Feed aggregator

Studovali na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, a přestože je jejich profese a kariérní cesta zavedla na různá místa, svou alma mater mají dodnes v srdci. V pomyslném srdci má své dřívější studentky a studenty i jejich domovská fakulta, která uděluje ceny za šíření dobrého jména této fakulty. Letos uvedené ocenění převzaly další zajímavé osobnosti. 

Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého, ocenil devět vybraných absolventek a absolventů. Při neformálním setkání vyzdvihl nejen jejich profese, ale i to, že ač se jejich cesta na olomoucké filozofické fakultě započala, dodnes na ni nezapomněli.

„Vztah alumnus versus alma mater je věčný, je jednou provždy. K oceňování výtečných absolventů jsme v loňském roce přistoupili proto, abychom jim skromně vyjádřili naši vděčnost za to, že se k naší fakultě rádi hlásí a dělají jí tak dobré jméno. Oceněním jim chceme dát najevo, že jsme na ně a na to, co dokázali ve svých rozmanitých profesích, hrdí. Našim studentům tak chceme ukázat jejich možné vzory, možné cesty, jak rozvíjet své vzdělání. V neposlední řadě chceme příklady úspěchů našich absolventů vyvracet veřejné mýty o neužitečnosti, zbytnosti humanitních a sociálních věd, které v naší společnosti bohužel přežívají jako relikt ideologie minulého režimu," uvedl Jan Stejskal. 

Během neformálního setkání, které nabídlo i vstupy olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka či prohlídku prostor filozofické fakulty, převzala ocenění například historička umění Andrea Steckerová, která na Univerzitě Palackého vystudovala dějiny umění a která se specializuje na české a nizozemské malířství 17.–18. století.

„Díky studiu na FF UP je pro mě město Olomouc druhým rodným místem. Velmi si vážím ocenění, které se mi od fakulty dostalo,“ uvedla současná kurátorka Sbírky starého umění Národní galerie Praha. 

Ceny za šíření dobrého jména olomoucké filozofické fakulty si velmi váží i překladatel z angličtiny, redaktor, vydavatel, publicista a popularizátor slam poetry Robert Hýsek.

„Přestože jsem vyhlášeným kritikem, jenž svou almu mater poměřuje nikoli hloubkou sentimentu a délkou tradice, nýbrž nevyužitými možnosti, jsem za tuto cenu velmi rád,“ řekl a vzápětí dodal: „Coby jeden z vydavatelů magazínu Konopí jsem pyšný na to, že mohu při tlumočení výsledků dnešních výzkumů široké veřejnosti nesměle kráčet ve šlépějích profesorů Kabelíka, Šantavého a Krejčího, kteří již v roce 1954 na půdě UP realizovali světově první konferenci věnovanou konopné léčbě a následně vydali dodnes hojně citovaný sborník Konopí jako lék. Jejich studentem byl Lumír Hanuš, proslulý spoluobjevitel anandamidu, což je ‚vnitřní kanabinoid‘, jenž hraje klíčovou roli v mnoha funkcích našeho těla. Nezbývá než si přát, ať se UP jako celek v letech příštích osvobodí od minulých předsudků a opět naváže na tyto své heroické průkopníky!“

Ocenění obdrželi také historik umění, kurátor a ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal, historik a muzejní kurátor Libor Denk, překladatelka, tlumočnice a lektorka Dobroslava Čepcová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR Lucie Ješátková, redaktor zpravodajství České televize, vedoucí olomoucké redakce Martin Laštůvka, překladatelka z angličtiny Martina Knápková a literární dokumentaristka, knižní editorka, nakladatelka a kulturní manažerka Kamila Hladká.  

„Jak odpovědět, aby to neznělo jako klišé? To snad ani nejde. Alma mater mi přinesla do života mnoho dobrého a důležitého a já ji nosím ve svém srdci, proto si ocenění nesmírně vážím a upřímně mě dojímá,“ uvedla Kamila Hladká, která je zároveň autorkou knih Hornické vdovy, Sestry a Lidi od kolotoče.

Devět vybraných absolventů a absolventek, které před předáním diplomů představil v pracovně děkana Jana Stejskala proděkan Petr Bilík, krátce shrnulo svou dosavadní životní i kariérní dráhu. Kromě hudebních vstupů pak k neformální atmosféře události přispěly i debaty se zástupci domovských kateder. Seznam již dříve oceněných absolventů FF UP zde.

Ocenění absolventi FF UP

Mgr. Dobroslava Čepcová, překladatelka, tlumočnice a lektorka slovanských jazyků, absolventka ukrajinské a ruské filologie. Od počátku ruské války na Ukrajině se angažovala v humanitární sféře, využila svých jazykových znalostí a byla k dispozici jako překladatelka a tlumočnice.

Mgr. Libor Denk, historik a muzejní kurátor, absolvent historických věd. Pracoval v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě, nyní je ředitelem pardubické pobočky Paměti národa. Dále působí jako doktorand na katedře historie FF UP a jako externí pracovník projektu Databáze dějin všedního dne v Historickém ústavu Akademie věd v Praze. Je spoluzakladatelem projektu PřeŽij historii. Za svůj hlavní úspěch považuje loňský zisk Ceny Jaroslava Golla, a to za práci Nové Město na Moravě v éře první Československé republiky (1918 – 1938), která později vyšla i knižně.

Mgr. Kamila Hladká, Ph.D., literární dokumentaristka, knižní editorka, nakladatelka a kulturní manažerka, absolventka doktorského programu Česká literatura. V roce 2016 založila vlastní nakladatelství Dcera sestry. Za svou práci byla v roce 2020 nominována na cenu Magnesia Litera a v roce 2022 na Cenu za mimořádný umělecký počin. Její dílo bylo adaptováno pro rozhlas jako četba na pokračování a získalo i divadelní podobu. V letech 2022 – 2023 se fotografie z knihy Sestry dostaly k veřejnosti i prostřednictvím stejnojmenné putovní výstavy Jana Cágy.  Autorka knih Hornické vdovy, Sestry, Lidi od kolotoče.

Mgr. Robert Hýsek, překladatel z angličtiny, redaktor, vydavatel, publicista a popularizátor slam poetry, absolvoval anglickou a českou filologii. Působí na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP.  Z angličtiny překládá poezii i prózu, nejznámější jsou jeho překlady Philipa K. Dicka, Jacka Kerouaca, Nicka Cavea, Allena Ginsberga a především Charlese Bukowského. Rozsáhlé aktivity směřuje k legalizaci léčebného konopí. Je důležitou součástí olomoucké i české kultury, je jedním z předních českých organizátorů, moderátorů a popularizátorů slam poetry. 

Mgr. Lucie Ješátková, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR, absolventka žurnalistiky a mediálních studií. Pracovala jako redaktorka ve vydavatelství Czech Newx Center, poté byla zástupkyní tiskové mluvčí a následně tiskovou mluvčí KDU-ČSL, tiskovou mluvčí Ministerstva životního prostředí.

Mgr. Martina Knápková, překladatelka z angličtiny, absolventka anglické filologie. Jejími prvními překlady byly povídky z dvousvazkové sbírky Planeta, která neexistovala od Philipa K. Dicka, na níž spolupracovala rovněž jako jazyková redaktorka: pro nakladatelství Argo přeložila i své dosud nejtěžší překladatelské kousky, jimiž jsou Megasmutná Pravdivá lovestory Garyho Shteyngarta a především Zlatá jablka Eudory Weltyové. Věnuje se také komiksovým překladům, ať už rozpustilým sériím Hilda a Záleskautky, anebo naopak vážným a patřičně váženým titulům jako Essex County a Mrtvej svět. Za překlad románu Megasmutná pravdivá lovestory obdržela v roce 2014 od Obce překladatelů prémii Tomáše Hrácha pro mladé překladatele.

