Agregátor zdrojů

The NEWXUAR project examines how families cope with repressive state policies. – A New Normal After the Camps? State–kinship Dynamics in Minoritised Communities in Xinjiang Uyghur Autonomous Region has been awarded a prestigious Consolidator grant by the European Research Council (ERC). The project is led by Rune Steenberg from the Faculty of Arts at Palacký University Olomouc and focuses on changes in the everyday lives of minorities in the Xinjiang region, including the Uyghurs, Kazakhs, and Hui minorities which face long-term pressure from the state.

"The NEWXUAR project treats kinship relations as the key to understanding the transformation of society under the influence of the state. The project will employ remote ethnography and other hybrid methods that take into account the ethical boundaries and security risks associated with conventional field research," explains the project's principal investigator, Rune Steenberg from the Faculty of Arts at Palacký University in Olomouc.

Remote ethnography combines online research with insights from diasporas and border areas of the region under study. Publicly available data, from television series to government regulations, serve as a basis for creating an accurate picture of a region where researchers are not allowed access or where their work would be distorted by state oversight. All sources are thoroughly verified and compared to avoid distortion of reality and to ensure the credibility of the findings. In the context of global instability and new forms of warfare in regions out of reach of independent media, this method can be used worldwide, and its importance is likely to grow.

"The success of the NEWXUAR project is the result of the faculty's long-term strategic efforts to support excellent research in the social sciences and humanities. I am proud of my colleague Rune Steenberg. His current project builds on previous results in MSCA CZ and his twinning project REMOTE XUAR. It confirms the effectiveness of our faculty's targeted and highly individualized support system, where we strive to reach out to researchers and offer them help and support, rather than the other way around," adds Faculty Dean Jan Stejskal.

The UP Faculty of Arts offers systematic support for international excellence grants. Thanks to this support, young researchers from UP regularly receive Marie Skłodowska-Curie Actions projects, which are also supported by the Czech state through the allocation of funds from European structural funds. The support system is team-based, says ERC consultant and Research Culture Manager Petra Vaculíková: "Project preparation is based on genuine cooperation and sharing, and a supported project is a success for the entire faculty. About thirty people from the faculty (from researchers to technicians to students) contributed to the project proposal in various ways, as did a dozen external experts, mostly from Prof. Strakoš's team from the Expert Group for the Support of Applicants in ERC Calls. We owe them all our thanks."

The success rate of applications in the current ERC Consolidator call was 11.3 %; out of 3,121 projects, 349 were supported. Two projects were supported in the Czech Republic, both in the field of anthropology. The second project was awarded to the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences, which has already received a similar project several times and ranks among the world's leading institutions.

The supported project demonstrates the ability of researchers from the Czech Republic to achieve excellent results even in the same field at different institutions across the Czech Republic. This year's results show that Czechia can hold its own in the most prestigious European competitions in the field of social sciences and humanities and that systematic support for researchers is bearing fruit.

The success rate of applications in the current ERC Consolidator call was 11.3 %; out of 3,121 projects, 349 were supported. Two projects were supported in the Czech Republic, both in the field of anthropology. The second project was awarded to the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences, which has already received a similar project several times and ranks among the world's leading institutions.
The supported project demonstrates the ability of researchers from the Czech Republic to achieve excellent results even in the same field at different institutions across the Czech Republic. This year's results show that Czechia can hold its own in the most prestigious European competitions in the field of social sciences and humanities and that systematic support for researchers is bearing fruit.

Jak se rodiny vyrovnávají s represivní politikou státu, bude zkoumat projekt NEWXUAR – A New Normal After the Camps? State–kinship Dynamics in Minoritised Communities in Xinjiang Uyghur Autonomous Region, který byl podpořen prestižním Consolidator grantem, jejž udílí Evropská rada pro výzkum (ERC). Tento výzkum vede Rune Steenberg z Filozofické fakulty UP. Projekt je zaměřen na změny každodenního života menšin v oblasti Sin-t’iang. Menšinoví Ujgurové, Kazaši a Huiové čelí dlouhodobému tlaku státu.

„Projekt NEWXUAR klade do centra analýzy příbuzenské vztahy jako klíč k pochopení proměny společnosti pod vlivem státu. Projekt systematicky využije metodu tzv. dálkové etnografie a další hybridní výzkumné metody, které zohledňují etické hranice a bezpečnostní rizika spojená s konvenčním terénním výzkumem,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Rune Steenberg z FF UP.

Dálková etnografie propojuje bádání online s poznatky z diaspor a z hraničních oblastí zkoumaného regionu. Veřejně dostupná data, od televizních seriálů až po vládní nařízení, slouží jako podklad pro vytvoření věrného obrazu regionu, kam není výzkumníkům umožněn přístup, nebo by byl zkreslen dohledem státních orgánů. Všechny zdroje jsou důsledně ověřovány a porovnávány, aby nedocházelo ke zkreslení skutečnosti a byla zaručena věrohodnost zjištění. V kontextu globální nestability a nových podob války, kam nemají přístup nezávislá média, se tato metoda stává nástrojem využitelným po celém světě a její význam bude pravděpodobně růst.

„Úspěch projektu NEWXUAR je výsledkem dlouhodobého strategického úsilí fakulty o podporu excelentního výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd. Jsem na kolegu Runeho Steenberga pyšný. Jeho nynější projekt navazuje na předchozí výsledky v MSCA CZ a v jeho twinningovém projektu REMOTE XUAR. Potvrzuje tak funkčnost našeho fakultního cíleného a vysoce individualizovaného podpůrného systému, kdy se snažíme jít za vědci a nabízet jim pomoc a podporu, a nikoliv naopak,“ doplňuje děkan fakulty Jan Stejskal.

Filozofická fakulta UP nabízí systematickou podporu pro mezinárodní excelentní granty. Díky této podpoře získávají mladí vědci z UP pravidelně projekty Marie Skłodowska-Curie Actions, které navíc podporuje také ČR alokací prostředků ze strukturálních evropských fondů. „Systém podpory je týmový. Příprava projektů stojí na opravdové spolupráci a sdílení, podpořený projekt je úspěchem celé fakulty. Různým způsobem k projektu přispěly zhruba tři desítky lidí z fakulty (od výzkumníků přes techniky až po studenty), ale také desítka externistů, většinou z týmu prof. Strakoše z Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Jim všem náleží velký dík,“ říká ERC konzultantka a Research Culture Manager Petra Vaculíková z FF UP.

Úspěšnost žádostí v aktuální výzvě ERC Consolidator byla 11,3 %, ze 3121 projektů jich bylo podpořeno 349. V České republice byly podpořeny dva projekty, oba v oblasti antropologie. Druhý projekt byl udělen Etnologickému ústavu AV ČR, který podobný projekt získal již poněkolikáté a řadí se mezi špičková světová pracoviště. Podpořený projekt ukazuje schopnost výzkumníků z ČR dosahovat excelentních výsledků dokonce i ve stejném oboru na různých pracovištích napříč ČR. Letošní výsledky ukazují, že Česko v oblasti sociálních a humanitních věd dokáže obstát v nejprestižnějších evropských soutěžích a také, že systematická podpora výzkumníků přináší své ovoce.

Jak se rodiny vyrovnávají s represivní politikou státu, bude zkoumat projekt NEWXUAR – A New Normal After the Camps? State–kinship Dynamics in Minoritised Communities in Xinjiang Uyghur Autonomous Region, který byl podpořen prestižním Consolidator grantem, jejž udílí Evropská rada pro výzkum (ERC). Tento výzkum vede Rune Steenberg z Filozofické fakulty UP. Projekt je zaměřen na změny každodenního života menšin v oblasti Sin-t’iang. Menšinoví Ujgurové, Kazaši a Huiové čelí dlouhodobému tlaku státu.

„Projekt NEWXUAR klade do centra analýzy příbuzenské vztahy jako klíč k pochopení proměny společnosti pod vlivem státu. Projekt systematicky využije metodu tzv. dálkové etnografie a další hybridní výzkumné metody, které zohledňují etické hranice a bezpečnostní rizika spojená s konvenčním terénním výzkumem,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Rune Steenberg z FF UP.

Dálková etnografie propojuje bádání online s poznatky z diaspor a z hraničních oblastí zkoumaného regionu. Veřejně dostupná data, od televizních seriálů až po vládní nařízení, slouží jako podklad pro vytvoření věrného obrazu regionu, kam není výzkumníkům umožněn přístup, nebo by byl zkreslen dohledem státních orgánů. Všechny zdroje jsou důsledně ověřovány a porovnávány, aby nedocházelo ke zkreslení skutečnosti a byla zaručena věrohodnost zjištění. V kontextu globální nestability a nových podob války, kam nemají přístup nezávislá média, se tato metoda stává nástrojem využitelným po celém světě a její význam bude pravděpodobně růst.

