Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Březnové jednání Akademického senátu Univerzity Palackého přineslo nové informace související se stravováním v univerzitní menze, zprávy o přípravě voleb do AS UP nebo o navýšení mzdových tarifů pro technicko-hospodářské (THP) pracovníky, poskytlo také informaci o ustavení Mimořádné Kolejní rady UP či o jednání Komise pro udržitelnou UP. V průběhu zasedání AS UP schválil i několik novel.

Akademický senát UP vyhlásil volby do tohoto grémia v únoru, volby samé se uskuteční elektronicky v termínu od 3. do 11. května. Funkční období nového AS UP začne 15. září 2023, skončí 15. května 2026. Předseda AS UP Jiří Langer v této souvislosti informoval senátory hned v úvodu jednání o tom, že v těchto dnech na jednotlivých fakultách vrcholí volby dílčích volebních komisí, jejich předsedů a místopředsedů. Zároveň připomněl, že od 3. dubna se na fakultách UP začínají sbírat návrhy jednotlivých kandidátů a že všechny potřebné informace lze najít na nově vzniklém webu www.upol.cz/volby.

V souvislosti s chystanými volbami se senát věnoval také nastalé situaci několika akademických pracovníků zařazených pod VŠÚ CATRIN, kteří se dostali do situace, jež jim možnost volit komplikuje. AS UP situaci vyřešil usnesením, z něhož vyplývá, že uvedení akademici budou volit v prostředí té fakulty, na níž vyvíjejí pedagogickou činnost. 

V rámci legislativní části přijal AS UP několik novel. Schválil nový Jednací řád AS UP ve znění přijatého pozměňovacího návrhu a pozměňovacích návrhů LK AS UP. Schválil i návrh novely Statutu PřF UP ve znění technických změn LK AS UP. Přijal také novelu Řádu vysokoškolské koleje UP i návrh novely č. 3 Vnitřního mzdového předpisu UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

„Ekonomická komise AS UP doporučila schválit nový vnitřní mzdový předpis UP, všichni členové komise byli pro, jsme rádi, že po dlouhé době dochází na Univerzitě Palackého k navýšení tarifů THP pracovníků. Zároveň chci ale apelovat, aby do konce května byl aktualizován i předpis, který se týká akademických a vědeckých pracovníků,“ zdůraznila za EK AS UP Irena Smolová, místopředsedkyně Akademického senátu UP.

V návaznosti na nevoli související se zdražením stravy v menze UP vystoupil před senátory ředitel Správy kolejí a menz UP Libor Kolář. Uvedl, že s odkazem na minulé usnesení AS UP, které požadovalo přijetí opatření, jež by vedla k optimalizaci nákladů, poskytne univerzitní menza od 1. dubna výhradně studentům jedno výrazně levnější jídlo (se sníženými provozními náklady). Za cenu zhruba šedesát korun jej studenti najdou v nabídce hotovek vždy pod číslem čtyři (více zde).

Ředitel SKM UP dále uvedl, že s cílem eliminovat náklady došlo i k dočasnému pozastavení činnosti menzy Šmeralova. V dílčí zprávě za uplynulý měsíc pak připustil pokles zájmu o stravování. Následná debata se věnovala možnostem, jak situaci zlepšit. Zazněla v ní také informace o vývoji cen energií, které jsou v současné době nižší než v lednu a podle kvestorky UP Petry Jungové by právě tento příznivější vývoj cen energií společně s dalšími optimalizačními procesy měl do budoucna vést ke snížení provozních nákladů a ve výsledku i ke snížení ceny stravného.  

O historii i současném stavu investiční akce Envelopa I – Blok-D VTP UP informoval senátory UP Luděk Prudký, jenž má na starosti technický dozor stavby. Po následné rozpravě AS UP přijal usnesení, v němž pověřil Ekonomickou komisi AS UP projednáním ekonomické náročnosti stavby ve vztahu k rozpočtu UP.

Rektor UP zpravil senátory o stanovisku, které se týká analýzy a návrhů vypořádání VŠÚ CATRIN a PřF UP. Uvedl, že se skládá ze dvou částí a že v nejbližší době budou se zprávou seznámeni děkan PřF UP a ředitel VŠÚ CATRIN, poté se s dokumentem seznámí AS UP.

V další části jednání AS UP se hovořilo o obnovení činnosti Kolejní rady UP, o jejímž mimořádném ustavení informoval místopředseda AS UP Michal Nguyen. Cílem Mimořádné Kolejní rady UP je vyhlásit volby, více zde.

Komplikovanou situaci v zajištění vzdělávání ve zdravotnických oborech poté popsala studentská senátorka Tereza Marková, která ve své řeči zdůraznila kritickou situaci zajištění navazujících magisterských studijních programů na FZV UP. AS UP vzal tyto informace na vědomí a požádal vedení UP o analýzu vzniklé situace a návrh řešení.

V samém závěru zasedání senátory informoval Jan Bělka, předseda Komise pro udržitelnou UP, o nedávno přijatých usneseních. Hovořil o nově připraveném předmětu, který se zabývá udržitelností. Studenti jej najdou v nabídce předmětů typu C. Ve svém projevu se vrátil i k analýze odpadů, která se nedávno uskutečnila na UP (viz tento článek) a na jejímž základě přijala komise usnesení směřující k vedením jednotlivých fakult. Komise v nich například doporučuje zavést třídění bioodpadu a kovů v součinnosti s dodavatelem odpadových služeb. Doporučuje také vytvořit legislativní nástroje za účelem efektivnějšího zabezpečení třídění odpadu s cílem celkového snížení odpadu na UP, který povede ke snížení provozních nákladů. Vedení UP pak komise doporučila bezodkladné omezení používání jednorázových obalů, příborů, nádob a papírových utěrek v zařízeních provozovaných UP a v prostorách UP.

Příští jednání Akademického senátu UP se uskuteční 26. dubna.

Přehled přijatých usnesení na březnovém zasedání AS UP najdete zde.

Významní hosté zavítali v tomto týdnu na fakultu zdravotnických věd. Setkání s děkanem Jiřím Vévodou a zástupci vedení fakulty se zúčastnili poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Hana Naiclerová, Petra Quittová, Josef Flek, Tomáš Müller a Milan Brázdil spolu se senátorem Lumírem Kantorem, primátorem Miroslavem Žbánkem, ředitelem Fakultní nemocnice Olomouc Romanem Havlíkem a ředitelem Vojenské nemocnice Olomouc Martinem Svobodou a rektorem UP Martinem Procházkou. Hosté si prohlédli odborné učebny a jejich vybavení, následná rozprava se pak dotkla mj. témat financování a stávajících výukových prostor fakulty. Setkání se uskutečnilo u příležitosti oslav půlkulatých 15. narozenin FZV UP.

Hosté si v první části programu měli možnost prohlédnout učebny a vybavení ústavu klinické rehabilitace, ústavu porodní asistence či ústavu radiologických metod. Součástí prohlídky bylo rovněž zpestření v podobě praktické zkoušky – odběru krve z modelu lidské ruky se ochotně ujali poslanec Milan Brázdil a ředitel Vojenské nemocnice Olomouc Martin Svoboda.

Po skončení prohlídek následovala prezentace děkana fakulty Jiřího Vévody, který hosty seznámil s aktuální nelehkou situací fakulty řešící nedostačující rozpočet i prostorové možnosti pro výuku. „Naše fakulta je financována poměrem dle počtu studentů, který zde byl v roce 2013. Tehdy byl podíl na celkovém koláči zhruba 5,13 %, od roku 2021 činí 5,66 %. Dnes dostáváme de facto podobné finanční prostředky jako před deseti lety. Bohužel není vůle to změnit, všem ostatním fakultám tato procentuální fixace vyhovuje. Pak je tu ještě ukazatel společenské poptávky. Na rozdíl od pedagogů a lékařů nejsou zdravotnické profese společensky žádané, proto na rozdíl od nich nedostávají naše studijní obory extra finance z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jsem moc rád, že jste vážili cestu a zavítali na naši fakultu. Možná je změna ve vašich rukou. Chtěl jsem vás seznámit s realitou, ve které profese, o něž je zájem a do budoucna budou stále více potřeba, bojují o své udržení a zachování,“ uvedl k přítomným hostům děkan Jiří Vévoda.

Tématu financování se dotkl také rektor UP Martin Procházka. „Co musí následovat, je ekonomický rozbor na vládní úrovni, jaké absolventy má české vysoké školství dodávat do systému, koho vzdělávat, koho preferovat. Existuje anglosaský model, kdy student platí školné a velmi rychle vyselektujete, za jak dlouho se absolventům peníze investované do vzdělání vrátí. Jestli je to etické či nikoliv, to už nechám stranou. Pak jsou země, v nichž je školné stanoveno pouze u oborů, které jsou méně preferované. A pak je náš systém, který, jak se ukazuje, už dochází do určitého limitu,“ zmínil rektor Martin Procházka. Současně poukázal na budoucí zlepšení v oblasti výukových prostor. „Podepsal jsem výběrové řízení na stavbu nové společné budovy lékařské fakulty a fakulty zdravotnických věd. Chystá se rovněž rekonstrukce budovy na třídě Svobody, do jejíchž úprav investuje univerzita zhruba sto milionů korun a která bude po dokončení plně k dispozici fakultě zdravotnických věd,“ řekl rektor Martin Procházka.

Titul Učitel roku Olomouckého kraje 2023 má své majitele. Slavnostní předávání cen se tradičně uskutečnilo 28. března, tedy na Den učitelů. V letošním roce symbolicky na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. 

