Feed aggregator

Safer Internet Centrum ČR a Univerzita Palackého zveřejnily první část výsledků SIC ČR - rozsáhlého výzkumu zaměřeného na online bezpečnost dětí.  Online agrese mezi dětmi roste, výzkumníci upozorňují i na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence.

Více než 53 tisíc žáků a žákyň základních a středních škol České republiky se od 1. dubna do 15. května zúčastnilo rozsáhlého výzkumu SIC ČR. Cílem tohoto výzkumu je poskytnout aktuální podklady pro cílenější prevenci a účinnější podporu škol, rodičů i dětí. Už úvodní zjištění poukazují na rostoucí výskyt online agrese mezi dětmi – více než polovina mladých lidí má zkušenost se slovním ubližováním na internetu, třetina se setkala s šířením ponižujících fotografií a čtvrtina s vyhrožováním. Ve většině případů jde o útoky vrstevníků, často ze stejné třídy. Výzkumníci upozornili také na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence – více než 7 procent žáků uvedlo, že AI někdo zneužil k vytvoření jejich svlečené fotografie, a většina z nich se stala terčem vydírání.

„Do rizikového chování dětí v online prostředí zasahují nástroje umělé inteligence stále více. Je alarmující, že přes 68 % dětí, které se výzkumu zúčastnily, rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců číslo dokonce dosahovalo 73,57 %,“ zdůraznil profesor Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.

První zjištění výzkumu popisují nejčastější formy online agrese, jejich původce a reakce dětí. Tyto informace doplňují data o používaných platformách a o tom, jak školy s prevencí pracují. Právě v této souvislosti z výzkumu vyplynulo, že řada škol prevenci pozornost již věnuje a děti také častěji ví, jak se v rizikových situacích zachovat. Zároveň je ale důležité zjištění, že 58 % procent dětí, které agresi zažily, se nikomu nesvěřily. Právě tady odborníci vidí prostor pro zlepšení – posílit dovednosti dospělých bezpečně téma otevírat, mít jasné postupy ve školách a zajistit i snadno dostupné linky pomoci. 

„Je alarmující, že přes 68 % dětí, které se výzkumu zúčastnily, rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců číslo dokonce dosahovalo 73,57 %.“ Kamil Kopecký

Online útoky úzce souvisí s platformami, které děti pro komunikaci používají. Z výzkumu vyplynulo, že děti tráví online velkou část dne a nejčastěji používají YouTube, Instagram a WhatsApp. U dětí mladších 13 let je pak patrné masivní porušování (téměř 99 %) věkových limitů (zejména WhatsApp, Instagram, TikTok). Odborníci přitom WhatsApp jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni, nedoporučují. Navrhují bezpečnější školní platformy. Rodičům i učitelům zároveň doporučují sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení (např. přidávání do skupin, vypnutí veřejných kanálů) a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online.

Více informací o první části výzkumu a činnosti Safer Internet Centra je k dispozici na webových stránkách zde.  

SIC ČR — národní projekt spolufinancovaný Evropskou komisí, koordinovaný sdružením CZ.NIC a realizovaný s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Společně s Univerzitou Palackého, jejíž odborníci sbírají pro výzkum podstatná data, dlouhodobě pomáhá dětem i dospělým řešit rizika na internetu prostřednictvím prevence, helplinek a hotlinky STOPonline.c

Výzkum se uskutečnil jako kvantitativní online šetření rozeslané učitelům na všechny základní a střední školy v České republice. Sběr dat se uskutečnil od 1. 4.do 15. 5. 2025 a zapojilo se do něj 53 119 respondentů ze všech krajů. Analytická část zaměřená na věk 13–17 let zahrnuje 42 772 dětí (52,2 % dívek, 47,8 % chlapců). Struktura vzorku odpovídá českému školství: 66 % tvoří žáci ZŠ, 7 % žáci víceletých gymnázií, 15 % studenti SŠ s maturitou, 6 % SŠ bez maturity a 4 % čtyřletých gymnázií; reprezentativnost byla ověřena vůči údajům ČSÚ pro školní rok 2024/25.

Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) je společný projekt čtyř organizací: koordinátorem je od roku 2019 sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, partnery jsou Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Projekt stojí na třech pilířích: prevence a vzdělávání, helplinky pro děti a rodiče a hotlinka pro hlášení nezákonného digitálního obsahu. Aktivity jsou spolufinancovány Evropskou komisí z programu Digital Europe.

Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého je realizátorem projektu E-Bezpečí, jenž se zaměřuje na ochranu dětí i dospělých v online prostředí. Tým se věnuje výzkumu, vzdělávání v terénu a každoročně realizuje přibližně 500 vzdělávacích akcí. Dále se zaměřuje na osvětu, prevenci a intervence v případech rizikového chování na internetu. V rámci intervenční činnosti spolupracuje s Policií ČR a dalšími partnery na řešení konkrétních případů online ohrožení.

Geografická výzva GeoGuessr získává na přírodovědecké fakultě stále větší popularitu. V listopadovém turnaji prokázalo svou orientaci ve světové geografii 25 týmů. Nejpřesnějším se stal tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Soutěž v GeoGuessru je pro mě už srdcovou záležitostí. Opět panovala úžasná atmosféra a mám radost, že se k nám hráči rádi vrací. Zároveň oslovujeme i nováčky. Původně jsme chtěli kapacitu zastavit na dvaceti týmech, ale nakonec se přihlásilo dvacet pět. To podle mě mluví za vše,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Druhé místo obsadilo družstvo 3 z Chacharramendi ve složení Matouš Myslivec, Adam Herman, Filip Jílek, třetí skončil tým Vytahaný rifle, který reprezentoval Matěj Šturc, Daniel Hanousek, Tomáš Štarnovský.

GeoGuessr je hra postavená na prostředí Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitají na náhodném místě na světě a během krátkého časového limitu musí určit svou polohu podle detailů v krajině, nápisů, dopravního značení či charakteru zástavby.

Součástí letošního turnaje bylo také speciální úvodní video Jiřího Svobody, které připomnělo atmosféru předchozích akcí a vtáhlo hráče do další hry. „Díky nadšenému zázemí i rostoucímu komunitnímu zájmu se GeoGuessr pevně zabydluje mezi oblíbenými studentskými akcemi. Je skvělé vidět, jakou energii hráči do turnaje vkládají,“ doplnila Denisa Hadrová.

Geografická výzva GeoGuessr získává na přírodovědecké fakultě stále větší popularitu. V listopadovém turnaji prokázalo svou orientaci ve světové geografii 25 týmů. Nejpřesnějším se stal tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Soutěž v GeoGuessru je pro mě už srdcovou záležitostí. Opět panovala úžasná atmosféra a mám radost, že se k nám hráči rádi vrací. Zároveň oslovujeme i nováčky. Původně jsme chtěli kapacitu zastavit na dvaceti týmech, ale nakonec se přihlásilo dvacet pět. To podle mě mluví za vše,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Druhé místo obsadilo družstvo 3 z Chacharramendi ve složení Matouš Myslivec, Adam Herman, Filip Jílek, třetí skončil tým Vytahaný rifle, který reprezentoval Matěj Šturc, Daniel Hanousek, Tomáš Štarnovský.

GeoGuessr je hra postavená na prostředí Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitají na náhodném místě na světě a během krátkého časového limitu musí určit svou polohu podle detailů v krajině, nápisů, dopravního značení či charakteru zástavby.

Součástí letošního turnaje bylo také speciální úvodní video Jiřího Svobody, které připomnělo atmosféru předchozích akcí a vtáhlo hráče do další hry. „Díky nadšenému zázemí i rostoucímu komunitnímu zájmu se GeoGuessr pevně zabydluje mezi oblíbenými studentskými akcemi. Je skvělé vidět, jakou energii hráči do turnaje vkládají,“ doplnila Denisa Hadrová.

Plánování léčebné péče, strach a úzkost před ošetřením, komunikační strategie anebo třeba air polishing, nejen o těchto tématech se mluvilo na konferenci Dens Sanus Olomucensis, na které se sešli zubní lékaři a lékařky, dentální hygienistky a další profese z oblasti stomatologie. Dvoudenní událost připravila již pošesté Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Odborný program v prostorách hotelu Central Park Flora nabídl šestnáct příspěvků nahlížejících z různých úhlů na péči o ústní zdraví. Vystoupil mimo jiné přední odborník na protetiku Radek Mounajjed, Tomáš Siebert specializující se na parodontologii, ortodontistka Magdalena Koťová nebo psycholog Jan Jokl. Vedle přednášek nechyběly ani prezentace partnerů a také večerní společenský program.

„Bohužel letošní účast byla nižší než v roce minulém, zřejmě proto, že se konference nekonala v tradičním termínu. Přivítali jsme necelou stovku účastníků z řad zubních lékařů, dentálních hygienistek, zdravotních sester, zubních instrumentářek a studentů zubního lékařství a dentální hygieny. Nicméně nás těší, že se do Olomouce rádi vracejí absolventi našich oborů, že si na nás ve svém nabitém harmonogramu najdou čas,“ uvedla přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.

Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letošní ročník byl již šestý, tradice stomatologických konferencí v Olomouci je ovšem delší – dříve se začátkem listopadu témata ústního zdraví probírala na odborných setkáních Víme, jak na zubní kaz. Kromě Dens Sanus Olomucensis, o níž je více k dispozici zde, pořádá klinika u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv, která se zaměřuje především na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Studenti zubního lékařství se také setkávají na únorovém kongresu UPdent.

Plánování léčebné péče, strach a úzkost před ošetřením, komunikační strategie anebo třeba air polishing, nejen o těchto tématech se mluvilo na konferenci Dens Sanus Olomucensis, na které se sešli zubní lékaři a lékařky, dentální hygienistky a další profese z oblasti stomatologie. Dvoudenní událost připravila již pošesté Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Odborný program v prostorách hotelu Central Park Flora nabídl šestnáct příspěvků nahlížejících z různých úhlů na péči o ústní zdraví. Vystoupil mimo jiné přední odborník na protetiku Radek Mounajjed, Tomáš Siebert specializující se na parodontologii, ortodontistka Magdalena Koťová nebo psycholog Jan Jokl. Vedle přednášek nechyběly ani prezentace partnerů a také večerní společenský program.

„Bohužel letošní účast byla nižší než v roce minulém, zřejmě proto, že se konference nekonala v tradičním termínu. Přivítali jsme necelou stovku účastníků z řad zubních lékařů, dentálních hygienistek, zdravotních sester, zubních instrumentářek a studentů zubního lékařství a dentální hygieny. Nicméně nás těší, že se do Olomouce rádi vracejí absolventi našich oborů, že si na nás ve svém nabitém harmonogramu najdou čas,“ uvedla přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.

Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letošní ročník byl již šestý, tradice stomatologických konferencí v Olomouci je ovšem delší – dříve se začátkem listopadu témata ústního zdraví probírala na odborných setkáních Víme, jak na zubní kaz. Kromě Dens Sanus Olomucensis, o níž je více k dispozici zde, pořádá klinika u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv, která se zaměřuje především na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Studenti zubního lékařství se také setkávají na únorovém kongresu UPdent.

Na běžných mapách Rychlebských hor ho nenajdete, ovšem ti, kteří si osvojovali jízdu na kole v terénu na zdejších trailech, moc dobře vědí, kde ho hledat. Tajemný kopec Drclíkov je domovem drclíků a drclinek, které malým bajkerům a bajkerkám pomáhají v jejich v rozvoji. Do světa těchto kouzelných bytostí můžete nahlédnout prostřednictvím pohádek, které napsal Luděk Šebek z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP a ilustrovala studentka Kristýna Havlická.

Pohádky z Drclíkova navazují na výuku Bajkové školky na Rychlebských stezkách, kde jsou oba autoři instruktory. Drclíci její žáky provázejí přímo na tratích v terénu i v Cestě bajkera, sešitu, do kterého si děti zaznamenávají svůj pokrok.

„Výuku jsme postavili na učení příběhem. Drclíci jsou takoví trochu škodílkové. Ne, že by dětem ubližovali, ale když třeba někdo špatně zařadí do kopce, tak se mu drclík Hryzoun připlete do řetězu a jezdce pozlobí, aby ho upozornil, že něco nedělá dobře. Dětem se toto líbilo, hezky na to reagovaly a začaly nadšeně rozvíjet příběhy. Pak se ale stalo, že jedna holčička se drclíků hrozně bála – že jsou to zlí skřítkové. Tak jsem napsal první pohádky, abych toto nedorozumění napravil,“ přiblížil Luděk Šebek.

„Nechtěl jsem, aby v příbězích ‚vrzal‘ didaktický podtón, aby to byla do pohádkového hávu zamaskovaná učebnice. Jsou to skutečné pohádky o drclících, drclinkách a malých i velkých bajkerech. Vypráví o jejich trápeních i radostech, o osamělosti i nečekaných setkáních, snech i obavách, o průšvizích veselých i vážných, o hledání spřízněné duše a objevování sebe sama,“ dodal.

V knize je včetně úvodu deset příběhů, v každém se čtenáři seznámí s některou z kouzelných bytostí. Vedle zmíněného Hryzouna poznají také například Vrtulku, Krčila, Hranáče s Kýchavkami nebo Mačkala. Pohádky vycházejí u nakladatelství Pointa ze skupiny Albatros Media, které umožňuje vydání knihy i začínajícím autorům.

„Po léta jsem dětem vyprávěl každý večer novou originální pohádku. Jejich psaní ale bylo osvojováním docela nového řemesla. Když jsem dopsal poslední příběhy a vrátil jsem se k těm nejpůvodnějším, viděl jsem, že už jsem vypravěčsky dál. Tak jsem musel zpátky ke klávesnici,“ uvedl Luděk Šebek s tím, že ohromnou zkušeností byl vůbec celý proces vzniku knihy. „Museli jsme se popasovat se sazbou, grafikou, důležité bylo ale i vymyslet a realizovat crowdfundingovou kampaň, ve které se nám nakonec podařilo zlomit rekord vydavatelství.“

Jak dodal, i když je na obálce uvedeno jen jeho jméno, obrovskou zásluhu na knize má i výtvarnice a vrcholová sportovkyně, studentka magisterského programu rekreologie na FTK UP Kristýna Havlická, která je momentálně na Erasmu ve Finsku. „Bez ní by Drclíkov nevyšel. Kristýna je nesmírně všestranný člověk a její pohled kombinující sportovní a umělecký rozměr je pro knihu velmi důležitý. V pohádkách se coby malířka také objevuje jako jedna z postav,“ uzavřel Luděk Šebek.

Kniha Drclíkov. Pohádkové příběhy nejen pro bajkery a bajkerky by vedle stránek Albatros Media měla být běžně k dostání v kamenných i online knihkupectvích. 

Luděk Šebek (* 1968)
Odborný asistent katedry rekreologie FTK UP, garant, metodik a lektor licenčních kurzů terénní cyklistiky na fakultě. Absolvent doktorského programu Kinantropologie na FTK UP, předtím studoval pedagogiku na Masarykově univerzitě a učitelství angličtiny na Ostravské univerzitě. Bajker, nadšený i do dalších disciplín, jako je horolezení nebo skialping, dlouholetý člen Horské služby ČR. Instruktor MTB, společně s manželkou Janou Hoffmannovou jsou držiteli certifikace Professional Mountain Bike Instructor Association a stáli u zrodu Rychlebských stezek, také vedli již ukončený projekt Ride2sCool, se kterým děti bezpečně jezdily na kole do školy.

Kristýna Havlická (* 1998)
Absolventka animace na Fakultě umění Ostravské univerzity, nyní studentka navazujícího magisterského programu Rekreologie – management volného času. Výtvarnice, grafička, ilustrátorka. Také sportovkyně, mj. několikanásobná mistryně ČR v downhillu a enduru, která se kromě kola věnuje i dalším disciplínám, mj. snowboard, skateboard, horolezení, skialping. Instruktorka MTB.

Na běžných mapách Rychlebských hor ho nenajdete, ovšem ti, kteří si osvojovali jízdu na kole v terénu na zdejších trailech, moc dobře vědí, kde ho hledat. Tajemný kopec Drclíkov je domovem drclíků a drclinek, které malým bajkerům a bajkerkám pomáhají v jejich v rozvoji. Do světa těchto kouzelných bytostí můžete nahlédnout prostřednictvím pohádek, které napsal Luděk Šebek z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP a ilustrovala studentka Kristýna Havlická.

Pohádky z Drclíkova navazují na výuku Bajkové školky na Rychlebských stezkách, kde jsou oba autoři instruktory. Drclíci její žáky provázejí přímo na tratích v terénu i v Cestě bajkera, sešitu, do kterého si děti zaznamenávají svůj pokrok.

„Výuku jsme postavili na učení příběhem. Drclíci jsou takoví trochu škodílkové. Ne, že by dětem ubližovali, ale když třeba někdo špatně zařadí do kopce, tak se mu drclík Hryzoun připlete do řetězu a jezdce pozlobí, aby ho upozornil, že něco nedělá dobře. Dětem se toto líbilo, hezky na to reagovaly a začaly nadšeně rozvíjet příběhy. Pak se ale stalo, že jedna holčička se drclíků hrozně bála – že jsou to zlí skřítkové. Tak jsem napsal první pohádky, abych toto nedorozumění napravil,“ přiblížil Luděk Šebek.

„Nechtěl jsem, aby v příbězích ‚vrzal‘ didaktický podtón, aby to byla do pohádkového hávu zamaskovaná učebnice. Jsou to skutečné pohádky o drclících, drclinkách a malých i velkých bajkerech. Vypráví o jejich trápeních i radostech, o osamělosti i nečekaných setkáních, snech i obavách, o průšvizích veselých i vážných, o hledání spřízněné duše a objevování sebe sama,“ dodal.

V knize je včetně úvodu deset příběhů, v každém se čtenáři seznámí s některou z kouzelných bytostí. Vedle zmíněného Hryzouna poznají také například Vrtulku, Krčila, Hranáče s Kýchavkami nebo Mačkala. Pohádky vycházejí u nakladatelství Pointa ze skupiny Albatros Media, které umožňuje vydání knihy i začínajícím autorům.

„Po léta jsem dětem vyprávěl každý večer novou originální pohádku. Jejich psaní ale bylo osvojováním docela nového řemesla. Když jsem dopsal poslední příběhy a vrátil jsem se k těm nejpůvodnějším, viděl jsem, že už jsem vypravěčsky dál. Tak jsem musel zpátky ke klávesnici,“ uvedl Luděk Šebek s tím, že ohromnou zkušeností byl vůbec celý proces vzniku knihy. „Museli jsme se popasovat se sazbou, grafikou, důležité bylo ale i vymyslet a realizovat crowdfundingovou kampaň, ve které se nám nakonec podařilo zlomit rekord vydavatelství.“

Jak dodal, i když je na obálce uvedeno jen jeho jméno, obrovskou zásluhu na knize má i výtvarnice a vrcholová sportovkyně, studentka magisterského programu rekreologie na FTK UP Kristýna Havlická, která je momentálně na Erasmu ve Finsku. „Bez ní by Drclíkov nevyšel. Kristýna je nesmírně všestranný člověk a její pohled kombinující sportovní a umělecký rozměr je pro knihu velmi důležitý. V pohádkách se coby malířka také objevuje jako jedna z postav,“ uzavřel Luděk Šebek.

Kniha Drclíkov. Pohádkové příběhy nejen pro bajkery a bajkerky by vedle stránek Albatros Media měla být běžně k dostání v kamenných i online knihkupectvích. 

Luděk Šebek (* 1968)
Odborný asistent katedry rekreologie FTK UP, garant, metodik a lektor licenčních kurzů terénní cyklistiky na fakultě. Absolvent doktorského programu Kinantropologie na FTK UP, předtím studoval pedagogiku na Masarykově univerzitě a učitelství angličtiny na Ostravské univerzitě. Bajker, nadšený i do dalších disciplín, jako je horolezení nebo skialping, dlouholetý člen Horské služby ČR. Instruktor MTB, společně s manželkou Janou Hoffmannovou jsou držiteli certifikace Professional Mountain Bike Instructor Association a stáli u zrodu Rychlebských stezek, také vedli již ukončený projekt Ride2sCool, se kterým děti bezpečně jezdily na kole do školy.

Kristýna Havlická (* 1998)
Absolventka animace na Fakultě umění Ostravské univerzity, nyní studentka navazujícího magisterského programu Rekreologie – management volného času. Výtvarnice, grafička, ilustrátorka. Také sportovkyně, mj. několikanásobná mistryně ČR v downhillu a enduru, která se kromě kola věnuje i dalším disciplínám, mj. snowboard, skateboard, horolezení, skialping. Instruktorka MTB.

Mladí právní vědci z Univerzity Palackého a Vídeňské univerzity se opět po roce sešli, aby na společném workshopu prezentovali výsledky své práce, vyslechli si názory kolegů a navázali kontakty. Spojilo je téma The Digital Markets Act as a key instrument for European digital economy.

Odborné mezinárodní setkání bylo výstupem projektu v rámci programu AKTION ČR-Rakousko, na kterém spolupracuje Právnická fakulta UP společně s Institutem pro evropské, mezinárodní a komparativní právo Vídeňské univerzity. Workshop podobného formátu se uskutečnil již vloni. Tehdy se mladí vědci sešli nad tématem Law's Response to the Challenges of Digital Transformation.

Hlavním řešitelem projektu je na olomoucké fakultě Václav Stehlík, děkan fakulty, jako odborný garant projektu pak působí Ondrej Hamuľák, oba z katedry mezinárodního a evropského práva. Spolu s nimi reprezentovali fakultu na letošním workshopu další tři vědečtí pracovníci – Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu a Jozef Andraško a Tomáš Gábriš, oba z Institutu pro právo a pokročilé technologie při PF UP.

Dvoudenního setkání, které se konalo 20.–21. listopadu v Mikulově, se zúčastnili vybraní studenti, kteří prezentovali svou výzkumnou činnost v rámci daného tématu. Sedm studentů přijelo z Vídeňské univerzity, osm z olomoucké fakulty.

„Nejen že výsledkem této mezinárodní spolupráce byla velmi obohacující vědecká diskuze, ale i vznik několika mezinárodních přátelství." Martin Cahlík, doktorand

S příspěvkem The problematic aspect of ex ante regulation under the Digital Market Act (Commision v. Apple) vystoupil Martin Cahlík, doktorand programu Právo a digitální technologie na PF UP. „Workshop byl perfektně zorganizován. Největším přínosem byla možnost diskutovat o zásadních právních otázkách v oblasti digitálních trhů nejen s vědeckými pracovníky, ale také s našimi vrstevníky, kteří svůj výzkum provádějí na Vídeňské univerzitě. Nejen že výsledkem této mezinárodní spolupráce byla velmi obohacující vědecká diskuze, ale i vznik několika mezinárodních přátelství,“ řekl Martin Cahlík.       

Výstupem projektu je vedle workshopu rovněž navázání spolupráce obou univerzit v akademické i projektové činnosti. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo zorganizovat tuto hodnotnou akci i po druhé, a že jsme u zrodu hezké tradice. Již na ukončení letošního workshopu jsme se s kolegy z Vídně domluvili, že tato forma spolupráce bude pokračovat i v příštím roce. A to hlavně proto, že letošní ročník ukázal velký smysl pořádání obdobných setkání,“ uvedl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP. Studenti podle něj získají zpětnou vazbu, workshop jim umožňuje vzájemné srovnání, a především dává prostor pro navazování přátelství a spolupráce. „Další význam vidím v tom, že workshop ukázal, na jak vysoké odborné úrovni je začínající generace právních vědců. Jak jsem všem řekl záhy po skončení workshopu, jsem na ně pyšný a zároveň závidím jejich energii a nasazení,“ dodal Ondrej Hamuľák.

Mezinárodní workshop konaný ve dnech 20.–21. listopadu byl uskutečněn v rámci projektu AKTION ČR-Rakousko č. 102p13.

Mladí právní vědci z Univerzity Palackého a Vídeňské univerzity se opět po roce sešli, aby na společném workshopu prezentovali výsledky své práce, vyslechli si názory kolegů a navázali kontakty. Spojilo je téma The Digital Markets Act as a key instrument for European digital economy.

Odborné mezinárodní setkání bylo výstupem projektu v rámci programu AKTION ČR-Rakousko, na kterém spolupracuje Právnická fakulta UP společně s Institutem pro evropské, mezinárodní a komparativní právo Vídeňské univerzity. Workshop podobného formátu se uskutečnil již vloni. Tehdy se mladí vědci sešli nad tématem Law's Response to the Challenges of Digital Transformation.

Hlavním řešitelem projektu je na olomoucké fakultě Václav Stehlík, děkan fakulty, jako odborný garant projektu pak působí Ondrej Hamuľák, oba z katedry mezinárodního a evropského práva. Spolu s nimi reprezentovali fakultu na letošním workshopu další tři vědečtí pracovníci – Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu a Jozef Andraško a Tomáš Gábriš, oba z Institutu pro právo a pokročilé technologie při PF UP.

Dvoudenního setkání, které se konalo 20.–21. listopadu v Mikulově, se zúčastnili vybraní studenti, kteří prezentovali svou výzkumnou činnost v rámci daného tématu. Sedm studentů přijelo z Vídeňské univerzity, osm z olomoucké fakulty.

„Nejen že výsledkem této mezinárodní spolupráce byla velmi obohacující vědecká diskuze, ale i vznik několika mezinárodních přátelství." Martin Cahlík, doktorand

S příspěvkem The problematic aspect of ex ante regulation under the Digital Market Act (Commision v. Apple) vystoupil Martin Cahlík, doktorand programu Právo a digitální technologie na PF UP. „Workshop byl perfektně zorganizován. Největším přínosem byla možnost diskutovat o zásadních právních otázkách v oblasti digitálních trhů nejen s vědeckými pracovníky, ale také s našimi vrstevníky, kteří svůj výzkum provádějí na Vídeňské univerzitě. Nejen že výsledkem této mezinárodní spolupráce byla velmi obohacující vědecká diskuze, ale i vznik několika mezinárodních přátelství,“ řekl Martin Cahlík.       

Výstupem projektu je vedle workshopu rovněž navázání spolupráce obou univerzit v akademické i projektové činnosti. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo zorganizovat tuto hodnotnou akci i po druhé, a že jsme u zrodu hezké tradice. Již na ukončení letošního workshopu jsme se s kolegy z Vídně domluvili, že tato forma spolupráce bude pokračovat i v příštím roce. A to hlavně proto, že letošní ročník ukázal velký smysl pořádání obdobných setkání,“ uvedl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP. Studenti podle něj získají zpětnou vazbu, workshop jim umožňuje vzájemné srovnání, a především dává prostor pro navazování přátelství a spolupráce. „Další význam vidím v tom, že workshop ukázal, na jak vysoké odborné úrovni je začínající generace právních vědců. Jak jsem všem řekl záhy po skončení workshopu, jsem na ně pyšný a zároveň závidím jejich energii a nasazení,“ dodal Ondrej Hamuľák.

Mezinárodní workshop konaný ve dnech 20.–21. listopadu byl uskutečněn v rámci projektu AKTION ČR-Rakousko č. 102p13.

Proměnlivý vztah pravdy, lži a vnímání reality v době, kdy se hranice mezi fakty a fikcí stírají stále rychleji. To je téma 24. ročníku mezinárodní Přehlídky filmové animace a současného umění PAF Olomouc, která se ve městě uskuteční od 4. do 7. prosince. Festivalové centrum je v Konviktu UP. 

PAF Olomouc, platforma propojující současné umění, filmovou animaci, hudbu, teorii a performance, nabídne publiku čtyřdenní program plný projekcí, výstav, koncertů, performancí, diskuzí a doprovodného programu pro děti.

Aktuální informace o programu najdete zde.

Programové bloky se budou vztahovat k tématu paradoxu jako tvůrčí strategie, lži jako gesta i pravdy jako uměleckého konstruktu. Organizátoři při volbě letošního tématu totiž vyšli z logického paradoxu spojeného s postavičkou Pinocchia: jeho nos roste, když lže. Věta „My nose grows now! (Můj nos právě roste!)“ je však logickým paradoxem: pokud Pinocchio lže, jeho nos se prodlouží – tím se ale jeho tvrzení stává pravdivým, a přestává být lží. Absurdní prohlášení tak představuje variantu lhářského paradoxu a vyvolává otázky spojené s ověřitelností sdělení. PAF Olomouc proměňuje větu o rostoucím nose v nadsázku i znepokojivou sondu do současného soukolí lživých rozporů, z nichž je často obtížné nalézt cestu ven.

Centrem dění na festivalu budou opět prostory Uměleckého centra UP.  Ilustrační snímek z loňského ročníku. Foto: PAF

V Olomouci se představí tuzemští i zahraniční umělci, např. Amalia Ulman & Brett Milspaw, Bianca Scout & cajm, CTM, Jack Dove, Jasmine Wood & Pavel Milyakov, Miloš Hroch & Obelisk of Light & Oliver Torr, GbClifford & Tasya, Keiko Sei, Paul & Michel Gondry, VENI ensemble a spousta dalších.

Součástí PAFu bude i letos soutěž Jiné vize CZ 2025, zaměřená na současný český a slovenský videomaking. Letošní výběr měla jako kurátorka na starosti Katarína Skálová, která kladla důraz na pohyblivý obraz jako prostředek sebeuvědomění a zpochybnění zažitých vizuálních forem. „Do môjho finálneho výberu sa dostali videá, ktoré rezonovali v niečom s tým, čo aktuálne prežívam, politicky alebo osobně. Ozvala sa v nich neistota a obava z neznámeho, chaos, spochybnenie neuchopiteľnosti reality. Našla som tu rôzne prístupy, ako sa vyrovnať so stratou alebo prázdnotou, prípadne ako definovať seba a prežiť v nepriateľskom svete. Vo všetkých vybraných videách som našla niečo nedopovedané a neúplné, niečo, čo vzbudzuje nervozitu,“ uvedla kurátorka.

PAF je kulturní organizace, která propojuje festivaly (PAF Olomouc, PAF New York, PAF London, PAF Ostopovice), výstavy, koncerty i publikační činnost. Za více než dvě dekády existence se PAF stal mezinárodní platformou pro experimentální film, animaci, audiovizuální umění a jejich přesahy – od performativních forem po klubovou hudbu a teorii.

Proměnlivý vztah pravdy, lži a vnímání reality v době, kdy se hranice mezi fakty a fikcí stírají stále rychleji. To je téma 24. ročníku mezinárodní Přehlídky filmové animace a současného umění PAF Olomouc, která se ve městě uskuteční od 4. do 7. prosince. Festivalové centrum je v Konviktu UP. 

PAF Olomouc, platforma propojující současné umění, filmovou animaci, hudbu, teorii a performance, nabídne publiku čtyřdenní program plný projekcí, výstav, koncertů, performancí, diskuzí a doprovodného programu pro děti.

Aktuální informace o programu najdete zde.

Programové bloky se budou vztahovat k tématu paradoxu jako tvůrčí strategie, lži jako gesta i pravdy jako uměleckého konstruktu. Organizátoři při volbě letošního tématu totiž vyšli z logického paradoxu spojeného s postavičkou Pinocchia: jeho nos roste, když lže. Věta „My nose grows now! (Můj nos právě roste!)“ je však logickým paradoxem: pokud Pinocchio lže, jeho nos se prodlouží – tím se ale jeho tvrzení stává pravdivým, a přestává být lží. Absurdní prohlášení tak představuje variantu lhářského paradoxu a vyvolává otázky spojené s ověřitelností sdělení. PAF Olomouc proměňuje větu o rostoucím nose v nadsázku i znepokojivou sondu do současného soukolí lživých rozporů, z nichž je často obtížné nalézt cestu ven.

Centrem dění na festivalu budou opět prostory Uměleckého centra UP.  Ilustrační snímek z loňského ročníku. Foto: PAF

V Olomouci se představí tuzemští i zahraniční umělci, např. Amalia Ulman & Brett Milspaw, Bianca Scout & cajm, CTM, Jack Dove, Jasmine Wood & Pavel Milyakov, Miloš Hroch & Obelisk of Light & Oliver Torr, GbClifford & Tasya, Keiko Sei, Paul & Michel Gondry, VENI ensemble a spousta dalších.

Součástí PAFu bude i letos soutěž Jiné vize CZ 2025, zaměřená na současný český a slovenský videomaking. Letošní výběr měla jako kurátorka na starosti Katarína Skálová, která kladla důraz na pohyblivý obraz jako prostředek sebeuvědomění a zpochybnění zažitých vizuálních forem. „Do môjho finálneho výberu sa dostali videá, ktoré rezonovali v niečom s tým, čo aktuálne prežívam, politicky alebo osobně. Ozvala sa v nich neistota a obava z neznámeho, chaos, spochybnenie neuchopiteľnosti reality. Našla som tu rôzne prístupy, ako sa vyrovnať so stratou alebo prázdnotou, prípadne ako definovať seba a prežiť v nepriateľskom svete. Vo všetkých vybraných videách som našla niečo nedopovedané a neúplné, niečo, čo vzbudzuje nervozitu,“ uvedla kurátorka.

PAF je kulturní organizace, která propojuje festivaly (PAF Olomouc, PAF New York, PAF London, PAF Ostopovice), výstavy, koncerty i publikační činnost. Za více než dvě dekády existence se PAF stal mezinárodní platformou pro experimentální film, animaci, audiovizuální umění a jejich přesahy – od performativních forem po klubovou hudbu a teorii.

Nač psát do šuplíku, když už více než tři dekády Univerzita Palackého odkrývá a oceňuje literární talenty napříč všemi fakultami? V českém prostředí unikátní Studentská literární soutěž UP právě vyhlásila svůj 32. ročník a přihlásit se do něj mohou studenti a studentky bakalářského, magisterského i doktorského studia. Aktuální ročník přináší vedle tradičních kategorií poezie a povídka také kategorii novou – populárně-vědeckou esej. Své literární a esejistické texty mohou zájemci zasílat do 6. března 2026.

Nový ročník soutěže byl odstartován 12. listopadu, symbolicky během konání druhého ročníku festivalu studentské kreativity FFest. Slavnostní zahájení doprovodilo scénické čtení divadelní hry Sny o vyhynutí, s níž student Daniel Hák uspěl v uplynulém ročníku soutěže. Celou inscenaci připravil studentský divadelní spolek Kucmoch.

Tradiční poezie a povídka, premiéra pro populárně-vědeckou esej

Studentská literární soutěž vstupuje do 32. ročníku v aktualizovaném formátu. Gró soutěže budou nepochybně opět tvořit příspěvky v tradičních kategoriích poezie a povídka. Nově k nim organizátoři letos přidávají také kategorii populárně-vědecké eseje, která si klade za cíl motivovat studentky a studenty k čtenářsky atraktivní popularizaci svého výzkumu a badatelského zaměření.

Kategorie dramatu si naopak pro letošek dává pauzu, počítá se s jejím zařazováním do soutěže jednou za dva roky.

Dvě poroty, odměny a stáže pro vítěze i vyhlášení na Olomouckém majálesu UP

Nový formát soutěže přináší nově také dvě poroty. O výsledcích v kategoriích próza a povídka budou stejně jako v minulých letech rozhodovat literární vědkyně a pedagožka Jana Vrajová, spisovatel a pedagog Michal Sýkora a básník a pedagog Radek Malý. O výsledcích v kategorii populárně-vědecká esej rozhodnou vědecký novinář Martin Rychlík, popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná a vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP Tomáš Franta.

S vítěznými pracemi se pojí finanční odměny v každé kategorii až do výše 5000 Kč. Motivací je také publikování vítězných prací ve vybraných médiích. Například nejlepší příspěvky z kategorie populárně-vědecké eseje budou publikovány v Deníku N, Respektu a časopisu Wired, v týchž médiích také na autory a autorky vítězných esejí bude čekat stáž.

Uzávěrka přihlášek do soutěže je 6. března 2026. Slavnostní vyhlášení 32. ročníku proběhne – jak se již stalo pravidlem – v rámci Olomouckého majálesu UP, konkrétně 6. května 2026 v areálu letního kina.

Sborník k třiceti letům Studentské literární soutěže UP

Význam soutěže v novodobé historii studentského živlu na Univerzitě Palackého podtrhlo loňské vydání sborníku LS 30, který přináší výběr z vítězných děl v kategorii poezie, doprovodné autorské ilustrace, a především vzpomínky a osobní přípisy úspěšných autorů a autorek. Kniha je dostupná v tištěné i elektronické formě na e-shopu Vydavatelství UP.

Na organizaci soutěže nově spolupracují Oddělení marketingu UP a Vydavatelství Univerzity Palackého. Všechny informace ke Studentské literární soutěži UP včetně přihlášky na aktuální ročník, pravidel soutěže i archivu vítězných prací z uplynulých ročníků jsou k dispozici na novém webu soutěže www.literarnisoutez.upol.cz.

 

Nač psát do šuplíku, když už více než tři dekády Univerzita Palackého odkrývá a oceňuje literární talenty napříč všemi fakultami? V českém prostředí unikátní Studentská literární soutěž UP právě vyhlásila svůj 32. ročník a přihlásit se do něj mohou studenti a studentky bakalářského, magisterského i doktorského studia. Aktuální ročník přináší vedle tradičních kategorií poezie a povídka také kategorii novou – populárně-vědeckou esej. Své literární a esejistické texty mohou zájemci zasílat do 6. března 2026.

Nový ročník soutěže byl odstartován 12. listopadu, symbolicky během konání druhého ročníku festivalu studentské kreativity FFest. Slavnostní zahájení doprovodilo scénické čtení divadelní hry Sny o vyhynutí, s níž student Daniel Hák uspěl v uplynulém ročníku soutěže. Celou inscenaci připravil studentský divadelní spolek Kucmoch.

Tradiční poezie a povídka, premiéra pro populárně-vědeckou esej

Studentská literární soutěž vstupuje do 32. ročníku v aktualizovaném formátu. Gró soutěže budou nepochybně opět tvořit příspěvky v tradičních kategoriích poezie a povídka. Nově k nim organizátoři letos přidávají také kategorii populárně-vědecké eseje, která si klade za cíl motivovat studentky a studenty k čtenářsky atraktivní popularizaci svého výzkumu a badatelského zaměření.

Kategorie dramatu si naopak pro letošek dává pauzu, počítá se s jejím zařazováním do soutěže jednou za dva roky.

Dvě poroty, odměny a stáže pro vítěze i vyhlášení na Olomouckém majálesu UP

Nový formát soutěže přináší nově také dvě poroty. O výsledcích v kategoriích próza a povídka budou stejně jako v minulých letech rozhodovat literární vědkyně a pedagožka Jana Vrajová, spisovatel a pedagog Michal Sýkora a básník a pedagog Radek Malý. O výsledcích v kategorii populárně-vědecká esej rozhodnou vědecký novinář Martin Rychlík, popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná a vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP Tomáš Franta.

S vítěznými pracemi se pojí finanční odměny v každé kategorii až do výše 5000 Kč. Motivací je také publikování vítězných prací ve vybraných médiích. Například nejlepší příspěvky z kategorie populárně-vědecké eseje budou publikovány v Deníku N, Respektu a časopisu Wired, v týchž médiích také na autory a autorky vítězných esejí bude čekat stáž.

Uzávěrka přihlášek do soutěže je 6. března 2026. Slavnostní vyhlášení 32. ročníku proběhne – jak se již stalo pravidlem – v rámci Olomouckého majálesu UP, konkrétně 6. května 2026 v areálu letního kina.

Sborník k třiceti letům Studentské literární soutěže UP

Význam soutěže v novodobé historii studentského živlu na Univerzitě Palackého podtrhlo loňské vydání sborníku LS 30, který přináší výběr z vítězných děl v kategorii poezie, doprovodné autorské ilustrace, a především vzpomínky a osobní přípisy úspěšných autorů a autorek. Kniha je dostupná v tištěné i elektronické formě na e-shopu Vydavatelství UP.

Na organizaci soutěže nově spolupracují Oddělení marketingu UP a Vydavatelství Univerzity Palackého. Všechny informace ke Studentské literární soutěži UP včetně přihlášky na aktuální ročník, pravidel soutěže i archivu vítězných prací z uplynulých ročníků jsou k dispozici na novém webu soutěže www.literarnisoutez.upol.cz.

 

Zvědavost. Právě tato vlastnost přivedla dnes do Olomouce tisíce mladých lidí. Byli totiž zvědaví, jaké to je být studentem UP? Pro odpověď si přišli na univerzitní půdu uchazeči ze všech koutů naší země. Den otevřených dveří byl ideální příležitostí nahlédnout do zázemí fakult i studentského života mimo výuku.

Když chceme získat nějaké informace, stačí trošku „googlit.“ Někdy je ale lepší se přesvědčit na vlastní oči. Podívat se, zeptat se, vyzkoušet si. A přesně proto Univerzita Palackého dvakrát za rok otevírá zájemcům o studium své pomyslné dveře. Přímo na místě tak například středoškoláci i se svými blízkými zjistí nejen detaily o vybraném oboru, ale také zcela praktické věci: jaké je ubytování, kolik stojí a jak chutná jídlo v menze, odkud kam se dá v Olomouci dojít pěšky, na kole nebo tramvají a autobusem.

foto_sem_4

Mezi stovkami těch, kteří během slunečného, ale chladného pátku za těmito informacemi vyrazili, byla například gymnazistka Eliška Petrželková ze Strážnice uvažující o pedagogické kariéře

„Nejdříve si chci ujasnit obor, který bych studovala, to je pro mě priorita, potom se budu ptát po zázemí, které olomoucká univerzita nabízí. Ráda bych jednou učila český jazyk, dějepis a společenské vědy. Na možnosti se tedy ptám na pedagogické fakultě, zajdu si prohlédnout i fakultu filozofickou. Rozhodnout bych se chtěla do Vánoc,“ uvedla.

foto_sem_4

Svůj budoucí směr si brzy vybere i Johana Gelrichová z Rakovníka. „Chtěla bych studovat environmentální studia, ekologii nebo biologii, proto jsem se přijela podívat na přírodovědeckou fakultu,“ řekla letošní maturantka. Informace o škole prý vyhledává na sociálních sítích a oceňuje také osobní prezentace fakulty či univerzity na gymnáziu. Při rozhodování ale zohledňuje i samotné město, ve kterém by mohla studovat.

Na vahách zatím je i Emma Fekiačová, která na fakultu zdravotnických věd dorazila z Bánské Bystrice. „Chtěla bych studovat buď radiologii, nebo ergoterapii, zatím se ještě nedokážu rozhodnout. Přijela jsem, abych se dozvěděla více o studiu a přijímačkách," prozradila.

foto_sem_4

Podobně by jistě mluvili i další zájemci, kteří vyrazili na ostatní z osmi fakult Univerzity Palackého. A některým jistě návštěva Olomouce v otázce jejich budoucího studijního směřování pomohla. Kdo nicméně den otevřených dveří nestihl nebo se ho nemohl zúčastnit, bude mít druhou šanci ještě 24. ledna. Kdo nechce čekat, může se nejdůležitější informace ke studiu na UP dozvědět na webu univerzitnimesto.cz.

Další fotografie z průběhu dne otevřených dveří najdete na facebooku UP. 

Zvědavost. Právě tato vlastnost přivedla dnes do Olomouce tisíce mladých lidí. Byli totiž zvědaví, jaké to je být studentem UP? Pro odpověď si přišli na univerzitní půdu uchazeči ze všech koutů naší země. Den otevřených dveří byl ideální příležitostí nahlédnout do zázemí fakult i studentského života mimo výuku.

Když chceme získat nějaké informace, stačí trošku „googlit.“ Někdy je ale lepší se přesvědčit na vlastní oči. Podívat se, zeptat se, vyzkoušet si. A přesně proto Univerzita Palackého dvakrát za rok otevírá zájemcům o studium své pomyslné dveře. Přímo na místě tak například středoškoláci i se svými blízkými zjistí nejen detaily o vybraném oboru, ale také zcela praktické věci: jaké je ubytování, kolik stojí a jak chutná jídlo v menze, odkud kam se dá v Olomouci dojít pěšky, na kole nebo tramvají a autobusem.

foto_sem_4

Mezi stovkami těch, kteří během slunečného, ale chladného pátku za těmito informacemi vyrazili, byla například gymnazistka Eliška Petrželková ze Strážnice uvažující o pedagogické kariéře

„Nejdříve si chci ujasnit obor, který bych studovala, to je pro mě priorita, potom se budu ptát po zázemí, které olomoucká univerzita nabízí. Ráda bych jednou učila český jazyk, dějepis a společenské vědy. Na možnosti se tedy ptám na pedagogické fakultě, zajdu si prohlédnout i fakultu filozofickou. Rozhodnout bych se chtěla do Vánoc,“ uvedla.

foto_sem_4

Svůj budoucí směr si brzy vybere i Johana Gelrichová z Rakovníka. „Chtěla bych studovat environmentální studia, ekologii nebo biologii, proto jsem se přijela podívat na přírodovědeckou fakultu,“ řekla letošní maturantka. Informace o škole prý vyhledává na sociálních sítích a oceňuje také osobní prezentace fakulty či univerzity na gymnáziu. Při rozhodování ale zohledňuje i samotné město, ve kterém by mohla studovat.

Na vahách zatím je i Emma Fekiačová, která na fakultu zdravotnických věd dorazila z Bánské Bystrice. „Chtěla bych studovat buď radiologii, nebo ergoterapii, zatím se ještě nedokážu rozhodnout. Přijela jsem, abych se dozvěděla více o studiu a přijímačkách," prozradila.

foto_sem_4

Podobně by jistě mluvili i další zájemci, kteří vyrazili na ostatní z osmi fakult Univerzity Palackého. A některým jistě návštěva Olomouce v otázce jejich budoucího studijního směřování pomohla. Kdo nicméně den otevřených dveří nestihl nebo se ho nemohl zúčastnit, bude mít druhou šanci ještě 24. ledna. Kdo nechce čekat, může se nejdůležitější informace ke studiu na UP dozvědět na webu univerzitnimesto.cz.

Další fotografie z průběhu dne otevřených dveří najdete na facebooku UP. 

Abstract: Discover the cutting-edge intersection of quantum information and particle physics: learn how the recent detection of quantum entanglement in top quark pairs by ATLAS and CMS is opening new frontiers at the LHC.Recently, the ATLAS and CMS Collaborations made the first observation of quantum entanglement in top quark pairs, marking an exciting milestone at the LHC. At first glance, this might seem unsurprising - after all, the Standard Model is a quantum field theory. So why is this discovery generating so much buzz? In this seminar, I will unpack the technical challenges behind this measurement and illustrate how quantum information concepts can provide new tools for high-energy physics, and vice versa. I will also discuss the unexpected observation of toponium formation at the LHC, placing it in the broader phenomenological context: what makes modeling top quark pair production and decay so challenging? Finally, I will explore the prospects for the upcoming Run 3 dataset and the High-Luminosity LHC era, highlighting how quantum information techniques may open entirely new avenues in precision measurements and the emerging subfield of quantum information at the LHC. 

Abstract: Discover the cutting-edge intersection of quantum information and particle physics: learn how the recent detection of quantum entanglement in top quark pairs by ATLAS and CMS is opening new frontiers at the LHC.Recently, the ATLAS and CMS Collaborations made the first observation of quantum entanglement in top quark pairs, marking an exciting milestone at the LHC. At first glance, this might seem unsurprising - after all, the Standard Model is a quantum field theory. So why is this discovery generating so much buzz? In this seminar, I will unpack the technical challenges behind this measurement and illustrate how quantum information concepts can provide new tools for high-energy physics, and vice versa. I will also discuss the unexpected observation of toponium formation at the LHC, placing it in the broader phenomenological context: what makes modeling top quark pair production and decay so challenging? Finally, I will explore the prospects for the upcoming Run 3 dataset and the High-Luminosity LHC era, highlighting how quantum information techniques may open entirely new avenues in precision measurements and the emerging subfield of quantum information at the LHC. 

Téma investic a financí v byznysu letos rezonovalo na třináctém ročníku konference UP Business Camp, kterou tradičně pořádal Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP). Ve čtvrtek 27. listopadu dorazilo do Pevnosti poznání téměř 170 účastníků, mezi nimiž byli zejména studenti, začínající podnikatelé i zástupci zavedených olomouckých firem. Celodenní program byl nabitý přednáškami, workshopy a networkingem a také Startup Show s desítkou nadějných podnikatelských projektů.

„Letošní ročník jasně ukázal, že téma financování podnikání se týká všech fází byznysu, od úplných začátků až po firmy, které už se rozhodují, jak chytře škálovat a růst. Atmosféra byla po celý den energická a účastníci sdíleli zkušenosti i chuť rozvíjet vlastní projekty,“ zhodnotil konferenci Petr Suchomel, ředitel Vědeckotechnického parku UP.

Na pódiu se během dne vystřídala řada výrazných osobností českého podnikatelského prostředí. Dominik Píchal ze společnosti Grizly zahájil konferenci svým podnikatelským příběhem o budování miliardového byznysu z dětského pokojíčku. Jindřich Fáborský, tvůrce Marketing Festivalu, ukázal, jak využít dnešní AI nástroje k nastartování podnikání. Tereza Krejčí z Donia přiblížila využití crowdfundingu k financování komerčních projektů a Daniel Hastík z investičního fondu Tensor Ventures přidal pohled investora na to, co rozhoduje o úspěchu startupů při hledání kapitálu.

Velký zájem vzbudily také prakticky laděné workshopy. David Duc ze společnosti ShortPRO ukázal, jak lze díky krátkým videím, komunitě a AI nástrojům vytvořit marketing, který funguje i s omezeným rozpočtem. O síle osobního brandu na LinkedInu hovořili Michal Bubeník a Lukáš Bednařík. Nabídli účastníkům návod, jak z této sítě udělat klíčový nástroj pro B2B prodej a budování značky.

Startup Show představila nové podnikatelské nápady

Součástí programu konference byla také Startup Show ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Přehlídka podnikatelských nápadů přinesla i letos silné příběhy zejména se společenský přesahem, jako např. projekt Talentarium studentky Univerzity Palackého Anity Palaščákové zaměřující se na komunitu pro talentované a multipotenciální jedince nebo projekt Opět použij, který se soustředí na udržitelnost a recyklaci přebytečného textilu. Z desítky projektů publikum vybralo ten nejlepší a vítězem letošního ročníku se stal projekt Nonic studentů Matyáše Kulila a Viktora Vepřeka. Projekt nabízí alternativní řešení pro uživatele elektronických cigaret. Vítězové získali vstupenku na konferenci Forbes, tříměsíční členství v Element Coworkingu, konzultace s experty z ICOK a VTP UP i postup do programu Startup Academy.

UP Business Camp 2025 opět potvrdil svou roli jedné z nejvýznamnějších podnikatelských akcí v olomouckém regionu. Konference proběhla za finanční podpory statutárního města Olomouce.

Téma investic a financí v byznysu letos rezonovalo na třináctém ročníku konference UP Business Camp, kterou tradičně pořádal Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP). Ve čtvrtek 27. listopadu dorazilo do Pevnosti poznání téměř 170 účastníků, mezi nimiž byli zejména studenti, začínající podnikatelé i zástupci zavedených olomouckých firem. Celodenní program byl nabitý přednáškami, workshopy a networkingem a také Startup Show s desítkou nadějných podnikatelských projektů.

„Letošní ročník jasně ukázal, že téma financování podnikání se týká všech fází byznysu, od úplných začátků až po firmy, které už se rozhodují, jak chytře škálovat a růst. Atmosféra byla po celý den energická a účastníci sdíleli zkušenosti i chuť rozvíjet vlastní projekty,“ zhodnotil konferenci Petr Suchomel, ředitel Vědeckotechnického parku UP.

Na pódiu se během dne vystřídala řada výrazných osobností českého podnikatelského prostředí. Dominik Píchal ze společnosti Grizly zahájil konferenci svým podnikatelským příběhem o budování miliardového byznysu z dětského pokojíčku. Jindřich Fáborský, tvůrce Marketing Festivalu, ukázal, jak využít dnešní AI nástroje k nastartování podnikání. Tereza Krejčí z Donia přiblížila využití crowdfundingu k financování komerčních projektů a Daniel Hastík z investičního fondu Tensor Ventures přidal pohled investora na to, co rozhoduje o úspěchu startupů při hledání kapitálu.

Velký zájem vzbudily také prakticky laděné workshopy. David Duc ze společnosti ShortPRO ukázal, jak lze díky krátkým videím, komunitě a AI nástrojům vytvořit marketing, který funguje i s omezeným rozpočtem. O síle osobního brandu na LinkedInu hovořili Michal Bubeník a Lukáš Bednařík. Nabídli účastníkům návod, jak z této sítě udělat klíčový nástroj pro B2B prodej a budování značky.

Startup Show představila nové podnikatelské nápady

Součástí programu konference byla také Startup Show ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Přehlídka podnikatelských nápadů přinesla i letos silné příběhy zejména se společenský přesahem, jako např. projekt Talentarium studentky Univerzity Palackého Anity Palaščákové zaměřující se na komunitu pro talentované a multipotenciální jedince nebo projekt Opět použij, který se soustředí na udržitelnost a recyklaci přebytečného textilu. Z desítky projektů publikum vybralo ten nejlepší a vítězem letošního ročníku se stal projekt Nonic studentů Matyáše Kulila a Viktora Vepřeka. Projekt nabízí alternativní řešení pro uživatele elektronických cigaret. Vítězové získali vstupenku na konferenci Forbes, tříměsíční členství v Element Coworkingu, konzultace s experty z ICOK a VTP UP i postup do programu Startup Academy.

UP Business Camp 2025 opět potvrdil svou roli jedné z nejvýznamnějších podnikatelských akcí v olomouckém regionu. Konference proběhla za finanční podpory statutárního města Olomouce.

Byl jedním z prvních, kdo pomohl studentům a studentkám Univerzity Palackého na začátku 90. let 20. století, krátce po sametové revoluci, vyrazit na zkušenou a studovat v USA. Řeč je o Charlesi Merrillovi, americkém filantropovi, od jehož úmrtí si na konci listopadu připomeneme už osm let.

Charles Merrill navštívil Univerzitu Palackého záhy po roce 1989 a v osobě jejího prvního polistopadového rektora Josefa Jařaba našel partnera, s nímž sdílel přesvědčení, že mezinárodní zkušenost může zásadně ovlivnit profesní dráhu i osobní rozhled mladých lidí.

„Charles Merrill byl vzděláním historik. Po studiu na Harvardově univerzitě sloužil až do konce druhé světové války jako voják na italské frontě. Už mnichovská krize roku 1938 přitáhla jeho pozornost a sympatie k naší republice a k historicky těžce zkoušenému regionu střední Evropy. Hned po válce působil jako lektor ve Fulbrightově programu v Rakousku, často navštěvoval Československo a Polsko, a to i poté, co byly obě země uzavřeny do izolace železnou oponou. Pád komunistických totalitních režimů přivítal zřízením svého českého a polského vzdělávacího projektu, z něhož se vyvinul také program Merrillových stipendií,“ napsal o podpoře univerzity a držiteli čestného doktorátu UP emeritní rektor Josef Jařab (vzpomínku na jejich první setkání si můžete přečíst zde).

Charles Merrill měl pozoruhodné rodinné zázemí. Jeho otec Charles Edward Merrill založil v roce 1914 jednu z nejvýznamnějších investičních společností na Wall Street v New Yorku, bratr James byl uznávaným básníkem. Charles junior založil a vedl střední školu v Bostonu, psal knihy, maloval, učil, hodně cestoval a věnoval se filantropii.

„Připomínkou výročí úmrtí pana Charlese Merrilla Jr. bychom rádi vzbudili u všech, kteří ho znali, milou vzpomínku na moudrého, hluboce lidského, štědrého a současně skromného člověka, který vedle množství různých aktivit celoživotně podporoval vzdělání mladých lidí, jejich společenské a kulturní zapojení i zájem o dění doma i ve světě.“ Zuzana Hamdanieh

Merrillův program umožnil studentům UP vycestovat na vybrané americké univerzity, kde díky finanční podpoře mohli strávit několik měsíců. „Pro mnohé šlo o první příležitost vyzkoušet si studium v zahraničí v době, kdy podobné nabídky ještě nebyly samozřejmostí. Za dobu existence Merrillova programu se za oceán vydalo přibližně 300 studentů,“ připomněla Zuzana Hamdanieh z oddělení pro mobility Rektorátu UP.

Účastníci programu dlouhodobě zdůrazňují, že přínos nebyl pouze akademický. Pobyt v zahraničí jim otevřel nové profesní kontakty, přinesl zkušenost s jiným stylem výuky a často také posílil jejich sebevědomí a samostatnost. Mnozí z nich se později významně uplatnili ve vědě, veřejné správě či podnikání a dodnes považují Merrillův program za jeden z klíčových momentů svého studijního života. Zkušenosti některých z nich si můžete přečíst zde.

„Připomínkou výročí úmrtí pana Charlese Merrilla Jr. bychom rádi vzbudili u všech, kteří ho znali, milou vzpomínku na moudrého, hluboce lidského, štědrého a současně skromného člověka, který vedle množství různých aktivit celoživotně podporoval vzdělání mladých lidí, jejich společenské a kulturní zapojení i zájem o dění doma i ve světě. Jeho jméno nese od roku 2000 také jeden ze sálů v Ústřední knihovně UP ve Zbrojnici. Tohoto slavnostního aktu se pan Merrill zúčastnil a byl u toho, když byla odhalena deska s fotografií, životopisnými údaji a doprovodným textem. Součástí univerzitního knižního fondu jsou knihy, jejichž byl autorem, a bezpočet knižních darů, které univerzitě v průběhu let věnoval. V USA je jeho jméno bráno s respektem a naši studenti, účastníci Merrillova studijního programu, jsou na partnerských školách vítaným přínosem a skvělými reprezentanty UP,“ dodala Zuzana Hamdanieh.

Merrillův studijní program stále pokračuje s důrazem na podporu vzdělání, mezinárodní kulturní spolupráci i návratnost do domácího prostředí. Až do 8. prosince se mohou studenti hlásit do výběrového řízení na semestrální studijní pobyt na partnerské instituci v USA. V akademickém roce 2026/2027 mají (s výjimkou studentů lékařské fakulty) možnost studovat s finanční podporou na Moravian University v Bethlehemu v Pensylvánii a na Coe College v Cedar Rapids v Iowě. Psali jsme o tom zde.