Feed aggregator

Přírodovědecká fakulta UP se na týden proměnila v útočiště pro mladé vědce. Třicet šest nadaných středoškoláků z celé České republiky a Slovenska se sjelo na sedmý ročník Letní školy Badatele, akce, která si klade za cíl probudit zájem mladých lidí o přírodní vědy a ukázat jim, že věda může být nejen zajímavá, ale i zábavná. Nechyběly laboratorní experimenty, přednášky i týmové aktivity.

„Od malička mě baví přírodní vědy. Letní škola je pro mě skvělá příležitost, abych se ve svých vědomostech posunula dál a zjistila, jak funguje vědecký výzkum. Pomáhá mi to ujasnit si, čemu se chci věnovat v budoucnu. Zatím se mi nejvíce líbila přednáška Petra Dvořáka nazvaná Rekonstrukce evoluce života pomocí sekvencí DNA,“ uvedla Eliška Strebnická ze Střední odborné školy Šumperk. „Jsem ráda, že je tady od všeho něco, že si můžeme vybrat, co nás baví,“ dodala její spolužačka Ema Skřepská.

Přednášející z různých kateder přírodovědecké fakulty a dalších institucí představili studentům své obory a seznámili je s nejnovějšími poznatky a trendy. Studenti tak měli možnost získat komplexní přehled o různých aspektech přírodních věd a inspirovat se pro další studium a výzkum.

„Během dopoledního programu se studenti aktivně zapojili do experimentálních cvičení, například na katedrách anorganické a organické chemie. Katedra zoologie jim nabídla možnost účastnit se odchytu ptáků a jejich kroužkování, zatímco katedra experimentální fyziky je zasvětila do tajů mikrosvěta prostřednictvím workshopu elektronové mikroskopie,“ uvedla organizátorka letní školy Lucie Brulíková z katedry organické chemie.

Studenti si také vyzkoušeli práci s částicovou kamerou a v laboratoři katedry biofyziky si na rostlinách ověřili platnost fyzikálních zákonů. „Katedra geologie představila klimatické změny v průběhu čtvrtohor a jejich možné důsledky a katedra biochemie poukázala na stresové situace u rostlin. Kromě toho studenti získali informace o umělé inteligenci a naučili se správně pracovat s daty,“ dodala Lucie Brulíková.

Dopolední program byl doplněn čtyřmi večerními přednáškami od dalších odborníků z různých oblastí. Studenti tak měli možnost vyslechnout si například příběh o vývoji atomové bomby či přednášky zaměřené na klíčové objevy v biochemii nebo aktuální témata, jako je cílená léčba nádorů v hematologii pomocí T-lymfocytů.

„Kromě odborného programu byla nedílnou součástí Letní školy Badatele také řada doplňkových aktivit, které umožnily studentům navzájem se lépe poznat a navázat nová přátelství. Mezi tyto aktivity patřila například akce Zašifrováno, návštěva zoologické zahrady nebo grilování. Závěrečný den byl věnován prezentaci výsledků týmové výzvy a vyhodnocení projektů. Studenti prokázali své schopnosti a kreativitu při řešení zadaných úkolů, a přestože soutěž byla náročná, provázela ji přátelská atmosféra. Těšíme se na další ročník a doufáme, že se opět setkáme s nadšenými a talentovanými studenty,“ uzavřela Lucie Brulíková.

O aktuálním významu tajemství Trojice v myšlení, vědě a kultuře se bude hovořit na konferenci Triertium: Trinitární syntéza moudrosti, kterou chce Cyrilometodějská teologická fakulta UP nabídnout nový pohled na duchovní zdroje evropské civilizace. Mezioborové odborné setkání se na fakultě uskuteční ve dnech 3.–5. prosince.

Konference se zúčastní nejvýznamnější osobnosti křesťanského myšlení v dialogu s intelektuálním a kulturním prostředním střední Evropy. S úvodní veřejnou přednáškou vystoupí Piero Coda, generální sekretář Mezinárodní teologické komise a přední systematický teolog zabývající se trinitární ontologií. Mezi hlavními řečníky je také bývalý italský ministr kultury a významný politický filozof Rocco Buttiglione, zakladatel tzv. radikální ortodoxie John Milbank, emeritní arcibiskup granadský Francisco Javier Martínez Fernández nebo Emmanuel Gabellieri, francouzský filozof proslulý svými studiemi o dialogu mezi teologií a fenomenologií.

Představí se také další veřejně známé osobnosti a odborníci z celého světa, kteří přinesou podněty ze současné filozofie, teologie, ale i umění či společenských a přírodních věd včetně ekologie nebo umělé inteligence.

„Název konference Triertium je inspirován Komenského projektem jednoty věd a umění v trinitárním myšlením. Hlavním cílem je propojit filozofickou a teologickou reflexi o Trojici s transdisciplinárními snahami o komplexní syntézu vědeckého poznání a lidské zkušenosti. Zamyslíme se nad tím, jestli by se myšlení inspirované tajemstvím Trojice mohlo stát duchovním základem jednoty poznání, svobody a tvořivosti v současné společnosti,“ uvedl koordinátor pořádající výzkumné skupiny Triertium Eduard Fiedler z katedry filozofie a patrologie CMTF UP.

Registrace na konferenci je otevřena pro všechny zájemce, a to až do 31. října. Studující a akademičky a akademici Univerzity Palackého se mohou registrovat zdarma, ostatní zájemci mohou do konce září využít slevu z poplatku. K aktivní účasti je pak možné se přihlásit do konce srpna.

Podrobnější informace k programu, vystupujícím a možnostem registrace jsou k dispozici na webových stránkách Triertium.cz.

Na webu Triertium.cz jsou představeny i další aktivity mezinárodní výzkumné skupiny, mezi které vedle publikování odborných prací patří na CMTF UP pravidelně pořádané tematicky zaměřené badatelské semináře. Tým také spolupracuje s filmovým štábem oceňovaného režiséra Václava Kadrnky, který připravuje celovečerní umělecký dokument Triunity o Trojici a trinitárním chápání reality a který bude natáčet i na chystané konferenci. Odborná činnost výzkumné skupiny je podpořena tříletým juniorským grantem Trinitarian Ontologies: A New Philosophical Investigation into Trinitarian Relationality, jehož hlavním řešitelem je Eduard Fiedler. Nedávný rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

O aktuálním významu tajemství Trojice v myšlení, vědě a kultuře se bude hovořit na konferenci Triertium: Trinitární syntéza moudrosti, kterou chce Cyrilometodějská teologická fakulta UP nabídnout nový pohled na duchovní zdroje evropské civilizace. Mezioborové odborné setkání se na fakultě uskuteční ve dnech 3.–5. prosince.

Konference se zúčastní nejvýznamnější osobnosti křesťanského myšlení v dialogu s intelektuálním a kulturním prostředním střední Evropy. S úvodní veřejnou přednáškou vystoupí Piero Coda, generální sekretář Mezinárodní teologické komise a přední systematický teolog zabývající se trinitární ontologií. Mezi hlavními řečníky je také bývalý italský ministr kultury a významný politický filozof Rocco Buttiglione, zakladatel tzv. radikální ortodoxie John Milbank, emeritní arcibiskup granadský Francisco Javier Martínez Fernández nebo Emmanuel Gabellieri, francouzský filozof proslulý svými studiemi o dialogu mezi teologií a fenomenologií.

Představí se také další veřejně známé osobnosti a odborníci z celého světa, kteří přinesou podněty ze současné filozofie, teologie, ale i umění či společenských a přírodních věd včetně ekologie nebo umělé inteligence.

„Název konference Triertium je inspirován Komenského projektem jednoty věd a umění v trinitárním myšlením. Hlavním cílem je propojit filozofickou a teologickou reflexi o Trojici s transdisciplinárními snahami o komplexní syntézu vědeckého poznání a lidské zkušenosti. Zamyslíme se nad tím, jestli by se myšlení inspirované tajemstvím Trojice mohlo stát duchovním základem jednoty poznání, svobody a tvořivosti v současné společnosti,“ uvedl koordinátor pořádající výzkumné skupiny Triertium Eduard Fiedler z katedry filozofie a patrologie CMTF UP.

Registrace na konferenci je otevřena pro všechny zájemce, a to až do 31. října. Studující a akademičky a akademici Univerzity Palackého se mohou registrovat zdarma, ostatní zájemci mohou do konce září využít slevu z poplatku. K aktivní účasti je pak možné se přihlásit do konce srpna.

Podrobnější informace k programu, vystupujícím a možnostem registrace jsou k dispozici na webových stránkách Triertium.cz.

