Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Pětadvacátý International Teaching Week (ITW) na Fakultě tělesné kultury UP se houpal v tanečních rytmech. Během především praktických lekcí si studenti mohli pod vedením zahraničních i domácích lektorů vyzkoušet latinu, irské či chorvatské lidové tance, street dance nebo absolvovat taneční hodiny zaměřené na sebepoznání.

„Chtěli jsme studentům nabídnout co nejširší paletu tanečních stylů i přístupů, neopomněli jsme ale ani akademický přístup k tanci, proto byly do programu zařazeny také teoretické přednášky. O některých hostech jsme měli jasnou představu už z dřívějška, jako třeba o Sašovi Jovanovićovi z Banja Luky, jehož workshopy měly před časem velký ohlas. Další jsme oslovovali na našich partnerských institucích a na základě doporučení,“ uvedl proděkan pro zahraničí Michal Kudláček.

Účastníky lekcí během týdne roztančilo jedenáct lektorek a lektorů, například z Kanady, Rumunska či Španělska. Nechyběla mezi nimi ani Shira Robbins z izraelské Levinsky-Wingate Academic College, která za taneční týden na fakultě tak trochu může. „Byla hostem ITW již v roce 2022 a její náboj a přístup k tanci tehdy byly pro nás natolik inspirující, že jsme začali myšlenku International Dancing Weeku (IDW) aktivně rozvíjet. Kvůli organizační náročnosti ale nápad potřeboval ještě uzrát,“ dodala Markéta Kudláčková z pořádajícího oddělení pro zahraniční spolupráci.

Připravený program se setkal s velkým zájmem studentů i zaměstnanců, a to nejen z FTK, ale i dalších součástí univerzity. Studenti taneční specializace dokonce Janitu Frantsi z kanadské University of Alberta, která si pro ně připravila představení svého tanečně výzkumného projektu, požádali o extra workshop.

„Oceňuji možnost nejen si vyzkoušet nové taneční styly, ale také nasát atmosféru a kulturu, kterou k nám zahraniční odborníci přinesli. Absolvovala jsem lekce irských tanců, contemporary, life dance a salsy a všechny jsem si moc užila. Bylo skvělé vyzkoušet si něco nového a doufám, že se podobná příležitost v budoucnu ještě naskytne,“ chválila studentka rekreologie Kateřina Jenisová.

Pořadatelé možnost dalšího podobně zaměřeného týdne nevylučují. „Velký zájem nás vede k myšlence, že IDW nemůže být jednorázovou akcí, a budeme přemýšlet o jejím zopakování. I zahraniční vyučující byli nadšení a několikrát nám opakovali, že takováto pouze na tanec zaměřená akce je v Evropě ojedinělá, a byli nadšení, že se jí mohli zúčastnit a také se potkat a debatovat s českými kolegy z jejich oborů a specializací,“ doplnila Jitka Martincová.

International Teaching Week na FTK je výuková akce s mezinárodním přesahem s nejdelší tradicí na UP. Týden s rozšířenou výukou angličtiny a s účastí zahraničních lektorů pořádá fakulta vždy jednou za semestru již od roku 2012. Za tu dobu už na půdě fakulty vedli praktické i teoretické lekce hosté z takřka celého světa. Více o ITW zde.

Více než stovku prezentací vyslechly hodnoticí komise během 57. ročníku konference studentských vědeckých prací na Lékařské fakultě UP. Své výzkumy napříč lékařskými obory představili nejen studenti Všeobecného a Zubního lékařství, ale i posluchači anglického programu General Medicine.

Pětice konferenčních sekcí nabídla opravdu pestrou paletu témat. Hovořilo se mimo jiné o léčbě nádorových onemocnění či kvalitě života onkologických pacientů, o využívání nanotechnologií, umělé inteligence či 3D tisku v medicíně, o funkci dýchacích svalů v souvislosti s hodnotou krevního tlaku, o paliativní péči nebo třeba o environmentálních příčinách duševních poruch.

„Pevně věřím, že jste si konferenci užili. Přece jen je prezentace vaší odborné činnosti jiná zkušenost než klasická zkouška. Je to něco, do čeho podle mě dáváte více svého srdce, protože prezentujete něco, co jste dělali navíc při nelehkém studiu, co vás bavilo a co chcete vysvětlit ostatním. Přeji vám, ať svoje témata dále rozvíjíte, a už teď ve vás vidím řadu nových a opravdu skvělých odborných asistentů, docentů a profesorů. Jste skvělí a moc vám za to děkuji,“ chválil studenty před vyhlášením nejlepších prací (viz přehled níže) děkan LF UP Milan Kolář.

„Vůbec jsem členkám a členům komisí v jednotlivých sekcích nezáviděla. Všechny práce byly skvělé a vybrat tři nejlepší byl opravdu nadlidský výkon,“ dodala proděkanka Hana Kolářová. Autoři vítězných prací obdrželi vedle diplomů také knihy a poukazy od nakladatelství Grada a v neposlední řadě i finanční odměnu.

Konferenci, které se zúčastnili také hosté z partnerské Jesseniovy lékařské fakulty ve slovenském Martině, organizačně zajistili členové Spolku mediků LF UP ve spolupráci s fakultním referátem pro vědu a výzkum. Sborník abstraktů všech představených studentských prací je k dispozici zde.

