Agregátor zdrojů

Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty UP, předal Cenu za nejlepší pedagogický výkon šesti přednášejícím. Fakulta uděluje ocenění každoročně na základě studentské evaluace.

Tradičního Setkání v zahradách, během kterého děkan FF UP vyzdvihl práci akademiků, se zúčastnili zaměstnanci fakulty, studující v doktorských studijních programech i studentští senátoři a senátorky. Zahradní slavnost v prostředí Parkánových zahrad nabídla také koncert hudební skupiny Cimbal Hell Band. Večer pak hudebně zpestřilo i studentské těleso KAAmarádi z anglistiky.

„Ocenění mě velmi těší. Jsem rád, že je pedagogické činnosti tímto způsobem věnována pozornost. Mám pocit, že je tato oblast dlouhodobě ve stínu orientace na vědecký a publikační výkon,“ uvedl Jan Blüml z katedry muzikologie.

Společně s ním převzala cenu i Daniela Ostrá z katedry politologie a evropských studií. Znamená pro ni motivaci do další práce i závazek, aby se i nadále snažila studujícím předávat znalosti formou, která je pro ně zajímavá a přívětivá.

„Cena mi rovněž připomíná, abych sama neusnula na vavřínech a pracovala na sobě. Tímto bych ráda vyjádřila poděkování nejen mým studentům a studentkám, s nimiž žádný den není stejný, ale i zkušenějším kolegům z katedry, od nichž se stále učím. Cítím obrovský vděk i pokoru, protože už jen možnost vykonávat práci, která mě baví a vnitřně naplňuje, je nedocenitelná,“ řekla.

Velká radost – a tiché povzbuzení pokračovat dál. Takto vnímá Cenu za nejlepší pedagogický výkon Andrea Ramešová z katedry anglistiky a amerikanistiky.

„Chápu cenu jako poděkování za něco, co nevzniká přes noc: za důvěru, která se buduje postupně, za energii, kterou investujeme na obou stranách, a za prostor, v němž se můžeme setkávat jako lidé, nejen jako učitel a student,“ sdělila.

Cena za nejlepší pedagogický výkon se na FF UP uděluje od roku 2015. Je určena všem pedagogům FF UP za excelentní pedagogickou činnost. Navrhovat svého oblíbeného vyučujícího mohou pravidelně posluchači prezenční i kombinované formy studia. Výsledky soutěže vycházejí z každoročních studentských evaluací, které jsou rozděleny do tří kategorií podle zastoupení oborů na fakultě. Kromě hudebního programu letošní událost doprovodilo i setkání s kreativními tvůrci FF UP.

Cenu za nejlepší pedagogický výkon převzali:

Alessandro Marini, katedra romanistiky; Filip Kraus, katedra asijských studií; Andrea Ramešová, katedra anglistiky a amerikanistiky; Damir Kasum, katedra politologie a evropských studií; Daniela Ostrá, katedra politologie a evropských studií; Jan Blüml, katedra muzikologie.

Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty UP, předal Cenu za nejlepší pedagogický výkon šesti přednášejícím. Fakulta uděluje ocenění každoročně na základě studentské evaluace.

Tradičního Setkání v zahradách, během kterého děkan FF UP vyzdvihl práci akademiků, se zúčastnili zaměstnanci fakulty, studující v doktorských studijních programech i studentští senátoři a senátorky. Zahradní slavnost v prostředí Parkánových zahrad nabídla také koncert hudební skupiny Cimbal Hell Band. Večer pak hudebně zpestřilo i studentské těleso KAAmarádi z anglistiky.

„Ocenění mě velmi těší. Jsem rád, že je pedagogické činnosti tímto způsobem věnována pozornost. Mám pocit, že je tato oblast dlouhodobě ve stínu orientace na vědecký a publikační výkon,“ uvedl Jan Blüml z katedry muzikologie.

Společně s ním převzala cenu i Daniela Ostrá z katedry politologie a evropských studií. Znamená pro ni motivaci do další práce i závazek, aby se i nadále snažila studujícím předávat znalosti formou, která je pro ně zajímavá a přívětivá.

„Cena mi rovněž připomíná, abych sama neusnula na vavřínech a pracovala na sobě. Tímto bych ráda vyjádřila poděkování nejen mým studentům a studentkám, s nimiž žádný den není stejný, ale i zkušenějším kolegům z katedry, od nichž se stále učím. Cítím obrovský vděk i pokoru, protože už jen možnost vykonávat práci, která mě baví a vnitřně naplňuje, je nedocenitelná,“ řekla.

Velká radost – a tiché povzbuzení pokračovat dál. Takto vnímá Cenu za nejlepší pedagogický výkon Andrea Ramešová z katedry anglistiky a amerikanistiky.

„Chápu cenu jako poděkování za něco, co nevzniká přes noc: za důvěru, která se buduje postupně, za energii, kterou investujeme na obou stranách, a za prostor, v němž se můžeme setkávat jako lidé, nejen jako učitel a student,“ sdělila.

Cena za nejlepší pedagogický výkon se na FF UP uděluje od roku 2015. Je určena všem pedagogům FF UP za excelentní pedagogickou činnost. Navrhovat svého oblíbeného vyučujícího mohou pravidelně posluchači prezenční i kombinované formy studia. Výsledky soutěže vycházejí z každoročních studentských evaluací, které jsou rozděleny do tří kategorií podle zastoupení oborů na fakultě. Kromě hudebního programu letošní událost doprovodilo i setkání s kreativními tvůrci FF UP.

Cenu za nejlepší pedagogický výkon převzali:

Alessandro Marini, katedra romanistiky; Filip Kraus, katedra asijských studií; Andrea Ramešová, katedra anglistiky a amerikanistiky; Damir Kasum, katedra politologie a evropských studií; Daniela Ostrá, katedra politologie a evropských studií; Jan Blüml, katedra muzikologie.

What lies ahead for the university in the coming years? What kind of changes are necessary? Answers to these questions and more can be found in the latest issue of UP Žurnál magazine, which features an in-depth interview with the new rector, Michael Kohajda.

Forty pages dedicated to Palacký University Olomouc – that’s UP Žurnál. The opening article focuses on artificial intelligence and introduces readers to the newly patented Cloakspeech software developed by linguists at the UP Faculty of Arts. Among other things, it can create personalised advertising tailored to a specific customer, craft a political campaign slogan precisely directed at a selected voter, or identify the author of anonymous hate speech posts on social networks.

Other pages are devoted to the phenomenon that Academia Film Olomouc has become. How has AFO changed over the past six decades, and how has the world of science changed, the one that this film festival seeks to make its audiences familiar with? “For quite a long time, until the Velvet Revolution, the festival was seen as more of a professional environment for creators, academics, and filmmakers to meet. A place they could have discussions, exchange experience, and push the genre forward. It was open to the public from the very beginning, but there was no huge interest in it from Olomouc residents,” recalls Jiří Slavík, a long-time AFO programmer.

As always, art and culture receive a lot of attention in the “summer edition” of our UP magazine. This is how you can get to know – unless you’ve been at her concerts already – Kateřina Kouláková a/k/a Kaczi, a musician and Faculty of Physical Culture graduate. Are you interested in how physiotherapy and dance go together? Then don’t miss the story of Hana Němcová, a Faculty of Health Sciences student.

“I would like to treat every faculty the same, to fairly devote equal time and space to each of them. It shouldn’t be the squeaky wheel getting the grease. For me, all faculties are equally important and significant,” says Rector Michael Kohajda, and that’s just for starters. In the interview, he presents his realistic view on the economics of universities, mentions the current geopolitical context, highlights the importance of offering students a good environment for both studies and for relaxation, and points out to the necessity to work with alumni.

That’s not all that the latest issue of UP Žurnál has to offer. In the Portrait section, for example, we introduce special educator Veronika Růžičková from the UP Faculty of Education. Italian postdoc Luca Chiurchiu reflects on Olomouc and the university, and young scientist Veronika Šedajová shares her experiences from the University of Cambridge.

The UP Žurnál is also available in electronic form.

The editorial team wishes you pleasant reading!

Maraton promocí, který v těchto dnech na Univerzitě Palackého probíhá, odstartovali ti životem nejzkušenější – absolventky a absolventi Univerzity třetího věku. Osvědčení o absolvování jejích dvou- a tříletých specializovaných běhů převzali během slavnostního aktu v aule filozofické fakulty. Stejně jako v případě mladších kolegů u toho nechyběli jejich nejbližší, také radost a patřičná hrdost.

