Feed aggregator

Výstava Futurum Ex Machina. Umělá inteligence & civilizace měla ve čtvrtek vernisáž na pražské Kampě. Na její přípravě se podíleli i Michal Otyepka a Lukáš Spíchal z CATRIN, kteří mimo jiné připravili obsah panelů Revoluce v laboratořích a Chytré zemědělství a data. Za Univerzitu Palackého mezi autory figurují i Kamil Kopecký a Dominik Voráč z pedagogické fakulty.

„Jsem moc rád, že se mohu podílet na výstavách organizovaných Miroslavem Bártou, které spojují vědu, společnost a současná témata. Spolupráce na těchto projektech je pro mě vždy inspirující, ostatně jako jakékoliv setkání s tímto inspirujícím člověkem, naším předním egyptologem a vědcem, kterého fascinuje vývoj a chování civilizací. Zvlášť mě těší účast na poslední výstavě věnované umělé inteligenci, kde jsem mohl představit, jak zásadní revoluci přináší AI do oblasti materiálového výzkumu,“ řekl Otyepka.

Výstava ve 40 příbězích vypráví, co to vlastně umělá inteligence je, jak a proč vznikla, jak nás ovlivňuje dnes a jak může ovlivnit budoucnost civilizace. Zabývá se jednoznačnými přínosy, ale i hrozbami, které tato technologie v rukou člověka může způsobit.

„Výstava není uzavřený příběh. Je to otevřený scénář, který může mít řadu směrů. Pro nás je důležité to, že kdokoliv se může přijít podívat na to, co umělá inteligence znamená,“ řekl na vernisáži kurátor výstavy a jeden z jejích hlavních autorů, egyptolog Miroslav Bárta.

Výstava se koná pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka a náměstka primátora hlavního města Prahy Jiřího Pospíšila. V české metropoli bude do 29. června, pak se vydá na cestu po českých městech.

Výstava Futurum Ex Machina. Umělá inteligence & civilizace měla ve čtvrtek vernisáž na pražské Kampě. Na její přípravě se podíleli i Michal Otyepka a Lukáš Spíchal z CATRIN, kteří mimo jiné připravili obsah panelů Revoluce v laboratořích a Chytré zemědělství a data. Za Univerzitu Palackého mezi autory figurují i Kamil Kopecký a Dominik Voráč z pedagogické fakulty.

„Jsem moc rád, že se mohu podílet na výstavách organizovaných Miroslavem Bártou, které spojují vědu, společnost a současná témata. Spolupráce na těchto projektech je pro mě vždy inspirující, ostatně jako jakékoliv setkání s tímto inspirujícím člověkem, naším předním egyptologem a vědcem, kterého fascinuje vývoj a chování civilizací. Zvlášť mě těší účast na poslední výstavě věnované umělé inteligenci, kde jsem mohl představit, jak zásadní revoluci přináší AI do oblasti materiálového výzkumu,“ řekl Otyepka.

Výstava ve 40 příbězích vypráví, co to vlastně umělá inteligence je, jak a proč vznikla, jak nás ovlivňuje dnes a jak může ovlivnit budoucnost civilizace. Zabývá se jednoznačnými přínosy, ale i hrozbami, které tato technologie v rukou člověka může způsobit.

„Výstava není uzavřený příběh. Je to otevřený scénář, který může mít řadu směrů. Pro nás je důležité to, že kdokoliv se může přijít podívat na to, co umělá inteligence znamená,“ řekl na vernisáži kurátor výstavy a jeden z jejích hlavních autorů, egyptolog Miroslav Bárta.

Výstava se koná pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka a náměstka primátora hlavního města Prahy Jiřího Pospíšila. V české metropoli bude do 29. června, pak se vydá na cestu po českých městech.

On Friday 16 May, six agreements on scientific cooperation were formally signed at the Prague representation of the Free State of Saxony, between the German Center for Astrophysics and leading Czech scientific institutions. Michael Prouza, the Director of FZU - Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences, signed the agreement alongside Professor Günther Hasinger, the designated founding director of the German Center. 

V pražském zastoupení Svobodného státu Sasko bylo v pátek 16. května slavnostně podepsáno šest dohod o vědecké spolupráci mezi Německým centrem pro astrofyziku a předními českými vědeckými institucemi. Ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZU) Michael Prouza stvrdil smlouvu společně s profesorem Güntherem Hasingerem, zakládajícím ředitelem německého centra.

Fakultu zdravotnických věd UP povede i v příštích čtyřech letech Jiří Vévoda. Rozhodli o tom svými hlasy členové Akademického senátu FZV UP. Druhým kandidátem v letošních volbách byl ředitel Centra vědy a výzkumu FZV UP Ondřej Holý. O jmenování Jiřího Vévody děkanem na období 2025-2029 ještě musí rozhodnout rektor.

Volby kandidáta na děkana se zúčastnilo všech dvanáct členů akademického senátu fakulty, osm akademických pracovníků a čtyří studenti. Ke zvolení bylo potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. Senátoři hlasovali tajně a stačilo jim jedno kolo voleb. Stávajícího děkana Jiřího Vévodu v něm podpořilo devět přítomných senátorů.

„Chtěl bych vám poděkovat za dnešní odpovědnou volbu. Nepřicházím sem jako ten, kdo by sliboval nějaké revoluce, převraty či vstup do neznáma. Nepřicházím také jako člověk beze jména. Nepřicházím jako ten, kdo se ptá, co by mohl ještě rychle změnit, ale spíše, jak odpovědně pokračovat. S vaší podporou můžu této fakultě nabídnout kontinuitu podloženou svou dlouhodobou zkušeností, mohu nabídnout řízení fakulty založené a pevně ukotvené na odpovědnosti. Mohu nabídnout perspektivu růstu, a to nejen ekonomického a prostorového, ale i růstu odborného, profesionálního, který posiluje naši pozici uvnitř univerzity, a to je nesmírně důležité. A také růstu lidského, ze kterého pramení naše akademické ctnosti. Nežádám o podporu jednoho jména, solitéra, ale spíše o podporu společné myšlenky, že naše fakulta bude růst a bude silná. Tato síla se nerodí z prázdných slov a velkých gest, ale z naší práce a studia a také vzájemné důvěry a společné vůle," uvedl krátce před samotnou volbou Jiří Vévoda. Současně poděkoval týmu proděkanů, zaměstnancům děkanátu, pedagogům a studentům za dosavadní spolupráci a protikandidátovi Ondřeji Holému za férové a věcné vedení kampaně.

Výsledek volby nyní Šárka Šaňáková, předsedkyně Akademického senátu FZV UP, předá rektorovi, který dle zákona o vysokých školách rozhodne o jmenování zvoleného kandidáta do funkce.
 

Fakultu zdravotnických věd UP povede i v příštích čtyřech letech Jiří Vévoda. Rozhodli o tom svými hlasy členové Akademického senátu FZV UP. Druhým kandidátem v letošních volbách byl ředitel Centra vědy a výzkumu FZV UP Ondřej Holý. O jmenování Jiřího Vévody děkanem na období 2025-2029 ještě musí rozhodnout rektor.

Volby kandidáta na děkana se zúčastnilo všech dvanáct členů akademického senátu fakulty, osm akademických pracovníků a čtyří studenti. Ke zvolení bylo potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. Senátoři hlasovali tajně a stačilo jim jedno kolo voleb. Stávajícího děkana Jiřího Vévodu v něm podpořilo devět přítomných senátorů.

„Chtěl bych vám poděkovat za dnešní odpovědnou volbu. Nepřicházím sem jako ten, kdo by sliboval nějaké revoluce, převraty či vstup do neznáma. Nepřicházím také jako člověk beze jména. Nepřicházím jako ten, kdo se ptá, co by mohl ještě rychle změnit, ale spíše, jak odpovědně pokračovat. S vaší podporou můžu této fakultě nabídnout kontinuitu podloženou svou dlouhodobou zkušeností, mohu nabídnout řízení fakulty založené a pevně ukotvené na odpovědnosti. Mohu nabídnout perspektivu růstu, a to nejen ekonomického a prostorového, ale i růstu odborného, profesionálního, který posiluje naši pozici uvnitř univerzity, a to je nesmírně důležité. A také růstu lidského, ze kterého pramení naše akademické ctnosti. Nežádám o podporu jednoho jména, solitéra, ale spíše o podporu společné myšlenky, že naše fakulta bude růst a bude silná. Tato síla se nerodí z prázdných slov a velkých gest, ale z naší práce a studia a také vzájemné důvěry a společné vůle," uvedl krátce před samotnou volbou Jiří Vévoda. Současně poděkoval týmu proděkanů, zaměstnancům děkanátu, pedagogům a studentům za dosavadní spolupráci a protikandidátovi Ondřeji Holému za férové a věcné vedení kampaně.

Výsledek volby nyní Šárka Šaňáková, předsedkyně Akademického senátu FZV UP, předá rektorovi, který dle zákona o vysokých školách rozhodne o jmenování zvoleného kandidáta do funkce.
 

Altermagnets and magnonics have both made the headlines repeatedly last year. Miina Leiviskä, a MSCA COFUND Physics for Future fellowship postdoc at the Institute of Physics of the CAS, blends these topics that have so recently upturned the world of physics. Are they at the core of future computing, or is it not so simple?

The question of how to deal with an ageing workforce is becoming pressing, considering the demographic situation in developed countries. The challenges faced by employees who entered the labour market several decades ago are being addressed by experts within the international project COST Action LeverAge. The meeting, bringing together over a hundred researchers from this initiative, is currently being hosted by Palacký University.

“The ability to adapt to the ever-accelerating changes in the labour market is one of the greatest challenges we face,” says Dr. Hila Axelrad, a researcher at Reichman University in Israel and one of the conference participants.

What is your main area of research and scientific focus?

I am a senior scholar at the Aaron Institute for Economic Policy of Reichman University, Israel, which is a think tank dedicated to shaping socio-economic policies through impactful research and strategic initiatives. Specifically, my work explores issues such as age discrimination, employment and unemployment trends among older workers, retirement transitions, and workforce participation in later life.

What is your role within the COST Action LeverAge network?

I am an active member of two working groups within this network. One is focused on the multi-age workforce and its organization, and the other covers career development in later life, as well as retirement.

Over the past year, I’ve also been involved in several collaborative initiatives within the network, resulting in co-authoring a publication, contributing to a book chapter, and organizing a symposium at an international conference. The current meeting in Olomouc presents a valuable opportunity to reconnect with colleagues and further advance our shared research and project development.

Why is it important that such a large international and multidisciplinary group of experts is focusing on the issue of an ageing workforce?

Ageing populations pose a major economic and social challenge for many developed countries. A cross-national, interdisciplinary collaboration allows us to exchange diverse insights from different countries, evidence-based practices, and policy perspectives. It fosters knowledge transfer and joint learning that can help promote employment opportunities for older adults, combat age discrimination, and support inclusive and sustainable social policies.

What is the biggest challenge we will face in connection with the demographic situation and an ageing workforce?

One of the most pressing challenges is the need for older workers to adapt to a rapidly evolving labour market shaped by technological advancement and the rise of AI. Many of these workers entered the workforce decades ago, under very different conditions. Today, they must continuously update their skills and adapt to remain competitive and relevant in the labour market. This is not easy for many of them, and our work is to find ways to help them – from the perspective of employers, governments, and younger colleagues.

 

What are you most looking forward to during your stay in Olomouc?

Beyond experiencing the city, which I’ve heard is both beautiful and culturally rich, I am especially looking forward to meeting colleagues and friends, both old and new. I hope to deepen existing collaborations, initiate new ones, and engage in meaningful dialogue that will expand our shared knowledge and impact in the field. Especially after COVID, we truly appreciate every opportunity to meet in person.

Jak se vypořádat se stárnutím v kontextu pracovního trhu, bude vzhledem k demografické situaci ve vyspělých zemích čím dál palčivější otázka. Výzvami, kterým čelí zaměstnanci a zaměstnankyně, jež na pracovní trh vstoupili před několika desítkami let, se zabývají odborníci v mezinárodním projektu COST Action LeverAge. Jednou z nich je i doktorka Hila Axelrad z Izraele. Konferenci další více než stovky vědců a vědkyň z této iniciativy hostí dnes a zítra Univerzita Palackého.

„Umění adaptace na stále rychleji se měnící podmínky pracovního trhu je jedna z největších výzev, před níž stojíme,“ říká doktorka Hila Axelrad, jedna z účastnic dvoudenní konference působící na Reichmanově Univerzitě v Izraeli.

Čemu se věnujete ve svém výzkumu?

Působím jako vědecká pracovnice na Institutu hospodářské politiky při Reichmanově univerzitě v Izraeli, což je think-tank zaměřený na utváření socioekonomických politik založených na výzkumných a strategických iniciativách. Konkrétně se ve své práci zabývám tématy, jako je věková diskriminace, trendy v zaměstnanosti a nezaměstnanosti starších pracovníků, přechod ze zaměstnání do důchodu a zastoupení a role starších lidí na trhu práce.

Jaká je vaše role v rámci projektu COST Action LeverAge?

Jsem aktivní členkou dvou pracovních skupin. Jedna se zaměřuje na vícegenerační pracovní sílu a její organizaci, druhá se věnuje rozvoji kariéry v pozdějších fázích života a tématům odchodu do důchodu.

V uplynulém roce jsem se zapojila do několika společných iniciativ v rámci této platformy a stala jsem se spoluautorkou publikace, napsala jsem jednu kapitolu v knize a zorganizovala sympozium na mezinárodní konferenci. Aktuální setkání v Olomouci je tak cennou příležitostí znovu se vidět s kolegy a dále rozvíjet společný výzkum a projekty.

Proč je důležité, že se tématu stárnoucí pracovní síly věnuje tak rozsáhlá mezinárodní a multidisciplinární skupina odborníků?

Stárnutí populace představuje zásadní socioekonomickou výzvu pro mnoho vyspělých zemí. Díky mezinárodní a mezioborové spolupráci můžeme sdílet zkušenosti z různých zemí, konzultovat ověřené postupy a pohledy na tuto problematiku. Taková spojení umožňují především přenos znalostí, což přispívá k vytváření pracovních příležitostí pro starší zaměstnance a zaměstnankyně, boji proti věkové diskriminaci a podpoře inkluzivních a udržitelných sociálních politik.

Jaká je podle vás největší výzva, které budeme v souvislosti s demografickým vývojem a stárnoucí pracovní silou čelit?

Jednou z nejnaléhavějších otázek je, jak se starší pracovníci a pracovnice vypořádají s rychle se měnícím trhem práce, který je formován technologickým pokrokem a nástupem umělé inteligence. Mnozí z nich totiž nastoupili do zaměstnání před desítkami let, za zcela jiných podmínek. Dnes tak musí neustále pracovat na svých dovednostech, přizpůsobovat se novým věcem, aby zůstali konkurenceschopní. To je pro mnohé obrovská výzva. Naším úkolem je hledat způsoby, jak jim v tom pomoci – z pohledu zaměstnavatelů, vlád, ale i mladších kolegů.

Na co se nejvíce těšíte během svého pobytu v Olomouci?

Kromě samotné Olomouce, o které jsem slyšela, že je krásná a kulturně bohatá, se těším na setkání s kolegy a přáteli. Doufám, že se setkám s kolegy, s nimiž navážeme na dosavadní spolupráci a získám nové kontakty. Po covidové pandemii si opravdu vážím každé příležitosti k osobnímu setkání.

O konferenci jsme podrobně psali zde.

Jak se vypořádat se stárnutím v kontextu pracovního trhu, bude vzhledem k demografické situaci ve vyspělých zemích čím dál palčivější otázka. Výzvami, kterým čelí zaměstnanci a zaměstnankyně, jež na pracovní trh vstoupili před několika desítkami let, se zabývají odborníci v mezinárodním projektu COST Action LeverAge. Jednou z nich je i doktorka Hila Axelrad z Izraele. Konferenci další více než stovky vědců a vědkyň z této iniciativy hostí dnes a zítra Univerzita Palackého.

„Umění adaptace na stále rychleji se měnící podmínky pracovního trhu je jedna z největších výzev, před níž stojíme,“ říká doktorka Hila Axelrad, jedna z účastnic dvoudenní konference působící na Reichmanově Univerzitě v Izraeli.

Čemu se věnujete ve svém výzkumu?

Působím jako vědecká pracovnice na Institutu hospodářské politiky při Reichmanově univerzitě v Izraeli, což je think-tank zaměřený na utváření socioekonomických politik založených na výzkumných a strategických iniciativách. Konkrétně se ve své práci zabývám tématy, jako je věková diskriminace, trendy v zaměstnanosti a nezaměstnanosti starších pracovníků, přechod ze zaměstnání do důchodu a zastoupení a role starších lidí na trhu práce.

Jaká je vaše role v rámci projektu COST Action LeverAge?

Jsem aktivní členkou dvou pracovních skupin. Jedna se zaměřuje na vícegenerační pracovní sílu a její organizaci, druhá se věnuje rozvoji kariéry v pozdějších fázích života a tématům odchodu do důchodu.

V uplynulém roce jsem se zapojila do několika společných iniciativ v rámci této platformy a stala jsem se spoluautorkou publikace, napsala jsem jednu kapitolu v knize a zorganizovala sympozium na mezinárodní konferenci. Aktuální setkání v Olomouci je tak cennou příležitostí znovu se vidět s kolegy a dále rozvíjet společný výzkum a projekty.

Proč je důležité, že se tématu stárnoucí pracovní síly věnuje tak rozsáhlá mezinárodní a multidisciplinární skupina odborníků?

Stárnutí populace představuje zásadní socioekonomickou výzvu pro mnoho vyspělých zemí. Díky mezinárodní a mezioborové spolupráci můžeme sdílet zkušenosti z různých zemí, konzultovat ověřené postupy a pohledy na tuto problematiku. Taková spojení umožňují především přenos znalostí, což přispívá k vytváření pracovních příležitostí pro starší zaměstnance a zaměstnankyně, boji proti věkové diskriminaci a podpoře inkluzivních a udržitelných sociálních politik.

Jaká je podle vás největší výzva, které budeme v souvislosti s demografickým vývojem a stárnoucí pracovní silou čelit?

Jednou z nejnaléhavějších otázek je, jak se starší pracovníci a pracovnice vypořádají s rychle se měnícím trhem práce, který je formován technologickým pokrokem a nástupem umělé inteligence. Mnozí z nich totiž nastoupili do zaměstnání před desítkami let, za zcela jiných podmínek. Dnes tak musí neustále pracovat na svých dovednostech, přizpůsobovat se novým věcem, aby zůstali konkurenceschopní. To je pro mnohé obrovská výzva. Naším úkolem je hledat způsoby, jak jim v tom pomoci – z pohledu zaměstnavatelů, vlád, ale i mladších kolegů.

Na co se nejvíce těšíte během svého pobytu v Olomouci?

Kromě samotné Olomouce, o které jsem slyšela, že je krásná a kulturně bohatá, se těším na setkání s kolegy a přáteli. Doufám, že se setkám s kolegy, s nimiž navážeme na dosavadní spolupráci a získám nové kontakty. Po covidové pandemii si opravdu vážím každé příležitosti k osobnímu setkání.

O konferenci jsme podrobně psali zde.

Dříve téměř neznámé pojmy altermagnetismus a magnonika se v loňském roce opakovaně dostaly na titulní stránky novin. Miina Leiviskä, postdoktorandka programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR, ve svém výzkumu propojuje tato témata hýbající světem fyziky. Mohou být klíčem k výpočetní technice budoucnosti, nebo to není tak jednoduché? 

Proděkanem pro akreditace, praxe a další vzdělávání Pedagogické fakulty UP se stal Vít Zouhar z katedry hudební výchovy PdF UP, dřívější prorektor UP. Informaci vzal na vědomí Akademický senát PdF UP na svém květnovém zasedání. Během něj se také seznámil se zprávou fakultních veřejných ochránců práv a souhlasil se změnou názvu Centra prevence rizikové virtuální komunikace i jeho novým organizačním začleněním.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec informoval senátorky a senátory pedagogické fakulty o svém záměru jmenovat do funkce proděkana pro akreditace, praxe a další vzdělávání profesora Víta Zouhara z katedry hudební výchovy. Ve své řeči shrnul dosavadní působení navrženého kandidáta a zdůraznil, že Vít Zouhar má v dané oblasti velké zkušenosti, neboť se jí řadu let věnoval jako prorektor univerzity. „Profesor Vít Zouhar bude pro proděkanský tým významnou posilou, kromě profesních znalostí si cením i jeho velkého přesahu a lidského přístupu,“ uvedl. Záměr děkana PdF UP senátorky a senátoři fakulty projednali a vzali na vědomí. Vít Zouhar v proděkanském týmu nahradil Jitku Petrovou, jež se stala prorektorkou pro studium a celoživotní vzdělávání UP.

S průběžnou zprávou o výkonu funkce ochránce práv na pedagogické fakultě vystoupili před senátorkami a senátory ombudsmani PdF UP Martin Dominik Polínek a Alena Vavrdová. V krátkém shrnutí svého zhruba ročního působení v daném úřadu uvedli, že stížnosti, jimž se věnovali, se týkaly obtěžujícího jednání mezi studenty, komunikace se studijním oddělením, problémů v organizaci výuky, a to ve smyslu termínů zkoušek a zkoušení u státních závěrečných zkoušek. Řešili i problémy v komunikaci mezi jednou z kateder fakulty a studentem či různé specifické situace studentů, které se vztahují k psychickým problémům či různým krizovým situacím. „Rok našeho působení vnímáme pozitivně. Nově zavedený institut, který zatím slouží jak studentům, tak zaměstnancům fakulty, se dostává do povědomí. Postupně se snažíme specifikovat principy fungování na PdF UP,“ uvedl Martin Dominik Polínek. Podle něj je efektivní i model, v němž pracují. „Tandemová činnost se nám osvědčila,“ dodal s tím, že se s kolegyní snaží sdílet zkušenosti z jiných univerzit, účastní se neformálních schůzek s ombudsmany jiných fakult i vysokých škol. V nadcházejícím zimním semestru by se ombudsmani PdF UP rádi sešli se studenty při neformální debatě o tom, co by měl veřejný ochránce práv dělat z pohledu studujících. AS PdF UP vzal jejich průběžnou zprávu na vědomí.  

Během květnového jednání se senát pedagogické fakulty souhlasně vyjádřil k novele č. 7. Statutu PdF UP, stejně tak i k novele č. 4 Organizačního řádu PdF UP. Děkanem fakulty předložené novely spočívaly ve změně zařazení a názvu Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). To vzniklo jako účelové pracoviště při katedře českého jazyka a literatury PdF UP s cílem zkoumat a řešit problematiku rizikových forem komunikace v online prostředí. Postupem času jeho činnost však přesáhla původní zaměření a rozšířila se do dalších oblastí, například psychologie, právo, IT bezpečnost či mediální výchova. Centrum je nyní již interdisciplinárním pracovištěm, které se zaměřuje na výzkum, vzdělávání, intervenci, legislativu a popularizaci napříč obory. Jeho současný název se stal nevyhovujícím, neodpovídá reálným činnostem, které pracoviště vykonává. I s ohledem na problémy, keré souvisejí s efektivitou administrativních procesů, předložil děkan Vojtech Regec změnu v organizační struktuře fakulty. Navrhnul, aby se dosavadní centrum stalo novým účelovým zařízením PdF UP jako Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Legislativní komise AS PdF doporučila AS PdF UP změnu schválit a senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP ji poté jednomyslně přijali. Příslušným dokumentem se nyní bude zabývat AS UP.

V další části jednání se senátoři a senátorky seznámili s dokumentem Podmínky přijímacího řízení na PdF UP 2025/2026. Hlasovat o něm budou per rollam do 15. června.

Před samým závěrem zasedání se děkan PdF UP zmínil o současném stavu rekonstrukce na PdF UP, státní podpoře budoucích učitelů i přípravě rozpočtu na UP. Za studentskou kurii hovořil senátor Pavel Flekač, který připomněl konferenci studentských senátorů, během níž se debatovalo o udržitelnosti, bezpečnosti, umělé inteligenci i novele zákona o vysokých školách a s tím souvisejícími stipendii doktorandů. Více o AS PdF UP zde.

Proděkanem pro akreditace, praxe a další vzdělávání Pedagogické fakulty UP se stal Vít Zouhar z katedry hudební výchovy PdF UP, dřívější prorektor UP. Informaci vzal na vědomí Akademický senát PdF UP na svém květnovém zasedání. Během něj se také seznámil se zprávou fakultních veřejných ochránců práv a souhlasil se změnou názvu Centra prevence rizikové virtuální komunikace i jeho novým organizačním začleněním.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec informoval senátorky a senátory pedagogické fakulty o svém záměru jmenovat do funkce proděkana pro akreditace, praxe a další vzdělávání profesora Víta Zouhara z katedry hudební výchovy. Ve své řeči shrnul dosavadní působení navrženého kandidáta a zdůraznil, že Vít Zouhar má v dané oblasti velké zkušenosti, neboť se jí řadu let věnoval jako prorektor univerzity. „Profesor Vít Zouhar bude pro proděkanský tým významnou posilou, kromě profesních znalostí si cením i jeho velkého přesahu a lidského přístupu,“ uvedl. Záměr děkana PdF UP senátorky a senátoři fakulty projednali a vzali na vědomí. Vít Zouhar v proděkanském týmu nahradil Jitku Petrovou, jež se stala prorektorkou pro studium a celoživotní vzdělávání UP.

S průběžnou zprávou o výkonu funkce ochránce práv na pedagogické fakultě vystoupili před senátorkami a senátory ombudsmani PdF UP Martin Dominik Polínek a Alena Vavrdová. V krátkém shrnutí svého zhruba ročního působení v daném úřadu uvedli, že stížnosti, jimž se věnovali, se týkaly obtěžujícího jednání mezi studenty, komunikace se studijním oddělením, problémů v organizaci výuky, a to ve smyslu termínů zkoušek a zkoušení u státních závěrečných zkoušek. Řešili i problémy v komunikaci mezi jednou z kateder fakulty a studentem či různé specifické situace studentů, které se vztahují k psychickým problémům či různým krizovým situacím. „Rok našeho působení vnímáme pozitivně. Nově zavedený institut, který zatím slouží jak studentům, tak zaměstnancům fakulty, se dostává do povědomí. Postupně se snažíme specifikovat principy fungování na PdF UP,“ uvedl Martin Dominik Polínek. Podle něj je efektivní i model, v němž pracují. „Tandemová činnost se nám osvědčila,“ dodal s tím, že se s kolegyní snaží sdílet zkušenosti z jiných univerzit, účastní se neformálních schůzek s ombudsmany jiných fakult i vysokých škol. V nadcházejícím zimním semestru by se ombudsmani PdF UP rádi sešli se studenty při neformální debatě o tom, co by měl veřejný ochránce práv dělat z pohledu studujících. AS PdF UP vzal jejich průběžnou zprávu na vědomí.  

Během květnového jednání se senát pedagogické fakulty souhlasně vyjádřil k novele č. 7. Statutu PdF UP, stejně tak i k novele č. 4 Organizačního řádu PdF UP. Děkanem fakulty předložené novely spočívaly ve změně zařazení a názvu Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). To vzniklo jako účelové pracoviště při katedře českého jazyka a literatury PdF UP s cílem zkoumat a řešit problematiku rizikových forem komunikace v online prostředí. Postupem času jeho činnost však přesáhla původní zaměření a rozšířila se do dalších oblastí, například psychologie, právo, IT bezpečnost či mediální výchova. Centrum je nyní již interdisciplinárním pracovištěm, které se zaměřuje na výzkum, vzdělávání, intervenci, legislativu a popularizaci napříč obory. Jeho současný název se stal nevyhovujícím, neodpovídá reálným činnostem, které pracoviště vykonává. I s ohledem na problémy, keré souvisejí s efektivitou administrativních procesů, předložil děkan Vojtech Regec změnu v organizační struktuře fakulty. Navrhnul, aby se dosavadní centrum stalo novým účelovým zařízením PdF UP jako Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Legislativní komise AS PdF doporučila AS PdF UP změnu schválit a senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP ji poté jednomyslně přijali. Příslušným dokumentem se nyní bude zabývat AS UP.

V další části jednání se senátoři a senátorky seznámili s dokumentem Podmínky přijímacího řízení na PdF UP 2025/2026. Hlasovat o něm budou per rollam do 15. června.

Před samým závěrem zasedání se děkan PdF UP zmínil o současném stavu rekonstrukce na PdF UP, státní podpoře budoucích učitelů i přípravě rozpočtu na UP. Za studentskou kurii hovořil senátor Pavel Flekač, který připomněl konferenci studentských senátorů, během níž se debatovalo o udržitelnosti, bezpečnosti, umělé inteligenci i novele zákona o vysokých školách a s tím souvisejícími stipendii doktorandů. Více o AS PdF UP zde.

