Feed aggregator

Pět nových prorektorek a prorektorů, jmenování do funkce kvestora i novely několika vnitřních předpisů byly tématem květnového zasedání Akademického senátu UP. Ten během jednání schválil i zprávy o činnosti a hospodaření Univerzity Palackého za rok 2024 a rozhodl o nominacích do Rady pro vnitřní hodnocení UP za AS UP.

Michael Kohajda, rektor UP, prezentoval před AS UP svůj záměr jmenovat pět prorektorek a prorektorů. Jako členky a členy svého týmu představil Ivonu Barešovou, která se stává prorektorkou pro mezinárodní vztahy a zároveň bude i statutární zástupkyní rektora UP, Jitku Petrovou jako prorektorku pro studium a celoživotní vzdělávání, Miroslava Dopitu, jenž bude prorektorem pro doktorské studium a juniorní vědu, Jiřího Drábka, nového prorektora pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí, a Matěje Dostálka, který zaujme pozici prorektora pro komunikaci a společenskou odpovědnost. Rektor UP dále uvedl, že prorektorský tým ještě doplní v září, a to s odůvodněním současných pracovních úvazků dotyčných osob (psali jsme také zde). Akademický senát UP vzal rektorův záměr na vědomí. Stejně tak vzal na vědomí i záměr jmenovat Jiřího Suchánka kvestorem UP, a to k 1. červnu 2025. Jiří Suchánek byl nejprve pověřen k výkonu funkce kvestora, a to od 1. prosince 2024, poté uspěl v řádném výběrovém řízení. 

V další části jednání se senátorky a senátoři věnovali několika novelám vnitřních předpisů UP. Ve znění pozměňovacích návrhů legislativní komise AS UP schválili Novelu č. 13. Statutu UP, v níž šlo o možnost doručit písemnosti studentům a uchazečům prostřednictvím elektronického informačního systému UP. Ve znění technických změn schválili i Novelu č. 2 Vnitřního předpisu Přírodovědecké fakulty UP o provedení některých ustanovení Studijního a zkušebního řádu UP na PřF UP. Ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP schválili také Novelu č. 5 Vnitřního mzdového předpisu UP, v níž jde primárně o navýšení tarifů u THP zaměstnanců, kde je v současné době nastavena u části z nich tarifní složka mzdy tak nízko, že je pod úrovní minimální mzdy, kterou určuje MPSV. Dalším cílem této novely je obecné navýšení mzdových prostředků v tarifech akademických, vědeckých i THP pracovníků. AS UP v této souvislosti doporučil, aby se případné další změny vnitřního mzdového předpisu uskutečnily s účinností k 1. lednu kalendářního roku.

Během květnového jednání schválil AS UP i předloženou Zprávu o činnosti UP za rok 2024, v této souvislosti debatoval o poklesu výkonu ve vědě, jenž může mít negativní ekonomické dopady. Schválil i Zprávu o hospodaření UP za rok 2024. V návaznosti na ni pak přijal i usnesení, z něhož vyplývá, že AS UP zahajuje následnou kontrolu hospodaření na Univerzitě Palackého za rok 2024. Specifikace a rozsah této kontroly budou projednány na nejbližším zasedání EK AS UP.  

V souvislosti s tím, že má UP od května nového rektora, věnoval AS UP svou pozornost i nominacím do Rady pro vnitřní hodnocení UP. Předsedou tohoto patnáctičlenného univerzitního orgánu je vždy rektor UP, jenž podle svého uvážení jmenuje čtyři členy daného grémia na návrh Akademického senátu UP. Jedno místo má vždy studentský zástupce. Z dvanácti nominací, které do 30. dubna do AS UP doputovaly, rozhodli senátorky a senátoři o devíti kandidátech. Nominaci v tajné volbě získali: Miroslav Vepřek (FF), Svatopluk Horák (FTK), Jana Vyskotová (FZV), Michal Krupka (PřF), Jiří Langer (PdF), Jaroslav Vala (PdF), Petra Potměšilová (CMTF), Miloš Špidlen (LF), za studenty Pavel Flekač (PdF).

Během jednání se AS UP zabýval i svou komisí pro vypořádání zpráv z interních auditů UP 01/2020 a 01/2021. Konstatoval, že tato komise naplnila svůj účel, proto ji ke dni 21. května 2025 usnesením zrušil. V této souvislosti však AS UP požádal rektora UP, aby pro účely kontrolní činnosti Akademického senátu UP poskytoval tomuto grémiu zprávy o zjištěních z realizovaných interních auditů.

Na práci v legislativní komisi AS UP rezignoval Miroslav Dopita (FF), který se stal prorektorem univerzity. AS UP přijal usnesení, v němž podpořil veřejné hlasování ve věci schválení nového člena LK AS UP. Poté souhlasil se jmenováním do příslušné komise Ondřeje Molnára (FF), a to k 21. květnu 2025. Na členství v AS UP rezignovala i studentská senátorka Kateřina Kaprálová (PF), a to v souvislosti s ukončením studia. Právnickou fakultu tak na AS UP bude zastupovat David Marhold, student oboru Právo a právní věda a doktorského studijního programu Právní dějiny a římské právo.

V senátu se dále hovořilo o budoucí koncepci Nadačního fondu UP a jeho možném širším využití, také o elektronické formě žádosti o doktorské stipendium, která vyplývá z novely vysokoškolského zákona. Senátorky a senátoři UP si vyslechli i informace o činnosti Studentské komory RVŠ prezentované Terezou Markovou. Příští jednání AS UP se uskuteční 11. června. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde.

Starting Monday, May 5, for four days we could meet almost a hundred international participants of the final meeting of the Advancement and Innovation for Detectors at Accelerators (AIDAinnova) project in the corridors of the Solid 21 building and the old building of the Institute of Physics.

Od pondělí 5. května jsme po čtyři dny potkávali na chodbách budovy Solidu 21 i staré budovy FZU téměř stovku mezinárodních účastníků závěrečného zasedání projektu Advancement and Innovation for Detectorsat Accelerators (AIDAinnova).

Scientists from the Joint Laboratory of Optics, a workplace of Palacký University Olomouc and the Institute of Physics at the Czech Academy of Sciences, are the first in the world to experimentally confirm the relation between the quantum state of uncertainty and quantum entanglement, theoretically predicted by physicists from Japan and Taiwan. The result of this scientific work, published in the prestigious journal Springer Nature, introduces a completely new perspective on the previously unknown implications of how nature functions at the quantum level.

“In quantum physics, there are very peculiar rules according to which, say, a measurement will affect the measured state and the result of a measurement can be random. So we never know in advance how our measurements will turn out. On the other hand, we do know that there is a phenomenon that is crucial for a number of applications in quantum physics, and that is quantum entanglement. Now what we have been able to discover is a fairly fundamental relation between the uncertainty inherent in quantum measurement and quantum entanglement. We have literally found an equation, or rather an inequality, that reveals a relation between these two fundamental concepts in quantum physics,” said Karel Lemr of the Joint Laboratory of Optics.

An experiment was carried out in the Olomouc laboratory in which physicists prepared special quantum entangled states of light. Using photon pairs, they created states upon which they then made measurements. The outcomes confirmed the validity of the theoretically predicted inequality.

“We have found and confirmed a new law of quantum physics. We have been able to validate the theoretical framework experimentally, which is a significant advance in fundamental research. It helps us better understand how the world around us works at the quantum level," added Antonín Černoch, who collaborated on the experiment.

Read the full article here.

Vědci ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR jako první na světě experimentálně potvrdili souvislost mezi neurčitostí kvantového stavu a kvantovou provázanosti, kterou teoreticky předpověděli fyzici z Japonska a Tchaj-wanu. Výsledek vědecké práce, jež byl publikován v prestižním časopise nakladatelství Springer Nature, otevírá zcela nový pohled na dosud neznámé souvislosti fungování přírody na kvantové úrovni.

 „V kvantové fyzice platí velmi zvláštní pravidla, podle kterých například měření ovlivní měřený stav nebo že výsledek měření může být náhodný. Nikdy tedy dopředu netušíme, jak naše měření dopadne. Na druhou stranu ale víme, že existuje jev, který je klíčový pro celou řadu aplikací v kvantové fyzice, a to je kvantová provázanost. A nám se povedlo najít poměrně zásadní vztah mezi neurčitostí obsaženou v kvantovém měření a kvantovou provázaností. Doslova jsme našli rovnici nebo spíše nerovnici, která dává nějaký vztah mezi těmito dvěma základními koncepty v kvantové fyzice,“ uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky.

V olomoucké laboratoři byl proveden experiment, při němž olomoučtí fyzici připravili speciální kvantově provázané stavy světla. Pomocí fotonových párů vytvořili stavy, na kterých následně provedli měření. Výsledky potvrdily platnost teoretický předpovězené nerovnice.

„Našli a potvrdili jsme nový zákon kvantové fyziky. Podařilo se nám teoretickou souvislost experimentálně ověřit, což je v oblasti základního výzkumu významný posun kupředu. Pomáhá nám lépe chápat, jak funguje svět kolem nás na kvantové úrovni,“ doplnil Antonín Černoch, který na experimentu spolupracoval.

Vědci ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR jako první na světě experimentálně potvrdili souvislost mezi neurčitostí kvantového stavu a kvantovou provázanosti, kterou teoreticky předpověděli fyzici z Japonska a Tchaj-wanu. Výsledek vědecké práce, jež byl publikován v prestižním časopise nakladatelství Springer Nature, otevírá zcela nový pohled na dosud neznámé souvislosti fungování přírody na kvantové úrovni.

 „V kvantové fyzice platí velmi zvláštní pravidla, podle kterých například měření ovlivní měřený stav nebo že výsledek měření může být náhodný. Nikdy tedy dopředu netušíme, jak naše měření dopadne. Na druhou stranu ale víme, že existuje jev, který je klíčový pro celou řadu aplikací v kvantové fyzice, a to je kvantová provázanost. A nám se povedlo najít poměrně zásadní vztah mezi neurčitostí obsaženou v kvantovém měření a kvantovou provázaností. Doslova jsme našli rovnici nebo spíše nerovnici, která dává nějaký vztah mezi těmito dvěma základními koncepty v kvantové fyzice,“ uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky.

V olomoucké laboratoři byl proveden experiment, při němž olomoučtí fyzici připravili speciální kvantově provázané stavy světla. Pomocí fotonových párů vytvořili stavy, na kterých následně provedli měření. Výsledky potvrdily platnost teoretický předpovězené nerovnice.

„Našli a potvrdili jsme nový zákon kvantové fyziky. Podařilo se nám teoretickou souvislost experimentálně ověřit, což je v oblasti základního výzkumu významný posun kupředu. Pomáhá nám lépe chápat, jak funguje svět kolem nás na kvantové úrovni,“ doplnil Antonín Černoch, který na experimentu spolupracoval.

Možnost vyzkoušet si, jaké to je shrnout svůj výzkum do tří minut a zaujmout široké publikum, nabízejí mezinárodní soutěže Falling Walls a FameLab. Naše studentky a studenti v nich pravidelně slaví velké úspěchy a UP nyní nabízí všem zájemcům možnost se v této disciplíně vytrénovat a na účast se připravit.

Hned dvě mezinárodní soutěže zaměřené na popularizaci vědy otevřely přihlášky do letošních kol. Hlásit se je možné do 30. června 2025. Falling Walls, konaná pod záštitou Německé akademické výměnné služby (DAAD) a německého velvyslanectví, se v ČR letos koná již podesáté. Soutěž je určena studentům a mladým vědcům, kteří před odbornou porotou představí v angličtině během tří minut svůj výzkum. V loňském roce se v celostátním kole této soutěže umístila na třetím místě Marie Pražáková z Přírodovědecké fakulty UP (psali jsme zde). Ta byla také opakovaně stipendistkou Nadačního fondu UP.

Z Anglie pochází soutěž FameLab, která se u nás konala poprvé v roce 2011, v současné době je jejím garantem Univerzita Karlova. I v této soutěži mají účastníci tři minuty, aby vysvětlili svůj výzkum. Na rozdíl od Falling Walls však bez podpor audiovizuální techniky, pouze za doprovodu pomůcek. V loňském roce se v soutěži prosadila Eliška Zgarbová, která se umístila na třetím místě (psali jsme zde).

Úspěch Elišky Zgarbové i Marie Pražákové v loňském roce podpořil individuální mentoring pod vedením Katrin Stark z Kariérního centra UP. „Se studenty, kteří byli podpořeni Nadačním fondem UP, pracujeme dlouhodobě a nabízíme jim možnosti rozvíjet jejich schopnosti v mnoha oblastech. Jednou z nich je i popularizace vědy. Mám velkou radost, že naše práce nese ovoce, což dokládají i úspěchy našich stipendistek. Chceme tak v rozvoji talentů pokračovat a nabídnout možnost zlepšit si popularizační dovednosti dalším studujícím z univerzity,“ popisuje Katrin Stark důvod, proč i letos Talentovaný Palacký – nově ve spolupráci s popularizátorkou vědy na UP Vendulou Lužnou, nabídne zájemcům možnost cílené práce na svých popularizačních dovednostech. Pro zájemce o podrobnosti a o možnostech individuálního tréninku je připravena v pondělí 2. června od 16 hodin v Kariérním centru UP informační schůzka s oběmi lektorkami.

Přestože je možné se do soutěží přihlásit zcela individuálně, studující i vědci a vědkyně mohou zvýšit svou šanci na úspěch právě díky cílené přípravě. „Mentoring a workshopy mi pomohly posunout prezentaci mého tématu široké veřejnosti na vyšší úroveň. Jsem si jistá, že bez zapojení Katrin Stark by se mi nepodařilo mé vědecké téma odprezentovat na takové úrovni. Upřímně věřím, že podpora prostřednictvím platformy Talentovaný Palacký má na mém umístění velký podíl,” říká Eliška Zgarbová. 

Studenti z UP bodují v popularizaci dlouhodobě, například Lucie Kotková z LF UP zvítězila v roce 2023 v soutěži Věda ve třech minutách (3MT Thesis Competition), kdy měla shrnout svůj výzkum taktéž během tří minut (psali jsme zde). Také v soutěži FameLab slaví naše studentky a studenti úspěchy opakovaně, mezi nimi například Nina Kadášová, jejíž interaktivní model srdce zdobící od letošního roku expozici v Pevnosti poznání (psali jsme zde), či Jan Tomáštík, který stojí za popularizačním projektem Vědátor.

Možnost vyzkoušet si, jaké to je shrnout svůj výzkum do tří minut a zaujmout široké publikum, nabízejí mezinárodní soutěže Falling Walls a FameLab. Naše studentky a studenti v nich pravidelně slaví velké úspěchy a UP nyní nabízí všem zájemcům možnost se v této disciplíně vytrénovat a na účast se připravit.

Hned dvě mezinárodní soutěže zaměřené na popularizaci vědy otevřely přihlášky do letošních kol. Hlásit se je možné do 30. června 2025. Falling Walls, konaná pod záštitou Německé akademické výměnné služby (DAAD) a německého velvyslanectví, se v ČR letos koná již podesáté. Soutěž je určena studentům a mladým vědcům, kteří před odbornou porotou představí v angličtině během tří minut svůj výzkum. V loňském roce se v celostátním kole této soutěže umístila na třetím místě Marie Pražáková z Přírodovědecké fakulty UP (psali jsme zde). Ta byla také opakovaně stipendistkou Nadačního fondu UP.

Z Anglie pochází soutěž FameLab, která se u nás konala poprvé v roce 2011, v současné době je jejím garantem Univerzita Karlova. I v této soutěži mají účastníci tři minuty, aby vysvětlili svůj výzkum. Na rozdíl od Falling Walls však bez podpor audiovizuální techniky, pouze za doprovodu pomůcek. V loňském roce se v soutěži prosadila Eliška Zgarbová, která se umístila na třetím místě (psali jsme zde).

Úspěch Elišky Zgarbové i Marie Pražákové v loňském roce podpořil individuální mentoring pod vedením Katrin Stark z Kariérního centra UP. „Se studenty, kteří byli podpořeni Nadačním fondem UP, pracujeme dlouhodobě a nabízíme jim možnosti rozvíjet jejich schopnosti v mnoha oblastech. Jednou z nich je i popularizace vědy. Mám velkou radost, že naše práce nese ovoce, což dokládají i úspěchy našich stipendistek. Chceme tak v rozvoji talentů pokračovat a nabídnout možnost zlepšit si popularizační dovednosti dalším studujícím z univerzity,“ popisuje Katrin Stark důvod, proč i letos Talentovaný Palacký – nově ve spolupráci s popularizátorkou vědy na UP Vendulou Lužnou, nabídne zájemcům možnost cílené práce na svých popularizačních dovednostech. Pro zájemce o podrobnosti a o možnostech individuálního tréninku je připravena v pondělí 2. června od 16 hodin v Kariérním centru UP informační schůzka s oběmi lektorkami.

Přestože je možné se do soutěží přihlásit zcela individuálně, studující i vědci a vědkyně mohou zvýšit svou šanci na úspěch právě díky cílené přípravě. „Mentoring a workshopy mi pomohly posunout prezentaci mého tématu široké veřejnosti na vyšší úroveň. Jsem si jistá, že bez zapojení Katrin Stark by se mi nepodařilo mé vědecké téma odprezentovat na takové úrovni. Upřímně věřím, že podpora prostřednictvím platformy Talentovaný Palacký má na mém umístění velký podíl,” říká Eliška Zgarbová. 

Studenti z UP bodují v popularizaci dlouhodobě, například Lucie Kotková z LF UP zvítězila v roce 2023 v soutěži Věda ve třech minutách (3MT Thesis Competition), kdy měla shrnout svůj výzkum taktéž během tří minut (psali jsme zde). Také v soutěži FameLab slaví naše studentky a studenti úspěchy opakovaně, mezi nimi například Nina Kadášová, jejíž interaktivní model srdce zdobící od letošního roku expozici v Pevnosti poznání (psali jsme zde), či Jan Tomáštík, který stojí za popularizačním projektem Vědátor.

Běh, nohejbal, kruhový trénink, šachy, fotbal, naučná vycházka a mnoho dalšího bylo na programu letošního Sportovního dne UP. Některou z desítek nabízených disciplín si ve středu 14. května vybralo okolo 800 zaměstnanců a studentů univerzity. Ti, kteří se rozhodli udělené rektorské volno využít k individuálnímu sportování, mají do konce května možnost zúčastnit se fotosoutěže!

Sportovní den pro své pracující a studující připravuje Univerzita Palackého každoročně v květnu. Jeho smyslem je nejen motivování k pohybu a zdravému životnímu stylu, ale i utužení či vybudování nových vztahů s univerzitními kolegy i studenty.

Sportování s Akademik sport centrem

Bohatý program od jógy přes lukostřelbu či kanoistiku až po saunování připravilo na Sportovní den UP tradičně Akademik sport centrum UP (ASC). Zájemci si mohli vybrat z bohaté nabídky indoorových a outdoorových sportů, kolektivních turnajů i individuálních disciplín.

„Za nás se Sportovní den UP určitě povedl, především díky krásnému počasí. Celkem jsme měli 660 rezervací, někteří účastníci stihli i několik aktivit z naší nabídky,“ popsala Martina Štanclová z ASC.

Komentovaná vycházka na Švédské šance

Dvaadvacet studentů a zaměstnanců univerzity se zúčastnilo vycházky na Švédské šance – návrší, které se v červnu 1945 stalo místem masakru, během kterého bylo zavražděno 265 nevinných lidí. Co se tady onu krvavou noc stalo, přiblížil účastníkům vycházky historik Pavel Kreisinger z katedry historie filozofické fakulty, autor studie, která je součástí právě vydané populárně-naučné komiksové publikace Temné obilí. Turistickou vycházku ve spolupráci s Vydavatelstvím UP připravilo oddělení komunikace.

