Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

„Bojím se, že možná trochu zhloupneme a ztratíme kontrolu,“ zní odpověď na otázku, jaké největší riziko hrozí lidstvu při používání umělé inteligence čili AI. Ta odpověď stojí za zamyšlení, říká ji totiž muž, který svůj profesní život spojil se světem digitálních technologií. Přesněji s jeho riziky a nástrahami. Kyberšikana, kybergrooming, sexting, kyberstalking, online podvody, kybernetická kriminalita, AI… Není pojem, který by Kamil Kopecký, profesor Pedagogické fakulty UP, neznal a před kterým by nevaroval. Děti, rodiče, učitele, seniory.

Kamil Kopecký nestraší, nenutí nikoho zahazovat mobily a tablety, ukazuje i pozitiva. Ale také varuje a spolu se svým týmem v rámci projektu E-bezpečí ukazuje možnosti ochrany. Tak, abychom se z online světa, do něhož mnohokrát za den vstupujeme, vrátili bez pošramocené psychiky nebo prázdné peněženky a AI se stala naším pomocníkem, ne zhoubou. Rozhovor s Kamilem Kopecký přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.

Jaká jsou rizika pohybu v online prostředí? Vím, že je to odpověď na hodiny, ale pojmenujte to největší riziko.

Začnu u dětí. Základní riziko je nepoučenost. Dítě ještě nemá dostatek životních zkušeností a často reaguje intuitivně. Například nemá moc sociálních kontaktů v reálném světě, zato má hodně těch virtuálních. Najednou ho na síti osloví krásná dívka, chce s ním chatovat, třeba se mu i obnaží a dojde k nějakému rizikovému chování. To se může stát a děje se to poměrně často. Problém je, že pokud se dítěti děje na síti něco rizikového (spojeného třeba s intimním obsahem), bojí se o tom říci rodičům, bojí se jít za mamkou a taťkou a svěřit se jim. Má strach, že mu zakážou počítač, internet, a myslí si, že ten problém zvládne samo. Kdyby ale děti od čtvrté, páté třídy věděly, že v online světě jsou podvodníci, kteří se maskují, zvětšila by se šance, že zareagují správně. Proto podle mě není u dětí hlavním rizikem konkrétní fenomén jako kyberšikana, sexting nebo AI, ale znalost, nebo přesněji neznalost chování v online prostředí. A samozřejmě také bezpečnostní návyky, které jsou co nejvíce automatizované.

A u rodičů nebo obecně u dospělých?

Stejná odpověď. Nemáme tady generaci rodičů, kteří by byli IT odborníci. Máme dospělé, kteří běžně používají komunikační nástroje, znají sociální sítě, ale neznají detaily. Neví, jak přesně fungují různé podvody. Potřebují vzdělávání. A nesmíme zapomenout ani na důležitou skupinu, kterou jsou senioři. Nejsou sice ohroženi například kyberšikanou, ale velmi snadno se stanou obětí podvodu. Proto říkám, že největší riziko je neznalost.

Jak a kde se vzdělávat? Přece jen jsme dost vytížení.

U dětí je to jednoduché, ty se můžou vzdělávat přímo ve škole a rámcové vzdělávací programy s tím počítají. Škola to navíc nemusí zvládat sama, existuje řada organizací včetně policie, které školí – jezdí do škol, komunikují s dětmi. Hodně přednášek je také pro školy zadarmo. Důležité ale je, aby rodič s dítětem komunikoval již od útlého věku, aby jej vybavil bezpečnostními návyky, aby mu věřilo. On mu musí dát základní minimum bezpečnosti na internetu a měl by to udělat minimálně v momentu, kdy dítě dostane mobilní telefon nebo začne aktivně pracovat s tabletem. Mělo by vědět, že je to super věc, ale že existují rizika.

Ale rodiče se budou sotva někde rok školit.

Bohatě stačí, aby šli na jednu nebo dvě osvětové přednášky za rok nebo využili nějakého online streamu, existují i online videa. Doporučuji především ty přednášky, které jsou kazuistické. To znamená, že rodič nedostane teoretickou nalejvárnu, ale dozví se konkrétní příklady rizikového chování, konkrétní kauzy. To a to se stalo desetiletému dítěti, něco jiného třináctiletému. Tak se do té situace dokáže vcítit a představit si ohrožení. Takové přednášky mají smysl.

Takže mediální výchova, což ale zní dost zprofanovaně.

Spíše digitální či informační kompetence, nicméně mediální výchova sem patří taky. A ano, termín mediální výchova je v mediálním prostoru často zprofanován, a to úmyslně. Jakmile se řekne mediální výchova ve škole, někteří politici začnou strašit vymýváním mozku a politickými agitkami. Nic z toho není pravda, jen se snaží získat voliče. Mediální výchova je všude na světě velmi důležité téma a není jejím obsahem, aby někdo někoho k něčemu přesvědčoval. Její smysl je v tom, že dětem i dospělým předáme znalosti a dovednosti, aby oni sami byli schopni si ověřovat informace a fungovat bezpečně ve světě médií. Chcete si ověřit fotku? Tak použijte reverzní vyhledávání na Googlu, které ukáže, kde všude ta fotka existuje. Chcete vědět, jestli zpráva, která vám přišla e-mailem, je hoax? Tady jsou tipy na databáze ověřených informací atd. V mediální výchově nedáváme hotové návody, jak se dívat na svět. Dáváme nástroje, vysvětlujeme principy a názor si musí udělat každý sám.

Mluvíme o informacích a ty jsou v dnešním mediálním světě zásadní. Ovlivňují naše myšlení i rozhodování. Padají na nás ze všech stran. Jak přežít?

To, o čem mluvíte, je tzv. infodemie. Jsme tak zaplaveni informacemi, že se v nich často nevyznáme, nevíme, čemu věřit, a především nemáme čas je ověřovat. Ale přesto jsou určité situace, typy textů a materiálů, kde bychom měli zbystřit. Často jsou to informace, které vyvolávají silné emoce, ať už negativní, nebo pozitivní. Pod vlivem silně emocionální zprávy se začneme bát, protože se v ní píše, že jsme v nějakém ohrožení. Nebo naopak máme radost, někdo nám zařídí bezpracnou zářivou budoucnost, ochrání nás, zajistí nám velké množství peněz. A stačí jen investovat trochu peněz, abychom získali daleko více. Je to lákavé. Ale je to často podvod. A právě informace, které obsahují emoce, se internetem šíří velmi rychle.

Když už jsme nějak zvládli základní rizika chování na internetu, přichází smršť v podobě AI. Co dělat, abychom si nenaběhli?

Vracíme se zase na začátek příběhu. Ten, kdo je poučený a ví, co je AI, jak umí generovat texty, fotografie nebo videa, je obezřetnější. Když na mě například z videa promlouvá nějaká celebrita a slibuje mi miliony, jsem opatrný, protože to může být (a pravděpodobně je) produkt AI. Myslím, že v budoucnu AI velmi otřese důvěrou v informace. Budeme přikládat stále menší váhu fotografiím (a videím), protože si nebudeme jisti jejich pravdivostí. Už teď AI dokáže v oblasti grafiky/fotografie vytvořit v podstatě cokoli a laický uživatel, a často ani expert, nedokáže rozpoznat, že je to podvod. V minulosti umělá inteligence zanechávala hodně chyb, typickým znakem osoby vygenerované pomocí AI bylo třeba šest, sedm prstů na rukou. Tyto chyby jsou ale postupně odstraňovány a časem vymizí. AI začíná být masově používána třeba v rámci volebních kampaní. Například v kampani Donalda Trumpa bylo použito obrovské množství vygenerovaných fotografií, kde se objímá s Afroameričany, což však nejsou tradiční voliči republikánů. Ale když dáte na internet třeba deset takových fotek a šíříte je, vznikne dojem, že jsou to jeho příznivci. Takže AI dokáže manipulovat veřejným míněním, narušovat demokratické procesy, jako jsou volby.

Zase se musíme vzdělávat?

Pokud jste poučená, tak vám minimálně naskočí v hlavě: „Pozor, může jít o nějakou manipulaci.“ Nebudeme přestávat věřit jenom fotkám, ale i videím. V tuto chvíli je třeba na trhu OpenAI Sora od stejné firmy, která vytvořila ChatGPT a která umí generovat úplně realistická videa z textového zadání. Napíšete, co má být na videu, a dostanete hotový produkt. Nebudete vědět, zda ho natočil člověk, nebo AI. Což může být i zajímavá příležitost pro produkty vytvářené živými lidmi – možná bude v budoucnu existovat nějaká „známka“, že jde o lidský výtvor, něco jako hand made, a může to mít větší cenu než produkty generované AI. Jako když si kupujeme nábytek. Můžeme si vybrat standardizovaný sériový, který se vyrábí ve velkém v továrně, nebo originální vyrobený živým truhlářem.

Předpokládám, že vy AI používáte denně?

Ano, protože ušetřím velké množství času. Třeba takové psaní dopisů. Dřív jsem si je psal sám. Teď nechám AI vygenerovat nějaký základ, přečtu si ho, místa, která se mi nelíbí, přepíšu a hotovo.

Takže na konci práce s AI by měl být člověk?

Za vším, co AI generuje, by měl být člověk. On by měl být ten, kdo kontroluje, zhodnotí a přidá kus sebe. AI už se začala používat ve zdravotnictví, například v diagnostice, kde pomáhá odhalovat nádory, analyzuje rentgeny, určuje diagnózy. I tam je na konci tohoto procesu člověk, lékař, který výsledky posoudí. Ale jsou činnosti, kde možná bude člověk vynechaný, protože se zjistí, že AI je přesná a dobrá. Například proč bych si v kanceláři platil živou asistentku, která odpovídá mým klientům a já jí dávám měsíčně třeba třicet tisíc, když si můžu za dvacet dolarů měsíčně natrénovat AI, která dělá to samé, funguje 24 hodin denně, nemá dovolenou, není nemocná. Spousta firem už přemýšlí, jestli se jim vyplatí mít živého zaměstnance na konkrétních pozicích.

Plete se AI někdy?

AI je natrénovaná na určitém objemu dat – třeba na fotografiích, textech, webových stránkách, knihách, diskuzních fórech apod. S těmi pak umí pracovat, ty umí kombinovat, vzájemně je propojovat a především předpovídat výsledek našeho zadání. Neobsahuje však všechny informace světa a občas něco „neví“. A bohužel si může začít vymýšlet (tzv. halucinovat). Proto je velmi důležité, abychom si výsledek vytvořený AI vždy zkontrolovali.

Chová se jako člověk?

Je to simulace lidského chování – je potřeba si uvědomit, že AI je stroj. Nemá žádné vědomí, je to software. My lidé jsme mu řekli, aby se tak choval. A my jsme mu schopni říct, když něco nevíš, napiš, že to nevíš.

Čeho se bojíte v souvislosti s AI?

Bojím se toho, že pokud nezměníme systém našeho vzdělávání, postupně budeme hloupnout a ztrácet kontrolu. Ona je totiž AI velmi návyková. Je jednoduchá, šetří čas, pracuje za nás. Na to si člověk rychle zvykne. Potíž je, že ji začaly ve velkém používat děti.

To je dobře, ne? Jako pomůcka ve škole…

Ano i ne. Smyslem školy vždy bylo, aby se dítě něco naučilo, získalo znalosti, dovednosti, postoje, hodnoty, aby se mu rozvíjel mozek. Když jsme mu například zadali slovní úlohu v matematice, muselo nejdřív promyslet, jak na to, pak si tu úlohu přeměnilo do nějaké rovnice a dobralo se výsledku. V každém kroku použilo mozek. Trénovalo ho. S AI je to trochu jinak. Ta může výsledek dodat hned. Takže problém není, zda ji použijeme, ale jak ji použijeme. V zahraničí např. udělali experiment v hodinách matematiky. Rozdělili žáky na tři skupiny. První pracovala tradičně s běžnými pomůckami. Ve druhé mohli využít AI, ale chatbot byl naučený tak, že nedával přímo odpovědi. Vedl dítě, naznačoval postupy, ale nedával rovnou výsledek. Třetí skupinka měla k dispozici AI, která příklad spočítala a dala i výsledek. S odstupem času dali těmto dětem test, aby prověřili jejich znalosti. Nejhůř dopadly ty, které používaly AI s hotovými odpověďmi. Zatímco v první a druhé skupině byly výsledky zhruba stejné, ve třetí skupině byly znalosti nižší o 10 až 15 procent.

Bojíte se, že tím, jak je AI návyková, přestaneme používat mozek?

Bojím se, že místo aby pomáhala, bude nahrazovat velkou část našeho myšlení. To je špatně, protože lidstvo přežilo jen díky tomu, že jsme pořád využívali mozek. Myšlení nás dělá lidmi. Teď se obávám, že nám AI kousek toho mozku začne nahrazovat. U dospělých, kteří už mají vytrénovaný mozek, využívání AI podle mě nenapáchá takové škody jako u dětí. Proto bych rád apeloval na učitele, na rodiče, ať dohlédnou na to, aby děti AI používaly tak, aby jim neubližovala.

Nahradí AI učitele? Ptám se čerstvého držitele nové univerzitní ceny pro nejoblíbenějšího pedagoga.

Umím si představit, že velkou část vzdělávání dětí dokáže převzít umělá inteligence. Má neomezeně času, je kdykoli k dispozici, má obrovské penzum znalostí. Ale učitel nepředává jen poznatky, dovednosti. Dobrý učitel by měl v dětech budovat nějaký postoj ke světu, učit je pracovat s emocemi, budovat v nich pozitivní hodnoty, pochválit, uklidnit, ale třeba také vystavit je nekomfortním podmínkám a učit je je překonávat. Měl by také podle mého názoru podněcovat lásku dětí ke svému předmětu, ne ji zabít. Podle mě je to nenahraditelná profese. Učitelé v nás dokážou probudit zájem, vášeň, mají obrovský vliv na náš život. Pokud jsou dobří. Špatného učitele umělá inteligence nahradí určitě. A není to na škodu. Ti dobří budou potřeba stále.

Kamil Kopecký (* 1977)

Absolvent Pedagogické fakulty UP, oboru Učitelství pro 2. stupeň ZŠ – český jazyk a občanská výchova. Jako profesor působí na katedře českého jazyka a literatury. Dlouhodobě se věnuje oblasti rizikového chování na internetu a využívání IT nástrojů ve výuce. Je vedoucím laboratoře vzdělávacích technologií Digidoupě, Centra prevence rizikové virtuální komunikace, projektu E-Bezpečí a jeho online poradny. Je členem řady expertních orgánů, autorem mnoha knih a publikací. Projekt E-bezpečí, který vede, získal řadu ocenění, mj. v soutěži ministerstva vnitra jako nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni, 1. místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality, prvenství v národní soutěži KYBER Cena atd. Kamil Kopecký je laureátem Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole, nositelem titulu Magister Optimus a letos se stal prvním držitelem nové ceny Teaching Awards UP v kategorii seniorních učitelů.

 

Kordista Jakub Jurka, který na olympijských hrách v Paříži s českým týmem vybojoval bronzovou medaili, byl vyhlášen nejlepším sportovcem Olomoucka za rok 2024. V tradiční anketě přitom nebyl jediným studentem Univerzity Palackého, který si cenu svými loňskými sportovními výsledky vysloužil: oceněna byla také například judistka Renata Zachová nebo vrhačka Martina Mazurová.

Vítězství olympijského medailisty Jakuba Jurky, který studuje na Fakultě tělesné kultury UP, nebylo příliš velkým překvapením. „Možná mám trochu více sebevědomí, ale je to dáno sportovními výsledky. Zdraví i výsledky zatím jsou, takže v Los Angeles bych chtěl na Paříž navázat. Ale je to ještě dlouhá cesta,“ uvedl při předávání cen v obřadní síni olomoucké radnice, kde zaznělo příjmení Jurka ještě jednou – trenérem roku se stal Jakubův otec Tomáš. Jaký sport by Jakub Jurka asi dělal, kdyby se nevěnoval šermu, ale i další zajímavosti o něm se můžete dočíst v jeho portrétu, který jsme přinesli v podzimním čísle magazínu Žurnál zde.

Kategorii individuálních sportovců sice Jakub Jurka ovládl, pozoruhodné výsledky ovšem v loňském roce předvedly i další dvě oceněné sportovkyně, taktéž studentky FTK UP. Judistka Renata Zachová se jako vůbec první Češka stala seniorskou mistryní Evropy, a sice v kategorii do 63 kg, a nominovala se na olympijské hry. Plavkyně Barbora Janíčková, členka taktéž oceněného ženského kolektivu SK UP Olomouc, si zase na mistrovství Evropy vyplavala stříbrnou medaili ve stovce volným způsobem a v závěru loňského roku ustanovila dva nové české plavecké rekordy.

Druhé místo v kategorii sportovních kolektivů obsadil Klub sportovních potápěčů Olomouc vedený Zbyňkem Svozilem z FTK UP, ploutvoví plavci a plavkyně patří k nejlepším v ČR a sbírají úspěchy i na mezinárodních soutěžích. Například Filip Látal, studující na FTK UP ochranu obyvatelstva, stál vloni třikrát na stupních vítězů na akademickém mistrovství světa.

Také v kategorii juniorů obdržela cenu studentka UP. Vítězkou byla vyhlášena Martina Mazurová, která se jen několik málo dní před imatrikulací na lékařské fakultě stala juniorskou vicemistryní světa ve vrhu koulí.

Anketu Nejlepší sportovec Olomoucka pořádá Statutární město Olomouc a Regionální sdružení české unie sportu, letos se konal již 59. ročník. Kompletní výsledky najdete zde.

Pátek a sobota 14. a 15. března budou v Pevnosti poznání, Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP, patřit zdraví. Návštěvníci nahlédnou do útrob lidského těla v digitálním planetáriu, vyzkouší si kardiopulmonální resuscitaci prostřednictvím špičkových VR headsetů a figurín a díky novému exponátu odhalí, jak funguje srdce. Nadrozměrný anatomický 3D model srdce doplní stávající modely mozku, oka nebo lidské kůže v expozici Rozum v hrsti.

Brýle a ovladače pro virtuální realitu pak umožní návštěvníkům simulovat reálné úkony, dělat klíčová rozhodnutí a fixovat správné postupy kardiopulmonální resuscitace. V kombinaci s hi-tech softwarem vytvářejí tréninkové prostředí, do nějž se návštěvníci mohou plně ponořit. Scénáře vycházející z reálných situací vznikly v dílně firmy Virtual Lab, která spolupracovala s předními odborníky. Aktivitu doplní reálné ukázky kardiopulmonální resuscitace v podání studentů a studentek Lékařské fakulty UP.

Ve spolupráci se službou Kardi Ai budou návštěvníci moci získat vysvědčení pro své srdce. Podrobný report srdeční aktivity odborníci vytvoří na základě kombinace krátké zátěžové aktivity, měření EKG a vyhodnocení dat pomocí umělé inteligence.

Hrdinové FAST neboli animovaní superhrdinové v důchodu Ručoun Silný, Mluvilka Zpěvavá a Tvářil Veselý budou společně s návštěvníky všech generací bojovat proti zákeřným padouchům, kteří ucpávají tepny a napomáhají tak zlé krevní sraženině. Aktivity zaměřené na fungování mozku jsou součástí Týdne mozku, který zaštiťuje Akademie věd ČR.

„Veletrh zdraví je skvělou synergií osvěty, prevence, popularizace a propagace našich partnerů, kteří výrazně přispívají k ochraně veřejného zdraví. S Nemocnicí Šumperk, a. s., a MAPO care Olomouc si tak návštěvníci mohou nechat vyšetřit pigmentová znaménka pomocí dermatoskopu a stanoviště Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc jim umožní seznámit se s možností dárcovství krve,“ dodává Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Podrobný program je dostupný na webu Pevnosti poznání. Veletrh zdraví se koná díky podpoře Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Hostem dalšího dílu debatního cyklu UP Procházka s… byl moderátor a redaktor České televize Daniel Stach. Hostitel, rektor UP Martin Procházka, ho přivítal v aule Právnické fakulty UP.

O čem jiném se bavit s nejviditelnější tváří české vědecké žurnalistiky než o vědě a vědcích? Daniel Stach je členem a hlavním moderátorem redakce vědy České televize, moderuje především pořady Věda 24 a Hyde Park Civilizace. Právě tento pořad je podle něj nejviditelnější částí jeho práce.

„Je to jenom malá část toho, co dělám, ale je to pro diváky to nejznámější. Vysíláme ho od roku 2012 a je to naprostý světový unikát. Když zahraničním vědcům řeknu, že máme 55 minut v hlavním vysílacím čase pro vědu, tak mi to nevěří, nebo se mi dokonce vysmějí přímo do obličeje. To je příběh přímo tady z Olomouce. Lawrence Krauss se mi začal smát, protože si myslel, že je to vtip,“ uvedl Daniel Stach na začátku své prezentace, v níž publiku představil svou práci a přidal i jednu statistiku: „Mám to štěstí, že jsem mohl v Civilizaci mluvit už s celkem 43 nositeli Nobelovy ceny.“

Daniel Stach prezentoval posluchačům i neviditelnou část své práce, přípravy na vysílání, technické zázemí a především dobře fungující spolupráci celého týmu. „Nejsem nic než poslední článek řetězu. Nic víc, nic míň. Moje role je prodat společnou práci lidí, kteří pracují na tom, abyste viděli televizní vysílání… Televize je všechno, jenom ne individuální sport.“

Mluvil také o tom, jak učí studenty, jak je pro něj důležitá jejich zpětná vazba nebo jak vybírají nové spolupracovníky do vědecké redakce, kdy není rozhodující množství naučených odborných znalostí. „Chci vědět, zda se nebojí nevědět… Potřebuji lidi, kteří se budou chtít neustále učit, neustále se dozvídat něco nového a neustále se ptát. A my se zvlášť v dnešním světě, kdy nám nastupuje internet na steroidech v podobě umělé inteligence, musíme pořád ptát a neustále zpochybňovat,“ vysvětlil, když ukázal hodně atypické otázky přijímacího pohovoru.

Po prezentaci pak odpovídal Daniel Stach, mj. nejmladší laureát medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy, na otázky Martina Procházky a publika. Záznam si můžete přehrát níže.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková a lékař Tomáš Kempný.

Novým Akademickým sadem se mohou pochlubit Slatinky na Prostějovsku. Desítky ovocných dřevin, které byly vybrány s ohledem na místní klimatické a půdní podmínky, vysadili v této obci na konci února studenti přírodovědecké fakulty spolu s místními obyvateli. 

Návrh výsadby ovocných dřevin a révy vinné odkazuje na dřívější extenzivní sady v oblasti Malého Kosíře. Nápad založit ve Slatinkách Akademický sad vzešel z krajinářského workshopu, který pravidelně pořádá Ústav plánování krajiny Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici a katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP. 

„V roce 2020 a 2024 byly ve Slatinkách uspořádány dva workshopy. Studenti na nich řešili různé problémy v intravilánu i extravilánu obce. Zaměřili se například na odtokové poměry na Kobylí hlavě, na chráněná území Vápenic – Kosířských lomů i na zemědělskou půdu v okolí. Pozornost studenti věnovali také dlouhodobému problému Slatinek, kterým je parkování vozidel návštěvníků obce a přírodně cenných území Velkého a Malého Kosíře či Vápenic,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Bořivoj Šarapatka, který byl spolu s Alenou Salašovou garantem projektu ve Slatinkách.

V intravilánu obce studentské týmy řešily výsadbu zeleně a úpravu centra obce. Nakonec se setkaly u požární nádrže nad obcí a u přilehlého svahu. Tam poté vznikl návrh na novou výsadbu ovocných dřevin a révy vinné. „Sad jsme nazvali Akademický, protože se na něm podílí studenti z Univerzity Palackého a Mendelovy univerzity. Strategické umístění v blízkosti oblíbené turistické trasy na Kosíř nabízí jedinečnou příležitost vytvořit odpočinkovou zónu a zároveň výukový prostor, který mohou studenti aktivně využívat,“ doplnila starostka obce Slatinky Monika Prokopová.

Studenti katedry ekologie a životního prostředí se spolu s obyvateli Slatinek pustili do sázení dřevin v pátek 28. února 2025. Pro výsadbu byly s ohledem na místní klimatické, půdní a stanovištní podmínky zvoleny staré a krajové odrůdy hrušní, jabloní, třešní, slivoní a višní. „Zajímavou krajovou odrůdou, kterou studenti vysadili, je třešeň Dobrá Bílá. Tato odrůda díky své žlutavé barvě plodů není atraktivní pro špačky a jiné ptactvo. Z hrušní pak určitě zaujme odrůda Velká Krvavka, která konzumenty překvapí svou červenou barvou dužniny,“ řekl Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který měl nad výsadbou odborný dohled.

Výsadba byla doplněna i o dlouhověké stromy, jako jsou například roubované oskeruše. „V keřovém patru pak šlo o velkoplodé dříny, které kvetou velmi brzy na jaře a jejichž plodům se někdy říká třešně podzimu,“ dodal Bořivoj Šarapatka.

Studenti ochrany obyvatelstva na Fakultě tělesné kultury UP ani zdaleka netrávili uplynulé zimní týdny jen v učebnách. Naopak na zamrzlém Lipně si pod dohledem zkušených vodních záchranářů vyzkoušeli záchranu tonoucího z ledové vody, v Jeseníkách si zase osvojili některé dovednosti užitečné pro přežití v zimní krajině.

„Nemám vůbec rád studenou vodu, ale za mě to byl nejlepší kurz, který jsem na ochraně absolvoval. S ohledem na to, co se tam člověk všechno naučí a co by si jen těžko vyzkoušel ve škole. V nějaké takové krizové situaci, které jsme si zkoušeli, jsem se ani dosud neocitl,“ uvedl Karel Večerka, jeden ze studentů, kteří se výběrového kurzu garantovaného Jiřím Vrbou z katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP na lipenské přehradě zúčastnili.

Ve spolupráci s vodními záchranáři v Dolní Vltavici na ně čekal intenzivní program, během kterého se seznámili s tím, jak se dostat z vody, pokud se sami propadnou, a především se způsoby záchrany druhé osoby za pomoci vlastních sil i nejrůznějších pomůcek. Jak se k topícímu se dostat, co využít, v suchém obleku i v civilu. Mrazy a tloušťka ledu kurzu přály, každé ráno prý museli vysekanou díru pro praktický nácvik obnovovat.

Velkým zážitkem bylo kromě samotné záchrany i podplavávání ledu. „Měla jsem z toho trochu strach a vůbec mi přišlo, že všem se nám do toho moc nechce. Ale pak jsem skočila do vody, chvilku jsem prodýchávala, přeměřila si šířku toho ledu a šla do toho. Bez jištění by to ale určitě bylo horší,“ přiblížila další účastnice Anna Rejzková. Součástí byly i teoretické přednášky, kde se dozvěděli další zajímavosti z práce vodních záchranářů.

Oba za sebou mají i kurz horské služby a nouzového přežití v prostředí Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Anna se svými spolužáky vyjela na povinnou výpravu letos, Karel před rokem. Poznali činnost Horské služby ČR, vyzkoušeli si orientaci v terénu, pohyb se sněžnicemi, rozdělávání ohně ve sněhu, budování přístřešků, nocování venku, ale také třeba výrobu improvizovaného nosítka se zábalem pro podchlazeného.

„Příprava nosítka byla velmi zajímavá zkušenost. Použijí se lana, celta, spacáky se to vystele, aby podchlazený člověk mohl být v relativním pohodlí. To bylo velmi praktické. Poprvé jsem si vyzkoušel také rozdělávání ohně ve sněhu, to byl můj velký úspěch,“ prozradil Karel Večerka s tím, že spát venku je zvyklý z táborů a různých víkendovek, takže věděl, jak se do -12 stupňů připravit.

„To my jsme letos vlastně přešli z podzimu do zimy, na začátku kurzu jsme měli asi 3 stupně nad nulou. Ale jak jsme se pohybovali výše a výše, tak přibývalo sněhu,“ vzpomněla Anna Rejzková, která se na kurz také nijak zvlášť nepřipravovala. Za vůbec nejtěžší považovala – a na tom se shodla i se starším kolegou – vůbec pohyb s těžkým batohem v terénu. „Musím nicméně říci, že celou dobu to bylo fyzicky v pohodě, ale z nošení nosítek poslední den mě začala dost bolet záda,“ dodala.

Oba studenti, kteří uvažují o práci u policie, absolvované kurzy vyzdvihují jako to, co může potenciální uchazeče ke studiu ochrany obyvatelstva přesvědčit. „Jsou praktické, dají hodně do života, člověk dost pozná i sám sebe, jak funguje v krizových situacích, může si sáhnout na své dno. Obor je to určitě perspektivní s ohledem na situaci ve světě a skutečnost, že se ochrana obyvatelstva bude vracet i do škol,“ uzavřel Karel Večerka. 

Akademický senát Filozofické fakulty UP zvolil novou předsedkyni své ekonomické komise. Stala se jí Lenka Zajícová z katedry romanistiky. Během únorového jednání přijali senátorky a senátoři FF UP i záměry tří studijních programů, Organizační řád FF UP a Volební řád AS FF UP. Krátce debatovali také o fakultním akčním plánu udržitelnosti.

V souvislosti s rezignací Jiřího Špičky, jehož domovským pracovištěm je katedra romanistiky, na pozici předsedy ekonomické komise AS FF UP se během únorového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP věnovali jeho senátorky a senátoři volbě nového vedení této komise. Rozhodovali se mezi dvěma navrženými kandidáty, Lenkou Zajícovou z katedry romanistiky a Filipem Krausem z katedry asijských studií. AS FF UP přesvědčila Lenka Zajícová, která v tajné volbě získala hned v prvním kole volby dvanáct senátorských hlasů.

„Velmi děkuji za důvěru. Mé názory, zejména k rozpočtu a dělení DKRVO, jsou vzhledem k mé dlouholeté činnosti ve fakultním senátu dostatečně známy. Na jedné straně jsem toho názoru, že je oponentní hlas za všech okolností užitečný, na straně druhé vím, že je úlohou předsedy komise diskuzi spíše moderovat a hledat konsenzus. Samozřejmě s tím počítám. Jsem přesvědčena, že přechozí uskupení pracovalo s velkým nasazením a že bylo dostatečně názorově pestré. Přestože přemýšlím o jeho malém rozšíření, oslovím nejprve stávající členy,“ uvedla Lenka Zajícová, nově zvolená předsedkyně ekonomické komise AS FF UP. Na příštím jednání AS FF UP představí nové složení uvedené pracovní skupiny. O jednotlivých členech pak bude fakultní senát hlasovat.

V další části zasedání se AS FF UP věnoval třem předloženým záměrům studijních programů. Dva z nich, Slavistika pro praxi a Teorie a dějiny výtvarných umění/Teorie a dějiny výtvarných umění se specializací Památková péče, jsou v procesu reakreditace, nejde tedy o nové studijní programy. Nový je však studijní program Management udržitelnosti, jenž vzniká v souvislosti s Národním plánem obnovy pod garancí katedry ekonomických a manažerských studií FF UP. Na programu spolupracuje též PřF a PF UP. Po krátké debatě Akademický senát Filozofické fakulty UP všechny tři předložené záměry studijních programů schválil.

Jestliže v lednu schválil AS FF UP nový Statut FF UP, k účinnosti může směřovat až nyní, kdy senátoři a senátorky přijali i nový Organizační řád FF UP. Nyní se schváleným dokumentům bude věnovat AS UP. Během únorového jednání se senát Filozofické fakulty UP věnoval i Volebnímu řádu AS FF UP, a to s odkazem na dřívější požadavek Akademického senátu Univerzity Palackého, aby příslušný dokument obsahoval ustanovení, které by se vztahovalo k přezkumu voleb. Kromě uvedeného požadavku obsahuje nový řád nyní i změny související s novelou vysokoškolského zákona. AS FF UP vzal pak na vědomí, že novela č. 1 Volebního řádu AS FF UP schválená AS FF UP v listopadu 2022 nebyla postoupena AS UP ke schválení, ale přepracována do nového Volebního řádu AS FF UP, který byl předložen AS FF UP ke schválení dne 26. února 2025. Nový fakultní volební řád poté jednomyslně schválil.

Během únorového jednání debatovali senátoři a senátorky fakultního senátu o Akčním plánu udržitelnosti FF UP. Materiál, který vrcholnému grémiu Filozofické fakulty UP představil fakultní ambasador udržitelnosti Michal Nguyen (katedra historie), vzali senátoři na vědomí.

V závěru zasedání pak děkan fakulty Jan Stejskal krátce vzpomněl na tři roky, které uplynuly od napadení Ukrajiny. Uvedl, že si velmi cení, jak k celospolečenskému dění, které souvisí s válkou na Ukrajině, přistupuje akademická obec.  

Uchazečská kampaň Univerzity Palackého v těchto dnech finišuje. Podat e-přihlášky na většinu studijních programů osmi fakult UP lze do 15. března 2025. Olomoucká univerzita se od loňského října do března prezentovala na třech veletrzích Gaudeamus, šesti roadshow Kam na vysokú a na pěti desítkách středních škol od Sokolova na Karlovarsku až po Bratislavu. V listopadu a v lednu hostila dny otevřených dveří, které dohromady navštívilo okolo 14 tisíc lidí.

Tým oddělení marketingu společně se dvěma stovkami studentských ambasadorů a ambasadorek má za sebou poslední půlrok bezmála 50 prezentací na středních školách, veletrhy Gaudeamus v Bratislavě, Brně a v Praze a roadshow na Slovensku, konkrétně v Trnavě, Trenčíně, Banské Bystrici, Popradu, Prešově a v Košicích. Univerzitní týmy všude prezentovaly nejen možnosti studia na univerzitě, ale také život v Olomouci – univerzitním městě. Informace pro zájemce jsou dostupné i na webu Univerzitní město, který navštíví i 12 tisíc zájemců týdně, tak v mobilní UPlikaci.

„Na středních školách naše prezentace vidělo přes dva tisíce školáků. Snažíme se jim ukázat přidanou hodnotu studia v Olomouci, kterou je individuální přístup a přátelské, téměř rodinné prostředí v univerzitním městě a velká nabídka mimokurikulárních aktivit. Na slovenských roadshow jsme pak mohli oslovit 12 tisíc návštěvníků, na veletrzích Gaudeamus 60 tisíc,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Tradičně největší a nejnavštěvovanější akcí byl listopadový Gaudeamus v Brně, kde se sešlo přes čtyři sta vystavovatelů z 15 zemí, jejichž prezentace zhlédne přes 30 tisíc návštěvníků a návštěvnic. Univerzitu Palackého během čtyř dnů reprezentovalo 103 studujících ze všech fakult. „Studijní veletrhy a roadshow jsou klíčové v rozhodování zájemců, proto se na ně společně se středními školami soustředíme prioritně. Velmi důležité jsou také dny otevřených dveří, kdy si zájemci o studium mohou prohlédnout kromě fakult, kolejí, knihoven či menzy i město a jeho genius loci,“ dodal Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu.

Zástupci marketingového oddělení univerzity a ambasadoři prezentují univerzitu také na událostech pro studující, například na festivalu Meet UP, Seznamováku či Orientation Days, a také na desítkách akcích pro veřejnost – od dnů otevřených dveří, majálesu a Svátků města Olomouc přes Noc vědců, Veletrh vědy AV ČR až po festival Colours of Ostrava.

Univerzita Palackého loni přijala téměř 37 tisíc přihlášek, z toho 3 tisíce jich dorazilo ze Slovenska. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo přes 23 tisíc uchazečů a uchazeček z devadesáti států. Web Univerzitní město během loňska navštívilo 227 tisíc uživatelů.

Univerzita Palackého byla úspěšná ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2024. Tento program v rámci Horizon Europe umožňuje českým institucím přilákat talentované vědce a vysílat své postdoktorandy do zahraničí.

Ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2024 získala Univerzita Palackého čtyři granty. Budou realizovány na filozofické fakultě a v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN).

Zatímco jeden z projektů CATRIN podpořených z MSCA PF se zaměří na účinnou přeměnu odpadní biomasy na biopaliva s cílem podpořit přechod k obnovitelným zdrojům energie, oběhovému uhlíkovému hospodářství, energetické bezpečnosti a snížení ekologické stopy, druhý se bude díky spojení vědců z oblasti nanomedicíny, nanotoxologie a farmaceutické technologie věnovat cílené léčbě rakoviny vedoucí k degradaci proteinů, na nichž je závislá životnost rakovinných buněk. Oba projekty se přitom významně podílejí na řešení klíčových výzev definovaných Cíli udržitelného rozvoje OSN (Sustainable Development Goals) a strategiemi European Green Deal a EU4Health s cílem Evropský plán pro boj s rakovinou (Europe’s Beating Cancer Plan).

Vysoká úspěšnost v grantových soutěžích, a to zejména mezinárodních, je podle ředitele CATRIN Pavla Banáše jedním z pilířů, na nichž stojí dlouhodobá udržitelnost tohoto vysokoškolského ústavu. 

„MSCA PF je jednou z výzev, do kterých aplikujeme dlouhodobě a pravidelně a která zajišťuje CATRIN přístup k novým talentovaným juniorním vědcům. Mám velkou radost, že se nám daří zvyšovat naši úspěšnost i počet supervizorů, kteří jsou ochotní přivítat nové postdoky ve své skupině. V letošním roce jsme získali dva MSCA PF granty přímo z hlavní výzvy v rámci pilíře Excelentní věda HE a očekáváme, že ještě minimálně jeden až dva spadnou během příštích měsíců do ERA Fellowships, jež jsou vyhrazeny pro tzv. widening countries. Chtěl bych poděkovat kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli,” dodal ředitel CATRIN UP Pavel Banáš.

Nejúspěšnější projekty na Filozofické fakultě UP se uplatnily v oboru myanmarských studií a historie. Například projekt Pawla Cholewického pod vedením Antonína Kalouse z katedry historie se bude zabývat rolí františkánských observantů při využívání výsledků Florentské unie (1439) jako strategie pro katolizaci Litvy a Ruska. Cílem bude odhalit, jak observanti tuto unii v 15. století využívali, a přispět k širším debatám o náboženské a sociální integraci v Evropě. „Velmi se do Olomouce těším. Těším se i na spolupráci s katedrou. S výzkumem bych chtěl začít už v červenci,” vzkázal úspěšný fellow Cholewicky z University of Leeds.

Děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal v této souvislosti zdůraznil význam programu pro získávání talentů a zvyšování profilu vědců. „Díky programu Horizon Europe k nám přijedou dva postoktorandi. Jsem rád, že se nám dlouhodobě daří tyto projekty z pilíře excelence získávat. Není to náhoda, pracujeme s potenciálními supervizory a aktivně vyhledáváme talentované zájemce ze zahraničí. Vážným kandidátům nabízíme kromě individuálních konzultací i tříměsíční přípravný kurz,“ uvedl.

Hostitelská instituce

Počet grantů MSCA PF

Fyzikální ústav AV ČR

4

Masarykova univerzita

4

Univerzita Palackého v Olomouci

4

České vysoké učení technické v Praze

3

Biologické centrum AV ČR

2

Filosofický ústav AV ČR

2

Vysoké učení technické v Brně

2

Astronomický ústav AV ČR

1

Mikrobiologický ústav AV ČR

1

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

1

Západočeská univerzita v Plzni

1

CELKEM

25

Tabulka nabízí přehled institucí, na kterých budou postdoci, podpořeni přímo MSCA PF programem, své fellowshipy uskutečňovat v rámci ČR.

Běh, posilovna, kolo, bazén, horské výšlapy. Celý měsíc sdíleli ambasadoři iniciativy #odolnaolomouc v rámci výzvy #tvrdejunor na sociálních sítích svoji pohybovou aktivitu a snažili se motivovat širokou veřejnost k pravidelnému pohybu a zlepšení fyzické zdatnosti. Nyní již sice trojici ve složení děkan Fakulty tělesné kultury UP Michal Šafář, plukovník Armády ČR Ivo Zelinka a ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jakub Ráliš intenzivní týdny skončily, avšak iniciativa bude živa i nadále.

Ambasadoři se v závěru „tvrdého února“ opět sešli v Aplikačním centru BALUO FTK UP na zopakování některých testů, které absolvovali před měsícem, aby srovnali jejich výsledky. Zatímco Ivo Zelinka před měřením doufal, že výsledky budou dobré, protože jeho plány narušila chřipka, Michal Šafář podotkl, že díky plukovníkově nemoci výzvu zvládl. „Trochu mě to v průběhu začalo lámat, dostával jsem se do přetížení a únavy. Ale i to jsou věci, se kterými je třeba se naučit pracovat. Nemělo by to být o tom, že se člověk začne dřít a po třech dnech je vyčerpaný,“ uvedl.

Vzájemné hecování ambasadorů bylo kořením únorové výzvy, hlavním záměrem bylo dát lidem impuls, že mohou něco udělat se svým životním stylem, nějak ho posunout. „Teď je ale důležité tuto změnu začlenit do každodenního fungování a udržet ji bez ohledu na nějakou kampaň. Pokud můžu mluvit za sebe, tak během února jsem sice zhubl v tuku, ale spokojený budu, až se zvážím znovu v srpnu a uvidím, že to nějak držím,“ dodal děkan FTK UP.

Zájem o iniciativu ambasadory potěšil, zveřejněné posty viděly desetitisíce uživatelů sociálních sítí. „Vysoké desítky lidí na příspěvky o tom, co jsem dělal nebo se chystám dělat, reagovaly a naopak psaly, co absolvovali oni. Byli to jak lidi, které znám, tak i neznámí, z Olomoucka i odjinud, různého věku, dokonce i několik vozíčkářů. Pokud se alespoň části z nich podaří životní styl udržet, tak je to výhra a můžeme být spokojení, to byl ten hlavní cíl projektu,“ řekl Ivo Zelinka s tím, že hashtag #odolnaolomouc se bude objevovat i nadále.

„Nebude to už tak intenzivní jako v únoru, ale například já budu směřovat veškeré mé snažení ke třem událostem, které mě čekají v květnu a červnu. Jednak budu absolvovat výroční tělesné přezkoušení Armády ČR a jednak se chci zúčastnit dvou běhů – charitativního Běhu pro Paměť národa a Olomouckého půlmaratonu,“ prozradil velitel armádní 91. skupiny informačního boje.

Vše se ale během „tvrdého února“ netočilo jen kolem ambasadorů a sociálních sítí. Například návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci si mohli zapůjčit krokoměry a změřit si svoji cestu po výstavních sálech. Této možnosti podle ředitele muzea Jakuba Ráliše využilo 126 lidí, přičemž v průměru mezi expozicemi nachodili 1600 kroků. Krokoměry jsou v muzeu stále k dispozici. „Chceme i nadále upozorňovat na důležitost pohybu jako přirozené součásti zdravého životního stylu. Muzeum je nejen místem poznání, ale i prostorem pro aktivní trávení volného času,“ doplnil Jakub Ráliš.

O udržení pevné fyzické kondice a zachování psychické odolnosti bude i chystaná panelová diskuze, kterou měl původně únor v muzeu vyvrcholit. Nový termín je úterý 18. března v 18 hodin. Moderátor Čestmír Strakatý v diskuzi přivítá Michala Šafáře jako děkana FTK UP a ambasadora výzvy #odolnaolomouc, Jiřího Horáčka, uznávaného psychiatra, který se dlouhodobě věnuje lidské psychice a její odolnosti, a válečnou fotoreportérku Jarmilu Štukovou, která dokumentovala krizové situace a extrémní lidské příběhy.

Iniciativa #odolnaolomouc vznikla jako součást cyklu Fenomén: Obrana (o hodnotách, které nesmíme ztratit), na kterém Vlastivědné muzeum v Olomouci spolupracuje s Armádou ČR, Ministerstvem obrany ČR a Policií ČR. Cílem cyklu je osvěta, vzdělávání a popularizace aktuálních společenských témat spojených se zbraněmi, válkou a odolností společnosti. Zahájen byl vernisáží výstavy Příběhy palných zbraní, kterou je možné v muzeu zhlédnout do poloviny září. Na programu jsou dále různé akce pro děti, přednášky, workshopy, filmové projekce a besedy.

Anna Proshko, konzulka Ukrajiny v Brně, navštívila sekci ukrajinistiky katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Během setkání ocenila práci členů a členek ukrajinské sekce a hovořila o dalších variantách spolupráce.

Lidský přístup, slova podpory i uznání. Tak by se dalo krátce shrnout setkání členů sekce ukrajinistiky katedry slavistiky FF UP s konzulkou Ukrajiny v Brně Annou Proshko. Debatovalo se během něj nejen o výuce jazyka, literatuře a kultuře, ale i o počtech studentů, jež se ukrajinštině v současné době věnují. Anna Proshko ocenila především dosavadní práci sekce ukrajinistiky na FF UP.

„Osobně nám odevzdala poděkování konzulátu a zdůraznila, že o olomoucké ukrajinistice slyší samé pozitivní ohlasy, že ví nejen o našich akcích, které připravujeme, ale i o pomoci, kterou Ukrajincům na Univerzitě Palackého poskytujeme,“ uvedla vedoucí sekce ukrajinistiky FF UP Radana Merzová. 

V rámci setkání se hovořilo také o studentských aktivitách i psychologické pomoci lidem zasaženým válkou. Anna Proshko nabídla ukrajinským studentům pomoc s vyřizováním různých dokladů, přímý kontakt na konzulát, a to ve vztahu k studentským otázkám, také k registraci narozených dětí a manželství. Nabídla i poradenství a konzultace, které souvisejí se znalostí zákonů vztahujících se k pobytu v České republice.

„Paní konzulka vyjádřila zájem účastnit se našich akcí, podporuje iniciativu výchovy a vzdělání mládeže i udržování ukrajinského jazyka a kultury za hranicemi její země. Její snahou je šířit povědomí o Ukrajině, a to nejen kvůli válce. Chce vnímat budoucnost Ukrajiny pozitivně. Věří, že dojde k její obnově. Věří, že budoucnost Ukrajiny nebude válečná,“ doplnila Radana Merzová.

V dobách pozdního socialismu, kdy lidé stáli ve frontách na olomoucké Tržnici, koukali na prázdné regály v Prioru, chodili na strojená prvomájová procesí a děti se snažily „mít si kde hrát“, se v ulicích Olomouce s fotoaparátem v ruce proplétala také Milena Valušková. Podařilo se jí zachytit silné svědectví doby a zařadila se (nejen) díky tomu k výrazným hlasům české fotografie. Výběr její dokumentární tvorby uceleně mapuje nová kniha z edice Olomoučtí fotografové. Uvedení publikace proběhne spolu s vernisáží 6. března v 17:30 ve Studiu G21 v Olomouci.

Vydavatelství Univerzity Palackého a Muzeum umění Olomouc knihou snímků Mileny Valuškové minimálně na čas uzavřou oceňovanou knižní sérii, která v posledních čtyřech letech představila nejvýraznější postavy olomoucké fotografie od meziválečných let až po současnost.

Milena Valušková patří k nepřehlédnutelné generaci fotografů, která hlavní část své tvorby rámuje sedmdesátými a osmdesátými lety 20. století. Jako teenagerka, která snila o módním návrhářství, ale kvůli špatnému rodinnému kádrovému profilu jí nebylo přáno, se k fotoaparátu dostala spíše shodou náhod. Svým talentem se přesto propracovala až do zlatého fondu české fotografické školy. V její tvorbě rezonuje především umělecká fotografie, v níž zachycuje abstraktní krajinné výjevy a pracuje s atmosférou či hrou světel a stínů. Neméně zajímavá je ale také její okrajová dokumentární tvorba. Právě na tu se nová kniha soustředí.

„Valušková dokázala ve své dokumentární tvorbě empaticky a citlivě zachytit absurdní atmosféru normalizačního Československa, kde oficiální propaganda kontrastovala se skutečným životem obyčejných lidí. Její fotky odráží schopnost vcítit se do osudů portrétovaných lidí, častokrát dětí. Zaměřovala se na detaily a drobné příběhy, které podtrhovala nekomplikovanou estetikou,“ říká editorka knihy a kurátorka MUO Štěpánka Bieleszová.

