Prohlédnout si prostory Uměleckého centra UP, filozofické fakulty nebo Teoretických ústavů lékařské fakulty, užít si bohatý program připravený přírodovědci na Envelopě i v botanické zahradě nebo se začíst do starých tisků v knihovně ve Zbrojnici – to vše mohli zažít návštěvníci na Univerzitě Palackého během olomouckých Dnů evropského dědictví.
Univerzita přitom nechyběla ani přímo v centru města, ať už šlo o informační stánek s relax zónou nebo prezentace katedry germanistiky FF UP v rámci Rakouského dne. Osobnosti spojené s UP bylo možné vidět i mezi vystupujícími umělci, mimo jiné když se o hudební vrchol sobotního večera postaral absolvent LF UP zpěvák Marcell.
Níže si můžete prohlédnout fotografie z některých zpřístupněných univerzitních prostor a z programu v centru města.
Dopsat doktorskou práci a složit doktorské zkoušky na taiwanské National Chengchi University – a pak zůstat v tomto regionu. To jsou plány Petry Nepožitkové, absolventky kulturní antropologie a mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě Palackého. Asie ji lákala odjakživa, na Taiwanu se tak neocitla náhodou.
Taiwan, ostrov velký asi jako Morava, ovšem mnohem hustěji osídlený. Velká část z více než třiadvaceti milionů lidí žije na jeho západním pobřeží, v pulzujících velkých městech. Asi dvacet různých domorodých skupin se pak soustředí v jeho centrální části, v údolích jedné velké džungle. Původní obyvatele Taiwanu jsou Austronésané, stejně jako většiny Indonésanů. A právě těmto lidem, především tomu, v jakém ohrožení se nacházejí při tamních častých zemětřeseních, se věnuje Petra Nepožitková, absolventka UP, ve své doktorské práci na National Chengchi University (NCCU).
Sen jménem Asie
„Vždycky mě lákala čínská a japonská kultura. Už na střední škole jsem absolvovala zájmový kroužek čínštiny, věnovala jsem se jí společně s japonštinou i v rámci takzvaných céčkových předmětů na Univerzitě Palackého. V rámci studia kulturní antropologie na Filozofické fakultě UP jsem strávila semestr na East China Normal University v Šanghaji. V magisterské práci jsem se pak věnovala znečištění životního prostředí v Číně,“ popisuje absolventka Univerzity Palackého svůj zájem o asijskou kulturu. Vycestovat však v době, kdy obhájila magisterskou práci, nebylo jednoduché. Psal se rok 2020 a svět sužovala pandemie covidu-19.
„Začala jsem tedy pracovat jako vědecká pracovnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, poté v Ústavu zemědělských informací při Ministerstvu zemědělství ČR. Věnovala jsem se analýze sociologických dat. Statistika, dotazníky, to vše jsem se v Olomouci naučila a celkem mě to bavilo. Neustále jsem si ale snila o Asii a přemýšlela o doktorském studiu. Věděla jsem, že pokud se Asii budu věnovat, tak určitě ne tady v knihovně,“ zdůrazňuje současná doktorandka National Chengchi University.
Ve škole.
Na Taiwanu studuje třetím rokem a říká, že jí přirostl k srdci. Je obdivovatelkou tamní přírody, moře je podle ní nadosah tropickým horám pokrytým džunglí. Právě v údolí těchto hor žijí domorodí Taiwanci.
„Do džungle vidím skoro z okna mého minibytečku, který je součástí kolejí. Není výjimkou zde pozorovat opice či luskouny. Když pak ale sednu na autobus, můžu být zhruba za dvacet minut u Taipei 101, nejvyššího objektu Taiwanu,“ přibližuje diametrálně rozdílná místa, která má na dosah.
Výhled z okna kolejí.
Ve své disertační práci se věnuje svým dvěma vášním, geografii a domorodému obyvatelstvu Taiwanu.
„Zhruba do 16. století byli původní obyvatelé Taiwanu od světa izolovaní. Až poté začali na ostrov přijíždět přistěhovalci z Číny. Když to hodně zjednoduším, nejprve to bylo po pádu poslední čínské národní dynastie Ming, poté když k vládě přistoupili komunisté. V současné době čínští Taiwanci tvoří ostrovní většinu,“ dodává doktorandka Asia-Pacific Studies (IDAS).
Život, jehož součástí je zemětřesení
V souvislosti se zemětřesením připomíná, že je Taiwan součástí Pacifického pásu ohně a že otřesy země nejsou pro Taiwance nic nového.
„Vznikají třením Euroasijské desky o Indopacifickou a naopak. Při tom nedávném se sílou asi 7,5 stupně Richterovy stupnice se Taiwan třásl zhruba po deseti minutách. Bylo to děsivé, měla jsem pocit, že dům, ve kterém bydlím, spadne. Panely o sebe klepaly neskutečně rychle a hlučně, jako kdyby tisíc šuplíků mlátilo současně. Vzala jsem si polštář nad hlavu a skočila jsem pod stůl. To udělali asi mnozí, protože je to jeden z pokynů, jak se při zemětřesení chovat. Na Taiwanu jsou lidé poučeni, vědí, co mají dělat, když se začne země třást. Těsně před otřesy jim přijde do mobilu varující zpráva. Pak mají asi pět vteřin na to, aby vypnuli plyn, odstoupili od elektřiny, otevřeli dveře – pro případ, že se dům pohnul a bylo nutné jej opustit. A pak se schovat pod stůl s polštářem nad hlavou pro případ, kdyby něco padalo. Silné zemětřesení trvalo asi dvě minuty, pak přišlo další a další a pak, jako když střihne, nastalo ticho. Chtěla bych ale zdůraznit, že stavby na Taiwanu většinu zemětřesení vydrží, jsou na tyto situace připravené. Horší je to s přírodou, sesuvy půdy mohou poničit mnohé. Velké problémy však zemětřesení přináší domorodému obyvatelstvu, které žije mimo města, většinou bez informací, tudíž bez varování.“
Ve své disertační práci vychází především z dat geografického informačního systému, věnuje se oblastem, kde jsou domorodí lidé soustředěni nejvíc, tedy místům, které mají při zemětřesení problémy největší. Opět je jí nápomocna znalost statistiky, o níž se mnohé dozvěděla už při studiu na Univerzitě Palackého.
Odchycena katedrou slavistiky.
„Taiwan je taková miniaturní Papua Nová Guinea. Na malém území žije asi dvacet diametrálně odlišných domorodých skupin, hovoří jiným jazykem, žijí v jiné kultuře. Obývají džunglí pokryté hory. Právě v těchto oblastech způsobuje zemětřesení největší škody. Tamní lidé, kteří často nemluví anglicky ani čínsky, jsou nezranitelnější. Nejsou o blížícím se zemětřesení informováni, tamní záchranný systém není připraven evakuovat jejich početné rodiny. Je to velký průšvih, neboť se jedná o situace, které se zhruba s odstupem dvaceti let opakují,“ doplňuje Petra Nepožitková.
V příslušném doktorském programu je jednou ze čtyř desítek studentů, s nimiž se potkává napříč ročníky. Jde o multikulturní společnost, což Petře také vyhovuje. Sama se dorozumí několika jazyky.
„Jsou pro mě koníčkem odmalička. V angličtině bych znalostně měla být na úrovni rodilého mluvčího, prostřednictvím angličtiny také na Taiwanu studuji. Plynně se domluvím čínsky, japonsky, španělsky a portugalsky. Něco umím i z francouzštiny, norštiny a ruštiny, turistickou znalost mám také ve vietnamštině,“ vypočítává a zároveň zdůrazňuje, že je samozřejmé, že jazyková vybavenost je další její velké plus v tamním multikulturním životě. Při studiu, které je na Taiwanu placené, má možnost i pracovat, a tak dvacet povolených hodin využívá pro jednu americko-taiwanskou společnost. Kromě tohoto výdělku jí k tamnímu žití pomáhá vládní stipendium, které na studium získala.
Na pláži.
„Když máknu, mohla bych doktorát získat v příštím roce. V tomto regionu, myslím tím na Taiwanu, v Japonsku, Koreji, Singapuru, Hongkongu, možná i v kontinentální Číně, bych ráda pak i zůstala. Na Asii jsem si už zvykla, vyhovuje mi zdejší společnost, příroda, kultura, kombinace tradic a moderních technologií.“
Petra Nepožitková (* 1993) absolventka bakalářské a magisterské kulturní antropologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a mezinárodních rozvojových studií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Nyní je doktorandkou Asia-Pacific Studies (IDAS) na National Chengchi University, Taiwan. Během studií vždycky vynikala touhou vycestovat, procvičit si své bohaté jazykové znalosti a u toho udělat i něco prospěšného. V rámci různých projektů tak jako dobrovonice pomáhala například s výukou angličtiny či s osvětou různých společenských témat. V začátku rusko-ukrajinského konfliktu pomáhala také na nádraží v Praze.
Dopsat doktorskou práci a složit doktorské zkoušky na taiwanské National Chengchi University – a pak zůstat v tomto regionu. To jsou plány Petry Nepožitkové, absolventky kulturní antropologie a mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě Palackého. Asie ji lákala odjakživa, na Taiwanu se tak neocitla náhodou.
Taiwan, ostrov velký asi jako Morava, ovšem mnohem hustěji osídlený. Velká část z více než třiadvaceti milionů lidí žije na jeho západním pobřeží, v pulzujících velkých městech. Asi dvacet různých domorodých skupin se pak soustředí v jeho centrální části, v údolích jedné velké džungle. Původní obyvatele Taiwanu jsou Austronésané, stejně jako většiny Indonésanů. A právě těmto lidem, především tomu, v jakém ohrožení se nacházejí při tamních častých zemětřeseních, se věnuje Petra Nepožitková, absolventka UP, ve své doktorské práci na National Chengchi University (NCCU).
Sen jménem Asie
„Vždycky mě lákala čínská a japonská kultura. Už na střední škole jsem absolvovala zájmový kroužek čínštiny, věnovala jsem se jí společně s japonštinou i v rámci takzvaných céčkových předmětů na Univerzitě Palackého. V rámci studia kulturní antropologie na Filozofické fakultě UP jsem strávila semestr na East China Normal University v Šanghaji. V magisterské práci jsem se pak věnovala znečištění životního prostředí v Číně,“ popisuje absolventka Univerzity Palackého svůj zájem o asijskou kulturu. Vycestovat však v době, kdy obhájila magisterskou práci, nebylo jednoduché. Psal se rok 2020 a svět sužovala pandemie covidu-19.
„Začala jsem tedy pracovat jako vědecká pracovnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, poté v Ústavu zemědělských informací při Ministerstvu zemědělství ČR. Věnovala jsem se analýze sociologických dat. Statistika, dotazníky, to vše jsem se v Olomouci naučila a celkem mě to bavilo. Neustále jsem si ale snila o Asii a přemýšlela o doktorském studiu. Věděla jsem, že pokud se Asii budu věnovat, tak určitě ne tady v knihovně,“ zdůrazňuje současná doktorandka National Chengchi University.
Ve škole.
Na Taiwanu studuje třetím rokem a říká, že jí přirostl k srdci. Je obdivovatelkou tamní přírody, moře je podle ní nadosah tropickým horám pokrytým džunglí. Právě v údolí těchto hor žijí domorodí Taiwanci.
„Do džungle vidím skoro z okna mého minibytečku, který je součástí kolejí. Není výjimkou zde pozorovat opice či luskouny. Když pak ale sednu na autobus, můžu být zhruba za dvacet minut u Taipei 101, nejvyššího objektu Taiwanu,“ přibližuje diametrálně rozdílná místa, která má na dosah.
Výhled z okna kolejí.
Ve své disertační práci se věnuje svým dvěma vášním, geografii a domorodému obyvatelstvu Taiwanu.
„Zhruba do 16. století byli původní obyvatelé Taiwanu od světa izolovaní. Až poté začali na ostrov přijíždět přistěhovalci z Číny. Když to hodně zjednoduším, nejprve to bylo po pádu poslední čínské národní dynastie Ming, poté když k vládě přistoupili komunisté. V současné době čínští Taiwanci tvoří ostrovní většinu,“ dodává doktorandka Asia-Pacific Studies (IDAS).
Život, jehož součástí je zemětřesení
V souvislosti se zemětřesením připomíná, že je Taiwan součástí Pacifického pásu ohně a že otřesy země nejsou pro Taiwance nic nového.
„Vznikají třením Euroasijské desky o Indopacifickou a naopak. Při tom nedávném se sílou asi 7,5 stupně Richterovy stupnice se Taiwan třásl zhruba po deseti minutách. Bylo to děsivé, měla jsem pocit, že dům, ve kterém bydlím, spadne. Panely o sebe klepaly neskutečně rychle a hlučně, jako kdyby tisíc šuplíků mlátilo současně. Vzala jsem si polštář nad hlavu a skočila jsem pod stůl. To udělali asi mnozí, protože je to jeden z pokynů, jak se při zemětřesení chovat. Na Taiwanu jsou lidé poučeni, vědí, co mají dělat, když se začne země třást. Těsně před otřesy jim přijde do mobilu varující zpráva. Pak mají asi pět vteřin na to, aby vypnuli plyn, odstoupili od elektřiny, otevřeli dveře – pro případ, že se dům pohnul a bylo nutné jej opustit. A pak se schovat pod stůl s polštářem nad hlavou pro případ, kdyby něco padalo. Silné zemětřesení trvalo asi dvě minuty, pak přišlo další a další a pak, jako když střihne, nastalo ticho. Chtěla bych ale zdůraznit, že stavby na Taiwanu většinu zemětřesení vydrží, jsou na tyto situace připravené. Horší je to s přírodou, sesuvy půdy mohou poničit mnohé. Velké problémy však zemětřesení přináší domorodému obyvatelstvu, které žije mimo města, většinou bez informací, tudíž bez varování.“
Ve své disertační práci vychází především z dat geografického informačního systému, věnuje se oblastem, kde jsou domorodí lidé soustředěni nejvíc, tedy místům, které mají při zemětřesení problémy největší. Opět je jí nápomocna znalost statistiky, o níž se mnohé dozvěděla už při studiu na Univerzitě Palackého.
Odchycena katedrou slavistiky.
„Taiwan je taková miniaturní Papua Nová Guinea. Na malém území žije asi dvacet diametrálně odlišných domorodých skupin, hovoří jiným jazykem, žijí v jiné kultuře. Obývají džunglí pokryté hory. Právě v těchto oblastech způsobuje zemětřesení největší škody. Tamní lidé, kteří často nemluví anglicky ani čínsky, jsou nezranitelnější. Nejsou o blížícím se zemětřesení informováni, tamní záchranný systém není připraven evakuovat jejich početné rodiny. Je to velký průšvih, neboť se jedná o situace, které se zhruba s odstupem dvaceti let opakují,“ doplňuje Petra Nepožitková.
V příslušném doktorském programu je jednou ze čtyř desítek studentů, s nimiž se potkává napříč ročníky. Jde o multikulturní společnost, což Petře také vyhovuje. Sama se dorozumí několika jazyky.
„Jsou pro mě koníčkem odmalička. V angličtině bych znalostně měla být na úrovni rodilého mluvčího, prostřednictvím angličtiny také na Taiwanu studuji. Plynně se domluvím čínsky, japonsky, španělsky a portugalsky. Něco umím i z francouzštiny, norštiny a ruštiny, turistickou znalost mám také ve vietnamštině,“ vypočítává a zároveň zdůrazňuje, že je samozřejmé, že jazyková vybavenost je další její velké plus v tamním multikulturním životě. Při studiu, které je na Taiwanu placené, má možnost i pracovat, a tak dvacet povolených hodin využívá pro jednu americko-taiwanskou společnost. Kromě tohoto výdělku jí k tamnímu žití pomáhá vládní stipendium, které na studium získala.
Na pláži.
