Novinky z PřF a UP

Do svého druhého funkčního období symbolicky vykročil děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP Vít Hušek. Inaugurační slib složil a z rukou rektora UP Michaela Kohajdy a předsedkyně Akademického senátu CMTF UP Jany Plátové převzal děkanskou insignii během slavnostního aktu v olomouckém Arcibiskupském paláci.

Rektor Michael Kohajda v úvodu ceremoniálu děkanovi Vítu Huškovi, jehož první funkční období se završilo 13. září, poděkoval za jeho práci v uplynulých čtyřech letech a připojil i přání do let následujících. „Do vašeho druhého funkčního období vám přeji dostatek energie, dobré spolupracovníky a odvahu při rozhodování. Přeji vám také, aby se vám dařilo vytvářet prostředí založené na otevřené komunikaci, vzájemném respektu a spolupráci,“ uvedl rektor.

Když pak průvodce slavností prorektor Matěj Dostálek děkana krátce představil a předsedkyně AS CMTF UP Jana Plátová informovala o průběhu jarní volby kandidáta na děkana, s jejímž výsledkem souhlasilo i vatikánské Dikasterium pro kulturu a vzdělávání, mohlo se přejít k samotnému dekorování děkanským řetězem a složení inauguračního slibu.

Nečekané situace a otevřená komunikace

Svůj proslov Vít Hušek využil především k poděkování kolegyním a kolegům na fakultě, bez nichž by řady úspěchů v minulých letech bylo jen stěží dosaženo. Připomněl i svá slova z dřívější inaugurace, že děkan by měl nejen prosazovat předem stanovené cíle, ale také naslouchat, hledat řešení a porozumění a nést odpovědnost v situacích, které nikdo nemohl předvídat. „Jsem připraven takto postupovat i nyní,“ slíbil.

Hovořil zároveň o důležitosti otevřené komunikace na fakultě, jejíž rozvoj je jednou z jeho priorit. „Chci, aby na fakultě byl prostor pro otevřené otázky, nesouhlas, diskuzi. A stejně důležité je, abychom tento prostor skutečně využívali, dokázali spolu mluvit přímo, abychom se nebáli vést obtížné rozhovory. Taková kultura nevzniká rozhodnutím vedení, ale je to něco, k čemu může přispět každý z nás,“ uvedl.

Vzpomněl také nedávno zemřelou Gabrielu Ivanu Vlkovou, která se před dvaceti lety stala první děkankou teologické fakulty v ČR a která usilovala o to, aby fakulta byla nejen místem, kde se dobře učí, ale byla i prostorem pro hledání Boha, byla místem hledání a nalézání. S připomínkou doby, kdy ve vedení čtyř fakult UP byly ženy, pak podotkl, že považuje za důležité přemýšlet o tom, jaké podmínky univerzita vytváří pro uplatnění lidí s různými zkušenostmi a perspektivami.

V závěru svého proslovu Vít Hušek představil svůj proděkanský tým. Oproti předchozímu funkčnímu období je v něm nejzásadnější změna na pozici proděkanky pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy, kde Martu Cincialovou vystřídala Alice Košárková.

Výzva pro školství

Krátce k přítomným promluvil také Mons. Josef Nuzík, olomoucký arcibiskup a velký kancléř CMTF UP, který je garantem fakulty z církevního hlediska. Ve svém zamyšlení hovořil o výzvě nejen pro teologickou fakultu, ale vysoké školství obecně – pomoci lidem „ohnutým“ současným děním u nás i ve světě.

Inauguraci hudebně na klavír doprovodil Dalimil Ševčík, člen mezinárodní výzkumné skupiny Triertium, která na CMTF UP působí. Přímo pro slavnostní akt mimo jiné připravil skladbu inspirovanou Improvizací na hymnus Veni, creator Spiritus Petra Ebena a chorálem Svatý Václave.

Vít Hušek (* 1971) stojí v čele CMTF UP od roku 2022, předtím byl proděkanem pro vědu a výzkum. Je absolventem CMTF UP a Filozofické fakulty UP, v roce 2017 byl jmenován docentem teologie. Zabývá se raně křesťanskou literaturou a dějinami křesťanského myšlení, působí na katedře filozofie a patrologie a vede Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. Je mimo jiné členem Vědeckých rad Katolické teologické fakulty a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy či jedné z oborových rad na Husitské teologické fakultě UK a v roce 2023 se stal prvním předsedou Asociace děkanů teologických fakult. V druhém funkčním období fakultu povede do 13. září 2030.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda se v souvislosti s projednáváním návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu obrací na zákonodárce. Ve videu vyjadřuje podporu nezávislým veřejnoprávním médiím, upozorňuje na možné dopady navrhovaných změn a vyzývá k důkladné debatě i zajištění stabilního financování a účinné ochrany před politickým tlakem. Připomíná přitom společné poslání univerzit a médií veřejné služby i význam jejich svobody pro demokratickou společnost.

Aula přírodovědecké fakulty se opět stala místem výjimečného setkání. Na šedesát absolventů, kteří svá vysokoškolská studia završili před padesáti a šedesáti lety, se zde sešlo při příležitosti zlatých a diamantových promocí. Slavnostní ceremoniál připomněl nejen významné jubileum, ale také dlouholetá přátelství a pevné vazby k alma mater.

Na slavnostní promoce dorazilo přibližně třicet zlatých a třicet diamantových absolventů. Pro mnohé z nich představovalo setkání příležitost znovu se potkat s bývalými spolužáky, zavzpomínat na společné zážitky a podělit se o životní zkušenosti, které za uplynulá desetiletí nasbírali.

„Promoce se mi moc líbila. Byla připravená vtipně, a přitom slavnostně. Bylo to opravdu moc pěkné,“ pochvalovala si Kateřina Valentová, absolventka oboru Tělesná výchova – anglický jazyk, která celý svůj profesní život zasvětila učitelství na Střední odborné škole obchodu a služeb ve Štursově ulici v Olomouci. Se svými někdejšími spolužáky navíc udržuje pravidelný kontakt. „Máme takové zdravé jádro, se kterým se scházíme každý rok,“ dodala.

foto_sem_4

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili prorektor Univerzity Palackého Matěj Dostálek a děkan přírodovědecké fakulty Jan Říha. Role promotorky se ujala proděkanka Jitka Machalová, slavnostním programem provázel proděkan Jan Hlaváč. K důstojnému průběhu akademického obřadu přispěli také pedelové Josef Horák a Petr Šimáček. 

Přírodovědecká fakulta stála u zrodu tradice zlatých promocí na Univerzitě Palackého. Slavnostní setkání absolventů po padesáti a šedesáti letech tak patří k významným událostem fakultního života a připomíná, že pouto k alma mater přetrvává i dlouho po ukončení studia. 

Od studentské Brány slunce až po novou orchestrální skladbu Agios. Hudební skladatel, muzikolog a pedagog Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar letos slaví šedesáté narozeniny. Jubileum připomene také koncert Moravské filharmonie Olomouc, na němž zazní díla z různých období jeho tvorby. Jak se za několik desetiletí proměnil jeho pohled na hudbu? Co jej inspiruje při komponování a proč je pro něj skladatelská zkušenost důležitá i při pedagogické práci? 

Vít Zouhar pochází z Brna, z rodiny, v níž byla hudba přirozenou součástí každodenního života. Jak sám říká, první hudební vzdělání získal doma od rodičů. Později studoval na Janáčkově akademii múzických umění, v rakouském Grazu i italské Sieně. V Brně absolvoval také muzikologii. Od devadesátých let působí na Univerzitě Palackého, kde se vedle vlastní tvorby věnuje výzkumné a editorské práci zaměřené na dílo Bohuslava Martinů, pedagogické práci a rozvoji hudebního vzdělávání.

Na listopadovém koncertě zazní jak Brána slunce, jedna z vašich raných skladeb, tak úplně nová kompozice pro Moravskou filharmonii Olomouc. Co si tito dva skladatelé – Vít Zouhar tehdy a Vít Zouhar dnes – navzájem říkají?

Bude to generační setkání. Ale v jednom se ti dva Zouharové stále podobají. Pořád jim jde o podobnou pozitivní energii, která všechno pozvedá.

Bránu slunce jste složil ještě jako student JAMU. Je v ní něco, co zůstává pro vaši tvorbu charakteristické dodnes?

Ano, pokud si dobře vzpomínám, byla to první skladba, v níž mi šlo o intenzivní komunikaci s posluchačem a v níž jsem k tomu využíval různorodé prostředky. Zní to trochu technicky, ale nejde o nic jiného než o sadu koření, které míchám podle oblíbené receptury.

Vít Zouhar, Planina. Foto: Gabriela Coufalová

Název skladby odkazuje k monumentální stavbě v bolivijském Tiwanaku. Co vás na ní tehdy fascinovalo natolik, že jste její název přenesl do hudby?

Některé skladby vidím nejprve vizuálně. Základem této byl obraz čtyř extatických bubeníků. Při komponování jsem pro sebe objevil Bránu slunce. Tehdy jsem měl k dispozici jen malou, nekvalitní fotografii, ale i ta mi stačila, abych na ní postavil příběh skladby. Později se pro mě stala východiskem k dalšímu studiu kultury Tiwanaku. V té době jsem se intenzivně zajímal o různorodou etnickou hudbu a odlišné způsoby jejího vnímání.

Skladatel Vít Zouhar čerpá energii v přírodě. Foto: archiv VZ

Brána slunce je neodmyslitelně spojena také se souborem bicích nástrojů DAMA DAMA a Danem Dlouhým. Jak důležitá jsou pro skladatele dlouhodobá setkání s konkrétními interprety? Mohou ovlivnit i samotný způsob komponování?