Slavnostního ceremoniálu se za fakultu zúčastnili děkan Vojtech Regec a proděkanka Petra Šobáňová, která je také součástí týmu, jenž vybíral oceněné pedagožky a pedagogy. Za Olomoucký kraj byli přítomni hejtman Josef Suchánek, radní pro oblast školství Aleš Jakubec a několik dalších náměstků a pracovníků krajského úřadu.

Patnáct pedagogů a pedagožek si odneslo ocenění Učitel roku Olomouckého kraje 2023, tři pak speciální cenu radního pro oblast školství a tři ocenění rozdal také děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec.

„Poslouchat medailonky jednotlivých pedagogů, kteří si chodili pro ocenění, bylo pohlazením na duši. Jsem rád, že každoročně oceňujeme práci, která mnohdy není vidět, a přitom je tak důležitá. Pro Olomoucký kraj je rozvoj vzdělávání prioritou. Všem kantorům patří velký dík za práci, kterou vykonávají,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.

Ocenění se už od roku 2011 předává pracovníkům středních, vyšších odborných, speciálních i základních uměleckých škol, dětských domovů, pedagogicko-psychologických poraden a domů dětí a mládeže se sídlem v Olomouckém kraji.

„Spolupracovat na této akci s Olomouckým krajem je pro pedagogickou fakultu radost. V loňském roce jsme prezentovali oceněné pedagogy na portále Učitel21, sdíleli jsme jejich pedagogické reflexe a videoportréty. Akce tak neskončila slavnostním předáním plaket, ale příběhy učitelů a jejich příklady dále rezonovaly ve veřejném prostoru. Letos jsme spolupráci dále prohloubili a kromě klasických cen byla udělena také Cena děkana PdF UP. Touto formou jsme chtěli poděkovat pedagogům, kteří dělají skvěle svoji práci a zároveň se podílejí na formování našich studentek a studentů na praxích. Byla radost vidět obětavé učitele a učitelky, kteří inspirují ostatní svým přístupem a profesionalitou. Těším se, že díky pokračující spolupráci našich institucí budou tito učitelé inspirací také pro naše studující,“ uvedla proděkanka fakulty Petra Šobáňová.

Nominaci může podat kdokoliv. Mezi nominacemi tak byli ty od ředitelů škol, kolegů, ale i studentů. A s tím se pojí myšlenka jedné z oceněných, která prozradila, že ona děti neučí, ale děti učí ji.

Učitelským odpolednem provázela herecká dvojice Moravského divadla Olomouc Lukáš Červenka a Vendula Nováková. Vystoupili také mladí saxofonisté a klarinetisté ze Základní umělecké školy Iši Krejčího Olomouc a smyčcové kvarteto Colourstring pod vedením Jitky Kaprálové.

Ocenění pedagogové: Jitka Kaprálová Šeluďková – Základní umělecká škola Konice, Ivana Přikrylová – Střední škola řemesel, Šumperk, Helena Lisá – Základní umělecká škola Miloslava Stibora, Olomouc, Jakub Kaštyl – Sigmundova střední škola strojírenská, Lutín, Lenka Orálková – Odborné učiliště a Praktická škola, Mohelnice, Michal Blokša – Církevní gymnázium Německého řádu, Olomouc, Jakub Mrázek – Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Šumperk, David Mach – Obchodní akademie, Prostějov,Petra Pajtlová – Obchodní akademie, Prostějov, Jana Nováková – Střední odborná škola Hranice, Lukáš Matoušek – Gymnázium Jiřího Wolkera, Prostějov, Vladimír Janek – Dům dětí a mládeže, Olomouc, Rudolf Háze – Střední škola elektrotechnická, Lipník nad Bečvou, Lukáš Dittrich – Slovanské gymnázium, Olomouc, Magda Králová – Gymnázium, Olomouc – Hejčín.

Cena radního pro oblast školství: Miluše Juráňová – Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Lipník nad Bečvou, František Šober – Střední škola technická, Přerov,
Dalibor Křepský – Dětský domov Šance, Olomouc.

Cena děkana PdF UP: Šárka Chrobáková – Mateřská škola Nedvědova, Olomouc, Daniela Smékalová – Základní škola Olomouc, tř. Spojenců, Radek Štefek – Církevní gymnázium Německého řádu, Olomouc.

Bouřlivá a podporující atmosféra provázela letošní ročník Přeboru Univerzity Palackého ve šplhu na laně, který se uskutečnil v tělocvičně Hynaisova. Síly v tradičním závodě poměřilo pět desítek studentek a téměř stovka studentů, vesměs budoucích tělocvikářů.  

V kategorii žen na 4,5metrovém laně dohmátla na značku nejrychleji Adéla Kolářová, studující Tělesnou výchovu a anglický jazyk pro vzdělávání. Z pouhých tří účastnic závodu na 8metrovém laně pak byla nejlepší Veronika Zemková ze stejného programu. Velké emoce přitom vzbudil výkon třetí Barbory Voznicové, která se pro účast rozhodla až na poslední chvíli s tím, že to prostě zkusí. K dohmatu na značku těsně pod stropem tělocvičny jí nakonec chyběly síly, ale rozhodčí se usnesli, že si za svoji snahu ocenění zaslouží.

Mezi muži si první místo v obou délkách vyšplhal, stejně jako vloni, Jan Rolenc. „S vítězstvím jsem samozřejmě naprosto spokojený. Ale musím uznat, že konkurence byla větší než minulý rok, kluci letos byli mnohem šikovnější a rychlejší,“ uvedl student Tělesné výchovy a biologie pro vzdělávání, který se věnuje především florbalu, ale rekreačně zdolává lezecké stěny a skály a cvičí s vlastním tělem.  

Jeho slova potvrdili i pořadatelé závodu Martina Poláková a Jiří Buben z katedry sportu FTK UP. „I když se našlo několik účastníků, kterým se vyšplhat nepodařilo, myslím si, že zvlášť u mužů jsou výkony oproti dřívějšku lepší. Vždyť rozdíly mezi prvními třemi místy činily letos jen několik desetin sekundy,“ řekli k výsledkům.

Vítězům společně s pořadateli poblahopřál a předal ceny děkan FTK UP Michal Šafář a také absolvent fakulty, držitel světového rekordu ve šplhu na 8metrovém laně (činí 4,87 sekundy) Aleš Novák. Ten závody zpestřil, pro motivaci, ukázkou svého výkonu. I když byl v mžiku těsně pod stropem tělocvičny, skromně a s úsměvem dodal, že už netrénuje.

Přebor UP ve šplhu na laně, který je tradiční součástí sportovního kalendáře Univerzity Palackého. Katedra sportu FTK UP ho společně s oddílem gymnastiky SK UP pořádá již od roku 2004.

Výsledky

lano 4,5 m – ženy

1. Adéla Kolářová, FTK – 5,61 s

2. Vanda Štůsková, FTK – 6,18 s

3. Zuzana Zálešáková, FTK – 6,62 s

lano 4,5 m – muži

1. Jan Rolenc, FTK – 4,30 s

2. Aleš Březina, FTK – 4,81 s

3. Vít Esterka, FTK – 5,12 s

lano 8 m – ženy

1. Veronika Zemková, FTK – 19,22 s

2. Martina Drásalová, FTK – 21,60 s

3. Barbora Voznicová, FTK – 1 m 00,28 s

lano 8 m – muži

1. Jan Rolenc, FTK – 10,04 s

2. Daniel Kordula, FTK – 10,22 s

3. Aleš Březina, FTK – 11,17 s

Nádvoří Filozofické fakulty Univerzity Palackého se v Den učitelů zaplnilo protestujícími akademiky i studenty sociálněvědních a humanitních oborů. Volali po zrovnoprávnění tarifů mezi obory na tuzemských vysokých školách a navýšení jejich rozpočtu tak, aby mzdy dosahovaly úrovně odpovídající prestiži a osobní investici pedagogů a vědců dotčených fakult a vědeckých pracovišť.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého se zúčastnila protestu s názvem Hodina pravdy. Informovala své studenty o situaci, v níž se nachází personál sociálněvědních a humanitních vysokých škol, i o tom, jaká rizika pro vzdělanost a omezení ve vykonávání profese tento stav přináší. Od 13 hodin se stovky pedagogů a studentů této fakulty zúčastnily na jejím nádvoří hodinové výstražné stávky. Na místo dorazili i akademici z Ostravy, Brna a Opavy.

„Na včerejším setkání s představiteli naší vlády jsme nedostali žádný příslib. Bylo nám doporučeno, ať sami přemýšlíme, jak zracionalizovat naše fakulty, čímž se myslelo, jak je zmenšit. Když to uděláme, pak se teprve bude přemýšlet co dál. Situace je vážná, vypadá to, že od stávající vládní reprezentace nemůžeme nyní očekávat patrně nic. Po tomto jednání jsem byl rezignovaný, plný deprese, dnes jsem spíš už naštvaný. Slibuji vám všem, že v úsilí neustanu,“ ubezpečil přítomné Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého a také předseda Asociace děkanů filozofických fakult. Připomněl přitom, že stačilo jen několik týdnů k tomu, aby se téměř všechny filozofické fakulty v republice spojily a zorganizovaly akce, které se zde neudály dvacet let.

Podobně zhodnotil situaci na nádvoří olomoucké filozofické fakulty i děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity Robert Antonín, který stávající stav vidí jako důsledek neexistence vize.

