Feed aggregator

S hlubokou úctou a vděčností myslíme na ty, kteří svým velkorysým darem umožňují, aby anatomie byla místem, kde zemřelí učí živé. Tato slova jsou vytesána do náhrobního kamene pietního místa, které zřídil Ústav normální anatomie Lékařské fakulty UP na památku těch, kteří se rozhodli darovat své tělo pro vzdělávání budoucích lékařek a lékařů a rozvoj medicíny.

Pietní místo, které bude sloužit i jako vsypová hrobka pro ukládání zpopelněných pozůstatků dárců těl, vzniklo na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, v jeho severovýchodní části blízko Lesa vzpomínek.

„Darování těla je nesmírně cenný čin, který umožňuje studentům Všeobecného a Zubního lékařství získat znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon lékařského povolání. Díky obětavosti dárců se mohou lékaři připravovat na své poslání – pomáhat a léčit živé, a těla dárců se tak stávají mostem mezi vědou a lidskostí, mezi životem a poznáním. Zřízením tohoto hrobu naše fakulta vyjadřuje svou velkou vděčnost a současně zajišťuje, aby ostatky dárců po splnění svého poslání nalezly důstojný a věčný odpočinek,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.

„Bez možnosti zkoumat posmrtné ostatky lidského těla se neobejde řada oborů medicíny, chce-li rozvíjet své současné vědomosti pro úspěšnou léčbu v budoucnosti. Darovat vlastní tělo může být pro mnohé z nás velmi statečné rozhodnutí, protože si tím definitivně připouštíme vlastní smrtelnost. Ale vlastně tím zároveň rozhodujeme i o tom, že náš odkaz bude žít dál,“ doplnil ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Dárcovství těl je pro medicínu i v současné době nesmírně důležité. Podle Petra Mlejnka, přednosty Ústavu normální anatomie LF UP, odkud iniciativa k vybudování pietního místa s vsypovou hrobkou vzešla, nemůže sebedokonalejší model vystihnout jedinečnost každého lidského těla. Zřízení pietního místa je ve světě již běžnou možností, jak dárcům za jejich mimořádný čin poděkovat. Dosavadní praxe přitom byla taková, že po využití ve výuce či ve výzkumu bylo tělo zpopelněno v krematoriu a popel byl podle přání dárce buď rozprášen na rozptylové louce, nebo byl v urně předán pozůstalým.

„Myšlenkou na zřízení pietního místa jsme se začali vážně zabývat před rokem. Velkým povzbuzením pro nás byla nabídka ředitelky Hřbitovů města Olomouce Dany Pluskalové na jeho vybudování přímo na Ústředním hřbitově. Zároveň jsme měli šťastnou ruku při výběru zhotovitele, kterým se stalo Kamenictví Ganiec. Díky tomu se naše představy podařilo v krátké době proměnit ve skutečnost. Myslím, že výsledek lze bez nadsázky označit za umělecké dílo,“ řekl.

„Věřím, že právě tímto způsobem dokážeme lépe vyjádřit vděk a úctu lidem, kteří jsou společnosti užiteční i po své smrti. Posledním místem odpočinku našich dárců se tak může stát toto jedinečné místo, kde se budou setkávat nejen příbuzní, pozůstalí a přátelé dárců, ale také studenti medicíny a pracovníci našeho ústavu, aby individuálně nebo společně uctili jejich památku,“ dodal Petr Mlejnek s tím, že nové pietní místo by zároveň mohlo pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o dárcovství těl.

Darovat tělo pro účely výuky budoucích lékařek a lékařů a výzkumu a dalšího rozvoje medicíny je možné pouze na základě smlouvy uzavřené mezi dárcem a Ústavem normální anatomie LF UP, přičemž tato smlouva musí být podepsána úředně ověřenými podpisy a lze ji kdykoliv písemně vypovědět. Podrobnější informace jsou k dispozici zde, případně je možné se na pracovišti sídlícím na Teoretických ústavech LF UP (ul. Hněvotínská 3) informovat osobně.

Safer Internet Centrum ČR a Univerzita Palackého zveřejnily první část výsledků SIC ČR - rozsáhlého výzkumu zaměřeného na online bezpečnost dětí.  Online agrese mezi dětmi roste, výzkumníci upozorňují i na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence.

Více než 53 tisíc žáků a žákyň základních a středních škol České republiky se od 1. dubna do 15. května zúčastnilo rozsáhlého výzkumu SIC ČR. Cílem tohoto výzkumu je poskytnout aktuální podklady pro cílenější prevenci a účinnější podporu škol, rodičů i dětí. Už úvodní zjištění poukazují na rostoucí výskyt online agrese mezi dětmi – více než polovina mladých lidí má zkušenost se slovním ubližováním na internetu, třetina se setkala s šířením ponižujících fotografií a čtvrtina s vyhrožováním. Ve většině případů jde o útoky vrstevníků, často ze stejné třídy. Výzkumníci upozornili také na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence – více než 7 procent žáků uvedlo, že AI někdo zneužil k vytvoření jejich svlečené fotografie, a většina z nich se stala terčem vydírání.

„Do rizikového chování dětí v online prostředí zasahují nástroje umělé inteligence stále více. Je alarmující, že přes 68 % dětí, které se výzkumu zúčastnily, rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců číslo dokonce dosahovalo 73,57 %,“ zdůraznil profesor Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.

První zjištění výzkumu popisují nejčastější formy online agrese, jejich původce a reakce dětí. Tyto informace doplňují data o používaných platformách a o tom, jak školy s prevencí pracují. Právě v této souvislosti z výzkumu vyplynulo, že řada škol prevenci pozornost již věnuje a děti také častěji ví, jak se v rizikových situacích zachovat. Zároveň je ale důležité zjištění, že 58 % procent dětí, které agresi zažily, se nikomu nesvěřily. Právě tady odborníci vidí prostor pro zlepšení – posílit dovednosti dospělých bezpečně téma otevírat, mít jasné postupy ve školách a zajistit i snadno dostupné linky pomoci. 

Online útoky úzce souvisí s platformami, které děti pro komunikaci používají. Z výzkumu vyplynulo, že děti tráví online velkou část dne a nejčastěji používají YouTube, Instagram a WhatsApp. U dětí mladších 13 let je pak patrné masivní porušování (téměř 99 %) věkových limitů (zejména WhatsApp, Instagram, TikTok). Odborníci přitom WhatsApp jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni, nedoporučují. Navrhují bezpečnější školní platformy. Rodičům i učitelům zároveň doporučují sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení (např. přidávání do skupin, vypnutí veřejných kanálů) a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online.

Více informací o první části výzkumu a činnosti Safer Internet Centra je k dispozici na webových stránkách zde.  

SIC ČR — národní projekt spolufinancovaný Evropskou komisí, koordinovaný sdružením CZ.NIC a realizovaný s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Společně s Univerzitou Palackého, jejíž odborníci sbírají pro výzkum podstatná data, dlouhodobě pomáhá dětem i dospělým řešit rizika na internetu prostřednictvím prevence, helplinek a hotlinky STOPonline.c

Výzkum se uskutečnil jako kvantitativní online šetření rozeslané učitelům na všechny základní a střední školy v České republice. Sběr dat se uskutečnil od 1. 4.do 15. 5. 2025 a zapojilo se do něj 53 119 respondentů ze všech krajů. Analytická část zaměřená na věk 13–17 let zahrnuje 42 772 dětí (52,2 % dívek, 47,8 % chlapců). Struktura vzorku odpovídá českému školství: 66 % tvoří žáci ZŠ, 7 % žáci víceletých gymnázií, 15 % studenti SŠ s maturitou, 6 % SŠ bez maturity a 4 % čtyřletých gymnázií; reprezentativnost byla ověřena vůči údajům ČSÚ pro školní rok 2024/25.

Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) je společný projekt čtyř organizací: koordinátorem je od roku 2019 sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, partnery jsou Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Projekt stojí na třech pilířích: prevence a vzdělávání, helplinky pro děti a rodiče a hotlinka pro hlášení nezákonného digitálního obsahu. Aktivity jsou spolufinancovány Evropskou komisí z programu Digital Europe.

Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého je realizátorem projektu E-Bezpečí, jenž se zaměřuje na ochranu dětí i dospělých v online prostředí. Tým se věnuje výzkumu, vzdělávání v terénu a každoročně realizuje přibližně 500 vzdělávacích akcí. Dále se zaměřuje na osvětu, prevenci a intervence v případech rizikového chování na internetu. V rámci intervenční činnosti spolupracuje s Policií ČR a dalšími partnery na řešení konkrétních případů online ohrožení.

Safer Internet Centrum ČR a Univerzita Palackého zveřejnily první část výsledků SIC ČR - rozsáhlého výzkumu zaměřeného na online bezpečnost dětí.  Online agrese mezi dětmi roste, výzkumníci upozorňují i na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence.

Více než 53 tisíc žáků a žákyň základních a středních škol České republiky se od 1. dubna do 15. května zúčastnilo rozsáhlého výzkumu SIC ČR. Cílem tohoto výzkumu je poskytnout aktuální podklady pro cílenější prevenci a účinnější podporu škol, rodičů i dětí. Už úvodní zjištění poukazují na rostoucí výskyt online agrese mezi dětmi – více než polovina mladých lidí má zkušenost se slovním ubližováním na internetu, třetina se setkala s šířením ponižujících fotografií a čtvrtina s vyhrožováním. Ve většině případů jde o útoky vrstevníků, často ze stejné třídy. Výzkumníci upozornili také na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence – více než 7 procent žáků uvedlo, že AI někdo zneužil k vytvoření jejich svlečené fotografie, a většina z nich se stala terčem vydírání.

„Do rizikového chování dětí v online prostředí zasahují nástroje umělé inteligence stále více. Je alarmující, že přes 68 % dětí, které se výzkumu zúčastnily, rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců číslo dokonce dosahovalo 73,57 %,“ zdůraznil profesor Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.

První zjištění výzkumu popisují nejčastější formy online agrese, jejich původce a reakce dětí. Tyto informace doplňují data o používaných platformách a o tom, jak školy s prevencí pracují. Právě v této souvislosti z výzkumu vyplynulo, že řada škol prevenci pozornost již věnuje a děti také častěji ví, jak se v rizikových situacích zachovat. Zároveň je ale důležité zjištění, že 58 % procent dětí, které agresi zažily, se nikomu nesvěřily. Právě tady odborníci vidí prostor pro zlepšení – posílit dovednosti dospělých bezpečně téma otevírat, mít jasné postupy ve školách a zajistit i snadno dostupné linky pomoci. 

Online útoky úzce souvisí s platformami, které děti pro komunikaci používají. Z výzkumu vyplynulo, že děti tráví online velkou část dne a nejčastěji používají YouTube, Instagram a WhatsApp. U dětí mladších 13 let je pak patrné masivní porušování (téměř 99 %) věkových limitů (zejména WhatsApp, Instagram, TikTok). Odborníci přitom WhatsApp jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni, nedoporučují. Navrhují bezpečnější školní platformy. Rodičům i učitelům zároveň doporučují sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení (např. přidávání do skupin, vypnutí veřejných kanálů) a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online.

Více informací o první části výzkumu a činnosti Safer Internet Centra je k dispozici na webových stránkách zde.  

SIC ČR — národní projekt spolufinancovaný Evropskou komisí, koordinovaný sdružením CZ.NIC a realizovaný s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Společně s Univerzitou Palackého, jejíž odborníci sbírají pro výzkum podstatná data, dlouhodobě pomáhá dětem i dospělým řešit rizika na internetu prostřednictvím prevence, helplinek a hotlinky STOPonline.c

Výzkum se uskutečnil jako kvantitativní online šetření rozeslané učitelům na všechny základní a střední školy v České republice. Sběr dat se uskutečnil od 1. 4.do 15. 5. 2025 a zapojilo se do něj 53 119 respondentů ze všech krajů. Analytická část zaměřená na věk 13–17 let zahrnuje 42 772 dětí (52,2 % dívek, 47,8 % chlapců). Struktura vzorku odpovídá českému školství: 66 % tvoří žáci ZŠ, 7 % žáci víceletých gymnázií, 15 % studenti SŠ s maturitou, 6 % SŠ bez maturity a 4 % čtyřletých gymnázií; reprezentativnost byla ověřena vůči údajům ČSÚ pro školní rok 2024/25.

Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) je společný projekt čtyř organizací: koordinátorem je od roku 2019 sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, partnery jsou Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Projekt stojí na třech pilířích: prevence a vzdělávání, helplinky pro děti a rodiče a hotlinka pro hlášení nezákonného digitálního obsahu. Aktivity jsou spolufinancovány Evropskou komisí z programu Digital Europe.

Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého je realizátorem projektu E-Bezpečí, jenž se zaměřuje na ochranu dětí i dospělých v online prostředí. Tým se věnuje výzkumu, vzdělávání v terénu a každoročně realizuje přibližně 500 vzdělávacích akcí. Dále se zaměřuje na osvětu, prevenci a intervence v případech rizikového chování na internetu. V rámci intervenční činnosti spolupracuje s Policií ČR a dalšími partnery na řešení konkrétních případů online ohrožení.

Geografická výzva GeoGuessr získává na přírodovědecké fakultě stále větší popularitu. V listopadovém turnaji prokázalo svou orientaci ve světové geografii 25 týmů. Nejpřesnějším se stal tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Soutěž v GeoGuessru je pro mě už srdcovou záležitostí. Opět panovala úžasná atmosféra a mám radost, že se k nám hráči rádi vrací. Zároveň oslovujeme i nováčky. Původně jsme chtěli kapacitu zastavit na dvaceti týmech, ale nakonec se přihlásilo dvacet pět. To podle mě mluví za vše,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Druhé místo obsadilo družstvo 3 z Chacharramendi ve složení Matouš Myslivec, Adam Herman, Filip Jílek, třetí skončil tým Vytahaný rifle, který reprezentoval Matěj Šturc, Daniel Hanousek, Tomáš Štarnovský.

GeoGuessr je hra postavená na prostředí Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitají na náhodném místě na světě a během krátkého časového limitu musí určit svou polohu podle detailů v krajině, nápisů, dopravního značení či charakteru zástavby.

Součástí letošního turnaje bylo také speciální úvodní video Jiřího Svobody, které připomnělo atmosféru předchozích akcí a vtáhlo hráče do další hry. „Díky nadšenému zázemí i rostoucímu komunitnímu zájmu se GeoGuessr pevně zabydluje mezi oblíbenými studentskými akcemi. Je skvělé vidět, jakou energii hráči do turnaje vkládají,“ doplnila Denisa Hadrová.

Geografická výzva GeoGuessr získává na přírodovědecké fakultě stále větší popularitu. V listopadovém turnaji prokázalo svou orientaci ve světové geografii 25 týmů. Nejpřesnějším se stal tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Soutěž v GeoGuessru je pro mě už srdcovou záležitostí. Opět panovala úžasná atmosféra a mám radost, že se k nám hráči rádi vrací. Zároveň oslovujeme i nováčky. Původně jsme chtěli kapacitu zastavit na dvaceti týmech, ale nakonec se přihlásilo dvacet pět. To podle mě mluví za vše,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Druhé místo obsadilo družstvo 3 z Chacharramendi ve složení Matouš Myslivec, Adam Herman, Filip Jílek, třetí skončil tým Vytahaný rifle, který reprezentoval Matěj Šturc, Daniel Hanousek, Tomáš Štarnovský.

GeoGuessr je hra postavená na prostředí Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitají na náhodném místě na světě a během krátkého časového limitu musí určit svou polohu podle detailů v krajině, nápisů, dopravního značení či charakteru zástavby.

Součástí letošního turnaje bylo také speciální úvodní video Jiřího Svobody, které připomnělo atmosféru předchozích akcí a vtáhlo hráče do další hry. „Díky nadšenému zázemí i rostoucímu komunitnímu zájmu se GeoGuessr pevně zabydluje mezi oblíbenými studentskými akcemi. Je skvělé vidět, jakou energii hráči do turnaje vkládají,“ doplnila Denisa Hadrová.

Plánování léčebné péče, strach a úzkost před ošetřením, komunikační strategie anebo třeba air polishing, nejen o těchto tématech se mluvilo na konferenci Dens Sanus Olomucensis, na které se sešli zubní lékaři a lékařky, dentální hygienistky a další profese z oblasti stomatologie. Dvoudenní událost připravila již pošesté Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Odborný program v prostorách hotelu Central Park Flora nabídl šestnáct příspěvků nahlížejících z různých úhlů na péči o ústní zdraví. Vystoupil mimo jiné přední odborník na protetiku Radek Mounajjed, Tomáš Siebert specializující se na parodontologii, ortodontistka Magdalena Koťová nebo psycholog Jan Jokl. Vedle přednášek nechyběly ani prezentace partnerů a také večerní společenský program.

„Bohužel letošní účast byla nižší než v roce minulém, zřejmě proto, že se konference nekonala v tradičním termínu. Přivítali jsme necelou stovku účastníků z řad zubních lékařů, dentálních hygienistek, zdravotních sester, zubních instrumentářek a studentů zubního lékařství a dentální hygieny. Nicméně nás těší, že se do Olomouce rádi vracejí absolventi našich oborů, že si na nás ve svém nabitém harmonogramu najdou čas,“ uvedla přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.

Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letošní ročník byl již šestý, tradice stomatologických konferencí v Olomouci je ovšem delší – dříve se začátkem listopadu témata ústního zdraví probírala na odborných setkáních Víme, jak na zubní kaz. Kromě Dens Sanus Olomucensis, o níž je více k dispozici zde, pořádá klinika u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv, která se zaměřuje především na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Studenti zubního lékařství se také setkávají na únorovém kongresu UPdent.

Plánování léčebné péče, strach a úzkost před ošetřením, komunikační strategie anebo třeba air polishing, nejen o těchto tématech se mluvilo na konferenci Dens Sanus Olomucensis, na které se sešli zubní lékaři a lékařky, dentální hygienistky a další profese z oblasti stomatologie. Dvoudenní událost připravila již pošesté Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Odborný program v prostorách hotelu Central Park Flora nabídl šestnáct příspěvků nahlížejících z různých úhlů na péči o ústní zdraví. Vystoupil mimo jiné přední odborník na protetiku Radek Mounajjed, Tomáš Siebert specializující se na parodontologii, ortodontistka Magdalena Koťová nebo psycholog Jan Jokl. Vedle přednášek nechyběly ani prezentace partnerů a také večerní společenský program.

„Bohužel letošní účast byla nižší než v roce minulém, zřejmě proto, že se konference nekonala v tradičním termínu. Přivítali jsme necelou stovku účastníků z řad zubních lékařů, dentálních hygienistek, zdravotních sester, zubních instrumentářek a studentů zubního lékařství a dentální hygieny. Nicméně nás těší, že se do Olomouce rádi vracejí absolventi našich oborů, že si na nás ve svém nabitém harmonogramu najdou čas,“ uvedla přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.

Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letošní ročník byl již šestý, tradice stomatologických konferencí v Olomouci je ovšem delší – dříve se začátkem listopadu témata ústního zdraví probírala na odborných setkáních Víme, jak na zubní kaz. Kromě Dens Sanus Olomucensis, o níž je více k dispozici zde, pořádá klinika u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv, která se zaměřuje především na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Studenti zubního lékařství se také setkávají na únorovém kongresu UPdent.