Agregátor zdrojů

Přednostka Oční kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc Klára Marešová a šermíř a olympijský medailista Jakub Jurka, který studuje na Fakultě tělesné kultury UP, obdrželi Cenu města Olomouce, kterou radnice uděluje jako výraz ocenění významné činnosti či díla osobnostem s městem spojeným.

Klára Marešová, kterou časopis Forbes již dvakrát zařadil do přehledu 50 nejlepších lékařů Česka, se stala laureátkou Ceny města v oblasti věda a výzkum. Při přebírání ceny během slavnostního večera v Arcibiskupském paláci přiznala, že je to krásný pocit a že nejkrásnější pro ni je, že je v sále s celou rodinou. „Ale je to tady trochu nezdravé, ta světla svítí příliš do očí,“ pobavila přítomné.

Olomoucká oftalmoložka s brněnskými kořeny se specializuje na chirurgii šedého a zeleného zákalu, plastické operace, glaukom a ultrazvuk. Medicínu vystudovala na Lékařské fakultě UP, promovala v roce 1990. Na Oční klinice LF UP a FNOL působí od roku 1998, byla její primářkou a od roku 2019 kliniku vede jako přednostka. Je autorkou 19 odborných publikací a více než dvou stovek přednášek, je také předsedkyní České oftalmologické společnosti. K očnímu lékařství ji prý přivedlo poutavé vyprávění dědečka, profesora oftalmologie a rektora Masarykovy univerzity Jana Vanýska.

Cenu města v oblasti sportu pak obdržel šermíř Jakub Jurka, který svým mimořádným výkonem zajistil pro český tým bronzovou medaili na letních olympijských hrách v Paříži. Na tento úspěch by chtěl kordista Šermu Dukla Olomouc navázat za tři roky v Los Angeles a následně se zúčastnit ještě dalších dvou olympiád. V nedávné době již převzal ocenění pro Sportovce roku Olomoucka i Olomouckého kraje a také Cenu rektora UP. Portrét Jakuba Jurky jste si mohli přečíst v podzimním čísle magazínu Žurnál.

Kromě Kláry Marešové a Jakuba Jurky Cenu města obdržel také galerista Miroslav Schubert, kapela The Bluesmen a in memoriam urbanista, historik, archivář, geograf a spisovatel Vilém Švec. Za Počin roku byli oceněni chomoutovští dobrovolní hasiči, a sice za nasazení během zářijových povodní. Medailonky všech laureátů zahrnuje katalog dostupný zde.

Přednostka Oční kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc Klára Marešová a šermíř a olympijský medailista Jakub Jurka, který studuje na Fakultě tělesné kultury UP, obdrželi Cenu města Olomouce, kterou radnice uděluje jako výraz ocenění významné činnosti či díla osobnostem s městem spojeným.

Klára Marešová, kterou časopis Forbes již dvakrát zařadil do přehledu 50 nejlepších lékařů Česka, se stala laureátkou Ceny města v oblasti věda a výzkum. Při přebírání ceny během slavnostního večera v Arcibiskupském paláci přiznala, že je to krásný pocit a že nejkrásnější pro ni je, že je v sále s celou rodinou. „Ale je to tady trochu nezdravé, ta světla svítí příliš do očí,“ pobavila přítomné.

Olomoucká oftalmoložka s brněnskými kořeny se specializuje na chirurgii šedého a zeleného zákalu, plastické operace, glaukom a ultrazvuk. Medicínu vystudovala na Lékařské fakultě UP, promovala v roce 1990. Na Oční klinice LF UP a FNOL působí od roku 1998, byla její primářkou a od roku 2019 kliniku vede jako přednostka. Je autorkou 19 odborných publikací a více než dvou stovek přednášek, je také předsedkyní České oftalmologické společnosti. K očnímu lékařství ji prý přivedlo poutavé vyprávění dědečka, profesora oftalmologie a rektora Masarykovy univerzity Jana Vanýska.

Cenu města v oblasti sportu pak obdržel šermíř Jakub Jurka, který svým mimořádným výkonem zajistil pro český tým bronzovou medaili na letních olympijských hrách v Paříži. Na tento úspěch by chtěl kordista Šermu Dukla Olomouc navázat za tři roky v Los Angeles a následně se zúčastnit ještě dalších dvou olympiád. V nedávné době již převzal ocenění pro Sportovce roku Olomoucka i Olomouckého kraje a také Cenu rektora UP. Portrét Jakuba Jurky jste si mohli přečíst v podzimním čísle magazínu Žurnál.

Kromě Kláry Marešové a Jakuba Jurky Cenu města obdržel také galerista Miroslav Schubert, kapela The Bluesmen a in memoriam urbanista, historik, archivář, geograf a spisovatel Vilém Švec. Za Počin roku byli oceněni chomoutovští dobrovolní hasiči, a sice za nasazení během zářijových povodní. Medailonky všech laureátů zahrnuje katalog dostupný zde.

The NATO Science Technology Organization collaborative panels, one of the key advisory bodies of the alliance for defence research and innovation, met in May at Palacký University. The prestigious conference was hosted by the UP Faculty of Arts, which thus joined the ranks of selected European institutions that have had the opportunity to participate in the organisation of an international scientific meeting within the North Atlantic Alliance.

NATO SCI and SET panel meetings are usually held twice a year, and their organisation is taken care of by individual NATO member states in turn. Due to their number, the Czech Republic takes over the organisation approximately once every fifteen years. This year, an offer to hold the meeting outside the capital city was accepted, allowing the centre of international science diplomacy to move temporarily to Olomouc.

Commenting on the meeting, John-Mikal Størdal, Director of the NATO Collaboration Support Office (CSO), said, “Conferences such as this SCI and SET panel meeting provide valuable scientific topics and research initiatives that have a direct impact on the capability of the Alliance’s forces in terms of actual deployment. They contribute to strengthening NATO’s ability to counter potential threats and to meet its defence and security commitments.”

The meeting was attended by more than 100 representatives from NATO member countries, including top defence research experts, analysts, and international research structures representatives. “We value the Alliance and we are grateful for our membership, especially in these turbulent times. It should be noted that mainly defence researchers came to Olomouc. Palacký University scientists were thus given a unique opportunity to present their results at this forum, which was essentially closed to the public, and to apply for broad cooperation and further grant support. I am very glad that linguists representing my home Faculty of Arts could also actively participate,” said Jan Stejskal, UP Faculty of Arts Dean.

Discussions took place not only in the premises of the Faculty of Arts, but also in the Rector’s Office historic fresco conference room, the Archbishop’s Palace, and the Fort Science interactive centre. The conference programme was accompanied by educational and cultural activities.

Special thanks for their support – along with personal attendance – go to UP Rector Michael Kohajda and his predecessor Martin Procházka. “It is certainly a great honour for our university to participate in the organisation of an event where the Alliance’s advisory bodies representatives could meet, and I’d love to thank all my colleagues who contributed to the success of the event. At the same time, it was a great opportunity for us to present ourselves as a reliable partner for possible collaboration with the top international structures of the Alliance that is so crucial for freedom and security in the world,” added Rector Kohajda. The students and organisers from the Faculty of Arts, who gained valuable experience in organising an international meeting of this format, also played a significant role in making the event a resounding success.

Vědecké panely NATO Science Technology Organization, jedny z klíčových poradních orgánů aliance pro oblast obranného výzkumu a inovací, zasedaly minulý týden na Univerzitě Palackého. Hostitelem prestižní konference byla Filozofická fakulta UP, která se tak zařadila mezi vybraná evropská pracoviště, jež měla možnost podílet se na organizaci mezinárodního vědeckého setkání v rámci Severoatlantické aliance.

Zasedání panelů NATO SCI a SET se zpravidla konají dvakrát ročně a organizaci postupně přebírají jednotlivé členské státy NATO. Vzhledem k jejich počtu připadne na Českou republiku pořadatelství zhruba jednou za patnáct let. Letos organizátoři akceptovali nabídku uspořádat jednání mimo hlavní město, čímž umožnili, aby se centrum mezinárodní vědecké diplomacie dočasně přesunulo do Olomouce.

John-Mikal Størdal, ředitel Úřadu NATO pro podporu vědecké spolupráce (CSO), k zasedání uvedl: „Konference, jako je toto zasedání panelů SCI a SET, přinášejí cenná vědecká témata a výzkumné podněty, které mají přímý dopad na schopnosti aliančních ozbrojených sil v reálném nasazení. Přispívají tak k posilování schopností NATO čelit potenciálním hrozbám a plnit své závazky v oblasti obrany a zajištění bezpečnosti.“

Zasedání se zúčastnilo více než sto zástupců z členských zemí NATO včetně špičkových odborníků na obranný výzkum, analytiků i představitelů mezinárodních výzkumných struktur. „Aliance si vážíme jako takové, zvláště v těchto neklidných časech jsme vděčni za naše členství. Do Olomouce však dorazili především vědci zabývající se obranným výzkumem. Vědci z Univerzity Palackého pak dostali ojedinělou příležitost na tomto – v zásadě uzavřeném – fóru vystoupit se svými výsledky a ucházet se o širokou spolupráci, případně další grantovou podporu. Jsem moc rád, že se mohli prezentovat i obecní lingvisté reprezentující mou domovskou filozofickou fakultu,“ sdělil děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal.

Jednání probíhala nejen v prostorách filozofické fakulty, ale rovněž v historickém freskovém sále rektorátu, Arcibiskupském paláci či interaktivním vědeckém centru Pevnost poznání. Program konference doplnily také doprovodné poznávací a kulturní aktivity.

Zvláštní poděkování za podporu – mimo jiné vyjádřenou osobní účastí – náleží rektorovi Univerzity Palackého Michaelu Kohajdovi a jeho předchůdci Martinu Procházkovi. „Pro univerzitu je určitě velkou ctí podílet se na organizaci setkání zástupců poradních orgánů aliance a já děkuji všem kolegyním a kolegům, kteří k úspěšném průběhu akce přispěli. Zároveň to pro nás byla skvělá příležitost předvést se jako spolehlivý partner pro případnou spolupráci se špičkovými mezinárodními strukturami aliance, jejíž význam je pro svobodu a bezpečnost ve světě zcela zásadní,“ doplnil rektor Michael Kohajda. Významnou roli v úspěšném průběhu celé akce sehráli i studující a organizátoři z filozofické fakulty, kteří získali cenné zkušenosti s pořádáním mezinárodního podniku tohoto formátu.

Vědecké panely NATO Science Technology Organization, jedny z klíčových poradních orgánů aliance pro oblast obranného výzkumu a inovací, zasedaly minulý týden na Univerzitě Palackého. Hostitelem prestižní konference byla Filozofická fakulta UP, která se tak zařadila mezi vybraná evropská pracoviště, jež měla možnost podílet se na organizaci mezinárodního vědeckého setkání v rámci Severoatlantické aliance.

Zasedání panelů NATO SCI a SET se zpravidla konají dvakrát ročně a organizaci postupně přebírají jednotlivé členské státy NATO. Vzhledem k jejich počtu připadne na Českou republiku pořadatelství zhruba jednou za patnáct let. Letos organizátoři akceptovali nabídku uspořádat jednání mimo hlavní město, čímž umožnili, aby se centrum mezinárodní vědecké diplomacie dočasně přesunulo do Olomouce.

John-Mikal Størdal, ředitel Úřadu NATO pro podporu vědecké spolupráce (CSO), k zasedání uvedl: „Konference, jako je toto zasedání panelů SCI a SET, přinášejí cenná vědecká témata a výzkumné podněty, které mají přímý dopad na schopnosti aliančních ozbrojených sil v reálném nasazení. Přispívají tak k posilování schopností NATO čelit potenciálním hrozbám a plnit své závazky v oblasti obrany a zajištění bezpečnosti.“

Zasedání se zúčastnilo více než sto zástupců z členských zemí NATO včetně špičkových odborníků na obranný výzkum, analytiků i představitelů mezinárodních výzkumných struktur. „Aliance si vážíme jako takové, zvláště v těchto neklidných časech jsme vděčni za naše členství. Do Olomouce však dorazili především vědci zabývající se obranným výzkumem. Vědci z Univerzity Palackého pak dostali ojedinělou příležitost na tomto – v zásadě uzavřeném – fóru vystoupit se svými výsledky a ucházet se o širokou spolupráci, případně další grantovou podporu. Jsem moc rád, že se mohli prezentovat i obecní lingvisté reprezentující mou domovskou filozofickou fakultu,“ sdělil děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal.

Jednání probíhala nejen v prostorách filozofické fakulty, ale rovněž v historickém freskovém sále rektorátu, Arcibiskupském paláci či interaktivním vědeckém centru Pevnost poznání. Program konference doplnily také doprovodné poznávací a kulturní aktivity.

Zvláštní poděkování za podporu – mimo jiné vyjádřenou osobní účastí – náleží rektorovi Univerzity Palackého Michaelu Kohajdovi a jeho předchůdci Martinu Procházkovi. „Pro univerzitu je určitě velkou ctí podílet se na organizaci setkání zástupců poradních orgánů aliance a já děkuji všem kolegyním a kolegům, kteří k úspěšném průběhu akce přispěli. Zároveň to pro nás byla skvělá příležitost předvést se jako spolehlivý partner pro případnou spolupráci se špičkovými mezinárodními strukturami aliance, jejíž význam je pro svobodu a bezpečnost ve světě zcela zásadní,“ doplnil rektor Michael Kohajda. Významnou roli v úspěšném průběhu celé akce sehráli i studující a organizátoři z filozofické fakulty, kteří získali cenné zkušenosti s pořádáním mezinárodního podniku tohoto formátu.

Co čeká univerzitu v příštích letech? Jak se musí změnit? Odpovědi i na tyto otázky najdete v nejnovějším čísle magazínu Žurnál UP, který přináší rozhovor s novým rektorem Michaelem Kohajdou.

Čtyřicet stran plných čtení o univerzitě – to je Žurnál UP. Úvodní téma se věnuje fenoménu, ve který vyrostl Academia Film Olomouc. Jak se AFO proměnilo za šest desítek let a jak se změnil svět, který se tento filmový festival snaží přibližovat divákům? „Poměrně dlouho byl festival, v podstatě až do revoluce, brán spíše jako profesionální prostředí pro setkávání tvůrců, akademiků a filmařů. Jako místo, kde se mohli potkat, diskutovat, vyměnit si zkušenosti a někam ten žánr posunout. Sice byl od začátku otevřen veřejnosti, ale že by o něj byl nějaký masový zájem mezi Olomoučany, to tehdy ne,“ připomíná mj. Jiří Slavík, dlouholetý dramaturg AFO.

Mimochodem, umění a kultura tradičně dostávají v „předletních“ číslech našeho magazínu velký prostor. Proto ani v aktuálním čísle nechybí ukázky vítězných prací studentské literární soutěže, seznámit se můžete s muzikantkou Kaczi, tedy Kateřinou Koulákovou, absolventkou FTK, kterou možná znáte z koncertů. Zajímá vás, jak jde dohromady fyzioterapie a tanec? Pak nepřehlédněte příběh studentky FZV Hany Němcové. Překvapením může být i spojení IT a loutek – Aleš Pop, který pečuje o počítače na CMTF, je zároveň principálem olomouckého loutkového divadla Kašpárkova říše. Výrazná osobnost kulturního dění města samozřejmě nechybí na stránkách Žurnálu UP.

„Chci přistupovat ke každé fakultě stejně, věnovat jim férově stejný čas a prostor. Nejde o to, aby si někdo něco ukřičel a jiný, který není tak hlasitý, zůstal stát stranou. Pro mě jsou všechny fakulty stejně důležité a významné,“ říká mj. rektor Michael Kohajda. V rozhovoru vysvětluje své představy o ekonomickém fungování univerzity, připomíná aktuální geopolitické souvislosti, mluví o potřebě kvalitního zázemí pro studium i volný čas studentů a o posílení práce s absolventy.

To zdaleka není vše, co nejnovější číslo Žurnálu UP nabízí. V rubrice Portrét například představujeme speciální pedagožku Veroniku Růžičkovou z PdF. Na Olomouc a univerzitu se pak italským pohledem v rubrice Zrcadlení dívá Luca Chiurchiu. Přidali jsme i pár zajímavých tipů na léto – na čtení, toulání se či poslech a poslední rubrika Odkaz patří jako vždy emeritnímu profesorovi FF Jiřímu Fialovi. O čem jiném by měl v květnu psát než o majálesu? Tentokrát o tom propršeném z roku 1956.

Magazín Žurnál UP najdete na fakultách, v UPointu, v Pevnosti poznání a samozřejmě i v elektronické verzi. Ta je k dispozici zde.

Hezké žurnálové čtení přeje redakce.

Co čeká univerzitu v příštích letech? Jak se musí změnit? Odpovědi i na tyto otázky najdete v nejnovějším čísle magazínu Žurnál UP, který přináší rozhovor s novým rektorem Michaelem Kohajdou.

Čtyřicet stran plných čtení o univerzitě – to je Žurnál UP. Úvodní téma se věnuje fenoménu, ve který vyrostl Academia Film Olomouc. Jak se AFO proměnilo za šest desítek let a jak se změnil svět, který se tento filmový festival snaží přibližovat divákům? „Poměrně dlouho byl festival, v podstatě až do revoluce, brán spíše jako profesionální prostředí pro setkávání tvůrců, akademiků a filmařů. Jako místo, kde se mohli potkat, diskutovat, vyměnit si zkušenosti a někam ten žánr posunout. Sice byl od začátku otevřen veřejnosti, ale že by o něj byl nějaký masový zájem mezi Olomoučany, to tehdy ne,“ připomíná mj. Jiří Slavík, dlouholetý dramaturg AFO.

Mimochodem, umění a kultura tradičně dostávají v „předletních“ číslech našeho magazínu velký prostor. Proto ani v aktuálním čísle nechybí ukázky vítězných prací studentské literární soutěže, seznámit se můžete s muzikantkou Kaczi, tedy Kateřinou Koulákovou, absolventkou FTK, kterou možná znáte z koncertů. Zajímá vás, jak jde dohromady fyzioterapie a tanec? Pak nepřehlédněte příběh studentky FZV Hany Němcové. Překvapením může být i spojení IT a loutek – Aleš Pop, který pečuje o počítače na CMTF, je zároveň principálem olomouckého loutkového divadla Kašpárkova říše. Výrazná osobnost kulturního dění města samozřejmě nechybí na stránkách Žurnálu UP.

„Chci přistupovat ke každé fakultě stejně, věnovat jim férově stejný čas a prostor. Nejde o to, aby si někdo něco ukřičel a jiný, který není tak hlasitý, zůstal stát stranou. Pro mě jsou všechny fakulty stejně důležité a významné,“ říká mj. rektor Michael Kohajda. V rozhovoru vysvětluje své představy o ekonomickém fungování univerzity, připomíná aktuální geopolitické souvislosti, mluví o potřebě kvalitního zázemí pro studium i volný čas studentů a o posílení práce s absolventy.

To zdaleka není vše, co nejnovější číslo Žurnálu UP nabízí. V rubrice Portrét například představujeme speciální pedagožku Veroniku Růžičkovou z PdF. Na Olomouc a univerzitu se pak italským pohledem v rubrice Zrcadlení dívá Luca Chiurchiu. Přidali jsme i pár zajímavých tipů na léto – na čtení, toulání se či poslech a poslední rubrika Odkaz patří jako vždy emeritnímu profesorovi FF Jiřímu Fialovi. O čem jiném by měl v květnu psát než o majálesu? Tentokrát o tom propršeném z roku 1956.

Magazín Žurnál UP najdete na fakultách, v UPointu, v Pevnosti poznání a samozřejmě i v elektronické verzi. Ta je k dispozici zde.

Hezké žurnálové čtení přeje redakce.

Killing bacteria using light. That’s how simple surface disinfection could become in the future. That’s why scientists from EMPA (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and Technology), CATRIN at Palacký University, and the Centre for Energy and Environmental Technologies (CEET) at VSB–TUO have begun developing a special coating whose antimicrobial effect can be activated by infrared light. This material is also gentle on the skin and environmentally friendly – and it could become a new weapon in the fight against antibiotic-resistant bacteria. Its first practical use is currently being prepared in the field of dentistry. The results were published in the journal EcoMat.

A novel material that is eco-friendly, biocompatible, and metal-free is designed to rapidly and locally eliminate microorganisms. It is based on polyvinyl alcohol—a biocompatible plastic commonly used, for example, in the food industry. “A specially synthesized, nitrogen-enriched graphene acid has been incorporated into this matrix. Thanks to its chemical properties, it has significant antimicrobial potential. Its full effect is unleashed when exposed to near-infrared light. The material then employs a dual strategy: it converts light energy into heat, which kills bacteria, and at the same time generates oxygen radicals that disrupt the membranes of pathogens,” explained Radek Zbořil from CATRIN and CEET.

The advantage of this approach is that it works entirely differently from conventional antibiotics. The material thus protects against a wide spectrum of microorganisms without contributing to the development of resistance. “Our laboratory tests clearly confirmed the material’s effectiveness against both bacteria and viruses. Surfaces that frequently come into contact with infectious agents—such as door handles in hospitals or furnishing in operating theatres—are particularly well-suited for this innovation,” said Giacomo Reina from EMPA.

The first practical use of the new coating is being developed for dental medicine. EMPA is collaborating with the Center for Dental Medicine at the University of Zurich to develop a dental splint with firmly embedded graphene acid. Since near-infrared light penetrates several centimetres into tissue, the splint can be placed in the mouth, repeatedly activated by an external light source, and used to destroy microorganisms inside the oral cavity. Oral microflora is an especially tough opponent—complex bacterial communities hide in hard-to-reach niches, protected by layers of their own mucus. Antibiotics and conventional disinfectants struggle to penetrate these biofilms. This allows bacteria to damage teeth or even cause serious infections elsewhere in the body.

Antibiotic-resistant bacteria and emerging viruses pose an increasingly serious threat to the global healthcare system. They are associated with approximately 5 million deaths annually, with the COVID-19 pandemic alone accounting for over 20 million fatalities. Scientists are therefore seeking new strategies to combat these pathogens. One of their goals is to prevent the spread of resistant bacteria and viruses through smart materials and technologies.

Usmrtit bakterie pomocí světla. Právě tak jednoduchá by v budoucnu mohla být dezinfekce povrchů. Proto se vědci z EMPA (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and technology), CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO pustili do vývoje speciálního povlaku, jehož antimikrobiální účinek lze aktivovat infračerveným světlem. Tento materiál je zároveň šetrný k pokožce i životnímu prostředí a může se stát novou zbraní v boji proti bakteriím odolným vůči antibiotikům. První praktické využití se aktuálně připravuje ve stomatologii. Výsledky otiskl časopis EcoMat.

