Agregátor zdrojů

Vědci z přírodovědecké fakulty spolupracují se světovými experty, kteří se zaměřují na výzkum a inovace v oblasti kosmetického průmyslu. Odborníci z katedry biofyziky se na základě dřívější úspěšné spolupráce zapojili do nového tříletého projektu, jehož hlavním cílem je detailněji prozkoumat biofotony, které jsou klíčovými ukazateli stárnutí pleti.

Výzkum, který propojuje špičkové odborníky z oblasti biologie kůže a biofyziky, má za cíl nejen lépe porozumět mechanismům stárnutí, ale také ověřit možnosti, jak tento proces zpomalit pomocí kosmetických aktivních složek. Výsledky budou využity francouzskou luxusní kosmetickou společností Maison Guerlain, která je součástí skupiny LVMH a soustavně spolupracuje s uznávanými vědeckými institucemi na vývoji inovativních produktů péče o pleť.

Spolupráce začala v roce 2022, kdy LVMH RECHERCHE Parfums & Cosmetiques navázala partnerství s olomouckou univerzitou. V návaznosti na toto prvotní partnerství byla podepsána tříletá smlouva na pokračování identifikace mechanismů implikujících modulaci biofotonů. Součástí výzkumného týmu pod vedením Ankushe Prasada z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty je rovněž profesor Pavel Pospíšil, odborník na biologii volných radikálů, Phaniendru Alugoju, specialista na stárnutí z Chulalongkornovy univerzity v Thajsku, a dále doktorandky z olomoucké katedry biofyziky Renu Kushwahu a Richu Sharmu.

„Biofotony lze popsat jako slabé světelné signály vyzařované kožními buňkami. Naše dosavadní práce naznačuje, že emise fotonů určitými kožními buňkami může být zásadním ukazatelem stárnutí. Tento objev, umožněný unikátním technologickým zařízením, otevírá nové možnosti v dermatologickém výzkumu,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Ankush Prasad.

Projekt se zaměřuje na korelaci mezi biofotonovou aktivitou a stárnutím různých typů kožních buněk, které jsou klíčové pro udržení mladistvého vzhledu pokožky. „V novém projektu aplikovaného výzkumu se snažíme zaplnit kritické mezery v našem chápání mechanismů stárnutí kůže a pigmentace, které dosud nebyly popsány. Očekáváme, že tento výzkum otevře novou cestu k pochopení buněčné dlouhověkosti a také k využití těchto poznatků v praxi,“ doplnil Ankush Prasad.

LVMH RECHERCHE Parfums & Cosmétiques je výzkumná a inovační jednotka LVMH Beauty Division, která je průkopníkem nových přístupů v oblastech, jako jsou biotechnologie, biologie kůže, pokročilé materiály, nové výrobní procesy, agroekologie a umělá inteligence s cílem vyvíjet inovativní produkty péče o pleť, parfémy a make-up, které nabízejí výjimečnou smyslnost, pro každou součást skupiny LVMH Beauty Division.

Vědci z přírodovědecké fakulty spolupracují se světovými experty, kteří se zaměřují na výzkum a inovace v oblasti kosmetického průmyslu. Odborníci z katedry biofyziky se na základě dřívější úspěšné spolupráce zapojili do nového tříletého projektu, jehož hlavním cílem je detailněji prozkoumat biofotony, které jsou klíčovými ukazateli stárnutí pleti.

Výzkum, který propojuje špičkové odborníky z oblasti biologie kůže a biofyziky, má za cíl nejen lépe porozumět mechanismům stárnutí, ale také ověřit možnosti, jak tento proces zpomalit pomocí kosmetických aktivních složek. Výsledky budou využity francouzskou luxusní kosmetickou společností Maison Guerlain, která je součástí skupiny LVMH a soustavně spolupracuje s uznávanými vědeckými institucemi na vývoji inovativních produktů péče o pleť.