Pro mě byla vždy naprosto zásadní. V posledních třiceti letech píšu skladby jen pro konkrétní interprety a soubory. Inspiruje mě především energie, s níž hudbu provádějí. Přestože jsem Bránu slunce napsal ještě před vznikem souboru DAMA DAMA, stala se impulsem pro naši mnohaletou spolupráci. Dan Dlouhý ji zařadil do repertoáru souboru, provedl ji s řadou orchestrů i sólově a vydal na několika CD. Režisér Vladimír Michálek ji použil také ve filmu Amerika. Pro Dana Dlouhého a DAMA DAMA jsem pak napsal několik dalších skladeb.

Vedle Brány slunce zazní v Olomouci ve světové premiéře vaše nová skladba Agios, kterou si objednala Moravská filharmonie Olomouc. Co vás při jejím vzniku inspirovalo?

Inspirací bylo několik. Skladbu jsem nazval Agios jako symbolickou poctu drsné krajině, kterou objevujeme s manželkou a dětmi na jihu Kréty. Dnes se jako návrat ke kořenům označuje takřka všechno, a to s takovou vehemencí, že se vytrácí podstata návratu i samotných kořenů. V hlubokých kaňonech, jeskyních a vysokých skalních útesech mezi Vathi, Martsalou a Agiofaraggem ale stále máme pocit, že zde návraty mají svůj původní význam. Duchovní rozměr těchto míst se stal silnou součástí našich kořenů. Proto také Agios, tedy ‚svatý‘.

Další rovinu tvoří inspirace na druhou. Ve skladbě se záměrně vracím k několika scénám ze své opery Pinocchio a zasazuji je do zcela jiných kontextů. Také jejich původní inspirací byla Kréta.  

Jste skladatel, muzikolog i pedagog. Která z těchto rolí dnes nejvíc ovlivňuje ty ostatní? A dokážete je vůbec oddělit?

Přestože bych si přál trávit psaním hudby více času, než je možné, stále jsem především skladatel. Byla to moje první volba a zůstává pro mě určující. Muzikologický výzkum vyplynul z mého skladatelského zájmu a totéž platí i pro pedagogickou práci.

Ostatně právě proto jsem si před čtvrtstoletím položil otázku, proč by děti nemohly v hudební výchově komponovat, stejně jako kreslí nebo modelují ve výtvarné výchově. Na tomto základě vznikl program Slyšet jinak.

Skladatelská zkušenost ovlivňuje i mé další role. Když jsem před lety navrhoval systémy kvality na naší univerzitě, jeden kolega se podivoval, jak za ně může být odpovědný skladatel. Odpověděl jsem mu, že sledování kvality jsem zdědil po Janáčkovi a Dvořákovi, jen přes několik generací. Skladatel totiž každý den řeší a vyhodnocuje kvalitu své práce. A jsem přesvědčen, že tento jiný pohled může být užitečný nejen při zajišťování kvality.

Vít Zouhar, Slyšet jinak. Foto: Gabriela Coufalová

Na Univerzitě Palackého působíte už více než třicet let. Co vám Olomouc dala jako skladateli a co jako pedagogovi? Proměnil se za tu dobu váš vztah k univerzitě?

Dovolím si tu otázku otočit a zmíním to, co bych možná nedělal, kdybych nebyl propojen s Univerzitou Palackého a její pedagogickou fakultou. Možná bych nepsal žádné opery, protože bych se patrně nepotkal s jedním ze svých prvních studentů na katedře hudební výchovy, s Tomášem Hanzlíkem a jeho Ensemble Damian. O tu první, Coronide, mě požádal právě on a po ní následovala série dalších, včetně těch našich společných. A možná bych tolik neprodukoval elektroniku, ani nehrál hudební hry na laptop, ani by neexistoval Different Hearing Laptop Ensemble, protože bych patrně nepotkal Gabrielu Coufalovou ani Jaromíra Synka, s nimiž hrajeme přes deset let. A patrně bych nepsal skladby pro inspirativní prostor Kaple Božího Těla ani Atria Uměleckého centra, neboť bych je tak dobře neznal. A patrně bych neuvažoval o komponování v hudební výchově ani nenastartoval program Slyšet jinak, protože bych nepotkal skvělé kolegy a studenty na katedře hudební výchovy. A nebýt tohoto propojení, možná by naopak korespondence Bohuslava Martinů vycházela někde jinde než na Univerzitě Palackého. Můj vztah k univerzitě se během těch mnoha let proměňoval s tím, jak se měnily mé role. A zesílil zdánlivou maličkostí. V roce 2017 jsme pořádali ve Washingtonu Open House a tehdy mi Dalibor Mikuláš, tehdejší vedoucí zahraničního odboru, připnul univerzitní pin. Od té doby ho stále hrdě nosím. Barva se po téměř deseti letech mírně proměnila, ale lidé na něj všude stále pozitivně reagují. Zdánlivá drobnost, která však silně rezonuje.

Sara´smile. Z premiéry v roce 2022. Na snímku zleva Vít Zouhar, Sára Medková a Ivo Medek.

Šedesátiny přirozeně svádějí k bilancování. Je vám takové ohlížení blízké, nebo vás víc zajímá to, co přijde?

Občas mám velmi jasné vize. Jako v případě Brány slunce, nebo v polovině osmdesátých let, kdy jsem dostal první počítač a představoval si, že za pár let budou hudebníci hrát z monitoru. Bylo to v době, kdy se místo monitoru používala televize a počítač toho uměl jen o něco víc než kalkulačka. S notami si příliš nerozuměl a na práci se zvukem si musel ještě deset let počkat. Tehdy jsem netušil, že jednou budu sám hrát z laptopu nebo tabletu.

Jako hudební historik jsem však stále jednou nohou v jiné epoše, v jiném století. A platí to i pro skladatele ve mně. Takže také bilancuji, porovnávám, posuzuji a vyhodnocuji. A raduji se z toho, co je.

A co byste si přál, aby si posluchači odnesli z listopadového koncertu v Redutě? Tedy kromě vědomí, že Vít Zouhar oslavil šedesátiny?

Radost. A také chuť na další hudební zážitky.

Koncert k šedesátinám Víta Zouhara se uskuteční 5. listopadu od 19 hodin v olomoucké Redutě.

Moravská filharmonie Olomouc pod taktovkou Roberta Kružíka uvede ve světové premiéře skladbu Agios, kterou si u skladatele objednala. V programu zazní také Brána slunce v interpretaci souboru DAMA DAMA. Program doplní Symfonie č. 40, KV 550 Wolfganga Amadea Mozarta a Sinfonietta La Jolla Bohuslava Martinů. Od 18 hodin se uskuteční v Mozartově sále beseda s umělci, vstup na ni je v ceně vstupenky i abonentky.

Koncert se koná ve spolupráci s festivalem Opera Schrattenbach 2026. V přímém přenosu ho bude vysílat Český rozhlas D-dur a Český rozhlas Olomouc.

Filmový festival Prague Science Film Fest zná vítěze letošního ročníku. Hlavní cenu za nejlepší mezinárodní vědecký dokument získal snímek Derek vs Derek, který s humorem sleduje spor dvou sousedů o budoucnost venkova. Studentská porota ocenila Mykokosmos, který měl na festivalu světovou premiéru. Zvláštní uznání putovalo americkému dokumentu André je idiot (André Is an Idiot). O posledním ocenění rozhodli samotní diváci.

Čtyři dny, během nichž se kampus České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) proměnil v místo setkávání filmařů, vědců a publika, vyvrcholily slavnostním vyhlášením festivalových cen. O hlavní cenu spojenou s finanční odměnou 50 tisíc korun se ucházelo patnáct vědeckých dokumentů z celého světa. Do kampusu zavítalo přes dva tisíce diváků a divaček. 

„Letošní ročník měl ukázat, že vědecký dokument nemusí přinášet jen odpovědi, ale především otevírat nové otázky. Diváci mohli nahlédnout do světů, o kterých možná dosud neměli tušení, a po projekcích o nich diskutovat přímo s filmaři a vědci. Chceme, aby Prague Science Film Fest nebyl jen přehlídkou nových a zajímavých filmů, ale místem, odkud lidé odcházejí s rozšířeným přehledem, nově nabytým nadhledem a hlavně chutí dozvědět se víc. Mám radost, že i návštěvníci to oceňují, a je to vidět jak ve zpětných vazbách po projekcích, tak i v číslech. Letos jsme zaujali o čtvrtinu více lidí než minulý rok,“ řekl vedoucí festivalu Zdeněk Rychtera.

Dva sousedé, dvě představy o přírodě

Dva muži, stejné jméno a naprosto odlišné představy o tom, jak by měl vypadat britský venkov. Bývalý chovatel ovcí Derek Gow se rozhodne vrátit svým pozemkům divokou přírodu. Jeho soused, farmář Derek Banbury, naopak věří tradičnímu zemědělství a počínání svého jmenovce sleduje se značným zděšením. Přes živý plot se tak rozhoří spor, v němž nechybějí divočáci, hnůj ani pořádná dávka britského humoru. Dokument Derek vs Derek režiséra Jamese Dawsona ale není jen zábavnou podívanou na dva tvrdohlavé sousedy. Otevírá otázky, které se týkají budoucnosti zemědělství, ochrany přírody i toho, zda spolu dokážou mluvit lidé s naprosto odlišnými názory.

„Vítězný film otevírá téma společenských konfliktů spojených se zodpovědným přístupem k venkovskému životnímu prostředí, které známe i u nás v ČR a víme, jak těžké je o něm vyprávět srozumitelně a přístupně. Film to zvládl bravurně, využívá humor i svéráz hlavních postav a jejich konflikt pohání příběh a udržuje napětí. Charaktery působí tak autenticky, že se tomu chvílemi nechce ani věřit,“ odůvodnila rozhodnutí porota. 

Mykokosmos přesvědčil studentskou porotu

Pod nohama máme svět, bez kterého by příroda nemohla fungovat, přesto o něm většinou skoro nic nevíme. Dokument Mykokosmos zavádí diváky do fascinující říše hub, od lesního podhoubí až po vědecké laboratoře. Ukazuje, jak důležitou roli houby hrají v přírodních ekosystémech, a zároveň otevírá otázku, jak obtížně se vědecké poznání prosazuje ve světě téměř nedobytných politických pozic. Film Judity Hunákové měl na Prague Science Film Festu světovou premiéru. Jeho součástí je také originální hudební doprovod skupiny Please the Trees. Studentská porota se shodla na tom, že o tomto tématu se stále mluví málo, přitom je základním stavebním prvkem života na Zemi a svým potenciálem prorůstá do mnoha vědeckých oborů. „Film ale není jen o vědě a výzkumu komplexních organismů. Je to příběh vědců jako lidí, kteří mají rodiny, pochybnosti i různé názory, a přesto táhnou za jeden provaz.“

Zvláštní uznání pro film André je idiot

Může být dokument o vážné nemoci zároveň vtipný, drzý a plný absurdních situací? Americký režisér Tony Benna ukazuje, že ano. Jeho snímek André je idiot (André Is An Idiot) vypráví příběh reklamního kreativce Andrého Ricciardiho, který se po vážné diagnóze rozhodne natočit film o vlastní zkušenosti.

André si nic nepřikrášluje, nešetří černým humorem a odmítá se chovat tak, jak by od něj okolí možná očekávalo. Dokument kombinuje osobní výpověď, absurdní anekdoty a nápaditou animaci. Vzniká tak neobvyklý portrét člověka, který si i v nejtěžší životní situaci dokáže uchovat nadhled a smysl pro humor. Snímek už dříve získal dvě ocenění na festivalu Sundance.

Porota vyzdvihla humorné pojetí závažného a tragického tématu, které divákovi nechává naději až do konce. „Tuto dokumentární černou komedii oceňujeme za připomínku, že zdraví, a především prevenci nesmíme podceňovat.”

Cenu publika získal dokument Phenomena: Když prvky tančí

O tomto ocenění rozhodovali přímo festivaloví návštěvníci, kteří hlasovali o svém favoritovi. Chemické reakce, fyzikální síly, světlo lámající se hmotou — vše skutečné, zachycené kamerami a poctivou filmařskou prací. Phenomena je psychedelická cesta do struktury vesmíru, vedená zvědavostí filmaře Josefa Gattiho za doprovodu elektronické hudby Nilse Frahma a Rival Consoles. 

Věda, která mění náš pohled na svět

Letošní Prague Science Film Fest spojovalo téma pohledu. Filmy ukazovaly, jak odlišně můžeme vnímat přírodu, svět kolem sebe i vlastní zkušenosti. Vedle českých a světových premiér nabídl festival diskuse s tvůrci a vědci, venkovní kino, filmový workshop nebo Nudnou konferenci, která dokázala, že i zdánlivě banální témata mohou být zdrojem zábavy.

„Pro Českou zemědělskou univerzitu je Prague Science Film Fest šancí otevřít kampus lidem a ukázat, že věda se neodehrává jen za zavřenými dveřmi laboratoří. Čtyři dny tu spolu mluvili filmaři, vědci i diváci, a právě taková setkání jsou nejlepší cestou, jak vědu komunikovat zajímavě a srozumitelně. Jsem rád, že o festival byl takový zájem,“ shrnuje koordinátor za ČZU Jakub Kotalík.

Prague Science Film Fest společně pořádají Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci s týmem festivalu Academia Film Olomouc (AFO). Všechny projekce a doprovodný program byly přístupné zdarma, letos poprvé také bez nutnosti festivalové registrace. 

Prestižní Cenu Alfreda Badera, kterou uděluje Česká společnost chemická mladým vědcům za vynikající výsledky v oblasti organické, bioorganické a bioanorganické chemie, letos získal Athanasios Markos z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Odbornou porotu zaujal prací s názvem Transformace 1,2,3-triazolů a bioorthogonální chemie azomethin iminů.

„Toto ocenění vnímám jako uznání mé dosavadní vědecké práce, kterou jsem rozvíjel během doktorského studia a postdoktorandského působení mimo Univerzitu Palackého, a zároveň jako motivaci a povzbuzení do dalšího výzkumu a rozvoje vlastní výzkumné skupiny,“ říká Athanasios Markos.

Z Olomouce až na prestižní univerzitu v Curychu

Mladý vědec vystudoval organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Doktorské studium absolvoval na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. V roce 2021 získal stipendium Nadace Experientia, díky němuž odjel na postdoktorandskou stáž na prestižní Spolkovou vysokou technickou školu v Curychu (ETH Zürich). Ve výzkumné skupině profesorky Helmy Wennemers se věnoval vývoji nových chemických reakcí pro studium biomolekul v živých organismech. Současně vede výzkumnou skupinu na katedře organické chemie na Přírodovědecké fakultě UP.

Ve svém výzkumu Athanasios Markos propojuje organickou chemii s biologií. Se svým týmem vyvíjí nové chemické reakce a metody, které umožňují připravovat a zkoumat molekuly přímo v živých buňkách a organismech, aniž by narušovaly jejich přirozené fungování. Tyto nástroje mohou pomoci lépe porozumět biologickým procesům v rostlinách, živočiších i bakteriích a v budoucnu přispět také k vývoji nových léčiv či diagnostických metod.

Cena Alfreda Badera podporuje mladé chemické talenty

Cena Alfreda Badera je určena vědcům do 35 let s českým občanstvím, kteří dosáhli mimořádných výsledků v chemickém výzkumu. Cenu založil v roce 1993 chemik a podnikatel Alfred Bader, kterou v současné době finančně podporuje nadace Bader Philanthropies. Od letošního roku se původně dvě samostatné soutěže v oblasti organické a bioorganické či bioanorganické chemie spojily do jedné. Odborná komise může každoročně ocenit až dva laureáty, z nichž každý získá diplom a finanční odměnu ve výši 5400 amerických dolarů. Ocenění vědci představují výsledky svého výzkumu na konferenci Advances in Organic, Bioorganic and Pharmaceutical Chemistry.

Osmačtyřicátý ročník Přeboru Univerzity Palackého v přespolním běhu zná své vítěze. V ženské kategorii trať v Bezručových sadech nejrychleji zdolala Kateřina Pospíšilová z pořádající fakulty tělesné kultury, mezi muži si vítězství vyběhl Vít Guldán z filozofické fakulty.

Kateřina Pospíšilová se ujala vedení hned při úvodním kolečku na atletickém stadionu a nepustila jej až do cíle, i když po celou dobu měla loňskou vítězku Marcelu Hlouškovou z lékařské fakulty těsně za patami. Tříkilometrovou trať zaběhla za 16 minut a 39 sekund, druhá Hloušková byla přeběhal cílovou čáru o 13 sekund později.

„Do Olomouce jsem zrovna jela kvůli měření k bakalářské práci, a když jsem se dozvěděla, že se ten samý den běží i přespolák, přihlásila jsem se. S tím, že vyhraju, jsem nepočítala, ale samozřejmě jsem se od prvního okamžiku snažila trať zaběhnout co nejlépe,“ uvedla studentka kombinovaného studia Tělesné výchovy a sportu pro vzdělávání se specializacemi.

Jak dodala, občas si na nějaký závod zajde. Letos absolvovala například maraton v Praze, a když se v červnu postavila na trať Šantovka běhu na 5 km v rámci olomouckého půlmaratonu, bylo z toho vítězství v univerzitním Poháru rektora (psali jsme zde).

foto_sem_4

V mužské kategorii za sebou všechny ostatní nechal Vít Guldán, student žurnalistiky na filozofické fakultě a závodník TJ Sokol Hradec Králové. „V neděli jsem měl zrovna závod, tak jsem byl začátkem týdne ještě takový unavený, ale tady už to šlo docela hezky, nohy už byly odpočinuté,“ chválil si úspěšné absolvování univerzitního přespoláku. Pětikilometrová trať pro něj byla také spíše z těch kratších, většinou běhá desítky a půlmaratony. „Ale byla to pro mě jedna z prvních akcí krosové sezony, která mě teď čeká. Během ní zamířím i do Německa, tam bude velká konkurence, tam asi první nebudu,“ doplnil.

Přespolní běh absolvoval s asistencí trasérky i nevidomý Marek Kročil z FTK. Jak v cíli prozradil, nejtěžší na trati bylo nepřestat, i když ho zhruba v půlce začaly chytat křeče. Jak je překonal? „No prostě jsem běžel,“ smál se při vydýchávání.

foto_sem_4

Do závodu se přihlásilo 183 žen a 164 mužů z celé univerzity, byť ne všichni se nakonec na start opravdu dostavili. Nejrychlejším běžkyním a běžcům k úspěchu pogratulovala vedoucí pořádající katedry sportu Soňa Formánková a předala jim ceny, mezi kterými byly pozornosti od partnerů závodu a především Cena děkana FTK v podobě mimořádného sportovního stipendia.

„Obával jsem se dvou věcí. Jednak že nás zradí počasí, které ale vyšlo nádherně, a jednak jak organizačně zvládneme takové množství startujících. Navrhoval jsem rozdělit starty na mastery a ostatní běžce. Nakonec jsme ale starty pustili najednou a na úvod závodu zařadili kolečko po stadionu, kde se běžci rozptýlili, a nedošlo tak k žádným problémům,“ přiblížil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

foto_sem_4

Zdůraznil také, že před samotnými univerzitními běhy se uskutečnila také soutěž pro děti a že se pro nejrychlejší běžce a běžkyně podařilo z prostředků fakulty a sponzorsky zajistit vedle obvyklých medailí a diplomů pěkné ceny, například ve spolupráci s SK UP trika pro desítku nejlepších v každé kategorii.

Pětice nejrychlejších žen a mužů zároveň dostala nabídku reprezentovat UP na akademickém mistrovství ČR v přespolním běhu, které se koná 14. listopadu v pražské oboře Hvězda. Propozice k závodu jsou k dispozici zde.

Nejrychlejší běžkyně a běžci Přeboru UP v přespolním běhu 2026

ženy:

1. Kateřina Pospíšilová, FTK – 16:39,2

2. Marcela Hloušková, LF – 16:52,1

3. Sára Červinková, FTK – 18:04,5

Kompletní výsledky kategorie zde.

muži:

1. Vít Guldán, FF – 17:19,1

2. Jakub Koníček, PřF – 18:00,4

3. Jan Gregor, FTK – 18:01,5

Kompletní výsledky kategorie zde.

