Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého představili novou mikroskopickou techniku, která mění pravidla hry v buněčném zobrazování. Umožní totiž rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s vysokým rozlišením. Výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Optica.

Jejich metoda umožňuje zachytit vnitřní struktury buněk s rozlišením 250 nanometrů a fázovou přesností lepší než 2 nanometry. Dokáže tedy zachytit změnu optické dráhy odpovídající velikosti několika molekul. Navíc pracuje s běžným nekoherentním osvětlením a tím eliminuje rušivé artefakty a umožňuje ostřejší a rychlejší zobrazení. Díky novému optickému uspořádání je metoda odolná vůči vibracím a ideální pro dlouhodobé experimenty.

„Dokázali jsme, že střihová holografie může pracovat i s běžným osvětlením, jehož koherentní plocha je výrazně menší než samotný příčný posuv. Tím otevíráme nové možnosti pro rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s výborným rozlišením,“ říká hlavní autor Jaromír Běhal.

Úspěšná publikace výsledků tohoto výzkumu je odrazovým můstkem pro řešení grantu Grantové agentury ČR Postdoc Individual Fellowship Incoming – MAGICY (Machine‑learning Assisted tomoGraphic phase Imaging flow CYtometry), který Jaromír Běhal získal po návratu z 2,5letého postdoktorského pobytu ve skupině profesora Pietra Ferrara v Neapoli.

Nová výzkumná skupina Advanced Functional Imaging (AFI) pod vedením Jaromíra Běhala se nyní zaměří na propojení kvantitativní fázové mikroskopie s průtokovou tomografickou cytometrií a umělou inteligencí. Cílem je v reálném čase detekovat a třídit jednotlivé buňky a vytvářet jejich 3D modely během zlomku sekundy.

„Nově vyvíjená technologie umožní analyzovat buňky bez použití barvicích látek a získávat v reálném čase nanometrově přesné informace o tloušťce a indexu lomu subcelulárních struktur,“ doplňuje Miroslav Ježek, vedoucí skupiny QOLO, a oceňuje vědeckou práci mladšího kolegy: „Jaromír odvedl obrovský kus práce. Během krátké doby po návratu z Itálie vybudoval vlastní tým a získal významný grant. Pro naši skupinu QOLO je velkou ctí být u toho a pomáhat mu při jeho startu jako juniorního group leadera“.

Financování: Výzkum podpořila Grantová agentura České republiky (projekt č. 25-17712I).
Odkazy: Článek Optica
Laboratoř QOLO katedry optiky UP

Vlastivědné muzeum v Olomouci (VMO) se v pátek 2. května od 18 hodin promění v místo, kde se bude dát atmosféra doslova krájet. Návštěvníci se vydají na literární putování mezi expozicemi, na kterém je doprovodí výrazné osobnosti současné české detektivní a krimi literatury. Festival Kriminacht se v muzeu uskuteční v rámci celoročního vzdělávacího cyklu VMO Fenomén: Obrana. Ten se zaměřuje na témata bezpečnosti, odolnosti společnosti i jednotlivce.

„Kriminacht těží z genia loci daného místa. Není to běžné čtení. Autor nestojí za stolkem v sále, ale předčítá na výstavě nebo mezi exponáty,“ pozval na festival spisovatel a organizátor Michal Sýkora, který působí na katedře divadelních a filmových studií FF UP. Právě on se zasloužil o to, že se akce, která má své kořeny v německy mluvících zemích a koná se také v Litomyšli a Svitavách, rozšíří i do Olomouce. „Máme pocit, že v Olomouci podobné literární večery trochu chybí. Zároveň je tu úžasné prostředí, ideální pro žánr, který se nebojí tmy, ticha a napětí,“ dodal Sýkora.

Program startuje v 18:00 v sále sv. Kláry, kde je výstava Příběhy palných zbraní. Tam vystoupí František Šmehlík, olomoucký autor a absolvent FF UP, který za svůj román Šelma získal cenu Magnesia Litera. V 19:30 se čtenáři přesunou do přírodovědné expozice, kde vystoupí Veronika Bálková, autorka debutu Přechodné období, jenž propojuje detektivní zápletku s environmentálními tématy a skutečnými případy otrav mořských orlů.

V hlavním večerním čase, ve 21:00, bude v expozici Olomouc – patnáct století města předčítat Michal Sýkora, autor populární série s komisařkou Výrovou, která se dočkala úspěšné televizní adaptace. Představí tu svůj nový román Žádné dobré zprávy. Program uzavře ve 22:30 Kateřina Surmanová, absolventka FF, novinářka a autorka mysteriózních románů s výraznou atmosférou: Šepot z lesa, Zvedá se vítr nebo Tři sekery. Spisovatelka vystoupí v sále Václava III. v přízemí.

Návštěvníci si mohou vybrat, zda se zúčastní jen jednoho čtení, nebo absolvují celý večer. Je to unikátní příležitost setkat se zajímavými lidmi a neformálně si s nimi popovídat. Přestože je festival Kriminacht zaměřený na detektivní žánr, organizátoři zdůrazňují, že není nutné být skalním čtenářem detektivek, aby si návštěvník večer užil. „Dobrá detektivka musí fungovat i jako dobrý román, a to pozvaní autoři splňují. Píšou knihy, kde nejde pouze o žánrovou zábavu, ale také o jakýsi „přesah“. Jsou to knihy, které pojednávají o současném světě a jeho problémech,“ vysvětluje Michal Sýkora. Jak dodal, cílem bylo představit to nejlepší, co současná česká žánrová literatura nabízí. „Zároveň pro nás bylo důležité, aby autoři měli nějaký vztah k Olomouci. František Šmehlík a já tu žijeme, Kateřina Surmanová zde studovala,“ připomněl orgaizátor.

„Kriminacht je událost, která dává literatuře nový rozměr – vtahuje návštěvníky do příběhů doslova mezi vitríny. Jsme rádi, že právě naše muzeum se stane místem prvního olomouckého ročníku a že otevřeme dveře veřejnosti v čase, kdy budova běžně spí. Věříme, že tato noc osloví milovníky knih i ty, kdo do muzea běžně nechodí,“ uvedl Jakub Ráliš, ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci.

Kriminacht je společným projektem několika měst a kulturních domů, který propojuje regiony i čtenáře. Na organizaci se podílí: Vlastivědné muzeum v Olomouci, Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci, Městská knihovna Litomyšl, Městská galerie Litomyšl a Městská knihovna Svitavy.Vstup na akci je zdarma.

Za pomoc s propagací České republiky, její kultury a tradic v zahraničí byl oceněn student Cyrilometodějské teologické fakulty UP Matěj Plechl. Zapojil se do činnosti Czech-American TV (CATVUSA), kde se významně podílel na výrobě tematických lekcí češtiny.

„Ani se mi nesnilo o tom, že by se má práce někdy dostala do USA,“ uvedl student programu Etika a kultura v mediální komunikaci, který sestříhal a také částečně animoval úvodní čtyři lekce češtiny z chystaného 200dílného seriálu. Ten má anglicky mluvícím zájemcům pomoci s výukou českého jazyka a představit české tradice a kulturní zajímavosti. První lekce se týkají například Velikonoc nebo rozdílů mezi češtinou a angličtinou. Kromě toho student pracoval také na videomanuálu, který pomůže jeho následovníkům s tvorbou dalších dílů.

„Spolupráce s Czech-American TV pro mě byla skvělou příležitostí, jak propojit mé znalosti s reálnou praxí. Nejenže jsem si vyzkoušel práci na skutečných mediálních projektech, ale měl jsem i možnost podílet se na osvětě české kultury, což mi osobně dává smysl a bavilo mě to. Hodně jsem se naučil a nabyté zkušenosti se mi budou do budoucna hodit,“ dodal Matěj Plechl.

Ředitel CATVUSA, americký producent s českými kořeny John Honner si spolupráci se studentem jen chválil. „Matěj je velmi šikovný, v požadovaných věcech byl již zkušený a na projektu začal pracovat jako odborník. Nebylo třeba jej od základů učit,“ uvedl v kanceláři děkana CMTF UP Víta Huška, kde studentovi za odvedenou práci oba poděkovali.

Czech-American TV je nekomerční televizní společnost, která už 22 let prostřednictvím nejen vzdělávacích pořadů v angličtině šíří v zahraničí dobré jméno České republiky a upozorňuje na ni jako na kulturně a turistickou zajímavou zemi. Její pořady jsou pravidelně vysílány kabelovými televizemi v USA a jsou k dispozici také na webu. Za dobu existence televize vzniklo více než 1500 epizod, na nichž televize v rámci praxí či diplomových prací spolupracuje se studenty vysokých škol. Jednou z nich je i Cyrilometodějská teologická fakulta UP.

„Za spolupráci s CATVUSA jsem velmi rád. Nejen proto, že komunikace a spolupráce skvěle funguje, ale i proto, že se naši studenti mohou zapojit do smysluplných projektů. Taková praxe jim dává velmi cenné zkušenosti se zahraničním médiem, zároveň si mohou zlepšit jazykové dovednosti, rozšířit portfolia a uplatnění na pracovním trhu. Vytrvalost, pracovitost a cílevědomost Johna Honnera nás všechny inspiruje. A Matějovi gratuluji k jeho úspěchu a těším se na další společné projekty,“ doplnil vedoucí katedry komunikace CMTF Jaroslav Franc.