Při právnické fakultě začalo fungovat Centrum pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě. Jeho cílem bude systematicky přispívat ke zkvalitnění a modernizaci veřejné správy prostřednictvím odborného vzdělávání, výzkumu a inovací. Děkan fakulty Václav Stehlík rozhodl o zřízení této výzkumné skupiny k 1. květnu 2025. Vedením centra pověřil Tomáše Grygara z katedry správního práva a finančního práva.

„Líbí se mi vaše vize i váš entuziasmus. Přeji vám, ať vybudujete něco, co má smysl a výsledky. Vedení fakulty je připraveno vaše aktivity podpořit,“ řekl Václav Stehlík, děkan fakulty, při podpisu rozhodnutí o zřízení centra jeho zakládajícím členům. Těmi jsou Kateřina Frumarová a Tomáš Grygar z katedry správního práva a finančního práva a také Adéla Hepová a Daniel Pospíšil.

Výzkumná skupina bude podporovat inovace, zkoumat možnosti využití umělé inteligence a usilovat o efektivní, otevřený a proklientský úřad, který odpovídá nárokům 21. století. „Chceme nabízet vzdělávání úředníků územních samosprávných celků s tím, že chystáme užší spolupráci s ministerstvem vnitra. V plánu máme také vzdělávání v oblasti správního práva a práva AI. Členové centra tyto aktivity již vyvíjeli v rámci jiných platforem,“ uvedl Tomáš Grygar. Výzkumná skupina bude podle něj také nabízet smluvní výzkum a vypracovávat odborná stanoviska pro soukromý sektor i subjekty veřejné správy. „V současné době navazujeme spolupráci s územními samosprávnými celky i některými profesními komorami,“ naznačil vedoucí centra.

Nedílnou součástí práce jeho týmu bude i konferenční a publikační činnost. Nyní už řeší například projekt Nové stavební právo, jehož výstupem má být i stejnojmenná monografie, v níž bude kladen důraz na problematiku digitalizace stavebního řízení. Členové centra se zapojí také do reakreditace bakalářského studijního programu Právo ve veřejné správě, který nabízí PF UP. „Do budoucna se budeme snažit ucházet o projekty typu GA ČR, TA ČR, OP JAK a další,“ dodal Tomáš Grygar.

Slavnostní otevření a představení Centra pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě se uskuteční na fakultě v rámci mezinárodní konference Olomoucké právnické dny ve čtvrtek 22. května. Účastnit se jej budou i zástupci ministerstva vnitra.

Výzkumná skupina, která je organizačně začleněna do katedry správního práva a finančního práva, má svou webovou stránku.

Při právnické fakultě začalo fungovat Centrum pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě. Jeho cílem bude systematicky přispívat ke zkvalitnění a modernizaci veřejné správy prostřednictvím odborného vzdělávání, výzkumu a inovací. Děkan fakulty Václav Stehlík rozhodl o zřízení této výzkumné skupiny k 1. květnu 2025. Vedením centra pověřil Tomáše Grygara z katedry správního práva a finančního práva.

„Líbí se mi vaše vize i váš entuziasmus. Přeji vám, ať vybudujete něco, co má smysl a výsledky. Vedení fakulty je připraveno vaše aktivity podpořit,“ řekl Václav Stehlík, děkan fakulty, při podpisu rozhodnutí o zřízení centra jeho zakládajícím členům. Těmi jsou Kateřina Frumarová a Tomáš Grygar z katedry správního práva a finančního práva a také Adéla Hepová a Daniel Pospíšil.

Výzkumná skupina bude podporovat inovace, zkoumat možnosti využití umělé inteligence a usilovat o efektivní, otevřený a proklientský úřad, který odpovídá nárokům 21. století. „Chceme nabízet vzdělávání úředníků územních samosprávných celků s tím, že chystáme užší spolupráci s ministerstvem vnitra. V plánu máme také vzdělávání v oblasti správního práva a práva AI. Členové centra tyto aktivity již vyvíjeli v rámci jiných platforem,“ uvedl Tomáš Grygar. Výzkumná skupina bude podle něj také nabízet smluvní výzkum a vypracovávat odborná stanoviska pro soukromý sektor i subjekty veřejné správy. „V současné době navazujeme spolupráci s územními samosprávnými celky i některými profesními komorami,“ naznačil vedoucí centra.

Nedílnou součástí práce jeho týmu bude i konferenční a publikační činnost. Nyní už řeší například projekt Nové stavební právo, jehož výstupem má být i stejnojmenná monografie, v níž bude kladen důraz na problematiku digitalizace stavebního řízení. Členové centra se zapojí také do reakreditace bakalářského studijního programu Právo ve veřejné správě, který nabízí PF UP. „Do budoucna se budeme snažit ucházet o projekty typu GA ČR, TA ČR, OP JAK a další,“ dodal Tomáš Grygar.

Slavnostní otevření a představení Centra pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě se uskuteční na fakultě v rámci mezinárodní konference Olomoucké právnické dny ve čtvrtek 22. května. Účastnit se jej budou i zástupci ministerstva vnitra.

Výzkumná skupina, která je organizačně začleněna do katedry správního práva a finančního práva, má svou webovou stránku.

Více než sto nadějných básníků, spisovatelů a dramatiků se přihlásilo do jednatřicátého ročníku tradiční literární soutěže vyhlášené rektorem Univerzity Palackého. Z celkového počtu 124 českých a slovenských příspěvků vybrala porota tvořená literární expertkou Janou Vrajovou, básníkem Radkem Malým a spisovatelem a scenáristou Michalem Sýkorou třináct nejlepších. Vyhlášení výsledků literární soutěže bylo jedním z programových bodů letošního Olomouckého majálesu UP. Na ceremoniálu v letním kině popřáli oceněným rektor UP Michael Kohajda a prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

V kategorii poezie se z prvenství radovala Magdaléna Ordeltová, stříbrná byla Adéla Špičková a třetí místo získal Ondřej Toufar. Čestné uznání udělila porota trojici Anna Mária Kubincová, Kateřina Seidlerová a Jakub Souček. V kategorii próza – povídka zaujal porotce nejvíc text Daniela Háka s názvem Anakonda, druhé místo pak shodně obsadily Tereza Dokoupilová a Natálie Nebáznivá. Studentům Petru Schönovi a Jáchymu Žaludovi patří čestná uznání. Daniel Hák dominoval i v kategorii drama, a to s textem Sny o vyhynutí, čestné uznání získala Tereza Tichá.

„V minulých ročnících se docela často stávalo, že jsme našli s kolegy porotci rychlou shodu na prvních třech místech, protože talenty doslova ‚vystupovaly‘ z množství pročítaného textu. Letos to bylo poněkud odlišné, měli jsme poměrně širokou skupinu kvalitních autorů, z nichž jsme vybírali finalisty. Je naší běžnou praxí, že pouze nesečteme body, které jsme individuálně tvůrcům přidělili, ale abychom našli shodu, texty znovu společně pročítáme a diskutujeme nad nimi, hledáme poctivě ty nejlepší k ocenění," uvedla k letošní soutěži porotkyně Jana Vrajová a současně poslala vzkaz skrytým literárním talentům z řad studentů. „Nebojte se zúčastnit! Nikdo vás v případě neumístění neztrapní. Naopak ocenění je dobrá zpětná vazba, že jste talentovaní. Je to také pobídnutí k dalšímu rozvoji vašeho tvůrčího potenciálu," zdůraznila Jana Vrajová.

Studentská literární soutěž Univerzity Palackého oslavila vloni úctyhodných třicet let. O vznik soutěže se zasadil první polistopadový rektor UP Josef Jařab. Texty letošních vítězů najdete již brzy na webu spisovatele.upol.cz. 

Více než sto nadějných básníků, spisovatelů a dramatiků se přihlásilo do jednatřicátého ročníku tradiční literární soutěže vyhlášené rektorem Univerzity Palackého. Z celkového počtu 124 českých a slovenských příspěvků vybrala porota tvořená literární expertkou Janou Vrajovou, básníkem Radkem Malým a spisovatelem a scenáristou Michalem Sýkorou třináct nejlepších. Vyhlášení výsledků literární soutěže bylo jedním z programových bodů letošního Olomouckého majálesu UP. Na ceremoniálu v letním kině popřáli oceněným rektor UP Michael Kohajda a prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

V kategorii poezie se z prvenství radovala Magdaléna Ordeltová, stříbrná byla Adéla Špičková a třetí místo získal Ondřej Toufar. Čestné uznání udělila porota trojici Anna Mária Kubincová, Kateřina Seidlerová a Jakub Souček. V kategorii próza – povídka zaujal porotce nejvíc text Daniela Háka s názvem Anakonda, druhé místo pak shodně obsadily Tereza Dokoupilová a Natálie Nebáznivá. Studentům Petru Schönovi a Jáchymu Žaludovi patří čestná uznání. Daniel Hák dominoval i v kategorii drama, a to s textem Sny o vyhynutí, čestné uznání získala Tereza Tichá.

„V minulých ročnících se docela často stávalo, že jsme našli s kolegy porotci rychlou shodu na prvních třech místech, protože talenty doslova ‚vystupovaly‘ z množství pročítaného textu. Letos to bylo poněkud odlišné, měli jsme poměrně širokou skupinu kvalitních autorů, z nichž jsme vybírali finalisty. Je naší běžnou praxí, že pouze nesečteme body, které jsme individuálně tvůrcům přidělili, ale abychom našli shodu, texty znovu společně pročítáme a diskutujeme nad nimi, hledáme poctivě ty nejlepší k ocenění," uvedla k letošní soutěži porotkyně Jana Vrajová a současně poslala vzkaz skrytým literárním talentům z řad studentů. „Nebojte se zúčastnit! Nikdo vás v případě neumístění neztrapní. Naopak ocenění je dobrá zpětná vazba, že jste talentovaní. Je to také pobídnutí k dalšímu rozvoji vašeho tvůrčího potenciálu," zdůraznila Jana Vrajová.

Studentská literární soutěž Univerzity Palackého oslavila vloni úctyhodných třicet let. O vznik soutěže se zasadil první polistopadový rektor UP Josef Jařab. Texty letošních vítězů najdete již brzy na webu spisovatele.upol.cz. 

Jedno z výzkumných témat, jemuž se věnuje katedra bohemistiky FF UP už od roku 2018, se soustřeďuje na literárně-kartografické a kvantitativní modely českého románu 19.–21. století. Tématem se zabývá prostřednictvím projektu s názvem Literary Cartographic and Quantitative Models of Czech Novels from the 19th to 21st Century. 

Projekt Literary Cartographic and Quantitative Models of Czech Novels from the 19th to 21st Century vznikl na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého díky docentu teorie literatury Richardu Změlíkovi. Ten se během své vědecké kariéry zabýval řadou literárněvědných témat, mimo jiné i otázkou reprezentace prostoru ve fikčních narativech a problematikou využití kvantitativních a statistických metod v literárněvědném výzkumu. A právě tento jeho dlouhodobý zájem ho před zhruba osmi lety přivedl k nápadu pokusit se využít i další digitální nástroje, které by mohly být užitečné pro systematické zkoumání českých narativních fikcí. Korpus prózy, jak lze uvedený projekt zkráceně označit, tak začal vznikat s myšlenkou funkčně propojit kvantitativní a statistické nástroje pro analýzu literárních textů s literárně-kartografickými mapami, které modelují pražské prostředí v literární fikci, tj. fikční pražské topografie. Do současné doby jej Richard Změlík již prezentoval na řadě zahraničních konferencí, mj. na americké Columbia University v New Yorku či na pařížské Sorbonně a jinde.

Na korpusu české prózy pracujete řadu let. Jaká je jeho aktuální verze? Můžete ji představit?

Současná, již třetí verze webové aplikace stojí na třech základních pilířích. První tvoří literárně-kartografické modely fikčních pražských topografií v české próze 19. až 21. století. Tato část je z hlediska zpracování nejnáročnější. Je totiž prováděna manuálně a bude postupně doplňována dalšími prostorovými daty. Druhým pilířem jsou kvantitativní a statistické modely, které se vztahují k vybraným segmentům literárního narativu, což jsou různé typy vypravěčů. Tento typ modelů je využit i při měření narativního rytmu, slovních shluků, tzv. word clouds, které z kvantitavního hlediska můžeme chápat jako motivy, dále při zobrazování analýzy sentimentu neboli emocionálního zatížení textu a řady dalších aspektů. Třetí pilíř tvoří korpusové nástroje; konkrétně se jedná o konkordance, kolokace, vyhledávání frekvencí slov a podobně.

Při detailnějším pohledu na tyto tři základní složky korpusu můžeme zjistit, že každá z nich zahrnuje další sadu různých nástrojů pro analýzu dané oblasti literárních narativů. Kromě literárně-kartografických modelů, které mapují fikční pražskou topografii ve vybrané české próze, která explicitně tematizuje pražské prostředí, zde najdeme prostorové modely zobrazující hustotu jednotlivých lokací (toponym), dále modely ukazující pohyb postav ve fikčním plenéru, komparativní model zobrazující frekvenční vytížení jednotlivých toponym v konkrétních prózách, ale i GIS modely, které literární lokace propojují s konkrétními místy na základě geografického souřadnicového systému. Mezi kvantitativními modely se nachází také statistické modely ukazující rozdíly mezi texty v délce vět, lexikální bohatství každého z textů, jeho entropii a v neposlední řadě také metriky pro tzv. čitelnost textů. Součástí kvantitativních modelů jsou rovněž ty, které zobrazují tzv. analýzu sentimentu, respektive emocionální zaměření textů. Třetí oblast nabízí nástroje pro základní vytěžování korpusu, v němž se aktuálně nachází 173 textů od 20 autorů. Vedle konkordančního vyhledávání mají uživatelé k dispozici formuláře pro vyhledávání kolokací (slovních souvýskytů), konkrétních slovních dvojic nebo vyhledávání frekvencí slov. Nedílnou součástí korpusu je také možnost vyhledávat podle CQL dotazování. V neposlední řadě si uživatelé mohou zobrazit stylometrické síťové grafy či tzv. dendrogramy, jež ukazují, jak si jsou jednotlivé texty blízké a naopak. Součástí projektu je i odkaz na repositář, na němž jsou uložena surová a strojově čitelná data pro samostatnou analýzu.

Co je smyslem projektu a popsané aplikace?

