Řadu uznávaných osobností současné teologie a filozofie přivítala Cyrilometodějská teologická fakulta UP na konferenci Triertium: Trinitární syntéza moudrosti, během níž se hovořilo o významu ústředního principu křesťanské víry, tajemství Nejsvětější Trojice, pro dnešní myšlení, vědu, politiku či umění. Třídenní program, jehož části zaznamenaly i filmové kamery, připravila mezinárodní výzkumná skupina Triertium, která vznikla při katedře filozofie a patrologie CMTF UP.
Spojení s tradičními hodnotami, ale také soubor nadpřirozených pravd, které do moderního světa vědeckého poznání nepatří. Tak bývá křesťanství ve veřejném prostoru často chápáno. Konference ovšem podle pořadatelů ukázala odlišný pohled.
„Příspěvkům bylo společné, že propojovaly současné myšlení, vědu, politiku i kulturu přímo s vlastním středem křesťanských tajemství, jímž je dynamická skutečnost trinitární vztahovosti Otce, Syna a Ducha svatého. Díky této odvaze bylo možné ukázat, že problémy, jako jsou fragmentarizace a abstraktnost poznání, oddělení humanitních a přírodních věd nebo politická a kulturní polarizace ve společnosti, se týkají defektního pojetí reality vztahů v nás, mezi námi i kolem nás,“ uvedl koordinátor badatelské skupiny Eduard Fiedler.
Programu, jehož součástí byl i slavnostní večer v olomouckém Arcibiskupském paláci, kde hosty uvítal arcibiskup Josef Nuzík společně s děkanem fakulty Vítem Huškem, nebo varhanní koncert v dómu sv. Václava, se zúčastnilo přes 130 teologů, filozofů a dalších badatelů mimo jiné z USA, Jižní Koreje, Mexika, Gruzie, Velké Británie, Francie, Německa nebo Norska.
Hned dvě veřejné přednášky proslovil Piero Coda, jeden z nejvýznamnějších katolických teologů současnosti a generální sekretář Mezinárodní teologické komise, vystoupili také například britský teolog John Milbank, bývalý italský ministr kultury a významný politický filozof Rocco Buttiglione, polský filozof Paweł Rojek nebo domácí teolog Ľubomír Žák.
„Od řady účastníků jsme slyšeli, že se jednalo o jednu z nejlépe zorganizovaných konferencí, kterých se zúčastnili. Taková pochvala udělá o to větší radost, když ji s vámi sdílí děkan jedné z teologických fakult v Římě,“ prozradil Eduard Fiedler s tím, že práce kolem konference nekončí a mimo jiné na základě přednesených příspěvků vyjde hned několik odborných publikací. „Nejpodstatnějším výstupem ale je formální navázání spolupráce s badatelskými centry v Římě, Toulouse, Baltimoru a Austinu,“ dodal.
Záběry z konference budou také součástí chystaného dokumentárně-uměleckého filmu s trinitární tematikou, který točí tým režiséra Václava Kadrnky. „Spolupracujeme již několik let na celovečerním hraném historickém snímku Panna Sofia, který zobrazuje setkání J. A. Komenského a dívky Kristiny Poniatowské (psali jsme zde). Navazující dokumentární umělecký film se předběžně nazývá Triunity (Trojjedinost) a bude se jednat o audiovizuálně velmi propracované dílo spojující citlivost vůči zranitelnosti a utrpení dnešního člověka s vizí nového vztahového propojení a usmíření velkých protikladů moderní doby. Řada hostů se do natáčení během konference zapojila,“ přiblížil Eduard Fiedler.
Mezinárodní výzkumná skupina Triertium, která konferenci na CMTF UP uspořádala, se zaměřuje na transdisciplinární přístup k velkým otázkám současnosti a usiluje o relační syntézu křesťanské moudrosti a umění v 21. století. Tvoří ji teologové, filozofové a umělci z ČR, Slovenska, Itálie, Francie a USA. Kromě samotné vědecké činnosti skupina mj. na olomoucké fakultě pravidelně organizuje badatelské semináře a veřejné přednášky. Aktuálně byla také přizvána ke spolupráci na organizaci mezinárodní konference Nature lost, Nature regained v červnu 2026 v Římě a na rok 2027 je plánována druhá konference Triertium na CMTF UP. Aktivity skupiny jsou podpořeny tříletým juniorským grantem Trinitarian Ontologies: A New Philosophical Investigation into Trinitarian Relationality. Více na www.triertium.cz.
Řadu uznávaných osobností současné teologie a filozofie přivítala Cyrilometodějská teologická fakulta UP na konferenci Triertium: Trinitární syntéza moudrosti, během níž se hovořilo o významu ústředního principu křesťanské víry, tajemství Nejsvětější Trojice, pro dnešní myšlení, vědu, politiku či umění. Třídenní program, jehož části zaznamenaly i filmové kamery, připravila mezinárodní výzkumná skupina Triertium, která vznikla při katedře filozofie a patrologie CMTF UP.
Spojení s tradičními hodnotami, ale také soubor nadpřirozených pravd, které do moderního světa vědeckého poznání nepatří. Tak bývá křesťanství ve veřejném prostoru často chápáno. Konference ovšem podle pořadatelů ukázala odlišný pohled.
„Příspěvkům bylo společné, že propojovaly současné myšlení, vědu, politiku i kulturu přímo s vlastním středem křesťanských tajemství, jímž je dynamická skutečnost trinitární vztahovosti Otce, Syna a Ducha svatého. Díky této odvaze bylo možné ukázat, že problémy, jako jsou fragmentarizace a abstraktnost poznání, oddělení humanitních a přírodních věd nebo politická a kulturní polarizace ve společnosti, se týkají defektního pojetí reality vztahů v nás, mezi námi i kolem nás,“ uvedl koordinátor badatelské skupiny Eduard Fiedler.
Programu, jehož součástí byl i slavnostní večer v olomouckém Arcibiskupském paláci, kde hosty uvítal arcibiskup Josef Nuzík společně s děkanem fakulty Vítem Huškem, nebo varhanní koncert v dómu sv. Václava, se zúčastnilo přes 130 teologů, filozofů a dalších badatelů mimo jiné z USA, Jižní Koreje, Mexika, Gruzie, Velké Británie, Francie, Německa nebo Norska.
Hned dvě veřejné přednášky proslovil Piero Coda, jeden z nejvýznamnějších katolických teologů současnosti a generální sekretář Mezinárodní teologické komise, vystoupili také například britský teolog John Milbank, bývalý italský ministr kultury a významný politický filozof Rocco Buttiglione, polský filozof Paweł Rojek nebo domácí teolog Ľubomír Žák.
„Od řady účastníků jsme slyšeli, že se jednalo o jednu z nejlépe zorganizovaných konferencí, kterých se zúčastnili. Taková pochvala udělá o to větší radost, když ji s vámi sdílí děkan jedné z teologických fakult v Římě,“ prozradil Eduard Fiedler s tím, že práce kolem konference nekončí a mimo jiné na základě přednesených příspěvků vyjde hned několik odborných publikací. „Nejpodstatnějším výstupem ale je formální navázání spolupráce s badatelskými centry v Římě, Toulouse, Baltimoru a Austinu,“ dodal.
Záběry z konference budou také součástí chystaného dokumentárně-uměleckého filmu s trinitární tematikou, který točí tým režiséra Václava Kadrnky. „Spolupracujeme již několik let na celovečerním hraném historickém snímku Panna Sofia, který zobrazuje setkání J. A. Komenského a dívky Kristiny Poniatowské (psali jsme zde). Navazující dokumentární umělecký film se předběžně nazývá Triunity (Trojjedinost) a bude se jednat o audiovizuálně velmi propracované dílo spojující citlivost vůči zranitelnosti a utrpení dnešního člověka s vizí nového vztahového propojení a usmíření velkých protikladů moderní doby. Řada hostů se do natáčení během konference zapojila,“ přiblížil Eduard Fiedler.
Mezinárodní výzkumná skupina Triertium, která konferenci na CMTF UP uspořádala, se zaměřuje na transdisciplinární přístup k velkým otázkám současnosti a usiluje o relační syntézu křesťanské moudrosti a umění v 21. století. Tvoří ji teologové, filozofové a umělci z ČR, Slovenska, Itálie, Francie a USA. Kromě samotné vědecké činnosti skupina mj. na olomoucké fakultě pravidelně organizuje badatelské semináře a veřejné přednášky. Aktuálně byla také přizvána ke spolupráci na organizaci mezinárodní konference Nature lost, Nature regained v červnu 2026 v Římě a na rok 2027 je plánována druhá konference Triertium na CMTF UP. Aktivity skupiny jsou podpořeny tříletým juniorským grantem Trinitarian Ontologies: A New Philosophical Investigation into Trinitarian Relationality. Více na www.triertium.cz.
