Agregátor zdrojů

Proděkanem právnické fakulty pro vnější vztahy a investice bude Pavel Petr z katedry soukromého práva a civilního procesu. Od 1. května nahradí v proděkanském týmu Michaela Kohajdu, který se ve stejný den coby rektor ujme řízení Univerzity Palackého.

Děkan Václav Stehlík seznámil se záměrem jmenovat Pavla Petra proděkanem nejprve členy fakultního akademického senátu. „Proděkanský post se uvolňuje nástupem Michaela Kohajdy do funkce rektora. Místo ve vedení fakulty jsem nabídl doktoru Pavlu Petrovi. Volba přirozeně vycházela z náplně resortu. Jsem si vědom, že agenda je to poměrně široká. Kolega Petr má bohaté zkušenosti z oblasti PR i staveb a investic, které doposud realizoval mimo fakultu. A myslím, že má i dost nápadů. Samozřejmě dostane prostor, aby se v přidělené agendě nejprve zorientoval. Jsem rád, že mou nabídku přijal,“ řekl děkan senátorům na zasedání na konci dubna.

Pavel Petr působí na olomoucké právnické fakultě již osmnáct let. „Rád bych fakultě z pozice proděkana vrátil, co mi doposud dala. Nabídnutá agenda je mi blízká. Myslím, že moje zkušenosti se mohou fakultě hodit, byť jsou z komerční sféry. Funkci jsem připraven věnovat maximum svého času. Určitě je na čem stavět, rád bych zachoval kontinuitu resortu. Vždy je ale samozřejmě co zlepšovat,“ zaznělo od Pavla Petra na zasedání senátu.

Členové senátu poté přijali usnesení, v němž všichni přítomní senátoři souhlasili se záměrem děkana jmenovat od 1. května proděkanem pro vnější vztahy a investice Pavla Petra. Předsedkyně senátu Klára Hamuľáková poté senátorům předala poděkování od Michaela Kohajdy za dosavadní spolupráci a projevenou důvěru před rektorskými volbami. Ten se zasedání nemohl osobně zúčastnit z důvodu zahraniční služební cesty.

Ve stejný den, kdy zasedal senát, informoval děkan Václav Stehlík o změně v proděkanském týmu také zaměstnance a studenty na setkání s vedením fakulty. PF UP má celkem šest proděkanů.

Profesní životopis Pavla Petra.

Proděkanem právnické fakulty pro vnější vztahy a investice bude Pavel Petr z katedry soukromého práva a civilního procesu. Od 1. května nahradí v proděkanském týmu Michaela Kohajdu, který se ve stejný den coby rektor ujme řízení Univerzity Palackého.

Děkan Václav Stehlík seznámil se záměrem jmenovat Pavla Petra proděkanem nejprve členy fakultního akademického senátu. „Proděkanský post se uvolňuje nástupem Michaela Kohajdy do funkce rektora. Místo ve vedení fakulty jsem nabídl doktoru Pavlu Petrovi. Volba přirozeně vycházela z náplně resortu. Jsem si vědom, že agenda je to poměrně široká. Kolega Petr má bohaté zkušenosti z oblasti PR i staveb a investic, které doposud realizoval mimo fakultu. A myslím, že má i dost nápadů. Samozřejmě dostane prostor, aby se v přidělené agendě nejprve zorientoval. Jsem rád, že mou nabídku přijal,“ řekl děkan senátorům na zasedání na konci dubna.

Pavel Petr působí na olomoucké právnické fakultě již osmnáct let. „Rád bych fakultě z pozice proděkana vrátil, co mi doposud dala. Nabídnutá agenda je mi blízká. Myslím, že moje zkušenosti se mohou fakultě hodit, byť jsou z komerční sféry. Funkci jsem připraven věnovat maximum svého času. Určitě je na čem stavět, rád bych zachoval kontinuitu resortu. Vždy je ale samozřejmě co zlepšovat,“ zaznělo od Pavla Petra na zasedání senátu.

Členové senátu poté přijali usnesení, v němž všichni přítomní senátoři souhlasili se záměrem děkana jmenovat od 1. května proděkanem pro vnější vztahy a investice Pavla Petra. Předsedkyně senátu Klára Hamuľáková poté senátorům předala poděkování od Michaela Kohajdy za dosavadní spolupráci a projevenou důvěru před rektorskými volbami. Ten se zasedání nemohl osobně zúčastnit z důvodu zahraniční služební cesty.

Ve stejný den, kdy zasedal senát, informoval děkan Václav Stehlík o změně v proděkanském týmu také zaměstnance a studenty na setkání s vedením fakulty. PF UP má celkem šest proděkanů.

Profesní životopis Pavla Petra.

Scientists from the Department of Optics at the Palacký University Faculty of Science have introduced a new microscopic technique, marking a fundamental shift in the rules of cellular imaging. It allows for rapid, contactless, and non-invasive analysis of cells in high definition. Their results have been published in the prestigious scientific journal Optica.

Their method allows capturing the interior structure of cells with a resolution of 250 nanometres and a phase accuracy below 2 nanometres. It can thus capture optical path differences corresponding to the size of just a few molecules. In addition, it works with conventional non-coherent illumination and thus eliminates artifact interference, allowing for sharper and more rapid imaging. Thanks to the new optical arrangement, the method is vibration resistant and ideal for consistent time-lapse measurements.

“We have shown that lateral shearing digital holographic microscopy can work even in conventional lighting, with shearing distances exceeding the coherence area of the illumination source. By doing so, we are opening up new possibilities for rapid, contactless, and non-invasive analysis of cells with high precision,” said the article’s main author, Jaromír Běhal.

The successful publication of their research results is a springboard for the resolution of a Postdoc Individual Fellowship Incoming grant by the Grant Agency of the Czech Republic – MAGICY (Machine‑learning Assisted tomoGraphic phase Imaging flow CYtometry) – which Jaromír Běhal received after returning from a two-and-a-half-year postdoctoral stay in the group under Prof Pietro Ferraro in Naples.

The new research group, Advanced Functional Imaging (AFI), under Běhal’s helm will now focus on connecting quantitative phase microscopy with flow tomographic cytometry and AI. Their goal is to detect and sort individual cells in real time and create their 3D models within a fraction of a second.

“The newly-developed technology makes possible cellular analysis without the use of staining agents to obtain precise, nanometre-accurate information on the thickness and refractive index of subcellular structures,” said Miroslav Ježek, head of the QOLO group. “Jaromír has done a tremendous job. In just a short time after returning from Italy, he has built his own team and been awarded an important grant. For our QOLO group, it is a great honour to be there with him and to support his start as a junior group leader,” Ježek added, in appreciation of the scientific work of his younger colleague.

Financing: The research was supported by the Czech Science Foundation (project no. 25-17712I).

Links:

Optica article

QOLO Laboratory at the UP Faculty of Science Department of Optics

Vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého představili novou mikroskopickou techniku, která mění pravidla hry v buněčném zobrazování. Umožní totiž rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s vysokým rozlišením. Výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Optica.

Jejich metoda umožňuje zachytit vnitřní struktury buněk s rozlišením 250 nanometrů a fázovou přesností lepší než 2 nanometry. Dokáže tedy zachytit změnu optické dráhy odpovídající velikosti několika molekul. Navíc pracuje s běžným nekoherentním osvětlením a tím eliminuje rušivé artefakty a umožňuje ostřejší a rychlejší zobrazení. Díky novému optickému uspořádání je metoda odolná vůči vibracím a ideální pro dlouhodobé experimenty.

„Dokázali jsme, že střihová holografie může pracovat i s běžným osvětlením, jehož koherentní plocha je výrazně menší než samotný příčný posuv. Tím otevíráme nové možnosti pro rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s výborným rozlišením,“ říká hlavní autor Jaromír Běhal.

Úspěšná publikace výsledků tohoto výzkumu je odrazovým můstkem pro řešení grantu Grantové agentury ČR Postdoc Individual Fellowship Incoming – MAGICY (Machine‑learning Assisted tomoGraphic phase Imaging flow CYtometry), který Jaromír Běhal získal po návratu z 2,5letého postdoktorského pobytu ve skupině profesora Pietra Ferrara v Neapoli.

Nová výzkumná skupina Advanced Functional Imaging (AFI) pod vedením Jaromíra Běhala se nyní zaměří na propojení kvantitativní fázové mikroskopie s průtokovou tomografickou cytometrií a umělou inteligencí. Cílem je v reálném čase detekovat a třídit jednotlivé buňky a vytvářet jejich 3D modely během zlomku sekundy.

„Nově vyvíjená technologie umožní analyzovat buňky bez použití barvicích látek a získávat v reálném čase nanometrově přesné informace o tloušťce a indexu lomu subcelulárních struktur,“ doplňuje Miroslav Ježek, vedoucí skupiny QOLO, a oceňuje vědeckou práci mladšího kolegy: „Jaromír odvedl obrovský kus práce. Během krátké doby po návratu z Itálie vybudoval vlastní tým a získal významný grant. Pro naši skupinu QOLO je velkou ctí být u toho a pomáhat mu při jeho startu jako juniorního group leadera“.

Financování: Výzkum podpořila Grantová agentura České republiky (projekt č. 25-17712I).
Odkazy: Článek Optica
Laboratoř QOLO katedry optiky UP

Vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého představili novou mikroskopickou techniku, která mění pravidla hry v buněčném zobrazování. Umožní totiž rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s vysokým rozlišením. Výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Optica.

Jejich metoda umožňuje zachytit vnitřní struktury buněk s rozlišením 250 nanometrů a fázovou přesností lepší než 2 nanometry. Dokáže tedy zachytit změnu optické dráhy odpovídající velikosti několika molekul. Navíc pracuje s běžným nekoherentním osvětlením a tím eliminuje rušivé artefakty a umožňuje ostřejší a rychlejší zobrazení. Díky novému optickému uspořádání je metoda odolná vůči vibracím a ideální pro dlouhodobé experimenty.

„Dokázali jsme, že střihová holografie může pracovat i s běžným osvětlením, jehož koherentní plocha je výrazně menší než samotný příčný posuv. Tím otevíráme nové možnosti pro rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s výborným rozlišením,“ říká hlavní autor Jaromír Běhal.

Úspěšná publikace výsledků tohoto výzkumu je odrazovým můstkem pro řešení grantu Grantové agentury ČR Postdoc Individual Fellowship Incoming – MAGICY (Machine‑learning Assisted tomoGraphic phase Imaging flow CYtometry), který Jaromír Běhal získal po návratu z 2,5letého postdoktorského pobytu ve skupině profesora Pietra Ferrara v Neapoli.

Nová výzkumná skupina Advanced Functional Imaging (AFI) pod vedením Jaromíra Běhala se nyní zaměří na propojení kvantitativní fázové mikroskopie s průtokovou tomografickou cytometrií a umělou inteligencí. Cílem je v reálném čase detekovat a třídit jednotlivé buňky a vytvářet jejich 3D modely během zlomku sekundy.

„Nově vyvíjená technologie umožní analyzovat buňky bez použití barvicích látek a získávat v reálném čase nanometrově přesné informace o tloušťce a indexu lomu subcelulárních struktur,“ doplňuje Miroslav Ježek, vedoucí skupiny QOLO, a oceňuje vědeckou práci mladšího kolegy: „Jaromír odvedl obrovský kus práce. Během krátké doby po návratu z Itálie vybudoval vlastní tým a získal významný grant. Pro naši skupinu QOLO je velkou ctí být u toho a pomáhat mu při jeho startu jako juniorního group leadera“.

Financování: Výzkum podpořila Grantová agentura České republiky (projekt č. 25-17712I).
Odkazy: Článek Optica
Laboratoř QOLO katedry optiky UP

Vlastivědné muzeum v Olomouci (VMO) se v pátek 2. května od 18 hodin promění v místo, kde se bude dát atmosféra doslova krájet. Návštěvníci se vydají na literární putování mezi expozicemi, na kterém je doprovodí výrazné osobnosti současné české detektivní a krimi literatury. Festival Kriminacht se v muzeu uskuteční v rámci celoročního vzdělávacího cyklu VMO Fenomén: Obrana. Ten se zaměřuje na témata bezpečnosti, odolnosti společnosti i jednotlivce.

„Kriminacht těží z genia loci daného místa. Není to běžné čtení. Autor nestojí za stolkem v sále, ale předčítá na výstavě nebo mezi exponáty,“ pozval na festival spisovatel a organizátor Michal Sýkora, který působí na katedře divadelních a filmových studií FF UP. Právě on se zasloužil o to, že se akce, která má své kořeny v německy mluvících zemích a koná se také v Litomyšli a Svitavách, rozšíří i do Olomouce. „Máme pocit, že v Olomouci podobné literární večery trochu chybí. Zároveň je tu úžasné prostředí, ideální pro žánr, který se nebojí tmy, ticha a napětí,“ dodal Sýkora.

Program startuje v 18:00 v sále sv. Kláry, kde je výstava Příběhy palných zbraní. Tam vystoupí František Šmehlík, olomoucký autor a absolvent FF UP, který za svůj román Šelma získal cenu Magnesia Litera. V 19:30 se čtenáři přesunou do přírodovědné expozice, kde vystoupí Veronika Bálková, autorka debutu Přechodné období, jenž propojuje detektivní zápletku s environmentálními tématy a skutečnými případy otrav mořských orlů.

V hlavním večerním čase, ve 21:00, bude v expozici Olomouc – patnáct století města předčítat Michal Sýkora, autor populární série s komisařkou Výrovou, která se dočkala úspěšné televizní adaptace. Představí tu svůj nový román Žádné dobré zprávy. Program uzavře ve 22:30 Kateřina Surmanová, absolventka FF, novinářka a autorka mysteriózních románů s výraznou atmosférou: Šepot z lesa, Zvedá se vítr nebo Tři sekery. Spisovatelka vystoupí v sále Václava III. v přízemí.

Návštěvníci si mohou vybrat, zda se zúčastní jen jednoho čtení, nebo absolvují celý večer. Je to unikátní příležitost setkat se zajímavými lidmi a neformálně si s nimi popovídat. Přestože je festival Kriminacht zaměřený na detektivní žánr, organizátoři zdůrazňují, že není nutné být skalním čtenářem detektivek, aby si návštěvník večer užil. „Dobrá detektivka musí fungovat i jako dobrý román, a to pozvaní autoři splňují. Píšou knihy, kde nejde pouze o žánrovou zábavu, ale také o jakýsi „přesah“. Jsou to knihy, které pojednávají o současném světě a jeho problémech,“ vysvětluje Michal Sýkora. Jak dodal, cílem bylo představit to nejlepší, co současná česká žánrová literatura nabízí. „Zároveň pro nás bylo důležité, aby autoři měli nějaký vztah k Olomouci. František Šmehlík a já tu žijeme, Kateřina Surmanová zde studovala,“ připomněl orgaizátor.

„Kriminacht je událost, která dává literatuře nový rozměr – vtahuje návštěvníky do příběhů doslova mezi vitríny. Jsme rádi, že právě naše muzeum se stane místem prvního olomouckého ročníku a že otevřeme dveře veřejnosti v čase, kdy budova běžně spí. Věříme, že tato noc osloví milovníky knih i ty, kdo do muzea běžně nechodí,“ uvedl Jakub Ráliš, ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci.

Kriminacht je společným projektem několika měst a kulturních domů, který propojuje regiony i čtenáře. Na organizaci se podílí: Vlastivědné muzeum v Olomouci, Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci, Městská knihovna Litomyšl, Městská galerie Litomyšl a Městská knihovna Svitavy.Vstup na akci je zdarma.

Vlastivědné muzeum v Olomouci (VMO) se v pátek 2. května od 18 hodin promění v místo, kde se bude dát atmosféra doslova krájet. Návštěvníci se vydají na literární putování mezi expozicemi, na kterém je doprovodí výrazné osobnosti současné české detektivní a krimi literatury. Festival Kriminacht se v muzeu uskuteční v rámci celoročního vzdělávacího cyklu VMO Fenomén: Obrana. Ten se zaměřuje na témata bezpečnosti, odolnosti společnosti i jednotlivce.

„Kriminacht těží z genia loci daného místa. Není to běžné čtení. Autor nestojí za stolkem v sále, ale předčítá na výstavě nebo mezi exponáty,“ pozval na festival spisovatel a organizátor Michal Sýkora, který působí na katedře divadelních a filmových studií FF UP. Právě on se zasloužil o to, že se akce, která má své kořeny v německy mluvících zemích a koná se také v Litomyšli a Svitavách, rozšíří i do Olomouce. „Máme pocit, že v Olomouci podobné literární večery trochu chybí. Zároveň je tu úžasné prostředí, ideální pro žánr, který se nebojí tmy, ticha a napětí,“ dodal Sýkora.

Program startuje v 18:00 v sále sv. Kláry, kde je výstava Příběhy palných zbraní. Tam vystoupí František Šmehlík, olomoucký autor a absolvent FF UP, který za svůj román Šelma získal cenu Magnesia Litera. V 19:30 se čtenáři přesunou do přírodovědné expozice, kde vystoupí Veronika Bálková, autorka debutu Přechodné období, jenž propojuje detektivní zápletku s environmentálními tématy a skutečnými případy otrav mořských orlů.

V hlavním večerním čase, ve 21:00, bude v expozici Olomouc – patnáct století města předčítat Michal Sýkora, autor populární série s komisařkou Výrovou, která se dočkala úspěšné televizní adaptace. Představí tu svůj nový román Žádné dobré zprávy. Program uzavře ve 22:30 Kateřina Surmanová, absolventka FF, novinářka a autorka mysteriózních románů s výraznou atmosférou: Šepot z lesa, Zvedá se vítr nebo Tři sekery. Spisovatelka vystoupí v sále Václava III. v přízemí.

Návštěvníci si mohou vybrat, zda se zúčastní jen jednoho čtení, nebo absolvují celý večer. Je to unikátní příležitost setkat se zajímavými lidmi a neformálně si s nimi popovídat. Přestože je festival Kriminacht zaměřený na detektivní žánr, organizátoři zdůrazňují, že není nutné být skalním čtenářem detektivek, aby si návštěvník večer užil. „Dobrá detektivka musí fungovat i jako dobrý román, a to pozvaní autoři splňují. Píšou knihy, kde nejde pouze o žánrovou zábavu, ale také o jakýsi „přesah“. Jsou to knihy, které pojednávají o současném světě a jeho problémech,“ vysvětluje Michal Sýkora. Jak dodal, cílem bylo představit to nejlepší, co současná česká žánrová literatura nabízí. „Zároveň pro nás bylo důležité, aby autoři měli nějaký vztah k Olomouci. František Šmehlík a já tu žijeme, Kateřina Surmanová zde studovala,“ připomněl orgaizátor.

„Kriminacht je událost, která dává literatuře nový rozměr – vtahuje návštěvníky do příběhů doslova mezi vitríny. Jsme rádi, že právě naše muzeum se stane místem prvního olomouckého ročníku a že otevřeme dveře veřejnosti v čase, kdy budova běžně spí. Věříme, že tato noc osloví milovníky knih i ty, kdo do muzea běžně nechodí,“ uvedl Jakub Ráliš, ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci.

Kriminacht je společným projektem několika měst a kulturních domů, který propojuje regiony i čtenáře. Na organizaci se podílí: Vlastivědné muzeum v Olomouci, Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci, Městská knihovna Litomyšl, Městská galerie Litomyšl a Městská knihovna Svitavy.Vstup na akci je zdarma.

Za pomoc s propagací České republiky, její kultury a tradic v zahraničí byl oceněn student Cyrilometodějské teologické fakulty UP Matěj Plechl. Zapojil se do činnosti Czech-American TV (CATVUSA), kde se významně podílel na výrobě tematických lekcí češtiny.

„Ani se mi nesnilo o tom, že by se má práce někdy dostala do USA,“ uvedl student programu Etika a kultura v mediální komunikaci, který sestříhal a také částečně animoval úvodní čtyři lekce češtiny z chystaného 200dílného seriálu. Ten má anglicky mluvícím zájemcům pomoci s výukou českého jazyka a představit české tradice a kulturní zajímavosti. První lekce se týkají například Velikonoc nebo rozdílů mezi češtinou a angličtinou. Kromě toho student pracoval také na videomanuálu, který pomůže jeho následovníkům s tvorbou dalších dílů.

„Spolupráce s Czech-American TV pro mě byla skvělou příležitostí, jak propojit mé znalosti s reálnou praxí. Nejenže jsem si vyzkoušel práci na skutečných mediálních projektech, ale měl jsem i možnost podílet se na osvětě české kultury, což mi osobně dává smysl a bavilo mě to. Hodně jsem se naučil a nabyté zkušenosti se mi budou do budoucna hodit,“ dodal Matěj Plechl.

Ředitel CATVUSA, americký producent s českými kořeny John Honner si spolupráci se studentem jen chválil. „Matěj je velmi šikovný, v požadovaných věcech byl již zkušený a na projektu začal pracovat jako odborník. Nebylo třeba jej od základů učit,“ uvedl v kanceláři děkana CMTF UP Víta Huška, kde studentovi za odvedenou práci oba poděkovali.

Czech-American TV je nekomerční televizní společnost, která už 22 let prostřednictvím nejen vzdělávacích pořadů v angličtině šíří v zahraničí dobré jméno České republiky a upozorňuje na ni jako na kulturně a turistickou zajímavou zemi. Její pořady jsou pravidelně vysílány kabelovými televizemi v USA a jsou k dispozici také na webu. Za dobu existence televize vzniklo více než 1500 epizod, na nichž televize v rámci praxí či diplomových prací spolupracuje se studenty vysokých škol. Jednou z nich je i Cyrilometodějská teologická fakulta UP.

„Za spolupráci s CATVUSA jsem velmi rád. Nejen proto, že komunikace a spolupráce skvěle funguje, ale i proto, že se naši studenti mohou zapojit do smysluplných projektů. Taková praxe jim dává velmi cenné zkušenosti se zahraničním médiem, zároveň si mohou zlepšit jazykové dovednosti, rozšířit portfolia a uplatnění na pracovním trhu. Vytrvalost, pracovitost a cílevědomost Johna Honnera nás všechny inspiruje. A Matějovi gratuluji k jeho úspěchu a těším se na další společné projekty,“ doplnil vedoucí katedry komunikace CMTF Jaroslav Franc.

Za pomoc s propagací České republiky, její kultury a tradic v zahraničí byl oceněn student Cyrilometodějské teologické fakulty UP Matěj Plechl. Zapojil se do činnosti Czech-American TV (CATVUSA), kde se významně podílel na výrobě tematických lekcí češtiny.

„Ani se mi nesnilo o tom, že by se má práce někdy dostala do USA,“ uvedl student programu Etika a kultura v mediální komunikaci, který sestříhal a také částečně animoval úvodní čtyři lekce češtiny z chystaného 200dílného seriálu. Ten má anglicky mluvícím zájemcům pomoci s výukou českého jazyka a představit české tradice a kulturní zajímavosti. První lekce se týkají například Velikonoc nebo rozdílů mezi češtinou a angličtinou. Kromě toho student pracoval také na videomanuálu, který pomůže jeho následovníkům s tvorbou dalších dílů.

„Spolupráce s Czech-American TV pro mě byla skvělou příležitostí, jak propojit mé znalosti s reálnou praxí. Nejenže jsem si vyzkoušel práci na skutečných mediálních projektech, ale měl jsem i možnost podílet se na osvětě české kultury, což mi osobně dává smysl a bavilo mě to. Hodně jsem se naučil a nabyté zkušenosti se mi budou do budoucna hodit,“ dodal Matěj Plechl.

Ředitel CATVUSA, americký producent s českými kořeny John Honner si spolupráci se studentem jen chválil. „Matěj je velmi šikovný, v požadovaných věcech byl již zkušený a na projektu začal pracovat jako odborník. Nebylo třeba jej od základů učit,“ uvedl v kanceláři děkana CMTF UP Víta Huška, kde studentovi za odvedenou práci oba poděkovali.

Czech-American TV je nekomerční televizní společnost, která už 22 let prostřednictvím nejen vzdělávacích pořadů v angličtině šíří v zahraničí dobré jméno České republiky a upozorňuje na ni jako na kulturně a turistickou zajímavou zemi. Její pořady jsou pravidelně vysílány kabelovými televizemi v USA a jsou k dispozici také na webu. Za dobu existence televize vzniklo více než 1500 epizod, na nichž televize v rámci praxí či diplomových prací spolupracuje se studenty vysokých škol. Jednou z nich je i Cyrilometodějská teologická fakulta UP.

