Agregátor zdrojů

Univerzita Palackého se letos opět aktivně zapojila do největší světové konference zaměřené na internacionalizaci ve vysokoškolském vzdělávání – NAFSA, která se tentokrát konala v kalifornském San Diegu. Na deset tisíc odborníků z více než stovky zemí zde sdílelo zkušenosti a navazovalo nové kontakty v oblasti mezinárodního vzdělávání.

UP byla součástí společného stánku Study in Czechia, který tradičně organizuje Dům zahraniční spolupráce a zajišťuje reprezentaci českého vysokoškolského sektoru na globální úrovni. Na letošním ročníku však měla Univerzita Palackého i výrazné programové zastoupení.

Vedoucí Oddělení pro partnerství UP Tereza Kalousková na konferenci vystoupila s odborným příspěvkem v rámci workshopu The Impact of Geopolitical Factors on the International Student Experience. „Společně s kolegy z University of Michigan, Washington University in St. Louis a Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnavě jsme diskutovali o tom, jak současné geopolitické události ovlivňují studijní zkušenost zahraničních studentů. Cílem workshopu bylo identifikovat a porozumět akademickým, ekonomickým, osobním, právním a sociálním výzvám, kterým čelí zahraniční studenti v důsledku geopolitických konfliktů, jako jsou například války, vymezit klíčové aktéry na univerzitní půdě, kteří mohou studentům v krizových situacích pomoci, jako jsou mezinárodní oddělení, koleje, psychologické poradny nebo právní podpora. Současně bylo naším cílem i navrhnout konkrétní opatření, strategie a iniciativy na úrovni jednotlivce i instituce pro podporu studentů v obtížných situacích a vytvořit ucelený akční plán, který by pomohl vysokým školám lépe reagovat na podobné situace v budoucnu,“ uvedla Tereza Kalousková.

Jak připomenula, UP se na této akci prezentovala poprvé. „Účast Univerzity Palackého na tomto významném fóru nejen posílila její postavení mezi světovými univerzitami, ale zároveň přispěla k dalšímu rozvoji podpory zahraničních studentů v rámci akademické sféry,“ dodala Tereza Kalousková.

Něco nového se dozvědět, pobavit se se svými vrstevníky a trošku se i protáhnout – tak jednoduše je možné shrnout náplň třídenního poznávacího kurzu, který pro zájemce připravila v Uherském Hradišti Univerzita třetího věku UP (U3V).

U3V připravuje pro seniory nejrůznější edukační aktivity – od klasických forem vzdělávání přes aktivizační programy zaměřené na zdravý životní styl ve vyšším věku až po různé animační aktivity. Kromě toho, že se tak její frekventanti seznamují s novými poznatky z různých vědních oborů a aktivně využívají volný čas, mají díky U3V možnost se také společensky realizovat. Potkávají a poznávají nové lidi a sdílejí společné zážitky. A právě tuto socializační rovinu zcela naplňují pobytové kurzy.

„Letos jsme tento kurz pořádali třetím rokem. Poprvé i s mezinárodním přesahem. V Uherském Hradišti se totiž setkali účastníci naší U3V se svými kolegy z Polska, z U3V z Tarnowskie Góry, kteří se k nám připojili v rámci programu Erasmus+,“ řekla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce.

Na jižní Moravě se tak potkala zhruba dvacítka seniorů z Česka s desítkou vrstevníků našich severních sousedů. Měli nabitý program. Lektoři pro ně připravili teambuildingové aktivity, seznámení se s historií a kulturou regionu, výtvarné workshopy, v rámci muzikoterapie došlo i na hudbu a nechyběl samozřejmě zdravý pohyb v lekcích jógy. A k tomu mohli všichni zažít i trošku studentské atmosféry, protože zázemí jim poskytla uherskohradišťská Fakulta logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. K dispozici tak měli koleje, menzu i učebny školy.

„Nálada byla výborná, myslím, že si pobyt všichni užili naplno. Jsem ráda, že podobné aktivity můžeme v rámci Univerzity třetího věku také realizovat. Ukazujeme tak, že i lidé vyššího věku se chtějí potkávat, zažívat nové věci, navazovat nová přátelství. Že mají odvahu a chuť zkoušet nepoznané,“ dodala Klára Tesaříková Čermáková.

Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého v Olomouci je nejstarší univerzitou svého druhu v naší republice, vznikla již v roce 1986 jako první v tehdejším Československu. Postupně se stala nedílnou součástí vzdělávacích, vědeckovýzkumných a společensko-kulturních aktivit Univerzity Palackého. Na U3V při UP probíhají dvouleté specializované běhy, jednoleté odborné programy a jednosemestrální programy (bližší informace naleznete v sekci Informace o studiu). Harmonogram U3V se řídí harmonogramem akademického roku (bližší informace naleznete v sekci Rozvrhy). Vyučujícími na U3V jsou profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři Univerzity Palackého v Olomouci a také významní odborníci z praxe (bližší informace naleznete v sekci Náležitosti studia a Nabídka studia).

Něco nového se dozvědět, pobavit se se svými vrstevníky a trošku se i protáhnout – tak jednoduše je možné shrnout náplň třídenního poznávacího kurzu, který pro zájemce připravila v Uherském Hradišti Univerzita třetího věku UP (U3V).

U3V připravuje pro seniory nejrůznější edukační aktivity – od klasických forem vzdělávání přes aktivizační programy zaměřené na zdravý životní styl ve vyšším věku až po různé animační aktivity. Kromě toho, že se tak její frekventanti seznamují s novými poznatky z různých vědních oborů a aktivně využívají volný čas, mají díky U3V možnost se také společensky realizovat. Potkávají a poznávají nové lidi a sdílejí společné zážitky. A právě tuto socializační rovinu zcela naplňují pobytové kurzy.

„Letos jsme tento kurz pořádali třetím rokem. Poprvé i s mezinárodním přesahem. V Uherském Hradišti se totiž setkali účastníci naší U3V se svými kolegy z Polska, z U3V z Tarnowskie Góry, kteří se k nám připojili v rámci programu Erasmus+,“ řekla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce.

Na jižní Moravě se tak potkala zhruba dvacítka seniorů z Česka s desítkou vrstevníků našich severních sousedů. Měli nabitý program. Lektoři pro ně připravili teambuildingové aktivity, seznámení se s historií a kulturou regionu, výtvarné workshopy, v rámci muzikoterapie došlo i na hudbu a nechyběl samozřejmě zdravý pohyb v lekcích jógy. A k tomu mohli všichni zažít i trošku studentské atmosféry, protože zázemí jim poskytla uherskohradišťská Fakulta logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. K dispozici tak měli koleje, menzu i učebny školy.

„Nálada byla výborná, myslím, že si pobyt všichni užili naplno. Jsem ráda, že podobné aktivity můžeme v rámci Univerzity třetího věku také realizovat. Ukazujeme tak, že i lidé vyššího věku se chtějí potkávat, zažívat nové věci, navazovat nová přátelství. Že mají odvahu a chuť zkoušet nepoznané,“ dodala Klára Tesaříková Čermáková.

Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého v Olomouci je nejstarší univerzitou svého druhu v naší republice, vznikla již v roce 1986 jako první v tehdejším Československu. Postupně se stala nedílnou součástí vzdělávacích, vědeckovýzkumných a společensko-kulturních aktivit Univerzity Palackého. Na U3V při UP probíhají dvouleté specializované běhy, jednoleté odborné programy a jednosemestrální programy (bližší informace naleznete v sekci Informace o studiu). Harmonogram U3V se řídí harmonogramem akademického roku (bližší informace naleznete v sekci Rozvrhy). Vyučujícími na U3V jsou profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři Univerzity Palackého v Olomouci a také významní odborníci z praxe (bližší informace naleznete v sekci Náležitosti studia a Nabídka studia).

Vítězem letošní Podnikavé hlavy se stal digitální včelařský zápisník Beentry, na druhé pozici se umístil projekt Vitiligo Club budující komunitu pro lidi se ztrátou pigmentu a třetí příčku obsadila studentka Univerzity Palackého s nápadem na vybudování bezbariérového a inkluzivního hotelu Adam v Jeseníkách. Slavnostní finále soutěže, kterou už pošestnácté uspořádal Vědeckotechnický park UP, proběhlo v prostorách Element Coworkingu.

Soutěž Podnikavá hlava každoročně hledá nejlepší podnikatelské nápady, s nimiž přicházejí studenti UP i širší veřejnost z Olomouckého kraje. Z více než dvou desítek přihlášených projektů postoupilo deset nejlepších do finále. O vítězích rozhodla odborná porota. Za vítězným projektem Beentry stojí tým tří programátorů a nadšených včelařů, kterým na trhu chyběl efektivní nástroj ke sledování stavu včelstev. Vytvořili proto mobilní a webovou aplikaci využívající umělou inteligenci, která sbírá data a podporuje včelařský ekosystém. „Aplikace umožňuje zadávat data přímo na včelnici i bez připojení k internetu a ovládání je uzpůsobeno pro práci v rukavicích. To zajišťuje, že včelař může okamžitě zaznamenat důležité informace při práci se včelami, aniž by musel později vše dopisovat ručně,“ komentoval vítězný nápad Vít Zaoral, absolvent UP a jeden ze zakladatelů aplikace Beentry.

V porotě usedli Petr Suchomel z VTP UP, za společnost EY, hlavního partnera soutěže, Petra Přibylová a Kateřina Dedková, regionální manažerka agentury CzechInvest pro Olomoucký kraj Pavlína Slepičková, mentorka Vladislava Závrská z Inovačního centra Olomouckého kraje a zakladatel CEO agentury Arrow Marketing David Šipka. „V EY oceňujeme odvahu mladých lidí měnit svět kolem sebe prostřednictvím inovací a podnikavosti. Podnikatelské ambice se často začínají rozvíjet už v raném věku a mnohé zralé nápady přicházejí právě v průběhu studentských let. Projekty, které jsme měli možnost vidět, dokazují, že silné myšlenky s celospolečenským přesahem vznikají i v regionálním prostředí. Vnímáme tuto soutěž jako součást podpory mladého podnikání. Také v rámci naší soutěže EY Podnikatel roku vyhlašujeme cenu EY Začínající podnikatel roku,“ shodly se Kateřina Dedková a Petra Přibylová z brněnské pobočky společnosti EY.

Druhý vítězný nápad s názvem Vitiligo Club reaguje na doposud v České republice chybějící podporu lidí s autoimunitním onemocněním vitiligo. „S vitiligem se na světě potýká až 160 milionů lidí a je potřeba šířit osvětu a netabuizovat téma pigmentových skvrn, které se na těle mohou objevit kdykoliv v průběhu života,“ vysvětluje autorka iniciativy Monika Kopčilová, která plánuje pořádat k tématu workshopy a vydávat podcast.

Třetí místo a zároveň ocenění UP Business Talent si odnesla Alena Krejčí, studentka Fakulty tělesné kultury UP. Její podnikatelský záměr spočívá ve vybudování bezbariérového centra pro osoby se specifickými potřebami. Motivací k realizaci projektu je pro studentku rodinná zkušenost a příležitost užívat si volnočasové aktivity – jako třeba jízdu na monoski – se sestrou po mozkové obrně. „Možnost svézt ji na svahu, vidět její úsměv a sdílet tyto okamžiky s celou naší rodinou na horách, to je pro mě k nezaplacení. Věřím, že výstavba hotelu Adam a zprostředkování volnočasových aktivit pro osoby se specifickými potřebami umožní tento zážitek i dalším pečujícím rodinám,“ dodala studentka.

Vyhlášení vítězů a předání cen proběhlo za přítomnosti rektora UP Michaela Kohajdy, náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka a primátora statutárního města Olomouce Miroslava Žbánka. Vítězný projekt získal finanční odměnu 50 000 Kč, roční pronájem místa v Element Coworkingu, možnost konzultací a mentoringu a limonádový box od lokální značky Bohemsca. Soutěž byla realizována a za podpory statutárního města Olomouce.

Vítězem letošní Podnikavé hlavy se stal digitální včelařský zápisník Beentry, na druhé pozici se umístil projekt Vitiligo Club budující komunitu pro lidi se ztrátou pigmentu a třetí příčku obsadila studentka Univerzity Palackého s nápadem na vybudování bezbariérového a inkluzivního hotelu Adam v Jeseníkách. Slavnostní finále soutěže, kterou už pošestnácté uspořádal Vědeckotechnický park UP, proběhlo v prostorách Element Coworkingu.

Soutěž Podnikavá hlava každoročně hledá nejlepší podnikatelské nápady, s nimiž přicházejí studenti UP i širší veřejnost z Olomouckého kraje. Z více než dvou desítek přihlášených projektů postoupilo deset nejlepších do finále. O vítězích rozhodla odborná porota. Za vítězným projektem Beentry stojí tým tří programátorů a nadšených včelařů, kterým na trhu chyběl efektivní nástroj ke sledování stavu včelstev. Vytvořili proto mobilní a webovou aplikaci využívající umělou inteligenci, která sbírá data a podporuje včelařský ekosystém. „Aplikace umožňuje zadávat data přímo na včelnici i bez připojení k internetu a ovládání je uzpůsobeno pro práci v rukavicích. To zajišťuje, že včelař může okamžitě zaznamenat důležité informace při práci se včelami, aniž by musel později vše dopisovat ručně,“ komentoval vítězný nápad Vít Zaoral, absolvent UP a jeden ze zakladatelů aplikace Beentry.

V porotě usedli Petr Suchomel z VTP UP, za společnost EY, hlavního partnera soutěže, Petra Přibylová a Kateřina Dedková, regionální manažerka agentury CzechInvest pro Olomoucký kraj Pavlína Slepičková, mentorka Vladislava Závrská z Inovačního centra Olomouckého kraje a zakladatel CEO agentury Arrow Marketing David Šipka. „V EY oceňujeme odvahu mladých lidí měnit svět kolem sebe prostřednictvím inovací a podnikavosti. Podnikatelské ambice se často začínají rozvíjet už v raném věku a mnohé zralé nápady přicházejí právě v průběhu studentských let. Projekty, které jsme měli možnost vidět, dokazují, že silné myšlenky s celospolečenským přesahem vznikají i v regionálním prostředí. Vnímáme tuto soutěž jako součást podpory mladého podnikání. Také v rámci naší soutěže EY Podnikatel roku vyhlašujeme cenu EY Začínající podnikatel roku,“ shodly se Kateřina Dedková a Petra Přibylová z brněnské pobočky společnosti EY.

Druhý vítězný nápad s názvem Vitiligo Club reaguje na doposud v České republice chybějící podporu lidí s autoimunitním onemocněním vitiligo. „S vitiligem se na světě potýká až 160 milionů lidí a je potřeba šířit osvětu a netabuizovat téma pigmentových skvrn, které se na těle mohou objevit kdykoliv v průběhu života,“ vysvětluje autorka iniciativy Monika Kopčilová, která plánuje pořádat k tématu workshopy a vydávat podcast.

Třetí místo a zároveň ocenění UP Business Talent si odnesla Alena Krejčí, studentka Fakulty tělesné kultury UP. Její podnikatelský záměr spočívá ve vybudování bezbariérového centra pro osoby se specifickými potřebami. Motivací k realizaci projektu je pro studentku rodinná zkušenost a příležitost užívat si volnočasové aktivity – jako třeba jízdu na monoski – se sestrou po mozkové obrně. „Možnost svézt ji na svahu, vidět její úsměv a sdílet tyto okamžiky s celou naší rodinou na horách, to je pro mě k nezaplacení. Věřím, že výstavba hotelu Adam a zprostředkování volnočasových aktivit pro osoby se specifickými potřebami umožní tento zážitek i dalším pečujícím rodinám,“ dodala studentka.

Vyhlášení vítězů a předání cen proběhlo za přítomnosti rektora UP Michaela Kohajdy, náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka a primátora statutárního města Olomouce Miroslava Žbánka. Vítězný projekt získal finanční odměnu 50 000 Kč, roční pronájem místa v Element Coworkingu, možnost konzultací a mentoringu a limonádový box od lokální značky Bohemsca. Soutěž byla realizována a za podpory statutárního města Olomouce.

Třítýdenní a ušitá na míru americkým studentům práv ze dvou partnerských univerzit. Taková byla speciální letní škola, kterou připravila právnická fakulta. Šlo o premiérový ročník. Organizátoři jej zaměřili na problematiku lidských práv.

„Podobnou letní školu jsme doposud nepořádali. Byla to pro nás výzva. Výjimečná byla v mnoha ohledech: délkou, obsahem nebo spoluprací s vybranými univerzitami,“ řekl Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP. Program fakulta připravila pro studenty dvou partnerských univerzit – University of Illinois Chicago a University of Nebraska-Lincoln. V případě Chicaga fakulta stavěla hlavně na osobnosti profesora Michaela Senga, který už přes třicet let spolupracuje s českými vysokými školami. U Nebrasky využila skutečnosti, že tato univerzita je strategickým partnerem UP již řadu let. „Americkým univerzitám se podařilo program – letní školu, která vznikla na náš návrh – akreditovat. Je tedy součástí jejich studijních plánů. Američtí studenti za úspěšné absolvování získají kredity započitatelné do jejich studia,“ vysvětlil Martin Faix.

Při výběru zaměření letní školy hrál roli přínos pro americké studenty, univerzálnost tématu a možnost vzájemně sdílet a porovnávat české a americké právní úhly pohledu. „I z těchto důvodů jsme zvolili problematiku lidských práv, které zahrnuje velké množství zajímavých podtémat. Americké kolegy například zajímalo téma romské menšiny,“ řekl Martin Faix.

Třítýdenní program kombinoval výuku s odbornými exkurzemi a doprovodnou společenskou částí. Do výuky se v roli lektorů zapojili akademici ze všech tří univerzit – Maxim Tomoszek z PF UP, Danielle Jefferis z University of Nebraska-Lincoln a zmiňovaný Michael Seng z University of Illinois Chicago. „Chtěli jsme, aby účastníci letní školy poznali právo i po praktické stránce a z různých úhlů pohledů. Tomu odpovídala skladba odborných exkurzí. Podívali se například do Poslanecké sněmovny, na Ústavní soud, do Kanceláře veřejného ochránce práv nebo do advokátní kanceláře Arrows. Speciální program si pro ně připravilo Krajské ředitelství policie ČR,“ vyjmenoval Martin Faix.

Prvního ročníku, který se uskutečnil ve dnech 12. až 30. května, se účastnilo dvanáct amerických studentů. „Na první ročník byla obsazenost slušná. Tím, že máme program akreditovaný, se budeme snažit jej opakovat. Příští rok budeme chtít zvýšit počet účastníků a zapojit i naše studenty,“ řekl Martin Faix. S tím, že by tento model fakulta ráda využila jako vzor pro další partnerské univerzity. V tuto chvíli již návrh letní školy ušité na míru leží na vedení indické O.P. Jindal Global University. „Ve spolupráci s naší katedrou politologie a společenských věd jsme upravili program. Zaměřili jsme ho na střední Evropu, její cesty k demokracii a k otázkám Evropské unie. Nyní čekáme na vyjádření indických kolegů,“ dodal Martin Faix.

Pořádáním tohoto typu letních škol se fakultě daří naplňovat dlouhodobé záměry v oblasti internacionalizace a zvyšovat mezinárodní prestiž.

Letní škola očima Anthonyho Millera, studenta University of Illinois Chicago

Třítýdenní a ušitá na míru americkým studentům práv ze dvou partnerských univerzit. Taková byla speciální letní škola, kterou připravila právnická fakulta. Šlo o premiérový ročník. Organizátoři jej zaměřili na problematiku lidských práv.

„Podobnou letní školu jsme doposud nepořádali. Byla to pro nás výzva. Výjimečná byla v mnoha ohledech: délkou, obsahem nebo spoluprací s vybranými univerzitami,“ řekl Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP. Program fakulta připravila pro studenty dvou partnerských univerzit – University of Illinois Chicago a University of Nebraska-Lincoln. V případě Chicaga fakulta stavěla hlavně na osobnosti profesora Michaela Senga, který už přes třicet let spolupracuje s českými vysokými školami. U Nebrasky využila skutečnosti, že tato univerzita je strategickým partnerem UP již řadu let. „Americkým univerzitám se podařilo program – letní školu, která vznikla na náš návrh – akreditovat. Je tedy součástí jejich studijních plánů. Američtí studenti za úspěšné absolvování získají kredity započitatelné do jejich studia,“ vysvětlil Martin Faix.

Při výběru zaměření letní školy hrál roli přínos pro americké studenty, univerzálnost tématu a možnost vzájemně sdílet a porovnávat české a americké právní úhly pohledu. „I z těchto důvodů jsme zvolili problematiku lidských práv, které zahrnuje velké množství zajímavých podtémat. Americké kolegy například zajímalo téma romské menšiny,“ řekl Martin Faix.

Třítýdenní program kombinoval výuku s odbornými exkurzemi a doprovodnou společenskou částí. Do výuky se v roli lektorů zapojili akademici ze všech tří univerzit – Maxim Tomoszek z PF UP, Danielle Jefferis z University of Nebraska-Lincoln a zmiňovaný Michael Seng z University of Illinois Chicago. „Chtěli jsme, aby účastníci letní školy poznali právo i po praktické stránce a z různých úhlů pohledů. Tomu odpovídala skladba odborných exkurzí. Podívali se například do Poslanecké sněmovny, na Ústavní soud, do Kanceláře veřejného ochránce práv nebo do advokátní kanceláře Arrows. Speciální program si pro ně připravilo Krajské ředitelství policie ČR,“ vyjmenoval Martin Faix.

Prvního ročníku, který se uskutečnil ve dnech 12. až 30. května, se účastnilo dvanáct amerických studentů. „Na první ročník byla obsazenost slušná. Tím, že máme program akreditovaný, se budeme snažit jej opakovat. Příští rok budeme chtít zvýšit počet účastníků a zapojit i naše studenty,“ řekl Martin Faix. S tím, že by tento model fakulta ráda využila jako vzor pro další partnerské univerzity. V tuto chvíli již návrh letní školy ušité na míru leží na vedení indické O.P. Jindal Global University. „Ve spolupráci s naší katedrou politologie a společenských věd jsme upravili program. Zaměřili jsme ho na střední Evropu, její cesty k demokracii a k otázkám Evropské unie. Nyní čekáme na vyjádření indických kolegů,“ dodal Martin Faix.

Pořádáním tohoto typu letních škol se fakultě daří naplňovat dlouhodobé záměry v oblasti internacionalizace a zvyšovat mezinárodní prestiž.

Letní škola očima Anthonyho Millera, studenta University of Illinois Chicago

Metodický pokyn rektora k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací, nová členská základna Rady pro vnitřní hodnocení univerzity a mimo jiné i novely několika univerzitních předpisů byly tématem červnového jednání Akademického senátu Univerzity Palackého.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda vydal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na Univerzitě Palackého pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Příslušný dokument představil na červnovém jednání Akademického senátu UP. Uvedl, že ho vydal po poradě s děkany jednotlivých fakult UP, v souladu s novelou vysokoškolského zákona, která tento postup umožňuje, a s cílem zrychlit tvorbu rozpočtu na Univerzitě Palackého. AS UP v této souvislosti debatoval o nastalé situaci, především o tom, že stávající vnitřní předpisy univerzity (Statut UP, Jednací řád AS UP a Řád normotvorby UP) s uvedenou možností nepočítají. Na příštím jednání, které se patrně uskuteční během letních měsíců, se AS UP již bude zabývat rozdělením příspěvku a dotací.

AS UP dále projednával a následně udělil předchozí souhlas se jmenováním většiny členů Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity Palackého (RVH UP), které senátorům a senátorkám UP předložil rektor. Patnáctičlenné těleso se znovu tvoří v souvislosti s nástupem nového rektora. Stávající RVH UP končí funkční období 30. června.

"Na předchozím jednání senátoři a senátorky navrhli rektorovi olomoucké univerzity devět jmen za AS UP, Vědecká rada UP navrhla rektorovi pět jmen. Rektor UP Michael Kohajda předložil AS UP ke schválení třináct návrhů," uvedla Irena Smolová, předsedkyně AS UP.

Dodala, že návrhy rektor složil vlastním výběrem z návrhů AS UP (vybral pět), Vědecké rady (vybral tři), přičemž tyto doplnil vlastními pěti návrhy.

AS UP pak v tajné volbě rozhodl, že souhlasí, aby se členy RVH UP stali: Petr Černikovský (MŠMT ČR), Kateřina Frumarová (PF), Svatopluk Horák (FTK), Lumír Kantor (LF), Jiří Langer (PdF), Martin Modrianský (LF), Petra Potměšilová (CMTF), Miloš Špidlen (LF), Jana Skopalová (PřF), Miroslav Vepřek (FF), Jana Vyskotová (FZV) a student Pavel Flekač (PdF). Ze zákona je členem RVH UP pak předsedkyně AS UP a rektor, který je zároveň předsedou RVH UP.

Senátoři a senátorky Univerzity Palackého se během červnového jednání věnovali i několika novelám univerzitních přepisů. AS UP schválil návrh novely Volebního řádu AS LF UP, návrh novely Organizačního řádu PdF UP a návrh novely Statutu PdF UP, všechny ve znění technických změn LK AS UP. Akademický senát UP schválil i návrh novely Jednacího řádu RVH UP, a to ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

V závěru jednání vyjádřil AS UP i souhlas s nominací členů Akademického senátu UP do pracovní komise pro zpracování Strategického plánu UP na období 2026 – 2030, a to ve složení: Petra Gaul Aláčová (FZV), Michal Botur (PřF), Kateřina Vitásková (PdF), Jan Stehlík (PřF) a Ondřej Molnár (FF).

Předsedkyně AS UP pak informovala o navržených termínech zasedání na období od září 2025 do června 2026 a o schůzce k evaluacím, kterým se AS UP věnuje. Uvedla, že vznikl dotazník k zjištění spokojenosti se stávající podobou evaluací, spojený se sběrem podnětů na zlepšení a zvýšení podílu studentů, kteří se evaluací účastní a zpětných vazeb akademických pracovníků. Dotazník bude rozeslán fakultním senátům s prosbou o spolupráci. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde. 

Metodický pokyn rektora k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací, nová členská základna Rady pro vnitřní hodnocení univerzity a mimo jiné i novely několika univerzitních předpisů byly tématem červnového jednání Akademického senátu Univerzity Palackého.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda vydal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na Univerzitě Palackého pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Příslušný dokument představil na červnovém jednání Akademického senátu UP. Uvedl, že ho vydal po poradě s děkany jednotlivých fakult UP, v souladu s novelou vysokoškolského zákona, která tento postup umožňuje, a s cílem zrychlit tvorbu rozpočtu na Univerzitě Palackého. AS UP v této souvislosti debatoval o nastalé situaci, především o tom, že stávající vnitřní předpisy univerzity (Statut UP, Jednací řád AS UP a Řád normotvorby UP) s uvedenou možností nepočítají. Na příštím jednání, které se patrně uskuteční během letních měsíců, se AS UP již bude zabývat rozdělením příspěvku a dotací.

AS UP dále projednával a následně udělil předchozí souhlas se jmenováním většiny členů Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity Palackého (RVH UP), které senátorům a senátorkám UP předložil rektor. Patnáctičlenné těleso se znovu tvoří v souvislosti s nástupem nového rektora. Stávající RVH UP končí funkční období 30. června.

"Na předchozím jednání senátoři a senátorky navrhli rektorovi olomoucké univerzity devět jmen za AS UP, Vědecká rada UP navrhla rektorovi pět jmen. Rektor UP Michael Kohajda předložil AS UP ke schválení třináct návrhů," uvedla Irena Smolová, předsedkyně AS UP.

Dodala, že návrhy rektor složil vlastním výběrem z návrhů AS UP (vybral pět), Vědecké rady (vybral tři), přičemž tyto doplnil vlastními pěti návrhy.

AS UP pak v tajné volbě rozhodl, že souhlasí, aby se členy RVH UP stali: Petr Černikovský (MŠMT ČR), Kateřina Frumarová (PF), Svatopluk Horák (FTK), Lumír Kantor (LF), Jiří Langer (PdF), Martin Modrianský (LF), Petra Potměšilová (CMTF), Miloš Špidlen (LF), Jana Skopalová (PřF), Miroslav Vepřek (FF), Jana Vyskotová (FZV) a student Pavel Flekač (PdF). Ze zákona je členem RVH UP pak předsedkyně AS UP a rektor, který je zároveň předsedou RVH UP.

Senátoři a senátorky Univerzity Palackého se během červnového jednání věnovali i několika novelám univerzitních přepisů. AS UP schválil návrh novely Volebního řádu AS LF UP, návrh novely Organizačního řádu PdF UP a návrh novely Statutu PdF UP, všechny ve znění technických změn LK AS UP. Akademický senát UP schválil i návrh novely Jednacího řádu RVH UP, a to ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

V závěru jednání vyjádřil AS UP i souhlas s nominací členů Akademického senátu UP do pracovní komise pro zpracování Strategického plánu UP na období 2026 – 2030, a to ve složení: Petra Gaul Aláčová (FZV), Michal Botur (PřF), Kateřina Vitásková (PdF), Jan Stehlík (PřF) a Ondřej Molnár (FF).

Předsedkyně AS UP pak informovala o navržených termínech zasedání na období od září 2025 do června 2026 a o schůzce k evaluacím, kterým se AS UP věnuje. Uvedla, že vznikl dotazník k zjištění spokojenosti se stávající podobou evaluací, spojený se sběrem podnětů na zlepšení a zvýšení podílu studentů, kteří se evaluací účastní a zpětných vazeb akademických pracovníků. Dotazník bude rozeslán fakultním senátům s prosbou o spolupráci. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde. 

Za významný počin v oblasti hudebního divadla obdržel Tomáš Hanzlík, umělecký vedoucí Ensemble Damian a zároveň člen katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, Cenu Výboru Jednoty hudebního divadla. Převzal ji z rukou Lenky Šaldové, ředitelky Festivalu hudebního divadla Opera, a Josefa Hermana, předsedy Jednoty hudebního divadla. 

Výbor Jednoty hudebního divadla uděluje příslušnou cenu od roku 2007, a to při příležitosti Festivalu hudebního divadla OPERA. Cenu uděluje osobnostem či institucím, které jakýmkoliv způsobem významně přispěly domácímu opernímu divadlu.  

„Je to obrovsky psychická podpora v době, kdy vlastně pořád zvažujeme, zda námaha vložená do našich inscenací, které vznikají v podstatě na koleně, má nějaký smysl. Vážím si také toho, že jsem cenu dostal z rukou Lenky Šaldové a Josefa Hermana, kteří operní scénu sledují globálně a dlouhodobě a hudebnímu divadlu nezištně věnovali celý svůj život,“ uvedl Tomáš Hanzlík. Cenu převzal v rámci festivalu starší hudby Baroko ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Ensemble Damian, který Tomáš Hanzlík vede, završil třicet let své existence. Působí při katedře hudební výchovy PdF UP. Skladatelé z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Tomáš Hanzlík a Vít Zouhar ho směřují především k interpretaci vlastních skladeb, často adaptací zapomenutých, nejčastěji předmozartovských oper.

Podle Lenky Šaldové a Josefa Hermana soudobé operní divadlo obohacují barokními inspiracemi, reagují na repetitivní hudbu a objevují v archivech zapomenuté skvosty především české hudby. Přitom všem usilují o originální soudobé operní divadlo, pro které vznikla i ambulantní divadelní scéna Theatrum Schrattenbach a rozsáhlý fundus kostýmů.

Ensemble Damian výrazně vstoupil do olomouckého kulturního dění, ať už šlo do roku 2020 o Olomoucké barokní slavnosti nebo o festival Opera Schrattenbach. Patří k základním pilířům zdejší nezřizované operní divadelní sféry a cenu získal i za to, že trpělivě a statečně po celou dobu své existence odolává nemalým existenčním starostem.

Za významný počin v oblasti hudebního divadla obdržel Tomáš Hanzlík, umělecký vedoucí Ensemble Damian a zároveň člen katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, Cenu Výboru Jednoty hudebního divadla. Převzal ji z rukou Lenky Šaldové, ředitelky Festivalu hudebního divadla Opera, a Josefa Hermana, předsedy Jednoty hudebního divadla. 

Výbor Jednoty hudebního divadla uděluje příslušnou cenu od roku 2007, a to při příležitosti Festivalu hudebního divadla OPERA. Cenu uděluje osobnostem či institucím, které jakýmkoliv způsobem významně přispěly domácímu opernímu divadlu.  

„Je to obrovsky psychická podpora v době, kdy vlastně pořád zvažujeme, zda námaha vložená do našich inscenací, které vznikají v podstatě na koleně, má nějaký smysl. Vážím si také toho, že jsem cenu dostal z rukou Lenky Šaldové a Josefa Hermana, kteří operní scénu sledují globálně a dlouhodobě a hudebnímu divadlu nezištně věnovali celý svůj život,“ uvedl Tomáš Hanzlík. Cenu převzal v rámci festivalu starší hudby Baroko ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Ensemble Damian, který Tomáš Hanzlík vede, završil třicet let své existence. Působí při katedře hudební výchovy PdF UP. Skladatelé z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Tomáš Hanzlík a Vít Zouhar ho směřují především k interpretaci vlastních skladeb, často adaptací zapomenutých, nejčastěji předmozartovských oper.

Podle Lenky Šaldové a Josefa Hermana soudobé operní divadlo obohacují barokními inspiracemi, reagují na repetitivní hudbu a objevují v archivech zapomenuté skvosty především české hudby. Přitom všem usilují o originální soudobé operní divadlo, pro které vznikla i ambulantní divadelní scéna Theatrum Schrattenbach a rozsáhlý fundus kostýmů.

Ensemble Damian výrazně vstoupil do olomouckého kulturního dění, ať už šlo do roku 2020 o Olomoucké barokní slavnosti nebo o festival Opera Schrattenbach. Patří k základním pilířům zdejší nezřizované operní divadelní sféry a cenu získal i za to, že trpělivě a statečně po celou dobu své existence odolává nemalým existenčním starostem.

Technologická platforma KMA působící na Přírodovědecké fakultě UP se zaměřila na jednu z klíčových výzev současnosti – efektivní a udržitelnou elektromobilitu. Ve spolupráci s automobilkou Škoda Auto analyzují odborníci provozní data z reálného prostředí. Výsledky napomohou lepšímu porozumění chování elektromobilů a mohou přispět k jejich budoucímu vývoji i efektivnějšímu využití v praxi.

Výzkumný tým sleduje u elektrovozidel klíčové parametry, jako je spotřeba energie, využití rekuperace, profil trasy či vliv venkovních podmínek na jízdní vlastnosti a efektivitu. Elektromobilita zde není vnímána pouze jako technologický směr, ale jako komplexní systém, který lze objektivně popsat, modelovat a zlepšovat na základě reálných dat.

„Pracujeme s daty z běžného provozu, která poskytují velmi cenný pohled na to, jak se vozidla chovají mimo laboratorní podmínky. I zdánlivě drobné vlivy mohou ve výsledku ovlivnit efektivitu provozu nebo komfort jízdy,“ říká Jitka Machalová, zástupce výzkumného týmu.

Analýza je založena na matematickém modelování, statistice a strojovém učení, které umožňují odhalovat vztahy skryté v datech a hledat možnosti optimalizace. Výsledky pak slouží jak technickému vývoji, tak úvahám o širších dopadech dopravy na městské prostředí či energetickou náročnost mobility.

Součástí platformy je i aktivní zapojení studentů, kteří díky práci s reálnými daty získávají odborné zkušenosti a rozvíjejí schopnost interpretace výsledků v širších souvislostech. Platforma tak propojuje akademický výzkum, praktický přínos i vzdělávání budoucích odborníků.

„Technologická platforma KMA propojuje matematické myšlení s konkrétními problémy současnosti – ať už jde o dopravu, energetiku nebo udržitelnost. Právě propojení akademického výzkumu s reálnými aplikacemi považujeme za klíčové,“ dodává vedoucí Technologické platformy Jitka Machalová.

Spolupráce se Škoda Auto je tak nejen příkladem transferu znalostí mezi univerzitou a průmyslem, ale i cestou, jak vědecké metody uvádět do praxe a zároveň připravovat studenty na budoucí výzvy v oblasti datové analytiky a udržitelných technologií.

Technologická platforma KMA působící na Přírodovědecké fakultě UP se zaměřila na jednu z klíčových výzev současnosti – efektivní a udržitelnou elektromobilitu. Ve spolupráci s automobilkou Škoda Auto analyzují odborníci provozní data z reálného prostředí. Výsledky napomohou lepšímu porozumění chování elektromobilů a mohou přispět k jejich budoucímu vývoji i efektivnějšímu využití v praxi.

Výzkumný tým sleduje u elektrovozidel klíčové parametry, jako je spotřeba energie, využití rekuperace, profil trasy či vliv venkovních podmínek na jízdní vlastnosti a efektivitu. Elektromobilita zde není vnímána pouze jako technologický směr, ale jako komplexní systém, který lze objektivně popsat, modelovat a zlepšovat na základě reálných dat.

„Pracujeme s daty z běžného provozu, která poskytují velmi cenný pohled na to, jak se vozidla chovají mimo laboratorní podmínky. I zdánlivě drobné vlivy mohou ve výsledku ovlivnit efektivitu provozu nebo komfort jízdy,“ říká Jitka Machalová, zástupce výzkumného týmu.

Analýza je založena na matematickém modelování, statistice a strojovém učení, které umožňují odhalovat vztahy skryté v datech a hledat možnosti optimalizace. Výsledky pak slouží jak technickému vývoji, tak úvahám o širších dopadech dopravy na městské prostředí či energetickou náročnost mobility.

Součástí platformy je i aktivní zapojení studentů, kteří díky práci s reálnými daty získávají odborné zkušenosti a rozvíjejí schopnost interpretace výsledků v širších souvislostech. Platforma tak propojuje akademický výzkum, praktický přínos i vzdělávání budoucích odborníků.

„Technologická platforma KMA propojuje matematické myšlení s konkrétními problémy současnosti – ať už jde o dopravu, energetiku nebo udržitelnost. Právě propojení akademického výzkumu s reálnými aplikacemi považujeme za klíčové,“ dodává vedoucí Technologické platformy Jitka Machalová.

Spolupráce se Škoda Auto je tak nejen příkladem transferu znalostí mezi univerzitou a průmyslem, ale i cestou, jak vědecké metody uvádět do praxe a zároveň připravovat studenty na budoucí výzvy v oblasti datové analytiky a udržitelných technologií.

Akademie věd ČR dnes udělila celkem pětadvaceti vědcům a vědkyním Prémie Otto Wichterleho. Ceny pro rok 2025 předal čtyřem laureátům z našeho ústavu předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Bezmála dvě stovky lékařů, sester a zdravotníků různých medicínských oborů se sešly v olomouckém NH hotelu na druhém ročníku Olomouckých neurochirurgických dnů. Vzdělávací konference pořádaná Neurochirurgickou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP opět potvrdila své ambice stát se významnou odbornou platformou propojující lékaře, sestry i specialisty z příbuzných zdravotnických oborů.

Za účasti ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Romana Havlíka, děkana LF UP Milana Koláře a náměstka pro léčebnou péči FNOL Zdeňka Kojeckého byla prvním bodem letošního programu premiéra krátkého dokumentu o Komplexním olomouckém neuroonkologickém týmu (KONOT). Film vytvořený týmem Audiovizuální produkce UP představuje unikátní mezioborovou spolupráci odborníků fakultní nemocnice v péči o pacienty s nádory centrálního nervového systému.

Zhruba patnáctiminutový snímek, který můžete zhlédnout zde, přibližuje nejen odborné zázemí a klinické možnosti týmu, ale i hodnoty, které KONOT spojují – lidský přístup, důraz na kvalitu života pacientů a úzkou spolupráci napříč specializacemi. „Tento tým je příkladem toho, jak může vypadat skutečně komplexní onkologická péče – od diagnostiky přes operaci a onkologickou léčbu až po následnou rehabilitaci. Chtěli jsme veřejnosti i odborníkům ukázat, jak náš model funguje,“ uvedl přednosta Neurochirurgické kliniky FNOL a LF UP Lumír Hrabálek.

Témata rezonující napříč obory

Program letošního ročníku nabídl čtyři tematicky zaměřené bloky lékařské sekce a dva bloky pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Přednášky se věnovaly aktuálním otázkám neuroonkologie, spinální a dětské neurochirurgie, neuromodulace nebo novým možnostem perioperační monitorace. Výrazný prostor dostala i moderní zobrazovací a diagnostická technika včetně využití umělé inteligence a hlubokého učení.

Příspěvky zazněly nejen od specialistů z FNOL, ale i z dalších předních pracovišť, například Masarykova onkologického ústavu nebo Fakultní nemocnice Ostrava. Mezi příspěvky vyčnívaly například témata neoadjuvantní radioterapie mozkových metastáz, chirurgické léčby funkčních adenomů hypofýzy či využití peroperační Ramanovy spektroskopie.

Význam mezioborové spolupráce

V duchu hlavní myšlenky celé konference – sdílení znalostí a podpora mezioborové spolupráce – zazněla řada mezioborových přednášek, na nichž se podíleli lékaři, fyzioterapeuti, patologové i technici. Samostatná sesterská sekce nabídla pohled na specifická témata ošetřovatelské péče a klinické praxe, často prezentovaná formou kazuistik nebo osobních zkušeností.

„Olomoucké neurochirurgické dny nejsou jen konferencí o neurochirurgii. Jsou prostorem, kde se potkávají obory, sdílejí se nové poznatky i lidské příběhy. Věříme, že právě toto mezioborové propojení přispívá ke zvyšování kvality péče o pacienty,“ shrnul profesor Hrabálek.

Tradiční formát, rostoucí prestiž

Konference proběhla jako jednodenní vzdělávací akce akreditovaná Českou lékařskou komorou a přinesla účastníkům šest kreditů. Loňský úspěšný start, kdy byla představena první učebnice neurochirurgie vytvořená kolektivem lékařů olomoucké kliniky, letos vystřídal první autorský film. Tím se potvrdilo, že Olomoucké neurochirurgické dny nezůstávají pouze u odborných přednášek, ale snaží se aktivně utvářet edukační a kulturní prostor oboru.

Bezmála dvě stovky lékařů, sester a zdravotníků různých medicínských oborů se sešly v olomouckém NH hotelu na druhém ročníku Olomouckých neurochirurgických dnů. Vzdělávací konference pořádaná Neurochirurgickou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP opět potvrdila své ambice stát se významnou odbornou platformou propojující lékaře, sestry i specialisty z příbuzných zdravotnických oborů.

Za účasti ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Romana Havlíka, děkana LF UP Milana Koláře a náměstka pro léčebnou péči FNOL Zdeňka Kojeckého byla prvním bodem letošního programu premiéra krátkého dokumentu o Komplexním olomouckém neuroonkologickém týmu (KONOT). Film vytvořený týmem Audiovizuální produkce UP představuje unikátní mezioborovou spolupráci odborníků fakultní nemocnice v péči o pacienty s nádory centrálního nervového systému.

Zhruba patnáctiminutový snímek, který můžete zhlédnout zde, přibližuje nejen odborné zázemí a klinické možnosti týmu, ale i hodnoty, které KONOT spojují – lidský přístup, důraz na kvalitu života pacientů a úzkou spolupráci napříč specializacemi. „Tento tým je příkladem toho, jak může vypadat skutečně komplexní onkologická péče – od diagnostiky přes operaci a onkologickou léčbu až po následnou rehabilitaci. Chtěli jsme veřejnosti i odborníkům ukázat, jak náš model funguje,“ uvedl přednosta Neurochirurgické kliniky FNOL a LF UP Lumír Hrabálek.

Témata rezonující napříč obory

Program letošního ročníku nabídl čtyři tematicky zaměřené bloky lékařské sekce a dva bloky pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Přednášky se věnovaly aktuálním otázkám neuroonkologie, spinální a dětské neurochirurgie, neuromodulace nebo novým možnostem perioperační monitorace. Výrazný prostor dostala i moderní zobrazovací a diagnostická technika včetně využití umělé inteligence a hlubokého učení.

Příspěvky zazněly nejen od specialistů z FNOL, ale i z dalších předních pracovišť, například Masarykova onkologického ústavu nebo Fakultní nemocnice Ostrava. Mezi příspěvky vyčnívaly například témata neoadjuvantní radioterapie mozkových metastáz, chirurgické léčby funkčních adenomů hypofýzy či využití peroperační Ramanovy spektroskopie.

Význam mezioborové spolupráce

V duchu hlavní myšlenky celé konference – sdílení znalostí a podpora mezioborové spolupráce – zazněla řada mezioborových přednášek, na nichž se podíleli lékaři, fyzioterapeuti, patologové i technici. Samostatná sesterská sekce nabídla pohled na specifická témata ošetřovatelské péče a klinické praxe, často prezentovaná formou kazuistik nebo osobních zkušeností.

„Olomoucké neurochirurgické dny nejsou jen konferencí o neurochirurgii. Jsou prostorem, kde se potkávají obory, sdílejí se nové poznatky i lidské příběhy. Věříme, že právě toto mezioborové propojení přispívá ke zvyšování kvality péče o pacienty,“ shrnul profesor Hrabálek.

Tradiční formát, rostoucí prestiž

Konference proběhla jako jednodenní vzdělávací akce akreditovaná Českou lékařskou komorou a přinesla účastníkům šest kreditů. Loňský úspěšný start, kdy byla představena první učebnice neurochirurgie vytvořená kolektivem lékařů olomoucké kliniky, letos vystřídal první autorský film. Tím se potvrdilo, že Olomoucké neurochirurgické dny nezůstávají pouze u odborných přednášek, ale snaží se aktivně utvářet edukační a kulturní prostor oboru.

Tisíce běžců a běžkyň a jejich fanoušků zaplní v sobotu 14. června olomoucké ulice při největším moravském běžeckém svátku na Moravě. Patnáctý ročník Mattoni Running Festivalu Olomouc, jehož je Univerzita Palackého dlouholetým hlavním partnerem, nabídne nejen náročný půlmaraton, ale také štafetové závody, rodinnou míli a dětský běh nebo pětikilometrový závod. Právě v něm mohou zaměstnanci a studující univerzity získat Pohár rektora UP.

S olomouckým půlmaratonem je od počátku spojena také Univerzita Palackého a nejinak tomu bude i letos. Vůbec poprvé bude součástí pětikilometrového závodu od 15 hodin Běh o pohár rektora UP, ve kterém poměří síly studenti a zaměstnanci univerzity v mužské a ženské kategorii.

„Běh o pohár rektora byl do loňského roku součástí nejnáročnější půlmaratonské trati. Po dohodě s organizátory jsme letos zvolili trať pětikilometrovou, protože věříme, že tam přiláká daleko větší množství závodníků v barvách univerzity,“ doplnil Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP. Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci předá rektor UP Michael Kohajda hned po závodě na Horním náměstí.

Právníci poběží pro dobrou věc

Netradičním způsobem se k Běhu o pohár rektora postavila právnická fakulta. Nejen studenty práva se rozhodli motivovat Klára Hamuľáková, předsedkyně fakultního senátu, a proděkani Petr Podrazil a Pavel Petr.

„Pokud některý z našich tří akademiků doběhne do cíle pětikilometrového běhu o Pohár rektora a současně do startu závodu přibude na transparentním účtu Nadačního fondu Petra Zoubka, pojmenovaném po výjimečném posluchači PF UP, který těsně před dokončením studia v roce 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění, 10 000 Kč, tak si proděkan Podrazil nechá narůst vousy, a naopak proděkan Pavel Petr se oholí,“ popsala sázku na dobrou věc Eva Hrudníková, fakultní vedoucí pro oblast komunikace a marketingu. Přispět lze pod odkazem zde.

Registrovat se na 5km Běh o Pohár rektora UP můžete zde.

Být součástí největší běžecké události na Moravě můžete, i když běhu neholdujete. Organizátoři totiž na sobotní odpoledne a večer hledají dobrovolníky, vedoucí úseků a fyzioterapeuty. Zájemci, na které čeká za odměnu originální tričko, kšiltovka a ledvinka a o které bude postaráno i po stránce občerstvení, se mohou přihlašovat do čtvrtečního poledne prostřednictvím tohoto formuláře.

Tisíce běžců a běžkyň a jejich fanoušků zaplní v sobotu 14. června olomoucké ulice při největším moravském běžeckém svátku na Moravě. Patnáctý ročník Mattoni Running Festivalu Olomouc, jehož je Univerzita Palackého dlouholetým hlavním partnerem, nabídne nejen náročný půlmaraton, ale také štafetové závody, rodinnou míli a dětský běh nebo pětikilometrový závod. Právě v něm mohou zaměstnanci a studující univerzity získat Pohár rektora UP.

S olomouckým půlmaratonem je od počátku spojena také Univerzita Palackého a nejinak tomu bude i letos. Vůbec poprvé bude součástí pětikilometrového závodu od 15 hodin Běh o pohár rektora UP, ve kterém poměří síly studenti a zaměstnanci univerzity v mužské a ženské kategorii.

„Běh o pohár rektora byl do loňského roku součástí nejnáročnější půlmaratonské trati. Po dohodě s organizátory jsme letos zvolili trať pětikilometrovou, protože věříme, že tam přiláká daleko větší množství závodníků v barvách univerzity,“ doplnil Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP. Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci předá rektor UP Michael Kohajda hned po závodě na Horním náměstí.

Právníci poběží pro dobrou věc

Netradičním způsobem se k Běhu o pohár rektora postavila právnická fakulta. Nejen studenty práva se rozhodli motivovat Klára Hamuľáková, předsedkyně fakultního senátu, a proděkani Petr Podrazil a Pavel Petr.

„Pokud některý z našich tří akademiků doběhne do cíle pětikilometrového běhu o Pohár rektora a současně do startu závodu přibude na transparentním účtu Nadačního fondu Petra Zoubka, pojmenovaném po výjimečném posluchači PF UP, který těsně před dokončením studia v roce 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění, 10 000 Kč, tak si proděkan Podrazil nechá narůst vousy, a naopak proděkan Pavel Petr se oholí,“ popsala sázku na dobrou věc Eva Hrudníková, fakultní vedoucí pro oblast komunikace a marketingu. Přispět lze pod odkazem zde.

Registrovat se na 5km Běh o Pohár rektora UP můžete zde.

Být součástí největší běžecké události na Moravě můžete, i když běhu neholdujete. Organizátoři totiž na sobotní odpoledne a večer hledají dobrovolníky, vedoucí úseků a fyzioterapeuty. Zájemci, na které čeká za odměnu originální tričko, kšiltovka a ledvinka a o které bude postaráno i po stránce občerstvení, se mohou přihlašovat do čtvrtečního poledne prostřednictvím tohoto formuláře.

Galerie sociální fotografie Filozofické fakulty Univerzity Palackého nabízí zajímavou výstavu na téma paliativa. Soubor snímků s názvem Paliativní péče ve fotografii vystavuje v tamních prostorách Dagmar Ultzenová, zdravotní sestra pražské Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Paliativa, téma náročné, vážné, k životu patřící. Do prostor katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP jej v cyklu černobílých snímků přivezla Dagmar Ultzenová. Zdravotní sestra s osmiletou praxí v oddělení paliativní péče Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského se fotografiemi na uvedené téma začala zabývat postupně.

Paliativní péče ve fotografii, Galerie sociální fotografie, katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP (třída Svobody 26). Výstava potrvá do 27. června.

„Vystoupit z role zdravotní sestry do role fotografa, za něhož se vůbec nepovažuji, bylo těžké. První fotky vznikaly jako jakési pokusy přiblížit se ve vší důstojnosti k pacientovi. Nejdříve jsem tedy fotila pěkné výhledy z oken, poté výhledy s předměty, které patří do oblasti zdravotnictví. Pak i pacienty. S potřebou ukázat, v jakém stavu jsou a jak se jim daří, aniž by byli na snímcích rozpoznatelní. Nemůžete se ptát pacienta, který má třeba týden, měsíc do smrti, jestli ho můžete fotit. To nejde. Souhlas s focením jsem tak měla pouze od jednoho z nich, který na tom byl zdravotně líp. Fotila jsem tedy především detaily, rukou, fotila jsem ucho, nohy,“ uvedla Dagmar Ultzenová. Z jejího vyprávění se návštěvník při vernisáži dozvěděl mnohé nejen o tom, jak snímky vznikaly, za jakých okolností, s jakým příběhem, ale i tom, co vlastně paliativa je a jaké služby, zázemí a terapie paliativní oddělení uvedené církevní nemocnice, v níž působí, nabízí.

„Práce v tomto oddělení mě naplňuje. Paliativní péče není o smrti, ale o životě. Je to velká pravda. Lidem, kteří u nás leží, neurychlíme smrt, děláme jim život, než nastane jejich čas, kdy mají zemřít, snesitelný. V mnohém to je smutné. Chci ale říct, že v životě paliativního oddělení je spousta momentů, kdy si řeknu: ano, tato práce mi dává velký smysl. Například, když se vážně nemocný muž, který u nás ležel, v prostředí paliativního oddělení i oženil. Je i podstatné říct, že jsou tady také lidé, jejichž zdravotní stav se zlepší a vrátí se, alespoň na přechodnou dobu, domů,“ doplnila autorka výstavy.

Fotografii se věnuje delší dobu. Sama o sobě říká, že fotit začala s objevem mobilu s dobrým foťákem. Fotografuje přírodu, podle vlastních slov pak nehezká místa, opuštěné domy či továrny, také kláštery. „V nehezkém nacházím krásu. Fotky neopravuji, neretušuji, fotím autenticitu, reálnost.“

Paliativní péče je útěšná či úlevná péče, je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče, kdy pacient trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém či terminálním stádiu. Cílem paliativní péče je zmírnit jeho bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovi důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. Jejím cílem tedy není zlepšení stavu pacienta, ale pokojný a důstojný odchod bez bolesti. 

Galerie sociální fotografie katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pořádá výstavy fotografií tématicky orientovaných podle zaměření pracoviště. Fotografie témat ze sociologické, andragogické a kulturně antropologické oblasti spoluutvářejí obraz sociálních věd pěstovaných na katedře.

Galerie sociální fotografie Filozofické fakulty Univerzity Palackého nabízí zajímavou výstavu na téma paliativa. Soubor snímků s názvem Paliativní péče ve fotografii vystavuje v tamních prostorách Dagmar Ultzenová, zdravotní sestra pražské Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Paliativa, téma náročné, vážné, k životu patřící. Do prostor katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP jej v cyklu černobílých snímků přivezla Dagmar Ultzenová. Zdravotní sestra s osmiletou praxí v oddělení paliativní péče Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského se fotografiemi na uvedené téma začala zabývat postupně.

Paliativní péče ve fotografii, Galerie sociální fotografie, katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP (třída Svobody 26). Výstava potrvá do 27. června.

„Vystoupit z role zdravotní sestry do role fotografa, za něhož se vůbec nepovažuji, bylo těžké. První fotky vznikaly jako jakési pokusy přiblížit se ve vší důstojnosti k pacientovi. Nejdříve jsem tedy fotila pěkné výhledy z oken, poté výhledy s předměty, které patří do oblasti zdravotnictví. Pak i pacienty. S potřebou ukázat, v jakém stavu jsou a jak se jim daří, aniž by byli na snímcích rozpoznatelní. Nemůžete se ptát pacienta, který má třeba týden, měsíc do smrti, jestli ho můžete fotit. To nejde. Souhlas s focením jsem tak měla pouze od jednoho z nich, který na tom byl zdravotně líp. Fotila jsem tedy především detaily, rukou, fotila jsem ucho, nohy,“ uvedla Dagmar Ultzenová. Z jejího vyprávění se návštěvník při vernisáži dozvěděl mnohé nejen o tom, jak snímky vznikaly, za jakých okolností, s jakým příběhem, ale i tom, co vlastně paliativa je a jaké služby, zázemí a terapie paliativní oddělení uvedené církevní nemocnice, v níž působí, nabízí.

„Práce v tomto oddělení mě naplňuje. Paliativní péče není o smrti, ale o životě. Je to velká pravda. Lidem, kteří u nás leží, neurychlíme smrt, děláme jim život, než nastane jejich čas, kdy mají zemřít, snesitelný. V mnohém to je smutné. Chci ale říct, že v životě paliativního oddělení je spousta momentů, kdy si řeknu: ano, tato práce mi dává velký smysl. Například, když se vážně nemocný muž, který u nás ležel, v prostředí paliativního oddělení i oženil. Je i podstatné říct, že jsou tady také lidé, jejichž zdravotní stav se zlepší a vrátí se, alespoň na přechodnou dobu, domů,“ doplnila autorka výstavy.

Fotografii se věnuje delší dobu. Sama o sobě říká, že fotit začala s objevem mobilu s dobrým foťákem. Fotografuje přírodu, podle vlastních slov pak nehezká místa, opuštěné domy či továrny, také kláštery. „V nehezkém nacházím krásu. Fotky neopravuji, neretušuji, fotím autenticitu, reálnost.“

Paliativní péče je útěšná či úlevná péče, je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče, kdy pacient trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém či terminálním stádiu. Cílem paliativní péče je zmírnit jeho bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovi důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. Jejím cílem tedy není zlepšení stavu pacienta, ale pokojný a důstojný odchod bez bolesti. 

Galerie sociální fotografie katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pořádá výstavy fotografií tématicky orientovaných podle zaměření pracoviště. Fotografie témat ze sociologické, andragogické a kulturně antropologické oblasti spoluutvářejí obraz sociálních věd pěstovaných na katedře.