Agregátor zdrojů

Zhodnocení dosavadního vývoje, zkušenost oběti i inspirace ze zahraničí zazněly na konferenci k 10. výročí partikulární právní úpravy v oblasti ochrany nezletilých a zranitelných osob před zneužíváním v církvi, která se uskutečnila na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Mezioborového setkání se zúčastnilo více než 70 zájemců, mezi kterými byl i apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo, sedm biskupů v čele s předsedou České biskupské konference (ČBK) Josefem Nuzíkem, také církevní a světští právníci, psychoterapeuti, lékaři, policisté nebo studenti.

V úvodních příspěvcích nabídli organizátoři konference, soudní vikář Libor Botek a státní zástupkyně Jiřina Navrátilová, oba působící na katedře církevního práva CMTF UP, vhled do vývoje partikulární právní úpravy kanonického práva a světského trestního práva zaměřený na ochranu lidské důstojnosti v sexuální oblasti.

„V uplynulém desetiletí se i díky posunu celocírkevní legislativy podařilo zefektivnit šetření trestných činů a spolupráci se státními orgány. Do budoucna se hodláme více zaměřit na rozvoj normativy týkající se prevence těchto trestných činů. Jsme rádi, že se budeme moci inspirovat bohatými zkušenostmi z Polska, o kterých na konferenci hovořila psycholožka Ewa Kusz, zástupkyně ředitele Centra pro ochranu dětí při Akademii Ignatianum v Krakově a členka Papežské komise pro ochranu nezletilých,“ uvedl Libor Botek.

Snahou organizátorů bylo i zareagovat na množící se výhrady ke smlouvě mezi Českou republikou a Svatým stolcem kvůli obavě, že ustanovení o zpovědním tajemství a obdobném právu pro pastorační pracovníky, může zhoršit ochranu nezletilých a zranitelných osob v církvi, což však vyvrátili advokát Jakub Kříž a náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jiří Pavlík. Program byl věnován také pomoci obětem a jejich potřebám, mimo jiné byl představen pilotní projekt Poradny pro oběti sexuálního násilí (nejen) v církevním prostředí provozovaný Charitou Ostrava. Vystoupil také předseda nově zřízené Komise pro prevenci ochranu před zneužíváním ČBK Stanislav Přibyl.

„Z této části bych především vyzdvihla osobní výpověď oběti a jejího příbuzného, díky kterým mohli účastníci lépe porozumět tomu, co oběť skutečně prožívá a co potřebuje na své cestě k uzdravení. Důležité bylo rovněž vystoupení psychiatričky Kateřiny Černekové, která popsala důsledky absence včasné odborné pomoci a varovala před mylnou představou oběti, že se s traumatizující situací vyrovná sama,“ přiblížila Jiřina Navrátilová s tím, že konference byla nejen odborným, ale i hluboce lidským setkáním a zájem o ni byl překvapující. „Vzešly z něj následující klíčové podněty: nutnost posílení mezioborové spolupráce, navázání spolupráce s odborníky v zahraničí a rozvíjení záměrů České biskupské konference zejména v oblasti prevence, psychologické a sociální pomoci,“ shrnula.

Příspěvkům a souvisejícím diskuzím naslouchal i apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který později také sloužil mši v dómu sv. Václava. „Jsem velmi rád, že jste nepřeslechli volání obětí po spravedlnosti a že se něco konkrétního v této oblasti děje, že s odvahou jdete tuto problematiku řešit. Jako zástupce Svatého otce vás rád v tomto podpořím,“ uvedl.

Slova díků připojil i olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, který je předsedou ČBK a velkým kancléřem CMTF UP. Poděkoval nejen pořadatelům a přítomným v aule fakulty za proběhlou konferenci, ale také všem obětem, které se nebojí o své zkušenosti mluvit. „Jste hrdinové a vaše odvaha nám pomáhá lépe se v této oblasti zorientovat a jak s vámi komunikovat,“ řekl.

Konferenci uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP ve spolupráci s Českou biskupskou konferencí za podpory Renovabis, organizace podporující církev ve střední a východní Evropě. Událost přitom navázala na předchozí konferenci a vzdělávací kurz pro pracovníky církevních soudů, které se na CMTF UP uskutečnily v akademickém roce 2021/2022. Z těchto akcí organizátoři vloni vydali sborník Šetření sexuálních deliktů v církvi a ve státě, který je k dispozici u Vydavatelství UP. „Tuto oblast stále sledujeme a s ohledem na možný vývoj církevní legislativy zvažujeme v budoucnu další vzdělávací aktivity v rámci celoživotního vzdělávání na CMTF UP,“ dodala Jiřina Navrátilová.

Abstract:The hadron production in the simulation of extensive air showers is a long standing problem and the origin of large uncertainties in the reconstruction of the mass of the high energy primary cosmic rays. Hadronic interaction models re-tuned after early LHC data give more consistent results among each other compared to the first generation of models, but still can't reproduce extended air shower data (EAS) consistently resulting in the so-called "muon puzzle". Using more recent LHC data like in the QGSJET-III model improve further the description of EAS by such a model but is not enough to resolve the discrepancy. On the other hand, the EPOS project is a theoretical global approach aiming at describing data from very fundamental electron-positron interactions to central heavy ions collisions. We will demonstrate that this approach can provide new constraints, changing the correlation between the measured data at mid-rapidity and the predicted particle production at large rapidities, which drive the EAS development. Thus, using the same accelerator data, different predictions are obtained in air shower simulations in much better agreement with the current air shower data (for both the maximum shower development depth Xmax and the energy spectrum of the muons at ground). Using the EPOS LHC-R model, the detailed changes will be addressed and their consequences on EAS observable at various energies. The seminar will be held in the Dvořák hall, FZU, Pod Vodárenskou věží 1, Prague.Location: https://goo.gl/maps/wEf7PsiLimSXMZhE9 

