Novinky z PřF a UP

Do roku 2001, kdy úspěšně završili své vysokoškolské studium, se v Arcibiskupském paláci pomyslně vrátila osmnáctka absolventů a absolventek Fakulty tělesné kultury UP. Na slavnostní akt navázalo venkovní posezení, již neformální a bez talárů.

„Mockrát vám děkuju, že to pořádáte. Je to krásné. Moc si to užíváme,“ děkoval přímo při přebírání pamětního diplomu Radek Škarka, ředitel základní školy v Ústí nad Orlicí. Před rokem na FTK křtil svoji knihu Aprobace PUNK, nyní se svými někdejšími spolužáky po pětadvaceti letech znovu oblékl absolventský talár a užil si fanfár a hymny Gaudeamus igitur na jejich počest.

video_sem

Pamětní diplom spolu s ním převzala například Jana Pelclová, která na FTK – stejně jako i několik dalších stříbrných absolventů – působí a aktuálně vede projekt zaměřený na odolnost dětí v digitálním světě ReDiKid, Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP, která je v současnosti také místopředsedkyní Akademického senátu UP, nebo Jan Králík, který pracoval u vojenské policie a nyní je civilním zaměstnancem ministerstva obrany.

„Jako jedna z mála z našeho ročníku neučím, oblasti tělovýchovy se ale věnuju na sportovní klinice, ve spojení s medicínou, která mě vždy zajímala. FTK mi pro mou práci dala odbornost i dovednosti, které jsou potřebné v komunikaci s klienty. A vlastně možná trochu i učím, když se snažím nějak směrovat mladší kolegy a předat jim něco ze svých zkušeností,“ uvedla další ze stříbrných absolventů Gabriela Holíková, vedoucí Centra sportovní a preventivní medicíny AGEL Sport Clinic v Prostějově.

foto_sem_4

„Co si ze studia například vybavuju, že ač jsem nebyla špičkový sportovec, některé zkoušky jsem zvládla splnit lépe než někteří, kteří se dané disciplíně věnovali na vrcholové úrovni. A státnice jak z tělesné výchovy, tak z biologie se mi podařilo udělat v jednom roce asi po třech týdnech. Na to jsem docela pyšná. Řada lidí si totiž státní zkoušky rozkládala, protože se nestíhali připravit,“ zavzpomínala s tím, že se se spolužáky pravidelně scházejí.

Diplomy a odznáček ve fakultní zelené barvě absolventům předal děkan Pavel Háp s proděkanem Michalem Šafářem, přání přidal prorektor Jiří Drábek. „Gratuluji vám ke stříbrné promoci a za Univerzitu Palackého vám děkuji za to, že její jméno už 25 let nesete s sebou. Přeji vám mnoho zdraví, radosti i dostatek pohybu. Nebudu vám ale doporučovat konkrétní množství, to bych se tu velmi rychle mohl dostat do sporu,“ narážel ve svém krátkém slově na zaměření fakulty.

foto_sem_4

„Jsme velmi rádi, že jste za těch 25 let na FTK nezapomněli, a doufáme, že se na fakultu budete stále tak rádi vracet. Vítejte zpátky,“ dodal děkan.

Promoce se zúčastnili i emeritní děkani a děkanka fakulty František Vaverka, Hana Válková, Dušan Tomajko a Zbyněk Svozil.

Na slavnostní akt v Arcibiskupském paláci odpoledne navázalo neformální posezení u beachvolejbalových kurtů v Hejčíně. Avizovanému turnaji sice nepřálo počasí, náladu na setkání dřívějších spolužáků to ale nijak zvlášť nepokazilo.

foto_sem_4

Stříbrná promoce ročníku 2001 byla součástí programu Absolventského setkání UP, jehož shrnutí jsme přinesli zde, a zároveň jednou z akcí, na kterých si FTK připomíná 35 let své existence. Půlkulaté „narozeniny“ fakulta bude slavit průběžně celý rok, na svůj kousek z pomyslného dortu si přijde každý, kdo má s FTK něco společného.

V pondělí 21. září to budou především studenti vracející se do učeben a tělocvičen, na startu semestru totiž v Kampusu Neředín mohou těšit na nejrůznější soutěže a aktivity, nový fakultní merch nebo kávu zdarma. Odpoledne se pak v aule sejde akademická obec fakulty, kterou děkan Pavel Háp seznámí s novinkami a plány na začínající akademický rok. Setkání akademické obce začíná ve 13:30.

Spolek mediků LF UP pro studentky a studenty nelékařských oborů na Univerzitě Palackého opět připravil kurz Neznáš, nezachráníš!, během něhož si zájemci vyzkoušejí základy první pomoci i v simulacích reálných situací. Výuková akce se koná ve čtvrtek 1. října od 15 hodin v prostorách Lékařské fakulty UP. Z důvodu omezené kapacity je nutné se dopředu přihlásit.

V úvodu kurzu čeká registrované účastníky krátká teoretická přednáška, která je seznámí se základními principy první pomoci. „Následně budou rozděleni do skupin a postupně projdou pět praktických stanovišť, kde si osvojí konkrétní dovednosti, jako je např. kardiopulmonální resuscitace, obvazové techniky a další. Na závěr si ověří získané znalosti a dovednosti v simulacích konkrétních krizových situací, jako je například infarkt myokardu nebo autonehoda,“ přiblížil za organizátory Ondřej Hubálek, student 5. ročník Všeobecného lékařství.

Kurz Neznáš, nezachráníš! je určen pro studentky a studenty ze všech fakulty Univerzity Palackého, vyjma fakulty lékařské.

Kapacita je z organizačních důvodů omezena na 30 lidí, zájemci se mohou registrovat pomocí tohoto formuláře.

Spolek mediků LF UP pořádá kurz základů první pomoci pravidelně už řadu let. Jak vypadal zatím poslední letos v dubnu, si můžete připomenout zde.

K září v Olomouci už neodmyslitelně patří univerzitní zahájení akademického roku MEET UP – Zažij univerzitní město, kde se Univerzita Palackého představuje novým i stávajícím vysokoškolským studentům. Jeden den k seznámení se s univerzitními a studentskými spolky, jeden den k tomu, dobře se bavit a užít si start akademického roku. Na pódiu pod širým nebem vystoupí experimentální rapové trio HIHIHAHAHOLKY nebo pop-rocková kapela Propadleek, v jejímž nástrojovém obsazení jsou vedle kytar i housle. V programu jsou zastoupeny také workshopy a soutěže. To vše v úterý 22. září v areálu Letňáku. Vstup je volný.

Program MEET UP 26 odstartuje už ve 14 hodin, kdy se v Letňáku Olomouc představí univerzitní pracoviště a studentské spolky. „Pro nové studenty to bývá první možnost seznámit se s náplní jednotlivých pracovišť či spolků a osobnostmi, které je tvoří. Účastníci letošního MEET UPu mohou u stánků sbírat razítka do speciálního indexu a hrát tak o řadu hodnotných cen,“ upozornil za organizátory akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Prezentace potrvají až do 19. hodiny.

Hudební program na hlavní scéně zahájí ve 14:30 dj Endeek. Po 16. hodině už bude pódium patřit opavské skupině Dobrý pokus!, v jejichž písničkách najdete vlivy punku i rock’n’rollu. Olomouckou hudební scénu zastoupí na MEET UPu pop-punkové kvarteto N1. Na pomezí rapu, alternativního popu a kabaretu se pak pohybuje pražské trio HIHIHAHAHOLKY. „Skupina je charakteristická experimentálním přístupem k rapu a slovní hříčce,“ přiblížil Ondřej Martínek. Pořádnou tečku za hudebním programem MEET UPu 26 napíše krátce před 21. hodinou pražská kapela Propadleek. Mix popu, rocku a folku osvěžují housle Viky Machytkové, Propadleek se může pochlubit předskakováním kapele Divokej Bill i vyprodanými koncerty. Vše zakončí afterparty v blízkém klubu Bocca.

Na své si přijdou i milovníci dobrého jídla, pro které bude připravena gastro zóna, odpočinout si před dalším koncertem či po prohlídce prezentačních stánků pak lze v relax zóně. Na všechny akce v programu MEET UP je vstup volný.

MEET UP 26 pořádá Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s neziskovou organizací Street Art Festival. Další informace najdete na stránce meetup.upol.cz.

Kriticky ohrožený ibišek trojdílný letos mimořádně hojně vykvetl na pokusných plochách Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC), které sídlí v holickém areálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Jeho výskyt v Olomouci je o to zajímavější, že jde o jednu z nejsevernějších známých lokalit tohoto vzácného polního plevele na Moravě. Výskyt vzácné rostliny zdokumentovali také botanici fakulty. Část exemplářů nyní zamíří do herbářových sbírek, kde budou sloužit jako doklad o výskytu druhu i pro budoucí výzkum.

Ibišek trojdílný (Hibiscus trionum) je nápadný velkokvětý polní plevel příbuzný známým pokojovým a zahradním ibiškům. V České republice se vyskytuje především v nejteplejších oblastech jižní Moravy, jeho přirozený areál zahrnuje suché a teplé oblasti jižní Evropy a západní Asie. Na rozdíl od běžně pěstovaných ibišků jde o jednoletou rostlinu, která musí během jediné vegetační sezóny vyklíčit, vykvést a vytvořit semena.

„Na našich pokusných pozemcích jsme první kvetoucí ibišek zaznamenali přibližně před třemi lety. Letošní masový výskyt čítající desítky kvetoucích rostlin je pravděpodobně důsledkem suchého a teplého léta, které rostlině poskytlo vhodné podmínky pro vzcházení a kvetení,“ uvedla Kateřina Smékalová z výzkumného týmu Genetické zdroje zelenin a speciálních plodin CARC.

Přestože jde v české přírodě o velmi vzácný a ohrožený druh, na zemědělských plochách může být jeho přítomnost problematická. Ibišek je totiž potenciálním mezihostitelem viru mozaikovitosti okurek.

„Naším hlavním úkolem je udržování genetických zdrojů zelenin, včetně tykvovitých rostlin, proto musíme porost ibišku bohužel odstranit, abychom snížili riziko napadení pěstovaných plodin. Kontaktovala jsem proto kolegy z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP a Vlastivědného muzea v Olomouci, zda by rostliny mohli využít alespoň pro herbářové sbírky,“ doplnila Kateřina Smékalová.

Vzácný nález zamíří do herbářů

Botanici část rostlin ibišku zdokumentovali a odebrali pro herbářové sbírky. Exempláře budou odborně zpracovány a uloženy jako doklad o současném výskytu druhu i jako materiál pro budoucí vědecký výzkum. Díky mimořádnému množství nalezených rostlin budou některé herbářové položky nabídnuty také dalším vědeckým institucím. „Takto masivní výskyt ibišku trojdílného se skutečně nevidí každý den. I na jižní Moravě jde o velkou vzácnost. Jsme proto rádi, že jsme mohli vše podrobně zdokumentovat,“ řekl Michal Hroneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP.

Jak se vzácná rostlina na pokusná pole v Olomouci dostala, zatím není jasné. Nejbližší známá lokalita se nachází necelých šest kilometrů jihozápadně od holického areálu, poblíž Olšan.

Pokusná pole jako útočiště vzácných druhů

„Možností je několik. Může jít o přirozené šíření z okolních lokalit, nelze však vyloučit ani zavlečení semen společně s osivem. Další možností je, že se ibišek v areálu vyskytuje už delší dobu a jeho semena přežívají v půdě, dokud nenastanou vhodné podmínky pro klíčení,“ vysvětlil Michal Hroneš.

Ibišek trojdílný přitom není jediným vzácným polním plevelem, který se v holickém kampusu vyskytuje. Botanici zde zaznamenali například také úporek hrálovitý či diviznu švábovitou.

Dva významné profesory Filozofické fakulty Univerzity Palackého nově připomínají prostory nesoucí jejich jména. Fakulta slavnostně otevřela pracovnu a posluchárnu Josefa Jařaba a učebnu Jaroslava Macháčka. Události byly součástí programu srazu absolventů Univerzity Palackého a nabídly také vzpomínání na oba profesory. Při této příležitosti fakulta odhalila i pamětní desku s bronzovým portrétem Josefa Jařaba.

„Pospolitost, ať už je jakákoliv, se udržuje společnou pamětí. O tu paměť je třeba pečovat, aby takové společenství neuvadlo, aby se nerozpadlo. Daleko moudřejší lidé tvrdili, že instituce a společenství se udržují ideály, na kterých vznikly. Ty si musíme připomínat, abychom pořád vnímali společný vztah a hodnoty,“ uvedl děkan FF UP Jan Stejskal.

Jeho slova vystihla i charakter celého setkání. Nešlo pouze o slavnostní pojmenování univerzitních prostor, ale také o připomenutí osobností, které výrazně ovlivnily život fakulty. Kolegové, studenti, absolventi i další pamětníci zavzpomínali na Josefa Jařaba i Jaroslava Macháčka, na jejich působení na univerzitě, profesní práci i osobní setkávání.

Pamětní desku věnovanou Josefu Jařabovi doplňuje bronzový portrét od sochaře Radomíra Surmy. Stejný odlitek připomíná významného amerikanistu, literárního historika a prvního polistopadového rektora Univerzity Palackého také v prostorách Rektorátu UP.

Pracovna, která připomíná svého někdejšího obyvatele

Zvláštní pozornost získala pracovna Josefa Jařaba, jejíž novou podobu navrhl architekt Milan Obenaus. K místnosti má osobní vztah – byl to právě on, kdo pro Josefa Jařaba pracovnu navrhoval už na počátku devadesátých let. Její vybavení pak profesora Jařaba provázelo i při pozdějším stěhování.

foto_sem_4

Když nyní Milan Obenaus dostal za úkol vytvořit prostor, který by připomínal Jařabovu osobnost a ducha, rozhodl se část původního nábytku zachovat a proměnit. Původně tmavě hnědé vybavení získalo krémově béžovou barvu a architekt jej doplnil prvky odkazujícími na americkou vlajku – červenou plochou s bílými policemi a modrým akcentem. Připomínají tak nejen někdejšího uživatele pracovny, ale i jeho celoživotní odborný zájem o americkou literaturu a kulturu.

Pracovna Josefa Jařaba

Na původní podobu pracovny i samotného Josefa Jařaba zavzpomínal amerikanista a literární vědec Michal Peprník. Přiznal, že jej proměna místnosti nejprve překvapila. Pamatoval si ji zaplněnou knihami a tmavým nábytkem, s pohovkou, rohovým stolem, počítačem a také malým kulatým stolkem, kolem něhož se kolegové scházeli.

„Ten kulatý stoleček mi tam chybí. Kolem něj jsme sedávali a mohli jsme si představovat, že jsme rytíři kulatého stolu, tedy v našich poměrech rytíři kulatého stolečku,“ vzpomněl s nadhledem Michal Peprník.

Proměněná pracovna podle něj ale získala nový význam. Ubylo věcí, prostor se zvětšil a provzdušnil. Právě v tom nakonec spatřuje symboliku blízkou Josefu Jařabovi i beatnické literatuře, které se věnoval – oproštění od materiálních věcí, rozšíření vědomí a proměnu.

„To, co bylo tmavě hnědé, zbělalo tak jako vlasy starého muže. A to je vlastně správně,“ dodal.

Učebna Jaroslava Macháčka

Vzpomínalo se také na na významného anglistu a lingvistu Jaroslava Macháčka. Jeho jméno nově nese bývalá ‚šestnáctka‘, místnost, v níž často učil. Její součástí je i jeho portrét, který mu k devadesátým narozeninám jako překvapení nechali vytvořit přátelé. Na jejich objednávku jej namaloval akademický malíř Pavel Forman.

Na svého kolegu zavzpomínal amerikanista, literární vědec a překladatel Marcel Arbeit. Připomněl mimo jiné Macháčkův originální projev, bez kterého se podle něj neobešla žádná větší katederní akce.

„Byl to nejslušnější člověk, jakého jsem kdy potkal. V roce 1970 musel pro své názory z fakulty odejít. Osobně jsem jej poprvé viděl ve druhé polovině osmdesátých let a už tehdy jsem si všiml, jak ho tehdejší členové katedry i další lidé uctivě zdravili, a pak se ale hned vzdalovali, aby neměli potíže,“ řekl Marcel Arbeit.

Učebna Jaroslava Macháčka

Když se Jaroslav Macháček v roce 1990 na fakultu vrátil, podle Arbeita jako by nikdy neodešel.

„Nikomu nic nevyčítal, nezahořkl a vůbec nemluvil o těch dvaceti letech, kdy nesměl pracovat ve svém oboru. Spolu s ním přišla pravá americká atmosféra. A i když později působil v různých funkcích, byl tu vždycky pro nás. Všichni studenti ho měli rádi, pro mě byl přirozenou autoritou.“

Macháčkovu osobnost má připomínat i samotná podoba nové učebny. Jeho proslulý suchý anglický humor se promítl do textů zakomponovaných do větších celků, které visí na stěnách.

Vzpomínky absolventů

Na oba profesory vzpomněla například absolventka anglistiky a germanistiky Irena Spurná, která studium na FF UP dokončila v roce 2019. Dnes působí v týmu dozoru nad umělou inteligencí Českého telekomunikačního úřadu.

foto_sem_4

„Celý program je velmi dojemný, vrací mě zpátky. Dýchly na mě vzpomínky, ale i stres, který jsem zažívala u zkoušek,“ řekla.

S Josefem Jařabem i Jaroslavem Macháčkem se během studií osobně setkávala a vzpomíná na ně především jako na pedagogy, kteří dokázali studenty zaujmout svými historkami a vytvořit kolem sebe příjemnou atmosféru.

„Pamatuji si na vtipné glosy pana profesora Macháčka. Zlepšovaly atmosféru a náladu, velmi nás stmelovaly. U zkoušek byl pan profesor Jařab skvělý, hodně nám vždycky pomohl. Věřil nám, že jsme se připravovali,“ dodala Irena Spurná.

Nově pojmenovaná pracovna, učebna a posluchárna nejsou jen připomínkou jmen dvou výrazných osobností Filozofické fakulty UP. Jsou to místa, která uchovávají vzpomínky několika generací jejich kolegů a studentů a připomínají stopu, kterou Josef Jařab a Jaroslav Macháček zanechali ve fakultním i univerzitním společenství.

Přední světové materiálové vědce propojí mezinárodní workshop TECHSCALE – Beyond the Nanoscale, který dnes začíná v Liblicích a potrvá do 17. září.

S vědci zapojenými do projektu budou o nejnovějších trendech ve vývoji materiálů a technologií diskutovat mimo jiné průkopník výzkumu 2D materiálů a MXenů Yury Gogotsi z Drexel University, přední odborník v teoretické a výpočetní materiálové chemii Gianfranco Pacchioni z Università Milano-Bicocca či expertka v oblasti nanoporézních materiálů, především zeolitů Svetlana Mintova z CNRS.

„V projektu TECHSCALE se nám daří využívat atomární inženýrství nejen k posouvání hranic současného poznání, ale také k otevírání nových možností praktického využití pokročilých materiálů. Workshop je pro nás příležitostí představit nejnovější výsledky, sdílet zkušenosti mezi jednotlivými týmy a především iniciovat nové vědecké spolupráce a společné projekty. Velmi nás těší, že naše pozvání přijali také přední světoví vědci. Nechceme pouze prezentovat, čeho jsme v TECHSCALE dosáhli, ale vytvořit prostředí pro otevřenou diskuzi, nové nápady a vznik dalších mezinárodních spoluprací,“ uvedl hlavní řešitel projektu TECHSCALE Michal Otyepka z CATRIN. Výsledky výzkumu budou podle něj někteří z účastníků prezentovat rovněž v posterové sekci.

Workshop TECHSCALE uvítá přes 80 účastníků. Kromě zástupců řešitelských týmů přijedou rovněž hosté z Polska, Japonska, Číny, Španělska, Francie, USA a dalších zemí.

Kromě CATRIN, která projekt z operačního programu Jan Amos Komenský koordinuje, je do něj zapojeno pět fakult Univerzity Palackého. Partnery jsou také Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Úkolem TECHSCALE je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství, které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

Do čela Centra výpočetní techniky Univerzity Palackého nastupuje Tomáš Antoš. Zkušený IT manažer s více než dvacetiletou praxí v oblasti informačních technologií, kybernetické bezpečnosti a řízení strategických projektů se funkce ujímá od pondělí 14. září. Ve vedení jednoho z klíčových univerzitních pracovišť střídá dosavadního ředitele Davida Skoupila.

Centrum výpočetní techniky (CVT) zajišťuje provoz a rozvoj informačních a komunikačních technologií napříč celou Univerzitou Palackého. Stará se mimo jiné o univerzitní informační systémy a datovou síť, servery a datová úložiště, internetové a wi-fi připojení či řadu služeb, které každodenně využívají studenti a zaměstnanci univerzity. Významnou součástí jeho činnosti je také bezpečnost a další rozvoj univerzitního IT prostředí.

„Centrum výpočetní techniky zajišťuje služby, bez kterých se dnes neobejde prakticky žádná oblast fungování univerzity. Od nového ředitele proto očekávám nejen zajištění jejich spolehlivého a bezpečného provozu, ale také další rozvoj univerzitního IT a posilování kybernetické bezpečnosti. Zároveň bych chtěl poděkovat Davidu Skoupilovi za práci, kterou v průběhu svého dlouholetého působení v čele centra odvedl,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Tomáš Antoš přichází do vedení CVT s více než dvacetiletými zkušenostmi v IT. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval řízení IT infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a strategických projektů. Má zkušenosti se správou serverů, sítí, virtualizačních technologií a podnikových informačních systémů i s vedením týmů a komplexních projektů. Působil rovněž v prostředí mezinárodního managementu.

„Za základ považuji stabilitu provozu a špičkovou kybernetickou bezpečnost. Stejně velký důraz chci ale klást i na úzkou spolupráci s fakultami, modernizaci infrastruktury a zjednodušování služeb pro každodenní potřeby uživatelů. Klíčem k úspěchu je pro mě otevřenost vůči týmu na CVT, vytváření kvalitního zázemí pro odborný rozvoj kolegů a společné úsilí při rozvoji univerzitního IT,“ doplnil Tomáš Antoš.

CVT patří mezi celouniverzitní pracoviště a jeho služby zasahují prakticky do všech oblastí fungování UP – od studijní a ekonomické agendy přes výuku a výzkum až po každodenní práci zaměstnanců. Zajišťuje mimo jiné provoz a rozvoj univerzitního informačního systému, metropolitní datové sítě a zavádění moderních informačních a komunikačních technologií.

Znovu. Spolu. Dvě slova, která byla leitmotivem pátku a soboty v Olomouci. Přesně v duchu opětovného shledání se totiž neslo Absolventské setkání Univerzity Palackého. Absolventky a absolventi dorazili do Olomouce ze všech koutů země a někteří i ze zahraničí. Na všechny čekal pestrý program: mohli vyrazit na prohlídky univerzitních budov, zažít koncerty, výstavy, besedy, podívat se na filmy nebo si jen tak užívat s bývalými spolužáky.

Kdo si udělal čas už v pátek, nelitoval. Mohl si totiž prohlédnout, jak vypadá zázemí rektora Univerzity Palackého, protože právě pracovna Michaela Kohajdy se nově stala pozoruhodným výstavním prostorem, v němž nyní představuje svou tvorbu Vladimír Havlík z pedagogické fakulty (více informací najdete zde). K vidění byl také legendární U-klub v areálu kolejí na Envelopě, na jehož obnově nyní univerzita pracuje a nechyběl ani oblíbený hospodský kvíz, tentokrát netradičně situovaný do hlavní menzy UP na třídě 17. listopadu.  

foto_sem_4

„Ježiš, já tě nepoznala!“, „Jak se máš, co děláš?“ „Tady se to ale změnilo!“ „Tohle za nás nebylo!“ Takové a podobné hlášky zněly v pátek a v sobotu po Olomouci. Aby byl obrázek setkání úplný, musíme přidat i hodně emocí: radost se shledání, dojetí, pár slz, spusta objímání a přípitků, hrdost při stříbrných promocích a především zvědavost, co všechno se za ta léta od absolutoria na katedře, fakultě i univerzitě změnilo.

Hektické hodiny zažili všichni organizátoři setkání napříč univerzitou. Poctivě se na absolventy a absolventky připravil i UPoint, před nímž bylo jedno z registračních míst. Mezi prvními využila v sobotu hned po půl deváté ráno tuto možnost i Zdenka Přečková. Dáma, která absolvovala lékařskou fakultu v roce 1978 a stále působí jako anesteziolog, dorazila do Olomouce z Petřvaldu. „Se spolužáky jsme se scházeli pravidelně. Jak ale přibývají léta, je to méně často, protože řada kolegů byla z větší dálky, takže je to trošku náročné,“ uvedla s tím, že právě absolventské setkání je příležitostí k setkání.

foto_sem_4

K registračnímu stánku a pak i na prohlídku UPointu přišla i Věra Bočková. Do Olomouce dorazila z Vysočiny už v pátek a stihla se potkat s některými kamarádkami. „Absolvovala jsem v roce 2017 kombinované studium andragogiky v profilaci na personální management. Pracuju v oblasti vzdělávání, takže se mi absolvované studium pro mou profesi hodí. Těším se na fakultu, kde uvidíme naše vyučující. Bude to trošku retro po deseti letech,“ prozradila své plány při prohlídce univerzitního obchodu.

Ten byl magnetem pro všechny, kdo si chtěli ze setkání odvézt na památku něco s logem své alma mater. Na výběr byl bohatý univerzitní sortiment a nechyběly ani novinky, které měly svou premiéru právě na absolventském víkendu. „Připravili jsme při této příležitosti novou kolekci triček, mikin a hrníčků,“ připomenula Eva Otevřelová, manažerka UPointu.

foto_sem_4

Program Absolventského setkání UP byl připravený pro všechny generace – od nejmenších až po ty nejvíce zkušené. Dobře to bylo vidět na Konviktu, kam dorazily celé rodiny i s dětmi. A nejmenší se měli čím zabavit: na malování na obličej se stály fronty, řádilo se ve skákacím hradu, skládaly se hlavolamy atd. Program byl různorodý. Osvětu pro velké i malé například připravili studenti ze Spolku mediků LF UP, kteří neúnavně ukazovali, jak se správně poskytuje první pomoc.

Zároveň byl právě Konvikt i místem, kde se sešli účastníci Univerzity třetího věku. Právě U3V totiž letos slaví 40 let své existence, což byla dobrá příležitost dozvědět se něco o její historii a současně si prohlédnout výstavu fotografií účastníků jednoho z kurzu.

foto_sem_4

Ale vidět byly modrobílé univerzitní barvy po celém městě. Univerzita rozhodně nešla přehlédnout. Absolventské setkání bylo i příležitostí ukázat veřejnosti, jak bohatý tvůrčí potenciál má dnešní UP.  Ať už v podobě muzikantů či výtvarníků spojených s univerzitou.

Někteří absolventi museli do Olomouce urazit dlouhou cestu. Ale stálo jim to za to. Jako v případě loutnisty Ondřeje Jaluvky, absolventa FF a PdF, který žije ve Francii. Ten měl k návštěvě své alma mater hned několik důvodů. Jednak ho za zásluhy o propagaci dobrého jména ocenil děkan FF, a současně představil své umění na koncertě v aule FF.

foto_sem_4

„Do Olomouce se vždy rád vracím, protože je mému srdci blízká. Při univerzitních studiích se člověku otevírá a prohlubuje touha naslouchat, objevovat, zkoumat a měnit úhly pohledu na problémy. Tyto principy využíváme i v praktickém životě. Olomouc a univerzita mi rezonují setkáními ať hudebními nebo lidskými a možnostmi rezonance dále rozšiřovat. Proto jsem se těšil i na tento víkend: na setkání a nové cesty, které přinese. Chtěl jsem také prozkoumat možnosti a příležitosti, zda by se šla propojit olomoucká akademická půda s mým životem hudebního světoběžníka, badatele a pedagoga,“ svěřil se Ondřej Jaluvka.

foto_sem_4

Univerzita spojila setkání se Dny evropského dědictví, což byla pro mnoho absolventů skvělá volba, protože město ukázalo celou šíři svého kulturního bohatství. A protože se Olomouc pyšní dovětkem „univerzitní město“, bylo logické, že setkání vyvrcholilo večer na Horním náměstí, kde všechny pozdravil rektor Michael Kohajda. Poděkoval absolventům za to, že se na univerzitu opět vrátili.

„Jsem velmi rád, že jste se mohli zúčastnit celého programu, který jsme na Univerzitě Palackého uspořádali k 80. výročí jejího znovuobnovení,“ uvedl rektor UP. Připomenul bohatou minulost univerzity a to, že i ona je součástí evropského dědictví. Zdůraznil, že univerzita nejsou ale jen budovy, které ji tvoří, ale především její lidé – absolventi, studenti, pedagogové, vědci a pracovníci všech různých profesí, kteří se starají o její každodenní chod. „Každý z vás je pro nás důležitý,“ uvedl Michael Kohajda a dodal, že právě spojením všech vzniká živé univerzitní společenství.

foto_sem_4

Veřejnost se pak mohla seznámit s aktivitami Nadačního fondu UP. Kdo chtěl, mohl vybrané projekty přímo na místě podpořit. Tečka za Absolventským setkáním Univerzity Palackého byla hudební. Obstaral ji pod hvězdami New Street Band.

A vzkaz pro příští absolventské setkání? Ta věta zazněla mnohokrát. „Máme se rádi, takže se zase uvidíme! Znovu!“

Další dění z fakult, které se uskutečnilo o víkendu, nabídne Žurnál Online v následujících dnech.

Absolventské setkání bylo součástí programu Alumni září 2026. Během celého měsíce nabízejí fakulty a další univerzitní pracoviště pestrý program, který připomíná bohatou historii univerzity, představuje její současnost a vytváří prostor pro sdílení zkušeností napříč generacemi.

Olomouc patří od včerejška absolventkám a absolventům Univerzity Palackého. Do univerzitního města se vracejí za bývalými spolužáky a pedagogy i na místa spojená se studiem. Právě dnes vyvrcholí hlavní program Absolventského setkání UP.

Hudba, divadlo, besedy, program pro rodiny i možnost podívat se, jak se za uplynulé roky proměnila univerzita. Absolventské setkání nabízí příležitost vrátit se na fakulty, potkat známé tváře a znovu zažít atmosféru univerzitní Olomouce.

Podrobný program najdete zde.

Jedním z hlavních center dnešního programu bude Konvikt (Umělecké centrum UP). Jeho prostory se promění v absolventskou zónu mj. i s hudebním a filmovým programem. Další část dění se přesune na Horní náměstí, kde od 17 hodin vystoupí Smíšený komorní sbor Ateneo UP, Marcell a Fiedlerski. Po zdravici rektora Michaela Kohajdy uzavře večer koncert New Street Bandu.

Do Absolventského setkání se zapojily také jednotlivé fakulty. Připraveny jsou slavnostní promoce, setkání a besedy, prohlídky univerzitních budov nebo živé natáčení podcastu. Absolventi tak mohou nahlédnout nejen do míst, která si pamatují ze svých studií, ale také poznat jejich současnou podobu.

Program Absolventského setkání se navíc potkává se Dny evropského dědictví a dalšími akcemi, které se dnes v Olomouci konají (podrobně jsme psali zde). Univerzitní město tak čeká den plný návratů, setkávání a zážitků.

Houbařky, houbaři, milovníci přírody i všichni, které fascinuje svět hub, se mohou těšit na další ročník tradiční akce Houby v Pevnosti. O víkendu 19.–20. září zaplní Pevnost poznání houby od přízemí až po planetárium. Návštěvníci prozkoumají jejich jedinečné vlastnosti v laboratoři, objeví podzemní mykorhizní sítě, poznají čerstvě sesbírané druhy, zjistí, jak některé houby ovlivňují lidské vnímání, a vyrobí si vlastní mykokapsle. Ještě před vstupem do budovy je navíc přivítají houby v nadživotní velikosti. 

„Houby jsou neuvěřitelně pestré téma, na kterém můžeme krásně ukázat, jak se jednotlivé vědní obory vzájemně propojují. Nechceme je představovat jen jako něco, co sbíráme v lese. Podíváme se na jejich spolupráci se stromy, chemické vlastnosti a jejich působení na lidský organismus. Návštěvníci si přitom budou moci většinu témat sami vyzkoušet prostřednictvím her, experimentů a interaktivních aktivit,“ říká programová manažerka Šárka Kostková. 

Součástí programu Hub v Pevnosti je:

Výstava hub

Jaké houby právě rostou v českých lesích? Výstava nabídne možnost prohlédnout si zblízka aktuálně rostoucí druhy hub a porovnat jejich tvary, barvy i další charakteristické znaky. Sbírku připraví mykolog Petr Pohanka, autor webu Houboviny.cz.

Mykologická poradna 

Nevíte, co vám vyrostlo na zahradě nebo co jste si právě přinesli z lesa? Do mykologické poradny si můžete vzít vlastní vzorky a poradit se přímo s mykologem Petrem Pohankou.

Přednáška Čarovné houby z pohledu chemie

V sobotu téma doplní také přednáška Čarovné houby z pohledu chemie. Od šamanů k moderní medicíně, kterou povede Peter Antal z katedry anorganické chemie PřF UP. Ve svém výzkumu se věnuje koordinačním sloučeninám a jejich možnému využití a zároveň se podílí na výuce budoucích učitelů chemie, kterým mimo jiné přednáší předmět Návykové látky. Společně se podíváme na psychedelické látky obsažené v některých houbách, na to, proč mění naše vnímání, jaká rizika s sebou nesou a zda mohou mít své místo také v moderní medicíně. Po přednášce bude podle zájmu prostor také pro individuální diskuzi. 