Tím hlavním smyslem je funkčně propojit specificky orientované literárněvědné bádání s lingvistickým. Korpus je však možné vytěžovat s ohledem jak na vybrané literárněvědné požadavky, tak výhradně na ty lingvistické. Stejně tak ale dobře funguje právě ve vzájemném propojení lingvoliterárního bádání. Korpus je ovšem možné využívat i laiky, tedy lidmi, kteří primárně nejsou ani literární vědci, ani lingvisté. Dokážu si představit, že může sloužit jako určitý turistický průvodce Prahou po literárních místech. Pro tento účel jsou součástí korpusu právě GIS modely, které propojují literární místa s reálnými. Primárně je tedy korpus určen pro literární vědce a lingvisty, sekundárně pro kohokoli, kdo se jednoduše řečeno zajímá o pražský plenér v literatuře.

Na čem pracujete aktuálně? Je něco, co vám činí potíže?

Hlavním problémem je samozřejmě financování a s ním úzce spojené přerozdělení dílčích prací. V aktuální situaci již není v mých silách doplňovat kontinuálně všechna data a současně upgradovat veškeré funkcionality. A právě s tím mi pomáhají studenti coby pomocné vědecké síly, kterým bych tímto rád poděkoval, konkrétně Jakubu Součkovi, Martinu Storzerovi a Janu Sládkovi z katedry bohemistiky FF UP. Do budoucna je proto nezbytné zajistit jiné zdroje financování, než které nabízí institucionální podpora. Mám na mysli významnější grantovou podporu. A na čem pracuji aktuálně? Na vývoji nových funkcionalit v rámci analýzy sentimentu, které jakmile pokryjí stávající rozsah korpusových dat, budou zpřístupněny uživatelům. Jinak zásadním progresem bude muset projít zejména oblast literárních map, což spočívá především v doplňování nových prostorových dat. Tato část je, jak bylo řečeno, nejnáročnější na zpracování, neboť z nemalé části se uskutečňuje manuálně.

Souvisí tento projekt s nedávno založeným centrem na katedře bohemistiky pod názvem Digital Humanities in Literary and Book Studies?

Centrum jsme základali (Richard Změlík, Vladimír Polách a Miroslav Vepřek) v roce 2023 s tím, že každý z nás se stručně řečeno nějakým způsobem své odborné práce vztahoval k digital humanities. Každý z nás přišel do společného centra s vlastními aktivitami a projekty, které jsou dlouhodobější. Právě toto hrálo, myslím, důležitou roli při vzniku centra. Aktivita centra spočívá i v jiných oblastech. Letos se například uskuteční již třetí ročník konference Humanitní a společenské vědy z pohledu digital humanities. Každý z nás se rovněž snaží implementovat poznatky ze svého bádání do výuky.

Jaké výzvy vás čekají do budoucna?
S ohledem na současný vývoj v oblasti digitálních technologií se přirozeně nabízí využití AI nebo přidružených témat, jako je např. strojové učení. Za sebe mohu říci, že se v této oblasti pokouším o určité kroky, které by se týkaly predikce literární topografie na základě již dostupných prostorových dat. A k čemu by taková analýza mohla sloužit? Například k tomu, abychom si ověřovali, jak specifické jsou v tomto směru tvůrčí postupy autorů, jakými „algoritmy“ se řídí. Ovšem toto je teprve v počátcích.

O projektu Literary Cartographic and Quantitative Models of Czech Novels from the 19th to 21st Century, jehož dosavadní výstupy již docent Richard Změlík z katedry bohemistiky FF UP představil v několika domácích i zahraničních časopisech, se dozvíte zde. Odkaz na centrum Digital Humanities in Literary and Book Studies je k dispozici zde.

Jedno z výzkumných témat, jemuž se věnuje katedra bohemistiky FF UP už od roku 2018, se soustřeďuje na literárně-kartografické a kvantitativní modely českého románu 19.–21. století. Tématem se zabývá prostřednictvím projektu s názvem Literary Cartographic and Quantitative Models of Czech Novels from the 19th to 21st Century. 

Projekt Literary Cartographic and Quantitative Models of Czech Novels from the 19th to 21st Century vznikl na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého díky docentu teorie literatury Richardu Změlíkovi. Ten se během své vědecké kariéry zabýval řadou literárněvědných témat, mimo jiné i otázkou reprezentace prostoru ve fikčních narativech a problematikou využití kvantitativních a statistických metod v literárněvědném výzkumu. A právě tento jeho dlouhodobý zájem ho před zhruba osmi lety přivedl k nápadu pokusit se využít i další digitální nástroje, které by mohly být užitečné pro systematické zkoumání českých narativních fikcí. Korpus prózy, jak lze uvedený projekt zkráceně označit, tak začal vznikat s myšlenkou funkčně propojit kvantitativní a statistické nástroje pro analýzu literárních textů s literárně-kartografickými mapami, které modelují pražské prostředí v literární fikci, tj. fikční pražské topografie. Do současné doby jej Richard Změlík již prezentoval na řadě zahraničních konferencí, mj. na americké Columbia University v New Yorku či na pařížské Sorbonně a jinde.

Na korpusu české prózy pracujete řadu let. Jaká je jeho aktuální verze? Můžete ji představit?

Současná, již třetí verze webové aplikace stojí na třech základních pilířích. První tvoří literárně-kartografické modely fikčních pražských topografií v české próze 19. až 21. století. Tato část je z hlediska zpracování nejnáročnější. Je totiž prováděna manuálně a bude postupně doplňována dalšími prostorovými daty. Druhým pilířem jsou kvantitativní a statistické modely, které se vztahují k vybraným segmentům literárního narativu, což jsou různé typy vypravěčů. Tento typ modelů je využit i při měření narativního rytmu, slovních shluků, tzv. word clouds, které z kvantitavního hlediska můžeme chápat jako motivy, dále při zobrazování analýzy sentimentu neboli emocionálního zatížení textu a řady dalších aspektů. Třetí pilíř tvoří korpusové nástroje; konkrétně se jedná o konkordance, kolokace, vyhledávání frekvencí slov a podobně.

Při detailnějším pohledu na tyto tři základní složky korpusu můžeme zjistit, že každá z nich zahrnuje další sadu různých nástrojů pro analýzu dané oblasti literárních narativů. Kromě literárně-kartografických modelů, které mapují fikční pražskou topografii ve vybrané české próze, která explicitně tematizuje pražské prostředí, zde najdeme prostorové modely zobrazující hustotu jednotlivých lokací (toponym), dále modely ukazující pohyb postav ve fikčním plenéru, komparativní model zobrazující frekvenční vytížení jednotlivých toponym v konkrétních prózách, ale i GIS modely, které literární lokace propojují s konkrétními místy na základě geografického souřadnicového systému. Mezi kvantitativními modely se nachází také statistické modely ukazující rozdíly mezi texty v délce vět, lexikální bohatství každého z textů, jeho entropii a v neposlední řadě také metriky pro tzv. čitelnost textů. Součástí kvantitativních modelů jsou rovněž ty, které zobrazují tzv. analýzu sentimentu, respektive emocionální zaměření textů. Třetí oblast nabízí nástroje pro základní vytěžování korpusu, v němž se aktuálně nachází 173 textů od 20 autorů. Vedle konkordančního vyhledávání mají uživatelé k dispozici formuláře pro vyhledávání kolokací (slovních souvýskytů), konkrétních slovních dvojic nebo vyhledávání frekvencí slov. Nedílnou součástí korpusu je také možnost vyhledávat podle CQL dotazování. V neposlední řadě si uživatelé mohou zobrazit stylometrické síťové grafy či tzv. dendrogramy, jež ukazují, jak si jsou jednotlivé texty blízké a naopak. Součástí projektu je i odkaz na repositář, na němž jsou uložena surová a strojově čitelná data pro samostatnou analýzu.

Co je smyslem projektu a popsané aplikace?

Tím hlavním smyslem je funkčně propojit specificky orientované literárněvědné bádání s lingvistickým. Korpus je však možné vytěžovat s ohledem jak na vybrané literárněvědné požadavky, tak výhradně na ty lingvistické. Stejně tak ale dobře funguje právě ve vzájemném propojení lingvoliterárního bádání. Korpus je ovšem možné využívat i laiky, tedy lidmi, kteří primárně nejsou ani literární vědci, ani lingvisté. Dokážu si představit, že může sloužit jako určitý turistický průvodce Prahou po literárních místech. Pro tento účel jsou součástí korpusu právě GIS modely, které propojují literární místa s reálnými. Primárně je tedy korpus určen pro literární vědce a lingvisty, sekundárně pro kohokoli, kdo se jednoduše řečeno zajímá o pražský plenér v literatuře.

Na čem pracujete aktuálně? Je něco, co vám činí potíže?

Hlavním problémem je samozřejmě financování a s ním úzce spojené přerozdělení dílčích prací. V aktuální situaci již není v mých silách doplňovat kontinuálně všechna data a současně upgradovat veškeré funkcionality. A právě s tím mi pomáhají studenti coby pomocné vědecké síly, kterým bych tímto rád poděkoval, konkrétně Jakubu Součkovi, Martinu Storzerovi a Janu Sládkovi z katedry bohemistiky FF UP. Do budoucna je proto nezbytné zajistit jiné zdroje financování, než které nabízí institucionální podpora. Mám na mysli významnější grantovou podporu. A na čem pracuji aktuálně? Na vývoji nových funkcionalit v rámci analýzy sentimentu, které jakmile pokryjí stávající rozsah korpusových dat, budou zpřístupněny uživatelům. Jinak zásadním progresem bude muset projít zejména oblast literárních map, což spočívá především v doplňování nových prostorových dat. Tato část je, jak bylo řečeno, nejnáročnější na zpracování, neboť z nemalé části se uskutečňuje manuálně.

Souvisí tento projekt s nedávno založeným centrem na katedře bohemistiky pod názvem Digital Humanities in Literary and Book Studies?

Centrum jsme základali (Richard Změlík, Vladimír Polách a Miroslav Vepřek) v roce 2023 s tím, že každý z nás se stručně řečeno nějakým způsobem své odborné práce vztahoval k digital humanities. Každý z nás přišel do společného centra s vlastními aktivitami a projekty, které jsou dlouhodobější. Právě toto hrálo, myslím, důležitou roli při vzniku centra. Aktivita centra spočívá i v jiných oblastech. Letos se například uskuteční již třetí ročník konference Humanitní a společenské vědy z pohledu digital humanities. Každý z nás se rovněž snaží implementovat poznatky ze svého bádání do výuky.

Jaké výzvy vás čekají do budoucna?
S ohledem na současný vývoj v oblasti digitálních technologií se přirozeně nabízí využití AI nebo přidružených témat, jako je např. strojové učení. Za sebe mohu říci, že se v této oblasti pokouším o určité kroky, které by se týkaly predikce literární topografie na základě již dostupných prostorových dat. A k čemu by taková analýza mohla sloužit? Například k tomu, abychom si ověřovali, jak specifické jsou v tomto směru tvůrčí postupy autorů, jakými „algoritmy“ se řídí. Ovšem toto je teprve v počátcích.

O projektu Literary Cartographic and Quantitative Models of Czech Novels from the 19th to 21st Century, jehož dosavadní výstupy již docent Richard Změlík z katedry bohemistiky FF UP představil v několika domácích i zahraničních časopisech, se dozvíte zde. Odkaz na centrum Digital Humanities in Literary and Book Studies je k dispozici zde.

Více než dvouhodinovou prezentaci kandidátů na děkana FZV UP hostila posluchárna v budově Teoretických ústavů. Členům Akademického senátu FZV UP a zástupcům akademické obce se představili stávající děkan Jiří Vévoda a ředitel Centra vědy a výzkumu FZV UP Ondřej Holý. Samotná volba děkana se uskuteční v pondělí 19. května.

Kandidáti v abecedním pořadí nejprve představili své vize pro funkční období 2025–2029. V další části setkání odpovídali na dotazy zaslané do 12. května e-mailem či vhozené do boxu na děkanátu FZV UP. Na závěr přišly na řadu dotazy z publika. Na odpověď měl každý z kandidátů čtyřminutový limit. Dotazy se týkaly udržitelnosti a soběstačnosti fakulty, rozvíjení spolupráce s Fakultní nemocnicí Olomouc či zajištění dostatečné personální kapacity pedagogů v souvislosti s navyšováním počtu studentů u některých oborů. Hostem prezentace byl rektor UP Michael Kohajda, který v úvodu pozdravil oba kandidáty i přítomné členy akademické obce.

Ondřej Holý zastává na FZV UP funkci ředitele Centra vědy a výzkumu, od roku 2021 do roku 2024 byl proděkanem pro strategické řízení a kvalitu. „Chci, aby zůstalo zachováno směřování fakulty jako respektované odborné instituce, ať už na poli vědy a výzkumu, tak na poli pedagogickém. Mou vizí je udržitelná a soběstačná fakulta. Hodnoty, které zastávám, jsou naprosto jasná otevřenost a transparentnost. Mám a budu mít nulovou toleranci k nevhodnému chování, ať už mezi kolegy, nebo mezi studenty. Podporuji pozitivní motivaci a jako jednu z největších hodnot oceňuji spolupráci,“ uvedl v prezentaci Ondřej Holý.

Jiří Vévoda je historicky čtvrtým děkanem FZV UP. V jejím čele stojí od 1. srpna 2021. Svou hlavní vizi pojmenoval 2000 příběhů na jedné adrese. „Chci, aby dvě tisícovky studentů, k tomu stovky akademiků a desítky administrativních pracovníků získaly důstojné prostředí pro svou práci. Mám vypracovanou analýzu na stavbu zdravotnického kampusu. K tomu, abychom tuto vizi realizovali, potřebuji spolupráci vás všech, protože novou vlastní budovu si všichni zasloužíme. Mohu se opřít o náš stabilní tým, srdcaře, kteří zde nepracují jen pro mnohdy nedůstojnou mzdu, ale protože mají naši fakultu rádi. Chci se soustředit na týmovou spolupráci a otevřenou komunikaci. Už vím, že otevřené dveře nestačí, je třeba z nich vyjít a více komunikovat. Jestliže první období bylo zaměřené na finanční stabilizaci naší fakulty, pak to druhé období bude otevřené nám všem. Mým mottem je Kontinuita, odpovědnost, růst,“ shrnul Jiří Vévoda.

Kandidáta na děkana bude Akademický senát FZV UP volit na svém zasedání v pondělí 19. května od 13 hodin. Hlasování senátorů je tajné, může být až tříkolové a ke zvolení je třeba získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu, tedy 7 z 12.