Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Olomouckou náplavku nesoucí jméno prvního polistopadového rektora Univerzity Palackého Josefa Jařaba oživil u příležitosti začátku nového akademického roku festival MEET UP. Během odpoledne u řeky Moravy si návštěvníci mohli užít nejen hudební vystoupení umělců, jako je duo Kláva, Michal Juřička či Unotrio, ale především se také díky interaktivním prezentacím studentských spolků a některých univerzitních pracovišť trochu seznámit s univerzitou.

Různé aktivity a úkoly si pro návštěvníky na stáncích připravilo například Vydavatelství UP, Knihovna UP nebo Dobrovolnické centrum UP, také třeba Bohemistický spolek, projekt Euforka či spolek pro kreativce Faktory. Vedle prezentací a koncertů došlo také na předávání cen univerzitním dobrovolníkům a křest piva RE450N UP z Experimentálního pivovaru UP. Součástí programu byl i bazar oblečení, knih či domácích potřeb, také komentovaná prohlídka street artu v areálu kolejí na Envelopě, kde u příležitosti letošního 450. výročí olomoucké univerzity přibyl mural inspirovaný Františkem Palackým. Svou roli sehrála na MEET UPu i sama řeka Morava – zájemci si totiž mohli vyzkoušet jízdu na paddleboardu nebo se svézt na Ololodi. S postupujícím večerem se pak program přesunul do blízkého hudebního klubu 15 Minut Music Club, kde mimo jiné vystoupila rapperka Sawsane a multiinstrumentalista Lazer Viking. 

Atmosféru letošního MEET UPu si můžete připomenout prostřednictvím fotografií Vojtěcha Dudy. 

Sucho, záplavy, mizející biodiverzita. To vše jsou závažné problémy, jejichž řešení je klíčové pro naše přežití a o nichž je třeba hovořit už s žáky a žákyněmi na školách. Pedagogická fakulta UP proto připravila atraktivní vzdělávací materiály v podobě videí, ilustrací, her a badatelských aktivit. Jsou volně přístupné online, a to na zvláštní stránce určené pro výuku biologie, zeměpisu, environmentální výchovy nebo výchovy výtvarné a hudební. Využít je mohou nejen žáci na gymnáziích a středních školách, ale i všichni další zájemci, jež zajímá téma vody v krajině.

Aktivity se zapojením kritického myšlení, hry s online daty, s mapami a vizualizacemi záplavových zón, tvůrčí psaní, také tvorba autorských knih či natáčení hudebního klipu jsou jen některé ze dvou desítek aktivit, které žákům gymnázií a středních škol nabízí nová výuková minisite Kolik podob má řeka.

Prostřednictvím badatelských a tvůrčích aktivit mohou žáci získat důležité poznatky o říčních ekosystémech a možnostech řešení problému sucha. Nabízené aktivity pomáhají budovat vztah mladých lidí k přírodě, vedou je k vnímání světa v souvislostech a k aktivnímu přístupu k řešení ekologických problémů.

„Když se dnes mluví o klimatickém žalu a o tom, že mladí lidé prožívají kvůli stavu planety silné emoce, nejde jen o mediální zkratku. Úbytek druhů, výkyvy počasí, hrozba záplav, nebo naopak sucha, to jsou zcela reálné a mimořádně náročné výzvy, které budou muset mladí lidé řešit. Přírodu jim nepředáváme v dobrém stavu, i když ekologové už dlouho nabízejí cesty, jak lze do krajiny vracet vodu a život. Měli bychom jim více naslouchat,“ uvedla Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Vznik edukativního projektu iniciovala a přizvala k němu ekologa a pracovníka Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Jana Koutného, který se revitalizačním projektům věnuje.

„O ekosystému řeky a rychlých účincích citlivých zásahů, jež řekám vracejí přírodní podobu, umí Jan Koutný velmi barvitě vyprávět. Dokáže přístupně vysvětlit i složitá témata, třeba samočisticí schopnost řeky nebo dopady necitlivých úprav říčních koryt na krajinu. Když nám nabídl, že nás vezme k řece Bečvě a vysvětlí nám, jak vlastně funguje říční ekosystém, neváhali jsme. Do projektu jsme zapojili také studentky katedry výtvarné výchovy a začali jsme na něm usilovně pracovat,“ dodala Petra Šobáňová.

Během dvouleté práce vzniklo nejprve pět videí. Zachycují jedinečný úsek řeky Bečvy, kde si řeka během povodní vzala zpět své původní koryto – a kam se navrátily i kriticky ohrožené druhy živočichů. Pak vznikly ilustrace, které připravily studentky Aneta Pastrňáková a Radka Částková. K nápadům na badatelské aktivity se pak přidaly nápady umělecké, a nakonec vznikla edukativní webová stránka, která je atraktivní nejen svým obsahem, ale i snahou o mezipředmětovou integraci.

„Znamená to, že se na řeku nedíváme pouze pohledem jednoho školního předmětu, ale že se žáky snažíme přivést k vnímání celku. Aktivity pro žáky tak zasahují do biologie, environmentální výchovy, zeměpisu, ale i do českého jazyka a literatury nebo do výtvarné a hudební výchovy.  V autorském týmu jsme spolupracovali s experty z různých disciplín, bylo to velmi obohacující,“ doplnila Petra Šobáňová. Podle její kolegyně Kateřiny Mesdag, jež projekt koordinovala, se řeka v tomto projektu stala tématem, které sbližuje obsahy různých vzdělávacích oborů. Jde o další komplexní didaktický materiál, jenž je učitelům a žákům k dispozici na portále Učitel21. Projekt Kolik podob má řeka byl podle ní navržen tak, aby svým zpracováním pomohl učitelům lépe se orientovat v množství dostupných zdrojů a aby podporoval spolupráci pedagogů různých předmětů.

„Společně s dalšími výukovými stránkami Příběhem 17. listopadu, Vaše naše nová slova, Tvoříme digitálně, Ve světě umělých obrazů a dalšími obohacuje užitečnou knihovnu digitálních vzdělávacích zdrojů do výuky, jež vzniká na olomoucké pedagogické fakultě,“ dodala Kateřina Mesdag.

Webová stránka Kolik podob má řeka je volně přístupná na portále Učitel21 a Pedagogická fakulta UP ji chápe jako jednu z iniciativ, jejímž prostřednictvím naplňuje svou třetí roli. Videa, texty, fotografie a ilustrace doplňují pracovní listy se zajímavými aktivitami určenými každému, kdo má chuť zamyslet se nad významem řek a unikátních říčních ekosystémů, které řeky svou podobou přímo utvářejí.

Stránku s materiály mohou využít všichni zájemci, primárně je určena žákům a žákyním gymnázií a středních škol. Zvláště vítáni jsou na minisite učitelky a učitelé, kteří mohou materiály využít ve výuce. Jistě je potěší i informace, že nová edukativní stránka vznikla s ohledem na rámcový vzdělávací program a že cíleně pracuje nejen s mezipředmětovou integrací různých oborů, ale i s principy badatelsky orientované výuky, zážitkové pedagogiky a kreativního učení. Projektová metoda navíc nabízí otevřenost celku, učitelé si jej mohou podle svých záměrů libovolně modifikovat.

PdF UP se touto vzdělávací minisite připojuje k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje (ETUR). Do této celoevropské iniciativy, která se koná ve dnech 20.–26. září, se letos poprvé zapojují i české vysoké školy včetně Univerzity Palackého.

Minisite Kolik podob má řeka vznikla na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v rámci konceptu Učitel21 v roce 2023

Námět: Petra Šobáňová, Jan Koutný & Kateřina Mesdag; koordinace projektu: Kateřina Mesdag; koncepce videí: Jan Koutný & Kateřina Mesdag; natáčení a postprodukce: Tomáš Juříček; výtvarné zpracování námětu řeky: Radka Částková; ilustrace živočichů (včetně Honzy) a dalších dílčích prvků stránky: Aneta Pastrňáková; námět a grafické zpracování aktivit: Petra Šobáňová; webdesign: Petra Šobáňová; spolupráce: Vojtěch Češík; odborné konzultace a zvláštní poděkování: Ludvík Urda; ukázky realizace úloh: Studio Experiment Olomouc.

Během pandemie covidu-19 sehráli důležitou roli zdravotničtí pracovníci. Jejich pomoc při boji s virem si však vyžádala svou daň v podobě zvýšeného nárůstu stresu a příznaků syndromu vyhoření. Podpora duševního zdraví byla vždy nedílnou součástí komplexní péče o zdravotníky. Na Fakultě zdravotnických věd UP se proto rozhodli vytvořit webovou a mobilní aplikaci k prevenci a redukci stresu a snížení výskytu vyhoření. Projekt Aplikace optimalizované well-being strategie u zdravotníků získal grant Technologické agentury ČR.