„Když máknu, mohla bych doktorát získat v příštím roce. V tomto regionu, myslím tím na Taiwanu, v Japonsku, Koreji, Singapuru, Hongkongu, možná i v kontinentální Číně, bych ráda pak i zůstala. Na Asii jsem si už zvykla, vyhovuje mi zdejší společnost, příroda, kultura, kombinace tradic a moderních technologií.“
Petra Nepožitková (* 1993) absolventka bakalářské a magisterské kulturní antropologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a mezinárodních rozvojových studií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Nyní je doktorandkou Asia-Pacific Studies (IDAS) na National Chengchi University, Taiwan. Během studií vždycky vynikala touhou vycestovat, procvičit si své bohaté jazykové znalosti a u toho udělat i něco prospěšného. V rámci různých projektů tak jako dobrovonice pomáhala například s výukou angličtiny či s osvětou různých společenských témat. V začátku rusko-ukrajinského konfliktu pomáhala také na nádraží v Praze.
Hned několik národních rekordů ozdobilo letošní Mistrovství České republiky v požárním sportu, které se na konci srpna konalo v Olomouci. O jeden z nich se postarala ženská reprezentace, a to ve štafetě 4 x 100 metrů s překážkami. Členkou týmu byla i studentka Fakulty zdravotnických věd UP Martina Dvořáková. Jako budoucí zdravotnická záchranářka si plní svůj sen.
„Požárnímu sportu se věnuji sedmým rokem. Hasiče máme v rodině, takže jsem k tomu měla velmi blízko už od dětství. Začala jsem požárním útokem, před třemi roky přidala výstup na cvičnou věž a tento rok jsem se naplno zapojila do běhu na sto metrů s překážkami,“ přiblížila studentka třetího ročníku Zdravotnického záchranářství na olomoucké fakultě zdravotnických věd. „Záchranářství bylo mým snem už od dětství, možná i proto, že je hasičům tak blízké. Přála bych si najít akční povolání právě v oboru, který studuji,“ uvedla Martina Dvořáková.
Přestože se republikového mistrovství v hasičském sportu zúčastnila už počtvrté jako jednotlivkyně, byl pro ni letošní ročník premiérový. Vůbec poprvé totiž nastoupila za tým a zároveň i za českou reprezentaci. „Jsem ráda, že se nám podařilo pokořit národní rekord právě v Olomouci,“ zmínila. Ženská reprezentace zvládla štafetový běh na 4 x 100 metrů s překážkami v čase 60,15 sekundy.
Studentka na letošním mistrovství závodila ve všech disciplínách, přičemž ve výstupu na cvičnou věž jí o pouhou jednu setinu unikl postup do finále a skončila tak na celkovém pátém místě. „Na největší osobní úspěch stále ještě čekám, ale jsem ráda za týmové úspěchy, ať už je to letošní rekord národní štafety nebo loňské vítězství v extralize v požárním útoku, kterého jsme dosáhli s týmem Plumlov,“ shrnula Martina Dvořáková. Vedle hasičských závodů ji letošní školní rok čekají také státnice.
Hned několik národních rekordů ozdobilo letošní Mistrovství České republiky v požárním sportu, které se na konci srpna konalo v Olomouci. O jeden z nich se postarala ženská reprezentace, a to ve štafetě 4 x 100 metrů s překážkami. Členkou týmu byla i studentka Fakulty zdravotnických věd UP Martina Dvořáková. Jako budoucí zdravotnická záchranářka si plní svůj sen.
„Požárnímu sportu se věnuji sedmým rokem. Hasiče máme v rodině, takže jsem k tomu měla velmi blízko už od dětství. Začala jsem požárním útokem, před třemi roky přidala výstup na cvičnou věž a tento rok jsem se naplno zapojila do běhu na sto metrů s překážkami,“ přiblížila studentka třetího ročníku Zdravotnického záchranářství na olomoucké fakultě zdravotnických věd. „Záchranářství bylo mým snem už od dětství, možná i proto, že je hasičům tak blízké. Přála bych si najít akční povolání právě v oboru, který studuji,“ uvedla Martina Dvořáková.
Přestože se republikového mistrovství v hasičském sportu zúčastnila už počtvrté jako jednotlivkyně, byl pro ni letošní ročník premiérový. Vůbec poprvé totiž nastoupila za tým a zároveň i za českou reprezentaci. „Jsem ráda, že se nám podařilo pokořit národní rekord právě v Olomouci,“ zmínila. Ženská reprezentace zvládla štafetový běh na 4 x 100 metrů s překážkami v čase 60,15 sekundy.
Studentka na letošním mistrovství závodila ve všech disciplínách, přičemž ve výstupu na cvičnou věž jí o pouhou jednu setinu unikl postup do finále a skončila tak na celkovém pátém místě. „Na největší osobní úspěch stále ještě čekám, ale jsem ráda za týmové úspěchy, ať už je to letošní rekord národní štafety nebo loňské vítězství v extralize v požárním útoku, kterého jsme dosáhli s týmem Plumlov,“ shrnula Martina Dvořáková. Vedle hasičských závodů ji letošní školní rok čekají také státnice.
Univerzita Palackého pořádá každoročně na začátku akademického roku jako benefit pro všechny své zaměstnané Den zdraví, na kterém je možné si nechat preventivně vyšetřit zrak, pokožku či nohy, absolvovat bezplatnou konzultaci správného sezení u počítače nebo analýzu složení těla.
Letošní Den zdraví pro zaměstnance a zaměstnankyně univerzity proběhne ve středu 11. září od 10:00 do 14:00 na nádvoří Zbrojnice, Biskupském náměstí i v prostorách Knihovny UP a Studentského klubu UP.
„Snažíme se hned na začátku akademického roku nabídnout našim pracujícím další formu zaměstnaneckého benefitu v oblasti zdraví a zdravého životního stylu. Velké díky patří fakultám a součástem univerzity, které se podílí na programu, stejně jako dalším partnerům,“ uvedla Markéta Šupplerová, vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP, které akci pořádá.
V nabídce zdravotnických vyšetření, na které se lze registrovat, nechybí kontrola zraku zajištěná katedrou optiky Přírodovědecké fakulty UP, vyšetření chodidel a posouzení ortopedických vad nohou, dermatologické vyšetření či analýza složení těla, která odhalí množství tělesného tuku, svalové hmoty nebo vody v těle.
Akademik sport centrum Univerzity Palackého si na letošek připravilo cvičení Hula hoop, které nabízí posílení celého těla zábavnou formou. Volně přístupná bude přednáška k ergonomii na pracovišti, kterou připravila katedra fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP a referát pro BOZP lékařské fakulty, vysvětlující, co je správné a chabé držení těla a proč dochází ke zkracování a oslabování určitých svalových partií. Následovat bude i praktický nácvik. Studio Relax u Pandy, partner univerzity v oblasti benefitů pro zaměstnance a zaměstnankyně UP, zase nabídne vyzkoušení několika relaxačních přístrojů podporujících zdraví a relaxaci včetně vodíkové terapie.
Podrobný rozpis aktivit včetně registrací je k dispozici na webu Dne zdraví pro zaměstnance a zaměstnankyně UP.
Univerzita Palackého pořádá každoročně na začátku akademického roku jako benefit pro všechny své zaměstnané Den zdraví, na kterém je možné si nechat preventivně vyšetřit zrak, pokožku či nohy, absolvovat bezplatnou konzultaci správného sezení u počítače nebo analýzu složení těla.
Letošní Den zdraví pro zaměstnance a zaměstnankyně univerzity proběhne ve středu 11. září od 10:00 do 14:00 na nádvoří Zbrojnice, Biskupském náměstí i v prostorách Knihovny UP a Studentského klubu UP.
„Snažíme se hned na začátku akademického roku nabídnout našim pracujícím další formu zaměstnaneckého benefitu v oblasti zdraví a zdravého životního stylu. Velké díky patří fakultám a součástem univerzity, které se podílí na programu, stejně jako dalším partnerům,“ uvedla Markéta Šupplerová, vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP, které akci pořádá.
V nabídce zdravotnických vyšetření, na které se lze registrovat, nechybí kontrola zraku zajištěná katedrou optiky Přírodovědecké fakulty UP, vyšetření chodidel a posouzení ortopedických vad nohou, dermatologické vyšetření či analýza složení těla, která odhalí množství tělesného tuku, svalové hmoty nebo vody v těle.
Akademik sport centrum Univerzity Palackého si na letošek připravilo cvičení Hula hoop, které nabízí posílení celého těla zábavnou formou. Volně přístupná bude přednáška k ergonomii na pracovišti, kterou připravila katedra fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP a referát pro BOZP lékařské fakulty, vysvětlující, co je správné a chabé držení těla a proč dochází ke zkracování a oslabování určitých svalových partií. Následovat bude i praktický nácvik. Studio Relax u Pandy, partner univerzity v oblasti benefitů pro zaměstnance a zaměstnankyně UP, zase nabídne vyzkoušení několika relaxačních přístrojů podporujících zdraví a relaxaci včetně vodíkové terapie.
Podrobný rozpis aktivit včetně registrací je k dispozici na webu Dne zdraví pro zaměstnance a zaměstnankyně UP.
Česká konference rektorů (ČKR) vítá návrh rozpočtu pro veřejné vysoké školy (VVŠ) na rok 2025 jako krok správným směrem a oceňuje úsilí ministrů Beka a Ženíška o navýšení podpory vzdělávání, vědy a výzkumu na vysokých školách v ČR.
ČKR však upozorňuje, že navržené navýšení rozpočtu je zatím nedostatečné.
Dlouhodobé podfinancování vysokých škol, které sumárně dosahuje ve vzdělávací činnosti 10 až 11 miliard Kč, ohrožuje nejen kvalitu vzdělávání a výzkumu, ale i mezinárodní konkurenceschopnost ČR. Kvalita vzdělávací, vědecké a umělecké činnosti i schopnost reflektovat demografické změny v ČR spojené s nárůstem počtu absolventů středních škol přímo ovlivňují prosperitu naší společnosti a její schopnost čelit současným globálním výzvám.
Investice do vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací jsou klíčové pro rozvoj znalostní ekonomiky, tedy ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou. ČKR proto apeluje na Vládu ČR, aby zvážila další navýšení prostředků pro VVŠ, a to i při přípravě střednědobého výhledu, který zajistí jejich stabilní a předvídatelné financování, a tím i umožní jejich efektivní strategické řízení.
V Praze dne 5. září 2024
za Českou konferenci rektorů
Předsednictvo České konference rektorů
Česká konference rektorů (ČKR) vítá návrh rozpočtu pro veřejné vysoké školy (VVŠ) na rok 2025 jako krok správným směrem a oceňuje úsilí ministrů Beka a Ženíška o navýšení podpory vzdělávání, vědy a výzkumu na vysokých školách v ČR.
ČKR však upozorňuje, že navržené navýšení rozpočtu je zatím nedostatečné.
Dlouhodobé podfinancování vysokých škol, které sumárně dosahuje ve vzdělávací činnosti 10 až 11 miliard Kč, ohrožuje nejen kvalitu vzdělávání a výzkumu, ale i mezinárodní konkurenceschopnost ČR. Kvalita vzdělávací, vědecké a umělecké činnosti i schopnost reflektovat demografické změny v ČR spojené s nárůstem počtu absolventů středních škol přímo ovlivňují prosperitu naší společnosti a její schopnost čelit současným globálním výzvám.
Investice do vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací jsou klíčové pro rozvoj znalostní ekonomiky, tedy ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou. ČKR proto apeluje na Vládu ČR, aby zvážila další navýšení prostředků pro VVŠ, a to i při přípravě střednědobého výhledu, který zajistí jejich stabilní a předvídatelné financování, a tím i umožní jejich efektivní strategické řízení.
V Praze dne 5. září 2024
za Českou konferenci rektorů
Předsednictvo České konference rektorů
Fakulta tělesné kultury UP se připravuje na stěhování katedry sportu z centra města do Kampusu Neředín. Při budově NC v neředínském areálu, kde již dříve byly zrekonstruovány pracovny pro stěhované vyučující, do jara vznikne nová tělocvična pro sportovní gymnastiku. Součástí stavebních prací je i vybudování nového vstupu do objektu.
V areálu fakulty se tak v létě po krátké době znovu objevili stavební dělníci. V uplynulých letech po dokončení Aplikačního centra BALUO a Centra kinantropologického výzkumu fakulta postupně zrekonstruovala výukové prostory a pracovny v obou svých původních budovách a přestěhovala některá pracoviště. Naposledy se renovovaly právě pracovny dříve sloužící přemístěné katedře fyzioterapie, do kterých by se v příštím roce měli nastěhovat vyučující katedry sportu. Ta prozatím sídlí v pronajaté budově Hynaisova v centru města.
Na rekonstrukci a vybavení uvolněných pracoven nyní navázalo budování nové tělocvičny. „Z původního přístavku, ve kterém byly učebny a menší tělocvična využívané katedrou fyzioterapie, vznikne nová, plnohodnotná tělocvična pro sportovní gymnastiku. Ta bude náhradou za gymnastický sál v budově Hynaisova, jejíž pronájem máme za stávajících podmínek jistý do konce srpna příštího roku. Do té doby by měla být tělocvična zařízená a mělo by dojít ke kompletnímu přestěhování katedry sportu na Neředín,“ uvedl děkan FTK UP Michal Šafář.
„Během jara by nicméně měla také začít rekonstrukce Sportovní haly UP, s jejímiž hracími plochami tak nemůžeme počítat pro výuku. Řešíme tedy se Základní školou Spojenců, do jaké míry bychom mohli v budově Hynaisova využívat horní tělocvičnu i později. O náhradní ploše pro naši výuku jsme již mimo jiné předběžně dohodnuti s DHK Zora,“ podotkl děkan.
Společně s vybudováním nové gymnastické tělocvičny dostane budova NC také nový bezbariérový hlavní vchod s vrátnicí. Zároveň projde bezbariérovou úpravou i dosud nezrekonstruovaný vedlejší vstup do budovy děkanátu. Za podobou všech upravovaných částí stojí, stejně jako v případě dřívějších rekonstrukcí původních budov FTK UP, brněnský ateliér Hexaplan International. Stavební práce jsou financovány z projektu ERDF Rekonstrukce infrastruktury v areálu Neředín, celkové náklady včetně vybavení tělocvičny by se měly pohybovat kolem 50 milionů korun.
Fakulta tělesné kultury UP se připravuje na stěhování katedry sportu z centra města do Kampusu Neředín. Při budově NC v neředínském areálu, kde již dříve byly zrekonstruovány pracovny pro stěhované vyučující, do jara vznikne nová tělocvična pro sportovní gymnastiku. Součástí stavebních prací je i vybudování nového vstupu do objektu.
V areálu fakulty se tak v létě po krátké době znovu objevili stavební dělníci. V uplynulých letech po dokončení Aplikačního centra BALUO a Centra kinantropologického výzkumu fakulta postupně zrekonstruovala výukové prostory a pracovny v obou svých původních budovách a přestěhovala některá pracoviště. Naposledy se renovovaly právě pracovny dříve sloužící přemístěné katedře fyzioterapie, do kterých by se v příštím roce měli nastěhovat vyučující katedry sportu. Ta prozatím sídlí v pronajaté budově Hynaisova v centru města.
Na rekonstrukci a vybavení uvolněných pracoven nyní navázalo budování nové tělocvičny. „Z původního přístavku, ve kterém byly učebny a menší tělocvična využívané katedrou fyzioterapie, vznikne nová, plnohodnotná tělocvična pro sportovní gymnastiku. Ta bude náhradou za gymnastický sál v budově Hynaisova, jejíž pronájem máme za stávajících podmínek jistý do konce srpna příštího roku. Do té doby by měla být tělocvična zařízená a mělo by dojít ke kompletnímu přestěhování katedry sportu na Neředín,“ uvedl děkan FTK UP Michal Šafář.
„Během jara by nicméně měla také začít rekonstrukce Sportovní haly UP, s jejímiž hracími plochami tak nemůžeme počítat pro výuku. Řešíme tedy se Základní školou Spojenců, do jaké míry bychom mohli v budově Hynaisova využívat horní tělocvičnu i později. O náhradní ploše pro naši výuku jsme již mimo jiné předběžně dohodnuti s DHK Zora,“ podotkl děkan.
Společně s vybudováním nové gymnastické tělocvičny dostane budova NC také nový bezbariérový hlavní vchod s vrátnicí. Zároveň projde bezbariérovou úpravou i dosud nezrekonstruovaný vedlejší vstup do budovy děkanátu. Za podobou všech upravovaných částí stojí, stejně jako v případě dřívějších rekonstrukcí původních budov FTK UP, brněnský ateliér Hexaplan International. Stavební práce jsou financovány z projektu ERDF Rekonstrukce infrastruktury v areálu Neředín, celkové náklady včetně vybavení tělocvičny by se měly pohybovat kolem 50 milionů korun.
Nejnovější generaci náhrady aortální chlopně implantovali minulý týden odborníci z I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. Jednašedesátiletý muž je vůbec prvním pacientem v České republice, jehož srdci nový typ implantátu s delší životností pomáhá. Výkon proběhl bez komplikací a pacient již absolvuje běžnou pooperační rehabilitaci.
Katetrizační náhradu aortální chlopně, tedy výkon známý pod zkratkou TAVI, obvykle podstupují pacienti s aortální stenózou, kteří jsou starší než 75 let. Využívá se také u pacientů mladších, kteří jsou vystaveni extrémně vysokému riziku kardiochirurgické náhrady. Případ 61letého muže byl v tomto ohledu výjimečný. „Je výrazně mladší než pacienti, které k tomuto výkonu běžně indikujeme. U obvyklého typu implantátu se udává životnost minimálně deset let, což pro tak mladého pacienta není dostatečné. Zvažovali jsme tedy využití nového typu náhrady, jejíž životnost se předpokládá delší,“ vysvětluje vedoucí lékař Oddělení intervenční kardiologie Martin Sluka.
Implantát Sapien 3 Ultra Resilia je technologicky zcela nový, a to v přípravě biologického materiálu, tedy samotné tkáně chlopně. „Oproti běžně využívaným náhradám je tato novinka skladovaná v suchu a vyhýbá se konzervaci aldehydu. Z toho vyplývá předpoklad její dlouhodobější životnosti. Předpoklad potvrzují zkušenosti s chirurgickými chlopněmi, u nichž se tento typ přípravy tkáně používá už několik let,“ popisuje kardiolog.
Náhrada je dostupná celosvětově, ale v České republice byla implantována poprvé. O úhradu je totiž třeba individuálně žádat zdravotní pojišťovnu. Samotnému výkonu tedy předcházel nelehký administrativní proces, který zástupci olomoucké nemocnice podstoupili ve snaze o zajištění dlouhodobého prospěchu pro pacienta. „Že jsme implantát využili jako první u nás, mě samozřejmě těší, ale nejdůležitější je, že jsme schopní pacientovi poskytnout tu nejlepší a nejnovější technologii, která momentálně na světě existuje,“ zdůrazňuje Martin Sluka.
Zásluhu na úspěšném výkonu podle něj má celý široký tým lékařů a sester. Pacienti jsou k tomuto výkonu indikováni na základě diskuze a výběru v tzv. Heart týmu. V rámci Heart týmu probíhá komunikace s kardiology – specialisty na sledování chlopenních vad a s kolegy z kardiochirurgie. „Přímo na sále má tým kolem deseti lidí, ale výkony jistí také tým z kardiochirurgie pro případ, kdyby došlo k nepředpokládaným komplikacím, a výjimečně také tým intervenční radiologie pro případ cévních komplikací,“ vypočítává lékař s tím, že velký podíl má také management nemocnice, který podpořil celý administrativní proces s individuální žádostí na pojišťovně.
Počet výkonů s využitím nového typu chlopně se podle Martina Sluky nedá odhadnout. Ekonomická náročnost je větší než u běžných typů chlopenních implantátů a o každý případ bude nutno v nejbližší budoucnosti individuálně žádat. „Uvidíme, jakou četnost využití si praxe vyžádá, protože přibývá pacientů z nižší věkové kategorie, pro které by tento implantát byl vhodný,“ uzavírá kardiolog.
Nejnovější generaci náhrady aortální chlopně implantovali minulý týden odborníci z I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. Jednašedesátiletý muž je vůbec prvním pacientem v České republice, jehož srdci nový typ implantátu s delší životností pomáhá. Výkon proběhl bez komplikací a pacient již absolvuje běžnou pooperační rehabilitaci.
Katetrizační náhradu aortální chlopně, tedy výkon známý pod zkratkou TAVI, obvykle podstupují pacienti s aortální stenózou, kteří jsou starší než 75 let. Využívá se také u pacientů mladších, kteří jsou vystaveni extrémně vysokému riziku kardiochirurgické náhrady. Případ 61letého muže byl v tomto ohledu výjimečný. „Je výrazně mladší než pacienti, které k tomuto výkonu běžně indikujeme. U obvyklého typu implantátu se udává životnost minimálně deset let, což pro tak mladého pacienta není dostatečné. Zvažovali jsme tedy využití nového typu náhrady, jejíž životnost se předpokládá delší,“ vysvětluje vedoucí lékař Oddělení intervenční kardiologie Martin Sluka.
Implantát Sapien 3 Ultra Resilia je technologicky zcela nový, a to v přípravě biologického materiálu, tedy samotné tkáně chlopně. „Oproti běžně využívaným náhradám je tato novinka skladovaná v suchu a vyhýbá se konzervaci aldehydu. Z toho vyplývá předpoklad její dlouhodobější životnosti. Předpoklad potvrzují zkušenosti s chirurgickými chlopněmi, u nichž se tento typ přípravy tkáně používá už několik let,“ popisuje kardiolog.
Náhrada je dostupná celosvětově, ale v České republice byla implantována poprvé. O úhradu je totiž třeba individuálně žádat zdravotní pojišťovnu. Samotnému výkonu tedy předcházel nelehký administrativní proces, který zástupci olomoucké nemocnice podstoupili ve snaze o zajištění dlouhodobého prospěchu pro pacienta. „Že jsme implantát využili jako první u nás, mě samozřejmě těší, ale nejdůležitější je, že jsme schopní pacientovi poskytnout tu nejlepší a nejnovější technologii, která momentálně na světě existuje,“ zdůrazňuje Martin Sluka.
Zásluhu na úspěšném výkonu podle něj má celý široký tým lékařů a sester. Pacienti jsou k tomuto výkonu indikováni na základě diskuze a výběru v tzv. Heart týmu. V rámci Heart týmu probíhá komunikace s kardiology – specialisty na sledování chlopenních vad a s kolegy z kardiochirurgie. „Přímo na sále má tým kolem deseti lidí, ale výkony jistí také tým z kardiochirurgie pro případ, kdyby došlo k nepředpokládaným komplikacím, a výjimečně také tým intervenční radiologie pro případ cévních komplikací,“ vypočítává lékař s tím, že velký podíl má také management nemocnice, který podpořil celý administrativní proces s individuální žádostí na pojišťovně.
Počet výkonů s využitím nového typu chlopně se podle Martina Sluky nedá odhadnout. Ekonomická náročnost je větší než u běžných typů chlopenních implantátů a o každý případ bude nutno v nejbližší budoucnosti individuálně žádat. „Uvidíme, jakou četnost využití si praxe vyžádá, protože přibývá pacientů z nižší věkové kategorie, pro které by tento implantát byl vhodný,“ uzavírá kardiolog.
Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje dobrovolnické aktivity svých studentů a zaměstnanců. Kromě zprostředkování příležitostí, kde mohou dobrovolníci pomoci, je důležitým tématem i starost o tyto aktivní lidi. Jak je podpořit? Jak je motivovat? I na tyto otázky hledali v Olomouci odpovědi pracovníci dobrovolnických center Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Ostravské univerzity. Hostitelem dvoudenního workshopu bylo Dobrovolnické centrum UP (DC UP).
Tématem setkání byla péče o dobrovolníky v univerzitním prostředí a jejich motivace. „Koordinátoři dobrovolníků navzájem sdíleli své zkušenosti a inspirovali se i od přizvaných zástupců pomáhajících organizací, jako je Maltézská pomoc a Charita ČR. Součástí programu byly i ukázky mindfulness technik prezentované vyučujícími a studenty naší univerzity,“ popsala program Vladimíra Sedláčková, manažerka DC UP. Koordinátoři dobrovolnických aktivit z vysokých škol se scházejí pravidelně. Olomoucká akce byla letos již druhá v pořadí. Poprvé se potkali v Praze, kde spolu připravovali manuál pro práci dobrovolnických center v mimořádných krizových situacích a vyměňovali si i další zkušenosti z práce s dobrovolníky.
Podpora dobrovolnictví patří na UP mezi jednu z priorit, jimiž škola aktivně praktickými kroky naplňuje tzv. třetí roli, tedy službu pro společnost. DC UP vzniklo v roce 2016 jako první univerzitní dobrovolnické centrum v ČR. „Na nadcházející akademický rok připravujeme řadu akcí a setkání pro dobrovolníky a zveme všechny studenty, aby se stali součástí naší dobrovolnické komunity,“ uvedla Vladimíra Sedláčková. Dobrovolníci i zájemci o tyto činnosti budou mít příležitost se potkat 23. září na neformálním setkání spojeném i s představením příběhů nominovaných na cenu rektora za přínos v oblasti dobrovolnictví.
„Naším cílem je podporovat studenty v dobrovolnictví a zprostředkovat příležitosti těm, kteří možnosti svého zapojení ještě hledají. Věříme, že důležitou součástí dobrovolnictví je komunita a možnost sdílení zkušeností, proto připravujeme různá setkání a také vyprávíme zajímavé příběhy našich dobrovolníků,“ dodala Vladimíra Sedláčková.
V průběhu akademického roku se uskuteční i společný dobrovolnický výlet či art terapeutický workshop. Univerzitním dobrovolníkům jsou také – ve spolupráci s Kariérním centrem UP – přednostně nabízeny vstupy na zajímavé rozvojové programy a workshopy.
DC UP nezapomíná ani na ty studenty či zaměstnance, kteří jsou aktivní mimo univerzitní dobrovolnickou síť. „Všem nabízíme komunikační či organizační podporu, vnímáme je jako inspiraci pro další členy naší akademické obce. Jsme rádi, když mohou být jejich aktivity zviditelněny například formou ocenění rektora,“ připomněla Sedláčková. Letošní ceny rektora za přínos v oblasti dobrovolnictví budou předány 24. září v rámci festivalu MEET UP.
Aktivity univerzitního centra se rozšiřují i mimo kampus a cílí na středoškoláky, kterým přímo na školách představuje práci dobrovolníků i programy, do nichž se mohou zapojit. V uplynulém akademickém roce také zorganizovalo první studentský dobrovolnický den, na kterém se setkali při různých dobrovolnických aktivitách středoškoláci z několika olomouckých gymnázií i univerzitní studenti.
DC UP spolupracuje úspěšně i s dalšími institucemi, jako je město Olomouc a Olomoucký kraj. Právě také 8. října společně organizují Dobrovolnický zaměstnanecký den, do něhož se můžete zapojit. Podrobně jsme psali zde.
Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje dobrovolnické aktivity svých studentů a zaměstnanců. Kromě zprostředkování příležitostí, kde mohou dobrovolníci pomoci, je důležitým tématem i starost o tyto aktivní lidi. Jak je podpořit? Jak je motivovat? I na tyto otázky hledali v Olomouci odpovědi pracovníci dobrovolnických center Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Ostravské univerzity. Hostitelem dvoudenního workshopu bylo Dobrovolnické centrum UP (DC UP).
Tématem setkání byla péče o dobrovolníky v univerzitním prostředí a jejich motivace. „Koordinátoři dobrovolníků navzájem sdíleli své zkušenosti a inspirovali se i od přizvaných zástupců pomáhajících organizací, jako je Maltézská pomoc a Charita ČR. Součástí programu byly i ukázky mindfulness technik prezentované vyučujícími a studenty naší univerzity,“ popsala program Vladimíra Sedláčková, manažerka DC UP. Koordinátoři dobrovolnických aktivit z vysokých škol se scházejí pravidelně. Olomoucká akce byla letos již druhá v pořadí. Poprvé se potkali v Praze, kde spolu připravovali manuál pro práci dobrovolnických center v mimořádných krizových situacích a vyměňovali si i další zkušenosti z práce s dobrovolníky.
Podpora dobrovolnictví patří na UP mezi jednu z priorit, jimiž škola aktivně praktickými kroky naplňuje tzv. třetí roli, tedy službu pro společnost. DC UP vzniklo v roce 2016 jako první univerzitní dobrovolnické centrum v ČR. „Na nadcházející akademický rok připravujeme řadu akcí a setkání pro dobrovolníky a zveme všechny studenty, aby se stali součástí naší dobrovolnické komunity,“ uvedla Vladimíra Sedláčková. Dobrovolníci i zájemci o tyto činnosti budou mít příležitost se potkat 23. září na neformálním setkání spojeném i s představením příběhů nominovaných na cenu rektora za přínos v oblasti dobrovolnictví.
„Naším cílem je podporovat studenty v dobrovolnictví a zprostředkovat příležitosti těm, kteří možnosti svého zapojení ještě hledají. Věříme, že důležitou součástí dobrovolnictví je komunita a možnost sdílení zkušeností, proto připravujeme různá setkání a také vyprávíme zajímavé příběhy našich dobrovolníků,“ dodala Vladimíra Sedláčková.
V průběhu akademického roku se uskuteční i společný dobrovolnický výlet či art terapeutický workshop. Univerzitním dobrovolníkům jsou také – ve spolupráci s Kariérním centrem UP – přednostně nabízeny vstupy na zajímavé rozvojové programy a workshopy.
DC UP nezapomíná ani na ty studenty či zaměstnance, kteří jsou aktivní mimo univerzitní dobrovolnickou síť. „Všem nabízíme komunikační či organizační podporu, vnímáme je jako inspiraci pro další členy naší akademické obce. Jsme rádi, když mohou být jejich aktivity zviditelněny například formou ocenění rektora,“ připomněla Sedláčková. Letošní ceny rektora za přínos v oblasti dobrovolnictví budou předány 24. září v rámci festivalu MEET UP.
Aktivity univerzitního centra se rozšiřují i mimo kampus a cílí na středoškoláky, kterým přímo na školách představuje práci dobrovolníků i programy, do nichž se mohou zapojit. V uplynulém akademickém roce také zorganizovalo první studentský dobrovolnický den, na kterém se setkali při různých dobrovolnických aktivitách středoškoláci z několika olomouckých gymnázií i univerzitní studenti.
DC UP spolupracuje úspěšně i s dalšími institucemi, jako je město Olomouc a Olomoucký kraj. Právě také 8. října společně organizují Dobrovolnický zaměstnanecký den, do něhož se můžete zapojit. Podrobně jsme psali zde.
Má 400 stran, podílel se na ní mezinárodní tým ze šesti států v čele s experty z olomoucké právnické fakulty a zabývá se nad míru aktuální a doposud téměř nezkoumanou právní oblastí. Monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law je hlavním výstupem projektu podpořeného prestižním grantem udělovaným Evropskou komisí v kategorii Jean Monnet Networks.
Grant získal projekt European Union and the Challenges of Modern Society: legal issues of digitalization, robotization, cyber security and prevention of hybrid threats. Čtyřletou práci mezinárodního týmu koordinovalo Jean Monnet Centre of Excellence v oboru evropského práva při PF UP v čele s Naděždou Šiškovou. „Téma výzkumu právní otázky digitalizace, robotizace a kybernetické bezpečnosti ve světle Evropské unie bylo zvoleno už před šesti lety. Byli jsme jedni z prvních, kteří se odvážili toto téma zpracovat. Byla to pro nás velká výzva s ohledem na to, že regulace této oblasti na úrovni Unie byla v roce 2018, kdy jsme připravovali grantovou přihlášku, v plenkách,“ připomněla Naděžda Šišková.
Současně krátce popsala radikální proměnu unijního přístupu, ke které došlo v průběhu práce na projektu. „Je to vidět třeba na příkladu umělé inteligence. Zatímco v roce 2017 schválil Evropský parlament rezoluci, která podporovala myšlenku vytvoření elektronické osoby a poskytnutí dokonce určitých práv umělé inteligenci – dokument známý jako Civil law rules on robotics, o několik let později začala být AI vnímána jako určité riziko, a dokonce jako hrozba,“ vysvětlila Naděžda Šišková, vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence. Změna postoje se promítla zejména do Aktu o umělé inteligenci z letošního roku. „Během krátké doby došlo k obratu unijního přístupu o sto osmdesát stupňů.“
Na projektu European Union and the Challenges of Modern Society: Legal Issues of Digitalization, Robotization, Cyber Security and Prevention of Hybrid Threats spolupracovalo v rámci Jean Monnet Networku olomoucké centrum s akademiky z Univerzity v Heidelbergu, Technické univerzity v Tallinnu, Univerzity Komenského v Bratislavě a z Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě.
Do příprav knihy byly navíc zapojeny ještě další dvě významné výzkumné instituce – Ústav státu a práva AV ČR a Ústav státu a práva AV Ukrajiny. Přizváni byli také odborníci z praxe, zejména z Úřadu na ochranu osobních údajů nebo z Centres of Excellence při NATO. „Zvlášť chci ocenit mimořádně kvalitní kapitoly připravené kolegy z olomoucké fakulty, kteří jsou členy týmu Jean Monnet Centre of Excellence. Především práce Michala Petra, Blanky Vítové, Ondřeje Filipce a Ondreje Hamuľaka tvoří základ knihy,“ podotkla Naděžda Šišková, vedoucí autorského týmu.
Monografie se neomezuje pouze na otázky adekvátní regulace umělé inteligence. Jak sám název napovídá, zaměření je mnohem širší. „Zpracovávali jsme mimo jiné problematiku spojenou s obchodováním online, ochranou práv spotřebitele při nákupech přes internet, otázky ochrany soukromí, včetně realizace práva být zapomenut nebo oblast soutěžního práva a jeho specifika v digitální ekonomice,“ vyjmenovala Naděžda Šišková s tím, že hlavní motivací bylo využití výzkumu pro praxi. „Doufáme, že námi zveřejněné výsledky najdou reflexi i v legislativě.“
Jedno z hlavních poselství knihy je, že je to především lidská bytost, která má být chráněna přednostně. „V tomto kontextu jsme navrhli zakotvit do Listiny základních práv Evropské unie nové lidské právo – právo na digitální integritu, které se bude skládat z řady oprávnění jednotlivce. Část již byla deklarována, ale část je naprosto nových. Zejména například právo na přístup k internetu, právo být zapomenut, ale též právo na komunikaci s lidským operátorem, právo nebýt subjektem rozhodnutí učiněného strojem a tak dále. Tento katalog nových digitálních oprávnění se může stát v budoucnosti vhodnou platformou pro globální regulaci těchto práv za pomoci univerzálních právních nástrojů,“ uvedla Naděžda Šišková.
Na vydání monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law se podílela dvě nakladatelství: Kluwer Law International v Holandsku a Wolters Kluwer ČR. Tuto formu spolupráce, která vychází z uzavřené smlouvy, zvolili poprvé. Podle Naděždy Šiškové je to záruka, že se kniha dostane do celé Evropy. „Jsme také velmi rádi, že jsme naší prací inspirovali kolegy a svým způsobem prošlapali cestu pro další výzkum a zavedení nových studijních programů na naší fakultě,“ uzavřela vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence při PF UP.
Má 400 stran, podílel se na ní mezinárodní tým ze šesti států v čele s experty z olomoucké právnické fakulty a zabývá se nad míru aktuální a doposud téměř nezkoumanou právní oblastí. Monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law je hlavním výstupem projektu podpořeného prestižním grantem udělovaným Evropskou komisí v kategorii Jean Monnet Networks.
Grant získal projekt European Union and the Challenges of Modern Society: legal issues of digitalization, robotization, cyber security and prevention of hybrid threats. Čtyřletou práci mezinárodního týmu koordinovalo Jean Monnet Centre of Excellence v oboru evropského práva při PF UP v čele s Naděždou Šiškovou. „Téma výzkumu právní otázky digitalizace, robotizace a kybernetické bezpečnosti ve světle Evropské unie bylo zvoleno už před šesti lety. Byli jsme jedni z prvních, kteří se odvážili toto téma zpracovat. Byla to pro nás velká výzva s ohledem na to, že regulace této oblasti na úrovni Unie byla v roce 2018, kdy jsme připravovali grantovou přihlášku, v plenkách,“ připomněla Naděžda Šišková.
Současně krátce popsala radikální proměnu unijního přístupu, ke které došlo v průběhu práce na projektu. „Je to vidět třeba na příkladu umělé inteligence. Zatímco v roce 2017 schválil Evropský parlament rezoluci, která podporovala myšlenku vytvoření elektronické osoby a poskytnutí dokonce určitých práv umělé inteligenci – dokument známý jako Civil law rules on robotics, o několik let později začala být AI vnímána jako určité riziko, a dokonce jako hrozba,“ vysvětlila Naděžda Šišková, vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence. Změna postoje se promítla zejména do Aktu o umělé inteligenci z letošního roku. „Během krátké doby došlo k obratu unijního přístupu o sto osmdesát stupňů.“
Na projektu European Union and the Challenges of Modern Society: Legal Issues of Digitalization, Robotization, Cyber Security and Prevention of Hybrid Threats spolupracovalo v rámci Jean Monnet Networku olomoucké centrum s akademiky z Univerzity v Heidelbergu, Technické univerzity v Tallinnu, Univerzity Komenského v Bratislavě a z Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě.
Do příprav knihy byly navíc zapojeny ještě další dvě významné výzkumné instituce – Ústav státu a práva AV ČR a Ústav státu a práva AV Ukrajiny. Přizváni byli také odborníci z praxe, zejména z Úřadu na ochranu osobních údajů nebo z Centres of Excellence při NATO. „Zvlášť chci ocenit mimořádně kvalitní kapitoly připravené kolegy z olomoucké fakulty, kteří jsou členy týmu Jean Monnet Centre of Excellence. Především práce Michala Petra, Blanky Vítové, Ondřeje Filipce a Ondreje Hamuľaka tvoří základ knihy,“ podotkla Naděžda Šišková, vedoucí autorského týmu.
Monografie se neomezuje pouze na otázky adekvátní regulace umělé inteligence. Jak sám název napovídá, zaměření je mnohem širší. „Zpracovávali jsme mimo jiné problematiku spojenou s obchodováním online, ochranou práv spotřebitele při nákupech přes internet, otázky ochrany soukromí, včetně realizace práva být zapomenut nebo oblast soutěžního práva a jeho specifika v digitální ekonomice,“ vyjmenovala Naděžda Šišková s tím, že hlavní motivací bylo využití výzkumu pro praxi. „Doufáme, že námi zveřejněné výsledky najdou reflexi i v legislativě.“
Jedno z hlavních poselství knihy je, že je to především lidská bytost, která má být chráněna přednostně. „V tomto kontextu jsme navrhli zakotvit do Listiny základních práv Evropské unie nové lidské právo – právo na digitální integritu, které se bude skládat z řady oprávnění jednotlivce. Část již byla deklarována, ale část je naprosto nových. Zejména například právo na přístup k internetu, právo být zapomenut, ale též právo na komunikaci s lidským operátorem, právo nebýt subjektem rozhodnutí učiněného strojem a tak dále. Tento katalog nových digitálních oprávnění se může stát v budoucnosti vhodnou platformou pro globální regulaci těchto práv za pomoci univerzálních právních nástrojů,“ uvedla Naděžda Šišková.
Na vydání monografie Legal Issues of Digitalisation, Robotisation and Cyber Security in the Light of EU Law se podílela dvě nakladatelství: Kluwer Law International v Holandsku a Wolters Kluwer ČR. Tuto formu spolupráce, která vychází z uzavřené smlouvy, zvolili poprvé. Podle Naděždy Šiškové je to záruka, že se kniha dostane do celé Evropy. „Jsme také velmi rádi, že jsme naší prací inspirovali kolegy a svým způsobem prošlapali cestu pro další výzkum a zavedení nových studijních programů na naší fakultě,“ uzavřela vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence při PF UP.
V dnešním digitálním světě se manipulační techniky stávají stále častější součástí veřejné komunikace, a to zejména v předvolebních kampaních a často podvodné reklamě. Tým E-Bezpečí z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého proto přichází s inovativním řešením – aplikací FactNinja. Tento jedinečný nástroj, poháněný pokročilým modelem umělé inteligence GPT-4 Omni, umožňuje rychlou a efektivní analýzu grafického obsahu, aby odhalil manipulativní postupy, argumentační fauly a další neetické praktiky, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění.
FactNinja je webová aplikace, kterou lze použít bez nutnosti registrace. Uživatelé jednoduše nahrají grafický materiál, jako jsou obrázky, plakáty či letáky, a během několika vteřin získají podrobnou analýzu. Tato analýza identifikuje potenciální manipulační techniky, jako je například zkreslování faktů, vyvolávání neoprávněného strachu či využívání emocionálních argumentů, které mohou ovlivnit rozhodování příjemců.
„Nástroj je navržen tak, aby analýzu prováděla plně umělá inteligence, bez jakéhokoli lidského zásahu. To zaručuje objektivitu a konzistenci výsledků,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vedoucí týmu E-Bezpečí. „V době, kdy se neetické praktiky stávají běžnou součástí politických kampaní a marketingových strategií, je FactNinja neocenitelným pomocníkem pro všechny, kdo chtějí mít přehled o pravdivosti a etičnosti informací, které jim jsou prezentovány.“
FactNinja není určen pouze pro analýzu politických kampaní. Nástroj je stejně efektivní při zkoumání běžné reklamy, satiry, meme či jakéhokoli jiného grafického obsahu. Tímto způsobem se uživatelé mohou snadno bránit proti skrytým manipulacím a lépe porozumět, jak jsou ovlivňováni vizuálním materiálem v médiích.
„Našeho AI ninju jsme vyzkoušeli také na příspěvcích různých politiků na sociálních sítích a sledovali, zda jejich vlastní komunikace také není manipulativní a neetická. I zde dokázal náš nástroj vygenerovat zajímavé výstupy, které poměrně přesně identifikovaly triky, kterých se autoři dopustili,“ doplňuje Kamil Kopecký.
FactNinja nalezne uplatnění také ve školním prostředí, kde může být využíván učiteli mediální výchovy či např. českého jazyka. Studenti tak mohou prostřednictvím tohoto nástroje analyzovat, jakým způsobem nás ovlivňuje reklama a jaké manipulační techniky jsou v ní používány. Například mohou zkoumat, jak reklamy pracují s emocemi, třeba se strachem, aby přiměly spotřebitele k určitému chování nebo rozhodnutí. FactNinja tak přispívá nejen k rozvoji kritického myšlení, ale i k lepšímu porozumění tomu, jak média a reklama formují naše vnímání světa.
Nástroj využívá pokročilou technologii GPT-4 Omni, což mu umožňuje rozpoznávat a analyzovat široké spektrum manipulačních technik s vysokou mírou přesnosti. Je však třeba mít na paměti, že i přes pokročilost této technologie nemusí být analýza vždy naprosto přesná. Přesto je FactNinja velmi užitečným nástrojem, který může významně přispět k rozpoznání neetických praktik a manipulací v grafickém obsahu. Výsledky analýzy mohou uživatelům poskytnout cenné podněty k dalšímu kritickému zkoumání a ověřování informací.
FactNinja představuje významný krok vpřed v boji proti dezinformacím a manipulacím v digitálním prostředí. Tento nástroj, vyvinutý odborníky z Pedagogické fakulty UP, je dostupný každému, kdo chce lépe porozumět tomu, jak je grafický obsah používán k ovlivňování veřejnosti. Nejen že zvyšuje povědomí o etice v komunikaci, ale také podporuje kritické myšlení a obranu proti nepravdivým a zavádějícím informacím. Navíc se může stát neocenitelným vzdělávacím nástrojem pro učitele, kteří chtějí svým studentům přiblížit fungování manipulačních technik v praxi.
Aplikaci najdete na webu www.factninja.cz, případně na adrese https://ai.e-bezpeci.cz/factninja.
V dnešním digitálním světě se manipulační techniky stávají stále častější součástí veřejné komunikace, a to zejména v předvolebních kampaních a často podvodné reklamě. Tým E-Bezpečí z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého proto přichází s inovativním řešením – aplikací FactNinja. Tento jedinečný nástroj, poháněný pokročilým modelem umělé inteligence GPT-4 Omni, umožňuje rychlou a efektivní analýzu grafického obsahu, aby odhalil manipulativní postupy, argumentační fauly a další neetické praktiky, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění.
FactNinja je webová aplikace, kterou lze použít bez nutnosti registrace. Uživatelé jednoduše nahrají grafický materiál, jako jsou obrázky, plakáty či letáky, a během několika vteřin získají podrobnou analýzu. Tato analýza identifikuje potenciální manipulační techniky, jako je například zkreslování faktů, vyvolávání neoprávněného strachu či využívání emocionálních argumentů, které mohou ovlivnit rozhodování příjemců.
„Nástroj je navržen tak, aby analýzu prováděla plně umělá inteligence, bez jakéhokoli lidského zásahu. To zaručuje objektivitu a konzistenci výsledků,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vedoucí týmu E-Bezpečí. „V době, kdy se neetické praktiky stávají běžnou součástí politických kampaní a marketingových strategií, je FactNinja neocenitelným pomocníkem pro všechny, kdo chtějí mít přehled o pravdivosti a etičnosti informací, které jim jsou prezentovány.“
FactNinja není určen pouze pro analýzu politických kampaní. Nástroj je stejně efektivní při zkoumání běžné reklamy, satiry, meme či jakéhokoli jiného grafického obsahu. Tímto způsobem se uživatelé mohou snadno bránit proti skrytým manipulacím a lépe porozumět, jak jsou ovlivňováni vizuálním materiálem v médiích.
„Našeho AI ninju jsme vyzkoušeli také na příspěvcích různých politiků na sociálních sítích a sledovali, zda jejich vlastní komunikace také není manipulativní a neetická. I zde dokázal náš nástroj vygenerovat zajímavé výstupy, které poměrně přesně identifikovaly triky, kterých se autoři dopustili,“ doplňuje Kamil Kopecký.
FactNinja nalezne uplatnění také ve školním prostředí, kde může být využíván učiteli mediální výchovy či např. českého jazyka. Studenti tak mohou prostřednictvím tohoto nástroje analyzovat, jakým způsobem nás ovlivňuje reklama a jaké manipulační techniky jsou v ní používány. Například mohou zkoumat, jak reklamy pracují s emocemi, třeba se strachem, aby přiměly spotřebitele k určitému chování nebo rozhodnutí. FactNinja tak přispívá nejen k rozvoji kritického myšlení, ale i k lepšímu porozumění tomu, jak média a reklama formují naše vnímání světa.
Nástroj využívá pokročilou technologii GPT-4 Omni, což mu umožňuje rozpoznávat a analyzovat široké spektrum manipulačních technik s vysokou mírou přesnosti. Je však třeba mít na paměti, že i přes pokročilost této technologie nemusí být analýza vždy naprosto přesná. Přesto je FactNinja velmi užitečným nástrojem, který může významně přispět k rozpoznání neetických praktik a manipulací v grafickém obsahu. Výsledky analýzy mohou uživatelům poskytnout cenné podněty k dalšímu kritickému zkoumání a ověřování informací.
FactNinja představuje významný krok vpřed v boji proti dezinformacím a manipulacím v digitálním prostředí. Tento nástroj, vyvinutý odborníky z Pedagogické fakulty UP, je dostupný každému, kdo chce lépe porozumět tomu, jak je grafický obsah používán k ovlivňování veřejnosti. Nejen že zvyšuje povědomí o etice v komunikaci, ale také podporuje kritické myšlení a obranu proti nepravdivým a zavádějícím informacím. Navíc se může stát neocenitelným vzdělávacím nástrojem pro učitele, kteří chtějí svým studentům přiblížit fungování manipulačních technik v praxi.
Aplikaci najdete na webu www.factninja.cz, případně na adrese https://ai.e-bezpeci.cz/factninja.