Studentská vědecká odborná činnost je pro posluchače lékařské fakulty prvním krokem k vědecké kariéře, příležitostí hlouběji poznat vybranou oblast medicíny a také navázat profesní kontakty s odborníky z fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc.

Přehled vítězů 57. konference studentských vědeckých prací na LF UP

Teoretická a preklinická sekce:

1. místo – Adam Weinlich: Exprese PSMA v buňkách pankreatobiliárních adenokarcinomů: příslib nových diagnostických a terapeutických možností?

2. místo – Monika Antoláková: Prevalence kolistin-rezistentních enterobakterií ve Fakultní nemocnici Olomouc

3. místo – Kateryna Tsoi: 3D tisk modelu pro trénink stapedoplastiky

Klinická a interní sekce:

1. místo – Martin Tomčík: Prognostické a prediktivní biomarkery karcinomu pankreatu

2. místo – Anita Subotová: Retrospektivní hodnocení výsledků léčby – karcinom prsu

3. místo – Lucie Heiníková a Veronika Škulová: Endemický parkinsonismus – terénní studie

3. místo – Jeroným Džubák: Vliv kouření na úspěšnost operace odchlípení sítnice pars plana vitrektomie

Chirurgická sekce:

1. místo – Michaela Meliorisová: Komplikace operace strabismu

2. místo – Filip Varmuža: Core needle biopsy in diagnosis of head and neck masses

3. místo – Katarína Sarvašová: Význam intervenční radiologie během císařského řezu z indikace placenta praevia

Sekce Zubní lékařství:

1. místo – Martina Březnová a Stanislav Hollý: Intraorální skener a jeho využití v ordinaci zubního lékaře

2. místo – Magdaléna Pořízková: Bezlatexové intermaxilární tahy

3. místo – Michal Hasala a Lucia Mravcová: Skeletální věk podle osifikace krčních obratlů

Sekce General Medicine:

1. místo – Maedeh Bahreinian: Microbiological analysis of methicillin-resistant Staphylococcus aureus strains

2. místo – Shir Osher: UVA stimulated toxicity of pyrene and benzo[a]pyrene

3. místo – Manisha Nanda Kumar: Complications after drainage of walled-off necrosis with lumen-apposing stents

3. místo – Abdullah Hatem Ahmed Abdulfatah Ahmed: On-site cytological examination following EUS FN-B

Rektorské žezlo Univerzity Palackého přebírá právník Michael Kohajda. V čele nejstarší moravské univerzity střídá lékaře Martina Procházku. Vzdělávací a vědecko-výzkumnou instituci, která je se čtyřmi tisíci zaměstnanců a s 23 tisíci studentů třetí největší veřejnou vysokou školou v zemi, povede v příštích čtyřech letech.

„Do konce roku 2025 musíme mít hotovou strategii rozvoje univerzity na dalších pět let, kterou je nutné schválit univerzitními orgány a předložit ministerstvu školství. Nejpozději do září je také třeba připravit vše, co je spojené s reformou doktorského studia, což souvisí s novelou zákona o vysokých školách, která vstoupila v účinnost v březnu. A do jednoho roku od svého nástupu jsem slíbil maximálně postoupit v řešení sporu mezi přírodovědeckou fakultou a vysokoškolským ústavem CATRIN,“ shrnuje své plány na nejbližší měsíce nový rektor.

Spolu s ním se vedení UP ujímá také nový prorektorský tým. „Od prvního května bude pověřeno výkonem funkce pět prorektorů, zbývající dva členové nového týmu budou s ohledem na jejich závazky vůči dnešním zaměstnavatelům doplněni nejpozději v září,“ říká Michael Kohajda.

Úsek pro mezinárodní vztahy povede anglistka a japanoložka Ivona Barešová, úsek pro studium a celoživotní vzdělávání pedagožka zaměřená na pedagogickou diagnostiku a metodologii pedagogiky Jitka Petrová, úsek pro doktorské studium a juniorní vědu odborník na sociologii, andragogiku a výzkumy v oblasti výchovy a vzdělávání Miroslav Dopita, úsek pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí molekulární genetik Jiří Drábek a úsek pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání, science centra PřF UP. 

Akademický senát Univerzity Palackého zvolil Michaela Kohajdu do čela UP na svém lednovém zasedání, když pro něj v druhém kole tajné volby hlasovalo čtrnáct senátorů a senátorek. Jmenovací dekret převzal Michael Kohajda na Pražském hradě z rukou českého prezidenta Petra Pavla v polovině dubna. Funkční období rektora UP je čtyřleté, Michael Kohajda tedy Univerzitu Palackého povede do 30. dubna 2029.

V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity stanulo v jejím čele od roku 1946 třináct rektorů a dvě rektorky. Michael Kohajda je tak šestnáctým v řadě. 

Doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (* 1981)

Na Právnické fakultě UP absolvoval magisterský obor Právo a právní věda. Doktorský titul získal a habilitační řízení v oboru finančního práva úspěšně ukončil na Právnické fakultě UK. Na PF UP působí jako akademik téměř dvacet let. Od roku 2020 zastával funkci proděkana – nejprve pro oblast doktorského studia, kvalifikačních řízení a financí včetně investic, později pro oblast vnějších vztahů a investic. Je členem Vědecké rady PF UP a několika oborových rad na právnických fakultách v Olomouci a Praze.

Jeho výzkumné a publikační aktivity se soustředí na finanční právo, zejména na veřejné rozpočty, daně, bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálové trhy. Hlavním odborným zájmem jsou pravidla a výkon dohledu v rámci finančního systému. V posledních letech se věnuje také právním pravidlům spojeným s vydáváním a nakládáním s kryptoaktivy. Od roku 2024 je hlavním řešitelem standardního projektu GA ČR Kryptoaktiva jako hrozba pro státní suverenitu. V rámci mezinárodní spolupráce absolvoval řadu zahraničních výzkumných a výukových pobytů v Evropě, USA i Austrálii. Kromě akademické činnosti se úspěšně věnuje právní praxi.

S cílem přispět k rozvoji společnosti se v minulosti zapojil do politického života. Mezi lety 2014 a 2022 byl členem rady města Šumperk, kde se zaměřoval na rozpočtovou politiku a investice. V roce 2021 získal díky preferenčním hlasům mandát poslance Parlamentu ČR za Olomoucký kraj. Působí mimo jiné jako člen rozpočtového výboru. Byl rovněž členem speciální vyšetřovací komise sněmovny k tragické události, která se odehrála na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023.

Proděkanem právnické fakulty pro vnější vztahy a investice bude Pavel Petr z katedry soukromého práva a civilního procesu. Od 1. května nahradí v proděkanském týmu Michaela Kohajdu, který se ve stejný den coby rektor ujme řízení Univerzity Palackého.

Děkan Václav Stehlík seznámil se záměrem jmenovat Pavla Petra proděkanem nejprve členy fakultního akademického senátu. „Proděkanský post se uvolňuje nástupem Michaela Kohajdy do funkce rektora. Místo ve vedení fakulty jsem nabídl doktoru Pavlu Petrovi. Volba přirozeně vycházela z náplně resortu. Jsem si vědom, že agenda je to poměrně široká. Kolega Petr má bohaté zkušenosti z oblasti PR i staveb a investic, které doposud realizoval mimo fakultu. A myslím, že má i dost nápadů. Samozřejmě dostane prostor, aby se v přidělené agendě nejprve zorientoval. Jsem rád, že mou nabídku přijal,“ řekl děkan senátorům na zasedání na konci dubna.

Pavel Petr působí na olomoucké právnické fakultě již osmnáct let. „Rád bych fakultě z pozice proděkana vrátil, co mi doposud dala. Nabídnutá agenda je mi blízká. Myslím, že moje zkušenosti se mohou fakultě hodit, byť jsou z komerční sféry. Funkci jsem připraven věnovat maximum svého času. Určitě je na čem stavět, rád bych zachoval kontinuitu resortu. Vždy je ale samozřejmě co zlepšovat,“ zaznělo od Pavla Petra na zasedání senátu.

Členové senátu poté přijali usnesení, v němž všichni přítomní senátoři souhlasili se záměrem děkana jmenovat od 1. května proděkanem pro vnější vztahy a investice Pavla Petra. Předsedkyně senátu Klára Hamuľáková poté senátorům předala poděkování od Michaela Kohajdy za dosavadní spolupráci a projevenou důvěru před rektorskými volbami. Ten se zasedání nemohl osobně zúčastnit z důvodu zahraniční služební cesty.

Ve stejný den, kdy zasedal senát, informoval děkan Václav Stehlík o změně v proděkanském týmu také zaměstnance a studenty na setkání s vedením fakulty. PF UP má celkem šest proděkanů.

Profesní životopis Pavla Petra.

Vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého představili novou mikroskopickou techniku, která mění pravidla hry v buněčném zobrazování. Umožní totiž rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s vysokým rozlišením. Výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Optica.

Jejich metoda umožňuje zachytit vnitřní struktury buněk s rozlišením 250 nanometrů a fázovou přesností lepší než 2 nanometry. Dokáže tedy zachytit změnu optické dráhy odpovídající velikosti několika molekul. Navíc pracuje s běžným nekoherentním osvětlením a tím eliminuje rušivé artefakty a umožňuje ostřejší a rychlejší zobrazení. Díky novému optickému uspořádání je metoda odolná vůči vibracím a ideální pro dlouhodobé experimenty.

„Dokázali jsme, že střihová holografie může pracovat i s běžným osvětlením, jehož koherentní plocha je výrazně menší než samotný příčný posuv. Tím otevíráme nové možnosti pro rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s výborným rozlišením,“ říká hlavní autor Jaromír Běhal.

Úspěšná publikace výsledků tohoto výzkumu je odrazovým můstkem pro řešení grantu Grantové agentury ČR Postdoc Individual Fellowship Incoming – MAGICY (Machine‑learning Assisted tomoGraphic phase Imaging flow CYtometry), který Jaromír Běhal získal po návratu z 2,5letého postdoktorského pobytu ve skupině profesora Pietra Ferrara v Neapoli.

Nová výzkumná skupina Advanced Functional Imaging (AFI) pod vedením Jaromíra Běhala se nyní zaměří na propojení kvantitativní fázové mikroskopie s průtokovou tomografickou cytometrií a umělou inteligencí. Cílem je v reálném čase detekovat a třídit jednotlivé buňky a vytvářet jejich 3D modely během zlomku sekundy.

„Nově vyvíjená technologie umožní analyzovat buňky bez použití barvicích látek a získávat v reálném čase nanometrově přesné informace o tloušťce a indexu lomu subcelulárních struktur,“ doplňuje Miroslav Ježek, vedoucí skupiny QOLO, a oceňuje vědeckou práci mladšího kolegy: „Jaromír odvedl obrovský kus práce. Během krátké doby po návratu z Itálie vybudoval vlastní tým a získal významný grant. Pro naši skupinu QOLO je velkou ctí být u toho a pomáhat mu při jeho startu jako juniorního group leadera“.

Financování: Výzkum podpořila Grantová agentura České republiky (projekt č. 25-17712I).
Odkazy: Článek Optica
Laboratoř QOLO katedry optiky UP

Vlastivědné muzeum v Olomouci (VMO) se v pátek 2. května od 18 hodin promění v místo, kde se bude dát atmosféra doslova krájet. Návštěvníci se vydají na literární putování mezi expozicemi, na kterém je doprovodí výrazné osobnosti současné české detektivní a krimi literatury. Festival Kriminacht se v muzeu uskuteční v rámci celoročního vzdělávacího cyklu VMO Fenomén: Obrana. Ten se zaměřuje na témata bezpečnosti, odolnosti společnosti i jednotlivce.

„Kriminacht těží z genia loci daného místa. Není to běžné čtení. Autor nestojí za stolkem v sále, ale předčítá na výstavě nebo mezi exponáty,“ pozval na festival spisovatel a organizátor Michal Sýkora, který působí na katedře divadelních a filmových studií FF UP. Právě on se zasloužil o to, že se akce, která má své kořeny v německy mluvících zemích a koná se také v Litomyšli a Svitavách, rozšíří i do Olomouce. „Máme pocit, že v Olomouci podobné literární večery trochu chybí. Zároveň je tu úžasné prostředí, ideální pro žánr, který se nebojí tmy, ticha a napětí,“ dodal Sýkora.

Program startuje v 18:00 v sále sv. Kláry, kde je výstava Příběhy palných zbraní. Tam vystoupí František Šmehlík, olomoucký autor a absolvent FF UP, který za svůj román Šelma získal cenu Magnesia Litera. V 19:30 se čtenáři přesunou do přírodovědné expozice, kde vystoupí Veronika Bálková, autorka debutu Přechodné období, jenž propojuje detektivní zápletku s environmentálními tématy a skutečnými případy otrav mořských orlů.

V hlavním večerním čase, ve 21:00, bude v expozici Olomouc – patnáct století města předčítat Michal Sýkora, autor populární série s komisařkou Výrovou, která se dočkala úspěšné televizní adaptace. Představí tu svůj nový román Žádné dobré zprávy. Program uzavře ve 22:30 Kateřina Surmanová, absolventka FF, novinářka a autorka mysteriózních románů s výraznou atmosférou: Šepot z lesa, Zvedá se vítr nebo Tři sekery. Spisovatelka vystoupí v sále Václava III. v přízemí.

Návštěvníci si mohou vybrat, zda se zúčastní jen jednoho čtení, nebo absolvují celý večer. Je to unikátní příležitost setkat se zajímavými lidmi a neformálně si s nimi popovídat. Přestože je festival Kriminacht zaměřený na detektivní žánr, organizátoři zdůrazňují, že není nutné být skalním čtenářem detektivek, aby si návštěvník večer užil. „Dobrá detektivka musí fungovat i jako dobrý román, a to pozvaní autoři splňují. Píšou knihy, kde nejde pouze o žánrovou zábavu, ale také o jakýsi „přesah“. Jsou to knihy, které pojednávají o současném světě a jeho problémech,“ vysvětluje Michal Sýkora. Jak dodal, cílem bylo představit to nejlepší, co současná česká žánrová literatura nabízí. „Zároveň pro nás bylo důležité, aby autoři měli nějaký vztah k Olomouci. František Šmehlík a já tu žijeme, Kateřina Surmanová zde studovala,“ připomněl orgaizátor.

„Kriminacht je událost, která dává literatuře nový rozměr – vtahuje návštěvníky do příběhů doslova mezi vitríny. Jsme rádi, že právě naše muzeum se stane místem prvního olomouckého ročníku a že otevřeme dveře veřejnosti v čase, kdy budova běžně spí. Věříme, že tato noc osloví milovníky knih i ty, kdo do muzea běžně nechodí,“ uvedl Jakub Ráliš, ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci.

Kriminacht je společným projektem několika měst a kulturních domů, který propojuje regiony i čtenáře. Na organizaci se podílí: Vlastivědné muzeum v Olomouci, Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci, Městská knihovna Litomyšl, Městská galerie Litomyšl a Městská knihovna Svitavy.Vstup na akci je zdarma.

Za pomoc s propagací České republiky, její kultury a tradic v zahraničí byl oceněn student Cyrilometodějské teologické fakulty UP Matěj Plechl. Zapojil se do činnosti Czech-American TV (CATVUSA), kde se významně podílel na výrobě tematických lekcí češtiny.

„Ani se mi nesnilo o tom, že by se má práce někdy dostala do USA,“ uvedl student programu Etika a kultura v mediální komunikaci, který sestříhal a také částečně animoval úvodní čtyři lekce češtiny z chystaného 200dílného seriálu. Ten má anglicky mluvícím zájemcům pomoci s výukou českého jazyka a představit české tradice a kulturní zajímavosti. První lekce se týkají například Velikonoc nebo rozdílů mezi češtinou a angličtinou. Kromě toho student pracoval také na videomanuálu, který pomůže jeho následovníkům s tvorbou dalších dílů.

„Spolupráce s Czech-American TV pro mě byla skvělou příležitostí, jak propojit mé znalosti s reálnou praxí. Nejenže jsem si vyzkoušel práci na skutečných mediálních projektech, ale měl jsem i možnost podílet se na osvětě české kultury, což mi osobně dává smysl a bavilo mě to. Hodně jsem se naučil a nabyté zkušenosti se mi budou do budoucna hodit,“ dodal Matěj Plechl.

Ředitel CATVUSA, americký producent s českými kořeny John Honner si spolupráci se studentem jen chválil. „Matěj je velmi šikovný, v požadovaných věcech byl již zkušený a na projektu začal pracovat jako odborník. Nebylo třeba jej od základů učit,“ uvedl v kanceláři děkana CMTF UP Víta Huška, kde studentovi za odvedenou práci oba poděkovali.

Czech-American TV je nekomerční televizní společnost, která už 22 let prostřednictvím nejen vzdělávacích pořadů v angličtině šíří v zahraničí dobré jméno České republiky a upozorňuje na ni jako na kulturně a turistickou zajímavou zemi. Její pořady jsou pravidelně vysílány kabelovými televizemi v USA a jsou k dispozici také na webu. Za dobu existence televize vzniklo více než 1500 epizod, na nichž televize v rámci praxí či diplomových prací spolupracuje se studenty vysokých škol. Jednou z nich je i Cyrilometodějská teologická fakulta UP.

„Za spolupráci s CATVUSA jsem velmi rád. Nejen proto, že komunikace a spolupráce skvěle funguje, ale i proto, že se naši studenti mohou zapojit do smysluplných projektů. Taková praxe jim dává velmi cenné zkušenosti se zahraničním médiem, zároveň si mohou zlepšit jazykové dovednosti, rozšířit portfolia a uplatnění na pracovním trhu. Vytrvalost, pracovitost a cílevědomost Johna Honnera nás všechny inspiruje. A Matějovi gratuluji k jeho úspěchu a těším se na další společné projekty,“ doplnil vedoucí katedry komunikace CMTF Jaroslav Franc.

Vědci pomocí moderních analytických metod prozkoumají tajemné skvrny na stránkách vzácných lékařských rukopisů a tištěné knihy (prvotisku), jejichž chemický rozbor může odhalit ingredience, ze kterých středověcí lékaři připravovali léčivé směsi. Díky tomu by odborníci prohloubili své znalosti o pozdně středověké a raně novověké medicíně na území České republiky i ve střední Evropě. Na unikátním výzkumu, který v České republice nemá obdobu, se podílí experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vědci se soustředí na dva kodexy: rukopisný soubor pozdně středověkých lékařských traktátů od Jana z Hvožďan z roku 1474 a prvotisk sbírky dvou lékařských traktátů, datovaný do 90. let 15. století. Obě tyto písemnosti jsou uloženy ve sbírkách Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Třetí zkoumanou knihou budou pozdně středověká rukopisná lékařská pojednání z 15. století ze sbírek Městského muzea a galerie ve Vodňanech.

„Chceme zjistit, zda skvrny na stránkách těchto knih souvisejí s přípravou dobových léčiv. Části středověkých lékařských knih totiž často obsahují recepty na přípravu léčiv na různé druhy chorob. Je tedy pravděpodobné, že skvrny obsahují látky, které byly při přípravě dobových léčivých prostředků používány. Naše analýzy mohou tuto hypotézu potvrdit či vyvrátit,“ uvedl Tomáš Alušík z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Skvrny na stránkách středověkých knih vědci prozkoumají například ručním rentgenovým spektrometrem, který jim poskytne informaci o základním prvkovém složení. „Tato metoda je zcela nedestruktivní,“ upozornil Tomáš Alušík. Ze skvrn, u kterých bude zjištěno zajímavé chemické složení, vědci odeberou vzorky vážící 10 až 20 miligramů a v laboratoři provedou jejich chemický rozbor pomocí tří analytických metod.

Různé skvrny lze na stránkách středověkých rukopisů spatřit poměrně často. Z výzkumů provedených v posledním desetiletí v zahraničních laboratořích vyplývá, že vědci mohou pomocí rozboru letitých skvrn získat zajímavé informace o jejich biologické povaze. „Chceme proto doplnit naše dosavadní znalosti o významu, detailech výroby a zejména užívání středověkých lékařských rukopisů v praxi, a to nad rámec standardních filologickohistorických studií,“ řekl Tomáš Alušík.

Chystaný výzkum skvrn z lékařských rukopisů je podle vědců unikátní. „Podle mých znalostí nebyly dosud u nás podobné analýzy provedeny. Lukáše Kučeru z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty jsem oslovil, jelikož se celou kariéru zabývá aplikací chemie a jejích metod v archeologii, respektive v péči o kulturní dědictví. Je to asi jediný archeochemik v České republice,“ podotkl Tomáš Alušík.

