Feed aggregator

Obraz ženy v anglických knižních dedikacích první poloviny 17. století. Takové je dizertační téma Elišky Petermann Harcekové, doktorandky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Aby ve svém studiu a výzkumu uspěla, musí mimo jiné získat řadu materiálů. Díky IGA projektu se za nimi vydala do oxfordské Bodleian Libraries.

„Vyjet do zahraničí a studovat v místních archivech není tak těžké. Přihlásila jsem se do IGA, studentské grantové soutěže mířené především na doktorandy. V případě mé domovské katedry historie se jí však s úspěchem účastní i studenti a studentky navazujících magisterských programů. V soutěži jsem uspěla a v létě jsem měsíc mohla bádat ve Velké Británii, konkrétně v Bodleian Libraries, instituci, která kromě dobových a moderních publikací disponuje databázemi, které u nás nejsou dostupné,“ říká Eliška Petermann Harceková.

Studentka doktorského studijního programu oboru Historické vědy nebyla v Oxfordu poprvé. Potřebné materiály sbírala pro svůj výzkum už v rámci magisterského studia.

„Hlavní motivací pro výběr Bodleian Libraries byla velikost místního fondu. Tato knihovna, resp. skupina knihoven,  nabízí opravdu velké množství starých tisků a rukopisů. Teoreticky se jejich dostupnost odvíjí od úrovně badatele. Toho se však nelekejte – stačí, když vysvětlíte svůj zájem o danou položku, a přístup byste měli dostat i jako studenti v bakalářském studiu,“ vzkazuje mladá historička. Zdůrazňuje přitom pozitivní přístup místních zaměstnanců i dlouhou otevírací dobu knihovny přes všední dny i o víkendu.

Měsíční pobyt její očekávání splnil. „Dokonce bych řekla, že předčil. Mým cílem bylo získat všechny prameny pro následný výzkum, v němž se věnuji obrazu ženy v anglických knižních dedikacích v první polovině 17. století. Dedikace bývaly většinou umísťovány před hlavní text. Autor či nakladatel v nich dílo věnoval významné osobě. Sloužily nejen k projevu úcty, ale i k získání ochrany, finanční podpory či prestiže. Dedikace měla často podobu slavnostního dopisu, plného lichotivých obratů a fungovala také jako symbolické potvrzení společenských vazeb mezi autorem a patronem,“ doplňuje doktorandka FF UP. 

Cílem pobytu podpořeného studentskou grantovou soutěží bylo získat všechny prameny potřebné k výzkumu, a to se podle Elišky Petermann Harcekové až na drobné výjimky povedlo. V následujícím období by ráda dokončila databázi všech získaných dedikací obsahující všechny důležité informace. Poté bude pročítat a hledat relevantní úryvky, s čímž se pak pojí případné zúžení tématu její dizertace.

„Pobyt mi navíc ukázal, jak jsem se za ty dva roky, tedy od práce na diplomce po současnou práci na dizertaci, posunula. Letošní cesta byla v mnoha aspektech na vyšší úrovni, jak organizačně, tak efektivitou práce v knihovně. Přijížděla jsem s určitým očekáváním, kolik pramenů by teoreticky mělo existovat, nepočítala jsem však s tím, že se dostanu k tak velkému počtu.“

Oxford je mladé historičce z UP blízký a doporučila by ho všem badatelům se zájmem nejen o anglické dějiny. Kvituje relativní kompaktnost širšího centra, v jehož rámci lze zvládnout ubytování tak, aby šlo dojít všude pěšky.

„O víkendu je zde hodně turistů. Problém s přeplněností však hravě vyřešíte tím, že budete bádat a poznávání města si necháte na pracovní dny, kdy je zde přece jen lidí o něco míň. A pokud se náhodou vaše téma zcela míjí s místními fondy, berte toto město jako tip na skvělý výlet nebo dovolenou. Oxford rozhodně stojí za to!“

Obraz ženy v anglických knižních dedikacích první poloviny 17. století. Takové je dizertační téma Elišky Petermann Harcekové, doktorandky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Aby ve svém studiu a výzkumu uspěla, musí mimo jiné získat řadu materiálů. Díky IGA projektu se za nimi vydala do oxfordské Bodleian Libraries.

„Vyjet do zahraničí a studovat v místních archivech není tak těžké. Přihlásila jsem se do IGA, studentské grantové soutěže mířené především na doktorandy. V případě mé domovské katedry historie se jí však s úspěchem účastní i studenti a studentky navazujících magisterských programů. V soutěži jsem uspěla a v létě jsem měsíc mohla bádat ve Velké Británii, konkrétně v Bodleian Libraries, instituci, která kromě dobových a moderních publikací disponuje databázemi, které u nás nejsou dostupné,“ říká Eliška Petermann Harceková.

Studentka doktorského studijního programu oboru Historické vědy nebyla v Oxfordu poprvé. Potřebné materiály sbírala pro svůj výzkum už v rámci magisterského studia.

„Hlavní motivací pro výběr Bodleian Libraries byla velikost místního fondu. Tato knihovna, resp. skupina knihoven,  nabízí opravdu velké množství starých tisků a rukopisů. Teoreticky se jejich dostupnost odvíjí od úrovně badatele. Toho se však nelekejte – stačí, když vysvětlíte svůj zájem o danou položku, a přístup byste měli dostat i jako studenti v bakalářském studiu,“ vzkazuje mladá historička. Zdůrazňuje přitom pozitivní přístup místních zaměstnanců i dlouhou otevírací dobu knihovny přes všední dny i o víkendu.

Měsíční pobyt její očekávání splnil. „Dokonce bych řekla, že předčil. Mým cílem bylo získat všechny prameny pro následný výzkum, v němž se věnuji obrazu ženy v anglických knižních dedikacích v první polovině 17. století. Dedikace bývaly většinou umísťovány před hlavní text. Autor či nakladatel v nich dílo věnoval významné osobě. Sloužily nejen k projevu úcty, ale i k získání ochrany, finanční podpory či prestiže. Dedikace měla často podobu slavnostního dopisu, plného lichotivých obratů a fungovala také jako symbolické potvrzení společenských vazeb mezi autorem a patronem,“ doplňuje doktorandka FF UP. 

Cílem pobytu podpořeného studentskou grantovou soutěží bylo získat všechny prameny potřebné k výzkumu, a to se podle Elišky Petermann Harcekové až na drobné výjimky povedlo. V následujícím období by ráda dokončila databázi všech získaných dedikací obsahující všechny důležité informace. Poté bude pročítat a hledat relevantní úryvky, s čímž se pak pojí případné zúžení tématu její dizertace.

„Pobyt mi navíc ukázal, jak jsem se za ty dva roky, tedy od práce na diplomce po současnou práci na dizertaci, posunula. Letošní cesta byla v mnoha aspektech na vyšší úrovni, jak organizačně, tak efektivitou práce v knihovně. Přijížděla jsem s určitým očekáváním, kolik pramenů by teoreticky mělo existovat, nepočítala jsem však s tím, že se dostanu k tak velkému počtu.“

Oxford je mladé historičce z UP blízký a doporučila by ho všem badatelům se zájmem nejen o anglické dějiny. Kvituje relativní kompaktnost širšího centra, v jehož rámci lze zvládnout ubytování tak, aby šlo dojít všude pěšky.

„O víkendu je zde hodně turistů. Problém s přeplněností však hravě vyřešíte tím, že budete bádat a poznávání města si necháte na pracovní dny, kdy je zde přece jen lidí o něco míň. A pokud se náhodou vaše téma zcela míjí s místními fondy, berte toto město jako tip na skvělý výlet nebo dovolenou. Oxford rozhodně stojí za to!“

Cenu pro mladé vědce a vědkyně, kterou uděluje International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry (IFSHC), obdržela na letošním kongresu federace Kateřina Koubová, odborná asistentka Ústavu histologie a embryologie LF UP, za svou práci věnující se metabolismu kyseliny arachidonové v diferenciaci a karcinogenezi střevních buněk.

„Získání ceny Young Histochemist Award je pro mě velkou ctí a především motivací do další práce. Beru ji jako ocenění nejen mé dosavadní vědecké činnosti, ale také podpory a spolupráce kolegů a spolupracovníků z různých pracovišť, bez kterých by výsledky nebyly možné. Cena mě utvrzuje v tom, že směr, kterým se kariérně i výzkumně ubírám, má smysl, a zároveň mě inspiruje k hledání nových cest, jak posouvat naše poznání dále. Moc si vážím této příležitosti a děkuji všem, kteří mě na mé vědecké cestě podporují,“ uvedla bioložka s ještě čerstvým titulem Ph.D. za jménem.

Doktorské studium na lékařské fakultě, během nějž se věnovala problematice diferenciace střevních buněk, úspěšně ukončila na počátku letošního léta. Její výzkum jsme přiblížili v tomto článku.

Ocenění jako uznání potenciálu a entuziasmu v oboru, jak stojí na diplomu, převzala Kateřina Koubová společně s dalšími pěti mladými vědci a vědkyněmi v závěru srpna na kongresu IFSHC v italském Rimini. Není přitom první laureátkou této ceny z olomoucké lékařské fakulty – v roce 2022 ji obdržela Kateřina Čížková, docentka Ústavu histologie a embryologie LF UP.

Cenu pro mladé vědce a vědkyně, kterou uděluje International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry (IFSHC), obdržela na letošním kongresu federace Kateřina Koubová, odborná asistentka Ústavu histologie a embryologie LF UP, za svou práci věnující se metabolismu kyseliny arachidonové v diferenciaci a karcinogenezi střevních buněk.

„Získání ceny Young Histochemist Award je pro mě velkou ctí a především motivací do další práce. Beru ji jako ocenění nejen mé dosavadní vědecké činnosti, ale také podpory a spolupráce kolegů a spolupracovníků z různých pracovišť, bez kterých by výsledky nebyly možné. Cena mě utvrzuje v tom, že směr, kterým se kariérně i výzkumně ubírám, má smysl, a zároveň mě inspiruje k hledání nových cest, jak posouvat naše poznání dále. Moc si vážím této příležitosti a děkuji všem, kteří mě na mé vědecké cestě podporují,“ uvedla bioložka s ještě čerstvým titulem Ph.D. za jménem.

Doktorské studium na lékařské fakultě, během nějž se věnovala problematice diferenciace střevních buněk, úspěšně ukončila na počátku letošního léta. Její výzkum jsme přiblížili v tomto článku.

Ocenění jako uznání potenciálu a entuziasmu v oboru, jak stojí na diplomu, převzala Kateřina Koubová společně s dalšími pěti mladými vědci a vědkyněmi v závěru srpna na kongresu IFSHC v italském Rimini. Není přitom první laureátkou této ceny z olomoucké lékařské fakulty – v roce 2022 ji obdržela Kateřina Čížková, docentka Ústavu histologie a embryologie LF UP.