Mezi více než padesáti absolventkami a absolventy, kteří při promoci obdrželi potvrzení své chuti neustále se vzdělávat, byli jak účastníci specializovaných běhů na fakultách UP, tak skupinka dam, které lekce U3V při UP absolvovaly na Obchodní akademii, Vyšší odborné škole a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště.

„Mysl nahlodávala myšlenka, zda studium zvládneme, jací budou lektoři, zda nebudeme pro smích, když nám něco nepůjde,“ zavzpomínala Olga Švecová, jedna z hradišťské skupiny, na počátek svého studia. „Tři roky jsme pak mohli nasávat školní atmosféru při výuce psychologie, tréninku mentální kondice, tréninku paměti či digitální fotografie. A nyní nám nezbývá nic jiného než poděkovat všem vyučujícím za trpělivost a za ochotu slyšet naše názory a fundovaně odpovídat na naše otázky.“

Předávání osvědčení se ujali garanti a garantky jednotlivých běhů, absolventům k úspěšnému završení studia poblahopřála prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová. „Dnešní promoce není koncem, je spíše dalším začátkem, dalším milníkem na cestě a další příležitostí růst. Možná se rozhodnete ve studiu pokračovat, zapsat se do nového programu, objevovat další oblasti, které vás lákají, a možná se k nám zase vrátíte. Dveře naší univerzity jsou vám stále otevřené. Ať vás i nadále provází chuť učit se, objevovat svět kolem vás a sdílet své zkušenosti s ostatními,“ uvedla prorektorka.

Její slova a přání někteří potvrdili a naplnili už v průběhu promoce: „Bylo to skvělé, přihlásím se znovu“ zaznělo při přebírání osvědčení nejednou.  

Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého funguje již od roku 1986, kdy šlo o první takovouto specifickou formu celoživotního vzdělávání v tehdejším Československu. V současnosti mohou zájemci navštěvovat jak delší dvouleté specializované běhy, tak kratší jednoleté či jednosemestrální programy a další aktivity. Jejich nabídka a další potřebné informace jsou k dispozici na u3v.upol.cz.

Maraton promocí, který v těchto dnech na Univerzitě Palackého probíhá, odstartovali ti životem nejzkušenější – absolventky a absolventi Univerzity třetího věku. Osvědčení o absolvování jejích dvou- a tříletých specializovaných běhů převzali během slavnostního aktu v aule filozofické fakulty. Stejně jako v případě mladších kolegů u toho nechyběli jejich nejbližší, také radost a patřičná hrdost.

Mezi více než padesáti absolventkami a absolventy, kteří při promoci obdrželi potvrzení své chuti neustále se vzdělávat, byli jak účastníci specializovaných běhů na fakultách UP, tak skupinka dam, které lekce U3V při UP absolvovaly na Obchodní akademii, Vyšší odborné škole a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště.

„Mysl nahlodávala myšlenka, zda studium zvládneme, jací budou lektoři, zda nebudeme pro smích, když nám něco nepůjde,“ zavzpomínala Olga Švecová, jedna z hradišťské skupiny, na počátek svého studia. „Tři roky jsme pak mohli nasávat školní atmosféru při výuce psychologie, tréninku mentální kondice, tréninku paměti či digitální fotografie. A nyní nám nezbývá nic jiného než poděkovat všem vyučujícím za trpělivost a za ochotu slyšet naše názory a fundovaně odpovídat na naše otázky.“

Předávání osvědčení se ujali garanti a garantky jednotlivých běhů, absolventům k úspěšnému završení studia poblahopřála prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová. „Dnešní promoce není koncem, je spíše dalším začátkem, dalším milníkem na cestě a další příležitostí růst. Možná se rozhodnete ve studiu pokračovat, zapsat se do nového programu, objevovat další oblasti, které vás lákají, a možná se k nám zase vrátíte. Dveře naší univerzity jsou vám stále otevřené. Ať vás i nadále provází chuť učit se, objevovat svět kolem vás a sdílet své zkušenosti s ostatními,“ uvedla prorektorka.

Její slova a přání někteří potvrdili a naplnili už v průběhu promoce: „Bylo to skvělé, přihlásím se znovu“ zaznělo při přebírání osvědčení nejednou.  

Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého funguje již od roku 1986, kdy šlo o první takovouto specifickou formu celoživotního vzdělávání v tehdejším Československu. V současnosti mohou zájemci navštěvovat jak delší dvouleté specializované běhy, tak kratší jednoleté či jednosemestrální programy a další aktivity. Jejich nabídka a další potřebné informace jsou k dispozici na u3v.upol.cz.

Rektor UP Michael Kohajda přivítal ve své pracovně Marka Ženíška, ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ten v rámci své pracovní cesty navštívil i katedru matematické analýzy a aplikací matematiky přírodovědecké fakulty a Pevnost poznání.

Během krátké návštěvy hovořil Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace, s Michaelem Kohajdou, rektorem UP, o historii druhého nejstaršího učení v zemi, jeho vývoji v čase i o současnosti Univerzity Palackého. V debatě se dotkli také financování vysokých škol v návaznosti na současné dění ve společnosti.

Podstatnou částí ministrovy návštěvy olomoucké univerzity pak bylo setkání s děkanem přírodovědecké fakulty Martinem Kubalou a odborníky z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, která si získala jeho pozornost díky Technologické platformě KMA. Ta nabízí firmám, institucím i akademické obci své služby v oblasti matematického modelování, strojového učení, AI, analýzy a zpracování dat. „Propojování akademického světa s praxí je pro mě klíčové. A tady na katedře je jasně vidět, že to funguje a má smysl,“ uvedl ministr Ženíšek.

Děkan fakulty vnímá Technologickou platformu KMA jako příjemné překvapení. „Máme zde různé experimentálně zaměřené katedry, u kterých je propojení s průmyslem očekávané. Ale že se to tak daří i matematikům, to nás těší dvojnásob.“

Vedoucí platformy Jitka Machalová dále upozornila, že velkou výhodou pro studenty, kteří na katedře studují, je právě zapojení do smluvního výzkumu. „Snažíme se, aby si i student bakalářského studia mohl v praxi vyzkoušet to, co se ve výuce naučil. Je to pro něj velký benefit.“

Podle vedoucího katedry Karla Hrona má spolupráce s aplikační sférou přímý dopad i na podobu studijních programů. „Díky rozvíjejícím se partnerstvím vidíme, jaká témata jsou aktuální, a můžeme je operativně zařazovat do výuky,“ řekl. Podle něj je třeba změnit pohled na matematiku zejména na středních školách. „Matematika není jen něco abstraktního, matematika jsou data. Vše ale závisí na tom, jak ji učitelé žákům zprostředkují,“ dodal.

Návštěva ministra se neomezila pouze na odborná témata. Ocenil i širší strategii fakulty v oblasti popularizace vědy a vzdělávání či spolupráci s absolventy, kteří podle vedení katedry úspěšně nacházejí práci ve svém oboru.

Ministr Marek Ženíšek dále navštívil Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. „Panu ministrovi jsme ukázali aktuální expozice i digitální planetárium a vysvětlili mu princip fungování instituce, neformální vzdělávání založené na popularizaci vědy,“ uvedl programový ředitel Roman Chvátal.

Technologická platforma KMA vznikla s cílem umožnit efektivní propojení akademické sféry s potřebami průmyslové praxe a od založení v ní pracuje tým sestávající z akademiků i talentovaných studentů. Prostřednictvím smluvního výzkumu může nabídnout odborné služby v oblasti matematického modelování, strojového učení, AI, obrazové a datové  analýzy široké veřejnosti. O aktivitách jsme informovali zde. Technologická platforma KMA spolupracuje s řadou firem včetně státních.

Rektor UP Michael Kohajda přivítal ve své pracovně Marka Ženíška, ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ten v rámci své pracovní cesty navštívil i katedru matematické analýzy a aplikací matematiky přírodovědecké fakulty a Pevnost poznání.

Během krátké návštěvy hovořil Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace, s Michaelem Kohajdou, rektorem UP, o historii druhého nejstaršího učení v zemi, jeho vývoji v čase i o současnosti Univerzity Palackého. V debatě se dotkli také financování vysokých škol v návaznosti na současné dění ve společnosti.

Podstatnou částí ministrovy návštěvy olomoucké univerzity pak bylo setkání s děkanem přírodovědecké fakulty Martinem Kubalou a odborníky z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, která si získala jeho pozornost díky Technologické platformě KMA. Ta nabízí firmám, institucím i akademické obci své služby v oblasti matematického modelování, strojového učení, AI, analýzy a zpracování dat. „Propojování akademického světa s praxí je pro mě klíčové. A tady na katedře je jasně vidět, že to funguje a má smysl,“ uvedl ministr Ženíšek.

Děkan fakulty vnímá Technologickou platformu KMA jako příjemné překvapení. „Máme zde různé experimentálně zaměřené katedry, u kterých je propojení s průmyslem očekávané. Ale že se to tak daří i matematikům, to nás těší dvojnásob.“

Vedoucí platformy Jitka Machalová dále upozornila, že velkou výhodou pro studenty, kteří na katedře studují, je právě zapojení do smluvního výzkumu. „Snažíme se, aby si i student bakalářského studia mohl v praxi vyzkoušet to, co se ve výuce naučil. Je to pro něj velký benefit.“

Podle vedoucího katedry Karla Hrona má spolupráce s aplikační sférou přímý dopad i na podobu studijních programů. „Díky rozvíjejícím se partnerstvím vidíme, jaká témata jsou aktuální, a můžeme je operativně zařazovat do výuky,“ řekl. Podle něj je třeba změnit pohled na matematiku zejména na středních školách. „Matematika není jen něco abstraktního, matematika jsou data. Vše ale závisí na tom, jak ji učitelé žákům zprostředkují,“ dodal.

Návštěva ministra se neomezila pouze na odborná témata. Ocenil i širší strategii fakulty v oblasti popularizace vědy a vzdělávání či spolupráci s absolventy, kteří podle vedení katedry úspěšně nacházejí práci ve svém oboru.

Ministr Marek Ženíšek dále navštívil Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. „Panu ministrovi jsme ukázali aktuální expozice i digitální planetárium a vysvětlili mu princip fungování instituce, neformální vzdělávání založené na popularizaci vědy,“ uvedl programový ředitel Roman Chvátal.

Technologická platforma KMA vznikla s cílem umožnit efektivní propojení akademické sféry s potřebami průmyslové praxe a od založení v ní pracuje tým sestávající z akademiků i talentovaných studentů. Prostřednictvím smluvního výzkumu může nabídnout odborné služby v oblasti matematického modelování, strojového učení, AI, obrazové a datové  analýzy široké veřejnosti. O aktivitách jsme informovali zde. Technologická platforma KMA spolupracuje s řadou firem včetně státních.

Více než tři stovky PR projektů, kampaní a mediálních počinů se letos utkalo ve dvacátém ročníku Českých cen za public relations LEMUR. Univerzita Palackého a UPlikace společně s jejím vývojářským týmem nakonec získala bronz v kategorii Digitální komunikace. Během galavečera v pražském divadle Nová spirála ocenění společně převzali z rukou novinářky a moderátorky Pavlíny Wolfové autor UPlikace Lukáš Novák a Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí.

„Výsledek soutěže je pro nás obrovským úspěchem a oceněním unikátního projektu, který se snažíme už deset let neustále rozvíjet a posouvat dále. Bronzový LEMUR nás těší o to víc, že jsme za sebou nechali například Českou spořitelnu a na stupních vítězů jsme se ocitli ve skvělé společnosti Ambiente, jedné z největších marketingových agentur v Česku, či vítězného projektu AERO Vodochody,“ uvedl Ondřej Martínek. Univerzita navíc proměnila v ocenění jedinou svou přihlášku.

Během slavnostního večera bylo předáno celkem 67 ocenění ve 24 kategoriích. Nejvíce sošek LEMURa získala Slavia Praha, IKEA nebo Warhorse Studio za eventy spojené s uvedením hry Kingdom Come: Deliverance 2.

Kompletní výsledky 20. ročníku cen LEMUR jsou zde.

Více než tři stovky PR projektů, kampaní a mediálních počinů se letos utkalo ve dvacátém ročníku Českých cen za public relations LEMUR. Univerzita Palackého a UPlikace společně s jejím vývojářským týmem nakonec získala bronz v kategorii Digitální komunikace. Během galavečera v pražském divadle Nová spirála ocenění společně převzali z rukou novinářky a moderátorky Pavlíny Wolfové autor UPlikace Lukáš Novák a Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí.

„Výsledek soutěže je pro nás obrovským úspěchem a oceněním unikátního projektu, který se snažíme už deset let neustále rozvíjet a posouvat dále. Bronzový LEMUR nás těší o to víc, že jsme za sebou nechali například Českou spořitelnu a na stupních vítězů jsme se ocitli ve skvělé společnosti Ambiente, jedné z největších marketingových agentur v Česku, či vítězného projektu AERO Vodochody,“ uvedl Ondřej Martínek. Univerzita navíc proměnila v ocenění jedinou svou přihlášku.

Během slavnostního večera bylo předáno celkem 67 ocenění ve 24 kategoriích. Nejvíce sošek LEMURa získala Slavia Praha, IKEA nebo Warhorse Studio za eventy spojené s uvedením hry Kingdom Come: Deliverance 2.

Kompletní výsledky 20. ročníku cen LEMUR jsou zde.

„Nebyl jsem žádný hrdina, spíš záškodník,“ začal vyprávění pro skupinu středoškoláků Dušan Šimek, profesor v oboru andragogiky. Právnická fakulta spojila síly s neziskovou organizací Paměť národa Střední Morava a uspořádala program Můj příběh 20. století. Studentům středních škol umožnila vyslechnout si silné a inspirativní příběhy pamětníků, jejichž životy ovlivnila komunistická totalita.

Na 150 středoškoláků na PF UP přivítal Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice. „Jsem rád, že vidím tolik mladých lidí, kteří se zajímají a třeba se jednou stanou studenty naší fakulty, univerzity. Možná pak během studia budete lamentovat nad tím, jak to máte těžké. Ale až uslyšíte příběhy pamětníků, zjistíte, že to, co my považujeme za problém a za neřešitelnou situaci, může být v porovnání s jejich životními zkušenostmi malicherné,“ řekl proděkan. Studenty upozornil také na paradox, kdy budova fakulty, kde se dnes vysvětluje, co je to spravedlnost, morálka a právo, byla symbolem nesvobody. V 70. a 80. letech v ní sídlil okresní výbor KSČ. „Neustále se říká, že vaše generace je pořád na sítích a nevnímá, co se kolem děje. Já tomu nevěřím. Jsem přesvědčen, že vám budoucnost není lhostejná. Chtěl bych vám popřát, ať si z dnešního dne mnohé odnesete.“

Pozvání PF UP přijali spolu s Dušanem Šimkem pamětníci Vít Pelikán, Michal Mrtvý a Jiří Středa. Studentům formou „živé knihovny“, přímých setkání v malých skupinách, vyprávěli o vydávání a distribuci samizdatu, o sledování a odposleších Státní bezpečnosti, o Chartě 77, řetězových hladovkách, protestních shromážděních, undergroundu nebo výjezdních doložkách. Přinesli jim ukázat fotografie, dobové tiskoviny nebo protokoly o výsleších. „Sametová revoluce byl velký dar. Buďme vděční za to, co máme. Zůstávejte ale na pozoru. Hodnoty jako svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí,“ řekl studentům Vít Pelikán, který jim přinesl ukázat mimo jiné vydání samizdatového časopisu Vokno.

Kvůli omezenému počtu účastníků se školy musely přihlašovat předem. Místa pro své studenty si zarezervovaly Jazykové a humanitní gymnázium Prigo v Ostravě, dvě olomoucká gymnázia – Církevní gymnázium Německého řádu a Slovanské gymnázium Olomouc, Střední zdravotnická škola Hranice a olomoucká Střední odborná škola obchodu a služeb Štursova. Po setkání s pamětníky se středoškoláci přesunuli z právnické fakulty do nedalekého sídla Institutu Paměti národa Střední Morava, do někdejšího krytu civilní ochrany. V ponurých a chladných zdech krytu si prohlédli výstavu Odkryté příběhy 20. století.

„Vyprávění pamětníků jsem nadšeně poslouchal. Spoustu věcí jsem se dozvěděl. Takové domovní prohlídky musely být drsné. Zajímavé byly také dokumenty a fotky, které nám ukazovali. Obdivuji je všechny, že se nebáli a že dokázali nejít s davem,“ zhodnotil akci Šimon Foretník, student Slovanského gymnázia Olomouc. A hrdě se pochlubil svým dědečkem Jaromírem Foretníkem, který sloužil jako navigátor u RAF za druhé světové války a jehož životní příběh je také zaznamenám v databázi Paměti národa.

Akce pro střední školy Můj příběh 20. století se uskutečnila na PF UP potřetí. Koná se vždy ve druhé polovině června u příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu, který připadá na 27. června. Na den, kdy byla po vykonstruovaném politickém procesu v roce 1950 popravena právnička a politička Milada Horáková.

Příběhy pamětníků, jak je zaznamenala Paměť národa:

Michal Mrtvý
Vít Pelikán
Jiří Středa

„Nebyl jsem žádný hrdina, spíš záškodník,“ začal vyprávění pro skupinu středoškoláků Dušan Šimek, profesor v oboru andragogiky. Právnická fakulta spojila síly s neziskovou organizací Paměť národa Střední Morava a uspořádala program Můj příběh 20. století. Studentům středních škol umožnila vyslechnout si silné a inspirativní příběhy pamětníků, jejichž životy ovlivnila komunistická totalita.

Na 150 středoškoláků na PF UP přivítal Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice. „Jsem rád, že vidím tolik mladých lidí, kteří se zajímají a třeba se jednou stanou studenty naší fakulty, univerzity. Možná pak během studia budete lamentovat nad tím, jak to máte těžké. Ale až uslyšíte příběhy pamětníků, zjistíte, že to, co my považujeme za problém a za neřešitelnou situaci, může být v porovnání s jejich životními zkušenostmi malicherné,“ řekl proděkan. Studenty upozornil také na paradox, kdy budova fakulty, kde se dnes vysvětluje, co je to spravedlnost, morálka a právo, byla symbolem nesvobody. V 70. a 80. letech v ní sídlil okresní výbor KSČ. „Neustále se říká, že vaše generace je pořád na sítích a nevnímá, co se kolem děje. Já tomu nevěřím. Jsem přesvědčen, že vám budoucnost není lhostejná. Chtěl bych vám popřát, ať si z dnešního dne mnohé odnesete.“

Pozvání PF UP přijali spolu s Dušanem Šimkem pamětníci Vít Pelikán, Michal Mrtvý a Jiří Středa. Studentům formou „živé knihovny“, přímých setkání v malých skupinách, vyprávěli o vydávání a distribuci samizdatu, o sledování a odposleších Státní bezpečnosti, o Chartě 77, řetězových hladovkách, protestních shromážděních, undergroundu nebo výjezdních doložkách. Přinesli jim ukázat fotografie, dobové tiskoviny nebo protokoly o výsleších. „Sametová revoluce byl velký dar. Buďme vděční za to, co máme. Zůstávejte ale na pozoru. Hodnoty jako svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí,“ řekl studentům Vít Pelikán, který jim přinesl ukázat mimo jiné vydání samizdatového časopisu Vokno.

Kvůli omezenému počtu účastníků se školy musely přihlašovat předem. Místa pro své studenty si zarezervovaly Jazykové a humanitní gymnázium Prigo v Ostravě, dvě olomoucká gymnázia – Církevní gymnázium Německého řádu a Slovanské gymnázium Olomouc, Střední zdravotnická škola Hranice a olomoucká Střední odborná škola obchodu a služeb Štursova. Po setkání s pamětníky se středoškoláci přesunuli z právnické fakulty do nedalekého sídla Institutu Paměti národa Střední Morava, do někdejšího krytu civilní ochrany. V ponurých a chladných zdech krytu si prohlédli výstavu Odkryté příběhy 20. století.

„Vyprávění pamětníků jsem nadšeně poslouchal. Spoustu věcí jsem se dozvěděl. Takové domovní prohlídky musely být drsné. Zajímavé byly také dokumenty a fotky, které nám ukazovali. Obdivuji je všechny, že se nebáli a že dokázali nejít s davem,“ zhodnotil akci Šimon Foretník, student Slovanského gymnázia Olomouc. A hrdě se pochlubil svým dědečkem Jaromírem Foretníkem, který sloužil jako navigátor u RAF za druhé světové války a jehož životní příběh je také zaznamenám v databázi Paměti národa.

Akce pro střední školy Můj příběh 20. století se uskutečnila na PF UP potřetí. Koná se vždy ve druhé polovině června u příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu, který připadá na 27. června. Na den, kdy byla po vykonstruovaném politickém procesu v roce 1950 popravena právnička a politička Milada Horáková.

Příběhy pamětníků, jak je zaznamenala Paměť národa:

Michal Mrtvý
Vít Pelikán
Jiří Středa