„Hlavním cílem projektu je prevence a identifikace psychosociálních rizik u zaměstnanců ve zdravotnictví s konečným cílem podpořit jejich well-being prostřednictvím nově vytvořené a pilotně ověřené digitální aplikace. Tato aplikace bude navržena na základě výsledků výzkumu výhradně společensko-humanitních věd a uživateli umožní diagnostiku, intervenci a snížení stresu, syndromu vyhoření a zvýšení pocitu subjektivní pohody,“ uvedla Simona Dobešová Cakirpaloglu, zástupkyně přednosty Ústavu společenských a humanitních věd FZV UP, která je řešitelkou projektu.

Aplikace, jejíž vývoj potrvá do června 2026, nabídne autodiagnostiku úrovně stresu a stupně syndromu vyhoření s možností vytvoření personalizovaného denního plánu, podle kterého bude uživatel praktikovat techniky používané ke snížení stresu. „Dalším cílem je vypracování praktické příručky se souborem konkrétních kroků, které zajistí přenositelnost očekávaných pozitivních účinků po skončení projektu,“ upozornila Simona Dobešová Cakirpaloglu. V řešitelském týmu jsou dále přednostka Ústavu společenských a humanitních věd FZV UP Šárka Vévodová, významný odborník na problematiku negativního chování na pracovišti, profesor Panajotis Cakirpaloglu a zkušení psychologové a psychoterapeuti Barbora Kvapilová a Ondřej Skopal.

„Děkuji paní doktorce Simoně Dobešové Cakirpaloglu k získání historicky prvního grantu Technologické agentury České republiky pro projekt naší fakulty. Celému týmu přeji při vytváření aplikace mnoho úspěchů,“ zdůraznil děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Těsnější spolupráci mezi institucemi a firmami, rychlejší uvádění výsledků výzkumu do praxe i místo pro nové projekty, to vše nabídne budova Envelopa Hub, kterou dnes představila Univerzita Palackého. Moderní stavba s atypickou zelenou fasádou slouží jako Centrum inovací a transferu technologií UP, nabídne současně zázemí firmám zaměřeným mimo jiné na optiku, zdravotnictví, nové materiály či informační technologie. Veřejnost bude také moci využívat prostor pro coworking a kavárnu.

„Podobné místo dosud v Olomouci chybělo. Je dobře, že je to právě naše univerzita, která vybudovala prostor pro realizaci inovativních nápadů, z nichž bude mít užitek celá společnost. Mám zároveň radost, že tato stavba už nyní zaujala odbornou veřejnost a byla nominována na cenu Podnikatelský projekt roku. Všem, kteří se na její realizaci podíleli, děkuji,“ uvedl Martin Procházka, rektor UP.

Nová budova podstatně rozšířila zázemí Vědeckotechnického parku UP (VTP UP). „Centrum inovací a transferu technologií by se mělo stát místem, kde se akademický svět potkává s praxí. Je skvělé, že se podařilo vytvořit moderní prostor propojující univerzitu, kraj, město, státní správu i podnikatelskou sféru,“ řekl Petr Kubečka, ředitel VTP UP. Jak dodal, univerzita chce usnadnit převádění výsledků výzkumu svých odborníků do praxe, což bude právě smyslem spolupráce institucí a firem sídlících v nových prostorách.

Moderní pětipodlažní novostavba zaujme na první pohled vertikální zahradou na fasádě, kterou tvoří téměř 18 000 rostlin. Nabízí 35 kanceláří a laboratoří, 2 venkovní atria, 2 nabíjecí stanice pro elektromobily a 50 parkovacích míst. V brzké době se v levém křídle budovy otevře pro veřejnost kavárna Lyrata. Vstupní foyer zdobí dekorativní keramická stěna s originálním rukopisem významného keramika Imricha Vaneka a jeho ženy Oľgy Vanekové. Mozaika z 90. let byla odborně sejmuta při demolici budovy, která zde původně stála. Srdcem nového objektu je moderní coworking Element sloužící ke sdílení zkušeností, znalostí či inovativních nápadů. Využívat ho mohou studenti, podnikatelé i firmy. Zájemci si mohou pronajmout 28 pracovních míst s možností přístupu v nepřetržitém režimu, konat se zde budou pravidelně i akce pro veřejnost, jako jsou besedy a workshopy.

Budova je také sídlem Digitálního inovačního hubu Digi2Health, který sdružuje UP, Fakultní nemocnici Olomouc a Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK). Jeho náplní je otevírat nové možnosti pro malé a střední firmy k využití digitálních nástrojů a inovací, a tím posílit jejich konkurenceschopnost a přispět k rozvoji zdravotnického sektoru. „Společná nabídka vysoce odborných služeb univerzity a našeho inovačního centra pod jednou střechou dává velký smysl. Věřím, že se očekávání naplní a naše spolupráce přinese benefity celému regionu,“ konstatoval Tomáš Dostál, ředitel ICOK.

Envelopa Hub bude sloužit i popularizaci vědy. Své aktivity tam totiž rozšiřuje i Pevnost poznání UP, která v prostorách otevře novou technologickou laboratoř UP_LAB. Návštěvníci se tak budou moci seznámit s moderními technologiemi pro vzdělávání, jako jsou 3D tiskárny, virtuální realita, umělá inteligence, roboti nebo programovatelné moduly. „Získáváme jak větší kapacity pro neformální vzdělávání v technických oborech, tak i další prostor pro školní programy i workshopy pro veřejnost. Zároveň chceme rozšířením našich aktivit do Envelopa Hubu oslovit lokální i nadnárodní firmy a partnery, kteří chtějí podpořit popularizaci technologických inovací,“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání UP.

Envelopa Hub vyrostl v sousedství Právnické a Přírodovědecké fakulty UP a v blízkosti vysokoškolských kolejí. Celkové náklady projektu činily bezmála 222 milionů korun, významnou část – cca 150 milionů korun – poskytla Evropské unie z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Akademický senát Univerzity Palackého povede Irena Smolová (PřF), dosavadní místopředsedkyně tohoto vrcholného univerzitního grémia. Na ustavujícím jednání ji senátoři zvolili ve třetím kole volby třinácti hlasy. Prvním místopředsedou AS UP se stal jeho dosavadní předseda Jiří Langer (PdF), druhou, studentskou místopředsedkyní pak Jana Křižanová (FTK).

Až třetí volební kolo volby rozhodlo o tom, kdo povede Akademický senát Univerzity Palackého ve funkčním období 2023 –2026. V tajné volbě se o hlasy senátorů ucházeli dva navržení kandidáti, a to dosavadní místopředsedkyně univerzitního senátu Irena Smolová a jeho dosavadní předseda Jiří Langer.

Pro to, aby jeden z navržených kandidátů ve volbě uspěl, potřeboval získat nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů uvedeného grémia. Oba kandidáti senátorům nejprve představili své vize. Po následné debatě senátorů získala v prvním kole volby deset senátorských hlasů Irena Smolová, Jiří Langer o jeden víc. V druhém kole senátoři rozhodli o tom, že se uskuteční třetí kolo volby a že do něj s dvanácti hlasy postoupí Irena Smolová. V něm pak získala potřebných třináct hlasů.

„Děkuji vám za podporu, velmi si jí cením. Jsem si vědoma, že výsledky této volby byly velmi těsné a jsem si vědoma všeho, co v debatě před touto volbou zaznělo včetně pochyb o mé nestrannosti v problematice nedořešených sporů mezi VŠÚ CATRIN a PřF UP. Slibuji, že nestrannost budu zachovávat. Na všechna jednání, která se této problematiky budou týkat, pověřím vedením senátu místopředsedu. Není mým zájmem výsledky hlasování v této věci jakkoli ovlivňovat. Velmi děkuji za příležitost pracovat na Univerzitě Palackého a přijímám tuto pozici s velkou pokorou. Bude mi potěšením s vámi všemi spolupracovat,“ řekla nová předsedkyně AS UP Irena Smolová bezprostředně po svém zvolení.

Během ustavujícího jednání AS UP se senátoři věnovali také volbě prvního i druhého místopředsedy. Prvním místopředsedou AS UP se stal dosavadní předseda tohoto grémia Jiří Langer (PdF). Byl jediným navrženým kandidátem, jenž s kandidaturou souhlasil. Senátoři ho zvolili osmnácti hlasy, čtyři senátorské hlasy byly neplatné. Až z třetího kola voleb pak vzešla i studentská místopředsedkyně. Potřebnou nadpoloviční většinu, tedy třináct senátorských hlasů, získala Jana Křižanová (FTK), která se o tuto pozici ucházela s dosavadním studentským místopředsedou Michalem Nguyenem (FF).