„Za spolupráci s CATVUSA jsem velmi rád. Nejen proto, že komunikace a spolupráce skvěle funguje, ale i proto, že se naši studenti mohou zapojit do smysluplných projektů. Taková praxe jim dává velmi cenné zkušenosti se zahraničním médiem, zároveň si mohou zlepšit jazykové dovednosti, rozšířit portfolia a uplatnění na pracovním trhu. Vytrvalost, pracovitost a cílevědomost Johna Honnera nás všechny inspiruje. A Matějovi gratuluji k jeho úspěchu a těším se na další společné projekty,“ doplnil vedoucí katedry komunikace CMTF Jaroslav Franc.

Vědci pomocí moderních analytických metod prozkoumají tajemné skvrny na stránkách vzácných lékařských rukopisů a tištěné knihy (prvotisku), jejichž chemický rozbor může odhalit ingredience, ze kterých středověcí lékaři připravovali léčivé směsi. Díky tomu by odborníci prohloubili své znalosti o pozdně středověké a raně novověké medicíně na území České republiky i ve střední Evropě. Na unikátním výzkumu, který v České republice nemá obdobu, se podílí experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vědci se soustředí na dva kodexy: rukopisný soubor pozdně středověkých lékařských traktátů od Jana z Hvožďan z roku 1474 a prvotisk sbírky dvou lékařských traktátů, datovaný do 90. let 15. století. Obě tyto písemnosti jsou uloženy ve sbírkách Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Třetí zkoumanou knihou budou pozdně středověká rukopisná lékařská pojednání z 15. století ze sbírek Městského muzea a galerie ve Vodňanech.

„Chceme zjistit, zda skvrny na stránkách těchto knih souvisejí s přípravou dobových léčiv. Části středověkých lékařských knih totiž často obsahují recepty na přípravu léčiv na různé druhy chorob. Je tedy pravděpodobné, že skvrny obsahují látky, které byly při přípravě dobových léčivých prostředků používány. Naše analýzy mohou tuto hypotézu potvrdit či vyvrátit,“ uvedl Tomáš Alušík z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Skvrny na stránkách středověkých knih vědci prozkoumají například ručním rentgenovým spektrometrem, který jim poskytne informaci o základním prvkovém složení. „Tato metoda je zcela nedestruktivní,“ upozornil Tomáš Alušík. Ze skvrn, u kterých bude zjištěno zajímavé chemické složení, vědci odeberou vzorky vážící 10 až 20 miligramů a v laboratoři provedou jejich chemický rozbor pomocí tří analytických metod.

Různé skvrny lze na stránkách středověkých rukopisů spatřit poměrně často. Z výzkumů provedených v posledním desetiletí v zahraničních laboratořích vyplývá, že vědci mohou pomocí rozboru letitých skvrn získat zajímavé informace o jejich biologické povaze. „Chceme proto doplnit naše dosavadní znalosti o významu, detailech výroby a zejména užívání středověkých lékařských rukopisů v praxi, a to nad rámec standardních filologickohistorických studií,“ řekl Tomáš Alušík.

Chystaný výzkum skvrn z lékařských rukopisů je podle vědců unikátní. „Podle mých znalostí nebyly dosud u nás podobné analýzy provedeny. Lukáše Kučeru z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty jsem oslovil, jelikož se celou kariéru zabývá aplikací chemie a jejích metod v archeologii, respektive v péči o kulturní dědictví. Je to asi jediný archeochemik v České republice,“ podotkl Tomáš Alušík.

Vzhledem k tomu, že odebraných vzorků bylo velmi malé množství, je nutné pečlivě naplánovat celou strategii měření. „V prvním kroku budou vzorky analyzovány pomocí nedestruktivních technik jako je Ramanova a infračervená mikrospektroskopie. Na základě výsledků budou vzorky analyzovány vhodnou separačních technikou ve spojení s hmotnostní spektrometrií. První výsledky bychom mohli získat během několika měsíců,“ doplnil Lukáš Kučera.

Vědci pomocí moderních analytických metod prozkoumají tajemné skvrny na stránkách vzácných lékařských rukopisů a tištěné knihy (prvotisku), jejichž chemický rozbor může odhalit ingredience, ze kterých středověcí lékaři připravovali léčivé směsi. Díky tomu by odborníci prohloubili své znalosti o pozdně středověké a raně novověké medicíně na území České republiky i ve střední Evropě. Na unikátním výzkumu, který v České republice nemá obdobu, se podílí experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vědci se soustředí na dva kodexy: rukopisný soubor pozdně středověkých lékařských traktátů od Jana z Hvožďan z roku 1474 a prvotisk sbírky dvou lékařských traktátů, datovaný do 90. let 15. století. Obě tyto písemnosti jsou uloženy ve sbírkách Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Třetí zkoumanou knihou budou pozdně středověká rukopisná lékařská pojednání z 15. století ze sbírek Městského muzea a galerie ve Vodňanech.

„Chceme zjistit, zda skvrny na stránkách těchto knih souvisejí s přípravou dobových léčiv. Části středověkých lékařských knih totiž často obsahují recepty na přípravu léčiv na různé druhy chorob. Je tedy pravděpodobné, že skvrny obsahují látky, které byly při přípravě dobových léčivých prostředků používány. Naše analýzy mohou tuto hypotézu potvrdit či vyvrátit,“ uvedl Tomáš Alušík z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Skvrny na stránkách středověkých knih vědci prozkoumají například ručním rentgenovým spektrometrem, který jim poskytne informaci o základním prvkovém složení. „Tato metoda je zcela nedestruktivní,“ upozornil Tomáš Alušík. Ze skvrn, u kterých bude zjištěno zajímavé chemické složení, vědci odeberou vzorky vážící 10 až 20 miligramů a v laboratoři provedou jejich chemický rozbor pomocí tří analytických metod.

Různé skvrny lze na stránkách středověkých rukopisů spatřit poměrně často. Z výzkumů provedených v posledním desetiletí v zahraničních laboratořích vyplývá, že vědci mohou pomocí rozboru letitých skvrn získat zajímavé informace o jejich biologické povaze. „Chceme proto doplnit naše dosavadní znalosti o významu, detailech výroby a zejména užívání středověkých lékařských rukopisů v praxi, a to nad rámec standardních filologickohistorických studií,“ řekl Tomáš Alušík.

Chystaný výzkum skvrn z lékařských rukopisů je podle vědců unikátní. „Podle mých znalostí nebyly dosud u nás podobné analýzy provedeny. Lukáše Kučeru z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty jsem oslovil, jelikož se celou kariéru zabývá aplikací chemie a jejích metod v archeologii, respektive v péči o kulturní dědictví. Je to asi jediný archeochemik v České republice,“ podotkl Tomáš Alušík.

Vzhledem k tomu, že odebraných vzorků bylo velmi malé množství, je nutné pečlivě naplánovat celou strategii měření. „V prvním kroku budou vzorky analyzovány pomocí nedestruktivních technik jako je Ramanova a infračervená mikrospektroskopie. Na základě výsledků budou vzorky analyzovány vhodnou separačních technikou ve spojení s hmotnostní spektrometrií. První výsledky bychom mohli získat během několika měsíců,“ doplnil Lukáš Kučera.

Na sportovištích či v přírodě se ve středu 14. května potkají zaměstnanci a studenti univerzity. Tradiční Sportovní den UP nabídne bohatou nabídku indoorových a outdoorových aktivit, kolektivních turnajů i individuálních disciplín, unikátní turistickou vycházku, běh olomouckými parky, celouniverzitní šachové klání či fakultní fotbalový turnaj.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého každoročně v květnu. Vyhlášeno je rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou pro účastníky zdarma.

Stiga hokej, lezení na stěně i vodácký výlet s ASC

Bohatý program od jógy přes lukostřelbu či kanoistiku až po saunování připravilo na Sportovní den tradičně Akademik sport centrum (ASC). Nebude chybět vodácký výlet, lukostřelba, step aerobik, sebeobrana, stiga hokej, pickleball, lezení na stěně, cvičení pro zdravá záda či badminton. Z venkovních aktivit si mohou zájemci vyzkoušet paddleboard, koloběžky a mnoho dalšího. Další podrobnosti včetně podrobného rozpisu sportovních disciplín a odkazu na registrační systém na webu ASC.

Šachový turnaj Academic Czech-Mates

Studenti a zaměstnanci UP, kteří nacházejí zálibu ve hře v šach, se mohou v rámci Sportovního dne již třetím rokem zúčastnit celouniverzitního turnaje pořádaného spolkem Academic Czech-Mates ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou. Šachové klání je otevřeno hráčům a hráčkám z celé univerzity i absolventům. Hrát se bude švýcarským systémem s tempem 10 minut na partii (10+0). Registrace jsou dostupné na tomto odkaze.

Po stopách masakru na Švédských šancích

Příznivci pěší turistiky se mohou během Sportovního dne zúčastnit unikátní komentované vycházky na Švédské šance, návrší, odkud se nabízejí pěkné výhledy na okolí Přerova, ovšem v červnu 1945 se stalo místem masakru, během kterého bylo zavražděno 265 nevinných lidí. Co se tady onu krvavou noc stalo, přiblíží účastníkům vycházky historik Pavel Kreisinger z katedry historie filozofické fakulty, autor studie, která je součástí právě vydávané populárně-naučné komiksové publikace Temné obilí. Turistickou vycházku ve spolupráci s Vydavatelstvím UP připravilo Oddělení komunikace UP. Registrace je otevřena zde.

Fotbal O pohár děkana FF

V rámci Sportovního dne tradičně pořádá filozofická fakulta pro své zaměstnané a studující fotbalovou soutěž kateder O Pohár děkana. Turnaj se odehraje stejně jako v loňském roce na hřištích FK Slavonín. Další podrobnosti i odkazy na registrace jsou na webu Sportovního dne nebo na fakultních stránkách.

Fotosoutěž o špekáčkovou sadu

Ti, kteří si nevyberou žádnou z aktivit Sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazí s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem a vyhrát sadu teleskopických opékacích vidliček Zapárkuj a nožíku Rybička. Podívejte se v galerii, jaké příspěvky dorazily v loňském roce.

Po sportování Majáles i zábavné odpoledne s ASC

Aktivně strávený den mohou (nejen) pracující a studující na UP zakončit na Olomouckém majálesu, který odstartuje ve 14 hodin na nádvoří Zbrojnice a nabídne koncerty, workshopy, zónu s občerstvením a mnoho dalšího.

Také Akademik sport centrum připravuje tradiční odpolední posezení v areálu Sportovní haly UP, kde mají příchozí možnost zapůjčit si sportovní vybavení, bude připraven program pro děti a nebude chybět občerstvení.

Na sportovištích či v přírodě se ve středu 14. května potkají zaměstnanci a studenti univerzity. Tradiční Sportovní den UP nabídne bohatou nabídku indoorových a outdoorových aktivit, kolektivních turnajů i individuálních disciplín, unikátní turistickou vycházku, běh olomouckými parky, celouniverzitní šachové klání či fakultní fotbalový turnaj.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého každoročně v květnu. Vyhlášeno je rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou pro účastníky zdarma.

Stiga hokej, lezení na stěně i vodácký výlet s ASC

Bohatý program od jógy přes lukostřelbu či kanoistiku až po saunování připravilo na Sportovní den tradičně Akademik sport centrum (ASC). Nebude chybět vodácký výlet, lukostřelba, step aerobik, sebeobrana, stiga hokej, pickleball, lezení na stěně, cvičení pro zdravá záda či badminton. Z venkovních aktivit si mohou zájemci vyzkoušet paddleboard, koloběžky a mnoho dalšího. Další podrobnosti včetně podrobného rozpisu sportovních disciplín a odkazu na registrační systém na webu ASC.

Šachový turnaj Academic Czech-Mates

Studenti a zaměstnanci UP, kteří nacházejí zálibu ve hře v šach, se mohou v rámci Sportovního dne již třetím rokem zúčastnit celouniverzitního turnaje pořádaného spolkem Academic Czech-Mates ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou. Šachové klání je otevřeno hráčům a hráčkám z celé univerzity i absolventům. Hrát se bude švýcarským systémem s tempem 10 minut na partii (10+0). Registrace jsou dostupné na tomto odkaze.

Po stopách masakru na Švédských šancích

Příznivci pěší turistiky se mohou během Sportovního dne zúčastnit unikátní komentované vycházky na Švédské šance, návrší, odkud se nabízejí pěkné výhledy na okolí Přerova, ovšem v červnu 1945 se stalo místem masakru, během kterého bylo zavražděno 265 nevinných lidí. Co se tady onu krvavou noc stalo, přiblíží účastníkům vycházky historik Pavel Kreisinger z katedry historie filozofické fakulty, autor studie, která je součástí právě vydávané populárně-naučné komiksové publikace Temné obilí. Turistickou vycházku ve spolupráci s Vydavatelstvím UP připravilo Oddělení komunikace UP. Registrace je otevřena zde.

Fotbal O pohár děkana FF

V rámci Sportovního dne tradičně pořádá filozofická fakulta pro své zaměstnané a studující fotbalovou soutěž kateder O Pohár děkana. Turnaj se odehraje stejně jako v loňském roce na hřištích FK Slavonín. Další podrobnosti i odkazy na registrace jsou na webu Sportovního dne nebo na fakultních stránkách.

Fotosoutěž o špekáčkovou sadu

Ti, kteří si nevyberou žádnou z aktivit Sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazí s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem a vyhrát sadu teleskopických opékacích vidliček Zapárkuj a nožíku Rybička. Podívejte se v galerii, jaké příspěvky dorazily v loňském roce.

Po sportování Majáles i zábavné odpoledne s ASC

Aktivně strávený den mohou (nejen) pracující a studující na UP zakončit na Olomouckém majálesu, který odstartuje ve 14 hodin na nádvoří Zbrojnice a nabídne koncerty, workshopy, zónu s občerstvením a mnoho dalšího.

Také Akademik sport centrum připravuje tradiční odpolední posezení v areálu Sportovní haly UP, kde mají příchozí možnost zapůjčit si sportovní vybavení, bude připraven program pro děti a nebude chybět občerstvení.

Šedesát let od chvíle, kdy se z Univerzity Palackého rozutekli do všech koutů, se zkušení lékaři a lékařky vrátili na svoji alma mater, aby znovu složili promoční slib. Během Diamantové promoce, kterou pro ně Lékařská fakulta UP připravila, se sešly tři desítky absolventů a absolventek, z nichž někteří ještě stále pomáhají pacientům.

Diamantové absolventy fakulta přivítala v prostorách moderní Dostavby Teoretických ústavů. Někteří vypadali před zahájením slavnostního aktu nervózně, dost možná stejně jako v roce 1965, kdy dokončili studium všeobecného či zubního lékařství. Když pak ale o několik chvil později postupně přistupovali k fakultní insignii a přebírali pamětní diplomy, nebyla nouze o úsměvy i suverénní „Slíbila jsem tehdy a slibuji opět“.

Mezi třiatřiceti absolventi byla například Helena Vaverková, která byla od promoce spjata s III. interní klinikou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kromě péče o pacienty a výuky mediků se odborně věnovala problematice aterosklerózy a poruch lipidového metabolismu a byla také zakládající členkou České společnosti pro aterosklerózy. Neurolog Zbyněk Kalita je zase mimo jiné podepsán pod Národním programem péče o CMP (pacienty s cévní mozkovou příhodou), na jehož platformě začala vznikat první síť iktových center v České republice.

Dagmar Rodová, jejímž oborem se stala léčebná rehabilitace a fyzikální terapie, se za své někdejší spolužáky z všeobecného lékařství ujala slova. „Velmi si vážíme toho, že na nás fakulta nezapomněla a že máme znovu po deseti letech od zlaté promoce příležitost se potkat. Jsem velice ráda, že jsme se sešli v takto velkém počtu,“ řekla. V krátkém proslovu si dovolila i zlehka predikovat budoucnost medicíny. „I když nové technologie budou schopné analyzovat rozsáhlá data, diagnostikovat, navrhovat léčbu a předvídat komplikace, jedno nelze nahradit – empatii a přímý živý styk s pacientem. Tyto zůstanou stále nezbytné a nepostradatelné.“

Za někdejší studenty stomatologie promluvila Marie Štefková, která se celý život věnovala a stále ještě věnuje výuce ortodoncie, zejména fixním aparátům, přičemž za svou pedagogickou činnost obdrželo čestné členství ortodontických společností v ČR, Polsku a na Slovensku. „S úctou a vděčností myslíme na naše učitele, kteří mají velkou zásluhu na tom, jak jsme zvládli nejen studium, ale následně i svou profesi. Mnozí z nich byli také naším morálním vzorem,“ vzpomněla na čas studií i tzv. hrátek v olomouckých hospodách a popřála svým kolegům radost, moudrost a především pevné zdraví.

Totéž diamantovým absolventům popřál i prorektor Jiří Stavovčík, děkan Milan Kolář a proděkanka Hana Kolářová, kteří je slavnostním aktem provedli. Zkušeným lékařkám a lékařům také poděkovali za vše, co učinili nejen ve prospěch medicíny a pacientů, ale i pro šíření dobrého jména Lékařské fakulty UP.

Šedesát let od chvíle, kdy se z Univerzity Palackého rozutekli do všech koutů, se zkušení lékaři a lékařky vrátili na svoji alma mater, aby znovu složili promoční slib. Během Diamantové promoce, kterou pro ně Lékařská fakulta UP připravila, se sešly tři desítky absolventů a absolventek, z nichž někteří ještě stále pomáhají pacientům.

Diamantové absolventy fakulta přivítala v prostorách moderní Dostavby Teoretických ústavů. Někteří vypadali před zahájením slavnostního aktu nervózně, dost možná stejně jako v roce 1965, kdy dokončili studium všeobecného či zubního lékařství. Když pak ale o několik chvil později postupně přistupovali k fakultní insignii a přebírali pamětní diplomy, nebyla nouze o úsměvy i suverénní „Slíbila jsem tehdy a slibuji opět“.

Mezi třiatřiceti absolventi byla například Helena Vaverková, která byla od promoce spjata s III. interní klinikou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kromě péče o pacienty a výuky mediků se odborně věnovala problematice aterosklerózy a poruch lipidového metabolismu a byla také zakládající členkou České společnosti pro aterosklerózy. Neurolog Zbyněk Kalita je zase mimo jiné podepsán pod Národním programem péče o CMP (pacienty s cévní mozkovou příhodou), na jehož platformě začala vznikat první síť iktových center v České republice.

Dagmar Rodová, jejímž oborem se stala léčebná rehabilitace a fyzikální terapie, se za své někdejší spolužáky z všeobecného lékařství ujala slova. „Velmi si vážíme toho, že na nás fakulta nezapomněla a že máme znovu po deseti letech od zlaté promoce příležitost se potkat. Jsem velice ráda, že jsme se sešli v takto velkém počtu,“ řekla. V krátkém proslovu si dovolila i zlehka predikovat budoucnost medicíny. „I když nové technologie budou schopné analyzovat rozsáhlá data, diagnostikovat, navrhovat léčbu a předvídat komplikace, jedno nelze nahradit – empatii a přímý živý styk s pacientem. Tyto zůstanou stále nezbytné a nepostradatelné.“

Za někdejší studenty stomatologie promluvila Marie Štefková, která se celý život věnovala a stále ještě věnuje výuce ortodoncie, zejména fixním aparátům, přičemž za svou pedagogickou činnost obdrželo čestné členství ortodontických společností v ČR, Polsku a na Slovensku. „S úctou a vděčností myslíme na naše učitele, kteří mají velkou zásluhu na tom, jak jsme zvládli nejen studium, ale následně i svou profesi. Mnozí z nich byli také naším morálním vzorem,“ vzpomněla na čas studií i tzv. hrátek v olomouckých hospodách a popřála svým kolegům radost, moudrost a především pevné zdraví.

Totéž diamantovým absolventům popřál i prorektor Jiří Stavovčík, děkan Milan Kolář a proděkanka Hana Kolářová, kteří je slavnostním aktem provedli. Zkušeným lékařkám a lékařům také poděkovali za vše, co učinili nejen ve prospěch medicíny a pacientů, ale i pro šíření dobrého jména Lékařské fakulty UP.

Pozitivní ohlasy sklidila akce Dětem vstup povolen!, během které mohly školou povinné ratolesti zaměstnankyň a zaměstnanců Univerzity Palackého strávit prázdninové dopoledne na vybraných univerzitních pracovištích a užít si připravených popularizačních či pohybových aktivit.

Program dětem nabídla Pevnost poznání, Centrum popularizace vědy Přírodovědecké fakulty UP, kde se mladší účastníci ocitli v pravěku a nahlédli do života tehdejších lidí, starší se pak věnovali kryptografii a luštili šifry. V Aplikačním centru BALUO Fakulty tělesné kultury UP si zase děti pod vedením zkušených instruktorů a instruktorek zahrály míčové hry, vyzkoušely základní gymnastické prvky a zdolaly překážkovou dráhu.

Další skupinky zamířily do Knihovny UP na Zbrojnici, kde jednak objevovaly fascinující svět umělé inteligence s hravým průvodcem AI Nezbezdníčkem a jednak na ně v Britském centru čekala bojovka mezi regály plnými knih v angličtině. Děti si také mohly prohlédnout pracoviště svých rodičů a dát si oběd v menze.

„Touto akcí jsme reagovali na poptávku po hlídání dětí během školních prázdnin. Připravený program se setkal s úspěchem, všechny aktivity byly naplněné, v knihovně se dokonce musela kapacita navýšit. Od rodičů i dětí máme pozitivní ohlasy, jedna maminka nám například napsala, že její kluci byli v Pevnosti poznání nadšení a zuby z tygra šavlozubého nosí na krku pořád,“ uvedla Veronika Fousková z pořádajícího Oddělení řízení lidských zdrojů UP s tím, že s podobnými akcemi se počítá i do budoucna.

Akci Dětem vstup povolen! oddělení připravilo pod značkou Férová univerzita u příležitosti nedávného přijetí Deklarace podpory politiky slaďování soukromého a pracovního života na Univerzitě Palackého v Olomouci, k němuž se univerzita zavázala v Plánu rovných příležitostí. Deklarace, kterou podepsal rektor Martin Procházka, stanovuje šest cílů, které chce UP v oblasti slaďování soukromého a pracovního života naplnit.

„Jedná se o podporu flexibilních forem práce, posilování managementu mateřské a rodičovské dovolené, podporu všech druhů péče, budování Family friendly prostředí, zaměstnanecké benefity a budování organizační kultury,“ přiblížila vedoucí oddělení Markéta Šupplerová.

Text deklarace najdete zde.

Pozitivní ohlasy sklidila akce Dětem vstup povolen!, během které mohly školou povinné ratolesti zaměstnankyň a zaměstnanců Univerzity Palackého strávit prázdninové dopoledne na vybraných univerzitních pracovištích a užít si připravených popularizačních či pohybových aktivit.

Program dětem nabídla Pevnost poznání, Centrum popularizace vědy Přírodovědecké fakulty UP, kde se mladší účastníci ocitli v pravěku a nahlédli do života tehdejších lidí, starší se pak věnovali kryptografii a luštili šifry. V Aplikačním centru BALUO Fakulty tělesné kultury UP si zase děti pod vedením zkušených instruktorů a instruktorek zahrály míčové hry, vyzkoušely základní gymnastické prvky a zdolaly překážkovou dráhu.

Další skupinky zamířily do Knihovny UP na Zbrojnici, kde jednak objevovaly fascinující svět umělé inteligence s hravým průvodcem AI Nezbezdníčkem a jednak na ně v Britském centru čekala bojovka mezi regály plnými knih v angličtině. Děti si také mohly prohlédnout pracoviště svých rodičů a dát si oběd v menze.

„Touto akcí jsme reagovali na poptávku po hlídání dětí během školních prázdnin. Připravený program se setkal s úspěchem, všechny aktivity byly naplněné, v knihovně se dokonce musela kapacita navýšit. Od rodičů i dětí máme pozitivní ohlasy, jedna maminka nám například napsala, že její kluci byli v Pevnosti poznání nadšení a zuby z tygra šavlozubého nosí na krku pořád,“ uvedla Veronika Fousková z pořádajícího Oddělení řízení lidských zdrojů UP s tím, že s podobnými akcemi se počítá i do budoucna.

Akci Dětem vstup povolen! oddělení připravilo pod značkou Férová univerzita u příležitosti nedávného přijetí Deklarace podpory politiky slaďování soukromého a pracovního života na Univerzitě Palackého v Olomouci, k němuž se univerzita zavázala v Plánu rovných příležitostí. Deklarace, kterou podepsal rektor Martin Procházka, stanovuje šest cílů, které chce UP v oblasti slaďování soukromého a pracovního života naplnit.

„Jedná se o podporu flexibilních forem práce, posilování managementu mateřské a rodičovské dovolené, podporu všech druhů péče, budování Family friendly prostředí, zaměstnanecké benefity a budování organizační kultury,“ přiblížila vedoucí oddělení Markéta Šupplerová.

Text deklarace najdete zde.

This year’s edition of one of the biggest European festivals of popular science documentaries – Academia Film Olomouc (AFO) – has just wound up at Palacký University. Its 60th jubilee, with the theme Work in Progress, had 8,139 accredited visitors and 500 events to choose from.

Audiences had the unique opportunity to view films reflecting hot trends in global audiovisual production and those used as a medium for basic communication of scientific research. “AFO’s sixty years is proof that combining science, film, and human curiosity truly makes a lot of sense. The festival is the result of the shared passion of many generations and a massive amount of teamwork. We would like to thank everyone who has been and are a part of it,” summarised AFO director Eva Navrátilová.

And what is trending now in popular science?

The International Competition jury chose Turtle Walker as the Best International Science Documentary Film. This portrait of the Indian turtle researcher Satish Bhaskara is a fascinating study of scientific enthusiasm, curiosity, and discovery. “This was our European premiere, and the film had a wonderful reception. We spent years preparing the film. It’s a tender story, and we’re happy that it has inspired others, showing how a person can put their heart and hard work into something as a legacy to influence future generations. Today we desperately need such stories, because so much is going on and people can sometimes be overwhelmed by it all,” said Jill Ferguson, the film’s producer.

As part of the Science Communication Award, the jury also awarded Special Mention to The Forest by British director and producer Jamie E. Lochhead, which tells the story of the misinterpretation of the findings that our planet is capable of accommodating another trillion trees, highlighting the importance of proper communication of scientific data. First Prize for Science Communication went to the Canadian film Animal Pride, which deals with diverse forms of love in nature.

The Czech & Slovak Competition offered a wide range of diverse topics

The jury awarded four prizes. The prize for the Best Czech & Slovak film went to Zuzana Piussi’s documentary The Scent Trail. The film presents a disturbing flaw in the Czech justice system and stands as an excellent example of a thorough investigative documentary approach. Lapilli stands out as a formal opposite. This Slovak experimental film constitutes a visual poem and a form of therapy for director Paula Ďurinová. The film received Honourable Mention. The Best Science Communication Award went to David Čálek for Doctor on a Trip. “Science documentary films are not mainly what I do, this was kind of an exception. But when I saw the films in the competition, I thought that this film belonged here, because it’s about psychological well-being and treating depression, combining Western medicine with the shamanic traditions of the Amazon. Thank you for this award, I really appreciate it,” the director said.

Short Film Competition

The Best Short Film Award in the Short Film Competition went to Wetlands – Life Blood. The film presents the audience with the genius loci of wetlands and organisms that live there. The short film Testerep received Honourable Mention. It uses modern technology to reconstruct historical landscapes that no longer exist.

New at AFO this year was the Immersive Competition

Honourable Mention went to the project Wilfred Buck’s Star Stories. The programme screened at the Fort Science planetarium tells the story of an astronomer and folklorist Wilfred Buck navigating the night sky. The Best Immersive Work Award went to the augmented reality project Turbulence: Jamais Vu. It simulates an inner ear disorder and disrupts the viewers’ senses to represent what it is like to live with such a condition. The Best First or Second Science Documentary Award, another new category, went to the film Burkitt.

“Philosopher Mark Fisher has written that ‘real wealth is the collective capacity to produce, care, and enjoy’. Since its inception, AFO as a film festival has also been about that. The importance of science itself and of science documentaries lies in the fact that they carefully examine reality and attempt to discover the facts in it, whatever they may be,” Ondřej Kazík, programme director of the festival, pointed out. He also added that this year’s festival, among other things, offered an exhibition of a new subgenre of documentaries as well as reflections on its own history.

And what did the audiences vote for?

The Audience Award went to Sběratelé kratomu (The Kratom Collectors). This Czech medium-length documentary examines the phenomenon of a substance, which is a medicine for some and a recreational drug for others. “AFO is something I’ve always admired – the combination of science and art. This is what influenced my decision to study multimedia production at Silesian University in Opava. This festival sets the bar for all of us. I’m overjoyed by this award,” said Libor Cinegr, director of The Kratom Collectors, expressing his enthusiasm. The film had its world premiere in Olomouc.

This year, the company Sandbox Films again awarded the best projects of participants in the Camp4Science programme. Honourable Mention and a prize of 10,000 USD went to the projects Yet the Faces and Snow Globe. First Prize and an award of 25,000 USD went to the project The Archipelago  – a powerful coming of age story. “I love AFO, this is my fifth time here. It’s a place which is all about the audiences and the filmmakers, which makes it unique. It’s obvious that people come here because they are interested, they want to talk about things. Popular science is something that really matters to them, and they want to try new things,” said Jessica Harrop, co-founder of Sandbox Films and a mentor at Camp4Science.

The Student Jury Award was given to the emotionally-charged, character-driven documentary Light Darkness Light in which blind priest Ian Nichols undergoes a bionic eye implant in order to see again.

Academia Film Olomouc – AFO is a festival aimed at documentary films which are about science, social themes, scientists, scientific findings, ethics connected to pushing the boundaries of human knowledge, and approaches to education. The aim of the festival is also to show that film, television, and other audiovisual work continues to be the most effective medium to popularise science.

V Olomouci skončil jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu – Academia Film Olomouc pořádaný Univerzitou Palackého. Na jubilejní šedesátý ročník s tématem Work in Progress se akreditovalo 8 139 návštěvníků, kteří si vybírali z 500 programových položek.

Diváci měli jedinečnou příležitost vidět snímky, které nejvíce odráží trendy ve světové audiovizi a zásadním způsobem komunikují vědecké bádání. „Šedesát let AFO je důkazem, že spojení vědy, filmu a lidské zvídavosti má hluboký smysl. Festival je výsledkem sdíleného zápalu mnoha generací a obrovské týmové práce. Děkujeme všem, kdo byli a jsou jeho součástí,“ shrnula ředitelka AFO Eva Navrátilová.

A co nejvíce trenduje v popularizaci vědy?

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Pan želvák (Turtle Walker). Portrét indického výzkumníka želv Satishe Bhaskara je fascinující studií vědeckého nadšení, zvědavosti a objevování.

„Byla to naše evropská premiéra a dostalo se nám skvělého přijetí. Strávili jsme roky přípravou filmu, ten příběh je dojemný a je skvělé, že inspiruje další lidi, a dokazuje, že když do něčeho dáte srdce a dřinu, váš odkaz, který ovlivní příští generace. Podobné příběhy teď potřebujeme jako sůl, protože se toho děje tolik a na lidi je toho občas moc,“ zmínila Jill Ferguson, producentka filmu.

V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota jak hlavní cenu, tak zvláštní uznání. To získal film britského režiséra a producenta Jamie E. Lochheada Les (The Forest), který vypráví o dezinterpretaci zjištění, že planeta Země je schopná pojmout další bilion stromů, a tematizuje důležitost správné komunikace vědeckých dat. Hlavní cenu za komunikaci vědy získal kanadský film Zvířecí hrdost (Animal Pride). Jeho tématem je rozmanitost lásky v přírodě.

Česko-slovenská soutěž nabídla velké spektrum témat

Porota udělila hned čtyři ceny. Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Zuzany Piussi Pachová stopa (The Scent Trail). Snímek s šokujícím tématem obrovské mezery v rámci české justice představuje vynikající ukázku poctivého investigativního dokumentárního přístupu. Ve formální opozici stojí film Lapilli. Slovenský experimentální snímek je především vizuální poémou a také formou terapie pro režisérku Paulu Ďurinovou. Cenu za nejlepší komunikaci vědy si odnesl David Čálek s filmem Doktor na tripu (Doctor on a Trip). „Primárně se nevěnuji vědeckému dokumentu, toto byla spíše výjimka. Když jsem ale viděl ty filmy v soutěži, uvědomil jsem si, že tento snímek sem patří, protože se zabývá duševním zdravím a léčbou depresí a spojuje vědu s tradicí šamanů v Amazonii. Děkuji za cenu, velmi si ji vážím,“ doplnil režisér.

V Soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Proč milovat mokřady (Wetlands – Life Blood). V něm se publikum může ponořit do genia loci mokřadů a organismů, které je tvoří. Čestné uznání si odnesl kraťas jménem Testerep využívající moderní technologie pro rekonstrukci historické krajiny, která již neexistuje.

Novinkou letošního AFO byla Soutěž imerzivních médií

Čestní uznání v této nové soutěžní sekci získal projekt Wilfred Buck’s Star Stories. V planetáriu Pevnosti poznání promítaný program vypráví o astronomovi a znalci lidových tradic Wilfredu Buckovi a noční obloze coby navigačním systému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt rozšířené reality Turbulence: Jamais Vu. Projekt simuluje poruchu vnitřního ucha a narušuje divácké smysly takovým způsobem, že dává pocítit život s touto nemocí. Novinkou je také cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument, který přebral snímek Burkitt.

„Myslitel Mark Fisher napsal, že skutečným bohatstvím je kolektivní schopnost vytvářet, pečovat a užívat si. O tom je ostatně AFO jako filmový festival od svého vzniku. Význam vědy samotné i vědeckého dokumentu spočívá v tom, že realitu pečlivě zkoumá a snaží se v ní objevit fakta, ať už jsou jakékoliv,“ podotkl Ondřej Kazík, programový ředitel festivalu. Doplnil, že výroční ročník přinesl mimo jiné výstavu nových podžánrů dokumentu i reflexi vlastní historie.

A jak hlasovalo publikum?

Diváckou cenu získal snímek Sběratelé kratomu. Český středometrážní dokument ohledává fenomén látky, která je pro někoho lék a pro jiného droga. Jakým způsobem výroba, distribuce i konzumace kratomu funguje je zde představeno divácky mimořádně atraktivním způsobem. „Vždy jsem k AFO vzhlížel – k propojení vědy s uměním. Také proto jsem se rozhodl studovat multimediální tvorbu na Slezské univerzitě v Opavě. Pro nás všechny je tento festival nejvyšší metou. Mám z ceny obrovskou radost,“ sdílel nadšení Libor Cinegr, režisér filmu Sběratelé kratomu. Snímek měl v Olomouci světovou premiéru.

I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Speciální uznání a částku 10 000 dolarů získává projekt Yet the Faces a Snow Globe. Hlavní cenu a odměnu 25 000 dolarů získává projekt The Archipelago za silný příběh o dospívání. „AFO mám moc ráda, festivalu se účastním už popáté. Je to místo, které se točí kolem diváků i filmařů, a tím je výjimečné. Je vidět, že lidé sem chodí, protože se zajímají, chtějí se o věcech pobavit, leží jim na srdci komunikace vědy a chtějí zkoušet nové věci,“ zmínila Jessica Harrop, spoluzakladatelka společnosti Sandbox Films a mentorka Camp4Science.

Cenu studentské poroty vyhrál emotivně nabitý character-driven dokument Světlo tma světlo (Light Darkness Light). Nevidomý kněz Ian Nichols v něm podstupuje proceduru implantace bionického oka, aby znovu získal zrak.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy.

V Olomouci skončil jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu – Academia Film Olomouc pořádaný Univerzitou Palackého. Na jubilejní šedesátý ročník s tématem Work in Progress se akreditovalo 8 139 návštěvníků, kteří si vybírali z 500 programových položek.

Diváci měli jedinečnou příležitost vidět snímky, které nejvíce odráží trendy ve světové audiovizi a zásadním způsobem komunikují vědecké bádání. „Šedesát let AFO je důkazem, že spojení vědy, filmu a lidské zvídavosti má hluboký smysl. Festival je výsledkem sdíleného zápalu mnoha generací a obrovské týmové práce. Děkujeme všem, kdo byli a jsou jeho součástí,“ shrnula ředitelka AFO Eva Navrátilová.

A co nejvíce trenduje v popularizaci vědy?

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Pan želvák (Turtle Walker). Portrét indického výzkumníka želv Satishe Bhaskara je fascinující studií vědeckého nadšení, zvědavosti a objevování.

„Byla to naše evropská premiéra a dostalo se nám skvělého přijetí. Strávili jsme roky přípravou filmu, ten příběh je dojemný a je skvělé, že inspiruje další lidi, a dokazuje, že když do něčeho dáte srdce a dřinu, váš odkaz, který ovlivní příští generace. Podobné příběhy teď potřebujeme jako sůl, protože se toho děje tolik a na lidi je toho občas moc,“ zmínila Jill Ferguson, producentka filmu.

V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota jak hlavní cenu, tak zvláštní uznání. To získal film britského režiséra a producenta Jamie E. Lochheada Les (The Forest), který vypráví o dezinterpretaci zjištění, že planeta Země je schopná pojmout další bilion stromů, a tematizuje důležitost správné komunikace vědeckých dat. Hlavní cenu za komunikaci vědy získal kanadský film Zvířecí hrdost (Animal Pride). Jeho tématem je rozmanitost lásky v přírodě.

Česko-slovenská soutěž nabídla velké spektrum témat

Porota udělila hned čtyři ceny. Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Zuzany Piussi Pachová stopa (The Scent Trail). Snímek s šokujícím tématem obrovské mezery v rámci české justice představuje vynikající ukázku poctivého investigativního dokumentárního přístupu. Ve formální opozici stojí film Lapilli. Slovenský experimentální snímek je především vizuální poémou a také formou terapie pro režisérku Paulu Ďurinovou. Cenu za nejlepší komunikaci vědy si odnesl David Čálek s filmem Doktor na tripu (Doctor on a Trip). „Primárně se nevěnuji vědeckému dokumentu, toto byla spíše výjimka. Když jsem ale viděl ty filmy v soutěži, uvědomil jsem si, že tento snímek sem patří, protože se zabývá duševním zdravím a léčbou depresí a spojuje vědu s tradicí šamanů v Amazonii. Děkuji za cenu, velmi si ji vážím,“ doplnil režisér.

V Soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Proč milovat mokřady (Wetlands – Life Blood). V něm se publikum může ponořit do genia loci mokřadů a organismů, které je tvoří. Čestné uznání si odnesl kraťas jménem Testerep využívající moderní technologie pro rekonstrukci historické krajiny, která již neexistuje.

Novinkou letošního AFO byla Soutěž imerzivních médií

Čestní uznání v této nové soutěžní sekci získal projekt Wilfred Buck’s Star Stories. V planetáriu Pevnosti poznání promítaný program vypráví o astronomovi a znalci lidových tradic Wilfredu Buckovi a noční obloze coby navigačním systému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt rozšířené reality Turbulence: Jamais Vu. Projekt simuluje poruchu vnitřního ucha a narušuje divácké smysly takovým způsobem, že dává pocítit život s touto nemocí. Novinkou je také cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument, který přebral snímek Burkitt.

„Myslitel Mark Fisher napsal, že skutečným bohatstvím je kolektivní schopnost vytvářet, pečovat a užívat si. O tom je ostatně AFO jako filmový festival od svého vzniku. Význam vědy samotné i vědeckého dokumentu spočívá v tom, že realitu pečlivě zkoumá a snaží se v ní objevit fakta, ať už jsou jakékoliv,“ podotkl Ondřej Kazík, programový ředitel festivalu. Doplnil, že výroční ročník přinesl mimo jiné výstavu nových podžánrů dokumentu i reflexi vlastní historie.

A jak hlasovalo publikum?

Diváckou cenu získal snímek Sběratelé kratomu. Český středometrážní dokument ohledává fenomén látky, která je pro někoho lék a pro jiného droga. Jakým způsobem výroba, distribuce i konzumace kratomu funguje je zde představeno divácky mimořádně atraktivním způsobem. „Vždy jsem k AFO vzhlížel – k propojení vědy s uměním. Také proto jsem se rozhodl studovat multimediální tvorbu na Slezské univerzitě v Opavě. Pro nás všechny je tento festival nejvyšší metou. Mám z ceny obrovskou radost,“ sdílel nadšení Libor Cinegr, režisér filmu Sběratelé kratomu. Snímek měl v Olomouci světovou premiéru.

I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Speciální uznání a částku 10 000 dolarů získává projekt Yet the Faces a Snow Globe. Hlavní cenu a odměnu 25 000 dolarů získává projekt The Archipelago za silný příběh o dospívání. „AFO mám moc ráda, festivalu se účastním už popáté. Je to místo, které se točí kolem diváků i filmařů, a tím je výjimečné. Je vidět, že lidé sem chodí, protože se zajímají, chtějí se o věcech pobavit, leží jim na srdci komunikace vědy a chtějí zkoušet nové věci,“ zmínila Jessica Harrop, spoluzakladatelka společnosti Sandbox Films a mentorka Camp4Science.

Cenu studentské poroty vyhrál emotivně nabitý character-driven dokument Světlo tma světlo (Light Darkness Light). Nevidomý kněz Ian Nichols v něm podstupuje proceduru implantace bionického oka, aby znovu získal zrak.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy.