Feed aggregator

Univerzita nejsou jen působivé historické budovy a moderní laboratoře. Univerzita, to jsou především lidé. Ti, kteří na ní (a pro ni) pracují, bádají a studují. V anketě, která původně vznikla pro speciální číslo magazínu Žurnál ke 450. výročí vzniku naší univerzity, jsme se zeptali akademických pracovníků a vědců i studentů napříč fakultami a ústavem na to, co pro ně Univerzita Palackého znamená. 

Speciální číslo magazínu Žurnál ke 450 letům olomouckého vysokého učení si můžete v elektronické podobě stáhnout zde. 

 

Lodička, na které je radost plout, protože se jedná o:
Úžasný Prostor, kde se setkávají různé generace a zajímaví lidé a mohou se vzájemně obohacovat.
Úctyhodnou Podporu v osobním i pracovním rozvoji.
Úchvatnou Příležitost rozvíjet tvůrčí i výzkumné činnosti.
UP je bezesporu instituce, která má dobré jméno nejen v České republice, ale i v zahraničí. Jsem hrdá, když slyším, že naši absolventi jsou v praxi vítáni a jsou přínosem.

 

Univerzitu Palackého vnímám jako příležitost, která mě posune dál v mé životní etapě. Není to pouze vysoká škola, ale živý organismus a komunita lidí, kteří chtějí něčeho dosáhnout. Jak by řekl Martin Luther King: inteligence plus charakter – to je cíl skutečného vzdělání.

 

UP je pro mne především místem, kde jsem získal svoje vzdělání v oboru lékařských věd. Je pro mne místem, kde svoje znalosti a zkušenosti mohu předávat našim studentům, a konečně je pro mne jedinečným prostorem pro vzájemnou výměnu informací a zkušeností mezi studenty, učiteli a vědci s možností dalšího rozvoje nejen osobního, ale především celého společenství naší univerzity.

 

Symbol trvalé kondice při přebíhání mezi patry na klinice dopoledne, snaha udržet se v bdělosti bez sirek v očích na přednášce odpoledne a nezakopnutí o obří zeměkouli na náměstí po bujarém popíjení lahodných moků večer. UP je pro mě spojení několika světů, které se krásně doplňují, když v nich člověk umí přežívat.

 

Vážím si toho, že můžu učit na univerzitě italštinu a italskou kulturu. Znamená to pro mě možnost se posunovat v oboru, spolupracovat se skvělými kolegy, navazovat nové kontakty, ale především realizovat se jako pedagožka. Předávat znalosti a vědomosti je pro mě velkou radostí, a když mé snažení dopadne na úrodnou půdu, cítím se prostě skvěle.

 

Univerzita Palackého pro mě představuje místo realizace, poznávání a setkání. Realizace mých někdy až zdánlivě nerealizovatelných nápadů v podobě různých projektů, diskuzí či kurzů. Poznávání okolního světa, ale rovněž sebe sama, svých možností a limitů. A setkání – zcela obyčejných s lidmi, které mám rád, a neobyčejných, která mi umožňují realizaci a poznání.

 

Univerzita Palackého je pro mě místo, kde je možné uplatnit svůj potenciál v rámci nejrůznějšího výzkumu. Velkou výhodou je možnost spolupráce odborníků z různých fakult a rozvíjení interdisciplinárního přístupu.

 

Když jsem se dostala na Univerzitu Palackého, považovala jsem to za splněný sen. Na přírodovědecké fakultě studuji třetím rokem a mám k ní silné pouto. Poznala jsem zde spoustu skvělých spolužáků a pedagogů. Díky letním školám, které katedry na fakultě pořádají, jsem vycestovala do Rakouska, Německa a na Maltu. Beru to jako velkou životní zkušenost.

 

Vnímám ji jako staletou instituci, jež násobně a ve všech směrech přesahuje čas vymezený jednotlivci. Jako vzdělávací dům plnící sny mladým lidem. Jako zaměstnaneckou organizaci, poskytující tisíce příležitostí. Univerzita Palackého je pro mě alma mater, kterou v souladu s tradičním slibem ‚v mysli vděčně uchovávám‘.

 

Univerzita Palackého pro mě znamená soulad protikladů, který mi zasáhl do života, kterému jsem velmi vděčná za nespočet radostí, příležitostí, možností i lidí, kteří jej utváří; na který jsem hrdá, na který vím, že nikdy nezapomenu, a kterému bych moc přála, aby pokračoval na cestě za ještě lepším renomé.

 

Univerzita Palackého pro mě znamená dlouhou historii vzdělávání, poznání, excelentní vědy a zlepšujícího se zázemí pro studenty, pedagogy i vědecké pracovníky. Univerzita mi umožňuje předávat mladým lidem nejnovější poznatky a informace z oblasti moderních technologií propojujících přírodní vědy s bezpečností a ochranou obyvatelstva. Univerzita pro mě znamená místo pro setkávání se s osobnostmi vědy a výzkumu napříč všemi obory, ve kterých realizuje vzdělávání a vědeckou činnost, a prostor pro sebevzdělávání.

 

Univerzita Palackého pro mě znamená čas strávený s inspirujícími lidmi a místo profesního i osobního rozvoje.

 

Miluju UP, zlobím se na ni, raduju se z jejích úspěchů, nadávám na šlendriány. Prostě jako doma. Bude to znít divně a nadneseně, ale UP je pro mě totéž co rodina. S olomouckou univerzitou jsem spojena od svých sedmnácti let, strávila jsem tu už dvě třetiny svého života. Přirovnání UP k rodině je u mě na místě. Rodinu máš také na celý život.

 

Univerzita Palackého je pro mě nejen místem, kde získávám vzdělání, ale také místem, kde jsem poznal spoustu skvělých lidí a zažil nezapomenutelné okamžiky. Je pro mě symbolem tradice, kvality a otevřenosti. Je to univerzita s bohatou historií, která se neustále rozvíjí a přizpůsobuje současným výzvám. Nabídla mi možnost rozšířit si obzory a zapojit se do spousty aktivit a projektů. Pomohla mi najít si svou cestu v životě a profesní kariéře.

 

Jde o hodnotu, kterou nelze vyčíslit, ale která se historicky propsala do mého života. Pro mě to vždy bylo setkávání s osobnostmi, které mě motivovaly a zapalovaly moji touhu po vědění. Časová linie ukazuje, že se v jejím průběhu mění obsah i důraz na některé znalosti, ale základní hodnoty, které by měl absolvent Univerzity Palackého získávat, by měly zůstat i do budoucna stejné: poctivost, demokratické prvky komunikace, vzájemná úcta, etiketa oblékání a chování jeden k druhému. To je pro mě Univerzita Palackého v Olomouci.

 

Když se teď v závěru magisterského studia ohlédnu zpět, tak musím říct, že UP je pro mě hlavně velkým překvapením. Od studia na vysoké škole jsem nečekala mnoho, jen že s trochou štěstí získám vzdělání ve vysněném oboru, bakalářský titul, a když to půjde dobře, tak i magisterský. Můj plán byl nějakým způsobem vystudovat, správně jsem si myslela, že to nebude zrovna nenáročné, prožít těch několik let v anonymitě, protože jsem se domnívala, že akademičtí pracovníci se o studenty vůbec nebudou zajímat, že lidé v ročníku budou spíš známí než přátelé… Místo toho jsem měla štěstí na mnoho akademiků, kteří kromě předávání svých zkušeností a schopností formovali i mou osobnost. Podařilo se mi navázat přátelství nejen se studenty z mého oboru a fakulty, za což jsem neskutečně vděčná. Na UP jsem mimo kvalitní vzdělání, které je podstatným předpokladem pro to, abych byla jednoho dne dobrou fyzioterapeutkou, získala spoustu zkušeností. Byly to zkušenosti hezké a pozitivní, ale i velmi negativní až bolestivé. UP považuji za místo, které mě utvářelo, utváří a ještě nějaký čas utvářet bude. Jak dlouhý ten čas bude, přesně nevím, ale jsem si jistá, že na vliv UP na můj život určitě nezapomenu.

 

Univerzita mi už 17 let dává možnost neustále objevovat nové věci, učit se a dát průchod tvůrčí fantazii. Setkal jsem se za tu dobu s řadou mimořádných lidí a můj pracovní kolektiv je vlastně taková druhá rodina. I přes obtíže posledních let neztrácím pro práci nadšení a těším se na další dobrodružství.

Sedm pracovišť Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se zapojí do čtyř projektů financovaných z operačního programu Jan Amos Komenský, v jehož výzvě Špičkový výzkum univerzita uspěla. Vědci se v rámci těchto projektů zaměří například na výzkum vývoje a hmoty vesmíru, šlechtění odolných zemědělských plodin, propojení objektů mikrosvěta pomocí světla a mikrovln i na vývoj nových stavebních materiálů.

Do dvou projektů se zapojí Společná laboratoř optiky, společné pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Projekt Výzkum základních stavebních kamenů hmoty s využitím špičkových technologií (FORTE), jehož hlavním žadatelem byl Fyzikální ústav AV ČR, skončil mezi projekty z oblasti přírodních věd s nejvyšším bodovým výsledkem. Zaměřen bude na otázky povahy a vývoje vesmíru, jako jsou temná hmota a energie nebo dominance hmoty nad antihmotou.

„Pokrok v těchto otázkách vyžaduje koherentní mezioborový přístup napříč obory částicové a astročásticové fyziky, kosmologie a teoretické fyziky. Společná laboratoř optiky se soustředí na experimentální i teoretickou astročásticovou fyziku a pokryje širokou škálu vědeckých témat z oblastí vysokoenergetického kosmického záření a vysokoenergetických gama fotonů. K řešení nejnaléhavějších otázek astročásticové fyziky přispěje sběrem a analýzou dat z jedinečné kombinace observatoří, do kterých je pracoviště zapojeno, přičemž stejná pozornost bude věnována aplikačnímu potenciálu použitých detekčních metod a zařízení,“ řekl Dušan Mandát ze Společné laboratoře optiky. Na projektu se kromě Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého podílí také Univerzita Karlova, České vysoké učení technické a Ústav jaderné fyziky AV ČR.

Udržitelný rozvoj ve stavebnictví a energetice

Dalším úspěšným projektem s podílem Společné laboratoře optiky a FZÚ AV ČR je projekt Materiály a technologie pro udržitelný rozvoj (MATUR), jehož hlavním žadatelem je VŠB-TU Ostrava. Projekt se zaměří na vývoj nových materiálů a technologií, jejichž budoucí aplikace významně přispějí ke snižování zátěže životního prostředí. V oblasti stavebních hmot budou vyvíjeny silikáty pro technologie 3D tisku a hybridní betonové směsi s využitím recyklovaných materiálů. V oboru vysokoteplotní energetiky se uplatní materiály s vysokým potenciálem akumulace tepelné energie a materiály pro akumulaci, transport a uvolňování vodíku.

Projekt MATUR se bude mimo jiné věnovat solárním palivovým článkům i vývoji nových polymerních a keramických kompozitních materiálů a oxidických vrstev s příznivými mechanickými a antikorozními vlastnostmi. „Tým ze Společné laboratoře optiky se bude podílet na výzkumu zejména v oblasti studia kovových slitin pro ukládání a uvolňování vodíku. Nové materiály přinesou vyšší kapacitu akumulace vodíku s využitím v široké škále aplikací v energetice, dopravě nebo elektrotechnice,“ objasnil Libor Nožka ze Společné laboratoře optiky.

Poznatky pro plodiny nové generace

V oblasti Zemědělské a veterinární vědy se na prvním místě umístil projekt nazvaný Nové poznatky pro plodiny nové generace, jehož hlavním řešitelem je Ústav experimentální botaniky AV ČR a zapojí se do něj i katedry chemické biologie, experimentální biologie, biochemie, biofyziky a botaniky přírodovědecké fakulty. 

„Odborníci z PřF UP se budou podílet na řešení problémů týkajících se zajištění rostoucí světové potřeby potravin tváří v tvář klimatické změně. Předmětem několikaletého projektu je vývoj a šlechtění nových odrůd plodin, jako jsou například ječmen, řepka nebo hrách. Znalost molekulárních mechanismů zapojených do adaptace rostlin na abiotický stres v kritických fázích růstu a vývoje, optimalizace biotechnologických procesů k aplikaci nových znalostí do šlechtitelské praxe a zlepšení veřejného mínění o nových technikách šlechtění jsou hlavními cíli tohoto projektu. Odborníci ze šesti kateder se zapojí do čtyř z celkově šesti pracovních balíčků, které budou řešit proces ovlivnění klíčení a vývoje mladých rostlin, vývoj a ovlivnění kořenového systému, reprodukci rostlin a moderní biotechnologické procesy vedoucí k přípravě nových odrůd plodin,“ doplnila prorektorka pro vědu a výzkum UP Lucie Plíhalová.

Kvantové inženýrství a nanotechnologie

Mezinárodní tým profesora Radima Filipa na katedře optiky PřF UP pak bude klíčovým partnerem nového projektu v rámci programu Jan Amos Komenský koordinovaného Ústavem přístrojové techniky AV ČR v Brně pod vedením profesora Pavla Zemánka. „Cílem projektu nazvaného Kvantové inženýrství a nanotechnologie je inženýrský a experimentální rozvoj kontroly a propojení individuálních objektů mikrosvěta od atomů přes molekuly až po nanočástice, a to na rozdílných škálách velikostí, hmotností a jejich složitosti pomocí světla či mikrovln. Olomoucký tým do tohoto projektu vloží klíčové a široké teoretické znalosti v kvantové fyzice světla a látky plně využitelné v návrzích řady moderních kvantových experimentů na různých platformách. Současně poskytneme i exklusivní experimentální znalosti a dovednosti v oblasti atomové fyziky a související kvantové technologie, které byly za posledních deset let nashromážděny v laboratoři kolem týmu Lukáše Slodičky,“ uvedl Radim Filip z katedry optiky.

V prvním ze dvou stěžejních pracovních balíčků, který profesor Filip vede a který je zaměřený na hlavní výzkum, se tato atomová laboratoř v Olomouci propojí do trojúhelníku s experimenty na Ústavu přístrojové techniky AV ČR v oblasti optické manipulace nanoobjektů vedenými doktorem Oto Brzobohatým a experimentálním týmem v oblasti kvantového chování molekul na Ústavu Jaroslava Heyrovského AV ČR kolem doktora Juraje Fedora. Nový juniorský tým vytvořený v projektu kolem doktora Ondřeje Černotíka pak doplní dlouhodobý výhled do využití supravodivých obvodů v této oblasti.

Sedm pracovišť Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se zapojí do čtyř projektů financovaných z operačního programu Jan Amos Komenský, v jehož výzvě Špičkový výzkum univerzita uspěla. Vědci se v rámci těchto projektů zaměří například na výzkum vývoje a hmoty vesmíru, šlechtění odolných zemědělských plodin, propojení objektů mikrosvěta pomocí světla a mikrovln i na vývoj nových stavebních materiálů.

Do dvou projektů se zapojí Společná laboratoř optiky, společné pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Projekt Výzkum základních stavebních kamenů hmoty s využitím špičkových technologií (FORTE), jehož hlavním žadatelem byl Fyzikální ústav AV ČR, skončil mezi projekty z oblasti přírodních věd s nejvyšším bodovým výsledkem. Zaměřen bude na otázky povahy a vývoje vesmíru, jako jsou temná hmota a energie nebo dominance hmoty nad antihmotou.

„Pokrok v těchto otázkách vyžaduje koherentní mezioborový přístup napříč obory částicové a astročásticové fyziky, kosmologie a teoretické fyziky. Společná laboratoř optiky se soustředí na experimentální i teoretickou astročásticovou fyziku a pokryje širokou škálu vědeckých témat z oblastí vysokoenergetického kosmického záření a vysokoenergetických gama fotonů. K řešení nejnaléhavějších otázek astročásticové fyziky přispěje sběrem a analýzou dat z jedinečné kombinace observatoří, do kterých je pracoviště zapojeno, přičemž stejná pozornost bude věnována aplikačnímu potenciálu použitých detekčních metod a zařízení,“ řekl Dušan Mandát ze Společné laboratoře optiky. Na projektu se kromě Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého podílí také Univerzita Karlova, České vysoké učení technické a Ústav jaderné fyziky AV ČR.

Udržitelný rozvoj ve stavebnictví a energetice

Dalším úspěšným projektem s podílem Společné laboratoře optiky a FZÚ AV ČR je projekt Materiály a technologie pro udržitelný rozvoj (MATUR), jehož hlavním žadatelem je VŠB-TU Ostrava. Projekt se zaměří na vývoj nových materiálů a technologií, jejichž budoucí aplikace významně přispějí ke snižování zátěže životního prostředí. V oblasti stavebních hmot budou vyvíjeny silikáty pro technologie 3D tisku a hybridní betonové směsi s využitím recyklovaných materiálů. V oboru vysokoteplotní energetiky se uplatní materiály s vysokým potenciálem akumulace tepelné energie a materiály pro akumulaci, transport a uvolňování vodíku.

Projekt MATUR se bude mimo jiné věnovat solárním palivovým článkům i vývoji nových polymerních a keramických kompozitních materiálů a oxidických vrstev s příznivými mechanickými a antikorozními vlastnostmi. „Tým ze Společné laboratoře optiky se bude podílet na výzkumu zejména v oblasti studia kovových slitin pro ukládání a uvolňování vodíku. Nové materiály přinesou vyšší kapacitu akumulace vodíku s využitím v široké škále aplikací v energetice, dopravě nebo elektrotechnice,“ objasnil Libor Nožka ze Společné laboratoře optiky.

Poznatky pro plodiny nové generace

V oblasti Zemědělské a veterinární vědy se na prvním místě umístil projekt nazvaný Nové poznatky pro plodiny nové generace, jehož hlavním řešitelem je Ústav experimentální botaniky AV ČR a zapojí se do něj i katedry chemické biologie, experimentální biologie, biochemie, biofyziky a botaniky přírodovědecké fakulty. 

„Odborníci z PřF UP se budou podílet na řešení problémů týkajících se zajištění rostoucí světové potřeby potravin tváří v tvář klimatické změně. Předmětem několikaletého projektu je vývoj a šlechtění nových odrůd plodin, jako jsou například ječmen, řepka nebo hrách. Znalost molekulárních mechanismů zapojených do adaptace rostlin na abiotický stres v kritických fázích růstu a vývoje, optimalizace biotechnologických procesů k aplikaci nových znalostí do šlechtitelské praxe a zlepšení veřejného mínění o nových technikách šlechtění jsou hlavními cíli tohoto projektu. Odborníci ze šesti kateder se zapojí do čtyř z celkově šesti pracovních balíčků, které budou řešit proces ovlivnění klíčení a vývoje mladých rostlin, vývoj a ovlivnění kořenového systému, reprodukci rostlin a moderní biotechnologické procesy vedoucí k přípravě nových odrůd plodin,“ doplnila prorektorka pro vědu a výzkum UP Lucie Plíhalová.

Kvantové inženýrství a nanotechnologie

Mezinárodní tým profesora Radima Filipa na katedře optiky PřF UP pak bude klíčovým partnerem nového projektu v rámci programu Jan Amos Komenský koordinovaného Ústavem přístrojové techniky AV ČR v Brně pod vedením profesora Pavla Zemánka. „Cílem projektu nazvaného Kvantové inženýrství a nanotechnologie je inženýrský a experimentální rozvoj kontroly a propojení individuálních objektů mikrosvěta od atomů přes molekuly až po nanočástice, a to na rozdílných škálách velikostí, hmotností a jejich složitosti pomocí světla či mikrovln. Olomoucký tým do tohoto projektu vloží klíčové a široké teoretické znalosti v kvantové fyzice světla a látky plně využitelné v návrzích řady moderních kvantových experimentů na různých platformách. Současně poskytneme i exklusivní experimentální znalosti a dovednosti v oblasti atomové fyziky a související kvantové technologie, které byly za posledních deset let nashromážděny v laboratoři kolem týmu Lukáše Slodičky,“ uvedl Radim Filip z katedry optiky.

V prvním ze dvou stěžejních pracovních balíčků, který profesor Filip vede a který je zaměřený na hlavní výzkum, se tato atomová laboratoř v Olomouci propojí do trojúhelníku s experimenty na Ústavu přístrojové techniky AV ČR v oblasti optické manipulace nanoobjektů vedenými doktorem Oto Brzobohatým a experimentálním týmem v oblasti kvantového chování molekul na Ústavu Jaroslava Heyrovského AV ČR kolem doktora Juraje Fedora. Nový juniorský tým vytvořený v projektu kolem doktora Ondřeje Černotíka pak doplní dlouhodobý výhled do využití supravodivých obvodů v této oblasti.

Dostupnost zdravotní péče, kritické čtení médií, ale také zajímavosti ze života masajských vesničanů v Tanzanii a řadu dalších témat nabídli k debatě veřejnosti studenti a pedagogové UP, kteří se v letním semestru zapojili do projektu Občanské univerzity (UniON).

Města, městečka i vesnice, knihovny, školy, kulturní domy, tam všude si mohli lidé zajít poslechnout odborníky z univerzity a seznámit se se zajímavými tématy. Přesně to je totiž smyslem projektu UniON. „Občanská univerzita je univerzitní platformou založenou na partnerském přístupu a vzájemném dialogu s veřejností. V rámci dobrovolnické činnosti svých studentů a pedagogů nabízí Univerzita Palackého znalosti a dovednosti všude tam, kde o ně bude zájem, a to bez nároku na honorář,“ připomenula smysl této aktivity Zuzana Kullová, koordinátorka UniONu z oddělení univerzitních akcí UP.

Princip sdílení informací mezi univerzitou a veřejností je jednoduchý. Na webových stránkách Občanské univerzity je vždy aktuální seznam témat přednášek, z nich si mohou zájemci vybrat. „V tuto chvíli nabízíme několik desítek témat, kterých se ujali dobrovolníci z řad pedagogů a studentů Univerzity Palackého. Jednotlivá témata jsou rozdělena do pěti oblastí – společnost, historie a kultura, zdraví, věda, média a vzdělávání,“ dodala Zuzana Kullová. Nabídka je pestrá a jde napříč různými obory i oblastmi. Najdeme tu třeba přednášky o kořenech terorismu, dnešní generaci a Instagramu, pracovním právu, finanční gramotnosti, zdravém životním stylu, pobytech významných osobností v Olomouci či národních parcích v Tanzanii. Spolu s nabídkou je na webových stránkách kontakt na koordinátorku i nezávazný poptávkový formulář.

„Zájem o naše přednášky je z různých institucí a škol i míst. V letním semestru se mohli zájemci seznámit s našimi lektory kromě Olomouce například v Prostějově, Šternberku, Mohelnici nebo Stráži pod Ralskem. Vystupovali jsme mj. v knihovnách, v klubech seniorů i na středních školách,“ vypočetla Zuzana Kullová. Jak dodala, velmi ji těší i pozitivní zpětná vazba na aktivity UniONu.

„V naší škole proběhl program Dobrovolnictví v sociálních službách. Přínos pro naše žáky byl velký, hodnotili kladně především interaktivnost, srozumitelnost, příklady konkrétní praxe,“ ocenila práci lektorů například pedagožka Jana Hvižďová z Odborného učiliště a Praktické školy Mohelnice. „Rád bych touto cestou poděkoval JUDr. Tomoszkovi za velmi zajímavou a poutavou přednášku a diskuzi v rámci akce, kterou jsme společně zorganizovali v našem komunitním centru. Zpětné hodnocení od účastníků už na místě samotném bylo velmi příznivé a i následně někteří z účastníků mi sdělovali své, velmi pozitivní dojmy,“ vyzdvihl Stanislav Vaďura, manažer komunitního centra Skrbeň, kde se konala přednáška o dostupnosti zdravotní péče.

„Budeme velmi rádi, pokud se k UniONu přidají i další studenti a odborníci z naší univerzity. Stačí se s námi spojit a navrhnout téma, které by chtěli veřejnosti prezentovat,“ dodala Zuzana Kullová.

Dostupnost zdravotní péče, kritické čtení médií, ale také zajímavosti ze života masajských vesničanů v Tanzanii a řadu dalších témat nabídli k debatě veřejnosti studenti a pedagogové UP, kteří se v letním semestru zapojili do projektu Občanské univerzity (UniON).

Města, městečka i vesnice, knihovny, školy, kulturní domy, tam všude si mohli lidé zajít poslechnout odborníky z univerzity a seznámit se se zajímavými tématy. Přesně to je totiž smyslem projektu UniON. „Občanská univerzita je univerzitní platformou založenou na partnerském přístupu a vzájemném dialogu s veřejností. V rámci dobrovolnické činnosti svých studentů a pedagogů nabízí Univerzita Palackého znalosti a dovednosti všude tam, kde o ně bude zájem, a to bez nároku na honorář,“ připomenula smysl této aktivity Zuzana Kullová, koordinátorka UniONu z oddělení univerzitních akcí UP.

Princip sdílení informací mezi univerzitou a veřejností je jednoduchý. Na webových stránkách Občanské univerzity je vždy aktuální seznam témat přednášek, z nich si mohou zájemci vybrat. „V tuto chvíli nabízíme několik desítek témat, kterých se ujali dobrovolníci z řad pedagogů a studentů Univerzity Palackého. Jednotlivá témata jsou rozdělena do pěti oblastí – společnost, historie a kultura, zdraví, věda, média a vzdělávání,“ dodala Zuzana Kullová. Nabídka je pestrá a jde napříč různými obory i oblastmi. Najdeme tu třeba přednášky o kořenech terorismu, dnešní generaci a Instagramu, pracovním právu, finanční gramotnosti, zdravém životním stylu, pobytech významných osobností v Olomouci či národních parcích v Tanzanii. Spolu s nabídkou je na webových stránkách kontakt na koordinátorku i nezávazný poptávkový formulář.

„Zájem o naše přednášky je z různých institucí a škol i míst. V letním semestru se mohli zájemci seznámit s našimi lektory kromě Olomouce například v Prostějově, Šternberku, Mohelnici nebo Stráži pod Ralskem. Vystupovali jsme mj. v knihovnách, v klubech seniorů i na středních školách,“ vypočetla Zuzana Kullová. Jak dodala, velmi ji těší i pozitivní zpětná vazba na aktivity UniONu.

„V naší škole proběhl program Dobrovolnictví v sociálních službách. Přínos pro naše žáky byl velký, hodnotili kladně především interaktivnost, srozumitelnost, příklady konkrétní praxe,“ ocenila práci lektorů například pedagožka Jana Hvižďová z Odborného učiliště a Praktické školy Mohelnice. „Rád bych touto cestou poděkoval JUDr. Tomoszkovi za velmi zajímavou a poutavou přednášku a diskuzi v rámci akce, kterou jsme společně zorganizovali v našem komunitním centru. Zpětné hodnocení od účastníků už na místě samotném bylo velmi příznivé a i následně někteří z účastníků mi sdělovali své, velmi pozitivní dojmy,“ vyzdvihl Stanislav Vaďura, manažer komunitního centra Skrbeň, kde se konala přednáška o dostupnosti zdravotní péče.

„Budeme velmi rádi, pokud se k UniONu přidají i další studenti a odborníci z naší univerzity. Stačí se s námi spojit a navrhnout téma, které by chtěli veřejnosti prezentovat,“ dodala Zuzana Kullová.

Je to nepřehlédnutelná dominanta historického jádra Prahy. Oblíbený letní cíl turistů. Historikové i uměnovědci o ní naspali nespočet stránek. A přesto se stále najdou kapitoly, které dosud nebyly podrobně zmapovány. Třeba ta o pozdně gotické architektuře. Řeč je o Týnském chrámu, přesněji o kostelu Panny Marie před Týnem. A především pak o knize Týnský kostel a architektura poděbradské doby, kterou vybíráme jako další letní tip na čtení v našem prázdninovém seriálu.

Autorka Jana Pařízková Čevonová z katedry dějin umění FF UP v knize komplexně mapuje stavební vývoj Týnského kostela v době Jiřího z Poděbrad. Nabízí jednak detailní popis architektonické podstaty pozdně gotické etapy Týnského chrámu, jednak bohatý doprovodný fond fotografií, nákresů či půdorysů. To vše dohromady umožňuje poznat architektonickou proměnu kostela v pozdně gotickém období, ať už jste zarytí akademičtí znalci, či jen sečtělejší nadšenci do ikonických českých památek.

Kniha rozhodně není kapesní a spíše než v turistickém batůžku najde čestné a přední místo ve vaší domácí knihovně. Velkolepost zpracování jde ruku v ruce s velkolepostí celé stavby, o které pojednává. Pokud byste si však přece jen knihu rádi vzali s sebou na své příští toulky Prahou, můžete si vedle tištěné verze pořídit třeba i elektronickou, která se hravě vleze do tabletu či mobilu. Oba formáty publikace najdete na VUP shopu.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 10% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 10% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Je to nepřehlédnutelná dominanta historického jádra Prahy. Oblíbený letní cíl turistů. Historikové i uměnovědci o ní naspali nespočet stránek. A přesto se stále najdou kapitoly, které dosud nebyly podrobně zmapovány. Třeba ta o pozdně gotické architektuře. Řeč je o Týnském chrámu, přesněji o kostelu Panny Marie před Týnem. A především pak o knize Týnský kostel a architektura poděbradské doby, kterou vybíráme jako další letní tip na čtení v našem prázdninovém seriálu.

Autorka Jana Pařízková Čevonová z katedry dějin umění FF UP v knize komplexně mapuje stavební vývoj Týnského kostela v době Jiřího z Poděbrad. Nabízí jednak detailní popis architektonické podstaty pozdně gotické etapy Týnského chrámu, jednak bohatý doprovodný fond fotografií, nákresů či půdorysů. To vše dohromady umožňuje poznat architektonickou proměnu kostela v pozdně gotickém období, ať už jste zarytí akademičtí znalci, či jen sečtělejší nadšenci do ikonických českých památek.

Kniha rozhodně není kapesní a spíše než v turistickém batůžku najde čestné a přední místo ve vaší domácí knihovně. Velkolepost zpracování jde ruku v ruce s velkolepostí celé stavby, o které pojednává. Pokud byste si však přece jen knihu rádi vzali s sebou na své příští toulky Prahou, můžete si vedle tištěné verze pořídit třeba i elektronickou, která se hravě vleze do tabletu či mobilu. Oba formáty publikace najdete na VUP shopu.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 10% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 10% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Přednáška i abstrakt pouze v angličtině. Development of thermoelectric (TE) materials is important, for energy saving via waste heat power generation [1], and IoT power sources [2]. For high TE performance, we must find ways to overcome the traditional tradeoffs between the properties, namely, between Seebeck coefficient S and electrical conductivity s, and between the electrical and thermal conductivity k [3].

Dary, které provázely středověkou svatbu Matyáše Korvína a Beatrix Aragonské. Jaké byly? A co měly tehdejší společnosti ukazovat? Kus z této historie objevil v milánském archivu Patrik Paštrnák z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Nové poznatky publikoval v prestižním časopise Speculum, jehož vydavatelem je Medieval Academy of America v University of Chicago Press.

Patrik Paštrnák z katedry historie FF UP se ve své disertační práci zabýval středověkými svatebními cestami. Věnoval se princeznám a princům, kteří cestovali za svými chotěmi i přes půl Evropy. Jednou z takových cest byla ta, kterou uskutečnila Beatrix Aragonská, druhá manželka uherského a českého krále Matyáše Korvína. Jejich svatba byla jednou z největších událostí uherských dějin druhé půlky 15. století a o tu, lépe řečeno o dary, které ji provázely, zavadil mladý historik z Univerzity Palackého v milánském archivu vlastně náhodou. V krátkém rozhovoru, který poskytl Žurnálu Online, Patrik Paštrnák uvádí, že podrobné opisy, jež objevil při zcela jiném výzkumu, znalosti o této svatbě významně rozšiřují. Popisují četnost i hodnotu darů, navíc přibližují i tehdejší společenské a politické souvislosti.

Můžete přiblížit, jak vlastně královská svatba v 15. století vypadala?

Když zůstaneme u té konkrétní, tedy u svatby Matyáše Korvína a Beatrix Aragonské, tak budeme mluvit o události, která se skládala ze tří částí. Nejprve se konala svatba v zastoupení u princezny doma v Neapoli. Poté proběhla korunovace, pro Uhry v tradičním místě, v Székesfehérváru (Stoličném Bělehradu). Třetí část svatby, tentokrát už s oběma snoubenci naživo, se pak uskutečnila během vánočních svátků v roce 1476 v Budíně. Načasování mělo svůj symbolický význam. Cílená souvislost s křesťanskými svátky totiž měla ještě více zvýšit svátečnost události, což se mimo jiné projevovalo i v rovině darování. V 15. století bylo tradicí, že si lidé dárky vyměňovali ne na Boží hod, ale na Nový rok. Matyáš Korvín i tuto chvíli využil k obdarování své vyvolené. Zároveň jí dal jistý finanční obnos, aby mohla rozdávat almužnu, a tak se sama stala aktivním dárcem.

Král Matyáš lpěl na tom, aby svou vyvolenou hojně obdaroval? Patřilo to k tehdejší tradici, nebo to má nějaké jiné specifické vysvětlení?

Matyáš Korvín neměl královský původ, králem byl zvolen. Ačkoli jeho otec Jan Hunyadi měl za sebou skvělou válečnou historii, byl to vyhlášený turkobijec, přece to na prestiž královského původu nestačilo. Matyáš musel tedy svou legitimitu zdůvodňovat jinak, mimo jiné sponzorováním umění. A navzdory tomu, že by se jeho vláda dala označit za tyranskou, protože neustále válčil, zaváděl nové daně, brutálně potlačoval každý náznak kritiky, povedlo se mu vybudovat si obraz skvělého panovníka. Tato PR strategie je patrná i v jeho svatbě s Beatrix, a to nejenom v osobě nevěsty, pocházející z prominentní evropské dynastie. V rámci svatebních úmluv se zavázal, že věnuje své manželce materiální dary v dvounásobné hodnotě její svatební výbavy. Opulentnost a hojnost darů přitom nebyly pravidlem, vždy záleželo na konkrétních politických, osobních a dynastických motivacích. Jsem přesvědčen, že si Matyáš tímto kompenzoval svůj nekrálovský původ.

Jednotlivé položky dokumentů, které jste našel, mnohé z této svatby rozkrývají. Můžete více popsat význam vašeho objevu?   

Dokumenty, obsahující seznam svatebních darů, ležely v archivních složkách, které se vztahují k úplně jiné události, k zamýšlené svatbě milánské princezny s Jánosem Korvínem, Matyášovým nemanželským synem. Navíc jsou jednotlivé položky seznamů popsány hodně neosobně, což ztěžovalo identifikaci. Jediným vodítkem byly tituly osobností, které byly obdarovány ‚uherským králem a královnou´. Když jsem porovnával tituly těch, kdo na svatbu doprovázeli Beatrix Aragonskou, došel jsem k závěru, že se nalezený seznam netýká milánské princezny, ale právě Beatrix Aragonské.

‘

Bylo to velké překvapení, ale zcela zapadá do nálezů mých maďarských kolegů. Donedávna se totiž o její svatbě vědělo poměrně hodně, ale chybělo několik podstatných detailů. V poslední době se podařilo identifikovat text svatební smlouvy a seznam Beatriciny svatební výbavy, několik oslavných básní a řečí nebo podrobnější opis korunovace. Mnohé se tak dostalo do zcela jiného světla.

Při zpracování dokumentů mi připadlo, že jsem našel výjimečný pramen, minimálně pro střední Evropu. Celkově je téma svatebních darů v kontextu královských sňatků ve středověku nebo raném novověku málo probádáno. I proto jsem se rozhodl studii, jež obsahuje edici seznamu darů, publikovat v časopise Speculum, který má celosvětový dosah. Jsem nesmírně poctěn, že se editoři rozhodli mou studii vydat.

A co bylo tedy obsahem darů?

Z podrobného opisu darů, který však není kompletní, víme, že jejich součástí byly nejrůznější objekty. Nacházely se tam klenoty a šperky (diadém, brože, náhrdelníky), šaty a ložní prádlo z drahých látek, tapisérie, zlaté poháry, stříbrné nádobí, kožené a kožešinové přehozy a oděvy, každý v hodnotě několik stovek až tisíc zlatých dukátů. V jistém smyslu byly tyto Matyášovy dary protějškem výbavy, které si aragonská nevěsta dovezla z Neapole. Taky šlo o šperky, ložní prádlo, stříbrné nádobí, drahé tuniky či oblečení. Matyášovy dary však byly mnohem, mnohem hodnotnější. V tom je právě vidět kompenzaci jeho nižšího sociálního statusu.  

Nejde ale jen o obsah nebo hodnotu darů. Je totiž velmi zajímavé sledovat, jak v dané době fungovaly společenské odstředivé a dostředivé síly. Kupříkladu taková změna šatů. U některých královských sňatků je patrná snaha inkulturovat cizí princeznu pomocí oblékání neboli dress codu, manželé už předem požadovali, aby příští královna přijela oblečena v místním oděvu, ne v obleku svého rodného dvora. Jak se však ukazuje v posledních letech, takový model byl spíše výjimkou a zcela vyloučený pro italské princezny přijíždějící do střední Evropy, jako byla právě Beatrix. I když dva Matyášovy dary (šperk a šaty) byly prý v ‚uherském stylu‘, její vlastní výbava nic podobného neobsahuje a nemáme ani zprávy, že by je Beatrix během svatby nosila. Svým způsobem je to velmi logické a není to důkaz domnělé tvrdohlavosti nebo pýchy italské princezny. Cílem sňatku bylo totiž ukázat napojení uherského krále na italskou renesanční kulturu přes ‚trofejovou‘ manželku. Kdyby se oblékla do maďarských nebo českých šatů, kouzlo by se ztratilo.

Mgr. Patrik Paštrnák, M. A., D.Phil., odborný asistent na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Na FF UP absolvoval latinskou filologii a historii. Poté studoval medievistiku na CEU v Budapešti a doktorské studium historie na New College v Oxfordu. Na FF UP vyučuje starší dějiny. V nakladatelství Routledge mu nedávno vyšla monografie s názvem Dynasty in motion. Wedding journeys in late medieval and early modern Europe. S britskými kolegy pracuje na textbooku středověké monarchie, jenž má rovněž publikovat nakladatelství Routledge. 

Dary, které provázely středověkou svatbu Matyáše Korvína a Beatrix Aragonské. Jaké byly? A co měly tehdejší společnosti ukazovat? Kus z této historie objevil v milánském archivu Patrik Paštrnák z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Nové poznatky publikoval v prestižním časopise Speculum, jehož vydavatelem je Medieval Academy of America v University of Chicago Press.

Patrik Paštrnák z katedry historie FF UP se ve své disertační práci zabýval středověkými svatebními cestami. Věnoval se princeznám a princům, kteří cestovali za svými chotěmi i přes půl Evropy. Jednou z takových cest byla ta, kterou uskutečnila Beatrix Aragonská, druhá manželka uherského a českého krále Matyáše Korvína. Jejich svatba byla jednou z největších událostí uherských dějin druhé půlky 15. století a o tu, lépe řečeno o dary, které ji provázely, zavadil mladý historik z Univerzity Palackého v milánském archivu vlastně náhodou. V krátkém rozhovoru, který poskytl Žurnálu Online, Patrik Paštrnák uvádí, že podrobné opisy, jež objevil při zcela jiném výzkumu, znalosti o této svatbě významně rozšiřují. Popisují četnost i hodnotu darů, navíc přibližují i tehdejší společenské a politické souvislosti.

Můžete přiblížit, jak vlastně královská svatba v 15. století vypadala?

Když zůstaneme u té konkrétní, tedy u svatby Matyáše Korvína a Beatrix Aragonské, tak budeme mluvit o události, která se skládala ze tří částí. Nejprve se konala svatba v zastoupení u princezny doma v Neapoli. Poté proběhla korunovace, pro Uhry v tradičním místě, v Székesfehérváru (Stoličném Bělehradu). Třetí část svatby, tentokrát už s oběma snoubenci naživo, se pak uskutečnila během vánočních svátků v roce 1476 v Budíně. Načasování mělo svůj symbolický význam. Cílená souvislost s křesťanskými svátky totiž měla ještě více zvýšit svátečnost události, což se mimo jiné projevovalo i v rovině darování. V 15. století bylo tradicí, že si lidé dárky vyměňovali ne na Boží hod, ale na Nový rok. Matyáš Korvín i tuto chvíli využil k obdarování své vyvolené. Zároveň jí dal jistý finanční obnos, aby mohla rozdávat almužnu, a tak se sama stala aktivním dárcem.

Král Matyáš lpěl na tom, aby svou vyvolenou hojně obdaroval? Patřilo to k tehdejší tradici, nebo to má nějaké jiné specifické vysvětlení?

Matyáš Korvín neměl královský původ, králem byl zvolen. Ačkoli jeho otec Jan Hunyadi měl za sebou skvělou válečnou historii, byl to vyhlášený turkobijec, přece to na prestiž královského původu nestačilo. Matyáš musel tedy svou legitimitu zdůvodňovat jinak, mimo jiné sponzorováním umění. A navzdory tomu, že by se jeho vláda dala označit za tyranskou, protože neustále válčil, zaváděl nové daně, brutálně potlačoval každý náznak kritiky, povedlo se mu vybudovat si obraz skvělého panovníka. Tato PR strategie je patrná i v jeho svatbě s Beatrix, a to nejenom v osobě nevěsty, pocházející z prominentní evropské dynastie. V rámci svatebních úmluv se zavázal, že věnuje své manželce materiální dary v dvounásobné hodnotě její svatební výbavy. Opulentnost a hojnost darů přitom nebyly pravidlem, vždy záleželo na konkrétních politických, osobních a dynastických motivacích. Jsem přesvědčen, že si Matyáš tímto kompenzoval svůj nekrálovský původ.

Jednotlivé položky dokumentů, které jste našel, mnohé z této svatby rozkrývají. Můžete více popsat význam vašeho objevu?   

Dokumenty, obsahující seznam svatebních darů, ležely v archivních složkách, které se vztahují k úplně jiné události, k zamýšlené svatbě milánské princezny s Jánosem Korvínem, Matyášovým nemanželským synem. Navíc jsou jednotlivé položky seznamů popsány hodně neosobně, což ztěžovalo identifikaci. Jediným vodítkem byly tituly osobností, které byly obdarovány ‚uherským králem a královnou´. Když jsem porovnával tituly těch, kdo na svatbu doprovázeli Beatrix Aragonskou, došel jsem k závěru, že se nalezený seznam netýká milánské princezny, ale právě Beatrix Aragonské.

‘

Bylo to velké překvapení, ale zcela zapadá do nálezů mých maďarských kolegů. Donedávna se totiž o její svatbě vědělo poměrně hodně, ale chybělo několik podstatných detailů. V poslední době se podařilo identifikovat text svatební smlouvy a seznam Beatriciny svatební výbavy, několik oslavných básní a řečí nebo podrobnější opis korunovace. Mnohé se tak dostalo do zcela jiného světla.

Při zpracování dokumentů mi připadlo, že jsem našel výjimečný pramen, minimálně pro střední Evropu. Celkově je téma svatebních darů v kontextu královských sňatků ve středověku nebo raném novověku málo probádáno. I proto jsem se rozhodl studii, jež obsahuje edici seznamu darů, publikovat v časopise Speculum, který má celosvětový dosah. Jsem nesmírně poctěn, že se editoři rozhodli mou studii vydat.

A co bylo tedy obsahem darů?

Z podrobného opisu darů, který však není kompletní, víme, že jejich součástí byly nejrůznější objekty. Nacházely se tam klenoty a šperky (diadém, brože, náhrdelníky), šaty a ložní prádlo z drahých látek, tapisérie, zlaté poháry, stříbrné nádobí, kožené a kožešinové přehozy a oděvy, každý v hodnotě několik stovek až tisíc zlatých dukátů. V jistém smyslu byly tyto Matyášovy dary protějškem výbavy, které si aragonská nevěsta dovezla z Neapole. Taky šlo o šperky, ložní prádlo, stříbrné nádobí, drahé tuniky či oblečení. Matyášovy dary však byly mnohem, mnohem hodnotnější. V tom je právě vidět kompenzaci jeho nižšího sociálního statusu.  

Nejde ale jen o obsah nebo hodnotu darů. Je totiž velmi zajímavé sledovat, jak v dané době fungovaly společenské odstředivé a dostředivé síly. Kupříkladu taková změna šatů. U některých královských sňatků je patrná snaha inkulturovat cizí princeznu pomocí oblékání neboli dress codu, manželé už předem požadovali, aby příští královna přijela oblečena v místním oděvu, ne v obleku svého rodného dvora. Jak se však ukazuje v posledních letech, takový model byl spíše výjimkou a zcela vyloučený pro italské princezny přijíždějící do střední Evropy, jako byla právě Beatrix. I když dva Matyášovy dary (šperk a šaty) byly prý v ‚uherském stylu‘, její vlastní výbava nic podobného neobsahuje a nemáme ani zprávy, že by je Beatrix během svatby nosila. Svým způsobem je to velmi logické a není to důkaz domnělé tvrdohlavosti nebo pýchy italské princezny. Cílem sňatku bylo totiž ukázat napojení uherského krále na italskou renesanční kulturu přes ‚trofejovou‘ manželku. Kdyby se oblékla do maďarských nebo českých šatů, kouzlo by se ztratilo.

Mgr. Patrik Paštrnák, M. A., D.Phil., odborný asistent na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Na FF UP absolvoval latinskou filologii a historii. Poté studoval medievistiku na CEU v Budapešti a doktorské studium historie na New College v Oxfordu. Na FF UP vyučuje starší dějiny. V nakladatelství Routledge mu nedávno vyšla monografie s názvem Dynasty in motion. Wedding journeys in late medieval and early modern Europe. S britskými kolegy pracuje na textbooku středověké monarchie, jenž má rovněž publikovat nakladatelství Routledge. 

Development of thermoelectric (TE) materials is important, for energy saving via waste heat power generation [1], and IoT power sources [2]. For high TE performance, we must find ways to overcome the traditional tradeoffs between the properties, namely, between Seebeck coefficient S and electrical conductivity s, and between the electrical and thermal conductivity k [3].

For the seventh time, Palacký University Olomouc has been listed in the prestigious Academic Ranking of World Universities, also known as the Shanghai Rankings. UP is one of six Czech universities included in the ranking’s TOP 1000 in 2023. At the same time, Olomouc’s university has improved its position globally compared to last year, when it took the 601st–700th place.

The Shanghai Rankings have been comparing universities since 2003, focusing mainly on their scientific performance. Palacký University Olomouc has been ranked since 2017 and regularly is in the top 3 Czech universities. The same is true this year, when UP shared the third place among domestic universities, together with the Czech University of life Sciences Prague, overall ranked as 601st–700th. The Technical University of Ostrava (VSB) and the University of South Bohemia in České Budějovice have dropped out of the ranking for 2023. Charles University in Prague remains the leading Czech school.

2023 Academic Ranking of World Universities

2020 2021 2022 2023 Charles University Prague 201st–300th 201st–300th 301st–400th 301st–400th Masaryk University Brno 601st–700th 601st–700th 401st–500th 401st–500th Palacký University Olomouc 501st–600th 701st–800th 701st–800th 601st–700th Czech University of Life Sciences Prague 801st–900th 801st–900th 801st–900th 601st–700th Brno University of Technology x 701st–800th 901st–1000th 701st–800th Czech Technical University in Prague 701st–800th 801st–900th 801st–900th 801st–900th

of six specific indicators. These are:

• the number of alumni winning Nobel Prizes/Fields Medals (Alumni),
• the number of staff winning Nobel Prizes/Fields Medal (Award),
• the number of Highly Cited Researchers (according to Clarivate Analytics) (HiCi),
• the number of papers published in Nature and Science (N&S),
• the number of papers indexed in Science Citation Index-Expanded and Social Science Citation Index (PUB),
• academic performance (the weighted score of all previous indicators) (PCP).

2023 Academic Ranking of World Universities

Quality of
Education Quality of Faculty Research Output Per Capita
Performance Alumni
(10 %) Award
(20 %) HiCi
(20 %) N&S
(20 %) PUB
(20 %) PPC
(10 %) Charles University Prague 0.0 0.0 6.6 11.1 41.5 18.9 Masaryk University Brno 0.0 0.0 6.6 9.7 28.1 21.0 Palacký University Olomouc 0.0 0.0 6.6 6.6 21.8 20.5 Czech University of Life Sciences Prague 0.0 0.0 6.6 3.6 20.1 23.8 Brno University of Technology 0.0 0.0 6.6 4.1 19.7 16.0 Czech Technical University in Prague 5.2 0.0 0.0 3.4 21.9 13.3

The move up the rankings is mainly due to the fact that UP has returned to the list of universities that have Highly Cited Researchers (HiCi) among their staff. While in the 2022 ARWU edition only Masaryk University and Technical University Ostrava scored in this indicator, in the 2023 ARWU edition five out of six Czech universities have a non-zero score. This year, Masaryk University was joined by Charles University, the Czech University of Life Sciences, Brno University of Technology and, last but not least, Palacký University Olomouc. Each of the above-mentioned universities has a Highly Cited Researcher. The only Czech university with a zero rating in this indicator is Czech Technical University in Prague. However, it is the only one that can boast a score for a graduate who has won the Nobel Prize (Alumni). Although this is a Nobel Prize awarded almost 50 years ago, according to the methodology of the Shanghai Rankings, it is counted in the ranking for 90 years, with its weight decreasing over time.

Compared to the previous year, the number of papers in the Science Citation Index-Expanded and Social Science Citation Index databases (PUB) should also be of concern to Czech universities, because their scores in this indicator have all dropped. Despite the decline, however, Charles University continues to significantly outperform other Czech universities in this indicator. This cannot be said, however, in the case of the weighted score of all five previous indicators (PCP), in which Charles University ranks only 4th, after the Czech University of Life Sciences, Masaryk University, and Palacký University.

In the context of the international rankings strategy, the improved position in the overall ranking is not only a good result for Palacký University, but also positive feedback in relation to measures that were applied and in which the Science and Research Division also participated, for which they deserve thanks. Thanks to this year’s move up in this ranking, UP has gotten ahead of its Spanish and Danish colleagues from the AURORA ALLIANCE, thus occupying the same position as another partner, the University of Iceland. The world number one is, traditionally, Harvard University, which is followed in the Top 15 by 11 other US universities.

Complete results can be found HERE.

Již posedmé pronikla Univerzita Palackého do prestižního hodnocení Academic Ranking of World Universities, známého také jako Šanghajský žebříček, a řadí se tak do společnosti pouze pěti dalších českých univerzit, které dle tvůrců žebříčku patří v roce 2023 mezi TOP 1000. Zároveň si olomoucká univerzita oproti loňskému roku vylepšila v globálním srovnání svou pozici, když obsadila 601.–700. příčku.

Šanghajský žebříček srovnává univerzity již od roku 2003 a zaměřuje se především na jejich vědecký výkon. Univerzita Palackého v Olomouci se v žebříčku umísťuje od roku 2017 a pravidelně se drží v TOP 3 českých univerzit. Nejinak tomu je i v letošním roce, kdy s celkovým umístěním na 601.–700. pozici sdílí mezi tuzemskými univerzitami třetí příčku, společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Z hodnocení pro rok 2023 vypadly Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Českou jedničkou i nadále zůstává Univerzita Karlova v Praze.

Academic Ranking of World Universities rozděluje hodnocení do čtyř základních oblastí, které následně dělí na šest konkrétních ukazatelů. Těmi jsou:

• počet absolventů, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Alumni),
• počet zaměstnanců, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Award),
• počet vysoce citovaných výzkumníků (dle Clarivate Analytics) (HiCi),
• počet článku v časopisech Nature and Science (N&S),
• počet článků v databázích Science Citation Index-expanded a Social Science Citation Index (PUB),
• akademická výkonnost (vážené skóre předchozích ukazatelů) (PCP).

Posun pořadím vzhůru je dán v případě Univerzity Palackého především faktem, že se vrátila na seznam univerzit, které mají mezi svými zaměstnanci vysoce citované výzkumníky (HiCi). Zatímco ve vydání ARWU 2022 bodovala v tomto ukazateli pouze Masarykova univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, v ARWU 2023 je českých univerzit s nenulovým skóre hned pět ze šesti. K Masarykově univerzitě se tak letos přidaly i Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita, Vysoké učení technické v Brně a v neposlední řadě také již zmíněná Univerzita Palackého v Olomouci. Na každé z výše uvedených univerzit působí takto vysoce citovaný pracovník. Jedinou českou univerzitou, která má v tomto indikátoru nulové hodnocení, je tak České vysoké učení technické v Praze. To se ale naopak jako jediné může pyšnit bodovým ohodnocením za absolventa, který získal Nobelovu cenu (Alumni). Přestože se jedná o Nobelovu cenu udělenou před téměř 50 lety, dle metodiky šanghajského žebříčku je toto ocenění do žebříčku započítáváno po dobu 90 let, přičemž s uplynulou dobou váha klesá.

Ve srovnání s předchozím rokem by měl být pro české univerzity zajímavý také počet článků v databázích Science Citation Index-expanded a Social Science Citation Index (PUB), a to z toho důvodu, že každé z nich v tomto ukazateli kleslo skóre. Navzdory poklesu ale Univerzita Karlova v tomto indikátoru i nadále značně převyšuje ostatní české univerzity. To ovšem nelze říci v případě váženého skóre všech pěti předchozích indikátorů (PCP), ve kterém je Univerzita Karlova až na 4. příčce, za Českou zemědělskou univerzitou, Masarykovou univerzitou a Univerzitou Palackého.

V souvislosti se strategií mezinárodních žebříčků je vylepšení pozice v celkovém hodnocení pro Univerzitu Palackého nejen dobrým výsledkem, ale i dobrou zpětnou vazbou pro nastavená opatření, na kterých se podílel také úsek pro vědu a výzkum, za což jim patří poděkování. V hodnocení tohoto žebříčku se díky posunu vzhůru dostala například před své španělské a dánské kolegy z AURORA ALLIANCE a obsadila tak stejnou pozici jako další z partnerů, University of Iceland. Světovou jedničkou je již tradičně americká Harvard University, kterou v TOP 15 doplňuje hned 11 dalších amerických univerzit.

Kompletní výsledky naleznete ZDE.

Již posedmé pronikla Univerzita Palackého do prestižního hodnocení Academic Ranking of World Universities, známého také jako Šanghajský žebříček, a řadí se tak do společnosti pouze pěti dalších českých univerzit, které dle tvůrců žebříčku patří v roce 2023 mezi TOP 1000. Zároveň si olomoucká univerzita oproti loňskému roku vylepšila v globálním srovnání svou pozici, když obsadila 601.–700. příčku.

Šanghajský žebříček srovnává univerzity již od roku 2003 a zaměřuje se především na jejich vědecký výkon. Univerzita Palackého v Olomouci se v žebříčku umísťuje od roku 2017 a pravidelně se drží v TOP 3 českých univerzit. Nejinak tomu je i v letošním roce, kdy s celkovým umístěním na 601.–700. pozici sdílí mezi tuzemskými univerzitami třetí příčku, společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Z hodnocení pro rok 2023 vypadly Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Českou jedničkou i nadále zůstává Univerzita Karlova v Praze.

Academic Ranking of World Universities rozděluje hodnocení do čtyř základních oblastí, které následně dělí na šest konkrétních ukazatelů. Těmi jsou:

• počet absolventů, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Alumni),
• počet zaměstnanců, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Award),
• počet vysoce citovaných výzkumníků (dle Clarivate Analytics) (HiCi),
• počet článku v časopisech Nature and Science (N&S),
• počet článků v databázích Science Citation Index-expanded a Social Science Citation Index (PUB),
• akademická výkonnost (vážené skóre předchozích ukazatelů) (PCP).

Posun pořadím vzhůru je dán v případě Univerzity Palackého především faktem, že se vrátila na seznam univerzit, které mají mezi svými zaměstnanci vysoce citované výzkumníky (HiCi). Zatímco ve vydání ARWU 2022 bodovala v tomto ukazateli pouze Masarykova univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, v ARWU 2023 je českých univerzit s nenulovým skóre hned pět ze šesti. K Masarykově univerzitě se tak letos přidaly i Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita, Vysoké učení technické v Brně a v neposlední řadě také již zmíněná Univerzita Palackého v Olomouci. Na každé z výše uvedených univerzit působí takto vysoce citovaný pracovník. Jedinou českou univerzitou, která má v tomto indikátoru nulové hodnocení, je tak České vysoké učení technické v Praze. To se ale naopak jako jediné může pyšnit bodovým ohodnocením za absolventa, který získal Nobelovu cenu (Alumni). Přestože se jedná o Nobelovu cenu udělenou před téměř 50 lety, dle metodiky šanghajského žebříčku je toto ocenění do žebříčku započítáváno po dobu 90 let, přičemž s uplynulou dobou váha klesá.

Ve srovnání s předchozím rokem by měl být pro české univerzity zajímavý také počet článků v databázích Science Citation Index-expanded a Social Science Citation Index (PUB), a to z toho důvodu, že každé z nich v tomto ukazateli kleslo skóre. Navzdory poklesu ale Univerzita Karlova v tomto indikátoru i nadále značně převyšuje ostatní české univerzity. To ovšem nelze říci v případě váženého skóre všech pěti předchozích indikátorů (PCP), ve kterém je Univerzita Karlova až na 4. příčce, za Českou zemědělskou univerzitou, Masarykovou univerzitou a Univerzitou Palackého.

V souvislosti se strategií mezinárodních žebříčků je vylepšení pozice v celkovém hodnocení pro Univerzitu Palackého nejen dobrým výsledkem, ale i dobrou zpětnou vazbou pro nastavená opatření, na kterých se podílel také úsek pro vědu a výzkum, za což jim patří poděkování. V hodnocení tohoto žebříčku se díky posunu vzhůru dostala například před své španělské a dánské kolegy z AURORA ALLIANCE a obsadila tak stejnou pozici jako další z partnerů, University of Iceland. Světovou jedničkou je již tradičně americká Harvard University, kterou v TOP 15 doplňuje hned 11 dalších amerických univerzit.

Kompletní výsledky naleznete ZDE.

O nanosvět se Aby Cheruvathoor Poulose začal zajímat již během magisterského studia chemie na Mahatma Gandhi University v Kerali v Indii. S doktorátem z Japonska se před pěti lety rozhodl přesídlit do Olomouce a v CATRIN Univerzity Palackého se věnuje výzkumu nanomateriálů založených na běžně dostupných a netoxických prvcích pro energetické a katalytické aplikace. Jen v letošním roce byl prvním autorem dvou článků v prestižních časopisech Nature Nanotechnology a Nature Communications.

S vědci z RCPTM, dnešní součásti CATRIN, se seznámil již v roce 2012. Tehdy coby doktorand Univerzity v Tokiu a držitel prestižního stipendia japonské vlády zavítal do Brna na konferenci Nanocon. Když se po několika letech rozhodl opustit pozici v soukromé společnosti a vrátit se k akademickému výzkumu, padla volba na Olomouc.

„Byl jsem ohromen tím, jak rychle se mladé vědecké centrum etablovalo jako prosperující ústav a jaké má průlomové výsledky výzkumu i moderní přístrojové vybavení. Považoval jsem to za příležitost pro svůj profesní růst a jsem rád, že tu i díky mezinárodnímu prostředí a milým kolegům mohu dělat špičkový výzkum,“ řekl vědec.

Jeho vědecké plány souvisejí s přeměnou biomasy na užitečné produkty, jako jsou paliva, chemikálie a materiály. „Můj sen spočívá ve vývoji nanomateriálového katalyzátoru, který maximalizuje využití biomasy, podpoří udržitelnost a sníží závislost na fosilních palivech. To by přispělo k rozvoji bioekonomiky, kdy jsou obnovitelné zdroje efektivně využívány pro různé aplikace včetně výroby energie, biopaliv, biochemikálií a biologicky odbouratelných materiálů,“ objasnil.

S rodinou si oblíbil i život v Olomouci. Město považuje za bezpečné a oceňuje i dostupnost příležitostí pro kulturní či společenské vyžití. „Vřelá atmosféra, historické dědictví a řada kulturních akcí dělá z Olomouce atraktivní volbu pro ty, kteří hledají vyvážený a kvalitní životní styl,“ domnívá se.

O nanosvět se Aby Cheruvathoor Poulose začal zajímat již během magisterského studia chemie na Mahatma Gandhi University v Kerali v Indii. S doktorátem z Japonska se před pěti lety rozhodl přesídlit do Olomouce a v CATRIN Univerzity Palackého se věnuje výzkumu nanomateriálů založených na běžně dostupných a netoxických prvcích pro energetické a katalytické aplikace. Jen v letošním roce byl prvním autorem dvou článků v prestižních časopisech Nature Nanotechnology a Nature Communications.

S vědci z RCPTM, dnešní součásti CATRIN, se seznámil již v roce 2012. Tehdy coby doktorand Univerzity v Tokiu a držitel prestižního stipendia japonské vlády zavítal do Brna na konferenci Nanocon. Když se po několika letech rozhodl opustit pozici v soukromé společnosti a vrátit se k akademickému výzkumu, padla volba na Olomouc.

„Byl jsem ohromen tím, jak rychle se mladé vědecké centrum etablovalo jako prosperující ústav a jaké má průlomové výsledky výzkumu i moderní přístrojové vybavení. Považoval jsem to za příležitost pro svůj profesní růst a jsem rád, že tu i díky mezinárodnímu prostředí a milým kolegům mohu dělat špičkový výzkum,“ řekl vědec.

Jeho vědecké plány souvisejí s přeměnou biomasy na užitečné produkty, jako jsou paliva, chemikálie a materiály. „Můj sen spočívá ve vývoji nanomateriálového katalyzátoru, který maximalizuje využití biomasy, podpoří udržitelnost a sníží závislost na fosilních palivech. To by přispělo k rozvoji bioekonomiky, kdy jsou obnovitelné zdroje efektivně využívány pro různé aplikace včetně výroby energie, biopaliv, biochemikálií a biologicky odbouratelných materiálů,“ objasnil.

S rodinou si oblíbil i život v Olomouci. Město považuje za bezpečné a oceňuje i dostupnost příležitostí pro kulturní či společenské vyžití. „Vřelá atmosféra, historické dědictví a řada kulturních akcí dělá z Olomouce atraktivní volbu pro ty, kteří hledají vyvážený a kvalitní životní styl,“ domnívá se.

Zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého obdržel z rukou Martina Procházky, rektora UP, emeritní kancléř olomoucké univerzity Tomáš Hrbek. Pamětní medaili univerzity převzal při příležitosti životního jubilea.

Více než dvacet let byl kancléřem Univerzity Palackého, a jak sám řekl, do prostor rektorátu se po letech na chvíli vrátil především jako host a pamětník. Při příležitosti svých osmdesátých narozenin převzal Tomáš Hrbek z rukou Martina Procházky, rektora UP, Zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého.

„Velmi děkuji za ocenění. Přeji všem studentům, aby měli takové štěstí na učitele, jako jsem měl já. Univerzitě pak přeji dobrou vnitřní komunikaci a shodu vědeckého výkonu a mediálního obrazu navenek,“ uvedl Tomáš Hrbek, který na rektorátu začal pracovat v letech, kdy současný rektor Martin Procházka studoval medicínu na Lékařské fakultě UP. „Zatímco já jsem počátek devadesátých let prožíval jako medik, pan kancléř Hrbek pomáhal tehdejšímu rektorovi Josefu Jařabovi při proměně univerzity v prostředí znovu nabyté svobody a demokracie. Dnes v pozici rektora dobře vím, jak důležité je mít po ruce šikovné a pracovité lidi, kterým záleží na budoucnosti naší univerzity a mají chuť a vůli využít zkušenosti ve prospěch celku,“ podotkl rektor Martin Procházka.  

Tomáš Hrbek studoval na Univerzitě Palackého češtinu a angličtinu. Vedoucím jeho diplomové a později i doktorské práce byl přední literární historik Oldřich Králík. Po absolutoriu nejdříve učil na tehdejší olomoucké střední ekonomické škole. V roce 1990 ho však pozval na Univerzitu Palackého docent Jiří Stýskal, který po sametové revoluci obnovoval na její filozofické fakultě katedru uměnovědných oborů a který mu nabídl učit v tamní sekci teorie a historie divadla. Ještě než začal semestr, přišel s další nabídkou tehdejší rektor Josef Jařab, a tak se stalo, že společně s dalšími čtyřmi kolegy absolvoval v rámci Masarykova stipendia udělovaného University of London půlroční stáž v Londýně. Zanedlouho mu pak Josef Jařab telefonoval znovu, a to s prosbou o propagaci jedné události v aule filozofické fakulty. Přes šibeniční termín se tehdy vše podařilo. Představení bylo úspěšné a rektor Josef Jařab volal znovu. Tentokrát už s nabídkou místa kancléře.

„Univerzitu Palackého mám spojenou se dvěma zásadními historickými obdobími. Se šedesátými lety včetně srpna 1968, kdy jsem zde studoval, a s devadesátými lety, kdy jsem mohl být účastníkem bouřlivého rozvoje univerzity. Obě období mám spojená s osobností Josefa Jařaba, mého učitele a šéfa,“ dodal při vzpomínce na intenzivní a dělnou atmosféru, a to jak na uvedené katedře, tak na rektorátě UP.  

Tomáš Hrbek působil na UP jako kancléř i v následujících volebních obdobích, kdy Univerzitu Palackého vedli Lubomír Dvořák a Jana Mačáková. Na Univerzitě Palackého zůstal ještě nějaký čas i poté, když pracoval ve formujícím se oddělení komunikace. Byl dlouhodobě činným v představenstvu Židovské obce Olomouc a ve správní radě Nadačního fondu obětem holocaustu. V roce 2015 obdržel za svou činnost Cenu města Olomouce. V posledních letech se věnoval historii své rodiny, kterou zpracoval do třídílné kroniky. 

Zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého obdržel z rukou Martina Procházky, rektora UP, emeritní kancléř olomoucké univerzity Tomáš Hrbek. Pamětní medaili univerzity převzal při příležitosti životního jubilea.

Více než dvacet let byl kancléřem Univerzity Palackého, a jak sám řekl, do prostor rektorátu se po letech na chvíli vrátil především jako host a pamětník. Při příležitosti svých osmdesátých narozenin převzal Tomáš Hrbek z rukou Martina Procházky, rektora UP, Zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého.

„Velmi děkuji za ocenění. Přeji všem studentům, aby měli takové štěstí na učitele, jako jsem měl já. Univerzitě pak přeji dobrou vnitřní komunikaci a shodu vědeckého výkonu a mediálního obrazu navenek,“ uvedl Tomáš Hrbek, který na rektorátu začal pracovat v letech, kdy současný rektor Martin Procházka studoval medicínu na Lékařské fakultě UP. „Zatímco já jsem počátek devadesátých let prožíval jako medik, pan kancléř Hrbek pomáhal tehdejšímu rektorovi Josefu Jařabovi při proměně univerzity v prostředí znovu nabyté svobody a demokracie. Dnes v pozici rektora dobře vím, jak důležité je mít po ruce šikovné a pracovité lidi, kterým záleží na budoucnosti naší univerzity a mají chuť a vůli využít zkušenosti ve prospěch celku,“ podotkl rektor Martin Procházka.  

Tomáš Hrbek studoval na Univerzitě Palackého češtinu a angličtinu. Vedoucím jeho diplomové a později i doktorské práce byl přední literární historik Oldřich Králík. Po absolutoriu nejdříve učil na tehdejší olomoucké střední ekonomické škole. V roce 1990 ho však pozval na Univerzitu Palackého docent Jiří Stýskal, který po sametové revoluci obnovoval na její filozofické fakultě katedru uměnovědných oborů a který mu nabídl učit v tamní sekci teorie a historie divadla. Ještě než začal semestr, přišel s další nabídkou tehdejší rektor Josef Jařab, a tak se stalo, že společně s dalšími čtyřmi kolegy absolvoval v rámci Masarykova stipendia udělovaného University of London půlroční stáž v Londýně. Zanedlouho mu pak Josef Jařab telefonoval znovu, a to s prosbou o propagaci jedné události v aule filozofické fakulty. Přes šibeniční termín se tehdy vše podařilo. Představení bylo úspěšné a rektor Josef Jařab volal znovu. Tentokrát už s nabídkou místa kancléře.

„Univerzitu Palackého mám spojenou se dvěma zásadními historickými obdobími. Se šedesátými lety včetně srpna 1968, kdy jsem zde studoval, a s devadesátými lety, kdy jsem mohl být účastníkem bouřlivého rozvoje univerzity. Obě období mám spojená s osobností Josefa Jařaba, mého učitele a šéfa,“ dodal při vzpomínce na intenzivní a dělnou atmosféru, a to jak na uvedené katedře, tak na rektorátě UP.  

Tomáš Hrbek působil na UP jako kancléř i v následujících volebních obdobích, kdy Univerzitu Palackého vedli Lubomír Dvořák a Jana Mačáková. Na Univerzitě Palackého zůstal ještě nějaký čas i poté, když pracoval ve formujícím se oddělení komunikace. Byl dlouhodobě činným v představenstvu Židovské obce Olomouc a ve správní radě Nadačního fondu obětem holocaustu. V roce 2015 obdržel za svou činnost Cenu města Olomouce. V posledních letech se věnoval historii své rodiny, kterou zpracoval do třídílné kroniky. 

S pomocí crowdfundingové kampaně vydala absolventka Fakulty tělesné kultury UP, trenérka a lektorka Eliška Maixnerová knihu nazvanou Dopisy mladému sportovci od Vítěze. Velikostí kapesní, ale užitečná publikace zahrnuje šedesátku vzkazů plných podpory, inspirace, tipů a rad pro rozvoj sportovní kariéry i osobnosti mladého čtenáře.

„Nebylo to nic plánovaného. Jedno ráno jsem se vzbudila a hlavou se mi začala honit témata jednotlivých dopisů. Po chvíli jsem už musela vylézt z postele a psát si nápady do počítače. Brzy bylo hotových prvních 25 dopisů. Když jsem pak několik z nich dala přečíst čtyřem svým svěřenkyním, byly nadšené, že chtějí celou knížku. Takže jsem začala zjišťovat, jak se taková kniha vydává,“ vzpomíná autorka, která se od 11 let věnuje badmintonu, nejdříve jen jako hráčka, nyní především jako trenérka, mentální koučka a lektorka.

Všechny tyto pohledy i znalosti a zkušenosti, které získala jako vystudovaná fyzioterapeutka, také do knihy pro zhruba 13–17leté sportovce vetknula. „Není cílem, aby ji přečetli celou v kuse, spíše aby se ji naučili otevřít ve správný okamžik. Byla bych ráda, aby si čtenář v případě nějaké překážky nebo problému dokázal v knížce najít konkrétní dopis, který by mu zrovna v té situaci mohl pomoci. Jednotlivé dopisy obsahují příběhy s různými aktivitami, tipy, otázkami, myšlenkami, jsou zaměřené na to, aby mladý člověk poznal sám sebe, odkryl nějaké své vlastní osobnostní stránky, které jsou jeho výhodou anebo limitem, a s nimi uměl pracovat. Důležité je, aby se sportovec vyvíjel nejen po té sportovní stránce,“ vysvětluje Eliška Maixnerová.

Sedmašedesát vzkazů se tak dotýká nejen samotného tréninku, ale například i jeho sladění se školou či volným časem, také odpočinku, stravy, komunikace s trenéry, spoluhráči, rodiči i sám se sebou, zvládání proher nebo třeba i závislosti na mobilu. „Vítěz, který je u dopisů podepsán, je pro mě někdo, kdo tomu sportovci fandí ze všech nejvíc, kdo ho má maximálně rád, záleží mu na něm za všech okolností. Každý si jako Vítěze vlastně může dosadit, koho potřebuje,“ přibližuje autorka s tím, že nechybí ani prostor pro poznámky a kapesní velikost s kroužkovou vazbou jen umocňují užitečnost publikace.

Na ní mají velkou zásluhu i dvě spolupracovnice, se kterými se Eliška Maixnerová během roční práce seznámila. Dopisy doplňují tematické ilustrace Barbory Hudákové a o grafickou úpravu a sazbu se postarala Lenka Romanová ze Střední školy polygrafické, Olomouc, která prvotní náklad 500 kusů také vytiskla. Prostředky na vydání se podařilo vybrat v crowdfundingové kampani na portálu HitHit.

„Ještě než jsem první výtisky předala předplatitelům, chtěla jsem, aby o knihu bylo dobře postaráno i z duchovního hlediska. Tuto úlohu na sebe vzal můj kamarád, otec Hyacint. Během komorního setkání knize požehnal a společně jsme se pomodlili, aby se dostala k lidem, kteří ji potřebují, a našli v ní to, co hledají. Byl to pro mě silný okamžik a od té doby už kniha může žít vlastním životem,“ dodává Eliška Maixnerová, na jejímž blogu si lze Dopisy mladému sportovci od Vítěze obstarat.

V případě rozebrání prvního nákladu je již v jednání dotisk, který by mohl mít podporu České trenérské akademie Českého olympijského výboru.

Eliška Maixnerová (* 1990)

Badmintonistka, fyzioterapeutka, trenérka, mentální koučka, lektorka. Pochází z Prahy, vystudovala fyzioterapii na II. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a následně na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého, kde absolvovala i doktorské studium oboru Kinantropologie a kde dodnes přednáší. Jako hráčka badmintonu se stala třikrát mistryní ČR, zúčastnila i mistrovství Evropy a světa. Později působila u juniorské reprezentace jako fyzioterapeutka, v roce 2016 se stala hlavní trenérkou olomouckého klubu. Zaměřila se také na mentální trénink a od roku 2021 má na starosti vzdělávání trenérů badmintonu v ČR, přičemž stála u zrodu badmintonové konference, jejíž dosavadní dva ročníky hostila právě FTK UP.

S pomocí crowdfundingové kampaně vydala absolventka Fakulty tělesné kultury UP, trenérka a lektorka Eliška Maixnerová knihu nazvanou Dopisy mladému sportovci od Vítěze. Velikostí kapesní, ale užitečná publikace zahrnuje šedesátku vzkazů plných podpory, inspirace, tipů a rad pro rozvoj sportovní kariéry i osobnosti mladého čtenáře.

„Nebylo to nic plánovaného. Jedno ráno jsem se vzbudila a hlavou se mi začala honit témata jednotlivých dopisů. Po chvíli jsem už musela vylézt z postele a psát si nápady do počítače. Brzy bylo hotových prvních 25 dopisů. Když jsem pak několik z nich dala přečíst čtyřem svým svěřenkyním, byly nadšené, že chtějí celou knížku. Takže jsem začala zjišťovat, jak se taková kniha vydává,“ vzpomíná autorka, která se od 11 let věnuje badmintonu, nejdříve jen jako hráčka, nyní především jako trenérka, mentální koučka a lektorka.

Všechny tyto pohledy i znalosti a zkušenosti, které získala jako vystudovaná fyzioterapeutka, také do knihy pro zhruba 13–17leté sportovce vetknula. „Není cílem, aby ji přečetli celou v kuse, spíše aby se ji naučili otevřít ve správný okamžik. Byla bych ráda, aby si čtenář v případě nějaké překážky nebo problému dokázal v knížce najít konkrétní dopis, který by mu zrovna v té situaci mohl pomoci. Jednotlivé dopisy obsahují příběhy s různými aktivitami, tipy, otázkami, myšlenkami, jsou zaměřené na to, aby mladý člověk poznal sám sebe, odkryl nějaké své vlastní osobnostní stránky, které jsou jeho výhodou anebo limitem, a s nimi uměl pracovat. Důležité je, aby se sportovec vyvíjel nejen po té sportovní stránce,“ vysvětluje Eliška Maixnerová.

Sedmašedesát vzkazů se tak dotýká nejen samotného tréninku, ale například i jeho sladění se školou či volným časem, také odpočinku, stravy, komunikace s trenéry, spoluhráči, rodiči i sám se sebou, zvládání proher nebo třeba i závislosti na mobilu. „Vítěz, který je u dopisů podepsán, je pro mě někdo, kdo tomu sportovci fandí ze všech nejvíc, kdo ho má maximálně rád, záleží mu na něm za všech okolností. Každý si jako Vítěze vlastně může dosadit, koho potřebuje,“ přibližuje autorka s tím, že nechybí ani prostor pro poznámky a kapesní velikost s kroužkovou vazbou jen umocňují užitečnost publikace.

Na ní mají velkou zásluhu i dvě spolupracovnice, se kterými se Eliška Maixnerová během roční práce seznámila. Dopisy doplňují tematické ilustrace Barbory Hudákové a o grafickou úpravu a sazbu se postarala Lenka Romanová ze Střední školy polygrafické, Olomouc, která prvotní náklad 500 kusů také vytiskla. Prostředky na vydání se podařilo vybrat v crowdfundingové kampani na portálu HitHit.

„Ještě než jsem první výtisky předala předplatitelům, chtěla jsem, aby o knihu bylo dobře postaráno i z duchovního hlediska. Tuto úlohu na sebe vzal můj kamarád, otec Hyacint. Během komorního setkání knize požehnal a společně jsme se pomodlili, aby se dostala k lidem, kteří ji potřebují, a našli v ní to, co hledají. Byl to pro mě silný okamžik a od té doby už kniha může žít vlastním životem,“ dodává Eliška Maixnerová, na jejímž blogu si lze Dopisy mladému sportovci od Vítěze obstarat.

V případě rozebrání prvního nákladu je již v jednání dotisk, který by mohl mít podporu České trenérské akademie Českého olympijského výboru.

Eliška Maixnerová (* 1990)

Badmintonistka, fyzioterapeutka, trenérka, mentální koučka, lektorka. Pochází z Prahy, vystudovala fyzioterapii na II. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a následně na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého, kde absolvovala i doktorské studium oboru Kinantropologie a kde dodnes přednáší. Jako hráčka badmintonu se stala třikrát mistryní ČR, zúčastnila i mistrovství Evropy a světa. Později působila u juniorské reprezentace jako fyzioterapeutka, v roce 2016 se stala hlavní trenérkou olomouckého klubu. Zaměřila se také na mentální trénink a od roku 2021 má na starosti vzdělávání trenérů badmintonu v ČR, přičemž stála u zrodu badmintonové konference, jejíž dosavadní dva ročníky hostila právě FTK UP.