Příští jednání AS UP se uskuteční 1. listopadu. Přehled usnesení zde. Více o AS UP zde.

Předsedkyně AS UP:

Doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D. (PřF UP, katedra geografie).

1. místopředseda AS UP:

Doc. Mgr. Jiří Langer, Ph.D. (PdF UP, Ústav speciálněpedagogických studií).

2. místopředsedkyně AS UP:

Mgr. Jana Křižanová (FTK UP, posluchačka doktorského studia Kinantropologie).

Netradičně – hudebním festivalem – začal akademický rok na právnické fakultě. Welcome party si nenechalo ujít na čtyři sta studentů práv. Akce byla prvním společným projektem fakulty s renomovanou advokátní kanceláří AK Císař, Češka, Smutný. Jejím uspořádáním začala být naplňována Dohoda o partnerství a vzájemné spolupráci, kterou oba subjekty podepsaly na začátku září.

Na Welcome party s podtitulem „Don't be afraid of music and law“ vystoupili skupiny jako je Noisy Pots nebo členové projektu Operave, který se vyznačuje kombinací operního zpěvu s moderními hudebními prvky. Cílem festivalu bylo mimo jiné ukázat, že klasická hudba má své místo i v moderních žánrech. Vystoupení provedla diváka základy vážné hudby i jejím pojetím v současné populární muzice.

„Tímto festivalem chceme podpořit nadané mladé právníky v objevování kultury a také jim ukázat, že v naší kanceláři mohou po studiích začít budovat perspektivní budoucnost. Stejně jako dnešní vystupující hledají nové způsoby v propojování hudebních žánrů, tak i my v naší kanceláři klademe důraz na nové dimenze řešení v oboru práva,“ řekl Jaromír Císař, společník advokátní kanceláře AK Císař, Češka, Smutný, který se festivalu osobně účastnil se svým asi dvacetičlenným týmem. „Je pro nás důležité spojovat se s mladými lidmi z oboru, kteří nad věcmi přemýšlejí otevřeně a ukázat jim, že v Praze je může čekat velmi zajímavá kariéra. Chtěli jsme také povzbudit posluchače práv do dalšího studia.“

Pozdravit studenty a setkat se se zástupci nového fakultního partnera přišel i Václav Stehlík, děkan PF UP. „Jsme velmi potěšeni úspěchem prvního ročníku akce, která se snad bude pravidelně opakovat. Festival přinesl studentům fakulty nejen kulturní zážitek, ale i příležitost k setkání se se spolužáky a s profesionály v oboru práva, což pro ně je zcela jistě v začátcích studia velmi inspirativní.“

Welcome party, která se konala na prostranství mezi budovami fakultami v neděli 17. září, přilákala například Pavlu Procházkovou, studentku 2. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. „Přišla jsem hlavně ze zvědavosti. Vůbec jsem netušila, co od akce čekat. Velmi příjemně mě překvapila organizace a celý program. Dobře se tu bavím, díky za uspořádání,“ zhodnotila.

Právnická fakulta podepsala s AK Císař, Češka, Smutný Dohodu o partnerství a vzájemné spolupráci. Předmětem spolupráce budou například praxe a stáže, zapojení zaměstnanců partnera do výuky, studentských soutěží nebo podpora studentské projektové činnosti.

Asistence lidem se zdravotním postižením, záchrana památek či ohrožených zvířat nebo pomoc Ukrajině. Nejen těmto aktivitám se ve svém volném čase nezištně věnuje desítka studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého, kteří za svou činnost pro druhé a pro své okolí získali letošní Cenu rektora pro dobrovolníky. Slavnostní předání cen bylo součástí festivalu MEET UP, kterým u příležitosti zahájení nového akademického roku ožilo olomoucké nábřeží Josefa Jařaba. 

„Těší mě, že je mezi námi tak velké množství lidí s velkým srdcem a chutí nezištně pomáhat druhým, lidí jako vy. Předat cenu sice mohu jen některým, ale rád bych zdůraznil, že si stejným způsobem cením úsilí vás všech. Za vaši skvělou a obětavou práci vám patří velký dík nejen můj, ale celé akademické obce naší univerzity,“ uvedl rektor UP Martin Procházka, který se na náplavce společně s Dominikem Voráčem, studentským členem Akademického senátu UP, a za průvodního slova prorektorky pro komunikaci a studentské záležitosti Andrey Hanáčkové ujal ocenění desítky vybraných dobrovolníků.

Cenu si mimo jiné převzala Klára Hamuľáková z právnické fakulty, která se dlouhodobě věnuje záchraně ohrožených a nemocných zvířat, Zdeněk Špíšek z přírodovědecké fakulty, který stojí za projektem Stromy pro Moravský kras, Lenka Vyhlídalová studující na cyrilometodějské teologické fakultě, která se kromě zapojení do řady různorodých projektů zaměřuje především na práci se seniory, pro něž připravuje aktivity a programy rozvíjející kognitivní funkce, nebo studentka filozofické fakulty Andrea Nováková, která je aktivní ve studentské organizaci AIESEC Olomouc, usiluje o propojení zahraničních kultur s českým prostředím a mimo jiné se podílí na pořádání Orientation Days pro studenty.

„Cena mě zahřála u srdíčka. Dobrovolnictví je pro mě smysluplným využitím volného času a dává mi mimo jiné také další pohled na svět a rozšiřuje mi obzory. Lidé na vozíku, kterým se věnuji, totiž vnímají svět úplně jinak a i třeba cesta na nákup, která je pro nás něčím normálním, pro ně může být plná různých překážek,“ řekla oceněná studentka přírodovědecké fakulty Nicole Nováková, která spolupracuje s olomouckou Maltézskou pomocí.

„K práci s lidmi se zdravotním znevýhodněním jsem se dostala vlastně omylem. Před časem mě zaujal program Maltézské pomoci Dopisování s vězni, ale měli tehdy již dost dobrovolníků. Nabídli mi tedy tuto oblast a já si řekla proč ne. To spektrum činností, které jako asistentka s klienty dělám, je poměrně široké, doprovázím je na nákupy, chodíme do kina, jezdíme na výlety, byli jsme i pod stanem,“ dodala dobrovolnice, která je i členkou studentského spolku UP Crowd, který popularizuje nejen přírodní vědy.

Mezi oceněnými byl také Vasyl Kapustej, student právnické fakulty, který od ruské invaze na Ukrajinu organizuje sbírky materiální pomoci pro civilní obyvatelstvo a jejich výtěžek také do své rodné země osobně několikrát zavezl. „Moc si ceny rektora vážím. Ale chtěl bych zdůraznit, že to není jen ocenění mě jako jednotlivce, ale celé naší fakulty, která mě v činnosti podporuje a podílí se na ní,“ řekl student s tím, že se více než cesty do válečné oblasti bojí blížících se státnic. „Nejblíže jsme byli asi 2,5 kilometru od Rusů, ale většinou nejezdíme takto blízko. Vždy mám doprovod ze strany ukrajinských vojáků, kteří vědí co a jak, takže se nebojím. Je to moje rodná země. Ukrajinu chci podporovat až do jejího vítězství,“ doplnil.

Na Cenu rektora pro dobrovolníky z řad studentů, zaměstnanců i absolventů univerzity, která se letos na univerzitě udělovala již posedmé, bylo nominováno celkem třicet osob. „Spektrum dobrovolnických činností, které se letos v nominacích objevily, bylo hodně široké. Těší nás, že dobrovolníci z Univerzity Palackého pomáhají v různých oblastech a využívají při tom i svou kvalifikaci a obor, kterému se na univerzitě věnují,“ podotkla Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP. To na univerzitě funguje již od roku 2016 a bylo prvním podobným centrem zřízeným při vysoké škole v České republice.

Dobrovolníci ceny převzali na pódiu festivalu MEET UP, který u příležitosti začátku nového akademického roku uspořádala Univerzita Palackého na olomoucké náplavce pojmenované po prvním polistopadovém rektorovi Josefu Jařabovi. Program během příjemného odpoledne nabídl prezentace studentských spolků a některých univerzitních pracovišť jako například Knihovny UP či Vydavatelství UP, projížďky na Ololodi či možnost vyzkoušení jízdy na paddleboardu, nechyběla hudební vystoupení, zájemci se také mohli vydat na prohlídku street artu v areálu kolejí. Vedle předávání dobrovolnických cen došlo i na další slavnostní okamžik – křest piva z Experimentálního pivovaru UP. Večer se pak program přesunul do blízkého hudebního klubu 15 Minut Music Club.

