Feed aggregator

Potkají se na záchrance zpěvák, kytarista a klavíristka. To není začátek nějakého vypečeného vtipu, ale reálná situace. Ve stejném ročníku programu Zdravotnické záchranářství na FZV UP se sešlo hned několik studentů s láskou k hudbě. Když zrovna nejsou ve škole nebo na praxi, zkouší Lucián Horváth a Jan Voráček se svou kapelou. Martina Dvořáková zase vyrovnává přemíru adrenalinu relaxací u klavíru.

Kapela N1 vděčí za svůj vznik právě zdravotnickému záchranářství. Na olomoucké fakultě zdravotnických věd se potkali Lucián Horváth a Jan Voráček. „Na vysokou jsem šel ze střední zdravotnické školy. Zjistil jsem, že mě urgentní medicína baví nejvíc a chtěl bych se jí nadále věnovat,“ uvedl rodák z Ostravy Lucián Horváth. „Já původně chtěl na pedagogickou fakultu, ale během covidu jsem jako dobrovolník pomáhal na interně a zaujalo mě to. Přitahovala mě kombinace fyzické aktivity a adrenalinu,“ popsal Jan Voráček, který si do Olomouce podal přihlášku z Kostelce nad Orlicí. Kytarista Lucián přivedl do kapely zpěváka a textaře Jana, v současnosti už skupina vystupuje v klasické rockové sestavě obohacená o bicí a baskytaru.

Název kapely je rovněž spojen se záchranářstvím. „Na záchranné službě se tak označuje výjezd nejvyšší naléhavosti. Povídali jsme si o praxích ve škole a tenhle termín pořád zmiňovali, až nám kamarádka navrhla, že bychom se tak mohli jmenovat jako kapela,“ přiblížil Jan Voráček. Muziku, kterou hrají, sami označují jako alternativní pop-punk. „Nechceme zapadnout do připravené škatulky. V repertoáru máme jak tvrdší kytarové věci, tak i pomalé balady,“ upozornil Lucián Horváth. Výhradním autorem českých textů je Jan. „O písničkách v angličtině jsem moc neuvažoval. Upřímně, jen pár kapelám v České republice se podařilo prorazit s anglickými texty. Psaní v češtině je pro mě výhoda a větší komfort,“ vysvětlil Jan Voráček.

Kapela funguje necelý rok, má však už za sebou debutový koncert – v březnu se představila v klubu Variace na olomouckém Horním náměstí – i návštěvu nahrávacího studia. „Natočili jsme EP se šesti skladbami, teď je ve fázi mixu a masteringu. Vyjít by mělo v létě na obvyklých streamovacích platformách,“ zmínil Jan Voráček. Ještě předtím musí oba studenti zvládnout státnice, poté by rádi pokračovali ve studiu dálkově. O budoucnost kapely obavy nemají. „Dokud bude chuť skládat, hrát a koncertovat, tak se určitě nerozpadneme,“ shrnul Lucián Horváth.

Mezi nejbližší plány kapely N1 patří křest zmiňovaného EP. A třeba si jako speciálního hosta pozvou spolužačku z ročníku Martinu Dvořákovou. Úspěšná reprezentantka v požárním sportu se už téměř patnáct let věnuje hře na klavír. Jako členka Souboru Ivy Machačové při ZUŠ Plumlov má za sebou desítky vystoupení. Další ji aktuálně čeká v pátek 23. května v 16 hodin, kdy zahraje v kostele v Kostelci na Hané v rámci programu Noci kostelů.

„Rodina mě v muzice odmalička podporovala. Jako dítě jsem dostala malé klávesy, začala na nich brnkat, a to brnkání dávalo smysl, takže mě mamka přivedla k paní Machačové a já už na základní umělecké škole zůstala,“ zavzpomínala Martina Dvořáková. Hra na klavír je pro ni radostí a uvolněním se. „Je to pro mě stejná forma odreagování jako sport,“ popsala Martina Dvořáková.

Na klavír hraje od třetí třídy základní školy. A už tehdy také věděla, že se jednou stane záchranářkou. „Byla jsem hodně aktivní, neposedné dítko a s tím se pojila spousta zranění. Řekla jsem si, že by bylo fajn sedět taky někdy na opačné straně a z ošetřované se stát ošetřující,“ objasnila s úsměvem svou volbu. Náročný studijní program se jí zatím daří skloubit s klavírními zkouškami. „Absenci na fakultě omlouvá jen nemoc, takže nemůžu upřednostnit soubor před školou a praxemi. Paní učitelka Machačová mi vychází velmi vstříc. Na zkoušky souboru se snažím docházet, co to jde, už jen proto, že na nich takříkajíc vypnu a odpočinu si od adrenalinu, který je se záchranářstvím spojený. Klavír mi hodně pomáhá ve zkouškovém období,“ popsala Martina Dvořáková. Vzhledem k tomu, že ji na konci května čekají státnice, se taková hudební pomoc bude jistě hodit.

Potkají se na záchrance zpěvák, kytarista a klavíristka. To není začátek nějakého vypečeného vtipu, ale reálná situace. Ve stejném ročníku programu Zdravotnické záchranářství na FZV UP se sešlo hned několik studentů s láskou k hudbě. Když zrovna nejsou ve škole nebo na praxi, zkouší Lucián Horváth a Jan Voráček se svou kapelou. Martina Dvořáková zase vyrovnává přemíru adrenalinu relaxací u klavíru.

Kapela N1 vděčí za svůj vznik právě zdravotnickému záchranářství. Na olomoucké fakultě zdravotnických věd se potkali Lucián Horváth a Jan Voráček. „Na vysokou jsem šel ze střední zdravotnické školy. Zjistil jsem, že mě urgentní medicína baví nejvíc a chtěl bych se jí nadále věnovat,“ uvedl rodák z Ostravy Lucián Horváth. „Já původně chtěl na pedagogickou fakultu, ale během covidu jsem jako dobrovolník pomáhal na interně a zaujalo mě to. Přitahovala mě kombinace fyzické aktivity a adrenalinu,“ popsal Jan Voráček, který si do Olomouce podal přihlášku z Kostelce nad Orlicí. Kytarista Lucián přivedl do kapely zpěváka a textaře Jana, v současnosti už skupina vystupuje v klasické rockové sestavě obohacená o bicí a baskytaru.

Název kapely je rovněž spojen se záchranářstvím. „Na záchranné službě se tak označuje výjezd nejvyšší naléhavosti. Povídali jsme si o praxích ve škole a tenhle termín pořád zmiňovali, až nám kamarádka navrhla, že bychom se tak mohli jmenovat jako kapela,“ přiblížil Jan Voráček. Muziku, kterou hrají, sami označují jako alternativní pop-punk. „Nechceme zapadnout do připravené škatulky. V repertoáru máme jak tvrdší kytarové věci, tak i pomalé balady,“ upozornil Lucián Horváth. Výhradním autorem českých textů je Jan. „O písničkách v angličtině jsem moc neuvažoval. Upřímně, jen pár kapelám v České republice se podařilo prorazit s anglickými texty. Psaní v češtině je pro mě výhoda a větší komfort,“ vysvětlil Jan Voráček.

Kapela funguje necelý rok, má však už za sebou debutový koncert – v březnu se představila v klubu Variace na olomouckém Horním náměstí – i návštěvu nahrávacího studia. „Natočili jsme EP se šesti skladbami, teď je ve fázi mixu a masteringu. Vyjít by mělo v létě na obvyklých streamovacích platformách,“ zmínil Jan Voráček. Ještě předtím musí oba studenti zvládnout státnice, poté by rádi pokračovali ve studiu dálkově. O budoucnost kapely obavy nemají. „Dokud bude chuť skládat, hrát a koncertovat, tak se určitě nerozpadneme,“ shrnul Lucián Horváth.

Mezi nejbližší plány kapely N1 patří křest zmiňovaného EP. A třeba si jako speciálního hosta pozvou spolužačku z ročníku Martinu Dvořákovou. Úspěšná reprezentantka v požárním sportu se už téměř patnáct let věnuje hře na klavír. Jako členka Souboru Ivy Machačové při ZUŠ Plumlov má za sebou desítky vystoupení. Další ji aktuálně čeká v pátek 23. května v 16 hodin, kdy zahraje v kostele v Kostelci na Hané v rámci programu Noci kostelů.

„Rodina mě v muzice odmalička podporovala. Jako dítě jsem dostala malé klávesy, začala na nich brnkat, a to brnkání dávalo smysl, takže mě mamka přivedla k paní Machačové a já už na základní umělecké škole zůstala,“ zavzpomínala Martina Dvořáková. Hra na klavír je pro ni radostí a uvolněním se. „Je to pro mě stejná forma odreagování jako sport,“ popsala Martina Dvořáková.

Na klavír hraje od třetí třídy základní školy. A už tehdy také věděla, že se jednou stane záchranářkou. „Byla jsem hodně aktivní, neposedné dítko a s tím se pojila spousta zranění. Řekla jsem si, že by bylo fajn sedět taky někdy na opačné straně a z ošetřované se stát ošetřující,“ objasnila s úsměvem svou volbu. Náročný studijní program se jí zatím daří skloubit s klavírními zkouškami. „Absenci na fakultě omlouvá jen nemoc, takže nemůžu upřednostnit soubor před školou a praxemi. Paní učitelka Machačová mi vychází velmi vstříc. Na zkoušky souboru se snažím docházet, co to jde, už jen proto, že na nich takříkajíc vypnu a odpočinu si od adrenalinu, který je se záchranářstvím spojený. Klavír mi hodně pomáhá ve zkouškovém období,“ popsala Martina Dvořáková. Vzhledem k tomu, že ji na konci května čekají státnice, se taková hudební pomoc bude jistě hodit.

Sto padesát – přesně tolik bicyklů mohou lidé v Olomouci opět využívat v rámci tzv. bikesharingu. A to do velké míry díky Univerzitě Palackého, která projekt sdílených kol finančně podpořila. Službu pro město zajistí společnost Nextbike Czech Republic, které magistrát zaplatí 1,2 milionu korun, příspěvek UP bude přibližně dvacet procent. 

Kola označená logem Univerzity Palackého a Olomouce jsou rozmístěna na více než šesti desítkách míst po celém městě, kde je možné si je půjčit a na vyhrazených stanovištích zase vrátit. „Sdílená kola jako dopravní prostředek využívají nejen naši studenti, ale také zaměstnanci univerzity, proto oceňujeme, že se vedení města rozhodlo vrátit tuto službu zpátky do olomouckých ulic. Je to další příklad dobré spolupráce mezi radnicí a rektorátem a potvrzení skutečnosti, že žijeme v univerzitním městě,“ uvedl Josef Suchánek, kvestor Univerzity Palackého.

Studenti i zaměstnanci UP získají při registraci pomocí univerzitního e-mailu automaticky 100 Kč jízdního kreditu zdarma. Díky tomu mohou jezdit 100 minut po Olomouci, případně kredit využít i v jiných městech, a službu si tak bez dalších závazků a nákladů vyzkoušet.

„Olomouc je ideální místo pro pohyb na kole; kompaktní centrum obehnané prstencem parků s cyklostezkami, malé převýšení. Sám bikesharing denně využívám. Vyhovuje mi, že si kolo mohu na jednou místě vypůjčit a na dalším vrátit. Mám radost, že se kola vrátila i díky UP, která tak plní službu nejen univerzitní komunitě, ale podtrhuje tím i svůj celospolečenský význam,“ připomenul Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. Možnost znovu využívat sdílená kola k cestám po městě si pochvaluje i Dominik Halman, student oboru Analytická chemie na přírodovědecké fakultě. „Jako student často řeším dopravu mezi naší fakultou na třídě 17. listopadu a ulici Šlechtitelů v Olomouci-Holici. A právě kola mi umožňují rychlý a ekologický přesun mezi pracovišti.“

Poté, co byla v loňském roce služba sdílených kol v Olomouci zrušena, začala Univerzita Palackého aktivně hledat cesty, jak tento udržitelný způsob dopravy do města vrátit. Na základě její iniciativy se podařilo obnovit jednání se společností Nextbike. Do řešení situace se následně aktivně zapojilo i město Olomouc, které se rozhodlo službu sdílených kol znovu převzít pod svou správu. „Tato spolupráce je příkladem toho, jak může akademická instituce iniciovat pozitivní změny pro celé město. Provoz sdílených kol významně přispívá k ekologické dopravě ve městě. Společnými silami se nám tak podařilo v Olomouci udržet evropský standard služeb a nabídnout lidem možnost aktivního a udržitelného pohybu,“ dodala Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.
 

Sto padesát – přesně tolik bicyklů mohou lidé v Olomouci opět využívat v rámci tzv. bikesharingu. A to do velké míry díky Univerzitě Palackého, která projekt sdílených kol finančně podpořila. Službu pro město zajistí společnost Nextbike Czech Republic, které magistrát zaplatí 1,2 milionu korun, příspěvek UP bude přibližně dvacet procent. 

Kola označená logem Univerzity Palackého a Olomouce jsou rozmístěna na více než šesti desítkách míst po celém městě, kde je možné si je půjčit a na vyhrazených stanovištích zase vrátit. „Sdílená kola jako dopravní prostředek využívají nejen naši studenti, ale také zaměstnanci univerzity, proto oceňujeme, že se vedení města rozhodlo vrátit tuto službu zpátky do olomouckých ulic. Je to další příklad dobré spolupráce mezi radnicí a rektorátem a potvrzení skutečnosti, že žijeme v univerzitním městě,“ uvedl Josef Suchánek, kvestor Univerzity Palackého.

Studenti i zaměstnanci UP získají při registraci pomocí univerzitního e-mailu automaticky 100 Kč jízdního kreditu zdarma. Díky tomu mohou jezdit 100 minut po Olomouci, případně kredit využít i v jiných městech, a službu si tak bez dalších závazků a nákladů vyzkoušet.

„Olomouc je ideální místo pro pohyb na kole; kompaktní centrum obehnané prstencem parků s cyklostezkami, malé převýšení. Sám bikesharing denně využívám. Vyhovuje mi, že si kolo mohu na jednou místě vypůjčit a na dalším vrátit. Mám radost, že se kola vrátila i díky UP, která tak plní službu nejen univerzitní komunitě, ale podtrhuje tím i svůj celospolečenský význam,“ připomenul Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. Možnost znovu využívat sdílená kola k cestám po městě si pochvaluje i Dominik Halman, student oboru Analytická chemie na přírodovědecké fakultě. „Jako student často řeším dopravu mezi naší fakultou na třídě 17. listopadu a ulici Šlechtitelů v Olomouci-Holici. A právě kola mi umožňují rychlý a ekologický přesun mezi pracovišti.“

Poté, co byla v loňském roce služba sdílených kol v Olomouci zrušena, začala Univerzita Palackého aktivně hledat cesty, jak tento udržitelný způsob dopravy do města vrátit. Na základě její iniciativy se podařilo obnovit jednání se společností Nextbike. Do řešení situace se následně aktivně zapojilo i město Olomouc, které se rozhodlo službu sdílených kol znovu převzít pod svou správu. „Tato spolupráce je příkladem toho, jak může akademická instituce iniciovat pozitivní změny pro celé město. Provoz sdílených kol významně přispívá k ekologické dopravě ve městě. Společnými silami se nám tak podařilo v Olomouci udržet evropský standard služeb a nabídnout lidem možnost aktivního a udržitelného pohybu,“ dodala Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.
 

Výstava Futurum Ex Machina. Umělá inteligence & civilizace měla ve čtvrtek vernisáž na pražské Kampě. Na její přípravě se podíleli i Michal Otyepka a Lukáš Spíchal z CATRIN, kteří mimo jiné připravili obsah panelů Revoluce v laboratořích a Chytré zemědělství a data. Za Univerzitu Palackého mezi autory figurují i Kamil Kopecký a Dominik Voráč z pedagogické fakulty.

„Jsem moc rád, že se mohu podílet na výstavách organizovaných Miroslavem Bártou, které spojují vědu, společnost a současná témata. Spolupráce na těchto projektech je pro mě vždy inspirující, ostatně jako jakékoliv setkání s tímto inspirujícím člověkem, naším předním egyptologem a vědcem, kterého fascinuje vývoj a chování civilizací. Zvlášť mě těší účast na poslední výstavě věnované umělé inteligenci, kde jsem mohl představit, jak zásadní revoluci přináší AI do oblasti materiálového výzkumu,“ řekl Otyepka.

Výstava ve 40 příbězích vypráví, co to vlastně umělá inteligence je, jak a proč vznikla, jak nás ovlivňuje dnes a jak může ovlivnit budoucnost civilizace. Zabývá se jednoznačnými přínosy, ale i hrozbami, které tato technologie v rukou člověka může způsobit.

„Výstava není uzavřený příběh. Je to otevřený scénář, který může mít řadu směrů. Pro nás je důležité to, že kdokoliv se může přijít podívat na to, co umělá inteligence znamená,“ řekl na vernisáži kurátor výstavy a jeden z jejích hlavních autorů, egyptolog Miroslav Bárta.

Výstava se koná pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka a náměstka primátora hlavního města Prahy Jiřího Pospíšila. V české metropoli bude do 29. června, pak se vydá na cestu po českých městech.

Výstava Futurum Ex Machina. Umělá inteligence & civilizace měla ve čtvrtek vernisáž na pražské Kampě. Na její přípravě se podíleli i Michal Otyepka a Lukáš Spíchal z CATRIN, kteří mimo jiné připravili obsah panelů Revoluce v laboratořích a Chytré zemědělství a data. Za Univerzitu Palackého mezi autory figurují i Kamil Kopecký a Dominik Voráč z pedagogické fakulty.

„Jsem moc rád, že se mohu podílet na výstavách organizovaných Miroslavem Bártou, které spojují vědu, společnost a současná témata. Spolupráce na těchto projektech je pro mě vždy inspirující, ostatně jako jakékoliv setkání s tímto inspirujícím člověkem, naším předním egyptologem a vědcem, kterého fascinuje vývoj a chování civilizací. Zvlášť mě těší účast na poslední výstavě věnované umělé inteligenci, kde jsem mohl představit, jak zásadní revoluci přináší AI do oblasti materiálového výzkumu,“ řekl Otyepka.

Výstava ve 40 příbězích vypráví, co to vlastně umělá inteligence je, jak a proč vznikla, jak nás ovlivňuje dnes a jak může ovlivnit budoucnost civilizace. Zabývá se jednoznačnými přínosy, ale i hrozbami, které tato technologie v rukou člověka může způsobit.

„Výstava není uzavřený příběh. Je to otevřený scénář, který může mít řadu směrů. Pro nás je důležité to, že kdokoliv se může přijít podívat na to, co umělá inteligence znamená,“ řekl na vernisáži kurátor výstavy a jeden z jejích hlavních autorů, egyptolog Miroslav Bárta.

Výstava se koná pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka a náměstka primátora hlavního města Prahy Jiřího Pospíšila. V české metropoli bude do 29. června, pak se vydá na cestu po českých městech.

On Friday 16 May, six agreements on scientific cooperation were formally signed at the Prague representation of the Free State of Saxony, between the German Center for Astrophysics and leading Czech scientific institutions. Michael Prouza, the Director of FZU - Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences, signed the agreement alongside Professor Günther Hasinger, the designated founding director of the German Center. 

V pražském zastoupení Svobodného státu Sasko bylo v pátek 16. května slavnostně podepsáno šest dohod o vědecké spolupráci mezi Německým centrem pro astrofyziku a předními českými vědeckými institucemi. Ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZU) Michael Prouza stvrdil smlouvu společně s profesorem Güntherem Hasingerem, zakládajícím ředitelem německého centra.

Fakultu zdravotnických věd UP povede i v příštích čtyřech letech Jiří Vévoda. Rozhodli o tom svými hlasy členové Akademického senátu FZV UP. Druhým kandidátem v letošních volbách byl ředitel Centra vědy a výzkumu FZV UP Ondřej Holý. O jmenování Jiřího Vévody děkanem na období 2025-2029 ještě musí rozhodnout rektor.

Volby kandidáta na děkana se zúčastnilo všech dvanáct členů akademického senátu fakulty, osm akademických pracovníků a čtyří studenti. Ke zvolení bylo potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. Senátoři hlasovali tajně a stačilo jim jedno kolo voleb. Stávajícího děkana Jiřího Vévodu v něm podpořilo devět přítomných senátorů.

„Chtěl bych vám poděkovat za dnešní odpovědnou volbu. Nepřicházím sem jako ten, kdo by sliboval nějaké revoluce, převraty či vstup do neznáma. Nepřicházím také jako člověk beze jména. Nepřicházím jako ten, kdo se ptá, co by mohl ještě rychle změnit, ale spíše, jak odpovědně pokračovat. S vaší podporou můžu této fakultě nabídnout kontinuitu podloženou svou dlouhodobou zkušeností, mohu nabídnout řízení fakulty založené a pevně ukotvené na odpovědnosti. Mohu nabídnout perspektivu růstu, a to nejen ekonomického a prostorového, ale i růstu odborného, profesionálního, který posiluje naši pozici uvnitř univerzity, a to je nesmírně důležité. A také růstu lidského, ze kterého pramení naše akademické ctnosti. Nežádám o podporu jednoho jména, solitéra, ale spíše o podporu společné myšlenky, že naše fakulta bude růst a bude silná. Tato síla se nerodí z prázdných slov a velkých gest, ale z naší práce a studia a také vzájemné důvěry a společné vůle," uvedl krátce před samotnou volbou Jiří Vévoda. Současně poděkoval týmu proděkanů, zaměstnancům děkanátu, pedagogům a studentům za dosavadní spolupráci a protikandidátovi Ondřeji Holému za férové a věcné vedení kampaně.

Výsledek volby nyní Šárka Šaňáková, předsedkyně Akademického senátu FZV UP, předá rektorovi, který dle zákona o vysokých školách rozhodne o jmenování zvoleného kandidáta do funkce.
 

Fakultu zdravotnických věd UP povede i v příštích čtyřech letech Jiří Vévoda. Rozhodli o tom svými hlasy členové Akademického senátu FZV UP. Druhým kandidátem v letošních volbách byl ředitel Centra vědy a výzkumu FZV UP Ondřej Holý. O jmenování Jiřího Vévody děkanem na období 2025-2029 ještě musí rozhodnout rektor.

Volby kandidáta na děkana se zúčastnilo všech dvanáct členů akademického senátu fakulty, osm akademických pracovníků a čtyří studenti. Ke zvolení bylo potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. Senátoři hlasovali tajně a stačilo jim jedno kolo voleb. Stávajícího děkana Jiřího Vévodu v něm podpořilo devět přítomných senátorů.

„Chtěl bych vám poděkovat za dnešní odpovědnou volbu. Nepřicházím sem jako ten, kdo by sliboval nějaké revoluce, převraty či vstup do neznáma. Nepřicházím také jako člověk beze jména. Nepřicházím jako ten, kdo se ptá, co by mohl ještě rychle změnit, ale spíše, jak odpovědně pokračovat. S vaší podporou můžu této fakultě nabídnout kontinuitu podloženou svou dlouhodobou zkušeností, mohu nabídnout řízení fakulty založené a pevně ukotvené na odpovědnosti. Mohu nabídnout perspektivu růstu, a to nejen ekonomického a prostorového, ale i růstu odborného, profesionálního, který posiluje naši pozici uvnitř univerzity, a to je nesmírně důležité. A také růstu lidského, ze kterého pramení naše akademické ctnosti. Nežádám o podporu jednoho jména, solitéra, ale spíše o podporu společné myšlenky, že naše fakulta bude růst a bude silná. Tato síla se nerodí z prázdných slov a velkých gest, ale z naší práce a studia a také vzájemné důvěry a společné vůle," uvedl krátce před samotnou volbou Jiří Vévoda. Současně poděkoval týmu proděkanů, zaměstnancům děkanátu, pedagogům a studentům za dosavadní spolupráci a protikandidátovi Ondřeji Holému za férové a věcné vedení kampaně.

Výsledek volby nyní Šárka Šaňáková, předsedkyně Akademického senátu FZV UP, předá rektorovi, který dle zákona o vysokých školách rozhodne o jmenování zvoleného kandidáta do funkce.
 

Altermagnets and magnonics have both made the headlines repeatedly last year. Miina Leiviskä, a MSCA COFUND Physics for Future fellowship postdoc at the Institute of Physics of the CAS, blends these topics that have so recently upturned the world of physics. Are they at the core of future computing, or is it not so simple?

The question of how to deal with an ageing workforce is becoming pressing, considering the demographic situation in developed countries. The challenges faced by employees who entered the labour market several decades ago are being addressed by experts within the international project COST Action LeverAge. The meeting, bringing together over a hundred researchers from this initiative, is currently being hosted by Palacký University.

“The ability to adapt to the ever-accelerating changes in the labour market is one of the greatest challenges we face,” says Dr. Hila Axelrad, a researcher at Reichman University in Israel and one of the conference participants.

What is your main area of research and scientific focus?

I am a senior scholar at the Aaron Institute for Economic Policy of Reichman University, Israel, which is a think tank dedicated to shaping socio-economic policies through impactful research and strategic initiatives. Specifically, my work explores issues such as age discrimination, employment and unemployment trends among older workers, retirement transitions, and workforce participation in later life.

What is your role within the COST Action LeverAge network?

I am an active member of two working groups within this network. One is focused on the multi-age workforce and its organization, and the other covers career development in later life, as well as retirement.

Over the past year, I’ve also been involved in several collaborative initiatives within the network, resulting in co-authoring a publication, contributing to a book chapter, and organizing a symposium at an international conference. The current meeting in Olomouc presents a valuable opportunity to reconnect with colleagues and further advance our shared research and project development.

Why is it important that such a large international and multidisciplinary group of experts is focusing on the issue of an ageing workforce?

Ageing populations pose a major economic and social challenge for many developed countries. A cross-national, interdisciplinary collaboration allows us to exchange diverse insights from different countries, evidence-based practices, and policy perspectives. It fosters knowledge transfer and joint learning that can help promote employment opportunities for older adults, combat age discrimination, and support inclusive and sustainable social policies.

What is the biggest challenge we will face in connection with the demographic situation and an ageing workforce?

One of the most pressing challenges is the need for older workers to adapt to a rapidly evolving labour market shaped by technological advancement and the rise of AI. Many of these workers entered the workforce decades ago, under very different conditions. Today, they must continuously update their skills and adapt to remain competitive and relevant in the labour market. This is not easy for many of them, and our work is to find ways to help them – from the perspective of employers, governments, and younger colleagues.

 

What are you most looking forward to during your stay in Olomouc?

Beyond experiencing the city, which I’ve heard is both beautiful and culturally rich, I am especially looking forward to meeting colleagues and friends, both old and new. I hope to deepen existing collaborations, initiate new ones, and engage in meaningful dialogue that will expand our shared knowledge and impact in the field. Especially after COVID, we truly appreciate every opportunity to meet in person.

Jak se vypořádat se stárnutím v kontextu pracovního trhu, bude vzhledem k demografické situaci ve vyspělých zemích čím dál palčivější otázka. Výzvami, kterým čelí zaměstnanci a zaměstnankyně, jež na pracovní trh vstoupili před několika desítkami let, se zabývají odborníci v mezinárodním projektu COST Action LeverAge. Jednou z nich je i doktorka Hila Axelrad z Izraele. Konferenci další více než stovky vědců a vědkyň z této iniciativy hostí dnes a zítra Univerzita Palackého.

„Umění adaptace na stále rychleji se měnící podmínky pracovního trhu je jedna z největších výzev, před níž stojíme,“ říká doktorka Hila Axelrad, jedna z účastnic dvoudenní konference působící na Reichmanově Univerzitě v Izraeli.

Čemu se věnujete ve svém výzkumu?

Působím jako vědecká pracovnice na Institutu hospodářské politiky při Reichmanově univerzitě v Izraeli, což je think-tank zaměřený na utváření socioekonomických politik založených na výzkumných a strategických iniciativách. Konkrétně se ve své práci zabývám tématy, jako je věková diskriminace, trendy v zaměstnanosti a nezaměstnanosti starších pracovníků, přechod ze zaměstnání do důchodu a zastoupení a role starších lidí na trhu práce.

Jaká je vaše role v rámci projektu COST Action LeverAge?

Jsem aktivní členkou dvou pracovních skupin. Jedna se zaměřuje na vícegenerační pracovní sílu a její organizaci, druhá se věnuje rozvoji kariéry v pozdějších fázích života a tématům odchodu do důchodu.

V uplynulém roce jsem se zapojila do několika společných iniciativ v rámci této platformy a stala jsem se spoluautorkou publikace, napsala jsem jednu kapitolu v knize a zorganizovala sympozium na mezinárodní konferenci. Aktuální setkání v Olomouci je tak cennou příležitostí znovu se vidět s kolegy a dále rozvíjet společný výzkum a projekty.

Proč je důležité, že se tématu stárnoucí pracovní síly věnuje tak rozsáhlá mezinárodní a multidisciplinární skupina odborníků?

Stárnutí populace představuje zásadní socioekonomickou výzvu pro mnoho vyspělých zemí. Díky mezinárodní a mezioborové spolupráci můžeme sdílet zkušenosti z různých zemí, konzultovat ověřené postupy a pohledy na tuto problematiku. Taková spojení umožňují především přenos znalostí, což přispívá k vytváření pracovních příležitostí pro starší zaměstnance a zaměstnankyně, boji proti věkové diskriminaci a podpoře inkluzivních a udržitelných sociálních politik.

Jaká je podle vás největší výzva, které budeme v souvislosti s demografickým vývojem a stárnoucí pracovní silou čelit?

Jednou z nejnaléhavějších otázek je, jak se starší pracovníci a pracovnice vypořádají s rychle se měnícím trhem práce, který je formován technologickým pokrokem a nástupem umělé inteligence. Mnozí z nich totiž nastoupili do zaměstnání před desítkami let, za zcela jiných podmínek. Dnes tak musí neustále pracovat na svých dovednostech, přizpůsobovat se novým věcem, aby zůstali konkurenceschopní. To je pro mnohé obrovská výzva. Naším úkolem je hledat způsoby, jak jim v tom pomoci – z pohledu zaměstnavatelů, vlád, ale i mladších kolegů.

Na co se nejvíce těšíte během svého pobytu v Olomouci?

Kromě samotné Olomouce, o které jsem slyšela, že je krásná a kulturně bohatá, se těším na setkání s kolegy a přáteli. Doufám, že se setkám s kolegy, s nimiž navážeme na dosavadní spolupráci a získám nové kontakty. Po covidové pandemii si opravdu vážím každé příležitosti k osobnímu setkání.

O konferenci jsme podrobně psali zde.

Jak se vypořádat se stárnutím v kontextu pracovního trhu, bude vzhledem k demografické situaci ve vyspělých zemích čím dál palčivější otázka. Výzvami, kterým čelí zaměstnanci a zaměstnankyně, jež na pracovní trh vstoupili před několika desítkami let, se zabývají odborníci v mezinárodním projektu COST Action LeverAge. Jednou z nich je i doktorka Hila Axelrad z Izraele. Konferenci další více než stovky vědců a vědkyň z této iniciativy hostí dnes a zítra Univerzita Palackého.

„Umění adaptace na stále rychleji se měnící podmínky pracovního trhu je jedna z největších výzev, před níž stojíme,“ říká doktorka Hila Axelrad, jedna z účastnic dvoudenní konference působící na Reichmanově Univerzitě v Izraeli.

Čemu se věnujete ve svém výzkumu?

Působím jako vědecká pracovnice na Institutu hospodářské politiky při Reichmanově univerzitě v Izraeli, což je think-tank zaměřený na utváření socioekonomických politik založených na výzkumných a strategických iniciativách. Konkrétně se ve své práci zabývám tématy, jako je věková diskriminace, trendy v zaměstnanosti a nezaměstnanosti starších pracovníků, přechod ze zaměstnání do důchodu a zastoupení a role starších lidí na trhu práce.

Jaká je vaše role v rámci projektu COST Action LeverAge?

Jsem aktivní členkou dvou pracovních skupin. Jedna se zaměřuje na vícegenerační pracovní sílu a její organizaci, druhá se věnuje rozvoji kariéry v pozdějších fázích života a tématům odchodu do důchodu.

V uplynulém roce jsem se zapojila do několika společných iniciativ v rámci této platformy a stala jsem se spoluautorkou publikace, napsala jsem jednu kapitolu v knize a zorganizovala sympozium na mezinárodní konferenci. Aktuální setkání v Olomouci je tak cennou příležitostí znovu se vidět s kolegy a dále rozvíjet společný výzkum a projekty.

Proč je důležité, že se tématu stárnoucí pracovní síly věnuje tak rozsáhlá mezinárodní a multidisciplinární skupina odborníků?

Stárnutí populace představuje zásadní socioekonomickou výzvu pro mnoho vyspělých zemí. Díky mezinárodní a mezioborové spolupráci můžeme sdílet zkušenosti z různých zemí, konzultovat ověřené postupy a pohledy na tuto problematiku. Taková spojení umožňují především přenos znalostí, což přispívá k vytváření pracovních příležitostí pro starší zaměstnance a zaměstnankyně, boji proti věkové diskriminaci a podpoře inkluzivních a udržitelných sociálních politik.

Jaká je podle vás největší výzva, které budeme v souvislosti s demografickým vývojem a stárnoucí pracovní silou čelit?

Jednou z nejnaléhavějších otázek je, jak se starší pracovníci a pracovnice vypořádají s rychle se měnícím trhem práce, který je formován technologickým pokrokem a nástupem umělé inteligence. Mnozí z nich totiž nastoupili do zaměstnání před desítkami let, za zcela jiných podmínek. Dnes tak musí neustále pracovat na svých dovednostech, přizpůsobovat se novým věcem, aby zůstali konkurenceschopní. To je pro mnohé obrovská výzva. Naším úkolem je hledat způsoby, jak jim v tom pomoci – z pohledu zaměstnavatelů, vlád, ale i mladších kolegů.

Na co se nejvíce těšíte během svého pobytu v Olomouci?

Kromě samotné Olomouce, o které jsem slyšela, že je krásná a kulturně bohatá, se těším na setkání s kolegy a přáteli. Doufám, že se setkám s kolegy, s nimiž navážeme na dosavadní spolupráci a získám nové kontakty. Po covidové pandemii si opravdu vážím každé příležitosti k osobnímu setkání.

O konferenci jsme podrobně psali zde.

Dříve téměř neznámé pojmy altermagnetismus a magnonika se v loňském roce opakovaně dostaly na titulní stránky novin. Miina Leiviskä, postdoktorandka programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR, ve svém výzkumu propojuje tato témata hýbající světem fyziky. Mohou být klíčem k výpočetní technice budoucnosti, nebo to není tak jednoduché? 

Proděkanem pro akreditace, praxe a další vzdělávání Pedagogické fakulty UP se stal Vít Zouhar z katedry hudební výchovy PdF UP, dřívější prorektor UP. Informaci vzal na vědomí Akademický senát PdF UP na svém květnovém zasedání. Během něj se také seznámil se zprávou fakultních veřejných ochránců práv a souhlasil se změnou názvu Centra prevence rizikové virtuální komunikace i jeho novým organizačním začleněním.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec informoval senátorky a senátory pedagogické fakulty o svém záměru jmenovat do funkce proděkana pro akreditace, praxe a další vzdělávání profesora Víta Zouhara z katedry hudební výchovy. Ve své řeči shrnul dosavadní působení navrženého kandidáta a zdůraznil, že Vít Zouhar má v dané oblasti velké zkušenosti, neboť se jí řadu let věnoval jako prorektor univerzity. „Profesor Vít Zouhar bude pro proděkanský tým významnou posilou, kromě profesních znalostí si cením i jeho velkého přesahu a lidského přístupu,“ uvedl. Záměr děkana PdF UP senátorky a senátoři fakulty projednali a vzali na vědomí. Vít Zouhar v proděkanském týmu nahradil Jitku Petrovou, jež se stala prorektorkou pro studium a celoživotní vzdělávání UP.

S průběžnou zprávou o výkonu funkce ochránce práv na pedagogické fakultě vystoupili před senátorkami a senátory ombudsmani PdF UP Martin Dominik Polínek a Alena Vavrdová. V krátkém shrnutí svého zhruba ročního působení v daném úřadu uvedli, že stížnosti, jimž se věnovali, se týkaly obtěžujícího jednání mezi studenty, komunikace se studijním oddělením, problémů v organizaci výuky, a to ve smyslu termínů zkoušek a zkoušení u státních závěrečných zkoušek. Řešili i problémy v komunikaci mezi jednou z kateder fakulty a studentem či různé specifické situace studentů, které se vztahují k psychickým problémům či různým krizovým situacím. „Rok našeho působení vnímáme pozitivně. Nově zavedený institut, který zatím slouží jak studentům, tak zaměstnancům fakulty, se dostává do povědomí. Postupně se snažíme specifikovat principy fungování na PdF UP,“ uvedl Martin Dominik Polínek. Podle něj je efektivní i model, v němž pracují. „Tandemová činnost se nám osvědčila,“ dodal s tím, že se s kolegyní snaží sdílet zkušenosti z jiných univerzit, účastní se neformálních schůzek s ombudsmany jiných fakult i vysokých škol. V nadcházejícím zimním semestru by se ombudsmani PdF UP rádi sešli se studenty při neformální debatě o tom, co by měl veřejný ochránce práv dělat z pohledu studujících. AS PdF UP vzal jejich průběžnou zprávu na vědomí.  

Během květnového jednání se senát pedagogické fakulty souhlasně vyjádřil k novele č. 7. Statutu PdF UP, stejně tak i k novele č. 4 Organizačního řádu PdF UP. Děkanem fakulty předložené novely spočívaly ve změně zařazení a názvu Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). To vzniklo jako účelové pracoviště při katedře českého jazyka a literatury PdF UP s cílem zkoumat a řešit problematiku rizikových forem komunikace v online prostředí. Postupem času jeho činnost však přesáhla původní zaměření a rozšířila se do dalších oblastí, například psychologie, právo, IT bezpečnost či mediální výchova. Centrum je nyní již interdisciplinárním pracovištěm, které se zaměřuje na výzkum, vzdělávání, intervenci, legislativu a popularizaci napříč obory. Jeho současný název se stal nevyhovujícím, neodpovídá reálným činnostem, které pracoviště vykonává. I s ohledem na problémy, keré souvisejí s efektivitou administrativních procesů, předložil děkan Vojtech Regec změnu v organizační struktuře fakulty. Navrhnul, aby se dosavadní centrum stalo novým účelovým zařízením PdF UP jako Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Legislativní komise AS PdF doporučila AS PdF UP změnu schválit a senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP ji poté jednomyslně přijali. Příslušným dokumentem se nyní bude zabývat AS UP.

V další části jednání se senátoři a senátorky seznámili s dokumentem Podmínky přijímacího řízení na PdF UP 2025/2026. Hlasovat o něm budou per rollam do 15. června.

Před samým závěrem zasedání se děkan PdF UP zmínil o současném stavu rekonstrukce na PdF UP, státní podpoře budoucích učitelů i přípravě rozpočtu na UP. Za studentskou kurii hovořil senátor Pavel Flekač, který připomněl konferenci studentských senátorů, během níž se debatovalo o udržitelnosti, bezpečnosti, umělé inteligenci i novele zákona o vysokých školách a s tím souvisejícími stipendii doktorandů. Více o AS PdF UP zde.