Mgr. Martin Laštůvka, redaktor zpravodajství České televize, vedoucí olomoucké redakce, absolvent mediálních studií, české filologie – žurnalistiky. Nejprve získával zkušenosti jako novinářský elév v Mladé frontě Dnes, aby v létě roku 2012 coby student natočil svou první reportáž do regionálních zpráv. Postupně se jeho vstupy dostaly do hlavních zpravodajských relací. Z redaktora se po letech stal vedoucím celé olomoucké redakce ČT. Působí i na UP, kde učí budoucí kolegy novináře. 

PhDr. Andrea Steckerová, Ph.D., historička umění, kurátorka sbírky Starého umění NGP, absolventka dějin umění. Specializuje se na české a nizozemské malířství 17. – 18. století. Dlouhodobě se zabývá tvorbou barokního malíře Petra Brandla. V Národní galerii Praha ve Sbírce starého umění spravuje sbírku barokní nizozemské a české malby. Je držitelkou několika mezinárodních stipendií a grantů.

Mgr. Ondřej Zatloukal, historik umění, kurátor, od podzimu 2019 ředitel Muzea umění Olomouc, absolvent dějin umění. V roce 2013 byl jmenován zástupcem ředitele MUO, současně zde působil jako vedoucí odboru starého umění a knihoven. Specializuje se na téma zahradní kultury, architektury, výtvarného umění a filozofii v rozmezí od renesance po 19. století. Pod jeho vedením se uskutečnila rekonstrukce nejvýznamnější barokní zahrady v ČR, kroměřížské Květné zahrady v UNESCO. V roce 2021 byl oceněn Stříbrnou medailí předsedy Senátu (spolu se svým otcem prof. Pavlem Zatloukalem, emeritním ředitelem Muzea umění Olomouc).

Studovali na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, a přestože je jejich profese a kariérní cesta zavedla na různá místa, svou alma mater mají dodnes v srdci. V pomyslném srdci má své dřívější studentky a studenty i jejich domovská fakulta, která uděluje ceny za šíření dobrého jména této fakulty. Letos uvedené ocenění převzaly další zajímavé osobnosti. 

Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého, ocenil devět vybraných absolventek a absolventů. Při neformálním setkání vyzdvihl nejen jejich profese, ale i to, že ač se jejich cesta na olomoucké filozofické fakultě započala, dodnes na ni nezapomněli.

„Vztah alumnus versus alma mater je věčný, je jednou provždy. K oceňování výtečných absolventů jsme v loňském roce přistoupili proto, abychom jim skromně vyjádřili naši vděčnost za to, že se k naší fakultě rádi hlásí a dělají jí tak dobré jméno. Oceněním jim chceme dát najevo, že jsme na ně a na to, co dokázali ve svých rozmanitých profesích, hrdí. Našim studentům tak chceme ukázat jejich možné vzory, možné cesty, jak rozvíjet své vzdělání. V neposlední řadě chceme příklady úspěchů našich absolventů vyvracet veřejné mýty o neužitečnosti, zbytnosti humanitních a sociálních věd, které v naší společnosti bohužel přežívají jako relikt ideologie minulého režimu," uvedl Jan Stejskal. 

Během neformálního setkání, které nabídlo i vstupy olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka či prohlídku prostor filozofické fakulty, převzala ocenění například historička umění Andrea Steckerová, která na Univerzitě Palackého vystudovala dějiny umění a která se specializuje na české a nizozemské malířství 17.–18. století.

„Díky studiu na FF UP je pro mě město Olomouc druhým rodným místem. Velmi si vážím ocenění, které se mi od fakulty dostalo,“ uvedla současná kurátorka Sbírky starého umění Národní galerie Praha. 

Ceny za šíření dobrého jména olomoucké filozofické fakulty si velmi váží i překladatel z angličtiny, redaktor, vydavatel, publicista a popularizátor slam poetry Robert Hýsek.

„Přestože jsem vyhlášeným kritikem, jenž svou almu mater poměřuje nikoli hloubkou sentimentu a délkou tradice, nýbrž nevyužitými možnosti, jsem za tuto cenu velmi rád,“ řekl a vzápětí dodal: „Coby jeden z vydavatelů magazínu Konopí jsem pyšný na to, že mohu při tlumočení výsledků dnešních výzkumů široké veřejnosti nesměle kráčet ve šlépějích profesorů Kabelíka, Šantavého a Krejčího, kteří již v roce 1954 na půdě UP realizovali světově první konferenci věnovanou konopné léčbě a následně vydali dodnes hojně citovaný sborník Konopí jako lék. Jejich studentem byl Lumír Hanuš, proslulý spoluobjevitel anandamidu, což je ‚vnitřní kanabinoid‘, jenž hraje klíčovou roli v mnoha funkcích našeho těla. Nezbývá než si přát, ať se UP jako celek v letech příštích osvobodí od minulých předsudků a opět naváže na tyto své heroické průkopníky!“

Ocenění obdrželi také historik umění, kurátor a ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal, historik a muzejní kurátor Libor Denk, překladatelka, tlumočnice a lektorka Dobroslava Čepcová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR Lucie Ješátková, redaktor zpravodajství České televize, vedoucí olomoucké redakce Martin Laštůvka, překladatelka z angličtiny Martina Knápková a literární dokumentaristka, knižní editorka, nakladatelka a kulturní manažerka Kamila Hladká.  

„Jak odpovědět, aby to neznělo jako klišé? To snad ani nejde. Alma mater mi přinesla do života mnoho dobrého a důležitého a já ji nosím ve svém srdci, proto si ocenění nesmírně vážím a upřímně mě dojímá,“ uvedla Kamila Hladká, která je zároveň autorkou knih Hornické vdovy, Sestry a Lidi od kolotoče.

Devět vybraných absolventů a absolventek, které před předáním diplomů představil v pracovně děkana Jana Stejskala proděkan Petr Bilík, krátce shrnulo svou dosavadní životní i kariérní dráhu. Kromě hudebních vstupů pak k neformální atmosféře události přispěly i debaty se zástupci domovských kateder. Seznam již dříve oceněných absolventů FF UP zde.

Ocenění absolventi FF UP

Mgr. Dobroslava Čepcová, překladatelka, tlumočnice a lektorka slovanských jazyků, absolventka ukrajinské a ruské filologie. Od počátku ruské války na Ukrajině se angažovala v humanitární sféře, využila svých jazykových znalostí a byla k dispozici jako překladatelka a tlumočnice.

Mgr. Libor Denk, historik a muzejní kurátor, absolvent historických věd. Pracoval v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě, nyní je ředitelem pardubické pobočky Paměti národa. Dále působí jako doktorand na katedře historie FF UP a jako externí pracovník projektu Databáze dějin všedního dne v Historickém ústavu Akademie věd v Praze. Je spoluzakladatelem projektu PřeŽij historii. Za svůj hlavní úspěch považuje loňský zisk Ceny Jaroslava Golla, a to za práci Nové Město na Moravě v éře první Československé republiky (1918 – 1938), která později vyšla i knižně.

Mgr. Kamila Hladká, Ph.D., literární dokumentaristka, knižní editorka, nakladatelka a kulturní manažerka, absolventka doktorského programu Česká literatura. V roce 2016 založila vlastní nakladatelství Dcera sestry. Za svou práci byla v roce 2020 nominována na cenu Magnesia Litera a v roce 2022 na Cenu za mimořádný umělecký počin. Její dílo bylo adaptováno pro rozhlas jako četba na pokračování a získalo i divadelní podobu. V letech 2022 – 2023 se fotografie z knihy Sestry dostaly k veřejnosti i prostřednictvím stejnojmenné putovní výstavy Jana Cágy.  Autorka knih Hornické vdovy, Sestry, Lidi od kolotoče.

Mgr. Robert Hýsek, překladatel z angličtiny, redaktor, vydavatel, publicista a popularizátor slam poetry, absolvoval anglickou a českou filologii. Působí na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP.  Z angličtiny překládá poezii i prózu, nejznámější jsou jeho překlady Philipa K. Dicka, Jacka Kerouaca, Nicka Cavea, Allena Ginsberga a především Charlese Bukowského. Rozsáhlé aktivity směřuje k legalizaci léčebného konopí. Je důležitou součástí olomoucké i české kultury, je jedním z předních českých organizátorů, moderátorů a popularizátorů slam poetry. 

Mgr. Lucie Ješátková, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR, absolventka žurnalistiky a mediálních studií. Pracovala jako redaktorka ve vydavatelství Czech Newx Center, poté byla zástupkyní tiskové mluvčí a následně tiskovou mluvčí KDU-ČSL, tiskovou mluvčí Ministerstva životního prostředí.

Mgr. Martina Knápková, překladatelka z angličtiny, absolventka anglické filologie. Jejími prvními překlady byly povídky z dvousvazkové sbírky Planeta, která neexistovala od Philipa K. Dicka, na níž spolupracovala rovněž jako jazyková redaktorka: pro nakladatelství Argo přeložila i své dosud nejtěžší překladatelské kousky, jimiž jsou Megasmutná Pravdivá lovestory Garyho Shteyngarta a především Zlatá jablka Eudory Weltyové. Věnuje se také komiksovým překladům, ať už rozpustilým sériím Hilda a Záleskautky, anebo naopak vážným a patřičně váženým titulům jako Essex County a Mrtvej svět. Za překlad románu Megasmutná pravdivá lovestory obdržela v roce 2014 od Obce překladatelů prémii Tomáše Hrácha pro mladé překladatele.

Mgr. Martin Laštůvka, redaktor zpravodajství České televize, vedoucí olomoucké redakce, absolvent mediálních studií, české filologie – žurnalistiky. Nejprve získával zkušenosti jako novinářský elév v Mladé frontě Dnes, aby v létě roku 2012 coby student natočil svou první reportáž do regionálních zpráv. Postupně se jeho vstupy dostaly do hlavních zpravodajských relací. Z redaktora se po letech stal vedoucím celé olomoucké redakce ČT. Působí i na UP, kde učí budoucí kolegy novináře. 

PhDr. Andrea Steckerová, Ph.D., historička umění, kurátorka sbírky Starého umění NGP, absolventka dějin umění. Specializuje se na české a nizozemské malířství 17. – 18. století. Dlouhodobě se zabývá tvorbou barokního malíře Petra Brandla. V Národní galerii Praha ve Sbírce starého umění spravuje sbírku barokní nizozemské a české malby. Je držitelkou několika mezinárodních stipendií a grantů.

Mgr. Ondřej Zatloukal, historik umění, kurátor, od podzimu 2019 ředitel Muzea umění Olomouc, absolvent dějin umění. V roce 2013 byl jmenován zástupcem ředitele MUO, současně zde působil jako vedoucí odboru starého umění a knihoven. Specializuje se na téma zahradní kultury, architektury, výtvarného umění a filozofii v rozmezí od renesance po 19. století. Pod jeho vedením se uskutečnila rekonstrukce nejvýznamnější barokní zahrady v ČR, kroměřížské Květné zahrady v UNESCO. V roce 2021 byl oceněn Stříbrnou medailí předsedy Senátu (spolu se svým otcem prof. Pavlem Zatloukalem, emeritním ředitelem Muzea umění Olomouc).

Extreme and powerful objects in the Universe, such as supermassive black holes and supernovae, emit gamma rays. The Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO) will become the world’s most powerful ground-based observatory in high-energy gamma-ray astronomy. Its Co-Spokesperson Rene Ong, who visited FZU this spring, described the scientific high-energy odyssey. Description UCLA Professor of Physics and Astronomy Rene Ong speaks at SLAC's 50th Anniversary Science Symposium. | photo: Matt Beardsley/SLAC National Accelerator Laboratory

Mezinárodní projekt Visegrad Choral Bridges III – Folklore Inspiration, financovaný Visegrádským fondem, propojil během posledního roku čtyři univerzitní sbory ze Slovenska, Polska, Maďarska a České republiky, kterou reprezentoval Smíšený komorní sbor Ateneo Univerzity Palackého. Vedle závěrečného koncertu v olomouckém Červeném kostele vzniklo také CD, které je nyní zdarma k poslechu na YouTube.

Univerzitní sbory si daly za cíl oslavit a zachovat bohatství národních folklorních tradic visegrádského regionu. CD proto obsahuje společnou nahrávku sborových úprav lidových písní v původních jazycích všech zúčastněných zemí, kterou řídili sbormistři jednotlivých sborů. Díky tomuto projektu se zpěváci i posluchači mohou seznámit s unikátními hudebními kořeny a tradicemi regionu V4 prostřednictvím pečlivě vybraných a stylově interpretovaných skladeb.

„Naším cílem bylo nejen předat krásu a hloubku lidové hudby, ale také posílit kulturní povědomí a propojení mezi našimi národy,“ řekl Pavel Režný, hlavní organizátor projektu a sbormistr Smíšeného komorního sboru Ateneo Univerzity Palackého. „Společná nahrávka na CD je hmatatelným výsledkem této jedinečné spolupráce, která přináší radost nejen zpěvákům, ale i široké veřejnosti,“ doplnil.

Natáčení CD proběhlo na posledním společném setkání všech sborů letos v první půlce dubna přímo v Olomouci, potom následoval střih, mix a remastering nahrávek. Nyní si lze nahrávku zdarma poslechnout na YouTube kanále sboru Ateneo, díky čemuž jsou výsledky projektu široce a udržitelně dostupné všem zájemcům. Projekt navazuje na úspěšné spolupráce z let 2010 a 2017 a je důkazem toho, že hudba dokáže překonávat hranice a spojovat národy.

Mezinárodní projekt Visegrad Choral Bridges III – Folklore Inspiration, financovaný Visegrádským fondem, propojil během posledního roku čtyři univerzitní sbory ze Slovenska, Polska, Maďarska a České republiky, kterou reprezentoval Smíšený komorní sbor Ateneo Univerzity Palackého. Vedle závěrečného koncertu v olomouckém Červeném kostele vzniklo také CD, které je nyní zdarma k poslechu na YouTube.

Univerzitní sbory si daly za cíl oslavit a zachovat bohatství národních folklorních tradic visegrádského regionu. CD proto obsahuje společnou nahrávku sborových úprav lidových písní v původních jazycích všech zúčastněných zemí, kterou řídili sbormistři jednotlivých sborů. Díky tomuto projektu se zpěváci i posluchači mohou seznámit s unikátními hudebními kořeny a tradicemi regionu V4 prostřednictvím pečlivě vybraných a stylově interpretovaných skladeb.

„Naším cílem bylo nejen předat krásu a hloubku lidové hudby, ale také posílit kulturní povědomí a propojení mezi našimi národy,“ řekl Pavel Režný, hlavní organizátor projektu a sbormistr Smíšeného komorního sboru Ateneo Univerzity Palackého. „Společná nahrávka na CD je hmatatelným výsledkem této jedinečné spolupráce, která přináší radost nejen zpěvákům, ale i široké veřejnosti,“ doplnil.

Natáčení CD proběhlo na posledním společném setkání všech sborů letos v první půlce dubna přímo v Olomouci, potom následoval střih, mix a remastering nahrávek. Nyní si lze nahrávku zdarma poslechnout na YouTube kanále sboru Ateneo, díky čemuž jsou výsledky projektu široce a udržitelně dostupné všem zájemcům. Projekt navazuje na úspěšné spolupráce z let 2010 a 2017 a je důkazem toho, že hudba dokáže překonávat hranice a spojovat národy.

A new method for simple and fast analysis of plant hormones has been developed by scientists from CATRIN,  Palacký University and the Olomouc Crop Research Institute. They have developed and validated a procedure that uses a less common type of chromatography (HILIC), which can analyse several different groups of hormones at once, without the need for complex sample preparation. Combining this method with large-scale plant phenotyping provided a new tool for studying plant-environment interactions. They published the results of their research in The Plant Journal.

Plant hormones, which influence almost every aspect of the plant life cycle and also control plant responses to the environment, are involved in complex signalling networks. These can be more easily deciphered through complex analytical methods capable of capturing information on several groups of plant hormones simultaneously. Previously used methods for this purpose were mostly based on reversed-phase (RP) liquid chromatography and detection by mass spectrometry. Hydrophilic interaction chromatography (HILIC) is an alternative chromatographic method that is increasingly being applied in the analysis of biological samples.

“That’s why we developed and validated the HILIC method for comprehensive analysis of plant hormones, including a rapid sample preparation procedure. It allows the screening of 45 different plant hormones. This method is faster and more efficient because it does not require derivatisation or fractionation, which are usually time-consuming steps in hormone analysis. In addition, the new approach is more sensitive and can detect even very small amounts of these growth regulators. However, this publication does not only discuss the new chromatographic method, but also highlights the great potential of linking it to phenotyping of plants exposed to a multifactorial combination of stresses to study plant interactions with the environment in which they are usually exposed to different types of stresses simultaneously. This will allow us to better understand how plants respond to stress conditions such as salinity or nutrient deficiency, which may have practical applications, for example, in agriculture to improve plant resistance,” said corresponding author of the paper, Petr Tarkowski.

He said the researchers also placed great emphasis on making the method consistent and reliable, factors that are often lacking in HILIC methods.

In the paper, the authors demonstrated the potential of the method with a case study that combined hormone analysis with high-throughput non-invasive phenotyping to examine the responses of three Arabidopsis ecotypes to salinity, low nutrient availability, and a combination of the two. The results suggest that the simultaneous determination of several groups of plant hormones could be a valuable tool for a deeper understanding of the networks, interactions and dynamics of plant hormones in complex plant-environment interactions.

Novou metodu pro jednoduchou a rychlou analýzu rostlinných hormonů vyvinuli vědci z CATRIN Univerzity Palackého a olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Vytvořili a ověřili postup, jenž využívá méně obvyklý typ chromatografie (HILIC), která umí analyzovat více různých skupin hormonů najednou, navíc bez nutnosti složitých příprav vzorků. Kombinací této metody s velkokapacitní fenotypizací rostlin získali nový nástroj pro studium interakce rostlin s prostředím. Výsledky výzkumu publikovali v časopise The Plant Journal.

Rostlinné hormony, které ovlivňují téměř každý aspekt životního cyklu rostlin a řídí rovněž jejich reakce na prostředí, jsou zapojeny do složitých signalizačních sítí. Ty lze snáze rozluštit pomocí komplexních analytických metod schopných zachytit informace o několika skupinách rostlinných hormonů současně. Dříve používané metody k tomuto účelu byly většinou založeny na kapalinové chromatografii v systému reverzních fází (RP) a detekci pomocí hmotnostní spektrometrie. Hydrofilní interakční chromatografie (HILIC) je alternativní chromatografická metoda, která se stále častěji uplatňuje při analýzách biologických vzorků.

„Proto jsme vyvinuli a validovali metodu HILIC pro komplexní analýzu rostlinných hormonů, včetně rychlého postupu přípravy vzorků. Umožňuje screening 45 různých rostlinných hormonů. Tato metoda je rychlejší a efektivnější, protože nevyžaduje derivatizaci ani frakcionaci, což jsou obvykle časově náročné kroky při analýze hormonů. Nový přístup je navíc citlivější a může odhalit i velmi malé množství těchto regulátorů růstu. Tato publikace však nepojednává jen o nové chromatografické metodě, ale poukazuje na velký potenciál jejího propojení s fenotypizací rostlin vystavených multifaktoriální kombinaci stresů při studiu interakcí rostlin s prostředím. Díky tomu budeme moci lépe pochopit, jak rostliny reagují na stresové podmínky, jako je zasolení nebo nedostatek živin, což může mít praktické využití například v zemědělství při zlepšování odolnosti rostlin,“ uvedl korespondující autor článku Petr Tarkowski.

Podle něj kladli výzkumníci také velký důraz na to, aby byla metoda konzistentní a spolehlivá, což jsou faktory, které často v metodách HILIC chybí.

Potenciál metody autoři v článku demonstrovali na případové studii, která kombinuje hormonální analýzu s vysokokapacitní neinvazivní fenotypizací při zkoumání reakcí tří ekotypů Arabidopsis na zasolení, nízkou dostupnost živin a jejich kombinaci. Výsledky naznačují, že současné stanovení několika skupin rostlinných hormonů by mohlo být cenným nástrojem pro hlubší pochopení sítí, vzájemné komunikace a dynamiky rostlinných hormonů v komplexních interakcích rostlin s prostředím.

Novou metodu pro jednoduchou a rychlou analýzu rostlinných hormonů vyvinuli vědci z CATRIN Univerzity Palackého a olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Vytvořili a ověřili postup, jenž využívá méně obvyklý typ chromatografie (HILIC), která umí analyzovat více různých skupin hormonů najednou, navíc bez nutnosti složitých příprav vzorků. Kombinací této metody s velkokapacitní fenotypizací rostlin získali nový nástroj pro studium interakce rostlin s prostředím. Výsledky výzkumu publikovali v časopise The Plant Journal.

Rostlinné hormony, které ovlivňují téměř každý aspekt životního cyklu rostlin a řídí rovněž jejich reakce na prostředí, jsou zapojeny do složitých signalizačních sítí. Ty lze snáze rozluštit pomocí komplexních analytických metod schopných zachytit informace o několika skupinách rostlinných hormonů současně. Dříve používané metody k tomuto účelu byly většinou založeny na kapalinové chromatografii v systému reverzních fází (RP) a detekci pomocí hmotnostní spektrometrie. Hydrofilní interakční chromatografie (HILIC) je alternativní chromatografická metoda, která se stále častěji uplatňuje při analýzách biologických vzorků.

„Proto jsme vyvinuli a validovali metodu HILIC pro komplexní analýzu rostlinných hormonů, včetně rychlého postupu přípravy vzorků. Umožňuje screening 45 různých rostlinných hormonů. Tato metoda je rychlejší a efektivnější, protože nevyžaduje derivatizaci ani frakcionaci, což jsou obvykle časově náročné kroky při analýze hormonů. Nový přístup je navíc citlivější a může odhalit i velmi malé množství těchto regulátorů růstu. Tato publikace však nepojednává jen o nové chromatografické metodě, ale poukazuje na velký potenciál jejího propojení s fenotypizací rostlin vystavených multifaktoriální kombinaci stresů při studiu interakcí rostlin s prostředím. Díky tomu budeme moci lépe pochopit, jak rostliny reagují na stresové podmínky, jako je zasolení nebo nedostatek živin, což může mít praktické využití například v zemědělství při zlepšování odolnosti rostlin,“ uvedl korespondující autor článku Petr Tarkowski.

Podle něj kladli výzkumníci také velký důraz na to, aby byla metoda konzistentní a spolehlivá, což jsou faktory, které často v metodách HILIC chybí.

Potenciál metody autoři v článku demonstrovali na případové studii, která kombinuje hormonální analýzu s vysokokapacitní neinvazivní fenotypizací při zkoumání reakcí tří ekotypů Arabidopsis na zasolení, nízkou dostupnost živin a jejich kombinaci. Výsledky naznačují, že současné stanovení několika skupin rostlinných hormonů by mohlo být cenným nástrojem pro hlubší pochopení sítí, vzájemné komunikace a dynamiky rostlinných hormonů v komplexních interakcích rostlin s prostředím.

Extrémní a výkonné objekty ve vesmíru, jako jsou supermasivní černé díry a supernovy, vyzařují gama záření. Observatoř Cherenkov Telescope Array Observatory se stane nejvýkonnější pozemní observatoří na světě v oblasti vysokoenergetické gama astronomie. Její spolumluvčí Rene Ong, který FZÚ letos navštívil, popsal vědeckou vysokoenergetickou odyseu.  Popis UCLA Professor of Physics and Astronomy Rene Ong speaks at SLAC's 50th Anniversary Science Symposium. | foto: Matt Beardsley/SLAC National Accelerator Laboratory

Prohlédnout si prostory Uměleckého centra UP, filozofické fakulty nebo Teoretických ústavů lékařské fakulty, užít si bohatý program připravený přírodovědci na Envelopě i v botanické zahradě nebo se začíst do starých tisků v knihovně ve Zbrojnici – to vše mohli zažít návštěvníci na Univerzitě Palackého během olomouckých Dnů evropského dědictví.

Univerzita přitom nechyběla ani přímo v centru města, ať už šlo o informační stánek s relax zónou nebo prezentace katedry germanistiky FF UP v rámci Rakouského dne. Osobnosti spojené s UP bylo možné vidět i mezi vystupujícími umělci, mimo jiné když se o hudební vrchol sobotního večera postaral absolvent LF UP zpěvák Marcell. 

Níže si můžete prohlédnout fotografie z některých zpřístupněných univerzitních prostor a z programu v centru města. 

Prohlédnout si prostory Uměleckého centra UP, filozofické fakulty nebo Teoretických ústavů lékařské fakulty, užít si bohatý program připravený přírodovědci na Envelopě i v botanické zahradě nebo se začíst do starých tisků v knihovně ve Zbrojnici – to vše mohli zažít návštěvníci na Univerzitě Palackého během olomouckých Dnů evropského dědictví.

Univerzita přitom nechyběla ani přímo v centru města, ať už šlo o informační stánek s relax zónou nebo prezentace katedry germanistiky FF UP v rámci Rakouského dne. Osobnosti spojené s UP bylo možné vidět i mezi vystupujícími umělci, mimo jiné když se o hudební vrchol sobotního večera postaral absolvent LF UP zpěvák Marcell. 

Níže si můžete prohlédnout fotografie z některých zpřístupněných univerzitních prostor a z programu v centru města. 

Dopsat doktorskou práci a složit doktorské zkoušky na taiwanské National Chengchi University – a pak zůstat v tomto regionu. To jsou plány Petry Nepožitkové, absolventky kulturní antropologie a mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě Palackého. Asie ji lákala odjakživa, na Taiwanu se tak neocitla náhodou.

Taiwan, ostrov velký asi jako Morava, ovšem mnohem hustěji osídlený. Velká část z více než třiadvaceti milionů lidí žije na jeho západním pobřeží, v pulzujících velkých městech. Asi dvacet různých domorodých skupin se pak soustředí v jeho centrální části, v údolích jedné velké džungle. Původní obyvatele Taiwanu jsou Austronésané, stejně jako většiny Indonésanů. A právě těmto lidem, především tomu, v jakém ohrožení se nacházejí při tamních častých zemětřeseních, se věnuje Petra Nepožitková, absolventka UP, ve své doktorské práci na National Chengchi University (NCCU).

Sen jménem Asie 

„Vždycky mě lákala čínská a japonská kultura. Už na střední škole jsem absolvovala zájmový kroužek čínštiny, věnovala jsem se jí společně s japonštinou i v rámci takzvaných céčkových předmětů na Univerzitě Palackého. V rámci studia kulturní antropologie na Filozofické fakultě UP jsem strávila semestr na East China Normal University v Šanghaji. V magisterské práci jsem se pak věnovala znečištění životního prostředí v Číně,“ popisuje absolventka Univerzity Palackého svůj zájem o asijskou kulturu. Vycestovat však v době, kdy obhájila magisterskou práci, nebylo jednoduché. Psal se rok 2020 a svět sužovala pandemie covidu-19.

„Začala jsem tedy pracovat jako vědecká pracovnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, poté v Ústavu zemědělských informací při Ministerstvu zemědělství ČR. Věnovala jsem se analýze sociologických dat. Statistika, dotazníky, to vše jsem se v Olomouci naučila a celkem mě to bavilo. Neustále jsem si ale snila o Asii a přemýšlela o doktorském studiu. Věděla jsem, že pokud se Asii budu věnovat, tak určitě ne tady v knihovně,“ zdůrazňuje současná doktorandka National Chengchi University.

Ve škole. 

Na Taiwanu studuje třetím rokem a říká, že jí přirostl k srdci. Je obdivovatelkou tamní přírody, moře je podle ní nadosah tropickým horám pokrytým džunglí. Právě v údolí těchto hor žijí domorodí Taiwanci.

„Do džungle vidím skoro z okna mého minibytečku, který je součástí kolejí. Není výjimkou zde pozorovat opice či luskouny. Když pak ale sednu na autobus, můžu být zhruba za dvacet minut u Taipei 101, nejvyššího objektu Taiwanu,“ přibližuje diametrálně rozdílná místa, která má na dosah.

Výhled z okna kolejí. 

Ve své disertační práci se věnuje svým dvěma vášním, geografii a domorodému obyvatelstvu Taiwanu.

„Zhruba do 16. století byli původní obyvatelé Taiwanu od světa izolovaní. Až poté začali na ostrov přijíždět přistěhovalci z Číny. Když to hodně zjednoduším, nejprve to bylo po pádu poslední čínské národní dynastie Ming, poté když k vládě přistoupili komunisté. V současné době čínští Taiwanci tvoří ostrovní většinu,“ dodává doktorandka Asia-Pacific Studies (IDAS).

Život, jehož součástí je zemětřesení

V souvislosti se zemětřesením připomíná, že je Taiwan součástí Pacifického pásu ohně a že otřesy země nejsou pro Taiwance nic nového.

„Vznikají třením Euroasijské desky o Indopacifickou a naopak. Při tom nedávném se sílou asi 7,5 stupně Richterovy stupnice se Taiwan třásl zhruba po deseti minutách. Bylo to děsivé, měla jsem pocit, že dům, ve kterém bydlím, spadne. Panely o sebe klepaly neskutečně rychle a hlučně, jako kdyby tisíc šuplíků mlátilo současně. Vzala jsem si polštář nad hlavu a skočila jsem pod stůl. To udělali asi mnozí, protože je to jeden z pokynů, jak se při zemětřesení chovat. Na Taiwanu jsou lidé poučeni, vědí, co mají dělat, když se začne země třást. Těsně před otřesy jim přijde do mobilu varující zpráva. Pak mají asi pět vteřin na to, aby vypnuli plyn, odstoupili od elektřiny, otevřeli dveře – pro případ, že se dům pohnul a bylo nutné jej opustit. A pak se schovat pod stůl s polštářem nad hlavou pro případ, kdyby něco padalo. Silné zemětřesení trvalo asi dvě minuty, pak přišlo další a další a pak, jako když střihne, nastalo ticho. Chtěla bych ale zdůraznit, že stavby na Taiwanu většinu zemětřesení vydrží, jsou na tyto situace připravené. Horší je to s přírodou, sesuvy půdy mohou poničit mnohé. Velké problémy však zemětřesení přináší domorodému obyvatelstvu, které žije mimo města, většinou bez informací, tudíž bez varování.“

Ve své disertační práci vychází především z dat geografického informačního systému, věnuje se oblastem, kde jsou domorodí lidé soustředěni nejvíc, tedy místům, které mají při zemětřesení problémy největší. Opět je jí nápomocna znalost statistiky, o níž se mnohé dozvěděla už při studiu na Univerzitě Palackého.

Odchycena katedrou slavistiky.

„Taiwan je taková miniaturní Papua Nová Guinea. Na malém území žije asi dvacet diametrálně odlišných domorodých skupin, hovoří jiným jazykem, žijí v jiné kultuře. Obývají džunglí pokryté hory. Právě v těchto oblastech způsobuje zemětřesení největší škody. Tamní lidé, kteří často nemluví anglicky ani čínsky, jsou nezranitelnější. Nejsou o blížícím se zemětřesení informováni, tamní záchranný systém není připraven evakuovat jejich početné rodiny. Je to velký průšvih, neboť se jedná o situace, které se zhruba s odstupem dvaceti let opakují,“ doplňuje Petra Nepožitková.

V příslušném doktorském programu je jednou ze čtyř desítek studentů, s nimiž se potkává napříč ročníky. Jde o multikulturní společnost, což Petře také vyhovuje. Sama se dorozumí několika jazyky.

„Jsou pro mě koníčkem odmalička. V angličtině bych znalostně měla být na úrovni rodilého mluvčího, prostřednictvím angličtiny také na Taiwanu studuji. Plynně se domluvím čínsky, japonsky, španělsky a portugalsky. Něco umím i z francouzštiny, norštiny a ruštiny, turistickou znalost mám také ve vietnamštině,“ vypočítává a zároveň zdůrazňuje, že je samozřejmé, že jazyková vybavenost je další její velké plus v tamním multikulturním životě. Při studiu, které je na Taiwanu placené, má možnost i pracovat, a tak dvacet povolených hodin využívá pro jednu americko-taiwanskou společnost. Kromě tohoto výdělku jí k tamnímu žití pomáhá vládní stipendium, které na studium získala.

Na pláži.

„Když máknu, mohla bych doktorát získat v příštím roce. V tomto regionu, myslím tím na Taiwanu, v Japonsku, Koreji, Singapuru, Hongkongu, možná i v kontinentální Číně, bych ráda pak i zůstala. Na Asii jsem si už zvykla, vyhovuje mi zdejší společnost, příroda, kultura, kombinace tradic a moderních technologií.“

Petra Nepožitková (* 1993) absolventka bakalářské a magisterské kulturní antropologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a mezinárodních rozvojových studií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Nyní je doktorandkou Asia-Pacific Studies (IDAS) na National Chengchi University, Taiwan. Během studií vždycky vynikala touhou vycestovat, procvičit si své bohaté jazykové znalosti a u toho udělat i něco prospěšného. V rámci různých projektů tak jako dobrovonice pomáhala například s výukou angličtiny či s osvětou různých společenských témat. V začátku rusko-ukrajinského konfliktu pomáhala také na nádraží v Praze. 

Dopsat doktorskou práci a složit doktorské zkoušky na taiwanské National Chengchi University – a pak zůstat v tomto regionu. To jsou plány Petry Nepožitkové, absolventky kulturní antropologie a mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě Palackého. Asie ji lákala odjakživa, na Taiwanu se tak neocitla náhodou.

Taiwan, ostrov velký asi jako Morava, ovšem mnohem hustěji osídlený. Velká část z více než třiadvaceti milionů lidí žije na jeho západním pobřeží, v pulzujících velkých městech. Asi dvacet různých domorodých skupin se pak soustředí v jeho centrální části, v údolích jedné velké džungle. Původní obyvatele Taiwanu jsou Austronésané, stejně jako většiny Indonésanů. A právě těmto lidem, především tomu, v jakém ohrožení se nacházejí při tamních častých zemětřeseních, se věnuje Petra Nepožitková, absolventka UP, ve své doktorské práci na National Chengchi University (NCCU).

Sen jménem Asie 

„Vždycky mě lákala čínská a japonská kultura. Už na střední škole jsem absolvovala zájmový kroužek čínštiny, věnovala jsem se jí společně s japonštinou i v rámci takzvaných céčkových předmětů na Univerzitě Palackého. V rámci studia kulturní antropologie na Filozofické fakultě UP jsem strávila semestr na East China Normal University v Šanghaji. V magisterské práci jsem se pak věnovala znečištění životního prostředí v Číně,“ popisuje absolventka Univerzity Palackého svůj zájem o asijskou kulturu. Vycestovat však v době, kdy obhájila magisterskou práci, nebylo jednoduché. Psal se rok 2020 a svět sužovala pandemie covidu-19.

„Začala jsem tedy pracovat jako vědecká pracovnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, poté v Ústavu zemědělských informací při Ministerstvu zemědělství ČR. Věnovala jsem se analýze sociologických dat. Statistika, dotazníky, to vše jsem se v Olomouci naučila a celkem mě to bavilo. Neustále jsem si ale snila o Asii a přemýšlela o doktorském studiu. Věděla jsem, že pokud se Asii budu věnovat, tak určitě ne tady v knihovně,“ zdůrazňuje současná doktorandka National Chengchi University.

Ve škole. 

Na Taiwanu studuje třetím rokem a říká, že jí přirostl k srdci. Je obdivovatelkou tamní přírody, moře je podle ní nadosah tropickým horám pokrytým džunglí. Právě v údolí těchto hor žijí domorodí Taiwanci.

„Do džungle vidím skoro z okna mého minibytečku, který je součástí kolejí. Není výjimkou zde pozorovat opice či luskouny. Když pak ale sednu na autobus, můžu být zhruba za dvacet minut u Taipei 101, nejvyššího objektu Taiwanu,“ přibližuje diametrálně rozdílná místa, která má na dosah.

Výhled z okna kolejí. 

Ve své disertační práci se věnuje svým dvěma vášním, geografii a domorodému obyvatelstvu Taiwanu.

„Zhruba do 16. století byli původní obyvatelé Taiwanu od světa izolovaní. Až poté začali na ostrov přijíždět přistěhovalci z Číny. Když to hodně zjednoduším, nejprve to bylo po pádu poslední čínské národní dynastie Ming, poté když k vládě přistoupili komunisté. V současné době čínští Taiwanci tvoří ostrovní většinu,“ dodává doktorandka Asia-Pacific Studies (IDAS).

Život, jehož součástí je zemětřesení

V souvislosti se zemětřesením připomíná, že je Taiwan součástí Pacifického pásu ohně a že otřesy země nejsou pro Taiwance nic nového.

„Vznikají třením Euroasijské desky o Indopacifickou a naopak. Při tom nedávném se sílou asi 7,5 stupně Richterovy stupnice se Taiwan třásl zhruba po deseti minutách. Bylo to děsivé, měla jsem pocit, že dům, ve kterém bydlím, spadne. Panely o sebe klepaly neskutečně rychle a hlučně, jako kdyby tisíc šuplíků mlátilo současně. Vzala jsem si polštář nad hlavu a skočila jsem pod stůl. To udělali asi mnozí, protože je to jeden z pokynů, jak se při zemětřesení chovat. Na Taiwanu jsou lidé poučeni, vědí, co mají dělat, když se začne země třást. Těsně před otřesy jim přijde do mobilu varující zpráva. Pak mají asi pět vteřin na to, aby vypnuli plyn, odstoupili od elektřiny, otevřeli dveře – pro případ, že se dům pohnul a bylo nutné jej opustit. A pak se schovat pod stůl s polštářem nad hlavou pro případ, kdyby něco padalo. Silné zemětřesení trvalo asi dvě minuty, pak přišlo další a další a pak, jako když střihne, nastalo ticho. Chtěla bych ale zdůraznit, že stavby na Taiwanu většinu zemětřesení vydrží, jsou na tyto situace připravené. Horší je to s přírodou, sesuvy půdy mohou poničit mnohé. Velké problémy však zemětřesení přináší domorodému obyvatelstvu, které žije mimo města, většinou bez informací, tudíž bez varování.“

Ve své disertační práci vychází především z dat geografického informačního systému, věnuje se oblastem, kde jsou domorodí lidé soustředěni nejvíc, tedy místům, které mají při zemětřesení problémy největší. Opět je jí nápomocna znalost statistiky, o níž se mnohé dozvěděla už při studiu na Univerzitě Palackého.

Odchycena katedrou slavistiky.

„Taiwan je taková miniaturní Papua Nová Guinea. Na malém území žije asi dvacet diametrálně odlišných domorodých skupin, hovoří jiným jazykem, žijí v jiné kultuře. Obývají džunglí pokryté hory. Právě v těchto oblastech způsobuje zemětřesení největší škody. Tamní lidé, kteří často nemluví anglicky ani čínsky, jsou nezranitelnější. Nejsou o blížícím se zemětřesení informováni, tamní záchranný systém není připraven evakuovat jejich početné rodiny. Je to velký průšvih, neboť se jedná o situace, které se zhruba s odstupem dvaceti let opakují,“ doplňuje Petra Nepožitková.

V příslušném doktorském programu je jednou ze čtyř desítek studentů, s nimiž se potkává napříč ročníky. Jde o multikulturní společnost, což Petře také vyhovuje. Sama se dorozumí několika jazyky.

„Jsou pro mě koníčkem odmalička. V angličtině bych znalostně měla být na úrovni rodilého mluvčího, prostřednictvím angličtiny také na Taiwanu studuji. Plynně se domluvím čínsky, japonsky, španělsky a portugalsky. Něco umím i z francouzštiny, norštiny a ruštiny, turistickou znalost mám také ve vietnamštině,“ vypočítává a zároveň zdůrazňuje, že je samozřejmé, že jazyková vybavenost je další její velké plus v tamním multikulturním životě. Při studiu, které je na Taiwanu placené, má možnost i pracovat, a tak dvacet povolených hodin využívá pro jednu americko-taiwanskou společnost. Kromě tohoto výdělku jí k tamnímu žití pomáhá vládní stipendium, které na studium získala.

Na pláži.

„Když máknu, mohla bych doktorát získat v příštím roce. V tomto regionu, myslím tím na Taiwanu, v Japonsku, Koreji, Singapuru, Hongkongu, možná i v kontinentální Číně, bych ráda pak i zůstala. Na Asii jsem si už zvykla, vyhovuje mi zdejší společnost, příroda, kultura, kombinace tradic a moderních technologií.“

Petra Nepožitková (* 1993) absolventka bakalářské a magisterské kulturní antropologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a mezinárodních rozvojových studií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Nyní je doktorandkou Asia-Pacific Studies (IDAS) na National Chengchi University, Taiwan. Během studií vždycky vynikala touhou vycestovat, procvičit si své bohaté jazykové znalosti a u toho udělat i něco prospěšného. V rámci různých projektů tak jako dobrovonice pomáhala například s výukou angličtiny či s osvětou různých společenských témat. V začátku rusko-ukrajinského konfliktu pomáhala také na nádraží v Praze. 

Hned několik národních rekordů ozdobilo letošní Mistrovství České republiky v požárním sportu, které se na konci srpna konalo v Olomouci. O jeden z nich se postarala ženská reprezentace, a to ve štafetě 4 x 100 metrů s překážkami. Členkou týmu byla i studentka Fakulty zdravotnických věd UP Martina Dvořáková. Jako budoucí zdravotnická záchranářka si plní svůj sen.

„Požárnímu sportu se věnuji sedmým rokem. Hasiče máme v rodině, takže jsem k tomu měla velmi blízko už od dětství. Začala jsem požárním útokem, před třemi roky přidala výstup na cvičnou věž a tento rok jsem se naplno zapojila do běhu na sto metrů s překážkami,“ přiblížila studentka třetího ročníku Zdravotnického záchranářství na olomoucké fakultě zdravotnických věd. „Záchranářství bylo mým snem už od dětství, možná i proto, že je hasičům tak blízké. Přála bych si najít akční povolání právě v oboru, který studuji,“ uvedla Martina Dvořáková.

Přestože se republikového mistrovství v hasičském sportu zúčastnila už počtvrté jako jednotlivkyně, byl pro ni letošní ročník premiérový. Vůbec poprvé totiž nastoupila za tým a zároveň i za českou reprezentaci. „Jsem ráda, že se nám podařilo pokořit národní rekord právě v Olomouci,“ zmínila. Ženská reprezentace zvládla štafetový běh na 4 x 100 metrů s překážkami v čase 60,15 sekundy.

Studentka na letošním mistrovství závodila ve všech disciplínách, přičemž ve výstupu na cvičnou věž jí o pouhou jednu setinu unikl postup do finále a skončila tak na celkovém pátém místě. „Na největší osobní úspěch stále ještě čekám, ale jsem ráda za týmové úspěchy, ať už je to letošní rekord národní štafety nebo loňské vítězství v extralize v požárním útoku, kterého jsme dosáhli s týmem Plumlov,“ shrnula Martina Dvořáková. Vedle hasičských závodů ji letošní školní rok čekají také státnice.

Hned několik národních rekordů ozdobilo letošní Mistrovství České republiky v požárním sportu, které se na konci srpna konalo v Olomouci. O jeden z nich se postarala ženská reprezentace, a to ve štafetě 4 x 100 metrů s překážkami. Členkou týmu byla i studentka Fakulty zdravotnických věd UP Martina Dvořáková. Jako budoucí zdravotnická záchranářka si plní svůj sen.

„Požárnímu sportu se věnuji sedmým rokem. Hasiče máme v rodině, takže jsem k tomu měla velmi blízko už od dětství. Začala jsem požárním útokem, před třemi roky přidala výstup na cvičnou věž a tento rok jsem se naplno zapojila do běhu na sto metrů s překážkami,“ přiblížila studentka třetího ročníku Zdravotnického záchranářství na olomoucké fakultě zdravotnických věd. „Záchranářství bylo mým snem už od dětství, možná i proto, že je hasičům tak blízké. Přála bych si najít akční povolání právě v oboru, který studuji,“ uvedla Martina Dvořáková.

Přestože se republikového mistrovství v hasičském sportu zúčastnila už počtvrté jako jednotlivkyně, byl pro ni letošní ročník premiérový. Vůbec poprvé totiž nastoupila za tým a zároveň i za českou reprezentaci. „Jsem ráda, že se nám podařilo pokořit národní rekord právě v Olomouci,“ zmínila. Ženská reprezentace zvládla štafetový běh na 4 x 100 metrů s překážkami v čase 60,15 sekundy.

Studentka na letošním mistrovství závodila ve všech disciplínách, přičemž ve výstupu na cvičnou věž jí o pouhou jednu setinu unikl postup do finále a skončila tak na celkovém pátém místě. „Na největší osobní úspěch stále ještě čekám, ale jsem ráda za týmové úspěchy, ať už je to letošní rekord národní štafety nebo loňské vítězství v extralize v požárním útoku, kterého jsme dosáhli s týmem Plumlov,“ shrnula Martina Dvořáková. Vedle hasičských závodů ji letošní školní rok čekají také státnice.

Univerzita Palackého pořádá každoročně na začátku akademického roku jako benefit pro všechny své zaměstnané Den zdraví, na kterém je možné si nechat preventivně vyšetřit zrak, pokožku či nohy, absolvovat bezplatnou konzultaci správného sezení u počítače nebo analýzu složení těla.

Letošní Den zdraví pro zaměstnance a zaměstnankyně univerzity proběhne ve středu 11. září od 10:00 do 14:00 na nádvoří Zbrojnice, Biskupském náměstí i v prostorách Knihovny UP a Studentského klubu UP.

„Snažíme se hned na začátku akademického roku nabídnout našim pracujícím další formu zaměstnaneckého benefitu v oblasti zdraví a zdravého životního stylu. Velké díky patří fakultám a součástem univerzity, které se podílí na programu, stejně jako dalším partnerům,“ uvedla Markéta Šupplerová, vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP, které akci pořádá.

V nabídce zdravotnických vyšetření, na které se lze registrovat, nechybí kontrola zraku zajištěná katedrou optiky Přírodovědecké fakulty UP, vyšetření chodidel a posouzení ortopedických vad nohou, dermatologické vyšetření či analýza složení těla, která odhalí množství tělesného tuku, svalové hmoty nebo vody v těle.

Akademik sport centrum Univerzity Palackého si na letošek připravilo cvičení Hula hoop, které nabízí posílení celého těla zábavnou formou. Volně přístupná bude přednáška k ergonomii na pracovišti, kterou připravila katedra fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP a referát pro BOZP lékařské fakulty, vysvětlující, co je správné a chabé držení těla a proč dochází ke zkracování a oslabování určitých svalových partií. Následovat bude i praktický nácvik. Studio Relax u Pandy, partner univerzity v oblasti benefitů pro zaměstnance a zaměstnankyně UP, zase nabídne vyzkoušení několika relaxačních přístrojů podporujících zdraví a relaxaci včetně vodíkové terapie.

Podrobný rozpis aktivit včetně registrací je k dispozici na webu Dne zdraví pro zaměstnance a zaměstnankyně UP.

Univerzita Palackého pořádá každoročně na začátku akademického roku jako benefit pro všechny své zaměstnané Den zdraví, na kterém je možné si nechat preventivně vyšetřit zrak, pokožku či nohy, absolvovat bezplatnou konzultaci správného sezení u počítače nebo analýzu složení těla.

Letošní Den zdraví pro zaměstnance a zaměstnankyně univerzity proběhne ve středu 11. září od 10:00 do 14:00 na nádvoří Zbrojnice, Biskupském náměstí i v prostorách Knihovny UP a Studentského klubu UP.

„Snažíme se hned na začátku akademického roku nabídnout našim pracujícím další formu zaměstnaneckého benefitu v oblasti zdraví a zdravého životního stylu. Velké díky patří fakultám a součástem univerzity, které se podílí na programu, stejně jako dalším partnerům,“ uvedla Markéta Šupplerová, vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP, které akci pořádá.

V nabídce zdravotnických vyšetření, na které se lze registrovat, nechybí kontrola zraku zajištěná katedrou optiky Přírodovědecké fakulty UP, vyšetření chodidel a posouzení ortopedických vad nohou, dermatologické vyšetření či analýza složení těla, která odhalí množství tělesného tuku, svalové hmoty nebo vody v těle.

Akademik sport centrum Univerzity Palackého si na letošek připravilo cvičení Hula hoop, které nabízí posílení celého těla zábavnou formou. Volně přístupná bude přednáška k ergonomii na pracovišti, kterou připravila katedra fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP a referát pro BOZP lékařské fakulty, vysvětlující, co je správné a chabé držení těla a proč dochází ke zkracování a oslabování určitých svalových partií. Následovat bude i praktický nácvik. Studio Relax u Pandy, partner univerzity v oblasti benefitů pro zaměstnance a zaměstnankyně UP, zase nabídne vyzkoušení několika relaxačních přístrojů podporujících zdraví a relaxaci včetně vodíkové terapie.

Podrobný rozpis aktivit včetně registrací je k dispozici na webu Dne zdraví pro zaměstnance a zaměstnankyně UP.

Česká konference rektorů (ČKR) vítá návrh rozpočtu pro veřejné vysoké školy (VVŠ) na rok 2025 jako krok správným směrem a oceňuje úsilí ministrů Beka a Ženíška o navýšení podpory vzdělávání, vědy a výzkumu na vysokých školách v ČR.

ČKR však upozorňuje, že navržené navýšení rozpočtu je zatím nedostatečné.

Dlouhodobé podfinancování vysokých škol, které sumárně dosahuje ve vzdělávací činnosti 10 až 11 miliard Kč, ohrožuje nejen kvalitu vzdělávání a výzkumu, ale i mezinárodní konkurenceschopnost ČR. Kvalita vzdělávací, vědecké a umělecké činnosti i schopnost reflektovat demografické změny v ČR spojené s nárůstem počtu absolventů středních škol přímo ovlivňují prosperitu naší společnosti a její schopnost čelit současným globálním výzvám.

Investice do vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací jsou klíčové pro rozvoj znalostní ekonomiky, tedy ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou. ČKR proto apeluje na Vládu ČR, aby zvážila další navýšení prostředků pro VVŠ, a to i při přípravě střednědobého výhledu, který zajistí jejich stabilní a předvídatelné financování, a tím i umožní jejich efektivní strategické řízení.

V Praze dne 5. září 2024

 

za Českou konferenci rektorů

Předsednictvo České konference rektorů

Česká konference rektorů (ČKR) vítá návrh rozpočtu pro veřejné vysoké školy (VVŠ) na rok 2025 jako krok správným směrem a oceňuje úsilí ministrů Beka a Ženíška o navýšení podpory vzdělávání, vědy a výzkumu na vysokých školách v ČR.

ČKR však upozorňuje, že navržené navýšení rozpočtu je zatím nedostatečné.

Dlouhodobé podfinancování vysokých škol, které sumárně dosahuje ve vzdělávací činnosti 10 až 11 miliard Kč, ohrožuje nejen kvalitu vzdělávání a výzkumu, ale i mezinárodní konkurenceschopnost ČR. Kvalita vzdělávací, vědecké a umělecké činnosti i schopnost reflektovat demografické změny v ČR spojené s nárůstem počtu absolventů středních škol přímo ovlivňují prosperitu naší společnosti a její schopnost čelit současným globálním výzvám.

Investice do vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací jsou klíčové pro rozvoj znalostní ekonomiky, tedy ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou. ČKR proto apeluje na Vládu ČR, aby zvážila další navýšení prostředků pro VVŠ, a to i při přípravě střednědobého výhledu, který zajistí jejich stabilní a předvídatelné financování, a tím i umožní jejich efektivní strategické řízení.

V Praze dne 5. září 2024

 

za Českou konferenci rektorů

Předsednictvo České konference rektorů