Účinky psychedelik 

Jak mohou některé houby ovlivnit lidský mozek a naše vnímání okolního světa? Interaktivní kiosky představí vybrané psychoaktivní a jedovaté houby, látky zodpovědné za jejich účinky i to, co se po jejich působení odehrává v lidském organismu. Návštěvníci zjistí, proč mohou být jejich účinky velmi nevyzpytatelné, jak se jednotlivé druhy liší a jaké místo zaujímají v historii, kultuře i přírodě. Součástí programu budou také speciální brýle simulující změny vnímání spojené s účinky LSD. Bez užití jakékoli psychoaktivní látky si tak zájemci mohou vyzkoušet, jak se může proměnit vnímání prostoru, barev nebo pohybu. 

Kloboučku, hop

Nahlédněte do podzemní sítě lesa a objevte svět mykorhizy – propojení hub a kořenů stromů, při kterém si oba partneři navzájem pomáhají. V pohybové hře Kloboučku, hop se sami stanete houbami a vaším úkolem bude najít správného stromového partnera. 

Mapa mykorhizy 

Ponořte se ještě hlouběji do tajuplného světa neviditelných sítí. Prozkoumejte místa, kde jsou podzemní sítě houbových vláken nejhustší a kde naopak téměř chybí. Zjistíte, jak houby propojují rostliny, co se pod povrchem půdy skutečně odehrává a proč jsou tato vlákna důležitá nejen pro fungování lesa, ale také pro klima. 

O houbách a lidech 

Věděli jste, že houby provázejí lidstvo od pradávna jako potrava, jed, léčivo, surovina, symbol i součást rituálů? V krátké interaktivní show se vydáte po stopách hub dějinami a zjistíte, proč se některých lidé obávali, zatímco jiné považovali za téměř zázračné. Čekají vás překvapivé příběhy, historické artefakty i malé experimenty dokazující, že historie hub rozhodně nezačíná ani nekončí v houbařském košíku. 

Tematické vědecké dílny 3 v 1 

V rámci akce na vás čeká i tematický balíček vědeckých dílen 3 v 1. Součástí balíčku je:  

Laboratoř poznání – Co všechno se skrývá v houbách, když se na ně podíváme očima chemika? Návštěvníci budou experimentovat a objevovat principy, které houby využívají v přírodě. Zjistí například, jak dřevokazné houby dokážou rozkládat celulózu a způsobovat tak hnilobu dřeva. 

Kreativní dílna – V kreativní dílně si vyrobí vlastní mykokapsle – malé houbové bonbony plné chuti a přírodních látek! Základem bude prášek z hlívy ústřičné, který si namíchají podle svého: přidají ovoce, bylinky a další ingredience a vytvoří si vlastní houbovou kombinaci. 

Digitální planetárium – Každou zářijovou sobotu a neděli bude v nabídce speciální komentovaný program Houbařův průvodce galaxií. Houbaření patří mezi nejoblíbenější české kratochvíle, ale málokterý houbař dokáže hledat houby také na obloze. Návštěvníci se vydají na výlet hlubokým vesmírem, kde objeví ty nejkrásnější exempláře hub, které v žádném atlasu nenajdou. Dozvědí se také, proč bude moci houbařit i první Čech na Mezinárodní vesmírné stanici. 

Houby vyrostou také před Pevností 

Na houby tentokrát návštěvníci narazí ještě před vstupem do science centra. Prostor před Pevností poznání zaplní instalace hub v nadživotní velikosti vytvořená olomouckým autorem Dosy Doss. Deset různých druhů hub, se kterými se lze právě v tomto období setkat v českých lesích, si budou moci kolemjdoucí i návštěvníci prohlédnout ve výrazně zvětšeném měřítku.

Další podrobnosti k programu najdete na webu Pevnosti poznání.

S blížící se podzimní změnou času otevírá think tank Ministr zdraví otázku synchronizace lidského biologického rytmu s denním režimem společnosti. Upozorňuje, že podle rozsáhlých mezinárodních dat žije více než 46 % lidí v trvalém rozporu mezi vnitřními hodinami a nároky práce či školy, tzv. sociálním jet lagu. Jako možné řešení nabízí například přechod na trvalý standardní (zimní) čas a úpravu školního režimu pro dospívající – toto opatření podporují i zjištění studie HBSC garantované odborníky z Univerzity Palackého.

„Pravidelná změna času je pouze vnějším projevem širšího systémového problému. Data ukazují, že téměř polovina populace zažívá kvůli nesouladu mezi biologickým a společenským časem sociální jet lag, což vede k hromadění spánkového deficitu během pracovního týdne. Tento dlouhodobý cirkadiánní nesoulad působí na organismus jako chronický stresor a představuje významnou zátěž pro veřejné zdraví v podobě vyššího rizika rozvoje civilizačních, kardiometabolických a kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedla Kristýna Motejzíková, vedoucí webu Data o zdraví, který slouží jako datový hub think tanku Ministr zdraví.

Skřivani, sovy a nevyhranění

Každý člověk má vnitřní biologické hodiny, tzv. chronotyp, nastavené trochu jinak. Někomu vyhovuje vstávat brzy (tzv. skřivani), jiní fungují lépe večer (tzv. sovy), většina dospělé populace spadá do tzv. nevyhraněného typu, který se nejsnáze přizpůsobuje společenskému rozvrhu.

Podle mezinárodních dat však 46 % lidí pravidelně zažívá režimový skok o více než hodinu v souvislosti s brzkým vstáváním do práce či školy ve všední dny a dospíváním o víkendu. U více než 5 % populace tento spánkový posun činí přes tři hodiny.

Riziko depresí či nadváhy

Například školákům může podle HBSC studie, o níž se Ministr zdraví také opírá, při rozdílu spánku ve všedních dnech a o víkendech delším než dvě hodiny hrozit zvýšené riziko depresivních stavů, pocitů podrážděnosti nebo také nadváhy a obezity. Vědci rovněž upozornili na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek, viz tato zpráva.

video_sem

„Délku spánku dětí zkracuje z jedné strany pozdější usínání a z druhé brzké vstávání do školy. Naše data ukazují, že více než polovina patnáctiletých zažívá o víkendu spánkový posun přes dvě hodiny, což s sebou nese prokazatelná zdravotní a psychická rizika. Posun začátku vyučování na pozdější hodinu je z pohledu dat o zdraví dospívajících zcela opodstatněný krok,“ řekl hlavní řešitel studie Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Možná opatření

S ohledem na publikovaná data Ministr zdraví navrhuje tři možná opatření pro ochranu veřejného zdraví a zdravotní prevence. Prvním z nich je přechod na trvalý standardní čas a ukončení střídání času v Evropské unii s preferencí standardního (tzv. zimního) času, který lépe odpovídá biologii člověka v našem zeměpisném pásmu.

Diskutovat by se mělo o posunu začátku vyučování na základních a středních školách na 8:30 nebo 9:00, což by lépe odpovídalo biologickým potřebám dospívajících.

Třetím opatřením pak má být podpora rozšiřování flexibilních pracovních režimů (například pružné pracovní doby) ze strany zaměstnavatelů s ohledem na chronotyp pracovníků a prevenci chronické únavy a vyčerpání a ochranu duševního zdraví.

Ministr zdraví je nezávislý expertní think tank, který sdružuje více než 80 odborníků z řad lékařů, ekonomů a analytiků, kteří spolupracují na tvorbě nezávislých studií a doporučení pro státní i soukromý sektor s cílem zvýšit kvalitu a udržitelnost českého zdravotnictví a prodloužit u obyvatel ČR dobu prožitou ve zdraví o pět let. Více na www.ministrzdravi.cz.

HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) studie je mezinárodní výzkumné šetření zaměřující se na zdraví a životní styl dětí a mládeže, pravidelně probíhá v padesátce zemí světa. V ČR studii garantuje tým odborníků z Univerzity Palackého, zejména z Cyrilometodějské teologické fakulty a Fakulty tělesné kultury UP. Zjištění odborníků jsou srozumitelnou formou publikována na webu www.zdravagenerace.cz.

Josef Suk jako skladatel, pedagog i osobnost pohybující se mezi českým a evropským hudebním prostředím. Jeho tvorbu, život i dobový kontext představí z řady různých perspektiv mezinárodní muzikologická konference, kterou pořádá katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Setkání nazvané Josef Suk – mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů začne 28. září a vedle odborného programu nabídne také koncerty.