Vědci pomocí moderních analytických metod prozkoumají tajemné skvrny na stránkách vzácných lékařských rukopisů a tištěné knihy (prvotisku), jejichž chemický rozbor může odhalit ingredience, ze kterých středověcí lékaři připravovali léčivé směsi. Díky tomu by odborníci prohloubili své znalosti o pozdně středověké a raně novověké medicíně na území České republiky i ve střední Evropě. Na unikátním výzkumu, který v České republice nemá obdobu, se podílí experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vědci se soustředí na dva kodexy: rukopisný soubor pozdně středověkých lékařských traktátů od Jana z Hvožďan z roku 1474 a prvotisk sbírky dvou lékařských traktátů, datovaný do 90. let 15. století. Obě tyto písemnosti jsou uloženy ve sbírkách Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Třetí zkoumanou knihou budou pozdně středověká rukopisná lékařská pojednání z 15. století ze sbírek Městského muzea a galerie ve Vodňanech.

„Chceme zjistit, zda skvrny na stránkách těchto knih souvisejí s přípravou dobových léčiv. Části středověkých lékařských knih totiž často obsahují recepty na přípravu léčiv na různé druhy chorob. Je tedy pravděpodobné, že skvrny obsahují látky, které byly při přípravě dobových léčivých prostředků používány. Naše analýzy mohou tuto hypotézu potvrdit či vyvrátit,“ uvedl Tomáš Alušík z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Skvrny na stránkách středověkých knih vědci prozkoumají například ručním rentgenovým spektrometrem, který jim poskytne informaci o základním prvkovém složení. „Tato metoda je zcela nedestruktivní,“ upozornil Tomáš Alušík. Ze skvrn, u kterých bude zjištěno zajímavé chemické složení, vědci odeberou vzorky vážící 10 až 20 miligramů a v laboratoři provedou jejich chemický rozbor pomocí tří analytických metod.

Různé skvrny lze na stránkách středověkých rukopisů spatřit poměrně často. Z výzkumů provedených v posledním desetiletí v zahraničních laboratořích vyplývá, že vědci mohou pomocí rozboru letitých skvrn získat zajímavé informace o jejich biologické povaze. „Chceme proto doplnit naše dosavadní znalosti o významu, detailech výroby a zejména užívání středověkých lékařských rukopisů v praxi, a to nad rámec standardních filologickohistorických studií,“ řekl Tomáš Alušík.

Chystaný výzkum skvrn z lékařských rukopisů je podle vědců unikátní. „Podle mých znalostí nebyly dosud u nás podobné analýzy provedeny. Lukáše Kučeru z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty jsem oslovil, jelikož se celou kariéru zabývá aplikací chemie a jejích metod v archeologii, respektive v péči o kulturní dědictví. Je to asi jediný archeochemik v České republice,“ podotkl Tomáš Alušík.

Vzhledem k tomu, že odebraných vzorků bylo velmi malé množství, je nutné pečlivě naplánovat celou strategii měření. „V prvním kroku budou vzorky analyzovány pomocí nedestruktivních technik jako je Ramanova a infračervená mikrospektroskopie. Na základě výsledků budou vzorky analyzovány vhodnou separačních technikou ve spojení s hmotnostní spektrometrií. První výsledky bychom mohli získat během několika měsíců,“ doplnil Lukáš Kučera.

Na sportovištích či v přírodě se ve středu 14. května potkají zaměstnanci a studenti univerzity. Tradiční Sportovní den UP nabídne bohatou nabídku indoorových a outdoorových aktivit, kolektivních turnajů i individuálních disciplín, unikátní turistickou vycházku, běh olomouckými parky, celouniverzitní šachové klání či fakultní fotbalový turnaj.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého každoročně v květnu. Vyhlášeno je rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou pro účastníky zdarma.

Stiga hokej, lezení na stěně i vodácký výlet s ASC

Bohatý program od jógy přes lukostřelbu či kanoistiku až po saunování připravilo na Sportovní den tradičně Akademik sport centrum (ASC). Nebude chybět vodácký výlet, lukostřelba, step aerobik, sebeobrana, stiga hokej, pickleball, lezení na stěně, cvičení pro zdravá záda či badminton. Z venkovních aktivit si mohou zájemci vyzkoušet paddleboard, koloběžky a mnoho dalšího. Další podrobnosti včetně podrobného rozpisu sportovních disciplín a odkazu na registrační systém na webu ASC.

Šachový turnaj Academic Czech-Mates

Studenti a zaměstnanci UP, kteří nacházejí zálibu ve hře v šach, se mohou v rámci Sportovního dne již třetím rokem zúčastnit celouniverzitního turnaje pořádaného spolkem Academic Czech-Mates ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou. Šachové klání je otevřeno hráčům a hráčkám z celé univerzity i absolventům. Hrát se bude švýcarským systémem s tempem 10 minut na partii (10+0). Registrace jsou dostupné na tomto odkaze.

Po stopách masakru na Švédských šancích

Příznivci pěší turistiky se mohou během Sportovního dne zúčastnit unikátní komentované vycházky na Švédské šance, návrší, odkud se nabízejí pěkné výhledy na okolí Přerova, ovšem v červnu 1945 se stalo místem masakru, během kterého bylo zavražděno 265 nevinných lidí. Co se tady onu krvavou noc stalo, přiblíží účastníkům vycházky historik Pavel Kreisinger z katedry historie filozofické fakulty, autor studie, která je součástí právě vydávané populárně-naučné komiksové publikace Temné obilí. Turistickou vycházku ve spolupráci s Vydavatelstvím UP připravilo Oddělení komunikace UP. Registrace je otevřena zde.

Fotbal O pohár děkana FF

V rámci Sportovního dne tradičně pořádá filozofická fakulta pro své zaměstnané a studující fotbalovou soutěž kateder O Pohár děkana. Turnaj se odehraje stejně jako v loňském roce na hřištích FK Slavonín. Další podrobnosti i odkazy na registrace jsou na webu Sportovního dne nebo na fakultních stránkách.

Fotosoutěž o špekáčkovou sadu

Ti, kteří si nevyberou žádnou z aktivit Sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazí s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem a vyhrát sadu teleskopických opékacích vidliček Zapárkuj a nožíku Rybička. Podívejte se v galerii, jaké příspěvky dorazily v loňském roce.

Po sportování Majáles i zábavné odpoledne s ASC

Aktivně strávený den mohou (nejen) pracující a studující na UP zakončit na Olomouckém majálesu, který odstartuje ve 14 hodin na nádvoří Zbrojnice a nabídne koncerty, workshopy, zónu s občerstvením a mnoho dalšího.

Také Akademik sport centrum připravuje tradiční odpolední posezení v areálu Sportovní haly UP, kde mají příchozí možnost zapůjčit si sportovní vybavení, bude připraven program pro děti a nebude chybět občerstvení.

Šedesát let od chvíle, kdy se z Univerzity Palackého rozutekli do všech koutů, se zkušení lékaři a lékařky vrátili na svoji alma mater, aby znovu složili promoční slib. Během Diamantové promoce, kterou pro ně Lékařská fakulta UP připravila, se sešly tři desítky absolventů a absolventek, z nichž někteří ještě stále pomáhají pacientům.

Diamantové absolventy fakulta přivítala v prostorách moderní Dostavby Teoretických ústavů. Někteří vypadali před zahájením slavnostního aktu nervózně, dost možná stejně jako v roce 1965, kdy dokončili studium všeobecného či zubního lékařství. Když pak ale o několik chvil později postupně přistupovali k fakultní insignii a přebírali pamětní diplomy, nebyla nouze o úsměvy i suverénní „Slíbila jsem tehdy a slibuji opět“.

Mezi třiatřiceti absolventi byla například Helena Vaverková, která byla od promoce spjata s III. interní klinikou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kromě péče o pacienty a výuky mediků se odborně věnovala problematice aterosklerózy a poruch lipidového metabolismu a byla také zakládající členkou České společnosti pro aterosklerózy. Neurolog Zbyněk Kalita je zase mimo jiné podepsán pod Národním programem péče o CMP (pacienty s cévní mozkovou příhodou), na jehož platformě začala vznikat první síť iktových center v České republice.

Dagmar Rodová, jejímž oborem se stala léčebná rehabilitace a fyzikální terapie, se za své někdejší spolužáky z všeobecného lékařství ujala slova. „Velmi si vážíme toho, že na nás fakulta nezapomněla a že máme znovu po deseti letech od zlaté promoce příležitost se potkat. Jsem velice ráda, že jsme se sešli v takto velkém počtu,“ řekla. V krátkém proslovu si dovolila i zlehka predikovat budoucnost medicíny. „I když nové technologie budou schopné analyzovat rozsáhlá data, diagnostikovat, navrhovat léčbu a předvídat komplikace, jedno nelze nahradit – empatii a přímý živý styk s pacientem. Tyto zůstanou stále nezbytné a nepostradatelné.“

Za někdejší studenty stomatologie promluvila Marie Štefková, která se celý život věnovala a stále ještě věnuje výuce ortodoncie, zejména fixním aparátům, přičemž za svou pedagogickou činnost obdrželo čestné členství ortodontických společností v ČR, Polsku a na Slovensku. „S úctou a vděčností myslíme na naše učitele, kteří mají velkou zásluhu na tom, jak jsme zvládli nejen studium, ale následně i svou profesi. Mnozí z nich byli také naším morálním vzorem,“ vzpomněla na čas studií i tzv. hrátek v olomouckých hospodách a popřála svým kolegům radost, moudrost a především pevné zdraví.

Totéž diamantovým absolventům popřál i prorektor Jiří Stavovčík, děkan Milan Kolář a proděkanka Hana Kolářová, kteří je slavnostním aktem provedli. Zkušeným lékařkám a lékařům také poděkovali za vše, co učinili nejen ve prospěch medicíny a pacientů, ale i pro šíření dobrého jména Lékařské fakulty UP.

Pozitivní ohlasy sklidila akce Dětem vstup povolen!, během které mohly školou povinné ratolesti zaměstnankyň a zaměstnanců Univerzity Palackého strávit prázdninové dopoledne na vybraných univerzitních pracovištích a užít si připravených popularizačních či pohybových aktivit.

Program dětem nabídla Pevnost poznání, Centrum popularizace vědy Přírodovědecké fakulty UP, kde se mladší účastníci ocitli v pravěku a nahlédli do života tehdejších lidí, starší se pak věnovali kryptografii a luštili šifry. V Aplikačním centru BALUO Fakulty tělesné kultury UP si zase děti pod vedením zkušených instruktorů a instruktorek zahrály míčové hry, vyzkoušely základní gymnastické prvky a zdolaly překážkovou dráhu.

Další skupinky zamířily do Knihovny UP na Zbrojnici, kde jednak objevovaly fascinující svět umělé inteligence s hravým průvodcem AI Nezbezdníčkem a jednak na ně v Britském centru čekala bojovka mezi regály plnými knih v angličtině. Děti si také mohly prohlédnout pracoviště svých rodičů a dát si oběd v menze.

„Touto akcí jsme reagovali na poptávku po hlídání dětí během školních prázdnin. Připravený program se setkal s úspěchem, všechny aktivity byly naplněné, v knihovně se dokonce musela kapacita navýšit. Od rodičů i dětí máme pozitivní ohlasy, jedna maminka nám například napsala, že její kluci byli v Pevnosti poznání nadšení a zuby z tygra šavlozubého nosí na krku pořád,“ uvedla Veronika Fousková z pořádajícího Oddělení řízení lidských zdrojů UP s tím, že s podobnými akcemi se počítá i do budoucna.

Akci Dětem vstup povolen! oddělení připravilo pod značkou Férová univerzita u příležitosti nedávného přijetí Deklarace podpory politiky slaďování soukromého a pracovního života na Univerzitě Palackého v Olomouci, k němuž se univerzita zavázala v Plánu rovných příležitostí. Deklarace, kterou podepsal rektor Martin Procházka, stanovuje šest cílů, které chce UP v oblasti slaďování soukromého a pracovního života naplnit.

„Jedná se o podporu flexibilních forem práce, posilování managementu mateřské a rodičovské dovolené, podporu všech druhů péče, budování Family friendly prostředí, zaměstnanecké benefity a budování organizační kultury,“ přiblížila vedoucí oddělení Markéta Šupplerová.

Text deklarace najdete zde.

V Olomouci skončil jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu – Academia Film Olomouc pořádaný Univerzitou Palackého. Na jubilejní šedesátý ročník s tématem Work in Progress se akreditovalo 8 139 návštěvníků, kteří si vybírali z 500 programových položek.

Diváci měli jedinečnou příležitost vidět snímky, které nejvíce odráží trendy ve světové audiovizi a zásadním způsobem komunikují vědecké bádání. „Šedesát let AFO je důkazem, že spojení vědy, filmu a lidské zvídavosti má hluboký smysl. Festival je výsledkem sdíleného zápalu mnoha generací a obrovské týmové práce. Děkujeme všem, kdo byli a jsou jeho součástí,“ shrnula ředitelka AFO Eva Navrátilová.

A co nejvíce trenduje v popularizaci vědy?

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Pan želvák (Turtle Walker). Portrét indického výzkumníka želv Satishe Bhaskara je fascinující studií vědeckého nadšení, zvědavosti a objevování.

„Byla to naše evropská premiéra a dostalo se nám skvělého přijetí. Strávili jsme roky přípravou filmu, ten příběh je dojemný a je skvělé, že inspiruje další lidi, a dokazuje, že když do něčeho dáte srdce a dřinu, váš odkaz, který ovlivní příští generace. Podobné příběhy teď potřebujeme jako sůl, protože se toho děje tolik a na lidi je toho občas moc,“ zmínila Jill Ferguson, producentka filmu.

V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota jak hlavní cenu, tak zvláštní uznání. To získal film britského režiséra a producenta Jamie E. Lochheada Les (The Forest), který vypráví o dezinterpretaci zjištění, že planeta Země je schopná pojmout další bilion stromů, a tematizuje důležitost správné komunikace vědeckých dat. Hlavní cenu za komunikaci vědy získal kanadský film Zvířecí hrdost (Animal Pride). Jeho tématem je rozmanitost lásky v přírodě.

Česko-slovenská soutěž nabídla velké spektrum témat

Porota udělila hned čtyři ceny. Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Zuzany Piussi Pachová stopa (The Scent Trail). Snímek s šokujícím tématem obrovské mezery v rámci české justice představuje vynikající ukázku poctivého investigativního dokumentárního přístupu. Ve formální opozici stojí film Lapilli. Slovenský experimentální snímek je především vizuální poémou a také formou terapie pro režisérku Paulu Ďurinovou. Cenu za nejlepší komunikaci vědy si odnesl David Čálek s filmem Doktor na tripu (Doctor on a Trip). „Primárně se nevěnuji vědeckému dokumentu, toto byla spíše výjimka. Když jsem ale viděl ty filmy v soutěži, uvědomil jsem si, že tento snímek sem patří, protože se zabývá duševním zdravím a léčbou depresí a spojuje vědu s tradicí šamanů v Amazonii. Děkuji za cenu, velmi si ji vážím,“ doplnil režisér.

V Soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Proč milovat mokřady (Wetlands – Life Blood). V něm se publikum může ponořit do genia loci mokřadů a organismů, které je tvoří. Čestné uznání si odnesl kraťas jménem Testerep využívající moderní technologie pro rekonstrukci historické krajiny, která již neexistuje.

Novinkou letošního AFO byla Soutěž imerzivních médií

Čestní uznání v této nové soutěžní sekci získal projekt Wilfred Buck’s Star Stories. V planetáriu Pevnosti poznání promítaný program vypráví o astronomovi a znalci lidových tradic Wilfredu Buckovi a noční obloze coby navigačním systému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt rozšířené reality Turbulence: Jamais Vu. Projekt simuluje poruchu vnitřního ucha a narušuje divácké smysly takovým způsobem, že dává pocítit život s touto nemocí. Novinkou je také cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument, který přebral snímek Burkitt.

„Myslitel Mark Fisher napsal, že skutečným bohatstvím je kolektivní schopnost vytvářet, pečovat a užívat si. O tom je ostatně AFO jako filmový festival od svého vzniku. Význam vědy samotné i vědeckého dokumentu spočívá v tom, že realitu pečlivě zkoumá a snaží se v ní objevit fakta, ať už jsou jakékoliv,“ podotkl Ondřej Kazík, programový ředitel festivalu. Doplnil, že výroční ročník přinesl mimo jiné výstavu nových podžánrů dokumentu i reflexi vlastní historie.

A jak hlasovalo publikum?

Diváckou cenu získal snímek Sběratelé kratomu. Český středometrážní dokument ohledává fenomén látky, která je pro někoho lék a pro jiného droga. Jakým způsobem výroba, distribuce i konzumace kratomu funguje je zde představeno divácky mimořádně atraktivním způsobem. „Vždy jsem k AFO vzhlížel – k propojení vědy s uměním. Také proto jsem se rozhodl studovat multimediální tvorbu na Slezské univerzitě v Opavě. Pro nás všechny je tento festival nejvyšší metou. Mám z ceny obrovskou radost,“ sdílel nadšení Libor Cinegr, režisér filmu Sběratelé kratomu. Snímek měl v Olomouci světovou premiéru.

I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Speciální uznání a částku 10 000 dolarů získává projekt Yet the Faces a Snow Globe. Hlavní cenu a odměnu 25 000 dolarů získává projekt The Archipelago za silný příběh o dospívání. „AFO mám moc ráda, festivalu se účastním už popáté. Je to místo, které se točí kolem diváků i filmařů, a tím je výjimečné. Je vidět, že lidé sem chodí, protože se zajímají, chtějí se o věcech pobavit, leží jim na srdci komunikace vědy a chtějí zkoušet nové věci,“ zmínila Jessica Harrop, spoluzakladatelka společnosti Sandbox Films a mentorka Camp4Science.