„Úspěch projektu NEWXUAR je výsledkem dlouhodobého strategického úsilí fakulty o podporu excelentního výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd. Jsem na kolegu Runeho Steenberga pyšný. Jeho nynější projekt navazuje na předchozí výsledky v MSCA CZ a v jeho twinningovém projektu REMOTE XUAR. Potvrzuje tak funkčnost našeho fakultního cíleného a vysoce individualizovaného podpůrného systému, kdy se snažíme jít za vědci a nabízet jim pomoc a podporu, a nikoliv naopak,“ doplňuje děkan fakulty Jan Stejskal.

Filozofická fakulta UP nabízí systematickou podporu pro mezinárodní excelentní granty. Díky této podpoře získávají mladí vědci z UP pravidelně projekty Marie Skłodowska-Curie Actions, které navíc podporuje také ČR alokací prostředků ze strukturálních evropských fondů. „Systém podpory je týmový. Příprava projektů stojí na opravdové spolupráci a sdílení, podpořený projekt je úspěchem celé fakulty. Různým způsobem k projektu přispěly zhruba tři desítky lidí z fakulty (od výzkumníků přes techniky až po studenty), ale také desítka externistů, většinou z týmu prof. Strakoše z Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Jim všem náleží velký dík,“ říká ERC konzultantka a Research Culture Manager Petra Vaculíková z FF UP.

Úspěšnost žádostí v aktuální výzvě ERC Consolidator byla 11,3 %, ze 3121 projektů jich bylo podpořeno 349. V České republice byly podpořeny dva projekty, oba v oblasti antropologie. Druhý projekt byl udělen Etnologickému ústavu AV ČR, který podobný projekt získal již poněkolikáté a řadí se mezi špičková světová pracoviště. Podpořený projekt ukazuje schopnost výzkumníků z ČR dosahovat excelentních výsledků dokonce i ve stejném oboru na různých pracovištích napříč ČR. Letošní výsledky ukazují, že Česko v oblasti sociálních a humanitních věd dokáže obstát v nejprestižnějších evropských soutěžích a také, že systematická podpora výzkumníků přináší své ovoce.

For nearly a decade, the effects of molecular hydrogen on the human body have been systematically researched at the Faculty of Physical Culture of Palacký University Olomouc by Michal Botek and his research team. The international relevance of their work was recently underscored by an invitation to the annual conference of the International Society for Hydrogen Medicine and Biology (ISHMB), held this year in Japan—the birthplace of hydrogen research. At the conference, Michal Botek received an award from the Society in recognition of his contribution to the field and delivered a keynote lecture as one of the event’s main speakers.

The conference took place in November in Tokyo and brought together academics, researchers, physicians and other experts from 28 countries, including Japan, China, the United States, France, Russia and Slovakia. Participants presented and discussed the latest findings in hydrogen-related research.

“I greatly appreciate both the invitation and the award. I was genuinely surprised that the Honorary President of ISHMB, Professor Shigeo Ohta, invited me as the only keynote speaker from Europe, alongside three speakers from Japan and China. Each keynote speaker represented a specific area of hydrogen research, and I believe that such a prestigious invitation confirms that our work at the Faculty of Physical Culture—focused on the effects of molecular hydrogen in the context of physical load, sport sciences and health promotion—places us among the leaders in this field. Our findings are particularly valuable and authentic because we test our hypotheses on human participants, an approach that is highly regarded by international experts,” said Michal Botek from the Department of Natural Sciences in Kinanthropology at the Faculty of Physical Culture. He added that he was very grateful for the opportunity to present his team’s results at such a highly prestigious forum.

During his fifty-minute keynote lecture, Michal Botek discussed the positive effects of molecular hydrogen supplementation on athletic performance and fatigue reduction. He also presented results from a study on post-COVID-19 recovery (previously reported here) and a study focusing on spa patients with rheumatic conditions (more information here). In addition, he introduced recently completed but as yet unpublished research, including studies examining the effects of regular hydrogen water consumption on reducing muscle soreness in trained football players, as well as the impact of prophylactic hydrogen administration on muscle function during plyometric training.

“I presented an overview of our work, and the audience response was extremely positive. Many participants approached me afterwards to express their enthusiasm for the research directions we are pursuing at the Faculty of Physical Culture and the results we are achieving. I believe I was able to demonstrate to the international hydrogen research community that our work in sport sciences meets a high scientific standard and that we can play a meaningful role in future collaborative research projects. I also returned from Japan with several promising professional contacts,” added Michal Botek, who is one of the founding members of the European Academy for Molecular Hydrogen Research in Biomedicine.

For a long time, molecular hydrogen was considered physiologically inert and ineffective. However, at the beginning of this millennium, its antioxidant, anti-inflammatory, anti-apoptotic and signalling properties were demonstrated. Its use has proven to be safe, with no known side effects, and it is currently believed that overdosing is not possible. As a result, molecular hydrogen has begun to be used in the treatment of certain chronic diseases, and its effects on the human body have also attracted growing interest in sports medicine, where it helps reduce fatigue, accelerate recovery and, under specific conditions, enhance physical performance. Japan is regarded as the cradle of molecular hydrogen research, with Professor Shigeo Ohta considered the founder of so-called hydrogen biomedicine. At the Faculty of Physical Culture of Palacký University Olomouc, research into molecular hydrogen—including its application in sport—has been underway since approximately 2016. 

Účinky molekulárního vodíku na lidský organismus již téměř celé desetiletí na Fakultě tělesné kultury UP zkoumá Michal Botek se svým týmem. Výsledky jejich práce budí pozornost i v mezinárodním kontextu, což potvrdila pozvánka na letošní výroční konferenci Mezinárodní společnosti pro vodíkovou medicínu a biologii (ISHMB) v kolébce výzkumu vodíku, v Japonsku. Michal Botek tu převzal ocenění společnosti za přínos této oblasti a vystoupil jako jeden z hlavních řečníků události.

Konference se konala v listopadu v Tokiu a zúčastnili se jí akademici, vědci a lékaři a další experti z 28 zemí, kromě Japonska také z Číny, USA, Francie, Ruska či Slovenska, kteří prezentovali a diskutovali své nejnovější výzkumné poznatky.

„Velmi si pozvání a ocenění vážím. Stále jsem překvapený tím, že právě mě čestný prezident ISHMB Shigeo Ohta oslovil jako jediného keynote speakera z Evropy, zbývající tři byli z Japonska a Číny. Každý z oslovených odborníků přitom zastupoval některou z oblastí výzkumu vodíku a já si troufnu tvrdit, že právě takto významné pozvání svědčí o tom, že ve zkoumání účinků molekulárního vodíku v kontextu tělesného zatížení, sports sciences a podpory zdraví, kterému se na fakultě věnujeme, jsme lídry. Výsledky našich výzkumů jsou pro ostatní o to cennější a autentičtější, protože naše hypotézy testujeme na lidských účastnících. Zahraniční odborníci náš přístup oceňují,“ uvedl docent katedry přírodních věd v kinantropologii FTK UP. Jak dodal, je velmi vděčný, že mu bylo umožněno na tomto vysoce prestižním fóru výsledky svého týmu představit.

Během padesátiminutové přednášky hovořil Michal Botek o pozitivních účincích užívání molekulárního vodíku na výkon a snížení únavy sportovců, připomněl výsledky studie týkající se rekonvalescence po covidu-19 (psali jsme zde) a studie zaměřené na lázeňské pacienty s revmatickými obtížemi (více zde). Zmínil se i o aktuálně dokončených a prozatím nepublikovaných výzkumech, jako je například zkoumání vlivu pravidelného pití vodíkové vody na redukci svalové bolesti u trénovaných fotbalistů nebo o efektech profylaktické administrace vodíku na svalovou činnost během plyometrického tréninku.

„Prezentoval jsem průřez naší prací, odezva publika byla velmi vřelá. Řada přítomných mi pak v kuloárech sdělila, že jsou nadšení z toho, jakými směry se ve výzkumu na FTK vydáváme a jakých dosahujeme výsledků. Domnívám se, že se mi podařilo ukázat mezinárodní vodíkové komunitě, že v oblasti sportovních věd dosahujeme na FTK jisté vědecké kvality a můžeme tak v budoucnu sehrávat důstojnou roli ve společných výzkumných projektech. Několik perspektivních kontaktů jsem si také z Japonska přivezl,“ dodal Michal Botek, který je jedním ze zakládajících členů Evropské akademie pro výzkum molekulárního vodíku v biomedicíně.

Molekulární vodík byl dlouhou dobu považován za fyziologicky inertní a neúčinný, na počátku tohoto tisíciletí však byly prokázány jeho antioxidační, protizánětlivé, anti-apoptické a signální vlastnosti, zároveň je jeho použití zdravotně bezpečné a bez prokázaných vedlejších účinků a prozatím se má za to, že se jím nelze předávkovat. Molekulární vodík se tak začal využívat v terapii některých chronických onemocnění a jeho účinky na organismus se staly předmětem zájmů také ve sportovní medicíně, protože pomáhá snižovat únavu, zrychlovat regeneraci a za specifických podmínek také zvyšovat fyzickou výkonnost. Kolébkou výzkumu účinků molekulárního vodíku je Japonsko, za zakladatele tzv. vodíkové biomedicíny je považován tamní vědec, profesor Shigeo Ohta. Na FTK UP se vodíkem nejen z pohledu využití ve sportu zabývají zhruba od roku 2016.

Účinky molekulárního vodíku na lidský organismus již téměř celé desetiletí na Fakultě tělesné kultury UP zkoumá Michal Botek se svým týmem. Výsledky jejich práce budí pozornost i v mezinárodním kontextu, což potvrdila pozvánka na letošní výroční konferenci Mezinárodní společnosti pro vodíkovou medicínu a biologii (ISHMB) v kolébce výzkumu vodíku, v Japonsku. Michal Botek tu převzal ocenění společnosti za přínos této oblasti a vystoupil jako jeden z hlavních řečníků události.

Konference se konala v listopadu v Tokiu a zúčastnili se jí akademici, vědci a lékaři a další experti z 28 zemí, kromě Japonska také z Číny, USA, Francie, Ruska či Slovenska, kteří prezentovali a diskutovali své nejnovější výzkumné poznatky.

„Velmi si pozvání a ocenění vážím. Stále jsem překvapený tím, že právě mě čestný prezident ISHMB Shigeo Ohta oslovil jako jediného keynote speakera z Evropy, zbývající tři byli z Japonska a Číny. Každý z oslovených odborníků přitom zastupoval některou z oblastí výzkumu vodíku a já si troufnu tvrdit, že právě takto významné pozvání svědčí o tom, že ve zkoumání účinků molekulárního vodíku v kontextu tělesného zatížení, sports sciences a podpory zdraví, kterému se na fakultě věnujeme, jsme lídry. Výsledky našich výzkumů jsou pro ostatní o to cennější a autentičtější, protože naše hypotézy testujeme na lidských účastnících. Zahraniční odborníci náš přístup oceňují,“ uvedl docent katedry přírodních věd v kinantropologii FTK UP. Jak dodal, je velmi vděčný, že mu bylo umožněno na tomto vysoce prestižním fóru výsledky svého týmu představit.

Během padesátiminutové přednášky hovořil Michal Botek o pozitivních účincích užívání molekulárního vodíku na výkon a snížení únavy sportovců, připomněl výsledky studie týkající se rekonvalescence po covidu-19 (psali jsme zde) a studie zaměřené na lázeňské pacienty s revmatickými obtížemi (více zde). Zmínil se i o aktuálně dokončených a prozatím nepublikovaných výzkumech, jako je například zkoumání vlivu pravidelného pití vodíkové vody na redukci svalové bolesti u trénovaných fotbalistů nebo o efektech profylaktické administrace vodíku na svalovou činnost během plyometrického tréninku.

„Prezentoval jsem průřez naší prací, odezva publika byla velmi vřelá. Řada přítomných mi pak v kuloárech sdělila, že jsou nadšení z toho, jakými směry se ve výzkumu na FTK vydáváme a jakých dosahujeme výsledků. Domnívám se, že se mi podařilo ukázat mezinárodní vodíkové komunitě, že v oblasti sportovních věd dosahujeme na FTK jisté vědecké kvality a můžeme tak v budoucnu sehrávat důstojnou roli ve společných výzkumných projektech. Několik perspektivních kontaktů jsem si také z Japonska přivezl,“ dodal Michal Botek, který je jedním ze zakládajících členů Evropské akademie pro výzkum molekulárního vodíku v biomedicíně.

Molekulární vodík byl dlouhou dobu považován za fyziologicky inertní a neúčinný, na počátku tohoto tisíciletí však byly prokázány jeho antioxidační, protizánětlivé, anti-apoptické a signální vlastnosti, zároveň je jeho použití zdravotně bezpečné a bez prokázaných vedlejších účinků a prozatím se má za to, že se jím nelze předávkovat. Molekulární vodík se tak začal využívat v terapii některých chronických onemocnění a jeho účinky na organismus se staly předmětem zájmů také ve sportovní medicíně, protože pomáhá snižovat únavu, zrychlovat regeneraci a za specifických podmínek také zvyšovat fyzickou výkonnost. Kolébkou výzkumu účinků molekulárního vodíku je Japonsko, za zakladatele tzv. vodíkové biomedicíny je považován tamní vědec, profesor Shigeo Ohta. Na FTK UP se vodíkem nejen z pohledu využití ve sportu zabývají zhruba od roku 2016.