Feed aggregator

Jak je Univerzita Palackého připravena na závažné bezpečnostní události a kybernetické útoky? Také těmito otázkami se zabýval Akademický senát UP na svém říjnovém zasedání. Senátorky a senátoři diskutovali rovněž o elektronické správě dokumentů a schválili několik důležitých univerzitních předpisů.

Jedním z hlavních témat říjnového zasedání Akademického senátu UP byla bezpečnost univerzity. Kancléřka UP Ivana Olivová se ve svém vystoupení zaměřila na připravenost instituce čelit závažným bezpečnostním událostem, které mohou ohrozit její fungování či zdraví osob. Zvláštní pozornost věnovala také ochraně takzvaných měkkých cílů, tedy veřejně přístupných míst s větší koncentrací lidí, mezi něž patří například univerzitní posluchárny nebo knihovny. Upozornila přitom na nedostatečné personální obsazení Bezpečnostního oddělení Rektorátu UP a zdůraznila potřebu jasně vymezených postupů, odborných kompetencí i úzké spolupráce s dalšími týmy. Rektor UP Michael Kohajda potvrdil, že bezpečnost univerzity považuje za jednu ze svých priorit. Důležitost tohoto tématu vzal na vědomí také akademický senát, který přijal usnesení vyjadřující podporu aktivitám směřujícím k posílení bezpečnosti na UP.

Na problematiku kybernetické bezpečnosti se zaměřil ředitel Centra výpočetní techniky UP Tomáš Antoš. Za zásadní pro posílení ochrany univerzitních systémů považuje zavedení dvoufaktorového ověřování při přihlašování, účinné monitorování bezpečnostních událostí a systematické vyhledávání zranitelností. Upozornil také na stárnoucí pracovní stanice a na rizika spojená se vzdáleným přístupem do univerzitních systémů. Tisíce vzdálených ploch, které umožňují připojení k univerzitním počítačům na dálku, jsou totiž chráněny pouze heslem. Mnohá zařízení navíc nesplňují požadavky pro přechod na operační systém Windows 11.

Za další problém označil skutečnost, že značná část univerzitních počítačů a notebooků není pod centrální správou. Podle Tomáše Antoše je proto nezbytné posílit koordinaci kybernetické bezpečnosti mezi Centrem výpočetní techniky UP a jednotlivými fakultami. Rektor Michael Kohajda přislíbil požadavky centra podpořit.  Předseda senátu Ondřej Molnár zároveň uvedl, že se tématu bude podrobněji věnovat chystané výjezdní zasedání AS UP. Senát podpořil vedení univerzity v dalším řešení této problematiky.

Dalším důležitým bodem byl e-government, tedy elektronizace veřejné správy, a jeho fungování na univerzitě. Kancléřka Ivana Olivová upozornila zejména na problémy spojené s evidencí dokumentů a vedením spisové služby, které univerzitě ukládá zákon. Poukázala na nejednotnost současných postupů i potřebu investic do technologického řešení. Univerzita tak bude muset zvážit, zda přistoupit k modernizaci stávajícího systému, nebo zvolit zcela nové řešení.

Vedle těchto témat se senát věnoval také legislativním a personálním otázkám. Schválil novelu č. 1 Řádu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na UP i novelu č. 7 Studijního a zkušebního řádu UP, obě ve znění pozměňovacích návrhů rektora. Přijal rovněž Dodatek ke Zprávě o hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na UP za rok 2025. Souhlasně se vyjádřil i k návrhu na jmenování Miroslava Kopeckého (FZV) členem Rady pro vnitřní hodnocení UP.

Senátorky a senátoři se seznámili rovněž se situací související s kvalitou vody v univerzitní budově ve Vodární ulici, kde byla zjištěna přítomnost olova. Na jednání vystoupila rovněž Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, která představila činnost této organizace.

V průběhu zasedání předseda Akademického senátu UP Ondřej Molnár poděkoval dosavadním členům ekonomické a legislativní komise a předal jmenovací dekrety jejich nově zvoleným členům (o složení komisí jsme psali zde). Předsedou ekonomické komise AS UP se stal Zdeněk Svoboda (FTK), místopředsedkyní Petra Gaul Aláčová (FZV). Legislativní komisi povede Veronika Tomoszková (PF), jejím prvním místopředsedou se stal Marek Jukl (PřF), druhou místopředsedkyní Kateřina Vitásková (PdF).

Příští jednání AS UP se uskuteční 11. listopadu. Více o AS UP zde. Usnesení zde.

After three years, it’s finally complete. Palacký University has officially opened its new building on Hněvotínská Street, which has begun serving the needs of the UP Faculty of Medicine and Dentistry and the UP Faculty of Health Sciences. Behind the distinctive red triangular features on the exterior – which have led to the building being nicknamed ‘Červená’ (Red) – lie modern simulators for practical student training, a circular lecture theatre with a seating capacity of 375, and a canteen capable of serving 2,000 diners a day.

The grand opening of this striking new building was attended by representatives of the university and its faculties, the region and a number of other distinguished guests; Health Minister Adam Vojtěch also accepted the invitation. The new premises were blessed by the Archbishop of Olomouc, Josef Nuzík.

video_sem

“Training future doctors and other healthcare professionals is one of our university’s most important tasks. The new building enables us to offer students better conditions and more space for practical training, so that they enter healthcare facilities as well-prepared as possible. Ultimately, it is patients who will benefit most from this investment. “I would like to thank everyone who was involved in the planning and construction of the building and who helped turn this ambitious project into reality,” said UP Rector Michael Kohajda.

A milestone for healthcare in Olomouc

According to Milan Kolář, Dean of the UP Faculty of Medicine and Dentistry, this marks another significant milestone in the faculty’s development. “I am delighted that we have succeeded in bringing this project to fruition. Not only is the Faculty of Medicine and Dentistry now set for the next 20–30 years in terms of its space requirements, but this also represents another step towards our goal of establishing an excellent European-level healthcare centre in Olomouc, encompassing teaching, research and the provision of high-quality healthcare, of which our faculty, the Faculty of Health Sciences and the Olomouc University Hospital,” said the Dean.

foto_sem_4

Among other things, the Faculty of Medicine and Dentistry has gained an auditorium with a capacity of 375 people in the new building. The faculty did not previously have a lecture theatre of this size at its disposal, but the need for one arose following the approval of the national programme to support an increase in capacity for the General Medicine programme in 2019, thanks to which the faculty is now training more future doctors.

“The auditorium’s capacity enables us to accommodate a higher number of students under the national programme, with around 270 students entering the first year of General Medicine. The circular shape of the auditorium is also of particular interest. The architect designed this amphitheatre-style layout in view of the site’s layout, which did not allow for a conventional lecture theatre layout with the capacity we required. In terms of technical equipment, too, the auditorium is among the most modern in the Czech Republic,” added Milan Kolář, Dean of the UP Faculty of Medicine and Dentistry.

Simulation of clinical reality

The simulation centre is also state-of-the-art. Using modern simulators that fairly faithfully replicate real clinical situations, students of General Medicine will acquire various practical skills before they begin treating live patients. The simulation centre will also serve students of Dentistry and will be used for specialist and postgraduate training.

foto_sem_4

The Faculty of Health Sciences at Palacký University has also centralised its simulation teaching within the new building. “Thanks to the national programme to support the training of non-medical healthcare professionals, we have been able to acquire state-of-the-art simulators for the training of general and paediatric nurses, midwives, radiology assistants and paramedics, with some 290 students starting their first year. “Among other things, we have equipped four training rooms that simulate real hospital operations, including intensive care,” explained Jiří Vévoda, Dean of the UP Faculty of Health Sciences.

He added that he sees the premises in the new building as the first step towards the further development of his faculty. “In order to meet the high demand for non-medical healthcare professions, I believe that in the near future we will succeed in securing funding for a building in which non-medical healthcare disciplines would be centralised, and a substantial part of the faculty could move into its own premises.”

A canteen had been missing until now

An important part of the newly opened building is the canteen, which can serve up to 2,000 diners a day; in addition, a bistro operates there throughout the day. Until now, there had been no comprehensive catering facilities in the university buildings on the university hospital campus.

foto_sem_4

“The canteen is equipped with the very latest technology currently available in the catering industry, and the menu reflects current dietary trends, including meat-free and vegan dishes. However, the canteen is not just a place for lunch; during the day it can also serve as a pleasant space for studying or relaxing, where students and staff alike can enjoy a good coffee or something from our own production,” said Jan Liška, director of the UP Accommodation and Dining Services.

Three thousand triangles

The design of the Red Building is the work of Brno-based Ateliér Velehradský, whilst the construction was carried out by GEMO. Construction began in late summer 2023. Even the shape of the shell of the building attracted the attention of passers-by, and this was further enhanced once workers began installing a shading system on the outer cladding, consisting of three thousand triangles made of red perforated sheet metal. The project also included landscaping of the immediate surroundings, where, amongst other things, a relaxation area with seating and exercise equipment was created. The first students attended classes in the new building in September this year, when trial operations began.

The cost of the new building on Hněvotínská Street amounted to 640 million crowns; two-thirds of this was covered by a grant from the state budget, whilst the remaining third was funded by Palacký University from its own resources.

There are currently 2,100 future doctors studying at the UP Faculty of Medicine and Dentistry, whilst the programmes at the UP Faculty of Health Sciences have around a thousand students.

Po třech letech je hotovo. Univerzita Palackého slavnostně otevřela novou budovu v Hněvotínské ulici, která začala sloužit potřebám Lékařské fakulty UP a Fakulty zdravotnických věd UP. Za charakteristickými vnějšími červenými trojúhelníky, díky kterým se již pro budovu vžilo pojmenování Červená, se ukrývají moderní simulátory pro praktickou výuku studujících, kruhová aula s kapacitou 375 sedících a také menza, která zvládne obsloužit 2000 strávníků denně.

Slavnostní otevření nepřehlédnutelné novostavby proběhlo za účasti představitelů univerzity a fakult, regionu a řady dalších významných hostů, pozvání přijal i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Novým prostorům požehnal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

video_sem

„Příprava budoucích lékařů a dalších zdravotnických pracovníků patří k nejdůležitějším úkolům naší univerzity. Nová budova nám umožňuje nabídnout studujícím lepší podmínky a více prostoru pro praktický nácvik, aby do zdravotnických zařízení přicházeli co nejlépe připraveni. Přínos této investice tak v konečném důsledku pocítí především pacienti. Děkuji všem, kteří se na přípravě a realizaci stavby podíleli a pomohli proměnit náročný záměr ve skutečnost,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

Milník pro olomoucké zdravotnictví

Podle děkana LF UP Milana Koláře jde o další významný milník v rozvoji fakulty. „Jsem velmi rád, že se podařilo tento záměr uskutečnit. Nejen že je lékařská fakulta nyní z hlediska prostorových požadavků zabezpečena na příštích 20–30 let, ale zároveň jde o další krok k cíli, kterým je excelentní zdravotnické centrum evropské úrovně v Olomouci, zahrnující výuku, výzkum a poskytování kvalitní zdravotní péče, jehož součástmi je naše fakulta, fakulta zdravotnických věd a Fakultní nemocnice Olomouc,“ uvedl děkan.

foto_sem_4

Lékařská fakulta v nové budově kromě jiného získala především aulu s kapacitou 375 lidí. Podobně velkou učebnu dosud fakulta neměla k dispozici, její potřeba však vyvstala po schválení národního programu na podporu navýšení kapacit v programu Všeobecné lékařství v roce 2019, díky kterému fakulta vzdělává více budoucích lékařek a lékařů.

„Kapacita auly nám umožňuje zvládat vyšší počet studujících v rámci národního programu, kdy do prvního ročníku Všeobecného lékařství nastupuje kolem 270 studentů. Zajímavý je ale také kruhový tvar auly. Podobu takového amfiteátru architekt navrhl s ohledem na dispozice pozemku, které neumožňovaly klasické uspořádání posluchárny s námi požadovanou kapacitou. I technickým vybavením patří aula k nejmodernějším v ČR,“ dodal děkan LF UP Milan Kolář.

Simulace klinické reality

Špičkově vybavené je i simulační centrum. Na moderních simulátorech, které poměrně věrně napodobují reálné klinické situace, si studenti Všeobecného lékařství budou osvojovat rozličné praktické dovednosti předtím, než se budou věnovat živým pacientům. Simulační centrum bude sloužit také studentům Zubního lékařství a rovněž bude využíváno pro specializační a postgraduální vzdělávání.

foto_sem_4

Simulační výuku do prostor v nové budově soustředila i Fakulta zdravotnických věd UP. „Díky národnímu programu na podporu vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků jsme mohli pořídit nejmodernější simulátory pro výuku všeobecných a dětských sester, porodních asistentek, radiologických asistentů a zdravotnických záchranářů, kterých do první ročníku nastupuje na 290. Mimo jiné jsme vybavili čtyři cvičné pokoje, které simulují reálný provoz nemocnice včetně intenzivní péče,“ přiblížil děkan FZV UP Jiří Vévoda. 

Jak dodal, prostory v novostavbě vnímá jako první krok k dalšímu rozvoji své fakulty. „Abychom uspokojili vysokou poptávku po nelékařských zdravotnických profesích, věřím, že se v blízké budoucnosti podaří zajistit finanční prostředky na budovu, ve které by byly soustředěny nelékařské zdravotnické obory a podstatná část fakulty by se mohla přesunout do vlastních prostor.“ 

Menza dosud chyběla

Důležitou součástí otevřené nové budovy je i menza, která denně zvládne obsloužit až 2000 strávníků, kromě toho tu během celého dne funguje i bistro. Kompletní stravovací provoz dosud v univerzitních budovách v areálu fakultní nemocnice chyběl.

foto_sem_4

„Menza je vybavena nejmodernějšími technologiemi, které gastronomie momentálně nabízí, a jídelníček odráží aktuální trendy ve stravování, včetně bezmasých i veganských jídel. Jídelna ale není jen místem pro oběd, přes den může sloužit i jako příjemný prostor pro studium či odpočinek, kde si mohou studenti i zaměstnanci vychutnat dobrou kávu či něco z naší výroby,“ řekl Jan Liška, ředitel Správy kolejí a menz UP.

Tři tisíce trojúhelníků

Za podobou Červené budovy stojí brněnský Ateliér Velehradský, zhotovitelem stavby byla společnost GEMO. S výstavbou se začalo koncem léta 2023. Již tvar hrubé stavby poutal pozornost kolemjdoucích, to se umocnilo poté, co dělníci začali na vnější plášť instalovat stínicí systém sestávající ze tří tisíc trojúhelníků z červeného perforovaného plechu. Součástí stavby byla i úprava jejího nejbližšího okolí, kde mimo jiné vznikl relaxační prostor s posezením a posilovacími prvky. První studenti absolvovali výuku v nové budově v září letošního roku, kdy byl zahájen zkušební provoz.

Náklady na novostavbu v Hněvotínské ulici dosáhly 640 milionů korun, dvě třetiny z toho pokryla dotace ze státního rozpočtu, zbývající třetinu uhradila Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

Na Lékařské fakultě UP v současnosti studuje na 2100 budoucích lékařek a lékařů, programy na Fakultě zdravotnických věd UP pak mají zhruba tisícovku studujících. 

Po třech letech je hotovo. Univerzita Palackého slavnostně otevřela novou budovu v Hněvotínské ulici, která začala sloužit potřebám Lékařské fakulty UP a Fakulty zdravotnických věd UP. Za charakteristickými vnějšími červenými trojúhelníky, díky kterým se již pro budovu vžilo pojmenování Červená, se ukrývají moderní simulátory pro praktickou výuku studujících, kruhová aula s kapacitou 375 sedících a také menza, která zvládne obsloužit 2000 strávníků denně.

Slavnostní otevření nepřehlédnutelné novostavby proběhlo za účasti představitelů univerzity a fakult, regionu a řady dalších významných hostů, pozvání přijal i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Novým prostorům požehnal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

video_sem

„Příprava budoucích lékařů a dalších zdravotnických pracovníků patří k nejdůležitějším úkolům naší univerzity. Nová budova nám umožňuje nabídnout studujícím lepší podmínky a více prostoru pro praktický nácvik, aby do zdravotnických zařízení přicházeli co nejlépe připraveni. Přínos této investice tak v konečném důsledku pocítí především pacienti. Děkuji všem, kteří se na přípravě a realizaci stavby podíleli a pomohli proměnit náročný záměr ve skutečnost,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

Milník pro olomoucké zdravotnictví

Podle děkana LF UP Milana Koláře jde o další významný milník v rozvoji fakulty. „Jsem velmi rád, že se podařilo tento záměr uskutečnit. Nejen že je lékařská fakulta nyní z hlediska prostorových požadavků zabezpečena na příštích 20–30 let, ale zároveň jde o další krok k cíli, kterým je excelentní zdravotnické centrum evropské úrovně v Olomouci, zahrnující výuku, výzkum a poskytování kvalitní zdravotní péče, jehož součástmi je naše fakulta, fakulta zdravotnických věd a Fakultní nemocnice Olomouc,“ uvedl děkan.

foto_sem_4

Lékařská fakulta v nové budově kromě jiného získala především aulu s kapacitou 375 lidí. Podobně velkou učebnu dosud fakulta neměla k dispozici, její potřeba však vyvstala po schválení národního programu na podporu navýšení kapacit v programu Všeobecné lékařství v roce 2019, díky kterému fakulta vzdělává více budoucích lékařek a lékařů.

„Kapacita auly nám umožňuje zvládat vyšší počet studujících v rámci národního programu, kdy do prvního ročníku Všeobecného lékařství nastupuje kolem 270 studentů. Zajímavý je ale také kruhový tvar auly. Podobu takového amfiteátru architekt navrhl s ohledem na dispozice pozemku, které neumožňovaly klasické uspořádání posluchárny s námi požadovanou kapacitou. I technickým vybavením patří aula k nejmodernějším v ČR,“ dodal děkan LF UP Milan Kolář.

Simulace klinické reality

Špičkově vybavené je i simulační centrum. Na moderních simulátorech, které poměrně věrně napodobují reálné klinické situace, si studenti Všeobecného lékařství budou osvojovat rozličné praktické dovednosti předtím, než se budou věnovat živým pacientům. Simulační centrum bude sloužit také studentům Zubního lékařství a rovněž bude využíváno pro specializační a postgraduální vzdělávání.

foto_sem_4

Simulační výuku do prostor v nové budově soustředila i Fakulta zdravotnických věd UP. „Díky národnímu programu na podporu vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků jsme mohli pořídit nejmodernější simulátory pro výuku všeobecných a dětských sester, porodních asistentek, radiologických asistentů a zdravotnických záchranářů, kterých do první ročníku nastupuje na 290. Mimo jiné jsme vybavili čtyři cvičné pokoje, které simulují reálný provoz nemocnice včetně intenzivní péče,“ přiblížil děkan FZV UP Jiří Vévoda. 

Jak dodal, prostory v novostavbě vnímá jako první krok k dalšímu rozvoji své fakulty. „Abychom uspokojili vysokou poptávku po nelékařských zdravotnických profesích, věřím, že se v blízké budoucnosti podaří zajistit finanční prostředky na budovu, ve které by byly soustředěny nelékařské zdravotnické obory a podstatná část fakulty by se mohla přesunout do vlastních prostor.“ 

Menza dosud chyběla

Důležitou součástí otevřené nové budovy je i menza, která denně zvládne obsloužit až 2000 strávníků, kromě toho tu během celého dne funguje i bistro. Kompletní stravovací provoz dosud v univerzitních budovách v areálu fakultní nemocnice chyběl.

foto_sem_4

„Menza je vybavena nejmodernějšími technologiemi, které gastronomie momentálně nabízí, a jídelníček odráží aktuální trendy ve stravování, včetně bezmasých i veganských jídel. Jídelna ale není jen místem pro oběd, přes den může sloužit i jako příjemný prostor pro studium či odpočinek, kde si mohou studenti i zaměstnanci vychutnat dobrou kávu či něco z naší výroby,“ řekl Jan Liška, ředitel Správy kolejí a menz UP.

