Feed aggregator

V Olomouci skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna doslova rozproudil celé město a přilákal přes 8 tisíc návštěvníků. Do Olomouce zavítali filmoví tvůrci a tvůrkyně z celého světa a lidé měli jedinečnou příležitost vidět dokumenty, které nejvíce odrážejí trendy přístupy k tomu, jak se v dnešní audiovizi popularizuje vědecké bádání.

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival s tématem Společná řeč přihlásilo 600 titulů. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se ucházelo 61 dokumentů.

„Bylo krásné pozorovat, jak se naše nápady a plány proměnily ve skutečnost, třeba experiment v podobě jarního kina na Horním náměstí, jehož projekce nakonec měly velký úspěch u našich návštěvníků. Mám zároveň obrovskou radost, že se na festival vrací dokončené filmy, které kdysi prošly naším workshopem pro filmové profesionály, a že jsou to filmy tak dobré, že si odnášejí ceny mezinárodních porot i samotného publika. A samozřejmě moc děkuju celému týmu AFO, ve kterém letos bylo přes 350 lidí a které je taky radost sledovat, jak fantastickou práci odvádí, s jakým zápalem a nadšením,“ řekla ředitelka AFO Eva Navrátilová.

foto_sem_4

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Medvěd otravný (Nuisance Bear). Vítěz velké ceny poroty za dokumentární film na Sundance je fascinující sondou do nelehké koexistence lidí a medvědů, který spojuje navýsost moderní formální zpracování a důležité téma.

„Film přináší působivý vhled do toho, jak politické systémy a útlak překroutily naše pojetí ‚soužití‘ s přírodou. Odhaluje, že tyto názory jsou hluboce zakořeněny v historii ničení, koloniálním dědictví a pokračujícím útisku inuitských komunit. Niternou kamerou a strhujícím zvukem film vyzývá k zamyšlení nad tím, co je vlastně ‚otravnost‘, a vykračuje z hranic převládajících narativů o vymírání,“ zdůvodnila rozhodnutí porota festivalu.

foto_sem_4

Zvláštní uznání si pak odnáší film Sešlo z očí (Out of Plain Sight), jehož tvůrci sledují investigativní případ vypuštění toxického jaderného odpadu na kalifornském pobřeží. V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota cenu filmu Phenomena: Když prvky tančí (Phenomena). Ten sleduje běžným okem neviděný svět chemických reakcí a fyzikálních jevů a názorně demonstruje, jak nám filmové médium může přiblížit něco, k čemu bychom bez něj neměli tak úplně přístup. Australský filmař a režisér Josef Gatti nebyl na AFO poprvé, v minulosti se zúčastnil festivalového setkání pro tvůrce – Camp 4Science.

„Jsem nesmírně vděčný, že jsem se mohl vrátit na AFO a odvézt si hned dvě ceny. Moc to pro mě znamená, mám s vámi stejný pohled na to, jak by měla vypadat věda. Je opravdu skvělé, že tento festival existuje. Za finanční odměnu si asi koupím mikroskop, abych mohl točit menší formy života,“ radoval se filmař, který letos na AFO uspěl se svým celovečerním debutem.

Česká a slovenská soutěž taktéž nabídla velké spektrum rozmanitých témat

Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Tomáše Elšíka Při zemi (Resilience). Environmentální balada s jedinečným audiovizuálním uchopením vypráví o lidech, kteří zasvětili svůj život péči o českou krajinu. Zvláštní uznání si odnáší Robin Kvapil se snímkem Smoke, který už svým názvem odkazuje ke svému tématu postihů za pěstování marihuany.

Cena za komunikaci vědy pak náleží dalšímu filmu z produkce České televize – Mořeplavci pravěku (Stone Age Voyagers). Archeologicko-historický snímek pojednává o experimentu českého archeologa Radomíra Tichého a jeho snaze rekonstruovat plavbu zemědělců přes Egejské moře.

foto_sem_4

„Už předloni jsem tu byl s Mistry starých řemesel, kdy jsem se seznámil s docentem Tichým. Ten mě pak přizval na expedici, během které vznikl i tento vítězný film. Mě na tom fascinuje to, že to není o hranicích a ČR, že je to evropské téma. Točili jsme v Řecku, Itálii a Česku a všude to ty lidi zajímalo a všude byli nadšení, protože nás to propojuje. A ukazuje to, že lidstvo je jenom jedno,“ prozradil režisér Tomáš Kratochvíl.

V soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Karin a Lennart: Rosničky na konci světa (The Last Observers). Režisérka Maja K. Mikkelsen sleduje své rodiče, poslední pozorovatele počasí ve Švédsku, v láskyplném portrétu, který ukazuje vzájemnou náklonnost i vášeň pro konkrétní vědní obor.

foto_sem_4

„Nejlepší krátký film AFO 61 jsme vybírali z 21 snímků. Tento vítězný snímek je něžným portrétem oddanosti, preciznosti a svědomitosti lidí pozorujících a zaznamenávajících svět přírody a vyznačuje se křehkostí, humorem a radostí. V době, kdy jsou mnohé z těchto hodnot čím dál vzácnější, ukazuje toto dílo způsob života bez přetvářky a bez touhy po publicitě či uznání ostatních,“ rozhodla porota.

Soutěž imerzivních médií představuje popularizaci vědy skrze interaktivitu

Čestné uznání v této soutěžní sekci získal projekt MAMLAS-1. Jde o interaktivní hru / hlavolam, při jejímž ovládání se musíte naučit jezdit s vozidlem po povrchu vzdálené planety a sbírat vzorky nerostů. Při jejím ovládání se člověk musí přizpůsobit něčemu úplně novému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt Zčistajasna (Out of Nowhere). V něm se ocitáme v kůži ženy obývající malebné městečko v rakouských Alpách.

foto_sem_4

Cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument náleží filmu Levhartí sestry (Snow Leopard Sisters). Trojice režisérů v tibetském regionu Dolpo sleduje dvojici žen, které představují střet generací i názorů na predátorské levharty, kterých je zde již jen několik desítek. Cenu studentské poroty vyhrál dokument Tajemství menopauzy (Menopause Mystery), detabuizující snímek, který byl součástí jak Mezinárodní soutěže festivalu, tak nesoutěžní sekce Diagnóza: Neznámá. Letošní novinkou je také cena v kategorii European Spotlight. Sekce ohledávala trendy a způsoby současné komunikace vědy ve filmu v rámci evropského dokumentu a cenu si odnáší snímek Chytat lelky: Věda o nudě (Killing Time: Science of Boredom).

A jak hlasovalo diváctvo?

Cenu publika pod záštitou České televize získal, stejně jako cenu pro komunikaci vědy v Mezinárodní soutěži, film Phenomena: Když prvky tančí!.

foto_sem_4

„I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Oceněnými projekty jsou Near Life a The Great Seagull Film. První z nich pojednává o zážitcích blízkých smrti a dotýká se hranice vědy a duchovna, druhý zase zkoumá vztah mezi lidmi a přírodou na koexistenci mezi racky a lidmi,“ doplnil vedoucí programu Dominik Vontor.

Cenu za mimořádný přínos popularizaci vědy uděluje AFO České společnosti ornitologické, což krásně koreluje s vítězem České a slovenské soutěže – na filmu Při zemi tato společnost úzce spolupracovala.

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Více na www.afo.cz.

V Olomouci skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna doslova rozproudil celé město a přilákal přes 8 tisíc návštěvníků. Do Olomouce zavítali filmoví tvůrci a tvůrkyně z celého světa a lidé měli jedinečnou příležitost vidět dokumenty, které nejvíce odrážejí trendy přístupy k tomu, jak se v dnešní audiovizi popularizuje vědecké bádání.

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival s tématem Společná řeč přihlásilo 600 titulů. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se ucházelo 61 dokumentů.

„Bylo krásné pozorovat, jak se naše nápady a plány proměnily ve skutečnost, třeba experiment v podobě jarního kina na Horním náměstí, jehož projekce nakonec měly velký úspěch u našich návštěvníků. Mám zároveň obrovskou radost, že se na festival vrací dokončené filmy, které kdysi prošly naším workshopem pro filmové profesionály, a že jsou to filmy tak dobré, že si odnášejí ceny mezinárodních porot i samotného publika. A samozřejmě moc děkuju celému týmu AFO, ve kterém letos bylo přes 350 lidí a které je taky radost sledovat, jak fantastickou práci odvádí, s jakým zápalem a nadšením,“ řekla ředitelka AFO Eva Navrátilová.

foto_sem_4

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Medvěd otravný (Nuisance Bear). Vítěz velké ceny poroty za dokumentární film na Sundance je fascinující sondou do nelehké koexistence lidí a medvědů, který spojuje navýsost moderní formální zpracování a důležité téma.

„Film přináší působivý vhled do toho, jak politické systémy a útlak překroutily naše pojetí ‚soužití‘ s přírodou. Odhaluje, že tyto názory jsou hluboce zakořeněny v historii ničení, koloniálním dědictví a pokračujícím útisku inuitských komunit. Niternou kamerou a strhujícím zvukem film vyzývá k zamyšlení nad tím, co je vlastně ‚otravnost‘, a vykračuje z hranic převládajících narativů o vymírání,“ zdůvodnila rozhodnutí porota festivalu.

foto_sem_4

Zvláštní uznání si pak odnáší film Sešlo z očí (Out of Plain Sight), jehož tvůrci sledují investigativní případ vypuštění toxického jaderného odpadu na kalifornském pobřeží. V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota cenu filmu Phenomena: Když prvky tančí (Phenomena). Ten sleduje běžným okem neviděný svět chemických reakcí a fyzikálních jevů a názorně demonstruje, jak nám filmové médium může přiblížit něco, k čemu bychom bez něj neměli tak úplně přístup. Australský filmař a režisér Josef Gatti nebyl na AFO poprvé, v minulosti se zúčastnil festivalového setkání pro tvůrce – Camp 4Science.

„Jsem nesmírně vděčný, že jsem se mohl vrátit na AFO a odvézt si hned dvě ceny. Moc to pro mě znamená, mám s vámi stejný pohled na to, jak by měla vypadat věda. Je opravdu skvělé, že tento festival existuje. Za finanční odměnu si asi koupím mikroskop, abych mohl točit menší formy života,“ radoval se filmař, který letos na AFO uspěl se svým celovečerním debutem.

Česká a slovenská soutěž taktéž nabídla velké spektrum rozmanitých témat

Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Tomáše Elšíka Při zemi (Resilience). Environmentální balada s jedinečným audiovizuálním uchopením vypráví o lidech, kteří zasvětili svůj život péči o českou krajinu. Zvláštní uznání si odnáší Robin Kvapil se snímkem Smoke, který už svým názvem odkazuje ke svému tématu postihů za pěstování marihuany.

Cena za komunikaci vědy pak náleží dalšímu filmu z produkce České televize – Mořeplavci pravěku (Stone Age Voyagers). Archeologicko-historický snímek pojednává o experimentu českého archeologa Radomíra Tichého a jeho snaze rekonstruovat plavbu zemědělců přes Egejské moře.

foto_sem_4

„Už předloni jsem tu byl s Mistry starých řemesel, kdy jsem se seznámil s docentem Tichým. Ten mě pak přizval na expedici, během které vznikl i tento vítězný film. Mě na tom fascinuje to, že to není o hranicích a ČR, že je to evropské téma. Točili jsme v Řecku, Itálii a Česku a všude to ty lidi zajímalo a všude byli nadšení, protože nás to propojuje. A ukazuje to, že lidstvo je jenom jedno,“ prozradil režisér Tomáš Kratochvíl.

V soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Karin a Lennart: Rosničky na konci světa (The Last Observers). Režisérka Maja K. Mikkelsen sleduje své rodiče, poslední pozorovatele počasí ve Švédsku, v láskyplném portrétu, který ukazuje vzájemnou náklonnost i vášeň pro konkrétní vědní obor.

foto_sem_4

„Nejlepší krátký film AFO 61 jsme vybírali z 21 snímků. Tento vítězný snímek je něžným portrétem oddanosti, preciznosti a svědomitosti lidí pozorujících a zaznamenávajících svět přírody a vyznačuje se křehkostí, humorem a radostí. V době, kdy jsou mnohé z těchto hodnot čím dál vzácnější, ukazuje toto dílo způsob života bez přetvářky a bez touhy po publicitě či uznání ostatních,“ rozhodla porota.

Soutěž imerzivních médií představuje popularizaci vědy skrze interaktivitu

Čestné uznání v této soutěžní sekci získal projekt MAMLAS-1. Jde o interaktivní hru / hlavolam, při jejímž ovládání se musíte naučit jezdit s vozidlem po povrchu vzdálené planety a sbírat vzorky nerostů. Při jejím ovládání se člověk musí přizpůsobit něčemu úplně novému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt Zčistajasna (Out of Nowhere). V něm se ocitáme v kůži ženy obývající malebné městečko v rakouských Alpách.

foto_sem_4

Cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument náleží filmu Levhartí sestry (Snow Leopard Sisters). Trojice režisérů v tibetském regionu Dolpo sleduje dvojici žen, které představují střet generací i názorů na predátorské levharty, kterých je zde již jen několik desítek. Cenu studentské poroty vyhrál dokument Tajemství menopauzy (Menopause Mystery), detabuizující snímek, který byl součástí jak Mezinárodní soutěže festivalu, tak nesoutěžní sekce Diagnóza: Neznámá. Letošní novinkou je také cena v kategorii European Spotlight. Sekce ohledávala trendy a způsoby současné komunikace vědy ve filmu v rámci evropského dokumentu a cenu si odnáší snímek Chytat lelky: Věda o nudě (Killing Time: Science of Boredom).

A jak hlasovalo diváctvo?

Cenu publika pod záštitou České televize získal, stejně jako cenu pro komunikaci vědy v Mezinárodní soutěži, film Phenomena: Když prvky tančí!.

foto_sem_4

„I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Oceněnými projekty jsou Near Life a The Great Seagull Film. První z nich pojednává o zážitcích blízkých smrti a dotýká se hranice vědy a duchovna, druhý zase zkoumá vztah mezi lidmi a přírodou na koexistenci mezi racky a lidmi,“ doplnil vedoucí programu Dominik Vontor.

Cenu za mimořádný přínos popularizaci vědy uděluje AFO České společnosti ornitologické, což krásně koreluje s vítězem České a slovenské soutěže – na filmu Při zemi tato společnost úzce spolupracovala.

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Více na www.afo.cz.

Komplexní pohled na digitalizaci právního odvětví nabídnul více než dvěma stovkám účastníků z řad odborné veřejnosti druhý ročník konference Future Legal. Akce, která se uskutečnila na Právnické fakultě Univerzity Palackého, propojila advokáty, technologické inovátory a vývojáře AI nástrojů. Cílem bylo představit konkrétní řešení pro právní rešerše, práci s dokumenty či řízení workflow.

Po úspěšném prvním ročníku se právnická fakulta společně se svými partnery rozhodla odborné setkání zopakovat. Hlavním cílem konference bylo na praktických příkladech ukázat možnosti využití umělé inteligence v právní praxi i rizika, která s sebou rychle se vyvíjející AI nástroje přinášejí. Vedle přínosů AI tak zaznívaly i otázky týkající se jejích limitů a budoucí role právníků.

Konferenci zahájili zástupci vedení fakulty – děkan Václav Stehlík a proděkan pro komunikaci Pavel Petr. „Všechny vás vítám v prostorách právnické fakulty v Olomouci. Pro řadu z vás se jedná již o druhé setkání, a mám proto radost, že se kapacita konference stejně jako v loňském roce naplnila. Rád bych poděkoval organizátorům z právnické fakulty, kolegovi Danielu Pospíšilovi a Jakubovi Dohnalovi z advokátní kanceláře ARROWS, díky jejichž práci bude konference jistě opět úspěšná,“ přivítal účastníky děkan Stehlík. Zároveň představil i směr, kterým se chce fakulta v oblasti AI dále ubírat. „Umělou inteligenci považuji za důležité a aktuální téma, a proto ji chceme více zapojit i do výuky. V příštím roce plánujeme zavést povinný předmět zaměřený na využití AI v právní praxi,“ uvedl.

foto_sem_4

Účastníky oslovil také rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. „Nacházíme se v momentu, který bude pro naši společnost mimořádně důležitý. Právě právníci budou těmi, kdo ponesou hlavní odpovědnost za regulaci a nastavení hranic, kam až umělou inteligenci pustíme,“ zaznělo v jeho vystoupení.

Novinkou oproti prvnímu ročníku byla doprovodná část programu zaměřená na prezentaci konkrétních AI nástrojů mimo hlavní přednáškové bloky. „Rozhodli jsme se dát řečníkům prostor představit své produkty i mimo přednáškové sloty, aby je účastníci mohli lépe poznat, vyzkoušet a prodiskutovat jejich možnosti využití,“ vysvětlil za organizátory Daniel Pospíšil, který působí na fakultě jako odborný asistent na dvou katedrách. Představeny byly například nástroje Anywhere pro mezinárodní kauzy nebo Robopravnik.cz.

Mezi řečníky vystoupil také CTO CODEXIS AI Tomáš Řehák, který přiblížil aktuální možnosti využití umělé inteligence při právních rešerších. Zaměřil se především na hranici mezi spolehlivým využitím AI a situacemi, kdy je stále nezbytný lidský úsudek. „Stále jde do určité míry o otevřenou otázku výzkumu. Zjednodušeně ale platí, že uživatel získá z AI tak kvalitní výstup, jak kvalitní data má nástroj k dispozici. Pokud například v CODEXIS AI zadám rešerši zaměřenou na konkrétní procesní část a práci se stovkami judikátů, systém dokáže podstatné informace velmi dobře dohledat. Jakmile se však dostáváme k interpretaci a syntéze závěrů, stále jsou potřeba zkušenosti a úsudek advokáta či právníka,“ popsal Řehák.

Ocenil také společenský večer, který předcházel hlavní konferenční části. „Účastníci se mohli potkat v neformálním prostředí, navázat kontakty a lépe se poznat. Díky tomu se celý následující den nesl v uvolněné a přátelské atmosféře,“ dodal.

Na organizaci konference Future Legal 2026 se podílela Právnická fakulta UP a advokátní kancelář ARROWS. Akce má svou oficiální webovou stránku.

Komplexní pohled na digitalizaci právního odvětví nabídnul více než dvěma stovkám účastníků z řad odborné veřejnosti druhý ročník konference Future Legal. Akce, která se uskutečnila na Právnické fakultě Univerzity Palackého, propojila advokáty, technologické inovátory a vývojáře AI nástrojů. Cílem bylo představit konkrétní řešení pro právní rešerše, práci s dokumenty či řízení workflow.

Po úspěšném prvním ročníku se právnická fakulta společně se svými partnery rozhodla odborné setkání zopakovat. Hlavním cílem konference bylo na praktických příkladech ukázat možnosti využití umělé inteligence v právní praxi i rizika, která s sebou rychle se vyvíjející AI nástroje přinášejí. Vedle přínosů AI tak zaznívaly i otázky týkající se jejích limitů a budoucí role právníků.

Konferenci zahájili zástupci vedení fakulty – děkan Václav Stehlík a proděkan pro komunikaci Pavel Petr. „Všechny vás vítám v prostorách právnické fakulty v Olomouci. Pro řadu z vás se jedná již o druhé setkání, a mám proto radost, že se kapacita konference stejně jako v loňském roce naplnila. Rád bych poděkoval organizátorům z právnické fakulty, kolegovi Danielu Pospíšilovi a Jakubovi Dohnalovi z advokátní kanceláře ARROWS, díky jejichž práci bude konference jistě opět úspěšná,“ přivítal účastníky děkan Stehlík. Zároveň představil i směr, kterým se chce fakulta v oblasti AI dále ubírat. „Umělou inteligenci považuji za důležité a aktuální téma, a proto ji chceme více zapojit i do výuky. V příštím roce plánujeme zavést povinný předmět zaměřený na využití AI v právní praxi,“ uvedl.

foto_sem_4

Účastníky oslovil také rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. „Nacházíme se v momentu, který bude pro naši společnost mimořádně důležitý. Právě právníci budou těmi, kdo ponesou hlavní odpovědnost za regulaci a nastavení hranic, kam až umělou inteligenci pustíme,“ zaznělo v jeho vystoupení.

Novinkou oproti prvnímu ročníku byla doprovodná část programu zaměřená na prezentaci konkrétních AI nástrojů mimo hlavní přednáškové bloky. „Rozhodli jsme se dát řečníkům prostor představit své produkty i mimo přednáškové sloty, aby je účastníci mohli lépe poznat, vyzkoušet a prodiskutovat jejich možnosti využití,“ vysvětlil za organizátory Daniel Pospíšil, který působí na fakultě jako odborný asistent na dvou katedrách. Představeny byly například nástroje Anywhere pro mezinárodní kauzy nebo Robopravnik.cz.

Mezi řečníky vystoupil také CTO CODEXIS AI Tomáš Řehák, který přiblížil aktuální možnosti využití umělé inteligence při právních rešerších. Zaměřil se především na hranici mezi spolehlivým využitím AI a situacemi, kdy je stále nezbytný lidský úsudek. „Stále jde do určité míry o otevřenou otázku výzkumu. Zjednodušeně ale platí, že uživatel získá z AI tak kvalitní výstup, jak kvalitní data má nástroj k dispozici. Pokud například v CODEXIS AI zadám rešerši zaměřenou na konkrétní procesní část a práci se stovkami judikátů, systém dokáže podstatné informace velmi dobře dohledat. Jakmile se však dostáváme k interpretaci a syntéze závěrů, stále jsou potřeba zkušenosti a úsudek advokáta či právníka,“ popsal Řehák.

Ocenil také společenský večer, který předcházel hlavní konferenční části. „Účastníci se mohli potkat v neformálním prostředí, navázat kontakty a lépe se poznat. Díky tomu se celý následující den nesl v uvolněné a přátelské atmosféře,“ dodal.

Na organizaci konference Future Legal 2026 se podílela Právnická fakulta UP a advokátní kancelář ARROWS. Akce má svou oficiální webovou stránku.