Feed aggregator

Scenárista a režisér Václav Kadrnka připravuje v koprodukci se Slováky a Francouzi dílo, které v Česku nemá obdoby: záměrem tvůrců je ve vizuálně silném duchovním filmu představit málo známou, ale zásadní událost ze života mladého Jana Amose Komenského. Jedná se o jeho setkání se šestnáctiletou vizionářkou Kristinou Poniatowskou v době třicetileté války. Na scénáři snímku spolupracuje Eduard Fiedler z katedry filozofie a patrologie CMTF UP. Téma filmu, vizuály i interiéry představili autoři během 64. Zlín Film Festivalu. Nyní probíhá casting, natáčet se začne v roce 2025.

Před několika lety oslovil filmový režisér Václav Kadrnka akademika z CMTF UP Eduarda Fiedlera, že by chtěl natočit film o J. A. Komenském s duchovním přesahem. „Na filmu od počátku spolupracuji jako odborný konzultant a spolutvůrce námětu i scénáře. Svým tématem se film přímo týká mého filozofického a teologického výzkumu v oblasti trinitární ontologie a Komenského pansofické trinitární metafyziky, kterým se na olomoucké teologické fakultě v současnosti věnuji v rámci svého juniorského projektu Trinitarian Ontologies: A New Philosophical Investigation into Trinitarian Relationality,“ uvedl.

V podhůří Krkonoš se v roce 1627 uprostřed náboženských válek skrývá před pronásledováním kněz a pozdější biskup Jednoty bratrské J. A. Komenský. Právě připravuje blížící se odchod bratří do exilu. Jako kněz je ale náhle přivolán k nemocné dívce Kristině, která prožívá řadu po sobě jdoucích mystických vidění, aby ji duchovně doprovázel a posoudil teologický obsah a význam jejích vidění. Jan Amos si ke Kristině postupně najde cestu a dívčiny vize se stávají nečekaným zdrojem jeho vlastních úvah. Film se zabývá mystickými prameny Komenského teologického a filozofického myšlení. Kristininy vize ukazují cestu k moudrosti sjednocující protiklady malého a velkého, slabosti a síly či konečného a nekonečného, a svou paradoxní povahou tak tvoří kontrast k všudypřítomným obrazům násilí, války a rozdělení.

„Odborná spolupráce na filmu není pouze překvapující a atraktivní formou popularizace trinitární ontologie a Komenského myšlení, ale především přijetím duchovní umělecké tvorby jako součásti samotného procesu studia trinitární a vztahové racionality, která odpovídá na problematické dualistické a antagonisticky dialektické tendence některých proudů moderní či postmoderní filozofie. Zároveň se tímto způsobem ukazuje, že trinitární ontologie či křesťanské metafyzické myšlení nejsou nějakou životu a kultuře vzdálenou spekulací, nýbrž mohou představovat vnitřní moment tvůrčího procesu, kterým vznikají duchovní umělecká díla vyvádějící diváky z reduktivních forem racionality k plnějšímu chápání skutečnosti ve světle Boží moudrosti,“ dodal Eduard Fiedler.

Mezi díla filmového režiséra Václava Kadrnky patří např. Osmdesát dopisů (2011), Zpráva o záchraně mrtvého (2021) nebo Křižáček (2017), jenž vyhrál hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Státní fond kinematografie podpořil plánovaný snímek o J. A. Komenském částkou 12 milionů korun. Hlavními autory scénáře filmu Panna Sofia jsou Lenka Horňáková-Civade a Václav Kadrnka.

Scenárista a režisér Václav Kadrnka připravuje v koprodukci se Slováky a Francouzi dílo, které v Česku nemá obdoby: záměrem tvůrců je ve vizuálně silném duchovním filmu představit málo známou, ale zásadní událost ze života mladého Jana Amose Komenského. Jedná se o jeho setkání se šestnáctiletou vizionářkou Kristinou Poniatowskou v době třicetileté války. Na scénáři snímku spolupracuje Eduard Fiedler z katedry filozofie a patrologie CMTF UP. Téma filmu, vizuály i interiéry představili autoři během 64. Zlín Film Festivalu. Nyní probíhá casting, natáčet se začne v roce 2025.

Před několika lety oslovil filmový režisér Václav Kadrnka akademika z CMTF UP Eduarda Fiedlera, že by chtěl natočit film o J. A. Komenském s duchovním přesahem. „Na filmu od počátku spolupracuji jako odborný konzultant a spolutvůrce námětu i scénáře. Svým tématem se film přímo týká mého filozofického a teologického výzkumu v oblasti trinitární ontologie a Komenského pansofické trinitární metafyziky, kterým se na olomoucké teologické fakultě v současnosti věnuji v rámci svého juniorského projektu Trinitarian Ontologies: A New Philosophical Investigation into Trinitarian Relationality,“ uvedl.

V podhůří Krkonoš se v roce 1627 uprostřed náboženských válek skrývá před pronásledováním kněz a pozdější biskup Jednoty bratrské J. A. Komenský. Právě připravuje blížící se odchod bratří do exilu. Jako kněz je ale náhle přivolán k nemocné dívce Kristině, která prožívá řadu po sobě jdoucích mystických vidění, aby ji duchovně doprovázel a posoudil teologický obsah a význam jejích vidění. Jan Amos si ke Kristině postupně najde cestu a dívčiny vize se stávají nečekaným zdrojem jeho vlastních úvah. Film se zabývá mystickými prameny Komenského teologického a filozofického myšlení. Kristininy vize ukazují cestu k moudrosti sjednocující protiklady malého a velkého, slabosti a síly či konečného a nekonečného, a svou paradoxní povahou tak tvoří kontrast k všudypřítomným obrazům násilí, války a rozdělení.

„Odborná spolupráce na filmu není pouze překvapující a atraktivní formou popularizace trinitární ontologie a Komenského myšlení, ale především přijetím duchovní umělecké tvorby jako součásti samotného procesu studia trinitární a vztahové racionality, která odpovídá na problematické dualistické a antagonisticky dialektické tendence některých proudů moderní či postmoderní filozofie. Zároveň se tímto způsobem ukazuje, že trinitární ontologie či křesťanské metafyzické myšlení nejsou nějakou životu a kultuře vzdálenou spekulací, nýbrž mohou představovat vnitřní moment tvůrčího procesu, kterým vznikají duchovní umělecká díla vyvádějící diváky z reduktivních forem racionality k plnějšímu chápání skutečnosti ve světle Boží moudrosti,“ dodal Eduard Fiedler.

Mezi díla filmového režiséra Václava Kadrnky patří např. Osmdesát dopisů (2011), Zpráva o záchraně mrtvého (2021) nebo Křižáček (2017), jenž vyhrál hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Státní fond kinematografie podpořil plánovaný snímek o J. A. Komenském částkou 12 milionů korun. Hlavními autory scénáře filmu Panna Sofia jsou Lenka Horňáková-Civade a Václav Kadrnka.

Blíží se první letní den. Ale už dnes s předstihem vyšlo letní číslo univerzitního Žurnálu UP. Najdete v něm velkou porci čtení i pár velmi užitečných rad a doporučení k příjemnému a inspirativnímu prožití nadcházejících týdnů.

Pokud nevíte, co obnáší záchrana historické knihovny kláštera Želiv a co s ní má společného Univerzita Palackého, začtěte se hned do úvodního tématu. Zjistíte, že terénní praxe našich studentů může být i docela velká dřina. „Do želivského kláštera jezdíme od roku 2018 vždy se skupinkou patnácti až dvaceti studentů. Práce tady byla opravdu těžká. Knihovnu jsme za tu dobu museli dvakrát vystěhovat, každá z těch knih nám prošla rukama minimálně třikrát. Když vezmeme v potaz jejich váhu, je to, jako bychom přestěhovali tři a půl slona,“ říká mj. v textu Jana Oppeltová z katedry historie FF UP.

Umění a také historie (v různých podobách) jsou stěžejní témata tohoto čísla univerzitního magazínu. Víte například, že jeden z rektorů UP ani neměl vysokoškolské vzdělání? „Takový Eduard Manďák, to je pravděpodobně jediný rektor v dějinách českého vysokého školství, který neabsolvoval vysokou školu. On sice nedostudoval práva, ale za to byl celoživotní stranický a státní funkcionář… Vedl univerzitu v letech 1963 až 1966 a stal se rektorem v době, kdy na škole docházelo k velmi ostrým sporům a on to jako zkušený „bafuňář“ uklidnil,“ říká mimo jiné historik a ředitel Archivu UP Pavel Urbášek. V novém čísle magazínu s ním najdete velký rozhovor. Řeč je samozřejmě o univerzitě a o tom, k čemu je takové instituci paměť.

Umění jinak a znovu a znovu na stránkách Žurnálu UP. Třeba v podobě básní studentů z literární soutěže nebo v rubrice Portrét, kde představujeme zpěváka a doktoranda PdF UP Michala Horáka (kouká na vás už z titulní fotografie) či v textu o velmi špatných pohádkách z pera studentky CMTF UP Marty Sýkorové. To samozřejmě není vše. Dozvíte se, že Daniel Kunz z Audiovizuální produkce UP má koníčka nejen zajímavého, ale i hodně užitečného. Jako zdravotní klaun rozdává humor tam, kde je ho nejvíce třeba.

V Žurnále UP je toho na čtyřiceti stránkách mnohem, mnohem víc. Stejně tak, jak je pestrá univerzita a její osobnosti, je pestré i toto vydání.

A ještě malý tip na závěr, než sáhnete po papírovém vydání magazínu nebo po jeho elektronické podobě. Pokud chcete pár dobrých rad, jak ve zdraví přežít prázdniny, připravili jsme malého rádce. A není ledajaký. Odborné rady dává záchranářka Marinella Danosová z FZV UP. Takže si je určitě přečtěte.

Hezké léto s univerzitním magazínem přeje redakce.

Blíží se první letní den. Ale už dnes s předstihem vyšlo letní číslo univerzitního Žurnálu UP. Najdete v něm velkou porci čtení i pár velmi užitečných rad a doporučení k příjemnému a inspirativnímu prožití nadcházejících týdnů.

Pokud nevíte, co obnáší záchrana historické knihovny kláštera Želiv a co s ní má společného Univerzita Palackého, začtěte se hned do úvodního tématu. Zjistíte, že terénní praxe našich studentů může být i docela velká dřina. „Do želivského kláštera jezdíme od roku 2018 vždy se skupinkou patnácti až dvaceti studentů. Práce tady byla opravdu těžká. Knihovnu jsme za tu dobu museli dvakrát vystěhovat, každá z těch knih nám prošla rukama minimálně třikrát. Když vezmeme v potaz jejich váhu, je to, jako bychom přestěhovali tři a půl slona,“ říká mj. v textu Jana Oppeltová z katedry historie FF UP.

Umění a také historie (v různých podobách) jsou stěžejní témata tohoto čísla univerzitního magazínu. Víte například, že jeden z rektorů UP ani neměl vysokoškolské vzdělání? „Takový Eduard Manďák, to je pravděpodobně jediný rektor v dějinách českého vysokého školství, který neabsolvoval vysokou školu. On sice nedostudoval práva, ale za to byl celoživotní stranický a státní funkcionář… Vedl univerzitu v letech 1963 až 1966 a stal se rektorem v době, kdy na škole docházelo k velmi ostrým sporům a on to jako zkušený „bafuňář“ uklidnil,“ říká mimo jiné historik a ředitel Archivu UP Pavel Urbášek. V novém čísle magazínu s ním najdete velký rozhovor. Řeč je samozřejmě o univerzitě a o tom, k čemu je takové instituci paměť.

Umění jinak a znovu a znovu na stránkách Žurnálu UP. Třeba v podobě básní studentů z literární soutěže nebo v rubrice Portrét, kde představujeme zpěváka a doktoranda PdF UP Michala Horáka (kouká na vás už z titulní fotografie) či v textu o velmi špatných pohádkách z pera studentky CMTF UP Marty Sýkorové. To samozřejmě není vše. Dozvíte se, že Daniel Kunz z Audiovizuální produkce UP má koníčka nejen zajímavého, ale i hodně užitečného. Jako zdravotní klaun rozdává humor tam, kde je ho nejvíce třeba.

V Žurnále UP je toho na čtyřiceti stránkách mnohem, mnohem víc. Stejně tak, jak je pestrá univerzita a její osobnosti, je pestré i toto vydání.

A ještě malý tip na závěr, než sáhnete po papírovém vydání magazínu nebo po jeho elektronické podobě. Pokud chcete pár dobrých rad, jak ve zdraví přežít prázdniny, připravili jsme malého rádce. A není ledajaký. Odborné rady dává záchranářka Marinella Danosová z FZV UP. Takže si je určitě přečtěte.

Hezké léto s univerzitním magazínem přeje redakce.

Dojetí, radost a také patřičná dávka hrdosti na to, co člověk i ve zralém věku dokáže. Přesně taková směsice pocitů vládla v aule filozofické fakulty, kde se uskutečnila slavnostní promoce absolventů a absolventek Univerzity třetího věku.

Když zazní na univerzitní půdě první tóny skladby Gaudeamus igitur, je hned jasné, že jde o událost slavnostní a mimořádnou. Přesně tak tomu bylo i v případě absolventů dvouletých a tříletých specializovaných běhů Univerzity třetího věku, kteří svá studia dotáhli do úspěšného závěru a dočkali se slavnostního promočního aktu. Osvědčení o absolvování si přišlo převzít více než sedm desítek absolventů. Mnozí dorazili v doprovodu svých blízkých, kteří na ně byli patřičně pyšní. 

„Ačkoli byla aula FF plně zaplněna, zdaleka se nejednalo o všechny letošní absolventy  specializovaných běhů U3V – mnozí se slavnostního předávání nemohou zúčastnit ze zdravotních, rodinných či jiných důvodů,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. 

V aule se setkali ti, kdo se během dvou či tří let vzdělávali například v oblasti ochrany práv jednotlivce, péče o zdraví, v psychosociálních studiích, archeologii regionu či v dějinách raného novověku. Do Olomouce dorazili i ti, kteří navštěvovali přednášky ve specializovaném běhu U3V na obchodní akademii v Uherském Hradišti.

„Nesmírně si vážím toho, že jste se navzdory celoživotním zkušenostem a všemu, co vás obklopuje, vrhli do dalšího studia, abyste rozšířili své poznání. Mám z toho opravdu radost. Zároveň tím, jak jste aktivní a máte zájem, dodáváte energii nám všem, kteří vás můžeme učit. Mnohokrát vám za to děkuji,“ poděkoval absolventům při slavnostním aktu prorektor pro studium Vít Zouhar. 

Osvědčení o absolvování U3V si převzala mimo jiné Zdenka Dominiková, která program navštěvovala v Uherském Hradišti. „Univerzita třetího věku nám v jistém smyslu slova umožnila návrat do bezstarostného mládí. Naskytla se nám možnost rozšířit si obzory, nenechat mozek zahálet, ověřit si svoje dosavadní znalosti a získat mnoho dalších poznatků. Rovněž se setkávat s řadou zajímavých osobností z řad přednášejících i spolužáků. Získali jsme nový náboj do života, šanci věnovat se svým zálibám a věcem, na které v době zaměstnání nezbýval čas. Je báječné udělat něco pro sebe a dokázat si, že ještě nepatříme do starého železa. Všem seniorům bych U3V doporučila,“ prozradila.

„Mám velkou radost, že mnozí čerství absolventi si již v průběhu dnešní promoce vyplňovali přihlášku na další semestr vzdělávání na naší U3V,“ dodala Klára Tesaříková Čermáková.

Univerzita třetího věku při UP je nejstarší univerzitou svého druhu v České republice, vznikla jako první v tehdejším Československu v roce 1986. Postupně se stala nedílnou součástí vzdělávacích, vědecko-výzkumných a společensko-kulturních aktivit UP. Aktuální nabídku vzdělávacích programů a další informace o U3V najdete zde.

Dojetí, radost a také patřičná dávka hrdosti na to, co člověk i ve zralém věku dokáže. Přesně taková směsice pocitů vládla v aule filozofické fakulty, kde se uskutečnila slavnostní promoce absolventů a absolventek Univerzity třetího věku.

Když zazní na univerzitní půdě první tóny skladby Gaudeamus igitur, je hned jasné, že jde o událost slavnostní a mimořádnou. Přesně tak tomu bylo i v případě absolventů dvouletých a tříletých specializovaných běhů Univerzity třetího věku, kteří svá studia dotáhli do úspěšného závěru a dočkali se slavnostního promočního aktu. Osvědčení o absolvování si přišlo převzít více než sedm desítek absolventů. Mnozí dorazili v doprovodu svých blízkých, kteří na ně byli patřičně pyšní. 

„Ačkoli byla aula FF plně zaplněna, zdaleka se nejednalo o všechny letošní absolventy  specializovaných běhů U3V – mnozí se slavnostního předávání nemohou zúčastnit ze zdravotních, rodinných či jiných důvodů,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. 

V aule se setkali ti, kdo se během dvou či tří let vzdělávali například v oblasti ochrany práv jednotlivce, péče o zdraví, v psychosociálních studiích, archeologii regionu či v dějinách raného novověku. Do Olomouce dorazili i ti, kteří navštěvovali přednášky ve specializovaném běhu U3V na obchodní akademii v Uherském Hradišti.

„Nesmírně si vážím toho, že jste se navzdory celoživotním zkušenostem a všemu, co vás obklopuje, vrhli do dalšího studia, abyste rozšířili své poznání. Mám z toho opravdu radost. Zároveň tím, jak jste aktivní a máte zájem, dodáváte energii nám všem, kteří vás můžeme učit. Mnohokrát vám za to děkuji,“ poděkoval absolventům při slavnostním aktu prorektor pro studium Vít Zouhar. 

Osvědčení o absolvování U3V si převzala mimo jiné Zdenka Dominiková, která program navštěvovala v Uherském Hradišti. „Univerzita třetího věku nám v jistém smyslu slova umožnila návrat do bezstarostného mládí. Naskytla se nám možnost rozšířit si obzory, nenechat mozek zahálet, ověřit si svoje dosavadní znalosti a získat mnoho dalších poznatků. Rovněž se setkávat s řadou zajímavých osobností z řad přednášejících i spolužáků. Získali jsme nový náboj do života, šanci věnovat se svým zálibám a věcem, na které v době zaměstnání nezbýval čas. Je báječné udělat něco pro sebe a dokázat si, že ještě nepatříme do starého železa. Všem seniorům bych U3V doporučila,“ prozradila.

„Mám velkou radost, že mnozí čerství absolventi si již v průběhu dnešní promoce vyplňovali přihlášku na další semestr vzdělávání na naší U3V,“ dodala Klára Tesaříková Čermáková.

Univerzita třetího věku při UP je nejstarší univerzitou svého druhu v České republice, vznikla jako první v tehdejším Československu v roce 1986. Postupně se stala nedílnou součástí vzdělávacích, vědecko-výzkumných a společensko-kulturních aktivit UP. Aktuální nabídku vzdělávacích programů a další informace o U3V najdete zde.

Perspektivní materiál pro využití v zařízeních pro ukládání elektrické energie, takzvaných superkondenzátorech, představili zástupci CATRIN Univerzity Palackého Jiří Navrátil a Tomáš Zedníček na veletrhu PCIM v Norimberku s cílem posunout jej blíže ke komerčnímu využití.

Dusíkem dopovaný grafenový materiál vyvinuli vědci v Olomouci. Tento materiál se nyní testuje a připravují se z něj prototypy kondenzátorů v rámci prestižního projektu Evropské inovační rady Trans2DChem. Odborníci mohou již nyní potvrdit jeho unikátní vlastnosti a na veletrhu s nimi seznámili výrobce superkondenzátorů.

Zástupci CATRIN absolvovali během dvou dní 17 schůzek a zpět se vrátili s velmi pozitivním hodnocením mise. „Věnuju se valorizaci výstupů výzkumu už pěknou řádku let, ale tak skvělou zpětnou vazbu jako na tento projekt CATRIN jsem ještě neviděl,“ přiznal Navrátil.

Na projektu spolupracují vědci z CATRIN s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italské firmy ITELCOND. Cílem je vyvinout superkondenzátor, který bude v porovnání s bateriemi bezpečnější, šetrnější k životnímu prostředí, levnější a především bude mít vysokou kapacitu a dlouhou životnost.

PCIM Europe (Power Conversion and Intelligent Motion) je mezinárodní veletrh a konference zaměřená na výkonovou elektroniku, inteligentní pohony, obnovitelné energie a řízení energií. Je významným místem setkání odborníků z průmyslu, vědy a výzkumu, kteří se zde mohou seznámit s nejnovějšími technologiemi, produkty a inovacemi v oblasti výkonové elektroniky. V německém Norimberku se konal od 11. do 13. června.

Perspektivní materiál pro využití v zařízeních pro ukládání elektrické energie, takzvaných superkondenzátorech, představili zástupci CATRIN Univerzity Palackého Jiří Navrátil a Tomáš Zedníček na veletrhu PCIM v Norimberku s cílem posunout jej blíže ke komerčnímu využití.

Dusíkem dopovaný grafenový materiál vyvinuli vědci v Olomouci. Tento materiál se nyní testuje a připravují se z něj prototypy kondenzátorů v rámci prestižního projektu Evropské inovační rady Trans2DChem. Odborníci mohou již nyní potvrdit jeho unikátní vlastnosti a na veletrhu s nimi seznámili výrobce superkondenzátorů.

Zástupci CATRIN absolvovali během dvou dní 17 schůzek a zpět se vrátili s velmi pozitivním hodnocením mise. „Věnuju se valorizaci výstupů výzkumu už pěknou řádku let, ale tak skvělou zpětnou vazbu jako na tento projekt CATRIN jsem ještě neviděl,“ přiznal Navrátil.

Na projektu spolupracují vědci z CATRIN s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italské firmy ITELCOND. Cílem je vyvinout superkondenzátor, který bude v porovnání s bateriemi bezpečnější, šetrnější k životnímu prostředí, levnější a především bude mít vysokou kapacitu a dlouhou životnost.

PCIM Europe (Power Conversion and Intelligent Motion) je mezinárodní veletrh a konference zaměřená na výkonovou elektroniku, inteligentní pohony, obnovitelné energie a řízení energií. Je významným místem setkání odborníků z průmyslu, vědy a výzkumu, kteří se zde mohou seznámit s nejnovějšími technologiemi, produkty a inovacemi v oblasti výkonové elektroniky. V německém Norimberku se konal od 11. do 13. června.

Olomoucké ulice v sobotu již počtrnácté ovládl půlmaraton v rámci akce Mattoni Olomouc Running festival a mezi jeho účastníky na 21 km trati nechyběli ani běžci a běžkyně z Univerzity Palackého, kteří mohli poměřit síly v Běhu o pohár rektora UP.

Z rukou rektora Martina Procházky převzali cenu pro nejlepší Ivana Vávrů, která v ženské kategorii doběhla do cíle v čase 1:35:51, a nejrychlejší muž, student FTK Patrik Radek s časem 1:20:27. Oběma byly předány na zakázku vyrobené univerzitní poháry. Rektor UP absolvoval ve čtyřčlenném týmu štafetový běh, který obsadil 65. místo.

Univerzita měla na náměstí i relax zónu, kde si zájemci mohli odpočinout, dozvědět se třeba o možnostech studia na UP či si pořídit univerzitní merch. Do cíle závodu doběhlo 3590 běžců, vítězem se stal Ital Daniele D’Onforio s časem 1:04:56, nejrychlejší ženou byla Maďarka Nora Szabó (1:12:44).

Olomoucké ulice v sobotu již počtrnácté ovládl půlmaraton v rámci akce Mattoni Olomouc Running festival a mezi jeho účastníky na 21 km trati nechyběli ani běžci a běžkyně z Univerzity Palackého, kteří mohli poměřit síly v Běhu o pohár rektora UP.

Z rukou rektora Martina Procházky převzali cenu pro nejlepší Ivana Vávrů, která v ženské kategorii doběhla do cíle v čase 1:35:51, a nejrychlejší muž, student FTK Patrik Radek s časem 1:20:27. Oběma byly předány na zakázku vyrobené univerzitní poháry. Rektor UP absolvoval ve čtyřčlenném týmu štafetový běh, který obsadil 65. místo.

Univerzita měla na náměstí i relax zónu, kde si zájemci mohli odpočinout, dozvědět se třeba o možnostech studia na UP či si pořídit univerzitní merch. Do cíle závodu doběhlo 3590 běžců, vítězem se stal Ital Daniele D’Onforio s časem 1:04:56, nejrychlejší ženou byla Maďarka Nora Szabó (1:12:44).

Rozpočet pro letošní rok schválil na svém posledním zasedání před létem Akademický senát Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Kromě toho se senátoři také zabývali záměrem děkana jmenovat vedoucí tří kateder a také změnou v jeho proděkanském týmu.

Podstatná část jednání se týkala hospodaření fakulty. Vedle návrhu letošního rozpočtu totiž děkan Vít Hušek předložil senátu ke schválení i výroční zprávu o hospodaření v roce 2023. Během obsáhlé diskuze senátory zajímaly především významnější odchylky reálných výsledků od původního plánu nákladů a výnosů, do nichž se promítlo mimo jiné zdražení energií, ale také zájem o fakultní nabídku celoživotního vzdělávání.

Výroční zpráva byla senátem schválena a stejně tak rozpočet pro letošní rok. Aktuální plán počítá s celkovými náklady a výnosy ve výši přes 114 milionů korun. Přidělený příspěvek a dotace ze státního rozpočtu činí téměř 101 milionů korun (o 3 miliony více než v roce předcházejícím), přičemž 12 miliony korun se fakulta bude podílet na celouniverzitních aktivitách.

Senátoři také schválili podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2025/2026 a bez připomínek projednali záměr děkana jmenovat staronové vedoucí kateder na nadcházející tři roky. Konkrétně jde o Jitku Jonovou jako vedoucí katedry církevních dějin a církevního umění, Petru Potměšilovou na katedře křesťanské výchovy a Jaroslava France jako vedoucího na katedře komunikace.

Zatímco na zmíněných katedrách tak nedojde k viditelné změně, proděkanský tým děkana Víta Huška se zúží. „Dosavadní proděkan pro studium a další vzdělávání Jiří Pospíšil se rozhodl ukončit své akademické působení na fakultě a na univerzitě. Pracoval tu dvacet let, udělal spoustu práce, kromě hladkého chodu studijního oddělení a zavádění některých novinek se zasloužil i o bezproblémovou spolupráci se studijním oddělením rektorátu. Za to všechno mu velmi děkuji,“ informoval senátory děkan Vít Hušek s tím, že od 1. července chce pověřit studijní agendou Tomáše Parmu, který již má jako proděkan na starost oblast strategie a kvality.

„Žádal o úpravu množství výuky, ale agendu strategie a kvality si chce zatím ponechat, orientuje se v ní a dělá ji s lehkostí,“ dodal děkan v souvislosti s dotazem na proděkanovu vytíženost. Změnu ve vedení fakulty jinak senátoři přijali bez připomínek.

Příště by se Akademický senát CMTF UP měl sejít 25. září.  

Rozpočet pro letošní rok schválil na svém posledním zasedání před létem Akademický senát Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Kromě toho se senátoři také zabývali záměrem děkana jmenovat vedoucí tří kateder a také změnou v jeho proděkanském týmu.

Podstatná část jednání se týkala hospodaření fakulty. Vedle návrhu letošního rozpočtu totiž děkan Vít Hušek předložil senátu ke schválení i výroční zprávu o hospodaření v roce 2023. Během obsáhlé diskuze senátory zajímaly především významnější odchylky reálných výsledků od původního plánu nákladů a výnosů, do nichž se promítlo mimo jiné zdražení energií, ale také zájem o fakultní nabídku celoživotního vzdělávání.

Výroční zpráva byla senátem schválena a stejně tak rozpočet pro letošní rok. Aktuální plán počítá s celkovými náklady a výnosy ve výši přes 114 milionů korun. Přidělený příspěvek a dotace ze státního rozpočtu činí téměř 101 milionů korun (o 3 miliony více než v roce předcházejícím), přičemž 12 miliony korun se fakulta bude podílet na celouniverzitních aktivitách.

Senátoři také schválili podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2025/2026 a bez připomínek projednali záměr děkana jmenovat staronové vedoucí kateder na nadcházející tři roky. Konkrétně jde o Jitku Jonovou jako vedoucí katedry církevních dějin a církevního umění, Petru Potměšilovou na katedře křesťanské výchovy a Jaroslava France jako vedoucího na katedře komunikace.

Zatímco na zmíněných katedrách tak nedojde k viditelné změně, proděkanský tým děkana Víta Huška se zúží. „Dosavadní proděkan pro studium a další vzdělávání Jiří Pospíšil se rozhodl ukončit své akademické působení na fakultě a na univerzitě. Pracoval tu dvacet let, udělal spoustu práce, kromě hladkého chodu studijního oddělení a zavádění některých novinek se zasloužil i o bezproblémovou spolupráci se studijním oddělením rektorátu. Za to všechno mu velmi děkuji,“ informoval senátory děkan Vít Hušek s tím, že od 1. července chce pověřit studijní agendou Tomáše Parmu, který již má jako proděkan na starost oblast strategie a kvality.

„Žádal o úpravu množství výuky, ale agendu strategie a kvality si chce zatím ponechat, orientuje se v ní a dělá ji s lehkostí,“ dodal děkan v souvislosti s dotazem na proděkanovu vytíženost. Změnu ve vedení fakulty jinak senátoři přijali bez připomínek.

Příště by se Akademický senát CMTF UP měl sejít 25. září.  

Děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jan Stejskal předal Ceny za nejlepší pedagogický výkon roku 2023 inspirativním vyučujícím fakulty. Stalo se tak při tradičním Setkání v zahradách, jehož se zúčastnili zaměstnanci i studenti a studentky doktorských studijních programů. Program doprovázela živá hudba i charitativní prodej drobných dárkových předmětů.

Slavnostní fanfáry v podání vyučujících a žáků ZUŠ Žerotín Olomouc zahájily na Filozofické fakultě UP letošní program Setkání v zahradách. Na základě výsledku evaluací studentů této fakulty při něm děkan FF UP každoročně oceňuje inspirativní pedagogy. Letos obdrželo Ceny šest pedagogů.

„Cena mě samozřejmě potěšila, ale moc ji nepřeceňuji. Za rok může být vše jinak a určitě by se nemělo usínat na vavřínech. Přednášet na univerzitě jsem začal teprve před sedmi lety a velmi dobře si pamatuji, že začátky nebyly zrovna snadné. Hledání optimálního pojetí bylo docela dlouhé. Dnes vím, že každá přednáška je svým způsobem herecký výstup, divadelní představení, samozřejmě v dobrém slova smyslu. Pochopitelně ne vždy vše dopadne ideálně, ostatně přednášející zpravidla sám nejlépe zpětně ví, když se mu něco nepovede. Snad ale cesta, po níž jsem se vydal, není úplně nejhorší,“ uvedl jeden z oceněných pedagogů Miloš Hlava z katedry historie.

Společně s ním ji převzal také David Jirsa z katedry bohemistiky, Darina Hradilová z katedry bohemistiky, Pavel Hobza z katedry filozofie, Jana Spáčilová z katedry muzikologie a Šárka Dvořáková, doktorandka katedry anglistiky a amerikanistiky.

„Z ocenění mám obrovskou radost a bude pro mě motivací jak při další výuce, tak při dokončování doktorátu. Studující projevili ve mně osobně velkou důvěru a jsem jim za to vděčná. Nejdůležitější je ale pro mě to, aby své studium na anglistice hodnotili jako přínosné, v budoucnu z něj ve svém životě těžili a rádi na něj vzpomínali,“ uvedla. Ve svém doktorském výzkumu se věnuje anglofonní detektivní literatuře 21. století zasazené na skotské ostrovy. Zajímá se o zobrazení místa a kulturně-historického kontextu. „Ráda bych učila i v budoucnu. Doufám, že dokážu plně docenit, jak zodpovědná je to práce. Velmi mi záleží na vzdělávání jako takovém, domnívám se, že zejména citlivé a trpělivé vedení mladých lidí je dnes důležitější než kdy dřív, že jeho prostřednictvím budujeme lepší budoucnost,“ dodala.

Během Setkání v zahradách se s fakultou rozloučila Bronislava Macháčková, která řadu let pracovala pro její studijní oddělení. Všem zúčastněným pak Zahradní slavnost nabídla živý koncert kapely No Barriers i hudební improvizované překvapení čtyř fakultních akademiků. Během celé akce hrál v zahradách také DJ, akce nabídla také fotokoutek s rekvizitami, dětský koutek, jenž organizovali studenti Pedagogické fakulty UP i charitativní prodej drobných dárkových předmětů na podporu organizace Camino Vsetín.

Cenu za nejlepší pedagogický výkon převzali:

Mgr. Šárka Dvořáková, doktorandka z katedry anglistiky a amerikanistiky, Mgr. David Jirsa, Ph.D. z katedry bohemistiky, Mgr. Darina Hradilová, Ph.D. z katedry bohemistiky, Mgr. Miloš Hlava, Ph.D. z katedry historie, Mgr. Pavel Hobza, Ph.D. z katedry filozofie a doc. Mgr. Jana Spáčilová, Ph.D. z katedry muzikologie.

Děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jan Stejskal předal Ceny za nejlepší pedagogický výkon roku 2023 inspirativním vyučujícím fakulty. Stalo se tak při tradičním Setkání v zahradách, jehož se zúčastnili zaměstnanci i studenti a studentky doktorských studijních programů. Program doprovázela živá hudba i charitativní prodej drobných dárkových předmětů.

Slavnostní fanfáry v podání vyučujících a žáků ZUŠ Žerotín Olomouc zahájily na Filozofické fakultě UP letošní program Setkání v zahradách. Na základě výsledku evaluací studentů této fakulty při něm děkan FF UP každoročně oceňuje inspirativní pedagogy. Letos obdrželo Ceny šest pedagogů.

„Cena mě samozřejmě potěšila, ale moc ji nepřeceňuji. Za rok může být vše jinak a určitě by se nemělo usínat na vavřínech. Přednášet na univerzitě jsem začal teprve před sedmi lety a velmi dobře si pamatuji, že začátky nebyly zrovna snadné. Hledání optimálního pojetí bylo docela dlouhé. Dnes vím, že každá přednáška je svým způsobem herecký výstup, divadelní představení, samozřejmě v dobrém slova smyslu. Pochopitelně ne vždy vše dopadne ideálně, ostatně přednášející zpravidla sám nejlépe zpětně ví, když se mu něco nepovede. Snad ale cesta, po níž jsem se vydal, není úplně nejhorší,“ uvedl jeden z oceněných pedagogů Miloš Hlava z katedry historie.

Společně s ním ji převzal také David Jirsa z katedry bohemistiky, Darina Hradilová z katedry bohemistiky, Pavel Hobza z katedry filozofie, Jana Spáčilová z katedry muzikologie a Šárka Dvořáková, doktorandka katedry anglistiky a amerikanistiky.

„Z ocenění mám obrovskou radost a bude pro mě motivací jak při další výuce, tak při dokončování doktorátu. Studující projevili ve mně osobně velkou důvěru a jsem jim za to vděčná. Nejdůležitější je ale pro mě to, aby své studium na anglistice hodnotili jako přínosné, v budoucnu z něj ve svém životě těžili a rádi na něj vzpomínali,“ uvedla. Ve svém doktorském výzkumu se věnuje anglofonní detektivní literatuře 21. století zasazené na skotské ostrovy. Zajímá se o zobrazení místa a kulturně-historického kontextu. „Ráda bych učila i v budoucnu. Doufám, že dokážu plně docenit, jak zodpovědná je to práce. Velmi mi záleží na vzdělávání jako takovém, domnívám se, že zejména citlivé a trpělivé vedení mladých lidí je dnes důležitější než kdy dřív, že jeho prostřednictvím budujeme lepší budoucnost,“ dodala.

Během Setkání v zahradách se s fakultou rozloučila Bronislava Macháčková, která řadu let pracovala pro její studijní oddělení. Všem zúčastněným pak Zahradní slavnost nabídla živý koncert kapely No Barriers i hudební improvizované překvapení čtyř fakultních akademiků. Během celé akce hrál v zahradách také DJ, akce nabídla také fotokoutek s rekvizitami, dětský koutek, jenž organizovali studenti Pedagogické fakulty UP i charitativní prodej drobných dárkových předmětů na podporu organizace Camino Vsetín.

Cenu za nejlepší pedagogický výkon převzali:

Mgr. Šárka Dvořáková, doktorandka z katedry anglistiky a amerikanistiky, Mgr. David Jirsa, Ph.D. z katedry bohemistiky, Mgr. Darina Hradilová, Ph.D. z katedry bohemistiky, Mgr. Miloš Hlava, Ph.D. z katedry historie, Mgr. Pavel Hobza, Ph.D. z katedry filozofie a doc. Mgr. Jana Spáčilová, Ph.D. z katedry muzikologie.

Více než osm stovek odborníků z České republiky a Slovenska se setkalo v Karlových Varech na prestižním čtyřdenním kongresu České gynekologicko-porodnické společnosti a České společnosti porodních asistentek. Představili zde nejnovější poznatky a trendy v péči o ženské zdraví. Mezi stovkou porodních asistentek, které se akce zúčastnily, byly také zástupkyně Ústavu porodní asistence Fakulty zdravotnických věd UP Kateřina Janoušková, Daniela Javornická, Věra Dostalíková spolu s přednostkou ústavu Štěpánkou Bubeníkovou. Na kongresu vystoupil i rektor UP Martin Procházka.

Jeden z celodenních programových bloků byl vyhrazený pro porodní asistentky. „Workshopů a kazuistik z praxe se zúčastnily jak porodní asistentky z lůžkových zdravotnických zařízení, tak z gynekologických ambulancí a komunitní sféry. Po teoretické přednášce, která byla zaměřena na základní teorii kardiopulmonální resuscitace těhotné ženy a novorozence podle nejnovějších doporučení, následoval praktický nácvik na modelech pod dohledem instruktora. Účastníci si tak mohli prakticky vyzkoušet jednotlivé kroky resuscitace těhotné ženy i novorozence, které jsou v jejich kompetencích,“ přiblížila zástupkyně přednostky Ústavu porodní asistence FZV UP Kateřina Janoušková.

V rámci společné sekce lékařů a porodních asistentek vystoupila na kongresu členka Ústavu porodní asistence Daniela Javornická s odborným příspěvkem na téma Problematika zavádění simulací na pracovišti. Hostem kongresu byl také někdejší děkan Fakulty zdravotnických věd UP a současný rektor univerzity Martin Procházka. „Tento kongres je odborně na velmi vysoké úrovni a mě moc potěšilo, že se tady velmi dobře prezentovaly právě kolegyně z našeho Ústavu porodní asistence. Já sám se celý svůj profesní život věnuji porodnictví a gynekologii, jako lékař tedy úzce spolupracuji s porodními asistentkami a vím, jak skvělou práci odvádějí. Mám radost, že právě v této prestižní sekci dostaly příležitost předvést, proč jsou nepostradatelnou součástí týmů, které o ženy a děti v porodnicích pečují,“ popsal rektor Martin Procházka.

Podle přednostky Ústavu porodní asistence Štěpánky Bubeníkové bylo hlavním cílem kongresu situovaného do hotelu Thermal kultivování vztahů mezi ambulantními specialisty, lékaři pracujícími u lůžka ve zdravotnických zařízeních a porodními asistentkami. „Organizace kongresu byla výborná. A věřím, že pro všechny přítomné byl workshop přínosný. Přece jen se porodní asistentka nesetkává s akutními stavy každý den, a je proto důležité zůstat v obraze a pravidelně se takového nácviku účastnit. Pro náš ústav znamená velkou prestiž, že se mohl této významné mezinárodní akce zúčastnit,“ shrnula Štěpánka Bubeníková.

Více než osm stovek odborníků z České republiky a Slovenska se setkalo v Karlových Varech na prestižním čtyřdenním kongresu České gynekologicko-porodnické společnosti a České společnosti porodních asistentek. Představili zde nejnovější poznatky a trendy v péči o ženské zdraví. Mezi stovkou porodních asistentek, které se akce zúčastnily, byly také zástupkyně Ústavu porodní asistence Fakulty zdravotnických věd UP Kateřina Janoušková, Daniela Javornická, Věra Dostalíková spolu s přednostkou ústavu Štěpánkou Bubeníkovou. Na kongresu vystoupil i rektor UP Martin Procházka.

Jeden z celodenních programových bloků byl vyhrazený pro porodní asistentky. „Workshopů a kazuistik z praxe se zúčastnily jak porodní asistentky z lůžkových zdravotnických zařízení, tak z gynekologických ambulancí a komunitní sféry. Po teoretické přednášce, která byla zaměřena na základní teorii kardiopulmonální resuscitace těhotné ženy a novorozence podle nejnovějších doporučení, následoval praktický nácvik na modelech pod dohledem instruktora. Účastníci si tak mohli prakticky vyzkoušet jednotlivé kroky resuscitace těhotné ženy i novorozence, které jsou v jejich kompetencích,“ přiblížila zástupkyně přednostky Ústavu porodní asistence FZV UP Kateřina Janoušková.

V rámci společné sekce lékařů a porodních asistentek vystoupila na kongresu členka Ústavu porodní asistence Daniela Javornická s odborným příspěvkem na téma Problematika zavádění simulací na pracovišti. Hostem kongresu byl také někdejší děkan Fakulty zdravotnických věd UP a současný rektor univerzity Martin Procházka. „Tento kongres je odborně na velmi vysoké úrovni a mě moc potěšilo, že se tady velmi dobře prezentovaly právě kolegyně z našeho Ústavu porodní asistence. Já sám se celý svůj profesní život věnuji porodnictví a gynekologii, jako lékař tedy úzce spolupracuji s porodními asistentkami a vím, jak skvělou práci odvádějí. Mám radost, že právě v této prestižní sekci dostaly příležitost předvést, proč jsou nepostradatelnou součástí týmů, které o ženy a děti v porodnicích pečují,“ popsal rektor Martin Procházka.

Podle přednostky Ústavu porodní asistence Štěpánky Bubeníkové bylo hlavním cílem kongresu situovaného do hotelu Thermal kultivování vztahů mezi ambulantními specialisty, lékaři pracujícími u lůžka ve zdravotnických zařízeních a porodními asistentkami. „Organizace kongresu byla výborná. A věřím, že pro všechny přítomné byl workshop přínosný. Přece jen se porodní asistentka nesetkává s akutními stavy každý den, a je proto důležité zůstat v obraze a pravidelně se takového nácviku účastnit. Pro náš ústav znamená velkou prestiž, že se mohl této významné mezinárodní akce zúčastnit,“ shrnula Štěpánka Bubeníková.

Bezmála 80 let lze v univerzitní Olomouci studovat dějiny umění, architektury a památkové péče. Překotnou historii i moderní éru uměleckohistorického vzdělávání na Univerzitě Palackého nově mapuje výpravná publikace Opakované začátky. Dějiny umění a jejich výuka na Univerzitě Palackého v Olomouci od roku 1946 po současnost. Obrazově bohatá osobitá kronika nabízí komplexní sondu do života katedry, která se v průběhu let stala almou mater desítek renomovaných odborníků a specialistů.

Název knihy Opakované začátky přitom není náhodný. Výuka dějin umění v Olomouci má své počátky už v roce 1946, kdy došlo k obnovení olomoucké univerzity a postupnému vzniku prvních kateder a ústavů. V průběhu času, především pak za minulého režimu, se však musely dějiny umění potýkat s nevyzpytatelnými cestami osudu a o své místo v rámci univerzity několikrát bojovat.

„Dějiny umění to měly zvláště po roce 1948 a poté i po osmašedesátém opravdu komplikované. Jako řada jiných humanitních oborů vždy velmi citlivě pociťovaly turbulentní společenské a politické poměry, o které nebyla ve druhé polovině 20. století nouze. Přes opakované zanikání i komplikování práce (až perzekuci) svých pracovníků se univerzitní dějiny umění v Olomouci přesto vždy znovu jako fénix obrozovaly,“ říká Ondřej Jakubec, editor kolektivní monografie. Současná katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého byla založena krátce po revoluci v roce 1992.

Odborná publikace nabízí nejen kritické zpracování dějin od roku 1946 založené zejména na studiu archivních dokumentů, ale je obohacena také o osobité reflexe či rozhovory s pamětníky. Kniha byla rovněž vybavena rozsáhlou fotografickou dokumentací a medailony významných osobností, které se o etablování a rozvoj uměleckohistorického bádání v Olomouci zasloužily. Opakované začátky tak odhalují unikátní svědectví doby o vědecké a pedagogické činnosti katedry dějin umění a přinášejí rovněž cenný přesah k dalším univerzitním pracovištím. 

„Příprava publikace, na níž jsme pod vedením profesora Ondřeje Jakubce pracovali několik let, nám pomohla lépe porozumět vlastní historii a kořenům, a umožnila tak hlubší reflexi pro další směřování, snad již bez opakovaných začátků,“ doplňuje Jana Zapletalová, současná vedoucí katedry.

Publikace Opakované začátky byla slavnostně uvedena v pondělí 3. června přímo na „místě činu“ – na katedře dějin umění v Konviktu za účasti současných vyučujících, studentů i absolventů a pamětníků. Pro zájemce je kniha dostupná v e-shopu Vydavatelství UP.

Bezmála 80 let lze v univerzitní Olomouci studovat dějiny umění, architektury a památkové péče. Překotnou historii i moderní éru uměleckohistorického vzdělávání na Univerzitě Palackého nově mapuje výpravná publikace Opakované začátky. Dějiny umění a jejich výuka na Univerzitě Palackého v Olomouci od roku 1946 po současnost. Obrazově bohatá osobitá kronika nabízí komplexní sondu do života katedry, která se v průběhu let stala almou mater desítek renomovaných odborníků a specialistů.

Název knihy Opakované začátky přitom není náhodný. Výuka dějin umění v Olomouci má své počátky už v roce 1946, kdy došlo k obnovení olomoucké univerzity a postupnému vzniku prvních kateder a ústavů. V průběhu času, především pak za minulého režimu, se však musely dějiny umění potýkat s nevyzpytatelnými cestami osudu a o své místo v rámci univerzity několikrát bojovat.

„Dějiny umění to měly zvláště po roce 1948 a poté i po osmašedesátém opravdu komplikované. Jako řada jiných humanitních oborů vždy velmi citlivě pociťovaly turbulentní společenské a politické poměry, o které nebyla ve druhé polovině 20. století nouze. Přes opakované zanikání i komplikování práce (až perzekuci) svých pracovníků se univerzitní dějiny umění v Olomouci přesto vždy znovu jako fénix obrozovaly,“ říká Ondřej Jakubec, editor kolektivní monografie. Současná katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého byla založena krátce po revoluci v roce 1992.

Odborná publikace nabízí nejen kritické zpracování dějin od roku 1946 založené zejména na studiu archivních dokumentů, ale je obohacena také o osobité reflexe či rozhovory s pamětníky. Kniha byla rovněž vybavena rozsáhlou fotografickou dokumentací a medailony významných osobností, které se o etablování a rozvoj uměleckohistorického bádání v Olomouci zasloužily. Opakované začátky tak odhalují unikátní svědectví doby o vědecké a pedagogické činnosti katedry dějin umění a přinášejí rovněž cenný přesah k dalším univerzitním pracovištím. 

„Příprava publikace, na níž jsme pod vedením profesora Ondřeje Jakubce pracovali několik let, nám pomohla lépe porozumět vlastní historii a kořenům, a umožnila tak hlubší reflexi pro další směřování, snad již bez opakovaných začátků,“ doplňuje Jana Zapletalová, současná vedoucí katedry.

Publikace Opakované začátky byla slavnostně uvedena v pondělí 3. června přímo na „místě činu“ – na katedře dějin umění v Konviktu za účasti současných vyučujících, studentů i absolventů a pamětníků. Pro zájemce je kniha dostupná v e-shopu Vydavatelství UP.

Prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Mikuláš Bek v pražském Karolinu předali jmenovací dekrety sedmi desítkám nových profesorek a profesorů. Mezi osobnostmi, které dosáhly nejvyššího vědecko-pedagogického titulu, přitom nechybějí ani členové akademické obce Univerzity Palackého: trojice lékařů Dušan Klos, Tomáš Skála a Milan Sova, Jan Soubusta a Zhivorad Tomovski z přírodovědecké fakulty a Alla Arkhanhelska, Ludmila Veselovská a Ondřej Jakubec z fakulty filozofické.

Během krátkých proslovů, které před samotným předáváním dekretů zazněly, se ministr i prezident dotkli v poslední době často skloňovaných témat – kvality a financování vysokých škol.

Podle ministra by si české vysoké školství zasloužilo, aby se jedna či dvě školy objevily v první stovce v mezinárodních žebříčcích, zároveň ocenil roli škol na národní i regionální úrovni. Uvedl však také, že podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel zaostává za vyspělými státy a školy se musí připravit na příchod populačně silnějších ročníků. „Další rozšiřování přístupu k vysokoškolskému vzdělávání budou muset zajistit především profesně zaměřené bakalářské, případně i kratší programy se silnou orientací na praxi, uskutečňované ideálně v těsné součinnosti s konkrétními zaměstnavateli,“ uvedl Mikuláš Bek. Celý jeho projev je ke stažení zde.

Prezident republiky k tomu zdůraznil, že ke zlepšení kvality nestačí jen navýšit rozpočty vysokých škol, ale také zavést systém řízení a hodnocení kvality vzdělávání, aby prostředky byly vynakládány maximálně efektivně. „Za nejdůležitější však považuji vést studentky a studenty k tomu, aby později během života sami efektivně a s chutí získávali nové znalosti a dovednosti. Zítřejší svět to bude vyžadovat ještě více než ten dnešní. Jinými slovy, učte své studenty učit se po celý život. V tom jim všichni můžete být skvělým příkladem,“ řekl také prezident Petr Pavel v proslovu, který je k přečtení zde.

Jmenovací dekret v Karolinu osobně převzalo 72 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonů představujeme jmenované osobnosti působící na Univerzitě Palackého a také jednoho profesora, který byl jmenován na návrh Vědecké rady UP, avšak na UP nepůsobí.

DUŠAN KLOS
I. chirurgická klinika LF UP a FNOL

Prvním ze tří nových profesorů lékařské fakulty je Dušan Klos, chirurg působící od absolvování olomoucké medicíny v roce 2001 na I. chirurgické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kterou vede jako její přednosta. V současnosti je též proděkanem LF UP pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy a statutárním zástupcem děkana. „Dosažení profesorského titulu vnímám jako velkou zodpovědnost vůči fakultě, mým studentům a kolegům a jako obrovský závazek pro další rozvoj. Obrovské poděkování patří celému týmu zaměstnanců naší kliniky, se kterými spolupracuji, a také mým učitelům, od kterých jsem měl možnost se chirurgické dovednosti učit,“ uvedl.

Dušan Klos se ve své odborné práci intenzivně věnuje náročné chirurgické léčbě peritoneální karcinomatózy. Za svůj největší úspěch považuje zavedení metody léčby tohoto pokročilého nádorového onemocnění v dutině břišní v podobě cytoredukční chirurgie a intraperitoneálního podávání chemoterapie do praxe na olomoucké klinice. „V průběhu osmi let jsme standardizovali postup indikace pacientů k této léčbě i léčebné protokoly pro vzácné nádory dutiny břišní na základě evaluace vlastních výsledků a doplnili jsme spektrum léčebných modalit pro zajištěné vyléčení či dlouhodobé přežívání nemocných s tímto typem nádorů,“ přiblížil s tím, že v dalším rozvoji onkochirurgie a s tím souvisejícím prohlubováním mezioborové spolupráce vidí hlavní cíl své další práce.

„Stejné ambice mám i jako pedagog. V rámci nového kurikula Všeobecného lékařství jsme významně posílili výuku klinické a radiační onkologie, také preventivní onkologie a paliativní péče. Současně bude posilována výuka onkochirurgie v rámci všeobecné chirurgie,“ dodal.

TOMÁŠ SKÁLA
I. interní klinika – kardiologická LF UP a FNOL

Intervenční léčbou poruch srdečního rytmu, tzv. katetrizačními ablacemi, se zabývá Tomáš Skála, který byl jmenován profesorem v oboru Kardiologie. Medicínu vystudoval na Lékařské fakultě UP a v současnosti je vedoucím lékařem elektrofyziologie a implantologie na I. interní klinice – kardiologické LF UP a FNOL, členem jejíhož týmu je již od roku 2004. Zkušenosti přitom nabýval také v zahraničí, mj. během stáží v Herzzentru v německém Lipsku. Profesorský titul vnímá mimo jiné jako příležitost přispět k rozvoji vědy a vzdělávání a pomoci v profesním růstu generaci mladých kardiologů, zároveň i jako uznání dlouhodobého úsilí a výsledků práce své a jeho kolegů.

Podílel se například na vývoji zcela nové možnosti monitorace EKG pacientů v domácím prostředí, včetně rozvoje nově vytvořené umělé inteligence pro automatické hodnocení srdečního rytmu. „Tento námi od základů vytvořený inovativní zdravotnický prostředek již využívá více než 1000 pacientů v ČR a u více než 20 % z nich odhalil závažné poruchy rytmu, u kterých lze včasnou diagnostikou a léčbou předejít závažným zdravotním komplikacím. V roce 2023 jsme za jeho vývoj dostali hlavní cenu Czech DIGI@MED Award 2023 pro nejlepší inovativní digitální prostředek v medicíně v ČR. Chceme s ním proniknout dále do světa a přinést možnost dlouhodobé, snadné, levné a efektivní monitorace srdečního rytmu při jakékoliv aktivitě pacientům po celém světě,“ prozradil Tomáš Skála.

Současně se chce dále věnovat rozvoji programu komplexních katetrizačních ablací s využitím nejnovějších technologií tak, aby olomoucké pracoviště, které nyní patří díky podpoře přednosty kliniky Miloše Táborského a díky počtu a rozsahu spektra intervenčních výkonů mezi nejlepší v ČR, mělo v arytmologii nadále výbornou pověst.

MILAN SOVA
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL

Absolventem Lékařské fakulty UP je také pneumolog Milan Sova, jmenovaný profesorem v oboru Vnitřní nemoci. Po promoci v roce 2011 se stal členem týmu Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL, kde se později stal primářem a působil i jako vedoucí spánkové laboratoře. Jako lékař a pedagog je s Olomoucí stále spojen, nicméně od roku 2021 je přednostou Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Ve stejném roce byl také jmenován docentem.

Odborně se zaměřuje na syndrom obstrukční spánkové apnoe, bronchologii či nové technologie pro sledování pacientů s alergickou rýmou, také se věnuje postcovidovému syndromu a pacientům s nádory plic a průdušek. „Za největší úspěch považuji kombinaci vědecko-pedagogické činnosti, klinické medicíny a managementu pacientů s jednotlivými nemocemi. V České republice máme často tendence tyto sféry oddělovat, právě jejich propojení, o které se v celé své profesní kariéře maximálně snažím, však posouvá péči o pacienty a jejich choroby dopředu,“ řekl s tím, že dosažení profesorského titulu je pro něj velká čest a zároveň odpovědnost.

„Byl bych moc rád, kdyby nám dařilo dále českou pneumologii pozvednout. Čelíme sice celé řadě výzev, ať už to je personální nedostatek, finance a celé nastavení našeho zdravotnictví. Pevně však věřím, že každý problém se dá řešit a rád bych uvedl své oblíbené motto ‚Kde je vůle, tam je cesta‘,“ dodal Milan Sova.

JAN SOUBUSTA
Společná laboratoř optiky PřF UP a FZÚ AV ČR

V oboru Optika a optoelektronika byl profesorem jmenován Jan Soubusta ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde působí již od roku 1999. Optiku a optoelektroniku vystudoval na Univerzitě Karlově, kde také absolvoval doktorské studium.

Jan Soubusta během své vědecké kariéry postupně pracoval v oblasti optoelektroniky, klasické optiky a v současné době v oblasti kvantové optiky na úrovni interakce jednotlivých fotonů. „Práce v oblasti fyziky jako vědy je celoživotním studiem stále nových fyzikálních objevů. Ty pak posouvají naše znalosti o fungování zákonů přírody, které platí pro všechno, co nás obklopuje. Díky skvělému vybavení našich laboratoří a výbornému týmu jsme však schopni uskutečňovat i velmi náročné experimenty. Týmová spolupráce je pro mě základem úspěchu, a proto děkuji všem, kteří mě při mém bádání doprovázejí,“ uvedl.

V profesním životě vědce provázely desítky vynikajících vědeckých i lidských osobností a pedagogů, kteří ho svým výkladem fyziky dokázali nadchnout. „Mnozí z nich již bohužel nejsou mezi námi. Mám proto pocit, že jsem jim něco dlužen, a že mám tuto fyzikální štafetu předat zase o generaci dál. Beru tedy získaný titul jako závazek a mým cílem je přenést nadšení z hloubání, bádání a někdy též radost z objevování nového na své studenty,“ doplnil Jan Soubusta.

ZHIVORAD TOMOVSKI
katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP

Zhivorad Tomovski, jmenovaný profesorem pro obor Aplikovaná matematika, je novou vědeckou posilou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP. Zabývá se mimo jiné diferenciálními a integrálními rovnicemi, teorií pravděpodobnosti či komplexní analýzou. Jako autor či spoluautor je podepsán pod více než stovkou článků v odborných periodicích a třemi monografiemi. 

Matematiku vystudoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje v severomakedonské Skopji, tady také začal svoji profesní dráhu a v letech 2007–2011 byl vedoucím katedry analýzy Matematického institutu. Zkušenosti získal také na řadě stáží, mimo jiné v Rusku, Německu či Nizozemsku, spjat je také s univerzitou v chorvatském Záhřebu. Donedávna pak působil na Ostravské univerzitě, kde byl v roce 2022 jmenován docentem a nyní zde úspěšně završil profesuru.

ALLA ARKHANHELSKA
katedra slavistiky FF UP

Profesorský diplom převzala také Alla Arkhanhelska z katedry slavistiky FF UP. Vystudovala slavistiku na Ukrajině, kde pak pokračovala v doktorském i postdoktorském studiu. Habilitovala se na Národní akademii věd Ukrajiny. Svou profesionální dráhu zahájila na ukrajinských univerzitách v roce 1983, na katedře slavistiky FF UP působí od 2010. Profesorkou v oboru Obecná jazykověda a slavistika byla jmenována již na Ukrajině, a to v roce 2008.

„Nynější profesura pro mě znamená vrchol vědecké kariéry a působení v České republice. Beru ji jako ocenění své dlouhodobé práce a přínos oboru Slavistika na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, který se tímto snažím podpořit a posílit. Zvláště v dnešní bouřlivé době, kdy se diskutuje o užitečnosti humanitních věd, filologie jako takové, zejména i slovanské,“ uvedla.

Alla Arkhanhelska se dlouhodobě zabývá onomaziologií a teorii nominace, lexikologií a frazeologií, lingvokulturologií, pragmalingvistikou, textovou lingvistikou, lingvistickou genderologií, a v poslední době i lingvoekologií. Na poli institucionálním stále navazuje a prohlubuje vztahy s ukrajinskými univerzitami a Národní akademii věd Ukrajiny. Snaží se o podporu ukrajinistiky jako nedílné součásti olomoucké slavistiky.

LUDMILA VESELOVSKÁ
katedra anglistiky a amerikanistiky FF UP

Ludmila Veselovská vystudovala obor Angličtina – čeština a překladatelství na Univerzitě Palackého. V roce 1990 nastoupila na katedru anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty UP a ve stejné době zde zahájila doktorské studium v programu Anglický jazyk. Doktorský titul obhájila v roce 1995 v oboru Anglický jazyk. Ve své rozsáhlé, přes 400 stran dlouhé, disertační práci, vedené profesorem Jaroslavem Macháčkem, s názvem Phrasal Movement and X-Morphology: Word Order Parallels in Czech and English Nominal and Verbal Projections analyzovala množství příkladů morfologické realizace syntaktických vztahů v češtině a angličtině. V roce 2005 se na Univerzitě Palackého úspěšně habilitovala, a to v oboru Obecná lingvistika. V habilitační práci s názvem Elements of a System se soustředila na charakteristiku gramatických primitivů. Profesorkou v oboru Obecná a diachronní lingvistika byla jmenována na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity.

Od počátku své odborné činnosti se zaměřuje na morfo-syntaktickou analýzu anglických a českých jazykových dat v rámci obecného transformačně-generativního jazykového modelu, který zejména v 60.–70. letech minulého století budoval argumentaci především na slovosledných kontrastech. Je autorkou tří samostatných monografií v angličtině, které shrnují její odbornou činnost. Další studie a odborné texty publikovala v respektovaných zahraničních časopisech. Bohatou konferenční aktivitu Ludmily Veselovské pak dokazuje i patnáct studií publikovaných ve sbornících.

Ludmila Veselovská se řadí k respektovaným lingvistům v mezinárodním měřítku. Její odborná činnost je součástí mezinárodního výzkumu a svou odbornou a organizační činností přispěla k profilaci svého olomouckého pracoviště jako mezinárodního centra anglosasky orientované obecné lingvistiky v České republice.

ONDŘEJ JAKUBEC 
katedra dějin umění FF UP

Ondřej Jakubec vystudoval dějiny umění na Univerzitě Palackého, v letech 2005–2011 působil v Muzeu umění Olomouc, od roku 2008 v Semináři dějin umění Masarykovy univerzity, jehož byl v letech 2012–2019 vedoucím. Na Masarykově univerzitě se v roce 2016 také habilitoval a nyní byl jmenován profesorem v oboru Dějiny umění.

„Dosažení profesorského titulu vnímám jako důležitý zisk především pro obor dějiny umění, jeho stabilizaci do budoucna a chápu jej jako východisko pro jeho další rozvoj v akademickém prostředí, ale i mimo něj. Vnímám jej snad i jako projev jistého uznání dosavadních aktivit, v nichž jsem se snažil propojovat různé oborové perspektivy a otevírat dějiny umění různým interpretačním možnostem,“ uvedl Ondřej Jakubec. Specializuje se na architekturu a vizuální kulturu raného novověku a umělecký mecenát téhož období. Zabývá se i problematikou konfesijní identity v umění 16.–17. století a raněnovověkou sepulkrální kulturou, tedy uměleckými projevy souvisejícími se smrtí a vzpomínáním.

„Svůj největší úspěch si upřímně netroufám hodnotit, to raději nechám na jiných, už jen proto, že ‚mé úspěchy‘ nebyly nikdy mým vlastnictvím, ale spíše výsledkem spolupráce s mnoha jinými. Za úspěch pokládám víc to, že většina projektů, knih či výstav, na kterých jsem se mohl podílet, mohla vznikat v sepětí s řadou mých vzácných kolegů. Právě tato kolegiální vzájemnost a důvěra, kterou jsem získával, je něčím, čeho si nesmírně vážím,“ dodal s tím, že cílů a plánů má celou řadu.

Vedle několika knih, které by rád jako autor i editor brzy dokončil, by chtěl také ověřovat nové možnosti, jak dějiny umění otevírat jiným disciplinárním perspektivám a také veřejnosti, zvláště prostřednictvím výstav. „Za důležitý závazek pokládám především přípravu další generace historiček a historiků umění, kterým budeme moci náš fascinující obor za nějaký čas předávat,“ doplnil.

Na návrh Vědecké rady UP byl profesorem, a sice v oboru Kinantropologie, jmenován také Daniel Jandačka, děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a člen tamní katedry studií lidského pohybu. Daniel Jandačka vystudoval Učitelství tělesné výchovy a fyziky, této aprobaci se několik let jako učitel také věnoval, působil také na Institutu fyziky VŠB-TU Ostrava. S Olomoucí je spjat od doktorského studia Kinantropologie, které absolvoval na Fakultě tělesné kultury UP, později zde také habilitoval a nyní úspěšně prošel profesorským řízením. Je členem Vědecké rady FTK UP. Svou vědeckou činnost zaměřuje na souvislosti mezi pohybem člověka a jeho zdravím u různých populačních skupin, je zakladatelem a odborným garantem výzkumného Centra diagnostiky lidského pohybu na PdF OU.

Prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Mikuláš Bek v pražském Karolinu předali jmenovací dekrety sedmi desítkám nových profesorek a profesorů. Mezi osobnostmi, které dosáhly nejvyššího vědecko-pedagogického titulu, přitom nechybějí ani členové akademické obce Univerzity Palackého: trojice lékařů Dušan Klos, Tomáš Skála a Milan Sova, Jan Soubusta a Zhivorad Tomovski z přírodovědecké fakulty a Alla Arkhanhelska, Ludmila Veselovská a Ondřej Jakubec z fakulty filozofické.

Během krátkých proslovů, které před samotným předáváním dekretů zazněly, se ministr i prezident dotkli v poslední době často skloňovaných témat – kvality a financování vysokých škol.

Podle ministra by si české vysoké školství zasloužilo, aby se jedna či dvě školy objevily v první stovce v mezinárodních žebříčcích, zároveň ocenil roli škol na národní i regionální úrovni. Uvedl však také, že podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel zaostává za vyspělými státy a školy se musí připravit na příchod populačně silnějších ročníků. „Další rozšiřování přístupu k vysokoškolskému vzdělávání budou muset zajistit především profesně zaměřené bakalářské, případně i kratší programy se silnou orientací na praxi, uskutečňované ideálně v těsné součinnosti s konkrétními zaměstnavateli,“ uvedl Mikuláš Bek. Celý jeho projev je ke stažení zde.

Prezident republiky k tomu zdůraznil, že ke zlepšení kvality nestačí jen navýšit rozpočty vysokých škol, ale také zavést systém řízení a hodnocení kvality vzdělávání, aby prostředky byly vynakládány maximálně efektivně. „Za nejdůležitější však považuji vést studentky a studenty k tomu, aby později během života sami efektivně a s chutí získávali nové znalosti a dovednosti. Zítřejší svět to bude vyžadovat ještě více než ten dnešní. Jinými slovy, učte své studenty učit se po celý život. V tom jim všichni můžete být skvělým příkladem,“ řekl také prezident Petr Pavel v proslovu, který je k přečtení zde.

Jmenovací dekret v Karolinu osobně převzalo 72 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonů představujeme jmenované osobnosti působící na Univerzitě Palackého a také jednoho profesora, který byl jmenován na návrh Vědecké rady UP, avšak na UP nepůsobí.

DUŠAN KLOS
I. chirurgická klinika LF UP a FNOL

Prvním ze tří nových profesorů lékařské fakulty je Dušan Klos, chirurg působící od absolvování olomoucké medicíny v roce 2001 na I. chirurgické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kterou vede jako její přednosta. V současnosti je též proděkanem LF UP pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy a statutárním zástupcem děkana. „Dosažení profesorského titulu vnímám jako velkou zodpovědnost vůči fakultě, mým studentům a kolegům a jako obrovský závazek pro další rozvoj. Obrovské poděkování patří celému týmu zaměstnanců naší kliniky, se kterými spolupracuji, a také mým učitelům, od kterých jsem měl možnost se chirurgické dovednosti učit,“ uvedl.

Dušan Klos se ve své odborné práci intenzivně věnuje náročné chirurgické léčbě peritoneální karcinomatózy. Za svůj největší úspěch považuje zavedení metody léčby tohoto pokročilého nádorového onemocnění v dutině břišní v podobě cytoredukční chirurgie a intraperitoneálního podávání chemoterapie do praxe na olomoucké klinice. „V průběhu osmi let jsme standardizovali postup indikace pacientů k této léčbě i léčebné protokoly pro vzácné nádory dutiny břišní na základě evaluace vlastních výsledků a doplnili jsme spektrum léčebných modalit pro zajištěné vyléčení či dlouhodobé přežívání nemocných s tímto typem nádorů,“ přiblížil s tím, že v dalším rozvoji onkochirurgie a s tím souvisejícím prohlubováním mezioborové spolupráce vidí hlavní cíl své další práce.

„Stejné ambice mám i jako pedagog. V rámci nového kurikula Všeobecného lékařství jsme významně posílili výuku klinické a radiační onkologie, také preventivní onkologie a paliativní péče. Současně bude posilována výuka onkochirurgie v rámci všeobecné chirurgie,“ dodal.

TOMÁŠ SKÁLA
I. interní klinika – kardiologická LF UP a FNOL

Intervenční léčbou poruch srdečního rytmu, tzv. katetrizačními ablacemi, se zabývá Tomáš Skála, který byl jmenován profesorem v oboru Kardiologie. Medicínu vystudoval na Lékařské fakultě UP a v současnosti je vedoucím lékařem elektrofyziologie a implantologie na I. interní klinice – kardiologické LF UP a FNOL, členem jejíhož týmu je již od roku 2004. Zkušenosti přitom nabýval také v zahraničí, mj. během stáží v Herzzentru v německém Lipsku. Profesorský titul vnímá mimo jiné jako příležitost přispět k rozvoji vědy a vzdělávání a pomoci v profesním růstu generaci mladých kardiologů, zároveň i jako uznání dlouhodobého úsilí a výsledků práce své a jeho kolegů.

Podílel se například na vývoji zcela nové možnosti monitorace EKG pacientů v domácím prostředí, včetně rozvoje nově vytvořené umělé inteligence pro automatické hodnocení srdečního rytmu. „Tento námi od základů vytvořený inovativní zdravotnický prostředek již využívá více než 1000 pacientů v ČR a u více než 20 % z nich odhalil závažné poruchy rytmu, u kterých lze včasnou diagnostikou a léčbou předejít závažným zdravotním komplikacím. V roce 2023 jsme za jeho vývoj dostali hlavní cenu Czech DIGI@MED Award 2023 pro nejlepší inovativní digitální prostředek v medicíně v ČR. Chceme s ním proniknout dále do světa a přinést možnost dlouhodobé, snadné, levné a efektivní monitorace srdečního rytmu při jakékoliv aktivitě pacientům po celém světě,“ prozradil Tomáš Skála.

Současně se chce dále věnovat rozvoji programu komplexních katetrizačních ablací s využitím nejnovějších technologií tak, aby olomoucké pracoviště, které nyní patří díky podpoře přednosty kliniky Miloše Táborského a díky počtu a rozsahu spektra intervenčních výkonů mezi nejlepší v ČR, mělo v arytmologii nadále výbornou pověst.

MILAN SOVA
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL

Absolventem Lékařské fakulty UP je také pneumolog Milan Sova, jmenovaný profesorem v oboru Vnitřní nemoci. Po promoci v roce 2011 se stal členem týmu Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL, kde se později stal primářem a působil i jako vedoucí spánkové laboratoře. Jako lékař a pedagog je s Olomoucí stále spojen, nicméně od roku 2021 je přednostou Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Ve stejném roce byl také jmenován docentem.

Odborně se zaměřuje na syndrom obstrukční spánkové apnoe, bronchologii či nové technologie pro sledování pacientů s alergickou rýmou, také se věnuje postcovidovému syndromu a pacientům s nádory plic a průdušek. „Za největší úspěch považuji kombinaci vědecko-pedagogické činnosti, klinické medicíny a managementu pacientů s jednotlivými nemocemi. V České republice máme často tendence tyto sféry oddělovat, právě jejich propojení, o které se v celé své profesní kariéře maximálně snažím, však posouvá péči o pacienty a jejich choroby dopředu,“ řekl s tím, že dosažení profesorského titulu je pro něj velká čest a zároveň odpovědnost.

„Byl bych moc rád, kdyby nám dařilo dále českou pneumologii pozvednout. Čelíme sice celé řadě výzev, ať už to je personální nedostatek, finance a celé nastavení našeho zdravotnictví. Pevně však věřím, že každý problém se dá řešit a rád bych uvedl své oblíbené motto ‚Kde je vůle, tam je cesta‘,“ dodal Milan Sova.

JAN SOUBUSTA
Společná laboratoř optiky PřF UP a FZÚ AV ČR

V oboru Optika a optoelektronika byl profesorem jmenován Jan Soubusta ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde působí již od roku 1999. Optiku a optoelektroniku vystudoval na Univerzitě Karlově, kde také absolvoval doktorské studium.

Jan Soubusta během své vědecké kariéry postupně pracoval v oblasti optoelektroniky, klasické optiky a v současné době v oblasti kvantové optiky na úrovni interakce jednotlivých fotonů. „Práce v oblasti fyziky jako vědy je celoživotním studiem stále nových fyzikálních objevů. Ty pak posouvají naše znalosti o fungování zákonů přírody, které platí pro všechno, co nás obklopuje. Díky skvělému vybavení našich laboratoří a výbornému týmu jsme však schopni uskutečňovat i velmi náročné experimenty. Týmová spolupráce je pro mě základem úspěchu, a proto děkuji všem, kteří mě při mém bádání doprovázejí,“ uvedl.

V profesním životě vědce provázely desítky vynikajících vědeckých i lidských osobností a pedagogů, kteří ho svým výkladem fyziky dokázali nadchnout. „Mnozí z nich již bohužel nejsou mezi námi. Mám proto pocit, že jsem jim něco dlužen, a že mám tuto fyzikální štafetu předat zase o generaci dál. Beru tedy získaný titul jako závazek a mým cílem je přenést nadšení z hloubání, bádání a někdy též radost z objevování nového na své studenty,“ doplnil Jan Soubusta.

ZHIVORAD TOMOVSKI
katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP

Zhivorad Tomovski, jmenovaný profesorem pro obor Aplikovaná matematika, je novou vědeckou posilou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP. Zabývá se mimo jiné diferenciálními a integrálními rovnicemi, teorií pravděpodobnosti či komplexní analýzou. Jako autor či spoluautor je podepsán pod více než stovkou článků v odborných periodicích a třemi monografiemi. 

Matematiku vystudoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje v severomakedonské Skopji, tady také začal svoji profesní dráhu a v letech 2007–2011 byl vedoucím katedry analýzy Matematického institutu. Zkušenosti získal také na řadě stáží, mimo jiné v Rusku, Německu či Nizozemsku, spjat je také s univerzitou v chorvatském Záhřebu. Donedávna pak působil na Ostravské univerzitě, kde byl v roce 2022 jmenován docentem a nyní zde úspěšně završil profesuru.

ALLA ARKHANHELSKA
katedra slavistiky FF UP

Profesorský diplom převzala také Alla Arkhanhelska z katedry slavistiky FF UP. Vystudovala slavistiku na Ukrajině, kde pak pokračovala v doktorském i postdoktorském studiu. Habilitovala se na Národní akademii věd Ukrajiny. Svou profesionální dráhu zahájila na ukrajinských univerzitách v roce 1983, na katedře slavistiky FF UP působí od 2010. Profesorkou v oboru Obecná jazykověda a slavistika byla jmenována již na Ukrajině, a to v roce 2008.

„Nynější profesura pro mě znamená vrchol vědecké kariéry a působení v České republice. Beru ji jako ocenění své dlouhodobé práce a přínos oboru Slavistika na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, který se tímto snažím podpořit a posílit. Zvláště v dnešní bouřlivé době, kdy se diskutuje o užitečnosti humanitních věd, filologie jako takové, zejména i slovanské,“ uvedla.

Alla Arkhanhelska se dlouhodobě zabývá onomaziologií a teorii nominace, lexikologií a frazeologií, lingvokulturologií, pragmalingvistikou, textovou lingvistikou, lingvistickou genderologií, a v poslední době i lingvoekologií. Na poli institucionálním stále navazuje a prohlubuje vztahy s ukrajinskými univerzitami a Národní akademii věd Ukrajiny. Snaží se o podporu ukrajinistiky jako nedílné součásti olomoucké slavistiky.

LUDMILA VESELOVSKÁ
katedra anglistiky a amerikanistiky FF UP

Ludmila Veselovská vystudovala obor Angličtina – čeština a překladatelství na Univerzitě Palackého. V roce 1990 nastoupila na katedru anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty UP a ve stejné době zde zahájila doktorské studium v programu Anglický jazyk. Doktorský titul obhájila v roce 1995 v oboru Anglický jazyk. Ve své rozsáhlé, přes 400 stran dlouhé, disertační práci, vedené profesorem Jaroslavem Macháčkem, s názvem Phrasal Movement and X-Morphology: Word Order Parallels in Czech and English Nominal and Verbal Projections analyzovala množství příkladů morfologické realizace syntaktických vztahů v češtině a angličtině. V roce 2005 se na Univerzitě Palackého úspěšně habilitovala, a to v oboru Obecná lingvistika. V habilitační práci s názvem Elements of a System se soustředila na charakteristiku gramatických primitivů. Profesorkou v oboru Obecná a diachronní lingvistika byla jmenována na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity.

Od počátku své odborné činnosti se zaměřuje na morfo-syntaktickou analýzu anglických a českých jazykových dat v rámci obecného transformačně-generativního jazykového modelu, který zejména v 60.–70. letech minulého století budoval argumentaci především na slovosledných kontrastech. Je autorkou tří samostatných monografií v angličtině, které shrnují její odbornou činnost. Další studie a odborné texty publikovala v respektovaných zahraničních časopisech. Bohatou konferenční aktivitu Ludmily Veselovské pak dokazuje i patnáct studií publikovaných ve sbornících.

Ludmila Veselovská se řadí k respektovaným lingvistům v mezinárodním měřítku. Její odborná činnost je součástí mezinárodního výzkumu a svou odbornou a organizační činností přispěla k profilaci svého olomouckého pracoviště jako mezinárodního centra anglosasky orientované obecné lingvistiky v České republice.

ONDŘEJ JAKUBEC 
katedra dějin umění FF UP

Ondřej Jakubec vystudoval dějiny umění na Univerzitě Palackého, v letech 2005–2011 působil v Muzeu umění Olomouc, od roku 2008 v Semináři dějin umění Masarykovy univerzity, jehož byl v letech 2012–2019 vedoucím. Na Masarykově univerzitě se v roce 2016 také habilitoval a nyní byl jmenován profesorem v oboru Dějiny umění.

„Dosažení profesorského titulu vnímám jako důležitý zisk především pro obor dějiny umění, jeho stabilizaci do budoucna a chápu jej jako východisko pro jeho další rozvoj v akademickém prostředí, ale i mimo něj. Vnímám jej snad i jako projev jistého uznání dosavadních aktivit, v nichž jsem se snažil propojovat různé oborové perspektivy a otevírat dějiny umění různým interpretačním možnostem,“ uvedl Ondřej Jakubec. Specializuje se na architekturu a vizuální kulturu raného novověku a umělecký mecenát téhož období. Zabývá se i problematikou konfesijní identity v umění 16.–17. století a raněnovověkou sepulkrální kulturou, tedy uměleckými projevy souvisejícími se smrtí a vzpomínáním.

„Svůj největší úspěch si upřímně netroufám hodnotit, to raději nechám na jiných, už jen proto, že ‚mé úspěchy‘ nebyly nikdy mým vlastnictvím, ale spíše výsledkem spolupráce s mnoha jinými. Za úspěch pokládám víc to, že většina projektů, knih či výstav, na kterých jsem se mohl podílet, mohla vznikat v sepětí s řadou mých vzácných kolegů. Právě tato kolegiální vzájemnost a důvěra, kterou jsem získával, je něčím, čeho si nesmírně vážím,“ dodal s tím, že cílů a plánů má celou řadu.

Vedle několika knih, které by rád jako autor i editor brzy dokončil, by chtěl také ověřovat nové možnosti, jak dějiny umění otevírat jiným disciplinárním perspektivám a také veřejnosti, zvláště prostřednictvím výstav. „Za důležitý závazek pokládám především přípravu další generace historiček a historiků umění, kterým budeme moci náš fascinující obor za nějaký čas předávat,“ doplnil.

Na návrh Vědecké rady UP byl profesorem, a sice v oboru Kinantropologie, jmenován také Daniel Jandačka, děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a člen tamní katedry studií lidského pohybu. Daniel Jandačka vystudoval Učitelství tělesné výchovy a fyziky, této aprobaci se několik let jako učitel také věnoval, působil také na Institutu fyziky VŠB-TU Ostrava. S Olomoucí je spjat od doktorského studia Kinantropologie, které absolvoval na Fakultě tělesné kultury UP, později zde také habilitoval a nyní úspěšně prošel profesorským řízením. Je členem Vědecké rady FTK UP. Svou vědeckou činnost zaměřuje na souvislosti mezi pohybem člověka a jeho zdravím u různých populačních skupin, je zakladatelem a odborným garantem výzkumného Centra diagnostiky lidského pohybu na PdF OU.