Jak je Univerzita Palackého připravena na závažné bezpečnostní události a kybernetické útoky? Také těmito otázkami se zabýval Akademický senát UP na svém říjnovém zasedání. Senátorky a senátoři diskutovali rovněž o elektronické správě dokumentů a schválili několik důležitých univerzitních předpisů.

Jedním z hlavních témat říjnového zasedání Akademického senátu UP byla bezpečnost univerzity. Kancléřka UP Ivana Olivová se ve svém vystoupení zaměřila na připravenost instituce čelit závažným bezpečnostním událostem, které mohou ohrozit její fungování či zdraví osob. Zvláštní pozornost věnovala také ochraně takzvaných měkkých cílů, tedy veřejně přístupných míst s větší koncentrací lidí, mezi něž patří například univerzitní posluchárny nebo knihovny. Upozornila přitom na nedostatečné personální obsazení Bezpečnostního oddělení Rektorátu UP a zdůraznila potřebu jasně vymezených postupů, odborných kompetencí i úzké spolupráce s dalšími týmy. Rektor UP Michael Kohajda potvrdil, že bezpečnost univerzity považuje za jednu ze svých priorit. Důležitost tohoto tématu vzal na vědomí také akademický senát, který přijal usnesení vyjadřující podporu aktivitám směřujícím k posílení bezpečnosti na UP.

Na problematiku kybernetické bezpečnosti se zaměřil ředitel Centra výpočetní techniky UP Tomáš Antoš. Za zásadní pro posílení ochrany univerzitních systémů považuje zavedení dvoufaktorového ověřování při přihlašování, účinné monitorování bezpečnostních událostí a systematické vyhledávání zranitelností. Upozornil také na stárnoucí pracovní stanice a na rizika spojená se vzdáleným přístupem do univerzitních systémů. Tisíce vzdálených ploch, které umožňují připojení k univerzitním počítačům na dálku, jsou totiž chráněny pouze heslem. Mnohá zařízení navíc nesplňují požadavky pro přechod na operační systém Windows 11.

Za další problém označil skutečnost, že značná část univerzitních počítačů a notebooků není pod centrální správou. Podle Tomáše Antoše je proto nezbytné posílit koordinaci kybernetické bezpečnosti mezi Centrem výpočetní techniky UP a jednotlivými fakultami. Rektor Michael Kohajda přislíbil požadavky centra podpořit.  Předseda senátu Ondřej Molnár zároveň uvedl, že se tématu bude podrobněji věnovat chystané výjezdní zasedání AS UP. Senát podpořil vedení univerzity v dalším řešení této problematiky.

Dalším důležitým bodem byl e-government, tedy elektronizace veřejné správy, a jeho fungování na univerzitě. Kancléřka Ivana Olivová upozornila zejména na problémy spojené s evidencí dokumentů a vedením spisové služby, které univerzitě ukládá zákon. Poukázala na nejednotnost současných postupů i potřebu investic do technologického řešení. Univerzita tak bude muset zvážit, zda přistoupit k modernizaci stávajícího systému, nebo zvolit zcela nové řešení.

Vedle těchto témat se senát věnoval také legislativním a personálním otázkám. Schválil novelu č. 1 Řádu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na UP i novelu č. 7 Studijního a zkušebního řádu UP, obě ve znění pozměňovacích návrhů rektora. Přijal rovněž Dodatek ke Zprávě o hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na UP za rok 2025. Souhlasně se vyjádřil i k návrhu na jmenování Miroslava Kopeckého (FZV) členem Rady pro vnitřní hodnocení UP.

Senátorky a senátoři se seznámili rovněž se situací související s kvalitou vody v univerzitní budově ve Vodární ulici, kde byla zjištěna přítomnost olova. Na jednání vystoupila rovněž Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, která představila činnost této organizace.

V průběhu zasedání předseda Akademického senátu UP Ondřej Molnár poděkoval dosavadním členům ekonomické a legislativní komise a předal jmenovací dekrety jejich nově zvoleným členům (o složení komisí jsme psali zde). Předsedou ekonomické komise AS UP se stal Zdeněk Svoboda (FTK), místopředsedkyní Petra Gaul Aláčová (FZV). Legislativní komisi povede Veronika Tomoszková (PF), jejím prvním místopředsedou se stal Marek Jukl (PřF), druhou místopředsedkyní Kateřina Vitásková (PdF).

Příští jednání AS UP se uskuteční 11. listopadu. Více o AS UP zde. Usnesení zde.

Po třech letech je hotovo. Univerzita Palackého slavnostně otevřela novou budovu v Hněvotínské ulici, která začala sloužit potřebám Lékařské fakulty UP a Fakulty zdravotnických věd UP. Za charakteristickými vnějšími červenými trojúhelníky, díky kterým se již pro budovu vžilo pojmenování Červená, se ukrývají moderní simulátory pro praktickou výuku studujících, kruhová aula s kapacitou 375 sedících a také menza, která zvládne obsloužit 2000 strávníků denně.

Slavnostní otevření nepřehlédnutelné novostavby proběhlo za účasti představitelů univerzity a fakult, regionu a řady dalších významných hostů, pozvání přijal i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Novým prostorům požehnal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

video_sem

„Příprava budoucích lékařů a dalších zdravotnických pracovníků patří k nejdůležitějším úkolům naší univerzity. Nová budova nám umožňuje nabídnout studujícím lepší podmínky a více prostoru pro praktický nácvik, aby do zdravotnických zařízení přicházeli co nejlépe připraveni. Přínos této investice tak v konečném důsledku pocítí především pacienti. Děkuji všem, kteří se na přípravě a realizaci stavby podíleli a pomohli proměnit náročný záměr ve skutečnost,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

Milník pro olomoucké zdravotnictví

Podle děkana LF UP Milana Koláře jde o další významný milník v rozvoji fakulty. „Jsem velmi rád, že se podařilo tento záměr uskutečnit. Nejen že je lékařská fakulta nyní z hlediska prostorových požadavků zabezpečena na příštích 20–30 let, ale zároveň jde o další krok k cíli, kterým je excelentní zdravotnické centrum evropské úrovně v Olomouci, zahrnující výuku, výzkum a poskytování kvalitní zdravotní péče, jehož součástmi je naše fakulta, fakulta zdravotnických věd a Fakultní nemocnice Olomouc,“ uvedl děkan.

foto_sem_4

Lékařská fakulta v nové budově kromě jiného získala především aulu s kapacitou 375 lidí. Podobně velkou učebnu dosud fakulta neměla k dispozici, její potřeba však vyvstala po schválení národního programu na podporu navýšení kapacit v programu Všeobecné lékařství v roce 2019, díky kterému fakulta vzdělává více budoucích lékařek a lékařů.

„Kapacita auly nám umožňuje zvládat vyšší počet studujících v rámci národního programu, kdy do prvního ročníku Všeobecného lékařství nastupuje kolem 270 studentů. Zajímavý je ale také kruhový tvar auly. Podobu takového amfiteátru architekt navrhl s ohledem na dispozice pozemku, které neumožňovaly klasické uspořádání posluchárny s námi požadovanou kapacitou. I technickým vybavením patří aula k nejmodernějším v ČR,“ dodal děkan LF UP Milan Kolář.

Simulace klinické reality

Špičkově vybavené je i simulační centrum. Na moderních simulátorech, které poměrně věrně napodobují reálné klinické situace, si studenti Všeobecného lékařství budou osvojovat rozličné praktické dovednosti předtím, než se budou věnovat živým pacientům. Simulační centrum bude sloužit také studentům Zubního lékařství a rovněž bude využíváno pro specializační a postgraduální vzdělávání.

foto_sem_4

Simulační výuku do prostor v nové budově soustředila i Fakulta zdravotnických věd UP. „Díky národnímu programu na podporu vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků jsme mohli pořídit nejmodernější simulátory pro výuku všeobecných a dětských sester, porodních asistentek, radiologických asistentů a zdravotnických záchranářů, kterých do první ročníku nastupuje na 290. Mimo jiné jsme vybavili čtyři cvičné pokoje, které simulují reálný provoz nemocnice včetně intenzivní péče,“ přiblížil děkan FZV UP Jiří Vévoda. 

Jak dodal, prostory v novostavbě vnímá jako první krok k dalšímu rozvoji své fakulty. „Abychom uspokojili vysokou poptávku po nelékařských zdravotnických profesích, věřím, že se v blízké budoucnosti podaří zajistit finanční prostředky na budovu, ve které by byly soustředěny nelékařské zdravotnické obory a podstatná část fakulty by se mohla přesunout do vlastních prostor.“ 

Menza dosud chyběla

Důležitou součástí otevřené nové budovy je i menza, která denně zvládne obsloužit až 2000 strávníků, kromě toho tu během celého dne funguje i bistro. Kompletní stravovací provoz dosud v univerzitních budovách v areálu fakultní nemocnice chyběl.

foto_sem_4

„Menza je vybavena nejmodernějšími technologiemi, které gastronomie momentálně nabízí, a jídelníček odráží aktuální trendy ve stravování, včetně bezmasých i veganských jídel. Jídelna ale není jen místem pro oběd, přes den může sloužit i jako příjemný prostor pro studium či odpočinek, kde si mohou studenti i zaměstnanci vychutnat dobrou kávu či něco z naší výroby,“ řekl Jan Liška, ředitel Správy kolejí a menz UP.

Tři tisíce trojúhelníků

Za podobou Červené budovy stojí brněnský Ateliér Velehradský, zhotovitelem stavby byla společnost GEMO. S výstavbou se začalo koncem léta 2023. Již tvar hrubé stavby poutal pozornost kolemjdoucích, to se umocnilo poté, co dělníci začali na vnější plášť instalovat stínicí systém sestávající ze tří tisíc trojúhelníků z červeného perforovaného plechu. Součástí stavby byla i úprava jejího nejbližšího okolí, kde mimo jiné vznikl relaxační prostor s posezením a posilovacími prvky. První studenti absolvovali výuku v nové budově v září letošního roku, kdy byl zahájen zkušební provoz.