Josef Suk (1874–1935) se řadí k nejvýznamnějším osobnostem české hudby na přelomu romantismu a moderny. Nedávná výročí – 150 let od jeho narození a 90 let od úmrtí – se stala příležitostí k novému zájmu o jeho osobnost i tvorbu, která v posledních desetiletích stále výrazněji rezonuje také v zahraničí. Olomoucká konference na tento zájem naváže a nabídne nové pohledy na Sukovo dílo i jeho místo v českém a evropském hudebním kontextu.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga. Některé příspěvky se navíc zaměří na důkladnou analýzu jeho tvorby, což u konferencí s výrazně historickým zaměřením nebývá samozřejmostí,“ přiblížil Jiří Kopecký z katedry muzikologie FF UP, jeden z organizátorů konference.

Odborné setkání zasadí Sukovu osobnost do širších souvislostí středoevropské kultury. Po zahájení konference vystoupí filozof Ivan Blecha s přednáškou Svět kolem roku 1900 pohledem tvorby Gustava Mahlera. Pozornost se bude věnovat také Sukovu mezinárodnímu ohlasu, vztahům mezi Prahou a Vídní před první světovou válkou či Antonínu Dvořákovi, který byl Sukovým učitelem a později i tchánem.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga.“ Jiří Kopecký

„Neotřelé postřehy lze očekávat od světově proslulých dvořákovských badatelů Michaela Beckermana a Davida Beveridge. Osobně se těším také na hudebního teoretika Davida Thurmaiera, kterého předchází skvělá pověst,“ uvedl Jiří Kopecký.

Nové interpretace Sukova působení v závěru Rakouska-Uherska a v mladém Československu nabídnou podle něj například doktorand muzikologie FF UP a pracovník Institutu Bohuslava Martinů Marek Pechač či z Ústavu dějin umění při Akademii věd ČR Markéta Kratochvílová a Kateřina Nová.  

„Významné místo v programu budou mít také badatelé, kteří se Sukovu odkazu věnují dlouhodobě. Patří mezi ně Jana Vojtěšková, dlouholetá pracovnice Českého muzea hudby, a Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, kteří sukovské bádání v posledních dvou dekádách výrazně posunují, Janě Vojtěškové se podařilo obohatit sukovské sbírky o dokumenty, které dlouhá léta uchovávala rodina světoznámého houslisty Josefa Suka. Jan Charypar zase razí cestu k Sukovu dílu oproštěnou od dobových nánosů, za nimiž často stojí Zdeněk Nejedlý,“ dodal Jiří Kopecký.

Katedra muzikologie FF UP pořádáním konference navazuje na svůj dlouhodobý zájem o hudbu 19. a počátku 20. století. V minulých letech připravila mimo jiné mezinárodní konference věnované Zdeňku Fibichovi a Bedřichu Smetanovi.

„Když přišel od sukovských badatelů podnět, zda by naše katedra nechtěla otevřít mezinárodní debatu nad dílem Josefa Suka, neváhali jsme. Každé konferenční setkání navíc plánujeme jako událost celé katedry. Studenti se setkávají s aktivními účastníky konference, podílejí se na organizačním a technickém zajištění a někteří se zapojují i do grantové činnosti,“ doplnil Jiří Kopecký.

Konferenci zahájí společenský a hudební program v prostorách Uměleckého centra UP. V Kapli Božího Těla vystoupí Olomoucké smyčcové kvarteto, které uvede mimo jiné Sukovu Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave. Součástí doprovodného programu bude také koncert dětského pěveckého sboru Campanella, v jehož podání zazní mimo jiné výběr ze Sukových Deseti zpěvů pro ženský sbor.

Na přípravě konference se podílejí Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, Jiří Kopecký z Filozofické fakulty UP, Jonáš Hájek z nakladatelství Bärenreiter Praha, Marek Pechač z Institutu Bohuslava Martinů a Filozofické fakulty UP a Jana Vojtěšková z Národního muzea – Českého muzea hudby. Konference se uskuteční také díky finanční podpoře Státního fondu kultury ČR a Nadace Český hudební fond.

Josef Suk: Mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů.

Umělecké centrum UP, 29.–30. září.

Třetí místo v soutěži o Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce 2026 získala absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Eliška Beranová. Ocenění obdržela za odborný článek zaměřený na vliv kyseliny šťavelové na fyziologii a imunitní systém včely medonosné.

„Toto ocenění pro mě znamená především potvrzení, že výzkum zaměřený na zdraví včel má své místo nejen ve vědecké komunitě, ale i v širším kontextu zemědělství. O to více si ho vážím, že naše publikace byla vybrána z 29 přihlášených prací. Zároveň je to uznání práce celého týmu, protože na výzkumu se podílela řada mých kolegů a spoluautorů, bez jejichž odbornosti a spolupráce by tato práce nevznikla. Myslím, že právě dlouhodobé propojení základního výzkumu s praktickými otázkami včelařství je důležité pro lepší pochopení toho, jak používané léčebné postupy ovlivňují zdraví včelstev,“ uvedla Eliška Beránková.

Studie ukázala změny v imunitě včel

Oceněná studie s názvem Zesílená imunitní odpověď a zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem se věnuje jednomu z významných témat současného včelařství – ochraně včelstev před roztočem Varroa destructor.

Tento parazit patří mezi nejvýznamnější hrozby pro zdraví včelstev. K jeho potlačení se využívá mimo jiné kyselina šťavelová. Výzkum Elišky Beranové se však nezaměřil na její účinnost proti roztoči, ale především na to, jak její aplikace ovlivňuje samotné včely.

Nové poznatky mohou pomoci zpřesnit léčebné postupy

Výsledky studie ukázaly zesílenou imunitní odpověď a zvýšenou antimikrobiální aktivitu včel. Práce tak přináší nové poznatky o biologických dopadech používaných léčebných postupů a může přispět k jejich dalšímu zpřesňování a optimalizaci s ohledem na zdraví a kondici včelstev.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce oceňuje kvalitní výsledky výzkumu s významem pro zemědělství, potravinářství, lesnictví a související oblasti.

Tři minuty a publikum, které je třeba zaujmout svým vědeckým tématem. Mezinárodní popularizační soutěže budou mít i letos v září svá tuzemská finále. A UP bude opět u toho. Navážou letos finalistky a finalisté na loňský úspěch Veroniky Šedajové ve Falling Walls Lab? Ve finále FameLabu se o to letos pokusí dokonce tři zástupkyně.

Pouze dva slidy a vědecké téma, které boří bariéry – takové je zadání pro finalisty Falling Walls Lab. Ti se utkají v úterý 15. září v Národní technické knihovně v Praze a mezi 14 nejlepších mladých vědců a vědkyň z celé republiky se letos probojoval Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Divákům a odborné porotě představí chytré senzory, které se využívají mj. k měření teploty. Díky nim tak víme, jaká místa v Olomouci fungují jako tepelné ostrovy či které povrchy se nejvíce prohřívají. Senzory sbírají také informace například o dopravě. Data jsou volně přístupná a srozumitelně zpracována na webu Digitální Olomouc.

Univerzita Palackého je zároveň hrdým partnerem soutěže. V loňském roce bylo ve finále Falling Walls Lab pět zástupců UP. Veronika Šedajová z CATRIN dokonce celou soutěž vyhrála a reprezentovala Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně (psali jsme zde).

Rezistence bakterií vůči antibiotikům, možnosti léčby tuberkulózy či imunita včelstev. To jsou témata, která budou mladé vědkyně z UP letos popularizovat v tuzemském finále britské soutěže FameLab. To se koná v pondělí 21. září v Městské knihovně v Praze. Přírodovědeckou fakultu zde budou reprezentovat Linda Tölgová z katedry biochemie a Simona Belošová s Anežkou Lykovou z katedry organické chemie.

Na pódium si s sebou deset finalistů může vzít pouze pomůcky, které sami unesou. Součástí účasti ve finále je i povinný víkendový kurz Masterclass zaměřený na komunikaci vědy pod vedením zkušených britských lektorů.

Na hypotéze, že péče o duševní pohodu nemusí být složitá, staví mezinárodní projekt MPSA – Move and Play the Stress Away zaměřující se na podporu wellbeingu a prevenci chronického stresu a syndromu vyhoření u pedagogů a dalších pracovníků ve vzdělávání. Významně se do něj zapojila Fakulta tělesné kultury UP, která v rámci dalšího vzdělávání učitelům nabízí i tematický kurz.

Projekt podpořený programem Erasmus+ propojil odborníky z České republiky, Polska a Maďarska s cílem podpořit duševní pohodu pedagogů a nabídnout jim praktické a snadno použitelné nástroje pro zvládání stresu prostřednictvím pohybu, hry, mindfulness, správného stravování a relaxačních technik.

Z fakulty tělesné kultury se na problematiku zaměřily Iva Klimešová z katedry přírodních věd v kinantropologii, která se dlouhodobě věnuje tématům zdravého životního stylu a zdravého stravování, a Julie Wittmannová z katedry aplikovaných pohybových aktivit, která přidala psychologický pohled a zkušenosti v oblasti prevence syndromu vyhoření.

Hlavním výstupem projektu je online kurz Move and Play the Stress Away, jehož šest modulů účastníky provede od porozumění příčinám stresu až po využití hry, kreativity, přírody a pohybu jako prostředků podpory duševního zdraví.

„Kurz pomáhá pedagogům rozvíjet schopnost zvládat stres, posilovat psychickou odolnost, prohlubovat propojení těla a mysli a vytvářet dlouhodobě udržitelné návyky v oblasti sebepéče. Důraz je přitom kladen na jednoduché a praktické aktivity, které lze snadno zařadit do každodenního života i školního prostředí,“ uvedla Iva Klimešová.

Vznikla zároveň i řada podpůrných vzdělávacích materiálů, mimo jiné příručka pro lektory a program tematického školení pro odborníky, kteří by chtěli s tématem dále pracovat nebo vzdělávat další zájemce. Absolvovat kurz pod vedením lektorů nabízí i FTK UP, a sice pod názvem Prevence syndromu vyhoření v pedagogické profesi: preventivní aktivity pro duševní pohodu v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

„Zájemci mohou využít také interaktivní učebnici, která kombinuje odborné texty s videi, nebo soubor 38 praktických karet se cvičeními zaměřenými na sebereflexi. Všechny materiály jsou dostupné zdarma v češtině, angličtině, polštině a maďarštině. Projekt tak oslovuje širokou skupinu uživatelů a zároveň podporuje sdílení zkušeností mezi vzdělávacími institucemi v několika evropských zemích,“ dodala Julie Wittmannová.

Další informace o projektu a zmíněné materiály jsou k dispozici na stránkách projektu www.mpsaportal.eu.

Move and Play the Stress Away (MPSA)

Číslo projektu: 2023-1-PL01-KA220-SCH-000158084

Program: Erasmus+, KA2 – Cooperation partnerships in school education, KA220

Partneři: GratoSfera Foundation, Polsko, Rogers Foundation for Person-Centred Education, Maďarsko a Univerzita Palackého, ČR.

Umělá inteligence, otevřená data a chytrá řešení pro města a regiony budou letos v hlavní roli hackathonu Když data promluví. Od 20. do 22. listopadu 2026 se v olomouckém Envelopa Hubu znovu setkají kreativní studenti, vývojáři a datoví nadšenci, kteří během jednoho víkendu promění své nápady v konkrétní projekty s možným využitím v praxi. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Mám radost, že Olomoucký kraj má možnost podporovat hackathon. Nápady, které na této akci pro studenty středních a vysokých škol vznikají, nezapadají a mnohé si již našly své místo v každodenním životě. A právě to je cílem této akce. Účastníci letos budou v reálném prostředí vytvářet projekty nad datovými sadami z oblasti mobility a dopravy, udržitelnosti i životního prostředí. Tematické zaměření na práci s umělou inteligencí a daty mobilních operátorů je naprosto aktuální a moc se těším na výsledky této skvělé soutěže,“ uvedl Pavel Jelínek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro strategický rozvoj a IT.

OLC Systems zaštítí kategorii zaměřenou na AI

Výraznou novinkou letošního ročníku je spolupráce s firmou OLC Systems, která bude na hackathonu garantovat samostatnou soutěžní kategorii zaměřenou na tematické využití umělé inteligence. Organizátoři chtějí i tímto krokem reagovat na současné technologické trendy a zároveň účastníkům nabídnout možnost pracovat na tématech, která mohou mít konkrétní dopad na fungování měst a regionů.

„Moc mě těší, že můžeme opět navázat na skvělou spolupráci s Olomouckým krajem a Statutárním městem Olomouc při organizaci dalšího ročníku hackathonu. Opět se snažíme akci posunout o kousek dál a sledovat současné trendy. Proto se i letos zaměříme na aktuální témata spojená s využitím umělé inteligence, polohových dat od mobilních operátorů a dalších moderních technologií. Těšíme se na všechny kreativní duše, které se nebojí obětovat svůj volný čas, pustit se do zajímavých výzev a ukázat, co v nich je,“ řekl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, hlavní organizátor hackathonu.

Originální nápady mají dveře otevřené

Konkrétní témata a výzvy budou organizátoři postupně zveřejňovat. Soutěžní týmy ale mohou přijít také s vlastním nápadem, který bude ve svém základu využívat umělou inteligenci a především otevřená data. Výsledkem nemusí být pouze klasická aplikace. Účastníci mohou vytvořit například datovou analýzu, vizualizaci, mapu, webovou službu, prototyp nástroje nebo jiné inovativní řešení.

„Olomoucký hackathon lze již označit za tradiční událost našeho regionu a jsme velice rádi, že se na ní můžeme podílet. Těšíme se na kreativní účastníky, kteří nás vždy osloví originálním pojetím vybraného tématu, obzvlášť pak s využitím umělé inteligence. Všem bychom rádi vzkázali, ať nemají strach podat přihlášku,“ uvedl Tomáš Burian z Odboru informatiky Magistrátu města Olomouce.

Hackathon dává účastníkům několik desítek hodin na to, aby od prvotního nápadu dospěli ke konkrétnímu výstupu a na závěr jej představili odborné porotě. Důležitou součástí akce je také mezioborová spolupráce.

Registrace je otevřená

Akce je určena především studentům středních a vysokých škol, zapojit se ale může každý, koho baví práce s daty, moderními technologiemi a hledání nových řešení pro své okolí. Účastníci nepřicházejí s hotovým projektem. Během hackathonu mají prostor svůj nápad dále rozvíjet, konzultovat s odborníky a společně jej posunout směrem k funkčnímu řešení. Registrace je již otevřena na webových stránkách.

Za profesorem Jaroslavem Peprníkem, významným českým anglistou a amerikanistou, přijela do Olomouce Kate Davenport, zástupkyně vedoucího mise britského velvyslanectví v Praze. Důvod její návštěvy byl mimořádný: dlouholetému pedagogovi Filozofické fakulty UP osobně sdělila podrobnosti k předání British Empire Medal. Prestižní britské vyznamenání mu na podzim v Olomouci předá britský velvyslanec Matthew Field.

Setkání se uskutečnilo na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP, s níž je Jaroslav Peprník profesně spojen více než sedm desetiletí. Společně s Kate Davenport za ním přijel také Otakar Fojt, vědecký atašé britského velvyslanectví v Praze. Setkání se zúčastnil i vedoucí katedry Ondřej Molnár.

Profesor Peprník, autor řady monografií a učebnic věnovaných anglickému jazyku a anglofonnímu světu a jeden ze spoluzakladatelů olomoucké anglistiky, získal British Empire Medal za svůj dlouholetý přínos britsko-českým vztahům, zejména v oblasti vzdělávání a kultury.

Kate Davenport mu během návštěvy přiblížila, kdy a jak bude slavnostní předání ocenění probíhat. Medaili přiveze na podzim do Olomouce britský velvyslanec v České republice Matthew Field.

Oficiální důvod návštěvy záhy vystřídalo neformální povídání o Británii, která provází osobní i profesní život Jaroslava Peprníka od mládí. Během svých jedenácti cest do země navštívil mimo jiné Yorkshire, nejvyšší britskou horu Ben Nevis, Hadriánův val či Stonehenge. První přátele v Británii přitom získal už krátce po druhé světové válce díky korespondenci s mladými lidmi z Oxfordské univerzity.

Řeč přišla také na britskou královskou rodinu. A právě s ní se pojí jedna z pozoruhodných Peprníkových vzpomínek. V roce 1948 se zúčastnil slavnostního zahájení olympijských her ve Wembley, kde v královské lóži zahlédl dvaadvacetiletou princeznu Alžbětu. O šestačtyřicet let později ji viděl znovu, tentokrát už jako královnu Alžbětu II. během její státní návštěvy České republiky v roce 1994. Tehdejší rektor Josef Jařab vyslal profesora Peprníka jako jednoho ze zástupců Univerzity Palackého na slavnostní setkání v pražském Rudolfinu.

Setkání s profesorem Peprníkem bylo jednou ze zastávek Kate Davenport během jejího olomouckého programu. Navštívila také Gymnázium Olomouc-Hejčín, kde debatovala se studenty a studentkami anglické sekce. Na Fakultě tělesné kultury UP si prohlédla Aplikační centrum BALUO a zavítala rovněž do Britského centra Knihovny UP ve Zbrojnici. K tématu jsme psali i zde.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP vzali na vědomí návrh děkana fakulty Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem Davida Hoffmana. Během zářijového jednání podpořili také děkanem předložený záměr koupit pro fakultu nemovitost na Kollárově náměstí.

Na prvním jednání v novém akademickém roce vzal Akademický senát PdF UP na vědomí záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem fakulty Davida Hoffmana.

„Fakultní zázemí má odpovídat jejímu poslání. To vnímám jako zásadní. Přitom jsou pro mě podstatné pojmy efektivnost, transparentnost a hospodárnost. Nejsem typ člověka, který by rozhodoval tzv. od stolu, a tak nejenže se nyní seznamuji s fakultním prostředím, rád se postupně seznámím i s vámi všemi. Velmi se těším na spolupráci,“ uvedl David Hoffman před senátorkami a senátory PdF UP.

Podle děkana Vojtecha Regece má vybraný kandidát zhruba dvacetileté zkušenosti v oblasti ekonomie a řízení lidí. Zároveň poděkoval dosavadnímu tajemníkovi Ondřeji Kolářovi, který z funkce odešel ze zdravotních důvodů, za jeho práci pro fakultu. V posledním období se významně podílel na zvládnutí náročných procesů spojených s rozsáhlou rekonstrukcí hlavní budovy na Žižkově náměstí.

Akademický senát PdF UP vzal návrh děkana Pedagogické fakulty UP na jmenování nového tajemníka na vědomí. David Hoffman by se měl funkce ujmout 2. října.

Během zářiového jednání se senátorky a senátoři věnovali také záměru vedení fakulty koupit za 65 milionů korun nemovitost na adrese Kollárovo náměstí 698/7. Vojtech Regec představil důvody plánované koupě, možnosti financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit. Záměr podle něj souvisí také s předpokládaným navyšování kapacit studijních programů za podpory státu.

Předností objektu je podle děkana jeho dispoziční variabilita, díky níž by se mohl stát víceúčelovým akademickým zázemím fakulty. Nabídnout by mohl kanceláře pro stávající i nově přijímané akademické i neakademické pracovníky, projektové a výzkumné týmy, doktorandy a postdoktorandy, stejně jako seminární, výukové a specializované prostory či zázemí pro studentské spolky, iniciativy a další aktivity fakulty.

Pokud fakulta objekt koupí, bude nutné postupně opravit střešní plášť budovy a balkonovou konstrukci a vyřešit také jeho přístupnost, zejména bezbariérový pohyb mezi jednotlivými podlažími. Z dlouhodobého hlediska budou potřeba i další opravy.

Po debatě senátorky a senátoři přijali usnesení, v němž AS PdF UP záměr koupě nemovitosti podpořil. Nyní se jím bude zabývat Akademický senát UP.

V zářijovém jednání schválil AS PdF UP také tři členy komise pro výběrové řízení na fakultě. Stávající grémium doplní Martin Dominik Polínek, Veronika Růžičková a Adéla Hanáková (všichni z Ústavu speciálněpedagogických studií). Zazněly rovněž informace o chystaném setkání studentských senátorů s nově nastupujícími studenty, úspěšném přijímacím řízení, aktivitách v oblasti reakreditace studijních programů, připravovaném programu Provázející učitel či vznikající aplikaci zaměřenou na studentské praxe. Více o AS PdF UP zde.

Konkrétní výsledky spolupráce univerzitních vědců s firmami, nové směry výzkumu i možnosti přenosu poznatků do praxe představily letošní Akademické dožínky. Tradiční setkání, které 3. září uspořádala katedra chemické biologie Přírodovědecké fakulty UP v olomouckém areálu v Holici, nabídlo odborné přednášky, prezentaci aplikačních partnerů, ukázku polní techniky i sázení stromu.

„Akademické dožínky jsou pro nás především příležitostí ukázat, že výsledky výzkumu nekončí v laboratořích, ale mohou nacházet konkrétní uplatnění v praxi. Letošní ročník velmi dobře ukázal šíři spolupráce Univerzity Palackého s aplikačními partnery. Od vývoje nových přípravků pro zemědělství a šlechtění rostlin až po využití přírodních látek a léčebného konopí. Současně jsme představili aktivity realizované v rámci projektu OP JAK INTERMAT, který nám umožňuje dále rozvíjet propojení základního a aplikovaného výzkumu a hledat nové možnosti využití výsledků v zemědělské, průmyslové i medicínské praxi," uvedla vedoucí katedry chemické biologie Lucie Plíhalová.

Výzkum s praktickým dopadem

Součástí letošního programu byl odborný blok zaměřený na spolupráci vědců s aplikační sférou a na přenos výsledků výzkumu do praxe. Konkrétní příklady dlouhodobé spolupráce při vývoji moderních přípravků pro zemědělství a při šlechtění rostlin představil Radoslav Koprna z katedry chemické biologie.

„Významnou součástí těchto aktivit je dlouhodobá spolupráce s firmami. Katedra se podílela například na vývoji biostimulantů, šlechtění výkonných odrůd ozimého máku nebo na vyšlechtění tří odrůd ostropestřce a vytvoření technologie jeho pěstování. Spolupracuje také na přípravě biologických prostředků účinných proti houbovým patogenům rostlin. Výzkumníci se mimo jiné zaměřují rovněž na přípravky, které by mohly rostlinám pomoci lépe zvládat sucho a další dopady klimatických změn, na zlepšování jejich zdravotního stavu nebo na hledání šetrnějších alternativ k některým syntetickým pesticidům,“ doplnil Radoslav Koprna.

Liliovník, léčebné konopí i zemědělská technika

Akademické dožínky zahájilo tradiční sázení stromu. Areál přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici letos doplnil liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), který zasadil děkan fakulty Jan Říha. Následoval blok odborných přednášek, mezi jejichž řečníky byl také Petr Tarkowski, který se věnoval výzkumu a možnostem využití léčebného konopí. Program poté pokračoval prohlídkou malopaecelní polní techniky.

Akademické dožínky prezentovaly také výsledky dosažené v projektu OP JAK ITI Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi (INTERMAT), který řeší katedra chemické biologie PřF UP společně s Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP.

Univerzita Palackého rozšířila spolupráci s japonskými vysokými školami. Se Shizuoka University uzavřela Memorandum of Understanding a Student Exchange Agreement, které vytvářejí rámec pro vzájemnou spolupráci i výměnu studentů. K podpisu obou dokumentů došlo během návštěvy pětičlenné delegace japonské univerzity v Olomouci.

Zástupce Shizuoka University přijal rektor UP Michael Kohajda, který se s nimi poprvé setkal během loňské pracovní cesty na Tchaj-wan a do Japonska, kterou absolvoval společně s prorektorkou Ivonou Barešovou. Tehdejší jednání nyní vyústila v podpis obou dohod. Jde již o druhé partnerství s japonskou univerzitou, které se díky této cestě podařilo navázat. První bylo uzavřeno s University of Teacher Education Fukuoka.

„Velmi nás těší, že se jednání, která jsme zahájili během loňské návštěvy Japonska, podařilo během poměrně krátké doby proměnit v konkrétní spolupráci. Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů. Shizuoka University je pro nás zajímavým partnerem i díky širokému spektru oborů a výzkumných témat, která se v řadě oblastí potkávají se zaměřením Univerzity Palackého,“ uvedla prorektorka UP Ivona Barešová.

foto_sem_4

Shizuoka University je veřejná univerzita se dvěma kampusy ve městech Shizuoka a Hamamatsu. Studuje na ní přibližně deset tisíc studentů a tvoří ji sedm fakult zaměřených mimo jiné na humanitní a společenské vědy, vzdělávání, informatiku, přírodní vědy, zemědělství a technické obory. K jejím významným výzkumným oblastem patří například kvantové technologie, nanoelektronika, umělá inteligence, internet věcí nebo výzkum zaměřený na uhlíkovou neutralitu.

„Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů.“ Ivona Barešová  

Pětičlennou delegaci vedl prezident Shizuoka University Kazuyuki Hizume. Společně s ním přijeli viceprezidenti Noriyasu Sato a Koichiro Awai a dále Mari Hakamata a Noriko Matsuda z univerzitní organizace pro mezinárodní spolupráci.

Po setkání s rektorem UP Michaelem Kohajdou hosté v doprovodu prorektorky Ivony Barešové a vedoucí oddělení pro partnerství Terezy Kalouskové navštívili také katedru asijských studií Filozofické fakulty UP. Setkali se zde s vedoucí japonské sekce Terezou Nakaya a jejími kolegy. Součástí programu byla rovněž prohlídka Olomouce a univerzitních kolejí.