Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Téměř půl tuny domácích potřeb, knih a oblečení, které se nestaly odpadem, ale na Bazaru UP naopak našly nové majitele, bezplatný cykloservis, projížďky na sdílených kolech, ukázky elektromobility, kurzy první pomoci nebo přednáška o ekologické úzkosti – tak vypadal letošní Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) na UP. Od 22. září do 3. října propojil odpovědnost k životnímu prostřední i společnosti, zdravý životní styl i univerzitní komunitu.

Letošní týden udržitelnosti nezačal skromně, ale hned celosvětovou akcí – první den semestru se totiž univerzita připojila k Mezinárodnímu dni bez aut. Dopolední program na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty přilákal téměř tři sta studentů a zaměstnanců. Nabídl bezplatný cykloservis, kávu pro ty, kteří dorazili pěšky, na kole či MHD, ukázku elektro cargo kola i krátké projížďky elektromobilem. Zájemci si mohli vyzkoušet sdílená kola Nextbike nebo se přidat ke společné projížďce po univerzitních budovách.

Odpoledne se akce přesunula na náměstí Republiky, kde Udržitelná univerzita v rámci městského Dne bez aut představila veřejnosti své aktivity a ve spolupráci s Centrem aplikovaných pohybových aktivit FTK UP ukázala možnosti mobility pro osoby se specifickými potřebami.

„Den bez aut je skvělou příležitostí ukázat, že existují alternativy k individuální automobilové dopravě. Společně tak můžeme přispět k čistšímu ovzduší, menšímu hluku a příjemnějšímu městskému prostředí,“ uvedla Miroslava Zavadil z Udržitelné univerzity UP.

Během úterního odpoledne pak ožilo prostranství před hlavní menzou Bazarem UP, který umožnil studentům i zaměstnancům darovat a zdarma získat oblečení, knihy či kuchyňské vybavení; část nabídky navíc pocházela z olomouckého charitního reuse centra Druhá Dobrodruhá.

Celkem bylo sesbíráno 500 kg věcí, z toho více než 300 kg tvořil textil a doplňky, zbytek pak kuchyňské nádobí a knihy.

Své nové majitele našly téměř všechny domácí potřeby a nádobí, přibližně třetina textilu a obuvi a polovina knih. Asi 30 kg oblečení po akci putovalo do charitativního second handu nadace Moment, který ze svého zisku podporuje neziskovky. Další část je do konce října k dispozici pro zaměstnance UP a studenty ve Studentském klubu na Zbrojnici.

V dalších dnech byly na programu ETUR, který pořádala Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami UP a jejich ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery, workshopy první pomoci, během nichž si účastníci mohli prakticky vyzkoušet základní záchranné úkony i práci s defibrilátorem. V Divadle na cucky se konala beseda o ekologické úzkosti s psychologem Matějem Mičulkou, kterou doplnila diskuse o tom, jak zvládat environmentální stres a přetlak informací o klimatické krizi. Na Konviktu zase proběhla konference Jíme lokálně, myslíme globálně, zaměřená na udržitelné stravování, a nechyběly ani lekce jógy.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad,“ dodala Miroslava Zavadil. „Velmi nás těší také pozitivní reakce studentů a zaměstnanců.“

V době, kdy napříč Evropou probíhaly revoluce, za oceánem propukla kalifornská zlatá horečka, v Česku bylo vynalezeno plzeňské pivo, v Africe byly objeveny Viktoriiny vodopády a v Anglii Charles Darwin představil svou evoluční teorii, prožívala jednu ze svých vývojových etap také olomoucká univerzita. Nově tuto etapu mapuje publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 historiků Jiřího Fialy a Michaela Viktoříka. Kniha vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

C. k. Františkova univerzita v Olomouci zažila za 33 let své existence turbulentní část tzv. dlouhého 19. století a poznala hned tři císaře – Františka I., Ferdinanda I. a Františka Josefa I. Nová publikace, která poznala během svého mnohaletého vzniku hned tři rektory Univerzity Palackého, nabízí ucelený a mnohovrstevnatý pohled na dějiny Františkovy univerzity a současně zaplňuje některá bílá místa ve více než 450letých dějinách vysokoškolského učení v Olomouci.

Autoři při přípravách monografie využili nejen domácí archivní prameny, ale rovněž dosud neznámé materiály a dokumenty z Rakouského státního archivu ve Vídni či zemského archivu. Díky tomu osvětlují klíčové momenty existence této univerzity, její postupné rušení i snahy o obnovení až do zániku habsburské monarchie.

Kniha zasazuje vývoj olomoucké univerzity do širšího kontextu reforem vysokého školství Rakouské říše a nabízí rovněž souhrnnou analýzu dosavadní historiografie.

„Františkova univerzita měla významnou úlohu nejen v životě pevnostního města, ale byla také jednou z klíčových vzdělávacích institucí na Moravě, resp. v habsburské monarchii v době předbřeznové,“ říká k tehdejšímu významu olomoucké univerzity Michael Viktořík.

Součástí knihy je také rozsáhlý soubor biografických medailonů, které přibližují osudy a působení členů pedagogického sboru C. k. Františkovy univerzity v Olomouci. Autorem těchto medailonů je Jiří Fiala.

„C. k. Františkova univerzita v Olomouci sice namnoze posloužila jako první vysokoškolské působiště čelných osobností podílejících se na pokroku humanitních i přírodních věd v habsburských dědičných zemích, natrvalo s Olomoucí však zůstali spjati též významní představitelé české vědy a českého společenského života v tomto městě, na prvním místě gynekolog František Jan Mošner,“ konstatuje Jiří Fiala.

Publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 byla představena na slavnostním večeru v kapli Božího Těla, jen pár metrů od budovy, kde původně císařská univerzita sídlila. Během večera byl symbolicky odhalen také restaurovaný portrét zakladatele C. k. Františkovy univerzity v Olomouci, rakouského císaře Františka I Habsbursko-lotrinského. Obraz najde přirozeně své místo v prostorách současného rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a brzy také u dobrých knihkupců.

Řád koruny, vyznamenání Belgického království, obdržel vedoucí katedry nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého profesor Wilken Engelbrecht za služby prokázané belgickému státu, zejména za zásluhy ve veřejném sektoru.

Řád koruny se uděluje v pěti třídách, dále v pěti nižších stupních, profesor Wilken Engelbrecht jej získal v třetí nejvyšší třídě, v hodnosti Komandér. Ocenění převzal v prostorách rezidence velvyslance Belgického království v Praze.

„Je to pro mě obrovská čest, moc si tohoto ocenění vážím. Řád koruny se uděluje v několika kategoriích, tu nejvyšší dostávají běžně jen hlavy státu, druhou nejvyšší pak politici a vojáci. Běžný smrtelník dostává za velké zásluhy nanejvýše hodnost Zlaté palmy či Rytíře, a to často při odchodu do důchodu. Za co jsem si já zasloužil tak vysoké ocenění, hodnost Komandéra, opravdu nevím,“ uvedl Wilken Engelbrecht.

Profesor Wilken Engelbrecht je přední osobností nederlandistiky ve střední Evropě, vyznamenání mu bylo uděleno za jeho neúnavnou oddanost nizozemskému jazyku a kultuře. On sám pak popsal, že vyznamenání obdržel za (znovu)založení nederlandistiky v Olomouci a Bratislavě, za podporu a rozšíření oboru nederlandistiky, mimo jiné za založení platformy česko-slovenských nederlandistů v roce 1994 a za (spolu)založení svazu středoevropských nederlandistů v roce 1995. Také za vědeckou, pedagogickou a organizační aktivitu v celé střední Evropě, zejména v České republice, na Slovensku a v Polsku.

Slavnostního aktu se v prostorách rezidence belgického velvyslance zúčastnila i laureátova rodina a kolegové včetně děkana FF UP Jana Stejskala. 

„Byl jsem poctěn, že jsem mohl při této příležitosti v rezidenci belgického velvyslance být. Vše bylo velmi ‚konspirativní‘. Řada z nás již delší čas o vyznamenání pana profesora věděla. On sám ovšem ne. Je proto skvělé, že se podařilo připravit mu vskutku veliké překvapení,“ řekl Jan Stejskal. Zdůraznil přitom, že je hrdý na to, že může reprezentovat fakultu, na níž pracují lidé, jako je Wilken Engelbrecht.

„Jeho vyznamenání je zcela zasloužené. Wilken Engelbrecht je příkladným reprezentantem svého národa, svého mateřského jazyka i své kultury. Jeho dosah a úspěchy byly patrné i během ceremoniálu v rezidenci velvyslance. Byli zde zástupci nejen Belgie, včetně představitele reprezentujícího vlámský region, nizozemská velvyslankyně, představitelé kulturních institucí, stejně tak i kolegyně a kolegové nederlandisté z celé střední Evropy,“ dodal děkan FF UP. Vyzdvihl také Engelbrechtovu zásluhu o obnovení povědomí nizozemské a vlámské kultury v celé střední Evropě po pádu komunismu i to, že jej mnozí zúčastnění považují za svého blízkého kolegu či učitele.  

„Do posledního okamžiku jsem opravdu netušil, co se chystá. Věděli to ostatní, kteří to přede mnou tajili. Pan Gunther Van Neste, současný všeobecný tajemník (předseda) Nizozemské jazykové unie, mě před pár měsíci pozval do Prahy, abychom při příležitosti Týdne nizozemského jazyka prodebatovali s diplomaty nasměrování nederlandistiky ve střední Evropě, zvláště v České a Slovenské republice. Znělo to velmi věrohodně. Nedávno jsem byl u podobné debaty ve Varšavě. Ostatně i tam naši domluvu k setkání pan tajemník připomněl. Když jsem pak dorazil do Prahy, přesměroval mě k rezidenci velvyslance Belgie s tím, že si to přeje pan velvyslanec. Až když jsem tam přišel, začalo mi být jasné, že zřejmě dostanu nějaké ocenění. Byli tam totiž i mnozí kolegové ze střední Evropy, moje rodina i pan děkan naší fakulty. Ani ve snu jsem ale netušil, že to ocenění bude tak vysoké. Když jsem jej pak převzal, na chvíli jsem ztratil slova. To se mi stává málokdy,“ popsal slavnostní chvíli laureát prestižního ocenění.

Řád koruny je vyznamenání Belgického království. Jde o záslužný řád a uděluje se za služby prokázané belgickému státu v pěti třídách (Velkokříž, Velkodůstojník, Komandér, Důstojník, Rytíř), plus v nižších stupních: dvě palmy (Zlatá a Stříbrná) a tři medaile (Zlatá, Stříbrná a Bronzová). Odznak řádu je bílý smaltovaný Maltézský kříž s rovnými paprsky. Pro třídu rytíře je proveden ve stříbrné barvě, pro vyšší třídy pak v barvě zlaté. Řád koruny založil 15. října 1897 král Leopold II. Belgický.

Tříměsíční stáže v institucích spadajících pod Organizaci spojených národů (OSN) absolvovali čtyři studenti katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, kteří studují obor Aplikovaná matematika. Zkušenosti z Vídně a Ženevy jim otevřely nové profesní možnosti a zároveň posílily spolupráci katedry s mezinárodními institucemi.

Elizabeth Princová a Jaromír Koflák se jako první dvojice vydali do Ženevy, kde působili ve statistické skupině Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), čímž otevřeli cestu k nové institucionální spolupráci. „V rámci stáže jsme s Jaromírem pomáhali s automatizací postupů pro sběr dat a kompilací indikátorů používaných při monitoringu zahraničního obchodu. Připravovali jsme podpůrnou dokumentaci a podíleli se také na přípravě podkladů pro celosvětový summit k Úmluvě OSN o znečištění plasty,“ popsala svou zkušenost Elizabeth Princová.

Ivona Procházková a Jana Tóthová navázaly ve Vídni na dlouhodobou spolupráci katedry s Organizací OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO). Zaměřily se na vyhodnocení kvality dostupných národních ukazatelů průmyslového rozvoje a na metody jejich imputace v případech, kdy země reportovaly chybně nebo vůbec. „Stáž pro nás byla velmi přínosná. Bylo skvělé vidět, jak fungují statistické týmy v rámci velkých mezinárodních institucí a jak náš obor přispívá k řešení globálních výzev. Povzbudivé pro nás bylo i to, že jsme se mohly díky svým znalostem do práce hned zapojit, a přitom jsme se naučily spoustu nového,“ shrnula své dojmy Ivona Procházková.

Podle hodnocení obou organizací studenti odvedli velmi kvalitní práci a na své hostitele udělali výborný dojem. „Jsem ráda, že máme na katedře tolik šikovných a odvážných studentů, kteří nás díky podpoře přírodovědecké fakulty a programu Erasmus mohli reprezentovat na tak významných institucích. S vedením obou statistických skupin jsme se shodli nejen na pokračování spolupráce s UNIDO, ale nově také na rozvoji partnerství s UNCTAD,“ doplnila Kamila Fačevicová, koordinátorka zahraničních mobilit na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky.