Feed aggregator

Novým výzkumným pracovištěm Cyrilometodějské teologické fakulty UP bude Institut Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření. S jeho zřízením při katedře systematické teologie souhlasil na svém listopadovém jednání Akademický senát CMTF UP.

Posláním institutu bude přispět k hlubšímu poznání osobnosti, díla a odkazu Maxe Josefa Metzgera, německého kněze, který byl za své myšlenky a vize za druhé světové války popraven. Výzkum se zaměří také na Metzgerovu komunitu Societas Christi Regis, která působila na Moravě, či na osobnost a dílo teologa Johannese Oesterreichera, teologa a průkopníka židovsko-křesťanského dialogu, který je spojen i s Olomoucí a s Metzgerovou komunitou spolupracoval. Významná část výzkumu se zaměří na témata dialogu a smíření vycházející nejen z Metzgerových ekumenických, pacifistických a proevropských myšlenek.

Záměr zřízení nového institutu členkám a členům AS CMTF UP, se kterým vyjádřil souhlas i velký kancléř fakulty arcibiskup Josef Nuzík, přiblížil děkan Vít Hušek společně s Lubomírem Žákem z katedry systematické teologie, který se dílem M. J. Metzgera již řadu let zabývá. Nyní fakulta získala do správy a pro badatelské účely jeho archivní materiály, které spravoval Institut Krista krále v německém Meitingenu (psali jsme zde).

„Není nás mnoho, kdo se dílu a odkazu M. J. Metzgera věnuje, ale i v souvislosti s právě dokončeným procesem jeho beatifikace, tento počet roste. Byl bych rád, kdyby se kolem institutu podařilo vytvořit mezinárodní tým, který bude přicházet se zajímavými projekty. Je tu potenciál pro spolupráci s kolegy z mnoha různých oblastí, mimo jiné historie, psychologie, sociologie a dalších,“ uvedl profesor Žák, který se stane ředitelem institutu, a jak dodal, udělá vše pro jeho zviditelnění a navázání vědeckých spoluprací. 

Se zřízením institutu jako výzkumného pracoviště katedry systematické teologie akademický senát fakulty souhlasil.

Na listopadovém jednání se pak zabýval také úpravou podmínek přijímacího řízení pro akademický rok 2025/2026 a schválil nové složení fakultní disciplinární komise. Řeč byla i o aktuální situaci týkající se zamýšlených i realizovaných investic fakulty. Během zasedání se také představil jeden z akademiků, který zvažuje kandidaturu v aktuálně vyhlášené volbě rektora/rektorky UP (informace k volbě zde).

Další informace o AS CMTF UP a jeho zasedáních jsou k dispozici na této stránce.

Palacký University scientists have described the mechanism by which bacteria develop resistance to silver nanoparticles – which means antibiotics can now restore the power they once had. The experts found out that bacteria exposed to silver nanoparticles produce abundant amounts of substances that force the silver nanoparticles to clump together – and by doing so, they lose their antibacterial effect. The researchers have also found a way to prevent the bacteria from gaining resistance to the silver nanoparticles. These new findings could greatly help in the ongoing efforts to combat the growing resistance of microorganisms to antibiotics, which severely complicates the treatment of bacterial infections. The results of the Olomouc scientists’ work were published in the journal Communications Biology.

The long-term over-prescribing of antibiotics, typical of the end of the last century in particular, has resulted in the increasing resistance of bacteria to antibiotics. In recent years, chemists, microbiologists, and physicians have therefore become increasingly interested in the antibacterial effects of silver nanoparticles, which have gradually become part of many commercial products with antibacterial effects. Scientists from the Department of Physical Chemistry at the UP Faculty of Science and from the Department of Microbiology at the UP Faculty of Medicine and Dentistry were once among the first researchers in the world to demonstrate the great antimicrobial effect of silver nanoparticles as well as their ability to restore the effectiveness of inactive conventional antibiotics against resistant bacteria.

Bacteria versus nanosilver

However, bacterial resistance may not only be a problem for antibiotics, but also for the silver nanoparticles themselves. Scientists from the Faculties of Science and Medicine in Olomouc have been working on this challenge for the last ten years. In 2018, they were the first in the world to describe how the mechanism of resistance of Gram-negative bacterium E. coli to silver nanoparticles emerges and develops. After repeated administration of nanosilver, this bacterium increases its production of a protein called flagellin, which causes the nanoparticles to aggregate and subsequently lose their antibacterial properties.

The fact is that the flagellin protein has adhesive properties and thus acts as a kind of glue that holds the silver particles together. This results in large clusters of nanoparticles that lose all of their antibacterial activity. The Olomouc scientists published this groundbreaking discovery in the journal Nature Nanotechnology in 2018. With almost 700 citations, their work has received enormous acclaim among experts.

However, the research didn’t stop there. Subsequently, scientists from the UP Faculty of Science, in collaboration with their colleagues from the UP Faculty of Medicine and Dentistry and the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN), investigated the mechanism of resistance of Gram-positive bacterium Staphylococcus aureus to silver nanoparticles, which also induced the aggregation of nanoparticles.

“In this case, the aggregation of silver nanoparticles could not have been triggered by the flagellin protein, as S. aureus does not possess it. After extensive and challenging research, we discovered and described the mechanism by which this bacterium also resists the effects of nanosilver. This time it was the excessive formation of bacterial biofilm, which has a similar impact on silver nanoparticles as flagellin,” said Lucie Hochvaldová from the Department of Physical Chemistry at the UP Faculty of Science.

The power of pomegranates

The UP research team also started looking for a way to overcome this bacterial resistance. Once they described the resistance mechanism in detail, they became able to find a way to prevent the aggregation of nanoparticles around the bacteria. “We achieved this by adding substances to the nanosilver that simultaneously inhibit both the flagellin production in E. coli and the bacterial biofilm formation in S. aureus. Such properties are exhibited by substances contained, for example, in pomegranate rind extract,” said Aleš Panáček from the Department of Physical Chemistry at the UP Faculty of Science.

The moment this extract was applied together with silver nanoparticles, the bacteria stopped forming flagellin or biofilm to a sufficient extent, thus losing the ability to make nanosilver particles aggregate and develop resistance to their effects. However, the researchers have found yet another way to overcome the bacterial resistance to silver nanoparticles – this time through increasing their stability by binding them to graphene. The firm bond that binds the silver nanoparticles to the surface of graphene stabilises them so much that the flagellin and/or biofilm produced by the bacteria cannot aggregate the particles, and thus they preserve their high antibacterial activity.

“Our research will certainly improve our understanding of the bacterial resistance mechanisms to nanostructured materials, which differ from resistance mechanisms to conventional antibiotics. It also provides potential strategies to combat bacteria causing serious infectious diseases, counteract rising bacterial resistance complicating treatments, and develop more effective antimicrobial treatments. We believe that this work will stimulate a series of detailed experimental investigations involving research on the development of bacterial resistance to antibacterial nanoparticulate materials as well as further search for ways to fight it,” added Milan Kolář from the Department of Microbiology at the UP Faculty of Medicine and Dentistry.

Vědci z Univerzity Palackého popsali mechanismus, pomocí kterého si bakterie vytváří odolnost k nanočásticím stříbra, jež mohou vrátit antibiotikům jejich ztracenou sílu. Odborníci zjistili, že bakterie vystavené nanočásticím stříbra nadměrně produkují látky, pomocí kterých přinutí nanočástice stříbra ke shlukování – ty poté ztratí svoji antibakteriální účinnost. Zároveň našli způsob, jak bakteriím zabránit, aby si vůči nanočásticím stříbra vybudovaly rezistenci. Tyto nové poznatky mohou výrazně pomoci v boji s rostoucí odolností mikroorganismů vůči antibiotikům, která značně komplikuje léčbu bakteriálních infekcí. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil časopis Communications Biology.

Dlouhodobé nadužívání antibiotik, které bylo typické zejména pro konec minulého století, mělo za následek stoupající odolnost bakterií vůči antibiotikům. Chemici, mikrobiologové i lékaři se proto v posledních letech stále více zajímají o antibakteriální účinky nanočástic stříbra, které se postupně staly součástí celé řady komerčních produktů s antibakteriálním efektem. Vědci z katedry fyzikální chemie Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP jako jedni z prvních prokázali nejen vysoký antimikrobiální efekt samotných nanočástic stříbra, ale i jejich schopnost obnovit účinnost neaktivních konvenčních antibiotik vůči rezistentním bakteriím. 

Bakterie versus nanostříbro

Bakteriální rezistence ale nemusí být problémem pouze pro antibiotika, ale také pro samotné nanočástice stříbra. Touto otázkou se vědci z přírodovědecké a lékařské fakulty zabývají v posledních deseti letech. V roce 2018 jako první na světě popsali způsob tvorby a mechanismus rezistence Gram-negativní bakterie E. coli vůči nanočásticím stříbra. Při opakovaném podání nanostříbra dokáže tato bakterie produkovat protein flagelin v takové míře, která způsobí shlukování nanočástic a následně ztrátu jejich antibakteriálních vlastností.

Protein flagelin totiž vykazuje adhezivní vlastnosti a zjednodušeně řečeno působí jako lepidlo, které pevně poutá částice stříbra. Vytváří se tak rozměrné shluky nanočástic, které pak nevykazují antibakteriální aktivitu. Tento převratný objev olomoučtí vědci publikovali v roce 2018 v časopise Nature Nanotechnology. Jejich práce se díky takřka 700 citací těší obrovskému vědeckému ohlasu.

Výzkum však tímto neskončil – následně se vědci z Přírodovědecké fakulty UP ve spolupráci s kolegy z Lékařské fakulty UP a Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP zaměřili na studium mechanismu odolnosti Gram-pozitivní bakterie S. aureus k nanočásticím stříbra, který rovněž spočíval ve shlukování nanočástic.

„V tomto případě nemohlo být shlukování nanočástic stříbra způsobeno proteinem flagelin, jelikož bakterie S. aureus jim nedisponuje. Po rozsáhlém a náročném bádání jsme odhalili a popsali mechanismus, jakým se i tato bakterie brání účinkům nanostříbra. Tentokrát spočíval v nadměrné produkci bakteriálního biofilmu, který působí vůči nanočásticím stříbra podobně jako flagelin,“ uvedla Lucie Hochvaldová z katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty.

Síla granátového jablka

Výzkumný tým z UP v Olomouci se zaměřil i na hledání způsobu, jak tuto odolnost bakterií překonat. Jelikož vědci podrobně popsali mechanismus rezistence, tak poté dokázali nalézt způsob, jak shlukování nanočástic v okolí bakterií zabránit. „Docílili jsme toho přidáním takových látek k nanostříbru, které současně blokují jak produkci flagelinu u E. coli, tak i bakteriálního biofilmu v případě S. aureus. Takovou schopnost mají látky obsažené např. v extraktu z kůry granátového jablka,“ řekl Aleš Panáček z katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty.

V okamžiku aplikace tohoto extraktu společně s nanočásticemi stříbra bakterie netvoří flagelin ani biofilm v dostatečné míře, čímž ztratí schopnost shlukovat nanostříbro a vybudovat si tak odolnost vůči jejich účinkům. Navíc mají vědci v záloze další způsob, jak překonat rezistenci bakterií k nanočásticím stříbra, a to zvýšením jejich stability navázáním na grafen. Pevná vazba poutající částice stříbra na povrch grafenu je natolik stabilizuje, že bakteriemi produkovaný flagelin či biofilm nedokáže částice shlukovat a ty si tak zachovávají svou vysokou antibakteriální aktivitu.

„Náš výzkum zcela určitě přispěje k pochopení mechanismů rezistence bakterií vůči nanostrukturním materiálům, které se liší od mechanismů rezistence vůči běžným antibiotikům. Rovněž poskytuje možnost, jak bojovat proti bakteriím vyvolávající závažná infekční onemocnění, čelit stoupající bakteriální rezistenci komplikující léčbu a vyvíjet účinnější antimikrobiální léčebné postupy. Věříme, že tato práce podnítí řadu dalších podrobných experimentálních výzkumů zahrnujících jak studium tvorby bakteriální rezistence vůči antibakteriálním nanostrukturním materiálům, tak hledání způsobů, jak jí čelit,“ dodal Milan Kolář z Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP.

Vědci z Univerzity Palackého popsali mechanismus, pomocí kterého si bakterie vytváří odolnost k nanočásticím stříbra, jež mohou vrátit antibiotikům jejich ztracenou sílu. Odborníci zjistili, že bakterie vystavené nanočásticím stříbra nadměrně produkují látky, pomocí kterých přinutí nanočástice stříbra ke shlukování – ty poté ztratí svoji antibakteriální účinnost. Zároveň našli způsob, jak bakteriím zabránit, aby si vůči nanočásticím stříbra vybudovaly rezistenci. Tyto nové poznatky mohou výrazně pomoci v boji s rostoucí odolností mikroorganismů vůči antibiotikům, která značně komplikuje léčbu bakteriálních infekcí. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil časopis Communications Biology.

Dlouhodobé nadužívání antibiotik, které bylo typické zejména pro konec minulého století, mělo za následek stoupající odolnost bakterií vůči antibiotikům. Chemici, mikrobiologové i lékaři se proto v posledních letech stále více zajímají o antibakteriální účinky nanočástic stříbra, které se postupně staly součástí celé řady komerčních produktů s antibakteriálním efektem. Vědci z katedry fyzikální chemie Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP jako jedni z prvních prokázali nejen vysoký antimikrobiální efekt samotných nanočástic stříbra, ale i jejich schopnost obnovit účinnost neaktivních konvenčních antibiotik vůči rezistentním bakteriím. 

Bakterie versus nanostříbro

Bakteriální rezistence ale nemusí být problémem pouze pro antibiotika, ale také pro samotné nanočástice stříbra. Touto otázkou se vědci z přírodovědecké a lékařské fakulty zabývají v posledních deseti letech. V roce 2018 jako první na světě popsali způsob tvorby a mechanismus rezistence Gram-negativní bakterie E. coli vůči nanočásticím stříbra. Při opakovaném podání nanostříbra dokáže tato bakterie produkovat protein flagelin v takové míře, která způsobí shlukování nanočástic a následně ztrátu jejich antibakteriálních vlastností.

Protein flagelin totiž vykazuje adhezivní vlastnosti a zjednodušeně řečeno působí jako lepidlo, které pevně poutá částice stříbra. Vytváří se tak rozměrné shluky nanočástic, které pak nevykazují antibakteriální aktivitu. Tento převratný objev olomoučtí vědci publikovali v roce 2018 v časopise Nature Nanotechnology. Jejich práce se díky takřka 700 citací těší obrovskému vědeckému ohlasu.

Výzkum však tímto neskončil – následně se vědci z Přírodovědecké fakulty UP ve spolupráci s kolegy z Lékařské fakulty UP a Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP zaměřili na studium mechanismu odolnosti Gram-pozitivní bakterie S. aureus k nanočásticím stříbra, který rovněž spočíval ve shlukování nanočástic.

„V tomto případě nemohlo být shlukování nanočástic stříbra způsobeno proteinem flagelin, jelikož bakterie S. aureus jim nedisponuje. Po rozsáhlém a náročném bádání jsme odhalili a popsali mechanismus, jakým se i tato bakterie brání účinkům nanostříbra. Tentokrát spočíval v nadměrné produkci bakteriálního biofilmu, který působí vůči nanočásticím stříbra podobně jako flagelin,“ uvedla Lucie Hochvaldová z katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty.

Síla granátového jablka

Výzkumný tým z UP v Olomouci se zaměřil i na hledání způsobu, jak tuto odolnost bakterií překonat. Jelikož vědci podrobně popsali mechanismus rezistence, tak poté dokázali nalézt způsob, jak shlukování nanočástic v okolí bakterií zabránit. „Docílili jsme toho přidáním takových látek k nanostříbru, které současně blokují jak produkci flagelinu u E. coli, tak i bakteriálního biofilmu v případě S. aureus. Takovou schopnost mají látky obsažené např. v extraktu z kůry granátového jablka,“ řekl Aleš Panáček z katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty.

V okamžiku aplikace tohoto extraktu společně s nanočásticemi stříbra bakterie netvoří flagelin ani biofilm v dostatečné míře, čímž ztratí schopnost shlukovat nanostříbro a vybudovat si tak odolnost vůči jejich účinkům. Navíc mají vědci v záloze další způsob, jak překonat rezistenci bakterií k nanočásticím stříbra, a to zvýšením jejich stability navázáním na grafen. Pevná vazba poutající částice stříbra na povrch grafenu je natolik stabilizuje, že bakteriemi produkovaný flagelin či biofilm nedokáže částice shlukovat a ty si tak zachovávají svou vysokou antibakteriální aktivitu.

„Náš výzkum zcela určitě přispěje k pochopení mechanismů rezistence bakterií vůči nanostrukturním materiálům, které se liší od mechanismů rezistence vůči běžným antibiotikům. Rovněž poskytuje možnost, jak bojovat proti bakteriím vyvolávající závažná infekční onemocnění, čelit stoupající bakteriální rezistenci komplikující léčbu a vyvíjet účinnější antimikrobiální léčebné postupy. Věříme, že tato práce podnítí řadu dalších podrobných experimentálních výzkumů zahrnujících jak studium tvorby bakteriální rezistence vůči antibakteriálním nanostrukturním materiálům, tak hledání způsobů, jak jí čelit,“ dodal Milan Kolář z Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP.

Propojit a podpořit doktorandy a postdoktorandy napříč obory a pomoci jim s některými výzvami, kterým musí v počátcích své vědecké kariéry čelit. To si dala za úkol nově se formující komunita mladých vědců a vědkyň na Lékařské fakultě UP. Mimo jiné již připravila workshopy zaměřené na témata, která s vědeckou prací souvisejí.

Vznik komunity iniciovala Jarmila Stanková, která se na Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP v současnosti věnuje především proteomickým metodám pro analýzu vzorků krevní plazmy a která před nedávnem úspěšně ukončila doktorské studium s disertační prací nazvanou Lokalizace a identifikace molekulárních cílů biologicky aktivních látek. K Ph.D. studiu na LF UP se přihlásila jako absolventka experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě UP.

„Během Ph.D. studia jsem si uvědomila, že mi chybí nějaké pojítko s dalšími juniorními vědci a vědkyněmi na fakultě, že se vlastně neznáme, nemáme společnou historii, na kterou můžeme navazovat. Starší spolu často studovali medicínu a dlouhodobě spolupracovali. Pro nás je to v tomto ohledu složitější, přicházejí často lidé z jiných fakult i z jiných měst. To byl jeden z těch důvodů, proč komunita vznikla, a zároveň jeden z jejích cílů – propojit mladé vědce a vědkyně napříč lékařskou fakultou v raných fázích jejich kariéry, aby mohly vznikat profesní kontakty, spolupráce, budoucí granty,“ přiblížila.

K aktivitě jí pomohl i absolvovaný výcvikový program Leadership Matters!, který UP pro své studující před rokem poprvé otevřela (více o něm tady). „Kurz mi dodal sebevědomí  a obrovskou energii. Oslovila jsem pak několik kolegyň a kolegů z ústavu a dali jsme dohromady draft komunity, který jsme představili vedení fakulty,“ doplnila.

Vedení LF UP aktivitu studentů uvítalo. „Uvědomujeme si nutnost podpory vědy a výzkumu zaměřené cíleně na doktorandy a zejména na postdoktorandy. Vnímáme potřebu mentoringu, transferu znalostí i nutnosti prohloubení mezioborové spolupráce. Jsme přesvědčeni, že významným motorem růstu inovací a excelence v medicíně mohou být právě motivovaní a zanícení mladí vědci a vědkyně. Proto rádi tuto komunitu podpoříme vytvořením prostoru pro semináře, prezentace a inzerce aktivity na webových stránkách LF UP a v blízké době snad i ekonomicky při zajišťování přednášejících,“ uvedl proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost Martin Doležel.  

Komunitu aktuálně táhnou čtyři mladí vědci a vědkyně, kteří již pro své kolegy a kolegyně zvládli připravit workshopy na témata, jako je transfer vědeckých výsledků do praxe a granty pro juniorní vědce. „Na 12. prosince chystáme ještě workshop zaměřený na komunikaci vědy s Pavlou Hubálkovou, která je za mě jedním z nejpovolanějších lidí na toto téma u nás. Představí se také Vendula Lužná jako popularizátorka vědy na UP,“ uvedla Jarmila Stanková s tím, že v plánu jsou i další workshopy, v prezenční i online formě, a také prezentace cílů a aktivit komunity doktorandům a studujícím Lékařské fakulty UP.

Aktuální informace mohou zájemci sledovat zde.

Propojit a podpořit doktorandy a postdoktorandy napříč obory a pomoci jim s některými výzvami, kterým musí v počátcích své vědecké kariéry čelit. To si dala za úkol nově se formující komunita mladých vědců a vědkyň na Lékařské fakultě UP. Mimo jiné již připravila workshopy zaměřené na témata, která s vědeckou prací souvisejí.

Vznik komunity iniciovala Jarmila Stanková, která se na Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP v současnosti věnuje především proteomickým metodám pro analýzu vzorků krevní plazmy a která před nedávnem úspěšně ukončila doktorské studium s disertační prací nazvanou Lokalizace a identifikace molekulárních cílů biologicky aktivních látek. K Ph.D. studiu na LF UP se přihlásila jako absolventka experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě UP.

„Během Ph.D. studia jsem si uvědomila, že mi chybí nějaké pojítko s dalšími juniorními vědci a vědkyněmi na fakultě, že se vlastně neznáme, nemáme společnou historii, na kterou můžeme navazovat. Starší spolu často studovali medicínu a dlouhodobě spolupracovali. Pro nás je to v tomto ohledu složitější, přicházejí často lidé z jiných fakult i z jiných měst. To byl jeden z těch důvodů, proč komunita vznikla, a zároveň jeden z jejích cílů – propojit mladé vědce a vědkyně napříč lékařskou fakultou v raných fázích jejich kariéry, aby mohly vznikat profesní kontakty, spolupráce, budoucí granty,“ přiblížila.

K aktivitě jí pomohl i absolvovaný výcvikový program Leadership Matters!, který UP pro své studující před rokem poprvé otevřela (více o něm tady). „Kurz mi dodal sebevědomí  a obrovskou energii. Oslovila jsem pak několik kolegyň a kolegů z ústavu a dali jsme dohromady draft komunity, který jsme představili vedení fakulty,“ doplnila.

Vedení LF UP aktivitu studentů uvítalo. „Uvědomujeme si nutnost podpory vědy a výzkumu zaměřené cíleně na doktorandy a zejména na postdoktorandy. Vnímáme potřebu mentoringu, transferu znalostí i nutnosti prohloubení mezioborové spolupráce. Jsme přesvědčeni, že významným motorem růstu inovací a excelence v medicíně mohou být právě motivovaní a zanícení mladí vědci a vědkyně. Proto rádi tuto komunitu podpoříme vytvořením prostoru pro semináře, prezentace a inzerce aktivity na webových stránkách LF UP a v blízké době snad i ekonomicky při zajišťování přednášejících,“ uvedl proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost Martin Doležel.  

Komunitu aktuálně táhnou čtyři mladí vědci a vědkyně, kteří již pro své kolegy a kolegyně zvládli připravit workshopy na témata, jako je transfer vědeckých výsledků do praxe a granty pro juniorní vědce. „Na 12. prosince chystáme ještě workshop zaměřený na komunikaci vědy s Pavlou Hubálkovou, která je za mě jedním z nejpovolanějších lidí na toto téma u nás. Představí se také Vendula Lužná jako popularizátorka vědy na UP,“ uvedla Jarmila Stanková s tím, že v plánu jsou i další workshopy, v prezenční i online formě, a také prezentace cílů a aktivit komunity doktorandům a studujícím Lékařské fakulty UP.

Aktuální informace mohou zájemci sledovat zde.