Feed aggregator

Jak se měnila Olomouc od doby barokních bastionů přes rozvoj Velké Olomouce až po dnešní moderní město? Odpověď nabízí nová webová mapová aplikace „Proměny Olomouce v čase“, která umožňuje detailně sledovat vývoj města během téměř čtyř století. Projekt je zcela unikátní rozsahem zpracovaných dat i délkou období, které pokrývá. Vznikl díky spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Muzea umění Olomouc.

Speciální aplikace nabízí porovnání více než 70 mapových vrstev – od historických plánů ze 17. století přes vojenská mapování až po nejnovější ortofotomapy. Uživatelé si mohou libovolně kombinovat zobrazení různých období a sledovat vývoj městské zástavby, krajiny či dopravní infrastruktury. „Aplikace obsahuje také územní plány z různých období, takže je možné sledovat nejen to, jak Olomouc vypadala, ale i jak byla plánována,“ říká Jaroslav Burian, zástupce vedoucího katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Aplikace vznikala ve spolupráci geoinformatiků s historiky. Zásadním krokem při její tvorbě bylo georeferencování historických podkladů – tedy jejich přesné umístění do současného geografického prostoru. „U starých map to byl náročný proces, protože mnohé orientační body se do současnosti nedochovaly,“ říká hlavní autor mapy Stanislav Popelka. Při tvorbě mapy odborníci využili moderní otevřené a veřejně sdílené technologie. „Chtěli jsme především vytvořit systém, který bude vizuálně atraktivní, technicky otevřený a dlouhodobě udržitelný,“ vysvětluje Ondřej Růžička, autor technologické architektury projektu, spolupracovník katedry geoinformatiky a také její absolvent.

Součástí projektu je také storymapa „Proměny Olomouce v čase: Příběhy města v historických mapách“, která formou vizuálně komentovaných zastavení představuje vybrané lokality a jejich proměny. Uživatelé se mohou dozvědět například o zaniklých klášterech, přesunu hlavního nádraží, počátcích olomoucké fakultní nemocnice, kolektivizaci Hané nebo o tragickém zničení olomoucké synagogy. „Historické mapy nejsou jen vědeckým nástrojem, ale i prostředkem vyprávění o městě, jeho paměti a proměnách v čase. Přáli bychom si, aby lidé vnímali Olomouc nejen jako prostor, ale také jako živý organismus plný příběhů, které formovaly dnešní podobu města,“ uzavírá Ondřej Jakubec, zástupce vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP a také hlavní řešitel projektu. Podle jeho slov nejsou tak detailním způsobem a za tak dlouhé období zpracována data o vývoji žádného jiného města v České republice. Na tomto odborném zpracování se významně podíleli i odborníci z katedry historie Filozofické fakulty UP, zvláště Michael Viktořík, specialista na fenomén olomoucké pevnosti.

Aplikace je určena nejen odborníkům – historikům, geografům, urbanistům či architektům – ale i široké veřejnosti. Každý si může najít to, co ho osobně zajímá: kdy byly postaveny domy v jeho ulici, jak se měnilo okolí jeho čtvrti nebo jak vypadala Olomouc před sto lety.

Co mají společného města jako Krnov, Kostelec nad Orlicí, Žilina anebo třeba Paříž? Během posledních padesáti let tu, ale i na dalších místech působili či stále působí lékařky a lékaři, kteří se na svoji profesní dráhu vydali v roce 1975 z Olomouce, kde završili na Lékařské fakultě UP studium všeobecného nebo zubního lékařství. Nyní se do města svých studií vrátili a v historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc znovu složili promoční slib.

Při zlaté promoci se v sále barokního kláštera Hradisko sešla sedmdesátka někdejších spolužáků. Za práci, kterou pro pacienty, ale i pro svou alma mater a budoucí generace lékařek a lékařů udělali, jim poděkovala a nejen pevné zdraví do dalších let popřála prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová a děkan Milan Kolář, slavnostním aktem provedla proděkanka Eva Klásková.

„Ať už jste působili v nemocnicích, ambulancích, výzkumu, vzdělávání či ve zdravotní správě, všichni jste přispěli k tomu, že české zdravotnictví patří k nejkvalitnějším v Evropě, ne-li na celém světě. Dovolte mi vyjádřit vám můj veliký respekt,“ uvedla prorektorka.

video_sem

„Velmi si vážím toho, že jsem měl tu čest vás po padesáti letech promovat, a hluboce se skláním před vaší prací a vším, co jste učinili v průběhu vašeho života. Jsem hrdý na to, že jste absolventkami a absolventy naší lékařské fakulty,“ dodal děkan při přípitku.

Promoční slib při slavnostním aktu znovu složila například Anna Loskotová Novotná, která se zaměřila na problematiku popáleninového traumatu a také akupunkturu a stále pracuje jako primářka rehabilitačního centra, nebo Helena Ammi, která dvě desetiletí působila jako zubní lékařka ve Francii.

Pamětní diplom převzal i Alexander Mezírka, který se vedle kardiologie věnoval hudbě a založil v krnovské nemocnici Hospital Dixie Band, oční lékařka Zuzana Válková, která byla zástupkyní přednosty Oční kliniky LF UP a FNOL pro výuku a do oftalmologie uváděla i studenty speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, nebo Lydie Křižková, která původně vystudovala stomatologii, ale později se vydala psychiatrickým směrem.

Za své dřívější spolužáky při promoci promluvili Jaroslav Opavský a Ladislav Korotvička.

„Měli jsme štěstí, že jsme mezi našimi učiteli měli takové osobnosti, které mimo hlavní téma svého výkladu naznačovaly i to, jak uvažují obecně mimo rámec medicíny. Vzpomeňme například anatoma profesora Zrzavého, který se ve své přednášce zmínil o pevnosti páteře, a to nejen z hlediska anatomického. U dalších jsme oceňovali jiné přednosti – například u profesora Hejtmánka jeho vzornou přípravu z hlediska didaktického, kultivovaný přednes i to, jak nás uváděl do základu kritického a vědeckého myšlení,“ vzpomněl Jaroslav Opavský, emeritní profesor Fakulty tělesné kultury UP, jehož medailon jsme přinesli již dříve zde.

„Zažili jsme obor, kde jsme se o fous minuli se šlapací vrtačkou. Měli jsme tu úžasnou možnost na vlastní kůži prožít revoluční proměnu našeho oboru jako nikdo jiný před námi. I když se změnil svět kolem nás, podstata naší práce zůstala stejná – člověk, empatie, odpovědnost vůči pacientovi i vůči sobě samému,“ připomněl pak Ladislav Korotvička (o němž si více může přečíst zde) ve své řeči, kterou zakončil slovy: „Radujme se tak, jako když jsme byli mladí. Za sebe a věřím, že i za ostatní kamarády a kamarádky dodávám, že v srdci mladí zůstaneme.“

Zlatá promoce patří k tradičním absolventským událostem v kalendáři Lékařské fakulty UP, poprvé se uskutečnila v roce 2010. Kromě toho fakulta pořádá také promoci diamantovou pro absolventy po šedesáti letech od završení studia a oblíbené je také setkání Radicés / Kořeny, na kterém se scházejí „třicetiletí“ absolventi.

Co mají společného města jako Krnov, Kostelec nad Orlicí, Žilina anebo třeba Paříž? Během posledních padesáti let tu, ale i na dalších místech působili či stále působí lékařky a lékaři, kteří se na svoji profesní dráhu vydali v roce 1975 z Olomouce, kde završili na Lékařské fakultě UP studium všeobecného nebo zubního lékařství. Nyní se do města svých studií vrátili a v historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc znovu složili promoční slib.

Při zlaté promoci se v sále barokního kláštera Hradisko sešla sedmdesátka někdejších spolužáků. Za práci, kterou pro pacienty, ale i pro svou alma mater a budoucí generace lékařek a lékařů udělali, jim poděkovala a nejen pevné zdraví do dalších let popřála prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová a děkan Milan Kolář, slavnostním aktem provedla proděkanka Eva Klásková.

„Ať už jste působili v nemocnicích, ambulancích, výzkumu, vzdělávání či ve zdravotní správě, všichni jste přispěli k tomu, že české zdravotnictví patří k nejkvalitnějším v Evropě, ne-li na celém světě. Dovolte mi vyjádřit vám můj veliký respekt,“ uvedla prorektorka.

video_sem

„Velmi si vážím toho, že jsem měl tu čest vás po padesáti letech promovat, a hluboce se skláním před vaší prací a vším, co jste učinili v průběhu vašeho života. Jsem hrdý na to, že jste absolventkami a absolventy naší lékařské fakulty,“ dodal děkan při přípitku.

Promoční slib při slavnostním aktu znovu složila například Anna Loskotová Novotná, která se zaměřila na problematiku popáleninového traumatu a také akupunkturu a stále pracuje jako primářka rehabilitačního centra, nebo Helena Ammi, která dvě desetiletí působila jako zubní lékařka ve Francii.

Pamětní diplom převzal i Alexander Mezírka, který se vedle kardiologie věnoval hudbě a založil v krnovské nemocnici Hospital Dixie Band, oční lékařka Zuzana Válková, která byla zástupkyní přednosty Oční kliniky LF UP a FNOL pro výuku a do oftalmologie uváděla i studenty speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, nebo Lydie Křižková, která původně vystudovala stomatologii, ale později se vydala psychiatrickým směrem.

Za své dřívější spolužáky při promoci promluvili Jaroslav Opavský a Ladislav Korotvička.

„Měli jsme štěstí, že jsme mezi našimi učiteli měli takové osobnosti, které mimo hlavní téma svého výkladu naznačovaly i to, jak uvažují obecně mimo rámec medicíny. Vzpomeňme například anatoma profesora Zrzavého, který se ve své přednášce zmínil o pevnosti páteře, a to nejen z hlediska anatomického. U dalších jsme oceňovali jiné přednosti – například u profesora Hejtmánka jeho vzornou přípravu z hlediska didaktického, kultivovaný přednes i to, jak nás uváděl do základu kritického a vědeckého myšlení,“ vzpomněl Jaroslav Opavský, emeritní profesor Fakulty tělesné kultury UP, jehož medailon jsme přinesli již dříve zde.

„Zažili jsme obor, kde jsme se o fous minuli se šlapací vrtačkou. Měli jsme tu úžasnou možnost na vlastní kůži prožít revoluční proměnu našeho oboru jako nikdo jiný před námi. I když se změnil svět kolem nás, podstata naší práce zůstala stejná – člověk, empatie, odpovědnost vůči pacientovi i vůči sobě samému,“ připomněl pak Ladislav Korotvička (o němž si více může přečíst zde) ve své řeči, kterou zakončil slovy: „Radujme se tak, jako když jsme byli mladí. Za sebe a věřím, že i za ostatní kamarády a kamarádky dodávám, že v srdci mladí zůstaneme.“

Zlatá promoce patří k tradičním absolventským událostem v kalendáři Lékařské fakulty UP, poprvé se uskutečnila v roce 2010. Kromě toho fakulta pořádá také promoci diamantovou pro absolventy po šedesáti letech od završení studia a oblíbené je také setkání Radicés / Kořeny, na kterém se scházejí „třicetiletí“ absolventi.

Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, přijal pozvání Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V rámci cyklu přednášek odborníků bude 2. prosince hovořit na téma Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

V rámci cyklu přednášek odborníků bude na Univerzitě Palackého přednášet Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií FF UK. Odborně se věnuje současné Latinské Americe i jejím politickým systémům.

Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

2. prosince, od 15 hodin, katedra historie FF UP, Na Hradě 5 (místnost 3.04).

„Nástup Donalda Trumpa, reprezentanta nové konzervativní, často proevangelikální a nativistické pravice, potkal Latinskou Ameriku v čase, kdy se politiky stejného typu prosazují v řadě zemí, od Salvadoru, Ekvádoru po Chile a Argentinu. Řadě latinskoamerických států paralelně nové celní bariéry a přerušování dosavadních obchodních vazeb umožňují posilovat ekonomické vztahy s Čínou. A k tomu si připočtěte protiimigrační tažení a sílící konfrontace s Venezuelou. To vše budí vlny protiamerického resentimentu, a naopak dává křídla řadě jeho ideových stoupenců. Právě o tom a věřím, že ještě o mnohém dalším bude hovořit náš host Radek Buben,“ uvedl k obsahu chystaného setkání Lukáš Perutka, člen katedry historie, jenž má cyklus přednášek odborníků na starosti.

Přednáška o přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k jižním sousedům USA je podle Lukáše Perutky určená nejen univerzitní komunitě, ale i mimouniverzitním zájemcům.

„Přijďte si o tématu něco poslechnout! Přijďte diskutovat!,“ vyzval k účasti do prostor katedry historie všechny, které popsaná oblast zajímá.

Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, přijal pozvání Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V rámci cyklu přednášek odborníků bude 2. prosince hovořit na téma Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

V rámci cyklu přednášek odborníků bude na Univerzitě Palackého přednášet Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií FF UK. Odborně se věnuje současné Latinské Americe i jejím politickým systémům.

Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

2. prosince, od 15 hodin, katedra historie FF UP, Na Hradě 5 (místnost 3.04).

„Nástup Donalda Trumpa, reprezentanta nové konzervativní, často proevangelikální a nativistické pravice, potkal Latinskou Ameriku v čase, kdy se politiky stejného typu prosazují v řadě zemí, od Salvadoru, Ekvádoru po Chile a Argentinu. Řadě latinskoamerických států paralelně nové celní bariéry a přerušování dosavadních obchodních vazeb umožňují posilovat ekonomické vztahy s Čínou. A k tomu si připočtěte protiimigrační tažení a sílící konfrontace s Venezuelou. To vše budí vlny protiamerického resentimentu, a naopak dává křídla řadě jeho ideových stoupenců. Právě o tom a věřím, že ještě o mnohém dalším bude hovořit náš host Radek Buben,“ uvedl k obsahu chystaného setkání Lukáš Perutka, člen katedry historie, jenž má cyklus přednášek odborníků na starosti.

Přednáška o přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k jižním sousedům USA je podle Lukáše Perutky určená nejen univerzitní komunitě, ale i mimouniverzitním zájemcům.

„Přijďte si o tématu něco poslechnout! Přijďte diskutovat!,“ vyzval k účasti do prostor katedry historie všechny, které popsaná oblast zajímá.