Feed aggregator

K efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení odolnosti rostlin či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT, na němž pracují výzkumníci pod vedením Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého ve spolupráci s komerčními partnery. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci během čtyř let zaměří například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí.

„V předchozích letech se ve vědecko-výzkumných centrech Univerzity Palackého podařilo dosáhnout řady výsledků, které mají velkou šanci uplatnit se v praxi. Proto jsme se propojili se dvěma inovačními firmami v regionu a budeme spolupracovat na přípravě nových postupů a materiálů s cílem zavést do praxe nové technologie, které umožní intenzivní a efektivní pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech,“ uvedl hlavní řešitel Ivo Frébort z CATRIN. Kromě vysokoškolského ústavu se do projektu zapojí také Přírodovědecká fakulta UP, komerční sféru zastupují firmy AGRO Haná a Geschur Medical. Společně zúročí znalosti a předchozí výsledky z materiálového výzkumu a výzkumu nových uhlíkových materiálů, které vědci na Univerzitě Palackého vyvinuli.

Projekt má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu zejména v odvětvích inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, které náleží mezi klíčová odvětví aplikací a inovačních témat na regionální i národní úrovni. Inovace mají pomoci například ke snížení nákladů na osvětlení ve skleníkových farmách při zachování produktivity rostlin. K tomu budou sloužit například ekologicky bezpečné luminiscenční solární koncentrátory vyvinuté v CATRIN, které se využívají pro sběr slunečního světla.

„Pro hydroponické pěstování rostlin připravíme nové materiály pro čištění, recyklaci a monitoring živných roztoků. Zaměříme se i na využití nových materiálů pro sledování fyziologického stavu hydroponicky pěstovaných rostlin, takzvaný biosenzing. Díky tomu bude možné včas odhalit i případný výskyt patogenů,“ objasnila další z aktivit Nuria De Diego z CATRIN.

Ve snaze snížit množství používaných chemických přípravků při polním pěstování výzkumníci připraví růstové regulátory způsobem, který umožní pozvolné uvolňování účinné látky. Jeden z týmů zaměří svoji pozornost i na technické konopí, a sice na zvýšení jeho odolnosti vůči stresovým podmínkám. To by měly podpořit nové biostimulační přípravky. Pro zlepšení ekonomiky pěstování léčebného konopí odborníci navrhnou postup pro zhodnocení biologického odpadu dodatečnou izolací bioaktivních látek.

Projekt s názvem INTERMAT (Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicínské praxi) potrvá do konce roku 2028.

K efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení odolnosti rostlin či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT, na němž pracují výzkumníci pod vedením Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého ve spolupráci s komerčními partnery. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci během čtyř let zaměří například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí.

„V předchozích letech se ve vědecko-výzkumných centrech Univerzity Palackého podařilo dosáhnout řady výsledků, které mají velkou šanci uplatnit se v praxi. Proto jsme se propojili se dvěma inovačními firmami v regionu a budeme spolupracovat na přípravě nových postupů a materiálů s cílem zavést do praxe nové technologie, které umožní intenzivní a efektivní pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech,“ uvedl hlavní řešitel Ivo Frébort z CATRIN. Kromě vysokoškolského ústavu se do projektu zapojí také Přírodovědecká fakulta UP, komerční sféru zastupují firmy AGRO Haná a Geschur Medical. Společně zúročí znalosti a předchozí výsledky z materiálového výzkumu a výzkumu nových uhlíkových materiálů, které vědci na Univerzitě Palackého vyvinuli.

Projekt má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu zejména v odvětvích inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, které náleží mezi klíčová odvětví aplikací a inovačních témat na regionální i národní úrovni. Inovace mají pomoci například ke snížení nákladů na osvětlení ve skleníkových farmách při zachování produktivity rostlin. K tomu budou sloužit například ekologicky bezpečné luminiscenční solární koncentrátory vyvinuté v CATRIN, které se využívají pro sběr slunečního světla.

„Pro hydroponické pěstování rostlin připravíme nové materiály pro čištění, recyklaci a monitoring živných roztoků. Zaměříme se i na využití nových materiálů pro sledování fyziologického stavu hydroponicky pěstovaných rostlin, takzvaný biosenzing. Díky tomu bude možné včas odhalit i případný výskyt patogenů,“ objasnila další z aktivit Nuria De Diego z CATRIN.

Ve snaze snížit množství používaných chemických přípravků při polním pěstování výzkumníci připraví růstové regulátory způsobem, který umožní pozvolné uvolňování účinné látky. Jeden z týmů zaměří svoji pozornost i na technické konopí, a sice na zvýšení jeho odolnosti vůči stresovým podmínkám. To by měly podpořit nové biostimulační přípravky. Pro zlepšení ekonomiky pěstování léčebného konopí odborníci navrhnou postup pro zhodnocení biologického odpadu dodatečnou izolací bioaktivních látek.

Projekt s názvem INTERMAT (Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicínské praxi) potrvá do konce roku 2028.

Moderní zázemí pro studenty i pedagogy. To je cíl rekonstrukce hlavního objektu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého na Žižkově náměstí. Stavbu fakulta předá zhotoviteli již na konci února, hotovo by mělo být na konci ledna 2026.

Hlavní budova Pedagogické fakulty UP stojí na olomouckém Žižkově náměstí od třicátých let minulého století. Kdysi sloužila potřebám armády. Univerzita Palackého ji převzala na počátku devadesátých let a postupně prostory objektu adaptovala pro své potřeby. Rekonstrukce však nikdy neprobíhala v takovém rozsahu, jaký je nyní připraven.

„Máme před sebou vizi moderní budovy uzpůsobené pro vzdělávání ve 21. století. Naším cílem je zrekonstruovat budovu tak, aby splňovala podmínky pro moderní výuku. Chceme provzdušnit, prosvětlit prostory chodeb i schodiště a zrekonstruovat stávající, již nevyhovující prostory učeben. Myslíme přitom také na větší bezpečnost a pohodlí studentů a nezapomínáme ani na studenty se specifickými potřebami, tedy na nezbytné bezbariérové úpravy,“ řekl Vojtech Regec, děkan PdF UP.  

