Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Obraz ženy v anglických knižních dedikacích první poloviny 17. století. Takové je dizertační téma Elišky Petermann Harcekové, doktorandky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Aby ve svém studiu a výzkumu uspěla, musí mimo jiné získat řadu materiálů. Díky IGA projektu se za nimi vydala do oxfordské Bodleian Libraries.

„Vyjet do zahraničí a studovat v místních archivech není tak těžké. Přihlásila jsem se do IGA, studentské grantové soutěže mířené především na doktorandy. V případě mé domovské katedry historie se jí však s úspěchem účastní i studenti a studentky navazujících magisterských programů. V soutěži jsem uspěla a v létě jsem měsíc mohla bádat ve Velké Británii, konkrétně v Bodleian Libraries, instituci, která kromě dobových a moderních publikací disponuje databázemi, které u nás nejsou dostupné,“ říká Eliška Petermann Harceková.

Studentka doktorského studijního programu oboru Historické vědy nebyla v Oxfordu poprvé. Potřebné materiály sbírala pro svůj výzkum už v rámci magisterského studia.

„Hlavní motivací pro výběr Bodleian Libraries byla velikost místního fondu. Tato knihovna, resp. skupina knihoven,  nabízí opravdu velké množství starých tisků a rukopisů. Teoreticky se jejich dostupnost odvíjí od úrovně badatele. Toho se však nelekejte – stačí, když vysvětlíte svůj zájem o danou položku, a přístup byste měli dostat i jako studenti v bakalářském studiu,“ vzkazuje mladá historička. Zdůrazňuje přitom pozitivní přístup místních zaměstnanců i dlouhou otevírací dobu knihovny přes všední dny i o víkendu.

Měsíční pobyt její očekávání splnil. „Dokonce bych řekla, že předčil. Mým cílem bylo získat všechny prameny pro následný výzkum, v němž se věnuji obrazu ženy v anglických knižních dedikacích v první polovině 17. století. Dedikace bývaly většinou umísťovány před hlavní text. Autor či nakladatel v nich dílo věnoval významné osobě. Sloužily nejen k projevu úcty, ale i k získání ochrany, finanční podpory či prestiže. Dedikace měla často podobu slavnostního dopisu, plného lichotivých obratů a fungovala také jako symbolické potvrzení společenských vazeb mezi autorem a patronem,“ doplňuje doktorandka FF UP. 

Cílem pobytu podpořeného studentskou grantovou soutěží bylo získat všechny prameny potřebné k výzkumu, a to se podle Elišky Petermann Harcekové až na drobné výjimky povedlo. V následujícím období by ráda dokončila databázi všech získaných dedikací obsahující všechny důležité informace. Poté bude pročítat a hledat relevantní úryvky, s čímž se pak pojí případné zúžení tématu její dizertace.

„Pobyt mi navíc ukázal, jak jsem se za ty dva roky, tedy od práce na diplomce po současnou práci na dizertaci, posunula. Letošní cesta byla v mnoha aspektech na vyšší úrovni, jak organizačně, tak efektivitou práce v knihovně. Přijížděla jsem s určitým očekáváním, kolik pramenů by teoreticky mělo existovat, nepočítala jsem však s tím, že se dostanu k tak velkému počtu.“

Oxford je mladé historičce z UP blízký a doporučila by ho všem badatelům se zájmem nejen o anglické dějiny. Kvituje relativní kompaktnost širšího centra, v jehož rámci lze zvládnout ubytování tak, aby šlo dojít všude pěšky.

„O víkendu je zde hodně turistů. Problém s přeplněností však hravě vyřešíte tím, že budete bádat a poznávání města si necháte na pracovní dny, kdy je zde přece jen lidí o něco míň. A pokud se náhodou vaše téma zcela míjí s místními fondy, berte toto město jako tip na skvělý výlet nebo dovolenou. Oxford rozhodně stojí za to!“

Cenu pro mladé vědce a vědkyně, kterou uděluje International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry (IFSHC), obdržela na letošním kongresu federace Kateřina Koubová, odborná asistentka Ústavu histologie a embryologie LF UP, za svou práci věnující se metabolismu kyseliny arachidonové v diferenciaci a karcinogenezi střevních buněk.

„Získání ceny Young Histochemist Award je pro mě velkou ctí a především motivací do další práce. Beru ji jako ocenění nejen mé dosavadní vědecké činnosti, ale také podpory a spolupráce kolegů a spolupracovníků z různých pracovišť, bez kterých by výsledky nebyly možné. Cena mě utvrzuje v tom, že směr, kterým se kariérně i výzkumně ubírám, má smysl, a zároveň mě inspiruje k hledání nových cest, jak posouvat naše poznání dále. Moc si vážím této příležitosti a děkuji všem, kteří mě na mé vědecké cestě podporují,“ uvedla bioložka s ještě čerstvým titulem Ph.D. za jménem.

Doktorské studium na lékařské fakultě, během nějž se věnovala problematice diferenciace střevních buněk, úspěšně ukončila na počátku letošního léta. Její výzkum jsme přiblížili v tomto článku.

Ocenění jako uznání potenciálu a entuziasmu v oboru, jak stojí na diplomu, převzala Kateřina Koubová společně s dalšími pěti mladými vědci a vědkyněmi v závěru srpna na kongresu IFSHC v italském Rimini. Není přitom první laureátkou této ceny z olomoucké lékařské fakulty – v roce 2022 ji obdržela Kateřina Čížková, docentka Ústavu histologie a embryologie LF UP.

Nové poznatky o pohybovém chování školáků, ale také identifikaci více než pěti set rizikových míst na jejich cestě do školy přinesl výzkum, zabývající se vlivy zastavěného prostředí na aktivní transport dětí v kontextu 24hodinového chování. Odborníci z Univerzity Palackého na něm spolupracovali s Magistrátem města Olomouce, který má podněty školáků k dispozici. S výsledky výzkumu autoři zaujali také na mezinárodní konferenci na Novém Zélandu.

Jak se dopravují do školy, jestli vnímají po cestě nějaké bariéry nebo jestli se cítí v okolí školy bezpečně – mimo jiné na tyto otázky odpovídali žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku, jehož součástí byla i interaktivní mapa. V ní zaznamenávali trasu, kterou při cestě do školy absolvují, a bariéry či riziková místa, se kterými se setkávají. Mezi 540 vyznačenými body byly například nepřehledné či chybějící přechody pro chodce, nebezpečné úseky ulic, kde řidiči jezdí rychleji, nebo lokality, kde se soustředí obtěžující spoluobčané.

„Ve spolupráci s Kanceláří architekta města Olomouce jsme navázali na dřívější šetření Bezpečná cesta do školy, která se v Olomouci uskutečnila v letech 2019 a 2021. Nyní se nám podařilo získat data od 1050 dětí napříč ročníky základních škol. Podněty, které školáci zaznamenali do mapy, se následně v kanceláři zabývali a posoudili je z hlediska jejich řešení. Některé jsou již vyřešené, další byly předány kompetentním pracovištím. Jen 4 % postřehů školáků byla označena za neřešitelná,“ uvedl hlavní řešitel výzkumu Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP.

Mapa školáky vyznačených míst s informacemi o řešení je dostupná na webu kanceláře.

Průměrný školák neplní doporučení

Na deseti vybraných školách v různých částech Olomouce žáci osmých tříd vedle vyplnění dotazníku také po dobu jednoho týdne nosili ActiveGraph, přístroj monitorující jejich pohybové chování. Výzkumníci tak u zhruba 200 školáků sledovali, kolik pohybu a jak intenzivního během jednoho dne mají, jak dlouhou část dne prosedí a kolik mají spánku.

„Na základě monitorování můžeme říci, že průměrný olomoucký osmák neplní doporučení Světové zdravotnické organizace 60 minut středně až vysoce intenzivní pohybové aktivity. Průměr činil necelých 45 minut takového pohybu denně. Na druhou stranu, co se týče spánku, jsou na tom olomoučtí osmáci dobře, spí kolem 8 hodin,“ přiblížil Michal Vorlíček.

O výsledcích měření i místech zaznamenaných v mapách či pocitu bezpečí v okolí školy si řešitelé s žáky a také učiteli povídali během diskuzí na zapojených školách. „Na nich školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více, například vystoupit z tramvaje o zastávku dříve a podobně,“ dodal.

Výzkum probíhá v rámci tříletého Juniorského grantu UP Influence of environmental determinants on active transport of Czech children and adolescents in the context of 24-hour behavioural patterns. Kromě Michala Vorlíčka jsou členy řešitelského týmu kolegové z Institutu aktivního životního stylu Josef Mitáš, Jan Dygrýn, David Janda a Lukáš Rubín, dále Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP a doktorandka katedry psychologie Filozofické fakulty UP Lucie Hartmannová.

Pěkný příklad spolupráce města a univerzity

Výsledky výzkumu jsou postupně zveřejňovány v odborných periodicích, o data se také již mohou opřít studenti ve svých závěrečných pracích. Michal Vorlíček a Josef Mitáš se závěry před několika týdny zaujali na konferenci mezinárodní organizace ISBNPA v novozélandském Aucklandu.

„Projekt vnímám jako velmi pěkný příklad dobré praxe spolupráce mezi městem, univerzitou a školami, která u nás není příliš běžná na rozdíl od zemí, jako je právě Nový Zéland. Je to projekt, který má velký praktický přesah, kdy se děti mohou stát spolutvůrci prostředí, ve kterém žijí, a město má k dispozici jejich podněty a postřehy. My jsme jím na sebe opět upozornili, že se tématu aktivního transportu a vlivu prostředí na něj věnujeme, a díky tomu jsem se například stal spoluautorem článku v International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, který patří mezi přední odborné časopisy v našem oboru,“ uzavřel Michal Vorlíček s tím, že si cení i podpory, která se mu v rámci Juniorského grantu dostává od Projektového servisu UP.

Juniorské granty UP jsou určené mladým talentovaným vědcům a akademikům do 8 let od dokončení Ph.D. studia, kteří chtějí na univerzitě vybudovat vlastní výzkumnou skupinu nebo laboratoř a rozvíjet nezávislý výzkumný program s ambicí navázat na evropské granty. Více zde.

Společné prohlášení České konference rektorů,  Rady vysokých škol a Vysokoškolského odborového svazu k návrhu státního rozpočtu na rok 2026

Rozpočet pro veřejné vysoké školy (VVŠ) zveřejněný na konci srpna je bohužel naprosto nepřijatelný, neboť nezohledňuje ani v minulých letech deklarované priority MŠMT, kterými byly například zvládnutí demografického nárůstu v ročnících směřujících v současnosti na vysoké školy nebo posílení společensky vysoce potřebných profesí.

Pro rok 2026 je nezbytné podpořit nárůst prostředků na vzdělávací činnost na VVŠ o 6 miliard Kč navržených ministerstvem školství. Stejně tak v oblasti vědy a výzkumu umožní potřebný rozvoj a zajistí konkurenceschopnost v evropském kontextu nárůst kapitoly DKRVO minimálně o 15 %.

Jedině dostatečně prorůstový rozpočet může garantovat rozvoj činností na VVŠ a tím podpořit znalostní ekonomiku a prosperitu naší společnosti. Stávající návrh bude naopak znamenat pokles podílu rozpočtu VVŠ na HDP, čímž se Česká republika ještě více vzdálí průměru zemí OECD.

V Praze dne 4. září 2025

Za Českou konferenci rektorů Předsednictvo České konference rektorů

Za Radu vysokých škol Předsednictvo Rady vysokých škol

Za Vysokoškolský odborový svaz Výbor Vysokoškolského odborového svazu

Dokument je zde.

Akademický senát Právnické fakulty UP nově řídí Veronika Tomoszková z katedry správního práva a finančního práva. Předsednický post převzala po Kláře Hamuľákové, která se od 1. srpna stala prorektorkou pro legislativu a organizaci. Senátoři na zářijovém zasedání také schválili fakultní rozpočet nebo vyhlásili doplňovací volby do kurie akademických pracovníků.

Na post předsedy AS PF UP kandidovali Veronika Tomoszková a Petr Dostalík z katedry teorie práva a právních dějin. Předsedu se senátorům podařilo zvolit hned v prvním kole, kdy Veronika Tomoszková získala osm hlasů, Petr Dostalík šest. Ke zvolení byly potřeba hlasy nadpoloviční většiny senátorů. „Děkuji za projevenou důvěru, velmi si toho vážím. Ráda bych pokračovala v práci své předchůdkyně, chci mimo jiné zlepšovat komunikaci senátu s fakultní akademickou obcí. Těším se na spolupráci s kolegy i s vedením fakulty,“ řekla krátce po zvolení Veronika Tomoszková, která je členkou AS UP a předsedkyní jeho legislativní komise. Jako jeden z prvních jí k nové funkci pogratuloval Václav Stehlík, děkan fakulty.

Vzhledem k tomu, že v patnáctičlenném senátu po odchodu prorektorky Kláry Hamuľákové zůstalo volné místo a není náhradník, museli senátoři vyhlásit doplňovací volby. „Schválili jsme usnesení, podle kterého se volby do akademické kurie uskuteční elektronicky 20. až 24. října,“ uvedla Veronika Tomoszková. Senátoři schválili i volební komisi ve složení Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva a studenti Michal Bedlovič a Veronika Mašková. Náhradníky jsou Ondřej Svaček z katedry mezinárodního a evropského práva a student Jan Tichánek. Komise si nyní musí zvolit předsedu a vytvořit harmonogram voleb.

Fakulta bude hospodařit s více než 120 miliony korun

Dalším bodem zářijového zasedání byl rozpočet fakulty na rok 2025. Jeho návrh představil senátorům Petr Bačík, tajemník fakulty. „Letos došlo ze strany ministerstva školství k navýšení finančních prostředků. Po rozdělení vnitřní metodikou dostane naše fakulta o více než šestnáct milionů korun více než vloni,“ řekl Petr Bačík. Fakulta by tak měla letos hospodařit s částkou téměř 120,5 milionu korun. „Navržený rozpočet považuji za úspěch. Snažili jsme se, aby jeho využití bylo maximálně ve prospěch studentů a zaměstnanců,“ zhodnotil děkan Václav Stehlík.

Nejvyšší nárůst zaznamenala položka mzdové náklady, a to i z důvodů navýšení osobního ohodnocení všech zaměstnanců, navýšení mezd v tarifech a plánovaného navýšení mezd akademikům dle nového systému. Tajemník také připomněl letošní nárůst příspěvku na stravné. „Nyní přispíváme každému zaměstnanci za každý odpracovaný den částkou sto korun.“ Senátoři po krátké diskuzi schválili vyrovnaný rozpočet dle předloženého návrhu.

Dále odsouhlasili podmínky přijímacího řízení do doktorského studijního programu International and European Law v kombinované formě, pro studium v akademickém roce 2026/2027. Maxim Tomoszek, proděkan pro studijní záležitosti, informoval senátory o připravovaných změnách prováděcího předpisu studijního a zkušebního řádu. „Jde o návaznost na novelizaci zákona o vysokých školách. Rád bych tímto vyzval k podnětům, co bychom mohli změnit, upravit,“ vysvětlil Maxim Tomoszek. Podněty je možné posílat na e-mail přímo proděkanu Tomoszkovi do 10. října. V bodu Různé se diskutovalo například o doktorských stipendiích nebo o doplnění knihovního fondu o komentářovou literaturu.

Zápis ze zářijového jednání bude zveřejněn na webu senátu. Další zasedání si senátoři naplánovali na 31. října.

Od října bude už šestým rokem pokračovat ve své činnosti anglický dětský čtenářský klub organizovaný Britským centrem Knihovny UP, nazvaný Reading Club. Jeho mottem je „Read to Be Ready”. Klub je určen pro děti zaměstnanců UP ve věku 10 až 15 let. Každé přihlášené dítě si ale může přivést kamaráda nebo kamarádku, kteří žádnou vazbu na UP mít nemusejí.