Na webu Triertium.cz jsou představeny i další aktivity mezinárodní výzkumné skupiny, mezi které vedle publikování odborných prací patří na CMTF UP pravidelně pořádané tematicky zaměřené badatelské semináře. Tým také spolupracuje s filmovým štábem oceňovaného režiséra Václava Kadrnky, který připravuje celovečerní umělecký dokument Triunity o Trojici a trinitárním chápání reality a který bude natáčet i na chystané konferenci. Odborná činnost výzkumné skupiny je podpořena tříletým juniorským grantem Trinitarian Ontologies: A New Philosophical Investigation into Trinitarian Relationality, jehož hlavním řešitelem je Eduard Fiedler. Nedávný rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Zájemcům, kteří si chtějí své základní znalosti v oblasti molekulárně dynamických (MD) simulací rozšířit o metody používané ke studiu složitých systémů, je určena letní škola Molekulární popisy komplexních biosystémů, která se uskuteční 8. a 9. září v národním superpočítačovém centru IT4Innovations na VŠB-TUO. Akci organizují Petra Čechová, Petra Kührová a Markéta Paloncýová z CATRIN Univerzity Palackého s organizační podporou Michala Otyepky a uskuteční se pod záštitou COST Action CA21101 „COSY“. Registrace bude ukončena 21. srpna.

Cílem školy je poskytnout ucelený přehled nástrojů a přístupů ke zkoumání komplexních struktur, včetně teorie silových polí, kombinace různých molekulárních typů a následných analýz.

„První den dvoudenní školy se zaměří na úvod do silových polí využívaných MD simulacích a jejich pokročilejší využití, jak v atomární, tak v hrubozrnném rozlišení. Následovat budou přednášky a workshopy zaměřené na simulační postupy u systémů obsahujících biomolekuly, například nukleové kyseliny či lipidy, které budou probírány odděleně. Druhý den se pozornost přesune na nanomateriály a proces kombinace různých typů systémů,“ přiblížila program Petra Čechová.

Účast na škole je bezplatná a je určena studentům a výzkumníkům se znalostmi z oblasti molekulární dynamiky. Škola bude probíhat v anglickém jazyce. Zájemci se mohou registrovat zde.

Zájemcům, kteří si chtějí své základní znalosti v oblasti molekulárně dynamických (MD) simulací rozšířit o metody používané ke studiu složitých systémů, je určena letní škola Molekulární popisy komplexních biosystémů, která se uskuteční 8. a 9. září v národním superpočítačovém centru IT4Innovations na VŠB-TUO. Akci organizují Petra Čechová, Petra Kührová a Markéta Paloncýová z CATRIN Univerzity Palackého s organizační podporou Michala Otyepky a uskuteční se pod záštitou COST Action CA21101 „COSY“. Registrace bude ukončena 21. srpna.

Cílem školy je poskytnout ucelený přehled nástrojů a přístupů ke zkoumání komplexních struktur, včetně teorie silových polí, kombinace různých molekulárních typů a následných analýz.

„První den dvoudenní školy se zaměří na úvod do silových polí využívaných MD simulacích a jejich pokročilejší využití, jak v atomární, tak v hrubozrnném rozlišení. Následovat budou přednášky a workshopy zaměřené na simulační postupy u systémů obsahujících biomolekuly, například nukleové kyseliny či lipidy, které budou probírány odděleně. Druhý den se pozornost přesune na nanomateriály a proces kombinace různých typů systémů,“ přiblížila program Petra Čechová.

Účast na škole je bezplatná a je určena studentům a výzkumníkům se znalostmi z oblasti molekulární dynamiky. Škola bude probíhat v anglickém jazyce. Zájemci se mohou registrovat zde.

Interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání, které spadá pod Přírodovědeckou fakultu UP, povede od 1. září 2025 David Smrčka. Ve funkci nahradí Matěje Dostálka, jenž stál v čele centra deset let a před nedávnem se stal prorektorem univerzity. Nový ředitel si klade za cíl rozvíjet hlavní poslání Pevnosti, tedy přibližovat vědu veřejnosti srozumitelnou a atraktivní formou. Mezi jeho priority patří také posílení vazeb s přírodovědeckou fakultou, rozšíření spolupráce s fakultními školami a intenzivnější práce se středoškolskými studenty.

„Matěj Dostálek vykonával funkci ředitele deset let. Byl u překonávání porodních bolestí nově vznikající jednotky a povedlo se mu z centra popularizace vybudovat stabilní součást fakulty. Za odvedenou práci mu patří velké poděkování,“ uvedl děkan PřF UP Martin Kubala.

Do výběrového řízení na post ředitele Pevnosti poznání se přihlásilo pět uchazečů. „Vnímám to jako pozitivní signál, že lidé považují Pevnost poznání za perspektivní pracoviště, do jehož rozvoje jsou ochotni investovat svůj čas a úsilí. Komise vyhodnotila všech pět kandidátů jako způsobilé, jednomyslně pak doporučila Davida Smrčku,“ doplnil děkan.

David Smrčka vystudoval aplikovanou fyziku na PřF UP, kde v letech 2008 až 2011 absolvoval bakalářské studium a následně pokračoval v navazujícím magisterském programu, který ukončil v roce 2013. Vědeckou dráhu rozvinul během doktorského studia na téže fakultě, které dokončil v roce 2019. Své vzdělání si rozšířil o doplňkové pedagogické studium učitelství fyziky, které absolvoval v letech 2022 až 2024.

„Úspěch ve výběrovém řízení vnímám jako velkou čest a zároveň závazek vůči Pevnosti poznání, která dlouhodobě sehrává významnou roli v popularizaci vědy. Rád bych navázal na dosavadní práci a rozvíjel spolupráci s přírodovědeckou fakultou, a to jak v oblasti vzdělávacích programů, tak i v přenášení vědeckých poznatků směrem ke středoškolským studentům,“ řekl David Smrčka.

Ve funkci ředitele Pevnosti poznání se zaměří na přiblížení vědeckého výzkumu široké veřejnosti, intenzivnější práci se středoškolskými studenty a navázání užší spolupráce s fakultními školami. „Chci hledat cesty, jak mladým lidem ukázat krásu přírodních věd. Věřím, že Pevnost poznání může být silným impulzem, který je může nasměrovat ke studiu přírodních věd, ideálně na naší přírodovědecké fakultě,“ dodal.

David Smrčka působí na přírodovědecké fakultě již řadu let, vědecky se zpočátku věnoval materiálovému výzkumu, zejména studiu fázových změn při krystalizaci amorfních kovových pásků. Postupem času se však jeho profesní směřování posunulo blíže ke vzdělávání. V současnosti se zabývá využitím digitálních nástrojů ve výuce fyziky, především rozšířenou a virtuální realitou. Ve spolupráci s katedrou experimentální fyziky, na které působil, se dlouhodobě věnoval také popularizaci vědy. Pravidelně se zapojoval do akcí, jako jsou Přírodovědný jarmark nebo Noc vědců.

„Během své akademické dráhy jsem zjistil, že mě nejvíce naplňuje práce se studenty a předávání znalostí. Věřím, že nabyté znalosti dokážu zužitkovat ve své nové pozici ředitele Pevnosti poznání," doplnil David Smrčka.

Interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání, které spadá pod Přírodovědeckou fakultu UP, povede od 1. září 2025 David Smrčka. Ve funkci nahradí Matěje Dostálka, jenž stál v čele centra deset let a před nedávnem se stal prorektorem univerzity. Nový ředitel si klade za cíl rozvíjet hlavní poslání Pevnosti, tedy přibližovat vědu veřejnosti srozumitelnou a atraktivní formou. Mezi jeho priority patří také posílení vazeb s přírodovědeckou fakultou, rozšíření spolupráce s fakultními školami a intenzivnější práce se středoškolskými studenty.

„Matěj Dostálek vykonával funkci ředitele deset let. Byl u překonávání porodních bolestí nově vznikající jednotky a povedlo se mu z centra popularizace vybudovat stabilní součást fakulty. Za odvedenou práci mu patří velké poděkování,“ uvedl děkan PřF UP Martin Kubala.

Do výběrového řízení na post ředitele Pevnosti poznání se přihlásilo pět uchazečů. „Vnímám to jako pozitivní signál, že lidé považují Pevnost poznání za perspektivní pracoviště, do jehož rozvoje jsou ochotni investovat svůj čas a úsilí. Komise vyhodnotila všech pět kandidátů jako způsobilé, jednomyslně pak doporučila Davida Smrčku,“ doplnil děkan.

David Smrčka vystudoval aplikovanou fyziku na PřF UP, kde v letech 2008 až 2011 absolvoval bakalářské studium a následně pokračoval v navazujícím magisterském programu, který ukončil v roce 2013. Vědeckou dráhu rozvinul během doktorského studia na téže fakultě, které dokončil v roce 2019. Své vzdělání si rozšířil o doplňkové pedagogické studium učitelství fyziky, které absolvoval v letech 2022 až 2024.

