Feed aggregator

Cosmic strings are predicted in many particle physics models beyond the Standard Model. If such a model describes our universe, a network of strings inevitably forms in the early universe and persists to the present time. Cosmic strings lead to nonlinear density fluctuations at early times and will dominate the nonlinear structure at high redshifts. I will discuss how cosmic string loops dominate the halo mass function and can lead to early galaxy formation and to the formation of supermassive black holes at high redshifts. Long string segments lead to wakes which leave behind characteristic imprints in 21-cm redshift maps.

Cosmic strings are predicted in many particle physics models beyond the Standard Model. If such a model describes our universe, a network of strings inevitably forms in the early universe and persists to the present time. Cosmic strings lead to nonlinear density fluctuations at early times and will dominate the nonlinear structure at high redshifts. I will discuss how cosmic string loops dominate the halo mass function and can lead to early galaxy formation and to the formation of supermassive black holes at high redshifts. Long string segments lead to wakes which leave behind characteristic imprints in 21-cm redshift maps.

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. V druhém díle navštívíme Háskóli Íslands čili Islandskou univerzitu.

Aurora borealis – polární záře. Kam jinam se za ní vydat než na Island a jeho největší a nejstarší univerzitu. Háskóli Íslands (hár ‚vysoký‘ +‎ skóli ‚škola‘) byla založena v roce 1911 a postupně se rozrostla z malé školy pro státní zaměstnance na moderní státní univerzitu, která poskytuje výuku pro přibližně 14 000 studentů na pětadvaceti fakultách.

Výuka a výzkum probíhají v oblasti společenských a humanitních věd, práva, medicíny, přírodních věd, technických věd a vzdělávání učitelů. Většina kateder umožňuje studovat i skládat zkoušky v angličtině. Univerzita se díky jedinečnému literárnímu dědictví a islandské přírodě specializuje na islandský jazyk, medievistiku a vědy o životním prostředí.

Univerzita hrála důležitou roli při budování islandského národního státu a Islanďané ji vnímali jako důležitý odrazový můstek na cestě k úplné nezávislosti. Během prvních 29 let sídlila přímo v budově islandského parlamentu.

Dnešní univerzitní kampus se nachází v srdci Reykjavíku na ulici Suðurgata, která je lemována barevnými domky. V sousedství můžete navštívit Islandské národní muzeum nebo pozorovat ptáky na městském jezeře Tjörnin. Na jeho druhém břehu, částečně přímo na vodě, stojí na betonových pilotech moderní radnice. Projít se pak můžete do živého přístavu nebo k ikoně města – 75 metrů vysokému kostelu Hallgrímskirkja. Na věž je možné vyjet výtahem a z vrchu se kochat výhledy po islandské metropoli i jejím okolí.

Islandská univerzita využívá kromě jiných zdrojů i jeden pozoruhodný způsob financování – loterii. Díky speciální výjimce ji provozuje už po 90 let a je tak nejstarší loterií na Islandu. Financovala výstavbu a údržbu téměř všech budov Islandské univerzity, včetně hlavní budovy, sportovní haly, lékařské fakulty a dalších. Kromě univerzitního prostředí podpořila také mnohé výzkumné projekty. Losování dnes provádí počítač, první čísla však z velkých bubnů vytáhly děti Ingigerður Jónsdóttir a Jónas Guðbrandsson před zaplněným divadlem Iðnó v centru Reykjavíku. 

Různé příležitosti, které Háskóli Íslands svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Zkuste se podívat také do společné databáze Aurora Doctoral Pool – 33 vyučujících z Islandské univerzity je ochotných stát se vedoucím, konzultantem či oponentem disertačních prací zahraničních doktorandů a doktorandek ze sítě Aurora.

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam

Příště navštívíme…
– Universität Duisburg-Essen

Co má společného Olomouc s Reykjavíkem, Kodaní nebo Neapolí? Pojítek bychom našli určitě hodně, ale pro akademickou obec UP je důležité, že tamní vysoké školy patří do evropské univerzitní sítě Aurora. Jejím prezidentem je rektor Martin Procházka a spolu s UP ji tvoří dalších 8 členů. V prázdninovém průvodci vám je každý týden postupně představíme. Můžete je navštívit nejen při studijních a pracovních cestách, ale třeba se na nich zastavit jen tak na výletě. V druhém díle navštívíme Háskóli Íslands čili Islandskou univerzitu.

Aurora borealis – polární záře. Kam jinam se za ní vydat než na Island a jeho největší a nejstarší univerzitu. Háskóli Íslands (hár ‚vysoký‘ +‎ skóli ‚škola‘) byla založena v roce 1911 a postupně se rozrostla z malé školy pro státní zaměstnance na moderní státní univerzitu, která poskytuje výuku pro přibližně 14 000 studentů na pětadvaceti fakultách.

Výuka a výzkum probíhají v oblasti společenských a humanitních věd, práva, medicíny, přírodních věd, technických věd a vzdělávání učitelů. Většina kateder umožňuje studovat i skládat zkoušky v angličtině. Univerzita se díky jedinečnému literárnímu dědictví a islandské přírodě specializuje na islandský jazyk, medievistiku a vědy o životním prostředí.

Univerzita hrála důležitou roli při budování islandského národního státu a Islanďané ji vnímali jako důležitý odrazový můstek na cestě k úplné nezávislosti. Během prvních 29 let sídlila přímo v budově islandského parlamentu.

Dnešní univerzitní kampus se nachází v srdci Reykjavíku na ulici Suðurgata, která je lemována barevnými domky. V sousedství můžete navštívit Islandské národní muzeum nebo pozorovat ptáky na městském jezeře Tjörnin. Na jeho druhém břehu, částečně přímo na vodě, stojí na betonových pilotech moderní radnice. Projít se pak můžete do živého přístavu nebo k ikoně města – 75 metrů vysokému kostelu Hallgrímskirkja. Na věž je možné vyjet výtahem a z vrchu se kochat výhledy po islandské metropoli i jejím okolí.

Islandská univerzita využívá kromě jiných zdrojů i jeden pozoruhodný způsob financování – loterii. Díky speciální výjimce ji provozuje už po 90 let a je tak nejstarší loterií na Islandu. Financovala výstavbu a údržbu téměř všech budov Islandské univerzity, včetně hlavní budovy, sportovní haly, lékařské fakulty a dalších. Kromě univerzitního prostředí podpořila také mnohé výzkumné projekty. Losování dnes provádí počítač, první čísla však z velkých bubnů vytáhly děti Ingigerður Jónsdóttir a Jónas Guðbrandsson před zaplněným divadlem Iðnó v centru Reykjavíku. 

Různé příležitosti, které Háskóli Íslands svým partnerům nabízí, najdete na centrálním webu Aurory nebo na stránce aurora.upol.cz, kde se pravidelně objevují pozvánky na kurzy, konference či výjezdy. Zkuste se podívat také do společné databáze Aurora Doctoral Pool – 33 vyučujících z Islandské univerzity je ochotných stát se vedoucím, konzultantem či oponentem disertačních prací zahraničních doktorandů a doktorandek ze sítě Aurora.

Představujeme partnery v Auroře

Už jsme byli na…
– Vrije Universiteit Amsterdam

Příště navštívíme…
– Universität Duisburg-Essen

Eleven enthusiastic students from high schools in and around Olomouc participated in the Summer School of Optics, which was organized for the tenth time by the Joint Laboratory of Optics. A week full of science allowed them to take a peek into the secrets of optics and get acquainted with the latest findings in this promising field. Image Show all 7 photos

Jedenáct nadšených studentů a studentek ze středních škol v Olomouci a okolí se letos zúčastnilo Letní školy optiky, kterou již podesáté pořádala Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR. Týden plný vědy jim umožnil proniknout do tajů optiky a seznámit se s nejnovějšími poznatky v tomto perspektivním oboru. Obrázek Zobrazit všech 7 fotografií

Sotva převzala v olomouckém Arcibiskupském paláci diplom, už se chystala na vlak domů na Ukrajinu. Maryna Kovalova úspěšně završila své studium na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, do kterého se promítla válka rozpoutaná Ruskem. Při promoci neskrývala radost, že má studijní povinnosti zdárně za sebou, zároveň ale i smutek, že kvůli válce nemohou být u takového okamžiku všichni její nejbližší.

Slavnostního aktu se zúčastnila máma, sestra a babička. „Přijely z Oděsy jen kvůli mně, babička je tu úplně poprvé. Táta bohužel kvůli válce přijet nemohl. Je moc smutné, že nemůže být u jednoho z nejdůležitějších zážitků v mém životě. Když jsme se šly fotit, sestra vytáhla jeho fotku, aby byl aspoň takto s námi,“ prozradila Maryna po promoci.

„Tátova nepřítomnost vlastně připomíná, proč tu jsem. Dá se říct, že celé své studium jsem se věnovala Ukrajině, mimo jiné jsem i psala bakalářskou práci o ukrajinských uprchlících. Připomínala jsem, že u nás probíhá válka a není to odsud příliš daleko,“ dodala absolventka bakalářského programu Etika a kultura v mediální komunikaci.

Když na něj nastupovala, byl otevřený teprve rok, referencí příliš nebylo. „Původně jsem chtěla jít studovat žurnalistiku, ale moje učitelka češtiny mi doporučila zkusit tento obor na teologické fakultě. Šla jsem tenkrát na motivační pohovor a vlastně vůbec nevím, jak se mi podařilo se sem dostat. Když jsem se pak bavila s vedoucím katedry docentem Francem, vyprávěl mi, jak jsem měla špatnou češtinu a rukama nohama se jim snažila vysvětlit, co od studia očekávám,“ vzpomněla.

Z absolvovaného studia je nadšená. Dalo jí mnohé k zamyšlení, otevřelo obzory v interkulturní komunikaci, mohla nahlédnout na některé sociální problémy z úhlů pohledu, které ji dosud nenapadly, a setkat se s řadou odborníků z praxe. „Jsem také velmi ráda za to, jak mě jako Ukrajinku třída přijala, nebylo pro mě jednoduché přijít z jiné kultury. Ale myslím, že se nám vzájemná spolupráce povedla a budu na všechny spolužáky i vyučující vzpomínat. Jsem jim velmi vděčná za ty tři roky,“ doplnila Maryna Kovalova s tím, že studium Etiky a kultury v mediální komunikaci může jen doporučit.

Nyní již dvacetiletá Ukrajinka tráví čas se svou rodinou v Oděse, nemohla se dočkat, až ukáže svůj diplom tátovi. Zároveň se ale těší, až se na konci léta zase vrátí do Olomouce – na bakaláře z CMTF totiž naváže magisterským studiem na katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky filozofické fakulty.

Sotva převzala v olomouckém Arcibiskupském paláci diplom, už se chystala na vlak domů na Ukrajinu. Maryna Kovalova úspěšně završila své studium na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, do kterého se promítla válka rozpoutaná Ruskem. Při promoci neskrývala radost, že má studijní povinnosti zdárně za sebou, zároveň ale i smutek, že kvůli válce nemohou být u takového okamžiku všichni její nejbližší.

Slavnostního aktu se zúčastnila máma, sestra a babička. „Přijely z Oděsy jen kvůli mně, babička je tu úplně poprvé. Táta bohužel kvůli válce přijet nemohl. Je moc smutné, že nemůže být u jednoho z nejdůležitějších zážitků v mém životě. Když jsme se šly fotit, sestra vytáhla jeho fotku, aby byl aspoň takto s námi,“ prozradila Maryna po promoci.

„Tátova nepřítomnost vlastně připomíná, proč tu jsem. Dá se říct, že celé své studium jsem se věnovala Ukrajině, mimo jiné jsem i psala bakalářskou práci o ukrajinských uprchlících. Připomínala jsem, že u nás probíhá válka a není to odsud příliš daleko,“ dodala absolventka bakalářského programu Etika a kultura v mediální komunikaci.

Když na něj nastupovala, byl otevřený teprve rok, referencí příliš nebylo. „Původně jsem chtěla jít studovat žurnalistiku, ale moje učitelka češtiny mi doporučila zkusit tento obor na teologické fakultě. Šla jsem tenkrát na motivační pohovor a vlastně vůbec nevím, jak se mi podařilo se sem dostat. Když jsem se pak bavila s vedoucím katedry docentem Francem, vyprávěl mi, jak jsem měla špatnou češtinu a rukama nohama se jim snažila vysvětlit, co od studia očekávám,“ vzpomněla.

Z absolvovaného studia je nadšená. Dalo jí mnohé k zamyšlení, otevřelo obzory v interkulturní komunikaci, mohla nahlédnout na některé sociální problémy z úhlů pohledu, které ji dosud nenapadly, a setkat se s řadou odborníků z praxe. „Jsem také velmi ráda za to, jak mě jako Ukrajinku třída přijala, nebylo pro mě jednoduché přijít z jiné kultury. Ale myslím, že se nám vzájemná spolupráce povedla a budu na všechny spolužáky i vyučující vzpomínat. Jsem jim velmi vděčná za ty tři roky,“ doplnila Maryna Kovalova s tím, že studium Etiky a kultury v mediální komunikaci může jen doporučit.

Nyní již dvacetiletá Ukrajinka tráví čas se svou rodinou v Oděse, nemohla se dočkat, až ukáže svůj diplom tátovi. Zároveň se ale těší, až se na konci léta zase vrátí do Olomouce – na bakaláře z CMTF totiž naváže magisterským studiem na katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky filozofické fakulty.

Naučit žáky základních škol lépe zvládat konflikty svépomocí se budou snažit studenti právnické fakulty. A to v rámci programu Mediace do škol, který připravilo Centrum pro řešení konfliktů a mediaci při právnické fakultě. Program má za sebou pilotní výukový workshop.

Nápad na vytvoření programu pro školáky se zrodil vloni současně se vznikem Centra pro řešení konfliktů a mediaci. Přišli s ním sami studenti práv zapojení do aktivit centra. „Nápad jsme začali společně rozpracovávat na začátku letošního roku. Cílem programu je formou výukového workshopu poskytnout školákům některé kompetence v komunikaci a řešení konfliktů a v osvojování si mediačních dovedností tak, aby dokázali konflikty lépe zvládat svépomocí a nebyli závislí na dalších zdrojích podpory. Lektory jsou studentští mediátoři, což činí náš program unikátní,“ řekla Lenka Holá, vedoucí Centra pro řešení konfliktů a mediaci, pod jejíž supervizí studenti pracují. Zapojeno bylo zatím šest posluchačů magisterského programu Právo a právní věda – Tereza Doubková, Ondřej Lengyel, Johanka Martinková, Gabriela Možná, Filip Novák a Daniela Uramová.

V letním semestru se podařilo program pilotně otestovat u žáků páté třídy Základní školy Řezníčkova Olomouc. S organizací výrazně pomohla Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu. „Potřebovali jsme v praxi ověřit, zda jsme program dobře nastavili. Hodně pozornosti jsme věnovali samotné přípravě. Úzce jsme komunikovali s třídní učitelkou, monitorovali jsme složení třídy, psychosociální atmosféru ve třídě nebo možné problémy,“ vysvětlila Lenka Holá. Výsledkem zkušebního workshopu bylo například snížení časové dotace. Z původních plánovaných tří výukových dnů po čtyřech hodinách na tři výukové dny po třech hodinách.

Workshop mediace se svou třídou absolvovala učitelka Jana Zajícová. „Na programu jsme ocenili osobní nadšení vysokoškoláků, vizuální prezentaci, nápadité scénky ze života dětí, pracovní listy a zapojení her pro větší důvěru mezi dětmi a studenty. Děti už vědí, co je mediace, jak má vypadat a chápou, že v řešení sporu je to lepší cesta než cesta soudu. Program děti vybízí k porozumění různosti pohledů na životní situace a nekonfliktnímu řešení neshod,“ zhodnotila třídní učitelka.

Program Mediace do škol nyní chtějí jeho autoři vylaďovat a v konečné fázi zřejmě také akreditovat. „Rádi bychom například iniciovali schůzku s kolegy z pedagogické fakulty, kteří jsou kvalifikovanější, co se týká výukových metod. Program chceme zkvalitnit zejména v oblasti metod a forem práce,“ naznačila Lenka Holá s tím, že by do budoucna mohla vzniknout i obdoba programu pro střední školy.

Všichni doposud zapojení studenti již prošli v rámci výuky na právnické fakultě mediační klinikou a podílejí se na aktivitách Centra pro řešení konfliktů a mediaci. „Nápad vznikl během zakládání centra, kdy bylo potřeba vymyslet také popularizační aktivity. Na tvorbě obsahu programu jsem se podílel spolu s ostatními. Celý projekt je týmovou prací,“ řekl Ondřej Lengyel, student třetího ročníku magisterského programu Právo a právní věda.

Spolu s kolegyní Danielou Uramovou, studentkou druhého ročníku magisterského programu Právo a právní věda, se shodli, že se pilotní výuka povedla. „Před prvním výukovým blokem jsem byla napjatá, jestli to nebude pro páťáky příliš složité téma, a bála jsem se, abychom jim informace dokázali předat pro ně srozumitelnou formou. V průběhu výuky jsme viděli, že některé části programu zaujaly více než jiné, ale na konci, když si žáci zkoušeli mediovat nebo tvořili plakát o tom, co je to mediace, jsme zjistili, kolik informací se vlastně naučili. To mi udělalo obrovskou radost,“ zhodnotila studentka práv.

Pro ni osobně to byla zajímavá zkušenost. „Určitě je potřeba zapracovat na způsobu, jak sdělovat obtížněji uchopitelná témata dětem. Vždy jsem ráda prezentovala, ale předávat informace žákům prvního stupně základní školy považuji za něco úplně jiného, lektor se musí snažit neustále udržet jejich pozornost,“ podotkla studentka. Pro Ondřeje Lengyela byla navíc cenná možnost vyzkoušet si týmovou spolupráci nejen v rámci přípravy celého projektu, ale také v rámci vlastní realizace.

Veškerá aktivita studentů je na úrovni dobrovolnictví. „V podstatě ani nevnímám, že bych dělal něco navíc. Během studia se otvírají různé možnosti, jak se více zapojit, které nás mohou posunout studijně dále a nabídnout nové zkušenosti. Možnost podílet se na aktivitách centra jsem uvítal. Zejména kvůli tomu, že se připravuji na profesi právníka, který se z podstaty věci často pohybuje v oblastí sporů a konfliktů. A právě díky Mediační klinice a posléze centru jsem mohl více porozumět emocionální podstatě těchto sporů,“ dodal Ondřej Lengyel.

Mediace ve škole má preventivní i intervenční charakter. Umí řešit eskalovaný konflikt, ale dokáže jej také zachytit dřív, než přeroste do větších a hůře řešitelných rozměrů. Žáci si odnášejí do dalšího stupně vzdělání, do osobního života a později i na pracovní trh znalosti a dovednosti zvládnout konfliktní situace konstruktivně, se zachováním dobrých vztahů. Škola je zde v roli aktivního hybatele změny vztahové kultury.

Naučit žáky základních škol lépe zvládat konflikty svépomocí se budou snažit studenti právnické fakulty. A to v rámci programu Mediace do škol, který připravilo Centrum pro řešení konfliktů a mediaci při právnické fakultě. Program má za sebou pilotní výukový workshop.

Nápad na vytvoření programu pro školáky se zrodil vloni současně se vznikem Centra pro řešení konfliktů a mediaci. Přišli s ním sami studenti práv zapojení do aktivit centra. „Nápad jsme začali společně rozpracovávat na začátku letošního roku. Cílem programu je formou výukového workshopu poskytnout školákům některé kompetence v komunikaci a řešení konfliktů a v osvojování si mediačních dovedností tak, aby dokázali konflikty lépe zvládat svépomocí a nebyli závislí na dalších zdrojích podpory. Lektory jsou studentští mediátoři, což činí náš program unikátní,“ řekla Lenka Holá, vedoucí Centra pro řešení konfliktů a mediaci, pod jejíž supervizí studenti pracují. Zapojeno bylo zatím šest posluchačů magisterského programu Právo a právní věda – Tereza Doubková, Ondřej Lengyel, Johanka Martinková, Gabriela Možná, Filip Novák a Daniela Uramová.

V letním semestru se podařilo program pilotně otestovat u žáků páté třídy Základní školy Řezníčkova Olomouc. S organizací výrazně pomohla Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu. „Potřebovali jsme v praxi ověřit, zda jsme program dobře nastavili. Hodně pozornosti jsme věnovali samotné přípravě. Úzce jsme komunikovali s třídní učitelkou, monitorovali jsme složení třídy, psychosociální atmosféru ve třídě nebo možné problémy,“ vysvětlila Lenka Holá. Výsledkem zkušebního workshopu bylo například snížení časové dotace. Z původních plánovaných tří výukových dnů po čtyřech hodinách na tři výukové dny po třech hodinách.

Workshop mediace se svou třídou absolvovala učitelka Jana Zajícová. „Na programu jsme ocenili osobní nadšení vysokoškoláků, vizuální prezentaci, nápadité scénky ze života dětí, pracovní listy a zapojení her pro větší důvěru mezi dětmi a studenty. Děti už vědí, co je mediace, jak má vypadat a chápou, že v řešení sporu je to lepší cesta než cesta soudu. Program děti vybízí k porozumění různosti pohledů na životní situace a nekonfliktnímu řešení neshod,“ zhodnotila třídní učitelka.

Program Mediace do škol nyní chtějí jeho autoři vylaďovat a v konečné fázi zřejmě také akreditovat. „Rádi bychom například iniciovali schůzku s kolegy z pedagogické fakulty, kteří jsou kvalifikovanější, co se týká výukových metod. Program chceme zkvalitnit zejména v oblasti metod a forem práce,“ naznačila Lenka Holá s tím, že by do budoucna mohla vzniknout i obdoba programu pro střední školy.

Všichni doposud zapojení studenti již prošli v rámci výuky na právnické fakultě mediační klinikou a podílejí se na aktivitách Centra pro řešení konfliktů a mediaci. „Nápad vznikl během zakládání centra, kdy bylo potřeba vymyslet také popularizační aktivity. Na tvorbě obsahu programu jsem se podílel spolu s ostatními. Celý projekt je týmovou prací,“ řekl Ondřej Lengyel, student třetího ročníku magisterského programu Právo a právní věda.

Spolu s kolegyní Danielou Uramovou, studentkou druhého ročníku magisterského programu Právo a právní věda, se shodli, že se pilotní výuka povedla. „Před prvním výukovým blokem jsem byla napjatá, jestli to nebude pro páťáky příliš složité téma, a bála jsem se, abychom jim informace dokázali předat pro ně srozumitelnou formou. V průběhu výuky jsme viděli, že některé části programu zaujaly více než jiné, ale na konci, když si žáci zkoušeli mediovat nebo tvořili plakát o tom, co je to mediace, jsme zjistili, kolik informací se vlastně naučili. To mi udělalo obrovskou radost,“ zhodnotila studentka práv.

Pro ni osobně to byla zajímavá zkušenost. „Určitě je potřeba zapracovat na způsobu, jak sdělovat obtížněji uchopitelná témata dětem. Vždy jsem ráda prezentovala, ale předávat informace žákům prvního stupně základní školy považuji za něco úplně jiného, lektor se musí snažit neustále udržet jejich pozornost,“ podotkla studentka. Pro Ondřeje Lengyela byla navíc cenná možnost vyzkoušet si týmovou spolupráci nejen v rámci přípravy celého projektu, ale také v rámci vlastní realizace.

Veškerá aktivita studentů je na úrovni dobrovolnictví. „V podstatě ani nevnímám, že bych dělal něco navíc. Během studia se otvírají různé možnosti, jak se více zapojit, které nás mohou posunout studijně dále a nabídnout nové zkušenosti. Možnost podílet se na aktivitách centra jsem uvítal. Zejména kvůli tomu, že se připravuji na profesi právníka, který se z podstaty věci často pohybuje v oblastí sporů a konfliktů. A právě díky Mediační klinice a posléze centru jsem mohl více porozumět emocionální podstatě těchto sporů,“ dodal Ondřej Lengyel.

Mediace ve škole má preventivní i intervenční charakter. Umí řešit eskalovaný konflikt, ale dokáže jej také zachytit dřív, než přeroste do větších a hůře řešitelných rozměrů. Žáci si odnášejí do dalšího stupně vzdělání, do osobního života a později i na pracovní trh znalosti a dovednosti zvládnout konfliktní situace konstruktivně, se zachováním dobrých vztahů. Škola je zde v roli aktivního hybatele změny vztahové kultury.

Sklouznout se chobotem, prozkoumat sloní šlápoty a hledat řešení vymírání sloní populace. Nejen to si mohou vyzkoušet zájemci v Pevnosti poznání, kde vznikla unikátní interaktivní výstava Po stopách slonů. Po skončení letní sezony začne putovat po České republice.

Návštěvníci Pevnosti poznání budou mít od 10. července do 31. srpna možnost prozkoumat plastiku sloního trusu v životní velikosti nebo se ponořit do interaktivní dotykové hry na téma soužití slona a člověka. „Prostřednictvím unikátní expozice chceme nabídnout komplexní pohled na slony, jejich způsob života, roli v ekosystému i vztah s člověkem,“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Expozice se inspiruje mezinárodní iniciativou Save Elephants českého biologa Arthura F. Sniegona, který už více než deset let mění osudy ohrožených druhů v Africe. Už dříve měl v Pevnosti poznání premiéru Sniegonův snímek The Elephangelist. „S Arthurem nás pojí stejné cíle, na základě vědeckého poznání chceme měnit společenské vnímání palčivých ekologických problémů dneška a podpořit tak udržitelný rozvoj,“ dodal Matěj Dostálek.

Nejenže expozice vtáhne živou a hravou formou návštěvníky Pevnosti poznání do problematiky ochrany jednoho z nejunikátnějších zvířecích druhů na naší planetě, ale osvětlí také důležitý kontext: vliv tržní ekonomiky nebo rozdíly v potřebách obyvatel globálního jihu a bohatého severu.

„Vyhubení slonů by mělo na celou planetu fatální dopady. Sloni jsou mimo jiné jedněmi z hlavních přenašečů semen a tvůrců deštných pralesů, které mají zásadní vliv na celosvětové klima,“ doplňil Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Cílem nově vzniklé výstavy, čítající desítku interaktivních exponátů, je především šíření osvěty a podpora vztahu všech generací k tématu ochrany životního prostředí.

Výstava, která vznikla s finanční podporou obchodního centra Galerie Šantovka, je přístupná v běžné otevírací době Pevnosti poznání s platnou vstupenkou. Je součástí expozice Živá voda.

Sklouznout se chobotem, prozkoumat sloní šlápoty a hledat řešení vymírání sloní populace. Nejen to si mohou vyzkoušet zájemci v Pevnosti poznání, kde vznikla unikátní interaktivní výstava Po stopách slonů. Po skončení letní sezony začne putovat po České republice.

Návštěvníci Pevnosti poznání budou mít od 10. července do 31. srpna možnost prozkoumat plastiku sloního trusu v životní velikosti nebo se ponořit do interaktivní dotykové hry na téma soužití slona a člověka. „Prostřednictvím unikátní expozice chceme nabídnout komplexní pohled na slony, jejich způsob života, roli v ekosystému i vztah s člověkem,“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Expozice se inspiruje mezinárodní iniciativou Save Elephants českého biologa Arthura F. Sniegona, který už více než deset let mění osudy ohrožených druhů v Africe. Už dříve měl v Pevnosti poznání premiéru Sniegonův snímek The Elephangelist. „S Arthurem nás pojí stejné cíle, na základě vědeckého poznání chceme měnit společenské vnímání palčivých ekologických problémů dneška a podpořit tak udržitelný rozvoj,“ dodal Matěj Dostálek.

Nejenže expozice vtáhne živou a hravou formou návštěvníky Pevnosti poznání do problematiky ochrany jednoho z nejunikátnějších zvířecích druhů na naší planetě, ale osvětlí také důležitý kontext: vliv tržní ekonomiky nebo rozdíly v potřebách obyvatel globálního jihu a bohatého severu.

„Vyhubení slonů by mělo na celou planetu fatální dopady. Sloni jsou mimo jiné jedněmi z hlavních přenašečů semen a tvůrců deštných pralesů, které mají zásadní vliv na celosvětové klima,“ doplňil Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Cílem nově vzniklé výstavy, čítající desítku interaktivních exponátů, je především šíření osvěty a podpora vztahu všech generací k tématu ochrany životního prostředí.

Výstava, která vznikla s finanční podporou obchodního centra Galerie Šantovka, je přístupná v běžné otevírací době Pevnosti poznání s platnou vstupenkou. Je součástí expozice Živá voda.

Bafomet. Téměř až zlověstně znějící slovo. Démon s hlavou kozla. Sfinga okultních věd. A také název mystického románu Franze Spundy, pozapomenutého olomouckého německy píšícího autora z první poloviny 20. století. Jeho českým překladem vykopáváme tradiční letní seriál Žurnálu UP s tipy na prázdninové čtení z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého.

Letní prázdniny přímo vybízejí k tomu, odložit na chvíli odbornou a populárně-naučnou literaturu na noční stolek a sáhnout po napínavé beletrii, jejíž stránky se zaujetím ubíhají před očima. Do této kategorie do puntíku spadá také román Bafomet. Vezměte Dana Browna, přidejte prvorepublikové kulisy a dostanete netradiční vyprávění z podhoubí moravské německé literatury.

Franz Spunda v Bafometovi přináší tajuplný příběh, v němž se to hemží alchymisty, magií, ďábly, exorcisty i tajnými bratrstvy a okultismem. Český překlad románu ze zastaralé exaltované němčiny připravila Ingeborg Fialová v rámci zavedené edice Poetica Moraviae, která se na oživování děl zapomenutých moravských německých autorů zaměřuje.

V rámci této edice vyšel předloni také například diptych Dvě pražské detektivky, po kterých můžete sáhnout hned vzápětí poté, co Bafometa dočtete. Spundův román se totiž skutečně čte sám a klidně na „jeden zátah“. Přesvědčte se sami.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Bafomet. Téměř až zlověstně znějící slovo. Démon s hlavou kozla. Sfinga okultních věd. A také název mystického románu Franze Spundy, pozapomenutého olomouckého německy píšícího autora z první poloviny 20. století. Jeho českým překladem vykopáváme tradiční letní seriál Žurnálu UP s tipy na prázdninové čtení z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého.

Letní prázdniny přímo vybízejí k tomu, odložit na chvíli odbornou a populárně-naučnou literaturu na noční stolek a sáhnout po napínavé beletrii, jejíž stránky se zaujetím ubíhají před očima. Do této kategorie do puntíku spadá také román Bafomet. Vezměte Dana Browna, přidejte prvorepublikové kulisy a dostanete netradiční vyprávění z podhoubí moravské německé literatury.

Franz Spunda v Bafometovi přináší tajuplný příběh, v němž se to hemží alchymisty, magií, ďábly, exorcisty i tajnými bratrstvy a okultismem. Český překlad románu ze zastaralé exaltované němčiny připravila Ingeborg Fialová v rámci zavedené edice Poetica Moraviae, která se na oživování děl zapomenutých moravských německých autorů zaměřuje.

V rámci této edice vyšel předloni také například diptych Dvě pražské detektivky, po kterých můžete sáhnout hned vzápětí poté, co Bafometa dočtete. Spundův román se totiž skutečně čte sám a klidně na „jeden zátah“. Přesvědčte se sami.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 15% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 15% slevy). Všechny díly letního seriálu najdete přehledně zde.

Přes 1,1 milionu korun rozdělí Nadační fond UP svým letošním stipendistkám a stipendistům na podporu jejich vědecké práce. Podpoření studenti se budou věnovat mimo jiné vývoji nových léků na tuberkulózu, designu ergonomických kompenzačních pomůcek pro hudebníky, vytvoření popularizačního modelu srdce nebo studiu mezináboženských vztahů v západní společnosti.

Jedenáctku stipendistů vybrala Správní rada NF UP na základě posouzení žádostí došlých v letošní, již deváté výzvě, vyhlášené zkraje roku. Úspěšní žadatelé se nyní setkali s rektorem UP Martinem Procházkou a zástupci fondu Jiřím Rudolfem a Katrin Stark na rektorátu, kde se navzájem seznámili a především podepsali smlouvy o podpoře.

„Jsem z vybraných projektů nadšený. Jsou ambiciózní a velmi dobře připravené, těším se na jejich výsledky. Aktivita a záměry stipendistů jsou velkou nadějí nejen pro univerzitu,“ uvedl rektor Martin Procházka, který je zároveň předsedou Správní rady NF UP.

Podobně hovořil i ředitel fondu Jiří Rudolf, který podpořeným studentům popřál, aby jim jejich činorodost vydržela co nejdéle a byli v tomto ohledu pro své okolí „ostrůvky pozitivní deviace“. Jak také připomněl, bez ochoty a štědrosti dárců by podpora NF UP, která je letos v historii fondu dosud nejvyšší, nebyla možná. „Máme dva hlavní partnery, kterými jsou Komerční banka a druhým rokem také společnost Sigma Group. Podařilo se nám ale oslovit i další nové dárce, jako například společnost Veolia Czech Republic nebo Redstone Real Estate,“ dodal Jiří Rudolf.

V rámci roční podpory stipendistky a stipendisté obdrží nejen finanční příspěvek na své vědecké projekty, jejichž součástí jsou také zahraniční stáže nebo účasti na mezinárodních konferencích. „Získají také průběžnou podporu platformy Talentovaný Palacký, která zahrnuje individuální poradenství, koučink nebo možnost absolvovat různé vzdělávací a rozvojové akce. Mimo to studenty školíme v prezentačních dovednostech a popularizaci vědy, připravujeme je například na soutěže typu FameLab nebo Falling Walls. Na jaře se také poprvé v rámci konceptu studenti studentům konal workshop, na němž jeden ze stipendistů sdílel své zkušenosti s dalšími studenty,“ přiblížila koordinátorka NF UP a Kariérního centra UP Katrin Stark.

Univerzita Palackého podporuje talentované studentky a studenty prostřednictvím Nadačního fondu UP od roku 2015. Za tu dobu mezi šedesátku úspěšných žadatelů napříč celou univerzitou, z nichž někteří byli vybráni i opakovaně, rozdělil téměř 6 milionů korun. Více o NF UP zde.

Nadační fond UP podpoří tyto studentky a studenty:

Nina Kadášová, LF, PřF – 150 000 Kč

Aneta Ottová, FZV – 68 800 Kč

Marie Pražáková, PřF – 25 000 Kč

Barbora Štefková, PřF – 150 000 Kč

Jan Chasák, PřF – 94 500 Kč

Jozef Kristek, PřF – 119 600 Kč

Markéta Fuksová, PřF – 100 000 Kč

Oleksandr Pristopiuk, PřF – 150 000 Kč

Sára Filipová, PřF – 124 000 Kč

Petr Mocek, CMTF, FTK – 50 000 Kč

Nika Tótová, CMTF – 69 000 Kč

Přes 1,1 milionu korun rozdělí Nadační fond UP svým letošním stipendistkám a stipendistům na podporu jejich vědecké práce. Podpoření studenti se budou věnovat mimo jiné vývoji nových léků na tuberkulózu, designu ergonomických kompenzačních pomůcek pro hudebníky, vytvoření popularizačního modelu srdce nebo studiu mezináboženských vztahů v západní společnosti.

Jedenáctku stipendistů vybrala Správní rada NF UP na základě posouzení žádostí došlých v letošní, již deváté výzvě, vyhlášené zkraje roku. Úspěšní žadatelé se nyní setkali s rektorem UP Martinem Procházkou a zástupci fondu Jiřím Rudolfem a Katrin Stark na rektorátu, kde se navzájem seznámili a především podepsali smlouvy o podpoře.

„Jsem z vybraných projektů nadšený. Jsou ambiciózní a velmi dobře připravené, těším se na jejich výsledky. Aktivita a záměry stipendistů jsou velkou nadějí nejen pro univerzitu,“ uvedl rektor Martin Procházka, který je zároveň předsedou Správní rady NF UP.

Podobně hovořil i ředitel fondu Jiří Rudolf, který podpořeným studentům popřál, aby jim jejich činorodost vydržela co nejdéle a byli v tomto ohledu pro své okolí „ostrůvky pozitivní deviace“. Jak také připomněl, bez ochoty a štědrosti dárců by podpora NF UP, která je letos v historii fondu dosud nejvyšší, nebyla možná. „Máme dva hlavní partnery, kterými jsou Komerční banka a druhým rokem také společnost Sigma Group. Podařilo se nám ale oslovit i další nové dárce, jako například společnost Veolia Czech Republic nebo Redstone Real Estate,“ dodal Jiří Rudolf.

V rámci roční podpory stipendistky a stipendisté obdrží nejen finanční příspěvek na své vědecké projekty, jejichž součástí jsou také zahraniční stáže nebo účasti na mezinárodních konferencích. „Získají také průběžnou podporu platformy Talentovaný Palacký, která zahrnuje individuální poradenství, koučink nebo možnost absolvovat různé vzdělávací a rozvojové akce. Mimo to studenty školíme v prezentačních dovednostech a popularizaci vědy, připravujeme je například na soutěže typu FameLab nebo Falling Walls. Na jaře se také poprvé v rámci konceptu studenti studentům konal workshop, na němž jeden ze stipendistů sdílel své zkušenosti s dalšími studenty,“ přiblížila koordinátorka NF UP a Kariérního centra UP Katrin Stark.

Univerzita Palackého podporuje talentované studentky a studenty prostřednictvím Nadačního fondu UP od roku 2015. Za tu dobu mezi šedesátku úspěšných žadatelů napříč celou univerzitou, z nichž někteří byli vybráni i opakovaně, rozdělil téměř 6 milionů korun. Více o NF UP zde.

Nadační fond UP podpoří tyto studentky a studenty:

Nina Kadášová, LF, PřF – 150 000 Kč

Aneta Ottová, FZV – 68 800 Kč

Marie Pražáková, PřF – 25 000 Kč

Barbora Štefková, PřF – 150 000 Kč

Jan Chasák, PřF – 94 500 Kč

Jozef Kristek, PřF – 119 600 Kč

Markéta Fuksová, PřF – 100 000 Kč

Oleksandr Pristopiuk, PřF – 150 000 Kč

Sára Filipová, PřF – 124 000 Kč

Petr Mocek, CMTF, FTK – 50 000 Kč

Nika Tótová, CMTF – 69 000 Kč

Koordinátorkou FemCOSY – iniciativy v rámci COSY COST, která se zaměřuje na ženy ve vědě, zejména v oborech, kde jsou nedostatečně zastoupeny – se stala Petra Čechová z CATRIN Univerzity Palackého. Cílem iniciativy je definovat překážky, které ženám brání ve vědecké kariéře.

„Tato pozice je pro mě výzva, ale věřím tomu, že má smysl dávat prostor ženám ve vědě. Zejména v oborech, kde příliš zastoupeny nejsou, jako je chemie a fyzika. Je potřeba, aby sdílely své zkušenosti a ukazovaly nejen studentkám a studentům, ale i kolegům v oboru, že jsme tady a nejsme v tom samy,“ uvedla Čechová, která se v CATRIN věnuje molekulárně dynamickým simulacím lipidových membrán.

V rámci FemCOSY se konají webináře, na nichž účastnice hovoří o překážkách, jimž čelí zejména vědecké pracovnice. Diskuze se zaměřují rovněž na kroky potřebné k dalšímu rozvoji žen ve vědě i na poradenství mladým ženám, které mají zájem o vědeckou kariéru.

COST (European Cooperation in Science and Technology) je agentura pro financování výzkumných a inovačních sítí. Pomáhá propojovat výzkumné iniciativy v celé Evropě a umožňuje vědcům rozvíjet jejich nápady tím, že je sdílejí se svými kolegy. To podporuje jejich výzkum, kariéru a inovace.

Cílem akce COST COSY je poskytnout výpočetní a experimentální stavební kameny pro základní pochopení omezených molekulárních systémů, aby bylo možné je řídit. Platforma již sdružuje více než 320 účastníků ze 45 zemí (32 plnoprávných nebo spolupracujících členských zemí COST Evropské unie). Je rozdělena do pěti úzce provázaných pracovních skupin, jejichž cíle sahají od popisu interakce mezi molekulou a jejím prostředím až po syntézu nových materiálů s teranostickými aplikacemi, pro přeměnu energie a fotokatalýzu.

V rámci akce COSY je Petra Kührová Young Research co-Coordinator, zaměřuje se na podporu mladých vědců a například spoluorganizovala akci Listen to my presentation.

Koordinátorkou FemCOSY – iniciativy v rámci COSY COST, která se zaměřuje na ženy ve vědě, zejména v oborech, kde jsou nedostatečně zastoupeny – se stala Petra Čechová z CATRIN Univerzity Palackého. Cílem iniciativy je definovat překážky, které ženám brání ve vědecké kariéře.

„Tato pozice je pro mě výzva, ale věřím tomu, že má smysl dávat prostor ženám ve vědě. Zejména v oborech, kde příliš zastoupeny nejsou, jako je chemie a fyzika. Je potřeba, aby sdílely své zkušenosti a ukazovaly nejen studentkám a studentům, ale i kolegům v oboru, že jsme tady a nejsme v tom samy,“ uvedla Čechová, která se v CATRIN věnuje molekulárně dynamickým simulacím lipidových membrán.

V rámci FemCOSY se konají webináře, na nichž účastnice hovoří o překážkách, jimž čelí zejména vědecké pracovnice. Diskuze se zaměřují rovněž na kroky potřebné k dalšímu rozvoji žen ve vědě i na poradenství mladým ženám, které mají zájem o vědeckou kariéru.

COST (European Cooperation in Science and Technology) je agentura pro financování výzkumných a inovačních sítí. Pomáhá propojovat výzkumné iniciativy v celé Evropě a umožňuje vědcům rozvíjet jejich nápady tím, že je sdílejí se svými kolegy. To podporuje jejich výzkum, kariéru a inovace.

Cílem akce COST COSY je poskytnout výpočetní a experimentální stavební kameny pro základní pochopení omezených molekulárních systémů, aby bylo možné je řídit. Platforma již sdružuje více než 320 účastníků ze 45 zemí (32 plnoprávných nebo spolupracujících členských zemí COST Evropské unie). Je rozdělena do pěti úzce provázaných pracovních skupin, jejichž cíle sahají od popisu interakce mezi molekulou a jejím prostředím až po syntézu nových materiálů s teranostickými aplikacemi, pro přeměnu energie a fotokatalýzu.

V rámci akce COSY je Petra Kührová Young Research co-Coordinator, zaměřuje se na podporu mladých vědců a například spoluorganizovala akci Listen to my presentation.

Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva, proděkan pro studijní záležitosti PF UP, je členem Etického panelu České televize (ČT). S ním do pětičlenného poradního orgánu usednou novinářka Alžběta Bajgartová, mluvčí České lékařské komory Michal Sojka, emeritní ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a dokumentarista a kněz Jan Hanák. Složení panelu navržené generálním ředitelem ČT schválila Rada ČT.

„Etický panel vnímám jako nepostradatelný poradní orgán při výkonu své činnosti. Jeho základním posláním je posuzování otázek, které vyplývají z uplatňování Kodexu ČT. Má posílit důvěru veřejnosti v odpovědný přístup k otázkám profesní etiky a jejího dodržování. Věřím, že nominovaní odborníci mi pomohou právě ve složitých otázkách a posílí důvěru v Českou televizi,“ řekl Jan Souček, generální ředitel ČT. Etický panel jedná výhradně na základě zadání, která obdrží od generálního ředitele. Projednávání každého případu uzavírá jednomyslně přijatým usnesením.

Pozvání k účasti v panelu Maxima Tomoszka překvapilo. „Nominaci jsem si ‚vysloužil‘ nejspíše dlouhletou odbornou prací v oblasti profesní etiky, ale důležitou roli hrálo i to, že jsem odborností právník, což se v dosavadní praxi etického panelu ukázalo jako potřebné. Částečně hrála roli i geografická pestrost, v mém případě zakotvení v Olomouci,“ domníval se Maxim Tomoszek.

Členství v panelu vnímá jako velkou výzvu a odpovědnost. „Dlouhodobě si nesmírně vážím role, kterou veřejnoprávní média hrají ve veřejném prostoru, ovšem schopnost tuto roli plnit není žádnou samozřejmostí. Klíčovým aspektem je nezávislost. A právě k její ochraně, ve smyslu omezení vnějších vlivů vyvolaných potenciálně sporným chováním zaměstnanců televize, může významně přispívat etický panel,“ řekl proděkan s tím, že pokud bude panel svou práci vykonávat dobře, transparentně, srozumitelně pro veřejnost, může to významně posílit veřejné vnímání objektivity a nezávislosti ČT. „V situaci, kdy Česká televize denně čelí nevybíravým snahám o diskreditaci, je důležité dát jasný signál, že opodstatněná kritika je brána vážně, příslušné orgány se jí do hloubky a kvalitně zabývají a jsou přijímána odpovídající opatření.“

V rámci své činnosti v Etickém panelu ČT by rád nabídl svou expertizu v oblasti profesní etiky, řešení etických dilemat, etického usuzování, respektive argumentace. „Věřím, že tím přispěji k vysoké kvalitě stanovisek etického panelu, tak aby mohl plnit svou roli nejen zpětně v navržení odpovídajícího řešení, ale také do budoucna ve smyslu vodítka, jak v obdobných situacích postupovat. Neméně důležitá bude schopnost eticky problematické situace a jejich řešení srozumitelně a přesvědčivě komunikovat navenek. Rozhodně budu těžit i ze své odbornosti v oblasti ústavního práva, protože postavení veřejnoprávních médií je klíčové pro zdravé a kvalitní fungování demokracie a právního státu, ale také z hlediska bezpečnosti, kvality veřejného diskurzu a podobně,“ dodal Maxim Tomoszek.

Předchozí Etický panel ČT pracoval ve složení Nikolaj Savický, Petr Holubec, Richard Hindls, Václav Pačes a Petr Brod. Všichni členové na své funkce rezignovali k 31. březnu 2024.

Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva, proděkan pro studijní záležitosti PF UP, je členem Etického panelu České televize (ČT). S ním do pětičlenného poradního orgánu usednou novinářka Alžběta Bajgartová, mluvčí České lékařské komory Michal Sojka, emeritní ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a dokumentarista a kněz Jan Hanák. Složení panelu navržené generálním ředitelem ČT schválila Rada ČT.

„Etický panel vnímám jako nepostradatelný poradní orgán při výkonu své činnosti. Jeho základním posláním je posuzování otázek, které vyplývají z uplatňování Kodexu ČT. Má posílit důvěru veřejnosti v odpovědný přístup k otázkám profesní etiky a jejího dodržování. Věřím, že nominovaní odborníci mi pomohou právě ve složitých otázkách a posílí důvěru v Českou televizi,“ řekl Jan Souček, generální ředitel ČT. Etický panel jedná výhradně na základě zadání, která obdrží od generálního ředitele. Projednávání každého případu uzavírá jednomyslně přijatým usnesením.

Pozvání k účasti v panelu Maxima Tomoszka překvapilo. „Nominaci jsem si ‚vysloužil‘ nejspíše dlouhletou odbornou prací v oblasti profesní etiky, ale důležitou roli hrálo i to, že jsem odborností právník, což se v dosavadní praxi etického panelu ukázalo jako potřebné. Částečně hrála roli i geografická pestrost, v mém případě zakotvení v Olomouci,“ domníval se Maxim Tomoszek.

Členství v panelu vnímá jako velkou výzvu a odpovědnost. „Dlouhodobě si nesmírně vážím role, kterou veřejnoprávní média hrají ve veřejném prostoru, ovšem schopnost tuto roli plnit není žádnou samozřejmostí. Klíčovým aspektem je nezávislost. A právě k její ochraně, ve smyslu omezení vnějších vlivů vyvolaných potenciálně sporným chováním zaměstnanců televize, může významně přispívat etický panel,“ řekl proděkan s tím, že pokud bude panel svou práci vykonávat dobře, transparentně, srozumitelně pro veřejnost, může to významně posílit veřejné vnímání objektivity a nezávislosti ČT. „V situaci, kdy Česká televize denně čelí nevybíravým snahám o diskreditaci, je důležité dát jasný signál, že opodstatněná kritika je brána vážně, příslušné orgány se jí do hloubky a kvalitně zabývají a jsou přijímána odpovídající opatření.“

V rámci své činnosti v Etickém panelu ČT by rád nabídl svou expertizu v oblasti profesní etiky, řešení etických dilemat, etického usuzování, respektive argumentace. „Věřím, že tím přispěji k vysoké kvalitě stanovisek etického panelu, tak aby mohl plnit svou roli nejen zpětně v navržení odpovídajícího řešení, ale také do budoucna ve smyslu vodítka, jak v obdobných situacích postupovat. Neméně důležitá bude schopnost eticky problematické situace a jejich řešení srozumitelně a přesvědčivě komunikovat navenek. Rozhodně budu těžit i ze své odbornosti v oblasti ústavního práva, protože postavení veřejnoprávních médií je klíčové pro zdravé a kvalitní fungování demokracie a právního státu, ale také z hlediska bezpečnosti, kvality veřejného diskurzu a podobně,“ dodal Maxim Tomoszek.

Předchozí Etický panel ČT pracoval ve složení Nikolaj Savický, Petr Holubec, Richard Hindls, Václav Pačes a Petr Brod. Všichni členové na své funkce rezignovali k 31. březnu 2024.