Feed aggregator

Právnická fakulta bude mít od dubna nové výzkumné pracoviště. Členové fakultního akademického senátu souhlasili s návrhem děkana na vznik Institutu pro právo a pokročilé technologie. Ke stejnému datu dojde i k transformaci katedry jazyků na Ústav jazykové přípravy. Senátoři se na svém únorovém zasedání také zabývali například hodnocením tvůrčího výkonu akademických a vědeckých pracovníků nebo finančním ohodnocováním technicko-hospodářských pracovníků.  

Záměr na vznik Institutu pro právo a pokročilé technologie představil senátorům Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum. Nejprve upozornil na existenci podobně zaměřených pracovišť na jiných univerzitách ve světě a jejich společenskou potřebu. „Je nejvyšší čas, abychom v této oblasti doběhli vývoj. V názvu jsme záměrně použili slovní spojení pokročilé technologie. Právně-teoretické i některé regulační otázky jsou totiž společné všem technologiím – od digitálních až po nanotechnologie,“ řekl Ondrej Hamuľák.

Fakulta si od tohoto nového pracoviště slibuje především rozvoj špičkové vědy, zvýšení projektové aktivity, mezinárodní síťování, podporu talentů a vyplnění mezery v zatím nedostatečně pokrytých otázkách právního výzkumu. Institut bude navíc zastřešovat doktorský studijní program Právo a digitální technologie, který byl na fakultě zaveden v roce 2024.

„Dopad zřízení institutu na rozpočet fakulty bude zejména v prvních třech letech zanedbatelný. I poté bude potřeba fakultního financování minimální, zejména pro zajištění stability. Pracoviště se bude většinově spoléhat na vlastní zdroje. Zaměstnanci budou na pozici vědecko-výzkumných pracovníků a financování budou převážně z grantů a dalších prostředků generovaných činností institutu,“ vysvětlil Ondrej Hamuľák, kterého děkan pověřil dočasným vedením nového pracoviště, neboť na fakultě vede výzkumnou skupinu v oblasti práva a technologií, která je výchozí platformou pro založení institutu. Na vedoucího institutu bude následně vypsáno výběrové řízení.

Pro právnickou fakultu to bude vůbec první institut, statutární jednotka svého druhu, a vznikne dle článku 14 Statutu PF UP.

Ústav jazykové přípravy

Dalším bodem programu byl návrh vedení fakulty na transformaci katedry jazyků. Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj, vysvětlila, že Statut PF UP upravuje katedry jako organizační jednotky fakulty určené nejen pro vzdělávací ale i tvůrčí činnost. „Akademičtí pracovníci zařazení na katedrách jsou tedy povinni nejen ke vzdělávací, ale i tvůrčí činnosti, a tuto tvůrčí činnost, jako jsou odborné články, monografie a další výstupy, vykazovat v univerzitních systémech – OBD, ISHAP. Na katedře jazyků však převažuje pedagogická činnost, což je dáno charakterem výuky jazyků,“ vysvětlila proděkanka. Cílem organizační změny je tedy vytvořit Ústav jazykové přípravy jako pracoviště plnící specifický účel, jazykovou přípravu, a odbřemenit jeho členy od povinnosti tvůrčí činnosti.

Senátoři souhlasili s návrhem vedení fakulty a přijali v tomto bodě dvě na sebe navazující usnesení. Souhlasili se zrušením katedry jazyků k 31. březnu 2025 a se zřízením Ústavu jazykové přípravy jako dalšího fakultního pracoviště k 1. dubnu 2025.

Novelizace vnitřních norem

Vedení fakulty dále senátorům představilo novelizaci vnitřní normy O hodnocení tvůrčího výkonu akademických a vědeckých pracovníků. „Dochází ke změně parametrů hodnocení a byla vytvořena nová struktura relevantních výstupů. Chceme snížit celkovou kvantitativní zátěž a umožnit akademickým pracovníkům zaměřit se více na kvalitu, obsahovou preciznost a budování publikační strategie relevantní z hlediska externího hodnocení fakulty. Dále snížit administrativní náročnost systému, zjednodušit a zrychlit hodnoticí proces a využít data pro ohodnocení nadstandardních výkonů,“ představil novinky proděkan Ondrej Hamuľák.

Novelizace dozná také vnitřní norma Stanovení dalšího finančního ohodnocování technicko-hospodářských pracovníků PF UP. Důvodem novelizace je rozšíření rozmezí osobních příplatků.

Online testování

Studentští senátoři otevřeli diskuzi na téma testování online formou a využívání e-zdrojů při zkouškách. „Hlavním důvodem je snížit finanční náklady pro studenty, kteří si musí v některých předmětech kupovat drahé papírové studijní materiály, které mnohdy využijí pouze u zkoušek,“ podotkla Klára Žáková, místopředsedkyně senátu. Podle vedení fakulty by vhodným prostředím pro tento typ zkoušek byla platforma Moodle. Děkan přislíbil senátorům problematiku zařadit na program kolegia děkana a ověřit technické možnosti online testování.

Zápis ze zasedání je zveřejněn na webu senátu.

 

This year we will also celebrate twenty years of Researchers' Night in the Czech Republic at the Institute of Physics! In 2025, the Institute of Physics will also participate in the nationwide event Researchers' Night, during which hundreds of scientific buildings will come alive! You can look forward to excursions, workshops, a fun zone and much more. The theme of this year's event is Wealth. The event will take place on Friday 26 September 2024 from approximately 16:00 to 21:00. While we are preparing the program for you, you can have fun with the online program or look back at last year's Night of Science at www.nocvedcu.cz.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého se v příštích třech letech zaměří na to, jak digitální platformy a digitální nástroje proměňují přístup ke kulturnímu dědictví. Na výzkumný projekt s názvem Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době získala téměř stomilionovou dotační podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Už nyní se stěžejním tématům projektu věnuje zhruba sedmdesát výzkumných pracovníků.

