Feed aggregator

Projekt Velmi špatné pohádky, za kterým stojí doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP a performerka Marta Sýkorová, postoupil mezi třináctku finalistů soutěže mladých sociálních inovátorů Social Impact Award. O vítězích letošního ročníku, kteří budou vyhlášeni na galavečeru 1. října v Impact Hubu Brno, rozhodne nejen odborná porota, ale také veřejnost v rámci online hlasování.

O nejlepším projektu veřejnost hlasuje až do konce září na webu soutěže, kde je možné se s třináctkou finalistů a jejich záměrů seznámit prostřednictvím krátkých videí.

Mezi těmi, kdo se o Cenu veřejnosti uchází, nechybí ani Marta Sýkorová, doktorandka a výzkumnice Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP, s Velmi špatnými pohádkami. Originálním projektem, který již není jen o knize, jejíž vydání umožnila i podpora Nadačního fondu UP a jejíž první náklad je po necelém roce téměř vyprodán. Osm obsažených příběhů s terapeutickým přesahem odhaluje různé podoby sebedestruktivního chování a nabízí dva konce: černý – tragický a bílý – nadějný. Vše doplňují reflexivní otázky a tzv. embodiment tipy. O knize jsme psali zde.  

„Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem.“
Marta Sýkorová

Velmi špatné pohádky nezůstaly jen na papíře. „Vznikly tři víkendové programy pro ženy, workshopy pro různé věkové skupiny a několik autorských čtení, kterých se celkově zúčastnilo přes 400 lidí. Představení pohádek bylo také součástí festivalů Academia Film Olomouc a Ghettofest. Samostatnými performativními událostmi se staly už křty knihy, na nichž se autorské čtení propojilo s hudbou kapely Dobrá otázka, improvizovaným tancem, pantomimou, slam poetry i interaktivním zapojením publika. Každé setkání mělo jedinečnou atmosféru, od intimního kavárenského večera po komunitní slavnost, a potvrdilo, že Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem,“ uvedla autorka.

„V nejbližší době se bude projekt ještě rozvíjet. Díky podpoře Nadačního fondu UP a ve spolupráci s Vydavatelstvím UP budou Velmi špatné pohádky přeloženy do angličtiny. Na CMTF otevíráme pro zimní semestr předmět Seberozvojové a terapeutické aspekty ztělesněné narativity, kde budeme experimentovat s tělem, hlasem a pohádkami. Se spolupracovníky plánujeme do budoucna audiopohádky, online workshopy či e-book, vzniká i divadelní inscenace s interaktivními prvky a metodické materiály pro školy a terapeuty. Podílím se také na programu připravovaného Mezinárodního festivalu dokumentárních film Ji.hlava,“ přiblížila své plány Marta Sýkorová. 

Jednu ze svých pohádek v divadelním zpracování představí i během finálového galavečera soutěže Social Impact Award 1. října v Impact Hubu Brno. 

„Všechny tyto věci jsou možné jen a jen díky podpoře mnoha lidí z OUSHI a CMTF, z Nadačního fondu UP, mentorům, kamarádům a organizátorům ze Social Impact Awards, Andreji Kalinkovi z JAMU, umělcům z hudebních a divadelních těles Dobrá Otázka, Momenty Arte, Divadlo Mim:o), impropřátelům z Oliv a Impromusic,“ dodala Marta Sýkorová.

Victory in this year’s national final of the prestigious international Falling Walls Lab competition, which took place on September 15 at the National Technical Library in Prague, was seized by physical chemist Veronika Šedajová from CATRIN at Palacký University. In addition to first place, she also took home the Audience Award.

“I am very happy that I succeeded. It is a reward for all our efforts put in the development this technology. I appreciate the victory all the more because all the finalists were outstanding and their research incredibly interesting,” said Veronika, who succeeded in the competition with a presentation entitled Breaking the Wall of Energy Storage in Medical Devices.

In November, she will head to the global finals in Berlin, which are regularly organized on the eve of the anniversary of the Berlin Wall fall.

Other finalists from CATRIN were Andrea Nedělníková and Tomáš Malina. Palacký University had a total of five representatives among the 14 finalists.

The Falling Walls Lab competition originated in Germany, and the Czech Republic is participating for the tenth time. Contestants always have three minutes to explain their research, which they can present on only two slides.

Fantastický úspěch zaznamenala UP na letošním národním finále soutěže Falling Walls Lab, na němž mladí vědci a vědkyně představují během tří minut svůj výzkum. V konkurenci čtrnácti mladých inovátorů uspěla Veronika Šedajová z CATRIN UP. Získala nejen cenu odborné poroty, ale také publika a bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně. UP měla ve finále rekordních pět zástupců.

Čtrnáct finalistů dostalo tři minuty a dva slidy prezentace, aby srozumitelně představili svůj výzkum, který boří zdi. To je myšlenka soutěže Falling Walls Lab, jejíž celosvětové finále se koná vždy v Berlíně při příležitosti pádu Berlínské zdi. Během večera 15. září se v Národní technické knihovně v Praze představili také čtyři vědkyně a jeden vědec z UP (psali jsme zde).

Veronika Šedajová z vysokoškolského ústavu CATRIN UP se ve výzkumu věnuje grafenovým superkondenzátorům a ve své prezentaci se soustředila na jejich využití v kardiostimulátorech. Grafenové superkondenzátory vydrží déle než ty v současnosti používané, tudíž by u pacientů s kardiostimulátory nebyly třeba opakované operace.

„Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí.“ Veronika Šedajová

Díky využití grafenu, jako biokompatibilního materiálu, by navíc byly pro pacienty celkově bezpečnější. Uplatnění superkondenzátorů je však široké – od elektromobilů po satelity, které vysíláme do vesmíru.

Porota vedle srozumitelnosti projevu oceňovala u soutěžících také inovativní přístup. Jelikož technologie Veroniky je již v pokročilém stádiu vývoje, byla tahle skutečnost její nespornou výhodou. Vedle hlavní ceny získala navíc cenu publika. „Mám z obou ocenění obrovskou radost. Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí,“ uvedla Šedajová.

Svůj výzkum pokročilých mozkových implantátů v soutěži představila také Andrea Nedělníková z CATRIN UP. Vysokoškolský ústav reprezentoval též Tomáš Malina, který bádá v oblasti nanomedicíny.

Silvie Dostálková z přírodovědecké fakulty ukázala, jak pomocí nových technik molekulární biologie zkoumá imunitu včely medonosné a Eliška Zgarbová se zaměřila na metody pěstování střeva ve zkumavce.

„Tak velké zastoupení ve finále Falling Walls Lab je potvrzením silné pozice popularizace vědy, kterou UP na tuzemské scéně má. Jsem moc rád, že se naše vědkyně a vědci do podobných soutěží hlásí a představují svou práci veřejnosti. Z účasti Veroniky Šedajové v celosvětovém finále mám obrovskou radost,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Během jubilejního desátého ročníku soutěže v ČR byla udělena také speciální cena pro ženy ve vědě, kterou si odnesla Karolína Morávková z Technické univerzity v Liberci a doplní tak Veroniku Šedajovou na listopadovém celosvětovém finále.

Fantastický úspěch zaznamenala UP na letošním národním finále soutěže Falling Walls Lab, na němž mladí vědci a vědkyně představují během tří minut svůj výzkum. V konkurenci čtrnácti mladých inovátorů uspěla Veronika Šedajová z CATRIN UP. Získala nejen cenu odborné poroty, ale také publika a bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně. UP měla ve finále rekordních pět zástupců.

Čtrnáct finalistů dostalo tři minuty a dva slidy prezentace, aby srozumitelně představili svůj výzkum, který boří zdi. To je myšlenka soutěže Falling Walls Lab, jejíž celosvětové finále se koná vždy v Berlíně při příležitosti pádu Berlínské zdi. Během večera 15. září se v Národní technické knihovně v Praze představili také čtyři vědkyně a jeden vědec z UP (psali jsme zde).

Veronika Šedajová z vysokoškolského ústavu CATRIN UP se ve výzkumu věnuje grafenovým superkondenzátorům a ve své prezentaci se soustředila na jejich využití v kardiostimulátorech. Grafenové superkondenzátory vydrží déle než ty v současnosti používané, tudíž by u pacientů s kardiostimulátory nebyly třeba opakované operace.

„Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí.“ Veronika Šedajová

Díky využití grafenu, jako biokompatibilního materiálu, by navíc byly pro pacienty celkově bezpečnější. Uplatnění superkondenzátorů je však široké – od elektromobilů po satelity, které vysíláme do vesmíru.

Porota vedle srozumitelnosti projevu oceňovala u soutěžících také inovativní přístup. Jelikož technologie Veroniky je již v pokročilém stádiu vývoje, byla tahle skutečnost její nespornou výhodou. Vedle hlavní ceny získala navíc cenu publika. „Mám z obou ocenění obrovskou radost. Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí,“ uvedla Šedajová.

Svůj výzkum pokročilých mozkových implantátů v soutěži představila také Andrea Nedělníková z CATRIN UP. Vysokoškolský ústav reprezentoval též Tomáš Malina, který bádá v oblasti nanomedicíny.

Silvie Dostálková z přírodovědecké fakulty ukázala, jak pomocí nových technik molekulární biologie zkoumá imunitu včely medonosné a Eliška Zgarbová se zaměřila na metody pěstování střeva ve zkumavce.

„Tak velké zastoupení ve finále Falling Walls Lab je potvrzením silné pozice popularizace vědy, kterou UP na tuzemské scéně má. Jsem moc rád, že se naše vědkyně a vědci do podobných soutěží hlásí a představují svou práci veřejnosti. Z účasti Veroniky Šedajové v celosvětovém finále mám obrovskou radost,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Během jubilejního desátého ročníku soutěže v ČR byla udělena také speciální cena pro ženy ve vědě, kterou si odnesla Karolína Morávková z Technické univerzity v Liberci a doplní tak Veroniku Šedajovou na listopadovém celosvětovém finále.

Novou vizi a počínající trend lehkých, energeticky úsporných a autonomních senzorů, které mohou znamenat průlom při sběru klíčových environmentálních dat na Zemi i pro planetární výzkum, popsali vědci z CATRIN Univerzity Palackého v časopise Trends in Biotechnology. Inspiraci pro nové systémy našli v přírodě, konkrétně u semen rostlin, které se šíří větrem na velké vzdálenosti. Tyto poznatky v „opinion paper“ následně skloubili s nejmodernějšími technologiemi, včetně 3D tisku, flexibilní elektroniky, umělé inteligence, skládacích mechanismů inspirovaných origami či fotovoltaických článků.

„Stejně jako okřídlená semena javoru nebo semena pampelišky vybavená padáčkovitým chmýřím  i navrhované senzory využívají aerodynamické vlastnosti pro pomalý a stabilní let. Díky tomu by mohly být rozptýleny po velkém území a sbírat data o teplotě, vlhkosti či kvalitě půdy. Na rozdíl od běžné elektroniky jsou tyto senzory lehké, ekologické a mohou být připraveny z biologicky rozložitelných materiálů v kombinaci přírodních i syntetických materiálů pomocí 3D tisku, a proto je lze vyrábět levně ve velkém a bez zátěže pro životní prostředí,“ uvedl hlavní autor článku Sagar Arya z CATRIN.

Novinkou v představené vizi je také využití umělé inteligence, díky níž by senzory dokázaly samy optimalizovat své letové dráhy, zpracovávat data v reálném čase a přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám. Další pokrok umožní využívání okolních zdrojů energie, jako je vítr nebo sluneční záření, což systémům zajistí dlouhodobou funkčnost bez vnějších zdrojů.

„Tato „létající semena budoucnosti“ mohou v budoucnu najít uplatnění v zemědělství, při obnově lesů i v monitorování klimatu. Jejich potenciál však nemusí skončit  na Zemi. Podobné technologie by jednou mohly pomoci zkoumat jiné planety, například povrch a podloží Marsu. Spojením biologické inspirace a technologických inovací tyto biohybridní systémy představují zásadní posun v přístupu k ochraně životního prostředí i meziplanetárnímu objevování a mohou otevřít nové možnosti pro udržitelnou budoucnost,“ naznačil další z autorů Lukáš Spíchal, kam by se vývoj biohybridních senzorů mohl ubírat.

Autoři v článku prezentovali kromě výhledů i současné využití těchto biohybridních senzorů, které ukazuje jejich transformační potenciál. Na Zemi pomáhají při ekologické obnově, kdy například podporují šíření semen při zalesňování v degradovaných ekosystémech, kde je přirozená regenerace omezená. Jsou také klíčové při sledování důležitých parametrů prostředí, jako jsou teplota, vlhkost, pH půdy či kvalita ovzduší, a poskytují data v reálném čase pro precizní zemědělství i ochranu biodiverzity.

Před výzkumníky ale stále stojí řada výzev, k jejichž vyřešení bude nutná spolupráce napříč materiálovými vědami, robotikou i datovou analytikou. „Jakmile se tyto technologie dále rozvinou, senzory inspirované létajícími semeny mohou zcela proměnit environmentální monitoring tím, že nabídnou škálovatelná, cenově dostupná a udržitelná řešení. Na Zemi by mohly sehrát zásadní roli v boji s klimatickými změnami, posílit ekologickou odolnost a poskytovat podrobná data pro tvorbu udržitelných přístupů. V kontextu kosmického výzkumu pak otevírají cestu k mimořádně přesnému průzkumu mimozemských prostředí a připravují půdu pro budoucí mise na Mars,“ objasnil Arya.

 

Novou vizi a počínající trend lehkých, energeticky úsporných a autonomních senzorů, které mohou znamenat průlom při sběru klíčových environmentálních dat na Zemi i pro planetární výzkum, popsali vědci z CATRIN Univerzity Palackého v časopise Trends in Biotechnology. Inspiraci pro nové systémy našli v přírodě, konkrétně u semen rostlin, které se šíří větrem na velké vzdálenosti. Tyto poznatky v „opinion paper“ následně skloubili s nejmodernějšími technologiemi, včetně 3D tisku, flexibilní elektroniky, umělé inteligence, skládacích mechanismů inspirovaných origami či fotovoltaických článků.

„Stejně jako okřídlená semena javoru nebo semena pampelišky vybavená padáčkovitým chmýřím  i navrhované senzory využívají aerodynamické vlastnosti pro pomalý a stabilní let. Díky tomu by mohly být rozptýleny po velkém území a sbírat data o teplotě, vlhkosti či kvalitě půdy. Na rozdíl od běžné elektroniky jsou tyto senzory lehké, ekologické a mohou být připraveny z biologicky rozložitelných materiálů v kombinaci přírodních i syntetických materiálů pomocí 3D tisku, a proto je lze vyrábět levně ve velkém a bez zátěže pro životní prostředí,“ uvedl hlavní autor článku Sagar Arya z CATRIN.

Novinkou v představené vizi je také využití umělé inteligence, díky níž by senzory dokázaly samy optimalizovat své letové dráhy, zpracovávat data v reálném čase a přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám. Další pokrok umožní využívání okolních zdrojů energie, jako je vítr nebo sluneční záření, což systémům zajistí dlouhodobou funkčnost bez vnějších zdrojů.

„Tato „létající semena budoucnosti“ mohou v budoucnu najít uplatnění v zemědělství, při obnově lesů i v monitorování klimatu. Jejich potenciál však nemusí skončit  na Zemi. Podobné technologie by jednou mohly pomoci zkoumat jiné planety, například povrch a podloží Marsu. Spojením biologické inspirace a technologických inovací tyto biohybridní systémy představují zásadní posun v přístupu k ochraně životního prostředí i meziplanetárnímu objevování a mohou otevřít nové možnosti pro udržitelnou budoucnost,“ naznačil další z autorů Lukáš Spíchal, kam by se vývoj biohybridních senzorů mohl ubírat.

Autoři v článku prezentovali kromě výhledů i současné využití těchto biohybridních senzorů, které ukazuje jejich transformační potenciál. Na Zemi pomáhají při ekologické obnově, kdy například podporují šíření semen při zalesňování v degradovaných ekosystémech, kde je přirozená regenerace omezená. Jsou také klíčové při sledování důležitých parametrů prostředí, jako jsou teplota, vlhkost, pH půdy či kvalita ovzduší, a poskytují data v reálném čase pro precizní zemědělství i ochranu biodiverzity.

Před výzkumníky ale stále stojí řada výzev, k jejichž vyřešení bude nutná spolupráce napříč materiálovými vědami, robotikou i datovou analytikou. „Jakmile se tyto technologie dále rozvinou, senzory inspirované létajícími semeny mohou zcela proměnit environmentální monitoring tím, že nabídnou škálovatelná, cenově dostupná a udržitelná řešení. Na Zemi by mohly sehrát zásadní roli v boji s klimatickými změnami, posílit ekologickou odolnost a poskytovat podrobná data pro tvorbu udržitelných přístupů. V kontextu kosmického výzkumu pak otevírají cestu k mimořádně přesnému průzkumu mimozemských prostředí a připravují půdu pro budoucí mise na Mars,“ objasnil Arya.

 

Bezplatný cykloservis, jízdy v elektromobilu, bazar, konference o udržitelném stravování i přednášky – to vše čeká studenty, zaměstnance i veřejnost během Evropského týdne udržitelného rozvoje na UP. Od 22. září do 3. října propojí univerzitní komunitu téma odpovědnosti k životnímu prostředí i k sobě navzájem. Program týdne udržitelnosti, který pořádá Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami a jejich ambasadory udržitelného rozvoje, doplní také kurzy první pomoci či jóga.

Týden odstartuje Mezinárodní den bez aut, který v celém světě připadá na 22. září a je součástí kampaně Evropský týden mobility. Na Zbrojnici, u přírodovědecké fakulty i na náměstí Republiky bude připraven bohatý program – od bezplatného cykloservisu přes ukázku sdílených kol a elektroaut až po interaktivní stanoviště, soutěže a diskuze o dopravě ve městě. Den má upozornit na rostoucí problémy spojené s automobilovou dopravou a zároveň ukázat dostupné alternativy, jak se po Olomouci pohybovat udržitelně a zdravěji.

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti.“ Miroslava Zavadil

Od bazaru přes vědu a zdraví až po jógu

Po dni bez aut bude následovat Bazar UP, který proběhne 23. září jako součást festivalu MEET UP. Studenti i zaměstnanci mohou přinést a vyměnit oblečení, knihy, nádobí nebo další funkční předměty, čímž dají věcem druhý život a ušetří tak přírodu i vlastní peněženku. O den později se v Čechových sadech uskuteční workshop „První pomoc máte ve svých rukou“ pořádaný fakultou zdravotnických věd, kde si zájemci vyzkouší resuscitaci, práci s defibrilátorem i sestavení ekologické lékárničky. Ve stejný den proběhne v Konviktu konference „Jíme lokálně, myslíme globálně“, která se zaměří na udržitelné stravování ve školních jídelnách a představí příklady dobré praxe i ochutnávky z regionálních surovin.

Další dny přinesou swap oblečení s workshopem upcyklace na cyrilometodějské teologické fakultě, cyklovýlet na Velký Kosíř organizovaný fakultou tělesné kultury či odbornou přednášku o ukládání uhlíku do půdy v rámci projektu Carbon Overseer. V Divadle na cucky zazní 30. září také přednáška studenta filozofické fakulty UP Matěje Mičulky na téma klimatické úzkosti, jež naváže na jeho nedávno vydanou monografii. Celý program uzavřou 2. a 3. října kurz první pomoci a lekce jógy s právnickou fakultou, které propojí udržitelnost s well-beingem.

Udržitelnost jako součást univerzitního života

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti. UP systematicky podporuje ekologičtější formy dopravy, zodpovědné nakládání s odpady, cirkulární ekonomiku a také vzdělávání studentů v otázkách udržitelného rozvoje. Do příprav akcí se spolu s Udržitelnou univerzitou zapojují jednotlivé fakulty i studenti, kteří díky svým nápadům a projektům pomáhají rozvíjet téma udržitelnosti napříč univerzitní komunitou,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Podrobný program Evropského týdne udržitelného rozvoje včetně Dne bez aut je dostupný na webu Udržitelné univerzity.

Bezplatný cykloservis, jízdy v elektromobilu, bazar, konference o udržitelném stravování i přednášky – to vše čeká studenty, zaměstnance i veřejnost během Evropského týdne udržitelného rozvoje na UP. Od 22. září do 3. října propojí univerzitní komunitu téma odpovědnosti k životnímu prostředí i k sobě navzájem. Program týdne udržitelnosti, který pořádá Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami a jejich ambasadory udržitelného rozvoje, doplní také kurzy první pomoci či jóga.

Týden odstartuje Mezinárodní den bez aut, který v celém světě připadá na 22. září a je součástí kampaně Evropský týden mobility. Na Zbrojnici, u přírodovědecké fakulty i na náměstí Republiky bude připraven bohatý program – od bezplatného cykloservisu přes ukázku sdílených kol a elektroaut až po interaktivní stanoviště, soutěže a diskuze o dopravě ve městě. Den má upozornit na rostoucí problémy spojené s automobilovou dopravou a zároveň ukázat dostupné alternativy, jak se po Olomouci pohybovat udržitelně a zdravěji.

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti.“ Miroslava Zavadil

Od bazaru přes vědu a zdraví až po jógu

Po dni bez aut bude následovat Bazar UP, který proběhne 23. září jako součást festivalu MEET UP. Studenti i zaměstnanci mohou přinést a vyměnit oblečení, knihy, nádobí nebo další funkční předměty, čímž dají věcem druhý život a ušetří tak přírodu i vlastní peněženku. O den později se v Čechových sadech uskuteční workshop „První pomoc máte ve svých rukou“ pořádaný fakultou zdravotnických věd, kde si zájemci vyzkouší resuscitaci, práci s defibrilátorem i sestavení ekologické lékárničky. Ve stejný den proběhne v Konviktu konference „Jíme lokálně, myslíme globálně“, která se zaměří na udržitelné stravování ve školních jídelnách a představí příklady dobré praxe i ochutnávky z regionálních surovin.

Další dny přinesou swap oblečení s workshopem upcyklace na cyrilometodějské teologické fakultě, cyklovýlet na Velký Kosíř organizovaný fakultou tělesné kultury či odbornou přednášku o ukládání uhlíku do půdy v rámci projektu Carbon Overseer. V Divadle na cucky zazní 30. září také přednáška studenta filozofické fakulty UP Matěje Mičulky na téma klimatické úzkosti, jež naváže na jeho nedávno vydanou monografii. Celý program uzavřou 2. a 3. října kurz první pomoci a lekce jógy s právnickou fakultou, které propojí udržitelnost s well-beingem.

Udržitelnost jako součást univerzitního života

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti. UP systematicky podporuje ekologičtější formy dopravy, zodpovědné nakládání s odpady, cirkulární ekonomiku a také vzdělávání studentů v otázkách udržitelného rozvoje. Do příprav akcí se spolu s Udržitelnou univerzitou zapojují jednotlivé fakulty i studenti, kteří díky svým nápadům a projektům pomáhají rozvíjet téma udržitelnosti napříč univerzitní komunitou,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Podrobný program Evropského týdne udržitelného rozvoje včetně Dne bez aut je dostupný na webu Udržitelné univerzity.

Akademický senát Pedagogické fakulty UP schválil na svém zářijovém jednání rozpočet fakulty na rok 2025. Zároveň vyhlásil volby nového děkana či děkanky pro funkční období 2026–2030.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil 30. července Návrh dělení příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Ve stanovené lhůtě šesti týdnů pak rozpočty projednaly jednotlivé fakulty a vysokoškolský ústav UP. Na svém zářijovém zasedání se rozpočtem zabývala i Pedagogická fakulta UP.

Senátoři a senátorky fakulty nejprve debatovali o metodice dělení příspěvku a dotací, po krátké debatě a vypořádání připomínek ekonomické komise AS PdF UP navrženou metodiku schválili. V diskuzi o rozpočtu se hovořilo mimo jiné o vyšším odvodu do centrálních jednotek univerzity i o novém ukazateli F, jehož finanční prostředky jsou svázány s pětiprocentním navýšením studentů v konkrétních oborech. Podle tajemníka fakulty Ondřeje Koláře činí celková částka rozpočtu PdF UP (zdroje A + K+ DKRVO) před odvodem na centrální jednotky UP a mezifakultním vyrovnáním 291,3 mil. korun.

„V porovnání s rozpočtem roku 2024 činí letošní navýšení 33,5 mil. korun. Je však nutné zdůraznit, že tato částka není vzhledem ke změněnému formátu rozpočtu zcela přesná, například s ohledem na odlišný způsob započítávání projektu DKRVO+. Rovněž alokace prostředků v rámci ukazatele F podléhá novým podmínkám realizace. Rozpočet fakulty po započtení odvodů a mezifakultního vyrovnání je 252,9 mil. korun,“ uvedl.

Děkan fakulty Vojtech Regec dále upřesnil strukturu navrženého rozpočtu a věnoval se jednotlivým položkám.

„Naše fakulta prochází velmi náročným obdobím, kdy stavební rekonstrukce znamená nutnost zvýšeného kofinancování. Nadále usilujeme o zvýšení mzdových prostředků, nastavení vnitřního mzdového předpisu je však v gesci univerzity a možností všech jejích součástí," uvedl. Zdůraznil přitom, že pedagogická fakulta považuje současný stav diskuze o tzv. kohezi na univerzitě za naprosto neodpovídající skutečné a reálné situaci fakult, kdy je nutno uvažovat jak o mzdách, tak i o výkonech a zatížení pracovníků.

Ekonomická komise AS PdF UP doporučila děkanem předložený Návrh dělení příspěvku a dotací PdF UP pro rok 2025, tedy rozpočet na stávající rok, schválit a senátoři a senátorky jej po vypořádání připomínek jednomyslně přijali. 

Během zářijového jednání vyhlásil AS PdF UP i volby nového děkana či děkanky Pedagogické fakulty UP na funkční období 2026–2030. Funkční období stávajícího děkana Vojtecha Regece končí 31. ledna 2026. Pro účely řízení o návrhu na jmenování zřídili senátoři PdF UP ze svých řad zvláštní pětičlennou komisi ve složení: Jiří Langer, Pavel Flekač, Ivona Dömischová, Tomáš Hubálek a Michaela Pugnerová. Poté přijali harmonogram voleb, z něhož vyplývá, že nového děkana či děkanku bude Akademický senát PdF UP volit 3. prosince. Další jednání AS PdF se uskuteční 5. listopadu. Více o AS PdF UP zde.

Volby kandidáta děkana či děkanky PdF UP

AS PdF UP vyhlásil 8. 9. volby kandidáta na děkana či děkanku PdF UP (funkční období 1. 2. 2026 - 31. 1. 2030). Návrh na nového kandidáta na děkana či děkanku fakulty může její akademická obec předkládat do 17. 10. do 15 hodin. Na úřední desce fakulty zveřejní zvláštní komise seznam kandidátů či kandidátek 5. 11. Volební teze kandidátů a kandidátek budou na úřední desce fakulty zveřejněny 12. 11. Termín veřejné prezentace a debaty s akademickou obcí pak AS PdF UP stanovil na 19. 11. Nového děkana či děkanku PdF UP bude senát této fakulty volit 3. 12. Návrh nového kandidáta na děkana či děkanku PdF UP obdrží rektor UP 15. 12.

Akademický senát Pedagogické fakulty UP schválil na svém zářijovém jednání rozpočet fakulty na rok 2025. Zároveň vyhlásil volby nového děkana či děkanky pro funkční období 2026–2030.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil 30. července Návrh dělení příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Ve stanovené lhůtě šesti týdnů pak rozpočty projednaly jednotlivé fakulty a vysokoškolský ústav UP. Na svém zářijovém zasedání se rozpočtem zabývala i Pedagogická fakulta UP.

Senátoři a senátorky fakulty nejprve debatovali o metodice dělení příspěvku a dotací, po krátké debatě a vypořádání připomínek ekonomické komise AS PdF UP navrženou metodiku schválili. V diskuzi o rozpočtu se hovořilo mimo jiné o vyšším odvodu do centrálních jednotek univerzity i o novém ukazateli F, jehož finanční prostředky jsou svázány s pětiprocentním navýšením studentů v konkrétních oborech. Podle tajemníka fakulty Ondřeje Koláře činí celková částka rozpočtu PdF UP (zdroje A + K+ DKRVO) před odvodem na centrální jednotky UP a mezifakultním vyrovnáním 291,3 mil. korun.

„V porovnání s rozpočtem roku 2024 činí letošní navýšení 33,5 mil. korun. Je však nutné zdůraznit, že tato částka není vzhledem ke změněnému formátu rozpočtu zcela přesná, například s ohledem na odlišný způsob započítávání projektu DKRVO+. Rovněž alokace prostředků v rámci ukazatele F podléhá novým podmínkám realizace. Rozpočet fakulty po započtení odvodů a mezifakultního vyrovnání je 252,9 mil. korun,“ uvedl.

Děkan fakulty Vojtech Regec dále upřesnil strukturu navrženého rozpočtu a věnoval se jednotlivým položkám.

„Naše fakulta prochází velmi náročným obdobím, kdy stavební rekonstrukce znamená nutnost zvýšeného kofinancování. Nadále usilujeme o zvýšení mzdových prostředků, nastavení vnitřního mzdového předpisu je však v gesci univerzity a možností všech jejích součástí," uvedl. Zdůraznil přitom, že pedagogická fakulta považuje současný stav diskuze o tzv. kohezi na univerzitě za naprosto neodpovídající skutečné a reálné situaci fakult, kdy je nutno uvažovat jak o mzdách, tak i o výkonech a zatížení pracovníků.

Ekonomická komise AS PdF UP doporučila děkanem předložený Návrh dělení příspěvku a dotací PdF UP pro rok 2025, tedy rozpočet na stávající rok, schválit a senátoři a senátorky jej po vypořádání připomínek jednomyslně přijali. 

Během zářijového jednání vyhlásil AS PdF UP i volby nového děkana či děkanky Pedagogické fakulty UP na funkční období 2026–2030. Funkční období stávajícího děkana Vojtecha Regece končí 31. ledna 2026. Pro účely řízení o návrhu na jmenování zřídili senátoři PdF UP ze svých řad zvláštní pětičlennou komisi ve složení: Jiří Langer, Pavel Flekač, Ivona Dömischová, Tomáš Hubálek a Michaela Pugnerová. Poté přijali harmonogram voleb, z něhož vyplývá, že nového děkana či děkanku bude Akademický senát PdF UP volit 3. prosince. Další jednání AS PdF se uskuteční 5. listopadu. Více o AS PdF UP zde.

Volby kandidáta děkana či děkanky PdF UP

AS PdF UP vyhlásil 8. 9. volby kandidáta na děkana či děkanku PdF UP (funkční období 1. 2. 2026 - 31. 1. 2030). Návrh na nového kandidáta na děkana či děkanku fakulty může její akademická obec předkládat do 17. 10. do 15 hodin. Na úřední desce fakulty zveřejní zvláštní komise seznam kandidátů či kandidátek 5. 11. Volební teze kandidátů a kandidátek budou na úřední desce fakulty zveřejněny 12. 11. Termín veřejné prezentace a debaty s akademickou obcí pak AS PdF UP stanovil na 19. 11. Nového děkana či děkanku PdF UP bude senát této fakulty volit 3. 12. Návrh nového kandidáta na děkana či děkanku PdF UP obdrží rektor UP 15. 12.

Univerzita Palackého má svou zástupkyni v Přezkumné komisi Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Výběrovým řízením úspěšně prošla Zdenka Papoušková z právnické fakulty. Ministr Mikuláš Bek ji jmenoval členkou komise od července.

Přezkumná komise rozhoduje o odvoláních podaných proti správním rozhodnutím Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání a proti správním rozhodnutím předsedy úřadu vydaným v prvním stupni podle zákona o vysokých školách nebo školského zákona a plní další úkoly nadřízeného správního orgánu. Je složena z pěti právníků, jejich funkční období je pětileté. „Členství beru jako výzvu s velkou pokorou. V komisi bych ráda využila bohaté zkušenosti ze svých předchozích funkcí, od vedoucí katedry přes proděkanku, děkanku až po prorektorku. Za nejvíc přínosné pro tuto práci považuji období svého děkanování, kdy naše právnická fakulta procházela akreditačním procesem,“ řekla Zdenka Papoušková s tím, že se na spolupráci s kolegy těší. „Společně bychom chtěli přispět ke zvyšování kvality vysokoškolského vzdělávaní,“ dodala.

Dalšími členy přezkumné komise jsou Ivan Barančík, advokát a bývalý předseda NAÚ, Jana Janderová, bývalá proděkanka Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, Veronika Smutná a Damir Solak, oba z brněnské právnické fakulty.

Univerzita Palackého měla zástupkyni i v předchozím složení přezkumné komise. Zasedala v ní Milana Hrušáková, rovněž emeritní děkanka PF UP, která působí na katedře soukromého práva a civilního procesu.

Olomoucká univerzita je vidět i v dalších orgánech NAÚ. Členem Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání je bývalý rektor Martin Procházka z Ústavu lékařské genetiky a doktorandka LF UP Tereza Marková. Předsedou NAÚ se stal od 1. července Jaroslav Miller, který vedl UP jako rektor v letech 2014–2021.

Univerzita Palackého má svou zástupkyni v Přezkumné komisi Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Výběrovým řízením úspěšně prošla Zdenka Papoušková z právnické fakulty. Ministr Mikuláš Bek ji jmenoval členkou komise od července.

Přezkumná komise rozhoduje o odvoláních podaných proti správním rozhodnutím Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání a proti správním rozhodnutím předsedy úřadu vydaným v prvním stupni podle zákona o vysokých školách nebo školského zákona a plní další úkoly nadřízeného správního orgánu. Je složena z pěti právníků, jejich funkční období je pětileté. „Členství beru jako výzvu s velkou pokorou. V komisi bych ráda využila bohaté zkušenosti ze svých předchozích funkcí, od vedoucí katedry přes proděkanku, děkanku až po prorektorku. Za nejvíc přínosné pro tuto práci považuji období svého děkanování, kdy naše právnická fakulta procházela akreditačním procesem,“ řekla Zdenka Papoušková s tím, že se na spolupráci s kolegy těší. „Společně bychom chtěli přispět ke zvyšování kvality vysokoškolského vzdělávaní,“ dodala.

Dalšími členy přezkumné komise jsou Ivan Barančík, advokát a bývalý předseda NAÚ, Jana Janderová, bývalá proděkanka Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, Veronika Smutná a Damir Solak, oba z brněnské právnické fakulty.

Univerzita Palackého měla zástupkyni i v předchozím složení přezkumné komise. Zasedala v ní Milana Hrušáková, rovněž emeritní děkanka PF UP, která působí na katedře soukromého práva a civilního procesu.

Olomoucká univerzita je vidět i v dalších orgánech NAÚ. Členem Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání je bývalý rektor Martin Procházka z Ústavu lékařské genetiky a doktorandka LF UP Tereza Marková. Předsedou NAÚ se stal od 1. července Jaroslav Miller, který vedl UP jako rektor v letech 2014–2021.