Novinky z PřF a UP

Fyzici ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se významně podíleli na stavbě nové soustavy čtyř velkých teleskopů LST, která byla slavnostně uvedena do provozu v observatoři Roque de los Muchachos na španělském ostrově La Palma. Olomoucký tým odpovídá za optickou část teleskopů a podílí se také na vývoji metod a zařízení, které zajišťují jejich přesné nastavení a správnou funkci během pozorování. Soustava teleskopů umožní astronomům citlivěji a přesněji sledovat zdroje vysokoenergetického gama záření, včetně velmi vzdálených a rychle se měnících objektů ve vesmíru.

Čtyři teleskopy Large-Sized Telescope jsou součástí budované observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), která se má stát největší a nejvýkonnější observatoří gama záření na světě. Dokončení jejich montáže představuje důležitý krok na cestě k zahájení plného vědeckého provozu observatoře. Česká skupina vstoupila do mezinárodního projektu LST v roce 2021. Kromě Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR se zapojili také vědci z Astronomického ústavu AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Čeští odborníci se podílejí na budování observatoře, analýze dat i jejím budoucím provozu a údržbě. Významnou roli v projektu má naše Společná laboratoř optiky, která odpovídá za optickou část teleskopů.“ Ladislav Chytka

„Čeští odborníci se podílejí na budování observatoře, analýze dat i jejím budoucím provozu a údržbě. Významnou roli v projektu má naše Společná laboratoř optiky, která odpovídá za optickou část teleskopů. Zajišťujeme instalaci jednotlivých komponentů a vyvíjíme metody a zařízení, které umožňují dosahovat a dlouhodobě udržovat vysokou kvalitu zobrazení,“ uvedl zástupce koordinátora skupiny odpovědné za optickou část teleskopů Ladislav Chytka ze Společné laboratoře optiky.

Přesné nastavení zrcadel zajišťují olomoučtí odborníci

Každý z teleskopů LST má segmentované primární zrcadlo o průměru 23 metrů, které tvoří 198 samostatných zrcadlových segmentů. Jejich poloha se musí během pozorování velmi přesně upravovat, protože konstrukci teleskopu ovlivňuje například gravitace nebo vítr.

„K zajištění optimální polohy zrcadlových segmentů proto slouží systém jejich aktivního řízení. Na této části projektu se výrazně podílí právě olomoucká Společná laboratoř optiky. Kvalita zobrazení je přitom zásadní pro citlivost celého teleskopu i pro přesnou rekonstrukci energie a směru přilétající gama částice,“ uvedl Dušan Mandát ze Společné laboratoře optiky, který je členem řídícího orgánu mezinárodního konsorcia LST.

foto_sem_4

Teleskopy LST jsou určeny k zachycování velmi slabých záblesků Čerenkovova záření, které vznikají při interakci vysokoenergetického gama záření se zemskou atmosférou. Každý teleskop je kromě velkého zrcadla vybaven také ultrarychlou kamerou.

Přístroje jsou nejcitlivější zejména v energetickém rozsahu přibližně od 20 gigaelektronvoltů do několika teraelektronvoltů. Díky nízkému energetickému prahu mohou vědci pozorovat i velmi vzdálené zdroje gama záření a sledovat rychle se měnící kosmické jevy.

Čtyři teleskopy umožní citlivější pozorování vesmíru

První z teleskopů, LST-1, pracuje na La Palmě už několik let. Během jeho zkušebního provozu se podařilo pozorovat například pulsary, aktivní galaktická jádra nebo přechodné jevy, mezi něž patří novy a gama záblesky.

Po dokončení teleskopů LST-2, LST-3 a LST-4 nyní vznikla soustava čtyř přístrojů. Současné pozorování stejné spršky částic z několika různých míst umožní zvýšit citlivost měření, zlepšit úhlové rozlišení a přesněji určit energii původní gama částice.

„Dokončení soustavy teleskopů LST je vyvrcholením více než patnácti let mezinárodní spolupráce a technologických inovací. Tyto teleskopy nám umožní zkoumat některá z nejextrémnějších prostředí ve vesmíru, včetně supermasivních černých děr a neutronových hvězd, pátrat po možném původu kosmického záření a zkoumat podstatu temné hmoty,“ uvedl hlavní řešitel LST Collaboration a mluvčí CTAO Consortium Masahiro Teshima.

CTAO otevře nové možnosti výzkumu vesmíru

Soustava LST bude součástí severní části observatoře CTAO na ostrově La Palma. Díky vysoké citlivosti ke gama záření s nižšími energiemi umožní vědcům zkoumat velmi vzdálené objekty a nahlížet do období, kdy byl vesmír mladší než dvě miliardy let.

„Dokončení soustavy teleskopů LST je vyvrcholením více než patnácti let mezinárodní spolupráce a technologických inovací.“ Masahiro Teshima

CTAO má v budoucnu tvořit více než 60 teleskopů tří různých velikostí rozmístěných na dvou lokalitách. Severní část vzniká na La Palmě, jižní u observatoře Paranal v chilské poušti Atacama. Kombinace různých typů teleskopů umožní sledovat gama záření v mimořádně širokém energetickém rozsahu přibližně od 20 GeV do 300 TeV.

Výzkum se zaměří například na původ kosmického záření, fyziku černých děr a neutronových hvězd nebo hledání temné hmoty. CTAO bude zároveň první observatoří svého druhu v oblasti gama astronomie, která nabídne veřejný přístup k vědeckým datům vyšší úrovně a softwarovým nástrojům.

Jak se v průběhu života mění náš vztah k práci? Proč nám zaměstnání, které nás dříve naplňovalo, může po letech přestat vyhovovat? A co můžeme udělat pro to, aby pracovní život zůstával dlouhodobě smysluplný a zdravý? Také těmito otázkami se zabývá Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Jako členka mezinárodního týmu hostujících editorů se nyní podílí na přípravě speciálního čísla odborného časopisu Work, Aging and Retirement, vydávaného Oxford University Press.

Slavka Silberg se ve své odborné práci věnuje tématům souvisejícím s pracovním životem a kariérou. Společně s odborníky z nizozemských a belgických univerzit se nyní zaměří na proměny souladu mezi člověkem a jeho pracovním prostředím v různých etapách profesního života.

„To, co od práce očekáváme, se v průběhu kariéry mění. Na jejím začátku mohou lidé více hledat příležitosti k učení a profesnímu růstu, zatímco v pozdějších etapách může nabývat na významu autenticita, smysluplnost práce, možnost předávat zkušenosti nebo zanechat po sobě stopu,“ uvedla Slavka Silberg. „Zajímá nás, jak se soulad mezi člověkem a pracovním prostředím vyvíjí, kdy se narušuje a jak jej mohou lidé i organizace obnovovat.“

Když práce přestane odpovídat našim potřebám

Ústředním tématem připravovaného speciálního čísla s názvem The Dynamics of P–E Fit: Implications for Career Sustainability Across Career Stages bude takzvaný person–environment fit, tedy soulad mezi člověkem a jeho pracovním prostředím. Jde například o to, zda pracovní požadavky odpovídají schopnostem člověka, zda práce naplňuje jeho potřeby a zda jsou jeho hodnoty v souladu s hodnotami organizace, v níž působí.

Tento soulad není neměnný. Naše potřeby, schopnosti i priority se v průběhu života vyvíjejí, stejně jako se mění podmínky a požadavky zaměstnavatelů. Otázka, jak jej dlouhodobě udržovat, nabývá na významu zejména v souvislosti s prodlužováním pracovního života, stárnutím populace a proměnami pracovního trhu.

Udržitelnost kariéry přitom neznamená pouze možnost pracovat déle, ale také zachovat si v průběhu pracovního života spokojenost, zdraví a schopnost produktivně pracovat. 

Připravované číslo se proto zaměří mimo jiné na kariérní změny a nečekané profesní zvraty, pracovní stagnaci, postupný odchod do důchodu či pokračování v práci po dosažení důchodového věku. Pozornost bude věnována také tomu, jak mohou zaměstnavatelé pomáhat soulad mezi člověkem a pracovním prostředím udržovat nebo obnovovat.

Slavka Silberg se na přípravě speciálního čísla podílí společně s Beatrice I. J. M. van der Heijden z Radboud University Nijmegen, Ans De Vos z University of Antwerp a Antwerp Management School a Josem Akkermansem z Vrije Universiteit Amsterdam.

Časopis Work, Aging and Retirement se zaměřuje na výzkum pracovního života, stárnutí a odchodu do důchodu. Speciální vydání propojí poznatky z pracovní psychologie, kariérního rozvoje a udržitelnosti profesní dráhy.

Příležitost také pro další výzkumníky

Mezinárodní editorský tým nyní vyzývá odborníky k zasílání empirických, teoretických i metodologických studií, které objasní, jak proměny souladu mezi člověkem a pracovním prostředím ovlivňují udržitelnost kariéry. Příspěvky se mohou věnovat různým kariérním etapám i měnícím se pracovním podmínkám, například digitalizaci nebo práci na dálku.

Zájemci mohou do 14. dubna 2027 zaslat návrh příspěvku v rozsahu nejvýše tisíc slov bez seznamu literatury. Autoři vybraných návrhů budou následně vyzváni k odevzdání kompletního rukopisu. Podrobnosti o tematickém zaměření a podmínkách pro zasílání příspěvků jsou dostupné na webových stránkách časopisu Work, Aging and Retirement.

Jak co nejefektivněji prezentovat sakrální památky široké veřejnosti během již tradiční Noci kostelů? Na Cyrilometodějské teologické fakultě UP vznikla metodika, která využívá zkušeností historiků umění, duchovních či pracovníků památkové péče a uvádí příklady dobré praxe a představuje tak praktický návod pro správce takových objektů a pořadatele programu v nich. Publikace s názvem Noc kostelů a její využití pro prezentaci památek sakrálního charakteru vyšla u Vydavatelství UP.

„Nejde primárně o odborný manuál pro specializovaná pracoviště, nýbrž o praktický a srozumitelný návod, metodiku pro každého, kdo se chce na přípravě Noci kostelů podílet,“ uvedla Jitka Jonová z katedry církevních dějin a dějin křesťanského umění, která vedla autorský tým.

Cílem bylo vytvořit postup, který umožní co nejefektivnější využití Noci kostelů, která si v České republice získala od roku 2009 značnou oblibu, k prezentaci a zároveň k ochraně památkových objektů sakrálního charakteru. Materiál chce také přispět k hlubšímu porozumění této aktivitě a k posílení zájmu veřejnosti o prezentaci a péči o sakrální památky a o jejich kulturně-křesťanský kontext.

Metodika stanovuje zásady pro pořádání této události s ohledem na památkovou ochranu objektů i předpisy platné v katolické církvi a přináší praktická doporučení pro pořadatele z řad duchovních, odborných zaměstnanců i laiků. Poukazuje také na příklady dobré praxe, zmiňuje mimo jiné prezentaci zaniklých sakrálních prostor v Olomouci, ekumenický rozměr Noci kostelů v Přerově či zkušenost ze Strahovského kláštera v Praze.

Hlavní přínos spočívá podle Jitky Jonové ve zpracování tématu nejen prostřednictvím představení samotné akce, ale i jejím zasazením do širšího kulturního a církevního kontextu.

„Noc kostelů je totiž pevně spjata s aktivitami křesťanských církví. Metodika zároveň upozorňuje na potenciál tohoto formátu pro obecnější prezentaci objektů sakrálního charakteru. Výrazná novost postupu pak spočívá v propojení ryze památkového přístupu s přístupem pastorálně-teologickým, tedy v propojení státní a církevní sféry. Tento průnik je pro prezentaci sakrálních památek v našem sociálně a kulturně geografickém prostoru zásadní,“ doplnila s tím, že po takovém metodickém materiálu byla poptávka ze strany pracovníků církevních, státních i soukromých paměťových institucí a správců sakrálních památek.

Metodika vznikla pod hlavičkou projektu Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení financovaného Ministerstvem kultury ČR v rámci programu NAKI III na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030. Další informace k projektu jsou k dispozici zde.

Knihu vydalo Vydavatelství UP a zájemci ji mohou koupit v jeho e-shopu zde, dostupná je v tištěné i elektronické verzi.

Noc kostelů
Během Noci kostelů, konané každoročně na konci května či začátku června, se veřejnosti otevírají dveře křesťanských kostelů, kaplí či modliteben a nabízejí komentované prohlídky prostor, kulturní programy související s životem církve či prostou příležitost pro zklidnění a rozjímání. Akce vznikla v roce 2001 v Německu, v České republice byla poprvé uspořádána o osm let později. Během letošního, již 18. ročníku mohli zájemci v ČR navštívit přes 1800 sakrálních objektů. Příští Noc kostelů proběhne 4. června 2027. Více na www.nockostelu.cz.

Zásadní rekonstrukcí a dostavbou prochází sídlo Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. V rámci nové koncepce moderní psychiatrické péče umožní stavební práce nejen navýšení počtu lůžek, ale především rozšíření zaměření odborníků i na dětské pacienty. Nemocnice tak reaguje na množství dětí s duševními obtížemi, kterých v posledních letech výrazně přibývá.

„Děti dnes vyrůstají ve světě, který je zahlcuje podněty rychleji, než je dokážou zpracovat – sociální sítě, srovnávání, tlak na výkon. Zároveň ubývá toho, co dřív dětskou psychiku chránilo: bezpečného času bez obrazovky, pohybu, spánku, kontaktu tváří v tvář, stabilního rytmu, širší rodiny a komunity. K tomu se přidaly společenské otřesy posledních let, které tvrdě dopadly právě na dospívající v citlivém období formování identity,“ přiblížil příčiny primář kliniky Aleš Grambal s tím, že dětská psychiatrická péče v ČR je nyní těžko dostupná, specializovaných pracovišť a lůžek je málo.

„Rozšíření a rekonstrukce našich prostor nám umožní část této chybějící kapacity doplnit a nabídnout dětem péči, o kterou usiluje náš koncept. Opíráme se v něm mimo jiné o polyvagální teorii, o poznatek, že náš nervový systém se neuklidní jednoduše chtěním, ale teprve tehdy, když vyhodnotí okolí jako bezpečné. Ve stavu ohrožení tělo zůstává v pohotovosti, ať mu rozum říká cokoli. U dětí to platí dvojnásob. Proto klademe takový důraz na prostředí, prostor, klidný kontakt, respekt, práci s dechem a pohyb,“ dodal.

Nově budované bezbariérové prostory kliniky tak nabídnou více otevřeného místa, světla nebo zákoutí ke ztišení, součástí bude také víceúčelová tělocvična pro terapeutické aktivity. Nebudou chybět moderní vyšetřovny a zázemí pro lékaře a studenty, lůžková kapacita se zvýší ze 64 na 120 lůžek. V blízkosti objektu vznikne zahrada pro pacienty, která bude poskytovat možnost pohledu do zeleně a prostor pro venkovní terapii.

Již probíhající rekonstrukce a dostavba kliniky potrvá celkem více než dva roky, stavební práce vyjdou na téměř půl miliardy korun.

„Rozšíření psychiatrické péče, a především její dostupnost pro dětské a dospívající pacienty je jedním z velkých úkolů, které před naším zdravotnictvím v současné době stojí. Pomocí tohoto investičního projektu se i naše nemocnice ujímá části tohoto úkolu, který má pomoci řešit situaci především v naší spádové oblasti. Neobejde se to ale samozřejmě bez toho nejdůležitějšího, tedy lidského faktoru: odborníků, které naše nemocnice bude pro poskytování špičkové péče potřebovat. A já věřím, že je dokážeme nalézt a oslovit,“ doplnil ředitel nemocnice Roman Havlík.

Čeští školáci se na umělou inteligenci (AI) obracejí s domácími úkoly, ale také s tím, jak se cítí. Třetina respondentů ji v posledních 30 dnech využila pro pomoc, radu nebo informace o duševním zdraví či emočních problémech. Častěji se chatbota na otázky související s pocity a emocemi ptají dívky. Dospívající, kteří u AI často hledají citovou podporu, zároveň častěji uvádějí psychické obtíže, osamělost a méně podpory v rodině. Vyplývá to z nových dat národní studie HBSC 2026, kterou připravil tým z Univerzity Palackého. Na otázky spojené s využíváním pokročilých jazykových modelů odpovídalo více než 5000 školáků ve věku 11, 13 a 15 let.

AI českým školákům nejčastěji slouží při učení a domácích úkolech. Alespoň jednou týdně ji tak využívá téměř polovina z nich (49 %), mezi patnáctiletými už přibližně dvě třetiny. Jen u školních povinností ale nezůstává. O pocitech a náladách se s chatbotem alespoň jednou týdně radí bezmála 21 % dotázaných a skoro 16 % dětí si s ním povídá, když se cítí osaměle nebo hledá citovou podporu. Vedle vysvětlení učiva tak mladí Češi u AI hledají i radu, jak se vyznat v tom, co prožívají.

Dívky se častěji ptají, méně důvěřují

O pocitech a náladách se s AI alespoň jednou týdně radí téměř čtvrtina dívek (24,1 %), zatímco mezi chlapci je to méně než 18 %. Podobný rozdíl se objevuje i tehdy, když si děti s AI povídají při osamělosti nebo hledají citovou podporu. U důvěry se ale poměr obrací. V navazující otázce, nakolik věří ve správnost, spolehlivost a bezpečnost informací AI o duševním zdraví, odpovědělo „velmi důvěřuji“ 16,5 % chlapců a zhruba 10 % dívek, jež častěji volily zdrženlivější „trochu důvěřuji“.

„Požádat chatbota o radu ještě neznamená bezvýhradně věřit jeho odpovědi. Právě u dívek se častější používání pojí s nižší důvěrou. Může to svědčit o obezřetnějším přístupu k tomu, co jim AI nabízí. Zda za tím stojí i lepší porozumění jejím limitům, bychom ale museli zkoumat dál,“ vysvětluje Petr Baďura, datový analytik českého týmu studie HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

U AI hledají oporu, doma jí vnímají méně

Školáci, kteří si s AI denně povídají při pocitech osamělosti nebo u ní hledají citovou podporu, častěji uvádějí také psychické obtíže. Zvýšené riziko deprese podle dat z letošní studie HBSC vykazuje 40,3 % z nich. Mezi těmi, kteří AI k tomuto účelu využívají zřídka nebo nikdy, je to ale jen 11,2 %. Rozdíl je patrný i v rodinném zázemí. Silnou podporu doma vnímá přibližně třetina školáků (34 %), kteří u AI denně hledají společnost nebo citovou oporu. Mezi dětmi, které se na ni ze stejných důvodů obracejí zřídka nebo nikdy, je to téměř 61 %. Z těchto výsledků ale nelze vyvozovat, že psychické obtíže způsobuje právě umělá inteligence. Děti u ní mohou hledat pomoc právě proto, že se už necítí dobře nebo jim opora v okolí chybí.

Od jedné otázky k pravidelnému rozhovoru

Ne každý, kdo se AI ptá na duševní zdraví, u ní hledá každodenní oporu. Třetina českých školáků ji v posledních 30 dnech využila pro pomoc, radu nebo informace o psychických či emočních problémech. Dalších přibližně 21 % má takovou zkušenost z dřívějška. Celkem tedy více než polovina dotázaných. Za těmito čísly se ale mohou skrývat různé potřeby: od hledání informací po osobní radu. Samotná zkušenost s chatbotem proto ještě neznamená, že ho dítě považuje za svého terapeuta.

„Nestačí vědět, že dítě používá AI. Zajímejme se, s čím se na ni obrací. Jestli potřebuje poradit s úkolem, nebo si chce s někým popovídat, protože se cítí samo. A také jestli má člověka, se kterým může o stejných věcech mluvit osobně,“ dodává Michal Kalman z OUSHI, hlavní řešitel studie HBSC v ČR.

O studii a použitých datech

Report Zdravé generace přináší nejnovější výsledky z letošního sběru dat mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). V roce 2026 na otázky o využívání AI odpovídalo více než 5000 školáků ve věku 11, 13 a 15 let ze všech 14 krajů ČR. Český výzkumný tým působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zdravá generace na datech HBSC dlouhodobě ukazuje, jak české děti žijí a co ovlivňuje jejich zdraví. Vedle AI se věnuje také spánku, rizikovému chování nebo sociálním sítím a hraní her, které přiblížila v předchozích reportech.

Celý svět na jednom místě aneb Z Indie za pět minut ve Francii. Na nádvoří Tereziánské zbrojnice se uskutečnil již třetí ročník festivalu International Haná. Během jednoho odpoledne mohli návštěvníci poznat odlišné kultury a zvyklosti i bez letenek.

Pod záštitou Welcome Office Univerzity Palackého se již potřetí nádvoří Zbrojnice proměnilo v místo setkávání kultur z různých koutů světa. Festival International Haná se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu INSIGHT, jehož cílem je zejména vytváření přívětivějšího a otevřenějšího akademického prostředí pro zahraniční studenty a zaměstnance. Toto poselství prostupovalo celým odpolednem.

„To, na co bychom se měli s úsměvem na tváři zaměřit, jsou různorodé pohledy na společnost, kulturu, jejich sdílení a vzájemná podpora,” shrnul hlavní myšlenky festivalu koordinátor týmu Welcome Office UP Pavel Flekač. Na přípravě festivalu se také podílela Arcidiecézní charita Olomouc i Olomoucký kraj spolu se statutárním městem Olomouc. Letošní ročník festivalu byl věnován Haiti, které Arcidiecézní charita Olomouc podporuje už dvě desetiletí. 

foto_sem_4

„Lidé se živě setkávají, poznávají se navzájem a poznávají i své odlišnosti a učí se vytvářet jednotu v různosti. Jsem rád, že jedním z organizátorů tohoto setkání je Arcidiecézní charita Olomouc. Je to pro mnohé příležitost k lepšímu porozumění křesťanskému pohledu na jednotu lidstva,” uvedl na slavnostním zahájení Pavel Stefan, prezident Arcidiecézní charity Olomouc. Ve svém proslovu také zmínil svatého Františka z Assisi. Při příležitosti 800. výročí úmrtí tak připomněl jeho odkaz pokory, skromnosti, lásky a také bratrství. Myšlenky bratrství a vzájemná blízkost provázely návštěvníky celým festivalem.

Nádvoří bylo zaplněné nejen stánky kateder představujících jednotlivé státy, ale i chráněnou dílnou ze Strážnice, organizacemi zaměřenými na předškolní a školní vícejazyčné vzdělání či stánkem Vydavatelství UP. Mezi zastoupenými zeměmi byly např. Čína, Francie, Indie, Ukrajina či USA. Návštěvníkům se také představily i africké kultury. U jednotlivých zemí čekaly návštěvníky různé aktivity. Indický stánek nabízel jak malování hennou, tak tradiční oděvy, které si mohl každý příchozí vyzkoušet. 

foto_sem_4

Čínský stánek se pyšnil nejen svými detailně vyšívanými šaty, ale i několika plyšovými pandami, které jsou jejím národním symbolem. V africkém stánku se zaplétaly copánky, Itálie vsadila na kulinářství a ukrajinský stánek zaujal vyráběním motanky (textilní panenka). 

„Jednoznačně mě zaujal stánek s domácími závitky, protože mě na mezinárodní kuchyni nejvíce baví, že můžu poznávat nové neznámé chutě,” sdílela svůj zážitek studentka biologie Evelína Lachová.

Festival se nesl v rytmu tance a hudby, nechyběla ukázka místního hanáckého folkloru v režii souboru Cholinka nebo orientální tance pod taktovkou Jahanara Tribe. Na své si přišli dospělí i ti nejmenší. Pro děti byly připravené závody v hobby horsingu, pozornost diváků pak upoutali kejklíři, kteří předvedli odvážné entrée na chůdách. Symbolickým zakončením akce bylo vystoupení skupiny Camara s africkými tanci a bubenickou show.

Autorka studuje žurnalistiku na FF UP.

Poznat spolužáky z dalších evropských zemí, vyzkoušet si studium na zahraniční univerzitě nebo si rozšířit obzory v kurzech mimo vlastní obor. I takové možnosti mají studenti a studentky Univerzity Palackého už od začátku studia díky členství UP v evropské univerzitní alianci Aurora. Její nabídku jim během zářijových akcí Seznamovák UP a MEET UP přiblížili zástupci a ambasadoři Aurory na UP. 

Obě akce nabídly prostor pro osobní setkání a představení Aurory studentkám a studentům, kteří její možnosti dosud neznali. Už při vstupu na univerzitu tak mohli zjistit, jak své studium obohatit o zahraniční zkušenosti a spolupráci se studenty z dalších zemí.

Na Seznamováku s prváky

Seznamovák UP pomáhá nastupujícím studentům poznat budoucí spolužáky a zorientovat se v univerzitním prostředí ještě před začátkem semestru. Součástí programu bylo klubové odpoledne, při němž se představily studentské spolky a organizace působící na univerzitě. Nechyběla ani Aurora, kterou zastupoval Hanuš Patera z kanceláře Aurory na UP společně se studentskými ambasadory. Zájemcům přiblížili možnosti výjezdů na partnerské univerzity, absolvování zahraničních kurzů i zapojení do programu Aurora Student Ambassadors.

Seznamováku se zúčastnilo více než 500 studentů a stánek Aurory vzbudil velký zájem. Vedle zahraničních výjezdů studenty zaujala také možnost rozšířit si studium o témata přesahující jejich vlastní obor.

„Bylo skvělé vidět tolik zájemců o aktivity v rámci Aurory. Příjemně mě překvapil zájem účastníků o možnost studovat předměty, které nutně nespadají pod jejich obor. Myslím si, že interdisciplinární kurzy jsou skvělým benefitem Aurory, a mám radost, že je o ně čím dál větší zájem,“ řekl Hanuš Patera, který v Auroře vede oblast Capacity Building & Community Engagement a má mimo jiné na starosti práci se studenty.

foto_sem_4

Setkání na MEET UP

Další příležitostí představit Auroru studentům byl festival MEET UP – Zažij univerzitní město, který se konal 22. září v areálu olomouckého Letňáku. Tradiční zahájení akademického roku propojilo prezentace univerzitních pracovišť a studentských spolků s koncerty, workshopy a soutěžemi. Oslovilo tak jak prváky, kteří se s univerzitou teprve seznamují, tak studenty vyšších ročníků.

Aurora se na akci představila jako součást univerzitního života, která studentům otevírá cestu ke vzdělávání a spolupráci napříč evropskými univerzitami. Účast na obou zářijových akcích umožnila přiblížit tyto příležitosti studentům už na začátku akademického roku a navázat na zájem, který projevili během Seznamováku.

Aktuální nabídky kurzů, zahraničních pobytů a dalších možností zapojení najdou zájemci na webu Aurory na UP. Studenti se mohou navíc do 30. října 2026 přihlásit do programu Aurora Student Ambassadors, poznat spolužáky z celé Evropy a podílet se na společných aktivitách. Podrobnosti a přihlašovací formulář najdou v aktuální výzvě na webu Aurory.

Po roce se olomoucké Bezručovy sady opět stanou dějištěm univerzitního přeboru v přespolním běhu. Osmačtyřicátý ročník sportovní události se koná ve středu 21. října a pořádající Fakulta tělesné kultury UP zve na start všechny příznivce vytrvalostních běhů napříč Univerzitou Palackého. Online registrace je již otevřená.

Centrem tradičního závodu bude atletický stadion TJ Lokomotiva na tř. 17. listopadu, odkud běžkyně a běžci budou vybíhat do podzimního parku pod hradbami historického středu Olomouce, kde absolvují většinu z připravených tratí. Ženy poběží 3 km, na muže čeká trať o délce 5,2 km. Program počítá i s dětskými závody, start ženského běhu je plánován na 15. hodinu, muži pak vyběhnou o půlhodinu později.

