Feed aggregator

Více než pětina českých dospívajících má nadváhu nebo obezitu a jejich počet neustále roste. Ukazují to nejnovější data z mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), kterou v České republice garantuje řešitelský tým z Univerzity Palackého. Studie navíc odhaluje silné propojení mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dětí.

Problémy s vyšší hmotností jsou častější u chlapců, kde se s nadváhou nebo obezitou potýká téměř každý třetí. U dívek jsou čísla o něco příznivější, přesto má každá šestá česká školačka nadměrnou hmotnost. Body image a spokojenost s hmotností je přitom pro dívky mnohem důležitější – pocity z vlastní postavy a hmotnosti řeší výrazně intenzivněji. To naznačuje hlubší psychologický dopad na tuto skupinu, i když u nich není nadváha tak rozšířená jako u chlapců.

„Nárůst počtu dětí s nadváhu a obezitou se neděje skokově. Je mírný, ale kontinuální, plíživý. Česká populace si na to ‚vizuálně zvyká‘ a fakt, že na ulicích potkáváme více a více dětí s kily navíc, nejspíš neregistrujeme. Od roku 2010 přitom přibylo o více než polovinu dětí s obezitou – ze 4 % na dnešních 6,3 %,“ varuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Tento trend není specifický jen pro Česko, s rostoucí mírou nadváhy a obezity se potýkají i další státy. Nicméně ve srovnání se stavem před dvěma dekádami (rok 2002), kdy jsme na tom byli v evropském srovnání spíše dobře, čeští chlapci nyní již průměrná čísla sítě HBSC převyšují.

„Zdraví dětí je investicí do budoucnosti celé společnosti. Daty opakovaně potvrzený nárůst obezity u dětí a její přesah do jejich duševního zdraví nemůžeme přehlížet. Ministerstvo zdravotnictví proto v posledních letech systematicky posiluje prevenci – od aktualizace vyhlášky o preventivních prohlídkách přes podporu zdravého školního stravování až po projekty zaměřené na pohybové aktivity a duševní pohodu dětí. Chceme, aby každé dítě v České republice mělo šanci vyrůstat zdravé – fyzicky i psychicky. To znamená nejen zdravé jídlo a dostatek pohybu, ale i prostředí, které podporuje sebevědomí a realistické vnímání vlastního těla," uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Obezita jako společenský problém

Data HBSC rovněž ukazují na výrazné socioekonomické a regionální rozdíly. Děti z ekonomicky hůře situovaných rodin jsou nadváhou a obezitou ohroženy výrazně více (27 % má nadměrnou hmotnost, z toho 9 % obezitu) než děti z vyšších příjmových skupin (18 % s nadměrnou hmotností, z toho 4 % obézní).

Největší pravděpodobnost nadváhy či obezity mají děti z Ústeckého kraje, zatímco nejlépe si v rámci celé země vedou děti ze Zlínského kraje. Vyšší výskyt nadváhy a obezity se týká dětí z venkovských oblastí. Rozdíly jsou patrné i podle typu navštěvované školy – žáci základních škol jsou ohroženi více než gymnazisté. Právě tyto společenské rozdíly ukazují, že vyšší hmotnost nemusí být pouze otázkou individuálního rozhodnutí dětí, ale významně souvisí s prostředím a aktuálním stavem společnosti jako celku.

„Obezita není jen otázkou individuální volby nebo vzdělání, ale také prostředí, ve kterém žijeme – od marketingu nezdravých produktů zaměřeného na děti a dospívající, až po dostupnost a cenovou dosažitelnost zdravých potravin. Tyto komerční determinanty zdraví mají hluboký dopad na stravovací návyky dětí a jejich dlouhodobé zdraví a wellbeing. Je proto povzbudivé vidět, že Česká republika podnikla proaktivní kroky k vytváření zdravějšího potravinového prostředí, například nedávnou reformou výživových standardů ve školních jídelnách. Doufáme, že tyto snahy budou pokračovat. Podpora zdravějších voleb pro děti dnes je investicí do zdravější populace zítra,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku.

Vnímání vlastního těla a jeho silná vazba na duševní zdraví

Jedním z nejvýznamnějších zjištění studie je hluboká souvislost mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dospívajících. Ačkoliv se polovina dospívajících (49,2 % chlapců a 51,6 % dívek) cítí se svou postavou spokojena, téměř třetina 13- a 15letých dívek hodnotí vlastní hmotnost negativně. Je pozoruhodné, že dívky si všímají vyšší hmotnosti vlastního těla častěji (28 %) než chlapci (23 %), přestože nadváhou trpí méně často. U chlapců naopak převládají spíše ti, kteří se cítí příliš hubení (27 %).

Studie identifikovala čtyři kategorie vnímání vlastního těla, které souvisejí s duševní pohodou:

• Štíhlí realisté: Děti s přiměřenou hmotností, které se cítí dobře ve svém těle (67 %).
• Realisté s kily: Děti s nadváhou, které si jsou své vyšší hmotnosti vědomy (14 %).
• Kila navíc neřeší: Děti s vyšší hmotností, které ji však nepřiznávají. (9 %).
• Štíhlí a nejistí: Děti s normální hmotností, které jsou přesto nespokojené se svou postavou a vnímají se hůře, než jak na tom reálně jsou (11 %).

Nejvyšší míru duševní pohody vykazují skupiny „štíhlých realistů“ a dětí, které „kila navíc neřeší“. Mezi těmito dvěma skupinami nejsou v indikátorech duševního zdraví zásadní rozdíly. Naopak „realisté s kily“ a zejména „štíhlí a nejistí“ čelí výrazně vyššímu riziku psychických obtíží, jako jsou depresivní stavy, snížená životní spokojenost, pocity podrážděnosti, nervozity nebo osamělosti. Tyto skupiny navíc častěji sahají po návykových látkách, jakými jsou cigarety a alkohol.

Vliv digitálního světa na obezitu

Častý názor, že za (celosvětovou) epidemií obezity stojí digitální technologie, se podle dat studie HBSC potvrzuje jen velmi nepatrně. Výraznější riziko obezity existuje pouze u tzv. problematických hráčů počítačových a jiných her, tedy u školáků, kteří kvůli gamingu zanedbávají své povinnosti a vztahy. To, jestli děti a teenageři používají sociální sítě málo, intenzivně nebo „problematicky“, se zvýšenou hmotností nesouvisí.

Další informace a materiály ke stažení jsou k dispozici na webu Zdravá generace.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum prostřednictvím projektu DigiWELL.

Více než pětina českých dospívajících má nadváhu nebo obezitu a jejich počet neustále roste. Ukazují to nejnovější data z mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), kterou v České republice garantuje řešitelský tým z Univerzity Palackého. Studie navíc odhaluje silné propojení mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dětí.

Problémy s vyšší hmotností jsou častější u chlapců, kde se s nadváhou nebo obezitou potýká téměř každý třetí. U dívek jsou čísla o něco příznivější, přesto má každá šestá česká školačka nadměrnou hmotnost. Body image a spokojenost s hmotností je přitom pro dívky mnohem důležitější – pocity z vlastní postavy a hmotnosti řeší výrazně intenzivněji. To naznačuje hlubší psychologický dopad na tuto skupinu, i když u nich není nadváha tak rozšířená jako u chlapců.

„Nárůst počtu dětí s nadváhu a obezitou se neděje skokově. Je mírný, ale kontinuální, plíživý. Česká populace si na to ‚vizuálně zvyká‘ a fakt, že na ulicích potkáváme více a více dětí s kily navíc, nejspíš neregistrujeme. Od roku 2010 přitom přibylo o více než polovinu dětí s obezitou – ze 4 % na dnešních 6,3 %,“ varuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Tento trend není specifický jen pro Česko, s rostoucí mírou nadváhy a obezity se potýkají i další státy. Nicméně ve srovnání se stavem před dvěma dekádami (rok 2002), kdy jsme na tom byli v evropském srovnání spíše dobře, čeští chlapci nyní již průměrná čísla sítě HBSC převyšují.

„Zdraví dětí je investicí do budoucnosti celé společnosti. Daty opakovaně potvrzený nárůst obezity u dětí a její přesah do jejich duševního zdraví nemůžeme přehlížet. Ministerstvo zdravotnictví proto v posledních letech systematicky posiluje prevenci – od aktualizace vyhlášky o preventivních prohlídkách přes podporu zdravého školního stravování až po projekty zaměřené na pohybové aktivity a duševní pohodu dětí. Chceme, aby každé dítě v České republice mělo šanci vyrůstat zdravé – fyzicky i psychicky. To znamená nejen zdravé jídlo a dostatek pohybu, ale i prostředí, které podporuje sebevědomí a realistické vnímání vlastního těla," uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Obezita jako společenský problém

Data HBSC rovněž ukazují na výrazné socioekonomické a regionální rozdíly. Děti z ekonomicky hůře situovaných rodin jsou nadváhou a obezitou ohroženy výrazně více (27 % má nadměrnou hmotnost, z toho 9 % obezitu) než děti z vyšších příjmových skupin (18 % s nadměrnou hmotností, z toho 4 % obézní).

Největší pravděpodobnost nadváhy či obezity mají děti z Ústeckého kraje, zatímco nejlépe si v rámci celé země vedou děti ze Zlínského kraje. Vyšší výskyt nadváhy a obezity se týká dětí z venkovských oblastí. Rozdíly jsou patrné i podle typu navštěvované školy – žáci základních škol jsou ohroženi více než gymnazisté. Právě tyto společenské rozdíly ukazují, že vyšší hmotnost nemusí být pouze otázkou individuálního rozhodnutí dětí, ale významně souvisí s prostředím a aktuálním stavem společnosti jako celku.

„Obezita není jen otázkou individuální volby nebo vzdělání, ale také prostředí, ve kterém žijeme – od marketingu nezdravých produktů zaměřeného na děti a dospívající, až po dostupnost a cenovou dosažitelnost zdravých potravin. Tyto komerční determinanty zdraví mají hluboký dopad na stravovací návyky dětí a jejich dlouhodobé zdraví a wellbeing. Je proto povzbudivé vidět, že Česká republika podnikla proaktivní kroky k vytváření zdravějšího potravinového prostředí, například nedávnou reformou výživových standardů ve školních jídelnách. Doufáme, že tyto snahy budou pokračovat. Podpora zdravějších voleb pro děti dnes je investicí do zdravější populace zítra,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku.

Vnímání vlastního těla a jeho silná vazba na duševní zdraví

Jedním z nejvýznamnějších zjištění studie je hluboká souvislost mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dospívajících. Ačkoliv se polovina dospívajících (49,2 % chlapců a 51,6 % dívek) cítí se svou postavou spokojena, téměř třetina 13- a 15letých dívek hodnotí vlastní hmotnost negativně. Je pozoruhodné, že dívky si všímají vyšší hmotnosti vlastního těla častěji (28 %) než chlapci (23 %), přestože nadváhou trpí méně často. U chlapců naopak převládají spíše ti, kteří se cítí příliš hubení (27 %).

Studie identifikovala čtyři kategorie vnímání vlastního těla, které souvisejí s duševní pohodou:

• Štíhlí realisté: Děti s přiměřenou hmotností, které se cítí dobře ve svém těle (67 %).
• Realisté s kily: Děti s nadváhou, které si jsou své vyšší hmotnosti vědomy (14 %).
• Kila navíc neřeší: Děti s vyšší hmotností, které ji však nepřiznávají. (9 %).
• Štíhlí a nejistí: Děti s normální hmotností, které jsou přesto nespokojené se svou postavou a vnímají se hůře, než jak na tom reálně jsou (11 %).

Nejvyšší míru duševní pohody vykazují skupiny „štíhlých realistů“ a dětí, které „kila navíc neřeší“. Mezi těmito dvěma skupinami nejsou v indikátorech duševního zdraví zásadní rozdíly. Naopak „realisté s kily“ a zejména „štíhlí a nejistí“ čelí výrazně vyššímu riziku psychických obtíží, jako jsou depresivní stavy, snížená životní spokojenost, pocity podrážděnosti, nervozity nebo osamělosti. Tyto skupiny navíc častěji sahají po návykových látkách, jakými jsou cigarety a alkohol.

