Safer Internet Centrum ČR a Univerzita Palackého zveřejnily první část výsledků SIC ČR - rozsáhlého výzkumu zaměřeného na online bezpečnost dětí. Online agrese mezi dětmi roste, výzkumníci upozorňují i na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence.
Více než 53 tisíc žáků a žákyň základních a středních škol České republiky se od 1. dubna do 15. května zúčastnilo rozsáhlého výzkumu SIC ČR. Cílem tohoto výzkumu je poskytnout aktuální podklady pro cílenější prevenci a účinnější podporu škol, rodičů i dětí. Už úvodní zjištění poukazují na rostoucí výskyt online agrese mezi dětmi – více než polovina mladých lidí má zkušenost se slovním ubližováním na internetu, třetina se setkala s šířením ponižujících fotografií a čtvrtina s vyhrožováním. Ve většině případů jde o útoky vrstevníků, často ze stejné třídy. Výzkumníci upozornili také na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence – více než 7 procent žáků uvedlo, že AI někdo zneužil k vytvoření jejich svlečené fotografie, a většina z nich se stala terčem vydírání.
„Do rizikového chování dětí v online prostředí zasahují nástroje umělé inteligence stále více. Je alarmující, že přes 68 % dětí, které se výzkumu zúčastnily, rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců číslo dokonce dosahovalo 73,57 %,“ zdůraznil profesor Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.
První zjištění výzkumu popisují nejčastější formy online agrese, jejich původce a reakce dětí. Tyto informace doplňují data o používaných platformách a o tom, jak školy s prevencí pracují. Právě v této souvislosti z výzkumu vyplynulo, že řada škol prevenci pozornost již věnuje a děti také častěji ví, jak se v rizikových situacích zachovat. Zároveň je ale důležité zjištění, že 58 % procent dětí, které agresi zažily, se nikomu nesvěřily. Právě tady odborníci vidí prostor pro zlepšení – posílit dovednosti dospělých bezpečně téma otevírat, mít jasné postupy ve školách a zajistit i snadno dostupné linky pomoci.
„Je alarmující, že přes 68 % dětí, které se výzkumu zúčastnily, rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců číslo dokonce dosahovalo 73,57 %.“ Kamil KopeckýOnline útoky úzce souvisí s platformami, které děti pro komunikaci používají. Z výzkumu vyplynulo, že děti tráví online velkou část dne a nejčastěji používají YouTube, Instagram a WhatsApp. U dětí mladších 13 let je pak patrné masivní porušování (téměř 99 %) věkových limitů (zejména WhatsApp, Instagram, TikTok). Odborníci přitom WhatsApp jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni, nedoporučují. Navrhují bezpečnější školní platformy. Rodičům i učitelům zároveň doporučují sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení (např. přidávání do skupin, vypnutí veřejných kanálů) a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online.
Více informací o první části výzkumu a činnosti Safer Internet Centra je k dispozici na webových stránkách zde.
SIC ČR — národní projekt spolufinancovaný Evropskou komisí, koordinovaný sdružením CZ.NIC a realizovaný s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Společně s Univerzitou Palackého, jejíž odborníci sbírají pro výzkum podstatná data, dlouhodobě pomáhá dětem i dospělým řešit rizika na internetu prostřednictvím prevence, helplinek a hotlinky STOPonline.c
Výzkum se uskutečnil jako kvantitativní online šetření rozeslané učitelům na všechny základní a střední školy v České republice. Sběr dat se uskutečnil od 1. 4.do 15. 5. 2025 a zapojilo se do něj 53 119 respondentů ze všech krajů. Analytická část zaměřená na věk 13–17 let zahrnuje 42 772 dětí (52,2 % dívek, 47,8 % chlapců). Struktura vzorku odpovídá českému školství: 66 % tvoří žáci ZŠ, 7 % žáci víceletých gymnázií, 15 % studenti SŠ s maturitou, 6 % SŠ bez maturity a 4 % čtyřletých gymnázií; reprezentativnost byla ověřena vůči údajům ČSÚ pro školní rok 2024/25.
Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) je společný projekt čtyř organizací: koordinátorem je od roku 2019 sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, partnery jsou Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Projekt stojí na třech pilířích: prevence a vzdělávání, helplinky pro děti a rodiče a hotlinka pro hlášení nezákonného digitálního obsahu. Aktivity jsou spolufinancovány Evropskou komisí z programu Digital Europe.
Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého je realizátorem projektu E-Bezpečí, jenž se zaměřuje na ochranu dětí i dospělých v online prostředí. Tým se věnuje výzkumu, vzdělávání v terénu a každoročně realizuje přibližně 500 vzdělávacích akcí. Dále se zaměřuje na osvětu, prevenci a intervence v případech rizikového chování na internetu. V rámci intervenční činnosti spolupracuje s Policií ČR a dalšími partnery na řešení konkrétních případů online ohrožení.
Geografická výzva GeoGuessr získává na přírodovědecké fakultě stále větší popularitu. V listopadovém turnaji prokázalo svou orientaci ve světové geografii 25 týmů. Nejpřesnějším se stal tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.
„Soutěž v GeoGuessru je pro mě už srdcovou záležitostí. Opět panovala úžasná atmosféra a mám radost, že se k nám hráči rádi vrací. Zároveň oslovujeme i nováčky. Původně jsme chtěli kapacitu zastavit na dvaceti týmech, ale nakonec se přihlásilo dvacet pět. To podle mě mluví za vše,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.
Druhé místo obsadilo družstvo 3 z Chacharramendi ve složení Matouš Myslivec, Adam Herman, Filip Jílek, třetí skončil tým Vytahaný rifle, který reprezentoval Matěj Šturc, Daniel Hanousek, Tomáš Štarnovský.
GeoGuessr je hra postavená na prostředí Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitají na náhodném místě na světě a během krátkého časového limitu musí určit svou polohu podle detailů v krajině, nápisů, dopravního značení či charakteru zástavby.
Součástí letošního turnaje bylo také speciální úvodní video Jiřího Svobody, které připomnělo atmosféru předchozích akcí a vtáhlo hráče do další hry. „Díky nadšenému zázemí i rostoucímu komunitnímu zájmu se GeoGuessr pevně zabydluje mezi oblíbenými studentskými akcemi. Je skvělé vidět, jakou energii hráči do turnaje vkládají,“ doplnila Denisa Hadrová.
Geografická výzva GeoGuessr získává na přírodovědecké fakultě stále větší popularitu. V listopadovém turnaji prokázalo svou orientaci ve světové geografii 25 týmů. Nejpřesnějším se stal tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.
„Soutěž v GeoGuessru je pro mě už srdcovou záležitostí. Opět panovala úžasná atmosféra a mám radost, že se k nám hráči rádi vrací. Zároveň oslovujeme i nováčky. Původně jsme chtěli kapacitu zastavit na dvaceti týmech, ale nakonec se přihlásilo dvacet pět. To podle mě mluví za vše,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.
Druhé místo obsadilo družstvo 3 z Chacharramendi ve složení Matouš Myslivec, Adam Herman, Filip Jílek, třetí skončil tým Vytahaný rifle, který reprezentoval Matěj Šturc, Daniel Hanousek, Tomáš Štarnovský.
GeoGuessr je hra postavená na prostředí Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitají na náhodném místě na světě a během krátkého časového limitu musí určit svou polohu podle detailů v krajině, nápisů, dopravního značení či charakteru zástavby.
Součástí letošního turnaje bylo také speciální úvodní video Jiřího Svobody, které připomnělo atmosféru předchozích akcí a vtáhlo hráče do další hry. „Díky nadšenému zázemí i rostoucímu komunitnímu zájmu se GeoGuessr pevně zabydluje mezi oblíbenými studentskými akcemi. Je skvělé vidět, jakou energii hráči do turnaje vkládají,“ doplnila Denisa Hadrová.
Plánování léčebné péče, strach a úzkost před ošetřením, komunikační strategie anebo třeba air polishing, nejen o těchto tématech se mluvilo na konferenci Dens Sanus Olomucensis, na které se sešli zubní lékaři a lékařky, dentální hygienistky a další profese z oblasti stomatologie. Dvoudenní událost připravila již pošesté Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.
Odborný program v prostorách hotelu Central Park Flora nabídl šestnáct příspěvků nahlížejících z různých úhlů na péči o ústní zdraví. Vystoupil mimo jiné přední odborník na protetiku Radek Mounajjed, Tomáš Siebert specializující se na parodontologii, ortodontistka Magdalena Koťová nebo psycholog Jan Jokl. Vedle přednášek nechyběly ani prezentace partnerů a také večerní společenský program.
„Bohužel letošní účast byla nižší než v roce minulém, zřejmě proto, že se konference nekonala v tradičním termínu. Přivítali jsme necelou stovku účastníků z řad zubních lékařů, dentálních hygienistek, zdravotních sester, zubních instrumentářek a studentů zubního lékařství a dentální hygieny. Nicméně nás těší, že se do Olomouce rádi vracejí absolventi našich oborů, že si na nás ve svém nabitém harmonogramu najdou čas,“ uvedla přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.
Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letošní ročník byl již šestý, tradice stomatologických konferencí v Olomouci je ovšem delší – dříve se začátkem listopadu témata ústního zdraví probírala na odborných setkáních Víme, jak na zubní kaz. Kromě Dens Sanus Olomucensis, o níž je více k dispozici zde, pořádá klinika u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv, která se zaměřuje především na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Studenti zubního lékařství se také setkávají na únorovém kongresu UPdent.
Plánování léčebné péče, strach a úzkost před ošetřením, komunikační strategie anebo třeba air polishing, nejen o těchto tématech se mluvilo na konferenci Dens Sanus Olomucensis, na které se sešli zubní lékaři a lékařky, dentální hygienistky a další profese z oblasti stomatologie. Dvoudenní událost připravila již pošesté Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.
Odborný program v prostorách hotelu Central Park Flora nabídl šestnáct příspěvků nahlížejících z různých úhlů na péči o ústní zdraví. Vystoupil mimo jiné přední odborník na protetiku Radek Mounajjed, Tomáš Siebert specializující se na parodontologii, ortodontistka Magdalena Koťová nebo psycholog Jan Jokl. Vedle přednášek nechyběly ani prezentace partnerů a také večerní společenský program.
„Bohužel letošní účast byla nižší než v roce minulém, zřejmě proto, že se konference nekonala v tradičním termínu. Přivítali jsme necelou stovku účastníků z řad zubních lékařů, dentálních hygienistek, zdravotních sester, zubních instrumentářek a studentů zubního lékařství a dentální hygieny. Nicméně nás těší, že se do Olomouce rádi vracejí absolventi našich oborů, že si na nás ve svém nabitém harmonogramu najdou čas,“ uvedla přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.
Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letošní ročník byl již šestý, tradice stomatologických konferencí v Olomouci je ovšem delší – dříve se začátkem listopadu témata ústního zdraví probírala na odborných setkáních Víme, jak na zubní kaz. Kromě Dens Sanus Olomucensis, o níž je více k dispozici zde, pořádá klinika u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv, která se zaměřuje především na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Studenti zubního lékařství se také setkávají na únorovém kongresu UPdent.
Na běžných mapách Rychlebských hor ho nenajdete, ovšem ti, kteří si osvojovali jízdu na kole v terénu na zdejších trailech, moc dobře vědí, kde ho hledat. Tajemný kopec Drclíkov je domovem drclíků a drclinek, které malým bajkerům a bajkerkám pomáhají v jejich v rozvoji. Do světa těchto kouzelných bytostí můžete nahlédnout prostřednictvím pohádek, které napsal Luděk Šebek z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP a ilustrovala studentka Kristýna Havlická.
Pohádky z Drclíkova navazují na výuku Bajkové školky na Rychlebských stezkách, kde jsou oba autoři instruktory. Drclíci její žáky provázejí přímo na tratích v terénu i v Cestě bajkera, sešitu, do kterého si děti zaznamenávají svůj pokrok.
„Výuku jsme postavili na učení příběhem. Drclíci jsou takoví trochu škodílkové. Ne, že by dětem ubližovali, ale když třeba někdo špatně zařadí do kopce, tak se mu drclík Hryzoun připlete do řetězu a jezdce pozlobí, aby ho upozornil, že něco nedělá dobře. Dětem se toto líbilo, hezky na to reagovaly a začaly nadšeně rozvíjet příběhy. Pak se ale stalo, že jedna holčička se drclíků hrozně bála – že jsou to zlí skřítkové. Tak jsem napsal první pohádky, abych toto nedorozumění napravil,“ přiblížil Luděk Šebek.
„Nechtěl jsem, aby v příbězích ‚vrzal‘ didaktický podtón, aby to byla do pohádkového hávu zamaskovaná učebnice. Jsou to skutečné pohádky o drclících, drclinkách a malých i velkých bajkerech. Vypráví o jejich trápeních i radostech, o osamělosti i nečekaných setkáních, snech i obavách, o průšvizích veselých i vážných, o hledání spřízněné duše a objevování sebe sama,“ dodal.
V knize je včetně úvodu deset příběhů, v každém se čtenáři seznámí s některou z kouzelných bytostí. Vedle zmíněného Hryzouna poznají také například Vrtulku, Krčila, Hranáče s Kýchavkami nebo Mačkala. Pohádky vycházejí u nakladatelství Pointa ze skupiny Albatros Media, které umožňuje vydání knihy i začínajícím autorům.
„Po léta jsem dětem vyprávěl každý večer novou originální pohádku. Jejich psaní ale bylo osvojováním docela nového řemesla. Když jsem dopsal poslední příběhy a vrátil jsem se k těm nejpůvodnějším, viděl jsem, že už jsem vypravěčsky dál. Tak jsem musel zpátky ke klávesnici,“ uvedl Luděk Šebek s tím, že ohromnou zkušeností byl vůbec celý proces vzniku knihy. „Museli jsme se popasovat se sazbou, grafikou, důležité bylo ale i vymyslet a realizovat crowdfundingovou kampaň, ve které se nám nakonec podařilo zlomit rekord vydavatelství.“
Jak dodal, i když je na obálce uvedeno jen jeho jméno, obrovskou zásluhu na knize má i výtvarnice a vrcholová sportovkyně, studentka magisterského programu rekreologie na FTK UP Kristýna Havlická, která je momentálně na Erasmu ve Finsku. „Bez ní by Drclíkov nevyšel. Kristýna je nesmírně všestranný člověk a její pohled kombinující sportovní a umělecký rozměr je pro knihu velmi důležitý. V pohádkách se coby malířka také objevuje jako jedna z postav,“ uzavřel Luděk Šebek.
Kniha Drclíkov. Pohádkové příběhy nejen pro bajkery a bajkerky by vedle stránek Albatros Media měla být běžně k dostání v kamenných i online knihkupectvích.
Luděk Šebek (* 1968)
Odborný asistent katedry rekreologie FTK UP, garant, metodik a lektor licenčních kurzů terénní cyklistiky na fakultě. Absolvent doktorského programu Kinantropologie na FTK UP, předtím studoval pedagogiku na Masarykově univerzitě a učitelství angličtiny na Ostravské univerzitě. Bajker, nadšený i do dalších disciplín, jako je horolezení nebo skialping, dlouholetý člen Horské služby ČR. Instruktor MTB, společně s manželkou Janou Hoffmannovou jsou držiteli certifikace Professional Mountain Bike Instructor Association a stáli u zrodu Rychlebských stezek, také vedli již ukončený projekt Ride2sCool, se kterým děti bezpečně jezdily na kole do školy.
Kristýna Havlická (* 1998)
Absolventka animace na Fakultě umění Ostravské univerzity, nyní studentka navazujícího magisterského programu Rekreologie – management volného času. Výtvarnice, grafička, ilustrátorka. Také sportovkyně, mj. několikanásobná mistryně ČR v downhillu a enduru, která se kromě kola věnuje i dalším disciplínám, mj. snowboard, skateboard, horolezení, skialping. Instruktorka MTB.
Na běžných mapách Rychlebských hor ho nenajdete, ovšem ti, kteří si osvojovali jízdu na kole v terénu na zdejších trailech, moc dobře vědí, kde ho hledat. Tajemný kopec Drclíkov je domovem drclíků a drclinek, které malým bajkerům a bajkerkám pomáhají v jejich v rozvoji. Do světa těchto kouzelných bytostí můžete nahlédnout prostřednictvím pohádek, které napsal Luděk Šebek z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP a ilustrovala studentka Kristýna Havlická.
Pohádky z Drclíkova navazují na výuku Bajkové školky na Rychlebských stezkách, kde jsou oba autoři instruktory. Drclíci její žáky provázejí přímo na tratích v terénu i v Cestě bajkera, sešitu, do kterého si děti zaznamenávají svůj pokrok.
„Výuku jsme postavili na učení příběhem. Drclíci jsou takoví trochu škodílkové. Ne, že by dětem ubližovali, ale když třeba někdo špatně zařadí do kopce, tak se mu drclík Hryzoun připlete do řetězu a jezdce pozlobí, aby ho upozornil, že něco nedělá dobře. Dětem se toto líbilo, hezky na to reagovaly a začaly nadšeně rozvíjet příběhy. Pak se ale stalo, že jedna holčička se drclíků hrozně bála – že jsou to zlí skřítkové. Tak jsem napsal první pohádky, abych toto nedorozumění napravil,“ přiblížil Luděk Šebek.
„Nechtěl jsem, aby v příbězích ‚vrzal‘ didaktický podtón, aby to byla do pohádkového hávu zamaskovaná učebnice. Jsou to skutečné pohádky o drclících, drclinkách a malých i velkých bajkerech. Vypráví o jejich trápeních i radostech, o osamělosti i nečekaných setkáních, snech i obavách, o průšvizích veselých i vážných, o hledání spřízněné duše a objevování sebe sama,“ dodal.
V knize je včetně úvodu deset příběhů, v každém se čtenáři seznámí s některou z kouzelných bytostí. Vedle zmíněného Hryzouna poznají také například Vrtulku, Krčila, Hranáče s Kýchavkami nebo Mačkala. Pohádky vycházejí u nakladatelství Pointa ze skupiny Albatros Media, které umožňuje vydání knihy i začínajícím autorům.
„Po léta jsem dětem vyprávěl každý večer novou originální pohádku. Jejich psaní ale bylo osvojováním docela nového řemesla. Když jsem dopsal poslední příběhy a vrátil jsem se k těm nejpůvodnějším, viděl jsem, že už jsem vypravěčsky dál. Tak jsem musel zpátky ke klávesnici,“ uvedl Luděk Šebek s tím, že ohromnou zkušeností byl vůbec celý proces vzniku knihy. „Museli jsme se popasovat se sazbou, grafikou, důležité bylo ale i vymyslet a realizovat crowdfundingovou kampaň, ve které se nám nakonec podařilo zlomit rekord vydavatelství.“
Jak dodal, i když je na obálce uvedeno jen jeho jméno, obrovskou zásluhu na knize má i výtvarnice a vrcholová sportovkyně, studentka magisterského programu rekreologie na FTK UP Kristýna Havlická, která je momentálně na Erasmu ve Finsku. „Bez ní by Drclíkov nevyšel. Kristýna je nesmírně všestranný člověk a její pohled kombinující sportovní a umělecký rozměr je pro knihu velmi důležitý. V pohádkách se coby malířka také objevuje jako jedna z postav,“ uzavřel Luděk Šebek.
Kniha Drclíkov. Pohádkové příběhy nejen pro bajkery a bajkerky by vedle stránek Albatros Media měla být běžně k dostání v kamenných i online knihkupectvích.
Luděk Šebek (* 1968)
Odborný asistent katedry rekreologie FTK UP, garant, metodik a lektor licenčních kurzů terénní cyklistiky na fakultě. Absolvent doktorského programu Kinantropologie na FTK UP, předtím studoval pedagogiku na Masarykově univerzitě a učitelství angličtiny na Ostravské univerzitě. Bajker, nadšený i do dalších disciplín, jako je horolezení nebo skialping, dlouholetý člen Horské služby ČR. Instruktor MTB, společně s manželkou Janou Hoffmannovou jsou držiteli certifikace Professional Mountain Bike Instructor Association a stáli u zrodu Rychlebských stezek, také vedli již ukončený projekt Ride2sCool, se kterým děti bezpečně jezdily na kole do školy.
Kristýna Havlická (* 1998)
Absolventka animace na Fakultě umění Ostravské univerzity, nyní studentka navazujícího magisterského programu Rekreologie – management volného času. Výtvarnice, grafička, ilustrátorka. Také sportovkyně, mj. několikanásobná mistryně ČR v downhillu a enduru, která se kromě kola věnuje i dalším disciplínám, mj. snowboard, skateboard, horolezení, skialping. Instruktorka MTB.