Na startovní čáru se mohou postavit všichni řádně přihlášení příznivci běhu z řad studujících a pracujících napříč fakultami a pracovišti Univerzity Palackého. „Oproti dřívějším letům se letos zájemci mohou přihlašovat pouze online formou, a to do 19. října 15:00,“ upozornil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP. Startovné 30 Kč na osobu pak přihlášení zaplatí na místě.

Přihlašovací formulář je dostupný zde.

Na nejrychlejší běžce čekají kromě titulu Přebornice/Přeborník UP a medailí také věcné ceny a Cena děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia. Další informace jsou k dispozici na této stránce.

Loňský ročník Přeboru UP v přespolním běhu si můžete připomenout zde.

Věda, která se dá i vybarvit. Právě k tomuto účelu slouží nové CATRINmalovánky, které jsou další z cest, jak přiblížit vědu v CATRIN Univerzity Palackého i nejmenšímu publiku. Omalovánky, které měly premiéru na letošní Noci vědy, vznikly ve spolupráci s autorem vědeckých komiksů CATRIN Patrickem Trouillasem.

„Když jsem dostal nabídku nakreslit omalovánky, kterými provázejí Begonie a Herman, neváhal jsem ani vteřinu. Přestože šlo o poměrně velké množství práce, které bylo potřeba zvládnout v relativně krátkém čase, vrhl jsem se do projektu jako dítě. Opravdu jsem si to užil,“ prozradil Trouillas, který v CATRIN působí ve výzkumné skupině Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace.

„Když jsem dostal nabídku nakreslit omalovánky, kterými provázejí Begonie a Herman, neváhal jsem ani vteřinu." Patrick Trouillas

CATRINmalovánky s podtitulem – Herman a Begonie na cestě za objevy přibližují dětem některá z výzkumných témat s vysvětlením, proč je konkrétní výzkum důležitý. Dozví se, proč je potřeba bojovat s nebezpečnými bakteriemi, proč poletí experiment z CATRIN do vesmíru a například i to, že senzory jsou jako malí detektivové. Kromě malování čekají na děti i další úkoly.

K popularizaci vědy přispívá francouzský vědec několik let. Mimo jiné je autorem komiksů, které zdobí newslettery CATRIN a přibližují konkrétní výsledky výzkumu. V komiksech vždy vystupují i samotní vědci, kteří se podílejí i na přípravě příběhu.

„K Olomouci mám dlouhodobý vztah a cítím se být s CATRIN velmi úzce spjatý. Všechno, co jsem v posledních letech dělal ve vědě se svými českými kolegy, bylo přínosné a motivující. Úspěšná byla i naše novější spolupráce v oblasti vědecké ilustrace a komiksů. Velmi si vážím podpory a motivace ze strany CATRIN a baví mě rozvíjet své dovednosti prostřednictvím skvělých vědeckých projektů, které se v Olomouci realizují,“ potvrdil Trouillas.

Zatímco komiksy jsou zajímavé i pro dospělé zájemce o vědu, omalovánky cílí na zcela jinou a specifikou skupinu. To museli mít na mysli i jejich autoři, od PR oddělení přes samotné vědce až po autora obrázků.

„Upřímně řečeno, byla to pro mě nová výzva. Nakonec se mi ale podařilo dosáhnout požadovaného výsledku, a přitom zůstat věrný svému stylu. Alespoň doufám! To nám nakonec řeknou děti,“ uzavřel Trouillas.

CATRINmalovánky budou k využití při popularizačních akcích, od Noci vědy přes Týden Akademie věd až po exkurze ve vědeckém centru.

Od přednášky o elixíru mládí až po digitální fotografii, internetovou gramotnost, archeologii, jazyky, jógu nebo sportovní lukostřelbu. Univerzita třetího věku Univerzity Palackého (U3V) letos slaví čtyřicet let existence. Olomouc přitom byla v roce 1986 prvním místem v tehdejším Československu, kde se seniorské vzdělávání pod hlavičkou U3V začalo systematicky rozvíjet.

Z původní iniciativy spojené především s lékařským prostředím se během čtyř desetiletí stala zcela významná součást nabídky univerzity pro veřejnost. Jen v minulém akademickém roce jejími programy prošlo více než dva a půl tisíce účastníků.

U zrodu olomoucké U3V stál v roce 1986 lékař Jaromír Vachutka, tehdejší zástupce přednosty Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a zároveň představitel nejvyšších orgánů Československého červeného kříže.

video_sem

„První ročník zorganizoval v rámci tehdejšího celospolečenského programu Úcta ke stáří. Pomyslným začátkem U3V se stal 23. říjen 1986. Tehdy Jiří Lenfeld z Lékařské fakulty UP přednesl úvodní přednášku příznačně nazvanou Elixír mládí a skutečnost. Olomouc tím získala prvenství – univerzitní vzdělávání seniorů zde začalo o rok dříve než v Praze, kde první ročník U3V otevřela v říjnu 1987 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy,“ připomíná Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce. A protože dobré věci se mají připomínat, na zářijovém Absolventském setkání UP právě Jaromír Vachutka před zaplněným auditoriem na začátky U3V v Olomouci vzpomínal.

Od medicíny k umění, jazykům i digitálním technologiím

Zpočátku byla nabídka vzdělávání seniorů na UP spojena pouze s lékařskou fakultou. Postupně se však přidávaly další fakulty a s nimi i specializované, zpravidla dvouleté programy odpovídající jejich odbornému zaměření. Dnešní nabídka je nesrovnatelně pestřejší a ukazuje, jak široké jsou zájmy současné seniorské generace.

foto_sem_4

V letošním zimním semestru si mohou účastníci vybírat ze tří čtyřsemestrálních specializovaných programů – Ochrana práv jednotlivce, Archeologie regionu střední Moravy a Jak spokojeně žít a pečovat o své zdraví. K tomu U3V nabízí 21 dvousemestrálních běhů. Zájemci se v nich mohou věnovat například dějinám výtvarného umění či starověkého Egypta, digitální fotografii, zdraví a psychosociálním tématům, léčivým rostlinám, přírodě nebo kultuře.

Dalších čtrnáct programů je jednosemestrálních. Patří mezi ně například Pohyb základ života, Duševní zdraví a my, Internet bez obav, Mediální a internetová gramotnost, Vitráže technikou Tiffany nebo Základy sportovní lukostřelby. Nabídku doplňuje třináct jazykových kurzů angličtiny, němčiny a francouzštiny a čtyři kurzy zaměřené na zdravý životní styl a pohyb. Během akademického roku se koná také pobytový poznávací kurz a Letní škola jógy.

foto_sem_4

Univerzita přitom se vzděláváním seniorů nezůstává jen ve svých posluchárnách. U3V má pobočku na Obchodní akademii a Vyšší odborné škole v Uherském Hradišti, kterou každoročně navštěvuje přibližně stovka účastníků. Spolupracuje také například s Vědeckou knihovnou v Olomouci, Vlastivědným muzeem v Olomouci či Sportovním centrem Omega.

Čtyřicet let po svém založení přitom U3V rozhodně není institucí, jejíž význam by slábl. Právě naopak. Počet jejích absolventů v posledních letech výrazně roste. Zatímco v akademickém roce 2022/2023 úspěšně absolvovalo programy U3V 1808 účastníků, v minulém už počet vystoupal na 2513.

Motivovaní studenti, kteří se chtějí ptát

Za desítkami programů stojí také početná skupina lektorů. „Tvoří ji především akademičtí pracovníci Univerzity Palackého, ale také její absolventi či zaměstnanci. Pro některé akademiky se právě výuka seniorů stává aktivitou, kterou si ponechávají i po odchodu do důchodu. Někteří na U3V přednášejí téměř dvacet let. Na opačném konci generačního spektra stojí nejmladší lektoři, mezi nimiž jsou někdy i studenti doktorských studijních programů,“ říká Klára Tesaříková Čermáková a poukazuje tak na jeden z nezanedbatelných přínosů: „Právě setkávání různých generací patří k charakteristickým rysům U3V. Každoročně navíc přicházejí noví vyučující a v posledních letech se stává i to, že odborníci sami osloví kancelář U3V s nabídkou tématu, kterému by se chtěli se seniory věnovat.“

foto_sem_4

Jedna věc se přitom v hodnocení lektorů opakuje: posluchači Univerzity třetího věku jsou mimořádně motivovaní. Do poslucháren nepřicházejí kvůli titulům, kreditům ani povinným zkouškám. Přicházejí proto, že se chtějí dozvídat nové věci, diskutovat a zůstávat aktivní.

Univerzita otevřená všem generacím

Za čtyři desetiletí se tak proměnil nejen rozsah U3V ale i její místo v životě Univerzity Palackého. „Univerzita třetího věku je krásným a velmi konkrétním příkladem toho, co znamená třetí role univerzity. Univerzita není určena pouze studentům, kteří se připravují na svou profesní dráhu, ale má být místem vzdělávání, setkávání a inspirace v průběhu celého života. Rostoucí zájem o naše programy ukazuje, že právě o takovou otevřenou univerzitu je mezi veřejností velký zájem,“ říká Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

foto_sem_4

Čtyřicetiletá historie olomoucké U3V ukazuje, že chuť poznávat nové věci nemá věkovou hranici. A někdejší Elixír mládí z názvu vůbec první přednášky tak možná po letech dostává ještě jeden význam: jedním z receptů na aktivní stáří může být právě zvídavost a ochota učit se něco nového.