„Úspěch ve výběrovém řízení vnímám jako velkou čest a zároveň závazek vůči Pevnosti poznání, která dlouhodobě sehrává významnou roli v popularizaci vědy. Rád bych navázal na dosavadní práci a rozvíjel spolupráci s přírodovědeckou fakultou, a to jak v oblasti vzdělávacích programů, tak i v přenášení vědeckých poznatků směrem ke středoškolským studentům,“ řekl David Smrčka.

Ve funkci ředitele Pevnosti poznání se zaměří na přiblížení vědeckého výzkumu široké veřejnosti, intenzivnější práci se středoškolskými studenty a navázání užší spolupráce s fakultními školami. „Chci hledat cesty, jak mladým lidem ukázat krásu přírodních věd. Věřím, že Pevnost poznání může být silným impulzem, který je může nasměrovat ke studiu přírodních věd, ideálně na naší přírodovědecké fakultě,“ dodal.

David Smrčka působí na přírodovědecké fakultě již řadu let, vědecky se zpočátku věnoval materiálovému výzkumu, zejména studiu fázových změn při krystalizaci amorfních kovových pásků. Postupem času se však jeho profesní směřování posunulo blíže ke vzdělávání. V současnosti se zabývá využitím digitálních nástrojů ve výuce fyziky, především rozšířenou a virtuální realitou. Ve spolupráci s katedrou experimentální fyziky, na které působil, se dlouhodobě věnoval také popularizaci vědy. Pravidelně se zapojoval do akcí, jako jsou Přírodovědný jarmark nebo Noc vědců.

„Během své akademické dráhy jsem zjistil, že mě nejvíce naplňuje práce se studenty a předávání znalostí. Věřím, že nabyté znalosti dokážu zužitkovat ve své nové pozici ředitele Pevnosti poznání," doplnil David Smrčka.

Karcinom prostaty je druhou nejčastější příčinou úmrtí mužů a stále v mnoha ohledech tajemným onemocněním, kterému se lékaři a vědci pokoušejí „přijít na kloub“. Svým dílem k této snaze přispěla i Eva Chrenková, která se během doktorského studia pod vedením Jana Bouchala z Ústavu klinické a molekulární patologie Lékařské fakulty UP zabývala tím, jestli lze pro zlepšení péče o pacienty s rakovinou prostaty v pokročilém stádiu využít jejich krev.

Ač v diagnostice i léčbě nádorových onemocnění došlo v poslední době k velkému posunu, výzvou pro odborníky jsou rezistence na obvyklé terapeutické přístupy, kdy se nádor přizpůsobí léčbě a může dále růst a metastázovat. Důležité informace pro rozhodnutí o nejvhodnějším nastavení další léčby by mohl přinést rozbor odebrané pacientovy krve.

„Chtěli jsme zohlednit individualitu kaž­dého pacienta a jeho konkrétního nádoru. Zvolili jsme metodu tekuté biopsie, tedy odběr tělní tekutiny a jeho následnou molekulární analýzu. Odběry jsme prováděli u pacientů s pokročilým karcinomem prostaty na Onkologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc před zahájením terapie a následně každé tři měsíce. Po izolaci volných DNA a RNA molekul z krevní plazmy jsme analyzovali přítomnost určitých znaků, které mají souvislost s vývojem metastáz nebo selháním dosavadní léčby. Mezi takové znaky patří například amplifikace genu pro androgenový receptor, na který se soustředí tzv. ARPI léčba, nebo zvýšená produkce miRNA-375, která má spojitost s přítomností metastáz a koreluje právě se selháním ARPI terapie,“ přiblížila molekulární bioložka Eva Chrenková.

Pro výzkum se podařilo získat kolekci opakovaných odběrů od 330 pacientů. Přes tisíc vzorků je nadále zkoumáno pro hlubší porozumění biologie karcinomu prostaty. „Brali jsme v potaz i znaky zánětu a obecného zdravotního stavu pacienta, jako jsou CRP, krevní destičky, lymfocyty, monocyty a další bílé krvinky a jejich poměry. Ty se běžně stanovují v nemocnici a lékaři mají tyto údaje k dispozici. Nám se přitom podařilo zjistit, že hladiny krevních destiček a některých dalších z těchto znaků mohou sloužit k odhadu přežití pacientů a podat doplňkovou informaci o tom, jak asi bude pacient na léčbu reagovat.“

Svou prací zaujala i v Nadačním fondu UP. Díky jeho podpoře navázala spolupráci s výzkumnou skupinou Juliany Winkler na Lékařské univerzitě ve Vídni, kde ještě před obhajobou své dizertace nastoupila jako postdoktorand. „Koncept Nadačního fondu UP považuji za výborný. Díky fondu jsem mohla vyjet na zahraniční stáž, rozšířit si vědomosti o metastázách na buněčné úrovni a také přispět k jejich výzkumu u druhého hormonálně závislého nádoru – karcinomu prsu. Projekt, kterému se nyní věnuji ve Vídni, se zaměřuje na to, proč metastáze vznikají tak, jak vznikají, a jakou roli v tom hrají nenádorové buňky. Není to přímé pokračování mé dizertace, ale spíše přirozený posun od znaků, které jsou s rozvojem nádorového onemocnění spojeny, k výzkumu biologie, která za nimi leží,“ dodala mladá vědkyně.

Tento text původně vyšel v magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi si můžete stáhnout zde.

Karcinom prostaty je druhou nejčastější příčinou úmrtí mužů a stále v mnoha ohledech tajemným onemocněním, kterému se lékaři a vědci pokoušejí „přijít na kloub“. Svým dílem k této snaze přispěla i Eva Chrenková, která se během doktorského studia pod vedením Jana Bouchala z Ústavu klinické a molekulární patologie Lékařské fakulty UP zabývala tím, jestli lze pro zlepšení péče o pacienty s rakovinou prostaty v pokročilém stádiu využít jejich krev.

Ač v diagnostice i léčbě nádorových onemocnění došlo v poslední době k velkému posunu, výzvou pro odborníky jsou rezistence na obvyklé terapeutické přístupy, kdy se nádor přizpůsobí léčbě a může dále růst a metastázovat. Důležité informace pro rozhodnutí o nejvhodnějším nastavení další léčby by mohl přinést rozbor odebrané pacientovy krve.

„Chtěli jsme zohlednit individualitu kaž­dého pacienta a jeho konkrétního nádoru. Zvolili jsme metodu tekuté biopsie, tedy odběr tělní tekutiny a jeho následnou molekulární analýzu. Odběry jsme prováděli u pacientů s pokročilým karcinomem prostaty na Onkologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc před zahájením terapie a následně každé tři měsíce. Po izolaci volných DNA a RNA molekul z krevní plazmy jsme analyzovali přítomnost určitých znaků, které mají souvislost s vývojem metastáz nebo selháním dosavadní léčby. Mezi takové znaky patří například amplifikace genu pro androgenový receptor, na který se soustředí tzv. ARPI léčba, nebo zvýšená produkce miRNA-375, která má spojitost s přítomností metastáz a koreluje právě se selháním ARPI terapie,“ přiblížila molekulární bioložka Eva Chrenková.

Pro výzkum se podařilo získat kolekci opakovaných odběrů od 330 pacientů. Přes tisíc vzorků je nadále zkoumáno pro hlubší porozumění biologie karcinomu prostaty. „Brali jsme v potaz i znaky zánětu a obecného zdravotního stavu pacienta, jako jsou CRP, krevní destičky, lymfocyty, monocyty a další bílé krvinky a jejich poměry. Ty se běžně stanovují v nemocnici a lékaři mají tyto údaje k dispozici. Nám se přitom podařilo zjistit, že hladiny krevních destiček a některých dalších z těchto znaků mohou sloužit k odhadu přežití pacientů a podat doplňkovou informaci o tom, jak asi bude pacient na léčbu reagovat.“

Svou prací zaujala i v Nadačním fondu UP. Díky jeho podpoře navázala spolupráci s výzkumnou skupinou Juliany Winkler na Lékařské univerzitě ve Vídni, kde ještě před obhajobou své dizertace nastoupila jako postdoktorand. „Koncept Nadačního fondu UP považuji za výborný. Díky fondu jsem mohla vyjet na zahraniční stáž, rozšířit si vědomosti o metastázách na buněčné úrovni a také přispět k jejich výzkumu u druhého hormonálně závislého nádoru – karcinomu prsu. Projekt, kterému se nyní věnuji ve Vídni, se zaměřuje na to, proč metastáze vznikají tak, jak vznikají, a jakou roli v tom hrají nenádorové buňky. Není to přímé pokračování mé dizertace, ale spíše přirozený posun od znaků, které jsou s rozvojem nádorového onemocnění spojeny, k výzkumu biologie, která za nimi leží,“ dodala mladá vědkyně.

Tento text původně vyšel v magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi si můžete stáhnout zde.