Laureáti Cen rektora pro dobrovolníky 2023:

Klára Hamuľáková, katedra soukromého práva a civilního procesu PF UP, oblast životní prostředí

Martin Fröhlich, student PF UP, oblast kultura

Helena Lorenc, studentka FF UP, oblast děti a mládež

Mikuláš Kostan, student FF UP, oblast sociální služby

Vasyl Kapustej, student PF UP, oblast sociální služby

Andrea Nováková, studentka FF UP, oblast podpora komunity

Nicole Nováková, studentka PřF UP, oblast sociální služby

Zdeněk Špíšek, katedra chemické biologie PřF UP, oblast životní prostředí

Šárka Vévodová, Ústav společenských a humanitních věd FZV UP, oblast děti a mládež

Lenka Vyhlídalová, studentka CMTF UP, oblast sociální služby

Univerzita Palackého se v pátek 22. září připojí k mezinárodnímu dni bez aut. Po úspěchu loňského prvního ročníku letos akce proběhne ve větším rozsahu. Na zaměstnance i studenty, kteří se v tento den dopraví na univerzitu pěšky, na kole nebo MHD, čekají soutěže, občerstvení nebo bezplatný cykloservis. Zastavit se mohou u stánků v parčíku za hlavní budovou PřF a na náměstí Republiky, kde UP spolupracuje s městem na celodenním programu.

Do dne, který má přimět k zamyšlení nad udržitelností dopravy a jejími dopady na zdraví a okolí, se aktivně zapojí i vedení univerzity. Na obou stáncích bude v době od 7 do 12 hodin pro všechny, kteří nechají auto doma, připraveno drobné občerstvení a káva. Kdo přijede na kole, bude moci využít bezplatný cykloservis. Účastníci se také budou moci zapojit do soutěží o balíčky kávy od Café Gape, slevové vouchery do Endorphin Republic či poukaz na 200 Kč do kavárny Pikola.

K udržitelné dopravě je možné využít i zvýhodněných služeb našich partnerů Nextbike a Eagle Scoots. V aplikaci Nextbike můžete v tento den využít kód DNESBEZAUT, který přinese 30 minut zdarma na každou jízdu (max. 20). Zároveň lze při registraci s e-mailem @upol.cz získat bonusový kredit 100 Kč.

Na náměstí Republiky spolupracuje UP s městem Olomouc na celodenním programu, který zahrnuje přednášky, koncerty či ukázku cargo kol. Podrobný program je k dispozici na webu města.

Mezinárodní den bez aut probíhá v rámci Evropského týdne mobility v Olomouci a Evropského týdne udržitelného rozvoje na UP.

Máte zajímavé nápady a chuť pracovat na nových projektech? Zapojte se do třídenního Hackathonu, který od 20. do 22. října pořádá katedra geoinformatiky  Přírodovědecké fakulty UP, Olomoucký kraj, město Olomouc a Inovační centrum Olomouckého kraje. Registrace probíhá prostřednictvím webových stránek do 6. října. Vítěze soutěže čekají finanční odměny, vzdělávací a mentorské vouchery i věcné ceny.

Soutěžící si mohou vybrat ze čtyř témat: Energetická spotřeba Univerzity Palackého v Olomouci, Optimalizace cyklotras města Olomouc, Obce Olomouckého kraje – kde žít, kde investovat?, Atraktivita Olomouckého kraje v oblasti vědy, výzkumu a inovací.

„Organizací tohoto projektu si z pohledu univerzity slibujeme především propojení studentů s praxí, kde uplatní hlavně své nabyté znalosti z výuky. Kromě toho jim odborní mentoři a tematicky zaměřené přednášky mohou pomoci překonat prvotní úskalí rozbíhajících se projektů,“ uvedl jeden z organizátorů Hackathonu Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Hackathon je 48hodinová akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují vlastní řešení. „Originální nápady a inovativní řešení. Právě tyto výstupy můžeme následně využít jako podněty pro zlepšení života ve městě. Ať už to bude aplikace, projekt, model, analýza nebo mapa. V našem případě poskytneme rámci Hackathonu účastníkům přístup k unikátním datovým sadám, které mohou využít při práci na inovačním projektu pro optimalizaci cyklotras ve městě,“ potvrdil za město Olomouc náměstek primátora pro oblast informatiky a Smart City Tomáš Pejpek.

Součástí akce bude série přednášek, které mají inspirovat všechny účastníky. „Vystoupí například Jakub Havlín, Petr Kubečka, Radim Drgáč s přednáškou Business, Udržitelnost v praxi představí Zuzana Huňková a Start up Tomáš Dostál s Martinem Markem,“ doplnil Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky.

Devátý ročník knižního veletrhu LITR, zaměřeného na autorské a umělecké publikace, se koná o víkendu 22.–24. září 2023 poprvé v prostorách Výstaviště Flora Olomouc. Představí na čtyři desítky malých nakladatelství, vydavatelství a tuzemských tvůrců z oblasti ilustrace, grafického designu a výtvarného umění. Veletrh bude otevřený v sobotu od 11 do 20 hodin a v neděli od 11 do 17 hodin v Pavilonu G na okraji Smetanových sadů.

Víkend plný tvůrčích workshopů, výstav, autorských čtení a hudebního programu bude probíhat především v šapitó před pavilonem a ve sbírkových sklenících Flory. Tematicky tak veletrh proběhne ve znamení fauny & flóry. 

Zahájení v palmovém skleníku

Slavnostní zahájení knižního festivalu se uskuteční v pátek 22. září v 17:00 uprostřed palmového skleníku, kde se kromě otevření LITRu odehraje zvuková performance Pušum umělce Ondřeje Merty. Otevře také výstava umělkyně Pamely s názvem Stíny klidu, která bude k vidění po celý víkend v kaktusovém skleníku. V palmovém skleníku mohou návštěvníci v průběhu LITRu zhlédnout videoinstalaci krátkých animovaných filmů na téma fauna & flóra, AniPromítačku nebo videa na vítězné knihy ze soutěží Magnesia Litera a ceny Muriel.

Po zahájení pokračuje program procházkou po galeriích v centru města, kde proběhnou vernisáže výstav, a skončí na nádvoří Konviktu, kde večer zahájí performativní workshop nazvaný book’n’grill inspirovaný Sorokinovým románem Manaraga, který bude testovat, zda jde na knihách grilovat. Večer završí hudební program, pořádaný ve spolupráci s tvůrčím kolektivem HLUBINA. 

Sobota s Říčanovou a Napeča koláča

Víkendové dny budou patřit maratonu tvůrčích dílen a autorských čtení, zaměřených především na rodiny s dětmi. V sobotu LITR bude hostit ilustrátorku Terezu Říčanovou, která vystoupí hned se třemi programy – s divadelním představením Vlk šedivák, čtením autorských knih Kráva a Les a s workshopem výroby másla. Odpoledne bude patřit výtvarnému workshopu animátorky a ilustrátorky Dity Stuchlíkové ke knize Pejskové a knihařsko kreslířskému workshopu Markéty Šenkyříkové. Sobotní večer pak zahájíme s prezentací Napeča koláča, svéráznou hanáckou variantou známého formátu Pecha Kucha Night, kde vystoupí například grafička a spoluautorka letošního vizuálu Veronika Zacharová nebo tvůrci spojení s olomouckým prostředím Lukáš Bureš a Michał Patycki. Den zakončí hudební program na SF MINI, kde vystoupí mimo jiné audiovizuální performerské legendární duo I Love 69 Popgejů. 

Neděle o dětském čtenářství

V neděli se návštěvníci naučí, jak vyrábět papír nebo jak vyrobit šikmou knihu. Se spisovatelkou Bárou Dočkalovou se malí návštěvníci mohou zúčastnit workshopu s prvky dramatické výchovy ke knize Bitva o diamant. V šapitó se pak uskuteční seminář s Petrou Schwarzovou Žallmannovou (alias Opičí matka), určený pro rodiče a pedagogy, o tom, jak a podle čeho vybírat knihy pro děti. Více zde.

Odborníci ze sedmi středoevropských zemí spolupracují na projektu The Comparative Research Platform 2023, jehož výsledkem bude monografie a vědecká konference, které mají přinést rámcové i konkrétní náměty pro legislativní změny. Českou republiku ve výzkumném týmu zastupuje Olga Pouperová z katedry správního práva a finančního práva.

