Agregátor zdrojů

Příspěvky věnující se mezigeneračním tématům, ale i přednášky a debaty z příbuzných oblastí nabídne šestnáctý ročník PhD Existence: Česko-slovenské psychologické konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Tentokrát s podtitulem Střet generací. Organizátoři akce zvou akademickou, odbornou, ale i širší veřejnost.

V Uměleckém centru Univerzity Palackého se uskuteční dvoudenní konference PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. S podtitulem Střet zájmů přivítá několik odborníků, jejichž prostřednictvím se očekávají zajímavé přednášky, inspirativní debaty i workshopy. Konference, které se zúčastní domácí i zahraniční odborníci psychologie i příbuzných oborů, mladí vědci, studenti i návštěvníci z řad odborné veřejnosti, nabídne příležitost k vzájemné diskuzi.

„Každá generace mluví svým vlastním jazykem, vzhlíží k jiným vzorům a za samozřejmé považuje to, co pro jinou bylo revoluční novinkou. Ať už jde o pohled na práci, technologie nebo mezilidské vztahy, zdá se, že stojíme na různých březích řeky, přes kterou se jen obtížně staví mosty. Tento střet perspektiv může vést k nedorozuměním a pocitu nepochopení, ale zároveň je motorem pokroku a zdrojem nečekané inspirace. Naše konference chce být právě takovým mostem. K debatě jsme do Olomouce pozvali například Terezu Faladovou z ministerstva vnitra, jež se věnuje systematické prevenci kriminality se zaměřením na aktuální hrozby v online prostředí. Určitě zajímavé bude poslechnout si i Barboru Kňažek Považanovou z naší katedry, která se ve svém výzkumu zaměřuje na psychologii morálky či na vliv internetu na lidi,“ uvedl Martin Dolejš, vedoucí katedry psychologie FF UP.

Dvoudenního setkání se zúčastní například i vysokoškolský pedagog Tomáš Mrhálek z Jihočeské univerzity, jenž se zaměřuje na metodologii výzkumu, psychometrii a oblasti interkulturní psychologie a neuropsychologie.

„V současnosti se podílí na výzkumech orientovaných na zkoumání psychického zdraví a pohody u studentské populace a na projektech zaměřených na dílčích procesy zpracování mediálních informací. Tomáš Mrhálek bude hovořit na téma Environmentální úzkost a prožívání klimatických změn. Klimatická krize se v současnosti stává nejen environmentálním, ale také psychologickým a sociálním problémem, jelikož významně ovlivňuje psychickou pohodu jednotlivců napříč generacemi,“ dodala adiktoložka a psycholožka Eva Aigelová. Zdůraznila přitom, že v posledních desetiletích roste snaha vědecké komunity zachytit psychické prožívání klimatických změn a vytvořit validní nástroje pro jeho měření.

Konference, jíž se zúčastní nejen doktorandi, ale i odborníci z praxe, nabídne možnost prezentovat výsledky vlastního bádání. Její účastníci se mohou těšit nejen na příspěvky zkoumající mezigenerační témata, ale tradičně i na pestrý výběr z dalších oblastí.

„Věříme, že v akademickém prostředí, kde se denně potkávají zkušení odborníci s novou generací vědců, je tento dialog naprosto klíčový. Registrace, ať už k aktivní nebo pasivní účasti, je stále otevřena. Budeme rádi, když se k nám se svými příspěvky připojí další účastníci. V obou případech je možné zapojit se i do komiksové soutěže na téma PhD existence,“ doplnila Eva Aigelová.  

PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy se uskuteční od 26. do 27. ledna 2026. Více o programu zde. Více o soutěži zde.

Seminář se bude konat u příležitosti návštěvy kolegů z Ústavu metalurgie a materiálových věd Polské akademie věd, Ústavu fyziky vysokých tlaků Polské akademie věd, Varšavské technické univerzity a Ústavu materiálů a mechaniky strojů Slovenské akademie věd. Pozvaní přednášející jsou odborníci na práškovou metalurgii, zpracování, korozi a mikrostrukturální charakterizaci kovových materiálů se zaměřením, ale nejen na biologicky rozložitelné kovové materiály. Ve svých prezentacích naši hosté představí své ústavy, aktuální výzkumné aktivity, hlavní výsledky a vynálezy a také možnosti vzájemné spolupráce.

Rector Michael Kohajda represented UP at the meeting of Aurora Presidents in Brussels on 13–14 November, where he also met with European Commissioner for Startups, Research & Innovation, Ekaterina Zaharieva.

The discussion with Commissioner Zaharieva was a key moment of the event, during which Aurora Rectors voiced their strong support for her commitment to advancing women’s careers in science, as well as her efforts to create leaner, simpler, and faster EU funding processes.

Rector Kohajda welcomed the opportunity for direct exchange on the European level, stressing the value of personal dialogue: “It was very important to meet in person, both with the other Aurora rectors and with Commissioner Zaharieva. It gave us an excellent opportunity to directly discuss the future funding for European University Alliances, as well as the future of higher education in general, directly with our European stakeholders.”

The two-day programme also included the Aurora General Council meeting and a series of sessions bringing Aurora leaders together with influential figures from the European higher education landscape.

One highlight was a panel discussion featuring Olga Wessels (FOREU4ALL), Emmanuelle Gardan (Coimbra Group), and Thomas Estermann (European University Association). The speakers offered their perspectives on the future potential of European Universities, building in part on FOREU4ALL’s recently published discussion paper “European Universities Alliances:Beating Heart of Europe’s Future.”

Across the discussions, the meeting in Brussels made one thing clear: while opinions may vary on what the next phase of development should look like, all agree that European University Alliances are here to stay.

The seminar will be held on the occasion of the visit of colleagues from the Institute of Metallurgy and Material Science, Polish Academy of Sciences; Institute of High Pressure Physics, Polish Academy of Sciences; Warsaw University of Technology; and Institute of Materials and Machine Mechanics, Slovak Academy of Sciences. The invited speakers are experts on powder metallurgy, processing, corrosion and microstructural characterization of metallic materials with the focus, but not only on biodegradable metallic materials. In their presentations, our guests will introduce their institutes, current research activities, their main results and inventions and also possibilities of mutual collaboration.

Nejlepším projektem třetího ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví se stal ten, který na základě senzorických dat z Olomouce dokáže identifikovat negativní vlivy působící na silniční komunikace a předpovědět tak jejich budoucí poškození. Autorem vítězného řešení je absolvent přírodovědecké fakulty Matyáš Černohous. Odborná porota ocenila zejména aktivní zapojení dat ze senzorické sítě města Olomouce a možnost jejich praktického využití například při plánování údržby městské infrastruktury.

Hackathon uspořádaly v závěru minulého týdne v Envelopa Hubu katedra geoinformatiky, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.

„Na hackathonu jsem řešil děravé a různě poškozené vozovky, což je téma, které se dlouhodobě dotýká nás všech. Vytvořil jsem proto aplikaci, která na základě tzv. živých dat, která jsou v Olomouci dostupná v pilotní fázi, dokáže predikovat a analyzovat úroveň poškození silnic,“ uvedl hlavní řešitel vítězného projektu Matyáš Černohous.

Další oceněné týmy

Druhé místo a zároveň cenu Univerzity Palackého získal tým CMM za projekt Amortizace vozovek, který se také zabýval predikcí stavu dopravní infrastruktury. Na třetí příčce se umístil tým YAAC s projektem TVARGL, jenž pomocí AI dotazování nad senzorickými daty poskytuje aktuální informace o počasí v Olomouci. Tým si rovněž odnesl cenu ICOK od Inovačního centra Olomouckého kraje za projekt s nejlepším business potenciálem. Cenu EnCLOD za nejlepší práci využívající senzorická data z Olomouce získaly týmy YAAC a Stack Tracer, které pracovaly s AI dotazováním nad daty z nové senzorové sítě města Olomouce.

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. Letošní ročník byl zaměřen na tematické oblasti doprava a klimatická změna. Do soutěže se zapojilo osm týmů a dva jednotlivci. Organizátoři rozdali ceny v hodnotě přes 200 tisíc korun a pomohou vybrané projekty dopracovat do finální podoby.

Hackathon poprvé součástí evropské iniciativy DigiEduHack

„Máme radost, že se účastníci dokázali s letošními výzvami velmi dobře vyrovnat. Ukázali, že otevřená data mohou být silným nástrojem, který pomáhá městu i kraji lépe plánovat, rozhodovat a reagovat na aktuální problémy. Kvalita výsledných projektů byla excelentní a potvrzuje, že podobné akce mají skutečný přínos,“ uvedl hlavní organizátor Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Letošní hackathon, který během tří dnů spojil technické dovednosti účastníků, kreativitu i práci s daty, se vůbec poprvé stal součástí evropské iniciativy DigiEduHack. Soutěžní týmy díky tomu mohou své projekty představit na evropském finále v Bruselu.

Nejlepším projektem třetího ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví se stal ten, který na základě senzorických dat z Olomouce dokáže identifikovat negativní vlivy působící na silniční komunikace a předpovědět tak jejich budoucí poškození. Autorem vítězného řešení je absolvent přírodovědecké fakulty Matyáš Černohous. Odborná porota ocenila zejména aktivní zapojení dat ze senzorické sítě města Olomouce a možnost jejich praktického využití například při plánování údržby městské infrastruktury.

Hackathon uspořádaly v závěru minulého týdne v Envelopa Hubu katedra geoinformatiky, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.

