Feed aggregator

Jak lépe odhalit neviditelné otisky prstů i na problematických površích? Právě na to se zaměřuje projekt Zvýšení efektivity metod vizualizace latentních otisků prstů (EfektOP, VK02010123), do kterého jsou zapojeny Fyzikální ústav AV ČR, VŠCHT Praha a Kriminalistický ústav Policie ČR. Projekt poběží v letech 2026–2029 a jeho cílem je zlepšit detekci latentních daktyloskopických stop, zejména na obtížných površích, a tím zvýšit úspěšnost forenzního vyšetřování. Podpořilo jej Ministerstvo vnitra ČR v rámci programu bezpečnostního výzkumu OPSEC.

Otevři si hubu na celý svět. Daruj život. Pod tímto sloganem bude ve čtvrtek 26. března před budovou Právnické fakulty UP opět probíhat náborová kampaň Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM na podporu dárcovství krvetvorných buněk. Tváří kampaně se stal i rektor Michael Kohajda.

Akci organizuje spolek Alma Mater ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem UP a je součástí doprovodného programu pro veřejnost X. Mezinárodní konference obecních policií, která se 26. a 27. března koná na právnické fakultě.

„Když mě organizátoři konference oslovili s nabídkou stát se jednou z tváří kampaně Otevři si hubu na celý svět a daruj život, ani na okamžik jsem nezaváhal. Chci být příkladem toho, že ‚otevřít hubu‘ – nezbytný úkon pro jednoduchý stěr – je spolu s vyplněným dotazníkem to nejmenší, co můžeme udělat pro ty, kteří nemají tolik štěstí jako my a jsou nemocní,“ popisuje Kohajda své rozhodnutí zapojit se vypláznutím jazyka do zmíněné kampaně.

Sám sice již kvůli věku nevyhovuje kritériím, ale věří, že může být inspirací pro mladší ročníky. „Spojit své jméno a vypláznout jazyk je to nejmenší, co mohu pro tuto skvělou věc udělat,“ podotýká s dovětkem, že samotný fakt, že člověk není lhostejný k myšlence pomoci druhým, se cení. „Pokud náhodou, tak jako já, se nemůžete zapsat do registru, pak alespoň o myšlence nebýt lhostejný mluvte se svými blízkými, přáteli a kolegy. I to se cení. Děkuji vám, že nejste lhostejní,“ dodává rektor UP Michael Kohajda.

Nábor nových zájemců o zápis do Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM

čtvrtek 26. 3. 2026, 8.30–15.30 hodin
prostranství před Právnickou fakultou UP, tř. 17. listopadu, Olomouc

Jeho slov si váží Martina Kolačná, mluvčí Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM, který od roku 1991 provádí nábor nových dárců a eviduje a vyhledává vhodné dárce pro české i zahraniční pacienty. „Každá iniciativa, která je nápomocna podpoře dárcovství, se nesmírně cení. S rostoucím počtem registrovaných zájemců o dárcovství se samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že se nalezne vhodný dárce.“ Vždyť dlouhodobé statistiky hovoří zcela jasně: na jeden zachráněný život je potřeba zaregistrovat více než 500 dárců.

Vlna zájmu o přihlášení do registru se zvedla zejména díky příběhu malé Madlenky s aplastickou anémií. (Psali jsme zde). „Asi i díky Madlence se loni zapsalo neuvěřitelných téměř 12 000 nových dárců, což je šestkrát více než v předchozích letech,“ upozorňuje Martina Kolačná. Podle ní spojení s velkou mezinárodní konferencí, a navíc v univerzitním prostředí, kde je spousta mladých a zdravých lidí, registru nabízí velkou příležitost seznámit je s jeho činností.

Nábor potenciálních dárců na místě budou i letos provádět proškolení dobrovolníci. „Nejdříve si s dárcem povídáme o podmínkách vstupu do registru a jeho zdravotním stavu. Potom vyplní stručný zdravotní dotazník a sám si odebere stěrovou tyčinkou DNA z dutiny ústní, která se následně uloží do zabezpečeného boxu, v němž putuje do laboratoře,“ popisuje průběh zápisu Dagmar Knýblová z neziskové organizace Alma Mater. Zdůrazňuje, že do registru vstupují dárci anonymně a pod čárovým kódem. V odběrném místě budou pomáhat rovněž dobrovolníci z Dobrovolnického centra UP.

Kdo je ideálním adeptem na zápis do registru? „Přivítáme plnoleté zájemce do věku čtyřiceti let, s perfektním zdravotním stavem, bez zdravotních obtíží a stálé medikace, s váhou nad padesát kilogramů, kteří jsou registrováni u kterékoli české zdravotní pojišťovny. To jsou hlavní kritéria,“ vyjmenovává Dagmar Knýblová.

Otevři si hubu na celý svět. Daruj život. Pod tímto sloganem bude ve čtvrtek 26. března před budovou Právnické fakulty UP opět probíhat náborová kampaň Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM na podporu dárcovství krvetvorných buněk. Tváří kampaně se stal i rektor Michael Kohajda.

Akci organizuje spolek Alma Mater ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem UP a je součástí doprovodného programu pro veřejnost X. Mezinárodní konference obecních policií, která se 26. a 27. března koná na právnické fakultě.

„Když mě organizátoři konference oslovili s nabídkou stát se jednou z tváří kampaně Otevři si hubu na celý svět a daruj život, ani na okamžik jsem nezaváhal. Chci být příkladem toho, že ‚otevřít hubu‘ – nezbytný úkon pro jednoduchý stěr – je spolu s vyplněným dotazníkem to nejmenší, co můžeme udělat pro ty, kteří nemají tolik štěstí jako my a jsou nemocní,“ popisuje Kohajda své rozhodnutí zapojit se vypláznutím jazyka do zmíněné kampaně.

Sám sice již kvůli věku nevyhovuje kritériím, ale věří, že může být inspirací pro mladší ročníky. „Spojit své jméno a vypláznout jazyk je to nejmenší, co mohu pro tuto skvělou věc udělat,“ podotýká s dovětkem, že samotný fakt, že člověk není lhostejný k myšlence pomoci druhým, se cení. „Pokud náhodou, tak jako já, se nemůžete zapsat do registru, pak alespoň o myšlence nebýt lhostejný mluvte se svými blízkými, přáteli a kolegy. I to se cení. Děkuji vám, že nejste lhostejní,“ dodává rektor UP Michael Kohajda.

Nábor nových zájemců o zápis do Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM

čtvrtek 26. 3. 2026, 8.30–15.30 hodin
prostranství před Právnickou fakultou UP, tř. 17. listopadu, Olomouc

Jeho slov si váží Martina Kolačná, mluvčí Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM, který od roku 1991 provádí nábor nových dárců a eviduje a vyhledává vhodné dárce pro české i zahraniční pacienty. „Každá iniciativa, která je nápomocna podpoře dárcovství, se nesmírně cení. S rostoucím počtem registrovaných zájemců o dárcovství se samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že se nalezne vhodný dárce.“ Vždyť dlouhodobé statistiky hovoří zcela jasně: na jeden zachráněný život je potřeba zaregistrovat více než 500 dárců.

Vlna zájmu o přihlášení do registru se zvedla zejména díky příběhu malé Madlenky s aplastickou anémií. (Psali jsme zde). „Asi i díky Madlence se loni zapsalo neuvěřitelných téměř 12 000 nových dárců, což je šestkrát více než v předchozích letech,“ upozorňuje Martina Kolačná. Podle ní spojení s velkou mezinárodní konferencí, a navíc v univerzitním prostředí, kde je spousta mladých a zdravých lidí, registru nabízí velkou příležitost seznámit je s jeho činností.

Nábor potenciálních dárců na místě budou i letos provádět proškolení dobrovolníci. „Nejdříve si s dárcem povídáme o podmínkách vstupu do registru a jeho zdravotním stavu. Potom vyplní stručný zdravotní dotazník a sám si odebere stěrovou tyčinkou DNA z dutiny ústní, která se následně uloží do zabezpečeného boxu, v němž putuje do laboratoře,“ popisuje průběh zápisu Dagmar Knýblová z neziskové organizace Alma Mater. Zdůrazňuje, že do registru vstupují dárci anonymně a pod čárovým kódem. V odběrném místě budou pomáhat rovněž dobrovolníci z Dobrovolnického centra UP.

Kdo je ideálním adeptem na zápis do registru? „Přivítáme plnoleté zájemce do věku čtyřiceti let, s perfektním zdravotním stavem, bez zdravotních obtíží a stálé medikace, s váhou nad padesát kilogramů, kteří jsou registrováni u kterékoli české zdravotní pojišťovny. To jsou hlavní kritéria,“ vyjmenovává Dagmar Knýblová.

Kristýna Zelená Pospíšková from the Environmental Nanotechnologies research group at CATRIN will focus on developing a new generation of biochar-based nanocomposites produced from biomass to improve their efficiency and broaden their practical use in environmental technologies. Her three-year research project has received fundingfrom the Palacký University KaMos– Return Grants programme.

Biochar-based composites represent modern and environmentally friendly materials produced through the thermal processing of biomass and its subsequent modification so that the resulting materials can effectively capture or decompose harmful substances from water or soil. By combining biochar with reactive nanoparticles or with surface-bound isolated atoms of selected metals, it is possible to obtain materials with high efficiency, stability and selectivity towards a wide range of contaminants. Worldwide, such materials are emerging as a promising alternative to more expensive or less sustainable sorbents and catalysts.

“The project focuses on developing a new generation of biochar nanocomposites prepared from both readily available and waste biomass. Together with my colleagues, I will synthesise and modify these materials using advanced methods, comprehensively characterise them and test their performance in the treatment of both model and real contaminated waters. Promising systems may subsequently serve as a basis for follow-up applied research or future innovations in the field of environmental decontamination,” explained the researcher.

The Palacký University Return Grants programme is intended for researchers and doctoral students returning to research after a career break due to parenthood, illness or caring for a close family member. Its aim is to facilitate the return to research, support the long-term sustainability of scientific careers and promote equal opportunities in academia.

“After my three-year career break due to parenthood, this call represented a unique opportunity to effectively build on my previous research activities, further develop them and fully re-engage in research within our group,” said the grant recipient.

In the past, she has focused extensively on the preparation of various types of composite materials for environmental applications (sorbents for contaminant removal) and bioapplications (carriers for enzymes and cells), with particular emphasis on their magnetic separation. In recent years, her research has concentrated on the development of composite (nano)materials based on biochar combined with metal nanoparticles and their oxides or sulfides, which form within the porous matrix during the pyrolysis of impregnated biomaterials. Selected materials have already been successfully applied in the removal of problematic organic and inorganic contaminants, as enzyme-mimicking catalysts and as photocatalytically active composites.

The project, with a budget of CZK 6.1 million, will enable the researcher to build on her previous work, renew existing collaborations and establish new partnerships, particularly within the V4 Biochar Platform, which brings together Czech and international scientists working on biochar-based materials.

Na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z biomasy s cílem zvýšit jejich účinnost a rozšířit možnosti jejich praktického využití v environmentálních technologiích se zaměří Kristýna Zelená Pospíšková z výzkumné skupiny Environmentální nanotechnologie v CATRIN. Na tříletý výzkum získala podporu v projektu KaMos – Návratové granty Univerzity Palackého.

„Projekt je zaměřen na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z dostupné i odpadní biomasy. Materiály budu společně s kolegy připravovat a modifikovat pokročilými postupy, komplexně charakterizovat a testovat při čištění modelových i reálných kontaminovaných vod. Perspektivní systémy mohou následně sloužit jako základ pro navazující aplikovaný výzkum či budoucí inovace v oblasti dekontaminací,“ objasnila výzkumnice.

Návratové granty Univerzity Palackého jsou určeny výzkumníkům a studentům doktorských studijních programů, kteří se vracejí k výzkumu po kariérní přestávce z důvodu rodičovství, nemoci nebo péče o blízkou osobu. Cílem je usnadnit návrat k výzkumné práci, podpořit dlouhodobou udržitelnost vědecké kariéry a posilovat rovnost příležitostí v akademickém prostředí.

„Po mé tříleté kariérní přestávce z důvodu rodičovství mě tato výzva zaujala jako jedinečná příležitost, jak efektivně navázat na předchozí výzkumné aktivity, dále je rozvíjet a znovu se tak plně zapojit do výzkumu v rámci naší výzkumné skupiny,“ ocenila tuto možnost držitelka grantu.

V minulosti se intenzivně zabývala přípravou různých typů kompozitních materiálů pro environmentální aplikace (sorbenty kontaminujících látek) a bioaplikace (nosiče enzymů a buněk) s důrazem na jejich magnetickou separaci. V posledních letech se zaměřila na vývoj kompozitních (nano)materiálů na bázi biocharu s (nano)částicemi kovů a jejich oxidů/sulfidů, které vznikají ve struktuře porézní matrice během pyrolýzy impregnovaných biomateriálů. Vybrané materiály se podařilo uplatnit při odstraňování problematických organických i anorganických kontaminací, jako katalyzátory simulující funkci enzymů nebo fotokatalyticky aktivní kompozity.

Projekt s rozpočtem 6,1 milionu korun umožní navázat na předchozí výzkum, obnovit dosavadní spolupráce a vytvořit nové kontakty zejména v rámci V4 Biochar Platformy, která sdružuje tuzemské i zahraniční vědce působící v oblasti biocharových materiálů.

Kompozity na bázi biocharu představují moderní a ekologicky šetrné materiály, které vznikají tepelným zpracováním biomasy a její úpravou tak, aby dokázaly účinně zachytávat nebo rozkládat škodlivé látky z vody či půdy. Spojením biocharu s reaktivními nanočásticemi nebo povrchově vázanými izolovanými atomy vybraných kovů lze dosáhnout materiálů s vysokou účinností, stabilitou či selektivitou vůči širokému spektru kontaminantů. Tyto materiály se celosvětově prosazují jako slibná alternativa k dražším nebo méně udržitelným sorbentům a katalyzátorům.

Na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z biomasy s cílem zvýšit jejich účinnost a rozšířit možnosti jejich praktického využití v environmentálních technologiích se zaměří Kristýna Zelená Pospíšková z výzkumné skupiny Environmentální nanotechnologie v CATRIN. Na tříletý výzkum získala podporu v projektu KaMos – Návratové granty Univerzity Palackého.

„Projekt je zaměřen na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z dostupné i odpadní biomasy. Materiály budu společně s kolegy připravovat a modifikovat pokročilými postupy, komplexně charakterizovat a testovat při čištění modelových i reálných kontaminovaných vod. Perspektivní systémy mohou následně sloužit jako základ pro navazující aplikovaný výzkum či budoucí inovace v oblasti dekontaminací,“ objasnila výzkumnice.

Návratové granty Univerzity Palackého jsou určeny výzkumníkům a studentům doktorských studijních programů, kteří se vracejí k výzkumu po kariérní přestávce z důvodu rodičovství, nemoci nebo péče o blízkou osobu. Cílem je usnadnit návrat k výzkumné práci, podpořit dlouhodobou udržitelnost vědecké kariéry a posilovat rovnost příležitostí v akademickém prostředí.

„Po mé tříleté kariérní přestávce z důvodu rodičovství mě tato výzva zaujala jako jedinečná příležitost, jak efektivně navázat na předchozí výzkumné aktivity, dále je rozvíjet a znovu se tak plně zapojit do výzkumu v rámci naší výzkumné skupiny,“ ocenila tuto možnost držitelka grantu.

V minulosti se intenzivně zabývala přípravou různých typů kompozitních materiálů pro environmentální aplikace (sorbenty kontaminujících látek) a bioaplikace (nosiče enzymů a buněk) s důrazem na jejich magnetickou separaci. V posledních letech se zaměřila na vývoj kompozitních (nano)materiálů na bázi biocharu s (nano)částicemi kovů a jejich oxidů/sulfidů, které vznikají ve struktuře porézní matrice během pyrolýzy impregnovaných biomateriálů. Vybrané materiály se podařilo uplatnit při odstraňování problematických organických i anorganických kontaminací, jako katalyzátory simulující funkci enzymů nebo fotokatalyticky aktivní kompozity.

Projekt s rozpočtem 6,1 milionu korun umožní navázat na předchozí výzkum, obnovit dosavadní spolupráce a vytvořit nové kontakty zejména v rámci V4 Biochar Platformy, která sdružuje tuzemské i zahraniční vědce působící v oblasti biocharových materiálů.

Kompozity na bázi biocharu představují moderní a ekologicky šetrné materiály, které vznikají tepelným zpracováním biomasy a její úpravou tak, aby dokázaly účinně zachytávat nebo rozkládat škodlivé látky z vody či půdy. Spojením biocharu s reaktivními nanočásticemi nebo povrchově vázanými izolovanými atomy vybraných kovů lze dosáhnout materiálů s vysokou účinností, stabilitou či selektivitou vůči širokému spektru kontaminantů. Tyto materiály se celosvětově prosazují jako slibná alternativa k dražším nebo méně udržitelným sorbentům a katalyzátorům.

Výzkumný tým z Univerzity Palackého ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc hledá dobrovolníky ve věku 50+ do studie zaměřené na bezpečnost řízení u starších řidičů. Cílem výzkumu je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy pomoci včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro bezpečné řízení, například zpomalené reakce nebo zhoršenou pozornost.

Možnost řídit automobil je pro mnoho lidí symbolem nezávislosti a důležitou součástí každodenního života, zejména ve vyšším věku. Ztráta řidičského oprávnění může vést ke ztrátě samostatnosti, sociální izolaci nebo větší závislosti na rodině. Současně však některá neurologická onemocnění mohou postupně ovlivňovat schopnosti důležité pro řízení, aniž by si toho člověk zpočátku všiml.

„V současné praxi často chybí jasná a objektivní kritéria, podle kterých by bylo možné rozhodnout, zda je řízení ještě bezpečné. Rozhodování tak mnohdy stojí na individuálním posouzení lékaře. Naším cílem je přinést data, která pomohou toto rozhodování zpřesnit,“ vysvětluje za řešitele projektu Jakub Štefec z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Výzkum sleduje reakce, pozornost i koordinaci

Účastníci studie absolvují sérii krátkých psychologických testů zaměřených na schopnosti důležité pro řízení, například reakční čas, pozornost, koordinaci nebo schopnost správně reagovat na různé podněty.

Výzkumníci využívají několik specializovaných testovacích systémů používaných v dopravní psychologii. Kromě mezinárodně uznávaného Vienna Test System (VTS) a systému GETA, který se běžně používá při dopravně-psychologických vyšetřeních v České republice, pracují i s novým testovacím systémem GPE Psychotronics. Ten dosud v České republice není běžně využíván a Univerzita Palackého je prvním pracovištěm, které jej zapojuje do výzkumu. Jedním z cílů studie je také vytvořit české normy pro některé z těchto testů.

Vědci hledají řidiče ve věku 50+

Do výzkumu se mohou zapojit řidiči ve věkové kategorii 50+ s důrazem na skupinu 65–85 let.

Součástí studie je také klinická část, do které jsou zapojováni pacienti s Parkinsonovou nemocí nebo parkinsonským syndromem a s roztroušenou sklerózou. Výsledky psychologických testů budou porovnávány s klinickými ukazateli průběhu těchto onemocnění.

Registrovat se můžete zde.

„Naším cílem je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy sloužit jako rychlý screeningový nástroj, který pomůže včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro řízení a případně nasměrovat pacienta k podrobnějšímu neurologickému vyšetření,“ doplnil Jakub Štefec.

Výsledky mohou pomoci lékařům i řidičům

Výstupem projektu by měly být doporučené postupy pro praktické lékaře, neurology a dopravní psychology, které pomohou objektivněji posuzovat způsobilost k řízení.

Výzkum může nabídnout přínosy v několika rovinách, od včasnějšího zachycení neurologických onemocnění přes zvýšení bezpečnosti silničního provozu až po možnost, aby starší lidé mohli řídit déle, pokud je to bezpečné.

Projekt má podporu odborných komunit dopravních psychologů i neurologů, kteří deklarovali zájem výsledky výzkumu využít v praxi. Více najdete na plakátu a v registračním formuláři.

Studie je realizována v rámci projektu Nové technologie pro digitální zdravotnictví, který vzniká ve spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. Projekt je financován z programu OP JAK (reg. č. CZ.02.01.01/00/23_021/0008829).

Výzkumný tým z Univerzity Palackého ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc hledá dobrovolníky ve věku 50+ do studie zaměřené na bezpečnost řízení u starších řidičů. Cílem výzkumu je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy pomoci včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro bezpečné řízení, například zpomalené reakce nebo zhoršenou pozornost.

Možnost řídit automobil je pro mnoho lidí symbolem nezávislosti a důležitou součástí každodenního života, zejména ve vyšším věku. Ztráta řidičského oprávnění může vést ke ztrátě samostatnosti, sociální izolaci nebo větší závislosti na rodině. Současně však některá neurologická onemocnění mohou postupně ovlivňovat schopnosti důležité pro řízení, aniž by si toho člověk zpočátku všiml.

„V současné praxi často chybí jasná a objektivní kritéria, podle kterých by bylo možné rozhodnout, zda je řízení ještě bezpečné. Rozhodování tak mnohdy stojí na individuálním posouzení lékaře. Naším cílem je přinést data, která pomohou toto rozhodování zpřesnit,“ vysvětluje za řešitele projektu Jakub Štefec z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Výzkum sleduje reakce, pozornost i koordinaci

Účastníci studie absolvují sérii krátkých psychologických testů zaměřených na schopnosti důležité pro řízení, například reakční čas, pozornost, koordinaci nebo schopnost správně reagovat na různé podněty.

Výzkumníci využívají několik specializovaných testovacích systémů používaných v dopravní psychologii. Kromě mezinárodně uznávaného Vienna Test System (VTS) a systému GETA, který se běžně používá při dopravně-psychologických vyšetřeních v České republice, pracují i s novým testovacím systémem GPE Psychotronics. Ten dosud v České republice není běžně využíván a Univerzita Palackého je prvním pracovištěm, které jej zapojuje do výzkumu. Jedním z cílů studie je také vytvořit české normy pro některé z těchto testů.

Vědci hledají řidiče ve věku 50+

Do výzkumu se mohou zapojit řidiči ve věkové kategorii 50+ s důrazem na skupinu 65–85 let.

Součástí studie je také klinická část, do které jsou zapojováni pacienti s Parkinsonovou nemocí nebo parkinsonským syndromem a s roztroušenou sklerózou. Výsledky psychologických testů budou porovnávány s klinickými ukazateli průběhu těchto onemocnění.

Registrovat se můžete zde.

„Naším cílem je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy sloužit jako rychlý screeningový nástroj, který pomůže včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro řízení a případně nasměrovat pacienta k podrobnějšímu neurologickému vyšetření,“ doplnil Jakub Štefec.

Výsledky mohou pomoci lékařům i řidičům

Výstupem projektu by měly být doporučené postupy pro praktické lékaře, neurology a dopravní psychology, které pomohou objektivněji posuzovat způsobilost k řízení.

Výzkum může nabídnout přínosy v několika rovinách, od včasnějšího zachycení neurologických onemocnění přes zvýšení bezpečnosti silničního provozu až po možnost, aby starší lidé mohli řídit déle, pokud je to bezpečné.

Projekt má podporu odborných komunit dopravních psychologů i neurologů, kteří deklarovali zájem výsledky výzkumu využít v praxi. Více najdete na plakátu a v registračním formuláři.

Studie je realizována v rámci projektu Nové technologie pro digitální zdravotnictví, který vzniká ve spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. Projekt je financován z programu OP JAK (reg. č. CZ.02.01.01/00/23_021/0008829).

Jak vyrůstá generace, která nikdy nepoznala svět bez internetu? Jaké výzvy i příležitosti přináší digitální prostředí? A co skutečně říkají data o vlivu sociálních sítí, chytrých telefonů a technologií na psychiku a životní styl dětí? Vědci z Univerzity Palackého budou na debatě vyvracet mýty a předkládat fakta o dospívání v digitálním světě.

Ve veřejném prostoru se začaly objevovat názory, že by se mělo omezit používání mobilních telefonů ve školách či zakázat sociální sítě dětem a dospívajícím. Co ale říkají data? Abychom nepodléhali jen dojmům a viděli celou problematiku dětí v digitálním prostředí komplexně, uspořádala Univerzita Palackého debatu s vědci, kteří se tématu odolnosti dětí v éře chytrých telefonů a sociálních sítí dlouhodobě věnují.

Na diskuzi pro širokou veřejnost vystoupí zástupci tří výzkumných projektů: Dominik Voráč z projektu E-Bezpečí, Petr Baďura ze Zdravé generace a Jana Pelclová za ReDiKid. Tři pohledy ze tří fakult doplní nezisková organizace Nepanikař, která stojí za mobilní aplikací pomáhající zvládat duševní nepohodu dětem a mladistvým. Diskuze je určena rodičům, pedagogům i všem, kdo chtějí porozumět nastupující generaci na základě faktů, nikoli dojmů.

Akce se koná pod hlavičkou nové univerzitní kampaně UP to the Future a nabídne srozumitelný pohled podložený výzkumy a konkrétními daty – bez zjednodušování, moralizování a bez senzace. Dozvíte se, jak posilovat odolnost dětí v online prostředí, kde jsou skutečná rizika a kde naopak zbytečné obavy a jak mohou rodiče a učitelé reagovat na proměny digitálního světa. Prostor bude i pro otázky z publika.

Přijďte ve čtvrtek 19. března od 17:00 do sálu Central Muzea umění Olomouc. Vstup je zdarma, bez nutnosti rezervace.

Jak vyrůstá generace, která nikdy nepoznala svět bez internetu? Jaké výzvy i příležitosti přináší digitální prostředí? A co skutečně říkají data o vlivu sociálních sítí, chytrých telefonů a technologií na psychiku a životní styl dětí? Vědci z Univerzity Palackého budou na debatě vyvracet mýty a předkládat fakta o dospívání v digitálním světě.

Ve veřejném prostoru se začaly objevovat názory, že by se mělo omezit používání mobilních telefonů ve školách či zakázat sociální sítě dětem a dospívajícím. Co ale říkají data? Abychom nepodléhali jen dojmům a viděli celou problematiku dětí v digitálním prostředí komplexně, uspořádala Univerzita Palackého debatu s vědci, kteří se tématu odolnosti dětí v éře chytrých telefonů a sociálních sítí dlouhodobě věnují.

Na diskuzi pro širokou veřejnost vystoupí zástupci tří výzkumných projektů: Dominik Voráč z projektu E-Bezpečí, Petr Baďura ze Zdravé generace a Jana Pelclová za ReDiKid. Tři pohledy ze tří fakult doplní nezisková organizace Nepanikař, která stojí za mobilní aplikací pomáhající zvládat duševní nepohodu dětem a mladistvým. Diskuze je určena rodičům, pedagogům i všem, kdo chtějí porozumět nastupující generaci na základě faktů, nikoli dojmů.

Akce se koná pod hlavičkou nové univerzitní kampaně UP to the Future a nabídne srozumitelný pohled podložený výzkumy a konkrétními daty – bez zjednodušování, moralizování a bez senzace. Dozvíte se, jak posilovat odolnost dětí v online prostředí, kde jsou skutečná rizika a kde naopak zbytečné obavy a jak mohou rodiče a učitelé reagovat na proměny digitálního světa. Prostor bude i pro otázky z publika.

Přijďte ve čtvrtek 19. března od 17:00 do sálu Central Muzea umění Olomouc. Vstup je zdarma, bez nutnosti rezervace.

Snímky pořízené elektronovým mikroskopem odhalují podivuhodný svět, který běžně zůstává lidskému oku skrytý. Právě tuto jedinečnou možnost nabízí návštěvníkům výstava Struktury mikrosvěta, která představuje detailní podoby buněk i jemných struktur rostlin. Navštívit ji můžete do 17. dubna 2026 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UP.

Myšlenka uspořádat výstavu právě na tomto místě vznikla ve spolupráci s popularizátorkou vědy na UP Vendulou Lužnou a vedoucím botanické zahrady Václavem Dvořákem.

Cesta do světa, který běžně nevidíme

„Používáme elektronovou mikroskopii proto, že dokáže zobrazit extrémně malé objekty – viry, bakterie, nanostruktury i rozmanité povrchy materiálů. Umožňuje studovat nejen jejich vnější podobu, ale i vnitřní struktury. Elektronový mikroskop je dnes nepostradatelným pomocníkem v celé řadě přírodovědných i technických oborů,“ uvedl autor výstavy Václav Svoboda z katedry biofyziky.

Pro elektronovou mikroskopii biologického materiálu přitom hraje zásadní roli samotná příprava vzorků. „Je to alfa omega elektronové mikroskopie. Když vzorek dobře nepřipravíte, nic nevidíte,“ doplňuje Václav Svoboda. Návštěvníci mohou snímky zhlédnout v jejich přirozené černobílé podobě nebo digitálně kolorované tak, aby vynikly detaily na povrchu i uvnitř rostlinných struktur.

Dialog vědy a estetiky

„Snažím se barvou podtrhnout to, co by jinak zůstalo skryté. Zvýraznit struktury, vrstvy a hloubku. Nejde o to realitu přikrášlit, ale lépe ji číst,“ vysvětluje Kateřina Kašparová, tvůrkyně z Olomouce, která se podílí na výsledné podobě obrazů. Podle ní je každý snímek dialogem mezi vědou a estetikou: „Když pracuji s barvou, přemýšlím, co chce obraz sdělit. Mikrosvět je nesmírně křehký a zároveň architektonicky dokonalý.“

Výstava Struktury mikrosvěta je v Botanické zahradě PřF UP přístupná v pracovní dny do 16:00.

Snímky pořízené elektronovým mikroskopem odhalují podivuhodný svět, který běžně zůstává lidskému oku skrytý. Právě tuto jedinečnou možnost nabízí návštěvníkům výstava Struktury mikrosvěta, která představuje detailní podoby buněk i jemných struktur rostlin. Navštívit ji můžete do 17. dubna 2026 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UP.

Myšlenka uspořádat výstavu právě na tomto místě vznikla ve spolupráci s popularizátorkou vědy na UP Vendulou Lužnou a vedoucím botanické zahrady Václavem Dvořákem.

Cesta do světa, který běžně nevidíme

„Používáme elektronovou mikroskopii proto, že dokáže zobrazit extrémně malé objekty – viry, bakterie, nanostruktury i rozmanité povrchy materiálů. Umožňuje studovat nejen jejich vnější podobu, ale i vnitřní struktury. Elektronový mikroskop je dnes nepostradatelným pomocníkem v celé řadě přírodovědných i technických oborů,“ uvedl autor výstavy Václav Svoboda z katedry biofyziky.

Pro elektronovou mikroskopii biologického materiálu přitom hraje zásadní roli samotná příprava vzorků. „Je to alfa omega elektronové mikroskopie. Když vzorek dobře nepřipravíte, nic nevidíte,“ doplňuje Václav Svoboda. Návštěvníci mohou snímky zhlédnout v jejich přirozené černobílé podobě nebo digitálně kolorované tak, aby vynikly detaily na povrchu i uvnitř rostlinných struktur.

Dialog vědy a estetiky

„Snažím se barvou podtrhnout to, co by jinak zůstalo skryté. Zvýraznit struktury, vrstvy a hloubku. Nejde o to realitu přikrášlit, ale lépe ji číst,“ vysvětluje Kateřina Kašparová, tvůrkyně z Olomouce, která se podílí na výsledné podobě obrazů. Podle ní je každý snímek dialogem mezi vědou a estetikou: „Když pracuji s barvou, přemýšlím, co chce obraz sdělit. Mikrosvět je nesmírně křehký a zároveň architektonicky dokonalý.“

Výstava Struktury mikrosvěta je v Botanické zahradě PřF UP přístupná v pracovní dny do 16:00.

Nový cyklus Umění v novém světě přináší výtvarná díla do rektorské pracovny a přilehlých prostor na Univerzitě Palackého. Vernisáž první edice proběhla v tomto týdnu za účasti vystavujících autorů Magdaleny Turzové, Roberta Bučka a Davida Jedličky. Smyslem cyklu je oživit prostory, v nichž se odehrává řada důležitých jednání o budoucnosti univerzity, a dát současně prostor výtvarným umělcům spojeným s akademickým prostředím. V každém semestru akademického roku pak bude uvedena další samostatná tematická edice.

„Těší mě, že můžeme tímto způsobem prezentovat výtvarná díla, která vznikají na naší univerzitě. Do prostor rektorátu přichází řada zajímavých osobností, je skvělé, že je můžeme oslovit i tímto způsobem. Děkuji kurátorce Barboře Kundračíkové, která s touto myšlenkou přišla a dovedla ji do úspěšné realizace. Dík patří i umělcům, kteří nám zapůjčili svá díla,“ uvedl během vernisáže Michael Kohajda, rektor UP.

video_sem

Všichni tři autoři, jejichž díla budou vystavena až do konce června, působí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. „Rektorská pracovna je místem na pomezí, je soukromým světem soustředěné práce i arénou živé diskuze. A umění je přirozeně akcentuje, podněcuje nás, baví, těší, obohacuje náš život, dává mu větší smysl a hodnotu. Univerzita Palackého se tímto způsobem chápe dalšího výjimečného nástroje, který má – v době velkých změn – k dispozici,“ podotkla kurátorka nového cyklu Barbora Kundračíková.

Akademické obci i veřejnosti je cyklus Umění v novém světě přístupný prostřednictvím nově založeného webu a fyzicky také při zvláštních příležitostech, jakými jsou například dny otevřených dveří či evropského kulturního dědictví apod. Autoři jsou zároveň zváni k artist talk v rámci programu katedry dějin umění FF UP, nejbližší se pod názvem Okno do současného umění uskuteční 17. března od 17:30 hodin v Auditoriu maximu Uměleckého centra UP.

Nový cyklus Umění v novém světě přináší výtvarná díla do rektorské pracovny a přilehlých prostor na Univerzitě Palackého. Vernisáž první edice proběhla v tomto týdnu za účasti vystavujících autorů Magdaleny Turzové, Roberta Bučka a Davida Jedličky. Smyslem cyklu je oživit prostory, v nichž se odehrává řada důležitých jednání o budoucnosti univerzity, a dát současně prostor výtvarným umělcům spojeným s akademickým prostředím. V každém semestru akademického roku pak bude uvedena další samostatná tematická edice.

„Těší mě, že můžeme tímto způsobem prezentovat výtvarná díla, která vznikají na naší univerzitě. Do prostor rektorátu přichází řada zajímavých osobností, je skvělé, že je můžeme oslovit i tímto způsobem. Děkuji kurátorce Barboře Kundračíkové, která s touto myšlenkou přišla a dovedla ji do úspěšné realizace. Dík patří i umělcům, kteří nám zapůjčili svá díla,“ uvedl během vernisáže Michael Kohajda, rektor UP.

video_sem

Všichni tři autoři, jejichž díla budou vystavena až do konce června, působí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. „Rektorská pracovna je místem na pomezí, je soukromým světem soustředěné práce i arénou živé diskuze. A umění je přirozeně akcentuje, podněcuje nás, baví, těší, obohacuje náš život, dává mu větší smysl a hodnotu. Univerzita Palackého se tímto způsobem chápe dalšího výjimečného nástroje, který má – v době velkých změn – k dispozici,“ podotkla kurátorka nového cyklu Barbora Kundračíková.

Akademické obci i veřejnosti je cyklus Umění v novém světě přístupný prostřednictvím nově založeného webu a fyzicky také při zvláštních příležitostech, jakými jsou například dny otevřených dveří či evropského kulturního dědictví apod. Autoři jsou zároveň zváni k artist talk v rámci programu katedry dějin umění FF UP, nejbližší se pod názvem Okno do současného umění uskuteční 17. března od 17:30 hodin v Auditoriu maximu Uměleckého centra UP.

Areál na Envelopě, okolí Moravy nebo Bezručovy sady – to jsou místa, kterými každý den procházíme, kde bydlíme nebo kam si chodíme odpočinout. Najdou se tam ale zákoutí, která by potřebovala trochu péče. Zapojte se proto s Univerzitou Palackého v pátek 27. března do celorepublikové dobrovolnické iniciativy Ukliďme Česko, přiložte ruku k dílu a pomozte udělat Olomouc o něco příjemnějším místem.

Během dopoledne spolu s Udržitelnou univerzitou uklidíme odpad z parků, okolí univerzitních budov i břehů Moravy, aby se nám v Olomouci zase o něco lépe studovalo, pracovalo i odpočívalo. Zapojit se mohou studenti i zaměstnanci – stačí se přihlásit, přijít na sraz a přidat se k dobrovolníkům z univerzity, kteří chtějí udělat něco dobrého pro své okolí. Kromě užitečné práce je to také příležitost potkat se s kolegy a spolužáky mimo běžný pracovní či studijní den a společně přispět k příjemnějšímu prostředí ve městě.

Kdy: pátek 27. 3. 2026 od 08:30 do 12:00

Sraz: v 8:30 ve Studentském klubu UP na Zbrojnici (Biskupské náměstí 1)

Místo úklidu: Bezručovy sady a areál 17. listopadu (okolí univerzitních budov + okolí řeky Moravy)

Připraveno bude malé občerstvení, pracovní rukavice i pytle. Těšíme se na studenty i zaměstnance UP.

Zaregistrujte se

Účast na akci vyžaduje souhlas přímého nadřízeného, je nezbytné dodržovat zásady bezpečnosti.

Podmínky účasti (pro zaměstnance UP)

Účast dobrovolníka vyžaduje souhlas přímého nadřízeného. Dále o uvolnění zaměstnanců pro zapojení se do této dobrovolnické aktivitě rozhoduje v případě fakult a vysokoškolského ústavu UP děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu. O uvolnění zaměstnanců Rektorátu UP a univerzitních zařízení UP pro zapojení se do této dobrovolnické aktivity rozhoduje příslušný vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru. Dobrovolnická činnost nesmí narušit ani omezit plnění pracovních povinností.

Po dobu účasti na této dobročinné aktivitě náleží uvolněným zaměstnancům mzda jako při výkonu práce. V evidenci docházky je účast je vykázána jako běžná pracovní doba. Finanční odměna není poskytována; cílem je společenský přínos a osobní zkušenost.

Bezpečnost

Zaměstnanci a studenti registrací na akci potvrzují, že jsou si vědomi podmínek účasti a souhlasí s nimi. Účastníci jsou povinni dbát pokynů organizátorů a dodržovat zásady bezpečnosti po celou dobu konání akce. Akci pořádá Udržitelná univerzita.

Areál na Envelopě, okolí Moravy nebo Bezručovy sady – to jsou místa, kterými každý den procházíme, kde bydlíme nebo kam si chodíme odpočinout. Najdou se tam ale zákoutí, která by potřebovala trochu péče. Zapojte se proto s Univerzitou Palackého v pátek 27. března do celorepublikové dobrovolnické iniciativy Ukliďme Česko, přiložte ruku k dílu a pomozte udělat Olomouc o něco příjemnějším místem.

Během dopoledne spolu s Udržitelnou univerzitou uklidíme odpad z parků, okolí univerzitních budov i břehů Moravy, aby se nám v Olomouci zase o něco lépe studovalo, pracovalo i odpočívalo. Zapojit se mohou studenti i zaměstnanci – stačí se přihlásit, přijít na sraz a přidat se k dobrovolníkům z univerzity, kteří chtějí udělat něco dobrého pro své okolí. Kromě užitečné práce je to také příležitost potkat se s kolegy a spolužáky mimo běžný pracovní či studijní den a společně přispět k příjemnějšímu prostředí ve městě.

Kdy: pátek 27. 3. 2026 od 08:30 do 12:00

Sraz: v 8:30 ve Studentském klubu UP na Zbrojnici (Biskupské náměstí 1)

Místo úklidu: Bezručovy sady a areál 17. listopadu (okolí univerzitních budov + okolí řeky Moravy)

Připraveno bude malé občerstvení, pracovní rukavice i pytle. Těšíme se na studenty i zaměstnance UP.

Zaregistrujte se

Účast na akci vyžaduje souhlas přímého nadřízeného, je nezbytné dodržovat zásady bezpečnosti.

Podmínky účasti (pro zaměstnance UP)

Účast dobrovolníka vyžaduje souhlas přímého nadřízeného. Dále o uvolnění zaměstnanců pro zapojení se do této dobrovolnické aktivitě rozhoduje v případě fakult a vysokoškolského ústavu UP děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu. O uvolnění zaměstnanců Rektorátu UP a univerzitních zařízení UP pro zapojení se do této dobrovolnické aktivity rozhoduje příslušný vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru. Dobrovolnická činnost nesmí narušit ani omezit plnění pracovních povinností.

Po dobu účasti na této dobročinné aktivitě náleží uvolněným zaměstnancům mzda jako při výkonu práce. V evidenci docházky je účast je vykázána jako běžná pracovní doba. Finanční odměna není poskytována; cílem je společenský přínos a osobní zkušenost.

Bezpečnost

Zaměstnanci a studenti registrací na akci potvrzují, že jsou si vědomi podmínek účasti a souhlasí s nimi. Účastníci jsou povinni dbát pokynů organizátorů a dodržovat zásady bezpečnosti po celou dobu konání akce. Akci pořádá Udržitelná univerzita.

Nejen to, jak si správně čistit zuby, připomenou u příležitosti Světového dne ústního zdraví osvětové akce, které připravila olomoucká pobočka Sdružení studentů stomatologie ČR společně s Klinikou zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. První z nich se koná v úterý 17. března, kdy studenti poradí se zásadami správné péče o ústní dutinu v areálu nemocnice.

K edukativním stanovištím budoucích zubařů mohou zájemci z veřejnosti během úterka zamířit od 8 do 14 hodin do nemocničního monobloku A a na Dětskou kliniku. Studenti ukážou, jak si co nejlépe vyčistit zuby a jak dále pečovat o zdraví úst, a odpoví na otázky týkající se prevence. Nebude chybět ani Zubní víla, která informace o pravidlech zubní hygieny a prevenci zubního kazu podává zábavnou formou a která bude mít pro dětské zájemce připraveny i malé dárky.

Přímo na děti se pak zaměřuje program, který je připraven na čtvrtek 26. března od 8 do 13 hodin v Pevnosti poznání. „Pravidla péče o ústní zdraví je třeba šířit v první řadě mezi nejmladší generaci, a proto se zde v režii studentů zubního lékařství a Zubní víly děti z mateřských škol seznámí se zubařským křeslem, ukážou si, jak správně čistit svoje zoubky, pobaví se o tom, co je a není vhodné pro tvorbu zubního kazu, a zahrají si třeba i na zubaře,“ uvedla přednostka Kliniky zubního lékařství Iva Voborná.

Kromě toho se na klinice na Světový den ústního zdraví v pátek 20. března uskuteční také tradiční konference stomatologů, dentálních hygienistek a zubních sester Úsměv 026, která je věnována zejména prezentacím postgraduálních studentů a mladých lékařů. Hlavními přednášejícími letošního ročníku jsou stomatologové Michal Czyž a Michal Přibyl, kteří představí 101 tipů a triků pro snadný začátek praxe.

Cílem Světového dne ústního zdraví, který se slaví každý rok 20. března, je připomenout nejrůznějšími akcemi pro veřejnost význam prevence, tedy že se onemocnění ústní dutiny dá velmi dobře předcházet. „Zubní kaz je celosvětově vůbec nejčastějším onemocněním. Je způsobeno nedostatečným čištěním zubů a přítomností dalších rizikových faktorů, například stravou bohatou na cukry. Chronické záněty v dutině ústní mohou být příčinou cukrovky, chorob srdce, plic i některých onkologických nemocí. Stejně jako u ostatních nemocí jsou také u onemocnění dutiny ústní důležité prevence, časná detekce a ošetření, které zabraňují negativním dopadům na zbytek těla,“ dodala Iva Voborná.

Nejen to, jak si správně čistit zuby, připomenou u příležitosti Světového dne ústního zdraví osvětové akce, které připravila olomoucká pobočka Sdružení studentů stomatologie ČR společně s Klinikou zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. První z nich se koná v úterý 17. března, kdy studenti poradí se zásadami správné péče o ústní dutinu v areálu nemocnice.

K edukativním stanovištím budoucích zubařů mohou zájemci z veřejnosti během úterka zamířit od 8 do 14 hodin do nemocničního monobloku A a na Dětskou kliniku. Studenti ukážou, jak si co nejlépe vyčistit zuby a jak dále pečovat o zdraví úst, a odpoví na otázky týkající se prevence. Nebude chybět ani Zubní víla, která informace o pravidlech zubní hygieny a prevenci zubního kazu podává zábavnou formou a která bude mít pro dětské zájemce připraveny i malé dárky.

Přímo na děti se pak zaměřuje program, který je připraven na čtvrtek 26. března od 8 do 13 hodin v Pevnosti poznání. „Pravidla péče o ústní zdraví je třeba šířit v první řadě mezi nejmladší generaci, a proto se zde v režii studentů zubního lékařství a Zubní víly děti z mateřských škol seznámí se zubařským křeslem, ukážou si, jak správně čistit svoje zoubky, pobaví se o tom, co je a není vhodné pro tvorbu zubního kazu, a zahrají si třeba i na zubaře,“ uvedla přednostka Kliniky zubního lékařství Iva Voborná.

Kromě toho se na klinice na Světový den ústního zdraví v pátek 20. března uskuteční také tradiční konference stomatologů, dentálních hygienistek a zubních sester Úsměv 026, která je věnována zejména prezentacím postgraduálních studentů a mladých lékařů. Hlavními přednášejícími letošního ročníku jsou stomatologové Michal Czyž a Michal Přibyl, kteří představí 101 tipů a triků pro snadný začátek praxe.

Cílem Světového dne ústního zdraví, který se slaví každý rok 20. března, je připomenout nejrůznějšími akcemi pro veřejnost význam prevence, tedy že se onemocnění ústní dutiny dá velmi dobře předcházet. „Zubní kaz je celosvětově vůbec nejčastějším onemocněním. Je způsobeno nedostatečným čištěním zubů a přítomností dalších rizikových faktorů, například stravou bohatou na cukry. Chronické záněty v dutině ústní mohou být příčinou cukrovky, chorob srdce, plic i některých onkologických nemocí. Stejně jako u ostatních nemocí jsou také u onemocnění dutiny ústní důležité prevence, časná detekce a ošetření, které zabraňují negativním dopadům na zbytek těla,“ dodala Iva Voborná.

Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP) vyhlašuje 17. ročník soutěže Podnikavá hlava, která vyhledává perspektivní podnikatelské nápady studentů, zaměstnanců a absolventů univerzity i široké veřejnosti z Olomouckého kraje. Přihlášky je možné zasílat do 11. května..

Podnikavá hlava dlouhodobě pomáhá autorům zajímavých projektů proměňovat jejich nápady v reálné podnikání. Soutěž v minulých letech pomohla odstartovat řadu zajímavých projektů. Mezi úspěšné projekty patří například inovativní řešení Festada k managementu chovu hospodářských zvířat, aplikace StitchIt On na vytváření vyšívacích vzorů pomocí AI nebo loňský vítězný projekt Beentry vyvíjející chytrá řešení pro monitoring včelstev.

„Naším cílem je dodat studentům i začínajícím podnikatelům odvahu pustit se do realizace vlastních nápadů. Soutěž jim nabízí nejen motivaci, ale také potřebné know-how, zázemí a podporu odborníků, která může výrazně usnadnit první kroky v podnikání,“ uvedl ředitel VTP UP Petr Suchomel.

Soutěžícím pomohou praktické workshopy

Registrace do soutěže je spuštěna od 11. března na webu www.podnikavahlava.cz. Po prvotním zaregistrování je nezbytné do 11. května dodat potřebné podklady k podnikatelskému záměru. Ze všech přihlášených projektů odborná porota vybere deset nejlepších, které postoupí do finále a jejich autoři své záměry představí před komisí složenou z úspěšných podnikatelů, investorů i zástupců institucí na podporu podnikání. Pro soutěžící jsou připraveny dva workshopy, které jim předají právní minimum pro podnikatele a naučí je, jak jednoduše a srozumitelně představit nápad investorům.

Hlavní cena v hodnotě 230 000 Kč

Oceněny budou tři nejlepší podnikatelské záměry a vítěz celé soutěže získá 50 000 Kč, poradenství v hodnotě 130 000 Kč, virtuální sídlo v inkubátoru VTP UP na dva roky a roční pronájem pracovního místa v Element Coworkingu.

Soutěž Podnikavá hlava pořádá Univerzita Palackého a je organizována pod záštitou primátorky Statutárního města Olomouce Miroslavy Ferancové a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka. Hlavním partnerem je společnost EY. Soutěž je realizovaná za podpory Statutárního města Olomouce a Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP) vyhlašuje 17. ročník soutěže Podnikavá hlava, která vyhledává perspektivní podnikatelské nápady studentů, zaměstnanců a absolventů univerzity i široké veřejnosti z Olomouckého kraje. Přihlášky je možné zasílat do 11. května..

Podnikavá hlava dlouhodobě pomáhá autorům zajímavých projektů proměňovat jejich nápady v reálné podnikání. Soutěž v minulých letech pomohla odstartovat řadu zajímavých projektů. Mezi úspěšné projekty patří například inovativní řešení Festada k managementu chovu hospodářských zvířat, aplikace StitchIt On na vytváření vyšívacích vzorů pomocí AI nebo loňský vítězný projekt Beentry vyvíjející chytrá řešení pro monitoring včelstev.

„Naším cílem je dodat studentům i začínajícím podnikatelům odvahu pustit se do realizace vlastních nápadů. Soutěž jim nabízí nejen motivaci, ale také potřebné know-how, zázemí a podporu odborníků, která může výrazně usnadnit první kroky v podnikání,“ uvedl ředitel VTP UP Petr Suchomel.

Soutěžícím pomohou praktické workshopy

Registrace do soutěže je spuštěna od 11. března na webu www.podnikavahlava.cz. Po prvotním zaregistrování je nezbytné do 11. května dodat potřebné podklady k podnikatelskému záměru. Ze všech přihlášených projektů odborná porota vybere deset nejlepších, které postoupí do finále a jejich autoři své záměry představí před komisí složenou z úspěšných podnikatelů, investorů i zástupců institucí na podporu podnikání. Pro soutěžící jsou připraveny dva workshopy, které jim předají právní minimum pro podnikatele a naučí je, jak jednoduše a srozumitelně představit nápad investorům.

Hlavní cena v hodnotě 230 000 Kč

Oceněny budou tři nejlepší podnikatelské záměry a vítěz celé soutěže získá 50 000 Kč, poradenství v hodnotě 130 000 Kč, virtuální sídlo v inkubátoru VTP UP na dva roky a roční pronájem pracovního místa v Element Coworkingu.

Soutěž Podnikavá hlava pořádá Univerzita Palackého a je organizována pod záštitou primátorky Statutárního města Olomouce Miroslavy Ferancové a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka. Hlavním partnerem je společnost EY. Soutěž je realizovaná za podpory Statutárního města Olomouce a Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.