Hlavním řešitelem osmiměsíčního projektu, který bude končit letos v listopadu, je polský Instytut Wymiaru Sprawiedliwości. „Jde o organizační složku státu podléhající ministerstvu spravedlnosti, která vykonává vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti tvorby, aplikace, axiologie a společenského fungování práva i jevů kriminality a sociální patologie,“ vysvětlila Olga Pouperová. Členy výzkumného týmu jsou spolu s ní odborníci z Gruzie, Chorvatska, Slovinska, Slovenska, Rumunska a Ukrajiny.

Pracují ve čtyřech tematicky zaměřených skupinách. „Jedna zkoumá legislativní procesy při změnách ústavy, a to jak ve světle evropské integrace, tak i ústavní identity jednotlivých států. Druhá se zaměřuje na koncept právního státu mimo jiné v kontextu nadnárodního systému práva EU. Další skupina se věnuje tématům správního soudnictví, té jsem členkou. A čtvrtá se zabývá soudnictvím a efektivitou soudnictví,“ vyjmenovala Olga Pouperová s tím, že práce na projektu ji umožňuje propojit práci akademickou se zkušenostmi z Nejvyššího správního soudu. „Praktická práce na jednotlivých případech nutí více přemýšlet o dopadech a důsledcích do života lidí, akademický způsob myšlení zase umožňuje přemýšlet o věcech systémově. Synergicky se to propojuje,“ dodala.

Podle Marcina Wielece, ředitele Instytutu Wymiaru Sprawiedliwości, by projektová spolupráce měla udávat tón vědeckému výzkumu v Evropě a výsledky výzkumu by měly být předvojem a spolehlivým vzorem i pro západoevropské země. Hlavními výsledky badatelské práce bude souhrnná odborná monografie na rámcová témata a mezinárodní konference, která se uskuteční v listopadu ve Varšavě. Ta má v souladu s hlavní myšlenkou projektu poskytnout platformu pro sdílení a komparaci.

Projekt The Comparative Research Platform 2023 navazuje na menší pilotní projekt realizovaný vloni.

Bohatý dvoudenní program plný informací, inspirace a přátelského setkávání připravila Pedagogická fakulta UP pro své absolventy i příznivce školy. Ti se navzájem potkávali při prohlídkách kateder, ústavů, při zajímavých workshopech, na výstavě diplomantů a diplomantek či při koncertě absolventů i studentů.

Tradiční setkání s absolventy a příznivci pedagogické fakulty zahájil v ateliéru kresby katedry výtvarné výchovy artefiletický workshop s názvem Na slunci i ve stínu. Zájemci si během něj vyzkoušeli, že vnitřní napětí lze uvolnit během sdílení prožitků, emocionálních zážitků a skupinové reflexe. Vytvářeli vlastní obrazy a literární texty díky postupům vycházejících z artefiletiky. Také během druhého dne hostil ateliér kresby workshop. Tentokrát při něm absolventi poznávali sami sebe prostřednictvím terapie využívající hlínu. 

„Dny pro absolventy mají u nás už dlouholetou tradici, kterou narušila pandemie covidu-19. Jde o malý festival katederních akcí, který pořádáme každoročně v září. Víme, že se naši absolventi zajímají o konkrétní edukativní akce typu workshopů, a proto jsme jich letos zařadili hned několik. Naši absolventi stojí o sdílení různých tipů do praxe nebo projektů, jejichž výstupy mohou využít ve své učitelské profesi. Přirozeně mají zájem o setkání se spolužáky a vyučujícími přímo na katedrách, pracovištích, kde kontakt s komunitou pěstujeme dlouhodobě,“ uvedla proděkanka pedagogické fakulty Petra Šobáňová. Své specifické publikum si podle ní letos našly i koncerty či komentované prohlídky fakultních prostor.

I letos si zájemci mohli prohlédnout například budovu na Žižkově náměstí a zjistit, jak se některé katedry a ústavy proměnily a jakým tématům se současní akademičtí pracovníci a pracovnice věnují. Prohlídku nabídlo i Umělecké centrum, kde se absolventům nabídl i koncert studentů a akademiků katedry hudební výchovy. Na katedře výtvarné výchovy se absolventi seznámili s novinkami, které mohou využít ve své pedagogické praxi. 

„Ukázali jsme našim absolventům a také jsme jim i poskytli naše metodické materiály k využití umělé inteligence nebo k historii Konviktu. Představili jsme jim i naše aktuální projekty – včetně výstav, chystaných workshopů a přehlídky digitální tvorby dětí a mládeže Be_on the Screen. Přátelské posezení absolventů doplnily prezentace soudobých studentských aktivit, také výstava diplomantů a diplomantek. Jsme velmi rádi, že s námi absolventi sdíleli prostřednictvím formátu pecha kucha i své vlastní zkušenosti,“ doplnila Petra Šobáňová, která vedla program právě na katedře výtvarné výchovy.

Do ateliérů této katedry se například přijela podívat Hana Čermáková, která učí výtvarku na základní umělecké škole v Uničově. „Mám to tady ráda. Byť jsem začínala studovat v době, kdy naše katedra byla ještě v prostorách dnešního Arcidiecézního muzea, tady v Konviktu, na chodbách i v ateliérech je zvláštní atmosféra, která mě neustále přitahuje. Jsem moc ráda, že se zase můžu potkat se spolužáky, pedagogy a sdílet a konzultovat s nimi svou činnost,“ řekla.

Setkání se stejně naladěnými lidmi každoročně vítá i Ludmila Vacová, která učí výtvarku na jedné ze základních škol ve Šternberku, a vzpomínky na krásné studentské chvíle pravidelně vedou na katedru i Roberta Janáka, který pracuje v pedagogickém nakladatelství Prodos. „Po promoci se všichni rozprchnou a člověk ztrácí kontakt. Tato setkání nabízejí navíc i mnoho inspirací, protože se bavíme o tom, co kdo dělá, čemu se věnuje,“ uvedl absolvent jednooborové výtvarky. Přiznává, že hodně spolužáků, kteří by se jako on věnovali počítačové grafice, nemá a že víc si při těchto setkáních sdělují zkušenosti učitelé a absolventi, kteří pracují v galeriích. „I tak se velmi rád se spolužáky potkávám, rád vzpomínám na dobu studií. Jsem rád, že si zase můžu projít všechny ateliéry a vyzkoušet si různé techniky.“

Jednotlivé akce dvoudenního programu Dnů absolventů navštěvují na Pedagogické fakultě UP desítky lidí, v úhrnu jde o stovky návštěvníků, které fakulta pravidelně i obdarovává drobnými dárky. Ty letošní, které se uskutečnily ve dnech 15.- 16. září, zpestřil například nově vydaný soubor edukačních karet Víra: disciplína: vzdělání. Představuje dějiny jezuitského konviktu v Olomouci.

Víra: disciplína: vzdělání. Editace: Petra Šobáňová, Námět: Vojtěch Češík, Grafická úprava: Alžběta Gregorová, vytisklo Vydavatelství UP. Soubor edukačních karet, které představují dějiny jezuitského konviktu v Olomouci a které při příležitosti výročí Univerzity Palackého připravila její pedagogická fakulta, mohli obdržet absolventi a absolventky při komentované prohlídce Uměleckého centra UP. Více zde. 

Sedmnáctimetrový mural připomínající Františka Palackého představí olomoucká univerzita už zítra na tradiční akci MEET UP k zahájení nového akademického roku. Velkoplošná graffiti malba vznikla v areálu vysokoškolských kolejí během letošního Street Art Festivalu a jejím autorem je renomovaný malíř Zbyněk Linhart. Pro milovníky moderního pouličního umění je právě na zítřek připravena komentovaná prohlídka všech sedmi velkoplošných maleb, které v průběhu posledních let ozdobily budovy univerzitních kolejí.

„Jméno Františka Palackého nese naše univerzita hrdě v názvu už téměř osmdesát let. Nejčastěji si jej asi představujeme jako důstojného, váženého a moudrého pána, jehož podobiznu všichni známe z učebnic či bankovek. Generaci současných studentů jsme chtěli tuto osobnost přiblížit způsobem, kterému lépe rozumějí a je pro ně přitažlivější. Proto jsme zvolili graffiti. Věříme, že se jim nový mural bude líbit, že jej využijí například i jako fotopoint a hrdě se tak přihlásí k naší univerzitě i k Palackého odkazu,“ popsala záměr Andrea Hanáčková, prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti UP.

Malíř a ilustrátor Zbyněk Linhart přenesl svůj výtvarný návrh na venkovní stěnu budovy kolejí o rozměrech 17 x 15 metrů v průběhu minulého týdne. „Nesnažil jsem se vyobrazit klasické fyzické prvky, jako jsou oči, pusa a nos, už z toho důvodu, že plocha je vertikálně rozdělena řadou oken a na detaily obličeje tak není prostor. Navíc podobiznu Františka Palackého asi každý z nás zná. Ve své volné tvorbě pracuji s geometrickou stylizací, využil jsem tedy typický prvek jeho licousů a prostor v obličeji jsem vyřešil jako otevřené dveře, které jsou jakoby vstupem do neznáma. Je to vlastně takový vzkaz v duchu hodnot, které Palacký vyznával, tedy že se nemáme bát neznámé budoucnosti a máme být stejně jako on otevření světu,“ popsal své dílo autor.

Univerzita Palackého pravidelně spolupracuje se Street Art Festivalem, v minulých ročnících na budovách studentských kolejí v ulici Šmeralova vznikla například známá malba plačícího T. G. Masaryka, za níž stojí umělec Chemis. Svou stopu zde zanechali také další tuzemští i zahraniční umělci. Univerzita plánuje výtvarný motiv letošního muralu s Františkem Palackým využít rovněž v limitované edici univerzitních propagačních předmětů. Představit by je chtěla ještě letos jako součást probíhajících oslav výročí 450 let vysokého učení v Olomouci.

Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně, vážení kolegové,

je pro mě velkým potěšením přivítat vás v novém akademickém roce. Rád bych vám na jeho začátku popřál hodně úspěchů při studiu i práci, spoustu energie pro plnění všech každodenních povinností a také velkou dávku nadšení a chuti stále objevovat, poznávat a učit se novým věcem. Přeji vám, ať na naší univerzitě zažíváte především radost ze zajímavých setkání s inspirativními lidmi, s nimiž pro vás bude příjemné a smysluplné trávit svůj čas.

Doufám, že jste léto prožili šťastně, odpočinuli jste si a nabrali jste nové síly, které zúročíte během nadcházejících měsíců. Olomouc po letních prázdninách a dovolených znovu ožívá ruchem skutečného univerzitního města, kterým je už 450 let. Výročí naší univerzity si od ledna připomínáme celou řadou akcí a další nás do konce kalendářního roku ještě čekají.

Nejbližší z nich je tradiční MEET UP, který jsme pro vás připravili už zítra odpoledne na olomoucké náplavce pojmenované po profesoru Josefu Jařabovi, našem prvním polistopadovém rektorovi. Těším se, že se tam potkáme. Je to zároveň příležitost přivítat také studentky a studenty prvních ročníků, kterým přeji, aby se na Univerzitě Palackého cítili co nejlépe, brzy se rozkoukali a zapojili do univerzitního života.

Rád bych zároveň zmínil, že nás už na začátku října čeká Slavnostní zahájení akademického roku 2023/2024 vysokých škol ČR. Je to pro naši univerzitu velká čest a příležitost, mám radost, že budeme na naší půdě moci přivítat řadu významných hostů nejen z akademické sféry.

Přeji vám, ať je váš vstup do nového akademického rok co nejlepší, a těším se na všechna setkání, která nás v jeho průběhu čekají.

Martin Procházka

rektor Univerzity Palackého v Olomouci

Nevyhazovat věci, které ještě mohou sloužit druhým, šetřit energie, zkusit změnit jídelníček nebo být aktivnější v pohybu – to vše a mnohem víc nabídne Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR). Uskuteční se od 20. do 26. září 2023 a historicky poprvé se do něj zapojí české veřejné vysoké školy včetně Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Ta na tento týden připravila například bazar nebo rozšířenou nabídku vegetariánských jídel v menzách. Připojí se také k mezinárodnímu bez aut.

UP se udržitelnému rozvoji a principům zodpovědného chování ke společnosti a prostředí věnuje dlouhodobě.

„Studenty i zaměstnance se snažíme aktivně zapojovat. V rámci připravovaného programu chceme jak jim, tak i veřejnosti ukázat, že udržitelnost není jen teoretické téma. Připravili jsme proto bazar, kam mohou lidé přinést knihy či domácí potřeby, které již nepotřebují, ale ještě mohou posloužit někomu jinému. Téma také přibližujeme prostřednictvím filmů, debat či přednášek,“ řekla Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje UP.

Do týdne udržitelnosti se pod hlavičkou projektu Unilead zapojí téměř všechny veřejné univerzity či vysoké školy v České republice, které připraví různé aktivity pro své studenty a zaměstnance i veřejnost.

„Jsem velice ráda, že jsme se domluvili s kolegy z dalších škol a do Evropského týdne udržitelného rozvoje se zapojili společně. Myslím si, že dohromady máme mnohem silnější hlas, a o našich akcích tak bude více slyšet,“ dodala Zuzana Huňková.

Evropský týden udržitelného rozvoje na UP začne už 19. září bazarem knih, oblečení, domácích potřeb nebo studijních materiálů. Bazar bude součástí doprovodného programu festivalu MEET UP, uskuteční se od 12 do 18 hodin u kolejí Bedřicha Václavka na Šmeralově ulici.

„Už podruhé se univerzita připojí také k mezinárodnímu dni bez aut, při němž se snažíme motivovat zaměstnance i studenty, aby dorazili do práce či na přednášky pěšky, na kole nebo MHD. I rektor a vedení UP v tento den nechají auto doma. Kdo se zapojí, může se těšit na drobné občerstvení, bezplatný servis kol nebo soutěže. Dále nás čeká také den, kdy v menzách budou v nabídce především vegetariánská a veganská jídla a pouze jedno s masem. Chceme tak povzbudit strávníky, aby občas vyměnili maso za rostlinnou stravu, a zároveň ukázat, že naše menza umí výborné vegetariánské i veganské recepty,“ řekla Zuzana Huňková. V programu je i promítání filmu Návštěvníci nebo přednáška o greenwashingu. Celý program je dostupný na webu Udržitelné univerzity.

České vysoké školy se do ETUR zapojily již v minulosti, šlo však jen o několik individuálních aktivit. „Nyní vznikla myšlenka, abychom jako univerzity ETUR podpořily tím, že aktivity pojící se k udržitelnosti budeme soustředit co nejvíce do uvedeného termínu. Doufáme tak, že se zvýší i povědomí o daném tématu,“ vysvětlila Zuzana Tučková, koordinátorka projektu z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Seznam akcí, které se budou konat od 18. 9. do 8. 10. 2023 a podporují udržitelný rozvoj na vysokých školách, lze nalézt na unilead.muni.cz, více o ETUR pak na tydenudrzitelnosti.cz.

ETUR je celoevropskou iniciativou a zapojují se do něj i další evropské státy mimo EU. Loni jich bylo 24, předloni 28 a v roce 2018 dokonce 34. V loňském roce se v Evropě pod hlavičkou ETUR uskutečnilo 7 047 akcí, z toho 113 v České republice.

Být dobrovolníkem znamená myslet nejen na sebe, ale dělat i něco pro druhé. Univerzita Palackého dobrovolnictví svých studentů i zaměstnanců velmi podporuje. Některé z dobrovolníků vám představíme v Žurnálu Online.

Se svými studenty obvykle diskutuje o ukrajinské literatuře, v průběhu války však přibyly také rozhovory o tom, kdo z nich se vydá na polsko-ukrajinské hranice a pomůže uprchlíkům. Radana Merzová učí ukrajinštinu na katedře slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, i proto je pro ni pomoc napadené zemi přirozená.

Co vás přivedlo k dobrovolnictví?

S dobrovolnictvím jsem začala ve chvíli, kdy to bylo asi nejvíce potřeba, tedy hned po začátku ukrajinsko-ruské války. Tehdy jsem cítila především zoufalství. V tu chvíli nikdo nevěděl, co bude dál. Bylo mi líto všech těch lidí, kterým se i přes jejich nevinnost stala taková strašná věc. Objevil se i vztek, protože se dělo něco špatného a nespravedlivého.

Předpokládám, že od těchto pocitů nebylo k dobrovolnictví daleko.

Opravdu nebylo. Každý má svůj způsob, jak se s takovými emocemi vyrovnat. Ten můj spočívá v dělání něčeho, kde za sebou hned vidím výsledky. Abych se nezbláznila, musím něco dělat. Takže když Rusko napadlo Ukrajinu, nemohla jsem prostě sedět doma se založenýma rukama a sledovat všechny ty příšerné zprávy. Lepší bylo vyjít ven, snažit se sbírat různé věci a vozit je tam, kde byly zrovna potřeba.

Připadalo mi naprosto přirozené, že když něco umím a můžu své znalosti, schopnosti a dovednosti někde zúročit, prostě půjdu a udělám to. Považuji to za občanská povinnost. Když máte zdravé nohy, hlas a třeba nějakou schopnost, kterou nikdo jiný nemá, proč ji nenabídnout, proč si ji nechávat pro sebe?

Co jste tedy přesně dělala?

Na katedře slavistiky se nám po začátku války všem proměnil život. Kromě běžných prací vyučujících jsme téměř okamžitě v jedné malé místnosti zřídili sklad, kde jsme shromažďovali potřebné věci. Byl naplněný až po strop. Vše jsme sepisovali a třídili, a když pak přišly třeba maminky, mohli jsme jim dát balík plín, ručníky, základní oblečení nebo hračku pro děti. Ukrajinci se pro tyto věci postupně naučili chodit.

Často jsme byli dokonce první Češi, na které se uprchlíci obraceli. Logicky hledali kontakt, který mluví ukrajinsky nebo rusky. Šli na univerzitu, kde vyučují slavistiku, a našli nás. Telefonovali nám, dokonce sem chodili i osobně a ptali se na všechno možné. Radili jsme jim a odkazovali na patřičná místa, kde mohli dostat pomoc. Vlastně jsme pro ně v ten okamžik byli takovou křižovatkou.

V ruku v ruce s tím se krátce po začátku války ozvali z krajského asistenčního centra, že pomoc Ukrajině soustřeďují na svá bedra, tudíž jsem své schopnosti nabídla i jim. S kolegyní jsme nespočetněkrát tlumočily a překládaly, co bylo zrovna potřeba, například rodné a oddací listy. Přicházely nám taky různé žádosti na překlad smluv na bydlení. Obrátilo se na nás i vedení jedněch lázní, kde potřebovali smlouvu pro dočasné ubytování.

Zapojili jste i studenty?

Kontaktovali nás zástupci RegioJetu a prosili nás o koordinaci studentů, kteří budou ochotní jezdit v evakuačních vlacích a doprovázet uprchlíky do Česka. Studenti byli velmi ochotní. Po několika informačních sezeních desítky z nich postupně přijížděly na ukrajinsko-polské hranice, kde posbírali uprchlíky, co chtěli do Česka, a vysazovali je v Ostravě, Olomouci nebo Praze.

Všichni studenti na mě měli telefon, takže jsme neustále komunikovali a opravdu se ze začátku povedlo téměř na každý den poslat vlakem dva nebo tři z nich.

Mimo to jsme ještě na katedře pořádali různé volnočasové aktivity pro Ukrajince v Olomouci. Vymýšleli jsme jim různé kulturní programy a workshopy nebo jsme třeba vařili a pekli.

Co vám dobrovolnictví přineslo?

Určitě jsem poznala spoustu skvělých lidí. I v těžkých chvílích, kdy si všechno srovnáváte v hlavě, můžete vidět, že je kolem vás spousta opravdu dobrých duší. Člověk se pak cítí silnější, že v tom není sám, že je tady více lidí, kteří mají stejný zájem. Dobíjí mě to energií.

Je nesmírně příjemné a obohacující, mít možnost poznat lidi, kteří pomáhají srdcem a nezištně. Ačkoli to zní jako klišé, být součástí takového společenství je to nejkrásnější, co můžete zažít. Když se jimi obklopím a společně pořádáme nějakou aktivitu, už dopředu vím, že to bude skvělá akce.

Člověka to vlastně hned odmění. Sice v té práci necháte mnoho energie, ale prostě se to vyplácí. Vrací se vám to v úsměvech, ve vděčnosti a v kolektivu. To je pro mě úplně ta nejdůležitější věc. Penězi k nezaplacení.

Horniny jsou součástí zemské kůry, zpravidla se skládají z více druhů minerálů a jejich složení nelze vyjádřit chemickým vzorcem. Při bližším zkoumání ale nabízí podivuhodnou podívanou. Pestrý svět petrologie přiblíží výstava Kameny pod mikroskopem, jež ve Vlastivědném muzeu v Olomouci připravili absolvent oboru Environmentální geologie Martin Kováček společně s Tomášem Lehotským z katedry geologie, kteří zároveň pracují ve Vlastivědném muzeu. Výstava je k vidění do 7. ledna 2024.

„Náhodnému pozorovateli se mohou  horniny zdát jednotvárné, šedivé, mrtvé a naprosto nezajímavé. Zkušený geolog však na základě okem viditelných minerálů může orientačně určit, o jakou horninu se jedná. Nejpřesněji se ale určují pod mikroskopem. I obyčejný kámen tak může ukrývat celý barvitý vesmír minerálů, který nelze vidět běžným okem,“ uvedl kurátor výstavy Martin Kováček.

V Mendelově sálu Vlastivědného muzea jsou vystaveny všechny základní typy hornin – magmatické – tedy hlubinné, vyvřelé a žilné, dále metamorfované (přeměněné) či sedimentární (usazené). „Z magmatitů si návštěvník může porovnat vzorek a jeho mikroskopický preparát např. u gabra, žuly, pegmatitu nebo čediče, z přeměněných hornin jistě zaujme svor nebo rula a  z usazených lze jmenovat třeba třetihorní organogenní vápenec plný mikrofosilií. Jde o základní horninové typy nacházející se na našem území. Zajímavý je i řez krápníkem s charakteristickými koncentrickými přírůstkovými vrstvičkami kalcitu,“ doplnil Tomáš Lehotský.

Výstava má také edukační charakter. Díky samoobslužnému programu je vhodná pro rodiny s dětmi i školní exkurze. Pomocí jednoduché interaktivní aplikace si mohou vyzkoušet práci s mikroskopem. „Mezi největší zajímavosti, které jsme pro návštěvníky připravili, patří dnes už historický polarizační mikroskop Meopta nebo goniometr pro měření osních úhlů v krystalografii. Expozici doplňují velkoformátové tisky mikroskopických preparátů, jež mají svým způsobem umělecký charakter,“ láká návštěvníky na to nejzajímavější z výstavy Martin Kováček.

I když většina z informací nedávno vydané monografie Milana Haina, vedoucího katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP, směřuje k odborné akademické obci, na své si v ní přijde i čtenář laické veřejnosti. V knize s názvem Starmaker: David O. Selznick and the Production of Stars in the Hollywood Studio System, již vydalo nakladatelství University Press of Mississippi, najde totiž zajímavé informace například o tom, jak se v Hollywoodu prosazovaly populární osobnosti jako Ingrid Bergman, Gregory Peck nebo Jennifer Jones.

Milan Hain, filmový historik a pedagog působící na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, se k Davidu O. Selznickovi dostal díky svému dlouhodobému zájmu o americkou kinematografii, konkrétně o období takzvaného klasického Hollywoodu. Právě v něm americký filmový producent a zakladatel filmového studia Selznick International Pictures zazářil.

„Před dvěma lety mi vyšla v nakladatelství Casablanca česká verze této knihy. Mám velkou radost, že se ji v angličtině a v upravené podobě nyní podařilo vydat v nakladatelství University Press of Mississippi. Od počátku jsem totiž publikací mířil na mezinárodní publikum. Doufám, že si své čtenáře najde – ať už mezi odborníky a badateli specializujícími se na studiový Hollywood či mezi zástupci fanoušků klasického filmu. Selznick patřil k nejvýznamnějším osobnostem amerického filmového průmyslu, je známý především díky produkování filmu Jih proti Severu, za nějž získal i Oskara za nejlepší film. Přestože o něm vzniklo několik publikací, překvapilo mě, že se zatím nikdo podrobněji nevěnoval jeho obchodu s hvězdami,“ uvedl Milan Hain.

Přebal anglické verze nové Hainovy monografie tvoří fotografie Davida O. Selznicka a Vivien Leigh z natáčení Jihu proti Severu, uvnitř knihy čtenář najde pětatřicet černobílých ilustrací, včetně několika reprodukcí archivních materiálů. Od české varianty se nová publikace v některých detailech liší. Chybí v ní podkapitola věnovaná disciplíně star studies i základní charakteristika hollywoodského hvězdného systému.

„Předpokládám, že zahraniční čtenáři jsou s tímto obeznámeni. Některé dílčí pasáže jsem v knize naopak přidal a rozšířil, zejména na základě množství podnětů, které jsem získal od dvou anonymních recenzentů,“ doplnil Milan Hain. V roce 2015 strávil měsíc v Harry Ransom Center v Texasu, kde je uložen archiv Selznickovy produkční společnosti, a právě tento pobyt byl podle Hainových slov iniciačním momentem, jenž ho k vydání monografie nakonec přivedl.   

