Feed aggregator

Informace o tom, že nositel Nobelovy ceny z roku 2019 prof. Gregg L. Semenza má získat čestný doktorát na UK v Praze a následně má mít odbornou přednášku i na LF UP v Olomouci, vedla RNDr. Tomáše Fürsta, Ph.D., k lustraci pana profesora a napsání článku s názvem Mecca švindlířů do Džurnálu.cz. Článek zveřejnil 2. 6. 2023 a následně „zavěsil“ odkaz na něj i na UP Reflexi.

Ve svém příspěvku dr. Fürst označil prof. Gregga L. Semenzu jako falzifikátora. Své vyjádření opřel o PubPeer, vyjádření Leonida Schneidera, časopisu Nature a dalších. Článek vzbudil bohatou diskusi především kolegů – vědců z Přírodovědecké fakulty UP. Z LF UP se ale, pokud jsem to přesně zachytil, do diskuse zapojili jen prof. Mgr. Jiří Drábek, Ph.D., a jediný poněkud odlišný pohled přinesl prof. Mgr. Martin Modrianský. Ph.D.

Mgr. Jakub Navařík, Ph.D., se kriticky vyjádřil k formě článku Tomáše Fürsta, v níž kritizoval nedostatek slušnosti a respektu k nositeli Nobelovy ceny prof. G. L. Semenzovi. Ačkoliv mám s vyjádřeními dr. Jakuba Navaříka většinou problém, tentokrát s ním a kupodivu i se zněním odpovědi jím oslovené umělé inteligence plně souhlasím.

Dne 8. 6. se na stránkách Žurnálu UP objevilo vyjádření rektora UP prof. MUDr. Martina Procházky, Ph.D., a děkana LF UP prof. MUDr. Milana Koláře, Ph.D. Bohužel jsem v diskusi na UP Reflexi nezaznamenal názor žádného lékaře – a přitom dostal prof. Gregg L. Semenza Nobelovu cenu za Fyziologii a lékařství! Ale to mě vlastně ani nepřekvapilo, protože jsem vyjádření lékařů z LF UP na UP Reflexi nezachytil ani v bohaté diskusi ke covidu-19 a nošení roušek. Kladu si tedy otázku, proč se na UP Reflexi lékaři do diskuse nezapojují?

Byť jsem si po zkušenostech z EK UP řekl, že se už na UP k problematice etiky vyjadřovat nebudu, tentokrát musím udělat výjimku, protože si myslím, že celá UP a především LF UP byla výše zmíněnou aktivitou skutečně poškozena.

Problematikou diagnostiky a léčby chorob červené krevní řady se zabývám již půl století a fenomenální objev prof. Semenzy mně umožnil uzavřít diagnózu u několika nemocných s erytrocytózou (nadbytek červených krvinek) sledovaných desítky let v mé poradně bez přesné znalosti příčiny jejich choroby. Objev prof. Semenzy umožnil stanovit příčinu erytrocytózy i u několika dětí na Dětské klinice FN Olomouc a u řady dalších nemocných na specializovaných hematologických centrech pro diagnostiku a léčbu vzácných chorob nejen v ČR, ale i v celém světě. Díky tomu jsme mohli zpřesnit i jejich léčbu.

Co tedy vlastně prof. Semenza objevil a za co získal Nobelovu cenu?

Nobelovu cenu získal v roce 2019 společně s Williamem G. Kaelinem Jr. a Sirem Peterem J. Ratcliffem nikoliv za počet publikací, h-index či D-index, ale za objev jednoho z nejdůležitějších adaptivních procesů života – molekulárního mechanismu, kterým buňky detekují a adaptují se na změny dostupnosti kyslíku a přizpůsobují se jí. Tento mechanizmus se uplatňuje při vzniku celé řady závažných chorob, vedle mnou zmíněných erytrocytóz i při vzniku rakoviny, cukrovky a srdečních chorob. I u nich tak toto poznání otevírá nové možnosti léčby. 

Prof. Gregg L. Semenza udělal jeden z nejoriginálnějších nálezů tohoto století – objevil v kultivovaných jaterních buňkách proteinový komplex, který se váže na regulační oblasti hypoxií regulovaných genů způsobem závislým na kyslíku, a nazval jej hypoxia-inducible factor 1 (HIF-1). Zjistil, že tento faktor se skládá ze dvou DNA vázajících proteinů – transkripčních faktorů HIF-1α a ARNT (aryl hydrocarbon receptor nuclear translocator, také HIF-1β). Při přítomnosti kyslíku je HIF-1α rychle degradován společným účinkem enzymu obsahujícího prolylhydroxylázovou doménu (PHD) a von Hippel-Lindau tumor supresorový protein (VHL). Hydroxylovaný HIF-1α se může vázat na VHL a komplex HIF-1α-VHL usnadňuje ubikvitinem zprostředkovanou proteosomální degradaci HIF-1α. Když je hladina kyslíku nízká, je proteosomální degradace HIF-1α zpomalena. To má za následek jeho akumulaci v cytoplasmě a po následné translokaci do buněčného jádra zde dimerizuje s HIF-1β, s nímž vytváří stabilní heterodimér. Ten se váže na HIF-vázající DNA segmenty hypoxií regulovaných genů (jsou jich tisíce), mezi nimi i gen pro erytropoetin (EPO). Po vazbě EPO na EPO-R (erytropoetinový receptor) na erytroidních progenitorech je aktivována JAK2-STAT signální dráha, která produkuje erytrocyty.  

Další poznatky o mechanismu, kterým buňky detekují a adaptují se na změny dostupnosti kyslíku, přinesli William G. Kaelin Jr. a Sir Peter J. Ratcliff.

Identifikace příčiny vzniku nemoci a porozumění patofyziologickým mechanismům jejího vývoje, respektive příslušných fyziologických regulací umožňují najít vhodné léčebné cíle a vedou tak k vývoji nových léků. Poznání způsobu regulace krvetvorby s ohledem na hladinu kyslíku v krvi takové informace přineslo. Toto poznání umožňuje vyvinout nové inhibitory, resp. stabilizátory HIF, které jsou dnes testovány v léčbě anemií (chudokrevností). Kyslíkem regulované buněčné mechanismy ale hrají klíčovou roli také v růstu nádorů. Reakce na hladinu kyslíku stimulují vznik nových cév (neoangiogenezi) a modulují metabolismus k efektivnější proliferaci nádorových buněk. Farmaceutické společnosti i specializované univerzitní laboratoře se nyní zaměřují na vývoj léků, které u řady nemocí interferují s mechanismem reakce na hladinu kyslíku prostřednictvím jeho aktivace nebo blokády. Jedním z prvních takto objevených nových léků je roxadustat, inhibitor prolyl-hydroxylázy hypoxií indukovaného faktoru (HIF).

Tolik velmi stručně k přínosu prof. G. L. Semenzy (podrobnější přehled jeho dosažených výsledků je možno zjistit z celé řady internetových zdrojů, např. z oficiálních stránek Lékařské fakulty Univerzity Johnse Hopkinse). Tento přehled ukazuje skutečný geniální přínos prof. G. L. Semenzy pro světovou vědu a medicínu a poskytuje informaci o tom, za co dostal Nobelovu cenu.

Já osobně si nedovolím hodnotit věci, kterým nerozumím. Nemyslím si, že vědecký přínos člověka je možno hodnotit jen na podkladě informací o retrakcích publikací bez bližší znalosti jejich okolností. Lidský život není černobílý, je tvořen celým spektrem barev. Přínos člověka je nutno hodnotit komplexně, v celé jeho šíři. Jsme na naší UP opravdu moudřejší než na UK, než komise udělující Nobelovu cenu nebo než blízcí spolupracovníci prof. Semenzy a mezinárodně uznávaní vědci? V souladu s prof. Modrianským se domnívám, že prof. Gregg L. Semenza neměl šťastnou ruku při výběru spolupracovníků a příliš věřil v jejich poctivost. Jak jsem slyšel, ve chvíli, kdy se dověděl o první retrakci článku a jeho příčině, prošel všechny své publikace od roku 2001 a podezřelé články sám navrhl k retrakci. Jak píše prof. Modrianský – Naoki Mori přebral odpovědnost za minimálně jednu retrahovanou práci a Daniele Gilkes naopak odmítla minimálně jednu práci retrahovat. Některé další práce byly revidovány a s nově naměřenými daty resubmitovány. Jedinou institucí, která je povolána všechna nařčení hodnotit, je dle mého názoru Univerzita Johnse Hopkinse a její etická komise. Skutečnost, že profesor Semenza pokračuje ve svém výzkumu jako vedoucí výzkumného týmu a publikuje ve špičkových časopisech, znamená, že jeho vědecká integrita je zachována.

V pondělí 5. 6. 2023 měl prof. G. L. Semenza fantastickou a neobyčejně úspěšnou přednášku v centru BIOCEV v Praze, 7. 6. přednášel na 57th Annual Meeting of the European Society for Clinical Investigations (ESCI), kde byl hlavním vyzvaným řečníkem. Obě přednášky byly ukončeny rozsáhlou a zajímavou diskusí a dovolím si zveřejnit jejich hodnocení prof. Jiřím Neužilem, vedoucím Laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu AV ČR, hlavním organizátorem konference ESCI:

Dear colleagues and friends,

Many of you would have participated in the 57th Annual Conference of the European Society for Clinical Investigations (ESCI’23), which was held on June 7–9, 2023, in hotel Orea Pyramida in Prague.

You will undoubtedly agree with me that it was a highly successful conference, with some 350 participants. As the main local organizer, I am very happy with the programme, both scientific and social (if some of you haven’t been at Villa Richter, just below the Prague Castle above Klarov, where we had the conference dinner, you ought to check it out, and you’ll be amazed!).

Many of you would have listened to the lecture of the Nobel Prize Winner Professor Gregg Semenza given on Monday, June 5, in the BIOCEV Research Centre and streamed live (the BIOCEV lecture theater was packed and almost 200 of you were listening to the live stream). I myself have got 100+ personal emails appreciating the opportunity to listen to one of the greatest biologists of our time. Many of you would have listened to Gregg’s opening keynote lecture at the ESCI’23 conference, which was, of course, also of paramount quality! Besides the paradigm-shifting science of Gregg’s team, I was amazed by the way he explained in a simple manner very complex topics, such that those not knowledgeable in the discipline of hypoxia and HIFs could easily follow.

Thank you very much for your support as well as for the dignified atmosphere surrounding Gregg’s visit to Prague and other parts of the Czech Republic that went on without discernible hiccups. Before departure, Gregg assured me that he was very happy with his trip, including the beauty of the country, and he appreciated the respectful and friendly acceptance by the people with whom he interacted – and there were literally hundreds of them over the week. And so he is leaving with fond memories of our beautiful country and its fine people.

With best regards and all the best, Jiri Neuzil

Zároveň byla 6. 6. 2023 práce prof. Semenzy oceněna v Karolinu udělením Čestného doktorátu UK v Praze. Této slavnostní události se zúčastnili rektoři a děkani téměř všech českých univerzit kromě UP, resp. LF UP.

Přesné důvody a okolnosti, které vedly ke zrušení přednášky prof. Semenzy v Olomouci, mi nejsou zcela známé. Mě osobně to ale nesmírně mrzí nejen proto, že to celé považuji za nešťastné a nespravedlivé, ale i proto, že jsem chtěl využít mimořádnou příležitost k diskusi s panem profesorem nad problematikou, kterou se zabývám, k diskusi nad konkrétními pacienty. Bohužel. Mrzí mě skutečnost, že jsme nemohli navázat s panem profesorem užší spolupráci, ale ještě více mě mrzí, že tak o své PR přišla nejen Olomouc, ale v době oslav 450 let od svého založení i UP, protože od počátku udělování Nobelových cen v roce 1991 by to byl první nositel tohoto prestižního ocenění, který by osobně vystoupil na půdě naší univerzity. Většina pracovníků UP vnímá, že naše univerzita má již několik roků vážné mezilidské problémy, které poškozují její renomé. V medicínské terminologii si dovolím říci, že UP je nemocná a měla by se léčit, ale podobné kroky k „uzdravení“ a zlepšení vztahů mezi fakultami UP a zpětnému získání ztracené prestiže jistě nevedou – ba právě naopak.

V Olomouci 14. 6. 2023

prof. MUDr. Karel Indrák, DrSc.

emeritní přednosta HOK LF UP v Olomouci

Informace o tom, že nositel Nobelovy ceny z roku 2019 prof. Gregg L. Semenza má získat čestný doktorát na UK v Praze a následně má mít odbornou přednášku i na LF UP v Olomouci, vedla RNDr. Tomáše Fürsta, Ph.D., k lustraci pana profesora a napsání článku s názvem Mecca švindlířů do Džurnálu.cz. Článek zveřejnil 2. 6. 2023 a následně „zavěsil“ odkaz na něj i na UP Reflexi.

Ve svém příspěvku dr. Fürst označil prof. Gregga L. Semenzu jako falzifikátora. Své vyjádření opřel o PubPeer, vyjádření Leonida Schneidera, časopisu Nature a dalších. Článek vzbudil bohatou diskusi především kolegů – vědců z Přírodovědecké fakulty UP. Z LF UP se ale, pokud jsem to přesně zachytil, do diskuse zapojili jen prof. Mgr. Jiří Drábek, Ph.D., a jediný poněkud odlišný pohled přinesl prof. Mgr. Martin Modrianský. Ph.D.

Mgr. Jakub Navařík, Ph.D., se kriticky vyjádřil k formě článku Tomáše Fürsta, v níž kritizoval nedostatek slušnosti a respektu k nositeli Nobelovy ceny prof. G. L. Semenzovi. Ačkoliv mám s vyjádřeními dr. Jakuba Navaříka většinou problém, tentokrát s ním a kupodivu i se zněním odpovědi jím oslovené umělé inteligence plně souhlasím.

Dne 8. 6. se na stránkách Žurnálu UP objevilo vyjádření rektora UP prof. MUDr. Martina Procházky, Ph.D., a děkana LF UP prof. MUDr. Milana Koláře, Ph.D. Bohužel jsem v diskusi na UP Reflexi nezaznamenal názor žádného lékaře – a přitom dostal prof. Gregg L. Semenza Nobelovu cenu za Fyziologii a lékařství! Ale to mě vlastně ani nepřekvapilo, protože jsem vyjádření lékařů z LF UP na UP Reflexi nezachytil ani v bohaté diskusi ke covidu-19 a nošení roušek. Kladu si tedy otázku, proč se na UP Reflexi lékaři do diskuse nezapojují?

Byť jsem si po zkušenostech z EK UP řekl, že se už na UP k problematice etiky vyjadřovat nebudu, tentokrát musím udělat výjimku, protože si myslím, že celá UP a především LF UP byla výše zmíněnou aktivitou skutečně poškozena.

Problematikou diagnostiky a léčby chorob červené krevní řady se zabývám již půl století a fenomenální objev prof. Semenzy mně umožnil uzavřít diagnózu u několika nemocných s erytrocytózou (nadbytek červených krvinek) sledovaných desítky let v mé poradně bez přesné znalosti příčiny jejich choroby. Objev prof. Semenzy umožnil stanovit příčinu erytrocytózy i u několika dětí na Dětské klinice FN Olomouc a u řady dalších nemocných na specializovaných hematologických centrech pro diagnostiku a léčbu vzácných chorob nejen v ČR, ale i v celém světě. Díky tomu jsme mohli zpřesnit i jejich léčbu.

Co tedy vlastně prof. Semenza objevil a za co získal Nobelovu cenu?

Nobelovu cenu získal v roce 2019 společně s Williamem G. Kaelinem Jr. a Sirem Peterem J. Ratcliffem nikoliv za počet publikací, h-index či D-index, ale za objev jednoho z nejdůležitějších adaptivních procesů života – molekulárního mechanismu, kterým buňky detekují a adaptují se na změny dostupnosti kyslíku a přizpůsobují se jí. Tento mechanizmus se uplatňuje při vzniku celé řady závažných chorob, vedle mnou zmíněných erytrocytóz i při vzniku rakoviny, cukrovky a srdečních chorob. I u nich tak toto poznání otevírá nové možnosti léčby. 

Prof. Gregg L. Semenza udělal jeden z nejoriginálnějších nálezů tohoto století – objevil v kultivovaných jaterních buňkách proteinový komplex, který se váže na regulační oblasti hypoxií regulovaných genů způsobem závislým na kyslíku, a nazval jej hypoxia-inducible factor 1 (HIF-1). Zjistil, že tento faktor se skládá ze dvou DNA vázajících proteinů – transkripčních faktorů HIF-1α a ARNT (aryl hydrocarbon receptor nuclear translocator, také HIF-1β). Při přítomnosti kyslíku je HIF-1α rychle degradován společným účinkem enzymu obsahujícího prolylhydroxylázovou doménu (PHD) a von Hippel-Lindau tumor supresorový protein (VHL). Hydroxylovaný HIF-1α se může vázat na VHL a komplex HIF-1α-VHL usnadňuje ubikvitinem zprostředkovanou proteosomální degradaci HIF-1α. Když je hladina kyslíku nízká, je proteosomální degradace HIF-1α zpomalena. To má za následek jeho akumulaci v cytoplasmě a po následné translokaci do buněčného jádra zde dimerizuje s HIF-1β, s nímž vytváří stabilní heterodimér. Ten se váže na HIF-vázající DNA segmenty hypoxií regulovaných genů (jsou jich tisíce), mezi nimi i gen pro erytropoetin (EPO). Po vazbě EPO na EPO-R (erytropoetinový receptor) na erytroidních progenitorech je aktivována JAK2-STAT signální dráha, která produkuje erytrocyty.  

Další poznatky o mechanismu, kterým buňky detekují a adaptují se na změny dostupnosti kyslíku, přinesli William G. Kaelin Jr. a Sir Peter J. Ratcliff.

Identifikace příčiny vzniku nemoci a porozumění patofyziologickým mechanismům jejího vývoje, respektive příslušných fyziologických regulací umožňují najít vhodné léčebné cíle a vedou tak k vývoji nových léků. Poznání způsobu regulace krvetvorby s ohledem na hladinu kyslíku v krvi takové informace přineslo. Toto poznání umožňuje vyvinout nové inhibitory, resp. stabilizátory HIF, které jsou dnes testovány v léčbě anemií (chudokrevností). Kyslíkem regulované buněčné mechanismy ale hrají klíčovou roli také v růstu nádorů. Reakce na hladinu kyslíku stimulují vznik nových cév (neoangiogenezi) a modulují metabolismus k efektivnější proliferaci nádorových buněk. Farmaceutické společnosti i specializované univerzitní laboratoře se nyní zaměřují na vývoj léků, které u řady nemocí interferují s mechanismem reakce na hladinu kyslíku prostřednictvím jeho aktivace nebo blokády. Jedním z prvních takto objevených nových léků je roxadustat, inhibitor prolyl-hydroxylázy hypoxií indukovaného faktoru (HIF).

Tolik velmi stručně k přínosu prof. G. L. Semenzy (podrobnější přehled jeho dosažených výsledků je možno zjistit z celé řady internetových zdrojů, např. z oficiálních stránek Lékařské fakulty Univerzity Johnse Hopkinse). Tento přehled ukazuje skutečný geniální přínos prof. G. L. Semenzy pro světovou vědu a medicínu a poskytuje informaci o tom, za co dostal Nobelovu cenu.

Já osobně si nedovolím hodnotit věci, kterým nerozumím. Nemyslím si, že vědecký přínos člověka je možno hodnotit jen na podkladě informací o retrakcích publikací bez bližší znalosti jejich okolností. Lidský život není černobílý, je tvořen celým spektrem barev. Přínos člověka je nutno hodnotit komplexně, v celé jeho šíři. Jsme na naší UP opravdu moudřejší než na UK, než komise udělující Nobelovu cenu nebo než blízcí spolupracovníci prof. Semenzy a mezinárodně uznávaní vědci? V souladu s prof. Modrianským se domnívám, že prof. Gregg L. Semenza neměl šťastnou ruku při výběru spolupracovníků a příliš věřil v jejich poctivost. Jak jsem slyšel, ve chvíli, kdy se dověděl o první retrakci článku a jeho příčině, prošel všechny své publikace od roku 2001 a podezřelé články sám navrhl k retrakci. Jak píše prof. Modrianský – Naoki Mori přebral odpovědnost za minimálně jednu retrahovanou práci a Daniele Gilkes naopak odmítla minimálně jednu práci retrahovat. Některé další práce byly revidovány a s nově naměřenými daty resubmitovány. Jedinou institucí, která je povolána všechna nařčení hodnotit, je dle mého názoru Univerzita Johnse Hopkinse a její etická komise. Skutečnost, že profesor Semenza pokračuje ve svém výzkumu jako vedoucí výzkumného týmu a publikuje ve špičkových časopisech, znamená, že jeho vědecká integrita je zachována.

V pondělí 5. 6. 2023 měl prof. G. L. Semenza fantastickou a neobyčejně úspěšnou přednášku v centru BIOCEV v Praze, 7. 6. přednášel na 57th Annual Meeting of the European Society for Clinical Investigations (ESCI), kde byl hlavním vyzvaným řečníkem. Obě přednášky byly ukončeny rozsáhlou a zajímavou diskusí a dovolím si zveřejnit jejich hodnocení prof. Jiřím Neužilem, vedoucím Laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu AV ČR, hlavním organizátorem konference ESCI:

Dear colleagues and friends,

Many of you would have participated in the 57th Annual Conference of the European Society for Clinical Investigations (ESCI’23), which was held on June 7–9, 2023, in hotel Orea Pyramida in Prague.

You will undoubtedly agree with me that it was a highly successful conference, with some 350 participants. As the main local organizer, I am very happy with the programme, both scientific and social (if some of you haven’t been at Villa Richter, just below the Prague Castle above Klarov, where we had the conference dinner, you ought to check it out, and you’ll be amazed!).

Many of you would have listened to the lecture of the Nobel Prize Winner Professor Gregg Semenza given on Monday, June 5, in the BIOCEV Research Centre and streamed live (the BIOCEV lecture theater was packed and almost 200 of you were listening to the live stream). I myself have got 100+ personal emails appreciating the opportunity to listen to one of the greatest biologists of our time. Many of you would have listened to Gregg’s opening keynote lecture at the ESCI’23 conference, which was, of course, also of paramount quality! Besides the paradigm-shifting science of Gregg’s team, I was amazed by the way he explained in a simple manner very complex topics, such that those not knowledgeable in the discipline of hypoxia and HIFs could easily follow.

Thank you very much for your support as well as for the dignified atmosphere surrounding Gregg’s visit to Prague and other parts of the Czech Republic that went on without discernible hiccups. Before departure, Gregg assured me that he was very happy with his trip, including the beauty of the country, and he appreciated the respectful and friendly acceptance by the people with whom he interacted – and there were literally hundreds of them over the week. And so he is leaving with fond memories of our beautiful country and its fine people.

With best regards and all the best, Jiri Neuzil

Zároveň byla 6. 6. 2023 práce prof. Semenzy oceněna v Karolinu udělením Čestného doktorátu UK v Praze. Této slavnostní události se zúčastnili rektoři a děkani téměř všech českých univerzit kromě UP, resp. LF UP.

Přesné důvody a okolnosti, které vedly ke zrušení přednášky prof. Semenzy v Olomouci, mi nejsou zcela známé. Mě osobně to ale nesmírně mrzí nejen proto, že to celé považuji za nešťastné a nespravedlivé, ale i proto, že jsem chtěl využít mimořádnou příležitost k diskusi s panem profesorem nad problematikou, kterou se zabývám, k diskusi nad konkrétními pacienty. Bohužel. Mrzí mě skutečnost, že jsme nemohli navázat s panem profesorem užší spolupráci, ale ještě více mě mrzí, že tak o své PR přišla nejen Olomouc, ale v době oslav 450 let od svého založení i UP, protože od počátku udělování Nobelových cen v roce 1991 by to byl první nositel tohoto prestižního ocenění, který by osobně vystoupil na půdě naší univerzity. Většina pracovníků UP vnímá, že naše univerzita má již několik roků vážné mezilidské problémy, které poškozují její renomé. V medicínské terminologii si dovolím říci, že UP je nemocná a měla by se léčit, ale podobné kroky k „uzdravení“ a zlepšení vztahů mezi fakultami UP a zpětnému získání ztracené prestiže jistě nevedou – ba právě naopak.

V Olomouci 14. 6. 2023

prof. MUDr. Karel Indrák, DrSc.

emeritní přednosta HOK LF UP v Olomouci

Doktorandi Filozofické fakulty UP budou mít od září vyšší stipendium. Pro akademický rok 2023/2024 přidá fakulta k státnímu stipendiu každému měsíčně tisícovku. Na červnovém jednání Akademického senátu FF UP o tom informoval děkan Filozofické fakulty UP.

Studenti doktorských studijních programů Filozofické fakulty UP budou mít od září v základu o tisícovku víc. Stipendium od státu ve výši 11 250 korun se fakulta rozhodla pro akademický rok 2023/2024 podpořit další tisícovkou.

„Nějakou dobu jsme čekali a doufali v reformu doktorského studia, jež měla být realizována prostřednictvím novely zákona o vysokých školách. Mnohé však zůstalo pouze na papíře a navíc, jak se události v naší zemi vyvíjejí, s postupem času jsme se na zvýšení tohoto stipendia dívali i my s obavami. Především proto, že jsme za celou dobu nedostali žádnou záruku státu, že na něj dostaneme finanční prostředky. Snažili jsme se tedy se situací pracovat sami. Nejdříve jsme zkontrolovali stávající stav a zjišťovali jsme, jak naši doktorandi plní či neplní povinnosti. Poté, i vzhledem k výši Stipendijního fondu po covidové pandemii, jsme se na fakultě rozhodli, že počet studentů zredukujeme. Pro stávající akademický rok přijmeme méně než polovinu doktorandů původního počtu,“ uvedl ve svém komentáři před senátory filozofické fakulty Jan Stejskal, děkan FF UP. 

Připomněl, že podle nynějších pravidel dostává každý doktorand stipendium ve výši 11 250 korun, že před časem fakulta zavedla další motivační stipendia, že se v uplynulém období snažila doktorandům pomoci i dvěma jednorázovými stipendii, a že už nyní se na spolufinancování doktorských studentů v prezenční formě podílejí jednotlivé katedry.

„Celkovou výši stipendia, tedy 12 250 korun, jsme schopni při zachování motivačních stipendií garantovat všem doktorandům naší fakulty pouze pro akademický rok 2023/2024,“ zdůraznil děkan Jan Stejskal s tím, že podle stávajících informací je novela o vysokých školách vládou ČR odložena.

Během jednání se AS FF UP věnoval i podmínkám a organizaci přijímacího řízení na FF UP pro akademický rok 2023/2024, svou pozornost zaměřil také na informace, vztahující se k dokumentu, jenž má zohlednit všechny možné způsoby nepatřičného nakládání se zdroji včetně nakládání s umělou inteligencí.

„Nově vytvořené prohlášení proti plagiátorství dostanou k podpisu všichni nově přijatí studenti a plánuje se, že uvedený dokument budou podepisovat všichni studenti při odevzdávání jakéhokoliv korespondenčního úkolu,“ uvedl Jan Stejskal před senátory FF UP.

V červnovém jednání si senátoři filozofické fakulty vyslechli také informace o jednání Asociace děkanů filozofických fakult, krátce se debatovalo nad tématy, které souvisejí s odkazem profesora Josefa Jařaba a přípravou rozpočtu pro rok 2023, k němuž se AS FF UP sejde znovu už na konci června.

Proděkan Petr Bilík v závěru informoval o nynějším vysokém zájmu uchazečů o studium na FF UP, jenž vnímá jako důsledek souhry několika okolností, mimo jiné i fakultní uchazečské kampaně.

Doktorandi Filozofické fakulty UP budou mít od září vyšší stipendium. Pro akademický rok 2023/2024 přidá fakulta k státnímu stipendiu každému měsíčně tisícovku. Na červnovém jednání Akademického senátu FF UP o tom informoval děkan Filozofické fakulty UP.

Studenti doktorských studijních programů Filozofické fakulty UP budou mít od září v základu o tisícovku víc. Stipendium od státu ve výši 11 250 korun se fakulta rozhodla pro akademický rok 2023/2024 podpořit další tisícovkou.

„Nějakou dobu jsme čekali a doufali v reformu doktorského studia, jež měla být realizována prostřednictvím novely zákona o vysokých školách. Mnohé však zůstalo pouze na papíře a navíc, jak se události v naší zemi vyvíjejí, s postupem času jsme se na zvýšení tohoto stipendia dívali i my s obavami. Především proto, že jsme za celou dobu nedostali žádnou záruku státu, že na něj dostaneme finanční prostředky. Snažili jsme se tedy se situací pracovat sami. Nejdříve jsme zkontrolovali stávající stav a zjišťovali jsme, jak naši doktorandi plní či neplní povinnosti. Poté, i vzhledem k výši Stipendijního fondu po covidové pandemii, jsme se na fakultě rozhodli, že počet studentů zredukujeme. Pro stávající akademický rok přijmeme méně než polovinu doktorandů původního počtu,“ uvedl ve svém komentáři před senátory filozofické fakulty Jan Stejskal, děkan FF UP. 

Připomněl, že podle nynějších pravidel dostává každý doktorand stipendium ve výši 11 250 korun, že před časem fakulta zavedla další motivační stipendia, že se v uplynulém období snažila doktorandům pomoci i dvěma jednorázovými stipendii, a že už nyní se na spolufinancování doktorských studentů v prezenční formě podílejí jednotlivé katedry.

„Celkovou výši stipendia, tedy 12 250 korun, jsme schopni při zachování motivačních stipendií garantovat všem doktorandům naší fakulty pouze pro akademický rok 2023/2024,“ zdůraznil děkan Jan Stejskal s tím, že podle stávajících informací je novela o vysokých školách vládou ČR odložena.

Během jednání se AS FF UP věnoval i podmínkám a organizaci přijímacího řízení na FF UP pro akademický rok 2023/2024, svou pozornost zaměřil také na informace, vztahující se k dokumentu, jenž má zohlednit všechny možné způsoby nepatřičného nakládání se zdroji včetně nakládání s umělou inteligencí.

„Nově vytvořené prohlášení proti plagiátorství dostanou k podpisu všichni nově přijatí studenti a plánuje se, že uvedený dokument budou podepisovat všichni studenti při odevzdávání jakéhokoliv korespondenčního úkolu,“ uvedl Jan Stejskal před senátory FF UP.

V červnovém jednání si senátoři filozofické fakulty vyslechli také informace o jednání Asociace děkanů filozofických fakult, krátce se debatovalo nad tématy, které souvisejí s odkazem profesora Josefa Jařaba a přípravou rozpočtu pro rok 2023, k němuž se AS FF UP sejde znovu už na konci června.

Proděkan Petr Bilík v závěru informoval o nynějším vysokém zájmu uchazečů o studium na FF UP, jenž vnímá jako důsledek souhry několika okolností, mimo jiné i fakultní uchazečské kampaně.

Univerzita Palackého má první ucelený dokument, který shrnuje její aktivity na poli udržitelnosti. Nejširší veřejnosti je nově k dispozici tzv. Report Udržitelné univerzity za rok 2022. UP je teprve druhou tuzemskou univerzitou, která podobnou souhrnnou zprávu vypracovala.

Report je rozčleněn do patnácti kapitol, které kopírují Strategii udržitelného rozvoje UP a akční plán na roky 22/23.

Úvodní kapitola se věnuje spotřebě energií a vody. Mimo jiné se v ní čtenář dozví, že v roce 2022 Univerzita Palackého spotřebovala 147 303 m3 vody, 51 979 GJ tepla, 1 117 156 m3 plynu a 18 364 707 kWh elektrické energie. Nechybí ani srovnávací tabulka a graf, která tato čísla dává do kontextu let 2015 až 2022.

V další kapitole o odpadech a cirkulární ekonomice se pak píše, že v loňském roce se na UP vyprodukovalo celkem 655 tun odpadu. Z toho bylo 58 tun papíru (8,8 %), 36 tun plastu (5,5 %) a 24 tun skla (3,6 %). Zbytek (82 %) tvořil směsný komunální odpad. Opět jsou tato data srovnána s údaji z předchozích let. Nechybí ani připomínka fyzické analýzy odpadu z kontejnerů na směsný komunální odpad ze všech součástí UP, která se konala v listopadu a odhalila nedostatky v nynějším třídění a navrhla řešení pro zlepšení.

Podobně se další kapitoly zaměřují například na množství zeleně na pozemcích UP, informační techniku, mobilitu a dopravu, vzdělávání či rovné příležitosti.

Udržitelný report je tak komplexní materiál, který shrnuje dosavadní postupy a činnosti naší školy v této oblasti. „Od příštího roku budou podle CSRD směrnice EU muset všechny velké firmy podobné zprávy vypracovávat, s každým dalším rokem bude tato povinnost spadat na další a další organizace. Budou to tzv. nefinanční reporty neboli ESG reporty. Ačkoliv se toto nařízení ještě nebude týkat vysokých škol, rozhodli jsme se, že budeme aktivní a staneme se jednou z prvních tuzemských univerzit, která podobné reporty bude vypracovávat také,“ vysvětlila Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP.

Jak dodala, zpráva názorně ilustruje, jak univerzita naplňuje cíle, které si stanovila ve Strategií udržitelného rozvoje UP a akčním plánu na roky 22/23. „V příštím roce by měl materiál zahrnovat i výpočet emisí CO2 neboli uhlíkovou stopu UP,“ doplnila Zuzana Huňková.

Report je k dispozici na stránkách Udržitelné univerzity zde.

Univerzita Palackého má první ucelený dokument, který shrnuje její aktivity na poli udržitelnosti. Nejširší veřejnosti je nově k dispozici tzv. Report Udržitelné univerzity za rok 2022. UP je teprve druhou tuzemskou univerzitou, která podobnou souhrnnou zprávu vypracovala.

Report je rozčleněn do patnácti kapitol, které kopírují Strategii udržitelného rozvoje UP a akční plán na roky 22/23.

Úvodní kapitola se věnuje spotřebě energií a vody. Mimo jiné se v ní čtenář dozví, že v roce 2022 Univerzita Palackého spotřebovala 147 303 m3 vody, 51 979 GJ tepla, 1 117 156 m3 plynu a 18 364 707 kWh elektrické energie. Nechybí ani srovnávací tabulka a graf, která tato čísla dává do kontextu let 2015 až 2022.

V další kapitole o odpadech a cirkulární ekonomice se pak píše, že v loňském roce se na UP vyprodukovalo celkem 655 tun odpadu. Z toho bylo 58 tun papíru (8,8 %), 36 tun plastu (5,5 %) a 24 tun skla (3,6 %). Zbytek (82 %) tvořil směsný komunální odpad. Opět jsou tato data srovnána s údaji z předchozích let. Nechybí ani připomínka fyzické analýzy odpadu z kontejnerů na směsný komunální odpad ze všech součástí UP, která se konala v listopadu a odhalila nedostatky v nynějším třídění a navrhla řešení pro zlepšení.

Podobně se další kapitoly zaměřují například na množství zeleně na pozemcích UP, informační techniku, mobilitu a dopravu, vzdělávání či rovné příležitosti.

Udržitelný report je tak komplexní materiál, který shrnuje dosavadní postupy a činnosti naší školy v této oblasti. „Od příštího roku budou podle CSRD směrnice EU muset všechny velké firmy podobné zprávy vypracovávat, s každým dalším rokem bude tato povinnost spadat na další a další organizace. Budou to tzv. nefinanční reporty neboli ESG reporty. Ačkoliv se toto nařízení ještě nebude týkat vysokých škol, rozhodli jsme se, že budeme aktivní a staneme se jednou z prvních tuzemských univerzit, která podobné reporty bude vypracovávat také,“ vysvětlila Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP.

Jak dodala, zpráva názorně ilustruje, jak univerzita naplňuje cíle, které si stanovila ve Strategií udržitelného rozvoje UP a akčním plánu na roky 22/23. „V příštím roce by měl materiál zahrnovat i výpočet emisí CO2 neboli uhlíkovou stopu UP,“ doplnila Zuzana Huňková.

Report je k dispozici na stránkách Udržitelné univerzity zde.

Lucie Kotková z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP uspěla v konkurenci 30 Ph.D. studentů z evropské univerzitní aliance Aurora. Zvítězila v soutěži Věda ve třech minutách (3MT Thesis Competition), která byla součástí sympozia PhD Impact: Masterclass on Public Outreach univerzitě v Reykjavíku.

Studentka LF zvítězila s prezentací výzkumu, který se zaměřuje na vývoj nástrojů k predikci věku neznámé osoby na základě změn DNA nashromážděných během života, což může výrazně zúžit policejní pátrání. K její perfektní vědecko-popularizační prezentaci výrazně přispělo nejen atraktivní téma spojené s forenzní kriminalistikou, ale i její celoživotní záliby: divadlo a storytelling. „Byl to úžasný zážitek, který mě naučil hrozně moc nejenom o komunikaci, ale i o mě samotné,“ komentuje svůj úspěch Lucie Kotková.

Pravidla tříminutového vystoupení jsou striktní: jeden slide, žádné další pomůcky nebo rekvizity. Slovník musí být přizpůsoben laikům a příspěvek musí být v anglickém jazyce. Důležité je nejen umět svůj výzkum vysvětlit, ale také zaujmout publikum i porotu z řad expertů na komunikaci vědy.

Součástí sympozia proto byly také kurzy komunikace vědy, které spolu se zahraničními odborníky vedl i Matěj Dostálek z Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty UP. „Popularizace vědy je o tréninku, proto jsem zaměřil workshopy prakticky. Chtěl jsem zároveň mladé vědce inspirovat našimi zkušenostmi z provozu Pevnosti poznání, dát jim praktické tipy a namotivovat je k perfektním výkonům.“

Přes obrovskou konkurenci a vysokou úroveň prezentací všech studentů z univerzitní sítě Aurora bodovali v soutěži i další studenti z UP a skončili v hodnocení odborného panelu na předních příčkách. Výjezdu a soutěže se zúčastnili také Roman Chvátal z PřF UP, který se zaměřuje na moderní didaktické metody a neformální vzdělávání, Martin Ondra z ÚMTM LF UP, který poutavě přiblížil úžasné možnosti nanodiamantů při léčbě rakoviny, a Martina Tůmová z PdF UP, která se ve svém výzkumu zabývá organizací mentálního slovníku v českém znakovém jazyce. „Odvážím si spoustu impulzů, nápadů a nových známých. Byly to intenzivní čtyři dny, na které budu moc ráda vzpomínat,“ zhodnotila cestu studentka PdF.

Lucie Kotková z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP uspěla v konkurenci 30 Ph.D. studentů z evropské univerzitní aliance Aurora. Zvítězila v soutěži Věda ve třech minutách (3MT Thesis Competition), která byla součástí sympozia PhD Impact: Masterclass on Public Outreach univerzitě v Reykjavíku.

Studentka LF zvítězila s prezentací výzkumu, který se zaměřuje na vývoj nástrojů k predikci věku neznámé osoby na základě změn DNA nashromážděných během života, což může výrazně zúžit policejní pátrání. K její perfektní vědecko-popularizační prezentaci výrazně přispělo nejen atraktivní téma spojené s forenzní kriminalistikou, ale i její celoživotní záliby: divadlo a storytelling. „Byl to úžasný zážitek, který mě naučil hrozně moc nejenom o komunikaci, ale i o mě samotné,“ komentuje svůj úspěch Lucie Kotková.

Pravidla tříminutového vystoupení jsou striktní: jeden slide, žádné další pomůcky nebo rekvizity. Slovník musí být přizpůsoben laikům a příspěvek musí být v anglickém jazyce. Důležité je nejen umět svůj výzkum vysvětlit, ale také zaujmout publikum i porotu z řad expertů na komunikaci vědy.

Součástí sympozia proto byly také kurzy komunikace vědy, které spolu se zahraničními odborníky vedl i Matěj Dostálek z Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty UP. „Popularizace vědy je o tréninku, proto jsem zaměřil workshopy prakticky. Chtěl jsem zároveň mladé vědce inspirovat našimi zkušenostmi z provozu Pevnosti poznání, dát jim praktické tipy a namotivovat je k perfektním výkonům.“

Přes obrovskou konkurenci a vysokou úroveň prezentací všech studentů z univerzitní sítě Aurora bodovali v soutěži i další studenti z UP a skončili v hodnocení odborného panelu na předních příčkách. Výjezdu a soutěže se zúčastnili také Roman Chvátal z PřF UP, který se zaměřuje na moderní didaktické metody a neformální vzdělávání, Martin Ondra z ÚMTM LF UP, který poutavě přiblížil úžasné možnosti nanodiamantů při léčbě rakoviny, a Martina Tůmová z PdF UP, která se ve svém výzkumu zabývá organizací mentálního slovníku v českém znakovém jazyce. „Odvážím si spoustu impulzů, nápadů a nových známých. Byly to intenzivní čtyři dny, na které budu moc ráda vzpomínat,“ zhodnotila cestu studentka PdF.

Deset večerů s hudbou z období baroka, klasicismu a raného romantismu nabídne Festival Baroko 2023. Jeho šestadvacátý ročník zahájí už tento pátek novodobá premiéra romantické zpěvohry Lékař oční Vojtěcha Matyáše Jírovce.

„Lékař oční byl ve své době operní hit, který se hrál v celé Evropě. Vznikla i celá řada jeho úprav i množství variací napsaných na různá témata této populární opery. Ostatně ta zazní i během dalších festivalových koncertů. Naše přehlídka letos tedy nesestává z jednotlivých, nesouvisejících programů, je naopak propojeným celkem,“ uvedl Tomáš Hanzlík, zakladatel přehlídky z katedry hudební výchovy PdF UP a zároveň umělecký vedoucí Ensemble Damian. O výběru uvedeného hudebního kusu do stávajícího festivalového programu rozhodlo podle něj i jeho české znění, neboť letošním tématem festivalu je stará česká hudba s českými texty.

„Lékař oční je sentimentální příběh o trochu potrhlém doktorovi, který má zázračné schopnosti. Bohatému hraběti zachrání ve válce život, úspěšně odoperuje dvě slepé děti a zamiluje se do kytaristky. Opera vznikla ve Vídni v době, kdy se oční lékařství začíná jako speciální disciplína teprve konstituovat, v době, kdy vzrostla obliba romantické kytary jako nástroje virtuózů i amatérů. Ostatně kytara hraje v celém letošním ročníku dost významnou roli,“ doplnil Tomáš Hanzlík, pro něhož je letošní srdcovkou vlastně celý festival.

„Letošní Baroko je vlastně takový seriál. Je jakousi mozaikou a každý, kdo zvládne zajít na každý koncert, dostane poměrně jasnou a ucelenou informaci o tom, co to je stará česká hudba. Tohle poznání je podle mě hodně důležité. Totiž jediné, čím můžeme svět na sebe jako národ pozitivně upozornit, je naše osobitá kultura. My ji ale v mnohém neznáme, často také podceňujeme a ignorujeme. Myslím, že situaci velmi dobře vystihuje motto J. K. Tyla: ‚Lze se tedy čemu diviti, že nás jiní neznají, když nám samým nemožno poznati sebe?‘“  

Vedle dvou novodobých premiér oper a kantorské hudby jsou součástí letošního programu přehlídky i dva písňové recitály, které patří k nejtypičtějším projevům českého národního obrození a které tak poprvé po mnoha letech i odkryjí opomíjené kořeny a východiska naší moderní hudební kultury. Netradičně festivalovou řadu obohatí i parodický muzikál o vpádu baroka do Čech.

Baroko 2023 nabídne celou řadu renomovaných sólistů i specializovaných souborů staré hudby. Vystoupí Musica Florea, Ensemble Damian, Geisslers Hofcomoedianten, opět přijede do Olomouce i barokní ansámbl University of North Texas, jehož vystoupení bude kromě Olomouce reprízováno také v Zábřehu a ve Šternberku.

Festival Baroko založil v roce 1998 muzikolog a skladatel Tomáš Hanzlík. Od počátku je zaměřen na interpretaci hudby sedmnáctého a osmnáctého století s použitím dobových nástrojů. Od roku 2023 se hlavním pořadatelem stala Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci. Stejně jako v předchozím roce i letos byla festivalu Baroko udělena společností EFA (European Festival Association) známka EFFE – evropská známka kvality pro pozoruhodné umělecké festivaly, které toto ocenění získávají za práci v oblasti umění, zapojení umělecké komunity i veřejnosti a za mezinárodní otevřenost. Většina představení se uskuteční v prostorách Vlastivědného muzea Olomouc, a to od 16. června do 23. července. Podrobné informace o programu zde.

Deset večerů s hudbou z období baroka, klasicismu a raného romantismu nabídne Festival Baroko 2023. Jeho šestadvacátý ročník zahájí už tento pátek novodobá premiéra romantické zpěvohry Lékař oční Vojtěcha Matyáše Jírovce.

„Lékař oční byl ve své době operní hit, který se hrál v celé Evropě. Vznikla i celá řada jeho úprav i množství variací napsaných na různá témata této populární opery. Ostatně ta zazní i během dalších festivalových koncertů. Naše přehlídka letos tedy nesestává z jednotlivých, nesouvisejících programů, je naopak propojeným celkem,“ uvedl Tomáš Hanzlík, zakladatel přehlídky z katedry hudební výchovy PdF UP a zároveň umělecký vedoucí Ensemble Damian. O výběru uvedeného hudebního kusu do stávajícího festivalového programu rozhodlo podle něj i jeho české znění, neboť letošním tématem festivalu je stará česká hudba s českými texty.

„Lékař oční je sentimentální příběh o trochu potrhlém doktorovi, který má zázračné schopnosti. Bohatému hraběti zachrání ve válce život, úspěšně odoperuje dvě slepé děti a zamiluje se do kytaristky. Opera vznikla ve Vídni v době, kdy se oční lékařství začíná jako speciální disciplína teprve konstituovat, v době, kdy vzrostla obliba romantické kytary jako nástroje virtuózů i amatérů. Ostatně kytara hraje v celém letošním ročníku dost významnou roli,“ doplnil Tomáš Hanzlík, pro něhož je letošní srdcovkou vlastně celý festival.

„Letošní Baroko je vlastně takový seriál. Je jakousi mozaikou a každý, kdo zvládne zajít na každý koncert, dostane poměrně jasnou a ucelenou informaci o tom, co to je stará česká hudba. Tohle poznání je podle mě hodně důležité. Totiž jediné, čím můžeme svět na sebe jako národ pozitivně upozornit, je naše osobitá kultura. My ji ale v mnohém neznáme, často také podceňujeme a ignorujeme. Myslím, že situaci velmi dobře vystihuje motto J. K. Tyla: ‚Lze se tedy čemu diviti, že nás jiní neznají, když nám samým nemožno poznati sebe?‘“  

Vedle dvou novodobých premiér oper a kantorské hudby jsou součástí letošního programu přehlídky i dva písňové recitály, které patří k nejtypičtějším projevům českého národního obrození a které tak poprvé po mnoha letech i odkryjí opomíjené kořeny a východiska naší moderní hudební kultury. Netradičně festivalovou řadu obohatí i parodický muzikál o vpádu baroka do Čech.

Baroko 2023 nabídne celou řadu renomovaných sólistů i specializovaných souborů staré hudby. Vystoupí Musica Florea, Ensemble Damian, Geisslers Hofcomoedianten, opět přijede do Olomouce i barokní ansámbl University of North Texas, jehož vystoupení bude kromě Olomouce reprízováno také v Zábřehu a ve Šternberku.

Festival Baroko založil v roce 1998 muzikolog a skladatel Tomáš Hanzlík. Od počátku je zaměřen na interpretaci hudby sedmnáctého a osmnáctého století s použitím dobových nástrojů. Od roku 2023 se hlavním pořadatelem stala Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci. Stejně jako v předchozím roce i letos byla festivalu Baroko udělena společností EFA (European Festival Association) známka EFFE – evropská známka kvality pro pozoruhodné umělecké festivaly, které toto ocenění získávají za práci v oblasti umění, zapojení umělecké komunity i veřejnosti a za mezinárodní otevřenost. Většina představení se uskuteční v prostorách Vlastivědného muzea Olomouc, a to od 16. června do 23. července. Podrobné informace o programu zde.

Vyvinout nové automatizované systémy pro genobanky, které sice mají zásadní význam pro záchranu druhové rozmanitosti na naší planetě, ale jejichž zaměstnanci jsou při manipulaci s tisícovkami semen rostlin stále odkázáni na ruční práci. To je úkol vědců z CATRIN Univerzity Palackého, kteří na něm spolupracují s největší tuzemskou genovou bankou Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni díky podpoře Technologické agentury ČR. O technologie již projevily zájem i velké světové genobanky.

Genové banky se zakládaly většinou na začátku minulého století. Uchovávají semena tisíců druhů planě rostoucích rostlin a statisíců odrůd a šlechtitelských linií zemědělských plodin. Tvoří tak bezpečnostní zálohu pro obnovu biodiverzity v přírodě a současně zdroj materiálu pro šlechtění nových odrůd odolných vůči náročným klimatickým podmínkám budoucnosti. Pražská genová banka se zaměřuje na uchovávání agrobiodiverzity v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity. Jako národní genová banka je zásadně důležitá pro tuzemské šlechtitelské programy.

„Technologicky se však genobanky nijak zásadně nevyvíjely, takže obvykle se spoléhají na náročnou ruční práce, což limituje jejich další růst a efektivní fungování. Pro pravidelné ověřování životaschopnosti uloženého materiálu, většinou semen, musí zaměstnanci ručně nachystat tisíce vzorků. Proto je naším cílem vyvinout jednak automatizovaný systém pro přípravu vzorků, tedy pro manipulaci se semeny, a systém pro kontrolu klíčení. Tyto systémy musí být robustní, rychlé a spolehlivé. Testovat je budeme přímo v provozu pražské genové banky, která je pro nás modelovou institucí,“ uvedl hlavní řešitel projektu Pavel Mazura z výzkumné skupiny Fenotypizace CATRIN.

Výzkumníci budou stavět na předchozích zkušenostech. Před několika lety vyvinuli automatizovaný systém pro manipulaci se semeny s názvem Popelka, na němž se mnohé naučili. „Pro genobanky budeme zkoušet postavit jednodušší systém, který bude více přizpůsobený jejich potřebám a jejich typu vzorků,“ objasnil Mazura. Současně vědci využijí své zaměření na fenotypizaci, tedy automatické sledování vlastností rostlin v závislosti na prostředí. „V projektu se propojí naše znalosti z rostlinné fyziologie, ale také zkušenosti s technologiemi, senzory, pěstováním rostlin v řízeném prostředí, analýzami dat i umělou inteligencí. Budeme spolupracovat i s partnery z průmyslu,“ doplnil.

Ačkoliv nové systémy by měly sloužit primárně největší tuzemské genové bance, využít ji budou moci i další zařízení. Ve světě funguje kolem 1700 genových bank, většinou jsou ale bez automatizace. O systémy již nyní projevily zájem tři velké genové banky, jedná se například o největší genobanku Millenium Seed Bank ve Velké Británii, indickou ICRISAT i největší genobanku zaměřenou na hlíznaté rostliny a brambory CIP v Peru.

I vzhledem k aktuálním globálním problémům je leitmotivem celého projektu snaha uchovat rostlinné genetické zdroje budoucím generacím. „Tímto technickým způsobem jsme schopni pomoct při zajištění zálohy pro biodiverzitu v přírodě. Pokud bychom tuto zálohu neměli, nebylo by v případě, kdy nás postihne například přírodní katastrofa či například geopolitický konflikt, už co zachraňovat,“ uzavřel Mazura.

Projekt potrvá do konce roku 2025 a Technologická agentura ČR ho podpořila částkou téměř 12 milionů korun.

Vyvinout nové automatizované systémy pro genobanky, které sice mají zásadní význam pro záchranu druhové rozmanitosti na naší planetě, ale jejichž zaměstnanci jsou při manipulaci s tisícovkami semen rostlin stále odkázáni na ruční práci. To je úkol vědců z CATRIN Univerzity Palackého, kteří na něm spolupracují s největší tuzemskou genovou bankou Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni díky podpoře Technologické agentury ČR. O technologie již projevily zájem i velké světové genobanky.

Genové banky se zakládaly většinou na začátku minulého století. Uchovávají semena tisíců druhů planě rostoucích rostlin a statisíců odrůd a šlechtitelských linií zemědělských plodin. Tvoří tak bezpečnostní zálohu pro obnovu biodiverzity v přírodě a současně zdroj materiálu pro šlechtění nových odrůd odolných vůči náročným klimatickým podmínkám budoucnosti. Pražská genová banka se zaměřuje na uchovávání agrobiodiverzity v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity. Jako národní genová banka je zásadně důležitá pro tuzemské šlechtitelské programy.

„Technologicky se však genobanky nijak zásadně nevyvíjely, takže obvykle se spoléhají na náročnou ruční práce, což limituje jejich další růst a efektivní fungování. Pro pravidelné ověřování životaschopnosti uloženého materiálu, většinou semen, musí zaměstnanci ručně nachystat tisíce vzorků. Proto je naším cílem vyvinout jednak automatizovaný systém pro přípravu vzorků, tedy pro manipulaci se semeny, a systém pro kontrolu klíčení. Tyto systémy musí být robustní, rychlé a spolehlivé. Testovat je budeme přímo v provozu pražské genové banky, která je pro nás modelovou institucí,“ uvedl hlavní řešitel projektu Pavel Mazura z výzkumné skupiny Fenotypizace CATRIN.

Výzkumníci budou stavět na předchozích zkušenostech. Před několika lety vyvinuli automatizovaný systém pro manipulaci se semeny s názvem Popelka, na němž se mnohé naučili. „Pro genobanky budeme zkoušet postavit jednodušší systém, který bude více přizpůsobený jejich potřebám a jejich typu vzorků,“ objasnil Mazura. Současně vědci využijí své zaměření na fenotypizaci, tedy automatické sledování vlastností rostlin v závislosti na prostředí. „V projektu se propojí naše znalosti z rostlinné fyziologie, ale také zkušenosti s technologiemi, senzory, pěstováním rostlin v řízeném prostředí, analýzami dat i umělou inteligencí. Budeme spolupracovat i s partnery z průmyslu,“ doplnil.

Ačkoliv nové systémy by měly sloužit primárně největší tuzemské genové bance, využít ji budou moci i další zařízení. Ve světě funguje kolem 1700 genových bank, většinou jsou ale bez automatizace. O systémy již nyní projevily zájem tři velké genové banky, jedná se například o největší genobanku Millenium Seed Bank ve Velké Británii, indickou ICRISAT i největší genobanku zaměřenou na hlíznaté rostliny a brambory CIP v Peru.

I vzhledem k aktuálním globálním problémům je leitmotivem celého projektu snaha uchovat rostlinné genetické zdroje budoucím generacím. „Tímto technickým způsobem jsme schopni pomoct při zajištění zálohy pro biodiverzitu v přírodě. Pokud bychom tuto zálohu neměli, nebylo by v případě, kdy nás postihne například přírodní katastrofa či například geopolitický konflikt, už co zachraňovat,“ uzavřel Mazura.

Projekt potrvá do konce roku 2025 a Technologická agentura ČR ho podpořila částkou téměř 12 milionů korun.

Olomouc má Nábřeží Josefa Jařaba. Jméno prvního polistopadového rektora Univerzity palackého dostal nově upravený prostor mezi mosty u ulic Komenského a Masarykova.

Sobotní slavnostní pojmenování bylo součástí programu, kterým se náplavka oficiálně otevřela veřejnosti. „Nedávno nás opustil významný muž porevolučního života města a univerzity, bývalý rektor, pan profesor Josef Jařab. Rozhodli jsme se proto toto místo pojmenovat po něm – Nábřeží Josefa Jařaba. Všichni bychom si určitě přáli řešit tuto situaci až o mnoho let později. Nově vzniklá náplavka a dál pokračující břeh až k mostu u třídy Kosmonautů se však v souběhu událostí nabízí jako důstojné místo, díky němuž pan profesor Jařab i nadále zůstane součástí města. S pojmenováním souhlasila i rodina pana profesora,“ uvedl primátor města Olomouce Mirek Žbánek.

Slavnostní události se za Univerzitu Palackého zúčastnil rektor Martin Procházka. Příjemnou atmosféru celodenního programu, který náplavka při svém uvedení nabízela, zachytil fotograf Jakub Čermák.

Olomouc má Nábřeží Josefa Jařaba. Jméno prvního polistopadového rektora Univerzity palackého dostal nově upravený prostor mezi mosty u ulic Komenského a Masarykova.

Sobotní slavnostní pojmenování bylo součástí programu, kterým se náplavka oficiálně otevřela veřejnosti. „Nedávno nás opustil významný muž porevolučního života města a univerzity, bývalý rektor, pan profesor Josef Jařab. Rozhodli jsme se proto toto místo pojmenovat po něm – Nábřeží Josefa Jařaba. Všichni bychom si určitě přáli řešit tuto situaci až o mnoho let později. Nově vzniklá náplavka a dál pokračující břeh až k mostu u třídy Kosmonautů se však v souběhu událostí nabízí jako důstojné místo, díky němuž pan profesor Jařab i nadále zůstane součástí města. S pojmenováním souhlasila i rodina pana profesora,“ uvedl primátor města Olomouce Mirek Žbánek.

Slavnostní události se za Univerzitu Palackého zúčastnil rektor Martin Procházka. Příjemnou atmosféru celodenního programu, který náplavka při svém uvedení nabízela, zachytil fotograf Jakub Čermák.

Letošní Přírodovědný jarmark odhalí žákům základních škol a středoškolákům taje přírodních věd a zároveň svým heslem „Příroda slaví!“ připomene 70. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V pátek 16. června budou pro žáky a studenty od 9:00 do 14:00 v budově Přírodovědecké fakulty UP připraveny zábavné interaktivní experimenty, soutěže a také prezentace zajímavých vědeckých témat.

„Díky našemu Přírodovědnému jarmarku si návštěvníci všech věkových skupin budou moci vyzkoušet různé přírodovědné disciplíny a objevit jejich nekonečný potenciál. Děti, které k nám zavítají, dostanou jedinečnou příležitost stát se malými vědci a provádět jednoduché experimenty,“ uvedl proděkan přírodovědecké fakulty pro vnější vztahy Ota Blahoušek.

Přírodovědný jarmark je zábavná edukativní akce, která pomáhá u dětí formovat větší porozumění a úctu k přírodě, podporuje jejich ekologické myšlení a může v nich zažehnout vášeň pro vědu. „Otevíráme tak cestu k nalezení nových vědeckých talentů,“ podotkl Ota Blahoušek.

Na Přírodě se nudit nebudete

Přírodovědným jarmarkem v pátek 16. dubna ožije všech šest podlaží Přírodovědecké fakulty UP. Pro děti budou připraveny zajímavé experimenty. Na vlastní oči se budou moci přesvědčit, jakým způsobem lze vyvolat pověstného ducha z láhve, zda mohou barvy cestovat nebo s pomocí vědců přijít na to, co je to tvrdohlavý roztok.

Návštěvníci se také mohou těšit na mikroskopické pozorování makro- i mikrosvěta rostlin.  Prozkoumají okem neviditelné organismy spojené s experimentální biologií, jako jsou například želvušky, háďatka či mechy. 

„Seznámíme je také s masožravými rostlinami, zeleným fluorescenčním proteinem získaným z medúzy, vonnými látkami využívanými v kosmetickém průmyslu, způsobem psaní tajných vzkazů či tvorbou motýlů pomocí chromatografie,“ přibližuje Ota Blahoušek bohatý program Přírodovědného jarmarku.

Narozeniny se spoustou aktivit

Kulaté narozeniny Přírodovědecké fakulty UP budou moci účastníci Přírodovědného jarmarku oslavit také poznáváním různých koutů světa, geografickými aktivitami, virtuální realitou, ukázkami 3D tisku či tvorby map. Dále si žáci i studenti budou moci vyzkoušet testy barvocitu, vytvořit jednoduchý program na počítači či si projít laserové bludiště. Nachystány budou i speciální difraktační brýle, aktivity spojené s projektem Dotkni se vesmíru, jazyková laboratoř a nebude chybět ani luštění matematických šifer.

Kompletní program Přírodovědného jarmarku najdete na webových stránkách.

Letošní Přírodovědný jarmark odhalí žákům základních škol a středoškolákům taje přírodních věd a zároveň svým heslem „Příroda slaví!“ připomene 70. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V pátek 16. června budou pro žáky a studenty od 9:00 do 14:00 v budově Přírodovědecké fakulty UP připraveny zábavné interaktivní experimenty, soutěže a také prezentace zajímavých vědeckých témat.

„Díky našemu Přírodovědnému jarmarku si návštěvníci všech věkových skupin budou moci vyzkoušet různé přírodovědné disciplíny a objevit jejich nekonečný potenciál. Děti, které k nám zavítají, dostanou jedinečnou příležitost stát se malými vědci a provádět jednoduché experimenty,“ uvedl proděkan přírodovědecké fakulty pro vnější vztahy Ota Blahoušek.

Přírodovědný jarmark je zábavná edukativní akce, která pomáhá u dětí formovat větší porozumění a úctu k přírodě, podporuje jejich ekologické myšlení a může v nich zažehnout vášeň pro vědu. „Otevíráme tak cestu k nalezení nových vědeckých talentů,“ podotkl Ota Blahoušek.

Na Přírodě se nudit nebudete

Přírodovědným jarmarkem v pátek 16. dubna ožije všech šest podlaží Přírodovědecké fakulty UP. Pro děti budou připraveny zajímavé experimenty. Na vlastní oči se budou moci přesvědčit, jakým způsobem lze vyvolat pověstného ducha z láhve, zda mohou barvy cestovat nebo s pomocí vědců přijít na to, co je to tvrdohlavý roztok.

Návštěvníci se také mohou těšit na mikroskopické pozorování makro- i mikrosvěta rostlin.  Prozkoumají okem neviditelné organismy spojené s experimentální biologií, jako jsou například želvušky, háďatka či mechy. 

„Seznámíme je také s masožravými rostlinami, zeleným fluorescenčním proteinem získaným z medúzy, vonnými látkami využívanými v kosmetickém průmyslu, způsobem psaní tajných vzkazů či tvorbou motýlů pomocí chromatografie,“ přibližuje Ota Blahoušek bohatý program Přírodovědného jarmarku.

Narozeniny se spoustou aktivit

Kulaté narozeniny Přírodovědecké fakulty UP budou moci účastníci Přírodovědného jarmarku oslavit také poznáváním různých koutů světa, geografickými aktivitami, virtuální realitou, ukázkami 3D tisku či tvorby map. Dále si žáci i studenti budou moci vyzkoušet testy barvocitu, vytvořit jednoduchý program na počítači či si projít laserové bludiště. Nachystány budou i speciální difraktační brýle, aktivity spojené s projektem Dotkni se vesmíru, jazyková laboratoř a nebude chybět ani luštění matematických šifer.

Kompletní program Přírodovědného jarmarku najdete na webových stránkách.

Po téměř tříleté pauze způsobené pandemií nemoci covid-19 se vrátili zdravotníci z Fakultní nemocnice Olomouc do indického města Jamkhed, aby v tamní nemocnici nabídli místním obyvatelům medicínské řešení jejich problémů a neduhů. Stalo se tak díky iniciativě evropské humanitární společnosti GICAM. Součástí čtyřčlenného českého týmu byli také zástupce primáře Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Hynek Fiala, který se podílí též na výuce mediků na Lékařské fakultě UP, a jeho žena Martina Fialová, anesteziologická sestra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.

Českou minivýpravu do Jamkhedu, zhruba devadesátitisícového města v indickém státě Maháráštra východně od Bombaje, tvořili ještě chirurg a instrumentářka z Fakultní nemocnice Bulovka. „Do Indie jsme přiletěli 17. března, tedy ve zdejším období sucha, kdy je tu příjemných 35 stupňů. O měsíc později už subtropické klima na zdejší náhorní rovině umí i padesátistupňové teploty,“ usmívá se Hynek Fiala, který se svými kolegy pobyl na jihu Asie deset dní, do 27. března.

„Byly to dny vyplněné prakticky jen prací a spánkem. Za tu dobu jsme tu měli nachystanou něco přes šedesátku lidí, 42 z nich šlo na výkon, z toho třináct dětí od 3 do 18 let. Většinou šlo o rekonstrukční operace na horních končetinách, krku a obličeji, chirurgická řešení vrozených vad, nádorů, následků popálenin a úrazů, část v lokální anestézii, část v analgosedaci či v celkové narkóze. Celkem pět operačních dnů od rána do večera,“ vypočítává zástupce primáře Oddělení urgentního příjmu olomoucké fakultní nemocnice.

Za sebou má již třetí misi v Indii umožněnou humanitární společností GICAM a místní organizací CRHP. „Italové nás osloví a zařídí cestu, dodávají část speciálního zdravotnického vybavení a vše ostatní je v režii indické strany. V Jamkhedu jsme byli poprvé od roku 2019, mezitím tyto aktivity zastavila pandemie. Zdejší nemocnice se během ní proměnila prakticky čistě na covidovou, za dva a půl roku zde měli na šestnáct tisíc pacientů, které léčili kyslíkem, antipyretiky, kortikoidy a dobrým slovem. Další plánovaná mise se tak neuskutečnila v roce 2020, ale až nyní. Indická humanitární organizace CRHP, která v oblasti zajišťuje nejen zdravotnictví, ale především sociální služby a vzdělávání, vždy prostřednictvím svých pracovníků vyjede do okolních vesnic a pomocí letáčků, plakátů, ale také sociálních sítí upozorňuje místní, že přijede chirurgický tým, který je může léčit. Část zájemců poté předvybere a pozve na indikační vizitu. Celkem však v oblasti, kterou tato iniciativa zahrnuje, žijí zhruba dva miliony lidí,“ upozorňuje doktor Fiala na fakt, že Indie je zemí, kde na špičkovou zdravotní péči dosáhnou jen bohatí, zatímco pro chudé zejména na venkově je de facto nedostupná.

Jarní výprava do Indie by nemusela být pro Hynka Fialu letos poslední, v plánu je pravděpodobně v listopadu velká mezinárodní chirurgická mise s možností operovat na dvou sálech. „Místní si naší pomoci velmi váží a jsou za ni opravdu vděční. My Češi jsme tu hodnoceni jako velmi výkonní a schopní pracovat i v dyskomfortu, což je ve zdejších podmínkách velmi důležité. Technické zabezpečení v tamní nemocnici je totiž na podobné úrovni jako u nás zhruba před třiceti lety, ale i v tom je už vidět pokrok. Ale například čtyřiadvacetičlenná kanadská výprava, která zde byla jako první po covidu, prý udělala polovinu práce, co my čtyři,“ směje se olomoucký lékař.

Velkou motivací je pro něj právě vděk místních. „Jsou opravdu milí. Přišel se nám například ukázat jeden z pacientů, kterého jsme operovali před čtyřmi lety, díky odstranění deformity v obličeji si našel práci. Při kontaktu s místními musíte počítat takřka s absolutní jazykovou bariérou. Ze zdejšího jazyka do angličtiny nám překládá sanitář, který se díky CRHP vypracoval do této pozice ze slumu, který je nedaleko nemocnice. Zajímavostí je také třeba to, že tato nemocnice pro nejchudší a negramotné začala teprve za covidové epidemie svým pacientům vařit. Do té doby jedli to, co si dovezli nebo zaplatili,“ popisuje Hynek Fiala, jenž nezapomíná poděkovat ani svému zaměstnavateli za možnost se těchto humanitárních misí účastnit. „Bez podpory Fakultní nemocnice Olomouc a jejího vedení bychom takto potřebným pomáhat nemohli,“ dodává.

Po téměř tříleté pauze způsobené pandemií nemoci covid-19 se vrátili zdravotníci z Fakultní nemocnice Olomouc do indického města Jamkhed, aby v tamní nemocnici nabídli místním obyvatelům medicínské řešení jejich problémů a neduhů. Stalo se tak díky iniciativě evropské humanitární společnosti GICAM. Součástí čtyřčlenného českého týmu byli také zástupce primáře Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Hynek Fiala, který se podílí též na výuce mediků na Lékařské fakultě UP, a jeho žena Martina Fialová, anesteziologická sestra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.

Českou minivýpravu do Jamkhedu, zhruba devadesátitisícového města v indickém státě Maháráštra východně od Bombaje, tvořili ještě chirurg a instrumentářka z Fakultní nemocnice Bulovka. „Do Indie jsme přiletěli 17. března, tedy ve zdejším období sucha, kdy je tu příjemných 35 stupňů. O měsíc později už subtropické klima na zdejší náhorní rovině umí i padesátistupňové teploty,“ usmívá se Hynek Fiala, který se svými kolegy pobyl na jihu Asie deset dní, do 27. března.

„Byly to dny vyplněné prakticky jen prací a spánkem. Za tu dobu jsme tu měli nachystanou něco přes šedesátku lidí, 42 z nich šlo na výkon, z toho třináct dětí od 3 do 18 let. Většinou šlo o rekonstrukční operace na horních končetinách, krku a obličeji, chirurgická řešení vrozených vad, nádorů, následků popálenin a úrazů, část v lokální anestézii, část v analgosedaci či v celkové narkóze. Celkem pět operačních dnů od rána do večera,“ vypočítává zástupce primáře Oddělení urgentního příjmu olomoucké fakultní nemocnice.

Za sebou má již třetí misi v Indii umožněnou humanitární společností GICAM a místní organizací CRHP. „Italové nás osloví a zařídí cestu, dodávají část speciálního zdravotnického vybavení a vše ostatní je v režii indické strany. V Jamkhedu jsme byli poprvé od roku 2019, mezitím tyto aktivity zastavila pandemie. Zdejší nemocnice se během ní proměnila prakticky čistě na covidovou, za dva a půl roku zde měli na šestnáct tisíc pacientů, které léčili kyslíkem, antipyretiky, kortikoidy a dobrým slovem. Další plánovaná mise se tak neuskutečnila v roce 2020, ale až nyní. Indická humanitární organizace CRHP, která v oblasti zajišťuje nejen zdravotnictví, ale především sociální služby a vzdělávání, vždy prostřednictvím svých pracovníků vyjede do okolních vesnic a pomocí letáčků, plakátů, ale také sociálních sítí upozorňuje místní, že přijede chirurgický tým, který je může léčit. Část zájemců poté předvybere a pozve na indikační vizitu. Celkem však v oblasti, kterou tato iniciativa zahrnuje, žijí zhruba dva miliony lidí,“ upozorňuje doktor Fiala na fakt, že Indie je zemí, kde na špičkovou zdravotní péči dosáhnou jen bohatí, zatímco pro chudé zejména na venkově je de facto nedostupná.

Jarní výprava do Indie by nemusela být pro Hynka Fialu letos poslední, v plánu je pravděpodobně v listopadu velká mezinárodní chirurgická mise s možností operovat na dvou sálech. „Místní si naší pomoci velmi váží a jsou za ni opravdu vděční. My Češi jsme tu hodnoceni jako velmi výkonní a schopní pracovat i v dyskomfortu, což je ve zdejších podmínkách velmi důležité. Technické zabezpečení v tamní nemocnici je totiž na podobné úrovni jako u nás zhruba před třiceti lety, ale i v tom je už vidět pokrok. Ale například čtyřiadvacetičlenná kanadská výprava, která zde byla jako první po covidu, prý udělala polovinu práce, co my čtyři,“ směje se olomoucký lékař.

Velkou motivací je pro něj právě vděk místních. „Jsou opravdu milí. Přišel se nám například ukázat jeden z pacientů, kterého jsme operovali před čtyřmi lety, díky odstranění deformity v obličeji si našel práci. Při kontaktu s místními musíte počítat takřka s absolutní jazykovou bariérou. Ze zdejšího jazyka do angličtiny nám překládá sanitář, který se díky CRHP vypracoval do této pozice ze slumu, který je nedaleko nemocnice. Zajímavostí je také třeba to, že tato nemocnice pro nejchudší a negramotné začala teprve za covidové epidemie svým pacientům vařit. Do té doby jedli to, co si dovezli nebo zaplatili,“ popisuje Hynek Fiala, jenž nezapomíná poděkovat ani svému zaměstnavateli za možnost se těchto humanitárních misí účastnit. „Bez podpory Fakultní nemocnice Olomouc a jejího vedení bychom takto potřebným pomáhat nemohli,“ dodává.