Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Přihlásit se k odběru zdroj Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP
Online zpravodajství Univerzity Palackého v Olomouci
Aktualizace: 7 min 1 sek zpět

Právnická fakulta a Nejvyšší správní soud uspořádaly konferenci, ujít si ji nenechalo přes 90 účastníků

Čt, 14/12/2023 - 08:00

Právnická fakulta spojila síly se svým partnerem – Nejvyšší správní soudem – a společně uspořádaly konferenci Soudní přezkum aktů vydávaných v oblasti akademické samosprávy. Jednodenní odborné setkání přilákalo do Olomouce více než 90 účastníků.

Myšlenka uspořádat takto zaměřenou konferenci se zrodila při setkání Václava Stehlíka, děkana PF UP, s Karlem Šimkou, předsedou Nejvyššího správního soudu, u příležitosti podpisu memoranda o vzájemné spolupráci obou institucí. „Konferenci jsme zaměřili na téma, kterému dlouhodobě nebývá věnována dostatečná pozornost, byť by si ji více než zasloužilo. Je zajímavé a důležité pro všechny vysoké školy, je nedílnou součástí dennodenních činností děkanátů a rektorátů,“ řekla za organizátory Kateřina Frumarová, vedoucí katedry správního práva a finančního práva PF UP. Aktuálnost konference pak podtrhla i další skutečnost, a to v současnosti připravovaná vládní novela zákona o vysokých školách.

Výjimečnost konference spočívala nejen ve volbě tématu, ale také v pestrosti účastníků. Ujít si ji nenechali zaměstnanci veřejných vysokých škol, kteří jsou díky svým pracovním pozicím spojeni s rozhodováním vysokých škol, zástupci soudů, dalších institucí a orgánů nebo akademici z českých a slovenských univerzit, jež se problematice odborně věnují.

Pořadatelé konferenci rozdělili do tří částí, v nichž zaznělo 15 odborných příspěvků. První blok se věnoval abstraktním aktům vydávaným vysokými školami a jejich součástmi. K této problematice vystoupili odborníci ze všech čtyř českých právnických fakult v ČR. „Z příspěvků vyplynulo, že vnitřní a jiné předpisy vysokých škol a fakult představují jednu z nejproblematičtějších oblastí právní úpravy vysokého školství u nás,“ uvedla Kateřina Frumarová. Další část konference byla věnována soudnímu přezkumu aktů vydávaných vysokými školami ve věcech pracovněprávních či organizačních. Otevřena v ní byla například v současné době aktuální problematika odvolání děkana. Závěr konference se pak zaměřil na problematiku rozhodování vysokých škol a následný soudní přezkum.

Podle organizátorů zazněly v průběhu akce velmi zajímavé postřehy k různým aktům a úkonům vysokých škol a fakult, kritické poznámky ke stávající právní úpravě a problémům, jež působí v praxi. Účastníkům byla také představena a odborně okomentována klíčová judikatura správních soudů týkající se dané problematiky. „S ohledem na omezený čas samozřejmě nebyl prostor věnovat se všem aspektům, zmíněny nebyly například poplatky spojené se studiem na vysoké škole, otázka akreditací a další,“ naznačila Kateřina Frumarová.

Konferenci přesto hodnotí jako přínosnou a informačně cennou. „Věřím, že šlo o událost, která pomůže rozvinout širší debatu nad současným stavem vysokého školství a potřebou dílčích reforem, respektive změn v právní úpravě. Současně bychom velmi rádi v dalších letech v konferencích na toto téma pokračovali.“

Sympozium Soudní přezkum aktů vydávaných v oblasti akademické samosprávy se konalo na PF UP 4. prosince. Vybrané příspěvky nabídnou pořadatelé k publikaci do recenzovaného periodika Acta Iuridica Olomucensia, který vydává PF UP.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Entomologové z přírodovědecké fakulty zkoumají diverzitu brouků z druhohor

St, 13/12/2023 - 15:00

Nové druhy brouků z období druhohorní křídy objevili letos entomologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a pomohli tak vědcům nahlédnout do doposud poměrně skryté rozmanitosti tohoto řádu hmyzu z období před několika desítkami milionů let. Olomoučtí odborníci se pod vedením Robina Kundraty z katedry zoologie podíleli na mnoha studiích a jejich objevy nových druhů z několika čeledí druhohorních brouků byly publikovány v prestižních časopisech Cretaceous Research a Palaeoentomology.

Vědci své bádání zaměřili především na výzkum diverzity brouků „uvězněných“ v přibližně 100 milionů let starém barmském jantaru. Na dvou těchto studiích se podílela také studentka navazujícího magisterského programu kombinujícího učitelství biologie a geologie Kateřina Třísková, která je již dva roky součástí týmu Robina Kundraty. V první z těchto publikací pomohla objevit zcela nový rod a druh kovaříkovitého brouka. „Kvůli jeho celkově ‚zlomenému‘ vzhledu jsme tohoto brouka původně nazvali pracovním názvem ‚breakdancer‘. Výsledky ukázaly, že tento druh patřil do skupiny, která je v současnosti druhově nejbohatší podčeledí kovaříků a do níž patří také známí hospodářští škůdci, napadající mimo jiné například brambory. Přestože dnes je tato podčeleď početná, o její diverzitě v rané fázi evoluce kovaříkovitých se mnoho neví. Také proto jsem se rozhodla toto téma podrobně prozkoumat," uvedla Kateřina Třísková.

V další studii věnované biodiverzitě uchované ve zkamenělé pryskyřici se Kateřina Třísková spolu se svým školitelem a kolegy z Velké Británie a Lotyšska podílela na správném zařazení nedávno popsaného brouka, o kterém vědci nevěděli, do které čeledi patřil. „Tento druhohorní rod brouků byl původně zcela chybně popsán v čeledi Lycidae. Později ho odborníci na tuto čeleď převedli do nepříbuzné nadčeledi Tenebrionoidea, avšak bez formální příslušnosti k některé z čeledí. My jsme na základě studia několika nově objevených exemplářů byli schopni zjistit, do které skupiny tento rod pravděpodobně patřil, a navíc jsme při té příležitosti také objevili další dosud nepopsaný druh tohoto rodu," podotkl Robin Kundrata.

K odhalení detailní morfologie tohoto unikátního brouka vědci využili také moderní rentgenovou výpočetní mikrotomografii, která umožňuje efektivní 3D rekonstrukci i takových fosilních exemplářů, jejichž uložení v jantaru není ideální. I díky tomuto postupu odborníci zjistili, že se v případě zde zkoumaného rodu jedná o vůbec první druhohorní nález čeledi Ischaliidae.

Robin Kundrata také vedl mezinárodní tým vědců, který se zabýval výzkumem vymřelé čeledi Mysteriomorphidae. Tato čeleď byla objevena teprve v roce 2019 a je známa pouze z druhohorního jantaru. Vědci nyní poprvé zkoumali samice této skupiny a také do Mysteriomorphidae převedli druh, který byl jiným týmem nesprávně popsán jako fosilní páteříček. Pomocí studia několika poměrně dobře zachovalých jedinců poté tým vědců zjistil, že tato čeleď brouků byla v období křídy druhově daleko bohatší, než vědci předpokládali. Využita při tom byla také metoda konfokální mikroskopie. Na výsledné publikaci se podílela i doktorandka Gabriela Pačková, která se fosilními brouky zabývá již od svého bakalářského studia.

Čtvrtá studie přinesla objev vůbec první známé fosilie málo probádané čeledi Phengodidae, jejíž zástupci jsou známí svou schopností bioluminiscence a přítomností nelétavých neotenních samic, které i v dospělosti vypadají jako larvy. „Náš objev je velmi důležitý pro pochopení evoluce a paleodiverzity této zajímavé skupiny brouků. Phengodidae mají centrum diverzity v Americe, kde se vyskytují tři větší podčeledi v přibližně 300 druzích, avšak nově objevená fosilie byla zřejmě příbuzná malé podčeledi Cydistinae, vyskytující se dnes v oblasti západní Asie," vysvětlil Robin Kundrata.

O této skupině čítající pouze sedm známých druhů vědci dlouho netušili, kam patří. Situace se změnila v roce 2019, kdy tým Robina Kundraty na základě sekvencí vybraných genů prokázal, že jde o palearktickou větev do té doby čistě americké světélkující čeledi Phengodidae

„Studium křídového barmského jantaru je naprosto klíčové pro odhalování tehdejší diverzity a složení komplexního paleoekosystému, ve kterém byl jantar produkován. Nejenže se dozvídáme, kteří brouci svítili již v éře dinosaurů, ale můžeme se například také dohadovat, zda měla unikátní fauna zachycená v barmském jantaru blíže k fauně Gondwany či Laurasie. Momentálně máme několik zajímavých studií v recenzním řízení a další, ještě mnohem zajímavější projekty, jsou těsně před dokončením. Jsem rád, že se na většině těchto projektů podílejí i mí šikovní studenti,“ dodal Robin Kundrata.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Díky spolupráci s CATRIN čistí řeku v Bogotě prototyp zařízení s nanočásticemi železa

St, 13/12/2023 - 12:00

Spolupráce CATRIN UP s Universidad Central v Bogotě, jejímž cílem je přispět k ozdravení kolumbijské řeky Bogoty znečištěné odpadními vodami z tamních koželužen, přinesla konkrétní výsledky. Díky dvouletému projektu, v němž Jan Filip z CATRIN zastává pozici supervizora, již byla v Kolumbii otestována prototypová technologie pro čištění odpadní vody v jedné z tamních koželužen. Zvolený nanoremediační systém je založený na využití nanočástic železa, což je „parketa“ olomouckých výzkumníků.

„Při průběžném hodnocení projektu jsme mohli jednoznačně konstatovat, že systém účinného čištění odpadních vod funguje velmi dobře. Zajímavé výsledky z tohoto společného výzkumu byly prezentovány i v rámci mezinárodní konference, kterou na toto téma pořádalo již tradičně několik soukromých kolumbijských univerzit. Dohodli jsme se i na další spolupráci, kdy budeme poskytovat konzultace kolumbijským studentům. Cílem je, aby se kolumbijští studenti a vědečtí pracovníci naučili využívat reaktivní nanočástice železa a zavádět je do praxe. Ostatně jednu zkušenost už máme v tomto směru za sebou, neboť jeden z kolumbijských studentů absolvoval v CATRIN dvouměsíční stáž,“ uvedl vedoucí skupiny Environmentální technologie v CATRIN Jan Filip.

Možnou spolupráci zástupci obou univerzit začali plánovat zhruba před pěti lety, kdy prorektor Universidad Central navštívil Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, které je dnes součástí CATRIN, a velmi ho zaujaly technologie čištění vod pomocí nanočástic železa. O jejich vlastnostech i možnostech využití pak olomoučtí vědci přednášeli na konferenci, kterou Universidad Central v Bogotě v souvislosti s jejich návštěvou uspořádala poprvé v roce 2019.

Kožedělný průmysl v departementu Cundinamarca i celé Kolumbii vytváří řadu pracovních příležitostí, současně má ale negativní dopady na životní prostředí. Během koželužských procesů totiž vznikají odpadní vody s vysokým obsahem organických látek, nerozpuštěných látek, fenolů, chromu, organického dusíku a s vysokou salinitou, které jsou vypouštěny do řeky Bogoty bez řádného čištění. Vzhledem ke složitosti sloučenin obsažených v těchto odpadních vodách je nutné spojit několik procesů nebo systémů čištění, které umožňují jejich sanaci. Doposud používané systémy čištění jsou finančně nákladné a v některých případech vytvářejí velké množství obtížně zpracovatelného kalu.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Představujeme nové profesorky a profesory Univerzity Palackého

St, 13/12/2023 - 08:00

Během slavnostního aktu v pražském Karolinu předali prezident České republiky Petr Pavel a ministr školství Mikuláš Bek jmenovací dekrety sedmi desítkám nových profesorek a profesorů vysokých škol. Mezi osobnostmi, které nejvyššího vědecko-pedagogického titulu dosáhly, je i sedm odbornic a odborníků z Univerzity Palackého: Kateřina Menšíková, Jiří Minařík, Karel Krejčí a Ondřej Urban z lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc, Jana Pelclová z fakulty tělesné kultury, Jan Švec z přírodovědecké fakulty a Daniel Nemrava z fakulty filozofické.

Zatímco ministr školství Mikuláš Bek ve svém proslovu hovořil mimo jiné o tom, že se v posledních letech podařilo ve vysokém školství uskutečnit jen málo z reformních plánů (proslov ministra je možné stáhnout zde), prezident Petr Pavel jmenovaným připomněl, že získáním profesorského titulu jejich profesní cesta zdaleka nekončí.

„Nyní přichází etapa, ve které bude hlavním smyslem vaší práce předat vědění ostatním, zajistit jeho kontinuitu a další rozvoj. Pomáhat mladé nastupující generaci vědců i kolegů. Motivovat studenty k touze po poznání, kreativitě a badatelské originalitě. Opravdu dobrý profesor se totiž pozná i podle toho, že ho jednou jeho žáci přerostou. To není znakem jeho profesní nedostatečnosti. To je důkazem jeho schopnosti být silným, inspirujícím a motivujícím osobním vzorem. A tak vám s těmi nejlepšími úmysly přeji, ať vás jednou vaši žáci přerostou,“ popřál jmenovaným prezident. Celý jeho projev si můžete přečíst zde.

Jmenovací dekret převzalo 73 profesorek a profesorů navržených českými vysokými školami. Níže prostřednictvím krátkých medailonů představujeme nové profesorky a profesory Univerzity Palackého a také dva profesory, kteří na UP nepůsobí, avšak byli jmenováni na návrh Vědecké rady UP. 

 

Hned čtyři osobnosti, které dosáhly nejvyššího vědecko-pedagogického titulu, jsou spojeny s Lékařskou fakultou UP. Jednou z nich je Kateřina Menšíková, která od roku 2006 působí na Neurologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Je vedoucí lékařkou ambulantní části Centra pro diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění a ve spolupráci s kolegy z dalších pracovišť se věnuje hledání vhodných biomarkerů pro zlepšení diagnostiky těchto nemocí, výzkumu jejich molekulárně-patologického podkladu a identifikaci etiologických faktorů, genetických i environmentálních.

„Za největší úspěch považuji identifikaci populace s endemickým výskytem neurodegenerativního parkinsonismu v jednom z regionů jihovýchodní Moravy a popis jejich hlavních klinických, patologických a genetických charakteristik. Výzkum neurodegenerativních onemocnění je totiž značně limitován jejich vzácností a výraznou různorodostí klinických i patologických nálezů. Proto je řada dosud získaných poznatků týkajících se jejich patogenetických mechanismů značně kontroverzních, což se i odráží v neúspěšném vývoji účinné léčby. Populace s endemickým výskytem těchto onemocnění jsou tak velmi cenným zdrojem pro bližší studium,“ uvedla nově jmenovaná profesorka v oboru Neurologie.

Jejími cíli do dalších let je zavedení precizní diagnostiky neurodegenerativních onemocnění s využitím moderních postupů a umělé inteligence a translační výzkum směřující k vývoji účinné terapie. Jako pedagožka chce dále získávat studenty k oblasti neurověd a mladé neurovědce vychovávat k výzkumu na úrovni globálních vědeckých standardů. To ostatně vnímá i jako závazky plynoucí z dosažení profesorského titulu.

 

Určitý vrchol v akademické kariéře, ale také odrazový můstek k další práci. Tak vnímá úspěšně zakončenou profesuru Jiří Minařík z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FNOL, který byl jmenován profesorem v oboru Vnitřní nemoci. „Jsem si dobře vědom, že za titulem stojí práce mých školitelů, jmenovitě zejména profesora Vlastimila Ščudly, celé řady spolupracovníků a také pomoc rodiny,“ podotkl absolvent olomoucké medicíny a také Právnické fakulty UP. V lékařské praxi je od roku 2003, nejprve pracoval na III. interní klinice LF UP a FNOL, od roku 2014 na hemato-onkologii, kde je zástupcem přednosty pro výuku. V současnosti je členem Akademického senátu LF UP a předsedou jeho legislativní komise.

Jako lékař pečuje o nemocné s monoklonálními gamapatiemi, nádorovými onemocněními krvetvorby. „Když jsem začínal, byla prognóza těchto chorob nedobrá, nemocní se dožívali v průměrů tří až pěti let a jejich vyhlídky na kvalitní život byly limitované. Nyní jsme součástí přelomové éry, kdy dokážeme zásadně potlačit národové bujení a prodloužit kvalitní život, v řadě případů dosahují nemocní i věku běžného pro zdravou populaci. A lze předpokládat, že se blížíme i úplnému vyléčení některých typů onemocnění,“ řekl Jiří Minařík.

Za svůj hlavní úspěch považuje vybudování mezioborového spolupracujícího týmu, který se podílí na diagnostice i výzkumných aktivitách. Tým pečující o nemocné by do budoucna rád rozšířil, stejně tak by chtěl rozvinout stávající i plánované výzkumné aktivity se zapojením mladých kolegů a více podpořit výuku studentů v oborech vnitřního lékařství.

 

Na transplantaci ledvin se specializuje další z nově jmenovaných olomouckých profesorů, Karel Krejčí z III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické LF UP a FNOL. S klinikou je absolvent LF UP spojen už od roku 1994, v současnosti je zástupcem přednosty pro výuku a vedoucím nefrologického oddělení. Dosažení profesorského titulu vnímá jako uznání dlouhodobého úsilí a výsledků práce své i kolegů, závazek pro další práci i jako příležitost přispívat k podpoře vědy a vzdělávání a inspirovat další generaci lékařů, zejména mladých nefrologů.

„Můj největší profesní úspěch spočívá v zavedení programu transplantací ledvin ze žijících dárců ve FNOL a vypracování a uvedení do praxe protokolu ultrazvukové a bioptické verifikace subklinicky probíhajícího rejekčního a lékového poškození transplantované ledviny. To se podílelo na výrazném zlepšení 10letého přežívání transplantovaných ledvin v našem transplantačním centru v posledních 20 letech a také na vyšší kvalitě života a delším přežívání našich nemocných. Doufáme, že jsme tak přispěli i k optimalizaci péče o transplantované pacienty nejen na tuzemské úrovni, ale díky citacím naší práce i na zahraničních pracovištích,“ uvedl Karel Krejčí.

Jeho cílem je posílení výzkumu v oblasti rejekčních, polékových a infekčních komplikací po transplantaci ledviny s využitím analýzy genové exprese v tkáňových vzorcích. Posun zájmu na molekulární úroveň by měl přispět k detailnější analýze mechanismů zapojených do patogeneze zmíněných komplikací, včasnější diagnostice i efektivnější terapii. V oblasti klinické nefrologie chce Karel Krejčí dále přispívat ke zvyšování povědomí o významu screeningu onemocnění ledvin zejména u rizikových populačních skupin a věnovat se aplikaci nových terapeutických strategií snižujících riziko definitivního selhání jejich funkce.

 

V oboru Vnitřní nemoci byl profesorem jmenován také Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické LF UP a FNOL. „Dosažení titulu profesor si velice vážím, o to více, že jsem většinu kariéry strávil v neakademickém prostředí. Chtěl bych poděkovat všem, kteří mne na cestě ke jmenování podporovali, zejména učitelům, spolupracovníkům a samozřejmě rodině,“ uvedl lékař, který po promoci na LF UP nastoupil do nemocnice ve Frýdku-Místku, později se stal primářem ve Vítkovické nemocnici v Ostravě a na léčbě pacientů se podílel i ve Fakultní nemocnici Ostrava. Habilitoval v roce 2018 na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové, od téhož roku pak vede olomouckou kliniku. V současnosti je mimo jiné členem Akademického senátu LF UP.

Jeho specializací je terapeutická digestivní endoskopie, zaměřoval se především na endoskopickou léčbu nádorů trávicí trubice. „Nyní se věnuji také zavádění nových metod v endoskopii slinivky břišní a žlučových cest. Za největší úspěch považuji vybudování dvou gastroenterologických pracovišť, která patří k nejlepším v zemi. Jako dřívější předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP jsem se podílel na reformě organizace endoskopické péče u nás,“ přiblížil.

„V dohledné době bych chtěl koordinovat národní studii o včasném záchytu nádoru slinivky břišní u osob ve vysokém riziku. Tento cíl je reálný díky spolupráci s vynikajícími odborníky ve FNOL a na LF UP napříč obory,“ prozradil Ondřej Urban své nejbližší odborné plány.

 

Novou profesorku má ve svých řadách i Fakulta tělesné kultury UP. V oboru Kinantropologie byla jmenována Jana Pelclová z Institutu aktivního životního stylu, vědeckovýzkumného pracoviště fakulty, která zároveň působí i na katedře sportu. Je absolventkou FTK, oboru Tělesná výchova – česká filologie, v roce 2005 dokončila doktorské studium a o deset let později habilitovala. Dosažení profesorského titulu je pro ni přirozeným vyústěním delší systematické a tvůrčí práce v univerzitním prostředí a současně potvrzením, že to, co dělá, má svůj smysl a svoji hodnotu.

Ve spolupráci s kolegy se Jana Pelclová zaměřuje na hlubší porozumění modifikovatelným behaviorálním faktorům zdraví, mezi které, patří pohybové chování reprezentované zejména pohybovou aktivitou, sedavým chováním a spánkem. „Naším současným úkolem je hledání nejvhodnějšího 24hodinového profilu pohybového chování z pohledu primární, sekundární a terciární prevence vzhledem k různým zdravotním ukazatelům tak, aby bylo možné dát konkrétní doporučení k optimalizaci životního stylu u jednotlivých populačních skupin,“ přiblížila.

Jako svou silnou stránku vnímá to, že se jí daří komplexně propojovat řešená témata v oblasti výzkumu, edukační činnosti i aplikace do praxe. Za úspěch považuje několikaleté vedení velké evropské skupiny vytvářející metodiku pro pohybové intervence využívající nové technologie u seniorské populace. Do budoucna chce pokračovat v nastaveném trendu hledání nových možností monitoringu pohybového chování, zpracování dat či mezioborové a mezinárodní spolupráce pro co nejlepší aplikovatelnost výsledků práce do praxe. „Těšilo by mě také propojit výzkumné aktivity s mojí výukovou činností na katedře sportu a mým koníčkem, a to v rámci pohybových intervencí, speciálně s tanečním obsahem. Z lidského pohledu bych chtěla dobře balancovat pracovní a rodinný život. Podpora manžela, dětí i širší rodiny pro mě byla a stále je klíčová,“ dodala Jana Pelclová.

 

Mezi novými profesory je také Jan Švec z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty UP, který se věnuje základnímu a klinickému výzkumu tvorby lidského hlasu. Dosažení profesorského titulu bere nejen jako ocenění své práce, ale také jako osobní přínos ke zvýšení prestiže tohoto málo známého a málo rozšířeného oboru. S olomouckou přírodovědou je Jan Švec spjat už od studentských let, na studium jemné mechaniky a optiky navázal doktorským studiem biofyziky v Olomouci a lékařských věd na Univerzitě v Groningenu. Působil jako vědecký pracovník v Nizozemsku, USA a Švédsku, a v současnosti i v Hlasovém a sluchovém centru Praha, kde s lékaři aplikuje nové výsledky do klinické praxe.

„Hlavním problémem mého základního výzkumu je objasnit principy a mechanismy tvorby hlasu, které zahrnují biomechaniku kmitání hlasivek, tvorbu a šíření zvuku v hlasovém traktu člověka, a vyzařování hlasu ven z úst a nosu do prostoru. Pro tento účel je třeba kombinovat zejména informace z fyziky, biologie, lékařských věd a inženýrství. V klinickém výzkumu jde pak o lepší pochopení vzniku poruch hlasu a zlepšení diagnostických a terapeutických možností u pacientů s těmito poruchami, včetně hlasových profesionálů – zde se přidávají ještě informace z dalších oborů, např. pěvecké pedagogiky, klinické logopedie či fonetiky,“ vysvětlil odborník, který navrhl laryngoskopickou metodu videokymografii využívanou pro zlepšení diagnostiky poruch hlasu a který byl v roce 2022 uveden v seznamu 2 % nejcitovanějších vědců světa.

„Úspěchem je také to, že se nám podařilo aplikovat vědomosti o tvorbě hlasu člověka pro objasnění mechanismu vzniku zpěvu u ptáků a v poslední době také mechanismu předení koček,“ dodal Jan Švec, jehož cílem je dále posunout možnosti funkční diagnostiky poruch hlasu a také objasnit vznik hlasových rejstříků.

 

Mezi novými profesory a profesorkami je také Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP. Vystudoval španělskou a portugalskou filologii na Masarykově univerzitě, kde pokračoval i v doktorském studiu a později se habilitoval. Svou profesionální dráhu zahájil působením na Univerzitě v Granadě, od roku 2009 je členem katedry romanistiky FF UP. Profesorem byl jmenován v oboru Dějiny konkrétních literatur (románské literatury) na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity. „Znamená to pro mě a mé nejbližší zejména velkou úlevu. Dosažení profesorského titulu zároveň beru jako další výzvu, ani ne tak pro mě, jako pro obor, který se tímto snažím podpořit nebo posílit. Zvláště v dnešní složité době, kdy se diskutuje o užitečnosti filologie jako takové,“ řekl.

Dlouhodobě se zabývá latinskoamerickou literaturou, jejím významem pro světovou, respektive českou kulturu. „Konkrétně vztahem politiky a literatury v argentinské a kubánské kultuře, tedy tématem s interdisciplinárním přesahem a myslím dosti aktuálním,“ dodal. K další práci ho inspiruje dobře fungující kolektiv kolegů a doktorandů na katedře i kolegové v zahraničí. „Nyní bych si však konečně chtěl najít čas na četbu současné literatury a něco o ní i napsat. Na poli institucionálním chci v této turbulentní době bojovat za svůj obor, obhajovat jeho smysl a smysluplně jej otevíral dalším výzvám,“ doplnil Daniel Nemrava.  

Na návrh Vědecké rady UP byli profesory jmenováni také David Lukáš, a sice v oboru Biofyzika, a Vítězslav Straňák v oboru Aplikovaná fyzika.

David Lukáš působí na Přírodovědně-humanitní a pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci (TUL), kde vede oddělení bioinženýrství na katedře chemie. Dlouhodobě se zabývá fyzikálními procesy pro elektrostatickém zvlákňování polymerů, je autorem řady publikací a patentů, mimo jiné patentu na zařízení pro výrobu polymerních nanovláken pomocí střídavého proudu. V letech 1997–2002 byl rektorem TUL.

Vítězslav Straňák je vedoucím Laboratoře fyziky plazmatu a nanostruktur, kterou vybudoval na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, zároveň působí i ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR na Oddělení nízkoteplotního plazmatu. Soustředí se na interdisciplinární výzkum na pomezí aplikované fyziky plazmatu, povrchového (nano)inženýrství a biochemie s cílem vyvinout nanostrukturované povrchy s novými funkčními a biofunkčními vlastnostmi, které lze využít jako aktivní senzorické struktury, povrchy interagující s buňkami, dopované tenké vrstvy, které mohou nacházet uplatnění v širokém oboru technologických aplikací.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Michal Malacka v čele řídicího grémia česko-rakouského programu

Út, 12/12/2023 - 15:00

Novým předsedou řídicího grémia programu AKTION ČR-Rakousko se stal Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP. Program rozvíjí spolupráci ve vědě a vzdělávání, podporuje stipendijní výjezdy a další projekty ve vysokoškolském sektoru obou zemí.

Program AKTION ČR-Rakousko byl zahájen na začátku 90. let s cílem posilovat česko-rakouskou spolupráci ve vědě a vzdělávání mezi vysokoškolskými studenty, akademickými a vědeckými pracovníky a zlepšovat vzájemné vztahy dvou sousedních států. Letos na podzim oslavil 30 let trvání. Za tuto dobu existence finančně podpořil 1300 projektů a 5000 stipendistů.

V jeho čele stojí řídicí grémium zástupců české a rakouské strany, které nyní nově povede prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka. „Grémium je zodpovědné za aktivity, které dlouhodobě přispívají k rozvoji a posílení vědeckého a pedagogického potenciálu jednotlivých univerzit a dalších vysokých škol. Koordinaci a schvalovací proces k projektům podpory programu vzájemné spolupráce toto grémium nejen zajišťuje, ale také evaluuje. Členky a členové jsou na obou stranách jmenováni příslušnými ministry, tj. rakouským spolkovým ministrem pro vzdělávání, vědu a výzkum a jeho českým protějškem,“ řekl Michal Malacka.

Program má podporu reprezentací obou zemí. Když se letos na podzim připomínalo třicet let jeho fungování, uspořádala rakouská velvyslankyně Bettina Kirnbauer velké setkání partnerů i stipendistů. „Program AKTION umožňuje vzájemné sdílení znalostí na poli vědy a je podpůrným faktorem při posilování přátelství a důvěry přes hranice, což je pro nás jako sousední země velmi důležité. Tato vzájemná výměna a vytváření sítě vědců, kteří mohou svůj výzkum využít k velkým věcem, přispívá i k naší prosperitě,“ uvedla při této příležitosti velvyslankyně Bettina Kirnbauer.

Podrobnosti k programu, který administruje Dům zahraniční spolupráce, najdete zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Akademický senát nominoval zástupce do Rady vysokých škol

Út, 12/12/2023 - 12:00

Na svém posledním jednání v kalendářním roce 2023 se Akademický senát Univerzity Palackého věnoval nominacím zástupců do Rady vysokých škol. Mimo jiné schválil i Plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti UP na rok 2024 a na vědomí vzal záměr rektora s nakládáním výnosových úroků za rok 2023.

Akademický senát UP schválil pro funkční období 2024–2026 osmičlennou skupinu zástupců fakult UP do Sněmu Rady vysokých škol (RVŠ). Zástupce jednotlivých fakult UP navrhly příslušné fakultní senáty. Lékařskou fakultu tak bude v uvedeném grémiu zastupovat Hana Kolářová, přírodovědeckou Tomáš Opatrný, filozofickou Dana Bilíková, pedagogickou Kateřina Vitásková, právnickou Renáta Šínová, cyrilometodějskou teologickou Marcela Fojtíková Roubalová, fakultu tělesné kultury Zbyněk Svozil a fakultu zdravotnických věd Jarmila Zimmermannová. Mezi studenty a studentkami UP uspěla ve volbě do RVŠ opět doktorandka Tereza Marková (LF, FZV), která před senátory uvedla, že by se i nadále ráda věnovala sociální oblasti, jež vůči studentům není v ČR dostatečně cílená, zároveň se chce věnovat i finanční situaci, v níž se nacházejí studenti a studentky doktorských studijních programů. Náhradníkem Terezy Markové bude ve Studentské komoře RVŠ doktorand Martin Mach (PF, CMTF). Akademický senát UP volil i delegáta do Sněmu a Předsednictva RVŠ, i ve funkčním období 2024–2026 bude tuto pozici zastávat Jiří Langer (PdF). Delegátkou do Sněmu RVŠ byla zvolena Irena Smolová (PřF).

Během prosincového jednání se senátoři věnovali také informaci o nadcházející rekonstrukci Fischerových kolejí a s tím souvisejícím fungováním tamního zdravotního střediska. „Nyní se pracuje na projektové dokumentaci, v příštím roce bychom rádi provedli nadstavbu, lékaři se přesunou do nadstavby, poté budeme rekonstruovat zbylou část. Studentům bude přístup k lékařům zajištěn,“ uvedla kvestorka UP Petra Jungová, která o chystané rekonstrukci jednala jak s ředitelem SKM UP, tak Kolejní radou UP.  AS UP vzal uvedené informace na vědomí.

Na vědomí vzal AS UP i záměr rektora s nakládáním výnosových úroků za rok 2023 a požádal ho o účelné a transparentní čerpání. AS UP usnesením požádal rektora také o následné předložení čerpání vytvořeného rezervního fondu.

Do 30. listopadu mělo být jasněji i ve věci vyrovnání mezi Přírodovědeckou fakultou UP a vysokoškolským ústavem CATRIN UP. Přestože tento bod prosincový program AS UP neobsahoval, neboť k němu jednoznačný návrh neexistuje, rektor UP Martin Procházka společně s doktorem Tomášem Horáčkem, který měl mandát mezi oběma stranami vyjednávat, senátory o situaci informovali. AS UP obdržel informaci, že jmenované součásti se na žádném kompromisním výsledku neshodly. I přes nastalou situaci rektor svůj návrh na řešení této problematiky předloží a AS UP o něm bude jednat v lednu 2024.

Na posledním jednání AS UP v kalendářním roce 2023 senátoři univerzity schválili i Plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti UP na rok 2024, a to ve znění po jednání komisí AS UP. Schválili i novelu č. 5 Jednacího řádu Rady pro vnitřní hodnocení UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

Do Rady pro vnitřní hodnocení UP poté navrhli Jiřího Langera (PdF) a Filipa Krause (FF). Protože se však jedná o člena, kterého do uvedeného grémia jmenuje rektor UP, rozhodne mezi navrženými jmény rektor UP Martin Procházka.

Po předchozím projednání v rámci workshopů se AS UP rozhodl nově zvolit členy Legislativní a Ekonomické komise AS UP. Vyzval členy AS UP k nominacím zástupců součástí UP (fakult, VŠÚ), studentů a technicko-hospodářských pracovníků do Legislativní komise AS UP a Ekonomické komise AS UP. Termín pro předkládání návrhů stanovil nejpozději do 3. ledna 2024. Návrh musí obsahovat v případě nečlena AS UP krátké zdůvodnění. Shoda byla na dosavadním principu zachování zástupců jednotlivých fakult UP, nově pak také VŠÚ, studentů a technicko-hospodářských pracovníků, kteří doposud v komisích zastoupení neměli. V případě dalších komisí AS UP (Komise pro udržitelnou UP a Komise pro vypořádání zpráv z interních auditů UP) bude o jejich následném fungování a obsazení jednat AS UP v lednu 2024. Příští jednání AS UP se uskuteční 17. ledna 2024. Přijatá usnesení zde.

Delegáti do Sněmu RVŠ za jednotlivé fakulty UP: 

Prof. RNDr. Hana Kolářová, Ph.D. (LF), prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr. (PřF), Mgr. Dana Bilíková (FF), prof. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D.(PdF), Mgr. Marcela Fojtíková Roubalová, Ph.D. (CMTF), doc. PhDr. Zbyněk Svozil, Ph.D. (FTK), doc. Ing. Jarmila Zimmermannová, Ph.D. (FZV), JUDr. Renáta Šínová, Ph.D. (PF).

Delegáti do Studentské komory RVŠ:

Mgr. Tereza Marková (LF, FZV), náhradník Mgr. Martin Mach (PF a CMTF).

Delegát do Sněmu a Předsednictva RVŠ za UP:

Doc. Mgr. Jiří Langer, Ph.D. (PdF).

Delegát do Sněmu RVŠ za UP: 

Doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D. (PřF).

Kategorie: Novinky z PřF a UP

K oslavám univerzity přispěl i badatelský dějepis

Út, 12/12/2023 - 08:00

Co bylo potřeba udělat, aby na konci šestnáctého století vznikla v Olomouci univerzita? Tato a celá řada dalších otázek se staly součástí osmi zážitkových workshopů, které se jako součást doprovodného programu oslav 450. výročí olomoucké univerzity uskutečnily ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Žáci a žákyně vybraných základních škol se díky studujícím a vyučujícím katedry historie FF UP ocitli v roli historiků věnujících se dějinám jezuitů a vzdělávání v Olomouci.

Studující a vyučující katedry historie FF UP navštěvují s výukovými programy vybrané základní školy pravidelně v rámci kurzu Trendy v moderní výuce dějepisu. Letos se při příležitosti oslav 450. výročí univerzity uskutečnilo osm vybraných workshopů pro žáky a žákyně ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Programově navázaly na instalovanou expozici o založení a dějinách univerzity. Žáci a žákyně se v připravených workshopech ocitli v roli historiků, kteří pod vedením studentek a studentů zkoumali písemné, obrazové a hmotné prameny a pomocí řešili otázky, které souvisejí s dějinami jezuitů a vzděláváním v Olomouci.

„Workshopy připravujeme zážitkově a badatelsky. Koncipujeme je tedy jako aktivní práci žáků s historickými prameny a různými typy zdrojů. Přímo a intenzivně jsou tak zapojeni do práce, sami svou vlastní činností získávají nové poznání, pracují vlastně jako historikové a historičky, byť s didaktizovanými, tedy pro práci žáků upravenými, prameny. Kladou si výzkumné otázky, na něž hledají odpovědi prostřednictvím kritické práce s prameny,“ uvedla Radmila Prchal Pavlíčková z katedry historie FF UP.

Kurz Trendy v moderní výuce dějepisu, v jehož rámci vznikl i uvedený workshop, vede s kolegyní z katedry Michaelou Antonín Malaníkovou. Na obsahu workshopu obě pracovaly se studujícími od začátku semestru.

„Nejdřív jsme všichni pečlivě procházeli exponáty a popisky univerzitní expozice a přemýšleli, jaké téma zvolit a jak práci koncipovat, abychom se o exponáty na výstavě mohli opřít, a přitom počítat se znalostmi žáků sedmých a osmých tříd. Expozice vystavuje portréty významných osobností, které se nějakým způsobem zasloužily o vznik univerzity, většinou se jedná o církevní hodnostáře, panovníky a jezuity. Vytvořili jsme pět stanovišť, na nichž žáci pracovali s portrétem a jeho symbolikou, s písemným zdrojem, který naši studující na míru připravili a didaktizovali tak, aby byl vhodný pro práci žáků. Žáci a žákyně během workshopu zjišťovali, co konkrétně daná osobnost poskytla univerzitě pro její vznik: jednalo se například o privilegium, finance, budovy ve městě, svatou patronku a podobně. Pracovali v pěti týmech pod vedením našich studujících. Vyústěním jejich práce byla závěrečná historická minikonference, během níž si navzájem představili to, na co přišli, například formou živého obrazu či divadelní scénky. Někteří představili jimi sepsanou zakládací listinu univerzity či účetní materiál a jeho analýzu,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková.   

Workshopy se uskutečnily 13., 20. a 27. listopadu. V každém dni pro tři školní skupiny ze škol z Olomouce a okolí. Během workshopů vznikly pracovní listy, které zůstaly volně k dispozici pro návštěvníky VMO.

Obě historičky pak zdůraznily, že se badatelská výuka hlásí k pedagogickému konstruktivismu a kompetenčnímu vzdělávání a že jejím cílem není, aby si žáci zapamatovali množství informací, které by dokázali co nejdokonaleji reprodukovat. V takto zaměřené výuce je důležité, aby žáci a žákyně s informacemi aktivně pracovali a tím své poznání utvářeli. Zároveň tak budovali dovednosti, jež pro práci s informacemi v každodenním životě potřebují.  

„Při aktivní práci s prameny se žáci učí například zkoumat pravdivost informací, třídit je, vyhodnocovat jejich důležitost, učí se vytěžit z textu klíčové informace, porovnat je s jinými zdroji, formulovat vlastní myšlenky, žáci obecně posilují své čtenářské kompetence a kritické myšlení, ale taky sociální dovednosti, jako schopnost spolupracovat ve skupině, kultivovaně diskutovat, naslouchat si, řešit společně problémy a podobně,“ dodaly.

Uvedené se podle nich i ukázalo v závěru workshopu, když žáci a žákyně porovnávali danou situaci na konci 16. století se současností. Odpovídali si na otázku, v čem je při zakládání nějaké nové instituce naše doba stejná a v čem se v porovnání s šestnáctým stoletím odlišuje.

„Badatelská výuka spočívá také v tom, že v centru práce stojí nějaká klíčová badatelská otázka, na kterou žáci hledají prostřednictvím své práce se zdroji odpověď. Tato otázka formuluje nějaký konkrétní problém, k němuž se vztahuje celá práce. Naše badatelská otázka zněla: ‚Co bylo potřeba udělat, aby vznikla na konci 16. století v Olomouci univerzita?‘ Ve většině žáci přišli na to, že tehdy i nyní jsou třeba peníze, schopní lidé, nápady, právní záruky, prostory, konexe a podobně. Jednu z nejpodstatnějších odlišností vnímali v tom, že v dřívější době bylo vše důležité v rukou mužů, ženy nemohly studovat, ani vyučovat. Jedinou ženou, která byla v uvedené době pro renomé univerzity důležitá, byla svatá Pavlína, jejíž relikvii jezuité přinesli a která se stala patronkou města,“ uzavřela Radmila Prchal Pavlíčková. 

Kurz Trendy v moderní výuce dějepisu je jako výběrový určený budoucím učitelům a učitelkám dějepisu. Soustředí se na badatelskou metodu ve výuce dějepisu. Popsané workshopy pro školy jsou součástí každého semestru. Na katedře historie jsou vnímány jako dobrá příležitost, během níž si studující v kontaktu se školami vyzkouší něco praktického. Více o badatelství v dějepisu například zde a zde.

Z reakce studujících na KHI FF UP, kteří připravili a vedli workshopy:

Jsme rádi: *za způsob přípravy workshopu, *za společné brainstormování a jeho tematické zaměření, *za spolupráci i nasazení spolužaček a spolužáků, *za příležitost pracovat s různými skupinami žáků, *za možnost vnímat, jak je každá třída jiná, *za možnost reakce při vedení práce ve skupině, *za možnost vidět, jak mezi sebou žáci a žákyně komunikují, jak kriticky přemýšlí a jakou atmosféru dokážou vytvořit při sdílení informací. *Bonusem bylo, že žáci pracovali přímo na výstavě, v blízkosti exponátů. Mohli zažít ‚jinou‘ výuku, byli zapojení a aktivní. Workshop byl dobrý příklad badatelské práce. *Žáci a učitelé odcházeli spokojeni, většinou se workshop líbil a práce je bavila. *Od učitelů a učitelek jsme dostávali pozitivní zpětnou vazbu, potěšilo nás, když paní učitelka při odchodu řekla, že ji zase máme pozvat, až budeme něco podobného pořádat.

Ze zápisů v Pamětní knize VMO

*Bylo to super (srdíčko). *Naučili jsme se něco nového, bylo to zajímavé a velmi přínosné. *Super a moc hezky naplánované (srdíčko). *Bylo to moc hezké (srdíčko).

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Mezinárodní tým vědců se snaží urychlit šlechtění luštěnin

Po, 11/12/2023 - 15:00

Urychlit šlechtění odolnějších odrůd luštěnin s vyššími výnosy a tím zvýšit zastoupení těchto perspektivních zemědělských plodin na evropských polích má za cíl mezinárodní projekt EU Horizon s názvem Legume Generation, ve kterém spojili síly šlechtitelé a odborníci z veřejného výzkumu včetně vědců z přírodovědecké fakulty. Nová generace luštěnin bude mít lepší schopnost adaptovat se na měnící se klima a zároveň pěstitelům nabídne vyšší a udržitelný výnos, zvýšenou odolnost i lepší nutriční vlastnosti.

Současná produkce luštěnin v Evropě výrazně zaostává za jejich potenciálem v oblasti výživy obyvatelstva, ve které dlouhodobě hrají zásadní roli obiloviny. Jejich produkce je ale náročná na spotřebu dusíkatých hnojiv, což má negativní dopad na životní prostředí. Navzdory nesporným výhodám, které pěstování luštěnin přináší zemědělcům i konečným spotřebitelům, tyto zemědělské plodiny aktuálně zabírají pouze dvě až tři procenta osevních ploch v Evropě.

„Částečně je to způsobeno tím, že investice do šlechtění byly dosud minimální. Konsorcium Legume Generation se to nyní snaží změnit,“ uvedla Mária Škrabišová, která na katedře biochemie PřF UP vede výzkumnou skupinu zaměřenou na genomiku luskovin. Mezinárodní skupina Legume Generation už vytvořila nové struktury pro spolupráci mezi šlechtiteli luštěnin a veřejným výzkumem. Pilíře projektu tvoří šest inovačních komunit zaměřených na konkrétní druhy luštěnin. Každá z nich bude sdružovat genetické zdroje a odborné znalosti v oblasti analýzy dat a genomiky. Docílí se tak efektivnějšího, přesnějšího a tím i rychlejšího šlechtění.

Výzkumná skupina má s genomikou sóji bohaté zkušenosti díky své dlouhodobé spolupráci s odborníky z USA. „Doposud jsme jako model pro analýzu genomických dat používali sóju a naše strategie aplikované genomiky se ukázala být pro zefektivnění šlechtění zásadní. Strategii jsme úspěšně testovali i na jiných plodinách, jako je rýže nebo bavlna. Chceme proto v rámci projektu Legume Generation vedle sóji podpořit i ostatní luštěniny určené pro pěstování v Evropě,“ doplnila vědkyně.

Zvýšení produkce luštěnin podle vědců pomůže diverzifikovat rostlinnou výrobu a zároveň sníží závislost na dusíkatých hnojivech, jejichž nynější vysoká spotřeba souvisí s pěstováním tradičních obilovin. „Zvýšení produkce luštěnin na zrno pro potravinářské účely zároveň dobře koresponduje s rostoucí poptávkou po potravinách bohatých na rostlinné bílkoviny,“ upozornila Mária Škrabišová.

V evropském zemědělství stále převažují obiloviny bohaté na škrob, jejichž velká část se používá ke krmení hospodářských zvířat chovaných kvůli masu. Tento vysoce produktivní zemědělský systém ale ročně spotřebuje v Evropské unii a Spojeném království přibližně 10 milionů tun dusíkatých hnojiv a ekvivalentu přibližně 35 milionů tun sóji bohaté na bílkoviny, která se z 95 % dováží. Výsledné environmentální problémy úzce souvisí i s tím, že mnoho Evropanů konzumuje mnohem víc potravin živočišného původu, než doporučují odborníci.

„Bílkoviny obsahují asi 16 procent dusíku, ale většina tohoto chemického prvku se ztrácí v životním prostředí, když se bílkoviny používají ke krmení zvířat. Náhrada živočišných bílkovin rostlinnými je tak logickým řešením nejednoho problému,“ podotkla Mária Škrabišová.

Velká plocha polí nutných k pěstování obilovin pro krmení hospodářských zvířat také brání jinému využití půdy, například k obnově přírodního prostředí. „To přímo či nepřímo způsobuje změny ve využívání půdy, mezi které patří odlesňování. Jak jsme nedávno viděli, náš zemědělsko-potravinářský systém závislý na pěstování obilovin je také zranitelný blízkými i vzdálenějšími geopolitickými konflikty,“ dodala.

Projekt EU Horizon s názvem Legume Generation, který byl ohodnocen historicky nejlepším skóre, bude až do roku 2028 podpořen 7 miliony eur. Na projektu bude spolupracovat 32 partnerů ze 16 zemí včetně Univerzity Palackého v Olomouci. Konsorcium pod vedením koordinátora Dr. Larse-Gernot Otto (IPK) a Dr. Donala Murphy-Bokern (Lohne) spojí síly ve šlechtění sóji, hrachu, fazolu, bobu, jetele a čočky.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Na předvánočním jednání senátu LF se diskutovalo i oceňovalo

Po, 11/12/2023 - 12:30

Naposledy v roce 2023 se k jednání sešel Akademický senát Lékařské fakulty UP. Senátoři se mimo jiné zabývali plány na příští rok či směrnicí děkana k provedení Studijního a zkušebního řádu UP. Úvod zasedání však patřil připomenutí odkazu Josefiny Napravilové a ocenění nejlepších studentek.

Životní příběh odbojářky, válečné veteránky a mecenášky, nositelky Řádu T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva, krátce přiblížil děkan LF UP Milan Kolář. V návaznosti na to společně s předsedou AS LF UP Tomášem Papajíkem pogratuloval k udělení stipendia, které jméno Josefiny Napravilové nese, Anně Mrowiecové, nejlepší studentce prvního ročníku v akademickém roce 2022/2023. „Jsem mile překvapena, vůbec jsem to nečekala. Moc děkuji,“ uvedla medička za potlesku přítomných. Ocenění převzala i Michal Mamistvalov jako studentka s nejlepším prospěchem za první ročník v anglickém studijním programu.

Pak se již členové AS LF UP pustili do běžné agendy, během které po doporučení legislativní i ekonomickou komisí schválili Plán realizace Strategického záměru LF UP na rok 2024. Plán zahrnuje například přípravu na akreditaci Národního akreditačního úřadu v rámci plnění Globálních standardů World Federation for Medical Education, zahájení přípravy pro reakreditaci studijních programů Všeobecné lékařství a General Medicine nebo práci na nové směrnici děkana k provedení Studijního a zkušebního řádu UP, o jejíchž novinkách zejména ve vztahu k doktorandům se na senátu také mluvilo.

Senátoři schválili i podmínky přijímacího řízení doktorských studijních programů a zvolili staronovou zástupkyni fakulty do Sněmu Rady vysokých škol – proděkanku Hanu Kolářovou. Profesorka Kolářová již zkušenosti ze sněmu má, navíc na jednáních pouze minimálně chyběla. „Za mě je ideální volbou,“ dodal k nominaci děkan.

Milan Kolář také senátory informoval o tom, že stavba nové budovy fakulty běží podle plánu, a pootevřel problematiku dělení finančních prostředků a jeho metodiky.

K příštímu jednání se Akademický senát LF UP sejde 6. února 2024.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Pevnost poznání učí hrou. Nově i děti se zdravotním postižením

Po, 11/12/2023 - 08:00

Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, se nově otevírá školákům se zdravotním postižením. V nabídce pro mateřské, základní i střední školy má vzdělávací programy z oblasti matematiky, biologie, fyziky a geografie, které lektoři science centra přizpůsobili dětem s nejrůznějším druhem handicapu.

Tým centra popularizace upravil stávající vzdělávací programy tak, aby je mohly navštěvovat také třídní skupiny žáků se zrakovým, sluchovým, mentálním nebo kombinovaným postižením. Děti si například vyzkouší naprogramovat roboty, poznají zblízka horniny a sopky, objeví svět netopýrů nebo se formou hry seznámí s geometrií. Novinku pro školy již měli možnost vyzkoušet žáci ze základní školy pro sluchově postižené. „Navštívila nás skupinka dětí s kombinovaným postižením. Jedná se o poměrně specifickou a náročnou skupinu, protože každé dítě má své velmi individuální potřeby. Vše dobře dopadlo a paní učitelka byla velmi vděčná za další možnost oživit výuku dětí mimo budovu školy,“ řekla lektorka Klára Stixová, která má tyto výukové programy v Pevnosti poznání na starost.

Děti se sluchovým postižením se učily programovat robota

Jeden z fyzikálních vzdělávacích programů navštívila i základní škola pro žáky se sluchovým postižením z Brna. Děti si například vyzkoušely naprogramovat robota. „Během programu jsme využívali tzv. prvky totální komunikace, při které s lektory spolupracovala paní učitelka a žákům vše překládala do znakového jazyka. V programu jsme museli udělat určité změny, například jsme mluvili v jednodušších větách, nebo jsme slovní povel doplnili obrázkem. Na dětech šlo vidět nadšení z nového prostředí a možností vyzkoušet si práci s něčím, co ve škole nemají,“ doplnila lektorka Anna Krčmářová, koordinátorka expozice Světlo a tma v Pevnosti poznání.

Ředitelka Střední školy, základní školy a mateřské školy pro sluchově postižené v Olomouci Martina Michalíková řekla, že pro děti se sluchovým postižením je důležité vzdělávání – a to i neformální – v jiném prostředí, než je škola. „Je to nezbytné pro to, aby si své zkušenosti ověřily, procvičily a zažily v praxi i vícekrát. Pasivní získávání vědomostí, na kterém často staví své další znalosti slyšící děti a vlastně všichni slyšící lidé, našim dětem v poznávání světa nesmírně chybí. Vše, co se neslyšící dítě dozvídá, je pro něj většinou zcela nové. V tomto opakování, procvičování, utvrzování se ve věci, zkušenosti či znalosti se staly možnosti Pevnosti poznání pro vzdělávání našich dětí nezastupitelné.“ Ona i její kolegové ocenili nejen obsahovou stránku programu, ale i zázemí popularizačního centra. „To, co pedagog dříve složitě sháněl, modeloval, kreslil či jinak vytvářel, Pevnost poznání nabízí ve skvělé kvalitě.“

Nové programy jsou obohacením i pro budoucí učitele

V Pevnosti poznání je většina lektorů z řad studentů Univerzity Palackého, často se jedná o studenty z pedagogické fakulty. Ti mohou v science centru nabrat zkušenosti a dostanou se do přímého kontaktu se žáky s nejrůznějšími postiženími. „Věřím, že programy jsou obohacením nejen pro děti, ale i pro naše lektory. Během hodin s dětmi se speciálně vzdělávacími potřebami získají cenné zkušenosti, které mohou uplatnit při svých pedagogických praxích, popřípadě v budoucím povolání. Například v průběhu jednoho takového programu děti naučily naše lektory pár slovíček ze znakového jazyka,“ doplnila Klára Stixová.

Učitelé si mohou půjčit také termokamery nebo netopýří batůžky

Pomůcky pro školy (hlavně elektronika) jsou často pro školy finančně těžko dosažitelné. Díky projektu plzeňské univerzity LabIR Edu si mohou učitelé v Pevnosti poznání vypůjčit sadu pěti termokamer, které se mohou hodit ve výuce i na terénních cvičeních. „Využití naleznou nejvíce v přírodovědných oborech, ale také v oborech technických, jako je třeba zahřívání materiálu při vrtání, zahřívání elektroniky apod. Kamery zapůjčujeme až na 22 dní. Díky tomuto systému kamery neleží většinu roku v kabinetu – učitelé je průběžně využívají dle náplně výuky,“ dodala Anna Krčmářová.

Inspiraci k pokusům mohou pedagogové čerpat přímo na stránkách projektu, kde lze set kamer také zarezervovat. Pevnost poznání půjčuje i tzv. netopýří výzkumnické batůžky, díky nimž je možné pomocí ultrazvukových detektorů lokalizovat a určit různé druhy netopýrů během terénních vycházek.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Irena Smolová, geografka a předsedkyně AS UP: Práce se studenty je obohacující

So, 09/12/2023 - 08:00

Nikdy Antarktidu nenavštívila, přesto tato oblast věčného ledu a zimy měla výrazný vliv na její budoucí povolání. Irena Smolová pochází z malebného Nového Města nad Metují, kde se setkala s Josefem Sekyrou, který vstoupil na území jižního pólu na Antarktidě. Jeho cestovatelské zážitky a zkušenosti ovlivnily mladou studentku při výběru studia. Volba padla na přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Další osudové setkání proběhlo při psaní diplomové práce. „Na mapování chráněné krajinné oblasti Broumovsko, které bylo čerstvě vyhlášeno jako nové chráněné území, jsem pracovala s profesorem Jaromírem Demkem z olomoucké univerzity. Výzkum v terénu a „běhání“ po skalních městech mě tak strašně bavily, že když tento známý geograf odcházel do důchodu a nabídl mi práci na katedře geografie, tak jsem přijala. V mém profesním životě jsem měla příležitost potkat mnoho dalších inspirujících lidí. Ráda bych jmenovala alespoň jednoho z nich, geografa Václava Touška, který byl mým učitelem v Brně a dnes je mým váženým kolegou na katedře.“

Začátky ale nebyly úplně jednoduché. „Protože pocházím z podhůří Orlických hor, musela jsem si na rovinatou Hanou postupně zvyknout. Mentalita lidí je tady odlišná. Ale spojila jsem život s Olomoucí, krásným historickým městem, a rozhodně nelituji.“

Irena Smolová na přírodovědecké fakultě pracuje od roku 1995. Ve své vědecké práci se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic, vědeckých monografií a kapitol v monografiích tuzemských i zahraničních.

„Největší posun zaznamenala geografie od dob mého studia v geografických informačních systémech. Absolventi geografie mají komplexní pohled na území a jsou schopni využívat moderní metody. Významným pokrokem je dostupnost obrovského množství dat, která mohou využívat a která dříve nebyla tak snadno dostupná. V porovnání s jinými státy máme velkou výhodu, že většina geodat je obvykle zdarma dostupná pro veřejnou správu a vzdělávání.“

Vědkyně a pedagožka se ráda setkává se svými studenty a plní roli garantky studia učitelství geografie. „Práce se studenty mě stále velmi baví, je pro mě obohacující. Jsem ráda, že máme motivované a velmi schopné studenty, i když občas mě některé věci překvapí. Například to, že i když na rozdíl od naší generace mohou kamkoli cestovat, tak to dnes již jako výhodu nevnímají. Ale samozřejmě existují i ti, kteří cestují velmi hodně a využívají všech možností. Studenti se k nám na učitelství geografie hlásí z celé České republiky i ze Slovenska a těší mě, že velký zájem je i z východních Čech.“

Cestování, i když v současné době spíše relaxačního charakteru, patří ke koníčkům Ireny Smolové. „Radost mi dělá pobyt na horách a ráda poznávám nová místa. Například nedávno mi velkou radost udělal bylinkový víkend na zámku Křtiny, kde jsme se seznámili s různými druhy bylin, sbírali je a učili se, jak je zpracovávat.“ Kromě cestování má ráda také knihy, architekturu a rodinná setkání. „Pro mě mají rodinné akce velký význam. Pořádáme je pravidelně. Nedávno jsem si také říkala, že si musím udělat alespoň jeden den volna v týdnu k relaxaci, abych nabrala energii a mohla se dívat na život s větším nadhledem.“

Irena Smolová zastávala několik důležitých pozic v rámci Univerzity Palackého, včetně role předsedkyně Akademického senátu přírodovědecké fakulty a proděkanky pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti. Taktéž působila jako místopředsedkyně Akademického senátu Univerzity Palackého a předsedkyně Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

„Velmi dlouho jsem se rozhodovala, zda budu kandidovat. Původně jsem o tom vůbec nepřemýšlela, ale tím že na fakultě nebo mezi známými diskutujeme o problémech univerzity, uvědomila jsem si, že možná kvůli věku a zkušenostem, které mám, nastal ten správný čas,“ říká geografka. „Mým cílem je, abychom dokázali navzájem komunikovat a společně se věnovali otázkám, které jsou pro univerzitu klíčové. Je to pro mě velká čest a výzva.“

Portrét Ireny Smolové přineslo aktuální tištěné vydání magazínu Žurnál UP.

Irena Smolová (* 1970)

Pochází z Nového Města nad Metují. Geografické vzdělání získala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvovala magisterské i doktorské studium. Od roku 1995 působí na katedře geografie přírodovědecké fakulty. V rámci vědeckovýzkumné a publikační činnosti se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, dále regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Během své profesní dráhy vedla více než 50 bakalářských a více než 70 magisterských prací. Je garantkou studia učitelství geografie. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic. Byla proděkankou pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti, místopředsedkyní AS PřF UP, AS UP a předsedkyní Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Nový tým, stejný cíl. Mini SPOT Olomouc zlepšuje povědomí o ergoterapii

Pá, 08/12/2023 - 08:00

Navrátit člověku s různým typem postižení nebo sociálně znevýhodněnému co největší soběstačnost a zvýšit jeho nezávislost – to je velký úkol ležící na bedrech ergoterapeuta. O jeho činnosti a kompetencích přitom nemá široká veřejnost často ani tušení. Zlepšit informovanost o tomto oboru se už několik let snaží spolek mini SPOT Olomouc. Se začátkem nového akademického roku se proměnila jeho členská základna, cíl ale zůstal stejný.

„Náš mini SPOT jsme převzaly v září poté, co předchozí členky spolku odstátnicovaly a staly se z nich bakalářky ergoterapeutky. Vedení zatím úplně stanovené nemáme. Každá z nás se do organizace zapojila dle svých možností,“ popsala studentka druhého ročníku ergoterapie na FZV UP Zdeňka Stixová.

Hlavní motivací je zlepšit osvětu o ergoterapii mezi širší veřejností. „Češi většinou vědí, co dělá fyzioterapeut, ale o činnosti a kompetencích ergoterapeuta nemají ani tušení. Přitom je to krásný obor, který pomáhá lidem získat zpět jejich soběstačnost,“ upozornila Zdeňka Stixová. „Mini SPOT nám umožňuje spolupracovat napříč ročníky, kde si můžeme předávat zkušenosti ze studia a praxí a hlavně se navzájem poznat,“ doplnila studentka třetího ročníku Barbora Kopecká.

Členky mini SPOTu přiznávají, že ani jejich povědomí o ergoterapii nebylo před nástupem ke studiu zrovna bohaté, dnes si ale volbu oboru nemohou vynachválit. „Přihlášku na ergoterapii jsem si podala bez vědomí toho, o čem obor vlastně je. Až poté jsem se to díky různým instagramovým profilům dozvěděla. Na jednom z nich byl popis, že ergoterapie obsahuje něco z medicíny, fyzioterapie, speciální pedagogiky, sociální práce a psychologie. A to byly obory, které mě zajímaly,“ popsala Zdeňka Stixová. „Ačkoliv jsem na začátku o oboru nic nevěděla a původně chtěla na fyzioterapii, tak jsem teď za své rozhodnutí ráda. Líbí se mi, jak obor pohlíží na člověka jako na celek včetně jeho psychiky či sociálních rolí. Také se mi líbí, jak je kreativní a vyžaduje individuální přístup k pacientům a jejich potřebám,“ přiblížila Sára Šmýrová, studentka třetího ročníku.

K již tradičním akcím mini SPOTu Olomouc patří oslavy Světového dne ergoterapie. Ty letošní proběhly na fakultě v závěru října. „Zájemci si mohli vyzkoušet různé kompenzační pomůcky, podívat se, jak vypadají kognitivní testy, otestovat si pomocí standardizovaného testu jemnou motoriku, ale také vyplnit ergo kvíz o ceny,“ uvedla Zdeňka Stixová. Další akci chystá olomoucký spolek během letního semestru. „Rádi bychom uspořádali posezení se studenty ergoterapie ze všech ročníků doplněné o soutěžní kvíz,“ sdělila Petra Bajorková, studentka třetího ročníku.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky