Feed aggregator

Šedesátý ročník mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který se koná od 22. do 27. dubna v Olomouci, přinese výběr nejlepších českých i zahraničních snímků a zároveň rozšiřuje dramaturgii o nové formy vyprávění, jako např. o rozšířenou a virtuální realitu, fulldome filmy nebo desktopový dokument. Organizátoři letos vsadili na silná témata, výrazné osobnosti a sekce, které propojují vědu s každodenností.

Program čítá přes 500 položek. Lidé se mohou těšit na filmové projekce, debaty, workshopy, výstavy, procházky po okolí, koncerty a DJ sety, mobilní planetárium, ale i ochutnávku piva z univerzitního pivovaru nebo originální poznávací hru pro rodiny s dětmi.

Do Olomouce opět přijedou výrazné osobnosti světové dokumentární, experimentální a imerzivní scény. Režisérka a umělkyně spolupracující s NASA Nelly Ben Hayoun-Stépanian uvede svůj nový snímek Dvojnice³ (Doppelgängers³), který měl premiéru na americkém festivalu v South by Southwest.

Belgický režisér a astrofyzik Vincent Langouche přijíždí s filmem Testerep. Brooklynští tvůrci Sean Paulsen a Brad Wickham představí v mezinárodní premiéře krátký film Habbal a kol. (Habbal et al.), zatímco australské duo Ben Joseph Andrews a Emma Roberts přiváží imerzivní projekt Turbulence: Jamais Vu.

Umělkyně Sister Sylvester, známá z festivalů v Benátkách, Amsterdamu nebo New Yorku, na AFO uvede projekt Napít se z Brechta (Drinking Brecht), který autorka popisuje jako automatizovanou laboratorní performance. Do Olomouce přijede i Lee Constable, australská moderátorka, vědecká popularizátorka a autorka knih pro děti, která se proslavila mimo jiné vědeckým twitch-u-mentary přenosem z Antarktidy.

Silné zastoupení má také domácí scéna

„V česko-slovenské soutěži se těším na uvedení snímků Lapilli debutující slovenské režisérky Pauly Ďurinové, meditativní úvahu o fascinujících organismech Lišejníky Ondřeje Vavrečky, který na AFO spolu s filmem Holoseč! zažije svou českou kinodistribuční premiéru. Doktor na tripu Davida Čálka ukazuje přelomový výzkum pod vedením titulního doktora Tomáše Páleníčka a mezinárodního vědeckého týmu zkoumající využití psychedelických látek při terapii. Velmi aktuální série Medvěd režiséra Mira Rema zažije na AFO svou festivalovou premiéru, slovenská vláda navíc v dubnu schválila odstřel 350 medvědů, pozadí kauzy odhaluje právě tato série,“ pozval do kinosálů programový ředitel Ondřej Kazík.

V sekci Spolubydlící vystoupí zooložka a ekoložka Anna Vedralová, která inspiruje veřejnost k ochraně „nemilovaných“ zvířat: pavouků, žab nebo hmyzu. Sekce Kultura piva uvede Milana Starce, historika a pivovarníka, který se zasloužil o obnovu historických pivovarských technologií. Emočně laděná sekce Dotek nabídne reflexi fyzického kontaktu a lidské blízkosti v digitální době.

Trendy v audiovizi i archivní kuriozity

Výstava Průzkumník souborů propojuje Galerii XY a Vitrínu Denisku a ukazuje, jak může vypadat dokument natočený přímo z pracovní plochy počítače. „Zajímá nás, jak digitální prostředí mění pohled na film, obraz i samotné vyprávění. Výstava dovoluje tyhle otázky klást trochu jinak než kino,“ říká hlavní dramaturg Zdeněk Rychtera. Digitální současnost pak vyvažuje návrat do minulosti ve výstavě Videofórum 2025 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Pomocí dobové architektury promítacích budek oživíme vzpomínku na festival Academia Video Olomouc a spolu s ní i archivní filmy z 80. a 90. let.

Full Moon rozzáří hudební scénu

Pečlivě sestavený line-up představí umělce, kteří se nebojí nečekaných hudebních konfrontací. Novinkou je spolupráce s magazínem Full Moon, který do dramaturgie vnáší cit pro aktuální hudební proudy. „Letošní line-up je mapou v terénu neobjevených pokladů, současně však pozornému uchu neunikne několik nepřeslechnutelných déjà vu,” prozradila za organizátory AFO Kateřina Sovová. A sdílela radost, že českou premiéru bude mít na AFO se svým futuristickým popem estonský hudebník Mart Avi.

„Program jsme vystavěli s akcentem na místní aktuální jména, bez žánrových omezení i jiných bariér. Jména jako Dukla, Kodiki, SJ Yellow nebo Temný Rudo patří určitě mezi to nejlepší, co je aktuálně na domácích pódiích k vidění, umělkyně jako OGmiaG nebo Dasa zase patří k velkým nadějím. A například slovenská hudebnice Erika Rein byla za své album Kamibe nominovaná hned ve třech kategoriích Radio_Head Awards,“ řekl o line-upu šéfredaktor magazínu Full Moon Michal Pařízek. Program se odehraje na parkánu Konviktu na zastřešeném pódiu.

Děti na vlně AFO

Program AFO Junior letos zkoumá, co zůstává běžnému oku skryto. Od mikroskopických organismů přes aspekty našeho každodenního života až do vzdáleného vesmíru. Program zároveň reflektuje témata jiných festivalových sekcí. Ve spolupráci s Pevností poznání, Akademií věd ČR a Českou televizí.

„Mám dvě děti a jejich pohled na svět mi často otevírá nové obzory. Jejich vnímání se výrazně liší od toho dospělého a nutí mě objevovat nové perspektivy. Právě tento princip mě letos inspiroval k zastřešení dětské sekce tématem Za hranici viditelného. Co všechno se skrývá za tím, co nevidíme nebo si nevšímáme? Téma zahrnuje širokou škálu jevů, od přírodních fenoménů nepostřehnutelných pouhým okem až po neviditelné mechanismy našeho myšlení, emocí a kreativity,” prozradila dramaturgyně Ksenia Hain.

Festival slaví jubileum

Před 60 lety se zakladatelé AFO inspirovali podobnou akcí v italské Padově, za jejímž vznikem stála také univerzita. Podnět vzešel z pražského Krátkého filmu a Československé akademie věd. Začátky byly hodně skromné. Od té doby ale festival ušel obrovský kus cesty a stal se nejstarším kontinuálně pořádaným evropským festivalem populárně-vědeckého filmu. Každý rok sem míří osobnosti z celého světa nejen z filmové branže a akredituje se kolem devíti tisíc návštěvníků.

Program je dostupný na webu www.afo.cz, kde si návštěvníci mohou pořídit akreditaci. Ať už Základní zdarma nebo novinku nazvanou Teleport, tematickou Vesmírnou nebo hudební placenou Music is Science.

Než AFO začne, mohou si zájemci zpříjemnit čekání na platformě Watch and Know. Tato online knihovna je ideálním místem pro všechny, kdo se chtějí vzdělávat, objevovat zajímavé příběhy a naladit se na filmovou atmosféru. 

Podrobný program ZDE.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v České republice a přední akademické instituce podepsaly dohodu o spolupráci s cílem řešit naléhavé výzvy českého veřejného zdravotnictví a posílit spolupráci v oblasti modernizace zdravotního systému a vzdělávání. Mezi devíti signatáři dohody je i Fakulta zdravotnických věd UP.

„Tato nová iniciativa odráží širší snahu o modernizaci veřejného zdravotnictví v České republice a o zajištění adekvátní přípravy budoucích specialistů v lékařských i nelékařských oborech. Fakulta zdravotnických věd se tak zapojuje do prestižní spolupráce na modernizaci vzdělávání k posílení veřejného zdraví s důrazem na inovaci vzdělávacích osnov, zlepšení infrastruktury a systémů veřejného zdravotnictví v ČR,“ sdělil děkan fakulty Jiří Vévoda.

Zástupci FZV UP se zapojí do pracovní skupiny s názvem Public Health Education, která se v příštích měsících zaměří na analýzu stávajících osnov pro vzdělávání ve veřejném zdravotnictví v ČR na úrovni pregraduální, postgraduální i v rámci dalšího profesního rozvoje. „V návaznosti na detailní analýzu stávajících vzdělávacích osnov navrhne tato pracovní skupina jejich aktualizaci s ohledem na nejnovější mezinárodní trendy a doporučení i s přihlédnutím k prioritám veřejného zdravotnictví v České republice. Dalším výstupem této pracovní skupiny bude návrh systému pro pravidelné revize a aktualizace vzdělávacích programů,“ přiblížila Alena Petráková z Ústavu zdravotnického managementu a ochrany veřejného zdraví FZV UP.

Signatáři dohody:

• WHO Česká republika
• Státní zdravotní ústav
• Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
• Univerzita Karlova
• Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta
• Masarykova univerzita, Lékařská fakulta
• Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd
• Technická univerzita Liberec, Fakulta zdravotnických studií
• Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta zdravotnických studií

Světová zdravotnická organizace (WHO) v České republice a přední akademické instituce podepsaly dohodu o spolupráci s cílem řešit naléhavé výzvy českého veřejného zdravotnictví a posílit spolupráci v oblasti modernizace zdravotního systému a vzdělávání. Mezi devíti signatáři dohody je i Fakulta zdravotnických věd UP.

„Tato nová iniciativa odráží širší snahu o modernizaci veřejného zdravotnictví v České republice a o zajištění adekvátní přípravy budoucích specialistů v lékařských i nelékařských oborech. Fakulta zdravotnických věd se tak zapojuje do prestižní spolupráce na modernizaci vzdělávání k posílení veřejného zdraví s důrazem na inovaci vzdělávacích osnov, zlepšení infrastruktury a systémů veřejného zdravotnictví v ČR,“ sdělil děkan fakulty Jiří Vévoda.

Zástupci FZV UP se zapojí do pracovní skupiny s názvem Public Health Education, která se v příštích měsících zaměří na analýzu stávajících osnov pro vzdělávání ve veřejném zdravotnictví v ČR na úrovni pregraduální, postgraduální i v rámci dalšího profesního rozvoje. „V návaznosti na detailní analýzu stávajících vzdělávacích osnov navrhne tato pracovní skupina jejich aktualizaci s ohledem na nejnovější mezinárodní trendy a doporučení i s přihlédnutím k prioritám veřejného zdravotnictví v České republice. Dalším výstupem této pracovní skupiny bude návrh systému pro pravidelné revize a aktualizace vzdělávacích programů,“ přiblížila Alena Petráková z Ústavu zdravotnického managementu a ochrany veřejného zdraví FZV UP.

Signatáři dohody:

• WHO Česká republika
• Státní zdravotní ústav
• Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
• Univerzita Karlova
• Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta
• Masarykova univerzita, Lékařská fakulta
• Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd
• Technická univerzita Liberec, Fakulta zdravotnických studií
• Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta zdravotnických studií

Kolik nanometrů měří vaše ruka? Proč ve světě na nano- úrovni nic nepostojí na místě? A co nám umožňuje mikroskopie atomárních sil? Toto i více prozradí nový komiks Taje nanosvěta, kterým Fyzikální ústav AV ČR představuje stále častěji skloňované, ale zřídkakdy vyučované téma nanotechnologií (nejen) studujícím a vyučujícím. Komiks je volně ke stažení na stránce ústavu. Křest komiksu proběhne na ComicConu Prague v pátek 11. dubna s Leošem Kyšou jako kmotrem.

Uznávaný neuropatolog zaměřující se na neurodegenerativní onemocnění Gabor G. Kovacs se stal hostujícím profesorem Lékařské fakulty UP. Jmenovací dekret převzal z rukou rektora Martina Procházky v sále Arcidiecézního muzea Olomouc, kde následně také proslovil svou inaugurační přednášku.

