6. 6. 2026

Olomouc

Průvod sv. Pavlíny (Svátky města)

5. 6. 2026

Olomouc

Běh o pohár rektora

13. 6. 2026

Olomouc

Festival v ulicích

26.–27. 6. 2026

Ostrava

Levandulový festival

5.–6. 7. 2026

Bezděkov u Olomouce

Letní vinný festival

17.–18. 7. 2026

Bezručovy sady Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP I.

21. 7. 2026

Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP II. 

25. 8. 2026

Olomouc

Vědci z přírodovědecké fakulty představili ministerstvu životního prostředí praktický postup, jak postupně připravit českou krajinu na dopady klimatické změny. Na závěrečné konferenci projektu RegAdapt koncem března na MŽP tým spolu s partnery obhájil výsledky, které dávají veřejné správě do ruky konkrétní nástroj pro určování prioritních opatření.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ukázali zástupcům ministerstva, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i dalším institucím regionální typologii území Česka podle zranitelnosti krajiny a naléhavosti zásahů. Analýza vychází ze 13 rizik, od sucha a vln veder přes větrnou erozi až po ohrožení biologické rozmanitosti. Opírá se o metodiku Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která hodnotí zranitelnost jako kombinaci expozice, citlivosti a adaptační kapacity.

Hlavní přínos projektu spočívá v tom, že složitá data převádí do prakticky využitelné podoby. „Smyslem RegAdaptu je poskytnout veřejné správě a odborným institucím srozumitelný a datově podložený nástroj, který v detailním měřítku ukáže, která území jsou nejvíce ohrožena a kde je nejnaléhavější začít s plánováním adaptačních opatření,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty a odborný garant projektu Vilém Pechanec.

Výstupy jsou dostupné online. Klíčová je interaktivní mapová aplikace a databáze, která popisuje situaci až na úroveň jednotlivých katastrálních území. Uživatelé tak mohou rychle identifikovat problémová místa a plánovat konkrétní kroky. „Výsledky nejsou jen ve formě odborné zprávy, ale jsou přímo použitelné v mapě s navázanými informacemi. To v praxi výrazně usnadňuje určování priorit,“ doplnil Vilém Pechanec.

Důležitou součástí projektu je i hodnocení dopadů na biologickou rozmanitost. Vědci pomocí habitatových modelů předpověděli, kde se podmínky pro jednotlivé druhy v důsledku změny klimatu zlepší, nebo naopak zhorší. „Pomocí souhrnného skóre zranitelnosti, který vzájemně kombinuje výsledky ze všech analýz jsme identifikovali  lokality napříč celým územím ČR, které budou z hlediska ochrany přírody klíčové. Právě tam by měla směřovat prioritní adaptační opatření,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt RegAdapt (Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu) vznikl ve spolupráci několika pracovišť Univerzity Palackého a partnerů z Ústavu výzkumu globální změny, v.v.i (CzechGlobe), ASITIS, s.r.o a World from Space, s.r.o  za podpory Technologické agentury ČR. Výsledky, metodiky i interaktivní nástroje jsou veřejně dostupné a mají sloužit jako podklad pro strategické plánování státu i samospráv.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec vyzdvihl celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji oboru logopedie. Pamětní medaili Univerzity Palackého předal Alžbětě Peutelschmiedové. V rámci setkání akademické obce fakulty ocenil také další výrazné osobnosti.

Pedagogická fakulta UP pozvala akademickou i neakademickou obec ke společnému setkání, během něhož zazněly informace o aktuálním dění na fakultě. Součástí programu bylo rovněž předávání ocenění. Pamětní medaili Univerzity Palackého za celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji logopedie převzala Alžběta Peutelschmiedová, která celý svůj profesní i osobní život zasvětila dětem i dospělým s narušenou komunikační schopností, zejména s koktavostí.

foto_sem_4

Svoji pedagogickou dráhu zahájila na základní škole pro žáky s vadami řeči na Svatém Kopečku u Olomouce. Od roku 1986 působila na Pedagogické fakultě UP, kde se kromě výuky věnovala výzkumu etiologie a terapie balbuties a také vzdělávání nadaných a talentovaných dětí. Postgraduální studium absolvovala na Univerzitě Karlově v Praze. Dodnes spolupracuje s médii a přispívá ke zvyšování informovanosti o problematice narušené komunikační schopnosti.

Ocenění se dostalo také Jitce Laitochové, jejímž celoživotním oborem je matematika. Členkou katedry matematiky Pedagogické fakulty UP se stala v roce 1985. Zpočátku se věnovala především výuce předmětů zaměřených na výpočetní techniku, postupně však svou pedagogickou i vědeckou orientaci soustředila na matematickou analýzu, v níž se později habilitovala. Katedru matematiky PdF UP vedla deset let a pod jejím vedením dosáhla významných akreditačních úspěchů. Její práce výrazně ovlivnila generace budoucích učitelů i odborníků a přispěla k posílení prestiže matematického vzdělávání na fakultě.

foto_sem_4

Děkan Vojtech Regec ocenil také Oldřicha Štěpánka, který již čtyřicet let působí na fakultě jako zahradník. Patří k dlouholetým oporám katedry biologie a je jedním z pilířů jejího každodenního fungování. Zodpovídá za odbornou péči o fakultní zahradu na univerzitním pozemku v ulici Dlouhá. Ta je nejen reprezentativním prostorem fakulty, ale také živou učebnicí botaniky a pěstitelských technik. Pod jeho péčí se neustále rozvíjí a proměňuje a zůstává místem, kde se přirozeně propojují odbornost, estetika i respekt k přírodě.

