Feed aggregator

V Olomouci skončil jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu – Academia Film Olomouc pořádaný Univerzitou Palackého. Na jubilejní šedesátý ročník s tématem Work in Progress se akreditovalo 8 139 návštěvníků, kteří si vybírali z 500 programových položek.

Diváci měli jedinečnou příležitost vidět snímky, které nejvíce odráží trendy ve světové audiovizi a zásadním způsobem komunikují vědecké bádání. „Šedesát let AFO je důkazem, že spojení vědy, filmu a lidské zvídavosti má hluboký smysl. Festival je výsledkem sdíleného zápalu mnoha generací a obrovské týmové práce. Děkujeme všem, kdo byli a jsou jeho součástí,“ shrnula ředitelka AFO Eva Navrátilová.

A co nejvíce trenduje v popularizaci vědy?

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Pan želvák (Turtle Walker). Portrét indického výzkumníka želv Satishe Bhaskara je fascinující studií vědeckého nadšení, zvědavosti a objevování.

„Byla to naše evropská premiéra a dostalo se nám skvělého přijetí. Strávili jsme roky přípravou filmu, ten příběh je dojemný a je skvělé, že inspiruje další lidi, a dokazuje, že když do něčeho dáte srdce a dřinu, váš odkaz, který ovlivní příští generace. Podobné příběhy teď potřebujeme jako sůl, protože se toho děje tolik a na lidi je toho občas moc,“ zmínila Jill Ferguson, producentka filmu.

V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota jak hlavní cenu, tak zvláštní uznání. To získal film britského režiséra a producenta Jamie E. Lochheada Les (The Forest), který vypráví o dezinterpretaci zjištění, že planeta Země je schopná pojmout další bilion stromů, a tematizuje důležitost správné komunikace vědeckých dat. Hlavní cenu za komunikaci vědy získal kanadský film Zvířecí hrdost (Animal Pride). Jeho tématem je rozmanitost lásky v přírodě.

Česko-slovenská soutěž nabídla velké spektrum témat

Porota udělila hned čtyři ceny. Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Zuzany Piussi Pachová stopa (The Scent Trail). Snímek s šokujícím tématem obrovské mezery v rámci české justice představuje vynikající ukázku poctivého investigativního dokumentárního přístupu. Ve formální opozici stojí film Lapilli. Slovenský experimentální snímek je především vizuální poémou a také formou terapie pro režisérku Paulu Ďurinovou. Cenu za nejlepší komunikaci vědy si odnesl David Čálek s filmem Doktor na tripu (Doctor on a Trip). „Primárně se nevěnuji vědeckému dokumentu, toto byla spíše výjimka. Když jsem ale viděl ty filmy v soutěži, uvědomil jsem si, že tento snímek sem patří, protože se zabývá duševním zdravím a léčbou depresí a spojuje vědu s tradicí šamanů v Amazonii. Děkuji za cenu, velmi si ji vážím,“ doplnil režisér.

V Soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Proč milovat mokřady (Wetlands – Life Blood). V něm se publikum může ponořit do genia loci mokřadů a organismů, které je tvoří. Čestné uznání si odnesl kraťas jménem Testerep využívající moderní technologie pro rekonstrukci historické krajiny, která již neexistuje.

Novinkou letošního AFO byla Soutěž imerzivních médií

Čestní uznání v této nové soutěžní sekci získal projekt Wilfred Buck’s Star Stories. V planetáriu Pevnosti poznání promítaný program vypráví o astronomovi a znalci lidových tradic Wilfredu Buckovi a noční obloze coby navigačním systému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt rozšířené reality Turbulence: Jamais Vu. Projekt simuluje poruchu vnitřního ucha a narušuje divácké smysly takovým způsobem, že dává pocítit život s touto nemocí. Novinkou je také cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument, který přebral snímek Burkitt.

„Myslitel Mark Fisher napsal, že skutečným bohatstvím je kolektivní schopnost vytvářet, pečovat a užívat si. O tom je ostatně AFO jako filmový festival od svého vzniku. Význam vědy samotné i vědeckého dokumentu spočívá v tom, že realitu pečlivě zkoumá a snaží se v ní objevit fakta, ať už jsou jakékoliv,“ podotkl Ondřej Kazík, programový ředitel festivalu. Doplnil, že výroční ročník přinesl mimo jiné výstavu nových podžánrů dokumentu i reflexi vlastní historie.

A jak hlasovalo publikum?

Diváckou cenu získal snímek Sběratelé kratomu. Český středometrážní dokument ohledává fenomén látky, která je pro někoho lék a pro jiného droga. Jakým způsobem výroba, distribuce i konzumace kratomu funguje je zde představeno divácky mimořádně atraktivním způsobem. „Vždy jsem k AFO vzhlížel – k propojení vědy s uměním. Také proto jsem se rozhodl studovat multimediální tvorbu na Slezské univerzitě v Opavě. Pro nás všechny je tento festival nejvyšší metou. Mám z ceny obrovskou radost,“ sdílel nadšení Libor Cinegr, režisér filmu Sběratelé kratomu. Snímek měl v Olomouci světovou premiéru.

I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Speciální uznání a částku 10 000 dolarů získává projekt Yet the Faces a Snow Globe. Hlavní cenu a odměnu 25 000 dolarů získává projekt The Archipelago za silný příběh o dospívání. „AFO mám moc ráda, festivalu se účastním už popáté. Je to místo, které se točí kolem diváků i filmařů, a tím je výjimečné. Je vidět, že lidé sem chodí, protože se zajímají, chtějí se o věcech pobavit, leží jim na srdci komunikace vědy a chtějí zkoušet nové věci,“ zmínila Jessica Harrop, spoluzakladatelka společnosti Sandbox Films a mentorka Camp4Science.

Cenu studentské poroty vyhrál emotivně nabitý character-driven dokument Světlo tma světlo (Light Darkness Light). Nevidomý kněz Ian Nichols v něm podstupuje proceduru implantace bionického oka, aby znovu získal zrak.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy.

V Olomouci skončil jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu – Academia Film Olomouc pořádaný Univerzitou Palackého. Na jubilejní šedesátý ročník s tématem Work in Progress se akreditovalo 8 139 návštěvníků, kteří si vybírali z 500 programových položek.

Diváci měli jedinečnou příležitost vidět snímky, které nejvíce odráží trendy ve světové audiovizi a zásadním způsobem komunikují vědecké bádání. „Šedesát let AFO je důkazem, že spojení vědy, filmu a lidské zvídavosti má hluboký smysl. Festival je výsledkem sdíleného zápalu mnoha generací a obrovské týmové práce. Děkujeme všem, kdo byli a jsou jeho součástí,“ shrnula ředitelka AFO Eva Navrátilová.

A co nejvíce trenduje v popularizaci vědy?

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Pan želvák (Turtle Walker). Portrét indického výzkumníka želv Satishe Bhaskara je fascinující studií vědeckého nadšení, zvědavosti a objevování.

„Byla to naše evropská premiéra a dostalo se nám skvělého přijetí. Strávili jsme roky přípravou filmu, ten příběh je dojemný a je skvělé, že inspiruje další lidi, a dokazuje, že když do něčeho dáte srdce a dřinu, váš odkaz, který ovlivní příští generace. Podobné příběhy teď potřebujeme jako sůl, protože se toho děje tolik a na lidi je toho občas moc,“ zmínila Jill Ferguson, producentka filmu.

V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota jak hlavní cenu, tak zvláštní uznání. To získal film britského režiséra a producenta Jamie E. Lochheada Les (The Forest), který vypráví o dezinterpretaci zjištění, že planeta Země je schopná pojmout další bilion stromů, a tematizuje důležitost správné komunikace vědeckých dat. Hlavní cenu za komunikaci vědy získal kanadský film Zvířecí hrdost (Animal Pride). Jeho tématem je rozmanitost lásky v přírodě.

Česko-slovenská soutěž nabídla velké spektrum témat

Porota udělila hned čtyři ceny. Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Zuzany Piussi Pachová stopa (The Scent Trail). Snímek s šokujícím tématem obrovské mezery v rámci české justice představuje vynikající ukázku poctivého investigativního dokumentárního přístupu. Ve formální opozici stojí film Lapilli. Slovenský experimentální snímek je především vizuální poémou a také formou terapie pro režisérku Paulu Ďurinovou. Cenu za nejlepší komunikaci vědy si odnesl David Čálek s filmem Doktor na tripu (Doctor on a Trip). „Primárně se nevěnuji vědeckému dokumentu, toto byla spíše výjimka. Když jsem ale viděl ty filmy v soutěži, uvědomil jsem si, že tento snímek sem patří, protože se zabývá duševním zdravím a léčbou depresí a spojuje vědu s tradicí šamanů v Amazonii. Děkuji za cenu, velmi si ji vážím,“ doplnil režisér.

V Soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Proč milovat mokřady (Wetlands – Life Blood). V něm se publikum může ponořit do genia loci mokřadů a organismů, které je tvoří. Čestné uznání si odnesl kraťas jménem Testerep využívající moderní technologie pro rekonstrukci historické krajiny, která již neexistuje.

Novinkou letošního AFO byla Soutěž imerzivních médií

Čestní uznání v této nové soutěžní sekci získal projekt Wilfred Buck’s Star Stories. V planetáriu Pevnosti poznání promítaný program vypráví o astronomovi a znalci lidových tradic Wilfredu Buckovi a noční obloze coby navigačním systému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt rozšířené reality Turbulence: Jamais Vu. Projekt simuluje poruchu vnitřního ucha a narušuje divácké smysly takovým způsobem, že dává pocítit život s touto nemocí. Novinkou je také cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument, který přebral snímek Burkitt.

„Myslitel Mark Fisher napsal, že skutečným bohatstvím je kolektivní schopnost vytvářet, pečovat a užívat si. O tom je ostatně AFO jako filmový festival od svého vzniku. Význam vědy samotné i vědeckého dokumentu spočívá v tom, že realitu pečlivě zkoumá a snaží se v ní objevit fakta, ať už jsou jakékoliv,“ podotkl Ondřej Kazík, programový ředitel festivalu. Doplnil, že výroční ročník přinesl mimo jiné výstavu nových podžánrů dokumentu i reflexi vlastní historie.

A jak hlasovalo publikum?

Diváckou cenu získal snímek Sběratelé kratomu. Český středometrážní dokument ohledává fenomén látky, která je pro někoho lék a pro jiného droga. Jakým způsobem výroba, distribuce i konzumace kratomu funguje je zde představeno divácky mimořádně atraktivním způsobem. „Vždy jsem k AFO vzhlížel – k propojení vědy s uměním. Také proto jsem se rozhodl studovat multimediální tvorbu na Slezské univerzitě v Opavě. Pro nás všechny je tento festival nejvyšší metou. Mám z ceny obrovskou radost,“ sdílel nadšení Libor Cinegr, režisér filmu Sběratelé kratomu. Snímek měl v Olomouci světovou premiéru.

I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Speciální uznání a částku 10 000 dolarů získává projekt Yet the Faces a Snow Globe. Hlavní cenu a odměnu 25 000 dolarů získává projekt The Archipelago za silný příběh o dospívání. „AFO mám moc ráda, festivalu se účastním už popáté. Je to místo, které se točí kolem diváků i filmařů, a tím je výjimečné. Je vidět, že lidé sem chodí, protože se zajímají, chtějí se o věcech pobavit, leží jim na srdci komunikace vědy a chtějí zkoušet nové věci,“ zmínila Jessica Harrop, spoluzakladatelka společnosti Sandbox Films a mentorka Camp4Science.

Cenu studentské poroty vyhrál emotivně nabitý character-driven dokument Světlo tma světlo (Light Darkness Light). Nevidomý kněz Ian Nichols v něm podstupuje proceduru implantace bionického oka, aby znovu získal zrak.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy.

Absolvent přírodovědecké fakulty Jakub Fabián převedl svou lásku k přírodě a horám do praktické roviny. Od brigádníka přes dobrovolníka až po náčelníka Horské služby Jeseníky – takový je profesní příběh muže, který si splnil svůj sen a pomáhá potřebným v nelehkém horském prostředí.

Už během studia byl mezi zájemci o vstup do Horské služby. Na horách si přivydělával na brigádách a sbíral zkušenosti.

Jak se stane ze studenta geografie horský záchranář, posléze náčelník Horské služby Jeseníky?

Po ukončení studia jsem pracoval na obecním úřadě v oboru, který jsem vystudoval. Když se mi naskytla příležitost nastoupit jako zaměstnanec Horské služby na Dolní Moravu, neváhal jsem, protože to bylo splnění mého snu. Poměrně brzy poté jsem byl jmenován náčelníkem Horské služby Jeseníky.

Jaké vlastnosti musí mít člověk, aby se mohl stát náčelníkem Horské služby?

Myslím, že odvahu, odhodlání a oporu mezi kolegy. Je hodně důležité, abychom táhli za jeden provaz, protože jsme malý kolektiv rozprostřený na velkém území. Sloužíme na Dolní Moravě ve dvou až třech lidech celou zimní sezónu. Je proto důležité, aby naše vztahy byly dobré. V Jeseníkách pak máme celkově dvacet zaměstnanců a asi čtyřicet dobrovolných členů včetně lékařů, kteří nám chodí o víkendech pomáhat. Kdyby nás bylo o trochu víc, tak by se nám lépe dýchalo, ale zvládáme to. Doufám, že se návštěvníci u nás cítí bezpečně.

Jaké jsou předpoklady pro vstup do Horské služby?

Kromě toho, že zájemce musí mít více než 18 a méně než 45 let, tak musí projít fyzickou prověrkou. V našem případě musí zvládnout okruh na Červenohorském sedle. Jedná se o běh na 15 km v časovém limitu hodina dvacet. Pokud to zvládne, následuje přezkoušení z lyžování a zdravotní prohlídka. Poté se zájemce stane čekatelem Horské služby, chodí s námi do služeb, učí se a zdokonaluje se v dané činnosti. Dále pak absolvuje letní a zimní kurz, které jsou zaměřeny například na horolezectví, topografii v meterologii, laviny nebo organizaci záchranných prací. V případě, že po dokončení zvládne závěrečné zkoušky, stane se dobrovolným členem Horské služby.

Jste absolvent přírodovědecké fakulty - využíváte své znalosti z oboru?

Měl jsem blízko k přírodě, proto jsem studoval na přírodovědecké fakultě. Na geografii jsem  oceňoval její široký záběr. Každý si najde to své. Mě vždy bavila fyzická geografie, meterologie nebo geomorfologie. Na druhou stranu mě zajímala i ta socioekonomická část. Když jsem nastoupil k Horské službě, mé znalosti z meteorologie a studia lavin se mi skvěle hodily v praxi. I ve své funkci, protože se snažíme zdokonalovat naše interní aplikace, využívám znalosti geografických informačních systémů. Kdybych to měl shrnout, geografie mi dala především všeobecný přehled a vhled do problematiky.

Čím jsou Jeseníky z geografického hlediska zajímavé?

Myslím si, že jesenická příroda je opravdu jedinečná. Máme zde několik národních přírodních  rezervací od Kralického Sněžníku až po Praděd. Příroda v oblasti Velkého kotle je úžasná a netknutá. Bohužel v některých částech trpí Jeseníky náporem turistického ruchu, ale pořád jsou to krásné hory.

Čím si vysvětlujete současnou masovou turistiku v Jeseníkách? Může za to pandemie covidu?

Je pravda, že covid byl asi takovým zlomem, ale návštěvnost Jeseníků stoupá dlouhodobě. Možná, že dřív stály oproti Krkonoším trochu stranou, ale nápor turistů je v současné době v létě i v zimě velký. Je to tím, že lidé z Ostravska a z Olomoucka to mají poměrně blízko, a když si ty hory chtějí užít, tak přijedou. Na druhou stranu musím říct, že ta koncentrace je v hlavních centrech, jako jsou Dolní Morava, Kouty, Červenohorské sedlo, Praděd nebo Ovčárna. V Jeseníkách je ale také spousta míst, kde nepotká ani nohu. Když to tady člověk zná, tak si najde místa, kde nápor turistů není tak velký.

Jak je to s ukázněností turistů?

Myslím si, že se najdou různé excesy, ale vesměs lidé pravidla dodržují. Občas se stane, že vybočí mimo turistické trasy v přírodních rezervacích, kde by se to stát nemělo, ale je to opravdu v těch nejnavštěvovanějších lokalitách.

Mimořádnou události byly loňské povodně. Co to pro vás znamenalo?

Naše práce tehdy úplně změnila svůj charakter. Snažili jsme se být k ruce složkám integrovaného záchranného systému. V těch nejhorších chvílích jsme pomáhali lidem s evakuací, se zpřístupňováním cest, monitorovali jsme vodní toky ve spolupráci s obcemi. Podíleli jsme se také na odstraňování škod a snažili se pomoci obcím, i když nás není mnoho. Zorganizovali jsme několik turnusů, kdy přijeli kolegové z celé republiky s drobnou technikou. Opravdu jsme se snažili, jak jen to šlo. Stejně jako další lidé. Poznamenalo nás to i lidsky, protože některé kolegy povodně postihly osobně. Nebylo to jednoduché období, protože najednou vidíte známá místa zničená. Nerad na to vzpomínám. Myslím si ale, že jsme naštěstí z nejhoršího venku.

Rozhovor s Jakubem Fabiánem si můžete poslouchnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nebo na Spotify.

Absolvent přírodovědecké fakulty Jakub Fabián převedl svou lásku k přírodě a horám do praktické roviny. Od brigádníka přes dobrovolníka až po náčelníka Horské služby Jeseníky – takový je profesní příběh muže, který si splnil svůj sen a pomáhá potřebným v nelehkém horském prostředí.

Už během studia byl mezi zájemci o vstup do Horské služby. Na horách si přivydělával na brigádách a sbíral zkušenosti.

Jak se stane ze studenta geografie horský záchranář, posléze náčelník Horské služby Jeseníky?

Po ukončení studia jsem pracoval na obecním úřadě v oboru, který jsem vystudoval. Když se mi naskytla příležitost nastoupit jako zaměstnanec Horské služby na Dolní Moravu, neváhal jsem, protože to bylo splnění mého snu. Poměrně brzy poté jsem byl jmenován náčelníkem Horské služby Jeseníky.

Jaké vlastnosti musí mít člověk, aby se mohl stát náčelníkem Horské služby?

Myslím, že odvahu, odhodlání a oporu mezi kolegy. Je hodně důležité, abychom táhli za jeden provaz, protože jsme malý kolektiv rozprostřený na velkém území. Sloužíme na Dolní Moravě ve dvou až třech lidech celou zimní sezónu. Je proto důležité, aby naše vztahy byly dobré. V Jeseníkách pak máme celkově dvacet zaměstnanců a asi čtyřicet dobrovolných členů včetně lékařů, kteří nám chodí o víkendech pomáhat. Kdyby nás bylo o trochu víc, tak by se nám lépe dýchalo, ale zvládáme to. Doufám, že se návštěvníci u nás cítí bezpečně.

Jaké jsou předpoklady pro vstup do Horské služby?

Kromě toho, že zájemce musí mít více než 18 a méně než 45 let, tak musí projít fyzickou prověrkou. V našem případě musí zvládnout okruh na Červenohorském sedle. Jedná se o běh na 15 km v časovém limitu hodina dvacet. Pokud to zvládne, následuje přezkoušení z lyžování a zdravotní prohlídka. Poté se zájemce stane čekatelem Horské služby, chodí s námi do služeb, učí se a zdokonaluje se v dané činnosti. Dále pak absolvuje letní a zimní kurz, které jsou zaměřeny například na horolezectví, topografii v meterologii, laviny nebo organizaci záchranných prací. V případě, že po dokončení zvládne závěrečné zkoušky, stane se dobrovolným členem Horské služby.

Jste absolvent přírodovědecké fakulty - využíváte své znalosti z oboru?

Měl jsem blízko k přírodě, proto jsem studoval na přírodovědecké fakultě. Na geografii jsem  oceňoval její široký záběr. Každý si najde to své. Mě vždy bavila fyzická geografie, meterologie nebo geomorfologie. Na druhou stranu mě zajímala i ta socioekonomická část. Když jsem nastoupil k Horské službě, mé znalosti z meteorologie a studia lavin se mi skvěle hodily v praxi. I ve své funkci, protože se snažíme zdokonalovat naše interní aplikace, využívám znalosti geografických informačních systémů. Kdybych to měl shrnout, geografie mi dala především všeobecný přehled a vhled do problematiky.

Čím jsou Jeseníky z geografického hlediska zajímavé?

Myslím si, že jesenická příroda je opravdu jedinečná. Máme zde několik národních přírodních  rezervací od Kralického Sněžníku až po Praděd. Příroda v oblasti Velkého kotle je úžasná a netknutá. Bohužel v některých částech trpí Jeseníky náporem turistického ruchu, ale pořád jsou to krásné hory.

Čím si vysvětlujete současnou masovou turistiku v Jeseníkách? Může za to pandemie covidu?

Je pravda, že covid byl asi takovým zlomem, ale návštěvnost Jeseníků stoupá dlouhodobě. Možná, že dřív stály oproti Krkonoším trochu stranou, ale nápor turistů je v současné době v létě i v zimě velký. Je to tím, že lidé z Ostravska a z Olomoucka to mají poměrně blízko, a když si ty hory chtějí užít, tak přijedou. Na druhou stranu musím říct, že ta koncentrace je v hlavních centrech, jako jsou Dolní Morava, Kouty, Červenohorské sedlo, Praděd nebo Ovčárna. V Jeseníkách je ale také spousta míst, kde nepotká ani nohu. Když to tady člověk zná, tak si najde místa, kde nápor turistů není tak velký.

Jak je to s ukázněností turistů?

Myslím si, že se najdou různé excesy, ale vesměs lidé pravidla dodržují. Občas se stane, že vybočí mimo turistické trasy v přírodních rezervacích, kde by se to stát nemělo, ale je to opravdu v těch nejnavštěvovanějších lokalitách.

Mimořádnou události byly loňské povodně. Co to pro vás znamenalo?

Naše práce tehdy úplně změnila svůj charakter. Snažili jsme se být k ruce složkám integrovaného záchranného systému. V těch nejhorších chvílích jsme pomáhali lidem s evakuací, se zpřístupňováním cest, monitorovali jsme vodní toky ve spolupráci s obcemi. Podíleli jsme se také na odstraňování škod a snažili se pomoci obcím, i když nás není mnoho. Zorganizovali jsme několik turnusů, kdy přijeli kolegové z celé republiky s drobnou technikou. Opravdu jsme se snažili, jak jen to šlo. Stejně jako další lidé. Poznamenalo nás to i lidsky, protože některé kolegy povodně postihly osobně. Nebylo to jednoduché období, protože najednou vidíte známá místa zničená. Nerad na to vzpomínám. Myslím si ale, že jsme naštěstí z nejhoršího venku.

Rozhovor s Jakubem Fabiánem si můžete poslouchnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nebo na Spotify.

Je čtvrtek 24. února 2022. Médii se šíří jako lavina zpráva o napadení Ukrajiny ruskou armádou. Vypuká válka, veřejnost dychtivě čeká na každou zprávu z fronty. Pouhé čtyři dny na to se koná na Právnické fakultě UP kulatý stůl, za který usedají odborníci na mezinárodní právo. Nabízejí své znalosti právních pravidel týkajících se užití ozbrojené síly a průběhu ozbrojených konfliktů. Poslouchat, dívat se a ptát může každý, setkání je vysíláno živě na fakultním YouTube kanále. Zhlédlo jej přes dvacet tisíc zájemců.

Během několika hodin se tak zkratka CIHOL – Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo, které kulatý stůl připravilo a které funguje při právnické fakultě, dostává do povědomí a odborníci z centra vyhledávaným zdrojem informací. Právě veřejnost a média jsou jednou z cílových skupin, kterým se snaží centrum ‚sloužit‘. Jeho lidé do éteru pravidelně poskytují expertní komentáře k aktuálním konfliktům a krizím ve světě.

To je jen malá ukázka z aktivit CIHOLu, které oslavilo pět let formalizované činnosti. Vzniku předcházely roky spolupráce olomouckých akademiků s Armádou ČR, která je klíčovým partnerem centra. „Nejsem si vědom, že by ve středoevropském prostoru existovalo centrum zaměřené na problematiku práva ozbrojených konfliktů a otázky spojené s bezpečností a užitím ozbrojené síly. Navíc tak úzce propojené s armádou,“ říká Martin Faix, vedoucí centra.

Unikátnost pracoviště nespočívá jen v jeho odborném zaměření, ale také v širokém spektru činností a především lidech, kteří pod jeho hlavičkou tvoří výjimečné výstupy. Jsou to akademici, odborníci z Armády ČR, zejména ze speciálních sil nebo pluku průzkumu, a také řada externích zahraničních spolupracovníků. „Vznik a činnost centra by byla nemyslitelná bez podpory, které se nám dostává od naší právnické fakulty. Za to jí patří velké díky,“ zdůrazňuje Martin Faix.

Když je řeč o výjimečných výstupech, je potřeba zabrousit do pedagogické činnosti centra. I mezinárodní humanitární právo lze učit zážitkově. Každoročně centrum pořádá ve vojenském prostoru několikadenní operačně-taktické cvičení Camp Peira, kdy studenti a vojáci vystupují z komfortní zóny, učí se v terénu a navzájem si rozšiřují obzory. „Poslední cvičení simulovalo mezinárodní ozbrojený konflikt, který vycházel ze současné situace v Moldávii a Podněstří,“ upřesňuje Martin Faix. Balík pedagogických činností centra je dále naplněn přednáškovými aktivitami a letos je v plánu i speciální letní škola k problematice užití síly v ozbrojeném konfliktu.

Členové centra jsou aktivní také vědecky. Organizují konference, přednáší v zahraničí, pracují na výzkumných projektech. Není výjimkou, že na fakultě zazvoní telefon z nejvyšších pater Armády ČR s prosbou o odborné zhodnocení například aktuální politicko-právní a humanitární situace ve vybrané oblasti, klidně i v severním Mosambiku. Nyní má centrum před sebou zatím největší výzkumnou výzvu od svého založení, a to vydání referenční publikace v nakladatelství Oxford University Press v roce 2026. Kniha bude podle Martina Faixe zaměřena na analýzu a shrnutí současného stavu problematiky užití síly v mezinárodním právu.

Byť má CIHOL za sebou ‚jen‘ pět let činnosti, i s tak krátkým časem jeho význam a důležitost roste. „Od založení centra se bezpečnostní situace jen zhoršuje. Byli bychom rádi, pokud bychom mohli ozbrojené konflikty zkoumat jen z teoreticko-historického pohledu. Kdyby války byly pouze minulostí. Ale opak je bohužel pravdou,“ dodává Martin Faix.

CIHOL – Centre for International Humanitarian and Operational Law

Od roku 2019 funguje pod katedrou mezinárodního a evropského práva PF UP. Hlavním partnerem centra je Armáda ČR.

Členové

z PF UP – Martin Faix (vedoucí), Marko Svicevic, Petr Stejskal, Dalibor Jílek, Pavel Bureš, Ondřej Svaček, Maxim Tomoszek

z Armády ČR – Otakar Foltýn, zástupci speciálních sil AČR a dalších útvarů

externí spolupracovníci – např. Věra Honusková (PF UK), Hennie Strydom, Martha M. Bradley (University of Johannesburg), Agata Kleczkowska (The Polish Academy of Sciences)

Spolupracující organizace

International Committee of the Red Cross
Centrum pro migrační a uprchlické právo (CEMIRELA) - Právnická fakulta UK Praha
Centro studi giuridici europei sulla grande criminalità – Universitá Degli Studi di Ferrara

Ocenění
PF UP získala v roce 2020 Cenu bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2020. Hlavní zásluhu na ocenění měly aktivity CIHOLu.

Je čtvrtek 24. února 2022. Médii se šíří jako lavina zpráva o napadení Ukrajiny ruskou armádou. Vypuká válka, veřejnost dychtivě čeká na každou zprávu z fronty. Pouhé čtyři dny na to se koná na Právnické fakultě UP kulatý stůl, za který usedají odborníci na mezinárodní právo. Nabízejí své znalosti právních pravidel týkajících se užití ozbrojené síly a průběhu ozbrojených konfliktů. Poslouchat, dívat se a ptát může každý, setkání je vysíláno živě na fakultním YouTube kanále. Zhlédlo jej přes dvacet tisíc zájemců.

Během několika hodin se tak zkratka CIHOL – Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo, které kulatý stůl připravilo a které funguje při právnické fakultě, dostává do povědomí a odborníci z centra vyhledávaným zdrojem informací. Právě veřejnost a média jsou jednou z cílových skupin, kterým se snaží centrum ‚sloužit‘. Jeho lidé do éteru pravidelně poskytují expertní komentáře k aktuálním konfliktům a krizím ve světě.

To je jen malá ukázka z aktivit CIHOLu, které oslavilo pět let formalizované činnosti. Vzniku předcházely roky spolupráce olomouckých akademiků s Armádou ČR, která je klíčovým partnerem centra. „Nejsem si vědom, že by ve středoevropském prostoru existovalo centrum zaměřené na problematiku práva ozbrojených konfliktů a otázky spojené s bezpečností a užitím ozbrojené síly. Navíc tak úzce propojené s armádou,“ říká Martin Faix, vedoucí centra.

Unikátnost pracoviště nespočívá jen v jeho odborném zaměření, ale také v širokém spektru činností a především lidech, kteří pod jeho hlavičkou tvoří výjimečné výstupy. Jsou to akademici, odborníci z Armády ČR, zejména ze speciálních sil nebo pluku průzkumu, a také řada externích zahraničních spolupracovníků. „Vznik a činnost centra by byla nemyslitelná bez podpory, které se nám dostává od naší právnické fakulty. Za to jí patří velké díky,“ zdůrazňuje Martin Faix.

Když je řeč o výjimečných výstupech, je potřeba zabrousit do pedagogické činnosti centra. I mezinárodní humanitární právo lze učit zážitkově. Každoročně centrum pořádá ve vojenském prostoru několikadenní operačně-taktické cvičení Camp Peira, kdy studenti a vojáci vystupují z komfortní zóny, učí se v terénu a navzájem si rozšiřují obzory. „Poslední cvičení simulovalo mezinárodní ozbrojený konflikt, který vycházel ze současné situace v Moldávii a Podněstří,“ upřesňuje Martin Faix. Balík pedagogických činností centra je dále naplněn přednáškovými aktivitami a letos je v plánu i speciální letní škola k problematice užití síly v ozbrojeném konfliktu.

Členové centra jsou aktivní také vědecky. Organizují konference, přednáší v zahraničí, pracují na výzkumných projektech. Není výjimkou, že na fakultě zazvoní telefon z nejvyšších pater Armády ČR s prosbou o odborné zhodnocení například aktuální politicko-právní a humanitární situace ve vybrané oblasti, klidně i v severním Mosambiku. Nyní má centrum před sebou zatím největší výzkumnou výzvu od svého založení, a to vydání referenční publikace v nakladatelství Oxford University Press v roce 2026. Kniha bude podle Martina Faixe zaměřena na analýzu a shrnutí současného stavu problematiky užití síly v mezinárodním právu.

Byť má CIHOL za sebou ‚jen‘ pět let činnosti, i s tak krátkým časem jeho význam a důležitost roste. „Od založení centra se bezpečnostní situace jen zhoršuje. Byli bychom rádi, pokud bychom mohli ozbrojené konflikty zkoumat jen z teoreticko-historického pohledu. Kdyby války byly pouze minulostí. Ale opak je bohužel pravdou,“ dodává Martin Faix.

CIHOL – Centre for International Humanitarian and Operational Law

Od roku 2019 funguje pod katedrou mezinárodního a evropského práva PF UP. Hlavním partnerem centra je Armáda ČR.

Členové

z PF UP – Martin Faix (vedoucí), Marko Svicevic, Petr Stejskal, Dalibor Jílek, Pavel Bureš, Ondřej Svaček, Maxim Tomoszek

z Armády ČR – Otakar Foltýn, zástupci speciálních sil AČR a dalších útvarů

externí spolupracovníci – např. Věra Honusková (PF UK), Hennie Strydom, Martha M. Bradley (University of Johannesburg), Agata Kleczkowska (The Polish Academy of Sciences)

Spolupracující organizace

International Committee of the Red Cross
Centrum pro migrační a uprchlické právo (CEMIRELA) - Právnická fakulta UK Praha
Centro studi giuridici europei sulla grande criminalità – Universitá Degli Studi di Ferrara

Ocenění
PF UP získala v roce 2020 Cenu bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2020. Hlavní zásluhu na ocenění měly aktivity CIHOLu.

AFO je fenomén. Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc už šedesát let utváří nezaměnitelnou atmosféru Olomouce a dávno se stal akcí s mezinárodním přesahem i pozorností. Letošní kulatý ročník proto vybídl k bilancování. Napomohla mu i osobitá publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu (AFO60), která funguje jako pestrá kronika i sběratelský umělecký artefakt zároveň. Kniha ve formě designového šanonu nabízí rozhovory, historii, eseje, rozsáhlé fotoalbum i grafickou pohlednici s odznakem a oboustranný plakát.

Publikace vznikla ve spolupráci současného tvůrčího týmu AFO, grafika Radima Měsíce a Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP). „S knihou se nám podařilo doplnit či ‚objevit‘ mnoho slepých míst festivalové historie, protože poslední snaha o její zmapování ve formě rozhovorů a statistik se datuje do roku 1995, tedy do doby, kdy mělo AFO těch ročníků ‚teprve‘ třicet,“ vysvětlil hlavní editor knihy Jiří Slavík z VUP. Jak dodal doufá, že připomenutí starších dob by mohlo vyvolat zájem některých pamětníků, aby se další střípky z historie AFO v budoucnu ještě doplnily.

Kniha jako hold, kniha jako objekt

Kniha AFO60 pokrývá tři neoddělitelné festivalové roviny – přítomnost, minulost i společenské přesahy. V samostatných částech přináší čtivě zpracovanou historii AFO od počátků k dnešku, rozsáhlé fotoalbum plné archivních snímků napříč všemi ročníky, rozhovory s bývalými řediteli AFO i členy organizačního týmu, kteří pomáhali formovat tvář současného festivalu, esejisticky laděné příspěvky současného tvůrčího týmu AFO a jako bonus oboustranný plakát a designovou pohlednici.

„K šedesátému výročí festivalu jsme chtěli vytvořit něco netradičního pro fanoušky festivalu, milovníky knižního designu i nás samé. Něco, co celému AFO vzdá hold. Něco, co člověk rád daruje sobě i druhým. Kniha se věnuje všem aspektům, které vnímáme v rámci šesti dekád festivalu jako stěžejní a chtěli jsme je připomenout, vyzdvihnout či zasadit do širšího kontextu. Funguje jako okamžitý zdroj poznání a zábavy, jako umělecký zážitek i jako zdroj informací do budoucna. Stejně jako celé AFO,“ uvedla současná ředitelka AFO Eva Navrátilová.

AFO je v posledních letech známo svým důrazem na progresivní vizuální identitu každého ročníku. Není proto překvapivé, že netradiční formát se propisuje také do publikace samotné. Její koncept vzešel od dvorního grafika festivalu Radima Měsíce. „Velká část práce na knize probíhala pátráním v univerzitním archivu. Celý festival se pak existenčně neobejde bez pečlivé a titěrné práce desítek lidí, zpracovávajících a skládajících dohromady nespočet dokumentů, informací, podkladů a dalších střípků. Symbolicky jsme se proto rozhodli využít pro formát knihy šanon, který se se vším uvedeným úzce pojí. Do něj jsou pak podle velikosti pyramidovitě seskládány a zacvaknuty jednotlivé části knihy jako samostatné kapitoly. Vše funguje samo o sobě, ale především jako celek,“ doplnila Eva Navrátilová ke konceptu knihy.

„Bláznivina“, kterou si AFO zaslouží

„Dělat knihu, která se skládá z deseti samostatných komponent, a přitom tvoří jeden designový celek, je práce, ke které se dostanete párkrát za život. A teď už mohu říct, že je to parádní ‚bláznivina‘. Veškeré vzorkování, a nakonec i výroba desek šanonu se uskutečnily v univerzitní tiskárně a knihárně ve Zbrojnici. Všichni, kdo se podíleli na obsahu, designu i výrobě, se navzájem respektovali a vycházeli si vstříc. Křičeli jsme na sebe potichu. Díky, AFO. Hodně štěstí,“ ohlédl se za genezí netradiční publikace ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Kniha Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu je v průběhu festivalu dostupná za zvýhodněnou cenu 590 Kč ve festivalovém knihkupectví v Konviktu, ve Skriptárně Vydavatelství UP či v UPointu. Po skončení 60. ročníku AFO se za běžnou prodejní cenu 690 Kč objeví v e-shopu VUP a u dalších dobrých knihkupců. V prodeji bude celkem 400 číslovaných výtisků.

Publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu vyšla za podpory Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Olomouc a Státního fondu audiovize.

AFO je fenomén. Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc už šedesát let utváří nezaměnitelnou atmosféru Olomouce a dávno se stal akcí s mezinárodním přesahem i pozorností. Letošní kulatý ročník proto vybídl k bilancování. Napomohla mu i osobitá publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu (AFO60), která funguje jako pestrá kronika i sběratelský umělecký artefakt zároveň. Kniha ve formě designového šanonu nabízí rozhovory, historii, eseje, rozsáhlé fotoalbum i grafickou pohlednici s odznakem a oboustranný plakát.

Publikace vznikla ve spolupráci současného tvůrčího týmu AFO, grafika Radima Měsíce a Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP). „S knihou se nám podařilo doplnit či ‚objevit‘ mnoho slepých míst festivalové historie, protože poslední snaha o její zmapování ve formě rozhovorů a statistik se datuje do roku 1995, tedy do doby, kdy mělo AFO těch ročníků ‚teprve‘ třicet,“ vysvětlil hlavní editor knihy Jiří Slavík z VUP. Jak dodal doufá, že připomenutí starších dob by mohlo vyvolat zájem některých pamětníků, aby se další střípky z historie AFO v budoucnu ještě doplnily.

Kniha jako hold, kniha jako objekt

Kniha AFO60 pokrývá tři neoddělitelné festivalové roviny – přítomnost, minulost i společenské přesahy. V samostatných částech přináší čtivě zpracovanou historii AFO od počátků k dnešku, rozsáhlé fotoalbum plné archivních snímků napříč všemi ročníky, rozhovory s bývalými řediteli AFO i členy organizačního týmu, kteří pomáhali formovat tvář současného festivalu, esejisticky laděné příspěvky současného tvůrčího týmu AFO a jako bonus oboustranný plakát a designovou pohlednici.

„K šedesátému výročí festivalu jsme chtěli vytvořit něco netradičního pro fanoušky festivalu, milovníky knižního designu i nás samé. Něco, co celému AFO vzdá hold. Něco, co člověk rád daruje sobě i druhým. Kniha se věnuje všem aspektům, které vnímáme v rámci šesti dekád festivalu jako stěžejní a chtěli jsme je připomenout, vyzdvihnout či zasadit do širšího kontextu. Funguje jako okamžitý zdroj poznání a zábavy, jako umělecký zážitek i jako zdroj informací do budoucna. Stejně jako celé AFO,“ uvedla současná ředitelka AFO Eva Navrátilová.

AFO je v posledních letech známo svým důrazem na progresivní vizuální identitu každého ročníku. Není proto překvapivé, že netradiční formát se propisuje také do publikace samotné. Její koncept vzešel od dvorního grafika festivalu Radima Měsíce. „Velká část práce na knize probíhala pátráním v univerzitním archivu. Celý festival se pak existenčně neobejde bez pečlivé a titěrné práce desítek lidí, zpracovávajících a skládajících dohromady nespočet dokumentů, informací, podkladů a dalších střípků. Symbolicky jsme se proto rozhodli využít pro formát knihy šanon, který se se vším uvedeným úzce pojí. Do něj jsou pak podle velikosti pyramidovitě seskládány a zacvaknuty jednotlivé části knihy jako samostatné kapitoly. Vše funguje samo o sobě, ale především jako celek,“ doplnila Eva Navrátilová ke konceptu knihy.

„Bláznivina“, kterou si AFO zaslouží

„Dělat knihu, která se skládá z deseti samostatných komponent, a přitom tvoří jeden designový celek, je práce, ke které se dostanete párkrát za život. A teď už mohu říct, že je to parádní ‚bláznivina‘. Veškeré vzorkování, a nakonec i výroba desek šanonu se uskutečnily v univerzitní tiskárně a knihárně ve Zbrojnici. Všichni, kdo se podíleli na obsahu, designu i výrobě, se navzájem respektovali a vycházeli si vstříc. Křičeli jsme na sebe potichu. Díky, AFO. Hodně štěstí,“ ohlédl se za genezí netradiční publikace ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Kniha Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu je v průběhu festivalu dostupná za zvýhodněnou cenu 590 Kč ve festivalovém knihkupectví v Konviktu, ve Skriptárně Vydavatelství UP či v UPointu. Po skončení 60. ročníku AFO se za běžnou prodejní cenu 690 Kč objeví v e-shopu VUP a u dalších dobrých knihkupců. V prodeji bude celkem 400 číslovaných výtisků.

Publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu vyšla za podpory Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Olomouc a Státního fondu audiovize.

Nové poznatky o transferu technologií, inovativním managementu, ale například i o komunikaci vědy získají účastníci pětidenní Letní školy projektu ERA Chair ACCELERATOR, kterou od 16. do 20. června pořádá CATRIN pro studenty Univerzity Palackého. Zájemci se mohou registrovat do 30. května. 

„Letní škola je určena primárně pro studenty přírodovědných oborů, ale vítáni jsou i zástupci humanitních oborů. Připravili jsme pětidenní program plný workshopů. Dotkneme se i témat, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem nebo jak napsat úspěšný návrh projektu. Účastníkům předáme i nové znalosti anglického jazyka tak, aby byli schopni vytvořit opravdu dobrou vědeckou prezentaci a komunikovat o své vědě,“ uvedla za organizátory Monika Klimparová z CATRIN. Všechny workshopy se uskuteční v angličtině.

Zájemci se mohou registrovat zde, počet míst je omezen. Podrobný program je dostupný na webu CATRIN.

Díky projektu ACCELERATOR z programu Horizon Europe vybudoval světově uznávaný chemik Alexander Dömling na Univerzitě Palackého novou výzkumnou skupinu. Jejím ústředním výzkumným tématem je miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo látek pro ochranu rostlin či biostimulantů. Úkolem projektu je ale také přivádět na univerzitu další vynikající vědce, podporovat talenty a úzce spolupracovat s komerčními partnery.

Nové poznatky o transferu technologií, inovativním managementu, ale například i o komunikaci vědy získají účastníci pětidenní Letní školy projektu ERA Chair ACCELERATOR, kterou od 16. do 20. června pořádá CATRIN pro studenty Univerzity Palackého. Zájemci se mohou registrovat do 30. května. 

„Letní škola je určena primárně pro studenty přírodovědných oborů, ale vítáni jsou i zástupci humanitních oborů. Připravili jsme pětidenní program plný workshopů. Dotkneme se i témat, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem nebo jak napsat úspěšný návrh projektu. Účastníkům předáme i nové znalosti anglického jazyka tak, aby byli schopni vytvořit opravdu dobrou vědeckou prezentaci a komunikovat o své vědě,“ uvedla za organizátory Monika Klimparová z CATRIN. Všechny workshopy se uskuteční v angličtině.

Zájemci se mohou registrovat zde, počet míst je omezen. Podrobný program je dostupný na webu CATRIN.

Díky projektu ACCELERATOR z programu Horizon Europe vybudoval světově uznávaný chemik Alexander Dömling na Univerzitě Palackého novou výzkumnou skupinu. Jejím ústředním výzkumným tématem je miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo látek pro ochranu rostlin či biostimulantů. Úkolem projektu je ale také přivádět na univerzitu další vynikající vědce, podporovat talenty a úzce spolupracovat s komerčními partnery.

Open Access means permanent, free and immediate online access to documents for all users. It brings faster sharing of knowledge and the latest findings to the general public, as well as streamlining scholarly communication. For scientists, Open Access can mean higher citation rates for scientific publications and, in turn, increased visibility of 

Open Access znamená trvalý, bezplatný a okamžitý online přístup k dokumentům pro všechny uživatele. Přináší rychlejší sdílení znalostí a nejnovějších poznatků široké veřejnosti a také zefektivnění vědecké komunikace. Pro vědce může otevřený přístup znamenat vyšší citovanost vědecké publikace a v závislosti na tom zviditelnění vědeckých výsledků, větší ohlas a zvýšení prestiže instituce. 

Medaile a ceny jsou rozdány, Přebor Univerzity Palackého v atletice, který je tradičním otvírákem letní atletické sezony v Olomouci, zná své letošní vítěze. Během slunného odpoledne poměřily v běžeckých a technických disciplínách své síly dvě stovky závodníků. Cenu děkana pořádající Fakulty tělesné kultury UP za nejlepší výkony obdrželi stejně jako vloni Martina Mazurová a Jonáš Pospíšil.

Martina Mazurová, úřadující juniorská vicemistryně světa oblékající dres AK Olomouc a studentka lékařské fakulty, si cenu v podobě mimořádného stipendia vysloužila ve vrhu koulí, který ovládla výkonem 15,45 metru. Kromě toho hodila nejdále i disk, a sice do vzdálenosti 46,97 metru. V obou případech překonala své výsledky z loňského přeboru a s náskokem zhruba tří metrů za sebou nechala druhou Blanku Tomáškovou, klubovou kolegyni a studentku filozofické fakulty.

Autorem nejlepšího mužského výkonu letošního přeboru po přepočtu výsledků na body je Jonáš Pospíšil, který si zlepšil svůj osobní rekord ve skoku dalekém. „O šest centimetrů – vloni jsem tu skočil 711 cm, tentokrát 717 cm. Vůbec jsem to nečekal, už tři týdny mě bolí záda. Dobrý začátek sezony,“ usmíval se, když mu děkan FTK UP Michal Šafář předával symbolický poukaz na stipendium. Vedle dálky se postavil také na start běhu na 400 metrů – a také zvítězil. „Potěšilo mě to, ale musím se přiznat, že už dlouho mě čtyřstovka takhle nedostala. Běhávám ji v rámci víceboje, a tak jsem si řekl, že ji také zkusím,“ dodal student učitelství tělesné výchovy a geografie a taktéž člen AK Olomouc, kterého brzy vedle dalších závodů čekají státnice.

Do soutěží Přeboru UP v atletice se zapojily dvě stovky závodníků, kromě studentů také reprezentanti atletických klubů z Olomouce, Šternberka, Holešova nebo ze Svitav. Závodilo se v běhu od 60 do 1500 metrů a v technických disciplínách, jako jsou skoky daleký a vysoký, hod oštěpem a diskem a vrh koulí. Nechyběla ani oblíbená soutěž smíšených štafet 4 x 100 metrů, v níž zvítězila čtveřice pojmenovaná jako Parostroje. Na vítěze jednotlivých kategorií čekaly nejen medaile a diplomy, ale i věcné ceny od partnerů akce.

Přebor nebyl jen o atletice. Program doplnila soutěž v planku, kterou s výdrží 12 a půl minuty vyhrál Adam Sedláček z FTK. Odpoledne zpestřila svým vystoupením také mažoretka Lenka Lošáková z TJ Sokol Černovír, studentskou hymnou Gaudeamus Igitur závody zahájila zpěvačka Dana Chytilová a ještě předtím byly připraveny soutěže pro děti.

„Letošní ročník přeboru byl velmi povedený. Závody provázelo příjemné slunné počasí, viděli jsme pěkné sportovní výkony a studenti v rolích organizátorů odvedli opravdu dobrou práci,“ stručně zhodnotil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Výsledky individuálních soutěží Přeboru UP v atletice 2025 jsou k nahlédnutí zde.

Přebor UP v atletice je mimo jiné i prověřením sil před blížícími se Českými akademickými hrami, které ve dnech 23.–27. června hostí Ostravská univerzita a VŠB – Technická univerzita v Ostravě. Studenti, kteří mají zájem UP na hrách reprezentovat, najdou potřebné informace tady.

Medaile a ceny jsou rozdány, Přebor Univerzity Palackého v atletice, který je tradičním otvírákem letní atletické sezony v Olomouci, zná své letošní vítěze. Během slunného odpoledne poměřily v běžeckých a technických disciplínách své síly dvě stovky závodníků. Cenu děkana pořádající Fakulty tělesné kultury UP za nejlepší výkony obdrželi stejně jako vloni Martina Mazurová a Jonáš Pospíšil.

Martina Mazurová, úřadující juniorská vicemistryně světa oblékající dres AK Olomouc a studentka lékařské fakulty, si cenu v podobě mimořádného stipendia vysloužila ve vrhu koulí, který ovládla výkonem 15,45 metru. Kromě toho hodila nejdále i disk, a sice do vzdálenosti 46,97 metru. V obou případech překonala své výsledky z loňského přeboru a s náskokem zhruba tří metrů za sebou nechala druhou Blanku Tomáškovou, klubovou kolegyni a studentku filozofické fakulty.

Autorem nejlepšího mužského výkonu letošního přeboru po přepočtu výsledků na body je Jonáš Pospíšil, který si zlepšil svůj osobní rekord ve skoku dalekém. „O šest centimetrů – vloni jsem tu skočil 711 cm, tentokrát 717 cm. Vůbec jsem to nečekal, už tři týdny mě bolí záda. Dobrý začátek sezony,“ usmíval se, když mu děkan FTK UP Michal Šafář předával symbolický poukaz na stipendium. Vedle dálky se postavil také na start běhu na 400 metrů – a také zvítězil. „Potěšilo mě to, ale musím se přiznat, že už dlouho mě čtyřstovka takhle nedostala. Běhávám ji v rámci víceboje, a tak jsem si řekl, že ji také zkusím,“ dodal student učitelství tělesné výchovy a geografie a taktéž člen AK Olomouc, kterého brzy vedle dalších závodů čekají státnice.

Do soutěží Přeboru UP v atletice se zapojily dvě stovky závodníků, kromě studentů také reprezentanti atletických klubů z Olomouce, Šternberka, Holešova nebo ze Svitav. Závodilo se v běhu od 60 do 1500 metrů a v technických disciplínách, jako jsou skoky daleký a vysoký, hod oštěpem a diskem a vrh koulí. Nechyběla ani oblíbená soutěž smíšených štafet 4 x 100 metrů, v níž zvítězila čtveřice pojmenovaná jako Parostroje. Na vítěze jednotlivých kategorií čekaly nejen medaile a diplomy, ale i věcné ceny od partnerů akce.

Přebor nebyl jen o atletice. Program doplnila soutěž v planku, kterou s výdrží 12 a půl minuty vyhrál Adam Sedláček z FTK. Odpoledne zpestřila svým vystoupením také mažoretka Lenka Lošáková z TJ Sokol Černovír, studentskou hymnou Gaudeamus Igitur závody zahájila zpěvačka Dana Chytilová a ještě předtím byly připraveny soutěže pro děti.

„Letošní ročník přeboru byl velmi povedený. Závody provázelo příjemné slunné počasí, viděli jsme pěkné sportovní výkony a studenti v rolích organizátorů odvedli opravdu dobrou práci,“ stručně zhodnotil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Výsledky individuálních soutěží Přeboru UP v atletice 2025 jsou k nahlédnutí zde.

Přebor UP v atletice je mimo jiné i prověřením sil před blížícími se Českými akademickými hrami, které ve dnech 23.–27. června hostí Ostravská univerzita a VŠB – Technická univerzita v Ostravě. Studenti, kteří mají zájem UP na hrách reprezentovat, najdou potřebné informace tady.

I historicky nejméně narušené ekosystémy středoevropských rašelinišť čelí dopadům klimatické změny. Potvrzuje to nová studie českých biologů z Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci odhalili výrazné proměny ve složení společenství vážek, z nichž v posledních dvaceti letech vymizela řada ohrožených druhů. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, který patří mezi nejvýznamnější světová periodika zaměřená na dopady globálních změn na přírodní ekosystémy.

Biologové z Ostravy a Olomouce před více než 20 lety zahájili monitoring vážek v rašeliništích na 27 chráněných místech v Česku a Polsku. Právě rašeliniště patří k historicky nejméně narušeným přírodním ekosystémům, kde až dosud na první pohled krajina zůstávala stejná. Jak ale ukazují proměny ve společenství vážek, na které upozorňují v nové studii, pod povrchem dochází k tichému, ale výraznému posunu.

„Vážky mimořádně citlivě reagují na změny prostředí a jsou výtečnými indikátory jakýchkoliv odchylek. Rašeliniště, která tisíce let odolávala klimatickým výkyvům, dnes můžeme vnímat jako barometry globální změny. I když celkový počet druhů vážek zůstal zhruba stejný, složení společenstev se výrazně proměnilo. Ve značné míře vymizely ohrožené a ekologicky cenné druhy, stejně jako druhy vázané na chladná a kyselá prostředí, jako například šídlo sítinové (Aeshna juncea) nebo vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda). Přibyly naopak teplomilné a obecně rozšířené druhy, které si dokážou poradit v různorodých podmínkách, jako například vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) nebo šidélko páskované (Coenagrion puella). Změny, které jsme zaznamenali, ukazují, že překračujeme hranici ekologické stability – a to i v oblastech, které nejsou přímo ovlivněny lidskou činností,“ říká vedoucí výzkumu Aleš Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Jde tak o typický příklad ekologické homogenizace, kdy z přírody mizí unikátní druhy a jsou nahrazovány běžnějšími, což vede ke ztrátě biologické jedinečnosti. Výsledky studie zároveň potvrzují, že změny klimatu samy o sobě, bez dalších vnějších vlivů, mohou vyvolat zásadní reorganizaci přírodních společenstev.

„Náš vědecký tým využil pokročilé metody ekologického modelování a analýzy fylogenetických vazeb mezi druhy. Na základě jejich vlastností – například teplotní tolerance, míry ohroženosti či specializace na daný typ stanoviště – jsme dokázali odhalit vzorce, které předznamenávají budoucí vývoj těchto společenstev. To, že se takové posuny odehrávají i v přísně chráněných oblastech bez přímého lidského zásahu, je silným varováním. Ukazuje to, že klimatická změna je hluboká a všudypřítomná,“ doplňuje spoluautorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Studie odhaluje nejen znepokojivé změny v dosud stabilních ekosystémech, ale zároveň ukazuje, že právě tato místa mohou fungovat jako varovné majáky klimatických dopadů. Vědci proto volají po systematickém sledování ohrožených lokalit a důsledném zohlednění potřeb jednotlivých druhů v ochranářských strategiích. Jen tak se dá předejít změnám, které by mohly zasáhnout nejen rašeliniště, ale i celou krajinu.

I historicky nejméně narušené ekosystémy středoevropských rašelinišť čelí dopadům klimatické změny. Potvrzuje to nová studie českých biologů z Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci odhalili výrazné proměny ve složení společenství vážek, z nichž v posledních dvaceti letech vymizela řada ohrožených druhů. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, který patří mezi nejvýznamnější světová periodika zaměřená na dopady globálních změn na přírodní ekosystémy.

Biologové z Ostravy a Olomouce před více než 20 lety zahájili monitoring vážek v rašeliništích na 27 chráněných místech v Česku a Polsku. Právě rašeliniště patří k historicky nejméně narušeným přírodním ekosystémům, kde až dosud na první pohled krajina zůstávala stejná. Jak ale ukazují proměny ve společenství vážek, na které upozorňují v nové studii, pod povrchem dochází k tichému, ale výraznému posunu.

„Vážky mimořádně citlivě reagují na změny prostředí a jsou výtečnými indikátory jakýchkoliv odchylek. Rašeliniště, která tisíce let odolávala klimatickým výkyvům, dnes můžeme vnímat jako barometry globální změny. I když celkový počet druhů vážek zůstal zhruba stejný, složení společenstev se výrazně proměnilo. Ve značné míře vymizely ohrožené a ekologicky cenné druhy, stejně jako druhy vázané na chladná a kyselá prostředí, jako například šídlo sítinové (Aeshna juncea) nebo vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda). Přibyly naopak teplomilné a obecně rozšířené druhy, které si dokážou poradit v různorodých podmínkách, jako například vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) nebo šidélko páskované (Coenagrion puella). Změny, které jsme zaznamenali, ukazují, že překračujeme hranici ekologické stability – a to i v oblastech, které nejsou přímo ovlivněny lidskou činností,“ říká vedoucí výzkumu Aleš Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Jde tak o typický příklad ekologické homogenizace, kdy z přírody mizí unikátní druhy a jsou nahrazovány běžnějšími, což vede ke ztrátě biologické jedinečnosti. Výsledky studie zároveň potvrzují, že změny klimatu samy o sobě, bez dalších vnějších vlivů, mohou vyvolat zásadní reorganizaci přírodních společenstev.

„Náš vědecký tým využil pokročilé metody ekologického modelování a analýzy fylogenetických vazeb mezi druhy. Na základě jejich vlastností – například teplotní tolerance, míry ohroženosti či specializace na daný typ stanoviště – jsme dokázali odhalit vzorce, které předznamenávají budoucí vývoj těchto společenstev. To, že se takové posuny odehrávají i v přísně chráněných oblastech bez přímého lidského zásahu, je silným varováním. Ukazuje to, že klimatická změna je hluboká a všudypřítomná,“ doplňuje spoluautorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Studie odhaluje nejen znepokojivé změny v dosud stabilních ekosystémech, ale zároveň ukazuje, že právě tato místa mohou fungovat jako varovné majáky klimatických dopadů. Vědci proto volají po systematickém sledování ohrožených lokalit a důsledném zohlednění potřeb jednotlivých druhů v ochranářských strategiích. Jen tak se dá předejít změnám, které by mohly zasáhnout nejen rašeliniště, ale i celou krajinu.

Sedm desítek jmen čítá přehled laureátů Ceny děkana Lékařské fakulty UP za rok 2024. Jsou mezi nimi jak autoři významných publikací zveřejněných v nejlepších oborových časopisech, tak autoři patentů či osobnosti, které dosáhly profesorského titulu před 45. narozeninami, a zastoupeni jsou i studenti. Děkan Milan Kolář oceněným pogratuloval na slavnostním setkání v zasedací místnosti děkanátu LF UP.

„Chtěl bych vám poděkovat za vaši skvělou práci a za všechno, co přinášíte ve prospěch naší fakulty. Velice si toho vážím a přeji, ať se vám daří i nadále,“ uvedl děkan. Upozornil zároveň na to, že na fakultě v posledních letech stoupá podíl vědeckých prací zveřejněných v prvním decilu a prvním a druhém kvartilu, tedy v těch nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích podle Web of Science, aktuálně činí již 77 % publikací LF UP v impaktovaných časopisech. „To mě a věřím, že i vás, velmi těší. Myslím, že je to známka zdravého vývoje fakulty z pohledu vědecko-výzkumného. A největší podíl na tom máte právě vy,“ dodal Milan Kolář směrem k laureátům.

Cenu za původní nebo přehledovou práci publikovanou v prvním decilu obdržela mezi 26 autory například Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky, jejíž portrét jsme před nedávnem přinesli zde, Martina Zatloukalová z Ústavu lékařské chemie a biochemie, Martin Mistrík z Ústavu molekulární a translační medicíny nebo Marek Ľubušký z Porodnicko-gynekologické kliniky, kterému děkan gratuloval hned dvakrát – ještě za monografii Těhotenství s rizikem rozvoje anémie plodu. Dalších 21 cen bylo uděleno v kategorii prací zveřejněných v prvním kvartilu, mezi nimi byl například přednosta Ústavu histologie a embryologie Zdeněk Tauber za studii v časopise Frontiers in Immunology, o níž jsme psali v tomto článku.

Děkan ocenil také autory tří patentů, v již zmíněné kategorii monografií cenu obdržel i emeritní děkan Josef Zadražil za knihu Moderní farmakoterapie autoimunitních chorob. Patrik Mlynárčik z Ústavu mikrobiologie byl oceněn za publikaci s významným počtem citací, čtyři akademici pak za dosažení profesorského či docentského titulu do 45, respektive 35 let.

Mezi pěticí oceněných studentů byla Eva Chrenková, která brzy završí doktorské studium lékařské biologie obhajobou disertační práce a již nyní působí na postdoktorské pozici ve Vídni. „Je to taková třešnička na dortu, ocenění všeho úsilí a času, které byly k vytvoření této práce třeba. Oceněný článek byl přehledový a snažili jsme se v něm zvýšit povědomí o tom, proč je u karcinomu prostaty, což je druhá nejčastější příčina úmrtí u mužů, důležitou technikou tekutá biopsie, proč se jí věnovat a jak ji může odborná veřejnost využít ve své praxi,“ přiblížila studentka, jejíž záměry v minulosti podpořil i Nadační fond UP.  

S Cenou děkana LF UP se pojí finanční odměna, celkem bylo mezi oceněné rozděleno 2,5 milionu korun. Přehled všech laureátů Ceny děkana LF UP za rok 2024 je k dispozici zde.

Sedm desítek jmen čítá přehled laureátů Ceny děkana Lékařské fakulty UP za rok 2024. Jsou mezi nimi jak autoři významných publikací zveřejněných v nejlepších oborových časopisech, tak autoři patentů či osobnosti, které dosáhly profesorského titulu před 45. narozeninami, a zastoupeni jsou i studenti. Děkan Milan Kolář oceněným pogratuloval na slavnostním setkání v zasedací místnosti děkanátu LF UP.

„Chtěl bych vám poděkovat za vaši skvělou práci a za všechno, co přinášíte ve prospěch naší fakulty. Velice si toho vážím a přeji, ať se vám daří i nadále,“ uvedl děkan. Upozornil zároveň na to, že na fakultě v posledních letech stoupá podíl vědeckých prací zveřejněných v prvním decilu a prvním a druhém kvartilu, tedy v těch nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích podle Web of Science, aktuálně činí již 77 % publikací LF UP v impaktovaných časopisech. „To mě a věřím, že i vás, velmi těší. Myslím, že je to známka zdravého vývoje fakulty z pohledu vědecko-výzkumného. A největší podíl na tom máte právě vy,“ dodal Milan Kolář směrem k laureátům.

Cenu za původní nebo přehledovou práci publikovanou v prvním decilu obdržela mezi 26 autory například Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky, jejíž portrét jsme před nedávnem přinesli zde, Martina Zatloukalová z Ústavu lékařské chemie a biochemie, Martin Mistrík z Ústavu molekulární a translační medicíny nebo Marek Ľubušký z Porodnicko-gynekologické kliniky, kterému děkan gratuloval hned dvakrát – ještě za monografii Těhotenství s rizikem rozvoje anémie plodu. Dalších 21 cen bylo uděleno v kategorii prací zveřejněných v prvním kvartilu, mezi nimi byl například přednosta Ústavu histologie a embryologie Zdeněk Tauber za studii v časopise Frontiers in Immunology, o níž jsme psali v tomto článku.

Děkan ocenil také autory tří patentů, v již zmíněné kategorii monografií cenu obdržel i emeritní děkan Josef Zadražil za knihu Moderní farmakoterapie autoimunitních chorob. Patrik Mlynárčik z Ústavu mikrobiologie byl oceněn za publikaci s významným počtem citací, čtyři akademici pak za dosažení profesorského či docentského titulu do 45, respektive 35 let.

Mezi pěticí oceněných studentů byla Eva Chrenková, která brzy završí doktorské studium lékařské biologie obhajobou disertační práce a již nyní působí na postdoktorské pozici ve Vídni. „Je to taková třešnička na dortu, ocenění všeho úsilí a času, které byly k vytvoření této práce třeba. Oceněný článek byl přehledový a snažili jsme se v něm zvýšit povědomí o tom, proč je u karcinomu prostaty, což je druhá nejčastější příčina úmrtí u mužů, důležitou technikou tekutá biopsie, proč se jí věnovat a jak ji může odborná veřejnost využít ve své praxi,“ přiblížila studentka, jejíž záměry v minulosti podpořil i Nadační fond UP.  

S Cenou děkana LF UP se pojí finanční odměna, celkem bylo mezi oceněné rozděleno 2,5 milionu korun. Přehled všech laureátů Ceny děkana LF UP za rok 2024 je k dispozici zde.

Přednášky, workshopy, debaty i výstavu nabídnou letošní Dny lusofonní kultury. V nabitém dvoudenním programu bude speciální pozornost věnována Brazílii.

Velmi zajímavou přednášku spojenou s výstavou o hlavním městě Brazílie Brasília, ikoně modernistického urbanismu, prosloví během letošních Dnů lusofonní kultury Yvonna Fričová, editorka knihy Brasília – město – sen.

„Pohovoří o uvedeném brazilském městě coby experimentu, vrcholném díle lidské kreativity 20. století, které je zároveň památkou UNESCO. Její přednáška, provázená prezentací fotografií Pavla Friče a spojená s výstavou o městě Brasília, je určena širší veřejnosti, která tak má jedinečnou příležitost dozvědět se leccos o tom, jak díky mimořádnému nadšení budovatelů vyrostla v rekordně krátkém čase (1957–1960) ve vyprahlé brazilské vysočině supermoderní oáza, zářící město budoucnosti. Město, které mělo být nezatížené minulostí a mělo vyřešit všechny brazilské problémy. Dávný brazilský sen o novém hlavním městě v srdci země uskutečnil prezident českého původu Juscelino Kubitschek,“ uvedla Zuzana Burianová z katedry romanistiky FF UP. Přednáška s vernisáží výstavy o městě Brasília, kterou manželé Fričovi věnovali Univerzitě Palackého, se uskuteční ve čtvrtek 24. dubna od 17:30 na katedře romanistiky FF UP (učebna 2.39 a chodba katedry).

Dny lusofonnní kultury každoročně nabízejí řadu přednášek a workshopů českých i zahraničních univerzitních vyučujících a dalších hostů, a to na vybraná témata z oblasti kultury a reálií portugalsky mluvících zemí (zejména Portugalska a Brazílie, ale i dalších zemí – Kapverdských ostrovů, Angoly, Mosambiku aj.), případně projekci filmů a výstavy nejrůznějšího charakteru. Jejich cílem je obohatit studijní programy posluchačů katedry romanistiky Filozofické fakulty UP i studentů dalších oborů Univerzity Palackého a seznámit širší veřejnost s kulturami daných zemí. I letos se většina akcí uskuteční v portugalštině, organizátoři akce počítají i s účastí portugalského velvyslance a brazilské velvyslankyně.

Organizátorem Dnů lusofonní kultury, které se letos uskuteční ve dnech 23. a 24. dubna, je Centrum portugalského jazyka a lusofonní kultury na katedře romanistiky FF UP, které spolupracuje s Portugalským centrem Institutu Camões v Praze a Velvyslanectvím Brazílie v Praze. Program najdete zde.

Přednášky, workshopy, debaty i výstavu nabídnou letošní Dny lusofonní kultury. V nabitém dvoudenním programu bude speciální pozornost věnována Brazílii.

Velmi zajímavou přednášku spojenou s výstavou o hlavním městě Brazílie Brasília, ikoně modernistického urbanismu, prosloví během letošních Dnů lusofonní kultury Yvonna Fričová, editorka knihy Brasília – město – sen.

„Pohovoří o uvedeném brazilském městě coby experimentu, vrcholném díle lidské kreativity 20. století, které je zároveň památkou UNESCO. Její přednáška, provázená prezentací fotografií Pavla Friče a spojená s výstavou o městě Brasília, je určena širší veřejnosti, která tak má jedinečnou příležitost dozvědět se leccos o tom, jak díky mimořádnému nadšení budovatelů vyrostla v rekordně krátkém čase (1957–1960) ve vyprahlé brazilské vysočině supermoderní oáza, zářící město budoucnosti. Město, které mělo být nezatížené minulostí a mělo vyřešit všechny brazilské problémy. Dávný brazilský sen o novém hlavním městě v srdci země uskutečnil prezident českého původu Juscelino Kubitschek,“ uvedla Zuzana Burianová z katedry romanistiky FF UP. Přednáška s vernisáží výstavy o městě Brasília, kterou manželé Fričovi věnovali Univerzitě Palackého, se uskuteční ve čtvrtek 24. dubna od 17:30 na katedře romanistiky FF UP (učebna 2.39 a chodba katedry).

Dny lusofonnní kultury každoročně nabízejí řadu přednášek a workshopů českých i zahraničních univerzitních vyučujících a dalších hostů, a to na vybraná témata z oblasti kultury a reálií portugalsky mluvících zemí (zejména Portugalska a Brazílie, ale i dalších zemí – Kapverdských ostrovů, Angoly, Mosambiku aj.), případně projekci filmů a výstavy nejrůznějšího charakteru. Jejich cílem je obohatit studijní programy posluchačů katedry romanistiky Filozofické fakulty UP i studentů dalších oborů Univerzity Palackého a seznámit širší veřejnost s kulturami daných zemí. I letos se většina akcí uskuteční v portugalštině, organizátoři akce počítají i s účastí portugalského velvyslance a brazilské velvyslankyně.

Organizátorem Dnů lusofonní kultury, které se letos uskuteční ve dnech 23. a 24. dubna, je Centrum portugalského jazyka a lusofonní kultury na katedře romanistiky FF UP, které spolupracuje s Portugalským centrem Institutu Camões v Praze a Velvyslanectvím Brazílie v Praze. Program najdete zde.