Agregátor zdrojů

A new generation of nanosensors capable of detecting pH inside living cells with previously unseen sensitivity and stability has been developed by a team of scientists from CATRIN, Palacký University Olomouc, and VSB – Technical University of Ostrava, in cooperation with colleagues from Brno University of Technology. The Czech researchers presented the carbon-dot-based sensors, which offer great potential for medical diagnostics, in the journal Biosensors and Bioelectronics.

The pH value is one of the most frequently measured chemical parameters, but the development of nanometric sensors capable of accurately mapping the distribution and dynamics of pH with high spatial and temporal resolution remains a significant challenge. Such sensors are important for our understanding of numerous physiological and pathological processes. The pH value, among other things, has a fundamental effect on enzyme function and influences metabolic and signalling pathways as well as the transport of substances across membranes.

“We were looking for a way to monitor processes inside cells with much higher precision than current probes allow. We have developed a sensor that is small, brightly luminescent, highly stable, and capable of tracking pH changes over an exceptionally wide range. The sensor not only glows under the microscope but also detects pH changes based on fluorescence lifetime, which is a more accurate and reliable parameter than ordinary light intensity,” explained Sergii Kalytchuk, the first author of the study, from CATRIN and the Materials-Environmental Laboratory (MEL) at VSB–TUO.

In contrast to other fluorescent pH sensors, which suffer from gradual photobleaching, chemical degradation, and often require calibration, the new nanosensors maintain excellent performance even under demanding conditions. Their fluorescence lifetime predictably increases with rising pH, which enables direct measurement of cellular acidity – a key parameter closely related to pathological processes such as cancer and neurodegeneration.

“In an experiment with human skin cells, and using advanced microscopy based on fluorescence lifetime imaging (FLIM), the sensors enabled precise mapping of pH inside lysosomes, which are, simply put, the cell’s recycling and cleaning units. Moreover, it was possible to detect pH changes after the application of chemical inhibitors, which opens possibilities for drug testing and for monitoring cellular stress in real time,” said Tomáš Malina, another author of the study.

The development of the sensor took place at the interface of synthetic chemistry and physics, but its application in biomedicine gives the entire work practical significance.

“The study shows how basic materials chemistry can be linked with real biomedical challenges. Thanks to their exceptional photostability, biocompatibility, and extremely wide pH range, these sensors have great potential to become an effective tool for medical diagnostics, including clinical applications,” concluded Radek Zbořil, the corresponding author of the paper.

Novou generaci nanosenzorů schopných detekovat pH uvnitř živých buněk s dosud nevídanou citlivostí a stabilitou vyvinul tým vědců z CATRIN Univerzity Palackého a VŠB – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně. Senzory na bázi uhlíkových teček představili v časopise Biosensors and Bioelectronics.

Hodnota pH je jedním z nejčastěji měřených chemických parametrů, ale vývoj nanometrických senzorů schopných přesně zmapovat distribuci a dynamiku pH s vysokým prostorovým a časovým rozlišením zůstává významnou výzvou. Takové senzory jsou životně důležité pro naše chápání četných fyziologických a patologických procesů.

„Hledali jsme způsob, jak sledovat dění uvnitř buněk s mnohem vyšší přesností, než jakou umožňují současné sondy. Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.  Senzor nejen září pod mikroskopem, ale také detekuje změny pH na základě doby životnosti fluorescence, což je přesnější a spolehlivější parameter než běžná intenzita světla,“  vysvětlil první autor studie  Sergii Kalytchuk z CATRIN a Materiálově-environmentální laboratoře (MEL) na VŠB–TUO.

„Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.“ Sergii Kalytchuk

Na rozdíl od běžných fluorescenčních senzorů pH, které trpí fotoblednutím, chemickým rozkladem a často vyžadují kalibraci, si nové nanosenzory udržují vynikající výkon i v náročných podmínkách. Doba jejich fluorescence se předvídatelně prodlužuje s rostoucím pH, což umožňuje přímé měření buněčné kyselosti – klíčového parametru, jehož výkyvy úzce souvisí s chorobnými procesy, jako je rakovina a neurodegenerace.

„V experimentu s lidskými kožními buňkami a pomocí pokročilé mikroskopie založené na měření doby životnosti fluorescence (FLIM) umožnily senzory přesně zmapovat pH uvnitř lyzozomů, což jsou zjednodušeně řečeno recyklační a úklidové jednotky buňky. Navíc bylo možné detekovat změny pH po aplikaci chemických inhibitorů, což otevírá možnosti pro testování léčiv i sledování stresu v buňkách v reálném čase,“ uvedl další z autorů Tomáš Malina.

Myšlenka senzoru vznikla na pomezí syntetické chemie a fyziky, ale právě jeho využití v biomedicíně dává celé práci širší význam. „Studie ukazuje, jak lze propojit základní materiálovou chemii se skutečnými biomedicínskými výzvami. Díky výjimečné fotostabilitě, biokompatibilitě a extrémně širokému pH rozsahu mají tyto senzory velký potenciál stát se účinným nástrojem pro základní výzkum, diagnostiku i budoucí klinické aplikace,“ uzavřel korespondenční autor článku Radek Zbořil.

Novou generaci nanosenzorů schopných detekovat pH uvnitř živých buněk s dosud nevídanou citlivostí a stabilitou vyvinul tým vědců z CATRIN Univerzity Palackého a VŠB – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně. Senzory na bázi uhlíkových teček představili v časopise Biosensors and Bioelectronics.

Hodnota pH je jedním z nejčastěji měřených chemických parametrů, ale vývoj nanometrických senzorů schopných přesně zmapovat distribuci a dynamiku pH s vysokým prostorovým a časovým rozlišením zůstává významnou výzvou. Takové senzory jsou životně důležité pro naše chápání četných fyziologických a patologických procesů.

„Hledali jsme způsob, jak sledovat dění uvnitř buněk s mnohem vyšší přesností, než jakou umožňují současné sondy. Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.  Senzor nejen září pod mikroskopem, ale také detekuje změny pH na základě doby životnosti fluorescence, což je přesnější a spolehlivější parameter než běžná intenzita světla,“  vysvětlil první autor studie  Sergii Kalytchuk z CATRIN a Materiálově-environmentální laboratoře (MEL) na VŠB–TUO.

„Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.“ Sergii Kalytchuk

Na rozdíl od běžných fluorescenčních senzorů pH, které trpí fotoblednutím, chemickým rozkladem a často vyžadují kalibraci, si nové nanosenzory udržují vynikající výkon i v náročných podmínkách. Doba jejich fluorescence se předvídatelně prodlužuje s rostoucím pH, což umožňuje přímé měření buněčné kyselosti – klíčového parametru, jehož výkyvy úzce souvisí s chorobnými procesy, jako je rakovina a neurodegenerace.

„V experimentu s lidskými kožními buňkami a pomocí pokročilé mikroskopie založené na měření doby životnosti fluorescence (FLIM) umožnily senzory přesně zmapovat pH uvnitř lyzozomů, což jsou zjednodušeně řečeno recyklační a úklidové jednotky buňky. Navíc bylo možné detekovat změny pH po aplikaci chemických inhibitorů, což otevírá možnosti pro testování léčiv i sledování stresu v buňkách v reálném čase,“ uvedl další z autorů Tomáš Malina.

Myšlenka senzoru vznikla na pomezí syntetické chemie a fyziky, ale právě jeho využití v biomedicíně dává celé práci širší význam. „Studie ukazuje, jak lze propojit základní materiálovou chemii se skutečnými biomedicínskými výzvami. Díky výjimečné fotostabilitě, biokompatibilitě a extrémně širokému pH rozsahu mají tyto senzory velký potenciál stát se účinným nástrojem pro základní výzkum, diagnostiku i budoucí klinické aplikace,“ uzavřel korespondenční autor článku Radek Zbořil.

Čtyři doktorandky a jeden doktorand z UP se v rámci evropské univerzitní sítě Aurora zúčastnili týdenní PhD Akademie na Univerzitě v Amsterdamu, zaměřené na komunikaci vědy a publikační dovednosti.

Jak komunikovat vědu široké veřejnosti? Co obnáší napsání kapitoly do knihy? Má umělá inteligence své místo ve vědecké práci? A jaká specifika s sebou nese akademické psaní? To jsou jen některá z témat týdne nabitého workshopy a přednáškami v rámci PhD Akademie na Vrije Universiteit Amsterdam. Tam se sjely téměř tři desítky PhD studentů z šesti evropských škol sdružených v evropské univerzitní síti Aurora, aby pod vedením více než desítky lektorů zjistili, jak vylepšit své vědecké publikování a jak komunikovat vědu různými způsoby různým cílovým skupinám.

„Dlouhodobě se ukazuje, že pro úspěšné dokončení doktorského studia a budoucí vědeckou kariéru je vedle zvládnutí výzkumného tématu po teoretické i praktické stránce důležitý také soubor tzv. měkkých dovedností. Mezi ně patří například to, jak napsat vědeckou publikaci tak, aby měla větší šanci projít recenzním řízením, či jak efektivně komunikovat vědu a zvýšit šanci na získání finančních prostředků na výzkum. Tyto schopnosti často nejsou součástí běžného studijního kurikula. Mám proto velkou radost, že se v rámci Aurory podařilo dát dohromady nabitý program zaměřený právě na tyto měkké dovednosti. Zároveň věřím, že pro studenty z různých zemí bylo přínosné se navzájem poznat a sdílet své zkušenosti napříč evropskými institucemi,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná, která v Amsterdamu vedla dva workshopy zaměřené na komunikaci vědy.

PhD Akademie se zúčastnili Nina Kadášová, studující doktorát na přírodovědecké fakultě a zároveň medicínu na lékařské fakultě; Nika Tótová, doktorandka z teologické fakulty a koordinátorka Kariérního centra UP; Lenka Slavíčková z lékařské fakulty; Ivan Filipský z přírodovědecké fakulty a Denisa Kroupová, studující na Ústavu molekulární a translační medicíny, která se věnuje popularizaci vědy v Pevnosti poznání.

„PhD Akademie mi přinesla cenné rady a silnou dávku motivace do dalšího výzkumu. Dozvěděla jsem se, jak svůj výzkum posunout na vyšší úroveň – a to nejen díky lepší komunikaci vědy či efektivnějšímu psaní vědeckých publikací s využitím moderních přístupů, ale také díky spolupráci s kolegy z jiných univerzit v rámci sítě Aurora. Díky propojení se zahraničními kolegy mám nyní například větší šanci na mezinárodní spolupráci ve svém výzkumu,“ uvedla Nina Kadášová, jež se popularizaci vědy věnuje dlouhodobě, mimo jiné vytvořila nadživotní model srdce pro Pevnost poznání díky podpoře Nadačního fondu UP (psali jsme zde).

Čtyři doktorandky a jeden doktorand z UP se v rámci evropské univerzitní sítě Aurora zúčastnili týdenní PhD Akademie na Univerzitě v Amsterdamu, zaměřené na komunikaci vědy a publikační dovednosti.

Jak komunikovat vědu široké veřejnosti? Co obnáší napsání kapitoly do knihy? Má umělá inteligence své místo ve vědecké práci? A jaká specifika s sebou nese akademické psaní? To jsou jen některá z témat týdne nabitého workshopy a přednáškami v rámci PhD Akademie na Vrije Universiteit Amsterdam. Tam se sjely téměř tři desítky PhD studentů z šesti evropských škol sdružených v evropské univerzitní síti Aurora, aby pod vedením více než desítky lektorů zjistili, jak vylepšit své vědecké publikování a jak komunikovat vědu různými způsoby různým cílovým skupinám.

„Dlouhodobě se ukazuje, že pro úspěšné dokončení doktorského studia a budoucí vědeckou kariéru je vedle zvládnutí výzkumného tématu po teoretické i praktické stránce důležitý také soubor tzv. měkkých dovedností. Mezi ně patří například to, jak napsat vědeckou publikaci tak, aby měla větší šanci projít recenzním řízením, či jak efektivně komunikovat vědu a zvýšit šanci na získání finančních prostředků na výzkum. Tyto schopnosti často nejsou součástí běžného studijního kurikula. Mám proto velkou radost, že se v rámci Aurory podařilo dát dohromady nabitý program zaměřený právě na tyto měkké dovednosti. Zároveň věřím, že pro studenty z různých zemí bylo přínosné se navzájem poznat a sdílet své zkušenosti napříč evropskými institucemi,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná, která v Amsterdamu vedla dva workshopy zaměřené na komunikaci vědy.

PhD Akademie se zúčastnili Nina Kadášová, studující doktorát na přírodovědecké fakultě a zároveň medicínu na lékařské fakultě; Nika Tótová, doktorandka z teologické fakulty a koordinátorka Kariérního centra UP; Lenka Slavíčková z lékařské fakulty; Ivan Filipský z přírodovědecké fakulty a Denisa Kroupová, studující na Ústavu molekulární a translační medicíny, která se věnuje popularizaci vědy v Pevnosti poznání.

„PhD Akademie mi přinesla cenné rady a silnou dávku motivace do dalšího výzkumu. Dozvěděla jsem se, jak svůj výzkum posunout na vyšší úroveň – a to nejen díky lepší komunikaci vědy či efektivnějšímu psaní vědeckých publikací s využitím moderních přístupů, ale také díky spolupráci s kolegy z jiných univerzit v rámci sítě AURORA. Díky propojení se zahraničními kolegy mám nyní například větší šanci na mezinárodní spolupráci ve svém výzkumu,“ uvedla Nina Kadášová, jež se popularizaci vědy věnuje dlouhodobě, mimo jiné vytvořila nadživotní model srdce pro Pevnost poznání díky podpoře Nadačního fondu UP (psali jsme zde).

Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva na právnické fakultě, může jmenovat prezident republiky Petr Pavel ústavním soudcem. Splněna byla i poslední nezbytná podmínka, kdy s jeho nominací souhlasil Senát Parlamentu ČR. Významná zpráva je to i pro prestiž fakulty. Michal Bartoň je prvním absolventem obnovené olomoucké právnické fakulty, který se stane ústavním soudcem.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím,“ řekl Michal Bartoň v Senátu krátce po oznámení výsledku hlasování, ve kterém obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů.

Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu. Jeho profesní dráha není jen akademická. Zkušenost má přímo i od Ústavního soudu, kde od roku 2013 působí jako asistent. V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. 

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Vede katedru ústavního práva a je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej řídil jako předseda.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím." Michal Bartoň

Devětačtyřicetiletý akademik byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023. „Mám velkou radost z profesního úspěchu kolegy Michala Bartoně. K završení nominačního procesu mu gratuluji. Michal Bartoň je nejen respektovaným odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Jsem přesvědčen, že pro Ústavní soud bude přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

O termínu nástupu Michala Bartoně na Ústavní soud rozhodne prezident. Funkční období soudce Ústavního soudu je desetileté, s možností opakovaného jmenování. 

Ústavního soudce již PF UP mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident republiky vloni v únoru. Psali jsme zde.

Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva na právnické fakultě, může jmenovat prezident republiky Petr Pavel ústavním soudcem. Splněna byla i poslední nezbytná podmínka, kdy s jeho nominací souhlasil Senát Parlamentu ČR. Významná zpráva je to i pro prestiž fakulty. Michal Bartoň je prvním absolventem obnovené olomoucké právnické fakulty, který se stane ústavním soudcem.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím,“ řekl Michal Bartoň v Senátu krátce po oznámení výsledku hlasování, ve kterém obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů.

Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu. Jeho profesní dráha není jen akademická. Zkušenost má přímo i od Ústavního soudu, kde od roku 2013 působí jako asistent. V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. 

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Vede katedru ústavního práva a je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej řídil jako předseda.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím." Michal Bartoň

Devětačtyřicetiletý akademik byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023. „Mám velkou radost z profesního úspěchu kolegy Michala Bartoně. K završení nominačního procesu mu gratuluji. Michal Bartoň je nejen respektovaným odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Jsem přesvědčen, že pro Ústavní soud bude přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

O termínu nástupu Michala Bartoně na Ústavní soud rozhodne prezident. Funkční období soudce Ústavního soudu je desetileté, s možností opakovaného jmenování. 

Ústavního soudce již PF UP mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident republiky vloni v únoru. Psali jsme zde.

Pod šedivou oblohou proběhl na olomouckém atletickém stadionu a v přilehlých Bezručových sadech letošní, již 47. ročník Přeboru Univerzity Palackého v přespolním běhu. Závodů se zúčastnily tři stovky běžkyň a běžců a i přes chladnější počasí a občasné mrholení na nich panovala dobrá nálada a podporující atmosféra. Na nejvyšší stupně vítězů nakonec vystoupala Marcela Hloušková a Petr Bachan.

„Letošní závod byl pro mě určitě náročnější než ten loňský, minulý týden jsem totiž byla nemocná. Ale jsem ráda, že jsem běžela. Počasí nakonec vyšlo docela příjemně a užila jsem si to,“ uvedla nejrychlejší žena přeboru Marcela Hloušková z lékařské fakulty, která trať zvládla v čase 13:46,6 a obhájila tak své loňské vítězství.

Těsně za ní doběhla studentka FTK Adéla Zdražilová a jako třetí proběhla cílem Petra Bruková z přírodovědy, která stejnou pozici obsadila i vloni.

V mužské kategorii se na pomyslný trůn vrátil Petr Bachan z FTK, který univerzitní přespolní běh vyhrál v letech 2022 a 2023 a vloni doběhl druhý. Letos opět nechal všechny konkurenty za zády a do cíle doběhl s poměrně komfortním téměř půlminutovým náskokem. „Vloni jsem byl zraněný. Teď jsem ale pořádně trénoval a jsem rád, že se mi podařilo navázat na moje dřívější výhry,“ komentoval svůj výkon.

Na druhém místě skončil Jakub Tereško, třetí pak byl Jan Jašek, oba z FTK.

Nejrychlejším běžkyním a běžcům k úspěchu pogratulovala vedoucí pořádající katedry sportu Soňa Formánková a předala jim ceny, mezi kterými byly pozornosti od partnerů závodu a především Cena děkana FTK v podobě mimořádného sportovního stipendia.

„Jsem rád, že jsme to zvládli. Protože i když nás počet účastníků mile překvapil, už byl poněkud nadměrný. S ohledem na bezpečnost mužskou kategorii v příštím roce nejspíše rozdělíme na dva rozběhy, kdy v prvním by se utkali běžci o titul přeborníka, zatímco druhý by byl určen těm, kteří se účastní kvůli splnění zápočtu. S letošním ročníkem jsem ale jinak spokojen,“ řekl ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu.

Připomněl zároveň, že před závody vysokoškoláků se uskutečnily také soutěže pro čtyříctku dětí a že přebor byl kvalifikací pro akademické mistrovství ČR v přespolním běhu – Běh 17. listopadu, který se v pražské oboře Hvězda koná 15. listopadu.  

Nejrychlejší běžkyně a běžci Přeboru UP v přespolním běhu 2025

ženy:

1. Marcela Hloušková, LF – 13:46,6

2. Adéla Zdražilová, FTK – 13:47,3

3. Petra Bruková, PřF – 14:12,9

4. Tina Valeriánová, FTK – 14:42,9

5. Uhříčková Veronika, PdF – 15:06,3

muži:

1. Petr Bachan, FTK – 14:48,9

2. Jakub Tereško, FTK – 15:14,9

3. Jan Jašek, FTK – 15:21,6

4. Filip Chýle, FTK – 15:56,1

5. Jiří Pilát, FTK – 15:51,9

Pod šedivou oblohou proběhl na olomouckém atletickém stadionu a v přilehlých Bezručových sadech letošní, již 47. ročník Přeboru Univerzity Palackého v přespolním běhu. Závodů se zúčastnily tři stovky běžkyň a běžců a i přes chladnější počasí a občasné mrholení na nich panovala dobrá nálada a podporující atmosféra. Na nejvyšší stupně vítězů nakonec vystoupala Marcela Hloušková a Petr Bachan.

„Letošní závod byl pro mě určitě náročnější než ten loňský, minulý týden jsem totiž byla nemocná. Ale jsem ráda, že jsem běžela. Počasí nakonec vyšlo docela příjemně a užila jsem si to,“ uvedla nejrychlejší žena přeboru Marcela Hloušková z lékařské fakulty, která trať zvládla v čase 13:46,6 a obhájila tak své loňské vítězství.

Těsně za ní doběhla studentka FTK Adéla Zdražilová a jako třetí proběhla cílem Petra Bruková z přírodovědy, která stejnou pozici obsadila i vloni.

V mužské kategorii se na pomyslný trůn vrátil Petr Bachan z FTK, který univerzitní přespolní běh vyhrál v letech 2022 a 2023 a vloni doběhl druhý. Letos opět nechal všechny konkurenty za zády a do cíle doběhl s poměrně komfortním téměř půlminutovým náskokem. „Vloni jsem byl zraněný. Teď jsem ale pořádně trénoval a jsem rád, že se mi podařilo navázat na moje dřívější výhry,“ komentoval svůj výkon.

Na druhém místě skončil Jakub Tereško, třetí pak byl Jan Jašek, oba z FTK.

Nejrychlejším běžkyním a běžcům k úspěchu pogratulovala vedoucí pořádající katedry sportu Soňa Formánková a předala jim ceny, mezi kterými byly pozornosti od partnerů závodu a především Cena děkana FTK v podobě mimořádného sportovního stipendia.

„Jsem rád, že jsme to zvládli. Protože i když nás počet účastníků mile překvapil, už byl poněkud nadměrný. S ohledem na bezpečnost mužskou kategorii v příštím roce nejspíše rozdělíme na dva rozběhy, kdy v prvním by se utkali běžci o titul přeborníka, zatímco druhý by byl určen těm, kteří se účastní kvůli splnění zápočtu. S letošním ročníkem jsem ale jinak spokojen,“ řekl ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu.

Připomněl zároveň, že před závody vysokoškoláků se uskutečnily také soutěže pro čtyříctku dětí a že přebor byl kvalifikací pro akademické mistrovství ČR v přespolním běhu – Běh 17. listopadu, který se v pražské oboře Hvězda koná 15. listopadu.  

Nejrychlejší běžkyně a běžci Přeboru UP v přespolním běhu 2025

ženy:

1. Marcela Hloušková, LF – 13:46,6

2. Adéla Zdražilová, FTK – 13:47,3

3. Petra Bruková, PřF – 14:12,9

4. Tina Valeriánová, FTK – 14:42,9

5. Uhříčková Veronika, PdF – 15:06,3

muži:

1. Petr Bachan, FTK – 14:48,9

2. Jakub Tereško, FTK – 15:14,9

3. Jan Jašek, FTK – 15:21,6

4. Filip Chýle, FTK – 15:56,1

5. Jiří Pilát, FTK – 15:51,9

Pedagogická fakulta UP ukotvila ve své struktuře nové účelové pracoviště, Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Jeho vznik souvisí s rozšířením aktivit Centra prevence rizikové virtuální komunikace. Proč nové pracoviště vzniklo? Co nabízí a čemu se věnuje?

Senátorky a senátoři PdF UP se během květnového zasedání fakultního akademického senátu souhlasně vyjádřili k návrhu děkana Vojtecha Regece, aby se Centrum prevence rizikové virtuální komunikace transformovalo do nového Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Centrum bylo účelovým pracovištěm katedry českého jazyka a literatury, nově vzniklý institut je v organizační struktuře fakulty řazen jako fakultní účelové pracoviště. V krátkém rozhovoru se k jeho vzniku i činnosti vyjádřil jeho ředitel, profesor Kamil Kopecký, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka a literatury PdF UP.

Nové pracoviště navazuje na činnost Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). Co vedlo ke změně názvu a ukotvení?

Původní pracoviště Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP se zaměřovalo především na problematiku prevence a intervence v oblasti rizikového chování na internetu. Řešilo tedy taková témata, jakými jsou kyberšikana a další typy online agrese, sexting a kybergrooming, rizika spojená s online podvody a podobně. Jádrem aktivit byl především projekt E-Bezpečí a jeho fungování, například vzdělávací aktivity pro žáky. Postupně se však centrum začalo zaměřovat i na další témata, jakými jsou sociální sítě, digitální technologie včetně rozšířené a virtuální reality. Začalo se věnovat i umělé inteligenci. Paleta jeho témat a aktivit se rozrostla nad rámec online bezpečnosti a jeho fungování v roli účelového zařízení při katedře se stalo komplikací. Především v administrativě. Když to shrnu, název pracoviště i statut již neodpovídal realitě.

Co je cílem nově vzniklého pracoviště? O co se snaží?

Nový institut přirozeně převzal aktivity starého centra, které rozšířil o další témata. Primárně se tedy zaměřuje na výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, zabývá se tématy, jež souvisejí s digitálním světem a smysluplným a bezpečným využíváním digitálních technologií v praxi. Zkoumáme například umělou inteligenci, zjišťujeme, jak je využívána pedagogy, žáky a dalšími cílovými skupinami, zda s sebou nese nějaká rizika, věnujeme se i vývoji nástrojů, které AI využívají. Příkladem může být třeba projekt Pan Prokoukl, který jsme realizovali s Policií ČR (psali jsme zde), v této oblasti i školíme a realizujeme celou řadu projektů (CEDMO2, HumanAId apod.). 

Jde tedy o interdisciplinární pracoviště. Můžete být konkrétnější ještě v dalších tématech?   

Jak už bylo zmíněno, v poslední době se intenzivně věnujeme například umělé inteligenci. V tuto chvíli kupříkladu analyzujeme unikátní dataset z našeho posledního výzkumu, jehož se zúčastnilo více než 50 tisíc žáků. Odhalujeme v něm, kolik dětí se stalo terčem tzv. deep nudes, tedy vytvoření svlečené fotografie existující osoby s pomocí AI, kolik žáků konverzuje s AI chatboty a podobně. Intenzivně se věnujeme i rizikům AI, halucinacím AI modelů, zkreslení (bias), šíření dezinformací nebo zneužití deepfake a deepnude (více najdete zde). Zabýváme se i tématy, jež jsou spojeny s bezpečným chováním na internetu, sledujeme tedy vývoj v oblasti sextingu, internetového seznamování, online agrese a podobně. Mapujeme, k jakým posunům v této oblasti došlo, a ve spolupráci s MŠMT i chystáme legislativní úpravy v podobě nového metodického doporučení. Věnujeme se také mediální výchově a posilování mediální gramotnosti, v tomto ohledu pracujeme i na našem webu, který doplňujeme o další aktivity.

Pedagogická fakulta UP ukotvila ve své struktuře nové účelové pracoviště, Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Jeho vznik souvisí s rozšířením aktivit Centra prevence rizikové virtuální komunikace. Proč nové pracoviště vzniklo? Co nabízí a čemu se věnuje?

Senátorky a senátoři PdF UP se během květnového zasedání fakultního akademického senátu souhlasně vyjádřili k návrhu děkana Vojtecha Regece, aby se Centrum prevence rizikové virtuální komunikace transformovalo do nového Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Centrum bylo účelovým pracovištěm katedry českého jazyka a literatury, nově vzniklý institut je v organizační struktuře fakulty řazen jako fakultní účelové pracoviště. V krátkém rozhovoru se k jeho vzniku i činnosti vyjádřil jeho ředitel, profesor Kamil Kopecký, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka a literatury PdF UP.

Nové pracoviště navazuje na činnost Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). Co vedlo ke změně názvu a ukotvení?

Původní pracoviště Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP se zaměřovalo především na problematiku prevence a intervence v oblasti rizikového chování na internetu. Řešilo tedy taková témata, jakými jsou kyberšikana a další typy online agrese, sexting a kybergrooming, rizika spojená s online podvody a podobně. Jádrem aktivit byl především projekt E-Bezpečí a jeho fungování, například vzdělávací aktivity pro žáky. Postupně se však centrum začalo zaměřovat i na další témata, jakými jsou sociální sítě, digitální technologie včetně rozšířené a virtuální reality. Začalo se věnovat i umělé inteligenci. Paleta jeho témat a aktivit se rozrostla nad rámec online bezpečnosti a jeho fungování v roli účelového zařízení při katedře se stalo komplikací. Především v administrativě. Když to shrnu, název pracoviště i statut již neodpovídal realitě.

Co je cílem nově vzniklého pracoviště? O co se snaží?

Nový institut přirozeně převzal aktivity starého centra, které rozšířil o další témata. Primárně se tedy zaměřuje na výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, zabývá se tématy, jež souvisejí s digitálním světem a smysluplným a bezpečným využíváním digitálních technologií v praxi. Zkoumáme například umělou inteligenci, zjišťujeme, jak je využívána pedagogy, žáky a dalšími cílovými skupinami, zda s sebou nese nějaká rizika, věnujeme se i vývoji nástrojů, které AI využívají. Příkladem může být třeba projekt Pan Prokoukl, který jsme realizovali s Policií ČR (psali jsme zde), v této oblasti i školíme a realizujeme celou řadu projektů (CEDMO2, HumanAId apod.). 

Jde tedy o interdisciplinární pracoviště. Můžete být konkrétnější ještě v dalších tématech?   

Jak už bylo zmíněno, v poslední době se intenzivně věnujeme například umělé inteligenci. V tuto chvíli kupříkladu analyzujeme unikátní dataset z našeho posledního výzkumu, jehož se zúčastnilo více než 50 tisíc žáků. Odhalujeme v něm, kolik dětí se stalo terčem tzv. deep nudes, tedy vytvoření svlečené fotografie existující osoby s pomocí AI, kolik žáků konverzuje s AI chatboty a podobně. Intenzivně se věnujeme i rizikům AI, halucinacím AI modelů, zkreslení (bias), šíření dezinformací nebo zneužití deepfake a deepnude (více najdete zde). Zabýváme se i tématy, jež jsou spojeny s bezpečným chováním na internetu, sledujeme tedy vývoj v oblasti sextingu, internetového seznamování, online agrese a podobně. Mapujeme, k jakým posunům v této oblasti došlo, a ve spolupráci s MŠMT i chystáme legislativní úpravy v podobě nového metodického doporučení. Věnujeme se také mediální výchově a posilování mediální gramotnosti, v tomto ohledu pracujeme i na našem webu, který doplňujeme o další aktivity.

Olomouc patřila sociologické reflexi současné společnosti. Čtrnáctý ročník tradiční olomoucké podzimní sociologické konference, letos s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd, nabídl řadu odborných diskuzí, přednášek a prezentací aktuálních výzkumů českých i slovenských sociologů.

Třídenní Olomoucká sociologická konference s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd se letos zaměřila na to, jak společnost reaguje na současné krize, proměny práce, vzdělávání, rodinu i digitální technologie.

„Cílem letošní konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má nejen akademický, ale i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa,“ uvedla socioložka Helena Kubátová, hlavní organizátorka konference a zároveň vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V rámci plenárních jednání a šesti tematických sekcí zaznělo během tří dnů přes padesát příspěvků z výzkumů českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů.

„Cílem konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa.“ Helena Kubátová

„Věnovali jsme se proměnám společnosti v čase krizí a nejistot, novým podobám práce a trhu práce, společenské nerovnosti, tématům rodina a gender, důležité byly i přednášky o digitální společnosti, o nových technologiích, o mezikulturních a náboženských perspektivách, také o společnosti, kultuře a budoucnosti,“ dodala Kubátové katederní kolegyně Veronika Gigalová.

Během konference se tak hovořilo o potravinové odolnosti domácností, o osamělosti jako novém sociálnímu riziku, o demokratickém prostředí školy či o postojích k menšinám, svobodě, udržitelnosti a k vysokoškolskému vzdělávání. Tematické bloky přinesly aktuální poznatky z oblastí: platformová práce, kvalita pracovního života a hodnotová orientace v měnícím se světě práce. Debatovalo se také o osobním rozvoji pracovníků či roli odborů v současných firmách.

Účastníci konference se seznámili také s výzkumy, jež se zabývají genderově podmíněnými bariérami žen v armádě, velmi časným rodičovstvím, pěstounskou péčí romských dětí či prarodičovskou péčí.

„Přednášky se zaměřily také na metodologické výzvy online výzkumů, na využití umělé inteligence v sociologii i na etické aspekty práce se syntetickými daty,“ uzavřela Veronika Gigalová. Sociologové podle ní nabídli i reflexi náboženství po pandemii křesťanského liberalismu a pluralismu, také reflexi vztahu rodiny a náboženských praktik. V závěru konferenčního setkání pak zazněly příspěvky o kulturních a kreativních odvětvích, individualizaci v populární kultuře, sociologii budoucnosti a kritické společnosti.

Během konference byla zahájena i fotografická výstava Grupy Romana France, která tematizuje společenskou identitu a vizuální reprezentaci sociologů. Konferenci uspořádala katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pod záštitou České sociologické společnosti.

Olomouc patřila sociologické reflexi současné společnosti. Čtrnáctý ročník tradiční olomoucké podzimní sociologické konference, letos s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd, nabídl řadu odborných diskuzí, přednášek a prezentací aktuálních výzkumů českých i slovenských sociologů.

Třídenní Olomoucká sociologická konference s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd se letos zaměřila na to, jak společnost reaguje na současné krize, proměny práce, vzdělávání, rodinu i digitální technologie.

„Cílem letošní konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má nejen akademický, ale i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa,“ uvedla socioložka Helena Kubátová, hlavní organizátorka konference a zároveň vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V rámci plenárních jednání a šesti tematických sekcí zaznělo během tří dnů přes padesát příspěvků z výzkumů českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů.

„Cílem konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa.“ Helena Kubátová

„Věnovali jsme se proměnám společnosti v čase krizí a nejistot, novým podobám práce a trhu práce, společenské nerovnosti, tématům rodina a gender, důležité byly i přednášky o digitální společnosti, o nových technologiích, o mezikulturních a náboženských perspektivách, také o společnosti, kultuře a budoucnosti,“ dodala Kubátové katederní kolegyně Veronika Gigalová.

Během konference se tak hovořilo o potravinové odolnosti domácností, o osamělosti jako novém sociálnímu riziku, o demokratickém prostředí školy či o postojích k menšinám, svobodě, udržitelnosti a k vysokoškolskému vzdělávání. Tematické bloky přinesly aktuální poznatky z oblastí: platformová práce, kvalita pracovního života a hodnotová orientace v měnícím se světě práce. Debatovalo se také o osobním rozvoji pracovníků či roli odborů v současných firmách.

Účastníci konference se seznámili také s výzkumy, jež se zabývají genderově podmíněnými bariérami žen v armádě, velmi časným rodičovstvím, pěstounskou péčí romských dětí či prarodičovskou péčí.

„Přednášky se zaměřily také na metodologické výzvy online výzkumů, na využití umělé inteligence v sociologii i na etické aspekty práce se syntetickými daty,“ uzavřela Veronika Gigalová. Sociologové podle ní nabídli i reflexi náboženství po pandemii křesťanského liberalismu a pluralismu, také reflexi vztahu rodiny a náboženských praktik. V závěru konferenčního setkání pak zazněly příspěvky o kulturních a kreativních odvětvích, individualizaci v populární kultuře, sociologii budoucnosti a kritické společnosti.

Během konference byla zahájena i fotografická výstava Grupy Romana France, která tematizuje společenskou identitu a vizuální reprezentaci sociologů. Konferenci uspořádala katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pod záštitou České sociologické společnosti.

Odolnost lidí, vědy i celé společnosti – toto klíčové téma současnosti budou diskutovat vědci v rámci mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v pondělí 20. října v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP. Debatou budou provázet moderátoři pořadu Žárovky Jan Lukačevič a Pavla Hubálková. Hosty budou i vědci a vědkyně z UP.

Prix Bohemia Radio přiveze do Olomouce v rámci svého 41. ročníku, který začíná 19. října, také pořad Žárovky. Ten pravidelně přináší rozhovory s mladými tuzemskými vědci a vědkyněmi. Tématem panelové diskuze v kapli Božího Těla v pondělí 20. října od 15:00, bude odolnost.

Těšit se můžete na Veroniku Šedajovou, vědkyni z CATRIN UP, která se zabývá udržitelnými bateriemi a superkondenzátory na bázi grafenu. Veronika se mimo jiné objevila v letošním výběru Top vědkyň Česka časopisu Forbes (psali jsme zde) a vyhrála tuzemské finále prestižní soutěže Falling Walls Lab (psali jsme zde).

Do finále této soutěže se probojoval také druhý diskutující, Tomáš Malina. Ten se ve svém výzkumu na CATRIN UP věnuje využití nanočástic v medicíně. „Na Žárovky se velmi těším – odolnost beru nejen jako vědecké téma, ale i jako každodenní disciplínu, zvlášť se dvěma malými dětmi. V našem výzkumu se snažíme vyvíjet materiály, které vedou imunitu k přesné, cílené reakci s minimem vedlejších dopadů pro organismus, a současně je směřujeme tak, aby pomohly účinněji zasahovat i proti nádorovým buňkám,“ přibližuje Tomáš Malina.

Dvojici z UP doplní Filip Šlapal z Ostravské univerzity, který se věnuje parazitologii. Debatou budou provázet Pavla Hubálková a Jan Lukačevič. Vstup je zdarma, je však potřeba si své místo v hledišti předem rezervovat.

 

Prix Bohemia Radio je mezinárodní soutěžní přehlídka rozhlasové tvorby pořádaná Českým rozhlasem již 41. sezónu. Každoročně se koná v Olomouci a představuje to nejlepší z oblasti dokumentu, dramatu, reportáže a podcastu. Jeho cílem je podporovat originální autorskou tvorbu, objevovat nové tvůrčí přístupy a propojovat domácí i zahraniční rozhlasové profesionály se širokou veřejností.

Odolnost lidí, vědy i celé společnosti – toto klíčové téma současnosti budou diskutovat vědci v rámci mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v pondělí 20. října v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP. Debatou budou provázet moderátoři pořadu Žárovky Jan Lukačevič a Pavla Hubálková. Hosty budou i vědci a vědkyně z UP.

Prix Bohemia Radio přiveze do Olomouce v rámci svého 41. ročníku, který začíná 19. října, také pořad Žárovky. Ten pravidelně přináší rozhovory s mladými tuzemskými vědci a vědkyněmi. Tématem panelové diskuze v kapli Božího Těla v pondělí 20. října od 15:00, bude odolnost.

Těšit se můžete na Veroniku Šedajovou, vědkyni z CATRIN UP, která se zabývá udržitelnými bateriemi a superkondenzátory na bázi grafenu. Veronika se mimo jiné objevila v letošním výběru Top vědkyň Česka časopisu Forbes (psali jsme zde) a vyhrála tuzemské finále prestižní soutěže Falling Walls Lab (psali jsme zde).

Do finále této soutěže se probojoval také druhý diskutující, Tomáš Malina. Ten se ve svém výzkumu na CATRIN UP věnuje využití nanočástic v medicíně. „Na Žárovky se velmi těším – odolnost beru nejen jako vědecké téma, ale i jako každodenní disciplínu, zvlášť se dvěma malými dětmi. V našem výzkumu se snažíme vyvíjet materiály, které vedou imunitu k přesné, cílené reakci s minimem vedlejších dopadů pro organismus, a současně je směřujeme tak, aby pomohly účinněji zasahovat i proti nádorovým buňkám,“ přibližuje Tomáš Malina.

Dvojici z UP doplní Filip Šlapal z Ostravské univerzity, který se věnuje parazitologii. Debatou budou provázet Pavla Hubálková a Jan Lukačevič. Vstup je zdarma, je však potřeba si své místo v hledišti předem rezervovat.

 

Prix Bohemia Radio je mezinárodní soutěžní přehlídka rozhlasové tvorby pořádaná Českým rozhlasem již 41. sezónu. Každoročně se koná v Olomouci a představuje to nejlepší z oblasti dokumentu, dramatu, reportáže a podcastu. Jeho cílem je podporovat originální autorskou tvorbu, objevovat nové tvůrčí přístupy a propojovat domácí i zahraniční rozhlasové profesionály se širokou veřejností.

Univerzita Palackého má za sebou další úspěšný rok v náborové kampani, kterou potvrdila data z dotazníkového šetření mezi studentkami a studenty prvních ročníků. Do průzkumu, probíhajícího od 1. do 19. září, se zapojilo 558 respondentů. Studenti odpovídali například na otázky, jaké byly jejich motivy pro výběr studia, kde získávali informace o možnostech studia na UP nebo zda měli na rozhodnutí vliv dny otevřených dveří či veletrhy typu Gaudeamus.

„Výsledky jasně ukázaly, že největší vliv na rozhodování uchazečů mají osobní zkušenosti a přímý kontakt s univerzitou. Více než polovina studentů uvedla, že jejich rozhodnutí ovlivnila návštěva dne otevřených dveří, a takřka 45 % respondentů se shodlo, že jejich rozhodnutí pozitivně ovlivnila návštěva expozice naší univerzity na veletrzích,“ říká vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. Tato data potvrzují, že právě momenty, kdy mohou uchazeči univerzitu zažít, mají klíčový dopad na jejich volbu.

Osobní setkání doplňuje promyšlený mix online komunikace. Webové stránky pro uchazeče, sociální sítě a digitální kampaně fungují jako první kontakt a zároveň zajišťují kontinuitu informací. Tři čtvrtiny studentů uvedlo, že primárním zdrojem informací pro ně byl web univerzity a web univerzitnimesto.cz, za tím pak následovaly dny otevřených dveří (48,8 %) a sociální sítě UP (39,9 %).  

Výzkum zároveň ukázal, že uchazeče k volbě UP přitahuje i samotné prostředí a pověst univerzity. Atraktivita Olomouce, nabídka studijních oborů a celková reputace UP patří mezi nejčastěji zmiňované důvody výběru. Univerzita se tak stává nejen vzdělávací institucí, ale i komunitou, která nabízí zázemí pro osobní růst, seberealizaci a smysluplné propojení studia s životem ve městě. To dokazuje také skutečnost, že takřka 75 % respondentů odpovědělo, že UP byla jejich primární volba mezi vysokými školami.

„Dlouhodobě se nám potvrzuje, že kombinace kontaktní kampaně a online komunikace je nejefektivnější. Každý rok se setkáváme s desítkami tisíc středoškoláků, ať už na veletrzích, roadshow, na našich akcích nebo přímo ve školách, a víme, že právě osobní zkušenost s univerzitou bývá pro jejich rozhodnutí klíčová,“ shrnuje Ondřej Martínek.

Výsledky dotazníků také potvrzují, že velmi dobře u potenciálních zájemců o studium rezonuje koncept Olomouc – univerzitní město, na němž stojí uchazečská kampaň. Právě spojení „univerzitní město“ vytanulo respondentům v otázce „Co se vám vybaví, když se řekne Olomouc?“ na mysli nejčastěji. Na obdobnou otázku hledající asociace s Univerzitou Palackého odpovídali studující nejčastěji modrá barva, kvalitní obory či komunitní prostředí.

Úspěchy kampaně dokazují, že autenticita, osobní přístup a kvalitní informace jsou tím, co má i v době digitální komunikace největší sílu. Univerzita Palackého tak dál rozvíjí strategii, která spojuje to nejlepší z obou světů – moderní technologie a lidský kontakt.

Univerzita Palackého má za sebou další úspěšný rok v náborové kampani, kterou potvrdila data z dotazníkového šetření mezi studentkami a studenty prvních ročníků. Do průzkumu, probíhajícího od 1. do 19. září, se zapojilo 558 respondentů. Studenti odpovídali například na otázky, jaké byly jejich motivy pro výběr studia, kde získávali informace o možnostech studia na UP nebo zda měli na rozhodnutí vliv dny otevřených dveří či veletrhy typu Gaudeamus.

„Výsledky jasně ukázaly, že největší vliv na rozhodování uchazečů mají osobní zkušenosti a přímý kontakt s univerzitou. Více než polovina studentů uvedla, že jejich rozhodnutí ovlivnila návštěva dne otevřených dveří, a takřka 45 % respondentů se shodlo, že jejich rozhodnutí pozitivně ovlivnila návštěva expozice naší univerzity na veletrzích,“ říká vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. Tato data potvrzují, že právě momenty, kdy mohou uchazeči univerzitu zažít, mají klíčový dopad na jejich volbu.

Osobní setkání doplňuje promyšlený mix online komunikace. Webové stránky pro uchazeče, sociální sítě a digitální kampaně fungují jako první kontakt a zároveň zajišťují kontinuitu informací. Tři čtvrtiny studentů uvedlo, že primárním zdrojem informací pro ně byl web univerzity a web univerzitnimesto.cz, za tím pak následovaly dny otevřených dveří (48,8 %) a sociální sítě UP (39,9 %).  

Výzkum zároveň ukázal, že uchazeče k volbě UP přitahuje i samotné prostředí a pověst univerzity. Atraktivita Olomouce, nabídka studijních oborů a celková reputace UP patří mezi nejčastěji zmiňované důvody výběru. Univerzita se tak stává nejen vzdělávací institucí, ale i komunitou, která nabízí zázemí pro osobní růst, seberealizaci a smysluplné propojení studia s životem ve městě. To dokazuje také skutečnost, že takřka 75 % respondentů odpovědělo, že UP byla jejich primární volba mezi vysokými školami.

„Dlouhodobě se nám potvrzuje, že kombinace kontaktní kampaně a online komunikace je nejefektivnější. Každý rok se setkáváme s desítkami tisíc středoškoláků, ať už na veletrzích, roadshow, na našich akcích nebo přímo ve školách, a víme, že právě osobní zkušenost s univerzitou bývá pro jejich rozhodnutí klíčová,“ shrnuje Ondřej Martínek.

Výsledky dotazníků také potvrzují, že velmi dobře u potenciálních zájemců o studium rezonuje koncept Olomouc – univerzitní město, na němž stojí uchazečská kampaň. Právě spojení „univerzitní město“ vytanulo respondentům v otázce „Co se vám vybaví, když se řekne Olomouc?“ na mysli nejčastěji. Na obdobnou otázku hledající asociace s Univerzitou Palackého odpovídali studující nejčastěji modrá barva, kvalitní obory či komunitní prostředí.

Úspěchy kampaně dokazují, že autenticita, osobní přístup a kvalitní informace jsou tím, co má i v době digitální komunikace největší sílu. Univerzita Palackého tak dál rozvíjí strategii, která spojuje to nejlepší z obou světů – moderní technologie a lidský kontakt.

Over 500 visitors from more than 50 countries came together to meet, share and experience cultural activities, sample diverse cuisines, explore colourful cultural stands and celebrate the vibrant multicultural spirit of Palacký University Olomouc.

The beats of taiko drums blended with the aroma of Vietnamese cuisine, accompanied by children’s laughter and the rustling of Haná folk costumes. The International Haná Festival, jointly organized by the Archdiocesan Charity Olomouc and the Welcome Office at Palacký University Olomouc, became above all a lesson in closeness, in how to meet, listen and learn from one another.

Pavel Flekač, coordinator of the Welcome Office, added, “We wanted the international and domestic students at the university to feel welcome and not far from home, and I believe that this year, with the International Haná festival, we achieved that.”

On stage, European folklore alternated with rhythms and dances from distant lands, while the most engaging moments unfolded beyond the spotlight. At the calligraphy table, visitors patiently practiced their first strokes of Chinese characters; nearby, delicate origami figures took shape. Elsewhere, participants pieced together a map of the USA, guessed Italian regions and tried on traditional Asian garments. Between food stalls, language and children’s workshops thrived, while a photography exhibition quietly told stories of the charity’s projects abroad. Visitors could also mark their home countries on a world map, take pictures in a photo booth or leave a message on community boards.

“It’s great here. It’s a different country, different people, very calm. I’m really enjoying it. The beer is good; it tastes completely different from what I’m used to,” said a student from South Africa.

As the lights dimmed in the evening, one simple certainty remained. Olomouc has the strength to be a city of open exchange. The partnership between the academic and charitable worlds created a platform that connects art, education and civic engagement. Diversity here was a core value throughout the event. And the encounters, both small and large, became a dialogue that will resonate through the city’s streets for a long time to come.

“It is the moments when professional musicians from Czechia play African drums and students from Africa join them, dancing to the rhythms. This is why we do it, because these moments cannot be found anywhere else,” said Alena Vyskočilová, head of the Welcome Office.

Téměř půl tuny domácích potřeb, knih a oblečení, které se nestaly odpadem, ale na Bazaru UP naopak našly nové majitele, bezplatný cykloservis, projížďky na sdílených kolech, ukázky elektromobility, kurzy první pomoci nebo přednáška o ekologické úzkosti – tak vypadal letošní Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) na UP. Od 22. září do 3. října propojil odpovědnost k životnímu prostřední i společnosti, zdravý životní styl i univerzitní komunitu.

Letošní týden udržitelnosti nezačal skromně, ale hned celosvětovou akcí – první den semestru se totiž univerzita připojila k Mezinárodnímu dni bez aut. Dopolední program na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty přilákal téměř tři sta studentů a zaměstnanců. Nabídl bezplatný cykloservis, kávu pro ty, kteří dorazili pěšky, na kole či MHD, ukázku elektro cargo kola i krátké projížďky elektromobilem. Zájemci si mohli vyzkoušet sdílená kola Nextbike nebo se přidat ke společné projížďce po univerzitních budovách.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad.“ Miroslava Zavadil

Odpoledne se akce přesunula na náměstí Republiky, kde Udržitelná univerzita v rámci městského Dne bez aut představila veřejnosti své aktivity a ve spolupráci s Centrem aplikovaných pohybových aktivit FTK UP ukázala možnosti mobility pro osoby se specifickými potřebami.

„Den bez aut je skvělou příležitostí ukázat, že existují alternativy k individuální automobilové dopravě. Společně tak můžeme přispět k čistšímu ovzduší, menšímu hluku a příjemnějšímu městskému prostředí,“ uvedla Miroslava Zavadil z Udržitelné univerzity UP.

Během úterního odpoledne pak ožilo prostranství před hlavní menzou Bazarem UP, který umožnil studentům i zaměstnancům darovat a zdarma získat oblečení, knihy či kuchyňské vybavení; část nabídky navíc pocházela z olomouckého charitního reuse centra Druhá Dobrodruhá.

Celkem bylo sesbíráno 500 kg věcí, z toho více než 300 kg tvořil textil a doplňky, zbytek pak kuchyňské nádobí a knihy.

Své nové majitele našly téměř všechny domácí potřeby a nádobí, přibližně třetina textilu a obuvi a polovina knih. Asi 30 kg oblečení po akci putovalo do charitativního second handu nadace Moment, který ze svého zisku podporuje neziskovky. Další část je do konce října k dispozici pro zaměstnance UP a studenty ve Studentském klubu na Zbrojnici.

V dalších dnech byly na programu ETUR, který pořádala Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami UP a jejich ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery, workshopy první pomoci, během nichž si účastníci mohli prakticky vyzkoušet základní záchranné úkony i práci s defibrilátorem. V Divadle na cucky se konala beseda o ekologické úzkosti s psychologem Matějem Mičulkou, kterou doplnila diskuse o tom, jak zvládat environmentální stres a přetlak informací o klimatické krizi. Na Konviktu zase proběhla konference Jíme lokálně, myslíme globálně, zaměřená na udržitelné stravování, a nechyběly ani lekce jógy.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad,“ dodala Miroslava Zavadil. „Velmi nás těší také pozitivní reakce studentů a zaměstnanců.“

Téměř půl tuny domácích potřeb, knih a oblečení, které se nestaly odpadem, ale na Bazaru UP naopak našly nové majitele, bezplatný cykloservis, projížďky na sdílených kolech, ukázky elektromobility, kurzy první pomoci nebo přednáška o ekologické úzkosti – tak vypadal letošní Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) na UP. Od 22. září do 3. října propojil odpovědnost k životnímu prostřední i společnosti, zdravý životní styl i univerzitní komunitu.

Letošní týden udržitelnosti nezačal skromně, ale hned celosvětovou akcí – první den semestru se totiž univerzita připojila k Mezinárodnímu dni bez aut. Dopolední program na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty přilákal téměř tři sta studentů a zaměstnanců. Nabídl bezplatný cykloservis, kávu pro ty, kteří dorazili pěšky, na kole či MHD, ukázku elektro cargo kola i krátké projížďky elektromobilem. Zájemci si mohli vyzkoušet sdílená kola Nextbike nebo se přidat ke společné projížďce po univerzitních budovách.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad.“ – Miroslava Zavadil

Odpoledne se akce přesunula na náměstí Republiky, kde Udržitelná univerzita v rámci městského Dne bez aut představila veřejnosti své aktivity a ve spolupráci s Centrem aplikovaných pohybových aktivit FTK UP ukázala možnosti mobility pro osoby se specifickými potřebami.

„Den bez aut je skvělou příležitostí ukázat, že existují alternativy k individuální automobilové dopravě. Společně tak můžeme přispět k čistšímu ovzduší, menšímu hluku a příjemnějšímu městskému prostředí,“ uvedla Miroslava Zavadil z Udržitelné univerzity UP.

Během úterního odpoledne pak ožilo prostranství před hlavní menzou Bazarem UP, který umožnil studentům i zaměstnancům darovat a zdarma získat oblečení, knihy či kuchyňské vybavení; část nabídky navíc pocházela z olomouckého charitního reuse centra Druhá Dobrodruhá.

Celkem bylo sesbíráno 500 kg věcí, z toho více než 300 kg tvořil textil a doplňky, zbytek pak kuchyňské nádobí a knihy.

Své nové majitele našly téměř všechny domácí potřeby a nádobí, přibližně třetina textilu a obuvi a polovina knih. Asi 30 kg oblečení po akci putovalo do charitativního second handu nadace Moment, který ze svého zisku podporuje neziskovky. Další část je do konce října k dispozici pro zaměstnance UP a studenty ve Studentském klubu na Zbrojnici.

V dalších dnech byly na programu ETUR, který pořádala Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami UP a jejich ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery, workshopy první pomoci, během nichž si účastníci mohli prakticky vyzkoušet základní záchranné úkony i práci s defibrilátorem. V Divadle na cucky se konala beseda o ekologické úzkosti s psychologem Matějem Mičulkou, kterou doplnila diskuse o tom, jak zvládat environmentální stres a přetlak informací o klimatické krizi. Na Konviktu zase proběhla konference Jíme lokálně, myslíme globálně, zaměřená na udržitelné stravování, a nechyběly ani lekce jógy.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad,“ dodala Miroslava Zavadil. „Velmi nás těší také pozitivní reakce studentů a zaměstnanců.“