Agregátor zdrojů

Umělý člověk, umělá reprodukce, umělá inteligence… aneb „umělost“ v různých podobách je tématem přednášek spolku profesorů Filozofické fakulty UP a jejích přátel Societas cognitorum. Cyklus, který zahrnuje deset vystoupení, začíná 18. února a potrvá do 22. dubna.

Aktivity profesorského spolku, který již několik let pořádá po studenty i veřejnost přednášky svých členů a odborníků z různých vědních oblastí, přerušila nejprve covidová pandemie a posléze i skon jeho prezidenta profesora Josefa Jařaba. Nyní se akademická vystoupení opět vrací. „Chceme cyklem interdisciplinárních přednášek, které jsou jako vždy určeny studentům, akademickým kolegům i široké veřejnosti, oslavit 15. výročí založení naší společnosti a uctít památku našeho prezidenta Josefa Jařaba. Zároveň si chceme také vyzkoušet, zda nejklasičtější univerzitní forma – přednáška – i v dnešní změněné krajině akademických metod stále ještě táhne a má šanci oslovit publikum. Zvolili jsme prudce žhavé téma, na něž ovšem hodláme pohlédnout prizmatem našich klasických disciplín,“ řekla germanistka profesorka Ingeborg Fialová.

V posluchárně filozofické fakulty se tak během února, března a dubna bude „umělost“ zkoumat z pohledu nových technologií, jazyka, filozofie, filmu, malířství, hudby, matematiky či etiky lidské reprodukce. Řeč bude ale i o rizicích, která rozvoj umělé inteligence doprovází.

Přednášky na počest Josefa Jařaba a k 15. výročí založení Societas cognitorum se konají vždy v úterý od 16:45 do 18:15. Přednáší se v posluchárně 2.39 FF UP na Křížkovského 10. Vstup je volný.

18. 2. Ivan Blecha: Některé filozofické aspekty umělé inteligence

25. 2. Tomáš Fürst: Umělá inteligence z hlediska matematiky

 4. 3. Lubomír Machala: Nová česká literatura a nové komunikační technologie

11. 3. Kamil Kopecký: Rizika umělé inteligence

18. 3. Ondřej Bláha: Stručné dějiny umělých jazyků

25. 3. Oldřich Uličný: Spisovné jazyky jako civilizační a hodnotové konstrukty (se zvláštním zřetelem k mluvené podobě češtiny)

  1. 4. Jan Vičar: Umělá inteligence a estetická a umělecká hodnota v hudbě

  8. 4. Martin Jiroušek: Umělý člověk – Golem a film

15. 4. Martin Procházka: Etika lidské reprodukce

22. 4. Ladislav Daniel: Umělá inteligence a malířství

Umělý člověk, umělá reprodukce, umělá inteligence… aneb „umělost“ v různých podobách je tématem přednášek spolku profesorů Filozofické fakulty UP a jejích přátel Societas cognitorum. Cyklus, který zahrnuje deset vystoupení, začíná 18. února a potrvá do 22. dubna.

Aktivity profesorského spolku, který již několik let pořádá po studenty i veřejnost přednášky svých členů a odborníků z různých vědních oblastí, přerušila nejprve covidová pandemie a posléze i skon jeho prezidenta profesora Josefa Jařaba. Nyní se akademická vystoupení opět vrací. „Chceme cyklem interdisciplinárních přednášek, které jsou jako vždy určeny studentům, akademickým kolegům i široké veřejnosti, oslavit 15. výročí založení naší společnosti a uctít památku našeho prezidenta Josefa Jařaba. Zároveň si chceme také vyzkoušet, zda nejklasičtější univerzitní forma – přednáška – i v dnešní změněné krajině akademických metod stále ještě táhne a má šanci oslovit publikum. Zvolili jsme prudce žhavé téma, na něž ovšem hodláme pohlédnout prizmatem našich klasických disciplín,“ řekla germanistka profesorka Ingeborg Fialová.

V posluchárně filozofické fakulty se tak během února, března a dubna bude „umělost“ zkoumat z pohledu nových technologií, jazyka, filozofie, filmu, malířství, hudby, matematiky či etiky lidské reprodukce. Řeč bude ale i o rizicích, která rozvoj umělé inteligence doprovází.

Přednášky na počest Josefa Jařaba a k 15. výročí založení Societas cognitorum se konají vždy v úterý od 16:45 do 18:15. Přednáší se v posluchárně 2.39 FF UP na Křížkovského 10. Vstup je volný.

18. 2. Ivan Blecha: Některé filozofické aspekty umělé inteligence

25. 2. Tomáš Fürst: Umělá inteligence z hlediska matematiky

 4. 3. Lubomír Machala: Nová česká literatura a nové komunikační technologie

11. 3. Kamil Kopecký: Rizika umělé inteligence

18. 3. Ondřej Bláha: Stručné dějiny umělých jazyků

25. 3. Oldřich Uličný: Spisovné jazyky jako civilizační a hodnotové konstrukty (se zvláštním zřetelem k mluvené podobě češtiny)

  1. 4. Jan Vičar: Umělá inteligence a estetická a umělecká hodnota v hudbě

  8. 4. Martin Jiroušek: Umělý člověk – Golem a film

15. 4. Martin Procházka: Etika lidské reprodukce

22. 4. Ladislav Daniel: Umělá inteligence a malířství

Průřez problematikou echokardiografie od základního nastavení ultrazvuku až po vyšetření zaměřená na konkrétní onemocnění srdce a cév nabídly Olomoucké echo kurzy. Vzdělávací akce vedená špičkami oboru z českých kardiocenter se letos po několika letech vrátila na Lékařskou fakultu UP a rozrostla se o modul zaměřený na lékaře intenzivní péče a anesteziology.

Třídenního programu, který krátkou zdravicí zahájil děkan fakulty Milan Kolář, se v prostorách fakulty zúčastnilo osm desítek lékařek a lékařů. Čekaly na ně jak teoretické přednášky, tak praktické ukázky, během nichž si mohli konkrétní vyšetření vyzkoušet na figurantech. Hovořilo se nejen o nastavení přístroje a ergonomii při práci s ultrazvukem, ale také o využívání 3D echokardiografie, vyšetřování základních mitrálních a aortálních vad či onemocnění, jako je intrakardiální trombóza, infekční endokarditida nebo plicní hypertenze.

„Smyslem je dát účastníkům přehled o současných možnostech echokardiografie a praktických aplikacích ultrazvuku v kardiologii. Opět se nám podařilo pozvat jako vyučující špičkové odborníky, koryfeje této oblasti, z kardiocenter napříč celou Českou republikou. Novinkou letošního ročníku bylo rozšíření o jeden den zaměřený na základní ultrazvukové vyšetření pacienta v intenzivní péči pro intenzivisty a anesteziology. Zájem ze strany lékařů byl obrovský, kapacitu jsme měli naplněnou během 24 hodin od otevření registrací,“ uvedl Dan Marek z I. interní kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který akci společně s přednostkou Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FNOL Olgou Klementovou odborně garantoval.

Echo kurzy, které jsou svým záběrem napříč echokardiografií zajímavou vzdělávací příležitostí pro lékaře připravující se na kardiologickou atestaci, odborníci z I. interní kliniky poprvé uspořádali na lékařské fakultě před třinácti lety. Postupem času kurzy probíhaly i na dalších místech v regionu a rostlo povědomí o nich. „Jde o již poměrně vyhlášenou akci, které se účastní nejen lékaři z ČR a ze Slovenska, ale měli jsme i účastníky z Rakouska či Anglie,“ dodal docent Marek.

Průřez problematikou echokardiografie od základního nastavení ultrazvuku až po vyšetření zaměřená na konkrétní onemocnění srdce a cév nabídly Olomoucké echo kurzy. Vzdělávací akce vedená špičkami oboru z českých kardiocenter se letos po několika letech vrátila na Lékařskou fakultu UP a rozrostla se o modul zaměřený na lékaře intenzivní péče a anesteziology.

Třídenního programu, který krátkou zdravicí zahájil děkan fakulty Milan Kolář, se v prostorách fakulty zúčastnilo osm desítek lékařek a lékařů. Čekaly na ně jak teoretické přednášky, tak praktické ukázky, během nichž si mohli konkrétní vyšetření vyzkoušet na figurantech. Hovořilo se nejen o nastavení přístroje a ergonomii při práci s ultrazvukem, ale také o využívání 3D echokardiografie, vyšetřování základních mitrálních a aortálních vad či onemocnění, jako je intrakardiální trombóza, infekční endokarditida nebo plicní hypertenze.

„Smyslem je dát účastníkům přehled o současných možnostech echokardiografie a praktických aplikacích ultrazvuku v kardiologii. Opět se nám podařilo pozvat jako vyučující špičkové odborníky, koryfeje této oblasti, z kardiocenter napříč celou Českou republikou. Novinkou letošního ročníku bylo rozšíření o jeden den zaměřený na základní ultrazvukové vyšetření pacienta v intenzivní péči pro intenzivisty a anesteziology. Zájem ze strany lékařů byl obrovský, kapacitu jsme měli naplněnou během 24 hodin od otevření registrací,“ uvedl Dan Marek z I. interní kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který akci společně s přednostkou Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FNOL Olgou Klementovou odborně garantoval.

Echo kurzy, které jsou svým záběrem napříč echokardiografií zajímavou vzdělávací příležitostí pro lékaře připravující se na kardiologickou atestaci, odborníci z I. interní kliniky poprvé uspořádali na lékařské fakultě před třinácti lety. Postupem času kurzy probíhaly i na dalších místech v regionu a rostlo povědomí o nich. „Jde o již poměrně vyhlášenou akci, které se účastní nejen lékaři z ČR a ze Slovenska, ale měli jsme i účastníky z Rakouska či Anglie,“ dodal docent Marek.

Pochopit složité principy domestikace rostlin chtějí v novém výzkumném projektu vědci z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. Výsledky jejich bádání zaměřeného na zrychlenou evoluci rostlin, která se odehrávala pod taktovkou člověka, by v době měnícího se klimatu mohly přispět k domestikaci nových druhů plodin. Vědci budou při výzkumu spolupracovat s odborníky z  University of Vermont a University of California ve Spojených státech a také týmem Petra Bednáře z katedry analytické chemie. Projekt je rozvržen na 46 měsíců. Práci vědců finančně podpořilo téměř 10 miliony korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Výzkumný projekt je postaven na srovnávací analýze vzorků cizrny, čočky a hrachu pocházejících z oblasti Blízkého východu a fazolí pocházející ze Střední Ameriky. Tyto rostliny byly nezávisle na sobě podrobeny domestikaci, tedy procesu přeměny planých rostlinných druhů na kulturní plodiny. „Porovnáme jejich biologickou podstatu a genetické mechanismy zodpovědné za dva hlavní domestikační znaky - dormanci semen a pukavost lusku napříč druhy,“ uvádí Petr Smýkal z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. V případě těchto druhů luskovin mají vědci k dispozici odlišné množství poznatků o domestikačních mechanismech. „A právě jejich kombinace nám umožní porovnat a identifikovat faktory, které k domestikaci přispěly,“ podotýká botanik.

Zemědělství patří k nejvýznamnějším milníkům v historii lidstva. S jeho vznikem pravěcí lidé začali postupně měnit plané rostliny v kulturní plodiny, které nyní tvoří základ našeho jídelníčku. Tento proces, známý jako domestikace, lze považovat za zrychlenou formu evoluce, při které klíčovou roli hraje přírodní výběr i cílené šlechtění člověkem. Díky tomu získaly rostliny v poměrně krátkém časovém úseku nové vlastnosti, které je odlišují od jejich planých předků. Tyto znaky rostlin vědci souhrnně nazývají domestikační syndrom. Patří mezi ně například ztráta tzv. dormance semen, což je laicky řečeno „spící stav“ semen. „Pokud mají semena domestikovaných plodin dostatek vláhy, tak klíčí okamžitě po vysetí. Naopak semena planých druhů díky dormanci klíčí až při vhodných podmínkách okolního prostředí,“ říká Petr Smýkal. Dalším znakem domestikovaných rostlin je větší velikost jejich semen, což zvyšuje pravděpodobnost přežití a také lepší sklizeň. Ztráta přirozeného způsobu šíření semen vedla například u domestikovaných obilovin k omezení rozpadu klasu, což výrazně usnadňuje sklizeň.

„Přestože jsou luštěniny významným zdrojem bílkovin, o jejich domestikaci stále víme poměrně málo. I u těchto rostlin lze ale identifikovat typické domestikační znaky, jako je změna tvaru rostliny, omezení praskání lusků nebo změny v klíčení semen,“ doplňuje Petr Smýkal. Nejnovější genomické studie hrachu, čočky a cizrny vědcům umožňují porovnat tyto plodiny a hledat genetické faktory, které v minulosti ovlivnily jejich vývoj a domestikaci. Díky moderním vědeckým metodám, jako jsou genomická a metabolomická analýza, získávají odborníci podrobnější informace o tom, jak se rostliny v průběhu domestikace měnily.

Nový výzkumný projekt se zaměří na fyzikální dormanci semen, která souvisí s nepropustností osemení pro vodu. Tato vlastnost je běžná u divokých předků luštěnin, ale u kulturních druhů se snižuje. „Porozumění těmto mechanismům otevírá dveře k dalšímu vylepšování plodin. Například může pomoci šlechtit nové odrůdy, které budou lépe odolávat stresům prostředí, snadněji klíčit nebo je bude možné lépe zpracovávat v potravinářském průmyslu,“ dodává Petr Smýkal. Druhým studovaným znakem bude pukavost lusku, která byla u domestikovaných plodin také odstraněna,  aby se zamezilo ztrátám při sklizni.

Vědci nyní nejen studují minulost domestikace, ale také hledají způsoby, jak ji využít pro budoucnost. Zaměřují se na přeměnu dosud nevyužívaných rostlin na nové kulturní plodiny. Díky genetickým úpravám by lze vyšlechtit odolnější a výživnější plodiny, které by mohly pomoci zajistit dostatek potravy i v podmínkách měnícího se klimatu. „Výzkum domestikace je tedy nejen pohledem do minulosti, ale také klíčem k budoucnosti udržitelného zemědělství. S každým novým objevem se přibližujeme k možnosti lépe využívat genetický potenciál rostlin a přizpůsobit je potřebám moderního světa,“ uvádí Petr Smýkal.

Pracoviště prof. E. von Wettberga (University of Vermont) a Dr. Trevise Parkera (University of California, Davis) se dlouhodobě zabývají genetickou diverzitou cizrny, čočky a fazolu, což doplňuje výzkum týmu prof. P. Smýkala (UP) zaměřeného na hrách. Všechna tři pracoviště spojuje výzkum domestikace luskovin. Spolupráce s prof. E. von Wettbergem byla navázána během Fulbrightova pobytu Petra Smýkala (2018/19), kdy byla získána prvotní data o dormanci semen čočky a cizrny, na něž tento projekt navazuje. Laboratoř Dr. Parkera se specializuje na pukavost lusků fazolu, zatímco tým prof. von Wettberga je lídrem v genomice cizrny a podílí se na sekvenování planých druhů cizrny a čočky.

Pochopit složité principy domestikace rostlin chtějí v novém výzkumném projektu vědci z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. Výsledky jejich bádání zaměřeného na zrychlenou evoluci rostlin, která se odehrávala pod taktovkou člověka, by v době měnícího se klimatu mohly přispět k domestikaci nových druhů plodin. Vědci budou při výzkumu spolupracovat s odborníky z  University of Vermont a University of California ve Spojených státech a také týmem Petra Bednáře z katedry analytické chemie. Projekt je rozvržen na 46 měsíců. Práci vědců finančně podpořilo téměř 10 miliony korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Výzkumný projekt je postaven na srovnávací analýze vzorků cizrny, čočky a hrachu pocházejících z oblasti Blízkého východu a fazolí pocházející ze Střední Ameriky. Tyto rostliny byly nezávisle na sobě podrobeny domestikaci, tedy procesu přeměny planých rostlinných druhů na kulturní plodiny. „Porovnáme jejich biologickou podstatu a genetické mechanismy zodpovědné za dva hlavní domestikační znaky - dormanci semen a pukavost lusku napříč druhy,“ uvádí Petr Smýkal z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. V případě těchto druhů luskovin mají vědci k dispozici odlišné množství poznatků o domestikačních mechanismech. „A právě jejich kombinace nám umožní porovnat a identifikovat faktory, které k domestikaci přispěly,“ podotýká botanik.

Zemědělství patří k nejvýznamnějším milníkům v historii lidstva. S jeho vznikem pravěcí lidé začali postupně měnit plané rostliny v kulturní plodiny, které nyní tvoří základ našeho jídelníčku. Tento proces, známý jako domestikace, lze považovat za zrychlenou formu evoluce, při které klíčovou roli hraje přírodní výběr i cílené šlechtění člověkem. Díky tomu získaly rostliny v poměrně krátkém časovém úseku nové vlastnosti, které je odlišují od jejich planých předků. Tyto znaky rostlin vědci souhrnně nazývají domestikační syndrom. Patří mezi ně například ztráta tzv. dormance semen, což je laicky řečeno „spící stav“ semen. „Pokud mají semena domestikovaných plodin dostatek vláhy, tak klíčí okamžitě po vysetí. Naopak semena planých druhů díky dormanci klíčí až při vhodných podmínkách okolního prostředí,“ říká Petr Smýkal. Dalším znakem domestikovaných rostlin je větší velikost jejich semen, což zvyšuje pravděpodobnost přežití a také lepší sklizeň. Ztráta přirozeného způsobu šíření semen vedla například u domestikovaných obilovin k omezení rozpadu klasu, což výrazně usnadňuje sklizeň.

„Přestože jsou luštěniny významným zdrojem bílkovin, o jejich domestikaci stále víme poměrně málo. I u těchto rostlin lze ale identifikovat typické domestikační znaky, jako je změna tvaru rostliny, omezení praskání lusků nebo změny v klíčení semen,“ doplňuje Petr Smýkal. Nejnovější genomické studie hrachu, čočky a cizrny vědcům umožňují porovnat tyto plodiny a hledat genetické faktory, které v minulosti ovlivnily jejich vývoj a domestikaci. Díky moderním vědeckým metodám, jako jsou genomická a metabolomická analýza, získávají odborníci podrobnější informace o tom, jak se rostliny v průběhu domestikace měnily.

Nový výzkumný projekt se zaměří na fyzikální dormanci semen, která souvisí s nepropustností osemení pro vodu. Tato vlastnost je běžná u divokých předků luštěnin, ale u kulturních druhů se snižuje. „Porozumění těmto mechanismům otevírá dveře k dalšímu vylepšování plodin. Například může pomoci šlechtit nové odrůdy, které budou lépe odolávat stresům prostředí, snadněji klíčit nebo je bude možné lépe zpracovávat v potravinářském průmyslu,“ dodává Petr Smýkal. Druhým studovaným znakem bude pukavost lusku, která byla u domestikovaných plodin také odstraněna,  aby se zamezilo ztrátám při sklizni.

Vědci nyní nejen studují minulost domestikace, ale také hledají způsoby, jak ji využít pro budoucnost. Zaměřují se na přeměnu dosud nevyužívaných rostlin na nové kulturní plodiny. Díky genetickým úpravám by lze vyšlechtit odolnější a výživnější plodiny, které by mohly pomoci zajistit dostatek potravy i v podmínkách měnícího se klimatu. „Výzkum domestikace je tedy nejen pohledem do minulosti, ale také klíčem k budoucnosti udržitelného zemědělství. S každým novým objevem se přibližujeme k možnosti lépe využívat genetický potenciál rostlin a přizpůsobit je potřebám moderního světa,“ uvádí Petr Smýkal.

Pracoviště prof. E. von Wettberga (University of Vermont) a Dr. Trevise Parkera (University of California, Davis) se dlouhodobě zabývají genetickou diverzitou cizrny, čočky a fazolu, což doplňuje výzkum týmu prof. P. Smýkala (UP) zaměřeného na hrách. Všechna tři pracoviště spojuje výzkum domestikace luskovin. Spolupráce s prof. E. von Wettbergem byla navázána během Fulbrightova pobytu Petra Smýkala (2018/19), kdy byla získána prvotní data o dormanci semen čočky a cizrny, na něž tento projekt navazuje. Laboratoř Dr. Parkera se specializuje na pukavost lusků fazolu, zatímco tým prof. von Wettberga je lídrem v genomice cizrny a podílí se na sekvenování planých druhů cizrny a čočky.

K efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení odolnosti rostlin či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT, na němž pracují výzkumníci pod vedením Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého ve spolupráci s komerčními partnery. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci během čtyř let zaměří například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí.

„V předchozích letech se ve vědecko-výzkumných centrech Univerzity Palackého podařilo dosáhnout řady výsledků, které mají velkou šanci uplatnit se v praxi. Proto jsme se propojili se dvěma inovačními firmami v regionu a budeme spolupracovat na přípravě nových postupů a materiálů s cílem zavést do praxe nové technologie, které umožní intenzivní a efektivní pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech,“ uvedl hlavní řešitel Ivo Frébort z CATRIN. Kromě vysokoškolského ústavu se do projektu zapojí také Přírodovědecká fakulta UP, komerční sféru zastupují firmy AGRO Haná a Geschur Medical. Společně zúročí znalosti a předchozí výsledky z materiálového výzkumu a výzkumu nových uhlíkových materiálů, které vědci na Univerzitě Palackého vyvinuli.

Projekt má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu zejména v odvětvích inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, které náleží mezi klíčová odvětví aplikací a inovačních témat na regionální i národní úrovni. Inovace mají pomoci například ke snížení nákladů na osvětlení ve skleníkových farmách při zachování produktivity rostlin. K tomu budou sloužit například ekologicky bezpečné luminiscenční solární koncentrátory vyvinuté v CATRIN, které se využívají pro sběr slunečního světla.

„Pro hydroponické pěstování rostlin připravíme nové materiály pro čištění, recyklaci a monitoring živných roztoků. Zaměříme se i na využití nových materiálů pro sledování fyziologického stavu hydroponicky pěstovaných rostlin, takzvaný biosenzing. Díky tomu bude možné včas odhalit i případný výskyt patogenů,“ objasnila další z aktivit Nuria De Diego z CATRIN.

Ve snaze snížit množství používaných chemických přípravků při polním pěstování výzkumníci připraví růstové regulátory způsobem, který umožní pozvolné uvolňování účinné látky. Jeden z týmů zaměří svoji pozornost i na technické konopí, a sice na zvýšení jeho odolnosti vůči stresovým podmínkám. To by měly podpořit nové biostimulační přípravky. Pro zlepšení ekonomiky pěstování léčebného konopí odborníci navrhnou postup pro zhodnocení biologického odpadu dodatečnou izolací bioaktivních látek.

Projekt s názvem INTERMAT (Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicínské praxi) potrvá do konce roku 2028.

K efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení odolnosti rostlin či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT, na němž pracují výzkumníci pod vedením Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého ve spolupráci s komerčními partnery. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci během čtyř let zaměří například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí.

„V předchozích letech se ve vědecko-výzkumných centrech Univerzity Palackého podařilo dosáhnout řady výsledků, které mají velkou šanci uplatnit se v praxi. Proto jsme se propojili se dvěma inovačními firmami v regionu a budeme spolupracovat na přípravě nových postupů a materiálů s cílem zavést do praxe nové technologie, které umožní intenzivní a efektivní pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech,“ uvedl hlavní řešitel Ivo Frébort z CATRIN. Kromě vysokoškolského ústavu se do projektu zapojí také Přírodovědecká fakulta UP, komerční sféru zastupují firmy AGRO Haná a Geschur Medical. Společně zúročí znalosti a předchozí výsledky z materiálového výzkumu a výzkumu nových uhlíkových materiálů, které vědci na Univerzitě Palackého vyvinuli.

Projekt má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu zejména v odvětvích inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, které náleží mezi klíčová odvětví aplikací a inovačních témat na regionální i národní úrovni. Inovace mají pomoci například ke snížení nákladů na osvětlení ve skleníkových farmách při zachování produktivity rostlin. K tomu budou sloužit například ekologicky bezpečné luminiscenční solární koncentrátory vyvinuté v CATRIN, které se využívají pro sběr slunečního světla.

„Pro hydroponické pěstování rostlin připravíme nové materiály pro čištění, recyklaci a monitoring živných roztoků. Zaměříme se i na využití nových materiálů pro sledování fyziologického stavu hydroponicky pěstovaných rostlin, takzvaný biosenzing. Díky tomu bude možné včas odhalit i případný výskyt patogenů,“ objasnila další z aktivit Nuria De Diego z CATRIN.

Ve snaze snížit množství používaných chemických přípravků při polním pěstování výzkumníci připraví růstové regulátory způsobem, který umožní pozvolné uvolňování účinné látky. Jeden z týmů zaměří svoji pozornost i na technické konopí, a sice na zvýšení jeho odolnosti vůči stresovým podmínkám. To by měly podpořit nové biostimulační přípravky. Pro zlepšení ekonomiky pěstování léčebného konopí odborníci navrhnou postup pro zhodnocení biologického odpadu dodatečnou izolací bioaktivních látek.

Projekt s názvem INTERMAT (Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicínské praxi) potrvá do konce roku 2028.

Moderní zázemí pro studenty i pedagogy. To je cíl rekonstrukce hlavního objektu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého na Žižkově náměstí. Stavbu fakulta předá zhotoviteli již na konci února, hotovo by mělo být na konci ledna 2026.

Hlavní budova Pedagogické fakulty UP stojí na olomouckém Žižkově náměstí od třicátých let minulého století. Kdysi sloužila potřebám armády. Univerzita Palackého ji převzala na počátku devadesátých let a postupně prostory objektu adaptovala pro své potřeby. Rekonstrukce však nikdy neprobíhala v takovém rozsahu, jaký je nyní připraven.

„Máme před sebou vizi moderní budovy uzpůsobené pro vzdělávání ve 21. století. Naším cílem je zrekonstruovat budovu tak, aby splňovala podmínky pro moderní výuku. Chceme provzdušnit, prosvětlit prostory chodeb i schodiště a zrekonstruovat stávající, již nevyhovující prostory učeben. Myslíme přitom také na větší bezpečnost a pohodlí studentů a nezapomínáme ani na studenty se specifickými potřebami, tedy na nezbytné bezbariérové úpravy,“ řekl Vojtech Regec, děkan PdF UP.  

Stavební práce, které započnou na konci února, jsou rozděleny do dvou etap, aby bylo možné vždy uzavřít pouze jednu část budovy. Zahrnou rovněž komplexní opravu středové části budovy. Přestavbou projdou nejen vnitřní prostory fakulty, ale projeví se i na celkovém vzhledu budovy. Jednotlivá patra propojí nové výtahy a současně dojde k vybudování nového schodiště ve středové části, které zajistí snadnější obsluhu pátého podlaží. Budou vyměněny podlahy a osvětlení v učebnách. Zároveň dojde ke zlepšení akustiky a doplnění elektroinstalace v učebnách, případně zatemnění oken. Kvůli vyšší úrovni bezpečnosti bude do objektu doplněn i elektronický požární systém a evakuační rozhlas. Fakulta využije také nové architektonické prvky a upraví i hlavní vstup do budovy.

„Těšíme se, že se původně vojenský objekt konečně promění v moderní univerzitní stavbu, která naváže na dostavbu fakulty z roku 2013. Všechny práce se uskuteční za jejího plného provozu,“ dodal děkan PdF UP.

Zdůraznil přitom, že si rekonstrukce vyžádá maximální vzájemnou spolupráci. Do objektu se bude možné dostat pouze ze dvorů z ulice 17. listopadu, respektive z ulice Jiřího z Poděbrad, případně přímo vchodem z ulice Jiřího z Poděbrad (jen na zaměstnaneckou či studentskou kartu).  

„Apeluji na vzájemnou toleranci, nebude to jednoduché období. Je samozřejmé, že budeme muset respektovat omezení a vyrovnat se s organizačními nároky stavby. Rekonstruovat se bude vždy jedna část budovy, druhá se bude využívat. Mírně jsme proto posunuli praxe a provedli některé změny, ale jinak by výuka měla probíhat tak, jak je v daném semestru naplánována,“ doplnil Vojtech Regec. Rekonstrukce rovněž omezí parkovací možnosti u fakulty a pracovníci budou ve větší míře využívat parkování v areálu Envelopy.

Pokud jde o prostory k výuce, bude fakulta využívat nejen místa té části objektu, jež v danou chvíli nebude pod náporem rekonstrukce, ale i další části fakulty, jež jsou umístěny v Uměleckém centru UP či v objektu v Purkrabské ulici. Děkan Regec v této souvislosti velmi ocenil pomoc přírodovědecké a filozofické fakulty, které v rámci svých možností pomohly s chybějícími učebnami pro výuku PdF UP.

Celkové náklady na opravu, kterou provede společnost Metrostav DIZ, s. r. o., vyjdou na více než sto osmdesát milionů korun. Část finančních prostředků uhradí dotace z Evropské unie a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Téměř polovinu nákladů uhradí fakulta ze svých finančních prostředků. O rekonstrukci i jejím harmonogramu informuje PdF UP pravidelně zde.

Moderní zázemí pro studenty i pedagogy. To je cíl rekonstrukce hlavního objektu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého na Žižkově náměstí. Stavbu fakulta předá zhotoviteli již na konci února, hotovo by mělo být na konci ledna 2026.

Hlavní budova Pedagogické fakulty UP stojí na olomouckém Žižkově náměstí od třicátých let minulého století. Kdysi sloužila potřebám armády. Univerzita Palackého ji převzala na počátku devadesátých let a postupně prostory objektu adaptovala pro své potřeby. Rekonstrukce však nikdy neprobíhala v takovém rozsahu, jaký je nyní připraven.

„Máme před sebou vizi moderní budovy uzpůsobené pro vzdělávání ve 21. století. Naším cílem je zrekonstruovat budovu tak, aby splňovala podmínky pro moderní výuku. Chceme provzdušnit, prosvětlit prostory chodeb i schodiště a zrekonstruovat stávající, již nevyhovující prostory učeben. Myslíme přitom také na větší bezpečnost a pohodlí studentů a nezapomínáme ani na studenty se specifickými potřebami, tedy na nezbytné bezbariérové úpravy,“ řekl Vojtech Regec, děkan PdF UP.  

Stavební práce, které započnou na konci února, jsou rozděleny do dvou etap, aby bylo možné vždy uzavřít pouze jednu část budovy. Zahrnou rovněž komplexní opravu středové části budovy. Přestavbou projdou nejen vnitřní prostory fakulty, ale projeví se i na celkovém vzhledu budovy. Jednotlivá patra propojí nové výtahy a současně dojde k vybudování nového schodiště ve středové části, které zajistí snadnější obsluhu pátého podlaží. Budou vyměněny podlahy a osvětlení v učebnách. Zároveň dojde ke zlepšení akustiky a doplnění elektroinstalace v učebnách, případně zatemnění oken. Kvůli vyšší úrovni bezpečnosti bude do objektu doplněn i elektronický požární systém a evakuační rozhlas. Fakulta využije také nové architektonické prvky a upraví i hlavní vstup do budovy.

„Těšíme se, že se původně vojenský objekt konečně promění v moderní univerzitní stavbu, která naváže na dostavbu fakulty z roku 2013. Všechny práce se uskuteční za jejího plného provozu,“ dodal děkan PdF UP.

Zdůraznil přitom, že si rekonstrukce vyžádá maximální vzájemnou spolupráci. Do objektu se bude možné dostat pouze ze dvorů z ulice 17. listopadu, respektive z ulice Jiřího z Poděbrad, případně přímo vchodem z ulice Jiřího z Poděbrad (jen na zaměstnaneckou či studentskou kartu).  

„Apeluji na vzájemnou toleranci, nebude to jednoduché období. Je samozřejmé, že budeme muset respektovat omezení a vyrovnat se s organizačními nároky stavby. Rekonstruovat se bude vždy jedna část budovy, druhá se bude využívat. Mírně jsme proto posunuli praxe a provedli některé změny, ale jinak by výuka měla probíhat tak, jak je v daném semestru naplánována,“ doplnil Vojtech Regec. Rekonstrukce rovněž omezí parkovací možnosti u fakulty a pracovníci budou ve větší míře využívat parkování v areálu Envelopy.

Pokud jde o prostory k výuce, bude fakulta využívat nejen místa té části objektu, jež v danou chvíli nebude pod náporem rekonstrukce, ale i další části fakulty, jež jsou umístěny v Uměleckém centru UP či v objektu v Purkrabské ulici. Děkan Regec v této souvislosti velmi ocenil pomoc přírodovědecké a filozofické fakulty, které v rámci svých možností pomohly s chybějícími učebnami pro výuku PdF UP.

Celkové náklady na opravu, kterou provede společnost Metrostav DIZ, s. r. o., vyjdou na více než sto osmdesát milionů korun. Část finančních prostředků uhradí dotace z Evropské unie a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Téměř polovinu nákladů uhradí fakulta ze svých finančních prostředků. O rekonstrukci i jejím harmonogramu informuje PdF UP pravidelně zde.