Feed aggregator

Píšete rádi a nehnete se bez bločku plného spisovatelských nápadů? Zkuste štěstí v jubilejním 30. ročníku literární soutěže pro studentky a studenty olomoucké univerzity, kterou vyhlásil rektor Martin Procházka. Přihlásit se lze do 1. března 2024 a účastnit se lze nově ve třech kategoriích: poezie, povídka a drama.

Zapojit se mohou studentky a studenti všech fakult UP s texty v češtině nebo slovenštině. Za oceněné práce získají finanční odměnu. Všechny potřebné informace o soutěži najdete zde.

„Každoročně se do soutěže přihlašuje řada aktivních literárních talentů. Neváhejte se svými texty letos podělit i vy. Pro jubilejní ročník jsme se rozhodli kromě tradiční poezie a povídky obnovit kategorii drama, která byla i u zrodu soutěže v 90. letech minulého století. Na květnové slavnostní vyhlášení pak chystáme speciální překvapení,“ uvedl k soutěži Tomáš Krejčiřík z oddělení marketingu.

O výsledcích literární soutěže rozhodne odborná porota, ve které zasednou básník, překladatel a dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Radek Malý, literární expertka Jana Vrajová a spisovatel, scenárista a spoludržitel Českého lva Michal Sýkora. Výsledky soutěže budou vyhlášeny v květnu.

New materials for energy acquisition and storage, nano-robots detecting or eliminating germs in the human body or substances accelerating and streamlining a number of chemical reactions in industrial production will be developed by a revolutionary method of single-atom engineering as part of the Technology Beyond Nanoscale (TECHSCALE) project. Palacký University (UP) has succeeded in the prestigious Excellent Research call in the Jan Amos Komenský Operational Programme, with partners from Charles University and CEITEC-VUT. The five-year research received funding of almost half a billion Czech koruna.

“Our goal is to develop nanomaterials and technologies that will contribute to solving the two current societal challenges, i.e. the acquisition and storage of renewable energy and the improvement of quality of life. Besides experts in materials research, representatives of social sciences are also involved in the project, who will assess the acceptance of new technologies in society. At the same time, they will also propose strategies for combating the so-called fake news, which could negatively influence the perception of new technologies,” explained the principal investigator of the project Michal Otyepka from the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) of UP, who also has representatives of five Palacký University faculties on his team.

The researchers decided to exploit the huge potential of the single-atom engineering method, which allows to tune the properties of substances up to the level of individual atoms. Scientists are able to bring individual metal atoms into the structure of different materials, which can significantly improve their properties or even enable completely new applications. “It turns out that nanotechnologies are being surpassed by and are giving way to single-atom engineering. For example, catalysts prepared this way bring up to orders of magnitude higher reaction yields and at the same time replace the need for expensive or inaccessible raw materials such as gold or platinum. In the energy sector, we can increase manyfold the efficiency of acquiring green hydrogen by solar decomposition of water or ammonia. We also know that materials developed on the basis of atomic engineering can kill bacteria much more effectively than many antibiotics, while bacteria cannot develop resistance to these materials. The economic, ecological and health benefits are therefore enormous,” said Radek Zbořil from CATRIN, a pioneer of this method, whose team will focus especially on its use in the energy sector.

New types of catalysts and nano-robots for use in medicine

According to another key team member Jiří Čejka from the Faculty of Science of Charles University, catalysis is essential for sustainability, for example, in oil, natural gas or biomass processing, fuel, polymer, pharmaceutical production or environmental protection. “Within the TECHSCALE project, our main objective is to prepare new types of catalysts based on individual metal atoms, which we will place on various carriers, such as graphene or zeolites. We will examine these catalysts in various industrially important reactions to achieve an increase in process efficiency and a deeper understanding of the function of the catalyst and the mechanism of the reaction,” said Čejka.

The researchers also want to contribute to the early detection and treatment of diseases. “We will develop, atom by atom, unique nanorobots based on nanoarchitecture, which will have a specific design and will be able to detect very low concentrations of biomarkers, which can significantly improve the diagnosis of a number of diseases. In addition, these nanorobots will move autonomously in the human body and kill germs,” said Martin Pumera from CEITEC-VUT, clarifying the applications in medicine.

The unifying theme of the multidisciplinary project is to push the boundaries of the nanoworld and achieve precision in tuning properties up to the level of single atoms, but also to strive for a quick and safe implementation of the results into practice. “Already during the design phase, we will consider the safety of materials and possible social impacts. I believe that we will significantly contribute to the fight against antibiotic resistance, prepare high-efficiency sensors and develop new sustainable energy technologies. Single-atom engineering processes will bring environmental benefits as well as economic savings in a number of industrial areas. Last but not least, we will support the adoption of new technologies by both the professional and the general public,” concluded Otyepka.

Universities respond to societal change

Success in this prestigious call is appreciated by the leadership of Palacký University. “The fact that our scientists succeeded in it is a testament to the excellence of the research they are currently engaged in. We are all witnessing tremendous progress in many fields of human activity, yet for most of us the shift from nanotechnology to single-atom engineering is something from the field of science fiction. But who else than the university should look for new solutions to the problems faced by humanity? We are pleased not only with the cooperation with our partner workplaces in Prague and Brno, but also with the fact that this is a multidisciplinary research team, with members being from different Palacký University faculties,” said Jiří Stavovčík, Vice-Rector for International Relations.

Thanks to an increase in the budget of the Excellent Research call to 12.2 billion Czech koruna, a total of 26 projects were supported to strengthen the position of the Czech Republic in the European research area and increase the competitiveness of domestic research teams with those on a European and global level of excellence. TECHSCALE was awarded a second place in the overall competition.

“Universities and their research centres must react flexibly to the constant changes that the world and our society are facing. It is great that the OP JAK projects reflect the priority themes of digitization, robotization or climate or social change. Thus, the research funds provide practical starting points not only for individuals, but also for the whole society. In addition to these benefits, however, it is also necessary to emphasize the increase in competitiveness, which our scientists gain through their research not only in their field but also, through their results, bring to the whole Czech Republic,” said Professor Milena Králíčková, Rector of Charles University.

The development of nanomaterials is one of the areas that CEITEC BUT has been working on for a long time. “I am therefore proud that Martin Pumera and his team have joined the TECHSCALE project, which focuses not only on the scientific aspect of this area, but also on the social one. Today, science is not only about working in the laboratory, but also about communicating the results and discussing their social impact. I believe that Martin Pumera’s knowledge and experience, especially in the field of single-atomic engineering, will be a valuable contribution to the project,” concluded CEITEC BUT Director Radimír Vrba.

Information about the project is also available at www.techscale.cz

Nové materiály pro získávání a ukládání energie, nanoroboty, které budou v lidském těle odhalovat či likvidovat zárodky nemocí, nebo látky, jež urychlí a zefektivní řadu chemických reakcí v průmyslové výrobě, vyvinou s využitím revoluční metody atomárního inženýrství vědci zapojení do projektu Technologie za hranicí nanosvěta (TECHSCALE). Univerzita Palackého s ním uspěla v prestižní výzvě Špičkový výzkum operačního programu Jan Amos Komenský, partnery jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Pětiletý výzkum získal podporu téměř půl miliardy korun.

„Naším cílem je vyvinout nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou současných společenských výzev, tedy získávání a ukládání obnovitelné energie a zlepšení kvality života. Vedle odborníků na materiálový výzkum jsou v projektu zapojeni i zástupci společenských věd, kteří posoudí přijetí nových technologií ve společnosti. Současně navrhnou i strategie pro boj s tzv. fake news, které by vnímání nových technologií mohly negativně ovlivnit,“ objasnil hlavní řešitel projektu Michal Otyepka z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP, jenž má ve svém týmu i zástupce pěti fakult UP.

Výzkumníci se rozhodli využít obrovského potenciálu metody atomárního inženýrství, které umožňuje řídit vlastnosti látek až na úrovni atomů. Vědci jsou schopni vnést jednotlivé atomy kovů do struktury různých materiálů, čímž dokážou výrazně zlepšit jejich vlastnosti nebo dokonce objevit zcela nové možnosti uplatnění. „Ukazuje se, že nanotechnologie začínají být překonány a ustupují právě atomárnímu inženýrství. Například katalyzátory připravené touto cestou přinášejí až o řády vyšší výtěžnost reakcí a současně nahrazují potřebu drahých či nedostupných surovin, jako je například zlato či platina. V energetice zase umíme mnohonásobně zvýšit účinnost získávání zeleného vodíku pomocí solárního rozkladu vody nebo amoniaku. Také již víme, že materiály vyvinuté na bázi atomárního inženýrství dokážou zabíjet bakterie mnohem účinněji než mnohá antibiotika, přičemž bakterie si na tyto materiály neumí vyvíjet rezistenci. Ekonomické, ekologické i zdravotní přínosy jsou tudíž obrovské,“ uvedl průkopník této metody Radek Zbořil z CATRIN UP, jehož tým se zaměří zejména na její využití v energetice.

Nové typy katalyzátorů i nanoroboti pro využití v medicíně

Podle dalšího z klíčových členů týmu Jiřího Čejky z Přírodovědecké fakulty UK je katalýza zásadní pro udržitelnost například při zpracování ropy, zemního plynu nebo biomasy, výrobě paliv, polymerů, léčiv nebo při ochraně životního prostředí. „V rámci projektu TECHSCALE je naším hlavním cílem příprava nových typů katalyzátorů na bázi jednotlivých atomů kovů, které umístíme na různých nosičích, jako je třeba grafen nebo zeolity. Tyto katalyzátory budeme zkoumat v různých průmyslově důležitých reakcích, abychom dosáhli zvýšení efektivity procesu, hlubšího pochopení funkce katalyzátoru a porozumění mechanismu reakce,“ řekl Čejka.

Výzkumníci chtějí rovněž přispět k včasnému odhalení a léčbě nemocí. „Budeme vyvíjet, atom za atomem, unikátní nanoroboty na bázi nanoarchitektury, které budou mít specifický design a budou schopné detekovat velice nízké koncentrace biomarkerů, což může výrazně zlepšit diagnostiku řady nemocí. Tito nanoroboti se budou navíc autonomně pohybovat v lidském těle a likvidovat zárodky chorob,“ upřesnil aplikace v medicíně Martin Pumera z CEITEC-VUT.

Jednoticí linkou multioborového projektu je posouvání hranic nanosvěta a dosažení přesnosti při řízení vlastností až na úrovni jednotlivých atomů, ale i snaha o rychlé a bezpečné zavedení výsledků do praxe. „Už během návrhu materiálů budeme brát v úvahu jejich bezpečnost a možné společenské dopady. Věřím, že významně přispějeme k boji s antibiotickou rezistencí, připravíme vysoce účinné senzory a vyvineme nové udržitelné energetické technologie. Postupy atomárního inženýrství přinesou ekologické benefity i ekonomické úspory v řadě průmyslových oblastí. V neposlední řadě podpoříme přijetí nových technologií odbornou i laickou veřejností,“ uzavřel Otyepka.

Univerzity reagují na společenské změny

Úspěchu v prestižní výzvě si cení vedení Univerzity Palackého. „Skutečnost, že v ní naši vědci uspěli, je dokladem excelence výzkumu, jemuž se aktuálně věnují. My všichni jsme svědky obrovského pokroku v mnoha odvětvích lidské činnosti, přesto je posun od nanotechnologií k atomárnímu inženýrství pro většinu z nás něčím z oblasti sci-fi. Ovšem kdo jiný, než právě univerzitní pracoviště, by měl hledat nová řešení problémů, s nimiž se lidstvo potýká. Těší nás nejen spolupráce s našimi partnerskými vědeckými pracovišti v Praze a Brně, ale také fakt, že se jedná u multioborový tým, kdy se na výzkumu podílejí naši odborníci napříč fakultami Univerzity Palackého,“ uvedl prorektor pro internacionalizaci Jiří Stavovčík.

Díky navýšení rozpočtu výzvy Špičkový výzkum na 12,2 miliardy korun získalo podporu celkem 26 projektů, které mají posílit pozici České republiky v evropském výzkumném prostoru a zvýšit konkurenceschopnost tuzemských výzkumných týmů s evropskou i světovou špičkou. TECHSCALE získal druhé nejvyšší ohodnocení ze všech.

„Vysoké školy a jejich vědecké základny musí pružně reagovat na neustálé změny, s nimiž se svět a naše společnost potýkají. Je skvělé, že projekty OP JAK odráží prioritní témata digitalizace, robotizace nebo klimatických či společenských změn. Prostředky, které jsou pro výzkum určeny, tak přináší praktická východiska nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost. Vedle těchto benefitů je ale třeba zdůraznit také zvyšování konkurenceschopnosti, kterou naši vědci svým bádáním získávají nejen ve svém oboru, ale svými výsledky ji pak přinášejí celé České republice,“ uvedla rektorka Univerzity Karlovy profesorka Milena Králíčková.

Vývoj nanomateriálů je jedna z oblastí, kterou se dlouhodobě zabývá i CEITEC-VUT. „Jsem proto hrdý, že se Martin Pumera a jeho tým připojili k projektu TECHSCALE, který se zaměřuje nejen na vědecký aspekt této oblasti, ale také na aspekt společenský. Věda dnes totiž není jen o práci v laboratoři, ale také o komunikaci výsledků a o diskuzích jejich celospolečenského dopadu. Věřím, že znalosti a zkušenosti Martina Pumery především v oblasti atomárního inženýrství budou cenným přínosem pro projekt,“ uzavřel ředitel CEITEC-VUT Radimír Vrba.

Informace o projektu jsou dostupné i na www.techscale.cz.

Nové materiály pro získávání a ukládání energie, nanoroboty, které budou v lidském těle odhalovat či likvidovat zárodky nemocí, nebo látky, jež urychlí a zefektivní řadu chemických reakcí v průmyslové výrobě, vyvinou s využitím revoluční metody atomárního inženýrství vědci zapojení do projektu Technologie za hranicí nanosvěta (TECHSCALE). Univerzita Palackého s ním uspěla v prestižní výzvě Špičkový výzkum operačního programu Jan Amos Komenský, partnery jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Pětiletý výzkum získal podporu téměř půl miliardy korun.

„Naším cílem je vyvinout nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou současných společenských výzev, tedy získávání a ukládání obnovitelné energie a zlepšení kvality života. Vedle odborníků na materiálový výzkum jsou v projektu zapojeni i zástupci společenských věd, kteří posoudí přijetí nových technologií ve společnosti. Současně navrhnou i strategie pro boj s tzv. fake news, které by vnímání nových technologií mohly negativně ovlivnit,“ objasnil hlavní řešitel projektu Michal Otyepka z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP, jenž má ve svém týmu i zástupce pěti fakult UP.

Výzkumníci se rozhodli využít obrovského potenciálu metody atomárního inženýrství, které umožňuje řídit vlastnosti látek až na úrovni atomů. Vědci jsou schopni vnést jednotlivé atomy kovů do struktury různých materiálů, čímž dokážou výrazně zlepšit jejich vlastnosti nebo dokonce objevit zcela nové možnosti uplatnění. „Ukazuje se, že nanotechnologie začínají být překonány a ustupují právě atomárnímu inženýrství. Například katalyzátory připravené touto cestou přinášejí až o řády vyšší výtěžnost reakcí a současně nahrazují potřebu drahých či nedostupných surovin, jako je například zlato či platina. V energetice zase umíme mnohonásobně zvýšit účinnost získávání zeleného vodíku pomocí solárního rozkladu vody nebo amoniaku. Také již víme, že materiály vyvinuté na bázi atomárního inženýrství dokážou zabíjet bakterie mnohem účinněji než mnohá antibiotika, přičemž bakterie si na tyto materiály neumí vyvíjet rezistenci. Ekonomické, ekologické i zdravotní přínosy jsou tudíž obrovské,“ uvedl průkopník této metody Radek Zbořil z CATRIN UP, jehož tým se zaměří zejména na její využití v energetice.

Nové typy katalyzátorů i nanoroboti pro využití v medicíně

Podle dalšího z klíčových členů týmu Jiřího Čejky z Přírodovědecké fakulty UK je katalýza zásadní pro udržitelnost například při zpracování ropy, zemního plynu nebo biomasy, výrobě paliv, polymerů, léčiv nebo při ochraně životního prostředí. „V rámci projektu TECHSCALE je naším hlavním cílem příprava nových typů katalyzátorů na bázi jednotlivých atomů kovů, které umístíme na různých nosičích, jako je třeba grafen nebo zeolity. Tyto katalyzátory budeme zkoumat v různých průmyslově důležitých reakcích, abychom dosáhli zvýšení efektivity procesu, hlubšího pochopení funkce katalyzátoru a porozumění mechanismu reakce,“ řekl Čejka.

Výzkumníci chtějí rovněž přispět k včasnému odhalení a léčbě nemocí. „Budeme vyvíjet, atom za atomem, unikátní nanoroboty na bázi nanoarchitektury, které budou mít specifický design a budou schopné detekovat velice nízké koncentrace biomarkerů, což může výrazně zlepšit diagnostiku řady nemocí. Tito nanoroboti se budou navíc autonomně pohybovat v lidském těle a likvidovat zárodky chorob,“ upřesnil aplikace v medicíně Martin Pumera z CEITEC-VUT.

Jednoticí linkou multioborového projektu je posouvání hranic nanosvěta a dosažení přesnosti při řízení vlastností až na úrovni jednotlivých atomů, ale i snaha o rychlé a bezpečné zavedení výsledků do praxe. „Už během návrhu materiálů budeme brát v úvahu jejich bezpečnost a možné společenské dopady. Věřím, že významně přispějeme k boji s antibiotickou rezistencí, připravíme vysoce účinné senzory a vyvineme nové udržitelné energetické technologie. Postupy atomárního inženýrství přinesou ekologické benefity i ekonomické úspory v řadě průmyslových oblastí. V neposlední řadě podpoříme přijetí nových technologií odbornou i laickou veřejností,“ uzavřel Otyepka.

Univerzity reagují na společenské změny

Úspěchu v prestižní výzvě si cení vedení Univerzity Palackého. „Skutečnost, že v ní naši vědci uspěli, je dokladem excelence výzkumu, jemuž se aktuálně věnují. My všichni jsme svědky obrovského pokroku v mnoha odvětvích lidské činnosti, přesto je posun od nanotechnologií k atomárnímu inženýrství pro většinu z nás něčím z oblasti sci-fi. Ovšem kdo jiný, než právě univerzitní pracoviště, by měl hledat nová řešení problémů, s nimiž se lidstvo potýká. Těší nás nejen spolupráce s našimi partnerskými vědeckými pracovišti v Praze a Brně, ale také fakt, že se jedná u multioborový tým, kdy se na výzkumu podílejí naši odborníci napříč fakultami Univerzity Palackého,“ uvedl prorektor pro internacionalizaci Jiří Stavovčík.

Díky navýšení rozpočtu výzvy Špičkový výzkum na 12,2 miliardy korun získalo podporu celkem 26 projektů, které mají posílit pozici České republiky v evropském výzkumném prostoru a zvýšit konkurenceschopnost tuzemských výzkumných týmů s evropskou i světovou špičkou. TECHSCALE získal druhé nejvyšší ohodnocení ze všech.

„Vysoké školy a jejich vědecké základny musí pružně reagovat na neustálé změny, s nimiž se svět a naše společnost potýkají. Je skvělé, že projekty OP JAK odráží prioritní témata digitalizace, robotizace nebo klimatických či společenských změn. Prostředky, které jsou pro výzkum určeny, tak přináší praktická východiska nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost. Vedle těchto benefitů je ale třeba zdůraznit také zvyšování konkurenceschopnosti, kterou naši vědci svým bádáním získávají nejen ve svém oboru, ale svými výsledky ji pak přinášejí celé České republice,“ uvedla rektorka Univerzity Karlovy profesorka Milena Králíčková.

Vývoj nanomateriálů je jedna z oblastí, kterou se dlouhodobě zabývá i CEITEC-VUT. „Jsem proto hrdý, že se Martin Pumera a jeho tým připojili k projektu TECHSCALE, který se zaměřuje nejen na vědecký aspekt této oblasti, ale také na aspekt společenský. Věda dnes totiž není jen o práci v laboratoři, ale také o komunikaci výsledků a o diskuzích jejich celospolečenského dopadu. Věřím, že znalosti a zkušenosti Martina Pumery především v oblasti atomárního inženýrství budou cenným přínosem pro projekt,“ uzavřel ředitel CEITEC-VUT Radimír Vrba.

Informace o projektu jsou dostupné i na www.techscale.cz.

Posluchači katedry politologie a evropských studií FF UP Tereza Pařízková, David Trněný, Matúš Vicen a Marek Větříšek získali na prestižní konferenci National Model United Nations simulující jednání Organizace spojených národů ocenění a umístili se tak mezi dvacet procent nejlepších delegací. Konference se účastnilo téměř čtyři sta studentů ze čtyř kontinentů.

V německém univerzitním městě Erfurt se uskutečnila evropská část prestižní mezinárodní soutěže National Model United Nations (NMUN), která simuluje jednání Organizace spojených národů (OSN). Univerzitu Palackého reprezentovali Tereza Pařízková, David Trněný, Matúš Vicen a Marek Větříšek, studenti katedry politologie a evropských studií FF UP, kteří za komplexní jednání v příslušných komisích získali Honorable Mention Delegation. Ke kritériím hodnocení pravidelně patří aktivní zapojení v jednotlivých výborech a komisích, profesionalita a dodržování diplomatických hodnot, znalost a správné používání jednacího řádu. Studenti Matúš Vicen a David Trněný získali i ocenění za nejlepší Position Paper, a to za esej, který se vypracovává před konferencí a který přibližuje stanoviska zemí zastoupených na National Model United Nations. 

„Účast na NMUN Erfurt pro mě znamená mnoho a vliv jako by nade mnou měla doteď: ono nádherné město, nezapomenutelná atmosféra, jedinečné příležitosti a konexe všech druhů. V hlučných davech stále vzpomínám jen na ony momenty v kůži delegáta - tehdy snad nekonečné - a na onu změť dvou set vyjednávajících studentů. Bylo to vzrušující, chaotické, okouzlující a zároveň nesmírně náročné. Výsledek však stál za to. A naše úspěchy? Ty jsou pro mě pouze třešničkou na dortu již tak neocenitelných zkušeností, které nám konference darovala,“ uvedl David Trněný.  

Mezinárodní konference, která simuluje reálné jednání Organizace spojených národů, se vybraní studenti z katedry politologie a evropských studií FF UP účastní pravidelně už řadu let.

„Předešlé roky v New Yorku byli vždy ve společné delegaci se studenty z americké Valdosta State University. Na konferenci v Erfurtu však byla delegace tvořená pouze studenty katedry politologie a evropských studií FF UP. Konference trvá pět dní a studenti vždy obhajují tu zemi, kterou jim určí pořadatelé. Letos zastupovali zájmy Gruzie,“ dodala Barbora Boráková z katedry politologie a evropských studií FF UP, která studenty doprovázela.

Posluchači, kteří Univerzitu Palackého na této prestižní konferenci doposud reprezentovali, se pravidelně rekrutovali z kurzu National Model UN na katedře politologie a evropských studií.

„Kritérií k výběru k účasti na této konferenci je hodně. Přihlížíme například ke schopnosti učit se novým věcem, schopnosti komunikovat, propagovat své zájmy či argumentovat. Důležité jsou pro nás i studijní výsledky a celkové působení na katedře,“ doplnila Petra Bezděková, doktorandka katedry politologie a evropských studií FF UP, která má několikaleté zkušenosti s organizací mezinárodních konferencí NMUN v New Yorku a kurz na uvedené katedře společně s Barborou Borákovou vyučuje. 

Podle Markéty Žídkové, odborné asistentky katedry politologie a evropských studií FF UP, jež byla šest let členkou dozorčí rady NCCA, organizace zaštiťující mimo jiné konference NMUN, je Univerzita Palackého jedinou českou univerzitou, která se tohoto prestižního mítinku pravidelně účastní a je také jedinou vysokou školou, která Národní model OSN prostřednictvím kurzu i vyučuje.

„Moc nás mrzí, že sehnat finance na tuto aktivitu kombinující mezinárodní vztahy a diplomacii je extrémně složité. Z tohoto důvodu i přes veškeré naše úspěchy nemůžeme v tomto roce na jaře jet reprezentovat naši fakultu a univerzitu do New Yorku. Nepřestáváme však doufat, že se finanční situace v budoucnu zlepší, protože máme na těchto mezinárodních soutěžích skvělé jméno,“ řekla Markéta Žídková, podle níž se studenti s informacemi o OSN setkávají už v prvním ročníku, v Úvodu do mezinárodních vztahů. Později se mohou přihlásit do výběrového kurzu.

Model NMUN je jedna z globálních simulací reálného jednání Organizace spojených národů. Pravidelně se koná v New Yorku a Washingtonu. S tradicí evropského Modelu OSN začali pořadatelé v roce 2010 (letos se konala v Erfurtu), tehdy poprvé se i konference uskutečnila v Olomouci.

Posluchači katedry politologie a evropských studií FF UP Tereza Pařízková, David Trněný, Matúš Vicen a Marek Větříšek získali na prestižní konferenci National Model United Nations simulující jednání Organizace spojených národů ocenění a umístili se tak mezi dvacet procent nejlepších delegací. Konference se účastnilo téměř čtyři sta studentů ze čtyř kontinentů.

V německém univerzitním městě Erfurt se uskutečnila evropská část prestižní mezinárodní soutěže National Model United Nations (NMUN), která simuluje jednání Organizace spojených národů (OSN). Univerzitu Palackého reprezentovali Tereza Pařízková, David Trněný, Matúš Vicen a Marek Větříšek, studenti katedry politologie a evropských studií FF UP, kteří za komplexní jednání v příslušných komisích získali Honorable Mention Delegation. Ke kritériím hodnocení pravidelně patří aktivní zapojení v jednotlivých výborech a komisích, profesionalita a dodržování diplomatických hodnot, znalost a správné používání jednacího řádu. Studenti Matúš Vicen a David Trněný získali i ocenění za nejlepší Position Paper, a to za esej, který se vypracovává před konferencí a který přibližuje stanoviska zemí zastoupených na National Model United Nations. 

„Účast na NMUN Erfurt pro mě znamená mnoho a vliv jako by nade mnou měla doteď: ono nádherné město, nezapomenutelná atmosféra, jedinečné příležitosti a konexe všech druhů. V hlučných davech stále vzpomínám jen na ony momenty v kůži delegáta - tehdy snad nekonečné - a na onu změť dvou set vyjednávajících studentů. Bylo to vzrušující, chaotické, okouzlující a zároveň nesmírně náročné. Výsledek však stál za to. A naše úspěchy? Ty jsou pro mě pouze třešničkou na dortu již tak neocenitelných zkušeností, které nám konference darovala,“ uvedl David Trněný.  

Mezinárodní konference, která simuluje reálné jednání Organizace spojených národů, se vybraní studenti z katedry politologie a evropských studií FF UP účastní pravidelně už řadu let.

„Předešlé roky v New Yorku byli vždy ve společné delegaci se studenty z americké Valdosta State University. Na konferenci v Erfurtu však byla delegace tvořená pouze studenty katedry politologie a evropských studií FF UP. Konference trvá pět dní a studenti vždy obhajují tu zemi, kterou jim určí pořadatelé. Letos zastupovali zájmy Gruzie,“ dodala Barbora Boráková z katedry politologie a evropských studií FF UP, která studenty doprovázela.

Posluchači, kteří Univerzitu Palackého na této prestižní konferenci doposud reprezentovali, se pravidelně rekrutovali z kurzu National Model UN na katedře politologie a evropských studií.

„Kritérií k výběru k účasti na této konferenci je hodně. Přihlížíme například ke schopnosti učit se novým věcem, schopnosti komunikovat, propagovat své zájmy či argumentovat. Důležité jsou pro nás i studijní výsledky a celkové působení na katedře,“ doplnila Petra Bezděková, doktorandka katedry politologie a evropských studií FF UP, která má několikaleté zkušenosti s organizací mezinárodních konferencí NMUN v New Yorku a kurz na uvedené katedře společně s Barborou Borákovou vyučuje. 

Podle Markéty Žídkové, odborné asistentky katedry politologie a evropských studií FF UP, jež byla šest let členkou dozorčí rady NCCA, organizace zaštiťující mimo jiné konference NMUN, je Univerzita Palackého jedinou českou univerzitou, která se tohoto prestižního mítinku pravidelně účastní a je také jedinou vysokou školou, která Národní model OSN prostřednictvím kurzu i vyučuje.

„Moc nás mrzí, že sehnat finance na tuto aktivitu kombinující mezinárodní vztahy a diplomacii je extrémně složité. Z tohoto důvodu i přes veškeré naše úspěchy nemůžeme v tomto roce na jaře jet reprezentovat naši fakultu a univerzitu do New Yorku. Nepřestáváme však doufat, že se finanční situace v budoucnu zlepší, protože máme na těchto mezinárodních soutěžích skvělé jméno,“ řekla Markéta Žídková, podle níž se studenti s informacemi o OSN setkávají už v prvním ročníku, v Úvodu do mezinárodních vztahů. Později se mohou přihlásit do výběrového kurzu.

Model NMUN je jedna z globálních simulací reálného jednání Organizace spojených národů. Pravidelně se koná v New Yorku a Washingtonu. S tradicí evropského Modelu OSN začali pořadatelé v roce 2010 (letos se konala v Erfurtu), tehdy poprvé se i konference uskutečnila v Olomouci.

Scientists from the Palacký University Faculty of Science (UP FS) have described an important part of the complex mechanism by which plants control the growth of root hairs. These small and numerous endings of the root system play an important role in the life of plants in drawing water and nutrients from the soil. Together with the new method of gentle microscopic examination of root hairs, successfully tested by scientists from Olomouc led by UP FS Department of Biotechnology scientists Miroslav Ovečka and Jozef Šamaj, this knowledge might be used in the cultivation of agricultural crops.

The results of their research on root hairs were published in three separate publications in the prestigious journals Plant Physiology and Journal of Experimental Botany. All three scientific articles were featured on the covers of these journals.

Plants are anchored in the soil by roots, which are indispensable for their growth, development, and prosperity. The quality of the root system depends on root hairs representing tubular outgrowths of individual cells of the root epidermis, called trichoblasts. Root hairs are an important model in the developmental and cellular biology of plants, on which scientists intensively study the polarity of plant cells and the regulatory mechanisms.

A number of factors are responsible for the polar growth of root hairs, which occurs only at their apex. “But we still don’t know many of these factors. We know that proteins anchored in the plasma membrane play an important role. The question remains, however, how root hairs achieve and maintain their asymmetric accumulation in the growing tip,” said Ovečka, who, together with Jozef Šamaj, heads a group of scientists investigating what happens inside root hairs.

A recently published study from their laboratory focused on the issue of root hair growth. Experts have found that the apical part of the root hair, including the plasma membrane, constantly moves laterally away from the apex due to growth. According to Ovečka, it was therefore important to clarify how the optimal concentration and precise localization of membrane proteins in the growing tip is maintained in order to understand the mechanism of spatial and temporal regulation of root hair tip growth. “This also applies to the mechanism of polarized transport and the incorporation of these proteins into the plasma membrane,” noted Ovečka.

The scientists, using the model species Arabidopsis thaliana, demonstrated that in the case of an enzyme producing reactive oxygen species in the cell wall, its optimal concentration in the tip of the root hair is created through dynamic vesicular transport using the trans-Golgi vesicle network. Experts discovered this mechanism thanks to the use of advanced qualitative and quantitative “light-sheet” and super-resolution microscopy.

In the second published study, the scientists not only demonstrated the fundamental role of reactive oxygen species in the regulatory mechanism of root hair growth, but also presented to the plant community effective and easily applicable procedures for their labelling and detailed microscopic localization. “Reactive oxygen species are small molecules that, as their name implies, are highly reactive. In the cell, they are used positively as signalling molecules in various developmental processes, however, under stress situations, their excessive production leads to damage to cellular structures,” said Ovečka.

The plant cell must therefore keep reactive oxygen species under control. However, due to their physical and chemical properties, the possibility of detailed visualization of reactive oxygen species in living growing cells has been difficult to achieve until now. “In Arabidopsis thaliana, we succeeded in developing methods for the precise subcellular localization of diverse reactive oxygen species with resolution at the level of individual cell organelles in root hairs, simultaneously maintaining optimal physiological conditions for their undisturbed growth. This new, attractive method enables high resolution while preserving all the dynamic processes needed for root hair growth,” Ovečka pointed out .

According to Šamaj, the new findings of Olomouc scientists opened the way to a detailed study of living root hairs at the highest possible spatial and temporal resolution using the most modern microscopic methods. “We used it when studying the Arabidopsis model plant, but our ambition was to transfer and successfully apply the acquired know-how to agricultural crops,” Jozef Šamaj pointed out.

Scientists have long focused their attention on alfalfa and barley. Especially in alfalfa, root hairs play an irreplaceable role in establishing a symbiotic relationship between this plant and beneficial soil bacteria of the genus Rhizobium, which leads to the assimilation of atmospheric nitrogen in the root nodules. “Our study demonstrated that the mitogen-activated protein kinase SIMK is significantly involved in this process. This kinase plays an important signalling role, especially in the early recognition of beneficial bacteria and their internalization into root hairs,” added Ovečka.

The results of the researchers considerably supplemented the currently valid model of the initiation of symbiotic interaction between legumes and Rhizobium soil bacteria. “Understanding this process can undoubtedly have enormous agricultural and biotechnological application potential,” added Šamaj.

The research was supported by the Grant Agency of the Czech Republic grant GA19-18675S, “Elucidation of the roles of actin, NADPH oxidase and structural sterols in the apical growth of root hairs using advanced microscopy and proteomics”, conducted in the period 2019–2023.

Vědci z přírodovědecké fakulty popsali důležitou součást složitého mechanismu, pomocí kterého rostliny řídí růst kořenových vlásků. Tato drobná a početná zakončení kořenového systému hrají v životě rostlin důležitou roli při čerpání vody a živin z půdy. Získané poznatky budou moci být spolu s novou metodou šetrného mikroskopického zkoumání kořenových vlásků, kterou olomoučtí vědci pod vedením Miroslava Ovečky a Jozefa Šamaje úspěšně otestovali, využity při pěstování zemědělských plodin.

Výsledky bádání zaměřeného na kořenové vlásky byly publikovány ve třech samostatných publikacích v prestižních časopisech Plant Physiology a Journal of Experimental Botany. Všechny tři vědecké články byly zároveň vyzdviženy na obálkách těchto časopisů.

Rostliny jsou ukotveny v půdě pomocí kořenů, které jsou pro jejich růst, vývoj a prosperitu nepostrádatelné. Kvalitu kořenového systému dotváří kořenové vlášení složené z kořenových vlásků reprezentujících tubulární výrostky individuálních buněk epidermy kořene, takzvaných trichoblastů. Jedná se o významný model ve vývojové a buněčné biologii rostlin, na kterém vědci intenzivně studují polaritu rostlinných buněk a její regulační mechanizmy. 

Za polární růst kořenových vlásků, který se odehrává pouze na jejich vrcholu, zodpovídá řada faktorů. „Mnoho z nich ale stále neznáme. Víme, že významnou roli sehrávají proteiny ukotvené do plazmatické membrány. Otázkou ovšem zůstává, jak kořenové vlásky dosahují a udržují jejich asymetrickou akumulaci právě v rostoucí špičce,“ uvedl Miroslav Ovečka z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty UP, který spolu s Jozefem Šamajem stojí v čele skupiny vědců zkoumajících děje uvnitř kořenových vlásků.

Na problematiku růstu kořenových vlásků byla proto zaměřena nedávno publikovaná studie z laboratoře olomouckých vědců. Odborníci zjistili, že vrcholová část kořenového vlásku včetně plazmatické membrány se kvůli růstu neustále posouvá laterálně mimo apex. K pochopení mechanizmu prostorové a časové regulace vrcholového růstu kořenových vlásků bylo proto podle Ovečky důležité objasnit, jak je optimální koncentrace a precizní lokalizace membránových proteinů v rostoucí špičce udržována. „To se týká i mechanizmu polarizované dopravy a zabudovávání těchto proteinů do plazmatické membrány,“ podotkl Miroslav Ovečka.

Vědci z katedry biotechnologií pomocí modelového druhu, kterým byla rostlina huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), postupně prokázali, že v případě enzymu produkujícího reaktivní formy kyslíku do buněčné stěny je jeho optimální koncentrace ve špičce kořenového vlásku vytvářena prostřednictvím dynamického vezikulárního transportu pomocí váčků trans-Golgi sítě. Tento mechanizmus odborníci objevili díky využití pokročilé kvalitativní a kvantitativní „light-sheet“ a superrozlišovací mikroskopie.

Ve druhé publikované studii vědci z katedry biotechnologií prokázali nejen základní roli reaktivních forem kyslíku v regulačním mechanizmu vrcholového růstu kořenových vlásků, ale odborné veřejnosti představili také efektivní a lehce aplikovatelné postupy pro jejich značení a detailní mikroskopickou lokalizaci. „Reaktivní formy kyslíku jsou malé molekuly, které, jak vyplývá z jejich názvu, jsou vysoce reaktivní. V buňce se uplatňují pozitivně jako signální molekuly u různých vývojových procesů, ovšem ve stresových situacích jejich nadměrná produkce vede k poškozování buněčných struktur,“ uvedl Miroslav Ovečka.

Rostlinná buňka proto musí mít molekuly reaktivních forem kyslíku pod kontrolou. Avšak kvůli jejich fyzikálním a chemickým vlastnostem byla dosud možnost detailní vizualizace reaktivních forem kyslíku v živých rostoucích buňkách obtížně dosažitelná. „Nám se u Arabidopsis thaliana podařilo vypracovat metody precizní subcelulární lokalizace molekul reaktivních forem kyslíku s rozlišením na úrovni individuálních buněčných organel v kořenových vláscích, avšak při zachování optimálních fyziologických podmínek k jejich nerušenému růstu. Tato nová atraktivní metoda umožňuje vysoké rozlišení při zachování všech dynamických procesů potřebných k vrcholovému růstu,“ upozornil Miroslav Ovečka.

Podle Jozefa Šamaje nové poznatky olomouckých vědců otevřely cestu k detailnímu studiu živých kořenových vlásků při nejvyšším možném prostorovém a časovém rozlišení pomocí nejmodernějších mikroskopických metod. „Využili jsme to při studiu modelové rostliny huseníčku, ovšem naší ambicí bylo přenést a úspěšně aplikovat získané know-how na zemědělské plodiny,“ podotkl Jozef Šamaj.

Vědci svoji pozornost dlouhodobě upírají na vojtěšku a ječmen. Především u vojtěšky mají kořenové vlásky nezastupitelnou roli při zakládání symbiotického vztahu mezi touto rostlinou a prospěšnými půdními bakteriemi rodu Rhizobium, který vede k asimilaci vzdušného dusíku v kořenových hlízkách. „Naše studie prokázala, že na tomto procesu se významně podílí mitogenem aktivovaná protein kináza SIMK. Tato kináza sehrává významnou signální roli, především při brzkém rozpoznání prospěšných bakterií a jejich internalizaci do kořenových vlásků,“ doplnil Miroslav Ovečka.

Výsledky badatelů významně doplnily aktuálně platný model iniciace symbiotické interakce mezi luštěninami a půdními bakteriemi Rhizobium. „Pochopení tohoto procesu může mít bezesporu obrovský zemědělský a biotechnologický aplikační potenciál,“ dodal Jozef Šamaj.

Výzkum byl podpořen grantem GAČR, GA19-18675S „Objasnění rolí aktinu, NADPH oxidázy a strukturních sterolů ve vrcholovém růstu kořenových vlásků pomocí pokročilé mikroskopie a proteomiky“, řešeného v období 2019–2023.

Vědci z přírodovědecké fakulty popsali důležitou součást složitého mechanismu, pomocí kterého rostliny řídí růst kořenových vlásků. Tato drobná a početná zakončení kořenového systému hrají v životě rostlin důležitou roli při čerpání vody a živin z půdy. Získané poznatky budou moci být spolu s novou metodou šetrného mikroskopického zkoumání kořenových vlásků, kterou olomoučtí vědci pod vedením Miroslava Ovečky a Jozefa Šamaje úspěšně otestovali, využity při pěstování zemědělských plodin.

Výsledky bádání zaměřeného na kořenové vlásky byly publikovány ve třech samostatných publikacích v prestižních časopisech Plant Physiology a Journal of Experimental Botany. Všechny tři vědecké články byly zároveň vyzdviženy na obálkách těchto časopisů.

Rostliny jsou ukotveny v půdě pomocí kořenů, které jsou pro jejich růst, vývoj a prosperitu nepostrádatelné. Kvalitu kořenového systému dotváří kořenové vlášení složené z kořenových vlásků reprezentujících tubulární výrostky individuálních buněk epidermy kořene, takzvaných trichoblastů. Jedná se o významný model ve vývojové a buněčné biologii rostlin, na kterém vědci intenzivně studují polaritu rostlinných buněk a její regulační mechanizmy. 

Za polární růst kořenových vlásků, který se odehrává pouze na jejich vrcholu, zodpovídá řada faktorů. „Mnoho z nich ale stále neznáme. Víme, že významnou roli sehrávají proteiny ukotvené do plazmatické membrány. Otázkou ovšem zůstává, jak kořenové vlásky dosahují a udržují jejich asymetrickou akumulaci právě v rostoucí špičce,“ uvedl Miroslav Ovečka z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty UP, který spolu s Jozefem Šamajem stojí v čele skupiny vědců zkoumajících děje uvnitř kořenových vlásků.

Na problematiku růstu kořenových vlásků byla proto zaměřena nedávno publikovaná studie z laboratoře olomouckých vědců. Odborníci zjistili, že vrcholová část kořenového vlásku včetně plazmatické membrány se kvůli růstu neustále posouvá laterálně mimo apex. K pochopení mechanizmu prostorové a časové regulace vrcholového růstu kořenových vlásků bylo proto podle Ovečky důležité objasnit, jak je optimální koncentrace a precizní lokalizace membránových proteinů v rostoucí špičce udržována. „To se týká i mechanizmu polarizované dopravy a zabudovávání těchto proteinů do plazmatické membrány,“ podotkl Miroslav Ovečka.

Vědci z katedry biotechnologií pomocí modelového druhu, kterým byla rostlina huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), postupně prokázali, že v případě enzymu produkujícího reaktivní formy kyslíku do buněčné stěny je jeho optimální koncentrace ve špičce kořenového vlásku vytvářena prostřednictvím dynamického vezikulárního transportu pomocí váčků trans-Golgi sítě. Tento mechanizmus odborníci objevili díky využití pokročilé kvalitativní a kvantitativní „light-sheet“ a superrozlišovací mikroskopie.

Ve druhé publikované studii vědci z katedry biotechnologií prokázali nejen základní roli reaktivních forem kyslíku v regulačním mechanizmu vrcholového růstu kořenových vlásků, ale odborné veřejnosti představili také efektivní a lehce aplikovatelné postupy pro jejich značení a detailní mikroskopickou lokalizaci. „Reaktivní formy kyslíku jsou malé molekuly, které, jak vyplývá z jejich názvu, jsou vysoce reaktivní. V buňce se uplatňují pozitivně jako signální molekuly u různých vývojových procesů, ovšem ve stresových situacích jejich nadměrná produkce vede k poškozování buněčných struktur,“ uvedl Miroslav Ovečka.

Rostlinná buňka proto musí mít molekuly reaktivních forem kyslíku pod kontrolou. Avšak kvůli jejich fyzikálním a chemickým vlastnostem byla dosud možnost detailní vizualizace reaktivních forem kyslíku v živých rostoucích buňkách obtížně dosažitelná. „Nám se u Arabidopsis thaliana podařilo vypracovat metody precizní subcelulární lokalizace molekul reaktivních forem kyslíku s rozlišením na úrovni individuálních buněčných organel v kořenových vláscích, avšak při zachování optimálních fyziologických podmínek k jejich nerušenému růstu. Tato nová atraktivní metoda umožňuje vysoké rozlišení při zachování všech dynamických procesů potřebných k vrcholovému růstu,“ upozornil Miroslav Ovečka.

Podle Jozefa Šamaje nové poznatky olomouckých vědců otevřely cestu k detailnímu studiu živých kořenových vlásků při nejvyšším možném prostorovém a časovém rozlišení pomocí nejmodernějších mikroskopických metod. „Využili jsme to při studiu modelové rostliny huseníčku, ovšem naší ambicí bylo přenést a úspěšně aplikovat získané know-how na zemědělské plodiny,“ podotkl Jozef Šamaj.

Vědci svoji pozornost dlouhodobě upírají na vojtěšku a ječmen. Především u vojtěšky mají kořenové vlásky nezastupitelnou roli při zakládání symbiotického vztahu mezi touto rostlinou a prospěšnými půdními bakteriemi rodu Rhizobium, který vede k asimilaci vzdušného dusíku v kořenových hlízkách. „Naše studie prokázala, že na tomto procesu se významně podílí mitogenem aktivovaná protein kináza SIMK. Tato kináza sehrává významnou signální roli, především při brzkém rozpoznání prospěšných bakterií a jejich internalizaci do kořenových vlásků,“ doplnil Miroslav Ovečka.

Výsledky badatelů významně doplnily aktuálně platný model iniciace symbiotické interakce mezi luštěninami a půdními bakteriemi Rhizobium. „Pochopení tohoto procesu může mít bezesporu obrovský zemědělský a biotechnologický aplikační potenciál,“ dodal Jozef Šamaj.

Výzkum byl podpořen grantem GAČR, GA19-18675S „Objasnění rolí aktinu, NADPH oxidázy a strukturních sterolů ve vrcholovém růstu kořenových vlásků pomocí pokročilé mikroskopie a proteomiky“, řešeného v období 2019–2023.

Sní vaše dítě o tom, že se jednou stane vědcem, nebo ho spíš baví vyrábět nejrůznější „zlepšovátka“, skládat stavebnice nebo snad roboty? Toulají se vaše ratolesti v myšlenkách vesmírem, rády si povídají o planetách nebo je ještě raději malují? Anebo je baví historie a zajímá je, co se dělo v minulosti? Pokud ano, udělejte jim radost a přihlaste je do vědeckých kroužků Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

V nabídce science centra na 2. pololetí 2023/2024 je deset tematických kroužků. Děti se podívají do přírodovědné laboratoře, kde vyzkouší jednoduché pokusy a zábavnou formou objeví principy přírodních dějů. Kromě chemických pokusů poznají také technologické novinky a navštíví mimo jiné moderní učebnu v centru Envelopa Hub, kde se blíže seznámí například s 3D tiskem.

„Naše kroužky jsou pro děti jedinečnou příležitostí bádat, objevovat svět kolem nás nebo třeba daleký vesmír v planetáriu. To vše hravou, kreativní formou a za pomoci moderních technologií. Děti objeví kouzlo přírodních věd a zároveň rozvinou svoji kreativitu. V bohaté nabídce máme různě zaměřené kroužky pro věkové skupiny od 5 let po 8. třídu ZŠ. Nově využíváme i učebnu UP_Lab, která nám poskytuje nové technické možnosti,“ řekla Klára Češíková, koordinátorka kroužků v Pevnosti poznání.

Registrace bude spuštěna 10. ledna 2024 v 9:00 na webových stránkách Pevnosti poznání. Děti čeká celkem 14 lekcí v týdnu od 13. února do konce května 2024.

Sní vaše dítě o tom, že se jednou stane vědcem, nebo ho spíš baví vyrábět nejrůznější „zlepšovátka“, skládat stavebnice nebo snad roboty? Toulají se vaše ratolesti v myšlenkách vesmírem, rády si povídají o planetách nebo je ještě raději malují? Anebo je baví historie a zajímá je, co se dělo v minulosti? Pokud ano, udělejte jim radost a přihlaste je do vědeckých kroužků Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

V nabídce science centra na 2. pololetí 2023/2024 je deset tematických kroužků. Děti se podívají do přírodovědné laboratoře, kde vyzkouší jednoduché pokusy a zábavnou formou objeví principy přírodních dějů. Kromě chemických pokusů poznají také technologické novinky a navštíví mimo jiné moderní učebnu v centru Envelopa Hub, kde se blíže seznámí například s 3D tiskem.

„Naše kroužky jsou pro děti jedinečnou příležitostí bádat, objevovat svět kolem nás nebo třeba daleký vesmír v planetáriu. To vše hravou, kreativní formou a za pomoci moderních technologií. Děti objeví kouzlo přírodních věd a zároveň rozvinou svoji kreativitu. V bohaté nabídce máme různě zaměřené kroužky pro věkové skupiny od 5 let po 8. třídu ZŠ. Nově využíváme i učebnu UP_Lab, která nám poskytuje nové technické možnosti,“ řekla Klára Češíková, koordinátorka kroužků v Pevnosti poznání.

Registrace bude spuštěna 10. ledna 2024 v 9:00 na webových stránkách Pevnosti poznání. Děti čeká celkem 14 lekcí v týdnu od 13. února do konce května 2024.

Nomen omen – jméno znamením. Jestli u někoho tento latinský výraz platí, pak je to Eliška Vodáková. Studentka doktorského programu Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury UP závodně plave, také plavání učí, a jak sama říká, když ji něco štve, jde do vody, kde uklidní hlavu. A co víc, v rámci doktorátu zkoumá vliv vodní terapie na hrubou motoriku a spasticitu u dětí s tělesným postižením. Ráda by přispěla k rozšíření povědomí o technikách a možnostech této terapie v Česku. Její výzkum podpořil Nadační fond UP.

Blahodárné účinky vody na lidský organismus jsou známy odnepaměti. Pobytu ve vodě se přitom dá využít nejen k relaxaci, ale také k rehabilitaci. Eliška Vodáková se s vodní terapií coby formou rehabilitace seznámila, když jako instruktorka plavání hledala pro všechny vhodné aktivity, například pro děti s kvadruplegií. Po absolvování mezinárodního kurzu s praktickými částmi na Maltě či v Irsku se stala vodní terapeutkou.

„Terapie ve vodním prostředí využívá fyzikálních zákonů a vlastností vody. Díky vztlaku je pohyb pro člověka snazší než na suchu, méně zatěžuje klouby, pozitivně působí také vyšší teplota vody, která pomáhá snížit spasticitu a uvolnit svaly. Existuje několik metod vodní terapie zohledňujících různé diagnózy, základním principem vždy je, že se cvičitel věnuje jedinému klien­tu. Terapie s dětmi má charakter hry, využívá se spousty hraček i dalších různorodých pomůcek,“ přibližuje.

Během svého výzkumu sleduje změny v hrubé motorice dětí s tělesným postižením ve věku 6–7 let, se kterými ve vodě cvičí po dobu tří měsíců. „Předpokladem je, že pokud se dítě během té doby zlepší při otáčení ve vodě, kde je pro něj cvičení jednodušší, zlepší se i při pohybu na suchu. Cílem je zpracovat deset případových studií, není ale snadné děti pro výzkum najít,“ dodává Eliška Vodáková s tím, že podle zahraničních studií se děti s mozkovou obrnou mohou motoricky nejvíce rozvinout právě do 7 let věku. Vhodné podmínky pro cvičení našla na bazénech v Bohuňovicích, Přerově a v Aplikačním centru BALUO FTK UP.

Výzkum zaměřený na vodní terapii zaujal i členy Správní rady Nadačního fondu UP, který letos podpořil práci devíti studentů UP. „Bez podpory fondu bych nemohla výzkum uskutečnit. Z poskytnutých prostředků můžu platit pronájmy bazénů a odměnit fyzioterapeuty, kteří mi pomáhají. A také jsem se mohla zúčastnit konference ve Skotsku, kde jsem představila průběžné výsledky výzkumu.“

Myšlenka Nadačního fondu UP se doktorandce líbí. „Je to pro nás studenty možnost, jak dosáhnout svých cílů, zároveň svoji práci zviditelnit. Skvělá je i podpora ve formě příležitostí dalšího vzdělávání a osobnostního rozvoje,“ uzavírá Eliška Vodáková, která s osobami se zdravotním postižením či znevýhodněním pracuje i mimo vodu – jednak jako konzultantka aplikovaných pohybových aktivit pro žáky v Olomouckém kraji a jednak jako koordinátorka zapisovatelského servisu Centra podpory studentů se specifickými potřebami UP.

Tento text původně vyšel v tištěném magazínu Žurnál, jehož elektronickou podobu najdete zde.

Nomen omen – jméno znamením. Jestli u někoho tento latinský výraz platí, pak je to Eliška Vodáková. Studentka doktorského programu Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury UP závodně plave, také plavání učí, a jak sama říká, když ji něco štve, jde do vody, kde uklidní hlavu. A co víc, v rámci doktorátu zkoumá vliv vodní terapie na hrubou motoriku a spasticitu u dětí s tělesným postižením. Ráda by přispěla k rozšíření povědomí o technikách a možnostech této terapie v Česku. Její výzkum podpořil Nadační fond UP.

Blahodárné účinky vody na lidský organismus jsou známy odnepaměti. Pobytu ve vodě se přitom dá využít nejen k relaxaci, ale také k rehabilitaci. Eliška Vodáková se s vodní terapií coby formou rehabilitace seznámila, když jako instruktorka plavání hledala pro všechny vhodné aktivity, například pro děti s kvadruplegií. Po absolvování mezinárodního kurzu s praktickými částmi na Maltě či v Irsku se stala vodní terapeutkou.

„Terapie ve vodním prostředí využívá fyzikálních zákonů a vlastností vody. Díky vztlaku je pohyb pro člověka snazší než na suchu, méně zatěžuje klouby, pozitivně působí také vyšší teplota vody, která pomáhá snížit spasticitu a uvolnit svaly. Existuje několik metod vodní terapie zohledňujících různé diagnózy, základním principem vždy je, že se cvičitel věnuje jedinému klien­tu. Terapie s dětmi má charakter hry, využívá se spousty hraček i dalších různorodých pomůcek,“ přibližuje.

Během svého výzkumu sleduje změny v hrubé motorice dětí s tělesným postižením ve věku 6–7 let, se kterými ve vodě cvičí po dobu tří měsíců. „Předpokladem je, že pokud se dítě během té doby zlepší při otáčení ve vodě, kde je pro něj cvičení jednodušší, zlepší se i při pohybu na suchu. Cílem je zpracovat deset případových studií, není ale snadné děti pro výzkum najít,“ dodává Eliška Vodáková s tím, že podle zahraničních studií se děti s mozkovou obrnou mohou motoricky nejvíce rozvinout právě do 7 let věku. Vhodné podmínky pro cvičení našla na bazénech v Bohuňovicích, Přerově a v Aplikačním centru BALUO FTK UP.

Výzkum zaměřený na vodní terapii zaujal i členy Správní rady Nadačního fondu UP, který letos podpořil práci devíti studentů UP. „Bez podpory fondu bych nemohla výzkum uskutečnit. Z poskytnutých prostředků můžu platit pronájmy bazénů a odměnit fyzioterapeuty, kteří mi pomáhají. A také jsem se mohla zúčastnit konference ve Skotsku, kde jsem představila průběžné výsledky výzkumu.“

Myšlenka Nadačního fondu UP se doktorandce líbí. „Je to pro nás studenty možnost, jak dosáhnout svých cílů, zároveň svoji práci zviditelnit. Skvělá je i podpora ve formě příležitostí dalšího vzdělávání a osobnostního rozvoje,“ uzavírá Eliška Vodáková, která s osobami se zdravotním postižením či znevýhodněním pracuje i mimo vodu – jednak jako konzultantka aplikovaných pohybových aktivit pro žáky v Olomouckém kraji a jednak jako koordinátorka zapisovatelského servisu Centra podpory studentů se specifickými potřebami UP.

Tento text původně vyšel v tištěném magazínu Žurnál, jehož elektronickou podobu najdete zde.

Sto devadesát čtyři hlasů z tří set sedmi získala Michaela Antonín Malaníková z katedry historie FF UP a stala se tak novou veřejnou ochránkyní práv studujících na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Chránit práva studentů a studentek této fakulty bude v následujících třech letech v tandemu s Jaroslavem Šotolou z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Novou ombudsmankou studentů a studentek Filozofické fakulty UP se stala Michaela Antonín Malaníková z katedry historie FF UP. Svého zástupce Jaroslava Šotolu z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie si zvolila podle daných pravidel již před hlasováním. Svěřený mandát se v následujícím tříletém funkčním období budou oba snažit využít k ochraně studentů FF UP proti nepřiměřené tvrdosti, nepředvídatelnosti, nezákonnosti a proti zvůli zaměstnanců či orgánů Filozofické fakulty UP či Univerzity Palackého v průběhu studia na FF UP.

„Velmi si s kolegou Jaroslavem Šotolou svého znovuzvolení studenty vážíme a vnímáme jej jako vyjádření důvěry. Vzhledem k tomu, že v minulém období byl studentským ombudsmanem právě Jaroslav Šotola a já jeho zástupkyní, rádi bychom v nastoleném kurzu pokračovali,“ uvedla nová fakultní ombudsmanka Michaela Antonín Malaníková.  

Při řešení konkrétních kauz se podle ní v předchozím období ukázalo, že některé skupiny studujících jsou zranitelnější než jiné, konkrétně například studující v doktorských programech či studující v distančním režimu. Právě tyto skupiny by v rámci systému fungování fakulty ráda i systematičtěji podpořila.

„Vedle sociálního bezpečí studujících se po nedávné tragédii na FF UK ukázalo, že je potřeba řešit i otázky fyzického bezpečí, přičemž obě roviny spolu samozřejmě úzce souvisejí. Chceme udělat vše, co bude v našich silách, abychom k bezpečnému pocitu studujících jakkoli přispěli. Přetrvávajícím problémem na naší fakultě je také genderově podmíněné násilí nejrůznějšího druhu. Více než v prvním funkčním období bychom se chtěli zaměřit na prevenci, například na pořádání akcí pro studující i vyučující zaměřené na etický rozměr akademického provozu,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková. Inspiraci pro svou činnost bude společně s Jaroslavem Šotolou čerpat v rámci Školské ombuds platformy České republiky (ŠOP), na jejímž vzniku se oba podíleli, dále z mezinárodní sítě vysokoškolských ombudsosob (ENOHE), v níž jsou aktivní a kde je možné se inspirovat dobrými příklady zahraniční praxe.  

Volby veřejného ochránce práv studentů a studentek se na Filozofické fakultě Univerzity Palackého uskutečnily elektronicky ve dnech 12.–14. prosince 2023. Podle Martina Fafejty, předsedy volební komise, jehož domovským pracovištěm je katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, se nově zvolená ombudsmanská dvojice funkce ujala již s vyhlášením volebních výsledků, neboť mandát té předchozí skončil těsně před volbami. „Potvrzuji tímto výsledky voleb, volební komise nezaznamenala žádné problémy v hlasování,“ shrnul.

Kandidáta na ombudsmana mohli podle daných pravidel navrhnout studenti FF UP, jejichž studium trvalo k prvnímu dni voleb. Kandidovat mohli pracovníci a pracovnice, kteří byli k prvnímu dni voleb po dobu alespoň jednoho roku zaměstnáni na FF UP při nejméně polovičním úvazku, nebo některý z emeritních profesorů či profesorek, kteří byli v minulosti nejméně tři roky zaměstnáni na FF UP, a to nejméně na poloviční úvazek. Funkce ombudsmana/ombudsmanky je na FF UP volená a na vnitřních orgánech a struktuře UP nezávislá. Je zřízena za účelem ochrany studentů FF UP.  Role ombudsmana je iniciativní, mediační, zprostředkující, poradní, nikoliv výkonná. Filozofická fakulta byla v rámci Univerzity Palackého první fakultou, která tuto funkci zřídila. S prvním podnětem na její zřízení přišla již v roce 2011 tehdejší Studijní komise Akademického senátu FF UP, o její zřízení se pak zasloužila rovněž studentská kurie AS FF UP. Zásadní změnu v dané oblasti přinesl rok 2020, kdy FF UP přijala pravidlo, že budou ve funkci ochránce práv studentů dva lidé, vždy muž a žena.