Cenu studentské poroty vyhrál emotivně nabitý character-driven dokument Světlo tma světlo (Light Darkness Light). Nevidomý kněz Ian Nichols v něm podstupuje proceduru implantace bionického oka, aby znovu získal zrak.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy.

Absolvent přírodovědecké fakulty Jakub Fabián převedl svou lásku k přírodě a horám do praktické roviny. Od brigádníka přes dobrovolníka až po náčelníka Horské služby Jeseníky – takový je profesní příběh muže, který si splnil svůj sen a pomáhá potřebným v nelehkém horském prostředí.

Už během studia byl mezi zájemci o vstup do Horské služby. Na horách si přivydělával na brigádách a sbíral zkušenosti.

Jak se stane ze studenta geografie horský záchranář, posléze náčelník Horské služby Jeseníky?

Po ukončení studia jsem pracoval na obecním úřadě v oboru, který jsem vystudoval. Když se mi naskytla příležitost nastoupit jako zaměstnanec Horské služby na Dolní Moravu, neváhal jsem, protože to bylo splnění mého snu. Poměrně brzy poté jsem byl jmenován náčelníkem Horské služby Jeseníky.

Jaké vlastnosti musí mít člověk, aby se mohl stát náčelníkem Horské služby?

Myslím, že odvahu, odhodlání a oporu mezi kolegy. Je hodně důležité, abychom táhli za jeden provaz, protože jsme malý kolektiv rozprostřený na velkém území. Sloužíme na Dolní Moravě ve dvou až třech lidech celou zimní sezónu. Je proto důležité, aby naše vztahy byly dobré. V Jeseníkách pak máme celkově dvacet zaměstnanců a asi čtyřicet dobrovolných členů včetně lékařů, kteří nám chodí o víkendech pomáhat. Kdyby nás bylo o trochu víc, tak by se nám lépe dýchalo, ale zvládáme to. Doufám, že se návštěvníci u nás cítí bezpečně.

Jaké jsou předpoklady pro vstup do Horské služby?

Kromě toho, že zájemce musí mít více než 18 a méně než 45 let, tak musí projít fyzickou prověrkou. V našem případě musí zvládnout okruh na Červenohorském sedle. Jedná se o běh na 15 km v časovém limitu hodina dvacet. Pokud to zvládne, následuje přezkoušení z lyžování a zdravotní prohlídka. Poté se zájemce stane čekatelem Horské služby, chodí s námi do služeb, učí se a zdokonaluje se v dané činnosti. Dále pak absolvuje letní a zimní kurz, které jsou zaměřeny například na horolezectví, topografii v meterologii, laviny nebo organizaci záchranných prací. V případě, že po dokončení zvládne závěrečné zkoušky, stane se dobrovolným členem Horské služby.

Jste absolvent přírodovědecké fakulty - využíváte své znalosti z oboru?

Měl jsem blízko k přírodě, proto jsem studoval na přírodovědecké fakultě. Na geografii jsem  oceňoval její široký záběr. Každý si najde to své. Mě vždy bavila fyzická geografie, meterologie nebo geomorfologie. Na druhou stranu mě zajímala i ta socioekonomická část. Když jsem nastoupil k Horské službě, mé znalosti z meteorologie a studia lavin se mi skvěle hodily v praxi. I ve své funkci, protože se snažíme zdokonalovat naše interní aplikace, využívám znalosti geografických informačních systémů. Kdybych to měl shrnout, geografie mi dala především všeobecný přehled a vhled do problematiky.

Čím jsou Jeseníky z geografického hlediska zajímavé?

Myslím si, že jesenická příroda je opravdu jedinečná. Máme zde několik národních přírodních  rezervací od Kralického Sněžníku až po Praděd. Příroda v oblasti Velkého kotle je úžasná a netknutá. Bohužel v některých částech trpí Jeseníky náporem turistického ruchu, ale pořád jsou to krásné hory.

Čím si vysvětlujete současnou masovou turistiku v Jeseníkách? Může za to pandemie covidu?

Je pravda, že covid byl asi takovým zlomem, ale návštěvnost Jeseníků stoupá dlouhodobě. Možná, že dřív stály oproti Krkonoším trochu stranou, ale nápor turistů je v současné době v létě i v zimě velký. Je to tím, že lidé z Ostravska a z Olomoucka to mají poměrně blízko, a když si ty hory chtějí užít, tak přijedou. Na druhou stranu musím říct, že ta koncentrace je v hlavních centrech, jako jsou Dolní Morava, Kouty, Červenohorské sedlo, Praděd nebo Ovčárna. V Jeseníkách je ale také spousta míst, kde nepotká ani nohu. Když to tady člověk zná, tak si najde místa, kde nápor turistů není tak velký.

Jak je to s ukázněností turistů?

Myslím si, že se najdou různé excesy, ale vesměs lidé pravidla dodržují. Občas se stane, že vybočí mimo turistické trasy v přírodních rezervacích, kde by se to stát nemělo, ale je to opravdu v těch nejnavštěvovanějších lokalitách.

Mimořádnou události byly loňské povodně. Co to pro vás znamenalo?

Naše práce tehdy úplně změnila svůj charakter. Snažili jsme se být k ruce složkám integrovaného záchranného systému. V těch nejhorších chvílích jsme pomáhali lidem s evakuací, se zpřístupňováním cest, monitorovali jsme vodní toky ve spolupráci s obcemi. Podíleli jsme se také na odstraňování škod a snažili se pomoci obcím, i když nás není mnoho. Zorganizovali jsme několik turnusů, kdy přijeli kolegové z celé republiky s drobnou technikou. Opravdu jsme se snažili, jak jen to šlo. Stejně jako další lidé. Poznamenalo nás to i lidsky, protože některé kolegy povodně postihly osobně. Nebylo to jednoduché období, protože najednou vidíte známá místa zničená. Nerad na to vzpomínám. Myslím si ale, že jsme naštěstí z nejhoršího venku.

Rozhovor s Jakubem Fabiánem si můžete poslouchnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nebo na Spotify.

Je čtvrtek 24. února 2022. Médii se šíří jako lavina zpráva o napadení Ukrajiny ruskou armádou. Vypuká válka, veřejnost dychtivě čeká na každou zprávu z fronty. Pouhé čtyři dny na to se koná na Právnické fakultě UP kulatý stůl, za který usedají odborníci na mezinárodní právo. Nabízejí své znalosti právních pravidel týkajících se užití ozbrojené síly a průběhu ozbrojených konfliktů. Poslouchat, dívat se a ptát může každý, setkání je vysíláno živě na fakultním YouTube kanále. Zhlédlo jej přes dvacet tisíc zájemců.

Během několika hodin se tak zkratka CIHOL – Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo, které kulatý stůl připravilo a které funguje při právnické fakultě, dostává do povědomí a odborníci z centra vyhledávaným zdrojem informací. Právě veřejnost a média jsou jednou z cílových skupin, kterým se snaží centrum ‚sloužit‘. Jeho lidé do éteru pravidelně poskytují expertní komentáře k aktuálním konfliktům a krizím ve světě.

To je jen malá ukázka z aktivit CIHOLu, které oslavilo pět let formalizované činnosti. Vzniku předcházely roky spolupráce olomouckých akademiků s Armádou ČR, která je klíčovým partnerem centra. „Nejsem si vědom, že by ve středoevropském prostoru existovalo centrum zaměřené na problematiku práva ozbrojených konfliktů a otázky spojené s bezpečností a užitím ozbrojené síly. Navíc tak úzce propojené s armádou,“ říká Martin Faix, vedoucí centra.

Unikátnost pracoviště nespočívá jen v jeho odborném zaměření, ale také v širokém spektru činností a především lidech, kteří pod jeho hlavičkou tvoří výjimečné výstupy. Jsou to akademici, odborníci z Armády ČR, zejména ze speciálních sil nebo pluku průzkumu, a také řada externích zahraničních spolupracovníků. „Vznik a činnost centra by byla nemyslitelná bez podpory, které se nám dostává od naší právnické fakulty. Za to jí patří velké díky,“ zdůrazňuje Martin Faix.

Když je řeč o výjimečných výstupech, je potřeba zabrousit do pedagogické činnosti centra. I mezinárodní humanitární právo lze učit zážitkově. Každoročně centrum pořádá ve vojenském prostoru několikadenní operačně-taktické cvičení Camp Peira, kdy studenti a vojáci vystupují z komfortní zóny, učí se v terénu a navzájem si rozšiřují obzory. „Poslední cvičení simulovalo mezinárodní ozbrojený konflikt, který vycházel ze současné situace v Moldávii a Podněstří,“ upřesňuje Martin Faix. Balík pedagogických činností centra je dále naplněn přednáškovými aktivitami a letos je v plánu i speciální letní škola k problematice užití síly v ozbrojeném konfliktu.

Členové centra jsou aktivní také vědecky. Organizují konference, přednáší v zahraničí, pracují na výzkumných projektech. Není výjimkou, že na fakultě zazvoní telefon z nejvyšších pater Armády ČR s prosbou o odborné zhodnocení například aktuální politicko-právní a humanitární situace ve vybrané oblasti, klidně i v severním Mosambiku. Nyní má centrum před sebou zatím největší výzkumnou výzvu od svého založení, a to vydání referenční publikace v nakladatelství Oxford University Press v roce 2026. Kniha bude podle Martina Faixe zaměřena na analýzu a shrnutí současného stavu problematiky užití síly v mezinárodním právu.

Byť má CIHOL za sebou ‚jen‘ pět let činnosti, i s tak krátkým časem jeho význam a důležitost roste. „Od založení centra se bezpečnostní situace jen zhoršuje. Byli bychom rádi, pokud bychom mohli ozbrojené konflikty zkoumat jen z teoreticko-historického pohledu. Kdyby války byly pouze minulostí. Ale opak je bohužel pravdou,“ dodává Martin Faix.

CIHOL – Centre for International Humanitarian and Operational Law

Od roku 2019 funguje pod katedrou mezinárodního a evropského práva PF UP. Hlavním partnerem centra je Armáda ČR.

Členové

z PF UP – Martin Faix (vedoucí), Marko Svicevic, Petr Stejskal, Dalibor Jílek, Pavel Bureš, Ondřej Svaček, Maxim Tomoszek

z Armády ČR – Otakar Foltýn, zástupci speciálních sil AČR a dalších útvarů

externí spolupracovníci – např. Věra Honusková (PF UK), Hennie Strydom, Martha M. Bradley (University of Johannesburg), Agata Kleczkowska (The Polish Academy of Sciences)

Spolupracující organizace

International Committee of the Red Cross
Centrum pro migrační a uprchlické právo (CEMIRELA) - Právnická fakulta UK Praha
Centro studi giuridici europei sulla grande criminalità – Universitá Degli Studi di Ferrara

Ocenění
PF UP získala v roce 2020 Cenu bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2020. Hlavní zásluhu na ocenění měly aktivity CIHOLu.

AFO je fenomén. Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc už šedesát let utváří nezaměnitelnou atmosféru Olomouce a dávno se stal akcí s mezinárodním přesahem i pozorností. Letošní kulatý ročník proto vybídl k bilancování. Napomohla mu i osobitá publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu (AFO60), která funguje jako pestrá kronika i sběratelský umělecký artefakt zároveň. Kniha ve formě designového šanonu nabízí rozhovory, historii, eseje, rozsáhlé fotoalbum i grafickou pohlednici s odznakem a oboustranný plakát.

Publikace vznikla ve spolupráci současného tvůrčího týmu AFO, grafika Radima Měsíce a Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP). „S knihou se nám podařilo doplnit či ‚objevit‘ mnoho slepých míst festivalové historie, protože poslední snaha o její zmapování ve formě rozhovorů a statistik se datuje do roku 1995, tedy do doby, kdy mělo AFO těch ročníků ‚teprve‘ třicet,“ vysvětlil hlavní editor knihy Jiří Slavík z VUP. Jak dodal doufá, že připomenutí starších dob by mohlo vyvolat zájem některých pamětníků, aby se další střípky z historie AFO v budoucnu ještě doplnily.

Kniha jako hold, kniha jako objekt

Kniha AFO60 pokrývá tři neoddělitelné festivalové roviny – přítomnost, minulost i společenské přesahy. V samostatných částech přináší čtivě zpracovanou historii AFO od počátků k dnešku, rozsáhlé fotoalbum plné archivních snímků napříč všemi ročníky, rozhovory s bývalými řediteli AFO i členy organizačního týmu, kteří pomáhali formovat tvář současného festivalu, esejisticky laděné příspěvky současného tvůrčího týmu AFO a jako bonus oboustranný plakát a designovou pohlednici.

„K šedesátému výročí festivalu jsme chtěli vytvořit něco netradičního pro fanoušky festivalu, milovníky knižního designu i nás samé. Něco, co celému AFO vzdá hold. Něco, co člověk rád daruje sobě i druhým. Kniha se věnuje všem aspektům, které vnímáme v rámci šesti dekád festivalu jako stěžejní a chtěli jsme je připomenout, vyzdvihnout či zasadit do širšího kontextu. Funguje jako okamžitý zdroj poznání a zábavy, jako umělecký zážitek i jako zdroj informací do budoucna. Stejně jako celé AFO,“ uvedla současná ředitelka AFO Eva Navrátilová.

AFO je v posledních letech známo svým důrazem na progresivní vizuální identitu každého ročníku. Není proto překvapivé, že netradiční formát se propisuje také do publikace samotné. Její koncept vzešel od dvorního grafika festivalu Radima Měsíce. „Velká část práce na knize probíhala pátráním v univerzitním archivu. Celý festival se pak existenčně neobejde bez pečlivé a titěrné práce desítek lidí, zpracovávajících a skládajících dohromady nespočet dokumentů, informací, podkladů a dalších střípků. Symbolicky jsme se proto rozhodli využít pro formát knihy šanon, který se se vším uvedeným úzce pojí. Do něj jsou pak podle velikosti pyramidovitě seskládány a zacvaknuty jednotlivé části knihy jako samostatné kapitoly. Vše funguje samo o sobě, ale především jako celek,“ doplnila Eva Navrátilová ke konceptu knihy.

„Bláznivina“, kterou si AFO zaslouží

„Dělat knihu, která se skládá z deseti samostatných komponent, a přitom tvoří jeden designový celek, je práce, ke které se dostanete párkrát za život. A teď už mohu říct, že je to parádní ‚bláznivina‘. Veškeré vzorkování, a nakonec i výroba desek šanonu se uskutečnily v univerzitní tiskárně a knihárně ve Zbrojnici. Všichni, kdo se podíleli na obsahu, designu i výrobě, se navzájem respektovali a vycházeli si vstříc. Křičeli jsme na sebe potichu. Díky, AFO. Hodně štěstí,“ ohlédl se za genezí netradiční publikace ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Kniha Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu je v průběhu festivalu dostupná za zvýhodněnou cenu 590 Kč ve festivalovém knihkupectví v Konviktu, ve Skriptárně Vydavatelství UP či v UPointu. Po skončení 60. ročníku AFO se za běžnou prodejní cenu 690 Kč objeví v e-shopu VUP a u dalších dobrých knihkupců. V prodeji bude celkem 400 číslovaných výtisků.

Publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu vyšla za podpory Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Olomouc a Státního fondu audiovize.

Nové poznatky o transferu technologií, inovativním managementu, ale například i o komunikaci vědy získají účastníci pětidenní Letní školy projektu ERA Chair ACCELERATOR, kterou od 16. do 20. června pořádá CATRIN pro studenty Univerzity Palackého. Zájemci se mohou registrovat do 30. května. 

„Letní škola je určena primárně pro studenty přírodovědných oborů, ale vítáni jsou i zástupci humanitních oborů. Připravili jsme pětidenní program plný workshopů. Dotkneme se i témat, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem nebo jak napsat úspěšný návrh projektu. Účastníkům předáme i nové znalosti anglického jazyka tak, aby byli schopni vytvořit opravdu dobrou vědeckou prezentaci a komunikovat o své vědě,“ uvedla za organizátory Monika Klimparová z CATRIN. Všechny workshopy se uskuteční v angličtině.

Zájemci se mohou registrovat zde, počet míst je omezen. Podrobný program je dostupný na webu CATRIN.

Díky projektu ACCELERATOR z programu Horizon Europe vybudoval světově uznávaný chemik Alexander Dömling na Univerzitě Palackého novou výzkumnou skupinu. Jejím ústředním výzkumným tématem je miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo látek pro ochranu rostlin či biostimulantů. Úkolem projektu je ale také přivádět na univerzitu další vynikající vědce, podporovat talenty a úzce spolupracovat s komerčními partnery.

Medaile a ceny jsou rozdány, Přebor Univerzity Palackého v atletice, který je tradičním otvírákem letní atletické sezony v Olomouci, zná své letošní vítěze. Během slunného odpoledne poměřily v běžeckých a technických disciplínách své síly dvě stovky závodníků. Cenu děkana pořádající Fakulty tělesné kultury UP za nejlepší výkony obdrželi stejně jako vloni Martina Mazurová a Jonáš Pospíšil.

Martina Mazurová, úřadující juniorská vicemistryně světa oblékající dres AK Olomouc a studentka lékařské fakulty, si cenu v podobě mimořádného stipendia vysloužila ve vrhu koulí, který ovládla výkonem 15,45 metru. Kromě toho hodila nejdále i disk, a sice do vzdálenosti 46,97 metru. V obou případech překonala své výsledky z loňského přeboru a s náskokem zhruba tří metrů za sebou nechala druhou Blanku Tomáškovou, klubovou kolegyni a studentku filozofické fakulty.

Autorem nejlepšího mužského výkonu letošního přeboru po přepočtu výsledků na body je Jonáš Pospíšil, který si zlepšil svůj osobní rekord ve skoku dalekém. „O šest centimetrů – vloni jsem tu skočil 711 cm, tentokrát 717 cm. Vůbec jsem to nečekal, už tři týdny mě bolí záda. Dobrý začátek sezony,“ usmíval se, když mu děkan FTK UP Michal Šafář předával symbolický poukaz na stipendium. Vedle dálky se postavil také na start běhu na 400 metrů – a také zvítězil. „Potěšilo mě to, ale musím se přiznat, že už dlouho mě čtyřstovka takhle nedostala. Běhávám ji v rámci víceboje, a tak jsem si řekl, že ji také zkusím,“ dodal student učitelství tělesné výchovy a geografie a taktéž člen AK Olomouc, kterého brzy vedle dalších závodů čekají státnice.

Do soutěží Přeboru UP v atletice se zapojily dvě stovky závodníků, kromě studentů také reprezentanti atletických klubů z Olomouce, Šternberka, Holešova nebo ze Svitav. Závodilo se v běhu od 60 do 1500 metrů a v technických disciplínách, jako jsou skoky daleký a vysoký, hod oštěpem a diskem a vrh koulí. Nechyběla ani oblíbená soutěž smíšených štafet 4 x 100 metrů, v níž zvítězila čtveřice pojmenovaná jako Parostroje. Na vítěze jednotlivých kategorií čekaly nejen medaile a diplomy, ale i věcné ceny od partnerů akce.

Přebor nebyl jen o atletice. Program doplnila soutěž v planku, kterou s výdrží 12 a půl minuty vyhrál Adam Sedláček z FTK. Odpoledne zpestřila svým vystoupením také mažoretka Lenka Lošáková z TJ Sokol Černovír, studentskou hymnou Gaudeamus Igitur závody zahájila zpěvačka Dana Chytilová a ještě předtím byly připraveny soutěže pro děti.

„Letošní ročník přeboru byl velmi povedený. Závody provázelo příjemné slunné počasí, viděli jsme pěkné sportovní výkony a studenti v rolích organizátorů odvedli opravdu dobrou práci,“ stručně zhodnotil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Výsledky individuálních soutěží Přeboru UP v atletice 2025 jsou k nahlédnutí zde.

Přebor UP v atletice je mimo jiné i prověřením sil před blížícími se Českými akademickými hrami, které ve dnech 23.–27. června hostí Ostravská univerzita a VŠB – Technická univerzita v Ostravě. Studenti, kteří mají zájem UP na hrách reprezentovat, najdou potřebné informace tady.

I historicky nejméně narušené ekosystémy středoevropských rašelinišť čelí dopadům klimatické změny. Potvrzuje to nová studie českých biologů z Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci odhalili výrazné proměny ve složení společenství vážek, z nichž v posledních dvaceti letech vymizela řada ohrožených druhů. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, který patří mezi nejvýznamnější světová periodika zaměřená na dopady globálních změn na přírodní ekosystémy.

Biologové z Ostravy a Olomouce před více než 20 lety zahájili monitoring vážek v rašeliništích na 27 chráněných místech v Česku a Polsku. Právě rašeliniště patří k historicky nejméně narušeným přírodním ekosystémům, kde až dosud na první pohled krajina zůstávala stejná. Jak ale ukazují proměny ve společenství vážek, na které upozorňují v nové studii, pod povrchem dochází k tichému, ale výraznému posunu.

„Vážky mimořádně citlivě reagují na změny prostředí a jsou výtečnými indikátory jakýchkoliv odchylek. Rašeliniště, která tisíce let odolávala klimatickým výkyvům, dnes můžeme vnímat jako barometry globální změny. I když celkový počet druhů vážek zůstal zhruba stejný, složení společenstev se výrazně proměnilo. Ve značné míře vymizely ohrožené a ekologicky cenné druhy, stejně jako druhy vázané na chladná a kyselá prostředí, jako například šídlo sítinové (Aeshna juncea) nebo vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda). Přibyly naopak teplomilné a obecně rozšířené druhy, které si dokážou poradit v různorodých podmínkách, jako například vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) nebo šidélko páskované (Coenagrion puella). Změny, které jsme zaznamenali, ukazují, že překračujeme hranici ekologické stability – a to i v oblastech, které nejsou přímo ovlivněny lidskou činností,“ říká vedoucí výzkumu Aleš Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Jde tak o typický příklad ekologické homogenizace, kdy z přírody mizí unikátní druhy a jsou nahrazovány běžnějšími, což vede ke ztrátě biologické jedinečnosti. Výsledky studie zároveň potvrzují, že změny klimatu samy o sobě, bez dalších vnějších vlivů, mohou vyvolat zásadní reorganizaci přírodních společenstev.

„Náš vědecký tým využil pokročilé metody ekologického modelování a analýzy fylogenetických vazeb mezi druhy. Na základě jejich vlastností – například teplotní tolerance, míry ohroženosti či specializace na daný typ stanoviště – jsme dokázali odhalit vzorce, které předznamenávají budoucí vývoj těchto společenstev. To, že se takové posuny odehrávají i v přísně chráněných oblastech bez přímého lidského zásahu, je silným varováním. Ukazuje to, že klimatická změna je hluboká a všudypřítomná,“ doplňuje spoluautorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Studie odhaluje nejen znepokojivé změny v dosud stabilních ekosystémech, ale zároveň ukazuje, že právě tato místa mohou fungovat jako varovné majáky klimatických dopadů. Vědci proto volají po systematickém sledování ohrožených lokalit a důsledném zohlednění potřeb jednotlivých druhů v ochranářských strategiích. Jen tak se dá předejít změnám, které by mohly zasáhnout nejen rašeliniště, ale i celou krajinu.

Sedm desítek jmen čítá přehled laureátů Ceny děkana Lékařské fakulty UP za rok 2024. Jsou mezi nimi jak autoři významných publikací zveřejněných v nejlepších oborových časopisech, tak autoři patentů či osobnosti, které dosáhly profesorského titulu před 45. narozeninami, a zastoupeni jsou i studenti. Děkan Milan Kolář oceněným pogratuloval na slavnostním setkání v zasedací místnosti děkanátu LF UP.

„Chtěl bych vám poděkovat za vaši skvělou práci a za všechno, co přinášíte ve prospěch naší fakulty. Velice si toho vážím a přeji, ať se vám daří i nadále,“ uvedl děkan. Upozornil zároveň na to, že na fakultě v posledních letech stoupá podíl vědeckých prací zveřejněných v prvním decilu a prvním a druhém kvartilu, tedy v těch nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích podle Web of Science, aktuálně činí již 77 % publikací LF UP v impaktovaných časopisech. „To mě a věřím, že i vás, velmi těší. Myslím, že je to známka zdravého vývoje fakulty z pohledu vědecko-výzkumného. A největší podíl na tom máte právě vy,“ dodal Milan Kolář směrem k laureátům.

Cenu za původní nebo přehledovou práci publikovanou v prvním decilu obdržela mezi 26 autory například Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky, jejíž portrét jsme před nedávnem přinesli zde, Martina Zatloukalová z Ústavu lékařské chemie a biochemie, Martin Mistrík z Ústavu molekulární a translační medicíny nebo Marek Ľubušký z Porodnicko-gynekologické kliniky, kterému děkan gratuloval hned dvakrát – ještě za monografii Těhotenství s rizikem rozvoje anémie plodu. Dalších 21 cen bylo uděleno v kategorii prací zveřejněných v prvním kvartilu, mezi nimi byl například přednosta Ústavu histologie a embryologie Zdeněk Tauber za studii v časopise Frontiers in Immunology, o níž jsme psali v tomto článku.

Děkan ocenil také autory tří patentů, v již zmíněné kategorii monografií cenu obdržel i emeritní děkan Josef Zadražil za knihu Moderní farmakoterapie autoimunitních chorob. Patrik Mlynárčik z Ústavu mikrobiologie byl oceněn za publikaci s významným počtem citací, čtyři akademici pak za dosažení profesorského či docentského titulu do 45, respektive 35 let.

Mezi pěticí oceněných studentů byla Eva Chrenková, která brzy završí doktorské studium lékařské biologie obhajobou disertační práce a již nyní působí na postdoktorské pozici ve Vídni. „Je to taková třešnička na dortu, ocenění všeho úsilí a času, které byly k vytvoření této práce třeba. Oceněný článek byl přehledový a snažili jsme se v něm zvýšit povědomí o tom, proč je u karcinomu prostaty, což je druhá nejčastější příčina úmrtí u mužů, důležitou technikou tekutá biopsie, proč se jí věnovat a jak ji může odborná veřejnost využít ve své praxi,“ přiblížila studentka, jejíž záměry v minulosti podpořil i Nadační fond UP.  

S Cenou děkana LF UP se pojí finanční odměna, celkem bylo mezi oceněné rozděleno 2,5 milionu korun. Přehled všech laureátů Ceny děkana LF UP za rok 2024 je k dispozici zde.

Přednášky, workshopy, debaty i výstavu nabídnou letošní Dny lusofonní kultury. V nabitém dvoudenním programu bude speciální pozornost věnována Brazílii.

Velmi zajímavou přednášku spojenou s výstavou o hlavním městě Brazílie Brasília, ikoně modernistického urbanismu, prosloví během letošních Dnů lusofonní kultury Yvonna Fričová, editorka knihy Brasília – město – sen.

„Pohovoří o uvedeném brazilském městě coby experimentu, vrcholném díle lidské kreativity 20. století, které je zároveň památkou UNESCO. Její přednáška, provázená prezentací fotografií Pavla Friče a spojená s výstavou o městě Brasília, je určena širší veřejnosti, která tak má jedinečnou příležitost dozvědět se leccos o tom, jak díky mimořádnému nadšení budovatelů vyrostla v rekordně krátkém čase (1957–1960) ve vyprahlé brazilské vysočině supermoderní oáza, zářící město budoucnosti. Město, které mělo být nezatížené minulostí a mělo vyřešit všechny brazilské problémy. Dávný brazilský sen o novém hlavním městě v srdci země uskutečnil prezident českého původu Juscelino Kubitschek,“ uvedla Zuzana Burianová z katedry romanistiky FF UP. Přednáška s vernisáží výstavy o městě Brasília, kterou manželé Fričovi věnovali Univerzitě Palackého, se uskuteční ve čtvrtek 24. dubna od 17:30 na katedře romanistiky FF UP (učebna 2.39 a chodba katedry).

Dny lusofonnní kultury každoročně nabízejí řadu přednášek a workshopů českých i zahraničních univerzitních vyučujících a dalších hostů, a to na vybraná témata z oblasti kultury a reálií portugalsky mluvících zemí (zejména Portugalska a Brazílie, ale i dalších zemí – Kapverdských ostrovů, Angoly, Mosambiku aj.), případně projekci filmů a výstavy nejrůznějšího charakteru. Jejich cílem je obohatit studijní programy posluchačů katedry romanistiky Filozofické fakulty UP i studentů dalších oborů Univerzity Palackého a seznámit širší veřejnost s kulturami daných zemí. I letos se většina akcí uskuteční v portugalštině, organizátoři akce počítají i s účastí portugalského velvyslance a brazilské velvyslankyně.

Organizátorem Dnů lusofonní kultury, které se letos uskuteční ve dnech 23. a 24. dubna, je Centrum portugalského jazyka a lusofonní kultury na katedře romanistiky FF UP, které spolupracuje s Portugalským centrem Institutu Camões v Praze a Velvyslanectvím Brazílie v Praze. Program najdete zde.

Rekordní množství zahraničních produkcí a účast divadelních osobností evropského formátu ozdobí od 9. do 19. května program multižánrového festivalu Divadelní Flora, který vyvrcholí reprezentativní přehlídkou slovenského politického divadla. Letošní program se odehraje pod mottem Rovnost a nabídne téměř šedesát událostí – činohru, tanec, hudbu, diskuze i edukativní platformu FloraLab, která je určena studujícím uměleckých a uměnovědných oborů vysokých škol z ČR a ze Slovenska. Vstupenky na festival, jehož partnerem je i Univerzita Palackého, jsou již v prodeji.

Festival s výraznou německou linkou otevře Maxim Gorki Theater Berlin inscenací Cizí, v níž se autor Michel Friedman autobiograficky vrací ke svému židovskému původu a bolestným zkušenostem svých rodičů, přeživších holokaust. Slavnostní zahájení obstará Schauspielhaus Bochum s adaptací knihy Maxe Portera Žal je to s křídly v režii Christophera Rüpinga. Tento titul se objevil ve výběru prestižního Berliner Theatertreffen a herečka Anna Drexler za svou roli obdržela cenu Der Faust.

„Leitmotiv většiny inscenací prohlubuje étos loňského motta Volnost. Otevíráme mezigenerační a genderové otázky, tematizujeme postavení rozličných menšin, problematiku rovného přístupu k elementárním lidským právům i ambivalenci vztahu Východ–Západ. Prezentujeme výsostně politické divadlo sousední země, v níž je hlas nezávislé kultury politicky umlčován,“ charakterizuje letošní Divadelní Floru její ředitel a hlavní dramaturg Petr Nerušil.

Přehlídka uvede také díla významných tanečních tvůrců. V české premiéře se představí renomovaná choreografka Eszter Salamon, jejíž inscenace Monument 0.7: M/Others, vytvořená ve spolupráci s její osmdesátiletou matkou, slibuje mimořádně intimní zážitek. Salcburská skupina BODHI PROJECT přiveze energickou inscenaci Chemical Joy, která provokativně komentuje fenomén mládí a má potenciál stát se jedním z diváckých hitů 28DF. Confluence – společné dílo česko-nigerijské performerky Angely Nwagbo a senegalského perkusisty Siaky Toureho – zase tematizuje kulturní identitu a propojení různých světů.

Silnou linku tvoří slovenská činohra, kterou reprezentují inscenace předních scén i nezávislých souborů. Klíčovou součástí dominantní programové linie 28DF bude profil činohry Slovenského národného divadla. Vedle rekonstrukce temné historické události Budete mať luft! přiveze adaptaci esejistické novely Pavla Vilikovského Pes na ceste v režii Dušana D. Pařízka, jež získala titul Inscenace roku 2024. Divadlo Petra Mankoveckého uvede site-specific projekt Eden. Útek z raja. Slovenské komorné divadlo nabídne tragédii Hekuba režiséra Lukáše Brutovského s Lucií Jaškovou a Markem Geišbergem, držiteli cen Dosky.

V programu se výrazně uplatní i čeští tvůrci. Tři inscenační dvojice z významných pražských scén představí autorské projekty. Janko Lesák a Natálie Strýčková připravili spolu s teenagery z dětských domovů inscenaci Takže asi tak, která přináší autentické výpovědi o životě na okraji společnosti. Jakub Čermák a Marta Ljubková zpracovali Pasoliniho Teorému jako podmanivou vizuální podívanou pro Divadlo v Dlouhé. Petr Erbes a Boris Jedinák se ve hře Bůh v Las Vegas vracejí k půlročnímu působení československých umělců v Americe konce 60. let, a to prostřednictvím hudebně pulzující a herecky brilantní inscenace Divadla Na zábradlí. Chybět nebudou ani představení domácích scén – Moravského divadla a Divadla na cucky.

Festival nabídne i bohatý doprovodný program: koncerty (např. Dušan Vlk, FVLCRVM, Roman Samotný), workshopy a diskuze. Zapojí se i studenti uměleckých a uměnovědných oborů v rámci platformy FloraLab.

Podrobný program je na webu.

V Olomouci dnes začal jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu Academia Film Olomouc – AFO. V programu jeho 60. ročníku je 500 položek a návštěvníci se během šesti dnů mohou vydat na 14 festivalových míst po celém městě.

Filmové projekce, koncerty, DJ sety, besedy, přednášky, workshopy, divadelní představení, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích i platforma pro profesionály a tvůrce Industry 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa. Tento jedinečný svátek vědy a filmu pořádá každoročně Univerzita Palackého. Motto „Work in Progress“ připomene, že festival je metaforou proměny světa kolem nás a neustále se rozvíjejících vědních oborů.

„AFO je založené na pohybu – programovém, myšlenkovém, lidském. I při jubilejním šedesátém ročníku chceme zůstat festivalem, který nehledá pohodlí tradice, ale nebojí se měnit. Neoslavujeme jen minulost, spíš potvrzujeme, že největší sílu má AFO tehdy, když si dovolí být zvídavé, otevřené a stále v procesu vývoje. To, co nás spojuje napříč generacemi organizátorů i diváků, je touha věci pochopit – a někdy i zpochybnit,“ řekla ředitelka festivalu Eva Navrátilová.

Každý festivalový den bude věnován jedné dekádě

Vizuální styl letos pracuje s barevnými vrstvami minulosti, přítomnosti a budoucnosti, stejně jako celý dramaturgický koncept. K narozeninám vznikla ve Vydavatelství UP publikace v podobě originálního šanonu plného vzpomínek, fotek, rozhovorů a textů o historickém vývoji nebo i samotném žánru vědeckého dokumentu.

„Je úžasné, že AFO oslovuje generace příznivců vědy už šest desítek let a že je díky tomu dnes nejstarším kontinuálně pořádaným festivalem populárně-vědeckého filmu v celé Evropě. Od skromných začátků ušel festival obrovský kus cesty,“ doplnil Martin Procházka, rektor Univerzity Palackého.

Filmy o vědě pro každého

Nebude chybět ani reflexe nových forem vědecké dokumentaristiky. Poprvé se představí soutěžní sekce zaměřená na imerzivní díla – VR, XR a 360° filmy. Do výběru postoupilo sedm projektů z celkového počtu čtyřiceti přihlášených. Nově organizátoři udělí cenu za nejlepší debut nebo druhý film, která má motivovat začínající autory a autorky k další tvorbě.

„60 let, které AFO letos slaví, je úžasná tradice, která ukazuje, že přibližovat vědu, její výsledky, metody a prospěch člověku lze a má smysl v každé době. Nepochybně i v té současné, kdy nás její plody ze všech stran obklopují a doprovázejí na každém roku,“ sdělil Martin Fusek ze společnosti IOCB Tech, která festival dlouhodobě podporuje.

Na jeho slova navazuje i Pavel Banáš, ředitel Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN). „Jak kdysi řekl George E. Brown junior, výzkum není hotový, dokud nejsou jeho výsledky srozumitelně sděleny veřejnosti. V CATRIN proto vnímáme popularizaci vědy jako nedílnou součást naší mise a usilujeme o to, aby byl náš výzkum pochopitelný a užitečný pro celou společnost. AFO považujeme za výjimečnou platformu.“

Doprovodný program nejen pro fanoušky dokumentu

Festival nabídne také sérii diskusních pořadů a podcastů, které propojují vědu, média a současná společenská témata. V rámci Sféry Live Deníku N vystoupí popularizátorka chemie Olga Ryparová (Olinuim), novinář Petr Koubský a publicista Vítek Svoboda. V Olomouci vzniknou například pořady Podhoubí a populární Čelisti Radia Wave, program Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus se vrátí k historii vaření piva. Diskuse Hlas Heroine otevře otázky tělesné autonomie, Respekt Live se zaměří na jazykové vzdělávání. V programu nebude chybět ani panelová debata Zeptej se vědce.

Dlouholetým partnerem je Česká televize

Od roku 2008 je generálním mediálním partnerem AFO Česká televize. „Dlouhodobě sdílíme stejný cíl: zpřístupňovat poznání široké veřejnosti srozumitelně, kvalitně a bez senzace. I letos budeme na festivalu aktivní – představíme vlastní programovou sekci Věda v ČT, s našimi formáty také soutěžíme a moji kolegové z vědecké redakce a archivu se zapojí do doprovodného programu,“ uvedl ředitel České televize Jan Souček.

Hlavními festivalovými lokalitami zůstávají Konvikt, kino Metropol, aula CMTF, Central Muzea umění nebo Pevnost poznání a Vlastivědné muzeum. Program se však rozšíří i do nových prostor, například do Sedmičky, kde vznikne VR zóna. Na Horním náměstí nebude chybět ikonická nafukovací zeměkoule, mobilní planetárium, program České asociace science center, Inovačního centra Olomouckého kraje (ICOK) a dalších partnerů. Pro akreditované je připravena řada výhod, návštěvníci mohou například využít slevu 25 % na jízdenku pro cestu zpět u Českých drah.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení.

Vstup na festival zůstává zdarma, stačí pouze akreditace. K dispozici jsou také placené akreditace Teleport, které umožňují rezervaci míst na projekce a přednášky.

Přiblížit působení náboženských komunit v západní společnosti prostřednictvím charit si dal za cíl Petr Mocek, který se věnuje doktorským studiím na Cyrilometodějské teologické fakultě a Fakultě tělesné kultury UP. Jeho úmysl zaměřit se na komunity v USA podpořil Nadační fond UP a pomohla i možnost studijního pobytu na University of California in San Diego (UCSD), kam odletěl v zimním semestru. Postupně oslovil přes 600 organizací.

Výsledkem doktorandovy práce bude analýza role náboženství ve společnosti z jiného úhlu, než dosud nabízely akademické debaty. „Sociální práce a pomoc druhým byla historicky doménou církví, náboženských společností a směrů a v tomto kontextu chci přiblížit vliv náboženství na západní, spíše sekularizovanou společnost prostřednictvím praktického působení charit, které jsou v mnoha případech s hodnotami příslušných náboženství svázány a se kterými se mohou setkat i lidé, kteří jsou bez náboženského vyznání,“ uvedl Petr Mocek, který se rozhodl výzkum uskutečnit ve Spojených státech amerických, které jsou známy svou výraznou rasovou, etnickou a také náboženskou diverzitou.

Dostat se k nim a získat si jejich důvěru nicméně nebylo snadné. „V USA je deklarována náboženská svoboda, takže se nelze v této oblasti dostat k veřejným centralizovaným seriózním informacím. Využíval jsem tedy kontakty, které mají vyučující zaměřující se na sociální práci na tamních univerzitách. Velmi mi pomohla mimo jiné děkanka Jo Ann R. Regan z Catholic University of America, která díky Fulbrightovu programu působila i u nás na CMTF UP, a doktorka France Nguyen-Grozavu z UCSD. Bohužel se mi ale nepodařilo navázat spolupráci se žádnou z židovských komunit,“ podotkl student.

Získejte podporu pro svůj vědecko-výzkumný nebo umělecký projekt! Nadační fond UP v aktuální výzvě přijímá žádosti do 2. května. Více zde.

S dotazníkem, který připravil, oslovil během pobytu v Kalifornii přes 600 organizací a společenství. Získaná data nyní vyhodnocuje, výsledky budou publikovaný v jeho disertační práci. „Zatím můžu uvést několik věcí, které mě překvapily. Jde zejména o množství peněz, které na dobročinnost v USA proudí, a to, že se málo analyzuje, jestli ty prostředky jdou opravdu na účel, který byl deklarován. Zároveň mě překvapila uzavřenost komunit, řada oslovených buď nereagovala, nebo se nechtěla výzkumu zúčastnit. A další věcí je, že ne všechna společenství dodržují to, že by neměla konverzí ke konkrétní víře podmiňovat pomoc druhým v rámci svého působení v oblasti sociální práce. Z dostupných statistik je známo, že například muslimské neziskové organizace zaměřující se na práci ve věznicích vedou k tomu, že okolo 60 % všech konverzí vězňů je právě k islámu,“ zmínil Petr Mocek.

Dodal přitom, že o působení charit se nyní zajímá také administrativa prezidenta Donalda Trumpa, s čímž může souviset i nižší ochota zúčastnit se aktuálního dodatečného sběru dat pro výzkum. Ten ale již olomoucký doktorand provádí z České republiky, v USA studoval a pracoval během podzimu. Využil k tomu možnost studijního pobytu na University of California in San Diego, která se naskytla díky spolupráci FTK UP s tamním profesorem Michaelem Prattem, a také podporu Nadačního fondu UP, který Petra Mocka vybral v loňském roce jako jednoho z 11 stipendistů.

Mezi podpořenými byl student, který je také zástupcem CMTF UP v Akademickém senátu UP, už v roce 2022, kdy v tehdejší výzvě uspěl s výzkumem zaměřeným na zdroje smyslu života u izraelských sportovců. Tomuto tématu se věnuje na fakultě tělesné kultury v rámci svého druhého doktorského studia, fond mu mimo jiné umožnil vycestovat na stáž na izraelskou Levinsky-Wingate Academic College. „Podpory Nadačního fondu UP si velmi vážím a myšlenku fondu považuji za skvělou. Už jen přihlášením svého projektu do výzvy mladí vědci získají zkušenost s grantovou soutěží, díky finanční podpoře mohou svůj záměr realizovat a zároveň se mohou rozvíjet v měkkých dovednostech, a to díky lidem, jako je Katrin Stark, kterou můžu jen chválit,“ uzavřel Petr Mocek.

Svoji práci Petr Mocek a stejně tak i další stipendisté Nadačního fondu UP představí v rámci festivalu AFO, a sice v pátek 25. dubna od 16:30 ve Filmovém sále na Konviktu – viz zde.

Na první pohled či poslech vidíme nebo slyšíme, že český název Velikonoce je složen ze dvou slov, totiž „veliká“ a „noc“, přičemž adjektivum nenechává nikoho na pochybách, jaká důležitost je jim v křesťanském kalendáři přisuzována. Substantivum pak odkazuje na skutečnost, že slavnost Zmrtvýchvstání Páně začíná už velikonoční vigilií. Datum křesťanských Velikonoc vychází z data židovského svátku Pesach, jenž upomínal na přechod Izraelitů z Egypta do zaslíbené země. Latinskou podobou hebrejského slova je výraz „pascha“, který se promítl například do označení velikonoční svíce ze včelího vosku, paškálu.

Všichni, kteří žijeme v tomto světě, v tomto pozemském čase života, se jednou ocitneme v bodě, kdy budeme muset přejít. Kristovou velikonoční obětí jsme získali dar nesmírné ceny: naději, že můžeme přejít na „pastviny věčné zeleni“, do místa a stavu, kde už nebudeme vystaveni tomu, čemu každodenně čelíme v „slzavém údolí“.

Letošní rok prožíváme jako tzv. Svatý rok, pro nějž zvolil papež František téma „Poutníci naděje“. Naději potřebuje nejen dnešní svět zmítaný válkami a různými ohroženími, ale také každý z nás. Jubilejní rok provází logo, na němž je zobrazen kříž, jehož se drží postavy, jejichž propojení připomíná plachtu loďky. Spodní část kříže je zakončena kotvou. Uvedené symboly lze vztáhnout i k vnímání velikonočních svátků, které – obrazně řečeno – rozvinují plachtu víry, do níž se může opřít vítr a která nás může posilovat na naší plavbě životem, a současně spouští kotvu, která může být znamením opory, ale také přístavu, k němuž směřujeme.

Přeji všem krásné a požehnané velikonoční svátky.

Mons. Josef Nuzík, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP