Feed aggregator

I prostor města může být útočištěm pro řadu významných druhů hmyzu – dokazují to nové květnaté louky a hmyzí domky, které díky Udržitelné univerzitě vznikly letos na jaře hned na několika místech v Olomouci. Na plochách, osetých obohacenou směsí s podílem rostlin významných pro opylovače i jiný hmyz, už začínají kvést vičence, chrpy nebo štírovníky a hmyzí hotely hlásí první ubytované. Bližší seznámení s nimi umožňují naučné tabule.

Mapku hotelů i luk najdete na konci článku.

Změny krajiny, klimatu či znečištění a eutrofizace prostředí jsou hlavními důvody globálního úbytku hmyzu. Jedním z opatření pro podporu jeho početných i druhově pestrých společenstev může být zakládání květnatých luk, které zároveň zvyšují rozšiřují druhovou, funkční i strukturní diverzitu zeleně. „Ta je často v městských prostorech tvořena uniformními, příliš často sečenými porosty s dominancí trav, které hmyzu neposkytují potřebný nektar. Květnaté louky vytvořené vhodnou skladbou osiva jsou naopak zdrojem pylu, nektaru a živných druhů larev i dospělců býložravého hmyzu,“ říká Monika Mazalová z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP.

Pro univerzitní louky byly Udržitelnou univerzitou za podpory Olomouckého kraje pořízeny tři typy osevních směsí od firmy Agrostis. Při jejich výběru byly zohledněny podmínky ploch jako jejich podklad, městský charakter a orientace na světové strany. Směsí vytvořenou zejména pro motýlí opylovače je Papilio obsahující hostitelské rostliny vícero druhů motýlů. Kombinací trav, bylin a jetelovin jsou pak i směsi Horizont a Slunovrat. Na loukách tak pokvetou například chrpa, vlčí mák nebo kopretiny. Kromě motýlů květiny přilákají také blanokřídlé či pestřenky.

„Těší nás, že travinobylinné porosty, vyseté letos na jaře u kolejí Generála Svobody a právnické fakulty, už rostou a pomalu začínají i kvést. Vzhledem k tomu, že nejde o letničkovou okrasnou směs, ale z velké části o víceleté druhy rostlin, rozkvetou bohatěji v příštím roce a následujících letech,“ vysvětluje referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

Úkryt a hnízdní stanoviště hmyzu pak poskytnou hmyzí domky, pocházející z lokální produkce na Valašsku. Struktura jednotlivých částí hmyzích domků nabízí prostory pro úkryt dospělců denních motýlů i kuklení jejich housenek, různě velké přírodní dutiny pro brouky a včely samotářky či vrtané otvory v cihle pro vosy hrnčířky. Domky jsou umístěny na šesti lokalitách – v blízkosti Právnické a Lékařské fakulty, kolejí Generála Svobody a Evžena Rošického a také v Neředíně za AC BALUO a v areálu v Holici. Na konci článku najdete mapu s přesnými lokacemi. 

Vedle podpory biodiverzity jsou dalšími benefity květnatých luk zadržování vody v krajině a zlepšení půdních podmínek. Porost je odolný vůči suchu a erozi a zůstává zelený i v letním období. Zároveň udržuje nižší teplotu půdy a není nutné jej často sekat. To a další zajímavé informace se mohou nejen studenti a zaměstnanci univerzity, ale i veřejnost dočíst na informačních tabulích u květnatých luk i hmyzích domků.

Využít letní období ke společnému čtení s dětmi není nikdy na škodu. A pokud takové čtení zábavnou formou vzdělává, není to na škodu hned dvojnásobně! I proto vám jako další tip na letní čtivo z produkce Vydavatelství UP vybíráme Filmouku, unikátní, interaktivní a vizuálně pestrou a zábavnou učebnici o filmu.

Filmouka je netradiční učebnice, která jako první svého druhu u nás přináší průvodce světem filmu (nejen) pro děti školou povinné. Vizuálně pestrá a graficky promyšlená publikace je propojená s multimediálním webem s filmovými ukázkami a úkoly, koncepčně využívá komiksové stripy a svými ilustracemi ji doprovodil Jaromír 99.

Autorsky za učebnicí stojí tým Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu, který na Filmouce pracoval více než tři roky, a i díky poctivé rešerši v zahraničí nakonec knihu připravil tak, aby se dala využít jak ve výuce ve školách, tak při individuálním čtení dětí s rodiči doma, případně jen dětí samotných.

Tip: Chystáte se s dětmi na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště? Filmouku si tam můžete užít naživo v rámci interaktivních workshopů hned dvakrát – v neděli 28. července a v úterý 30. července.

Filmouka nabízí jak teorii, tak interaktivní praxi a návody na to, jak „rozumět“ filmu. Na čtenáře čeká vhled do historického vývoje filmu od bratří Lumièrů až po éru Netflixu, dozví se více o technické přípravě filmu, poznají, jak se ve filmu buduje příběh a napětí, nahlédnou za oponu tvorby filmových triků a seznámí se s nejčastějšími filmovými žánry, jejich specifiky i tím, jak filmaři odhadují divácké nálady a trendy. Porozumění usnadňují čtyři komiksoví vypravěči, kteří celou knihou provázejí jako zvídaví průvodci.

Filmouku si pro sebe či své ratolesti můžete pořídit na e-shopu VUP nebo v olomoucké prodejně VUP na Zbrojnici.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Využít letní období ke společnému čtení s dětmi není nikdy na škodu. A pokud takové čtení zábavnou formou vzdělává, není to na škodu hned dvojnásobně! I proto vám jako další tip na letní čtivo z produkce Vydavatelství UP vybíráme Filmouku, unikátní, interaktivní a vizuálně pestrou a zábavnou učebnici o filmu.

Filmouka je netradiční učebnice, která jako první svého druhu u nás přináší průvodce světem filmu (nejen) pro děti školou povinné. Vizuálně pestrá a graficky promyšlená publikace je propojená s multimediálním webem s filmovými ukázkami a úkoly, koncepčně využívá komiksové stripy a svými ilustracemi ji doprovodil Jaromír 99.

Autorsky za učebnicí stojí tým Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu, který na Filmouce pracoval více než tři roky, a i díky poctivé rešerši v zahraničí nakonec knihu připravil tak, aby se dala využít jak ve výuce ve školách, tak při individuálním čtení dětí s rodiči doma, případně jen dětí samotných.

Tip: Chystáte se s dětmi na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště? Filmouku si tam můžete užít naživo v rámci interaktivních workshopů hned dvakrát – v neděli 28. července a v úterý 30. července.

Filmouka nabízí jak teorii, tak interaktivní praxi a návody na to, jak „rozumět“ filmu. Na čtenáře čeká vhled do historického vývoje filmu od bratří Lumièrů až po éru Netflixu, dozví se více o technické přípravě filmu, poznají, jak se ve filmu buduje příběh a napětí, nahlédnou za oponu tvorby filmových triků a seznámí se s nejčastějšími filmovými žánry, jejich specifiky i tím, jak filmaři odhadují divácké nálady a trendy. Porozumění usnadňují čtyři komiksoví vypravěči, kteří celou knihou provázejí jako zvídaví průvodci.

Filmouku si pro sebe či své ratolesti můžete pořídit na e-shopu VUP nebo v olomoucké prodejně VUP na Zbrojnici.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Šest sourozenců, šest absolventů Univerzity Palackého. Během nedávných promocí Lékařské fakulty UP převzala diplom stvrzující úspěšné zakončení studia i čerstvá zubařka Magdalena Staňková, která se stala již šestým absolventem olomoucké univerzity a třetí lékařkou v rodině pocházející ze Zlatých Hor na Jesenicku.

Na promoci své nejmladší sestry se všichni sourozenci sešli, nechyběli ani jejich rodiče a naopak jejich děti.

„Začalo to v roce 1996, když naše nejstarší sestra Mária nastoupila na olomouckou právnickou fakultu. Potom už jsme všichni studovali na Univerzitě Palackého, ani jsme neuvažovali, že bychom chtěli studovat jinde. Olomouc jsme si zamilovali a nakonec část z nás na Olomoucku i zakotvila,“ prozradil Václav Staněk, jeden ze dvou Magdaleniných bratrů, který absolvoval v roce 2015 medicínu.  

S lékařskou fakultou a fakultní nemocnicí je spjat i bratr Ján, který letos úspěšně ukončil doktorské studium a je členem týmu Kliniky zubního lékařství.

Stomatologii nyní vystudovala i nejmladší Magdalena. „Proč jsem si vybrala zubní lékařství? Měla jsem dva velké vzory v bratrech, kteří na lékařské fakultě studovali, a nakonec jsem se rozhodla právě pro tento obor. Honza pak zůstal na klinice a já na ni teď nastoupím na částečný úvazek také,“ uvedla Magdalena Staňková.

Starší sestry na Teoretických ústavech nestudovaly. Ludmila má magistra a doktorát z pedagogické fakulty, Mária a Anna vystudovaly několik let po sobě právnickou fakultu a obě se staly samostatnými advokátkami.

„Moc ráda bych za nás za všechny upřímně poděkovala našim rodičům. Celou dobu na studiích nás všech šest podporovali, a to jak osobní podporou, tak finančně, takže se dá říct, že jsme jejich skutečná životní investice. Někdy to s námi měli náročné, ale vydrželi to s námi, vždy při nás stáli a za to jim patří opravdu velké díky,“ dodala za všechny nejstarší ze šestice sourozenců Mária Chvajová Staňková.

„Nutno ale zmínit, že rodiče v Olomouci nestudovali. Tatínek je geolog, absolvent Univerzity Karlovy v Praze, a maminka magistra farmacie z Univerzity Komenského v Bratislavě. A co se týče našich dětí, to se teprve uvidí,“ uzavřela.

Šest sourozenců, šest absolventů Univerzity Palackého. Během nedávných promocí Lékařské fakulty UP převzala diplom stvrzující úspěšné zakončení studia i čerstvá zubařka Magdalena Staňková, která se stala již šestým absolventem olomoucké univerzity a třetí lékařkou v rodině pocházející ze Zlatých Hor na Jesenicku.

Na promoci své nejmladší sestry se všichni sourozenci sešli, nechyběli ani jejich rodiče a naopak jejich děti.

„Začalo to v roce 1996, když naše nejstarší sestra Mária nastoupila na olomouckou právnickou fakultu. Potom už jsme všichni studovali na Univerzitě Palackého, ani jsme neuvažovali, že bychom chtěli studovat jinde. Olomouc jsme si zamilovali a nakonec část z nás na Olomoucku i zakotvila,“ prozradil Václav Staněk, jeden ze dvou Magdaleniných bratrů, který absolvoval v roce 2015 medicínu.  

S lékařskou fakultou a fakultní nemocnicí je spjat i bratr Ján, který letos úspěšně ukončil doktorské studium a je členem týmu Kliniky zubního lékařství.

Stomatologii nyní vystudovala i nejmladší Magdalena. „Proč jsem si vybrala zubní lékařství? Měla jsem dva velké vzory v bratrech, kteří na lékařské fakultě studovali, a nakonec jsem se rozhodla právě pro tento obor. Honza pak zůstal na klinice a já na ni teď nastoupím na částečný úvazek také,“ uvedla Magdalena Staňková.

Starší sestry na Teoretických ústavech nestudovaly. Ludmila má magistra a doktorát z pedagogické fakulty, Mária a Anna vystudovaly několik let po sobě právnickou fakultu a obě se staly samostatnými advokátkami.

„Moc ráda bych za nás za všechny upřímně poděkovala našim rodičům. Celou dobu na studiích nás všech šest podporovali, a to jak osobní podporou, tak finančně, takže se dá říct, že jsme jejich skutečná životní investice. Někdy to s námi měli náročné, ale vydrželi to s námi, vždy při nás stáli a za to jim patří opravdu velké díky,“ dodala za všechny nejstarší ze šestice sourozenců Mária Chvajová Staňková.

„Nutno ale zmínit, že rodiče v Olomouci nestudovali. Tatínek je geolog, absolvent Univerzity Karlovy v Praze, a maminka magistra farmacie z Univerzity Komenského v Bratislavě. A co se týče našich dětí, to se teprve uvidí,“ uzavřela.

V hlavním městě Francie již za týden vypuknou XXXIII. letní olympijské hry. Do soutěží této největší světové sportovní události zasáhne také 113 reprezentantek a reprezentantů České republiky a mezi nimi i pět sportovců spojených s Univerzitou Palackého: judistka Renata Zachová, šermíř Jakub Jurka, lukostřelec Adam Li a veslaři Radka Novotníková a Miroslav Vraštil.

Místo na hrách si jako první už na konci loňského léta vybojovali veslaři na mistrovství světa v Bělehradě. Radka Novotníková, která studuje na Filozofické fakultě UP Ediční a nakladatelskou praxi, se s kolegyní Pavlínou Flamíkovou v Paříži představí v závodu dvojek bez kormidelnice, půjde o jejich olympijskou premiéru. Oproti tomu Miroslav Vraštil, studující program Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců na Fakultě tělesné kultury UP, pojede na olympiádu už počtvrté. To přitom není jediná čtyřka v jeho olympijském příběhu. Účast v Paříži si totiž s kolegou z dvojskifu Jiřím Šimánkem vyjeli díky čtvrtému místu na zmíněném mistrovství světa a „bramborovou“ pozici obsadili i na předchozích hrách v Tokiu. Z Paříže již ale medaili přivezou, nechal se v rozhovorech slyšet olomoucký veslař a také triatlonista.

Dalším studentem UP, který se na olympijské hry podívá opakovaně (o jeho účasti na hrách v Tokiu jsme psali zde), je šermíř Jakub Jurka. Do Paříže se kvalifikoval jako člen českého týmu kordistů, kterému se podařilo na olympiádu dostat po dlouhých 32 letech poté, co obsadil druhé místo na turnaji Světového poháru v Gruzii. „Před pár lety jsem nemohl uvěřit, že jsem se dostal do Tokia, a teď mě čeká druhá šance v Paříži. Je to jako splněný sen,“ napsal Jakub Jurka poté na svůj Instagram. Od tohoto úspěchu kordisté potvrdili formu na několika dalších turnajích, mj. na evropském šampionátu, kde skončili čtvrtí. Sám Jakub Jurka pak zvítězil mezi kordisty na letošním mistrovství ČR. 

To judistka Renata Zachová okusí olympijskou atmosféru poprvé. Důležité body do kvalifikace si vybojovala na evropském seniorském šampionátu v Chorvatsku, kde zvítězila v kategorii do 63 kg a získala pro české judo žen první medaili na tomto turnaji od roku 2004. Na potvrzení své kvalifikace do Paříže si pak sice svěřenkyně Jiřího Štěpána z katedry sportu FTK UP musela ještě několik týdnů počkat, nakonec však bude první českou judistkou na olympijských hrách po dvaceti letech. „I když je to opravdu těžké a bolí to, bez toho to nejde a já si nejednou sáhla na dno. Odrazila jsem se a s hrdostí můžu říct, že jakkoli to na olympiádě dopadne, můžu být na sebe opravdu pyšná,“ ohlédla se během přípravy na Paříž Renata Zachová s poděkováním všem, kteří ji na její cestě podporují.

Po dlouhých šestnácti letech bude mít Česká republika na olympiádě své zastoupení také v soutěži mužů v lukostřelbě. Jedno z posledních účastnických míst se totiž podařilo zajistit dalšímu studentovi FTK UP Adamovi Li, který nastřílel nejvíce bodů během červnového turnaje v Turecku. Člen Lukostřelby Olomouc, který mimo jiné vloni ustanovil nový český rekord v terčové lukostřelbě, se společně s úřadující mistryní světa Marií Horáčkovou zapojí také do soutěže smíšených týmů – v ní bude mít ČR zastoupení vůbec poprvé. „Nechci úplně tvrdit, že jsem s tím počítal, ale určitě jsem se o to snažil. Byl to hlavní cíl této sezony,“ uvedl Adam Li k postupu, který oslavil v prostředí domácí lukostřelnice svíčkovou od trenéra Tomáše Valenty.

Letní olympijské hry v Paříži budou oficiálně zahájeny v pátek 26. července, fandit sportovcům z Univerzity Palackého nicméně můžete už o den dříve, kdy se uskuteční rozřazovací kola v lukostřeleckých soutěžích (viz box níže).

Do 11. srpna pak v rámci her proběhnou boje o medaile v disciplínách 32 sportů. Aktualizované zpravodajství o účasti a úspěších českých sportovců můžete sledovat na webu olympijskytym.cz.

Pro fanoušky připravil Český olympijský výbor s partnery také Olympijský festival u jezera Most v severních Čechách, který bude nejen oficiální fan zónou s možností setkat se s českými sportovci, ale také zde bude možné si do sytosti zasportovat.

Kdy fandit reprezentantům z UP?

25. 7. 14:15 Adam Li – lukostřelba, rozřazovací kolo

28. 7. 9:00 Radka Novotníková – veslování, dvojka bez kormidelnice, rozjížďka

28. 7. 9:00 Miroslav Vraštil – veslování, dvojskif lehkých vah, rozjížďka

28. 7. 10:00 Jakub Jurka – šerm, kord, 1. kolo

30. 7. 10:00 Renata Zachová – judo, -63 kg, 1. kolo

30. 7. 12:00 Adam Li – lukostřelba, vyřazovací část

2. 8. 9:30 Adam Li – lukostřelba, smíšený tým, vyřazovací část

2. 8. 13:30 Jakub Jurka – šerm, tým kord

Další termíny podle vývoje soutěží, kompletní aktualizovaný program je k dispozici zde.

V hlavním městě Francie již za týden vypuknou XXXIII. letní olympijské hry. Do soutěží této největší světové sportovní události zasáhne také 113 reprezentantek a reprezentantů České republiky a mezi nimi i pět sportovců spojených s Univerzitou Palackého: judistka Renata Zachová, šermíř Jakub Jurka, lukostřelec Adam Li a veslaři Radka Novotníková a Miroslav Vraštil.

Místo na hrách si jako první už na konci loňského léta vybojovali veslaři na mistrovství světa v Bělehradě. Radka Novotníková, která studuje na Filozofické fakultě UP Ediční a nakladatelskou praxi, se s kolegyní Pavlínou Flamíkovou v Paříži představí v závodu dvojek bez kormidelnice, půjde o jejich olympijskou premiéru. Oproti tomu Miroslav Vraštil, studující program Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců na Fakultě tělesné kultury UP, pojede na olympiádu už počtvrté. To přitom není jediná čtyřka v jeho olympijském příběhu. Účast v Paříži si totiž s kolegou z dvojskifu Jiřím Šimánkem vyjeli díky čtvrtému místu na zmíněném mistrovství světa a „bramborovou“ pozici obsadili i na předchozích hrách v Tokiu. Z Paříže již ale medaili přivezou, nechal se v rozhovorech slyšet olomoucký veslař a také triatlonista.

Dalším studentem UP, který se na olympijské hry podívá opakovaně (o jeho účasti na hrách v Tokiu jsme psali zde), je šermíř Jakub Jurka. Do Paříže se kvalifikoval jako člen českého týmu kordistů, kterému se podařilo na olympiádu dostat po dlouhých 32 letech poté, co obsadil druhé místo na turnaji Světového poháru v Gruzii. „Před pár lety jsem nemohl uvěřit, že jsem se dostal do Tokia, a teď mě čeká druhá šance v Paříži. Je to jako splněný sen,“ napsal Jakub Jurka poté na svůj Instagram. Od tohoto úspěchu kordisté potvrdili formu na několika dalších turnajích, mj. na evropském šampionátu, kde skončili čtvrtí. Sám Jakub Jurka pak zvítězil mezi kordisty na letošním mistrovství ČR. 

To judistka Renata Zachová okusí olympijskou atmosféru poprvé. Důležité body do kvalifikace si vybojovala na evropském seniorském šampionátu v Chorvatsku, kde zvítězila v kategorii do 63 kg a získala pro české judo žen první medaili na tomto turnaji od roku 2004. Na potvrzení své kvalifikace do Paříže si pak sice svěřenkyně Jiřího Štěpána z katedry sportu FTK UP musela ještě několik týdnů počkat, nakonec však bude první českou judistkou na olympijských hrách po dvaceti letech. „I když je to opravdu těžké a bolí to, bez toho to nejde a já si nejednou sáhla na dno. Odrazila jsem se a s hrdostí můžu říct, že jakkoli to na olympiádě dopadne, můžu být na sebe opravdu pyšná,“ ohlédla se během přípravy na Paříž Renata Zachová s poděkováním všem, kteří ji na její cestě podporují.

Po dlouhých šestnácti letech bude mít Česká republika na olympiádě své zastoupení také v soutěži mužů v lukostřelbě. Jedno z posledních účastnických míst se totiž podařilo zajistit dalšímu studentovi FTK UP Adamovi Li, který nastřílel nejvíce bodů během červnového turnaje v Turecku. Člen Lukostřelby Olomouc, který mimo jiné vloni ustanovil nový český rekord v terčové lukostřelbě, se společně s úřadující mistryní světa Marií Horáčkovou zapojí také do soutěže smíšených týmů – v ní bude mít ČR zastoupení vůbec poprvé. „Nechci úplně tvrdit, že jsem s tím počítal, ale určitě jsem se o to snažil. Byl to hlavní cíl této sezony,“ uvedl Adam Li k postupu, který oslavil v prostředí domácí lukostřelnice svíčkovou od trenéra Tomáše Valenty.

Letní olympijské hry v Paříži budou oficiálně zahájeny v pátek 26. července, fandit sportovcům z Univerzity Palackého nicméně můžete už o den dříve, kdy se uskuteční rozřazovací kola v lukostřeleckých soutěžích (viz box níže).

Do 11. srpna pak v rámci her proběhnou boje o medaile v disciplínách 32 sportů. Aktualizované zpravodajství o účasti a úspěších českých sportovců můžete sledovat na webu olympijskytym.cz.

Pro fanoušky připravil Český olympijský výbor s partnery také Olympijský festival u jezera Most v severních Čechách, který bude nejen oficiální fan zónou s možností setkat se s českými sportovci, ale také zde bude možné si do sytosti zasportovat.

Kdy fandit reprezentantům z UP?

25. 7. 14:15 Adam Li – lukostřelba, rozřazovací kolo

28. 7. 9:00 Radka Novotníková – veslování, dvojka bez kormidelnice, rozjížďka

28. 7. 9:00 Miroslav Vraštil – veslování, dvojskif lehkých vah, rozjížďka

28. 7. 10:00 Jakub Jurka – šerm, kord, 1. kolo

30. 7. 10:00 Renata Zachová – judo, -63 kg, 1. kolo

30. 7. 12:00 Adam Li – lukostřelba, vyřazovací část

2. 8. 9:30 Adam Li – lukostřelba, smíšený tým, vyřazovací část

2. 8. 13:30 Jakub Jurka – šerm, tým kord

Další termíny podle vývoje soutěží, kompletní aktualizovaný program je k dispozici zde.

Nové znalosti, zážitky a přátelství si odnesli účastníci z Letní školy Badatele, kterou začátkem července uspořádala přírodovědecká fakulta. Sedmidenní akce zaměřená na vzdělávání v oblasti přírodních věd přilákala tři desítky studentů z celé České republiky.

„Studenti byli rozděleni do šesti týmů. První den si navrhli své logo a název týmů. Během týdne pak plnili týmové výzvy, za které získávali body. Nejdůležitější byl ale celotýdenní projekt, ve kterém musely týmy vymyslet a naprojektovat most převážně ze špaget,“ uvedla organizátorka letní školy Lucie Brulíková.

Cílem letní školy je zvýšit mezi studenty zájem o přírodní vědy. Na sedmnácti přednáškách účastníci získali zajímavé informace o geneticky modifikovaných organismech, významu map v moderní společnosti, kvantové kryptografii, fuzzy logice, svinkách a stínkách, včelách, analýze potravin, práci s daty, čtyřrozměrné analogii krychle, o plešatosti černých děr či o paměti, emocích, drogách a antidepresivech.

„Na školu nám přišla nabídka od našeho absolventa Jiřího Danihlíka. Zaujala mě a přihlásil jsem se. Líbí se mi, že se naučíme nové věci, na které není během školního roku čas. Je to skvělá příležitost pro studenty, kteří si chtějí rozšířit obzory a udělat něco navíc. Přednášky jsou opravdu pestré, nejvíce mě zaujal Teserakt čili krychle ve 4D, kterou připravil profesor Molnár,“ zhodnotil letní školu Vít Zetek, student prvního ročníku Gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí, fakultní školy přírodovědecké fakulty.

Letní škola Badatele také studentům nabídla prohlídku Anatomického muzea Lékařské fakulty UP, exkurzi v Thermo Fisher Scientific Brno, s. r. o., představení Kariérního centra UP nebo nadace The Kellner Family Foundation. „V roli organizátora letní školy jsem se ocitla poprvé a musím říct, že jsem naprosto nadšená, s jak nadanými studenty jsem se setkala. Je neuvěřitelné, jaký mají teoretický přehled, znalosti. Jsou plní energie a entuziasmu. Někteří z nich mne velmi překvapili, že již v tak mladém věku mají naprosto jasno o svém dalším směřování. Věřím, že si všichni letní školu užili a odnesli si nejen cenné vědomosti, ale snad potkali i nějaké nové přátele,“ doplnila Lucie Brulíková.

Nové znalosti, zážitky a přátelství si odnesli účastníci z Letní školy Badatele, kterou začátkem července uspořádala přírodovědecká fakulta. Sedmidenní akce zaměřená na vzdělávání v oblasti přírodních věd přilákala tři desítky studentů z celé České republiky.

„Studenti byli rozděleni do šesti týmů. První den si navrhli své logo a název týmů. Během týdne pak plnili týmové výzvy, za které získávali body. Nejdůležitější byl ale celotýdenní projekt, ve kterém musely týmy vymyslet a naprojektovat most převážně ze špaget,“ uvedla organizátorka letní školy Lucie Brulíková.

Cílem letní školy je zvýšit mezi studenty zájem o přírodní vědy. Na sedmnácti přednáškách účastníci získali zajímavé informace o geneticky modifikovaných organismech, významu map v moderní společnosti, kvantové kryptografii, fuzzy logice, svinkách a stínkách, včelách, analýze potravin, práci s daty, čtyřrozměrné analogii krychle, o plešatosti černých děr či o paměti, emocích, drogách a antidepresivech.

„Na školu nám přišla nabídka od našeho absolventa Jiřího Danihlíka. Zaujala mě a přihlásil jsem se. Líbí se mi, že se naučíme nové věci, na které není během školního roku čas. Je to skvělá příležitost pro studenty, kteří si chtějí rozšířit obzory a udělat něco navíc. Přednášky jsou opravdu pestré, nejvíce mě zaujal Teserakt čili krychle ve 4D, kterou připravil profesor Molnár,“ zhodnotil letní školu Vít Zetek, student prvního ročníku Gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí, fakultní školy přírodovědecké fakulty.

Letní škola Badatele také studentům nabídla prohlídku Anatomického muzea Lékařské fakulty UP, exkurzi v Thermo Fisher Scientific Brno, s. r. o., představení Kariérního centra UP nebo nadace The Kellner Family Foundation. „V roli organizátora letní školy jsem se ocitla poprvé a musím říct, že jsem naprosto nadšená, s jak nadanými studenty jsem se setkala. Je neuvěřitelné, jaký mají teoretický přehled, znalosti. Jsou plní energie a entuziasmu. Někteří z nich mne velmi překvapili, že již v tak mladém věku mají naprosto jasno o svém dalším směřování. Věřím, že si všichni letní školu užili a odnesli si nejen cenné vědomosti, ale snad potkali i nějaké nové přátele,“ doplnila Lucie Brulíková.

Otestovat účinnost nanočástic nitridů železa přímo na lokalitě s podzemními vodami kontaminovanými chlorovanými ethyleny je cílem projektu Pilotní aplikace nanočástic obsahujících nitridy železa pro reduktivní dechloraci chlorovaných ethylenů v podzemních vodách. Díky finanční podpoře Technologické agentury ČR ve výši zhruba 12,6 milionu korun na něm v příštích dvou letech budou spolupracovat odborníci z CATRIN Univerzity Palackého, Mikrobiologického ústavu AV ČR a firmy EPS biotechnology.

„Na konkrétní lokalitě zasažené chlorovanými ethyleny, zejména trichlorethylenem, použijeme nanočástice nitridů železa a budeme sledovat pokles kontaminace, vliv nanočástic na přítomné mikroorganismy v podzemních vodách a účinnost nanočástic v reálných podmínkách,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Jana Křížek Oborná z výzkumné skupiny Environmentální nanotechnologie CATRIN.

Vědci z této výzkumné skupiny publikovali v uplynulých dvou letech na téma nanočástice nitridů železa dvě práce v prestižních časopisech. „Na základě těchto výborných laboratorních výsledků jsme se rozhodli nanočástice nitridů železa posunout z laboratoře do praxe, k čemuž by měl posloužit tento nově získaný aplikační projekt,“ objasnila Křížek Oborná.

Olomoučtí výzkumníci například ve spolupráci s Ostravskou univerzitou a dvěma vídeňskými univerzitami vyvinuli nanočástice nitridů železa, otestovali jejich účinky pro odstraňování chlorovaných ethylenů z vodného prostředí a detailně popsali mechanismy reakcí. Výsledky byly zveřejněny i v prestižním časopise pro environmentální výzkum Environmental Science & Technology. Oproti již tradičním nanočásticím nulamocného železa jsou nanočástice nitridů železa pro eliminaci trichloretylenu mnohem účinnější.

Chlorované ethyleny, jako je trichlorethylen (TCE), jsou organické sloučeniny, které slouží například jako rozpouštědla. Trichlorethylen je známý karcinogen, dlouhodobá expozice může vést k rakovině ledvin a jater, zatímco krátkodobé vystavení tomuto polutantu může způsobit například neurologické problémy. Při úniku do životního prostředí TCE postupuje přes horninové prostředí do podzemní vody, kde se vyskytuje v rozpuštěné formě nebo tvoří organickou fázi. TCE vykazují vysokou afinitu k půdní matrici, což vede k jeho zdlouhavému postupnému uvolňování do podzemních vod i po ošetření lokality běžnými sanačními metodami. Sanace takto kontaminovaných podzemních vod vyžaduje komplexní přístup.

Otestovat účinnost nanočástic nitridů železa přímo na lokalitě s podzemními vodami kontaminovanými chlorovanými ethyleny je cílem projektu Pilotní aplikace nanočástic obsahujících nitridy železa pro reduktivní dechloraci chlorovaných ethylenů v podzemních vodách. Díky finanční podpoře Technologické agentury ČR ve výši zhruba 12,6 milionu korun na něm v příštích dvou letech budou spolupracovat odborníci z CATRIN Univerzity Palackého, Mikrobiologického ústavu AV ČR a firmy EPS biotechnology.

„Na konkrétní lokalitě zasažené chlorovanými ethyleny, zejména trichlorethylenem, použijeme nanočástice nitridů železa a budeme sledovat pokles kontaminace, vliv nanočástic na přítomné mikroorganismy v podzemních vodách a účinnost nanočástic v reálných podmínkách,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Jana Křížek Oborná z výzkumné skupiny Environmentální nanotechnologie CATRIN.

Vědci z této výzkumné skupiny publikovali v uplynulých dvou letech na téma nanočástice nitridů železa dvě práce v prestižních časopisech. „Na základě těchto výborných laboratorních výsledků jsme se rozhodli nanočástice nitridů železa posunout z laboratoře do praxe, k čemuž by měl posloužit tento nově získaný aplikační projekt,“ objasnila Křížek Oborná.

Olomoučtí výzkumníci například ve spolupráci s Ostravskou univerzitou a dvěma vídeňskými univerzitami vyvinuli nanočástice nitridů železa, otestovali jejich účinky pro odstraňování chlorovaných ethylenů z vodného prostředí a detailně popsali mechanismy reakcí. Výsledky byly zveřejněny i v prestižním časopise pro environmentální výzkum Environmental Science & Technology. Oproti již tradičním nanočásticím nulamocného železa jsou nanočástice nitridů železa pro eliminaci trichloretylenu mnohem účinnější.

Chlorované ethyleny, jako je trichlorethylen (TCE), jsou organické sloučeniny, které slouží například jako rozpouštědla. Trichlorethylen je známý karcinogen, dlouhodobá expozice může vést k rakovině ledvin a jater, zatímco krátkodobé vystavení tomuto polutantu může způsobit například neurologické problémy. Při úniku do životního prostředí TCE postupuje přes horninové prostředí do podzemní vody, kde se vyskytuje v rozpuštěné formě nebo tvoří organickou fázi. TCE vykazují vysokou afinitu k půdní matrici, což vede k jeho zdlouhavému postupnému uvolňování do podzemních vod i po ošetření lokality běžnými sanačními metodami. Sanace takto kontaminovaných podzemních vod vyžaduje komplexní přístup.

Špičkový výzkum a humanita musejí tvořit nerozlučnou dvojici, jinak vzniká pro lidstvo a lidskost velmi nebezpečná situace. Tento fakt připomíná výstava Částice a Arnošt Lustig v Kongresovém centru Praha, která je pro veřejnost otevřena až do 24. července.

Po loňské úspěšné premiéře uspořádala právnická fakulta na začátku července druhý ročník letní školy Human Rights Policy Legal Clinic. Za rozvojem kompetencí a dovedností v oblasti lidských práv, za zážitky a novými přáteli přijela do Olomouce dvacítka studentů z různých koutů Evropy, ale například také z Taiwanu.

Pořadatelé zopakovali zaměření a formát z loňského roku. „Opět jsme se snažili, aby letní škola vycházela z naší Lidskoprávní kliniky, předmětu, který na fakultě učíme. Vloni jsme si to vyzkoušeli, zjistili, co funguje a co ještě doplnit,“ řekl Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva a hlavní organizátor letní školy. Jejím cílem bylo naučit účastníky najít lidskoprávní problémy, analyzovat je a identifikovat nástroje k systémovému řešení, a to v celospolečenském kontextu.

Na programu se podílela desítka lektorů. „Povedlo se nám opět poskládat pestrý mezinárodní tým. Byli v něm akademici i kolegové z praxe. Většinově se opakovali z loňska na základě pozitivní zpětné vazby,“ uvedl Maxim Tomoszek s tím, že letos se podařilo zapojit například Krise Gledhilla, novozélandského odborníka na klinické právní vzdělávání a lidská práva. Z Auckland University of Technology přicestoval v rámci mezinárodní kreditové mobility programu Erasmus+. „Kris se se studenty zabýval mimo jiné strategickou litigací nebo způsoby, jak interpretovat lidskoprávní dokumenty. Řešili společně hodně pokročilá témata,“ zhodnotil Maxim Tomoszek.

Denní program organizátoři rozdělili do dvou bloků. Dopoledne si studenti s lektory prohlubovali vhled do lidských práv, pracovali také s případovými studiemi nebo si zkusili napsat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Odpoledne pracovali na svých projektech, většina v rámci mezinárodních týmů. Právě prezentacemi projektů letní škola vyvrcholila. Účastníci zpracovávali třeba téma nucené práce migrantů v zemědělství v některých evropských státech nebo nucenou adopci ukrajinských dětí ruskými úřady.

Po organizační stránce letní školu připravovalo zahraniční oddělení PF UP. Nabízena byla zájemcům i v rámci evropské univerzitní aliance Aurora. Právě pod hlavičkou Aurora mobility přijela do Olomouce Maria Shaap z Vrije Universiteit Amsterdam. „O možnosti zúčastnit se této dvoutýdenní akce jsem se dozvěděla na stránkách mé univerzity. O lidská práva se zajímám dlouhodobě, navíc jsem chtěla poznat Česko,“ uvedla Nizozemka. Na letní škole ocenila vysokou odbornost a pestrost témat i lektorů. V rámci programu by uvítala více času na zpracování projektu. Líbil se jí doprovodný společenský program. „Olomouc je malé a krásné město. Nadchly mě památky,“ dodala Maria Shaap.

Na rozdíl od loňského ročníku se letní školy účastnili i studenti PF UP. Ti svým zahraničním kolegům pomáhali s adaptací na české prostředí, připravili pro ně vycházku po olomouckých kostelích, výlet na Helfštýn nebo grilování.

Mezi účastníky byla také skupinka ukrajinských studentek. Účast sedmi posluchaček Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě byla financována z projektu CODE 2, kdy poskytovatelem dotace je Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Letní škola Human Rights Policy Legal Clinic se uskutečnila na PF UP od 1. do 12. července. Po absolvování dvoutýdenního kurzu získali účastníci certifikát a 5 mezinárodních kreditů ECTS.

Projekt CODE 2 (COoperation and DEvelopment)
Reg. č. 24-PKVV-UM-008

Poskytovatel dotace MZV ČR, dotační titul „Posilování kapacit veřejných vysokých škol v rozvojových zemích v roce 2024“, program „Humanitární a stabilizační pomoc Ukrajině“. Zaměřený na spolupráci s akademickými pracovníky a studenty z kyjevské univerzity Tarase Ševčenka.
Hlavní řešitelkou projektu na PF UP je doc. JUDr. Kateřina Frumarová, Ph.D., vedoucí katedry správního práva a finančního práva.

Po loňské úspěšné premiéře uspořádala právnická fakulta na začátku července druhý ročník letní školy Human Rights Policy Legal Clinic. Za rozvojem kompetencí a dovedností v oblasti lidských práv, za zážitky a novými přáteli přijela do Olomouce dvacítka studentů z různých koutů Evropy, ale například také z Taiwanu.

Pořadatelé zopakovali zaměření a formát z loňského roku. „Opět jsme se snažili, aby letní škola vycházela z naší Lidskoprávní kliniky, předmětu, který na fakultě učíme. Vloni jsme si to vyzkoušeli, zjistili, co funguje a co ještě doplnit,“ řekl Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva a hlavní organizátor letní školy. Jejím cílem bylo naučit účastníky najít lidskoprávní problémy, analyzovat je a identifikovat nástroje k systémovému řešení, a to v celospolečenském kontextu.

Na programu se podílela desítka lektorů. „Povedlo se nám opět poskládat pestrý mezinárodní tým. Byli v něm akademici i kolegové z praxe. Většinově se opakovali z loňska na základě pozitivní zpětné vazby,“ uvedl Maxim Tomoszek s tím, že letos se podařilo zapojit například Krise Gledhilla, novozélandského odborníka na klinické právní vzdělávání a lidská práva. Z Auckland University of Technology přicestoval v rámci mezinárodní kreditové mobility programu Erasmus+. „Kris se se studenty zabýval mimo jiné strategickou litigací nebo způsoby, jak interpretovat lidskoprávní dokumenty. Řešili společně hodně pokročilá témata,“ zhodnotil Maxim Tomoszek.

Denní program organizátoři rozdělili do dvou bloků. Dopoledne si studenti s lektory prohlubovali vhled do lidských práv, pracovali také s případovými studiemi nebo si zkusili napsat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Odpoledne pracovali na svých projektech, většina v rámci mezinárodních týmů. Právě prezentacemi projektů letní škola vyvrcholila. Účastníci zpracovávali třeba téma nucené práce migrantů v zemědělství v některých evropských státech nebo nucenou adopci ukrajinských dětí ruskými úřady.

Po organizační stránce letní školu připravovalo zahraniční oddělení PF UP. Nabízena byla zájemcům i v rámci evropské univerzitní aliance Aurora. Právě pod hlavičkou Aurora mobility přijela do Olomouce Maria Shaap z Vrije Universiteit Amsterdam. „O možnosti zúčastnit se této dvoutýdenní akce jsem se dozvěděla na stránkách mé univerzity. O lidská práva se zajímám dlouhodobě, navíc jsem chtěla poznat Česko,“ uvedla Nizozemka. Na letní škole ocenila vysokou odbornost a pestrost témat i lektorů. V rámci programu by uvítala více času na zpracování projektu. Líbil se jí doprovodný společenský program. „Olomouc je malé a krásné město. Nadchly mě památky,“ dodala Maria Shaap.

Na rozdíl od loňského ročníku se letní školy účastnili i studenti PF UP. Ti svým zahraničním kolegům pomáhali s adaptací na české prostředí, připravili pro ně vycházku po olomouckých kostelích, výlet na Helfštýn nebo grilování.

Mezi účastníky byla také skupinka ukrajinských studentek. Účast sedmi posluchaček Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě byla financována z projektu CODE 2, kdy poskytovatelem dotace je Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Letní škola Human Rights Policy Legal Clinic se uskutečnila na PF UP od 1. do 12. července. Po absolvování dvoutýdenního kurzu získali účastníci certifikát a 5 mezinárodních kreditů ECTS.

Projekt CODE 2 (COoperation and DEvelopment)
Reg. č. 24-PKVV-UM-008

Poskytovatel dotace MZV ČR, dotační titul „Posilování kapacit veřejných vysokých škol v rozvojových zemích v roce 2024“, program „Humanitární a stabilizační pomoc Ukrajině“. Zaměřený na spolupráci s akademickými pracovníky a studenty z kyjevské univerzity Tarase Ševčenka.
Hlavní řešitelkou projektu na PF UP je doc. JUDr. Kateřina Frumarová, Ph.D., vedoucí katedry správního práva a finančního práva.

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. Třetí díl nás zavede do Německa na Universität Duisburg-Essen.

Duisbursko-Essenská univerzita je jedna z největších a zároveň nejmladších univerzit v Německu. Vznikla totiž až v roce 2003 sloučením dvou starších univerzit. Dnes má díky tomu přes 40 000 studentů na 12 fakultách a tvoří intelektuální centrum oblasti západního Porúří a Dolního Porýní.

Výuka a výzkum se vzhledem k poloze u soutoku řek Rýn a Rúr specializují na výzkum v oblasti vodního hospodářství, vodních zdrojů a ochrany životního prostředí. Interdisciplinární Centrum medicínských biotechnologií vyvíjí nové léčebné metody ve spolupráci s nemocnicí v Essenu. Univerzita má také vynikající výsledky v oblasti přírodních věd, zvláště fyziky. Institut pro společenské vědy se pak zaměřuje na sociální, ekonomické a politické aspekty společnosti

Duisburg je průmyslové a přístavní město. Stal se významným centrem zpracování železa a oceli či chemického průmyslu. Během druhé světové války byl silně bombardován. Dnes se zde nachází největší vnitrozemský přístav na světě s 21 doky a 40 kilometry nábřeží. Zajímavým místem k návštěvě je Landschaftspark Duisburg Nord: bývalý ocelářský závod přeměněný na veřejný park. Namísto demolice byly zachovány věže, mosty i komíny. Park je součástí Světového dědictví UNESCO a patří mezi nejlepší městské parky na světě.

Essen leží v centru metropolitní oblasti Rýn-Rúr a má, podobně jako Duisburg, přes půl milionu obyvatel. Je známý jako energetická metropole Německa – památkou na těžařskou minulost je například komplex bývalého uhelného dolu Zeche Zollverein, taktéž památka UNESCO. Nabízí rozsáhlé prostory, muzeum těžby uhlí a muzeum designu Red Dot.

Navzdory předsudkům jsou dnes obě města, podobně jako třeba naše Ostrava, zelená a plná života i kulturních akcí. Díky poloze na křižovatce cest je tu přítomná pestrá směsice různých vlivů, to všechno na pozadí úchvatné industriální architektury a obou významných toků.

Různé příležitosti, které Universität Duisburg-Essen svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. V rámci sdílení výzkumné infrastruktury v síti Aurora univerzita nabízí například možnost využít magnetický rezonanční tomograf MAGNETOM Terra 7-Tesla MRI Systém nebo služby center zabývajících se nanotechnologiemi.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands

Příště navštívíme…
– Università degli Studi di Napoli Federico II

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. Třetí díl nás zavede do Německa na Universität Duisburg-Essen.

Duisbursko-Essenská univerzita je jedna z největších a zároveň nejmladších univerzit v Německu. Vznikla totiž až v roce 2003 sloučením dvou starších univerzit. Dnes má díky tomu přes 40 000 studentů na 12 fakultách a tvoří intelektuální centrum oblasti západního Porúří a Dolního Porýní.

Výuka a výzkum se vzhledem k poloze u soutoku řek Rýn a Rúr specializují na výzkum v oblasti vodního hospodářství, vodních zdrojů a ochrany životního prostředí. Interdisciplinární Centrum medicínských biotechnologií vyvíjí nové léčebné metody ve spolupráci s nemocnicí v Essenu. Univerzita má také vynikající výsledky v oblasti přírodních věd, zvláště fyziky. Institut pro společenské vědy se pak zaměřuje na sociální, ekonomické a politické aspekty společnosti

Duisburg je průmyslové a přístavní město. Stal se významným centrem zpracování železa a oceli či chemického průmyslu. Během druhé světové války byl silně bombardován. Dnes se zde nachází největší vnitrozemský přístav na světě s 21 doky a 40 kilometry nábřeží. Zajímavým místem k návštěvě je Landschaftspark Duisburg Nord: bývalý ocelářský závod přeměněný na veřejný park. Namísto demolice byly zachovány věže, mosty i komíny. Park je součástí Světového dědictví UNESCO a patří mezi nejlepší městské parky na světě.

Essen leží v centru metropolitní oblasti Rýn-Rúr a má, podobně jako Duisburg, přes půl milionu obyvatel. Je známý jako energetická metropole Německa – památkou na těžařskou minulost je například komplex bývalého uhelného dolu Zeche Zollverein, taktéž památka UNESCO. Nabízí rozsáhlé prostory, muzeum těžby uhlí a muzeum designu Red Dot.

Navzdory předsudkům jsou dnes obě města, podobně jako třeba naše Ostrava, zelená a plná života i kulturních akcí. Díky poloze na křižovatce cest je tu přítomná pestrá směsice různých vlivů, to všechno na pozadí úchvatné industriální architektury a obou významných toků.

Různé příležitosti, které Universität Duisburg-Essen svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. V rámci sdílení výzkumné infrastruktury v síti Aurora univerzita nabízí například možnost využít magnetický rezonanční tomograf MAGNETOM Terra 7-Tesla MRI Systém nebo služby center zabývajících se nanotechnologiemi.
 

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam
– Háskóli Íslands

Příště navštívíme…
– Università degli Studi di Napoli Federico II

Na projekt Ambassador For A Day narazila Silvie Chlumcová, studentka Filozofické fakulty Univerzity Palackého, náhodou. Dnes si velmi cení toho, že mohla nahlédnout do světa diplomacie a zahraniční politiky.

Silvie Chlumcová, posluchačka oboru Mediální studia se specializací na kulturální studia v navazujícím magisterském programu na FF UP, strávila díky projektu Ambassador for A Day jeden den s Mattem Fieldem, velvyslancem Velké Británie v České republice. Kromě toho, že britského velvyslance celý den tzv. stínovala, absolvovala i setkání s předsedkyní Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markétou Pekarovou Adamovou a americkým velvyslancem Bijanem Sabetem. Navštívila dále komunitní centrum neziskové organizace Život 90 a hovořila s expertkami z NATO a oblasti transatlantických vztahů. O své zkušenosti s uvedeným projektem pak večer v rámci slavnostní recepce mluvila před hosty.

„Bylo to pro mě velké vystoupení z komfortní zóny. Nikdy předtím jsem neměla příležitost pohybovat se v tak vysokých kruzích. Dostala jsem se do pozice, která mi doposud nebyla vůbec známá. Díky za tuhle příležitost! Poznala jsem tolik skvělých lidí a spoustu se toho naučila! Tento jednodenní malý vhled do fungování diplomacie, do toho, jak náročný je běžný den velvyslance, mě přesvědčil o tom, jak je to skutečně těžká, ale naplňující práce,“ uvedla Silvie Chlumcová.

Projekt Ambassador For A Day pořádají Britské velvyslanectví v Praze, velvyslanectví USA a Kanady. Je zacílený na mladé ženy, umožňuje jim poznat, jak funguje diplomacie i zahraniční politika. Ideálně je má motivovat k tomu, aby se na takovou profesní dráhu vydaly.

„Narazila jsem na něj vlastně náhodou, tuším přes sociální sítě. Vyplnila jsem dotazník a napsala esej na téma NATO. Téma mi skvěle sedlo. Pak už jsem jen doufala, že stejný názor budou mít i na ambasádě. Povedlo se,“ dodala Silvie Chlumcová s tím, že bude velmi ráda, když její zkušenost pomůže v odhodlání i jiným ženám, které tak najdou inspiraci k naplnění svých snů bez ohledu na to, kolik jim je let.  

„Využila jsem znalosti, které jsem získala při studiu, a zjistila jsem, že práce v diplomacii je na jedné straně opravdu vyčerpávající, na straně druhé však ohromně přínosná,“ dodala posluchačka oboru Mediální studia se specializací na kulturální studia na FF UP, která je zároveň absolventkou bakalářské žurnalistiky a angličtiny se zaměřením na komunitní tlumočení a překlad na téže fakultě UP. Její profesní cesta však po absolutoriu povede zřejmě jinam. Už nyní je totiž i členkou Aktivní zálohy ozbrojených sil ČR, a právě do české armády by jednou ráda vstoupila na plný úvazek.

„Krátce předtím, než jsem se rozhodla do aktivní zálohy vstoupit, jsem se vrátila ze studijního pobytu v Irsku. Na armádní náborový web jsem narazila brzy poté, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu a nijak zvlášť jsem nad svým rozhodnutím vlastně ani nepřemýšlela. Prostě jsem se v danou chvíli rozhodovala srdcem. Chtěla jsem své schopnosti využít smysluplně a příprava na obranu vlasti pro mě tuto podmínku jednoznačně splňuje.“ Službu v Armádě ČR vnímá v této aktuální těžké době nejen jako zajímavou a perspektivní, ale především jako nesmírně důležitou.

Na projekt Ambassador For A Day narazila Silvie Chlumcová, studentka Filozofické fakulty Univerzity Palackého, náhodou. Dnes si velmi cení toho, že mohla nahlédnout do světa diplomacie a zahraniční politiky.

Silvie Chlumcová, posluchačka oboru Mediální studia se specializací na kulturální studia v navazujícím magisterském programu na FF UP, strávila díky projektu Ambassador for A Day jeden den s Mattem Fieldem, velvyslancem Velké Británie v České republice. Kromě toho, že britského velvyslance celý den tzv. stínovala, absolvovala i setkání s předsedkyní Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markétou Pekarovou Adamovou a americkým velvyslancem Bijanem Sabetem. Navštívila dále komunitní centrum neziskové organizace Život 90 a hovořila s expertkami z NATO a oblasti transatlantických vztahů. O své zkušenosti s uvedeným projektem pak večer v rámci slavnostní recepce mluvila před hosty.

„Bylo to pro mě velké vystoupení z komfortní zóny. Nikdy předtím jsem neměla příležitost pohybovat se v tak vysokých kruzích. Dostala jsem se do pozice, která mi doposud nebyla vůbec známá. Díky za tuhle příležitost! Poznala jsem tolik skvělých lidí a spoustu se toho naučila! Tento jednodenní malý vhled do fungování diplomacie, do toho, jak náročný je běžný den velvyslance, mě přesvědčil o tom, jak je to skutečně těžká, ale naplňující práce,“ uvedla Silvie Chlumcová.

Projekt Ambassador For A Day pořádají Britské velvyslanectví v Praze, velvyslanectví USA a Kanady. Je zacílený na mladé ženy, umožňuje jim poznat, jak funguje diplomacie i zahraniční politika. Ideálně je má motivovat k tomu, aby se na takovou profesní dráhu vydaly.

„Narazila jsem na něj vlastně náhodou, tuším přes sociální sítě. Vyplnila jsem dotazník a napsala esej na téma NATO. Téma mi skvěle sedlo. Pak už jsem jen doufala, že stejný názor budou mít i na ambasádě. Povedlo se,“ dodala Silvie Chlumcová s tím, že bude velmi ráda, když její zkušenost pomůže v odhodlání i jiným ženám, které tak najdou inspiraci k naplnění svých snů bez ohledu na to, kolik jim je let.  

„Využila jsem znalosti, které jsem získala při studiu, a zjistila jsem, že práce v diplomacii je na jedné straně opravdu vyčerpávající, na straně druhé však ohromně přínosná,“ dodala posluchačka oboru Mediální studia se specializací na kulturální studia na FF UP, která je zároveň absolventkou bakalářské žurnalistiky a angličtiny se zaměřením na komunitní tlumočení a překlad na téže fakultě UP. Její profesní cesta však po absolutoriu povede zřejmě jinam. Už nyní je totiž i členkou Aktivní zálohy ozbrojených sil ČR, a právě do české armády by jednou ráda vstoupila na plný úvazek.

„Krátce předtím, než jsem se rozhodla do aktivní zálohy vstoupit, jsem se vrátila ze studijního pobytu v Irsku. Na armádní náborový web jsem narazila brzy poté, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu a nijak zvlášť jsem nad svým rozhodnutím vlastně ani nepřemýšlela. Prostě jsem se v danou chvíli rozhodovala srdcem. Chtěla jsem své schopnosti využít smysluplně a příprava na obranu vlasti pro mě tuto podmínku jednoznačně splňuje.“ Službu v Armádě ČR vnímá v této aktuální těžké době nejen jako zajímavou a perspektivní, ale především jako nesmírně důležitou.

Sama o sobě říká, že je valašským nadšencem. Z lásky k obci Hošťálková, z níž Kamila Polonyová, studentka učitelství českého jazyka a literatury a také hudební výchovy PdF UP pochází, složila píseň. V roce 2020 s ní uspěla v SuperStar. Od té doby uplynul nějaký čas a autorka skladby Nad našú Hošťálkovú oslovila dalšími autorskými písněmi porotu v soutěžní části fakultní konference Mozaika poznání.

Svou první píseň složila ve třinácti. Sólovému zpěvu, s nímž začala v Základní umělecké škole Vsetín, se věnuje už od šesti, k němu si pak celkem rychle přidávala hru na klavír, housle, kytaru a ukulele. Dnes je Kamila Polonyová studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, hudebku však učí už od roku 2021, nejprve na Základní škole v Hošťálkové, poté hudební nauku a sólový zpěv v Základní umělecké škole Morava. „Jaké mám plány? Ráda bych učila i nadále. Práce s dětmi mě velmi baví a naplňuje,“ říká zpěvačka, již do další tvůrčí činnosti motivoval právě v soutěži SuperStar i zpěvák Paľo Habera.

Během sedmnáctého ročníku studentské soutěžní konference Mozaika poznání prezentovala před porotou Pedagogické fakulty UP svou práci s názvem Vděčnost i smutek vychází ze srdce. Promítala své písně s videoklipy a ty pak komentovala. Sedmičlennou porotu nadchla a v kategorii Umělecká činnost a tvorba získala první místo.

„Hudba je pro mě vším. Je pro mě lékem na trápení duše, relaxem i radostí,“ doplňuje Kamila Polonyová, jež si příležitosti prezentovat svou práci velmi cení.

„Symbolizuje spojení dvou autorských písní Srdcebol a Vďačnosť. Píseň Srdcebol jsem složila v roce 2021, nese s sebou životní příběh o nešťastné lásce a zklamání, ale také o koncích a nových začátcích. Píseň Vďačnosť vznikla v roce 2020. Složila jsem ji jako poděkování fanouškům a všem lidem, kteří mě podporovali v pěvecké soutěži SuperStar. Je ve slovenštině, protože mám tatínka Slováka. Odmala mám tak ke slovenštině a k samotnému Slovensku velice blízko. Touto písní jsem chtěla lidem připomenout, aby byli vděční za to, co v životě mají,“ dodává mladá tvůrkyně, jejímž cílem je prostřednictvím písní předat emoci a určité poselství.  

Přestože jsou uvedené písně vcelku odlišné, nesou podle Kamily Polonyové společný aspekt.

„Vzhledem k blížícímu se konci mého působení na olomoucké pedagogické fakultě, chtěla jsem se s ní a s lidmi zde tímto způsobem rozloučit. Se smutkem v srdci, avšak zároveň s obrovskou vděčností za všechny ty strávené roky a zážitky na fakultě a v Olomouci,“ doplňuje studentka češtiny a literatury a hudební výchovy, která se do povědomí veřejnosti zapsala právě v roce 2020 s písní Nad našú Hošťálkovú, a která kromě studia na pedagogické fakultě a výuky na základních uměleckých školách rozšiřuje svůj seznam autorských děl.   

Mozaika poznání je studentská soutěžní konference PdF UP, jejímž cílem je kromě podpory talentovaných a tvořivých studentů této fakulty i prohlubování jejich vědecké, odborné a umělecké činnosti. Během sedmnáctého ročníku, který se uskutečnil na konci dubna, zazněla celá řada zajímavých informací jak z oborů neučitelských a učitelských, tak z oboru umělecká činnost a tvorba. Více nejen o soutěžní práci Kamily Polonyové zde.

Sama o sobě říká, že je valašským nadšencem. Z lásky k obci Hošťálková, z níž Kamila Polonyová, studentka učitelství českého jazyka a literatury a také hudební výchovy PdF UP pochází, složila píseň. V roce 2020 s ní uspěla v SuperStar. Od té doby uplynul nějaký čas a autorka skladby Nad našú Hošťálkovú oslovila dalšími autorskými písněmi porotu v soutěžní části fakultní konference Mozaika poznání.

Svou první píseň složila ve třinácti. Sólovému zpěvu, s nímž začala v Základní umělecké škole Vsetín, se věnuje už od šesti, k němu si pak celkem rychle přidávala hru na klavír, housle, kytaru a ukulele. Dnes je Kamila Polonyová studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, hudebku však učí už od roku 2021, nejprve na Základní škole v Hošťálkové, poté hudební nauku a sólový zpěv v Základní umělecké škole Morava. „Jaké mám plány? Ráda bych učila i nadále. Práce s dětmi mě velmi baví a naplňuje,“ říká zpěvačka, již do další tvůrčí činnosti motivoval právě v soutěži SuperStar i zpěvák Paľo Habera.

Během sedmnáctého ročníku studentské soutěžní konference Mozaika poznání prezentovala před porotou Pedagogické fakulty UP svou práci s názvem Vděčnost i smutek vychází ze srdce. Promítala své písně s videoklipy a ty pak komentovala. Sedmičlennou porotu nadchla a v kategorii Umělecká činnost a tvorba získala první místo.

„Hudba je pro mě vším. Je pro mě lékem na trápení duše, relaxem i radostí,“ doplňuje Kamila Polonyová, jež si příležitosti prezentovat svou práci velmi cení.

„Symbolizuje spojení dvou autorských písní Srdcebol a Vďačnosť. Píseň Srdcebol jsem složila v roce 2021, nese s sebou životní příběh o nešťastné lásce a zklamání, ale také o koncích a nových začátcích. Píseň Vďačnosť vznikla v roce 2020. Složila jsem ji jako poděkování fanouškům a všem lidem, kteří mě podporovali v pěvecké soutěži SuperStar. Je ve slovenštině, protože mám tatínka Slováka. Odmala mám tak ke slovenštině a k samotnému Slovensku velice blízko. Touto písní jsem chtěla lidem připomenout, aby byli vděční za to, co v životě mají,“ dodává mladá tvůrkyně, jejímž cílem je prostřednictvím písní předat emoci a určité poselství.  

Přestože jsou uvedené písně vcelku odlišné, nesou podle Kamily Polonyové společný aspekt.

„Vzhledem k blížícímu se konci mého působení na olomoucké pedagogické fakultě, chtěla jsem se s ní a s lidmi zde tímto způsobem rozloučit. Se smutkem v srdci, avšak zároveň s obrovskou vděčností za všechny ty strávené roky a zážitky na fakultě a v Olomouci,“ doplňuje studentka češtiny a literatury a hudební výchovy, která se do povědomí veřejnosti zapsala právě v roce 2020 s písní Nad našú Hošťálkovú, a která kromě studia na pedagogické fakultě a výuky na základních uměleckých školách rozšiřuje svůj seznam autorských děl.   

Mozaika poznání je studentská soutěžní konference PdF UP, jejímž cílem je kromě podpory talentovaných a tvořivých studentů této fakulty i prohlubování jejich vědecké, odborné a umělecké činnosti. Během sedmnáctého ročníku, který se uskutečnil na konci dubna, zazněla celá řada zajímavých informací jak z oborů neučitelských a učitelských, tak z oboru umělecká činnost a tvorba. Více nejen o soutěžní práci Kamily Polonyové zde.