Feed aggregator

Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva na právnické fakultě, může jmenovat prezident republiky Petr Pavel ústavním soudcem. Splněna byla i poslední nezbytná podmínka, kdy s jeho nominací souhlasil Senát Parlamentu ČR. Významná zpráva je to i pro prestiž fakulty. Michal Bartoň je prvním absolventem obnovené olomoucké právnické fakulty, který se stane ústavním soudcem.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím,“ řekl Michal Bartoň v Senátu krátce po oznámení výsledku hlasování, ve kterém obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů.

Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu. Jeho profesní dráha není jen akademická. Zkušenost má přímo i od Ústavního soudu, kde od roku 2013 působí jako asistent. V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. 

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Vede katedru ústavního práva a je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej řídil jako předseda.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím." Michal Bartoň

Devětačtyřicetiletý akademik byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023. „Mám velkou radost z profesního úspěchu kolegy Michala Bartoně. K završení nominačního procesu mu gratuluji. Michal Bartoň je nejen respektovaným odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Jsem přesvědčen, že pro Ústavní soud bude přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

O termínu nástupu Michala Bartoně na Ústavní soud rozhodne prezident. Funkční období soudce Ústavního soudu je desetileté, s možností opakovaného jmenování. 

Ústavního soudce již PF UP mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident republiky vloni v únoru. Psali jsme zde.

Pod šedivou oblohou proběhl na olomouckém atletickém stadionu a v přilehlých Bezručových sadech letošní, již 47. ročník Přeboru Univerzity Palackého v přespolním běhu. Závodů se zúčastnily tři stovky běžkyň a běžců a i přes chladnější počasí a občasné mrholení na nich panovala dobrá nálada a podporující atmosféra. Na nejvyšší stupně vítězů nakonec vystoupala Marcela Hloušková a Petr Bachan.

„Letošní závod byl pro mě určitě náročnější než ten loňský, minulý týden jsem totiž byla nemocná. Ale jsem ráda, že jsem běžela. Počasí nakonec vyšlo docela příjemně a užila jsem si to,“ uvedla nejrychlejší žena přeboru Marcela Hloušková z lékařské fakulty, která trať zvládla v čase 13:46,6 a obhájila tak své loňské vítězství.

Těsně za ní doběhla studentka FTK Adéla Zdražilová a jako třetí proběhla cílem Petra Bruková z přírodovědy, která stejnou pozici obsadila i vloni.

V mužské kategorii se na pomyslný trůn vrátil Petr Bachan z FTK, který univerzitní přespolní běh vyhrál v letech 2022 a 2023 a vloni doběhl druhý. Letos opět nechal všechny konkurenty za zády a do cíle doběhl s poměrně komfortním téměř půlminutovým náskokem. „Vloni jsem byl zraněný. Teď jsem ale pořádně trénoval a jsem rád, že se mi podařilo navázat na moje dřívější výhry,“ komentoval svůj výkon.

Na druhém místě skončil Jakub Tereško, třetí pak byl Jan Jašek, oba z FTK.

Nejrychlejším běžkyním a běžcům k úspěchu pogratulovala vedoucí pořádající katedry sportu Soňa Formánková a předala jim ceny, mezi kterými byly pozornosti od partnerů závodu a především Cena děkana FTK v podobě mimořádného sportovního stipendia.

„Jsem rád, že jsme to zvládli. Protože i když nás počet účastníků mile překvapil, už byl poněkud nadměrný. S ohledem na bezpečnost mužskou kategorii v příštím roce nejspíše rozdělíme na dva rozběhy, kdy v prvním by se utkali běžci o titul přeborníka, zatímco druhý by byl určen těm, kteří se účastní kvůli splnění zápočtu. S letošním ročníkem jsem ale jinak spokojen,“ řekl ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu.

Připomněl zároveň, že před závody vysokoškoláků se uskutečnily také soutěže pro čtyříctku dětí a že přebor byl kvalifikací pro akademické mistrovství ČR v přespolním běhu – Běh 17. listopadu, který se v pražské oboře Hvězda koná 15. listopadu.  

Nejrychlejší běžkyně a běžci Přeboru UP v přespolním běhu 2025

ženy:

1. Marcela Hloušková, LF – 13:46,6

2. Adéla Zdražilová, FTK – 13:47,3

3. Petra Bruková, PřF – 14:12,9

4. Tina Valeriánová, FTK – 14:42,9

5. Uhříčková Veronika, PdF – 15:06,3

muži:

1. Petr Bachan, FTK – 14:48,9

2. Jakub Tereško, FTK – 15:14,9

3. Jan Jašek, FTK – 15:21,6

4. Filip Chýle, FTK – 15:56,1

5. Jiří Pilát, FTK – 15:51,9

Pod šedivou oblohou proběhl na olomouckém atletickém stadionu a v přilehlých Bezručových sadech letošní, již 47. ročník Přeboru Univerzity Palackého v přespolním běhu. Závodů se zúčastnily tři stovky běžkyň a běžců a i přes chladnější počasí a občasné mrholení na nich panovala dobrá nálada a podporující atmosféra. Na nejvyšší stupně vítězů nakonec vystoupala Marcela Hloušková a Petr Bachan.

„Letošní závod byl pro mě určitě náročnější než ten loňský, minulý týden jsem totiž byla nemocná. Ale jsem ráda, že jsem běžela. Počasí nakonec vyšlo docela příjemně a užila jsem si to,“ uvedla nejrychlejší žena přeboru Marcela Hloušková z lékařské fakulty, která trať zvládla v čase 13:46,6 a obhájila tak své loňské vítězství.

Těsně za ní doběhla studentka FTK Adéla Zdražilová a jako třetí proběhla cílem Petra Bruková z přírodovědy, která stejnou pozici obsadila i vloni.

V mužské kategorii se na pomyslný trůn vrátil Petr Bachan z FTK, který univerzitní přespolní běh vyhrál v letech 2022 a 2023 a vloni doběhl druhý. Letos opět nechal všechny konkurenty za zády a do cíle doběhl s poměrně komfortním téměř půlminutovým náskokem. „Vloni jsem byl zraněný. Teď jsem ale pořádně trénoval a jsem rád, že se mi podařilo navázat na moje dřívější výhry,“ komentoval svůj výkon.

Na druhém místě skončil Jakub Tereško, třetí pak byl Jan Jašek, oba z FTK.

Nejrychlejším běžkyním a běžcům k úspěchu pogratulovala vedoucí pořádající katedry sportu Soňa Formánková a předala jim ceny, mezi kterými byly pozornosti od partnerů závodu a především Cena děkana FTK v podobě mimořádného sportovního stipendia.

„Jsem rád, že jsme to zvládli. Protože i když nás počet účastníků mile překvapil, už byl poněkud nadměrný. S ohledem na bezpečnost mužskou kategorii v příštím roce nejspíše rozdělíme na dva rozběhy, kdy v prvním by se utkali běžci o titul přeborníka, zatímco druhý by byl určen těm, kteří se účastní kvůli splnění zápočtu. S letošním ročníkem jsem ale jinak spokojen,“ řekl ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu.

Připomněl zároveň, že před závody vysokoškoláků se uskutečnily také soutěže pro čtyříctku dětí a že přebor byl kvalifikací pro akademické mistrovství ČR v přespolním běhu – Běh 17. listopadu, který se v pražské oboře Hvězda koná 15. listopadu.  

Nejrychlejší běžkyně a běžci Přeboru UP v přespolním běhu 2025

ženy:

1. Marcela Hloušková, LF – 13:46,6

2. Adéla Zdražilová, FTK – 13:47,3

3. Petra Bruková, PřF – 14:12,9

4. Tina Valeriánová, FTK – 14:42,9

5. Uhříčková Veronika, PdF – 15:06,3

muži:

1. Petr Bachan, FTK – 14:48,9

2. Jakub Tereško, FTK – 15:14,9

3. Jan Jašek, FTK – 15:21,6

4. Filip Chýle, FTK – 15:56,1

5. Jiří Pilát, FTK – 15:51,9

Pedagogická fakulta UP ukotvila ve své struktuře nové účelové pracoviště, Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Jeho vznik souvisí s rozšířením aktivit Centra prevence rizikové virtuální komunikace. Proč nové pracoviště vzniklo? Co nabízí a čemu se věnuje?

Senátorky a senátoři PdF UP se během květnového zasedání fakultního akademického senátu souhlasně vyjádřili k návrhu děkana Vojtecha Regece, aby se Centrum prevence rizikové virtuální komunikace transformovalo do nového Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Centrum bylo účelovým pracovištěm katedry českého jazyka a literatury, nově vzniklý institut je v organizační struktuře fakulty řazen jako fakultní účelové pracoviště. V krátkém rozhovoru se k jeho vzniku i činnosti vyjádřil jeho ředitel, profesor Kamil Kopecký, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka a literatury PdF UP.

Nové pracoviště navazuje na činnost Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). Co vedlo ke změně názvu a ukotvení?

Původní pracoviště Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP se zaměřovalo především na problematiku prevence a intervence v oblasti rizikového chování na internetu. Řešilo tedy taková témata, jakými jsou kyberšikana a další typy online agrese, sexting a kybergrooming, rizika spojená s online podvody a podobně. Jádrem aktivit byl především projekt E-Bezpečí a jeho fungování, například vzdělávací aktivity pro žáky. Postupně se však centrum začalo zaměřovat i na další témata, jakými jsou sociální sítě, digitální technologie včetně rozšířené a virtuální reality. Začalo se věnovat i umělé inteligenci. Paleta jeho témat a aktivit se rozrostla nad rámec online bezpečnosti a jeho fungování v roli účelového zařízení při katedře se stalo komplikací. Především v administrativě. Když to shrnu, název pracoviště i statut již neodpovídal realitě.

Co je cílem nově vzniklého pracoviště? O co se snaží?

Nový institut přirozeně převzal aktivity starého centra, které rozšířil o další témata. Primárně se tedy zaměřuje na výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, zabývá se tématy, jež souvisejí s digitálním světem a smysluplným a bezpečným využíváním digitálních technologií v praxi. Zkoumáme například umělou inteligenci, zjišťujeme, jak je využívána pedagogy, žáky a dalšími cílovými skupinami, zda s sebou nese nějaká rizika, věnujeme se i vývoji nástrojů, které AI využívají. Příkladem může být třeba projekt Pan Prokoukl, který jsme realizovali s Policií ČR (psali jsme zde), v této oblasti i školíme a realizujeme celou řadu projektů (CEDMO2, HumanAId apod.). 

Jde tedy o interdisciplinární pracoviště. Můžete být konkrétnější ještě v dalších tématech?   

Jak už bylo zmíněno, v poslední době se intenzivně věnujeme například umělé inteligenci. V tuto chvíli kupříkladu analyzujeme unikátní dataset z našeho posledního výzkumu, jehož se zúčastnilo více než 50 tisíc žáků. Odhalujeme v něm, kolik dětí se stalo terčem tzv. deep nudes, tedy vytvoření svlečené fotografie existující osoby s pomocí AI, kolik žáků konverzuje s AI chatboty a podobně. Intenzivně se věnujeme i rizikům AI, halucinacím AI modelů, zkreslení (bias), šíření dezinformací nebo zneužití deepfake a deepnude (více najdete zde). Zabýváme se i tématy, jež jsou spojeny s bezpečným chováním na internetu, sledujeme tedy vývoj v oblasti sextingu, internetového seznamování, online agrese a podobně. Mapujeme, k jakým posunům v této oblasti došlo, a ve spolupráci s MŠMT i chystáme legislativní úpravy v podobě nového metodického doporučení. Věnujeme se také mediální výchově a posilování mediální gramotnosti, v tomto ohledu pracujeme i na našem webu, který doplňujeme o další aktivity.

Pedagogická fakulta UP ukotvila ve své struktuře nové účelové pracoviště, Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Jeho vznik souvisí s rozšířením aktivit Centra prevence rizikové virtuální komunikace. Proč nové pracoviště vzniklo? Co nabízí a čemu se věnuje?

Senátorky a senátoři PdF UP se během květnového zasedání fakultního akademického senátu souhlasně vyjádřili k návrhu děkana Vojtecha Regece, aby se Centrum prevence rizikové virtuální komunikace transformovalo do nového Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Centrum bylo účelovým pracovištěm katedry českého jazyka a literatury, nově vzniklý institut je v organizační struktuře fakulty řazen jako fakultní účelové pracoviště. V krátkém rozhovoru se k jeho vzniku i činnosti vyjádřil jeho ředitel, profesor Kamil Kopecký, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka a literatury PdF UP.

Nové pracoviště navazuje na činnost Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). Co vedlo ke změně názvu a ukotvení?

Původní pracoviště Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP se zaměřovalo především na problematiku prevence a intervence v oblasti rizikového chování na internetu. Řešilo tedy taková témata, jakými jsou kyberšikana a další typy online agrese, sexting a kybergrooming, rizika spojená s online podvody a podobně. Jádrem aktivit byl především projekt E-Bezpečí a jeho fungování, například vzdělávací aktivity pro žáky. Postupně se však centrum začalo zaměřovat i na další témata, jakými jsou sociální sítě, digitální technologie včetně rozšířené a virtuální reality. Začalo se věnovat i umělé inteligenci. Paleta jeho témat a aktivit se rozrostla nad rámec online bezpečnosti a jeho fungování v roli účelového zařízení při katedře se stalo komplikací. Především v administrativě. Když to shrnu, název pracoviště i statut již neodpovídal realitě.

Co je cílem nově vzniklého pracoviště? O co se snaží?

Nový institut přirozeně převzal aktivity starého centra, které rozšířil o další témata. Primárně se tedy zaměřuje na výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, zabývá se tématy, jež souvisejí s digitálním světem a smysluplným a bezpečným využíváním digitálních technologií v praxi. Zkoumáme například umělou inteligenci, zjišťujeme, jak je využívána pedagogy, žáky a dalšími cílovými skupinami, zda s sebou nese nějaká rizika, věnujeme se i vývoji nástrojů, které AI využívají. Příkladem může být třeba projekt Pan Prokoukl, který jsme realizovali s Policií ČR (psali jsme zde), v této oblasti i školíme a realizujeme celou řadu projektů (CEDMO2, HumanAId apod.). 

Jde tedy o interdisciplinární pracoviště. Můžete být konkrétnější ještě v dalších tématech?   

Jak už bylo zmíněno, v poslední době se intenzivně věnujeme například umělé inteligenci. V tuto chvíli kupříkladu analyzujeme unikátní dataset z našeho posledního výzkumu, jehož se zúčastnilo více než 50 tisíc žáků. Odhalujeme v něm, kolik dětí se stalo terčem tzv. deep nudes, tedy vytvoření svlečené fotografie existující osoby s pomocí AI, kolik žáků konverzuje s AI chatboty a podobně. Intenzivně se věnujeme i rizikům AI, halucinacím AI modelů, zkreslení (bias), šíření dezinformací nebo zneužití deepfake a deepnude (více najdete zde). Zabýváme se i tématy, jež jsou spojeny s bezpečným chováním na internetu, sledujeme tedy vývoj v oblasti sextingu, internetového seznamování, online agrese a podobně. Mapujeme, k jakým posunům v této oblasti došlo, a ve spolupráci s MŠMT i chystáme legislativní úpravy v podobě nového metodického doporučení. Věnujeme se také mediální výchově a posilování mediální gramotnosti, v tomto ohledu pracujeme i na našem webu, který doplňujeme o další aktivity.

Olomouc patřila sociologické reflexi současné společnosti. Čtrnáctý ročník tradiční olomoucké podzimní sociologické konference, letos s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd, nabídl řadu odborných diskuzí, přednášek a prezentací aktuálních výzkumů českých i slovenských sociologů.

Třídenní Olomoucká sociologická konference s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd se letos zaměřila na to, jak společnost reaguje na současné krize, proměny práce, vzdělávání, rodinu i digitální technologie.

„Cílem letošní konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má nejen akademický, ale i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa,“ uvedla socioložka Helena Kubátová, hlavní organizátorka konference a zároveň vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V rámci plenárních jednání a šesti tematických sekcí zaznělo během tří dnů přes padesát příspěvků z výzkumů českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů.

„Cílem konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa.“ Helena Kubátová

„Věnovali jsme se proměnám společnosti v čase krizí a nejistot, novým podobám práce a trhu práce, společenské nerovnosti, tématům rodina a gender, důležité byly i přednášky o digitální společnosti, o nových technologiích, o mezikulturních a náboženských perspektivách, také o společnosti, kultuře a budoucnosti,“ dodala Kubátové katederní kolegyně Veronika Gigalová.

Během konference se tak hovořilo o potravinové odolnosti domácností, o osamělosti jako novém sociálnímu riziku, o demokratickém prostředí školy či o postojích k menšinám, svobodě, udržitelnosti a k vysokoškolskému vzdělávání. Tematické bloky přinesly aktuální poznatky z oblastí: platformová práce, kvalita pracovního života a hodnotová orientace v měnícím se světě práce. Debatovalo se také o osobním rozvoji pracovníků či roli odborů v současných firmách.

Účastníci konference se seznámili také s výzkumy, jež se zabývají genderově podmíněnými bariérami žen v armádě, velmi časným rodičovstvím, pěstounskou péčí romských dětí či prarodičovskou péčí.

„Přednášky se zaměřily také na metodologické výzvy online výzkumů, na využití umělé inteligence v sociologii i na etické aspekty práce se syntetickými daty,“ uzavřela Veronika Gigalová. Sociologové podle ní nabídli i reflexi náboženství po pandemii křesťanského liberalismu a pluralismu, také reflexi vztahu rodiny a náboženských praktik. V závěru konferenčního setkání pak zazněly příspěvky o kulturních a kreativních odvětvích, individualizaci v populární kultuře, sociologii budoucnosti a kritické společnosti.

Během konference byla zahájena i fotografická výstava Grupy Romana France, která tematizuje společenskou identitu a vizuální reprezentaci sociologů. Konferenci uspořádala katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pod záštitou České sociologické společnosti.

Olomouc patřila sociologické reflexi současné společnosti. Čtrnáctý ročník tradiční olomoucké podzimní sociologické konference, letos s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd, nabídl řadu odborných diskuzí, přednášek a prezentací aktuálních výzkumů českých i slovenských sociologů.

Třídenní Olomoucká sociologická konference s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd se letos zaměřila na to, jak společnost reaguje na současné krize, proměny práce, vzdělávání, rodinu i digitální technologie.

„Cílem letošní konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má nejen akademický, ale i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa,“ uvedla socioložka Helena Kubátová, hlavní organizátorka konference a zároveň vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V rámci plenárních jednání a šesti tematických sekcí zaznělo během tří dnů přes padesát příspěvků z výzkumů českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů.

„Cílem konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa.“ Helena Kubátová

„Věnovali jsme se proměnám společnosti v čase krizí a nejistot, novým podobám práce a trhu práce, společenské nerovnosti, tématům rodina a gender, důležité byly i přednášky o digitální společnosti, o nových technologiích, o mezikulturních a náboženských perspektivách, také o společnosti, kultuře a budoucnosti,“ dodala Kubátové katederní kolegyně Veronika Gigalová.

Během konference se tak hovořilo o potravinové odolnosti domácností, o osamělosti jako novém sociálnímu riziku, o demokratickém prostředí školy či o postojích k menšinám, svobodě, udržitelnosti a k vysokoškolskému vzdělávání. Tematické bloky přinesly aktuální poznatky z oblastí: platformová práce, kvalita pracovního života a hodnotová orientace v měnícím se světě práce. Debatovalo se také o osobním rozvoji pracovníků či roli odborů v současných firmách.

Účastníci konference se seznámili také s výzkumy, jež se zabývají genderově podmíněnými bariérami žen v armádě, velmi časným rodičovstvím, pěstounskou péčí romských dětí či prarodičovskou péčí.

„Přednášky se zaměřily také na metodologické výzvy online výzkumů, na využití umělé inteligence v sociologii i na etické aspekty práce se syntetickými daty,“ uzavřela Veronika Gigalová. Sociologové podle ní nabídli i reflexi náboženství po pandemii křesťanského liberalismu a pluralismu, také reflexi vztahu rodiny a náboženských praktik. V závěru konferenčního setkání pak zazněly příspěvky o kulturních a kreativních odvětvích, individualizaci v populární kultuře, sociologii budoucnosti a kritické společnosti.

Během konference byla zahájena i fotografická výstava Grupy Romana France, která tematizuje společenskou identitu a vizuální reprezentaci sociologů. Konferenci uspořádala katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pod záštitou České sociologické společnosti.

Odolnost lidí, vědy i celé společnosti – toto klíčové téma současnosti budou diskutovat vědci v rámci mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v pondělí 20. října v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP. Debatou budou provázet moderátoři pořadu Žárovky Jan Lukačevič a Pavla Hubálková. Hosty budou i vědci a vědkyně z UP.

Prix Bohemia Radio přiveze do Olomouce v rámci svého 41. ročníku, který začíná 19. října, také pořad Žárovky. Ten pravidelně přináší rozhovory s mladými tuzemskými vědci a vědkyněmi. Tématem panelové diskuze v kapli Božího Těla v pondělí 20. října od 15:00, bude odolnost.

Těšit se můžete na Veroniku Šedajovou, vědkyni z CATRIN UP, která se zabývá udržitelnými bateriemi a superkondenzátory na bázi grafenu. Veronika se mimo jiné objevila v letošním výběru Top vědkyň Česka časopisu Forbes (psali jsme zde) a vyhrála tuzemské finále prestižní soutěže Falling Walls Lab (psali jsme zde).

Do finále této soutěže se probojoval také druhý diskutující, Tomáš Malina. Ten se ve svém výzkumu na CATRIN UP věnuje využití nanočástic v medicíně. „Na Žárovky se velmi těším – odolnost beru nejen jako vědecké téma, ale i jako každodenní disciplínu, zvlášť se dvěma malými dětmi. V našem výzkumu se snažíme vyvíjet materiály, které vedou imunitu k přesné, cílené reakci s minimem vedlejších dopadů pro organismus, a současně je směřujeme tak, aby pomohly účinněji zasahovat i proti nádorovým buňkám,“ přibližuje Tomáš Malina.

Dvojici z UP doplní Filip Šlapal z Ostravské univerzity, který se věnuje parazitologii. Debatou budou provázet Pavla Hubálková a Jan Lukačevič. Vstup je zdarma, je však potřeba si své místo v hledišti předem rezervovat.

 

Prix Bohemia Radio je mezinárodní soutěžní přehlídka rozhlasové tvorby pořádaná Českým rozhlasem již 41. sezónu. Každoročně se koná v Olomouci a představuje to nejlepší z oblasti dokumentu, dramatu, reportáže a podcastu. Jeho cílem je podporovat originální autorskou tvorbu, objevovat nové tvůrčí přístupy a propojovat domácí i zahraniční rozhlasové profesionály se širokou veřejností.

Odolnost lidí, vědy i celé společnosti – toto klíčové téma současnosti budou diskutovat vědci v rámci mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v pondělí 20. října v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP. Debatou budou provázet moderátoři pořadu Žárovky Jan Lukačevič a Pavla Hubálková. Hosty budou i vědci a vědkyně z UP.

Prix Bohemia Radio přiveze do Olomouce v rámci svého 41. ročníku, který začíná 19. října, také pořad Žárovky. Ten pravidelně přináší rozhovory s mladými tuzemskými vědci a vědkyněmi. Tématem panelové diskuze v kapli Božího Těla v pondělí 20. října od 15:00, bude odolnost.

Těšit se můžete na Veroniku Šedajovou, vědkyni z CATRIN UP, která se zabývá udržitelnými bateriemi a superkondenzátory na bázi grafenu. Veronika se mimo jiné objevila v letošním výběru Top vědkyň Česka časopisu Forbes (psali jsme zde) a vyhrála tuzemské finále prestižní soutěže Falling Walls Lab (psali jsme zde).

Do finále této soutěže se probojoval také druhý diskutující, Tomáš Malina. Ten se ve svém výzkumu na CATRIN UP věnuje využití nanočástic v medicíně. „Na Žárovky se velmi těším – odolnost beru nejen jako vědecké téma, ale i jako každodenní disciplínu, zvlášť se dvěma malými dětmi. V našem výzkumu se snažíme vyvíjet materiály, které vedou imunitu k přesné, cílené reakci s minimem vedlejších dopadů pro organismus, a současně je směřujeme tak, aby pomohly účinněji zasahovat i proti nádorovým buňkám,“ přibližuje Tomáš Malina.

Dvojici z UP doplní Filip Šlapal z Ostravské univerzity, který se věnuje parazitologii. Debatou budou provázet Pavla Hubálková a Jan Lukačevič. Vstup je zdarma, je však potřeba si své místo v hledišti předem rezervovat.

 

Prix Bohemia Radio je mezinárodní soutěžní přehlídka rozhlasové tvorby pořádaná Českým rozhlasem již 41. sezónu. Každoročně se koná v Olomouci a představuje to nejlepší z oblasti dokumentu, dramatu, reportáže a podcastu. Jeho cílem je podporovat originální autorskou tvorbu, objevovat nové tvůrčí přístupy a propojovat domácí i zahraniční rozhlasové profesionály se širokou veřejností.

Univerzita Palackého má za sebou další úspěšný rok v náborové kampani, kterou potvrdila data z dotazníkového šetření mezi studentkami a studenty prvních ročníků. Do průzkumu, probíhajícího od 1. do 19. září, se zapojilo 558 respondentů. Studenti odpovídali například na otázky, jaké byly jejich motivy pro výběr studia, kde získávali informace o možnostech studia na UP nebo zda měli na rozhodnutí vliv dny otevřených dveří či veletrhy typu Gaudeamus.

„Výsledky jasně ukázaly, že největší vliv na rozhodování uchazečů mají osobní zkušenosti a přímý kontakt s univerzitou. Více než polovina studentů uvedla, že jejich rozhodnutí ovlivnila návštěva dne otevřených dveří, a takřka 45 % respondentů se shodlo, že jejich rozhodnutí pozitivně ovlivnila návštěva expozice naší univerzity na veletrzích,“ říká vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. Tato data potvrzují, že právě momenty, kdy mohou uchazeči univerzitu zažít, mají klíčový dopad na jejich volbu.

Osobní setkání doplňuje promyšlený mix online komunikace. Webové stránky pro uchazeče, sociální sítě a digitální kampaně fungují jako první kontakt a zároveň zajišťují kontinuitu informací. Tři čtvrtiny studentů uvedlo, že primárním zdrojem informací pro ně byl web univerzity a web univerzitnimesto.cz, za tím pak následovaly dny otevřených dveří (48,8 %) a sociální sítě UP (39,9 %).  

Výzkum zároveň ukázal, že uchazeče k volbě UP přitahuje i samotné prostředí a pověst univerzity. Atraktivita Olomouce, nabídka studijních oborů a celková reputace UP patří mezi nejčastěji zmiňované důvody výběru. Univerzita se tak stává nejen vzdělávací institucí, ale i komunitou, která nabízí zázemí pro osobní růst, seberealizaci a smysluplné propojení studia s životem ve městě. To dokazuje také skutečnost, že takřka 75 % respondentů odpovědělo, že UP byla jejich primární volba mezi vysokými školami.

„Dlouhodobě se nám potvrzuje, že kombinace kontaktní kampaně a online komunikace je nejefektivnější. Každý rok se setkáváme s desítkami tisíc středoškoláků, ať už na veletrzích, roadshow, na našich akcích nebo přímo ve školách, a víme, že právě osobní zkušenost s univerzitou bývá pro jejich rozhodnutí klíčová,“ shrnuje Ondřej Martínek.

Výsledky dotazníků také potvrzují, že velmi dobře u potenciálních zájemců o studium rezonuje koncept Olomouc – univerzitní město, na němž stojí uchazečská kampaň. Právě spojení „univerzitní město“ vytanulo respondentům v otázce „Co se vám vybaví, když se řekne Olomouc?“ na mysli nejčastěji. Na obdobnou otázku hledající asociace s Univerzitou Palackého odpovídali studující nejčastěji modrá barva, kvalitní obory či komunitní prostředí.

Úspěchy kampaně dokazují, že autenticita, osobní přístup a kvalitní informace jsou tím, co má i v době digitální komunikace největší sílu. Univerzita Palackého tak dál rozvíjí strategii, která spojuje to nejlepší z obou světů – moderní technologie a lidský kontakt.

Univerzita Palackého má za sebou další úspěšný rok v náborové kampani, kterou potvrdila data z dotazníkového šetření mezi studentkami a studenty prvních ročníků. Do průzkumu, probíhajícího od 1. do 19. září, se zapojilo 558 respondentů. Studenti odpovídali například na otázky, jaké byly jejich motivy pro výběr studia, kde získávali informace o možnostech studia na UP nebo zda měli na rozhodnutí vliv dny otevřených dveří či veletrhy typu Gaudeamus.

„Výsledky jasně ukázaly, že největší vliv na rozhodování uchazečů mají osobní zkušenosti a přímý kontakt s univerzitou. Více než polovina studentů uvedla, že jejich rozhodnutí ovlivnila návštěva dne otevřených dveří, a takřka 45 % respondentů se shodlo, že jejich rozhodnutí pozitivně ovlivnila návštěva expozice naší univerzity na veletrzích,“ říká vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. Tato data potvrzují, že právě momenty, kdy mohou uchazeči univerzitu zažít, mají klíčový dopad na jejich volbu.

Osobní setkání doplňuje promyšlený mix online komunikace. Webové stránky pro uchazeče, sociální sítě a digitální kampaně fungují jako první kontakt a zároveň zajišťují kontinuitu informací. Tři čtvrtiny studentů uvedlo, že primárním zdrojem informací pro ně byl web univerzity a web univerzitnimesto.cz, za tím pak následovaly dny otevřených dveří (48,8 %) a sociální sítě UP (39,9 %).  

Výzkum zároveň ukázal, že uchazeče k volbě UP přitahuje i samotné prostředí a pověst univerzity. Atraktivita Olomouce, nabídka studijních oborů a celková reputace UP patří mezi nejčastěji zmiňované důvody výběru. Univerzita se tak stává nejen vzdělávací institucí, ale i komunitou, která nabízí zázemí pro osobní růst, seberealizaci a smysluplné propojení studia s životem ve městě. To dokazuje také skutečnost, že takřka 75 % respondentů odpovědělo, že UP byla jejich primární volba mezi vysokými školami.

„Dlouhodobě se nám potvrzuje, že kombinace kontaktní kampaně a online komunikace je nejefektivnější. Každý rok se setkáváme s desítkami tisíc středoškoláků, ať už na veletrzích, roadshow, na našich akcích nebo přímo ve školách, a víme, že právě osobní zkušenost s univerzitou bývá pro jejich rozhodnutí klíčová,“ shrnuje Ondřej Martínek.

Výsledky dotazníků také potvrzují, že velmi dobře u potenciálních zájemců o studium rezonuje koncept Olomouc – univerzitní město, na němž stojí uchazečská kampaň. Právě spojení „univerzitní město“ vytanulo respondentům v otázce „Co se vám vybaví, když se řekne Olomouc?“ na mysli nejčastěji. Na obdobnou otázku hledající asociace s Univerzitou Palackého odpovídali studující nejčastěji modrá barva, kvalitní obory či komunitní prostředí.

Úspěchy kampaně dokazují, že autenticita, osobní přístup a kvalitní informace jsou tím, co má i v době digitální komunikace největší sílu. Univerzita Palackého tak dál rozvíjí strategii, která spojuje to nejlepší z obou světů – moderní technologie a lidský kontakt.

Over 500 visitors from more than 50 countries came together to meet, share and experience cultural activities, sample diverse cuisines, explore colourful cultural stands and celebrate the vibrant multicultural spirit of Palacký University Olomouc.

The beats of taiko drums blended with the aroma of Vietnamese cuisine, accompanied by children’s laughter and the rustling of Haná folk costumes. The International Haná Festival, jointly organized by the Archdiocesan Charity Olomouc and the Welcome Office at Palacký University Olomouc, became above all a lesson in closeness, in how to meet, listen and learn from one another.

Pavel Flekač, coordinator of the Welcome Office, added, “We wanted the international and domestic students at the university to feel welcome and not far from home, and I believe that this year, with the International Haná festival, we achieved that.”

On stage, European folklore alternated with rhythms and dances from distant lands, while the most engaging moments unfolded beyond the spotlight. At the calligraphy table, visitors patiently practiced their first strokes of Chinese characters; nearby, delicate origami figures took shape. Elsewhere, participants pieced together a map of the USA, guessed Italian regions and tried on traditional Asian garments. Between food stalls, language and children’s workshops thrived, while a photography exhibition quietly told stories of the charity’s projects abroad. Visitors could also mark their home countries on a world map, take pictures in a photo booth or leave a message on community boards.

“It’s great here. It’s a different country, different people, very calm. I’m really enjoying it. The beer is good; it tastes completely different from what I’m used to,” said a student from South Africa.

As the lights dimmed in the evening, one simple certainty remained. Olomouc has the strength to be a city of open exchange. The partnership between the academic and charitable worlds created a platform that connects art, education and civic engagement. Diversity here was a core value throughout the event. And the encounters, both small and large, became a dialogue that will resonate through the city’s streets for a long time to come.

“It is the moments when professional musicians from Czechia play African drums and students from Africa join them, dancing to the rhythms. This is why we do it, because these moments cannot be found anywhere else,” said Alena Vyskočilová, head of the Welcome Office.

Téměř půl tuny domácích potřeb, knih a oblečení, které se nestaly odpadem, ale na Bazaru UP naopak našly nové majitele, bezplatný cykloservis, projížďky na sdílených kolech, ukázky elektromobility, kurzy první pomoci nebo přednáška o ekologické úzkosti – tak vypadal letošní Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) na UP. Od 22. září do 3. října propojil odpovědnost k životnímu prostřední i společnosti, zdravý životní styl i univerzitní komunitu.

Letošní týden udržitelnosti nezačal skromně, ale hned celosvětovou akcí – první den semestru se totiž univerzita připojila k Mezinárodnímu dni bez aut. Dopolední program na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty přilákal téměř tři sta studentů a zaměstnanců. Nabídl bezplatný cykloservis, kávu pro ty, kteří dorazili pěšky, na kole či MHD, ukázku elektro cargo kola i krátké projížďky elektromobilem. Zájemci si mohli vyzkoušet sdílená kola Nextbike nebo se přidat ke společné projížďce po univerzitních budovách.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad.“ Miroslava Zavadil

Odpoledne se akce přesunula na náměstí Republiky, kde Udržitelná univerzita v rámci městského Dne bez aut představila veřejnosti své aktivity a ve spolupráci s Centrem aplikovaných pohybových aktivit FTK UP ukázala možnosti mobility pro osoby se specifickými potřebami.

„Den bez aut je skvělou příležitostí ukázat, že existují alternativy k individuální automobilové dopravě. Společně tak můžeme přispět k čistšímu ovzduší, menšímu hluku a příjemnějšímu městskému prostředí,“ uvedla Miroslava Zavadil z Udržitelné univerzity UP.

Během úterního odpoledne pak ožilo prostranství před hlavní menzou Bazarem UP, který umožnil studentům i zaměstnancům darovat a zdarma získat oblečení, knihy či kuchyňské vybavení; část nabídky navíc pocházela z olomouckého charitního reuse centra Druhá Dobrodruhá.

Celkem bylo sesbíráno 500 kg věcí, z toho více než 300 kg tvořil textil a doplňky, zbytek pak kuchyňské nádobí a knihy.

Své nové majitele našly téměř všechny domácí potřeby a nádobí, přibližně třetina textilu a obuvi a polovina knih. Asi 30 kg oblečení po akci putovalo do charitativního second handu nadace Moment, který ze svého zisku podporuje neziskovky. Další část je do konce října k dispozici pro zaměstnance UP a studenty ve Studentském klubu na Zbrojnici.

V dalších dnech byly na programu ETUR, který pořádala Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami UP a jejich ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery, workshopy první pomoci, během nichž si účastníci mohli prakticky vyzkoušet základní záchranné úkony i práci s defibrilátorem. V Divadle na cucky se konala beseda o ekologické úzkosti s psychologem Matějem Mičulkou, kterou doplnila diskuse o tom, jak zvládat environmentální stres a přetlak informací o klimatické krizi. Na Konviktu zase proběhla konference Jíme lokálně, myslíme globálně, zaměřená na udržitelné stravování, a nechyběly ani lekce jógy.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad,“ dodala Miroslava Zavadil. „Velmi nás těší také pozitivní reakce studentů a zaměstnanců.“

Téměř půl tuny domácích potřeb, knih a oblečení, které se nestaly odpadem, ale na Bazaru UP naopak našly nové majitele, bezplatný cykloservis, projížďky na sdílených kolech, ukázky elektromobility, kurzy první pomoci nebo přednáška o ekologické úzkosti – tak vypadal letošní Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) na UP. Od 22. září do 3. října propojil odpovědnost k životnímu prostřední i společnosti, zdravý životní styl i univerzitní komunitu.

Letošní týden udržitelnosti nezačal skromně, ale hned celosvětovou akcí – první den semestru se totiž univerzita připojila k Mezinárodnímu dni bez aut. Dopolední program na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty přilákal téměř tři sta studentů a zaměstnanců. Nabídl bezplatný cykloservis, kávu pro ty, kteří dorazili pěšky, na kole či MHD, ukázku elektro cargo kola i krátké projížďky elektromobilem. Zájemci si mohli vyzkoušet sdílená kola Nextbike nebo se přidat ke společné projížďce po univerzitních budovách.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad.“ – Miroslava Zavadil

Odpoledne se akce přesunula na náměstí Republiky, kde Udržitelná univerzita v rámci městského Dne bez aut představila veřejnosti své aktivity a ve spolupráci s Centrem aplikovaných pohybových aktivit FTK UP ukázala možnosti mobility pro osoby se specifickými potřebami.

„Den bez aut je skvělou příležitostí ukázat, že existují alternativy k individuální automobilové dopravě. Společně tak můžeme přispět k čistšímu ovzduší, menšímu hluku a příjemnějšímu městskému prostředí,“ uvedla Miroslava Zavadil z Udržitelné univerzity UP.

Během úterního odpoledne pak ožilo prostranství před hlavní menzou Bazarem UP, který umožnil studentům i zaměstnancům darovat a zdarma získat oblečení, knihy či kuchyňské vybavení; část nabídky navíc pocházela z olomouckého charitního reuse centra Druhá Dobrodruhá.

Celkem bylo sesbíráno 500 kg věcí, z toho více než 300 kg tvořil textil a doplňky, zbytek pak kuchyňské nádobí a knihy.

Své nové majitele našly téměř všechny domácí potřeby a nádobí, přibližně třetina textilu a obuvi a polovina knih. Asi 30 kg oblečení po akci putovalo do charitativního second handu nadace Moment, který ze svého zisku podporuje neziskovky. Další část je do konce října k dispozici pro zaměstnance UP a studenty ve Studentském klubu na Zbrojnici.

V dalších dnech byly na programu ETUR, který pořádala Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami UP a jejich ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery, workshopy první pomoci, během nichž si účastníci mohli prakticky vyzkoušet základní záchranné úkony i práci s defibrilátorem. V Divadle na cucky se konala beseda o ekologické úzkosti s psychologem Matějem Mičulkou, kterou doplnila diskuse o tom, jak zvládat environmentální stres a přetlak informací o klimatické krizi. Na Konviktu zase proběhla konference Jíme lokálně, myslíme globálně, zaměřená na udržitelné stravování, a nechyběly ani lekce jógy.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad,“ dodala Miroslava Zavadil. „Velmi nás těší také pozitivní reakce studentů a zaměstnanců.“

V době, kdy napříč Evropou probíhaly revoluce, za oceánem propukla kalifornská zlatá horečka, v Česku bylo vynalezeno plzeňské pivo, v Africe byly objeveny Viktoriiny vodopády a v Anglii Charles Darwin představil svou evoluční teorii, prožívala jednu ze svých vývojových etap také olomoucká univerzita. Nově tuto etapu mapuje publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 historiků Jiřího Fialy a Michaela Viktoříka. Kniha vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

C. k. Františkova univerzita v Olomouci zažila za 33 let své existence turbulentní část tzv. dlouhého 19. století a poznala hned tři císaře – Františka I., Ferdinanda I. a Františka Josefa I. Nová publikace, která poznala během svého mnohaletého vzniku hned tři rektory Univerzity Palackého, nabízí ucelený a mnohovrstevnatý pohled na dějiny Františkovy univerzity a současně zaplňuje některá bílá místa ve více než 450letých dějinách vysokoškolského učení v Olomouci.

Autoři při přípravách monografie využili nejen domácí archivní prameny, ale rovněž dosud neznámé materiály a dokumenty z Rakouského státního archivu ve Vídni či zemského archivu. Díky tomu osvětlují klíčové momenty existence této univerzity, její postupné rušení i snahy o obnovení až do zániku habsburské monarchie.

„Františkova univerzita měla významnou úlohu nejen v životě pevnostního města, ale byla také jednou z klíčových vzdělávacích institucí na Moravě.“ Michael Viktořík

Kniha zasazuje vývoj olomoucké univerzity do širšího kontextu reforem vysokého školství Rakouské říše a nabízí rovněž souhrnnou analýzu dosavadní historiografie.

„Františkova univerzita měla významnou úlohu nejen v životě pevnostního města, ale byla také jednou z klíčových vzdělávacích institucí na Moravě, resp. v habsburské monarchii v době předbřeznové,“ říká k tehdejšímu významu olomoucké univerzity Michael Viktořík.

Součástí knihy je také rozsáhlý soubor biografických medailonů, které přibližují osudy a působení členů pedagogického sboru C. k. Františkovy univerzity v Olomouci. Autorem těchto medailonů je Jiří Fiala.

„C. k. Františkova univerzita v Olomouci sice namnoze posloužila jako první vysokoškolské působiště čelných osobností podílejících se na pokroku humanitních i přírodních věd v habsburských dědičných zemích, natrvalo s Olomoucí však zůstali spjati též významní představitelé české vědy a českého společenského života v tomto městě, na prvním místě gynekolog František Jan Mošner,“ konstatuje Jiří Fiala.

Publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 byla představena na slavnostním večeru v kapli Božího Těla, jen pár metrů od budovy, kde původně císařská univerzita sídlila. Během večera byl symbolicky odhalen také restaurovaný portrét zakladatele C. k. Františkovy univerzity v Olomouci, rakouského císaře Františka I Habsbursko-lotrinského. Obraz najde přirozeně své místo v prostorách současného rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a brzy také u dobrých knihkupců.

 

V době, kdy napříč Evropou probíhaly revoluce, za oceánem propukla kalifornská zlatá horečka, v Česku bylo vynalezeno plzeňské pivo, v Africe byly objeveny Viktoriiny vodopády a v Anglii Charles Darwin představil svou evoluční teorii, prožívala jednu ze svých vývojových etap také olomoucká univerzita. Nově tuto etapu mapuje publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 historiků Jiřího Fialy a Michaela Viktoříka. Kniha vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

C. k. Františkova univerzita v Olomouci zažila za 33 let své existence turbulentní část tzv. dlouhého 19. století a poznala hned tři císaře – Františka I., Ferdinanda I. a Františka Josefa I. Nová publikace, která poznala během svého mnohaletého vzniku hned tři rektory Univerzity Palackého, nabízí ucelený a mnohovrstevnatý pohled na dějiny Františkovy univerzity a současně zaplňuje některá bílá místa ve více než 450letých dějinách vysokoškolského učení v Olomouci.

Autoři při přípravách monografie využili nejen domácí archivní prameny, ale rovněž dosud neznámé materiály a dokumenty z Rakouského státního archivu ve Vídni či zemského archivu. Díky tomu osvětlují klíčové momenty existence této univerzity, její postupné rušení i snahy o obnovení až do zániku habsburské monarchie.

„Františkova univerzita měla významnou úlohu nejen v životě pevnostního města, ale byla také jednou z klíčových vzdělávacích institucí na Moravě.“ Michael Viktořík

Kniha zasazuje vývoj olomoucké univerzity do širšího kontextu reforem vysokého školství Rakouské říše a nabízí rovněž souhrnnou analýzu dosavadní historiografie.

„Františkova univerzita měla významnou úlohu nejen v životě pevnostního města, ale byla také jednou z klíčových vzdělávacích institucí na Moravě, resp. v habsburské monarchii v době předbřeznové,“ říká k tehdejšímu významu olomoucké univerzity Michael Viktořík.

Součástí knihy je také rozsáhlý soubor biografických medailonů, které přibližují osudy a působení členů pedagogického sboru C. k. Františkovy univerzity v Olomouci. Autorem těchto medailonů je Jiří Fiala.

„C. k. Františkova univerzita v Olomouci sice namnoze posloužila jako první vysokoškolské působiště čelných osobností podílejících se na pokroku humanitních i přírodních věd v habsburských dědičných zemích, natrvalo s Olomoucí však zůstali spjati též významní představitelé české vědy a českého společenského života v tomto městě, na prvním místě gynekolog František Jan Mošner,“ konstatuje Jiří Fiala.

Publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 byla představena na slavnostním večeru v kapli Božího Těla, jen pár metrů od budovy, kde původně císařská univerzita sídlila. Během večera byl symbolicky odhalen také restaurovaný portrét zakladatele C. k. Františkovy univerzity v Olomouci, rakouského císaře Františka I Habsbursko-lotrinského. Obraz najde přirozeně své místo v prostorách současného rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a brzy také u dobrých knihkupců.

 

Řád koruny, vyznamenání Belgického království, obdržel vedoucí katedry nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého profesor Wilken Engelbrecht za služby prokázané belgickému státu, zejména za zásluhy ve veřejném sektoru.

Řád koruny se uděluje v pěti třídách, dále v pěti nižších stupních, profesor Wilken Engelbrecht jej získal v třetí nejvyšší třídě, v hodnosti Komandér. Ocenění převzal v prostorách rezidence velvyslance Belgického království v Praze.

„Je to pro mě obrovská čest, moc si tohoto ocenění vážím. Řád koruny se uděluje v několika kategoriích, tu nejvyšší dostávají běžně jen hlavy státu, druhou nejvyšší pak politici a vojáci. Běžný smrtelník dostává za velké zásluhy nanejvýše hodnost Zlaté palmy či Rytíře, a to často při odchodu do důchodu. Za co jsem si já zasloužil tak vysoké ocenění, hodnost Komandéra, opravdu nevím,“ uvedl Wilken Engelbrecht.

Profesor Wilken Engelbrecht je přední osobností nederlandistiky ve střední Evropě, vyznamenání mu bylo uděleno za jeho neúnavnou oddanost nizozemskému jazyku a kultuře. On sám pak popsal, že vyznamenání obdržel za (znovu)založení nederlandistiky v Olomouci a Bratislavě, za podporu a rozšíření oboru nederlandistiky, mimo jiné za založení platformy česko-slovenských nederlandistů v roce 1994 a za (spolu)založení svazu středoevropských nederlandistů v roce 1995. Také za vědeckou, pedagogickou a organizační aktivitu v celé střední Evropě, zejména v České republice, na Slovensku a v Polsku.

„Ani ve snu jsem netušil, že to ocenění bude tak vysoké. Když jsem jej pak převzal, na chvíli jsem ztratil slova.“ Wilken Engelbrecht.

Slavnostního aktu se v prostorách rezidence belgického velvyslance zúčastnila i laureátova rodina a kolegové včetně děkana FF UP Jana Stejskala. 

„Byl jsem poctěn, že jsem mohl při této příležitosti v rezidenci belgického velvyslance být. Vše bylo velmi ‚konspirativní‘. Řada z nás již delší čas o vyznamenání pana profesora věděla. On sám ovšem ne. Je proto skvělé, že se podařilo připravit mu vskutku veliké překvapení,“ řekl Jan Stejskal. Zdůraznil přitom, že je hrdý na to, že může reprezentovat fakultu, na níž pracují lidé, jako je Wilken Engelbrecht.

„Jeho vyznamenání je zcela zasloužené. Wilken Engelbrecht je příkladným reprezentantem svého národa, svého mateřského jazyka i své kultury. Jeho dosah a úspěchy byly patrné i během ceremoniálu v rezidenci velvyslance. Byli zde zástupci nejen Belgie, včetně představitele reprezentujícího vlámský region, nizozemská velvyslankyně, představitelé kulturních institucí, stejně tak i kolegyně a kolegové nederlandisté z celé střední Evropy,“ dodal děkan FF UP. Vyzdvihl také Engelbrechtovu zásluhu o obnovení povědomí nizozemské a vlámské kultury v celé střední Evropě po pádu komunismu i to, že jej mnozí zúčastnění považují za svého blízkého kolegu či učitele.  

„Do posledního okamžiku jsem opravdu netušil, co se chystá. Věděli to ostatní, kteří to přede mnou tajili. Pan Gunther Van Neste, současný všeobecný tajemník (předseda) Nizozemské jazykové unie, mě před pár měsíci pozval do Prahy, abychom při příležitosti Týdne nizozemského jazyka prodebatovali s diplomaty nasměrování nederlandistiky ve střední Evropě, zvláště v České a Slovenské republice. Znělo to velmi věrohodně. Nedávno jsem byl u podobné debaty ve Varšavě. Ostatně i tam naši domluvu k setkání pan tajemník připomněl. Když jsem pak dorazil do Prahy, přesměroval mě k rezidenci velvyslance Belgie s tím, že si to přeje pan velvyslanec. Až když jsem tam přišel, začalo mi být jasné, že zřejmě dostanu nějaké ocenění. Byli tam totiž i mnozí kolegové ze střední Evropy, moje rodina i pan děkan naší fakulty. Ani ve snu jsem ale netušil, že to ocenění bude tak vysoké. Když jsem jej pak převzal, na chvíli jsem ztratil slova. To se mi stává málokdy,“ popsal slavnostní chvíli laureát prestižního ocenění.

Řád koruny je vyznamenání Belgického království. Jde o záslužný řád a uděluje se za služby prokázané belgickému státu v pěti třídách (Velkokříž, Velkodůstojník, Komandér, Důstojník, Rytíř), plus v nižších stupních: dvě palmy (Zlatá a Stříbrná) a tři medaile (Zlatá, Stříbrná a Bronzová). Odznak řádu je bílý smaltovaný Maltézský kříž s rovnými paprsky. Pro třídu rytíře je proveden ve stříbrné barvě, pro vyšší třídy pak v barvě zlaté. Řád koruny založil 15. října 1897 král Leopold II. Belgický.

Řád koruny, vyznamenání Belgického království, obdržel vedoucí katedry nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého profesor Wilken Engelbrecht za služby prokázané belgickému státu, zejména za zásluhy ve veřejném sektoru.

Řád koruny se uděluje v pěti třídách, dále v pěti nižších stupních, profesor Wilken Engelbrecht jej získal v třetí nejvyšší třídě, v hodnosti Komandér. Ocenění převzal v prostorách rezidence velvyslance Belgického království v Praze.

„Je to pro mě obrovská čest, moc si tohoto ocenění vážím. Řád koruny se uděluje v několika kategoriích, tu nejvyšší dostávají běžně jen hlavy státu, druhou nejvyšší pak politici a vojáci. Běžný smrtelník dostává za velké zásluhy nanejvýše hodnost Zlaté palmy či Rytíře, a to často při odchodu do důchodu. Za co jsem si já zasloužil tak vysoké ocenění, hodnost Komandéra, opravdu nevím,“ uvedl Wilken Engelbrecht.

Profesor Wilken Engelbrecht je přední osobností nederlandistiky ve střední Evropě, vyznamenání mu bylo uděleno za jeho neúnavnou oddanost nizozemskému jazyku a kultuře. On sám pak popsal, že vyznamenání obdržel za (znovu)založení nederlandistiky v Olomouci a Bratislavě, za podporu a rozšíření oboru nederlandistiky, mimo jiné za založení platformy česko-slovenských nederlandistů v roce 1994 a za (spolu)založení svazu středoevropských nederlandistů v roce 1995. Také za vědeckou, pedagogickou a organizační aktivitu v celé střední Evropě, zejména v České republice, na Slovensku a v Polsku.

„Ani ve snu jsem netušil, že to ocenění bude tak vysoké. Když jsem jej pak převzal, na chvíli jsem ztratil slova.“ Wilken Engelbrecht.

Slavnostního aktu se v prostorách rezidence belgického velvyslance zúčastnila i laureátova rodina a kolegové včetně děkana FF UP Jana Stejskala. 

„Byl jsem poctěn, že jsem mohl při této příležitosti v rezidenci belgického velvyslance být. Vše bylo velmi ‚konspirativní‘. Řada z nás již delší čas o vyznamenání pana profesora věděla. On sám ovšem ne. Je proto skvělé, že se podařilo připravit mu vskutku veliké překvapení,“ řekl Jan Stejskal. Zdůraznil přitom, že je hrdý na to, že může reprezentovat fakultu, na níž pracují lidé, jako je Wilken Engelbrecht.

„Jeho vyznamenání je zcela zasloužené. Wilken Engelbrecht je příkladným reprezentantem svého národa, svého mateřského jazyka i své kultury. Jeho dosah a úspěchy byly patrné i během ceremoniálu v rezidenci velvyslance. Byli zde zástupci nejen Belgie, včetně představitele reprezentujícího vlámský region, nizozemská velvyslankyně, představitelé kulturních institucí, stejně tak i kolegyně a kolegové nederlandisté z celé střední Evropy,“ dodal děkan FF UP. Vyzdvihl také Engelbrechtovu zásluhu o obnovení povědomí nizozemské a vlámské kultury v celé střední Evropě po pádu komunismu i to, že jej mnozí zúčastnění považují za svého blízkého kolegu či učitele.  

„Do posledního okamžiku jsem opravdu netušil, co se chystá. Věděli to ostatní, kteří to přede mnou tajili. Pan Gunther Van Neste, současný všeobecný tajemník (předseda) Nizozemské jazykové unie, mě před pár měsíci pozval do Prahy, abychom při příležitosti Týdne nizozemského jazyka prodebatovali s diplomaty nasměrování nederlandistiky ve střední Evropě, zvláště v České a Slovenské republice. Znělo to velmi věrohodně. Nedávno jsem byl u podobné debaty ve Varšavě. Ostatně i tam naši domluvu k setkání pan tajemník připomněl. Když jsem pak dorazil do Prahy, přesměroval mě k rezidenci velvyslance Belgie s tím, že si to přeje pan velvyslanec. Až když jsem tam přišel, začalo mi být jasné, že zřejmě dostanu nějaké ocenění. Byli tam totiž i mnozí kolegové ze střední Evropy, moje rodina i pan děkan naší fakulty. Ani ve snu jsem ale netušil, že to ocenění bude tak vysoké. Když jsem jej pak převzal, na chvíli jsem ztratil slova. To se mi stává málokdy,“ popsal slavnostní chvíli laureát prestižního ocenění.

Řád koruny je vyznamenání Belgického království. Jde o záslužný řád a uděluje se za služby prokázané belgickému státu v pěti třídách (Velkokříž, Velkodůstojník, Komandér, Důstojník, Rytíř), plus v nižších stupních: dvě palmy (Zlatá a Stříbrná) a tři medaile (Zlatá, Stříbrná a Bronzová). Odznak řádu je bílý smaltovaný Maltézský kříž s rovnými paprsky. Pro třídu rytíře je proveden ve stříbrné barvě, pro vyšší třídy pak v barvě zlaté. Řád koruny založil 15. října 1897 král Leopold II. Belgický.

Představte si, že jako otočením knoflíku můžete změnit vlastnosti materiálu tak, aby se choval jako dokonalý vodič, úplný izolátor nebo cosi zajímavého mezi tím, co by nám mohlo pomoci lépe porozumět chování světa na kvantové úrovni. To je podstata nové studie publikované v časopise Physical Review Letters, na které se v rámci mezinárodní spolupráce podílel i výzkumník na FZU Filip Křížek.