Natírali lavičky a ploty, upravovali zahrady, sázeli stromy, stahovali dřevo nebo vyklízeli starou školní půdu. Celkem 253 zaměstnanců a zaměstnankyň Univerzity Palackého, Olomouckého kraje a města Olomouce vyměnilo na jeden den svou běžnou práci za dobrovolnickou. Čtvrtý ročník Zaměstnaneckého dobrovolnického dne přinesl pomoc na devatenáct míst v Olomouci a regionu.

„Pomáhat je dobré.“ Jednoduchou větou vystihl smysl celého dne rektor UP Michael Kohajda ještě předtím, než se skupiny dobrovolníků vydaly na jednotlivá místa. Sám si pro svůj dobrovolnický den vybral olomouckou zoo. „Věřím, že jsme si všichni vybrali podle svého zájmu a že budeme na konci dne odcházet s dobrým pocitem z toho, co jsme udělali,“ popřál ráno účastníkům.

A možností vybrat si podle svého zájmu bylo letos skutečně mnoho. Dobrovolníci pomáhali například na Floře Olomouc, v Zoo Olomouc, Fakultní nemocnici Olomouc, hospici na Svatém Kopečku, na Sluňákově, hradech Šternberk a Helfštýn, v domovech seniorů, školách a školkách, na olomouckém hřbitově nebo v útulku pro psy.

foto_sem_4

Nejpočetnější skupina, 34 lidí, zamířila na Floru Olomouc, dalších 32 dobrovolníků pracovalo v zoo. Do společného dobrovolnického dne se zapojilo celkem 86 zaměstnanců Univerzity Palackého, 103 zaměstnanců Olomouckého kraje a 64 pracovníků magistrátu.

„Mám radost, že naše zaměstnankyně a zaměstnanci neváhají věnovat svůj čas a energii také tam, kde mohou být užiteční i mimo své každodenní pracovní povinnosti. Právě podobné aktivity podle mě ukazují, že Univerzita Palackého je nejen místem vzdělávání a vědy, ale také dobrým sousedem a odpovědným partnerem svého okolí,“ dodal rektor Kohajda.

Když je výsledek práce vidět

Na psychiatrii Fakultní nemocnice Olomouc pomáhala například asistentka rektora Kateřina Kováříková. Spolu s dalšími dobrovolníky upravovala zahradu a venkovní prostory.

„Mám radost, že jsme mohli spojit síly a udělat něco konkrétního pro místo, které je důležité pro mnoho lidí. Právě takové dobrovolnické dny podle mě ukazují, že když se spojí lidé z různých institucí a každý přiloží ruku k dílu, může z toho vzniknout něco, co má skutečný a viditelný smysl. Věřím, že upravené prostředí může pacientům zpříjemnit jejich pobyt a přispět k tomu, aby se tu cítili o něco lépe,“ uvedla.

foto_sem_4

Podobný druh práce čekal na dobrovolníky v Hospici na Svatém Kopečku. Pleli záhony a připravovali je na podzimní výsadbu, čistili chodníky či umývali okna. Mezi šesticí zaměstnanců UP, kteří tam pomáhali, byla i Martina Buráňová z kanceláře prorektora pro internacionalizaci.

„Byl to smysluplný den. Na hospici na nás čekala spousta práce a bylo fajn pak za sebou vidět výsledky,“ řekla. Dobrovolnický den pro ni ale znamenal ještě něco navíc. „Byla to zároveň příležitost blíže se poznat s kolegyněmi z jiných oddělení a navázat vztahy, které nám pak pomohou i při pracovní komunikaci a spolupráci. V tom vidím velký přínos.“

Kolegové trochu jinak

Právě možnost potkat kolegy mimo kanceláře a pracovní agendu je vedle pomoci samotné jedním z rozměrů zaměstnaneckého dobrovolnictví. Dobře to ukázala i desetičlenná skupina v Domově seniorů Pohoda v Olomouci-Chválkovicích, kterou tvořili pracovníci všech tří pořádajících institucí.

„Rozdělili jsme se do dvou skupin. Muži se pustili do údržbářských prací a opravovali lavičky, nás ženy si vzali na starost místní zahradníci. Plely jsme záhony, zametaly chodníky a pomáhaly s pracemi v zahradě, na které při péči o tak velký areál ne vždy zbývá čas,“ popsala Lucie Moučková Gatěková z oddělení pro studium Rektorátu UP.

Areál domova plný zeleně, záhonů i malé vodní plochy podle ní ukazuje, jak se jeho zaměstnanci snaží vytvářet pro obyvatele příjemné prostředí. „Byl to pro nás příjemně strávený den, při kterém jsme udělali něco užitečného pro druhé a zároveň si užili společný čas trochu jinak než při běžné práci,“ dodala.

Nově také do škol

Na základě přání účastníků předchozího ročníku přibyla letos mezi dobrovolnickými příležitostmi také některá školská zařízení, mimo jiné školy, které se věnují vzdělávání znevýhodněných dětí.

Nováčkem mezi nimi byla ZŠ Táboritů. Během několika hodin tam dobrovolníci vyklidili zahradní sklad, natřeli plot před školou, obrousili a natřeli pískoviště a zvládli řadu dalších prací, na které během běžného provozu školy nezbývá čas ani dost rukou.

foto_sem_4

„Dobrovolníci byli skvělí, pustili se do všeho naplno a panovala opravdu moc fajn atmosféra. Během pauzy u kávy jsme si stihli popovídat i o tom, jak škola funguje a jak vypadá vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra, takže dobrovolníci mohli lépe poznat, komu vlastně svou prací pomáhají,“ ocenila pomoc Romana Horáková z rodičovského sdružení Dobropas. A přidala jedinou věc, kterou se toho dne zvládnout nepodařilo: „Jen ty špekáčky nám kvůli dešti nevyšly. Tak snad příští rok.“

Viditelné výsledky za sebou nechali účastníci také na dalších místech. Na Svatém Kopečku vyklízeli starou školní půdu, v zoo stahovali dřevo a sázeli mladé stromky. Na Sluňákově se k práci přidala také Radana Vyroubalová z Olomouckého kraje, která se dobrovolnického dne nezúčastnila poprvé.

„Mám vždy radost, že je na konci dne vidět kus odvedené práce. Děkuji organizátorům za možnost přiložit ruku k dílu tam, kde je to potřeba,“ uvedla.

Už teď se přemýšlí nad příštím ročníkem

A kus práce byl letos vidět opravdu na mnoha místech. Přestože byl počet zapojených o něco nižší než v předchozím roce, ohlasy organizací podle manažerky Dobrovolnického centra UP Vladimíry Sedláčkové potvrzují, že pomoc měla smysl.

„Přicházejí nám krásná poděkování od zapojených organizací. Už teď přemýšlíme, v jaké podobě připravíme dobrovolnický den pro příští rok a který termín umožní co nejširší účast našich kolegů. Uvítáme také jejich tipy, kde by jim pomáhání dávalo největší smysl,“ dodala Sedláčková.

Zaměstnanecký dobrovolnický den se letos uskutečnil počtvrté. Společně jej připravily Univerzita Palackého, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc.

Interaktivní výstava Po stopách slonů, která vznikla v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP, se po více než dvou letech putování po České republice vrací do Olomouce. Tentokrát ji návštěvníci nenajdou v samotném science centru, ale přímo v budově Přírodovědecké fakulty UP. Výstava přibližující život slonů, jejich význam pro přírodu i složité otázky spojené s jejich ochranou bude veřejnosti přístupná přibližně do poloviny ledna.

Výstava Po stopách slonů vznikla v Pevnosti poznání v roce 2024 ve spolupráci s neziskovou organizací Save-Elephants českého biologa a ochránce přírody Arthura F. Sniegona. Část exponátů si mohli první návštěvníci prohlédnout v létě téhož roku v Pevnosti poznání. Už od počátku však byla výstava koncipována jako putovní a postupně zamířila i na další místa v České republice. Naposledy byla v létě 2026 k vidění na zámku v Doksech.

„Jsme rádi, že se výstava po více než dvou letech vrací tam, kde vznikala. Tentokrát ji ale představujeme v novém prostředí přímo na půdě přírodovědecké fakulty. Chceme tak téma života a ochrany slonů přiblížit nejen rodinám s dětmi a školám, ale také studentům, zaměstnancům univerzity a dalším návštěvníkům fakulty. Zároveň tím ukazujeme jednu z podob práce Pevnosti poznání, která může fungovat i mimo prostory samotného science centra,“ uvedl Jan Hlaváč, proděkan Přírodovědecké fakulty UP.

Současná podoba výstavy nabízí třináct interaktivních stanovišť. Návštěvníkům představuje slony nejen jako fascinující obyvatele africké krajiny, ale především jako důležitou součást tamních ekosystémů. Svým pohybem a způsobem života ovlivňují podobu krajiny, podílejí se na šíření semen a vytvářejí podmínky důležité i pro řadu dalších druhů. Výstava zároveň ukazuje, že jejich ochrana je složité téma, v němž se prolínají přírodní, společenské i ekonomické souvislosti.

Expozice proto otevírá také témata pytláctví a nelegálního obchodu se slonovinou, ekonomických podmínek v afrických zemích nebo střetu mezi ochranou přírody a potřebami místních obyvatel. Návštěvníci přitom nezůstávají pouze pasivními pozorovateli. U jednotlivých stanovišť mohou zkoušet, rozhodovat se a hledat vlastní řešení situací, které ochranu slonů provázejí.

„Chtěli jsme ukázat, že ochrana přírody není černobílá. V případě slonů nejde jen o to, jak je chránit, ale také o pochopení toho, proč jsou ohroženi a jak se jejich ochrana dotýká života místních lidí. Pokud chceme hledat řešení, která budou dlouhodobě fungovat, musíme vzít v úvahu ekologické, společenské i ekonomické souvislosti,“ doplnil Roman Chvátal, manažer pro inovace z Pevnosti poznání.

Nepřehlédnutelným prvkem výstavy je více než pět metrů dlouhá sloní skluzavka, která návštěvníky přivítá už v přízemí budovy fakulty a zároveň je nasměruje k hlavní části expozice v šestém patře.

Návratem výstavy na fakultu chce Pevnost poznání zároveň představit svou popularizační činnost v univerzitním prostředí a oslovit nové publikum. Výstava je otevřená široké veřejnosti, pro školní skupiny budou připraveny také komentované prohlídky.

Po skončení olomoucké prezentace bude výstava pokračovat ve svém putování. Po stopách slonů je koncipována jako mobilní expozice a Pevnost poznání ji nabízí k pronájmu muzeím, science centrům, školám, obchodním centrům, výstavním prostorám i dalším institucím a organizacím disponujícím vhodným prostorem pro její instalaci.

Podrobnější informace o výstavě a možnostech jejího zapůjčení jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Areál Fakultní nemocnice Olomouc by mohl vyprávět. Již desítky let se zde na jednotlivých ústavech a klinikách píšou dějiny moderní medicíny, které by vydaly na nespočet samostatných knih. Důkazem za všechny budiž nová kronika mapující historii a současnost II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické FNOL a LF UP. Výpravná publikace, na které se podíleli lékaři i historici, byla slavnostně uvedena na neformálním setkání autorů a zaměstnanců kliniky.

Příprava knihy trvala zhruba tři roky. Výsledkem je publikace z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého, která přináší pohled na více než 80letou cestu pracoviště od skromných poválečných začátků po jedno z nejmodernějších gastroenterologických center v Česku. Kombinuje fundovanou a čtivou historickou studii s osobními vzpomínkami a bohatou galerií dobových i současných fotografií.

Svědectví o lidech a době

Myšlenka na vznik publikace vzešla od emeritního přednosty kliniky profesora Jiřího Ehrmanna, který na II. interní klinice působí od roku 1968 a v letech 1998 až 2005 ji vedl. „Když člověk prožije na jednom pracovišti desítky let, uvědomí si, kolik lidí, událostí, rozhodnutí, ale také každodenní poctivé práce se za jeho historií skrývá. Nechtěl jsem, aby tyto vzpomínky a zkušenosti jednotlivých generací postupně zmizely. Jsem rád, že se podařilo spojit práci historiků s pohledem lidí, kteří klinikou sami prošli, a vytvořit publikaci, která není jen kronikou dat a jmen, ale také svědectvím o lidech a době, v níž medicína vznikala a proměňovala se,“ říká profesor Jiří Ehrmann.

foto_sem_3

Nejstarší dějiny kliniky a medailony všech jejích přednostů zpracovali historici Jan a Radim Červenkovi. Novodobé fungování a současnou tvář kliniky popsal současný přednosta profesor Ondřej Urban. Atmosféru dobových událostí i portréty jednotlivých osobností pak dokreslují osobité vzpomínky profesora Ehrmanna.

„Historie naší kliniky je zároveň příběhem proměny celé medicíny. Z původně klasicky zaměřené interny se postupně vyprofilovalo špičkové pracoviště s výrazným postavením v gastroenterologii, hepatologii, endoskopii i péči o geriatrické pacienty. Za tímto vývojem ale nejsou jen nové technologie a medicínské postupy. Jsou za ním především generace lidí, kteří kliniku budovali a posouvali dál. Právě jejich práci a kontinuitu považuji za největší hodnotu této knihy,“ říká profesor Ondřej Urban.

Kniha jako pocta generacím lékařů

„Jsem rád, že se podařilo vytvořit dílo, které přesahuje hranice běžných pamětnických sborníků. Kniha velmi citlivě propojuje přísná historická fakta z archivů s autentickými lidskými osudy a vzpomínkami těch, kteří kliniku formovali v dobách klidných i dramatických. Je to důstojná pocta všem, kdo zde desítky let pečovali a i nadále pečují o lidské zdraví,“ uvádí Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

Jiří Ehrmann patří k významným českým internistům, gastroenterologům a hepatologům. V roce 1990 byl jmenován docentem a v roce 1999 profesorem pro obor vnitřní nemoci. Je autorem devíti monografií, řady kapitol v odborných publikacích a více než dvou stovek časopiseckých prací. V roce 2019 obdržel Zlatou medaili Jana Evangelisty Purkyně. Za svou odbornou i pedagogickou činnost vychoval několik generací lékařů.

Kniha je první vlaštovkou z nové zamýšlené edice, v níž by se v příštích letech měly podobně představit i další součásti Fakultní nemocnice Olomouc. Publikace je neprodejná a celý její náklad má pro své reprezentační, studijní a archivní účely přímo klinika.

Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého zahájil nové volební období ustavujícím zasedáním. Do svého čela opět zvolil Karla Lemra, který funkci předsedy zastával i v uplynulých letech. Prvním místopředsedou se stal Miloš Fňukal, funkci druhé místopředsedkyně obsadila zástupkyně studentů Kateřina Kolková. Senátoři rovněž schválili složení odborných komisí, vyhlásili volbu ochránců práv studentů a rozhodli o veřejném streamování svých zasedání.

Nové vedení akademického senátu vzešlo z tajného hlasování. Senátoři následně rozhodli také o obsazení legislativní a ekonomické komise. Předsedou legislativní komise se stal Marek Jukl. Jejími dalšími členy jsou Kryštof Klásek, Nikola Winklerová, Miloš Fňukal a Pavel Štarha. Ekonomickou komisi povede Jan Brus. Spolu s ním v ní budou působit Irena Smolová, Robin Kundrata, Petr Dvořák, Michal Botur, Šimon Vaško a Jan Novotný.

Volba ochránců práv studentů

Akademický senát zároveň vyhlásil volbu ochránců práv studentů přírodovědecké fakulty. Návrhy kandidátů je možné předkládat do 7. listopadu 2026, a to elektronicky nebo prostřednictvím vnitřní pošty druhé místopředsedkyni akademického senátu Kateřině Kolkové.

Senátoři se zabývali také zastoupením fakulty v Radě vysokých škol. Jako zástupce Přírodovědecké fakulty UP navrhli profesora Tomáše Opatrného.

Nový doktorský studijní program

Na programu jednání byl rovněž záměr akreditace nového doktorského studijního programu Biotechnologie a genové inženýrství (Biotechnology and Genetic Engineering). Akademický senát jej vzal na vědomí a nevznesl k němu námitky. Stejně postupoval v případě zprávy o přijímacím řízení na fakultu pro akademický rok 2026/2027.

Akademický senát rovněž rozhodl o pokračování veřejných přenosů ze svých zasedání. Senátoři schválili, že veřejně streamována budou všechna zasedání současného senátu i ustavující zasedání senátu následujícího. Výjimku by mohly tvořit pouze ty body programu, které by senát svým usnesením z přenosu výslovně vyloučil.

Po sedmadvaceti letech má české ženské judo opět medaili ze seniorského mistrovství světa – a může za to Renata Zachová, když na letošním šampionátu v ázerbájdžánském Baku vybojovala bronzovou medaili v kategorii do 63 kg. Členka Judo klubu Olomouc a studentka Fakulty tělesné kultury UP, která již dříve dvakrát ovládla mistrovství Evropy, se tak stala nejúspěšnější českou judistkou historie.

„Je to krásné, ale je toho rozhodně ještě hodně před námi,“ řekla bezprostředně po vítězném zápase o třetí místo v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Sport.

Do soutěžní kategorie do 63 kg bylo v Baku přihlášeno 48 závodnic. Úspěšné tažení Renaty Zachové turnajem po třech vyhraných zápasech zbrzdil duel s bývalou mistryní světa Joanne van Lieshout, která olomouckou judistku poslala do oprav. Ty však Renata Zachová zvládla a postoupila do boje o bronzovou medaili.

„Pro diváky a posluchače to bylo určitě napínavé. Měla jsem tak tři infarkty a říkala si, proč vedu a co to dělám. Hodila jsem a hned jsem upadla. Tak to někdy je,“ přiblížila dramatický zápas, kde jí soupeřkou byla Maďarka Anna Kriza. Vyrovnaný souboj šel do prodloužení, ve kterém měla více štěstí česká reprezentantka: soupeřku poslala hodem na záda a o bronzové medailistce bylo rozhodnuto.

Renata Zachová pochází z Českých Budějovic, řadu let je však již spojena s Olomoucí, kde je v Judo klubu Olomouc svěřenkyní trenéra a vyučujícího na FTK UP Jiřího Štěpána. Dlouhodobě se o ní mluví jako o největším talentu českého ženského juda, což potvrdila mimo jiné v roce 2020, kdy se stala první českou judistkou, která získala medaili na turnaji série Grand Prix, následně vybojovala titul juniorské mistryně Evropy do 63 kg. Na juniorský triumf později navázala ziskem dvou titulů ze seniorských mistrovství Evropy v letech 2024 a 2025. Její premiéra na seniorském mistrovství světa v roce 2022 skončila 7. místem. Zúčastnila se letních olympijských her v Paříži 2024, o rok později na letních světových univerzitních hrách v Německu vybojovala bronzovou medaili.