Ekologicky šetrný a biokompatibilní nový materiál bez přítomnosti kovů má za úkol likvidovat mikroorganismy rychle a lokálně. Jeho základem je polyvinylalkohol – biokompatibilní plast běžně používaný například v potravinářství. „Do této matrice byla začleněna speciálně syntetizovaná, dusíkem obohacená grafenová kyselina, která má díky svým chemickým vlastnostem výrazný antimikrobiální potenciál. Plný účinek se projeví při ozáření blízkým infračerveným světlem. Materiál pak uplatňuje dvojí strategii: jednak přeměňuje světelnou energii na teplo, které ničí bakterie, zároveň však také vytváří kyslíkové radikály, jež narušují membrány patogenů,“ vysvětlil Radek Zbořil z CATRIN a CEET.

Výhodou tohoto přístupu je, že se zcela liší od mechanismu účinku klasických antibiotik. Materiál tak chrání proti širokému spektru mikroorganismů, aniž by přispíval k rozvoji rezistence. „Naše laboratorní testy jednoznačně potvrdily účinnost materiálu proti bakteriím i virům. Zejména povrchy, které přicházejí do častého kontaktu s infekčními agens – například kliky dveří v nemocnicích nebo vybavení operačních sálů – jsou ideální pro využití těchto inovací,“ uvedl Giacomo Reina z EMPA.

První praktické použití nového povlaku se připravuje pro zubní lékařství. EMPA spolupracuje s Centrem zubní medicíny Univerzity v Curychu na vývoji zubní dlahy s pevně ukotvenou grafenovou kyselinou. Díky tomu, že blízké infračervené světlo proniká tkání až několik centimetrů hluboko, lze dlahu umístit do úst, opakovaně aktivovat vnějším světelným zdrojem a zničit mikroorganismy v ústech. Ústní mikroflóra je přitom obzvlášť tvrdý protivník – složité bakteriální komunity se ukrývají v těžko dostupných zákoutích, chráněné vrstvou vlastního hlenu. Antibiotika a běžné dezinfekce do těchto biofilmů pronikají jen velmi obtížně. To umožňuje bakteriím ničit zuby, nebo dokonce způsobovat vážné infekce jinde v těle.

Bakterie odolné vůči antibiotikům a nové viry představují stále vážnější hrozbu pro globální zdravotní systém. Ročně souvisejí s úmrtím přibližně pět milionů lidí, přičemž pandemie covid-19 si vyžádala přes 20 milionů obětí. Vědci proto hledají nové strategie, jak těmto patogenům čelit. Jedním z cílů je zabránit šíření rezistentních bakterií a virů pomocí chytrých materiálů a technologií.

 

Usmrtit bakterie pomocí světla. Právě tak jednoduchá by v budoucnu mohla být dezinfekce povrchů. Proto se vědci z EMPA (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and technology), CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO pustili do vývoje speciálního povlaku, jehož antimikrobiální účinek lze aktivovat infračerveným světlem. Tento materiál je zároveň šetrný k pokožce i životnímu prostředí a může se stát novou zbraní v boji proti bakteriím odolným vůči antibiotikům. První praktické využití se aktuálně připravuje ve stomatologii. Výsledky otiskl časopis EcoMat.

Ekologicky šetrný a biokompatibilní nový materiál bez přítomnosti kovů má za úkol likvidovat mikroorganismy rychle a lokálně. Jeho základem je polyvinylalkohol – biokompatibilní plast běžně používaný například v potravinářství. „Do této matrice byla začleněna speciálně syntetizovaná, dusíkem obohacená grafenová kyselina, která má díky svým chemickým vlastnostem výrazný antimikrobiální potenciál. Plný účinek se projeví při ozáření blízkým infračerveným světlem. Materiál pak uplatňuje dvojí strategii: jednak přeměňuje světelnou energii na teplo, které ničí bakterie, zároveň však také vytváří kyslíkové radikály, jež narušují membrány patogenů,“ vysvětlil Radek Zbořil z CATRIN a CEET.

Výhodou tohoto přístupu je, že se zcela liší od mechanismu účinku klasických antibiotik. Materiál tak chrání proti širokému spektru mikroorganismů, aniž by přispíval k rozvoji rezistence. „Naše laboratorní testy jednoznačně potvrdily účinnost materiálu proti bakteriím i virům. Zejména povrchy, které přicházejí do častého kontaktu s infekčními agens – například kliky dveří v nemocnicích nebo vybavení operačních sálů – jsou ideální pro využití těchto inovací,“ uvedl Giacomo Reina z EMPA.

První praktické použití nového povlaku se připravuje pro zubní lékařství. EMPA spolupracuje s Centrem zubní medicíny Univerzity v Curychu na vývoji zubní dlahy s pevně ukotvenou grafenovou kyselinou. Díky tomu, že blízké infračervené světlo proniká tkání až několik centimetrů hluboko, lze dlahu umístit do úst, opakovaně aktivovat vnějším světelným zdrojem a zničit mikroorganismy v ústech. Ústní mikroflóra je přitom obzvlášť tvrdý protivník – složité bakteriální komunity se ukrývají v těžko dostupných zákoutích, chráněné vrstvou vlastního hlenu. Antibiotika a běžné dezinfekce do těchto biofilmů pronikají jen velmi obtížně. To umožňuje bakteriím ničit zuby, nebo dokonce způsobovat vážné infekce jinde v těle.

Bakterie odolné vůči antibiotikům a nové viry představují stále vážnější hrozbu pro globální zdravotní systém. Ročně souvisejí s úmrtím přibližně pět milionů lidí, přičemž pandemie covid-19 si vyžádala přes 20 milionů obětí. Vědci proto hledají nové strategie, jak těmto patogenům čelit. Jedním z cílů je zabránit šíření rezistentních bakterií a virů pomocí chytrých materiálů a technologií.

 

Dear colleagues,we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Volker Springel.For more info, please see invitation.

Vážení kolegové,dovolujeme si Vás pozvat na seminář Sekce fyziky elementárních částic, který přednese Volker Springel.Více informací naleznete v pozvánce.

Festival Země na talíři se v Olomouci zaměří na téma produkce a spotřeby potravin. Hlavním motivem letošního ročníku budou semínka a ⁠ jejich význam pro udržitelné zemědělství i odolnost potravinového systému. Festival, který probíhá v rámci projektu Hra o klima! Na tahu před změnou klimatu, se uskuteční v úterý 3. června v Pevnosti poznání. Pořádají ho organizace Na mysli, výzkumný program Udržitelná produkce a spotřeba potravin Strategie AV21, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Pevnost poznání, Centrum popularizace PřF UP.

Program začíná v 16 hodin V Pevnosti poznání workshopem, který povede zakladatelka sítě Semínkovna Klára Hrdá. Připravena je filmová projekce, představení nové knihy i beseda. Akce má podle Viktorie Tenzerové z organizace Na mysli upozornit na to, že v době klimatické krize a úbytku biodiverzity je nesmírně důležité otevírat témata, která se nás všech bezprostředně týkají, ať už jde o potraviny, krajinu nebo udržitelnost. „Festival Země na talíři v Olomouci propojuje film, praktické dovednosti a sdílené příběhy. Přináší nejen informace, ale i naději a chuť něco změnit – třeba právě doma na zahradě. Každé zasazené semínko, vypěstovaný kousek zeleniny či omezení plýtvání je krokem k odolnější budoucnosti,“ říká Viktorie Tenzerová.

Na úvodním workshopu Začni od semínka: Od teorie k praxi se účastníci naučí, jak vybírat vhodné rostliny pro semenaření, správně je sbírat a sušit. Dozví se, jak uchovávat semena nebo jak si doma založit vlastní semínkovou banku. Workshop je určen pro všechny nadšence, kteří chtějí pěstovat rostliny z vlastních semen.

Představení nové, bohatě ilustrované knihy Jiřího Beneše V remízku je divočina bude další součástí festivalového programu. Její uvedení je poctou práci známého šternberského ekologa a dobrovolníka, který v roce 2023 nečekaně zemřel. Jiří Beneš napsal knihu pro své děti a pojal ji jako dobrodružnou výpravu napříč českou krajinou, od hlubokých lesů a horských luk až po městské parky. Čtenáři se dozví, kdy a kde hledat vzácná zvířata, čím jsou jedinečná a jak je mohou sami pomoci chránit. Knihu dokončila Ester Dobiášová a ilustrovala Stanislava Pajonková. O vydání se postaral tým organizace Na mysli.

Večer bude patřit premiéře působivého dokumentárního filmu Kořeny budoucnosti režisérky Andréy Gema, který diváky zavede na vizuálně podmanivou cestu napříč současnou Afrikou. Právě tam se odehrává tiché, ale zásadní drama týkající se osiva. Prostřednictvím sugestivní hudby, tance a silných příběhů, zkoumá film dopady korporátního vlivu na drobné africké zemědělce. Vedle ostré kritiky nabízí i naději v podobě agroekologických farmářů, kteří dokazují, že udržitelné zemědělství má budoucnost.

Na projekci naváže přednáška Kláry Hrdé Biodiverzita jako klíč: Proč uchovat místní odrůdy a živou tradici domácího semenaření. Klára Hrdá je zakladatelkou celorepublikové sítě semínkových knihoven a mnoho let inspiruje ostatní k uchovávání lokálních odrůd, podpoře biodiverzity a ekologickému zahradničení.

Festival Země na talíři se koná 3. 6. 2025 od 16 hodin Pevnosti poznání. Vstup je volný. 

16:00 | Workshop Začni od semínka: Od teorie k praxi

17:00 | Představení knihy V remízku je divočina

17:30 | Promítání filmu Kořeny budoucnosti 

18:45 | Přednáška Kláry Hrdé: Biodiverzita jako klíč. Proč uchovat místní odrůdy a živou tradici domácího semenaření

 

Festival Země na talíři se v Olomouci zaměří na téma produkce a spotřeby potravin. Hlavním motivem letošního ročníku budou semínka a ⁠ jejich význam pro udržitelné zemědělství i odolnost potravinového systému. Festival, který probíhá v rámci projektu Hra o klima! Na tahu před změnou klimatu, se uskuteční v úterý 3. června v Pevnosti poznání. Pořádají ho organizace Na mysli, výzkumný program Udržitelná produkce a spotřeba potravin Strategie AV21, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Pevnost poznání, Centrum popularizace PřF UP.

Program začíná v 16 hodin V Pevnosti poznání workshopem, který povede zakladatelka sítě Semínkovna Klára Hrdá. Připravena je filmová projekce, představení nové knihy i beseda. Akce má podle Viktorie Tenzerové z organizace Na mysli upozornit na to, že v době klimatické krize a úbytku biodiverzity je nesmírně důležité otevírat témata, která se nás všech bezprostředně týkají, ať už jde o potraviny, krajinu nebo udržitelnost. „Festival Země na talíři v Olomouci propojuje film, praktické dovednosti a sdílené příběhy. Přináší nejen informace, ale i naději a chuť něco změnit – třeba právě doma na zahradě. Každé zasazené semínko, vypěstovaný kousek zeleniny či omezení plýtvání je krokem k odolnější budoucnosti,“ říká Viktorie Tenzerová.

Na úvodním workshopu Začni od semínka: Od teorie k praxi se účastníci naučí, jak vybírat vhodné rostliny pro semenaření, správně je sbírat a sušit. Dozví se, jak uchovávat semena nebo jak si doma založit vlastní semínkovou banku. Workshop je určen pro všechny nadšence, kteří chtějí pěstovat rostliny z vlastních semen.

Představení nové, bohatě ilustrované knihy Jiřího Beneše V remízku je divočina bude další součástí festivalového programu. Její uvedení je poctou práci známého šternberského ekologa a dobrovolníka, který v roce 2023 nečekaně zemřel. Jiří Beneš napsal knihu pro své děti a pojal ji jako dobrodružnou výpravu napříč českou krajinou, od hlubokých lesů a horských luk až po městské parky. Čtenáři se dozví, kdy a kde hledat vzácná zvířata, čím jsou jedinečná a jak je mohou sami pomoci chránit. Knihu dokončila Ester Dobiášová a ilustrovala Stanislava Pajonková. O vydání se postaral tým organizace Na mysli.

Večer bude patřit premiéře působivého dokumentárního filmu Kořeny budoucnosti režisérky Andréy Gema, který diváky zavede na vizuálně podmanivou cestu napříč současnou Afrikou. Právě tam se odehrává tiché, ale zásadní drama týkající se osiva. Prostřednictvím sugestivní hudby, tance a silných příběhů, zkoumá film dopady korporátního vlivu na drobné africké zemědělce. Vedle ostré kritiky nabízí i naději v podobě agroekologických farmářů, kteří dokazují, že udržitelné zemědělství má budoucnost.

Na projekci naváže přednáška Kláry Hrdé Biodiverzita jako klíč: Proč uchovat místní odrůdy a živou tradici domácího semenaření. Klára Hrdá je zakladatelkou celorepublikové sítě semínkových knihoven a mnoho let inspiruje ostatní k uchovávání lokálních odrůd, podpoře biodiverzity a ekologickému zahradničení.

Festival Země na talíři se koná 3. 6. 2025 od 16 hodin Pevnosti poznání. Vstup je volný. 

16:00 | Workshop Začni od semínka: Od teorie k praxi

17:00 | Představení knihy V remízku je divočina

17:30 | Promítání filmu Kořeny budoucnosti 

18:45 | Přednáška Kláry Hrdé: Biodiverzita jako klíč. Proč uchovat místní odrůdy a živou tradici domácího semenaření

 

Inovativní přístupy a současné výzvy v péči o starší pacienty s obtížně léčitelnými onemocněními byly zastřešujícím tématem letošních Olomouckých hematologických dnů (OHD), v jejichž sálech a kuloárech se setkala tisícovka lékařů, zdravotníků a vědců nejen z České republiky a nejen z oblasti hematologie. Mezi zahraničními odborníky, kteří přijali pozvání, byl i Stephen M. Ansell z prestižní minnesotské Mayo Clinic, který proslovil přednášku na počest zakladatele olomoucké hematologické školy Boleslava Wiedermanna.

Špičkový hematolog a onkolog z kliniky, která patří k nejlépe hodnoceným nemocnicím a kde vznikla četná doporučení zlepšující léčebnou péči po celém světě, se ve svém vystoupení zaměřil na dilemata, před kterými lékaři při náročné péči o pacienty staršího věku stojí. „Profesor Ansell je jedním z nejznámějších vědců, kteří se zabývají léčbou Hodgkinova lymfomu. Pro nás to byla návštěva jako z jiné galaxie. Je velmi inspirativní a jeho přednáška byla nesmírně zajímavá,“ krátce zhodnotil předseda vědeckého výboru kongresu Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Komplexní a široké téma, kterým péče o starší a komorbidní pacienty je, nabídlo během OHD prostor pro „exkurze“ do jiných, souvisejících oborů. Během tzv. prezidentského sympozia, kdy vystoupil i španělský expert Raúl Córdoba Mascuñano, to například byla kardioonkologie.

„Iniciovali jsme debatu o tom, jak se starat o srdce pacienta. Onemocnění srdce totiž může být limitující pro onkologickou léčbu, ta však zároveň může být příčinou závažného poškození srdce. To je problematika, o které se v hematologické komunitě dosud nediskutovalo. Během programu jsme se podívali i na to, co se děje na buněčné či genetické úrovni, řeč byla například o poměrně komplikované problematice ageingu, stárnutí pacientů vyvolané chemoterapií,“ přiblížil Vít Procházka s tím, že součástí třídenního odborného setkání byla i 27. Konference ošetřovatelství a zdravotních laborantů, bez nichž se hematologové při své práci neobejdou, a také 16th Symposium on Advances in Molecular Hematology.

Pod hlavičkou OHD se uskutečnil také workshop zaměřený na vzdělávací program Evropské hematologické asociace, své zkušenosti s mladými lékaři a vědci, kteří jednou budou obor posouvat dále, sdílela mimo jiné účastnice tohoto mezinárodního programu Aisling Barrett z University of Oxford. Během společenského večera pak došlo i na ocenění tří mladých hematologů. Uznání zkušenějších kolegů si svou vědeckou prací získali Kristýna Šmilauerová a Romana Vajnerová z Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze a Vojtěch Látal z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FNOL.

„Myslím, že se nám podařilo vytvořit příjemný prostor pro edukaci celé hematologické komunity a v rámci jednotícího tématu starších pacientů přinést zajímavé informace. Bylo opravdu skvělé a obohacující, že se tu potkali lidé z oborů, kteří by se za normálních okolností nejspíše nesetkali, a měli si hodně co říci,“ dodal Vít Procházka.

Olomoucké hematologické dny pořádá Nadace Haimaom, která vznikla při Hemato-onkologické klinice LF UP a FNOL v roce 1997. Letošní již 37. ročník kongresu, který je největším každoročním setkáním hematologů u nás, se uskutečnil pod záštitou České hematologické společnosti ČLS JEP, Sekce onkologie České asociace sester, děkana LF UP Milana Koláře a ředitele FNOL Romana Havlíka. Prezidentem kongresu je přednosta pořádající kliniky Tomáš Papajík, čestným prezidentem pak jeho předchůdce Karel Indrák. Více o kongresu zde.

Inovativní přístupy a současné výzvy v péči o starší pacienty s obtížně léčitelnými onemocněními byly zastřešujícím tématem letošních Olomouckých hematologických dnů (OHD), v jejichž sálech a kuloárech se setkala tisícovka lékařů, zdravotníků a vědců nejen z České republiky a nejen z oblasti hematologie. Mezi zahraničními odborníky, kteří přijali pozvání, byl i Stephen M. Ansell z prestižní minnesotské Mayo Clinic, který proslovil přednášku na počest zakladatele olomoucké hematologické školy Boleslava Wiedermanna.

Špičkový hematolog a onkolog z kliniky, která patří k nejlépe hodnoceným nemocnicím a kde vznikla četná doporučení zlepšující léčebnou péči po celém světě, se ve svém vystoupení zaměřil na dilemata, před kterými lékaři při náročné péči o pacienty staršího věku stojí. „Profesor Ansell je jedním z nejznámějších vědců, kteří se zabývají léčbou Hodgkinova lymfomu. Pro nás to byla návštěva jako z jiné galaxie. Je velmi inspirativní a jeho přednáška byla nesmírně zajímavá,“ krátce zhodnotil předseda vědeckého výboru kongresu Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Komplexní a široké téma, kterým péče o starší a komorbidní pacienty je, nabídlo během OHD prostor pro „exkurze“ do jiných, souvisejících oborů. Během tzv. prezidentského sympozia, kdy vystoupil i španělský expert Raúl Córdoba Mascuñano, to například byla kardioonkologie.

„Iniciovali jsme debatu o tom, jak se starat o srdce pacienta. Onemocnění srdce totiž může být limitující pro onkologickou léčbu, ta však zároveň může být příčinou závažného poškození srdce. To je problematika, o které se v hematologické komunitě dosud nediskutovalo. Během programu jsme se podívali i na to, co se děje na buněčné či genetické úrovni, řeč byla například o poměrně komplikované problematice ageingu, stárnutí pacientů vyvolané chemoterapií,“ přiblížil Vít Procházka s tím, že součástí třídenního odborného setkání byla i 27. Konference ošetřovatelství a zdravotních laborantů, bez nichž se hematologové při své práci neobejdou, a také 16th Symposium on Advances in Molecular Hematology.

Pod hlavičkou OHD se uskutečnil také workshop zaměřený na vzdělávací program Evropské hematologické asociace, své zkušenosti s mladými lékaři a vědci, kteří jednou budou obor posouvat dále, sdílela mimo jiné účastnice tohoto mezinárodního programu Aisling Barrett z University of Oxford. Během společenského večera pak došlo i na ocenění tří mladých hematologů. Uznání zkušenějších kolegů si svou vědeckou prací získali Kristýna Šmilauerová a Romana Vajnerová z Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze a Vojtěch Látal z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FNOL.

„Myslím, že se nám podařilo vytvořit příjemný prostor pro edukaci celé hematologické komunity a v rámci jednotícího tématu starších pacientů přinést zajímavé informace. Bylo opravdu skvělé a obohacující, že se tu potkali lidé z oborů, kteří by se za normálních okolností nejspíše nesetkali, a měli si hodně co říci,“ dodal Vít Procházka.

Olomoucké hematologické dny pořádá Nadace Haimaom, která vznikla při Hemato-onkologické klinice LF UP a FNOL v roce 1997. Letošní již 37. ročník kongresu, který je největším každoročním setkáním hematologů u nás, se uskutečnil pod záštitou České hematologické společnosti ČLS JEP, Sekce onkologie České asociace sester, děkana LF UP Milana Koláře a ředitele FNOL Romana Havlíka. Prezidentem kongresu je přednosta pořádající kliniky Tomáš Papajík, čestným prezidentem pak jeho předchůdce Karel Indrák. Více o kongresu zde.

Hudba, která po staletí ležela ukrytá v českých archivech. Právě na tu zve olomoucký festival Baroko, který se v prvních dvou červnových týdnech uskuteční v prostorách olomouckého Vlastivědného muzea. Výjimečný zážitek letos slibuje kompletní provedení cyklu Vertumnus vanitatis od Mauritia Vogta i scénická, nově zbarokizovaná opera Římská Lukrécie, k níž hudbu složil Tomáš Hanzlík z PdF UP.

Festival starší hudby Baroko už řadu let systematicky oživuje skladby z období 17.–19. století, které pak představuje ve světových premiérách, v autentické interpretaci a na dobové nástroje. Je vyvrcholením dlouhodobé badatelské činnosti, jež propojuje hudební vědu a interpretační odvahu. Jeho osmadvacátý ročník se uskuteční od 1. do 12. června ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

„Naším záměrem je vdechnout nový život zapomenutým skladbám, které kdysi zněly v kostelech, na zámcích i v salónech. Přiblížit se tomu, jak tato hudba skutečně zněla, můžeme díky autentické interpretaci. Právě v tom spočívá její jedinečnost,“ uvedl Tomáš Hanzlík, zakladatel a umělecký vedoucí festivalu, jenž je zároveň členem katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Doplnil, že součástí letošního programu budou skladby českých kantorů, například Tomáše Norberta Koutníka, Daniela Aloise Františka Milčínského, řeholníků, například Václava Kalouse, či hudebníků působících v zahraničí, kupříkladu Josefa Kohouta.

Klíčovou událostí letošní hudební nabídky bude souborné provedení unikátního cyklu jednatřiceti árií Vertumnus vanitatis od Mauritia Vogta (1669–1730), známého především jako kartografa. „Tato sbírka jako celek ještě nikdy nezazněla a až nyní se ukazuje její myšlenková hloubka a barokní monumentalita,“ zdůraznil Tomáš Hanzlík.

Bezesporu výjimečnou událostí pak bude i scénické uvedení nově zbarokizované opery Římská Lukrécie, jež vznikla na parodický Rademinův text. Libreto opery, jejíž vznik je spojován s rokem 1731, přeložila z němčiny do češtiny Kateřina Bohadlová. Římská Lukrécie je považována za první operní parodii vážné opery ve střední Evropě. Hudbu, která se nedochovala, nově zkomponoval Tomáš Hanzlík, a to ve stylu tehdejšího hudebního jazyka.

„Římská Lukrécie vznikla na objednávku divadelního spolku Geisslers Hofcomoedianten ve velice krátkém čase tří měsíců. Zadáním bylo vytvořit muzikál s barokními prvky. Od stejného zadavatele jsem později dostal úkol zbarokizovat vybraná populární hudební čísla z různých divadelních představení, včetně Římské Lukrécie. Při aranžování pro barokní nástroje se začaly překvapivě rozkrývat nové souvislosti, takže jsem posléze takto přepracoval pro svůj Ensemble Damian celou operu, včetně několika úplně nových čísel,“ popsal vznik skladatel z UP.

Letošní program festivalu nabídne pět koncertů, jedno scénické operní představení a pět tematických přednášek. Vystoupí přední čeští i zahraniční interpreti specializující se na starou hudbu. Hrát se bude na historické nástroje.

Festival Baroko vznikl v roce 1998 z iniciativy Tomáše Hanzlíka s cílem oživit českou barokní hudbu. Od roku 2023 jej pořádá Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci, souborem Ensemble Damian a katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Za dobu své existence uvedl desítky premiér, rekonstruoval ztracené opery, natočil několik CD a vytvořil divadelní scénu Theatrum Schrattenbach. Program festivalu zde.

Hudba, která po staletí ležela ukrytá v českých archivech. Právě na tu zve olomoucký festival Baroko, který se v prvních dvou červnových týdnech uskuteční v prostorách olomouckého Vlastivědného muzea. Výjimečný zážitek letos slibuje kompletní provedení cyklu Vertumnus vanitatis od Mauritia Vogta i scénická, nově zbarokizovaná opera Římská Lukrécie, k níž hudbu složil Tomáš Hanzlík z PdF UP.

Festival starší hudby Baroko už řadu let systematicky oživuje skladby z období 17.–19. století, které pak představuje ve světových premiérách, v autentické interpretaci a na dobové nástroje. Je vyvrcholením dlouhodobé badatelské činnosti, jež propojuje hudební vědu a interpretační odvahu. Jeho osmadvacátý ročník se uskuteční od 1. do 12. června ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

„Naším záměrem je vdechnout nový život zapomenutým skladbám, které kdysi zněly v kostelech, na zámcích i v salónech. Přiblížit se tomu, jak tato hudba skutečně zněla, můžeme díky autentické interpretaci. Právě v tom spočívá její jedinečnost,“ uvedl Tomáš Hanzlík, zakladatel a umělecký vedoucí festivalu, jenž je zároveň členem katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Doplnil, že součástí letošního programu budou skladby českých kantorů, například Tomáše Norberta Koutníka, Daniela Aloise Františka Milčínského, řeholníků, například Václava Kalouse, či hudebníků působících v zahraničí, kupříkladu Josefa Kohouta.

Klíčovou událostí letošní hudební nabídky bude souborné provedení unikátního cyklu jednatřiceti árií Vertumnus vanitatis od Mauritia Vogta (1669–1730), známého především jako kartografa. „Tato sbírka jako celek ještě nikdy nezazněla a až nyní se ukazuje její myšlenková hloubka a barokní monumentalita,“ zdůraznil Tomáš Hanzlík.

Bezesporu výjimečnou událostí pak bude i scénické uvedení nově zbarokizované opery Římská Lukrécie, jež vznikla na parodický Rademinův text. Libreto opery, jejíž vznik je spojován s rokem 1731, přeložila z němčiny do češtiny Kateřina Bohadlová. Římská Lukrécie je považována za první operní parodii vážné opery ve střední Evropě. Hudbu, která se nedochovala, nově zkomponoval Tomáš Hanzlík, a to ve stylu tehdejšího hudebního jazyka.

„Římská Lukrécie vznikla na objednávku divadelního spolku Geisslers Hofcomoedianten ve velice krátkém čase tří měsíců. Zadáním bylo vytvořit muzikál s barokními prvky. Od stejného zadavatele jsem později dostal úkol zbarokizovat vybraná populární hudební čísla z různých divadelních představení, včetně Římské Lukrécie. Při aranžování pro barokní nástroje se začaly překvapivě rozkrývat nové souvislosti, takže jsem posléze takto přepracoval pro svůj Ensemble Damian celou operu, včetně několika úplně nových čísel,“ popsal vznik skladatel z UP.

Letošní program festivalu nabídne pět koncertů, jedno scénické operní představení a pět tematických přednášek. Vystoupí přední čeští i zahraniční interpreti specializující se na starou hudbu. Hrát se bude na historické nástroje.

Festival Baroko vznikl v roce 1998 z iniciativy Tomáše Hanzlíka s cílem oživit českou barokní hudbu. Od roku 2023 jej pořádá Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci, souborem Ensemble Damian a katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Za dobu své existence uvedl desítky premiér, rekonstruoval ztracené opery, natočil několik CD a vytvořil divadelní scénu Theatrum Schrattenbach. Program festivalu zde.

Na dvě stě padesát účastníků, dvanáct tematických sekcí, odborné příspěvky ve čtyřech jazycích, dvě speciální události, výročí dvou fakultních časopisů, otevření jednoho centra, bezmála sedm set vypitých káv. Taková byla v číslech mezinárodní konference Olomoucké právnické dny. Její 18. ročník pořádala právnická fakulta ve dnech 22. a 23. května.

„Jsem rád, že si naše konference drží vysoký odborný standard a mezinárodní rozměr. Přeji nám všem, aby konference byla přínosná z pohledu odborného i neformálního. Užijte si Olomouc. Budeme rádi, pokud se tu bude cítit jako doma a budete se na naši fakultu vracet,“ zahájil konferenci Václav Stehlík, děkan fakulty.

Úvodní plenární sekce, kterou moderoval Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum, měla podtitul Sociální sítě a právní stát. „Naše fakulta se stále intenzivněji zabývá otázkami interakce práva a moderních technologií. Důkazem je například vznik nového fakultního pracoviště Institutu pro právo a pokročilé technologie nebo zahájení výuky v novém doktorském programu Právo a digitální technologie. Tématu se na fakultě věnujeme jak v juniorním, tak v seniorním výzkumu,“ vysvětlil Ondrej Hamuľák s tím, že pro volbu zaměření plenární sekce byla důležitá i aktuálnost. Připomněl například aféru loňských voleb v Rumunsku, které byly zrušeny na základě podezření z manipulací na sociální síti TikTok.

Pozvání do plenární sekce přijali tři experti z praxe. Tomáš Foldyna z Nejvyššího státního zastupitelství hovořil mimo jiné o anonymitě na sociálních sítích, polarizaci společnosti, svobodě slova nebo o algoritmech a jejich vlivu na obsah. Daniela Havlíková z Evropské komise představila Nařízení o digitálních službách, jehož hlavním cílem je zajistit bezpečnější a spravedlivější online prostředí pro uživatele, regulovat online zprostředkovatele a platformy a chránit základní práva. Na ni navázal Marek Vrbík, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, který se dotkl možné regulace na úrovni státu a zdůraznil potřebu zatím chybějící české zákonné opory.

Závěr plenární sekce patřil připomenutí výročí dvou fakultních časopisů. Periodikum International and Comparative Law Review vychází pětadvacet let. Časopis European Studies – The Review of European Law, Economics and Politics, který vydává fakulta ve spolupráci s nakladatelstvím Wolters Kluwer, nedávno oslavil deset let od svého vzniku. „Oba časopisy vycházejí v angličtině a mají renomé jak u nás, tak v zahraničí. Jsou indexované v mezinárodní databázi Scopus. Máme tedy být na co hrdí. Děkuji šéfredaktorům, Ondreji Hamuľákovi a Naděždě Šiškové, za jejich práci. Časopisům přeji, aby se jim dál dařilo a stoupaly v mezinárodních žebříčcích,“ řekl děkan Václav Stehlík.

Speciální události

Druhá část konference tradičně patřila jednáním v odborných sekcích, těch bylo tentokrát dvanáct, a organizátorům se do nich podařilo vměstnat 122 příspěvků. Nejobsazenějšími sekcemi byly Veřejné finance v kontextu legislativních změn; Aktuální otázky správního trestání; Es muß sein! Aneb dědické právo jako nevyhnutelná součást práva; Pracovní právo mezi rigiditou a flexibilitou: Trendy a výzvy 21. století nebo Ochrana slabší strany.

V rámci sekce Primární a sekundární školství – aktuální otázky veřejné správy a vzdělávání fakulta slavnostně otevřela své Centrum pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě, a to za účasti zástupců ministerstva vnitra. „Olomouckou právnickou fakultu považujeme za lídra v oblasti správního práva. Na spolupráci s centrem se velmi těšíme,“ řekl Miroslav Veselý z ministerstva vnitra.

Letošní konference Olomoucké právnické dny byla výjimečná také zařazením dvou speciálních událostí. Mezinárodní kulatý stůl Ukrainian Legislative Reforms and European Labour and Social Standards: The Context of Ukrainian EU Integration se konal hybridní formou ve spolupráci s Národní univerzitou Tarase Ševčenka v Kyjevě a za podpory Rady Evropy. Odborníci se v rámci něj zaměřili na reformu pracovního a sociálního práva na Ukrajině. Jednalo se o závěrečnou událost v rámci projektu (MSCA4Ukraine PF no. 1233330 „The Approximation of Ukrainian Social and Labour Legislation to EU Law“), který na fakultě realizuje Alla Fedorova a Ondrej Hamuľák. Kulatého stolu se účastnilo více než čtyřicet expertů ze čtyř zemí. Druhá speciální událost – Občan mezi online a offline světem: Ústavní právo jednotlivce na volbu formy komunikace – přinesla například debatu o vhodnosti zakotvení ústavního práva platit v hotovosti.

Konferenci Olomoucké právnické dny pořádá PF UP pravidelně, jednou ročně vždy na jaře, již od roku 2006, původně pod názvem Monseho právnické dny. V roce 2020 se konference kvůli covidu-19 uskutečnila ve velmi okleštěné podobě, o rok později ji pandemie zrušila úplně. Program 18. ročníku konference a další podrobnosti jsou dostupné na webu fakulty.

Letošní ročník přispěl k budování odpovědné a udržitelné Univerzity Palackého. Užitím elektronické formy programu se ušetřilo na 27 kilogramů papíru.

Na dvě stě padesát účastníků, dvanáct tematických sekcí, odborné příspěvky ve čtyřech jazycích, dvě speciální události, výročí dvou fakultních časopisů, otevření jednoho centra, bezmála sedm set vypitých káv. Taková byla v číslech mezinárodní konference Olomoucké právnické dny. Její 18. ročník pořádala právnická fakulta ve dnech 22. a 23. května.

„Jsem rád, že si naše konference drží vysoký odborný standard a mezinárodní rozměr. Přeji nám všem, aby konference byla přínosná z pohledu odborného i neformálního. Užijte si Olomouc. Budeme rádi, pokud se tu bude cítit jako doma a budete se na naši fakultu vracet,“ zahájil konferenci Václav Stehlík, děkan fakulty.

Úvodní plenární sekce, kterou moderoval Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum, měla podtitul Sociální sítě a právní stát. „Naše fakulta se stále intenzivněji zabývá otázkami interakce práva a moderních technologií. Důkazem je například vznik nového fakultního pracoviště Institutu pro právo a pokročilé technologie nebo zahájení výuky v novém doktorském programu Právo a digitální technologie. Tématu se na fakultě věnujeme jak v juniorním, tak v seniorním výzkumu,“ vysvětlil Ondrej Hamuľák s tím, že pro volbu zaměření plenární sekce byla důležitá i aktuálnost. Připomněl například aféru loňských voleb v Rumunsku, které byly zrušeny na základě podezření z manipulací na sociální síti TikTok.

Pozvání do plenární sekce přijali tři experti z praxe. Tomáš Foldyna z Nejvyššího státního zastupitelství hovořil mimo jiné o anonymitě na sociálních sítích, polarizaci společnosti, svobodě slova nebo o algoritmech a jejich vlivu na obsah. Daniela Havlíková z Evropské komise představila Nařízení o digitálních službách, jehož hlavním cílem je zajistit bezpečnější a spravedlivější online prostředí pro uživatele, regulovat online zprostředkovatele a platformy a chránit základní práva. Na ni navázal Marek Vrbík, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, který se dotkl možné regulace na úrovni státu a zdůraznil potřebu zatím chybějící české zákonné opory.

Závěr plenární sekce patřil připomenutí výročí dvou fakultních časopisů. Periodikum International and Comparative Law Review vychází pětadvacet let. Časopis European Studies – The Review of European Law, Economics and Politics, který vydává fakulta ve spolupráci s nakladatelstvím Wolters Kluwer, nedávno oslavil deset let od svého vzniku. „Oba časopisy vycházejí v angličtině a mají renomé jak u nás, tak v zahraničí. Jsou indexované v mezinárodní databázi Scopus. Máme tedy být na co hrdí. Děkuji šéfredaktorům, Ondreji Hamuľákovi a Naděždě Šiškové, za jejich práci. Časopisům přeji, aby se jim dál dařilo a stoupaly v mezinárodních žebříčcích,“ řekl děkan Václav Stehlík.

Speciální události

Druhá část konference tradičně patřila jednáním v odborných sekcích, těch bylo tentokrát dvanáct, a organizátorům se do nich podařilo vměstnat 122 příspěvků. Nejobsazenějšími sekcemi byly Veřejné finance v kontextu legislativních změn; Aktuální otázky správního trestání; Es muß sein! Aneb dědické právo jako nevyhnutelná součást práva; Pracovní právo mezi rigiditou a flexibilitou: Trendy a výzvy 21. století nebo Ochrana slabší strany.

V rámci sekce Primární a sekundární školství – aktuální otázky veřejné správy a vzdělávání fakulta slavnostně otevřela své Centrum pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě, a to za účasti zástupců ministerstva vnitra. „Olomouckou právnickou fakultu považujeme za lídra v oblasti správního práva. Na spolupráci s centrem se velmi těšíme,“ řekl Miroslav Veselý z ministerstva vnitra.

Letošní konference Olomoucké právnické dny byla výjimečná také zařazením dvou speciálních událostí. Mezinárodní kulatý stůl Ukrainian Legislative Reforms and European Labour and Social Standards: The Context of Ukrainian EU Integration se konal hybridní formou ve spolupráci s Národní univerzitou Tarase Ševčenka v Kyjevě a za podpory Rady Evropy. Odborníci se v rámci něj zaměřili na reformu pracovního a sociálního práva na Ukrajině. Jednalo se o závěrečnou událost v rámci projektu (MSCA4Ukraine PF no. 1233330 „The Approximation of Ukrainian Social and Labour Legislation to EU Law“), který na fakultě realizuje Alla Fedorova a Ondrej Hamuľák. Kulatého stolu se účastnilo více než čtyřicet expertů ze čtyř zemí. Druhá speciální událost – Občan mezi online a offline světem: Ústavní právo jednotlivce na volbu formy komunikace – přinesla například debatu o vhodnosti zakotvení ústavního práva platit v hotovosti.

Konferenci Olomoucké právnické dny pořádá PF UP pravidelně, jednou ročně vždy na jaře, již od roku 2006, původně pod názvem Monseho právnické dny. V roce 2020 se konference kvůli covidu-19 uskutečnila ve velmi okleštěné podobě, o rok později ji pandemie zrušila úplně. Program 18. ročníku konference a další podrobnosti jsou dostupné na webu fakulty.

Letošní ročník přispěl k budování odpovědné a udržitelné Univerzity Palackého. Užitím elektronické formy programu se ušetřilo na 27 kilogramů papíru.