Dokumentární fotky Mileny Valuškové se odehrávají povětšinou v kulisách Olomouce. V sérii Tržnice zachytila zajímavé lidské typy vesnických trhovců promísené s městskými zákazníky a zdokumentovala neutěšenou situaci zásobování potravinami, symbolizovanou charakteristickými dlouhými frontami. V souboru První máj zdokumentovala povinnou účast Olomoučanů v prorežimním ceremoniálu a zaměřila se na děti a jejich vlastní svět, který si dokázaly vprostřed politické manifestace vytvořit. Cyklus Prior mapuje otevření obchodního domu, napjatou situaci mezi prodavačkami a zákazníky i děti útrpně sledující své rodiče při zoufalém shánění zboží. Kolekce Štěpánov pak přináší reportáž ze života starých osamělých žen a vdov v bývalé dělnické kolonii s domky nuzné kvality.

„Edice Olomoučtí fotografové za čtyři roky a celkem sedm knih vytvořila komplexní a reprezentativní sbírku, která funguje jak na poli knižním, tak výstavním i kulturně-
-diplomatickém. Je to typický příklad knižního projektu s přesahem do široké komunity lidí i do zahraničí, takové máme ve Vydavatelství UP rádi. Je nám ctí na edici spolupracovat s Muzeem umění Olomouc, jejich fotografická sbírka se v edici výrazně odráží. Věříme, že kniha Mileny Valuškové není labutí písní,“ řekl ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek a současně naznačil, že edice Olomoučtí fotografové by v budoucnu ještě mohla přinést další výrazná jména olomoucké fotografické školy.

V edici Olomoučtí fotografové vyšlo celkem 7 knih. Vedle Mileny Valuškové to byly také knihy snímků Miloslava Stibora, Petra Zatloukala, Karla Kašpaříka, Michala Kalhouse, Blanky Lamrové a Vladislava Galgonka. Díky nim v edici čtenáři naleznou vše od avantgardy po postmodernu, od sugestivní portrétové fotografie po autentické dokumentární snímky. Edice získala cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury, ocenění mezinárodní poroty na Mesiaci fotografie v Bratislavě a se svými výstavními cykly zavítala do desítek měst v Česku, na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku a Polsku.

Kniha fotografií Mileny Valuškové je dostupná na e-shopu Vydavatelství UP. Více informací o celé edici a projektu najdete na webu www.photographers.upol.cz.

 

Studentka doktorského studijního programu Hudební teorie a pedagogika Kateřina Dvořáková se jako členka produkčního týmu podílela na vzniku filmové opery Lázeňská sezóna. Ta je dílem současného brněnského skladatele Víta Gregora. 

V minulosti bylo obvyklé, že se opery a operety adaptovaly do filmové podoby. Staly se tak dostupné širšímu publiku. Tato tradice umožňovala zažít kouzlo opery prostřednictvím unikátního zpracování a často i v autentických kulisách. Kombinace hudby, dramatického vyjadřování a vizuálního umění tak může přinést unikátní zážitek nejen divákovi, ale i umělcům, pro něž je přenos opery na filmové plátno novou uměleckou výzvou. Příprava filmového ztvárnění původní Lázeňské sezóny s baletními čísly z roku 2014 trvala téměř tři roky. Práce začaly v roce 2021, kdy orchestr Moravského divadla Olomouc nahrál pod dirigentským vedením Tomáše Hanáka audio nahrávku. Na filmu samém se pak pracovalo bezmála dva roky, přičemž natáčení se uskutečnilo v červenci 2024 v prostorách zámku Čechy pod Kosířem.

„Lázeňská sezóna patří k nejnáročnějším projektům, na kterých jsem doposud participovala, a to jak z hlediska technického, finančního, ale i personálního. Toto vše umocňuje fakt, že celá organizace natáčení ležela pouze na dvoučlenné produkci. Realizace vyžadovala enormní úsilí a soustředěnost. Chápu ji však jako obrovskou zkušenost a důkaz, že organizačně není nic nemožné. Nesmírně si vážím důvěry producenta filmu Víta Gregora, který si do svých projektů vybírá své spolupracovníky z řad profesionálů ve svých oborech. Možnost spolupracovat s profesionály z České televize, s kostýmní výtvarnicí Alenou Schäferovou, držitelem Thálie Stanislavem Šárským nebo scénografem Jaroslavem Milfajtem, považuji za velmi obohacující profesní i lidskou zkušenost,“ uvedla Kateřina Dvořáková. Lázeňská sezóna je jejím třetím celovečerním filmem, na němž se podílela.

„Nešlo jen o pracovní projekt, ale také o další z praktických zkušeností, kterou mohu sdílet se svými studenty uměleckého managementu. Potvrdilo se mi, že tvrdá práce, slušnost a profesionalita přirozeně přináší nejen úspěšné projekty, výsostně spokojené spolupracovníky i zadavatele, ale i další pracovní příležitosti, na něž se velmi těším,“ dodala doktorandka z PdF UP. Premiéra filmu se uskutečnila 3. ledna 2025. Více zde.

Filmová romance Lázeňská sezóna plná hudby a tance oslavuje krásu lidských vztahů a nezapomenutelné chvíle plné setkání, úsměvů a romantických zmatků prožitých v Chlopni – lázních na choroby srdeční. Účinkují: sólisté a sbor Moravského divadla Olomouc, sólisté a sbor Národního divadla moravskoslezského, balet a sbor Slezského divadla Opava. Námět a libreto: Anita Vansová, Eva Gregorová, Vít Gregor. Scénář a režie: Dagmar Hlubková. Hudba: Vít Gregor. Orchestrace: Richard Mlynář. Hudební nastudování: Tomáš Hanák. Kostýmy: Alena Schäferová. Architekt: Jaroslav Milfajt. Kamera: Patrik Hoznauer. Střih: Jiří Mikula. Producent: Vít Gregor.

Život žen v sovětských lágrech se vší jeho drsností. O tom je výstava s názvem Nitky vzpomínek – Osudy žen v Gulagu, která vznikla v organizaci Memorial a Gulag.cz. Díky spolupráci katedry slavistiky Filozofické fakulty UP se expozice představí i v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Vernisáž se uskuteční 5. března.

Zatčení, popravy, vězení, tábory Gulagu, deportace celých národů. Politické represe se v dřívějším Sovětském svazu dotkly milionů lidí. Stát trestal nejen za zločiny, ale i za příslušnost k určité kategorii obyvatelstva, například sociální, náboženské, etnické nebo národnostní, a to včetně té české. V každé z těchto skupin byly samozřejmě i ženy. Jak přípomínají autoři výstavy, tábory Gulagu prošly asi dva miliony žen, stovky z nich měly české kořeny. Další miliony žen byly deportovány a statisíce popraveny. Ženy byly zatýkány na základě stejných obvinění jako muži, v lágrech žily a pracovaly ve stejných podmínkách. Přestože byly životy vězeňkyň vystaveny častému ponižování a násilí, mnohdy dokázaly najít morální sílu, aby se nevzdaly a udržely v sobě naději na budoucí setkání se svými dětmi a blízkými. Nezřídka jim k tomu pomáhalo oblečení a drobné předměty, které si v táboře dokázaly vyrobit, povětšinou z kusů látky. Ta, respektive její nitky jsou ústředním motivem výstavy s názvem Nitky vzpomínek – Osudy žen v Gulagu. Pro své v pořadí třetí uvedení našla nyní výstavní prostor v Uměleckém centru Univerzity Palackého.

„Nitky propojují celou výstavu. Jsou to nitky vytržené z plesových šatů, nitky, z nichž například vzniká výšivka či jsou určeny k šití. Jsou to nitky znamenající spojení s rodinou mimo lágr, přátelství se spoluvězeňkyněmi i pouto k dřívějšímu životu,“ vysvětlila Petra Černoušková z organizace Gulag.cz. K zachycení střípků z každodenního života posloužily mimo jiné fotografie rukodělných výrobků a předmětů spojených s příběhy šestadvaceti žen. Některé z nich mají i výraznou českou stopu.

Výstava s autentickými příběhy žen vychází z původní expozice Materiál, kterou v roce 2021 uspořádalo v Moskvě, ještě před svou soudní likvidací, ruské sdružení Memorial. Nyní pod názvem Nitky vzpomínek – Osudy žen v Gulagu byla organizací Gulag.cz upravena pro české prostředí, včetně odkazů na příběhy žen s českými kořeny. Součástí vernisáže bude i komentovaná prohlídka výstavy. Expozicí provede návštěvníky Boris Bělenkin, ředitel knihovny organizace Memorial z Ruska, nyní žijící v emigraci v ČR. 

Nitky vzpomínek – Osudy žen v Gulagu. Vernisáž 5. března od 18 hodin, Umělecké centrum UP (Univerzitní 3), třetí patro. Výstava bude otevřena do 15. dubna, vždy pondělí až pátek od 8:00 do 20:00 hodin. Vstup zdarma. Texty panelů jsou připraveny v české i anglické verzi.

Pro expozici je připraven i doprovodný program: 26. března bude od 18:00 hodin na FF UP (Křížkovského 10, učebna 3.05) projekce filmu Step a mráz – Po stopách lágrů v Kazachstánu, a to s debatou se Štěpánem Černouškem, předsedou organizace Gulag.cz. Následovat bude komentovaná prohlídka výstavy. Uskuteční se 9. dubna, od 17:30 hodin. Expozicí provede Irina Ostrovská, archivářka sdružení Memorial z Ruska, která nyní žije taktéž v ČR.

Již podesáté mají talentovaní a nadaní studenti a studentky šanci získat podporu Nadačního fondu UP (NF) pro své projekty. Do nové výzvy, v níž je možné získat finanční příspěvek až 200 tisíc korun, je možné se hlásit od 1. března do 2. května.

NF UP pomáhá nadaným studentům už od roku 2015. Za tu dobu pomohl k realizaci vědecko-výzkumných nebo tvůrčích projektů 76 talentovaným mladým lidem, mezi něž rozdělil více než sedm milionů korun. Fond podporuje projekty studujících v magisterských a doktorských programech. Příspěvek mohou využít například na cestovné, ubytování, nákup literatury a potřebných pomůcek, výzkumný software či konferenční poplatky.

Projekty vybírá správní rada fondu a hodnotí je podle několika kritérií: originalita a novost, oborový přínos, společenská prospěšnost, aplikace v praxi, mezinárodní přesah výzkumu, výstup a jeho prezentace. Pomocným kritériem pro posouzení žádostí je sociální nebo zdravotní znevýhodnění.

„Stipendistky a stipendisty provázíme po celou dobu realizace projektu a mnohdy ještě o dost déle. Kromě potřebných peněz na realizaci projektu se díky spolupráci s Kariérním centrem UP stávají členy komunity Talentovaný Palacký. Získávají příležitosti rozvíjet své schopnosti a dovednosti na kurzech, učí se s námi komunikovat vědu, účastní se prestižních mezinárodních soutěží, každoročně prezentují své výstupy na přehlídce Academia Film Olomouc, mají možnost s námi řešit svá témata prostřednictvím koučingu a kariérního poradenství,“ vysvětlila Katrin Stark, koordinátorka pro talent.

Talentované studující může fond podporovat díky přízni firemních i individuálních dárců. Generálním partnerem fondu je Komerční banka a společnost Sigma Group. Mezi významné dárce patří také například společnost Veolia Czech Republic a Nadace Heleny Morávkové. „Velmi si vážíme dlouhodobé podpory našich partnerů i jednotlivých dárců z řad akademické obce a absolventů univerzity. Díky nim mohly již desítky studentů například navázat spolupráci se špičkovými pracovišti na celém světě, účastnit se významných konferencí, vyvíjet nové přístupy, metody a léčiva, publikovat a dokonce patentovat své objevy, vydávat knihy, vytvářet umělecká díla, rozvíjet své schopnosti a získávat řadu prestižních ocenění,“ řekl Jiří Rudolf, ředitel NF UP.

Studenti a studentky, kteří v minulosti podporu získali, oceňují, že nejde pouze o finanční podporu, ale o propracovaný systém vzdělávání. „Jsem velmi vděčná za následnou podporu v rámci programu Talentovaný Palacký, která mi byla poskytnuta. Ať už se jednalo o individuální koučink, inspirativní workshopy nebo networkingové programy. Mohu jednoznačně říct, že fakt, že jsem se v roce 2023 stala stipendistkou NF UP, měl obrovský vliv na můj budoucí i profesní rozvoj. Tato podpora vedla také k několika oceněním, kterých si velice vážím – ať už se jedná o 3. místo v národním kole vědecko-popularizační soutěže FameLab, nebo prestižní cenu ministra školství. Dalším příkladem je také fakt, že jsem jednou z účastnic letošního výběrového kurzu Leadership Matters!, kde získávám nedocenitelné zkušenosti, které už teď využívám při mé práci vědkyně a vedení týmu. Být stipendistkou NF UP mi zkrátka v mé kariéře otevřelo několik dveří, o kterých se mi dříve ani nesnilo,“ uvedla například Eliška Zgarbová z PřF.

Marta Sýkorová z CMTF zase mohla vydat zajímavou knížku. „Bez podpory by tento můj projekt ještě dlouho zůstal v šuplíku a zdaleka by se nemohl rozvinout do takových rozměrů, jako se to teď děje. Kniha Velmi špatných pohádek je už nyní v mnoha knihkupectvích po celé republice. Vznikl také víkendový seberozvojový kurz pro ženy založený na jedné z těchto pohádek a další kurzy se připravují. Moje pozitivní zkušenost s Nadačním fondem UP není jen o financích a technické realizaci, ale také o přístupu a neskutečné podpoře a provedení všemi fázemi realizace,“ dodala Marta Sýkorová.

Detailní informace k aktuální výzvě Nadačního fondu UP, která je otevřená od 1. 3. do 2. 5. 2025, najdete na webu fondu, kde je také registrační systém žádostí. Webinář Uspějte ve výzvě pro zájemce o podporu proběhne 11. 3. 2024 v čase 16:00 – 17:00. Zájemci se mohou registrovat přes Portál UP. S dotazy je možné kontaktovat koordinátorku fondu Katrin Stark na katrin.stark@upol.cz. Doporučujeme sledovat i sociální sítě (Facebook, Instagram).

Stavební dokončení nové budovy, nákup nových simulátorů, uspořádání mezinárodní konference Association of Medical Schools in Europe (AMSE), ale také třeba volby do akademického senátu. To je jen malá ukázka toho, co Lékařskou fakultu UP čeká v roce 2025 a o čem byla řeč na prvním zasedání Akademického senátu LF UP v letošním roce.

Senátoři na jednání schválili návrh metodiky dělení finančních prostředků, což je důležitý krok pro pozdější schválení rozpočtu fakulty, a také Plán realizace Strategického záměru LF UP na rok 2025.

Během prezentace metodiky děkan Milan Kolář upozornil mimo jiné na kapitolu RVO (rozvoj výzkumné organizace), jejíž dělení zohledňuje aktuální produkci a kvalitu publikací jednotlivých pracovišť. Zároveň s velkým potěšením konstatoval, že stoupá počet publikací v časopisech s impakt faktorem zařazených do kategorií D1, Q1 a Q2 podle Web of Science a vyjádřil velké poděkování akademickým pracovníkům fakulty. Při komentáři grafů s hospodářskými výsledky za poslední roky dodal, že fakulta je ekonomicky zdravá.

Při seznamování s plány fakulty pro letošní rok děkan i krátce shrnul, co se podařilo splnit z plánu loňského. Připomněl mimo jiné úspěšnou reakreditaci studijních programů Všeobecné lékařství a General Medicine do roku 2034 nebo že díky hodnocení na fakultě získal Národní akreditační úřad pro vysoké školství akreditaci World Federation for Medical Education (WFME). „Přestože jsme tímto hodnocením prošli úspěšně, dostali jsme připomínky, které musíme vypořádat a předložit ke kontrole,“ podotkl Milan Kolář.

„V letošním roce dokončíme novou budovu a pevně věřím, že příští rok na jaře v ní zahájíme provoz. Podařilo se nám také získat projekt ERDF na nákup moderních simulátorů, kterými bude vybaveno simulační patro v nové budově, tento projekt chceme letos začít realizovat. Prestižní událostí pro fakultu pak bude konference AMSE, která se připravuje na říjen,“ seznámil děkan s dalšími plány pro nadcházející měsíce, mezi kterými je i zavádění elektronického rozvrhování nebo přípravy oprav Dostavby Teoretických ústavů, čističky odpadních vod a parkoviště.

Děkan senátory také informoval o novele vysokoškolského zákona a s ní související problematice odměňování doktorandů. Řeč byla i o schváleném vládním programu na podporu nelékařských zdravotnických oborů, na jejichž výuce se Lékařská fakulta UP významně podílí.

V závěru předseda AS LF UP Tomáš Papajík seznámil přítomné s uvažovanými termíny dalších jednání a připomněl, že na říjnovém zasedání by měly být vyhlášeny volby do AS LF UP pro funkční období 2025–2028. Zároveň s tím inicioval diskuzi o možném konání voleb elektronickou formou a související novelizaci Volebního řádu AS LF UP. Její přípravou byl pověřen předseda legislativní komise senátu Jiří Minařík.

K příštímu jednání se AS LF UP sejde 1. dubna. Další informace o senátu jsou k dispozici zde.

Dobrý sluha, zlý pán, zajímavý pomocník, technologie, před kterou se musíme mít na pozoru. To vše může platit o AI. A právě umělé inteligenci je mimo jiné věnováno aktuální číslo magazínu Žurnál UP.

Hned v úvodním tématu se dozvíte, jak dokážou pracovat s AI lingvisté z FF, k čemu jim slouží a že před několika měsíci navíc nabídli software, jenž umělou inteligenci naopak umí odhalit. Na text navazuje i anketa, v níž se dozvíte, jak s AI pracuje devět osobností z UP. O umělé inteligenci, jejích rizicích i výhodách je rozhovor s Kamilem Kopeckým z PdF. „Bojím se, že místo aby pomáhala, bude nahrazovat velkou část našeho myšlení. To je špatně, protože lidstvo přežilo jen díky tomu, že jsme pořád využívali mozek. Myšlení nás dělá lidmi. Teď se obávám, že nám AI kousek toho mozku začne nahrazovat. U dospělých, kteří už mají vytrénovaný mozek, využívání AI podle mě nenapáchá takové škody jako u dětí. Proto bych rád apeloval na učitele, na rodiče, ať dohlédnou na to, aby děti AI používaly tak, aby jim neubližovala,“ říká mimo jiné v rozhovoru profesor pedagogické fakulty a zdůrazňuje velkou potřebu vzdělávání.

Pokud vás zajímá, jak se díky cílené biologické léčbě posunula terapie revmatických potíží, nalistujte rubriku Portrét, v níž vám představíme lékařku Kateřinu Bouchalovou z Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. „Dřívější léky pacientům pomáhaly jen omezeně a měly často nesmírné vedlejší účinky. Rozvoj biologické léčby znamenal revoluci, s moderními léky můžeme cílit přímo na podstatu nemoci, nejen potlačovat její projevy,“ vysvětluje profesorka Bouchalová a vrací se v textu i k okamžikům, které rozhodly o jejím profesním směřování.

Jako vždy je toho ale na čtyřiceti stránkách nejnovějšího magazínu mnohem víc. Dozvíte se, jak funguje Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo na právnické fakultě, jak studenti CMTF fotili pod dohledem Jindřicha Štreita při práci knihovníky a knihovnice, jak se podařilo uspět na soutěži krásy studentce FZV nebo jak se řediteluje absolventu FTK malé škole, kterou spláchla povodeň. Představujeme také úspěšné vědce i studenty a nechybí ani připomínka deseti let existence Pevnosti poznání, bez které už si ani popularizaci vědy na UP nedokážeme představit. Jako pozvánka na dny příští pak slouží text o blížícím se jubilejním ročníku festivalu Academia Film Olomouc.

Žurnál UP najdete jako vždy na fakultách, v Pevnosti poznání nebo UPointu. K dispozici je i elektronická verze zde.

Hezké čtení přeje redakce.

Studentská právní poradna otevřená netradičně v pozdních večerních hodinách, komentované prohlídky olomouckých soudních budov, ukázka práce soudních lékařů nebo rady policistů, jak nenaletět podvodným praktikám na internetu. To vše v jediný den 6. března nabídne Noc práva v Olomouci, kterou koordinuje Právnická fakulta Univerzity Palackého (PF UP).

Akce, která se snaží popularizovat právo, cílí na nejširší veřejnost. Díky počtu zapojených institucí bude letošní, v pořadí již šestý ročník v Olomouci programově nejbohatší.

Na všechny olomoucké akce je nutná online rezervace míst předem. Noc práva má svou webovou stránku nocprava.cz, kde je zveřejněn kompletní program a odkazy na přihlašování.

V pozdních večerních hodinách se výjimečně otevře Studentská právní poradna při PF UP a přímo na místě bude možné zadat požadavek na právní informace. „Přijďte našim studentům svěřit svůj právní dotaz a oni vám jej v průběhu semestru kvalitně a rádi zanalyzují. Po krátkém úvodním seznámení s pravidly poradny budete moci svůj dotaz položit přímo našim studentům přítomným na místě,“ láká na jeden z programových bodů Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností PF UP.

Přímo na právnické fakultě se uskuteční i přednáška na téma nástrahy, podvody a nebezpečí v internetovém prostředí, kterou připravuje tým z Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje. O vlastní zkušenosti s kyberšmejdy se s účastníky podělí přímo poškození z regionu.

Poprvé v historii Noci práva se do ní zapojí všechny soudy sídlící v Olomouci – vrchní, krajský i okresní. Dopolední program bude vyhrazen středním školám. Odpoledne si Olomoučané budou moct užít například speciální přednášku spojenou s komentovanou prohlídkou budovy okresního soudu. Uvidí základní kámen nebo se vyšplhají do nejvyššího místa budovy. „Příchozím přiblížíme slavné procesy, slavné vězně a k tomu olomoucké soudnice, káznice a šerhovny od nejstarších časů až po současný justiční palác, který je elegantním dílem významného rakouského architekta a specialisty na soudní budovy Alexandra Wielemanse von Monteforte,“ zve průvodce Tomáš Kryl, který se na programu podílí spolu se soudci. Vrchní soud zájemce provede budovou od justiční stráže, přes podatelnu a jednací síně až do prostoru eskorty justiční stráže. „Návštěvníky seznámíme s množstvím a rozsahem podání, která musí soud v rámci své činnosti zvládat. Přistaven k prohlídce bude také autobus vězeňské služby,“ doplňuje Stanislav Cik, mluvčí Vrchního soudu v Olomouci. Program chystá i olomoucká pobočka Krajské soudu v Ostravě. Veřejnost může přijít například besedovat o právnických profesích.

Posledním zapojeným pracovištěm bude Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP, na programu je pitva.

Noc práva se letos uskuteční v Olomouci, v Brně, v Plzni, v Ostravě, v Novém Jičíně, ve Frýdku-Místku a v Opavě. Každoročně se koná v termínu kolem 6. března, významného dne v právních dějinách. Právě 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa.

Noc práva | 6. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště
Právnická fakulta UP
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP
Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje
Vrchní soud v Olomouci
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Okresní soud v Olomouci

Ústav cizích jazyků Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se s cílem aktivně podpořit výuku německého jazyka už několik zapojuje do projektu Deutsch ist super! Projekt je platformou pro propojení německého jazyka s praxí, zároveň i účinným nástrojem pro motivaci žáků ke studiu němčiny.

Podpořit na školách výuku německého jazyka. To je cíl projektu Deutsch ist super!, který vznikl v roce 2010 pod záštitou Ústavu cizích jazyků Slezské univerzity v Opavě. Tento motivační program se díky spolupráci Vědecké knihovny v Olomouci s Ústavem cizích jazyků Pedagogické fakulty UP podařilo nabídnout i školám Olomouckého kraje.

„Během roku 2024 se jazykových animací zúčastnilo 459 žáků z jedenácti škol. Projekt se tak stal skvělou platformou pro propojení studentů německého jazyka s praxí a zároveň účinným nástrojem pro motivaci žáků ke studiu němčiny. Obohacuje jazykové dovednosti zúčastněných žáků, zároveň i rozvíjí pedagogické a komunikační schopnosti zapojených studentů,“ uvedl jeho koordinátor Vojtěch Šimůnek z Ústavu cizích jazyků PdF UP.

Pozitivní zpětná vazba od škol i studentů podle něj ukazuje, že hravá a interaktivní forma výuky přináší reálné výsledky. „Těší nás, že projekt může i nadále inspirovat mladou generaci k objevování němčiny,“ dodal.

Netradiční výuka sestává z her v podobě hádanek, křížovek, puzzle či přiřazování obrázků k německým slovíčkům. Ty si pro žáky připravují studenti německého jazyka PdF UP, kteří je tak seznámí s cizím jazykem hravou a zábavnou formou.  

„Program Deutsch ist super! je velkým přínosem pro praxi. Díky tomu, že s žáky pracujeme v menších skupinkách, se jim můžeme věnovat individuálně. Získáváme tak mnoho zkušeností, od komunikace s žáky počínaje přes schopnost vysvětlovat a dávat jasné pokyny a prezentací před třídou konče. Díky programu se tak můžeme setkat s realitou školské praxe,“ řekla Anna Zapletalová, studentka oboru Učitelství německého jazyka pro základní školy. Za důležité považuje i průběžné setkávání s učiteli a učitelkami německého jazyka, díky kterému mohou studenti PdF UP nahlédnout tzv. pod pokličku výuky jazyků. „Deutsch ist super! spojuje také nás studenty. V rámci trávení společného času na animacích debatujeme nad dalšími nápady a tipy do praxe,“ dodala Anna Zapletalová.

Nabitý a rozmanitý program slibuje další ročník Reprezentačního plesu Univerzity Palackého a Nadačního fondu UP, který se uskuteční v pátek 28. února v hotelu NH Collection Olomouc Congress. K tanci zahrají kapely Natálie Tichánková & 4GOOD a PANGEA – The Beatles Revival Band. Návštěvníci se mohou těšit také na taneční workshop, módní přehlídku studentek a absolventek olomoucké univerzity, ukázku šermířského souboje v podání držitele olympijské medaile či vědeckou show Pevnosti poznání. Večerem bude provázet moderátor České televize Daniel Stach. Brány hotelu se pro návštěvníky otevřou v 18:30, slavnostní zahájení plesu je naplánováno na 19:30.

Letošní ples pořádají společně Univerzita Palackého a Nadační fond UP, který v roce 2025 oslaví 10 let své existence a jehož posláním je podpora mladých vědců a umělců. „Univerzitní ples bude tentokrát opravdu mimořádný. Jeho tématem je univerzita a její talenty, bude tedy nejen oslavou univerzity jako instituce, ale především lidí, kteří univerzitní komunitu tvoří – zaměstnanců, studentů, absolventů i jejích podporovatelů. Návštěvníci plesu se v průběhu večera mohou setkat se stipendisty podpořenými Nadačním fondem UP a dozvědí se více o jeho významu,“ uvedla za organizátory akce Vladimíra Sedláčková.

K tanci vyzve návštěvníky Natálie Tichánková se svou kapelou 4GOOD. „Loni jsem si ples užila naplno jako moderátorka. Vzpomínám na úžasnou atmosféru, skvělé lidi v sále a jedinečnou noc. Letos chci návštěvníky plesu vtáhnout do víru hudby jako zpěvačka se svou kapelou 4GOOD. Čeká vás show plná hitů, energie a skvělé zábavy. Přijďte si to s námi užít,“ vzkázala moderátorka předchozích ročníků univerzitního plesu, která letos přenechá pomyslné žezlo populárnímu moderátorovi České televize Danielu Stachovi. „Daniela Stacha jsme oslovili právě proto, že je významnou osobností spojenou s komunikací vědy a podporou mladých talentů. Jsem přesvědčená, že svou přítomností ještě zdůrazní hlavní myšlenku letošního plesu, a tou je tvorba příležitostí pro mladé talenty a propojování univerzitní komunity,“ dodala Vladimíra Sedláčková. 

Na evergreeny legendárního liverpoolského kvarteta přítomní zavzpomínají spolu se skupinou PANGEA – The Beatles Revival Band. Doprovodný program nabídne kromě jiného módní přehlídku studentek a absolventek pedagogické fakulty Elišky Odstrčilové, Gabriely Lhotské, Natálie Fajtové, Pavly Kopp a Hany Novákové, vědeckou show Pevnosti poznání a molekulární bioložky Elišky Zgarbové, šermířské vystoupení bronzového medailisty z olympiády v Paříži Jakuba Jurky a workshop španělského tance flamenco, který povede absolventka UP Petra Pšenicová.

V ceně vstupenky je zahrnuto bohaté občerstvení formou rautu. Na plese nebude chybět ani fotokoutek a tombola. „Výtěžek tomboly poputuje na účet Nadačního fondu UP, zakoupením losů tak návštěvníci plesu podpoří mladé vědce a umělce z naší univerzitní komunity,“ upozornila Vladimíra Sedláčková. Další informace naleznete na webu ples.upol.cz.