Feed aggregator

Cambridgeské krystalografické datové centrum (CCDC) oznámilo, že struktura ibuprofenu určená elektronovou difrakcí v rámci práce publikované ve FZU skupinou Lukáše Palatinuse získala pořadové číslo 1,25 milionu ve světově největší krystalografické databázi - Cambridgeské databázi struktur (CSD), která je mj. jedním z nejvýznamnějších zdrojů dat pro výzkum léčiv. Počet publikovaných struktur v databázi se přitom rozrůstá nonstop rychlostí zhruba jednoho záznamu každých 10 minut.

Fyzikální ústav spustil na začátku září první výzvu programu Physics for Future (P4F) MSCA COFUND. Ta představuje unikátní kariérní příležitost pro postoktorandky a postoktorandy k realizaci vlastních dvouletých výzkumných projektů na pracovištích Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZU) a ELI Beamlines.

FZU has just launched the first call of Physics for Future (P4F) MSCA COFUND Action designed for a new generation of physicists, allowing them to execute their own bottom-up research projects. P4F also offers an opportunity for an integrated blend of advanced scientific, transferable, and soft skill training. 

Slavnostní křest Experimentálního pivovaru Univerzity Palackého (EUREKA) se uskuteční v rámci Absolventského dne v sobotu 9. září ve 14 hodin v prostorách přírodovědecké fakulty. Na akci bude představen i pivní speciál RE450N UP, který byl uvařen ve spolupráci s pivovarem Chomout u příležitosti 450. založení olomouckého vysokého učení a 70. výročí založení přírodovědecké fakulty.

„Nabídka spolupráce přišla v pravý čas. V rámci předmětu Cvičení z chemie piva, který vyučujeme na katedře analytické chemie, dostali studenti za úkol vymyslet zajímavou recepturu s odkazem na historii. Vznikl moderní produkt z českých a německých surovin, jež reflektuje středověk a novověk,“ uvedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Pivní speciál RE450N UP je svrchně kvašené nefiltrované pivo podobné stylu Red IPA. Vyznačuje se lehkým aromatem, vyšší hořkostí, avšak i svěží chutí s ovocnými tóny. „Nejprve studenti experimentálně uvařili pivo v dubnu na přírodovědecké fakultě, které nám poté poslali na ochutnávku. My jsme jej dále rozeslali do dalších pivovarů, abychom zjistili, zda stojí za to uvařit ho ve větší dávce. Pivní speciál nám zachutnal, takže jsme se pustili do jeho přípravy,“ popsal ředitel pivovaru Chomout Adam Ohřál.

Slavnostní křest pivovaru EUREKA proběhne v rámci Absolventského dne na přírodovědecké fakultě ve 14 hodin. Křest pivního speciálu RE450N UP je naplánován na setkání nastupujících studentů MEET UP v úterý 19. září v 17.30 na olomoucké náplavce. Této akce se zúčastní rektor UP Martin Procházka, děkan přírodověcké fakulty Martin Kubala a zástupci pivovaru EUREKA i pivovaru Chomout.

Zářijový speciál bude k dostání v univerzitním informačním centru a obchodu UPoint, dále v pivotéce Muž přes palubu, v Pivním ráji nebo na ul. Novosadská. „Čepované pivo můžete ochutnat v Letním kině, v Jazz Tibet Clubu, v Olomoucké citadele či v pivovaru Chomout,“ doplnil Adam Ohřál.

Slavnostní křest Experimentálního pivovaru Univerzity Palackého (EUREKA) se uskuteční v rámci Absolventského dne v sobotu 9. září ve 14 hodin v prostorách přírodovědecké fakulty. Na akci bude představen i pivní speciál RE450N UP, který byl uvařen ve spolupráci s pivovarem Chomout u příležitosti 450. založení olomouckého vysokého učení a 70. výročí založení přírodovědecké fakulty.

„Nabídka spolupráce přišla v pravý čas. V rámci předmětu Cvičení z chemie piva, který vyučujeme na katedře analytické chemie, dostali studenti za úkol vymyslet zajímavou recepturu s odkazem na historii. Vznikl moderní produkt z českých a německých surovin, jež reflektuje středověk a novověk,“ uvedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Pivní speciál RE450N UP je svrchně kvašené nefiltrované pivo podobné stylu Red IPA. Vyznačuje se lehkým aromatem, vyšší hořkostí, avšak i svěží chutí s ovocnými tóny. „Nejprve studenti experimentálně uvařili pivo v dubnu na přírodovědecké fakultě, které nám poté poslali na ochutnávku. My jsme jej dále rozeslali do dalších pivovarů, abychom zjistili, zda stojí za to uvařit ho ve větší dávce. Pivní speciál nám zachutnal, takže jsme se pustili do jeho přípravy,“ popsal ředitel pivovaru Chomout Adam Ohřál.

Slavnostní křest pivovaru EUREKA proběhne v rámci Absolventského dne na přírodovědecké fakultě ve 14 hodin. Křest pivního speciálu RE450N UP je naplánován na setkání nastupujících studentů MEET UP v úterý 19. září v 17.30 na olomoucké náplavce. Této akce se zúčastní rektor UP Martin Procházka, děkan přírodověcké fakulty Martin Kubala a zástupci pivovaru EUREKA i pivovaru Chomout.

Zářijový speciál bude k dostání v univerzitním informačním centru a obchodu UPoint, dále v pivotéce Muž přes palubu, v Pivním ráji nebo na ul. Novosadská. „Čepované pivo můžete ochutnat v Letním kině, v Jazz Tibet Clubu, v Olomoucké citadele či v pivovaru Chomout,“ doplnil Adam Ohřál.

Minulost, která promlouvá do současnosti, i tak lze charakterizovat projekt slovenského vizuálního umělce Jara Vargy s názvem Návrat do Nového světa. Na okna Zbrojnice, kde sídlí Knihovna UP, překreslil historické kresby a grafiky jezuitů ze zámořských cest a zasadil je tak do zcela nových, autentických kulis univerzity i města. K vidění budou jeho práce i během sobotního Absolventského dne UP.

Rozhovor s umělcem byl připraven do speciálního čísla magazínu Žurnál UP ke 450. výročí založení olomouckého vysokého učení. Projekt Jara  Vargy vznikl v rámci Trienále SEFO 2021 UNIVERSUM, které připravilo Muzeum umění Olomouc – Středoevropské fórum.

Jak se zrodil ten nápad?

Na začiatku bolo pozvanie od kurátorky Barbory Kundračíkovej z Muzea umění, aby som sa zúčastnil Trienále SEFO 2021 a pre Olomouc vytvoril miestošpecifické dielo. Finálnemu nápadu predchádzala náročná, ale vzrušujúca cesta. Postupne som prenikal do dutín súčasneho a minulého Olomouca. Pracoval som na viacerých myšlienkových frontách. V celom procese zohrala významnú úlohu trpezlivosť kurátorky, ktorá ma aj napriek zdĺhavosti projektu nechala skúmať a netlačila do rýchlych rozhodnutí pod tlakom deadlinov.

Proč zrovna spojení jezuité, Olomouc, univerzita?

Keďže neprítomné (stratené, zmiznuté, nejestvujúce) knižnice sú v mojich dielach často prítomné, nebola to náhoda, že som zaostril na Zbrojnicu – Knihovnu Univerzity Palackého. Tu sa fronty preťali a splynuli v jedno homogénne gesto – cyklus maloformátových kresieb fixou na oknách knižnice. Kresby sa skladajú z dvoch plánov. Ten prvý je pôvodný výjav z historickej grafiky, väčšinou od českých barokových majstrov (napr. Karel Škréta, Jan Jiří Heinsch a ďalší), ktorí vizuálne interpretovali život jezuitov na misiách v zámorí. V druhom pláne nahrádzam originálne pozadia z historických grafík pozadiami, ktoré sa prekrývajú s výhľadmi z okien. Dobový výjav teda iluzívne aktualizujem, resp. zasadzujem do súčasného prostredia v dnešnej univerzitnej Olomouci. V duchu jezuitského hesla Unus non Suficit Orbis (Jeden svet nestačí) sa v jednej kresbe heterotopicky snúbia dva odlišné časy a priestory.

Odkud jste čerpal inspiraci?

In situ. Hodinami strávenými v knižnici poctivým umeleckým výskumom o jezuitskej histórii v meste. Jezuiti s ambíciou skolonizovať svet nie mečom, ale slovom, sa vydali na misie všetkými svetovými stranami. Vynikali vo vedách a umení, napríklad v kartografii a astronómii. Významný olomoucký rodák Valentin Stansel (1621–1705) vytvoril prvú kreslenú mapu Mesiaca v Čechách. Rozvinul techniku merania výšky hôr na Mesiaci podľa výšky ich tieňov. Počas misie v Brazílii napísal astronomické dielo, v ktorom sa zaoberal cestovaním do vesmíru… Snažím sa ísť aj po takýchto stopách českých jezuitov a cez dopisy a rytiny prostredníctvom výtvarného umenia znovuobjaviť ich cestovanie. Najautentickejšie príbehy sa dozvedám práve z listov, ktoré posielali domov. Objasňujú ich dobové chápanie sveta, ktoré zo súčasného postkoloniálneho pohľadu hodnotíme viac kriticky ako romanticky.

Jak jste spokojen s tím, jak se vám podařilo propojit minulost a současnost?

Môj čas strávený v knižnici čítaním a kreslením chápem ako performatívne dielo, ktoré sa snaží vypĺňať vzdialenosť medzi minulým a súčasným. Tá vzdialenosť sa napína alebo skracuje každým pohľadom diváka či diváčky von z okna skrze moju kresbu. Keď sa v jeho – jej oku prekryje popredie s pozadím, resp. kresba s realitou, nastáva chvíľkové poetické splynutie tých dvoch časov a priestorov.

Minulost, která promlouvá do současnosti, i tak lze charakterizovat projekt slovenského vizuálního umělce Jara Vargy s názvem Návrat do Nového světa. Na okna Zbrojnice, kde sídlí Knihovna UP, překreslil historické kresby a grafiky jezuitů ze zámořských cest a zasadil je tak do zcela nových, autentických kulis univerzity i města. K vidění budou jeho práce i během sobotního Absolventského dne UP.

Rozhovor s umělcem byl připraven do speciálního čísla magazínu Žurnál UP ke 450. výročí založení olomouckého vysokého učení. Projekt Jara  Vargy vznikl v rámci Trienále SEFO 2021 UNIVERSUM, které připravilo Muzeum umění Olomouc – Středoevropské fórum.

Jak se zrodil ten nápad?

Na začiatku bolo pozvanie od kurátorky Barbory Kundračíkovej z Muzea umění, aby som sa zúčastnil Trienále SEFO 2021 a pre Olomouc vytvoril miestošpecifické dielo. Finálnemu nápadu predchádzala náročná, ale vzrušujúca cesta. Postupne som prenikal do dutín súčasneho a minulého Olomouca. Pracoval som na viacerých myšlienkových frontách. V celom procese zohrala významnú úlohu trpezlivosť kurátorky, ktorá ma aj napriek zdĺhavosti projektu nechala skúmať a netlačila do rýchlych rozhodnutí pod tlakom deadlinov.

Proč zrovna spojení jezuité, Olomouc, univerzita?

Keďže neprítomné (stratené, zmiznuté, nejestvujúce) knižnice sú v mojich dielach často prítomné, nebola to náhoda, že som zaostril na Zbrojnicu – Knihovnu Univerzity Palackého. Tu sa fronty preťali a splynuli v jedno homogénne gesto – cyklus maloformátových kresieb fixou na oknách knižnice. Kresby sa skladajú z dvoch plánov. Ten prvý je pôvodný výjav z historickej grafiky, väčšinou od českých barokových majstrov (napr. Karel Škréta, Jan Jiří Heinsch a ďalší), ktorí vizuálne interpretovali život jezuitov na misiách v zámorí. V druhom pláne nahrádzam originálne pozadia z historických grafík pozadiami, ktoré sa prekrývajú s výhľadmi z okien. Dobový výjav teda iluzívne aktualizujem, resp. zasadzujem do súčasného prostredia v dnešnej univerzitnej Olomouci. V duchu jezuitského hesla Unus non Suficit Orbis (Jeden svet nestačí) sa v jednej kresbe heterotopicky snúbia dva odlišné časy a priestory.

Odkud jste čerpal inspiraci?

In situ. Hodinami strávenými v knižnici poctivým umeleckým výskumom o jezuitskej histórii v meste. Jezuiti s ambíciou skolonizovať svet nie mečom, ale slovom, sa vydali na misie všetkými svetovými stranami. Vynikali vo vedách a umení, napríklad v kartografii a astronómii. Významný olomoucký rodák Valentin Stansel (1621–1705) vytvoril prvú kreslenú mapu Mesiaca v Čechách. Rozvinul techniku merania výšky hôr na Mesiaci podľa výšky ich tieňov. Počas misie v Brazílii napísal astronomické dielo, v ktorom sa zaoberal cestovaním do vesmíru… Snažím sa ísť aj po takýchto stopách českých jezuitov a cez dopisy a rytiny prostredníctvom výtvarného umenia znovuobjaviť ich cestovanie. Najautentickejšie príbehy sa dozvedám práve z listov, ktoré posielali domov. Objasňujú ich dobové chápanie sveta, ktoré zo súčasného postkoloniálneho pohľadu hodnotíme viac kriticky ako romanticky.

Jak jste spokojen s tím, jak se vám podařilo propojit minulost a současnost?

Môj čas strávený v knižnici čítaním a kreslením chápem ako performatívne dielo, ktoré sa snaží vypĺňať vzdialenosť medzi minulým a súčasným. Tá vzdialenosť sa napína alebo skracuje každým pohľadom diváka či diváčky von z okna skrze moju kresbu. Keď sa v jeho – jej oku prekryje popredie s pozadím, resp. kresba s realitou, nastáva chvíľkové poetické splynutie tých dvoch časov a priestorov.

The construction of a new building for the education of UP Faculty of Medicine & Dentistry and Faculty of Health Sciences students was inaugurated with a symbolic tap on its heart-shaped cornerstone. The modern and distinct building in Hněvotínská Street will have a lecture hall for nearly 400 people, facilities for practical training of future doctors and health professionals on state-of-the-art simulators, and a canteen that can serve 2000 diners a day. Construction work is expected to be completed in early 2026.

In front of the historical building of the Theoretical Institutes, which has been used to educate future doctors and health professionals since the 1960s, a neurological reflex hammer was used to tap the foundation stone of the new building by Deputy Minister of Education Jaroslav Miller, Senator Lumír Kantor, Governor of the Olomouc Region Josef Suchánek, Mayor of Olomouc Miroslav Žbánek, and Ondřej Foukal on behalf of the construction contractor, Gemo company, in addition to representatives of Palacký University Olomouc. Then Bishop Josef Nuzík blessed the new building.

 “It is obvious that the social demand for quality doctors and health professionals has been high for a long time, and it has quite understandably increased after the Covid pandemic. I am therefore very glad that we are paying maximum attention to the education of future professionals for the health sector and that we are further improving the conditions for their theoretical studies and professional training. From the point of view of the future of top-quality health care in the Czech Republic, this is of the greatest importance,” said UP Rector Martin Procházka. As he also noted, he is himself a proud graduate of the medical faculty in Olomouc, has been working as a doctor at University Hospital Olomouc for many years, and was Dean of the UP Faculty of Health Sciences before becoming university rector.

 

“I am therefore very well-acquainted with the needs of our students as well as with practice in the hospital. Moreover, healthcare is not only my lifelong profession but also my love. I am confident that we will successfully educate doctors and other healthcare professionals in the new premises who will work in this promising field and take care of patients with the same love and passion,” the rector added.

FMD Dean Milan Kolář also sees the new teaching premises as necessary for the further development of medical education at the faculty. “I am very happy that this plan has been realised and I believe that after the construction of the new building, the space requirements of our faculty will be secured for the next 20–30 years. The large lecture hall, with a capacity of nearly 400 people, will be used primarily for the study programme General Medicine, where the number of students in the first year currently exceeds 270, but also for other study programmes and joint events. The simulation floor, in turn, will enable the expansion of practical teaching on the most modern simulators so that students acquire the necessary competences and their background meets the current requirements for a medical faculty graduate,” Dean Kolář said.

 “I believe that thanks to the construction of the new building and in cooperation with the UP Faculty of Health Sciences and University Hospital Olomouc, we are going to build a centre of medical education, science, and healthcare that will stand out not only in the Olomouc Region, but within the entire Czech Republic,” he added.

According to FHS Dean Jiří Vévoda, the new premises have the potential to make studies more attractive and create conditions for better and more successful education in study programmes such as General Nursing, Midwifery, and Emergency Medicine. “The new premises will allow us to concentrate all simulation technology in one place and reduce costs. This will create an efficient and compact environment that will support education at the highest level. I am also convinced that the new shared building will promote and strengthen interdisciplinary collaboration between the medical and health sciences. Experiences and knowledge from different disciplines will intertwine, bringing innovation and new solutions into healthcare,” he said.

The architects of the new university building, which will come alive with student teaching during 2026, are from Brno-based Atelier Velehradský. The unmistakable new building is being erected on a former military site on Hněvotínská Street; it will attract attention by its unusual shape and cladding of triangular glass and red metal panels.

 “The architectural design is based on the size of the plot and the spatial requirements of the operations located in the building. Due to the location of the auditorium, it was necessary to ‘inflate’ the building; then the design underwent gradual development until the building achieved its shape. The aim of the cladding is to optimise the incoming energy from the sun, provide high quality daylight, and minimise heat transfer. To enhance this energy-optimised solution, a ‘green’ roof was also used, which, in addition to its energy benefits, also helps in the retention of rainwater,” said architect Radek Hlaváček, adding that the biggest challenge in designing the building was to maintain the quality and simplicity of the structural solution in a geometrically optimised, yet complicated shape when compared to standard buildings.

The modern four-storey building is designed as a five-tract layout with classrooms around the perimeter and sanitary and communication cores in the central part. For more comfortable catering, the new building will also include a canteen with a capacity of about 240 seats; its premises will be used by students and staff of both faculties and will accommodate up to 2,000 diners per day. The total built-up area is 38,572 m3, while the total usable area is 7,288 m2. The cost of the construction, including all infrastructure, interior fittings, and landscaping of the surrounding area, will exceed €26 million, with approximately two-thirds covered by a state budget subsidy. The remaining third will be paid by Palacký University from its own resources.

The UP Faculties of Medicine & Dentistry and Health Sciences are located in the Theoretical Institutes building, built on the University Hospital Olomouc premises in 1955–1960. The historical building, deemed no longer fully sufficient for the requirements of teaching and research in the new millennium, was complemented by a modern extension with classrooms and laboratories, completed in 2013. Palacký University students should be able to start using the new building in the course of 2026, after it is fully furnished.

Symbolickým poklepáním základního kamene ve tvaru srdce byla slavnostně zahájena stavba nové budovy pro výuku studentů Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého. V moderním nepřehlédnutelném objektu ve Hněvotínské ulici bude k dispozici aula pro bezmála 400 osob, prostory pro praktickou výuku budoucích lékařů a zdravotníků na nejmodernějších simulátorech a také menza, která uspokojí 2000 strávníků denně. Stavební práce by měly být dokončeny na začátku roku 2026.

Neurologického kladívka k poklepání základního kamene nové budovy se před historickými Teoretickými ústavy, které slouží vzdělávání budoucích lékařů a zdravotníků již od 60. let 20. století, chopili kromě představitelů Univerzity Palackého také náměstek ministra školství Jaroslav Miller, senátor Lumír Kantor, hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek, primátor města Olomouce Miroslav Žbánek a Ondřej Foukal za dodavatele stavby, společnost Gemo. Biskup Josef Nuzík vznikající novostavbě požehnal.

„Je zřejmé, že společenská poptávka po kvalitních lékařích a zdravotnících je dlouhodobě vysoká a po covidových zkušenostech zcela pochopitelně ještě vzrostla. Jsem tedy rád, že výchově budoucích profesionálů pro zdravotnictví věnujeme maximální pozornost a že dále zlepšujeme podmínky, které jim pro teoretické studium i odbornou přípravu můžeme nabídnout. Z pohledu budoucnosti špičkové zdravotnické péče v České republice to má obrovský význam,“ podotkl Martin Procházka, rektor UP. Zároveň připomněl, že on sám je hrdým absolventem olomoucké lékařské fakulty, mnoho let pracuje jako lékař v olomoucké fakultní nemocnici a před nástupem do čela univerzity byl děkanem fakulty zdravotnických věd.

„Dobře tedy znám potřeby našich studentů a také praxi v nemocnici samotné. Navíc zdravotnictví je pro mě nejen celoživotní profesí, ale i láskou. Věřím, že v nových prostorách budeme úspěšně vychovávat lékaře i další zdravotnické profesionály, kteří budou pracovat v tomto perspektivním odvětví a pečovat o pacienty se stejnou láskou a zápalem,“ doplnil rektor.

Nové výukové prostory vnímá jako nezbytné pro další rozvoj medicínského vzdělávání na Lékařské fakultě UP i její děkan Milan Kolář. „Jsem velmi rád, že se podařilo tento záměr uskutečnit, a věřím, že po vybudování nové budovy budou prostorové požadavky naší fakulty zajištěny na dalších 20–30 let. Velká posluchárna s kapacitou bezmála 400 lidí bude využita především pro studijní program Všeobecné lékařství, kde počet studentů v prvním ročníku aktuálně přesahuje 270, ale současně i pro další studijní programy a společné akce jednotlivých ročníků. Simulační patro zase umožní rozšířit praktickou výuku na nejmodernějších simulátorech tak, aby si studenti osvojili potřebné kompetence a aby jejich profil odpovídal současným požadavkům na absolventa lékařské fakulty,“ uvedl děkan Kolář.

„Věřím, že i díky výstavbě nové budovy a ve spolupráci s fakultou zdravotnických věd a Fakultní nemocnicí Olomouc se tu podaří vybudovat centrum výuky, vědy a zdravotnické péče, které bude excelentní nejen v rámci Olomouckého kraje, ale celé České republiky,“ dodal.

Podle Jiřího Vévody, děkana Fakulty zdravotnických věd UP, mají vznikající nové prostory nejen potenciál zatraktivnit studium a vytvořit podmínky pro kvalitnější a úspěšnější vzdělávání ve studijních programech, jako je Všeobecné ošetřovatelství, Porodní asistence či Zdravotnické záchranářství. „Nové prostory nám umožní soustředit veškerou simulační technologii na jednom místě a optimalizovat náklady. Vytvoří se tím efektivní a kompaktní prostředí, které bude podporovat vzdělávání na nejvyšší úrovni. Jsem také přesvědčen, že nová společná budova podpoří a posílí interdisciplinární spolupráci mezi lékaři a zdravotnickými obory. Zkušenosti a znalosti z různých oborů se budou prolínat, což přinese inovace a nová řešení ve zdravotnictví,“ řekl.

Za podobou nové univerzitní budovy, která výukou studentů ožije v průběhu roku 2026, stojí brněnský Ateliér Velehradský. Nepřehlédnutelná novostavba vyrůstá v někdejším vojenském areálu při Hněvotínské ulici a zaujme neobvyklým tvarem i pláštěm z trojúhelníkových skleněných a plechových červených panelů.

„Architektonické řešení vychází z velikosti pozemku a prostorových nároků provozů umístěných v objektu. Kvůli umístění auly bylo nutné objekt ‚nafouknout‘ a postupným vývojem stavba dosáhla svého tvaru. Vzhled pláště pak vychází z optimalizace dopadající energie ze slunce, kvalitního denního osvětlení a minimalizace prostupu tepla. Pro zvýšení energeticky optimalizovaného řešení bylo také využito zastřešení zelenou střechou, které vedle svých výhod v oblasti energetiky pomáhá i v oblasti retence srážkových vod,“ prozradil architekt Radek Hlaváček s tím, že největší výzvou při navrhování budovy bylo zachování kvality a jednoduchosti stavebního řešení u geometricky optimalizovaného, ale přesto vůči standardním objektům komplikovaného tvaru.

Moderní čtyřpodlažní novostavba je dispozičně řešena jako pětitrakt s učebnami po obvodu a hygienickými a komunikačními jádry ve středové části. Pro komfortnější stravování bude součástí nového objektu také menza s kapacitou cca 240 míst, její prostory budou využívat studenti i zaměstnanci obou fakult a denně uspokojí až 2000 strávníků. Celkový obestavěný prostor činí 38 572 m3, celková užitková plocha pak 7288 m2. Náklady na stavbu včetně veškeré infrastruktury, interiérového vybavení a úpravy přilehlého okolí přesáhnou částku 640 milionů, přičemž přibližně dvě třetiny pokryje dotace ze státního rozpočtu. Zbývající třetinu uhradí Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

Lékařská fakulta a Fakulta zdravotnických věd UP sídlí v budově Teoretických ústavů, které byly v areálu Fakultní nemocnice Olomouc vybudovány v letech 1955–1960. Na historický objekt, jehož prostory v novém tisíciletí již zcela nepostačovaly potřebám výuky a výzkumu, navázala moderní dostavba s učebnami a laboratořemi dokončená v roce 2013. Novou budovu by studenti Univerzity Palackého měli po jejím dovybavení začít využívat v průběhu roku 2026.

Symbolickým poklepáním základního kamene ve tvaru srdce byla slavnostně zahájena stavba nové budovy pro výuku studentů Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého. V moderním nepřehlédnutelném objektu ve Hněvotínské ulici bude k dispozici aula pro bezmála 400 osob, prostory pro praktickou výuku budoucích lékařů a zdravotníků na nejmodernějších simulátorech a také menza, která uspokojí 2000 strávníků denně. Stavební práce by měly být dokončeny na začátku roku 2026.

Neurologického kladívka k poklepání základního kamene nové budovy se před historickými Teoretickými ústavy, které slouží vzdělávání budoucích lékařů a zdravotníků již od 60. let 20. století, chopili kromě představitelů Univerzity Palackého také náměstek ministra školství Jaroslav Miller, senátor Lumír Kantor, hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek, primátor města Olomouce Miroslav Žbánek a Ondřej Foukal za dodavatele stavby, společnost Gemo. Biskup Josef Nuzík vznikající novostavbě požehnal.

„Je zřejmé, že společenská poptávka po kvalitních lékařích a zdravotnících je dlouhodobě vysoká a po covidových zkušenostech zcela pochopitelně ještě vzrostla. Jsem tedy rád, že výchově budoucích profesionálů pro zdravotnictví věnujeme maximální pozornost a že dále zlepšujeme podmínky, které jim pro teoretické studium i odbornou přípravu můžeme nabídnout. Z pohledu budoucnosti špičkové zdravotnické péče v České republice to má obrovský význam,“ podotkl Martin Procházka, rektor UP. Zároveň připomněl, že on sám je hrdým absolventem olomoucké lékařské fakulty, mnoho let pracuje jako lékař v olomoucké fakultní nemocnici a před nástupem do čela univerzity byl děkanem fakulty zdravotnických věd.

„Dobře tedy znám potřeby našich studentů a také praxi v nemocnici samotné. Navíc zdravotnictví je pro mě nejen celoživotní profesí, ale i láskou. Věřím, že v nových prostorách budeme úspěšně vychovávat lékaře i další zdravotnické profesionály, kteří budou pracovat v tomto perspektivním odvětví a pečovat o pacienty se stejnou láskou a zápalem,“ doplnil rektor.

Nové výukové prostory vnímá jako nezbytné pro další rozvoj medicínského vzdělávání na Lékařské fakultě UP i její děkan Milan Kolář. „Jsem velmi rád, že se podařilo tento záměr uskutečnit, a věřím, že po vybudování nové budovy budou prostorové požadavky naší fakulty zajištěny na dalších 20–30 let. Velká posluchárna s kapacitou bezmála 400 lidí bude využita především pro studijní program Všeobecné lékařství, kde počet studentů v prvním ročníku aktuálně přesahuje 270, ale současně i pro další studijní programy a společné akce jednotlivých ročníků. Simulační patro zase umožní rozšířit praktickou výuku na nejmodernějších simulátorech tak, aby si studenti osvojili potřebné kompetence a aby jejich profil odpovídal současným požadavkům na absolventa lékařské fakulty,“ uvedl děkan Kolář.

„Věřím, že i díky výstavbě nové budovy a ve spolupráci s fakultou zdravotnických věd a Fakultní nemocnicí Olomouc se tu podaří vybudovat centrum výuky, vědy a zdravotnické péče, které bude excelentní nejen v rámci Olomouckého kraje, ale celé České republiky,“ dodal.

Podle Jiřího Vévody, děkana Fakulty zdravotnických věd UP, mají vznikající nové prostory nejen potenciál zatraktivnit studium a vytvořit podmínky pro kvalitnější a úspěšnější vzdělávání ve studijních programech, jako je Všeobecné ošetřovatelství, Porodní asistence či Zdravotnické záchranářství. „Nové prostory nám umožní soustředit veškerou simulační technologii na jednom místě a optimalizovat náklady. Vytvoří se tím efektivní a kompaktní prostředí, které bude podporovat vzdělávání na nejvyšší úrovni. Jsem také přesvědčen, že nová společná budova podpoří a posílí interdisciplinární spolupráci mezi lékaři a zdravotnickými obory. Zkušenosti a znalosti z různých oborů se budou prolínat, což přinese inovace a nová řešení ve zdravotnictví,“ řekl.

Za podobou nové univerzitní budovy, která výukou studentů ožije v průběhu roku 2026, stojí brněnský Ateliér Velehradský. Nepřehlédnutelná novostavba vyrůstá v někdejším vojenském areálu při Hněvotínské ulici a zaujme neobvyklým tvarem i pláštěm z trojúhelníkových skleněných a plechových červených panelů.

„Architektonické řešení vychází z velikosti pozemku a prostorových nároků provozů umístěných v objektu. Kvůli umístění auly bylo nutné objekt ‚nafouknout‘ a postupným vývojem stavba dosáhla svého tvaru. Vzhled pláště pak vychází z optimalizace dopadající energie ze slunce, kvalitního denního osvětlení a minimalizace prostupu tepla. Pro zvýšení energeticky optimalizovaného řešení bylo také využito zastřešení zelenou střechou, které vedle svých výhod v oblasti energetiky pomáhá i v oblasti retence srážkových vod,“ prozradil architekt Radek Hlaváček s tím, že největší výzvou při navrhování budovy bylo zachování kvality a jednoduchosti stavebního řešení u geometricky optimalizovaného, ale přesto vůči standardním objektům komplikovaného tvaru.

Moderní čtyřpodlažní novostavba je dispozičně řešena jako pětitrakt s učebnami po obvodu a hygienickými a komunikačními jádry ve středové části. Pro komfortnější stravování bude součástí nového objektu také menza s kapacitou cca 240 míst, její prostory budou využívat studenti i zaměstnanci obou fakult a denně uspokojí až 2000 strávníků. Celkový obestavěný prostor činí 38 572 m3, celková užitková plocha pak 7288 m2. Náklady na stavbu včetně veškeré infrastruktury, interiérového vybavení a úpravy přilehlého okolí přesáhnou částku 640 milionů, přičemž přibližně dvě třetiny pokryje dotace ze státního rozpočtu. Zbývající třetinu uhradí Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

Lékařská fakulta a Fakulta zdravotnických věd UP sídlí v budově Teoretických ústavů, které byly v areálu Fakultní nemocnice Olomouc vybudovány v letech 1955–1960. Na historický objekt, jehož prostory v novém tisíciletí již zcela nepostačovaly potřebám výuky a výzkumu, navázala moderní dostavba s učebnami a laboratořemi dokončená v roce 2013. Novou budovu by studenti Univerzity Palackého měli po jejím dovybavení začít využívat v průběhu roku 2026.

Ke šlechtění nových, odolných plodin s vyšším výnosem má napomoci projekt TANGENC podpořený z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), do jehož řešení se pod vedením Ústavu experimentální botaniky AV ČR jako jeden z partnerů zapojí i vědci z CATRIN Univerzity Palackého. Projekt uspěl v konkurenci 74 projektů ve výzvě Špičkový výzkum a v sekci zemědělské vědy získal nejvyšší bodové ohodnocení.

„Vědci z CATRIN se zaměří na výzkum semenáčků a kořenů a jejich reakce na stres i na vývoj metodik pro editování genomu. Jeden ze šesti výzkumných záměrů, který vedu, zahrnuje rovněž aktivity, jejichž cílem je  připravit společnost i šlechtitele na používání nových šlechtitelských technik. Ty mají pomoci získat plodiny odolné vůči klimatu za využití nových nástrojů a znalostí. Kromě sdílení znalostí a zkušeností s českými pěstiteli bude důležitá i výměna vědeckých poznatků v návaznosti na regulační politiku členských států EU, k čemuž využijeme naše bohaté kontakty v rámci sítě EU-SAGE nebo Evropské biotechnologické federace (EFB),“ objasnil vedoucí výzkumného balíčku Ivo Frébort, který je také viceprezident  EFB.

Na pětiletý projekt s názvem Nové poznatky pro plodiny nové generace, který odstartuje v říjnu, obdrží výzkumné konsorcium 435 milionů korun. Na řešení se bude podílet osm špičkových vědeckých týmů nejen z ÚEB AV ČR, ale i z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého. Budou zkoumat rostliny, které mají pro Českou republiku zvláštní význam a pro něž jsou k dispozici rozsáhlé genomické zdroje, jako je ječmen (Hordeum vulgare), řepka olejka (Brassica napus) a hrách (Pisum sativum), který dokáže vázat dusík v půdě a je zdrojem bílkovin.

Interdisciplinární výzkum je podle členů konsorcia jedním z důležitých předpokladů, jak využít nové biotechnologické metody tak, aby mohly co nejdříve sloužit současnému zemědělství. Bude se jednat zejména o editování dědičné informace, které je základem nových šlechtitelských postupů. „Klasické šlechtitelské přístupy jsou příliš pomalé a neefektivní na to, aby v potřebném tempu poskytovaly lepší plodiny přizpůsobené měnícímu se klimatu. Naštěstí objev technik editace genomu umožňuje vědcům aplikovat nové techniky šlechtění, jejichž potenciál v EU však může být plně využit jen prostřednictvím intenzivní komunikace s uživateli, spotřebiteli, zákonodárci a politiky i širokou veřejností,“ doplnil Frébort.

Jak zdůraznil hlavní řešitel, rostlinný genetik Jaroslav Doležel z ÚEB AV ČR, ve šlechtění odolných rostlin závodí vědci i šlechtitelé s časem. „Zajištění dostatku potravin pro světovou populaci udržitelným způsobem v době změny klimatu je jednou z největších výzev současnosti. Už nyní zaznamenáváme extrémní výkyvy počasí. Negativní vliv na rostliny se bude postupně zvyšovat, což ohrožuje světovou produkci potravin,“ upozornil.

V OP JAK uspěla CATRIN hned několikrát. Projekt Technologie za hranicí nanosvěta (TECHSCALE), jehož hlavním řešitelem je Michal Otyepka z CATRIN, skončil mezi všemi projekty doporučenými k financování s druhým nejvyšším bodovým výsledkem. Výzkumníci budou vyvíjet nové nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou aktuálních globálních výzev, jimiž je získávání a ukládání obnovitelné energie a vývoj nových materiálů pro zlepšení kvality života. Součástí projektu bude také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti. V roli partnera figuruje CATRIN ještě v projektu Centrum excelence v regenerativní medicíně, jehož hlavním žadatelem je Ústav experimentální medicíny AV ČR.

Operační program Jan Amos Komenský vyčlenil na podporu špičkových výzkumných projektů celkem 8 miliard korun. Cílem bylo podpořit excelentní týmy, které zvýší zapojení českých výzkumných organizací do sítí mezinárodní spolupráce a v dlouhodobém horizontu přispějí také k posílení konkurenceschopnosti ČR.

 

Ke šlechtění nových, odolných plodin s vyšším výnosem má napomoci projekt TANGENC podpořený z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), do jehož řešení se pod vedením Ústavu experimentální botaniky AV ČR jako jeden z partnerů zapojí i vědci z CATRIN Univerzity Palackého. Projekt uspěl v konkurenci 74 projektů ve výzvě Špičkový výzkum a v sekci zemědělské vědy získal nejvyšší bodové ohodnocení.

„Vědci z CATRIN se zaměří na výzkum semenáčků a kořenů a jejich reakce na stres i na vývoj metodik pro editování genomu. Jeden ze šesti výzkumných záměrů, který vedu, zahrnuje rovněž aktivity, jejichž cílem je  připravit společnost i šlechtitele na používání nových šlechtitelských technik. Ty mají pomoci získat plodiny odolné vůči klimatu za využití nových nástrojů a znalostí. Kromě sdílení znalostí a zkušeností s českými pěstiteli bude důležitá i výměna vědeckých poznatků v návaznosti na regulační politiku členských států EU, k čemuž využijeme naše bohaté kontakty v rámci sítě EU-SAGE nebo Evropské biotechnologické federace (EFB),“ objasnil vedoucí výzkumného balíčku Ivo Frébort, který je také viceprezident  EFB.

Na pětiletý projekt s názvem Nové poznatky pro plodiny nové generace, který odstartuje v říjnu, obdrží výzkumné konsorcium 435 milionů korun. Na řešení se bude podílet osm špičkových vědeckých týmů nejen z ÚEB AV ČR, ale i z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého. Budou zkoumat rostliny, které mají pro Českou republiku zvláštní význam a pro něž jsou k dispozici rozsáhlé genomické zdroje, jako je ječmen (Hordeum vulgare), řepka olejka (Brassica napus) a hrách (Pisum sativum), který dokáže vázat dusík v půdě a je zdrojem bílkovin.

Interdisciplinární výzkum je podle členů konsorcia jedním z důležitých předpokladů, jak využít nové biotechnologické metody tak, aby mohly co nejdříve sloužit současnému zemědělství. Bude se jednat zejména o editování dědičné informace, které je základem nových šlechtitelských postupů. „Klasické šlechtitelské přístupy jsou příliš pomalé a neefektivní na to, aby v potřebném tempu poskytovaly lepší plodiny přizpůsobené měnícímu se klimatu. Naštěstí objev technik editace genomu umožňuje vědcům aplikovat nové techniky šlechtění, jejichž potenciál v EU však může být plně využit jen prostřednictvím intenzivní komunikace s uživateli, spotřebiteli, zákonodárci a politiky i širokou veřejností,“ doplnil Frébort.

Jak zdůraznil hlavní řešitel, rostlinný genetik Jaroslav Doležel z ÚEB AV ČR, ve šlechtění odolných rostlin závodí vědci i šlechtitelé s časem. „Zajištění dostatku potravin pro světovou populaci udržitelným způsobem v době změny klimatu je jednou z největších výzev současnosti. Už nyní zaznamenáváme extrémní výkyvy počasí. Negativní vliv na rostliny se bude postupně zvyšovat, což ohrožuje světovou produkci potravin,“ upozornil.

V OP JAK uspěla CATRIN hned několikrát. Projekt Technologie za hranicí nanosvěta (TECHSCALE), jehož hlavním řešitelem je Michal Otyepka z CATRIN, skončil mezi všemi projekty doporučenými k financování s druhým nejvyšším bodovým výsledkem. Výzkumníci budou vyvíjet nové nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou aktuálních globálních výzev, jimiž je získávání a ukládání obnovitelné energie a vývoj nových materiálů pro zlepšení kvality života. Součástí projektu bude také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti. V roli partnera figuruje CATRIN ještě v projektu Centrum excelence v regenerativní medicíně, jehož hlavním žadatelem je Ústav experimentální medicíny AV ČR.

Operační program Jan Amos Komenský vyčlenil na podporu špičkových výzkumných projektů celkem 8 miliard korun. Cílem bylo podpořit excelentní týmy, které zvýší zapojení českých výzkumných organizací do sítí mezinárodní spolupráce a v dlouhodobém horizontu přispějí také k posílení konkurenceschopnosti ČR.

 

Pouze dva vědečtí pracovníci ročně dosáhnou na prestižní Stipendium Bohdana Winiarského, které uděluje Lauterpachtovo centrum pro mezinárodní právo při Univerzitě v Cambridgi spolu s polským velvyslanectvím ve Velké Británii. V roce 2024 bude jedním z nich Martin Faix z olomoucké právnické fakulty. Dvouměsíční badatelský pobyt v Cambridgi bude součástí příprav jeho habilitační práce.

Martin Faix z katedry mezinárodního a evropského práva a také proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP má na letní semestr nadcházejícího akademického roku naplánované tvůrčí volno. „Hledal jsem možnosti vědeckého pobytu na špičkových evropských institucích zaměřených na mezinárodní právo. Ucházel jsem se o podporu v Cambridgi a pak také v Heidelbergu,“ řekl Martin Faix. Součástí jeho žádosti byly životopis, motivační dopis, seznam dosavadních publikací a také představení projektu, na kterém by chtěl v Cambridgi pracovat. Podle Martina Faixe sehrály důležitou roli i dva doporučující dopisy od uznávaných zahraničních expertů na mezinárodní právo.

Získané stipendium je určeno na podporu úhrady nákladů osmitýdenního výzkumného pobytu v Lauterpachtově centru. Hostujícím vědcům má umožnit setkávat se s dalšími výzkumníky v daném oboru, účastnit se aktivit centra a využívat jeho zázemí včetně knihovny. „Badatelský pobyt pojmu jako přípravu své habilitační práce. V ní se zaměřuji na problematiku odpovědnosti mezinárodních organizací za porušování lidských práv,“ vysvětlil Martin Faix.

Právě prostor pro výzkum a možnost konzultovat téma se špičkovými zahraničními odborníky byly hlavními důvody jeho žádosti o stipendium. „V neposlední řadě bych rád z pozice proděkana využil svůj pobyt také pro rozvoj mezinárodních vztahů fakulty. Často na základě neformálních setkání vzniká nejen hodnotná osobní spolupráce, ale právě i dlouhodobá mezifakultní či meziuniverzitní spolupráce,“ uzavřel proděkan Martin Faix. 

O Stipendium Bohdana Winiarského mohou usilovat akademičtí pracovníci a doktorandi ze dvou geografických oblastí. Jedno stipendium ročně je určeno pro uchazeče ze zemí Visegrádské čtyřky a států západního Balkánu, druhé ze zemí takzvaného Východního partnerství, jako je například Arménie, Ázerbájdžán nebo Ukrajina. Stipendium nese jméno významného polského politika a právníka, který byl v první polovině 60. let předsedou Mezinárodního soudního dvora.

Pouze dva vědečtí pracovníci ročně dosáhnou na prestižní Stipendium Bohdana Winiarského, které uděluje Lauterpachtovo centrum pro mezinárodní právo při Univerzitě v Cambridgi spolu s polským velvyslanectvím ve Velké Británii. V roce 2024 bude jedním z nich Martin Faix z olomoucké právnické fakulty. Dvouměsíční badatelský pobyt v Cambridgi bude součástí příprav jeho habilitační práce.

Martin Faix z katedry mezinárodního a evropského práva a také proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP má na letní semestr nadcházejícího akademického roku naplánované tvůrčí volno. „Hledal jsem možnosti vědeckého pobytu na špičkových evropských institucích zaměřených na mezinárodní právo. Ucházel jsem se o podporu v Cambridgi a pak také v Heidelbergu,“ řekl Martin Faix. Součástí jeho žádosti byly životopis, motivační dopis, seznam dosavadních publikací a také představení projektu, na kterém by chtěl v Cambridgi pracovat. Podle Martina Faixe sehrály důležitou roli i dva doporučující dopisy od uznávaných zahraničních expertů na mezinárodní právo.

Získané stipendium je určeno na podporu úhrady nákladů osmitýdenního výzkumného pobytu v Lauterpachtově centru. Hostujícím vědcům má umožnit setkávat se s dalšími výzkumníky v daném oboru, účastnit se aktivit centra a využívat jeho zázemí včetně knihovny. „Badatelský pobyt pojmu jako přípravu své habilitační práce. V ní se zaměřuji na problematiku odpovědnosti mezinárodních organizací za porušování lidských práv,“ vysvětlil Martin Faix.

Právě prostor pro výzkum a možnost konzultovat téma se špičkovými zahraničními odborníky byly hlavními důvody jeho žádosti o stipendium. „V neposlední řadě bych rád z pozice proděkana využil svůj pobyt také pro rozvoj mezinárodních vztahů fakulty. Často na základě neformálních setkání vzniká nejen hodnotná osobní spolupráce, ale právě i dlouhodobá mezifakultní či meziuniverzitní spolupráce,“ uzavřel proděkan Martin Faix. 

O Stipendium Bohdana Winiarského mohou usilovat akademičtí pracovníci a doktorandi ze dvou geografických oblastí. Jedno stipendium ročně je určeno pro uchazeče ze zemí Visegrádské čtyřky a států západního Balkánu, druhé ze zemí takzvaného Východního partnerství, jako je například Arménie, Ázerbájdžán nebo Ukrajina. Stipendium nese jméno významného polského politika a právníka, který byl v první polovině 60. let předsedou Mezinárodního soudního dvora.

Soutěže letošních Českých akademických her, které po dvou letech opět hostí Univerzita Palackého, již běží naplno a disciplíny jako lukostřelba, stolní tenis nebo mužská házená už mají své vítěze. Znám je také pořadatel příštího ročníku, kterým bude Technická univerzita v Liberci. Její prorektor Pavel Satrapa převzal zástavu her během slavnostního zahájení her v Uměleckém centru UP.

Ve sportovně neobvyklém barokním prostředí někdejšího jezuitského konviktu se při zahájení setkali a na zdar největší tuzemské vysokoškolské sportovní akce připili zástupci škol, jejichž studenti se her účastní, a představitelé České asociace univerzitního sportu (ČAUS).

„Nesmírně si vážím toho, že můžeme jako univerzita tuto událost opět pořádat. Přeji, ať se hry vydaří podle představ a abyste si vy i všichni sportovci užili naší krásné Olomouce,“ přivítal přítomné rektor UP Martin Procházka. Hosty v kapli Božího těla pozdravil také Michal Šafář, děkan Fakulty tělesné kultury UP, která hry organizuje, a hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.

Ivana Ertlová, předsedkyně ČAUS, vyzdvihla to, že Univerzita Palackého pořádá České akademické hry již počtvrté a vždy proběhly příkladně. „Musím říci, že jsem se sem těšila. Když jsme se tu sešli před dvěma lety po té dlouhé době, kdy se kvůli covidu-19 nesmělo nic pořádat, byli jsme v napjatém očekávání, kolik sportovců vůbec přijede. Tehdy to bylo kolem 1300, nyní je to nakonec 1650 přihlášených sportovců. Není to sice historické maximum, ale je to nejvyšší číslo za poslední roky. Tak si říkám, jestli hry nebudeme dělat v Olomouci pořád, když lámete rekordy. Také tu máte nějakou smlouvu s počasím, opět je tu slunečno…“ usmívala se předsedkyně.

V příštím roce se nicméně pořadatelství her společně s ČAUS ujme Technická univerzita v Liberci. Pomyslnou štafetu v podobě zástavy her převzal od rektora UP Martina Procházky prorektor liberecké univerzity Pavel Satrapa. „Pokusíme se události zhostit, jak nejlépe budeme umět. Sice jsme mnohem menší škola než Univerzita Palackého, na druhou stranu ale můžeme nabídnout třeba zajímavou krajinu Jizerských hor,“ přijal pořadatelství prorektor liberecké univerzity.

Slavnostní zahájení v Uměleckém centru UP zpestřila svým vystoupením houslistka Štěpánka Kosmáková a také studentka Fakulty tělesné kultury UP Barbora Matýsková s partnerem, kteří předvedli ukázku latinskoamerických tanců.

Tou dobou již vrcholil druhý soutěžní den letošní Českých akademických her. V házenkářské hale převzali během pondělí medaile pro vítěze mužského turnaje hráči Univerzity Karlovy, rozhodnuto bylo také například na lukostřelecké střelnici. Mezi ženami v reflexním luku vyhrála Marie Horáčková ze Západočeské univerzity, úřadující mistryně světa a účastnice olympijských her v Tokiu, která v Olomouci stanovila nový český rekord, když v eliminacích nastřílela 678 bodů. Další dvě pozice obsadily domácí reprezentantky Eva Šebestová a Mariia Kovalenko. V mužské kategorii brali v reflexním luku všechny tři medailové pozice studenti UP, zvítězil Michal Hlahůlek, druhý byl Josef Křesala a třetí skončil Adam Li.

V neděli se v úvodních soutěžích her o medaile utkali judisté, kuželkáři a stolní tenisté. Hvězdou dne se stal Radek Skála z Masarykovy univerzity, který ve stolním tenise bral zlatou medaili z dvouhry i čtyřhry mužů a navíc stříbro ze smíšené čtyřhry.

Podrobné výsledky všech dosud proběhlých soutěží jsou k dispozici zde.

Nejbližší program her, které trvají do čtvrtka, slibuje závody v atletických disciplínách či orientačním běhu, také rozuzlení turnajů ve fotbale a volejbale.

Soutěže letošních Českých akademických her, které po dvou letech opět hostí Univerzita Palackého, již běží naplno a disciplíny jako lukostřelba, stolní tenis nebo mužská házená už mají své vítěze. Znám je také pořadatel příštího ročníku, kterým bude Technická univerzita v Liberci. Její prorektor Pavel Satrapa převzal zástavu her během slavnostního zahájení her v Uměleckém centru UP.

Ve sportovně neobvyklém barokním prostředí někdejšího jezuitského konviktu se při zahájení setkali a na zdar největší tuzemské vysokoškolské sportovní akce připili zástupci škol, jejichž studenti se her účastní, a představitelé České asociace univerzitního sportu (ČAUS).

„Nesmírně si vážím toho, že můžeme jako univerzita tuto událost opět pořádat. Přeji, ať se hry vydaří podle představ a abyste si vy i všichni sportovci užili naší krásné Olomouce,“ přivítal přítomné rektor UP Martin Procházka. Hosty v kapli Božího těla pozdravil také Michal Šafář, děkan Fakulty tělesné kultury UP, která hry organizuje, a hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.

Ivana Ertlová, předsedkyně ČAUS, vyzdvihla to, že Univerzita Palackého pořádá České akademické hry již počtvrté a vždy proběhly příkladně. „Musím říci, že jsem se sem těšila. Když jsme se tu sešli před dvěma lety po té dlouhé době, kdy se kvůli covidu-19 nesmělo nic pořádat, byli jsme v napjatém očekávání, kolik sportovců vůbec přijede. Tehdy to bylo kolem 1300, nyní je to nakonec 1650 přihlášených sportovců. Není to sice historické maximum, ale je to nejvyšší číslo za poslední roky. Tak si říkám, jestli hry nebudeme dělat v Olomouci pořád, když lámete rekordy. Také tu máte nějakou smlouvu s počasím, opět je tu slunečno…“ usmívala se předsedkyně.

V příštím roce se nicméně pořadatelství her společně s ČAUS ujme Technická univerzita v Liberci. Pomyslnou štafetu v podobě zástavy her převzal od rektora UP Martina Procházky prorektor liberecké univerzity Pavel Satrapa. „Pokusíme se události zhostit, jak nejlépe budeme umět. Sice jsme mnohem menší škola než Univerzita Palackého, na druhou stranu ale můžeme nabídnout třeba zajímavou krajinu Jizerských hor,“ přijal pořadatelství prorektor liberecké univerzity.

Slavnostní zahájení v Uměleckém centru UP zpestřila svým vystoupením houslistka Štěpánka Kosmáková a také studentka Fakulty tělesné kultury UP Barbora Matýsková s partnerem, kteří předvedli ukázku latinskoamerických tanců.

Tou dobou již vrcholil druhý soutěžní den letošní Českých akademických her. V házenkářské hale převzali během pondělí medaile pro vítěze mužského turnaje hráči Univerzity Karlovy, rozhodnuto bylo také například na lukostřelecké střelnici. Mezi ženami v reflexním luku vyhrála Marie Horáčková ze Západočeské univerzity, úřadující mistryně světa a účastnice olympijských her v Tokiu, která v Olomouci stanovila nový český rekord, když v eliminacích nastřílela 678 bodů. Další dvě pozice obsadily domácí reprezentantky Eva Šebestová a Mariia Kovalenko. V mužské kategorii brali v reflexním luku všechny tři medailové pozice studenti UP, zvítězil Michal Hlahůlek, druhý byl Josef Křesala a třetí skončil Adam Li.

V neděli se v úvodních soutěžích her o medaile utkali judisté, kuželkáři a stolní tenisté. Hvězdou dne se stal Radek Skála z Masarykovy univerzity, který ve stolním tenise bral zlatou medaili z dvouhry i čtyřhry mužů a navíc stříbro ze smíšené čtyřhry.

Podrobné výsledky všech dosud proběhlých soutěží jsou k dispozici zde.

Nejbližší program her, které trvají do čtvrtka, slibuje závody v atletických disciplínách či orientačním běhu, také rozuzlení turnajů ve fotbale a volejbale.

In the upcoming autumn, the Czechs living in the USA will celebrate the anniversary of Palacký University. National Czech and Slovak Museum and Library (NCSML) in Cedar Rapids, Iowa, will open an exhibition celebrating 450 years of the second oldest university in the Czech Republic. The museum has prepared ten large-format panels that commemorate significant events in the university's history, from its founding as a Jesuit College to the present day. The exhibition will be officially opened by Cecilia Rokusek, the director of the museum, and by the management of Palacký University, represented by Jiří Stavovčík, the vice-rector for internationalisation.

"The Division for International Cooperation curated this special exhibition marking the 450 years of the university and its author Pavel Kreisinger of the Department of History of the UP Faculty of Arts. We believe that an anniversary such as this deserves international recognition and presentation overseas, especially in places such as the National Czech and Slovak Museum and Library, where we have great connections with the people. Several American universities are among our strategic partners, and our alumni living in the USA. We invited all of them for the opening ceremony," said Jiří Stavovčík, Vice-Rector of UP.

The opening will take place in the  National Czech and Slovak Museum and Library premises in Cedar Rapids on Thursday, September 14, 2023, at 4 p.m. The opening ribbon-cutting ceremony will be followed by speeches by Cecilia Rokusek, President of NCSML, Dalibor Mikuláš, Vice President of NCSML, Stefanie Kohn, Curator of NCSML, dignitaries of Palacký University Olomouc and other guests. NCSML is a museum and a library focused on Czech and Slovak history and culture, Czech and Slovak refugees living in USA and their descendants.

Výročí olomoucké univerzity si během podzimu připomenou také krajané žijící v USA. Už v polovině září proběhne ve státě Iowa v Národním českém a slovenském muzeu a knihovně v Cedar Rapids (NCSML) vernisáž výstavy ke 450. výročí založení druhé nejstarší univerzity v České republice. Připraveno je deset velkoformátových panelů, které shrnují nejvýznamnější momenty v historii školy od jejího založení jezuity až po současnost. Výstavu slavnostně zahájí Cecilie Rokusek, prezidentka muzea, vedení Univerzity Palackého bude při slavnostní akci zastupovat Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci.

„Speciální výstavu ke 450 letům olomoucké univerzity připravil Úsek pro mezinárodní spolupráci společně s Vydavatelstvím UP a jejím autorem je Pavel Kreisinger z katedry historie Filozofické fakulty UP. Myslím, že si takto významné výročí zaslouží svou prezentaci i za oceánem, kde máme skvělé vazby s lidmi zastupujícími National Czech and Slovak Museum and Library. Mezi našimi strategickými partnery je i několik amerických univerzit a v USA žijí také naši absolventi, ti všichni jsou samozřejmě na slavnostní zahájení výstavy zváni,“ uvedl Jiří Stavovčík, prorektor UP.

Vernisáž výstavy proběhne v prostorách National Czech and Slovak Museum and Library v Cedar Rapids ve čtvrtek 14. září od 16 hodin. Po slavnostním přestřižení pásky budou následovat proslovy Cecilie Rokusek, prezidentky NCSML, Dalibora Mikuláše, viceprezidenta NCSML, Stefanie Kohn, kurátorky NCSML, zástupců Univerzity Palackého a dalších hostů. NCSML je muzeum a knihovna zaměřující se na českou a slovenskou historii a kulturu, na české a slovenské emigranty v USA i jejich potomky.

Výročí olomoucké univerzity si během podzimu připomenou také krajané žijící v USA. Už v polovině září proběhne ve státě Iowa v Národním českém a slovenském muzeu a knihovně v Cedar Rapids (NCSML) vernisáž výstavy ke 450. výročí založení druhé nejstarší univerzity v České republice. Připraveno je deset velkoformátových panelů, které shrnují nejvýznamnější momenty v historii školy od jejího založení jezuity až po současnost. Výstavu slavnostně zahájí Cecilie Rokusek, prezidentka muzea, vedení Univerzity Palackého bude při slavnostní akci zastupovat Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci.

„Speciální výstavu ke 450 letům olomoucké univerzity připravil Úsek pro mezinárodní spolupráci společně s Vydavatelstvím UP a jejím autorem je Pavel Kreisinger z katedry historie Filozofické fakulty UP. Myslím, že si takto významné výročí zaslouží svou prezentaci i za oceánem, kde máme skvělé vazby s lidmi zastupujícími National Czech and Slovak Museum and Library. Mezi našimi strategickými partnery je i několik amerických univerzit a v USA žijí také naši absolventi, ti všichni jsou samozřejmě na slavnostní zahájení výstavy zváni,“ uvedl Jiří Stavovčík, prorektor UP.

Vernisáž výstavy proběhne v prostorách National Czech and Slovak Museum and Library v Cedar Rapids ve čtvrtek 14. září od 16 hodin. Po slavnostním přestřižení pásky budou následovat proslovy Cecilie Rokusek, prezidentky NCSML, Dalibora Mikuláše, viceprezidenta NCSML, Stefanie Kohn, kurátorky NCSML, zástupců Univerzity Palackého a dalších hostů. NCSML je muzeum a knihovna zaměřující se na českou a slovenskou historii a kulturu, na české a slovenské emigranty v USA i jejich potomky.

Válka na Ukrajině vyvolala v Evropě nevratné změny a společnost na ně bude muset reagovat. Právě toto téma se stane stěžejním pro dvacáté šesté Olomoucké dny rusistů. Mezinárodní konference přivítá na Filozofické fakultě UP odborníky z různých zemí Evropy i mimo ni.

Jednačtyřicet odborníků z České republiky, Slovenska, Ukrajiny, Německa, Polska, Itálie, Izraele, Finska, Anglie, Švýcarska, Rakouska, Taiwanu a Japonska se během dvacátých šestých Olomouckých dnů rusistů bude věnovat budoucnosti evropské rusistiky. V souvislosti s válkou na Ukrajině se zaměří na její budoucnost jako humanitního oboru přímo závislého na východoevropském prostoru. Odborníci budou diskutovat o nynější absenci kontaktů s vědci a vědeckými institucemi, s živým jazykem a celým ruskojazyčným prostředím. Zazní i reakce na odmítavý postoj většinové evropské společnosti k ruské kultuře jako takové.

„Program dvoudenní konference jsme rozdělili do tří sekcí a kulatého stolu. V literární části se budeme věnovat například otázkám emigrace, aktuálním problémům ukrajinské rusistiky, cancle culture, konstruování kolektivních identit středověké Rusi či anticipační roli současné ruské literatury. Příspěvky v lingvistické sekci cílíme především na odraz nové reality v lexiku ruštiny, na jazykové prostředky a řečové techniky manipulace s informacemi v ruských médiích a v politických projevech, na sebeidentifikaci a řečové praktiky ruskojazyčných emigrantů ve válečných podmínkách a podobně. Třetí sekce se bude zabývat především výukou a studiem ruského jazyka, kultury, dějin a literatury v kontextu ruské války,“ uvedla za organizátory konference Martina Pálušová z katedry slavistiky FF UP.

Zdůraznila přitom, že při úvahách nad možnými variantami budoucí existence rusistik vyplývají na povrch i mnohem komplexnější otázky, spjaté s fungováním rusistiky v postkomunistické době a jejího postavení v rámci moderních humanitních oborů. „Otázkou je tedy nejen to, jak koncipovat budoucí studium a bádání o Rusku, ale také to, jakým způsobem je potřebné připravit budoucí absolventy na výzvy současného světa, nejen s ohledem na politické změny,“ dodala. 

S přednáškou o studiu Ruska před válkou, za války a po válce vystoupí hned po zahájení konference univerzitní profesor Tomáš Glanc z Universität Zürich, dalším hlavním řečníkem mezinárodního setkání bude Peter Deutschmann z Paris Lodron Universität Salzburg, který bude před odborníky hovořit o stigmatizaci ruského jazyka a kultury. Program konference nabídne i kulatý stůl o krizovém tlumočení, jehož obsahem by měla být reflexe zkušeností s tlumočením a tlumočnická příprava studentů během přílivu uprchlíků z Ukrajiny.

„V debatě, která bude simultánně tlumočena do češtiny, vystoupí i naše kolegyně a kolegové z pražského ústavu translatologie a brněnské slavistiky, dále pak kolegové ze Slovenska, Polska, Izraele a Itálie. Pozvání přijali také dva psychologové, kteří s tlumočníky spolupracovali v olomouckém Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině,“ doplnila Martina Pálušová.

Olomoucké dny rusistů pořádá katedra slavistiky FF UP, uskuteční se ve dnech 7.–8. září.