„Původně jsem počítal s tím, že bych o tehdejších událostech mluvil sám na základě toho, co jsem se před časem dočetl. To jsem ale ještě nevěděl o chystané knize, v níž Pavel Kreisinger publikuje nová fakta a vyvrací některé tradované mýty, které s masakrem, jeho iniciátory a oběťmi souvisejí. Patří mu velké poděkování, že vycházku doplnil svým výkladem. Účastníci bedlivě poslouchali, chválili si, že se dozvěděli něco nového, užít si mohli i výhledů do okolí Přerova, počasí nám přálo… Povedený výlet to byl,“ zhodnotil Martin Višňa z oddělení komunikace. Celou jeho reportáž si můžete přečíst zde.

Běh olomouckými parky

Jubilejní 10. ročník Memoriálu Jiřího Hronka připravila katedra informatiky přírodovědecké fakulty. Běžecké klání nabídlo několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratonských kilometrů. Časový limit nebyl stanoven, kdo nechtěl běžet, mohl klidně jít. Ve Smetanových sadech se setkalo přes sto běžců a běžkyň, v čase 02:46:40 zvítězil na maratonské trati loňský šampion Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

„Běhám už nějaký ten pátek, dnes už hlavně proto, abych lépe zvládal nástrahy každodenního života. Memoriálu Jiřího Hronka se účastním pravidelně. Je to skvělá příležitost zazávodit si, potkat kolegy, známé a kamarády a zároveň relaxovat během v olomouckých parcích – u maratonské trati je na to celkem dost času. Z prvního místa mám radost a doufám, že i příští rok budu opět schopný minimálně doběhnout do cíle,“ okomentoval skromně svůj opakovaný triumf.

Celouniverzitní šachový turnaj

Okolo čtyřiceti účastníků se sešlo na třetím ročníku šachového turnaje pořádaného univerzitním spolkem Academic Czech-Mates ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou. Šachový turnaj Academic Czech-Mates byl otevřen hráčům a hráčkám z celé univerzity i absolventům.

„Turnaj se vydařil na jedničku. Přestože šachy nebývají považovány za adrenalinovou disciplínu, atmosféra byla napínavá a naštěstí se vše obešlo bez jakýchkoliv zranění či vážně poškozených figurek. První místo si zaslouženě odnesl Matěj Kupsa, těsně následovaný Patrikem Richvalským na druhém místě a Šimonem Londinem na místě třetím,“ uvedl za pořadatele Filippos Georgiadis s tím, že na příští rok připravují organizátoři několik změn, díky kterým bude turnaj ještě zajímavější a atraktivnější pro všechny hráče i diváky.

Turnaj o poražení „žurny“

Jako každý rok uspořádala filozofická fakulta během Sportovního dne UP pro své zaměstnané a studující fotbalový turnaj o Pohár děkana. Turnaj se konal již počtrnácté za účasti devíti reprezentací různých kateder FF. Na hřištích FK Slavonín se vystřídalo přes 100 hráčů a hráček a skoro stejně bylo i fanoušků a fanynek, kteří měli megafony, bubny, chorály a transparenty. Ve finále se nakonec utkali vítězové obou základních skupin turnaje.

„Zvítězila – již posedmé za sebou – katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, která turnajem procházela poměrně jednoznačně, ale na závěr se o vítězství musela poprat. Reprezentace katedry bohemistiky totiž dlouho držela jednogólový náskok, pak ve druhé půli během chvilky prohrávala 3:1, aby se několik minut před koncem vrátila do zápasu srovnáním na 3:3. Nakonec několik sekund před posledním hvizdem zápasovým hattrickem stanovil skóre na 4:3 student žurnalistiky Jan Táborský. O třetí místo se utkaly katedry politologie a evropských studií s nováčky celého turnaje ekonomicko-manažerskými studii. Dále v pořadí skončily týmy psychologie, asijských studií, sociologie/andragogiky, filozofie a na posledním místě se umístili nováčci z nederlandistiky,“ popsal průběh turnaje jeho organizátor Zdeněk Sloboda.

Po sportování zábava

Aktivně strávený den mohli (nejen) pracující a studující na UP zakončit na Olomouckém majálesu, který odstartoval ve 14 hodin na nádvoří Zbrojnice a nabídl koncerty, workshopy, zónu s občerstvením a mnoho dalšího. Také Akademik sport centrum UP opět připravilo odpolední posezení v areálu Sportovní haly UP, kde měli příchozí možnost zapůjčit si sportovní vybavení, nechyběl program pro děti ani občerstvení.

FOTOSOUTĚŽ: Individuální výlety a sportování

Ti, kteří si nevybrali žádnou z aktivit Sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazili s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost do konce května zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem na e-mail sportovniden@upol.cz a po vylosování vyhrát sadu teleskopických opékacích vidliček Zapárkuj a nožíku Rybička. Podívejte se zde, jaké příspěvky dorazily v loňském roce.

Běh, nohejbal, kruhový trénink, šachy, fotbal, naučná vycházka a mnoho dalšího bylo na programu letošního Sportovního dne UP. Některou z desítek nabízených disciplín si ve středu 14. května vybralo okolo 800 zaměstnanců a studentů univerzity. Ti, kteří se rozhodli udělené rektorské volno využít k individuálnímu sportování, mají do konce května možnost zúčastnit se fotosoutěže!

Sportovní den pro své pracující a studující připravuje Univerzita Palackého každoročně v květnu. Jeho smyslem je nejen motivování k pohybu a zdravému životnímu stylu, ale i utužení či vybudování nových vztahů s univerzitními kolegy i studenty.

Sportování s Akademik sport centrem

Bohatý program od jógy přes lukostřelbu či kanoistiku až po saunování připravilo na Sportovní den UP tradičně Akademik sport centrum UP (ASC). Zájemci si mohli vybrat z bohaté nabídky indoorových a outdoorových sportů, kolektivních turnajů i individuálních disciplín.

„Za nás se Sportovní den UP určitě povedl, především díky krásnému počasí. Celkem jsme měli 660 rezervací, někteří účastníci stihli i několik aktivit z naší nabídky,“ popsala Martina Štanclová z ASC.

Komentovaná vycházka na Švédské šance

Dvaadvacet studentů a zaměstnanců univerzity se zúčastnilo vycházky na Švédské šance – návrší, které se v červnu 1945 stalo místem masakru, během kterého bylo zavražděno 265 nevinných lidí. Co se tady onu krvavou noc stalo, přiblížil účastníkům vycházky historik Pavel Kreisinger z katedry historie filozofické fakulty, autor studie, která je součástí právě vydané populárně-naučné komiksové publikace Temné obilí. Turistickou vycházku ve spolupráci s Vydavatelstvím UP připravilo oddělení komunikace.

„Původně jsem počítal s tím, že bych o tehdejších událostech mluvil sám na základě toho, co jsem se před časem dočetl. To jsem ale ještě nevěděl o chystané knize, v níž Pavel Kreisinger publikuje nová fakta a vyvrací některé tradované mýty, které s masakrem, jeho iniciátory a oběťmi souvisejí. Patří mu velké poděkování, že vycházku doplnil svým výkladem. Účastníci bedlivě poslouchali, chválili si, že se dozvěděli něco nového, užít si mohli i výhledů do okolí Přerova, počasí nám přálo… Povedený výlet to byl,“ zhodnotil Martin Višňa z oddělení komunikace. Celou jeho reportáž si můžete přečíst zde.

Běh olomouckými parky

Jubilejní 10. ročník Memoriálu Jiřího Hronka připravila katedra informatiky přírodovědecké fakulty. Běžecké klání nabídlo několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratonských kilometrů. Časový limit nebyl stanoven, kdo nechtěl běžet, mohl klidně jít. Ve Smetanových sadech se setkalo přes sto běžců a běžkyň, v čase 02:46:40 zvítězil na maratonské trati loňský šampion Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

„Běhám už nějaký ten pátek, dnes už hlavně proto, abych lépe zvládal nástrahy každodenního života. Memoriálu Jiřího Hronka se účastním pravidelně. Je to skvělá příležitost zazávodit si, potkat kolegy, známé a kamarády a zároveň relaxovat během v olomouckých parcích – u maratonské trati je na to celkem dost času. Z prvního místa mám radost a doufám, že i příští rok budu opět schopný minimálně doběhnout do cíle,“ okomentoval skromně svůj opakovaný triumf.

Celouniverzitní šachový turnaj

Okolo čtyřiceti účastníků se sešlo na třetím ročníku šachového turnaje pořádaného univerzitním spolkem Academic Czech-Mates ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou. Šachový turnaj Academic Czech-Mates byl otevřen hráčům a hráčkám z celé univerzity i absolventům.

„Turnaj se vydařil na jedničku. Přestože šachy nebývají považovány za adrenalinovou disciplínu, atmosféra byla napínavá a naštěstí se vše obešlo bez jakýchkoliv zranění či vážně poškozených figurek. První místo si zaslouženě odnesl Matěj Kupsa, těsně následovaný Patrikem Richvalským na druhém místě a Šimonem Londinem na místě třetím,“ uvedl za pořadatele Filippos Georgiadis s tím, že na příští rok připravují organizátoři několik změn, díky kterým bude turnaj ještě zajímavější a atraktivnější pro všechny hráče i diváky.

Turnaj o poražení „žurny“

Jako každý rok uspořádala filozofická fakulta během Sportovního dne UP pro své zaměstnané a studující fotbalový turnaj o Pohár děkana. Turnaj se konal již počtrnácté za účasti devíti reprezentací různých kateder FF. Na hřištích FK Slavonín se vystřídalo přes 100 hráčů a hráček a skoro stejně bylo i fanoušků a fanynek, kteří měli megafony, bubny, chorály a transparenty. Ve finále se nakonec utkali vítězové obou základních skupin turnaje.

„Zvítězila – již posedmé za sebou – katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, která turnajem procházela poměrně jednoznačně, ale na závěr se o vítězství musela poprat. Reprezentace katedry bohemistiky totiž dlouho držela jednogólový náskok, pak ve druhé půli během chvilky prohrávala 3:1, aby se několik minut před koncem vrátila do zápasu srovnáním na 3:3. Nakonec několik sekund před posledním hvizdem zápasovým hattrickem stanovil skóre na 4:3 student žurnalistiky Jan Táborský. O třetí místo se utkaly katedry politologie a evropských studií s nováčky celého turnaje ekonomicko-manažerskými studii. Dále v pořadí skončily týmy psychologie, asijských studií, sociologie/andragogiky, filozofie a na posledním místě se umístili nováčci z nederlandistiky,“ popsal průběh turnaje jeho organizátor Zdeněk Sloboda.

Po sportování zábava

Aktivně strávený den mohli (nejen) pracující a studující na UP zakončit na Olomouckém majálesu, který odstartoval ve 14 hodin na nádvoří Zbrojnice a nabídl koncerty, workshopy, zónu s občerstvením a mnoho dalšího. Také Akademik sport centrum UP opět připravilo odpolední posezení v areálu Sportovní haly UP, kde měli příchozí možnost zapůjčit si sportovní vybavení, nechyběl program pro děti ani občerstvení.

FOTOSOUTĚŽ: Individuální výlety a sportování

Ti, kteří si nevybrali žádnou z aktivit Sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazili s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost do konce května zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem na e-mail sportovniden@upol.cz a po vylosování vyhrát sadu teleskopických opékacích vidliček Zapárkuj a nožíku Rybička. Podívejte se zde, jaké příspěvky dorazily v loňském roce.

Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala čtvrtý ročník mezinárodního sympozia Language Atittudes toward Spanish, Portuguese and Related Languages. Do Olomouce se tak sjelo šest desítek badatelů z dvaceti zemí světa.

Evropskou premiéru měl čtvrtý ročník mezinárodního sympozia Language Atittudes toward Spanish, Portuguese and Related Languages. V roce 2016 se uskutečnilo na Purdue University ve Fort Wayne (Indiana) a i další dva ročníky se konaly v USA, v roce 2019 na University of Massachusetts v Amherstu, v roce 2022 pak na Texas A&M University, Corpus Christi.

„Velmi si ceníme toho, že to tentokrát byla Filozofická fakulta UP, do jejíž prostor přijelo šedesát zkušených i začínajících badatelů z dvaceti zemí světa a čtyř kontinentů. Plenárními řečníky byli Ruth Kircher z European Centre for Minority Issues v německém Flensburgu, Florentino Paredes ze španělské Universidad de Alcalá a Jiří Nekvapil z Univerzity Karlovy v Praze. Témata jejich přednášek předznamenala tři velké okruhy, kterým se věnovala i řada jednotlivých příspěvků. Ruth Kircher představila svůj nedávný výzkum jazykových postojů rodičů v hispano-anglofonních bilingvních rodinách ve Spojených státech, Florentino Paredes shrnul výsledky velkého projektu PRECAVES XXI, zaměřeného na percepci a postoje k osmi makrodialektům španělštiny, a Jiří Nekvapil se zamýšlel nad výzkumem jazykových postojů v kontextu teorie jazykového managementu,“ shrnula za pořádající katedru profesorka Lenka Zajícová.

Na sympoziu přednášely i všechny tři prezidentky předchozích ročníků, zakladatelka sympozia Talia Bugel z Purdue University, Patricia Gubitosi z University of Massachusetts a Mara Barbosa z Texas A&M University.

„Vedle příspěvků zaměřených na situaci španělštiny ve Spojených státech zazněla řada přednášek o percepci a postojích k jednotlivým varietám španělštiny v kontextu migrace v Latinské Americe i Evropě či o problematice volby konkrétní variety při výuce španělštiny jakožto cizího či zděděného jazyka,“ doplnila Lenka Zajícová. Několik příspěvků se podle ní věnovalo také analogickým situacím v případě portugalštiny, další prezentace se zaměřily na postoje k původním jazykům (zejména indiánským jazykům v Mexiku, Ekvádoru či Argentině, ale například i k jazyku wolof v Senegalu). Teoretičtěji zaměřené příspěvky se zabývaly jak problematikou ne zcela ukotvené terminologie, kterou sociolingvistika sdílí s dalšími disciplínami, které se výzkumem postojů zabývají (zejména sociální psychologie), tak inovativními metodami výzkumu jazykových postojů.

„Pestrá škála témat zahrnovala například i situaci galicijského znakového jazyka, inkluzivní jazyk v Brazílii i Izraeli, postoje ke kreolským jazykům na Kapverdských ostrovech či u karibských studentů v Nizozemí a řadu dalších otázek,“ uzavřela Lenka Zajícová, podle níž účastníci sympozia odjížděli z Olomouce nadšení, ocenili výhody nevirtuálního setkávání tváří v tvář a jsou i naplněni odhodláním potkat se znovu za tři roky na pátém ročníku sympozia. To se pravděpodobně vrátí na americký kontinent.

Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala čtvrtý ročník mezinárodního sympozia Language Atittudes toward Spanish, Portuguese and Related Languages. Do Olomouce se tak sjelo šest desítek badatelů z dvaceti zemí světa.

Evropskou premiéru měl čtvrtý ročník mezinárodního sympozia Language Atittudes toward Spanish, Portuguese and Related Languages. V roce 2016 se uskutečnilo na Purdue University ve Fort Wayne (Indiana) a i další dva ročníky se konaly v USA, v roce 2019 na University of Massachusetts v Amherstu, v roce 2022 pak na Texas A&M University, Corpus Christi.

„Velmi si ceníme toho, že to tentokrát byla Filozofická fakulta UP, do jejíž prostor přijelo šedesát zkušených i začínajících badatelů z dvaceti zemí světa a čtyř kontinentů. Plenárními řečníky byli Ruth Kircher z European Centre for Minority Issues v německém Flensburgu, Florentino Paredes ze španělské Universidad de Alcalá a Jiří Nekvapil z Univerzity Karlovy v Praze. Témata jejich přednášek předznamenala tři velké okruhy, kterým se věnovala i řada jednotlivých příspěvků. Ruth Kircher představila svůj nedávný výzkum jazykových postojů rodičů v hispano-anglofonních bilingvních rodinách ve Spojených státech, Florentino Paredes shrnul výsledky velkého projektu PRECAVES XXI, zaměřeného na percepci a postoje k osmi makrodialektům španělštiny, a Jiří Nekvapil se zamýšlel nad výzkumem jazykových postojů v kontextu teorie jazykového managementu,“ shrnula za pořádající katedru profesorka Lenka Zajícová.

Na sympoziu přednášely i všechny tři prezidentky předchozích ročníků, zakladatelka sympozia Talia Bugel z Purdue University, Patricia Gubitosi z University of Massachusetts a Mara Barbosa z Texas A&M University.

„Vedle příspěvků zaměřených na situaci španělštiny ve Spojených státech zazněla řada přednášek o percepci a postojích k jednotlivým varietám španělštiny v kontextu migrace v Latinské Americe i Evropě či o problematice volby konkrétní variety při výuce španělštiny jakožto cizího či zděděného jazyka,“ doplnila Lenka Zajícová. Několik příspěvků se podle ní věnovalo také analogickým situacím v případě portugalštiny, další prezentace se zaměřily na postoje k původním jazykům (zejména indiánským jazykům v Mexiku, Ekvádoru či Argentině, ale například i k jazyku wolof v Senegalu). Teoretičtěji zaměřené příspěvky se zabývaly jak problematikou ne zcela ukotvené terminologie, kterou sociolingvistika sdílí s dalšími disciplínami, které se výzkumem postojů zabývají (zejména sociální psychologie), tak inovativními metodami výzkumu jazykových postojů.

„Pestrá škála témat zahrnovala například i situaci galicijského znakového jazyka, inkluzivní jazyk v Brazílii i Izraeli, postoje ke kreolským jazykům na Kapverdských ostrovech či u karibských studentů v Nizozemí a řadu dalších otázek,“ uzavřela Lenka Zajícová, podle níž účastníci sympozia odjížděli z Olomouce nadšení, ocenili výhody nevirtuálního setkávání tváří v tvář a jsou i naplněni odhodláním potkat se znovu za tři roky na pátém ročníku sympozia. To se pravděpodobně vrátí na americký kontinent.

Potkají se na záchrance zpěvák, kytarista a klavíristka. To není začátek nějakého vypečeného vtipu, ale reálná situace. Ve stejném ročníku programu Zdravotnické záchranářství na FZV UP se sešlo hned několik studentů s láskou k hudbě. Když zrovna nejsou ve škole nebo na praxi, zkouší Lucián Horváth a Jan Voráček se svou kapelou. Martina Dvořáková zase vyrovnává přemíru adrenalinu relaxací u klavíru.

Kapela N1 vděčí za svůj vznik právě zdravotnickému záchranářství. Na olomoucké fakultě zdravotnických věd se potkali Lucián Horváth a Jan Voráček. „Na vysokou jsem šel ze střední zdravotnické školy. Zjistil jsem, že mě urgentní medicína baví nejvíc a chtěl bych se jí nadále věnovat,“ uvedl rodák z Ostravy Lucián Horváth. „Já původně chtěl na pedagogickou fakultu, ale během covidu jsem jako dobrovolník pomáhal na interně a zaujalo mě to. Přitahovala mě kombinace fyzické aktivity a adrenalinu,“ popsal Jan Voráček, který si do Olomouce podal přihlášku z Kostelce nad Orlicí. Kytarista Lucián přivedl do kapely zpěváka a textaře Jana, v současnosti už skupina vystupuje v klasické rockové sestavě obohacená o bicí a baskytaru.

Název kapely je rovněž spojen se záchranářstvím. „Na záchranné službě se tak označuje výjezd nejvyšší naléhavosti. Povídali jsme si o praxích ve škole a tenhle termín pořád zmiňovali, až nám kamarádka navrhla, že bychom se tak mohli jmenovat jako kapela,“ přiblížil Jan Voráček. Muziku, kterou hrají, sami označují jako alternativní pop-punk. „Nechceme zapadnout do připravené škatulky. V repertoáru máme jak tvrdší kytarové věci, tak i pomalé balady,“ upozornil Lucián Horváth. Výhradním autorem českých textů je Jan. „O písničkách v angličtině jsem moc neuvažoval. Upřímně, jen pár kapelám v České republice se podařilo prorazit s anglickými texty. Psaní v češtině je pro mě výhoda a větší komfort,“ vysvětlil Jan Voráček.

Kapela funguje necelý rok, má však už za sebou debutový koncert – v březnu se představila v klubu Variace na olomouckém Horním náměstí – i návštěvu nahrávacího studia. „Natočili jsme EP se šesti skladbami, teď je ve fázi mixu a masteringu. Vyjít by mělo v létě na obvyklých streamovacích platformách,“ zmínil Jan Voráček. Ještě předtím musí oba studenti zvládnout státnice, poté by rádi pokračovali ve studiu dálkově. O budoucnost kapely obavy nemají. „Dokud bude chuť skládat, hrát a koncertovat, tak se určitě nerozpadneme,“ shrnul Lucián Horváth.

Mezi nejbližší plány kapely N1 patří křest zmiňovaného EP. A třeba si jako speciálního hosta pozvou spolužačku z ročníku Martinu Dvořákovou. Úspěšná reprezentantka v požárním sportu se už téměř patnáct let věnuje hře na klavír. Jako členka Souboru Ivy Machačové při ZUŠ Plumlov má za sebou desítky vystoupení. Další ji aktuálně čeká v pátek 23. května v 16 hodin, kdy zahraje v kostele v Kostelci na Hané v rámci programu Noci kostelů.

„Rodina mě v muzice odmalička podporovala. Jako dítě jsem dostala malé klávesy, začala na nich brnkat, a to brnkání dávalo smysl, takže mě mamka přivedla k paní Machačové a já už na základní umělecké škole zůstala,“ zavzpomínala Martina Dvořáková. Hra na klavír je pro ni radostí a uvolněním se. „Je to pro mě stejná forma odreagování jako sport,“ popsala Martina Dvořáková.

Na klavír hraje od třetí třídy základní školy. A už tehdy také věděla, že se jednou stane záchranářkou. „Byla jsem hodně aktivní, neposedné dítko a s tím se pojila spousta zranění. Řekla jsem si, že by bylo fajn sedět taky někdy na opačné straně a z ošetřované se stát ošetřující,“ objasnila s úsměvem svou volbu. Náročný studijní program se jí zatím daří skloubit s klavírními zkouškami. „Absenci na fakultě omlouvá jen nemoc, takže nemůžu upřednostnit soubor před školou a praxemi. Paní učitelka Machačová mi vychází velmi vstříc. Na zkoušky souboru se snažím docházet, co to jde, už jen proto, že na nich takříkajíc vypnu a odpočinu si od adrenalinu, který je se záchranářstvím spojený. Klavír mi hodně pomáhá ve zkouškovém období,“ popsala Martina Dvořáková. Vzhledem k tomu, že ji na konci května čekají státnice, se taková hudební pomoc bude jistě hodit.

Potkají se na záchrance zpěvák, kytarista a klavíristka. To není začátek nějakého vypečeného vtipu, ale reálná situace. Ve stejném ročníku programu Zdravotnické záchranářství na FZV UP se sešlo hned několik studentů s láskou k hudbě. Když zrovna nejsou ve škole nebo na praxi, zkouší Lucián Horváth a Jan Voráček se svou kapelou. Martina Dvořáková zase vyrovnává přemíru adrenalinu relaxací u klavíru.

Kapela N1 vděčí za svůj vznik právě zdravotnickému záchranářství. Na olomoucké fakultě zdravotnických věd se potkali Lucián Horváth a Jan Voráček. „Na vysokou jsem šel ze střední zdravotnické školy. Zjistil jsem, že mě urgentní medicína baví nejvíc a chtěl bych se jí nadále věnovat,“ uvedl rodák z Ostravy Lucián Horváth. „Já původně chtěl na pedagogickou fakultu, ale během covidu jsem jako dobrovolník pomáhal na interně a zaujalo mě to. Přitahovala mě kombinace fyzické aktivity a adrenalinu,“ popsal Jan Voráček, který si do Olomouce podal přihlášku z Kostelce nad Orlicí. Kytarista Lucián přivedl do kapely zpěváka a textaře Jana, v současnosti už skupina vystupuje v klasické rockové sestavě obohacená o bicí a baskytaru.

Název kapely je rovněž spojen se záchranářstvím. „Na záchranné službě se tak označuje výjezd nejvyšší naléhavosti. Povídali jsme si o praxích ve škole a tenhle termín pořád zmiňovali, až nám kamarádka navrhla, že bychom se tak mohli jmenovat jako kapela,“ přiblížil Jan Voráček. Muziku, kterou hrají, sami označují jako alternativní pop-punk. „Nechceme zapadnout do připravené škatulky. V repertoáru máme jak tvrdší kytarové věci, tak i pomalé balady,“ upozornil Lucián Horváth. Výhradním autorem českých textů je Jan. „O písničkách v angličtině jsem moc neuvažoval. Upřímně, jen pár kapelám v České republice se podařilo prorazit s anglickými texty. Psaní v češtině je pro mě výhoda a větší komfort,“ vysvětlil Jan Voráček.

Kapela funguje necelý rok, má však už za sebou debutový koncert – v březnu se představila v klubu Variace na olomouckém Horním náměstí – i návštěvu nahrávacího studia. „Natočili jsme EP se šesti skladbami, teď je ve fázi mixu a masteringu. Vyjít by mělo v létě na obvyklých streamovacích platformách,“ zmínil Jan Voráček. Ještě předtím musí oba studenti zvládnout státnice, poté by rádi pokračovali ve studiu dálkově. O budoucnost kapely obavy nemají. „Dokud bude chuť skládat, hrát a koncertovat, tak se určitě nerozpadneme,“ shrnul Lucián Horváth.

Mezi nejbližší plány kapely N1 patří křest zmiňovaného EP. A třeba si jako speciálního hosta pozvou spolužačku z ročníku Martinu Dvořákovou. Úspěšná reprezentantka v požárním sportu se už téměř patnáct let věnuje hře na klavír. Jako členka Souboru Ivy Machačové při ZUŠ Plumlov má za sebou desítky vystoupení. Další ji aktuálně čeká v pátek 23. května v 16 hodin, kdy zahraje v kostele v Kostelci na Hané v rámci programu Noci kostelů.

„Rodina mě v muzice odmalička podporovala. Jako dítě jsem dostala malé klávesy, začala na nich brnkat, a to brnkání dávalo smysl, takže mě mamka přivedla k paní Machačové a já už na základní umělecké škole zůstala,“ zavzpomínala Martina Dvořáková. Hra na klavír je pro ni radostí a uvolněním se. „Je to pro mě stejná forma odreagování jako sport,“ popsala Martina Dvořáková.

Na klavír hraje od třetí třídy základní školy. A už tehdy také věděla, že se jednou stane záchranářkou. „Byla jsem hodně aktivní, neposedné dítko a s tím se pojila spousta zranění. Řekla jsem si, že by bylo fajn sedět taky někdy na opačné straně a z ošetřované se stát ošetřující,“ objasnila s úsměvem svou volbu. Náročný studijní program se jí zatím daří skloubit s klavírními zkouškami. „Absenci na fakultě omlouvá jen nemoc, takže nemůžu upřednostnit soubor před školou a praxemi. Paní učitelka Machačová mi vychází velmi vstříc. Na zkoušky souboru se snažím docházet, co to jde, už jen proto, že na nich takříkajíc vypnu a odpočinu si od adrenalinu, který je se záchranářstvím spojený. Klavír mi hodně pomáhá ve zkouškovém období,“ popsala Martina Dvořáková. Vzhledem k tomu, že ji na konci května čekají státnice, se taková hudební pomoc bude jistě hodit.

Sto padesát – přesně tolik bicyklů mohou lidé v Olomouci opět využívat v rámci tzv. bikesharingu. A to do velké míry díky Univerzitě Palackého, která projekt sdílených kol finančně podpořila. Službu pro město zajistí společnost Nextbike Czech Republic, které magistrát zaplatí 1,2 milionu korun, příspěvek UP bude přibližně dvacet procent. 

Kola označená logem Univerzity Palackého a Olomouce jsou rozmístěna na více než šesti desítkách míst po celém městě, kde je možné si je půjčit a na vyhrazených stanovištích zase vrátit. „Sdílená kola jako dopravní prostředek využívají nejen naši studenti, ale také zaměstnanci univerzity, proto oceňujeme, že se vedení města rozhodlo vrátit tuto službu zpátky do olomouckých ulic. Je to další příklad dobré spolupráce mezi radnicí a rektorátem a potvrzení skutečnosti, že žijeme v univerzitním městě,“ uvedl Josef Suchánek, kvestor Univerzity Palackého.

Studenti i zaměstnanci UP získají při registraci pomocí univerzitního e-mailu automaticky 100 Kč jízdního kreditu zdarma. Díky tomu mohou jezdit 100 minut po Olomouci, případně kredit využít i v jiných městech, a službu si tak bez dalších závazků a nákladů vyzkoušet.

„Olomouc je ideální místo pro pohyb na kole; kompaktní centrum obehnané prstencem parků s cyklostezkami, malé převýšení. Sám bikesharing denně využívám. Vyhovuje mi, že si kolo mohu na jednou místě vypůjčit a na dalším vrátit. Mám radost, že se kola vrátila i díky UP, která tak plní službu nejen univerzitní komunitě, ale podtrhuje tím i svůj celospolečenský význam,“ připomenul Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. Možnost znovu využívat sdílená kola k cestám po městě si pochvaluje i Dominik Halman, student oboru Analytická chemie na přírodovědecké fakultě. „Jako student často řeším dopravu mezi naší fakultou na třídě 17. listopadu a ulici Šlechtitelů v Olomouci-Holici. A právě kola mi umožňují rychlý a ekologický přesun mezi pracovišti.“

Poté, co byla v loňském roce služba sdílených kol v Olomouci zrušena, začala Univerzita Palackého aktivně hledat cesty, jak tento udržitelný způsob dopravy do města vrátit. Na základě její iniciativy se podařilo obnovit jednání se společností Nextbike. Do řešení situace se následně aktivně zapojilo i město Olomouc, které se rozhodlo službu sdílených kol znovu převzít pod svou správu. „Tato spolupráce je příkladem toho, jak může akademická instituce iniciovat pozitivní změny pro celé město. Provoz sdílených kol významně přispívá k ekologické dopravě ve městě. Společnými silami se nám tak podařilo v Olomouci udržet evropský standard služeb a nabídnout lidem možnost aktivního a udržitelného pohybu,“ dodala Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.
 

Sto padesát – přesně tolik bicyklů mohou lidé v Olomouci opět využívat v rámci tzv. bikesharingu. A to do velké míry díky Univerzitě Palackého, která projekt sdílených kol finančně podpořila. Službu pro město zajistí společnost Nextbike Czech Republic, které magistrát zaplatí 1,2 milionu korun, příspěvek UP bude přibližně dvacet procent. 

Kola označená logem Univerzity Palackého a Olomouce jsou rozmístěna na více než šesti desítkách míst po celém městě, kde je možné si je půjčit a na vyhrazených stanovištích zase vrátit. „Sdílená kola jako dopravní prostředek využívají nejen naši studenti, ale také zaměstnanci univerzity, proto oceňujeme, že se vedení města rozhodlo vrátit tuto službu zpátky do olomouckých ulic. Je to další příklad dobré spolupráce mezi radnicí a rektorátem a potvrzení skutečnosti, že žijeme v univerzitním městě,“ uvedl Josef Suchánek, kvestor Univerzity Palackého.

Studenti i zaměstnanci UP získají při registraci pomocí univerzitního e-mailu automaticky 100 Kč jízdního kreditu zdarma. Díky tomu mohou jezdit 100 minut po Olomouci, případně kredit využít i v jiných městech, a službu si tak bez dalších závazků a nákladů vyzkoušet.

„Olomouc je ideální místo pro pohyb na kole; kompaktní centrum obehnané prstencem parků s cyklostezkami, malé převýšení. Sám bikesharing denně využívám. Vyhovuje mi, že si kolo mohu na jednou místě vypůjčit a na dalším vrátit. Mám radost, že se kola vrátila i díky UP, která tak plní službu nejen univerzitní komunitě, ale podtrhuje tím i svůj celospolečenský význam,“ připomenul Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. Možnost znovu využívat sdílená kola k cestám po městě si pochvaluje i Dominik Halman, student oboru Analytická chemie na přírodovědecké fakultě. „Jako student často řeším dopravu mezi naší fakultou na třídě 17. listopadu a ulici Šlechtitelů v Olomouci-Holici. A právě kola mi umožňují rychlý a ekologický přesun mezi pracovišti.“

Poté, co byla v loňském roce služba sdílených kol v Olomouci zrušena, začala Univerzita Palackého aktivně hledat cesty, jak tento udržitelný způsob dopravy do města vrátit. Na základě její iniciativy se podařilo obnovit jednání se společností Nextbike. Do řešení situace se následně aktivně zapojilo i město Olomouc, které se rozhodlo službu sdílených kol znovu převzít pod svou správu. „Tato spolupráce je příkladem toho, jak může akademická instituce iniciovat pozitivní změny pro celé město. Provoz sdílených kol významně přispívá k ekologické dopravě ve městě. Společnými silami se nám tak podařilo v Olomouci udržet evropský standard služeb a nabídnout lidem možnost aktivního a udržitelného pohybu,“ dodala Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.