Ve věku 82 let zemřela lékařka, psycholožka a vysokoškolská pedagožka Jana Mačáková, emeritní rektorka Univerzity Palackého a děkanka Lékařské fakulty UP.
Jana Mačáková se narodila 8. června 1943 v Uherském Hradišti. Po promoci na LF UP v roce 1966 začala pracovat jako odborná asistentka ve zdejším Ústavu patologické fyziologie. V oboru patologická fyziologie byla později jmenována docentkou a v roce 1998 profesorkou. Vedle medicíny se věnovala také psychologii, kterou vystudovala na Filozofické fakultě UP.
Po roce 1989 se stala předsedkyní Akademického senátu LF UP a také Akademického senátu UP, později prorektorkou pro studijní záležitosti. V roce 1994 byla zvolena děkankou Lékařské fakulty UP. „Nebyla to snadná doba. Museli jsme řešit celou řadu ‚všedních‘ provozních záležitostí, vyrovnat se s problémy nedostatku financí, najít způsob rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivá pracoviště. Toto vše a mnoho dalšího mohlo úspěšně proběhnout především díky společnému úsilí celého vedení fakulty, akademického senátu, vědecké rady, akademických pracovníků, studentů a zaměstnanců fakulty. Bez jejich podpory by nebylo možné fakultu dál rozvíjet,“ vzpomněla před časem v publikaci o polistopadové historii LF UP.
V letech 2000–2006 byla Jana Mačáková rektorkou Univerzity Palackého, druhou ženou v této funkci. Za svoji práci pro fakultu, univerzitu a české vysoké školství obdržela mimo jiné medaili MŠMT nebo insignii Rytíře Řádu akademických palem, kterou převzala v roce 2004 za přínos k rozvoji česko-francouzské spolupráce v oblasti vědy, šíření francouzského jazyka a kultury. Později působila na Ostravské univerzitě. Byla také aktivní v regionální politice.
„Profesorka Jana Mačáková byla významnou osobností lékařské fakulty, kterou jako děkanka úspěšně vedla po dvě funkční období. Její práce pro naši alma mater i pro medicínu si nesmírně vážím. Odchod paní profesorky považuji za velkou ztrátu nejen pro akademickou obec, ale pro všechny, kteří ji znali,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.
„S paní profesorkou Janou Mačákovou jsem se setkával poměrně často v době, kdy byla rektorkou a já jsem byl studentským zástupcem právnické fakulty v AS UP. Vždy byla velmi příjemná, a i v poslední době bylo zřejmé, že stále sleduje dění na UP. Olomouc v ní ztrácí jednu z nejvýraznějších osobností polistopadové éry naší univerzity a také jedinou ženu, která v novodobé historii UP stála v jejím čele,” dodal rektor UP Michael Kohajda.
Profesorka Jana Mačáková zemřela 2. ledna 2026. Poslední rozloučení s ní se koná v pátek 9. ledna ve 14:40 hodin v obřadní síni olomouckého krematoria.
Ve věku 82 let zemřela lékařka, psycholožka a vysokoškolská pedagožka Jana Mačáková, emeritní rektorka Univerzity Palackého a děkanka Lékařské fakulty UP.
Jana Mačáková se narodila 8. června 1943 v Uherském Hradišti. Po promoci na LF UP v roce 1966 začala pracovat jako odborná asistentka ve zdejším Ústavu patologické fyziologie. V oboru patologická fyziologie byla později jmenována docentkou a v roce 1998 profesorkou. Vedle medicíny se věnovala také psychologii, kterou vystudovala na Filozofické fakultě UP.
Po roce 1989 se stala předsedkyní Akademického senátu LF UP a také Akademického senátu UP, později prorektorkou pro studijní záležitosti. V roce 1994 byla zvolena děkankou Lékařské fakulty UP. „Nebyla to snadná doba. Museli jsme řešit celou řadu ‚všedních‘ provozních záležitostí, vyrovnat se s problémy nedostatku financí, najít způsob rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivá pracoviště. Toto vše a mnoho dalšího mohlo úspěšně proběhnout především díky společnému úsilí celého vedení fakulty, akademického senátu, vědecké rady, akademických pracovníků, studentů a zaměstnanců fakulty. Bez jejich podpory by nebylo možné fakultu dál rozvíjet,“ vzpomněla před časem v publikaci o polistopadové historii LF UP.
V letech 2000–2006 byla Jana Mačáková rektorkou Univerzity Palackého, druhou ženou v této funkci. Za svoji práci pro fakultu, univerzitu a české vysoké školství obdržela mimo jiné medaili MŠMT nebo insignii Rytíře Řádu akademických palem, kterou převzala v roce 2004 za přínos k rozvoji česko-francouzské spolupráce v oblasti vědy, šíření francouzského jazyka a kultury. Později působila na Ostravské univerzitě. Byla také aktivní v regionální politice.
„Profesorka Jana Mačáková byla významnou osobností lékařské fakulty, kterou jako děkanka úspěšně vedla po dvě funkční období. Její práce pro naši alma mater i pro medicínu si nesmírně vážím. Odchod paní profesorky považuji za velkou ztrátu nejen pro akademickou obec, ale pro všechny, kteří ji znali,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.
„S paní profesorkou Janou Mačákovou jsem se setkával poměrně často v době, kdy byla rektorkou a já jsem byl studentským zástupcem právnické fakulty v AS UP. Vždy byla velmi příjemná, a i v poslední době bylo zřejmé, že stále sleduje dění na UP. Olomouc v ní ztrácí jednu z nejvýraznějších osobností polistopadové éry naší univerzity a také jedinou ženu, která v novodobé historii UP stála v jejím čele,” dodal rektor UP Michael Kohajda.
Profesorka Jana Mačáková zemřela 2. ledna 2026. Poslední rozloučení s ní se koná v pátek 9. ledna ve 14:40 hodin v obřadní síni olomouckého krematoria.
Dovolte mi, abych vám jménem svým i jménem celého Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci popřála do nového roku 2026 pevné zdraví, spokojenost a radost ze všeho, co budete konat.
Přeji vám, aby byl nový rok naplněn inspirací, radostí z akademické práce a pocitem smysluplnosti ve všem, čemu se na naší univerzitě věnujete. Vážím si vašeho nasazení, odpovědnosti i každodenní práce pro univerzitu i celou společnost.
Do nového roku vám všem přeji také vzájemný respekt a spolupráci, které jsou základem silné a soudržné univerzity. Ať je naše univerzita i nadále místem svobodného myšlení, porozumění a sounáležitosti, kde se každý může cítit vyslyšen a oceněn. Těším se na další společnou práci a přeji vám, aby byl nový rok pro vás všechny úspěšný nejen profesně, ale i lidsky.
Irena Smolová
předsedkyně Akademického senátu UP v Olomouci
Dovolte mi, abych vám jménem svým i jménem celého Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci popřála do nového roku 2026 pevné zdraví, spokojenost a radost ze všeho, co budete konat.
Přeji vám, aby byl nový rok naplněn inspirací, radostí z akademické práce a pocitem smysluplnosti ve všem, čemu se na naší univerzitě věnujete. Vážím si vašeho nasazení, odpovědnosti i každodenní práce pro univerzitu i celou společnost.
Do nového roku vám všem přeji také vzájemný respekt a spolupráci, které jsou základem silné a soudržné univerzity. Ať je naše univerzita i nadále místem svobodného myšlení, porozumění a sounáležitosti, kde se každý může cítit vyslyšen a oceněn. Těším se na další společnou práci a přeji vám, aby byl nový rok pro vás všechny úspěšný nejen profesně, ale i lidsky.
Irena Smolová
předsedkyně Akademického senátu UP v Olomouci
Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážené studentky, vážení studenti,
stojíme na sklonku roku 2025, který bezpochyby přinesl množství jedinečných a krásných událostí. Zároveň odkryl i výzvy, jež nám na Univerzitě Palackého, studentům i všem, kdo na ní pracují, otevírají prostor pro další rozvoj, akademický posun a naplnění našich „prozatím“ nevyřčených snů.
Hlavním pilířem naší univerzity není místo ani její historie, ale právě lidé. Každý jeden z nás svou činností v rozmanitých agendách a oblastech zaměření přispívá k jejímu chodu. I přes náročná období jsme to právě my, kdo je tvůrcem univerzity, a univerzita, která formuje nás.
Za studentskou kurii Akademického senátu UP si vám dovolujeme popřát, aby každý váš sen našel v budoucnosti své místo a aby měl každý váš cíl jasnou cestu k dosažení. Přáli bychom si, abyste nadcházející rok prožili ve zdraví, obklopeni lidmi, kteří vás činí šťastnými, a v prostředí, které je vám inspirací a připomínkou, že nic není nemožné.
Přejeme vám vše nejlepší do nového roku 2026.
Ať v něm najdete vše, v co doufáte.
za studentskou kurii AS UP Pavel Flekač
Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážené studentky, vážení studenti,
stojíme na sklonku roku 2025, který bezpochyby přinesl množství jedinečných a krásných událostí. Zároveň odkryl i výzvy, jež nám na Univerzitě Palackého, studentům i všem, kdo na ní pracují, otevírají prostor pro další rozvoj, akademický posun a naplnění našich „prozatím“ nevyřčených snů.
Hlavním pilířem naší univerzity není místo ani její historie, ale právě lidé. Každý jeden z nás svou činností v rozmanitých agendách a oblastech zaměření přispívá k jejímu chodu. I přes náročná období jsme to právě my, kdo je tvůrcem univerzity, a univerzita, která formuje nás.
Za studentskou kurii Akademického senátu UP si vám dovolujeme popřát, aby každý váš sen našel v budoucnosti své místo a aby měl každý váš cíl jasnou cestu k dosažení. Přáli bychom si, abyste nadcházející rok prožili ve zdraví, obklopeni lidmi, kteří vás činí šťastnými, a v prostředí, které je vám inspirací a připomínkou, že nic není nemožné.
Přejeme vám vše nejlepší do nového roku 2026.
Ať v něm najdete vše, v co doufáte.
za studentskou kurii AS UP Pavel Flekač
Jeden rok končí, druhý už klepe na dveře. Jaký bude v Olomouci a jaký na univerzitě? Nechte se inspirovat fotografiemi Vojtěcha Kmenty z originálních kalendářů nazvaných příznačně Rok v univerzitním městě – Olomouc 2026.
Vojtěch Kmenta, fotograf oddělení marketingu rektorátu UP, připravil spolu s kolegy pro nastávající rok dva typy kalendářů: stolní a nástěnný. Oba můžete zakoupit v univerzitním informačním centru a obchodě UPoint. Nahlédněte nyní do kolekce dvanácti snímků, které Vojtěch Kmenta vybral do nástěnného kalendáře, a vydejte se s ním na pomyslnou procházku univerzitním městem.
Leden: Panorama centra Olomouce z oken Lékařské fakulty UP.
Únor: Katovská branka s kupolemi kostela svatého Michala.
Březen: Východ slunce v den jarní rovnodennosti pohledem z radniční věže.
Duben: Katedrála svatého Václava s univerzitními budovami v pozadí.
Květen: Hlavní budova Filozofické fakulty UP s katedrálou svatého Václava v pozadí.
Červen: Večer letního slunovratu nad kolejním kampusem na Envelopě.
Červenec: Kašna v parkánové zahradě rektorátu v Křížkovského ulici.
Srpen: Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku.
Září: Historická zástavba na starých městských hradbách s univerzitními budovami po pravé straně.
Říjen: Věže historického centra pohledem přes Čechovy sady.
Listopad: Podzimní kolorit na nádvoří Zbrojnice.
Prosinec: Okamžik rozsvícení vánočního stromku před radnicí na Horním náměstí.
Jeden rok končí, druhý už klepe na dveře. Jaký bude v Olomouci a jaký na univerzitě? Nechte se inspirovat fotografiemi Vojtěcha Kmenty z originálních kalendářů nazvaných příznačně Rok v univerzitním městě – Olomouc 2026.
Vojtěch Kmenta, fotograf oddělení marketingu rektorátu UP, připravil spolu s kolegy pro nastávající rok dva typy kalendářů: stolní a nástěnný. Oba můžete zakoupit v univerzitním informačním centru a obchodě UPoint. Nahlédněte nyní do kolekce dvanácti snímků, které Vojtěch Kmenta vybral do nástěnného kalendáře, a vydejte se s ním na pomyslnou procházku univerzitním městem.
Leden: Panorama centra Olomouce z oken Lékařské fakulty UP.
Únor: Katovská branka s kupolemi kostela svatého Michala.
Březen: Východ slunce v den jarní rovnodennosti pohledem z radniční věže.
Duben: Katedrála svatého Václava s univerzitními budovami v pozadí.
Květen: Hlavní budova Filozofické fakulty UP s katedrálou svatého Václava v pozadí.
Červen: Večer letního slunovratu nad kolejním kampusem na Envelopě.
Červenec: Kašna v parkánové zahradě rektorátu v Křížkovského ulici.
Srpen: Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku.
Září: Historická zástavba na starých městských hradbách s univerzitními budovami po pravé straně.
Říjen: Věže historického centra pohledem přes Čechovy sady.
Listopad: Podzimní kolorit na nádvoří Zbrojnice.
Prosinec: Okamžik rozsvícení vánočního stromku před radnicí na Horním náměstí.