Vliv digitálního světa na obezitu

Častý názor, že za (celosvětovou) epidemií obezity stojí digitální technologie, se podle dat studie HBSC potvrzuje jen velmi nepatrně. Výraznější riziko obezity existuje pouze u tzv. problematických hráčů počítačových a jiných her, tedy u školáků, kteří kvůli gamingu zanedbávají své povinnosti a vztahy. To, jestli děti a teenageři používají sociální sítě málo, intenzivně nebo „problematicky“, se zvýšenou hmotností nesouvisí.

Další informace a materiály ke stažení jsou k dispozici na webu Zdravá generace.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum prostřednictvím projektu DigiWELL.

Halloweenská atmosféra zavládne 25. října 2025 v Pevnosti poznání, která pro své návštěvníky připravila tradiční akci Pevnost Duchů. Interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého letos láká na jedinečnou stezku odvahy v temném světě hlubokomořských tvorů, pozorování noční oblohy či povídání o hejkalech, vlkodlacích a bludičkách. Novinkou bude interaktivní videomapping na fasádě Pevnosti či speciální prázdninový program od 26. do 29. října 2025 s tvořivými dílnami, svítícími medúzami a dalšími zážitky, které podzimní prázdniny okoření dobrodružstvím.

„Každý rok hledáme nové způsoby, jak lidem ukázat, že věda může být napínavá, zábavná i trochu tajemná. Letos se ponoříme do hlubokomořského světa – místa, které je temné, neprobádané a plné podivností, ale také krásy a života. Stezka odvahy, která patří mezi nejoblíbenější, bude v letošním roce připravena tak, aby děti i dospělé vtáhla do tajemných mořských hlubin. Malé i velké návštěvníky čeká setkání s podivuhodnými živočichy využívajícími bioluminiscenci, bublajícími podmořskými sopkami a s místy, která vědci považují za kolébku života na Zemi,“ uvedl ředitel Pevnosti poznání David Smrčka.

Mýty a legendy

Zatímco jedni budou bojovat s vlastní odvahou, jiní mohou na nádvoří Korunní pevnůstky pozorovat oblohu nebo navštívit přednášky zoologa a antropologa Evžena Tošenovského, který se zaměří bytosti z mýtů a legend, jako jsou hejkalové, upíři, vlkodlaci či bludičky. Zároveň nebude chybět živá ukázka čtyř druhů netopýrů.

Návštěvníci se s tematickým programem setkají i v expozicích a vědeckých dílnách. „V expozici Světlo a tma si mohou vyzkoušet, jak dostat malého potápěče, rybku či jiného živočicha do nádoby, aniž bychom se ho dotkli, nebo jak přimět předměty plavat na hladině,“ podotkl David Smrčka.

Expozice Živá voda pak odhalí, jaké zvuky se ozývají v různých hloubkách, a zajímavosti ze života mořeplavců. Ve Světlu a tmě mohou zájemci prozkoumat zákonitosti podvodních hlubin, v historické expozici zažijí senzorickou show Do hloubky času, která přiblíží skryté vrstvy dějin, a v expozici Rozum v hrsti budou čelit hlubině nekonečna.

Kreativní díly a světelná podívaná

V Laboratoři poznání se návštěvníci vydají do světa chemie inspirované oceány a sopkami. Zjistí, jak vznikají podmořské erupce, porovnají slanost různých vod a uvidí chemické reakce tvořící útvary připomínající mořské korály.

Atmosféru doplní i kreativní dílny. Děti si budou moci vyrobit vlastní lávový sliz inspirovaný magmatem a nerosty, na jehož povrchu praská tmavá krusta podobně jako u opravdové lávy. Z mořských hlubin si navíc mohou odnést i vlastní svítící medúzu, zavěšenou dekoraci, kterou si vyrobí kombinací jednoduchého elektrického obvodu a kreativních materiálů.

Po setmění ožije také fasáda Pevnosti poznání – díky interaktivnímu videomappingu se stane poutavou hrou, do níž se návštěvníci mohou sami aktivně zapojit. Budova se postupně promění ve svět vody, od zaplavované místnosti přes plavbu po mořské hladině až po tajuplné hlubiny oceánu.

„Letos jsme se navíc rozhodli prodloužit část programu Pevnosti duchů i na období podzimních prázdnin – od 27. do 29. října 2025. Brány Pevnosti poznání tak zůstanou otevřené nejen během státního svátku, ale i v pondělí, a nabídnou návštěvníkům další příležitost zažít napínavé dobrodružství na stezce odvahy i pestrý výběr vzdělávacích a zábavných aktivit připravených speciálně pro tento podzimní čas,“ dodal David Smrčka.

Popularizační akci tradičně podpoří tým Všeobecné zdravotní pojišťovny, který si připravil balanční hry pro děti, zábavný edukační kvíz o obsahu cukrů v nápojích, měření hydratace pleti, poradenství o službách a drobné dárkové předměty. Podrobné informace o programu naleznete na webových stránkách Pevnosti poznání.

Halloweenská atmosféra zavládne 25. října 2025 v Pevnosti poznání, která pro své návštěvníky připravila tradiční akci Pevnost Duchů. Interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého letos láká na jedinečnou stezku odvahy v temném světě hlubokomořských tvorů, pozorování noční oblohy či povídání o hejkalech, vlkodlacích a bludičkách. Novinkou bude interaktivní videomapping na fasádě Pevnosti či speciální prázdninový program od 26. do 29. října 2025 s tvořivými dílnami, svítícími medúzami a dalšími zážitky, které podzimní prázdniny okoření dobrodružstvím.

„Každý rok hledáme nové způsoby, jak lidem ukázat, že věda může být napínavá, zábavná i trochu tajemná. Letos se ponoříme do hlubokomořského světa – místa, které je temné, neprobádané a plné podivností, ale také krásy a života. Stezka odvahy, která patří mezi nejoblíbenější, bude v letošním roce připravena tak, aby děti i dospělé vtáhla do tajemných mořských hlubin. Malé i velké návštěvníky čeká setkání s podivuhodnými živočichy využívajícími bioluminiscenci, bublajícími podmořskými sopkami a s místy, která vědci považují za kolébku života na Zemi,“ uvedl ředitel Pevnosti poznání David Smrčka.

Mýty a legendy

Zatímco jedni budou bojovat s vlastní odvahou, jiní mohou na nádvoří Korunní pevnůstky pozorovat oblohu nebo navštívit přednášky zoologa a antropologa Evžena Tošenovského, který se zaměří bytosti z mýtů a legend, jako jsou hejkalové, upíři, vlkodlaci či bludičky. Zároveň nebude chybět živá ukázka čtyř druhů netopýrů.

Návštěvníci se s tematickým programem setkají i v expozicích a vědeckých dílnách. „V expozici Světlo a tma si mohou vyzkoušet, jak dostat malého potápěče, rybku či jiného živočicha do nádoby, aniž bychom se ho dotkli, nebo jak přimět předměty plavat na hladině,“ podotkl David Smrčka.

Expozice Živá voda pak odhalí, jaké zvuky se ozývají v různých hloubkách, a zajímavosti ze života mořeplavců. Ve Světlu a tmě mohou zájemci prozkoumat zákonitosti podvodních hlubin, v historické expozici zažijí senzorickou show Do hloubky času, která přiblíží skryté vrstvy dějin, a v expozici Rozum v hrsti budou čelit hlubině nekonečna.

Kreativní díly a světelná podívaná

V Laboratoři poznání se návštěvníci vydají do světa chemie inspirované oceány a sopkami. Zjistí, jak vznikají podmořské erupce, porovnají slanost různých vod a uvidí chemické reakce tvořící útvary připomínající mořské korály.

Atmosféru doplní i kreativní dílny. Děti si budou moci vyrobit vlastní lávový sliz inspirovaný magmatem a nerosty, na jehož povrchu praská tmavá krusta podobně jako u opravdové lávy. Z mořských hlubin si navíc mohou odnést i vlastní svítící medúzu, zavěšenou dekoraci, kterou si vyrobí kombinací jednoduchého elektrického obvodu a kreativních materiálů.

Po setmění ožije také fasáda Pevnosti poznání – díky interaktivnímu videomappingu se stane poutavou hrou, do níž se návštěvníci mohou sami aktivně zapojit. Budova se postupně promění ve svět vody, od zaplavované místnosti přes plavbu po mořské hladině až po tajuplné hlubiny oceánu.

„Letos jsme se navíc rozhodli prodloužit část programu Pevnosti duchů i na období podzimních prázdnin – od 27. do 29. října 2025. Brány Pevnosti poznání tak zůstanou otevřené nejen během státního svátku, ale i v pondělí, a nabídnou návštěvníkům další příležitost zažít napínavé dobrodružství na stezce odvahy i pestrý výběr vzdělávacích a zábavných aktivit připravených speciálně pro tento podzimní čas,“ dodal David Smrčka.

Popularizační akci tradičně podpoří tým Všeobecné zdravotní pojišťovny, který si připravil balanční hry pro děti, zábavný edukační kvíz o obsahu cukrů v nápojích, měření hydratace pleti, poradenství o službách a drobné dárkové předměty. Podrobné informace o programu naleznete na webových stránkách Pevnosti poznání.

Přitažlivost města pro studenty, vzájemná propagace univerzity a města při výjezdech do zahraničí, spolupráce při organizaci společenských a kulturních akcí a řada dalších témat byla součástí jednání vedení Univerzity Palackého s vedením Statutárního města Olomouce. Pravidelné pracovní setkání zástupců instituce a samosprávy tentokrát proběhlo v prostorách rektorátu UP.

„Na naší univerzitě je velké množství odborníků na řadu oblastí, ve kterých můžeme být městu a jeho obyvatelům prospěšní. Musíme jen na konkrétní poptávku ze strany města předložit adekvátní nabídku, což trochu komplikuje vrstevnatost řízení univerzity samotné. Bude tedy zásadní najít spojovací článek a nabídnout v tomto ohledu systémové zlepšení, což je pro nás důležité nejen z pohledu naší spolupráce se samosprávou, ale například i s firmami a podnikatelským sektorem,“ podotkl Michael Kohajda, rektor UP.

Zástupcům města se postupně se svými agendami představili jednotliví prorektoři a prorektorky UP. Debata byla také o probíhajících a plánovaných aktivitách města a univerzity pro další období. „Univerzita Palackého je naším klíčovým partnerem při přípravě Strategického plánu města, což je dokument, na kterém aktuálně pracujeme a který se týká všech oblastí života ve městě. Mluvili jsme dnes o spolupráci na mnoha úrovních od dopravy přes kulturu až po vědecké projekty. Otevřeli jsme i řadu dalších témat, jak mohou být naše dvě instituce prospěšné sobě navzájem a hlavně jak můžeme přispět k tomu, aby naše univerzitní město bylo dobrým místem pro život všech našich obyvatel,“ doplnil Miroslav Žbánek, primátor Statutárního města Olomouce.

Přitažlivost města pro studenty, vzájemná propagace univerzity a města při výjezdech do zahraničí, spolupráce při organizaci společenských a kulturních akcí a řada dalších témat byla součástí jednání vedení Univerzity Palackého s vedením Statutárního města Olomouce. Pravidelné pracovní setkání zástupců instituce a samosprávy tentokrát proběhlo v prostorách rektorátu UP.

„Na naší univerzitě je velké množství odborníků na řadu oblastí, ve kterých můžeme být městu a jeho obyvatelům prospěšní. Musíme jen na konkrétní poptávku ze strany města předložit adekvátní nabídku, což trochu komplikuje vrstevnatost řízení univerzity samotné. Bude tedy zásadní najít spojovací článek a nabídnout v tomto ohledu systémové zlepšení, což je pro nás důležité nejen z pohledu naší spolupráce se samosprávou, ale například i s firmami a podnikatelským sektorem,“ podotkl Michael Kohajda, rektor UP.

Zástupcům města se postupně se svými agendami představili jednotliví prorektoři a prorektorky UP. Debata byla také o probíhajících a plánovaných aktivitách města a univerzity pro další období. „Univerzita Palackého je naším klíčovým partnerem při přípravě Strategického plánu města, což je dokument, na kterém aktuálně pracujeme a který se týká všech oblastí života ve městě. Mluvili jsme dnes o spolupráci na mnoha úrovních od dopravy přes kulturu až po vědecké projekty. Otevřeli jsme i řadu dalších témat, jak mohou být naše dvě instituce prospěšné sobě navzájem a hlavně jak můžeme přispět k tomu, aby naše univerzitní město bylo dobrým místem pro život všech našich obyvatel,“ doplnil Miroslav Žbánek, primátor Statutárního města Olomouce.

Představení dosavadních výsledků a následná diskuze byly hlavním záměrem TECHSCALE workshopu, který se uskutečnil na letošní konferenci Nanocon v Brně. Sešli se na něm zástupci všech institucí zapojených do projektu – Univerzity Palackého, Univerzity Karlovy a CEITEC – Vysokého učení technického v Brně.

„Cílem workshopu bylo představit si to, čeho jsme už dosáhli, říct si, kam směřujeme, a snažit se prohloubit naši spolupráci. Zazněly přednášky o designu materiálů, které jdou za hranice nanosvěta, a o jejich využití v různých aplikacích včetně nanomedicíny, senzingu, katalýzy a ukládání energie. Podobná osobní setkání jsou velmi cenná, protože máme čas na to ukázat si své výsledky, neformálně se potkat, vyměňovat si poznatky a přicházet na nové nápady. To vše můžeme následně přetavit do nových aktivit a projektů,“ řekl hlavní řešitel projektu Michal Otyepka z CATRIN.

Přínos akce potvrdil také další z přednášejících Michal Mazur z Univerzity Karlovy. „Takováto setkání jsou nezbytná pro to, abychom mohli dělat komplementární výzkum a působit v rámci konsorcia. Pro mě je důležité vědět, na čem a proč ostatní pracují a jaké používají metody. Já jim naopak mohu prezentovat vlastní výsledky a nabídnout naše metody. Myslím, že workshop byl velmi přínosný,“ uvedl.

Posláním TECHSCALE z operačního programu Jan Ámos Komenský je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství (angl. Single Atom Engineering), které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

 

Představení dosavadních výsledků a následná diskuze byly hlavním záměrem TECHSCALE workshopu, který se uskutečnil na letošní konferenci Nanocon v Brně. Sešli se na něm zástupci všech institucí zapojených do projektu – Univerzity Palackého, Univerzity Karlovy a CEITEC – Vysokého učení technického v Brně.

„Cílem workshopu bylo představit si to, čeho jsme už dosáhli, říct si, kam směřujeme, a snažit se prohloubit naši spolupráci. Zazněly přednášky o designu materiálů, které jdou za hranice nanosvěta, a o jejich využití v různých aplikacích včetně nanomedicíny, senzingu, katalýzy a ukládání energie. Podobná osobní setkání jsou velmi cenná, protože máme čas na to ukázat si své výsledky, neformálně se potkat, vyměňovat si poznatky a přicházet na nové nápady. To vše můžeme následně přetavit do nových aktivit a projektů,“ řekl hlavní řešitel projektu Michal Otyepka z CATRIN.

Přínos akce potvrdil také další z přednášejících Michal Mazur z Univerzity Karlovy. „Takováto setkání jsou nezbytná pro to, abychom mohli dělat komplementární výzkum a působit v rámci konsorcia. Pro mě je důležité vědět, na čem a proč ostatní pracují a jaké používají metody. Já jim naopak mohu prezentovat vlastní výsledky a nabídnout naše metody. Myslím, že workshop byl velmi přínosný,“ uvedl.

Posláním TECHSCALE z operačního programu Jan Ámos Komenský je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství (angl. Single Atom Engineering), které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

 

Jak financovat podnikatelský záměr, kde hledat investora a na co si dát pozor v podnikatelských začátcích? Odpovědi nabídne letošní ročník konference UP Business Camp, kterou již šestnáctým rokem pořádá Vědeckotechnický park UP. Akce se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu v Pevnosti poznání a zaměří se na téma Investice a finance v byznysu.  Do 26. října jsou v nabídce včasné vstupenky.

Na akci se rozeberou různé možnosti financování podnikání, od rizikového kapitálu přes crowdfunding až po příběhy firem, které uspěly i bez velkých investic. „Cílem letošního ročníku je ukázat, že finanční strategie může mít mnoho podob a že i začínající podnikatelé mají široké možnosti, jak nastartovat nebo rozvíjet svůj projekt. Chceme účastníkům předat praktické know-how i inspiraci, jak vybrat správný typ financování a na co si dát pozor, když investor zaklepe na dveře,“ říká Petr Suchomel, ředitel Vědeckotechnického parku UP.

Inspirace i příklady dobré praxe

Program nabídne inspirativní řečníky i praktické workshopy, které propojí svět financí s reálným podnikáním. Na pódiu se představí mimo jiné Dominik Píchal, zakladatel značky Grizly, který vysvětlí, jak se mu podařilo z malého e-shopu vybudovat miliardovou firmu v segmentu zdravé výživy. Jindřich Fáborský, tvůrce Marketing Festivalu a vzdělávacího programu Digisemestr, přiblíží, proč nikdy nebyla lepší doba začít podnikat.

Kompletní program UP Business Campu je dostupný na webu www.upbc.cz, kde je možné rovnou zakoupit vstupenky. Zvýhodněné vstupné čeká na studenty SŠ a VŠ a absolventy i zaměstnance UP. Do 26. října jsou navíc v nabídce včasné vstupenky.

Tereza Krejčí z platformy Donio poradí, jak využít sílu odměnového crowdfundingu i pro komerční projekty a získat finance a podporu komunity ještě dřív, než padne první koruna investice. O pohled investora se podělí Daniel Hastík z Tensor Ventures, který pomáhá startupům orientovat se v investičním světě a radí, jak zaujmout při prvním setkání. Chybět nebudou ani praktická témata z oblasti právního zázemí startupů. Podělí se o ně Radka Špačková, expertka z advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL.

Praktické workshopy 

Pro účastníky jsou připraveny také workshopy zaměřené na praktické dovednosti. David Duc z agentury ShortPRO ukáže, jak díky krátkým videím, komunitnímu přístupu a nástrojům umělé inteligence dokáže každý podnikatel vytvořit i s malým rozpočtem fungující marketing. O síle obsahu na LinkedInu promluví Michal Bubeník a Lukáš Bednařík. Povedou workshop zaměřený na využití LinkedInu jako efektivního nástroje pro B2B prodej a budování značky.

Den plný inspirace, networkingu a Startup Show s ICOK

Kromě přednášek a workshopů se účastníci mohou těšit na Startup Show, kterou Vědeckotechnický park UP pořádá ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Vystoupí v ní začínající podnikatelé z akceleračního programu ICOK Akcelerátor a v den UP Business Campu představí své projekty před publikem. Významnou součástí konference je podnikatelský networking propojující začínající podnikatele, studenty s podnikatelským duchem i zavedené firmy a investiční partnery. To vše u dobrého jídla a pestrého programu.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Jelínek. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, Fly United, Cemix, Aricoma a Regionální rozvojová agentura RERA. Akce je realizována za podpory statutárního města Olomouc.

 

Jak financovat podnikatelský záměr, kde hledat investora a na co si dát pozor v podnikatelských začátcích? Odpovědi nabídne letošní ročník konference UP Business Camp, kterou již šestnáctým rokem pořádá Vědeckotechnický park UP. Akce se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu v Pevnosti poznání a zaměří se na téma Investice a finance v byznysu.  Do 26. října jsou v nabídce včasné vstupenky.

Na akci se rozeberou různé možnosti financování podnikání, od rizikového kapitálu přes crowdfunding až po příběhy firem, které uspěly i bez velkých investic. „Cílem letošního ročníku je ukázat, že finanční strategie může mít mnoho podob a že i začínající podnikatelé mají široké možnosti, jak nastartovat nebo rozvíjet svůj projekt. Chceme účastníkům předat praktické know-how i inspiraci, jak vybrat správný typ financování a na co si dát pozor, když investor zaklepe na dveře,“ říká Petr Suchomel, ředitel Vědeckotechnického parku UP.

Inspirace i příklady dobré praxe

Program nabídne inspirativní řečníky i praktické workshopy, které propojí svět financí s reálným podnikáním. Na pódiu se představí mimo jiné Dominik Píchal, zakladatel značky Grizly, který vysvětlí, jak se mu podařilo z malého e-shopu vybudovat miliardovou firmu v segmentu zdravé výživy. Jindřich Fáborský, tvůrce Marketing Festivalu a vzdělávacího programu Digisemestr, přiblíží, proč nikdy nebyla lepší doba začít podnikat.

Kompletní program UP Business Campu je dostupný na webu www.upbc.cz, kde je možné rovnou zakoupit vstupenky. Zvýhodněné vstupné čeká na studenty SŠ a VŠ a absolventy i zaměstnance UP. Do 26. října jsou navíc v nabídce včasné vstupenky.

Tereza Krejčí z platformy Donio poradí, jak využít sílu odměnového crowdfundingu i pro komerční projekty a získat finance a podporu komunity ještě dřív, než padne první koruna investice. O pohled investora se podělí Daniel Hastík z Tensor Ventures, který pomáhá startupům orientovat se v investičním světě a radí, jak zaujmout při prvním setkání. Chybět nebudou ani praktická témata z oblasti právního zázemí startupů. Podělí se o ně Radka Špačková, expertka z advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL.

Praktické workshopy 

Pro účastníky jsou připraveny také workshopy zaměřené na praktické dovednosti. David Duc z agentury ShortPRO ukáže, jak díky krátkým videím, komunitnímu přístupu a nástrojům umělé inteligence dokáže každý podnikatel vytvořit i s malým rozpočtem fungující marketing. O síle obsahu na LinkedInu promluví Michal Bubeník a Lukáš Bednařík. Povedou workshop zaměřený na využití LinkedInu jako efektivního nástroje pro B2B prodej a budování značky.

Den plný inspirace, networkingu a Startup Show s ICOK

Kromě přednášek a workshopů se účastníci mohou těšit na Startup Show, kterou Vědeckotechnický park UP pořádá ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Vystoupí v ní začínající podnikatelé z akceleračního programu ICOK Akcelerátor a v den UP Business Campu představí své projekty před publikem. Významnou součástí konference je podnikatelský networking propojující začínající podnikatele, studenty s podnikatelským duchem i zavedené firmy a investiční partnery. To vše u dobrého jídla a pestrého programu.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Jelínek. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, Fly United, Cemix, Aricoma a Regionální rozvojová agentura RERA. Akce je realizována za podpory statutárního města Olomouc.

 

Pět dní, čtyřicet středoškoláků a jedna fakulta. To je akce Týden vysokoškolákem na Přírodě, která už několik let přináší studentům možnost okusit univerzitní život ještě předtím, než se sami rozhodnou, kam povedou jejich další kroky. Účastníci se během programu stali součástí přednášek i seminářů, vyzkoušeli si práci v moderních laboratořích a nechyběla ani ochutnávka obědů v menze. Díky pestrému programu se tak středoškoláci mohli přesvědčit, že život na vysoké škole je nejen o studiu, ale také o setkávání s inspirativními lidmi a společných zážitcích.

Jedenáct studentů si zvolilo obor Chemie, stejný počet jich dalo přednost oboru Biologie, ekologie a životní prostředí, sedm z nich si vybralo Vědy o Zemi, pět studentů Matematiku a informatiku a šest Fyziku. „Přihlásila jsem se, protože tady příští rok plánuji studovat. Chtěla jsem si vyzkoušet, jak to na fakultě funguje, abych se v prvním ročníku lépe orientovala. Moc se mi líbilo, že nás nebylo tolik jako na některých jiných oborech. Vyučující si pamatovali naše jména a byli opravdu velmi milí,“ uvedla Vendula Zedníková z Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov.

Od algoritmů po genové inženýrství

Program byl koncipován tak, aby účastníci prošli co nejširším spektrem oborů, které fakulta nabízí. V matematice a informatice se středoškoláci ponořili do světa algoritmů, programování a diskrétní matematiky, ve fyzice si vyzkoušeli práci s laserovou technikou, elektronovým mikroskopem i rentgenovou difrakcí. Biologická část týdne nabídla seznámení s problematikou životního prostředí, metodami molekulární biologie nebo přednášku o bezobratlých. Chemické obory je vtáhly do laboratorních experimentů organické, analytické, anorganické a fyzikální chemie.

„Na katedře biotechnologií jsme studenty seznámili s nejnovějšími trendy genového inženýrství, navštívili moderní laboratoře a zúčastnili se přednášek společně s našimi studenty,“ uvedl Jiří Sojka z katedry biotechnologií.

Spolupráce s fakultními školami

Týdenního pobytu na přírodovědecké fakultě se zúčastnili středoškoláci z fakultních škol přírodovědecké fakulty, a to z Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín, Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov, Gymnázia Zábřeh, Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov, Střední školy technické a zemědělské Nový Jičín, Gymnázia Šumperk, Gymnázia Olomouc Čajkovského, Gymnázia Jana Opletala v Litovli, Gymnázia Třebíč, Cyrilometodějského gymnázia, základní školy a mateřské školy v Prostějově a Gymnázia Jevíčko.

Akce Týden vysokoškolákem na Přírodě se na přírodovědecké fakultě konala posedmé. Spolupráci s fakultními školami, kterých je v současné době padesát jedna, má na starosti Oddělení vnějších a vnitřních vztahů.

Pět dní, čtyřicet středoškoláků a jedna fakulta. To je akce Týden vysokoškolákem na Přírodě, která už několik let přináší studentům možnost okusit univerzitní život ještě předtím, než se sami rozhodnou, kam povedou jejich další kroky. Účastníci se během programu stali součástí přednášek i seminářů, vyzkoušeli si práci v moderních laboratořích a nechyběla ani ochutnávka obědů v menze. Díky pestrému programu se tak středoškoláci mohli přesvědčit, že život na vysoké škole je nejen o studiu, ale také o setkávání s inspirativními lidmi a společných zážitcích.

Jedenáct studentů si zvolilo obor Chemie, stejný počet jich dalo přednost oboru Biologie, ekologie a životní prostředí, sedm z nich si vybralo Vědy o Zemi, pět studentů Matematiku a informatiku a šest Fyziku. „Přihlásila jsem se, protože tady příští rok plánuji studovat. Chtěla jsem si vyzkoušet, jak to na fakultě funguje, abych se v prvním ročníku lépe orientovala. Moc se mi líbilo, že nás nebylo tolik jako na některých jiných oborech. Vyučující si pamatovali naše jména a byli opravdu velmi milí,“ uvedla Vendula Zedníková z Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov.

Od algoritmů po genové inženýrství

Program byl koncipován tak, aby účastníci prošli co nejširším spektrem oborů, které fakulta nabízí. V matematice a informatice se středoškoláci ponořili do světa algoritmů, programování a diskrétní matematiky, ve fyzice si vyzkoušeli práci s laserovou technikou, elektronovým mikroskopem i rentgenovou difrakcí. Biologická část týdne nabídla seznámení s problematikou životního prostředí, metodami molekulární biologie nebo přednášku o bezobratlých. Chemické obory je vtáhly do laboratorních experimentů organické, analytické, anorganické a fyzikální chemie.

„Na katedře biotechnologií jsme studenty seznámili s nejnovějšími trendy genového inženýrství, navštívili moderní laboratoře a zúčastnili se přednášek společně s našimi studenty,“ uvedl Jiří Sojka z katedry biotechnologií.

Spolupráce s fakultními školami

Týdenního pobytu na přírodovědecké fakultě se zúčastnili středoškoláci z fakultních škol přírodovědecké fakulty, a to z Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín, Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov, Gymnázia Zábřeh, Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov, Střední školy technické a zemědělské Nový Jičín, Gymnázia Šumperk, Gymnázia Olomouc Čajkovského, Gymnázia Jana Opletala v Litovli, Gymnázia Třebíč, Cyrilometodějského gymnázia, základní školy a mateřské školy v Prostějově a Gymnázia Jevíčko.

Akce Týden vysokoškolákem na Přírodě se na přírodovědecké fakultě konala posedmé. Spolupráci s fakultními školami, kterých je v současné době padesát jedna, má na starosti Oddělení vnějších a vnitřních vztahů.

Osmdesáté výročí konce druhé světové války je jedním z nejdůležitějších mement letošního roku. Výrazně se propíše také do programu jedenáctého ročníku festivalu Olmützer Kulturtage, který se uskuteční ve dnech 20.–26. října. Tradiční podzimní akce, která se zaměřuje na německojazyčnou kulturu a společnou česko-německou historii, nabídne multižánrový program odhalující poválečné osudy (nejen) německých komunit v olomouckém regionu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s katedrou germanistiky FF UP, Rakouským centrem UP a sekcí německého jazyka Ústavu cizích jazyků PdF UP. Vstup na všechny akce je zdarma.

Diváci se mohou těšit na kabaret, besedy, autorská čtení, filmové projekce, výstavy i exkurze, které otevřou poválečná témata z různých úhlů pohledu. Nedílnou součástí bude také tradiční dopolední program pro základní a střední školy.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely.“ Michal Urban, ředitel festivalu

Události poválečného Olomoucka jako klíč k porozumění a smíření

Téma letošního ročníku je ukotveno velkými dějinami spjatými s koncem druhé světové války, zaměří se však především na osobní příběhy lidí, jejichž osudy byly nenávratně proměněny válkou a poválečnými událostmi přímo v širším olomouckém regionu – ať už se jednalo o odsun sudetských Němců z příhraničí, životy lidí z Libavska či oběti masakru na Švédských šancích u Přerova.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely. Olmützer Kulturtage propojuje český a německý jazykový prostor a kulturu způsobem, který ukazuje, že porozumění a smíření může vyrůst i z bolestných kapitol naší společné regionální minulosti. Stačí se jim postavit čelem,“ říká ředitel festivalu Olmützer Kulturtage Michal Urban.

Čtení o Sudetech, performativní kabaret i beseda o Libavsku

Festival zahájí 20. října slavnostní večer v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci, následovaný křtem nové knihy Pavla Šuby Fárplán Krnov, která tematizuje osudy sudetských Němců na Bruntálsku po konci války.

K vrcholům programu bude patřit rovněž performativní kabaret Das Thema, který v Divadle Na cucky představí inscenaci Radio Lotar (21. 10.), či beseda s historikem Jindřichem Machalou o Libavsku po konci války (22. 10.). Návštěvníci se mohou těšit také na čtení z úspěšné knihy Sudety: Ztracený ráj (23. 10.) s jesenickou spisovatelkou Marií Hajdovou.

Vycházky po stopách masakru na Švédských šancích i konce války v Olomouci

Program tradičně zahrnuje také turistické vycházky. V sobotu 25. 10. se mohou zájemci vydat spolu s historikem Pavlem Kreisingerem po stopách masakru na Švédských šancích u Přerova, při němž bylo krátce po druhé světové válce popraveno na 265 nevinných Karpatských Němců, především žen a dětí.

V neděli 26. 10. pak letošní ročník Olmützer Kulturtage uzavře prohlídka centra města s germanistou Vojtěchem Šimůnkem, který odhalí nejvýznamnější události konce války v Olomouci. 

Olmützer Kulturtage nabídnou také odpolední program pro základní a střední školy – divadla, besedy s pamětníky odsunu či tematické workshopy.

„Letošní program je opět silný svou mnohovrstevnatostí – od dětských aktivit až po náročné historické reflexe. Chceme, aby si každý našel způsob, jak se s náročným a neveselým tématem letošního ročníku konfrontovat – skrze umění, literaturu nebo osobní setkání,“ doplňuje hlavní organizátorka festivalu Miroslava Dvorská.

Kompletní program včetně rezervačních formulářů najdou zájemci na stránkách Vědecké knihovny v Olomouci zde.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda, náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Monika Hryzbilová a náměstek primátora města Olomouce Viktor Tichák.

Osmdesáté výročí konce druhé světové války je jedním z nejdůležitějších mement letošního roku. Výrazně se propíše také do programu jedenáctého ročníku festivalu Olmützer Kulturtage, který se uskuteční ve dnech 20.–26. října. Tradiční podzimní akce, která se zaměřuje na německojazyčnou kulturu a společnou česko-německou historii, nabídne multižánrový program odhalující poválečné osudy (nejen) německých komunit v olomouckém regionu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s katedrou germanistiky FF UP, Rakouským centrem UP a sekcí německého jazyka Ústavu cizích jazyků PdF UP. Vstup na všechny akce je zdarma.

Diváci se mohou těšit na kabaret, besedy, autorská čtení, filmové projekce, výstavy i exkurze, které otevřou poválečná témata z různých úhlů pohledu. Nedílnou součástí bude také tradiční dopolední program pro základní a střední školy.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely.“ Michal Urban, ředitel festivalu

Události poválečného Olomoucka jako klíč k porozumění a smíření

Téma letošního ročníku je ukotveno velkými dějinami spjatými s koncem druhé světové války, zaměří se však především na osobní příběhy lidí, jejichž osudy byly nenávratně proměněny válkou a poválečnými událostmi přímo v širším olomouckém regionu – ať už se jednalo o odsun sudetských Němců z příhraničí, životy lidí z Libavska či oběti masakru na Švédských šancích u Přerova.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely. Olmützer Kulturtage propojuje český a německý jazykový prostor a kulturu způsobem, který ukazuje, že porozumění a smíření může vyrůst i z bolestných kapitol naší společné regionální minulosti. Stačí se jim postavit čelem,“ říká ředitel festivalu Olmützer Kulturtage Michal Urban.

Čtení o Sudetech, performativní kabaret i beseda o Libavsku

Festival zahájí 20. října slavnostní večer v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci, následovaný křtem nové knihy Pavla Šuby Fárplán Krnov, která tematizuje osudy sudetských Němců na Bruntálsku po konci války.

K vrcholům programu bude patřit rovněž performativní kabaret Das Thema, který v Divadle Na cucky představí inscenaci Radio Lotar (21. 10.), či beseda s historikem Jindřichem Machalou o Libavsku po konci války (22. 10.). Návštěvníci se mohou těšit také na čtení z úspěšné knihy Sudety: Ztracený ráj (23. 10.) s jesenickou spisovatelkou Marií Hajdovou.

Vycházky po stopách masakru na Švédských šancích i konce války v Olomouci

Program tradičně zahrnuje také turistické vycházky. V sobotu 25. 10. se mohou zájemci vydat spolu s historikem Pavlem Kreisingerem po stopách masakru na Švédských šancích u Přerova, při němž bylo krátce po druhé světové válce popraveno na 265 nevinných Karpatských Němců, především žen a dětí.

V neděli 26. 10. pak letošní ročník Olmützer Kulturtage uzavře prohlídka centra města s germanistou Vojtěchem Šimůnkem, který odhalí nejvýznamnější události konce války v Olomouci. 

Olmützer Kulturtage nabídnou také odpolední program pro základní a střední školy – divadla, besedy s pamětníky odsunu či tematické workshopy.

„Letošní program je opět silný svou mnohovrstevnatostí – od dětských aktivit až po náročné historické reflexe. Chceme, aby si každý našel způsob, jak se s náročným a neveselým tématem letošního ročníku konfrontovat – skrze umění, literaturu nebo osobní setkání,“ doplňuje hlavní organizátorka festivalu Miroslava Dvorská.

Kompletní program včetně rezervačních formulářů najdou zájemci na stránkách Vědecké knihovny v Olomouci zde.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda, náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Monika Hryzbilová a náměstek primátora města Olomouce Viktor Tichák.