Vzhledem k tomu, že odebraných vzorků bylo velmi malé množství, je nutné pečlivě naplánovat celou strategii měření. „V prvním kroku budou vzorky analyzovány pomocí nedestruktivních technik jako je Ramanova a infračervená mikrospektroskopie. Na základě výsledků budou vzorky analyzovány vhodnou separačních technikou ve spojení s hmotnostní spektrometrií. První výsledky bychom mohli získat během několika měsíců,“ doplnil Lukáš Kučera.

Na sportovištích či v přírodě se ve středu 14. května potkají zaměstnanci a studenti univerzity. Tradiční Sportovní den UP nabídne bohatou nabídku indoorových a outdoorových aktivit, kolektivních turnajů i individuálních disciplín, unikátní turistickou vycházku, běh olomouckými parky, celouniverzitní šachové klání či fakultní fotbalový turnaj.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého každoročně v květnu. Vyhlášeno je rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou pro účastníky zdarma.

Stiga hokej, lezení na stěně i vodácký výlet s ASC

Bohatý program od jógy přes lukostřelbu či kanoistiku až po saunování připravilo na Sportovní den tradičně Akademik sport centrum (ASC). Nebude chybět vodácký výlet, lukostřelba, step aerobik, sebeobrana, stiga hokej, pickleball, lezení na stěně, cvičení pro zdravá záda či badminton. Z venkovních aktivit si mohou zájemci vyzkoušet paddleboard, koloběžky a mnoho dalšího. Další podrobnosti včetně podrobného rozpisu sportovních disciplín a odkazu na registrační systém na webu ASC.

Šachový turnaj Academic Czech-Mates

Studenti a zaměstnanci UP, kteří nacházejí zálibu ve hře v šach, se mohou v rámci Sportovního dne již třetím rokem zúčastnit celouniverzitního turnaje pořádaného spolkem Academic Czech-Mates ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou. Šachové klání je otevřeno hráčům a hráčkám z celé univerzity i absolventům. Hrát se bude švýcarským systémem s tempem 10 minut na partii (10+0). Registrace jsou dostupné na tomto odkaze.

Po stopách masakru na Švédských šancích

Příznivci pěší turistiky se mohou během Sportovního dne zúčastnit unikátní komentované vycházky na Švédské šance, návrší, odkud se nabízejí pěkné výhledy na okolí Přerova, ovšem v červnu 1945 se stalo místem masakru, během kterého bylo zavražděno 265 nevinných lidí. Co se tady onu krvavou noc stalo, přiblíží účastníkům vycházky historik Pavel Kreisinger z katedry historie filozofické fakulty, autor studie, která je součástí právě vydávané populárně-naučné komiksové publikace Temné obilí. Turistickou vycházku ve spolupráci s Vydavatelstvím UP připravilo Oddělení komunikace UP. Registrace je otevřena zde.

Fotbal O pohár děkana FF

V rámci Sportovního dne tradičně pořádá filozofická fakulta pro své zaměstnané a studující fotbalovou soutěž kateder O Pohár děkana. Turnaj se odehraje stejně jako v loňském roce na hřištích FK Slavonín. Další podrobnosti i odkazy na registrace jsou na webu Sportovního dne nebo na fakultních stránkách.

Fotosoutěž o špekáčkovou sadu

Ti, kteří si nevyberou žádnou z aktivit Sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazí s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem a vyhrát sadu teleskopických opékacích vidliček Zapárkuj a nožíku Rybička. Podívejte se v galerii, jaké příspěvky dorazily v loňském roce.

Po sportování Majáles i zábavné odpoledne s ASC

Aktivně strávený den mohou (nejen) pracující a studující na UP zakončit na Olomouckém majálesu, který odstartuje ve 14 hodin na nádvoří Zbrojnice a nabídne koncerty, workshopy, zónu s občerstvením a mnoho dalšího.

Také Akademik sport centrum připravuje tradiční odpolední posezení v areálu Sportovní haly UP, kde mají příchozí možnost zapůjčit si sportovní vybavení, bude připraven program pro děti a nebude chybět občerstvení.

Šedesát let od chvíle, kdy se z Univerzity Palackého rozutekli do všech koutů, se zkušení lékaři a lékařky vrátili na svoji alma mater, aby znovu složili promoční slib. Během Diamantové promoce, kterou pro ně Lékařská fakulta UP připravila, se sešly tři desítky absolventů a absolventek, z nichž někteří ještě stále pomáhají pacientům.

Diamantové absolventy fakulta přivítala v prostorách moderní Dostavby Teoretických ústavů. Někteří vypadali před zahájením slavnostního aktu nervózně, dost možná stejně jako v roce 1965, kdy dokončili studium všeobecného či zubního lékařství. Když pak ale o několik chvil později postupně přistupovali k fakultní insignii a přebírali pamětní diplomy, nebyla nouze o úsměvy i suverénní „Slíbila jsem tehdy a slibuji opět“.

Mezi třiatřiceti absolventi byla například Helena Vaverková, která byla od promoce spjata s III. interní klinikou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kromě péče o pacienty a výuky mediků se odborně věnovala problematice aterosklerózy a poruch lipidového metabolismu a byla také zakládající členkou České společnosti pro aterosklerózy. Neurolog Zbyněk Kalita je zase mimo jiné podepsán pod Národním programem péče o CMP (pacienty s cévní mozkovou příhodou), na jehož platformě začala vznikat první síť iktových center v České republice.

Dagmar Rodová, jejímž oborem se stala léčebná rehabilitace a fyzikální terapie, se za své někdejší spolužáky z všeobecného lékařství ujala slova. „Velmi si vážíme toho, že na nás fakulta nezapomněla a že máme znovu po deseti letech od zlaté promoce příležitost se potkat. Jsem velice ráda, že jsme se sešli v takto velkém počtu,“ řekla. V krátkém proslovu si dovolila i zlehka predikovat budoucnost medicíny. „I když nové technologie budou schopné analyzovat rozsáhlá data, diagnostikovat, navrhovat léčbu a předvídat komplikace, jedno nelze nahradit – empatii a přímý živý styk s pacientem. Tyto zůstanou stále nezbytné a nepostradatelné.“

Za někdejší studenty stomatologie promluvila Marie Štefková, která se celý život věnovala a stále ještě věnuje výuce ortodoncie, zejména fixním aparátům, přičemž za svou pedagogickou činnost obdrželo čestné členství ortodontických společností v ČR, Polsku a na Slovensku. „S úctou a vděčností myslíme na naše učitele, kteří mají velkou zásluhu na tom, jak jsme zvládli nejen studium, ale následně i svou profesi. Mnozí z nich byli také naším morálním vzorem,“ vzpomněla na čas studií i tzv. hrátek v olomouckých hospodách a popřála svým kolegům radost, moudrost a především pevné zdraví.

Totéž diamantovým absolventům popřál i prorektor Jiří Stavovčík, děkan Milan Kolář a proděkanka Hana Kolářová, kteří je slavnostním aktem provedli. Zkušeným lékařkám a lékařům také poděkovali za vše, co učinili nejen ve prospěch medicíny a pacientů, ale i pro šíření dobrého jména Lékařské fakulty UP.

Pozitivní ohlasy sklidila akce Dětem vstup povolen!, během které mohly školou povinné ratolesti zaměstnankyň a zaměstnanců Univerzity Palackého strávit prázdninové dopoledne na vybraných univerzitních pracovištích a užít si připravených popularizačních či pohybových aktivit.

Program dětem nabídla Pevnost poznání, Centrum popularizace vědy Přírodovědecké fakulty UP, kde se mladší účastníci ocitli v pravěku a nahlédli do života tehdejších lidí, starší se pak věnovali kryptografii a luštili šifry. V Aplikačním centru BALUO Fakulty tělesné kultury UP si zase děti pod vedením zkušených instruktorů a instruktorek zahrály míčové hry, vyzkoušely základní gymnastické prvky a zdolaly překážkovou dráhu.

Další skupinky zamířily do Knihovny UP na Zbrojnici, kde jednak objevovaly fascinující svět umělé inteligence s hravým průvodcem AI Nezbezdníčkem a jednak na ně v Britském centru čekala bojovka mezi regály plnými knih v angličtině. Děti si také mohly prohlédnout pracoviště svých rodičů a dát si oběd v menze.

„Touto akcí jsme reagovali na poptávku po hlídání dětí během školních prázdnin. Připravený program se setkal s úspěchem, všechny aktivity byly naplněné, v knihovně se dokonce musela kapacita navýšit. Od rodičů i dětí máme pozitivní ohlasy, jedna maminka nám například napsala, že její kluci byli v Pevnosti poznání nadšení a zuby z tygra šavlozubého nosí na krku pořád,“ uvedla Veronika Fousková z pořádajícího Oddělení řízení lidských zdrojů UP s tím, že s podobnými akcemi se počítá i do budoucna.

Akci Dětem vstup povolen! oddělení připravilo pod značkou Férová univerzita u příležitosti nedávného přijetí Deklarace podpory politiky slaďování soukromého a pracovního života na Univerzitě Palackého v Olomouci, k němuž se univerzita zavázala v Plánu rovných příležitostí. Deklarace, kterou podepsal rektor Martin Procházka, stanovuje šest cílů, které chce UP v oblasti slaďování soukromého a pracovního života naplnit.

„Jedná se o podporu flexibilních forem práce, posilování managementu mateřské a rodičovské dovolené, podporu všech druhů péče, budování Family friendly prostředí, zaměstnanecké benefity a budování organizační kultury,“ přiblížila vedoucí oddělení Markéta Šupplerová.

Text deklarace najdete zde.

V Olomouci skončil jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu – Academia Film Olomouc pořádaný Univerzitou Palackého. Na jubilejní šedesátý ročník s tématem Work in Progress se akreditovalo 8 139 návštěvníků, kteří si vybírali z 500 programových položek.

Diváci měli jedinečnou příležitost vidět snímky, které nejvíce odráží trendy ve světové audiovizi a zásadním způsobem komunikují vědecké bádání. „Šedesát let AFO je důkazem, že spojení vědy, filmu a lidské zvídavosti má hluboký smysl. Festival je výsledkem sdíleného zápalu mnoha generací a obrovské týmové práce. Děkujeme všem, kdo byli a jsou jeho součástí,“ shrnula ředitelka AFO Eva Navrátilová.

A co nejvíce trenduje v popularizaci vědy?

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Pan želvák (Turtle Walker). Portrét indického výzkumníka želv Satishe Bhaskara je fascinující studií vědeckého nadšení, zvědavosti a objevování.

„Byla to naše evropská premiéra a dostalo se nám skvělého přijetí. Strávili jsme roky přípravou filmu, ten příběh je dojemný a je skvělé, že inspiruje další lidi, a dokazuje, že když do něčeho dáte srdce a dřinu, váš odkaz, který ovlivní příští generace. Podobné příběhy teď potřebujeme jako sůl, protože se toho děje tolik a na lidi je toho občas moc,“ zmínila Jill Ferguson, producentka filmu.

V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota jak hlavní cenu, tak zvláštní uznání. To získal film britského režiséra a producenta Jamie E. Lochheada Les (The Forest), který vypráví o dezinterpretaci zjištění, že planeta Země je schopná pojmout další bilion stromů, a tematizuje důležitost správné komunikace vědeckých dat. Hlavní cenu za komunikaci vědy získal kanadský film Zvířecí hrdost (Animal Pride). Jeho tématem je rozmanitost lásky v přírodě.

Česko-slovenská soutěž nabídla velké spektrum témat

Porota udělila hned čtyři ceny. Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Zuzany Piussi Pachová stopa (The Scent Trail). Snímek s šokujícím tématem obrovské mezery v rámci české justice představuje vynikající ukázku poctivého investigativního dokumentárního přístupu. Ve formální opozici stojí film Lapilli. Slovenský experimentální snímek je především vizuální poémou a také formou terapie pro režisérku Paulu Ďurinovou. Cenu za nejlepší komunikaci vědy si odnesl David Čálek s filmem Doktor na tripu (Doctor on a Trip). „Primárně se nevěnuji vědeckému dokumentu, toto byla spíše výjimka. Když jsem ale viděl ty filmy v soutěži, uvědomil jsem si, že tento snímek sem patří, protože se zabývá duševním zdravím a léčbou depresí a spojuje vědu s tradicí šamanů v Amazonii. Děkuji za cenu, velmi si ji vážím,“ doplnil režisér.

V Soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Proč milovat mokřady (Wetlands – Life Blood). V něm se publikum může ponořit do genia loci mokřadů a organismů, které je tvoří. Čestné uznání si odnesl kraťas jménem Testerep využívající moderní technologie pro rekonstrukci historické krajiny, která již neexistuje.

Novinkou letošního AFO byla Soutěž imerzivních médií

Čestní uznání v této nové soutěžní sekci získal projekt Wilfred Buck’s Star Stories. V planetáriu Pevnosti poznání promítaný program vypráví o astronomovi a znalci lidových tradic Wilfredu Buckovi a noční obloze coby navigačním systému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt rozšířené reality Turbulence: Jamais Vu. Projekt simuluje poruchu vnitřního ucha a narušuje divácké smysly takovým způsobem, že dává pocítit život s touto nemocí. Novinkou je také cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument, který přebral snímek Burkitt.

„Myslitel Mark Fisher napsal, že skutečným bohatstvím je kolektivní schopnost vytvářet, pečovat a užívat si. O tom je ostatně AFO jako filmový festival od svého vzniku. Význam vědy samotné i vědeckého dokumentu spočívá v tom, že realitu pečlivě zkoumá a snaží se v ní objevit fakta, ať už jsou jakékoliv,“ podotkl Ondřej Kazík, programový ředitel festivalu. Doplnil, že výroční ročník přinesl mimo jiné výstavu nových podžánrů dokumentu i reflexi vlastní historie.

A jak hlasovalo publikum?

Diváckou cenu získal snímek Sběratelé kratomu. Český středometrážní dokument ohledává fenomén látky, která je pro někoho lék a pro jiného droga. Jakým způsobem výroba, distribuce i konzumace kratomu funguje je zde představeno divácky mimořádně atraktivním způsobem. „Vždy jsem k AFO vzhlížel – k propojení vědy s uměním. Také proto jsem se rozhodl studovat multimediální tvorbu na Slezské univerzitě v Opavě. Pro nás všechny je tento festival nejvyšší metou. Mám z ceny obrovskou radost,“ sdílel nadšení Libor Cinegr, režisér filmu Sběratelé kratomu. Snímek měl v Olomouci světovou premiéru.

I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Speciální uznání a částku 10 000 dolarů získává projekt Yet the Faces a Snow Globe. Hlavní cenu a odměnu 25 000 dolarů získává projekt The Archipelago za silný příběh o dospívání. „AFO mám moc ráda, festivalu se účastním už popáté. Je to místo, které se točí kolem diváků i filmařů, a tím je výjimečné. Je vidět, že lidé sem chodí, protože se zajímají, chtějí se o věcech pobavit, leží jim na srdci komunikace vědy a chtějí zkoušet nové věci,“ zmínila Jessica Harrop, spoluzakladatelka společnosti Sandbox Films a mentorka Camp4Science.

Cenu studentské poroty vyhrál emotivně nabitý character-driven dokument Světlo tma světlo (Light Darkness Light). Nevidomý kněz Ian Nichols v něm podstupuje proceduru implantace bionického oka, aby znovu získal zrak.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy.