Feed aggregator

Efektivní a přesné měření morfologických a fyziologických vlastností rostlin umožňuje systém AMULET. Při jeho vývoji spolupracovali odborníci na rostlinný výzkum i informatici z CATRIN Univerzity Palackého, VŠB-Technické univerzity Ostrava a Imperial College London a výsledek představili v odborném časopise Computers and Electronics in Agriculture. Díky propojení řady zobrazovacích metod s pokročilými algoritmy strojového učení systém umožňuje předpovědět na základě získaných dat další vývoj a kondici rostlin, což jsou stěžejní informace pro pěstitele i šlechtitele zemědělských plodin.

„Ve studii jsme prokázali, že AMULET může výrazně zlepšit proces zpracování dat z fenotypizace, tedy sledování a hodnocení vlastností rostlin v závislosti na prostředí. To je klíčové pro šlechtění rostlin a výzkum v oblasti zemědělství. Tento přístup umožňuje rychlejší a přesnější analýzu rostlinných vlastností, což může přispět k vývoji odolnějších a výnosnějších plodin,“ uvedla jedna z autorek článku Nuria De Diego.

Model AMULET zpracovává obrazy získané pomocí cenově dostupné RGB kamery. Vědci ho natrénovali na více než 30 000 snímcích modelové rostliny huseníčku rolního, ale prokázali, že ho lze využít i na zemědělské plodiny, jako je brambor.

„Systém zahrnuje detekci rostlin, odhad budoucího vývoje, třídění i analýzu dat. Vylepšuje fenotypizaci tím, že využívá pokročilý model umělé inteligence, který dokáže předvídat vývoj obrazových dat s vysokou přesností. Tato schopnost přináší výhody celé škále uživatelů – od vědců až po zemědělce – například tím, že zkracuje trvání experimentů, umožňuje včasnou detekci stresu rostlin nebo rychlejší rozpoznání nezdravých jedinců,“ objasnil první autor článku Jan Zdražil z CATRIN a doktorand na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO.

Výzkumníci AMULET otestovali také u rostlin, které se „potkaly“ s patogenem Pseudomonas syringae. AMULET dokázal odhalit i takové znaky rostlin, které jsou pro lidské oko obtížně postřehnutelné, ale výrazně přispívají k pochopení reakce rostlin na konkrétní podmínky růstu.

„AMULET se osvědčil i při prognóze nástupu chorob u rostlin ještě předtím, než se projeví první viditelné příznaky, čímž umožňuje včasnou intervenci a minimalizaci ztrát na výnosu. Díky tomu bude možné rychleji a citlivěji zasáhnout a efektivněji tak chránit zdraví plodin,“ doplnila De Diego.

AMULET vznikl za podpory evropského projektu PATAFEST z programu Horizon Europe RIA. Ačkoli je podle odborníků nutné funkčnost systému ještě dále testovat pro různé podmínky a rostlinné druhy, už nyní představuje průlomový nástroj, který může zásadně zefektivnit fenotypizaci – od detekce až po analýzu dat. Pokud se z praxe podaří získat data pro ověření modelu, jeho využití ve šlechtitelských programech a zemědělství může v dohledné době přispět k vyšší vitalitě a výnosu plodin a umožnit péči o rostliny s menším časovým a pracovními nároky.

Jak se tvoří gelové kuličky v oblíbeném bubble tea? Co všechno umí 3D tisk a jak nám nanosvět přibližují superpočítače? Odpovědi na tyto otázky a spoustu interaktivních pokusů najdou malí i velcí návštěvníci tento týden v expozici Univerzity Palackého na Veletrhu vědy. Ten od 5. do 7. června v pražských Letňanech pořádá Akademie věd ČR a každoročně jej navštíví na padesát tisíc návštěvníků. 

Největší tuzemská akce zaměřená na popularizaci vědy představí od čtvrtečního rána do sobotního večera na jednom místě přes sto expozic, na nichž se vedle pracovišť Akademie věd ČR představí také vysoké školy, science centra či firmy.

„Letos se nám podařilo oslovit k zapojení na Veletrh vědy dosud největší množství pracovišť Univerzity Palackého. Nově ji tak budou reprezentovat fakulty tělesné kultury a zdravotnických věd doplněné již tradičně o zástupce katedry psychologie filozofické fakulty či katedry geoinformatiky a fyzikální chemie přírodovědecké fakulty. Chybět nebude ani vysokoškolský ústav CATRIN. Interaktivní program doplní exponáty a hlavolamy z Pevnosti poznání,“ vypočítává Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP, které prezentaci UP na Veletrhu vědy zaštiťuje.

Na stánku Univerzity Palackého tak návštěvníci nahlédnou do tajů nanosvěta a díky virtuální realitě také do 14. století, vytvoří si gelové kuličky, zjistí, jaké to je být v těle seniora, a budou moci soutěžit o nejvyšší krokovou frekvenci. Studentky a studenti zároveň poskytnou zájemcům informace o možnostech studia v Olomouci.

Vstup na Veletrh vědy na Výstavišti PVA Expo v Letňanech je volný. Expozice jsou přístupné denně od 10 do 18 hodin. Více na veletrhvedy.cz. 

Jak se tvoří gelové kuličky v oblíbeném bubble tea? Co všechno umí 3D tisk a jak nám nanosvět přibližují superpočítače? Odpovědi na tyto otázky a spoustu interaktivních pokusů najdou malí i velcí návštěvníci tento týden v expozici Univerzity Palackého na Veletrhu vědy. Ten od 5. do 7. června v pražských Letňanech pořádá Akademie věd ČR a každoročně jej navštíví na padesát tisíc návštěvníků. 

Největší tuzemská akce zaměřená na popularizaci vědy představí od čtvrtečního rána do sobotního večera na jednom místě přes sto expozic, na nichž se vedle pracovišť Akademie věd ČR představí také vysoké školy, science centra či firmy.

„Letos se nám podařilo oslovit k zapojení na Veletrh vědy dosud největší množství pracovišť Univerzity Palackého. Nově ji tak budou reprezentovat fakulty tělesné kultury a zdravotnických věd doplněné již tradičně o zástupce katedry psychologie filozofické fakulty či katedry geoinformatiky a fyzikální chemie přírodovědecké fakulty. Chybět nebude ani vysokoškolský ústav CATRIN. Interaktivní program doplní exponáty a hlavolamy z Pevnosti poznání,“ vypočítává Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP, které prezentaci UP na Veletrhu vědy zaštiťuje.

Na stánku Univerzity Palackého tak návštěvníci nahlédnou do tajů nanosvěta a díky virtuální realitě také do 14. století, vytvoří si gelové kuličky, zjistí, jaké to je být v těle seniora, a budou moci soutěžit o nejvyšší krokovou frekvenci. Studentky a studenti zároveň poskytnou zájemcům informace o možnostech studia v Olomouci.

Vstup na Veletrh vědy na Výstavišti PVA Expo v Letňanech je volný. Expozice jsou přístupné denně od 10 do 18 hodin. Více na veletrhvedy.cz. 

Dear colleagues,Let us invite you and your children to an afternoon of games and fun, this time with the theme of (super)heroes. The event takes place on the premises of the FZU at Slovanka in all weather conditions. You can look forward to activities for all ages, barbecue, other refreshments, and small gifts.You can book your place here. When booking, please specify the number of people attending the event (adults+children). We are looking forward to everyone!

Milé kolegyně a kolegové,zveme Vás a Vaše děti na odpoledne plné her a zábavy, tentokrát s tématikou (super)hrdinů. Akce se koná v areálu FZU na Slovance, a to za každého počasí. Těšit se můžete na aktivity pro všechny věkové kategorie, grilování, další občerstvení i drobné dárečky.Registrovat se můžete zde, při rezervaci prosím uveďte počet osob, které se akce zúčastní (dospělí + děti).Na všechny se těšíme!

The poster titled "Anonymization: The Future is Unbiased", presented by the FZU team (led by Markéta Iffland and Lucie Speváková) at the EARMA–INORMS Congress 2025, has been selected by expert committee as the best poster. The event, held from 6 to 8 May 2025 in Madrid, Spain, brought together over 2,000 research management professionals from 67 countries, offering a unique platform for in-person networking and exchange of best practices.

