Feed aggregator

Pan Prokoukl, kampaň a také webová stránka na ochranu občanů před kyberšmejdy, získal druhé místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality. Před časem platformu spustil Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého.

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) byly vyhlášeny v rámci Národních dnů prevence 2025.

„Velmi si vážíme toho, že ministerstvo vnitra ocenilo práci celého realizačního týmu. V našich aktivitách budeme pokračovat i nadále. Je to zároveň i ukázka toho, že umělá inteligence, která pana Prokoukla ‚řídí‘, může velmi dobře pomáhat v oblasti prevence a odhalování kybernetické kriminality. Jen za první dva měsíce nasazení řešila přes 250 podnětů z celé České republiky, a to bez zásahu, ovšem pod dozorem, člověka," uvedl za projekt E- Bezpečí Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP. Zdůraznil přitom, že přestože se umělá inteligence dnes zneužívá například v rámci podvodné činnosti, kriminalistům a samozřejmě i běžnému občanovi, dítěti i dospělému může naopak pomoci. 

Platforma www.panprokoukl.cz vznikla v rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma a bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím nástroje umělé inteligence, chatbota pana Prokoukla, při rychlém analyzování přijatého textu v e-mailu, SMS nebo aplikaci WhatsApp. Web nabízí také informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, dále užitečné rady a videa, jež lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. E-Bezpečí PdF UP webovou platformu připravilo po technické stránce, zejména do webu implementovalo několik typů umělé inteligence. Psali jsme o ní zde. 

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) najdete zde.

Martin Škurek, náměstek Olomouckého kraje pro oblast sociálních služeb: „Jsem moc rád, že i díky podpoře našeho kraje vznikl projekt pana Prokoukla a jeho rodiny, který může lidem pomoci k tomu, aby nenaletěli online podvodníkům. Online podvody, zejména na seniorech, teď stále častěji plní policejní statistiky.“

Tomáš Landsfeld, ředitel krajského ředitelství Policie ČR: „Projekt ukazuje, že prevence může být moderní, srozumitelná a zároveň atraktivní pro veřejnost. Dosažené ocenění je toho důkazem. Velké poděkování patří všem, kteří se na projektu podílejí, a také Krajskému úřadu Olomouckého kraje za podporu a spolupráci, bez níž by realizace pana Prokoukla nebyla možná.“ 

Pan Prokoukl, kampaň a také webová stránka na ochranu občanů před kyberšmejdy, získal druhé místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality. Před časem platformu spustil Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého.

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) byly vyhlášeny v rámci Národních dnů prevence 2025.

„Velmi si vážíme toho, že ministerstvo vnitra ocenilo práci celého realizačního týmu. V našich aktivitách budeme pokračovat i nadále. Je to zároveň i ukázka toho, že umělá inteligence, která pana Prokoukla ‚řídí‘, může velmi dobře pomáhat v oblasti prevence a odhalování kybernetické kriminality. Jen za první dva měsíce nasazení řešila přes 250 podnětů z celé České republiky, a to bez zásahu, ovšem pod dozorem, člověka," uvedl za projekt E- Bezpečí Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP. Zdůraznil přitom, že přestože se umělá inteligence dnes zneužívá například v rámci podvodné činnosti, kriminalistům a samozřejmě i běžnému občanovi, dítěti i dospělému může naopak pomoci. 

Platforma www.panprokoukl.cz vznikla v rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma a bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím nástroje umělé inteligence, chatbota pana Prokoukla, při rychlém analyzování přijatého textu v e-mailu, SMS nebo aplikaci WhatsApp. Web nabízí také informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, dále užitečné rady a videa, jež lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. E-Bezpečí PdF UP webovou platformu připravilo po technické stránce, zejména do webu implementovalo několik typů umělé inteligence. Psali jsme o ní zde. 

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) najdete zde.

Martin Škurek, náměstek Olomouckého kraje pro oblast sociálních služeb: „Jsem moc rád, že i díky podpoře našeho kraje vznikl projekt pana Prokoukla a jeho rodiny, který může lidem pomoci k tomu, aby nenaletěli online podvodníkům. Online podvody, zejména na seniorech, teď stále častěji plní policejní statistiky.“

Tomáš Landsfeld, ředitel krajského ředitelství Policie ČR: „Projekt ukazuje, že prevence může být moderní, srozumitelná a zároveň atraktivní pro veřejnost. Dosažené ocenění je toho důkazem. Velké poděkování patří všem, kteří se na projektu podílejí, a také Krajskému úřadu Olomouckého kraje za podporu a spolupráci, bez níž by realizace pana Prokoukla nebyla možná.“ 

Vzdělávání může probíhat kdekoliv, pokud má smysl a přináší zážitek. Na této myšlence staví přeshraniční česko-slovenský projekt zkráceně nazvaný MASK, jehož cílem je inovace adaptačních a sportovních kurzů zejména na základních školách prostřednictvím prvků zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě s využitím moderních technologií. Síly v něm spojily Fakulta tělesné kultury UP s Vysokým učením technickým v Brně a Prešovskou univerzitou v Prešově. 

Metodiky, které pro kurzy v rámci projektu vznikají a se kterými se pedagogové škol z regionů na česko-slovenském seznámí během chystaných školení, jsou založené na principech zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě a kladou důraz na inkluzivní přístup k žákům se specifickými potřebami a na využití moderních technologií jako atraktivních pomocníků při výuce.

„Chceme dát kurzům větší přesah. Zaměřujeme se zejména na adaptační kurzy při přechodu na druhý stupeň základní školy, který pro některé žáky může být psychicky náročný a může dojít k zásadní změně vztahu ke škole. Nejde jen o to, že se už neučí pouze ve své třídě a ve výuce se střídají učitelé, často dochází také k proměně třídního kolektivu a také se více potkávají se staršími spolužáky a potenciálním rizikovým chováním. I s tímto pracujeme. Snažíme se přitom, aby náplň kurzů děti nejen rozvíjela a utužovala kolektiv, ale také bavila a kurzy byly zdrojem nezapomenutelných vzpomínek,“ uvedl za řešitele z katedry rekreologie FTK UP Marek Maráček.

video_sem

Inovované kurzy tak zahrnují nejrůznější hry založené na důvěře a spolupráci, ale například i aktivity, kde se účastníci neobejdou bez mobilu.

„Mimo jiné jsme využili hru, kterou absolvují naši studenti na začátku bakaláře a která seznamuje s nástrahami studia. Pro žáky jsme ji nazvali Labyrint druhého stupně, během ní přes QR kódy poznávají své učitele a dostávají úkoly. Nejrůznější zadání z různých předmětů lze připravit i jako součást tzv. interaktivního hřiště, jehož prvky, puky, účastníci kurzu hledají v terénu. Atraktivní jsou pro děti i chytré hodinky, které sledují jejich pohybové chování, o kterém si pak mohou s učiteli povídat. Na pilotním kurzu malé účastníky také bavila tvorba krátkých tematických scének,“ přiblížil Marek Maráček s tím, že pozornost věnují i tomu, jak žáci tráví na kurzu volný čas, a velký prostor je dáván i jejich zpětné vazbě a reflexi absolvovaných aktivit.

Vedle adaptačních kurzů se řešitelé projektu v podobném duchu zaobírají i kurzy sportovními, zejména lyžařskými. S inovovanými metodikami chtějí seznámit prostřednictvím školení 150 učitelů ze základních a středních škol z regionů na pomezí České republiky a Slovenska, přičemž u prvního školení, které se uskuteční na počátku prosince v Beskydech již museli kvůli velkému zájmu navýšit kapacitu. Do ledna 2027 také uskuteční třicítku adaptačních a sportovních kurzů podle nových metodik.

Dvouletý projekt Naše učebny nepotřebují stěny: tvorba metodiky adaptačních a sportovních kurzů pro školy v česko-slovenském příhraničí – MASK je financován z programu Interreg Slovensko – Česko, který podporuje přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskem. Více o projektu najdete zde.

Vzdělávání může probíhat kdekoliv, pokud má smysl a přináší zážitek. Na této myšlence staví přeshraniční česko-slovenský projekt zkráceně nazvaný MASK, jehož cílem je inovace adaptačních a sportovních kurzů zejména na základních školách prostřednictvím prvků zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě s využitím moderních technologií. Síly v něm spojily Fakulta tělesné kultury UP s Vysokým učením technickým v Brně a Prešovskou univerzitou v Prešově. 

Metodiky, které pro kurzy v rámci projektu vznikají a se kterými se pedagogové škol z regionů na česko-slovenském seznámí během chystaných školení, jsou založené na principech zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě a kladou důraz na inkluzivní přístup k žákům se specifickými potřebami a na využití moderních technologií jako atraktivních pomocníků při výuce.

„Chceme dát kurzům větší přesah. Zaměřujeme se zejména na adaptační kurzy při přechodu na druhý stupeň základní školy, který pro některé žáky může být psychicky náročný a může dojít k zásadní změně vztahu ke škole. Nejde jen o to, že se už neučí pouze ve své třídě a ve výuce se střídají učitelé, často dochází také k proměně třídního kolektivu a také se více potkávají se staršími spolužáky a potenciálním rizikovým chováním. I s tímto pracujeme. Snažíme se přitom, aby náplň kurzů děti nejen rozvíjela a utužovala kolektiv, ale také bavila a kurzy byly zdrojem nezapomenutelných vzpomínek,“ uvedl za řešitele z katedry rekreologie FTK UP Marek Maráček.

video_sem

Inovované kurzy tak zahrnují nejrůznější hry založené na důvěře a spolupráci, ale například i aktivity, kde se účastníci neobejdou bez mobilu.

„Mimo jiné jsme využili hru, kterou absolvují naši studenti na začátku bakaláře a která seznamuje s nástrahami studia. Pro žáky jsme ji nazvali Labyrint druhého stupně, během ní přes QR kódy poznávají své učitele a dostávají úkoly. Nejrůznější zadání z různých předmětů lze připravit i jako součást tzv. interaktivního hřiště, jehož prvky, puky, účastníci kurzu hledají v terénu. Atraktivní jsou pro děti i chytré hodinky, které sledují jejich pohybové chování, o kterém si pak mohou s učiteli povídat. Na pilotním kurzu malé účastníky také bavila tvorba krátkých tematických scének,“ přiblížil Marek Maráček s tím, že pozornost věnují i tomu, jak žáci tráví na kurzu volný čas, a velký prostor je dáván i jejich zpětné vazbě a reflexi absolvovaných aktivit.

Vedle adaptačních kurzů se řešitelé projektu v podobném duchu zaobírají i kurzy sportovními, zejména lyžařskými. S inovovanými metodikami chtějí seznámit prostřednictvím školení 150 učitelů ze základních a středních škol z regionů na pomezí České republiky a Slovenska, přičemž u prvního školení, které se uskuteční na počátku prosince v Beskydech již museli kvůli velkému zájmu navýšit kapacitu. Do ledna 2027 také uskuteční třicítku adaptačních a sportovních kurzů podle nových metodik.

Dvouletý projekt Naše učebny nepotřebují stěny: tvorba metodiky adaptačních a sportovních kurzů pro školy v česko-slovenském příhraničí – MASK je financován z programu Interreg Slovensko – Česko, který podporuje přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskem. Více o projektu najdete zde.

Jak se měnila Olomouc od doby barokních bastionů přes rozvoj Velké Olomouce až po dnešní moderní město? Odpověď nabízí nová webová mapová aplikace „Proměny Olomouce v čase“, která umožňuje detailně sledovat vývoj města během téměř čtyř století. Projekt je zcela unikátní rozsahem zpracovaných dat i délkou období, které pokrývá. Vznikl díky spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Muzea umění Olomouc.

Speciální aplikace nabízí porovnání více než 70 mapových vrstev – od historických plánů ze 17. století přes vojenská mapování až po nejnovější ortofotomapy. Uživatelé si mohou libovolně kombinovat zobrazení různých období a sledovat vývoj městské zástavby, krajiny či dopravní infrastruktury. „Aplikace obsahuje také územní plány z různých období, takže je možné sledovat nejen to, jak Olomouc vypadala, ale i jak byla plánována,“ říká Jaroslav Burian, zástupce vedoucího katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Aplikace vznikala ve spolupráci geoinformatiků s historiky. Zásadním krokem při její tvorbě bylo georeferencování historických podkladů – tedy jejich přesné umístění do současného geografického prostoru. „U starých map to byl náročný proces, protože mnohé orientační body se do současnosti nedochovaly,“ říká hlavní autor mapy Stanislav Popelka. Při tvorbě mapy odborníci využili moderní otevřené a veřejně sdílené technologie. „Chtěli jsme především vytvořit systém, který bude vizuálně atraktivní, technicky otevřený a dlouhodobě udržitelný,“ vysvětluje Ondřej Růžička, autor technologické architektury projektu, spolupracovník katedry geoinformatiky a také její absolvent.

Součástí projektu je také storymapa „Proměny Olomouce v čase: Příběhy města v historických mapách“, která formou vizuálně komentovaných zastavení představuje vybrané lokality a jejich proměny. Uživatelé se mohou dozvědět například o zaniklých klášterech, přesunu hlavního nádraží, počátcích olomoucké fakultní nemocnice, kolektivizaci Hané nebo o tragickém zničení olomoucké synagogy. „Historické mapy nejsou jen vědeckým nástrojem, ale i prostředkem vyprávění o městě, jeho paměti a proměnách v čase. Přáli bychom si, aby lidé vnímali Olomouc nejen jako prostor, ale také jako živý organismus plný příběhů, které formovaly dnešní podobu města,“ uzavírá Ondřej Jakubec, zástupce vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP a také hlavní řešitel projektu. Podle jeho slov nejsou tak detailním způsobem a za tak dlouhé období zpracována data o vývoji žádného jiného města v České republice. Na tomto odborném zpracování se významně podíleli i odborníci z katedry historie Filozofické fakulty UP, zvláště Michael Viktořík, specialista na fenomén olomoucké pevnosti.

Aplikace je určena nejen odborníkům – historikům, geografům, urbanistům či architektům – ale i široké veřejnosti. Každý si může najít to, co ho osobně zajímá: kdy byly postaveny domy v jeho ulici, jak se měnilo okolí jeho čtvrti nebo jak vypadala Olomouc před sto lety.

Jak se měnila Olomouc od doby barokních bastionů přes rozvoj Velké Olomouce až po dnešní moderní město? Odpověď nabízí nová webová mapová aplikace „Proměny Olomouce v čase“, která umožňuje detailně sledovat vývoj města během téměř čtyř století. Projekt je zcela unikátní rozsahem zpracovaných dat i délkou období, které pokrývá. Vznikl díky spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Muzea umění Olomouc.

Speciální aplikace nabízí porovnání více než 70 mapových vrstev – od historických plánů ze 17. století přes vojenská mapování až po nejnovější ortofotomapy. Uživatelé si mohou libovolně kombinovat zobrazení různých období a sledovat vývoj městské zástavby, krajiny či dopravní infrastruktury. „Aplikace obsahuje také územní plány z různých období, takže je možné sledovat nejen to, jak Olomouc vypadala, ale i jak byla plánována,“ říká Jaroslav Burian, zástupce vedoucího katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Aplikace vznikala ve spolupráci geoinformatiků s historiky. Zásadním krokem při její tvorbě bylo georeferencování historických podkladů – tedy jejich přesné umístění do současného geografického prostoru. „U starých map to byl náročný proces, protože mnohé orientační body se do současnosti nedochovaly,“ říká hlavní autor mapy Stanislav Popelka. Při tvorbě mapy odborníci využili moderní otevřené a veřejně sdílené technologie. „Chtěli jsme především vytvořit systém, který bude vizuálně atraktivní, technicky otevřený a dlouhodobě udržitelný,“ vysvětluje Ondřej Růžička, autor technologické architektury projektu, spolupracovník katedry geoinformatiky a také její absolvent.

Součástí projektu je také storymapa „Proměny Olomouce v čase: Příběhy města v historických mapách“, která formou vizuálně komentovaných zastavení představuje vybrané lokality a jejich proměny. Uživatelé se mohou dozvědět například o zaniklých klášterech, přesunu hlavního nádraží, počátcích olomoucké fakultní nemocnice, kolektivizaci Hané nebo o tragickém zničení olomoucké synagogy. „Historické mapy nejsou jen vědeckým nástrojem, ale i prostředkem vyprávění o městě, jeho paměti a proměnách v čase. Přáli bychom si, aby lidé vnímali Olomouc nejen jako prostor, ale také jako živý organismus plný příběhů, které formovaly dnešní podobu města,“ uzavírá Ondřej Jakubec, zástupce vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP a také hlavní řešitel projektu. Podle jeho slov nejsou tak detailním způsobem a za tak dlouhé období zpracována data o vývoji žádného jiného města v České republice. Na tomto odborném zpracování se významně podíleli i odborníci z katedry historie Filozofické fakulty UP, zvláště Michael Viktořík, specialista na fenomén olomoucké pevnosti.

Aplikace je určena nejen odborníkům – historikům, geografům, urbanistům či architektům – ale i široké veřejnosti. Každý si může najít to, co ho osobně zajímá: kdy byly postaveny domy v jeho ulici, jak se měnilo okolí jeho čtvrti nebo jak vypadala Olomouc před sto lety.