Tři tisíce trojúhelníků

Za podobou Červené budovy stojí brněnský Ateliér Velehradský, zhotovitelem stavby byla společnost GEMO. S výstavbou se začalo koncem léta 2023. Již tvar hrubé stavby poutal pozornost kolemjdoucích, to se umocnilo poté, co dělníci začali na vnější plášť instalovat stínicí systém sestávající ze tří tisíc trojúhelníků z červeného perforovaného plechu. Součástí stavby byla i úprava jejího nejbližšího okolí, kde mimo jiné vznikl relaxační prostor s posezením a posilovacími prvky. První studenti absolvovali výuku v nové budově v září letošního roku, kdy byl zahájen zkušební provoz.

Náklady na novostavbu v Hněvotínské ulici dosáhly 640 milionů korun, dvě třetiny z toho pokryla dotace ze státního rozpočtu, zbývající třetinu uhradila Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

Na Lékařské fakultě UP v současnosti studuje na 2100 budoucích lékařek a lékařů, programy na Fakultě zdravotnických věd UP pak mají zhruba tisícovku studujících. 

Šedesáté narozeniny Víta Zouhara, hudebního skladatele, muzikologa a pedagoga Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, připomene letošní ročník festivalu soudobé hudby Opera Schrattenbach. Jedenadvacátý ročník přehlídky, který začne 2. listopadu, nabídne rozsáhlý průřez jeho tvorbou – od komorních skladeb přes úspěšné opery až po novou kompozici napsanou na objednávku Moravské filharmonie Olomouc. Zouharova díla zazní v podání předních českých interpretů.

S Olomoucí a Univerzitou Palackého je tvorba Víta Zouhara dlouhodobě spjata. Řada jeho komorních, vokálních i operních děl měla světovou premiéru právě v prostorách Uměleckého centra UP, některé skladby dokonce vznikaly přímo pro jedinečnou akustiku tamní Kaple Božího Těla. Po úspěšném uvádění na dalších scénách se nyní symbolicky vracejí na místo svého vzniku.

„Každé provedení je čímsi novým. Přináší možnost vyznění nových detailů, nové energie i nového kontextu. Navíc se až na jedinou výjimku do celé retrospektivy zapojují noví umělci se svým vlastním pojetím a energií. Rozhodně se tedy můžeme těšit na mnoho nového,“ uvedl Vít Zouhar.

Festival zahájí koncerty věnované jeho komorní tvorbě. Zazní mimo jiné skladby pro klavírní duo v podání Igora Ardaševa a Renáty Ardaševové Lichnovské. Sólové a triové skladby provedou Ivo Kahánek, Irvin Venyš a Niklas Liepe, sborovou a elektronickou tvorbu představí sbor Campanella a Different Hearing Laptop Ensemble.  

Návrat úspěšných oper do Olomouce

Významnou součástí programu bude také tvorba skladatelské dvojice Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík. Oba působí na Pedagogické fakultě UP, Tomáš Hanzlík je navíc zakladatelem festivalu Opera Schrattenbach a uměleckým vedoucím souboru Ensemble Damian.

Právě jejich dlouholetá spolupráce dala vzniknout několika úspěšným operám. Podle Víta Zouhara spočívá kouzlo společného komponování především v přirozenosti.

„Naše tvorba na sebe přirozeně reaguje, navazuje. Po těch letech máme jistotu, že naše kompozice vytvářejí přirozený celek, přestože vznikají zcela samostatně. A funguje to tak dokonale, že si s odstupem let někdy pleteme, kdo co napsal, a musíme nahlédnout do partitury nebo programu, abychom si byli jisti,“ přiblížil skladatel.

Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka uvede 7. listopadu obnovenou inscenaci opery La Dafne v režii slovinského režiséra Rocca. Opera měla premiéru v Národním divadle Brno v roce 2011, kde se pak úspěšně hrála devět sezon. O den později, 8. listopadu, se diváci mohou těšit na reprízu oceňované opery L'Arianna.

Trojici společných oper doplňuje Torso, první společné dílo Víta Zouhara a Tomáše Hanzlíka a jedna z nejúspěšnějších a nejčastěji uváděných inscenací Ensemble Damian. Soubor ji uvedl již 13. března, v den Zouharových šedesátých narozenin, jako symbolický prolog letošního festivalu.

Nová skladba zazní s Moravskou filharmonií

Mimořádným bodem programu bude koncert připravený ve spolupráci s Moravskou filharmonií Olomouc. Orchestr pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka uvede novou Zouharovu skladbu AGIOS, kterou si u skladatele objednal.

Zazní také Zouharova Brána slunce v interpretaci souboru DAMA DAMA. Program doplní Symfonie č. 40, KV 550 Wolfganga Amadea Mozarta a Sinfonietta La Jolla Bohuslava Martinů. Koncert, který se uskuteční 5. listopadu, bude v přímém přenosu vysílat Český rozhlas D-dur.

Jedna celoživotní skladba

Festival Opera Shchrattenbach přivádí do Olomouce soudobou hudbu od roku 2004. Svým názvem i dramaturgií odkazuje na olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha (1660 – 1738), který se v první polovině 18. století zasloužil o uvedení opery na Moravu. Letošní ročník je zároveň příležitostí ohlédnout se za několika desetiletími tvorby Víta Zouhara.

Sám skladatel by však jen obtížně vybíral dílo, které jej nejlépe vystihuje. „Když jsem studoval u Younghi Pagh Paan na Kunstunivertsität ve Štýrském Hradci, nabádala mě, aby mě mé skladby přirozeně vyjadřovaly. Tehdy mi to připadalo samozřejmé, dnes vím, že tomu tak být nemusí. Můj táta, skladatel Zdeněk Zouhar, mi říkal, že mé skladby jasně rozezná od jiných autorů. Proto bych řekl, že každá i všechny dohromady mě vystihují nejlépe. Jako bych stále psal jednu celoživotní skladbu,“ uzavřel Vít Zouhar.

Opera Schrattenbach 2026

Festival pořádá Tvůrčí centrum Olomouc, z. s., ve spolupráci s katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty UP a Moravskou filharmonií Olomouc. Koná se s finanční podporou Státního fondu kultury České republiky, Olomouckého kraje, statutárního města Olomouce, Pedagogické fakulty UP, Společnosti koncertních umělců, Nadace Český hudební fond a Nadace Život umělce.

Vstup na festivalové akce je po předchozí rezervaci zdarma s výjimkou koncertu 5. listopadu. Rezervace a podrobný program jsou dostupné zde. 

Šedesáté narozeniny Víta Zouhara, hudebního skladatele, muzikologa a pedagoga Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, připomene letošní ročník festivalu soudobé hudby Opera Schrattenbach. Jedenadvacátý ročník přehlídky, který začne 2. listopadu, nabídne rozsáhlý průřez jeho tvorbou – od komorních skladeb přes úspěšné opery až po novou kompozici napsanou na objednávku Moravské filharmonie Olomouc. Zouharova díla zazní v podání předních českých interpretů.

S Olomoucí a Univerzitou Palackého je tvorba Víta Zouhara dlouhodobě spjata. Řada jeho komorních, vokálních i operních děl měla světovou premiéru právě v prostorách Uměleckého centra UP, některé skladby dokonce vznikaly přímo pro jedinečnou akustiku tamní Kaple Božího Těla. Po úspěšném uvádění na dalších scénách se nyní symbolicky vracejí na místo svého vzniku.

„Každé provedení je čímsi novým. Přináší možnost vyznění nových detailů, nové energie i nového kontextu. Navíc se až na jedinou výjimku do celé retrospektivy zapojují noví umělci se svým vlastním pojetím a energií. Rozhodně se tedy můžeme těšit na mnoho nového,“ uvedl Vít Zouhar.

Festival zahájí koncerty věnované jeho komorní tvorbě. Zazní mimo jiné skladby pro klavírní duo v podání Igora Ardaševa a Renáty Ardaševové Lichnovské. Sólové a triové skladby provedou Ivo Kahánek, Irvin Venyš a Niklas Liepe, sborovou a elektronickou tvorbu představí sbor Campanella a Different Hearing Laptop Ensemble.  

Návrat úspěšných oper do Olomouce

Významnou součástí programu bude také tvorba skladatelské dvojice Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík. Oba působí na Pedagogické fakultě UP, Tomáš Hanzlík je navíc zakladatelem festivalu Opera Schrattenbach a uměleckým vedoucím souboru Ensemble Damian.

Právě jejich dlouholetá spolupráce dala vzniknout několika úspěšným operám. Podle Víta Zouhara spočívá kouzlo společného komponování především v přirozenosti.

„Naše tvorba na sebe přirozeně reaguje, navazuje. Po těch letech máme jistotu, že naše kompozice vytvářejí přirozený celek, přestože vznikají zcela samostatně. A funguje to tak dokonale, že si s odstupem let někdy pleteme, kdo co napsal, a musíme nahlédnout do partitury nebo programu, abychom si byli jisti,“ přiblížil skladatel.

Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka uvede 7. listopadu obnovenou inscenaci opery La Dafne v režii slovinského režiséra Rocca. Opera měla premiéru v Národním divadle Brno v roce 2011, kde se pak úspěšně hrála devět sezon. O den později, 8. listopadu, se diváci mohou těšit na reprízu oceňované opery L'Arianna.

Trojici společných oper doplňuje Torso, první společné dílo Víta Zouhara a Tomáše Hanzlíka a jedna z nejúspěšnějších a nejčastěji uváděných inscenací Ensemble Damian. Soubor ji uvedl již 13. března, v den Zouharových šedesátých narozenin, jako symbolický prolog letošního festivalu.

Nová skladba zazní s Moravskou filharmonií

Mimořádným bodem programu bude koncert připravený ve spolupráci s Moravskou filharmonií Olomouc. Orchestr pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka uvede novou Zouharovu skladbu AGIOS, kterou si u skladatele objednal.

Zazní také Zouharova Brána slunce v interpretaci souboru DAMA DAMA. Program doplní Symfonie č. 40, KV 550 Wolfganga Amadea Mozarta a Sinfonietta La Jolla Bohuslava Martinů. Koncert, který se uskuteční 5. listopadu, bude v přímém přenosu vysílat Český rozhlas D-dur.

Jedna celoživotní skladba

Festival Opera Shchrattenbach přivádí do Olomouce soudobou hudbu od roku 2004. Svým názvem i dramaturgií odkazuje na olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha (1660 – 1738), který se v první polovině 18. století zasloužil o uvedení opery na Moravu. Letošní ročník je zároveň příležitostí ohlédnout se za několika desetiletími tvorby Víta Zouhara.

Sám skladatel by však jen obtížně vybíral dílo, které jej nejlépe vystihuje. „Když jsem studoval u Younghi Pagh Paan na Kunstunivertsität ve Štýrském Hradci, nabádala mě, aby mě mé skladby přirozeně vyjadřovaly. Tehdy mi to připadalo samozřejmé, dnes vím, že tomu tak být nemusí. Můj táta, skladatel Zdeněk Zouhar, mi říkal, že mé skladby jasně rozezná od jiných autorů. Proto bych řekl, že každá i všechny dohromady mě vystihují nejlépe. Jako bych stále psal jednu celoživotní skladbu,“ uzavřel Vít Zouhar.

Opera Schrattenbach 2026

Festival pořádá Tvůrčí centrum Olomouc, z. s., ve spolupráci s katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty UP a Moravskou filharmonií Olomouc. Koná se s finanční podporou Státního fondu kultury České republiky, Olomouckého kraje, statutárního města Olomouce, Pedagogické fakulty UP, Společnosti koncertních umělců, Nadace Český hudební fond a Nadace Život umělce.

Vstup na festivalové akce je po předchozí rezervaci zdarma s výjimkou koncertu 5. listopadu. Rezervace a podrobný program jsou dostupné zde. 

Ovládne nás umělá inteligence? Můžou geneticky modifikované potraviny měnit lidskou DNA? Jsou kvantové technologie bezpečné? Nejen na tyto otázky budou hledat odpověď vědci z Univerzity Palackého během debaty s veřejností 26. 10. v Muzeu umění Olomouc.

Nové technologie mnohdy vedle nadšení vzbuzují také obavy. V poslední době se na nás valí zprávy o tom, jak se umělá inteligence vymkla kontrole, jak zaměstnanci velkých AI firem varují před novými modely, které za nás mezitím řeší dosud nevyřešené matematické úlohy či se na nás domlouvají a hackují bankovní účty.

Podobným vývojem si prošly také úpravy DNA. Ať už se jedná o obavy z geneticky modifikovaných potravin nebo dětí na zakázku, revoluční technologie genového inženýrství CRISPR/Cas9 vnáší do veřejného prostoru řadu otázek ohledně etiky a toho, zda na poli vědy můžeme dělat vše, co umíme. A kvantové technologie pravděpodobně taková společenská debata čeká.

Právě proto připravila Univerzita Palackého letos již třetí debatu vědců s veřejností pod hlavičkou UP to the Future. Na půdě Muzea umění Olomouc budou odborníci z univerzity bez zbytečných emocí, srozumitelně a v souvislostech diskutovat nejprve v moderované debatě a poté se také dostane na otázky z publika.

Těšit se můžete na Ondřeje Kučeru z Filozofické fakulty UP, který se podílel na vytvoření lingvistického modelu umělé inteligence Cloakspeech. Bude mluvit o umělé inteligenci bez růžových brýlí, ale se znalostí věci. Jaroslav Doležel z Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky AV ČR bude vyvracet mýty ohledně genetického inženýrství a Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky UP a Fyzikálního ústavu AV ČR posluchače seznámí s nejnovějším vývojem na poli kvantových technologií.

Debata se uskuteční 26. 10. od 17. hodin v sále Central Muzea umění Olomouc. Vstup je jako vždy zdarma bez nutnosti rezervace.

Ovládne nás umělá inteligence? Můžou geneticky modifikované potraviny měnit lidskou DNA? Jsou kvantové technologie bezpečné? Nejen na tyto otázky budou hledat odpověď vědci z Univerzity Palackého během debaty s veřejností 26. 10. v Muzeu umění Olomouc.

Nové technologie mnohdy vedle nadšení vzbuzují také obavy. V poslední době se na nás valí zprávy o tom, jak se umělá inteligence vymkla kontrole, jak zaměstnanci velkých AI firem varují před novými modely, které za nás mezitím řeší dosud nevyřešené matematické úlohy či se na nás domlouvají a hackují bankovní účty.

Podobným vývojem si prošly také úpravy DNA. Ať už se jedná o obavy z geneticky modifikovaných potravin nebo dětí na zakázku, revoluční technologie genového inženýrství CRISPR/Cas9 vnáší do veřejného prostoru řadu otázek ohledně etiky a toho, zda na poli vědy můžeme dělat vše, co umíme. A kvantové technologie pravděpodobně taková společenská debata čeká.

Právě proto připravila Univerzita Palackého letos již třetí debatu vědců s veřejností pod hlavičkou UP to the Future. Na půdě Muzea umění Olomouc budou odborníci z univerzity bez zbytečných emocí, srozumitelně a v souvislostech diskutovat nejprve v moderované debatě a poté se také dostane na otázky z publika.

Těšit se můžete na Ondřeje Kučeru z Filozofické fakulty UP, který se podílel na vytvoření lingvistického modelu umělé inteligence Cloakspeech. Bude mluvit o umělé inteligenci bez růžových brýlí, ale se znalostí věci. Jaroslav Doležel z Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky AV ČR bude vyvracet mýty ohledně genetického inženýrství a Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky UP a Fyzikálního ústavu AV ČR posluchače seznámí s nejnovějším vývojem na poli kvantových technologií.

Debata se uskuteční 26. 10. od 17. hodin v sále Central Muzea umění Olomouc. Vstup je jako vždy zdarma bez nutnosti rezervace.

Ústav klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP hostil izraelského odborníka na muskuloskeletální a orofaciální rehabilitaci. Tzvika Greenbaum se během svého pobytu zapojil do výuky, odborných seminářů i aktivit zaměřených na rozvoj mezinárodní spolupráce. Jako jeden z hlavních zahraničních řečníků vystoupil také na konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, na jejichž organizaci se ústav podílel.

Návštěva doktora Greenbauma navázala na dlouhodobé úsilí Ústavu klinické rehabilitace FZV UP rozvíjet mezinárodní spolupráci a přinášet studujícím i odborné veřejnosti aktuální poznatky z rehabilitace založené na vědeckých důkazech. Během téměř třítýdenního pobytu se izraelský odborník zapojil do výuky českých i anglických studijních programů Fyzioterapie, Physiotherapy a Ergoterapie a doktorských studijních programů Aplikovaná klinická rehabilitace a Applied Clinical Rehabilitation.

Výuka se zaměřila především na diagnostiku a terapii temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a cervikokraniálních dysfunkcí, včetně jejich souvislostí s funkcí krční páteře a pohybového systému. Vedle teoretických poznatků studenti získali také praktické zkušenosti s diagnostickými a terapeutickými postupy využívanými v mezinárodní klinické praxi.

„Mezinárodní spolupráci nevnímáme pouze jako výměnu zkušeností mezi akademiky. Naším cílem je přenášet špičkové zahraniční know-how přímo do výuky a klinické praxe a současně vytvářet podmínky pro společné výzkumné projekty. Pro naše studenty je možnost pracovat několik týdnů přímo se zahraničním odborníkem mimořádně cennou zkušeností,“ uvedl Petr Konečný, přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Od temporomandibulárního kloubu přes krční páteř až po bolesti hlavy

Tzvika Greenbaum je izraelský fyzioterapeut, výzkumník a mezinárodní lektor, který se specializuje na rehabilitaci oblasti hlavy, krku a čelisti. Působí na Ben-Gurion University of the Negev, kde se věnuje výuce fyzioterapie a výzkumné činnosti.

Doktorské studium absolvoval na Tel Aviv University. Ve své odborné práci se dlouhodobě zabývá temporomandibulárními poruchami, bolestmi hlavy, dysfunkcemi krční páteře, bruxismem a souvislostmi mezi muskuloskeletálním systémem a poruchami dýchání ve spánku. Přednáší odborníkům v oblasti muskuloskeletální medicíny ve více než dvaceti zemích světa.

Je také zakladatelem Cervico-Cranio-Mandibular Academy (CCMA), která podporuje mezioborový přístup k péči o pacienty s poruchami cerviko-kranio-mandibulární oblasti. Její činnost se zaměřuje zejména na propojování fyzioterapie a stomatologie a na využívání vědeckých poznatků v klinické praxi.

Odborný program jeho olomouckého pobytu zahrnoval rovněž semináře určené akademickým pracovníkům Univerzity Palackého a odborníkům z Fakultní nemocnice Olomouc. Návštěva současně otevřela možnosti další výzkumné spolupráce, především v oblasti temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a senzorimotorických funkcí cerviko-kranio-mandibulárního komplexu.

Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství

Součástí odborného programu byla také účast Tzviky Greenbauma na mezinárodní konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, která se uskutečnila ve dnech 15. a 16. října v hotelu Galant v Mikulově. Na její odborné organizaci se významně podílel Ústav klinické rehabilitace FZV UP.

Izraelský odborník zde vystoupil jako jeden z hlavních zahraničních řečníků. Letošní ročník konference nabídl široké spektrum témat zahrnujících moderní léčbu bolesti pohybového aparátu, myoskeletální medicínu, rehabilitaci stárnoucí populace, robotiku a nové technologie, digitální rehabilitaci, lázeňství i multidisciplinární koordinovanou rehabilitaci.

Mikulovské dny tradičně propojují lékaře, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a další odborníky z rehabilitačních oborů. Vedle prezentace aktuálních vědeckých poznatků vytvářejí prostor pro mezioborovou diskuzi, sdílení klinických zkušeností a zavádění nových diagnostických a terapeutických postupů do každodenní péče o pacienty.

„Chceme, aby Ústav klinické rehabilitace byl pracovištěm otevřeným mezinárodní spolupráci, moderním trendům i skutečnému propojení univerzitní výuky, výzkumu a klinické rehabilitace. Pobyt doktora Greenbauma je přesně příkladem spolupráce, kterou chceme dále systematicky rozvíjet,“ uzavírá Petr Konečný.

Ústav klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP hostil izraelského odborníka na muskuloskeletální a orofaciální rehabilitaci. Tzvika Greenbaum se během svého pobytu zapojil do výuky, odborných seminářů i aktivit zaměřených na rozvoj mezinárodní spolupráce. Jako jeden z hlavních zahraničních řečníků vystoupil také na konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, na jejichž organizaci se ústav podílel.

Návštěva doktora Greenbauma navázala na dlouhodobé úsilí Ústavu klinické rehabilitace FZV UP rozvíjet mezinárodní spolupráci a přinášet studujícím i odborné veřejnosti aktuální poznatky z rehabilitace založené na vědeckých důkazech. Během téměř třítýdenního pobytu se izraelský odborník zapojil do výuky českých i anglických studijních programů Fyzioterapie, Physiotherapy a Ergoterapie a doktorských studijních programů Aplikovaná klinická rehabilitace a Applied Clinical Rehabilitation.

Výuka se zaměřila především na diagnostiku a terapii temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a cervikokraniálních dysfunkcí, včetně jejich souvislostí s funkcí krční páteře a pohybového systému. Vedle teoretických poznatků studenti získali také praktické zkušenosti s diagnostickými a terapeutickými postupy využívanými v mezinárodní klinické praxi.

„Mezinárodní spolupráci nevnímáme pouze jako výměnu zkušeností mezi akademiky. Naším cílem je přenášet špičkové zahraniční know-how přímo do výuky a klinické praxe a současně vytvářet podmínky pro společné výzkumné projekty. Pro naše studenty je možnost pracovat několik týdnů přímo se zahraničním odborníkem mimořádně cennou zkušeností,“ uvedl Petr Konečný, přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Od temporomandibulárního kloubu přes krční páteř až po bolesti hlavy

Tzvika Greenbaum je izraelský fyzioterapeut, výzkumník a mezinárodní lektor, který se specializuje na rehabilitaci oblasti hlavy, krku a čelisti. Působí na Ben-Gurion University of the Negev, kde se věnuje výuce fyzioterapie a výzkumné činnosti.

Doktorské studium absolvoval na Tel Aviv University. Ve své odborné práci se dlouhodobě zabývá temporomandibulárními poruchami, bolestmi hlavy, dysfunkcemi krční páteře, bruxismem a souvislostmi mezi muskuloskeletálním systémem a poruchami dýchání ve spánku. Přednáší odborníkům v oblasti muskuloskeletální medicíny ve více než dvaceti zemích světa.

Je také zakladatelem Cervico-Cranio-Mandibular Academy (CCMA), která podporuje mezioborový přístup k péči o pacienty s poruchami cerviko-kranio-mandibulární oblasti. Její činnost se zaměřuje zejména na propojování fyzioterapie a stomatologie a na využívání vědeckých poznatků v klinické praxi.

Odborný program jeho olomouckého pobytu zahrnoval rovněž semináře určené akademickým pracovníkům Univerzity Palackého a odborníkům z Fakultní nemocnice Olomouc. Návštěva současně otevřela možnosti další výzkumné spolupráce, především v oblasti temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a senzorimotorických funkcí cerviko-kranio-mandibulárního komplexu.

Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství

Součástí odborného programu byla také účast Tzviky Greenbauma na mezinárodní konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, která se uskutečnila ve dnech 15. a 16. října v hotelu Galant v Mikulově. Na její odborné organizaci se významně podílel Ústav klinické rehabilitace FZV UP.

Izraelský odborník zde vystoupil jako jeden z hlavních zahraničních řečníků. Letošní ročník konference nabídl široké spektrum témat zahrnujících moderní léčbu bolesti pohybového aparátu, myoskeletální medicínu, rehabilitaci stárnoucí populace, robotiku a nové technologie, digitální rehabilitaci, lázeňství i multidisciplinární koordinovanou rehabilitaci.

Mikulovské dny tradičně propojují lékaře, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a další odborníky z rehabilitačních oborů. Vedle prezentace aktuálních vědeckých poznatků vytvářejí prostor pro mezioborovou diskuzi, sdílení klinických zkušeností a zavádění nových diagnostických a terapeutických postupů do každodenní péče o pacienty.

„Chceme, aby Ústav klinické rehabilitace byl pracovištěm otevřeným mezinárodní spolupráci, moderním trendům i skutečnému propojení univerzitní výuky, výzkumu a klinické rehabilitace. Pobyt doktora Greenbauma je přesně příkladem spolupráce, kterou chceme dále systematicky rozvíjet,“ uzavírá Petr Konečný.

Jak pomáhat druhým, pečovat o vlastní zdraví, posilovat odolnost nebo vytvářet inkluzivní prostředí? Odpovědi nabídl týden Fair UP, který od 5. do 9. října připravila Univerzita Palackého pro své studující a zaměstnané, ale i pro veřejnost.

Pětidenní program přinesl desítky aktivit zaměřených na dárcovství, inkluzi, wellbeing, mezikulturní setkávání i podporu zdravého životního stylu. „Fair UP vytváří prostor, kde se mohou potkat témata zdraví, vztahů, solidarity i odpovědnosti vůči společnosti, a těší nás, že zájem o program každoročně roste,“ okomentoval další úspěšný ročník akce rektor UP Michael Kohajda.

Letošní ročník akce zahájil Den dárcovství, který připomněl, že i drobná pomoc může mít velký význam. Druhý ročník sbírky pro opuštěná a zraněná zvířata pořádané Dobrovolnickým centrem UP přinesl stovky kilogramů potřebného materiálu.

„Zaměstnanci a studující darovali především granule, konzervy, kapsičky, stelivo, deky, hračky či zdravotnický materiál. Sbírka byla určena spolku Pomoc psům a Záchranné stanici Pateřín,“ upřesnila koordinátorka studentského centra Zuzana Pejpková. Finále sbírky doprovodilo Kávové pondělí Studentského klubu UP, během něhož si mohli zájemci vyrobit ze starého oblečení hračky pro zvířata. Ve spolupráci se sdružením Šance a kavárnou Coffee Library se zároveň uskutečnil zápis do registru dárců kostní dřeně, díky němuž přibylo 44 nových potenciálních dárců.

foto_sem_4

Součástí Dne dárcovství byl také swap dětského oblečení, hraček a doplňků. Do sbírky, která mu předcházela, zaměstnanci a studující darovali zhruba 224 kilogramů věcí. „Přibližně 100 kilogramů z nich si během akce našlo nové majitele, čímž swap podpořil principy sdílení a přispěl k předcházení vzniku odpadu,“ podotkla referentka udržitelného rozvoje na UP Nikola Křížová.

Inkluze jako součást univerzitního prostředí

Úterní Den inkluze otevřela už o den dříve večerní debata s novinářem a dokumentaristou Lukášem Houdkem věnovaná Epsteinovým spisům a československé stopě této kauzy. „Zaplněný Divadelní sál Uměleckého centra UP potvrdil, že o náročná společenská témata je mezi studujícími i zaměstnanci značný zájem,“ podotkla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ).

foto_sem_4

Program v úterý pokračoval tradiční Snídaní s vědou, jejímž hostem byla chemička Lucie Brulíková. Diskuze se zaměřila na leadership a jeho význam pro fungování pracovních týmů i akademického prostředí. Zájemci mohli navštívit také vernisáž studentské výstavy Společně v rozmanitosti, kterou připravil spolek StuArt, nebo se zúčastnit premiérového setkání zahraničních zaměstnankyň a zaměstnanců či představení univerzitního a fakultních ombudsmanů.

Wellbeing v praxi: od zahradničení po otužování

Středeční Den wellbeingu nabídl šest aktivit inspirovaných principy takzvaných Blue Zones, tedy oblastí světa, jejichž obyvatelé se vyznačují dlouhověkostí a spokojeným životem. Program navštívilo na 150 účastníků.

Významným tématem dne byla odolnost, kterou představila hlavní hostka Simona Zábržová z organizace Soulmio. O tom, jak mohou studující i zaměstnanci lépe zvládat nároky studia a práce, diskutovali účastníci také během setkání typu world café.

foto_sem_4

Teoretické poznatky doplnily praktické aktivity. Ve spolupráci se spolkem Udržitelný Palacký se uskutečnil zahradnický workshop v komunitní zahradě Václavka, zájemci si mohli vyzkoušet lekci otužování nebo se vydat na vědomou procházku přírodou nazvanou Medicine Walk.

„Děkuji za příležitost vyzkoušet si otužování, které mě už delší dobu zajímalo. V otužování bych chtěl pokračovat, ráno už jsem zahájil studenou sprchou,“ uvedl jeden z účastníků Ondřej Němčák. Pozitivní ohlasy přicházely také od dalších návštěvníků i partnerů programu, a to i z řad zahraničních studujících a zaměstnanců, kteří se zapojili do tvořivých aktivit, zahradničení i otužování. „Někteří účastníci navíc plánují ve společném otužování pokračovat i po skončení akce, což potvrzuje, že Fair UP dokáže vytvářet nové kontakty a komunity napříč univerzitou,“ dodala Zuzana Pejpková.

Celý svět na nádvoří Zbrojnice

Čtvrteční program patřil akci International Haná, která proměnila nádvoří Zbrojnice v místo setkávání kultur z celého světa. Studující z různých zemí představili návštěvníkům své tradice, gastronomii, hudbu i zvyky a vytvořili prostor pro vzájemné poznávání a neformální setkávání napříč kulturami. Podrobnosti o akci přináší samostatný článek na Žurnálu UP.

foto_sem_4

Pětidenní program zakončil Den zdraví

Vyvrcholením Fair UPu se stal páteční Den zdraví pořádaný na nádvoří Zbrojnice. Akce nabídla zaměstnaným, studujícím i veřejnosti možnost nechat si zkontrolovat zdravotní stav, získat odborné poradenství i vyzkoušet různé formy aktivní péče o tělo a duši.

„Velký zájem vzbudila kontrola zraku odborníky z katedry optiky přírodovědecké fakulty, měření cévního věku nebo podologická diagnostika chůze. Program zahájila ranní jóga, následovaly konzultace ergonomie, diagnostika tělesného složení pomocí přístroje InBody i masáže,“ vyjmenovala Dana Sztwiertnia Hellová z OŘLZ.

Pozornost byla věnována také duševnímu zdraví. Návštěvníci mohli absolvovat testování stresu připravené katedrou psychologie filozofické fakulty nebo měření hladiny kortizolu ve spolupráci s odborníky z institutu OUSHI. Součástí programu byly také konzultace léčiv s farmaceutem, sběr nepoužívaných léků či ukázka dentální hygieny.

Péče o sebe i o druhé

Letošní Fair UP vyzdvihl význam péče o vlastní zdraví, ale také zájem o druhé, otevřenost vůči různorodosti a ochotu podílet se na rozvoji univerzitní komunity. Desítky akcí, stovky účastníků a množství pozitivních ohlasů potvrdily, že podobná setkání mají na Univerzitě Palackého své pevné místo.

Jak pomáhat druhým, pečovat o vlastní zdraví, posilovat odolnost nebo vytvářet inkluzivní prostředí? Odpovědi nabídl týden Fair UP, který od 5. do 9. října připravila Univerzita Palackého pro své studující a zaměstnané, ale i pro veřejnost.

Pětidenní program přinesl desítky aktivit zaměřených na dárcovství, inkluzi, wellbeing, mezikulturní setkávání i podporu zdravého životního stylu. „Fair UP vytváří prostor, kde se mohou potkat témata zdraví, vztahů, solidarity i odpovědnosti vůči společnosti, a těší nás, že zájem o program každoročně roste,“ okomentoval další úspěšný ročník akce rektor UP Michael Kohajda.

Letošní ročník akce zahájil Den dárcovství, který připomněl, že i drobná pomoc může mít velký význam. Druhý ročník sbírky pro opuštěná a zraněná zvířata pořádané Dobrovolnickým centrem UP přinesl stovky kilogramů potřebného materiálu.

„Zaměstnanci a studující darovali především granule, konzervy, kapsičky, stelivo, deky, hračky či zdravotnický materiál. Sbírka byla určena spolku Pomoc psům a Záchranné stanici Pateřín,“ upřesnila koordinátorka studentského centra Zuzana Pejpková. Finále sbírky doprovodilo Kávové pondělí Studentského klubu UP, během něhož si mohli zájemci vyrobit ze starého oblečení hračky pro zvířata. Ve spolupráci se sdružením Šance a kavárnou Coffee Library se zároveň uskutečnil zápis do registru dárců kostní dřeně, díky němuž přibylo 44 nových potenciálních dárců.

foto_sem_4

Součástí Dne dárcovství byl také swap dětského oblečení, hraček a doplňků. Do sbírky, která mu předcházela, zaměstnanci a studující darovali zhruba 224 kilogramů věcí. „Přibližně 100 kilogramů z nich si během akce našlo nové majitele, čímž swap podpořil principy sdílení a přispěl k předcházení vzniku odpadu,“ podotkla referentka udržitelného rozvoje na UP Nikola Křížová.

Inkluze jako součást univerzitního prostředí

Úterní Den inkluze otevřela už o den dříve večerní debata s novinářem a dokumentaristou Lukášem Houdkem věnovaná Epsteinovým spisům a československé stopě této kauzy. „Zaplněný Divadelní sál Uměleckého centra UP potvrdil, že o náročná společenská témata je mezi studujícími i zaměstnanci značný zájem,“ podotkla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ).

foto_sem_4

Program v úterý pokračoval tradiční Snídaní s vědou, jejímž hostem byla chemička Lucie Brulíková. Diskuze se zaměřila na leadership a jeho význam pro fungování pracovních týmů i akademického prostředí. Zájemci mohli navštívit také vernisáž studentské výstavy Společně v rozmanitosti, kterou připravil spolek StuArt, nebo se zúčastnit premiérového setkání zahraničních zaměstnankyň a zaměstnanců či představení univerzitního a fakultních ombudsmanů.

Wellbeing v praxi: od zahradničení po otužování

Středeční Den wellbeingu nabídl šest aktivit inspirovaných principy takzvaných Blue Zones, tedy oblastí světa, jejichž obyvatelé se vyznačují dlouhověkostí a spokojeným životem. Program navštívilo na 150 účastníků.

Významným tématem dne byla odolnost, kterou představila hlavní hostka Simona Zábržová z organizace Soulmio. O tom, jak mohou studující i zaměstnanci lépe zvládat nároky studia a práce, diskutovali účastníci také během setkání typu world café.

foto_sem_4

Teoretické poznatky doplnily praktické aktivity. Ve spolupráci se spolkem Udržitelný Palacký se uskutečnil zahradnický workshop v komunitní zahradě Václavka, zájemci si mohli vyzkoušet lekci otužování nebo se vydat na vědomou procházku přírodou nazvanou Medicine Walk.

„Děkuji za příležitost vyzkoušet si otužování, které mě už delší dobu zajímalo. V otužování bych chtěl pokračovat, ráno už jsem zahájil studenou sprchou,“ uvedl jeden z účastníků Ondřej Němčák. Pozitivní ohlasy přicházely také od dalších návštěvníků i partnerů programu, a to i z řad zahraničních studujících a zaměstnanců, kteří se zapojili do tvořivých aktivit, zahradničení i otužování. „Někteří účastníci navíc plánují ve společném otužování pokračovat i po skončení akce, což potvrzuje, že Fair UP dokáže vytvářet nové kontakty a komunity napříč univerzitou,“ dodala Zuzana Pejpková.

Celý svět na nádvoří Zbrojnice

Čtvrteční program patřil akci International Haná, která proměnila nádvoří Zbrojnice v místo setkávání kultur z celého světa. Studující z různých zemí představili návštěvníkům své tradice, gastronomii, hudbu i zvyky a vytvořili prostor pro vzájemné poznávání a neformální setkávání napříč kulturami. Podrobnosti o akci přináší samostatný článek na Žurnálu UP.

foto_sem_4

Pětidenní program zakončil Den zdraví

Vyvrcholením Fair UPu se stal páteční Den zdraví pořádaný na nádvoří Zbrojnice. Akce nabídla zaměstnaným, studujícím i veřejnosti možnost nechat si zkontrolovat zdravotní stav, získat odborné poradenství i vyzkoušet různé formy aktivní péče o tělo a duši.

„Velký zájem vzbudila kontrola zraku odborníky z katedry optiky přírodovědecké fakulty, měření cévního věku nebo podologická diagnostika chůze. Program zahájila ranní jóga, následovaly konzultace ergonomie, diagnostika tělesného složení pomocí přístroje InBody i masáže,“ vyjmenovala Dana Sztwiertnia Hellová z OŘLZ.

Pozornost byla věnována také duševnímu zdraví. Návštěvníci mohli absolvovat testování stresu připravené katedrou psychologie filozofické fakulty nebo měření hladiny kortizolu ve spolupráci s odborníky z institutu OUSHI. Součástí programu byly také konzultace léčiv s farmaceutem, sběr nepoužívaných léků či ukázka dentální hygieny.

Péče o sebe i o druhé

Letošní Fair UP vyzdvihl význam péče o vlastní zdraví, ale také zájem o druhé, otevřenost vůči různorodosti a ochotu podílet se na rozvoji univerzitní komunity. Desítky akcí, stovky účastníků a množství pozitivních ohlasů potvrdily, že podobná setkání mají na Univerzitě Palackého své pevné místo.

Jak různě může hudba zacházet s časem? Od krátkých tříminutových skladeb přes improvizace vznikající přímo před publikem až po rozsáhlé celovečerní kompozice. Osmnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc se letos ponese v duchu tématu TIME. Od 26. října do 11. listopadu nabídne pět koncertů, na nichž se představí přední soubory a interpreti z České republiky, Slovenska, Rakouska a Portugalska. Zazní také dvě světové premiéry a řada českých premiér.

Čas jako inspirace, tvůrčí prostředek i samotná podstata hudebního díla. Letošní MusicOlomouc představí různé způsoby, jakými současní skladatelé s časem pracují. Zatímco některé skladby vtěsnají hudební myšlenku do pouhých několika minut, jiné ji rozvíjejí po celý večer.

„Od roku 2019 má náš festival každý ročník jednotné tematické zaměření. To nám umožňuje propojit různorodé hudební přístupy do smysluplného celku. Čas je v tomto ohledu mimořádně inspirativní. Můžeme jej zkoumat prostřednictvím improvizace, krátkých skladeb, rozsáhlých kompozic i multimediálních projektů. Chceme tak publiku nabídnout nejen přehlídku současné hudby, ale také příležitost zamyslet se nad tím, co vlastně znamená čas prožívat,“ vysvětlil ředitel a dramaturg festivalu Marek Keprt z katedry muzikologie FF UP.

Festival zahájí v pondělí 26. října hned dva koncerty v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH, inspirovaný slavnou skladbou Tři kusy ve formě hrušky Erika Satieho. Zazní díla současných autorů, kteří na Satieho tvorbu různými způsoby reagují, včetně dvou světových premiér – skladeb Pear Bena Kotíka a Different Dream Petra Hory.

Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH.

Na úvodní koncert naváže vystoupení rakouského dua Los Modulinos, které propojuje elektronickou hudbu s improvizací. Jeho performance On the Treshold vzniká přímo v reálném čase jako dialog dvou hudebníků a jejich modulárních syntetizátorů, speciálně navržených a sestavených pro tuto příležitost.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG, který se uskuteční 4. listopadu v CENTRALU Muzea umění Olomouc. Pod vedením dirigenta Petera Vrábela soubor uvede rozsáhlou kompozici WhatsPop francouzského skladatele Auréliena Dumonta. Psychedelicko-lyrická freska propojuje současnou hudbu s popkulturou, filozofií a literaturou. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové prochází nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami – od renesanční hudby přes rock až po noise. Vedle tradičních nástrojů se v kompozici uplatní také toustovač, psací stroj nebo fén. Součástí večera bude i dialog s hudebním publicistou Borisem Klepalem.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové projde nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami.

V pondělí 9. listopadu se festival vrátí do Kaple Božího Těla Uměleckého centra UP. Portugalský Ensemble Síntese zde představí program TIME CAPSULE – FROM BERIO TO PAREDES, věnovaný nejnovější tvorbě portugalských skladatelů. Jejich kompozice se různými způsoby vyrovnávají s odkazem dvou významných hudebních osobností 20. století – Luciana Beria a Carlose Paredese.

Závěr festivalu bude patřit multimediální tvorbě. Ve středu 11. listopadu vystoupí v Redutě Moravské filharmonie Olomouc slovenský EnsembleSpectrum s programem MULTI_MIDI_YEAH!_STOPPED. Soubor se zaměří na propojení hudby s dalšími médii a mimo jiné uvede v české premiéře dvě významné multimediální kompozice německých autorů Michaela Beila a Alexandera Schuberta.

Osmnáctý ročník MusicOlomouc pořádají Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc za podpory univerzity, její filozofické fakulty a katedry muzikologie, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, města Olomouce, Olomouckého kraje a OSA v programu Partnerství OSA.

Jak různě může hudba zacházet s časem? Od krátkých tříminutových skladeb přes improvizace vznikající přímo před publikem až po rozsáhlé celovečerní kompozice. Osmnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc se letos ponese v duchu tématu TIME. Od 26. října do 11. listopadu nabídne pět koncertů, na nichž se představí přední soubory a interpreti z České republiky, Slovenska, Rakouska a Portugalska. Zazní také dvě světové premiéry a řada českých premiér.

Čas jako inspirace, tvůrčí prostředek i samotná podstata hudebního díla. Letošní MusicOlomouc představí různé způsoby, jakými současní skladatelé s časem pracují. Zatímco některé skladby vtěsnají hudební myšlenku do pouhých několika minut, jiné ji rozvíjejí po celý večer.

„Od roku 2019 má náš festival každý ročník jednotné tematické zaměření. To nám umožňuje propojit různorodé hudební přístupy do smysluplného celku. Čas je v tomto ohledu mimořádně inspirativní. Můžeme jej zkoumat prostřednictvím improvizace, krátkých skladeb, rozsáhlých kompozic i multimediálních projektů. Chceme tak publiku nabídnout nejen přehlídku současné hudby, ale také příležitost zamyslet se nad tím, co vlastně znamená čas prožívat,“ vysvětlil ředitel a dramaturg festivalu Marek Keprt z katedry muzikologie FF UP.

Festival zahájí v pondělí 26. října hned dva koncerty v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH, inspirovaný slavnou skladbou Tři kusy ve formě hrušky Erika Satieho. Zazní díla současných autorů, kteří na Satieho tvorbu různými způsoby reagují, včetně dvou světových premiér – skladeb Pear Bena Kotíka a Different Dream Petra Hory.

Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH.

Na úvodní koncert naváže vystoupení rakouského dua Los Modulinos, které propojuje elektronickou hudbu s improvizací. Jeho performance On the Treshold vzniká přímo v reálném čase jako dialog dvou hudebníků a jejich modulárních syntetizátorů, speciálně navržených a sestavených pro tuto příležitost.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG, který se uskuteční 4. listopadu v CENTRALU Muzea umění Olomouc. Pod vedením dirigenta Petera Vrábela soubor uvede rozsáhlou kompozici WhatsPop francouzského skladatele Auréliena Dumonta. Psychedelicko-lyrická freska propojuje současnou hudbu s popkulturou, filozofií a literaturou. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové prochází nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami – od renesanční hudby přes rock až po noise. Vedle tradičních nástrojů se v kompozici uplatní také toustovač, psací stroj nebo fén. Součástí večera bude i dialog s hudebním publicistou Borisem Klepalem.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové projde nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami.

V pondělí 9. listopadu se festival vrátí do Kaple Božího Těla Uměleckého centra UP. Portugalský Ensemble Síntese zde představí program TIME CAPSULE – FROM BERIO TO PAREDES, věnovaný nejnovější tvorbě portugalských skladatelů. Jejich kompozice se různými způsoby vyrovnávají s odkazem dvou významných hudebních osobností 20. století – Luciana Beria a Carlose Paredese.

Závěr festivalu bude patřit multimediální tvorbě. Ve středu 11. listopadu vystoupí v Redutě Moravské filharmonie Olomouc slovenský EnsembleSpectrum s programem MULTI_MIDI_YEAH!_STOPPED. Soubor se zaměří na propojení hudby s dalšími médii a mimo jiné uvede v české premiéře dvě významné multimediální kompozice německých autorů Michaela Beila a Alexandera Schuberta.

Osmnáctý ročník MusicOlomouc pořádají Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc za podpory univerzity, její filozofické fakulty a katedry muzikologie, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, města Olomouce, Olomouckého kraje a OSA v programu Partnerství OSA.

Jak se matematika uplatňuje při vývoji závodních automobilů a jaké příležitosti nabízí studentům spolupráce s automobilovým průmyslem? To přiblížila roadshow společnosti Škoda Auto, která se uskutečnila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Návštěvníci mohli nahlédnout do zákulisí Škoda Motorsport, seznámit se s praktickým využitím matematiky v automobilovém vývoji a prohlédnout si elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq.

Akce se uskutečnila v rámci spolupráce automobilky s Technologickou platformou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (KMA).

Nové výzvy ve vývoji závodních vozů

„Do zákulisí vývoje závodních vozů účastníky zavedla Andrea Hlaváček, koordinátorka vývoje závodního motoru a kvality ve Škoda Motorsport. Ve své přednášce s názvem Vývoj závodního speciálu Škoda Motorsport, nové výzvy a technologie představila technologické výzvy spojené s konstrukcí a testováním závodních automobilů. Přiblížila také náročné požadavky, které musí závodní speciály splňovat, a význam moderních technologií při jejich vývoji,“ uvedla Jitka Machalová, zakladatelka a vedoucí Technologické platformy KMA.

foto_sem_4

O své zkušenosti se podělila také Monika Machalová, doktorandka katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, která ve Škoda Motorsport působí jako stážistka. Účastníkům přiblížila, jak vypadá práce matematičky v automobilovém průmyslu a jak lze znalosti získané během studia využít při řešení konkrétních technických problémů. Je jednou ze tří doktorandů studijního programu Aplikovaná matematika, kteří v současnosti ve Škoda Motorsport absolvují odbornou stáž.

Škoda Auto představila své elektrické novinky

Součástí programu byla také venkovní roadshow v parku za budovou fakulty, kde společnost Škoda Auto představila elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq. Zájemci si mohli oba vozy prohlédnout zblízka a diskutovat se zástupci automobilky o elektromobilitě, nových technologiích i možnostech profesního uplatnění.

Setkání zároveň připomnělo význam dlouhodobé spolupráce mezi přírodovědeckou fakultou a společností Škoda Auto. Prostřednictvím Technologické platformy KMA se daří propojovat matematický výzkum s potřebami průmyslové praxe. Vedle odborných stáží doktorandů zahrnuje spolupráce také výzkumné projekty, při nichž se matematické modelování, statistické metody a analýza dat uplatňují při řešení konkrétních technologických výzev automobilového průmyslu.

Jak se matematika uplatňuje při vývoji závodních automobilů a jaké příležitosti nabízí studentům spolupráce s automobilovým průmyslem? To přiblížila roadshow společnosti Škoda Auto, která se uskutečnila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Návštěvníci mohli nahlédnout do zákulisí Škoda Motorsport, seznámit se s praktickým využitím matematiky v automobilovém vývoji a prohlédnout si elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq.

Akce se uskutečnila v rámci spolupráce automobilky s Technologickou platformou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (KMA).

Nové výzvy ve vývoji závodních vozů

„Do zákulisí vývoje závodních vozů účastníky zavedla Andrea Hlaváček, koordinátorka vývoje závodního motoru a kvality ve Škoda Motorsport. Ve své přednášce s názvem Vývoj závodního speciálu Škoda Motorsport, nové výzvy a technologie představila technologické výzvy spojené s konstrukcí a testováním závodních automobilů. Přiblížila také náročné požadavky, které musí závodní speciály splňovat, a význam moderních technologií při jejich vývoji,“ uvedla Jitka Machalová, zakladatelka a vedoucí Technologické platformy KMA.

foto_sem_4

O své zkušenosti se podělila také Monika Machalová, doktorandka katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, která ve Škoda Motorsport působí jako stážistka. Účastníkům přiblížila, jak vypadá práce matematičky v automobilovém průmyslu a jak lze znalosti získané během studia využít při řešení konkrétních technických problémů. Je jednou ze tří doktorandů studijního programu Aplikovaná matematika, kteří v současnosti ve Škoda Motorsport absolvují odbornou stáž.

Škoda Auto představila své elektrické novinky

Součástí programu byla také venkovní roadshow v parku za budovou fakulty, kde společnost Škoda Auto představila elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq. Zájemci si mohli oba vozy prohlédnout zblízka a diskutovat se zástupci automobilky o elektromobilitě, nových technologiích i možnostech profesního uplatnění.

Setkání zároveň připomnělo význam dlouhodobé spolupráce mezi přírodovědeckou fakultou a společností Škoda Auto. Prostřednictvím Technologické platformy KMA se daří propojovat matematický výzkum s potřebami průmyslové praxe. Vedle odborných stáží doktorandů zahrnuje spolupráce také výzkumné projekty, při nichž se matematické modelování, statistické metody a analýza dat uplatňují při řešení konkrétních technologických výzev automobilového průmyslu.

Univerzita Palackého se během září a října vydala za slovenskými středoškoláky. V rámci podzimní uchazečské kampaně se představila na sedmi zastávkách roadshow Kam na vysokú, navštívila gymnázium v Trenčíně a zúčastnila se veletrhu Gaudeamus v Bratislavě. Zájemcům o studium přibližovali nabídku univerzity i život v Olomouci především studentští ambasadoři a ambasadorky pod vedením oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Slovenská část uchazečské kampaně UP odstartovala v polovině září. Univerzitní tým postupně navštívil Trenčín, Trnavu, Banskou Bystrici, Nitru, Poprad, Prešov a Košice. Sedmi veletrhů se podle organizátorů dohromady zúčastnilo přibližně 11,5 tisíce lidí. Největší zájem zaznamenaly Košice s 2 600 návštěvníky.

Univerzitu na regionálních veletrzích zastupovali studentští ambasadoři z různých fakult. Středoškolákům představovali studijní možnosti napříč celou UP a odpovídali na otázky týkající se přijímacího řízení, ubytování nebo studentského života v Olomouci.

„V posledních letech klademe stále větší důraz na osobní kontakt se středoškoláky. Význam těchto aktivit potvrzují i naše pravidelné průzkumy mezi nastupujícími studenty, podle kterých veletrhy a dny otevřených dveří ovlivňují rozhodování významné části uchazečů. Právě na těchto akcích mají možnost mluvit přímo s našimi studenty, ptát se na jejich zkušenosti a získat konkrétnější představu o studiu i životě v Olomouci,“ říká Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu UP.

Součástí západoslovenského výjezdu byla také samostatná prezentace Olomouc – univerzitní město na Gymnáziu Ľudovíta Štúra v Trenčíně. Přibližně čtyřicet středoškoláků se zde mohlo podrobněji seznámit s nabídkou univerzity a zeptat se na vše, co je při rozhodování o vysoké škole zajímá.

Slovenskou část kampaně završil veletrh Gaudeamus – Akadémia Bratislava, který se konal od 6. do 8. října. Tým z UP zde představil všech osm fakult a do komunikace s uchazeči se zapojilo patnáct studentů a studentek. Letošní ročník navštívilo podle organizátorů 12 474 studentů a 303 pedagogů.

„Středoškoláci se nás často ptají nejen na konkrétní obory nebo přijímačky, ale i na to, jaké je bydlení na kolejích, jak probíhá výuka nebo co se dá dělat v Olomouci ve volném čase. Právě takové otázky se nejlépe zodpovídají osobně. Můžeme jim říct, jak to máme my, a přiblížit jim studium trochu jinak než z webových stránek,“ popisuje studentka pedagogické fakulty a jedna ze studentských ambasadorek UP Lucie Kremlová, která se kampaně zúčastnila.

Účast na slovenských veletrzích a návštěvy středních škol patří k aktivitám, jimiž UP dlouhodobě oslovuje budoucí studenty. Vedle informací o studijních programech klade důraz také na osobní kontakt a představení Olomouce jako univerzitního města. Jsou to právě Slováci, kteří dlouhodobě tvoří většinu (v roce 2025 to bylo 63%) studujících s jiným než českým občanstvím. V roce 2025 na UP studovalo 1 690 Slovenek a Slováků. 

Univerzita Palackého se během září a října vydala za slovenskými středoškoláky. V rámci podzimní uchazečské kampaně se představila na sedmi zastávkách roadshow Kam na vysokú, navštívila gymnázium v Trenčíně a zúčastnila se veletrhu Gaudeamus v Bratislavě. Zájemcům o studium přibližovali nabídku univerzity i život v Olomouci především studentští ambasadoři a ambasadorky pod vedením oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Slovenská část uchazečské kampaně UP odstartovala v polovině září. Univerzitní tým postupně navštívil Trenčín, Trnavu, Banskou Bystrici, Nitru, Poprad, Prešov a Košice. Sedmi veletrhů se podle organizátorů dohromady zúčastnilo přibližně 11,5 tisíce lidí. Největší zájem zaznamenaly Košice s 2 600 návštěvníky.

Univerzitu na regionálních veletrzích zastupovali studentští ambasadoři z různých fakult. Středoškolákům představovali studijní možnosti napříč celou UP a odpovídali na otázky týkající se přijímacího řízení, ubytování nebo studentského života v Olomouci.

„V posledních letech klademe stále větší důraz na osobní kontakt se středoškoláky. Význam těchto aktivit potvrzují i naše pravidelné průzkumy mezi nastupujícími studenty, podle kterých veletrhy a dny otevřených dveří ovlivňují rozhodování významné části uchazečů. Právě na těchto akcích mají možnost mluvit přímo s našimi studenty, ptát se na jejich zkušenosti a získat konkrétnější představu o studiu i životě v Olomouci,“ říká Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu UP.

Součástí západoslovenského výjezdu byla také samostatná prezentace Olomouc – univerzitní město na Gymnáziu Ľudovíta Štúra v Trenčíně. Přibližně čtyřicet středoškoláků se zde mohlo podrobněji seznámit s nabídkou univerzity a zeptat se na vše, co je při rozhodování o vysoké škole zajímá.

Slovenskou část kampaně završil veletrh Gaudeamus – Akadémia Bratislava, který se konal od 6. do 8. října. Tým z UP zde představil všech osm fakult a do komunikace s uchazeči se zapojilo patnáct studentů a studentek. Letošní ročník navštívilo podle organizátorů 12 474 studentů a 303 pedagogů.

„Středoškoláci se nás často ptají nejen na konkrétní obory nebo přijímačky, ale i na to, jaké je bydlení na kolejích, jak probíhá výuka nebo co se dá dělat v Olomouci ve volném čase. Právě takové otázky se nejlépe zodpovídají osobně. Můžeme jim říct, jak to máme my, a přiblížit jim studium trochu jinak než z webových stránek,“ popisuje studentka pedagogické fakulty a jedna ze studentských ambasadorek UP Lucie Kremlová, která se kampaně zúčastnila.

Účast na slovenských veletrzích a návštěvy středních škol patří k aktivitám, jimiž UP dlouhodobě oslovuje budoucí studenty. Vedle informací o studijních programech klade důraz také na osobní kontakt a představení Olomouce jako univerzitního města. Jsou to právě Slováci, kteří dlouhodobě tvoří většinu (v roce 2025 to bylo 63%) studujících s jiným než českým občanstvím. V roce 2025 na UP studovalo 1 690 Slovenek a Slováků. 

Maybe yes. A study published in Advanced Functional Materials highlights the crucial role of its naturally formed surface oxide layer in tungsten ditelluride (WTe₂). Researchers from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU), together with colleagues from collaborating institutions, investigated how surface oxidation affects ferroelectric switching and memristor-like electrical behavior in WTe2. 

Vít Zouhar, composer, musicologist and Vice-Dean of the Faculty of Education at Palacký University, attended a gala evening in New York dedicated to Bohuslav Martinů and his time in the United States. The event, organised at the Bohemian National Hall by the Bohuslav Martinů Foundation and the Consulate General of the Czech Republic in New York, marked the foundation’s very first appearance on American soil. It featured an expert discussion with leading Czech and American scholars of the composer’s work, as well as a concert performance of the Sonatina for Clarinet and Piano, which Martinů composed in New York seventy years ago. The piece was brilliantly performed by Irvin Venyš and Thomas Sauer.

Vít Zouhar, who is chairman of the board of the Bohuslav Martinů Foundation and editor of the composer’s correspondence, was among the participants in the panel discussion ‘Martinů in America’. The event, which took place on 14 October in The Ballroom at Bohemian National Hall, commemorated the Czech composer’s prominent position in American musical life during the 1940s and 1950s.

“Martinů was not a guest in America, but one of its leading composers. His correspondence shows how strong his ties to this country remained right up until the end of his life. Even whilst still in Europe, he read *The New York Times* and had American music paper sent to him from New York, on which he wrote his scores. He also closely followed every American performance of his compositions,” said Vít Zouhar.

The discussion was moderated by musicologist Christopher H. Gibbs, Professor of Music at Bard College. Alongside Vít Zouhar, the panellists included Michael Beckerman, Dean of the UCLA Herb Alpert School of Music and a leading American expert on Czech music; Leon Botstein, conductor and long-standing President of Bard College; and Aleš Březina, a Czech musicologist and composer who is Director of the Bohuslav Martinů Institute. Together, they offered both Czech and American perspectives on the composer’s work and his ties to the United States.

Sonatina se symbolicky vrátila do New Yorku

The musical highlight of the evening was a stirring performance of the Sonatina for Clarinet and Piano H 356, which Martinů composed in New York in early 1956. The piece was performed by clarinettist Irvin Venyš, director of the Bohuslav Martinů Foundation and associate professor at the Faculty of Music and Dance of the Academy of Performing Arts in Prague. He was accompanied on the piano by the American pianist Thomas Sauer, a lecturer at the Mannes School of Music in New York, where Martinů had also taught in the past.

“Martinů wrote this Sonatina in New York. Playing it here feels to me like bringing it home,” said Irvin Venyš, capturing the symbolism of the concert.

There was also a personal story behind the composition’s creation. Martinů wrote it as a gesture of friendship to help his biographer Miloš Šafránek, who was facing financial difficulties at the time. He intended to give the fee for the composition – which he had offered to the Parisian publisher Alphonse Leduc in 1956 – to Šafránek. The Sonatina later became an integral part of the clarinet repertoire.

Martinů and his American years

The New York evening also marked the seventieth anniversary of the moment when Bohuslav Martinů left the United States for good. He arrived in New York in March 1941 after fleeing from occupied France, and America became his home for many years. All six of his symphonies were composed there; he also taught at Princeton University and Mannes College of Music, and in 1952 he became an American citizen.

The conductor Serge Koussevitzky played a significant role in his American career; he premiered his *Concerto grosso*, invited him to teach at Tanglewood, and commissioned his First Symphony. Martinů gradually became one of the most frequently performed composers in the United States. He returned to New York in the mid-1950s and left America for good with his wife Charlotte on 4 May 1956.

The gala evening, opened by Karel Smékal, Consul-General of the Czech Republic in New York, thus commemorated not only the American chapter of Bohuslav Martinů’s life, but also the enduring interest of Czech and international experts in his musical legacy. Vít Zouhar of Palacký University has also been making a long-standing contribution to the study and dissemination of Martinů’s work through his musicological research and his role as editor of the composer’s correspondence.