Agregátor zdrojů

Fakulta zdravotnických věd UP se může pochlubit novou docentkou. Habilitační řízení na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně úspěšně absolvovala dlouholetá členka ústavu klinické rehabilitace, zástupkyně přednosty pro výuku Jana Vyskotová.

„Je to pro mě určitá významná meta. Dá se říct, že jsem k docentuře dozrála postupným získáváním zkušeností, teoretických informací a praktických zkušeností,“ říká Jana Vyskotová v rozhovoru.

Jakou habilitační práci jste obhajovala?
Byla to práce zaměřená na jemnou komunikační motoriku, což je téma, na které se dlouhodobě specializuji. Myslím si, že tohle téma oslovuje úplně každého a bylo to zřejmé i během obhajoby mé práce. Sleduji lidský pohyb z nejrůznějších úhlů pohledu. Studuji, jak vypadá normální pohyb a jak vypadá patologie, ať už vrozená, nebo získaná. Z hlediska rehabilitace mě samozřejmě zajímá, jak i navzdory omezením může dotyčný člověk prožít hezký život s pocitem soběstačnosti. Je to hluboce lidské téma.

Za práci o jemné motorice jste již získala Cenu rektora Univerzity Palackého. Jak dlouho text vznikal?
Velmi dlouho, sahá to až do dob, kdy jsem dělala doktorát a zabývala se tvorbou nového testu pro jemnou motoriku. Tím jsem si vlastně celou problematiku takříkajíc osahala. Bylo velmi zajímavé sledovat různé přístupy různých lidí ke stejnému úkonu. V přímém přenosu jsem tak mohla pozorovat jednotlivé strategie a kreativní přístupy. Někteří se snažili úkol splnit v co nejkratším čase, někteří se soustředili spíše na samotný výkon a pečlivost. U každého se tak projevila jeho osobnost. Tohle mě najednou začalo zajímat více než celý test.

Jemnou a komunikační motorikou se zabývám asi pětadvacet let. A pořád objevuji něco nového.  Stačí sledovat, když něco děláte rukama a co se v tu chvíli děje v oblasti úst - někdo při psaní vyplázne jazyk, někdo koulí očima… Pořád mě napadají nové a nové věci. Stačí se jen projet autobusem, tam najdu inspirace! Uvidím třeba ženu sedící naproti, jak jí svačinku, jak zvládne s pěticentimetrovými nalakovanými nehty uchopit lžičku, aby se dokázala najíst a přitom nepotřísnit, prostě zůstat dámou. Nebo zase slečna vedle mě píše na tabletu s podobně dlouhými nehty a tomu přizpůsobenými pokřivenými prsty... Tyhle strategie mě velmi baví pozorovat a zaznamenávat.

Co pro vás tento titul znamená? Je to určitý životní mezník, pokoření mety?
Pro mě je důležité, že mi titul docentky může pomoci dosáhnout toho, co si dlouho přeji, a to je otevření magisterského oboru ergoterapie u nás na fakultě. Bez docentského titulu by bylo obtížnější zajistit pro obor garanta. To pro mě byla hlavní motivace. Ale samozřejmě, že je to i určitá významná meta a tohoto titulu si velmi považuji. Dá se říct, že jsem k docentuře dozrála postupným získáváním zkušeností, teoretických informací a praktických zkušeností.

V čem spatřujete největší devízu ergoterapeutů?
Ergoterapeuti pomáhají jak zdravým, tak nemocným. Jsou i edukátoři, kteří umí ostatním poradit, jak si uspořádat bezpečný prostor, když mám stárnoucí rodiče nebo nemohoucí děti, jak to udělat, aby se snížilo riziko úrazů a pádů. Vzdělaný ergoterapeut je velkým přínosem pro zdravotnictví, protože dokáže často s minimem prostředků dosáhnout se svými klienty, dětskými i dospělými, maxima jejich potenciálu v přirozených aktivitách.

Jak vnímáte zájem o ergoterapii v posledních letech, zvyšuje se?
Je zajímavé, že ve světě je ergoterapie mnohem známější než fyzioterapie. U nás byly původně oba obory schovány pod názvem rehabilitační pracovník. Dle mého názoru se přitom jedná o dvě nohy patřící k jednomu tělu. Nemůžeme říct, že fyzioterapie je v případě těžkých onemocnění a postižení plnohodnotná bez ergoterapie. Co se týká povědomí a zájmu o ergoterapii, v České republice je v současnosti pět univerzit, na nichž se tento obor vyučuje. To není špatné číslo, jenže u nás na fakultě můžeme zatím přijímat jen patnáct studentů ročně. Potřebovali bychom přitom aspoň dvacet, abychom mohli alespoň částečně uspokojit požadavky zdravotnických zařízení.

Uvedu vám malý příklad. Po celé republice je čtrnáct ergocenter, která testují pracovní potenciál klientů poslaných pracovními úřady. Bylo konstatováno, že ergoterapeut při této diagnostice může zastoupit fyzioterapeuta, ale opačně to neplatí. Teď si představte, že v jednom z těchto draze vybudovaných center přijdou o ergoterapeuta a horko těžko shání náhradu, protože kapacity vzdělaných ergoterapeutů jsou nízké. My můžeme přijmout patnáct studentů a často přitom nastane situace, že přijatý student ergoterapie to pro roce zkusí znovu na fyzioterapii a uspěje. Pro některé studenty je ergoterapie příliš těžká. Rozhodně nejde o odpočinkový obor. Je hodně o uvažování, o využívání intuice, o kreativitě. A taky o humoru. Protože, a platí to obecně, zdravotník bez smyslu pro humor je na cestě k vyhoření.

 

Experts connected with the Faculty of Medicine and Dentistry of Palacký University have once again made it into Forbes magazine’s list of the fifty best doctors in the Czech Republic, professionals who studied there, work there, or are otherwise affiliated with the Faculty.

One of them is František Kopřiva from the Department of Pediatrics of the Faculty of Medicine and Dentistry of Palacký University and University Hospital Olomouc. He is one of the founders of pediatric pulmonology in the Czech Republic and recently received the Medal for Merit in Science and Healthcare from the President of the Czech Republic, Petr Pavel.

“Our work is not the work of an individual, but of the whole team. That’s also how I view these awards, although they are presented under my name, they belong to our entire staff. And far more important than the awards and honours themselves are the results of caring for the health of our pediatric patients,” he said.

Also selected among the fifty best Czech doctors was Karel Pacák, a specialist in endocrine tumours, especially adrenal tumours, who has been working closely with the Faculty of Medicine and Dentistry of Palacký University since returning from the United States.

As in previous years, the selection also included psychiatrist and psychotherapist Ján Praško Pavlov from the Department of Psychiatry of the Faculty of Medicine and Dentistry of Palacký University and University Hospital Olomouc, as well as Olomouc graduates, plastic surgeon Bohdan Pomahač and ophthalmologist Pavel Stodůlka.

Another selected graduate of the Faculty of Medicine and Dentistry of Palacký University is neurologist Daniel Václavík, who is head of the Neurology Department at AGEL Hospital in Ostrava-Vítkovice. Another doctor included in the selection who works in Ostrava is Ondřej Šimetka, head of the Department of Gynecology and Obstetrics at the Faculty of Medicine of the University of Ostrava and University Hospital Ostrava, who completed his doctoral studies at the Faculty of Medicine and Dentistry of Palacký University.

You can find the complete list of the fifty best doctors in the Czech Republic, selected by Forbes magazine on the basis of consultations and expert review, here.

Do padesátky nejlepších lékařů a lékařek Česka, kterou zveřejnil magazín Forbes, se opět dostali i odborníci, kteří studovali, působí nebo jsou jinak spojeni s Lékařskou fakultou Univerzity Palackého.

Jedním z nich je František Kopřiva z Dětské kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který je jedním ze zakladatelů dětské pneumologie u nás a který před nedávnem převzal z rukou prezidenta ČR Petra Pavla medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy a zdravotnictví.

„Naše práce není prací jednotlivce, ale celého týmu. Takto vnímám i tato ocenění, která jsou sice zaštítěna mým jménem, ale patří celému našemu kolektivu. A daleko více než samotné ceny a vyznamenání jsou výsledky péče o zdraví našich dětských pacientů,“ uvedl.

Do padesátky nejlepších českých lékařů a lékařek byl vybrán také Karel Pacák, specialista na endokrinní nádory, především nadledvin, který po svém návratu ze Spojených států s LF UP úzce spolupracuje.

Stejně jako v předchozích letech byl do výběru zařazen i psychiatr a psychoterapeut Ján Praško Pavlov z Kliniky psychiatrie LF UP a FNOL a také olomoučtí absolventi plastický chirurg Bohdan Pomahač a oční lékař Pavel Stodůlka.

Dalším vybraným absolventem LF UP je neurolog Daniel Václavík, který je primářem na neurologickém oddělení Nemocnice AGEL v Ostravě-Vítkovicích. V Ostravě působí také další zařazený lékař Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky LF Ostravské univerzity a FN Ostrava, který na LF UP absolvoval doktorské studium.

Kompletní padesátku nejlepších lékařů a lékařek ČR, kterou magazín Forbes vybral na základě konzultací a oponentury odborníků, najdete zde.

Do padesátky nejlepších lékařů a lékařek Česka, kterou zveřejnil magazín Forbes, se opět dostali i odborníci, kteří studovali, působí nebo jsou jinak spojeni s Lékařskou fakultou Univerzity Palackého.

Jedním z nich je František Kopřiva z Dětské kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který je jedním ze zakladatelů dětské pneumologie u nás a který před nedávnem převzal z rukou prezidenta ČR Petra Pavla medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy a zdravotnictví.

„Naše práce není prací jednotlivce, ale celého týmu. Takto vnímám i tato ocenění, která jsou sice zaštítěna mým jménem, ale patří celému našemu kolektivu. A daleko více než samotné ceny a vyznamenání jsou výsledky péče o zdraví našich dětských pacientů,“ uvedl.

Do padesátky nejlepších českých lékařů a lékařek byl vybrán také Karel Pacák, specialista na endokrinní nádory, především nadledvin, který po svém návratu ze Spojených států s LF UP úzce spolupracuje.

Stejně jako v předchozích letech byl do výběru zařazen i psychiatr a psychoterapeut Ján Praško Pavlov z Kliniky psychiatrie LF UP a FNOL a také olomoučtí absolventi plastický chirurg Bohdan Pomahač a oční lékař Pavel Stodůlka.

Dalším vybraným absolventem LF UP je neurolog Daniel Václavík, který je primářem na neurologickém oddělení Nemocnice AGEL v Ostravě-Vítkovicích. V Ostravě působí také další zařazený lékař Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky LF Ostravské univerzity a FN Ostrava, který na LF UP absolvoval doktorské studium.

Kompletní padesátku nejlepších lékařů a lékařek ČR, kterou magazín Forbes vybral na základě konzultací a oponentury odborníků, najdete zde.

„Chtěla bych být výzkumnou pracovnicí. Mít možnost pomáhat lidem v Myanmaru a Rakhin, jedné z jeho oblastí. Z České republiky nyní podporuji výzkum a advokacii, jež s aktuálním děním v Myanmaru souvisí,“ říká Ei, myanmarská studentka. V těchto dnech se na Filozofické fakultě Univerzity Palackého připravuje k ukončení semestrálního pobytu. Magisterské studium pak plánuje završit v Kambodži.

Chtělo by se říct: Ne každý se narodí ve správnou chvíli na správném místě. Ei pochází z jihovýchodní Asie, z Myanmaru, části Rakhin. Místa, které je Evropanovi na hony vzdálené, místa, které však oplývá velkým kulturním bohatstvím. Do roku 2021 se této části světa říkalo Zlatý Myanmar. Pak přišel vojenský převrat a moc v zemi převzala vojenská junta.

„Nejdříve mi studium přerušila pandemie covidu-19. To bylo ve druhém ročníku magisterského studia mezinárodních vztahů. Původní plán, že diplomovou práci odevzdám v roce 2021, nevyšel. V tomto roce totiž mou zemi zasáhl vojenský převrat a začalo období tmy. V Myanmaru upadá ekonomická stabilita i úroveň vzdělávání. Každý, kdo může, odjíždí za vzděláním například do Thajska, Malajsie či Singapurské republiky. Tak jsem učinila i já. Přemístila jsem se do Kambodži, která má kvalitní vzdělávání. S podporou stipendia z Mobilního programu EU pro Myanmar (EMPM) pokračuji ve studiu mezinárodních vztahů na jedné z národních univerzit, Royal University of Phnom Penh (RUPP).“

Právě v Kambodži se Ei dostala k nabídce studijního pobytu v Evropě. Přišla z Campus France, jehož prostřednictvím je program EMPM spravován. Jde o program, jenž je přímo určený studentům Republiky Myanmarský svaz, věnuje se těm, kterým studium přerušil buď covid-19 nebo vojenský převrat. Pečlivě jsou do něj vybíráni studující z univerzit v rámci ASEAN, což je Sdružení národů jihovýchodní Asie. Jde o studenty, kteří chtějí vyjet do Evropské unie za lepšími zkušenostmi s vysokoškolským vzděláváním.

„Studium mi nejprve přerušila pandemie, poté mou zemi zasáhl vojenský převrat. Každý, kdo může, odjíždí za vzděláním do Thajska, Malajsie či Singapuru.“ Ei  

„Šla jsem za kvalitním vzděláním v oblasti lidských práv, a to nabízí Evropská unie. A proč jsem si vybrala Českou republiku a právě Olomouc? I proto, že Univerzita Palackého má Centrum pro myanmarská studia. Nevím o žádné jiné univerzitě, která by byla myanmarským souvislostem tak otevřená. Velmi mě zajímá evropský pohled na dění v Myanmaru, evropský pohled na mou zemi jako takovou.“

Ei je velmi cílevědomá, hovoří anglicky, barmsky a zná i arakanský dialekt. Úsilí, které musela vyvinout, aby mohla semestr strávit v České republice, bylo na naše české poměry opravdu enormní.

„Velmi složité bylo získat povolení k dlouhodobému pobytu. Do Myanmaru se teď vrátit nemůžu, není to bezpečné. Žiji v Kambodži, a přestože českou ambasádou tato země disponuje, konzulární podporu pro žádosti o dlouhodobá víza neposkytuje. Cestovala jsem proto do Thajska. Složité bylo především získat výpis z trestního rejstříku, který je nezbytnou přílohou žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu. To se netýká jen Myanmaru, ale i Kambodži. Všechny dokumenty pak musely být přeloženy do češtiny a postoupeny nezbytným legalizačním procesům. Trvalo to asi čtyři měsíce, než jsem vše vyřídila. Navíc jsem musela být při každém kroku hodně opatrná, abych o Šanci získat povolení k pobytu nepřišla. Až do obdržení víza jsem byla pod velkým tlakem, a to i proto, že časový harmonogram byl velmi napjatý.“

„Českou republiku, Univerzitu Palackého v Olomouci, jsem si vybrala proto, že má Centrum pro myanmarská studia, které se otevřeně věnuje myanmarským souvislostem.“ Ei

Myanmar včetně její západní části zvané Rakhin je podle Ei velmi krásná země s bohatým kulturním dědictvím. Je to místo, které je známé nádhernými dlouhými plážemi.

Kristína Kironská, FF UP: První výběr mezi uchazeči udělal Campus France. Seznam jmen pak poslal evropským univerzitám, zapojeným do EMPM. Z něj jsem vybrala ty, kterým na UP můžeme nabídnout předměty, související s jejich studiem na domovských univerzitách. S ohledem na bezpečnost uvádíme pouze křestní jméno studentky.

„Je charakteristické etnickou pestrostí. Já jsem Arakanka, to je starší výraz pro etnikum Rakhin, prostě holka od pláže. V Rakhin jsme měli svůj vlastní šlechtický rod, máme velmi pestré náboženství, do něhož velmi zasahují buddhistické vlivy.“

Česká republika, přestože je od Myanmaru hodně odlišná, na ni udělala velký dojem. Ei ji vnímá jako nádhernou zemi s krásnou architekturou, kulturou, atmosférou a skvělými lidmi.

„Kulturním šokem jsem si prošla, především s ohledem na počasí a jídlo. Když se ale v čase ohlédnu, mám jen pozitivní zážitky. Pamatuji si, jak jsem si na ulici otevřela na mobilu Google Maps s tím, že něco potřebuji najít, a hned se jeden kolemjdoucí přiklonil s tím, že mi uvedené místo pomůže najít. Pro mě to byla velmi překvapivá situace. Cítím se tu opravdu skvěle, hodně jsem si toho stihla i prohlédnout a přečíst, například o regionech České republiky. Moc děkuji za vřelé přijetí! Už teď vím, že bych se do České republiky ráda vrátila natrvalo.“

To už ale Ei přemýšlí o budoucnu. Teď ji čeká hodně práce v Kambodži, kam se brzy vrátí ukončit své magisterské studium. V rámci semestrálního pobytu se na Univerzitě Palackého věnovala roli Japonska v mezinárodních vztazích, studovala i mediální prostředí v České republice a střední Evropě, věnovala se politickým systémům v indo-pacifické oblasti a otázkám lidských práv v Asii. V obecném měřítku nejvíc cílí právě na lidská práva v Asii a přemýšlí o doktorském studiu.

„Zabývám se lidskoprávními problémy a jde mi zejména o etnikum Rakhin, jemuž bych jednou ráda pomáhala. Moc bych chtěla zlepšit jeho životní situaci. Sice zatím ještě nevím, jak svou pomoc uchopím, ale chtěla bych využít znalostí, jež získám v rámci studií.“

Tlumočila Mgr. Anna Šulcová, studentka doktorského studijního programu Obecná jazykověda a teorie komunikace  FF UP. 

Centrum myanmarských studií bylo na katedře asijských studií FF UP založeno v roce 2024. Zabývá se interdisciplinárním výzkumem a výukou zaměřenou na Myanmar. Jeho cílem je prohloubit povědomí o kultuře, společnosti a politice této země. Nabízí mimo jiné přednášky i akademické kurzy na různá témata, jež uvedená oblast spojuje. Vede jej Ing. Mgr. Kristína Kironská, Ph.D. Centrum vzniklo díky podpoře rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Psali jsme zde.

Myanmar, plným názvem Republika Myanmarský svaz, známá také jako Barma, je země v jihovýchodní Asii, proslulá svou bohatou buddhistickou kulturou. Potýká se s politickou nestabilitou, vojenským převratem v roce 2021, ekonomickými problémy, konflikty a humanitární krizí, což výrazně zhoršuje bezpečnostní situaci. Ekonomika země patří k nejméně rozvinutým, přestože je tato země bohatá na přírodní zdroje. Pod vládou vojenské junty země trpí korupcí a nestabilitou. Probíhají ozbrojené konflikty, panuje zde výjimečný stav.

„Chtěla bych být výzkumnou pracovnicí. Mít možnost pomáhat lidem v Myanmaru a Rakhin, jedné z jeho oblastí. Z České republiky nyní podporuji výzkum a advokacii, jež s aktuálním děním v Myanmaru souvisí,“ říká Ei, myanmarská studentka. V těchto dnech se na Filozofické fakultě Univerzity Palackého připravuje k ukončení semestrálního pobytu. Magisterské studium pak plánuje završit v Kambodži.

Chtělo by se říct: Ne každý se narodí ve správnou chvíli na správném místě. Ei pochází z jihovýchodní Asie, z Myanmaru, části Rakhin. Místa, které je Evropanovi na hony vzdálené, místa, které však oplývá velkým kulturním bohatstvím. Do roku 2021 se této části světa říkalo Zlatý Myanmar. Pak přišel vojenský převrat a moc v zemi převzala vojenská junta.

„Nejdříve mi studium přerušila pandemie covidu-19. To bylo ve druhém ročníku magisterského studia mezinárodních vztahů. Původní plán, že diplomovou práci odevzdám v roce 2021, nevyšel. V tomto roce totiž mou zemi zasáhl vojenský převrat a začalo období tmy. V Myanmaru upadá ekonomická stabilita i úroveň vzdělávání. Každý, kdo může, odjíždí za vzděláním například do Thajska, Malajsie či Singapurské republiky. Tak jsem učinila i já. Přemístila jsem se do Kambodži, která má kvalitní vzdělávání. S podporou stipendia z Mobilního programu EU pro Myanmar (EMPM) pokračuji ve studiu mezinárodních vztahů na jedné z národních univerzit, Royal University of Phnom Penh (RUPP).“

Právě v Kambodži se Ei dostala k nabídce studijního pobytu v Evropě. Přišla z Campus France, jehož prostřednictvím je program EMPM spravován. Jde o program, jenž je přímo určený studentům Republiky Myanmarský svaz, věnuje se těm, kterým studium přerušil buď covid-19 nebo vojenský převrat. Pečlivě jsou do něj vybíráni studující z univerzit v rámci ASEAN, což je Sdružení národů jihovýchodní Asie. Jde o studenty, kteří chtějí vyjet do Evropské unie za lepšími zkušenostmi s vysokoškolským vzděláváním.

„Studium mi nejprve přerušila pandemie, poté mou zemi zasáhl vojenský převrat. Každý, kdo může, odjíždí za vzděláním do Thajska, Malajsie či Singapuru.“ Ei  

„Šla jsem za kvalitním vzděláním v oblasti lidských práv, a to nabízí Evropská unie. A proč jsem si vybrala Českou republiku a právě Olomouc? I proto, že Univerzita Palackého má Centrum pro myanmarská studia. Nevím o žádné jiné univerzitě, která by byla myanmarským souvislostem tak otevřená. Velmi mě zajímá evropský pohled na dění v Myanmaru, evropský pohled na mou zemi jako takovou.“

Ei je velmi cílevědomá, hovoří anglicky, barmsky a zná i arakanský dialekt. Úsilí, které musela vyvinout, aby mohla semestr strávit v České republice, bylo na naše české poměry opravdu enormní.

„Velmi složité bylo získat povolení k dlouhodobému pobytu. Do Myanmaru se teď vrátit nemůžu, není to bezpečné. Žiji v Kambodži, a přestože českou ambasádou tato země disponuje, konzulární podporu pro žádosti o dlouhodobá víza neposkytuje. Cestovala jsem proto do Thajska. Složité bylo především získat výpis z trestního rejstříku, který je nezbytnou přílohou žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu. To se netýká jen Myanmaru, ale i Kambodži. Všechny dokumenty pak musely být přeloženy do češtiny a postoupeny nezbytným legalizačním procesům. Trvalo to asi čtyři měsíce, než jsem vše vyřídila. Navíc jsem musela být při každém kroku hodně opatrná, abych o Šanci získat povolení k pobytu nepřišla. Až do obdržení víza jsem byla pod velkým tlakem, a to i proto, že časový harmonogram byl velmi napjatý.“

„Českou republiku, Univerzitu Palackého v Olomouci, jsem si vybrala proto, že má Centrum pro myanmarská studia, které se otevřeně věnuje myanmarským souvislostem.“ Ei

Myanmar včetně její západní části zvané Rakhin je podle Ei velmi krásná země s bohatým kulturním dědictvím. Je to místo, které je známé nádhernými dlouhými plážemi.

Kristína Kironská, FF UP: První výběr mezi uchazeči udělal Campus France. Seznam jmen pak poslal evropským univerzitám, zapojeným do EMPM. Z něj jsem vybrala ty, kterým na UP můžeme nabídnout předměty, související s jejich studiem na domovských univerzitách. S ohledem na bezpečnost uvádíme pouze křestní jméno studentky.

„Je charakteristické etnickou pestrostí. Já jsem Arakanka, to je starší výraz pro etnikum Rakhin, prostě holka od pláže. V Rakhin jsme měli svůj vlastní šlechtický rod, máme velmi pestré náboženství, do něhož velmi zasahují buddhistické vlivy.“

Česká republika, přestože je od Myanmaru hodně odlišná, na ni udělala velký dojem. Ei ji vnímá jako nádhernou zemi s krásnou architekturou, kulturou, atmosférou a skvělými lidmi.

„Kulturním šokem jsem si prošla, především s ohledem na počasí a jídlo. Když se ale v čase ohlédnu, mám jen pozitivní zážitky. Pamatuji si, jak jsem si na ulici otevřela na mobilu Google Maps s tím, že něco potřebuji najít, a hned se jeden kolemjdoucí přiklonil s tím, že mi uvedené místo pomůže najít. Pro mě to byla velmi překvapivá situace. Cítím se tu opravdu skvěle, hodně jsem si toho stihla i prohlédnout a přečíst, například o regionech České republiky. Moc děkuji za vřelé přijetí! Už teď vím, že bych se do České republiky ráda vrátila natrvalo.“

To už ale Ei přemýšlí o budoucnu. Teď ji čeká hodně práce v Kambodži, kam se brzy vrátí ukončit své magisterské studium. V rámci semestrálního pobytu se na Univerzitě Palackého věnovala roli Japonska v mezinárodních vztazích, studovala i mediální prostředí v České republice a střední Evropě, věnovala se politickým systémům v indo-pacifické oblasti a otázkám lidských práv v Asii. V obecném měřítku nejvíc cílí právě na lidská práva v Asii a přemýšlí o doktorském studiu.

„Zabývám se lidskoprávními problémy a jde mi zejména o etnikum Rakhin, jemuž bych jednou ráda pomáhala. Moc bych chtěla zlepšit jeho životní situaci. Sice zatím ještě nevím, jak svou pomoc uchopím, ale chtěla bych využít znalostí, jež získám v rámci studií.“

Tlumočila Mgr. Anna Šulcová, studentka doktorského studijního programu Obecná jazykověda a teorie komunikace  FF UP. 

Centrum myanmarských studií bylo na katedře asijských studií FF UP založeno v roce 2024. Zabývá se interdisciplinárním výzkumem a výukou zaměřenou na Myanmar. Jeho cílem je prohloubit povědomí o kultuře, společnosti a politice této země. Nabízí mimo jiné přednášky i akademické kurzy na různá témata, jež uvedená oblast spojuje. Vede jej Ing. Mgr. Kristína Kironská, Ph.D. Centrum vzniklo díky podpoře rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Psali jsme zde.

Myanmar, plným názvem Republika Myanmarský svaz, známá také jako Barma, je země v jihovýchodní Asii, proslulá svou bohatou buddhistickou kulturou. Potýká se s politickou nestabilitou, vojenským převratem v roce 2021, ekonomickými problémy, konflikty a humanitární krizí, což výrazně zhoršuje bezpečnostní situaci. Ekonomika země patří k nejméně rozvinutým, přestože je tato země bohatá na přírodní zdroje. Pod vládou vojenské junty země trpí korupcí a nestabilitou. Probíhají ozbrojené konflikty, panuje zde výjimečný stav.