Náklady na novostavbu v Hněvotínské ulici dosáhly 640 milionů korun, dvě třetiny z toho pokryla dotace ze státního rozpočtu, zbývající třetinu uhradila Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

Na Lékařské fakultě UP v současnosti studuje na 2100 budoucích lékařek a lékařů, programy na Fakultě zdravotnických věd UP pak mají zhruba tisícovku studujících. 

Šedesáté narozeniny Víta Zouhara, hudebního skladatele, muzikologa a pedagoga Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, připomene letošní ročník festivalu soudobé hudby Opera Schrattenbach. Jedenadvacátý ročník přehlídky, který začne 2. listopadu, nabídne rozsáhlý průřez jeho tvorbou – od komorních skladeb přes úspěšné opery až po novou kompozici napsanou na objednávku Moravské filharmonie Olomouc. Zouharova díla zazní v podání předních českých interpretů.

S Olomoucí a Univerzitou Palackého je tvorba Víta Zouhara dlouhodobě spjata. Řada jeho komorních, vokálních i operních děl měla světovou premiéru právě v prostorách Uměleckého centra UP, některé skladby dokonce vznikaly přímo pro jedinečnou akustiku tamní Kaple Božího Těla. Po úspěšném uvádění na dalších scénách se nyní symbolicky vracejí na místo svého vzniku.

„Každé provedení je čímsi novým. Přináší možnost vyznění nových detailů, nové energie i nového kontextu. Navíc se až na jedinou výjimku do celé retrospektivy zapojují noví umělci se svým vlastním pojetím a energií. Rozhodně se tedy můžeme těšit na mnoho nového,“ uvedl Vít Zouhar.

Festival zahájí koncerty věnované jeho komorní tvorbě. Zazní mimo jiné skladby pro klavírní duo v podání Igora Ardaševa a Renáty Ardaševové Lichnovské. Sólové a triové skladby provedou Ivo Kahánek, Irvin Venyš a Niklas Liepe, sborovou a elektronickou tvorbu představí sbor Campanella a Different Hearing Laptop Ensemble.  

Návrat úspěšných oper do Olomouce

Významnou součástí programu bude také tvorba skladatelské dvojice Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík. Oba působí na Pedagogické fakultě UP, Tomáš Hanzlík je navíc zakladatelem festivalu Opera Schrattenbach a uměleckým vedoucím souboru Ensemble Damian.

Právě jejich dlouholetá spolupráce dala vzniknout několika úspěšným operám. Podle Víta Zouhara spočívá kouzlo společného komponování především v přirozenosti.

„Naše tvorba na sebe přirozeně reaguje, navazuje. Po těch letech máme jistotu, že naše kompozice vytvářejí přirozený celek, přestože vznikají zcela samostatně. A funguje to tak dokonale, že si s odstupem let někdy pleteme, kdo co napsal, a musíme nahlédnout do partitury nebo programu, abychom si byli jisti,“ přiblížil skladatel.

Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka uvede 7. listopadu obnovenou inscenaci opery La Dafne v režii slovinského režiséra Rocca. Opera měla premiéru v Národním divadle Brno v roce 2011, kde se pak úspěšně hrála devět sezon. O den později, 8. listopadu, se diváci mohou těšit na reprízu oceňované opery L'Arianna.

Trojici společných oper doplňuje Torso, první společné dílo Víta Zouhara a Tomáše Hanzlíka a jedna z nejúspěšnějších a nejčastěji uváděných inscenací Ensemble Damian. Soubor ji uvedl již 13. března, v den Zouharových šedesátých narozenin, jako symbolický prolog letošního festivalu.

Nová skladba zazní s Moravskou filharmonií

Mimořádným bodem programu bude koncert připravený ve spolupráci s Moravskou filharmonií Olomouc. Orchestr pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka uvede novou Zouharovu skladbu AGIOS, kterou si u skladatele objednal.

Zazní také Zouharova Brána slunce v interpretaci souboru DAMA DAMA. Program doplní Symfonie č. 40, KV 550 Wolfganga Amadea Mozarta a Sinfonietta La Jolla Bohuslava Martinů. Koncert, který se uskuteční 5. listopadu, bude v přímém přenosu vysílat Český rozhlas D-dur.

Jedna celoživotní skladba

Festival Opera Shchrattenbach přivádí do Olomouce soudobou hudbu od roku 2004. Svým názvem i dramaturgií odkazuje na olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha (1660 – 1738), který se v první polovině 18. století zasloužil o uvedení opery na Moravu. Letošní ročník je zároveň příležitostí ohlédnout se za několika desetiletími tvorby Víta Zouhara.

Sám skladatel by však jen obtížně vybíral dílo, které jej nejlépe vystihuje. „Když jsem studoval u Younghi Pagh Paan na Kunstunivertsität ve Štýrském Hradci, nabádala mě, aby mě mé skladby přirozeně vyjadřovaly. Tehdy mi to připadalo samozřejmé, dnes vím, že tomu tak být nemusí. Můj táta, skladatel Zdeněk Zouhar, mi říkal, že mé skladby jasně rozezná od jiných autorů. Proto bych řekl, že každá i všechny dohromady mě vystihují nejlépe. Jako bych stále psal jednu celoživotní skladbu,“ uzavřel Vít Zouhar.

Opera Schrattenbach 2026

Festival pořádá Tvůrčí centrum Olomouc, z. s., ve spolupráci s katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty UP a Moravskou filharmonií Olomouc. Koná se s finanční podporou Státního fondu kultury České republiky, Olomouckého kraje, statutárního města Olomouce, Pedagogické fakulty UP, Společnosti koncertních umělců, Nadace Český hudební fond a Nadace Život umělce.

Vstup na festivalové akce je po předchozí rezervaci zdarma s výjimkou koncertu 5. listopadu. Rezervace a podrobný program jsou dostupné zde. 

Ovládne nás umělá inteligence? Můžou geneticky modifikované potraviny měnit lidskou DNA? Jsou kvantové technologie bezpečné? Nejen na tyto otázky budou hledat odpověď vědci z Univerzity Palackého během debaty s veřejností 26. 10. v Muzeu umění Olomouc.

Nové technologie mnohdy vedle nadšení vzbuzují také obavy. V poslední době se na nás valí zprávy o tom, jak se umělá inteligence vymkla kontrole, jak zaměstnanci velkých AI firem varují před novými modely, které za nás mezitím řeší dosud nevyřešené matematické úlohy či se na nás domlouvají a hackují bankovní účty.

Podobným vývojem si prošly také úpravy DNA. Ať už se jedná o obavy z geneticky modifikovaných potravin nebo dětí na zakázku, revoluční technologie genového inženýrství CRISPR/Cas9 vnáší do veřejného prostoru řadu otázek ohledně etiky a toho, zda na poli vědy můžeme dělat vše, co umíme. A kvantové technologie pravděpodobně taková společenská debata čeká.

Právě proto připravila Univerzita Palackého letos již třetí debatu vědců s veřejností pod hlavičkou UP to the Future. Na půdě Muzea umění Olomouc budou odborníci z univerzity bez zbytečných emocí, srozumitelně a v souvislostech diskutovat nejprve v moderované debatě a poté se také dostane na otázky z publika.

Těšit se můžete na Ondřeje Kučeru z Filozofické fakulty UP, který se podílel na vytvoření lingvistického modelu umělé inteligence Cloakspeech. Bude mluvit o umělé inteligenci bez růžových brýlí, ale se znalostí věci. Jaroslav Doležel z Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky AV ČR bude vyvracet mýty ohledně genetického inženýrství a Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky UP a Fyzikálního ústavu AV ČR posluchače seznámí s nejnovějším vývojem na poli kvantových technologií.

Debata se uskuteční 26. 10. od 17. hodin v sále Central Muzea umění Olomouc. Vstup je jako vždy zdarma bez nutnosti rezervace.

Ústav klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP hostil izraelského odborníka na muskuloskeletální a orofaciální rehabilitaci. Tzvika Greenbaum se během svého pobytu zapojil do výuky, odborných seminářů i aktivit zaměřených na rozvoj mezinárodní spolupráce. Jako jeden z hlavních zahraničních řečníků vystoupil také na konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, na jejichž organizaci se ústav podílel.

Návštěva doktora Greenbauma navázala na dlouhodobé úsilí Ústavu klinické rehabilitace FZV UP rozvíjet mezinárodní spolupráci a přinášet studujícím i odborné veřejnosti aktuální poznatky z rehabilitace založené na vědeckých důkazech. Během téměř třítýdenního pobytu se izraelský odborník zapojil do výuky českých i anglických studijních programů Fyzioterapie, Physiotherapy a Ergoterapie a doktorských studijních programů Aplikovaná klinická rehabilitace a Applied Clinical Rehabilitation.

Výuka se zaměřila především na diagnostiku a terapii temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a cervikokraniálních dysfunkcí, včetně jejich souvislostí s funkcí krční páteře a pohybového systému. Vedle teoretických poznatků studenti získali také praktické zkušenosti s diagnostickými a terapeutickými postupy využívanými v mezinárodní klinické praxi.

„Mezinárodní spolupráci nevnímáme pouze jako výměnu zkušeností mezi akademiky. Naším cílem je přenášet špičkové zahraniční know-how přímo do výuky a klinické praxe a současně vytvářet podmínky pro společné výzkumné projekty. Pro naše studenty je možnost pracovat několik týdnů přímo se zahraničním odborníkem mimořádně cennou zkušeností,“ uvedl Petr Konečný, přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Od temporomandibulárního kloubu přes krční páteř až po bolesti hlavy

Tzvika Greenbaum je izraelský fyzioterapeut, výzkumník a mezinárodní lektor, který se specializuje na rehabilitaci oblasti hlavy, krku a čelisti. Působí na Ben-Gurion University of the Negev, kde se věnuje výuce fyzioterapie a výzkumné činnosti.

Doktorské studium absolvoval na Tel Aviv University. Ve své odborné práci se dlouhodobě zabývá temporomandibulárními poruchami, bolestmi hlavy, dysfunkcemi krční páteře, bruxismem a souvislostmi mezi muskuloskeletálním systémem a poruchami dýchání ve spánku. Přednáší odborníkům v oblasti muskuloskeletální medicíny ve více než dvaceti zemích světa.

Je také zakladatelem Cervico-Cranio-Mandibular Academy (CCMA), která podporuje mezioborový přístup k péči o pacienty s poruchami cerviko-kranio-mandibulární oblasti. Její činnost se zaměřuje zejména na propojování fyzioterapie a stomatologie a na využívání vědeckých poznatků v klinické praxi.

Odborný program jeho olomouckého pobytu zahrnoval rovněž semináře určené akademickým pracovníkům Univerzity Palackého a odborníkům z Fakultní nemocnice Olomouc. Návštěva současně otevřela možnosti další výzkumné spolupráce, především v oblasti temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a senzorimotorických funkcí cerviko-kranio-mandibulárního komplexu.

Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství

Součástí odborného programu byla také účast Tzviky Greenbauma na mezinárodní konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, která se uskutečnila ve dnech 15. a 16. října v hotelu Galant v Mikulově. Na její odborné organizaci se významně podílel Ústav klinické rehabilitace FZV UP.

Izraelský odborník zde vystoupil jako jeden z hlavních zahraničních řečníků. Letošní ročník konference nabídl široké spektrum témat zahrnujících moderní léčbu bolesti pohybového aparátu, myoskeletální medicínu, rehabilitaci stárnoucí populace, robotiku a nové technologie, digitální rehabilitaci, lázeňství i multidisciplinární koordinovanou rehabilitaci.

Mikulovské dny tradičně propojují lékaře, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a další odborníky z rehabilitačních oborů. Vedle prezentace aktuálních vědeckých poznatků vytvářejí prostor pro mezioborovou diskuzi, sdílení klinických zkušeností a zavádění nových diagnostických a terapeutických postupů do každodenní péče o pacienty.

„Chceme, aby Ústav klinické rehabilitace byl pracovištěm otevřeným mezinárodní spolupráci, moderním trendům i skutečnému propojení univerzitní výuky, výzkumu a klinické rehabilitace. Pobyt doktora Greenbauma je přesně příkladem spolupráce, kterou chceme dále systematicky rozvíjet,“ uzavírá Petr Konečný.

Jak pomáhat druhým, pečovat o vlastní zdraví, posilovat odolnost nebo vytvářet inkluzivní prostředí? Odpovědi nabídl týden Fair UP, který od 5. do 9. října připravila Univerzita Palackého pro své studující a zaměstnané, ale i pro veřejnost.

Pětidenní program přinesl desítky aktivit zaměřených na dárcovství, inkluzi, wellbeing, mezikulturní setkávání i podporu zdravého životního stylu. „Fair UP vytváří prostor, kde se mohou potkat témata zdraví, vztahů, solidarity i odpovědnosti vůči společnosti, a těší nás, že zájem o program každoročně roste,“ okomentoval další úspěšný ročník akce rektor UP Michael Kohajda.

Letošní ročník akce zahájil Den dárcovství, který připomněl, že i drobná pomoc může mít velký význam. Druhý ročník sbírky pro opuštěná a zraněná zvířata pořádané Dobrovolnickým centrem UP přinesl stovky kilogramů potřebného materiálu.

„Zaměstnanci a studující darovali především granule, konzervy, kapsičky, stelivo, deky, hračky či zdravotnický materiál. Sbírka byla určena spolku Pomoc psům a Záchranné stanici Pateřín,“ upřesnila koordinátorka studentského centra Zuzana Pejpková. Finále sbírky doprovodilo Kávové pondělí Studentského klubu UP, během něhož si mohli zájemci vyrobit ze starého oblečení hračky pro zvířata. Ve spolupráci se sdružením Šance a kavárnou Coffee Library se zároveň uskutečnil zápis do registru dárců kostní dřeně, díky němuž přibylo 44 nových potenciálních dárců.

foto_sem_4

Součástí Dne dárcovství byl také swap dětského oblečení, hraček a doplňků. Do sbírky, která mu předcházela, zaměstnanci a studující darovali zhruba 224 kilogramů věcí. „Přibližně 100 kilogramů z nich si během akce našlo nové majitele, čímž swap podpořil principy sdílení a přispěl k předcházení vzniku odpadu,“ podotkla referentka udržitelného rozvoje na UP Nikola Křížová.

Inkluze jako součást univerzitního prostředí

Úterní Den inkluze otevřela už o den dříve večerní debata s novinářem a dokumentaristou Lukášem Houdkem věnovaná Epsteinovým spisům a československé stopě této kauzy. „Zaplněný Divadelní sál Uměleckého centra UP potvrdil, že o náročná společenská témata je mezi studujícími i zaměstnanci značný zájem,“ podotkla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ).

foto_sem_4

Program v úterý pokračoval tradiční Snídaní s vědou, jejímž hostem byla chemička Lucie Brulíková. Diskuze se zaměřila na leadership a jeho význam pro fungování pracovních týmů i akademického prostředí. Zájemci mohli navštívit také vernisáž studentské výstavy Společně v rozmanitosti, kterou připravil spolek StuArt, nebo se zúčastnit premiérového setkání zahraničních zaměstnankyň a zaměstnanců či představení univerzitního a fakultních ombudsmanů.

Wellbeing v praxi: od zahradničení po otužování

Středeční Den wellbeingu nabídl šest aktivit inspirovaných principy takzvaných Blue Zones, tedy oblastí světa, jejichž obyvatelé se vyznačují dlouhověkostí a spokojeným životem. Program navštívilo na 150 účastníků.

Významným tématem dne byla odolnost, kterou představila hlavní hostka Simona Zábržová z organizace Soulmio. O tom, jak mohou studující i zaměstnanci lépe zvládat nároky studia a práce, diskutovali účastníci také během setkání typu world café.

foto_sem_4

Teoretické poznatky doplnily praktické aktivity. Ve spolupráci se spolkem Udržitelný Palacký se uskutečnil zahradnický workshop v komunitní zahradě Václavka, zájemci si mohli vyzkoušet lekci otužování nebo se vydat na vědomou procházku přírodou nazvanou Medicine Walk.

„Děkuji za příležitost vyzkoušet si otužování, které mě už delší dobu zajímalo. V otužování bych chtěl pokračovat, ráno už jsem zahájil studenou sprchou,“ uvedl jeden z účastníků Ondřej Němčák. Pozitivní ohlasy přicházely také od dalších návštěvníků i partnerů programu, a to i z řad zahraničních studujících a zaměstnanců, kteří se zapojili do tvořivých aktivit, zahradničení i otužování. „Někteří účastníci navíc plánují ve společném otužování pokračovat i po skončení akce, což potvrzuje, že Fair UP dokáže vytvářet nové kontakty a komunity napříč univerzitou,“ dodala Zuzana Pejpková.

Celý svět na nádvoří Zbrojnice

Čtvrteční program patřil akci International Haná, která proměnila nádvoří Zbrojnice v místo setkávání kultur z celého světa. Studující z různých zemí představili návštěvníkům své tradice, gastronomii, hudbu i zvyky a vytvořili prostor pro vzájemné poznávání a neformální setkávání napříč kulturami. Podrobnosti o akci přináší samostatný článek na Žurnálu UP.

foto_sem_4

Pětidenní program zakončil Den zdraví

Vyvrcholením Fair UPu se stal páteční Den zdraví pořádaný na nádvoří Zbrojnice. Akce nabídla zaměstnaným, studujícím i veřejnosti možnost nechat si zkontrolovat zdravotní stav, získat odborné poradenství i vyzkoušet různé formy aktivní péče o tělo a duši.

„Velký zájem vzbudila kontrola zraku odborníky z katedry optiky přírodovědecké fakulty, měření cévního věku nebo podologická diagnostika chůze. Program zahájila ranní jóga, následovaly konzultace ergonomie, diagnostika tělesného složení pomocí přístroje InBody i masáže,“ vyjmenovala Dana Sztwiertnia Hellová z OŘLZ.

Pozornost byla věnována také duševnímu zdraví. Návštěvníci mohli absolvovat testování stresu připravené katedrou psychologie filozofické fakulty nebo měření hladiny kortizolu ve spolupráci s odborníky z institutu OUSHI. Součástí programu byly také konzultace léčiv s farmaceutem, sběr nepoužívaných léků či ukázka dentální hygieny.

Péče o sebe i o druhé

Letošní Fair UP vyzdvihl význam péče o vlastní zdraví, ale také zájem o druhé, otevřenost vůči různorodosti a ochotu podílet se na rozvoji univerzitní komunity. Desítky akcí, stovky účastníků a množství pozitivních ohlasů potvrdily, že podobná setkání mají na Univerzitě Palackého své pevné místo.

Jak různě může hudba zacházet s časem? Od krátkých tříminutových skladeb přes improvizace vznikající přímo před publikem až po rozsáhlé celovečerní kompozice. Osmnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc se letos ponese v duchu tématu TIME. Od 26. října do 11. listopadu nabídne pět koncertů, na nichž se představí přední soubory a interpreti z České republiky, Slovenska, Rakouska a Portugalska. Zazní také dvě světové premiéry a řada českých premiér.

Čas jako inspirace, tvůrčí prostředek i samotná podstata hudebního díla. Letošní MusicOlomouc představí různé způsoby, jakými současní skladatelé s časem pracují. Zatímco některé skladby vtěsnají hudební myšlenku do pouhých několika minut, jiné ji rozvíjejí po celý večer.