„Ministerstvo ani vláda nepomáhá naplňovat oblast vysokého školství vizí. Řídí tento segment podprahově pomocí financí. Vypadá to mimo jiné tak, že do systému plyne méně financí, a bude to tak dlouho, až odumře. To se podle mého názoru děje s humanitním a společenskovědním vzděláváním u nás,“ řekl Robert Antonín, který se rovněž účastnil setkání o financování vysokých škol s představiteli vlády.

„Během setkání bylo shrnuto pouze to, co víme: že ve vysokém školství je peněz málo a že navýšení bude nutné prosadit ve vládě. Vize jsme neslyšeli. A kde nejsou vize, tam je krize,“ dodal.  

Během zhruba hodinového protestu, jehož cílem bylo podpořit požadavky rektorů univerzit sdružených v České konferenci rektorů a Asociace děkanů filozofických fakult, se k situaci vyjádřili za Filozoficko-přírodovědeckou fakultu Slezské univerzity v Opavě Irena Korbelářová, Veronika Faktorová za Filozofickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Václav Štěpánek za Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Se svým osobním příběhem vystoupili i někteří akademici Filozofické fakulty Univerzity Palackého, za Základní organizaci vysokoškolského odborového svazu FF UP promluvil ke shromáždění i František Kratochvíl z katedry asijských studií, který se důrazně ohradil i proti mzdové politice uvnitř UP. V závěru olomoucké Hodiny pravdy se shromážděný dav vydal z nádvoří Filozofické fakulty UP na Žižkovo náměstí, kde před sochou TGM, bývalého prezidenta Československa, odložil všechny transparenty.

Na to, že je vysoké školství dlouhodobě podfinancované, poukazují Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a odboráři. O navýšení rozpočtu vysokých škol jednal v úterý 28. března ministr školství Vladimír Balaš s premiérem Petrem Fialou, poté by záležitost měla projednat Vláda ČR. Ta v nejbližším období obdrží i petici, jež vznikla na půdě Filozofické fakulty Univerzity Palackého a kterou již podepsalo zhruba 3500 lidí. Stále je přístupná k podpisu zde.

Protestní shromáždění se uskutečnilo také v Praze. Zde se, stejně jako v Olomouci, uskutečnily informativní přednášky a diskuze, protestní průvod poté směřoval taktéž k soše TGM na Hradčanské náměstí. Protest proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů podpořilo třináct fakult, z velké většiny filozofických.

V Pevnosti poznání, interaktivním vědeckém centru Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, se o víkendu 1. a 2. dubna zabydlí na 60 druhů zvířat. Koná se tam tradiční akce Odpudiví nebo kouzelní?, která přiblíží svět plazů, obojživelníků a bezobratlých. V programu budou nově aktivity týkající se ochrany netopýrů nebo téma první pomoci při setkání s nebezpečným zvířetem.

Pevnost poznání ukáže živá zvířata, která se dají chovat doma. Návštěvníci se ale také dozvědí, jak se v přírodě tradičně sbírá hmyz. Na vlastní oči uvidí šváby, strašilky, brouky, kudlanky, suchozemské plže, hady, želvy či netopýry. „Přivezeme dva nejjedovatější druhy štírů plus další druhy bezobratlých či největší ještěrku kontinentální Evropy – ještěrku perlovou,“ pozval na program zoolog Pavel Javůrek. Velkým lákadlem budou chovné kolonie světlušky větší, na kterých organizátoři provádějí odborný výzkum.

Zvířata pod termokamerou

Zájemci si budou moci vyzkoušet, jak pomocí termokamery porovnat a změřit teplotu přítomných tvorů. Účastnit se budou i členové České společnosti pro ochranu netopýrů s ukázkou handicapovaných netopýrů nebo studenti medicíny se svým programem. „Budeme se věnovat i tématu první pomoci při kontaktu s nebezpečnými tvory v přírodě. Zaměříme se na hady, štíry, pavouky, medúzy a bodavý hmyz,“ doplnila koordinátorka akce Alena Vláčilová. Na místě budou chovatelé, kteří rádi zodpoví zvídavé dotazy.

Návštěvníci se podívají také do historie. Poznají stvoření z časů mýtů a legend, kdy byli antičtí bohové malicherní a krutí a stíhali lidstvo útrapami. „I taková stvoření musela být v minulosti popsána a zaznamenána do knih. V expozici Do historie! se podíváme nejenom na konkrétní zvířata z bestiářů, ale také si zkusíme vlastní odpudivá nebo kouzelná stvoření vytvořit,“ řekla Alena Vláčilová.

Vědecké dílny – Poklady ze světa hmyzu

Ve vědeckých dílnách budou představeny produkty, které vyrábí hmyz, jako např. med nebo vlákna hedvábí. Pomocí zajímavých pokusů si malí i velcí zkusí provést základní potravinářské analýzy nebo si vytvoří vlákna podobající se těm, které v přírodě produkují pavouci. V kreativní dílně si pro drobný hmyz mohou vyrobit útulné útočiště – hmyzí hotel.

V programu se objeví také dvě přednášky. V první, nazvané Černá Hora 2022 aneb strastiplná cesta tam a zase zpátky (sobota/neděle od 14:00), budou přednášející Pavel Javůrek a Miroslav Vaverka povídat o všech úskalích, která mohou nastat, když se s přáteli vydáte na jarní cestu za obojživelníky a plazy na Balkán. „Název přednášky je zcela příznačný, protože budeme mluvit i o věcech, které mohou na takové cestě zkřížit plány a zkomplikovat život všem účastníkům, a samozřejmě si představíme zvířata, která jsme potkali. Vhodná bude pro všechny věkové skupiny,“ doplnil Pavel Javůrek.

Druhá přednáška bioložky Heleny Petrové bude na téma Tulení s tuleni (sobota/neděle od 16:00). Určená je všem, které zajímá, jak vypadá každodenní život na záchranné stanici pro tuleně na Baltském pobřeží nebo jestli se dá potulit s tuleněm.

Centrum popularizace Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého sídlí v unikátně zrekonstruované, památkově chráněné budově velkého dělostřeleckého skladu z roku 1857. Prostřednictvím expozic, dílen, laboratoře a digitálního planetária zde zaměstnanci a studenti univerzity zábavnou a hravou formou přibližují dětem i dospělým vědecké poznatky i historická fakta.

Více o programu na www.pevnostpoznani.cz.

Divadelní sál Uměleckého centra UP nabídne 29. března scénické čtení současných ukrajinských divadelních her. Zhruba sedmdesátiminutové představení se uskuteční pod jednotným názvem Slovník emocí válečné doby a stane se tak českou premiérou mezinárodního projektu Worldwide Ukrainian Play Readings.

Vznik mezinárodního projektu Worldwide Ukrainian Play Readings inicioval na konci února 2022 John Freedman, a to ve spolupráci s Maximem Kuročkinem a kyjevským Divadlem dramatiků. Ukrajinští dramatici pro tento projekt už napsali 128 her, vzniklo 253 textů včetně překladů do různých jazyků a 295 čtení ve 29 zemích světa. Na vstupném a darech bylo vybráno přes 250 tisíc dolarů, které dnes pomáhají nejrůznějším ukrajinským organizacím a umělcům.

Slovník emocí válečné doby -  čtení současných ukrajinských divadelních her.

29. března od 19 hodin.

Umělecké centrum UP, Divadelní sál.

Vstupné dobrovolné.

Kromě divadel se do projektu postupně zapojila i řada univerzit, například katedra slovanských jazyků a literatury Harvardovy univerzity, Metropolitan State University v Denveru, Northern Illionois University, University of North Carolina, University of London, Babes-Bolyai University v Rumunsku, Zürich Arts University, Bradley University, Illinois a další. Ve středu 29. března se k němu přidá i Univerzita Palackého.

„V režii Petera Páluše představí studenti katedry slavistiky Michaela Kočovská, Anna-Liza Mironova, Alina Shumylo, Veronika Radičová, Jan Sobek a Konstantin Zaslavskii vlastní překlady her současných ukrajinských dramatiků Jeleny Astasjevy, Ihora Bilytse, Vitalije Chenského a Maxima Kuročkina. Většina her byla napsána na jaře 2022 po začátku ruské invaze na Ukrajině, dramatici se v nich vyrovnávají s prvními traumatickými zkušenostmi s válkou,“ uvedla k programu za pořádající katedru slavistiky FF UP Martina Pálušová.  

Projekt navazuje na Worldwide Play Readings: Belarus, který vznikl v roce 2020 během demonstrací po běloruských prezidentských volbách. Tehdy se po celém světě četla hra Andreje Kurejčika Uražení. Bělorusko. Hra pojednává o prvním měsíci běloruské revoluce a o vzestupech a pádech rané fáze demokratické transformace po dvaceti šesti letech diktatury. Kromě českých divadel (např. Městské divadlo Zlín, Komorní scéna Aréna aj.) se i tehdy přidali k projektu studenti Univerzity Palackého v čele s Peterem Pálušem. Tehdy Kurejčikovu hru uvedli jako inscenované čtení v české premiéře. Informace o finančních sbírkách najdete zde.

Řešitelé z Pedagogické fakulty UP prezentovali výstupy více než třiceti různých projektů studentské grantové soutěže (IGA) podpořené v roce 2022. Během veřejné obhajoby, která se uskutečnila v malé aule fakulty, se tak hovořilo o nejrůznějších výzkumných tématech, jimž se věnují nejen akademici uvedené fakulty, ale i jejich studenti.

