Feed aggregator

Na zvýšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy je zaměřen nový výzkumný projekt katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty, ve kterém vědci využijí nejnovější poznatky z oblasti genetického inženýrství. Olomoučtí odborníci budou spolupracovat se skupinou profesora Tibora Pechana, která působí na Mississippi State University v USA.

Projekt „Experimentální využití mitogenem-aktivovaných proteinkinas a moderních mezioborových přístupů pro perspektivní zlepšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení“ potrvá 46 měsíců. Práci vědců finančně podpořilo částkou téměř 7,5 milionu korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Vojtěška je jednou z nejvýznamnějších luštěnin na světě, zemědělci ji pěstují na více než 34 milionech hektarů. Zabraňuje erozi půdy, zlepšuje její úrodnost i strukturu a pomáhá snižovat kontaminaci povrchových a podzemních vod. Zároveň poskytuje píci i vysoce kvalitní proteiny a výživové doplňky pro lidskou výživu, jelikož obsahuje cenné antioxidanty, minerály, enzymy a vitamíny. Vojtěška navíc díky symbióze s půdními bakteriemi rodu Sinorhizobium dokáže absorbovat velké množství atmosférického dusíku. Půdu tak vojtěška obohacuje o tento důležitý chemický prvek, což snižuje množství použitých průmyslových hnojiv nepříznivě zatěžujících ekosystém.

Měnící se klimatické podmínky, sucho, rostoucí množství soli v půdě a nízké teploty ale mohou tyto výhodné vlastnosti vojtěšky výrazně omezit. Odborníci odhadují, že až 20 procent zavlažovaných půd je postiženo zasolením a nadměrné vysušování se týká více než 30 procent orné půdy. Letní vlny veder v kombinaci se suchem závažně poškozují zemědělské plodiny včetně vojtěšky. Pro přezimování vojtěšky je rozhodující její odolnost vůči chladu, protože podzimní a jarní mrazy nejvíce limitují výnos zelené hmoty.

Výzkumný projekt zaměřený na vojtěšku podle hlavního řešitele Jozefa Šamaje z katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty proto reaguje na poptávku zemědělců po cíleném zvyšování tolerance důležitých plodin vůči chladu, suchu a zasolení půdy v České republice a USA. Udržitelná produkce zemědělských plodin vyžaduje vývoj nových genotypů, které budou přinášet kvalitní a stabilní výnos s vysokou produkcí biomasy, přičemž zároveň odolají měnícím se klimatickým podmínkám. 

Vědci se proto rozhodli, že pomocí genetického inženýrství zvýší odolnost vojtěšky. „Chceme odhalit funkční mechanismus, jakým signalizace stresových podnětů z vnějšího prostředí, konkrétně stresem indukovaná mitogenem aktivovaná proteinkinasa (SIMK), ovlivňuje vytváření průduchů a epidermis listů, a tím také produkční parametry vojtěšky. Pomocí genetického inženýrství zaměřeného na SIMK pak budeme moci zvýšit odolnost vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy,“ uvedl Jozef Šamaj. Vědci při práci využijí také moderní technologie editace a modifikace genů například pomocí CRISPR/Cas9, RNA interference a nadexprese, spolu s fenotypizací, multi-omickými přístupy a pokročilou mikroskopií.

„V USA není problém s uplatněním CRISPR/Cas9 technologie u zemědělských plodin, což představuje další přidanou hodnotu. Je to i důvod, proč náš projekt kvůli zkostnatělé legislativě EU řešíme právě ve spolupráci s partnerem v USA,“ podotkl Jozef Šamaj. Tento vysoce inovativní výzkum podle něj přispěje k řešení dlouhodobých cílů vývoje nových generací odolné vojtěšky. Zároveň výrazně rozšíří úspěšnou dlouholetou spolupráci s americkým partnerem, která dosud vedla k 17 společným publikacím v prestižních mezinárodních časopisech.

Na zvýšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy je zaměřen nový výzkumný projekt katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty, ve kterém vědci využijí nejnovější poznatky z oblasti genetického inženýrství. Olomoučtí odborníci budou spolupracovat se skupinou profesora Tibora Pechana, která působí na Mississippi State University v USA.

Projekt „Experimentální využití mitogenem-aktivovaných proteinkinas a moderních mezioborových přístupů pro perspektivní zlepšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení“ potrvá 46 měsíců. Práci vědců finančně podpořilo částkou téměř 7,5 milionu korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Vojtěška je jednou z nejvýznamnějších luštěnin na světě, zemědělci ji pěstují na více než 34 milionech hektarů. Zabraňuje erozi půdy, zlepšuje její úrodnost i strukturu a pomáhá snižovat kontaminaci povrchových a podzemních vod. Zároveň poskytuje píci i vysoce kvalitní proteiny a výživové doplňky pro lidskou výživu, jelikož obsahuje cenné antioxidanty, minerály, enzymy a vitamíny. Vojtěška navíc díky symbióze s půdními bakteriemi rodu Sinorhizobium dokáže absorbovat velké množství atmosférického dusíku. Půdu tak vojtěška obohacuje o tento důležitý chemický prvek, což snižuje množství použitých průmyslových hnojiv nepříznivě zatěžujících ekosystém.

Měnící se klimatické podmínky, sucho, rostoucí množství soli v půdě a nízké teploty ale mohou tyto výhodné vlastnosti vojtěšky výrazně omezit. Odborníci odhadují, že až 20 procent zavlažovaných půd je postiženo zasolením a nadměrné vysušování se týká více než 30 procent orné půdy. Letní vlny veder v kombinaci se suchem závažně poškozují zemědělské plodiny včetně vojtěšky. Pro přezimování vojtěšky je rozhodující její odolnost vůči chladu, protože podzimní a jarní mrazy nejvíce limitují výnos zelené hmoty.

Výzkumný projekt zaměřený na vojtěšku podle hlavního řešitele Jozefa Šamaje z katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty proto reaguje na poptávku zemědělců po cíleném zvyšování tolerance důležitých plodin vůči chladu, suchu a zasolení půdy v České republice a USA. Udržitelná produkce zemědělských plodin vyžaduje vývoj nových genotypů, které budou přinášet kvalitní a stabilní výnos s vysokou produkcí biomasy, přičemž zároveň odolají měnícím se klimatickým podmínkám. 

Vědci se proto rozhodli, že pomocí genetického inženýrství zvýší odolnost vojtěšky. „Chceme odhalit funkční mechanismus, jakým signalizace stresových podnětů z vnějšího prostředí, konkrétně stresem indukovaná mitogenem aktivovaná proteinkinasa (SIMK), ovlivňuje vytváření průduchů a epidermis listů, a tím také produkční parametry vojtěšky. Pomocí genetického inženýrství zaměřeného na SIMK pak budeme moci zvýšit odolnost vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy,“ uvedl Jozef Šamaj. Vědci při práci využijí také moderní technologie editace a modifikace genů například pomocí CRISPR/Cas9, RNA interference a nadexprese, spolu s fenotypizací, multi-omickými přístupy a pokročilou mikroskopií.

„V USA není problém s uplatněním CRISPR/Cas9 technologie u zemědělských plodin, což představuje další přidanou hodnotu. Je to i důvod, proč náš projekt kvůli zkostnatělé legislativě EU řešíme právě ve spolupráci s partnerem v USA,“ podotkl Jozef Šamaj. Tento vysoce inovativní výzkum podle něj přispěje k řešení dlouhodobých cílů vývoje nových generací odolné vojtěšky. Zároveň výrazně rozšíří úspěšnou dlouholetou spolupráci s americkým partnerem, která dosud vedla k 17 společným publikacím v prestižních mezinárodních časopisech.

Šest osobností, které se ucházejí o pozici rektora Univerzity Palackého, se prezentovalo před její akademickou obcí. V několikahodinové debatě zazněla celá řada zajímavých témat.

Kdo se stane příštím rektorem Univerzity Palackého? Bude to rekreolog Ivo Jirásek z FTK, právník Michael Kohajda z PF, fyzik Jakub Navařík z Catrin, fyzik Tomáš Opatrný z PřF, neonatolog a současný rektor Martin Procházka, nebo psycholog Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně)? Včerejší debata s akademickou obcí částečně přiblížila, jak by si každý z uvedené šestice svou vedoucí roli představoval.

Poslání univerzity, její financování, řízení, mzdová politika, akademické svobody, vzdělávání, věda a její synergie se vzděláváním, internacionalizace, péče o zaměstnance, wellbeing, strategie v oblasti ubytování studentů, vnitrouniverzitní systémy, investiční sféra nebo informace o předpokládaných prorektorských týmech jednotlivých kandidátů. Tato a mnohá další témata zazněla ve zhruba tříhodinové debatě uchazečů o pozici rektora olomoucké univerzity s akademickou obcí.   

Odpolední program, který se uskutečnil v aule Pedagogické fakulty UP, se skládal ze čtyř částí. V té první se kandidáti stručně představili, prezentovali svůj pohled na současnou univerzitu i své vize. Po krátké přestávce v druhé části odpovídali v časově stanoveném limitu na dotazy z pléna, ve třetí části už reagovali na dotazy z pléna pouze ti, na něž byly otázky cíleny. Během odpoledne tak  zaznělo téměř třicet dotazů a víc než sto obsažných odpovědí. Na závěr kandidáti na rektora oslovili akademickou obec krátkým osobním vyjádřením.  

Podle AS UP schváleného harmonogramu voleb již všichni kandidáti zveřejnili své volební teze – vize a programy pro vedení UP, zveřejněn je také jejich videomedailon (více zde). Debatu s akademickou obcí sledovaly desítky zájemců přímo v aule PdF UP, možnost sledovat událost prostřednictvím univerzitního streamu využilo v průběhu stanovených hodin přes pět set lidí.  

Volba kandidáta rektora Univerzity Palackého pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029 se uskuteční na řádném zasedání Akademického senátu UP 22. ledna 2025. V ten den se uskuteční první, případně i druhé a třetí kolo volby. Podle stanovených pravidel potřebuje kandidát na rektora získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.

Šest osobností, které se ucházejí o pozici rektora Univerzity Palackého, se prezentovalo před její akademickou obcí. V několikahodinové debatě zazněla celá řada zajímavých témat.

Kdo se stane příštím rektorem Univerzity Palackého? Bude to rekreolog Ivo Jirásek z FTK, právník Michael Kohajda z PF, fyzik Jakub Navařík z Catrin, fyzik Tomáš Opatrný z PřF, neonatolog a současný rektor Martin Procházka, nebo psycholog Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně)? Včerejší debata s akademickou obcí částečně přiblížila, jak by si každý z uvedené šestice svou vedoucí roli představoval.

Poslání univerzity, její financování, řízení, mzdová politika, akademické svobody, vzdělávání, věda a její synergie se vzděláváním, internacionalizace, péče o zaměstnance, wellbeing, strategie v oblasti ubytování studentů, vnitrouniverzitní systémy, investiční sféra nebo informace o předpokládaných prorektorských týmech jednotlivých kandidátů. Tato a mnohá další témata zazněla ve zhruba tříhodinové debatě uchazečů o pozici rektora olomoucké univerzity s akademickou obcí.   

Odpolední program, který se uskutečnil v aule Pedagogické fakulty UP, se skládal ze čtyř částí. V té první se kandidáti stručně představili, prezentovali svůj pohled na současnou univerzitu i své vize. Po krátké přestávce v druhé části odpovídali v časově stanoveném limitu na dotazy z pléna, ve třetí části už reagovali na dotazy z pléna pouze ti, na něž byly otázky cíleny. Během odpoledne tak  zaznělo téměř třicet dotazů a víc než sto obsažných odpovědí. Na závěr kandidáti na rektora oslovili akademickou obec krátkým osobním vyjádřením.  

Podle AS UP schváleného harmonogramu voleb již všichni kandidáti zveřejnili své volební teze – vize a programy pro vedení UP, zveřejněn je také jejich videomedailon (více zde). Debatu s akademickou obcí sledovaly desítky zájemců přímo v aule PdF UP, možnost sledovat událost prostřednictvím univerzitního streamu využilo v průběhu stanovených hodin přes pět set lidí.  

Volba kandidáta rektora Univerzity Palackého pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029 se uskuteční na řádném zasedání Akademického senátu UP 22. ledna 2025. V ten den se uskuteční první, případně i druhé a třetí kolo volby. Podle stanovených pravidel potřebuje kandidát na rektora získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.

Univerzita Palackého už zná jména nejoblíbenějších pedagogů. Jsou jimi Kateřina Valchářová a Kamil Kopecký, kteří zvítězili v prvním ročníku nové celouniverzitní soutěže Teaching Awards UP. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

Teaching Awards univerzita vyhlásila loni poprvé. I když mají jednotlivé fakulty různá ocenění pro nejlepší učitele, celouniverzitní soutěž tohoto typu zatím chyběla. Její princip spočívá v tom, že studenti napříč fakultami mohou nominovat vyučujícího, který je nejvíce osloví, je inovativní a inspirativní. Soutěží se ve dvou kategoriích – Teaching Junior Award, která je určena pedagogům s praxí do pěti let, a Teaching Senior Award, kterou mohou získat seniorní učitelé.

Studenti hlasovali prostřednictvím univerzitního systému na evaluace. Do pilotního ročníku se jich zapojilo více než osm set a navrhli na tři stovky vyučujících. Z nich vzešla v každé kategorii pětice finalistů, která dostala nejvyšší počet hlasů. Ti pak dostali příležitost připravit své prezentační materiály pro Pedagogickou komisi UP. V nich mohli představit sebe i způsob své práce se studenty. Pedagogická komise posléze rozhodla o vítězích. Stali se jimi Kateřina Valchářová z Ústavu pedagogiky a sociálních studií PdF a Kamil Kopecký z katedry českého jazyka a literatury pedagogické fakulty.

„Velmi děkuji všem nominovaným za jejich inspirativní přístup k výuce i za jejich odhodlání a vůli podělit se o své zkušenosti. Také děkuji studentům za jejich nominace, neboť bez nich by se soutěž nekonala. Ale zejména blahopřeji vítězům obou kategorií, doktorce Kateřině Valchářové v juniorní kategorii a profesoru Kamilu Kopeckému v seniorní kategorii. Mám velkou radost z jejich výkonů a jsem rád, že letošní ročník byl silně zastoupen. A mám radost i z toho, že finále soutěže bylo pro všechny podnětné a přínosné,“ poděkoval všem zúčastněným Vít Zouhar, prorektor pro studium, do jehož gesce ocenění nejlepších učitelů spadá.

Nejlepší vyučující převezmou ocenění, se kterým se pojí i finanční odměna, z rukou rektora během únorového Akademického týdne UP. (Podrobně jsme o soutěži psali zde a zde a zde.)

„Velké díky bych chtěla vyjádřit našim studujícím, kteří se hojně zapojili do nominací vyučujících, členům Pedagogické komise UP za čas věnovaný výběru vítězů z nominovaných a zejména pak deseti nominovaným, kteří postoupili do druhého kola, za jejich zodpovědný a kreativní přístup k přípravě materiálů. Již nyní se můžeme těšit na druhý ročník této soutěže, jehož nominace se rozběhnou již od 12. května společně s evaluacemi výuky,“ doplnila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP, které je garantem soutěže.

Univerzita Palackého už zná jména nejoblíbenějších pedagogů. Jsou jimi Kateřina Valchářová a Kamil Kopecký, kteří zvítězili v prvním ročníku nové celouniverzitní soutěže Teaching Awards UP. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

Teaching Awards univerzita vyhlásila loni poprvé. I když mají jednotlivé fakulty různá ocenění pro nejlepší učitele, celouniverzitní soutěž tohoto typu zatím chyběla. Její princip spočívá v tom, že studenti napříč fakultami mohou nominovat vyučujícího, který je nejvíce osloví, je inovativní a inspirativní. Soutěží se ve dvou kategoriích – Teaching Junior Award, která je určena pedagogům s praxí do pěti let, a Teaching Senior Award, kterou mohou získat seniorní učitelé.

Studenti hlasovali prostřednictvím univerzitního systému na evaluace. Do pilotního ročníku se jich zapojilo více než osm set a navrhli na tři stovky vyučujících. Z nich vzešla v každé kategorii pětice finalistů, která dostala nejvyšší počet hlasů. Ti pak dostali příležitost připravit své prezentační materiály pro Pedagogickou komisi UP. V nich mohli představit sebe i způsob své práce se studenty. Pedagogická komise posléze rozhodla o vítězích. Stali se jimi Kateřina Valchářová z Ústavu pedagogiky a sociálních studií PdF a Kamil Kopecký z katedry českého jazyka a literatury pedagogické fakulty.

„Velmi děkuji všem nominovaným za jejich inspirativní přístup k výuce i za jejich odhodlání a vůli podělit se o své zkušenosti. Také děkuji studentům za jejich nominace, neboť bez nich by se soutěž nekonala. Ale zejména blahopřeji vítězům obou kategorií, doktorce Kateřině Valchářové v juniorní kategorii a profesoru Kamilu Kopeckému v seniorní kategorii. Mám velkou radost z jejich výkonů a jsem rád, že letošní ročník byl silně zastoupen. A mám radost i z toho, že finále soutěže bylo pro všechny podnětné a přínosné,“ poděkoval všem zúčastněným Vít Zouhar, prorektor pro studium, do jehož gesce ocenění nejlepších učitelů spadá.

Nejlepší vyučující převezmou ocenění, se kterým se pojí i finanční odměna, z rukou rektora během únorového Akademického týdne UP. (Podrobně jsme o soutěži psali zde a zde a zde.)

„Velké díky bych chtěla vyjádřit našim studujícím, kteří se hojně zapojili do nominací vyučujících, členům Pedagogické komise UP za čas věnovaný výběru vítězů z nominovaných a zejména pak deseti nominovaným, kteří postoupili do druhého kola, za jejich zodpovědný a kreativní přístup k přípravě materiálů. Již nyní se můžeme těšit na druhý ročník této soutěže, jehož nominace se rozběhnou již od 12. května společně s evaluacemi výuky,“ doplnila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP, které je garantem soutěže.

Pavla Dobešová, Kamil Kopecký a René Szotkowski, odborníci z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, připravili zbrusu novou přílohu Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Tým odborníků z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého zpracoval důležitý metodický materiál, v němž se zaměřil na problematiku Rizikového sexuálního chování. 

„Po patnácti letech mají pedagogové – ale třeba i policisté – všech úrovní k dispozici hutný, odborný materiál, který mohou využívat v každodenní praxi,“ okomentoval novou přílohu 18 Metodického doporučení jeden z autorů dokumentu Kamil Kopecký, vedoucí Centra prevence a rizikové komunikace PdF UP. Zároveň upozornil na nezanedbatelný celospolečenský dosah materiálu – cílovou skupinu totiž tvoří minimálně sto padesát tisíc učitelů, kteří se metodickým doporučením MŠMT ČR mají řídit.

Jako rizikové sexuální chování lze označit projevy v oblasti sexuality dítěte, jež s sebou nesou zdravotní, sociální, psychologická, výchovná a jiná rizika. Mohou závažně ovlivnit zdraví dítěte i jeho další psychosexuální vývoj. Patří k nim například předčasný začátek pohlavního života, promiskuita či anonymní sex, prostituce, nepřiměřené projevy sexuality vůči vrstevníkům, dětem i dospělým a podobně. S uvedeným souvisí riziko přenosu pohlavní nákazy i otázka nechtěného těhotenství či sexuálního zneužívání ve všech jeho formách.

Rizikové sexuální chování bývá také provázáno s abúzem návykových látek. Ve spojení s digitálními technologiemi nabývá pak zcela nových rozměrů a odborníci se ním setkávají už u dětí před nástupem do puberty. Jde o konzumaci pornografie, s ní spjatý sexting a další na něj navazující rizikové komunikační fenomény, například kybergrooming, kyberšikana atd. Dítě nemusí být jen obětí, ale i aktivním konatelem, následky však mohou být v obou případech nezměrné.

Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních vychází z rozsáhlých informačních zdrojů, a nabízí tak komplexní náhled na celou problematiku. Vymezuje aktuální terminologii a identifikuje nové rizikové jevy a chování. Zaměřuje se na začlenění prevence do školního vzdělávacího programu a školního řádu. Popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a roli pedagogického pracovníka, definuje školní preventivní program a doporučuje postupy škol a školských zařízení při výskytu rizikového sexuálního chování.

Více zde. Plný text přílohy 18 Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování (Rizikové sexuální chování) naleznete zde. Metodické doporučení včetně všech příloh pak najdete zde.

Pavla Dobešová, Kamil Kopecký a René Szotkowski, odborníci z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, připravili zbrusu novou přílohu Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Tým odborníků z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého zpracoval důležitý metodický materiál, v němž se zaměřil na problematiku Rizikového sexuálního chování. 

„Po patnácti letech mají pedagogové – ale třeba i policisté – všech úrovní k dispozici hutný, odborný materiál, který mohou využívat v každodenní praxi,“ okomentoval novou přílohu 18 Metodického doporučení jeden z autorů dokumentu Kamil Kopecký, vedoucí Centra prevence a rizikové komunikace PdF UP. Zároveň upozornil na nezanedbatelný celospolečenský dosah materiálu – cílovou skupinu totiž tvoří minimálně sto padesát tisíc učitelů, kteří se metodickým doporučením MŠMT ČR mají řídit.

Jako rizikové sexuální chování lze označit projevy v oblasti sexuality dítěte, jež s sebou nesou zdravotní, sociální, psychologická, výchovná a jiná rizika. Mohou závažně ovlivnit zdraví dítěte i jeho další psychosexuální vývoj. Patří k nim například předčasný začátek pohlavního života, promiskuita či anonymní sex, prostituce, nepřiměřené projevy sexuality vůči vrstevníkům, dětem i dospělým a podobně. S uvedeným souvisí riziko přenosu pohlavní nákazy i otázka nechtěného těhotenství či sexuálního zneužívání ve všech jeho formách.

Rizikové sexuální chování bývá také provázáno s abúzem návykových látek. Ve spojení s digitálními technologiemi nabývá pak zcela nových rozměrů a odborníci se ním setkávají už u dětí před nástupem do puberty. Jde o konzumaci pornografie, s ní spjatý sexting a další na něj navazující rizikové komunikační fenomény, například kybergrooming, kyberšikana atd. Dítě nemusí být jen obětí, ale i aktivním konatelem, následky však mohou být v obou případech nezměrné.

Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních vychází z rozsáhlých informačních zdrojů, a nabízí tak komplexní náhled na celou problematiku. Vymezuje aktuální terminologii a identifikuje nové rizikové jevy a chování. Zaměřuje se na začlenění prevence do školního vzdělávacího programu a školního řádu. Popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a roli pedagogického pracovníka, definuje školní preventivní program a doporučuje postupy škol a školských zařízení při výskytu rizikového sexuálního chování.

Více zde. Plný text přílohy 18 Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování (Rizikové sexuální chování) naleznete zde. Metodické doporučení včetně všech příloh pak najdete zde.

Na střední škole váhala Petra Kührová mezi medicínou a učitelstvím matematiky a chemie, nakonec je z ní teoretická chemička. Ve výzkumné skupině Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace v CATRIN UP se snaží pochopit chování DNA a RNA – molekul, které jsou nositelkami genetické informace. Pomocí molekulárně dynamických simulací modeluje interakce mezi atomy v těchto biomolekulách.

Magisterské studium učitelství matematiky a chemie pro střední školy na Univerzitě Palackého sice dokončila, už během něj ale začala pošilhávat po teoretické chemii a oboru věnovala nejen diplomku, ale i doktorské studium. Nyní už je důležitou členkou týmu, který v popisu chování nukleových kyselin patří mezi světové lídry a kvalitu simulací posouvá stále dopředu.

„Teoretická chemie mi dává velkou flexibilitu. Jedinou podmínkou je mít připojení k internetu, jinak můžu pracovat kdekoliv. Díky tomu mohu práci mnohem lépe skloubit s rodinným životem,“ objasnila vědkyně, která je také aktivní v mezinárodní skupině FemCOSY, která podporuje ženy ve vědě.

Dynamické simulace umožňují studovat nejen změny ve struktuře molekul, ale také vliv těchto změn na jejich biologické funkce. Významnou součástí práce Petry Kührové je také sledovat to, jak nukleové kyseliny interagují se svým okolím, například s nanočásticemi.

„Tento výzkum je klíčový nejen pro pochopení základní biologie živých organismů, ale také pro jeho potenciální využití při vývoji nových léčebných postupů. Klíčovou roli v tom hraje i neustále se zlepšující výkon počítačů, kdy využíváme nejen počítačovou infrastrukturu na VŠB-TUO, ale i v rámci EuroHPC,“ uvedla vědkyně, která nesní o velkých cenách ani článcích v prestižních časopisech, i když i ty na svém kontě má.

„Důležité je pro mě dělat vědu dobře a s láskou, aby mě to bavilo. Prostě nedělat práci pro práci, ale mít radost z toho, když na něco přijdeme,“ uzavřela.

Na střední škole váhala Petra Kührová mezi medicínou a učitelstvím matematiky a chemie, nakonec je z ní teoretická chemička. Ve výzkumné skupině Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace v CATRIN UP se snaží pochopit chování DNA a RNA – molekul, které jsou nositelkami genetické informace. Pomocí molekulárně dynamických simulací modeluje interakce mezi atomy v těchto biomolekulách.

Magisterské studium učitelství matematiky a chemie pro střední školy na Univerzitě Palackého sice dokončila, už během něj ale začala pošilhávat po teoretické chemii a oboru věnovala nejen diplomku, ale i doktorské studium. Nyní už je důležitou členkou týmu, který v popisu chování nukleových kyselin patří mezi světové lídry a kvalitu simulací posouvá stále dopředu.

„Teoretická chemie mi dává velkou flexibilitu. Jedinou podmínkou je mít připojení k internetu, jinak můžu pracovat kdekoliv. Díky tomu mohu práci mnohem lépe skloubit s rodinným životem,“ objasnila vědkyně, která je také aktivní v mezinárodní skupině FemCOSY, která podporuje ženy ve vědě.

Dynamické simulace umožňují studovat nejen změny ve struktuře molekul, ale také vliv těchto změn na jejich biologické funkce. Významnou součástí práce Petry Kührové je také sledovat to, jak nukleové kyseliny interagují se svým okolím, například s nanočásticemi.

„Tento výzkum je klíčový nejen pro pochopení základní biologie živých organismů, ale také pro jeho potenciální využití při vývoji nových léčebných postupů. Klíčovou roli v tom hraje i neustále se zlepšující výkon počítačů, kdy využíváme nejen počítačovou infrastrukturu na VŠB-TUO, ale i v rámci EuroHPC,“ uvedla vědkyně, která nesní o velkých cenách ani článcích v prestižních časopisech, i když i ty na svém kontě má.

„Důležité je pro mě dělat vědu dobře a s láskou, aby mě to bavilo. Prostě nedělat práci pro práci, ale mít radost z toho, když na něco přijdeme,“ uzavřela.

V novém kalendářním roce se poprvé sešel Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Na vědomí vzal změnu v proděkanském týmu děkana fakulty Jana Stejskala, vyslechl si též informace o dalších jednání, jež by v kooperaci s University of Nebraska měly vést ke vzniku společného studijního MBA programu.

Novým proděkanem pro zahraniční záležitosti Filozofické fakulty UP se stal Martin Elbel, jehož domovským pracovištěm je katedra historie. Od ledna tak v této pozici vystřídal Pavlínu Flajšarovou z katedry anglistiky a amerikanistiky. Akademický senát FF UP vzal tuto informaci na svém prvním zasedání v kalendářním roce 2025 na vědomí.      

Změnu v proděkanském týmu navrhl děkan Jan Stejskal v čase, kdy vstupuje do závěrečného období svého funkčního období. Dosavadní proděkance Pavlíně Flajšarové, která výše uvedený úsek vedla i v předchozím období, poděkoval za odvedenou práci a označil ji v dané oblasti za profesionálku.

„Na změně jsme se dohodli už loni na podzim, a to s tím, že se uskuteční až s rokem 2025, tedy poté, kdy o ní bude zpraven fakultní akademický senát. Martin Elbel tedy přichází do dobře nastaveného mechanismu. Sám se v zahraničních záležitostech dlouhodobě angažuje. Patří k těm, kteří řadu let vedou americký zahraniční program, vedl a vyučuje i v jediném Erasmus Mundus programu, který na UP v konsorciu dalších zahraničních univerzit máme. Věřím, že něco víc než jeden rok, který mi zbývá do konce mandátu, povede zmiňovaný úsek velmi dobře,“ uvedl děkan fakulty těsně před tím, než AS FF UP vzal hlasováním jeho návrh na vědomí.

Během lednového zasedání se senátoři a senátorky filozofické fakulty souhlasně vyjádřili k nově předloženému Statutu FF UP. Dokument schválili po zapracování pozměňovacího návrhu. Účinnosti však nabude až společně s novým Organizačním řádem FF UP, o němž bude fakultní senát jednat na nejbližším zasedání. Na příštím jednání se AS FF UP bude věnovat i novému složení své ekonomické komise. Důvodem je rezignace jejího předsedy Jiřího Špičky.

Součástí prvního zasedání AS FF UP byla i informace o dalších jednání děkana FF UP s představiteli University of Nebraska, která mají vést ke vzniku společného placeného MBA studijního programu.

„Chtěli bychom zvýšit naši nabídku vzdělání, a to v ekonomické a obchodní oblasti. Jednáme s našimi zahraničními partnery, kteří mají globální akreditaci, tedy nejvyšší akreditaci, jež v daném vzdělání existuje. Je akceptována všemi evropskými, americkými i asijskými institucemi. Rádi bychom MBA vzdělání poskytovali ve spolupráci s americkou University of Nebraska, a to v rámci jejich akreditace. Absolventi tohoto studia pak obdrží americký diplom,“ uvedl děkan Jan Stejskal s tím, že se s uvedeným požadavkem nyní obrátí na MŠMT ČR. Zdůraznil přitom, že v regionu, jenž zahrnuje oblast od polských Katovic po rakouskou Vídeň, uvedené vzdělávání s nadnárodní akreditací zatím nikdo neposkytuje. 

V novém kalendářním roce se poprvé sešel Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Na vědomí vzal změnu v proděkanském týmu děkana fakulty Jana Stejskala, vyslechl si též informace o dalších jednání, jež by v kooperaci s University of Nebraska měly vést ke vzniku společného studijního MBA programu.

Novým proděkanem pro zahraniční záležitosti Filozofické fakulty UP se stal Martin Elbel, jehož domovským pracovištěm je katedra historie. Od ledna tak v této pozici vystřídal Pavlínu Flajšarovou z katedry anglistiky a amerikanistiky. Akademický senát FF UP vzal tuto informaci na svém prvním zasedání v kalendářním roce 2025 na vědomí.      

Změnu v proděkanském týmu navrhl děkan Jan Stejskal v čase, kdy vstupuje do závěrečného období svého funkčního období. Dosavadní proděkance Pavlíně Flajšarové, která výše uvedený úsek vedla i v předchozím období, poděkoval za odvedenou práci a označil ji v dané oblasti za profesionálku.

„Na změně jsme se dohodli už loni na podzim, a to s tím, že se uskuteční až s rokem 2025, tedy poté, kdy o ní bude zpraven fakultní akademický senát. Martin Elbel tedy přichází do dobře nastaveného mechanismu. Sám se v zahraničních záležitostech dlouhodobě angažuje. Patří k těm, kteří řadu let vedou americký zahraniční program, vedl a vyučuje i v jediném Erasmus Mundus programu, který na UP v konsorciu dalších zahraničních univerzit máme. Věřím, že něco víc než jeden rok, který mi zbývá do konce mandátu, povede zmiňovaný úsek velmi dobře,“ uvedl děkan fakulty těsně před tím, než AS FF UP vzal hlasováním jeho návrh na vědomí.

Během lednového zasedání se senátoři a senátorky filozofické fakulty souhlasně vyjádřili k nově předloženému Statutu FF UP. Dokument schválili po zapracování pozměňovacího návrhu. Účinnosti však nabude až společně s novým Organizačním řádem FF UP, o němž bude fakultní senát jednat na nejbližším zasedání. Na příštím jednání se AS FF UP bude věnovat i novému složení své ekonomické komise. Důvodem je rezignace jejího předsedy Jiřího Špičky.

Součástí prvního zasedání AS FF UP byla i informace o dalších jednání děkana FF UP s představiteli University of Nebraska, která mají vést ke vzniku společného placeného MBA studijního programu.

„Chtěli bychom zvýšit naši nabídku vzdělání, a to v ekonomické a obchodní oblasti. Jednáme s našimi zahraničními partnery, kteří mají globální akreditaci, tedy nejvyšší akreditaci, jež v daném vzdělání existuje. Je akceptována všemi evropskými, americkými i asijskými institucemi. Rádi bychom MBA vzdělání poskytovali ve spolupráci s americkou University of Nebraska, a to v rámci jejich akreditace. Absolventi tohoto studia pak obdrží americký diplom,“ uvedl děkan Jan Stejskal s tím, že se s uvedeným požadavkem nyní obrátí na MŠMT ČR. Zdůraznil přitom, že v regionu, jenž zahrnuje oblast od polských Katovic po rakouskou Vídeň, uvedené vzdělávání s nadnárodní akreditací zatím nikdo neposkytuje. 

Univerzita Palackého se o odkup Hanáckých kasáren znovu ucházet nebude. Oficiálním dopisem o tom včera informovala Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten nejprve původní výběrové řízení zrušil, když se univerzita proti jeho podmínkám ohradila, nové pak vyhlásil v prosinci. UP se však na základě nových podmínek rozhodla do aktuálního výběrového řízení nepřihlásit. Jako veřejná instituce totiž nemůže za těchto podmínek konkurovat soukromým investorům.

„Bohužel se naplnily naše obavy a úřad v nové aukční vyhlášce zrušil roli dorovnatele. Ta nám původně umožňovala po ukončení výběrového řízení vyjádřit zájem o koupi kasáren, dorovnat nejvyšší nabídku, která v aukci padla, a objekt za tuto cenu odkoupit. Ve volné soutěži ale máme jako veřejná instituce určitá legislativní omezení a finanční limity. Soutěžit o získání objektu se soukromými investory pro nás tudíž není reálné,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Postup, podle kterého může veřejná vysoká škola získat nemovitost do svého majetku, podléhá zákonu o vysokých školách. „Rektor o nákupu nemovitosti nemůže rozhodnout sám, potřebuje vyjádření akademického senátu a písemný souhlas musí připojit také správní rada. To snižuje možnosti univerzity operativně reagovat na vývoj nabídek v aukci. Mohli bychom sice pracovat s předem schváleným finančním limitem, ale i ten je informací, kterou využijí naši konkurenti, protože hospodaříme s veřejnými prostředky a musíme postupovat transparentně. Hráli bychom od začátku s odkrytými kartami,“ vysvětluje Martin Procházka. 

V dopise adresovaném ÚZSVM olomoucká univerzita uvedla i několik příkladů z praxe, kdy stát umožnil nabytí nemovitosti ze svého majetku za účelem rozšíření a zkvalitnění vzdělávacích prostor formou bezúplatného převodu nebo za symbolickou či tržní cenu. „O totéž se snažila i Univerzita Palackého už několik let, ve zrušené aukci potvrdila zájem odkoupit Hanácká kasárna za nejvyšší nabídnutou cenu. Musím s lítostí konstatovat, že přednost nedostal veřejný zájem a podpora terciárního vzdělávání významného nejen pro olomoucký region,“ dodal rektor.

Univerzita usilovala o získání rozsáhlého objektu v centru Olomouce více než tři roky. Prostory plánovala postupně rekonstruovat a využít pro rozšíření vzdělávacích, ubytovacích, stravovacích i skladových prostor. Stát nabízel Hanácká kasárna k prodeji prostřednictvím ÚZSVM od roku 2021, cena z původních 262 milionů korun postupně klesala. Až v devátém kole aukce podal loni v září nabídku soukromý investor, univerzita měla jako veřejný subjekt možnost cenu ve výši 89,1 milionu korun dorovnat, čehož také využila. Namísto kupní smlouvy ale obdržela informaci, že výběrové řízení nebylo ukončeno a cena byla i po ukončení elektronické aukce znovu navýšena. UP se proti postupu úřadu ohradila a požádala Ministerstvo financí ČR jako dozorující orgán, aby postup prověřilo. ÚZSVM následně výběrové řízení zrušil a vypsal nové. Po pečlivém zvážení všech podmínek se vedení univerzity rozhodlo, že se UP do nové soutěže nezapojí.

Univerzita Palackého se o odkup Hanáckých kasáren znovu ucházet nebude. Oficiálním dopisem o tom včera informovala Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten nejprve původní výběrové řízení zrušil, když se univerzita proti jeho podmínkám ohradila, nové pak vyhlásil v prosinci. UP se však na základě nových podmínek rozhodla do aktuálního výběrového řízení nepřihlásit. Jako veřejná instituce totiž nemůže za těchto podmínek konkurovat soukromým investorům.

„Bohužel se naplnily naše obavy a úřad v nové aukční vyhlášce zrušil roli dorovnatele. Ta nám původně umožňovala po ukončení výběrového řízení vyjádřit zájem o koupi kasáren, dorovnat nejvyšší nabídku, která v aukci padla, a objekt za tuto cenu odkoupit. Ve volné soutěži ale máme jako veřejná instituce určitá legislativní omezení a finanční limity. Soutěžit o získání objektu se soukromými investory pro nás tudíž není reálné,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Postup, podle kterého může veřejná vysoká škola získat nemovitost do svého majetku, podléhá zákonu o vysokých školách. „Rektor o nákupu nemovitosti nemůže rozhodnout sám, potřebuje vyjádření akademického senátu a písemný souhlas musí připojit také správní rada. To snižuje možnosti univerzity operativně reagovat na vývoj nabídek v aukci. Mohli bychom sice pracovat s předem schváleným finančním limitem, ale i ten je informací, kterou využijí naši konkurenti, protože hospodaříme s veřejnými prostředky a musíme postupovat transparentně. Hráli bychom od začátku s odkrytými kartami,“ vysvětluje Martin Procházka. 

V dopise adresovaném ÚZSVM olomoucká univerzita uvedla i několik příkladů z praxe, kdy stát umožnil nabytí nemovitosti ze svého majetku za účelem rozšíření a zkvalitnění vzdělávacích prostor formou bezúplatného převodu nebo za symbolickou či tržní cenu. „O totéž se snažila i Univerzita Palackého už několik let, ve zrušené aukci potvrdila zájem odkoupit Hanácká kasárna za nejvyšší nabídnutou cenu. Musím s lítostí konstatovat, že přednost nedostal veřejný zájem a podpora terciárního vzdělávání významného nejen pro olomoucký region,“ dodal rektor.

Univerzita usilovala o získání rozsáhlého objektu v centru Olomouce více než tři roky. Prostory plánovala postupně rekonstruovat a využít pro rozšíření vzdělávacích, ubytovacích, stravovacích i skladových prostor. Stát nabízel Hanácká kasárna k prodeji prostřednictvím ÚZSVM od roku 2021, cena z původních 262 milionů korun postupně klesala. Až v devátém kole aukce podal loni v září nabídku soukromý investor, univerzita měla jako veřejný subjekt možnost cenu ve výši 89,1 milionu korun dorovnat, čehož také využila. Namísto kupní smlouvy ale obdržela informaci, že výběrové řízení nebylo ukončeno a cena byla i po ukončení elektronické aukce znovu navýšena. UP se proti postupu úřadu ohradila a požádala Ministerstvo financí ČR jako dozorující orgán, aby postup prověřilo. ÚZSVM následně výběrové řízení zrušil a vypsal nové. Po pečlivém zvážení všech podmínek se vedení univerzity rozhodlo, že se UP do nové soutěže nezapojí.

V italském Turíně byly slavnostně zahájeny 32. zimní světové univerzitní hry, největší zimní sportovní studentská akce na světě. Na sportovištích by se mělo do 23. ledna představit kolem 1600 studentů z více než 600 univerzit. Nechybí ani česká akademická reprezentace, která čítá 96 sportovců včetně několika zástupců Univerzity Palackého.

Výprava, kterou zajišťuje Česká asociace univerzitního sportu (ČAUS), by ráda navázala na úspěšnou účast na hrách v americkém Lake Placid před dvěma lety, kde čeští vysokoškoláci získali dvanáct medailí.

Jednu z nich, bronzovou, tehdy vybojoval ženský hokejový tým, který se této události zúčastnil poprvé. Na úspěchu se podílely i studentky Univerzity Palackého, jak jsme psali zde. Hokejistky studující v Olomouci nechybějí v kádru ani nyní, na soupisce pro italský turnaj je jich hned pět: Hana Haasová, Dominika Malicka, Kateřina Petřeková a Andrea Trnková z fakulty tělesné kultury a Patricie Škorpíková z pedagogické fakulty.

„Jsem nadšená, že jsem opět byla vybrána do reprezentačního týmu. Navíc když už vím, do čeho jdu, respektive jdeme. Před minulými hrami jsem měla zdravotní potíže, ale nyní se cítím naprosto připravená, takže od sebe očekávám více,“ uvedla Kateřina Petřeková, hráčka HC Falcons Sokol Karviná, která se na turnaj těší a doufá, že účast českých hokejistek bude opět zakončená medailí. „Já i náš tým si za tou plackou půjdeme. Výsledek je v našich rukách a na našich hokejkách.“

Také v mužském hokejovém týmu má UP svoje zástupce, když byli na turnaj nominováni Tomáš Hanák, David Lekeš a Joshua James Mácha (všichni FTK). Mimochodem obě družstva již za sebou úspěšně mají úvodní utkání ve skupinách: ženy přehrály výběr USA 6:3, muži pak zvítězili 2:1 v zápase s Kanadou.

V individuálních disciplínách má UP také své zastoupení, soutěže v krasobruslení se zúčastní Michaela Vrašťáková, taktéž studentka FTK, která se v závěru loňského roku stala mistryní ČR a po univerzitních hrách ji čeká mistrovství Evropy.

Se sportovci vyrazil do Itálie i více než padesátičlenný doprovodný tým, k němuž patří také Svatopluk Horák, vedoucí oddělení pro studium FTK, který je členem výkonného výboru ČAUS, a proděkanka FTK Iva Dostálová, která o zdravotní pohodu českých reprezentantů pečovala i na dřívějších univerziádách.

Zimní světové univerzitní hry v Turíně se konají ve dnech 13.–23. ledna. Jejich průběh můžete sledovat přímo na oficiálních kanálech her (web, Facebook, Instagram, X), případně ČAUS (web, Facebook, Instagram, X) nebo ve vysílání České televize Sport.

V italském Turíně byly slavnostně zahájeny 32. zimní světové univerzitní hry, největší zimní sportovní studentská akce na světě. Na sportovištích by se mělo do 23. ledna představit kolem 1600 studentů z více než 600 univerzit. Nechybí ani česká akademická reprezentace, která čítá 96 sportovců včetně několika zástupců Univerzity Palackého.

Výprava, kterou zajišťuje Česká asociace univerzitního sportu (ČAUS), by ráda navázala na úspěšnou účast na hrách v americkém Lake Placid před dvěma lety, kde čeští vysokoškoláci získali dvanáct medailí.

Jednu z nich, bronzovou, tehdy vybojoval ženský hokejový tým, který se této události zúčastnil poprvé. Na úspěchu se podílely i studentky Univerzity Palackého, jak jsme psali zde. Hokejistky studující v Olomouci nechybějí v kádru ani nyní, na soupisce pro italský turnaj je jich hned pět: Hana Haasová, Dominika Malicka, Kateřina Petřeková a Andrea Trnková z fakulty tělesné kultury a Patricie Škorpíková z pedagogické fakulty.

„Jsem nadšená, že jsem opět byla vybrána do reprezentačního týmu. Navíc když už vím, do čeho jdu, respektive jdeme. Před minulými hrami jsem měla zdravotní potíže, ale nyní se cítím naprosto připravená, takže od sebe očekávám více,“ uvedla Kateřina Petřeková, hráčka HC Falcons Sokol Karviná, která se na turnaj těší a doufá, že účast českých hokejistek bude opět zakončená medailí. „Já i náš tým si za tou plackou půjdeme. Výsledek je v našich rukách a na našich hokejkách.“

Také v mužském hokejovém týmu má UP svoje zástupce, když byli na turnaj nominováni Tomáš Hanák, David Lekeš a Joshua James Mácha (všichni FTK). Mimochodem obě družstva již za sebou úspěšně mají úvodní utkání ve skupinách: ženy přehrály výběr USA 6:3, muži pak zvítězili 2:1 v zápase s Kanadou.

V individuálních disciplínách má UP také své zastoupení, soutěže v krasobruslení se zúčastní Michaela Vrašťáková, taktéž studentka FTK, která se v závěru loňského roku stala mistryní ČR a po univerzitních hrách ji čeká mistrovství Evropy.

Se sportovci vyrazil do Itálie i více než padesátičlenný doprovodný tým, k němuž patří také Svatopluk Horák, vedoucí oddělení pro studium FTK, který je členem výkonného výboru ČAUS, a proděkanka FTK Iva Dostálová, která o zdravotní pohodu českých reprezentantů pečovala i na dřívějších univerziádách.

Zimní světové univerzitní hry v Turíně se konají ve dnech 13.–23. ledna. Jejich průběh můžete sledovat přímo na oficiálních kanálech her (web, Facebook, Instagram, X), případně ČAUS (web, Facebook, Instagram, X) nebo ve vysílání České televize Sport.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) schválilo revidované Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a základní vzdělávání (RVP ZV). Klíčové dokumenty, které se v tomto týdnu chystá ministr školství představit, vzbuzují na Pedagogické fakultě UP a mezi oborovými organizacemi značné obavy.

Rámcový vzdělávací program je základním kurikulárním dokumentem, který stanovuje obecné požadavky na vzdělávání v České republice. Definuje hlavní cíle, obsah vzdělávání, očekávané výsledky učení a dovednosti, které by měli žáci a děti v jednotlivých stupních vzdělávání získat. RVP zároveň poskytuje školám flexibilitu při tvorbě školních vzdělávacích programů (ŠVP), které zohledňují specifické podmínky a potřeby každé školy. Jak nový dokument, jehož prezentace se chystá, vznikl? Co jeho změna znamená pro pedagogické fakulty a proč vzdělavatelé učitelů mají obavy? Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, je přesvědčena, že největší problém je v tom, že program nebyl oficiálně projednáván s pedagogickými fakultami a že odborné hlasy přizvaných odborníků nebyly vždy respektovány.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek: „Nové rámcové vzdělávací programy se zaměřují na rozvoj kompetencí a gramotnosti, které odpovídají výzvám současné společnosti a potřebám našich dětí. Věříme, že nové programy nejen usnadní práci učitelům, ale zároveň poskytnou žákům a dětem lepší příležitosti pro jejich vzdělávací a profesní budoucnost.“ Více v tiskové zprávě MŠMT ČR zde.

„Zdrojem napětí je, že naše odborné připomínky nejsou reflektovány, že proces revizí dnes takřka všichni hodnotí jako nekoncepční, chaotický, mnohdy neodborný, amatérský, plný kontroverzí. Nyní obdržíme výsledné kurikulum a předpokládá se, že je budeme respektovat a implementovat,“ uvedla Petra Šobáňová. Přestože podle ní byli mnozí z fakultních odborníků individuálními členy různých pracovních skupin (ať už se jednalo o skupiny ke vzdělávacím oblastem a oborům nebo další), proces revizí RVP nebyl s pedagogickými fakultami oficiálně projednáván.

„I když fakulty oficiálně nebyly přizvány jako aktér procesu revizí, zpočátku MŠMT ČR problematiku konzultovalo a komunikovalo. Uskutečnily se výjezdy členů odborného panelu, který pak i připravil klíčový přípravný dokument s názvem Hlavní směry revize RVP ZV. Jeden z workshopů členů panelu se uskutečnil i na naší fakultě. Poté, co panel přenechal práci na revizích Národnímu pedagogickému institutu (NPI), komunikace ustala. Děkani pedagogických fakult, oboroví didaktici i oborové organizace se však i nadále aktivně do připomínek zapojovali, ať již v rámci oficiálního připomínkového řízení nebo mimo ně, když zaznamenali nějaký problém nebo byli informováni zapojenými didaktiky nebo organizacemi. Aktivně jsme se podíleli také na připomínkování poslední verze dokumentu. Na zaslané připomínky Asociace děkanů pedagogických fakult nebo naší fakulty však od NPI žádná odpověď nepřišla, stejně jako na různé předešlé nóty děkanů a pracovišť. Národní pedagogický institut s fakultami nekomunikoval, a to ani zdvořilostní odpovědí. Nevíme tedy, jestli byly alespoň některé z připomínek našich odborníků zapracovány,“ popsala vznik kruciálního dokumentu Petra Šobáňová.

Zdůraznila přitom, že pro vzdělavatele učitelů, tedy pedagogické fakulty, je proces velmi důležitý. „Chceme do něj aktivně zasahovat, protože se jako jedni z nejdůležitějších aktérů podílíme na kultivaci didaktického diskurzu oborů – realizujeme výzkum včetně kurikulárního, sledujeme a udáváme trendy, kultivujeme teorii a didaktický pojmový aparát, reflektujeme praxi, jsme v živém kontaktu s fakultními školami, připravujeme metodiky, učebnice a materiály pro školy, školíme učitele – a chceme, aby kvalita nového kurikula byla vysoká. Jde o klíčový dokument, který také reprezentuje budoucí směřování a úroveň českého základního školství. Budeme spoluzodpovědní za realizaci, respektive implementaci nového kurikula, protože vzděláváme učitele – jak v rámci pregraduální přípravy, z níž vycházejí noví učitelé, tak v rámci dalšího vzdělávání. Reálně to bude znamenat, že podle nového RVP ZV budeme muset upravit naše studijní plány, studijní opory, výuku, přípravu studentů na praxe,“ dodala proděkanka Pedagogické fakulty UP.

Oceňuje, že se v novém RVP ZV objeví větší důraz na kulturu školy a její sociální klima nebo že se tematizuje wellbeing a duševní zdraví žáků. Nesouhlasí však s tím, že by nový přístup skutečně přinesl výraznou modernizaci, o níž MŠMT ČR hovoří, či odlehčení kurikula, aby se žáci nemuseli tolik biflovat.

„To nenařizovalo ani předešlé kurikulum. Je mnohem důležitější upnout síly na metodickou podporu škol a učitelů, protože ani minulé kurikulum nebylo všude implementováno. Učitelé s ním mnohdy nepracují, nepřijali jeho étos a nevyužili jeho možnosti. Jsme zklamaní, že nedošlo ke konsenzu v rámci pracovních skupin, mnohé se rozpadly, rozhádaly, přizvaní odborníci nebyli respektováni. U významných změn je vždy důležité, aby je všichni hlavní aktéři respektovali, aby se na nich shodli. Dnes už se objevuje kritika ze všech stran a volá se po odkladu začátku implementace. Předmětem kritiky je, že práce skupin byla izolovaná a manažersky nezvládnutá, skupiny oborů, resp. pracovní skupiny pro jednotlivé vzdělávací oblasti a průřezová témata pracovaly, aniž by měly zadání od koncepční pracovní skupiny, jež připravovala klíčové kompetence a gramotnosti, průřezová témata – to doslova znamená, že pracujete bez stanoveného cíle. Odborníkům se nelíbí, že je úroveň textu kurikula nevyvážená, že mnohdy obsahuje velké chyby, že je vše uspěchané a že se nyní v závěru dělají shora výrazné změny, aniž by to skupiny mohly včas reflektovat. Příkladem budiž změna požadované úrovně cizího jazyka, angličtina od 1. třídy – skupina připravovala něco jiného, než se nakonec rozhodlo. Vadí nám i změny v oblasti Umění a kultura, obáváme se, že vymizela velmi důležitá mediální výchova a že se oproti očekávání naopak některé obsahy přidaly, a odlehčení očekávaných výsledků učení se tedy zřejmě neuskuteční. Za velký problém považujeme, že navzdory slibům dosud nevznikly modelové školní vzdělávací programy, které byly nutnou podmínkou pro implementaci. Hrozí tedy krach, nevole škol a také to, že se změny udělají formálně a školy si tak dál pojedou po svém, aniž by se deklarované cíle naplnily,“ doplnila Petra Šobáňová s poukazem na důležitost podpory učitelů a učitelek.

Ve veřejném prostoru se objevuje čím dál více kritických hlasů, naposledy například hlas Učitelské platformy, jež žádá odklad změn. Asociaci pro didaktiku dějepisu společně s Asociací učitelů dějepisu zase znepokojil záměr úředníků Národního pedagogického institutu omezit základní počet vyučovacích hodin naukových předmětů na pouhé čtyři vyučovací hodiny během druhého stupně základních škol, tedy jednu hodinu týdně během šesté až deváté třídy. Jde zejména o přírodopis, geografii, dějepis, výchovu k občanství. Oproti současnému stavu jde o redukci o padesát procent. V praxi by to znamenalo, že nebude prostor na uplatnění časově náročnějších aktivizačních výukových přístupů a metod.

„Je alarmující, že úředníci Národního pedagogického institutu ani odpovědné osoby z MŠMT nenaslouchají názorům učitelů z praxe a expertům, dokonce ani těm, které si sami k tvorbě revize outsourcovali. Skutečnost je přitom taková, že nebýt úsilí těchto odborníků připravujících podklady revize RVP ZV, neměl by ministr Bek veřejnosti co nabídnout,“ vyjadřují se ve svém prohlášení učitelé a oboroví didaktici dějepisu.

„Ztotožňujeme se proto s kritickým postojem členů a členek odborných skupin externistů spolupracujících s NPI na revizi příslušných oblastí, kteří návrh úředníků NPI na snížení počtu ‚základních‘ hodin naukových předmětů rozporují. Stejně kritická je k návrhu také sekce společenských věd Národního metodického kabinetu. Omezení ‚základu´ povinné výuky naukových předmětů na jednu hodinu týdně znemožňuje využívat v běžných hodinách inovativní metody výuky. Krok bohužel povede i u jinak tvůrčích pedagogů k návratu tolik kritizované výkladové, transmisivní metody ‚biflování‘ hotového obsahu. Na diskuzi a zvídavost dětí nebude ve výuce těchto předmětů prostor a čas. Úředníci NPI zcela nesmyslně očekávají, že inovativní metody se mají využívat především ve ‚volitelných‘ předmětech nad rámec ‚základu‘. To je v přímém rozporu s původními cíli revize RVP ZV,“ vyjadřují zásadní nesouhlas odborníci, mezi nimiž nechybí Radmila Prchal Pavlíčková, místopředsedkyně ADD z katedry historie FF UP (více zde).

Revidované rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání mají představovat významný krok k modernizaci českého vzdělávacího systému, který reflektuje potřeby současné společnosti a naplňuje cíle Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Proces revize probíhal od roku 2021 a podle MŠMT ČR zahrnoval širokou spolupráci více jak 600 odborníků, pedagogů a stakeholderů ve vzdělávání.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) schválilo revidované Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a základní vzdělávání (RVP ZV). Klíčové dokumenty, které se v tomto týdnu chystá ministr školství představit, vzbuzují na Pedagogické fakultě UP a mezi oborovými organizacemi značné obavy.

Rámcový vzdělávací program je základním kurikulárním dokumentem, který stanovuje obecné požadavky na vzdělávání v České republice. Definuje hlavní cíle, obsah vzdělávání, očekávané výsledky učení a dovednosti, které by měli žáci a děti v jednotlivých stupních vzdělávání získat. RVP zároveň poskytuje školám flexibilitu při tvorbě školních vzdělávacích programů (ŠVP), které zohledňují specifické podmínky a potřeby každé školy. Jak nový dokument, jehož prezentace se chystá, vznikl? Co jeho změna znamená pro pedagogické fakulty a proč vzdělavatelé učitelů mají obavy? Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, je přesvědčena, že největší problém je v tom, že program nebyl oficiálně projednáván s pedagogickými fakultami a že odborné hlasy přizvaných odborníků nebyly vždy respektovány.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek: „Nové rámcové vzdělávací programy se zaměřují na rozvoj kompetencí a gramotnosti, které odpovídají výzvám současné společnosti a potřebám našich dětí. Věříme, že nové programy nejen usnadní práci učitelům, ale zároveň poskytnou žákům a dětem lepší příležitosti pro jejich vzdělávací a profesní budoucnost.“ Více v tiskové zprávě MŠMT ČR zde.

„Zdrojem napětí je, že naše odborné připomínky nejsou reflektovány, že proces revizí dnes takřka všichni hodnotí jako nekoncepční, chaotický, mnohdy neodborný, amatérský, plný kontroverzí. Nyní obdržíme výsledné kurikulum a předpokládá se, že je budeme respektovat a implementovat,“ uvedla Petra Šobáňová. Přestože podle ní byli mnozí z fakultních odborníků individuálními členy různých pracovních skupin (ať už se jednalo o skupiny ke vzdělávacím oblastem a oborům nebo další), proces revizí RVP nebyl s pedagogickými fakultami oficiálně projednáván.

„I když fakulty oficiálně nebyly přizvány jako aktér procesu revizí, zpočátku MŠMT ČR problematiku konzultovalo a komunikovalo. Uskutečnily se výjezdy členů odborného panelu, který pak i připravil klíčový přípravný dokument s názvem Hlavní směry revize RVP ZV. Jeden z workshopů členů panelu se uskutečnil i na naší fakultě. Poté, co panel přenechal práci na revizích Národnímu pedagogickému institutu (NPI), komunikace ustala. Děkani pedagogických fakult, oboroví didaktici i oborové organizace se však i nadále aktivně do připomínek zapojovali, ať již v rámci oficiálního připomínkového řízení nebo mimo ně, když zaznamenali nějaký problém nebo byli informováni zapojenými didaktiky nebo organizacemi. Aktivně jsme se podíleli také na připomínkování poslední verze dokumentu. Na zaslané připomínky Asociace děkanů pedagogických fakult nebo naší fakulty však od NPI žádná odpověď nepřišla, stejně jako na různé předešlé nóty děkanů a pracovišť. Národní pedagogický institut s fakultami nekomunikoval, a to ani zdvořilostní odpovědí. Nevíme tedy, jestli byly alespoň některé z připomínek našich odborníků zapracovány,“ popsala vznik kruciálního dokumentu Petra Šobáňová.

Zdůraznila přitom, že pro vzdělavatele učitelů, tedy pedagogické fakulty, je proces velmi důležitý. „Chceme do něj aktivně zasahovat, protože se jako jedni z nejdůležitějších aktérů podílíme na kultivaci didaktického diskurzu oborů – realizujeme výzkum včetně kurikulárního, sledujeme a udáváme trendy, kultivujeme teorii a didaktický pojmový aparát, reflektujeme praxi, jsme v živém kontaktu s fakultními školami, připravujeme metodiky, učebnice a materiály pro školy, školíme učitele – a chceme, aby kvalita nového kurikula byla vysoká. Jde o klíčový dokument, který také reprezentuje budoucí směřování a úroveň českého základního školství. Budeme spoluzodpovědní za realizaci, respektive implementaci nového kurikula, protože vzděláváme učitele – jak v rámci pregraduální přípravy, z níž vycházejí noví učitelé, tak v rámci dalšího vzdělávání. Reálně to bude znamenat, že podle nového RVP ZV budeme muset upravit naše studijní plány, studijní opory, výuku, přípravu studentů na praxe,“ dodala proděkanka Pedagogické fakulty UP.

Oceňuje, že se v novém RVP ZV objeví větší důraz na kulturu školy a její sociální klima nebo že se tematizuje wellbeing a duševní zdraví žáků. Nesouhlasí však s tím, že by nový přístup skutečně přinesl výraznou modernizaci, o níž MŠMT ČR hovoří, či odlehčení kurikula, aby se žáci nemuseli tolik biflovat.

„To nenařizovalo ani předešlé kurikulum. Je mnohem důležitější upnout síly na metodickou podporu škol a učitelů, protože ani minulé kurikulum nebylo všude implementováno. Učitelé s ním mnohdy nepracují, nepřijali jeho étos a nevyužili jeho možnosti. Jsme zklamaní, že nedošlo ke konsenzu v rámci pracovních skupin, mnohé se rozpadly, rozhádaly, přizvaní odborníci nebyli respektováni. U významných změn je vždy důležité, aby je všichni hlavní aktéři respektovali, aby se na nich shodli. Dnes už se objevuje kritika ze všech stran a volá se po odkladu začátku implementace. Předmětem kritiky je, že práce skupin byla izolovaná a manažersky nezvládnutá, skupiny oborů, resp. pracovní skupiny pro jednotlivé vzdělávací oblasti a průřezová témata pracovaly, aniž by měly zadání od koncepční pracovní skupiny, jež připravovala klíčové kompetence a gramotnosti, průřezová témata – to doslova znamená, že pracujete bez stanoveného cíle. Odborníkům se nelíbí, že je úroveň textu kurikula nevyvážená, že mnohdy obsahuje velké chyby, že je vše uspěchané a že se nyní v závěru dělají shora výrazné změny, aniž by to skupiny mohly včas reflektovat. Příkladem budiž změna požadované úrovně cizího jazyka, angličtina od 1. třídy – skupina připravovala něco jiného, než se nakonec rozhodlo. Vadí nám i změny v oblasti Umění a kultura, obáváme se, že vymizela velmi důležitá mediální výchova a že se oproti očekávání naopak některé obsahy přidaly, a odlehčení očekávaných výsledků učení se tedy zřejmě neuskuteční. Za velký problém považujeme, že navzdory slibům dosud nevznikly modelové školní vzdělávací programy, které byly nutnou podmínkou pro implementaci. Hrozí tedy krach, nevole škol a také to, že se změny udělají formálně a školy si tak dál pojedou po svém, aniž by se deklarované cíle naplnily,“ doplnila Petra Šobáňová s poukazem na důležitost podpory učitelů a učitelek.

Ve veřejném prostoru se objevuje čím dál více kritických hlasů, naposledy například hlas Učitelské platformy, jež žádá odklad změn. Asociaci pro didaktiku dějepisu společně s Asociací učitelů dějepisu zase znepokojil záměr úředníků Národního pedagogického institutu omezit základní počet vyučovacích hodin naukových předmětů na pouhé čtyři vyučovací hodiny během druhého stupně základních škol, tedy jednu hodinu týdně během šesté až deváté třídy. Jde zejména o přírodopis, geografii, dějepis, výchovu k občanství. Oproti současnému stavu jde o redukci o padesát procent. V praxi by to znamenalo, že nebude prostor na uplatnění časově náročnějších aktivizačních výukových přístupů a metod.

„Je alarmující, že úředníci Národního pedagogického institutu ani odpovědné osoby z MŠMT nenaslouchají názorům učitelů z praxe a expertům, dokonce ani těm, které si sami k tvorbě revize outsourcovali. Skutečnost je přitom taková, že nebýt úsilí těchto odborníků připravujících podklady revize RVP ZV, neměl by ministr Bek veřejnosti co nabídnout,“ vyjadřují se ve svém prohlášení učitelé a oboroví didaktici dějepisu.

„Ztotožňujeme se proto s kritickým postojem členů a členek odborných skupin externistů spolupracujících s NPI na revizi příslušných oblastí, kteří návrh úředníků NPI na snížení počtu ‚základních‘ hodin naukových předmětů rozporují. Stejně kritická je k návrhu také sekce společenských věd Národního metodického kabinetu. Omezení ‚základu´ povinné výuky naukových předmětů na jednu hodinu týdně znemožňuje využívat v běžných hodinách inovativní metody výuky. Krok bohužel povede i u jinak tvůrčích pedagogů k návratu tolik kritizované výkladové, transmisivní metody ‚biflování‘ hotového obsahu. Na diskuzi a zvídavost dětí nebude ve výuce těchto předmětů prostor a čas. Úředníci NPI zcela nesmyslně očekávají, že inovativní metody se mají využívat především ve ‚volitelných‘ předmětech nad rámec ‚základu‘. To je v přímém rozporu s původními cíli revize RVP ZV,“ vyjadřují zásadní nesouhlas odborníci, mezi nimiž nechybí Radmila Prchal Pavlíčková, místopředsedkyně ADD z katedry historie FF UP (více zde).

Revidované rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání mají představovat významný krok k modernizaci českého vzdělávacího systému, který reflektuje potřeby současné společnosti a naplňuje cíle Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Proces revize probíhal od roku 2021 a podle MŠMT ČR zahrnoval širokou spolupráci více jak 600 odborníků, pedagogů a stakeholderů ve vzdělávání.