V rámci setkání akademické obce Pedagogické fakulty UP byly rovněž předány i Ceny děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025, a to v učitelských i neučitelských oborech i v oblasti umělecké činnosti a tvorby.  

Cena děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025

Z celkem třiceti nominací bylo oceněno devět prací, přičemž jedna práce vznikla týmově.

Umělecká činnost a tvorba

Mgr. David Dufek a Mgr. Daniel Dufek: Příběh olomouckého orloje. Animované edukativní video, které vzniklo v rámci dvou oddělených diplomových prací.

Bc. Julie Zapletalová: V poli. Bakalářská práce (ucelený soubor malířských děl s motivy krajiny a přírody, v nichž se objevuje prostředí džungle, skleníku či akvária).

Učitelské obory

Mgr. Vendula Hronová: Hodnocení průběhu školní výuky přírodopisu a biologie s využitím záznamového archu. Diplomová práce.

Mgr. Miroslav Juriček: Metodika práce ve sdíleném výukovém prostředí (cloud) při rozvoji informatického myšlení a programování. Diplomová práce.

Bc. Dominika Uhrínová: Využití interaktivní knihy jógových cvičení v prostředí mateřské školy. Bakalářská práce.

Mgr. Klára Štěpánková: Využití gamebooku jako motivace pro začínající čtenáře na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce.

Neučitelské obory

Mgr. Kamila Urbanová: Vliv pandemie COVID-19 na praxi uměleckých terapeutů: Scoping Review. Diplomová práce.

Mgr. Kateřina Štainerová: Sluchová rehabilitace u dospělých uživatelů kochleárních implantátů – tvorba terapeutického materiálu. Diplomová práce.

Mgr. Tereza Kovářová: Sběr dat pro standardizaci screeningové testu gramatiky a fonologie (GAPS). Diplomová práce.

Senátorky a senátoři Filozofické fakulty Univerzity Palackého rozhodli o odložení voleb ombudsmana FF UP, schválili několik záměrů učitelských studijních programů a projednali složení fakultní vědecké rady navržené děkanem Janem Stejskalem.

Akademický senát FF UP odložil volby ombudsmana, a to z důvodu, že do stanoveného termínu předseda volební komise AS FF UP Ondřej Kročil (KEMS) neobdržel žádný návrh kandidáta či kandidátky splňujícího požadovaná kritéria. Volby se proto uskuteční na podzim. Do té doby se mohou studující fakulty obracet se svými podněty na univerzitního ombudsmana Jaroslava Šotolu.

Během jarního jednání AS FF UP byly schváleny tři záměry studijních programů: Učitelství historie pro střední školy, Učitelství němčiny pro střední školy a Učitelství českého jazyka pro střední školy. Senát zároveň přijal i vnitřní normu s názvem Fakultní škola Filozofické fakulty UP, a to ve znění pozměňovacího návrhu předloženého děkanem. 

Důležitým bodem jednání bylo také nové složení fakultní vědecké rady. Děkan Jan Stejskal předložil návrh jejího obsazení, přičemž většinu navržených kandidátů a kandidátek senát schválil. S cílem doplnit toto vrcholné fakultní grémium předloží děkan na některém z dalších jednání další návrhy.  

Před letními prázdninami rozhodl AS FF UP na základě usnesení a výzvy Akademického senátu UP z roku 2025 a v souladu s vysokoškolským zákonem a Statutem UP o zahájení kontroly hospodaření FF UP. Kontrola se zaměří na nakládání s veřejnými i účelovými prostředky, plnění schváleného rozpočtu a hospodaření s fondy a vybrané nákladové oblasti. Jejím provedením bylo pověřeno předsednictvo AS FF UP ve spolupráci s ekonomickou komisí AS FF UP, která následně předloží senátu zprávu o výsledcích kontroly včetně doporučení. Minutou ticha se senátorky a senátoři rozloučili se zemřelou kolegyní Olgou Pechovou (katedra psychologie). Novým členem senátu se v této souvislosti stal Pavel Šaradín (katedra politologie a evropských studií).

Věděli jste, že areál olomoucké fakultní nemocnice slaví letos 130 let a Univerzita Palackého 80 let od svého obnovení po druhé světové válce? K těmto výročím chystá Vydavatelství Univerzity Palackého na podzim dvě knihy a vy se můžete stát jejich důležitými spoluautory.

Vydavatelství spouští výzvu ke sběru fotografií, které by v obou publikacích přiblížily okamžiky z univerzitního a nemocničního života.

„Máte doma v krabici od bot nebo ve starém albu schované fotky z dob studií na Univerzitě Palackého nebo z práce ve Fakultní nemocnici Olomouc? Pak možná držíte v rukou kus historie, který potřebujeme. Nehledáme portréty a oficiální strojené fotografie, v chystaných knihách chceme zdokumentovat každodennost, autenticitu a zajímavé či zábavné momentky, které jinde než u vás v šuplíku nenajdeme,“ upřesňuje ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Své fotografie, které oběma publikacím vtisknout nezaměnitelnou atmosféru, můžete do redakce Vydavatelství UP propůjčit či darovat ve fyzické i elektronické podobě, a to do 30. června 2026. Veškeré podrobnosti a návody najdete na webu Vydavatelství UP.

Pro potřeby chystaných knih se ve vašich rodinných sbírkách a archivech můžete poohlížet především po fotografiích zachycujících:

• život ve Fakultní nemocnici Olomouc – fotografie z každodenního pracovního života, místa či oddělení, která již neexistují, a zejména zachycení ženské práce ve zdravotnictví;
• studentský život na Univerzitě Palackého – neoficiální fotky z kolejí, brigád, výletů, stáží, legendárních studentských recesí či momentky z akcí, hospod a míst studentského setkávání;
• olomoucké majálesy – staré plakáty nebo fotky z majálesových průvodů a vystoupení, které se uskutečnily před rokem 1989.

„Vaše vzpomínky možná obsahují důležitou část univerzitní i nemocniční historie. Pojďme ji společně poskládat a zachovat pro další generace,“ doplňuje Aleš Prstek.

Připojíte se?

Každé páté klíště na Moravě může přenášet nebezpečné infekce. Nejde přitom pouze o známou lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, ale také o další závažná onemocnění. Vyplývá to z nové studie publikované v odborném časopise Journal of Medical Entomology, na níž se podíleli také vědci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Odborníci proto upozorňují, že ochranu proti klíšťatům není radno podceňovat.

Tým odborníků analyzoval stovky klíšťat z šesti lokalit na Moravě, mimo jiné z okolí Chomoutova u Olomouce a Tovačova na Přerovsku. Zaměřil se především na nymfy klíštěte obecného (Ixodes ricinus), které již měly za sebou první sání na hostiteli a představují významný článek v přenosu infekcí na člověka.

Boreliózou výčet rizik nekončí

„Zjistili jsme, že téměř 23 procent klíšťat nese některý z patogenů. Nejčastěji jde o bakterie rodu Borrelia, původce lymské boreliózy, ale zdaleka nejde o jedinou hrozbu,“ uvedl spoluautor studie Peter Adamík z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.

Vedle boreliózy vědci u klíšťat prokázali přítomnost i dalších patogenů. Například bakterie Anaplasma phagocytophilum napadá bílé krvinky a oslabuje imunitní systém, zatímco bakterie rodu Rickettsia způsobují horečnatá onemocnění, často doprovázená vyrážkou nebo tmavým strupem v místě přisátí klíštěte.

Podobné prostředí, odlišné riziko

Výzkum zároveň ukázal výrazné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. I na první pohled podobná místa mohou představovat odlišné riziko nákazy. „Riziko infekce nelze zobecnit jen podle typu prostředí. Klíčovou roli hraje konkrétní lokalita,“ uvedl Peter Adamík.

Vědci se zaměřili také na to, zda výskyt patogenů souvisí s množstvím a druhovou pestrostí ptáků, kteří patří mezi časté hostitele klíšťat. „Nepotvrdilo se, že by vyšší počet nebo rozmanitost ptáků vedly k většímu podílu nakažených klíšťat. Ukazuje se, že vztah mezi hostiteli a šířením patogenů je složitější, než se dosud předpokládalo,“ doplnila doktorandka Karolína Šimurdová.

Výsledky studie upozorňují na potřebu širšího povědomí o chorobách přenášených klíšťaty. Zatímco lymská borelióza je veřejnosti dobře známá, další infekce mohou zůstávat nerozpoznané, a přitom způsobovat zdravotní komplikace.

Univerzita Palackého přivítala vůbec poprvé od nástupu do funkce J. E. Marii Pérez Sánchez-Laulhé, velvyslankyni Španělského království v ČR. Nejprve navštívila katedru romanistiky filozofické fakulty, poté se setkala s prorektorkou univerzity Ivonou Barešovou.

Velvyslankyně Španělského království Marie Pérez Sánchez-Laulhé zavítala na Univerzitu Palackého v doprovodu atašé pro vzdělávání Blanky Admetlla Ribalta. Nejprve navštívily katedru romanistiky FF UP. Mimo jiné si prohlédly Španělské centrum (Centro de Recursos), založené v roce 2020 jako výsledek spolupráce mezi Univerzitou Palackého a Velvyslanectvím Španělska.

„Mezi jeho hlavní cíle patří vzdělávání učitelů a studentů španělštiny, šíření kultury španělsky mluvících zemí i popularizace našich oborů,“ uvedl vedoucí katedry romanistiky FF UP Daniel Nemrava.

O aktivity organizované centrem podle něj projevila velvyslankyně zvláštní zájem, zajímala se například o Den španělštiny, který každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny. Jeho příští, v pořadí pátý ročník se uskuteční 11. června a nabídne hry ve španělštině, ochutnávku paelly a workshopy flamenca. Během své návštěvy velvyslankyně hovořila také se členy katedry, jak o rostoucím zájmu o hispanistiku na Univerzitě Palackého, tak o historii Olomouce a samotné univerzity, která je ve svých počátcích spjata se Španělskem.

„Byla to první a velmi důležitá návštěva paní velvyslankyně na naší alma mater. Mohla se na vlastní oči přesvědčit o fungování Španělského centra, jediného tohoto druhu v České republice spoluorganizovaného španělským velvyslanectvím. Celý den proběhl v přátelské atmosféře a přispěl k posílení vztahů mezi Velvyslanectvím Španělska s naší univerzitou,“ doplnil Daniel Nemrava.

Návštěvu olomoucké univerzity pak velvyslankyně završila setkáním s prorektorkou pro mezinárodní vztahy UP Ivonou Barešovou a vedoucí pro partnerství Terezou Kalouskovou. Hovořily o dosavadní spolupráci mezi Univerzitou Palackého a španělskými vysokými školami, včetně aktuálních statistik studentských mobilit v obou směrech, zároveň o evropské univerzitní alianci Aurora.

„Jejím členem a naším důležitým partnerem je Universitat Rovira i Virgili, která se v současnosti intenzivně věnuje internacionalizaci studia a mimo jiné rozvoji konceptu COIL – Collaborative Online International Learning. Naše diskuze se dotkla i možností hlubší institucionální spolupráce mezi Univerzitou Palackého a velvyslanectvím, a to zejména na úrovni jednotlivých fakult a odborných pracovišť,“ podotkla Ivona Barešová.

Španělsko dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější zahraniční destinace studentů UP, zatímco španělští studenti tvoří nejpočetnější skupinu přijíždějících výměnných studentů v rámci programu Erasmus+.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP na svém posledním jednání ve stávajícím složení schválili všechny předložené fakultní dokumenty. Děkan senátu poděkoval za odvedenou páci, reflexi a zpětnou vazbu, kterou považuje za velmi důležitou.

Ve stávajícím složení se naposledy sešel Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Ve znění úprav předložených na zasedání schválil Výroční zprávu o činnosti a hospodaření fakulty za rok 2025. Následně přijal i několik dalších dokumentů: novelu č. 8 Statutu PdF UP, novelu č. 5 fakultního Organizačního řádu i Disciplinární řád Pedagogické fakulty UP.

Děkan Vojtech Regec poděkoval stávajícímu grémiu za odvedenou práci a zdůraznil, že zpětnou vazbu vždy považoval a bude považovat za velmi důležitou. Poté informoval o aktuální fázi rekonstrukčních prací v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí a potvrdil, že s novým akademickým rokem bude již otevřen hlavní vchod do budovy. Rekonstrukce objektu však bude pokračovat i v dalším semestru, proto fakulta i nadále bude využívat také prostory v Hanáckých kasárnách. Dále hovořil o chystaných přijímacích zkouškách, o uskutečněném setkání akademické obce fakulty i o přípravě nového Vnitřního mzdového předpisu na UP. Senát byl rovněž informován o probíhajícím procesu reakreditace studijních programů. V této souvislosti vzal na vědomí žádost o prodloužení akreditací studijních programů na PdF UP. 

Studentští senátoři a senátorky připomněli, že se uskutečnilo také jejich setkání, a to za účelem reflexe uplynulého období a předání gescí nově zvoleným zástupcům. Na setkání s proděkanem pro akreditace, praxe a další vzdělávání Vítem Zouharem debatovali o praxích, jejich současném nastavení i administraci.

Šíři realizovaného medicínského výzkumu a publikační úspěchy svých zaměstnanců i studentů si v uplynulých dnech připomněla Lékařská fakulta UP. Předány byly Ceny děkana za významné publikace za rok 2025 a fakulta také patřila 58. ročníku Konference SVOČ, studentské vědecké odborné činnosti.

Cenu děkana za loňský rok obdrželo šest desítek laureátek a laureátů z řad zaměstnanců i studentů fakulty. Dominují autoři a autorky prací publikovaných v nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích, mezi kterými je například Eva Kriegová z Ústavu imunologie, Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky, Vladimír Divoký z Ústavu biologie, Jan Valošek z Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie a Neurologické kliniky nebo Miloš Petřík z Ústavu molekulární a translační medicíny.

foto_sem_4

Oceněni byli i autoři patentů či monografií, jako například Eva Kociánová z I. interní kliniky – kardiologické za knihu Arteriální hypertenze, také autor významně citované publikace Martin Petřek z Ústavu patologické fyziologie a za zvýšení kvalifikace cenu získal Ladislav Štěpánek z Ústavu veřejného zdravotnictví, který byl jmenován docentem před dovršením 35 let.

foto_sem_4

„Jsem hrdý na to, že naše fakulta má takovéto vynikající kolegyně a kolegy, odborníky, a z celého srdce vám za vaši práci děkuji,“ řekl děkan Milan Kolář při slavnostním setkání ve Velké posluchárně Teoretických ústavů a společně s proděkanem pro vědecko-výzkumnou činnost Martinem Doleželem oceněným popřál další, nejen pracovní úspěchy v následujících letech.

Úplný přehled držitelů a držitelek Ceny děkana LF UP za rok 2025 je k nahlédnutí zde.

O den dříve byla Velká posluchárna i další učebny fakulty dějištěm 58. ročníku Konference SVOČ, o jejíž organizaci se ve spolupráci s děkanátem postarali členové a členky Spolku mediků LF UP a na kterou stejně jako v předchozích letech zavítali i hosté z partnerské lékařské fakulty ve slovenském Martině. Během dne zaznělo v pěti sekcích přes 120 studentských prezentací.

foto_sem_4

„Zúčastnil jsem se asi dvou nebo tří bloků, a co jsem viděl a slyšel, mě velmi potěšilo. Byly to perfektní prezentace, s vysokou odbornou erudicí, témata jste představili s nadšením a entuziasmem. Přesvědčilo mě to v tom, že vaše profesní budoucnost, také budoucnost naší lékařské fakulty a zdravotní péče v Česku a tam, kde budete působit, bude fantastická. Ocenění byste zasloužili všichni,“ shrnul Milan Kolář před vyhlášením nejlepších konferenčních vystoupení na večerním setkání v jídelně Fakultní nemocnice Olomouc. Vítězům kromě něj pogratulovaly i proděkanky pro studium Hana Kolářová a Eva Klásková a za Spolek mediků LF UP Veronika Vašířová.

foto_sem_4

Oceněna mimo jiné byla Andrea Cábová, která s tématem Personalizovaná léčba v revmatologii a osteologii obsadila druhé místo v klinické sekci. „Moje práce měla dvě části. První zkoumala dlouhodobý výskyt komplikací a nových onemocnění u dětských pacientů se vzácným chronickým autoinflamatorním onemocněním nazývaným zkráceně CRMO, které postihuje zejména kosti. Druhá část pak zhodnocovala nová klasifikační kritéria vydaná v minulém roce,“ přiblížila studentka.

foto_sem_4

Její práce byla součástí větší studie, jejíž výsledky byly prezentovány i na podzimní konferenci v Chicagu, které se také zúčastnila. „Nejen za to bych chtěla poděkovat mé školitelce, profesorce Kateřině Bouchalové. Měla jsem možnost podívat se na světovou úroveň revmatologie a osteologie, oborů, ve kterých jsem se našla a ve kterých chci určitě pokračovat. Moje část v té studii ale tvořila tak setinu toho, co bylo prezentováno. A když vidím, jakou klinickou práci každý den odvádí paní profesorka a její tým, tak je to opravdu nic,“ dodala skromně Andrea Cábová.

Výsledky 58. konference SVOČ na LF UP jsou k dispozici zde.

Sborník abstraktů prezentovaných studentských prací si pak můžete stáhnout zde.

Houby jako pozoruhodné organismy, kulturní fenomén i téma blízké Čechům i Italům představí výstava Fantastická mykologie. Vernisáž maleb italského autora Paola Dalponteho se uskuteční 5. května od 17:30 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého za osobní účasti autora.

„Výstava otevírá dialog nad společnou vášní Čechů a Italů, kterou jsou překvapivě právě houby. Pro Čechy je houbaření téměř kulturním fenoménem: oblíbeným způsobem trávení volného času, důvodem k výpravám do přírody i příležitostí sdílet znalosti, zkušenosti a rodinné tradice. Houby pak z košíků putují do našich kuchyní, kde se stávají součástí pestré kulinářské tradice,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Svět hub v barvách a detailech

Paolo Dalponte ve svých malbách nevynechává žádný z těchto aspektů houbaření. Je bedlivým pozorovatelem, který oceňuje vzhled, barvu, strukturu, vůni i skryté, na první pohled sotva postřehnutelné detaily rozmanitého světa stopkovýtrusých hub. Dalponteho houbařský svět má svůj čas i prostor, kterým je zejména severní a střední Itálie, konkrétně Trentino-Horní Adiže, Toskánsko, Umbrie a Marche.

„Dalponteho mykologie je především poctivá a precizní, budovaná jemným štětcem a akrylovou barvou. Houba je na plátně jediným motivem, zároveň však nese bohatá kulturně-historická sdělení. Mezi jejich řádky lze vnímat autorův jemný humor i mlsný jazyk gurmeta,“ doplnil Václav Dvořák.

Výstava potrvá do konce června

Výstava bude v Botanické zahradě přírodovědecké fakulty přístupná do 30. června 2026, a to v pracovní dny do 18:00 nebo po předchozí domluvě.

V Olomouci skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna doslova rozproudil celé město a přilákal přes 8 tisíc návštěvníků. Do Olomouce zavítali filmoví tvůrci a tvůrkyně z celého světa a lidé měli jedinečnou příležitost vidět dokumenty, které nejvíce odrážejí trendy přístupy k tomu, jak se v dnešní audiovizi popularizuje vědecké bádání.

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival s tématem Společná řeč přihlásilo 600 titulů. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se ucházelo 61 dokumentů.

„Bylo krásné pozorovat, jak se naše nápady a plány proměnily ve skutečnost, třeba experiment v podobě jarního kina na Horním náměstí, jehož projekce nakonec měly velký úspěch u našich návštěvníků. Mám zároveň obrovskou radost, že se na festival vrací dokončené filmy, které kdysi prošly naším workshopem pro filmové profesionály, a že jsou to filmy tak dobré, že si odnášejí ceny mezinárodních porot i samotného publika. A samozřejmě moc děkuju celému týmu AFO, ve kterém letos bylo přes 350 lidí a které je taky radost sledovat, jak fantastickou práci odvádí, s jakým zápalem a nadšením,“ řekla ředitelka AFO Eva Navrátilová.

foto_sem_4

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Medvěd otravný (Nuisance Bear). Vítěz velké ceny poroty za dokumentární film na Sundance je fascinující sondou do nelehké koexistence lidí a medvědů, který spojuje navýsost moderní formální zpracování a důležité téma.

„Film přináší působivý vhled do toho, jak politické systémy a útlak překroutily naše pojetí ‚soužití‘ s přírodou. Odhaluje, že tyto názory jsou hluboce zakořeněny v historii ničení, koloniálním dědictví a pokračujícím útisku inuitských komunit. Niternou kamerou a strhujícím zvukem film vyzývá k zamyšlení nad tím, co je vlastně ‚otravnost‘, a vykračuje z hranic převládajících narativů o vymírání,“ zdůvodnila rozhodnutí porota festivalu.

foto_sem_4

Zvláštní uznání si pak odnáší film Sešlo z očí (Out of Plain Sight), jehož tvůrci sledují investigativní případ vypuštění toxického jaderného odpadu na kalifornském pobřeží. V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota cenu filmu Phenomena: Když prvky tančí (Phenomena). Ten sleduje běžným okem neviděný svět chemických reakcí a fyzikálních jevů a názorně demonstruje, jak nám filmové médium může přiblížit něco, k čemu bychom bez něj neměli tak úplně přístup. Australský filmař a režisér Josef Gatti nebyl na AFO poprvé, v minulosti se zúčastnil festivalového setkání pro tvůrce – Camp 4Science.

„Jsem nesmírně vděčný, že jsem se mohl vrátit na AFO a odvézt si hned dvě ceny. Moc to pro mě znamená, mám s vámi stejný pohled na to, jak by měla vypadat věda. Je opravdu skvělé, že tento festival existuje. Za finanční odměnu si asi koupím mikroskop, abych mohl točit menší formy života,“ radoval se filmař, který letos na AFO uspěl se svým celovečerním debutem.

Česká a slovenská soutěž taktéž nabídla velké spektrum rozmanitých témat

Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Tomáše Elšíka Při zemi (Resilience). Environmentální balada s jedinečným audiovizuálním uchopením vypráví o lidech, kteří zasvětili svůj život péči o českou krajinu. Zvláštní uznání si odnáší Robin Kvapil se snímkem Smoke, který už svým názvem odkazuje ke svému tématu postihů za pěstování marihuany.

Cena za komunikaci vědy pak náleží dalšímu filmu z produkce České televize – Mořeplavci pravěku (Stone Age Voyagers). Archeologicko-historický snímek pojednává o experimentu českého archeologa Radomíra Tichého a jeho snaze rekonstruovat plavbu zemědělců přes Egejské moře.

foto_sem_4

„Už předloni jsem tu byl s Mistry starých řemesel, kdy jsem se seznámil s docentem Tichým. Ten mě pak přizval na expedici, během které vznikl i tento vítězný film. Mě na tom fascinuje to, že to není o hranicích a ČR, že je to evropské téma. Točili jsme v Řecku, Itálii a Česku a všude to ty lidi zajímalo a všude byli nadšení, protože nás to propojuje. A ukazuje to, že lidstvo je jenom jedno,“ prozradil režisér Tomáš Kratochvíl.

V soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Karin a Lennart: Rosničky na konci světa (The Last Observers). Režisérka Maja K. Mikkelsen sleduje své rodiče, poslední pozorovatele počasí ve Švédsku, v láskyplném portrétu, který ukazuje vzájemnou náklonnost i vášeň pro konkrétní vědní obor.

foto_sem_4

„Nejlepší krátký film AFO 61 jsme vybírali z 21 snímků. Tento vítězný snímek je něžným portrétem oddanosti, preciznosti a svědomitosti lidí pozorujících a zaznamenávajících svět přírody a vyznačuje se křehkostí, humorem a radostí. V době, kdy jsou mnohé z těchto hodnot čím dál vzácnější, ukazuje toto dílo způsob života bez přetvářky a bez touhy po publicitě či uznání ostatních,“ rozhodla porota.

Soutěž imerzivních médií představuje popularizaci vědy skrze interaktivitu

Čestné uznání v této soutěžní sekci získal projekt MAMLAS-1. Jde o interaktivní hru / hlavolam, při jejímž ovládání se musíte naučit jezdit s vozidlem po povrchu vzdálené planety a sbírat vzorky nerostů. Při jejím ovládání se člověk musí přizpůsobit něčemu úplně novému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt Zčistajasna (Out of Nowhere). V něm se ocitáme v kůži ženy obývající malebné městečko v rakouských Alpách.

foto_sem_4

Cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument náleží filmu Levhartí sestry (Snow Leopard Sisters). Trojice režisérů v tibetském regionu Dolpo sleduje dvojici žen, které představují střet generací i názorů na predátorské levharty, kterých je zde již jen několik desítek. Cenu studentské poroty vyhrál dokument Tajemství menopauzy (Menopause Mystery), detabuizující snímek, který byl součástí jak Mezinárodní soutěže festivalu, tak nesoutěžní sekce Diagnóza: Neznámá. Letošní novinkou je také cena v kategorii European Spotlight. Sekce ohledávala trendy a způsoby současné komunikace vědy ve filmu v rámci evropského dokumentu a cenu si odnáší snímek Chytat lelky: Věda o nudě (Killing Time: Science of Boredom).

A jak hlasovalo diváctvo?

Cenu publika pod záštitou České televize získal, stejně jako cenu pro komunikaci vědy v Mezinárodní soutěži, film Phenomena: Když prvky tančí!.

foto_sem_4

„I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Oceněnými projekty jsou Near Life a The Great Seagull Film. První z nich pojednává o zážitcích blízkých smrti a dotýká se hranice vědy a duchovna, druhý zase zkoumá vztah mezi lidmi a přírodou na koexistenci mezi racky a lidmi,“ doplnil vedoucí programu Dominik Vontor.

Cenu za mimořádný přínos popularizaci vědy uděluje AFO České společnosti ornitologické, což krásně koreluje s vítězem České a slovenské soutěže – na filmu Při zemi tato společnost úzce spolupracovala.

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Více na www.afo.cz.

Komplexní pohled na digitalizaci právního odvětví nabídnul více než dvěma stovkám účastníků z řad odborné veřejnosti druhý ročník konference Future Legal. Akce, která se uskutečnila na Právnické fakultě Univerzity Palackého, propojila advokáty, technologické inovátory a vývojáře AI nástrojů. Cílem bylo představit konkrétní řešení pro právní rešerše, práci s dokumenty či řízení workflow.

Po úspěšném prvním ročníku se právnická fakulta společně se svými partnery rozhodla odborné setkání zopakovat. Hlavním cílem konference bylo na praktických příkladech ukázat možnosti využití umělé inteligence v právní praxi i rizika, která s sebou rychle se vyvíjející AI nástroje přinášejí. Vedle přínosů AI tak zaznívaly i otázky týkající se jejích limitů a budoucí role právníků.

Konferenci zahájili zástupci vedení fakulty – děkan Václav Stehlík a proděkan pro komunikaci Pavel Petr. „Všechny vás vítám v prostorách právnické fakulty v Olomouci. Pro řadu z vás se jedná již o druhé setkání, a mám proto radost, že se kapacita konference stejně jako v loňském roce naplnila. Rád bych poděkoval organizátorům z právnické fakulty, kolegovi Danielu Pospíšilovi a Jakubovi Dohnalovi z advokátní kanceláře ARROWS, díky jejichž práci bude konference jistě opět úspěšná,“ přivítal účastníky děkan Stehlík. Zároveň představil i směr, kterým se chce fakulta v oblasti AI dále ubírat. „Umělou inteligenci považuji za důležité a aktuální téma, a proto ji chceme více zapojit i do výuky. V příštím roce plánujeme zavést povinný předmět zaměřený na využití AI v právní praxi,“ uvedl.

foto_sem_4

Účastníky oslovil také rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. „Nacházíme se v momentu, který bude pro naši společnost mimořádně důležitý. Právě právníci budou těmi, kdo ponesou hlavní odpovědnost za regulaci a nastavení hranic, kam až umělou inteligenci pustíme,“ zaznělo v jeho vystoupení.

Novinkou oproti prvnímu ročníku byla doprovodná část programu zaměřená na prezentaci konkrétních AI nástrojů mimo hlavní přednáškové bloky. „Rozhodli jsme se dát řečníkům prostor představit své produkty i mimo přednáškové sloty, aby je účastníci mohli lépe poznat, vyzkoušet a prodiskutovat jejich možnosti využití,“ vysvětlil za organizátory Daniel Pospíšil, který působí na fakultě jako odborný asistent na dvou katedrách. Představeny byly například nástroje Anywhere pro mezinárodní kauzy nebo Robopravnik.cz.

Mezi řečníky vystoupil také CTO CODEXIS AI Tomáš Řehák, který přiblížil aktuální možnosti využití umělé inteligence při právních rešerších. Zaměřil se především na hranici mezi spolehlivým využitím AI a situacemi, kdy je stále nezbytný lidský úsudek. „Stále jde do určité míry o otevřenou otázku výzkumu. Zjednodušeně ale platí, že uživatel získá z AI tak kvalitní výstup, jak kvalitní data má nástroj k dispozici. Pokud například v CODEXIS AI zadám rešerši zaměřenou na konkrétní procesní část a práci se stovkami judikátů, systém dokáže podstatné informace velmi dobře dohledat. Jakmile se však dostáváme k interpretaci a syntéze závěrů, stále jsou potřeba zkušenosti a úsudek advokáta či právníka,“ popsal Řehák.

Ocenil také společenský večer, který předcházel hlavní konferenční části. „Účastníci se mohli potkat v neformálním prostředí, navázat kontakty a lépe se poznat. Díky tomu se celý následující den nesl v uvolněné a přátelské atmosféře,“ dodal.

Na organizaci konference Future Legal 2026 se podílela Právnická fakulta UP a advokátní kancelář ARROWS. Akce má svou oficiální webovou stránku.

Léto 2023 – svět se rozdělil na dva tábory. Na ty, kterým se víc líbil dlouho očekávaný film Oppenheimer a na fanoušky filmu Barbie. Dílo o panence, která v uplynulých desetiletích formovala holčičky po celém světě, však nebylo jen překvapivou filmovou událostí. Nabídlo také prostor pro zamyšlení nad společenskými rolemi napříč historií. Na tom také stojí nová podcastová série historiků z UP.

Hledání paralel na pozadí filmu Barbie se ve svém semináři před dvěma lety chopili historici Michaela Antonín Malaníková a Patrik Paštrnák. Posluchačům na filozofické fakultě předkládali dějinné souvislosti u témat, jako je dětství, mateřství, sexualita či vůdčí role žen. A jelikož měl seminář velký úspěch, rozhodli se na jeho základě natočit podcastovou sérii.

„Seminář kolem sebe za dva roky, kdy jsme jej vedli, vygeneroval silnou komunitu. Podcast je výsledek společné práce nejenom nás dvou, ale také našich studujících, tedy celkem asi padesáti lidí. Chtěli jsme proto tohle téma uchovat v nějaké trvalé podobě, a tak nás napadl podcast. Proces vzniku je pro nás čirá radost, experimentální ohledávání hranic, což nás baví a posouvá dál,“ popisuje vznik série Michaela Antonín Malaníková.

Michaela Antonín Malaníková se věnuje dějinám středověku a výzkumu městského prostředí z pohledu gender history, zaměřuje se na dějiny rodiny a sociální historii obecně. Patrik Paštrnák se nejprve věnoval dějinám svatebních cest, což ho dovedlo ke královnám a studiu panovnických žen obecně. Kromě toho se zaměřuje se na dějiny cestování, humanistickou literaturu a kulturní dějiny obecně. Foto: FF UP

V plánu je celkem 11 dílů, které v podstatě kopírují jednotlivé hodiny na semináři. Kromě již zmíněných se tak posluchači mohou také těšit na témata jako manželství a panenství, představy o lidském těle a kráse či vztahy mezi stejnými pohlavími. „V posledním dílu nás stejně jako na semináři navštíví ve studiu host, Tomáš Borovský z Masarykovy univerzity, který se věnuje vztahu zvířat a lidí z pohledu středověké historie,“ dodává historička.

Některé věci se nemění už staletí

„Film Barbie byl jediný, na který jsem šel do kina dvakrát po sobě. Baví mě na něm, že paroduje naši přítomnost a naše hodnoty a představy spojené s mužstvím a ženstvím, čímž nabízí skvělé momenty pro paralely mezi historií a současností. Například jak ve filmu, tak dnes často od žen slyšíme, že je nemožné splnit všechny společenské ideály, které se od nich očekávají. Od matek přes manželky, milenky, dcery po zaměstnankyně. Když ve filmu zazníval tento monolog, okamžitě jsem si vzpomněl na některé historické prameny z 15. století z prostředí vyšších společenských kruhů, ve kterých jsem na ty téměř stejné nároky společnosti opakovaně narážel,“ popisuje styčné plochy mezi filmem, naší současností a středověkou realitou Patrik Paštrnák, který s nápadem na seminář přišel.

Audio podcast Barbie a Ken ve středověku vychází každou druhou neděli na YouTube, Spotify či Apple podcasts. Odkazy na epizody najdete zde.

„U mnoha témat sledujeme kontinuitu od minulosti do dneška. Vezměme si například ženskou moc. Pokud jsou ženy u moci kritizovány ve veřejném prostoru, tak se to dnes vztahuje ke stejným tématům jako ve středověku – například k jejich sexuální morálce. Ženy se zkrátka ve veřejném prostoru dodnes znevěrohodňují jinými prostředky než muži,“ uvádí Michaela Antonín Malaníková.

Právě v upozorňování na paralely mezi současností a minulostí vidí dvojice historiků cestu: „Je dobré tato témata pojmenovávat a zvědomovat. V okamžiku, kdy si uvědomíme tyto automatismy, na které naskakujeme, můžeme jim lépe předcházet,“ říká Michaela Antonín Malaníková. „Pokud polovinu populace tvoří muži – a ti se s podobnými předsudky nesetkávají, znamená to, že polovina populace netuší, jakým problémům ta druhá čelí. Proto je potřeba o nich mluvit,“ doplňuje Patrik Paštrnák.

Co bude dál?

A jak se oba podcasteři dívají na další osud semináře o Barbie? „Nyní cítíme, že se můžeme posunout dál. Jestli se vrátíme k hledání paralel mezi současností a minulostí na prostoru nějakého dalšího popkulturního fenoménu, ať už filmu nebo třeba seriálu, ještě nevíme. Čekáme na silný motiv, který musí přijít organicky,“ říká Michaela Antonín Malaníková.

Oba historici se ale shodnou, že ve formátu podcastu je jim trochu smutno. „Naši studující nám tam chybí. Interakce a výměna názorů byla motorem kurzu a je náročnější to utáhnout ve dvou,“ uzavírá Patrik Paštrnák.