Spolupráce začala v roce 2022, kdy LVMH RECHERCHE Parfums & Cosmetiques navázala partnerství s olomouckou univerzitou. V návaznosti na toto prvotní partnerství byla podepsána tříletá smlouva na pokračování identifikace mechanismů implikujících modulaci biofotonů. Součástí výzkumného týmu pod vedením Ankushe Prasada z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty je rovněž profesor Pavel Pospíšil, odborník na biologii volných radikálů, Phaniendru Alugoju, specialista na stárnutí z Chulalongkornovy univerzity v Thajsku, a dále doktorandky z olomoucké katedry biofyziky Renu Kushwahu a Richu Sharmu.

„Biofotony lze popsat jako slabé světelné signály vyzařované kožními buňkami. Naše dosavadní práce naznačuje, že emise fotonů určitými kožními buňkami může být zásadním ukazatelem stárnutí. Tento objev, umožněný unikátním technologickým zařízením, otevírá nové možnosti v dermatologickém výzkumu,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Ankush Prasad.

Projekt se zaměřuje na korelaci mezi biofotonovou aktivitou a stárnutím různých typů kožních buněk, které jsou klíčové pro udržení mladistvého vzhledu pokožky. „V novém projektu aplikovaného výzkumu se snažíme zaplnit kritické mezery v našem chápání mechanismů stárnutí kůže a pigmentace, které dosud nebyly popsány. Očekáváme, že tento výzkum otevře novou cestu k pochopení buněčné dlouhověkosti a také k využití těchto poznatků v praxi,“ doplnil Ankush Prasad.

LVMH RECHERCHE Parfums & Cosmétiques je výzkumná a inovační jednotka LVMH Beauty Division, která je průkopníkem nových přístupů v oblastech, jako jsou biotechnologie, biologie kůže, pokročilé materiály, nové výrobní procesy, agroekologie a umělá inteligence s cílem vyvíjet inovativní produkty péče o pleť, parfémy a make-up, které nabízejí výjimečnou smyslnost, pro každou součást skupiny LVMH Beauty Division.

Aktivity a projekty, které posilují hodnoty otevřené občanské společnosti, kritického myšlení, demokracie, lidských práv a principů právního státu. Tento typ činnosti finančně podpoří právnická fakulta prostřednictvím Grantu Hannah Arendtové. Vedení fakulty nyní vyzývá členy akademické obce k podávání žádostí pro tento dotační titul.

Grant Hannah Arendtové je interní finanční podpora fakulty založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené Univerzitě Palackého v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu. „Inspirací je pro nás odkaz Hannah Arendtové zdůrazňující odpovědnost jednotlivce, význam veřejného prostoru a aktivní občanskou angažovanost,“ vysvětlil Václav Stehlík, děkan fakulty. Současně upozornil, že fakulta výzvu vydává u příležitosti 50. výročí úmrtí Hannah Arendtové.

Žadatelem o grant může být člen akademické obce PF UP včetně vědeckých pracovníků. Příjemci mohou být i studenti fakulty, včetně posluchačů doktorských studijních programů, a členové spolků působících na fakultě, a to pokud projekt garantuje akademický nebo vědecký pracovník fakulty.

Podporovány budou projekty přispívající zejména k tématům: aktivní občanství a občanská společnost, demokracie a její ochrana, lidská práva, právní stát a jeho institucionální hodnoty, moderní výzvy demokracie (dezinformace, extremismus, participace apod.) nebo kritické myšlení, veřejná debata a akademická svoboda. Podporu bude fakulta poskytovat zejména na semináře, přednášky, kulaté stoly, veřejné debaty, workshopy, vzdělávací a popularizační materiály nebo komunitní či osvětové akce podporující veřejnou diskuzi. Maximální výše dotace na jeden projekt je 100 000 korun.

Statut dotačního titulu Grant Hannah Arendtové upravuje nová vnitřní norma. Její součástí je i formulář pro žadatele. Žádosti lze podávat průběžně během celého roku k rukám děkana prostřednictvím jeho sekretariátu.

Hannah Arendtová byla jednou z nejvlivnějších politických filozofek 20. století. Zabývala se otázkami moci, svobody, totality, odpovědnosti a lidského jednání. Její analýzy totalitarismu, masových společností a nebezpečí slepé poslušnosti jsou stále velmi aktuální.

Cena Hannah Arendtové pro UP

Univerzita Palackého získala prestižní Cenu Hannah Arendtové udělovanou Körberovou nadací, v roce 1996. Komise tehdy vybírala z 26 nominací. Olomoucká univerzita byla oceněna za přínos pro rozvoj demokratické a občanské společnosti v zemích střední a východní Evropy. Vyzdvihnuta tehdy byla činnost obnovené Právnické fakulty UP vedené děkanem Miroslavem Liberdou a projekt Integrace Romů do společnosti řešený na katedře sociologie FF UP. Cenu ve Vídni přebíral Josef Jařab, rektor UP, z rukou lorda Ralfa Dahrendorfa. 

Aktivity a projekty, které posilují hodnoty otevřené občanské společnosti, kritického myšlení, demokracie, lidských práv a principů právního státu. Tento typ činnosti finančně podpoří právnická fakulta prostřednictvím Grantu Hannah Arendtové. Vedení fakulty nyní vyzývá členy akademické obce k podávání žádostí pro tento dotační titul.

Grant Hannah Arendtové je interní finanční podpora fakulty založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené Univerzitě Palackého v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu. „Inspirací je pro nás odkaz Hannah Arendtové zdůrazňující odpovědnost jednotlivce, význam veřejného prostoru a aktivní občanskou angažovanost,“ vysvětlil Václav Stehlík, děkan fakulty. Současně upozornil, že fakulta výzvu vydává u příležitosti 50. výročí úmrtí Hannah Arendtové.

Žadatelem o grant může být člen akademické obce PF UP včetně vědeckých pracovníků. Příjemci mohou být i studenti fakulty, včetně posluchačů doktorských studijních programů, a členové spolků působících na fakultě, a to pokud projekt garantuje akademický nebo vědecký pracovník fakulty.

Podporovány budou projekty přispívající zejména k tématům: aktivní občanství a občanská společnost, demokracie a její ochrana, lidská práva, právní stát a jeho institucionální hodnoty, moderní výzvy demokracie (dezinformace, extremismus, participace apod.) nebo kritické myšlení, veřejná debata a akademická svoboda. Podporu bude fakulta poskytovat zejména na semináře, přednášky, kulaté stoly, veřejné debaty, workshopy, vzdělávací a popularizační materiály nebo komunitní či osvětové akce podporující veřejnou diskuzi. Maximální výše dotace na jeden projekt je 100 000 korun.

Statut dotačního titulu Grant Hannah Arendtové upravuje nová vnitřní norma. Její součástí je i formulář pro žadatele. Žádosti lze podávat průběžně během celého roku k rukám děkana prostřednictvím jeho sekretariátu.

Hannah Arendtová byla jednou z nejvlivnějších politických filozofek 20. století. Zabývala se otázkami moci, svobody, totality, odpovědnosti a lidského jednání. Její analýzy totalitarismu, masových společností a nebezpečí slepé poslušnosti jsou stále velmi aktuální.

Cena Hannah Arendtové pro UP

Univerzita Palackého získala prestižní Cenu Hannah Arendtové udělovanou Körberovou nadací, v roce 1996. Komise tehdy vybírala z 26 nominací. Olomoucká univerzita byla oceněna za přínos pro rozvoj demokratické a občanské společnosti v zemích střední a východní Evropy. Vyzdvihnuta tehdy byla činnost obnovené Právnické fakulty UP vedené děkanem Miroslavem Liberdou a projekt Integrace Romů do společnosti řešený na katedře sociologie FF UP. Cenu ve Vídni přebíral Josef Jařab, rektor UP, z rukou lorda Ralfa Dahrendorfa. 

Poslední letošní AFOKINO se uskuteční 9. prosince od 18:30 v Pevnosti poznání Univerzity Palackého. Organizátoři vybrali snímek Sběratelé kratomu studentů Slezské univerzity – Libora Cinegra (režie) a Ondřeje Weppera (kamera). Po projekci filmu se koná debata s hosty a režisérem filmu.

Některým změnil život k lepšímu, jiné dovedl až do psychiatrické léčebny. Ačkoli je kratom na českém trhu poměrně krátce, stihl už rozdělit společnost a rozpoutat živou celospolečenskou debatu. Je prášek z listů Mitragyna speciosa nebezpečná droga, kterou je třeba zakázat, nebo přírodní látka s léčivým potenciálem? Dokument vezme diváky na dobrodružnou cestu kratomu, od bornejských plantáží až k českým zákazníkům. Výrobci, distributoři, uživatelé i odborníci sdílejí své zkušenosti s kontroverzní substancí, která si v Česku rychle získala širokou fanouškovskou základnu.

video_sem

„Když jsme dokument začali natáčet, zrovna probíhala odborná debata nad tím, zda látku zařadit na seznam zakázaných drog vedle heroinu a metamfetaminu, nebo ji regulovat. Tehdy jsme netušili, jak to dopadne. Chtěli jsme prostě představit kratom ze všech možných perspektiv, bez předsudků a stereotypů. Když jsme film dokončili, bylo v záležitosti zákazu či regulace kratomu jasno. V roce 2025 vešel v platnost zákon o psychomodulačních látkách, první svého druhu na světě," říká režisér Libor Cinegr.

Hosté debaty po projekci:

• plk. Mgr. Jan Lisický – vedoucí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje
• Libor Cinegr – režisér filmu
• pplk. Mgr. Hana Tošnarová z Národní protidrogové centrály
• Pavel Simčák ze společnosti Podané ruce

Tvůrci zachytili příběhy lidí, kterým kratom zásadně zvýšil kvalitu života, i těch, kteří jeho rizika podcenili a propadli závislosti. Film se věnuje účinkům látky, jejímu chemickému složení, pěstování v Indonésii a také srovnání s normalizovaným alkoholem. Většina Čechů pojem kratom zná, co si pod ním ale představí, je už jiná otázka. Stačilo několik medializovaných případů a pár známých influencerů a substance se ocitla v centru veřejné i politické pozornosti. Rozhodující však byl přístup české vědecké obce, která nabídla racionální pohled, a politici jí naslouchali.

„Zásadní roli v našem filmu hrají odborníci, kteří se problematikou kratomu dlouhodobě zabývají. Martin Kuchař, toxikolog z VŠCHT a hlavní architekt nové regulace, vysvětluje rizika i účinky. Ve filmu zazní i slova bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, který připomíná, že ‚statistiky jasně ukazují, že prohibice v minulosti vždy selhala‘. Jan Horák z adiktologického centra ARKA přibližuje reálné případy závislosti na kratomu. Mezinárodní perspektivu doplňuje malajský vědec Darshan Singh, jenž se věnuje substituční léčbě závislých na tvrdých opiátech, a indonéský výzkumník Sholahudin, který popisuje, jak je kratom pro obyvatele oblasti Kapuas Hulu (Kalimantan) naprosto stěžejní pro jejich živobytí,“ doplňuje režisér.

„Sběratelé kratomu jsou jedním z nejvýraznějších dokumentů letošního roku. Potvrzují to nejen odborné ohlasy, ale především dvě Ceny diváků z AFO i Prague Science Film Festu. Je vidět, že téma kratomu veřejnost hluboce zajímá a dotýká se jí v mnoha rovinách. Jsem ráda, že film uvedeme právě teď, kdy je debata o psychomodulačních látkách velmi aktuální. Projekci navíc doplníme diskuzí s inspirativními hosty, kteří pomohou příběh filmu ještě rozvinout a zasadit do širšího kontextu,“ podotýká Eva Navrátilová, ředitelka festivalu AFO.

Koproducenty jsou Univerzita Tomáše Bati, Fakulta multimediálních komunikací a společnost Zeroin. Tato projekce se uskuteční ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a za finanční podpory programu Creative Europe MEDIA. Vstup je zdarma.

Poslední letošní AFOKINO se uskuteční 9. prosince od 18:30 v Pevnosti poznání Univerzity Palackého. Organizátoři vybrali snímek Sběratelé kratomu studentů Slezské univerzity – Libora Cinegra (režie) a Ondřeje Weppera (kamera). Po projekci filmu se koná debata s hosty a režisérem filmu.

Některým změnil život k lepšímu, jiné dovedl až do psychiatrické léčebny. Ačkoli je kratom na českém trhu poměrně krátce, stihl už rozdělit společnost a rozpoutat živou celospolečenskou debatu. Je prášek z listů Mitragyna speciosa nebezpečná droga, kterou je třeba zakázat, nebo přírodní látka s léčivým potenciálem? Dokument vezme diváky na dobrodružnou cestu kratomu, od bornejských plantáží až k českým zákazníkům. Výrobci, distributoři, uživatelé i odborníci sdílejí své zkušenosti s kontroverzní substancí, která si v Česku rychle získala širokou fanouškovskou základnu.

video_sem

„Když jsme dokument začali natáčet, zrovna probíhala odborná debata nad tím, zda látku zařadit na seznam zakázaných drog vedle heroinu a metamfetaminu, nebo ji regulovat. Tehdy jsme netušili, jak to dopadne. Chtěli jsme prostě představit kratom ze všech možných perspektiv, bez předsudků a stereotypů. Když jsme film dokončili, bylo v záležitosti zákazu či regulace kratomu jasno. V roce 2025 vešel v platnost zákon o psychomodulačních látkách, první svého druhu na světě," říká režisér Libor Cinegr.

Hosté debaty po projekci:

• plk. Mgr. Jan Lisický – vedoucí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje
• Libor Cinegr – režisér filmu
• pplk. Mgr. Hana Tošnarová z Národní protidrogové centrály
• Pavel Simčák ze společnosti Podané ruce

Tvůrci zachytili příběhy lidí, kterým kratom zásadně zvýšil kvalitu života, i těch, kteří jeho rizika podcenili a propadli závislosti. Film se věnuje účinkům látky, jejímu chemickému složení, pěstování v Indonésii a také srovnání s normalizovaným alkoholem. Většina Čechů pojem kratom zná, co si pod ním ale představí, je už jiná otázka. Stačilo několik medializovaných případů a pár známých influencerů a substance se ocitla v centru veřejné i politické pozornosti. Rozhodující však byl přístup české vědecké obce, která nabídla racionální pohled, a politici jí naslouchali.

„Zásadní roli v našem filmu hrají odborníci, kteří se problematikou kratomu dlouhodobě zabývají. Martin Kuchař, toxikolog z VŠCHT a hlavní architekt nové regulace, vysvětluje rizika i účinky. Ve filmu zazní i slova bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, který připomíná, že ‚statistiky jasně ukazují, že prohibice v minulosti vždy selhala‘. Jan Horák z adiktologického centra ARKA přibližuje reálné případy závislosti na kratomu. Mezinárodní perspektivu doplňuje malajský vědec Darshan Singh, jenž se věnuje substituční léčbě závislých na tvrdých opiátech, a indonéský výzkumník Sholahudin, který popisuje, jak je kratom pro obyvatele oblasti Kapuas Hulu (Kalimantan) naprosto stěžejní pro jejich živobytí,“ doplňuje režisér.

„Sběratelé kratomu jsou jedním z nejvýraznějších dokumentů letošního roku. Potvrzují to nejen odborné ohlasy, ale především dvě Ceny diváků z AFO i Prague Science Film Festu. Je vidět, že téma kratomu veřejnost hluboce zajímá a dotýká se jí v mnoha rovinách. Jsem ráda, že film uvedeme právě teď, kdy je debata o psychomodulačních látkách velmi aktuální. Projekci navíc doplníme diskuzí s inspirativními hosty, kteří pomohou příběh filmu ještě rozvinout a zasadit do širšího kontextu,“ podotýká Eva Navrátilová, ředitelka festivalu AFO.

Koproducenty jsou Univerzita Tomáše Bati, Fakulta multimediálních komunikací a společnost Zeroin. Tato projekce se uskuteční ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a za finanční podpory programu Creative Europe MEDIA. Vstup je zdarma.