Feed aggregator

Konsorcium PRO-EURO-DILI-NET, do nějž byl zapojen i tým Laboratoře biofyziky ze Sekce optiky, bylo vyhodnoceno jako nejlepší projekt v rámci programu COST Action. Tento mezinárodní výzkumný projekt se zaměřil na problematiku lékového poškození jater (DILI), které představuje jednu z hlavních výzev při vývoji nových léčiv. Nyní projekt pokračuje jako součást Evropské asociace pro studium jater (EASL) v rámci programu Horizon Europe.  COST Actions jsou mezinárodní výzkumné sítě financované na čtyři roky, které propojují vědce napříč hranicemi, obory a sektory s cílem řešit společné výzvy a posouvat vědecké poznání i inovace v Evropě.  

Ponoření do dramatických osudů lidí, kteří se nebáli postavit komunistickému režimu, slibuje nová šifrovací hra Operace Svoboda: odvaha v podzemí totality v olomouckém Institutu Paměti národa. Ve spolupráci s pobočkou Paměti národa Střední Morava ji vytvořily studentky Fakulty tělesné kultury UP Adéla Pustějovská a Valentýna Himmelová.

Hra v bývalém krytu civilní obrany v Bezručových sadech je určena pro všechny, kteří chtějí pochopit nedávnou minulost naší země. Pracuje se v týmu tří až šesti lidí, kteří se stanou součástí příběhů osmi statečných obyvatel střední Moravy, jejichž životy poznamenala komunistická perzekuce. Historická fakta jsou zkombinována s napínavými herními prvky, přičemž na zdárné dokončení hry je vyměřeno přesně 180 minut.

Pro autorky, které na FTK UP studují navazující magisterskou rekreologii, jde o první podobně velký projekt. S tvorbou her již ale mají zkušenosti. „V rámci předmětu Hra a volný čas jsme připravily jinou šifrovací hru pro naše spolužáky, zahraniční studenty a vyučující během fakultního International Teaching Weeku. Byla také inspirována historickou událostí, její část probíhala právě v prostorách krytu civilní obrany, který jsme si po domluvě s Pamětí národa vypůjčily, a část v ulicích města. V návaznosti na to nás Paměť národa oslovila s nabídkou spolupráce,“ uvedla Adéla Pustějovská.

Při vytváření hry studentky studovaly příběhy pamětníků z databáze Paměti národa, vymýšlely, jak vybrané příběhy herně zpracovat, sháněly historické materiály. Část herních prvků samy vytvořily, některé nechaly vyrobit na zakázku. Na rozdíl od klasických únikových her, které v poslední době získaly na oblibě, není úkolem účastníků dostat se ven z místnosti, ale osvobodit Československou republiku z režimu. V průběhu hry se ocitají ve výslechových místnostech Státní bezpečnosti a řešením šifer a hádanek se snaží odemknout dveře k sametové revoluci.

„Největší radost nám dělá, že jsme dokázaly herně ztvárnit nedávnou historii a připomenout tak hodnoty, které považujeme v dnešním světě za důležité. Jsme hrdé, že náš projekt má hlubší přesah tím, že poukazuje na tichá hrdinství těch, kteří stáli proti režimu a zasadili se o vznik svobodného demokratického státu. Celý projekt pro nás byla velká zkušenost a jsme vděčné, že jsme mohly vytvořit takhle velkou hru. Na celém procesu tvorby jsme si vyhrály a doufáme, že hra bude bavit i její účastníky,“ dodala Valentýna Himmelová s tím, že hru obhájily i jako svůj magisterský projekt na fakultě.

Šifrovací hru v Institutu Paměti národa Olomouc mohou zájemci absolvovat po předchozí rezervaci, informace najdou zde. Jak doplnila Dita Palaščáková z Paměti národa Střední Morava, výtěžek ze „startovného“ bude použit pro další rozvoj aktivit organizace – natáčení příběhů pamětníků, realizaci vzdělávacích aktivit na školách a realizaci sociálních služeb pro pamětníky.

Ponoření do dramatických osudů lidí, kteří se nebáli postavit komunistickému režimu, slibuje nová šifrovací hra Operace Svoboda: odvaha v podzemí totality v olomouckém Institutu Paměti národa. Ve spolupráci s pobočkou Paměti národa Střední Morava ji vytvořily studentky Fakulty tělesné kultury UP Adéla Pustějovská a Valentýna Himmelová.

Hra v bývalém krytu civilní obrany v Bezručových sadech je určena pro všechny, kteří chtějí pochopit nedávnou minulost naší země. Pracuje se v týmu tří až šesti lidí, kteří se stanou součástí příběhů osmi statečných obyvatel střední Moravy, jejichž životy poznamenala komunistická perzekuce. Historická fakta jsou zkombinována s napínavými herními prvky, přičemž na zdárné dokončení hry je vyměřeno přesně 180 minut.

Pro autorky, které na FTK UP studují navazující magisterskou rekreologii, jde o první podobně velký projekt. S tvorbou her již ale mají zkušenosti. „V rámci předmětu Hra a volný čas jsme připravily jinou šifrovací hru pro naše spolužáky, zahraniční studenty a vyučující během fakultního International Teaching Weeku. Byla také inspirována historickou událostí, její část probíhala právě v prostorách krytu civilní obrany, který jsme si po domluvě s Pamětí národa vypůjčily, a část v ulicích města. V návaznosti na to nás Paměť národa oslovila s nabídkou spolupráce,“ uvedla Adéla Pustějovská.

Při vytváření hry studentky studovaly příběhy pamětníků z databáze Paměti národa, vymýšlely, jak vybrané příběhy herně zpracovat, sháněly historické materiály. Část herních prvků samy vytvořily, některé nechaly vyrobit na zakázku. Na rozdíl od klasických únikových her, které v poslední době získaly na oblibě, není úkolem účastníků dostat se ven z místnosti, ale osvobodit Československou republiku z režimu. V průběhu hry se ocitají ve výslechových místnostech Státní bezpečnosti a řešením šifer a hádanek se snaží odemknout dveře k sametové revoluci.

„Největší radost nám dělá, že jsme dokázaly herně ztvárnit nedávnou historii a připomenout tak hodnoty, které považujeme v dnešním světě za důležité. Jsme hrdé, že náš projekt má hlubší přesah tím, že poukazuje na tichá hrdinství těch, kteří stáli proti režimu a zasadili se o vznik svobodného demokratického státu. Celý projekt pro nás byla velká zkušenost a jsme vděčné, že jsme mohly vytvořit takhle velkou hru. Na celém procesu tvorby jsme si vyhrály a doufáme, že hra bude bavit i její účastníky,“ dodala Valentýna Himmelová s tím, že hru obhájily i jako svůj magisterský projekt na fakultě.

Šifrovací hru v Institutu Paměti národa Olomouc mohou zájemci absolvovat po předchozí rezervaci, informace najdou zde. Jak doplnila Dita Palaščáková z Paměti národa Střední Morava, výtěžek ze „startovného“ bude použit pro další rozvoj aktivit organizace – natáčení příběhů pamětníků, realizaci vzdělávacích aktivit na školách a realizaci sociálních služeb pro pamětníky.

Olomoucká univerzita přijala k 15. březnu 34 633 přihlášek ke studiu. Vysoká škola oslovovala její budoucí studující především na veletrzích vzdělávání, dnech otevřených dveří, roadshow po středních školách, festivalech a v online prostoru, například přes web Univerzitní město. Do poloviny března měli zájemci a zájemkyně o studium možnost podat e-přihlášku na většinu oborů Univerzity Palackého. Na některé se však lze ještě hlásit.

Zájem o studium na UP meziročně vzrostl na pěti z osmi fakult. Největší meziroční nárůst zaznamenala přírodovědecká fakulta, na kterou si podalo přihlášku o 446 více zájemců než loni. Nejvíce pravidelně láká možnost studia na filozofické (8,7 tisíce přihlášek) nebo pedagogické fakultě (6,8 tisíce). Zájemci s cizím státním občanstvím si podali 4 632 přihlášek, z toho 2 786 je ze Slovenska a 484 z Ukrajiny. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo přes 23 tisíc uchazečů a uchazeček ze 122 států.

„Zájem o studium na Univerzitě Palackého je zvláště v posledních letech stabilní. Vysoký počet podaných přihlášek nás těší a svědčí o tom, že nabízíme zajímavé obory a studijní kombinace, z nichž si naše budoucí studentky a studenti mohou vybírat. Mám radost, že se nám daří lákat také zahraniční studující, kteří pomáhají dotvářet atmosféru našeho univerzitního města. Všem přeji hodně štěstí u přijímacích zkoušek,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Zájemci o studium se informace dozvěděli například na webu Univerzitní město, jenž loni navštívilo 227 tisíc uživatelů, univerzita však nechyběla ani na deseti veletrzích vzdělávání u nás i na Slovensku, kam dorazilo přes 75 tisíc osob. V rámci padesátky roadshow se univerzita prezentovala také dvěma tisícům maturantů a maturantek po celé republice. Na dnech otevřených dveří ji navštívilo okolo 14 tisíc lidí.

Přihlášky lze stále podávat

Na některé studijní programy UP se lze i nadále přihlašovat. Na teologické fakultě je ještě možné do 30. dubna podat přihlášku na bakalářské obory Sociální práce, Mezinárodní sociální a humanitární práce, Etika a kultura v mediální komunikaci a Sociální práce s dětmi a mládeží, magisterskou Katolickou teologii a navazující magisterské obory Učitelství náboženství pro základní školy v kombinované formě a Etika a kultura krizové komunikace v distanční formě. Přírodovědecká fakulta chystá druhé kolo přijímacího řízení na vybrané bakalářské a navazující magisterské obory od 15. dubna do 11. července. Fakulta zdravotnických věd přijímá do konce července přihlášky do oboru Physiotherapy vyučovaného v angličtině.

Na doktorské studium je možnost přihlásit se do konce dubna či května v závislosti na fakultě, přírodovědecká fakulta bude mít druhé kolo od 1. června do 15. srpna. Přehled stále otevřených programů je k dispozici v katalogu na webu UP.

Nejžádanější obory

Největší zájem je na UP tradičně o studium Všeobecného lékařství, Psychologie, Práva a právní vědy, Zubního lékařství nebo Fyzioterapie, a to jak na fakultě zdravotnických věd, tak na fakultě tělesné kultury. Dále pak také o Všeobecné ošetřovatelství, Global Development Policy nebo Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Ze studijních programů, které UP nabízela nově, je velký zájem o Učitelství zdravotně-preventivních předmětů pro střední a vyšší odborné školy, Korejštinu pro praxi, Korejštinu pro hospodářskou praxi nebo Etiku a kulturu krizové komunikace.

Univerzita Palackého je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících. Loni v březnu evidovala 34 779 a předloni 35 722 e-přihlášek, což byl rekord v historii univerzity.

Olomoucká univerzita přijala k 15. březnu 34 633 přihlášek ke studiu. Vysoká škola oslovovala její budoucí studující především na veletrzích vzdělávání, dnech otevřených dveří, roadshow po středních školách, festivalech a v online prostoru, například přes web Univerzitní město. Do poloviny března měli zájemci a zájemkyně o studium možnost podat e-přihlášku na většinu oborů Univerzity Palackého. Na některé se však lze ještě hlásit.

Zájem o studium na UP meziročně vzrostl na pěti z osmi fakult. Největší meziroční nárůst zaznamenala přírodovědecká fakulta, na kterou si podalo přihlášku o 446 více zájemců než loni. Nejvíce pravidelně láká možnost studia na filozofické (8,7 tisíce přihlášek) nebo pedagogické fakultě (6,8 tisíce). Zájemci s cizím státním občanstvím si podali 4 632 přihlášek, z toho 2 786 je ze Slovenska a 484 z Ukrajiny. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo přes 23 tisíc uchazečů a uchazeček ze 122 států.

„Zájem o studium na Univerzitě Palackého je zvláště v posledních letech stabilní. Vysoký počet podaných přihlášek nás těší a svědčí o tom, že nabízíme zajímavé obory a studijní kombinace, z nichž si naše budoucí studentky a studenti mohou vybírat. Mám radost, že se nám daří lákat také zahraniční studující, kteří pomáhají dotvářet atmosféru našeho univerzitního města. Všem přeji hodně štěstí u přijímacích zkoušek,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Zájemci o studium se informace dozvěděli například na webu Univerzitní město, jenž loni navštívilo 227 tisíc uživatelů, univerzita však nechyběla ani na deseti veletrzích vzdělávání u nás i na Slovensku, kam dorazilo přes 75 tisíc osob. V rámci padesátky roadshow se univerzita prezentovala také dvěma tisícům maturantů a maturantek po celé republice. Na dnech otevřených dveří ji navštívilo okolo 14 tisíc lidí.

Přihlášky lze stále podávat

Na některé studijní programy UP se lze i nadále přihlašovat. Na teologické fakultě je ještě možné do 30. dubna podat přihlášku na bakalářské obory Sociální práce, Mezinárodní sociální a humanitární práce, Etika a kultura v mediální komunikaci a Sociální práce s dětmi a mládeží, magisterskou Katolickou teologii a navazující magisterské obory Učitelství náboženství pro základní školy v kombinované formě a Etika a kultura krizové komunikace v distanční formě. Přírodovědecká fakulta chystá druhé kolo přijímacího řízení na vybrané bakalářské a navazující magisterské obory od 15. dubna do 11. července. Fakulta zdravotnických věd přijímá do konce července přihlášky do oboru Physiotherapy vyučovaného v angličtině.

Na doktorské studium je možnost přihlásit se do konce dubna či května v závislosti na fakultě, přírodovědecká fakulta bude mít druhé kolo od 1. června do 15. srpna. Přehled stále otevřených programů je k dispozici v katalogu na webu UP.

Nejžádanější obory

Největší zájem je na UP tradičně o studium Všeobecného lékařství, Psychologie, Práva a právní vědy, Zubního lékařství nebo Fyzioterapie, a to jak na fakultě zdravotnických věd, tak na fakultě tělesné kultury. Dále pak také o Všeobecné ošetřovatelství, Global Development Policy nebo Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Ze studijních programů, které UP nabízela nově, je velký zájem o Učitelství zdravotně-preventivních předmětů pro střední a vyšší odborné školy, Korejštinu pro praxi, Korejštinu pro hospodářskou praxi nebo Etiku a kulturu krizové komunikace.

Univerzita Palackého je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících. Loni v březnu evidovala 34 779 a předloni 35 722 e-přihlášek, což byl rekord v historii univerzity.

Exotickým světem mexické flóry provází návštěvníky první letošní výstava ¡Mexiko! Barvy! Vůně! Chutě! v botanické zahradě přírodovědecké fakulty v Olomouci. Výstava, jejíž autorkou je Eva Kubátová, je otevřena do 13. dubna 2025 v sále Josefa Otruby.

V Mexiku roste více než 26 tisíc druhů rostlin. „Tato putovní etnobotanická výstava představuje plodiny a rostliny v širších souvislostech mexické historie, kultury a společnosti. Návštěvníci se na výstavě dozví zajímavé informace o nejdůležitějších mexických rostlinách, jako jsou vanilka, agáve, mexický kaktus nopál nebo afrikány. Ty jsou v této zemi zásadní kulturní rostlinou. Při oslavách Dušiček totiž značí zesnulým cestu zpět do tepla jejich domovů,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Eva Kubátová je překladatelkou ze španělštiny, blogerkou a spisovatelkou. „Na vernisáži, která se uskutečnila 11. března, představila i svůj projekt Mexikopedie, který z internetového blogu přerostl již do třech tištěných průvodců po Mexiku,“ doplnil Václav Dvořák.

Exotickým světem mexické flóry provází návštěvníky první letošní výstava ¡Mexiko! Barvy! Vůně! Chutě! v botanické zahradě přírodovědecké fakulty v Olomouci. Výstava, jejíž autorkou je Eva Kubátová, je otevřena do 13. dubna 2025 v sále Josefa Otruby.

V Mexiku roste více než 26 tisíc druhů rostlin. „Tato putovní etnobotanická výstava představuje plodiny a rostliny v širších souvislostech mexické historie, kultury a společnosti. Návštěvníci se na výstavě dozví zajímavé informace o nejdůležitějších mexických rostlinách, jako jsou vanilka, agáve, mexický kaktus nopál nebo afrikány. Ty jsou v této zemi zásadní kulturní rostlinou. Při oslavách Dušiček totiž značí zesnulým cestu zpět do tepla jejich domovů,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Eva Kubátová je překladatelkou ze španělštiny, blogerkou a spisovatelkou. „Na vernisáži, která se uskutečnila 11. března, představila i svůj projekt Mexikopedie, který z internetového blogu přerostl již do třech tištěných průvodců po Mexiku,“ doplnil Václav Dvořák.

Z éry invalidů do éry atletů se díky rozvoji cílené biologické léčby v posledních třech desetiletích posunula terapie revmatických potíží. Na mezinárodních výzkumech v této oblasti se podílí i Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, která shodou okolností obléká bílý plášť také tři dekády a před nedávnem byla jmenována profesorkou v oboru Pediatrie.

„Dřívější léky pacientům pomáhaly jen omezeně a měly často nesmírné vedlejší účinky. Rozvoj biologické léčby znamenal revoluci, s moderními léky můžeme cílit přímo na podstatu nemoci, nejen potlačovat její projevy. Medikům ve výuce uvádím příklad dětského pacienta, který trpěl závažnou revmatickou nemocí a nebyl schopen aktivního života. Dnešní pacienti mohou běžně chodit do školy, věnovat se koníčkům nebo sportovat. Podmínkou ale je spolupráce a snaha o zdravý životní styl,“ vysvětluje Kateřina Bouchalová.

Výzkumně se v rámci dětské revmatologie a osteologie zabývá především závažným autoimunitním onemocněním zvaným systémový lupus erythematodes, které postihuje různé části těla a mezi pacienty lze těžko najít dva se stejnými projevy, a neinfekčním zánětem kostí – chronickou multifokální rekurentní osteomyelitidou. Toto velmi vzácné onemocnění ještě před několika lety nemělo dokonce ani klasifikační a diagnostická kritéria či terapeutická doporučení. „Práce našeho pracoviště je jen malým kamínkem do mozaiky, která se rodí v mezinárodní spolupráci,“ podotýká.

Lékařkou chtěla být rodačka z Brušperku od dětství, zájem si upevnila díky učitelům na základní škole a gymnáziu. „Na gymnáziu v Ostravě-Zábřehu se mi dostalo naprosto exkluzivního vzdělání v přírodních vědách. Měli jsme vynikající kantory na matematiku, biologii nebo chemii, tedy předměty, které byly třeba k přijímací zkoušce na medicínu. I na fakultě jsem se ze začátku do některých předmětů nemusela moc učit. Anatomie ale byla opravdu těžká.“

O zaměření na pediatrii jako studentka nepřemýšlela, obor se jí zdál příliš rozsáhlý. Nejraději by pracovala na dermatologii, po promoci však nastoupila v šumperské nemocnici. „Sloužila jsem na dvou odděleních, hematologicko-transfuzním a dětském. Tam jsem zjistila, že je to obor krásný a že mě vlastně baví. Hodně jsem se toho naučila,“ říká. V Šumperku, kde začalo svoji lékařskou kariéru i několik jejích spolužáků, působila až do přelomu tisíciletí.

Tehdy jí přednosta olomoucké Dětské kliniky Vladimír Mihál nabídl místo a začala se v Laboratoři experimentální medicíny, základu pozdějšího Ústavu molekulární a translační medicíny, věnovat doktorskému studiu zaměřenému na prediktivní medicínu. „Velkou oporou mi vedle profesora Mihála a vedoucího laboratoře Mariána Hajdúcha byl Radek Trojanec. Naučil mě laboratorní metody, které se při výzkumu používaly, já ho zase učila věci z klinické medicíny. Bylo to pro mě důležité období,“ dodává Kateřina Bouchalová s tím, že revmatologie, na kterou se později specializovala, patří k prvním oborům, kde se cílené léčebné metody začaly používat.

V té době již společně s manželem, přednostou Ústavu klinické a molekulární patologie, kloubila práci s péčí o dvě děti. „Vyjížděli jsme i do zahraničí, jen jsme to museli dobře naplánovat. Já i manžel jsme byli aktivní účastníci významného světového kongresu, dceru jsem v té době kojila. Dopředu jsme si v programu zakroužkovali, co koho zajímá, a prostřídali jsme se. Jeden z nás byl v kongresovém sále, zatímco druhý korzoval s miminkem po parcích,“ vzpomíná s úsměvem profesorka.

S rodinou se pojí i řada aktivit, kterými tráví čas, když na sobě nemá bílý plášť. Společně například vyrážejí do přírody, na tábory. Vztah k přírodě a zejména květinám má již od dětství, kdy pomáhala v zahradě rodičů a o prázdninách v zahradách a sklenících stanice mladých přírodovědců v Jeseníku. „Jeden z mých snů, který se nejspíš nesplní, je mít pěkný subtropický skleník. To bychom ale s manželem při našich profesích nezvládali,“ přemýšlí s tím, že se aspoň chodí nechat pohltit barvami a vůněmi do sbírkových skleníků Výstaviště Flora.

Další její velkou zálibou je sport, pochroumané koleno by mohlo vyprávět. Kolo, plavání, lyže… Jako zdravotní dozor šumperského oddílu akrobatického lyžování, kde trénoval pozdější olympijský vítěz Aleš Valenta, si vyzkoušela i některé skoky. „Jen na trampolíně, na můstek bych si netroufla,“ přiznává Kateřina Bouchalová, pro kterou i toto byly zajímavé zkušenosti do života. „Opravdu jsem nesmírně vděčná každému, kdo mě něčemu naučil.“

Kateřina Bouchalová (* 1970)

Profesorka pediatrie, zástupkyně přednostky Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc pro výuku a vedoucí lékařka tamní revmatologické ambulance, původem z Brušperku na Frýdecko-Místecku. Studium Všeobecného lékařství absolvovala na LF UP v roce 1994. Po promoci začala pracovat v nemocnici v Šumperku. Od roku 2001 působí na Dětské klinice LF UP a FNOL, podílí se na výuce mediků a odborně se zaměřuje na dětskou revmatologii a osteologii, dříve pracovala ve zdejší Laboratoři experimentální medicíny. Je autorkou téměř pěti desítek původních a přehledových prací, podle databáze Scopus má její H-index hodnotu 11. Mezi její záliby patří nejrůznější aktivity s rodinou, sport (kolo, plavání, lyže), literatura (beletrie i odborná), také se zajímá o léčivé rostliny a ráda navštěvuje olomoucké sbírkové skleníky.

Portrét profesorky Bouchalové vyšel v únorovém vydání magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi si můžete stáhnout zde. 

Z éry invalidů do éry atletů se díky rozvoji cílené biologické léčby v posledních třech desetiletích posunula terapie revmatických potíží. Na mezinárodních výzkumech v této oblasti se podílí i Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, která shodou okolností obléká bílý plášť také tři dekády a před nedávnem byla jmenována profesorkou v oboru Pediatrie.

„Dřívější léky pacientům pomáhaly jen omezeně a měly často nesmírné vedlejší účinky. Rozvoj biologické léčby znamenal revoluci, s moderními léky můžeme cílit přímo na podstatu nemoci, nejen potlačovat její projevy. Medikům ve výuce uvádím příklad dětského pacienta, který trpěl závažnou revmatickou nemocí a nebyl schopen aktivního života. Dnešní pacienti mohou běžně chodit do školy, věnovat se koníčkům nebo sportovat. Podmínkou ale je spolupráce a snaha o zdravý životní styl,“ vysvětluje Kateřina Bouchalová.

Výzkumně se v rámci dětské revmatologie a osteologie zabývá především závažným autoimunitním onemocněním zvaným systémový lupus erythematodes, které postihuje různé části těla a mezi pacienty lze těžko najít dva se stejnými projevy, a neinfekčním zánětem kostí – chronickou multifokální rekurentní osteomyelitidou. Toto velmi vzácné onemocnění ještě před několika lety nemělo dokonce ani klasifikační a diagnostická kritéria či terapeutická doporučení. „Práce našeho pracoviště je jen malým kamínkem do mozaiky, která se rodí v mezinárodní spolupráci,“ podotýká.

Lékařkou chtěla být rodačka z Brušperku od dětství, zájem si upevnila díky učitelům na základní škole a gymnáziu. „Na gymnáziu v Ostravě-Zábřehu se mi dostalo naprosto exkluzivního vzdělání v přírodních vědách. Měli jsme vynikající kantory na matematiku, biologii nebo chemii, tedy předměty, které byly třeba k přijímací zkoušce na medicínu. I na fakultě jsem se ze začátku do některých předmětů nemusela moc učit. Anatomie ale byla opravdu těžká.“

O zaměření na pediatrii jako studentka nepřemýšlela, obor se jí zdál příliš rozsáhlý. Nejraději by pracovala na dermatologii, po promoci však nastoupila v šumperské nemocnici. „Sloužila jsem na dvou odděleních, hematologicko-transfuzním a dětském. Tam jsem zjistila, že je to obor krásný a že mě vlastně baví. Hodně jsem se toho naučila,“ říká. V Šumperku, kde začalo svoji lékařskou kariéru i několik jejích spolužáků, působila až do přelomu tisíciletí.

Tehdy jí přednosta olomoucké Dětské kliniky Vladimír Mihál nabídl místo a začala se v Laboratoři experimentální medicíny, základu pozdějšího Ústavu molekulární a translační medicíny, věnovat doktorskému studiu zaměřenému na prediktivní medicínu. „Velkou oporou mi vedle profesora Mihála a vedoucího laboratoře Mariána Hajdúcha byl Radek Trojanec. Naučil mě laboratorní metody, které se při výzkumu používaly, já ho zase učila věci z klinické medicíny. Bylo to pro mě důležité období,“ dodává Kateřina Bouchalová s tím, že revmatologie, na kterou se později specializovala, patří k prvním oborům, kde se cílené léčebné metody začaly používat.

V té době již společně s manželem, přednostou Ústavu klinické a molekulární patologie, kloubila práci s péčí o dvě děti. „Vyjížděli jsme i do zahraničí, jen jsme to museli dobře naplánovat. Já i manžel jsme byli aktivní účastníci významného světového kongresu, dceru jsem v té době kojila. Dopředu jsme si v programu zakroužkovali, co koho zajímá, a prostřídali jsme se. Jeden z nás byl v kongresovém sále, zatímco druhý korzoval s miminkem po parcích,“ vzpomíná s úsměvem profesorka.

S rodinou se pojí i řada aktivit, kterými tráví čas, když na sobě nemá bílý plášť. Společně například vyrážejí do přírody, na tábory. Vztah k přírodě a zejména květinám má již od dětství, kdy pomáhala v zahradě rodičů a o prázdninách v zahradách a sklenících stanice mladých přírodovědců v Jeseníku. „Jeden z mých snů, který se nejspíš nesplní, je mít pěkný subtropický skleník. To bychom ale s manželem při našich profesích nezvládali,“ přemýšlí s tím, že se aspoň chodí nechat pohltit barvami a vůněmi do sbírkových skleníků Výstaviště Flora.

Další její velkou zálibou je sport, pochroumané koleno by mohlo vyprávět. Kolo, plavání, lyže… Jako zdravotní dozor šumperského oddílu akrobatického lyžování, kde trénoval pozdější olympijský vítěz Aleš Valenta, si vyzkoušela i některé skoky. „Jen na trampolíně, na můstek bych si netroufla,“ přiznává Kateřina Bouchalová, pro kterou i toto byly zajímavé zkušenosti do života. „Opravdu jsem nesmírně vděčná každému, kdo mě něčemu naučil.“

Kateřina Bouchalová (* 1970)

Profesorka pediatrie, zástupkyně přednostky Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc pro výuku a vedoucí lékařka tamní revmatologické ambulance, původem z Brušperku na Frýdecko-Místecku. Studium Všeobecného lékařství absolvovala na LF UP v roce 1994. Po promoci začala pracovat v nemocnici v Šumperku. Od roku 2001 působí na Dětské klinice LF UP a FNOL, podílí se na výuce mediků a odborně se zaměřuje na dětskou revmatologii a osteologii, dříve pracovala ve zdejší Laboratoři experimentální medicíny. Je autorkou téměř pěti desítek původních a přehledových prací, podle databáze Scopus má její H-index hodnotu 11. Mezi její záliby patří nejrůznější aktivity s rodinou, sport (kolo, plavání, lyže), literatura (beletrie i odborná), také se zajímá o léčivé rostliny a ráda navštěvuje olomoucké sbírkové skleníky.

Portrét profesorky Bouchalové vyšel v únorovém vydání magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi si můžete stáhnout zde. 

Právnická fakulta předala svou budovu A stavební firmě. Stavba ze 70. let minulého století projde komplexní rekonstrukcí. Díky ní fakulta získá nové prostory a moderní zázemí pro studenty i zaměstnance. Otevření opravené budovy je plánováno na září 2026.

„Cílem rekonstrukce je kompletní modernizace celé budovy. Slibujeme si od ní zlepšení pracovních podmínek pro naše zaměstnance a modernizaci výukových prostor. Nová bude například vzduchotechnika, rozvody, zásadně se rozšíří počet toalet. Všechna patra nově propojí výtah, který usnadní přístup a pohyb po budově imobilním osobám,“ vyjmenoval Michael Kohajda, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

Budovu navíc rozšíří nástavba nad současnou rotundou. „Získáme tak další výukový prostor. Jeho využití bude ale mnohem širší. Mohly by se tam konat konference nebo zasedání vědecké rady,“ naznačil Michael Kohajda. Nové a výrazně větší budou i prostory pro zahraniční oddělení, které tak bude moci lépe sloužit studentům. „Lepší podmínky k práci budou mít všichni administrativní pracovníci,“ dodal proděkan.

