Agregátor zdrojů

Metodický pokyn rektora k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací, nová členská základna Rady pro vnitřní hodnocení univerzity a mimo jiné i novely několika univerzitních předpisů byly tématem červnového jednání Akademického senátu Univerzity Palackého.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda vydal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na Univerzitě Palackého pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Příslušný dokument představil na červnovém jednání Akademického senátu UP. Uvedl, že ho vydal po poradě s děkany jednotlivých fakult UP, v souladu s novelou vysokoškolského zákona, která tento postup umožňuje, a s cílem zrychlit tvorbu rozpočtu na Univerzitě Palackého. AS UP v této souvislosti debatoval o nastalé situaci, především o tom, že stávající vnitřní předpisy univerzity (Statut UP, Jednací řád AS UP a Řád normotvorby UP) s uvedenou možností nepočítají. Na příštím jednání, které se patrně uskuteční během letních měsíců, se AS UP již bude zabývat rozdělením příspěvku a dotací.

AS UP dále projednával a následně udělil předchozí souhlas se jmenováním většiny členů Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity Palackého (RVH UP), které senátorům a senátorkám UP předložil rektor. Patnáctičlenné těleso se znovu tvoří v souvislosti s nástupem nového rektora. Stávající RVH UP končí funkční období 30. června.

"Na předchozím jednání senátoři a senátorky navrhli rektorovi olomoucké univerzity devět jmen za AS UP, Vědecká rada UP navrhla rektorovi pět jmen. Rektor UP Michael Kohajda předložil AS UP ke schválení třináct návrhů," uvedla Irena Smolová, předsedkyně AS UP.

Dodala, že návrhy rektor složil vlastním výběrem z návrhů AS UP (vybral pět), Vědecké rady (vybral tři), přičemž tyto doplnil vlastními pěti návrhy.

AS UP pak v tajné volbě rozhodl, že souhlasí, aby se členy RVH UP stali: Petr Černikovský (MŠMT ČR), Kateřina Frumarová (PF), Svatopluk Horák (FTK), Lumír Kantor (LF), Jiří Langer (PdF), Martin Modrianský (LF), Petra Potměšilová (CMTF), Miloš Špidlen (LF), Jana Skopalová (PřF), Miroslav Vepřek (FF), Jana Vyskotová (FZV) a student Pavel Flekač (PdF). Ze zákona je členem RVH UP pak předsedkyně AS UP a rektor, který je zároveň předsedou RVH UP.

Senátoři a senátorky Univerzity Palackého se během červnového jednání věnovali i několika novelám univerzitních přepisů. AS UP schválil návrh novely Volebního řádu AS LF UP, návrh novely Organizačního řádu PdF UP a návrh novely Statutu PdF UP, všechny ve znění technických změn LK AS UP. Akademický senát UP schválil i návrh novely Jednacího řádu RVH UP, a to ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

V závěru jednání vyjádřil AS UP i souhlas s nominací členů Akademického senátu UP do pracovní komise pro zpracování Strategického plánu UP na období 2026 – 2030, a to ve složení: Petra Gaul Aláčová (FZV), Michal Botur (PřF), Kateřina Vitásková (PdF), Jan Stehlík (PřF) a Ondřej Molnár (FF).

Předsedkyně AS UP pak informovala o navržených termínech zasedání na období od září 2025 do června 2026 a o schůzce k evaluacím, kterým se AS UP věnuje. Uvedla, že vznikl dotazník k zjištění spokojenosti se stávající podobou evaluací, spojený se sběrem podnětů na zlepšení a zvýšení podílu studentů, kteří se evaluací účastní a zpětných vazeb akademických pracovníků. Dotazník bude rozeslán fakultním senátům s prosbou o spolupráci. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde. 

Metodický pokyn rektora k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací, nová členská základna Rady pro vnitřní hodnocení univerzity a mimo jiné i novely několika univerzitních předpisů byly tématem červnového jednání Akademického senátu Univerzity Palackého.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda vydal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na Univerzitě Palackého pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Příslušný dokument představil na červnovém jednání Akademického senátu UP. Uvedl, že ho vydal po poradě s děkany jednotlivých fakult UP, v souladu s novelou vysokoškolského zákona, která tento postup umožňuje, a s cílem zrychlit tvorbu rozpočtu na Univerzitě Palackého. AS UP v této souvislosti debatoval o nastalé situaci, především o tom, že stávající vnitřní předpisy univerzity (Statut UP, Jednací řád AS UP a Řád normotvorby UP) s uvedenou možností nepočítají. Na příštím jednání, které se patrně uskuteční během letních měsíců, se AS UP již bude zabývat rozdělením příspěvku a dotací.

AS UP dále projednával a následně udělil předchozí souhlas se jmenováním většiny členů Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity Palackého (RVH UP), které senátorům a senátorkám UP předložil rektor. Patnáctičlenné těleso se znovu tvoří v souvislosti s nástupem nového rektora. Stávající RVH UP končí funkční období 30. června.

"Na předchozím jednání senátoři a senátorky navrhli rektorovi olomoucké univerzity devět jmen za AS UP, Vědecká rada UP navrhla rektorovi pět jmen. Rektor UP Michael Kohajda předložil AS UP ke schválení třináct návrhů," uvedla Irena Smolová, předsedkyně AS UP.

Dodala, že návrhy rektor složil vlastním výběrem z návrhů AS UP (vybral pět), Vědecké rady (vybral tři), přičemž tyto doplnil vlastními pěti návrhy.

AS UP pak v tajné volbě rozhodl, že souhlasí, aby se členy RVH UP stali: Petr Černikovský (MŠMT ČR), Kateřina Frumarová (PF), Svatopluk Horák (FTK), Lumír Kantor (LF), Jiří Langer (PdF), Martin Modrianský (LF), Petra Potměšilová (CMTF), Miloš Špidlen (LF), Jana Skopalová (PřF), Miroslav Vepřek (FF), Jana Vyskotová (FZV) a student Pavel Flekač (PdF). Ze zákona je členem RVH UP pak předsedkyně AS UP a rektor, který je zároveň předsedou RVH UP.

Senátoři a senátorky Univerzity Palackého se během červnového jednání věnovali i několika novelám univerzitních přepisů. AS UP schválil návrh novely Volebního řádu AS LF UP, návrh novely Organizačního řádu PdF UP a návrh novely Statutu PdF UP, všechny ve znění technických změn LK AS UP. Akademický senát UP schválil i návrh novely Jednacího řádu RVH UP, a to ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

V závěru jednání vyjádřil AS UP i souhlas s nominací členů Akademického senátu UP do pracovní komise pro zpracování Strategického plánu UP na období 2026 – 2030, a to ve složení: Petra Gaul Aláčová (FZV), Michal Botur (PřF), Kateřina Vitásková (PdF), Jan Stehlík (PřF) a Ondřej Molnár (FF).

Předsedkyně AS UP pak informovala o navržených termínech zasedání na období od září 2025 do června 2026 a o schůzce k evaluacím, kterým se AS UP věnuje. Uvedla, že vznikl dotazník k zjištění spokojenosti se stávající podobou evaluací, spojený se sběrem podnětů na zlepšení a zvýšení podílu studentů, kteří se evaluací účastní a zpětných vazeb akademických pracovníků. Dotazník bude rozeslán fakultním senátům s prosbou o spolupráci. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde. 

Za významný počin v oblasti hudebního divadla obdržel Tomáš Hanzlík, umělecký vedoucí Ensemble Damian a zároveň člen katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, Cenu Výboru Jednoty hudebního divadla. Převzal ji z rukou Lenky Šaldové, ředitelky Festivalu hudebního divadla Opera, a Josefa Hermana, předsedy Jednoty hudebního divadla. 

Výbor Jednoty hudebního divadla uděluje příslušnou cenu od roku 2007, a to při příležitosti Festivalu hudebního divadla OPERA. Cenu uděluje osobnostem či institucím, které jakýmkoliv způsobem významně přispěly domácímu opernímu divadlu.  

„Je to obrovsky psychická podpora v době, kdy vlastně pořád zvažujeme, zda námaha vložená do našich inscenací, které vznikají v podstatě na koleně, má nějaký smysl. Vážím si také toho, že jsem cenu dostal z rukou Lenky Šaldové a Josefa Hermana, kteří operní scénu sledují globálně a dlouhodobě a hudebnímu divadlu nezištně věnovali celý svůj život,“ uvedl Tomáš Hanzlík. Cenu převzal v rámci festivalu starší hudby Baroko ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Ensemble Damian, který Tomáš Hanzlík vede, završil třicet let své existence. Působí při katedře hudební výchovy PdF UP. Skladatelé z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Tomáš Hanzlík a Vít Zouhar ho směřují především k interpretaci vlastních skladeb, často adaptací zapomenutých, nejčastěji předmozartovských oper.

Podle Lenky Šaldové a Josefa Hermana soudobé operní divadlo obohacují barokními inspiracemi, reagují na repetitivní hudbu a objevují v archivech zapomenuté skvosty především české hudby. Přitom všem usilují o originální soudobé operní divadlo, pro které vznikla i ambulantní divadelní scéna Theatrum Schrattenbach a rozsáhlý fundus kostýmů.

Ensemble Damian výrazně vstoupil do olomouckého kulturního dění, ať už šlo do roku 2020 o Olomoucké barokní slavnosti nebo o festival Opera Schrattenbach. Patří k základním pilířům zdejší nezřizované operní divadelní sféry a cenu získal i za to, že trpělivě a statečně po celou dobu své existence odolává nemalým existenčním starostem.

Za významný počin v oblasti hudebního divadla obdržel Tomáš Hanzlík, umělecký vedoucí Ensemble Damian a zároveň člen katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, Cenu Výboru Jednoty hudebního divadla. Převzal ji z rukou Lenky Šaldové, ředitelky Festivalu hudebního divadla Opera, a Josefa Hermana, předsedy Jednoty hudebního divadla. 

Výbor Jednoty hudebního divadla uděluje příslušnou cenu od roku 2007, a to při příležitosti Festivalu hudebního divadla OPERA. Cenu uděluje osobnostem či institucím, které jakýmkoliv způsobem významně přispěly domácímu opernímu divadlu.  

„Je to obrovsky psychická podpora v době, kdy vlastně pořád zvažujeme, zda námaha vložená do našich inscenací, které vznikají v podstatě na koleně, má nějaký smysl. Vážím si také toho, že jsem cenu dostal z rukou Lenky Šaldové a Josefa Hermana, kteří operní scénu sledují globálně a dlouhodobě a hudebnímu divadlu nezištně věnovali celý svůj život,“ uvedl Tomáš Hanzlík. Cenu převzal v rámci festivalu starší hudby Baroko ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Ensemble Damian, který Tomáš Hanzlík vede, završil třicet let své existence. Působí při katedře hudební výchovy PdF UP. Skladatelé z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Tomáš Hanzlík a Vít Zouhar ho směřují především k interpretaci vlastních skladeb, často adaptací zapomenutých, nejčastěji předmozartovských oper.

Podle Lenky Šaldové a Josefa Hermana soudobé operní divadlo obohacují barokními inspiracemi, reagují na repetitivní hudbu a objevují v archivech zapomenuté skvosty především české hudby. Přitom všem usilují o originální soudobé operní divadlo, pro které vznikla i ambulantní divadelní scéna Theatrum Schrattenbach a rozsáhlý fundus kostýmů.

Ensemble Damian výrazně vstoupil do olomouckého kulturního dění, ať už šlo do roku 2020 o Olomoucké barokní slavnosti nebo o festival Opera Schrattenbach. Patří k základním pilířům zdejší nezřizované operní divadelní sféry a cenu získal i za to, že trpělivě a statečně po celou dobu své existence odolává nemalým existenčním starostem.

Technologická platforma KMA působící na Přírodovědecké fakultě UP se zaměřila na jednu z klíčových výzev současnosti – efektivní a udržitelnou elektromobilitu. Ve spolupráci s automobilkou Škoda Auto analyzují odborníci provozní data z reálného prostředí. Výsledky napomohou lepšímu porozumění chování elektromobilů a mohou přispět k jejich budoucímu vývoji i efektivnějšímu využití v praxi.

Výzkumný tým sleduje u elektrovozidel klíčové parametry, jako je spotřeba energie, využití rekuperace, profil trasy či vliv venkovních podmínek na jízdní vlastnosti a efektivitu. Elektromobilita zde není vnímána pouze jako technologický směr, ale jako komplexní systém, který lze objektivně popsat, modelovat a zlepšovat na základě reálných dat.

„Pracujeme s daty z běžného provozu, která poskytují velmi cenný pohled na to, jak se vozidla chovají mimo laboratorní podmínky. I zdánlivě drobné vlivy mohou ve výsledku ovlivnit efektivitu provozu nebo komfort jízdy,“ říká Jitka Machalová, zástupce výzkumného týmu.

Analýza je založena na matematickém modelování, statistice a strojovém učení, které umožňují odhalovat vztahy skryté v datech a hledat možnosti optimalizace. Výsledky pak slouží jak technickému vývoji, tak úvahám o širších dopadech dopravy na městské prostředí či energetickou náročnost mobility.

Součástí platformy je i aktivní zapojení studentů, kteří díky práci s reálnými daty získávají odborné zkušenosti a rozvíjejí schopnost interpretace výsledků v širších souvislostech. Platforma tak propojuje akademický výzkum, praktický přínos i vzdělávání budoucích odborníků.

„Technologická platforma KMA propojuje matematické myšlení s konkrétními problémy současnosti – ať už jde o dopravu, energetiku nebo udržitelnost. Právě propojení akademického výzkumu s reálnými aplikacemi považujeme za klíčové,“ dodává vedoucí Technologické platformy Jitka Machalová.

Spolupráce se Škoda Auto je tak nejen příkladem transferu znalostí mezi univerzitou a průmyslem, ale i cestou, jak vědecké metody uvádět do praxe a zároveň připravovat studenty na budoucí výzvy v oblasti datové analytiky a udržitelných technologií.

Technologická platforma KMA působící na Přírodovědecké fakultě UP se zaměřila na jednu z klíčových výzev současnosti – efektivní a udržitelnou elektromobilitu. Ve spolupráci s automobilkou Škoda Auto analyzují odborníci provozní data z reálného prostředí. Výsledky napomohou lepšímu porozumění chování elektromobilů a mohou přispět k jejich budoucímu vývoji i efektivnějšímu využití v praxi.

Výzkumný tým sleduje u elektrovozidel klíčové parametry, jako je spotřeba energie, využití rekuperace, profil trasy či vliv venkovních podmínek na jízdní vlastnosti a efektivitu. Elektromobilita zde není vnímána pouze jako technologický směr, ale jako komplexní systém, který lze objektivně popsat, modelovat a zlepšovat na základě reálných dat.

„Pracujeme s daty z běžného provozu, která poskytují velmi cenný pohled na to, jak se vozidla chovají mimo laboratorní podmínky. I zdánlivě drobné vlivy mohou ve výsledku ovlivnit efektivitu provozu nebo komfort jízdy,“ říká Jitka Machalová, zástupce výzkumného týmu.

Analýza je založena na matematickém modelování, statistice a strojovém učení, které umožňují odhalovat vztahy skryté v datech a hledat možnosti optimalizace. Výsledky pak slouží jak technickému vývoji, tak úvahám o širších dopadech dopravy na městské prostředí či energetickou náročnost mobility.

Součástí platformy je i aktivní zapojení studentů, kteří díky práci s reálnými daty získávají odborné zkušenosti a rozvíjejí schopnost interpretace výsledků v širších souvislostech. Platforma tak propojuje akademický výzkum, praktický přínos i vzdělávání budoucích odborníků.

„Technologická platforma KMA propojuje matematické myšlení s konkrétními problémy současnosti – ať už jde o dopravu, energetiku nebo udržitelnost. Právě propojení akademického výzkumu s reálnými aplikacemi považujeme za klíčové,“ dodává vedoucí Technologické platformy Jitka Machalová.

Spolupráce se Škoda Auto je tak nejen příkladem transferu znalostí mezi univerzitou a průmyslem, ale i cestou, jak vědecké metody uvádět do praxe a zároveň připravovat studenty na budoucí výzvy v oblasti datové analytiky a udržitelných technologií.

Akademie věd ČR dnes udělila celkem pětadvaceti vědcům a vědkyním Prémie Otto Wichterleho. Ceny pro rok 2025 předal čtyřem laureátům z našeho ústavu předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Bezmála dvě stovky lékařů, sester a zdravotníků různých medicínských oborů se sešly v olomouckém NH hotelu na druhém ročníku Olomouckých neurochirurgických dnů. Vzdělávací konference pořádaná Neurochirurgickou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP opět potvrdila své ambice stát se významnou odbornou platformou propojující lékaře, sestry i specialisty z příbuzných zdravotnických oborů.

Za účasti ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Romana Havlíka, děkana LF UP Milana Koláře a náměstka pro léčebnou péči FNOL Zdeňka Kojeckého byla prvním bodem letošního programu premiéra krátkého dokumentu o Komplexním olomouckém neuroonkologickém týmu (KONOT). Film vytvořený týmem Audiovizuální produkce UP představuje unikátní mezioborovou spolupráci odborníků fakultní nemocnice v péči o pacienty s nádory centrálního nervového systému.

Zhruba patnáctiminutový snímek, který můžete zhlédnout zde, přibližuje nejen odborné zázemí a klinické možnosti týmu, ale i hodnoty, které KONOT spojují – lidský přístup, důraz na kvalitu života pacientů a úzkou spolupráci napříč specializacemi. „Tento tým je příkladem toho, jak může vypadat skutečně komplexní onkologická péče – od diagnostiky přes operaci a onkologickou léčbu až po následnou rehabilitaci. Chtěli jsme veřejnosti i odborníkům ukázat, jak náš model funguje,“ uvedl přednosta Neurochirurgické kliniky FNOL a LF UP Lumír Hrabálek.

Témata rezonující napříč obory

Program letošního ročníku nabídl čtyři tematicky zaměřené bloky lékařské sekce a dva bloky pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Přednášky se věnovaly aktuálním otázkám neuroonkologie, spinální a dětské neurochirurgie, neuromodulace nebo novým možnostem perioperační monitorace. Výrazný prostor dostala i moderní zobrazovací a diagnostická technika včetně využití umělé inteligence a hlubokého učení.

Příspěvky zazněly nejen od specialistů z FNOL, ale i z dalších předních pracovišť, například Masarykova onkologického ústavu nebo Fakultní nemocnice Ostrava. Mezi příspěvky vyčnívaly například témata neoadjuvantní radioterapie mozkových metastáz, chirurgické léčby funkčních adenomů hypofýzy či využití peroperační Ramanovy spektroskopie.

Význam mezioborové spolupráce

V duchu hlavní myšlenky celé konference – sdílení znalostí a podpora mezioborové spolupráce – zazněla řada mezioborových přednášek, na nichž se podíleli lékaři, fyzioterapeuti, patologové i technici. Samostatná sesterská sekce nabídla pohled na specifická témata ošetřovatelské péče a klinické praxe, často prezentovaná formou kazuistik nebo osobních zkušeností.

„Olomoucké neurochirurgické dny nejsou jen konferencí o neurochirurgii. Jsou prostorem, kde se potkávají obory, sdílejí se nové poznatky i lidské příběhy. Věříme, že právě toto mezioborové propojení přispívá ke zvyšování kvality péče o pacienty,“ shrnul profesor Hrabálek.

Tradiční formát, rostoucí prestiž

Konference proběhla jako jednodenní vzdělávací akce akreditovaná Českou lékařskou komorou a přinesla účastníkům šest kreditů. Loňský úspěšný start, kdy byla představena první učebnice neurochirurgie vytvořená kolektivem lékařů olomoucké kliniky, letos vystřídal první autorský film. Tím se potvrdilo, že Olomoucké neurochirurgické dny nezůstávají pouze u odborných přednášek, ale snaží se aktivně utvářet edukační a kulturní prostor oboru.

Bezmála dvě stovky lékařů, sester a zdravotníků různých medicínských oborů se sešly v olomouckém NH hotelu na druhém ročníku Olomouckých neurochirurgických dnů. Vzdělávací konference pořádaná Neurochirurgickou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP opět potvrdila své ambice stát se významnou odbornou platformou propojující lékaře, sestry i specialisty z příbuzných zdravotnických oborů.

Za účasti ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Romana Havlíka, děkana LF UP Milana Koláře a náměstka pro léčebnou péči FNOL Zdeňka Kojeckého byla prvním bodem letošního programu premiéra krátkého dokumentu o Komplexním olomouckém neuroonkologickém týmu (KONOT). Film vytvořený týmem Audiovizuální produkce UP představuje unikátní mezioborovou spolupráci odborníků fakultní nemocnice v péči o pacienty s nádory centrálního nervového systému.

Zhruba patnáctiminutový snímek, který můžete zhlédnout zde, přibližuje nejen odborné zázemí a klinické možnosti týmu, ale i hodnoty, které KONOT spojují – lidský přístup, důraz na kvalitu života pacientů a úzkou spolupráci napříč specializacemi. „Tento tým je příkladem toho, jak může vypadat skutečně komplexní onkologická péče – od diagnostiky přes operaci a onkologickou léčbu až po následnou rehabilitaci. Chtěli jsme veřejnosti i odborníkům ukázat, jak náš model funguje,“ uvedl přednosta Neurochirurgické kliniky FNOL a LF UP Lumír Hrabálek.

Témata rezonující napříč obory

Program letošního ročníku nabídl čtyři tematicky zaměřené bloky lékařské sekce a dva bloky pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Přednášky se věnovaly aktuálním otázkám neuroonkologie, spinální a dětské neurochirurgie, neuromodulace nebo novým možnostem perioperační monitorace. Výrazný prostor dostala i moderní zobrazovací a diagnostická technika včetně využití umělé inteligence a hlubokého učení.

Příspěvky zazněly nejen od specialistů z FNOL, ale i z dalších předních pracovišť, například Masarykova onkologického ústavu nebo Fakultní nemocnice Ostrava. Mezi příspěvky vyčnívaly například témata neoadjuvantní radioterapie mozkových metastáz, chirurgické léčby funkčních adenomů hypofýzy či využití peroperační Ramanovy spektroskopie.

Význam mezioborové spolupráce

V duchu hlavní myšlenky celé konference – sdílení znalostí a podpora mezioborové spolupráce – zazněla řada mezioborových přednášek, na nichž se podíleli lékaři, fyzioterapeuti, patologové i technici. Samostatná sesterská sekce nabídla pohled na specifická témata ošetřovatelské péče a klinické praxe, často prezentovaná formou kazuistik nebo osobních zkušeností.

„Olomoucké neurochirurgické dny nejsou jen konferencí o neurochirurgii. Jsou prostorem, kde se potkávají obory, sdílejí se nové poznatky i lidské příběhy. Věříme, že právě toto mezioborové propojení přispívá ke zvyšování kvality péče o pacienty,“ shrnul profesor Hrabálek.

Tradiční formát, rostoucí prestiž

Konference proběhla jako jednodenní vzdělávací akce akreditovaná Českou lékařskou komorou a přinesla účastníkům šest kreditů. Loňský úspěšný start, kdy byla představena první učebnice neurochirurgie vytvořená kolektivem lékařů olomoucké kliniky, letos vystřídal první autorský film. Tím se potvrdilo, že Olomoucké neurochirurgické dny nezůstávají pouze u odborných přednášek, ale snaží se aktivně utvářet edukační a kulturní prostor oboru.

Tisíce běžců a běžkyň a jejich fanoušků zaplní v sobotu 14. června olomoucké ulice při největším moravském běžeckém svátku na Moravě. Patnáctý ročník Mattoni Running Festivalu Olomouc, jehož je Univerzita Palackého dlouholetým hlavním partnerem, nabídne nejen náročný půlmaraton, ale také štafetové závody, rodinnou míli a dětský běh nebo pětikilometrový závod. Právě v něm mohou zaměstnanci a studující univerzity získat Pohár rektora UP.

S olomouckým půlmaratonem je od počátku spojena také Univerzita Palackého a nejinak tomu bude i letos. Vůbec poprvé bude součástí pětikilometrového závodu od 15 hodin Běh o pohár rektora UP, ve kterém poměří síly studenti a zaměstnanci univerzity v mužské a ženské kategorii.

„Běh o pohár rektora byl do loňského roku součástí nejnáročnější půlmaratonské trati. Po dohodě s organizátory jsme letos zvolili trať pětikilometrovou, protože věříme, že tam přiláká daleko větší množství závodníků v barvách univerzity,“ doplnil Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP. Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci předá rektor UP Michael Kohajda hned po závodě na Horním náměstí.

Právníci poběží pro dobrou věc

Netradičním způsobem se k Běhu o pohár rektora postavila právnická fakulta. Nejen studenty práva se rozhodli motivovat Klára Hamuľáková, předsedkyně fakultního senátu, a proděkani Petr Podrazil a Pavel Petr.

„Pokud některý z našich tří akademiků doběhne do cíle pětikilometrového běhu o Pohár rektora a současně do startu závodu přibude na transparentním účtu Nadačního fondu Petra Zoubka, pojmenovaném po výjimečném posluchači PF UP, který těsně před dokončením studia v roce 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění, 10 000 Kč, tak si proděkan Podrazil nechá narůst vousy, a naopak proděkan Pavel Petr se oholí,“ popsala sázku na dobrou věc Eva Hrudníková, fakultní vedoucí pro oblast komunikace a marketingu. Přispět lze pod odkazem zde.

Registrovat se na 5km Běh o Pohár rektora UP můžete zde.

Být součástí největší běžecké události na Moravě můžete, i když běhu neholdujete. Organizátoři totiž na sobotní odpoledne a večer hledají dobrovolníky, vedoucí úseků a fyzioterapeuty. Zájemci, na které čeká za odměnu originální tričko, kšiltovka a ledvinka a o které bude postaráno i po stránce občerstvení, se mohou přihlašovat do čtvrtečního poledne prostřednictvím tohoto formuláře.

Tisíce běžců a běžkyň a jejich fanoušků zaplní v sobotu 14. června olomoucké ulice při největším moravském běžeckém svátku na Moravě. Patnáctý ročník Mattoni Running Festivalu Olomouc, jehož je Univerzita Palackého dlouholetým hlavním partnerem, nabídne nejen náročný půlmaraton, ale také štafetové závody, rodinnou míli a dětský běh nebo pětikilometrový závod. Právě v něm mohou zaměstnanci a studující univerzity získat Pohár rektora UP.

S olomouckým půlmaratonem je od počátku spojena také Univerzita Palackého a nejinak tomu bude i letos. Vůbec poprvé bude součástí pětikilometrového závodu od 15 hodin Běh o pohár rektora UP, ve kterém poměří síly studenti a zaměstnanci univerzity v mužské a ženské kategorii.

„Běh o pohár rektora byl do loňského roku součástí nejnáročnější půlmaratonské trati. Po dohodě s organizátory jsme letos zvolili trať pětikilometrovou, protože věříme, že tam přiláká daleko větší množství závodníků v barvách univerzity,“ doplnil Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP. Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci předá rektor UP Michael Kohajda hned po závodě na Horním náměstí.

Právníci poběží pro dobrou věc

Netradičním způsobem se k Běhu o pohár rektora postavila právnická fakulta. Nejen studenty práva se rozhodli motivovat Klára Hamuľáková, předsedkyně fakultního senátu, a proděkani Petr Podrazil a Pavel Petr.

„Pokud některý z našich tří akademiků doběhne do cíle pětikilometrového běhu o Pohár rektora a současně do startu závodu přibude na transparentním účtu Nadačního fondu Petra Zoubka, pojmenovaném po výjimečném posluchači PF UP, který těsně před dokončením studia v roce 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění, 10 000 Kč, tak si proděkan Podrazil nechá narůst vousy, a naopak proděkan Pavel Petr se oholí,“ popsala sázku na dobrou věc Eva Hrudníková, fakultní vedoucí pro oblast komunikace a marketingu. Přispět lze pod odkazem zde.

Registrovat se na 5km Běh o Pohár rektora UP můžete zde.

Být součástí největší běžecké události na Moravě můžete, i když běhu neholdujete. Organizátoři totiž na sobotní odpoledne a večer hledají dobrovolníky, vedoucí úseků a fyzioterapeuty. Zájemci, na které čeká za odměnu originální tričko, kšiltovka a ledvinka a o které bude postaráno i po stránce občerstvení, se mohou přihlašovat do čtvrtečního poledne prostřednictvím tohoto formuláře.

Galerie sociální fotografie Filozofické fakulty Univerzity Palackého nabízí zajímavou výstavu na téma paliativa. Soubor snímků s názvem Paliativní péče ve fotografii vystavuje v tamních prostorách Dagmar Ultzenová, zdravotní sestra pražské Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Paliativa, téma náročné, vážné, k životu patřící. Do prostor katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP jej v cyklu černobílých snímků přivezla Dagmar Ultzenová. Zdravotní sestra s osmiletou praxí v oddělení paliativní péče Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského se fotografiemi na uvedené téma začala zabývat postupně.

Paliativní péče ve fotografii, Galerie sociální fotografie, katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP (třída Svobody 26). Výstava potrvá do 27. června.

„Vystoupit z role zdravotní sestry do role fotografa, za něhož se vůbec nepovažuji, bylo těžké. První fotky vznikaly jako jakési pokusy přiblížit se ve vší důstojnosti k pacientovi. Nejdříve jsem tedy fotila pěkné výhledy z oken, poté výhledy s předměty, které patří do oblasti zdravotnictví. Pak i pacienty. S potřebou ukázat, v jakém stavu jsou a jak se jim daří, aniž by byli na snímcích rozpoznatelní. Nemůžete se ptát pacienta, který má třeba týden, měsíc do smrti, jestli ho můžete fotit. To nejde. Souhlas s focením jsem tak měla pouze od jednoho z nich, který na tom byl zdravotně líp. Fotila jsem tedy především detaily, rukou, fotila jsem ucho, nohy,“ uvedla Dagmar Ultzenová. Z jejího vyprávění se návštěvník při vernisáži dozvěděl mnohé nejen o tom, jak snímky vznikaly, za jakých okolností, s jakým příběhem, ale i tom, co vlastně paliativa je a jaké služby, zázemí a terapie paliativní oddělení uvedené církevní nemocnice, v níž působí, nabízí.

„Práce v tomto oddělení mě naplňuje. Paliativní péče není o smrti, ale o životě. Je to velká pravda. Lidem, kteří u nás leží, neurychlíme smrt, děláme jim život, než nastane jejich čas, kdy mají zemřít, snesitelný. V mnohém to je smutné. Chci ale říct, že v životě paliativního oddělení je spousta momentů, kdy si řeknu: ano, tato práce mi dává velký smysl. Například, když se vážně nemocný muž, který u nás ležel, v prostředí paliativního oddělení i oženil. Je i podstatné říct, že jsou tady také lidé, jejichž zdravotní stav se zlepší a vrátí se, alespoň na přechodnou dobu, domů,“ doplnila autorka výstavy.

Fotografii se věnuje delší dobu. Sama o sobě říká, že fotit začala s objevem mobilu s dobrým foťákem. Fotografuje přírodu, podle vlastních slov pak nehezká místa, opuštěné domy či továrny, také kláštery. „V nehezkém nacházím krásu. Fotky neopravuji, neretušuji, fotím autenticitu, reálnost.“

Paliativní péče je útěšná či úlevná péče, je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče, kdy pacient trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém či terminálním stádiu. Cílem paliativní péče je zmírnit jeho bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovi důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. Jejím cílem tedy není zlepšení stavu pacienta, ale pokojný a důstojný odchod bez bolesti. 

Galerie sociální fotografie katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pořádá výstavy fotografií tématicky orientovaných podle zaměření pracoviště. Fotografie témat ze sociologické, andragogické a kulturně antropologické oblasti spoluutvářejí obraz sociálních věd pěstovaných na katedře.

Galerie sociální fotografie Filozofické fakulty Univerzity Palackého nabízí zajímavou výstavu na téma paliativa. Soubor snímků s názvem Paliativní péče ve fotografii vystavuje v tamních prostorách Dagmar Ultzenová, zdravotní sestra pražské Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Paliativa, téma náročné, vážné, k životu patřící. Do prostor katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP jej v cyklu černobílých snímků přivezla Dagmar Ultzenová. Zdravotní sestra s osmiletou praxí v oddělení paliativní péče Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského se fotografiemi na uvedené téma začala zabývat postupně.

Paliativní péče ve fotografii, Galerie sociální fotografie, katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP (třída Svobody 26). Výstava potrvá do 27. června.

„Vystoupit z role zdravotní sestry do role fotografa, za něhož se vůbec nepovažuji, bylo těžké. První fotky vznikaly jako jakési pokusy přiblížit se ve vší důstojnosti k pacientovi. Nejdříve jsem tedy fotila pěkné výhledy z oken, poté výhledy s předměty, které patří do oblasti zdravotnictví. Pak i pacienty. S potřebou ukázat, v jakém stavu jsou a jak se jim daří, aniž by byli na snímcích rozpoznatelní. Nemůžete se ptát pacienta, který má třeba týden, měsíc do smrti, jestli ho můžete fotit. To nejde. Souhlas s focením jsem tak měla pouze od jednoho z nich, který na tom byl zdravotně líp. Fotila jsem tedy především detaily, rukou, fotila jsem ucho, nohy,“ uvedla Dagmar Ultzenová. Z jejího vyprávění se návštěvník při vernisáži dozvěděl mnohé nejen o tom, jak snímky vznikaly, za jakých okolností, s jakým příběhem, ale i tom, co vlastně paliativa je a jaké služby, zázemí a terapie paliativní oddělení uvedené církevní nemocnice, v níž působí, nabízí.

„Práce v tomto oddělení mě naplňuje. Paliativní péče není o smrti, ale o životě. Je to velká pravda. Lidem, kteří u nás leží, neurychlíme smrt, děláme jim život, než nastane jejich čas, kdy mají zemřít, snesitelný. V mnohém to je smutné. Chci ale říct, že v životě paliativního oddělení je spousta momentů, kdy si řeknu: ano, tato práce mi dává velký smysl. Například, když se vážně nemocný muž, který u nás ležel, v prostředí paliativního oddělení i oženil. Je i podstatné říct, že jsou tady také lidé, jejichž zdravotní stav se zlepší a vrátí se, alespoň na přechodnou dobu, domů,“ doplnila autorka výstavy.

Fotografii se věnuje delší dobu. Sama o sobě říká, že fotit začala s objevem mobilu s dobrým foťákem. Fotografuje přírodu, podle vlastních slov pak nehezká místa, opuštěné domy či továrny, také kláštery. „V nehezkém nacházím krásu. Fotky neopravuji, neretušuji, fotím autenticitu, reálnost.“

Paliativní péče je útěšná či úlevná péče, je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče, kdy pacient trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém či terminálním stádiu. Cílem paliativní péče je zmírnit jeho bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovi důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. Jejím cílem tedy není zlepšení stavu pacienta, ale pokojný a důstojný odchod bez bolesti. 

Galerie sociální fotografie katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pořádá výstavy fotografií tématicky orientovaných podle zaměření pracoviště. Fotografie témat ze sociologické, andragogické a kulturně antropologické oblasti spoluutvářejí obraz sociálních věd pěstovaných na katedře.

Zvláštní ocenění za dlouhodobé vedení kvalitních studentských prací v oblasti kartografie získala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty na 27. ročníku prestižní soutěže Mapa roku, kterou pořádá Česká kartografická společnost.

„Zvláštní ocenění odborné komise pro soutěž Mapa roku je nejvyšším odborným uznáním, které může pracoviště v oboru kartografie v České republice obdržet. Jak je přímo ve znění ocenění uvedeno, jedná se o výsledek dlouhodobé činnosti. Speciálně v kategorii studentských kartografických produktů se kvalifikační práce našich studentů objevují v nominacích na ocenění Mapa roku pravidelně, od roku 2001 jich naši studenti získali více než deset. V uplynulých letech se dostalo tohoto ocenění i přímo našemu pracovišti, a to například za dlouholetou a kvalitní kartografickou produkci v edici M.A.P.S., kvalitní vizualizaci problematiky nářečí českého jazyka nebo za inovativní přístup v české tyflokartografii. Ve všech případech se jedná o ocenění za výsledky společného úsilí našich pracovníků i studentů udržet nejvyšší možnou míru kvality tzv. olomoucké kartografické školy,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky Vilém Pechanec.

V kategorii Atlasy, soubory a edice map zvítězil Soubor školních sešitových atlasů, který vydala společnost Kartografie Praha. Toto české nakladatelství si odneslo první cenu i v kategorii Samostatná kartografická díla za Cestovatelskou mapu Česka.

Jako nejlepší digitální kartografický produkt a aplikaci na internetu byla vybrána TimeMap.org – Interaktivní mapa historie, vytvořená společností MapTiler, s. r. o. V kategorii Kartografická díla pro školy a vzdělávání zvítězil časopis Dnešní svět, který vydávají organizace TERRA-KLUB, o. p. s., a TERRA, s. r. o.

V kategorii Studentské kartografické práce byla oceněna Vizualizace a prezentace historických prostorových jevů od Petry Justové z Českého vysokého učení technického v Praze.

Další zvláštní ceny byly uděleny Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu za vysokou úroveň integrace a prezentace dat Digitální technické mapy krajů a také autorskému kolektivu Jiří Šmída, Daniel Vrbík a Ondřej Horáček za dlouhodobé kvalitní zpracování festivalových map Anifilm Liberec.

Zvláštní ocenění za dlouhodobé vedení kvalitních studentských prací v oblasti kartografie získala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty na 27. ročníku prestižní soutěže Mapa roku, kterou pořádá Česká kartografická společnost.

„Zvláštní ocenění odborné komise pro soutěž Mapa roku je nejvyšším odborným uznáním, které může pracoviště v oboru kartografie v České republice obdržet. Jak je přímo ve znění ocenění uvedeno, jedná se o výsledek dlouhodobé činnosti. Speciálně v kategorii studentských kartografických produktů se kvalifikační práce našich studentů objevují v nominacích na ocenění Mapa roku pravidelně, od roku 2001 jich naši studenti získali více než deset. V uplynulých letech se dostalo tohoto ocenění i přímo našemu pracovišti, a to například za dlouholetou a kvalitní kartografickou produkci v edici M.A.P.S., kvalitní vizualizaci problematiky nářečí českého jazyka nebo za inovativní přístup v české tyflokartografii. Ve všech případech se jedná o ocenění za výsledky společného úsilí našich pracovníků i studentů udržet nejvyšší možnou míru kvality tzv. olomoucké kartografické školy,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky Vilém Pechanec.

V kategorii Atlasy, soubory a edice map zvítězil Soubor školních sešitových atlasů, který vydala společnost Kartografie Praha. Toto české nakladatelství si odneslo první cenu i v kategorii Samostatná kartografická díla za Cestovatelskou mapu Česka.

Jako nejlepší digitální kartografický produkt a aplikaci na internetu byla vybrána TimeMap.org – Interaktivní mapa historie, vytvořená společností MapTiler, s. r. o. V kategorii Kartografická díla pro školy a vzdělávání zvítězil časopis Dnešní svět, který vydávají organizace TERRA-KLUB, o. p. s., a TERRA, s. r. o.

V kategorii Studentské kartografické práce byla oceněna Vizualizace a prezentace historických prostorových jevů od Petry Justové z Českého vysokého učení technického v Praze.

Další zvláštní ceny byly uděleny Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu za vysokou úroveň integrace a prezentace dat Digitální technické mapy krajů a také autorskému kolektivu Jiří Šmída, Daniel Vrbík a Ondřej Horáček za dlouhodobé kvalitní zpracování festivalových map Anifilm Liberec.

Another session of the popular Radius Centre workshop - Journal Club, where scientists discuss interesting scientific articles.

Kéž lavičko, kéž bys promluvila je název chystané výstavy Jana Zemánka, sochaře, řezbáře, pedagoga a zároveň absolventa Univerzity Palackého. U jeho laviček se návštěvníci Botanické zahrady PřF UP budou moci zastavit už 24. června.

Jan Zemánek, absolvent Univerzity Palackého, připravuje pro Botanickou zahradu PřF UP vizuálně atraktivní a myšlenkově podnětnou výstavu. Rozehrává v ní výtvarný dialog s tím, co známe z veřejného prostoru, ale málokdy si toho všimneme jinak než prakticky. V jeho expozici nebudou lavičky jen místem odpočinku, ale i výchozím bodem pro úvahy o mezilidských vztazích, paměti i samotném výtvarném vyjadřování. Návštěvníky tak zve ke sdílenému zastavení – doslova i obrazně.  

Kéž lavičko, kéž bys promluvila. 

Botanická zahrada PřF UP, vernisáž 24. června od 18 hodin.

Výstavu bude možné navštívit do 31. srpna.

„Věřím, že pamětníkům nemusím napovídat, odkud pochází název této výstavy, nicméně pro ty mladší raději přidám vysvětlení. Jde o první slova sladkobolné písně Lavička v jasmínu, v níž se zpěvačka Yvetta Simonová přiznává k subtilnímu vandalismu spočívajícímu v rytí srdíčka s monogramy do lavičky v parku,“ vysvětlil název výstavy Ondřej Michálek z katedry výtvarné výchovy PdF UP.

Jan Zemánek podle něj pracuje se záměrnou výtvarnou redukcí. Jeho figury, často antropomorfní lavičky, jsou zjednodušené až k tvarové podstatě, neztrácejí však schopnost vyprávět.

„Radikální zjednodušení figur, až na jakési trojrozměrné piktogramy, pokoušení hranice, kde se zbavujeme všeho nepodstatného, ale přitom neztrácíme to, co je schopno vypovídat, je poloha dosti riskantní,“ doplnil grafik Ondřej Michálek. Tato výtvarná strategie podle něj není jen formální volbou. Souvisí s autorovým vědomým rozhodnutím omezit svůj prostor a tím jej zpřesnit. V době, kdy umění často hledá sílu v otevřenosti a mnohosti, tak Jan Zemánek nabízí naopak přesný a soustředěný přístup.

Výstava s názvem Kéž lavičko, kéž bys promluvila zve diváka k interpretaci, nabízí prostor pro osobní asociace, umožňuje i tiché rozhovory s objekty, které mají co říct – pokud jsme ochotní naslouchat.

„Prosím, i když si na lavičky Jana Zemánka lze sednout, srdíčka s monogramy do nich neryjte,“ uzavřel Ondřej Michálek. Více o výstavě zde.

Jan Zemánek, sochař, řezbář a pedagog. Jeho tvorba sahá od komorních děl až po rozměrné památníky a veřejné plastiky doma i v zahraničí. Vedle volného umění je také autorem heraldických symbolů, medailí a insignií. Absolvoval katedru teorie a výtvarné výchovy Univerzity Palackého, kde jej v šedesátých letech výrazně ovlivnily osobnosti jako Václav Zykmund či Aljo Beran. Už jako student navrhl vítězný plakát pro Majáles 1968. Jako pedagog Základní umělecké školy v Novém Jičíně vychoval a na profesionální uměleckou dráhu připravil víc než stovku žáků. Jeho charakteristickým rukopisem je spojení sochařství s humorem, výrazovou zkratkou a designem – například v sérii „antropomorfních laviček“, které dnes najdeme nejen v České republice, ale i v Rakousku či Francii.

Kéž lavičko, kéž bys promluvila je název chystané výstavy Jana Zemánka, sochaře, řezbáře, pedagoga a zároveň absolventa Univerzity Palackého. U jeho laviček se návštěvníci Botanické zahrady PřF UP budou moci zastavit už 24. června.

Jan Zemánek, absolvent Univerzity Palackého, připravuje pro Botanickou zahradu PřF UP vizuálně atraktivní a myšlenkově podnětnou výstavu. Rozehrává v ní výtvarný dialog s tím, co známe z veřejného prostoru, ale málokdy si toho všimneme jinak než prakticky. V jeho expozici nebudou lavičky jen místem odpočinku, ale i výchozím bodem pro úvahy o mezilidských vztazích, paměti i samotném výtvarném vyjadřování. Návštěvníky tak zve ke sdílenému zastavení – doslova i obrazně.  

Kéž lavičko, kéž bys promluvila. 

Botanická zahrada PřF UP, vernisáž 24. června od 18 hodin.

Výstavu bude možné navštívit do 31. srpna.

„Věřím, že pamětníkům nemusím napovídat, odkud pochází název této výstavy, nicméně pro ty mladší raději přidám vysvětlení. Jde o první slova sladkobolné písně Lavička v jasmínu, v níž se zpěvačka Yvetta Simonová přiznává k subtilnímu vandalismu spočívajícímu v rytí srdíčka s monogramy do lavičky v parku,“ vysvětlil název výstavy Ondřej Michálek z katedry výtvarné výchovy PdF UP.

Jan Zemánek podle něj pracuje se záměrnou výtvarnou redukcí. Jeho figury, často antropomorfní lavičky, jsou zjednodušené až k tvarové podstatě, neztrácejí však schopnost vyprávět.

„Radikální zjednodušení figur, až na jakési trojrozměrné piktogramy, pokoušení hranice, kde se zbavujeme všeho nepodstatného, ale přitom neztrácíme to, co je schopno vypovídat, je poloha dosti riskantní,“ doplnil grafik Ondřej Michálek. Tato výtvarná strategie podle něj není jen formální volbou. Souvisí s autorovým vědomým rozhodnutím omezit svůj prostor a tím jej zpřesnit. V době, kdy umění často hledá sílu v otevřenosti a mnohosti, tak Jan Zemánek nabízí naopak přesný a soustředěný přístup.

Výstava s názvem Kéž lavičko, kéž bys promluvila zve diváka k interpretaci, nabízí prostor pro osobní asociace, umožňuje i tiché rozhovory s objekty, které mají co říct – pokud jsme ochotní naslouchat.

„Prosím, i když si na lavičky Jana Zemánka lze sednout, srdíčka s monogramy do nich neryjte,“ uzavřel Ondřej Michálek. Více o výstavě zde.

Jan Zemánek, sochař, řezbář a pedagog. Jeho tvorba sahá od komorních děl až po rozměrné památníky a veřejné plastiky doma i v zahraničí. Vedle volného umění je také autorem heraldických symbolů, medailí a insignií. Absolvoval katedru teorie a výtvarné výchovy Univerzity Palackého, kde jej v šedesátých letech výrazně ovlivnily osobnosti jako Václav Zykmund či Aljo Beran. Už jako student navrhl vítězný plakát pro Majáles 1968. Jako pedagog Základní umělecké školy v Novém Jičíně vychoval a na profesionální uměleckou dráhu připravil víc než stovku žáků. Jeho charakteristickým rukopisem je spojení sochařství s humorem, výrazovou zkratkou a designem – například v sérii „antropomorfních laviček“, které dnes najdeme nejen v České republice, ale i v Rakousku či Francii.

For the ninth time, we met science enthusiasts from schools and the general public at the Czech Academy of Sciences' Science Fair, the largest popular science event in the Czech Republic. At the FZU exhibition, people could play sunrays in the photovoltaic tent, see the spectrum of visible light with their own eyes, build molecules from Lego, read new physics-themed comics and short stories, and also see a real magnetic sputtering machine, observe the martensitic transformation of alloys under a microscope, and other important physical instruments and phenomena.

Další pokračování oblíbeného workshopu Centra Radius - Journal Club, kde vědkyně a vědci diskutují nad zajímavými vědeckými články.