Veřejná ochránkyně práv studentů FF UP:

Mgr. et Mgr.  Michaela Antonín Malaníková, Ph.D., vyučuje dějiny středověku na katedře historie FF UP. Mezi její badatelské zájmy patří urbánní dějiny, dějiny rodiny a gender history, které formovaly i její aktivity na poli občanské angažovanosti. Od listopadu 2020 do listopadu 2023 působila jako zástupkyně ombudsmana FF UP, v současné době je členkou Genderové expertní komory ČR. Od roku 2022 je členkou výkonného výboru ENOHE (European Network of Ombuds in Higher Educatiíon) a také členkou výboru Školské ombuds platformy České republiky.

Zástupce veřejné ochránkyně práv studentů FF UP:

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP). 

Úřední hodiny veřejné ochránkyně práv pro letní semestr: středa od 11.:30 do 12:30 hodin, dále vždy podle potřeby, ideálně po e-mailové domluvě.

Volby ombudsmana se na FF UP řídí vnitřní normou FF-B-20/01.

Sto devadesát čtyři hlasů z tří set sedmi získala Michaela Antonín Malaníková z katedry historie FF UP a stala se tak novou veřejnou ochránkyní práv studujících na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Chránit práva studentů a studentek této fakulty bude v následujících třech letech v tandemu s Jaroslavem Šotolou z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Novou ombudsmankou studentů a studentek Filozofické fakulty UP se stala Michaela Antonín Malaníková z katedry historie FF UP. Svého zástupce Jaroslava Šotolu z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie si zvolila podle daných pravidel již před hlasováním. Svěřený mandát se v následujícím tříletém funkčním období budou oba snažit využít k ochraně studentů FF UP proti nepřiměřené tvrdosti, nepředvídatelnosti, nezákonnosti a proti zvůli zaměstnanců či orgánů Filozofické fakulty UP či Univerzity Palackého v průběhu studia na FF UP.

„Velmi si s kolegou Jaroslavem Šotolou svého znovuzvolení studenty vážíme a vnímáme jej jako vyjádření důvěry. Vzhledem k tomu, že v minulém období byl studentským ombudsmanem právě Jaroslav Šotola a já jeho zástupkyní, rádi bychom v nastoleném kurzu pokračovali,“ uvedla nová fakultní ombudsmanka Michaela Antonín Malaníková.  

Při řešení konkrétních kauz se podle ní v předchozím období ukázalo, že některé skupiny studujících jsou zranitelnější než jiné, konkrétně například studující v doktorských programech či studující v distančním režimu. Právě tyto skupiny by v rámci systému fungování fakulty ráda i systematičtěji podpořila.

„Vedle sociálního bezpečí studujících se po nedávné tragédii na FF UK ukázalo, že je potřeba řešit i otázky fyzického bezpečí, přičemž obě roviny spolu samozřejmě úzce souvisejí. Chceme udělat vše, co bude v našich silách, abychom k bezpečnému pocitu studujících jakkoli přispěli. Přetrvávajícím problémem na naší fakultě je také genderově podmíněné násilí nejrůznějšího druhu. Více než v prvním funkčním období bychom se chtěli zaměřit na prevenci, například na pořádání akcí pro studující i vyučující zaměřené na etický rozměr akademického provozu,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková. Inspiraci pro svou činnost bude společně s Jaroslavem Šotolou čerpat v rámci Školské ombuds platformy České republiky (ŠOP), na jejímž vzniku se oba podíleli, dále z mezinárodní sítě vysokoškolských ombudsosob (ENOHE), v níž jsou aktivní a kde je možné se inspirovat dobrými příklady zahraniční praxe.  

Volby veřejného ochránce práv studentů a studentek se na Filozofické fakultě Univerzity Palackého uskutečnily elektronicky ve dnech 12.–14. prosince 2023. Podle Martina Fafejty, předsedy volební komise, jehož domovským pracovištěm je katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, se nově zvolená ombudsmanská dvojice funkce ujala již s vyhlášením volebních výsledků, neboť mandát té předchozí skončil těsně před volbami. „Potvrzuji tímto výsledky voleb, volební komise nezaznamenala žádné problémy v hlasování,“ shrnul.

Kandidáta na ombudsmana mohli podle daných pravidel navrhnout studenti FF UP, jejichž studium trvalo k prvnímu dni voleb. Kandidovat mohli pracovníci a pracovnice, kteří byli k prvnímu dni voleb po dobu alespoň jednoho roku zaměstnáni na FF UP při nejméně polovičním úvazku, nebo některý z emeritních profesorů či profesorek, kteří byli v minulosti nejméně tři roky zaměstnáni na FF UP, a to nejméně na poloviční úvazek. Funkce ombudsmana/ombudsmanky je na FF UP volená a na vnitřních orgánech a struktuře UP nezávislá. Je zřízena za účelem ochrany studentů FF UP.  Role ombudsmana je iniciativní, mediační, zprostředkující, poradní, nikoliv výkonná. Filozofická fakulta byla v rámci Univerzity Palackého první fakultou, která tuto funkci zřídila. S prvním podnětem na její zřízení přišla již v roce 2011 tehdejší Studijní komise Akademického senátu FF UP, o její zřízení se pak zasloužila rovněž studentská kurie AS FF UP. Zásadní změnu v dané oblasti přinesl rok 2020, kdy FF UP přijala pravidlo, že budou ve funkci ochránce práv studentů dva lidé, vždy muž a žena.

Veřejná ochránkyně práv studentů FF UP:

Mgr. et Mgr.  Michaela Antonín Malaníková, Ph.D., vyučuje dějiny středověku na katedře historie FF UP. Mezi její badatelské zájmy patří urbánní dějiny, dějiny rodiny a gender history, které formovaly i její aktivity na poli občanské angažovanosti. Od listopadu 2020 do listopadu 2023 působila jako zástupkyně ombudsmana FF UP, v současné době je členkou Genderové expertní komory ČR. Od roku 2022 je členkou výkonného výboru ENOHE (European Network of Ombuds in Higher Educatiíon) a také členkou výboru Školské ombuds platformy České republiky.

Zástupce veřejné ochránkyně práv studentů FF UP:

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP). 

Úřední hodiny veřejné ochránkyně práv pro letní semestr: středa od 11.:30 do 12:30 hodin, dále vždy podle potřeby, ideálně po e-mailové domluvě.

Volby ombudsmana se na FF UP řídí vnitřní normou FF-B-20/01.

Dobré hospodaření s odpady a energiemi, zeleň v kampusech nebo vytvoření strategie a reportu udržitelného rozvoje přinesly Univerzitě Palackého kladné body v hodnocení udržitelnosti. Díky nim se posunula v žebříčku UI GreenMetric World University Rankings o 119 příček nahoru a obhájila čtvrté místo mezi českými univerzitami, a to i přes stoupající počet hodnocených škol.

UI GreenMetric World University Rankings je první mezinárodní žebříček, který od roku 2010 hodnotí, nakolik univerzity rozvíjejí svou infrastrukturu i vzdělávání s ohledem na životní prostředí a principy udržitelnosti.

Univerzita Palackého se do tohoto žebříčku poprvé zapojila v roce 2021, kdy skončila na 642. místě z 956 univerzit z 80 zemí světa. V roce 2022 se UP posunula o 100 příček nahoru a skončila na 546. místě z 1050 univerzit z celého světa. V roce 2023 si Univerzita Palackého opět polepšila a z téměř 1200 univerzit z celého světa se umístila na 427. příčce. Stejně jako minulý rok z českých šesti hodnocených univerzit obhájila čtvrté místo.

Porovnání se zaměřuje na šest hlavních oblastí: infrastruktura, energie a změna klimatu, odpad, voda, transport a vzdělávání a výzkum. V každé z nich se vyplňuje 5 až 20 indikátorů, ke kterým je zároveň potřeba připojit důkaz například v podobě fotografie, odkazu na web nebo slovního popisu.

„Do hodnocení byly nově zařazeny otázky týkající se nakládání s organickým a elektro odpadem. I díky tomu obdržela univerzita opětovně nejlepší hodnocení v oblasti odpadů, a to především kvůli dobře vyřešenému nakládání s organickým a toxickým odpadem – v pěti otázkách z šesti získala UP v této oblasti maximální počet bodů,“ uvedla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Další kladné body přineslo množství zelených ploch v kampusech, jako je park u budovy přírodovědecké fakulty na Envelopě, Park Centra vzdělání a vědy UP v areálu Šlechtitelů a také pěší cesty, jimiž areál UP disponuje. Pozitivně byla také hodnocena spotřeba elektrické energie na počet osob na univerzitě.

Nově byly do porovnání zařazeny otázky týkající se strategie a reportu udržitelného rozvoje, čímž si UP v rámci oblasti vzdělávání a výzkumu polepšila a získala další plusové body, a to i za obory, jejichž výuka zahrnuje problematiku udržitelnosti a klimatické změny.

Celkově si nejlépe vedou vysoké školy v Nizozemsku a Velké Británii. První místo obsadila již tradičně nizozemská Wageningen University & Research, za ní skončila britská univerzita v Nottingham Trent University a trojici nejekologičtějších škol uzavřela německá univerzita Umwelt-campus Birkenfeld.

Podrobnější výsledky najdete zde. Kompletní informace o udržitelnosti na UP pak najdete na webu Udržitelné univerzity.

Dobré hospodaření s odpady a energiemi, zeleň v kampusech nebo vytvoření strategie a reportu udržitelného rozvoje přinesly Univerzitě Palackého kladné body v hodnocení udržitelnosti. Díky nim se posunula v žebříčku UI GreenMetric World University Rankings o 119 příček nahoru a obhájila čtvrté místo mezi českými univerzitami, a to i přes stoupající počet hodnocených škol.

UI GreenMetric World University Rankings je první mezinárodní žebříček, který od roku 2010 hodnotí, nakolik univerzity rozvíjejí svou infrastrukturu i vzdělávání s ohledem na životní prostředí a principy udržitelnosti.

Univerzita Palackého se do tohoto žebříčku poprvé zapojila v roce 2021, kdy skončila na 642. místě z 956 univerzit z 80 zemí světa. V roce 2022 se UP posunula o 100 příček nahoru a skončila na 546. místě z 1050 univerzit z celého světa. V roce 2023 si Univerzita Palackého opět polepšila a z téměř 1200 univerzit z celého světa se umístila na 427. příčce. Stejně jako minulý rok z českých šesti hodnocených univerzit obhájila čtvrté místo.

Porovnání se zaměřuje na šest hlavních oblastí: infrastruktura, energie a změna klimatu, odpad, voda, transport a vzdělávání a výzkum. V každé z nich se vyplňuje 5 až 20 indikátorů, ke kterým je zároveň potřeba připojit důkaz například v podobě fotografie, odkazu na web nebo slovního popisu.

„Do hodnocení byly nově zařazeny otázky týkající se nakládání s organickým a elektro odpadem. I díky tomu obdržela univerzita opětovně nejlepší hodnocení v oblasti odpadů, a to především kvůli dobře vyřešenému nakládání s organickým a toxickým odpadem – v pěti otázkách z šesti získala UP v této oblasti maximální počet bodů,“ uvedla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Další kladné body přineslo množství zelených ploch v kampusech, jako je park u budovy přírodovědecké fakulty na Envelopě, Park Centra vzdělání a vědy UP v areálu Šlechtitelů a také pěší cesty, jimiž areál UP disponuje. Pozitivně byla také hodnocena spotřeba elektrické energie na počet osob na univerzitě.

Nově byly do porovnání zařazeny otázky týkající se strategie a reportu udržitelného rozvoje, čímž si UP v rámci oblasti vzdělávání a výzkumu polepšila a získala další plusové body, a to i za obory, jejichž výuka zahrnuje problematiku udržitelnosti a klimatické změny.

Celkově si nejlépe vedou vysoké školy v Nizozemsku a Velké Británii. První místo obsadila již tradičně nizozemská Wageningen University & Research, za ní skončila britská univerzita v Nottingham Trent University a trojici nejekologičtějších škol uzavřela německá univerzita Umwelt-campus Birkenfeld.

Podrobnější výsledky najdete zde. Kompletní informace o udržitelnosti na UP pak najdete na webu Udržitelné univerzity.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek jednal s rektory vysokých škol, zástupci vysokoškolských reprezentací, ministerstva vnitra a bezpečnostních složek o posílení bezpečnosti nejen na vysokých školách, ale ve školských zařízeních obecně.    

„Dosud jsme se připravovali na situace, které přepokládaly ohrožení ze strany cizí osoby, nově je třeba počítat i s tím, že nebezpečí může přijít od člověka, který ve škole pracuje nebo studuje,“ řekl po jednání ministr školství mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek, a dodal: „Otázku bezpečnosti je třeba řešit v souvislostech, a to nejen ve vztahu k vysokým školám, jež jsou nyní v důsledku tragické události na FF UK předmětem zvažovaných intervencí, ale i k veřejnému prostoru obecně.“

Klíčovým krokem je v tuto chvíli nastavit úzkou spolupráci mezi vedeními univerzit a krajskými policejními ředitelstvími, rychle vyhodnotit rizika na jednotlivých vysokých školách a přizpůsobit jim vnitřní předpisy škol. Je třeba provést revizi provozních řádů škol s cílem zvýšit bezpečnost, např. omezením vnášet velké předměty do budov. Důležitou součástí prevence jsou školení a cvičení pro studenty i zaměstnance škol pro zvýšení bezpečnosti a také zajištění psychologické podpory všem potřebným. 

„Pokud chceme na školách dělat rozumná a efektivní opatření, je třeba učinit důkladnou analýzu, jak měkké cíle chránit. Tuto analýzy musí vypracovat odborníci a v tom nám pomůže úzká spolupráce s ministerstvem vnitra a policií ČR,“ řekla Milena Králičková, rektorka Univerzity Karlovy. 

Ministerstvo školství ustanoví pracovní skupinu složenou ze zástupců vysokých škol, včetně studentů, policie, ministerstva vnitra a MŠMT. Úkolem skupiny bude identifikovat případné potřeby ve změně legislativy a vypracovat manuál pro bezpečnost na vysokých školách. „My jsme samozřejmě připraveni pracovat s doporučeními, metodikami, postupy a vycházet z příkladů dobré praxe při vyhodnocování a nastavování bezpečnostní situace na naší univerzitě,“ uvedl Martin Tomášek, kancléř Univerzity Palackého.

Podobný manuál by chtělo připravit i pro regionální školství. MŠMT počítá s tím, že na realizaci opatření budou vyčleněny prostředky z Centralizovaných rozvojových programů (CRP) a z výzvy Operační program Jan Ámos Komenský (OP JAK). 

Ministr Bek svolal jednání s rektory vysokých škol, zástupci vysokoškolských reprezentací, ministerstva vnitra a bezpečnostních složek v reakci na událostí z 21. prosince 2023 na FF UK. Nově vzniklá pracovní skupina se sejde poprvé ve středu 10. ledna 2024. 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek jednal s rektory vysokých škol, zástupci vysokoškolských reprezentací, ministerstva vnitra a bezpečnostních složek o posílení bezpečnosti nejen na vysokých školách, ale ve školských zařízeních obecně.    

„Dosud jsme se připravovali na situace, které přepokládaly ohrožení ze strany cizí osoby, nově je třeba počítat i s tím, že nebezpečí může přijít od člověka, který ve škole pracuje nebo studuje,“ řekl po jednání ministr školství mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek, a dodal: „Otázku bezpečnosti je třeba řešit v souvislostech, a to nejen ve vztahu k vysokým školám, jež jsou nyní v důsledku tragické události na FF UK předmětem zvažovaných intervencí, ale i k veřejnému prostoru obecně.“

Klíčovým krokem je v tuto chvíli nastavit úzkou spolupráci mezi vedeními univerzit a krajskými policejními ředitelstvími, rychle vyhodnotit rizika na jednotlivých vysokých školách a přizpůsobit jim vnitřní předpisy škol. Je třeba provést revizi provozních řádů škol s cílem zvýšit bezpečnost, např. omezením vnášet velké předměty do budov. Důležitou součástí prevence jsou školení a cvičení pro studenty i zaměstnance škol pro zvýšení bezpečnosti a také zajištění psychologické podpory všem potřebným. 

„Pokud chceme na školách dělat rozumná a efektivní opatření, je třeba učinit důkladnou analýzu, jak měkké cíle chránit. Tuto analýzy musí vypracovat odborníci a v tom nám pomůže úzká spolupráce s ministerstvem vnitra a policií ČR,“ řekla Milena Králičková, rektorka Univerzity Karlovy. 

Ministerstvo školství ustanoví pracovní skupinu složenou ze zástupců vysokých škol, včetně studentů, policie, ministerstva vnitra a MŠMT. Úkolem skupiny bude identifikovat případné potřeby ve změně legislativy a vypracovat manuál pro bezpečnost na vysokých školách. „My jsme samozřejmě připraveni pracovat s doporučeními, metodikami, postupy a vycházet z příkladů dobré praxe při vyhodnocování a nastavování bezpečnostní situace na naší univerzitě,“ uvedl Martin Tomášek, kancléř Univerzity Palackého.

Podobný manuál by chtělo připravit i pro regionální školství. MŠMT počítá s tím, že na realizaci opatření budou vyčleněny prostředky z Centralizovaných rozvojových programů (CRP) a z výzvy Operační program Jan Ámos Komenský (OP JAK). 

Ministr Bek svolal jednání s rektory vysokých škol, zástupci vysokoškolských reprezentací, ministerstva vnitra a bezpečnostních složek v reakci na událostí z 21. prosince 2023 na FF UK. Nově vzniklá pracovní skupina se sejde poprvé ve středu 10. ledna 2024. 

Vzácní hosté dorazí v pátek dopoledne na Univerzitu Palackého. Rektorát totiž bude jednou z důležitých zastávek putování Tří králů po Olomouci. Hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek, primátor města Miroslav Žbánek a pomocný biskup a vikář olomoucké arcidiecéze Antonín Basler se jako Tři králové tradičně vydají na koních od katedrály svatého Václava, aby zavítali na významné olomoucké instituce.

Na začátku tříkrálového putování se v katedrále pokloní narozenému králi v jeslích, poté průvod vyrazí v doprovodu sboru opery a operety Moravského divadla na koledu. Na nádvoří rektorátu budou v 9.40.

Odtud se koledníci vydají na koních do centra města k radnici. Na Horním náměstí jen připraven i kulturní program. Svou cestu zakončí v Červeném kostele Vědecké knihovny Olomouc, kde je k vidění výstava obrázků dětí z výtvarné soutěže Nakresli tři krále. Její vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 4. ledna v 17 hodin, výstava bude trvat po celou dobu Tříkrálové sbírky až do 14. ledna.

Tříkrálová sbírka je největší charitativní sbírkovou akcí u nás. Na jejím průběhu se podílejí tisíce dobrovolníků, výnos putuje na pomoc lidem v nouzi prostřednictvím Charity Česká republika, která je jejím pořadatelem. „V roce 2024 podpoří Charita Olomouc z výtěžku sbírky provoz ordinace praktického lékaře a psychiatra pro lidi v nouzi, rozvoj a opravu zázemí služeb pro lidi s duševním onemocněním, rekonstrukci Domova sv. Kosmy a Damiána pro lidi v nouzi se sníženou soběstačností a rozvoj Centra materiální pomoci. Část výtěžku bude věnovaná na rychlou finanční pomoc osobám v nouzi na Olomoucku, kterým hrozí sociální propad,“ vysvětlila Barbora Cigánková, zástupkyně ředitele Charity Olomouc, komu také pomůžou vybrané peníze. Podrobnější informace o využití sbírky v jednotlivých charitách najdete zde.