Abstract:The hadron production in the simulation of extensive air showers is a long standing problem and the origin of large uncertainties in the reconstruction of the mass of the high energy primary cosmic rays. Hadronic interaction models re-tuned after early LHC data give more consistent results among each other compared to the first generation of models, but still can't reproduce extended air shower data (EAS) consistently resulting in the so-called "muon puzzle". Using more recent LHC data like in the QGSJET-III model improve further the description of EAS by such a model but is not enough to resolve the discrepancy. On the other hand, the EPOS project is a theoretical global approach aiming at describing data from very fundamental electron-positron interactions to central heavy ions collisions. We will demonstrate that this approach can provide new constraints, changing the correlation between the measured data at mid-rapidity and the predicted particle production at large rapidities, which drive the EAS development. Thus, using the same accelerator data, different predictions are obtained in air shower simulations in much better agreement with the current air shower data (for both the maximum shower development depth Xmax and the energy spectrum of the muons at ground). Using the EPOS LHC-R model, the detailed changes will be addressed and their consequences on EAS observable at various energies. The seminar will be held in the Dvořák hall, FZU, Pod Vodárenskou věží 1, Prague.Location: https://goo.gl/maps/wEf7PsiLimSXMZhE9 

Jak jednoduše vysvětlit laikům svůj výzkum? Jaká úskalí přináší živý vstup v televizi? A které informace novinářům (ne)říkat? To vše a mnohem víc se dozvěděli vědci a vědkyně Univerzity Palackého na čtyřhodinovém mediálním tréninku. Tímto šestým workshopem se uzavřela jarní série komunikace vědy, kterou univerzita připravila pro zájemce z řad akademické obce.

V průběhu dubna a května proběhlo celkem šest workshopů, které se zaměřily na různé aspekty komunikace vědy. Začínající i seniorní vědci a vědkyně z Univerzity Palackého se během nich dozvěděli, jak pojmout popularizaci vědy v projektech, jak přiblížit veřejnosti svůj výzkum z přírodních i humanitních věd a jak komunikovat s novináři. (Podrobněji viz zde.)

Posledním ze série komunikačních workshopů byl mediální trénink, který připravil účastníky na rozhovory před kamerou. „Cílem bylo zábavnou formou simulovat skutečné situace, se kterými se vědci a vědkyně mohou při vystoupeních v televizi setkat. Vyzkoušeli si reportáž přímo z pracoviště, živý vstup či rozhovor v televizním studiu. Klíčové je si takovou stresovou situaci vyzkoušet nanečisto a vědět, jak se vyrovnat s očekáváním médií, s nutností zjednodušovat či s vysloveně hloupými otázkami. Je skvělé, že UP svým odborníkům umožňuje se takto prakticky školit a věřím, že ve skutečné situaci se potkají s méně šílenými novináři, než jakého jsem během semináře hrál já,“ popsal záměr a průběh mediálního tréninku jeho lektor Martin Tyburec, který působil například ve vědecké redakci České televize.

Tréninku se účastnili především akademici a akademičky, kteří již mají nějakou mediální zkušenost a vědí, jak obtížné může někdy vystupování v médiích být. „Přestože se popularizaci vědy věnuji téměř deset let, trénink mi ukázal, jak vědecké výstupy a komunikaci vidí tzv. druhá strana barikády – tedy novináři. To, co nám vědcům přijde zásadní, ať už se jedná o odbornou přesnost či afiliaci k instituci, se často nepotkává s poptávkou médií. Velmi přínosné bylo vyzkoušet si natáčení reportáže, ať už v terénu, či ve studiu. Zároveň bylo skvělé vidět, kolik aktivních vědců a vědkyň na univerzitě máme, a je dobře, že jim univerzita nabízí pomocnou ruku,“ uvedl Jan Tomáštík z PřF, který stojí mj. za úspěšným projektem Vědátor.

Podobné ohlasy vzbudil trénink u všech zúčastněných. „Jsem velice ráda, že jsem měla příležitost mediální trénink absolvovat, protože jsem se v krátké době zdokonalila a zjistila, jak lépe a efektivněji prezentovat svoji vědeckou práci v médiích. Vynikající lektor nám poskytl spoustu praktických rad, co dělat lépe při reportážích pro televizi a rozhlas a čeho se naopak vyvarovat. Ukázal nám také svět popularizace vědy a náhled na sebe sama z druhé strany, tedy očima redaktora. Vynikající bylo, že jsme si vše mohli vyzkoušet před kamerou ve fingovaných rozhovorech a v následné analýze hledali konkrétní doporučení každému z nás na míru. Je skvělé, že UP své akademické obci umožňuje rozvoj těchto důležitých kompetencí,“ dodala Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF.

Další workshopy v komunikaci vědy se chystají na zimní semestr.

Jak jednoduše vysvětlit laikům svůj výzkum? Jaká úskalí přináší živý vstup v televizi? A které informace novinářům (ne)říkat? To vše a mnohem víc se dozvěděli vědci a vědkyně Univerzity Palackého na čtyřhodinovém mediálním tréninku. Tímto šestým workshopem se uzavřela jarní série komunikace vědy, kterou univerzita připravila pro zájemce z řad akademické obce.

V průběhu dubna a května proběhlo celkem šest workshopů, které se zaměřily na různé aspekty komunikace vědy. Začínající i seniorní vědci a vědkyně z Univerzity Palackého se během nich dozvěděli, jak pojmout popularizaci vědy v projektech, jak přiblížit veřejnosti svůj výzkum z přírodních i humanitních věd a jak komunikovat s novináři. (Podrobněji viz zde.)

Posledním ze série komunikačních workshopů byl mediální trénink, který připravil účastníky na rozhovory před kamerou. „Cílem bylo zábavnou formou simulovat skutečné situace, se kterými se vědci a vědkyně mohou při vystoupeních v televizi setkat. Vyzkoušeli si reportáž přímo z pracoviště, živý vstup či rozhovor v televizním studiu. Klíčové je si takovou stresovou situaci vyzkoušet nanečisto a vědět, jak se vyrovnat s očekáváním médií, s nutností zjednodušovat či s vysloveně hloupými otázkami. Je skvělé, že UP svým odborníkům umožňuje se takto prakticky školit a věřím, že ve skutečné situaci se potkají s méně šílenými novináři, než jakého jsem během semináře hrál já,“ popsal záměr a průběh mediálního tréninku jeho lektor Martin Tyburec, který působil například ve vědecké redakci České televize.

Tréninku se účastnili především akademici a akademičky, kteří již mají nějakou mediální zkušenost a vědí, jak obtížné může někdy vystupování v médiích být. „Přestože se popularizaci vědy věnuji téměř deset let, trénink mi ukázal, jak vědecké výstupy a komunikaci vidí tzv. druhá strana barikády – tedy novináři. To, co nám vědcům přijde zásadní, ať už se jedná o odbornou přesnost či afiliaci k instituci, se často nepotkává s poptávkou médií. Velmi přínosné bylo vyzkoušet si natáčení reportáže, ať už v terénu, či ve studiu. Zároveň bylo skvělé vidět, kolik aktivních vědců a vědkyň na univerzitě máme, a je dobře, že jim univerzita nabízí pomocnou ruku,“ uvedl Jan Tomáštík z PřF, který stojí mj. za úspěšným projektem Vědátor.

Podobné ohlasy vzbudil trénink u všech zúčastněných. „Jsem velice ráda, že jsem měla příležitost mediální trénink absolvovat, protože jsem se v krátké době zdokonalila a zjistila, jak lépe a efektivněji prezentovat svoji vědeckou práci v médiích. Vynikající lektor nám poskytl spoustu praktických rad, co dělat lépe při reportážích pro televizi a rozhlas a čeho se naopak vyvarovat. Ukázal nám také svět popularizace vědy a náhled na sebe sama z druhé strany, tedy očima redaktora. Vynikající bylo, že jsme si vše mohli vyzkoušet před kamerou ve fingovaných rozhovorech a v následné analýze hledali konkrétní doporučení každému z nás na míru. Je skvělé, že UP své akademické obci umožňuje rozvoj těchto důležitých kompetencí,“ dodala Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF.

Další workshopy v komunikaci vědy se chystají na zimní semestr.

Složitý a zdlouhavý proces, vyznačující se strukturálními překážkami, nejednotnými přístupy a měnící se geopolitickou dynamikou. Právě o něm v návaznosti na evropskou integraci západního Balkánu bude v aule Filozofické fakulty UP přednášet makedonská profesorka politických věd a mezinárodních vztahů Biljana Vankovska.

Prof. Biljana Vankovska: Výzvy a vyhlídky evropské integrace pro západní Balkán. 18. června, aula FF UP, od 14 hodin. Pořádá katedra psychologie FF UP.

Přestože Evropská unie potvrdila svůj závazek k přistoupení západního Balkánu, přístupový proces se stále něčím protahuje. Důvodem jsou jak vnitřní problémy EU, tak i nedostatky v regionální správě. I proto už může být tento proces viděn jako jakési byrokratické cvičení, v němž dodržování technických kritérií nemusí nutně vést k podstatnému demokratickému pokroku. Především o tom, ale i řadě dalších souvislostí bude 18. června v aule Filozofické fakulty UP hovořit Biljana Vankovska, profesorka politologie a mezinárodních vztahů a mírových studií Institutu pro bezpečnost, obranu a mír Filozofické fakulty Univerzity sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje.

Biljana Vankovska je od poloviny 90. let jednou z průkopnických výzkumných pracovnic v oblasti mírových a konfliktních studií ve své zemi. Na Univerzitě Palackého prosloví přednášku s názvem Výzvy a vyhlídky evropské integrace pro západní Balkán, během níž se dotkne nejen teoretických důsledků rozšíření EU, souhry institucionální netečnosti, deficitů správy v regionu, korupce, klientelismu, nevyřešených bilaterálních sporů, ekonomické stagnace, ale i války na Ukrajině, která rozšiřování Evropské unie přeformulovala. Hovořit bude v této souvislosti o nesrovnalostech v přístupu k rozšiřování EU, o posunu od normativního modelu přistoupení založeného na pravidlech ke geopolitickému kalkulu zaměřenému na boj proti vnějším vlivům, zejména z Ruska a Číny. Biljana Vankovska popíše, jak právě tento posun zvýšil vnímání dvojího standardu mezi státy západního Balkánu, z nichž mnohé bez hmatatelného pokroku doposud dodržovaly směrnice EU.

Výjimečná přednáška je určena odborníkům z psychologie, politologie, také historie a práv, zároveň i širší veřejnosti, jež se o téma zajímá.

Země západního Balkánu: Evropská Unie uplatňuje politiku na podporu postupného začleňování zemí západního Balkánu do EU. Dne 1. července 2013 se jako první z těchto sedmi zemí stalo členským státem Chorvatsko. Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko jsou oficiálními kandidátskými zeměmi. S Černou Horou a Srbskem byla zahájena přístupová jednání o několika kapitolách, jednání s Albánií a Severní Makedonií začala v červenci 2022, s Bosnou a Hercegovinou v březnu 2024 a Kosovo podalo v prosinci 2022 žádost o členství. Zdroj zde.

Prof. Biljana Vankovska z FF Univerzity sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje je mezinárodní poradkyní Transnacionální nadace pro mír a budoucí studia (TFF) v Lundu (Švédsko) a nominátorkou na Soulskou cenu míru. Téměř tři desetiletí byla jednou z nejvlivnějších sloupkařek a veřejných intelektuálek v Makedonii a regionu bývalé Jugoslávie. V letech 1997–2000 hostovala jako výzkumná pracovnice v Kodaňském institutu pro výzkum míru (COPRI), v letech 2000–2014 byla zaměstnancem fakulty na Evropské mírové univerzitě (EPU) ve Stadschlainingu v Rakousku a v letech 2001–2002 působila jako vedoucí vědecká pracovnice v Ženevském centru pro demokratickou kontrolu ozbrojených sil (DCAF). Její výzkumné zájmy zahrnují politické transformace a transformaci balkánských společností, politický systém EU, balkánskou a mezinárodní bezpečnost, analýzu míru a konfliktů, privatizaci bezpečnosti, civilně-vojenské vztahy a přechodnou spravedlnost. Je i zakladatelkou a donedávna i vedla Centrum globálních změn, výzkumnou jednotku v rámci Filozofické fakulty sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje. V roce 2023 byla nominována svou mateřskou fakultou jako kandidátka na člena Makedonské akademie věd a umění (MANU). Je autorkou několika vysokoškolských učebnic, tři funkční období působila jako šéfredaktorka mezinárodního vědeckého časopisu Security Dialogues.

Složitý a zdlouhavý proces, vyznačující se strukturálními překážkami, nejednotnými přístupy a měnící se geopolitickou dynamikou. Právě o něm v návaznosti na evropskou integraci západního Balkánu bude v aule Filozofické fakulty UP přednášet makedonská profesorka politických věd a mezinárodních vztahů Biljana Vankovska.

Prof. Biljana Vankovska: Výzvy a vyhlídky evropské integrace pro západní Balkán. 18. června, aula FF UP, od 14 hodin. Pořádá katedra psychologie FF UP.

Přestože Evropská unie potvrdila svůj závazek k přistoupení západního Balkánu, přístupový proces se stále něčím protahuje. Důvodem jsou jak vnitřní problémy EU, tak i nedostatky v regionální správě. I proto už může být tento proces viděn jako jakési byrokratické cvičení, v němž dodržování technických kritérií nemusí nutně vést k podstatnému demokratickému pokroku. Především o tom, ale i řadě dalších souvislostí bude 18. června v aule Filozofické fakulty UP hovořit Biljana Vankovska, profesorka politologie a mezinárodních vztahů a mírových studií Institutu pro bezpečnost, obranu a mír Filozofické fakulty Univerzity sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje.

Biljana Vankovska je od poloviny 90. let jednou z průkopnických výzkumných pracovnic v oblasti mírových a konfliktních studií ve své zemi. Na Univerzitě Palackého prosloví přednášku s názvem Výzvy a vyhlídky evropské integrace pro západní Balkán, během níž se dotkne nejen teoretických důsledků rozšíření EU, souhry institucionální netečnosti, deficitů správy v regionu, korupce, klientelismu, nevyřešených bilaterálních sporů, ekonomické stagnace, ale i války na Ukrajině, která rozšiřování Evropské unie přeformulovala. Hovořit bude v této souvislosti o nesrovnalostech v přístupu k rozšiřování EU, o posunu od normativního modelu přistoupení založeného na pravidlech ke geopolitickému kalkulu zaměřenému na boj proti vnějším vlivům, zejména z Ruska a Číny. Biljana Vankovska popíše, jak právě tento posun zvýšil vnímání dvojího standardu mezi státy západního Balkánu, z nichž mnohé bez hmatatelného pokroku doposud dodržovaly směrnice EU.

Výjimečná přednáška je určena odborníkům z psychologie, politologie, také historie a práv, zároveň i širší veřejnosti, jež se o téma zajímá.

Země západního Balkánu: Evropská Unie uplatňuje politiku na podporu postupného začleňování zemí západního Balkánu do EU. Dne 1. července 2013 se jako první z těchto sedmi zemí stalo členským státem Chorvatsko. Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko jsou oficiálními kandidátskými zeměmi. S Černou Horou a Srbskem byla zahájena přístupová jednání o několika kapitolách, jednání s Albánií a Severní Makedonií začala v červenci 2022, s Bosnou a Hercegovinou v březnu 2024 a Kosovo podalo v prosinci 2022 žádost o členství. Zdroj zde.

Prof. Biljana Vankovska z FF Univerzity sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje je mezinárodní poradkyní Transnacionální nadace pro mír a budoucí studia (TFF) v Lundu (Švédsko) a nominátorkou na Soulskou cenu míru. Téměř tři desetiletí byla jednou z nejvlivnějších sloupkařek a veřejných intelektuálek v Makedonii a regionu bývalé Jugoslávie. V letech 1997–2000 hostovala jako výzkumná pracovnice v Kodaňském institutu pro výzkum míru (COPRI), v letech 2000–2014 byla zaměstnancem fakulty na Evropské mírové univerzitě (EPU) ve Stadschlainingu v Rakousku a v letech 2001–2002 působila jako vedoucí vědecká pracovnice v Ženevském centru pro demokratickou kontrolu ozbrojených sil (DCAF). Její výzkumné zájmy zahrnují politické transformace a transformaci balkánských společností, politický systém EU, balkánskou a mezinárodní bezpečnost, analýzu míru a konfliktů, privatizaci bezpečnosti, civilně-vojenské vztahy a přechodnou spravedlnost. Je i zakladatelkou a donedávna i vedla Centrum globálních změn, výzkumnou jednotku v rámci Filozofické fakulty sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje. V roce 2023 byla nominována svou mateřskou fakultou jako kandidátka na člena Makedonské akademie věd a umění (MANU). Je autorkou několika vysokoškolských učebnic, tři funkční období působila jako šéfredaktorka mezinárodního vědeckého časopisu Security Dialogues.

Přes třicet nadaných studentů z celé České republiky prezentovalo výsledky svého ročního výzkumu na Konferenci mladých přírodovědců, kterou uspořádala přírodovědecká fakulta. Celkovým vítězem 19. ročníku se stal Ondřej Skála s prací Kvantová mechanika na hladině oleje. Jako hlavní cenu získal dvouměsíční odbornou stáž na zahraniční instituci s podporou až 100 tisíc korun od Nadace The Kellner Family Foundation.

„Ve své práci jsem se zabýval hydrodynamickým systémem, který se na první pohled jeví jako klasický. Při podrobnější statistické analýze se však ukazují jevy, které jsou podobné kvantové mechanice. To by člověk zpočátku nečekal, a právě v tom je to zajímavé. Také jsem nečekal, že se stanu celkovým vítězem, protože v sekci Biologie byly opravdu skvělé práce. Rád bych šel na vysokou školu do zahraničí, takže ten krok ke Kellnerově nadaci je velmi příjemný,“ uvedl Ondřej Skála z Gymnázia Ostrava-Zábřeh.

Skálova práce zvítězila také v sekci Fyzika a Vědy o Zemi. Druhé místo obsadila Alžběta Novotná za výzkum dvojitého beta rozpadu a třetí místo získal Vojtěch Přibyl s projektem věnovaným Ramanově spektroskopii.

V sekci Chemie se na prvním místě umístil Michal Ševčík z Gymnázia v Karviné díky své studii nové voltametrické metody pro stanovení fungicidu folpetu. Druhé místo patřilo Adamu Horákovi, který se věnoval syntéze sekundárních metabolitů rostlin s dihydropyranovým kruhem a jejich využití při syntéze (+)-obolactonu. Třetí místo získala Lucie Ovčačíková za výzkum možností využití diazoniových solí aktivovaných esteru pro cyklizaci peptidů.

V sekci Biologie, ekologie a životní prostředí si první místo odnesla Amálie Koblovská z Masarykova gymnázia Příbor za hodnocení nových FLT3 inhibitorů jako možných léčiv pro pacienty s akutní myeloidní leukémií. Druhé místo obsadil Ondřej Přibyl s analýzou šupin ryb jako indikátorů znečištění řek toxickými kovy. Třetí příčku získala Terezie Růžičková, která zkoumala vliv věku na rychlost stabilizace sluchového prahu u dětí s kochleárním implantátem. Terezie Růžičková zároveň získala i Cenu publika.

„Konferenci mladých přírodovědců podporujeme velmi rádi, protože i na tuto soutěž se odkazují studenti, kteří se pak ucházejí o zahraniční stipendia, respektive o stipendia naší nadace pro studium v zahraničí na bakalářských programech. Naše podpora směřuje k těm, kteří už pro ten svůj obor něco udělali. Ne na ty, kteří se teprve hledají. Když nám zmíní ve svém životopise, že se zúčastnili Badatele, tak je to pro nás indicie, že ten člověk má zájem o to, co studuje,“ řekla Eva David z Nadace The Kellner Family Foundation. „Měla jsem čas si poslechnout některé přednášky, které mě velmi zaujaly. Členové poroty konstatovali vysokou úroveň prezentace a shodli se, že svou kvalitou mnohdy převyšuje i bakalářské práce. Za mě velká pochvala,“ doplnila.

Konference mladých přírodovědců je podpořena z projektu Badatel 2025 – Rozvoj nadaných žáků SŠ prostřednictvím přírodovědných vzdělávacích aktivit v rámci výzvy MŠMT Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2025.

Přes třicet nadaných studentů z celé České republiky prezentovalo výsledky svého ročního výzkumu na Konferenci mladých přírodovědců, kterou uspořádala přírodovědecká fakulta. Celkovým vítězem 19. ročníku se stal Ondřej Skála s prací Kvantová mechanika na hladině oleje. Jako hlavní cenu získal dvouměsíční odbornou stáž na zahraniční instituci s podporou až 100 tisíc korun od Nadace The Kellner Family Foundation.

„Ve své práci jsem se zabýval hydrodynamickým systémem, který se na první pohled jeví jako klasický. Při podrobnější statistické analýze se však ukazují jevy, které jsou podobné kvantové mechanice. To by člověk zpočátku nečekal, a právě v tom je to zajímavé. Také jsem nečekal, že se stanu celkovým vítězem, protože v sekci Biologie byly opravdu skvělé práce. Rád bych šel na vysokou školu do zahraničí, takže ten krok ke Kellnerově nadaci je velmi příjemný,“ uvedl Ondřej Skála z Gymnázia Ostrava-Zábřeh.

Skálova práce zvítězila také v sekci Fyzika a Vědy o Zemi. Druhé místo obsadila Alžběta Novotná za výzkum dvojitého beta rozpadu a třetí místo získal Vojtěch Přibyl s projektem věnovaným Ramanově spektroskopii.

V sekci Chemie se na prvním místě umístil Michal Ševčík z Gymnázia v Karviné díky své studii nové voltametrické metody pro stanovení fungicidu folpetu. Druhé místo patřilo Adamu Horákovi, který se věnoval syntéze sekundárních metabolitů rostlin s dihydropyranovým kruhem a jejich využití při syntéze (+)-obolactonu. Třetí místo získala Lucie Ovčačíková za výzkum možností využití diazoniových solí aktivovaných esteru pro cyklizaci peptidů.

V sekci Biologie, ekologie a životní prostředí si první místo odnesla Amálie Koblovská z Masarykova gymnázia Příbor za hodnocení nových FLT3 inhibitorů jako možných léčiv pro pacienty s akutní myeloidní leukémií. Druhé místo obsadil Ondřej Přibyl s analýzou šupin ryb jako indikátorů znečištění řek toxickými kovy. Třetí příčku získala Terezie Růžičková, která zkoumala vliv věku na rychlost stabilizace sluchového prahu u dětí s kochleárním implantátem. Terezie Růžičková zároveň získala i Cenu publika.

„Konferenci mladých přírodovědců podporujeme velmi rádi, protože i na tuto soutěž se odkazují studenti, kteří se pak ucházejí o zahraniční stipendia, respektive o stipendia naší nadace pro studium v zahraničí na bakalářských programech. Naše podpora směřuje k těm, kteří už pro ten svůj obor něco udělali. Ne na ty, kteří se teprve hledají. Když nám zmíní ve svém životopise, že se zúčastnili Badatele, tak je to pro nás indicie, že ten člověk má zájem o to, co studuje,“ řekla Eva David z Nadace The Kellner Family Foundation. „Měla jsem čas si poslechnout některé přednášky, které mě velmi zaujaly. Členové poroty konstatovali vysokou úroveň prezentace a shodli se, že svou kvalitou mnohdy převyšuje i bakalářské práce. Za mě velká pochvala,“ doplnila.

Konference mladých přírodovědců je podpořena z projektu Badatel 2025 – Rozvoj nadaných žáků SŠ prostřednictvím přírodovědných vzdělávacích aktivit v rámci výzvy MŠMT Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2025.

Are you curious about how to engage the public, companies, or the media with your scientific work? Join us for an interactive introductory seminar on science communication.

Zajímá vás, jak můžete zaujmout veřejnost, firmy nebo média tím, co děláte ve vědě? Přijďte na interaktivní úvodní seminář o vědecké komunikaci.

Velký úspěch má na dosah mobilní aplikace pro studující a zaměstnance Univerzity Palackého UPlikace. Dostala se do užší nominace na Českou cenu za Public Relations – Lemur, a to v kategorii Digitální komunikace. Jestli se jí podaří zvítězit, se dozvíme ve středu 18. června, kdy budou v pražském divadle Nová Spirála slavnostně vyhlášeny výsledky.

Univerzitní mobilní aplikaci využívá v současnosti nejen přes 20 tisíc studujících, akademiků a akademiček na Univerzitě Palackého, nabízí také informace pro zájemce o studium. UPlikaci ve spolupráci s Centrem výpočetní techniky UP vyvinulo olomoucké studio beecode pod vedením absolventa UP Lukáše Nováka. Stejný tým přitom v minulosti uspěl na cenách Lemur s webem Univerzitní město či mobilním průvodcem prváka KudyKam.

UPlikace se dostala do vybrané společnosti – mezi šesticí nominovaných v kategorii Digitální komunikace jsou například Česká spořitelna, AERO Vodochody AEROSPACE nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. „Zařazení UPlikace na shortlist tohoto prestižního ocenění vnímáme jako potvrzení úspěšné a dlouhodobé spolupráce mezi studiem beecode a Univerzitou Palackého. Jsme rádi, že se můžeme podílet na vývoji nástroje, který zlepšuje každodenní život studentů a posiluje interní komunikaci univerzity,“ popsal vedoucí vývoje Lukáš Novák.

UPlikace je vítaným pomocníkem všech olomouckých vysokoškoláků a akademických pracovníků už od roku 2017. Neustále se přitom vyvíjí a zahrnuje nástroje reagující na poptávku uživatelů. „Studenti mají v aplikaci možnost hodnotit absolvované předměty, zobrazit si výpůjčky v knihovně, přidali jsme také průvodce univerzitou pro zájemce o studium a důležitým rozšířením bylo v loňském roce vybudování krizové komunikační sítě v případě mimořádných situací v univerzitních budovách,“ popsal vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. V příštích letech se plánuje doplnění modulu pro absolventy nebo rozvoj aplikace v oblasti tematického informování jejích uživatelů.

Jubilejní 20. České ceny za PR – Lemur budou vyhlášeny 18. června v 18 hodin v pražském divadle Nová Spirála. O vítězích rozhoduje porota složená z 90 odborníků z Asociace public relations APRA, PR profesionálů, zástupců médií i významných institucí. „Konkurence byla letos velmi silná a odborná porota pečlivě vybírala ze stovek kvalitních projektů. To, že se právě UPlikace dostala mezi nejlepší, je už samo o sobě velkým úspěchem,“ zdůraznila za APRA Dominika Hronová.

Velký úspěch má na dosah mobilní aplikace pro studující a zaměstnance Univerzity Palackého UPlikace. Dostala se do užší nominace na Českou cenu za Public Relations – Lemur, a to v kategorii Digitální komunikace. Jestli se jí podaří zvítězit, se dozvíme ve středu 18. června, kdy budou v pražském divadle Nová Spirála slavnostně vyhlášeny výsledky.

Univerzitní mobilní aplikaci využívá v současnosti nejen přes 20 tisíc studujících, akademiků a akademiček na Univerzitě Palackého, nabízí také informace pro zájemce o studium. UPlikaci ve spolupráci s Centrem výpočetní techniky UP vyvinulo olomoucké studio beecode pod vedením absolventa UP Lukáše Nováka. Stejný tým přitom v minulosti uspěl na cenách Lemur s webem Univerzitní město či mobilním průvodcem prváka KudyKam.

UPlikace se dostala do vybrané společnosti – mezi šesticí nominovaných v kategorii Digitální komunikace jsou například Česká spořitelna, AERO Vodochody AEROSPACE nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. „Zařazení UPlikace na shortlist tohoto prestižního ocenění vnímáme jako potvrzení úspěšné a dlouhodobé spolupráce mezi studiem beecode a Univerzitou Palackého. Jsme rádi, že se můžeme podílet na vývoji nástroje, který zlepšuje každodenní život studentů a posiluje interní komunikaci univerzity,“ popsal vedoucí vývoje Lukáš Novák.

UPlikace je vítaným pomocníkem všech olomouckých vysokoškoláků a akademických pracovníků už od roku 2017. Neustále se přitom vyvíjí a zahrnuje nástroje reagující na poptávku uživatelů. „Studenti mají v aplikaci možnost hodnotit absolvované předměty, zobrazit si výpůjčky v knihovně, přidali jsme také průvodce univerzitou pro zájemce o studium a důležitým rozšířením bylo v loňském roce vybudování krizové komunikační sítě v případě mimořádných situací v univerzitních budovách,“ popsal vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. V příštích letech se plánuje doplnění modulu pro absolventy nebo rozvoj aplikace v oblasti tematického informování jejích uživatelů.

Jubilejní 20. České ceny za PR – Lemur budou vyhlášeny 18. června v 18 hodin v pražském divadle Nová Spirála. O vítězích rozhoduje porota složená z 90 odborníků z Asociace public relations APRA, PR profesionálů, zástupců médií i významných institucí. „Konkurence byla letos velmi silná a odborná porota pečlivě vybírala ze stovek kvalitních projektů. To, že se právě UPlikace dostala mezi nejlepší, je už samo o sobě velkým úspěchem,“ zdůraznila za APRA Dominika Hronová.

AMULET enables efficient and accurate measurement of morphological and physiological characteristics of plants. Plant research experts and computer scientists from CATRIN at Palacký University, VŠB-Technical University Ostrava and Imperial College London collaborated in its development and presented the results in the journal Computers and Electronics in Agriculture. By combining a range of imaging methods with advanced machine learning algorithms, the system can predict the future development and condition of plants based on the data obtained, which is crucial information for farmers and crop breeders.

“In this study, we have shown that AMULET can significantly improve the process of phenotyping data, i.e. monitoring and evaluating plant traits in relation to the environment. This is crucial for plant breeding and agricultural research. This approach allows faster and more accurate analysis of plant traits, which can contribute to the development of more resistant and profitable crops,” said Nuria De Diego, one of the authors.

The AMULET model processes images acquired using an affordable RGB camera. The researchers have trained it on more than 30,000 images of a model plant, the Arabidopsis thaliana, but have shown that it can also be used on agricultural crops such as potatoes.

 “The system includes plant detection, estimation of future development, sorting and data analysis. It improves phenotyping by using an advanced artificial intelligence model that can predict the evolution of image data with high accuracy. This capability benefits a wide range of users – from scientists to farmers – for example, by shortening the duration of experiments, enabling early detection of plant stress or faster identification of unhealthy individuals,” explained the paper’s first author Jan Zdražil from CATRIN and a PhD student at the Faculty of Electrical Engineering and Power Engineering at VŠB-TUO.

The researchers have also tested AMULET in plants that had “encountered” the pathogen Pseudomonas syringae. AMULET was also able to detect plant traits that are difficult for the human eye to perceive, but contribute significantly to understanding the response of plants to specific growth conditions.

“AMULET has also proven itself in predicting disease onset in plants before the first visible symptoms appear, allowing early intervention and minimising yield loss. This will allow for faster and more responsive intervention to protect crop health more effectively,” added De Diego.

AMULET was developed with the support of the European project PATAFEST from the Horizon Europe RIA programme.  Although experts say the system’s functionality still needs to be further tested in a wide range of conditions and plant species, it is already a breakthrough tool that can fundamentally improve phenotyping – from detection to data analysis. If data can be obtained from the field to validate the model, its use in breeding programmes and agriculture may in the foreseeable future contribute to higher crop vigour and yield and enable proactive plant care with less time and labour.

Efektivní a přesné měření morfologických a fyziologických vlastností rostlin umožňuje systém AMULET. Při jeho vývoji spolupracovali odborníci na rostlinný výzkum i informatici z CATRIN Univerzity Palackého, VŠB-Technické univerzity Ostrava a Imperial College London a výsledek představili v odborném časopise Computers and Electronics in Agriculture. Díky propojení řady zobrazovacích metod s pokročilými algoritmy strojového učení systém umožňuje předpovědět na základě získaných dat další vývoj a kondici rostlin, což jsou stěžejní informace pro pěstitele i šlechtitele zemědělských plodin.

„Ve studii jsme prokázali, že AMULET může výrazně zlepšit proces zpracování dat z fenotypizace, tedy sledování a hodnocení vlastností rostlin v závislosti na prostředí. To je klíčové pro šlechtění rostlin a výzkum v oblasti zemědělství. Tento přístup umožňuje rychlejší a přesnější analýzu rostlinných vlastností, což může přispět k vývoji odolnějších a výnosnějších plodin,“ uvedla jedna z autorek článku Nuria De Diego.

Model AMULET zpracovává obrazy získané pomocí cenově dostupné RGB kamery. Vědci ho natrénovali na více než 30 000 snímcích modelové rostliny huseníčku rolního, ale prokázali, že ho lze využít i na zemědělské plodiny, jako je brambor.

„Systém zahrnuje detekci rostlin, odhad budoucího vývoje, třídění i analýzu dat. Vylepšuje fenotypizaci tím, že využívá pokročilý model umělé inteligence, který dokáže předvídat vývoj obrazových dat s vysokou přesností. Tato schopnost přináší výhody celé škále uživatelů – od vědců až po zemědělce – například tím, že zkracuje trvání experimentů, umožňuje včasnou detekci stresu rostlin nebo rychlejší rozpoznání nezdravých jedinců,“ objasnil první autor článku Jan Zdražil z CATRIN a doktorand na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO.

Výzkumníci AMULET otestovali také u rostlin, které se „potkaly“ s patogenem Pseudomonas syringae. AMULET dokázal odhalit i takové znaky rostlin, které jsou pro lidské oko obtížně postřehnutelné, ale výrazně přispívají k pochopení reakce rostlin na konkrétní podmínky růstu.

„AMULET se osvědčil i při prognóze nástupu chorob u rostlin ještě předtím, než se projeví první viditelné příznaky, čímž umožňuje včasnou intervenci a minimalizaci ztrát na výnosu. Díky tomu bude možné rychleji a citlivěji zasáhnout a efektivněji tak chránit zdraví plodin,“ doplnila De Diego.

AMULET vznikl za podpory evropského projektu PATAFEST z programu Horizon Europe RIA. Ačkoli je podle odborníků nutné funkčnost systému ještě dále testovat pro různé podmínky a rostlinné druhy, už nyní představuje průlomový nástroj, který může zásadně zefektivnit fenotypizaci – od detekce až po analýzu dat. Pokud se z praxe podaří získat data pro ověření modelu, jeho využití ve šlechtitelských programech a zemědělství může v dohledné době přispět k vyšší vitalitě a výnosu plodin a umožnit péči o rostliny s menším časovým a pracovními nároky.

Efektivní a přesné měření morfologických a fyziologických vlastností rostlin umožňuje systém AMULET. Při jeho vývoji spolupracovali odborníci na rostlinný výzkum i informatici z CATRIN Univerzity Palackého, VŠB-Technické univerzity Ostrava a Imperial College London a výsledek představili v odborném časopise Computers and Electronics in Agriculture. Díky propojení řady zobrazovacích metod s pokročilými algoritmy strojového učení systém umožňuje předpovědět na základě získaných dat další vývoj a kondici rostlin, což jsou stěžejní informace pro pěstitele i šlechtitele zemědělských plodin.

„Ve studii jsme prokázali, že AMULET může výrazně zlepšit proces zpracování dat z fenotypizace, tedy sledování a hodnocení vlastností rostlin v závislosti na prostředí. To je klíčové pro šlechtění rostlin a výzkum v oblasti zemědělství. Tento přístup umožňuje rychlejší a přesnější analýzu rostlinných vlastností, což může přispět k vývoji odolnějších a výnosnějších plodin,“ uvedla jedna z autorek článku Nuria De Diego.

Model AMULET zpracovává obrazy získané pomocí cenově dostupné RGB kamery. Vědci ho natrénovali na více než 30 000 snímcích modelové rostliny huseníčku rolního, ale prokázali, že ho lze využít i na zemědělské plodiny, jako je brambor.

„Systém zahrnuje detekci rostlin, odhad budoucího vývoje, třídění i analýzu dat. Vylepšuje fenotypizaci tím, že využívá pokročilý model umělé inteligence, který dokáže předvídat vývoj obrazových dat s vysokou přesností. Tato schopnost přináší výhody celé škále uživatelů – od vědců až po zemědělce – například tím, že zkracuje trvání experimentů, umožňuje včasnou detekci stresu rostlin nebo rychlejší rozpoznání nezdravých jedinců,“ objasnil první autor článku Jan Zdražil z CATRIN a doktorand na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO.

Výzkumníci AMULET otestovali také u rostlin, které se „potkaly“ s patogenem Pseudomonas syringae. AMULET dokázal odhalit i takové znaky rostlin, které jsou pro lidské oko obtížně postřehnutelné, ale výrazně přispívají k pochopení reakce rostlin na konkrétní podmínky růstu.

„AMULET se osvědčil i při prognóze nástupu chorob u rostlin ještě předtím, než se projeví první viditelné příznaky, čímž umožňuje včasnou intervenci a minimalizaci ztrát na výnosu. Díky tomu bude možné rychleji a citlivěji zasáhnout a efektivněji tak chránit zdraví plodin,“ doplnila De Diego.

AMULET vznikl za podpory evropského projektu PATAFEST z programu Horizon Europe RIA. Ačkoli je podle odborníků nutné funkčnost systému ještě dále testovat pro různé podmínky a rostlinné druhy, už nyní představuje průlomový nástroj, který může zásadně zefektivnit fenotypizaci – od detekce až po analýzu dat. Pokud se z praxe podaří získat data pro ověření modelu, jeho využití ve šlechtitelských programech a zemědělství může v dohledné době přispět k vyšší vitalitě a výnosu plodin a umožnit péči o rostliny s menším časovým a pracovními nároky.

Jak se tvoří gelové kuličky v oblíbeném bubble tea? Co všechno umí 3D tisk a jak nám nanosvět přibližují superpočítače? Odpovědi na tyto otázky a spoustu interaktivních pokusů najdou malí i velcí návštěvníci tento týden v expozici Univerzity Palackého na Veletrhu vědy. Ten od 5. do 7. června v pražských Letňanech pořádá Akademie věd ČR a každoročně jej navštíví na padesát tisíc návštěvníků. 

Největší tuzemská akce zaměřená na popularizaci vědy představí od čtvrtečního rána do sobotního večera na jednom místě přes sto expozic, na nichž se vedle pracovišť Akademie věd ČR představí také vysoké školy, science centra či firmy.

„Letos se nám podařilo oslovit k zapojení na Veletrh vědy dosud největší množství pracovišť Univerzity Palackého. Nově ji tak budou reprezentovat fakulty tělesné kultury a zdravotnických věd doplněné již tradičně o zástupce katedry psychologie filozofické fakulty či katedry geoinformatiky a fyzikální chemie přírodovědecké fakulty. Chybět nebude ani vysokoškolský ústav CATRIN. Interaktivní program doplní exponáty a hlavolamy z Pevnosti poznání,“ vypočítává Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP, které prezentaci UP na Veletrhu vědy zaštiťuje.

Na stánku Univerzity Palackého tak návštěvníci nahlédnou do tajů nanosvěta a díky virtuální realitě také do 14. století, vytvoří si gelové kuličky, zjistí, jaké to je být v těle seniora, a budou moci soutěžit o nejvyšší krokovou frekvenci. Studentky a studenti zároveň poskytnou zájemcům informace o možnostech studia v Olomouci.

Vstup na Veletrh vědy na Výstavišti PVA Expo v Letňanech je volný. Expozice jsou přístupné denně od 10 do 18 hodin. Více na veletrhvedy.cz. 

Jak se tvoří gelové kuličky v oblíbeném bubble tea? Co všechno umí 3D tisk a jak nám nanosvět přibližují superpočítače? Odpovědi na tyto otázky a spoustu interaktivních pokusů najdou malí i velcí návštěvníci tento týden v expozici Univerzity Palackého na Veletrhu vědy. Ten od 5. do 7. června v pražských Letňanech pořádá Akademie věd ČR a každoročně jej navštíví na padesát tisíc návštěvníků. 

Největší tuzemská akce zaměřená na popularizaci vědy představí od čtvrtečního rána do sobotního večera na jednom místě přes sto expozic, na nichž se vedle pracovišť Akademie věd ČR představí také vysoké školy, science centra či firmy.

„Letos se nám podařilo oslovit k zapojení na Veletrh vědy dosud největší množství pracovišť Univerzity Palackého. Nově ji tak budou reprezentovat fakulty tělesné kultury a zdravotnických věd doplněné již tradičně o zástupce katedry psychologie filozofické fakulty či katedry geoinformatiky a fyzikální chemie přírodovědecké fakulty. Chybět nebude ani vysokoškolský ústav CATRIN. Interaktivní program doplní exponáty a hlavolamy z Pevnosti poznání,“ vypočítává Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP, které prezentaci UP na Veletrhu vědy zaštiťuje.

Na stánku Univerzity Palackého tak návštěvníci nahlédnou do tajů nanosvěta a díky virtuální realitě také do 14. století, vytvoří si gelové kuličky, zjistí, jaké to je být v těle seniora, a budou moci soutěžit o nejvyšší krokovou frekvenci. Studentky a studenti zároveň poskytnou zájemcům informace o možnostech studia v Olomouci.

Vstup na Veletrh vědy na Výstavišti PVA Expo v Letňanech je volný. Expozice jsou přístupné denně od 10 do 18 hodin. Více na veletrhvedy.cz. 

Dear colleagues,Let us invite you and your children to an afternoon of games and fun, this time with the theme of (super)heroes. The event takes place on the premises of the FZU at Slovanka in all weather conditions. You can look forward to activities for all ages, barbecue, other refreshments, and small gifts.You can book your place here. When booking, please specify the number of people attending the event (adults+children). We are looking forward to everyone!

Milé kolegyně a kolegové,zveme Vás a Vaše děti na odpoledne plné her a zábavy, tentokrát s tématikou (super)hrdinů. Akce se koná v areálu FZU na Slovance, a to za každého počasí. Těšit se můžete na aktivity pro všechny věkové kategorie, grilování, další občerstvení i drobné dárečky.Registrovat se můžete zde, při rezervaci prosím uveďte počet osob, které se akce zúčastní (dospělí + děti).Na všechny se těšíme!