Kulturní obsah se v posledních letech stále více přesouvá do digitálního prostředí. Filmy, hudba, knihy nebo historické dokumenty jsou dnes snadno dostupné online, často prostřednictvím globálních platforem, které rozhodují o tom, co uvidíme a co naopak zůstane skryté. Digitalizace tak zásadně ovlivňuje, jakým způsobem se setkáváme s kulturním dědictvím. Jaké příležitosti a výzvy uvedené téma přináší? A jaké konflikty mohou v tomto procesu vznikat? Na tyto otázky hledají odpovědi vědci z Filozofické fakulty UP ve spolupráci s odborníky z Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně v rámci projektu Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době.

Projekt, podpořený MŠMT ČR a EU, se zaměřuje na několik zásadních oblastí, které ovlivňují způsob, jakým se společnost v digitální době setkává s kulturním dědictvím. Jak se k lidem dostává kulturní obsah? Právě tato otázka je jedním z hlavních témat projektu. Představme si běžnou situaci – pustíme si film nebo hudbu na streamovací platformě, ale naše volba není zcela svobodná. Nabídka, ze které vybíráme, je totiž ovlivněna složitými algoritmy, které určují, co se nám zobrazí, a co zůstane v pozadí. Výzkum se proto zaměří na to, jak tyto algoritmy ovlivňují viditelnost kulturních děl, zda dávají dostatek prostoru místní tvorbě nebo menšinovým žánrům a jaké to může mít důsledky pro kulturní rozmanitost a digitální demokratickou veřejnost. 

Další oblastí, které se v projektu budou odborníci věnovat, je vliv digitálních technologií na vzdělávání. Mnoho škol dnes využívá digitální knihovny, virtuální muzea nebo interaktivní vzdělávací aplikace. Tyto nástroje mění způsob, jakým se učíme o historii, umění či tradicích, ale zároveň vyvolávají otázky, zda digitalizace skutečně zajišťuje lepší přístup ke kulturnímu dědictví, nebo zda naopak vytváří nové bariéry. Výzkumníci budou zjišťovat, jak efektivně tyto digitální nástroje podporují vzdělávání a jaké nové výzvy a problémy přinášejí. 

Součástí projektu je rovněž i analýza organizační kultury institucí kulturního dědictví. „Muzea, archivy, knihovny. Tyto instituce se musí neustále přizpůsobovat novým technologiím. Musí hledat způsoby, jak digitalizovat a zpřístupnit své sbírky širší veřejnosti. V projektu se tedy budeme věnovat i tomu, jak digitalizace mění jejich organizační kulturu, pracovní postupy a interakci s návštěvníky i odbornou veřejností. Zaměříme se rovněž na organizační kulturu komunit podílejících se na kolaborativních projektech digitálního přístupu k otevřenému obsahu. Příkladem je online encyklopedie Wikipedie, která patří mezi deset nejnavštěvovanějších webových stránek světa a v současnosti představuje jeden z hlavních zdrojů otevřeného vědění a informací,“ řekl hlavní řešitel projektu Pavel Zahrádka z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Odborníci tak budou zkoumat i potenciál a překážky spolupráce mezi veřejnými kulturními institucemi a veřejnoprávními organizacemi na jedné straně a digitálními platformami zajišťujícími otevřený přístup k poznání na straně druhé.

Výzkumný tým bude hledat rovněž odpovědi na normativní otázky spojené s digitálním přístupem ke kulturnímu dědictví. „Kdo rozhoduje o tom, co bude digitalizováno a zpřístupněno veřejnosti? Jaké právní problémy vznikají při sdílení kulturního obsahu online? Jak zajistit, aby digitalizace nenarušovala autorská práva či zájmy jednotlivých komunit? Podle jakých principů by měl fungovat automatizovaný systém na doporučování obsahu u veřejnoprávního vysílatele, který v současnosti provozuje prostřednictvím iVysílání nejrozsáhlejší digitální archiv audiovizuálního obsahu? Realizací projektu získáme lepší představu o tom, jak digitalizace a online platformy, jako sociální sítě či digitální archivy, ovlivňují náš vztah ke kultuře. Chceme tedy zkoumat nejen to, jak se mění přístup k informacím a kulturnímu obsahu, ale také to, jaké výzvy tyto změny přinášejí pro vzdělávání, kulturní politiku a právní regulaci,“ uzavřel Pavel Zahrádka.

Doc. Pavel Zahrádka, člen katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Dlouhodobě se věnuje výzkumu dopadu právní regulace na kulturní odvětví, kulturních politik a etice digitálních médií. V minulosti působil jako zastupující profesor na Münsterské univerzitě, vedl výzkumnou skupinu The Ethics of Copying v Centru pro interdisciplinární výzkum (ZIF) v německém Bielefeldu a působil jako hostující výzkumný pracovník na American University ve Washingtonu. Díky svým mezinárodním zkušenostem a kontaktům propojuje akademický výzkum s reálnými společenskými otázkami a podporuje mezioborovou spolupráci.

Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době. Reg. č. CZ.02.01.01/00/23_025/0008719. Projekt byl podpořen MŠMT ČR v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Je spolufinancován EU. Hlavní příjemce: Univerzita Palackého. Ta projekt realizuje ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze a Masarykovou v Brně. Na Univerzitě Palackého realizaci projektu zajišťuje Projektový servis UP.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého se v příštích třech letech zaměří na to, jak digitální platformy a digitální nástroje proměňují přístup ke kulturnímu dědictví. Na výzkumný projekt s názvem Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době získala téměř stomilionovou dotační podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Už nyní se stěžejním tématům projektu věnuje zhruba sedmdesát výzkumných pracovníků.

Kulturní obsah se v posledních letech stále více přesouvá do digitálního prostředí. Filmy, hudba, knihy nebo historické dokumenty jsou dnes snadno dostupné online, často prostřednictvím globálních platforem, které rozhodují o tom, co uvidíme a co naopak zůstane skryté. Digitalizace tak zásadně ovlivňuje, jakým způsobem se setkáváme s kulturním dědictvím. Jaké příležitosti a výzvy uvedené téma přináší? A jaké konflikty mohou v tomto procesu vznikat? Na tyto otázky hledají odpovědi vědci z Filozofické fakulty UP ve spolupráci s odborníky z Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně v rámci projektu Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době.

Projekt, podpořený MŠMT ČR a EU, se zaměřuje na několik zásadních oblastí, které ovlivňují způsob, jakým se společnost v digitální době setkává s kulturním dědictvím. Jak se k lidem dostává kulturní obsah? Právě tato otázka je jedním z hlavních témat projektu. Představme si běžnou situaci – pustíme si film nebo hudbu na streamovací platformě, ale naše volba není zcela svobodná. Nabídka, ze které vybíráme, je totiž ovlivněna složitými algoritmy, které určují, co se nám zobrazí, a co zůstane v pozadí. Výzkum se proto zaměří na to, jak tyto algoritmy ovlivňují viditelnost kulturních děl, zda dávají dostatek prostoru místní tvorbě nebo menšinovým žánrům a jaké to může mít důsledky pro kulturní rozmanitost a digitální demokratickou veřejnost. 

Další oblastí, které se v projektu budou odborníci věnovat, je vliv digitálních technologií na vzdělávání. Mnoho škol dnes využívá digitální knihovny, virtuální muzea nebo interaktivní vzdělávací aplikace. Tyto nástroje mění způsob, jakým se učíme o historii, umění či tradicích, ale zároveň vyvolávají otázky, zda digitalizace skutečně zajišťuje lepší přístup ke kulturnímu dědictví, nebo zda naopak vytváří nové bariéry. Výzkumníci budou zjišťovat, jak efektivně tyto digitální nástroje podporují vzdělávání a jaké nové výzvy a problémy přinášejí. 

Součástí projektu je rovněž i analýza organizační kultury institucí kulturního dědictví. „Muzea, archivy, knihovny. Tyto instituce se musí neustále přizpůsobovat novým technologiím. Musí hledat způsoby, jak digitalizovat a zpřístupnit své sbírky širší veřejnosti. V projektu se tedy budeme věnovat i tomu, jak digitalizace mění jejich organizační kulturu, pracovní postupy a interakci s návštěvníky i odbornou veřejností. Zaměříme se rovněž na organizační kulturu komunit podílejících se na kolaborativních projektech digitálního přístupu k otevřenému obsahu. Příkladem je online encyklopedie Wikipedie, která patří mezi deset nejnavštěvovanějších webových stránek světa a v současnosti představuje jeden z hlavních zdrojů otevřeného vědění a informací,“ řekl hlavní řešitel projektu Pavel Zahrádka z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Odborníci tak budou zkoumat i potenciál a překážky spolupráce mezi veřejnými kulturními institucemi a veřejnoprávními organizacemi na jedné straně a digitálními platformami zajišťujícími otevřený přístup k poznání na straně druhé.

Výzkumný tým bude hledat rovněž odpovědi na normativní otázky spojené s digitálním přístupem ke kulturnímu dědictví. „Kdo rozhoduje o tom, co bude digitalizováno a zpřístupněno veřejnosti? Jaké právní problémy vznikají při sdílení kulturního obsahu online? Jak zajistit, aby digitalizace nenarušovala autorská práva či zájmy jednotlivých komunit? Podle jakých principů by měl fungovat automatizovaný systém na doporučování obsahu u veřejnoprávního vysílatele, který v současnosti provozuje prostřednictvím iVysílání nejrozsáhlejší digitální archiv audiovizuálního obsahu? Realizací projektu získáme lepší představu o tom, jak digitalizace a online platformy, jako sociální sítě či digitální archivy, ovlivňují náš vztah ke kultuře. Chceme tedy zkoumat nejen to, jak se mění přístup k informacím a kulturnímu obsahu, ale také to, jaké výzvy tyto změny přinášejí pro vzdělávání, kulturní politiku a právní regulaci,“ uzavřel Pavel Zahrádka.

Doc. Pavel Zahrádka, člen katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Dlouhodobě se věnuje výzkumu dopadu právní regulace na kulturní odvětví, kulturních politik a etice digitálních médií. V minulosti působil jako zastupující profesor na Münsterské univerzitě, vedl výzkumnou skupinu The Ethics of Copying v Centru pro interdisciplinární výzkum (ZIF) v německém Bielefeldu a působil jako hostující výzkumný pracovník na American University ve Washingtonu. Díky svým mezinárodním zkušenostem a kontaktům propojuje akademický výzkum s reálnými společenskými otázkami a podporuje mezioborovou spolupráci.

Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době. Reg. č. CZ.02.01.01/00/23_025/0008719. Projekt byl podpořen MŠMT ČR v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Je spolufinancován EU. Hlavní příjemce: Univerzita Palackého. Ta projekt realizuje ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze a Masarykovou v Brně. Na Univerzitě Palackého realizaci projektu zajišťuje Projektový servis UP.

The conference program of ICOMAT 2025 will cover all branches of research in the field of martensitic transitions and phase-transforming materials, ranging from the latest theoretical, technological and characterization advancements to the state-of-art engineering applications, bringing together experts from all over the globe. 

Letos společně oslavíme i na Fyzikálním ústavu dvacet let Noci vědy v Česku! Fyzikální ústav se i v roce 2025 zapojí do celorepublikové události Noc vědy, při které v noci ožijí stovky vědeckých budov! Těšit se můžete na exkurze, workshopy, fun zónu a mnoho dalšího. Tématem letošní akce je Bohatství. Akce proběhne v pátek 26. 9. 2024 přibližně od 16:00 do 21:00. Zatímco my pro vás chystáme program, vy se můžete zabavit u online programu, nebo se ohlédnout za loňským ročníkem Noci vědy na www.nocvedcu.cz. 

Letos společně oslavíme i na Fyzikálním ústavu dvacet let Noci vědy v Česku! Fyzikální ústav se i v roce 2025 zapojí do celorepublikové události Noc vědy, při které v noci ožijí stovky vědeckých budov! Těšit se můžete na exkurze, workshopy, fun zónu a mnoho dalšího. Tématem letošní akce je Bohatství. Akce proběhne v pátek 26. 9. 2024 přibližně od 16:00 do 21:00. Zatímco my pro vás chystáme program, vy se můžete zabavit u online programu, nebo se ohlédnout za loňským ročníkem Noci vědy na www.nocvedcu.cz. 

The conference program of ICOMAT 2025 will cover all branches of research in the field of martensitic transitions and phase-transforming materials, ranging from the latest theoretical, technological and characterization advancements to the state-of-art engineering applications, bringing together experts from all over the globe. 

O vědě a vědcích, ale nejen o nich, bude další debata z cyklu Procházka s… Hostem rektora UP Martina Procházky bude moderátor České televize Daniel Stach. Beseda se koná v pátek 28. února od 15 hodin v aule Právnické fakulty UP.

Redaktor a moderátor České televize, ale i bývalý český reprezentant ve vodním slalomu. To je Daniel Stach. Vždy skvěle připravený novinář dokázal výrazné vědecké osobnosti celého světa přivést doslova až do obývacích pokojů českých domácností. I nejsložitější vědecká témata dokáže vysvětlit divákům jasně a srozumitelně. Není proto divu, že se stal nejmladším laureátem, kterému Akademie věd České republiky udělila medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. Za svou dosavadní práci získal i prestižní novinářská ocenění, jako je Novinářská křepelka nebo Cena Ferdinanda Peroutky. Pro Českou televizi pracuje od svých dvaadvaceti let, je členem a hlavním moderátorem redakce vědy, moderuje především pořady Hyde Park Civilizace či Věda 24.

V rozhovorech zpovídal už více než tři desítky laureátů Nobelovy ceny, ale také mnoho dalších významných světových vědců a zajímavých osobností. Rozhovory ale poskytuje i on sám. Loni tak například pro univerzitní magazín Žurnál UP, který se věnoval festivalu AFO, vysvětloval, proč je důležité, aby vědci a vědkyně dokázali srozumitelně mluvit o své práci. „Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává, a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají. Za prvé proto, že je to správné. Za druhé proto, že je to ve třetím tisíciletí součástí jejich práce – lidé mají nárok vědět, co vědci dělají a k čemu jejich práce je nebo může být dobrá.“

S rektorem UP Martinem Procházkou si bude povídat mimo jiné o tom, jak myslí špičkoví vědci a na co se před rozhovorem s nimi (ne)dá připravit. Nebude to ale jediné vystoupení Daniela Stacha ten den v Olomouci a na univerzitě. Už dopoledne od 11 hodin povede v Pevnosti poznání workshop na téma Věda a umění popularizace, večer pak bude moderovat Reprezentační ples UP a Nadačního fondu UP.

Procházka s… Danielem Stachem se koná 28. února od 15 hodin v aule Právnické fakulty UP. Vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je však třeba se registrovat zde.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková a lékař Tomáš Kempný.

O vědě a vědcích, ale nejen o nich, bude další debata z cyklu Procházka s… Hostem rektora UP Martina Procházky bude moderátor České televize Daniel Stach. Beseda se koná v pátek 28. února od 15 hodin v aule Právnické fakulty UP.

Redaktor a moderátor České televize, ale i bývalý český reprezentant ve vodním slalomu. To je Daniel Stach. Vždy skvěle připravený novinář dokázal výrazné vědecké osobnosti celého světa přivést doslova až do obývacích pokojů českých domácností. I nejsložitější vědecká témata dokáže vysvětlit divákům jasně a srozumitelně. Není proto divu, že se stal nejmladším laureátem, kterému Akademie věd České republiky udělila medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. Za svou dosavadní práci získal i prestižní novinářská ocenění, jako je Novinářská křepelka nebo Cena Ferdinanda Peroutky. Pro Českou televizi pracuje od svých dvaadvaceti let, je členem a hlavním moderátorem redakce vědy, moderuje především pořady Hyde Park Civilizace či Věda 24.

V rozhovorech zpovídal už více než tři desítky laureátů Nobelovy ceny, ale také mnoho dalších významných světových vědců a zajímavých osobností. Rozhovory ale poskytuje i on sám. Loni tak například pro univerzitní magazín Žurnál UP, který se věnoval festivalu AFO, vysvětloval, proč je důležité, aby vědci a vědkyně dokázali srozumitelně mluvit o své práci. „Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává, a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají. Za prvé proto, že je to správné. Za druhé proto, že je to ve třetím tisíciletí součástí jejich práce – lidé mají nárok vědět, co vědci dělají a k čemu jejich práce je nebo může být dobrá.“

S rektorem UP Martinem Procházkou si bude povídat mimo jiné o tom, jak myslí špičkoví vědci a na co se před rozhovorem s nimi (ne)dá připravit. Nebude to ale jediné vystoupení Daniela Stacha ten den v Olomouci a na univerzitě. Už dopoledne od 11 hodin povede v Pevnosti poznání workshop na téma Věda a umění popularizace, večer pak bude moderovat Reprezentační ples UP a Nadačního fondu UP.

Procházka s… Danielem Stachem se koná 28. února od 15 hodin v aule Právnické fakulty UP. Vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je však třeba se registrovat zde.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková a lékař Tomáš Kempný.

Výjimečný zážitek měli vyučující i studenti portugalštiny Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Zkraje února se s nimi v Praze potkal Marcelo Rebelo de Sousa, prezident Portugalské republiky.

Naposledy navštívil Českou republiku prezident Portugalské republiky v dubnu 2010. Od té doby uplynula řada let a Aníbala Cavaco Silvu, tehdejšího prezidenta, vystřídal ve funkci Marcelo Rebelo de Sousa, jenž zkraje února v Praze uvítal vyučující i studenty portugalštiny.

 „Nejprve se v Keiserštejnském paláci setkal s portugalskou komunitou a s vyučujícími portugalštiny. Ve svém projevu nezapřel minulost televizního moderátora a vysokoškolského učitele práv. Mluvil o národní hrdosti, pohostinnosti České republiky, o blízkosti obou národů a velké vzájemné náklonnosti. Ta podle něj panuje od dob Václava Havla a Mária Soarese, jenž našemu prvnímu porevolučnímu prezidentovi přivezl auto značky Renault, aby v prvních letech své funkce nemusel jezdit v komunistické Volze nebo Tatře 613. Ve své bezprostřednosti pan prezident zašel tak daleko, že si s námi vyučujícími udělal selfíčko,“ popsala nadmíru milé setkání Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, jež se do Prahy vydala společně s kolegyněmi Zuzanou Burianovou a Petrou Svobodovou.

Setkání s portugalskou hlavou státu se v následujícím dni společně se Zuzanou Burianovou z katedry romanistiky FF UP zúčastnil i vedoucí této katedry Daniel Nemrava, a to na Pražském hradě při slavnostní večeři s prezidentem České republiky Petrem Pavlem. Třetí den pak Marcelo Rebelo de Sousa debatoval v Karolinu s portugalskými studenty studujícími v České republice a s českými studenty portugalštiny.

„Besedy se zúčastnila i necelá desítka našich studentů portugalštiny. Pan prezident byl velmi srdečný a bezprostřední, takže se setkání, původně plánované na dvacet minut, protáhlo téměř na hodinu. Marcelo Rebelo de Sousa odpověděl i na dotaz, vztahující se k environmentální tématice, jenž položil náš student Jan Škoda. Prezident ve své reakci potvrdil a zároveň zdůraznil zodpovědný přístup Portugalska k problémům životního prostředí a uvedl, že se Portugalsko rozhodně nezříká případných omezení ve prospěch pozitivního vývoje životního prostředí,“ doplnila Kateřina Ritterová. Podle ní byla zajímavá, a navíc i vtipná následující přednáška, kterou prezident Portugalska proslovil v angličtině a v níž hovořil o důležitosti spolupráce Evropy, o podobnosti obou zemí a o možnostech spolupráce a porozumění. Setkání s prezidentem Portugalska se v Praze uskutečnilo od 4. do 6. února.

Výjimečný zážitek měli vyučující i studenti portugalštiny Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Zkraje února se s nimi v Praze potkal Marcelo Rebelo de Sousa, prezident Portugalské republiky.

Naposledy navštívil Českou republiku prezident Portugalské republiky v dubnu 2010. Od té doby uplynula řada let a Aníbala Cavaco Silvu, tehdejšího prezidenta, vystřídal ve funkci Marcelo Rebelo de Sousa, jenž zkraje února v Praze uvítal vyučující i studenty portugalštiny.

 „Nejprve se v Keiserštejnském paláci setkal s portugalskou komunitou a s vyučujícími portugalštiny. Ve svém projevu nezapřel minulost televizního moderátora a vysokoškolského učitele práv. Mluvil o národní hrdosti, pohostinnosti České republiky, o blízkosti obou národů a velké vzájemné náklonnosti. Ta podle něj panuje od dob Václava Havla a Mária Soarese, jenž našemu prvnímu porevolučnímu prezidentovi přivezl auto značky Renault, aby v prvních letech své funkce nemusel jezdit v komunistické Volze nebo Tatře 613. Ve své bezprostřednosti pan prezident zašel tak daleko, že si s námi vyučujícími udělal selfíčko,“ popsala nadmíru milé setkání Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, jež se do Prahy vydala společně s kolegyněmi Zuzanou Burianovou a Petrou Svobodovou.

Setkání s portugalskou hlavou státu se v následujícím dni společně se Zuzanou Burianovou z katedry romanistiky FF UP zúčastnil i vedoucí této katedry Daniel Nemrava, a to na Pražském hradě při slavnostní večeři s prezidentem České republiky Petrem Pavlem. Třetí den pak Marcelo Rebelo de Sousa debatoval v Karolinu s portugalskými studenty studujícími v České republice a s českými studenty portugalštiny.

„Besedy se zúčastnila i necelá desítka našich studentů portugalštiny. Pan prezident byl velmi srdečný a bezprostřední, takže se setkání, původně plánované na dvacet minut, protáhlo téměř na hodinu. Marcelo Rebelo de Sousa odpověděl i na dotaz, vztahující se k environmentální tématice, jenž položil náš student Jan Škoda. Prezident ve své reakci potvrdil a zároveň zdůraznil zodpovědný přístup Portugalska k problémům životního prostředí a uvedl, že se Portugalsko rozhodně nezříká případných omezení ve prospěch pozitivního vývoje životního prostředí,“ doplnila Kateřina Ritterová. Podle ní byla zajímavá, a navíc i vtipná následující přednáška, kterou prezident Portugalska proslovil v angličtině a v níž hovořil o důležitosti spolupráce Evropy, o podobnosti obou zemí a o možnostech spolupráce a porozumění. Setkání s prezidentem Portugalska se v Praze uskutečnilo od 4. do 6. února.

Univerzita Palackého neustále inovuje studijní nabídku a otevírá pro zájemce a zájemkyně o studium nové studijní programy zohledňující aktuální požadavky trhu práce i moderní trendy. Stejně tomu je i v případě přijímacího řízení do dalšího akademického roku, kdy studijní novinky představila pedagogická, filozofická, přírodovědecká i teologická fakulta. Podat e-přihlášku na většinu studijních programů osmi fakult olomoucké univerzity lze do 15. března, cena za přihlášku činí 790 korun. 

Pedagogická fakulta UP nově nabízí profesní bakalářský program Učitelství pro mateřské školy a kombinovaný navazující magisterský program Učitelství zdravotně-preventivních předmětů pro střední a vyšší odborné školy.

Studijní novinku má i Přírodovědecká fakulta UP, jež nabízí bakalářský program Průmyslové technologie a materiály. „Jde o profesně orientovaný program pro studující se zájmem o chemii a fyziku a jejich praktické uplatnění. Spolupracují na něm tři katedry přírodovědecké fakulty a externí průmysloví partneři. Absolventi získají odborné znalosti a dovednosti využitelné v chemickém a technologickém průmyslu," popsal ho docent Ivan Nemec, který je jeho garantem.

Filozofická fakulta UP má v nabídce hned několik nových bakalářských profesních programů, konkrétně Čínština pro praxi, Korejština pro praxi, Korejština pro hospodářskou praxi nebo Vietnamština pro praxi. 

Na cyrilometodějské teologické fakultě nedávno doplnili nabídku o navazující magisterský program Etika a kultura krizové komunikace, který je možné studovat v prezenční i distanční formě. „S rostoucím vlivem sociálních sítí, rozšířením kybernetických útoků, dezinformací a konfliktů vzniká potřeba znalosti krizových komunikačních strategií. Program je designovaný pro studující, kteří mají zájem o etické otázky provázející komunikační strategie během krize ve všech jejích fázích,“ uvedl Jaroslav Franc z katedry komunikace teologické fakulty.

Přehled studijních programů najdou zájemci a zájemkyně v katalogu studijních programů a také na speciálním webu Univerzitní město s kompletním informačním servisem o studiu. Na většinu programů bakalářského, navazujícího, magisterského i doktorského studia se dá podat e-přihláška do poloviny března, některé v nabídce například teologické fakulty mají uzávěrku podání i později. Na vybrané doktorské programy se dá přihlásit do konce dubna či května.

UP patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, jež na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících, kterým studium zpříjemňuje moderní UPlikace. Každoročně si na UP podá e-přihlášku okolo 24 tisíc uchazečů a uchazeček.

Univerzita Palackého neustále inovuje studijní nabídku a otevírá pro zájemce a zájemkyně o studium nové studijní programy zohledňující aktuální požadavky trhu práce i moderní trendy. Stejně tomu je i v případě přijímacího řízení do dalšího akademického roku, kdy studijní novinky představila pedagogická, filozofická, přírodovědecká i teologická fakulta. Podat e-přihlášku na většinu studijních programů osmi fakult olomoucké univerzity lze do 15. března, cena za přihlášku činí 790 korun. 

Pedagogická fakulta UP nově nabízí profesní bakalářský program Učitelství pro mateřské školy a kombinovaný navazující magisterský program Učitelství zdravotně-preventivních předmětů pro střední a vyšší odborné školy.

Studijní novinku má i Přírodovědecká fakulta UP, jež nabízí bakalářský program Průmyslové technologie a materiály. „Jde o profesně orientovaný program pro studující se zájmem o chemii a fyziku a jejich praktické uplatnění. Spolupracují na něm tři katedry přírodovědecké fakulty a externí průmysloví partneři. Absolventi získají odborné znalosti a dovednosti využitelné v chemickém a technologickém průmyslu," popsal ho docent Ivan Nemec, který je jeho garantem.

Filozofická fakulta UP má v nabídce hned několik nových bakalářských profesních programů, konkrétně Čínština pro praxi, Korejština pro praxi, Korejština pro hospodářskou praxi nebo Vietnamština pro praxi. 

Na cyrilometodějské teologické fakultě nedávno doplnili nabídku o navazující magisterský program Etika a kultura krizové komunikace, který je možné studovat v prezenční i distanční formě. „S rostoucím vlivem sociálních sítí, rozšířením kybernetických útoků, dezinformací a konfliktů vzniká potřeba znalosti krizových komunikačních strategií. Program je designovaný pro studující, kteří mají zájem o etické otázky provázející komunikační strategie během krize ve všech jejích fázích,“ uvedl Jaroslav Franc z katedry komunikace teologické fakulty.

Přehled studijních programů najdou zájemci a zájemkyně v katalogu studijních programů a také na speciálním webu Univerzitní město s kompletním informačním servisem o studiu. Na většinu programů bakalářského, navazujícího, magisterského i doktorského studia se dá podat e-přihláška do poloviny března, některé v nabídce například teologické fakulty mají uzávěrku podání i později. Na vybrané doktorské programy se dá přihlásit do konce dubna či května.

UP patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, jež na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících, kterým studium zpříjemňuje moderní UPlikace. Každoročně si na UP podá e-přihlášku okolo 24 tisíc uchazečů a uchazeček.

U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě stojí za zmínku příběh docentky Jany Skopalové, která se během studia specializovala na analytickou chemii, která se stala její srdeční záležitostí. Ve své vědecké práci propojuje elektrochemii s hmotnostní spektrometrií a vyvíjí nové metody využitelné v praxi.

Její výzkum má významný přesah do farmaceutického průmyslu i boje proti nebezpečným drogám.

Když se vás známí zeptají, co děláte, jak odpovíte?

Řekla bych, že jsem vysokoškolská učitelka. Vysoká škola spojuje dvě klíčové role – vzdělávací a výzkumnou. Na jedné straně předáváte znalostí dalším generacím, na druhé se věnujete vlastnímu vědeckému bádání. K učitelství ale mám velmi blízko, protože jsem ho studovala. Konkrétně obor Matematika – chemie. Během studií jsem si uvědomila, že je mi bližší chemie, proto jsem se rozhodla jí věnovat i v rámci doktorského studia. A analytická chemie je pro mě srdeční záležitostí.

Čemu se konkrétně věnujete ve vědecké práci?

Na přírodovědecké fakultě se zabývám napodobováním přírodních procesů, konkrétně těch chemických, které příroda zvládá s obdivuhodnou dokonalostí. Fascinujícím příkladem je metabolismus probíhající v játrech – této komplexní biochemické továrně. Játra jsou zodpovědná mimo jiné za odbourávání cizorodých látek, ať už jde o toxiny, pesticidy, průmyslové zplodiny nebo léčiva, která se do našeho těla dostávají různými cestami. A právě léčiva jsou látky, které nás hodně zajímají. Snažíme se pomocí elektrochemie napodobit některé metabolické reakce. Většina těchto procesů je založena na oxidačních reakcích. Zatímco příroda využívá specifické enzymy, elektrochemie, ač není tak dokonalá, dokáže některé z těchto procesů úspěšně simulovat prostřednictvím oxidačně redukčních reakcí v jednoduchém elektrochemickém článku. Praktický význam tohoto výzkumu spočívá především ve vývoji nových léčiv. Je klíčové sledovat jejich stabilitu, protože žijeme v oxidačním prostředí, kde je všudypřítomný kyslík. Oxidační reakce mohou vést k degradaci léčiv, ztrátě jejich účinnosti nebo přeměně na jiné látky. Pochopení těchto procesů je tedy zásadní pro vývoj stabilnějších a účinnějších léčiv.

Vidíte nějaké pokroky ve své práci? Co považujete za úspěch ve své práci?

Úspěch vidím například v tom, že se nám to vůbec podařilo. Není mnoho pracovišť na světě, které by se věnovaly simulaci biochemických reakcí pomocí elektrochemie. Nám se podařilo propojit elektrochemii přímo s jinou analytickou metodou – s hmotnostní spektrometrií. Pomocí ní dokážeme velice rychle identifikovat produkty, které vznikají v elektrochemickém článku oxidací. V řádu jednotek minut jsme schopni vidět, na co se přeměňuje studované léčivo nebo nějaká biologicky aktivní látka. My se snažíme, protože jsme analytici, také využívat těchto principů k vývoji metod, které jsou použitelné pro praxi. Elektrochemické metody jsou velice jednoduché ve svém principu a jsou poměrně levné. Takový elektrochemický analyzátor je mnohem levnější než některé jiné, sice sofistikovanější, ale mnohem nákladnější analytické přístroje. Takže rozšíření elektroanalýzy do praxe může být perspektivní i z tohoto důvodu. Navíc ji mohou ovládat i lidé, kteří nejsou školeni, nemusí být analytici. Jeden z nejběžnějších analytických přístrojů je glukometr. Samovyšetření glukózy využívá také elektrochemické principy. Takže si myslím, že elektrochemie má nějakým způsobem budoucnost.

Váš výzkum má přesah i do zahraničí?

Určitě. Od roku 2020 jsme řešili projekt, který byl zaměřený na studium přenosu biologicky aktivních psychotropních a návykových látek přes biologické membrány. V rámci tohoto projektu jsme se také zabývali vývojem elektrochemických metod pro analýzu těchto látek. Jako cílovou skupinu látek jsme si vybrali fentanyly. Fentanyl je v současné době nechvalně známá droga. Původně byly fentanyly syntetizovány pro farmaceutické využití, např. při anestezii nebo tišení bolesti. Bohužel tyto látky jsou velice aktivní, psychotropní, mají mnohem silnější účinek než heroin (50x) a morfium (100x). To je sice vynikající pro potlačení velmi silných bolestivých stavů, např. u lidí s rakovinou, ale bohužel to také vede ke zneužívání. Velké problémy s fentanylem zažívají od roku 2011 ve Spojených státech amerických, kdy se tyto látky dostaly na černý trh. Syntetizují se pořád nové a nové analogy, tak aby byly velmi těžko zachytitelné. Nicméně ta vlna přílivu fentanylu, který se zřejmě vyrábí v asijských zemích a dováží se nelegálně do Mexika a USA, způsobuje velkou kalamitu. Je známo, že v Chicagu a San Francisku existují tzv. zombie čtvrti, kde je fentanyl zneužíván v obrovské míře a způsobuje úmrtí mnoha lidí. Je to velký společenský problém nejen v Americe, ale už i v Evropě a České republice. Už i u nás je registrováno několik případů úmrtí z předávkování. Takže my se snažíme přispívat jako analytici a vyvíjíme jednoduchou elektrochemickou metodu pro rychlou analýzu fentanylu vedle jiných analgetických či psychoaktivních látek v terénních podmínkách. A musím říct, že se nám to daří. Experimenty, které provádíme, vypadají, že budou úspěšné. Fentanyl má totiž velmi krásnou specifickou strukturu z hlediska elektrochemické reaktivity. Snažíme se nyní objasnit princip této elektrochemické reakce. Jiné běžně známé drogy tuto reakci neposkytují.

Jde skloubit práce vědkyně s mateřstvím?

Není to úplně jednoduché a možná i to je ten důvod, proč nezůstává tolik žen dlouhodobě ve vědě. Pokud chcete mít rodinu a věnovat se jí, není jednoduché to skloubit. Já jsem měla štěstí na chápajícího manžela, který toleroval, že jsem dlouho v práci. S hlídáním dětí nám pomáhali jeho i mí rodiče.

Celý rozhovor s Janou Skopalovou si můžete poslechnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě stojí za zmínku příběh docentky Jany Skopalové, která se během studia specializovala na analytickou chemii, která se stala její srdeční záležitostí. Ve své vědecké práci propojuje elektrochemii s hmotnostní spektrometrií a vyvíjí nové metody využitelné v praxi.

Její výzkum má významný přesah do farmaceutického průmyslu i boje proti nebezpečným drogám.

Když se vás známí zeptají, co děláte, jak odpovíte?

Řekla bych, že jsem vysokoškolská učitelka. Vysoká škola spojuje dvě klíčové role – vzdělávací a výzkumnou. Na jedné straně předáváte znalostí dalším generacím, na druhé se věnujete vlastnímu vědeckému bádání. K učitelství ale mám velmi blízko, protože jsem ho studovala. Konkrétně obor Matematika – chemie. Během studií jsem si uvědomila, že je mi bližší chemie, proto jsem se rozhodla jí věnovat i v rámci doktorského studia. A analytická chemie je pro mě srdeční záležitostí.

Čemu se konkrétně věnujete ve vědecké práci?

Na přírodovědecké fakultě se zabývám napodobováním přírodních procesů, konkrétně těch chemických, které příroda zvládá s obdivuhodnou dokonalostí. Fascinujícím příkladem je metabolismus probíhající v játrech – této komplexní biochemické továrně. Játra jsou zodpovědná mimo jiné za odbourávání cizorodých látek, ať už jde o toxiny, pesticidy, průmyslové zplodiny nebo léčiva, která se do našeho těla dostávají různými cestami. A právě léčiva jsou látky, které nás hodně zajímají. Snažíme se pomocí elektrochemie napodobit některé metabolické reakce. Většina těchto procesů je založena na oxidačních reakcích. Zatímco příroda využívá specifické enzymy, elektrochemie, ač není tak dokonalá, dokáže některé z těchto procesů úspěšně simulovat prostřednictvím oxidačně redukčních reakcí v jednoduchém elektrochemickém článku. Praktický význam tohoto výzkumu spočívá především ve vývoji nových léčiv. Je klíčové sledovat jejich stabilitu, protože žijeme v oxidačním prostředí, kde je všudypřítomný kyslík. Oxidační reakce mohou vést k degradaci léčiv, ztrátě jejich účinnosti nebo přeměně na jiné látky. Pochopení těchto procesů je tedy zásadní pro vývoj stabilnějších a účinnějších léčiv.

Vidíte nějaké pokroky ve své práci? Co považujete za úspěch ve své práci?

Úspěch vidím například v tom, že se nám to vůbec podařilo. Není mnoho pracovišť na světě, které by se věnovaly simulaci biochemických reakcí pomocí elektrochemie. Nám se podařilo propojit elektrochemii přímo s jinou analytickou metodou – s hmotnostní spektrometrií. Pomocí ní dokážeme velice rychle identifikovat produkty, které vznikají v elektrochemickém článku oxidací. V řádu jednotek minut jsme schopni vidět, na co se přeměňuje studované léčivo nebo nějaká biologicky aktivní látka. My se snažíme, protože jsme analytici, také využívat těchto principů k vývoji metod, které jsou použitelné pro praxi. Elektrochemické metody jsou velice jednoduché ve svém principu a jsou poměrně levné. Takový elektrochemický analyzátor je mnohem levnější než některé jiné, sice sofistikovanější, ale mnohem nákladnější analytické přístroje. Takže rozšíření elektroanalýzy do praxe může být perspektivní i z tohoto důvodu. Navíc ji mohou ovládat i lidé, kteří nejsou školeni, nemusí být analytici. Jeden z nejběžnějších analytických přístrojů je glukometr. Samovyšetření glukózy využívá také elektrochemické principy. Takže si myslím, že elektrochemie má nějakým způsobem budoucnost.

Váš výzkum má přesah i do zahraničí?

Určitě. Od roku 2020 jsme řešili projekt, který byl zaměřený na studium přenosu biologicky aktivních psychotropních a návykových látek přes biologické membrány. V rámci tohoto projektu jsme se také zabývali vývojem elektrochemických metod pro analýzu těchto látek. Jako cílovou skupinu látek jsme si vybrali fentanyly. Fentanyl je v současné době nechvalně známá droga. Původně byly fentanyly syntetizovány pro farmaceutické využití, např. při anestezii nebo tišení bolesti. Bohužel tyto látky jsou velice aktivní, psychotropní, mají mnohem silnější účinek než heroin (50x) a morfium (100x). To je sice vynikající pro potlačení velmi silných bolestivých stavů, např. u lidí s rakovinou, ale bohužel to také vede ke zneužívání. Velké problémy s fentanylem zažívají od roku 2011 ve Spojených státech amerických, kdy se tyto látky dostaly na černý trh. Syntetizují se pořád nové a nové analogy, tak aby byly velmi těžko zachytitelné. Nicméně ta vlna přílivu fentanylu, který se zřejmě vyrábí v asijských zemích a dováží se nelegálně do Mexika a USA, způsobuje velkou kalamitu. Je známo, že v Chicagu a San Francisku existují tzv. zombie čtvrti, kde je fentanyl zneužíván v obrovské míře a způsobuje úmrtí mnoha lidí. Je to velký společenský problém nejen v Americe, ale už i v Evropě a České republice. Už i u nás je registrováno několik případů úmrtí z předávkování. Takže my se snažíme přispívat jako analytici a vyvíjíme jednoduchou elektrochemickou metodu pro rychlou analýzu fentanylu vedle jiných analgetických či psychoaktivních látek v terénních podmínkách. A musím říct, že se nám to daří. Experimenty, které provádíme, vypadají, že budou úspěšné. Fentanyl má totiž velmi krásnou specifickou strukturu z hlediska elektrochemické reaktivity. Snažíme se nyní objasnit princip této elektrochemické reakce. Jiné běžně známé drogy tuto reakci neposkytují.

Jde skloubit práce vědkyně s mateřstvím?

Není to úplně jednoduché a možná i to je ten důvod, proč nezůstává tolik žen dlouhodobě ve vědě. Pokud chcete mít rodinu a věnovat se jí, není jednoduché to skloubit. Já jsem měla štěstí na chápajícího manžela, který toleroval, že jsem dlouho v práci. S hlídáním dětí nám pomáhali jeho i mí rodiče.

Celý rozhovor s Janou Skopalovou si můžete poslechnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.