„Od roku 2019 má náš festival každý ročník jednotné tematické zaměření. To nám umožňuje propojit různorodé hudební přístupy do smysluplného celku. Čas je v tomto ohledu mimořádně inspirativní. Můžeme jej zkoumat prostřednictvím improvizace, krátkých skladeb, rozsáhlých kompozic i multimediálních projektů. Chceme tak publiku nabídnout nejen přehlídku současné hudby, ale také příležitost zamyslet se nad tím, co vlastně znamená čas prožívat,“ vysvětlil ředitel a dramaturg festivalu Marek Keprt z katedry muzikologie FF UP.

Festival zahájí v pondělí 26. října hned dva koncerty v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH, inspirovaný slavnou skladbou Tři kusy ve formě hrušky Erika Satieho. Zazní díla současných autorů, kteří na Satieho tvorbu různými způsoby reagují, včetně dvou světových premiér – skladeb Pear Bena Kotíka a Different Dream Petra Hory.

Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH.

Na úvodní koncert naváže vystoupení rakouského dua Los Modulinos, které propojuje elektronickou hudbu s improvizací. Jeho performance On the Treshold vzniká přímo v reálném čase jako dialog dvou hudebníků a jejich modulárních syntetizátorů, speciálně navržených a sestavených pro tuto příležitost.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG, který se uskuteční 4. listopadu v CENTRALU Muzea umění Olomouc. Pod vedením dirigenta Petera Vrábela soubor uvede rozsáhlou kompozici WhatsPop francouzského skladatele Auréliena Dumonta. Psychedelicko-lyrická freska propojuje současnou hudbu s popkulturou, filozofií a literaturou. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové prochází nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami – od renesanční hudby přes rock až po noise. Vedle tradičních nástrojů se v kompozici uplatní také toustovač, psací stroj nebo fén. Součástí večera bude i dialog s hudebním publicistou Borisem Klepalem.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové projde nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami.

V pondělí 9. listopadu se festival vrátí do Kaple Božího Těla Uměleckého centra UP. Portugalský Ensemble Síntese zde představí program TIME CAPSULE – FROM BERIO TO PAREDES, věnovaný nejnovější tvorbě portugalských skladatelů. Jejich kompozice se různými způsoby vyrovnávají s odkazem dvou významných hudebních osobností 20. století – Luciana Beria a Carlose Paredese.

Závěr festivalu bude patřit multimediální tvorbě. Ve středu 11. listopadu vystoupí v Redutě Moravské filharmonie Olomouc slovenský EnsembleSpectrum s programem MULTI_MIDI_YEAH!_STOPPED. Soubor se zaměří na propojení hudby s dalšími médii a mimo jiné uvede v české premiéře dvě významné multimediální kompozice německých autorů Michaela Beila a Alexandera Schuberta.

Osmnáctý ročník MusicOlomouc pořádají Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc za podpory univerzity, její filozofické fakulty a katedry muzikologie, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, města Olomouce, Olomouckého kraje a OSA v programu Partnerství OSA.

Jak se matematika uplatňuje při vývoji závodních automobilů a jaké příležitosti nabízí studentům spolupráce s automobilovým průmyslem? To přiblížila roadshow společnosti Škoda Auto, která se uskutečnila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Návštěvníci mohli nahlédnout do zákulisí Škoda Motorsport, seznámit se s praktickým využitím matematiky v automobilovém vývoji a prohlédnout si elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq.

Akce se uskutečnila v rámci spolupráce automobilky s Technologickou platformou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (KMA).

Nové výzvy ve vývoji závodních vozů

„Do zákulisí vývoje závodních vozů účastníky zavedla Andrea Hlaváček, koordinátorka vývoje závodního motoru a kvality ve Škoda Motorsport. Ve své přednášce s názvem Vývoj závodního speciálu Škoda Motorsport, nové výzvy a technologie představila technologické výzvy spojené s konstrukcí a testováním závodních automobilů. Přiblížila také náročné požadavky, které musí závodní speciály splňovat, a význam moderních technologií při jejich vývoji,“ uvedla Jitka Machalová, zakladatelka a vedoucí Technologické platformy KMA.

foto_sem_4

O své zkušenosti se podělila také Monika Machalová, doktorandka katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, která ve Škoda Motorsport působí jako stážistka. Účastníkům přiblížila, jak vypadá práce matematičky v automobilovém průmyslu a jak lze znalosti získané během studia využít při řešení konkrétních technických problémů. Je jednou ze tří doktorandů studijního programu Aplikovaná matematika, kteří v současnosti ve Škoda Motorsport absolvují odbornou stáž.

Škoda Auto představila své elektrické novinky

Součástí programu byla také venkovní roadshow v parku za budovou fakulty, kde společnost Škoda Auto představila elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq. Zájemci si mohli oba vozy prohlédnout zblízka a diskutovat se zástupci automobilky o elektromobilitě, nových technologiích i možnostech profesního uplatnění.

Setkání zároveň připomnělo význam dlouhodobé spolupráce mezi přírodovědeckou fakultou a společností Škoda Auto. Prostřednictvím Technologické platformy KMA se daří propojovat matematický výzkum s potřebami průmyslové praxe. Vedle odborných stáží doktorandů zahrnuje spolupráce také výzkumné projekty, při nichž se matematické modelování, statistické metody a analýza dat uplatňují při řešení konkrétních technologických výzev automobilového průmyslu.

Univerzita Palackého se během září a října vydala za slovenskými středoškoláky. V rámci podzimní uchazečské kampaně se představila na sedmi zastávkách roadshow Kam na vysokú, navštívila gymnázium v Trenčíně a zúčastnila se veletrhu Gaudeamus v Bratislavě. Zájemcům o studium přibližovali nabídku univerzity i život v Olomouci především studentští ambasadoři a ambasadorky pod vedením oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Slovenská část uchazečské kampaně UP odstartovala v polovině září. Univerzitní tým postupně navštívil Trenčín, Trnavu, Banskou Bystrici, Nitru, Poprad, Prešov a Košice. Sedmi veletrhů se podle organizátorů dohromady zúčastnilo přibližně 11,5 tisíce lidí. Největší zájem zaznamenaly Košice s 2 600 návštěvníky.

Univerzitu na regionálních veletrzích zastupovali studentští ambasadoři z různých fakult. Středoškolákům představovali studijní možnosti napříč celou UP a odpovídali na otázky týkající se přijímacího řízení, ubytování nebo studentského života v Olomouci.

„V posledních letech klademe stále větší důraz na osobní kontakt se středoškoláky. Význam těchto aktivit potvrzují i naše pravidelné průzkumy mezi nastupujícími studenty, podle kterých veletrhy a dny otevřených dveří ovlivňují rozhodování významné části uchazečů. Právě na těchto akcích mají možnost mluvit přímo s našimi studenty, ptát se na jejich zkušenosti a získat konkrétnější představu o studiu i životě v Olomouci,“ říká Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu UP.

Součástí západoslovenského výjezdu byla také samostatná prezentace Olomouc – univerzitní město na Gymnáziu Ľudovíta Štúra v Trenčíně. Přibližně čtyřicet středoškoláků se zde mohlo podrobněji seznámit s nabídkou univerzity a zeptat se na vše, co je při rozhodování o vysoké škole zajímá.

Slovenskou část kampaně završil veletrh Gaudeamus – Akadémia Bratislava, který se konal od 6. do 8. října. Tým z UP zde představil všech osm fakult a do komunikace s uchazeči se zapojilo patnáct studentů a studentek. Letošní ročník navštívilo podle organizátorů 12 474 studentů a 303 pedagogů.

„Středoškoláci se nás často ptají nejen na konkrétní obory nebo přijímačky, ale i na to, jaké je bydlení na kolejích, jak probíhá výuka nebo co se dá dělat v Olomouci ve volném čase. Právě takové otázky se nejlépe zodpovídají osobně. Můžeme jim říct, jak to máme my, a přiblížit jim studium trochu jinak než z webových stránek,“ popisuje studentka pedagogické fakulty a jedna ze studentských ambasadorek UP Lucie Kremlová, která se kampaně zúčastnila.

Účast na slovenských veletrzích a návštěvy středních škol patří k aktivitám, jimiž UP dlouhodobě oslovuje budoucí studenty. Vedle informací o studijních programech klade důraz také na osobní kontakt a představení Olomouce jako univerzitního města. Jsou to právě Slováci, kteří dlouhodobě tvoří většinu (v roce 2025 to bylo 63%) studujících s jiným než českým občanstvím. V roce 2025 na UP studovalo 1 690 Slovenek a Slováků. 

Skladatel, muzikolog a proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar se v New Yorku zúčastnil slavnostního večera věnovaného Bohuslavu Martinů a jeho působení ve Spojených státech. Akce, kterou v Bohemian National Hall uspořádaly Nadace Bohuslava Martinů a Generální konzulát České republiky v New Yorku, byla vůbec prvním vystoupením nadace na americké půdě. Její součástí byla odborná diskuse s předními českými a americkými znalci skladatelova díla i koncertní provedení Sonatiny pro klarinet a klavír, kterou Martinů napsal právě v New Yorku před sedmdesáti lety. Skladbu brilantně provedl Irvin Venyš a Thomas Sauer. 

Vít Zouhar, který je předsedou správní rady Nadace Bohuslava Martinů a vede edici skladatelovy korespondence, patřil k účastníkům panelové diskuse Martinů v Americe. Setkání, které se uskutečnilo 14. října v sále The Ballroom v Bohemian National Hall, připomnělo významné postavení českého skladatele v americkém hudebním životě 40. a 50. let minulého století.

„Martinů nebyl v Americe hostem, ale jedním z jejích předních skladatelů. Jeho korespondence ukazuje, jak silné vazby ho s touto zemí pojily až do konce života. Ještě v Evropě četl The New York Times a nechával si z New Yorku posílat americký notový papír, na který psal své partitury. Pozorně také sledoval každé americké provedení svých skladeb,“ uvedl Vít Zouhar.

Debatu moderoval muzikolog Christopher H. Gibbs, profesor hudby na Bard College. Vedle Víta Zouhara v ní vystoupili také Michael Beckerman, děkan The UCLA Herb Alpert School of Music a přední americký znalec české hudby, dirigent a dlouholetý prezident Bard College Leon Botstein a český muzikolog a skladatel Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Společně nabídli český i americký pohled na skladatelovu tvorbu a jeho vazby na Spojené státy.

Sonatina se symbolicky vrátila do New Yorku

Hudebním vyvrcholením večera bylo strhující provedení Sonatiny pro klarinet a klavír H 356, kterou Martinů zkomponoval v New Yorku na začátku roku 1956. Skladbu přednesl klarinetista Irvin Venyš, ředitel Nadace Bohuslava Martinů a docent Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. Na klavír jej doprovodil americký klavírista Thomas Sauer, pedagog newyorské Mannes School of Music, kde v minulosti působil také Martinů.

„Martinů napsal tuto Sonatinu v New Yorku. Hrát ji tady je pro mě jako vrátit ji domů,“ vystihl symboliku koncertu Irvin Venyš.

Za vznikem skladby se přitom skrýval i osobní příběh. Martinů ji napsal jako přátelskou výpomoc svému životopisci Miloši Šafránkovi, který se tehdy ocitl ve složité finanční situaci. Honorář za skladbu, kterou v roce 1956 nabídl pařížskému nakladatelství Alphonse Leduc, chtěl přenechat právě jemu. Sonatina se později stala pevnou součástí klarinetového repertoáru.

Martinů a jeho americká léta

Newyorský večer připomněl také sedmdesát let od chvíle, kdy Bohuslav Martinů Spojené státy definitivně opustil. Do New Yorku přicestoval v březnu 1941 po útěku z okupované Francie a Amerika se mu na řadu let stala domovem. Vzniklo zde všech šest jeho symfonií a působil také jako pedagog na Princetonské univerzitě a Mannes College of Music a v roce 1952 získal americké občanství.

Významnou roli v jeho americké kariéře sehrál dirigent Serge Koussevitzky, který uvedl jeho Concerto grosso, pozval jej vyučovat do Tanglewoodu a objednal u něj První symfonii. Martinů se postupně zařadil mezi nejhranější skladatele ve Spojených státech. Do New Yorku se vrátil ještě v polovině 50. let a Ameriku se svou ženou Charlotte definitivně opustil 4. května 1956.

Slavnostní večer, který zahájil generální konzul České republiky v New Yorku Karel Smékal, tak připomněl nejen americkou kapitolu života Bohuslava Martinů, ale také trvající zájem českých a zahraničních odborníků o jeho hudební odkaz. K jeho poznávání a zpřístupňování dlouhodobě přispívá také Vít Zouhar z Univerzity Palackého prostřednictvím své muzikologické práce a vedení edice skladatelovy korespondence.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého má schválený rozpočet na rok 2026. Akademický senát FF UP na svém říjnovém zasedání podpořil návrh předložený děkanem Janem Stejskalem, který předtím doporučila ke schválení ekonomická komise senátu. Souhlas vyslovil také s rozdělením finančních prostředků mezi jednotlivé katedry.

Filozofická fakulta UP bude v letošním roce hospodařit s vyšším rozpočtem než loni. Senátoři a senátorky schválili jeho návrh poté, co se k němu kladně vyjádřila ekonomická komise akademického senátu.

„V příspěvku A+K a DKRVO bude fakulta hospodařit s 394 miliony korun. Z této částky je 5,3 milionu korun účelově vázaných na podpůrný fond DKRVO+. Navýšení rozpočtu naší fakulty v porovnání s rozpočtem roku 2025 tak činí 21 milionu korun,“ uvedla tajemnice fakulty Andrea Wagnerová.

Na filozofické fakultě se rozpočet tradičně schvaluje ve dvou krocích. Po schválení rozpočtu se proto senát věnoval také jeho decentralizované části, tedy rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé katedry. Také tento návrh doporučila ekonomická komise ke schválení. Přestože během krátké debaty zazněly výhrady k současné metodice tvorby fakultního rozpočtu, senát dokument schválil.

Součástí jednání byly i informace o aktuálním dění na fakultě. Senátor Martin Dolejš z katedry psychologie informoval o situaci související s havárií vody ve Vodární ulici. Ondřej Kročil, předseda volební komise, připomněl blížící se volby ombudsmana či ombudsmanky FF UP na funkční období od 1. listopadu 2026 – do 31. října 2029. Volby se uskuteční od 22. do 27. října. Komise dosud obdržela dvě nominace, další návrhy mohou studující podávat do 18. října do 16 hodin.

Příští zasedání Akademického senátu FF UP se uskuteční 2. prosince. Složení senátu i zápisy z jeho jednání jsou k dispozici zde.

Univerzita Palackého má nového zástupce v Senátu Parlamentu ČR. Za volební obvod Přerov se jím stal Jakub Navařík z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého. Čtyřicetiletý vědec a politik je navíc nejmladším českým senátorem v historii.

„Mojí hlavní prioritou je vzdělávání a školství a tomu bych se rád v senátu věnoval. Ze zkušeností z UP se domnívám, že bychom se mimo jiné měli zaměřit na (ne)fungování akademických samospráv. S univerzitou budu nadále v kontaktu, ale pracovní úvazek zde bude minimální,“ uvedl Navařík.

„Jakubu Navaříkovi srdečně blahopřeji ke zvolení do Senátu. Ve volbách jsem ho podporoval a z jeho úspěchu mám upřímnou radost. Vážím si jeho odbornosti a schopnosti převádět výsledky vědy do praxe. Věřím, že své zkušenosti dobře využije také ve prospěch vzdělávání, vědy a naší univerzity. Univerzitě bych takových hlasů v Senátu přál více. Snad mi tuto ambici odpustí i někteří mimořádně starostliví strážci jejích zájmů. Představa, že by univerzitě mohl prospět také úspěch člověka, kterého nemají osobně v oblibě, je jistě náročnou zkouškou jejich velkorysosti,“ pogratuloval novému senátorovi rektor Michael Kohajda.

Jakub Navařík získal na Univerzitě Palackého titul doktor v oboru aplikované fyziky a na univerzitě působil jako vědecký pracovník a vysokoškolský pedagog. Ve své odborné práci se věnuje experimentální fyzice a vývoji specializovaných Mössbauerových spektrometrů. V roce 2021 založil technologickou společnost Iron Analytics, která vyvíjí a dodává unikátní zařízení do výzkumných laboratoří po celém světě. Působil rovněž jako radní statutárního města Přerova pro školství a sport. Do horní komory kandidoval jako společný kandidát koalice demokratických stran ODS, KDU‑ČSL, TOP 09 a Starostové.

„Ve vědě jsem se naučil jednu zásadní věc, kterou využívám v celém životě – i ty nejsložitější problémy se dají vyřešit, když je rozdělíme na menší kroky. Stejný přístup chci přenést i do vysoké politiky, aby byla praktickou pro náš každodenní život,“ uvedl Navařík.

Nový senátor porazil o víkendu ve druhém kole protikandidáta a kolegu z přerovské radnice, primátora Petra Vránu (ANO). Navařík získal 56, 91 procenta, Vrána 43,08.

V prvním ročníku soutěže diplomových prací přispívajících k rozvoji teologie uspěl absolvent Cyrilometodějské teologické fakulty UP Adam Zeman. Porota jeho práci vyhodnotila jako nejkvalitnější ze všech zaslaných. Cenu Josefa Zvěřiny laureát převzal na konferenci České společnosti pro katolickou teologii (ČSKT), která soutěž spolu s Českou křesťanskou akademií vyhlásila.

Ocenění Adam Zeman získal za diplomovou práci nazvanou Srovnání trestní odpovědnosti kleriků dle kanonického práva s kárnou odpovědností soudců a řízení o nich, kterou obhájil v programu Teologické nauky. Vedoucím práce byl Damián Němec, profesor katedry církevního práva CMTF UP.

„Pro studenty teologie je jistě motivační, že jejich práce může být doceněna odbornou porotou. Velmi si vážím toho, že jsem se stal prvním laureátem Ceny Josefa Zvěřiny. Obzvláště mě pak těší, že má práce byla oceněna i přes některé její kritické závěry, což mě naplňuje nadějí, že také v církevním prostředí je ochota naslouchat reflexi z řad studentů,“ uvedl ke svému úspěchu Adam Zeman.

Cena Josefa Zvěřiny se uděluje za mimořádně kvalitní diplomovou práci přispívající k rozvoji teologie, obhájenou na některé z českých vysokých škol. Soutěž byla letos vyhlášena poprvé.

„Sešlo se nám množství vysoce kvalitních prací ze všech teologických fakult, které prošly náročným hodnocením odborníků. Jsem ráda, že se oboru teologie věnují mladí lidé s opravdovým zájmem a nasazením. Představují velkou naději pro další rozvoj teologického bádání u nás – a zároveň dokazují, že odkaz osobností, jakou byl například Josef Zvěřina, žije a pokračuje dál v práci nastupující teologické generace,“ řekla předsedkyně pořádající ČSKT Zuzana Svobodová.

„Věřím, že toto ocenění bude povzbuzením i pro další studenty a ukáže jim, že jejich odborná práce má smysl a může být přínosem pro rozvoj teologie. Mám radost, že naše fakulta může přispívat k výchově nové generace teologů, kteří budou tento odkaz Josefa Zvěřiny dále rozvíjet a přinášet nové podněty k přemýšlení o víře, církvi i současném světě,“ dodala Marcela Roubalová, tajemnice společnosti a vyučující katedry křesťanské výchovy CMTF UP.

Předání ceny bylo součástí konference České společnosti pro katolickou teologii, která se uskutečnila v prostorách Jabok – Vyšší odborné školy sociálně pedagogické a teologické v Praze. K zastřešujícímu tématu Vazby a vztahy: patřit – souviset – pečovat přispěli i vystupující z olomoucké fakulty: kromě Marcely Roubalové také Alice Košárková, Klára Maliňáková a Jan Polák.