Naposledy v tomto kalendářním roce se sešel Akademický senát Pedagogické fakulty UP. Debatoval s jedním z kandidátů na rektora univerzity Michaelem Kohajdou (PF), schválil Novelu č. 6 Statutu PdF UP a vyslechl si informace, jež souvisejí s blížící se rekonstrukcí budovy na Žižkově náměstí.
Během prosincového jednání schválili senátoři a senátorky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Novelu č. 6 Statutu PdF UP, a to ve znění postoupeném AS UP. Po projednání v Akademickém senátu UP zaznamenal příslušný dokument pouze změnu technického rázu, proto se příslušný bod jednání obešel bez diskuze.
V návaznosti na chystanou volbu rektora UP požádal o možnost vystoupit před senátory a senátorkami pedagogické fakulty Michael Kohajda z právnické fakulty, a to jako jeden z šesti kandidátů, který se o uvedený post uchází. Po jeho krátké prezentaci se uskutečnila i debata.
Během posledního jednání AS PdF UP v roce 2024 děkan fakulty Vojtech Regec shrnul situaci, vztahující se k chystané rekonstrukci fakultního objektu na Žižkově náměstí. Původní listopadový termín rekonstrukce se v návaznosti na změnu firmy, která stavbu provede, změnil na začátek roku 2025. Stavba začne patrně na počátku února. Pedagogická fakulta UP tak pro nadcházející letní semestr zajištuje i náhradní výukové prostory, vstříc jí částečně vyšla Přírodovědecká fakulta UP, v jednání jsou i některé prostory Slovanského gymnázia Olomouc a Střední průmyslové školy strojnické, tedy škol, které s PdF UP sousedí. V návaznosti na chystanou rekonstrukci prostor fakulty děkan apeloval na vzájemnou toleranci a spolupráci. Ve své řeči pak mimo jiné zmínil i proběhlý první Den otevřených dveří, jenž podle něj hojnou účastí uchazečů ukázal atraktivnost studijních programů PdF UP.
Příští jednání AS PdF UP se uskuteční 5. března 2025. Více o AS PdF UP zde.
Vyrazit za oceán pro nové zkušenosti i znalosti mohou studenti Univerzity Palackého. Univerzita totiž tradičně v tomto čase vyhlašuje nový ročník Merrillova programu, díky kterému mohou pobýt jeden semestr na partnerských školách v USA.
Program nese jméno amerického historika a filantropa Charlese Merrilla, který společně s prvním polistopadovým rektorem Josefem Jařabem inicioval a následně dlouhou řadu let sponzoroval vzdělávací projekt, díky němuž se mohli na americké univerzity dostat naši studenti. Držitel čestného doktorátu UP zemřel v roce 2017. Univerzita Palackého ale v jeho odkazu pokračuje. „Na konci listopadu jsme si připomněli již sedmé výročí úmrtí pana Charlese Merrilla. Stalo se novou tradicí, že v tomto čase vyhlašujeme další ročník Merrillova programu, který nabízí studentům jedinečnou příležitost semestrálního studia na partnerských školách za dohodnutých podmínek – prominuté školné a výrazný příspěvek na životní náklady od UP,“ vysvětlila Zuzana Hamdanieh z oddělení pro mobility rektorátu UP.
V akademickém roce 2025/2026 mají studenti bakalářských a navazujících magisterských programů možnost studovat na Moravian University v Bethlehemu v Pensylvánii a na Coe College v Cedar Rapids v Iowě. Vzhledem k zaměření obou škol se nabídka netýká studentů LF.
Studenti, kteří se Merrillova programu zúčastnili, tuto možnost zahraničního studia kolegům doporučují. „Merrillův program mi poskytl neskutečnou příležitost. Školní systém v USA je poměrně odlišný od našeho, ale i tak jsem získala mnoho zkušeností. Studuji fyziku a vycestovala jsem na Coe College do Cedar Rapids ve státě Iowa. Od učitelů na Coe jsem zažila osobní přístup a ochotu umožnit mi dostat z mého pobytu co nejvíc. Měla jsem tak možnost zapojit se do výzkumu na oddělení fyziky, ale i možnost věnovat se samostudiu a diskutovat nové poznatky. Hodně času jsem trávila i v Československém muzeu, kde jsem pomáhala jako dobrovolník a na tyto chvíle ráda vzpomínám. U všech různých příležitostí bylo důležité nebát se a ve výsledku mě USA naučily, že i sama si můžu užít cestování a objevování nových míst,“ popsala například svou zkušenost Eliška Postavová z přírodovědecké fakulty. Její zkušenost stejně jako zážitky dalších studentů najdete na webových stránkách programu zde.
Termín pro odevzdání přihlášky včetně příloh je pátek 14. 2. 2025 (včetně). Podrobné informace naleznete zde. Pro doplňující informace je možné kontaktovat Zuzanu Hamdanieh (zuzana.hamdanieh@upol.cz).
Renáta Šínová z katedry soukromého práva a civilního procesu je v pořadí čtvrtou osobností v novodobé historii olomoucké právnické fakulty, která na ní úspěšně prošla habilitačním řízení. Habilitovala v oboru Občanské právo. Děkan nyní předloží rektorovi UP návrh na její jmenování docentkou.
Renáta Šínová, jejíž specializací je občanské právo procesní a rodinné právo, vypracovala habilitační práci pod názvem Řízení o určení a popření rodičovství a jejich procesní specifika. Z oponentských posudků mimo jiné vyplynulo, že posuzovaná práce představuje vysoce kvalitní výsledek rozsáhlé dlouhodobé a systematické práce a usilovného výzkumu autorky, že uchazečka dostála vytyčenému cíli předložit komplexní zpracování tématu a že prokázala schopnost prostřednictvím analýzy pramenů a v širším kontextu získaných poznatků prezentovat na velmi dobré vědecké úrovni výstupy doplněné o vlastní úvahy. V tajném hlasování členů habilitační komise jednomyslně schválila navrhnout Vědecké radě PF UP jmenovat Renátu Šínovou docentkou v oboru Občanské právo.
Současně komise vybrala ze tří témat habilitační přednášky navržených uchazečkou téma Předběžná úprava poměrů dítěte. Vědecká rada si ji vyslechla na svém prosincovém zasedání. Poté členové rady tajným hlasováním rozhodli, že Renáta Šínová má být jmenována docentkou.
Jako první jí gratuloval Václav Stehlík, děkan PF UP. Současně vyzdvihl i důležitost tohoto osobního úspěchu Renáty Šínové pro katedru i pro celou fakultu. Úspěšná uchazečka na závěr poděkovala osobnostem, které ji pomohly a podpořily v její akademické dráze – Petru Hlavsovi, který ji přivedl k občanskému právu procesnímu, a třem kolegům z katedry Milaně Hrušákové, Filipu Melzerovi a Petru Téglovi.
Odborný životopis Renáty Šínové
Seznam vědeckých a odborných prací Renáty Šínové
Při slavnostním aktu v pražském Karolinu převzali z rukou prezidenta ČR Petra Pavla a ministra školství Mikuláše Beka své jmenovací dekrety nové profesorky a profesoři vysokých škol. Mezi jmenovanými je i pětice osobností, které působí na Univerzitě Palackého: Kateřina Bouchalová a Přemysl Falt z lékařské fakulty, Radmila Švaříčková Slabáková a Matúš Šucha z filozofické fakulty a Jiří Dostál z fakulty pedagogické.
„Buďte inovativní, buďte nápadití, buďte ambiciózní a buďte odvážní. Takové potřebujeme vědce, ale takové potřebujeme i vysokoškolské učitele. Vaši žáci to rozhodně ocení,“ těmito slovy zakončil prezident Petr Pavel svůj projev, v němž mimo jiné mluvil o podfinancování vysokého školství i o zbytečné opatrnosti a konzervativnosti v podpoře výzkumných projektů. Celý prezidentův projev si můžete přečíst zde.
Na prezidenta navázal ministr školství Mikuláš Bek, který vedle gratulace jmenovaným profesorkám a profesorům připomněl, že je třeba pokročit s některými dlouho odkládanými systémovými změnami v terciárním vzdělávání. Ministrův projev najdete zde.
Jmenovací dekret v Karolinu osobně převzalo 78 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonků představujeme pětici osobností působících na Univerzitě Palackého a také profesora, který byl jmenován na návrh Vědecké rady UP, avšak na UP nepůsobí.
KATEŘINA BOUCHALOVÁ
Dětská klinika LF UP a FNOL
Jako významné ocenění všech pracovních aktivit, ale i jako závazek do budoucna a příležitost znovu poděkovat všem, kteří ji učili a podporovali, vnímá své jmenování profesorkou v oboru Pediatrie Kateřina Bouchalová působící na Dětské klinice Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde je zástupkyní přednostky pro výuku.
Absolventka LF UP svoji lékařskou kariéru začala v roce 1994 v nemocnici v Šumperku, s olomouckou dětskou klinikou je spojena od roku 2001. Specializuje se na revmatologii a osteologii. „V těchto oborech léčím děti s mnohdy velmi závažnými nemocemi, kterým můžeme díky biomedicínskému pokroku v posledních třiceti letech nabídnout moderní cílenou léčbu. Léčebné úspěchy však velmi záleží na spolupráci rodiny a pochopení, že klíčem je zdravý životní styl,“ uvedla.
Na dětskou revmatologii a dříve i na prediktivní onkologii zaměřuje také své vědecké aktivity, uplatňuje přitom zkušenosti a dovednosti získané v Laboratoři experimentální medicíny, která se stala základem Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP. „Zabýváme se možnostmi predikce agresivního průběhu juvenilní idiopatické artritidy, nejčastější dětské revmatické nemoci. Jsme zapojeni do mezinárodní spolupráce ve výzkumu především dosud málo poznaného nebakteriálního zánětu kostí a systémového lupus erythematodes. Za svůj největší profesní úspěch považuji propojení klinické práce, výuky a vědy, za osobní úspěch pak to, že se vše uvedené podařilo za podpory manžela skloubit s rodinou a péčí o dvě skoro dospělé děti,“ dodala s tím, že má velmi ráda práci se studenty a chce nadále rozvíjet kvalitní praktickou výuku coby nejdůležitější způsob získávání znalostí a dovedností v klinických oborech.
PŘEMYSL FALT
II. interní klinika –
gastroenterologická
a geriatrická LF UP a FNOL
Zejména terapeutické digestivní endoskopii se věnuje Přemysl Falt, primář II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické LF UP a FNOL, který byl jmenován profesorem v oboru Vnitřní nemoci. „Tyto metody ve své moderní podobě prakticky nahradily některé invazivnější chirurgické a radiologické postupy, a to zejména při diagnostice a léčbě časných nádorů trávicí trubice a pankreatobiliárních onemocnění. Mezi mé další odborné zájmy patří idiopatické střevní záněty, onemocnění jícnu a tenkého střeva, břišní a střevní ultrasonografie a intenzivní péče v gastroenterologii,“ přiblížil s tím, že úspěšný se považuje ve zvládnutí svého oboru, schopnosti kontinuálního rozvoje, pravidelné výzkumné a publikační činnosti, organizaci svého pracoviště a vzdělávání odborné veřejnosti.
Všeobecné lékařství Přemysl Falt vystudoval na Univerzitě Karlově, postgraduální studium dokončil na Masarykově univerzitě a habilitoval na Univerzitě Karlově v Hradci Králové. Působil v Ostravě, s olomouckou II. interní klinikou je spjat od roku 2018. Na svém kontě má řadu odborných publikací, podepsán je například i pod monografií věnovanou koloskopii a je držitelem několika ocenění, mj. Jeseniovy ceny pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně v anketě Lékař roku.
Jmenování profesorem vnitřního lékařství je pro něj velkou ctí a považuje ho za přirozené vyústění systematické výukové, výzkumné, publikační a klinické činnosti. „Můj individuální akademický rozvoj by ale rozhodně nebyl možný bez fungující spolupráce a podpory v rámci mých pracovišť a bez tolerance mých blízkých, proto moje velké poděkování patří Lékařské fakultě UP, Fakultní nemocnici Olomouc a mé rodině. Řízení ke jmenování profesorem jsem vnímal i jako příležitost k uspořádání nejen své dosavadní odborné činnosti, ale i myšlenek a nápadů do budoucna. Rád bych pokračoval v nastaveném směru klinické, výukové a výzkumné činnosti. Současně se jako člen vedení České gastroenterologické společnosti ČLS JEP cítím zodpovědný za další rozvoj gastroenterologie v ČR, ve kterém bych dál s plným nasazením pokračoval,“ dodal.
RADMILA ŠVAŘÍČKOVÁ SLABÁKOVÁ
katedra historie FF UP
Profesorkou v oboru Historie – obecné dějiny byla, na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity, jmenována Radmila Švaříčková Slabáková z katedry historie Filozofické fakulty UP. „Je to pro mě čest, ale také závazek vůči kolegyním a kolegům i vůči studujícím. Je to popud k tomu, abych na sobě dále pracovala a pomáhala rozvíjet historii jednak jako vědecký obor, jednak jako poznání, které je cenné pro celou společnost. Mám radost, že se mi podařilo rozšířit řady žen, jež dosáhly profesorského titulu,“ uvedla.
Ve své odborné práci se věnuje moderním dějinám s interdisciplinárním přesahem, paměťovým studiím i historiografickým trendům, jako jsou dějiny emocí nebo dějiny smyslů. „Interdisciplinární bádání a spolupráci bych chtěla rozvíjet i nadále, a to nejen v evropském, ale i v globálním kontextu,“ dodala.
Radmila Švaříčková Slabáková je absolventkou Filozofické fakulty UP, na její katedře historie působí od roku 1999. V tomto roce také získala doktorát cotutelle v oboru historie na univerzitě ve francouzském Grenoblu, habilitovala se v roce 2008. Ke svým největším úspěchům řadí štěstí na kolegyně a kolegy, kteří s ní spolupracují a s nimiž se jí podařilo vytvořit originální publikace, jako je monografie zabývající se rodinnou pamětí, nebo kniha o zvukových pamětech druhé světové války v česko-polském kontextu, kterou s kolegy právě dokončuje.
MATÚŠ ŠUCHA
katedra psychologie FF UP
Matúš Šucha z katedry psychologie FF UP, kterou v letech 2012–2019 vedl, se orientuje na oblast dopravní psychologie, konkrétně na problematiku mobility, udržitelnosti a bezpečnosti, v této oblasti působí i jako soudní znalec a mentor EuroPsy. „Dosažení profesorského titulu vnímám jako významný milník ve své profesní dráze. Je to uznání nejen mé dosavadní práce a úsilí, ale i závazek k další odborné činnosti, výuce a vědeckému bádání. Titul chápu jako příležitost rozšířit své možnosti přispět ke vzdělávání a rozvoji mého oboru, zároveň jako motivaci nepolevovat v kvalitě své práce a stále se zlepšovat,“ prozradil.
Odborně se zabývá zejména zkoumáním lidského chování v dopravě, analýzou příčin dopravních nehod a hledáním efektivních intervencí pro zvýšení bezpečnosti na silnicích. „Součástí mé práce je také soudně znalecká činnost a vývoj inovativních přístupů, které propojují psychologii, technologie a vzdělávání, aby přispěly k prevenci nehod a zlepšení chování řidičů. Důležitou oblastí je i práce s profesionálními řidiči a vývoj vzdělávacích programů, které podporují bezpečnější a odpovědnější přístup k řízení. Jako majitele autoškoly mě samozřejmě zajímají i další témata, která souvisejí se vzděláváním řidičů,“ dodal nový profesor z FF UP, jenž je od roku 2022 i členem předsednictva Technologické agentury ČR.
Za svůj největší úspěch považuje to, že se mu daří propojit vědecký výzkum s praktickým uplatněním. „Výsledky mé práce mají reálný dopad na zvýšení bezpečnosti na silnicích, což je oblast, která má přímý vliv na lidské životy. Z osobního hlediska je pro mě velkým úspěchem i to, že se mohu podílet na výchově nové generace odborníků, kteří sdílí mou vášeň pro dopravní psychologii a bezpečnost, a předávat své znalosti a zkušenosti,“ doplnil. Matúš Šucha je autorem řady textů, publikací, zaměřených na otázku lidského faktoru v dopravě, je řešitelem či spoluřešitelem národních i mezinárodních projektů. Je aktivním členem mnoha prestižních mezinárodních organizací, mimo jiné viceprezidentem mezinárodní organizace ICTCT – International co-operation on theories and concepts in traffic safety.
JIŘÍ DOSTÁL
katedra technické
a informační výchovy PdF UP
Jako ocenění dosavadní práce, ale zároveň i závazek k překonávání nových výzev. Tak vnímá jmenování profesorem Jiří Dostál, vedoucí katedry technické a informační výchovy PdF UP. „Vzdělávací systém v ČR čekají velké změny. V rámci odborného vzdělávání se například počítá s redukcí oborů, ze současných 283 na zhruba 40, což bude zákonitě vyžadovat proměnu pregraduální učitelské přípravy. Je na místě poděkovat všem, kteří se podíleli na mém profesním formování a růstu. Vnímám jako samozřejmost, že půjdu v jejich stopách a budu nápomocen při výchově nové generace akademických pracovníků,“ řekl.
Jiří Dostál je absolventem Univerzity Palackého, na pedagogické fakultě vede výuku didakticky, technicky a informaticky orientovaných předmětů v rámci přípravy budoucích učitelů. Je autorem řady publikací, držitelem několika ocenění, věnuje se i expertízní činnosti, absolvoval několik zahraničních pobytů a účastnil se i více než třiceti projektů. „Postupně jsem se zabýval konceptem badatelsky orientované výuky, didaktikou technického vzdělávání a v poslední době integrací obsahu vzdělávání se zaměřením na STE(A)M. Dílčím způsobem se zaměřuji i na rozvoj informatického a technického myšlení dětí předškolního věku a žáků 1. stupně základních škol. Je pro mě srdeční záležitostí, když mohu jít do mateřských škol testovat nové metodické postupy a materiály a být zároveň v roli učitele. Dlouhodobě se podílím na kurikulárních inovacích, mimo jiné jsem řídil pokusné ověřování ‚nové informatiky‘ na ZŠ,“ přiblížil.
Aktuálně je členem pracovní skupiny pro návrh a ověření STEM kurikula pro středoškolský obor Všeobecné lyceum a velmi ho těší, že výsledky jeho vědecko-výzkumné činnosti zkvalitňují vzdělávání přímo ve školách a mají dopad na rozvoj praktických dovedností žáků. Svůj největší úspěch spatřuje v podílu na přípravě Inovační strategie ČR 2019–2030 The Czech Republic: The country for the future, pracoval na tvorbě jejího pilíře s názvem Polytechnické vzdělávání.
Jmenovací dekret převzal také Aleš Tichý z Univerzity obrany, který profesorské řízení úspěšně absolvoval na Univerzitě Palackého. Působí na katedře radiobiologie Vojenské lékařské fakulty UO v Hradci Králové, jejíž je v současnosti proděkanem pro vědeckou činnost. Jmenován profesorem byl v oboru Lékařská biofyzika, je uznávaným odborníkem především v oblasti ionizujícího záření a ochrany proti jeho účinkům, biologické dozimetrie a diagnostiky, prevence a léčby nemoci z ozáření.
Univerzita Palackého si v nejaktuálnějším vydání QS Sustainability Ranking 2025, žebříčku zaměřeném na udržitelnost, vylepšila oproti loňskému roku svou pozici o 62 míst, a to i přes vyšší počet hodnocených univerzit. Mezi TOP 200 univerzitami se umístila v oblasti Governance (155.), TOP 400 jí patří v Environmental Impact (394.) a TOP 500 zase v Social Impact (455.).
Žebříček QS Sustainability Rankings je tvořen celkem 52 parametry, které jsou propsány do 9 tematických indikátorů (Environmental Sustainability, Environmental Education, Environmental Research, Equality, Knowledge Exchange, Impact of Education, Employability and Outcomes, Health and Wellbeing a Good Governance). Ty spadají pod tři kategorie, kterými jsou Environmental Impact, Social Impact a Governance. Jednotlivé kategorie a jejich váha na výsledné hodnocení jsou uvedeny v tabulce níže:
Hodnocení QS Sustainability Rankings je kombinací vstupních dat od zapojených univerzit, společně s daty společnosti Elsevier, veřejně dostupnými národními statistikami či například hodnocením třetích stran.
„I přes nárůst počtu hodnocených univerzit si Univerzita Palackého dokázala vylepšit svou celkovou pozici na 360. příčku, což znamená oproti loňskému roku posun o 62 míst vzhůru. Toto zlepšení nejen ve skóre, ale i v umístění jsme zaznamenali také ve všech třech kategoriích, což znamená, že se Univerzita Palackého v oblasti udržitelnosti posouvá vpřed ve všech hodnocených směrech,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.
Stejně jako loni, si i letos vede Univerzita Palackého vůbec nejlépe v kategorii Governance, kde si svou loňskou 187. příčku vylepšila o 32 míst a je nyní na 155. příčce. Tato kategorie se na základě deseti konkrétních ukazatelů zaměřuje na řízení a správu univerzity a olomoucká univerzita v ní dosáhla svého druhého nejvyššího skóre 86,4, což ji řadí na třetí místo v ČR a první v rámci aliance Aurora.
V rámci hodnocení Social Impact je univerzita hodnocena na základě pěti indikátorů zaměřujících se na rovnoprávnost, transfer znalostí, vzdělávání, zaměstnanost či wellbeing. V kategorii Social Impact patří UP 455. příčka, což je oproti loňskému roku zlepšení o 33 míst. Vůbec nejlepší hodnocení v této kategorii zaznamenala Univerzita Palackého v indikátoru Health & Wellbeing, kde si vylepšila svou loňskou pozici o 22 míst a umístila se na 199. příčce. Tento indikátor, který hodnotí závazek instituce zlepšovat zdraví a pohodu lidstva jako takového (prostřednictvím výzkumu) a vlastních zaměstnanců a studentů, je dle skóre (91,4) vůbec nejlepším indikátorem UP a řadí ji na 2. místo v ČR a 1. v alianci Aurora. Skóre pohybujícího se kolem 80 dosáhla olomoucká univerzita také v Knowledge Exchange (317. místo) a Equality (349. místo). První z nich vypovídá o tom, jak instituce spolupracují ve výzkumu, sdílejí znalosti a podněcují růst vzdělávání. Druhý pak o vědeckém výkonu instituce vztaženém k tématům SDG 5 a SDG 10, genderové rovnováze instituce, úrovni podpory poskytované na půdě univerzity znevýhodněným skupinám a zakotvení inkluze v závazných dokumentech. Součástí jsou též výstupy hodnocení průzkumu reputace mezi akademiky a národní statistiky k tématu rovnoprávnosti.
Vůbec nejvýraznějšího posunu dosáhla Univerzita Palackého v kategorii Environmental Impact, ve které si oproti loňskému roku vylepšila svou pozici o 145 příček a patří jí aktuálně 394. pozice. K takto významnému posunu dopomohlo zejména zlepšení skóre indikátoru Environmental Education, které tvoří 17 % výsledného hodnocení a ve kterém se umístila olomoucká univerzita v loňském hodnocení na pozici 1001+. Pro letošek figuruje s téměř dvojnásobným skóre na 460. příčce. Tento indikátor kombinuje reputaci v oblasti Věd o Zemi a Environmentálních věd, dopadu absolventů na udržitelnost životního prostředí a nabídky kurzů věd zabývajících se klimatem nebo udržitelností.
„Zlepšení Univerzity Palackého v QS Sustainability Rankings 2025 nás velmi těší, a to zejména proto, že se kroky, které univerzita podniká směrem k udržitelnost, mohou propsat hned do následujícího hodnocení. Oproti světovým žebříčkům, kde jsou data sbírána zpětně a určité kroky se projeví až po delší době, je toto hodnocení aktuálnějším odrazem,“ řekl prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.
Z Česka se v žebříčku QS Sustainability Rankings 2025 umístilo celkem 12 univerzit, což je o dvě více než v loňském roce. Nově zařazenými univerzitami jsou Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Ostravská univerzita, které jsou ale na samotném chvostu. Tuzemskou jedničkou je stejně jako v loňském roce Masarykova univerzita, následovaná Univerzitou Karlovou a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. První dvě české univerzity si ale ve svém umístění pohoršily. Čtvrtá příčka patří Univerzitě Palackého v Olomouci a TOP 5 uzavírá Vysoké učení technické v Brně. V rámci srovnání aliance Aurora je olomoucká univerzita na 3. místě.
Absolutní světovou špičkou jsou dle hodnocení kanadská University of Toronto, švýcarská ETH Zurich a švédská Lund University. Kompletní výsledky jsou zveřejněny na tomto webovém odkazu.
Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je mimotělní technika poskytování srdeční a respirační podpory osobám, jejichž srdce a plíce nejsou schopny poskytnout dostatečné množství výměny plynu nebo perfúze k udržení života. Přístroj samotný byl poprvé použit před šedesáti lety a patří mezi nedílné součásti kardiochirurgických klinik. Publikace o ECMO byly u nás dosud určeny výhradně pro lékaře. Změnit se to rozhodla absolventka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Kateřina Talašová. Z původně bakalářské práce se tak stal protokol pro všeobecnou sestru intenzivní a resuscitační péče.
Na JIP Kardiochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc pracuje Kateřina Talašová od února 2002. V uplynulých letech byla členkou ošetřovatelského týmu u několika desítek pacientů s ECMO. „V oblasti nelékařských profesí jsou informace o ECMO velmi omezené i přesto, že péče o pacienta je v mnoha oblastech specifická a náročná. A vzhledem k nárůstu pacientů indikovaných k ECMO podpoře jsou informace o této problematice důležité a rozhodně přispívají k bezpečné a profesionální péči. Tato skripta zahrnují informace zaměřené především na ošetřování pacientů v kritickém stavu v rámci jednotek intenzivní a resuscitační péče. Možná časem přibydou další s širším polem záběru,“ uvedla autorka Kateřina Talašová.
Na myšlenku vytvořit z bakalářské práce skripta přivedla Kateřinu Talašovou přednostka Ústavu ošetřovatelství Daniela Bartoníčková. „Já jsem zpočátku tak velké ambice neměla. S podporou paní přednostky a rovněž paní náměstkyně nelékařských oborů ve fakultní nemocnici Andrey Drobiličové se povedlo skripta připravit za přibližně rok,“ zmínila Kateřina Talašová.
Přednostku Danielu Bartoníčkovou myšlenka skript na téma ECMO nadchla. „Mám radost, když studenti mají chuť se do něčeho takového pustit a posouvat náš obor dál. Tvorba takových skript je přesně ten příklad, kdy něco, co začalo jako nápad, může mít velký dopad na vzdělávání a na celý obor ošetřovatelství. Jsem přesvědčená, že i malé kroky, když se udělají s odhodláním a srdcem, mohou mít obrovský význam. A jsem ráda, že máme tak šikovné a aktivní studenty, jako je Kateřina. Vnímám to i jako motivaci pro ostatní studenty. Nebát se a jít do toho naplno,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková, která ke spolupráci na skriptech oslovila Andreu Drobiličovou. „Tohle je opravdu skvělý nápad, něco takového sestrám chybělo. Tato metoda je sice účinná, ale pro sestry je to pořádná výzva. Sama jsem na kardiochirurgii pomáhala s protokolem, ale Kateřina to posunula na úplně novou úroveň,“ uvedla náměstkyně Andrea Drobiličová.
Skripta jsou k dispozici ve Vydavatelství Univerzity Palackého v tištěné podobě i jako e-kniha.
O funkci rektora Univerzity Palackého pro funkční období 2025 až 2029 se uchází šest osobností. Písemné návrhy na kandidáty předkládala akademická obec UP do 6. prosince. Zvláštní volební komise AS UP ověřila, zda návrhy splňují potřebné formální náležitosti, a sestavila jmenný seznam kandidátů.
Senátorky a senátoři budou nového kandidáta na funkci rektora Univerzity Palackého volit na svém zasedání 22. ledna 2025. O jejich hlasy se bude ucházet Ivo Jirásek z FTK, Michael Kohajda z PF, Jakub Navařík z Catrin, Tomáš Opatrný z PřF, Martin Procházka, současný rektor, a Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně).
Ještě před samotnou volbou by měli kandidáti zveřejnit svůj volební program. „Termín pro zveřejnění tezí volebních programů kandidátů na webových stránkách AS UP je 6. ledna 2025. Kandidáti by se také měli zúčastnit veřejné prezentace a diskuze s akademickou obcí, která se uskuteční 15. ledna 2025 od 13:00 v aule PdF,“ uvedla předsedkyně AS UP Irena Smolová.
Všechny potřebné informace o volbě najdete zde.
Žáci a žákyně základních a středních škol využívají umělou inteligenci nejčastěji za účelem pomoci s domácími úkoly. Al je inspiruje i k tvorbě a učí je novým dovednostem. Školy však ve vztahu k aktivnímu využívání Al mají rezervy. Aktuální data v této oblasti nabídly výsledky výzkumu vědců Pedagogické fakulty UP.
Vědci z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého uzavřeli výzkum s názvem Čeští žáci a umělá inteligence, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem a k čemu čeští žáci a žákyně základních a středních škol využívají nástroje umělé inteligence. Šetření, které přineslo zajímavé trendy a výzvy, se zúčastnilo osmadvacet tisíc respondentů z celé České republiky.
„Zjistili jsme, že nejoblíbenějším nástrojem generativní Al je ChatGPT. Využívá jej 54 % žáků. Za ním následuje Photomath, aplikace usnadňující řešení matematických příkladů, a nástroje jako Google Gemini nebo Microsoft Copilot. S věkem roste i míra využívání těchto nástrojů – například ChatGPT využívá okolo 70 % středoškoláků,“ uvedl za výzkumný tým z PdF UP Kamil Kopecký.
Z dalších dat pak podle něj vyplynulo, že nejčastěji využívají žáci Al při psaní domácích úloh, téměř 33 % oslovených žáků starších patnácti let. Al využívají žáci i k psaní referátů a vysvětlování složitějších témat.
„Výzkum ukázal, že umělá inteligence žáky i inspiruje k tvorbě nebo je učí novým dovednostem. Překvapivě však narůstá i míra neetického využití, ať už se jedná o jednoduché opsání úkolu od umělé inteligence, které vyzkoušelo víc než 28 % žáků základních škol, či o podvádění při testech, které přiznalo asi 14,5 % středoškoláků. K vygenerování tzv. deepnude fotografií, tedy svlečených fotografií určité osoby, se přiznala více než 3 % žáků,“ dodal Kamil Kopecký.
Zajímavá data přinesla podle jeho kolegy Dominika Voráče i ta část výzkumu, která se věnovala aktivnímu využití umělé inteligence přímo ve školách. Vyplývá z ní, že se s Al pravidelně ve škole setkává pouze 26 % žáků. Učitelé umělou inteligenci často využívají ke generování testů či jako nástroj pro ověřování informací. Z šetření nicméně vyplynulo, že více než čtvrtina žáků o umělé inteligenci ve škole nikdy neslyšela. Když už žáci Al využívají, je to hlavně ke generování grafiky či textu a následném ověřování či práci s ním.
„Výzkum Čeští žáci a umělá inteligence prokazuje, že většina českých žáků nástroje využívající generativní umělou inteligenci již nyní aktivně využívá k řadě činností, ve školním prostředí se však s umělou inteligencí pravidelně setkává pouze čtvrtina z nich. Školy tedy mají ve vztahu k aktivnímu využívání AI poměrně velké rezervy a v současnosti probíhá v řadě z nich intenzivní proškolování učitelských týmů právě v oblasti smysluplného využívání umělé inteligence v práci učitele, ve výuce, domácí přípravě a podobně. Vzdělávání učitelů je v tuto chvíli naprosto zásadní,“ shrnul Dominik Voráč s tím, že nezapomněl ani na často kladený dotaz, zda v budoucnosti Al učitele nahradí. V odpovědi na tuto otázku 70 % žáků zdůraznilo význam osobního přístupu učitele. Žáci věří, že umělá inteligence učitele nenahradí, přestože ji vnímají jako nadprůměrně významnou.
„Umělá inteligence už nyní mění svět, jak jej známe, vzdělání nevyjímaje. Je proto zásadní, aby učitelé rozuměli jejím možnostem i dopadům. Například tradiční zadávání domácích úkolů může být díky Al problematické, protože žáci mohou úkol vyřešit během několika sekund, jak ostatně potvrzují i naše data. Na druhou stranu by bylo krátkozraké soustředit se jen na rizika. Umělá inteligence může učitelům významně usnadnit přípravu na výuku, ušetřit čas při administrativních úkolech, a pokud je vhodně integrována do vzdělávacího procesu, tak i podpořit kreativitu žáků či sloužit jako užitečný pomocník při samostatném učení. V dalších letech tak bude pro české školství velkou výzvou, jak umělou inteligenci zařadit do výuky, aby posloužila jako efektivní nástroj, který bude vzdělávání podporovat, nikoli narušovat,“ uzavřel za autory výzkumné zprávy Dominik Voráč.
Výzkumu Čeští žáci a umělá inteligence se věnovali Kamil Kopecký, Dominik Voráč a René Szotkowski z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.
Pro potřeby výzkumného šetření vytvořili online dotazník v prostředí Google Forms, který distribuovali na kontaktní adresy všech základních a středních škol v ČR.
Výzkumu se zúčastnilo 28 058 respondentů. Z celého souboru tvořily dívky 14 553 respondentů a chlapci 13 505 respondentů. Dotazník obsahoval 14 otázek. Sběr dat se uskutečnil prostřednictvím přímého oslovování pedagogů ZŠ a SŠ ze všech krajů ČR v období od 2. 9. do 17. 10. 2024. Data byla zpracována pomocí nástroje Julius Al, využívajícího umělou inteligenci a programovací jazyk Python.
Na tradičním adventním setkání zaměstnankyň a zaměstnanců Univerzity Palackého s rektorem Martinem Procházkou budou v úterý 17. prosince podávány různé druhy punčů a drobné občerstvení, zazní i koledy v podání univerzitního sboru Ateneo. Nedílnou součástí odpoledne bude předání Mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice UP a vyhlášení vítěze podzimního běhu mezifakultní výzvy Vyhrň rukáv.
Punč servírovaný rektorem Univerzity Palackého si mohou v předvánoční atmosféře vychutnat všichni univerzitní pracující od 14 hodin na nádvoří Zbrojnice. V půl třetí bude vyhlášen vítěz podzimního běhu mezifakultní výzvy Vyhrň rukáv na podporu bezplatného dárcovství krve. Následovat bude slavnostní předání Mimořádných ocenění pro neakademické pracovnice a pracovníky UP, které nominovaly domovské fakulty, Catrin, rektorát a Správa kolejí a menz, z rukou rektora Martina Procházky.
O hodinu později vystoupí olomoucký arcibiskup Josef Nuzík a předá univerzitě Betlémské světlo, které si mohou návštěvníci odnést domů. Celým setkáním budou až do podvečera provázet koledy a vánoční písně s univerzitním sborem Ateneo a muzikantkou Klárou Katrušákovou.
Podrobný program Punče s rektorem naleznete v Kalendáři akcí UP.
Stéphane Crouzat, nový francouzský velvyslanec v Praze, poctil svou účastí olomouckou předpremiéru dokumentárního filmu Frankofonní destinace: Česko. V bohatém programu své vůbec první návštěvy Olomouce si našel čas také na studenty a učitele Česko-francouzské sekce Slovanského gymnázia, navštívil i katedru romanistiky FF UP a Francouzské centrum UP.
Nový velvyslanec Francie Stéphane Crouzat poprvé zavítal do prostor Univerzity Palackého. Doprovázeli jej Bruno Girardeau, atašé pro jazykovou spolupráci, a Denisa Pánková-Schránilová, atašé pro decentralizovanou spolupráci. Ve filmovém sále Uměleckého centra UP zhlédli společně s početným publikem předpremiéru dokumentárního filmu Frankofonní destinace: Česko. Díl, který frankofonní televize TV5 Monde natáčela před nedávnem i v Olomouci, představil Jan Zatloukal, ředitel Francouzského centra UP.
Stéphan Crouzat v rozhovoru
Ve Francouzském centru UP se Stéphan Crouzat, nový francouzský velvyslanec, potkal se studenty a studentkami FF UP. Heleně Hrubé, posluchačce francouzské filologie a žurnalistiky, poskytl krátký rozhovor.
„Populární cestopisná série Destination Francophonie frankofonní televize TV5 Monde seznamuje statisíce diváků s frankofonními místy, příběhy a osobnostmi po celém světě. Když za mnou letos na jaře přišel Bruno Girardeau s informací, že se bude natáčet díl věnovaný Česku, a zeptal se mě, zda bych nechtěl dělat průvodce po Olomouci, neváhal jsem ani na vteřinu. Nabídku jsem vnímal jako obrovskou příležitost nejen ke zviditelnění všech frankofonních institucí a ohromné práce, kterou odvádějí, ale hlavně jako šanci ukázat naši krásnou Olomouc frankofonním divákům všech kontinentů od Québecu, přes Afriku až po Tahiti,“ uvedl ředitel Francouzského centra UP. Premiéra filmu Destination Francophonie: Tchéquie se v TV5 uskuteční 13. prosince. Stejný den promítne film České centrum v Paříži, a to za přítomnosti jeho charismatického tvůrce Ivana Kabakoffa. Ten zúčastněné ve filmovém sále UC UP pozdravil prostřednictvím krátké videozdravice z afrického Beninu, kde před pár dny natáčel další díl série.
V epizodě věnované Česku může frankofonní divák obdivovat Prahu, Brno, Slavkov, Olomouc, navštíví i několik míst spjatých s literaturou a česko-francouzskými kulturními vztahy: Petrkov Bohuslava Reynka a Suzanne Renaud a Myslechovice a Cholinu básníka a exulanta Jana Čepa.
„Předpremiéra filmu i celý doprovodný program pana velvyslance se vydařil na výbornou a věřím, že si Stéphane Crouzat návštěvu Olomouce i Univerzity Palackého opravdu užil. Publikum, které se shromáždilo v UC UP, odměnilo tvůrce filmu při závěrečných titulcích dlouhým potleskem. Pan velvyslanec se během dne potkal jak se zástupci univerzity, tak se zástupci města Olomouce i Olomouckého kraje. Ve svém projevu hovořil o Frankofonii, jejích principech a hodnotách a ocenil frankofonní potenciál Olomouce a Olomouckého kraje.
V kulturním klubu Variace se večer zúčastnil i pasování studentů prvního ročníku, absolvoval kvíz plný zapeklitých otázek, následně byl prvákům nápomocen radou při plnění úkolů vedoucích ke získání ‚zlaté bagety‘, jíž je poté slavnostně pasoval na rytíře francouzského jazyka. Navštívil i Arcidiecézní muzeum. Jeho sbírky a expozice jej velmi nadchly,“ dodal Jan Zatloukal.
Možnosti setkání s novým velvyslancem Francie využili i studenti a učitelé Česko-francouzské sekce Slovanského gymnázia. Stéphane Crouzat ocenil otevřenost, přehled a vysokou úroveň francouzštiny gymnazistů. Během první návštěvy UP zavítal i na katedru romanistiky FF UP a do Francouzského centra UP, kde s vyučujícími hovořil o situaci francouzštiny v České republice, vzájemné spolupráci ve vzdělávání a vědě i o dalších možnostech rozvoje Francouzského centra UP. V jeho prostorách se poté uskutečnilo i setkání se studenty francouzštiny. Vzhledem k tomu, že Stéphane Crouzat v minulosti působil také jako velvyslanec pro klima, v debatě se studenty pak řada dotazů směřovala právě k ekologii. Studenty však zajímaly i informace o profesi diplomata a problematika aktuálních česko-francouzských vztahů.
Je nepřehlédnutelný. I při těch nejdůležitějších ceremoniích Univerzity Palackého kráčí vždy jako první. V důstojném taláru pedela, s žezlem v ruce. Je jako živý symbol univerzity. Nezaměnitelný. Josef Horák je ovšem šarmantní i ve chvíli, když talár svleče.
Bělovlasého muže s impozantním knírem poznávají studentky a studenti mnoha generací. Spousta z nich ho má na svých promočních fotografiích v rodinných albech. „Jste to vy, kdo si myslím, že jste? Ten, kterému jsme přísahali na žezlo při své promoci?“ Přesně tak, někdy s velkým ostychem, přicházejí za Josefem Horákem.
Na olomoucké univerzitě prožil kus svého života. V roli pedela doprovází při slavnostních příležitostech její rektory už od polistopadových událostí v roce 1989. Má nezaměnitelnou tvář, která zůstala v paměti mnohým osobnostem, jež univerzitu navštívily.
„Rád vzpomínám například na Karla Schwarzenberga, zajímavé setkání bylo i s Michaelem Kocábem. Když univerzita slavila třicáté výročí sametové revoluce, byl mezi těmi, kteří od ní převzali ocenění. Tehdy mi nabídl tykání. Upozornil jsem ho totiž na rozvázanou botu, aby si nepřišlápl tkaničku, když si půjde pro medaili. Byl překvapen, poděkoval a řekl: Pojďme si tykat,“ vzpomíná Josef Horák.
Podobné historky, kterých má nepřeberně, však nesype na počkání. Jako správný pedel totiž univerzitu nejen reprezentuje, ale také ji ctí. A tak raději mlčí.
„Víte, já mám svou práci rád, vždycky jsem měl i štěstí na lidi. Netoužím být nějak vidět. Život beru tak, jak přichází. Neplánuji,“ říká klidným hlasem charismatický muž, podle něhož Univerzita Palackého nedávno pojmenovala i svůj první pivní speciál. Pedel se vaří z prémiových novošlechtěných odrůd ječmene a českého chmelu a je originální stejně jako jeho živý předobraz.
Pedela či pedelku má každá vysoká škola, je ceremoniální osobou. Josef Horák tuto službu vnímá jako své poslání. „Každá z promocí, i dětská i třetího věku, je jedinečná. Baví mě jejich slavnostní atmosféra. Když se rozezvučí fanfáry, stále mi běhá mráz po zádech. Dnes, stejně jako před lety.“
Text vyšel v magazínu Žurnál UP, který v elektronické podobě najdete zde.
Být dobrovolníkem znamená myslet nejen na sebe, ale dělat i něco pro druhé. Univerzita Palackého dobrovolnictví svých studentů i zaměstnanců velmi podporuje. Některé z dobrovolníků vám představujeme v Žurnálu Online. Dita Palaščáková má kromě působení na Univerzitě Palackého v roli koordinátorky pro práci s talentem ještě jinou práci. Na její vizitce stojí „ředitelka Zeměkoule“.
Už šestnáct let se Dita Palaščáková ve svém spolku Zeměkoule věnuje podpoře a rozvoji mladých lidí. Poslední dva roky do této skupiny patří také teenageři z Ukrajiny, na které se obzvlášť ze začátku války poněkud zapomínalo.
Co vás přivedlo k dobrovolnictví?
Vše začalo, když jsem byla ještě studentka na univerzitě. Dostala jsem se k možnosti vzdělávat se v rámci programu Erasmus+ Mládež v akci, kde jsem absolvovala dva roční mezinárodní výcviky na školitele neformálního vzdělávání. Díky těmto akcím jsem potkávala lidi z různých zemí Evropy a zjišťovala jsem, jak odlišně mají nastavený systém práce s mládeží. Obdivovala jsem mládežnická centra ve Skandinávii, v Nizozemí a v Pobaltí, kde je nabídka poradenských a volnočasových aktivit obrovská, navíc je městy či regiony poskytovaná zdarma. V Česku jsem podobnou systematickou práci dlouho postrádala a moc jsem si přála k nám alespoň nějaké elementy dostat. Proto jsem založila organizaci Zeměkoule.
Proč zrovna tento název?
V té době jsem se potkávala s různými lidmi na různých postech a pozicích, kteří mi dávali všelijaké vizitky. V komunikaci s nimi jsem občas z jejich strany vnímala mocenský nepoměr mezi jejich funkcí a nějakou mladou holkou s bláznivými nápady. Takže mě s nadsázkou napadlo mít vizitky, na kterých bude napsáno „ředitelka Zeměkoule“. Ale zdálo se nám to vhodné i z tematických důvodů, protože jsme chtěli propojovat lokální témata s globálními. Podporovat mladé lidi, aby se stali aktivními tvůrci vlastních životů, ale také svých komunit.
Tehdy v roce 2008 mi žádný systém ani instituce nenabízel pracovní uplatnění, kde bych tohle mohla dělat, takže mi nezbylo nic jiného, než si jej vytvořit sama. Organizace se od té doby dál rozvíjí a stále se nám daří udržet její neformální fungování. Všichni pracujeme dobrovolně, ať už jde o hledání příležitostí, psaní grantů nebo vyjíždění na akce.
Čemu přesně se v organizaci věnujete?
V posledních dvou letech se naše práce nejvíc týkala vytváření příležitostí pro ukrajinskou komunitu, zejména pro mladé lidi, teenagery. Když ukrajinští uprchlíci přicházeli do Česka, největší pozornost se samozřejmě soustředila na maminky s malými dětmi. Potřebovaly se postarat o děti, aby mohly co nejdříve začít pracovat a vrátit se do zdánlivě normálního života. V té době jsem si ale všimla, že se skupinou teenagerů se vlastně vůbec nepočítá a nepracuje.
V ukrajinské komunitě se mi podařilo navázat bližší vztahy s matkami ve stejném věku, jako jsem já, a sdílely jsme názor, že pro teenagery musíme něco udělat. Nejen kvůli nim, ale i kvůli nám. Když nám tady bude dorůstat frustrovaná generace mladých lidí, dřív nebo později to bude mít nějaké důsledky pro všechny.
Snažíme se, aby měli pestrý program, seznamovali se s městem a regionem a abychom vytvářeli příležitosti pro jejich osobní rozvoj a zároveň stavěli mosty mezi nimi a českou společností. Někdy je to ale fakt těžké, jednou jsme přijati skvěle a jednou bojujeme i ve vlaku, protože průvodčímu vadí jejich národnost. Obecněji je pak pro nás důležité také téma wellbeingu mladých lidí, které rozvíjíme v různých projektech.
Co je při práci s lidmi v tomto věku nejdůležitější?
Pro mě je velmi důležité pochopení jednotlivých osudů. Představte si, že vás někdo v šestnácti odveze do země, o které jste do té doby téměř neslyšel. Máte igelitku, v ní pár triček a přijedete sem s tím, že jste tady na dva týdny. A najednou tady musíte zůstat. Pro mladé lidi, jejichž vývojovým úkolem v daném věku je budovaní si vlastní identity a vymezování se proti „příšerným“ dospělým, je to darda navíc. Aby se s tím vyrovnali, potřebují určitou míru podpory.
Jak jste tedy s Ukrajinci pracovali?
Začali jsme s menším projektem Nadace Via, díky kterému jsme mladé Ukrajince vůbec shromáždili. Jezdili jsme na různé výlety, kde se mi podařilo získat ještě soukromé dárce, kteří vše dofinancovali. To bylo ještě v té první vlně, teď už takové nadšení není.
Po grantu od Nadace Via jsme hned pokračovali dalším, který už byl větší. Díky němu jsme navázali na společné volnočasové aktivity. Ukrajinci hodně stáli o výlety do přírody. Byli jsme týden na vodě, poté třeba na Znojemsku v kempu nebo jsme jeli na terapeutický program s koňmi zaměřený na duševní zdraví.
Ale chodili jsme i na jiné aktivity, třeba bowling nebo prohlídku krytu civilní obrany. Účastnili jsme se také půlročního výtvarného kurzu pod vedením olomoucké výtvarnice Terezy Tomášové, ve kterém Ukrajinci malovali obrazy na téma domova. Následně jsme je vystavovali v ukrajinském centru, později i v Červeném kostele a dalších organizacích, aby se s obrazy lidé potkávali. Ve spolupráci s Centrem pro integraci cizinců a UNICEF jsme také pořádali dva příměstské tábory, jejichž součástí byly i workshopy s afghánskou novinářkou nebo o tom, jak začít podnikat v Česku.
Kolik Ukrajinců se vašich akcí účastní?
Založili jsme skupinu na Telegramu, kde jsme začínali se zhruba čtyřiceti teenagery z Ukrajiny, nyní je jich ve skupině aktivních přes sedmdesát. Všichni z Olomouce a okolí.
Teenageři touží být mimo vliv rodičů, což je v jejich věku pochopitelné a vlastně i nezbytně nutné pro jejich vývoj. Tyto děti totiž často zůstávají doma a starají se o menší sourozence. Mnoho sedmnáctiletých kluků navíc v Česku zůstává samotných. Jejich matky se vrátí na Ukrajinu, ale oni zůstanou u nás, aby nemuseli do armády.
Pracovali jste se skupinami složenými pouze z Ukrajinců, nebo i s Čechy?
Moje vize byla taková, že je namícháme, aby to mělo prvky integrace, ale ze začátku se to neukázalo jako úplně dobré. Ukrajinci drželi hodně pospolu. Měli velké obavy, ale hlavním problémem byla jazyková bariéra. Proto jsme pak některé aktivity dělali jen pro ně. Když jsme třeba potřebovali zmapovat jejich potřeby a aktuální stav, v kombinaci s českými dětmi to nešlo.
Je pro ně těžší se mezi Čechy otevřít?
Když to zjednoduším, tak pro Ukrajince je z určitých kulturních důvodů těžké mluvit o duševním zdraví, o tom, že mají strach nebo se cítí špatně. V běžném rozhovoru nemáte vůbec šanci se tyto věci dozvědět. Pronikat do toho, jak se jejich komunita snaží s válkou vyrovnat a jak k tomu volí různé strategie, je opravdu zajímavé.
Když pracujete s mladými lidmi, je ohromně důležité vytvořit atmosféru důvěry. Pak se před vámi nebojí říct nebo udělat to, co opravdu chtějí. Když budu v roli nějaké autority, začnou mě vnímat jako učitelku, která je ještě navíc z české majority, a nikdy tam neproběhne organická výměna potřeb. Nikdy se nedostanete doopravdy blíž.
Co jste o jejich potřebách zatím zjistila?
Jejich největší potřebou jsou brigády, které jim často pomáháme zajišťovat. Stejně jako jejich maminky totiž nemají žádné peníze. V Zeměkouli máme síť různých partnerů, kteří ukrajinskou mládež zaměstnávají, třeba olomoucké Poděbrady nebo Telegraf. Všichni jsou s nimi spokojení.
Jaké otázky řešíte s mladými Ukrajinci nejčastěji?
Ze začátku dlouho odmítali fakt, že tady nějakou dobu stráví. Nastavili si to v hlavě tak, že se prostě za pár měsíců vrátí domů. Neměli proto žádnou motivaci učit se česky nebo se jakkoli integrovat. Jenže pak zjistili, že tady opravdu nějakou chvíli zůstanou, jenže už začal školní rok a Ukrajinci se ještě nestihli přihlásit do škol. Ty zase pro změnu nevěděly, jak si poradit s jazykovou bariérou, takže docházelo k prodlevám a zmatkům.
Opravdu velkým tématem je práce. Řada mladých lidí ani nechce chodit do školy a raději rovnou pracují. Někteří chodí do vícesměnných provozů, tedy do podmínek, ve kterých mnohdy nechtějí pracovat ani Češi. A jsou spokojení, protože si vydělají peníze, které vnímají jako zdroj nezávislosti. Krátkodobě jim to plní nějaký účel, ale je to trochu problematické, protože z dlouhodobého hlediska ztrácí kontakt s možností opravdu uspět v nějaké lepší pozici. I tohle se u nich snažíme nějak vychytat a podpořit je tam, kde to jde. Třeba právě v učení češtiny.
Jak vidí svou budoucnost?
Když to velmi zjednoduším, potkávám se se dvěma základními strategiemi. První je – chci zůstat v Česku napořád, na Ukrajinu už se nechci vrátit za žádných okolností, protože mě tam dobrý život nečeká, a chci makat na tom, aby byl můj život tady co nejlepší. A pak to druhé – chci se na Ukrajinu vrátit hned, jak to půjde, protože chci pomoct obnovit svou zemi.
Co dobrovolnictví přineslo vám?
Téma, jak pracovat s mladými lidmi a jak s nimi mluvit o světě a o životě, mě dlouhodobě zajímá a baví. Dobrovolnictvím si toto téma do svého života dostávám. Baví mě poslouchat názory a postoje mladých na dospělé a vůbec na celý svět, který tady společně utváříme. Je to pro mě hodně obohacující.
Mám taky velkou radost, když se nám těm mladým lidem podaří opravdu pomoct. Jednoduše, když dělám něco smysluplného pro všechny. Tato práce mi také dává možnost se s lidmi síťovat. Při vytváření projektů a nápadů se setkávám s lidmi z kraje, města i z univerzity. Jsem v kontaktu s chytrými lidmi, se kterými sdílíme podobné hodnoty a učím se od nich spoustu věcí. Uvědomuji si, že v té síti dokážeme mnohem více, než kdybych to byla jen já.
Na Lékařské fakultě UP se rozsvítil vánoční strom, jako tradičně za přítomnosti svatého Mikuláše s andělským doprovodem. Čertů nebylo třeba, budoucí lékaři totiž opět dokázali, že při náročném studiu myslí i na druhé, když věnovali výtěžek z nedávného Půlení mediků ve výši 66 tisíc korun organizaci Nedoklubko, která podporuje rodiče předčasně narozených dětí a novorozenecká oddělení.
„Nedoklubko jsme si vybrali, protože chceme pomoci tam, kde začíná život a kdy ty začátky nejsou vždy snadné. Chceme, aby příběh těchto malých dětí byl šťastný a jednou mohly být třeba tady, kde jsme teď my,“ uvedla při předávání symbolického šeku za studenty 4. ročníku Všeobecného lékařství Aneta Uherčíková.
V rukou koordinátorky Nedoklubka pro Novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dany Štaffové přitom šek dlouho nezůstal. „Velmi vám chci všem poděkovat. Ráda bych tento šek rovnou předala na oddělení, kde je úžasný tým zdravotníků, aby mohli pořídit potřebné věci pro nedonošená miminka a aby jim to usnadnilo práci a rodičům nervy.“
Svatý Mikuláš, jenž v obličeji nápadně připomínal děkana fakulty Milana Koláře, a andělé ne nepodobní proděkankám Haně Kolářové a Evě Kláskové, se celou dobu tvářili spokojeně, že tady čerti opravdu nejsou potřeba. „Velmi mě těší, že v sobě máte touhu pomáhat bližním. Přeji vám z celého srdce pěkné adventní dny – bez ohledu na to, že vás čekají zápočty, kolokvia a zkoušky, u zkoušejících se za vás přimluvím –, krásné a pohodové Vánoce a do nového roku všechno nejlepší, zdraví, štěstí a pohodu,“ popřál přítomným studentům Mikuláš.
Všichni společně pak upřeli pozornost ku vánočnímu stromku, který se po odpočítání a za dohledu též svátečně ozdobeného otce medicíny Hippokrata rozzářil. Strom si studenti mohli ještě sami dozdobit stuhami se svými přáními, k předvánoční atmosféře ve foyer Dostavby Teoretických ústavů přispěl hudebním vystoupením Medic Band a nechyběl ani punč.
Zájemci si také mohli koupit fakultní kalendář na příští rok, který vychází z aktuální výstavy Svět neuropatologie. Vystavené a v kalendáři obsažené obrázky mohou evokovat abstraktní krajinu či vzdálené útvary v mlze, jde však o detailní snímky onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, z pohledu patologa. Za záběry stojí Dominik Hraboš z Ústavu klinické a molekulární patologie LF UP a FNOL. Více zde.
Předvánoční setkání s rozsvícením vánočního stromu připravil ve spolupráci s vedením fakult Spolek mediků LF UP.
Týdenní speciální tréninkový kurz připravila pro tři desítky studentů z několika zemí katedra politologie a společenských věd Právnické fakulty UP. V rámci projektu Erasmus+ Agora NextGen prošli účastníci z Bulharska, Slovinska, Slovenska, Rakouska a Česka náročným tréninkem v oblasti politického marketingu, krizové komunikace, prezentačních dovedností, vyjednávání, mluvení na veřejnosti, rétoriky nebo odolnosti vůči stresu.
Tréninkový kurz v Olomouci byl vyvrcholením dvouletého projektu, který je financován z Erasmus+ KA2. „Jedná se o unikátní partnerství mezi Univerzitou Palackého zastoupenou právnickou fakultou a neziskovými mládežnickými organizacemi z Bulharska (The Future Now Association), Slovenska (Európsky Dialóg), Slovinska (Celjsi Mladinski Center) a Rakouska (Komm!unity). Projekt reaguje na potřebu podpory dalšího vzdělávání pracovníků s mládeží směrem k demokratické participaci. Právě tito odborníci mohou motivovat a směrovat mladé lidi v zájmu o veřejné dění a demokracii,“ uvedl Ondřej Filipec z katedry politologie a společenských věd PF UP. Jak dodal, mnoho mladých lidí je politikou a veřejnými věcmi znechuceno a o dění ve své zemi se nezajímá. „Navíc je v některých státech problém s nárůstem populismu a úpadkem demokratického vládnutí. V tomto kontextu je tak práce s mladými lidmi o to více důležitá. Navíc řada posledních výzkumů ukazuje, že ve výchově k občanství a v rozvoji demokratických hodnot hraje stále větší roli vzdělávání mimo školní prostředí,“ dodal politolog z PF.
Během týdne v Olomouci si mohli vyzkoušet mladí lidé řadu situací. Důležité pro organizátory bylo, aby veškerý nácvik probíhal v bezpečném prostředí univerzity. „Studenti byli na úvod rozlosování do pěti fiktivních politických stran ve fiktivní evropské zemi – Biscanii. Vytvořili si stranickou identitu, definovali hodnoty a napsali politický program. Už v této fázi se někteří hluboce vžili do svých rolí,“ popsal trénink Ondřej Filipec. Studenti se učili prezentační dovednosti nebo zkoušeli různé techniky zvládání stresu zejména v souvislosti s veřejným vystupováním. Museli spolu debatovat, obhajovat své zájmy. V zázemí Audiovizuální produkce UP pak například trénovali vystupování před kamerou, natáčení podcastů a tiskovou konferenci. V programu měli i setkání s autory úspěšných volebních kampaní.
Vyvrcholením týdenní práce byla předvolební debata na právnické fakultě. „Pět zástupců pěti politických stran debatovalo s moderátorkou Lucií Tungul a diváky v aule. Podali skvělý výkon. Bylo vidět, že někteří během toho kurzu opravdu vyrostli a objevili či případně rozvinuli svůj politický talent. Dovedu si představit, že tři nebo čtyři z účastníků by okamžitě mohli jít do politiky a být v ní úspěšní,“ řekl Ondřej Filipec.
Podle něj je přínosem podobného typu výuky praktických dovedností i zapojení řady vyučujících z jeho domovské fakulty. „Bylo to náročné. Obsah kurzu a jednotlivých aktivit jsem připravoval asi půl roku a pomohla mi s tím řada lidí. Kromě pozvaných lektorů i naši doktorandi Martin Mach a Katka Vavřinová. Těší mě, že drtivá většina z účastníků byli pracovníci s mládeží, kteří často přímo i vedou mládežnické organizace. Metody práce vyzkoušené na vlastní kůži v Olomouci pak budou předávat dál ve svých zemích a tím motivovat mladé lidi v zájmu o veřejné dění. Některé to dokonce nadchlo natolik, že zvažují svůj vstup do politiky, aby byl hlas této generace více slyšet.“
Jednou z mimořádných událostí letošního podzimu na Univerzitě Palackého bylo udělení čestného doktorátu Jiřímu Pavlicovi. Událost, která se vždy nese ve slavnostním duchu, dostala v tomto případě punc umělecké výjimečnosti. Součástí slavnostního večera bylo totiž i společné vystoupení Jiřího Pavlici a Emila Viklického. Kdo se nemohl programu v Redutě Moravské filharmonie zúčastnit, má nyní příležitost pustit si záznam.
Jiří Pavlica, význačný hudebník, skladatel, houslista, zpěvák a muzikolog, získal titul doctor honoris causa za mimořádné zásluhy a tvůrčí přínos v oblasti české a zejména moravské hudby, také za šíření dobrého jména Univerzity Palackého, jejímž je absolventem (psali jsme podrobně zde). Stejně tak je absolventem olomoucké univerzity další významný hudebník, a to Emil Viklický, který dostal od své alma mater čestný doktorát již loni (psali jsme podrobně zde). A protože se celý slavnostní večer nesl v duchu hudby, bylo součástí také mimořádné společné vystoupení těchto dvou osobností. Spolu s nimi vystoupil i smíšený komorní sbor UP Ateneo.
Akademický senát PF UP se sešel v novém složení, poprvé od listopadových voleb. Prvním úkolem senátorů a senátorek na ustavujícím zasedání byla volba předsedy a místopředsedy. Předsedkyní senátu byla zvolena Klára Hamuľáková z katedry soukromého práva a civilního procesu, místopředsedkyní se stala Klára Žáková, studentka 4. ročníku magisterského programu Právo a právní věda.
Na post předsedy senátu byl vedle Kláry Hamuľákové navržen Michal Bartoň z katedry ústavního práva. Samotné volbě předcházela debata o směřování senátu v nadcházejícím tříletém funkčním období. Michal Bartoň nabídl své zkušenosti z vedení fakultního senátu, který řídil pět funkčních období v řadě. Klára Hamuľáková představila v krátké prezentaci své čtyři základní cíle. „Ve vztahu k akademické obci bych chtěla zvýšit zájem studentů a akademiků o dění na fakultě, s vedením fakulty chci vést intenzivní dialog, uvnitř senátu podpořím konstruktivní a efektivní diskuzi a současně bych ráda posílila zapojení fakulty do celouniverzitního a mimouniverzitního dění,“ shrnula Klára Hamuľáková, která je i členkou Akademického senátu UP. O křeslo místopředsedy se ucházela pouze studentka Klára Žáková.
„Děkuji všem, kdo mi dali hlas. Hlavně bych ale chtěla poděkovat dosavadnímu předsedovi Michalu Bartoňovi za práci, kterou pro senát odvedl. A pevně doufám, že v případě, kdy si nebudu něčím jistá, se na něj budu moci obrátit o radu. Budu se snažit vést senát, tak jak jsem vám slíbila. Udělám pro to maximum,“ řekla Klára Hamuľáková. První, kdo gratuloval ke zvolení nové předsedkyni a místopředsedkyni, byl děkan Václav Stehlík. „Oběma dámám blahopřeji. Současně si cením ochoty vás všech patnácti senátorů pracovat pro fakultu. Vím, že práce v senátu je časově náročná. Těším se na spolupráci s vámi.“
Anglickojazyčný navazující magisterský
studijní program dostal zelenou
Další tři body zasedání předkládalo vedení fakulty – záměr transformace katedry jazyků na Ústav jazykové přípravy, zřízení Institutu pro právo a pokročilé technologie při PF UP a záměr realizace studijního programu Digital Society, Social Innovation and Global Citizenship. První dva zmíněné body se senátoři po diskuzi rozhodli odročit a přijatými usneseními požádali vedení fakulty o doplnění podkladových materiálů.
Podrobnosti ke studijnímu programu Digital Society, Social Innovation and Global Citizenship představil senátorům Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti, který na přípravách spolupracuje s Maximem Tomoszkem, proděkanem pro bakalářské a magisterské studijní programy. „Jde o záměr anglickojazyčného navazujícího magisterského studijního programu, který bude Univerzita Palackého realizovat v podobě European Joint Master Degree společně s Univerzitou v Innsbrucku a Univerzitou v Neapoli. Program nyní u nás na fakultě připravujeme v rámci projektu Euridice podpořeného Evropskou komisí,“ vysvětlil Martin Faix s tím, že program bude v rámci Univerzity Palackého zaštiťovat právnická fakulta, nicméně na výuce se budou podílet také kolegové z přírodovědecké a filozofické fakulty. „Aktuálně jsme ve fázi, že záměr programu byl předložen ke schválení Pedagogické komisi UP, po jejím souhlasném stanovisku můžeme začít připravovat akreditační materiál.“ Na základě předložených dokumentů a zodpovězení dotazů senátoři jednomyslně přijali usnesení, ve kterém souhlasí se záměrem studijního programu Digital Society, Social Innovation and Global Citizenship.
V bodu různé požádal o slovo Michael Kohajda, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP. Senátory informoval, že byl navržen na kandidáta na rektora Univerzity Palackého a kandidaturu přijal. Veřejná prezentace kandidátek/kandidátů a diskuze se členy akademické obce UP je naplánovaná na 15. ledna. Členové Akademického senátu UP pak budou volit rektora/rektorku o týden později 22. ledna.
Doposud žádná umělá inteligence nemluvila jako člověk. Velký převrat v této oblasti však nyní nabízejí lingvisté z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Vyvinuli software, který to dokáže. Nový pomocník bude připraven k použití zhruba za měsíc.
Napodobit člověka se snaží všemožné umělé inteligence, od ChatGPT, přes Gemini po Copilota a řady dalších. Doposud se však umělá inteligence vždy chovala jako stroj, specifická umělá osoba řízená daným tématem a jemu odpovídajícími jazykovými prostředky. S využitím speciálních technologií bylo rozpoznatelné, že se o skutečného člověka nejedná. Nyní nastává však zlomový okamžik. Lingvisté z Filozofické fakulty UP prostřednictvím svého objevu a na jeho základě vyvinutého softwaru dokázali, že původ textu v umělé inteligenci lze zakrýt napodobením jazyka určitého člověka.
„Kterákoliv z nyní dostupných umělých inteligencí se chová pouze jako umělá osoba. V podstatě to vypadá tak, že když ji například požádáte, aby vygenerovala projev ve stylu premiéra Petra Fialy na téma Vánoce a srpen 1968, pouze se na základě povrchových vlastností snaží napodobit daný úkol. Jsou tam slova Petra Fialy, ale ve výsledku zjistíte, že je to projev jazykového modelu,“ uvedl Dan Faltýnek z katedry obecné lingvistiky FF UP. Doplnil, že jejich již dříve vyvinuté forenzní metody, jimiž na katedře lingvistiky určují autorství, okamžitě dokážou zjistit, že se o Petra Fialu nejedná, dokonce jsou schopni určit, která umělá inteligence daný příspěvek vytvořila. Na výzkumu aktivně spolupracuje asi 40 studentů lingvistiky FF UP.
„V procesu doposud totiž chyběla větší míra personalizace. Představte si, že chcete koupit prací prášek a prostřednictvím reklamy na vás na internetu promluví člověk takzvaně vaším jazykem. Taková nabídka přitáhne vaši pozornost mnohem víc, než když na vás mluví umělá inteligence. A ptáte se, jak vaším jazykem dokážeme promluvit? Prostřednictvím naší forenzní metody umíme z vašich příspěvků zveřejněných na internetu nasát vaši klíčovou slovní zásobu a z ní poté vytvořit profil. Ten nám ukáže, jak přemýšlíte, jak tvoříte věty, která slova a kde ve větě používáte, kde a co se například i nevědomky odráží ve vaší produkované části slovní zásoby. Stanovíme účel a míru personalizace a na základě toho pak připravíme komunikaci, která pro vás bude přitažlivá. Jde nám tedy o docílení vyšší míry personalizace textu, ta totiž zvyšuje účinek sdělení,“ popsala pro jednodušší představu jeho kolegyně z katedry Martina Benešová.
V současném světě tato technologie najde uplatnění i v jiných oblastech, než je reklama. Technologii lze využít například v komunikaci se seniory, dospívajícími či s ohroženými skupinami lidí. Klienti ji mohou využít i za účelem sjednocení nebo dosažení požadované firemní komunikace. Technologie může být využitelná i při komunikaci bankovních institucí či při komunikaci státu s lidmi. Zajímavá je i pro aplikace v bezpečnostních složkách, pro něž lingvisté z Filozofické fakulty UP už vytvořili analýzu dezinformátorů.
„Umíme zařídit, že se personalizované texty dostanou blízko k reálným textům autora. Jsme schopni prostřednictvím naší technologie takzvaně načíst slovní zásobu dezinformátora, zjistit, jak přemýšlí, a prostřednictvím nově vytvořené persony na něj hovořit jeho jazykem. Ovšem s tím, že do komunikace začneme vnášet kontraargumenty. Situaci mu tak významně znesnadníme, a to s cílem, aby důvěryhodnější zprávy byly ty nedezinformační, a navíc na každou osobu v konverzaci namířené pro ni srozumitelnějším jazykem. Když se nám podaří, aby dezinformacím nepodlehlo jakékoliv další procento lidí, může to společnosti hodně pomoci,“ doplnil Ondřej Kučera z Filozofické fakulty UP, který je součástí výzkumného týmu.
„Loni v říjnu jsme naši technologii na automatické profilování osob patentovali v USA, nyní jsme se v technologii posunuli dále a rádi bychom patentovali i tu nynější. Zjišťujeme potřeby našich partnerů a ty společně s našimi studenty testujeme. Ve výsledku nabídne univerzita produkt využitelný v konkrétních firmách nebo institucích. Jestliže jsme do nynějška prováděli pro klienty analýzy, nyní jim nabídneme jistou krabičku s tím, že už naši pomoc budou potřebovat maximálně s nastavením. S ohledem na etické otázky chceme nový nástroj nabídnout především tam, kde najde uplatnění ku prospěchu člověka,“ uzavřel za vědce Dan Faltýnek.
Sedmnáctý listopad je nejen Mezinárodním dnem studentstva, ale také Světovým dnem předčasně narozených dětí. V rámci oslav uděluje občanské sdružení Nedoklubko od roku 2010 cenu Purpurové srdce osobnostem, které se významným způsobem podílejí na péči o předčasně narozené děti. Během slavnostního galavečera na pražském Žofíně si jedno z ocenění převzala Věra Dostalíková, členka Ústavu porodní asistence FZV UP a dětská sestra na Novorozeneckém oddělení Fakultní nemocnice Olomouc.
Získala jste Purpurové srdce za Českou asociaci sester. Co pro vás toto ocenění znamená?
Ocenění Purpurové srdce je pro neonatologickou sestru v České republice tím nejvyšším oceněním v jejím profesním životě. Jde o ocenění za práci sestry, sebevzdělávání, publikační činnost a vzdělávání dalších pracovníků. Je to tedy pro mě velká čest a velice si ceny vážím.
Jaká byla vaše cesta k neonatologii? Co je z vašeho pohledu na tomto oboru to nejzajímavější a co naopak nejtěžší?
Po získání kvalifikace dětské sestry jsem devět let pracovala na oddělení dětské intenzivní péče. Po mateřské dovolené jsem se rozhodla nastoupit na novorozeneckou intenzivní péči, neboť jsem byla fascinována jejím rychlým rozvojem a zároveň vysoce specializovanou odborností. Neonatologie je také krásný obor, plný malých zázraků, kdy si rodiče odnášejí v rukou své novorozené děti. Pro práci s těmi nejkřehčími jsou důležité nejen odborné znalosti, zručnost a jemnost, ale i velká dávka empatie a trpělivosti. Přestože je novorozenecká intenzivní péče akutním oddělením, maličcí pacienti jsou zde hospitalizovaní v řádech týdnů i měsíců. Ovšem jako ve všech oborech medicíny, i zde přicházejí těžké chvíle pro rodiče i personál, kdy jsou novorozenci v ohrožení života nebo pro závažné onemocnění či vadu umírají. Ale naštěstí převládají ty okamžiky krásné.
Setkáváte se následně s rodiči, kterým jste pomohla přivést na svět předčasně narozené dítě? A přijdou třeba za vámi později i tyto děti?
Propuštěním novorozence náš kontakt nekončí. Pro všechny pracovníky pracující na novorozenecké intenzivní péči je zpětná vazba důležitá pro další práci i psychickou podporu. Zajímá nás nejen záchrana a uzdravení dětí, ale i jejich další život a život celé rodiny, a proto se s rodiči a „našimi“ dětmi setkáváme nejen v rámci návštěv na našem oddělení, ale také na různých akcích mimo nemocnici, o které je ze strany rodičů velký zájem.
Co byste vzkázala studentům a studentkám, které by se chtěly neonatologii věnovat?
Pokud cítíte, že vás zajímá intenzivní medicína a zároveň péče o děti, určitě je neonatologie tou správnou volbou. Nejen, že budete často u záchrany životů novorozenců, ale budete i součástí zázraku zrození nového života a jeho vstupu do nové rodiny.
O medicíně v podmínkách, které si jen sotva uprostřed střední Evropy dokážeme představit, byla řeč na dalším setkání debatního cyklu Procházka s…. Hostem rektora Martina Procházky byl lékař Tomáš Kempný.
Atestovaný plastický chirurg, který působí na soukromé klinice plastické chirurgie v Ostravě, představil posluchačům ve výukových prostorách Teoretických ústavů LF, důležitou, byť ne zcela obvyklou část svého profesního života. Odborník, který se specializuje na mikrochirurgii a estetickou chirurgii, totiž v roce 2018 založil humanitární organizaci Medicent Humanity. Ta se zaměřuje na složité operační zákroky v rozvojových zemích sužovaných válkou nebo zdravotnickými krizemi, spolu s dalšími specialisty z celé Evropy v rámci těchto výjezdů také školí místní lékaře.
Docent Kempný, který je absolventem olomoucké lékařské fakulty, jezdí od roku 2019 pomáhat na africký kontinent. Absolvoval osm misí v Etiopii, dvě mise v Keni, jednu v Barmě. Pětkrát byl také s misí MEDEVAC organizovanou českou vládou na Ukrajině.
Tomáš Kempný si připravil pro publikum prezentaci, kterou dokumentoval svou práci na misích. „Jedna fotka nebo video totiž dá daleko více než tisíc slov,“ zmínil, když názorně ukazoval, jaké zákroky zvládají lékaři ve složitých podmínkách. Popisoval, jak se například v Etiopii v nemocnici promění běžná administrativní budova a lékaři si musí poradit bez technického zázemí, které je v našich podmínkách standardem. Mluvil mj. o tom, jak se v omezeném čase misí snaží fungovat co nejúčelněji a pomoci co největšímu množství pacientů. „Snažíme se ty mise organizovat tak, že přijedeme v neděli většinou někdy po obědě a už jsme domluveni, že uděláme první ambulanci. Přiletíme, sedneme, oni nám ukáží prvních dvacet, třicet pacientů, abychom měli v pondělí eventuelně v úterý co dělat, a potom už se to nahrne,“ popisoval a jak dodal, i kdyby mise trvala dva roky, stále by lékaři měli dost pacientů. Jako příklad uvedl zkušenost, kdy během tzv. krátké nedělní ambulance ošetřili 134 střelných poranění v oblasti hlavy a krku. A všichni pacienti byli samozřejmě ozbrojeni kalašnikovy… Lidé v publiku, v němž byli zastoupení především studenti medicíny, ale také zdravotníci, z nichž mnozí chodili s hostem i rektorem na medicínu do stejného ročníku, se pak konkrétně doptávali, na konkrétní medicínské postupy a řešení, jako například na využití anestezie ve složitých afrických podmínkách.
Procházka s… je nový debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. První pozvanou osobností byl v únoru teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Druhou pozvanou osobností byla Petra Procházková.
V tradiční anketě O Cenu děkana, která je udělována akademickým pracovníkům přírodovědecké fakulty za vynikající pedagogickou činnost, letos zvítězila Irena Smolová z katedry geografie. Studenti ji v elektronickém hlasování zvolili nejoblíbenějším pedagogem za obor Vědy o Zemi. Zároveň získala nejvyšší počet hlasů ze všech pedagogů fakulty.
„Na přírodovědecké fakultě působím již téměř 30 let a stále mě to baví. Je radost setkávat se mladými motivovanými studenty, kteří přichází na přednášky, semináře a mám možnost s nimi sdílet poznání. Doba se proměnila, ale stále věřím, že studenti přichází na vysokou školu s tím, že chtějí něčeho dosáhnout, vzdělávat se a dobře se připravit na profesní dráhu,“ uvedla Irena Smolová.
Čas, který pedagogové studentům věnují, se podle Ireny Smolové všem vrátí. „Vím, že dobrá příprava stojí hodně sil a času, je náročná, ale když vás to baví, tak je to radost. Přiznám se, že učím ráda. Když jsem se dozvěděla, že studenti svými hlasy ocenili mou práci, tak mě to velmi potěšilo. Stává se zřídkakdy, že vám někdo poděkuje nebo řekne, že něco děláte dobře. I proto si toho nesmírně cením a přijímám s velkou pokorou. Je to velká motivace. Studentky a studenti, moc vám děkuji, udělali jste mi velkou radost," dodala Irena Smolová.
Toto ocenění uděluje děkan zaměstnancům za vynikající pedagogickou činnost, standardně pěti pracovníkům – jednomu z každého z pěti oborů na přírodovědecké fakultě. Druhý v pořadí a za obor Matematika a informatika byl zvolen Martin Trnečka z katedry informatiky.
„Rád bych poděkoval každému studentovi, který mi dal v soutěži hlas. Těší mě, že můj přístup k výuce oceňují. Věřím ale, že počet hlasů velmi zkresluje. Skutečnost, že přednáším pro větší počet studentů, neznamená, že jsem lepší pedagog než kdokoliv, kdo přednáší pro menší skupiny. Dle mých zkušeností je to obvykle právě naopak, jelikož v menších skupinách je možné se studenty více pracovat,“ podotkl Martin Trnečka.
Studenti v elektronickém hlasování zvolili za třetího nejoblíbenějšího pedagoga Jiřího Danihlíka z katedry biochemie, který byl nejlepší za obor Chemie. „Ocenění od studentů mě velmi potěšilo. Příprava do výuky zabere hodně času a jsem rád, že tato investice má smysl. Také se těším na novou inspiraci od studentů, kterou si pak přečtu v evaluaci,“ řekl Jiří Danihlík.
Za obor Fyzika byl zvolen František Pluháček z katedry optiky, za obor Biologie a ekologie Martina Oulehlová z katedry botaniky.
V Ceně děkana mohou hlasovat studenti třetích a vyšších ročníků bakalářského studia a studenti navazujících magisterských oborů. Každý student má možnost volby až tří pedagogů, přičemž první vybraný pedagog obdrží hlas s váhovým faktorem 1,0, druhý vybraný 0,7 a třetí vybraný 0,5. Cenu obdrží pedagog, který v uplynulém akademickém roce učil v průměru dvě vyučovací hodiny kontaktní výuky týdně a získá největší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů mohou být v každém z výše uvedených oborů uděleny ceny dvě.