Nová kniha Starmaker: David O. Selznick and the Production of Stars in the Hollywood Studio System je určena odborné i laické veřejnosti se zájmem o americký průmysl a hollywoodský hvězdný systém. Akademické publikum by v ní mohlo zaujmout například to, jakým způsobem se její autor snaží dosavadní uvažování o hvězdách a hvězdnosti rozšířit tím, že se zajímá zejména o procesy spojené s vývojem a prosazováním filmových hvězd na trhu.

„Jsem rád, že kniha vychází v angličtině, protože největší zájem o toto téma se dá očekávat právě v zahraničí, zejména v USA, ale i například ve Velké Británii nebo Francii,“ upřesnil filmový historik, jenž se ve své pedagogické činnosti zaměřuje především na dějiny americké kinematografie a analýzu filmu. Práci na nové knize se intenzivně věnoval od začátku roku 2017, kdy na výzkum a vydání publikace získal podporu Grantové agentury ČR.

Aktuálně lze knihu koupit u vydavatele, je k dostání také na Amazonu nebo u Barnes and Noble, získat ji lze i jako e-book.

Mgr. Milan Hain, Ph.D., vedoucí katedry divadelních a filmových studií FF UP, se ve své pedagogické činnosti zaměřuje především na dějiny americké kinematografie a analýzu filmu. Pravidelně pořádá čtyřsemestrální přednáškový cyklus, v němž studenty a studentky detailně seznamuje s vývojem amerického filmového průmyslu od příchodu zvuku do přelomu 80. a 90. let. Od akademického roku 2015/2016 organizuje i přednášky a semináře v anglickém jazyce. Za české vydání odborné knihy s názvem V tradici kvality a prestiže: David O. Selznick a výroba hvězd v Hollywoodu 40. a 50. let získal čestné uznání rektora UP, čestné uznání rektora UP získal i v roce 2015 za autorství knihy s názvem Hugo Haas a jeho (americké) filmy. Je členem několika sdružení a společností. Filmovou vědu považuje za bohatý obor, který se podmiňuje a ovlivňuje s dalšími disciplínami z oblasti humanitních a společenských věd i mimo ně.

Olomoucká náplavka ožije v úterý 19. září díky festivalu MEET UP, který pořádá Univerzita Palackého k zahájení nového akademického roku. Akce nabídne hned několik hudebních vystoupení, vedle stánků studentských spolků a univerzitních organizací nebude chybět ani gastrozóna či silent disco. Večerní program pak láká na Lazer Vikinga, držitele Ceny české hudební kritiky Apollo za album roku, dalšími hudebními hosty budou rapperka Sawsane a DJ Venktovka. Vstup na akci je volný.

„Návrat našich studentů přináší každý rok oživení nejen do univerzitních prostor – spolu s univerzitou ožívá celé město. Oslava začátku akademického roku bude tentokrát ještě více vidět, protože jsme se rozhodli využít prostor náplavky pojmenované po našem prvním polistopadovém rektorovi Josefu Jařabovi, kterého máme všichni v paměti a velké úctě. Těším se na setkání se studenty prvních ročníků i se všemi dalšími a přeji jim, aby pro ně nový akademický rok byl úspěšný,“ uvedl Martin Procházka, rektor UP.

Program MEET UP 23 odstartuje už v 15 hodin, kdy se na náplavce představí univerzitní organizace a studentské spolky. Do interaktivních prezentací se zapojí například Vydavatelství UP, Vědeckotechnický park, Dobrovolnické centrum či Centrum podpory studentů se specifickými potřebami. Svou činnost představí a nové zájemce se pokusí získat spolky Faktory, Euforka nebo StuArt, své zastoupení budou na nábřeží mít také divadelníci ze spolku Kucmoch nebo tým studentského internetového rádia UP Air. Prezentace potrvají do 19. hodiny.

O hudební doprovod se v průběhu odpoledne a podvečera postarají zpěvák Ken Orion, kytarista a songwriter Michal Juřička z kapely Trocha klidu, která si už stihla zahrát s Chinaski a UDG, talentované zpěvačky Klára a Eva vystupující pod názvem Kláva a rovněž kapela Unotrio s akustickými coververzemi domácích i zahraničních hitů. Diskotéku s hlasitou hudbou a dunícími beaty pak na náplavce vystřídá silent disco Radia Metropole, kdy lidé tančí na hudbu, která jim hraje v bezdrátových sluchátkách. Zájemci budou mít navíc možnost nahrát na místě moderátorský vstup pro všechny účastníky silent disca.

MEET UP zažije také dva slavnostní okamžiky. Rektor UP Martin Procházka představí laureáty Cen pro dobrovolníky za rok 2023 a poté se ujme křtu speciálního piva vyrobeného k letošnímu 450. výročí olomoucké univerzity, jak ostatně napovídá jeho název RE450N UP. Pivo se zrodilo v experimentálním mikropivovaru Eureka na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP a jeho recept vymysleli studenti.

V rámci doprovodného programu zvou organizátoři na Bazar UP, který se uskuteční od 12 do 18 hodin před kolejí Bedřicha Václavka. „Udělejte si doma pořádek a přineste nám oblečení, knihy, studijní materiály či domácí potřeby, které již nevyužijete, ale jsou stále v dobrém stavu. Někomu dalšímu ušetříte cestu do obchodu a peníze, pomůžete také životnímu prostředí. Na oplátku si můžete vybrat a odnést, co se bude hodit vám,“ vzkázala koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková. Kdo bude chtít, může se z náplavky vydat rovnou na řeku na Ololodi, která na svou první vyjížďku vyrazí v 16 hodin.

Večerní program se z olomoucké náplavky přesune do blízkého hudebního klubu 15 Minut Music Club. Zahájí jej Lazer Viking, unikátní postava na české hudební scéně. „V Olomouci představí poslední album Tunnel Vision, na kterém překvapil odklonem od kytar k syntezátorům a které si vysloužilo Cenu české hudební kritiky Apollo za album roku. Videoklip ke skladbě Yr Body pak získal Cenu Anděl,“ upozornila za organizátory z Oddělení univerzitních akcí UP Anna Vytřísalová. Respektovaná choreografka, tanečnice a rapperka, to je Zuzana Al Haboubi, která vystupuje pod jménem Sawsane. Na začátku léta se představila na renomovaném festivalu Metronome, v jeho závěru ji do Olomouce přivede univerzitní MEET UP. Hudební program uzavře DJ Venktovka s originálním audiovizuálním setem, v němž zazní skladby z loňského debutového alba Princ Nahuel.

Na všechny akce programu MEET UP 23 je vstup volný. Podrobné informace o programu najdete na webu meetup.upol.cz.

Pro zvídavé děti, které mají rády přírodu, vesmír nebo nejnovější technologie, otevírá Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty UP nové odpolední vědecké kroužky. Konají se v olomouckém science centru a jsou určeny pro děti od 5 do 14 let.  

V Pevnosti poznání je na výběr Malý vědec, Laboratoř poznání, Laboratoř experimentů, Vědecká výtvarka, Astronomie a robotika, Klub nadaných dětí, Kutílna nebo Bastlíři. Poprvé se otevírá také kroužek Průzkumníci. 

„Děti u nás objeví tajemství přírody, podívají se do vesmírných dálek, vyzkoušejí si chemické a fyzikální pokusy, vyrobí například lego robota, rozsvítí diodu nebo vyřeší zapeklité matematické šifry,“ popsala koordinátorka vědeckých kroužků Klára Češíková z Pevnosti poznání. 

Nový kurz Průzkumníci spojuje jedinečným způsobem historii a geografii. „Budeme se věnovat tématům: oheň, voda, vítr a země. Prozkoumáme naši současnost a minulost za využití moderních technologií,“ upřesnila lektorka. Na účastníky čeká pestrý program. Vyrobí si vlastní sopku nebo mini čističku vody, vyzkoušejí si práci s termokamerami, budou se věnovat problematice požárů, ale také tomu, jaké škody v krajině mohou způsobit povodně. Naplno využijí zázemí a exponáty expozice Živá voda, které se těchto témat týkají. 

Minulý školní rok chodil do Kutílny devítiletý Jan Nemrava, kterému se kroužek tak líbil, že v letošním roce se chce do Pevnosti poznání vrátit. „Syn byl nadšený, protože od malička hrozně rád cokoliv vyrábí. A v dílnách Pevnosti poznání se své oblíbené aktivitě mohl věnovat pravidelně a vždy si odnesl domů něco na památku – výrobek se třeba pohyboval nebo svítil. Takže super!“ řekla maminka Veronika Prášilová.   

Odpolední zájmové kroužky trvají hodinu a půl a součástí některých aktivit jsou i návštěvy jednotlivých expozic science centra nebo prohlídka špičkových laboratoří Univerzity Palackého. Registrace je možná na webu Pevnosti poznání.