„Na hackathonu jsem řešil děravé a různě poškozené vozovky, což je téma, které se dlouhodobě dotýká nás všech. Vytvořil jsem proto aplikaci, která na základě tzv. živých dat, která jsou v Olomouci dostupná v pilotní fázi, dokáže predikovat a analyzovat úroveň poškození silnic,“ uvedl hlavní řešitel vítězného projektu Matyáš Černohous.

Další oceněné týmy

Druhé místo a zároveň cenu Univerzity Palackého získal tým CMM za projekt Amortizace vozovek, který se také zabýval predikcí stavu dopravní infrastruktury. Na třetí příčce se umístil tým YAAC s projektem TVARGL, jenž pomocí AI dotazování nad senzorickými daty poskytuje aktuální informace o počasí v Olomouci. Tým si rovněž odnesl cenu ICOK od Inovačního centra Olomouckého kraje za projekt s nejlepším business potenciálem. Cenu EnCLOD za nejlepší práci využívající senzorická data z Olomouce získaly týmy YAAC a Stack Tracer, které pracovaly s AI dotazováním nad daty z nové senzorové sítě města Olomouce.

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. Letošní ročník byl zaměřen na tematické oblasti doprava a klimatická změna. Do soutěže se zapojilo osm týmů a dva jednotlivci. Organizátoři rozdali ceny v hodnotě přes 200 tisíc korun a pomohou vybrané projekty dopracovat do finální podoby.

Hackathon poprvé součástí evropské iniciativy DigiEduHack

„Máme radost, že se účastníci dokázali s letošními výzvami velmi dobře vyrovnat. Ukázali, že otevřená data mohou být silným nástrojem, který pomáhá městu i kraji lépe plánovat, rozhodovat a reagovat na aktuální problémy. Kvalita výsledných projektů byla excelentní a potvrzuje, že podobné akce mají skutečný přínos,“ uvedl hlavní organizátor Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Letošní hackathon, který během tří dnů spojil technické dovednosti účastníků, kreativitu i práci s daty, se vůbec poprvé stal součástí evropské iniciativy DigiEduHack. Soutěžní týmy díky tomu mohou své projekty představit na evropském finále v Bruselu.

Na Pedagogické fakultě UP se uskutečnil týdenní workshop zaměřený na rozvoj sociálně emočních kompetencí v konfliktních situacích, tedy situacích, jež jsou klíčové pro profesní růst a efektivní pedagogickou praxi. Kurz vedly odbornice z centra HaLev izraelské Bar-Ilan University. 

Workshop s názvem Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích zorganizovala katedra českého jazyka a literatury PdF UP, která úzce spolupracuje s izraelskou Bar-Ilan University v Ramat Ganu.

„Cílem našeho kurzu bylo podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace. Organizovali jsme ho už podruhé. I letos jsme se v něm věnovali praktickým dovednostem, například aktivnímu naslouchání a empatii,“ uvedl za organizaci workshopu Milan Mašát z katedry českého jazyka a literatury PdF UP.

Frekventanti workshopu podle něj vstupovali do různých situací a sehrávali v nich dané role, s nimiž se ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou setkat.

„Přestože je kurz určen také pedagogům, letos se v něm učili pouze studentky a studenti. Na základě uměle vytvořených situací si tak pod vedením izraelských odbornic nacvičovali potřebné kompetence, například změnu postoje od obviňování ke zvídavosti, aktivní naslouchání, kladení otevřených otázek, neverbální vnímání či například budování důvěry. Zážitkové učení, tedy učení založené na simulacích, je ve vysoce stresujících profesích populární. Vzdělávání mezi takové profese patří,“ dodal Milan Mašát.  

„V kurzu jsme se věnovali praktickým dovednostem, například aktivnímu naslouchání a empatii.“ Milan Mašát

Workshopy, které vedou Nariman Loulou a Rachel Kav-Rockban z Bar-Ilan University v Ramat-Ganu, se vždy konají v malých skupinách. Na PdF UP se v něm učilo deset studujících, po každé simulaci pak profesionální facilitátoři vedli skupinu prostřednictvím procesu debriefingu a reflexivního dotazování ke zpětné vazbě. Cílem workshopů je podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace, a praktických dovedností, jako je aktivní naslouchání a empatie. Tyto dovednosti podporují pohodu učitelů a pomáhají jim učit své studenty sociálnímu a emocionálnímu učení.

Workshop Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích je částečně financován z projektu ERASMUS+ výzva KA171.

HaLev, Center for Simulation in Education, Faculty of Eucation Bar-Ilan Uninversity vyvinulo první vzdělávací program založený na simulaci ve vzdělávání učitelů v Izraeli. Uvedené centrum je lídrem v oblasti navrhování metodik, které jsou založeny na výzkumu a které poskytují komplexní programy a workshopy napříč fázemi školení učitelů a profesního rozvoje. HaLev je předním školicím střediskem svého druhu na světě a uskutečnilo už více než 2 500 workshopů a vyškolilo více než 20 000 účastníků z Izraele i ze zahraničí. Simulační scénáře představují běžné konfliktní situace a jsou přizpůsobeny potřebám účastníků.

Na Pedagogické fakultě UP se uskutečnil týdenní workshop zaměřený na rozvoj sociálně emočních kompetencí v konfliktních situacích, tedy situacích, jež jsou klíčové pro profesní růst a efektivní pedagogickou praxi. Kurz vedly odbornice z centra HaLev izraelské Bar-Ilan University. 

Workshop s názvem Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích zorganizovala katedra českého jazyka a literatury PdF UP, která úzce spolupracuje s izraelskou Bar-Ilan University v Ramat Ganu.

„Cílem našeho kurzu bylo podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace. Organizovali jsme ho už podruhé. I letos jsme se v něm věnovali praktickým dovednostem, například aktivnímu naslouchání a empatii,“ uvedl za organizaci workshopu Milan Mašát z katedry českého jazyka a literatury PdF UP.

Frekventanti workshopu podle něj vstupovali do různých situací a sehrávali v nich dané role, s nimiž se ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou setkat.

„Přestože je kurz určen také pedagogům, letos se v něm učili pouze studentky a studenti. Na základě uměle vytvořených situací si tak pod vedením izraelských odbornic nacvičovali potřebné kompetence, například změnu postoje od obviňování ke zvídavosti, aktivní naslouchání, kladení otevřených otázek, neverbální vnímání či například budování důvěry. Zážitkové učení, tedy učení založené na simulacích, je ve vysoce stresujících profesích populární. Vzdělávání mezi takové profese patří,“ dodal Milan Mašát.  

„V kurzu jsme se věnovali praktickým dovednostem, například aktivnímu naslouchání a empatii.“ Milan Mašát

Workshopy, které vedou Nariman Loulou a Rachel Kav-Rockban z Bar-Ilan University v Ramat-Ganu, se vždy konají v malých skupinách. Na PdF UP se v něm učilo deset studujících, po každé simulaci pak profesionální facilitátoři vedli skupinu prostřednictvím procesu debriefingu a reflexivního dotazování ke zpětné vazbě. Cílem workshopů je podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace, a praktických dovedností, jako je aktivní naslouchání a empatie. Tyto dovednosti podporují pohodu učitelů a pomáhají jim učit své studenty sociálnímu a emocionálnímu učení.

Workshop Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích je částečně financován z projektu ERASMUS+ výzva KA171.

HaLev, Center for Simulation in Education, Faculty of Eucation Bar-Ilan Uninversity vyvinulo první vzdělávací program založený na simulaci ve vzdělávání učitelů v Izraeli. Uvedené centrum je lídrem v oblasti navrhování metodik, které jsou založeny na výzkumu a které poskytují komplexní programy a workshopy napříč fázemi školení učitelů a profesního rozvoje. HaLev je předním školicím střediskem svého druhu na světě a uskutečnilo už více než 2 500 workshopů a vyškolilo více než 20 000 účastníků z Izraele i ze zahraničí. Simulační scénáře představují běžné konfliktní situace a jsou přizpůsobeny potřebám účastníků.

Milé studentky, milí studenti, vážené dámy, vážení pánové,

dnes si připomínáme 17. listopad – den, který je symbolem odvahy, solidarity a touhy po svobodě. Tento den je nejen Mezinárodním dnem studentstva, ale také připomínkou boje za demokratické hodnoty a lidská práva, což je téma stále živé a aktuální. Události roku 1939 i 1989 nám ukazují, jak zásadní roli sehrávají studenti a akademická obec v okamžicích, kdy jsou základní svobody, pravda, tolerance, či úcta k lidské důstojnosti ohroženy. Naše Univerzita Palackého je hrdá na to, že stojí na tradici otevřenosti, kritického myšlení a odpovědnosti – hodnot, které jsou dnes stejně důležité jako tehdy.

Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a je důležité mít tuto skutečnost na paměti. Stačí se podívat na dnešní svět – válečné konflikty v blízkých i vzdálenějších zemích, cílené šíření dezinformací v demokratických státech, účelová polarizace společnosti – to vše nám připomíná, že tyto hodnoty jsou stále velmi křehké. Jsou závazkem, který musíme každý den naplňovat – ve vzdělávání, ve vědě i v našem občanském životě. Každý z nás podle svých schopností a možností, společně v rámci rodiny, přátel, komunity nebo univerzity. Musíme chránit prostor pro svobodný dialog, kterým by zejména univerzity měly být. Také si musíme uchovat schopnost pracovat s fakty, odolávat manipulaci a hledat a nacházet pravdu – pro nás samotné, ale i pro celou společnost.

Dnešní den by tedy měl být nejen vzpomínkou na minulost, ale také inspirací a závazkem pro naši budoucnost. Budoucnost, v níž univerzita zůstane místem, kde se rodí myšlenky a začínají společenská hnutí, která mění náš svět k lepšímu.

Michael Kohajda, rektor UP

Milé studentky, milí studenti, vážené dámy, vážení pánové,

dnes si připomínáme 17. listopad – den, který je symbolem odvahy, solidarity a touhy po svobodě. Tento den je nejen Mezinárodním dnem studentstva, ale také připomínkou boje za demokratické hodnoty a lidská práva, což je téma stále živé a aktuální. Události roku 1939 i 1989 nám ukazují, jak zásadní roli sehrávají studenti a akademická obec v okamžicích, kdy jsou základní svobody, pravda, tolerance, či úcta k lidské důstojnosti ohroženy. Naše Univerzita Palackého je hrdá na to, že stojí na tradici otevřenosti, kritického myšlení a odpovědnosti – hodnot, které jsou dnes stejně důležité jako tehdy.

Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a je důležité mít tuto skutečnost na paměti. Stačí se podívat na dnešní svět – válečné konflikty v blízkých i vzdálenějších zemích, cílené šíření dezinformací v demokratických státech, účelová polarizace společnosti – to vše nám připomíná, že tyto hodnoty jsou stále velmi křehké. Jsou závazkem, který musíme každý den naplňovat – ve vzdělávání, ve vědě i v našem občanském životě. Každý z nás podle svých schopností a možností, společně v rámci rodiny, přátel, komunity nebo univerzity. Musíme chránit prostor pro svobodný dialog, kterým by zejména univerzity měly být. Také si musíme uchovat schopnost pracovat s fakty, odolávat manipulaci a hledat a nacházet pravdu – pro nás samotné, ale i pro celou společnost.

Dnešní den by tedy měl být nejen vzpomínkou na minulost, ale také inspirací a závazkem pro naši budoucnost. Budoucnost, v níž univerzita zůstane místem, kde se rodí myšlenky a začínají společenská hnutí, která mění náš svět k lepšímu.

Michael Kohajda, rektor UP

Jan Loos, an emeritus member of the Department of Magnetics and Superconductors at the Cukrovarnická site, passed away on 9 November 2025 at the age of 95.

Jan Loos, emeritní pracovník Oddělení magnetik a supravodičů v Cukrovarnické, odešel 9. 11. 2025 ve věku 95 let. 

Odborník na analýzu rostlinných hormonů Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, byl už posedmé zařazen na prestižní seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers. Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců se letos zařadilo sedm odborníků z tuzemských institucí. Žebříček každoročně sestavuje americká společnost Clarivate Analytics.

„Je mi potěšením a ctí být opět zařazen mezi Highly Cited Researchers pro rok 2025. Mám velkou radost z toho, že se náš výzkum i nadále těší takovému mezinárodnímu dopadu a ohlasu. Tento úspěch je pro mě silnou motivací do budoucna a důkazem, že se ubíráme správným směrem,“ uvedl Ondřej Novák.

Je absolventem Přírodovědecké fakulty UP a specializuje se na biosyntézu a metabolismus rostlinných hormonů s využitím vysoce citlivé hmotnostní spektrometrie. Zkoumá vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou hormonů. Dlouhodobě rozvíjí nové bioanalytické postupy a zjednodušuje metody izolace biologicky aktivních látek z komplexních biologických matricí.

Rok 2024 pro něj znamenal i významný mezinárodní úspěch. V náročné mezinárodní konkurenci získal společně s kolegy ze Švédska, Německa a Velké Británie Synergy Grant Evropské výzkumné rady (ERC). Projekt STARMORPH zkoumá roli hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin.

„Tento úspěch je pro mě silnou motivací do budoucna a důkazem, že se ubíráme správným směrem“. Ondřej Novák

Na letošním seznamu Highly Cited Researchers má Akademie věd ČR kromě Ondřeje Nováka také fyzika Tomáše Jungwirtha, mikrobiologa Petra Baldriana a analytického chemika Tomáše Čajku. Z dalších institucí se mezi nejcitovanější vědce zařadili molekulární biolog Dmitriy Chudakov z Masarykovy univerzity a lékaři Petr Neužil a Vivek Y. Reddy z pražské Nemocnice Na Homolce, kteří stojí za průlomovými postupy v léčbě srdečních arytmií.

V globálním seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers letos dominují experti z USA (2 670 ocenění), následuje Čína (1 406 ocenění) a Spojené království. První pětici doplňuje Německo a Austrálie.

Zařazení na seznam Highly Cited Researchers vyžaduje, aby vědec publikoval opakovaně vysoce citované práce, které se v daném oboru a roce vydání řadí mezi jedno procento nejcitovanějších studií v databázi Web of Science Core Collection za posledních 11 let. Clarivate výsledky zpřesňuje kombinací dalších kvantitativních ukazatelů, odborného hodnocení a kvalitativní analýzy. Letos navíc zavedl přísnější kontroly, které mají bránit jevům typu hyperautorství či nepřirozeným citačním vzorcům. V důsledku těchto opatření bylo vyřazeno několik stovek kandidátů.

Odborník na analýzu rostlinných hormonů Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, byl už posedmé zařazen na prestižní seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers. Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců se letos zařadilo sedm odborníků z tuzemských institucí. Žebříček každoročně sestavuje americká společnost Clarivate Analytics.

„Je mi potěšením a ctí být opět zařazen mezi Highly Cited Researchers pro rok 2025. Mám velkou radost z toho, že se náš výzkum i nadále těší takovému mezinárodnímu dopadu a ohlasu. Tento úspěch je pro mě silnou motivací do budoucna a důkazem, že se ubíráme správným směrem,“ uvedl Ondřej Novák.

Je absolventem Přírodovědecké fakulty UP a specializuje se na biosyntézu a metabolismus rostlinných hormonů s využitím vysoce citlivé hmotnostní spektrometrie. Zkoumá vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou hormonů. Dlouhodobě rozvíjí nové bioanalytické postupy a zjednodušuje metody izolace biologicky aktivních látek z komplexních biologických matricí.

Rok 2024 pro něj znamenal i významný mezinárodní úspěch. V náročné mezinárodní konkurenci získal společně s kolegy ze Švédska, Německa a Velké Británie Synergy Grant Evropské výzkumné rady (ERC). Projekt STARMORPH zkoumá roli hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin.

„Tento úspěch je pro mě silnou motivací do budoucna a důkazem, že se ubíráme správným směrem“. Ondřej Novák

Na letošním seznamu Highly Cited Researchers má Akademie věd ČR kromě Ondřeje Nováka také fyzika Tomáše Jungwirtha, mikrobiologa Petra Baldriana a analytického chemika Tomáše Čajku. Z dalších institucí se mezi nejcitovanější vědce zařadili molekulární biolog Dmitriy Chudakov z Masarykovy univerzity a lékaři Petr Neužil a Vivek Y. Reddy z pražské Nemocnice Na Homolce, kteří stojí za průlomovými postupy v léčbě srdečních arytmií.

V globálním seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers letos dominují experti z USA (2 670 ocenění), následuje Čína (1 406 ocenění) a Spojené království. První pětici doplňuje Německo a Austrálie.

Zařazení na seznam Highly Cited Researchers vyžaduje, aby vědec publikoval opakovaně vysoce citované práce, které se v daném oboru a roce vydání řadí mezi jedno procento nejcitovanějších studií v databázi Web of Science Core Collection za posledních 11 let. Clarivate výsledky zpřesňuje kombinací dalších kvantitativních ukazatelů, odborného hodnocení a kvalitativní analýzy. Letos navíc zavedl přísnější kontroly, které mají bránit jevům typu hyperautorství či nepřirozeným citačním vzorcům. V důsledku těchto opatření bylo vyřazeno několik stovek kandidátů.

Tři desítky zahraničních odborníků přivítala v uplynulých dnech Cyrilometodějská teologická fakulta UP, aby v rámci již pátého International Teaching Weeku (ITW) vedli přednášky a workshopy z oblasti teologie, sociální práce, sociální pedagogiky a mediální etiky. Pozvání přijali lektoři z Keni, USA či Malty, online se připojili přednášející z Islandu, Gruzie nebo Irska.

Například Eberhard Bons ze Štrasburku vedl přednášku z biblistiky, přiblížil, jak se ve starověkém blízkém východě chápaly sochy bohů a pak v tomto kontextu vysvětlil několik pasáží ze starozákonních proroků.

Sigríður Guðmarsdóttir z Islandu přednášela o modré teologii, tedy o ekoteologii vody. Ukázala, jak spolu souvisí voda, Arktida a teologie, a nakonec vše provázala se svátostmi, zejména se svátostí křtu.

foto_sem_4

Ann Kiriru z Keni zase hovořila o vztahu církví k boji mladých lidí za sociální spravedlnost v Africe. Zaměřila se na bariéry a příležitosti při spolupráci mezi mladou generací a církvemi. Došlo i na diskuzi o politické situaci, postojích mladých a podpoře církve v zemích účastníků.

International Teaching Week byl i příležitostí k setkání se zahraničními studenty, do Olomouce totiž přijela více než padesátka mladých lidí z Ukrajiny, Rakouska, Slovinska, Polska či Chorvatska.

foto_sem_4

„Letošní ročník byl bohatý nejen z geografického hlediska, ale také z hlediska přístupů k teologii. Zúčastnili se jej studenti z velkého množství zemí. Přednášky ale byly srozumitelné a praktické a diskuze se nesly v duchu naslouchání a porozumění pohledu druhého,“ shrnul Dominik Opatrný, proděkan pro zahraničí, pod jehož vedením Zahraniční oddělení CMTF UP týdenní program připravilo.

International Teaching Week nabízí studentům i veřejnosti možnost setkat se s odborníky ze zahraničí a poznat, jak se vyučuje na zahraničních univerzitách. Akce je také skvělou příležitostí k seznámení českých a zahraničních studentů. Na CMTF se ITW uskutečnil již popáté.

Delší tradici na UP má International Teaching Week na Fakultě tělesné kultury UP, kde ho pravidelně dvakrát ročně pořádají již od roku 2012. Zatím poslední se na jaře nesl v tanečních rytmech (psali jsme zde). Nadcházející, již 26., ITW se koná ve dnech 24.–28. listopadu a na fakultě během něj přivítají lektory z Izraele, Kanady, Finska nebo Lotyšska. Více zde.

Tři desítky zahraničních odborníků přivítala v uplynulých dnech Cyrilometodějská teologická fakulta UP, aby v rámci již pátého International Teaching Weeku (ITW) vedli přednášky a workshopy z oblasti teologie, sociální práce, sociální pedagogiky a mediální etiky. Pozvání přijali lektoři z Keni, USA či Malty, online se připojili přednášející z Islandu, Gruzie nebo Irska.

Například Eberhard Bons ze Štrasburku vedl přednášku z biblistiky, přiblížil, jak se ve starověkém blízkém východě chápaly sochy bohů a pak v tomto kontextu vysvětlil několik pasáží ze starozákonních proroků.

Sigríður Guðmarsdóttir z Islandu přednášela o modré teologii, tedy o ekoteologii vody. Ukázala, jak spolu souvisí voda, Arktida a teologie, a nakonec vše provázala se svátostmi, zejména se svátostí křtu.

foto_sem_4

Ann Kiriru z Keni zase hovořila o vztahu církví k boji mladých lidí za sociální spravedlnost v Africe. Zaměřila se na bariéry a příležitosti při spolupráci mezi mladou generací a církvemi. Došlo i na diskuzi o politické situaci, postojích mladých a podpoře církve v zemích účastníků.

International Teaching Week byl i příležitostí k setkání se zahraničními studenty, do Olomouce totiž přijela více než padesátka mladých lidí z Ukrajiny, Rakouska, Slovinska, Polska či Chorvatska.

foto_sem_4

„Letošní ročník byl bohatý nejen z geografického hlediska, ale také z hlediska přístupů k teologii. Zúčastnili se jej studenti z velkého množství zemí. Přednášky ale byly srozumitelné a praktické a diskuze se nesly v duchu naslouchání a porozumění pohledu druhého,“ shrnul Dominik Opatrný, proděkan pro zahraničí, pod jehož vedením Zahraniční oddělení CMTF UP týdenní program připravilo.

International Teaching Week nabízí studentům i veřejnosti možnost setkat se s odborníky ze zahraničí a poznat, jak se vyučuje na zahraničních univerzitách. Akce je také skvělou příležitostí k seznámení českých a zahraničních studentů. Na CMTF se ITW uskutečnil již popáté.

Delší tradici na UP má International Teaching Week na Fakultě tělesné kultury UP, kde ho pravidelně dvakrát ročně pořádají již od roku 2012. Zatím poslední se na jaře nesl v tanečních rytmech (psali jsme zde). Nadcházející, již 26., ITW se koná ve dnech 24.–28. listopadu a na fakultě během něj přivítají lektory z Izraele, Kanady, Finska nebo Lotyšska. Více zde.

Univerzita Palackého se zapojila do kampaně Statutárního města Olomouce, které vyzývá k přehlášení k trvalému pobytu na území Olomouce pro ty, kteří ve městě dlouhodobě žijí. Magistrát motivuje peněžitým darem, výzva platí do konce kalendářního roku. 

„Mezi lidmi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí a ve městě přitom nemají hlášený trvalý pobyt, je celá řada zaměstnanců naší univerzity. Sám jsem nakonec donedávna patřil mezi ně. V mém případě hrál klíčovou roli fakt, že mám opravdu blízko k místu, odkud pocházím a kam se pravidelně vracím,“ říká Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP s tím, že svůj dosavadní pobyt v Olomouci vnímal tak, že je v univerzitním městě vlastně trochu "na návštěvě" a že se jednou vrátí do Pece pod Sněžkou, kde má své kořeny. „Ovšem z původní návštěvy je už skoro dvacet let, je tedy nejvyšší čas jít příkladem, zvlášť v kontextu mé role prorektora pro společenskou odpovědnost. Finanční dar za přehlášení věnuji Nadačnímu fondu UP,“ doplňuje Matěj Dostálek.

Společně s kolegy Michalem Nguyenem z Filozofické fakulty UP a Zuzanou Huňkovou z referátu udržitelného rozvoje UP navštívil na začátku letošního listopadu olomoucký magistrát, kde se k trvalému pobytu přehlásili.  K přehlášení postačí navštívit Magistrát města Olomouce v Palackého ulici, žadatel s sebou musí mít občanský průkaz a doložit, že v Olomouci skutečně bydlí například nájemní smlouvou, dokladem o vlastnictví nemovitosti nebo čestným prohlášením vlastníka nemovitosti, kterou žadatel užívá. Snadno pak lze požádat i o nový občanský průkaz. „Celý proces netrval ani dvacet minut, všichni byli milí a je tam i dětský koutek, což jsem ocenila, protože jsem k přihlášení trvalého pobytu šla se synem,“ popisuje Zuzana Huňková.

Motivační kampaň Statutárního města Olomouce má za cíl přimět obyvatele, kteří ve městě dlouhodobě žijí, ale nemají zde trvalý pobyt, aby si jej zřídili. Důvodem je spravedlivější přísun financí z rozpočtového určení daní, které se odvíjí od počtu přihlášených obyvatel. Tento krok pomůže městu získat více prostředků na služby, které poskytuje nejen svým obyvatelům, ale i celému regionu – například na dopravu, údržbu zeleně či sportoviště. Každý, kdo se do konce roku 2025 přihlásí k trvalému pobytu, získá od města finanční příspěvek 10 000 Kč. Podrobnější informace ke kampani jsou k dispozici zde.  

Dobrým tipem, kde získat potřebné informace a usnadnit si komunikaci s městem, je Portál Olomoučana. Pro všechny nově přihlášené obyvatele Olomouce totiž nastává také povinnost platit za odpady, což je možné právě přes tento portál.

Univerzita Palackého se zapojila do kampaně Statutárního města Olomouce, které vyzývá k přehlášení k trvalému pobytu na území Olomouce pro ty, kteří ve městě dlouhodobě žijí. Magistrát motivuje peněžitým darem, výzva platí do konce kalendářního roku. 

„Mezi lidmi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí a ve městě přitom nemají hlášený trvalý pobyt, je celá řada zaměstnanců naší univerzity. Sám jsem nakonec donedávna patřil mezi ně. V mém případě hrál klíčovou roli fakt, že mám opravdu blízko k místu, odkud pocházím a kam se pravidelně vracím,“ říká Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP s tím, že svůj dosavadní pobyt v Olomouci vnímal tak, že je v univerzitním městě vlastně trochu "na návštěvě" a že se jednou vrátí do Pece pod Sněžkou, kde má své kořeny. „Ovšem z původní návštěvy je už skoro dvacet let, je tedy nejvyšší čas jít příkladem, zvlášť v kontextu mé role prorektora pro společenskou odpovědnost. Finanční dar za přehlášení věnuji Nadačnímu fondu UP,“ doplňuje Matěj Dostálek.

Společně s kolegy Michalem Nguyenem z Filozofické fakulty UP a Zuzanou Huňkovou z referátu udržitelného rozvoje UP navštívil na začátku letošního listopadu olomoucký magistrát, kde se k trvalému pobytu přehlásili.  K přehlášení postačí navštívit Magistrát města Olomouce v Palackého ulici, žadatel s sebou musí mít občanský průkaz a doložit, že v Olomouci skutečně bydlí například nájemní smlouvou, dokladem o vlastnictví nemovitosti nebo čestným prohlášením vlastníka nemovitosti, kterou žadatel užívá. Snadno pak lze požádat i o nový občanský průkaz. „Celý proces netrval ani dvacet minut, všichni byli milí a je tam i dětský koutek, což jsem ocenila, protože jsem k přihlášení trvalého pobytu šla se synem,“ popisuje Zuzana Huňková.

Motivační kampaň Statutárního města Olomouce má za cíl přimět obyvatele, kteří ve městě dlouhodobě žijí, ale nemají zde trvalý pobyt, aby si jej zřídili. Důvodem je spravedlivější přísun financí z rozpočtového určení daní, které se odvíjí od počtu přihlášených obyvatel. Tento krok pomůže městu získat více prostředků na služby, které poskytuje nejen svým obyvatelům, ale i celému regionu – například na dopravu, údržbu zeleně či sportoviště. Každý, kdo se do konce roku 2025 přihlásí k trvalému pobytu, získá od města finanční příspěvek 10 000 Kč. Podrobnější informace ke kampani jsou k dispozici zde.  

Dobrým tipem, kde získat potřebné informace a usnadnit si komunikaci s městem, je Portál Olomoučana. Pro všechny nově přihlášené obyvatele Olomouce totiž nastává také povinnost platit za odpady, což je možné právě přes tento portál.