„Jako každý rok otevřeme dvě základní skupinky – první s názvem READING TOGETHER je určena mladším čtenářům, kteří se čtením v angličtině teprve začínají, samostatné čtení v angličtině je pro ně ještě obtížné a vítají společné čtení v Reading Clubu. Druhá s názvem SHARING READING je určena těm, kdo už se dokážou anglické četbě (na své odpovídající úrovni) věnovat i sami. Kromě čtení ukázek z vybraného anglicky psaného titulu společně sdílíme, co kdo přečetl, především (ale nejen) v angličtině,“ uvedla Marcela Koupilová, lektorka Britského centra KUP.

Primárně je Reading Club určen dětem ve věku 10 až 15 let. Skupinky ale nejsou dělené striktně podle věku, nýbrž podle toho, na jaký typ čtení v angličtině se děti cítí. „Neodmítáme ani mladší čtenáře, pokud jsou zapálení pro četbu a zvládnou s námi číst zjednodušené knížky pro děti,“ dodala Marcela Koupilová.

Reading Club je v první řadě nabídkou pro děti zaměstnanců UP, ale každé přihlášené dítě si může přivést kamaráda nebo kamarádku, kteří žádnou vazbu na UP mít nemusejí. Členství platí jeden rok a je bezplatné. Schůzky probíhají jednou za měsíc, vždy v pátek koncem měsíce (přesná data děti dostanou na první schůzce): skupinka READING TOGETHER od 15.00 do 15.50, skupinka SHARING READING od 16.00 do 17.30. První schůzka proběhne v pátek 26. září. Registrační formulář najdete zde.

Plný pohybu, inspirace, vzpomínání i plánování a také slavnostních chvilek byl závěr letních prázdnin na Fakultě tělesné kultury UP. Program tradiční akce pro učitele tělesné výchovy Těloolomouc se protnul s velkým fakultním setkáním, během nějž došlo na stříbrnou promoci, ocenění významných absolventů nebo křest dvou knih.

Čtrnáctý ročník Těloolomouce přilákal na Hanou čtyři stovky učitelů a učitelek tělesné výchovy a pracovníků v pohybových aktivitách z celé země, kteří se mohli před začátkem školního roku protáhnout, vzájemně si sdílet zkušenosti a především načerpat nové podněty pro svou výuku.

Do Olomouce zavítali například Ivana Křivková a František Lukaštík, kteří učí na Střední průmyslové škole chemické Pardubice. „Byla jsem tu už dvakrát, vždy je to skvělá akce a vždy něco využiju ke zlepšení své výuky. Letos mě zaujalo využití úpolů, šlo o naprosto úžasnou ukázku, která se bude určitě hodit,“ uvedla Ivana Křivková.

„S tím souhlasím, protože učím na požární ochraně a bezpečnostně právní činnosti a to jsou akční žáci, ty úpolové věci je budou bavit. Navíc jsem byl třeba na lekci basketbalu, to je moje srdeční záležitost. Na Těloolomouci jsem poprvé, na doporučení právě kolegyně Křivkové, ale i dalších – a nelituju,“ dodal František Lukaštík.

Podle ředitele akce Dušana Viktorjeníka z katedry sportu čtrnáctý ročník proběhl ke spokojenosti všech a největší komplikací byla doprava mezi centrem města a neředínským areálem fakulty. Více o akci zde.

Saxofon a švihadla

Kampus v Neředíně byl také dějištěm fakultního setkání, během něhož se potkali nejen současní studující a zaměstnanci, ale také absolventi a absolventky a přátelé FTK. Na parkovišti za Aplikačním centrem BALUO se veselilo, vzpomínalo i probíraly možné budoucí spolupráce, o hudební doprovod se postarala se svým saxofonem KJ SAX a o porci pohybu zase se svými švihadly bratři Tomáš a Marek Vaněček, zakladatelé projektu Švihej.

Významní absolventi FTK pro rok 2025:

Jarek Černý – absolvent programu Tělesná výchova a sport, kondiční trenér a závodník v kettlebell liftingu,

Hana Majarová – absolventka programu Rekreologie, vedoucí komise státní reprezentace Českého lukostřeleckého svazu, členka World Archery Coaches Committee,

Marek Vaněček – absolvent programu Tělesná výchova a sport, bývalý profesionální boxer, licencovaný trenér skákání přes švihadlo a spoluzakladatel projektu Švihej,

Jana Stejskalová – absolventka programu Rekreologie, předsedkyně Českomoravské federace Nordic Walking,

Miroslav Vraštil – absolvent programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, čtyřnásobný účastník olympijských her a medalista z MS ve veslování, účastník závodů Ironman a maratonský běžec. 

Příběhy absolventů budou brzy zveřejněny zde.

Marek Vaněček byl přitom jedním z pětice (seznam oceněných v boxu výše), kterou děkan Michal Šafář na pódiu ocenil jako významné absolventy fakulty. „Jste pro nás inspirací a děkujeme vám za to, že šíříte dobré jméno FTK a hrdě se k fakultě nadále hlásíte,“ řekl na adresu oceněných děkan.

Knihy pro tělocvikáře i ředitele

Během večera došlo také na křest dvou knih. Jan Bělka z katedry sportu připravil publikaci Pohybové hry. 169 her v tělocvičně i na louce, která je praktickou příručkou obsahující přehled osvědčených pohybových her pro výuku tělesné výchovy a sportovní trénink a kterou najdete v nabídce Vydavatelství UP. 

Autorem druhé křtěné knihy je absolvent FTK a ředitel Základní školy Komenského v Ústí nad Orlicí Radek Škarka, jeho počin nese název Aprobace PUNK. „Jako ředitel si myslím, že by vzdělávání mělo být jednodušší a že by si každý měl dělat školu po svém. V knize píšu o různých krocích, jak k tomu dojít,“ přiblížil. Více o knize zde.

Stříbrná promoce

Zatímco setkání v Neředíně se neslo v neformálním a uvolněném duchu, stříbrná promoce, která večernímu veselí předcházela, měla vše, co k akademickému slavnostnímu aktu patří. V Arcibiskupském paláci převzalo pamětní diplomy čtyřiadvacet absolventek a absolventů FTK z let 1998–2000.

Byl mezi nimi například fyzioterapeut a současný předseda Akademického senátu FTK David Smékal, Jana Vašíčková, která působí na katedře společenských věd v kinantropologii FTK a je také předsedkyní České společnosti učitelů tělesné výchovy, nebo Zdeněk Dvořák, který studoval rekreologii a žurnalistiku a po působení v médiích či na zlínském magistrátu nyní pracuje na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Stříbrným absolventkám a absolventům společně s děkanem Michalem Šafářem poděkoval a popřál mnoho štěstí do dalších let prorektor pro doktorské studium a juniorní vědu Miroslav Dopita. Promoci přihlíželi také bývalí představitelé fakulty – Hana Válková, František Vaverka, Dušan Tomajko a Zbyněk Svozil. Stříbrnou promoci připravila FTK podruhé ve své historii, poprvé se konala v roce 2022, viz tento článek.

Vědci z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty zahájili nový projekt s názvem MicroArch, který má za cíl vytvořit unikátní „stavebnici“ pro práci s tzv. mikrofluidikou. Tato perspektivní technologie dokáže přesně ovládat proudění velmi malých množství tekutin a díky tomu nachází uplatnění například při vývoji nových léčiv, v diagnostice nemocí, při testování životního prostředí nebo ve špičkovém chemickém a biologickém výzkumu.

Projekt podpořila Technologická agentura ČR prostřednictvím programu SIGMA. Na jeho komerční rozvoj a uvedení na trh dohlíží Vědeckotechnický park Univerzity Palackého.

Mikrofluidika je obor, který zkoumá a využívá pohyb velmi malého množství kapalin v miniaturních kanálcích, často tenkých jen jako lidský vlas. Ve své podstatě se jedná o laboratoř umístěnou na čipu, kde se zkoumané chemické a fyzikální děje odehrávají na malé destičce. V ní proudí kapky tekutin a probíhají tam chemické nebo biologické reakce. Díky tomu lze provádět rychlé testy, vyvíjet nové léky nebo testovat jejich účinky na buňkách, analyzovat velmi malé vzorky či napodobovat procesy, které by v klasické laboratoři zabraly mnohem více času a prostoru.

„Pokud chce vědec otestovat vlastní nápad, musí si složitě vyvíjet i elektroniku a software, protože nic vhodného není v současnosti k dostání.“ Oleksandr Prystopiuk

Technologie založené na mikrofluidice hraje v laboratořích i průmyslu čím dál důležitější roli. Rychlejšímu zavádění této metody do praxe ale brání jeden zásadní problém: na trhu chybí univerzální vývojové sady, které by vědcům a firmám umožnily sestavovat složitější přístroje a zkoušet na nich nové aplikace. „Pokud chce vědec otestovat vlastní nápad, musí si složitě vyvíjet i elektroniku a software, protože nic vhodného není v současnosti k dostání. To práci výrazně zpomalovalo. Rozhodli jsme se proto vyvinout vlastní řešení, které tuto mezeru zaplní,“ uvedl hlavní řešitel projektu Oleksandr Prystopiuk z katedry analytické chemie, jehož výzkumné a vývojové počínání bylo v roce 2024 podpořeno grantem Nadačního fondu UP.

Stavebnice, která zrychlí výzkum

Výsledkem projektu bude tříúrovňová stavebnice, která uživatelům umožní sestavit vlastní miniaturní laboratoř. Jejím základem budou mikrofluidní přístroje, tedy malé čipy, v nichž proudí nepatrné množství tekutin. Na ně budou navazovat moduly propojující čipy s elektronikou a ovládáním. Celý systém zastřeší platforma, která dokáže současně řídit několik modulů a propojit je s počítačem. „Díky tomu si uživatelé budou moci sestavit vlastní ‚laboratoř v malém‘ a rychle vyvíjet nové nápady a experimenty,“ uvádí Oleksandr Prystopiuk.

Projekt MicroArch potrvá 18 měsíců a bude rozdělen do tří fází. Nejprve proběhne průzkum trhu a zjišťování potřeb zákazníků (Proof-of-Market). Následovat bude vývoj prototypu a ukázkové aplikace (Proof-of-Concept). V závěrečné fázi se pak bude testovat funkčnost celé technologie v reálném prostředí (Proof-of-Delivery). „Cílem je nabídnout univerzitám i firmám praktickou sadu, která usnadní výzkum i vývoj nových technologií například v medicíně, farmacii nebo průmyslové kontrole kvality,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Na technickém řešení se podílí tým analytické chemie v čele s Oleksandrem Prystopiukem společně s projektovým manažerem Vědeckotechnického parku UP Jakubem Havlínem.

Výzva k řešení projektů PoC v rámci programu TA ČR Sigma je stále otevřena. Program poskytuje podporu pro ověření a rozvoj inovativních řešení (know-how, technologie). Řešitelé získají podporu z Oddělení transferu znalostí a technologií VTP UP, tržní a patentovou rešerši, zpětnou vazbu a hodnocení. Cílem programu je identifikovat technologie s komerčním potenciálem a připravit je pro využití na trhu. Tato výzva je otevřená jak pro vědecké pracovníky, tak pro studenty doktorského studia s inovativními nápady. V případě zájmu se obraťte na Vědeckotechnický park UP.

Odborníci na rostlinné biotechnologie jsou hosty mezinárodní konference Green for Good, která dnes začala na Univerzitě Palackého. Na sedm desítek špičkových vědců, zástupců průmyslu i mladých výzkumníků budou do 4. září hledat cesty pro rozvoj udržitelného zemědělství a zajištění potravinové bezpečnosti. Již sedmý ročník konference pořádá Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého s přispěním projektu Nové poznatky pro plodiny nové generace z OP JAK a Evropská biotechnologická federace.

„Cílem konference je propojit odborníky v oblasti rostlinných technologií a diskutovat o tématech, jako jsou například šlechtění rostlin a editace genomu, chytrá řešení pro zemědělství, využití odpadních materiálů či choroby a škůdci v podmínkách měnícího se klimatu. Zároveň usilujeme o podporu vědců v různých fázích jejich kariéry. Proto konference zahrne plenární a keynote přednášky předních odborníků, takzvané flash prezentace vybrané z přihlášených abstraktů a posterovou sekci,“ uvedl předseda vědecké rady konference Ivo Frébort z CATRIN.

K významným hostům patří například odborníci na inovativní šlechtění rostlin Tomáš Čermák z Ball Horticultural Company v USA a Paolo Pesaresi z Univerzity v Miláně, fytopatolog Remco Stam z Univerzity v Kielu, expert na strukturální a funkční biologii rostlin Vasileios Fotopoulos z Kyperské univerzity technologií nebo Oana Dima z Univerzity v Gentu, která se zaměřuje na evropskou politiku týkající se nových technik šlechtění, včetně editování genomu.

Program nabídne také sekci Industry Meets Academia. V rámci projektu Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi se v rámci sekce uskuteční workshopy, které umožní prezentaci regionálních firem a navazování mezinárodní spolupráce.

Závěrečný blok s názvem Plodiny pro 21. století se koná pod záštitou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Hlavní přednášku pronese Karin Krupinska z Univerzity v Kielu. Během popularizační přednášky, na niž je pozvána i veřejnost včetně středoškoláků, objasní možnosti, jak zlepšit adaptační schopnost rostlin na změny prostředí a klimatu. Na přednášku naváže panelová debata hostů za účasti Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR nebo Gary Vallada z University of Florida.

Doprovodný program zahrnuje networkingový večer a také komentovanou prohlídku putovní výstavy Udržitelnost a civilizace na olomouckém Dolním náměstí, na jejíž přípravě se podíleli i vědci z CATRIN. Podrobnosti o konferenci včetně programu jsou dostupné zde.

Umíte správně používat automatický externí defibrilátor? Víte, jak sestavit domácí lékárničku, která bude šetrná k přírodě? Chcete znát hodnoty vašeho krevního tlaku či indexu tělesné hmotnosti? Stačí přijít ve středu 24. září mezi 13. a 17. hodinou do olomouckých Čechových sadů, kde se bude konat akce První pomoc máte ve svých rukou. Vstup je volný.

Zábavný edukační program pořádá Fakulta zdravotnických věd UP ve spolupráci s Udržitelnou univerzitou. Na šesti interaktivních stanovištích se děti a dospělí mohou zapojit do workshopů a kvízů a nasbírat spoustu tipů a rad nejen z oblasti zdravotnictví. „Účastníci si vyzkouší základní resuscitaci s možností využití automatického externího defibrilátoru, také jim představíme aplikaci Záchranka a její význam při záchraně lidského života,“ popsala přednostka Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče FZV UP Marinella Danosová. „Kolemjdoucí si v parku mohou nechat změřit krevní tlak, saturaci krve kyslíkem nebo se dozví hodnotu jejich indexu tělesné hmotnosti,“ doplnila přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková.

Vedle zdraví a zdravotnictví bude druhým hlavním tématem odpolední akce udržitelnost. „Zájemci si mohou z vyřazených zdravotnických prostředků vyrobit klíčenku nebo obal na mobil, ukážeme jim, které prostředky jsou ekologické a opakovaně použitelné, a dozví se, jaký je ekologický dopad různých typů potravin,“ přiblížil ambasador udržitelnosti na FZV UP Vladimír Koutský.

Odměnou pro malé i velké návštěvníky akce, kteří obejdou všech šest interaktivních stánků, budou kromě spousty nově nabytých vědomostí i drobné dárky od pořadatelů. „Stačí si v označeném stánku vyzvednout index, do něhož lze sbírat razítka z jednotlivých stanovišť. Za správně vyplněný index získá jeho držitel odměnu,“ prozradil Vladimír Koutský.

Akce První pomoc máte ve svých rukou odstartuje ve středu 24. září ve 13 hodin, stánky najdete v Čechových sadech v okolí sochy Boženy Němcové.

Seznam stanovišť:

1. KPR – Zachraň život, i když nejsi záchranář

2. Zdravá výživa a lokální potraviny

3. Měření zdravotních ukazatelů

4. Udržitelná první pomoc

5. Pohyb a relaxace v přírodě

6. Zdravotnický upcycling – druhý život věcí

Na aktuální témata, jako jsou doprava a klimatická změna, se zaměří třetí ročník hackathonu Když data promluví, který se uskuteční ve dnech 14.–16. listopadu 2025 v Envelopa Hubu v Olomouci. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Máme velkou radost, že se nám díky silné podpoře daří již třetím rokem pokračovat v organizaci hackathonu. Věříme, že letošní ročník posune laťku ještě výš než ty předchozí. Kromě otevřených dat Olomouckého kraje a města Olomouce letos díky zapojení do projektu EnCLOD poprvé nabídneme i aktuální senzorová data o dopravě a teplotě přímo z Olomouce. V kombinaci s dalšími otevřenými daty a tvůrčí energií účastníků tak mohou vzniknout projekty s reálným dopadem na naše okolí,“ uvedl hlavní organizátor akce Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Organizátoři i letos slibují kvalitnější data, relevantní témata a silnější provázání s praxí, a to například díky využití senzorových sítí a možnosti mezinárodní prezentace projektů v rámci evropské iniciativy DigiEduHack pod záštitou Evropské komise.

„Do letošního ročníku se mohou od 1. září 2025 přihlásit týmy i jednotlivci. Soutěž, během níž účastníci navrhnou, vytvoří a prezentují své nápady, je otevřena všem bez ohledu na věk či profesní zkušenosti. Vítáme studenty středních i vysokých škol i odborníky z praxe. Vždy má smysl podporovat projekty, které prohlubují spolupráci a rozvíjejí veřejný sektor v Olomouci i okolí. Těšíme se na inovativní myšlenky, které hackathon jistě opět přinese,“ doplnil Tomáš Pejpek, náměstek primátora města Olomouc.

Soutěžící budou usilovat o věcné ceny v celkové hodnotě přes 100 000 Kč. Největší hodnotou hackathonu je však možnost dalšího rozvoje projektů. Účastníci mohou získat podporu od Inovačního centra Olomouckého kraje, Vědeckotechnického parku UP, organizátorů i partnerů akce.

Název hackathon je složenina ze slov hack a maraton. Vyjadřuje spojení limitů programovatelných systémů s vytrvalostí. Hackathon kombinuje poznatky a dovednosti technického i netechnického světa, z nichž vzejde nový projekt nebo produkt.

Olomoucký kraj dlouhodobě podporuje inovace ve všech oblastech života. K největším přínosům patří datový portál Olomouckého kraje, který poskytuje open data z různých zdrojů. Aby data ožila, je klíčové jejich zpracování v aplikacích pro koncové uživatele. V této oblasti je hackathon nenahraditelný – ukazuje cestu, jak využít data pro další inovační rozvoj. Velkou radost mám i z letošní novinky – zapojení online čidel. Čím méně je potřeba data upravovat na cestě k uživateli, tím je jejich dlouhodobá využitelnost jistější. Zpřístupnění informací je jedním z hlavních přínosů této soutěže.

„Začít je náročné, udržet kvalitu a tradici ještě náročnější – a právě to se nám daří. Třetí ročník hackathonu je ve fázi intenzivních příprav. Díky patří všem, kteří se podílejí na této organizačně náročné akci,“ doplnil Pavel Jelínek, náměstek hejtmana pro strategický rozvoj a IT.

Vítězné týmy se mohou kvalifikovat na celostátní hackathon zaměřený na práci s otevřenými daty v Praze a nejlepší z nich mají šanci postoupit až do evropského finále DigiEduHacku v Bruselu.

Olomouc je univerzitní město, věděli jste ale, že univerzita nejsou jen fakultní budovy a studentské koleje, ale také ekozookoutek, geopark či překrásné parkánové zahrady? Přehled známých míst i skrytých zákoutí spjatých s nejstarší vysokou školou na Moravě nabízí platforma Unit(r)ips, za jejímž vznikem stojí úsek pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Díky tomu si místní i turisté mohou prohlédnout olomouckou univerzitu z jiné perspektivy a naplánovat výlet včetně noclehu a snídaně. Pro snazší orientaci přibyla v létě na webové stránce interaktivní mapa Olomouce se všemi vyznačenými zajímavostmi.

„Univerzita Palackého nabízí mnoho míst, která mohou být zajímavá pro širokou skupinu lidí. Právě proto vznikla webová stránka Unitrips.cz, kde je u každého místa popis, fotogalerie, mapový odkaz a otevírací doba. Web je navíc přehledně rozdělený na sekce tak, aby si případní zájemci o toulky po Olomouci mohli i s ohledem na počasí vybrat, zda dají přednost prohlídkám univerzitních budov, nebo si užijí procházku pod širým nebem,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

V sekci Outdoor zaujímají přední místo parkánové zahrady, které po právu získaly ocenění Olomouckého kraje v kategorii Genius loci. Nechybí geopark v sousedství přírodovědecké fakulty, kde je možné dotknout se více než 600 milionů let starého kamene. Unit(r)ips upozorní také na ukázky street art na budovách studentských kolejí, kde mají své podobizny například František Palacký nebo Tomáš Garrigue Masaryk.

K nezaplacení je pak tip na bezplatné panorama Olomouce, které se naskytne všem, kdo navštíví areál lékařské fakulty. Nově přidaným tipem jsou květnaté louky v sousedství právnické fakulty, které byly vysety coby projekt Udržitelné univerzity.

Sekce Indoor pak nabízí informace o velkých chloubách univerzity, jakými bezesporu jsou umělecké centrum s kinosálem, divadlem a kaplí, univerzitní knihovna na místě bývalého armádního skladu nebo interaktivní Pevnost poznání, kde se děti i dospělí přesvědčí, že věda je zábava.

Pestrý seznam lokací aktuálně čítá 29 položek. „V průvodci nechybí ani tipy na gastropodniky v prostorách univerzity – od oblíbených univerzitních bister Fresh UP přes kavárny až po kultovní studentskou hospodu Doga. A pokud by se výlet protáhl do pozdních hodin, nabízí Unit(r)ips informace o ubytování v hotelové části studentských kolejí,“ zmínil Ondřej Martínek.

Všechny tipy doplněné o fotografie a mapky naleznou zájemci na webu unitrips.cz, který je průběžně aktualizovaný.

Ke krátkému, ale důležitému zasedání se před koncem letních prázdnin sešel Akademický senát Fakulty tělesné kultury UP – jeho členky a členové na něm schválili letošní rozpočet fakulty. Došlo ale i na další témata, zejména na blížící se volbu nového děkana.

Předložený rozpočet, který počítá s celkovými náklady a výnosy ve výši přes 217,6 milionu korun, schválili přítomní senátoři a senátorky jednohlasně.

V rozpravě, která samotnému hlasování předcházela, se přitom dotkli témat, která souvisejí nejen s hospodařením v letošním roce. Děkan Michal Šafář mimo jiné zmínil, že od září dojde k navýšení mzdových tarifů u technicko-hospodářských pracovníků, řeč byla také o aktuálním stavu stavebních prací na nové tělocvičně a bezbariérových vstupech do fakultních budov, o Aplikačním centru BALUO nebo o pronájmu prostor v Hynaisově ulici.

Tajemník Pavel Král zase informoval o tom, že se fakulta v brzké době chystá investovat do zázemí výcvikového střediska Pastviny. „Novému vedení předá končící děkan fakultu finančně konsolidovanou a v podstatě celou zrekonstruovanou,“ uvedl také v debatě.

Předseda senátu David Smékal pak připomněl, že volba nového děkana čeká fakultu již za necelý měsíc. Na pondělí 22. září se připravuje setkání akademické obce FTK s kandidáty, ve čtvrtek 25. září z nich pak senátorky a senátoři během volebního zasedání vyberou nástupce Michala Šafáře, jemuž na počátku února 2026 končí druhé funkční období v čele fakulty.

Další informace k volbě děkana jsou k dispozici zde.

Univerzita Palackého zaznamenala významný úspěch v oblasti grantové podpory rozvoje vědy a výzkumu. Je mezi 31 institucemi z celkových 86, které ve výzvě Výzkumné prostředí vyhlášené MŠMT v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) uspěly v žádosti o podporu. UP získala, ještě díky předchozímu vedení univerzity pod vedením prorektora Michala Malacky, podporu projektu Inovace a rozvoj výzkumných kapacit pro budoucnost Univerzity Palackého v Olomouci.

„Cílem projektu je v osmi klíčových aktivitách posílit strategické řízení instituce a rozvíjet odborné kompetence zaměstnanců v oblasti řízení a hodnocení výzkumu. Projekt směřuje k modernímu, mezinárodně konkurenceschopnému výzkumnému prostředí podporujícímu vysokou kvalitu, inovace a udržitelnost v rámci vědeckých a výzkumných činností univerzity. Mezi jiným očekávám, že do příštích let pomůže motivačně nastavit metodiku dělení DKRVO,“ popsal projekt prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

Projekt vznikal s podporou Projektového servisu UP, který zajistil kompletní přípravu od prvního návrhu až k finálnímu podání. Tým odborníků nastavil cíle a aktivity, aby projekt přesně odpovídal požadavkům soutěže. „Právě důkladná příprava a mezioborová spolupráce přispěly k tomu, že projekt uspěl v silné konkurenci dalších žadatelů,“ sdělila ředitelka Gabriela Pokorná.

Mezi hlavní aktivity patří implementace moderních strategií pro efektivní řízení lidských i materiálních zdrojů v souladu s mezinárodními standardy a dále rozvoj systémů souvisejících s oceněním HR Award. Ty podporují strategický přístup k rozvoji lidských zdrojů s důrazem na rovné příležitosti, transparentnost a atraktivitu pracovního prostředí pro výzkumníky.

Projekt se rovněž zaměřuje na zavedení standardizovaných metod hodnocení vědecké činnosti s cílem zefektivnit alokaci zdrojů a zvýšit motivaci k dosažení vědecké excelence. Důležitou součástí je i podpora principů otevřené vědy – především přístup k vědeckým datům a výsledkům v souladu s principy FAIR (Findable, Accessible, Interoperable, and Reusable). Další klíčovou oblastí je posílení spolupráce mezi akademickou sférou a aplikačním sektorem, a tedy zlepšení transferů technologií a praktického využití výzkumných výstupů. Projekt je zaměřen také na zvýšení institucionální odolnosti vůči nelegitimním vlivům.

V aktivitách projektu nechybí ani část věnující se popularizaci vědy. „Inovovaná komunikační strategie by měla pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o práci našich vědců a vědkyň a měla by nejširšímu publiku lépe prezentovat a objasnit výsledky jejich výzkumů,“ doplnil prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Zisk projektu představuje důležité ocenění kvality, odbornosti a dlouhodobého směřování Univerzity Palackého. Potvrzuje silnou pozici univerzity mezi předními výzkumnými institucemi v České republice a vytváří předpoklady pro další rozvoj excelence, inovací a mezinárodní spolupráce. Úspěšná účast ve výzvě tak podtrhuje strategickou orientaci Univerzity Palackého na budování moderní, otevřené a světově konkurenceschopné akademické instituce.

Inovace a rozvoj výzkumných kapacit pro budoucnost Univerzity Palackého v Olomouci reg. č. CZ.02.01.01/00/23_026/0011362

Jubilejní 10. ročník má za sebou soutěž Středoškolský Moot Court, kterou pořádá právnická fakulta. Možnost vyzkoušet si roli právních zástupců využilo přes padesát studentských týmů. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na střední školy do Prahy, Brna a Holešova. 

Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy z České republiky a Slovenska tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily čtyři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna, Prahy a Bratislavy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal hospitalizace v psychiatrické léčebně a stížnosti pacienta na porušování jeho základních práv.

Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. Finále se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem čtrnáct týmů. O vítězích rozhodovala odborná porota ve složení Zuzana Vikarská, expertka na lidská práva z brněnské fakulty, Sandra Žatková z bratislavské fakulty, která je právničkou neziskové organizace Human Rights Forum, a Matěj Stříteský, expert na právní psychologii, mediaci, etiku v právu a digitalizaci práva.

Výsledky Středoškolského Moot Courtu 2025
1. místo za stranu stěžovatele:
Tomáš FRYČÁK, René PALEČEK, Aneta KOLODĚJOVÁ (VPŠ a SPŠ MV v Holešově)
1. místo za stranu státu:
Kryštof JUDL, Richard VŠETEČKA, Tobiáš BARTOŠ (Gymnázium Jana Nerudy, Praha)
Nejlepší písemné podání za stěžovatele:
Klára STAŇKOVÁ, Viktorie ŽELEZNÁ (Pražské humanitní gymnázium)
Nejlepší písemné podání za stát:
Julie ZELINKOVÁ, Radim KUBÍČEK, Veronika UHERKOVÁ (Obchodní akademie a vyšší odborná škola Brno) 
Nejlepší řečník:
Aneta KOLODĚJOVÁ (VPŠ a SPŠ MV v Holešově)

„Držíme se tradice z posledních ročníků, již nevyhlašujeme absolutního vítěze soutěže. Opět jsme hodnotili zvlášť kategorii státu a kategorii stěžovatele, přičemž každá měla svého vítěze,“ vysvětlila Kateřina Kaprálová, koordinátorka letošního ročníku soutěže a studentka posledního ročníku magisterského programu Právo a právní věda na PF UP.

Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým z Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově ve složení Tomáš Fryčák, René Paleček, Aneta Kolodějová. Za stranu státu zvítězili studenti z Gymnázia Jana Nerudy v Praze Kryštof Judl, Richard Všetečka a Tobiáš Bartoš. Spolu s hlavními kategoriemi organizátoři vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Aneta Kolodějová z holešovské policejní školy.

Jedním z nejzkušenějších koučů byl Adam Richter, student 4. ročníku magisterského programu Právo a právní věda na PF UP. Za sebou má již tři ročníky soutěže. „Práce se středoškoláky mě v celkovém kontextu učí práci s lidmi. Soutěž mi pomohla i s vystupování před lidmi a zvládnutím přípravy výuky a taky prohloubila moje znalosti týkající se lidskoprávní tematiky,“ shrnul úspěšný kouč. Jeho tým z holešovské střední policejní školy skončil druhý za stranu státu. Koučování by doporučil všem spolužákům, které zajímá problematika lidských práv v kontextu aktuálních témat. „Navíc kolektiv koučů je přátelský. Společně podnikáme akce i mimo výuku,“ dodal Adam Richter s tím, že do soutěže půjde ještě jednou i přes blížící se státnice. „Soutěž mi má stále co nabídnout i po těch třech letech.“

Organizační tým už nyní přemýšlí nad dalším ročníkem. „Letos jsme zaznamenali opětovný zájem studentů ze Slovenska. Doufáme tedy v postupnou integraci další právnické fakulty do našeho velkého moot court týmu. Řada letošních účastníků nám navíc přislíbila účast i v dalších letech. Zájem nás samozřejmě těší,“ dodala Kateřina Kaprálová s tím, že pracují na nových materiálech, které studentům usnadní orientaci v soutěži, a také přemýšlí o tématu na příští rok.

Zájemci o účast z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku soutěže. Přihlašování týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna.

Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2025.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu ČR na ústavního soudce Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty UP. Michal Bartoň byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023.

„Nominace si velmi vážím, je to pocta, ale rozhodující bude schvalovací proces v Senátu,“ řekl Michal Bartoň. Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu.

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej vedl jako předseda.

V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. Od roku 2013 na Ústavním soudu ČR působí v pozici asistenta.

„Kolega Michal Bartoň je nejen odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Věřím, že v případě úspěšného nominačního procesu bude pro tuto instituci přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

Prezident navrhl na soudce Ústavního soudu společně s Michalem Bartoněm i Martina Smolka, dosavadního vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem Evropské unie. Tým ústavních soudců bude v říjnu po určitý čas nekompletní. V první polovině října uvolní místo Jaromír Jirsa, v prosinci pak skončí funkční období Josefu Fialovi. Senát by měl nominaci obou kandidátů schvalovat na schůzi, která se uskuteční 15. října. Pokud senátoři oba schválí, bude na prezidentovi, kterého z nich jmenuje ústavním soudcem dříve.

Ústavního soudce již fakulta mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident vloni v únoru. Psali jsme zde.

Na začátku byl skromný záměr prohloubit spolupráci mezi akademickou sférou a klinickou praxí, výsledkem je dvoudenní akce s nabitým programem a hosty z Velké Británie, Izraele či Polska. Fakulta zdravotnických věd UP ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc (FNOL) chystá na čtvrtek 11. a pátek 12. září odbornou konferenci PER SALUTEM CONIUNGERE I. určenou pracovníkům ve zdravotnictví, studentům a pedagogům nelékařských zdravotnických oborů.

„Na začátku jsme vůbec netušili, že vznikne tak rozsáhlá a ambiciózní akce. Ale díky vzájemnému respektu, sdílení nápadů a velmi dobré spolupráci mezi naší fakultou a Fakultní nemocnicí Olomouc se z původně skromné myšlenky vyvinula plnohodnotná mezinárodní odborná konference. Naším cílem je propojovat vzdělávání, výzkum a praxi v nelékařských zdravotnických oborech. Vytváříme prostor pro sdílení vědeckých poznatků, klinických zkušeností a profesních vizí – jak mezi odborníky, tak studenty a doktorandy. Těší nás, že můžeme být tam, kde vznikají nová témata, nové spolupráce a možná i nové směry vývoje oborů nelékařských zdravotnických pracovníků,“ uvedla za organizátory Daniela Bartoníčková, přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP.

Konference dostala latinský název Per salutem coniungere, což v překladu znamená Spojovat prostřednictvím zdraví. „Je v tom velký důraz na symboliku. Název vyjadřuje myšlenku, že zdraví není jen cíl, ale i prostředek propojení mezi lidmi, institucemi, generacemi i odbornostmi. Věříme, že právě sdílená energie, důvěra a spolupráce jsou základem toho, co v dnešním zdravotnictví opravdu potřebujeme. Název má zároveň ambici být nositelem dlouhodobé vize. Rádi bychom, aby se konference stala pravidelným prostorem pro setkávání, růst a inspiraci,“ vysvětlila Daniela Bartoníčková.

Dvoudenní akce se koná v přednáškovém sále II. interní kliniky FNOL. Čtvrteční sérii přednášek ozdobí účast hlavní sestry České republiky Alice Strnadové a řady zahraničních hostů. Do Olomouce zavítají například Alison Machin a Jane Greaves z britské Northumbria University, Lior Naamati Schneider z izraelské Jerusalem Multidisciplinary College nebo Ewelina Kolarczyk a Jacek Kusa ze Slezské univerzity v Katovicích. „Přítomnost těchto odborníků je pro nás nejen ctí, ale i motivací k rozvíjení mezinárodní spolupráce,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková. Po oficiálním ukončení přednáškového bloku bude večer následovat aktivní workshop s názvem Mindfulness: Klid a rovnováha v náročném prostředí.

Páteční program za účasti rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy je zaměřený na ošetřovatelství v neurologii. Získal podporu od projektu Agentury pro zdravotnický výzkum MZ ČR zaměřeného na kvalitu života u mladých dospělých pacientů po cévní mozkové příhodě. „Neurologie a ošetřovatelská péče jsou nerozlučně propojené. Pacienti s neurologickými diagnózami často potřebují velmi komplexní, dlouhodobou a individualizovanou péči. Rozhodli jsme se proto věnovat tomuto oboru samostatný blok, kde zazní nejen odborné příspěvky z praxe, ale i výsledky výzkumných projektů a mezioborové přístupy. Mezi hosty je i přední český neurolog Aleš Tomek, který dlouhodobě působí ve Fakultní nemocnici Motol a na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a jehož účasti si s ohledem na jeho profesní zkušenosti velmi ceníme,“ upozornila Daniela Bartoníčková.

Součástí pátečního programu bude také sekce pro doktorandy z nelékařských zdravotnických oborů, kteří představí své výzkumné projekty. „Pro mnohé z nich to bude první větší odborná prezentace, a právě proto vnímáme tuto sekci jako velmi důležitou s ohledem na možnost se takříkajíc posunout dál,“ zmínila Daniela Bartoníčková. Doktorandská sekce se bude konat v budově Teoretických ústavů, učebna 1.162.

Pilotní ročník konference vzniká v úzké spolupráci zástupců FZV UP a FNOL. „Velké poděkování patří především Andree Drobiličové a Adéle Kolkové z fakultní nemocnice a Janě Konečné z fakulty zdravotnických věd za pomoc při organizaci celé akce,“ vyzdvihla Daniela Bartoníčková. „Tato konference je víc než jen odborné setkání. Je to živý důkaz toho, že spolupráce má smysl – když se spojují lidé, kteří věří ve stejnou věc. Děkujeme všem, kteří byli ochotni sdílet svou energii, čas i znalosti, aby mohla vzniknout událost, která má potenciál obohatit odbornou komunitu a možná i systém zdravotní péče,“ doplnila náměstkyně nelékařských oborů FNOL Andrea Drobiličová.

„Na této konferenci se nesetkávají jen odborníci, ale především lidé, kteří sdílejí hodnoty, zkušenosti a odhodlání posouvat zdravotnictví vpřed. Je pro mě nesmírně cenné vidět, že společná energie akademiků, kliniků i studentů dokáže vytvořit prostor, který inspiruje k novým spolupracím i inovacím,“ shrnul děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Kompletní program konference je k dispozici na webu fzv.upol.cz.

Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého začala Letní škola bohemistiky. Její desátý ročník přivítal bohemisty, především učitele a učitelky středních škol, kteří si chtějí rozšířit znalosti a dovednosti v oboru.

Do prostor Filozofické fakulty UP se sjeli účastníci desátého ročníku Letní školy bohemistiky. Třídenní program školy, jejímž cílem je prohloubit povědomí o oboru mezi učiteli češtiny i dalšími zájemci, zahrnuje témata literárněvědná a jazykovědná. Nabízí přednášky, semináře, workshopy i debaty nad různorodými tématy či problémy.

Například v jedné z prvních přednášek s názvem Jak se porušuje neutralita TV zpravodajství se Božena Bednaříková, docentka českého jazyka z katedry bohemistiky FF UP, zaměři na pojem expresivity ve zpravodajství. Cílem jejího vystoupení je mimo jiné identifikovat expresivní slovotvorné prostředky, srovnat jejich výskyt a zhodnotit jejich produktivitu, přičemž se chystá sledovat i souvislost expresivity s hodnocením, jenž potenciálně zkresluje informační kvalitu zpravodajství.

Za pozoruhodnou vyhodnotí účastníci Letní školy bohemistiky jistě i přednášku s názvem Proměny baladického motivu a role hrdinek v Erbenově Kytici a v románu Druhá strana řeky Nory Eckhardtové, v níž se Tereza Faltusová, studentka doktorského studijního programu Česká literatura na FF UP, zaměřila na vývoj baladického motivu od 19. století po současnost s důrazem na roli ženských postav. Svou pozornost věnuje i tomu, jak se v různých literárních obdobích měnilo pojetí viny, trestu a osudovosti, a jak se vyvíjelo postavení hrdinek – od pasivních obětí k aktivním hybatelkám děje.

Kromě Terezy Faltusové se do programu letošního ročníku školy aktivně zapojí také další doktorandky: Anna Malimánková představí aktuální trendy současné české literatury pro děti a mládež i s přihlédnutím ke knižní produkci překladové a Kristýna Vaňková ve své přednášce přiblíží projekce magického realismu do současné české prózy.

V semináři nazvaném Česká poezie po roce 2020 se Eva Marková hodlá věnovat trendům a novým jménům v knižně vydávané a česky psané poezii posledních pěti let. Zkrátka pak nepřijde i téma věnované badatelskému pojetí výuky češtiny. To představí další členka katedry Jindřiška Svobodová, a to včetně ukázek možnosti jejího současného užití s metodou kritického čtení textů. Již tradiční přednášející je na Letní škole bohemistiky i germanistka Ingeborg Fialová, která se letos bude věnovat rakouské literatuře první poloviny dvacátého století a ve svém výkladu pojedná o několika významných autorech a dílech, jež dodnes patří k vrcholům světové literatury. Zamyslí se nad otázkou, proč vznikla zrovna ve Vídni a co je na nich rakouské.

„Stejně jako v každém roce i letos bylo pro mě při přípravě programu důležité to, zda bych se chtěl té či oné přednášky sám účastnit. Letní školu bohemistiky pořádáme na FF UP od roku 2014 a dříve i nyní se snažíme účastníkům našich kurzů, jimiž jsou především učitelé středních škol a učilišť, občas i vyučující ze základních škol, popřípadě knihovníci a redaktoři, zprostředkovat nové poznatky z české filologie, lingvistické i literárněvědné, a to s ohledem na jejich praktickou aplikaci především v samotné výuce českého jazyka a české literatury. Velmi si cením, že se nám v přátelském duchu daří propojovat akademické prostředí s ostatními oblastmi, které se věnují českému jazyku a literatuře, že se nám daří udržovat s nimi dialog,“ uvedl za organizaci školy profesor Lubomír Machala z katedry bohemistiky FF UP, který letošní běh otevřel výkladem o tom, jak a s jakými výsledky využívá současná česká literatura nové komunikační technologie a média, a to včetně umělé inteligence. Program letošního ročníku Letní školy bohemistiky ukončí 28. srpna závěrečná evaluace.  

Na čtyři stovky nejen učitelek a učitelů tělesné výchovy z celé země se v závěru tohoto týdne sjede do Olomouce na čtrnáctý ročník pracovního setkání Těloolomouc. Akce, kterou Fakulta tělesné kultury UP pořádá již od roku 1995, jim nabídne prostor pro sdílení zkušeností, vzájemnou inspiraci i možnost protažení před začátkem nového školního roku.

Během nabitého programu, který čítá praktické i teoretické lekce, budou představeny novinky a zajímavosti z oblasti školní i mimoškolní tělesné výchovy, sportu a pohybové rekreace pro všechny věkové kategorie a dojde také na reflexi aktuálních problémů ve školní praxi souvisejících nejen s měnící se generací žáků a studentů.

„Nechybějí lekce zaměřené na klasiku, jako je atletika, gymnastika, plavání nebo sportovní hry. Pro účastníky a účastnice ale určitě budou zajímavá i další témata, například prevence syndromu vyhoření. Chystáme také debatu Zeptej se ředitele, kdy se zájemci mohou ptát vybraných ředitelů škol na prakticky všechno, co je ve škole trápí,“ uvedl garant akce Dušan Viktorjeník z katedry sportu FTK UP.

Středobodem Těloolomouce bude Aplikační centrum BALUO v areálu FTK UP v Neředíně, kde bude akce ve čtvrtek 28. srpna v 19 hodin slavnostně zahájena. Během následujících dvou dnů se pak jednotlivé lekce uskuteční také v tělocvičně Hynaisova a v prostorách Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické E. Pöttinga a ZŠ Olomouc, tř. Spojenců 8.

Pracovní setkání tělovýchovných pedagogů Těloolomouc Fakulta tělesné kultury UP poprvé uspořádala před třiceti lety, v roce 1995, s cílem vytvořit prostor a tvořivou atmosféru pro výměnu informací, zkušeností a kontaktů učitelů a tělovýchovných pracovníků všech stupňů škol, klubů a center v oblasti tělesné výchovy. Na úspěch a zájem o první ročník navázala v následujících letech nejen pravidelná opakování „doma“ v Olomouci, ale také vznik podobných akcí v dalších místech. Jak vypadal prozatím poslední ročník, si můžete připomenout v tomto článku.   

Další informace k akci a jejímu programu jsou k dispozici zde.

S programem Těloolomouce se v pátek 29. srpna propojí také Setkání FTK UP, během kterého se mimo jiné uskuteční historicky druhá stříbrná promoce absolventek a absolventů fakulty, bude se oceňovat, křtít i hýbat se a především neformálně diskutovat a bavit se. Program setkání je k dispozici zde.

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl osmý: Desatero udržitelnosti UP poradí v kanceláři i doma

Každý den ovlivňujeme prostředí kolem sebe – ať už doma, v kanceláři nebo na univerzitě. Malé volby, které děláme, se sčítají a mají reálný dopad na naše okolí, životní prostředí i budoucnost. Někdy se může zdát, že úsilí jednotlivce nemůže nic změnit, ale právě drobné, opakující se kroky mohou vést k velkým výsledkům.

Na Univerzitě Palackého se snažíme tvořit prostředí, ve kterém se všichni cítíme dobře. Každý z nás může přispět svou troškou: od šetrného nakládání s energií přes zodpovědné nakupování až po podporu otevřeného a tolerantního společenství.

A právě proto vzniklo desatero udržitelného a odpovědného chování – jednoduchý průvodce, který vám pomůže udělat každodenní život trochu šetrnějším, efektivnějším a ohleduplnějším k lidem i planetě.

Desatero si přečtěte níže, zároveň je na webu Udržitelné univerzity k dispozici v PDF, které si můžete stáhnout a vytisknout.

1. Předcházet vzniku odpadu. Snažit se věci používat opakovaně a nacházet pro ně nové využití. Nosit s sebou látkovou tašku, vlastní láhev na vodu a znovupoužitelný kelímek. Pokažené věci se nejprve snažit opravit, až poté je nahradit novými. Odpad důsledně třídit.
2. Šetřit kancelářskými potřebami a papírem a tisknout jen nezbytné věci. Využívat elektronickou komunikaci a formuláře.
3. Nakupovat jen to, co je opravdu potřeba. Upřednostňovat kvalitu před kvantitou. Věci, pro které už není využití, se pokusit nabídnout dále – třeba na univerzitním bazaru nebo ve Freeshopu. 
4. Neplýtvat vodou, teplem ani elektřinou. Nesvítit zbytečně. Počítače, tiskárny a kopírky přepínat do úsporného režimu nebo vypínat. V topné sezoně větrat intenzivně a krátce. Při odchodu z místnosti/práce/domu na delší dobu kontrolovat zhasnutá světla a zavřená okna.
5. Snažit se používat ekologicky šetrné formy dopravy. Preferovat vlak, autobus, MHD, kolo a vlastní nohy. Snažit se nejezdit v autě sám/sama. Letadlem létat jen v nejnutnějších případech.
6. Neplýtvat potravinami. Nebát se říct si v menze nebo restauraci o menší porci. Využívat vlastní krabičky na odběr nesnězeného jídla domů nebo si půjčit vratnou REkrabičku.
7. Chovat se ohleduplně k životnímu prostředí i lidem okolo sebe. Přemýšlet o tom, jaký dopad má moje chování na okolí.
8. Usilovat o tolerantní a otevřené prostředí. Respektovat ostatní a aktivně se stavět proti diskriminaci, šikaně a porušování práv.
9. Řídit se pravidly kybernetické bezpečnosti. Používat silné heslo, aktualizovaný software a antivirovou ochranu. Snažit se odhalit phishing, nereagovat na e-mailové výzvy k zadání hesla.
10. Být iniciativní a aktivně ovlivňovat a inspirovat své okolí. Zapojovat se do činnosti spolků a iniciativ. Jednat ve prospěch druhých, věnovat se dobrovolnictví. Vzdělávat se při přednáškách, kurzech či workshopech, které různé součásti univerzity nabízejí. 

Další díly seriálu Udržitelné léto s UP:
1. Jedeme na dovolenou
2. Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
3. Udržitelné nakupování v Olomouci
4. Udržitelná móda – autorská i z druhé ruky
5. Podporujeme život ve svém okolí
6. Aktivní dovolená na místech pro přírodu
7. Kam jede odpad?