Feed aggregator

V loňském roce byla při České konferenci rektorů (ČKR) zřízena Pracovní skupina pro třetí roli vysokých škol (VŠ), která připravila iniciativu s názvem Vysoké školy pro společnost.

Třetí role spočívá v úzkém propojení VŠ se společností v nejširším smyslu slova. Jedná se o činnosti VŠ, které napomáhají k řešení výzev na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Děje se tak prostřednictvím nejen prezentace významných výsledků vědeckých poznatků a hodnot s celospolečenským dopadem, ale i přenosu poznatků a technologií, které mají podobu studií, analýz, patentů či licencí, zakládání spin-off společností, poskytování odborných služeb, konzultací a výzkumů v klíčových oblastech. Pozitivní dopad se týká také kvality služeb (sociální, zdravotnické, kulturní atp.).

České VŠ vzdělávají přes 300 tisíc studujících a zaměstnávají téměř 60 tisíc lidí. Nejsou to však jen vzdělávací centra. Společnosti prospívají i výzkumem a službami, které mají pozitivní společenský vliv ve všech sférách života. Série příspěvků ukáže širokou škálu českých VŠ a různé způsoby, jakými přispívají k rozvoji české společnosti. V příštích měsících se každý týden představí jedna z více než čtyřiceti VŠ, veřejných i soukromých, od uměleckých až po technické. Cílem iniciativy je přiblížit širší veřejnosti aktivity VŠ, které představují přínos pro společnost. Ten může být někdy méně nápadný a kvantifikovatelný, vždy však směřuje k prosperitě, bezpečnosti a soudržnosti celé společnosti.

Počínaje 12. červnem 2024 bude každý týden na sociálních sítích ČKR (X a Facebook) zveřejňován jeden příspěvek, který bude prezentovat konkrétní projekt či aktivitu, jež obohacuje českou společnost v rozličných oblastech života. Jedná se o unikátní iniciativu v rámci ČR, která představí vysokoškolský sektor jako celek.

V Praze dne 5. června 2024

Za Českou konferenci rektorů

Prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.
předsedkyně

Do Ruska zavedla posluchače druhá univerzitní Procházka s… Hostem debatního cyklu, jehož moderátorem a hostitelem je rektor UP Martin Procházka, byla totiž novinářka Petra Procházková.

Rusko, Ukrajina, Afghánistán, Gruzie… To jsou země, kde se něco dělo nebo děje. A jsou to proto také země, které jsou v centru zájmu respektované reportérky Petry Procházkové. Její reportáže z Ruska a postsovětských zemí mohli v minulosti číst čtenáři Lidových novin. Právě ty ji totiž na počátku devadesátých let do Moskvy jako svou zpravodajku vyslaly.

„Devadesátá léta byla v Rusku tak turbulentní, že si novinář nemohl nic lepšího přát,“ vzpomínala na dobu, kdy ona mířila na Východ, zatímco mnozí kolegové se vydali směr Brusel. Její volba se ukázala jako novinářsky mnohem atraktivnější. Proměna politiky, Boris Jelcin, role EU, Vladimír Putin, použití jaderných zbraní, svoboda a její rozdílné vnímání v různých částech světa, o tom všem byla na debatě řeč. Petra Procházková rekapitulovala ruskou politiku, připomínala své zkušenosti a zážitky a dávala je do kontextu s dnešní situací v Pobaltí nebo v Gruzii.

Mluvila i o několika letech, která prožila v Afghánistánu. Na Martina Procházku zapůsobil její román Frišta, příběh ženy napůl Rusky, napůl Tádžičky provdané do Afghánistánu. „Když pracujete pro noviny, musíte psát holou pravdu,“ vysvětlovala základní pravidlo novinářské práce dodat čtenářům potřebná fakta, aby si názor mohli udělali sami. Když ale chce autor vytvořit mix postav a příběhů, přidat emoce a dojmy, dodat kus sebe, pak už je potřeba dát se na beletrii. I proto Petra Procházková napsala román.

Řeč byla i o její zatím poslední knize rozhovorů Cesta Rusů k válce, která vyšla před pár dny. Rektor UP a posléze i příchozí v publiku se zajímali, jak vlastně máme dnes vnímat Rusko. Jak a jestli vůbec s ním vést dialog? Podle Procházkové bude dialog určitě potřeba vést, současně nesmíme zapomínat, kdo je v nynějším konfliktu agresor. A jestli se učit ruštinu? „Myslím si, že ruština je hrozně důležitá pro novináře proto, aby si přečetli v originále informační zdroje,“ uvedla Petra Procházková s tím, že informační válka, která nyní probíhá, je změtí lží, pravd a polopravd. „Je strašně těžké se tím pralesem informací probírat a odhadovat, co je pravda – to je máloco –, co je aspoň trochu, co vůbec. A je dobré se vždy dostat k původnímu zdroji, který právě může být v ruštině. Dneska se válka na Ukrajině odehrává do značné míry na sociální síti Telegram. Tam se dozvíte bezprostředně téměř online postoj nejen těch, kteří jsou vám sympatičtí, ale i Kremlu a různých podivných blogerů a najednou získáte trošku obrázek o rozprostraněnosti těch názorových proudů,“ řekla mj. Petra Procházková, redaktorka Deníku N.

Setkání Petry Procházkové s Martinem Procházkou pak v podvečer v aule PdF skončilo autogramiádou knížek, které si návštěvníci přinesli.

Procházka s… je nový debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. První pozvanou osobností byl v únoru teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Záznam debaty najdete zde. Druhou pozvanou osobností byla nyní Petra Procházková. Záznam si můžete přehrát níže.

Do Ruska zavedla posluchače druhá univerzitní Procházka s… Hostem debatního cyklu, jehož moderátorem a hostitelem je rektor UP Martin Procházka, byla totiž novinářka Petra Procházková.

Rusko, Ukrajina, Afghánistán, Gruzie… To jsou země, kde se něco dělo nebo děje. A jsou to proto také země, které jsou v centru zájmu respektované reportérky Petry Procházkové. Její reportáže z Ruska a postsovětských zemí mohli v minulosti číst čtenáři Lidových novin. Právě ty ji totiž na počátku devadesátých let do Moskvy jako svou zpravodajku vyslaly.

„Devadesátá léta byla v Rusku tak turbulentní, že si novinář nemohl nic lepšího přát,“ vzpomínala na dobu, kdy ona mířila na Východ, zatímco mnozí kolegové se vydali směr Brusel. Její volba se ukázala jako novinářsky mnohem atraktivnější. Proměna politiky, Boris Jelcin, role EU, Vladimír Putin, použití jaderných zbraní, svoboda a její rozdílné vnímání v různých částech světa, o tom všem byla na debatě řeč. Petra Procházková rekapitulovala ruskou politiku, připomínala své zkušenosti a zážitky a dávala je do kontextu s dnešní situací v Pobaltí nebo v Gruzii.

Mluvila i o několika letech, která prožila v Afghánistánu. Na Martina Procházku zapůsobil její román Frišta, příběh ženy napůl Rusky, napůl Tádžičky provdané do Afghánistánu. „Když pracujete pro noviny, musíte psát holou pravdu,“ vysvětlovala základní pravidlo novinářské práce dodat čtenářům potřebná fakta, aby si názor mohli udělali sami. Když ale chce autor vytvořit mix postav a příběhů, přidat emoce a dojmy, dodat kus sebe, pak už je potřeba dát se na beletrii. I proto Petra Procházková napsala román.