Úspěšná olomoucká judistka studuje na Fakultě tělesné kultury UP navazující magisterský program Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se specializacemi. Zázemí fakulty využívá i pro svou sportovní přípravu, a sice v rámci podpory Vysokoškolského sportovního centra Victoria (psali jsme před nedávnem zde).

Byla Morava v židovských dějinách jen periferií velkých center, nebo místem, které samo významně ovlivňovalo podobu židovského života ve střední Evropě? Tuto otázku si klade 19. ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc, který pod názvem Židovská Morava – periferie X centrum? nabídne přednášky, koncerty, filmy, literaturu, výstavu, komentované prohlídky i program pro rodiny. Uskuteční se od 12. do 18. října. 

Morava byla po staletí prostorem, kde se setkávaly různé jazyky, kultury a migrační proudy. Judaistka a lingvistka Lenka Uličná z Centra judaistických studií Filozofické fakulty UP představí v úvodní přednášce fenomén dajčmeriš – možnou specifickou podobu židovské němčiny, která odráží prolínání německého, jidiš a českého prostředí. Morava tak mohla být nejen periferií, ale také mostem mezi západním a východním židovským světem.

Festival připomene i méně známou ekonomickou stránku židovských dějin. Historik Michael Viktořík z katedry historie Filozofické fakulty UP představí Olomouc jako významné centrum sladovnického průmyslu a mezinárodního obchodu. V závěru 19. století zde a v okolí působily velké exportní sladovny, na jejichž rozvoji se zásadně podíleli židovští podnikatelé. Podíváme se také do Brna, jehož hospodářským životem a také vilami brněnských průmyslníků provede historik Michal Doležel.

Výrazným bodem programu je výstava HLASY, která propojí historické prameny s nejnovějšími technologiemi. Originální dopisy a kresby z období holocaustu, pět příběhů spojených s Moravou, vzpomínky jejich potomků a technologie umělé inteligence vytvoří prostor pro setkání minulosti se současností. Výstava navíc připomene poválečný život olomoucké židovské obce prostřednictvím vzpomínek na její kantory.

Festival nabídne také řadu kulturních setkání. Kafka Band přiveze do Olomouce hudební interpretaci Kafkových románů, germanistka Ingeborg Fialová z katedry germanistiky Filozofické fakulty UP představí opomíjenou tradici brněnské německojazyčné literatury a večer mladé poezie otevře témata židovské identity, paměti a tradice. Filmový program připomene osudy moravských židovských rodin i příběh Chavivy Reikové, výrazné osobnosti slovenského židovského odboje.

Do ulic Olomouce a Prostějova se vydají také komentované prohlídky po stopách židovské historie. Den otevřených dveří Židovské obce Olomouc, rodinný Otevřený ateliér nebo sportovní projekt Lech Lecha! pak ukážou, že židovská kultura není pouze tématem minulosti, ale živou součástí současnosti.

Festival Dny židovské kultury Olomouc pořádá Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Židovská obec Olomouc ve spolupráci s partnery festivalu. Program najdete zde.

Matematici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se podílejí na vývoji systému, který bude pomocí matematické optimalizace a strojového učení automaticky rozhodovat, kdy má domácnost elektřinu z fotovoltaické elektrárny spotřebovat, uložit do baterie nebo dodat do sítě. Výsledkem projektu OLAF má být chytré řízení domácí energetiky, které sníží náklady majitelů fotovoltaik a zároveň pomůže stabilnějšímu fungování elektrizační soustavy. Systém nyní odborníci testují na 150 lokalitách a v pěti energetických společenstvích.

Na projektu spolupracuje Technologická platforma katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (TP KMA) Přírodovědecké fakulty UP se společnostmi OLC Systems a AgreFlex. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení, které budou tvořit rozhodovací část systému.  „Fotovoltaika sama o sobě vyrábí tehdy, když má vhodné podmínky. To ale nemusí být okamžik, kdy je výhodné elektřinu spotřebovat nebo poslat do sítě. A tento nesoulad se snažíme řešit,“ uvedl Jakub Dostál ze společnosti AgreFlex.

Za přírodovědeckou fakultu vede odbornou část projektu člen TP KMA, statistik Ondřej Vencálek. Do týmu jsou zapojeni také zakladatelka a vedoucí platformy Jitka Machalová, doktorští studenti Filip Malíček, Michaela Michalcová a Stanislav Škorňa a absolvent magisterského studia Jáchym Jelínek. Mladí členové týmu pracují s reálnými provozními daty ze stovek domácností a podílejí se na vývoji algoritmů pro budoucí produkt.

Data ze skutečných domácností

„Práce se skutečnými daty je odlišná od práce s učebnicovým datasetem zejména kvůli chybějícím měřením, která je nutné vhodně imputovat. Pro tento projekt je také typické hledání a ověřování různých přístupů, od těch, které už známe ze školy, až po zcela nové postupy a řešení. Naším úkolem tedy není jen úspěšně implementovat jednu metodu, ale najít a implementovat tu nejlepší možnou,“ řekla Michaela Michalcová z přírodovědecké fakulty.

„Naším úkolem tedy není jen úspěšně implementovat jednu metodu, ale najít a implementovat tu nejlepší možnou.“ Michaela Michalcová

Systém OLAF využívá zařízení OLAF Box umístěné přímo u zákazníka, které komunikuje se střídačem fotovoltaické elektrárny a baterií. Cloudová část propojuje údaje o aktuálním stavu domácnosti s předpovědí počasí a výroby, očekávanou spotřebou a cenami elektřiny.

Na základě těchto dat algoritmus plánuje hospodaření s energií na hodiny až dny dopředu. Rozhoduje například o tom, kdy baterii nabít či vybít, kdy odložit spotřebu a kdy omezit dodávku přebytků do sítě. Zohledňuje přitom také budoucí hodnotu uložené energie, která může být kvůli kolísajícím cenám za několik hodin vyšší než v okamžiku výroby.

Chytré řízení může pomoci domácnostem i síti

Vývoj systému reaguje na rychlé rozšiřování domácích fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť. Na konci roku 2025 bylo v Česku připojeno více než 239.000 fotovoltaických elektráren a celková kapacita bateriových úložišť přesáhla 2500 MWh. Naprostá většina této kapacity připadala na domácnosti. S rostoucím počtem decentralizovaných zdrojů se zvyšují nároky na řízení energetické soustavy. Domácí elektrárny vyrábějí podle podmínek slunečního svitu, nikoliv podle aktuální nabídky a poptávky. Bez chytrého řízení proto mohou tisíce elektráren dodávat přebytky ve stejnou dobu, kdy ceny elektřiny mohou klesat až do záporných hodnot, nebo naopak odebírat elektřinu v období vysoké poptávky.

Chytré řízení může podle odborníků pomoci nejen majitelům domácích elektráren, ale také elektrizační soustavě. Při přebytku energie může domácnost například nabíjet baterii nebo zvýšit vlastní spotřebu, při nedostatku naopak odběr snížit nebo dodat uloženou elektřinu do sítě.

Vývojáři počítají také s dalším rozšiřováním systému. V budoucnu by mohl řídit nabíjení elektromobilů nebo provoz tepelných čerpadel a umožnit agregaci flexibility, tedy koordinované řízení většího množství menších zdrojů a spotřebičů.

Zapojení studentů

Zapojení studentů přírodovědecké fakulty do projektu podle Jitky Machalové odpovídá dlouhodobému zaměření Technologické platformy KMA. Na projektu začali pracovat ještě v posledním ročníku studia. „Chceme, aby si talentovaní studenti mohli už během studia vyzkoušet práci na skutečných výzkumných a firemních projektech. Pokud se osvědčí a mají zájem pokračovat, snažíme se pro ně najít uplatnění také po absolvování studia,“ uvedla Jitka Machalová.

Projekt propojuje tři oblasti odbornosti. AgreFlex přináší znalost energetiky a přístup k pilotním zákazníkům, OLC Systems zajišťuje softwarové inženýrství, infrastrukturu, komunikaci se střídači a kybernetickou bezpečnost. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení. „Těší mě zapojit se do projektu, který má ambici přispět ke zlepšení situace v oblasti energetiky. Pracujeme na řešení, které by přineslo jednotlivcům finanční úspory a elektrizační soustavě větší predikovatelnost i stabilitu,“ uvedl Ondřej Vencálek.

Výzkumně-vývojový projekt Vývoj systému OLAF ve společnosti OLC Systems s.r.o. běží od května 2025 do května 2027 s podporou programu OP TAK Ministerstva průmyslu a obchodu. Univerzita Palackého se do jeho řešení zapojila v únoru 2026. Systém má být technologicky nezávislý na cloudových rozhraních výrobců střídačů. OLAF využívá vlastní český hardware a software, což má provozovateli zajistit větší kontrolu nad daty i celým řídicím řetězcem.

Výživa a trendy sociálních sítí, psychická odolnost, kratom, vapování, péče o pleť, prevence nádorových onemocnění, první pomoc i zvládání krizových situací. Těmto i dalším tématům se věnoval Festival zdraví. Nabídl více než dvacet interaktivních stanovišť s praktickými ukázkami i možností diskutovat s odborníky. Akce se uskutečnila pod odbornou garancí Pedagogické fakulty UP a zúčastnily se jí stovky žáků a žákyň středních škol Olomouckého kraje.

Bylo něco po půl desáté ráno, když se zcela zaplněným Laudonovým sálem Pevnosti poznání PřF UP v reakci na moderátorovu otázku „Co se vám vybaví, když se řekne zdravý člověk?“ ozvaly tři pojmy: cvičení, zdravé jídlo a mentální pohoda. Středoškolačky a středoškoláci Olomouckého kraje zavítali do interaktivního centra popularizace vědy na Festival zdraví, jehož hlavním cílem bylo atraktivní formou podpořit jejich zájem o vlastní zdraví, prevenci nemocí a zdravý životní styl.

foto_sem_4

„Zdravotní gramotnost se nedá ani koupit, ani najít, je potřeba ji formovat a rozvíjet. Hledejme informace, naučme se je vyhodnotit, porozumět jim a také se podle nich chovat. Cesta mezi tím, co vím, a tím, co dělám, totiž někdy bývá velmi dlouhá. Budeme velmi rádi, pokud vám dnes pomůžeme tuto cestu zkrátit prostřednictvím sedmi přednášek na téma výživy, psychického zdraví, péče o pleť, prevence nemocí či rizikového chování a zejména jedenadvaceti interaktivních stanovišť, kde můžete zkoušet, ptát se, nacvičovat a zdokonalovat své kompetence,“ uvedla odborná garantka akce Michaela Hřivnová, proděkanka PdF UP. Zároveň poděkovala přítomným pedagogům za to, že studentům umožnili vzdělávat se prostřednictvím zážitkových aktivit a debat s odborníky napříč různými profesemi.

O stravě s přívlastky ultra, energy či protein a o tom, jak naše stravování ovlivňují trendy a sociální sítě, během dne hovořil Jiří Svoboda z katedry podpory zdraví PdF UP. Zamyšlení nad tím, zda se chceme mít v životě dobře, nebo chceme něco víc, nabídl Aleš Grambal z Kliniky psychiatrie LF UP a FNOL. Program zahrnoval také přednášky o dárcovství krve, péči o pleť nejen v pubertě či o tom, jak se připravit na krizové situace a zvládat je. Středoškoláci se dozvěděli více také o prevenci rakoviny prsu a varlat nebo o kratomu a rizicích spojených s jeho užíváním.

foto_sem_4

Festival zdraví rozšiřil portfolio vzdělávacích konferencí a workshopů Den zdraví a Vánoce a zdraví, které mají na PdF UP svou dlouholetou tradici. Uskutečnil se 5. října, na Světový den učitelů, v rámci dotačního programu Olomouckého kraje na podporu vzdělávání na vysokých školách v roce 2026.

„Když jsem studoval na střední škole, o zdraví jsem příliš nepřemýšlel. Miloval jsem sport. S odstupem času vidím, že zlepšoval nejen mou fyzickou kondici, ale prospíval i mému duševnímu zdraví. Při sportu jsem si třídil myšlenky a přemýšlel i o životě. Jsem proto rád, že Pedagogická fakulta UP není jen místem, kde se o zdraví učí a diskutuje, ale také prostorem, odkud si mladí lidé mohou odnést poznatky, které jim pomohou změnit životní styl k lepšímu,“ uvedl děkan PdF UP Vojtech Regec. Připomněl tak jeden z hlavních cílů akce – ukázat mladým lidem, že péče o zdraví není jen školním tématem, ale především důležitou kompetencí pro život.

Při zahájení vystoupili také ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, ředitelka Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Lenka Pešáková, Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace LF UP a FNOL, a vedoucí odboru školství a mládeže Krajského úřadu Olomouckého kraje Miroslav Gajdůšek. Jejich příspěvky propojily pohled zdravotní péče, každodenních návyků a zdravého prostředí s významem prevence a regionální strategií OLIVIE, zaměřenou na podporu zdraví obyvatel Olomouckého kraje.

Žáci a žákyně se aktivně zapojovali do aktivit na stanovištích a do festivalových pasů sbírali razítka za jejich absolvování. Za vyplněný pas získali tematické odměny: připraven byl také nápoj a drobný snack. Pozitivní ohlasy účastníků, které byly zaznamenány v připravené knize vzkazů, potvrdily zájem o praktické poznávání i možnost diskutovat přímo s odborníky.

Festival zdraví je interaktivní preventivně-vzdělávací akce, která propojuje odborné informace o zdraví, bezpečí, wellbeingu a udržitelnosti s praktickými a zážitkovými aktivitami. Spojuje vědu, prevenci a praxi a podporuje zdravotní gramotnost mladých lidí. Je určena žákům středních škol v Olomouckém kraji. Pořádá ji katedra podpory zdraví PdF UP za podpory Olomouckého kraje.

Akce je spolufinancována z Programu na podporu strategického řízení VŠ, aktivita 6.2.5 Zdůraznění principu zdravého životního stylu a realizace projektů podporujících tyto aspekty uvnitř i vně komunity, a uskutečnila se v rámci projektu Udržitelný Palacký. Festival podpořily také Fakultní nemocnice Olomouc, Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, Státní zdravotní ústav, Goodpoint Chemicals, OMEGA centrum sportu a zdraví, Centrum Anabell, Společnost Podané ruce a Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje ve spolupráci s Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR. Dále jej podpořili Lidl, ÚSOVSKO, Zdravoslav, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR a Ministerstvo zemědělství.

Do 9. listopadu mohou vyučující a studující Cyrilometodějské teologické fakulty UP navrhovat ze svých řad kandidáty do fakultního senátu. Volby, které se uskuteční v prosinci, vyhlásil Akademický senát CMTF UP během zasedání, kdy se věnoval také letošnímu rozpočtu či obměněnému proděkanskému týmu děkana Víta Huška.

Volby do Akademického senátu CMTF UP pro funkční období 2027–2030 se uskuteční ve dnech 7.–10. prosince formou online hlasování. Návrhy kandidátů mohou členové akademické obce fakulty podávat předsedkyni volební komise Mileně Öbrink Hobzové písemně nebo elektronicky na adrese nominace.volby.upol.cz, a to do 9. listopadu. Přehled navržených kandidátů volební komise zveřejní o deset dní později. Další informace k vyhlášení voleb jsou k dispozici zde.

Přestože se funkční období současného akademického senátu chýlí ke konci, zasedl k prvnímu jednání v novém akademickém roce v obměněném složení. Předsedkyně Jana Plátová přivítala mezi senátorkami a senátory Jakuba Doležela z katedry křesťanské sociální práce a studentku Terezu Dragounovou.

Během nabitého programu senátorky a senátoři mimo jiné schválili návrh rozpočtu fakulty pro letošní rok. Ten počítá s celkovými výnosy ve výši 138 795 tisíc korun a celkovými náklady 138 799 tisíc korun. Schválili také nové složení Vědecké rady CMTF UP a fakultní disciplinární komise.

Děkan Vít Hušek senátu představil proděkanský tým pro své druhé funkční období, které započal v polovině září. Novou proděkankou pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy se stala Alice Košárková z katedry křesťanské výchovy (více zde). Senát se záměrem jmenování proděkanky a proděkanů souhlasil, stejně jako v případě jmenování vedoucích některých kateder.

Senátorky a senátoři také vyslechli a prodiskutovali aktuální informace týkající se zakoupeného objektu Kateřinská 13 a požádali vedení fakulty o pravidelné informování i do budoucna. V neposlední řadě pak ještě nominovali Marcelu Roubalovou z katedry křesťanské výchovy jako staronovou zástupkyni fakulty v Radě vysokých škol.

K příštímu zasedání se AS CMTF UP sejde 18. listopadu.

Dvě osobnosti spojené s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého získaly letos Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí. Profesor Bořivoj Šarapatka byl oceněn za svou dlouholetou práci věnovanou ochraně krajiny a půdy, studentka Věra Kafková za mimořádný floristický průzkum širšího centra Olomouce.

Krajinný ekolog Bořivoj Šarapatka, který působí jako pedolog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, se ve své odborné práci dlouhodobě zaměřuje především na využívání a optimalizaci krajiny, ochranu půdy a problematiku vodní eroze. Vedle výzkumné a pedagogické činnosti se aktivně zapojuje také do práce odborných komisí a poradních orgánů. Působil například jako místopředseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR či ve Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády ČR.

Významnou součástí jeho práce je rovněž spolupráce s praxí. Přispěl například k zavádění pásového střídání plodin jako protierozního opatření v České republice a patří k osobnostem, které stály u počátků ekologického zemědělství u nás.

„S výukou a její praktickou aplikací pro obce a jiné subjekty hospodařící v krajině souvisela i část mé prezentace o krajinářském workshopu, který realizujeme pro studenty Mendelovy univerzity a Univerzity Palackého,“ řekl Bořivoj Šarapatka.

Věra Kafková uspěla v kategorii fyzická osoba díky mimořádnému floristickému průzkumu širšího centra Olomouce. Během něj zaznamenala celkem 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů rostlin. Pozornost vzbudil zejména objev 19 druhů, které dosud nebyly na území České republiky zaznamenány. Za tento mimořádný nález již dříve získala Cenu Víta Grulicha, kterou uděluje Česká botanická společnost.

„Ocenění mě velmi potěšilo a je pro mě velkou poctou. Když jsem sbírala data pro svou bakalářskou práci, vůbec mě nenapadlo, že by tento výzkum mohl vést až k získání Ceny Olomouckého kraje,“ uvedla Věra Kafková.

Olomoucký kraj uděluje Ceny za přínos v oblasti životního prostředí od roku 2019. Jejich cílem je upozornit na osobnosti, spolky, obce a projekty, které konkrétními aktivitami přispívají ke zlepšování stavu životního prostředí a krajiny v regionu.