Agregátor zdrojů

Vývoj nové generace nanomateriálů pro cílenou léčbu i detailní zhodnocení jejich bezpečnosti je úkolem tříletého projektu, s nímž Tomáš Malina z CATRIN uspěl v letošním ročníku soutěže Juniorských grantů Univerzity Palackého. Při přípravě materiálů využije převratné metody atomárního inženýrství. 

Single-atom materiály (SAMs) představují novou třídu pokročilých nanomateriálů, v nichž jsou jednotlivé atomy kovu ukotveny na povrchu různých nosičů. Díky tomu se chovají podobně jako vysoce účinné katalyzátory či umělé enzymy a mají velký potenciál v biomedicíně – od protinádorové léčby přes modulaci imunitní odpovědi až po ovlivnění oxidačního stresu u neurodegenerativních onemocnění. Vědci ale stále hledají odpovědi na otázky, jak rozdílné kovy, jejich množství a typ nosiče ovlivňují reakci buněk.

„V projektu chceme propojit atomární přesnost s biologií. Budeme systematicky zkoumat, jak konkrétní atomy, například železo, mangan, zinek nebo kovy s potenciálně vyšší toxicitou, mění chování imunitních i nádorových buněk. Naším cílem je porozumět těmto interakcím na molekulární úrovni a připravit tím půdu pro bezpečný, racionální design budoucích nanoléčiv,“ uvedl Tomáš Malina z výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně.

Juniorské granty UP jsou určeny mladým excelentním vědcům s mezinárodní zkušeností, kteří si budují vlastní nezávislý výzkumný program a směřují k podání projektů Horizon Europe včetně ERC. Podpora umožní Tomáši Malinovi vytvořit malý interdisciplinární tým, který propojí syntézu a charakterizaci pokročilých materiálů s buněčnou biologií a toxikologií a naváže na dlouhodobé know-how CATRIN v oblasti singl-atom katalýzy i bezpečnosti nanomateriálů.

„Z udělení grantu mám velkou radost. V projektu chci využít zkušenosti z postdoktorského působení na Karolinska Institutet ve Švédsku i z dřívějšího pobytu na Empa ve Švýcarsku. Beru to jako potvrzení, že směr, kterým se ubíráme – tedy pochopit interakce single-atom materiálů s buňkami na atomární úrovni – dává smysl,“ doplnil Malina. Juniorský grant považuje rovněž jako základ pro další projekty s kolegy z obou prestižních pracovišť i pro dlouhodobý vývoj nové generace bezpečných a cílených nanoterapeutik.

Projekt Atomic Precision Meets Biology: Single-Atom Materials for Safe and Targeted Nanotherapeutics bude zahájen v lednu příštího roku, celková dotace činí téměř čtyři miliony korun.

Vývoj nové generace nanomateriálů pro cílenou léčbu i detailní zhodnocení jejich bezpečnosti je úkolem tříletého projektu, s nímž Tomáš Malina z CATRIN uspěl v letošním ročníku soutěže Juniorských grantů Univerzity Palackého. Při přípravě materiálů využije převratné metody atomárního inženýrství. 

Single-atom materiály (SAMs) představují novou třídu pokročilých nanomateriálů, v nichž jsou jednotlivé atomy kovu ukotveny na povrchu různých nosičů. Díky tomu se chovají podobně jako vysoce účinné katalyzátory či umělé enzymy a mají velký potenciál v biomedicíně – od protinádorové léčby přes modulaci imunitní odpovědi až po ovlivnění oxidačního stresu u neurodegenerativních onemocnění. Vědci ale stále hledají odpovědi na otázky, jak rozdílné kovy, jejich množství a typ nosiče ovlivňují reakci buněk.

„V projektu chceme propojit atomární přesnost s biologií. Budeme systematicky zkoumat, jak konkrétní atomy, například železo, mangan, zinek nebo kovy s potenciálně vyšší toxicitou, mění chování imunitních i nádorových buněk. Naším cílem je porozumět těmto interakcím na molekulární úrovni a připravit tím půdu pro bezpečný, racionální design budoucích nanoléčiv,“ uvedl Tomáš Malina z výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně.

Juniorské granty UP jsou určeny mladým excelentním vědcům s mezinárodní zkušeností, kteří si budují vlastní nezávislý výzkumný program a směřují k podání projektů Horizon Europe včetně ERC. Podpora umožní Tomáši Malinovi vytvořit malý interdisciplinární tým, který propojí syntézu a charakterizaci pokročilých materiálů s buněčnou biologií a toxikologií a naváže na dlouhodobé know-how CATRIN v oblasti singl-atom katalýzy i bezpečnosti nanomateriálů.

„Z udělení grantu mám velkou radost. V projektu chci využít zkušenosti z postdoktorského působení na Karolinska Institutet ve Švédsku i z dřívějšího pobytu na Empa ve Švýcarsku. Beru to jako potvrzení, že směr, kterým se ubíráme – tedy pochopit interakce single-atom materiálů s buňkami na atomární úrovni – dává smysl,“ doplnil Malina. Juniorský grant považuje rovněž jako základ pro další projekty s kolegy z obou prestižních pracovišť i pro dlouhodobý vývoj nové generace bezpečných a cílených nanoterapeutik.

Projekt Atomic Precision Meets Biology: Single-Atom Materials for Safe and Targeted Nanotherapeutics bude zahájen v lednu příštího roku, celková dotace činí téměř čtyři miliony korun.

Univerzita Palackého spravuje rozsáhlou síť zelených ploch o rozloze přibližně 20 hektarů – od městské výsadby v univerzitních areálech až po lesní porosty v Pastvinách nebo Karlově. Nově vzniklá Metodika péče o zeleň a její rozvoj v areálech UP představuje první ucelený dokument, který stanovuje, jak tuto zeleň zakládat, udržovat a dále rozvíjet v souladu s principy udržitelnosti a ve prospěch celé akademické obce i veřejnosti.

V době, kdy čelíme stále častějším vlnám horka a rostoucím dopadům klimatické změny, přestává být zeleň jen estetickým prvkem. Stává se funkční infrastrukturou – ochlazuje město, zadržuje vodu, podporuje biodiverzitu a zpříjemňuje prostor, kde lidé studují, pracují i tráví volný čas.

Nová metodika navazuje na podrobnou pasportizaci a analýzu stavu zeleně z let 2022–2023 (Mapování a management údržby zeleně UP). Dokument poprvé sjednocuje zásady, jak nakládat s přibližně 20 hektary univerzitní zeleně – od městské výsadby po lesní porosty – a ukazuje, jak může dobře udržovaná zeleň zásadně přispívat nejen ke kvalitě univerzitních areálů, ale i k odolnosti samotného města.

Zeleň v kampusech UP pomáhá zmírňovat efekt městského tepelného ostrova, zlepšuje mikroklima, podporuje biodiverzitu a zpříjemňuje prostředí pro studenty, zaměstnance i veřejnost. Metodika vyzdvihuje význam rozmanitosti vegetace a ekosystémových služeb, které plní nejen estetickou roli, ale především aktivně ovlivňují kvalitu života v Olomouci. Ukazuje například, že květnaté porosty lépe ochlazují půdu a zadržují více vlhkosti než běžné trávníky, a že vhodný výběr dřevin může významně podpořit místní fauna i retenci vody.

Dokument zároveň přináší praktická a odborně podložená doporučení, jak zeleň zakládat, udržovat a dále rozvíjet v souladu s principy udržitelnosti. Zaměřuje se na šetrnou péči o vzrostlé stromy, promyšlené zakládání nových výsadeb, efektivní organizaci údržby i úsporné hospodaření s vodou a materiály. Součástí metodiky je také důraz na komunikaci s veřejností, protože udržitelná opatření, například květnaté louky nebo méně časté sečení, vyžadují dostatečné vysvětlení a osvětu.

Univerzitní zeleň slouží nejen akademické obci, ale i obyvatelům Olomouce, kteří její plochy každodenně využívají. Nová metodika tak představuje důležitý krok k tomu, aby byly kampusy UP příjemnějším, zdravějším a ekologicky odolnějším místem, jehož přínosy budou cítit i v širším městském prostoru.

Prohlédnout si Metodiku péče o zeleň a její rozvoj v areálech Univerzity Palackého

Univerzita Palackého spravuje rozsáhlou síť zelených ploch o rozloze přibližně 20 hektarů – od městské výsadby v univerzitních areálech až po lesní porosty v Pastvinách nebo Karlově. Nově vzniklá Metodika péče o zeleň a její rozvoj v areálech UP představuje první ucelený dokument, který stanovuje, jak tuto zeleň zakládat, udržovat a dále rozvíjet v souladu s principy udržitelnosti a ve prospěch celé akademické obce i veřejnosti.

V době, kdy čelíme stále častějším vlnám horka a rostoucím dopadům klimatické změny, přestává být zeleň jen estetickým prvkem. Stává se funkční infrastrukturou – ochlazuje město, zadržuje vodu, podporuje biodiverzitu a zpříjemňuje prostor, kde lidé studují, pracují i tráví volný čas.

Nová metodika navazuje na podrobnou pasportizaci a analýzu stavu zeleně z let 2022–2023 (Mapování a management údržby zeleně UP). Dokument poprvé sjednocuje zásady, jak nakládat s přibližně 20 hektary univerzitní zeleně – od městské výsadby po lesní porosty – a ukazuje, jak může dobře udržovaná zeleň zásadně přispívat nejen ke kvalitě univerzitních areálů, ale i k odolnosti samotného města.

Zeleň v kampusech UP pomáhá zmírňovat efekt městského tepelného ostrova, zlepšuje mikroklima, podporuje biodiverzitu a zpříjemňuje prostředí pro studenty, zaměstnance i veřejnost. Metodika vyzdvihuje význam rozmanitosti vegetace a ekosystémových služeb, které plní nejen estetickou roli, ale především aktivně ovlivňují kvalitu života v Olomouci. Ukazuje například, že květnaté porosty lépe ochlazují půdu a zadržují více vlhkosti než běžné trávníky, a že vhodný výběr dřevin může významně podpořit místní fauna i retenci vody.

Dokument zároveň přináší praktická a odborně podložená doporučení, jak zeleň zakládat, udržovat a dále rozvíjet v souladu s principy udržitelnosti. Zaměřuje se na šetrnou péči o vzrostlé stromy, promyšlené zakládání nových výsadeb, efektivní organizaci údržby i úsporné hospodaření s vodou a materiály. Součástí metodiky je také důraz na komunikaci s veřejností, protože udržitelná opatření, například květnaté louky nebo méně časté sečení, vyžadují dostatečné vysvětlení a osvětu.

Univerzitní zeleň slouží nejen akademické obci, ale i obyvatelům Olomouce, kteří její plochy každodenně využívají. Nová metodika tak představuje důležitý krok k tomu, aby byly kampusy UP příjemnějším, zdravějším a ekologicky odolnějším místem, jehož přínosy budou cítit i v širším městském prostoru.

Prohlédnout si Metodiku péče o zeleň a její rozvoj v areálech Univerzity Palackého