Řeč byla i o její zatím poslední knize rozhovorů Cesta Rusů k válce, která vyšla před pár dny. Rektor UP a posléze i příchozí v publiku se zajímali, jak vlastně máme dnes vnímat Rusko. Jak a jestli vůbec s ním vést dialog? Podle Procházkové bude dialog určitě potřeba vést, současně nesmíme zapomínat, kdo je v nynějším konfliktu agresor. A jestli se učit ruštinu? „Myslím si, že ruština je hrozně důležitá pro novináře proto, aby si přečetli v originále informační zdroje,“ uvedla Petra Procházková s tím, že informační válka, která nyní probíhá, je změtí lží, pravd a polopravd. „Je strašně těžké se tím pralesem informací probírat a odhadovat, co je pravda – to je máloco –, co je aspoň trochu, co vůbec. A je dobré se vždy dostat k původnímu zdroji, který právě může být v ruštině. Dneska se válka na Ukrajině odehrává do značné míry na sociální síti Telegram. Tam se dozvíte bezprostředně téměř online postoj nejen těch, kteří jsou vám sympatičtí, ale i Kremlu a různých podivných blogerů a najednou získáte trošku obrázek o rozprostraněnosti těch názorových proudů,“ řekla mj. Petra Procházková, redaktorka Deníku N.

Setkání Petry Procházkové s Martinem Procházkou pak v podvečer v aule PdF skončilo autogramiádou knížek, které si návštěvníci přinesli.

Procházka s… je nový debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. První pozvanou osobností byl v únoru teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Záznam debaty najdete zde. Druhou pozvanou osobností byla nyní Petra Procházková. Záznam si můžete přehrát níže.

Novou didaktickou hmatovou hru, která pomůže nevidomým a slabozrakým dětem pochopit geometrické tvary a také proniknout do tajů abecedy, vytvořili odborníci z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Úkolem hráče je  pomocí několika modulů ve tvaru rovinných geometrických obrazců sestavit velká písmena abecedy. Jedná se o třetí hmatovou hru, kterou odborníci z katedry experimentální fyziky zkonstruovali. Skládačka je vyráběna pomocí 3D tiskáren.

Herní sada se skládá z 12 modulů, které mají tvar rovnoramenného lichoběžníku, kosodélníku, kosočtverce, rovnostranného trojúhelníku a nekonvexního šestiúhelníku. Modul ve tvaru kosodélníku pak slouží jako hrací plocha. Hrací prvky mají základní barvy spektra – od jasně červené po klidnou modrou a tajemnou fialovou. Na jedné straně jsou opatřeny povrchem, který může hráč díky reliéfní struktuře cítit a pomocí hmatu prozkoumat. „Naše hra je skvělá tím, že spojuje zábavu s učením. Rozvíjí znalosti českého jazyka, přírodních věd i matematiky, a to včetně geometrie. Podporuje rozvoj matematické, jazykové a čtenářské gramotnosti,“ uvedla Jana Slezáková z katedry experimentální fyziky, která se na tvorbě hry podílela.

Děti pomocí hry mohou rozvíjet své zrakové vnímání a zrakovou paměť, což je podle Jany Slezákové ideální způsob, jak posílit jejich mentální schopnosti. „Hra také podporuje jazykové a řečové dovednosti. Barevné moduly pomáhají hráčům pojmenovat geometrické útvary, porozumět abecedě, uvědomit si pojmy hladký a drsný či třídit, řadit a počítat předměty.“

Všechny barevné moduly se vkládají vždy do šablony šedé barvy, která je opatřena vystouplou trojúhelníkovou sítí. Na druhé straně šablony jsou uvedeny názvy barev spektra v Braillově písmu doplněné o hmatové reliéfní znaky, což napomáhá nevidomým a slabozrakým dětem vytvořit si lepší představu a orientaci při skládání do trojúhelníkové sítě.

„Cílem hry je tvorba velkých tiskacích písmen abecedy. Hru mohou využít učitelé přírodovědných předmětů, ale i českého jazyka. Hrací šablona šedé barvy je ve svých rozích opatřena neviditelnými magnety, takže lze vytvořit řetězec několika hracích ploch za sebou. Dítě či hráč tak může například sestavit z více písmen jednoslabičná slova, jako je krk, brk, les, dub, buk, ves, pes či zub," řekla Jana Slezáková. Děti se touto hravou formou také naučí správně rozlišovat předpony a předložky či si osvojí některé větné spojky.

Hra je zaměřena především na děti mladšího školního věku, může však sloužit dětem různé znalostní úrovně a věkové kategorie. Hra díky manipulaci s drobnými geometrickými útvary rozvíjí jemnou motoriku. Děti tak mohou trénovat správné úchopy a hmatové vnímání. Tyto dovednosti jsou velmi důležité u nevidomých dětí při prostorové orientaci a získávání informací o okolním světě.

Podle předsedkyně Asociace zrakových terapeutů Veroniky Růžičkové z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP Olomouc je trojúhelníková hra díky své multifunkčnosti vhodná nejen pro rozvoj hmatových dovedností, ale i prostorových a matematických představ u dětí s těžkým zrakovým postižením a osob později osleplých. Velkou výhodou této pomůcky je podle Veroniky Růžkové její promyšlenost a komplexnost, která hráče učí používat hmat jak v rámci matematických či jazykových představ, tak i představ ohledně barev. Hru je možné využít v prostředí školy, při terapiích i v rámci volnočasových aktivit.

Hmatovou hru také posoudila vedoucí Centra podpory studentů se specifickými pořebami UP Lucie Flekačová. „Paní doktorka hru vnímá jako záležitost, která může posloužit osobám se zrakovým postižením pro rozvoj kognitivních funkcí i hmatového vnímání. Uvádí, že hru lze považovat jako možnou didaktickou pomůcku či obecně pomůcku, která rozvíjí jednak hmatové vnímání, primárně však spojené s rozvojem ostatních vyšších kompenzačních činitelů," dodala Jana Slezáková.

Didaktická hmatová hra je vyráběna na několika 3D tiskárnách. „Do hrací desky se v průběhu tisku vkládá hmatová část, která je na spodní straně desky. Tato část je předtištěna a hráčům umožňuje pomocí hmatu identifikovat strukturu s přiřazeným popiskem v Braillově písmu. Následují magnety, které dovolují spojované hrací desky zafixovat k sobě. Díky tomu, že je vše zatisknuté do jednoho kusu, je hrací deska kompaktní a odolná. Následně se tisknou jednotlivé elementy," popsal výrobu hmatové hry Petr Novák z katedry experimentální fyziky.

Novou didaktickou hmatovou hru, která pomůže nevidomým a slabozrakým dětem pochopit geometrické tvary a také proniknout do tajů abecedy, vytvořili odborníci z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Úkolem hráče je  pomocí několika modulů ve tvaru rovinných geometrických obrazců sestavit velká písmena abecedy. Jedná se o třetí hmatovou hru, kterou odborníci z katedry experimentální fyziky zkonstruovali. Skládačka je vyráběna pomocí 3D tiskáren.

Herní sada se skládá z 12 modulů, které mají tvar rovnoramenného lichoběžníku, kosodélníku, kosočtverce, rovnostranného trojúhelníku a nekonvexního šestiúhelníku. Modul ve tvaru kosodélníku pak slouží jako hrací plocha. Hrací prvky mají základní barvy spektra – od jasně červené po klidnou modrou a tajemnou fialovou. Na jedné straně jsou opatřeny povrchem, který může hráč díky reliéfní struktuře cítit a pomocí hmatu prozkoumat. „Naše hra je skvělá tím, že spojuje zábavu s učením. Rozvíjí znalosti českého jazyka, přírodních věd i matematiky, a to včetně geometrie. Podporuje rozvoj matematické, jazykové a čtenářské gramotnosti,“ uvedla Jana Slezáková z katedry experimentální fyziky, která se na tvorbě hry podílela.

Děti pomocí hry mohou rozvíjet své zrakové vnímání a zrakovou paměť, což je podle Jany Slezákové ideální způsob, jak posílit jejich mentální schopnosti. „Hra také podporuje jazykové a řečové dovednosti. Barevné moduly pomáhají hráčům pojmenovat geometrické útvary, porozumět abecedě, uvědomit si pojmy hladký a drsný či třídit, řadit a počítat předměty.“

Všechny barevné moduly se vkládají vždy do šablony šedé barvy, která je opatřena vystouplou trojúhelníkovou sítí. Na druhé straně šablony jsou uvedeny názvy barev spektra v Braillově písmu doplněné o hmatové reliéfní znaky, což napomáhá nevidomým a slabozrakým dětem vytvořit si lepší představu a orientaci při skládání do trojúhelníkové sítě.

„Cílem hry je tvorba velkých tiskacích písmen abecedy. Hru mohou využít učitelé přírodovědných předmětů, ale i českého jazyka. Hrací šablona šedé barvy je ve svých rozích opatřena neviditelnými magnety, takže lze vytvořit řetězec několika hracích ploch za sebou. Dítě či hráč tak může například sestavit z více písmen jednoslabičná slova, jako je krk, brk, les, dub, buk, ves, pes či zub," řekla Jana Slezáková. Děti se touto hravou formou také naučí správně rozlišovat předpony a předložky či si osvojí některé větné spojky.

Hra je zaměřena především na děti mladšího školního věku, může však sloužit dětem různé znalostní úrovně a věkové kategorie. Hra díky manipulaci s drobnými geometrickými útvary rozvíjí jemnou motoriku. Děti tak mohou trénovat správné úchopy a hmatové vnímání. Tyto dovednosti jsou velmi důležité u nevidomých dětí při prostorové orientaci a získávání informací o okolním světě.

Podle předsedkyně Asociace zrakových terapeutů Veroniky Růžičkové z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP Olomouc je trojúhelníková hra díky své multifunkčnosti vhodná nejen pro rozvoj hmatových dovedností, ale i prostorových a matematických představ u dětí s těžkým zrakovým postižením a osob později osleplých. Velkou výhodou této pomůcky je podle Veroniky Růžkové její promyšlenost a komplexnost, která hráče učí používat hmat jak v rámci matematických či jazykových představ, tak i představ ohledně barev. Hru je možné využít v prostředí školy, při terapiích i v rámci volnočasových aktivit.

Hmatovou hru také posoudila vedoucí Centra podpory studentů se specifickými pořebami UP Lucie Flekačová. „Paní doktorka hru vnímá jako záležitost, která může posloužit osobám se zrakovým postižením pro rozvoj kognitivních funkcí i hmatového vnímání. Uvádí, že hru lze považovat jako možnou didaktickou pomůcku či obecně pomůcku, která rozvíjí jednak hmatové vnímání, primárně však spojené s rozvojem ostatních vyšších kompenzačních činitelů," dodala Jana Slezáková.

Didaktická hmatová hra je vyráběna na několika 3D tiskárnách. „Do hrací desky se v průběhu tisku vkládá hmatová část, která je na spodní straně desky. Tato část je předtištěna a hráčům umožňuje pomocí hmatu identifikovat strukturu s přiřazeným popiskem v Braillově písmu. Následují magnety, které dovolují spojované hrací desky zafixovat k sobě. Díky tomu, že je vše zatisknuté do jednoho kusu, je hrací deska kompaktní a odolná. Následně se tisknou jednotlivé elementy," popsal výrobu hmatové hry Petr Novák z katedry experimentální fyziky.

Třídenní školení pro projektové manažery ve vědě, na němž v roli školitelů vystoupili odborníci z respektované maďarské společnosti Europa Media, uspořádala v závěru květnu CATRIN UP. Přizvala na ně i kolegyně a kolegy z ostatních součástí Univerzity Palackého. Akci pro zhruba 25 účastníků finančně podpořily dva twinningové projekty řešené v CATRIN – Nano4Tarmed a SAN4Fuel.

„Školení bylo koncipováno tak, aby odpovídalo zejména potřebám takzvaných ,post-award' projektových manažerů pracujících ve výzkumu. Účastníci získali řadu informací a absolvovali i praktická cvičení zaměřená na management projektů, a to zejména na finanční management. Společně s lektory jsme se věnovali problematice uznatelných nákladů, vykazování v periodických či závěrečných zprávách i výpočtu uznatelných osobních nákladů. Na své si přišli ale i,pre-award' manažeři, kteří získali cenné informace týkající se přípravy grantových návrhů,“ uvedla organizátorka akce Monika Klimparová z CATRIN.

K získávání nových informací i sdílení dosavadních zkušeností CATRIN pozvala i kolegyně a kolegy z oblasti projektového řízení na UP.

„Seminář byl informačně velmi hodnotný, interaktivní a plný praktických informací. Líbilo se mi, že se nejednalo pouze o teoretické, ale o praktické informace od zkušených lektorů, kteří se v dané oblasti pohybují a sami projekty vedou. Velmi přínosný byl finální workshop zaměřený na kalkulaci osobních nákladů, což je jedno z palčivých témat výkaznictví projektů financovaných z rámcových programů Evropské komise,“ uvedla Pavla Tresterová z Projektového servisu UP.

Pozitivně akci hodnotila i její kolegyně z Projektového servisu UP Eva Richterová. „Seminář byl pro mě velkým přínosem, a to především díky úžasné profesionalitě a prezentačním schopnostem obou řečníků, komplexnímu, detailnímu pohledu na problematiku řešení projektů H2020/HE a zejména pohledu z pozice těch, kdo tyto projekty řeší v praxi. Praktické vhledy a závěrečný workshop považuji za velmi cenné. Všechny poskytnuté materiály a šablony budu jistě využívat a vracet se k nim,“ sdělila.

Europa Media se zaměřuje na podporu různých typů organizací, včetně univerzit, výzkumných institucí, neziskových organizací a malých a středních podniků, aby mohly efektivně využívat dostupné evropské fondy a granty. Jejich hostování v CATRIN umožnila podpora evropských projektů, jejichž cílem je vedle vědeckých úkolů také podporovat zvyšování kompetencí projektových manažerů díky výměně znalostí v mezinárodním prostředí.

Třídenní školení pro projektové manažery ve vědě, na němž v roli školitelů vystoupili odborníci z respektované maďarské společnosti Europa Media, uspořádala v závěru květnu CATRIN UP. Přizvala na ně i kolegyně a kolegy z ostatních součástí Univerzity Palackého. Akci pro zhruba 25 účastníků finančně podpořily dva twinningové projekty řešené v CATRIN – Nano4Tarmed a SAN4Fuel.

„Školení bylo koncipováno tak, aby odpovídalo zejména potřebám takzvaných ,post-award' projektových manažerů pracujících ve výzkumu. Účastníci získali řadu informací a absolvovali i praktická cvičení zaměřená na management projektů, a to zejména na finanční management. Společně s lektory jsme se věnovali problematice uznatelných nákladů, vykazování v periodických či závěrečných zprávách i výpočtu uznatelných osobních nákladů. Na své si přišli ale i,pre-award' manažeři, kteří získali cenné informace týkající se přípravy grantových návrhů,“ uvedla organizátorka akce Monika Klimparová z CATRIN.

K získávání nových informací i sdílení dosavadních zkušeností CATRIN pozvala i kolegyně a kolegy z oblasti projektového řízení na UP.

„Seminář byl informačně velmi hodnotný, interaktivní a plný praktických informací. Líbilo se mi, že se nejednalo pouze o teoretické, ale o praktické informace od zkušených lektorů, kteří se v dané oblasti pohybují a sami projekty vedou. Velmi přínosný byl finální workshop zaměřený na kalkulaci osobních nákladů, což je jedno z palčivých témat výkaznictví projektů financovaných z rámcových programů Evropské komise,“ uvedla Pavla Tresterová z Projektového servisu UP.

Pozitivně akci hodnotila i její kolegyně z Projektového servisu UP Eva Richterová. „Seminář byl pro mě velkým přínosem, a to především díky úžasné profesionalitě a prezentačním schopnostem obou řečníků, komplexnímu, detailnímu pohledu na problematiku řešení projektů H2020/HE a zejména pohledu z pozice těch, kdo tyto projekty řeší v praxi. Praktické vhledy a závěrečný workshop považuji za velmi cenné. Všechny poskytnuté materiály a šablony budu jistě využívat a vracet se k nim,“ sdělila.

Europa Media se zaměřuje na podporu různých typů organizací, včetně univerzit, výzkumných institucí, neziskových organizací a malých a středních podniků, aby mohly efektivně využívat dostupné evropské fondy a granty. Jejich hostování v CATRIN umožnila podpora evropských projektů, jejichž cílem je vedle vědeckých úkolů také podporovat zvyšování kompetencí projektových manažerů díky výměně znalostí v mezinárodním prostředí.

Stovku kostelů, kaplí a modliteben mohou v pátek 7. června zájemci navštívit v Olomouckém kraji a užít si v nich programu připraveného v rámci oblíbené Noci kostelů. Tradičně mezi zapojenými místy nechybějí ani ta spojená s Univerzitou Palackého – a nejde jen o kapli Božího Těla v někdejším jezuitském konviktu.  

Tématem letošní Noci kostelů je srdce spojované s city a pocity, v biblickém pojetí chápané jako sídlo vnitřního života člověka se vším všudy. „Noc kostelů je příležitostí svá srdce otevřít, zpřístupnit, možná dokonce vylít a nechat proměnit. Bez ohledu na to, jak to s vírou máme a zda patříme do nějaké konkrétní tradice. Kostely budou pro každého otevřeny,“ uvedla pro web akce velkomeziříčská farářka Markéta Slámová.

Pozdrav k Noci kostelů poslal vídeňský arcibiskup Christoph kardinál Schönborn, který v loňském roce převzal na návrh Vědecké rady Cyrilometodějské teologické fakulty UP čestný doktorát UP. Zmiňuje mimo jiné, že při nedávných návštěvnách Česka se mu dostalo vřelého přijetí, které odhalilo laskavost a hlubokou víru lidí. „Přeji všem návštěvníkům, aby zažili při vstupu do otevřených kostelů také tuto srdečnost. (…) Kéž všichni načerpáte novou sílu prožitkem ticha a rozhovoru, abyste mohli společně s ostatními čelit výzvám budoucnosti.“

Na Univerzitě Palackého mohou zájemci během páteční Noci kostelů zavítat do kaple Božího těla v Uměleckém centru UP a na nádvoří filozofické fakulty v Křížkovského ulici.

Komentované prohlídky barokní kaple Božího Těla připravil studentský spolek Studium Artium, probíhat budou po dvaceti minutách od 18:00 do 21:40. „Součástí programu bude také animační program nejen pro děti tematicky zaměřený na baroko. Návštěvníci se mohou těšit také na dva koncerty v podání Michala Smutného a studentů Michaely Dvořákové na ZUŠ Campanella – Dany Kylarové a  Františka Zapletala. Ty proběhnou v 19:00 a 20:30,“ dodali organizátoři ze spolku.

Na nádvoří budovy FF UP Křížkovského 10, taktéž v době od 18:00 do 22:00, mohou připomenout zaniklý kostel sv. Petra, jehož půdorys je vyznačen v dlažbě. I tady jsou připraveny komentované prohlídky, a sice v 19:00, 19:20 a 19:40.

Otevřený bude i někdejší univerzitní kostel Panny Marie Sněžné, místo pravidelných studentských mší. Už od 16 hodin tu jsou vítány děti, v 18:30 začne koncert sboru Salve. Později bude možné se podívat na běžně nepřístupný kůr k varhanám, jejichž obnovu Akademická farnost v současnosti připravuje, viz zde. Prohlídky kůru probíhají po půlhodině, první v 19:30, poslední ve 22:30.

Stejně jako vloni bude Noc kostelů jedinečnou možností podívat se do prostor někdejší kaple Sodality Panny Marie, královny andělů v budově bývalé jezuitské koleje, součásti staré olomoucké univerzity, kterou nyní využívá Správní archiv Armády ČR. Komentované prohlídky s absolventem Pedagogické fakulty UP a mj. autorem projektu Bastionka Olomouc Petrem Hofmanem se konají od 16:00 do 20:00.

V Olomouci bude možné dále navštívit mj. biskupskou kapli Narození páně v Arcibiskupském paláci, Červený kostel Vědecké knihovny Olomouc, kostel Českobratrské církve evangelické tyčící se nad náplavkou – nábřežím Josefa Jařaba nebo kapli Ducha Svatého v hospici na Svatém Kopečku. Přehled všech otevřených olomouckých kostelů a kaplí a jejich program najdete na www.nockostelu.cz.  

Víte, že zajímavá místa na Univerzitě Palackého včetně výše zmíněné kaple Božího Těla připomíná web Unit(r)ips? Najdete jej zde.

Stovku kostelů, kaplí a modliteben mohou v pátek 7. června zájemci navštívit v Olomouckém kraji a užít si v nich programu připraveného v rámci oblíbené Noci kostelů. Tradičně mezi zapojenými místy nechybějí ani ta spojená s Univerzitou Palackého – a nejde jen o kapli Božího Těla v někdejším jezuitském konviktu.  

Tématem letošní Noci kostelů je srdce spojované s city a pocity, v biblickém pojetí chápané jako sídlo vnitřního života člověka se vším všudy. „Noc kostelů je příležitostí svá srdce otevřít, zpřístupnit, možná dokonce vylít a nechat proměnit. Bez ohledu na to, jak to s vírou máme a zda patříme do nějaké konkrétní tradice. Kostely budou pro každého otevřeny,“ uvedla pro web akce velkomeziříčská farářka Markéta Slámová.

Pozdrav k Noci kostelů poslal vídeňský arcibiskup Christoph kardinál Schönborn, který v loňském roce převzal na návrh Vědecké rady Cyrilometodějské teologické fakulty UP čestný doktorát UP. Zmiňuje mimo jiné, že při nedávných návštěvnách Česka se mu dostalo vřelého přijetí, které odhalilo laskavost a hlubokou víru lidí. „Přeji všem návštěvníkům, aby zažili při vstupu do otevřených kostelů také tuto srdečnost. (…) Kéž všichni načerpáte novou sílu prožitkem ticha a rozhovoru, abyste mohli společně s ostatními čelit výzvám budoucnosti.“

Na Univerzitě Palackého mohou zájemci během páteční Noci kostelů zavítat do kaple Božího těla v Uměleckém centru UP a na nádvoří filozofické fakulty v Křížkovského ulici.

Komentované prohlídky barokní kaple Božího Těla připravil studentský spolek Studium Artium, probíhat budou po dvaceti minutách od 18:00 do 21:40. „Součástí programu bude také animační program nejen pro děti tematicky zaměřený na baroko. Návštěvníci se mohou těšit také na dva koncerty v podání Michala Smutného a studentů Michaely Dvořákové na ZUŠ Campanella – Dany Kylarové a  Františka Zapletala. Ty proběhnou v 19:00 a 20:30,“ dodali organizátoři ze spolku.

Na nádvoří budovy FF UP Křížkovského 10, taktéž v době od 18:00 do 22:00, mohou připomenout zaniklý kostel sv. Petra, jehož půdorys je vyznačen v dlažbě. I tady jsou připraveny komentované prohlídky, a sice v 19:00, 19:20 a 19:40.

Otevřený bude i někdejší univerzitní kostel Panny Marie Sněžné, místo pravidelných studentských mší. Už od 16 hodin tu jsou vítány děti, v 18:30 začne koncert sboru Salve. Později bude možné se podívat na běžně nepřístupný kůr k varhanám, jejichž obnovu Akademická farnost v současnosti připravuje, viz zde. Prohlídky kůru probíhají po půlhodině, první v 19:30, poslední ve 22:30.

Stejně jako vloni bude Noc kostelů jedinečnou možností podívat se do prostor někdejší kaple Sodality Panny Marie, královny andělů v budově bývalé jezuitské koleje, součásti staré olomoucké univerzity, kterou nyní využívá Správní archiv Armády ČR. Komentované prohlídky s absolventem Pedagogické fakulty UP a mj. autorem projektu Bastionka Olomouc Petrem Hofmanem se konají od 16:00 do 20:00.

V Olomouci bude možné dále navštívit mj. biskupskou kapli Narození páně v Arcibiskupském paláci, Červený kostel Vědecké knihovny Olomouc, kostel Českobratrské církve evangelické tyčící se nad náplavkou – nábřežím Josefa Jařaba nebo kapli Ducha Svatého v hospici na Svatém Kopečku. Přehled všech otevřených olomouckých kostelů a kaplí a jejich program najdete na www.nockostelu.cz.  

Víte, že zajímavá místa na Univerzitě Palackého včetně výše zmíněné kaple Božího Těla připomíná web Unit(r)ips? Najdete jej zde.

Přijít studovat do nového města, na novou školu, mezi nové lidi může být složité. Může to být ale i velká příležitost. Třeba když se studenti zapojí a angažují v organizaci AIESEC, tak získají během studia podpůrnou komunitu, která jim nabídne i zajímavé příležitosti rozvoje.

Olomouckou pobočku vede Anna Martykánová, která studuje na Filozofické fakultě UP Angličtinu se zaměřením na komunitní tlumočení a překlad.

Představte nám AIESEC. Co je to za organizaci?

AIESEC je celosvětová platforma pro mladé lidi k objevení a rozvíjení jejich leadershipu. Jsme nepolitická, nezávislá, not-for-profit organizace, vedená mladými lidmi, kteří se zajímají o světové problémy, leadership a management. AIESEC nediskriminuje na základě barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, náboženství nebo sociálního původu. Od roku 1948, kdy jsme byli založeni, se do naší organizace zapojilo více než milion mladých lidí, kteří se díky AIESEC mohli podílet na smysluplných projektech, získat tak praktické zkušenosti a pracovat na svém seberozvoji.

Jak funguje AIESEC v Olomouci?

Tady je specifický jak svou kulturou, tak projekty, které organizuje. Olomoucká pobočka je nejmenší v ČR, a proto je již několik let charakteristická svou rodinnou atmosférou. Sleduje olomoucký trend i v zastoupení pohlaví v týmu – většinu tvoří ženy. V Olomouci se zaměřujeme primárně na dvě oblasti: univerzitní akce (Orientation Days) a dobrovolnické stáže. I přes toto úzké zaměření nabízí naše pobočka mnoho rolí a možností pro růst. Můžete vyzkoušet práci jak v týmu dobrovolnických stáží a Orientation Days, tak i v oblastech marketingu, financí, právních záležitostí nebo HR. Během dvou let je možné postoupit z nováčka až na prezidenta pobočky.

S čím konkrétně studentům pomáháte a jak?

Pomocí stáží rozšiřujeme povědomí a porozumění o různých kulturách a poskytujeme zahraničním studentům příležitost vystoupit z komfortní zóny a zapojit se do smysluplných projektů v Olomouckém, Moravskoslezském, Pardubickém nebo Královéhradeckém kraji. Díky členství rozvíjíme studenty Univerzity Palackého v oblastech leadershipu, týmového managementu, krizového managementu, strategického myšlení, prodeje, marketingu a dalších dovedností potřebných v klasické firmě.

AIESEC je taková práce nanečisto, kde je dovoleno, a dokonce i podporováno dělat chyby a sbírat zkušenosti. Členství není procházka růžovým sadem, a právě proto se studenti naučí, jak důležitý je správný time management, efektivní komunikace a význam zpětné vazby. AIESEC dává všem možnost vyzkoušet si jakoukoli roli nebo pozici – stačí jen ukázat odhodlání, ochotu se učit a vytrvalost. To, že se členství vyplatí, dokazují naši alumni (bývalí členové), kteří se později v životě neztratí. Ať už zakládají vlastní podniky, budují politickou kariéru, dosahují vrcholných manažerských pozic nebo úspěšně pracují na běžných pozicích. AIESEC je především investicí do budoucího života studentů.

Přijít studovat do nového města, na novou školu, mezi nové lidi může být složité. Může to být ale i velká příležitost. Třeba když se studenti zapojí a angažují v organizaci AIESEC, tak získají během studia podpůrnou komunitu, která jim nabídne i zajímavé příležitosti rozvoje.

Olomouckou pobočku vede Anna Martykánová, která studuje na Filozofické fakultě UP Angličtinu se zaměřením na komunitní tlumočení a překlad.

Představte nám AIESEC. Co je to za organizaci?

AIESEC je celosvětová platforma pro mladé lidi k objevení a rozvíjení jejich leadershipu. Jsme nepolitická, nezávislá, not-for-profit organizace, vedená mladými lidmi, kteří se zajímají o světové problémy, leadership a management. AIESEC nediskriminuje na základě barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, náboženství nebo sociálního původu. Od roku 1948, kdy jsme byli založeni, se do naší organizace zapojilo více než milion mladých lidí, kteří se díky AIESEC mohli podílet na smysluplných projektech, získat tak praktické zkušenosti a pracovat na svém seberozvoji.

Jak funguje AIESEC v Olomouci?

Tady je specifický jak svou kulturou, tak projekty, které organizuje. Olomoucká pobočka je nejmenší v ČR, a proto je již několik let charakteristická svou rodinnou atmosférou. Sleduje olomoucký trend i v zastoupení pohlaví v týmu – většinu tvoří ženy. V Olomouci se zaměřujeme primárně na dvě oblasti: univerzitní akce (Orientation Days) a dobrovolnické stáže. I přes toto úzké zaměření nabízí naše pobočka mnoho rolí a možností pro růst. Můžete vyzkoušet práci jak v týmu dobrovolnických stáží a Orientation Days, tak i v oblastech marketingu, financí, právních záležitostí nebo HR. Během dvou let je možné postoupit z nováčka až na prezidenta pobočky.

S čím konkrétně studentům pomáháte a jak?

Pomocí stáží rozšiřujeme povědomí a porozumění o různých kulturách a poskytujeme zahraničním studentům příležitost vystoupit z komfortní zóny a zapojit se do smysluplných projektů v Olomouckém, Moravskoslezském, Pardubickém nebo Královéhradeckém kraji. Díky členství rozvíjíme studenty Univerzity Palackého v oblastech leadershipu, týmového managementu, krizového managementu, strategického myšlení, prodeje, marketingu a dalších dovedností potřebných v klasické firmě.

AIESEC je taková práce nanečisto, kde je dovoleno, a dokonce i podporováno dělat chyby a sbírat zkušenosti. Členství není procházka růžovým sadem, a právě proto se studenti naučí, jak důležitý je správný time management, efektivní komunikace a význam zpětné vazby. AIESEC dává všem možnost vyzkoušet si jakoukoli roli nebo pozici – stačí jen ukázat odhodlání, ochotu se učit a vytrvalost. To, že se členství vyplatí, dokazují naši alumni (bývalí členové), kteří se později v životě neztratí. Ať už zakládají vlastní podniky, budují politickou kariéru, dosahují vrcholných manažerských pozic nebo úspěšně pracují na běžných pozicích. AIESEC je především investicí do budoucího života studentů.

Univerzita Palackého bude oceňovat nejlepší vyučující. Studenti a studentky mohou letos poprvé nominovat své oblíbené pedagogy a pedagožky do soutěže Teaching Awards UP. Podobná celouniverzitní soutěž s jednotnými kritérii zatím UP chyběla. Ceny vítězům dvou kategorií – seniorní a juniorní – budou předány slavnostně v Akademickém týdnu UP na začátku příštího roku.

V současné době probíhají na UP soutěže, v nichž se oceňují vyučující, pouze na některých fakultách. Každá má přitom vlastní pravidla, kritéria, předmět a způsoby nominace i hodnocení. „Univerzita Palackého dlouhodobě pracuje na zkvalitňování edukačního procesu podporou dalšího vzdělávání akademických i ostatních pracovníků a definováním své strategie kvality vzdělávání. Celouniverzitní volba nejlepšího učitele může být pro univerzitu důležitá z hlediska zapojení do národních a mezinárodních soutěží a spolupráce a zároveň může podpořit vývoj a inovace ve výuce, resp. šíření dobré praxe,“ uvedl Vít Zouhar, prorektor pro studium.

Soutěž, která se bude konat každý akademický rok, je rozdělena do několika kol. První a nejdůležitější právě odstartovalo a potrvá až do října, dokdy mohou studenti hlasovat pro nejlepšího učitele. Prakticky to znamená, že vyberou ze seznamu všech vyučujících na UP jméno příslušného pedagoga nebo pedagožky, kterého chtějí nominovat. Každý může vybrat jen jednoho. K hlasování využijí univerzitní systém na evaluace. Tam také najdou pět kritérií, podle kterých se mohou rozhodovat. Patří mezi ně např. to, jestli je učitel expertem ve svém oboru, zvládá nové technologie a pomůcky a využívá je ve výuce nebo dává studentům zpětnou vazbu, která jim pomáhá v jejich odborném růstu.

Nominovaní budou rozděleni podle délky praxe na kandidáty pro Teaching Junior Award (vyučující s praxí do 5 let) a Teaching Senior Award (s praxí nad 5 let). „Pro každou kategorii bude vybráno maximálně 5 navržených s nejvyšším počtem hlasů. Na konci letošního roku tito finalisté vystoupí na zasedání Pedagogické komise UP, kde se představí krátkou prezentací a předtočeným videem z výuky. Porota složená z akademiků a studentů UP pak vybere jednoho vítěze za každou kategorii,“ vysvětlila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP, které je garantem soutěže.

Vyhlášení vítězů se uskuteční během Akademického týdne UP jako součást slavnostního předávání Cen rektora UP. Nejlepší vyučující z každé kategorie získá finanční odměnu 20 tisíc korun.

Zavedení každoročního procesu oceňování vynikající vzdělávací činnosti je součástí Programu na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2022–2025. Průběh soutěže mohou zájemci sledovat na webových stránkách oddělení dalšího vzdělávání a informovat o soutěži budou i univerzitní média.

Univerzita Palackého bude oceňovat nejlepší vyučující. Studenti a studentky mohou letos poprvé nominovat své oblíbené pedagogy a pedagožky do soutěže Teaching Awards UP. Podobná celouniverzitní soutěž s jednotnými kritérii zatím UP chyběla. Ceny vítězům dvou kategorií – seniorní a juniorní – budou předány slavnostně v Akademickém týdnu UP na začátku příštího roku.

V současné době probíhají na UP soutěže, v nichž se oceňují vyučující, pouze na některých fakultách. Každá má přitom vlastní pravidla, kritéria, předmět a způsoby nominace i hodnocení. „Univerzita Palackého dlouhodobě pracuje na zkvalitňování edukačního procesu podporou dalšího vzdělávání akademických i ostatních pracovníků a definováním své strategie kvality vzdělávání. Celouniverzitní volba nejlepšího učitele může být pro univerzitu důležitá z hlediska zapojení do národních a mezinárodních soutěží a spolupráce a zároveň může podpořit vývoj a inovace ve výuce, resp. šíření dobré praxe,“ uvedl Vít Zouhar, prorektor pro studium.

Soutěž, která se bude konat každý akademický rok, je rozdělena do několika kol. První a nejdůležitější právě odstartovalo a potrvá až do října, dokdy mohou studenti hlasovat pro nejlepšího učitele. Prakticky to znamená, že vyberou ze seznamu všech vyučujících na UP jméno příslušného pedagoga nebo pedagožky, kterého chtějí nominovat. Každý může vybrat jen jednoho. K hlasování využijí univerzitní systém na evaluace. Tam také najdou pět kritérií, podle kterých se mohou rozhodovat. Patří mezi ně např. to, jestli je učitel expertem ve svém oboru, zvládá nové technologie a pomůcky a využívá je ve výuce nebo dává studentům zpětnou vazbu, která jim pomáhá v jejich odborném růstu.

Nominovaní budou rozděleni podle délky praxe na kandidáty pro Teaching Junior Award (vyučující s praxí do 5 let) a Teaching Senior Award (s praxí nad 5 let). „Pro každou kategorii bude vybráno maximálně 5 navržených s nejvyšším počtem hlasů. Na konci letošního roku tito finalisté vystoupí na zasedání Pedagogické komise UP, kde se představí krátkou prezentací a předtočeným videem z výuky. Porota složená z akademiků a studentů UP pak vybere jednoho vítěze za každou kategorii,“ vysvětlila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP, které je garantem soutěže.

Vyhlášení vítězů se uskuteční během Akademického týdne UP jako součást slavnostního předávání Cen rektora UP. Nejlepší vyučující z každé kategorie získá finanční odměnu 20 tisíc korun.

Zavedení každoročního procesu oceňování vynikající vzdělávací činnosti je součástí Programu na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2022–2025. Průběh soutěže mohou zájemci sledovat na webových stránkách oddělení dalšího vzdělávání a informovat o soutěži budou i univerzitní média.

Dvacet sedm let. Tak dlouho již Petr Šebesta patří k nezbytným podporám provozu fakulty tělesné kultury a vedle údržbářských montérek obléká pravidelně i talár pedela při slavnostních aktech. Mimo univerzitu je však znám především jako modelář, který staví do nejmenších detailů propracované makety nejen historických plachetnic.

Racci vysoko nad palubou, funkční děla střílející kuličky z ubrousku nebo močící námořník, to je jen velmi stručná ukázka drobností, kterými Petr Šebesta své lodě vyšperkovává a na modelářských akcích za ně oprávněně sklízí slova obdivu. Nejrůznějších plavidel postavil přes pětadvacet, většinu z nich mu uskladnil jeden fanoušek, doma by se s nimi totiž jen těžko vešel.

„Nejpyšnější jsem asi na královskou jach­tu Royal Caroline, kvůli ní za mnou byla i televize. Ale teď mám model ještě větší, plachetnici Royal William, která má 102 děl a říkám jí ‚dvouchlapová‘, protože ji na vodu musíme nést dva, jak je obrovská, má 32 kilo,“ říká. „Stavba jedné plachetnice zabere přes 3000 pracovních hodin a jen materiál vychází při dnešních cenách na nějakých 21 tisíc. Nestavím ze stavebnic, většinu dílů si sám vyrábím. Některé prvky, jako třeba okénka kajut, si ale nechávám vyřezat laserem,“ dodává.

Staví i lodě současné. Zejména u dětí je oblíbená stříkající loď hasičská, letos dokončil rybářské plavidlo, které umí pokládat sítě, a rozpracovaný má další kousek, servisní loď větrných elektráren v Baltském moři. Bude mít i heliport pro vrtulník.

Mimochodem s letadly Petr Šebesta v dětství začínal a před nástupem na FTK se jimi i živil, když stavěl modely letounů pro zahraniční zájemce. Lodím se začal více věnovat až na fakultě, kde je i dvakrát vystavoval. „Baví mě více, protože je na nich více práce a já potřebuju zaměstnat prsty. Takže pořád něco vymýšlím, hraju si a zdokonaluju se. Modelařina mě nabíjí a věnuju jí všechen svůj volný čas.“

Ani na dovolenou prý jet nemusí. Ale co když si přece jen potřebuje od lodí i letadel odpočinout? Dá se na tvorbu betlémů! Předseda Klubu lodních modelářů ho jednou vzal s sebou na kurz betlémářů, ze kterého si přivezl prvního andílka vyřezaného z lipového dřeva. „Pak jsem zkoušel sám doma, nějak mi to šlo, a když už jsem měl Marii a Josefa, tak jsem chtěl i Tři krále, ovečku… A během loňských Vánoc už fakultu zdobily dva mé betlémy. Jeden tradičnější, v druhém vezou Ježíška v kočárku městem paní starostová se starostou. Betlémářem bych se ale nenazýval,“ ohrazuje se skromně.

Šikovnost a modelářský důvtip samozřejmě uplatňuje i v práci na fakultě. Ostatně když jsme spolu v dílně mluvili, měl na stole nejen židli s rozbitým pultíkem na opravu, ale i rozdělanou učební pomůcku, skládačku životních hodnot pro katedru rekreologie. „Práce je to pestrá, baví mě a určitě bych neměnil. Navíc tím, že každý rok přicházejí stejně mladí studenti, ani necítím, že stárnu, udržují mě mladého. Jako pedel při promocích jim ale musím připomínat, že se slibuje děkanovi, ne školníkovi, který jen drží žezlo,“ uzavírá Petr Šebesta.

Tento text jste si mohli přečíst již v magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Dvacet sedm let. Tak dlouho již Petr Šebesta patří k nezbytným podporám provozu fakulty tělesné kultury a vedle údržbářských montérek obléká pravidelně i talár pedela při slavnostních aktech. Mimo univerzitu je však znám především jako modelář, který staví do nejmenších detailů propracované makety nejen historických plachetnic.

Racci vysoko nad palubou, funkční děla střílející kuličky z ubrousku nebo močící námořník, to je jen velmi stručná ukázka drobností, kterými Petr Šebesta své lodě vyšperkovává a na modelářských akcích za ně oprávněně sklízí slova obdivu. Nejrůznějších plavidel postavil přes pětadvacet, většinu z nich mu uskladnil jeden fanoušek, doma by se s nimi totiž jen těžko vešel.

„Nejpyšnější jsem asi na královskou jach­tu Royal Caroline, kvůli ní za mnou byla i televize. Ale teď mám model ještě větší, plachetnici Royal William, která má 102 děl a říkám jí ‚dvouchlapová‘, protože ji na vodu musíme nést dva, jak je obrovská, má 32 kilo,“ říká. „Stavba jedné plachetnice zabere přes 3000 pracovních hodin a jen materiál vychází při dnešních cenách na nějakých 21 tisíc. Nestavím ze stavebnic, většinu dílů si sám vyrábím. Některé prvky, jako třeba okénka kajut, si ale nechávám vyřezat laserem,“ dodává.

Staví i lodě současné. Zejména u dětí je oblíbená stříkající loď hasičská, letos dokončil rybářské plavidlo, které umí pokládat sítě, a rozpracovaný má další kousek, servisní loď větrných elektráren v Baltském moři. Bude mít i heliport pro vrtulník.

Mimochodem s letadly Petr Šebesta v dětství začínal a před nástupem na FTK se jimi i živil, když stavěl modely letounů pro zahraniční zájemce. Lodím se začal více věnovat až na fakultě, kde je i dvakrát vystavoval. „Baví mě více, protože je na nich více práce a já potřebuju zaměstnat prsty. Takže pořád něco vymýšlím, hraju si a zdokonaluju se. Modelařina mě nabíjí a věnuju jí všechen svůj volný čas.“

Ani na dovolenou prý jet nemusí. Ale co když si přece jen potřebuje od lodí i letadel odpočinout? Dá se na tvorbu betlémů! Předseda Klubu lodních modelářů ho jednou vzal s sebou na kurz betlémářů, ze kterého si přivezl prvního andílka vyřezaného z lipového dřeva. „Pak jsem zkoušel sám doma, nějak mi to šlo, a když už jsem měl Marii a Josefa, tak jsem chtěl i Tři krále, ovečku… A během loňských Vánoc už fakultu zdobily dva mé betlémy. Jeden tradičnější, v druhém vezou Ježíška v kočárku městem paní starostová se starostou. Betlémářem bych se ale nenazýval,“ ohrazuje se skromně.

Šikovnost a modelářský důvtip samozřejmě uplatňuje i v práci na fakultě. Ostatně když jsme spolu v dílně mluvili, měl na stole nejen židli s rozbitým pultíkem na opravu, ale i rozdělanou učební pomůcku, skládačku životních hodnot pro katedru rekreologie. „Práce je to pestrá, baví mě a určitě bych neměnil. Navíc tím, že každý rok přicházejí stejně mladí studenti, ani necítím, že stárnu, udržují mě mladého. Jako pedel při promocích jim ale musím připomínat, že se slibuje děkanovi, ne školníkovi, který jen drží žezlo,“ uzavírá Petr Šebesta.

Tento text jste si mohli přečíst již v magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Podobně jako ostatní univerzity a vysoké školy činí i vedení Univerzity Palackého to, k čemu je v posledních dvou letech neustále nabádáno: hledá vnitřní úspory, sahá k reorganizacím, prosazuje moderní trendy v akreditacích. Vyhovujeme tak opakovaným poukazům ministerstva na možné rezervy ve vnitřních zdrojích při vědomí, že se oblast vzdělávání velmi dynamicky proměňuje a je třeba na situaci reagovat.

Aktivně působíme i při projednávání lepšího systému institucionálního financování na fórech České konference rektorů i Rady vysokých škol. Konstatujeme, že u debatních stolů zaznívají opakované přísliby financování vzdělávací činnosti. Už pro rok 2024 máme významný příslib kompenzace podfinancovaných fakult a oborů, další meziroční navyšování je plánováno i na léta 2025 a následující. To jsou určitě pozitivní signály, které podporujeme a chceme trvat na jejich realizaci.

Přesto cítíme potřebu naslouchat hlasům, které ve veřejném prostoru znovu upozorňují na fakt, že ani v polovině roku slíbené finance zatím na vysoké školy nedorazily a že frustrace akademické obce narůstá. Jsme připraveni pokračovat v jednáních, argumentovat ve prospěch navýšení institucionálních financování, spolupracovat.

Spolu s porozuměním a pochopením těchto aktivit apelujeme na Vládu České republiky, aby situaci na univerzitách a vysokých školách vzala na vědomí s nejvyšší vážností a plánované navyšování financování vzdělávací činnosti na českých veřejných školách podpořila.

Za vedení Univerzity Palackého rektor prof. Martin Procházka

Podobně jako ostatní univerzity a vysoké školy činí i vedení Univerzity Palackého to, k čemu je v posledních dvou letech neustále nabádáno: hledá vnitřní úspory, sahá k reorganizacím, prosazuje moderní trendy v akreditacích. Vyhovujeme tak opakovaným poukazům ministerstva na možné rezervy ve vnitřních zdrojích při vědomí, že se oblast vzdělávání velmi dynamicky proměňuje a je třeba na situaci reagovat.

Aktivně působíme i při projednávání lepšího systému institucionálního financování na fórech České konference rektorů i Rady vysokých škol. Konstatujeme, že u debatních stolů zaznívají opakované přísliby financování vzdělávací činnosti. Už pro rok 2024 máme významný příslib kompenzace podfinancovaných fakult a oborů, další meziroční navyšování je plánováno i na léta 2025 a následující. To jsou určitě pozitivní signály, které podporujeme a chceme trvat na jejich realizaci.

Přesto cítíme potřebu naslouchat hlasům, které ve veřejném prostoru znovu upozorňují na fakt, že ani v polovině roku slíbené finance zatím na vysoké školy nedorazily a že frustrace akademické obce narůstá. Jsme připraveni pokračovat v jednáních, argumentovat ve prospěch navýšení institucionálních financování, spolupracovat.

Spolu s porozuměním a pochopením těchto aktivit apelujeme na Vládu České republiky, aby situaci na univerzitách a vysokých školách vzala na vědomí s nejvyšší vážností a plánované navyšování financování vzdělávací činnosti na českých veřejných školách podpořila.

Za vedení Univerzity Palackého rektor prof. Martin Procházka

Sto deset odborníků na nizozemský jazyk a literaturu, osmdesát dva přednášek a tři programově nabité dny se stěžejním tématem Nizozemský jazyk a kultura v kontrastu. Na Univerzitě Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů.

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů. Vedle prorektora pro internacionalizaci Jiřího Stavovčíka, proděkanky Filozofické fakulty UP Kristýny Solomon, předsedkyně Asociace Comenius Agaty Kowalské-Szubert, přívítal nederlandisty středoevropského regionu i vedoucí katedry nederlandistiky na FF UP Wilken Engelbrecht. Nabitý třídenní přednáškový program zahájil svým příspěvkem emeritní profesor Vídeňské univerzity Herbert van Uffelen, který hovořil o úloze umělé inteligence při studiu literatury v překladu.

„Kromě umělé inteligence, a toho, nakolik může být užitečná pro univerzitní učitele, a kromě zkušeností s její aplikací v Nizozemí a Belgii, se v dalších konferenčních příspěvcích budeme věnovat například porovnání jazyků, nizozemštiny s polštinou, češtinou a podobně. Budeme se zabývat i tím, jak fungují předložkové vazby v nizozemštině v porovnání s češtinou a hovořit se chystáme i o nových perspektivách v nizozemské literatuře, o pozici nizozemštiny s vlámským dialektem ve Francii či o úloze Nizozemského institutu při poskytování zdrojů pro překladatele,“ uvedl Wilken Engelbrecht ve zkratce k bohatému programu kolokvia. Velmi si považuje, že vedle profesora Herberta van Uffelena z Vídeňské univerzity přijel do Olomouce i profesor filozofické fakulty pařížské Sorbonny, na niž se habilitoval Jan Pekelder, který zároveň působí na Univerzitě Karlově v Praze.  

„Odborníci jistě přivítají i přednášku profesorky Friedy Steurs z Lovaně, která je od roku 2016 vedoucí výzkumu INT, Nizozemského jazykového institutu v Leidenu či profesora Tona van Kalmthouta z Leidenské univerzity,“ doplnil. 

Kolokvium nederlandistů se koná pravidelně jednou za dva roky vždy na jiné univerzitě a v jiné středoevropské zemi. Minulý ročník se uskutečnil v maďarském Debrecinu, nynější a zároveň v historii uvedeného kolokvia největší setkání hostí olomoucká nederlandistika v pořadí již počtvrté. Přednášky, které na kolokviu zazní, budou publikovány ve čtyřech časopisech.

Pořadatelem tohoto významného konferenčního setkání je Asociace Comenius. Vereniging voor neerlandici van Centraal-Europa. Od jejího založení v roce 1995 tehdejším olomouckým lektorátem nederlandistiky a dále i vídeňskou, wroclavskou a budapešťskou nederlandistikou, se počet členů mnohonásobně rozšířil. Nynější členská základna Asociace čítá asi dvě stě padesát členů, její součástí jsou všechny katedry, sekce a lektoráty středoevropského regionu.  

Sto deset odborníků na nizozemský jazyk a literaturu, osmdesát dva přednášek a tři programově nabité dny se stěžejním tématem Nizozemský jazyk a kultura v kontrastu. Na Univerzitě Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů.

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů. Vedle prorektora pro internacionalizaci Jiřího Stavovčíka, proděkanky Filozofické fakulty UP Kristýny Solomon, předsedkyně Asociace Comenius Agaty Kowalské-Szubert, přívítal nederlandisty středoevropského regionu i vedoucí katedry nederlandistiky na FF UP Wilken Engelbrecht. Nabitý třídenní přednáškový program zahájil svým příspěvkem emeritní profesor Vídeňské univerzity Herbert van Uffelen, který hovořil o úloze umělé inteligence při studiu literatury v překladu.

„Kromě umělé inteligence, a toho, nakolik může být užitečná pro univerzitní učitele, a kromě zkušeností s její aplikací v Nizozemí a Belgii, se v dalších konferenčních příspěvcích budeme věnovat například porovnání jazyků, nizozemštiny s polštinou, češtinou a podobně. Budeme se zabývat i tím, jak fungují předložkové vazby v nizozemštině v porovnání s češtinou a hovořit se chystáme i o nových perspektivách v nizozemské literatuře, o pozici nizozemštiny s vlámským dialektem ve Francii či o úloze Nizozemského institutu při poskytování zdrojů pro překladatele,“ uvedl Wilken Engelbrecht ve zkratce k bohatému programu kolokvia. Velmi si považuje, že vedle profesora Herberta van Uffelena z Vídeňské univerzity přijel do Olomouce i profesor filozofické fakulty pařížské Sorbonny, na niž se habilitoval Jan Pekelder, který zároveň působí na Univerzitě Karlově v Praze.  

„Odborníci jistě přivítají i přednášku profesorky Friedy Steurs z Lovaně, která je od roku 2016 vedoucí výzkumu INT, Nizozemského jazykového institutu v Leidenu či profesora Tona van Kalmthouta z Leidenské univerzity,“ doplnil. 

Kolokvium nederlandistů se koná pravidelně jednou za dva roky vždy na jiné univerzitě a v jiné středoevropské zemi. Minulý ročník se uskutečnil v maďarském Debrecinu, nynější a zároveň v historii uvedeného kolokvia největší setkání hostí olomoucká nederlandistika v pořadí již počtvrté. Přednášky, které na kolokviu zazní, budou publikovány ve čtyřech časopisech.

Pořadatelem tohoto významného konferenčního setkání je Asociace Comenius. Vereniging voor neerlandici van Centraal-Europa. Od jejího založení v roce 1995 tehdejším olomouckým lektorátem nederlandistiky a dále i vídeňskou, wroclavskou a budapešťskou nederlandistikou, se počet členů mnohonásobně rozšířil. Nynější členská základna Asociace čítá asi dvě stě padesát členů, její součástí jsou všechny katedry, sekce a lektoráty středoevropského regionu.  

Four personalities and two institutions were awarded by the City of Olomouc for their achievements in 2023. The Olomouc City Award in the Science and Research category was presented in the ceremonial hall of the Olomouc Military Hospital to Milan Kolář, Professor of Microbiology and Dean of the UP Faculty of Medicine and Dentistry. The award was also presented to University Hospital Olomouc.

“It is a great honour for me to receive the Olomouc City Award; it’s not only an award for me personally but also an important award for the entire faculty. I appreciate the fact that University Hospital Olomouc also received this award, and I am convinced that this confirms the close ties and friendly relations between the two organisations. I believe that together we will be able to create a unique centre of excellence in Olomouc, from the education of new doctors, through high-quality scientific research activities in medicine, to top-quality medical care for our patients,” said Prof Kolář.

The Prostějov native, who celebrated his sixtieth birthday this year, studied medicine at UP FMD. Since 1988, he has been employed at University Hospital Olomouc and the UP FMD Department of Microbiology, which he heads. His work focuses mainly on antibiotic treatment of bacterial diseases and the problem of bacterial resistance, which is one of the biggest problems in contemporary health care. He has been involved in UP FMD management for twenty years; in 2011–2019 and now from 2023 as its dean.