Feed aggregator

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého přichází v úvodu školního roku s novinkou, která usnadní vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Učitelé, asistenti pedagoga a pracovníci poradenských zařízení mají na jednom místě ucelený přehled vlastních autorských materiálů, dokumentů a videí, které denně potřebují ke své práci. Nový web jim ušetří nejen čas, ale také poskytne cenné podněty, příklady z praxe a inspiraci.

Tým odborníků z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP přizpůsobil obsah webu spolecnevzdelavani.upol.cz tak, aby byl co nejvíce srozumitelný a přehledný. Materiály jsou k dispozici zdarma a autoři je seřadili podle obsahových kritérií i podle druhu znevýhodnění žáka. 

Na webu je umístěna stovka autorských výstupů za uplynulých třináct let

Uživatelé webu tam najdou více než stovku metodik vzdělávání, katalogů podpůrných opatření, metodik kariérového poradenství a také tři atraktivní výstupy – Atlasy vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

„Jedná se o výsledek práce desítek pedagogů z celé ČR, kteří s námi autorsky spolupracovali již od roku 2010. Budeme rádi, pokud si kolegyně a kolegové z mateřských, základních i středních škol najdou právě ten ‚svůj‘ metodický materiál,“ sdělil profesor Jan Michalík z Pedagogické fakulty UP, který stojí za vznikem většiny nabízených publikací. Jeho kolegyně Pavlína Baslerová dodává: „Věnovali jsme se velmi podrobně popisu všech podpůrných opatření, která jsou v dnešní době na školách žákům se speciálními vzdělávacími potřebami poskytována.“ 

Ve školách se každoročně zvyšuje počet žáků s projevy problémového chování. Kolektiv autorů se proto důkladně zaměřil na zmapování všech možných potřeb a situací, se kterými se mohou pedagogové během své lektorské a poradenské praxe potkat.

„Nejenom v katalogu pro podporu vzdělávání žáků s poruchou chování, ale i v katalogu a metodikách určených pro podporu žáků s poruchou autistického spektra nalezne učitel příklady a postupy jeho zvládání,“ doplnila Zuzana Žampachová, vedoucí Speciálně pedagogického centra pro žáky s poruchou autistického spektra v Brně.  

Videa ukazují konkrétní příklady ze života absolventů praktických škol 

Náplň portálu se také věnuje konkrétním příkladům z praxe a spolupráci školy a možných budoucích zaměstnavatelů. Například jedno video zachycuje příběh dvou studentek praktické školy z Pardubic, které pomáhají v místní zdravé jídelně. I takový pohled do života absolventů může být pro mnohé uživatele nového webu motivací.  

„Nový portál je pro poradenské pracovníky jedinečný ve své celistvosti a komplexnosti. Při psaní doporučení ŠPZ jsou nám inspirací,“ popsala zkušenost s webem Veronika Míková ze Speciálně pedagogického centra České Budějovice.

Také pedagog Jiří Vymětal ze Základní školy Svatoplukova v Olomouci ocenil, že jsou všechny materiály včetně metodik na jednom místě: „V naší škole je vysoký počet žáků se SVP. Zejména katalog podpůrných opatření je pro nás základem pro debaty, jak na vzdělávání jednotlivých žáků.“ 

Ústav speciálněpedagogických studií PdF UP je největším pracovištěm pregraduální přípravy odborníků pro práci se žáky z cílové skupiny v ČR. V posledních 15 letech za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a prostředků Evropského sociálního fondu připravili více než 150 konkrétních výstupů. 

Upon the proposal of the Scholarly Board of the Sts Cyril and Methodius Faculty of Theology (CMFT), Palacký University Olomouc has awarded the honorary degree of Doctor Honoris Causa to one of the most important theologians of the late 20th and early 21st century, Archbishop of Vienna and Christoph Cardinal Schönborn, who also contributed to the renewal of academic theological studies in the Czech Republic after 1989. He received the honorary doctorate during a ceremony at the Archbishop’s Palace in Olomouc as part of the celebrations of this year’s 450th anniversary of the foundation of university in Olomouc.

Christoph Cardinal Schönborn, who is a prominent figure beyond the borders of Austrian clerical and social life, was introduced to those present by UP CMFT Dean Vít Hušek, who emphasised especially his merits in the preparation of the new Catechism of the Catholic Church, when together with Joseph Cardinal Ratzinger (later Pope Benedict XVI) he prepared a short version of the Catechism; and under Schönborn’s leadership, a shortened text for the younger generation was also created. “It is often said that proper theology should end on one’s knees, but looking at Schönborn’s work one wants to add that it also ends in service to others, in an honest and laborious interpretation of the faith provided for the general public. This is evidenced by the interviews with him, which have already been published several times in book form: it is a manifestation of his effort to bring Christianity and its theological science to a wider audience,” said Dean Hušek.

He also highlighted his relations with Olomouc. The cardinal is known for his support of theological studies in the country, especially within the Dominican Order, with whose Olomouc convent he has worked closely. He also supported the work of the UP CMFT emeritus professor František X. Halas on the Czech translation of the Jerusalem Bible. And he has lectured at Olomouc’s theological faculty in the past, and to this day he is still connected with it both professionally and through friendships. “By honouring him, by honouring a member of a family that was expulsed from our country at the end of World War II, we will hopefully contribute a little to the process of reconciliation with our past,” added Dean Hušek.

 “I am particularly pleased that Palacký University is awarding Christoph Cardinal Schönborn the title of Doctor Honoris Causa in the year in which we commemorate the 450th anniversary of the foundation of the University of Olomouc. After all, the origins of the second oldest university in the lands of the Bohemian Crown, as well as the continuity of higher learning in Olomouc over the centuries, are linked to learning in the field of theology. Your Eminence, let me wish you much energy, health, and success in your future work,” said UP Rector Martin Procházka, who together with the Vice-Rector for Science and Research, Lucie Plíhalová, awarded the honorary doctorate in the form of a diploma and a commemorative medal to the cardinal.

Cardinal Schönborn appreciated the honorary degree as a very moving gesture, not only on a personal level, but also for the Czech Republic, Austria, and the Catholic Church in both countries. “Such an award is always also a commitment for the recipient and a bond between the donor and the recipient,” he said at the beginning of his speech, dedicated to his personal and family history connected with the Czech Republic and especially the topic of freedom in the context of Czech-German relations in the past as well as in the context of current crises and wars.

 “When the large wave of refugees flooded Austria and Germany in 2015, my mother, who was 95 years old at the time, gave a television interview. Her statement moved many people: ‘No one leaves their home voluntarily!’” he recalled, adding that the countries where refugees flee war, dictatorship, and famine show exactly what most people understand by ‘freedom’: security, normal living conditions, a future for their own family, freedom of religion, the pursuit of happiness.

 “Why is Europe the destination of so many refugees today? There is no other reason than the one that drove my mother to flee with her two children to Austria in 1945. I am grateful to God with all my heart that today no one flees from a united Europe for the same reasons. I hope that we are all gratefully aware that such a situation in Europe is by no means self-evident. Therefore, I thank Olomouc’s university from the bottom of my heart for the grand award of an honorary doctorate,” said the cardinal in the conclusion of his speech at the Archbishop’s Palace in Olomouc.

By being awarded the honorary degree by UP, Cardinal Schönborn has joined the ranks of personalities such as Václav Havel, the former Czech and Czechoslovak President; Charles Merrill, UP benefactor and founder of a programme enabling Czech and Slovak students to study in the USA; chemist Antonín Holý; plastic surgeon Bohdan Pomahač; and Tomáš Cardinal Špidlík, who were awarded honorary doctorates by Palacký University after 1990 for their contributions to the development of science, culture, and other activities for the benefit of society and humanity. A list of all UP honorary doctors is available here.

Christoph Schönborn was born on 22 January 1945 in the castle Skalka near Vlastislav in the Litoměřice region. He comes from the Czech branch of an aristocratic family whose members were politicians, patrons, and clergymen in the Czech lands for more than 150 years. After World War II, the family settled in Austria, where Christoph Schönborn entered the Dominican Order after graduating from secondary school.

He studied at the University of Vienna and in Paris, was ordained a priest in 1970, received his licentiate in theology a year later, and successfully completed his doctoral studies in 1974. He then became professor of Dogmatic Theology at the Faculty of Theology at the University of Fribourg, Switzerland. He also taught the theology of the Christian East. After the fall of the Iron Curtain, he became involved in the renewal of academic life in Catholic theology, was the first foreign lecturer at the theological faculty in Litoměřice, and lectured in Brno and Olomouc. His academic career ended with his appointment as auxiliary bishop of the Archdiocese of Vienna in 1991, and four years later he became its head as archbishop, which he remains to this day. In 1998 Pope John Paul II appointed him Cardinal-Priest of the titular church of Gesù Divino Lavoratore. He was President of the Austrian Bishops’ Conference from 1998 to 2020, and has also held various positions in Vatican offices.

Cardinal Schönborn is the author of some twenty monographs, numerous scholarly articles, and chapters in collections and books, written in many languages, many of which have also been translated. His research focuses on Christology viewed from a patrological perspective, as is evident in his early work on Sophronius of Jerusalem or in his doctoral thesis on the theology of the Icon of Christ.

Univerzita Palackého na návrh Vědecké rady Cyrilometodějské teologické fakulty UP udělila čestný titul doctor honoris causa jednomu z nejvýznamnějších teologů sklonku 20. a začátku 21. století, vídeňskému arcibiskupovi a kardinálovi Christophu Schönbornovi, který se mimo jiné po roce 1989 podílel na obnově akademického teologického studia u nás. Čestný doktorát obdržel během slavnostního aktu v olomouckém Arcibiskupském paláci, který byl součástí oslav letošního 450. výročí vzniku vysokého učení v Olomouci.

Christopha kardinála Schönborna, který je významným představitelem nejen rakouského církevního a společenského života, přítomným představil děkan CMTF UP Vít Hušek. Zdůraznil zejména jeho zásluhy na přípravě nového Katechismu katolické církve, kdy mimo jiné společně s kardinálem Josephem Ratzingerem, pozdějším papežem Benediktem XVI., přichystali i stručnou verzi katechismu v otázkách a odpovědích a pod Schönbornovým vedením vznikl také zkrácený text pro mladou generaci. „Mnohdy se říká, že správná teologie má končit na kolenou, ale při pohledu na Schönbornovu činnost se chce dodat, že končí také ve službě druhým, v poctivém a pracném výkladu víry určeném pro širokou veřejnost. To ostatně dokazují i rozhovory s ním, již několikrát vydané knižně: jde o projev snahy přiblížit křesťanství i jeho teologickou vědu širokému publiku,“ zmínil.

Připomněl i vztahy s Olomoucí. Kardinál je znám svou podporou teologického studia u nás, zejména v rámci dominikánského řádu, s jehož olomouckým konventem úzce spolupracoval. Podporoval i práci emeritního profesora CMTF UP Františka X. Halase na českém překladu tzv. Jeruzalémské bible. Na olomoucké teologické fakultě v minulosti také přednášel a dodnes ho s ní pojí jak odborné, tak neformální přátelské kontakty. „Jeho vyznamenáním, vyznamenáním člena rodiny, která byla z našeho státu odsunuta na konci druhé světové války, snad i trochu přispějeme k procesu smíření s naší minulostí,“ dodal k představení děkan Vít Hušek.

„Jsem obzvláště potěšen, že Univerzita Palackého uděluje Christophu kardinálu Schönbornovi titul doctor honoris causa právě v roce, v němž si připomínáme 450. výročí založení olomoucké univerzity. Vždyť právě počátky druhé nejstarší univerzity v zemích Koruny české a rovněž zachování kontinuity vysokého učení v Olomouci v průběhu staletí je spojeno s učením v oblasti teologie. Pane kardinále, dovolte mi vám popřát hodně energie, zdraví a úspěchů ve vaší další práci,“ ujal se pak samotného aktu předání čestného doktorátu v podobě diplomu a pamětní medaile rektor UP Martin Procházka společně s prorektorkou pro vědu a výzkum Lucií Plíhalovou.

Kardinál Schönborn označil udělení čestného doktorátu UP za velmi dojemné znamení, nejen v osobní rovině, ale také pro Českou republiku a Rakousko a katolickou církev v obou zemích. „Takové vyznamenání je vždy také závazkem pro obdarovaného a poutem mezi dárcem a příjemcem,“ uvedl na začátku svého proslovu, v němž se věnoval osobní a rodinné historii spjaté s Českou republikou a především tématu svobody nejen v kontextu česko-německých vztahů v minulosti, ale i současných krizí a válek.

„Když v roce 2015 zaplavila Rakousko a Německo velká vlna uprchlíků, má matka, které tehdy bylo 95 let, poskytla televizi rozhovor. Její výpověď mnoho lidí dojala: ‚Nikdo neopouští svůj domov dobrovolně!‘“ zmínil s tím, že země, kam uprchlíci unikají před válkou, diktaturou či hladem, přesně ukazují na to, co většina lidí chápe pod pojmem ‚svoboda‘: bezpečí, normální životní podmínky, budoucnost pro vlastní rodinu, svobodu vyznání, touhu po sebeurčení.

„Proč je dnes Evropa cílem útěku tolika uprchlíků? Nemá to žádný jiný důvod než ten, který přiměl mou matku, aby v roce 1945 utekla se svými dvěma dětmi do Rakouska. Jsem Bohu z celého srdce vděčný, že dnes nikdo neutíká ze sjednocené Evropy ze stejných důvodů. Doufám, že si všichni vděčně uvědomujeme, že tato situace Evropy není vůbec samozřejmá. Proto z celého srdce děkuji olomoucké univerzitě za vysoké ocenění v podobě čestného doktorátu,“ završil svoji řeč v olomouckém Arcibiskupském paláci.

Udělením čestného doktorátu UP se kardinál Schönborn zařadil po bok osobností, jako je bývalý český a československý prezident Václav Havel, zakladatel programu umožňujícího českým a slovenským studentům vzdělávací pobyt v USA Charles Merill, chemik Antonín Holý, plastický chirurg Bohdan Pomahač nebo kardinál Tomáš Špidlík, kterým Univerzita Palackého udělila po roce 1990 čestný doktorát za jejich zásluhy o rozvoj vědy, kultury a další aktivity ve prospěch společnosti a lidstva. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici zde.

Christoph Schönborn se narodil 22. ledna 1945 na zámku Skalka u Vlastislavi na Litoměřicku. Pochází z české větve aristokratické rodiny, jejíž členové v našich zemích působili jako politici, mecenáši či duchovní po více než 150 let. Po druhé světové válce se rodina usídlila v Rakousku, kde Christoph Schönborn po maturitě vstoupil do dominikánského řádu.

Studoval na vídeňské univerzitě a v Paříži, kněžské svěcení přijal v roce 1970, o rok později získal licenciát teologie a v roce 1974 úspěšně zakončil doktorské studium. Poté se stal profesorem dogmatické teologie na teologické fakultě univerzity ve švýcarském Fribourgu. Vyučoval také teologii křesťanského Východu. Po pádu železné opony se začal angažovat v obnově akademického života v oblasti katolické teologie, byl prvním zahraničním vyučujícím na teologické fakultě v Litoměřicích a přednášel i v Brně a Olomouci. Jeho akademické působení ukončilo jmenování pomocným biskupem vídeňské arcidiecéze v roce 1991, o čtyři roky později stanul v jejím čele jako arcibiskup, kterým je dodnes. V roce 1998 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem-knězem titulárního kostela Gesù Divino Lavoratore. V letech 1998–2020 byl předsedou rakouské biskupské konference, zastával i různé funkce ve vatikánských úřadech.

Kardinál Schönborn je autorem asi dvaceti monografických prací a množství vědeckých článků, kapitol ve sbornících nebo knihách, psaných v mnoha světových jazycích, a do mnoha z nich byly také překládány. Jádrem jeho výzkumného zaměření je christologie, která je silně nahlížena z patrologické perspektivy, jak je to patrné v jeho raných pracích o Sofroniovi Jeruzalémském nebo v jeho doktorské práci o teologii ikony Kristovy.

Univerzita Palackého na návrh Vědecké rady Cyrilometodějské teologické fakulty UP udělila čestný titul doctor honoris causa jednomu z nejvýznamnějších teologů sklonku 20. a začátku 21. století, vídeňskému arcibiskupovi a kardinálovi Christophu Schönbornovi, který se mimo jiné po roce 1989 podílel na obnově akademického teologického studia u nás. Čestný doktorát obdržel během slavnostního aktu v olomouckém Arcibiskupském paláci, který byl součástí oslav letošního 450. výročí vzniku vysokého učení v Olomouci.

Christopha kardinála Schönborna, který je významným představitelem nejen rakouského církevního a společenského života, přítomným představil děkan CMTF UP Vít Hušek. Zdůraznil zejména jeho zásluhy na přípravě nového Katechismu katolické církve, kdy mimo jiné společně s kardinálem Josephem Ratzingerem, pozdějším papežem Benediktem XVI., přichystali i stručnou verzi katechismu v otázkách a odpovědích a pod Schönbornovým vedením vznikl také zkrácený text pro mladou generaci. „Mnohdy se říká, že správná teologie má končit na kolenou, ale při pohledu na Schönbornovu činnost se chce dodat, že končí také ve službě druhým, v poctivém a pracném výkladu víry určeném pro širokou veřejnost. To ostatně dokazují i rozhovory s ním, již několikrát vydané knižně: jde o projev snahy přiblížit křesťanství i jeho teologickou vědu širokému publiku,“ zmínil.

Připomněl i vztahy s Olomoucí. Kardinál je znám svou podporou teologického studia u nás, zejména v rámci dominikánského řádu, s jehož olomouckým konventem úzce spolupracoval. Podporoval i práci emeritního profesora CMTF UP Františka X. Halase na českém překladu tzv. Jeruzalémské bible. Na olomoucké teologické fakultě v minulosti také přednášel a dodnes ho s ní pojí jak odborné, tak neformální přátelské kontakty. „Jeho vyznamenáním, vyznamenáním člena rodiny, která byla z našeho státu odsunuta na konci druhé světové války, snad i trochu přispějeme k procesu smíření s naší minulostí,“ dodal k představení děkan Vít Hušek.

„Jsem obzvláště potěšen, že Univerzita Palackého uděluje Christophu kardinálu Schönbornovi titul doctor honoris causa právě v roce, v němž si připomínáme 450. výročí založení olomoucké univerzity. Vždyť právě počátky druhé nejstarší univerzity v zemích Koruny české a rovněž zachování kontinuity vysokého učení v Olomouci v průběhu staletí je spojeno s učením v oblasti teologie. Pane kardinále, dovolte mi vám popřát hodně energie, zdraví a úspěchů ve vaší další práci,“ ujal se pak samotného aktu předání čestného doktorátu v podobě diplomu a pamětní medaile rektor UP Martin Procházka společně s prorektorkou pro vědu a výzkum Lucií Plíhalovou.

Kardinál Schönborn označil udělení čestného doktorátu UP za velmi dojemné znamení, nejen v osobní rovině, ale také pro Českou republiku a Rakousko a katolickou církev v obou zemích. „Takové vyznamenání je vždy také závazkem pro obdarovaného a poutem mezi dárcem a příjemcem,“ uvedl na začátku svého proslovu, v němž se věnoval osobní a rodinné historii spjaté s Českou republikou a především tématu svobody nejen v kontextu česko-německých vztahů v minulosti, ale i současných krizí a válek.

„Když v roce 2015 zaplavila Rakousko a Německo velká vlna uprchlíků, má matka, které tehdy bylo 95 let, poskytla televizi rozhovor. Její výpověď mnoho lidí dojala: ‚Nikdo neopouští svůj domov dobrovolně!‘“ zmínil s tím, že země, kam uprchlíci unikají před válkou, diktaturou či hladem, přesně ukazují na to, co většina lidí chápe pod pojmem ‚svoboda‘: bezpečí, normální životní podmínky, budoucnost pro vlastní rodinu, svobodu vyznání, touhu po sebeurčení.

„Proč je dnes Evropa cílem útěku tolika uprchlíků? Nemá to žádný jiný důvod než ten, který přiměl mou matku, aby v roce 1945 utekla se svými dvěma dětmi do Rakouska. Jsem Bohu z celého srdce vděčný, že dnes nikdo neutíká ze sjednocené Evropy ze stejných důvodů. Doufám, že si všichni vděčně uvědomujeme, že tato situace Evropy není vůbec samozřejmá. Proto z celého srdce děkuji olomoucké univerzitě za vysoké ocenění v podobě čestného doktorátu,“ završil svoji řeč v olomouckém Arcibiskupském paláci.

Udělením čestného doktorátu UP se kardinál Schönborn zařadil po bok osobností, jako je bývalý český a československý prezident Václav Havel, zakladatel programu umožňujícího českým a slovenským studentům vzdělávací pobyt v USA Charles Merill, chemik Antonín Holý, plastický chirurg Bohdan Pomahač nebo kardinál Tomáš Špidlík, kterým Univerzita Palackého udělila po roce 1990 čestný doktorát za jejich zásluhy o rozvoj vědy, kultury a další aktivity ve prospěch společnosti a lidstva. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici zde.

Christoph Schönborn se narodil 22. ledna 1945 na zámku Skalka u Vlastislavi na Litoměřicku. Pochází z české větve aristokratické rodiny, jejíž členové v našich zemích působili jako politici, mecenáši či duchovní po více než 150 let. Po druhé světové válce se rodina usídlila v Rakousku, kde Christoph Schönborn po maturitě vstoupil do dominikánského řádu.

Studoval na vídeňské univerzitě a v Paříži, kněžské svěcení přijal v roce 1970, o rok později získal licenciát teologie a v roce 1974 úspěšně zakončil doktorské studium. Poté se stal profesorem dogmatické teologie na teologické fakultě univerzity ve švýcarském Fribourgu. Vyučoval také teologii křesťanského Východu. Po pádu železné opony se začal angažovat v obnově akademického života v oblasti katolické teologie, byl prvním zahraničním vyučujícím na teologické fakultě v Litoměřicích a přednášel i v Brně a Olomouci. Jeho akademické působení ukončilo jmenování pomocným biskupem vídeňské arcidiecéze v roce 1991, o čtyři roky později stanul v jejím čele jako arcibiskup, kterým je dodnes. V roce 1998 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem-knězem titulárního kostela Gesù Divino Lavoratore. V letech 1998–2020 byl předsedou rakouské biskupské konference, zastával i různé funkce ve vatikánských úřadech.

Kardinál Schönborn je autorem asi dvaceti monografických prací a množství vědeckých článků, kapitol ve sbornících nebo knihách, psaných v mnoha světových jazycích, a do mnoha z nich byly také překládány. Jádrem jeho výzkumného zaměření je christologie, která je silně nahlížena z patrologické perspektivy, jak je to patrné v jeho raných pracích o Sofroniovi Jeruzalémském nebo v jeho doktorské práci o teologii ikony Kristovy.

Areál přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici hostil minulý týden už třetí ročník akademických dožínek. Akci uspořádala katedra chemické biologie, která na experimentálních polích pěstuje a šlechtí například řepku, pšenici, jarní ječmen, žito, špaldu a mák. Na oslavách letošní sklizně nechybělo předání dožínkového věnce či vysazení pamětního stromu ke 450. založení olomouckého vysokého učení a 70. výročí založení přírodovědecké fakulty. O dobrou náladu hostů se postarala cimbálová muzika a nechyběla ochutnávka tradičních pochutin, při jejichž přípravě byly použity suroviny z plodin vypěstovaných na experimentálních polích.

„Na dožínkách jsme ukázali propojení základního výzkumu chemie a biologie s aplikovaným zemědělským využitím. Výrazně jsme rozšířili naše portfolio pěstovaných plodin, do kterého patří i mák. Několik let jsme pracovali na jeho nových odrůdách, aby byly mrazuvzdorné a zachovaly si svou kvalitu. Pro návštěvníky jsme přichystali na ukázku i makové koláčky a záviny, domácí chléb z naší mouky a další produkty,“ uvedla vedoucí katedry chemické biologie Lucie Plíhalová.

K uctění 450. založení olomouckého vysokého učení a k 70. výročí založení přírodovědecké fakulty byl rektorem Univerzity Palackého Martinem Procházkou a děkanem Martinem Kubalou vysazen jeden z nejkrásnějších kaštanů – jírovec pleťový. „Děkuji kolegům z katedry chemické biologie za pozvání, které jsem moc rád přijal. Dělají skvělou práci v oblasti šlechtění a ochrany zemědělských plodin. Vedle výnosů z letošní úrody se mohou pochlubit i špičkovými výsledky vědecké práce, zapojují se totiž do výzkumných projektů, v nichž se mimo jiné zaměřují na pěstování plodin nové generace odolných vůči klimatické změně. Dožínková slavnost byla důstojnou a příjemnou oslavou úrody a šikovnosti našich lidí,“ doplnil rektor Martin Procházka.

Součástí dožínkového programu byla také prezentace výsledků šlechtění a ošetření plodin na experimentálních plochách, prohlídka zemědělské techniky včetně maloparcelních kombajnů, secího stroje a traktoru. Folklorní atmosféru dožínek zajistila cimbálová muzika Primáš z Přerova.

Odborníci z katedry chemické biologie pěstují na polích v Olomouci-Holici kromě máku také pšenici, ječmen, žito, špaldu či řepku. Na těchto klíčových zemědělských plodinách průběžně zkoumají vliv nových regulátorů růstu na výnos a sledují také odolnost užitkových rostlin proti stresu způsobenému klimatickou změnou, která může v budoucnu negativně ovlivnit odolnost a kvalitu zemědělských plodin. Vědci při měřeních a analýzách získaných údajů spolupracují s Laboratoří růstových regulátorů Přírodovědecké fakulty UP a mnoha zahraničními pracovišti včetně univerzit a výzkumných institucí v zahraničí, zejména ve Spojených státech amerických.

Areál přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici hostil minulý týden už třetí ročník akademických dožínek. Akci uspořádala katedra chemické biologie, která na experimentálních polích pěstuje a šlechtí například řepku, pšenici, jarní ječmen, žito, špaldu a mák. Na oslavách letošní sklizně nechybělo předání dožínkového věnce či vysazení pamětního stromu ke 450. založení olomouckého vysokého učení a 70. výročí založení přírodovědecké fakulty. O dobrou náladu hostů se postarala cimbálová muzika a nechyběla ochutnávka tradičních pochutin, při jejichž přípravě byly použity suroviny z plodin vypěstovaných na experimentálních polích.

„Na dožínkách jsme ukázali propojení základního výzkumu chemie a biologie s aplikovaným zemědělským využitím. Výrazně jsme rozšířili naše portfolio pěstovaných plodin, do kterého patří i mák. Několik let jsme pracovali na jeho nových odrůdách, aby byly mrazuvzdorné a zachovaly si svou kvalitu. Pro návštěvníky jsme přichystali na ukázku i makové koláčky a záviny, domácí chléb z naší mouky a další produkty,“ uvedla vedoucí katedry chemické biologie Lucie Plíhalová.

K uctění 450. založení olomouckého vysokého učení a k 70. výročí založení přírodovědecké fakulty byl rektorem Univerzity Palackého Martinem Procházkou a děkanem Martinem Kubalou vysazen jeden z nejkrásnějších kaštanů – jírovec pleťový. „Děkuji kolegům z katedry chemické biologie za pozvání, které jsem moc rád přijal. Dělají skvělou práci v oblasti šlechtění a ochrany zemědělských plodin. Vedle výnosů z letošní úrody se mohou pochlubit i špičkovými výsledky vědecké práce, zapojují se totiž do výzkumných projektů, v nichž se mimo jiné zaměřují na pěstování plodin nové generace odolných vůči klimatické změně. Dožínková slavnost byla důstojnou a příjemnou oslavou úrody a šikovnosti našich lidí,“ doplnil rektor Martin Procházka.

Součástí dožínkového programu byla také prezentace výsledků šlechtění a ošetření plodin na experimentálních plochách, prohlídka zemědělské techniky včetně maloparcelních kombajnů, secího stroje a traktoru. Folklorní atmosféru dožínek zajistila cimbálová muzika Primáš z Přerova.

Odborníci z katedry chemické biologie pěstují na polích v Olomouci-Holici kromě máku také pšenici, ječmen, žito, špaldu či řepku. Na těchto klíčových zemědělských plodinách průběžně zkoumají vliv nových regulátorů růstu na výnos a sledují také odolnost užitkových rostlin proti stresu způsobenému klimatickou změnou, která může v budoucnu negativně ovlivnit odolnost a kvalitu zemědělských plodin. Vědci při měřeních a analýzách získaných údajů spolupracují s Laboratoří růstových regulátorů Přírodovědecké fakulty UP a mnoha zahraničními pracovišti včetně univerzit a výzkumných institucí v zahraničí, zejména ve Spojených státech amerických.

Vzpomínky, radost ze setkání a také zvědavost, co je nového. V tomto duchu se nesl sobotní Absolventský den, který Univerzita Palackého uspořádala při příležitosti 450. výročí vzniku olomouckého vysokého učení. Do města se sjely stovky bývalých studentů a studentek ze všech koutů nejen naší země.

Registrační stánek před UPointem na olomouckém Horním náměstí si skupinky natěšených lidí prohlížely už dlouho před oficiální zahajovací devátou hodinou.

Jako první zamířila k Zuzaně Kullové z oddělení univerzitních akcí, která se spolu s kolegyněmi a kolegy starala o příchozí absolventy, Marie Siekliková. „Přijela jsem z Prahy. Těším se, Olomouc je moje srdeční záležitost,“ řekla absolventka češtiny a ruštiny filozofické fakulty. Naplánovaná měla setkání se spolužáky. „Společně půjdeme na fakultu, pak si chceme určitě prohlédnout i rektorát,“ doplnila, když odcházela vybavena modrou univerzitní „plackou“, symbolickým poznávacím znamením Absolventského dne UP, a materiály o univerzitě.

Univerzitní stánek sice sloužil především absolventům, ale nejen jim. Byl i místem, kde se zastavovali také turisté a ptali se, kde najdou například konvikt, nebo ti, kteří by se chtěli absolventy teprve stát. Třeba Lenka Hirschová se zajímala o různé možnosti studia na UP. „Ráda bych studovala právo, takže jsem dnešek využila i jako příležitost něco se o univerzitě dozvědět, trošku se zorientovat a zjistit, jaké jsou možnosti,“ svěřila se.

Přímo na náměstí byla univerzita pořádně vidět. Kromě místa před UPointem totiž ´obsluhovala´ i relax zónu před radnicí u Arionovy kašny. Univerzitní lehátka lákala v prosluněném dni k odpočinku a modrobílá se tak nedala přehlédnout. Všichni si pochvalovali spojení Absolventského dne se Dny evropského dědictví, které ve městě nabídly bohatý program, a mnozí z absolventů si tak naplánovali návštěvu své alma mater i s rodinným výletem.

Slunečný den využili někteří absolventi k prohlídce univerzitních budov. Na lékařské fakultě je přivítal děkan Milan Kolář v doprovodu proděkana Dušana Klose. Dvou organizovaných komentovaných prohlídek, během nichž se nejen někdejší studenti podívali do velké posluchárny, prohlédli si výstavu věnovanou fakultním objektům i základní kámen nově stavěné budovy, se zúčastnily čtyři desítky lidí. 

Byla mezi nimi i Milada Dušková, dřívější primářka Ústavu klinické a molekulární patologie Fakultní nemocnice Olomouc. „Na fakultu docházím často, takže určitou představu mám, její rozvoj je úžasný. Prohlídku s panem děkanem jsem si ale nemohla nechat ujít a máme tu také sraz s kolegy z ročníku,“ řekla absolventka z roku 1967. „Když se mě někdo zeptá na studium medicíny, tak přemýšlím, co se mi vybaví více. Jestli ten studentský život, který jsme měli velice dobrý, byli jsme v ročníku skutečná parta. Anebo ty okamžiky, kdy člověk házel anatomii do kouta, protože ho to štvalo a učení výběžků na obratlích mu přišlo jako blbina. Nicméně pokud člověka medicína baví, tak i tu zátěž přijímá snadněji,“ dodala. 

Prohlídky svých prostor nabídla také filozofická fakulta, a to jak v objektech v Křížkovského ulici, tak v ulicích Vodární, Na Hradě, tř. Svobody či Univerzitní, kde v Uměleckém centru sídlí uměnovědné obory.

Při příležitosti Absolventského dne zahájila filozofická fakulta i novou tradici. Za šíření jejího dobrého jména symbolicky vyznamenala prvních dvanáct absolventů. Při neformálním setkání ve své pracovně tak Jan Stejskal, děkan fakulty, diplomem ocenil například středoškolského učitele Romana Göttlichera, jenž se stal letošním nejinspirativnějším učitelem, když získal Global Teacher Prize. Cenu získali také politoložka Monika Brusenbauch Meislová, ředitelka kina Barbora Kucsa Prágerová, spisovatel František Šmelík, sinoložka a překladatelka Zuzana Li, restauratérka Barbora Navrátilová, marketér Ondřej Martínek, ministerský úředník a konzul Pavel Pešek, politik a lingvista Viktor Tichák, ředitel Českého centra Varšava Petr Vlček, kunsthistorik, básník David Voda a in memoriam velvyslanec Jakub Dürr.

„Jsem velmi rád, že jste část svého života spojili s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého a že jste si nyní udělali čas a přijeli. My jsme na vás pyšní a chceme se pochlubit tím, co jste dokázali a dokazujete, rozmanitostí toho, co děláte,“ řekl Jan Stejskal, děkan FF UP. Ve své krátké řeči zdůraznil, že je pro fakultu velmi důležité ukazovat mladým lidem, kteří přicházejí studovat, že kritické myšlení může vést ke skvělým výsledkům. „Chceme našim studentům ukázat, kam může studium na filozofické fakultě vést a jak široké vzdělání a tím i uplatnění vlastně nabízíme,“ dodal. Nevšední atmosféru setkání vybraných absolventů, jimž k ocenění poblahopřála i Andrea Hanáčková, prorektorka UP, doplnily vstupy skladatele, producenta a hudebníka Lukáše Marečka.

Ocenění absolventi na fakultu vzpomínají především s vděkem. Většina z nich, když se blížila k fakultě, cítila, že se vrací domů. „To, co dělám, mě velmi baví a naplňuje a jsem si vědoma, že ten nejlepší základ pro mou práci jsem dostala tady. O to víc si cením nynějšího pozvání a slibuji, že i nadále budu šířit dobré jméno Filozofické fakulty Univerzity Palackého“ uvedla například politoložka Monika Bruseenbauch Meislová, která se specializuje na britský politický systém a dění.

Také pro Petra Vlčka, ředitele Českého centra Varšava, znamená cesta do Olomouce návrat domů. „Do Olomouce však jezdím celkem často, aktuálně plánujeme například turné Moravské filharmonie v Polsku, plánujeme v Lublinu i ozvěny festivalu AFO. Vím, že moje pracovní kariéra začala vlastně už tady na fakultě, když jsem se zde na pár věcech podílel, nejprve jako student a poté i jako zaměstnanec na Academia filmu Olomouc,“ poznamenal.

V neformální debatě i konzul Pavel Pešek, jenž působil v Turecku, ve Vietnamu či na Ukrajině, přiblížil vztah k Filozofické fakultě UP jako k pomyslné kotvě. „Odvrácenou stránkou diplomacie je to, že člověk nemá pořádně žádný kořen. Za posledních dvacet let jsem byl osmnáct let v zahraničí a ano kotvu mám tam, kde je rodina. Teď ale vím, že tu druhou mám na této univerzitě a jsem moc rád, že jste mi ji umožnili objevit. Moc si toho vážím, že tu s vámi můžu být,“ řekl. 

Během absolventského dne se uskutečnily i dvě Stříbrné promoce. Na právnickou fakultu přijížděli někteří ´stříbrní´ absolventi i s téměř dvouhodinových předstihem. Chtěli si ji pořádně užít, chtěli vidět každý kout své fakulty, těšili se na spolužáky. „Studovali jsme ve specifické době devadesátých let, v polních podmínkách znovuobnovené fakulty. Moc ráda na ty roky vzpomínám. Byly zcela zásadní pro formování mé osobnosti,“ uvedla Olga Kypastová, která se na fakultu vrátila i se svým manželem – spolužákem z ročníku. „Datum zkoušky z římského práva je současně našim dnem seznámení,“ dodala s úsměvem. Manželé dnes působí jako soudci u Okresního soudu v Karviné.

Po pětadvaceti letech si promoci v sobotu spolu s nimi zopakovala třicítka absolventů. Mezi nimi například také Petra Jungová, kvestorka UP, nebo Zdenka Papoušková, prorektorka pro legislativu a organizaci. Ta měla v rámci promočního aktu dvojroli. Zastupovala vedení univerzity a současně přebírala čestný diplom. „Obstáli jsme v osobním i profesním životě a jsme na sebe patřičně hrdí. A hrdá může být i Univerzita Palackého, že nás má. Přeji nám zdraví, ať nás naše povolování baví a ať se rádi vracíme na fakultu, univerzitu, do Olomouce,“ vzkázala spolužákům Zdenka Papoušková.

Pro právnickou fakultu, která byla obnovena v roce 1991, to byla druhá stříbrná promoce, kterou připravila.

Přírodovědecká fakulta nabídla svým absolventům komentované prohlídky fakulty, geoparku, mořského akvária, biologického areálu v Olomouci – Holici i jednotlivých kateder. Absolventi mohli navštívit bezplatně také botanickou zahradu, Pevnost poznání nebo se zúčastnit přednášky o Foucaultově kyvadle, které je nejdelší v České republice. Kromě stříbrné promoce se zde uskutečnil i křest Experimentálního pivovaru UP (EUREKA).

„Soudek s pivním speciálem RE450N UP, který byl uvařen ve spolupráci s pivovarem Chomout u příležitosti 450. založení olomouckého vysokého učení a 70. výročí založení přírodovědecké fakulty, narazili prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová a proděkan přírodovědecké fakulty Jan Hlaváč. O hudební doprovod se postarala prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková, která zazpívala upravenou verzi písničky Nejmilejší Martine. Jsem rád, že Experimentální pivovar UP se stal součástí výuky bez jakýchkoliv omezení, a že se podařilo propojit univerzitu napříč několika obory,“ uvedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Absolventský den nabídl zájemcům i hospodský kvíz, večer pak vyvrcholil koncertem HB Band v Jazz Tibet Clubu. I jeho ukončení bylo symbolické, neboť i mezi členy kapely nechyběli absolventi Univerzity Palackého. Více fotografií zde.

Vzpomínky, radost ze setkání a také zvědavost, co je nového. V tomto duchu se nesl sobotní Absolventský den, který Univerzita Palackého uspořádala při příležitosti 450. výročí vzniku olomouckého vysokého učení. Do města se sjely stovky bývalých studentů a studentek ze všech koutů nejen naší země.

Registrační stánek před UPointem na olomouckém Horním náměstí si skupinky natěšených lidí prohlížely už dlouho před oficiální zahajovací devátou hodinou.

Jako první zamířila k Zuzaně Kullové z oddělení univerzitních akcí, která se spolu s kolegyněmi a kolegy starala o příchozí absolventy, Marie Siekliková. „Přijela jsem z Prahy. Těším se, Olomouc je moje srdeční záležitost,“ řekla absolventka češtiny a ruštiny filozofické fakulty. Naplánovaná měla setkání se spolužáky. „Společně půjdeme na fakultu, pak si chceme určitě prohlédnout i rektorát,“ doplnila, když odcházela vybavena modrou univerzitní „plackou“, symbolickým poznávacím znamením Absolventského dne UP, a materiály o univerzitě.

Univerzitní stánek sice sloužil především absolventům, ale nejen jim. Byl i místem, kde se zastavovali také turisté a ptali se, kde najdou například konvikt, nebo ti, kteří by se chtěli absolventy teprve stát. Třeba Lenka Hirschová se zajímala o různé možnosti studia na UP. „Ráda bych studovala právo, takže jsem dnešek využila i jako příležitost něco se o univerzitě dozvědět, trošku se zorientovat a zjistit, jaké jsou možnosti,“ svěřila se.

Přímo na náměstí byla univerzita pořádně vidět. Kromě místa před UPointem totiž ´obsluhovala´ i relax zónu před radnicí u Arionovy kašny. Univerzitní lehátka lákala v prosluněném dni k odpočinku a modrobílá se tak nedala přehlédnout. Všichni si pochvalovali spojení Absolventského dne se Dny evropského dědictví, které ve městě nabídly bohatý program, a mnozí z absolventů si tak naplánovali návštěvu své alma mater i s rodinným výletem.

Slunečný den využili někteří absolventi k prohlídce univerzitních budov. Na lékařské fakultě je přivítal děkan Milan Kolář v doprovodu proděkana Dušana Klose. Dvou organizovaných komentovaných prohlídek, během nichž se nejen někdejší studenti podívali do velké posluchárny, prohlédli si výstavu věnovanou fakultním objektům i základní kámen nově stavěné budovy, se zúčastnily čtyři desítky lidí. 

Byla mezi nimi i Milada Dušková, dřívější primářka Ústavu klinické a molekulární patologie Fakultní nemocnice Olomouc. „Na fakultu docházím často, takže určitou představu mám, její rozvoj je úžasný. Prohlídku s panem děkanem jsem si ale nemohla nechat ujít a máme tu také sraz s kolegy z ročníku,“ řekla absolventka z roku 1967. „Když se mě někdo zeptá na studium medicíny, tak přemýšlím, co se mi vybaví více. Jestli ten studentský život, který jsme měli velice dobrý, byli jsme v ročníku skutečná parta. Anebo ty okamžiky, kdy člověk házel anatomii do kouta, protože ho to štvalo a učení výběžků na obratlích mu přišlo jako blbina. Nicméně pokud člověka medicína baví, tak i tu zátěž přijímá snadněji,“ dodala. 

Prohlídky svých prostor nabídla také filozofická fakulta, a to jak v objektech v Křížkovského ulici, tak v ulicích Vodární, Na Hradě, tř. Svobody či Univerzitní, kde v Uměleckém centru sídlí uměnovědné obory.

Při příležitosti Absolventského dne zahájila filozofická fakulta i novou tradici. Za šíření jejího dobrého jména symbolicky vyznamenala prvních dvanáct absolventů. Při neformálním setkání ve své pracovně tak Jan Stejskal, děkan fakulty, diplomem ocenil například středoškolského učitele Romana Göttlichera, jenž se stal letošním nejinspirativnějším učitelem, když získal Global Teacher Prize. Cenu získali také politoložka Monika Brusenbauch Meislová, ředitelka kina Barbora Kucsa Prágerová, spisovatel František Šmelík, sinoložka a překladatelka Zuzana Li, restauratérka Barbora Navrátilová, marketér Ondřej Martínek, ministerský úředník a konzul Pavel Pešek, politik a lingvista Viktor Tichák, ředitel Českého centra Varšava Petr Vlček, kunsthistorik, básník David Voda a in memoriam velvyslanec Jakub Dürr.

„Jsem velmi rád, že jste část svého života spojili s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého a že jste si nyní udělali čas a přijeli. My jsme na vás pyšní a chceme se pochlubit tím, co jste dokázali a dokazujete, rozmanitostí toho, co děláte,“ řekl Jan Stejskal, děkan FF UP. Ve své krátké řeči zdůraznil, že je pro fakultu velmi důležité ukazovat mladým lidem, kteří přicházejí studovat, že kritické myšlení může vést ke skvělým výsledkům. „Chceme našim studentům ukázat, kam může studium na filozofické fakultě vést a jak široké vzdělání a tím i uplatnění vlastně nabízíme,“ dodal. Nevšední atmosféru setkání vybraných absolventů, jimž k ocenění poblahopřála i Andrea Hanáčková, prorektorka UP, doplnily vstupy skladatele, producenta a hudebníka Lukáše Marečka.

Ocenění absolventi na fakultu vzpomínají především s vděkem. Většina z nich, když se blížila k fakultě, cítila, že se vrací domů. „To, co dělám, mě velmi baví a naplňuje a jsem si vědoma, že ten nejlepší základ pro mou práci jsem dostala tady. O to víc si cením nynějšího pozvání a slibuji, že i nadále budu šířit dobré jméno Filozofické fakulty Univerzity Palackého“ uvedla například politoložka Monika Bruseenbauch Meislová, která se specializuje na britský politický systém a dění.

Také pro Petra Vlčka, ředitele Českého centra Varšava, znamená cesta do Olomouce návrat domů. „Do Olomouce však jezdím celkem často, aktuálně plánujeme například turné Moravské filharmonie v Polsku, plánujeme v Lublinu i ozvěny festivalu AFO. Vím, že moje pracovní kariéra začala vlastně už tady na fakultě, když jsem se zde na pár věcech podílel, nejprve jako student a poté i jako zaměstnanec na Academia filmu Olomouc,“ poznamenal.

V neformální debatě i konzul Pavel Pešek, jenž působil v Turecku, ve Vietnamu či na Ukrajině, přiblížil vztah k Filozofické fakultě UP jako k pomyslné kotvě. „Odvrácenou stránkou diplomacie je to, že člověk nemá pořádně žádný kořen. Za posledních dvacet let jsem byl osmnáct let v zahraničí a ano kotvu mám tam, kde je rodina. Teď ale vím, že tu druhou mám na této univerzitě a jsem moc rád, že jste mi ji umožnili objevit. Moc si toho vážím, že tu s vámi můžu být,“ řekl. 

Během absolventského dne se uskutečnily i dvě Stříbrné promoce. Na právnickou fakultu přijížděli někteří ´stříbrní´ absolventi i s téměř dvouhodinových předstihem. Chtěli si ji pořádně užít, chtěli vidět každý kout své fakulty, těšili se na spolužáky. „Studovali jsme ve specifické době devadesátých let, v polních podmínkách znovuobnovené fakulty. Moc ráda na ty roky vzpomínám. Byly zcela zásadní pro formování mé osobnosti,“ uvedla Olga Kypastová, která se na fakultu vrátila i se svým manželem – spolužákem z ročníku. „Datum zkoušky z římského práva je současně našim dnem seznámení,“ dodala s úsměvem. Manželé dnes působí jako soudci u Okresního soudu v Karviné.

Po pětadvaceti letech si promoci v sobotu spolu s nimi zopakovala třicítka absolventů. Mezi nimi například také Petra Jungová, kvestorka UP, nebo Zdenka Papoušková, prorektorka pro legislativu a organizaci. Ta měla v rámci promočního aktu dvojroli. Zastupovala vedení univerzity a současně přebírala čestný diplom. „Obstáli jsme v osobním i profesním životě a jsme na sebe patřičně hrdí. A hrdá může být i Univerzita Palackého, že nás má. Přeji nám zdraví, ať nás naše povolování baví a ať se rádi vracíme na fakultu, univerzitu, do Olomouce,“ vzkázala spolužákům Zdenka Papoušková.

Pro právnickou fakultu, která byla obnovena v roce 1991, to byla druhá stříbrná promoce, kterou připravila.

Přírodovědecká fakulta nabídla svým absolventům komentované prohlídky fakulty, geoparku, mořského akvária, biologického areálu v Olomouci – Holici i jednotlivých kateder. Absolventi mohli navštívit bezplatně také botanickou zahradu, Pevnost poznání nebo se zúčastnit přednášky o Foucaultově kyvadle, které je nejdelší v České republice. Kromě stříbrné promoce se zde uskutečnil i křest Experimentálního pivovaru UP (EUREKA).

„Soudek s pivním speciálem RE450N UP, který byl uvařen ve spolupráci s pivovarem Chomout u příležitosti 450. založení olomouckého vysokého učení a 70. výročí založení přírodovědecké fakulty, narazili prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová a proděkan přírodovědecké fakulty Jan Hlaváč. O hudební doprovod se postarala prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková, která zazpívala upravenou verzi písničky Nejmilejší Martine. Jsem rád, že Experimentální pivovar UP se stal součástí výuky bez jakýchkoliv omezení, a že se podařilo propojit univerzitu napříč několika obory,“ uvedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Absolventský den nabídl zájemcům i hospodský kvíz, večer pak vyvrcholil koncertem HB Band v Jazz Tibet Clubu. I jeho ukončení bylo symbolické, neboť i mezi členy kapely nechyběli absolventi Univerzity Palackého. Více fotografií zde.

Být dobrovolníkem znamená myslet nejen na sebe, ale dělat i něco pro druhé. Univerzita Palackého dobrovolnictví svých studentů i zaměstnanců velmi podporuje. Některé z dobrovolníků vám představíme v Žurnálu Online. Ve volném čase se věnuje seniorům i dětem. Lukáš Mada zároveň studuje na přírodovědecké fakultě obor Experimentální biologie, který v rámci programu celoživotního vzdělávání doplňuje studiem učitelstvím biologie.

Aby toho nebylo málo, Lukáš na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, ze které pochází, ještě dálkově studuje program Veřejná ekonomika a správa. I když chtěl pomáhat už dříve, na dobrovolnictví měl paradoxně čas až na vysoké škole.

Co vás přivedlo k dobrovolnictví?

Už na střední v Ostravě jsem chtěl pomáhat v místním domově pro seniory, ale odradila mě přílišná byrokracie. Byl jsem celé dny ve škole a neměl jsem čas chodit na různá dvouhodinová školení, která po mně požadovali. Tato určitá neprostupnost mě odradila.

Na konci roku 2018 jsem přišel do Olomouce na vysokou. Tady už jsem byl více pánem svého času, tak jsem si řekl, že to zase zkusím. Našel jsem si Olomoucké dobrovolnické centrum JIKA, které vedou dva zkušení nadšenci, jež se dobrovolnictví věnují přes deset let. Už vědí, co dobrovolníci potřebují a umí se o ně starat. Zároveň však nejde o velkou organizaci, takže tam panuje rodinný přístup. Všechno řešíme operativně a napřímo.

Tenkrát jsme si popovídali o tom, co můžu nabídnout a co bych chtěl dělat. Na základě tohoto rozhovoru mi pak zprostředkovali kontakt na prvního klienta pana Topiče, který žije v domově s pečovatelskou službou. Většina mých nynějších aktivit je právě přes centrum JIKA.

Proč jste chtěl dělat dobrovolnickou práci, našel byste nějaký důvod?

Žádný konkrétní. V životě jsem měl velké štěstí. Na rodinu, na přátele, na zázemí. Měl jsem perfektní dětství, kdy mi rodiče dali, co mohli. Doposud životem procházím velmi jednoduše. Člověk pak cítí, že se o to vlastně sám nepřičinil a vůči společnosti, osudu, říkejme tomu, jak chceme, cítí určitý dluh.

Jsem tady, mám se dobře a nemusel jsem pro to zatím nic moc udělat. Proč se tedy nezaměřit na lidi, kteří takové štěstí z nějakého objektivního důvodu neměli? Pokud chceme, aby společnost fungovala smysluplně, musíme balanční mechanismy vykonávat sami.

Když vidím, že je někde problém, snažím se ho vyřešit. Koneckonců je i v mém zájmu, aby společnost prosperovala. Pokud chcete změnit svět, podívejte se do zrcadla a začněte tam.

Co přesně jako dobrovolník děláte?

Hlavní část mé práce jsou senioři. Jednou týdně navštěvuji dům s pečovatelskou službou v ulici Zikova tady v Olomouci, kde chodím za asi pěti lidmi.  Začal jsem právě s panem Topičem, kterému jsem pomáhal s ovládáním počítače nebo televize.  Za chvíli se to po domově rozkřiklo a začali se nabalovat další zájemci, kteří chtěli pomoct.

V současnosti už naše pracovní vztahy přešly do těch přátelských, kdy mnohdy jen sedíme nad kávou, čajem, povídáme si a diskutujeme o všech možných tématech. Počítač a technologie se odsunuly do ústraní. Seniory také beru do Pevnosti poznání, kde pracuji jako koordinátor vzdělávacích programů, což je něco navíc, přesahující klasické setkávání.

Proč je vůbec potřeba dobrovolníků v tomto prostředí, nestačí pečovatelé?

Každý senior má sice vlastního sociálního pracovníka, se kterým má velmi dobrý vztah, ale samozřejmě jich není dostatek, a proto nemají šanci s klienty trávit delší čas. Uklidí a pomůžou jim, ale je to primárně o asistenci. Není to jako v domově pro seniory s plnohodnotnou péčí, kdy už je člověk na konci životní cesty. V domově s pečovatelskou službou jsou ještě lidé plní života, a hlavně jsou ve většině věcí „samostatné jednotky“. Pracovníky mají jen jako oporu, kdyby se něco stalo.

Domov ale nabízí svým obyvatelům super aktivity. Mají tam karetní klub, v úterky přivezou zákusky a posedí s kávičkou. Až jsem koukal, kolik tam mají různých činností, které vypadají moc pěkně. Ale samozřejmě to jsou společné aktivity pro všechny. A seniorům někdy chybí individuální setkávání. Každý potřebuje kamarády.

Vnímáte seniory jako své kamarády?

Ano, beru je jako přátele. Nevnímám se jako nějaký dobrovolník, který má klienty a chodí dělat dobro a plnit si své povinnosti, které má ve smlouvě. Přijedu, protože mě baví s nimi být, poslouchat je a diskutovat s nimi. Mají jiné názory, které je zajímavé slyšet, protože žijí v úplně jiném kontextu.

Se svými kamarády se taky kamarádím dobrovolně. Kdyby se mi to nelíbilo, nedělám to. Vždy říkám, že dobrovolnictví je životní styl. Někdo rád hraje golf, mě zase dává smysl dělat tohle. Baví mě pomáhat.

Snažím se s lidmi pracovat a dávat jim nějakou službu. Oni jsou rádi a já mám zase dobrý pocit, že jsou spokojení. Když jim pomůžu a vidím, že jsou šťastní a má to pro ně nějakou hodnotu, kterou jsme spolu vytvořili.

Kromě pomoci seniorům se věnujete také opačné věkové skupině…

Je to tak. Další významná část mé práce je doučování dětí ze znevýhodněných rodin. Učím, co je potřeba. I když se specializuji na přírodní vědy, doučuji třeba i angličtinu nebo češtinu.

Mladistvým z domů pro ženy a matky s dětmi v ulicích Sokolské a Holečkově se ale věnuji i v jejich volném čase. Beru je třeba do zoo, byli jsme v kukuřičném poli, nebo také u nás v Pevnosti poznání, kde mi s podobnými návštěvami vždy vyjdou vstříc, čehož si moc vážím. Podnikáme všelijaké aktivity.

Udělal jste si kamarády i mezi dětmi?

U dětí se to hodně točí. Potkám je jednou, dvakrát, a v systému sociální péče jsou zase převedeny někam jinam. Když někoho doučuji rok, už tam nějaký vztah vznikne, ale většinou mají opravdu špatné zázemí a je těžké se s nimi domlouvat na jakékoli aktivitě. U seniorů je větší kontinuita.

Ještě něco, na čem se jako dobrovolník podílíte?

Různé příležitostné akce. Nedávno jsem byl na události, jež podporovala Ukrajinu, přesněji integraci ukrajinských uprchlíků do společnosti. Pracovala na tom kolegyně z Pevnosti poznání, Kateřina Biolková, která si ukrajinskou tématiku vzala pod křídla v Charitě Olomouc. Občas pomáhám moderovat jejich akce, kde se spojují české a ukrajinské rodiny.

Co vám dobrovolnictví přineslo?

Dobrovolnictví vnímám jako součást života. Baví mě pracovat s lidmi, dělat jim službu. Baví mě lidi obsluhovat, plnit jim přání. Vidět, že jsou spokojení nebo jim pomoct vyřešit nějaký problém.

Takže mi dobrovolnictví dalo to, co jsem od něj chtěl. Naplňuje mě. Kromě toho jsem získal spoustu přátel. Potkal jsem mnoho úžasných lidí nejen mezi seniory, ale také mezi kolegy dobrovolníky nebo i v centru JIKA. Pan Lang a paní Křupková, kteří jej vedou, jsou skvělí lidé s obrovskou zkušeností v sociální sféře, takže mi předali myšlenky, které mě předtím nikdy nenapadly. Také mi dodali kontext k různým problémům. Je například jednoduché říct, že dítě je zanedbané, ale je potřeba si také uvědomit prostředí, ve kterém vyrůstá.

Dobrovolnictví vám otevře obzory. Jde o komplexní aktivitu, která vám přinese spoustu nových zkušeností a směrů, kudy přemýšlet. Pro toho, kdo si chce obohatit myšlení o sociálním systému, světě a společnosti, ve které žijeme, o problémech, které musí lidé každý den řešit, je dobrovolnictví skvělá volba.

Být dobrovolníkem znamená myslet nejen na sebe, ale dělat i něco pro druhé. Univerzita Palackého dobrovolnictví svých studentů i zaměstnanců velmi podporuje. Některé z dobrovolníků vám představíme v Žurnálu Online. Ve volném čase se věnuje seniorům i dětem. Lukáš Mada zároveň studuje na přírodovědecké fakultě obor Experimentální biologie, který v rámci programu celoživotního vzdělávání doplňuje studiem učitelstvím biologie.

Aby toho nebylo málo, Lukáš na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, ze které pochází, ještě dálkově studuje program Veřejná ekonomika a správa. I když chtěl pomáhat už dříve, na dobrovolnictví měl paradoxně čas až na vysoké škole.

Co vás přivedlo k dobrovolnictví?

Už na střední v Ostravě jsem chtěl pomáhat v místním domově pro seniory, ale odradila mě přílišná byrokracie. Byl jsem celé dny ve škole a neměl jsem čas chodit na různá dvouhodinová školení, která po mně požadovali. Tato určitá neprostupnost mě odradila.

Na konci roku 2018 jsem přišel do Olomouce na vysokou. Tady už jsem byl více pánem svého času, tak jsem si řekl, že to zase zkusím. Našel jsem si Olomoucké dobrovolnické centrum JIKA, které vedou dva zkušení nadšenci, jež se dobrovolnictví věnují přes deset let. Už vědí, co dobrovolníci potřebují a umí se o ně starat. Zároveň však nejde o velkou organizaci, takže tam panuje rodinný přístup. Všechno řešíme operativně a napřímo.

Tenkrát jsme si popovídali o tom, co můžu nabídnout a co bych chtěl dělat. Na základě tohoto rozhovoru mi pak zprostředkovali kontakt na prvního klienta pana Topiče, který žije v domově s pečovatelskou službou. Většina mých nynějších aktivit je právě přes centrum JIKA.

Proč jste chtěl dělat dobrovolnickou práci, našel byste nějaký důvod?

Žádný konkrétní. V životě jsem měl velké štěstí. Na rodinu, na přátele, na zázemí. Měl jsem perfektní dětství, kdy mi rodiče dali, co mohli. Doposud životem procházím velmi jednoduše. Člověk pak cítí, že se o to vlastně sám nepřičinil a vůči společnosti, osudu, říkejme tomu, jak chceme, cítí určitý dluh.

Jsem tady, mám se dobře a nemusel jsem pro to zatím nic moc udělat. Proč se tedy nezaměřit na lidi, kteří takové štěstí z nějakého objektivního důvodu neměli? Pokud chceme, aby společnost fungovala smysluplně, musíme balanční mechanismy vykonávat sami.

Když vidím, že je někde problém, snažím se ho vyřešit. Koneckonců je i v mém zájmu, aby společnost prosperovala. Pokud chcete změnit svět, podívejte se do zrcadla a začněte tam.

Co přesně jako dobrovolník děláte?

Hlavní část mé práce jsou senioři. Jednou týdně navštěvuji dům s pečovatelskou službou v ulici Zikova tady v Olomouci, kde chodím za asi pěti lidmi.  Začal jsem právě s panem Topičem, kterému jsem pomáhal s ovládáním počítače nebo televize.  Za chvíli se to po domově rozkřiklo a začali se nabalovat další zájemci, kteří chtěli pomoct.

V současnosti už naše pracovní vztahy přešly do těch přátelských, kdy mnohdy jen sedíme nad kávou, čajem, povídáme si a diskutujeme o všech možných tématech. Počítač a technologie se odsunuly do ústraní. Seniory také beru do Pevnosti poznání, kde pracuji jako koordinátor vzdělávacích programů, což je něco navíc, přesahující klasické setkávání.

Proč je vůbec potřeba dobrovolníků v tomto prostředí, nestačí pečovatelé?

Každý senior má sice vlastního sociálního pracovníka, se kterým má velmi dobrý vztah, ale samozřejmě jich není dostatek, a proto nemají šanci s klienty trávit delší čas. Uklidí a pomůžou jim, ale je to primárně o asistenci. Není to jako v domově pro seniory s plnohodnotnou péčí, kdy už je člověk na konci životní cesty. V domově s pečovatelskou službou jsou ještě lidé plní života, a hlavně jsou ve většině věcí „samostatné jednotky“. Pracovníky mají jen jako oporu, kdyby se něco stalo.

Domov ale nabízí svým obyvatelům super aktivity. Mají tam karetní klub, v úterky přivezou zákusky a posedí s kávičkou. Až jsem koukal, kolik tam mají různých činností, které vypadají moc pěkně. Ale samozřejmě to jsou společné aktivity pro všechny. A seniorům někdy chybí individuální setkávání. Každý potřebuje kamarády.

Vnímáte seniory jako své kamarády?

Ano, beru je jako přátele. Nevnímám se jako nějaký dobrovolník, který má klienty a chodí dělat dobro a plnit si své povinnosti, které má ve smlouvě. Přijedu, protože mě baví s nimi být, poslouchat je a diskutovat s nimi. Mají jiné názory, které je zajímavé slyšet, protože žijí v úplně jiném kontextu.

Se svými kamarády se taky kamarádím dobrovolně. Kdyby se mi to nelíbilo, nedělám to. Vždy říkám, že dobrovolnictví je životní styl. Někdo rád hraje golf, mě zase dává smysl dělat tohle. Baví mě pomáhat.

Snažím se s lidmi pracovat a dávat jim nějakou službu. Oni jsou rádi a já mám zase dobrý pocit, že jsou spokojení. Když jim pomůžu a vidím, že jsou šťastní a má to pro ně nějakou hodnotu, kterou jsme spolu vytvořili.

Kromě pomoci seniorům se věnujete také opačné věkové skupině…

Je to tak. Další významná část mé práce je doučování dětí ze znevýhodněných rodin. Učím, co je potřeba. I když se specializuji na přírodní vědy, doučuji třeba i angličtinu nebo češtinu.

Mladistvým z domů pro ženy a matky s dětmi v ulicích Sokolské a Holečkově se ale věnuji i v jejich volném čase. Beru je třeba do zoo, byli jsme v kukuřičném poli, nebo také u nás v Pevnosti poznání, kde mi s podobnými návštěvami vždy vyjdou vstříc, čehož si moc vážím. Podnikáme všelijaké aktivity.

Udělal jste si kamarády i mezi dětmi?

U dětí se to hodně točí. Potkám je jednou, dvakrát, a v systému sociální péče jsou zase převedeny někam jinam. Když někoho doučuji rok, už tam nějaký vztah vznikne, ale většinou mají opravdu špatné zázemí a je těžké se s nimi domlouvat na jakékoli aktivitě. U seniorů je větší kontinuita.

Ještě něco, na čem se jako dobrovolník podílíte?

Různé příležitostné akce. Nedávno jsem byl na události, jež podporovala Ukrajinu, přesněji integraci ukrajinských uprchlíků do společnosti. Pracovala na tom kolegyně z Pevnosti poznání, Kateřina Biolková, která si ukrajinskou tématiku vzala pod křídla v Charitě Olomouc. Občas pomáhám moderovat jejich akce, kde se spojují české a ukrajinské rodiny.

Co vám dobrovolnictví přineslo?

Dobrovolnictví vnímám jako součást života. Baví mě pracovat s lidmi, dělat jim službu. Baví mě lidi obsluhovat, plnit jim přání. Vidět, že jsou spokojení nebo jim pomoct vyřešit nějaký problém.

Takže mi dobrovolnictví dalo to, co jsem od něj chtěl. Naplňuje mě. Kromě toho jsem získal spoustu přátel. Potkal jsem mnoho úžasných lidí nejen mezi seniory, ale také mezi kolegy dobrovolníky nebo i v centru JIKA. Pan Lang a paní Křupková, kteří jej vedou, jsou skvělí lidé s obrovskou zkušeností v sociální sféře, takže mi předali myšlenky, které mě předtím nikdy nenapadly. Také mi dodali kontext k různým problémům. Je například jednoduché říct, že dítě je zanedbané, ale je potřeba si také uvědomit prostředí, ve kterém vyrůstá.

Dobrovolnictví vám otevře obzory. Jde o komplexní aktivitu, která vám přinese spoustu nových zkušeností a směrů, kudy přemýšlet. Pro toho, kdo si chce obohatit myšlení o sociálním systému, světě a společnosti, ve které žijeme, o problémech, které musí lidé každý den řešit, je dobrovolnictví skvělá volba.

Jednadvacátý ročník Českých akademických her, největší tuzemské vysokoškolské sportovní události, už zná vítěze všech svých disciplín. Do soutěží se nakonec zapojilo téměř 1500 sportovců ze tří desítek českých vysokých a vyšších odborných škol, nejúspěšnější byli studenti a studentky Univerzity Palackého, která hry hostila. Na stříbrné pozici v celkovém hodnocení se umístila reprezentace Univerzity Karlovy, třetí skončila Masarykova univerzita.

Letošní České akademické hry nabídly pět dní zápolení v sedmnácti sportech. Na programu nechyběly atletické či plavecké závody, stolní tenis, judo, orientační běh nebo turnaje v házené, fotbalu či volejbalu. Na sportovištích bylo možné spatřit v akci celou řadu sportovních současných či vycházejících hvězd, včetně několika účastníků olympijských her v Tokiu, Evropských her nebo letní univerziády v Chengdu. Do Olomouce přijela například plavkyně Kristýna Horská (Univerzita J. E. Purkyně), vytrvalostní běžkyně Tereza Hrochová (Západočeská univerzita), kanoistka Tereza Kneblová (Univerzita Karlova) nebo plavec Ondřej Gemov (Univerzita Karlova). Nechyběli ani domácí olympionici, šermíř Jakub Jurka a plavkyně Barbora Janíčková, či další úspěšní sportovci spojení s Univerzitou Palackého, jako judistka Renata Zachová nebo ploutvový plavec Filip Látal. 

Olomoučtí studenti a studentky vybojovali celkem 80 medailí, z toho 27 zlatých. Více než polovinu cenných kovů získali v disciplínách plavání a ploutvového plavání, o 11 medailí se postarali atleti, další vybojovali reprezentanti v judu či lukostřelbě. V kolektivních sportech bodovali ve svých turnajích zlatí fotbalisté nebo stříbrné volejbalistky, florbalistky a házenkářky. „Všichni medailisté z UP budou za své výkony odměněni zajímavým sportovním stipendiem,“ podotkl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu Fakulty tělesné kultury UP, který byl zároveň i místopředsedou organizační výboru her.

Nejúspěšnější sportovkyní Univerzity Palackého se stejně jako před dvěma lety stala plavkyně Barbora Janíčková, členka plaveckého oddílu SK UP studující tělesnou výchovu a biologii. V bazénu Aplikačního centra BALUO si vyplavala v individuálních závodech pět prvenství v plavání a dvě v ploutvovém plavání, k tomu další tři zlata jako členka štafet.

„Je pravda, že se mi dařilo stejně jako před dvěma lety. Na druhou stranu tehdy jsem začala právě na akademičkách poměrně slušnými časy, ale pak jsem se nedokázala zlepšit, když to bylo důležité, tedy při nominaci na mistrovství Evropy. Letos udělám vše pro to, aby se tento scénář neopakoval,“ řekla s tím, že závody na AC BALUO má ráda, protože je to příjemné setkání s kolegy plavci na začátku sezony, navíc v odlišném prostředí, než jsou zvyklí, protože bazén v neředínském centru nemá parametry pro klasické závody.

„Rozhodně bych neřekla, že na mě konkurentky nemají. Největší soupeřky v mých hlavních disciplínách se totiž akademických her neúčastní a pro zbytek holek je to úvod do nové sezony, kdy někdo má natrénováno více, někdo méně. Také bych ráda zmínila, že tři mé medaile jsou ze štafet, kde jsem neplavala jen já, ale další tři závodníci. Bez nich bych tyto medaile neměla,“ dodala plavkyně.

V celkovém hodnocení škol obsadila Univerzita Palackého díky výkonům svých reprezentantů první místo, a to s desetibodovým náskokem před druhou Univerzitou Karlovou. Třetí skončila Masarykova univerzita, čtvrté České vysoké učení technické a pátá příčka žebříčku patří Vysokému učení technickému.

„Letošní České akademické hry proběhly velmi důstojně, a to jak díky precizní přípravě všech soutěží, tak i díky velmi příznivému počasí. Mohli jsme přitom vidět sportovní výkony od studentů, kteří se svým sportům věnují na vrcholové či výkonnostní úrovní, ale i od studentů, kteří patří do kategorie hobby sportovců a kteří ale velmi často přispěli k lepšímu umístění svých týmů. V průběhu soutěžních klání nedošlo k vážnějším zraněním sportovců, snad s výjimkou zajímavého zranění závodníka v orientačním běhu, který do cíle dorazil s větvičkou zabodnutou v ušním boltci. Sportovně technická komise nemusela řešit žádné zásadní protesty proti výsledkům jednotlivých soutěží. S průběhem her jsme velmi spokojeni. Děkujeme všem za účast,“ zhodnotil za organizátory Vítězslav Prukner.

České akademické hry jsou největší tuzemskou pravidelnou vysokoškolskou sportovní událostí, od roku 2002 je pořádá Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s hostitelskou školou. Univerzita Palackého hry hostila v minulosti již třikrát, a sice v roce 2005, 2015 a 2021. Před dvěma lety UP na hrách zvítězila, vloni v Českých Budějovicích skončila třetí. Výsledky letošního ročníku her jsou k dispozici zde.

V roce 2023 České akademické hry bude hostit Technická univerzita v Liberci.

Jednadvacátý ročník Českých akademických her, největší tuzemské vysokoškolské sportovní události, už zná vítěze všech svých disciplín. Do soutěží se nakonec zapojilo téměř 1500 sportovců ze tří desítek českých vysokých a vyšších odborných škol, nejúspěšnější byli studenti a studentky Univerzity Palackého, která hry hostila. Na stříbrné pozici v celkovém hodnocení se umístila reprezentace Univerzity Karlovy, třetí skončila Masarykova univerzita.

Letošní České akademické hry nabídly pět dní zápolení v sedmnácti sportech. Na programu nechyběly atletické či plavecké závody, stolní tenis, judo, orientační běh nebo turnaje v házené, fotbalu či volejbalu. Na sportovištích bylo možné spatřit v akci celou řadu sportovních současných či vycházejících hvězd, včetně několika účastníků olympijských her v Tokiu, Evropských her nebo letní univerziády v Chengdu. Do Olomouce přijela například plavkyně Kristýna Horská (Univerzita J. E. Purkyně), vytrvalostní běžkyně Tereza Hrochová (Západočeská univerzita), kanoistka Tereza Kneblová (Univerzita Karlova) nebo plavec Ondřej Gemov (Univerzita Karlova). Nechyběli ani domácí olympionici, šermíř Jakub Jurka a plavkyně Barbora Janíčková, či další úspěšní sportovci spojení s Univerzitou Palackého, jako judistka Renata Zachová nebo ploutvový plavec Filip Látal. 

Olomoučtí studenti a studentky vybojovali celkem 80 medailí, z toho 27 zlatých. Více než polovinu cenných kovů získali v disciplínách plavání a ploutvového plavání, o 11 medailí se postarali atleti, další vybojovali reprezentanti v judu či lukostřelbě. V kolektivních sportech bodovali ve svých turnajích zlatí fotbalisté nebo stříbrné volejbalistky, florbalistky a házenkářky. „Všichni medailisté z UP budou za své výkony odměněni zajímavým sportovním stipendiem,“ podotkl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu Fakulty tělesné kultury UP, který byl zároveň i místopředsedou organizační výboru her.

Nejúspěšnější sportovkyní Univerzity Palackého se stejně jako před dvěma lety stala plavkyně Barbora Janíčková, členka plaveckého oddílu SK UP studující tělesnou výchovu a biologii. V bazénu Aplikačního centra BALUO si vyplavala v individuálních závodech pět prvenství v plavání a dvě v ploutvovém plavání, k tomu další tři zlata jako členka štafet.

„Je pravda, že se mi dařilo stejně jako před dvěma lety. Na druhou stranu tehdy jsem začala právě na akademičkách poměrně slušnými časy, ale pak jsem se nedokázala zlepšit, když to bylo důležité, tedy při nominaci na mistrovství Evropy. Letos udělám vše pro to, aby se tento scénář neopakoval,“ řekla s tím, že závody na AC BALUO má ráda, protože je to příjemné setkání s kolegy plavci na začátku sezony, navíc v odlišném prostředí, než jsou zvyklí, protože bazén v neředínském centru nemá parametry pro klasické závody.

„Rozhodně bych neřekla, že na mě konkurentky nemají. Největší soupeřky v mých hlavních disciplínách se totiž akademických her neúčastní a pro zbytek holek je to úvod do nové sezony, kdy někdo má natrénováno více, někdo méně. Také bych ráda zmínila, že tři mé medaile jsou ze štafet, kde jsem neplavala jen já, ale další tři závodníci. Bez nich bych tyto medaile neměla,“ dodala plavkyně.

V celkovém hodnocení škol obsadila Univerzita Palackého díky výkonům svých reprezentantů první místo, a to s desetibodovým náskokem před druhou Univerzitou Karlovou. Třetí skončila Masarykova univerzita, čtvrté České vysoké učení technické a pátá příčka žebříčku patří Vysokému učení technickému.

„Letošní České akademické hry proběhly velmi důstojně, a to jak díky precizní přípravě všech soutěží, tak i díky velmi příznivému počasí. Mohli jsme přitom vidět sportovní výkony od studentů, kteří se svým sportům věnují na vrcholové či výkonnostní úrovní, ale i od studentů, kteří patří do kategorie hobby sportovců a kteří ale velmi často přispěli k lepšímu umístění svých týmů. V průběhu soutěžních klání nedošlo k vážnějším zraněním sportovců, snad s výjimkou zajímavého zranění závodníka v orientačním běhu, který do cíle dorazil s větvičkou zabodnutou v ušním boltci. Sportovně technická komise nemusela řešit žádné zásadní protesty proti výsledkům jednotlivých soutěží. S průběhem her jsme velmi spokojeni. Děkujeme všem za účast,“ zhodnotil za organizátory Vítězslav Prukner.

České akademické hry jsou největší tuzemskou pravidelnou vysokoškolskou sportovní událostí, od roku 2002 je pořádá Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s hostitelskou školou. Univerzita Palackého hry hostila v minulosti již třikrát, a sice v roce 2005, 2015 a 2021. Před dvěma lety UP na hrách zvítězila, vloni v Českých Budějovicích skončila třetí. Výsledky letošního ročníku her jsou k dispozici zde.

V roce 2023 České akademické hry bude hostit Technická univerzita v Liberci.

Akademický senát Pedagogické fakulty UP na svém posledním jednání v tomto funkčním období vzal na vědomí záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat Jitku Petrovou, dosavadní vedoucí Centra celoživotního vzdělávání na PdF UP, do pozice proděkanky pro akreditace, praxe a další vzdělávání.

Vojtech Regec, děkan Pedagogické fakulty UP, předložil Akademickému senátu PdF UP záměr rozšířit počet proděkanů a zřídit pozici proděkana pro akreditace, praxe a další vzdělávání. Ve svém záměru navrhl senátu fakulty, aby se této funkce ujala Jitka Petrová, vedoucí Centra celoživotního vzdělávání PdF UP.

„Patříme ke třem největším pedagogickým fakultám v zemi. Postupně se navíc dostáváme do období akreditací a reakreditací a zároveň budeme muset čelit mnohým výzvám, které s sebou přinese reforma pregraduální přípravy pedagogů a novela školského zákona. Například se budeme více věnovat oblastem, jako jsou praxe, provázející učitelé a implementace pravidel, která s tímto tématem souvisejí,“ uvedl děkan Vojtech Regec před fakultními senátory.

Jitka Petrová, již do pozice proděkanky děkan navrhl, působí na Pedagogické fakultě UP řadu let, absolvovala i několik stáží v Rakousku, Německu a Slovinsku. Kromě toho, že je vedoucí fakultního Centra celoživotního vzdělávání, působí i v Ústavu pedagogiky a sociálních studií. Akademický senát PdF UP vzal záměr děkana Vojtecha Regece na vědomí. Funkce se nová proděkanka ujme od 11. září. 

Během zářijového jednání se senátoři pedagogické fakulty věnovali mimo jiné i analýze, jejímž obsahem bylo vymezení různých forem přijímacího řízení včetně shrnutí jejich silných a slabých stránek, kalkulace a finančních návrhů. Analýza, kterou připravil tým proděkanky pro studium Radky Dofkové, se věnovala variantám přijímacího řízení v prezenční (papírové) formě, online formě zajištěné systémem TSU (Testovací systém Unifor), prezenční elektronické formě na PdF UP a variantě přijímacího řízení prostřednictvím společnosti Scio. 

Akademický senát Pedagogické fakulty UP na svém posledním jednání v tomto funkčním období vzal na vědomí záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat Jitku Petrovou, dosavadní vedoucí Centra celoživotního vzdělávání na PdF UP, do pozice proděkanky pro akreditace, praxe a další vzdělávání.

Vojtech Regec, děkan Pedagogické fakulty UP, předložil Akademickému senátu PdF UP záměr rozšířit počet proděkanů a zřídit pozici proděkana pro akreditace, praxe a další vzdělávání. Ve svém záměru navrhl senátu fakulty, aby se této funkce ujala Jitka Petrová, vedoucí Centra celoživotního vzdělávání PdF UP.

„Patříme ke třem největším pedagogickým fakultám v zemi. Postupně se navíc dostáváme do období akreditací a reakreditací a zároveň budeme muset čelit mnohým výzvám, které s sebou přinese reforma pregraduální přípravy pedagogů a novela školského zákona. Například se budeme více věnovat oblastem, jako jsou praxe, provázející učitelé a implementace pravidel, která s tímto tématem souvisejí,“ uvedl děkan Vojtech Regec před fakultními senátory.

Jitka Petrová, již do pozice proděkanky děkan navrhl, působí na Pedagogické fakultě UP řadu let, absolvovala i několik stáží v Rakousku, Německu a Slovinsku. Kromě toho, že je vedoucí fakultního Centra celoživotního vzdělávání, působí i v Ústavu pedagogiky a sociálních studií. Akademický senát PdF UP vzal záměr děkana Vojtecha Regece na vědomí. Funkce se nová proděkanka ujme od 11. září. 

Během zářijového jednání se senátoři pedagogické fakulty věnovali mimo jiné i analýze, jejímž obsahem bylo vymezení různých forem přijímacího řízení včetně shrnutí jejich silných a slabých stránek, kalkulace a finančních návrhů. Analýza, kterou připravil tým proděkanky pro studium Radky Dofkové, se věnovala variantám přijímacího řízení v prezenční (papírové) formě, online formě zajištěné systémem TSU (Testovací systém Unifor), prezenční elektronické formě na PdF UP a variantě přijímacího řízení prostřednictvím společnosti Scio. 

Fanoušci poutavých filmů o vědě, kteří v dubnu nestihli filmový festival Academia Film Olomouc, mají jedinečnou příležitost vidět vybrané dokumentární snímky v kinech po celé České republice v rámci projekcí AFOKINO. Dramaturgové festivalu vybírali pečlivě a dali prostor sociálně-vědním a humanitním tématům, přírodovědným filmům i portrétům vědců. Zblízka se diváci podívají i na tak běžnou a zdánlivě odpudivou věc, jako je zvířecí trus.

Přežití v divočině není vůbec jednoduché. Unikátní flora i fauna Jeseníků se však dokonale dokázaly přizpůsobit drsným podmínkám. Dokument Jeseníky – Království horské divočiny režiséra Mariána Poláka vznikal čtyři roky a olomoucké kino Metropol jej nabídne v rámci Absolventského dne Univerzity Palackého a Dnů evropského dědictví v sobotu 9. září v 17.30. V září se mohou diváci těšit také na euforický snímek Lidi o trans* identitách, který si odnesl zvláštní uznání poroty České a Slovenské soutěže 58. ročníku AFO. Oba filmy doprovodí osobní účast autorů a diskuse.

„Dramaturgický tým pracuje s úspěšnými snímky z festivalu, které mají díky aktivitám AFO často jedinou distribuci v České republice. Vybíráme i tituly z běžné distribuce, které jsou spjaté se světem vědy a doplňujeme je o odborné úvody a debaty. Chceme divákům přinášet projekce s přidanou hodnotou,“ řekla Eva Navrátilová, ředitelka festivalu AFO. Doplnila, že v listopadu se v rámci AFOKINO vrátí k hitu letošního léta filmu Oppenheimer. Tento snímek ji a její kolegy nadchnul nejen jako portrét vědce, ale pro svůj dramatický a fascinující příběh o složitosti vědního pokroku a bolestivé etice aplikovaného výzkumu.

Filmy o vědě ukážou krásu ve zdánlivě odpudivých věcech

Na popularizační akci Noc vědců s tématem Tajemství uvede AFOKINO film Krásné tlení (Wrought), který díky pečlivě zvládnuté časosběrné technice ukazuje skrytý svět rozpadu a tlení rostlin i živočichů. Zábavný dokument Tajemství trusu (Secrets in the Scat) je zase o tom, jak nám studium zvířecího trusu umožňuje popisovat jejich chování a život v divoké přírodě Austrálie. Vybrané filmy tematicky připomínají dynamickou povahu světa, který se neustále mění a věda může sloužit jako ideální průvodce.

„Letošní výběr snímků do AFOKINO nebyl snadný. Mysleli jsme na rozdílné divácké skupiny a komunity, se kterými chceme AFO filmy sdílet. Chtěli jsme dát prostor vědecké dokumentární tvorbě i fikčním filmům tematizujícím život a dílo vědeckých osobností. Vybrané filmy jsou zrcadlem naší zvídavosti, otevřenosti a odvahy, které jsou základem humanity a předpokladem pro pochopení světa kolem,“ vysvětlil Ondřej Kazík, programový vedoucí festivalu AFO. Jeho osobním tipem je snímek Jak vyřešit budoucnost (Solutions), který propojuje vědce napříč obory. „Společně se zabývají výzvami, kterým čelí lidstvo v současnosti. Film nabízí naději a inspiraci v podobě netradičních řešení složitých problémů, jako je klimatická krize, sociální nerovnost a krize důvěry v demokracii.“

Většina projekcí AFOKINO se odehraje v Olomouci, na své si ale přijdou i diváci ve Zlíně a výběr nejlepších populárně-vědeckých filmů bude možné vidět i během sesterského festivalu Prague Science Film Fest. V listopadu se odehrají ozvěny v brněnském KUMSTu v rámci konference Velvet Innovation. V jednání jsou i projekce ve spolupráci s Českými centry v zahraničí. Již nyní jsou potvrzené dvoudenní ozvěny v polském Lublinu.

Sledovat vědecké snímky ve vlaku? Proč ne?!

Komu se nechce do kina, může si špičkové snímky o vědě vychutnat z pohodlí domova nebo třeba během cesty vlakem. Stačí se zdarma zaregistrovat na platformě Watch and Know, která přináší divácky a soutěžně nejúspěšnější tituly z festivalu. Zbystřit by měli nejen fanoušci kvalitních dokumentů, ale i rodiny s dětmi nebo učitelé, kteří by rádi doplnili výuku o poutavé snímky na probírané téma.

„Vybrali jsme vítězné snímky z mezinárodní soutěže Konstanta (Constant) i soutěže krátkých filmů (Haulout). V online prostředí dáváme prostor krátkým formátům. Vědu do kapsy vám přinesou snímky Zuckerbergu, dlužíš mi/patřím ti (Zuckerberg, You Owe/Own Me), Krásné tlení (Wrought) nebo PRIRODA 2.0. V jednání jsou i další filmy, prostor chceme dát divácky úspěšným filmům z 58. ročníku AFO, které v sálech AFO nemuseli všichni stihnout, nová várka filmů se na portále objeví postupně během září,“ upřesnil Ondřej Kazík.

AFO pořádá Univerzita Palackého v Olomouci každoročně již od roku 1966. Festival pravidelně představuje ty nejlepší současné vědecké snímky prestižních světových produkcí, které osobně uvádějí renomované ikony české i zahraniční vědy či zástupci filmového a televizního průmyslu. Cílem AFO je bourání předsudků a stereotypů o „nudných“ vzdělávacích filmech, stejně tak o přírodních, humanitních a společenských vědách. Hybnou organizační silou festivalu jsou především současní i bývalí studenti univerzity. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. Příští rok se AFO koná 23.–28. dubna 2024. 

 

PROGRAM AFOKINO 2023

• 9. září 2023, kino Metropol Olomouc: Jeseníky – Království horské divočiny (Jeseníky – the Kingdom of the Mountain Wilderness, Marián Polák, ČR, 2022)
• 20. září 2023, umělecké centrum Konvikt, filmový sál: Lidi (Humans, Kateř Tureček, ČR, 2022)
• 22. září 2023, Lofofora Zlín: série krátkých filmů
• 6. října 2023, Noc vědců v Olomouci: Krásné tlení (Wrought, Joel Penner, Anna Sigrithur, Kanada, 2022) a Tajemství trusu (Secrets in the Scat, Ruth Berry, Rakousko, 2021)
• 6. října 2023, Noc vědců ve Zlíně: série krátkých filmů a Erupce lásky (Fire of Love, Sara Dosa, 2022)
• 2. listopadu, kino Metropol Olomouc: Oppenheimer (Christopher Nolan, 2023)
• 21. listopadu, konference Velvet Innovation v Brně: Jak vyřešit budoucnost (Solutions, Pernille Rose Grønkjær, 2021) a Severní proud (The North Drift, Steffen Krones, 2022)
• Prosinec, kino Metropol Olomouc: Vánoční překvapení (nejen pro dětské publikum)

Fanoušci poutavých filmů o vědě, kteří v dubnu nestihli filmový festival Academia Film Olomouc, mají jedinečnou příležitost vidět vybrané dokumentární snímky v kinech po celé České republice v rámci projekcí AFOKINO. Dramaturgové festivalu vybírali pečlivě a dali prostor sociálně-vědním a humanitním tématům, přírodovědným filmům i portrétům vědců. Zblízka se diváci podívají i na tak běžnou a zdánlivě odpudivou věc, jako je zvířecí trus.

Přežití v divočině není vůbec jednoduché. Unikátní flora i fauna Jeseníků se však dokonale dokázaly přizpůsobit drsným podmínkám. Dokument Jeseníky – Království horské divočiny režiséra Mariána Poláka vznikal čtyři roky a olomoucké kino Metropol jej nabídne v rámci Absolventského dne Univerzity Palackého a Dnů evropského dědictví v sobotu 9. září v 17.30. V září se mohou diváci těšit také na euforický snímek Lidi o trans* identitách, který si odnesl zvláštní uznání poroty České a Slovenské soutěže 58. ročníku AFO. Oba filmy doprovodí osobní účast autorů a diskuse.

„Dramaturgický tým pracuje s úspěšnými snímky z festivalu, které mají díky aktivitám AFO často jedinou distribuci v České republice. Vybíráme i tituly z běžné distribuce, které jsou spjaté se světem vědy a doplňujeme je o odborné úvody a debaty. Chceme divákům přinášet projekce s přidanou hodnotou,“ řekla Eva Navrátilová, ředitelka festivalu AFO. Doplnila, že v listopadu se v rámci AFOKINO vrátí k hitu letošního léta filmu Oppenheimer. Tento snímek ji a její kolegy nadchnul nejen jako portrét vědce, ale pro svůj dramatický a fascinující příběh o složitosti vědního pokroku a bolestivé etice aplikovaného výzkumu.

Filmy o vědě ukážou krásu ve zdánlivě odpudivých věcech

Na popularizační akci Noc vědců s tématem Tajemství uvede AFOKINO film Krásné tlení (Wrought), který díky pečlivě zvládnuté časosběrné technice ukazuje skrytý svět rozpadu a tlení rostlin i živočichů. Zábavný dokument Tajemství trusu (Secrets in the Scat) je zase o tom, jak nám studium zvířecího trusu umožňuje popisovat jejich chování a život v divoké přírodě Austrálie. Vybrané filmy tematicky připomínají dynamickou povahu světa, který se neustále mění a věda může sloužit jako ideální průvodce.

„Letošní výběr snímků do AFOKINO nebyl snadný. Mysleli jsme na rozdílné divácké skupiny a komunity, se kterými chceme AFO filmy sdílet. Chtěli jsme dát prostor vědecké dokumentární tvorbě i fikčním filmům tematizujícím život a dílo vědeckých osobností. Vybrané filmy jsou zrcadlem naší zvídavosti, otevřenosti a odvahy, které jsou základem humanity a předpokladem pro pochopení světa kolem,“ vysvětlil Ondřej Kazík, programový vedoucí festivalu AFO. Jeho osobním tipem je snímek Jak vyřešit budoucnost (Solutions), který propojuje vědce napříč obory. „Společně se zabývají výzvami, kterým čelí lidstvo v současnosti. Film nabízí naději a inspiraci v podobě netradičních řešení složitých problémů, jako je klimatická krize, sociální nerovnost a krize důvěry v demokracii.“

Většina projekcí AFOKINO se odehraje v Olomouci, na své si ale přijdou i diváci ve Zlíně a výběr nejlepších populárně-vědeckých filmů bude možné vidět i během sesterského festivalu Prague Science Film Fest. V listopadu se odehrají ozvěny v brněnském KUMSTu v rámci konference Velvet Innovation. V jednání jsou i projekce ve spolupráci s Českými centry v zahraničí. Již nyní jsou potvrzené dvoudenní ozvěny v polském Lublinu.

Sledovat vědecké snímky ve vlaku? Proč ne?!

Komu se nechce do kina, může si špičkové snímky o vědě vychutnat z pohodlí domova nebo třeba během cesty vlakem. Stačí se zdarma zaregistrovat na platformě Watch and Know, která přináší divácky a soutěžně nejúspěšnější tituly z festivalu. Zbystřit by měli nejen fanoušci kvalitních dokumentů, ale i rodiny s dětmi nebo učitelé, kteří by rádi doplnili výuku o poutavé snímky na probírané téma.

„Vybrali jsme vítězné snímky z mezinárodní soutěže Konstanta (Constant) i soutěže krátkých filmů (Haulout). V online prostředí dáváme prostor krátkým formátům. Vědu do kapsy vám přinesou snímky Zuckerbergu, dlužíš mi/patřím ti (Zuckerberg, You Owe/Own Me), Krásné tlení (Wrought) nebo PRIRODA 2.0. V jednání jsou i další filmy, prostor chceme dát divácky úspěšným filmům z 58. ročníku AFO, které v sálech AFO nemuseli všichni stihnout, nová várka filmů se na portále objeví postupně během září,“ upřesnil Ondřej Kazík.

AFO pořádá Univerzita Palackého v Olomouci každoročně již od roku 1966. Festival pravidelně představuje ty nejlepší současné vědecké snímky prestižních světových produkcí, které osobně uvádějí renomované ikony české i zahraniční vědy či zástupci filmového a televizního průmyslu. Cílem AFO je bourání předsudků a stereotypů o „nudných“ vzdělávacích filmech, stejně tak o přírodních, humanitních a společenských vědách. Hybnou organizační silou festivalu jsou především současní i bývalí studenti univerzity. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. Příští rok se AFO koná 23.–28. dubna 2024. 

 

PROGRAM AFOKINO 2023

• 9. září 2023, kino Metropol Olomouc: Jeseníky – Království horské divočiny (Jeseníky – the Kingdom of the Mountain Wilderness, Marián Polák, ČR, 2022)
• 20. září 2023, umělecké centrum Konvikt, filmový sál: Lidi (Humans, Kateř Tureček, ČR, 2022)
• 22. září 2023, Lofofora Zlín: série krátkých filmů
• 6. října 2023, Noc vědců v Olomouci: Krásné tlení (Wrought, Joel Penner, Anna Sigrithur, Kanada, 2022) a Tajemství trusu (Secrets in the Scat, Ruth Berry, Rakousko, 2021)
• 6. října 2023, Noc vědců ve Zlíně: série krátkých filmů a Erupce lásky (Fire of Love, Sara Dosa, 2022)
• 2. listopadu, kino Metropol Olomouc: Oppenheimer (Christopher Nolan, 2023)
• 21. listopadu, konference Velvet Innovation v Brně: Jak vyřešit budoucnost (Solutions, Pernille Rose Grønkjær, 2021) a Severní proud (The North Drift, Steffen Krones, 2022)
• Prosinec, kino Metropol Olomouc: Vánoční překvapení (nejen pro dětské publikum)

Jak při výuce jakéhokoliv předmětu rozvíjet u studentů zároveň další dovednosti, jako jsou informační gramotnost, kreativita nebo týmová spolupráce? Vyučujícím všech zaměření s tím pomůže nový vzdělávací nástroj LOUIS. Pedagogové se s ním nyní mohou seznámit v kurzu, který vznikl za spolupráce UP a Universität Duisburg-Essen v alianci Aurora.

Nejen odborné vědomosti, ale i další osobnostní a akademické kompetence často rozhodují o úspěšnosti při studiu a práci. Absolventi univerzity by proto – vedle znalosti svého oboru – měli umět kriticky myslet, zhodnotit sami sebe nebo se dobře písemně vyjadřovat. Mnohem efektivnější než věnovat těmto dovednostem samostatný kurz je využívat je cíleně při výuce běžných odborných předmětů.

V rámci aliance Aurora proto vznikl nástroj LOUIS (Learning Outcomes in Universities for Impact in Society), který pomůže vyučujícím jednoduše upravit anotace a sylaby jejich předmětů a zakomponovat do výuky takové postupy a aktivity, jež nejlépe podpoří primární náplň a charakter předmětu.

„Ať již po obsahové stránce studenty učíme cokoli, vždy jsou v tom přítomny i obecné akademické kompetence. Typicky půjde o čtení, kritické myšlení, řešení problémů, informační gramotnost nebo týmovou práci. Cílem nástroje LOUIS i kolem něj postaveného semestrálního kurzu je dát vyučujícím, kteří nemají s výukou kompetencí větší zkušenosti, do ruky efektivní a ihned použitelný nástroj, který jim umožní ty kompetence, které s jejich předmětem souvisejí nebo jsou v něm v nějaké míře již obsaženy, cíleně rozvíjet,“ říká Maxim Tomoszek z Právnické fakulty UP, garant a jeden z lektorů kurzu.

Seznámit se s LOUISem mohou pedagogové během sedmi setkání v průběhu zimního semestru. Během kurzu se inspirují příklady předmětů, které již byly podle tohoto vzdělávacího nástroje upraveny. Poté, co vyučující zvolí kompetence, které chce u svých studentů rozvíjet, mu nástroj LOUIS pomůže stanovit jasné deskriptory – cíle a výsledky, kterých je potřeba dosáhnout. Jak studenti, tak učitelé tedy přesně vědí a mohou zhodnotit, jak při rozvoji dovedností během semestru postupují a co je potřeba pro to, aby se posunuli dále.

Kurz bude probíhat převážně online formou ve spolupráci s Universität Duisburg-Essen. Při jednotlivých lekcích bude část probíhat společně online a část odděleně. Díky tomu bude možné porovnávat rozdíly mezi oběma univerzitami a inspirovat se a zároveň diskutovat o detailech v kontextu dané univerzity. Všichni účastníci kurzu se navíc budou moci fyzicky potkat během Aurora Biannual – setkání univerzit zapojených do aliance, které bude Univerzita Palackého hostit 17.–18. října.

Vedení kurzu se ujmou Maxim Tomoszek z Právnické fakulty UP, Florian Freitag z Universität Duisburg-Essen a Kees Kouwenaar, generální tajemník konsorcia Aurora. Nástroj LOUIS již v rámci svých kurzů využívají a při seminářích na mezinárodní úrovni pomáhají vyučujícím s jeho zaváděním do výuky.

Účastníci se setkají sedmkrát od 4. října do 29. listopadu, jedna lekce potrvá 2 hodiny. Přihlásit se lze přes Portál celoživotního vzdělávání UP, registrace je otevřená do 2. října.

Jak při výuce jakéhokoliv předmětu rozvíjet u studentů zároveň další dovednosti, jako jsou informační gramotnost, kreativita nebo týmová spolupráce? Vyučujícím všech zaměření s tím pomůže nový vzdělávací nástroj LOUIS. Pedagogové se s ním nyní mohou seznámit v kurzu, který vznikl za spolupráce UP a Universität Duisburg-Essen v alianci Aurora.

Nejen odborné vědomosti, ale i další osobnostní a akademické kompetence často rozhodují o úspěšnosti při studiu a práci. Absolventi univerzity by proto – vedle znalosti svého oboru – měli umět kriticky myslet, zhodnotit sami sebe nebo se dobře písemně vyjadřovat. Mnohem efektivnější než věnovat těmto dovednostem samostatný kurz je využívat je cíleně při výuce běžných odborných předmětů.

V rámci aliance Aurora proto vznikl nástroj LOUIS (Learning Outcomes in Universities for Impact in Society), který pomůže vyučujícím jednoduše upravit anotace a sylaby jejich předmětů a zakomponovat do výuky takové postupy a aktivity, jež nejlépe podpoří primární náplň a charakter předmětu.

„Ať již po obsahové stránce studenty učíme cokoli, vždy jsou v tom přítomny i obecné akademické kompetence. Typicky půjde o čtení, kritické myšlení, řešení problémů, informační gramotnost nebo týmovou práci. Cílem nástroje LOUIS i kolem něj postaveného semestrálního kurzu je dát vyučujícím, kteří nemají s výukou kompetencí větší zkušenosti, do ruky efektivní a ihned použitelný nástroj, který jim umožní ty kompetence, které s jejich předmětem souvisejí nebo jsou v něm v nějaké míře již obsaženy, cíleně rozvíjet,“ říká Maxim Tomoszek z Právnické fakulty UP, garant a jeden z lektorů kurzu.

Seznámit se s LOUISem mohou pedagogové během sedmi setkání v průběhu zimního semestru. Během kurzu se inspirují příklady předmětů, které již byly podle tohoto vzdělávacího nástroje upraveny. Poté, co vyučující zvolí kompetence, které chce u svých studentů rozvíjet, mu nástroj LOUIS pomůže stanovit jasné deskriptory – cíle a výsledky, kterých je potřeba dosáhnout. Jak studenti, tak učitelé tedy přesně vědí a mohou zhodnotit, jak při rozvoji dovedností během semestru postupují a co je potřeba pro to, aby se posunuli dále.

Kurz bude probíhat převážně online formou ve spolupráci s Universität Duisburg-Essen. Při jednotlivých lekcích bude část probíhat společně online a část odděleně. Díky tomu bude možné porovnávat rozdíly mezi oběma univerzitami a inspirovat se a zároveň diskutovat o detailech v kontextu dané univerzity. Všichni účastníci kurzu se navíc budou moci fyzicky potkat během Aurora Biannual – setkání univerzit zapojených do aliance, které bude Univerzita Palackého hostit 17.–18. října.

Vedení kurzu se ujmou Maxim Tomoszek z Právnické fakulty UP, Florian Freitag z Universität Duisburg-Essen a Kees Kouwenaar, generální tajemník konsorcia Aurora. Nástroj LOUIS již v rámci svých kurzů využívají a při seminářích na mezinárodní úrovni pomáhají vyučujícím s jeho zaváděním do výuky.

Účastníci se setkají sedmkrát od 4. října do 29. listopadu, jedna lekce potrvá 2 hodiny. Přihlásit se lze přes Portál celoživotního vzdělávání UP, registrace je otevřená do 2. října.

Rozpočet Univerzity Palackého na rok 2023 a novela Vnitřního mzdového předpisu vztahující se k akademickým pracovníkům patřily k hlavním tématům středečního zasedání Akademického senátu UP. Ve svém funkčním období se k jednání sešel naposledy.

Univerzita Palackého má rozpočet na rok 2023. Souhrnně je ve všech ukazatelích narozpočtováno více než 2,72 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2022 je to o cca 30 milionů více.

Návrh rozpočtu představila senátorům Petra Jungová, kvestorka UP, která připomněla, že vychází z Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám MŠMT ČR a z Metodiky rozdělení příspěvku a dotací na součásti UP, schválené AS UP. Mírně přebytkový rozpočet UP na rok 2023 doporučila schválit ve znění zapracovaných připomínek i ekonomická komise AS UP.

„Po schválení obecné metodiky a následném rozdělení příspěvku a dotací na jednotlivé součásti měly tyto šestitýdenní lhůtu pro schválení svých dílčích rozpočtů. Celý návrh rozpočtu obdrželi i děkani jednotlivých fakult UP,“ komentovala proceduru Petra Jungová. AS UP poté návrh rozpočtu UP na rok 2023 v předloženém znění schválil.  

V návaznosti na doporučení ekonomické komise AS UP schválili senátoři v předloženém znění i návrh Střednědobého výhledu rozpočtu UP na roky 2024–2025.

Během svého posledního jednání se senátoři univerzity věnovali ve Velkém sále rektorátu UP i informacím, které se týkají fondů univerzity a čerpání rozpočtu UP za první pololetí 2023. Dokument vztahující se k čerpání financí v rozpočtovém provizoriu komentovala opět kvestorka Petra Jungová, která potvrdila, že všechny součásti univerzity pololetní plán dodržely, rozpočet čerpaly v souladu s pravidly a většinově vyčerpaná částka z přidělené dotace odpovídá poměrné části roku. Předložený dokument vzal AS UP na vědomí.

Šířeji diskutovanou částí závěrečného jednání stávajícího AS UP se stala novela č. 4 Vnitřního mzdového předpisu UP. Cílem nového předpisu, který se týká akademických a vědeckých pracovníků, je sjednotit tarifní mzdy na UP tak, aby stejná práce byla u všech těchto pracovníků na všech fakultách ohodnocena stejně.

Během přípravy tohoto dokumentu navrhovaly ekonomicky snesitelné návrhy jednotlivé fakulty UP, poté příslušnou novelu obdržely odborové organizace na UP i Koordinační odborová rada UP, jež o uvedeném vnitřním předpisu univerzity spolurozhoduje. Ta své vyjádření vedení univerzity zatím neposkytla.  

K tématu se vedle rektora UP Martina Procházky, kvestorky Petry Jungové vyjádřil i Marek Jukl, místopředseda legislativní komise AS UP, která o tématu jednala 28. srpna a s navrženými pozměňovacími návrhy doporučila příslušnou novelu AS UP schválit.

Následující debata senátorů se věnovala především tomu, zda vůbec a případně jak jednotlivé fakulty univerzity budou ve svých rozpočtech schopny nově nastavené parametry na mzdy akademických a vědeckých pracovníků unést. Z předloženého dokumentu vyplynulo, že všechny fakulty unesou nastavené výdaje pouze v části, která se týká tarifních mezd. Ne každá by však v nově navrženém nastavení měla finanční prostředky na osobní ohodnocení a případné odměny. AS UP po této debatě novelu č. 4 Vnitřního mzdového předpisu UP nepřijal.

AS UP na svém zářijovém jednání schválil návrh rektora UP, aby se novým členem Vědecké rady UP stal děkan LF UP Milan Kolář, ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP schválil novelu č. 3. Jednacího řádu VR UP i novelu č. 2 Řádu o nakládání s majetkem UP. Senátoři se během jednání věnovali i tématu rušení e-mailových schránek po absolutoriu. V závěru této diskuze přijali usnesení, v němž požádali rektora UP, aby prověřil možnost využívání e-mailových adres absolventkami a absolventy UP a seznámil AS UP s výsledky tohoto šetření.

Během jednání AS UP rektor Martin Procházka informoval senátory UP i o postupu vypořádání majetku PřF a CATRIN a dále o záměru zřízení pozice ombudsosoby na UP. Kvestorka Petra Jungová informovala senátory o investiční akci Envelopa – blok VTP D. Připomněla, že slavnostní otevření objektu se uskuteční 21. září, den poté pak den otevřených dveří. Uvedla, že zakázkou se zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který svým usnesením konstatoval, že správní řízení nezahájí, neboť neshledal důvody, které by opravňovaly podezření, že by došlo k přestupku.

Stávající Akademický senát UP s funkčním obdobím 15. 9. 2020 – 14. 9. 2023 jednal za dobu svého působení pětatřicet krát. Během posledního jednání informovali o své činnosti zástupci Komise AS UP pro vypořádání interních auditů i Komise pro udržitelnou UP. O aktivitách, vztahujících se ke studentské kurii stávajícího senátu, informoval jeho místopředseda Michal Nguyen. V závěrečném shrnutí, které před AS UP pak prezentoval jeho předseda Jiří Langer, zaznělo i několik dat: AS UP přijal za dobu svého funkčního období 463 usnesení, 20 usnesení neschválil, celková průměrná účast senátorů na jednáních AS UP činila 87,8 procenta.

Ustavující jednání nově zvoleného Akademického senátu UP se uskuteční 20. září. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde.

 

Rozpočet Univerzity Palackého na rok 2023 a novela Vnitřního mzdového předpisu vztahující se k akademickým pracovníkům patřily k hlavním tématům středečního zasedání Akademického senátu UP. Ve svém funkčním období se k jednání sešel naposledy.

Univerzita Palackého má rozpočet na rok 2023. Souhrnně je ve všech ukazatelích narozpočtováno více než 2,72 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2022 je to o cca 30 milionů více.

Návrh rozpočtu představila senátorům Petra Jungová, kvestorka UP, která připomněla, že vychází z Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám MŠMT ČR a z Metodiky rozdělení příspěvku a dotací na součásti UP, schválené AS UP. Mírně přebytkový rozpočet UP na rok 2023 doporučila schválit ve znění zapracovaných připomínek i ekonomická komise AS UP.

„Po schválení obecné metodiky a následném rozdělení příspěvku a dotací na jednotlivé součásti měly tyto šestitýdenní lhůtu pro schválení svých dílčích rozpočtů. Celý návrh rozpočtu obdrželi i děkani jednotlivých fakult UP,“ komentovala proceduru Petra Jungová. AS UP poté návrh rozpočtu UP na rok 2023 v předloženém znění schválil.  

V návaznosti na doporučení ekonomické komise AS UP schválili senátoři v předloženém znění i návrh Střednědobého výhledu rozpočtu UP na roky 2024–2025.

Během svého posledního jednání se senátoři univerzity věnovali ve Velkém sále rektorátu UP i informacím, které se týkají fondů univerzity a čerpání rozpočtu UP za první pololetí 2023. Dokument vztahující se k čerpání financí v rozpočtovém provizoriu komentovala opět kvestorka Petra Jungová, která potvrdila, že všechny součásti univerzity pololetní plán dodržely, rozpočet čerpaly v souladu s pravidly a většinově vyčerpaná částka z přidělené dotace odpovídá poměrné části roku. Předložený dokument vzal AS UP na vědomí.

Šířeji diskutovanou částí závěrečného jednání stávajícího AS UP se stala novela č. 4 Vnitřního mzdového předpisu UP. Cílem nového předpisu, který se týká akademických a vědeckých pracovníků, je sjednotit tarifní mzdy na UP tak, aby stejná práce byla u všech těchto pracovníků na všech fakultách ohodnocena stejně.

Během přípravy tohoto dokumentu navrhovaly ekonomicky snesitelné návrhy jednotlivé fakulty UP, poté příslušnou novelu obdržely odborové organizace na UP i Koordinační odborová rada UP, jež o uvedeném vnitřním předpisu univerzity spolurozhoduje. Ta své vyjádření vedení univerzity zatím neposkytla.  

K tématu se vedle rektora UP Martina Procházky, kvestorky Petry Jungové vyjádřil i Marek Jukl, místopředseda legislativní komise AS UP, která o tématu jednala 28. srpna a s navrženými pozměňovacími návrhy doporučila příslušnou novelu AS UP schválit.

Následující debata senátorů se věnovala především tomu, zda vůbec a případně jak jednotlivé fakulty univerzity budou ve svých rozpočtech schopny nově nastavené parametry na mzdy akademických a vědeckých pracovníků unést. Z předloženého dokumentu vyplynulo, že všechny fakulty unesou nastavené výdaje pouze v části, která se týká tarifních mezd. Ne každá by však v nově navrženém nastavení měla finanční prostředky na osobní ohodnocení a případné odměny. AS UP po této debatě novelu č. 4 Vnitřního mzdového předpisu UP nepřijal.

AS UP na svém zářijovém jednání schválil návrh rektora UP, aby se novým členem Vědecké rady UP stal děkan LF UP Milan Kolář, ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP schválil novelu č. 3. Jednacího řádu VR UP i novelu č. 2 Řádu o nakládání s majetkem UP. Senátoři se během jednání věnovali i tématu rušení e-mailových schránek po absolutoriu. V závěru této diskuze přijali usnesení, v němž požádali rektora UP, aby prověřil možnost využívání e-mailových adres absolventkami a absolventy UP a seznámil AS UP s výsledky tohoto šetření.

Během jednání AS UP rektor Martin Procházka informoval senátory UP i o postupu vypořádání majetku PřF a CATRIN a dále o záměru zřízení pozice ombudsosoby na UP. Kvestorka Petra Jungová informovala senátory o investiční akci Envelopa – blok VTP D. Připomněla, že slavnostní otevření objektu se uskuteční 21. září, den poté pak den otevřených dveří. Uvedla, že zakázkou se zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který svým usnesením konstatoval, že správní řízení nezahájí, neboť neshledal důvody, které by opravňovaly podezření, že by došlo k přestupku.

Stávající Akademický senát UP s funkčním obdobím 15. 9. 2020 – 14. 9. 2023 jednal za dobu svého působení pětatřicet krát. Během posledního jednání informovali o své činnosti zástupci Komise AS UP pro vypořádání interních auditů i Komise pro udržitelnou UP. O aktivitách, vztahujících se ke studentské kurii stávajícího senátu, informoval jeho místopředseda Michal Nguyen. V závěrečném shrnutí, které před AS UP pak prezentoval jeho předseda Jiří Langer, zaznělo i několik dat: AS UP přijal za dobu svého funkčního období 463 usnesení, 20 usnesení neschválil, celková průměrná účast senátorů na jednáních AS UP činila 87,8 procenta.

Ustavující jednání nově zvoleného Akademického senátu UP se uskuteční 20. září. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde.