Feed aggregator

Mít možnost říct svůj názor na to, jak se mi líbí výuka, co oceňuju na vyučujícím i co se mi nelíbí a mohlo by se zlepšit. A naopak poskytnout zpětnou vazbu těm, kteří stojí před zaplněnými posluchárnami. Tak se dá ve zkratce popsat systém studentských evaluací, které tento týden odstartovaly na UP a jejichž prostřednictvím mohou studenti dát svým pedagogům zpětnou vazbu.

Hodnocení se týká všech vyučovaných předmětů. „Evaluaci výuky na Univerzitě Palackého chápeme jako důležitou součást systému zajišťování kvality. Prostřednictvím hodnocení ze strany studentů získávají vyučující, vedoucí pracovišť i vedení fakulty potřebnou zpětnou vazbu k obsahu i organizaci předmětů. Tyto podněty nám umožňují dlouhodobě a systematicky sledovat úroveň výuky, ověřovat soulad jejího průběhu s anotací předmětu, reflektovat používané metody i přístup vyučujících a na tomto základě výuku průběžně zkvalitňovat. Zároveň evaluace podporuje rozvoj pedagogické činnosti a přispívá k otevřené komunikaci v rámci jednotlivých fakult i celé univerzity, čímž napomáhá zvyšování kvality vzdělávání jako celku,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Princip evaluace na UP je zavedený a probíhá v několika krocích. Na samém začátku je student, který prostřednictvím dotazníků sdělí svou spokojenost či nespokojenost s výukou konkrétního předmětu. Pokud přidá slovní komentář, může na něj v dalším kroku reagovat vyučující. Garant předmětu pak ve spolupráci s pedagogem zajistí vypořádání komentářů studentů a vyhodnotí celkový průběh realizace předmětu. Právě slovní komentáře, kterými mohou studenti konkretizovat svá hodnocení, mají značnou váhu. Vyučující je mohou využít například jako podněty pro inovaci předmětu.

Jak se hodnotí? Evaluovat je možné prostřednictvím univerzitního systému hodnocení kvality, který je k dispozici na eval.upol.cz, také je dostupný přes Portál UP či v UPlikaci. Každému studentovi či studentce se před zahájením hodnocení automaticky vygeneruje sada dotazníků podle předmětů zapsaných v IS STAG. Na tyto dotazníky mohou studenti odpovídat po celou dobu, kdy je hodnocení otevřené. Z důvodu anonymity nelze dotazníky průběžně ukládat, a tedy se k nim ani později vracet.

Důležité je vědět, že hodnocení je anonymní. „U některých studentů přetrvávají obavy, že pokud odešlou kritickou evaluaci předmětu, mohli by za svou otevřenost čelit nepříjemným důsledkům, protože by bylo možné zpětně dohledat autora hodnocení. I proto univerzita používá vlastní systém evaluace studia, který je od začátku navržen jako anonymní. Z hodnocení tedy není možné zjistit, jak konkrétní student či studentka posuzovali jednotlivé předměty. U každého studenta se eviduje pouze to, zda evaluaci vyplnil, nebo nikoliv. Toto omezení je nezbytné k tomu, aby mohl každý hodnotit daný předmět pouze jednou,“ vysvětlil Milan Večerka, metodik studijních programů z oddělení dalšího vzdělávání a inovací UP.

Hodnocení výuky probíhá každý akademický rok dvakrát – za zimní a za letní semestr. Aktuální hodnocení studentů začalo 8. prosince a potrvá do 9. února 2026.

Mít možnost říct svůj názor na to, jak se mi líbí výuka, co oceňuju na vyučujícím i co se mi nelíbí a mohlo by se zlepšit. A naopak poskytnout zpětnou vazbu těm, kteří stojí před zaplněnými posluchárnami. Tak se dá ve zkratce popsat systém studentských evaluací, které tento týden odstartovaly na UP a jejichž prostřednictvím mohou studenti dát svým pedagogům zpětnou vazbu.

Hodnocení se týká všech vyučovaných předmětů. „Evaluaci výuky na Univerzitě Palackého chápeme jako důležitou součást systému zajišťování kvality. Prostřednictvím hodnocení ze strany studentů získávají vyučující, vedoucí pracovišť i vedení fakulty potřebnou zpětnou vazbu k obsahu i organizaci předmětů. Tyto podněty nám umožňují dlouhodobě a systematicky sledovat úroveň výuky, ověřovat soulad jejího průběhu s anotací předmětu, reflektovat používané metody i přístup vyučujících a na tomto základě výuku průběžně zkvalitňovat. Zároveň evaluace podporuje rozvoj pedagogické činnosti a přispívá k otevřené komunikaci v rámci jednotlivých fakult i celé univerzity, čímž napomáhá zvyšování kvality vzdělávání jako celku,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Princip evaluace na UP je zavedený a probíhá v několika krocích. Na samém začátku je student, který prostřednictvím dotazníků sdělí svou spokojenost či nespokojenost s výukou konkrétního předmětu. Pokud přidá slovní komentář, může na něj v dalším kroku reagovat vyučující. Garant předmětu pak ve spolupráci s pedagogem zajistí vypořádání komentářů studentů a vyhodnotí celkový průběh realizace předmětu. Právě slovní komentáře, kterými mohou studenti konkretizovat svá hodnocení, mají značnou váhu. Vyučující je mohou využít například jako podněty pro inovaci předmětu.

Jak se hodnotí? Evaluovat je možné prostřednictvím univerzitního systému hodnocení kvality, který je k dispozici na eval.upol.cz, také je dostupný přes Portál UP či v UPlikaci. Každému studentovi či studentce se před zahájením hodnocení automaticky vygeneruje sada dotazníků podle předmětů zapsaných v IS STAG. Na tyto dotazníky mohou studenti odpovídat po celou dobu, kdy je hodnocení otevřené. Z důvodu anonymity nelze dotazníky průběžně ukládat, a tedy se k nim ani později vracet.

Důležité je vědět, že hodnocení je anonymní. „U některých studentů přetrvávají obavy, že pokud odešlou kritickou evaluaci předmětu, mohli by za svou otevřenost čelit nepříjemným důsledkům, protože by bylo možné zpětně dohledat autora hodnocení. I proto univerzita používá vlastní systém evaluace studia, který je od začátku navržen jako anonymní. Z hodnocení tedy není možné zjistit, jak konkrétní student či studentka posuzovali jednotlivé předměty. U každého studenta se eviduje pouze to, zda evaluaci vyplnil, nebo nikoliv. Toto omezení je nezbytné k tomu, aby mohl každý hodnotit daný předmět pouze jednou,“ vysvětlil Milan Večerka, metodik studijních programů z oddělení dalšího vzdělávání a inovací UP.

Hodnocení výuky probíhá každý akademický rok dvakrát – za zimní a za letní semestr. Aktuální hodnocení studentů začalo 8. prosince a potrvá do 9. února 2026.

The NEWXUAR project examines how families cope with repressive state policies. – A New Normal After the Camps? State–kinship Dynamics in Minoritised Communities in Xinjiang Uyghur Autonomous Region has been awarded a prestigious Consolidator grant by the European Research Council (ERC). The project is led by Rune Steenberg from the Faculty of Arts at Palacký University Olomouc and focuses on changes in the everyday lives of minorities in the Xinjiang region, including the Uyghurs, Kazakhs, and Hui minorities which face long-term pressure from the state.

"The NEWXUAR project treats kinship relations as the key to understanding the transformation of society under the influence of the state. The project will employ remote ethnography and other hybrid methods that take into account the ethical boundaries and security risks associated with conventional field research," explains the project's principal investigator, Rune Steenberg from the Faculty of Arts at Palacký University in Olomouc.

Remote ethnography combines online research with insights from diasporas and border areas of the region under study. Publicly available data, from television series to government regulations, serve as a basis for creating an accurate picture of a region where researchers are not allowed access or where their work would be distorted by state oversight. All sources are thoroughly verified and compared to avoid distortion of reality and to ensure the credibility of the findings. In the context of global instability and new forms of warfare in regions out of reach of independent media, this method can be used worldwide, and its importance is likely to grow.

"The success of the NEWXUAR project is the result of the faculty's long-term strategic efforts to support excellent research in the social sciences and humanities. I am proud of my colleague Rune Steenberg. His current project builds on previous results in MSCA CZ and his twinning project REMOTE XUAR. It confirms the effectiveness of our faculty's targeted and highly individualized support system, where we strive to reach out to researchers and offer them help and support, rather than the other way around," adds Faculty Dean Jan Stejskal.

The UP Faculty of Arts offers systematic support for international excellence grants. Thanks to this support, young researchers from UP regularly receive Marie Skłodowska-Curie Actions projects, which are also supported by the Czech state through the allocation of funds from European structural funds. The support system is team-based, says ERC consultant and Research Culture Manager Petra Vaculíková: "Project preparation is based on genuine cooperation and sharing, and a supported project is a success for the entire faculty. About thirty people from the faculty (from researchers to technicians to students) contributed to the project proposal in various ways, as did a dozen external experts, mostly from Prof. Strakoš's team from the Expert Group for the Support of Applicants in ERC Calls. We owe them all our thanks."

The success rate of applications in the current ERC Consolidator call was 11.3 %; out of 3,121 projects, 349 were supported. Two projects were supported in the Czech Republic, both in the field of anthropology. The second project was awarded to the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences, which has already received a similar project several times and ranks among the world's leading institutions.

The supported project demonstrates the ability of researchers from the Czech Republic to achieve excellent results even in the same field at different institutions across the Czech Republic. This year's results show that Czechia can hold its own in the most prestigious European competitions in the field of social sciences and humanities and that systematic support for researchers is bearing fruit.

The success rate of applications in the current ERC Consolidator call was 11.3 %; out of 3,121 projects, 349 were supported. Two projects were supported in the Czech Republic, both in the field of anthropology. The second project was awarded to the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences, which has already received a similar project several times and ranks among the world's leading institutions.
The supported project demonstrates the ability of researchers from the Czech Republic to achieve excellent results even in the same field at different institutions across the Czech Republic. This year's results show that Czechia can hold its own in the most prestigious European competitions in the field of social sciences and humanities and that systematic support for researchers is bearing fruit.

Jak se rodiny vyrovnávají s represivní politikou státu, bude zkoumat projekt NEWXUAR – A New Normal After the Camps? State–kinship Dynamics in Minoritised Communities in Xinjiang Uyghur Autonomous Region, který byl podpořen prestižním Consolidator grantem, jejž udílí Evropská rada pro výzkum (ERC). Tento výzkum vede Rune Steenberg z Filozofické fakulty UP. Projekt je zaměřen na změny každodenního života menšin v oblasti Sin-t’iang. Menšinoví Ujgurové, Kazaši a Huiové čelí dlouhodobému tlaku státu.

„Projekt NEWXUAR klade do centra analýzy příbuzenské vztahy jako klíč k pochopení proměny společnosti pod vlivem státu. Projekt systematicky využije metodu tzv. dálkové etnografie a další hybridní výzkumné metody, které zohledňují etické hranice a bezpečnostní rizika spojená s konvenčním terénním výzkumem,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Rune Steenberg z FF UP.

Dálková etnografie propojuje bádání online s poznatky z diaspor a z hraničních oblastí zkoumaného regionu. Veřejně dostupná data, od televizních seriálů až po vládní nařízení, slouží jako podklad pro vytvoření věrného obrazu regionu, kam není výzkumníkům umožněn přístup, nebo by byl zkreslen dohledem státních orgánů. Všechny zdroje jsou důsledně ověřovány a porovnávány, aby nedocházelo ke zkreslení skutečnosti a byla zaručena věrohodnost zjištění. V kontextu globální nestability a nových podob války, kam nemají přístup nezávislá média, se tato metoda stává nástrojem využitelným po celém světě a její význam bude pravděpodobně růst.

„Úspěch projektu NEWXUAR je výsledkem dlouhodobého strategického úsilí fakulty o podporu excelentního výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd. Jsem na kolegu Runeho Steenberga pyšný. Jeho nynější projekt navazuje na předchozí výsledky v MSCA CZ a v jeho twinningovém projektu REMOTE XUAR. Potvrzuje tak funkčnost našeho fakultního cíleného a vysoce individualizovaného podpůrného systému, kdy se snažíme jít za vědci a nabízet jim pomoc a podporu, a nikoliv naopak,“ doplňuje děkan fakulty Jan Stejskal.

Filozofická fakulta UP nabízí systematickou podporu pro mezinárodní excelentní granty. Díky této podpoře získávají mladí vědci z UP pravidelně projekty Marie Skłodowska-Curie Actions, které navíc podporuje také ČR alokací prostředků ze strukturálních evropských fondů. „Systém podpory je týmový. Příprava projektů stojí na opravdové spolupráci a sdílení, podpořený projekt je úspěchem celé fakulty. Různým způsobem k projektu přispěly zhruba tři desítky lidí z fakulty (od výzkumníků přes techniky až po studenty), ale také desítka externistů, většinou z týmu prof. Strakoše z Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Jim všem náleží velký dík,“ říká ERC konzultantka a Research Culture Manager Petra Vaculíková z FF UP.

Úspěšnost žádostí v aktuální výzvě ERC Consolidator byla 11,3 %, ze 3121 projektů jich bylo podpořeno 349. V České republice byly podpořeny dva projekty, oba v oblasti antropologie. Druhý projekt byl udělen Etnologickému ústavu AV ČR, který podobný projekt získal již poněkolikáté a řadí se mezi špičková světová pracoviště. Podpořený projekt ukazuje schopnost výzkumníků z ČR dosahovat excelentních výsledků dokonce i ve stejném oboru na různých pracovištích napříč ČR. Letošní výsledky ukazují, že Česko v oblasti sociálních a humanitních věd dokáže obstát v nejprestižnějších evropských soutěžích a také, že systematická podpora výzkumníků přináší své ovoce.

Jak se rodiny vyrovnávají s represivní politikou státu, bude zkoumat projekt NEWXUAR – A New Normal After the Camps? State–kinship Dynamics in Minoritised Communities in Xinjiang Uyghur Autonomous Region, který byl podpořen prestižním Consolidator grantem, jejž udílí Evropská rada pro výzkum (ERC). Tento výzkum vede Rune Steenberg z Filozofické fakulty UP. Projekt je zaměřen na změny každodenního života menšin v oblasti Sin-t’iang. Menšinoví Ujgurové, Kazaši a Huiové čelí dlouhodobému tlaku státu.

„Projekt NEWXUAR klade do centra analýzy příbuzenské vztahy jako klíč k pochopení proměny společnosti pod vlivem státu. Projekt systematicky využije metodu tzv. dálkové etnografie a další hybridní výzkumné metody, které zohledňují etické hranice a bezpečnostní rizika spojená s konvenčním terénním výzkumem,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Rune Steenberg z FF UP.

Dálková etnografie propojuje bádání online s poznatky z diaspor a z hraničních oblastí zkoumaného regionu. Veřejně dostupná data, od televizních seriálů až po vládní nařízení, slouží jako podklad pro vytvoření věrného obrazu regionu, kam není výzkumníkům umožněn přístup, nebo by byl zkreslen dohledem státních orgánů. Všechny zdroje jsou důsledně ověřovány a porovnávány, aby nedocházelo ke zkreslení skutečnosti a byla zaručena věrohodnost zjištění. V kontextu globální nestability a nových podob války, kam nemají přístup nezávislá média, se tato metoda stává nástrojem využitelným po celém světě a její význam bude pravděpodobně růst.

„Úspěch projektu NEWXUAR je výsledkem dlouhodobého strategického úsilí fakulty o podporu excelentního výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd. Jsem na kolegu Runeho Steenberga pyšný. Jeho nynější projekt navazuje na předchozí výsledky v MSCA CZ a v jeho twinningovém projektu REMOTE XUAR. Potvrzuje tak funkčnost našeho fakultního cíleného a vysoce individualizovaného podpůrného systému, kdy se snažíme jít za vědci a nabízet jim pomoc a podporu, a nikoliv naopak,“ doplňuje děkan fakulty Jan Stejskal.

Filozofická fakulta UP nabízí systematickou podporu pro mezinárodní excelentní granty. Díky této podpoře získávají mladí vědci z UP pravidelně projekty Marie Skłodowska-Curie Actions, které navíc podporuje také ČR alokací prostředků ze strukturálních evropských fondů. „Systém podpory je týmový. Příprava projektů stojí na opravdové spolupráci a sdílení, podpořený projekt je úspěchem celé fakulty. Různým způsobem k projektu přispěly zhruba tři desítky lidí z fakulty (od výzkumníků přes techniky až po studenty), ale také desítka externistů, většinou z týmu prof. Strakoše z Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Jim všem náleží velký dík,“ říká ERC konzultantka a Research Culture Manager Petra Vaculíková z FF UP.

Úspěšnost žádostí v aktuální výzvě ERC Consolidator byla 11,3 %, ze 3121 projektů jich bylo podpořeno 349. V České republice byly podpořeny dva projekty, oba v oblasti antropologie. Druhý projekt byl udělen Etnologickému ústavu AV ČR, který podobný projekt získal již poněkolikáté a řadí se mezi špičková světová pracoviště. Podpořený projekt ukazuje schopnost výzkumníků z ČR dosahovat excelentních výsledků dokonce i ve stejném oboru na různých pracovištích napříč ČR. Letošní výsledky ukazují, že Česko v oblasti sociálních a humanitních věd dokáže obstát v nejprestižnějších evropských soutěžích a také, že systematická podpora výzkumníků přináší své ovoce.