Vedení fakulty je rádo, že se po dlouhé době plánování a příprav podařilo předat budovu A stavební firmě. „Poděkování patří projekční firmě, týmu na fakultě a rektorátu – všem kolegům, kteří přestavbu připravili. Přeji nám všem, ať se stavba daří a případných komplikací ať je co nejméně. Zaměstnancům a studentům děkuji za trpělivost. Uzavření budovy A znamenalo sestěhování do jedné budovy a částečně omezilo provoz,“ uvedl děkan fakulty Václav Stehlík s tím, že se těší, až bude hotovo a nové prostory začnou sloužit.

Předpokládaná cena rekonstrukce byla 99,5 milionu korun bez DPH, povedenou soutěží se však podařilo cenu snížit na necelých 75 milionů korun bez DPH. K financování fakulta využije získanou dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zhruba pětinu nákladů uhradí ze svých zdrojů.

Rekonstrukci, která potrvá do léta 2026, provede brněnská společnost ESOX, spol. s r.o.

Právnická fakulta předala svou budovu A stavební firmě. Stavba ze 70. let minulého století projde komplexní rekonstrukcí. Díky ní fakulta získá nové prostory a moderní zázemí pro studenty i zaměstnance. Otevření opravené budovy je plánováno na září 2026.

„Cílem rekonstrukce je kompletní modernizace celé budovy. Slibujeme si od ní zlepšení pracovních podmínek pro naše zaměstnance a modernizaci výukových prostor. Nová bude například vzduchotechnika, rozvody, zásadně se rozšíří počet toalet. Všechna patra nově propojí výtah, který usnadní přístup a pohyb po budově imobilním osobám,“ vyjmenoval Michael Kohajda, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

Budovu navíc rozšíří nástavba nad současnou rotundou. „Získáme tak další výukový prostor. Jeho využití bude ale mnohem širší. Mohly by se tam konat konference nebo zasedání vědecké rady,“ naznačil Michael Kohajda. Nové a výrazně větší budou i prostory pro zahraniční oddělení, které tak bude moci lépe sloužit studentům. „Lepší podmínky k práci budou mít všichni administrativní pracovníci,“ dodal proděkan.

Vedení fakulty je rádo, že se po dlouhé době plánování a příprav podařilo předat budovu A stavební firmě. „Poděkování patří projekční firmě, týmu na fakultě a rektorátu – všem kolegům, kteří přestavbu připravili. Přeji nám všem, ať se stavba daří a případných komplikací ať je co nejméně. Zaměstnancům a studentům děkuji za trpělivost. Uzavření budovy A znamenalo sestěhování do jedné budovy a částečně omezilo provoz,“ uvedl děkan fakulty Václav Stehlík s tím, že se těší, až bude hotovo a nové prostory začnou sloužit.

Předpokládaná cena rekonstrukce byla 99,5 milionu korun bez DPH, povedenou soutěží se však podařilo cenu snížit na necelých 75 milionů korun bez DPH. K financování fakulta využije získanou dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zhruba pětinu nákladů uhradí ze svých zdrojů.

Rekonstrukci, která potrvá do léta 2026, provede brněnská společnost ESOX, spol. s r.o.

Konec března bude v univerzitním městě patřit mezinárodnímu filmovému festivalu o lidských právech Jeden svět Olomouc. Dvacátý šestý ročník se uskuteční od 24. do 29. března a nabídne divákům kromě více než dvacítky dokumentů i přednášky, besedy, koncerty nebo workshop Braillova písma. Festival se koná za podpory Univerzity Palackého, jedním z festivalových míst je i cyrilometodějská teologická fakulta.

Zahajovací ceremoniál se uskuteční 24. března v kině Metropol a festival odstartuje film Ta druhá, který otevírá téma „skleněných dětí“ – sourozenců dětí se speciálními potřebami. Po projekci následuje beseda s režisérkou Marií-Magdalenou Kochovou.

Filmový program letos přinese celkem 19 dokumentů, tři fikce a 14 snímků pro základní a střední školy. Chybět nebude ani seniorská projekce, která zve na časosběrný dokument Pozor, padá SNG! o rekonstrukci Slovenské národní galerie. Diváci se mohou těšit na inspirativní příběh odhodlané ředitelky Alexandry Kusé, jejíž úsilí o záchranu významné instituce připomíná širší společenské souvislosti. „Film otevírá prostor pro diskuzi o hodnotě kultury, systémových překážkách i o tom, jak trpělivost a vytrvalost mohou ovlivnit veřejný prostor,” přiblížila hlavní koordinátorka festivalu Anna Kvítková.

Právě dění na Slovensku věnuje letošní ročník zvláštní pozornost. Nesoutěžní kategorie Slovenská cesta poukáže na křehkost demokracie, podtrhne důležitost občanské společnosti a nabídne pohled na aktuální situaci u našich sousedů. Vedle tvorby známých slovenských režisérů, jako je Marek Šulík nebo Maroš Brázda, představí také několik studentských projektů. Reportážními snímky Nejkrásnější kout v širém světě a Ať žije smrt zkoumá například režisér Róbert Mihály sílící neonacistické tendence slovenské společnosti a nekontrolovatelné šíření ruských dezinformací.

 

Festival přinese tradičně i filmy z nebezpečných míst a válečných oblastí. Dokument Nezlomní – jedna mise, čtyři životy například ukazuje práci humanitárních pracovníků Člověka v tísni na válkou zasažené Ukrajině. Příběh umírající demokracie pak zavede diváky do Maďarska. V hlavní roli filmu Demokracie noir je Viktor Orbán a tři ženy, které odhalují mocenské praktiky současné vlády. Projekce tohoto snímku bude v aule teologické fakulty.

Přehlídka potrvá do soboty 29. března a uzavře ji v sále Central Muzea umění Olomouc dokument Dům bez východu, který sleduje boj brněnských rodin za důstojné bydlení. Hostem debaty bude režisér filmu Tomáš Hlaváček.

Jeden svět Olomouc nabízí i bohatý doprovodný program, který zahrnuje koncerty, workshopy a přednášky. Zájemci mohou zajít mj. do Krytu civilní ochrany v Bezručových sadech na přednášku Víta Pelikána o potlačování svobod v Československu nebo se zúčastnit workshopu Braillova písma, který se uskuteční ve spolupráci s TYFLO Servisem.

Praktické informace

Vstupenky jsou v prodeji na webových stránkách festivalových míst a budou k dispozici také přímo na projekčních místech. Základní vstupné je 100 Kč. Vstupné na seniorskou projekci je 90 Kč. Držitelé průkazu ZTP, ZTP/P mají zlevněné vstupné na všechny projekce o 50 %. U držitelů průkazu ZTP/P má jejich doprovod vstup zdarma. Podrobnosti o vstupenkách, programu a festivalu Jeden svět Olomouc jsou k dispozici na webu jedensvetolomouc.cz.

Konec března bude v univerzitním městě patřit mezinárodnímu filmovému festivalu o lidských právech Jeden svět Olomouc. Dvacátý šestý ročník se uskuteční od 24. do 29. března a nabídne divákům kromě více než dvacítky dokumentů i přednášky, besedy, koncerty nebo workshop Braillova písma. Festival se koná za podpory Univerzity Palackého, jedním z festivalových míst je i cyrilometodějská teologická fakulta.

Zahajovací ceremoniál se uskuteční 24. března v kině Metropol a festival odstartuje film Ta druhá, který otevírá téma „skleněných dětí“ – sourozenců dětí se speciálními potřebami. Po projekci následuje beseda s režisérkou Marií-Magdalenou Kochovou.

Filmový program letos přinese celkem 19 dokumentů, tři fikce a 14 snímků pro základní a střední školy. Chybět nebude ani seniorská projekce, která zve na časosběrný dokument Pozor, padá SNG! o rekonstrukci Slovenské národní galerie. Diváci se mohou těšit na inspirativní příběh odhodlané ředitelky Alexandry Kusé, jejíž úsilí o záchranu významné instituce připomíná širší společenské souvislosti. „Film otevírá prostor pro diskuzi o hodnotě kultury, systémových překážkách i o tom, jak trpělivost a vytrvalost mohou ovlivnit veřejný prostor,” přiblížila hlavní koordinátorka festivalu Anna Kvítková.

Právě dění na Slovensku věnuje letošní ročník zvláštní pozornost. Nesoutěžní kategorie Slovenská cesta poukáže na křehkost demokracie, podtrhne důležitost občanské společnosti a nabídne pohled na aktuální situaci u našich sousedů. Vedle tvorby známých slovenských režisérů, jako je Marek Šulík nebo Maroš Brázda, představí také několik studentských projektů. Reportážními snímky Nejkrásnější kout v širém světě a Ať žije smrt zkoumá například režisér Róbert Mihály sílící neonacistické tendence slovenské společnosti a nekontrolovatelné šíření ruských dezinformací.

 

Festival přinese tradičně i filmy z nebezpečných míst a válečných oblastí. Dokument Nezlomní – jedna mise, čtyři životy například ukazuje práci humanitárních pracovníků Člověka v tísni na válkou zasažené Ukrajině. Příběh umírající demokracie pak zavede diváky do Maďarska. V hlavní roli filmu Demokracie noir je Viktor Orbán a tři ženy, které odhalují mocenské praktiky současné vlády. Projekce tohoto snímku bude v aule teologické fakulty.

Přehlídka potrvá do soboty 29. března a uzavře ji v sále Central Muzea umění Olomouc dokument Dům bez východu, který sleduje boj brněnských rodin za důstojné bydlení. Hostem debaty bude režisér filmu Tomáš Hlaváček.

Jeden svět Olomouc nabízí i bohatý doprovodný program, který zahrnuje koncerty, workshopy a přednášky. Zájemci mohou zajít mj. do Krytu civilní ochrany v Bezručových sadech na přednášku Víta Pelikána o potlačování svobod v Československu nebo se zúčastnit workshopu Braillova písma, který se uskuteční ve spolupráci s TYFLO Servisem.

Praktické informace

Vstupenky jsou v prodeji na webových stránkách festivalových míst a budou k dispozici také přímo na projekčních místech. Základní vstupné je 100 Kč. Vstupné na seniorskou projekci je 90 Kč. Držitelé průkazu ZTP, ZTP/P mají zlevněné vstupné na všechny projekce o 50 %. U držitelů průkazu ZTP/P má jejich doprovod vstup zdarma. Podrobnosti o vstupenkách, programu a festivalu Jeden svět Olomouc jsou k dispozici na webu jedensvetolomouc.cz.

Na pět set účastníků, dvanáct programových bodů, šest zapojených institucí. Taková byla v číslech Noc práva v Olomouci. Celorepubliková akce, která má za cíl popularizovat právo a cílí na nejširší veřejnost, se uskutečnila pošesté, v Olomouci poprvé ve větším měřítku. Akci koordinovala Právnická fakulta Univerzity Palackého.

Na programu byly prohlídky soudních budov, přednášky pro středoškoláky, pitva, přednáška o kyberkriminalitě nebo netradičně otevřená v pozdních večerních hodinách Studentská právní poradna. „Se studenty jsme přijeli na besedu na krajský soud se zástupci právnických profesí. Bylo to skvělé, informačně nabité. Pokud bude za rok podobná možnost, určitě ji využijeme,“ zhodnotila Martina Šafářová ze Střední školy sociální péče a služeb Zábřeh.   

Noc práva se letos uskutečnila také v Brně, v Plzni, v Ostravě, v Novém Jičíně, ve Frýdku-Místku a v Opavě. Každoročně se koná v termínu kolem 6. března, významného dne v právních dějinách. Právě 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa.

Noc práva | 6. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště

Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Okresní soud v Olomouci
Právnická fakulta UP
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP
Vrchní soud v Olomouci

Na pět set účastníků, dvanáct programových bodů, šest zapojených institucí. Taková byla v číslech Noc práva v Olomouci. Celorepubliková akce, která má za cíl popularizovat právo a cílí na nejširší veřejnost, se uskutečnila pošesté, v Olomouci poprvé ve větším měřítku. Akci koordinovala Právnická fakulta Univerzity Palackého.

Na programu byly prohlídky soudních budov, přednášky pro středoškoláky, pitva, přednáška o kyberkriminalitě nebo netradičně otevřená v pozdních večerních hodinách Studentská právní poradna. „Se studenty jsme přijeli na besedu na krajský soud se zástupci právnických profesí. Bylo to skvělé, informačně nabité. Pokud bude za rok podobná možnost, určitě ji využijeme,“ zhodnotila Martina Šafářová ze Střední školy sociální péče a služeb Zábřeh.   

Noc práva se letos uskutečnila také v Brně, v Plzni, v Ostravě, v Novém Jičíně, ve Frýdku-Místku a v Opavě. Každoročně se koná v termínu kolem 6. března, významného dne v právních dějinách. Právě 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa.

Noc práva | 6. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště

Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Okresní soud v Olomouci
Právnická fakulta UP
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP
Vrchní soud v Olomouci

Práce na sobě, poznání svých schopností a využívání nabídnutých příležitostí. Tak by se dal ve zkratce definovat smysl unikátního kurzu Univerzity Palackého pro motivované a talentované studenty Leadership Matters! Druhý ročník rozvoje lídrovství právě dokončilo 14 studentů.

Jste připraveni stát se skutečnými lídry ve 21. století? Na tuto otázku hledala od října do března odpověď skupina vybraných studentů. Díky Americkému centru Olomouc a UP měli k dispozici špičkový tým lektorů – odborníků z praxe, kteří se s nimi podělili o zkušenosti z řízení týmů, strategického plánování, práce s médii nebo firemní kultury. O tom, jaká je role lídra například v armádě, se studenty debatoval plukovník Ivo Zelinka, workshop na téma vědomý byznys vedla Jaroslava Kubátová z katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, o své zkušenosti z cest i humanitárních misí se podělil fotograf a dokumentarista Jiří Pasz, jak uspět v době přesycené informacemi, jak jim rozumět i jak je verifikovat prozradil pedagog a publicista Bob Kartouz.

„Základem našeho kurzu je předat studentům kompetence, které jim pomohou uspět v dnešním globalizovaném světě. Měli by se umět adaptovat na rychle se měnící podmínky, přizpůsobovat se novým situacím, ovládat moderní technologie a využívat je pro práci, zvládnout komunikaci s lidmi z různých prostředí a kultur atd.,“ vysvětluje náplň kurzu Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP. Jak dodává, kurz není jednoduchý. „Je obtížný, klade vysoké emoční, časové, energetické, morální a intelektuální nároky na každého účastníka. Inspirovali jsme se příklady nejlepší praxe z mezinárodních konceptů a organizací. Základem je spolupráce se špičkovými odborníky z praxe, kteří studenty provedou klíčovými oblastmi,“ doplňuje.

Po loňském pilotním ročníku, kdy kurz absolvovalo 12 studentů, prošlo do druhého ročníku přes výběrové řízení dalších 14. Ti ukončili kurz nyní. Závěrečné prezentace měli před vedením UP i lektory a garanty.

Každý ročník Leadership Matters! přináší nové poznatky nejen studentům, ale i garantům kurzu, který je součástí univerzitního programu Talentovaný Palacký. „Na základě letošní zkušenosti zařadíme do dalšího běhu více témat spojených s wellbeingem a odolností, nově navazujeme spolupráci s mladým psychiatrem Jozefem Leškem, absolventem naší lékařské fakulty,“ říká Dita Palaščáková a dodává, že aktuální výzvou je hledání nových finančních možností. „Děkujeme Americkému centru Olomouc, které finančně podpořilo první dva ročníky. Dali nám důvěru a umožnili tak skvělý start myšlenky, která je v ČR pořád unikátní. Současná politická situace v USA má vliv i na financování dalšího ročníku programu a budeme muset hledat zdroje jinde. Věříme, že uspějeme a budeme dále rozvíjet další generaci lídrů pro 21. století,“ uzavírá Dita Palaščáková.

Práce na sobě, poznání svých schopností a využívání nabídnutých příležitostí. Tak by se dal ve zkratce definovat smysl unikátního kurzu Univerzity Palackého pro motivované a talentované studenty Leadership Matters! Druhý ročník rozvoje lídrovství právě dokončilo 14 studentů.

Jste připraveni stát se skutečnými lídry ve 21. století? Na tuto otázku hledala od října do března odpověď skupina vybraných studentů. Díky Americkému centru Olomouc a UP měli k dispozici špičkový tým lektorů – odborníků z praxe, kteří se s nimi podělili o zkušenosti z řízení týmů, strategického plánování, práce s médii nebo firemní kultury. O tom, jaká je role lídra například v armádě, se studenty debatoval plukovník Ivo Zelinka, workshop na téma vědomý byznys vedla Jaroslava Kubátová z katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, o své zkušenosti z cest i humanitárních misí se podělil fotograf a dokumentarista Jiří Pasz, jak uspět v době přesycené informacemi, jak jim rozumět i jak je verifikovat prozradil pedagog a publicista Bob Kartouz.

„Základem našeho kurzu je předat studentům kompetence, které jim pomohou uspět v dnešním globalizovaném světě. Měli by se umět adaptovat na rychle se měnící podmínky, přizpůsobovat se novým situacím, ovládat moderní technologie a využívat je pro práci, zvládnout komunikaci s lidmi z různých prostředí a kultur atd.,“ vysvětluje náplň kurzu Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP. Jak dodává, kurz není jednoduchý. „Je obtížný, klade vysoké emoční, časové, energetické, morální a intelektuální nároky na každého účastníka. Inspirovali jsme se příklady nejlepší praxe z mezinárodních konceptů a organizací. Základem je spolupráce se špičkovými odborníky z praxe, kteří studenty provedou klíčovými oblastmi,“ doplňuje.

Po loňském pilotním ročníku, kdy kurz absolvovalo 12 studentů, prošlo do druhého ročníku přes výběrové řízení dalších 14. Ti ukončili kurz nyní. Závěrečné prezentace měli před vedením UP i lektory a garanty.

Každý ročník Leadership Matters! přináší nové poznatky nejen studentům, ale i garantům kurzu, který je součástí univerzitního programu Talentovaný Palacký. „Na základě letošní zkušenosti zařadíme do dalšího běhu více témat spojených s wellbeingem a odolností, nově navazujeme spolupráci s mladým psychiatrem Jozefem Leškem, absolventem naší lékařské fakulty,“ říká Dita Palaščáková a dodává, že aktuální výzvou je hledání nových finančních možností. „Děkujeme Americkému centru Olomouc, které finančně podpořilo první dva ročníky. Dali nám důvěru a umožnili tak skvělý start myšlenky, která je v ČR pořád unikátní. Současná politická situace v USA má vliv i na financování dalšího ročníku programu a budeme muset hledat zdroje jinde. Věříme, že uspějeme a budeme dále rozvíjet další generaci lídrů pro 21. století,“ uzavírá Dita Palaščáková.

Nový dvoumetrový model lidského srdce představila olomoucká Pevnost poznání. Exponát pro science centrum Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého navrhla studentka Nina Kadášová. Návštěvníkům umožní snadněji pochopit, jak tímto životně důležitým orgánem proudí krev nebo jak dochází ke vzniku obávaného infarktu myokardu. Dvoumetrové srdce doplňuje další nadrozměrné 3D modely mozku, oka nebo lidské kůže v expozici Rozum v hrsti.  

„Nápad vytvořit model srdce jsem dostala při práci animátorky, kdy jsem návštěvníkům science centra vysvětlovala fungování lidského těla. Srdce totiž mezi modely, které jsou v pevnosti k vidění, až dosud chybělo. Těší mě, že se podařilo expozici doplnit. Nový model totiž umožní nejen popsat fungování lidského srdce, ale pomůže také vzdělávat širokou veřejnost v péči o jeho dobrou kondici, což je velmi důležité v prevenci kardiovaskulárních onemocnění, která stále patří k nejčastějším příčinám úmrtí u nás,“ popsala Nina Kadášová, studentka přírodovědecké a lékařské fakulty.

Díky tomu, že se v loňském roce stala stipendistkou Nadačního fondu UP a finanční podporu dostala právě na vytvoření modelu srdce, bylo možné její nápad realizovat. Model by měl posloužit při tvorbě budoucích výukových programů, kterých už nyní Pevnost poznání nabízí několik desítek a jsou určeny pro děti a mládež z mateřských, základních i středních škol.

Samotné dvoumetrové srdce je tvořeno polystyrenovou konstrukcí, ta je protkána několika metry světelných LED pásků a kryta epoxidovou vrstvou a barvou. „Vizualizace jsou zajištěny právě prostřednictvím světelných pásků, které simulují převodní systém srdeční a také tok krve v cévách. Vypnutím určitého úseku podsvícení model simuluje přerušení toku krve v části koronárních cév, k němuž dochází při infarktu myokardu. Výroba modelu trvala přibližně čtvrt roku a na jejím začátku bylo nutné provést pečlivé 3D skenování realistického modelu lidského srdce,“ doplnil k novému exponátu programový ředitel Pevnosti poznání Roman Chvátal.

Model srdce bude k vidění i během Veletrhu zdraví, popularizačně-osvětové akce, která se v Pevnosti poznání koná pravidelně v polovině března. Návštěvníci budou moci nahlédnout také do útrob lidského těla v digitálním planetáriu, vyzkoušet si kardiopulmonální resuscitaci prostřednictvím špičkových VR headsetů a figurín nebo si vyšetřit pigmentová znaménka pomocí dermatoskopu. Akce bude probíhat ve dnech 14. a 15. března.

Nový dvoumetrový model lidského srdce představila olomoucká Pevnost poznání. Exponát pro science centrum Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého navrhla studentka Nina Kadášová. Návštěvníkům umožní snadněji pochopit, jak tímto životně důležitým orgánem proudí krev nebo jak dochází ke vzniku obávaného infarktu myokardu. Dvoumetrové srdce doplňuje další nadrozměrné 3D modely mozku, oka nebo lidské kůže v expozici Rozum v hrsti.  

„Nápad vytvořit model srdce jsem dostala při práci animátorky, kdy jsem návštěvníkům science centra vysvětlovala fungování lidského těla. Srdce totiž mezi modely, které jsou v pevnosti k vidění, až dosud chybělo. Těší mě, že se podařilo expozici doplnit. Nový model totiž umožní nejen popsat fungování lidského srdce, ale pomůže také vzdělávat širokou veřejnost v péči o jeho dobrou kondici, což je velmi důležité v prevenci kardiovaskulárních onemocnění, která stále patří k nejčastějším příčinám úmrtí u nás,“ popsala Nina Kadášová, studentka přírodovědecké a lékařské fakulty.

Díky tomu, že se v loňském roce stala stipendistkou Nadačního fondu UP a finanční podporu dostala právě na vytvoření modelu srdce, bylo možné její nápad realizovat. Model by měl posloužit při tvorbě budoucích výukových programů, kterých už nyní Pevnost poznání nabízí několik desítek a jsou určeny pro děti a mládež z mateřských, základních i středních škol.

Samotné dvoumetrové srdce je tvořeno polystyrenovou konstrukcí, ta je protkána několika metry světelných LED pásků a kryta epoxidovou vrstvou a barvou. „Vizualizace jsou zajištěny právě prostřednictvím světelných pásků, které simulují převodní systém srdeční a také tok krve v cévách. Vypnutím určitého úseku podsvícení model simuluje přerušení toku krve v části koronárních cév, k němuž dochází při infarktu myokardu. Výroba modelu trvala přibližně čtvrt roku a na jejím začátku bylo nutné provést pečlivé 3D skenování realistického modelu lidského srdce,“ doplnil k novému exponátu programový ředitel Pevnosti poznání Roman Chvátal.

Model srdce bude k vidění i během Veletrhu zdraví, popularizačně-osvětové akce, která se v Pevnosti poznání koná pravidelně v polovině března. Návštěvníci budou moci nahlédnout také do útrob lidského těla v digitálním planetáriu, vyzkoušet si kardiopulmonální resuscitaci prostřednictvím špičkových VR headsetů a figurín nebo si vyšetřit pigmentová znaménka pomocí dermatoskopu. Akce bude probíhat ve dnech 14. a 15. března.

Senátorky a senátoři PdF UP zahájili na svém březnovém jednání debatu nad budoucí koncepcí struktury studijních programů na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Během zasedání schválili i Plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2025.

Rada pro vnitřní hodnocení Univerzity Palackého vyzvala všechny součásti UP, které se podílejí na učitelských programech, aby vypracovaly analýzu preferencí strukturovaných a nestrukturovaných studijních programů učitelství. Na PdF UP se daného úkolu ujala Jitka Petrová, proděkanka pro akreditace, praxe a další vzdělávání, která výsledky analýzy prezentovala před AS PdF UP. Připravila dva průzkumy: v prvním se zaměřila na studující prvních ročníků bakalářského studia se zaměřením na vzdělávání, v druhém pak na absolventy navazujícího magisterského studia dvouoborových učitelských programů pro základní a střední školy.

„Výsledky jednotlivých šetření se diametrálně liší. Studenti bakalářského studia většinou odpověděli, že by do strukturovaného studia šli znovu. Už proto, že mají obavy z náročnosti studia a nejistoty, jak by zvládli pětileté studium. Preferují studijní zátěž rozložit. Někteří si na začátku studia i nejsou jistí, jestli chtějí být učitelem. Přestože nějaký vztah k pedagogice mají, nejsou vyhraněni v tom smyslu, že by se chtěli stát učiteli. Někteří v bakalářském studiu vidí i příležitost pro změnu. Nechtějí se upsat k pětiletému studiu v Olomouci ani k tomu, že by studovali pět let stejné zaměření. S bakalářským titulem už mohou v určitých profesích pracovat a o tom, jestli dostudují navazující magisterský stupeň a stanou se učiteli, se chtějí rozhodnout později,“ vypočetla proděkanka Jitka Petrová.

Absolventi navazujících magisterských programů vidí situaci jinak. „Do navazujícího studia šli s tím, že učitelství vnímali jako svůj životní směr. Dnes už nevnímají jako relevantní zátěž to, že by navazující magisterské studium nezvládli. Velkou roli u nich hrála výrazná motivace pro učitelskou profesi. Nestrukturované studium by dnes vnímali jako plynulejší pro návaznost výuky, vyhnuli by se tak adaptačnímu období – ukončování bakaláře a nastupující magisterské studium. Přerušení kontinuity tohoto vzdělávání dnes vnímají jako problematické. V dlouhém pětiletém studiu by podle nich došlo i k lepšímu provázání teorie a praxe, lépe by šlo i zařazovat dlouhodobé pobyty v zahraničí. Administrativní zatížení ukončování bakalářského studia a následná obava při přijímacích zkouškách do navazujícího studia jsou podle nich zbytečně stresující. Preferovali by tedy nestrukturované studium, v němž vidí větší stabilitu a jistotu,“ dodala Jitka Petrová k výsledkům, které k danému tématu přineslo nedávné šetření. Ještě před debatou v senátu fakulty zdůraznila i následně uskutečněnou diskuzi s vedoucími jednotlivých pracovišť a to, že je ve stávající situaci daleko k rozhodnutí, pro jaký model se Pedagogická fakulta UP do budoucna rozhodne.  

Téma poté diskutovali senátoři a senátorky PdF UP. Do debaty přispěl například Jiří Langer z Ústavu speciálněpedagogických studií, který by v budoucnu preferoval dlouhou pětiletou variantu. Ve své řeči připomněl zákon o pedagogických pracovnících, podle něhož učitel musí mít magisterské vzdělání.

„Měli bychom směřovat k dlouhým magisterským studijním programům. Chápu, že s touto změnou souvisí spousta úskalí, a vím, že se k tomuto tématu různé vysoké školy staví různě. Jestli bychom se rozhodli pro dlouhé magisterské studium, je jasné, že musíme nějakou dobu držet i to strukturované. Doporučuji však nyní jít oběma směry, přičemž vlajkové by pro nás měly být programy dlouhé pětileté. Budoucnost ukáže, co společnost požaduje víc,“ uvedl.

Ať už se PdF UP rozhodne jakkoli, v následující akreditaci bude navazující magisterská studia muset připravit také. Jistou dobu totiž bude muset přijímat studenty do bakalářských programů a těm bude muset umožnit dostudovat. O tématu se bude opět hovořit na dalším zasedání Rady pro vnitřní hodnocení UP.

Během březnového jednání se Akademický senát Pedagogické fakulty UP věnoval i Plánu realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2025. Dokument po krátké diskuzi fakultní senát přijal, a to ve znění úprav, které na zasedání předložil děkan PdF UP Vojtech Regec.

V souvislosti s revizí Rámcového vzdělávacího programu pak Vojtech Regec připomněl komunikaci Pedagogické fakulty UP. Znovu zdůraznil, že změna, která je vnímána jako největší za posledních dvacet let, byla prosazena bez toho, že by s jejím zněním vyjádřily souhlas pedagogické fakulty v zemi.

Děkan PdF UP zmínil i přijatou novelu vysokoškolského zákona, z níž pro fakultu i univerzitu vyplyne řada změn. Krátce též hovořil o chystaném přijímacím řízení i probíhajících rekonstrukčních pracích v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí.

Studentští senátoři informovali v další části zasedání o jejich nedávném setkání s nově zvoleným kandidátem na rektora Michaelem Kohajdou a také o debatě u Kulatého stolu SK RVŠ.