Stavební práce, které započnou na konci února, jsou rozděleny do dvou etap, aby bylo možné vždy uzavřít pouze jednu část budovy. Zahrnou rovněž komplexní opravu středové části budovy. Přestavbou projdou nejen vnitřní prostory fakulty, ale projeví se i na celkovém vzhledu budovy. Jednotlivá patra propojí nové výtahy a současně dojde k vybudování nového schodiště ve středové části, které zajistí snadnější obsluhu pátého podlaží. Budou vyměněny podlahy a osvětlení v učebnách. Zároveň dojde ke zlepšení akustiky a doplnění elektroinstalace v učebnách, případně zatemnění oken. Kvůli vyšší úrovni bezpečnosti bude do objektu doplněn i elektronický požární systém a evakuační rozhlas. Fakulta využije také nové architektonické prvky a upraví i hlavní vstup do budovy.

„Těšíme se, že se původně vojenský objekt konečně promění v moderní univerzitní stavbu, která naváže na dostavbu fakulty z roku 2013. Všechny práce se uskuteční za jejího plného provozu,“ dodal děkan PdF UP.

Zdůraznil přitom, že si rekonstrukce vyžádá maximální vzájemnou spolupráci. Do objektu se bude možné dostat pouze ze dvorů z ulice 17. listopadu, respektive z ulice Jiřího z Poděbrad, případně přímo vchodem z ulice Jiřího z Poděbrad (jen na zaměstnaneckou či studentskou kartu).  

„Apeluji na vzájemnou toleranci, nebude to jednoduché období. Je samozřejmé, že budeme muset respektovat omezení a vyrovnat se s organizačními nároky stavby. Rekonstruovat se bude vždy jedna část budovy, druhá se bude využívat. Mírně jsme proto posunuli praxe a provedli některé změny, ale jinak by výuka měla probíhat tak, jak je v daném semestru naplánována,“ doplnil Vojtech Regec. Rekonstrukce rovněž omezí parkovací možnosti u fakulty a pracovníci budou ve větší míře využívat parkování v areálu Envelopy.

Pokud jde o prostory k výuce, bude fakulta využívat nejen místa té části objektu, jež v danou chvíli nebude pod náporem rekonstrukce, ale i další části fakulty, jež jsou umístěny v Uměleckém centru UP či v objektu v Purkrabské ulici. Děkan Regec v této souvislosti velmi ocenil pomoc přírodovědecké a filozofické fakulty, které v rámci svých možností pomohly s chybějícími učebnami pro výuku PdF UP.

Celkové náklady na opravu, kterou provede společnost Metrostav DIZ, s. r. o., vyjdou na více než sto osmdesát milionů korun. Část finančních prostředků uhradí dotace z Evropské unie a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Téměř polovinu nákladů uhradí fakulta ze svých finančních prostředků. O rekonstrukci i jejím harmonogramu informuje PdF UP pravidelně zde.

Moderní zázemí pro studenty i pedagogy. To je cíl rekonstrukce hlavního objektu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého na Žižkově náměstí. Stavbu fakulta předá zhotoviteli již na konci února, hotovo by mělo být na konci ledna 2026.

Hlavní budova Pedagogické fakulty UP stojí na olomouckém Žižkově náměstí od třicátých let minulého století. Kdysi sloužila potřebám armády. Univerzita Palackého ji převzala na počátku devadesátých let a postupně prostory objektu adaptovala pro své potřeby. Rekonstrukce však nikdy neprobíhala v takovém rozsahu, jaký je nyní připraven.

„Máme před sebou vizi moderní budovy uzpůsobené pro vzdělávání ve 21. století. Naším cílem je zrekonstruovat budovu tak, aby splňovala podmínky pro moderní výuku. Chceme provzdušnit, prosvětlit prostory chodeb i schodiště a zrekonstruovat stávající, již nevyhovující prostory učeben. Myslíme přitom také na větší bezpečnost a pohodlí studentů a nezapomínáme ani na studenty se specifickými potřebami, tedy na nezbytné bezbariérové úpravy,“ řekl Vojtech Regec, děkan PdF UP.  

Stavební práce, které započnou na konci února, jsou rozděleny do dvou etap, aby bylo možné vždy uzavřít pouze jednu část budovy. Zahrnou rovněž komplexní opravu středové části budovy. Přestavbou projdou nejen vnitřní prostory fakulty, ale projeví se i na celkovém vzhledu budovy. Jednotlivá patra propojí nové výtahy a současně dojde k vybudování nového schodiště ve středové části, které zajistí snadnější obsluhu pátého podlaží. Budou vyměněny podlahy a osvětlení v učebnách. Zároveň dojde ke zlepšení akustiky a doplnění elektroinstalace v učebnách, případně zatemnění oken. Kvůli vyšší úrovni bezpečnosti bude do objektu doplněn i elektronický požární systém a evakuační rozhlas. Fakulta využije také nové architektonické prvky a upraví i hlavní vstup do budovy.

„Těšíme se, že se původně vojenský objekt konečně promění v moderní univerzitní stavbu, která naváže na dostavbu fakulty z roku 2013. Všechny práce se uskuteční za jejího plného provozu,“ dodal děkan PdF UP.

Zdůraznil přitom, že si rekonstrukce vyžádá maximální vzájemnou spolupráci. Do objektu se bude možné dostat pouze ze dvorů z ulice 17. listopadu, respektive z ulice Jiřího z Poděbrad, případně přímo vchodem z ulice Jiřího z Poděbrad (jen na zaměstnaneckou či studentskou kartu).  

„Apeluji na vzájemnou toleranci, nebude to jednoduché období. Je samozřejmé, že budeme muset respektovat omezení a vyrovnat se s organizačními nároky stavby. Rekonstruovat se bude vždy jedna část budovy, druhá se bude využívat. Mírně jsme proto posunuli praxe a provedli některé změny, ale jinak by výuka měla probíhat tak, jak je v daném semestru naplánována,“ doplnil Vojtech Regec. Rekonstrukce rovněž omezí parkovací možnosti u fakulty a pracovníci budou ve větší míře využívat parkování v areálu Envelopy.

Pokud jde o prostory k výuce, bude fakulta využívat nejen místa té části objektu, jež v danou chvíli nebude pod náporem rekonstrukce, ale i další části fakulty, jež jsou umístěny v Uměleckém centru UP či v objektu v Purkrabské ulici. Děkan Regec v této souvislosti velmi ocenil pomoc přírodovědecké a filozofické fakulty, které v rámci svých možností pomohly s chybějícími učebnami pro výuku PdF UP.

Celkové náklady na opravu, kterou provede společnost Metrostav DIZ, s. r. o., vyjdou na více než sto osmdesát milionů korun. Část finančních prostředků uhradí dotace z Evropské unie a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Téměř polovinu nákladů uhradí fakulta ze svých finančních prostředků. O rekonstrukci i jejím harmonogramu informuje PdF UP pravidelně zde.

V ustavení České platformy rostlinné fenotypizace jako nové velké výzkumné infrastruktury a její zařazení na Českou cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur spravovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR má vyústit spolupráce čtyř tuzemských univerzit, ústavu Akademie věd a biotechnologické společnosti PSI. Jak vyplývá z jejich společného memoranda, v rámci otevřeného konsorcia budou partneři spolupracovat s akademiky i soukromými firmami. Koordinátorem aktivit je Český institut výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého.

Vedle Univerzity Palackého jsou signatáři memoranda také Masarykova univerzita, Česká zemědělská univerzita v Praze, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Mikrobiologický ústav Akademie věd a společnost PSI (Photon Systems Instruments). Partneři navazují na aktivity z roku 2019, kdy se sice podařilo platformu vytvořit, ale kvůli nedostatku financí ve státním rozpočtu nezískala finanční podporu. Nyní se očekává nová výzva a jedním z cílů partnerů je v ní uspět. 

„Díky tomu, že se k naší iniciativě přidali další partneři, můžeme významně zvětšit rozsah našich aktivit i služeb. Nejde už jen o samotnou automatizovanou fenotypizaci rostlin, popisu znaků a vlastností rostlin v závislosti na prostředí, ale získali jsme výrazné posily pro zpracování dat a počítačové modelování s využitím moderních přístupů, včetně umělé inteligence. Unikátní je i to, že platforma propojí univerzity, ústav akademie věd i soukromou společnost,“ uvedl koordinátor aktivit Lukáš Spíchal z CATRIN.

Fenotypizace rostlin je velmi významná pro hledání nových odrůd hospodářských plodin, vývoj ochranných a biostimulačních přípravků, technologií a agronomických postupů. Česká národní platforma nabídne výzkumnou infrastrukturu i výzkumnou spolupráci zájemcům z akademického prostředí i komerční sféry.

„Naším cílem je dělat vědu s velkým přesahem do praxe.  Chceme ukázat akademickým institucím, agrochemickým či šlechtitelským firmám, že na území ČR jsou špičková pracoviště, která jim umožní posunout jejich výzkum, vývoj a produkty na světovou úroveň a posílit jejich konkurenceschopnost.  Platforma bude otevřená pro další spolupráci a nabídne možnost, jak se dostat ke špičkové technologii a špičkovému know-how. V neposlední řadě je to vstupenka k našemu začlenění do evropských struktur,“ doplnil Spíchal.

Zatímco nejstarší moravskou univerzitu bude v platforma zastupovat CATRIN, za Masarykovu univerzitu je to Středoevropský technologický institut (CEITEC). Dalšími partnery je Provozně ekonomická fakulta ČZU a Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. Smluvní strany budou spolupráci realizovat prostřednictví svých výzkumných infrastruktur, jako například OLOPHEN (CATRIN), Laboratoř rostlinného výzkumu v CEITEC či PSI Výzkumné centrum a další. Partneři budou také hledat cesty pro podávání společných projektů v národních i mezinárodních výzvách.

V ustavení České platformy rostlinné fenotypizace jako nové velké výzkumné infrastruktury a její zařazení na Českou cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur spravovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR má vyústit spolupráce čtyř tuzemských univerzit, ústavu Akademie věd a biotechnologické společnosti PSI. Jak vyplývá z jejich společného memoranda, v rámci otevřeného konsorcia budou partneři spolupracovat s akademiky i soukromými firmami. Koordinátorem aktivit je Český institut výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého.

Vedle Univerzity Palackého jsou signatáři memoranda také Masarykova univerzita, Česká zemědělská univerzita v Praze, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Mikrobiologický ústav Akademie věd a společnost PSI (Photon Systems Instruments). Partneři navazují na aktivity z roku 2019, kdy se sice podařilo platformu vytvořit, ale kvůli nedostatku financí ve státním rozpočtu nezískala finanční podporu. Nyní se očekává nová výzva a jedním z cílů partnerů je v ní uspět. 

„Díky tomu, že se k naší iniciativě přidali další partneři, můžeme významně zvětšit rozsah našich aktivit i služeb. Nejde už jen o samotnou automatizovanou fenotypizaci rostlin, popisu znaků a vlastností rostlin v závislosti na prostředí, ale získali jsme výrazné posily pro zpracování dat a počítačové modelování s využitím moderních přístupů, včetně umělé inteligence. Unikátní je i to, že platforma propojí univerzity, ústav akademie věd i soukromou společnost,“ uvedl koordinátor aktivit Lukáš Spíchal z CATRIN.

Fenotypizace rostlin je velmi významná pro hledání nových odrůd hospodářských plodin, vývoj ochranných a biostimulačních přípravků, technologií a agronomických postupů. Česká národní platforma nabídne výzkumnou infrastrukturu i výzkumnou spolupráci zájemcům z akademického prostředí i komerční sféry.

„Naším cílem je dělat vědu s velkým přesahem do praxe.  Chceme ukázat akademickým institucím, agrochemickým či šlechtitelským firmám, že na území ČR jsou špičková pracoviště, která jim umožní posunout jejich výzkum, vývoj a produkty na světovou úroveň a posílit jejich konkurenceschopnost.  Platforma bude otevřená pro další spolupráci a nabídne možnost, jak se dostat ke špičkové technologii a špičkovému know-how. V neposlední řadě je to vstupenka k našemu začlenění do evropských struktur,“ doplnil Spíchal.

Zatímco nejstarší moravskou univerzitu bude v platforma zastupovat CATRIN, za Masarykovu univerzitu je to Středoevropský technologický institut (CEITEC). Dalšími partnery je Provozně ekonomická fakulta ČZU a Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. Smluvní strany budou spolupráci realizovat prostřednictví svých výzkumných infrastruktur, jako například OLOPHEN (CATRIN), Laboratoř rostlinného výzkumu v CEITEC či PSI Výzkumné centrum a další. Partneři budou také hledat cesty pro podávání společných projektů v národních i mezinárodních výzvách.

This year, we mark the tenth anniversary of International Women and Girls in Science Day with the life story of our colleague Evgenia Chitrova, head of the Rare-Earth and Actinide Science Research Group in the Department of Magnetic Measurements and Materials. Her story is the perfect proof that encounters with science and an indomitable curiosity shape a lifelong commitment to scientific work.

Dnes si připomínáme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, a to u příležitosti jeho kulatého výročí – před deseti lety byl tento den vyhlášen Valným shromážděním OSN s cílem upozornit na odliv žen z vědy a jejich nízké zastoupení ve vedoucích pozicích. Univerzita Palackého tak letos připravila několik akcí na počest žen ve vědě.

Zviditelnit zajímavé ženy na univerzitě si klade za cíl nový web zenyvevede.upol.cz, který mapuje působení žen na UP v historickém kontextu, přibližuje osudy významných osobností spojených s univerzitou a představuje devět inspirativních vědkyň současnosti. Ty byly nominovány jednotlivými univerzitními součástmi a odrážejí pestrost oborů, v nichž je možné na UP bádat. 

Již včera se v Pevnosti poznání konala veřejná debata s pěti vědkyněmi, které nejprve sdílely své zkušenosti s prací ve vědě a následně odpovídaly na dotazy publika. Na debatě vystoupily Lucie Brulíková zabývající se vývojem léčiv, právnička Klára Hamuľáková, odbornice na výpočetní chemii Petra Kührová, logopedka Kateřina Vitásková a Veronika Gigalová, která se věnuje sociální fotografii.

Více než padesátka hostů v publiku se například dozvěděla, jaké to je být vědkyní a zároveň matkou. „Jsou dobré týdny a špatné týdny. Ty dobré jsou, když je dítě ve školce, ty špatné, když mi ho vrátí nemocné. To potom pracuji po nocích a lepíme to s manželem, jak se dá. Povaha mojí práce tento model naštěstí umožňuje,“ popsala kloubení rodičovství a vědy Petra Kührová z CATRIN UP.

Všechny vědkyně se zároveň shodly, že je pro ně velmi naplňující práce se studenty. „Studenti jsou pořád stejní, mění se okolí a tím se mohou proměňovat i jejich strachy. Ale ty má nějaké každý z nás. A mě těch mých právě mladí lidé, které učím, často zbaví,“ odpověděla Veronika Gigalová z FF na otázku, zda pozoruje u studentů za dobu, po kterou se s nimi jako pedagožka potkává, nějakou proměnu. Lucie Brulíková z PřF zase popisovala svůj pracovní den a jak to vypadá, když „obíhá laborku“. Po celou dobu debatu doprovázelo výskání dětí, pro které organizátoři zajistili hlídání přímo v prostorách science centra.

Na dnešní ráno připravilo oddělení řízení lidských zdrojů s podporou Amerického centra Snídani s vědou. Cílem této akce, která se konala už podruhé, je podpora (nejen) juniorních vědkyň. Snídaně se konala ve Studentském klubu a řeč byla např. o podpoře mladých vědkyň nebo důležitosti vzájemných kontaktů. „Jsme rády, že se na snídani sešly vědkyně z různých součástí univerzity. Protože mezi přítomnými byla i kolegyně ze zahraničí, diskutovaly jsme anglicky. Hlavní hostkou byla Michaela Šaradín Lebedíková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která se zabývá zejména digitální intimitou a digitálním well-beingem, které zkoumá optikou mediálních účinků,“ uvedla Veronika Fousková, metodička oddělení řízení lidských zdrojů.

Dnes si připomínáme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, a to u příležitosti jeho kulatého výročí – před deseti lety byl tento den vyhlášen Valným shromážděním OSN s cílem upozornit na odliv žen z vědy a jejich nízké zastoupení ve vedoucích pozicích. Univerzita Palackého tak letos připravila několik akcí na počest žen ve vědě.

Zviditelnit zajímavé ženy na univerzitě si klade za cíl nový web zenyvevede.upol.cz, který mapuje působení žen na UP v historickém kontextu, přibližuje osudy významných osobností spojených s univerzitou a představuje devět inspirativních vědkyň současnosti. Ty byly nominovány jednotlivými univerzitními součástmi a odrážejí pestrost oborů, v nichž je možné na UP bádat. 

Již včera se v Pevnosti poznání konala veřejná debata s pěti vědkyněmi, které nejprve sdílely své zkušenosti s prací ve vědě a následně odpovídaly na dotazy publika. Na debatě vystoupily Lucie Brulíková zabývající se vývojem léčiv, právnička Klára Hamuľáková, odbornice na výpočetní chemii Petra Kührová, logopedka Kateřina Vitásková a Veronika Gigalová, která se věnuje sociální fotografii.

Více než padesátka hostů v publiku se například dozvěděla, jaké to je být vědkyní a zároveň matkou. „Jsou dobré týdny a špatné týdny. Ty dobré jsou, když je dítě ve školce, ty špatné, když mi ho vrátí nemocné. To potom pracuji po nocích a lepíme to s manželem, jak se dá. Povaha mojí práce tento model naštěstí umožňuje,“ popsala kloubení rodičovství a vědy Petra Kührová z CATRIN UP.

Všechny vědkyně se zároveň shodly, že je pro ně velmi naplňující práce se studenty. „Studenti jsou pořád stejní, mění se okolí a tím se mohou proměňovat i jejich strachy. Ale ty má nějaké každý z nás. A mě těch mých právě mladí lidé, které učím, často zbaví,“ odpověděla Veronika Gigalová z FF na otázku, zda pozoruje u studentů za dobu, po kterou se s nimi jako pedagožka potkává, nějakou proměnu. Lucie Brulíková z PřF zase popisovala svůj pracovní den a jak to vypadá, když „obíhá laborku“. Po celou dobu debatu doprovázelo výskání dětí, pro které organizátoři zajistili hlídání přímo v prostorách science centra.

Na dnešní ráno připravilo oddělení řízení lidských zdrojů s podporou Amerického centra Snídani s vědou. Cílem této akce, která se konala už podruhé, je podpora (nejen) juniorních vědkyň. Snídaně se konala ve Studentském klubu a řeč byla např. o podpoře mladých vědkyň nebo důležitosti vzájemných kontaktů. „Jsme rády, že se na snídani sešly vědkyně z různých součástí univerzity. Protože mezi přítomnými byla i kolegyně ze zahraničí, diskutovaly jsme anglicky. Hlavní hostkou byla Michaela Šaradín Lebedíková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která se zabývá zejména digitální intimitou a digitálním well-beingem, které zkoumá optikou mediálních účinků,“ uvedla Veronika Fousková, metodička oddělení řízení lidských zdrojů.

Když při prezentaci výsledků loňského žebříčku Highly Cited Researchers 2024 zavládla radost, že se v řadě nejcitovanějších vědců objevilo sedm zástupců České republiky, málokdo se pozastavil nad skutečností, že mezi nimi není ani jedna žena.

Kulaté desáté výročí Mezinárodního den žen a dívek ve vědě si letos připomínáme životním příběhem naší kolegyně Evgenie Chitrové, vedoucí skupiny fyziky aktinoidů a vzácných zemin v oddělení magnetických měření a materiálů. Její příběh je dokonalým důkazem toho, že setkání s vědou a nezdolná zvědavost utváří celoživotní náklonost k vědecké práci.

Na vývoj stabilnějších jednomolekulových magnetů (Single-Molecule Magnets) fungujících na bázi lanthanoidů, v nichž jsou atomy kovu propojeny pomocí organických radikálů, se v mezinárodním projektu zaměřil tým chemiků z katedry anorganické chemie přírodovědecké fakulty. Výzkumníci pracují na zavedení inovativních sulfonylovaných ligandů, které mohou zvýšit stabilitu těchto magnetů a výrazně tak přiblížit jejich praktické využití.

Jednomolekulové magnety jsou speciální koordinační sloučeniny, které dokážou uchovávat magnetickou informaci na úrovni jediné molekuly. Mohou tak otevřít cestu ke vzniku revolučních datových úložišť s vysokou hustotou záznamu. Díky své miniaturní velikosti navíc vykazují kvantové jevy, což z nich činí zajímavý materiál pro budoucí kvantové technologie.

„Jedním z hlavních problémů těchto magnetů je však jejich nízká blokovací teplota, což je nejvyšší teplota, při které si uchovávají požadované magnetické vlastnosti," uvedl vedoucí týmu Radovan Herchel z katedry anorganické chemie. 

Maximální blokovací teplota této třídy látek nyní činí 100 K (-173 °C), takže tyto speciální magnety stále vyžadují chlazení kapalným dusíkem, což omezuje jejich praktické využití v běžných aplikacích. Další komplikací je to, že nejúčinnější jednomolekulové magnety dosahují těchto již poměrně vysokých blokovacích teplot pomocí speciálního strukturního uspořádání ligandů kolem kovového atomu. To ale na druhou stranu nevyhnutelně vede ke snížení jejich stability.

„Naším cílem je zvýšit chemickou stabilitu těchto materiálů a posunout je blíže k reálnému využití. Zaměřili jsme se proto na zavedení N-sulfonylovaných ligandů, které mohou stabilizovat strukturu jednomolekulových magnetů a tím zlepšit jejich použitelnost,“ vysvětluje Radovan Herchel. Tento přístup vychází z dřívějších studií, které ukázaly, že podobné ligandy vedou ke stabilizaci jednomolekulových magnetů založených na 3d kovech, například kobaltu. Výzkumný tým nyní testuje jejich účinnost také u lanthanoidových sloučenin.

Vědci z katedry anorganické chemie společně s mezinárodním týmem prof. Stevena Hilla z National High Magnetic Field Laboratory na Florida State University budou moci detailně analyzovat elektronovou strukturu připravených materiálů. Využití špičkové metody vysokofrekvenční elektronové paramagnetické rezonance jim pomůže přesně určit výměnné magnetické interakce mezi centrálními atomy a přispět tak k dalšímu vývoji těchto sloučenin.

Na vývoj stabilnějších jednomolekulových magnetů (Single-Molecule Magnets) fungujících na bázi lanthanoidů, v nichž jsou atomy kovu propojeny pomocí organických radikálů, se v mezinárodním projektu zaměřil tým chemiků z katedry anorganické chemie přírodovědecké fakulty. Výzkumníci pracují na zavedení inovativních sulfonylovaných ligandů, které mohou zvýšit stabilitu těchto magnetů a výrazně tak přiblížit jejich praktické využití.

Jednomolekulové magnety jsou speciální koordinační sloučeniny, které dokážou uchovávat magnetickou informaci na úrovni jediné molekuly. Mohou tak otevřít cestu ke vzniku revolučních datových úložišť s vysokou hustotou záznamu. Díky své miniaturní velikosti navíc vykazují kvantové jevy, což z nich činí zajímavý materiál pro budoucí kvantové technologie.

„Jedním z hlavních problémů těchto magnetů je však jejich nízká blokovací teplota, což je nejvyšší teplota, při které si uchovávají požadované magnetické vlastnosti," uvedl vedoucí týmu Radovan Herchel z katedry anorganické chemie. 

Maximální blokovací teplota této třídy látek nyní činí 100 K (-173 °C), takže tyto speciální magnety stále vyžadují chlazení kapalným dusíkem, což omezuje jejich praktické využití v běžných aplikacích. Další komplikací je to, že nejúčinnější jednomolekulové magnety dosahují těchto již poměrně vysokých blokovacích teplot pomocí speciálního strukturního uspořádání ligandů kolem kovového atomu. To ale na druhou stranu nevyhnutelně vede ke snížení jejich stability.

„Naším cílem je zvýšit chemickou stabilitu těchto materiálů a posunout je blíže k reálnému využití. Zaměřili jsme se proto na zavedení N-sulfonylovaných ligandů, které mohou stabilizovat strukturu jednomolekulových magnetů a tím zlepšit jejich použitelnost,“ vysvětluje Radovan Herchel. Tento přístup vychází z dřívějších studií, které ukázaly, že podobné ligandy vedou ke stabilizaci jednomolekulových magnetů založených na 3d kovech, například kobaltu. Výzkumný tým nyní testuje jejich účinnost také u lanthanoidových sloučenin.

Vědci z katedry anorganické chemie společně s mezinárodním týmem prof. Stevena Hilla z National High Magnetic Field Laboratory na Florida State University budou moci detailně analyzovat elektronovou strukturu připravených materiálů. Využití špičkové metody vysokofrekvenční elektronové paramagnetické rezonance jim pomůže přesně určit výměnné magnetické interakce mezi centrálními atomy a přispět tak k dalšímu vývoji těchto sloučenin.

Obchodníci se spiritualitou, život se sluchovým postižením, současné výzvy ve vzdělávání školních psychologů či komunikace společenskovědního výzkumu směrem k veřejnosti. To jsou jen některá z témat, která přinesl 15. ročník konference Ph.D. Existence pořádané katedrou psychologie FF UP.

Aktuální témata, která hýbou komunitou současných i nastávajících psychologů, přinesla konference Ph.D. Existence s podtitulem Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Setkání, kterého se účastnilo na 120 odborníků a studentů z oblasti psychického zdraví, se konalo na konci ledna v Uměleckém centru UP.

V rámci 15. ročníku konference proběhlo několik plenárních přednášek, jedna z nich se věnovala například projektu Zdravá generace. Ten vychází z již tři desetiletí sbíraných dat od dětí a adolescentů v rámci mezinárodní HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children) studie. Cílem Zdravé generace je přiblížit data o životním stylu a návycích dospívajících atraktivní formou široké veřejnosti, učitelům, ale i politikům. Na konferenci s tímto tématem vystoupili Petr Baďura a Radek Palaščák z UP.

Na mýty ve vzdělávání a jejich dopad na učitele či školní psychology se ve svém příspěvku zaměřil Jan Mareš z Masarykovy univerzity. O psychologických dopadech života s poruchou sluchu mluvil Marian Groma z Univerzity Komenského v Bratislavě. Na konferenci byla prezentována i těžší témata, jako například záměrné sebepoškozování v období adolescence, klimatická úzkost či zkušenosti se sexuálním obtěžováním v autoškole.

Jaká je role psychologů ve veřejném prostoru? Jak je společnost informovaná v oblasti psychologie? Na tyto otázky se snažila odpovědět během své přednášky Spiritualita na prodej Romana Mazalová z FF UP. „Společně se studenty se dlouhodobě zabýváme fenoménem tzv. obchodníků se spiritualitou – osob, které nabízejí psychologické či terapeutické služby bez odpovídajícího vzdělání a odborné praxe,“ uvedla Romana Mazalová. Jak připomněla, v době, kdy se ve veřejném prostoru neustále akcentuje nedostatek psychologů a dlouhé čekací doby na jejich služby, jsou takové nabídky pro lidi s psychickými potížemi přirozeně velmi lákavé. Tito tzv. obchodníci navíc mají, na rozdíl od psychologů a psychoterapeutů, velmi zdařilou propagaci a platí si reklamu na sociálních sítích. „Pokud člověk ve stavu psychické nepohody začne na internetu vyhledávat fráze jako ‚Co dělat, když cítím úzkost?‘, reklamní algoritmy mu mohou začít nabízet obsah slibující snadná, rychlá a univerzální řešení. Reklamu si však může zaplatit kdokoli, takže se často zobrazují neověřené služby bez jakékoli záruky odbornosti či kvality,“ upozornila Mazalová.

Na pravidelném setkání, které organizovali Eva Aigelová a Martin Dolejš z katedry psychologie FF UP, byl jeden blok věnovaný také preventivnímu programu Druhý krok, který přivedla do České republiky Eleonora Smékalová a podílí se na něm i Lucie Viktorová a Kateřina Palová. Za podpory vyškolených pedagogických pracovníků se v rámci něj učí děti na MŠ a 1. stupni ZŠ být empatickými, řešit konflikty, neubližovat druhým a zvládat agresi a hněv. Tento mezinárodní program byl v České republice a na Slovensku zaveden před deseti lety a konference tak sloužila k jeho reflexi.

Obchodníci se spiritualitou, život se sluchovým postižením, současné výzvy ve vzdělávání školních psychologů či komunikace společenskovědního výzkumu směrem k veřejnosti. To jsou jen některá z témat, která přinesl 15. ročník konference Ph.D. Existence pořádané katedrou psychologie FF UP.

Aktuální témata, která hýbou komunitou současných i nastávajících psychologů, přinesla konference Ph.D. Existence s podtitulem Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Setkání, kterého se účastnilo na 120 odborníků a studentů z oblasti psychického zdraví, se konalo na konci ledna v Uměleckém centru UP.

V rámci 15. ročníku konference proběhlo několik plenárních přednášek, jedna z nich se věnovala například projektu Zdravá generace. Ten vychází z již tři desetiletí sbíraných dat od dětí a adolescentů v rámci mezinárodní HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children) studie. Cílem Zdravé generace je přiblížit data o životním stylu a návycích dospívajících atraktivní formou široké veřejnosti, učitelům, ale i politikům. Na konferenci s tímto tématem vystoupili Petr Baďura a Radek Palaščák z UP.

Na mýty ve vzdělávání a jejich dopad na učitele či školní psychology se ve svém příspěvku zaměřil Jan Mareš z Masarykovy univerzity. O psychologických dopadech života s poruchou sluchu mluvil Marian Groma z Univerzity Komenského v Bratislavě. Na konferenci byla prezentována i těžší témata, jako například záměrné sebepoškozování v období adolescence, klimatická úzkost či zkušenosti se sexuálním obtěžováním v autoškole.

Jaká je role psychologů ve veřejném prostoru? Jak je společnost informovaná v oblasti psychologie? Na tyto otázky se snažila odpovědět během své přednášky Spiritualita na prodej Romana Mazalová z FF UP. „Společně se studenty se dlouhodobě zabýváme fenoménem tzv. obchodníků se spiritualitou – osob, které nabízejí psychologické či terapeutické služby bez odpovídajícího vzdělání a odborné praxe,“ uvedla Romana Mazalová. Jak připomněla, v době, kdy se ve veřejném prostoru neustále akcentuje nedostatek psychologů a dlouhé čekací doby na jejich služby, jsou takové nabídky pro lidi s psychickými potížemi přirozeně velmi lákavé. Tito tzv. obchodníci navíc mají, na rozdíl od psychologů a psychoterapeutů, velmi zdařilou propagaci a platí si reklamu na sociálních sítích. „Pokud člověk ve stavu psychické nepohody začne na internetu vyhledávat fráze jako ‚Co dělat, když cítím úzkost?‘, reklamní algoritmy mu mohou začít nabízet obsah slibující snadná, rychlá a univerzální řešení. Reklamu si však může zaplatit kdokoli, takže se často zobrazují neověřené služby bez jakékoli záruky odbornosti či kvality,“ upozornila Mazalová.

Na pravidelném setkání, které organizovali Eva Aigelová a Martin Dolejš z katedry psychologie FF UP, byl jeden blok věnovaný také preventivnímu programu Druhý krok, který přivedla do České republiky Eleonora Smékalová a podílí se na něm i Lucie Viktorová a Kateřina Palová. Za podpory vyškolených pedagogických pracovníků se v rámci něj učí děti na MŠ a 1. stupni ZŠ být empatickými, řešit konflikty, neubližovat druhým a zvládat agresi a hněv. Tento mezinárodní program byl v České republice a na Slovensku zaveden před deseti lety a konference tak sloužila k jeho reflexi.

Vážené kolegyně a kolegové,zveme Vás na přednášku Doc. RNDr. Barbary Zitové, PhD. a kolegů (ÚTIA AV ČR) na téma, jak mohou vědci využít AI (zaměříme se na LLM - Large Language Models).Registrovat se můžete zde: https://rezervace.fzu.cz/exkurze.offer/view-15/#program-642 

O valentýnském víkendu 15.–16. února čeká návštěvníky v Pevnosti poznání – Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP láskyplný program pro všechny, kteří chtějí prožít lásku netradičním způsobem. Pomůže jim zorientovat se v zákonech přitažlivosti v lidské i zvířecí říši – z pohledu chemie, biologie nebo fyziky. Tradiční vědecko-popularizační akce Láska je věda je skvělou příležitostí, jak oslavit svátek zamilovaných všech věkových kategorií.

V interaktivních expozicích Pevnosti poznání bude k vidění mozek ovládaný hormony lásky. Návštěvníci si také budou moci složit origami srdce nebo „nebe, peklo, ráj“ plné laskavých úkolů. Zároveň se dozvědí, jak vypadají porodnost, sňatky a rozvody v Česku i Evropě – budou mít totiž příležitost nahlédnout do atlasu lásky a objevit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

V expozici Do historie! pak na návštěvníky čeká show Smyslové dějiny. Jak jsou vůně spojené se vzpomínkami? Procházela láska žaludkem i v období středověku? Jaký vliv mají smysly na naši paměť a vnímání historie? Malí i velcí budou experimentovat s ikonickými artefakty minulosti a zjistí, jak nás smysly ovlivňují a občas matou ve vztahu k dějinám.

Nejen pro zamilované připravili lektoři z řad studentů Univerzity Palackého originální rande pod romantickou noční oblohou v pohodlí digitálního planetária, kde na návštěvníky čeká program Láska mezi hvězdami. V kreativní dílně si pak během všech únorových víkendů bude možné vyrobit svůj vlastní parfém a v Laboratoři poznání nebude chybět Láskyplný workshop, kde se bude připravovat elixír lásky.

„Tematické vědecko-popularizační akce jsou jedním z důvodů, proč Pevnost poznání naši návštěvníci milují. I ve výročním desátém roce provozu tohoto unikátního interaktivního muzea tak budou náš program zdobit nejen tradiční akce, mezi které patří právě Láska je věda, ale například také dubnové oslavy našich narozenin, které budou spojené s festivalem Academia Film Olomouc,“ doplňuje ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Podrobný program naleznete na webu www.pevnostpoznani.cz.

 

O valentýnském víkendu 15.–16. února čeká návštěvníky v Pevnosti poznání – Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP láskyplný program pro všechny, kteří chtějí prožít lásku netradičním způsobem. Pomůže jim zorientovat se v zákonech přitažlivosti v lidské i zvířecí říši – z pohledu chemie, biologie nebo fyziky. Tradiční vědecko-popularizační akce Láska je věda je skvělou příležitostí, jak oslavit svátek zamilovaných všech věkových kategorií.

V interaktivních expozicích Pevnosti poznání bude k vidění mozek ovládaný hormony lásky. Návštěvníci si také budou moci složit origami srdce nebo „nebe, peklo, ráj“ plné laskavých úkolů. Zároveň se dozvědí, jak vypadají porodnost, sňatky a rozvody v Česku i Evropě – budou mít totiž příležitost nahlédnout do atlasu lásky a objevit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

V expozici Do historie! pak na návštěvníky čeká show Smyslové dějiny. Jak jsou vůně spojené se vzpomínkami? Procházela láska žaludkem i v období středověku? Jaký vliv mají smysly na naši paměť a vnímání historie? Malí i velcí budou experimentovat s ikonickými artefakty minulosti a zjistí, jak nás smysly ovlivňují a občas matou ve vztahu k dějinám.

Nejen pro zamilované připravili lektoři z řad studentů Univerzity Palackého originální rande pod romantickou noční oblohou v pohodlí digitálního planetária, kde na návštěvníky čeká program Láska mezi hvězdami. V kreativní dílně si pak během všech únorových víkendů bude možné vyrobit svůj vlastní parfém a v Laboratoři poznání nebude chybět Láskyplný workshop, kde se bude připravovat elixír lásky.

„Tematické vědecko-popularizační akce jsou jedním z důvodů, proč Pevnost poznání naši návštěvníci milují. I ve výročním desátém roce provozu tohoto unikátního interaktivního muzea tak budou náš program zdobit nejen tradiční akce, mezi které patří právě Láska je věda, ale například také dubnové oslavy našich narozenin, které budou spojené s festivalem Academia Film Olomouc,“ doplňuje ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Podrobný program naleznete na webu www.pevnostpoznani.cz.

 

There are dozens of them across Europe already, and they are distributed densely and fairly evenly. Now more of them are beginning to appear, even from outside Europe. We are referring to the partner universities of the UP Faculty of Law. Most recently, thanks to a successful mission by Martin Faix, Vice-Dean for International Affairs, two prestigious universities in India – O.P. Jindal Global University and Symbiosis International University – have joined this network.

“In Asia, we have so far only had partners in Taiwan, especially National Taiwan University, the oldest and most prestigious university on the island. India, the most populous country in the world, struck us as another suitable country for establishing academic contacts,” explained Faix, adding that the faculty always tries to identify schools that are among the best in a given region.

A trip last year to India resulted in a double success. Both universities visited signed a framework cooperation agreement with the Olomouc faculty. “O.P. Jindal Global University, which is the best private university in India and whose law faculty is ranked 72nd in the world, has a large campus in Delhi. Its law faculty alone has five thousand students. Symbiosis Law School has several campuses across India. I had the opportunity to visit one in Delhi and another in Pune, and the law school in Pune is one of the top five in India,” noted Faix. The signed framework agreements allow for the development of cooperation in student and academic exchanges and scientific research.

The agreements are not just a piece of paper – the first results are already starting to materialise. “A student from O.P. Jindal Global University will come for an exchange visit in the winter semester of the next academic year. Then in 2026, we plan a special summer school tailored for Indian students focusing on Central Europe, its path to democracy, and European Union issues. It is however possible that their students will already be involved in the summer schools we are preparing for this year," said Faix, adding that there are always a few spots reserved for ‘domestic’ students at the international summer schools in Olomouc. “We will inform our academic community about the existing opportunities for trips to Indian universities in due course,” added the vice-dean.

Speaking of beyond Europe, law faculty representatives have recently managed to negotiate close cooperation with the aforementioned Taiwanese universities and the University of Nebraska-Lincoln. An agreement with the University of Illinois Chicago is on the way. The Olomouc faculty has a very good negotiating position thanks to the 2024 Times Higher Education World University Rankings where it is among the top 300 law schools.

V Evropě jsou jich už desítky, hustě a poměrně rovnoměrně rozmístěných. Nyní k nim začínají přibývat další mimo Evropu. Řeč je o partnerských univerzitách Právnické fakulty UP. Naposledy, díky úspěšné zahraniční cestě proděkana pro zahraniční záležitosti Martina Faixe, do této sítě přibyly dvě prestižní vysoké školy v Indii – O.P. Jindal Global University a Symbiosis International University.

„V Asii jsme měli zatím pouze partnery na Taiwanu, zejména National Taiwan University, tamní nejstarší a nejprestižnější univerzitu. Indie, nejlidnatější země světa, nám přišla jako další vhodná země pro navazování akademických kontaktů,“ vysvětlil Martin Faix s tím, že se fakulta snaží hledat vždy takové školy, které patří k těm nejlepším v daném regionu.

Loňská zahraniční cesta do Indie skončila dvojím úspěchem. Na obou navštívených univerzitách se podařilo podepsat rámcovou smlouvu o spolupráci. „O.P. Jindal Global University, která je nejlepší soukromou univerzitou v Indii a jejíž právnické fakultě patří v mezinárodních žebříčcích 72. místo na světě, má velký kampus v Dillí. Jen její právnická fakulta má pět tisíc studentů. Symbiosis Law School má několik kampusů po celé Indii. Měl jsem možnost navštívit jeden v Dillí a druhý v Puné, právnická fakulta v Puné patří mezi top pět fakult v Indii,“ řekl Martin Faix. Podepsané rámcové smlouvy umožňují rozvíjet spolupráci jak v rovině výměnných pobytů studentů a akademiků, tak v rovině vědeckovýzkumné.

Smlouvy nejsou jen na papíře, ale začínají se už rýsovat první konkrétní výstupy. „Už teď víme, že v zimním semestru příštího akademického roku přijede student z O.P. Jindal Global University na výměnný pobyt. V plánu na rok 2026 je pak speciální letní škola ušitá na míru indickým studentům na téma střední Evropy, její cesty k demokracii a k otázkám Evropské unie. Nevylučuji ani, že se jejich studenti zapojí už do letních škol, které připravujeme pro letošek,“ naznačil Martin Faix s tím, že na olomouckých mezinárodních letních školách je vždy několik míst vyhrazených pro ‚domácí‘ studenty. „O aktuálních možnostech výjezdů na indické univerzity budeme akademickou obec fakulty včas informovat,“ dodal proděkan.

Mimo Evropu se v poslední době podařilo zástupcům fakulty vyjednat úzkou spolupráci s již zmíněnými taiwanskými univerzitami nebo s americkou University of Nebraska-Lincoln. Blízko je dohoda s University of Illinois Chicago. Velmi dobrou vyjednávací pozici olomoucké fakultě umožňuje umístění v žebříčku Times Higher Education World University Rankings 2024. V oboru právo patří mezi 300 nejlepších.