Feed aggregator

Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého spustilo novou platformu www.panprokoukl.cz. S využitím umělé inteligence je jejím cílem osvěta před tzv. kyberšmejdy.

V rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? vznikla nová webová stránka s názvem Pan Prokoukl. Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma, bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím pomocníka v podobě chatbota pana Prokoukla (nástroj umělé inteligence) při rychlém zanalyzování přijatého textu v emailu, v SMS nebo v aplikaci WhatsApp. Web nabízí i informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, také užitečné rady a videa, které lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. Po technické stránce připravil webovou platformu tým E-Bezpečí Univerzity Palackého.

„Připravili jsme webové stránky, do kterých jsou integrovány velké jazykové modely umělé inteligence (a multimodální modely), které jsou trénovány na to, aby dokázaly poskytovat užitečné rady v oblasti kybernetické kriminality. Dokážou i vyhodnocovat grafický obsah, například screeny podvodných zpráv, podvodných inzerátů a podobně,“ uvedl za E-Bezpečí UP Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP.

Tým odborníků z E-Bezpečí UP využívá nahlášený obsah k dalšímu trénování a vylepšování funkčnosti AI. 

„Našim hlavním cílem bylo umožnit lidem, například seniorům, ale i komukoli dalšímu, ověřit si s pomocí AI, zda se nestali terčem podvodu. Prostřednictvím nového webu jim chceme i nabídnout celou řadu preventivních materiálů, které mohou využívat. Chtěl bych zdůraznit, že na webu stále pracujeme, připravujeme i speciální verzi pro mobilní zařízení. Do budoucna chystáme také další rozšíření tohoto projektu o nové pokročilé funkce,“ doplnil Kamil Kopecký.   

Kybernetická kriminalita je v současné době jedním z nejrychleji rostoucích bezpečnostních problémů. Obzvlášť zranitelní jsou senioři, děti a lidé s nižší digitální gramotností.

„Především proto jsme se rozhodli vytvořit přehledný a srozumitelný web, který lidem pomůže rozpoznat rizika a bránit se jim,“ řekl za realizátory webu Martin Škurek, náměstek hejtmana pro sociální věci a záležitosti seniorů.

Vedle Krajského úřadu Olomouckého kraje je realizátorem nové platformy i Policie ČR Olomouckého kraje.

„Podvodníci cílí vskutku na každého a jejich metody jsou čím dál sofistikovanější. V každodenním boji s touto trestnou činností si více než kdy předtím uvědomujeme, jak důležitá je v tomhle ohledu včasná osvěta a informovanost. Spojili jsme síly s týmem E-Bezpečí UP, věřím, že se webová stránka dostane do povědomí co nejširší veřejnosti a že přispěje ke snížení počtu obětí kybernetické kriminality,“ uzavřel brig. gen. Tomáš Landsfeld, ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.

Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého spustilo novou platformu www.panprokoukl.cz. S využitím umělé inteligence je jejím cílem osvěta před tzv. kyberšmejdy.

V rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? vznikla nová webová stránka s názvem Pan Prokoukl. Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma, bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím pomocníka v podobě chatbota pana Prokoukla (nástroj umělé inteligence) při rychlém zanalyzování přijatého textu v emailu, v SMS nebo v aplikaci WhatsApp. Web nabízí i informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, také užitečné rady a videa, které lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. Po technické stránce připravil webovou platformu tým E-Bezpečí Univerzity Palackého.

„Připravili jsme webové stránky, do kterých jsou integrovány velké jazykové modely umělé inteligence (a multimodální modely), které jsou trénovány na to, aby dokázaly poskytovat užitečné rady v oblasti kybernetické kriminality. Dokážou i vyhodnocovat grafický obsah, například screeny podvodných zpráv, podvodných inzerátů a podobně,“ uvedl za E-Bezpečí UP Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP.

Tým odborníků z E-Bezpečí UP využívá nahlášený obsah k dalšímu trénování a vylepšování funkčnosti AI. 

„Našim hlavním cílem bylo umožnit lidem, například seniorům, ale i komukoli dalšímu, ověřit si s pomocí AI, zda se nestali terčem podvodu. Prostřednictvím nového webu jim chceme i nabídnout celou řadu preventivních materiálů, které mohou využívat. Chtěl bych zdůraznit, že na webu stále pracujeme, připravujeme i speciální verzi pro mobilní zařízení. Do budoucna chystáme také další rozšíření tohoto projektu o nové pokročilé funkce,“ doplnil Kamil Kopecký.   

Kybernetická kriminalita je v současné době jedním z nejrychleji rostoucích bezpečnostních problémů. Obzvlášť zranitelní jsou senioři, děti a lidé s nižší digitální gramotností.

„Především proto jsme se rozhodli vytvořit přehledný a srozumitelný web, který lidem pomůže rozpoznat rizika a bránit se jim,“ řekl za realizátory webu Martin Škurek, náměstek hejtmana pro sociální věci a záležitosti seniorů.

Vedle Krajského úřadu Olomouckého kraje je realizátorem nové platformy i Policie ČR Olomouckého kraje.

„Podvodníci cílí vskutku na každého a jejich metody jsou čím dál sofistikovanější. V každodenním boji s touto trestnou činností si více než kdy předtím uvědomujeme, jak důležitá je v tomhle ohledu včasná osvěta a informovanost. Spojili jsme síly s týmem E-Bezpečí UP, věřím, že se webová stránka dostane do povědomí co nejširší veřejnosti a že přispěje ke snížení počtu obětí kybernetické kriminality,“ uzavřel brig. gen. Tomáš Landsfeld, ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.

První Konferenci inovativní chemie a chemické biologie uspořádala CATRIN Univerzity Palackého v Kapli Božího Těla v Olomouci. Sjelo se na ni na 50 špičkových výzkumníků působících na rozhraní moderní syntetické chemie, chemické biologie a nejpokročilejších analytických technologií.

„Cílem konference bylo propojit mezioborovou výměnu poznatků a představit nejnovější pokroky v oblasti inovativních multikomponentních reakcí, automatizace a miniaturizace v syntetické chemii, v chemické biologii a platformách nové generace pro proteomiku. Zaměřili jsme se také na bioortogonální chemii a molekulární nástroje pro pochopení biologie nemocí, které umožňují rozsáhlý biologický screening a objasnění mechanismu účinku,“ uvedl hlavní organizátor konference a držitel ERAChair projektu Alexander Dömling z CATRIN.

Renomovaný chemik je rovněž řešitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS), jehož cílem je urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Univerzita Palackého a její institut CATRIN se díky projektu ERA Chair Accelerator a působení profesora Alexandra Dömlinga staly respektovaným mezinárodním centrem výzkumu multikomponentních reakcí. Jsme hrdí, že právě Olomouc se tak logicky stala místem konání prvního ročníku mezinárodní konference, která spojuje špičkové odborníky z celého světa v oblasti chemie multikomponentních reakcí a chemické biologie,“ řekl ředitel CATRIN Alexander Dömling.

Konference nabídla silnou mezinárodní sestavu řečníků z Nizozemska, Německa, Španělska, Polska, Řecka a Itálie, kteří jsou zvláště uznáváni za své přínosy v oblasti multikomponentních reakcí a jejich využití při objevování nových léčiv a molekulární inovaci. Dvoudenní program byl rozdělený do sedmi programových sekcí. 

První Konferenci inovativní chemie a chemické biologie uspořádala CATRIN Univerzity Palackého v Kapli Božího Těla v Olomouci. Sjelo se na ni na 50 špičkových výzkumníků působících na rozhraní moderní syntetické chemie, chemické biologie a nejpokročilejších analytických technologií.

„Cílem konference bylo propojit mezioborovou výměnu poznatků a představit nejnovější pokroky v oblasti inovativních multikomponentních reakcí, automatizace a miniaturizace v syntetické chemii, v chemické biologii a platformách nové generace pro proteomiku. Zaměřili jsme se také na bioortogonální chemii a molekulární nástroje pro pochopení biologie nemocí, které umožňují rozsáhlý biologický screening a objasnění mechanismu účinku,“ uvedl hlavní organizátor konference a držitel ERAChair projektu Alexander Dömling z CATRIN.

Renomovaný chemik je rovněž řešitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS), jehož cílem je urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Univerzita Palackého a její institut CATRIN se díky projektu ERA Chair Accelerator a působení profesora Alexandra Dömlinga staly respektovaným mezinárodním centrem výzkumu multikomponentních reakcí. Jsme hrdí, že právě Olomouc se tak logicky stala místem konání prvního ročníku mezinárodní konference, která spojuje špičkové odborníky z celého světa v oblasti chemie multikomponentních reakcí a chemické biologie,“ řekl ředitel CATRIN Alexander Dömling.

Konference nabídla silnou mezinárodní sestavu řečníků z Nizozemska, Německa, Španělska, Polska, Řecka a Itálie, kteří jsou zvláště uznáváni za své přínosy v oblasti multikomponentních reakcí a jejich využití při objevování nových léčiv a molekulární inovaci. Dvoudenní program byl rozdělený do sedmi programových sekcí. 

Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který se zasazuje o návrat ovocných stromů do krajiny a motivuje k tomu i dobrovolníky, se stal historicky prvním laureátem nové kategorie Osobnost krajiny v soutěži Cena za krajinu 2025. Slavnostní vyhlášení proběhlo v brněnské Otevřené zahradě Nadace Partnerství. Tento pátek převezme také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí.

„Toto ocenění nepatří jen mně, ale celému mému týmu, který mi 9 let pomáhá pečovat o Moravský kras nebo Bílé Karpaty. Bez nich bych to nedokázal. Za bývalého režimu naše krajina utržila rány na duši, teď zase trpí globálním oteplováním. Výsadba ovocných stromů má vliv na klima, ochlazení, zadržení vody. Naše práce byla o vytrvalosti, nabalují se na nás skupiny lidí podobného ražení a je jich víc a víc. Mám radost, že starostové v obcích mají dobrovolníky, kteří zvládnou ty stromy ošetřit, provést řez,“ uvedl Zdeněk Špíšek.

Díky iniciativě Stromy pro Moravský kras se Zdeňkovi Špíškovi podařilo vysadit už více než pět tisíc ovocných stromů v desítkách obcí. Tím zachraňuje nejen staré odrůdy, ale vrací do krajiny také její původní charakter a posiluje biodiverzitu. Pořádá rovněž kurzy a workshopy zaměřené na péči o přírodu a už více než patnáct let školí budoucí horské průvodce v oblasti ochrany přírody.

Tento pátek převezme Zdeněk Špíšek také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí. Obě poroty ocenily jeho výjimečný přínos k obnově a praktické péči o krajinu, práci s dobrovolníky, schopnost inspirovat mladé lidi i vzdělávat širokou veřejnost.

Se Zdeňkem Špíškem jsme před nedávnem přinesli rozhovor, který si můžete přečíst zde.

Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který se zasazuje o návrat ovocných stromů do krajiny a motivuje k tomu i dobrovolníky, se stal historicky prvním laureátem nové kategorie Osobnost krajiny v soutěži Cena za krajinu 2025. Slavnostní vyhlášení proběhlo v brněnské Otevřené zahradě Nadace Partnerství. Tento pátek převezme také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí.

„Toto ocenění nepatří jen mně, ale celému mému týmu, který mi 9 let pomáhá pečovat o Moravský kras nebo Bílé Karpaty. Bez nich bych to nedokázal. Za bývalého režimu naše krajina utržila rány na duši, teď zase trpí globálním oteplováním. Výsadba ovocných stromů má vliv na klima, ochlazení, zadržení vody. Naše práce byla o vytrvalosti, nabalují se na nás skupiny lidí podobného ražení a je jich víc a víc. Mám radost, že starostové v obcích mají dobrovolníky, kteří zvládnou ty stromy ošetřit, provést řez,“ uvedl Zdeněk Špíšek.

Díky iniciativě Stromy pro Moravský kras se Zdeňkovi Špíškovi podařilo vysadit už více než pět tisíc ovocných stromů v desítkách obcí. Tím zachraňuje nejen staré odrůdy, ale vrací do krajiny také její původní charakter a posiluje biodiverzitu. Pořádá rovněž kurzy a workshopy zaměřené na péči o přírodu a už více než patnáct let školí budoucí horské průvodce v oblasti ochrany přírody.

Tento pátek převezme Zdeněk Špíšek také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí. Obě poroty ocenily jeho výjimečný přínos k obnově a praktické péči o krajinu, práci s dobrovolníky, schopnost inspirovat mladé lidi i vzdělávat širokou veřejnost.

Se Zdeňkem Špíškem jsme před nedávnem přinesli rozhovor, který si můžete přečíst zde.

Archiv Univerzity Palackého uspořádal ve svých prostorách pracovní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti. Během dvoudenního jednání odborníci diskutovali jak o prestiži uvedených pracovišť, tak o novinkách a aktuálně řešených problémech.

Pětatřicet archivářů a archivářek českých vysokých škol a Akademie věd České republiky se na své pravidelné pracovní jednání tentokrát vydalo do Olomouce. Dvoudenní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti zorganizované Archivem Univerzity Palackého jim nabídlo pestrý program věnovaný aktuálnímu dění v oboru i prohlídku zcela nového akreditovaného univerzitního pracoviště. 

„Archiv UP je specifický vynikajícími podmínkami pro uložení archiválií. Samotná skutečnost, že Univerzita Palackého postavila novou archivní budovu takzvaně na zelené louce je v prostředí českého archivnictví po roce 1989 unikátní. Někdy kolem roku 2015 připravovaly stavby univerzitních archivů tři největší univerzity v zemi - v Praze, Brně a Olomouci. Pouze olomoucká univerzita dotáhla její realizaci do zdárného konce,“ uvedl Pavel Urbášek, vedoucí Archivu UP.

Olomouckého jednání se vedle pracovníků Archivu UP zúčastnili mimo jiné ředitel a ředitelka dvou největších univerzitních archivů Petr Cajthaml (Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy v Praze) a Jana Barbora Slabeňáková (Archiv Masarykovy univerzity v Brně). Do prostor Archivu UP přijela také zástupkyně ředitele pro archivní činnost Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v Praze Daniela Brádlerová, ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček i Jiřina Prokopová z Ministerstva vnitra ČR, která má na starosti specializované archivy, tedy i vysokoškolské archivy.  

„Zatímco původně se tato setkání věnovala dějinám vysokého školství, zejména po roce 1945, setkání v posledních letech věnujeme především aktuálním problémům, pochopitelně s důrazem na archivy vysokých škol. Ty jsou do značné míry shodné. Debatujeme o elektronické spisové službě, respektive jejím fungování, také o digitalizaci, která s elektronickou spisovou službou úzce souvisí. Tématem našich diskuzí je i nedostatek úložných prostor. Řeč jsme vedli také o obecně klesající prestiži vysokoškolských archivů uvnitř jednotlivých vysokoškolských organismů, což s sebou nese přehlížení nutných potřeb těchto archivů,“ doplnil vedoucí Archivu UP.

Potěšující je podle něj naopak skutečnost, že roste odborná prestiž vysokoškolských archivů, což na letošním setkání konstatovali jak zástupkyně MV ČR Jiřina Prokopová, tak ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček.

„Je důležité zmínit i to, že zejména na střední a severní Moravě jsou veřejně vysoké školy vybaveny akreditovanými archivy, tedy plnohodnotnými archivními pracovišti. Je to výsledek dlouhodobého procesu, jehož počátky spadají do poloviny devadesátých let minulého století. Akreditovaný archiv je takový archiv, který obdržel akreditaci od Ministerstva vnitra ČR,“ uzavřel za Archiv Univerzity Palackého Pavel Urbášek.

Archiv Univerzity Palackého uspořádal ve svých prostorách pracovní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti. Během dvoudenního jednání odborníci diskutovali jak o prestiži uvedených pracovišť, tak o novinkách a aktuálně řešených problémech.

Pětatřicet archivářů a archivářek českých vysokých škol a Akademie věd České republiky se na své pravidelné pracovní jednání tentokrát vydalo do Olomouce. Dvoudenní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti zorganizované Archivem Univerzity Palackého jim nabídlo pestrý program věnovaný aktuálnímu dění v oboru i prohlídku zcela nového akreditovaného univerzitního pracoviště. 

„Archiv UP je specifický vynikajícími podmínkami pro uložení archiválií. Samotná skutečnost, že Univerzita Palackého postavila novou archivní budovu takzvaně na zelené louce je v prostředí českého archivnictví po roce 1989 unikátní. Někdy kolem roku 2015 připravovaly stavby univerzitních archivů tři největší univerzity v zemi - v Praze, Brně a Olomouci. Pouze olomoucká univerzita dotáhla její realizaci do zdárného konce,“ uvedl Pavel Urbášek, vedoucí Archivu UP.

Olomouckého jednání se vedle pracovníků Archivu UP zúčastnili mimo jiné ředitel a ředitelka dvou největších univerzitních archivů Petr Cajthaml (Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy v Praze) a Jana Barbora Slabeňáková (Archiv Masarykovy univerzity v Brně). Do prostor Archivu UP přijela také zástupkyně ředitele pro archivní činnost Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v Praze Daniela Brádlerová, ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček i Jiřina Prokopová z Ministerstva vnitra ČR, která má na starosti specializované archivy, tedy i vysokoškolské archivy.  

„Zatímco původně se tato setkání věnovala dějinám vysokého školství, zejména po roce 1945, setkání v posledních letech věnujeme především aktuálním problémům, pochopitelně s důrazem na archivy vysokých škol. Ty jsou do značné míry shodné. Debatujeme o elektronické spisové službě, respektive jejím fungování, také o digitalizaci, která s elektronickou spisovou službou úzce souvisí. Tématem našich diskuzí je i nedostatek úložných prostor. Řeč jsme vedli také o obecně klesající prestiži vysokoškolských archivů uvnitř jednotlivých vysokoškolských organismů, což s sebou nese přehlížení nutných potřeb těchto archivů,“ doplnil vedoucí Archivu UP.

Potěšující je podle něj naopak skutečnost, že roste odborná prestiž vysokoškolských archivů, což na letošním setkání konstatovali jak zástupkyně MV ČR Jiřina Prokopová, tak ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček.

„Je důležité zmínit i to, že zejména na střední a severní Moravě jsou veřejně vysoké školy vybaveny akreditovanými archivy, tedy plnohodnotnými archivními pracovišti. Je to výsledek dlouhodobého procesu, jehož počátky spadají do poloviny devadesátých let minulého století. Akreditovaný archiv je takový archiv, který obdržel akreditaci od Ministerstva vnitra ČR,“ uzavřel za Archiv Univerzity Palackého Pavel Urbášek.