Jaká je připravenost budoucích učitelů k výuce mediální výchovy? Používají učitelé druhého stupně základních škol inovativní metody ve výuce literární výchovy? Jaká je digitální gramotnost ve výuce matematiky na prvním stupni základních škol? Jaký význam mohou mít primární pohybové dovednosti pro připravenost ke čtení žáků prvního ročníku základních škol? Kdo se zabývá vzděláváním dětí se vzácnými onemocněními? O těchto a řadě dalších témat se debatovalo během veřejných obhajob IGA grantů v malé aule Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

„Na naší fakultě jsou tyto obhajoby tradicí. Jsou prostorem pro prezentaci výsledků výzkumu i pro jejich kolegiální sdílení. Obhajoby zároveň chápeme jako součást dalšího růstu studentů, kteří se tak učí prezentovat svou odbornou práci,“ řekl Stanislav Štěpáník, proděkan pro vědu, výzkum a doktorská studia PdF UP.

Obhajoby podle něj pravidelně prezentují spektrum činností, které má Pedagogická fakulta UP v oblasti výzkumné práce, jakož i obrovský interdisciplinární potenciál jednotlivých výzkumných témat. „I letošní obhajoby se uskutečnily v dělné atmosféře, mnohé příspěvky ukázaly velký potenciál pro další práci a vzbudily živý ohlas publika,“ doplnil proděkan PdF UP.

Během dne se tak zájemci například seznámili s projektem, v němž se tým Radky Dofkové, vedoucí katedry matematiky a zároveň proděkanky pro studium PdF UP, věnoval digitálním prostředkům ve výuce matematiky. Projekt s názvem Digitální gramotnost ve výuce matematiky na 1. stupni ZŠ vznikl z potřeby digitálního vzdělávání v uvedeném předmětu a podle Radky Dofkové bylo jeho cílem i to, aby se dané problematice věnovali ve svých kvalifikačních pracích studenti. Ti s celým týmem ve výsledku nabídli i řadu zajímavých námětů využitelných v praxi. Jan Chrastina z Ústavu speciálněpedagogických studií představil projekt, v němž se odborníci věnují skupině dětí se vzácným onemocněním a jejich specifickým potřebám ve vzdělávání. Jde konkrétně o osoby s Duchennovou svalovou dystrofií a se spinální muskulární atrofií. Zdeněk Rechtík z katedry primární pedagogiky hovořil o práci v projektu s názvem Význam primárních pohybových dovedností v predikci percepční zralosti a připravenosti ke čtení žáků 1.ročníku základních škol a mimo jiné uvedl, že motorické dovednosti mohou mít vliv na výuku čtení. Pro mnohé pak mohlo být zajímavé i sdělení Jiřího Kantora z Ústavu speciálněpedagogických studií, který prezentoval výsledky projektu s názvem Efektivita vibroakustické terapie na snížení stresu ve vzdělávacím prostředí se zaměřením na speciální potřeby.

Veřejné obhajoby IGA grantů se uskutečnily v rámci Dnů vědy a umění PdF UP, jejichž bohatý program nabízí od března až do května různé přednášky, workshopy, konference i komentované prohlídky a performance. Už v polovině března zahájila celý blok katedra primární a preprimární pedagogiky, která se v edukačním odpoledni věnovala rodičům dětí na základních školách. Odezvu mají Dny vědy a umění i na katedře výtvarné výchovy, kde se uskuteční textilní workshop či celý soubor akcí pod jednotným označením Be-on the Screen. Zájemci se mohou těšit například i na ilustrátorský workshop s Kateřinou Janků. Do letošních Dnů vědy a umění se svými akcemi zapojí také Ústav pedagogiky a sociálních studií, který připravuje program věnovaný technologii řízení outdoorových her, nebo katedra psychologie a patopsychologie, která chystá seminář o tom, jak pracovat s náročným chováním dětí. Programovou událost tradičně nabídne i katedra antropologie a zdravovědy, a to se svým Dnem zdraví. Katedra hudební výchovy přispěje studentskou multižánrovou performancí. Každoroční konferenci, letos pod názvem Výzvy primárního vzdělávání v matematice jako součást učitelství pro 21. století, chystá katedra matematiky, katedra biologie přispěje do pestrého programu svou badatelskou výukou pro žáky ZŠ, a to na téma Tajemství ukrytá v horninách aneb Jak to všechno víme? Celý program Dnů vědy a umění najdete zde.

Projekcí filmu Kuciak: Vražda novináře bude dnes večer v kině Metropol zahájena olomoucká část festivalu Jeden svět, který představuje dokumentární filmy o lidských právech z celého světa. Kromě filmů nabídne do 1. dubna i bohatý doprovodný program.

Jeden svět to jsou především projekce pozoruhodných dokumentů. Ruská invaze na Ukrajině, energetická krize, klimatické změny, ale i sociální nejistoty. To vše jsou situace, které podtrhují křehkost a hodnotu Ceny bezpečí, podtitulu letošního ročníku, který odkazuje právě na jednu ze základních lidských potřeb. Bezpečí a cena, kterou jsme za něj ochotni platit, však pro každého z nás může znamenat něco jiného. I proto se Jeden svět rozhodl nahlédnout na téma z různých úhlů pohledu a reflektovat ho napříč celým filmovým programem.

Filmy z celého světa

Zahájení bude dnes večer v Olomouci patřit připomínce února roku 2018, kdy tři výstřely v domě ve Veľké Mači ukončily životy mladého páru. Jejich těla jsou objevena až po čtyřech dnech. Brzy poté se jména Ján Kuciak a Martina Kušnírová stávají symbolem největších protestů na Slovensku. Investigativní reportér a režisér Matt Sarnecki představuje ve svém filmu Kuciak: Vražda novináře s detektivní precizností dlouhou minulost mašinerie korupce a podvodů v nejvyšších patrech slovenské politiky. Sleduje blízké osoby Jána Kuciaka a další novináře a novinářky, kteří díky uniklým tajným datům objevují nové, klíčové důkazy v případu vraždy novináře a jeho partnerky.

Festival nabízí i další snímky, které stojí za vidění, jako například film Dokud se zpívá. Jeho hrdinky Zahrá a Sadiqa mají šanci stát se prvními ženskými afghánskými superstar. Ve třinácti předchozích ročnících totiž zatím vždy zvítězili muži. Film sleduje show na pozadí vyostřující se situace v zemi, která po odchodu amerických jednotek v roce 2021 znovu upadla do rukou hnutí Tálibán.

Jiný pohled na válku, kterou Rusko vede na Ukrajině, představuje film Mladí Rusové na útěku. Na příběhu Jegora, který žije v ruském Irkutsku, miluje potápění v ledové vodě a na sociálních sítích vybízí k aktivní ochraně sibiřské přírody, ukazuje, jak ruský režim vede válku i proti vlastnímu obyvatelstvu, když nechce přijmout oficiální ideologii.

Koncerty, výstava, kurz znakového jazyka

Návštěvníci se mohou během festivalu, na jehož přípravě se podílejí studenti UP (psali jsme zde) a jehož část se uskuteční v prostorách Cyrilometodějské teologické fakulty UP (viz web CMTF), těšit nejen na filmy, ale i na bohatý doprovodný program: koncerty, workshopy a kurzy pro děti i dospělé a výstavu, která poběží v rámci celého festivalového týdne.

V pondělí po zahájení a projekci úvodního filmu zahraje v Jazz Tibet Clubu kapela Hele!. V úterý nabízí program debatu s politologem FF UP Tomášem Lebedou a řeč bude především o volebním systému. Debata proběhne od 18 hodin ve Skautském institutu na Dolním náměstí. Na debatu naváže další koncert, tentokrát kapely The Middle of the Sandwich. Koncert se uskuteční v klubu Variace na Horním náměstí od 21 hodin.

Mezi další doprovodný program patří např. středeční Rychlokurz znakového jazyka nebo Dílna mladého novináře, při které si děti mohou vyzkoušet práci redaktora a natočit si svou vlastní reportáž pod vedením Michaely Veteškové, která vede redakci kultury na Radiožurnálu. Během celého festivalového týdne bude také v obchodním centru Šantovka probíhat výstava Proč jsme to nenahlásili. Ta ukazuje autentická svědectví obětí sexuálního násilí.

Největší kapelou, která letos na Jednom světě v Olomouci vystoupí, je Lesní zvěř. Hudební trio, jehož členy můžete znát z kapel, jako jsou Tata Bojs či Kašpárek v rohlíku, zahraje ve čtvrtek 30. března od 21 hodin v Jazz Tibet Clubu. Jak připomínají pořadatelé, jde o jedinou část programu, kde si zájemci budou muset zakoupit vstupenku. Ty budou k dispozici na místě, jedna za 100 korun. Všechny ostatní části doprovodného programu festivalu Jeden svět Olomouc jsou zdarma.

Na debatu dorazí novinářky, youtuber i možný astronaut

Neodmyslitelnou součástí programu jsou besedy po promítání. Novinkou letošního roku je alespoň jedna diskuze ke každému filmu. Diváci se mohou těšit například na pofilmovou debatu k filmu Dívčí gang, který poodhaluje zákulisí mladých influencerů, s youtuberem Lukášem Fritscherem (Lukefry).

Dalšími hosty ke středeční a páteční projekci bude novinářka ze slovenského Denníku N Monika Tódová či šéfredaktorka serveru Investigace.cz Pavla Holcová. Pozvání na debatu k filmu Nejdelší odloučení přijal také mladý kandidát na astronauta Jakub Zemek.

Při některých pofilmových debatách budou moci diváci potkat přímo aktéry dokumentárních filmů. Ve středu po projekci filmu To musíte zažít přijdou diskutovat o právech LGBT komunity v Maďarsku ředitel Amnesty International Maďarsko David Vig a Luca Dudits. Ve čtvrtek po projekci filmu Šťastně až na věky budou moci diváci diskutovat s Kristýnou a Mirkem, křesťanským párem, který se ve filmu objevuje.

Více informací o festivalu Jeden svět Olomouc najdete zde.

Festival Jeden svět je jedním ze základních stavebních kamenů společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 se stal nejvýznamnějším festivalem svého druhu na světě a v roce 2007 získal čestné uznání UNESCO za výchovu k lidským právům. Prezentuje stovky filmů z celého světa a snaží se podporovat kvalitní dokumentární tvorbu se sociální, politickou, enviromentální a lidskoprávní tematikou. V současné době témata reflektovaná dokumentární tvorbou (migrace, znečištění plasty, fake news, populismu nebo rozdělené společnosti) nabírají o to většího významu a Jeden svět k nim nabízí pohled z mnoha různých perspektiv.

Deset tisíc let prostředí příznivého pro rozvoj lidské civilizace je u konce. Jak můžeme dále naplňovat své potřeby a zároveň umožnit kvalitní život i těm, kdo budou žít na této planetě po nás? Na to hledá odpověď ona tolikrát skloňovaná udržitelnost. Jak souvisí se změnou klimatu, energetikou nebo financemi, představí tři odborníci během tří přednášek. S první, nazvanou Zpátky na zem: východiska klimatické krize bez růžových brýlí, vystoupí Tomáš Jungwirth 29. března od 11 do 12:30 hodin na CMTF v místnosti U11. Pro účast se registrujte na Portálu celoživotního vzdělávání. Další přednášky chystá Udržitelná univerzita na duben a květen.

Za většinu změn, které negativně ovlivňují náš život na planetě Zemi, si můžeme sami a žádná jedna zázračná technologie nás nespasí. Přechod k udržitelnému způsobu fungování, které může obstát v nových podmínkách, si žádá nové myšlení, novou politiku a novou etiku. Co činí z klimatu politický problém v pravém slova smyslu? Které cesty mohou vést ke klimatické neutralitě? Proč je klíčové, nakolik si ceníme současnosti oproti budoucnosti? A co si různí lidé představují, když říkají – vraťme se na (Z)em?

O tom bude mluvit Tomáš Jungwirth Březovský, vedoucí Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), který v roce 2019 založil. Zabývá se výzvami spojenými se změnou klimatu a nízkouhlíkovou transformací a také sleduje dění ve státech západního Balkánu. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, následně studoval demokracii a lidská práva na univerzitách v Bologni a Sarajevu. Strávil také půl roku na stipendijním pobytu na Evropském univerzitním institutu ve Florencii, kde se věnoval problematice klimatické mitigace a adaptace v mezinárodních souvislostech. Během českého předsednictví v Radě EU 2022 spolupracoval v roli národního experta s ministerstvem životního prostředí.  

Tomáš Jungwirth: Zpátky na zem: východiska klimatické krize bez růžových brýlí
29. března od 11 do 12:30 hodin na CMTF (Univerzitní 244/22) v místnosti U11
Studenti a zaměstnanci UP se pro účast registrují na Portálu celoživotního vzdělávání.

Další přednášky o udržitelnosti:
– duben (bude upřesněno) – Udržitelnost a finance
– 17. května, 13–15 h. – Pasti komunikace klimatické změny a jak z nich ven

Záznamy z předchozích vzdělávacích akcí naleznete na webu Udržitelné univerzity.

Rektorky a rektoři vysokých škol ČR, členové České konference rektorů (ČKR), vyjadřují hluboké znepokojení nad aktuálním stavem financování vysokého školství.

Vysoké školství v ČR je strategickým sektorem pro oblast výzkumu a klíčovým partnerem při budování vzdělanostní společnosti – a jako takové zásadním faktorem z hlediska budoucího hospodářského rozvoje. Bohužel musíme v této souvislosti konstatovat, že vysoké školství trpí reálným poklesem finančních prostředků, což odporuje Programovému prohlášení Vlády ČR.

Podíl vysokých škol v kapitole financí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR postupně klesl z 18 % v roce 2010 na 12 % v roce 2021. V důsledku dalších negativních jevů, jako jsou vysoká inflace a rostoucí ceny energií, jakož i v souvislosti se vzrůstajícími platy v regionálním školství, přestává být akademické prostředí konkurenceschopným, což reálně vede k odlivu mozků z vysokoškolského prostředí.

ČKR je přesvědčena, že nadále nelze nečinně přihlížet ani dalšímu alarmujícímu jevu, kterým je výrazně nižší podíl výdajů na vysoké školství vzhledem k HDP ve srovnání s dalšími státy sdruženými v OECD. Vyšší nároky na vysokoškolský sektor přicházejí a budou dále přicházet rovněž s rostoucí demografickou křivkou.

Apelujeme proto na Vládu ČR, aby uvedené negativní trendy a tendence zvrátila, aby postupovala odpovědně a zjednala nápravu.

V Brně dne 24. března 2023

Za Českou konferenci rektorů

Prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.
předseda

Týdenním pobytem studentů a studentek z University of Nebraska at Kearney v České republice vyvrcholil předmět zaměřený na tvorbu marketingových plánů, který v rámci rozvíjené spolupráce s americkou univerzitou připravila katedra ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty UP.

Devítka amerických studentů pod vedením profesora Timothyho Burkinka absolvovala nejen na půdě Univerzity Palackého přednášky i bohatý prakticky zaměřený a kulturní program.

„Společně jsme navštívili Brno a jednu z největších korporátních společností v ČR firmu Oracle, zaměřili jsme se i na lokální firmy, jako je Šufan nebo Chomout. V neposlední řadě studenti navštívili Aplikační centrum BALUO Fakulty tělesné kultury UP, které představuje ideální propojení univerzity, vědy, výzkumu a komerční sféry,“ uvedla Alena Vyskočilová, vedoucí Welcome Office UP, která se na programu pro hosty podílela.

Návštěva amerických studentů byla završením pilotního projektu v rámci spolupráce katedry ekonomických a manažerských studií FF UP a College of Business and Technology University of Nebraska at Kearney (CBT UNK). Cílem předmětu, který v angličtině společně absolvovali studenti z Olomouce a Nebrasky, byla příprava marketingového plánu dvou reálných projektů pro klienty v ČR. Výuka probíhala formou online workshopů prostřednictvím platformy Zoom, v závěru kurzu se účastníci sešli osobně v Olomouci.

„Všechny získané poznatky studenti zúročili při závěrečných prezentacích svých projektů, kterých se zúčastnil mimo jiné děkan FF UP Jan Stejskal a přes Zoom také zástupci CBT UNK a Veles Technology. Věříme, že vzájemnou spolupráci budeme i nadále rozvíjet,“ uvedl garant předmětu David Kosina z FF UP.

V současnosti již organizátoři plánují opakování programu v obdobné podobě v příštím akademickém roce, zároveň řeší i výjezd studentů UP na partnerskou americkou univerzitu.

Filozofická fakulta UP s University of Nebraska at Kearney spolupracuje už řádku let, základem neustále se rozvíjejícího partnerství se stal studijní program Nebraska Semester Abroad, díky němuž mohou posluchači americké univerzity studovat na katedře historie FF UP. V závěru loňského roku obdrželi Jan Stejskal a Martin Elbel, kteří tento program vedou, na UNK čestný doktorát, jak jsme psali zde.

Velký zájem vzbudila online přednáška týmu E-Bezpečí Univerzity Palackého věnovaná rizikovým výzvám. Odborníci ji připravili v reakci na nedávnou tragickou událost, při níž zemřelo dítě. Pravděpodobně jednu z těchto rizikových výzev plnilo.

Policie vyšetřuje smrt jedenáctiletého chlapce. Přestože příčina zatím není jasná, jednou z prověřovaných verzí je, že se uškrtil páskem, když plnil nebezpečnou výzvu ze sociální sítě TikTok. Takzvaná blackout challenge nabádá uživatele sociálních sítí, aby škrtili sebe, případně své kamarády. Online přednášky o rizikových výzvách, kterou uspořádal tým E-Bezpečí Univerzity Palackého, se i v této souvislosti zúčastnilo více než tři a půl tisíc rodičů, pedagogů a dalších zájemců, tisíce zájemců poté sledovaly její záznam.

Projekt E-Bezpečí zařazuje téma rizikových výzev do svých vzdělávacích programů pravidelně. „Nejsme však schopni oslovit každého rodiče a učitele, a tak jsme se nyní rozhodli, že připravíme stream, který se bude tímto fenoménem zabývat. Naším cílem bylo dostat k němu co nejvíce rodičů, učitelů a lidí, kteří s dětmi pracují. To se, myslím, povedlo, během přednášky se vedla i bohatá diskuze,“ uvedl za tým E-Bezpečí Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

V online přednášce zájemce seznamovali s trendovými výzvami, které v tuto chvíli kolují především TikTokem. „Popsali jsme jim konkrétní výzvy a ukázali i ty velmi problémové. Zároveň jsme se dotkli i blackout challenge, která v tuto chvíli hýbe částí České republiky. Všem jsme se snažili vysvětlit, jak tyto výzvy fungují a na co je potřeba si dávat pozor,“ dodal. Zdůraznil přitom, že nejohroženější skupinou jsou v uvedené souvislosti děti zhruba od osmi do třinácti let.

„Rodičům mohu poradit především to, že je dobré mít co největší přehled o tom, co jejich dítě na internetu dělá, je dobré vědět, jaké sociální sítě a aspoň základní influencery sleduje, co ho baví. Osobně doporučuji i metodu vysvětlování. Poproste své dítě, ať vám přiblíží svět internetu. Zkuste z něj udělat učitele, který vám ukazuje, co je nového. Když se vám takto začne dítě otvírat, protože vidí, že máte zájem, je z poloviny vyhráno,“ doplnil Kamil Kopecký.

Nebezpečné výzvy na sociálních sítích

Eyeballing Challenge – výzva nabádala k tomu, nalít si alkohol do očí, protože alkohol prostupující cévami se prý lépe vstřebává do krve a rychleji navozuje opilost. Podle expertů jsou ale cévy v oku příliš malé, aby přes ně bylo možné větší množství alkoholu vstřebat. Zato hrozí vysoké riziko popálení rohovky a dalších zdravotních problémů, včetně oslepnutí.

Duct Tape Challenge – výzva nabádala k tomu nechat si tělo pevně oblepit lepicí páskou a pak se z ní pokusit vyprostit. Řada dětí a mladistvých ale utrpěla zranění, když při souboji s páskou spadla a nemohla se chránit rukama. Některé utrpěly vážné zranění.

Cinnamon Challenge – výzva nabádala polknout nebo vdechnout lžíci mleté skořice. Internet nabízí hodně videí lidí, kteří se dáví a dusí s nosem a pusou plnou skořice. Koření v plicích navíc může způsobit řadu dýchacích potíží i později.

Choking Challenge – výzva spočívá v tom, že se člověk nechá škrtit, dokud neomdlí. V mírnější verzi této výzvy se jen páskem nebo provazem na chvíli zastaví proudění krve do mozku, aby si dotyčný mohl užít příjemný pocit, když se krev do mozku zase vrátí. Ve skutečnosti dochází k poškození mozkových buněk.

Salt and Ice Challenge – výzva využívá jednoduché chemie. Část těla si dotyčný posype solí a pak na ni přiloží kostku ledu. Výsledkem je silně bolestivá reakce, která na kůži způsobuje popáleniny, puchýře, omrzliny a jizvy.

Snorting Challenge – výzva, která lidi nabádá, aby vtahovali (vdechovali) nosní dírkou různé předměty, které potom vytáhnou skrz ústa ven. Kromě rizika uváznutí předmětu v nose s sebou výzva nese i možnost poškození dutin.

Tide Pod Challenge – výzva nabádá vzít gelovou kapsli na praní, rozžvýkat ji, spolknout, natočit se při tom a pak video sdílet. Ačkoliv kapsle často vypadají jako barevné bonbóny, obsahují celou řadu toxických chemikálií. Ty vyvolávají zvracení, dušení a průjmy, mohou popálit sliznice, poškodit plíce a trávicí systém.

Více zde.

Citlivé detektory světla se chovají jinak, než si vědci dosud mysleli. Zjistili to fyzici Josef Hloušek, Ivo Straka a Miroslav Ježek z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, kteří při výzkumu zaměřeném na jednofotonové detektory pozorovali nové děje. Následně prokázali, že se neslučují s dosavadní teorií fungování detektorů. Výsledky jejich odborné práce publikoval časopis Applied Physics Reviews.

Detekce světla na kvantové úrovni, kdy je nutné počítat jeho jednotlivé částice – fotony, je v současné době nedílnou součástí optických komunikací, biomedicínských zobrazovacích technik i analytických metod v chemii a materiálovém výzkumu. Všechny tyto aplikace spoléhají na lineární chování detektorů. To znamená, že výstup detektoru je přímo úměrný jeho osvitu. Čím více je detektor lineární, tím přesněji dokáže přijímat zprávy z komunikační linky nebo měřit propustnost vzorku.

I nejmodernější jednofotonové detektory ale trpí odchylkami, které je třeba přesně proměřit a následně je kompenzovat. Fyzici z přírodovědecké fakulty zjistili, že ani takový přístup nestačí a linearitu detektoru je třeba měřit přímo. Jimi použitá metoda odhalila dosud nepozorované jevy a navíc umožňuje přímou kalibraci detektoru světla bez jakékoliv již zkalibrované reference.

„Výzkum fotonických detektorů je rozsáhlou oblastí se značným aplikačním potenciálem. Nejčastější typy detektorů jsou velmi dobře charakterizované a jejich principy činnosti vědecká komunita dosud považovala za dobře známé. O to bylo větší naše překvapení, když jsme poprvé pozorovali odlišnosti od známého chování,“ uvedl Miroslav Ježek z katedry optiky.

Výzkumný projekt byl zahájen v rámci diplomové práce Josefa Hlouška na katedře optiky PřF UP. „Zpočátku jsme váhali, zda pozorované chování detektorů světla není pouze chyba našeho měření. Se zpřesňováním měření a rozšiřováním provedených analýz jsme ale dospěli k jistotě, že fotonické detektory vykazují jednoznačné odchylky od současných modelů,“ shrnul výsledek Josef Hloušek, který na katedře optiky nedávno obhájil doktorskou práci.

Nové poznatky olomouckých vědců lze uplatnit nejen v aplikacích založených na detektorech světla, ale i v testech jednoho ze základních postulátů kvantové fyziky – Bornova pravidla. „Díky soběstačnosti metody si každá laboratoř na světě může své detektory přímočaře sama charakterizovat,“ doplnil Ivo Straka, který je v současnosti vědeckým pracovníkem na Stockholmské univerzitě.

Výsledek výzkumu, který mění pohled na chování jednofotonových detektorů, je vyústěním několikaleté práce, na jejímž financování se podílela Grantová agentura ČR, Interní grantová agentura UP a katedra optiky PřF UP. Důležitou roli především v rozvoji zahraniční vědecké spolupráce hrál také projekt HYPER-U-P-S v rámci H2020 výzvy QuantERA, na jehož financování se podílela Evropská unie a Ministerstvo školství ČR.

Článek publikovaný v časopise Applied Physics Reviews najdete zde. Volně dostupný předtisk pak zde. Web Laboratoře kvantové optiky můžete navštívit zde.

Cenu Wernera von Siemense za rok 2022 v kategorii Nejlepší disertační práce získala Anna Petráčková z Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP za práci, v níž se zabývá výzkumem nových biomarkerů a zpřesněním analýzy těch stávajících pomocí nových molekulárních technik u hemato-onkologických a autoimunitních onemocnění. Výzkum biomarkerů umožňuje poskytovat pacientům léčbu tzv. na míru. Oceněna byla i docentka Eva Kriegová jako školitelka Anny Petráčkové.

Vítězství v Ceně Wernera von Siemense si Anna Petráčková velmi váží. „Cena je pro mě motivací i reflexí toho, že výzkum, na kterém se podílím, je kvalitní a má smysl v něm pokračovat. Velmi doufám, že mi toto ocenění pomůže k uskutečňování navazujících výzkumných cílů,“ uvedla mladá vědkyně, kterou po absolvování studia na Přírodovědecké fakultě UP zaujala multidisciplinarita a praktický přesah výzkumu skupiny Evy Kriegové na Ústavu imunologie LF UP. „Dostala jsem dobrou referenci a ráda se do práce skupiny zapojila,“ dodala. 

V oceněné disertační práci Anna Petráčková sumarizuje výsledky devíti původních prací publikovaných v impaktovaných časopisech. Studie, které se opírají o spolupráci olomouckých odborníků z LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc a bioinformatiků z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, odhalily řadu kandidátních biomarkerů u studovaných onemocnění, které mohou zlepšit péči o pacienty a přizpůsobit léčebné postupy dle požadavků tzv. precizní medicíny. Tento přístup u každého člověka zohledňuje individuální variabilitu v genech, buněčných a molekulárních profilech, prostředí a životním stylu, přičemž právě z této variability lze odvodit biomarkery fungující jako biologické ukazatele průběhu onemocnění či účinnosti léčby.

Jedním z praktických výstupů práce je online kalkulátor pro nastavení citlivostí metody sekvenování pro diagnostické laboratoře, který se již využívá v klinické praxi. Je totiž nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění, které mají dopad na jeho vývoj a prognózu. Článek, který kalkulátor popisuje a jehož je Anna Petráčková první autorkou, byl během dvou let více než šedesátkrát citován.

„Naše studie přinesla konkrétní doporučení pro diagnostické laboratoře týkající se nastavení parametrů sekvenování pro požadovanou citlivost diagnostického testu. Díky online kalkulátoru si může každý sám zadat požadovanou citlivost a kalkulátor mu vypočítá nutnou hladinu pokrytí sekvenování,“ přiblížila autorka, která se biomarkery u hemato-onkologických a autoimunitních onemocnění zabývá i nadále. Aktuálně se například podílí na projektu zaměřeném na endokrinní orbitopatii, závažné onemocnění očí u pacientů s autoimunitním onemocněním štítné žlázy.

Jako výjimečnou hodnotí disertační práci Anny Petráčkové její školitelka Eva Kriegová, která byla taktéž oceněna. Podle docentky Ústavu imunologie je práce nesmírně komplexní a studentka v ní prokázala hluboké znalosti několika lékařských oborů. „Provedla také řadu experimentů různými metodickými laboratorními přístupy od sekvenování, kdy zjišťujeme pořadí nukleotidů v genetické informaci, až po cytometrii, kdy se díváme, jak buňky vypadají, jak jsou aktivované a jaké mají funkční vlastnosti,“ vyjmenovala s tím, že si na Anně Petráčkové cení i orientace v nových poznatcích a vědeckých datech, komunikace v týmu nebo manuální zručnosti. „Pracuje zkrátka tak, jak by si každý školitel přál,“ doplnila docentka Kriegová. 

Cenu Wernera von Siemense udělil český Siemens nejlepším studentům, pedagogům a mladým vědcům již popětadvacáté. Odborné poroty stejně jako v předchozích letech vybraly nejlepší práce, projekty a osobnosti zabývající se technickými a přírodovědnými tématy. Do letošního ročníku soutěže přišlo celkem 493 přihlášek, z tohoto počtu tvořily 32 % ženy. Mezi devatenáct oceněných byl rozdělen milion korun. Univerzita Palackého již v minulosti několikrát mezi oceněnými zastoupena byla, naposledy vloni, kdy cenu za výsledek základního výzkumu obdržel kolektiv pod vedením Bruna de la Torre z Catrin UP (psali jsme zde). Více o ceně, která je jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v ČR, najdete zde.

Spolupráce Ústavu imunologie LF UP a VŠB-TU Ostrava

Při psaní disertační práce s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny se oceněná Anna Petráčková mohla opřít o spolupráci olomouckých imunologů s Fakultou elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, trvající již více než šest let. S ostravskými bioinformatiky ústav spolupracuje na analýze výzkumných dat, zejména pak dat z moderních vysokokapacitních metod, jako je sekvenování nové generace nebo optické mapování. Spolupráce byla podpořena několika projekty, vznikly nejen práce publikované v nejvýznamnějších odborných periodikách, ale také například doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie.

Olomoucký kraj a Univerzita Palackého jsou významnými partnery. Koordinační schůzky zástupců obou institucí se konají pravidelně, tentokrát se místem setkání stalo hejtmanství.

„Jde nám o společnou věc, tedy o rozvoj a zlepšování života v Olomouckém kraji. Ukázalo se to i během tohoto jednání, při němž jsme řešili řadu společných projektů,“ kvitoval setkání Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje.

Zástupci kraje nabídli k jednání například téma rozvoje dobrovolnictví, které by bez studentů olomoucké univerzity nebylo možné. Probírala se i tísňová péče, spolupráce na výzkumných projektech nebo kooperace s Inovačním centrem Olomouckého kraje. Delegace z Univerzity Palackého předestřela také otázku Hanáckých kasáren, adaptační strategie nebo téma spolupráce v rámci Centra pomoci studentům se specifickými potřebami.

Ze společného jednání vyjádřil radost i rektor UP Martin Procházka. Podle něj mají obě instituce mnoho společných témat. 

„Hovořili jsme velmi věcně a otevřeně o možných přínosech zahraniční spolupráce a kontaktů univerzity pro budoucí rozvoj investičních a podnikatelských aktivit v kraji, o možnostech podpory vzdělávání a rostoucí poptávce po absolventech, například ve zdravotnických či pedagogických oborech nebo o spolupráci kraje a univerzity v oblasti rozvoje dobrovolnictví,“ řekl rektor UP.

Během setkání se debatovalo i o oslavách 450 let od založení univerzity, při nichž je spolupráce mezi oběma institucemi v řadě oblastí taktéž žádoucí. 

Využít převratný vědecký postup, s jeho pomocí vyvinout nové materiály pro získávání „zelené“ energie nebo snižování emisí oxidu uhličitého v ovzduší a ukázat možnosti, jak ukončit závislost na fosilních palivech a v budoucnu zabránit možným energetickým a klimatickým krizím. S tímto plánem vstupují vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií – CEET VŠB-TUO spolu se světově uznávanými výzkumnými týmy z Německa a Itálie do tříletého evropského projektu za 1,5 milionu eur, který dnes odstartoval v Olomouci.

Ve vědecké části projektu sehraje hlavní roli problematika produkce vodíku solárním štěpením vody, elektrochemická přeměna odpadního oxidu uhličitého a zejména inženýrství na úrovni jednotlivých atomů. Tento přístup má podle vědců umožnit vývoj nových materiálů, které výrazně zvýší produkci zeleného vodíku či posunou možnosti transformace oxidu uhličitého na užitečné chemické látky s vysokou přidanou hodnotou.

„V mezinárodním týmu chceme vyvíjet technologie, které umožňují ukotvení jednotlivých atomů na povrch vhodných polovodičů a řízení chemických a elektronických vlastností těchto atomů. Výsledky ukazují, že tento nový přístup na bázi tzv. atomárního inženýrství dovoluje několinásobně zvýšit účinnost materiálů používaných pro fotokatalytickou a fotoelektrochemickou přeměnu sluneční energie na vodík, což je klíčové pro zavedení technologie výroby zeleného paliva do praxe. Atomární inženýrství se celosvětově těší stále většímu zájmu výzkumníků, my ale patříme k průkopníkům jeho využití pro tyto energetické a environmentální aplikace,“ řekl hlavní řešitel projektu Štěpán Kment z CATRIN.

Výzkumníci z obou tuzemských univerzit spojili své síly s evropskými lídry v oblasti získávání zelené energie. Jedním z nich je tým Patrika Schmukiho z Univerzity Friedricha Alexandera v německém Erlangenu. Vědec, který působí i v CATRIN, se dlouhodobě věnuje výzkumu produkce vodíku, takzvaného paliva budoucnosti, s využitím vody, sluneční energie a polovodičových nanomateriálů. „Inženýrství na úrovni jednotlivých atomů je směr, který může v budoucnu změnit řadu vědních oblastí. Naše výsledky ukazují, že právě v oblasti získávání obnovitelných zdrojů energie za využití slunečního záření mohou materiály obohacené o vhodné atomy přinést zásadní posun ve zvýšení produkce vodíku,“ potvrdil Schmuki.

Vědecký tým se chce také zaměřit na počítačový design materiálů a pochopení jejich fungování. K modelování procesů jim poslouží unikátní superpočítač na VŠB-TUO, který patří k nejvýkonnějším v Evropě. „Chceme pomocí přístupů výpočetní chemie pochopit, jakým mechanismem zvyšují jednotlivé atomy účinnost klíčových fotochemických a fotoelektrochemických procesů a na základě těchto znalostí optimalizovat novou generaci materiálů pro energetiku. V experimentální části se budeme v Ostravě věnovat možnostem atomárního inženýrství pro fotochemickou přeměnu a odstraňování oxidu uhličitého, jehož celosvětová produkce zásadně přispívá ke globální klimatické změně,“ objasnil za VŠB-TUO Radek Zbořil.

Řešení této globální výzvy, tedy snižování emisí oxidu uhličitého, se bude věnovat také tým z univerzity v italském Terstu, mimo jiné s pomocí unikátního zařízení využívajícího synchrotronové rentgenové záření pro popis struktury materiálů. Tým vedený renomovaným expertem v oblasti elektrokatalýzy a autorem několika přelomových prací v časopise Science Paolem Fornasierem bude studovat možnosti elektrochemické přeměny oxidu uhličitého. „Oxid uhličitý je možné pomocí vhodných nanomateriálů přeměnit elektrochemickou cestou na užitečné chemikálie nebo energetické zdroje, jako jsou kyselina mravenčí, oxid uhelnatý, etylén, etanol nebo metan. Zaměříme se na nanomateriály na bázi grafenu obohacené vhodnými kovy, které v minulosti připravili kolegové v Olomouci a Ostravě. Našim společným úsilím bude zvýšit účinnost přeměny a vyvinout nové jednoatomární materiály tak, aby technologie valorizace oxidu uhličitého našly uplatnění v reálné praxi,“ uvedl Fornasiero.

Vedle konkrétních vědeckých výsledků je důležitou součástí projektu také spolupráce v rámci mezinárodního týmu a sdílení zkušeností. Tyto aktivity podpoří naplánované výměnné pobyty, letní školy či společné workshopy. V rámci loňské výzvy TWINNING (HORIZON-WIDERA-2021-ACCESS-03-01) se o přibližně 100 grantů podělilo celkem 21 zemí. České výzkumné týmy a univerzity získaly devět projektů.

Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), který se koná od 25. do 30. dubna, zná jména 52 snímků, které se letos utkají v Mezinárodní a Československé soutěži a klání krátkých filmů. Tým festivalu také odhaluje první hvězdy, které do Olomouce přijedou – kosmolog Chris Impey a režisérka Sonya Pemberton. Motivem, který v letošním ročníku celý program propojuje, je ECHO. 

Mezi snímky jsou zastoupené obory od astronomie přes etologii až po dějiny umění. Prostor dostanou prestižní televizní produkce, oscarové nominace i filmy posouvající hranice dokumentárního vyprávění.  

„AFO58 představí také oblast ekonomie a důchodový systém, náš vztah k času, dostaneme se do hlubin oceánu, blízko k vulkánům a daleko do vzdáleného vesmíru. Zaměříme se i na historii, černý obchod s kostrami dinosaurů, archivnictví, feminismus v umění a na stále se zdokonalující umělou inteligenci. Témata soutěžních filmů ukazují, jak různorodá je současná společnost,“ řekla dramaturgyně Eva Suková.  

AFO přibližuje veřejnosti palčivá témata naší společnosti

V konkurenci Mezinárodní soutěže se objeví snímek Strážci času (Keeper of Time), který pojednává o lidské snaze zachytit čas – od kamenných kruhů přes budíky a kukačky až po pražský orloj. Dechberoucí filmovou esejí a poctou krásám Grónska je pak dokument Poslední člověk (The Last Human), založený na výpovědích vědců, které se mísí s každodenností zde žijících lidí.

Bratři Saud a Nadeem z Nového Dillí pečují o luňáky hnědé, kteří doslova padají ze smogem zamořeného nebe. Poutavý příběh filmu Všechno živé (All That Breathes) ukazuje, jak urbanizovaný svět krade přírodě stále více prostoru. „Na pozadí spirituálně působícího, magicky natočeného filmu nečíhá jen ekologické varování, ale i drsná realita politické situace v Indii, ve které stoupají nacionalistické tendence,“ přiblížil děj dramaturg Zdeněk Rychtera. Tento film byl nominován na letošního Oscara. V programu jsou i další dva nominované snímky: Erupce lásky (Fire of love) a Haulout.

O hledání faktů ve výkalech ohrožených zvířat pojednává Tajemství trusu (Secret in the Scat). Kamera sleduje práci biologa Scotta Burneta, známého jako Scat Man. Popisuje nosorožce, jenž využívá trus jako svou facebookovou stránku, obřího ptáka, v jehož exkrementech vzniká rostlinná školka, nebo velryby s duhovými výkaly. O přízeň poroty se bude ucházet také snímek Mrtví ptáci létají vysoko (Dead Birds Flying High), který odhaluje zvláštní rodinnou pozůstalost a znepokojivou moc fotoaparátů. Tvůrci se věnuji příběhu Sönji Storm, ženy, které po výstředním pradědečkovi zůstala sbírka vycpaných zvířat, nepřeberné množství fotografií a spousta otázek. 

Dokument Investigátori (Investigators) v Československé soutěži chce zase přijít na kloub jednomu fenoménu dnešní doby – biorezonanci – a zkusí rozřešit otázku: Kde končí věda a začíná šarlatánství? Seriál Kronika orgasmu se zase noří do genderových identit a intimního života v Československu v druhé polovině 20. století a ukazuje československou realitu, která se zatím do učebnic dějepisu nedostala.

Letošní výběr Soutěže krátkých filmů se nese ve znamení originality témat a zejména formálních postupů. „Je radost pohledět, s jakou lehkostí a neochotou dělat kompromisy se režiséři a režisérky vybraných filmů utkali s často obtížnou látkou. Snímky naznačují cesty, kterými by se žánr populárně-vědeckého filmu mohl v budoucnu vyvíjet. Zásadním trendem je četný výskyt desktopových dokumentů, které se odehrávají pouze na obrazovce počítače,“ doplnil Rychtera. 

To nejlepší z filmové dokumentaristiky za poslední dva roky z celého světa

Kromě soutěžních filmů se mohou diváci těšit na nesoutěžní dramaturgický výběr toho nejzajímavějšího, co se v posledních dvou letech objevilo v Česku a zahraničí. Některé filmy uvedou renomovaní tvůrci i špičkoví vědci. Nebudou chybět přednášky a další doprovodný program. Akreditace jsou zdarma a budou spuštěny na konci března. 

Diváci se potkají s Vedranou Pribačíć, režisérkou dokumentu Větší než trauma (Bigger Than Trauma). Snímek pojednává o terapeutické skupině sdružující ženy, které se staly za chorvatské války v první polovině 90. let 20. století cílem sexuálního násilí, a nabízí tak pohled na podobu válečného traumatu. Esther Elmholt zase uvede svůj film Po přírodě (After Nature). Dánský dokument představuje perspektivy expertů na ekologii, evoluci nebo biodiverzitu a také pohled umělce na tuto problematiku. 

Do Olomouce přijede Sonya Pemberton, režisérka, scenáristka, držitelka Emmy a jedna z předních australských producentek faktuálních televizních pořadů s vědeckou tematikou. „Na AFO měli diváci v minulých letech možnost vidět její snímky Vitamánie: Lesk a bída vitamínů či Jak zkrotit covid. Už teď se těšíme na diskuze po projekcích,“ neskrýval nadšení hlavní dramaturg AFO Ondřej Kazík. 

Svou účast potvrdil i Chris Impey, kosmolog a profesor astronomie na University of Arizona. Je autorem populárně-naučných knih, které vychází z astronomie, včetně studia vzdálených galaxií, velkoškálové struktury vesmíru či hledání exoplanet a mimozemské inteligence. Přednášel pro inženýry z NASA i buddhistické mnichy v Indii a představí se přednáškou o konci vesmíru.

Akademička a odbornice na mediální studia Iveta Jansová z Masarykovy univerzity v Brně vystoupí s přednáškou Subverzivní fanouškovství. Terapeut a psycholog Adam Táborský loni na AFO představil svůj projekt Terapie mezi stromy, který přesouvá terapeutická sezení z prostor ordinací do přírody. Letos se vrací s přednáškou nazvanou Co je trauma a jak s ním nakládat? zaměřenou na projevy traumatického stresu a možnosti jeho překonání. 

Hudební tematice se zase věnuje film Sestry s tranzistory (Sisters with Transistors), který je pozoruhodným a dosud nevyprávěným příběhem průkopnic elektronické hudby. Jak vysvětluje jedna z protagonistek filmu Laurie Spiegel: „My ženy jsme byly k elektronické hudbě přitahovány zejména v době, kdy možnost, že by komponovala žena, byla sama o sobě kontroverzní. Elektronika nám umožnila tvořit hudbu, kterou mohli slyšet i ostatní, aniž by nás musel brát vážně establishment ovládaný muži.“

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) pořádá Univerzita Palackého od roku 1966. Patří tak mezi nejstarší české přehlídky v oblasti kinematografie. Jeho hybnou organizační silou jsou především současní i bývalí studenti UP. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. Soutěžní snímky se věnují důležitým milníkům vědeckého poznání a podporují kritické myšlení všech diváků. 

Zde najdete seznam všech soutěžních filmů, zde odkaz na programové sekce.

Univerzita Palackého hostí setkání tří desítek interních auditorů a auditorek tuzemských veřejných vysokých škol. Během dvoudenního jednání, které ve velkém zasedacím sále rektorátu UP zahájil rektor UP Martin Procházka, se věnují legislativě související s činností veřejných vysokých škol.

„Je to důležitá součást naší práce, protože nám poskytuje ideální příležitost seznámit se s novinkami v oblasti legislativy, které se týkají činností vysokých škol, i k výměně praktických zkušeností. Do Olomouce se naše jednání vrací po třinácti letech, úplně poprvé však naše univerzita tuto akci pořádala již v roce 2007,“ řekl Zbyněk Křížka, vedoucí oddělení interního auditu a kontroly, které po uzákonění interního auditu jako subsystému finanční kontroly ve veřejných institucích vznik neformálního klubu interních auditorů a auditorek veřejných vysokých škol iniciovalo. Na podobných konferencích se auditoři a auditorky potkávají tedy již řadu let, zpočátku to bylo vždy čtyřikrát v roce, nyní dvakrát do roka.

Letos se první část vzdělávacího programu zaměřuje na aplikaci pravidel veřejného zadávání v prostředí vysokých škol s ohledem na aktuální metodiky Národního plánu obnovy. „Na druhý den setkání je naplánován seminář o chystaných změnách zákoníku práce. Lektor Jan Horecký, člen Kolegia expertů Asociace pro kolektivní vyjednávání a člen Výboru Společnosti pro pracovní právo, nám přiblíží nejdůležitější aspekty zaměstnávání na základě dohody o provedení práce a pracovní činnosti a upozorní na možná úskalí zákonné úpravy práce z domu z pohledu zaměstnavatele,“ dodal Zbyněk Křížka.

Pravidelné setkání interních auditorů veřejných vysokých škol je součástí vzdělávacího cyklu interních auditorů. Koná se pod záštitou rektora UP. 

Burzou semínek a osiva zahájí v úterý 28. března 2023 jarní sezónu botanická zahrada přírodovědecké fakulty, která je v těchto dnech plná pestrobarevných jarních květin. Burza je součástí takzvané semínkovny, která vstupuje už do šesté sezóny. Lidé si díky tomuto projektu mohou vyměňovat semínka i zkušenosti s pěstováním rostlin. 

Semínkovna je oblíbená evropská platforma, která funguje na principu knihovny. Lidé si na začátku sezóny vezmou pro svou potřebu dostupné osivo a v závěru pěstitelského roku část vlastního osiva zase vrátí. Univerzitní semínkovnu spravuje botanická zahrada, ale na jejím provozu se podílejí také absolventi přírodovědecké fakulty z neziskové organizace ČSOP Arion.

Kvůli stavebním pracím v přední části botanické zahrady bude letos na jaře semínkovna přístupná pouze po předchozí domluvě se zaměstnanci zahrady. „Důvodem je zajištění bezpečnosti při pohybu podél stavby. Proto neváhejte přijít rovnou příští týden v úterý,“ upřesnil vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Návštěva botanické zahrady se vyplatí nejen kvůli semínkům. „Zahrada bývá na konci března již velmi poutavá. Kvete v ní řada zajímavých jarních geofytů, což jsou rostliny, jejichž oddenky, hlízy nebo cibule přečkávají zimu pod zemí. K vidění budou sněženky, ladoňky, puškinie, křivatce, dymnivky či zapalice,“ láká k návštěvě Václav Dvořák.

Burza semínek se koná v úterý 28. března od 16:00 do 17:30, vstup je zdarma. Zajištěno bude také drobné občerstvení. Bližší informace jsou k dispozici na FB profilu botanické zahrady.