Poster s názvem „Anonymization: The Future is Unbiased“, prezentovaný týmem FZU AV ČR v čele s Markétou Iffland a Lucií Spevákovou na kongresu EARMA–INORMS 2025, získal cenu odborné komise za nejlepší poster. Akce, která se konala ve dnech 6. – 8. května 2025 ve španělském Madridu, přilákala více než 2 000 profesionálů v oblasti managementu výzkumu ze 67 zemí, a nabídla tak jedinečnou platformu pro osobní setkání a sdílení dobré praxe.

How can the preparation of polymer brushes, the basis of modern biosensors, be made faster and simpler? A team led by Hana Lísalová from the Division of Optics of the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences has found a solution: it designed and, using 3D printing, manufactured a microfluidic reactor. The new method of preparing thin polymer films allows for better control of their properties while saving time and chemicals. The research results were published in the prestigious Chemical Engineering Journal.

Jak zrychlit a zjednodušit přípravu polymerních kartáčů, které jsou základem moderních biosenzorů? Tým pod vedením Hany Lísalové ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR našel řešení: navrhl a vyrobil mikrofluidní reaktor pomocí 3D tisku. Nový způsob přípravy tenkých polymerních vrstev umožnuje lépe kontrolovat jejich vlastnosti a zároveň šetří čas i chemikálie. Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Chemical Engineering Journal.

Na stupních vítězů stanuli budoucí záchranáři z Fakulty zdravotnických věd UP na 18. ročníku soutěže Den první pomoci Ostrava. Mezi patnácti týmy z českých a slovenských univerzit vybojovali studenti 3. ročníku zdravotnického záchranářství Martina Dvořáková, Karolína Švábová a Vojtěch Nadymáček skvělé druhé místo.

Soutěž studentů zdravotnického záchranářství se letos konala v Kunčicích pod Ondřejníkem. Hodnocená část proběhla ve dvou dnech. Organizátoři si pro soutěžící opět připravili celou řadu simulovaných situací. „V rámci odpolední etapy jsme se setkali například se stanovištěm dvou intoxikovaných dětí nebo s dopravní nehodou, jejíž příčinou byla cévní mozková příhoda řidiče,“ vyjmenovala Karolína Švábová.

V následující noční etapě měl tříčlenný tým za úkol ošetřit muže s vysoce nakažlivou nemocí. „To nás opravdu překvapilo, protože s takovými případy se záchranáři v České republice setkávají raritně. Jejich řešení je velmi specifické, ale o to více nás stanoviště naučilo,“ zmínila Karolína Švábová. „Noční etapa prověřila nejen naši vytrvalost, ale i schopnost spolupráce v náročnějších podmínkách. Nebylo snadné udržet plnou soustředěnost až do ranních hodin,“ doplnila Martina Dvořáková.

Kvůli nepříznivé předpovědi počasí se celodenní etapa přesunula do simulačního centra ostravské lékařské fakulty SIMLEK. „Úkoly zde byly opravdu rozmanité, od přijímání hovorů na zdravotnickém operačním středisku přes práci na urgentním příjmu až po kardiopulmonální resuscitaci,“ popsala Karolína Švábová.

Který úkol považují stříbrní záchranáři za vůbec nejnáročnější? „Pro mě to jednoznačně bylo stanoviště s dřevorubcem, na kterého spadl v lese strom a způsobil mu vážné poranění lebky,“ uvedl Vojtěch Nadymáček. „Pro mě byl nejtěžším stanovištěm urgentní příjem – simulovaný tlak personálu a orientace v neznámém prostředí byly opravdu náročné,“ zdůraznila Martina Dvořáková. „Nejnáročnější byla celodenní etapa, protože po probdělé noci se na nás začala podepisovat únava,“ shrnula Karolína Švábová.

Stejně cenné jako zisk stříbra jsou pro trojici studentů získané zkušenosti. „Byla to pro nás úplně první záchranářská soutěž, které jsme se kdy účastnili. Proto jsem si ani nemyslel, že bychom se mohli reálně umístit mezi třemi nejlepšími. I tak jsme do toho s týmem šli naplno a soutěž si maximálně užili. Získané zkušenosti budeme moct jednou využít v naší budoucí praxi,“ zhodnotil Vojtěch Nadymáček. „Celá soutěž pro mě byla neopakovatelným zážitkem, ze kterého si odnáším mnoho podnětů, inspirace a zkušeností do budoucna,“ doplnila Martina Dvořáková. „Chtěli bychom moc poděkovat pořadatelům za perfektní organizaci. Velké díky patří také všem vyučujícím z Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče, kteří nám celé tři roky poskytují nabyté zkušenosti ze své klinické praxe,“ uzavřela Karolína Švábová.

Na soutěži Den první pomoci Ostrava reprezentoval FZV UP i druhý tým ve složení Kristýna Všetečková, Kryštof Kněžínek a Jan Voráček.

„Na své studentky a studenty jsem velmi pyšná, protože úspěchem na soutěži opět potvrdili, že je odborná výuka v Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče vedena kvalitně. Vzhledem k tomu, že se jedná o opakovaný úspěch na této soutěži, mohu i říct, že se umístění na ‚bedně‘ stalo již tradicí,“ zdůraznila přednostka ústavu Marinella Danosová.

Na stupních vítězů stanuli budoucí záchranáři z Fakulty zdravotnických věd UP na 18. ročníku soutěže Den první pomoci Ostrava. Mezi patnácti týmy z českých a slovenských univerzit vybojovali studenti 3. ročníku zdravotnického záchranářství Martina Dvořáková, Karolína Švábová a Vojtěch Nadymáček skvělé druhé místo.

Soutěž studentů zdravotnického záchranářství se letos konala v Kunčicích pod Ondřejníkem. Hodnocená část proběhla ve dvou dnech. Organizátoři si pro soutěžící opět připravili celou řadu simulovaných situací. „V rámci odpolední etapy jsme se setkali například se stanovištěm dvou intoxikovaných dětí nebo s dopravní nehodou, jejíž příčinou byla cévní mozková příhoda řidiče,“ vyjmenovala Karolína Švábová.

V následující noční etapě měl tříčlenný tým za úkol ošetřit muže s vysoce nakažlivou nemocí. „To nás opravdu překvapilo, protože s takovými případy se záchranáři v České republice setkávají raritně. Jejich řešení je velmi specifické, ale o to více nás stanoviště naučilo,“ zmínila Karolína Švábová. „Noční etapa prověřila nejen naši vytrvalost, ale i schopnost spolupráce v náročnějších podmínkách. Nebylo snadné udržet plnou soustředěnost až do ranních hodin,“ doplnila Martina Dvořáková.

Kvůli nepříznivé předpovědi počasí se celodenní etapa přesunula do simulačního centra ostravské lékařské fakulty SIMLEK. „Úkoly zde byly opravdu rozmanité, od přijímání hovorů na zdravotnickém operačním středisku přes práci na urgentním příjmu až po kardiopulmonální resuscitaci,“ popsala Karolína Švábová.

Který úkol považují stříbrní záchranáři za vůbec nejnáročnější? „Pro mě to jednoznačně bylo stanoviště s dřevorubcem, na kterého spadl v lese strom a způsobil mu vážné poranění lebky,“ uvedl Vojtěch Nadymáček. „Pro mě byl nejtěžším stanovištěm urgentní příjem – simulovaný tlak personálu a orientace v neznámém prostředí byly opravdu náročné,“ zdůraznila Martina Dvořáková. „Nejnáročnější byla celodenní etapa, protože po probdělé noci se na nás začala podepisovat únava,“ shrnula Karolína Švábová.

Stejně cenné jako zisk stříbra jsou pro trojici studentů získané zkušenosti. „Byla to pro nás úplně první záchranářská soutěž, které jsme se kdy účastnili. Proto jsem si ani nemyslel, že bychom se mohli reálně umístit mezi třemi nejlepšími. I tak jsme do toho s týmem šli naplno a soutěž si maximálně užili. Získané zkušenosti budeme moct jednou využít v naší budoucí praxi,“ zhodnotil Vojtěch Nadymáček. „Celá soutěž pro mě byla neopakovatelným zážitkem, ze kterého si odnáším mnoho podnětů, inspirace a zkušeností do budoucna,“ doplnila Martina Dvořáková. „Chtěli bychom moc poděkovat pořadatelům za perfektní organizaci. Velké díky patří také všem vyučujícím z Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče, kteří nám celé tři roky poskytují nabyté zkušenosti ze své klinické praxe,“ uzavřela Karolína Švábová.

Na soutěži Den první pomoci Ostrava reprezentoval FZV UP i druhý tým ve složení Kristýna Všetečková, Kryštof Kněžínek a Jan Voráček.

„Na své studentky a studenty jsem velmi pyšná, protože úspěchem na soutěži opět potvrdili, že je odborná výuka v Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče vedena kvalitně. Vzhledem k tomu, že se jedná o opakovaný úspěch na této soutěži, mohu i říct, že se umístění na ‚bedně‘ stalo již tradicí,“ zdůraznila přednostka ústavu Marinella Danosová.

Olomouc bude o prvním červnovém víkendu slavit a univerzita u toho nesmí chybět. Tradiční Svátky města, jejichž program se letos pojí se Svátky písní a Slovenskou sezonou, zahájí v pátek 6. června historický průvod ke cti svaté Pavlíny, patronky Olomouce. Půjdou v něm i hodnostáři univerzity. Ta se bude podílet i na dalším programu oslav.

Historický průvod vyrazí z Horního náměstí v pátek 6. června v 18 hodin a zamíří směrem k Mariánskému sloupu na Dolním náměstí. „Do průvodu bychom rádi pozvali všechny Olomoučany, abychom si společně připomněli kulturní a historické dědictví města a oslavili jeho patronku svatou Pavlínu,“ řekla Lucie Rozbořilová, vedoucí oddělení organizace společenských akcí magistrátu. V průvodu jdou vždy i zástupci významných olomouckých institucí, vojenské posádky a univerzity. „Univerzitu Palackého zastoupí v talárech prorektoři Jitka Petrová a Matěj Dostálek, předsedkyně Akademického senátu UP Irena Smolová nebo děkani lékařské a právnické fakulty, které doplní také proděkani filozofické, cyrilometodějské teologické, přírodovědecké fakulty a fakulty zdravotnických věd či univerzitní pedel,“ doplnil Ondřej Martínek z oddělení univerzitních akcí UP.

Slavnostní procesí vyvrcholí bohoslužbou v kostele svatého Mořice, kterou svým zpěvem doprovodí Bratislavský chlapčenský zbor. Soubor na mši naváže koncertem a slavnostně tak zahájí Slovenskou sezonu, přehlídku kultury, hudby a gastronomie našich sousedů. Po skončení páteční bohoslužby bude na Horním náměstí taneční večer pod hvězdnou oblohou, což je novinka v programu Svátků města. Tančit se bude od 20 do 22 hodin pod vedením Tanečního studia Tomáše Komendy a o živý hudební doprovod se postará kapela Jamr’s.

Druhý den nabídne zábavu pro velké i malé. Na pódiu na Horním náměstí se bude zpívat i tančit, Divadlo Tramtarie zahraje veselé pohádky, chybět nebudou různé dílničky, na Dolním náměstí se uskuteční Flerjarmark s nabídkou originálních šperků a dekorací. Za návštěvu stojí i unikátní slavnostní sál Základní školy Komenium, milovníci květin určitě zamíří do rozária za Vyznáním růží. Na sobotním programu se podílí i Univerzita Palackého. Po celý den najdou návštěvníci před radnicí odpočinkovou a science zónu univerzity, kde si mohou užít hlavolamy a exponáty z Pevnosti poznání, workshop výroby bloků, science show se spolkem UP Crowd nebo nácvik laické resuscitace se studenty medicíny. Od 12 do 17 hodin bude také výjimečně otevřen obchod a informační centrum univerzity UPoint.

Svátky města Olomouce se v letošním roce opět spojily se Svátky písní a hudba a zpěv budou slyšet na každém kroku. Pěvecké soubory spolu změří síly v soutěži Rozezpívej Olomouc, kde budou mít za úkol zazpívat během dvou dnů na co největším počtu míst ve městě. Hudbou a zpěvem ožijí například Smetanovy sady, okolí kašen v centru města nebo věž kostela svatého Mořice.

Ačkoli Svátky města a písní končí v neděli 8. června, Slovenská sezona bude pokračovat dál. Jejím vrcholem bude v sobotu 20. září Slovenský den na Horním náměstí.

Olomouc bude o prvním červnovém víkendu slavit a univerzita u toho nesmí chybět. Tradiční Svátky města, jejichž program se letos pojí se Svátky písní a Slovenskou sezonou, zahájí v pátek 6. června historický průvod ke cti svaté Pavlíny, patronky Olomouce. Půjdou v něm i hodnostáři univerzity. Ta se bude podílet i na dalším programu oslav.

Historický průvod vyrazí z Horního náměstí v pátek 6. června v 18 hodin a zamíří směrem k Mariánskému sloupu na Dolním náměstí. „Do průvodu bychom rádi pozvali všechny Olomoučany, abychom si společně připomněli kulturní a historické dědictví města a oslavili jeho patronku svatou Pavlínu,“ řekla Lucie Rozbořilová, vedoucí oddělení organizace společenských akcí magistrátu. V průvodu jdou vždy i zástupci významných olomouckých institucí, vojenské posádky a univerzity. „Univerzitu Palackého zastoupí v talárech prorektoři Jitka Petrová a Matěj Dostálek, předsedkyně Akademického senátu UP Irena Smolová nebo děkani lékařské a právnické fakulty, které doplní také proděkani filozofické, cyrilometodějské teologické, přírodovědecké fakulty a fakulty zdravotnických věd či univerzitní pedel,“ doplnil Ondřej Martínek z oddělení univerzitních akcí UP.

Slavnostní procesí vyvrcholí bohoslužbou v kostele svatého Mořice, kterou svým zpěvem doprovodí Bratislavský chlapčenský zbor. Soubor na mši naváže koncertem a slavnostně tak zahájí Slovenskou sezonu, přehlídku kultury, hudby a gastronomie našich sousedů. Po skončení páteční bohoslužby bude na Horním náměstí taneční večer pod hvězdnou oblohou, což je novinka v programu Svátků města. Tančit se bude od 20 do 22 hodin pod vedením Tanečního studia Tomáše Komendy a o živý hudební doprovod se postará kapela Jamr’s.

Druhý den nabídne zábavu pro velké i malé. Na pódiu na Horním náměstí se bude zpívat i tančit, Divadlo Tramtarie zahraje veselé pohádky, chybět nebudou různé dílničky, na Dolním náměstí se uskuteční Flerjarmark s nabídkou originálních šperků a dekorací. Za návštěvu stojí i unikátní slavnostní sál Základní školy Komenium, milovníci květin určitě zamíří do rozária za Vyznáním růží. Na sobotním programu se podílí i Univerzita Palackého. Po celý den najdou návštěvníci před radnicí odpočinkovou a science zónu univerzity, kde si mohou užít hlavolamy a exponáty z Pevnosti poznání, workshop výroby bloků, science show se spolkem UP Crowd nebo nácvik laické resuscitace se studenty medicíny. Od 12 do 17 hodin bude také výjimečně otevřen obchod a informační centrum univerzity UPoint.

Svátky města Olomouce se v letošním roce opět spojily se Svátky písní a hudba a zpěv budou slyšet na každém kroku. Pěvecké soubory spolu změří síly v soutěži Rozezpívej Olomouc, kde budou mít za úkol zazpívat během dvou dnů na co největším počtu míst ve městě. Hudbou a zpěvem ožijí například Smetanovy sady, okolí kašen v centru města nebo věž kostela svatého Mořice.

Ačkoli Svátky města a písní končí v neděli 8. června, Slovenská sezona bude pokračovat dál. Jejím vrcholem bude v sobotu 20. září Slovenský den na Horním náměstí.

Professor Jaroslav Peprník, a prominent Czech scholar in English and American Studies, author of many monographs and textbooks on the English-speaking world and the English language, one of the founders of the Department of English and American Studies in Olomouc, has been granted the František Palacký Prize. He received this prestigious Palacký University award in the Corpus Christi Chapel in the UP Arts Centre from UP Rector Michael Kohajda.

This was only the thirteenth time Palacký University has awarded the František Palacký Prize. This time it was given to Prof Jaroslav Peprník, a distinguished Czech philologist and linguist. He has been active in three areas: teaching, writing textbooks, and collecting materials on the history of contacts between Czechs and English-speaking countries. One of the striking aspects of his professional activity is his extensive, far-ranging knowledge of the literatures and cultures of the English-speaking countries. Due to his work in the field of lexicology, he is one of the leading Czech experts in this linguistic discipline. For a long time, English classes in Czech universities and secondary schools were dependent on Prof Peprník’s textbooks.

Peprník received the František Palacký Prize during a ceremonial meeting of the Palacký University scholarly boards and academic senates, on the occasion of the 227th anniversary of the Palacký’s birth, a historian and leading figure in the Czech National Revival. In Peprník’s speech saturated with life experience, he recalled some of his teachers and students and commented on the circumstances that brought him to English studies, emphasising the importance of humility, which is, according to him, essential for mastering English.

“Thank you so much for the František Palacký Prize! I am proud that seventy-one years of my life have been closely linked to Palacký University, and I am also very happy that I have been able to spend the last third of my life without fear, with freedom of speech and the freedom to travel. Let us not take freedom for granted! During the era of ‘normalisation’ after the year 1968, one Austrian friend of mine told me: ‘I thank God that I was not born seventy kilometres further north.’ So let us thank Destiny that we were not born in Bangladesh or eastern Ukraine,” said the award recipient, who has served for one hundred and twenty-four semesters and has been going to his office at Olomouc’s university for seventy-one years.

According to Jan Stejskal, Dean of the Palacký University Faculty of Arts, who delivered a laudation to this year’s laureate in the Corpus Christi Chapel, Prof Peprník is an exceptional person whose life path, scholarly work, and educational activities have been not only an inspiration, but also proof that kindness, perseverance, and love for one’s discipline can overcome even the most difficult obstacles.

“His path to English Studies was guided not only by the school curriculum, but above all by his personal passion. He began studying English as a self-taught student, inspired by adventure stories from English-speaking countries that he discovered in his father’s library. This intrinsic motivation has accompanied him throughout his life and has become the basis of his extraordinary teaching and research career,” said Stejskal. He also recalled Peprník’s secondary school period, during which he had to work in the Bučovice aircraft factory and experienced dramatic moments during a bombing, as well his stay in England in 1948, where he studied and travelled. He mentioned the following political events due to which Peprník was assigned after his graduation to the infamous Technical Auxiliary Battalions, where he spent four years in harsh conditions as a “politically suspect person”. In this context, he praised Prof Peprník’s belief in democratic values and his love for his profession.

The ceremony was attended by academic staff of Palacký University as well as other universities, and the representatives of the City of Olomouc, the Olomouc Region, and Hodslavice, František Palacký’s birthplace. When presenting the award, UP Rector Michael Kohajda also emphasised the laureate’s diligence. “Professor Peprník has made an indelible mark in the history of our university and in the hearts of many generations of students and colleagues. His work is both academically admirable and humanly inspiring. With his erudition, humility, and passion for language, he has encouraged hundreds of students, many of whom are now educators themselves,” he said.

Jaroslav Peprník (b. 1927) graduated in English and History at the Faculty of Arts, Masaryk University in Brno. His dissertation (1950) was entitled Nominal Tendencies in Modern English Prose. Since 1954 he has been working at the UP Faculty of Arts in Olomouc. At the Department of English and American Studies, he specialises in contemporary English, particularly lexicology. Peprník’s first university textbook Angličtina pro lékaře [English for Physicians, 1966] was republished several times and used also at the Faculty of Medicine, Charles University in Prague. This was followed by the textbook Angličtina pro filology I–II [English for Philologists I–II. 1984, 1987]. Thanks to his work on the Slovník amerikanismů [Dictionary of American Usage], he was the only Czech professor to receive a Fulbright scholarship in 1969, with a six-month stay in the USA. Another successful textbook was Angličtina pro jazykové školy [English for Language Schools]. It was not until 1986 that he was able to obtain the academic degree of “candidate of philological sciences”, on the basis of his candidate dissertation Sémantika pojmenování barev v angličtině a češtině [The Semantics of Naming Colours in English and Czech]. He was not habilitated as associate professor until after the fall of the communist regime in 1989. His professional work has focused on research of the contacts between the Czech lands and the English-speaking world, culminating in the publications Anglie očima české literatury [England through the Eyes of Czech Literature, 2001], Amerika očima české literatury [America through the Eyes of Czech Literature, 2002], Češi a anglofonní svět: kontakty a percepce [The Czechs and the English-speaking World: Contacts and Perceptions, 2012], and Anglofonní svět a Češi [The English-speaking World and the Czechs, 2016]. His works for the general public include the history book Británie a USA: Ilustrované reálie [Great Britain and the United States: Illustrated Facts, 2004] and an anthology of short texts from The Times of London, called Journalistic English (2005). After 1990, he devoted great efforts to the revision of English passages in Oldřich Švarný’s textbook Hovorová čínština v příkladech [Conversational Chinese via Examples] and a revision of Velký česko-anglický slovník [Large Czech-English Dictionary] by Josef Fronek. In 2021, UP Press published his memoirs Vzpomínky anglisty [Memoirs of an English Studies Scholar].

Jaroslav Peprník is the holder of several awards. In 2003 he received the City of Olomouc Award, and in 2023 he received the highest ministerial award, the first-degree medal, which was granted to him by the Czech Minister of Education, Youth and Sports at Palacký University. Prof Peprník’s entire speech is available here.

 

The František Palacký Prize honours outstanding creative activities in the fields of science and culture, which have contributed to the prestige of the Czech Republic and Palacký University Olomouc. It was established on the occasion of the bicentennial of František Palacký’s birth in 1998. Ever since its establishment and its first bestowal, the birthplace of František Palacký, the village of Hodslavice, and the town of Neratovice, where František Palacký often stayed, have been cooperating with Palacký University Olomouc. It is awarded on behalf of Palacký University, usually once every two years, by the UP Rector. This year, the František Palacký Prize was awarded for the thirteenth time. Among the winners to date are the American Studies scholar and UP rector emeritus Josef Jařab, Tomáš Josef Cardinal Špidlík, expert on Constitutional Law Pavel Rychetský, and prominent Czech historian and art and architecture theoretician Rostislav Švácha.

Profesor Jaroslav Peprník, významný český anglista a amerikanista, autor monografií i učebnic zabývajících se anglosaským světem a anglickým jazykem a také spoluzakladatel anglistiky v Olomouci, obdržel Cenu Františka Palackého. Prestižní ocenění Univerzity Palackého převzal v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP z rukou rektora univerzity Michaela Kohajdy.

Potřinácté udělila Univerzita Palackého Cenu Františka Palackého. Tentokrát ji převzal profesor Jaroslav Peprník, význačný český lingvista. Je činný ve třech oblastech: pedagogické, tvorbě učebnic a shromažďování materiálů k historii styku Čechů a anglofonních zemí. Nepřehlédnutelným aspektem jeho odborné činnosti je nesmírně široký přehled o literatuře a reáliích, vlastně o všem, co souvisí s kulturou anglofonních zemí. Působení v oboru lexikologie jej řadí mezi naše přední specialisty v této lingvistické disciplíně. Bez učebních textů profesora Peprníka se dlouhou dobu neobešla výuka angličtiny na našich vysokých a středních školách.   

Cenu Františka Palackého převzal Jaroslav Peprník během slavnostního zasedání vědeckých rad a akademických senátů Univerzity Palackého, při příležitosti 227. výročí narození jmenovaného historika a obrozence. Ve své řeči nabité životními zkušenostmi vzpomněl na některé učitele i studenty, vyprávěl i o okolnostech, které ho k anglistice přivedly, přičemž zdůraznil významnou roli pokory, která je pro zvládnutí angličtiny podle něj velmi důležitá.

„Děkuji velmi za Cenu Františka Palackého! Jsem hrdý na to, že jedenasedmdesát let mého života je spjatých s Univerzitou Palackého a jsem i velmi rád, že poslední třetinu svého života mohu strávit beze strachu, ve svobodě slova a se svobodou cestování. Neberme svobodu jako samozřejmost! Za doby normalizace mi jeden rakouský přítel řekl: ‚Pánu Bohu děkuji za to, že jsem se nenarodil o sedmdesát kilometrů severněji.‘ Děkujme tedy Osudu, že jsme se nenarodili v Bangladéši nebo na východní Ukrajině,“ řekl laureát ocenění, který odučil už sto dvacet čtyři semestrů a do pracovny na olomoucké univerzitě dochází sedmdesátým prvním rokem.

Podle Jana Stejskala, děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který v kapli Božího Těla pronesl laudatio na letošního laureáta, je Jaroslav Peprník výjimečný člověk, jehož životní dráha, vědecké dílo i pedagogická činnost byly a jsou nejen inspirací, ale i důkazem, že laskavost, houževnatost a láska k oboru dokážou překonat i ty nejtěžší překážky.

„Jeho cesta k anglistice byla vedena nejen školními osnovami, ale především osobní vášní. Angličtinu začal studovat jako samouk, inspirován dobrodružnými příběhy z anglicky mluvících zemí, které vypátral v otcově knihovně. Vnitřní motivace jej provází celý život a stala se základem jeho mimořádné pedagogické i vědecké kariéry,“ uvedl Jan Stejskal. Vzpomněl i Peprníkovo gymnaziální období, během nějž musel pracovat v letecké továrně v Bučovicích a zažil i dramatické chvíle během bombardování, jakož i rok 1948 a jeho pobyt v Anglii, kde studoval i cestoval. V závěru pak i politické události, jež následovaly a po promoci Jaroslava Peprníka zařadily do pomocných technických praporů (PTP), v nichž jako „politicky nespolehlivý“ strávil čtyři roky života v tvrdých podmínkách. V této souvislosti pak zdůraznil Peprníkovu víru v demokratické hodnoty a lásku ke svému oboru.

Slavnostního aktu se zúčastnili jak akademičtí pracovníci olomoucké univerzity a jiných vysokých škol, tak zástupci statutárního města Olomouce, Olomouckého kraje a Hodslavic, rodné obce Františka Palackého. Rektor UP Michael Kohajda před předáním ocenění zdůraznil i laureátovu pracovitost. „Pan profesor Peprník se nesmazatelně zapsal do historie naší univerzity i do srdcí mnoha generací studentů a kolegů. Jeho práce je akademicky obdivuhodná, zároveň lidsky inspirativní. Svou erudicí, pokorou a zaujetím pro jazyk inspiroval stovky studentů, z nichž mnozí dnes sami působí jako pedagogové,“ uvedl.

Jaroslav Peprník (* 1927) je absolventem angličtiny a historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studium ukončil v roce 1950 disertační prací s názvem Nominální tendence v moderní anglické próze. Na Filozofické fakultě UP působí od roku 1954, na katedře anglistiky se specializuje na současný anglický jazyk a zejména na lexikologii. První Peprníkovo skriptum Angličtina pro lékaře vyšlo v roce 1966, dočkalo se několika reedicí a bylo zavedeno i na LF UK v Praze. Později následovalo skriptum Angličtina pro filology I–II (1984, 1987). Díky práci na Slovníku amerikanismů získal jako jediný Čech v roce 1969 Fulbrightovo stipendium s půlročním pobytem v USA. Další jeho úspěšnou učebnicí byla Angličtina pro jazykové školy. Vědecký titul kandidáta filologických věd mohl získat teprve v roce 1986, a to na základě kandidátské disertační práce Sémantika pojmenování barev v angličtině a češtině. Habilitovat se mohl až po roce 1989. Těžištěm jeho odborné práce byl výzkum styků českých zemí s anglofonním prostředím, který byl završen publikacemi Anglie očima české literatury (2001), Amerika očima české literatury (2002), Češi a anglofonní svět: kontakty a percepce (2012) a Anglofonní svět a  Češi (2016). Pro širší veřejnost napsal obrys dějin Británie a USA: Ilustrované reálie (2004) a antologii krátkých textů čerpaných z Times, nazvanou Journalistic English (2005). Velké úsilí po roce 1990 věnoval revizi anglických pasáží v učebnici Oldřicha Švarného Hovorová čínština v příkladech a recenzi Velkého česko-anglického slovníku od Josefa Fronka.

Jaroslav Peprník je držitelem několika ocenění. V roce 2003 obdržel Cenu města Olomouce, v roce 2023 i nejvyšší resortní vyznamenání, medaili prvního stupně, kterou mu v prostorách Univerzity Palackého předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Proslov profesora Jaroslava Peprníka si můžete přečíst zde.  

Cena Františka Palackého je oceněním vynikajících výsledků tvůrčí činnosti na poli vědy nebo kultury, které přispívají k prestiži České republiky a Univerzity Palackého. Byla zřízena v roce 1998 při příležitosti dvoustého výročí narození Františka Palackého. Již od jejího zřízení a jejího prvního udělení spolupracuje s olomouckou univerzitou rodiště Františka Palackého, obec Hodslavice, a město Neratovice, kde František Palacký často pobýval. Jménem univerzity uděluje uvedené ocenění rektor UP, zpravidla jednou za dva roky. Letos byla Cena Františka Palackého udělena potřinácté. Mezi doposud oceněné patří například amerikanista a emeritní rektor UP Josef Jařab, kardinál Tomáš Josef Špidlík, odborník na ústavní právo Pavel Rychetský či přední český historik a teoretik umění a architektury Rostislav Švácha.

Profesor Jaroslav Peprník, významný český anglista a amerikanista, autor monografií i učebnic zabývajících se anglosaským světem a anglickým jazykem a také spoluzakladatel anglistiky v Olomouci, obdržel Cenu Františka Palackého. Prestižní ocenění Univerzity Palackého převzal v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP z rukou rektora univerzity Michaela Kohajdy.

Potřinácté udělila Univerzita Palackého Cenu Františka Palackého. Tentokrát ji převzal profesor Jaroslav Peprník, význačný český lingvista. Je činný ve třech oblastech: pedagogické, tvorbě učebnic a shromažďování materiálů k historii styku Čechů a anglofonních zemí. Nepřehlédnutelným aspektem jeho odborné činnosti je nesmírně široký přehled o literatuře a reáliích, vlastně o všem, co souvisí s kulturou anglofonních zemí. Působení v oboru lexikologie jej řadí mezi naše přední specialisty v této lingvistické disciplíně. Bez učebních textů profesora Peprníka se dlouhou dobu neobešla výuka angličtiny na našich vysokých a středních školách.   

Cenu Františka Palackého převzal Jaroslav Peprník během slavnostního zasedání vědeckých rad a akademických senátů Univerzity Palackého, při příležitosti 227. výročí narození jmenovaného historika a obrozence. Ve své řeči nabité životními zkušenostmi vzpomněl na některé učitele i studenty, vyprávěl i o okolnostech, které ho k anglistice přivedly, přičemž zdůraznil významnou roli pokory, která je pro zvládnutí angličtiny podle něj velmi důležitá.

„Děkuji velmi za Cenu Františka Palackého! Jsem hrdý na to, že jedenasedmdesát let mého života je spjatých s Univerzitou Palackého a jsem i velmi rád, že poslední třetinu svého života mohu strávit beze strachu, ve svobodě slova a se svobodou cestování. Neberme svobodu jako samozřejmost! Za doby normalizace mi jeden rakouský přítel řekl: ‚Pánu Bohu děkuji za to, že jsem se nenarodil o sedmdesát kilometrů severněji.‘ Děkujme tedy Osudu, že jsme se nenarodili v Bangladéši nebo na východní Ukrajině,“ řekl laureát ocenění, který odučil už sto dvacet čtyři semestrů a do pracovny na olomoucké univerzitě dochází sedmdesátým prvním rokem.

Podle Jana Stejskala, děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který v kapli Božího Těla pronesl laudatio na letošního laureáta, je Jaroslav Peprník výjimečný člověk, jehož životní dráha, vědecké dílo i pedagogická činnost byly a jsou nejen inspirací, ale i důkazem, že laskavost, houževnatost a láska k oboru dokážou překonat i ty nejtěžší překážky.

„Jeho cesta k anglistice byla vedena nejen školními osnovami, ale především osobní vášní. Angličtinu začal studovat jako samouk, inspirován dobrodružnými příběhy z anglicky mluvících zemí, které vypátral v otcově knihovně. Vnitřní motivace jej provází celý život a stala se základem jeho mimořádné pedagogické i vědecké kariéry,“ uvedl Jan Stejskal. Vzpomněl i Peprníkovo gymnaziální období, během nějž musel pracovat v letecké továrně v Bučovicích a zažil i dramatické chvíle během bombardování, jakož i rok 1948 a jeho pobyt v Anglii, kde studoval i cestoval. V závěru pak i politické události, jež následovaly a po promoci Jaroslava Peprníka zařadily do pomocných technických praporů (PTP), v nichž jako „politicky nespolehlivý“ strávil čtyři roky života v tvrdých podmínkách. V této souvislosti pak zdůraznil Peprníkovu víru v demokratické hodnoty a lásku ke svému oboru.

Slavnostního aktu se zúčastnili jak akademičtí pracovníci olomoucké univerzity a jiných vysokých škol, tak zástupci statutárního města Olomouce, Olomouckého kraje a Hodslavic, rodné obce Františka Palackého. Rektor UP Michael Kohajda před předáním ocenění zdůraznil i laureátovu pracovitost. „Pan profesor Peprník se nesmazatelně zapsal do historie naší univerzity i do srdcí mnoha generací studentů a kolegů. Jeho práce je akademicky obdivuhodná, zároveň lidsky inspirativní. Svou erudicí, pokorou a zaujetím pro jazyk inspiroval stovky studentů, z nichž mnozí dnes sami působí jako pedagogové,“ uvedl.

Jaroslav Peprník (* 1927) je absolventem angličtiny a historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studium ukončil v roce 1950 disertační prací s názvem Nominální tendence v moderní anglické próze. Na Filozofické fakultě UP působí od roku 1954, na katedře anglistiky se specializuje na současný anglický jazyk a zejména na lexikologii. První Peprníkovo skriptum Angličtina pro lékaře vyšlo v roce 1966, dočkalo se několika reedicí a bylo zavedeno i na LF UK v Praze. Později následovalo skriptum Angličtina pro filology I–II (1984, 1987). Díky práci na Slovníku amerikanismů získal jako jediný Čech v roce 1969 Fulbrightovo stipendium s půlročním pobytem v USA. Další jeho úspěšnou učebnicí byla Angličtina pro jazykové školy. Vědecký titul kandidáta filologických věd mohl získat teprve v roce 1986, a to na základě kandidátské disertační práce Sémantika pojmenování barev v angličtině a češtině. Habilitovat se mohl až po roce 1989. Těžištěm jeho odborné práce byl výzkum styků českých zemí s anglofonním prostředím, který byl završen publikacemi Anglie očima české literatury (2001), Amerika očima české literatury (2002), Češi a anglofonní svět: kontakty a percepce (2012) a Anglofonní svět a  Češi (2016). Pro širší veřejnost napsal obrys dějin Británie a USA: Ilustrované reálie (2004) a antologii krátkých textů čerpaných z Times, nazvanou Journalistic English (2005). Velké úsilí po roce 1990 věnoval revizi anglických pasáží v učebnici Oldřicha Švarného Hovorová čínština v příkladech a recenzi Velkého česko-anglického slovníku od Josefa Fronka.

Jaroslav Peprník je držitelem několika ocenění. V roce 2003 obdržel Cenu města Olomouce, v roce 2023 i nejvyšší resortní vyznamenání, medaili prvního stupně, kterou mu v prostorách Univerzity Palackého předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Proslov profesora Jaroslava Peprníka si můžete přečíst zde.  

Cena Františka Palackého je oceněním vynikajících výsledků tvůrčí činnosti na poli vědy nebo kultury, které přispívají k prestiži České republiky a Univerzity Palackého. Byla zřízena v roce 1998 při příležitosti dvoustého výročí narození Františka Palackého. Již od jejího zřízení a jejího prvního udělení spolupracuje s olomouckou univerzitou rodiště Františka Palackého, obec Hodslavice, a město Neratovice, kde František Palacký často pobýval. Jménem univerzity uděluje uvedené ocenění rektor UP, zpravidla jednou za dva roky. Letos byla Cena Františka Palackého udělena potřinácté. Mezi doposud oceněné patří například amerikanista a emeritní rektor UP Josef Jařab, kardinál Tomáš Josef Špidlík, odborník na ústavní právo Pavel Rychetský či přední český historik a teoretik umění a architektury Rostislav Švácha.

Masakr na Švédských šancích u Přerova patří k nejtemnějším kapitolám našich poválečných dějin. V noci z 18. na 19. června 1945 při něm bylo československými vojáky do masového hrobu popraveno 265 nevinných Karpatských Němců, Maďarů a Slováků, především žen a dětí. Při příležitosti 80. výročí této tragické události představuje Vydavatelství Univerzity Palackého knihu Temné obilí, která prostřednictvím netradiční kombinace komiksu a odborné studie přibližuje průběh a následky celého masakru. Přináší rovněž nová zjištění z archivů o osudech pachatelů i obětí tohoto hrůzného činu. Symbolicky v době výročí událostí Vydavatelství UP chystá také dvě besedy – v Olomouci a Bratislavě.

S cílem přibližovat historii neotřele a ve srozumitelném kontextu, komunikovat těžké a smutné téma směrem k co nejširší skupině čtenářů včetně dospívající generace a zároveň s úctou k pravidlům odborné literatury se Vydavatelství UP rozhodlo v Temném obilí propojit dvě zdánlivě neslučitelné formy – komiks a odbornou studii. Ve spolupráci autorského dua Martin Šinkovský – Ticho762 a historika Filozofické fakulty UP Pavla Kreisingera vznikla kniha, která naplňuje představu o moderní populárně-naučné publikaci, která má vzdělávat a zároveň být čtenářsky atraktivní.

Temné obilí má podobu dvojknihy. Dvě obálky a dvě části, které se vzájemně doplňují a dohromady tvoří komplexní celek. Čtenáři sami si volí stranu, ze které chtějí do temného a smutného příběhu o masakru na Švédských šancích vstoupit.

Bezútěšný komiks a studie plná nových zjištění

Jednu polovinu Temného obilí tvoří syrový, bezútěšný a esteticky sugestivní komiks z dílny spisovatele Martina Šinkovského a kreslíře Ticho762, který syrově zpracovává události masakru na Švédských šancích, především pak cestu vlaku s vracejícími se karpatskými Němci, bezskrupulózní rozhodování o jejich osudu a průběh osudné noci z 18. na 19. června, kdy došlo k hromadné popravě. „Komiks vychází z historických podkladů, ale ve vyprávění pracujeme s fantaskní časovou smyčkou a částečně také s fiktivními postavami. Autentické a explicitní zpracování jej předurčuje především pro dospělé čtenáře,“ říká Martin Šinkovský. „Komiksové vyprávění nám umožňuje pracovat s emocemi, nedořečeností, symboly. Tím je ostatně i název knihy samotný, neboť odkazuje k tradované legendě místních obyvatel, podle nichž vyrostlo v místě hromadného hrobu obilí s nezvykle temným odstínem,“ doplňuje.

„Skličující svědectví doby i události samotné v komiksu podtrhujeme vizuálním zpracováním, které využívá černobílé estetiky doplněné výraznou temně červenou barvou, která má odkazovat na množství prolité krve,“ vysvětluje k vizuální stránce komiksu Ticho762.

Druhá polovina knihy sestává z odborné studie Masakr na Švédských šancích v souvislostech historika Pavla Kreisingera z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Kreisinger v ní přináší důležitý dějinný kontext masakru, zasazuje jej do rámce konce druhé světové války a poválečného násilí v Československu a odhaluje dosud neznámá zjištění z archivů. Jako prvnímu se mu podařilo nahlédnout do vězeňských spisů. Přibližuje osudy pachatelů hrůzného činu, upřesňuje jména a původ 265 obětí a detailně popisuje proces rozkrývání a vyšetřování celého masakru, který se udál pod dohledem a vedením dvou slovenských vojáků Karola Pazúra a Bedřicha Smetany a za souhlasu velitele Eugena Surovčíka. „Je to historický text o vině a trestu, bezcitnosti, cynismu a dobové neochotě se s událostmi vypořádat čelem,“ přibližuje Kreisinger.

„Máme vůči naší historii dluh, který se knihou Temné obilí alespoň částečně pokoušíme splatit. Zatímco v odborných kruzích už kritická reflexe poválečného období zdárně probíhá, v širší společnosti jde stále o nepříjemné téma, které ‚se nesluší‘ otevírat. Budeme rádi, když se to změní a vyvoláme diskuzi, sebereflexi a smíření napříč všemi generacemi čtenářů. Pomáhat komunikovat nepříjemná témata a nabízet kultivovanou diskuzi považujeme za důležitou součást role univerzitního vydavatelství,“ dodává ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Besedy s autory a historiky jako nedílná součást knihy

Právě motivace rozproudit kolem mementa tragických událostí na Švédských šancích větší debatu ve společnosti je důvodem, proč Vydavatelství UP doplňuje vydání knihy sérií besed s autory a historiky. Už beseda při příležitosti uvedení Temného obilí na Světě knihy 2025 za účasti Pavla Kreisingera, Martina Šinkovského, historika a spisovatele Jiřího Padevěta a spisovatelky a novinářky Lenky Chalupové se setkala s velkým ohlasem diváků. Podobně laděná diskuze zaplnila také na konci května sál přerovského Muzea Komenského.

Dvě besedy jsou symbolicky v plánu přesně kolem data výročí masakru. V úterý 17. června se ve spolupráci s Vědeckou knihovnou v Olomouci uskuteční diskuze v Červeném kostele. Mezi hosty budou autoři knihy Martin Šinkovský a Pavel Kreisinger, historička Kateřina Portmann, která se věnuje tématu poválečného násilí v českém i česko-německo-rakouském kontextu, historik Vědecké knihovny v Olomouci Lubomír Novotný a přerovská spisovatelka a novinářka Lenka Chalupová.

Ve čtvrtek 19. června se pak uskuteční beseda v Bratislavě v Muzeu karpatských Němců. Události masakru na Švédských šancích se totiž s ohledem na oběti pocházející ze slovenských obcí úzce dotýkají i místní komunity historiků, pamětníků a potomků karpatských Němců. Kromě Pavla Kreisingera, autora odborné studie z Temného obilí, se v Bratislavě objeví také Michal Schvarc (Muzeum karpatských Němců a Historický ústav SAV), Matej Medvecký (VHÚ Bratislava) a Milan Vyhlídal (Univerzita obrany v Brně).

Veškeré detaily o publikaci Temné obilí a doprovodných aktivitách jsou dostupné na webu www.temneobili.upol.cz. Kniha je v prodeji na e-shopu Vydavatelství UP a postupně se objevuje také u dalších knihkupců.

Vydání publikace podpořili Česko-německý fond budoucnosti, Olomoucký kraj, statutární město Olomouc, statutární město Přerov, Rakouské centrum, spolek Conditio humana a Vlastivědné muzeum v Olomouci. Svou záštitu mu udělilo také německé velvyslanectví v Praze.

Masakr na Švédských šancích u Přerova patří k nejtemnějším kapitolám našich poválečných dějin. V noci z 18. na 19. června 1945 při něm bylo československými vojáky do masového hrobu popraveno 265 nevinných Karpatských Němců, Maďarů a Slováků, především žen a dětí. Při příležitosti 80. výročí této tragické události představuje Vydavatelství Univerzity Palackého knihu Temné obilí, která prostřednictvím netradiční kombinace komiksu a odborné studie přibližuje průběh a následky celého masakru. Přináší rovněž nová zjištění z archivů o osudech pachatelů i obětí tohoto hrůzného činu. Symbolicky v době výročí událostí Vydavatelství UP chystá také dvě besedy – v Olomouci a Bratislavě.

S cílem přibližovat historii neotřele a ve srozumitelném kontextu, komunikovat těžké a smutné téma směrem k co nejširší skupině čtenářů včetně dospívající generace a zároveň s úctou k pravidlům odborné literatury se Vydavatelství UP rozhodlo v Temném obilí propojit dvě zdánlivě neslučitelné formy – komiks a odbornou studii. Ve spolupráci autorského dua Martin Šinkovský – Ticho762 a historika Filozofické fakulty UP Pavla Kreisingera vznikla kniha, která naplňuje představu o moderní populárně-naučné publikaci, která má vzdělávat a zároveň být čtenářsky atraktivní.

Temné obilí má podobu dvojknihy. Dvě obálky a dvě části, které se vzájemně doplňují a dohromady tvoří komplexní celek. Čtenáři sami si volí stranu, ze které chtějí do temného a smutného příběhu o masakru na Švédských šancích vstoupit.

Bezútěšný komiks a studie plná nových zjištění

Jednu polovinu Temného obilí tvoří syrový, bezútěšný a esteticky sugestivní komiks z dílny spisovatele Martina Šinkovského a kreslíře Ticho762, který syrově zpracovává události masakru na Švédských šancích, především pak cestu vlaku s vracejícími se karpatskými Němci, bezskrupulózní rozhodování o jejich osudu a průběh osudné noci z 18. na 19. června, kdy došlo k hromadné popravě. „Komiks vychází z historických podkladů, ale ve vyprávění pracujeme s fantaskní časovou smyčkou a částečně také s fiktivními postavami. Autentické a explicitní zpracování jej předurčuje především pro dospělé čtenáře,“ říká Martin Šinkovský. „Komiksové vyprávění nám umožňuje pracovat s emocemi, nedořečeností, symboly. Tím je ostatně i název knihy samotný, neboť odkazuje k tradované legendě místních obyvatel, podle nichž vyrostlo v místě hromadného hrobu obilí s nezvykle temným odstínem,“ doplňuje.

„Skličující svědectví doby i události samotné v komiksu podtrhujeme vizuálním zpracováním, které využívá černobílé estetiky doplněné výraznou temně červenou barvou, která má odkazovat na množství prolité krve,“ vysvětluje k vizuální stránce komiksu Ticho762.

Druhá polovina knihy sestává z odborné studie Masakr na Švédských šancích v souvislostech historika Pavla Kreisingera z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Kreisinger v ní přináší důležitý dějinný kontext masakru, zasazuje jej do rámce konce druhé světové války a poválečného násilí v Československu a odhaluje dosud neznámá zjištění z archivů. Jako prvnímu se mu podařilo nahlédnout do vězeňských spisů. Přibližuje osudy pachatelů hrůzného činu, upřesňuje jména a původ 265 obětí a detailně popisuje proces rozkrývání a vyšetřování celého masakru, který se udál pod dohledem a vedením dvou slovenských vojáků Karola Pazúra a Bedřicha Smetany a za souhlasu velitele Eugena Surovčíka. „Je to historický text o vině a trestu, bezcitnosti, cynismu a dobové neochotě se s událostmi vypořádat čelem,“ přibližuje Kreisinger.

„Máme vůči naší historii dluh, který se knihou Temné obilí alespoň částečně pokoušíme splatit. Zatímco v odborných kruzích už kritická reflexe poválečného období zdárně probíhá, v širší společnosti jde stále o nepříjemné téma, které ‚se nesluší‘ otevírat. Budeme rádi, když se to změní a vyvoláme diskuzi, sebereflexi a smíření napříč všemi generacemi čtenářů. Pomáhat komunikovat nepříjemná témata a nabízet kultivovanou diskuzi považujeme za důležitou součást role univerzitního vydavatelství,“ dodává ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Besedy s autory a historiky jako nedílná součást knihy

Právě motivace rozproudit kolem mementa tragických událostí na Švédských šancích větší debatu ve společnosti je důvodem, proč Vydavatelství UP doplňuje vydání knihy sérií besed s autory a historiky. Už beseda při příležitosti uvedení Temného obilí na Světě knihy 2025 za účasti Pavla Kreisingera, Martina Šinkovského, historika a spisovatele Jiřího Padevěta a spisovatelky a novinářky Lenky Chalupové se setkala s velkým ohlasem diváků. Podobně laděná diskuze zaplnila také na konci května sál přerovského Muzea Komenského.

Dvě besedy jsou symbolicky v plánu přesně kolem data výročí masakru. V úterý 17. června se ve spolupráci s Vědeckou knihovnou v Olomouci uskuteční diskuze v Červeném kostele. Mezi hosty budou autoři knihy Martin Šinkovský a Pavel Kreisinger, historička Kateřina Portmann, která se věnuje tématu poválečného násilí v českém i česko-německo-rakouském kontextu, historik Vědecké knihovny v Olomouci Lubomír Novotný a přerovská spisovatelka a novinářka Lenka Chalupová.

Ve čtvrtek 19. června se pak uskuteční beseda v Bratislavě v Muzeu karpatských Němců. Události masakru na Švédských šancích se totiž s ohledem na oběti pocházející ze slovenských obcí úzce dotýkají i místní komunity historiků, pamětníků a potomků karpatských Němců. Kromě Pavla Kreisingera, autora odborné studie z Temného obilí, se v Bratislavě objeví také Michal Schvarc (Muzeum karpatských Němců a Historický ústav SAV), Matej Medvecký (VHÚ Bratislava) a Milan Vyhlídal (Univerzita obrany v Brně).

Veškeré detaily o publikaci Temné obilí a doprovodných aktivitách jsou dostupné na webu www.temneobili.upol.cz. Kniha je v prodeji na e-shopu Vydavatelství UP a postupně se objevuje také u dalších knihkupců.

Vydání publikace podpořili Česko-německý fond budoucnosti, Olomoucký kraj, statutární město Olomouc, statutární město Přerov, Rakouské centrum, spolek Conditio humana a Vlastivědné muzeum v Olomouci. Svou záštitu mu udělilo také německé velvyslanectví v Praze.

Informace o vědeckých objevech a tématech se často k veřejnosti dostávají prostřednictvím hesel na Wikipedii. Spolek Wikimedia Česká republika, který se stará o rozvoj české Wikipedie, si je toho vědom, a proto na celý červen vyhlásil Měsíc vědy na Wikipedii. Při této příležitosti pořádá 9. června ve spolupráci s Univerzitou Palackého celodenní akci v Pevnosti poznání, která veřejnosti přiblíží, jak Wikipedie funguje, a nabídne vědcům a vědkyním z univerzity možnost se do jejího editování zapojit.

Žijeme v době, již někteří nazývají dobou postfaktickou. Zorientovat se v záplavě informací je někdy nadlidský úkol. Wikipedie je pro spoustu lidí prvním zdrojem informací o novém tématu. Z tohoto důvodu se vědci a vědkyně po celém světě zapojují do jejího editování, aby fakta, která veřejnost jejím prostřednictvím dostává, byla podložená a srozumitelně napsaná. Přesto na Wikipedii spousta hesel stále chybí či jsou nedostatečně zpracována či ozdrojována. 

Spolek Wikimedia, který se stará o rozvoj české Wikipedie, nabízí vědcům a vědkyním z Univerzity Palackého unikátní možnost to změnit – v podobě několikahodinového editatonu. Pod vedením zkušených lektorů projdou zájemci úvodním školením a v průběhu celého odpoledne jim budou k ruce tak, aby příště zvládli editovat Wikipedii kdykoliv a kdekoliv. Editaton bude probíhat 9. června od 13:00 do 17:00 v Pevnosti poznání a vědkyně a vědci se mohou připojit kdykoliv. Stačí, když si s sebou vezmou svůj notebook a vědecké téma či osobnost, o níž by rádi zvýšili veřejné povědomí.

Editaton doplní dvě přednášky. Dopolední od 9 hodin se zaměří na studenty středních škol, kteří využívají Wikipedii jako zdroj informací pro psaní seminárních či jiných školních prací. Dozvědí se, zda může sloužit jako spolehlivý zdroj informací, jak tato platforma vlastně funguje a kdo ověřuje údaje, které se na Wikipedii objeví.

Druhá, odpolední přednáška od 16 hodin představí široké veřejnosti fungování této největší encyklopedie světa. V přednášce se lektoři zaměří na věrohodnost informací, nabídnou perspektivy různých vědních oborů, které mají na Wikipedii své zastoupení, a nastíní možnosti, jak rozvíjet a popularizovat vědecké poznání pomocí projektů a nástrojů Wikimedia komunity.

„Jsme rádi, že se naším novým partnerem stala Univerzita Palackého, druhá nejstarší univerzita v České republice. Univerzity byly po staletí strážkyněmi vědění, poznání a vědy, je tedy symbolické, že se náš den s Wikipedií odehrává v Pevnosti poznání,“ řekl hlavní lektor Wikimedia ČR a absolvent UP Pavel Bednařík. „Měsíc vědy na Wikipedii letos startuje prvním ročníkem. Jsem proto ráda, že spolupráce neprobíhá jen v Praze, jak je obvyklé, ale i v Olomouci, kam se moc těšíme,“ dodává výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová.

Vstup na všechny akce je zdarma, na editaton a přednášku pro školy je třeba se zaregistrovat. Podrobné informace o akci WikiPevnost najdete zde, více o Měsíci vědy na Wikipedii pak zde.

Informace o vědeckých objevech a tématech se často k veřejnosti dostávají prostřednictvím hesel na Wikipedii. Spolek Wikimedia Česká republika, který se stará o rozvoj české Wikipedie, si je toho vědom, a proto na celý červen vyhlásil Měsíc vědy na Wikipedii. Při této příležitosti pořádá 9. června ve spolupráci s Univerzitou Palackého celodenní akci v Pevnosti poznání, která veřejnosti přiblíží, jak Wikipedie funguje, a nabídne vědcům a vědkyním z univerzity možnost se do jejího editování zapojit.

Žijeme v době, již někteří nazývají dobou postfaktickou. Zorientovat se v záplavě informací je někdy nadlidský úkol. Wikipedie je pro spoustu lidí prvním zdrojem informací o novém tématu. Z tohoto důvodu se vědci a vědkyně po celém světě zapojují do jejího editování, aby fakta, která veřejnost jejím prostřednictvím dostává, byla podložená a srozumitelně napsaná. Přesto na Wikipedii spousta hesel stále chybí či jsou nedostatečně zpracována či ozdrojována. 

Spolek Wikimedia, který se stará o rozvoj české Wikipedie, nabízí vědcům a vědkyním z Univerzity Palackého unikátní možnost to změnit – v podobě několikahodinového editatonu. Pod vedením zkušených lektorů projdou zájemci úvodním školením a v průběhu celého odpoledne jim budou k ruce tak, aby příště zvládli editovat Wikipedii kdykoliv a kdekoliv. Editaton bude probíhat 9. června od 13:00 do 17:00 v Pevnosti poznání a vědkyně a vědci se mohou připojit kdykoliv. Stačí, když si s sebou vezmou svůj notebook a vědecké téma či osobnost, o níž by rádi zvýšili veřejné povědomí.

Editaton doplní dvě přednášky. Dopolední od 9 hodin se zaměří na studenty středních škol, kteří využívají Wikipedii jako zdroj informací pro psaní seminárních či jiných školních prací. Dozvědí se, zda může sloužit jako spolehlivý zdroj informací, jak tato platforma vlastně funguje a kdo ověřuje údaje, které se na Wikipedii objeví.

Druhá, odpolední přednáška od 16 hodin představí široké veřejnosti fungování této největší encyklopedie světa. V přednášce se lektoři zaměří na věrohodnost informací, nabídnou perspektivy různých vědních oborů, které mají na Wikipedii své zastoupení, a nastíní možnosti, jak rozvíjet a popularizovat vědecké poznání pomocí projektů a nástrojů Wikimedia komunity.

„Jsme rádi, že se naším novým partnerem stala Univerzita Palackého, druhá nejstarší univerzita v České republice. Univerzity byly po staletí strážkyněmi vědění, poznání a vědy, je tedy symbolické, že se náš den s Wikipedií odehrává v Pevnosti poznání,“ řekl hlavní lektor Wikimedia ČR a absolvent UP Pavel Bednařík. „Měsíc vědy na Wikipedii letos startuje prvním ročníkem. Jsem proto ráda, že spolupráce neprobíhá jen v Praze, jak je obvyklé, ale i v Olomouci, kam se moc těšíme,“ dodává výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová.

Vstup na všechny akce je zdarma, na editaton a přednášku pro školy je třeba se zaregistrovat. Podrobné informace o akci WikiPevnost najdete zde, více o Měsíci vědy na Wikipedii pak zde.