„Je to pro mě velká čest být hostujícím profesorem jedné z nejstarších univerzit v České republice. Velmi vám za tuto poctu děkuji,“ uvedl Gabor G. Kovacs po převzetí dekretu v Mozarteu před publikem, které tvořili vedle zástupců vedení univerzity především lékaři a vědci Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc a také nemálo studentů medicíny či lékařských doktorských programů.

Nového hostujícího profesora přítomným představil děkan LF UP Milan Kolář a přednosta Neurologické kliniky LF UP a FNOL Petr Kaňovský. Gabor G. Kovacs působí jako profesor na Ústavu laboratorní medicíny a patobiologie na University of Toronto, je také konzultantem v Programu laboratorní medicíny na University Health Network a hlavním investigátorem v Tanzově centru pro výzkum neurodegenerativních onemocnění. Jeho hlavním výzkumným zájmem je neuropatologie neurodegenerativních onemocnění. Publikoval na 400 recenzovaných prací, jeho H-index má hodnotu 78, počet citací jeho prací přesáhnul 40 tisíc.

S olomouckými odborníky Gabor G. Kovacs intenzivně spolupracuje již od roku 2009, a sice s Centrem pro diagnostiku neurodegenerativních onemocnění, v rámci zahraničních stáží se také podílí na vzdělávání lékařů a působí jako konzultant v oblasti neuropatologie. V minulosti byl také, tehdy jako docent Neurologického institutu Lékařské fakulty ve Vídni, hlavním řečníkem jednoho ze sympozií, které olomoucká neurologická klinika pořádala.

„Přínos pana profesora jako hostujícího profesora naší lékařské fakulty spatřuji zejména v oblasti postgraduálního studia, v programech Neurologie a Neurovědy, a to ve smyslu vedení tematických přednášek a zahraničních stáží našich studentů, poskytování konzultací při jejich výzkumné činnosti a při přípravě dizertačních prací. Vážený pane profesore, dovolte mi, abych vám vyjádřil velké poděkování za vaši skvělou spolupráci s naší lékařskou fakultou. Jsem velmi hrdý, že jste naším hostujícím profesorem,“ řekl děkan Milan Kolář.

Na samotný akt předání jmenovacího dekretu navázala inaugurační přednáška, ve které se Gabor Kovacs detailně věnoval problematice kombinací mozkových patologií u neurodegenerativních onemocnění. „Měli jsme zde možnost slyšet jako první na světě zcela novou vědeckou konstrukci konceptu patofyziologie neurodegenerativních onemocnění, která byla zcela recentně publikována (viz zde) a kterou profesor Kovacs teprve později představil na výročním globálním mítinku AD/PD ve Vídni,“ dodal k tématu přednášky přednosta Neurologické kliniky LF UP a FNOL Petr Kaňovský.

Uznávaný neuropatolog zaměřující se na neurodegenerativní onemocnění Gabor G. Kovacs se stal hostujícím profesorem Lékařské fakulty UP. Jmenovací dekret převzal z rukou rektora Martina Procházky v sále Arcidiecézního muzea Olomouc, kde následně také proslovil svou inaugurační přednášku.

„Je to pro mě velká čest být hostujícím profesorem jedné z nejstarších univerzit v České republice. Velmi vám za tuto poctu děkuji,“ uvedl Gabor G. Kovacs po převzetí dekretu v Mozarteu před publikem, které tvořili vedle zástupců vedení univerzity především lékaři a vědci Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc a také nemálo studentů medicíny či lékařských doktorských programů.

Nového hostujícího profesora přítomným představil děkan LF UP Milan Kolář a přednosta Neurologické kliniky LF UP a FNOL Petr Kaňovský. Gabor G. Kovacs působí jako profesor na Ústavu laboratorní medicíny a patobiologie na University of Toronto, je také konzultantem v Programu laboratorní medicíny na University Health Network a hlavním investigátorem v Tanzově centru pro výzkum neurodegenerativních onemocnění. Jeho hlavním výzkumným zájmem je neuropatologie neurodegenerativních onemocnění. Publikoval na 400 recenzovaných prací, jeho H-index má hodnotu 78, počet citací jeho prací přesáhnul 40 tisíc.

S olomouckými odborníky Gabor G. Kovacs intenzivně spolupracuje již od roku 2009, a sice s Centrem pro diagnostiku neurodegenerativních onemocnění, v rámci zahraničních stáží se také podílí na vzdělávání lékařů a působí jako konzultant v oblasti neuropatologie. V minulosti byl také, tehdy jako docent Neurologického institutu Lékařské fakulty ve Vídni, hlavním řečníkem jednoho ze sympozií, které olomoucká neurologická klinika pořádala.

„Přínos pana profesora jako hostujícího profesora naší lékařské fakulty spatřuji zejména v oblasti postgraduálního studia, v programech Neurologie a Neurovědy, a to ve smyslu vedení tematických přednášek a zahraničních stáží našich studentů, poskytování konzultací při jejich výzkumné činnosti a při přípravě dizertačních prací. Vážený pane profesore, dovolte mi, abych vám vyjádřil velké poděkování za vaši skvělou spolupráci s naší lékařskou fakultou. Jsem velmi hrdý, že jste naším hostujícím profesorem,“ řekl děkan Milan Kolář.

Na samotný akt předání jmenovacího dekretu navázala inaugurační přednáška, ve které se Gabor Kovacs detailně věnoval problematice kombinací mozkových patologií u neurodegenerativních onemocnění. „Měli jsme zde možnost slyšet jako první na světě zcela novou vědeckou konstrukci konceptu patofyziologie neurodegenerativních onemocnění, která byla zcela recentně publikována (viz zde) a kterou profesor Kovacs teprve později představil na výročním globálním mítinku AD/PD ve Vídni,“ dodal k tématu přednášky přednosta Neurologické kliniky LF UP a FNOL Petr Kaňovský.

Na dvě desítky kolegů a kolegyň ze zahraničních univerzit přivítají tento týden ve Welcome Office Univerzity Palackého. V rámci International Staff Week 2025 budou mít příležitost až do pátku vyměňovat si zkušenosti v oblasti služeb pro zahraniční studenty a akademiky.

Welcome Office (WO) úseku pro mezinárodní spolupráci se poprvé zapojilo do realizace mezinárodního programu zaměřeného na podporu zahraničních studentů a zaměstnanců. „Program se věnuje klíčovým tématům, jako jsou diverzita, inkluze, mezikulturní spolupráce a nové trendy v oblasti internacionalizace vysokého školství. Tento projekt probíhá formou tzv. Blended Intensive Programme (BIP), tedy kombinuje virtuální a prezenční část, a účastní se jej minimálně tři partnerské univerzity. Při splnění stanovených podmínek je financován z programu Erasmus+. Na UP je tento formát čím dál častěji využíván jak na úrovni rektorátu, tak na jednotlivých fakultách,“ vysvětlila Alena Vyskočilová, která WO vede.

Mezi účastníky, kteří budou týden v Olomouci, jsou zástupci z evropských i mimoevropských univerzit, kteří se ve svých institucích věnují podpoře zahraničních studentů a zaměstnanců. Nechybí mezi nimi ani zástupci z partnerských univerzit aliance Aurora – z Dánska, Itálie, Francie nebo Islandu.

„Intenzivní týdenní program, který jsme pro naše hosty připravili, zahrnuje přednášky, prezentace i praktické workshopy. Do jejich realizace se zapojují nejen pracovníci Welcome Office a zahraniční studenti – ambasadoři, ale také odborníci z dalších částí univerzity. V programu je například návštěva lékařské fakulty, Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF, diskuze s ombudsmany z filozofické fakulty nebo setkání s kolegy z oddělení řízení lidských zdrojů, CATRIN UP a Kariérního centra UP. Závěr týdne bude patřit přednášce expertů z Domu zahraniční spolupráce. Program doplní i neformální část – společenský večer spojený s exkurzí do místní sýrárny ve Velké Bystřici,“ dodala Alena Vyskočilová.

Na dvě desítky kolegů a kolegyň ze zahraničních univerzit přivítají tento týden ve Welcome Office Univerzity Palackého. V rámci International Staff Week 2025 budou mít příležitost až do pátku vyměňovat si zkušenosti v oblasti služeb pro zahraniční studenty a akademiky.

Welcome Office (WO) úseku pro mezinárodní spolupráci se poprvé zapojilo do realizace mezinárodního programu zaměřeného na podporu zahraničních studentů a zaměstnanců. „Program se věnuje klíčovým tématům, jako jsou diverzita, inkluze, mezikulturní spolupráce a nové trendy v oblasti internacionalizace vysokého školství. Tento projekt probíhá formou tzv. Blended Intensive Programme (BIP), tedy kombinuje virtuální a prezenční část, a účastní se jej minimálně tři partnerské univerzity. Při splnění stanovených podmínek je financován z programu Erasmus+. Na UP je tento formát čím dál častěji využíván jak na úrovni rektorátu, tak na jednotlivých fakultách,“ vysvětlila Alena Vyskočilová, která WO vede.

Mezi účastníky, kteří budou týden v Olomouci, jsou zástupci z evropských i mimoevropských univerzit, kteří se ve svých institucích věnují podpoře zahraničních studentů a zaměstnanců. Nechybí mezi nimi ani zástupci z partnerských univerzit aliance Aurora – z Dánska, Itálie, Francie nebo Islandu.

„Intenzivní týdenní program, který jsme pro naše hosty připravili, zahrnuje přednášky, prezentace i praktické workshopy. Do jejich realizace se zapojují nejen pracovníci Welcome Office a zahraniční studenti – ambasadoři, ale také odborníci z dalších částí univerzity. V programu je například návštěva lékařské fakulty, Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF, diskuze s ombudsmany z filozofické fakulty nebo setkání s kolegy z oddělení řízení lidských zdrojů, CATRIN UP a Kariérního centra UP. Závěr týdne bude patřit přednášce expertů z Domu zahraniční spolupráce. Program doplní i neformální část – společenský večer spojený s exkurzí do místní sýrárny ve Velké Bystřici,“ dodala Alena Vyskočilová.

Svěží vítr na vysoké školy chce přinést mezinárodní projekt Erasmus+, který se zaměřuje na možnosti a výzvy vedení výuky v přírodě, tzv. outdoor learning. Řešitelé z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP nyní mapují, jestli vyučující se svými studenty chodí mimo stěny učeben, a prosí o vyplnění krátkého dotazníku a případné sdílení zkušeností s venkovní výukou.

Učení venku může mít na vysoké škole mnoho podob, ať už jde o sportovní kurzy, botanické exkurze nebo plenér pro studenty výtvarné výchovy. Na to, jestli vyučující na tuzemských univerzitách chodí se svými studenty ven, jaké formy venkovní výuky využívají a jak se jim osvědčují, se ptá dotazník, jehož českou verzi připravila trojice řešitelů z katedry rekreologie FTK UP Jana Hoffmannová, Luděk Šebek a Ivo Jirásek.

„Ať už máte zkušenosti s výukou mimo třídu, nebo vás teprve myšlenka učení v přírodě nově přepadává, vaše názory mají obrovskou hodnotu. Dotazník zabere maximálně osm minut času a pomůže vytvořit praktické příručky pro učitele, které podpoří kreativitu a interaktivitu ve výuce. Naším cílem je přinést do vysokého školství nový vítr – svěží, živý, smysluplný. Nenechte si ujít příležitost být součástí něčeho, co může změnit způsob, jak se učíme a rozvíjíme dovednosti uplatnitelné v budoucnosti,“ pobídl Ivo Jirásek k vyplnění dotazníku, který je k dispozici ZDE.

Na Erasmus+ projektu Outdoor Learning in Higher Education spolupracují odborníci z univerzit a vzdělávacích institucí ze sedmi evropských zemí, mimo jiné Norska, Rakouska či Skotska. Cílem je shromáždit informace o stávající praxi ve využívání venkovních prostor ve vysokoškolské výuce, navrhnout doporučení pro další rozvoj v této oblasti a také vytvořit profesní síť, díky které bude možné na regionální, národní i evropské úrovni sdílet zkušenosti a šířit povědomí o dobré praxi.

Svěží vítr na vysoké školy chce přinést mezinárodní projekt Erasmus+, který se zaměřuje na možnosti a výzvy vedení výuky v přírodě, tzv. outdoor learning. Řešitelé z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP nyní mapují, jestli vyučující se svými studenty chodí mimo stěny učeben, a prosí o vyplnění krátkého dotazníku a případné sdílení zkušeností s venkovní výukou.

Učení venku může mít na vysoké škole mnoho podob, ať už jde o sportovní kurzy, botanické exkurze nebo plenér pro studenty výtvarné výchovy. Na to, jestli vyučující na tuzemských univerzitách chodí se svými studenty ven, jaké formy venkovní výuky využívají a jak se jim osvědčují, se ptá dotazník, jehož českou verzi připravila trojice řešitelů z katedry rekreologie FTK UP Jana Hoffmannová, Luděk Šebek a Ivo Jirásek.

„Ať už máte zkušenosti s výukou mimo třídu, nebo vás teprve myšlenka učení v přírodě nově přepadává, vaše názory mají obrovskou hodnotu. Dotazník zabere maximálně osm minut času a pomůže vytvořit praktické příručky pro učitele, které podpoří kreativitu a interaktivitu ve výuce. Naším cílem je přinést do vysokého školství nový vítr – svěží, živý, smysluplný. Nenechte si ujít příležitost být součástí něčeho, co může změnit způsob, jak se učíme a rozvíjíme dovednosti uplatnitelné v budoucnosti,“ pobídl Ivo Jirásek k vyplnění dotazníku, který je k dispozici ZDE.

Na Erasmus+ projektu Outdoor Learning in Higher Education spolupracují odborníci z univerzit a vzdělávacích institucí ze sedmi evropských zemí, mimo jiné Norska, Rakouska či Skotska. Cílem je shromáždit informace o stávající praxi ve využívání venkovních prostor ve vysokoškolské výuce, navrhnout doporučení pro další rozvoj v této oblasti a také vytvořit profesní síť, díky které bude možné na regionální, národní i evropské úrovni sdílet zkušenosti a šířit povědomí o dobré praxi.

Akademický senát FZV UP vyhlásil na svém zasedání v závěru března řízení o návrhu na jmenování děkanem FZV UP pro funkční období 2025–2029. Písemný návrh kandidáta na funkci děkana může podat každý člen akademické obce UP, a to do 22. dubna. Veřejná prezentace kandidátů se uskuteční 13. května, samotná volba nového děkana pak 19. května. 

„Právo podat návrh na kandidátku či kandidáta na funkci děkana fakulty zdravotnických věd má každý člen akademické obce Univerzity Palackého. Návrh musí být podán písemně předsedkyni zvláštní volební komise ve stanoveném termínu, tedy do úterý 22. dubna do 12 hodin," uvedla předsedkyně fakultního senátu Šárka Šaňáková. Ve zvláštní volební komisi zasednou vedle předsedkyně Barbory Uhmanové dále Marinella Danosová, Simona Dobešová Cakirpaloglu, Ondřej Machaczka a Viktor Němec. 

Seznam kandidátů zveřejní volební komise na úřední desce FZV UP nejpozději ve čtvrtek 24. dubna. Veřejná prezentace kandidátů se uskuteční v úterý 13. května ve 13 hodin v posluchárně Teoretických ústavů, samotná volba děkana je pak naplánovaná na zasedání Akademického senátu FZV UP v pondělí 19. května.

Podrobné informace a kontaktní údaje pro podání písemných návrhů kandidáta na funkci děkana najdete ZDE.

Akademický senát FZV UP vyhlásil na svém zasedání v závěru března řízení o návrhu na jmenování děkanem FZV UP pro funkční období 2025–2029. Písemný návrh kandidáta na funkci děkana může podat každý člen akademické obce UP, a to do 22. dubna. Veřejná prezentace kandidátů se uskuteční 13. května, samotná volba nového děkana pak 19. května. 

„Právo podat návrh na kandidátku či kandidáta na funkci děkana fakulty zdravotnických věd má každý člen akademické obce Univerzity Palackého. Návrh musí být podán písemně předsedkyni zvláštní volební komise ve stanoveném termínu, tedy do úterý 22. dubna do 12 hodin," uvedla předsedkyně fakultního senátu Šárka Šaňáková. Ve zvláštní volební komisi zasednou vedle předsedkyně Barbory Uhmanové dále Marinella Danosová, Simona Dobešová Cakirpaloglu, Ondřej Machaczka a Viktor Němec. 

Seznam kandidátů zveřejní volební komise na úřední desce FZV UP nejpozději ve čtvrtek 24. dubna. Veřejná prezentace kandidátů se uskuteční v úterý 13. května ve 13 hodin v posluchárně Teoretických ústavů, samotná volba děkana je pak naplánovaná na zasedání Akademického senátu FZV UP v pondělí 19. května.

Podrobné informace a kontaktní údaje pro podání písemných návrhů kandidáta na funkci děkana najdete ZDE.

O roli psychoterapie v psychosomatickém přístupu k lidskému zdraví se hovořilo na druhé Olomoucké psychosomatické konferenci, kterou uspořádal Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Během dvoudenního mezioborového setkání lékařů, fyzioterapeutů, psychoterapeutů, psychologů a studentů v těchto oblastech proběhla dvacítka přednášek a workshopů, které nabídly vize i příklady dobré praxe.

Konferenci otevřel ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, který představil některé aktivity a preventivní programy největšího zdravotnického zařízení na střední Moravě, které na člověka a jeho zdraví nenahlížejí pouze měřítky jednoho konkrétního oboru. Zmínil například program Nebuď pod tlakem pro hypertoniky, kteří chtějí svůj krevní tlak změnit jinak než jen léky, nebo připravované muzeum zdraví zaměřené na prevenci a zdravý životní styl.

Mezi řečníky byl také psychiatr a psycholog Jan Poněšický, který přiblížil psychoanalyticko-psychodynamické a spirituální pojetí psychosomatiky, nebo Adam Suchý a Miroslav Světlák z Masarykovy univerzity, kteří mluvili o tom, jak si (ne)tvoříme zdraví, a tematicky navázali na přednášku profesora Havlíka po stránce apelu na prevenci v oblasti zdraví. Představili řadu projektů i digitální aplikaci pro volné použití ze strany zájemců o zdravý životní styl.

Psychiatrička a psychoterapeutka Natália Kaščáková působící na OUSHI nabídla pohled na psychosomatiku ze vztahové a vývojové perspektivy a prezentovala řadu studií prokazujících vliv vztahové vazby matky a dítěte na psychosomatické zdraví v dospělosti. Lenka Tocháčková zase sdílela své zkušenosti ze své psychosomaticky orientované gynekologické praxe. Workshopy se zaměřily mimo jiné na arteterapeutickou práci s prostorem, odpor psychosomatických klientů k psychoterapii nebo na to, jak být asertivnější a sebevědomější („neuhýbat až k uhynutí“).

„Konference mě velmi oslovila, protože téma úzce souvisí s mojí prací ambasadora, a zejména mě přilákala přítomnost inspirativních osobností, jako je Tereza Matějčková. Její brilantní a hluboce lidské vystoupení mi zůstane dlouho v srdci. Obdivuji, jak dokáže filozofii zpřístupnit a otevírat prostor k přemýšlení. I přes to, že jsem nemohla být po celou dobu, odcházela jsem nadšená a vděčná, že CMTF pořádá takto obohacující akce,“ uvedla Věra Zukalová, která ve Fakultní nemocnici Olomouc působí jako ambasadorka onkologických pacientů.

Účastníků se v aule Filozofické fakulty UP, kde proběhla většina přednášek, sešlo na 160 z celé České republiky i ze Slovenska. „Když jsme konferenci v Olomouci pořádali před dvěma lety poprvé, nepodařilo se nám na Konviktu z kapacitních důvodů uspokojit všechny zájemce. Letos jsme se tedy přesunuli do většího prostoru a byl to správný krok. Zájem o celostní péči o člověka je intenzivní a stále se zesiluje. A naplňuje mě optimismem směrem k lepšímu zdravotnímu stavu populace, pokud tu můžeme poslouchat i takové vizionářské příspěvky, jako měl ředitel Roman Havlík nebo brněnští kolegové Suchý a Světlák o tom, že člověk nemusí dojít až do lékařské nebo psychoterapeutické péče, pokud se o své zdraví dobře stará,“ řekl odborný garant konference Michal Kryl.

Vyzdvihl přitom i využívání snadno dostupných a snadno obsluhovatelných moderních technologií v prevenci, které pomáhají tomu, aby se z člověka nestal pacient. „To je nový trend a jsem moc rád, že jsem se ho dožil,“ dodal psychoterapeut a psychiatr z OUSHI s dlouholetými zkušenostmi mimo jiné z Psychiatrické léčebny Šternberk.

Abstrakty přednášek i další informace o konferenci, která chce zlepšit české zdravotnictví, zájemci najdou zde.

O roli psychoterapie v psychosomatickém přístupu k lidskému zdraví se hovořilo na druhé Olomoucké psychosomatické konferenci, kterou uspořádal Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Během dvoudenního mezioborového setkání lékařů, fyzioterapeutů, psychoterapeutů, psychologů a studentů v těchto oblastech proběhla dvacítka přednášek a workshopů, které nabídly vize i příklady dobré praxe.

Konferenci otevřel ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, který představil některé aktivity a preventivní programy největšího zdravotnického zařízení na střední Moravě, které na člověka a jeho zdraví nenahlížejí pouze měřítky jednoho konkrétního oboru. Zmínil například program Nebuď pod tlakem pro hypertoniky, kteří chtějí svůj krevní tlak změnit jinak než jen léky, nebo připravované muzeum zdraví zaměřené na prevenci a zdravý životní styl.

Mezi řečníky byl také psychiatr a psycholog Jan Poněšický, který přiblížil psychoanalyticko-psychodynamické a spirituální pojetí psychosomatiky, nebo Adam Suchý a Miroslav Světlák z Masarykovy univerzity, kteří mluvili o tom, jak si (ne)tvoříme zdraví, a tematicky navázali na přednášku profesora Havlíka po stránce apelu na prevenci v oblasti zdraví. Představili řadu projektů i digitální aplikaci pro volné použití ze strany zájemců o zdravý životní styl.

Psychiatrička a psychoterapeutka Natália Kaščáková působící na OUSHI nabídla pohled na psychosomatiku ze vztahové a vývojové perspektivy a prezentovala řadu studií prokazujících vliv vztahové vazby matky a dítěte na psychosomatické zdraví v dospělosti. Lenka Tocháčková zase sdílela své zkušenosti ze své psychosomaticky orientované gynekologické praxe. Workshopy se zaměřily mimo jiné na arteterapeutickou práci s prostorem, odpor psychosomatických klientů k psychoterapii nebo na to, jak být asertivnější a sebevědomější („neuhýbat až k uhynutí“).

„Konference mě velmi oslovila, protože téma úzce souvisí s mojí prací ambasadora, a zejména mě přilákala přítomnost inspirativních osobností, jako je Tereza Matějčková. Její brilantní a hluboce lidské vystoupení mi zůstane dlouho v srdci. Obdivuji, jak dokáže filozofii zpřístupnit a otevírat prostor k přemýšlení. I přes to, že jsem nemohla být po celou dobu, odcházela jsem nadšená a vděčná, že CMTF pořádá takto obohacující akce,“ uvedla Věra Zukalová, která ve Fakultní nemocnici Olomouc působí jako ambasadorka onkologických pacientů.

Účastníků se v aule Filozofické fakulty UP, kde proběhla většina přednášek, sešlo na 160 z celé České republiky i ze Slovenska. „Když jsme konferenci v Olomouci pořádali před dvěma lety poprvé, nepodařilo se nám na Konviktu z kapacitních důvodů uspokojit všechny zájemce. Letos jsme se tedy přesunuli do většího prostoru a byl to správný krok. Zájem o celostní péči o člověka je intenzivní a stále se zesiluje. A naplňuje mě optimismem směrem k lepšímu zdravotnímu stavu populace, pokud tu můžeme poslouchat i takové vizionářské příspěvky, jako měl ředitel Roman Havlík nebo brněnští kolegové Suchý a Světlák o tom, že člověk nemusí dojít až do lékařské nebo psychoterapeutické péče, pokud se o své zdraví dobře stará,“ řekl odborný garant konference Michal Kryl.

Vyzdvihl přitom i využívání snadno dostupných a snadno obsluhovatelných moderních technologií v prevenci, které pomáhají tomu, aby se z člověka nestal pacient. „To je nový trend a jsem moc rád, že jsem se ho dožil,“ dodal psychoterapeut a psychiatr z OUSHI s dlouholetými zkušenostmi mimo jiné z Psychiatrické léčebny Šternberk.

Abstrakty přednášek i další informace o konferenci, která chce zlepšit české zdravotnictví, zájemci najdou zde.

Přední české univerzity, vysoké školy a výzkumné instituce se sešly v Karolinu na historicky prvním pracovním setkání k institucionální odolnosti vysokých škol. Cílem bylo hledání společného postupu v oblasti bezpečnosti výzkumu, která se stává klíčovým tématem nejen v České republice, ale i v evropském akademickém prostoru.

Setkání navázalo na mezinárodní diskuze o ochraně akademického prostředí a reflektovalo rostoucí požadavky Evropské unie i ministerstva školství na zajištění bezpečnostních standardů ve vědecké práci. Účastníci, mezi kterými byla i řada prorektorů českých veřejných a státních univerzit a vysokých škol, jednali o možnostech spolupráce a koordinace při posilování bezpečnosti výzkumu proti nelegitimnímu ovlivňování a ochraně dobrého jména akademických pracovišť.

Jednání zahájila prorektorka pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie Univerzity Karlovy Věra Jourová, která promluvila o důležitosti spolupráce při obraně institucí proti zahraničnímu vměšování.

„Naším cílem je vytvořit platformu, kde budou moci vysoké školy a výzkumné instituce sdílet osvědčené postupy při implementaci protivlivových opatření. Nastavení systematické spolupráce je důležitým krokem na cestě posilování institucionální odolnosti v akademickém prostředí v České republice. I vysoká účast na dnešním setkání potvrzuje, že toto téma získává čím dál větší pozornost,“ popsala prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová.

S příspěvky věnovanými institucionální odolnosti i konkrétním příkladům z praxe vystoupili také manažerka protivlivové bezpečnosti na UK Valérie Hůrská, profesor David Honys, zodpovědný v AV ČR za koordinaci aktivit v oblasti bezpečnosti výzkumu, nebo vedoucí bezpečnostního oddělení Univerzity Palackého v Olomouci Jitka Langová.

„Je důležité se zabývat nelegitimním ovlivňováním na univerzitách, protože akademické instituce představují atraktivní cíl zahraničních aktérů, kteří mohou zneužít otevřenosti akademického prostředí k získávání citlivých informací a technologií. Jednotný postup univerzit v této otázce umožňuje efektivněji sdílet informace o hrozbách, koordinovat preventivní opatření a posilovat celkovou odolnost akademického prostředí. Společný postup univerzit navíc vysílá jasný signál směrem k veřejnosti i potenciálním aktérům, že akademická sféra bere tuto problematiku vážně a aktivně chrání své hodnoty a integritu,“ uvedla Jitka Langová.

Součástí programu bylo i představení memoranda o spolupráci, které v listopadu loňského roku uzavřely Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a Univerzita Palackého. Další instituce nyní mají možnost se k této iniciativě připojit. Krátce před vznikem memoranda proběhla ve Vlasteneckém sále Karolina konference Institucionální odolnost jako nástroj k zajištění akademických svobod za účasti domácích i zahraničních odborníků.

Přední české univerzity, vysoké školy a výzkumné instituce se sešly v Karolinu na historicky prvním pracovním setkání k institucionální odolnosti vysokých škol. Cílem bylo hledání společného postupu v oblasti bezpečnosti výzkumu, která se stává klíčovým tématem nejen v České republice, ale i v evropském akademickém prostoru.

Setkání navázalo na mezinárodní diskuze o ochraně akademického prostředí a reflektovalo rostoucí požadavky Evropské unie i ministerstva školství na zajištění bezpečnostních standardů ve vědecké práci. Účastníci, mezi kterými byla i řada prorektorů českých veřejných a státních univerzit a vysokých škol, jednali o možnostech spolupráce a koordinace při posilování bezpečnosti výzkumu proti nelegitimnímu ovlivňování a ochraně dobrého jména akademických pracovišť.

Jednání zahájila prorektorka pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie Univerzity Karlovy Věra Jourová, která promluvila o důležitosti spolupráce při obraně institucí proti zahraničnímu vměšování.

„Naším cílem je vytvořit platformu, kde budou moci vysoké školy a výzkumné instituce sdílet osvědčené postupy při implementaci protivlivových opatření. Nastavení systematické spolupráce je důležitým krokem na cestě posilování institucionální odolnosti v akademickém prostředí v České republice. I vysoká účast na dnešním setkání potvrzuje, že toto téma získává čím dál větší pozornost,“ popsala prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová.

S příspěvky věnovanými institucionální odolnosti i konkrétním příkladům z praxe vystoupili také manažerka protivlivové bezpečnosti na UK Valérie Hůrská, profesor David Honys, zodpovědný v AV ČR za koordinaci aktivit v oblasti bezpečnosti výzkumu, nebo vedoucí bezpečnostního oddělení Univerzity Palackého v Olomouci Jitka Langová.

„Je důležité se zabývat nelegitimním ovlivňováním na univerzitách, protože akademické instituce představují atraktivní cíl zahraničních aktérů, kteří mohou zneužít otevřenosti akademického prostředí k získávání citlivých informací a technologií. Jednotný postup univerzit v této otázce umožňuje efektivněji sdílet informace o hrozbách, koordinovat preventivní opatření a posilovat celkovou odolnost akademického prostředí. Společný postup univerzit navíc vysílá jasný signál směrem k veřejnosti i potenciálním aktérům, že akademická sféra bere tuto problematiku vážně a aktivně chrání své hodnoty a integritu,“ uvedla Jitka Langová.

Součástí programu bylo i představení memoranda o spolupráci, které v listopadu loňského roku uzavřely Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a Univerzita Palackého. Další instituce nyní mají možnost se k této iniciativě připojit. Krátce před vznikem memoranda proběhla ve Vlasteneckém sále Karolina konference Institucionální odolnost jako nástroj k zajištění akademických svobod za účasti domácích i zahraničních odborníků.

U molekulárního biologa Karla Koberny vedla cesta k vědě poměrně přímo. Už během studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mu učarovala elektronová mikroskopie, která mu ukázala zcela nový a do té doby těžko představitelný pohled do buněčného mikrosvěta. Postupně se více zaměřil na biomedicínský výzkum a vývoj nových přístupů, které mohou zrychlit a zjednodušit různé biomedicínské aplikace. V CATRIN – ÚMTM se dnes věnuje výzkumu v oblasti buněčné biologie a medicíny.

„Mým současným hlavním vědeckým tématem je výzkum vlivu metabolických drah cytidinu na cytarabinovou terapii hematologických nádorových onemocnění a vývoj nových metod pro jejich analýzu. Zajímají mě zejména replikace DNA, struktura chromatinu nebo transport bioaktivních molekul. Kromě toho se podílím na vývoji technologií uplatnitelných v biomedicínském výzkumu,“ uvedl vědec, který pracoval také v laboratořích v Německu a Španělsku.

Ohromení moderními technologiemi u elektronové mikroskopie neskončilo, ale přetrvává. „Pokud bych měl mluvit o fascinaci v souvislosti s vědou, musím zmínit současný ohromný rozmach možností, které dříve nebyly myslitelné. Například využití počítačových technologií v biologii nám umožňuje provést během několika minut analýzy, které byly ještě před několika lety proveditelné v řádu dnů až týdnů,“ vysvětluje muž, který se podílel na popisu uspořádání replikonu v savčích buňkách pomocí elektronové tomografie nebo přispěl k vývoji nové metody pro rychlé, levné a jednoduché testování účinku různých látek například vůči rakovinovým buňkám.

Na vývoji léčebných metod, které by mohly pomoci pacientům s rakovinou, se chce podílet nadále. Spíše než o vědeckých snech ale hovoří o touze neustále se učit a objevovat nové věci. „A samozřejmě byl bych rád, aby věda byla ještě více dostupná a srozumitelná široké veřejnosti. Zvláště abychom si všichni uvědomili, jak zásadně ovlivňuje náš každodenní život a jak nám otevírá nové možnosti,“ doplnil.

U molekulárního biologa Karla Koberny vedla cesta k vědě poměrně přímo. Už během studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mu učarovala elektronová mikroskopie, která mu ukázala zcela nový a do té doby těžko představitelný pohled do buněčného mikrosvěta. Postupně se více zaměřil na biomedicínský výzkum a vývoj nových přístupů, které mohou zrychlit a zjednodušit různé biomedicínské aplikace. V CATRIN – ÚMTM se dnes věnuje výzkumu v oblasti buněčné biologie a medicíny.

„Mým současným hlavním vědeckým tématem je výzkum vlivu metabolických drah cytidinu na cytarabinovou terapii hematologických nádorových onemocnění a vývoj nových metod pro jejich analýzu. Zajímají mě zejména replikace DNA, struktura chromatinu nebo transport bioaktivních molekul. Kromě toho se podílím na vývoji technologií uplatnitelných v biomedicínském výzkumu,“ uvedl vědec, který pracoval také v laboratořích v Německu a Španělsku.

Ohromení moderními technologiemi u elektronové mikroskopie neskončilo, ale přetrvává. „Pokud bych měl mluvit o fascinaci v souvislosti s vědou, musím zmínit současný ohromný rozmach možností, které dříve nebyly myslitelné. Například využití počítačových technologií v biologii nám umožňuje provést během několika minut analýzy, které byly ještě před několika lety proveditelné v řádu dnů až týdnů,“ vysvětluje muž, který se podílel na popisu uspořádání replikonu v savčích buňkách pomocí elektronové tomografie nebo přispěl k vývoji nové metody pro rychlé, levné a jednoduché testování účinku různých látek například vůči rakovinovým buňkám.

Na vývoji léčebných metod, které by mohly pomoci pacientům s rakovinou, se chce podílet nadále. Spíše než o vědeckých snech ale hovoří o touze neustále se učit a objevovat nové věci. „A samozřejmě byl bych rád, aby věda byla ještě více dostupná a srozumitelná široké veřejnosti. Zvláště abychom si všichni uvědomili, jak zásadně ovlivňuje náš každodenní život a jak nám otevírá nové možnosti,“ doplnil.